153001   Miškárka Svazek: 6 Strana: 0992
Miškárka, y, f. = vymiškovaná svině. Slov. Rr. Sb.

153002   Miškárňa Svazek: 6 Strana: 0992
Miškárňa, ě, f., der Ort zur Kastrirung Bern.

153003   Miškář Svazek: 1 Strana: 1031
Miškář, e, m., nunvář, Schweinschneider. D.

153004   Miškář Svazek: 6 Strana: 0992
Miškář, vz Lumbák. Mkl. Etym. 185., 198. — M. = kdo všecko prohledává. Mor. Knrz. Vz Miškovati.

153005   Miškařiti Svazek: 1 Strana: 1031
Miškařiti, il, ení, Schweinschneiderei treiben. Bern.

153006   Miškářka Svazek: 1 Strana: 1031
Miškářka, y, f., nunvářka, Schweinschnei- derin. Bern.

153007   Miškářský Svazek: 1 Strana: 1031
Miškářský, nunvářský, Schweinschnei- der-.

153008   Miškářství Svazek: 6 Strana: 0992
Miškářství, n., die Schweinschneiderei. Šrn.

153009   Míškatý Svazek: 6 Strana: 0992
Míškatý = míšečnatý. Rst. 422.

153010   Miško Svazek: 6 Strana: 0992
Miško, a, m. = Michelchen. Slov. Šd. Vz Mišo.

153011   Míškonoh Svazek: 6 Strana: 0992
Míškonoh, a, m., thrips, der Blasenfuss (eine Blattlaus). Šm., Rk.

153012   Míškonožec Svazek: 6 Strana: 0992
Míškonožec, žce, m. = míškonoh. Rk.

153013   Miškovanec Svazek: 1 Strana: 1031
Miškovanec, nce, m., řezanec, ein Ver- schnittener. Na Slov. Bern.

153014   Miškování Svazek: 9 Strana: 0166
Miškování, vz Nunvování.

153015   Miškovati Svazek: 1 Strana: 1031
Miškovati, vepře řezati, gelzen, ver- schneiden. — koho: svině. Us.

153016   Miškovati se do čeho, vec Svazek: 6 Strana: 0992
Miškovati se do čeho, vec = míchati se. U Olom. Sd. Cf. Miškář, Mkl. Etym. 198.

153017   Míškovatý Svazek: 6 Strana: 0992
Míškovatý, vz Míšečnatý.

153018   Miškovec Svazek: 6 Strana: 0992
Miškovec, vce, m., Mischkolz, místo na Slov. Loos., Rk. Sl.

153019   Míškovice Svazek: 1 Strana: 1031
Míškovice, jm. místní. Tf.

153020   Míškovitý Svazek: 1 Strana: 1031
Míškovitý, na způsob míšku, sackförmig. M. vlasy. Rostl.

153021   Miškovka Svazek: 6 Strana: 0992
Miškovka, y, f. = druh bramborů. Slov. Rr. Sb.

153022   Miškovský Svazek: 9 Strana: 0166
Miškovský Jos., spis., nar. 1859. Sr. Ott. XVII 435.

153023   Miškový Svazek: 6 Strana: 0992
Miškový, Beutel-, Sack. M. zánět střeva, Folliculardarmkatarrh, enteritis follicularis, žláza, Balgdrüse. Ktt.

153024   Miškový Svazek: 10 Strana: 0181
Miškový vřed, ulcus folliculare, Folli- culargeschwür. Ktt.

153025   Miškulace Svazek: 6 Strana: 0992
Miškulace, e, f. = starosť, vrtochy. Nemá nic jiného v hlavě než samé m.; To mu děám. Us. Dšk., Dbv., Rjšk. — M. = míchanina, směs ku př. tvarohu a másla (toleranc), tabáku atd. U N. Kdyně. Rgl.

153026   Miškulancie Svazek: 9 Strana: 0166
Miškulancie, e, f. = zmatek. To sú samé m. Zát. Př. 213a. Sr. Miškulace.

153027   Miškunda Svazek: 6 Strana: 0992
Miškunda, y, m. = kdo se zabývá věcmi ničemnými, nepatrnými, jiným i protivnými; Kdo vše vymiškuje. Mor. Kurz.

153028   Miškvant Svazek: 6 Strana: 0992
Miškvant, a, m. = hlupec, Tölpel. U Olom. Sd.

153029   Mišňák Svazek: 1 Strana: 1031
Mišňák, lépe: Míšňan, Míšněnín, a, m., z Míšně rodem. Meissner. Sasové také Miš- ňáři slovou. V.

153030   Míšňané Svazek: 1 Strana: 1031
Míšňané, vz Míšeň, Mišňák. Tk. I. 617.

153031   Míšňanka, Mišňačka, Mišňařka Svazek: 1 Strana: 1031
Míšňanka, Mišňačka, Mišňařka, y, f., die Meissnerin.

153032   Mišnář Svazek: 8 Strana: 0209
Mišnář, e. m. = míšeňský havíř. Wtr. Živ. c. I. 121.

153033   Míšňátko Svazek: 8 Strana: 0209
Míšňátko, a, n. = míšeňské jablko, Bors- dorfer A. Sterz. I. 537. b. Cf. Míšeňský (3. dod.).

153034   Míšní Svazek: 10 Strana: 0181
Míšní. M. trhliny, Spaltbildungen im Rückenmarke; měkká plena m., pia mater spinalis; choroba m. (míchy), spirale Er- krankung; jednostranná obrnam., hemiplegia spiralis; šedá zvrhlosť zadních provazců míšních, leucomyelitis posterior chronica; vodnatá kýla míšní, hydrorachis dehiscens, hiatus spiralis congenitus, Rückenmarks- wasserbruch; výkonná slabosť m., neura- sthenia spiralis, functionelle Rückenmarks- schwäche; zánět měkkých plen míšních, leptomeningitis spiralis; zánět plen míšních, myelomeningitis; zánět šedé hmoty mišní podnáhlý a počasný, poliomyelitis subacuta et chronica, počasný, vleklý zánět tvrdé pleny míšní, pachymeningitis chronica, zánět tvrdé míšní pleny krční, šíjové, pachyme- ningitis cervicalis hypertrophica. Ktt.

153035   Míšnice Svazek: 10 Strana: 0181
Míšnice, e, f. Sr. předch Míšní.

153036   Mišníček Svazek: 7 Strana: 1326
Mišníček, oku, m., potok v Písecku.

153037   Mišník Svazek: 6 Strana: 0992
Mišník, a, m., sam. u Křelovic.

153038   Mišník Svazek: 8 Strana: 0209
Mišník, u, m. = místnost, kde se sečka a oves misí, Zábř., na Hané maták. Brt. D. II. 437.

153039   Mišník Svazek: 10 Strana: 0625
Mišník, u, m. = maták.

153040   Mišo Svazek: 6 Strana: 0992
Mišo, a, m., Michal. Vz Miško. Slov. Hdž. Slb. 27.

153041   Mišo, Miško Svazek: 1 Strana: 1031
Mišo, Miško, a, m. = Michal. Na Slov. Plk.

153042   Mišov Svazek: 1 Strana: 1044
Mišov, a, m., u Blovic. Tk. III. 38.

153043   Mišov Svazek: 6 Strana: 0992
Mišov, a, m., Mischow, ves u Rokycan. Rk. Sl.

153044   Mišovice Svazek: 6 Strana: 0992
Mišovice, dle Budějovice, Mischowitz, ves u Petrovic. Blk. Kfsk. 1366., Rk. Sl.

153045   Mišpilice Svazek: 10 Strana: 0181
Mišpilice, e, f., escula. Rozk. P. 631. Sr. Mišpule.

153046   Mišpulanc Svazek: 6 Strana: 0992
Mišpulanc, e, f. = kořalka s rumem. U N. Bydž. Kšť.

153047   Mišpule Svazek: 1 Strana: 1031
Mišpule, e, f., z lat. mespilus germanica. Vz Mz. 254. Mispelbaum, Mispel. M. planá n. domácí, kdoulová, jahodkovatá, jednožená. Jg. Vz Čl. 41. U Kk. 248.: mišpuloň, ě, f., strom, a mišpule jeho plod. FB. 98.

153048   Mišpule Svazek: 6 Strana: 0992
Mišpule, mišpulenka. Cf. Slb. 516., Schd. II. 308., Rstp. 513., Čl. Kv. 356., Kram. Slov., Rosc. 164., Mllr. 68., Mkl. Etym. 198., Rk. Sl. To je trpká m. (stará panna mrzutá). Šml. Světz. 1881. 282. Hoch jako m. (hezký, boubelatý). Us. u N. Bydž. Kšť.

153049   Mišpule Svazek: 9 Strana: 0166
Mišpule nedozrává, pokud nezhniličí. Fisch. Hosp. 134.

153050   Mišpulí Svazek: 6 Strana: 0992
Mišpulí, Mispel-. Šm.

153051   Mišpulina Svazek: 6 Strana: 0992
Mišpulina, y, f. = mišpule (plod). Sl. les.

153052   Mišpulka Svazek: 6 Strana: 0992
Mišpulka, y, f., vz Mišpule.

153053   Mišpuloň Svazek: 6 Strana: 0992
Mišpuloň, vz Mišpule, Rstp. 513.

153054   Mišpulový Svazek: 1 Strana: 1031
Mišpulový, Mispel-. Jg.

153055   Mišpulový Svazek: 6 Strana: 0992
Mišpulový. M. ovoce. Hlb. I. 165.

153056   Mišpulyně Svazek: 6 Strana: 0992
Mišpulyně, ě, f., die Mispel (ovoce). Šm.

153057   Mišta Svazek: 6 Strana: 0992
Mišta, y, m., os. jm. Pal. Děj. V. 1. 201.

153058   Mišterny Svazek: 6 Strana: 0992
Mišterny = ošklivý. U N. Kdyně., Rgl.

153059   Mišuké Svazek: 9 Strana: 0166
Mišuké. Byl všecek m. (mrzut. Tům. Ml. 145.

153060   Mišun Svazek: 6 Strana: 0992
Mišun, a, m., os. jm. Val. Vck.

153061   Mišurec Svazek: 6 Strana: 0992
Mišurec, rce, m., os. jm. Mor. Šd., Pk. Npj. 127.

153062   Mišurence Svazek: 6 Strana: 0992
Mišurence, pl., kleine Mäuse. Slov. Ssk.

153063   Mišurka Svazek: 6 Strana: 0992
Mišurka, y, f. = druh jablek. Mor. Brt.

153064   Míť Svazek: 6 Strana: 0992
Míť, vz Mýť.

153065   Miť Svazek: 8 Strana: 0209
Miť, i, f. = niť. Us. místy. Gb. II. ml. I. 374.

153066   Mit-niť Svazek: 6 Strana: 0992
Mit-niť. Vz M. V Podluží. Brt.

153067   Miťaci Svazek: 8 Strana: 0209
Miťaci na Mor. ti, kteří užívají dativiiilio tvaru mi a Mněši, kteří tvaru mně. Brt. 1). II. 72.

153068   Mítání Svazek: 1 Strana: 1031
Mítání, n., v tělocviku. M. v bradlech. Vz KP. I. 464., 466.

153069   Mitas Svazek: 6 Strana: 0992
Mitas, a, m. M. Mik., bakalář a znalec práv, + 1574. Vz Jir. Ruk. II. 36.

153070   Mítati Svazek: 1 Strana: 1031
Mítati = metati.

153071   Mítati Svazek: 6 Strana: 0992
Mítati, ve hře v karty Vorhand sein. Kdo míče? Jo mítum, ty míceš, oni mítajú. Laš. Tč., Brt. D. 230.

153072   Mítati Svazek: 9 Strana: 0166
Mítati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 325., 371.

153073   Mitel Svazek: 9 Strana: 0166
Mitel, e, m. Přítel mitel a groš víra. XVI. stol. Rozb. II. 185.

153074   Miter Svazek: 6 Strana: 0993
Miter, tra, m. = Dimiter. Na Mitra (26/10.) ukončujú bačovia i valaši svôj rok. Dbš. Obyč. 56.

153075   Mítežiti Svazek: 1 Strana: 1031
Mítežiti, zastr. = verwirren.

153076   Mítěžiti kým Svazek: 6 Strana: 0993
Mítěžiti kým: lidmi (klamati je). Výb. II. 775.

153077   Mítežný Svazek: 8 Strana: 0209
Mítežný. Těmi běhy m-nými a smíšenými. Chč. S. 232.

153078   Mithridat Svazek: 7 Strana: 1326
Mithridat, u, m. = dryják, theriaca Mithridatum. Mlr. 705.

153079   Mithridat-es Svazek: 1 Strana: 1031
Mithridat-es, a, m., jméno králů parth- ských, armenských a pontských. Vz S. N.

153080   Míti Svazek: 1 Strana: 1031
Míti; m. iměti čtlo se jmieti a pak míti. Gb. Hl. 87., 132. Jak a kdy míti z iměti vzniklo, o tom vz I (i); zřídka: měti; ve vých. Čech. mňet. Jir. Mám, máš, má, máme, máte, mají. Imperat.: měj, mějme, mějte. Přech. přít. maje, majíc, majíce. Příč. činné.: měl, a, o (šp. mněl); příč. trp. jměn, a, o n. jmín; přechod. min. měv, měvši, měvše. Ča- sování v starč. vz Kt. 89. Mívati. — M., haben; obsahovati, v sobě držeti, enthalten; empfinden, halten; verlangen; mysliti, do- mnívati se, dafür halten, meinen, glauben; sollen, verpflichtet sein; chýliti se, sich neigen; se, chovati se, zachovávati se, počínati si, sich verhalten, benehmen, betragen. Jg. — absl. Lepe míti než nemíti. Lepší mám než měl bych. Jg. Cf. Lepší Tomáš (to máš) nežli Adam (a dám). Kdo šetří, ten má. Jg. Kdo haní, rád má, kdo chválí, rád by odbyl. D. Kdo má, ať dá (vz Štědrosť); Kdo běduje, má, kdo nemá, dá. Lb. Tu máš, abys neměl do rána kůzle. D. Chci míti (aby se stalo). V. Jakž čas míti chce. V. — co, koho. M. léta. Us. Spravedlnosť má průchod. Br. Slovo, jméno u jiných míti (za něco platiti). V. M. bolesť, zármutek, těžkosť, starosť, pochybnosť, moc, hlad, sílu, zimnici, štěstí, čas. Jg., D. Nenávisť k někomu míti. Troj. Milost k ně- komu míti. Kom. Jednoho Boha m. Dobré bydlo má rohy. Kom. Dluh má nohy, pole oči, les uši. Jg. Kdybych pérce (= pérko) imiela. Rkk. 66. Kůň má čtyry nohy a po- klesne. Jg. Kdo má široké plece, ten mnoho unese. V. Má velké nohy. Prov. D. Dobře, že svině rohů nemá. Kom. Nemá to ani hlavy ani paty. Us. Holka ta má vousy (rozum, peníze). D. M. stolici, rozum; sojky (sršně, kočky) v hlavě. Jg. M. dobré, zlé srdce. Má špičatý (příliš dlouhý) jazyk. D. Má jazyk děravý (nemůže smlčeti). Má dobrou odřikačku. D. Máš-li svědomí. M. počátek a konec, svobodu, svobodnou vůli. Jg. To má své místo. D. Dobrou při míti. Jg. Svou na vrchu m. Kram. Moc a vrchnosť nad něčím míti; m. péči o poddané; zření k něčemu m.; panství rodu na sobě m.; výstupkové měli svůj průchod; spolek s někým m.; škodu a ujmu na statku m.; léta, překážku m. Z. Fr. I. Pantatičku, zlá novina, naše Anča syna měla (porodila. Vz Ht. Brus 160). Sš. P. M. volný průchod, nemoc, neštovice, čas, chvíli. Všecko má svůj čas. Máme dobré počasí, povětří, déšť, nedostatek, zbytek, hojnosť, dluhy, jmění, škodu, ztrátu, křivdu, užitek, Jg., chválu, pochvalu, velikou česť, V., otce, matku, děti, bratry, sluhy. Jg. Sám se chválí, má zlé sousedy. D. Jakou duchnu máš, tak lehni, tak pod ní se obrať, stěhni. Reš. M. zaneprázdnění, V., podíl, přednosť, oddech, náramnou horkosť. Jg. Má hlady, co mlyná- řova slepice. M. dobrou naději. Nemáš studu! D. M. svatbu, posvícení, křest, kázání, školu, půst, hádání, hody, hosti, přísloví, řeč. Jg. Nic nedbám, jen když tě mám. Kom. Nikdo jinému toho dáti nemůže, čeho sám nemá. Již ho mám. Tu to máme! V Praze blaze, kdo má peníze. Us. Co mám, to mám. D. V cizí naději hrachu nevař, nemáš-li doma slanin. D. Máš mou celou lásku, mé slovo. Jg. Kdo má škodu, o posměch se nestarej. D. Má tváře jako měsíc v úplňku; Má hlas jako starý hrnec. Pk. Voda má 10 stupňů tepla, lépe: jest 10 stupňů teplá. Km. Co ty máš, tak jako kdybych já měl, a co já mám, po tom ti nic není. Kda. — Pozn. Místo míti klademe také býti. Mám dlouhou chvíli — jest mi dlouhá chvíle. Má 9 let — jest mu 9 let. Král má souditi svádu — králi jest souditi svádu. T. Kdyby tobě byla dravá, ostrá drápy. Rkk. 28. Tobě protiv jemu braně silná, ostrá, tobě (je) jemu v hlavu těžek železný mlat. Rkk. 28. Vz Býti. — čeho. Ten má starostí! Ten má bídy, peněz! Má řeči, co vody (co kozí řiť bobků. ) D. Má peněz jako žáBa chlupů. Pk. Pozejtří máme mláďátek, tří králův (tyto genitivy visí na vynechaném, den'). Máš děvčat po světě jako rozmarýnu. Sš. P. 347. — Pozn. Tedy pojíme míti s genitivem jen tenkráte, máme-li na mysli gt. dělivý, partitivní, mlu- víme-li, značíce množství, s udivením, s em- fasí. Cf. Brs. 88. a Brt. Km. 1877. 156. Chybně tedy ku příkl. Mám klobouku; mám hodinek, mám stolu, m. klobouk, hodinky, stůl. M. důkazu, stejného práva, hlasu v radě, léku proti smrti, přístupu do vzácných domů šp. m. důkaz, stejné právo, hlas, lék, přístup; příklad ten má menší váhy šp. m. menší váhu. Církev katolická má jedněch svátostí, šp. m. akk. Brt. Vz Mtc. 1872., 32. Ohon má délky tří stop šp. m. délku. Km. — se, co na čem (kde, kdy). Ten maje na modlitbě vidění. Bls. 10. Nemíti nic na práci; m. něco na péči, na starosti, na pozoru, na mysli, na srdci; město má na důchodech tolik; m. duši na jazyku. V. Mám dosti na tom. Kom. Na staku 100 hřiven střiebra věna m. O. z D. Polák nemaje dosti na jednom v, prý šp. m. Polák nepřestávaje na jednom v, Polá- kovi nebylo dosti na jednom v. Ale mohu-li říci: Polákovi nebylo dosti na jednom v, smím také říci: P. nemaje dosti na jednom v. Cf. také předcházející příklad Kom. a vz nahoře býti m. míti a: Člověk na jednom Bohu, ale ne na jednom příteli dosti má, V.; M. na něčem dosti. T??. 37. Povinnosť, úřad na sobě m. Us. M. něco na snadě. Dítě na rukou, kloBouk na hlavě, něco na vůli m. D., Jg. M. se na pozoru, na paměti = ducha přítomnosť m. Kom. Bodejť to má na krku, co má v ruce (aby visel). D. M. něco na ústech. Us. Krtice mají na sobě rozličné hrhy. Lk. Co má v srdci, to má na jazyku. Chce míti svou na vrchu. Ml. Když nemáš na práci; Budu mít zármutek na srdečku; M. na ohni kotel. Er. P. 232., 454., 424. M. na své mysli trápení z něčeho. Bart. 2. 25. M. něco na paměti. Kat. 2001. Míti se zle na svém zdraví. Arch. I. 90. Kdožby dosti učiniti nechtěl., jenžto by na dědinách měl, tomu... Vš. 3. Máte k tomu pana Fridricha na ruce. Žer. L. 62. M. něco, někoho na očích, K. Poh. 319., na mysli. Dal. 30. M. se na péči. Pref. 431. M. hříchy na sobě. Chč. 626. Na dědinách m. O. z D., Vl. zř. 36. Míti na obraze sličnou tvář. Ml. Co kdo má na práci. J. tr. Svině zůstane sviní, by na sobě zlaté sedlo měla. D. M. něco na dobré a svobodné vůli. Jg. Chybu na sobě m. Jg. Nelze toho na nich míti, aby pravdu vyznali. Reš. Na dědinách míti, zu eigen haben. Má na mzdě 20 zl., lépe: má mzdy (gt. ). Brs. Matku na mně máte, V., šp. (german. ) m.: matkou vám jsem. Vz Matka. Brt. Na králi (m. v králi) mám laskavého pána. Žer. L. I. 90. — co (se) na co. M. něco na ruku; paměť na něco m. V. M. péči na koho. Zř. F. Mám psaní pro (ne: na) něho; metlu na děti; něco na prodej m.; má se na časy. Jg. M. na něco laskominy. D. To měli na důvod staro- žitnosti rodu svého. V. Mám na to dosti do- brých lidí (svědků). Půh. 1. 177., O. z D. Má list na 150 hřiven. Půh. I. 241. Diváků (knéží, Har. II. 125. ) na tisíce mívali. Vrat. 114. M. někoho na nocleh. Poh. II. 205. Má na to přísahu. Vác. Bystré oko na někoho m. Kram. Má vliv na vůli krále. Us. Peníze na činži pohotově m. Ml. Nemůže míť na se, když dá do se (ne- může býti ošacen, když vše projí). Kb. — co, se do koho, do čeho. Nemá peněz do obchodu. Us. Do vůle boží, do pána Boha něčeho míti = hojně. Us. na Mor. Brt. Jiné naděje neměj do mne. Anth. I. 165. Abych je (boty) měl do roboty. Er. P. 271. Chce to do něho m. Nach. Nemá se do práce, do díla (smrdí mu práce). V. M. do vůle. Jg. M. svého do nového, chleba s hubu. Jg. Tu povahu do sebe má; utěšenou ctnosť má do sebe. V. — co oč. Jak mnoho se nedostává člověku o tento život pilnosť majícímu. Har. Má o to péči. Když o to rok měli (se radili). Výb. I. — Co (se, koho) k čemu. Míti k někomu zřetel, zření, pozor, nenávisť; někoho k radě m. V. Ochotně k někomu se m. Us. Nemá se k práci, k dílu. Us., Rk. Mysl k boji m. Martim. Jenom k tobě míti srdce; Že máš ke mně lásku; Každá má k cklapci upřímné srdce; Bratr se má k umí- rání. Er. P. 304., 161., 102., 477. Míti někoho obličejem k obličeji. Výb. I. 764. Zření k ně- komu m. vším srdcem. Chč. 377. Nechce se k tomu míti. Dch. M. k někomu milosť. Chč. 614. K mečem vsěch sto jmieše mocná paže, k Výhoňu v útrobách statnú vieru. Rkk. 30. K něčemu pevný úmysl m. Troj. Má se k dělníkům laskavě. Ml. Má chuť, chtíč k něčemu. Rk. Vše se má k svému konci. Jg. Statečně se ku bránění měli. V. Má se k vojně s Prusy (22/5 66). Nemá k tomu chuti. Ros. Dcery k práci m. Ml. K něčemu čáku m. Dal. M. se k smrti. Jg. Mám se k pojetí druhé manželky. Jel. On ji miluje a ona také má se k němu. Us. Výška se má k šířce, jako dvě k jedné; Jedno se má ke čtyřem, jako dvě k osmi. D. a: b = c: d, a se má k b, jako c k d. Nz. Ke všem s přívětivostí se m. Pr. Mám ho k své straně, po své straně (ne: na svou stranu). Jv. Mám ho k tomu, aby šel na vojnu. Us., Br. M. někoho k dobrému. Ml. M. řeč k lidu, právo k něčemu. J. tr. M. vřelé srdce k věcem děsným. Kr. K cizím hříchům ostrovidové oči máme, ale na své jako krtkové pohlí- dáme. Č. M. útočište k někomu. Pulk. Ve- likou milosť a lásku k někomu m., přízeň, náchylnosť, chuť. V. Jak se k čeledi, k dítkám, k manželce míti náleží. Br. M. se k čemu, vz Lačný. Jak se měl k nepřátelům? Háj. — co, se před kým. M. před kým mnoho (přednosť). Br. Dejž Bůh, což před sebou máš, ať se dobře daří. V. M. něco před kým napřed. J. tr. Míti něco před očima jako živé zrcadlo. Chč. 626. M. před sebou cestu. Ml. — co proti komu. Ty jsou se proti Ale- xandrovi udatně měli. Dal. Co máš proti němu? Jg. Nemám nic proti tomu. (Nejsem od toho, aby. Jv. ). — co (bez čeho) jak. Bez tebe nemám v hrobě pokoje. Er. P. 472. Měj to bez závisti. Jel. — co po čem, po kom, kdy, kolik, kde, jak. I jedinu družu mám iměti po púti vsiej z Vesny po Moranu. Rkk. 8. Po boku šavličku m. Er. P. 452. Přemysl Rakúsy po ženě jmieše. Dal. 91. Že po mateři bábu a děda vládyky měl. Chč. 447. Už máme po práci, po obědě, po pivě. Us. Sedli jsme za stůl, majíce každý z nás po talíři. Har. II. 70. Máš všech pět pohromadě, po hotově. Us. Máte po pěti hruškách. Us. M. kord po straně, po boku. Jg. Po své vůli m. Aesop. M. jméno po někom. Us. Měl na nohou po šesti prstech. Lk. Někoho po své straně. Us. Má to po rodu. Ros. — (se) co při kom, při čem, kde. Tak se má starej při mladej ženě. Er. P. 350. M. se chytře při něčem. Br. Měj to při sobě. Sych. Něco při ruce m. Nemám nic při tom zboží. Jg. M. peníze při sobě. J v., T. Při zlém návyku ctnosť nemá vzniku. Č. — co z koho, z čeho, odkud, proč. M. z někoho smích, Kom., blázna, Jg., radosť. Us. Z těch slov máme, že.... Troj. Každý skřivan má z přirození na hlavě chocholku. V. Já to nemám ze své hlavy. Er. P. 73. M. z někoho žerty. Bart. II. 16. Oldřich z Boženy syna měl. Dal. 41. Ze studentů živnosť míti. Žal. 53. M. z něčeho dobrý zisk. Ml. Měl tu nemoc z lítosti. Mk. Kdo druhého ctí, sám z toho chválu mívá. Č. Z toho nemoci mívají. Dal. — co s koho, s co. Míti s koho rozum (rozumu i. e. dosti rozumu). Us. S někoho dosti síly míti. Us. Míti chleba s hubu, s ousto. Jg. M. sílu s nepřítele. Us. — koho, na koho jak (s čeho, po co). M s vrchu, s kopce na někoho. Vz Nenávisť. Č. Mám ho až po krk. Vz Nemilý. Č. — co, koho (se) za co, za koho. Ež za přietel jmieše vraha svého. Dal. 159. By dievka toho za muž jměla. Dal. 27. Rohože za posteli jmějiechu. Dal. 64. Nemíti nikomu v ničem za zlé. Pr. Mám za to (mohu za to platiti). Marek. Půjčte mi těch peněz, vždyť mám za to. Us. Pantáta tě nechce mít za zetě. Er. P. 153. M. ně- koho za starostu, Dal. 60., za hospodáře, Kat. 3202., za přítele. Vrat. 232. M. za zlé někomu. Us., V., Arch. I. 16., Er. P. 474. Příteli, neměj za zlé. Us. Někoho za muže, za ženu míti. V. M. koho za vzor (ne: co vzor). Os. Aniž komu v čem za zlé mají. V. Dva bochníčky chleba za stravu mají. Vrat. 116. Nechciu tebe za súdciu jmieti; Chcem mužě za hospodu jmieti. Dal. 9., 10. Však's ty mě jměl za věrného (věrným). Dal. 63. Za mocné míti (potvrditi). V. — Pozn. 1. Prof. Ht. v Bruse str. 158. a násl. učí, že, míti za to' (dafür haben, halten) jest hrubý germanismus. Ale, míti' ve smyslu , mysliti, za něco pokládati' ode dávna a zhusta užívali a to již v dobách, kde nesnadno na napodobování němčiny pomysliti. Uvádíme příklady z rozličných dob: Člověk zbožný má sobě to za největší utěšenie. Št. Něco za znamení míti. V. Za nic nikoho nemíti. V. Zač mne máš? D. Mám za dobré. Jg. Míti někoho za blázna. St. skl. Míti někoho za krásného, Kat. 268. Ti své břicho za bóh jmají. Výb. I. 233. Za buoh někoho míti. Št. Něco za hřiech m. Chč. 375. Něco za múdrosť, se za nestatečného m. Št. Kteráž (domnění) za víru má. Chč. 453. Publikani za zjevné hříšníky jmíni byli. Bl. Gr. 184. Mám ho za poctivého člověka. D. Něco za žert míti. V. To za přední věc mají. Kom. Ten za mistra jmín býti má. V. Nechť ho on má zač chce. Solf. Jmín býti za učeného. Kom. Za naučenie toto měj. Vš. 36. Rač nám ne- jmieti za chlúbu. Kat. To za česť mají. Dal. Tu (Šárku) za najkrášiu mezi sobú jmiechu; Páni j'mu z toho za zlé počěchu jmieti; Múdrý j'mu za dobré jmějieše; Ktož jiej ne- přeje, nejmám j'ho za šlechetného; Z této řeči móž mi někto za zlé jmieti. Dal. 24., 70., 116., 119. A věč ny (nás) mužie budú za robotné jmieti; To každý za jisté jměj; To za nejlepšie jmaje; Pravý jest blázen, jenž ju (skúposť) jmá za múdrosť. Dal. 20., 30., 49., 57. Nevědouce co za pravé míti a komu věřiti; Učedníci Kristovi měli jsú jej za obludu. Chč. P. 216. B.; 227. B. A tak ti mudrci, ješto mají sobě to za múdrosť. Št. N. 269. Nebo za to nemají, by měli jaký nedostatek v umění. Chč. P. 251. a. Králi měj za to, žeť jest věrna rada tato. Smil. v. 1251. Ač všichni mají za to, že ty k tomu nerozumieš. Smil. v. 1564. Svědek praví-li, že za to má a se domýšlí, ku právu za průvod dostačiti nemůže. Kol. Těžko za to míti, že by.... Dch. Než alespoň vůbec za to se má, že Sokrates leckterou věcí nad ostatní lidi vy- niká. Kos. v překl. Plat. Apol. str. 27. Mám za to, že mi nepřijde více. D. Tak mám za to. Pref. Když jest tedy věta:, Mám něco za něco1 dobrá, mohu za předmět, něco' větu klada říci: mám za to, že.....Tato vazba (mám za to, že.... ) objevuje se také ve Vq. 281. a 686. Z toho soudím, že vazba, o kterou běží, dobra jest. Prof. Ht. nahra- zuje ji podlé písní českých časoslovem, my- sliti': Vždycky jsem myslíval, že je vojna špás. Er. P. 449. atd. Ovšem klademe vedlé , mám za to' často: myslím a mnohý, který frase, mám za to' jinak se neštítí, v mno- kých příkladech p. professorem uvedených tohoto výrazu m. mysliti by ani neužil. Vedlé , mysliti' možno i jiných časoslov užívati: Zdá se mi, že..., domýšlím se, domnívám se, mním atd. Nemněte, bych kladl panny za nemúdré; Avšak pomním, že by to někdy hanba bylo. Št. N. 6. (8), 7. Vz naznačená časoslova. — Pozn. 2. Místo, za koho' míti, za ženu, kladl se dativ: chci ji miéti sobě ženě. Vz Dativ. — co (za kým, za čím), kde. Zlaté peří za kloboukem m. K. Poh. 203. Inventář za sebou má. Žer. Záp. II. 30. Míti něco za úřadem. Žer. My máme kytičky za kloboučkama. Er. P. 215. M. růženeček za pasem. Er. P. 385. Má za ušima (když se mu slezou). Us. M. za někým peníze, dluhy. Us., Vk. M. jazyk za zuby. V. Vz Přívoz. Č. — co (se) s kým. Mám s ním boj. Kom. M. s sebou (při sobě). Dobrou (zlou) vůli s kým m. V. Ty s pannami nic nemáš. Er. P. 385. Kdožby tento list jměl s dobrou jich volí. Arch. I. 157. Měli jsme s těmi vojáky (měli jsme mrzutosti)! Plk. M. s kým trpělivosť, shovění, strpení, V., milosť, Jg., pokoj. Kram. M. s někým tělesný skutek (tělesně s někým obcovati). J. tr. — co, koho v co (v koho). Má v počesť přátely svého muže. Št. Jakžkoli mladých let byl, kněží v česť měl. Výb. I. M. něco v mrzkosť. Chč. P. 20. b. M. důvěru v někoho. Ml. — co, koho čím. Někoho hostem, Výb., ne- přítelem. Plác. Veliké pány měj přátely, ale ne sousedy. V. Chtěl ho míti knížetem, Háj., učitelem (za učitele). Odpuštění hříchů také máme duchem svatým. Št. M. co spolkem. T?v. 59. M. koho pánem; Aby darem to měl. Št. o obec. věc., 289., 242. Viece žena mužem česť má než muž ženú. Št. kn. šest. 100. Ten sloup má díry zemětřesením. Vrat. 66. Bořivoje knížetem míti. Háj. Stálým bytem někoho m. (instr. vztahu). Har. I. 208. Potom námi velikú péči měl. Výb. I. 1167. Příkladem židů v těch zemích by to mohli míti (instr. příčiny). Har. I. 276. Kanovníci ho rádi bis- kupem (= za biskupa) jmiechu. Dal. 85. Mám ho u sebe bytem. Svěd. Každý mne zde má boháčem. Us. Vk. Měla by stařečka holým bláznem (za blázna). Er. P. 279. By tiem morem jejie zdravie konec jmělo. Kat. 2810. Ďábla hostí m. Výb. I. 903. — co, koho kde (v čem). M. koho v nenávisti, v ohav- nosti, Us., u věži, Dal. 58., v ohyzdnosti, Plk.; někoho n. něco v mysli, v úmyslu, v čerstvé paměti. V. Mám mnoho smysla v múdrosti i v učení. Kat. 276. Vsěch sto jmieše v nožnách břietné meče. Rkk. 30. A já přece mám je (mládence) v srdci; Kterak se máš ve světě? Má nožičky v pútách. Er. P. 134., 184, 168. Žádného pohodlíčka od nich ve své bídě nemaje; M. utěšení v hřie- ších; něco ve svých rukou (ve své moci); Dobré bydlo v sytosti života m.; Prospěch v rozkošech (z rozkoší) m., něco v ošklivosti; život po své vuoli v rozkošech m. Chč. 631., 638., 304., 375., 382., 633., 634. M. ve všech potřebách skrze někoho slušné opatření. Bart. 2. 19. M. někoho ve cti, v kapse. Dch. M. něco na někom v deskách. O. z D. M. v štítu lva, orla. D. Něco v ruce m. (vládnouti tím). D. Hřích v mrzkosti, Hus.; někoho ve váž- nosti m. V. M. brykole (sojky, sršně) v hlavě, D., sebe v moci, Plk., lámání v údech; mám v tom potěšení, někoho v podezření. Ml. Co má v srdci, to má na jazyku. Jg. Kdo má peníze v kapse, může jíti do karet. Jg. Má oči v sloupu. Us. V ústech má med a stred, v srdci chová závisti jed. D. V ústech slovo, přísloví stále m., Jg.; něco v poctivosti, v předse- vzetí. V. Měj to v tajnosti. Solf. Mám se jako podlé cesty hrách, jako nahý v trní. Statek v někom míti (oporu, pomoc). Dal. V zemi statek m. Václ. (Pr. ). Knížka v sobě má a drží počet nemalý nálezův. Nál. (Pr. 1861. 155. ). Prach ve slunečném paprsku mieše. Pass. 865. — co, čeho kde (u koho). To jméno u jiných mám, že jsem dobrý rytíř. Cyr. M. u lidí přízeň. Kom. M. dobré slovo u lidí (chválu, česť). V. M. co u ruky. Us. Nemám peněz u sebe. Us. — co, koho kde (mezi čím, pod čím). Má hlavu pod víchem (opilý). V. Něco pod rukama m. Us. Už máme obilí pod střechou. Us. Má biskupy pod sebou, Jg., žáky. Us. Má pod jazykem devaterou zradu. Er. P. 169. Pod ocelí chrabrosť (maje). Rkk. 55. Lid ho mezi sebou má (obstoupil ho). Har. Měli rozmlouvání mezi sebou. Solf. Máme peníze mezi lidmi. Jg., Ml. Dobré slovo (jméno) mezi lidmi m. T. — co o čem. Slovo o sobě měli, že loupežníci byli (známí byli). Br. Řeč o něčem m., Jel., pochybnosť. Ml. — co nad co, nad koho. Jg. M. co (čeho) nad co (nad potřebu, nad míru); šp.: přes co (přes potřebu). Jv. Ale dobře: Kdo má milou přes pole. Er. P. 98. M. smilováni nad právo. Mk. — co nad čím, nad kým. Žádného svědomí nad ni- čím nemíti. Jg. Nelibosť nad něčím m. D. Slitování nad někým m. Jel. — co komu. Měj to sobě. Jg., V. Pakli by kde postižen byl, co ho potká, aby sobě měl. Čr. Měj si to. Dch. Chci ji miéti sobě ženě (= za ženu). Vz Dativ účelu. Mel to sluhovi za zlé. Ml. Měj sobě tu chválu. Br. Vy sobě vše zboží mějte. Alex. — co od čeho, od koho. Nemá oddechnutí od prací. Ros. Od zlata něco má. Háj. M. od někoho stravu, Kat. 2680., počátek, Bart. 2. 14., vládyčí rod. Chč. 447. Člověk nemusí ode všeho míti. Dch. List od úřadu m. VI. zř. 333. Od tebe to m. chtějí. V. Od tebe nemám posud nic. Us. — koho mimo koho. Nebudeš míti žádného mimo mne. Ml. — co podlé čeho. Pastýř má pilnosť nad stádem podlé svých povinností. 1532. Pr. — čím oč. Kdo ne- vděčnou pánům pravdu hude, houslemi o hlavu míti Bude. Scip. — co pro koho. Pro ni všecku lásku máš. Er. P. 233. Nežli bych já měla proň lehkosť míti. BN. To má něco pro sebe, šp. (germ. ) m.: to něco váží, do toho něco jest. Brs. 102. — koho místo čeho. Miesto Boha jej jmějiechu. Kat. 15. Vz Místo. — s inft. A jiesti nic nejmějieše. Dal. 130. Mám co dělati. Má se čemu smáti. Má Bůh odkud dáti. Mám jíti? S někým činiti m. M. z čeho živu býti. D., Jg. S ta- kovými lidmi rád činiti mám. V. Co to má býti? Us. M. s kým oč činiti. Nál. 215., Vác. Ty-li jsi ten, jenž přijíti má, či jiného čekati máme? Br. Máme-li jeti na vojnu proti němu, či tak nechati? Br. Kněží majíce při- stupovati k Hospodinu posvěcují se. Br. Soudce nemá šetřiti osob. V. Což tam máte vždycky dosti jísti a píti. Svěd. 1569. Raději se zabiti dám, nežli bych to měla pověděti. BN. Žádný se neozval, aby měli křivou věc tvr- diti. Bart. Čí to má býti kytka? D. Když hrušky zrají, tehdáž se česati (třásti) mají. D. Beze mne nic se díti nemá. Kom. Nikdo dvěma metlami švihán býti nemá. V. Chti- vého koně nemáš příliš hnáti. Rým. Máme se Boha báti. Jg. Mnoho míti činiti, dělati. V. Co padnouti má. V. Vz Mkl. S. 864. — Pozn. 1. Ve významu něm. sollen klade se míti často, ale zhusta lze klásti: imperativ, futurum a jest s inft.: Du sollst nicht stehlen: nepokradeš, nekraď. Der Soldat soll gehor- chen, vojáku jest poslouchati. Vz více v Brs. 101. — Pozn. 2. V otázkách položiti lze také pouhý infinit. Was soll ich machen? Co mám činiti? Co činiti? Vz Brs. 102. — Pozn. 3. Šp. m. prý. Vz doleji. — se. Jak se máte? Máme se, jako hrách u cesty, jako nahý v trní. D. Když se věci tak mají. Dch. Mám se jako veš na plotě (špatně); Má se jako prase v žitě (dobře). Us. Sml. A to vším naším právem tak se má. CJB. 305. Měj se dobře. Rád bych věděl, jak se má. Us. Dobře, výborně se m. V. Zle se má. D. Má se jako ryba ve vodě (dobře). Ta věc takto se má. Us. M. se mužsky. Pass. — s adv. Ty sú sě proti Alexandrovi udatně jměly. Dal. X. 57. Kdo se chce dobře míti na den, nech sobě hus zařeže, kdo na týden, nech vepře zabije, kdo na měsíc, nech vola porazí. Pk. M. se k někomu přátelsky, tvrdě, zlostně. Čr. Hotově se k tomu měli. Bart. M. se opatrně. Tov. 38. M. se dobře, špatně, zle, mužsky, poslušně, mírně, poddaně, skrovně, uctivě k někomu, ochotně k někomu, V., přívětivě, trpělivě, V., Kom., neposlušně (Br. ); přísně k někomu se m. D. Stravu darmo míti. D. — aby. Mám statky, abych jich dobře užíval. Us. Má je k tomu, aby praco- vali. V. Měli se k tomu, aby rozkaz naplnili. Čr. — M. klade se, když překládáme něm. sollen, často chybně m.,, prý; praví se, že; který, jak se praví; povídají, že; jde pověsť, že' atd. Má míti mnoho peněz m. má prý mnoho p. (Má míti = jest jeho povinností, aby je měl). Měl tam býti m. byl prý tam. Má býti z Uher m. je prý z Uher. Má uměti dobře česky m. umí prý česky. Bs. Měl bych toho člověka znáti, lépe: ten člověk mi jest povědomý, zdá se mi býti povědomým. Brs. 101. Co to má býti, znmenati? lépe: co to znamená? co jest to? Brs., Km. Kostel neměl státi, kde stojí i. e. měl původně jinde státi; ale šp. ve smyslu: nestál prý původně, kde... Km. — Maje = s, nemaje = bez. Šel na trh maje peníze (s penězi), nemaje peněz (bez peněz). — U míti se podmět n. předmět vtažnými větami opisuje, v nichž jest konditional; místo konditionalu klade se také infinitiv. — Mají jiní, kdo by je napomínal. Kom. Neměl, na čem by se převezl (Neměl na čem se převézti. Pass. ). Vz Věta podstatná vztažná. Zk., Konditional XIV. 1. Pozn. — Stojí v indikt., kde klade Němec konditional. Vz Indikativ. — Budoucnosť v minulosti se opisuje časoslovy míti, hodlati, chtíti. A když bránu zavírati měli, vyšli tři muži ven. Br. — Lat. gerundivum překládá se infinitivem s dativem, a opisnými vazbami sloves míti a musiti. Discipulis boni libri legendi sunt. Žákům jest čísti dobré knihy. Žáci mají (musí n. musejí) dobré knihy čísti. Vz Listy filolog. II. 203. a III. 217., Museti.

153081   Míti Svazek: 6 Strana: 0993
Míti. O tvarech i starších vz v List. fil. 1883. 135., 1884. 442., Bž. 210. Na Mor.: mam, mas, ma, mamy, matě (če), maju; mom, moš, mo, momy, motě, maju; mum, moš, mo, mumy, moče, maju; měj, mějmy, mějte (će); mij, mijmy, mijće; měť, méć: měl — měla, mil — měła, muł — měła. Tvary mom, momy, mij, jsou místecké, mum — mumy frýdecké. Vz Brt. D. 133. Dolnobečovské ča- sování vz v List. fil. 1845. 245., 1887. 384. až 385. Cf. List. fil. III. 218. — abs. Mal (měl) sem, mal sem, promaral (promařil) sem. Sš. P. 610. — co koho. Má to vše svůj cíl? Vrch. Měls šťastnou náhodu. Šml. Kdo chce míti oheň, musí i dým snášeti. Us. Každý výjev v přírodě má svou pří- činu. Mj. 2. M. přednášku, právo, zalíbení v něčem, strpení, kázání, dosti díla, pravdu, dobrou paměť, Us. Pdl., původ od někud, abstammen, Us., mši, správné: sloužiti, Us., slepičí mžitky (neviděti), Us. Rgl., vkus, tendenci nějakou, Dk., vinu, Sá., péči o tělo, omluvu, rozum, živú vieru, nedostatky, od- platu, milosrdenství, St. Ku. š. 6., 8., 13., 23., 29., 33., 34., obranu, Výb. II. 44., ve- liké sbožie. Pass. Co tě nemá! Co vás ne- má! Was dir nicht einfällt! U Olom. Sd. Kam měli jen některé sto kroků. Vlč. Mračna mají vrch, ale nemají spodku (je zamračeno, ale pršeti nebude). U Olom. Sd. Má to už odbyté. Us. Jedneho syna mala. Sš. P. 157. Co mám, to dám, jako chudá děvečka. Us. Msk. Keď som mal dvacať let. Sl. ps. 25. Přímky ty mají stejný směr. Pdl. Snad možieše tak juž jmieti druhé lieto po desieti. Anth. 1. 3. vd. 34. Ktož chce mieti dóm pevný; Ač má i mnoho hřiechův. Št. Kn. 3., 17. Méjieše paní prekrásnu. Výb. 11. 39. Ten jméno Štilfrid mějieše. Výb. II. 39. Každý oružie jmiechu; Otčika juž ne- jmiejieše; Tu mysl majú mnozí liudie. Alx. — čeho. K čemu máš takých šperků? Měl přístupu do vzácných domů; Koncert měl rázu historického; Aby mél vzduch volného přístupu; Chcete-li míti d-zů; Mělo to krát- kého trvání— šp. m.: také šperky, přístup, ráz historický, volný přístup, důkazy, krátké trvání. Brt. — co, se na čem. Na zřeteli něco m. Us. Mám rodiče na živu. Us. Míli na něčem příklad. Osv. I. 158. Nikdy na žadném jiném muži než na něm očí neměla. Sá. Mrti hřích na duši. Mž. 121. Nemohli jsme na nich nic jmieti, než dali jsme jim rok. NB. Tč. 219. Těch (peněz) jsem na něm nemohl m. Půh. I. 172. Ktož bude na pa- měti naše muky snažně m. Výb. II. 16. Kterak se má na zdraví ? Vrat. Měl na tom dobrého přítele. Bl. Živ. Aug. 48. Bratří měli úhlavní nepřátely na kališných. Čr. Máte na tom m. dosti. Št. Kn. š. 4., 22., 26., 46. Abychom to měli vždy na paměti, na péči, na mysli; Třebať jej na uzdě m.; Dosti má na tom přikázání. Ib. 57., 88., 172., 182., 126.— co, se nač. Na slova ta neměla žádné odpovědi. Sá. M. na někoho svrchu. Tbz. Na to jmají jmieti dva koni. List. hrad. 1423. Tč. Nemějž na ny hněvu pro tvú matku žalostivú. Výb. II. 23. Tehdy črt má to sobě jako na znamenie tajné smlúvy. Št. Kn. š. 11. Na nohu dobře se nemám, tak že nevím, co dále s ní bude. Žer. 311. — co, se do čeho. Nic do ní nemají (nestojí za nic). U Dobruš. Vk. M. do sebe velikou důležitost, Us., nějakou přednosť, cenu, vadu, Tf., váhu. Osv. I. 485. Kuklík praví, že do toho nic m. ne- chce. NB. Tč. 185. Žádný člověk nemuože nalezen býti, aby do sebe neměl vad veli- kých. Jel. Jakoby zlé skutky do sebe jměli. BO. Nemaje naděje do božie pomoci; Ktožby všecky skutky dobré měl do sebe. št. Kn. š. 30., 113. — co oč. Měj o to radu s mú- drými. Št. Kn. š. 91. — koho co. Chci mít Johanku ženu (= za ženu); Kouby Znosa- írka dcerku budu mít věrnou manželku. Dh. 122., 123 — co, se koho k čemu. Míti k něčemu nechuť, záští, J. Lpř., odpor, Šbr. Zaj. 26., příčinu, Šmb., milosť k ně- komu, Št. Kn. š. 41., 42., se k něčemu, Dch., se ke spaní, Sbr., k odchodu, Us., někoho k posluze, Us., vztah k něčemu, Dk., lítosť k nemocnému. Št. Kn. š. 9. K tomu počali se m., aby . . . Ehr. 40. Už se k ránu mělo. Kyt. 1876. 78. Při stejně absolutní váze objemy dvou kapalin mají se obráceně k hutnostem. ZČ. I. 38. Jedné viny k němu nejměli. Hrad. 86. Není divu, že k nim nemají (k nim nelnou); Jen mi řekněte, co k ní máte (čím ji viníte). Us. Aby šel na ni zprudka, k tomu ji měl pří- liš rád. Sá. Co ke komu má (co se ji na kom nelíbí), hned mu to vysype (poví). Us. Vk. Nemaje peněz k zaplacení dluhu; Pamatoval jsem ho několikrát, aby ho k tomu mél NB. Tč. 38., 129. Vida, že se žádný ku pomoci jeho nemá. Har. Pěkně se k člo- věku maje (chovaje). Bl. Lenivé sě jměchu k brani (k obraně). BO. Túž (vieru) jmějte k dětem mým. Dal. 122. Neb což věříme, naději k tomu máme jmieti, že toho dojdem; Jakož srdce k Bohu máte jmieti. Št. Kn. š. 29., 111. Kterak sě mají k obrazům mieti (lidé); M. k němu mrzkosť a ohavnosť, jako má k údu těla odťatému. Hus I. 76., 146. — co před kým: respekt. Us. Neb sem to také měl sám před sebú (totéž jsem ob- mýšlel;. Výb. II. 1313. — co proti komu: antipathii. Us. Pdl. Otpúštějte, ač co máte proti komu. ZN. Protiv-li Bohu m. zdravie na malú chvilku. Št. Kn. š. 9. — (co) po čem. Po stříkačce nic nemají (nic po ní není). U Dobruš. Vk. Vezme-li to dvakrát na sebe, bude po něm Us. Vk. Má s ní již po přípovědi (jest s ní již zasnouben). Sá. Túhu po tom bude j. Št. Kn. š. 22. — kdy. Měla dnes zlou chvíli. Hrts. Jak se máte po všechny časy? Us. V třetím boji měl pomoc od Jezu Krista. Pass. Snad po mně nebudete mieti tak brzo, kto by vám takú věc vypravoval; A v ta doba aspoň m. k Bohu dobrú žádosť; (Měla) po té věštbě naději; Viděl, že by té noci ženu měl. Št. Kn. š. 1., 3., 10. Bude m. za týden svatbu. Us. Pdl. Měl s ní dítě před svatbou. Us. Méli jsme o sv. Petru a Pavlu ve vesnici 430 chumelku. Sá. Po súdném dni nebudem m. naděje... Št. Kn. š. 33. Máme před zkou- škou. Us. Pdl. — co, se jak. Jak se máte? Dobře, dyž dá pán Bůh zdraví; Děkujíc pánu Bohu dobře; Ja po horší straně; Ja není to hlavné: Dobře, až po peníze; Tu zle, tam zle, dyž néni v uzle. Zlínsky. Brt. Pověz, jak se ta věc má. Us. Dch. On to měl luxusem (za luxus). U Rychn. Vk. Má se k němu uctivě, šetrně. Us. M. se po pěti (zle). U Olom. Sd. Já s myslí vznešenou k vám pospěch mám. Hlk. Mám toho na čerty (mnoho); Už měl na mále. Us. Brnt. Dobře měla tvrdíc, že ... Sá. Už mám těch tvých orací právě po bradu. Sá. Síla proudu má se obráceně k . . . . Osv. 1. 485. Tyto dva rozličné činy mohou se m. k sobě buď protiřečně (odporně, kontradiktoricky) neb příčně (kontrarně). MH. 11. Dokud můj pán na mně sedal, dycky sem se dobře míval. Sš. P. 174. Iměj dvór svój po kněžskej vnadě; Imají smyslu u mále. Anth. I. Pravie, že bez lsti zlatých červených j. nemnož; Těch peněz jsem nemohl od něho jmíti krom práva. NB. Tč. 14., 49. Po svém právu jmieše ženu. Alx. Anth. I. 3. vd. 33. Ale že jest všemohoucí, ktož se protivie jemu, dokoná svój věk, jenž má pod časem; Ktož úmyslem vším žádá Boha j. z pravé milosti; A častoť to bývá, což člověk v ji- ném dobrého miluje, žě sám i v sobě skut- kem též mívá; M. se počestně; Aby v pravé pokoře ústavnú modlitbu měly k Bohu; Přieliš se sprostně m.; Neb lidé, jakž koho vidí, tak jej mají. Št. Kn. š. 17., 23., 34., 47., 79., 165. — co odkud. Měl k tomu plnomocenství od sněmu; Slávu měla z toho velkou. Osv. I. 121., 186. M. z něčeho hor- kou hlavu. Šml. I. 134. M. odněkud pěkný rozhled. Sdl. Rukopis zelenohorský má jméno své od zámku Zelené Hory. Tf. H. 1. 7. Hospodský měl ho ze dveří (vystrkoval). Us. u Kvasin. M. z něčeho smrt'; Myslili, že by z toho měli hřích, kdyby... Sá. Tu nemohu od nich svého listu m. Půh. II. 283. Skutek, z něhož král jmějieše smutek. Alx. Budeš m. chválu z toho; Neb vieme, že jich (daróv) nemáme sami od sebe ani z svého zaslúženie. Hus I. 176., III. 11. Chtiec i před jinými z toho m. chlúbu; Z toho měli odplatu věčnú; Aby česť měl ode všech. Št. Kn. š. 9., 29., 49. (55., 78., 101., 168.). — co koho zač, za koho. Za původce důkazu toho má se sv. Anselm. MH. 4. Měl ji za souložnici. Šbm. Stř. Měl ho za nic; Věc ta měla za následek, že . .; Méli za bohy síly a předměty přírodní. Lpř. J. Neměl to ani za možné. Osv. I. 183. Méľas včera pěknou za to pochvalu, že . . Sá. Za jednoho chlapce deset jich mám. Sš. P. 384. Jakož toto město za právo má. NB. Tč. 3. Chcem muže za hospodu jmieti. Dal. 10. Změjiechu jie někteří za zlé; Za nic mám všecko jako lajno. ZN. Střiebro v těch dnech za nic nejmějiechu. BO. Co to máš za krásu, za oči, za ruce. Brt. Anth. 50. Měť vezde za pána mají. Žk. 378. Hi měj za to. Bož. umuč. 356. I mě i jeho za pána máš; Maje to za najlepšie; I bude ji- ných za nic nechtieti míti; A sbožný člověk má sobě to za najvětšie utěsenie; Donidžt Bolia jmá za Buoh; Nechtiec obecného lidu za nic jmieti. Št. Kn. š. 18., 22., 37., 51., 101., 126. Ani sú chtěli jeho mieti za boha; Má ho za sluhu; Jedva snad stý díl lidu má ho za římského biskupa. Hus I. 9., 60., 404. Jiné za se v práci m. Ib. I. 421. Ač tak rozuměti chcemy a to za to jmieti. Hr. ruk. 99. — Mám za to, že____Šf. Strž. I. 7., 171. a jinde (velmi často). Slušelo by za to m., že . . Pal. Rdh. II. 171., I. 53. a j. Maje za to, že by tím Bohu poslúžil. 1461. Mus. Za to mám, že i to vám nemálo do- brého srdce přidává. Abr. 131. Maje za to, že chytře se štěstím umluvil se. Vz Umlu- viti. Jel. Mám za to, že v sobě dobrou če- štinu má (kniha o musice). Bl. Tak mám za to, že my všichni vězíme. Kom. Za to maje, že jemu to zdrží, co sú jemu slíbili; Mám za to, že toho zapřieti nebudou moci. Arch. I. 200., V. 334. Maje za to, že je všecky valem potře. Let. 33. Otec za to miejieše, by sě kúzedlně bránila, káza jn opět do žaláře vésti; Já už za to mám, ež srny přemoženi. Pass. mus. 348., 431. Ne- maje za to, by------ Výb. II. 229. (1415.). Mám za to, že své běhy široce spíši. Ib. 230. Mám za to, ze tobě nic neučinie. Výb. II. 260. Mistři za to jmají, že by byla vždycky sobota v ráji; Za to mějechu, že .. Mám za to, že ani bohatec takové pýchy neměl jest; My máme za to, že stojíme v poslušenstvie; Maje za to, že své přísahy zdrži; Měli za to, že jim ku pomoci jede; Mám za to, že sám chce býti živý; Chléb ten, za to mám, že jim dobrý jest; Mám za to, že by i oni ukázali; Mám za to, že i ty čísti budeš. Výb. II. 407., 487., 628. (Chč.), 694., 719., 843., 978., 1023., 1174. Mám za to, že ... . Výb. II. 936., 1521., 1559., 1604., Krnd. 4., 16., 27. a j. V Arch. VII. velmi často. Mámť za to, že plove proti vodě. Kšch. 25. Mám za to, že vás tajno není. MP. Mám Za to, že o tomto trém se radíte. (Vz Tré v Jg.). V. Pol. 88. Má za to, že ... . Št. UČ. 42. a. Vz Zápor (strč. nie). Měli za to, že jest pečeť toho krále. Pravn. v. 1662. Má za to, že Josef také jest panenské čistoty byl. St. Kn. š. 71. A majíc za to, že takého nic nenie duo- stojna. Brig. 2. b. Neb mám za to, že o tom víš. 1468. Pohanstvo tak za to jmají, že ti lidé neumírají; Jmějtež všichni za to, že jest pobleděl měsíc na to. Alx. V. v. 1226., 2421. (HP. 30., 58.). Tato viera slove slo- ženie skutkóv viery, neb máme za to, že dvanadste apoštolóv složili sú ji; Mám za to, že najmenší kuchřič to vyzná; Mám za to, že pro těch neužitkóv umenšenie ml- čenie jest v klášteřích položeno zákonní- kom ; Tací méně písmu rozumějí než židé, jenž majíce za to, že hřiechy odpúštěti sluší na samého Boha; A v tu dobu již čert' má za to, že již jest člověk jeho usě- danec. Hus I. 2., 265., 392., III. 113. On za to měl, bych mu chtěla (že ho za muže míti chci). Db. 127. Jedno chtie přistaviti, kdež za to mají, by jim zisk přišel. Zjev. sv. Brig. Protož neměj ty toho za to, byť který byl to lidský zámysl. Brig. k. VII. 9. a. Maje za to, že by již hoden nebyl božího těla rozdávati. Hus I. 449. Mám za to, že . . Vz Gb. v List. fil. 1882. 111. — Pozn. Posud měl tuto vazbu p. Ht. za špat- nou (vz jeho Brus 158.), ale zdá se, že i on se zatím o její správnosti přesvědčil, píšeť v příloze k Národním Listům č. 16. ze dne 16. ledna 1886. (v 3. sloupci ř. 67. zd.), háje Rkk., takto: Ale přece má (Gebauer) za to, že jest Hevyhnutelně potřebí ohledati znovu předmět. — co za čím, za kým. M. něco za někým, guthaben. Šp. M. život za sebou. Hrts. Arab. 49. Strýc má za ním 5 zl. Měl knihu za sebou (vypůjčenou). Us. Tuto věc měl za sebou (překonal ji). Vlč. Zl. v ohn. I. 45. Dost jiných v dědině, za týma se majte. Koll. Zp. I. 78. — co (se) s kým. Já s tebou (nic) nemám. Us. Olv. M. s někým mír, Šmb. S. II. 206., rozmíšky, Sdl., zisk, NB. Tč. 292., svoje plány. Vlč., v Praze, rozmluvu, soucit. Us. Pdl. Chlor má velikou sloučivosť s ostatními prvky. Mj. 38. Měj se s pánem Bohem. Pk., Dbš. Nalit túhu s hořem mieti bude; Svú mocí, již má s otcem; M. s někým tělesný skutek. Št. Kn. š. 10., 21., 66. - co, koho več. Jasný rozhled v něco m. Osv. I. 70. Oči má v sloup. Kká. M. doufání v pomoc něčí. Šmb. Jmějte otce a matku v česť. Výb. I. 237. M. naději v něco. Št. Kn. š. 32. Úřad jeho vždy v česť měl. Št. N. 330. — co, koho čím. Mám brata kňazom. Ht. Sl. ml. 233. Jimiž (knihami) by mohli mieti viery křesťanské naučenie; Vlhkosť, jížto kořen i kmen život svůj má; Abychom na každý den vždy berúc nemněli, bychom sebú měli; Pro tu dobrotu, jíž má k nám slitování; Aby tú prací měl odplatu od Boha. Št. Kn. š. 3., 33., 55., 187., 168. — co, koho, se v čem. M. něco v pláně, Sral. I. 45., v dr- žení, J. Lpř., v úctě. Us. M. pole v nájmu. Sdl. Hr. I. 16. M. někoho v povržení, Osv. I. 593., ve své moci. Půh. I. 353. Čvo mi je po mladej, keď nemám vôle v nej. Sl. ps. Račte mi v tom rozkázati, kterak se mám v tom mieti (= zachovati). Arch. VII. 357. a j. M. v něčem rozhodný hlas, Us., zlý smysl, Výb. II. 8., účastenství. Us. Pdl. V slávě mějte ji (svobodu). Kká. K sl. j. 7. Veškeré výjevy v pohybu hmot svůj zá- klad mají. Mj. 2. Míval v něm rádce, pří- tele. Sdl. Hr. I. 7. Když kto koho má v póhoniech, že jej má dohnati. Kn. rož. 201. Měl naději v těch přáteliech. Anth. 1. 166. Ten mnich měl svět v nenávisti. Bart. 71. Hrob ve cti měli; Jeho jmě u veliké chvále jmají. Pass. 734., 858. Ne v sloviech naděje majíc; Naději v Bohu m.; Vždy Boha majíc v své žádosti. Št. Kn. š. 11., 16., 29., 172. — co, koho kde (v čem, u čeho, pod čím, nad čím, před čím, podlé čeho, při čem). Tu mal, tu mala = tu jměl (měl, měla). Us. Nrd. Míti zkoušky na krku. Hrts. Měli v sobě tušení krásy. Vlč. Má v kapse vydlážděno (nemá groše). Us. u N. Bydž. Kšť. M. u někoho něco k disposici. Pr. 1884. 7. Čert už ho tam zase má. Us. Knrz. Vše, co mělo ve vesnici zdravé nohy a celé plíce; To má svůj původ v tom, že ... . Osv. 1. 182., 484. U Palouckých mívali vždy uklizeno a čisto; Náklonnost k něčemu v sobě míti. Sá. Měl tajemství na srdci, prostředky v ruce. na jazyku otázku. Šml. 1. 41., 45., 69. Už nikoho nemám iba tebe a pana Boha nad sebou (tklivá prosba). Dšk. II. 362. Míval někdy mouchy v hlavě; M. něco na programě; Měl leccos na srdci a na jazyku. Šml. M. pláč na kraji, něco jako na hře- bíčku (po hotově). Us. Rgl. M. výklady před obecenstvem, někoho v čele (náčel- níkem). J. Lpř. Měl při tom hlavní úlohu. Posp. Má na nohou boty. Us. Něco jasně před očima m. Us. Pdl. M. zboží na skladě. Pdl. Chtě to jmieti podlé sebe; Nedej, by se mrtvé jmělo v domu dítě; Aniž já ho v svém vojště m. mohu; Máš lidí dosti u sebe. Výb. II. 1. 15., 42., 43. Své šlech- tice jměj v svej radě; Jazyk jmajú vňuž meč v sobě. Anth. I. 3. vyd. 34. Rok má krok a život v patách smrť. Exc. V rucě maje kosu ostrú. ZN. Ve všech bojích z ne- bes pomoc měl; Ten jest měl pod sebú třiceti rytieřuov. Pass. 983. Jmieše v sobě smysl mladý. Alx. Anth. I. 3. vd. 33. Ktož v svém srdci má řeči božie; Před sebú to jmá; Útěchu v tom bude m.; Manna všech krmí chuť měla jest v sobě. Št. Kn. š. 4., 25., 34., 45. (26.; 162.). — komu. Kdo bit, ten sobě má. Bart. 334. — co o čem. Zprávu o něčem m., Osv., pojem. Dk. M. o někom zlé domnění, práci, péči, řeč. Št. Kn š. 38., 78., 88., 120., 181. — co nad kým. Žádný člověk neměl by nad druhým moci. Št. Kn. š. 30. Nedaj, by kterú moc měla nad nimi zlá nemoc. Výb. II. 14. — komu. Svým dcerám mám tolik jmění. Us. Vk. To tomu mají divné jméno. Us. Vk.— koho, se od čeho. Dej ty věci do pořádku, od čeho (= k čemu) pak tě mam? Us. Ba od ztravy (strany stravy) sě mámy pyšně; Já se mám od toho hrdé. Žk. 93., 320. co proč, pro koho. Ty slova nemáš pro mne? Vrch. M oči pro krásu. Vlč. Každá měla proň jen medová slova; Nemá pro to v sobě náklonnosti. Sá. Co muky ste pro mne jměli. Výb. II. 17. Nedostatek pro ne- jměnie ruky m. Hus I. 336. Ten (věnec) jmějieše na znamení, že... Alx. Aby skrze | jeho krve prolitie jměli bludné víry lidé do- učené ujiščenie. Pass. Mus. 1883. 113. A skrz to věčně s ním m. utěšenie. Št. Kn. š. 9. — co jak dlouho. Méla ho ráda až do smrti. Sá. Má od tří rokuv občanství rakouské. Pdl. M. pozemky do konce roku. Us. — s inft. O to řekl, jen aby měl co povídať. Dch. Tam se má nalezati ostrov Abalus (= tam prý jest); Počtem jich as. 1 '/2 mil- lionu, býti má (= prý jest); Tu čudi obý- vati měli (prý obývali). Šf. Strž. I. 130., 43., 350. Tak v Šf často. Cf. M. klade se chybně m.: prý (str. 1035. b.). Nemá nám kdo večeře uvařiť; Neměl mi kdo žita do- vést. Brt. D. 166. Radili se, mají-li pro ni jeti. Sš. P. 82. Nemám se jich co báti; Jakž mne to nemá mrzet!; Budou míti čemu se smát. Sá. Měli jste mu to k vůli udělat. Us. Měl tam nechodiť (neměl tam chodiť). Us. Ktk. Réž mám stát na poli. Brt. Račte nás naučiti, kterak se v té při proti nim máme zachovati; Bez té pocty nás dobře 430* nechati mohl. NB. Tč. 102., 254. Měv se mnú vše dobré činiti tu mi vpadl v mé zboží. Půh. II. 90. Tedy on měl říci (m.: řekl prý). Žer. Záp. I. 36. Má se báti, aby..; Když mají kam jíti; Který má umřieti prve; Chtěl od lidí míti službu. Št. Kn. š. 5., 6., 10., 11. — Pozn. V druhé větě bývá slo- veso moci. Měli ste ít, mohli ste také něco dostat (kdybyste byli šli, byli byste do- stali). Měli ste sa ponáhlit, mohli ste mět svázané (obilí). Mor. Brt. D. — se. Přidej: (jak). Ten by se měl, kdyby tam přišel. Us. Dch. — Str. 1035. 23. ř. sh. oprav zmnenati v: v znamenati.

153082   Míti Svazek: 7 Strana: 1326
Míti. Byl viněn, že má s lotry. Wtr. Obr. II. 155. — M. za to že ... . Půh. V. 21., 340., 397., Lobk. 95. a j. tam, Chč. m s. II. 20., 64., 66. atd. III. 10. a j.

153083   Míti Svazek: 8 Strana: 0209
Míti. O časování na Mor. cf. Brt. I). II. 29., 53., 81. Mať dačo u seba = robiť; Mať u seba mnoho hlúpostí = robiť hlúposti. Phľd. 1895. 444. Proto mám za to, žes blažen. GR, Nov. 92. 8. I má za to, že by polepšen byl; Pohané za to měli, že... Chč. S. 105., 126. (127., 131., 140. a j.) Drž, dokaď máš, ně- skoro darmo držeť. Mor. Ces. 1. V. 422. Ne- spoléhej ani na strejce ani na děda, nemáš-li sám, bude běda, Mor. Ib. — co. Jaku měla, taku dala, šak ju sama nedělala. Slez. Nov. Př. 92. — se jak. Mo se jako mlynářsko kura při košu. Slez. Nov. Př. 623. — se k čemu. Má se k tomu, jako mrtvý k stá- vání. Mor. Ces. 1. V. 461.

153084   Míti Svazek: 9 Strana: 0166
Míti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III 2. 267. Má ho (= má za to o něm), že jest v Brodsku. U Císařova. Mtc. 1899. 151 Má ten psa = nic; Nemá ani, co by myš unesla. Zát. Př. 160b. M. kolik něčeho. Vz Zát. Př. 160b. — M. za to, že... Št. Bes. 13. a j., tam.

153085   Míti Svazek: 9 Strana: 0449
Míti. Paní Dorotha do té lúky již nic nemá, než Beneš. 1433. Mšín. 11.

153086   Míti Svazek: 10 Strana: 0625
Míti. Vz Brt. Slov. 197. nn. Keď má, aj sa obejde. Phld. XXIII. 309. To má ďas vzíti místo: To aby ďas vzal! Věst. XII. 95. Jako sa máš? Krom jedená a piťá jako na hodoch. Phľd. XXIII. 308.

153087   Míti se jak Svazek: 10 Strana: 0181
Míti se jak. Má se jako nahý v trní, Jako hruška u cesty (špatně). Us. Čes. 1. XI. 270.

153088   Mítina Svazek: 6 Strana: 0996
Mítina, vz Mýtina (dod.).

153089   Mítinka, vz Svazek: 6 Strana: 0996
Mítinka, vz Mýtinka (dod.).

153090   Mitis Svazek: 6 Strana: 0996
Mitis, a, m. M. Tom., spisov. 1523—1591 Vz Pyp. K. II. 339., Sbn. 899., Tf. H. 1 3. vd. 43., Jir. Ruk. I. 36. — M. J., 1568. Jg. H. 1. 600. — M. Augustin, kněz 1619. Jg. H. 1. 600., Jir. Ruk. II. 36.

153091   Mitis Svazek: 9 Strana: 0166
Mitis z Limuz. Sr. Ott. XVII 440.

153092   Mítiště Svazek: 6 Strana: 0996
Mítiště, vz Mýtiště (dod.).

153093   Mítiti Svazek: 6 Strana: 0996
Mítiti, vz Mýtiti (dod.).

153094   Mititka Svazek: 7 Strana: 1326
Mititka, y, m., ein Ungeschickter.

153095   Mitiťuk Svazek: 6 Strana: 0996
Mitiťuk, a, m. = nemotora. U Strun- kovic. Rjšk.

153096   Mítka Svazek: 8 Strana: 0209
Mítka. Je na mítce, mítá, vymítá, má mítku (Příbor) = vyhazuje (při hře v karty). Brt. I). II. 326.

153097   Mitleidig stimmen Svazek: 1 Strana: 1035
Mitleidig stimmen, obměkčiti někoho. Br., Bart. II. 19.

153098   Mitlink Svazek: 7 Strana: 1326
Mitlink, u, m., simplicia, zastr. Rozk.

153099   Mitlink Svazek: 8 Strana: 0209
Mitlink, u, m., hrubé plátno na pytle. Wtr. Krj. I. 357., 365.

153100   Mitmamo Svazek: 10 Strana: 0625
Mitmamo. Fósa mu růstóm. = jeden sem, druhý tam. Brt. Slov,

153101   Mitmánek Svazek: 6 Strana: 0996
Mitmánek, nka, m. M. Václ., kazatel 1553. Vz Jir. Ruk. II. 38., Sbn. 945.

153102   Mitmánek Svazek: 9 Strana: 0166
Mitmánek Václ. Sr. Ott. XVII 441.

153103   Mítnosť Svazek: 6 Strana: 0996
Mítnosť, vz Mýtnošť (dod.).

153104   Mítný Svazek: 6 Strana: 0996
Mítný, vz Mýtný (dod.).

153105   Míto Svazek: 7 Strana: 1326
Míto, a, n., vz Myť, Mýto (dod.), D. Gesch. 186.

153106   Mítor Svazek: 6 Strana: 0996
Mítor, u, m. = míchanina ? Slov. Len v duši Sáry zmätok, citov m. Phľd. III. 1. 30. Kde krovin m. s jedlinami. Ib. VI. 251.

153107   Mitosa Svazek: 10 Strana: 0181
Mitosa, y, f. Vz Vstnk. XII. 13.

153108   Mítosled Svazek: 6 Strana: 0996
Mítosled, vz Mýtosled (dod.).

153109   Mítosvaz Svazek: 6 Strana: 0996
Mítosvaz, vz Mýtosvaz (dud.).

153110   Mítosvaznice Svazek: 6 Strana: 0996
Mítosvaznice, vz Mýtosvaznice (dod.).

153111   Mítov Svazek: 1 Strana: 1035
Mítov, a, m., ves u Blovic. Tk. III. 38.

153112   Mitov Svazek: 6 Strana: 0996
Mitov, a, m., ves u Blovic. Rk. Sl.

153113   Mitovanský Svazek: 7 Strana: 1325
Mitovanský. Na mú m-skú (milou) dušu! Val. Slavč. 91.

153114   Mitr Svazek: 8 Strana: 0209
Mitr, a, m. = Dmitr, Demetrius. Ott. VIT. 688.

153115   Mitra Svazek: 1 Strana: 1035
Mitra, y, f., z řec. a lat., pás okolo hlavy (diadem); čepice, zvl. biskupská (Bischofs- mütze, infula) n. knížecí klobouk. Br. Vz S. N.

153116   Mitra Svazek: 7 Strana: 1326
Mitra, y, m., z: Dimitr. Mus. 1889. 164.

153117   Mitraille Svazek: 1 Strana: 1035
Mitraille, (fr., mitralj), drob, sekané že- lezo n. olovo do kartáčů dělových. — Mi- trailleuse, dělo na takové kartáče.

153118   Mitrailleusa Svazek: 6 Strana: 0996
Mitrailleusa Maximova. Vz Světz. 1888. č. 34., KP. IV. 508.

153119   Mitralní Svazek: 8 Strana: 0209
Mitralní. M. choroba. Vstnk. III. 4T6. 14

153120   Mitrenžit Svazek: 10 Strana: 0625
Mitrenžit = čas mařiti, zaháleti. Spiš. Sb. sl. IX. 48.

153121   Mitrha Svazek: 6 Strana: 0996
Mitrha, y, í. = prostý selský vůz. Slov. Jaj, nechť Slovač v m-hách a vy v zlatém koči. Hdk. C. 122. Nie sme k ničomu, jako rozbité m-hy. Phľd. VIII. 264. — Lipa I. 124.

153122   Mitrnos Svazek: 6 Strana: 0996
Mitrnos, a, m., os. jm. NB. Tč. 63.

153123   Mitrov Svazek: 6 Strana: 0996
Mitrov, a, m., Mitrow, zámek u Horní Bobrové. Tov. 130., Tk. IV. 734., Rk. Sl.

153124   Mitrovice Svazek: 1 Strana: 1035
Mitrovice, dle Budějovice, zámek u Se- dlce, vz S. N.

153125   Mitrovice Svazek: 6 Strana: 0996
Mitrovice, dle Budějovice, Mitrowitz, ves u Místka; Mitrowitz, ves u Mohelnice, u Su- doměřic, u Rokycan; zámek u Sedlce; Staré M., Altmitrowitz, ves u Sedlce. PL. — Tk. VI. 176., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl.

153126   Mitrovský Svazek: 6 Strana: 0996
Mitrovský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1366., Sedl. Hr. L 256., IV. 372., V. 363., VI. 277., S. N., Rk. Sl. — M. hrabě. Zl. Jg. 310., 408., 321.

153127   Mitte Svazek: 1 Strana: 1035
Mitte, něm. Sie wählten 12 Männer aus ihrer Mitte. Zvolili ze sebe 12 mužův.

153128   Mitteldorf Svazek: 1 Strana: 1035
Mitteldorf, Prostředkovice u Jihlavy na Mor.

153129   Mittelwald Svazek: 1 Strana: 1035
Mittelwald, Středolesí u Hranic na Mor.

153130   Mitterbacher Svazek: 6 Strana: 0996
Mitterbacher, chra, m. M. Ludv. 1823. Jg. H. 1. 600.

153131   Mitterdorf Svazek: 1 Strana: 1035
Mitterdorf, Bezděčín u Jevíčka na Mor.

153132   Mitterstuk Svazek: 1 Strana: 1035
Mitterstuk, u, m., šp. u zedníků z něm.: nadpražec, nadpraží, Oberschwelle. Kmp.

153133   Mittner Svazek: 6 Strana: 0996
Mittner Em., farář, nar. 1815. Bačk. Př. 112., 148.

153134   Mittner Svazek: 9 Strana: 0166
Mittner Em., 1815. —1894. Sr. Ott. XVII. 443.

153135   Mituří Svazek: 8 Strana: 0210
Mituří, čásť Moravky. Věst, op. 1893.10.

153136   Mitvald Svazek: 6 Strana: 0996
Mitvald, a, m., mě. v Kladsku. Arch. VIII., 383.

153137   Mitvalský Svazek: 6 Strana: 0996
Mitvalský, ého, m., os. jm. M., dr. lékař, přispívatel do tohoto slovníku. (Msk.).

153138   Mitvalský Svazek: 9 Strana: 0166
Mitvalský Jan dr., lékař, 1861. — 7. /12. 1899. Sr. Jub. XXI.

153139   Mítvati Svazek: 6 Strana: 0996
Mítvati sa v knížkách = přemítati. Val. Brt. D. 231.

153140   Mitvavo Svazek: 6 Strana: 0996
Mitvavo = střídavě. Val. Vck., Brt. D. 231.

153141   Mítvem Svazek: 6 Strana: 0996
Mítvem = šikmo. Val. Brt. D. 231.

153142   Mitví Svazek: 8 Strana: 0210
Mitví = střídavě. Klást něco m. = jedno j tak, druhé na opak (hor.; val. mítvavo). Brt. D. II. 341.

153143   Mitylene Svazek: 1 Strana: 1035
Mitylene, y, f., mě. na ostrově Lesbu. Lépe: Mytilene. Vz toto.

153144   Mitýsko Svazek: 6 Strana: 0996
Mitýsko, a, m., os. jm. M. Ondř. M., prof. mathem. v 16. stol. Vz Pal. Rdh. I. 110., Jir. Ruk. II. 39., Sb. D. řeč. 270., Mus. 1829. I. 61.

153145   Mitzmans Svazek: 1 Strana: 1035
Mitzmans, Micmanice u Jaroslavic na Mor.

153146   Miuvkář Svazek: 1 Strana: 1045
Miuvkář, e, m. = mluvka.

153147   Mívalý Svazek: 6 Strana: 0996
Mívalý = kdo míval, wer gehabt hat. Šm.

153148   Mívaný Svazek: 6 Strana: 0996
Mívaný; -án, a, o, der Gehabte. Šm.

153149   Mívati Svazek: 1 Strana: 1035
Mívati, zu haben pflegen. Cizí chléb mívá rohy, dokud nevstoupí černá kráva (starosť) na nohy. Rým. Mívej, radímť, jazyk za zuby. D. Chlapec nezbedný mívá konec nešťastný. D. — Ostatně vz Míti.

153150   Mixa Svazek: 8 Strana: 0210
Mixa, y, m., z Mikuláš. Kbrl. Sp. 10.

153151   Mixed pikles Svazek: 10 Strana: 0181
Mixed pikles (mixd pikls, angl. ) = smí- šená zavařenina, silně kořeněná, připra- vená zavařením a do octa naložením roz- manitých zelenin, zejména mladých okurek, cibulí, zelí, hrášku, mrkve, hub a p. Ott. (Dhnl. ).

153152   Mixík Svazek: 6 Strana: 0996
Mixík, a, m., os. jm. Půh. II. 324.

153153   Mixtura Svazek: 1 Strana: 1036
Mixtura, y, f., z lat., směsice, smíšenina, míchanina, Gemisch, n. Rk. V lékárnictví: lék, skládající se z tekutých a hustých částek rozpuštěných. Vz S. N. — M. v hudbě slove ve varhanách každý hlas, v kterém na jeden kláves více píšťal (tonů) připadá. Vz S. N., KP. II. 328.

153154   Mixturní Svazek: 6 Strana: 0996
Mixturní rejstřík u varhan. Us. Vz Mix- tura.

153155   Mixturový Svazek: 6 Strana: 0996
Mixturový hlas. Vz Mixturní. S. N. V. 377.

153156   Míza Svazek: 1 Strana: 1036
Míza, y, f. (dříve: mízga, odtud: mízha; mízka, Jg.; v již. Čech. mlíza. Vz L. ). Instr. sg. mízou (ne: mězou, jako: měrou, věrou od míra, víra). — M. živočichů, lympha, Lymphe, tekutina čirá, bezbarvá a bledě za- žloutlá, poněkud lepkavá, obsažená v cevách střebavých n. miznicích. Vz v S. N. — M. = šťáva výživná, vodnatosť, která ze stromů teče. Vz S. N. Der Baumsaft. Jg. M. stro- mová. Mízu pouštěti, dostávati. Mus., Šp. Za mízy jest lýčí dříti. Č. Za mízhy ti lýka dříti. Mus. Vz Lýko. - - M., vůbec šťáva, Saft., m. Kom. M. ze ředkve, bzová, z jablek, révová, z hroznů. Jg. — M. = užitek, Vortheil, Nutzen, m. Mízu z čeho bráti. Kom. — M. = síla, Kraft, Saft. Městům všecku mízu a krev vyssáli. Kom.

153157   Míza Svazek: 6 Strana: 0996
Míza. Vz Mkl. a L. 290., Schd. II. 36., Bž. 46., Kram. Slov., Mkl. Etym. 196., Rk. Sl., Rm. II. 417. Tvoření-se mízy, Chylifi- kation. Exc. Proud, doba, oběh, přítok mízy. Šp. Pustil dnes mízu — prohrál. Fta. I on má odtud mízku (zisk). Dl.

153158   Míza Svazek: 8 Strana: 0210
Míza, strč. miezha. Gb. H. ml. I. 467. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 41.

153159   Míza Svazek: 10 Strana: 0181
Míza, mízka, y, f. = roztok. Zach. Test. 73. — M. chráničková, lympha vaccina, Kuh- pockenlymphe. Ktt.

153160   Mízati Svazek: 6 Strana: 0996
Mízati = fňukati. Nemocné dítě mízá. U Nové Kdyně. Rgl.

153161   Mizati Svazek: 9 Strana: 0166
Mizati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 325.

153162   Mizati se kam Svazek: 1 Strana: 1036
Mizati se kam = jíti. Pulk. 101. — se s kým = mazati se (v Klatovsku). Rk.

153163   Mizdření Svazek: 6 Strana: 0996
Mizdření, n., vz Mizdřiti. Jdr.

153164   Mizdřice Svazek: 6 Strana: 0996
Mizdřice, e, f., das Stahleisen.

153165   Mizdřicí Svazek: 1 Strana: 1036
Mizdřicí, postrouhací, Schabe-. M. nůž n. železo (skobla, protahovačka), Gärbereisen, n.; m. stolice (postruh, Gärberbank, f. ). D. Vz Koželuh.

153166   Mizdřidlo Svazek: 1 Strana: 1036
Mizdřidlo, a, n., Das Gärbereisen. Rk.

153167   Mizdřiti Svazek: 1 Strana: 1036
Mizdřiti, il, en, ení; mizdřívati. U kože- luhů maso na kůži pozůstalé srážeti, ab- fleischen, ausfleischen, abhäutein, schaben. Jg. — co čím: kůže nožem mizdřicím; kde: na postruhu. Vz Mizdřicí, Koželuh.

153168   Mizdřiti Svazek: 6 Strana: 0996
Mizdřiti. Vz Matj. 43., Prm. IV. 247.

153169   Mizení Svazek: 1 Strana: 1036
Mizení, n., das Schwinden. Pr.

153170   Mizení Svazek: 10 Strana: 0181
Mizení jednotlivých částí ústrojí, rare- ficatio. Ktt.

153171   Mizenina Svazek: 1 Strana: 1036
Mizenina, y, f., mizina, Verderben, n. Do m-ny vejíti. Kom.

153172   Mizer Svazek: 10 Strana: 0625
Mizer. Na mizer mi vynšla (ku př. lichva). Sb. sl. VII. 110.

153173   Mizera Svazek: 1 Strana: 1036
Mizera, y, f., z lat. = strasť, bída, Elend. V. Na m-ru rozený. Zlob — M.., m., bídný člověk. Vz Misera.

153174   Mizera Svazek: 6 Strana: 0996
Mizera Ondř., bratr, tiskář 1616. Jg. H. 1. 600., Jir. Ruk. II. 39.

153175   Mizera Svazek: 9 Strana: 0166
Mizera Ondř, knihtisk, a spis., + 1616; Frant., spis., nar. 1861. Vz Ott. XVII 446.

153176   Mizerácký Svazek: 1 Strana: 1036
Mizerácký, elend, krüppelhaft. Rk.

153177   Mizeráctví Svazek: 1 Strana: 1036
Mizeráctví, n., Das Elend, die Krüppel- haftigkeit. Rk.

153178   Mizeračiti Svazek: 1 Strana: 1036
Mizeračiti, il, ení, elend, arm sein. Na Slov. Koll.

153179   Mizerák Svazek: 1 Strana: 1036
Mizerák, a, m. Vz Misera.

153180   Mizerie Svazek: 1 Strana: 1036
Mizerie, e, f., vz Miserie.

153181   Mizerka Svazek: 6 Strana: 0996
Mizerka, y, f. = vrch a les na Vsacku. Vck.

153182   Mizerně Svazek: 1 Strana: 1036
Mizerně, z lat., elend, jämmerlich, er- bärmlich. Jg. M. se míti, umříti, zahynouti. V.

153183   Mizerněť Svazek: 8 Strana: 0210
Mizerněť = hubeněti. Brt. D. II. 516.

153184   Mizerněti Svazek: 6 Strana: 0996
Mizerněti, ěl, ění, mager werden, siechen. Us. Sd., Brt.

153185   Mizerník Svazek: 6 Strana: 0996
Mizerník, a, m., der Elende. Aby nebyl m-ník po všecky dni života svého. Krnd. 65.

153186   Mizernosť Svazek: 1 Strana: 1036
Mizernosť, i, f., bídnosť, Miserabilität, Erbärmlichkeit, f. Jg.

153187   Mizerný Svazek: 1 Strana: 1036
Mizerný, z lat., m. zdraví, život = špatný, bídný, elend, schlecht, jämmerlich, erbärm- lich, lumpicht. Jg., V., Br., D. M-né dva gro- še! D.

153188   Mizerný Svazek: 6 Strana: 0996
Mizerný. Brt., Neor. Je m., jakby švrčky lúpal. Zlínsky. Brt.

153189   Mizerný Svazek: 8 Strana: 0210
Mizerný = hubený. Brt. D. II. 516.

153190   Mizerov Svazek: 6 Strana: 0996
Mizerov, a, m., Miserau, ves v Těšínsku. — M. = potok v karpat. pohoří. Škd.

153191   Mizerov Svazek: 8 Strana: 0210
Mizerov, přítok Ostravice. Věst. op. 1893. 10.

153192   Mizeti Svazek: 1 Strana: 1036
Mizeti, 3. pl. -zejí, el, ení, ztráceti se, pomíjeti, schwinden, verschwinden, verder- ben. Jg. Smysl mizí, D., naděje. Ukazují se časem (andělé), ale mizejí zase. Kom. — komu. Zrak mi mizí. D. Všecko mi mizí a různo leze. Br. — kdy. Což v okamžení mizí. V. V tentýž den mizejí myšlénky jejich. Žalm. 146. 4. — čím. Zahálčivostí a nedban- livostí všecky věci hynou a mizejí. Byl. — kam: v nivec. Vz Nic.

153193   Mizeti Svazek: 6 Strana: 0996
Mizeti, vz Bž. 40., Misati. — abs. M-lo to jako sníh na výsluní. Kos. — čemu: zraku. Kk. Fys. 50. — kde s kým. Stezka, ježto mizí v oblacích. Kká. Mizí s tlupou v šeré noci cloně. Kká. K sl. j. 155.

153194   Mizeti Svazek: 7 Strana: 1326
Mizeti v dialekt. Vz List fil. 1892. 203.

153195   Mizeti Svazek: 8 Strana: 0210
Mizeti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I.102.

153196   Mizeti Svazek: 8 Strana: 0562
Mizeti. Člověk na životě mizí. 1440. Mus. fil. 1896. 451.

153197   Mizeti Svazek: 9 Strana: 0166
Mizeti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2 339.

153198   Mizeti se Svazek: 8 Strana: 0210
Mizeti se = hýbati se. Břich muoj veli- kými bolestmi se mizí (ruk. mizy). Alx. Nách. k. V.

153199   Mízga Svazek: 6 Strana: 0996
Mízga, y, f., vz Míza. Mor. Brt., Tč.

153200   Mízgra Svazek: 6 Strana: 0996
Mízgra, y, f. = míza. U Star. Jičína. Vhl., Rk. Sl.

153201   Mízgra Svazek: 10 Strana: 0625
Mízgra, y, f. = mázdra; míza. Brt. Slov.

153202   Mízha Svazek: 1 Strana: 1036
Mízha, vz Míza.

153203   Mízha Svazek: 6 Strana: 0996
Mízha, y, f, vz Míza. Sal. 241., Bž. 12.

153204   Mízha Svazek: 7 Strana: 1326
Mízha, vz Mězha (2. dod).

153205   Mízholec Svazek: 6 Strana: 0996
Mízholec, lce, m., Messhals, ves u Hor- šova Týna. Blk. Kfsk. 1366.

153206   Mizhýř Svazek: 1 Strana: 1036
Mizhýř, e, m., rus., aranea tarantola, die Tarantel. D. — M., maja, korýš. Krok.

153207   Mizhýřovitý Svazek: 6 Strana: 0996
Mizhýřovitý, grapfenartig. Šm.

153208   Mizi-us Svazek: 6 Strana: 0996
Mizi-us, a, m. M. Vojt, 1616. Jg. Hl. 1. 600.

153209   Mizina Svazek: 6 Strana: 0996
Mizina. I vpadli na m-nu. Krnd. 173.

153210   Mízira Svazek: 6 Strana: 0996
Mízira, y, f. = mázdra. Val. Brt. D. 231.

153211   Miziti Svazek: 9 Strana: 0166
Miziti koho až do nemoci. Pal. Děj. III. 2. 418.

153212   Miziua Svazek: 1 Strana: 1036
Miziua, y, f., mizení, psota, zkáza, zá- huba. Na m-ě býti. Na m-nu jíti, přijíti, ně- koho přivésti. V. Když svornosti není, všecko na m-nu přichází. Jel. Na m-nu přivedený. V. Kdo Martínka často světí, husy, koury (mu) zaletí, dům, dvůr, louku i dědinu, při- vede vše na mizinu. Reš. Lehkomyslnosť tvá přivede tě na m-nu. Sych. Stran přísloví vz Prodělání. Das Elend, Unglück.

153213   Mizivě Svazek: 6 Strana: 0996
Mizivě, verschwindend. M. malý. Dch.

153214   Mizivosť Svazek: 10 Strana: 0181
Mizivosť a suchopárnosť zevnějšku, čch. II. Pov. 186.

153215   Mizivý Svazek: 1 Strana: 1047
Mizivý = mlizivý.

153216   Mizivý Svazek: 6 Strana: 0996
Mizivý = který záhy mizí, bald ver- schwindend. M. březnové slunce, Světz. 1875., plémě hmyzu. Čch. Sl. 54.

153217   Mízka Svazek: 1 Strana: 1036
Mízka, vz Míza.

153218   Mízkolezy Svazek: 6 Strana: 0996
Mízkolezy = Mískolezy.

153219   Mízkovatý, mízkovitý Svazek: 1 Strana: 1036
Mízkovatý, mízkovitý, mízu mající, saf- tig. Reš.

153220   Mízký Svazek: 6 Strana: 0996
Mízký = nízký. V Podluží. Brt.

153221   Mizna Svazek: 6 Strana: 0996
Mizna, y, f. = uplakané, kňouravé děvče. Vz Mízati. U N. Kdyně. Rgl.

153222   Mízna Svazek: 10 Strana: 0181
Mízna, y, f. = ženká, která se mízá (mazlí). Kbrl. Džl. 15.

153223   Míznatosť Svazek: 1 Strana: 1036
Míznatosť, i, f.. Saftigkeit, f. Rostl.

153224   Míznatý Svazek: 1 Strana: 1036
Míznatý, saftig. Jg.

153225   Mízní Svazek: 6 Strana: 0996
Mízní, Lymph-; Saft-. M. mrtvice, apo- plexia serosa. S. N. V. 522. Vz Mízný.

153226   Mizní Svazek: 9 Strana: 0166
Mizní uzel (žláza). Vz Ott. XVII. 447.

153227   Mízní Svazek: 10 Strana: 0181
Mízní. Nádor mízních žláz, lymph- adenoma. Ktt.

153228   Míznice Svazek: 1 Strana: 1036
Míznice, e, f., v zoologii zvláštní cévy (vasa lymphatica), které rozvádějí mízu. Vz Míza a S. N. — M. v botanice prostory rour- kovité a zvláštní šťávy obyč. barevné obsa- hující. Vz S. N., Míza.

153229   Míznice Svazek: 6 Strana: 0996
Míznice, vas lymphaticum. Cf. Schd. II. 356., 361., Ves. I. 4., Slov. zdrav., Čs. lk. M., das Lymph-, Saftgefäss. Nz. lk. M. pod- pažní. Rozšíření míznic Nz. lk. Zánět míz- nic, angioleucitis.

153230   Míznice Svazek: 9 Strana: 0166
Míznice = ceva sbírající mízu. Vz Ott. XVII 446.

153231   Míznice Svazek: 10 Strana: 0181
Míznice. M. přívodné, vývodné, vasa afferentia, efferentia; hnisavý zánět břbetní míznice pyjové, lymphangitis dorsalis penis suppurativa. Ktt.

153232   Míznicový Svazek: 6 Strana: 0996
Míznicový, Lympbgefäss-. N. nádor, Ge- schwulst, Lymphangiom. Nz. lk.

153233   Míznictvo Svazek: 8 Strana: 0210
Míznictvo, a, n. = mízní soustava. Am. Orb. 101.

153234   Mizník Svazek: 1 Strana: 1036
Mizník, u, m. Saftbehälter, m. Rk.

153235   Míznosť Svazek: 1 Strana: 1036
Míznosť, i, f. Hyperlymphie, f. Rk.

153236   Miznouti Svazek: 1 Strana: 1036
Miznouti, zl, utí, počínati mizeti, schwin- den. Krok.

153237   Miznouti Svazek: 6 Strana: 0996
Miznouti. Miznoucí cit, jev, nálada, před- stavy. Dk.

153238   Mízný Svazek: 1 Strana: 1036
Mízný, saftig. Ssav.

153239   Mízný Svazek: 6 Strana: 0996
Mízný, vz Mízní. M. žláza, céva (míz- nice). Nz. lk. Mizojem, cisterna (chyli). Vz Jem. Nz. lk.

153240   Mízotok Svazek: 1 Strana: 1036
Mízotok, u, m. Saftabfluss, m., nemoc. Um. les.

153241   Mízotok Svazek: 6 Strana: 0997
Mízotok, lymphorrhoea, chylorrhoea. Nz. lk.. S N. V. 378.

153242   Mizotok Svazek: 9 Strana: 0166
Mizotok, U, m. = prudký průjem, při kterémž se vyvrhuje množství hlenu. Vz Ott. XII 455.

153243   Mízotvorný Svazek: 6 Strana: 0997
Mízotvorný, safterzeugend. NA. V. od. II. 25. Mízovitosť, i, f, die Saftartigkeit. Šm.

153244   Mízovatosť Svazek: 1 Strana: 1036
Mízovatosť, i, f., mízovitosť, šťávnatosť, Saftigkeit, f. D.

153245   Mízovatý Svazek: 1 Strana: 1036
Mízovatý, saftig. Baiz.

153246   Mízovitý Svazek: 1 Strana: 1036
Mízovitý, saftartig. Rk.

153247   Mízovitý Svazek: 6 Strana: 0997
Mízovitý. Močení moči m-té, Chylurie, f. Exc.

153248   Mízovod Svazek: 1 Strana: 1036
Mízovod, u, m., Saftgang, m. Rk.

153249   Mízovod Svazek: 6 Strana: 0997
Mízovod či průtok mízní hrudníkový či prsníkový, ductus thoracicus, der Milch- hrustgang. S. N. XI. 383., Nz., Schd. II. 361., Křž. Por. 428., Slov. zdrav.

153250   Mízovodná Svazek: 1 Strana: 1036
Mízovodná vrstva, třetí vrstva pně. Vz KP. III. 325.

153251   Mízový Svazek: 1 Strana: 1036
Mízový. M. trubice. Die Saftröhre. D.

153252   Mízový Svazek: 6 Strana: 0997
Mízový, Lymph-; Saft-. M. průduch, Lymphkanal, -gang, uzlík, -knoten, tělisko, -körperchen, rourka, -röhrchen, soustava, -system, záhať, -thrombose, cesta, dráha, -bahn, míšek, -follikel, Nz. lk.. kruh, Hg., vak. Osv. I. 484.

153253   Mízový Svazek: 8 Strana: 0210
Mízový. M. barva = myšková. U Plzně. NZ. III. 44.

153254   Mízožlázovitý Svazek: 10 Strana: 0181
Mízožlázovitý sarkom, sarcoma lymph- adenoides. Ktt.

153255   Miž Svazek: 6 Strana: 0997
Miž = než. Mor. Brt. D. 174. Jak král vidźel, že ožił a že jest mładší miž prvej. U Opavy. Brt. D. 365. A volim ja, volim přes ten dunaj plynúť mižli v tvojich ru- kách zhynúť. Sš. P. 777. Miž se chleba raz najedli, do syta se naplakali. VSlz. I. 2. Míždí, cf. Mkl. Etym. 196.

153256   Míždí Svazek: 1 Strana: 1036
Míždí, zastr. mieždie, n. = míza, Saft. Hus.

153257   Mížditi Svazek: 1 Strana: 1036
Mížditi, zastr. miežditi, il, ěn, ění, = mí- zou káleti, jizviti, mit Gift, mit Geifer, mit Schaum beflecken, vergiften. — koho. Ďá- bel míždí lidi. Ms., Rokyc. — se = mízu pou- štěti, pěniti se, sliniti, geifern, schäumen. — se čím. Jedem se m. L. — M., hnísti, tla- čiti, drücken, premere. — co. Věci a slova, jichž význam m. nepřijde. Sš. L. 145.

153258   Mížditi Svazek: 6 Strana: 0997
Mížditi, cf. Mkl. Etym. 196. Proti to- muto Jiřík odpierá a lid podlé sebe mieždí pravé. Výb. II. 721.

153259   Miždžit Svazek: 8 Strana: 0210
Miždžit = mačkati něco, až z toho teče (mizga, val.).Brt. D. II. 341.

153260   Míždžiti co, kde Svazek: 10 Strana: 0181
Míždžiti co, kde = mačkati, stiskati. Čes. 1. XI. 434. Sr. Mížditi.

153261   Mižgřiť Svazek: 6 Strana: 0997
Mižgřiť = mačkati. M. sa v čem n. s čím — ostouzeti se s něčím. Mor. Brt. D. 231. Mja skupina, vz Mkl. aL. 228.

153262   Mížit Svazek: 10 Strana: 0625
Mížit = nížiti. Vz Brt. Slov.

153263   Mižo Svazek: 9 Strana: 0166
Mižo, a, m. = Michal. Slov.

153264   mj Svazek: 8 Strana: 0210
mj se mění v m: krma. Zlin. Brt. D. I. 76.

153265   Mjačgať Svazek: 6 Strana: 0997
Mjačgať, rozmjačgať = mačkati, zer- drücken. U Frýdka. Tč. Mjadlica, e, f. = mědlice. Laš. a slov. Tč.

153266   Mjad Svazek: 8 Strana: 0210
Mjad = mää, med. V Gemersku. Phľd. 1893. 550.

153267   Mjadlovati Svazek: 6 Strana: 0997
Mjadlovati = mnědliti. Laš. Tě.

153268   Mjadžganina Svazek: 6 Strana: 0997
Mjadžganina, y, f. = mazanina, das Ge- sudel, Geschmier. Laš. Tč.

153269   Mjadžgati Svazek: 6 Strana: 0997
Mjadžgati = mazati. Laš. Tč. M. ru- kama hnáty, massiren. Laš. Tč.

153270   Mjagačka Svazek: 6 Strana: 0997
Mjagačka, y, f. = mazanina. Laš. Tč.

153271   Mjakký Svazek: 8 Strana: 0210
Mjakký = měkký. Vz Měkký (3. dod.).

153272   Mjantati Svazek: 6 Strana: 0997
Mjantati, -tám, ceš, ce, alles in einander mischen, vermengen, verfitzen, veRwiRren. — co: niti, bavlnu. Laš. Tč. Mjenka, y, f. = měnka. Ntr. IV. 23. Mjeriť = mířiť. Slov. Bern. Mješať = míchati. Slov. Bern. Mketnutie, n. = pohyb? Jehož malitké m. srdce porazí. Št. (Jir.).

153273   Mjásť Svazek: 9 Strana: 0166
Mjásť = másti, tlachati. Val. Ces. 1. X. 42.

153274   Mjať Svazek: 10 Strana: 0181
Mjať, i, f. =nať. Zemňáková m. Val. Čes. 1. XI. 434.

153275   Mjatánka Svazek: 10 Strana: 0181
Mjatánka, y, f. = zcuchaná sláma. Val. Čes. 1. X. 469.

153276   Mjázdro Svazek: 7 Strana: 1326
Mjázdro, a, n. Člověk tajak (= jako) m. = měkký, choulostivý. Val. Slavč. 51.

153277   Mjázdro Svazek: 10 Strana: 0181
Mjázdro, a, n. To je takové m. (o chou- lostivém). Val. Čes. 1. XIII. 11l.

153278   Mjégnúť Svazek: 7 Strana: 1326
Mjégnúť = praštiti, Val. Slavč. 59.

153279   mk Svazek: 8 Strana: 0210
mk = mrak. Skratek ve starém rajhrad- ském rukopise. Patera.

153280   mkn Svazek: 8 Strana: 0210
mkn. Z mkn se m odsouvá: vobeknout. Dšk. Jihč. I. 23.

153281   Mknouti Svazek: 1 Strana: 1036
Mknouti, knul, ut, utí = hýbati, rücken, schieben. I mknuchu sě prudko vz chlumek vz horu. Rkk. Jarosl. v. 155.

153282   Mknouti Svazek: 6 Strana: 0997
Mknouti, mykati, movere, trudere, rücken. Šf. III. 473., Mkl. Etym. 206. Vz Mčeti. M. = pomknouti, hnouti. Brt. Kamen se mknul a stavba se svalila ; Ať se mi z místa nemkneš, rühr dich nicht; Mkni se dále, abych si mohl sednouť; M. klíčem (hnouti). Laš. Tč.

153283   Mknouti Svazek: 9 Strana: 0166
Mknouti, mknu. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 249.

153284   Mkytati Svazek: 6 Strana: 0997
Mkytati. Za Št. polož: Kn. š. 278. (Liška) po poli sem tam mkytá. Ezp. 810.

153285   Mkytati se Svazek: 1 Strana: 1036
Mkytati se, zastr., zkmitati = hmitati se, sich schnell bewegen, schweben. Jg. — se komu kde. Svět jakoby se mi mkytal před očima mé mysli. Št.

153286   Mla Svazek: 8 Strana: 0210
Mla, y, f. = mhla. Dšk. Jihč. I. 33.

153287   Mlac Svazek: 6 Strana: 0997
Mlac, e, m. = mlatec. Mor. Brt. D. Vz Mlacovati.

153288   Mláca Svazek: 6 Strana: 0997
Mláca, dle Bača, kdo při jídle mlaská. U Nepoměřic. Rč.

153289   Mlacák Svazek: 9 Strana: 0166
Mlacák, a, m. = hrubý chlap. U Polné. Hoš. 98.

153290   Mláce Svazek: 6 Strana: 0997
Mláce, Mlác zkrácené m. Mladotice na Pláště. BPr.

153291   Mlacek Svazek: 1 Strana: 1036
Mlacek, cka, m. Flegel, m. Dch.

153292   Mlacek Svazek: 6 Strana: 0997
Mlacek, der Drescher. Ten jí jako m. Laš. Tč., Šd., Brt. — M., cku, m. = cep, der Flegel, Dreschflegel. Sl. les.

153293   Mlácení Svazek: 1 Strana: 1036
Mlácení, í, n., das Dreschen. M. slove vyklepávání zrn z klasů neb lusků cepem. S. N. M. obilí. Pleva při m. odchází. V. — Vz S. N., KP. III. 242., 256.

153294   Mlácení Svazek: 8 Strana: 0210
Mlácení má se za nejtěžší práci. Proč? Vz Nár. list.1894. č. 262. odp. feuill. M. ve stodole, vz Čtveřice, Dvojice, Paternice, Se- sternice, Trojice.

153295   Mlácení. M Svazek: 6 Strana: 0997
Mlácení. M. ve třech, vz Bráti co, Troj- nice; o šesteru, vz Šesternice; o sedmeru, vz Žito; o osmeru, vz Víc. Cf. Paternice, Dvojnice, Brt. Dt. 72. S humenice aneb s pjatra se shodí asi půl kopy snopů, což slove: sházka, a stačí na tři posady po 10 snopech. Když se snopy oklepaly (takové snopy oklepané = oklepky), položí se v řádu podél humenice, rozvážou a přemlátí se na obou stranách a pak se sláma vytřísá; jestliže obilí nepouští, přehrabe a přemlátí se ještě jednou. Rovná sláma dá se pak do otipek, otěpek, pomrvená do zavijanek, mrvjanek. Pozůstalé zrno atd. se převrátí hráběmi a vyhrabané ohrabky se osejí na ohrabečnici, ostatek se uklidí do kouta, a když je ho dost mnoho, zvěje se vívkou. Obdržený tím vałek (hromada zrna) se pak na drutě drutuje, a zdrutované na burdáku burdákuje. Zburdákované pak se sebere (= sbírka) a na sypání — sýpku vynese. Opav. Klš. Mlácení hluchých slov, Phrasen- drescherei. Dch.

153296   Mlácený Svazek: 6 Strana: 0997
Mlácený; -en, a, o, gedroschen. Rk.

153297   Mlácený čím Svazek: 10 Strana: 0181
Mlácený čím: sláma cepy m-ná. Us.

153298   -mláceti Svazek: 1 Strana: 1036
-mláceti ve složených: domláceti, vymlá- ceti. Jg.

153299   Mlacina Svazek: 6 Strana: 0997
Mlacina, y, f, sam. u Neveklova; M. Prostřední, sam. tamtéž.

153300   Mlacka Svazek: 7 Strana: 1326
Mlacka, vz násl. Mlatcula.

153301   Mlacka, y Svazek: 6 Strana: 0997
Mlacka, y, f., die Drescherin. Mor. Bkř., Brt. D. Máme dvě mlacky a jednoho mlatce. Slez. Šd. — M. = mlácení, das Dreschen. Máte ještě hojně mlacky? Slez. Šd.

153302   Mlackat Svazek: 10 Strana: 0625
Mlackat, mladzgat = mlaskati, mlaskavě jísti. Brt. Slov.

153303   Mlackovia Svazek: 6 Strana: 0997
Mlackovia = mlatci. Slov.

153304   Mlackula Svazek: 6 Strana: 0997
Mlackula, y, f. = mlacka, die Drescherin. Laš. Tč.

153305   Mlacnouti Svazek: 1 Strana: 1036
Mlacnouti = praštiti, koho čím. (V Kla- tov. ). Rk.

153306   Mlacov Svazek: 6 Strana: 0997
Mlacov, a, m., Mlatzow, ves u Zlina. Vz Mládcova.

153307   Mlacov ý Svazek: 6 Strana: 0997
Mlacov ý = mlatcový. Us.

153308   Mlacovati Svazek: 6 Strana: 0997
Mlacovati = mlacem býti. Slez. Šd., Brt. D. 231.

153309   Mlač, La Svazek: 6 Strana: 0997
Mlač, Lautsch, ves u Litovle.

153310   Mlačina Svazek: 6 Strana: 0997
Mlačina, y, f. = mlaka. Na M-ně = po- zemky v Pisec. BPr.

153311   Mláčina Svazek: 6 Strana: 0997
Mláčina, y, f. = prostřední jedle. Němc. IV. 412.

153312   Mlačka Svazek: 1 Strana: 1036
Mlačka = mláka.

153313   Mláčka Svazek: 6 Strana: 0997
Mláčka. Zažeň kačky na mlačky, nech sbírajú chrobačky. Koll. Zp. I. 190.

153314   Mláčka Svazek: 8 Strana: 0210
Mláčka. M-ky v koľajách boly primrznuté. Phľd. 1896. 67.

153315   Mlačok Svazek: 10 Strana: 0625
Mlačok, čku, m. = nějaké domácí náčiní. Mus. slov. VII. 58.

153316   Mlád Svazek: 1 Strana: 1037
Mlád, vz Mladý.

153317   Mlaď Svazek: 1 Strana: 1037
Mlaď, i, f., vz Mlad. — 2) Mladý lid, mládež, die Jugend, junge Menschen. Koll. — 3) Na Slov. mladistvý kmen, ein junger Schoss. Bern. — 4. Otava, Grummet. M. kositi.

153318   Mlad Svazek: 6 Strana: 0997
Mlad, u, mláď. Z rnladu. Št., M. Ješto sem slýchal ještě za mladu od své báby. Št. Kn. š. 83. Trn se z mladu ostře pučí. Alx. Musím toho z mladu pokusit. Výb. I. 808. — M. = mladý konec vyrostlý na větvi, der einjährige Trieb am Baume. Na již. Mor. Vz Mládek. M. = mladý les. Rst. — M. ječmenná — co vyroste z vytřepa- ného zrna. Mor. Brt. D. 231. Mláď = děti, mládež; mladé. Osv. I. 593., Kká. K sl. j. 87., 189., Pal. Rdh. II. 49. A Slováci žijú, ač jim z hniezda mlaď vybrali. Ppk. II. 190. — M., a, m. = juvenis. Mkl. aL. 4.

153319   Mláď Svazek: 7 Strana: 1326
Mláď, i, f., ramelis, zastr. Bhm.

153320   Mláď Svazek: 8 Strana: 0210
Mláď. Za mládi hriech — na starosť po- kuta. Phľd. XII. 670.

153321   Mlad n. mlád Svazek: 1 Strana: 1036
Mlad n. mlád, u, m., mláď, i, f., mládí, í, n. = mladosť, mladý věk, Jugend, f. Z mládi. V., Br., Dal., Kat. 2273. Z mladu. Chč. 166. a. Hned z mládu. Dal. 36. Z mládi se známe. Jg. Z mládu. Ben. Z mládi odchovati. V. Z mladu. St. skl. K umění hned z mladí vedeni. V. Čemu z mládí navykneš, to se ti k stáru hodí. Prov., Jg. Nedávej synu vůle za mladu. Br. Vz Mládí. Za mládi, za mladu. Dal. Po mladu si počínati. Th. — Mlad, u, m. = plod ku př. včel, roj, Brut, f. Jg. — Mlad, a, m., mládenec, jinoch, Jüngling, m. Ž. kap. 148. 12.

153322   Mláda Svazek: 1 Strana: 1037
Mláda, adj., vz Mladý. — M., y, f., bo- hyně mladosti, Hebe. Rybay.

153323   Mladá Svazek: 1 Strana: 1037
Mladá, é, f., vz Mladý. — M. na Slov. = nevěsta, Braut, f. Plk.

153324   Mlada Svazek: 6 Strana: 0997
Mlada, y, f. = mladosť. Poza búčky a klady, tancuj, šuhaj, za mlady. Sl. spv. II.. 52. — M., pl., n. = mlází, paseka. Na mla- dech. U Bělohr. Bf.

153325   Mladá Svazek: 6 Strana: 0997
Mladá, é, f., ves u Starých Benátek, Blk. Kfsk. 1163.; Mladay, ves u Liběšic; Lodus, ves u Budějovic. Rk. Sl.

153326   Mlada Svazek: 8 Strana: 0210
Mlada, y, f., os. jm. u Kosmy.

153327   Mlada, y Svazek: 1 Strana: 1037
Mlada, y, f., jm. vlastní. Tk. I. 617.

153328   Mlaďátka Svazek: 1 Strana: 1037
Mlaďátka, tek, pl., n. Vz Mládě.

153329   Mlaďátka Svazek: 7 Strana: 1326
Mlaďátka. Vz NZ. I. 410. (pověry), II. 366. nn.

153330   Mláďátka Svazek: 9 Strana: 0166
Mláďátka. Pověry o nich vz v Hoř. 196. Sr. Mhla.

153331   Mláďátka Svazek: 10 Strana: 0181
Mláďátka. Zvyky etc. ve Slezsku vz ve Vyhl. II. 26.

153332   Mláďátka Svazek: 10 Strana: 0626
Mláďátka, pl., n. O M-kách i den se omla- zuje (roste). Sb. sl. VIII. 84.

153333   Mladava Svazek: 6 Strana: 0997
Mladava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123., Phl'd. IL 499.

153334   Mládce Svazek: 6 Strana: 0997
Mládce, Lautsch, ves u Litovle. Vz Mlač.

153335   Mládce Svazek: 6 Strana: 0997
Mládce, e, m. = mládec. A já m. s hrudi vřelou na službu se vlasti dal. Štulc I. 87. (169). Dobrý mládce, juvenis. BO.

153336   Mládce Svazek: 8 Strana: 0210
Mládce = učenník. Ev. víd. 132. a j. (Mnč.).

153337   Mladcová Svazek: 6 Strana: 0998
Mladcová, nyní Mlacov. D. ol. VI. 704.

153338   Mládcový Svazek: 6 Strana: 0998
Mládcový, Jünglings-. M. mysl, animi juvenum. BO.

153339   Mládcův Svazek: 1 Strana: 1037
Mládcův, -ova, -ovo, dem Jüngling ge- hörend. Jg.

153340   Mladčinka Svazek: 1 Strana: 1037
Mladčinka, y, f., mladší děvečka, die jüngere Magd. Us. Dch.

153341   Mladé Svazek: 1 Strana: 1037
Mladé, ého, n. Das Junge. Vz Mladý. Mladé roditi, metati, míti, D., sypati. Šp. Ptáci mají v křoví atd. mladé. Kočka své mladé přenesla. Us. — Jg.

153342   Mladě Svazek: 1 Strana: 1037
Mladě, jung. M. blázniti. Jel. — M., brzo, záhy, rychle, bald, geschwind. 1424.

153343   Mládě Svazek: 1 Strana: 1037
Mládě, ěte, n., mlaďátko, a, n., dítě n. živočich mladý, Kind, junges Thier. Mlaďát- kům poručníka dáti. Brikc. — Mlaďátka, tek, n., neviňátka, děti, které z nařízení Herodesova povražděny byly, aby mezi nimi i Ježíš zahynul. O m-kách den se omlazuje. Č. Kdo se na mlaďátka roznemůže, zřídka vyžije (se uzdraví). Us. na Mor. Je-li na m-ka pěkný den, urodí se příští léto ze- máky. Kda. Den, svátek mlaďátek. V. Zítra máme mlaďátek (den). Us. Byl tam na m-tka. Us. M-tek komu dáti = metlou šlehati. Prov., Jg. Prší-li na mlaďátka ráno, mrou budoucí rok děti; prší-li dopoledne, mrou mládenci a panny; prší-li v poledne, mrou lidé od 30. —50. roku stáří; prší-li odpoledne, mrou starci a stařeny. Mor. Mřk. Vz Mladé.

153344   Mladě Svazek: 6 Strana: 0998
Mladě jarý. Nrd. Blld. 21., Osv. V. 825. M. (nerozvážně) o tom se uradil. Výb. II. 841. M. jste se dali druhé straně podtr- hnouti. Pal.

153345   Mládě Svazek: 6 Strana: 0998
Mládě míti, Dch., mláďata sypati (o drob- ných zvířatech), Junge werfen. Us. Škd. M., lactans. Bj., B. mik. Luk. 2. Ptáci už majú mláďata, jedno mláďa spadlo. Laš. Tč. Padá-li na mláďátka drobný sníh, mrou ná- sledujícího roku děti, pakli veliký, mrou dospělí lidé. Us. — M. = veliká buchta, která se dává pacholkům a děvečkám, když o novém roce ze služby jdou. Ve vých. Čech. Neponese odtamtud mládě. Us. Kšť., Sn., Olv. Mor. Knrz. — M. = veliký koláč svatební. Mor. Knrz., Jsk.

153346   Mladé Svazek: 6 Strana: 0998
Mladé. Ta řeč má u ní mladé (roste u ní, přidává k ní). Us. Vk.

153347   Mládě Svazek: 8 Strana: 0210
Mládě. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 126.

153348   Mladě Svazek: 9 Strana: 0166
Mladě = brzo. Želíme, že jste se tak m. druhé straně dali «odtrhnouti a oklamati. 1424. Pal. Děj. III. 2. 6.

153349   Mladé Buky Svazek: 6 Strana: 0998
Mladé Buky, Jungbuch, ves u Trutnova.

153350   Mládec Svazek: 1 Strana: 1037
Mládec, dce, m., mladeček, mladček, ečka, m., mládenec, mladík, ein junger Mensch, Jüngling, Junge, Bursch, m. V., Hus.

153351   Mládec Svazek: 6 Strana: 0998
Mládec. Pass. mus. 329., 367., Ž. wit. 77. 63., Št. Kn. š. 202., 271. Tehdy ten m. byl střelcem; Vesel se, mládče, v tvém ji- nošství. BO. Vidím, ano před tobú krásný m. stojí. Pass. mus. 431. Mládcóv. jakožto bratří. ZN. Mládce, tobě pravi, vstaň. Hus II. 359. Pověděchu mládci. Ev. víd. 46. Vedlé noh mládce. B. mik. Acta 7.

153352   Mládec Svazek: 8 Strana: 0210
Mládec. Bl. Gr. 174. praví: špatně m. mlá- denec. V List. til. 1895. 75. pokládá se tento tvar za novotvar. V Jg. Slov. jest tento tvar doložen i ze starších spisů. Jg. tvaru mládce vůbec nemá, ale mnohé tvary v Jg. i v mém slov. u hesla Mládec zařaděné mohou se ovšem i k heslu mládce zařaditi.

153353   Mladecko Svazek: 1 Strana: 1037
Mladecko, a, m., původně Mladotice, ves v rak. Slez. S. N.

153354   Mladecko Svazek: 6 Strana: 0998
Mladecko, a, n., Mladetzko, ves v Opav- sku.

153355   Mládecký Svazek: 1 Strana: 1037
Mládecký, od mládce, Jünglings-. Johan.

153356   Mladectví Svazek: 9 Strana: 0166
Mladectví, n. Pal.

153357   Mládectvo Svazek: 1 Strana: 1037
Mládectvo, a, n., die Junkerschaft. Rk.

153358   Mládeček Svazek: 6 Strana: 0998
Mládeček, vz Mládec. BO., Pass. mus. 425.

153359   Mladěj, e, m Svazek: 6 Strana: 0998
Mladěj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

153360   Mladějov Svazek: 1 Strana: 1037
Mladějov, a, m., ves u Jičína. Vz S. N.

153361   Mladějov Svazek: 6 Strana: 0998
Mladějov, a, m., Bladenzdorf, ves u Šum- berka; Biosdorf, ves u Mor. Třebové; Mí- chelsdorf, ves u Podbořan; Mladiejov, ves u Sobotky. Blk. Kfsk. 1367., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl.

153362   Mladějovice Svazek: 6 Strana: 0998
Mladějovice, dle Budějovice, Bladowitz, ves u Šternberka, vz Mlaďovice; Mladiejo- witz, ves u Strakonic. — Tk. VII. 166., Tk. Žk. 29., Blk. Kfsk. 489., Sdl. Hr. L 247., III. 33., 67., Let. 185., Rk. Sl., Arch. VIII. 597.

153363   Mladějovský Svazek: 6 Strana: 0998
Mladějovský, ého, m., os. jm. Sdl. Hr. III. 134.

153364   Mladějovský Svazek: 9 Strana: 0166
Mladějovský Vladisl., lékař a spis., nar. 1866. Vz Ott. XVIL 449.

153365   Mládek Svazek: 1 Strana: 1037
Mládek, dka, m., mladý člověk. D. Ein Junge. Aqu., D. — M., mladší tovaryš (v pi- vovárech a mlýnech), starší tovaryš: stárek. M. u sládků také = učenník. Der Junggesell. Každý m. má svůj spádek. Č. — M., dku, m., omladek, mladá větvička, výstřelek, prut, junger Schoss. Sš. Zj., 392. Vz Omládí.

153366   Mládek Svazek: 6 Strana: 0998
Mládek = mladý člověk. Č. Kn. š. 230. a j. Každý m. má svůj spádek. Bž. — M. = mládenec o svatbě. Mor. Knrz. — M, os. jm. Mus., Blk. Kfsk. 1367., Výb. II. 1274.

153367   Mládek Svazek: 8 Strana: 0210
Mládek = mladší člověk. Nechť se ne- leckdos z mládků obouvá v jeho škorně (jeho následuje). Bl. Gr. 244. M. — nejmladší mlá- denec při svatbě. Vykl. Svat. 58.

153368   Mladen Svazek: 6 Strana: 0998
Mladen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

153369   Mládencovati Svazek: 6 Strana: 0998
Mládencovati = mládencem býti, žíti jako mládenec. Us. C. Kn. š. 373. Víno věčně m-cuje. Ib. 225. — M. = jako učitel- ský mládenec (podučitel) působiti. Kos. Vz Mládenčiti.

153370   Mládencův Svazek: 1 Strana: 1037
Mládencův, -ova, -ovo, dem Jüngling gehörig. Jg.

153371   Mládenče Svazek: 10 Strana: 0626
Mládenče, ete, n. = hezký mládenec Brt. Slov.

153372   Mládenček Svazek: 1 Strana: 1037
Mládenček = mládenec.

153373   Mládenček Svazek: 8 Strana: 0210
Mládenček, nečka, m. Krok 1894. 28.

153374   Mládenček Svazek: 9 Strana: 0167
Mládenček m. mládeneček. Bibl. Mar. 14. 51.

153375   Mládenčí Svazek: 1 Strana: 1037
Mládenčí, jugendlich, Jünglings-. V., Br. M. bylina, vstavač, skočec. Reš.

153376   Mládenčí Svazek: 6 Strana: 0998
Mládenčí kameny, Mannssteine, v Krkonš. Řvn. 481.

153377   Mládenčí Svazek: 10 Strana: 0181
Mládenčí. M-čích žádostí utíkej. Kom. Ces. 220.

153378   Mládenčiti Svazek: 6 Strana: 0998
Mládenčiti = mládencovati; jako jinoch se chovati. Tč., Lpř. Minuly sa i fašanky a on zostal i na ďalej m. N. Hlsk. IV. 316. Do smrti m. Ntra. IV. 132.

153379   Mládenec Svazek: 1 Strana: 1037
Mládenec, nce, m., mládeneček, čka, mládenček, čka, m. M., viz: -enec, od mladý. M., mladý muž, panic, Jüngling, m. M., do polovice 14. stol. = dítě, Kind, n. Mus. 1864. 150. Jir. M-ci svatí. Den sv. m-ců (28. pros. ). Gl. Zletilí (vyrostlí) slovou mládenci, dospělí pak jinoši (mladí jonáci). Kom. M. na ože- nění. V. M. ako lusk (zralý). Mt. S. Sokola poznáš po letu a statného m-ce po chodu. Pk. M-ci sluší ve škole se učiti, čeho k sta- rosti dobře může užiti. Vz Mládí. Lb. Buď za mládí starcem, abysi ve starosti byl m-cem. Jg. M. čistý, který ženy ještě nepoznal. Jg. — M. při svatbě, družba n. jeho druhové. Braut- führer. D. — M., muž neženatý, odtud: starý m. S. N. Junggesell, Hagestolz, m. D. — M., pomocník: m. kupecký, učitelský n. školní (nyní podučitel), myslivecký (Adjunkt). Jg., S. N. Gehilfe, Diener, m.

153380   Mládenec Svazek: 6 Strana: 0998
Mládenec, infans. BO. Ženu a dva m-ce (děti) ztratil jsem. GR. M. jak výlupek. Sk. Voňavý, voňavý z rozmarínu věnec, ešče voňavější Bětíků m. Sš. P. 562. Lepší je m. trebars o záplate ako starý vdovec vo striebre vo zlate. Sš. P. 70. To je m. — na devátém smetlisku. Mor. Rgl. — M-ci starí budou po smrti mandelovati. Us. u N. Bydž. Kšť. Rozdělte m-ce živého na dvě čiesti. Ev. olom. 123. Keré vtáček na dvoch du- bech sedá, dozaista falešnosti hledá, tak jako ten mládeneček, keré sedá vedlé dvóch děveček. Sš. P. 268. — M., os. jm. M. z Miličína Sdl. Hr. V. 180.

153381   Mládenec Svazek: 8 Strana: 0210
Mládenec, infans. Mnč. Prešp. 1629. Ji- noch adolescens. Ib. Vz Panna (3. dod.).

153382   Mládenec Svazek: 9 Strana: 0167
Mládenec. Přísloví atd. vz Zát. Př. 86. nn, starý m. 93.

153383   Mládenec-vdovec Svazek: 9 Strana: 0167
Mládenec-vdovec = kopretiny Hoř. 107.

153384   Mládenecký Svazek: 1 Strana: 1037
Mládenecký, Jünglings-. M. věk, hrdosť. M-ky, po m-cku. D.

153385   Mládenectví Svazek: 1 Strana: 1037
Mládenectví, í, n; věk od 13. —20. i 30. r., das Jünglingsalter. V m., za m. Dětinství samo o sobě neví, pacholetství hřičkami stráveno bývá, mládenectví marnými věcmi, mužství pracnými atd. Kom. M. bez studu dělá hroznou ostudu. Č. — M., panictví, neženatosť. Jung- gesellenstand. — M., čistoty panické zacho- valosť, Junggesellenschaft, f. Jg.

153386   Mládenectvo Svazek: 1 Strana: 1037
Mládenectvo, a, n., die Jünglinge. Rk.

153387   Mládeneček Svazek: 1 Strana: 1037
Mládeneček, vz Mládenec.

153388   Mládeneček Svazek: 6 Strana: 0998
Mládeneček, čku, m. = vítod rostl. U Modletína. Neud.

153389   Mládenek Svazek: 1 Strana: 1037
Mládenek, nka, m., mládenec, dítě. Marc. Polo.

153390   Mládenek Svazek: 6 Strana: 0998
Mládenek. Karafiát, kvet červený, nikdy farbu nepremenie, ako taká panenka, ktorá nemá m-nka, ostane bez porušenia. Sl. spv. IV. 123. Na m-nky, dies st. infantum. Ev. olom. 97. Maží své m-nky olejem. Mill. 112.

153391   Mládenek Svazek: 9 Strana: 0167
Mládenek, nka, m., innocens. Ž. pod. Pat. 166.

153392   Mladění Svazek: 6 Strana: 0998
Mladění, n., die ErneueRung. Bern.

153393   Mladenie Svazek: 10 Strana: 0181
Mladenie, n., innocens. Rozk. P. 2255.

153394   Mládenkovati Svazek: 6 Strana: 0998
Mládenkovati = šibati na den mla- ďátek. Slov. Mt. S. I. 175., Koll. Zp. I. 435., II. 64.

153395   Mládenky Svazek: 6 Strana: 0998
Mládenky, pl., f. = mládenkování. V ge- merskej šibají sa na den mláďátek mladí ľudia vespolok a volajú to mládenky. Mt. S. I. 175.

153396   Mladenovice Svazek: 1 Strana: 1037
Mladenovice, jm. místní. Tk. III. 654.

153397   Mladenovice Svazek: 6 Strana: 0998
Mladenovice, dle Budějovice, míst. jm. i Tk. IV. 734.

153398   Mládenský Svazek: 6 Strana: 0998
Mládenský = mládenecký. Slov. V prsách m-ských vre požiar citov. Sldk. 318. (319.). Budem veriť, že m. řeč falešná. Sl. ps. 78. Nebudem sa ženiť ani za celý svet, nad ten stav m-ský krajšieho stavu nieť. Bl. Ps. -- Sb. sl ps. II. 1. 58. Mládenstvo, a, n. = mládenci. Slov. Koll. Zp. I. 260. Složiac ruky kňazské na mládenca blahoslavil v ňom všetko m. Phľd. IV. 470.

153399   Mládenství Svazek: 1 Strana: 1037
Mládenství, n. = mládenectví. Mus.

153400   Mladěný Svazek: 6 Strana: 0998
Mladěný; -ěn, a, o, erneuert. Bern.

153401   Mládeř Svazek: 8 Strana: 0210
Mládeř m. mládež, ž v ř. Gb. H. ml. I. 517. Cf. Drůbeř, Krádeř.

153402   Mladěti Svazek: 1 Strana: 1037
Mladěti, ěl, ění, jung werden. St. skl. Vrba hned zase mladí. Jg.

153403   Mladětice Svazek: 6 Strana: 0998
Mladětice, ves v Plzeňsku. Arch. VII. 623., 677.

153404   Mládež Svazek: 1 Strana: 1037
Mládež, e, f., od mlád; chybně: mládeř. Die Jugend. M., mladý lid pod 13. r.; junge Personen; v dalším smyslu i od 13 až do 30 let. Učitel m-že. V. M. svoditi. D. Vy- chovávání m-že, vz Obec. — M. = mladý věk, die Jugend, das jugendliche Alter.

153405   Mládež Svazek: 6 Strana: 0998
Mládež nemá ctnosti. Bujnosť mládeže nestrpí otěže. Č. M. 305.

153406   Mládež Svazek: 7 Strana: 1326
Mládež. Literatura pro m. čes. Vz Ott. VI. 329.

153407   Mládež Svazek: 9 Strana: 0167
Mládež. Na m-ži svět stojí. Phľd. 1897. 185.

153408   Mládežka Svazek: 6 Strana: 0998
Mládežka, y, f. = mládež. Zb.

153409   Mládežka Svazek: 9 Strana: 0167
Mládežka, y, f., zdrob. mládež. XVII. stol. Mtc. 1900. 256.

153410   Mládí Svazek: 1 Strana: 1037
Mládí, í, n., mladosť. Vz Mlad. Die Ju- gend, junges Alter. Jg. Za m. se trn ostři. Č., Lb. Čemu kdo z m. přivykne, to i v stáří k němu lípne. Č., Pk. Kdo se z m. čemu na- učí, v stáru jak by to našel. Č. Kdo se z m. učil leda, bude volať v stáří: běda. Č. Čemu z m. navykneš, to se ti k starosti hodí. Po- buď z dobré vůle v hoři za m., a nebudeš k starosti bezděky ve psí. Buď za m. star- cem, bys byl k starosti mládencem (vz Zdraví). Jg. Co sa za mladí nenaučíš, to na starosť ne- pochopíš. Mt. S. Nebo cožť obyknú z mládí, toť činie na starosť rádi. Smil v. 1847. Stran přísloví vz ještě: Léto, Mládenec, Mladík, Mladosť, Mladý, Pláč, Ranní, Ráno, Ustlati, Vlk, Zapřáhnouti, Zima. Ostatně vz Mlad. — M., mladé větve, junge Zweige. Jel. — M., mlází, mladý les. Po mládí pásti. V. Anflug, junger Wald.

153411   Mládí Svazek: 6 Strana: 0998
Mládí. Co sem v m. činil, na oči mi leze. Sš. P. 10. Uč se z m., co ti otec radí a na stáří pán Bůh tě obdaří. Tč. Komu z m. nestačí, ten na starosť zbídačí. Tč. exc. Co síti budeš v m., to žíti budeš v stáří. Mž. 6. M. tvoří, stáří moří a boří. Hlč. — M., sam. u Volyně. — M. = křoví, mladé ha- lúzky. Na Hané. Bkř. — M. Ježíšovo, spis. Vz Jir. Ruk. II. 41., Výb. L 387. (výňatky).

153412   Mladic Svazek: 1 Strana: 1037
Mladic, e, m., mládec, mládenec. 4 stěž. ct.

153413   Mladice Svazek: 1 Strana: 1037
Mladice, e, mladička, y, f., mladá žen- ština, dívka, Mägdlein, Mädchen, Dirne. V., Br. M. nekázaná. Pass. M-ci o poctivosť při- praviti. Ctib. S ptákem dítě, kmet s mladicí, Němec s malvazím v lahvici, cožť nekřesťan- sky zachází, když jim do rukou přichází. D.

153414   Mladice Svazek: 7 Strana: 1326
Mladice, frutecta. Pršp. 24. 65.

153415   Mladice, Bj Svazek: 6 Strana: 0998
Mladice, Bj., juvencula. Ž. wit. 67. 26. Chci, aby m. muže pojímaly. ZN. Málo-li (jest), co bezděky panen mladic za staré muže dadie?; M-ce milovaly tě. Hus I. 200., III. 10.

153416   Mladicí Svazek: 8 Strana: 0210
Mladicí = mlází. Kld. III. 177.

153417   Mladící Svazek: 10 Strana: 0181
Mladící = omlazující. M. jablka. Erb. Sto pov. 4., 5.

153418   Mladickosť Svazek: 10 Strana: 0181
Mladickosť. Msn Od. 106.

153419   1. Mladický Svazek: 6 Strana: 0998
1. Mladický, jugendlich. Rk.

153420   2. Mladický Svazek: 6 Strana: 0998
2. Mladický les kláštera plaského. Arch. VII. 628.

153421   Mladictví Svazek: 1 Strana: 1037
Mladictví, n,, mladosť. Jugend, f. Zlob.

153422   Mladictví Svazek: 6 Strana: 0998
Mladictví sladu. KP. V. 253.

153423   Mladictvo Svazek: 10 Strana: 0181
Mladictvo, a, n. = mladý věk. Poklad m-va. Lit. I. 353.

153424   Mladič Svazek: 1 Strana: 1037
Mladič, e, m., mlází, junger Wald. Us. — M., mladá větev, junger Zweig.

153425   Mladíček Svazek: 10 Strana: 0181
Mladíček, čka, m. Pror. ol. 15b. 1. Isa. 9. 17.

153426   Mladičí Svazek: 1 Strana: 1037
Mladičí = mládí, junges Reisig. Jád.

153427   Mladička Svazek: 1 Strana: 1037
Mladička, y, f., mladá žena, junge Frau, Jir. dh.

153428   Mladička Svazek: 6 Strana: 0998
Mladička. BO. Kleštěnec jest strážný všech mladiček králových. BO. — ZN. — Výb. II. 535.

153429   Mladičký, mladíčký Svazek: 1 Strana: 1038
Mladičký, mladíčký, sehr jung. Blut- jung. Jest ještě m. D. M. děťátko, pacho- látko, panenka, kuřátko. V. Měl paní m-kou v letech osmnácti. V. Dcery všecky m-čké pomřely. — Jg.

153430   Mladichný Svazek: 10 Strana: 0181
Mladichný = mladistvý. Dialekt. Krist. Šf. 63.

153431   Mladík Svazek: 1 Strana: 1038
Mladík, a, m., mladý člověk, ein junger Mensch, Junge, Bursche. M. jak orlík a rozum tetřeví. Pk. Již na m-ku vidět, co z něho bude. Vz stran přísloví: Kopřiva, Kuře, Mládí, Mladý, Štěně, Tele, Žalud. — M. = mladý zajíc, březňák, junger Hase, Märzhase. D., Šp.

153432   Mladík Svazek: 6 Strana: 0998
Mladík, u, m. = mladý slad. KP. V. 251.

153433   Mládik Svazek: 8 Strana: 0210
Mládik, a, m. = holoubě; mladík, chasník. Jevíčko. Brt. D. II. 341.

153434   Mladíkov, a Svazek: 6 Strana: 0999
Mladíkov, a, m., Mladikau, ves u Vim- berka. Rk. Sl.

153435   Mladina Svazek: 1 Strana: 1038
Mladina, y, f. M. = mladý plod n. ovoce, junge Frucht, D.; m. les, mlází, mládí. V. —

153436   Mladina Svazek: 6 Strana: 0999
Mladina ve sladovnictví. KP. V. 267., Schd. I. 417., List. fil. X. 327. — M. = pole u Berouna. BPr.

153437   Mladina Svazek: 10 Strana: 0626
Mladina, y, f. Lesní m. (paseka). 1566. Arch. XXII. 233.

153438   Mladinka Svazek: 1 Strana: 1038
Mladinka, y, f., Bierwürze, sladký odvar sladový. Kk. 113. Stahování (ne: přečisťo- vání) m-nek. M-ky se kvasí (ne: kysají; ky- sání děje se v octárně). Vz Pivovár. Pokrok. M. chmelovaná, gehopfte Würze. Techn. — M., vz Mladina.

153439   Mladinkování Svazek: 1 Strana: 1038
Mladinkování, n. Bierwürzfärbung. Tpl.

153440   Mladinkovod Svazek: 6 Strana: 0999
Mladinkovod, u, m., die Würzeleitung. Zpr. arch. IX. 44.

153441   Mladinkový Svazek: 6 Strana: 0999
Mladinkový, Bierwürze-. M. kotel v pivo- vaře. KP. V. 316.

153442   Mladinký Svazek: 1 Strana: 1038
Mladinký, vz Mlaďoučký.

153443   Mladiny Svazek: 9 Strana: 0167
Mladiny, míst. jm. u Liptálu na Mor. Vck.

153444   Mladisko Svazek: 6 Strana: 0999
Mladisko, a, n. = mládec. Lpř.

153445   Mladistvě Svazek: 6 Strana: 0999
Mladistvě, jugendlich. Osv. V. 757.

153446   Mladistvec Svazek: 1 Strana: 1038
Mladistvec, vce, m., nováček, Rekrut, m. Na Slov.

153447   Mladistvení Svazek: 1 Strana: 1038
Mladistvení, n, die Verjüngung. Um. les.

153448   Mladistvený Svazek: 6 Strana: 0999
Mladistvený; -en, a, o, verjüngt. Hdk. Lum. V. 259.

153449   Mladistvěti Svazek: 1 Strana: 1038
Mladistvěti, ěl, ění, jugendlich werden. V.

153450   Mladiství Svazek: 1 Strana: 1038
Mladiství, -stvo, a, n., mlází, junges Holz.

153451   Mladiství Svazek: 6 Strana: 0999
Mladiství = mladistvosť. Lpř. Výbor m-stva švárného. Pl. I. 175.

153452   Mladistviti Svazek: 1 Strana: 1038
Mladistviti, il, en, ení, verjüngen. Um. les.

153453   Mladistvo Svazek: 9 Strana: 0167
Mladistvo, a, n. = mladý lid. Ld. 24., 25.

153454   Mladistvoletý Svazek: 10 Strana: 0181
Mladistvoletý. M. panna. Msn. Od. 99.

153455   Mladistvosť Svazek: 1 Strana: 1038
Mladistvosť, i, f., Zartheit, Jugendlich- keit, f. Reš.

153456   Mladistvý Svazek: 1 Strana: 1038
Mladistvý, mladý, útlý, jung, jugendlich, zart. M. proutek, V., roub, Jel, kůra, vrbí, (V. ), rostlina, D., stromek, Sych., obilí, Lom., Nej., tělo, Mus., tvář, Byl., věk, Sych., maso, Ler., kmen. Kom.

153457   Mládit sa Svazek: 8 Strana: 0210
Mládit sa. Kráva se omladila = otelila. Val. Brt. I). II. 341.

153458   Mladiti Svazek: 1 Strana: 1038
Mladiti, il, zen, zení, mladívati, verjün- gen, erneuern. — koho, co: mysl, St. skl., ryby (čerstvou vodou). D. — se. Strom, rána se mladí. Žena se ráda mladí. Toms. Ptáci z jara se mladí = páří. Kom.

153459   Mladiti (komu) co Svazek: 6 Strana: 0999
Mladiti (komu) co: líce. Nrd. Žeť jich srdce mladí. Výb. I. 913. — nač: na zvěř, na ryby (správně: vnaditi). Nvk. — se = k dešti se chystati. Mladí se. U Poličky. Kšá. U Velk. Postřelmova. Krmela.

153460   Mladiti se Svazek: 10 Strana: 0181
Mladiti se = pářiti se. Ptáci se mladí. Kom. Did. 131.

153461   Mládka Svazek: 1 Strana: 1038
Mládka, y, f., mladice, ein Mädchen. Koll.

153462   Mladka Svazek: 6 Strana: 0999
Mladka, y, f. = mladá slepice, která ještě nenese, Mor. Brt. D. 231.; os. jm. D. ol. IV. 278.; mladá jedle, junge Tanne. Mor. Vck., Sš. P. 772.

153463   Mladkov Svazek: 1 Strana: 1038
Mladkov, a, m., Wiegstadtl, místo v Čech.

153464   Mladkov Svazek: 6 Strana: 0999
Mladkov, a, m., Mladkow, ves u Bo- skovic; Wichstadtl, vesukrulicha (KRálík). Blk. Kfsk. 160., Sdl. Hr. II. 278., Rk. Sl.

153465   Mládkovati Svazek: 1 Strana: 1038
Mládkovati = mládkem býti, als jüngerer Gesell dienen. Vz Mládek. — kde. U mlynáře N. v Červeném mlýně.

153466   Mládkovství Svazek: 1 Strana: 1038
Mládkovství, n, die Stellung des jüng- sten Meisters in der Zunft. Gl. 156.

153467   Mládkovství Svazek: 6 Strana: 0999
Mládkovství, die Jung-, Ortenmeister- schaft. Sl. les., Šp.

153468   Mládkovství Svazek: 8 Strana: 0210
Mládkovství u kovářů. 1670. Pras. Řem. 41.

153469   Mladky Svazek: 10 Strana: 0626
Mladky, pl., m. = mladé větvičky. Slez. Čes. 1. XV. 49.

153470   Mladně Svazek: 1 Strana: 1038
Mladně = mladě, v mladém věku. Kat. 151.

153471   Mladne Svazek: 8 Strana: 0210
Mladne. Chtie jej oženiti m. Kat. 151.

153472   Mládnec Svazek: 9 Strana: 0167
Mládnec, ence, m. = dítě; mládenci— mlá- ďátka. XV. stol. Mus. 1861. 270. — M., důl u Kutné Hory. Dač. II. 211.

153473   Mládnek Svazek: 10 Strana: 0181
Mládnek, denka, m., infans. Ev. ol. 97., Kal. při ž. pod. (Mš) Bhm. 42.

153474   Mladni Svazek: 6 Strana: 0999
Mladni, vz Návní.

153475   Mladníček Svazek: 6 Strana: 0999
Mladníček, čku, m., vz Mladnik. Phľd. VI. 278.

153476   Mladnička Svazek: 6 Strana: 0999
Mladnička, y, f.= mladni, návni kosť. Vz Návní.

153477   Mládník Svazek: 1 Strana: 1038
Mládník, u, m., mladá ratolesť, Spross, Zweig. Pk. Na Slov.

153478   Mladník Svazek: 6 Strana: 0999
Mladník pučí. Sldk. 569. — Koll. St. 60., Dbš. Obyč. 60.

153479   Mladnouti Svazek: 1 Strana: 1038
Mladnouti, mládnouti, dnul a dl, utí., jung werden, auf blühen, sich verjüngern. Jg. Petr mladne. D. On takměř mladne. D — od čeho. Od koprového semena také tvář mladne. Jád. — čím. Lakomství vždy mladne žádostí. Ctib. — kde. Sláva má mladne při mně. Br. Když den na obloze mladnul. Krok.

153480   Mládnouti Svazek: 6 Strana: 0999
Mládnouti. Lakomstvo roste a mladne i s nejstarším. St. Kn. š. 184.

153481   Mladnutí Svazek: 1 Strana: 1038
Mladnutí, n.. das Jungwerden. Us.

153482   Mlado Svazek: 6 Strana: 0999
Mlado, jung. Rk. Za mladu, z m. Sš.

153483   Mladobujný Svazek: 6 Strana: 0999
Mladobujný, jugendlichhitzig. Nrd.

153484   Mladočech Svazek: 6 Strana: 0999
Mladočech, a, m., der Jungböhme. M-ši = strana politická stojící proti více konserva- tivním staročechům, snažící se o rychlejší proměnu dosavadních poměrů. V nejnovější době vyskytli prý se také polomladočechové (umírnění Mlado- a Staročechové). Us. O pů- vodu jich vz v Rk. Sl. a Osv. 1875. 81. a násl.

153485   Mladočech Svazek: 9 Strana: 0167
Mladočech, a, m. R. 1863. daly žurnály německé, těšíce se z roztržky v národu če- ském, nové straně v něm se tvořící jméno Mladočechů. Vz Rezn Pal. 238.

153486   Mladočeský Svazek: 6 Strana: 0999
Mladočeský, jungböhmisch. M. strana. Us.

153487   Mladočešství Svazek: 10 Strana: 0181
Mladočešství, n. Osv. 1896. 461.

153488   Mládočka Svazek: 8 Strana: 0210
Mládočka, y, f. = slepička. Phľd. 1895. 2.

153489   Mladočov Svazek: 6 Strana: 0999
Mladočov, a, m., Mladotschow, ves u Lito- myšle. Rk. Sl.

153490   Mladodubový Svazek: 6 Strana: 0999
Mladodubový, jungeichen-. Šm.

153491   Mladogrammatický Svazek: 6 Strana: 0999
Mladogrammatický. O škole m-cké na- psal dr. Em. Kowář. V Praze 1885.

153492   Mladogrammatik Svazek: 6 Strana: 0999
Mladogrammatik, a, ni., od. r. 1868. Cf. Km. 1889. 230., Mladogrammatický.

153493   Mlaďoch Svazek: 1 Strana: 1038
Mlaďoch, a, m., subst. z adj. mlad = mladík. V Opav. a na Mor. Pk.

153494   Mladoch Svazek: 6 Strana: 0999
Mladoch, a, m., os. jm. Arch. VII. 714.

153495   Mlaďoch Svazek: 6 Strana: 0999
Mlaďoch. Koll. Sl. dc. I. 39., Lšk. Také na Mor. Neor., Té. V Aegyptě vyrostl v ne- ohrabaného m-cha. Sš. II. 39. — M. = mladý zajic. Brt. Mtc. 1878. 37.

153496   Mladochna Svazek: 9 Strana: 0167
Mladochna, y, f. Jsúci m. Rozb III. 731.

153497   Mladochoť, i Svazek: 6 Strana: 0999
Mladochoť, i, f. = mladá choť. Bylo to věno m-ti, církvi od Krista věnované. Sš. Sk. 22.

153498   Mladoletný Svazek: 6 Strana: 0999
Mladoletný, jungen Fluges. Šm.

153499   Mladoletý Svazek: 6 Strana: 0999
Mladoletý, jugendlich. Dch.

153500   Mladomanželé Svazek: 10 Strana: 0181
Mladomanželé. Nár. iist. 1885. č. 80.

153501   Mladomil Svazek: 6 Strana: 0999
Mladomil, a, m., der eine Junge liebt. Sm.

153502   Mladoň Svazek: 1 Strana: 1038
Mladoň, ě, m. = mládec. Č.

153503   Mladoň Svazek: 6 Strana: 0999
Mladoň. Č. Kn. š. 91. Martinko dospěl v m-ňa. Phľd. III. 439.

153504   Mladoně Svazek: 6 Strana: 0999
Mladoně, ě, f., Neustift, ves u Kaplice. Rk. 81.

153505   Mladoňký Svazek: 10 Strana: 0181
Mladoňký = mlaďounký. Malšice. Kub. List. fil. 1902. 249.

153506   Mladoňov Svazek: 1 Strana: 1038
Mladoňov, a, m., ves v Budějovsku, Plat- terschlag. Mus.

153507   Mladoňov, a Svazek: 6 Strana: 0999
Mladoňov, a, m., Platetschlag, ves u Chval- šin. Sdl. Hr. III. 305., Rk. Sl.

153508   Mladoňovice Svazek: 6 Strana: 0999
Mladoňovice, dle Budějovice, Mladono- witz, ves u Chrudimě a u Mor. Budějovic. Blk. Kfsk. 923., 213., Sdl. Hr. I. 154., Rk. Sl.

153509   Mladopanský Svazek: 6 Strana: 0999
Mladopanský, jungherrlich. Šm.

153510   Mladorád, a Svazek: 6 Strana: 0999
Mladorád, a, m., der Knax. Rk.

153511   Mladořezanec Svazek: 1 Strana: 1038
Mladořezanec, nce, m., jung verschnit- tener Ochs. D.

153512   Mladoslav, a, m Svazek: 6 Strana: 0999
Mladoslav, a, m. Koll. III. 304.

153513   Mladosť Svazek: 1 Strana: 1038
Mladosť, i, f., věk mladý, das Jungsein, die Jugend. V mladosti; v květu m-sti; v pravém květu krásy a mladosti; z m-sti = v m-sti, od mladosti. V. M. věku. Har. Chyba m-sti. Jg. Za mé m-sti. M. někde ztráviti. Rad. zv. M. výší, starosť hrbí. Jg., Pk., Km. Já jsem se od m-sti utahal dosť. Toms. M. radosť. M. nerozum. Jg., Š. a Ž., Č. M. radosť, starosť žalosť, po zadu hrc prc. Jg., D., Lb. Čemu se nenaučí Janoušek v m-sti, tomu se nenaučí Janek v starosti. Jg., Lb. Čemu přivykneš v m-sti, budeš činiti v starosti. Jg. Člověk jeví již v m-sti, jaký chce býti v starosti. Š. a Ž. Dětství bez u- mění, mladosť bez cvičení, mládenectví bez studu, dělá hroznou ostudu. Sbr. Vz Mlad, Mládí, Slunce.

153514   Mladosť Svazek: 6 Strana: 0999
Mladosť. Ot, z msti, a juventute. Ž. wit. 70. 17., 128. 1. Přítel z m-sti. Dch. Starosti se vydala, by si m. kúpila (dítě uhnala?). Slez. Tč. Ešte sa ten kameň vo vode obráti, ale moja m. nikdy sa nenavrátí. Ht. Sl. ml. 244. Mladosť, moja m., vyšla's mi na mar- nosť pro moju nedbalosť. Sš. P. 402. Hojže Bože, jak to smutno, keď m. sa pominie, Č. Čt. II. 136. Voda zhyne, druhá přijde, moja m. už nepřijde. Koll. Zp. I. 68. Škol- ský tenký prut vjac koná v m-sti, jak puto, žalár, kat, meč v dospělosti. Trok. 5. M. je anjel v prachu zaviatý. Sldk. 315. Však sem to z mladosti slýchal; Jimiž ješče m. vlade. Alx. Potom druhý věk (člověčí jest) až do znamenie chlupóv brady a prsí a slove m. Hus I. 116. Což nynie pro svú m. ne- môžete rozuměti. Št. Kn. š. 1. Člověk jest v m-sti nejvíc súcí k učení. Laš. Tč. Při- vykej ctnosti hned od m-sti. M. a múdrosť nebývají přátelé. Slez. Šd. M. má široký rozhled. Bž, exc. Mladošť pochabošť. Slov. Orl. II. 152. Hříchy m-sti kárá Bůh na staré kosti. Bž. exc. Cf. Sl. ps. 15., Er. P. 98., Čes. mor. ps. 55. a násl., Starosť.

153515   Mladosť Svazek: 8 Strana: 0210
Mladosť. M. u žen dělá divy. Slád. Zen. 57. M. a múdrosť nebývajú přáteľé Mor. Cos. 1. V. 421.

153516   Mladosť Svazek: 9 Strana: 0167
Mladosť. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 82. nn., 332a.

153517   Mladosť Svazek: 10 Strana: 0181
Mladosť. Ó m-sti, proč jenom jednou se mihneš žití zrcadlem! Vrch. Pout. 82. Zo všetkých pokladov sveta najvačším je m. Sbor. slov. VII. 133. M. — radosť a po- chabosť. Rizn. 63.

153518   Mladost-kniha Svazek: 9 Strana: 0167
Mladost-kniha. Dočetl se, že jest kdesi ve světě m. Vz o ní v Čes. 1. VII 42.

153519   Mladostaročeský Svazek: 9 Strana: 0167
Mladostaročeský. M. spory. Vz Rezn Pal. 340.

153520   Mladostivý Svazek: 10 Strana: 0182
Mladostivý rod = podržující dlouho mla- distvé vzezřeni. Deštná Mš.

153521   Mladostov Svazek: 6 Strana: 0999
Mladostov, a, m., Mladostov, ves u Tur- nova. Blk. Kfsk. 533., Sdl. Hr. V. 297., Rk. Sl.

153522   Mladošovice Svazek: 6 Strana: 0999
Mladošovice, dle Budějovice, Mlado- schowitz, ves u Třeboně. Blk. Kfsk. 657. Sdl. Hr. III. 305., Rk. Sl.

153523   Mladota Svazek: 1 Strana: 1038
Mladota, y, m., mlaďoch, ein junger Mensch. Na Mor.

153524   Mladota Svazek: 6 Strana: 0999
Mladota, y, m., os. jm. D.3 ol. II. 53., Blk. Kfsk. 1367., Sdl. Hr. L, 201., 204., II. 278., V. 363 , VI. 277., Rk. Sl. M. Ad. Ig., kanovník 1691. Jg. H. 1. 601., Jir. Ruk. II. 41.

153525   Mladota Svazek: 7 Strana: 1326
Mladota ze Solopisk Ad. Hyn, metro- pol. děkan. 1704. Mus. 1891. 310., 1892. 340.

153526   Mladotice Svazek: 6 Strana: 0999
Mladotice, dle Budějovice, Mlatz, ves u Kralovic v Plzeňsku; Mladotitz, ves u Čá- slavě, u Klatov, u Písku, u Strakonic a u Bojkovic. M., zaniklá ves na Opavsku, nyní Mladecko. Pk. Češt. 21. — Cf. Blk. Kfsk 462., 688., Sdl. Hr. III. 305., Rk. Sl.

153527   Mladotřetihorní Svazek: 6 Strana: 0999
Mladotřetihorní, jungterciär. Sl. les.

153528   Mlaďoučký, mlaďounký, mladinký Svazek: 1 Strana: 1038
Mlaďoučký, mlaďounký, mladinký, sehr jung. Us. u Ber. Dch.

153529   Mladouch, a Svazek: 1 Strana: 1038
Mladouch, a, m. = mladík, ein Junge. Na Slov. — M., mladé zvíře, ein junges Thier. Bern.

153530   Mladoušov Svazek: 6 Strana: 0999
Mladoušov, a, m., Mladauschow, ves u Votic. Blk. Kfsk. 241., Rk. Sl.

153531   Mladovdaná Svazek: 1 Strana: 1038
Mladovdaná, é, f., eine Neuvermählte. D.

153532   Mladověk Svazek: 8 Strana: 0210
Mladověk, u, m. Ztk. 38. (3. vyd.).

153533   Mladověkosť Svazek: 1 Strana: 1038
Mladověkosť, i, f., mladosť, das Jugend- alter. Us.

153534   Mladověký Svazek: 1 Strana: 1038
Mladověký, jung. Jg.

153535   Mladovice Svazek: 6 Strana: 0999
Mladovice, dle Budějovice, Mladowitz, ves u Benešova v Budějov. Blk. Kfsk. 212., 489., Rk. Sl.

153536   Mladovice Svazek: 7 Strana: 1326
Mladovice z: Mladějovice. Mus. 1889. 165.

153537   Mladoženatý Svazek: 1 Strana: 1038
Mladoženatý, ein Neuvermählter. D.

153538   Mladoženice Svazek: 1 Strana: 1038
Mladoženice, e, f., nevěsta, die Braut. Na Slov. Baiz.

153539   Mladoženice = mladoženka Svazek: 6 Strana: 0999
Mladoženice = mladoženka.

153540   Mladoženich Svazek: 1 Strana: 1038
Mladoženich, a, m., ženich, der Bräutigam. Na Slov.

153541   Mladoženich Svazek: 6 Strana: 0999
Mladoženich. Koll. Zp. II. 126., IV. 257., Orl. II. 63. M ši prstenkovaní, durch Aus- tausch der Ringe verlobt. Vz Sdávanky Dbš. Obyč. 15.

153542   Mladoženich Svazek: 8 Strana: 0210
Mladoženich, a, m. Kto z m-chov první noc prvý zaspí, prv umře. Zlé znamenie pro ne, když v den so! ášu videť jamu na cinto- ríne otvorenú. Keď prevážajú periny na bielom koni, jeden z nich skoro umre. Slov. Phľd. 1894. 713.

153543   Mladoženich Svazek: 10 Strana: 0626
Mladoženich, a, m. Vz Sb. sl. VIII. 170. nn.

153544   Mladoženka Svazek: 6 Strana: 0999
Mladoženka, y, f., junge Frau. Hlč.

153545   Mladoženník Svazek: 6 Strana: 0999
Mladoženník, a, m. = mladoženich. Slov. Rr. Sb.

153546   Mladoženstvo Svazek: 9 Strana: 0167
Mladoženstvo, a, n. = mladí manželé. Slov. Němc. III. 258., 313., Mus. 1859. 95.

153547   Mladožitnosť Svazek: 9 Strana: 0167
Mladožitnosť, podle Starožitnosť. Tům. Ml. 311.

153548   Mladství Svazek: 1 Strana: 1038
Mladství, n., das Jünglingsalter.

153549   Mladší Svazek: 8 Strana: 0210
Mladší, sladší a p. za strč. mlazší, slazší podle positivu mladý. Gb. H. ml. I. 402. Mladší, die Jünger (dle něm.). Dob. Dur. 373.

153550   Mladší, vz Svazek: 6 Strana: 0999
Mladší, vz Mladý.

153551   Mladšina Svazek: 1 Strana: 1038
Mladšina, y, f. Neuwiese, f. Rk.

153552   Mladšinka Svazek: 1 Strana: 1038
Mladšinka, y, f., děvečka ošetřující ve- přový dobytek. Us. u Slan. Mý. — M., nová louka, nové pole. Neuwiese, f. Us. u Ber. Dch.

153553   Mladšinka Svazek: 6 Strana: 0999
Mladšinka = mladší služka. Vz Star- šinka.

153554   Mladšopovinnosť, i Svazek: 8 Strana: 0210
Mladšopovinnosť, i, f. V ceších bylo zvy- kem, že mladší mistr do lhůty vyměřené ko- nal m-sti (povinnosti mladšího mistra). 1705. Vz Pras. Kern. 46.

153555   Mladšovství Svazek: 10 Strana: 0182
Mladšovství, n. = úřad mladšího v cechu. 1729. Nár. list. 29. /9. 1900.

153556   Mladuch Svazek: 6 Strana: 1000
Mladuch, a, m. = mladoch. Slov. Klčk., Zb. III. 5., Sokl. II. 249. Také mor. Šd.

153557   Mladucha Svazek: 1 Strana: 1038
Mladucha, y. f. = mladoženice. Na Slov. Plk.

153558   Mladucha Svazek: 6 Strana: 1000
Mladucha = nevěsta, mladá paní. Němc. IV. 294. Hudci už hrajú a družba už zvŕta m-chu (tančí s ní do kola). Dbš. Obyč. 23. Moji druhové jeli do Bystřice pro m-chu, kde i sobáš a svatba se konaly. Koll. III. 40. V takovém případu spává m. (nevěsta) u testiny, dokud není za muž súca; Starejší ženicha či pytač vyžádá m-chu dlouhou řečí biblickou. Pokr. Pot. I. 213., 218. Také mor. Šd.

153559   Mlaďucha Svazek: 9 Strana: 0167
Mlaďucha, y, f. = mladá žena, dokud nemá dítěte. Slov. Němc. III. 294.

153560   Mladucha Svazek: 10 Strana: 0626
Mladucha, y, f. Pověry k ní se táhnoucí. Vz ve Sb. sl. VIII. 170.

153561   Mladuchin Svazek: 8 Strana: 0210
Mladuchin smiech — žalostné manželstvo (nevěsta musí plakat). Pbľd. 1895. 664.

153562   Mladuchný Svazek: 1 Strana: 1038
Mladuchný, zastr. = mladý. Pass. 321. 1.

153563   Mladuskô Svazek: 8 Strana: 0210
Mladuskô = lepšie hriato; také koláče, které pri svadbe gazda na krúžky pokrája a zvačka hostem predkladá. Platnica, Phľd. 1895. 707.

153564   Mladušík Svazek: 6 Strana: 1000
Mladušík, a, m. = mladoch. M. zajac hore pozerá. Sldk. 7.

153565   Mladušin Svazek: 6 Strana: 1000
Mladušin, a, o = nevěstin. Na straně m-ně jsou hlavní osoby: oddavač, široká či svatbica, družica. Slov. Koll. I. 445.

153566   Mladuška, y Svazek: 6 Strana: 1000
Mladuška, y, f. = mladucha. Slov. A ty nevis, mladý pan, co m. ma! A ona ma tulipan, to pre cebe, mlady pan, ona ci ho da. Sl. ps. 370. — M. = mladá včela práce v úli obstarávající. Lšk.

153567   Mladušký Svazek: 1 Strana: 1038
Mladušký = mladuchný. Na Slov.

153568   Mladušký Svazek: 6 Strana: 1000
Mladušký. Odpadau lístoček s javora tenušký, nežeň sa, šuhajko, ešte si m. Sl. ps. 319. A na jarku rybky loví m. nevesta. Chlpk. Sp. 77. — Sldk. 4.

153569   Mladý Svazek: 1 Strana: 1038
Mladý; mlád, a, o; kompar. mladší (v již. Čech. mlejší, zřídka mlajší m. mlazší. Kts. Dříve: mlazší, mlačší, mlajší. Jg. ). Jung, jugendlich. M., nestarý, z pravidla o věcech ústrojných, kdežto o neústrojných říkáváme: nový, ale i: m. víno, posvícení, Boleslav (město). S. N. M. člověk, kněz, děvečka, pán, paní, pták, junec, zvíře, srnec, jalovice, slepice, slad (dokud v pivováře roste), vi- nice, včely, zajíc, veselí (druhý den svatby), věk, posvícení (8 Dní po starém), bratr, to- varyš (vz Mládek), mistr. Jg. M. Anglie, Italie atd. snažící se o proměnu dosavadních poměrův. Vz S. N. M. lid, die erwachsene Jugend. Dch. M. zajíc, husa (jídlo) šp. m. droby husí, zaječí. Vz Drob. Brt. — čím. Ač jsem mlád tělem, ale jsem stár srdcem. Pass. 384. Vdova lety mladá. Št. kn. šest. 85. M. věkem. Prot. 217. — po čem. Vida, že jsi po letech mladý. Alx., Výb. I. 144. — na co. Mladý na léta, starý na rozum. Prov. Č. (Mudr. 305). — Mladé metati. Šp. Mladí a staří. D. Dluhy m. lidí, vz Půjčka. Znaju to, že mladý, ač řiedko, múdr bývá, ale řiedko múdrosti užívá. Dal 119. I v mladých létech druhdy rozum bývá. Pk. I z mladé hlavy soud pravý. Nemóž starému mladý roven býti. Dal. 119. Kněz (kníže) mlád mladého (chrabrého) se skutka dopustí. Dal. 148. Znamenajte staří mladí. Rkk. Mladí s mla- dými rádi tovaryšství mívají. V. Mladé vlky chovati = nevděčné. V. V mladém věku. V. Dokudž jsi mlad, nech hry a nemař času. Rým. Kteříž mladší dvacíti let byli. Mladým náleží budoucnost'; Ten mlád jest, kdo zdráv; Mlád hlodej kosti a stár kaši jez; Mladého snáze na uzdě držeti; Mladým dělati, mužům říditi, starým přísluší se modliti; Mladý se má i na ledě zahřáti; Mlčení mladému ozdoba. Pk. Zlaté časy — mladá léta. Km. O čem mladí nevědí, to jim staří povědí. Kor., Č., Sbr. Jak staří dělají, tak se od nich mladí učí. V., Č. Staří ptáci jak zpívají, mladí po nich tak vrzají (cvrkají). Reš., Č. Mladý ze všeho vyroste. Co se m. naučí, starý jako by to našel. U mladého holi, u starého bidla (třeba = mladý se dá snadno pobídnouti. Týká se též manželství). Mladí ležáci, staří žebráci. Mladší svíčky v cechu hasí (ustup staršímu). Mladý ničema starý zločinec; Mladý lhář starý zloděj (vz Chlapec, Nemodlený, Šibe- nice). Starého pro radu, mladého pro vádu. Mladý se starým nesouhlasí, o tom vz: Beran. Mladý nabývej, starý užívej. Mladí slavíč- kové učívají se od starých zpívati. Č. Ze- lený hrozen není sladký a mladý člověk není stálý. Š. a Ž. Mlad jsa pamatuj, že stár budeš. Pk. Čím se mladý příliš veselí, na starosť toho poželí. Já jsem ti vždycky říkala, čemu se z mláda naučíš, o to že tě ani dráb ne- oloupí. Us. Rychn. Vz Mládí, Mladík, Pivo, Mladosť. Š. a Ž. Vz Rb. str. 268.

153570   Mladý Svazek: 6 Strana: 1000
Mladý, dle Dolany, sam. u Blatné.

153571   Mladý Svazek: 7 Strana: 1326
Mladý sehřeje se na ledě. Us. Brt.

153572   Mladý Svazek: 8 Strana: 0210
Mladý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35. Dokud mlád, já na nic nemyslil než na ra- dosť, já srkal sladký med. Černý. Cenci. 13. Tehdy pověděli mlajší jeho (učedlníci) k sobě. Ev. seit. 22. Job. 16. 17. Młady kam zaženě, tam zapase (všude mu dobře). Mor. Čes. 1. V. 421. — M. velikonoc = první neděle po veli- konocích. NZ. IV. 326.

153573   Mladý Svazek: 9 Strana: 0167
Mladý. Mladé hlavy —horké hlavy, dejme jim rozum, když ho nemají. Šml. X. 283. Přísloví, nazývky atd vz v Zát. Př. 82. nn., 331. nn.

153574   Mladý Svazek: 9 Strana: 0449
Mladý. V mladé krvi teče více bludu než rozumu. Šml. V. 76.

153575   Mladý Svazek: 10 Strana: 0182
Mladý, mlazí, mlažší, mlaší, mlazší. Mladá je, ako treťoročná jahoda. Sbor. slov. VII. 130. Ustojí se jako mladé pivo. Hav. Chamr. 24. Mladá léta utíkají nejrychleji (léta mla- dosti). Tbz. III. I. 153. Mysl mladých mužů je nestálá. Škod. II2. 53. — jak. Starý jako svět a mladý jako kret. Vlasť. I. 239.

153576   Mladý Svazek: 10 Strana: 0626
Mladý. Mladá je, ako treťoročná jahoda. Sb. sl. VII. 130.

153577   Mlady, ů Svazek: 1 Strana: 1038
Mlady, ů, pl., m., hody, které se strojí 8 dní po svatbě rodičům nevěstiným, die Nachhochzeit. Na Slov. Plk.

153578   Mladý. Ž Svazek: 6 Strana: 1000
Mladý. Ž. wit. 148. 12 a j. (230.), Mkl. Etym. 200. Mlazší. Pč. 10., Žvt. otc. 48. a., Bž. 135., Kar. 15., Hr. ruk. 459., BO., M. M. manželství, Šml. I. 58., jitro. Mcha. Kdež ten je ode mne mladší (= mne, než já). Brt. Ešte som v mladom veku by!a (mladá). Sl. ps. 18. Z mladého jitra není dlouho ke dni. Hdk. Já sem ráda, že sem mladá. Brt. N. p. I. 320. Pokal' služa mlade leta. Sl. ps. 16. Keby som ja bola mladým veveriatkom, pre- skočila by som desat bukov riadkom. Sl. spv. VI. 209. Keď mladý člověk umiera a hyne, průvod to smutný ale záslužný. Trok. 157. M. může, starý musí zemříti. Sk. Črty 19. M-mu starý nerád rozumívá. Exc. Oho- lím si bradu, vezmu si mladú (o vdovci). Us. M. pán ze starého věku (starý mladík, žertov). U N. Bydž. Kšť. Byl moc mladý, když se narodil, nebylo mu ani den (o ne- rozumném). U Lužan. Kšť. M. čas je drahší od čistého zlata. Ht. Sl. ml. 209. Ej kaď sam já biv mlad, sakomu sam biv drag. Sš. P. 800. Kým si mladá, vtedy sa zdaj, keď ti prejdú mladé časy, nik sa potom neohlásí. Koll. Zp. I. 69. Jmieše v sobě smysl mladý n'umě sobě dáti rady. Alx. Opět sv. Pavel die k svému mlazšiemu. Št. Kn. š. 115. (57.). Vyběhše dva lvi z paseky mladé; Jí po- sluhujíc jako mlazšie přietelnice. Ib. 117., 290. M-mu třeba rozum do hlavy vháněti. Bž. exc. M. všemu uteče. Us. Mladí ľudé ene růže viďú, trní ťeprem něskorší učujú; Starého uctívej, na-ho učívej. Slez. Šd. Mladý ač řiedko múdr bývá. Dal. 49. 13. M. pán, ze Staré cihelny (= starý); Je mladá, ale má stará střeva. Us. Rgl. — čím: rodem. Lpř. — nač: na léta. Kom. Na radu jsem mladá. Kká. Td. 355. — na čem. Bieše mlad na duši. M. — v čem. Dokud sem byl mladý v létech i rozumu, také sem byl z té rubriky bláznivé. Hus I. 302. — k čemu. Podal to na nás a my sme řekli, že srny k tomu mladi (neschopni). NB. Tč. 208. — s inft. Ač my mladí nejsme, ale tyto pře- mladí jsme rozeznati. NB. Tč. 234. Má ce- ruško, mlada si milovat. Brt. D. — M. Bole- slav, Vožice, vz tato slova.

153579   Mládza Svazek: 6 Strana: 1000
Mládza, y, f. = otava. Vz Mláze. Slov. Němc. III. 300., Rr. Sb., Ssk. Kosci kosia mladú mládzu, otavu. Hdž. Šlb. 41.

153580   Mládza Svazek: 8 Strana: 0210
Mládza. Nach ta sova svoju mládzu vy- sedí (mladé). Slov. Dbš.

153581   Mládza Svazek: 9 Strana: 0167
Mládza, y, f. = otava. M. ces seno sa nebere (mladší sestra nemá se vdávati dříve sestry starší). Slov. Němc. III. 300., Mus 1859. 92., Zát. Př. 279b.

153582   Mládzať Svazek: 6 Strana: 1000
Mládzať, den Sauerteig einmachen. Slov. Ssk. Vz Mlázeti.

153583   Mladzgáň Svazek: 10 Strana: 0626
Mladzgáň, ě, m. = chléb zákalistý. Phľd. XXIV. 479.

153584   Mladzgat Svazek: 10 Strana: 0626
Mladzgat, vz předcház. Mlackat.

153585   Mladzivo Svazek: 6 Strana: 1000
Mladzivo = mlezivo. Slov. Ssk.

153586   Mlaga Svazek: 6 Strana: 1000
Mlaga, y, f. = mlaka. Slov. Vchř., Ssk. Mlágnúť = udeřiti. Slov. Ssk.

153587   Mlágl, mlázgl Svazek: 1 Strana: 1039
Mlágl, mlázgl sebou o zem. Na vých. Mor.

153588   Mlaha Svazek: 6 Strana: 1000
Mlaha, y, f., les u Rožnova.

153589   Mlach Svazek: 6 Strana: 1000
Mlach, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.. 123.

153590   Mlachuba Svazek: 1 Strana: 1036
Mlachuba, y, f., m., mlaťhuba, hubař, Maul- drescher, m. Jg.

153591   Mlachuba Svazek: 6 Strana: 0997
Mlachuba také = tlustý, široký obličej; tučné dítě. Us. Tkč.

153592   Mlajší Svazek: 6 Strana: 1000
Mlajší, vz Mladý. Bž. 39.

153593   Mlak Svazek: 1 Strana: 1039
Mlak, u, m., die Lackmussauflösung. Am.

153594   Mlaka Svazek: 1 Strana: 1039
Mlaka, y, m., zastr. = močál, bahno, Pfütze, f., Weichland, n. Kat. 3149. — M. jméno lesa v Bělohradsku v údolí bařinatém. Us. Ptr.

153595   Mlaka Svazek: 6 Strana: 1000
Mlaka = močál, kaluž. Němc. IV, 416., Hol. 329., 371., Mkl. Etym. 198. Cf. Od- vlaka. (Kat. 3148.). Žabu čo po samom zlate vodiť budeš, predsa najde mláku. Phľd. III. 544. — M., ves u Písku a u Lomnice v Bu- déjov. Blk. Kfsk. 657., Sdl. Hr. III. 305., Rk. Sl. — M.. = les u Helfenburka; Na Mlakach, Ve Mlace, U Mlak = pozemky v Písecku. BPr.

153596   Mlaka Svazek: 8 Strana: 0210
Mlaka, louka ve Frýdecku. Věst opav. 1893. 10.

153597   Mláka Svazek: 10 Strana: 0626
Mláka, y, f. Prišieu (přišel) z mláky do bariny. Mus. slov. V. 95.

153598   Mlakavosť Svazek: 6 Strana: 1000
Mlakavosť, i, f. = kalužnatosi. Slov. Bern.

153599   Mlakavský les Svazek: 6 Strana: 1000
Mlakavský les. Čechy L 208.

153600   Mlakavý Svazek: 6 Strana: 1000
Mlakavý = kalužnatý. Slov. Bern.

153601   Mlako Svazek: 7 Strana: 1326
Mlako, a, n., siliquea, zastr. Rozk.

153602   Mlamol Svazek: 6 Strana: 1000
Mlamol, u, m. Bž. 223.

153603   Mlandravý Svazek: 6 Strana: 1000
Mlandravý = bez síly, bez energie, útlý, aj o nektorých pokrmoch. Slov. Zátur. Pri tej m vej vôli. Phľd. II. 345.

153604   Mlas Svazek: 6 Strana: 1000
Mlas, a, m., os. jm., Pal. Rdh. I. 123.

153605   Mlask Svazek: 1 Strana: 1039
Mlask, u, m., Das Schnalzen mit der Zunge, der Schmatz. Koně mlaskem (hla- holena jazyku) vede. Us. — M., políbení (s takovým zvukem). Schmatz, m. Jg.

153606   Mlask Svazek: 7 Strana: 1326
Mlask, eda. Pršp. 40. 82.

153607   Mlaskač Svazek: 1 Strana: 1039
Mlaskač, e, m., kdo mlaská, der Schmaz- zer. — M., lízač, mlsný, der Lecker, Näscher. V., Kom.

153608   Mlaskáček Svazek: 9 Strana: 0167
Mlaskáček, čka, m., zdrobnělé mlaskač, Näscher. Fisch. I.

153609   Mlaskačka Svazek: 1 Strana: 1039
Mlaskačka, y, f., die Schmatzerin; Nä- scherin.

153610   Mlaskačka Svazek: 6 Strana: 1000
Mlaskačka, das Schnalzen, Schmatzen. Vz Šmigrust, Šmigačka. U Uher. Hrad,. Tč. — M., die Schnalzerin, Schmatzerin. Šm.

153611   Mlaskanec Svazek: 7 Strana: 1326
Mlaskanec, nce, m. = políček, až mlaskne. Mor. Brtch. v List. fil 1893. 120.

153612   Mlaskání Svazek: 1 Strana: 1039
Mlaskání, n., das Schmatzen. Us. Vz Mla- skati.

153613   Mlaskanina Svazek: 1 Strana: 1039
Mlaskanina, y, f. M-ny, lahůdky, das Naschwerk. V.

153614   Mlaskat Svazek: 9 Strana: 0167
Mlaskat = fackovati. Lisic.

153615   Mlaskati Svazek: 1 Strana: 1039
Mlaskati, mlaskávati; mlasknouti, knul a kl, utí; mlaštěti, 3. pl. -ští, ěl, ění, mit der Zunge schnalzen, schmatzen, klatschen. Jg. — abs. M. jako svině. Poceloval ji, až to mlasklo. Us. Země mlaští. Us. — M. = lahůdky jísti, naschen. V. — M., na Slov., bez chtíče jísti, ohne Appetit essen. Plk. — čím: hubou, ústy. Jg. — komu kde. Voda mně v botách mlaští. Us. Petrov. Dch. — na koho: na koně. Vz Mlask.

153616   Mlaskati Svazek: 6 Strana: 1000
Mlaskati. Výb. I. 1115 23., Mkl. Etym. 198. — abs. Vepř mlaští. Tristr. 120. Štěnci potekú za ním (vlkem) mlaštiece. Alx. V. 1416. — kde. Raci mlaští pod kořeny. Knrz. — čím: jazykem. Us.

153617   Mlaskavka Svazek: 6 Strana: 1000
Mlaskavka, y, f. = mlaskavá hláska. Šrc. Ml. rus. jaz. II. 189. — M., sam. u Ja- blunkowa.

153618   Mlaskavý Svazek: 1 Strana: 1039
Mlaskavý, schmatzend. M. hubička, ein Schmatz. Jg. M. chléb, na Slov. = měkký, nevypečený.

153619   Mlaskavý Svazek: 6 Strana: 1000
Mlaskavý zvuk. Pdl., Wtr. Vz Maznavý.

153620   Mlaskně Svazek: 6 Strana: 1000
Mlaskně. Písnička m. skočná. Nrd. Blld. 37.

153621   Mlasknouti Svazek: 1 Strana: 1039
Mlasknouti, vz Mlaskati.

153622   Mlasknouti koho Svazek: 6 Strana: 1000
Mlasknouti koho = plesknouti, udeřiti. U Kr. Hr. Kšť.

153623   Mlaskot Svazek: 1 Strana: 1039
Mlaskot, u, m. = mlaskání.

153624   Mlaskotač Svazek: 1 Strana: 1039
Mlaskotač, e, m. = mlaskač.

153625   Mlaskotačka Svazek: 6 Strana: 1000
Mlaskotačka, y, f. = die Schmatzerin. Šm., Bern.

153626   Mlaskotání Svazek: 6 Strana: 1000
Mlaskotání, n., das Schmatzen. M. pri jedění něch u teba v zvyku není. Glč. II. 193. Luďé m. nechcú poslúchati. Ib. II. 193.

153627   Mlaskotati Svazek: 1 Strana: 1039
Mlaskotati = mlaskati.

153628   Mlaskovica Svazek: 10 Strana: 0626
Mlaskovica, e, f. = chuť, laskominy. Brt. Slov

153629   Mlaskoviny Svazek: 1 Strana: 1039
Mlaskoviny, pl., f. M. někomu dělati, Šm., činiti (einem den Mund wässrig machen). Dch. Dostává na to m-ny, der Mund ist ihm darnach wässrig. Dch. Vz Laskomina.

153630   Mlaščet Svazek: 8 Strana: 0210
Mlaščet. Dyšč mlaščí. Jevíč. Brt. D. II. 341.

153631   Mlaščeti Svazek: 6 Strana: 1000
Mlaščeti, vz List, filol. 1884. 457., Mlas- kati.

153632   Mlaščeti Svazek: 9 Strana: 0167
Mlaščeti, mlašču z mlask. Zaniklo. Gb. H. ml. III. 2. 286.

153633   Mlaší Svazek: 10 Strana: 0182
Mlaší = mladší. P. Jan m. z Hradce. (Mš. ).

153634   Mlaštěti Svazek: 1 Strana: 1039
Mlaštěti, vz Mlaskati.

153635   Mlaštiti Svazek: 6 Strana: 1000
Mlaštiti = udeřiti. Mor. — koho Tak tě mlaštím! Vck. — koho čím: cepem. — jak: po hubě. Šd.

153636   Mlat Svazek: 6 Strana: 1000
Mlat, cf. Mlíti. Šf. III. 495., Bž. 31., Tok, Zátínek, S. N. V. 378.. Mlátek., Mkl. Etym. 200. M., malleus. V MV. nepravá glossa. Pa. Hádanka: 1. Štyry kúty. dva vrzgúty, na prostředku pleskač. 2. Čtyři strany, dvě brány, na prostředku cupy dupy. Brt. Dt. 143., Km. 1886. 720. — M. = bití. Dostaneš mlatu. Us. Ehr., Sd., Brt. Mtc. 1878. 37.

153637   Mlat Svazek: 7 Strana: 1326
Mlat (zvyky a pověry). Vz NZ. I. 336.

153638   Mlat Svazek: 8 Strana: 0210
Mlat. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35. Pojď na mlat, dám ti plat (mlácení trojmo). ČT. Tkč.

153639   Mlat dřevěný Svazek: 10 Strana: 0182
Mlat dřevěný, hliněný, z litého zdiva, z vepřovic. Vz KP. IX. 411. nn.

153640   Mlat, u, mlátek Svazek: 1 Strana: 1039
Mlat, u, mlátek, tku, mláteček, čku, m., od ml (ml-íti). Ht. — M., náčiní ku kle- pání neb tlučení nejvíce železné, zvláště ve- liké kovářské kladivo, kterým tovaryš při kováři buší, ková, der Hammer. M. rudnický. D. Mezi mlatem a kovadlem býti. Vz Pod- voj, Nebezpečenství. D., Č — M., mlácení, das Dreschen. Jaký mlat (jaká práce), taký plat. Č., Šp., Lb. Vz Mzda. — M., dříve ná- stroj vojenský, hrubé kladivo kamenné, po- zději železné, S. N., der Streithammer. Tobě protiv jemu braně silná, ostrá, tobě jemu v hlavu těžek železný mlat. Rkk. 28. I chopi Záboj svój mlat, napřeže mlat Záboj výš vzhoru. Rkk. 12. Mlatem německé helmy ko- váše. Dal. 155. — M., z hlíny pěchovaná po- dlaha, na níž se mlátí, humno, holohumnice, V., Jg., mlateň, mlatnice, mlatoveň, mlatebna, mlatevna, mlatevně, mlatbiště, humno sto- dolní, tok, holovnice, Šp., die Tenne, Dresch- tenne, Scheuerrfur. M. pěchovaný, nabíjený; lepenice na m. Šp. Mlatci na mlatě cepy mlátí. Kom. Na malém mlátku také se mnoho za rok vymlátí. Jg., Č., Pk., Na čím mlatu se mlátí, tomu se zrní vozí. Pk.

153641   Mlatba Svazek: 1 Strana: 1039
Mlatba, y, f. = mlácení, das Dreschen, D.; čas mlácení, die Dreschzeit, Koll.; co mláceno jest, das Gedroschene. Ben. V.

153642   Mlatba Svazek: 6 Strana: 1000
Mlatba, tritura, mlácení. BO., Bhm. 79. Jaká mlaťba, taká plaťba. Brt. Vz Mlat. Bodaj mal zlú žeň i mlatbu, keď mňa pri- pravil o svatbu. Koll. Zp. I. 321. — M; = co mláceno. Nestaraj sa, žena moja, už je m. všetka doma. Ib. 310.

153643   Mlatbiště Svazek: 1 Strana: 1039
Mlatbiště, e, n., humno, Tenne, f. Boč. 1518.

153644   Mlatbiště Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatbiště, ě, n. = mlat, die Tenne. Srn.

153645   Mlatcoň Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatcoň, ě, f.= mlatevna. Mor. Šd.

153646   Mlatcov Svazek: 10 Strana: 0626
Mlatcov, a, m., dědina u Zlína na Mor., rodiště Fr. Bartoše.

153647   Mlatcova Svazek: 1 Strana: 1039
Mlatcova, ves na Mor. Brt.

153648   Mlatcovka Svazek: 1 Strana: 1039
Mlatcovka, y, f., die Drescherin. Us.

153649   Mlatcovský Svazek: 1 Strana: 1039
Mlatcovský, Drescher-.

153650   Mlatcový Svazek: 1 Strana: 1039
Mlatcový, mlatcův, -ova, -ovo, Drescher-. Mlatcový len. Vz Mlatec.

153651   Mlatcula Svazek: 7 Strana: 1326
Mlatcula, mlacka, y, f. = mlatečka. Mor. Brt. D. 147.

153652   Mlatček Svazek: 8 Strana: 0210
Mlatček. Mlynár držal m. (kladivo, kte- rým křesal mlýnský kámen). Phľd. XII. 282.

153653   Mlatček Svazek: 10 Strana: 0626
Mlatček, tečku, m. = kladivo na kování kosy. Mus. slov. IV. 14.

153654   Mlatebna Svazek: 1 Strana: 1039
Mlatebna, y, mlatevna, f. = humno. Jir. Vz Mlat.

153655   Mlatebna Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatebna. Mlátieše i vějieše obilé na m-bně. BO.

153656   Mlatebné Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatebné, ého, n., der Dreschlohn. Srn.

153657   Mlatební, (-bný Svazek: 1 Strana: 1039
Mlatební, (-bný). M. vůz, Ben., humno, Bern., plat (mlatebné), zkouška, rejstřík (se- znam). Šp. Dresch-.

153658   Mlatební, -ný Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatební, -ný. M-ný vóz, m-bné humno. BO.

153659   Mlatebný Svazek: 9 Strana: 0167
Mlatebný. M. robota. 1512. Arch. XVII. 172.

153660   Mlatec Svazek: 1 Strana: 1039
Mlatec, tce, m., der Drescher. V. Mlatci na humně cepy mlátí. Kom. Pokazil pán Bůh mlatce (cepy mu do ruky; měl býti mlatcem). Bern. Jí jako m. Vz Žrout. Č. Bílá vrána a m. nekradec mají stejnou vzácnosť Sk. — M., len, který se mlátí, der Reinflachs. Vz Len, Mlatcový. Jg.

153661   Mlatec Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatec. Št. K. š. 139., tribulator. Sv. ruk. 321. M. mlátiti bude. BO. Uvalil si (ukrojil si) zglomek chleba jak m. Mor. Sd. — Půh. II. 76. — M. = drozd hnědý. Brm. II. 2. 170.

153662   Mlatec Svazek: 10 Strana: 0182
Mlatec, tce, m. Ti, kteří jich (cepů že- lezem pobitých) užívali, nazýváni mlatci. Hrlš. Hus. 278.

153663   Mlatecký Svazek: 9 Strana: 0167
Mlatecký. M. přísaha. Vz Pck. Hol. 180.

153664   Mlatečka Svazek: 1 Strana: 1039
Mlatečka, y, f. = mlatcovka. Rk.

153665   Mlatečný Svazek: 1 Strana: 1039
Mlatečný, Drescher-. M. klepání. MM.

153666   Mlátek Svazek: 1 Strana: 1039
Mlátek, tku, m., vz Mlat.

153667   Mlátek Svazek: 6 Strana: 1001
Mlátek, der Schlägel, Fäustel. Bc, Hr. 38. — id., kleine Tenne. Na malém mlátku také se mnoho vymlátí. Bž. exc.

153668   Mlateň Svazek: 1 Strana: 1039
Mlateň, tně, f. = mlat, humno, Tenne, f.

153669   Mlatévka Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatévka, y, f., kleine Tenne, Scheuer. U Ostrohu. Šd.

153670   Mlatevna Svazek: 1 Strana: 1039
Mlatevna, y, f., vz Mlat. Na Mor. u Přer. Kd. Vz Mlat.

153671   Mlatevna Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatevna. Mor. Mtl., Tč., Sš. I. 44., Brt., Bkř.

153672   Mlatevna Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatevna. m., dle Bača = neohrabaný chlap. Mor. Vck.

153673   Mlatevňa Svazek: 8 Strana: 0210
Mlatevňa, ě, f. = stodola. Brt. I). II. 437.

153674   Mlatevně Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatevně, ě, f., vz Mlat. Zlinsky.

153675   Mlatibařina Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatibařina, y, m. = tlachal. Mor. Brt.

153676   Mlátící Svazek: 8 Strana: 0210
Mlátící zbraň. Wtr. Krj. I. 620.

153677   Mlaticí Svazek: 10 Strana: 0182
Mlaticí stroj. Čistící m. stroj se čtyřmi vytřasadly, s vrchním podáváním, s dvo- jitým čištěním, s klasňovákem, s pytlovacím přístrojem. Nár. list. 1904. 135. 21.

153678   Mlátící stroj Svazek: 1 Strana: 1039
Mlátící stroj (mlatidlo), ne: mlátící. Vz -cí. Mlátící = ten, kdo mlátí, der dreschende; mláticí to, čím se mlátí, Dresch-.

153679   Mlátička Svazek: 6 Strana: 1001
Mlátička, y, f. = mlátící stroj, Dresch- maschine. Dch. Práce ve stodolách m-kou dávno již odbyta. Us. Hk. M. ruční, žen- tourová. Nár. list. 1883. č. 119.

153680   Mlátička Svazek: 10 Strana: 0182
Mlátička stroj. M. s dvojím čistidlem a přetřasadlem; M. žentourová, čistící a vy- třasková. Nár. list. 1903. č. 134. 21. M. ruční se sítem a vytřasadly na řemenový pohon. Nár. list. 1904. 135. 21.

153681   Mlatidlo Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatidlo, a, n., vz Mláticí. Pk., NA. IV. 83. M. parní, Dampfdreschmaschine, f. Šp. M. s bijáčky, Schlagleistendreschmaschine, ruční s nýtky či nýtkové, Stiftenhanddresch- maschine. Šp.

153682   Mlatihuba Svazek: 9 Strana: 0167
Mlatihuba, y, m. = tlučhuba. Mus. ol. 1898. 110.

153683   Mlatipysk Svazek: 1 Strana: 1039
Mlatipysk, a, m. = tlučhuba, Plaudermaul, n. Na Mor. Bkř.

153684   Mlatisko Svazek: 8 Strana: 0210
Mlatisko, a, n. = mlat. Brt. D. II. 437.

153685   Mlatistroj Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatistroj, e, m. = mlatidlo. Pk.

153686   Mlátiti Svazek: 1 Strana: 1039
Mlátiti, mlať, mlátě (íc), il, cen, ení, (dříve těn), mlátívati, dreschen. M. od ml (ml-íti). Šf. M., mláceti, cepovati, rozmlátiti, pomlá- titi, omlátiti, do-, vymlátiti — abs. Nejprv mlátí, potom platí. Bern., Č. Vz Mzda. Kaž se lačnému postiti a sytému sedláku mlátiti, Jg. Mlátí — mlátí, ale nikdy neobrátí. Vz Tlachal. Č. Cf. Mluví páté přes deváté. — co: obilí; poslední (= mříti), V., len, Jg., hluchou slámu. Sm. Moc mlátíš, nedomlátíš. Vz Tlachal. Lb. M. koho = bíti. Jg. — čím (kde): cepem, cepy na mlatě obilí. V., Kom. M. hubou. Tlachal. Jg. Jazykem nemlať, chceš-li, ujmi se cepu. Č. M. se ša- vličkú. Er. P. 247. — po čem (kde). I sien zeřivý své vrahy mlátí jak po skálách lutá búřa dřeva. Rkk. 55. M. po měkkých, po tvrdých. Jg. Vz Měkký. — kdy. Po noci se m = toulati se. Us. — za koho. Nechť za sebe sama hubou mlátí (vydra). Rad. zv. Chtěl bych za ni tejden mlátit. Er. P. 238. — kam. Mlátil co mohl v pravo i v levo. Har. Ať hrom do něho mlátí. Sych. — z čeho. Mlátí z posledního. Vz Prodělání, Nuzný. Lb., Č., D. — se kde. V blátě se m. (ma- zati se). Jg.

153687   Mlátiti Svazek: 6 Strana: 1001
Mlátiti. Cf. Mlíti. Šf. III. 501., Mkl. Etym. 200., Mlácení. — abs. Ktož mlátí. ZN. Mlať, dokud se mlátí; mluv, dokud po- slouchají. Bž. exc. Najprv mlátia, potom platia. Slov. Orl. IX. 247. — koho čím. Holí ďábla mlátil. Vrch. — čím, kam kde. Statně holí mlátil v záda zmetka. Vrch. Mlátil sebou jako had v pářatech orla. Osv. I. 87. M. holí okolo sebe. Dch. — co kdy kde. V ten čas mlátievše na humně pšenici. BO. — kam. Do sebe m-li. Us. Dch. — co čím odkud. Polenem by moh z něho maso m. (o tlustých). V Kunv. Mak. — co komu kde. Len si mu povol, bude ti co chvíla hrach na chrbte m. Phľd. VIL 122. — jak. Mlatci pravili, že jsú m-li z osmi- nácté měřice. Půh. II. 76. Mlátíja z míry, z platu (dostávají buď desátou měřici nebo denní mzdu). Mor. Brt. D. Mlátí z posled- ního (z ostatnieho, slov.) také = brzo umře. Us. M. ve čtyřech, ve čtvernici: Pes na patře, shoď ho bratře. Dch. V pěti, v pa- ternici: Buchty v peci, koláče na peci. Mřk. Nebo: Půl páté kopy. Mor. M. ve dvojnici, ve trojnici, v sesternici. Šd. Vz Mlatba. Žena mlátí doma ve dvoje a on hraje v karty v hospodě. Brt. P. II. 391. Mlátí (tluče) do něho jako do žita. Us. Tkč. — se kudy = špatnými cestami (jeti). Us. Tbz.

153688   Mlátiti Svazek: 8 Strana: 0210
Mlátiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35.

153689   Mlátivka Svazek: 9 Strana: 0167
Mlátivka, y, f. Zakopala peníze na m-ku. Vyzov. Mus. ol. XIII. 75.

153690   Mlatka Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatka, y, f. = mlácení. Jsem v mlatce u paní Ruzálky. Slez. Šd. — M. = silnější jedle. Slov. Némc. IV. 412,, Hdk. C. 380.

153691   Mlatkati Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatkati = mátati. Slov. Ssk.

153692   Mlatko Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatko. Byl ustrojen na mlatko (lebce). Us. u Solnice.

153693   Mlátkonoš Svazek: 6 Strana: 1001
Mlátkonoš, e, m. = Mulciber. Koll. St. 871.

153694   Mlátnatý Svazek: 1 Strana: 1040
Mlátnatý, träberartig. Jg. — M., slabý. V. Vz Mlátník.

153695   Mlatnavý Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatnavý, traberig. Ssk.

153696   Mlatnice Svazek: 1 Strana: 1040
Mlatnice, e, f. 1474., Sš., L. Vz Mlat.

153697   Mlátnička Svazek: 6 Strana: 1001
Mlátnička, y, f. = sládková. Slov. Bern.

153698   Mlátník Svazek: 1 Strana: 1040
Mlátník, a, m., slabý člověk, ein Schwäch- ling. Mark.

153699   Mlátník Svazek: 6 Strana: 1001
Mlátník, a, m. = mlatec; sládek. Slov. Bern.

153700   Mlátný Svazek: 6 Strana: 1001
Mlátný = malatný, schwach. Rk.

153701   Mlatný Svazek: 10 Strana: 0182
Mlatný. M. zbraň, Dreschwaffe. Hol. Met. II. 380.

153702   Mláto Svazek: 1 Strana: 1040
Mláto, a, n. O původu vz Mz. 255. Šlupiny z něčeho vymačkaného, mízy své zbaveného, ku př. z vinných zrn. Jinak: matoliny n. kominy, die Triester, Traber, Weinhülsen. Zvl. slupiny ze sladu vyvařeného na dně usazené. Vz S. N. Die Träber, Seihe. Doby- tek mlátem krmiti. Jg. Jsem jako m. = slabý. Na Mor.

153703   Mláto Svazek: 6 Strana: 1001
Mláto převrci, zkypřiti. Suk. Cf. o m. Schd. I. 417., Mkl. Etym. 200.

153704   Mláto Svazek: 8 Strana: 0210
Mláto. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35. — M. koní, koní mnať (nať), polajka, poléka (han.), mentha pulegium, rostl. Brt. D. II. 505.

153705   Mláto Svazek: 10 Strana: 0182
Mláto z presu vinného = ssedlina na dně vinných sudů, vinný kámen pomíšený kvasnicemi. Zach. Test. 148.

153706   Mlatolit Svazek: 8 Strana: 0210
Mlatolit = na mlat ušlapati. Pole zmla- tolené. Jevíčko. Brt. D. II. 341.

153707   Mlatotlask Svazek: 1 Strana: 1040
Mlatotlask, a, m, der Träberfresser, svině. Kom.

153708   Mlatotlask Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatotlask, nadávka. Dh. 127.

153709   Mlatoveň Svazek: 1 Strana: 1040
Mlatoveň, vně, f. = mlat.

153710   Mlátoveň Svazek: 8 Strana: 0562
Mlátoveň, vně, f. = mlat. Tov. kn. 95.

153711   Mlátovica Svazek: 7 Strana: 1326
Mlátovica, e, f., Träber. Mor. Rgl.

153712   Mlátovice Svazek: 9 Strana: 0167
Mlátovice, e, f. = vino z vinného mláta (z vylisovaných slupek). Mor. Nár. sbor. II. 72

153713   Mlátovina Svazek: 6 Strana: 1001
Mlátovina, y, f. = hmota mláta, die Träbermasse. Šp.

153714   Mlatoviště Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatoviště, ě, n. = násada mlatu. Hř. 39.

153715   Mlátovitý Svazek: 6 Strana: 1001
Mlátovitý, träberartig. Sm.

153716   Mlatovna Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatovna, y, f. = mlatevna. Rr. Sb. — M., das Eisenhammerwerk. Hř.

153717   Mlátovnica Svazek: 6 Strana: 1001
Mlátovnica, e, f. = kořalka z mláta, der Tr.iberbranntwein. U Uher. Hrad. Té.

153718   Mlátový Svazek: 1 Strana: 1040
Mlátový, od mláta, Träber-.

153719   Mlatový Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatový, Hammer-. M. kladivo. Pdl.

153720   Mlatývka Svazek: 6 Strana: 1001
Mlatývka, y, f. = mlatévka. Mor. Sd.

153721   Mlava Svazek: 6 Strana: 1001
Mlava, y, f. = řeka v Srbsku a krajina při této řece. Šd.

153722   Mláz Svazek: 1 Strana: 1040
Mláz, e, m., mladý člověk, ein junger Mensch. — M., e, f., mladina, myť, mlází, porost, mládí, mladý les, D., Nachwuchs, m.; úhor. Us. Ber. Dch. Vz Mládí. Mláze (mládza), e, f. = otava, Na Slov.

153723   Mlaz Svazek: 6 Strana: 1001
Mlaz, u, m. = jeden střik mléka při do- jení. List. fil. X. 329. — M. = mladý les. BPr.

153724   Mláza Svazek: 6 Strana: 1001
Mláza = mláze. Hdk. C. 380.

153725   Mlázek Svazek: 1 Strana: 1040
Mlázek, zku, mlazík, u, m. = mláz.

153726   Mlázeti Svazek: 1 Strana: 1040
Mlázeti (mládzati), el, en, ení = na chléb zadělávati. Na Slov. Den Sauerteig einmachen.

153727   Mlazgač Svazek: 6 Strana: 1001
Mlazgač = mlaskač. Slov.

153728   Mlazgačka Svazek: 6 Strana: 1001
Mlazgačka, y, f. = slzské, oslzlé, ne- chutné jídlo. Slez. a laš. Šd., Brt. D. 231. — M = cesta rozmrzlá, rozbředlá, oslzlá, íá- pačka, ťápanice; rozbředlé bláto. Slez. a laš. Šd., Brt. D. 231.

153729   Ml'ázgat Svazek: 8 Strana: 0210
Ml'ázgat, intens. slovesa mlátit. Val. Brt, D. II. 341.

153730   Mlazgati Svazek: 6 Strana: 1001
Mlazgati = mlaskati. Slov. Bern.

153731   Mlazgavý Svazek: 6 Strana: 1001
Mlazgavý chléb = lepavý, brouskovitý. Mor., laš. Brt. D. 231.

153732   Mlází Svazek: 1 Strana: 1040
Mlází, í, n., vz Mláz, Mládí. Junger Wald, Anflug, m.

153733   Mlazí Svazek: 6 Strana: 1001
Mlazí. Byl jsem mlazí a již sem se »sta- ral. Št. Kn. š. 29.

153734   Mlází Svazek: 6 Strana: 1001
Mlází. Čch. Sl. 14., 32. — M. = soujem všech sloupků a zelených letorostů na révě. KP. V. 154.

153735   Mlazí Svazek: 10 Strana: 0182
Mlazí = mladší. Sr. VI. 1001.

153736   Mlazice Svazek: 6 Strana: 1001
Mlazice, Mlasitz, ves u Mělníka. Blk. Kfsk. 1144., Rk. 81.

153737   Mlazina Svazek: 1 Strana: 1040
Mlazina, y, f. = mlází. Um. les.

153738   Mlázina Svazek: 6 Strana: 1001
Mlázina. Pl. II. 51.

153739   Mlaziště Svazek: 8 Strana: 0210
Mlaziště, ě, n. = zálomek naznačující stopu zvěři, Abbis, m. Sterz. I. 7.

153740   Mlaziti se Svazek: 6 Strana: 1001
Mlaziti se. Opět se tam mlazí = sbírá se nová bouřka. V Kunv. Msk.

153741   Mlazov Svazek: 6 Strana: 1001
Mlazov, a, m., Mlazow, ves u Klatov. S. N. XI. 524., Rk. Sl.

153742   Mlázovčí, n Svazek: 6 Strana: 1001
Mlázovčí, n. = mlází. Řezníček. (Rgl.).

153743   Mlazoví Svazek: 1 Strana: 1040
Mlazoví, n. = mlází.

153744   Mlazoví Svazek: 6 Strana: 1001
Mlazoví oprav v: mlázový.

153745   Mlazovice Svazek: 1 Strana: 1040
Mlazovice, dle Budějovice, mě. v Ho- řicku. Vz S. N.

153746   Mlázovický Svazek: 9 Strana: 0167
Mlázovický tenor (nižší, druhý tenor). Hoř. 91.

153747   Mlázový Svazek: 1 Strana: 1040
Mlázový, co z mlází jest. M. sosnička. Us. Dch.

153748   Mlazší Svazek: 1 Strana: 1040
Mlazší, zastr. = mladší.

153749   Mlazší Svazek: 8 Strana: 0210
Mlazší, vz Mladší (3. dod.). Dob. Dur. 121.

153750   Mlažditi Svazek: 6 Strana: 1001
Mlažditi = deptati. Slov. Tč., Ntr. VI. 86.

153751   Mlcati Svazek: 6 Strana: 1001
Mlcati = mlsati. Ezp. 1249.

153752   Mlčáčka Svazek: 6 Strana: 1001
Mlčáčka, y, f. = les v Řetěcbově. Sk.

153753   Mlčáčky Svazek: 9 Strana: 0167
Mlčáčky, jeskyně. Pck. Hol. 131.

153754   Mlčák Svazek: 6 Strana: 1001
Mlčák, a, m., der Schweiger. Mor. Šd. — M., os. jm. Šd.

153755   Mlčanie Svazek: 6 Strana: 1001
Mlčanie = mlčení. Slov.

153756   Mlčanka Svazek: 6 Strana: 1001
Mlčanka, y, f. = mlčení. M. nikoho ne- pokouše. Bž. exc, Č. M. 77.

153757   Mlčanka Svazek: 8 Strana: 0210
Mlčanka. Zasaď si m-nku (= mlč, trp). Phľd. 1893. 700.

153758   Mlčanlivosť Svazek: 6 Strana: 1001
Mlčanlivosť = mlčenlivost. Slov. a mor.

153759   Mlčanlivý Svazek: 6 Strana: 1001
Mlčanlivý = mlčenlivý. Slov. a mor. Phľd. VIII. 249.

153760   Mlčati Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčati = mlčeti. Mor. a slov.

153761   Mlčava Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčava, y, f. = mlčení. Třídenní m., jakou zachovávají bohoslovci vstupujíce do semináře. Tč.

153762   Mlčavosť Svazek: 1 Strana: 1040
Mlčavosť, i, f. = mlčelivosť, zastr.

153763   Mlčavý Svazek: 1 Strana: 1040
Mlčavý = mlčelivý, zastr. Th.

153764   Mlčavý Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčavý, tacens. M. uctěn bude; Bývá m. a jsa múdrý. BO. — B. mik. Sir. 20.

153765   Mlčavý Svazek: 9 Strana: 0167
Mlčavý. M. pohlédnutí. Holic. 86.

153766   Mlčavý Svazek: 10 Strana: 0182
Mlčavý. M. voda = v tichosti domů nesená, abys, nesa ji domů, s nikým ne- mluvil, nikoho nepozdravil. 1724. Hrubý. 250., Vlasť. I. 202.

153767   Mlče Svazek: 1 Strana: 1040
Mlče, přechod, slov. mlčeti, schweigend Mlče mše sloužiti. V. Jiní mlče (lépe: mlčíce) poslouchali. Eus. Cf. Kleče.

153768   Mlčecí Svazek: 1 Strana: 1040
Mlčecí, stillschweigend. M. se přiznání k něčemu. Trest. zák. 1. Mlček, čka, m., pes, který mlčky honí. Šp.

153769   Mlčečky Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčečky, schweigend. To obžalování uči- nil m. a tajně. 1535. Mus. 1883. 143. Aby m. dělajíce chléb jedli. Ev. olom, 169. Vz Mlčkem.

153770   Mlčedlivosť Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčedlivosť = mlčelivost. Troj Výb. II. 132.

153771   Mlčedlivý Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčedlivý = mlčelivý. Vz toto Pass. 276. M. múdrosť. Št M. pes spíše trhne tebou. Ezp. 1292.

153772   Mlčedlivý Svazek: 9 Strana: 0167
Mlčedlivý. Hus Er. I. 395.

153773   Mlčedlnosť Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčedlnosť, i, f. = mlčelivosť. Pass. 17.

153774   Mlčedlný Svazek: 7 Strana: 1326
Mlčedlný sbor, mutus cetus. 14. stol. Jgč. XIV. 1. 14.

153775   Mlčechvosty Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčechvosty, dle Dolany, Mlčehost, ves u Veltrus. Rk. Sl.

153776   2. Mlček Svazek: 1 Strana: 1040
2. Mlček, čku, m., mlčení, die Stille, das Stillschweigen. Zlob. — Mlčkem, pl. mlčky, mlčečky, in der Stille, stillschweigend. Mlčkem odešli. Br. Mlčečky přijíti. V. Když se každý sám v sobě mlčečky pánu Bohu modlil. Skl. Mlčečky s lidem se skryli. Skl. 837. Nej- horší pes, který mlčkem kousá. Us. Rychn.

153777   2. Mlček Svazek: 6 Strana: 1002
2. Mlček. Mlčkem pokora se omlouvá. Č. M. 95.

153778   Mlčelivě Svazek: 8 Strana: 0210
Mlčelivě. Pro toto složení (konšelů) vrčeli sou někteří m. Břez. Font. V. 448.

153779   Mlčelivě, mlčenlivě Svazek: 1 Strana: 1040
Mlčelivě, mlčenlivě = mlče, stillschwei- gend. V.

153780   Mlčelivec Svazek: 10 Strana: 0626
Mlčelivec, vce, m. Nár. list. 1905. 260. 1. odp.

153781   Mlčelivičký Svazek: 1 Strana: 1040
Mlčelivičký = mlčelivý. V.

153782   Mlčelivosť Svazek: 1 Strana: 1040
Mlčelivosť, i, f., mlčenlivosť (n vsuto), mlčedlivosť (Lom., Troj. ), mlčení, Ver- schwiegenheit, Schweigsamkeit, f. Jg. M. zachovati. V. M. nikomu neublíží. Kom. Péči o to měj, aby tajemstvím zůstalo, co se ti pod pečetí mlčenlivosti svěřilo. Pod závazkem mlčenlivosti. Kram. M. ve věcech úředních (tajnosť). Šp. Vz Mlčenlivosť.

153783   Mlčelivý Svazek: 1 Strana: 1040
Mlčelivý, (V., Kom), mlčedlivý (Jel., Reš. ), mlčenlivý (n vsuto), mlčivý = ne- mluvný, mlčící, verschwiegen, schweigsam. Jg. M. přítel (tajemný), kárání. Jg. Stran přísloví vz: Mísa, Poklička, Prst, Tajemství, Umříti s kým, Zavinutý a opak toho: Tla- chal. — M., nemohoucí mluviti (pro neduh). Jád.

153784   Mlčelivý Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčelivý. ZN., Sv. ruk. 268. Mlčedlivý, tacitus. M. pomyšlenie, žena, BO., směna (mlčky). Hus I. 395. Aj toť budeš m. a mluviti nemoci budeš. Pass. mus. 276.

153785   Mlčemně Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčemně = mlčelivě. Sš. J. 306., L. 181.

153786   Mlčemný Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčemný, stillschweigend. Ukládal jim m. poslušenství. Hdk. Bůh se utištěných ujímá v m-mné jich trpělivosti. Sš. Mr. 62. M. resignace, souhlas papežské stolice. Bor. 548.. 617.

153787   Mlčen Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčen, a, m., Mltschen, mlýn u Mšena.

153788   Mlčená Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčená, é, f, vz Mlčený.

153789   Mlčené Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčené, ého, n., das Schweigegeld. Dch.

153790   Mlčenec Svazek: 1 Strana: 1040
Mlčenec, nce, m. Lepší mlčenec než vo- lanec (mlčeti než hlásati). Besser der Schweiger als der Schreier. Smil. Výb. I. 816.

153791   Mlčenec Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčenec. Výb. I. 816. oprav v: 846.

153792   Mlčení Svazek: 1 Strana: 1040
Mlčení, í, n., das Schweigen, die Stille. Jg. M. zachovati; něco v m. zachovati. V. Mlčením nebrzy zabředeš. Reš. Třetí ten exemplář udusiti mlčením usiluje. Štr. Tak toho na ten čas mlčením odbyli. Čr. Na ten čas umínil toho m-ním pominouti. V. Ať m-ním nemíjím. Kom. M-ním vypustiti. V. Toho m-ním nepominul. V. M. rukou učiniti. Háj. M. věčné někomu uložiti, položiti (aby věčně mlčel); m. práv (zastavení, nejití). J. tr. M-ím obrátí člověk kam chce (nejdále dojde). Jg. M-ním obrátíš, kam jen chceš koli, slovem neobrátíš na rovném poli. Lb. M. mladému ozdoba. Dobré m. lepší nežli špatné mluvení. Pk. M. jest nejlepší prostředek od utrhánie. Km. Mním nebrzy zkazíš. Č. M-ním člověk mnoho řečí odbude. Č. M. i hloupého vydává za moudrého. Č. Otec, matka vyučili mluvení a svět — mlčení. Č. Vz Rb. str. 268. Protož nic lepšého nenie proti hněvu než mlčenie, Velmi řiedko sě přihodí, by kdy kto pykal mlčenie. Smil v. 1084., 608. Stran přísloví vz také: Bláha, Crknouti, Čípek, Jazyk, Kolář, Kyj, Mlčenlivosť, Mlčeti, Odmlčeti, Stuliti, Ústa, Vrknouti, Němý, Slovo, Zaml- čení a opak: Tlachal.

153793   Mlčení Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčení. V m. trvati. Vrch. Plat za m.; M. přetrhnouti. Dch., Vlč. M-ním (= mlče) k něčemu svoliti. NB. Tč. 29. Od m. hlava nebolí. Bž. exc.

153794   Mlčení Svazek: 8 Strana: 0210
Mlčení. M. neškodí, plekotání haňbu plodí. Mor. Ces. 1. V. 421. S m-num ve vyvoze obrati. Slez. Nov. Př. 78.

153795   Mlčení Svazek: 10 Strana: 0182
Mlčení je poslední radostí nešťastníků. Vrch. Muš. I. 325.

153796   Mlčenliv Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčenlivost'. Mlčanlivosť jest múdrostí matka; Ništ není užitečnější od mlčanli- vosti; Mlčanlivosť je statečná, mnohořečnosť je nevděčná ; Mlčenlivost jest lekárstvo proti mnohej zľosti. Glč. I. 196., II. 278.

153797   Mlčenlivosť Svazek: 1 Strana: 1040
Mlčenlivosť, i, f. Vz Mlčelivosť. Stran přísloví a pořekadel vz: Hněv, Huba, Jazyk, Mlčení, Mlčený, Mlčeti, Mluviti, Mysl, Slovo, Smlčeti, Ústa.

153798   Mlčenlivý Svazek: 1 Strana: 1040
Mlčenlivý, vz Mlčelivý.

153799   Mlčenlivý Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčenlivý bývá důvěrníkem milým. Sb. učit. Vz Rádmluvný.

153800   Mlčený Svazek: 1 Strana: 1040
Mlčený ve frasi: S mlčenou nejdál dojdeš. Jg., Lb., Pk.

153801   Mlčený Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčený. S m-nou dobře pochodíš. Dch. S m-nou všady obstojí. Brt. Mtc. 1878. 37. Naučím vás mlčenou. Č. Kn. š. 326. M-ná je rejdovná. Sk. Hra na m-nou. Vz Brt. Dt. 172.

153802   Mlčeti Svazek: 1 Strana: 1040
Mlčeti, 3. pl. -čí, mlč, -če (íc), el, en, ení; mlčívati, schweigen. — abs. Mlčí, jakoby mu ústa zašil (zavřel, zamrzla). D. Mlčí co peň, jako pěna (jak s teplým koláčem, jak s teplou bábou. Vz Tlachal, Mlčení), Č., Lb. Rád ho poslouchám, když mlčí (o žváči). D. V tom postrkovali jedni druhými, aby ml- čeli. Solf. Uložili mu, aby mlčel. Dch. Mlčeti je zlato. Km. Mlčeli, co by je v pytel vsadil. Čr. Kdo nezná (neumí) m., nezná i (ani) mluviti. Sych., Lb. Kdo chce mluviti uměti, nauč sě prve m. Smil v. 611. Mlčící zdá se povolovati a zvlášť před soudem začatým. Kdož mlčí, jakž nepraví, tak i neodpírá. Vz Právo. Pr. Kdo mlčí, svoluje (přiznává se). Č., Pr. Kto mlčí, ten svědčí. Mt. S. Kdo umí m., ten nezahyne. Lb. Mlčí; stran pořekadel vz: Be, Čep, Křeč, Pravda, Ústa, Útek, Vrhnouti, Zamčení, Ztratiti co, Zub. Mlč; stran poře- kadel vz: Kat, Krám, Mluviti, Mouka, Potom, Řeč. — s čím, s kým. S němým lesem mlčie (= jako němý les). Rkk. 27. Mlčeli s tím (nepovídali toho nikomu). Br. Mlčí, jako s teplým koláčem (s teplou bábou). Č., Lb. Vz. Klevetář. A jakť s tím mlčí, jakoby dobře koupil = zahanben jest. Mus. Vz Posměch. Č. — kdy. Vsia Praha mlčie v ju- třniem spání. Rkk. 31. Uměti v čas m. není leda umění. č. — komu. Nebudu mu m. Us. — proč. Mlčal jsem od dobrých věcí. Ctib. — jak dlouho. Od té Doby mlčí. Us. M. do času. Št. N. 204. — k čemu. K tuhým žalobám proti sobě vedeným mlčel. Br. — čeho. Škodno by bylo mlčeti (= zamlčeti) toho všemu křesťanstvu. Št. Mlč těch věcí. Martim. Nechť chvály tvé mlčí, kdo slitování tvých nepoznal. Kom. — o čem. O tom mlč. Us. Mlče o jiných věcech. D. Mlčím i o jiných mnohých nezpůsobích a podvodích. Vod. — oč. Protož o to dále mlčeti chci. O. z D. — zač. Za jablko dítě mlčí (když mu kdo dá jablko). Us. Mřk. — přes co. On přes to mlčel, šp. — Mlčel bez příčiny, dle úmluvy. V tomto případě bych o té věci před ním mlčel, abych ho neza- rmoutil.

153803   Mlčeti Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčeti. Cf. Šrc. 207.—208., Mkl. Etym. 187. O tvarech vz List. fil. 1884. 457. Při- voluje, kdo mlčí, když móže mluviti. Glč. I. 86. Mlčící vezdy samému si škodí. Exc. Kdo o jiném zle mluviti chce, ten dříve sám na sebe se podívej a bude m.; Slyš, hleď a mlč, chceš-li v pokoji býti; Dosti ví ten, kdo nic neví, jen když m. umí; Kdo m. neumí, nebude pokoje míti. Exc. Já vím moc, ale hubo, mlč! Us. Dbv. Kdo ví mlčať, ten je múdrý. Glč. I. 196. Múdrý mlčí, blázen křičí. Tč. exc. Neb sú m-li. Ž. wit. 106. 30. a j. Užitečné jest mi, avšak ktož umie, mož někdy pomluviti. Výb. II. 945. Umění mlčeti není leda umění. Bž exc. — co. Pravdu mlčať někdy svědčí, by ne- vyšla z něj zlost větší; Múdrý mlčí také věci, které možú škodiť. Glč. II. 124., 188. Některú věc móž dobře mlčeti řečník. Št. Kn. ě. 149. — s čím. Mlč už s těmi hlou- postmi. Hrts. Rač s tím m., by to ode mne vyšlo. Arch. II. 46. S tím nyní mlčte. Výb. II. 474. — kdy. V čas m. neškodí. Mst. v. 41. Mlč, když rozumní mluví a mluv, jsi-li tázán. Hkš. — čeho. Za Št. polož: Ku. š. 115. Kristus mlčal jest toho, jímž se j' znal. Št. Ŕ. 144. a. — jak dlouho. Mlčala to- liko časuov. Půh. I. 390. — jak (proč). Mlčí jako kapr v rybníce, jako mrtvý v hrobé. Us. Mlčí jako dub, jako zařezaný, jako hrob. Us. Rgl., Dbv. V odvet slzám zpustlá hruď jen mlčívala hluše. Kká. K sl. j. 157. — o čem. Sá. Poněvadž o ten dluh žalob- ník toliko let mlčel, protož má dále m. NB. Tč. 33.

153804   Mlčeti Svazek: 8 Strana: 0210
Mlčeti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65. O přehlasovaných tvarech cf. Gb. H. ml. I. 101. Mlčí, ale vrčí. Slov. Nov. Př. 614.

153805   Mlčeti Svazek: 9 Strana: 0167
Mlčeti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 286. Mlč ty a já taky. Dač. II. 82. Chceš-li přijít dál, mlč anebo chval. Mus. ol. 1898. 110. — jak. Mlčte jako česká kuráž. Tům. Ml. 229. — čeho. I kto móž m. pravdy, leč by jemu byla křivda milá. Št. Bes. 102. Pří- sloví atd. vz v Zát. Př. 50a. (m. v čas), 332a.

153806   Mlčeti Svazek: 10 Strana: 0182
Mlčeti. Mlčať nenie hriech. Rizn. 166. — čím. Ponižd o to zapohnáno a tím mlčíno není. Půh. ol. III. 701. — jak. Mlčí, akoby mu rozum zamrzol; Mlčia, akoby mali nohy krížom pokládané. Rizn. 175., 176. — s čím. Kdybych s tou věcí mlčel (jí nepověděl, ji zamlčel). Arch. XXI. 45. Prosím, že s tím budete mlčeti. Frant. 25. 29.

153807   Mlčeti jak Svazek: 10 Strana: 0626
Mlčeti jak. Mlčí, jako oukropec. Šum. Rgl.

153808   Mlčeti s čím Svazek: 7 Strana: 1326
Mlčeti s čím. M-li s tím listem (nemlu- vili o něm). Arch. X. 479. — M. v dialekt. Vz List. fil. 1892. 204.

153809   Mlčí Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčí Hora, vršek u Planice. BPr.

153810   Mlčiačky Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčiačky = mlčky. Slov. Oj, provodiem ťa po m. Sl. ps. 230.

153811   Mlčík Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčík, a, m., os. jm. D. ol. X. 356.

153812   Mlčín Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčín, a, m., sam. u Kokořína. Rk. Sl.

153813   Mlčitel Svazek: 8 Strana: 0210
Mlčitel, e, m. Nár. list. 1894. č, 264. 1.

153814   Mlčivý Svazek: 1 Strana: 1041
Mlčivý = mlčelivý.

153815   Mlčivý Svazek: 10 Strana: 0182
Mlčivý dům = tichý. Zr. Let. II. 9.

153816   Mlčka Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčka, y, m., der Schweiger.

153817   Mlčkem Svazek: 1 Strana: 1041
Mlčkem, pl. mlčky, mlčečky, instr. slova: mlček. Vz Mlček, 2.

153818   Mlčkem Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčkem. Mlčky se uklonil. Vlč., se uti- šil. Lpř. Sl. I. 23. Mlčky něco vyslechnouti. Us. Pdl. U soudu to oba mlčkem shryzou. Wtr. exc. Táhl mlčkem od nich. Bl.

153819   Mlčko Svazek: 8 Strana: 0210
Mlčko, a, m. = pomocník starejšieho pri svadbách. Phľd. 1895. 577. a j. tam.

153820   Mlčkosť Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčkosť, Verschwiegenheit, f. Slov. Bern.

153821   Mlčkov Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčkov, a, m , ves u Milevska. Rk. Sl., Blk. Kfsk. 151.

153822   Mlčlavý Svazek: 1 Strana: 1041
Mlčlavý = mlčavý, mlčící, stille. Th.

153823   Mlčlavý Svazek: 9 Strana: 0449
Mlčlavý. M. voda proudící (o zelený čtvrtek, o veliký pátek ? bílou sobotu). Na Hané Vz Nár. sbor. 1901. 157.

153824   Mlčlavý Svazek: 10 Strana: 0182
Mlčlavý. M. voda = o veliký pátek z rána z potoku nabraná, kterou se toho dne umývali. Brt. Čít. 382.

153825   Mlčoch Svazek: 6 Strana: 1002
Mlčoch, a, m. M. Melichar, prof. theol. v Olom., spisov. Cf. Krok. III. (1889). 27.

153826   Mlčoch Svazek: 9 Strana: 0167
Mlčoch Melich., spis., nar. 1833. Vz Ott. XVII. 454.

153827   Mldlý Svazek: 8 Strana: 0210
Mldlý = mdlý.1518. Arch. XIV. 297.

153828   Mldoba Svazek: 10 Strana: 0182
Mldoba, y, f. = mdloba. Mš.

153829   Mle Svazek: 1 Strana: 1041
Mle, zastr. = mlel. Vz Mlíti.

153830   Mlec Svazek: 9 Strana: 0167
Mlec, e, m. = mleč. V Bystersku. čes. 1. VII 53.

153831   Mlecí Svazek: 1 Strana: 1041
Mlecí kámen, řád. Mühl-. Zlob.

153832   Mlecí Svazek: 9 Strana: 0167
Mlecí řízení, Mahlverkehr. Vz Ott. XVII. 455.

153833   Mleč Svazek: 1 Strana: 1041
Mleč, e, m., kdo mele, jinak melník, na Mor. a Slov. meláč; melec. Jg. Mleče mě- řičným přetahovati. D. Der Mahlmann, Mahl- gast.

153834   Mléč Svazek: 6 Strana: 1002
Mléč. Přicházeli k nám mleči na dva dni cesty. Us. Dbv.

153835   Mléč Svazek: 6 Strana: 1002
Mléč v bot. Vz Mkl. Etym. 187., Rk. Sl., Rstp. 957., Slb. 258., 471., Mllr. 100., Čl. Kv. 179., 328.

153836   Mléč Svazek: 8 Strana: 0210
Mléč, rostl., vz Žabí mléč (3. dod.); lactuca virosa, vz Brt. D. II. 504.; vz Serůvka (3. dod.), Celigana (3. dod.).

153837   Mléč Svazek: 9 Strana: 0167
Mléč. Kozí m. = pryšec, chvojka. Mor. Mus. ol. III. 136. Vz násl. Mličák.

153838   Mléč, mlíč Svazek: 1 Strana: 1041
Mléč, mlíč, e, m., mlíčí, mléči, n. = vše, co mléčného jest, der Milchsaft, die Milch. Ještě mu mléč na hubě. L. M. rybí, mlíčí. D. Samci mají mlíčí, samice jikry. Kom. — M., páteřový n. hřbetový, vz Mícha. — M. v dřevích, das Mark, střeň, ku př. ? bezu. Jg. — V bot. mléč, mlíč, mlíčí = každá zelina, mající ? sobě mízu mlíčnou a míza sama. Mléč, sonchus, rostl. M. bahenní, polní, hladký, ostrý. FB. 39. — Mléč, javor mléč- natý, acer platanoides, spitzblättriger Ahorn. Čl. 62., FB. 87. — M. = pleška, smetanka, taraxacum, die Seichblume. D. — M., sca- riola. — Mléčí hadí, hadí mor, scorzonera, D. — M., mlíč, kříšť, agaricus piperatus, der bittere Milchschwamm. Jg.

153839   Mléčatěti Svazek: 6 Strana: 1002
Mléčatěti, ěl, ění = mléčnatěti. Šm.

153840   Mléčatý Svazek: 6 Strana: 1002
Mléčatý = mléčnatý. Šm.

153841   Mléček Svazek: 1 Strana: 1041
Mléček, čku, m. Milchquarz, m.

153842   Mléčenec Svazek: 1 Strana: 1041
Mléčenec, nce, m. Milchbruder, m. Rk.

153843   Mléčí Svazek: 1 Strana: 1041
Mléčí, vz Mléč.

153844   Mléči Svazek: 8 Strana: 0211
Mléči. M. jalové, vz Pleska (3. dod,).

153845   Mlečice Svazek: 1 Strana: 1041
Mlečice, jm. místní. Tf. 266.

153846   Mlečice Svazek: 6 Strana: 1002
Mlečice, dle Budějovice, Mletschitz, ves u Zbirova. Rk Sl.

153847   Mlečík Svazek: 1 Strana: 1041
Mlečík, u, m. = mléč. Jad.

153848   Mlečík Svazek: 6 Strana: 1002
Mlečík. Cf. Rstp. 956.

153849   Mléčinec Svazek: 6 Strana: 1002
Mléčinec, nce, m. M. sazovitý = čirůvka ukoptěná, russula fuliginosa. Vz Rstp. 1898., Odb. path. III. 856.

153850   Mléčiť Svazek: 6 Strana: 1002
Mléčiť = kojiti, säugen. Slov, Bern.

153851   Mléčitý Svazek: 1 Strana: 1041
Mléčitý, Milch-. M. kráva. Na Mor. Kda. — M., milchartig.

153852   Mléčivec Svazek: 1 Strana: 1041
Mléčivec, vce, m., mulgedium. M. modrý, m. alpinum. FB. 39

153853   Mlečivec Svazek: 6 Strana: 1002
Mlečivec, die Milchdistel. Vz Rstp. 960., Čl. Kv. 179.

153854   Mléčivka Svazek: 6 Strana: 1002
Mléčivka, mlíčivka, y, f., das Milch- fieber. Loos., Šm.

153855   Mléčivo Svazek: 6 Strana: 1002
Mléčivo, a, n. O škralúpě neb chrástách na hlavách dětinských, na čele, a slove u lidí neumělých m. Sal. 5., 10., 241.

153856   Mléčivo Svazek: 10 Strana: 0182
Mléčivo, a, n. = látka dobytá z mléka. Stan. II. 34.

153857   Mlečka Svazek: 6 Strana: 1002
Mlečka, y, f., das Mahlweib. Lpř. Sl. I. 29.

153858   Mléčka Svazek: 6 Strana: 1002
Mléčka, y, f., rostl. Slb. .362., 468. — M., die Pause. Slov. Bern. — M., y, m., os. jm. Arch. VIJ. 714.

153859   Mléčko Svazek: 6 Strana: 1002
Mléčko, a, n., vz Mléko. — M., a, m., os. jm. D. ol. X. 426., Tk. VI. 242., Arch. VIII. 597.

153860   Mléčná Svazek: 6 Strana: 1002
Mléčná = studně, do které se mléko dává, aby zůstalo čerstvé. Slov. Vchř. Cf. Mléčník.

153861   Mléčňák Svazek: 6 Strana: 1002
Mléčňák, u, m. = druh houby. Mor. Slov. Ssk.

153862   Mléčňan Svazek: 6 Strana: 1002
Mléčňan, u. m. M. horečnatý, vz Horeč- natý (dod.), žeíeznatý, zinečnatý, vápenatý. S. N. V. 382.

153863   Mléčnatěnka Svazek: 6 Strana: 1002
Mléčnatěnka, y, f., galaxia, rostl, Šm.

153864   Mléčnateti Svazek: 6 Strana: 1002
Mléčnateti, ěl, éní, milchen. Vz Rst. 442.

153865   Mléčnatina Svazek: 6 Strana: 1003
Mléčnatina, y, f., der Chylus. Rk., Loos.

153866   Mléčnatosť Svazek: 6 Strana: 1003
Mléčnatosť, i, f., Milchigkeit, f. Šm.

153867   Mléčnatý Svazek: 1 Strana: 1041
Mléčnatý, milchig. M. javor, vz Mléč. Vz Mlíčnatý.

153868   Mléčné Svazek: 1 Strana: 1041
Mléčné, ého, n., peníze za mléko a za sýr a máslo z mléka. Mus. 1835. 280.

153869   Mléčné Svazek: 6 Strana: 1003
Mléčné, die Milchsteuer. Arch. VIII. 613.

153870   Mléčné Svazek: 8 Strana: 0211
Mléčné. Počet m-lio odvésti. Kat. z Žer. I. 90.

153871   Mléčnice Svazek: 6 Strana: 1003
Mléčnice, die Milchhalle. Dch. — M. v bot. Cf. Schd. IL 653., Mllr. 81. — M. = mléčná dráha. Vz Mléčný. V MV. nepravá glossa. Pa.

153872   Mléčnice Svazek: 9 Strana: 0167
Mléčnice, e, f. M. na jazyku dětí (nemoc). Čes. I. IX. 187.

153873   Mléčnice Svazek: 10 Strana: 0182
Mléčnice, e, f. = místnosť k uschování mléka. O jejím zařízení vz v KP. IX. 422. nn.

153874   Mléčnice Svazek: 10 Strana: 0626
Mléčnice, e, f. = místnost pro mléko. Její zařízení Vz KP. IX. 425.

153875   Mléčnice, mlíčnice Svazek: 1 Strana: 1041
Mléčnice, mlíčnice, e, f., mlíčen, k ce- zení mlíka šat, das Seigtuch. — M., mlíčník, sklep na mléko, der Milchkeller. — M., šťáv- nice, žilky ? těle živočichovém k rozvádění kapanin, Milchgefásse. — M., mlíčnice, mlíč- nička, zimnice k mléku, Milchfieber, n. — M., u rostlin, vasa lactea, Milchsaftgefässe. Kk. 6., 7. M. obsahují žluté, řidčeji červené n. namodralé šťávy. Kk. 7.

153876   Mléčník Svazek: 8 Strana: 0211
Mléčník, a, nebo mlékař, e, m., Säugling, mohl by říci. kdo by chtěl ineptire. Bl. Gr. 207.

153877   Mléčník Svazek: 10 Strana: 0182
Mléčník, u, m. — ryzec (houba) Us.

153878   Mléčník, mlíčník Svazek: 1 Strana: 1041
Mléčník, mlíčník, a, m., mlíčná ryba, der Milchner. Vz Mléč. — M., u, m., nádoba, též sklep na mléko, Milchgefäss, n., -keller, m.; mlíční zub, vz Mléčný, Milchzahn, m. — M., mlíčen k cezení mléka, Milchtuch, n. — M., v bot., kozí jetel. Geissklee. — M. za- zelenalý, der graugrüne Milchschwamm, lac- tarius. Č.

153879   Mléčnina Svazek: 6 Strana: 1003
Mléčnina, y, f.,die Emulsion. M. mastná, die Fettemulsion. Šp.

153880   Mléčnocukrový Svazek: 6 Strana: 1003
Mléčnocukrový, Milchzucker-. Šm.

153881   Mléčnokyselý. M Svazek: 6 Strana: 1003
Mléčnokyselý. M. kvašení, Milchsäuren- gährung. Nz.

153882   Mléčnosť Svazek: 1 Strana: 1041
Mléčnosť, i, f., die Milchigkeit, das Mil- chige; der Milchsaft. M. zrna ječného. Koubl.

153883   Mléčný Svazek: 6 Strana: 1003
Mléčný. M. dráha. Vz Schd. I. 214., Stč. Zem. 148., Rk. Sl. M. kyseliny, Rm. I. 459., cukr. Ib. I. 572.

153884   Mléčný Svazek: 7 Strana: 1326
Mléčný. M. dráha. Cf. Mách. 61.

153885   Mléčný Svazek: 8 Strana: 0211
Mléčný. M. cesta. Na Slov.: cesta na nebi. Ces. ]. V. 324.

153886   Mléčný Svazek: 9 Strana: 0167
Mléčný. M. hlava = bílá jako mléko. Slád. ???. 74. — Jasná mléčná dráha znamená brzký déšť. Ces. 1. IX. 253. Vz ? ní v Ott. XVII. 455. — M. kyselina. Ott. XVII 456.

153887   Mléčný, mlíční Svazek: 1 Strana: 1041
Mléčný, mlíční, v čem jest mléko n. mléčí, Milch-, milchig. M. bylina, ryba, šťáva, strom (galaktodendron utile, Kk. 144. ). — M., k mléku se vztahující. Milch-. M. nádoba, žíla, cevy, žláza, trh, Jg., kniha, užitek, účet. Šp. — M., z mléka. Milch-. M. krmě, kaše, pokrm. Jg. — M.., jako mléko bílý, milchweiss. M. bělosť, barva, V., m. neb bílá cesta na nebi (v obec. mluvě: boží cesta, cesta do Říma, mléčná dráha, mléčnice, lat. via lactea, orbis lacteus, v astrom, bělavá pružina, kterou za doby noční po nezkalené kouli nebeské vídáme. Vz S. N. ), sklo, cukr, Nz., kyselina, S. N., květ. — Pičkání mlíčné, bílá močová ssedlina, das Milchharnen. Ja. — M. zub, první, který vypadá a stálému místo dělá. Zubové konští dělí se dle času na mlíčné (mlíčníky, hříběcí zuby, vlčky) a na řadovací n. stálé. Ja. Zub mléčný (mlíčník, mlíčák, cucák, cicák, z. padavý. Milchzahn). Šp. Mléč- né parohy slovou až do stlučení lýčí. Šp. M. hospodářství. S. N.

153888   Mléčoví Svazek: 1 Strana: 1041
Mléčoví, n., mlíčí, co v sobě mléko (šťávu) zavírá, milchartige Dinge, milchenthaltende Pflanzen. Byl.

153889   Mléčovi Svazek: 8 Strana: 0211
Mléčovi. Háj. Horb. X. b.

153890   Mléčový, mlíčovy Svazek: 1 Strana: 1041
Mléčový, mlíčovy, od mléče. Gänsedistel-. M. voda. Čern.

153891   Mleď Svazek: 7 Strana: 1326
Mleď, ě, f., strix, zastr. Rozk., Pršp. 10. 19.

153892   Mledivo Svazek: 6 Strana: 1003
Mledivo, a, n. = mlezivo. Slez. Sd.

153893   Mľedivo Svazek: 8 Strana: 0211
Mľedivo, mledzivo, vz Mľezivo (3. dod.).

153894   Mledzivo Svazek: 9 Strana: 0167
Mledzivo, a, n. = mlezivo. Slez. Čes. 1. 1897. 465.

153895   Mlejn Svazek: 6 Strana: 1003
Mlejn, vz Mlýn.

153896   Mlejn Svazek: 10 Strana: 0182
Mlejn, u, m., vz Mlýn. Při mlejnu = hlavním líčení. Zvon IV. 40.

153897   Mlejnek Svazek: 6 Strana: 1003
Mlejnek, nka, m., os. jm. — M. Jan, 1615. Jg. H. 1. 601., Jir. Ruk. II. 42.

153898   Mlejnek Svazek: 8 Strana: 0211
Mlejnek. Hra na m. Vz Duť. 70.

153899   Mlejnice Svazek: 10 Strana: 0182
Mlejnice, e, f, vz Mlýnice.

153900   Mlejnkovati Svazek: 9 Strana: 0167
Mlejnkovati = obilí provívat (mlejnkem). Na jihu. Kub. 154.

153901   Mlejší Svazek: 8 Strana: 0211
Mlejší m. mlajší, mlazší, mladší.

153902   Mlékan Svazek: 1 Strana: 1041
Mlékan, u, m., lactas, milchsaures Salz.

153903   Mlékárna Svazek: 1 Strana: 1041
Mlékárna, y, f. Milchkammer, f.

153904   Mlékař Svazek: 1 Strana: 1041
Mlékař, e, m., mlíkař, der Milchmann. — M., kdo rád mléko pije, ein Milchmaul. D.

153905   Mlékař Svazek: 8 Strana: 0211
Mlékař, vz předcház. Mléčník.

153906   Mlékaření Svazek: 10 Strana: 0626
Mlékaření, n. Rationalní m. Nár. list 1905. 131. 23.

153907   Mlékařiti, mlíkařiti Svazek: 1 Strana: 1041
Mlékařiti, mlíkařiti, il, ení, mlékařívati, Milch verkaufen. Jg.

153908   Mlékařka, mlíkařka Svazek: 1 Strana: 1041
Mlékařka, mlíkařka, y, f., das Milch- weib. D.

153909   Mlékařský Svazek: 1 Strana: 1041
Mlékařský, Milchmanns-.

153910   Mlékařství Svazek: 9 Strana: 0167
Mlékařství, vz Ott. XVII 456.

153911   Mlékařství, n Svazek: 1 Strana: 1041
Mlékařství, n., die Milchwirthschaft. Rk.

153912   Mlekeš Svazek: 10 Strana: 0626
Mlekeš, kše, m. = člověk neobratný. Mus. slov. V. 41. Sr. Odroň.

153913   Mléko Svazek: 6 Strana: 1003
Mléko. Bž. 23. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 152., 270., Kram. Slov., Hospo- dářské noviny. 1864. č. 20. a 21., Slov. zdRav., Čs. lk., Rm. II. 412., Mkl. Etym. 187., Rk. Sl. Stran odvození vz Jagić. Arch. XI. 308. Sotva z german., jak Mkl. myslí. M. sbírané, husté, ustálé, dojené. Us. Rgl. Náhražky mléka mateřské!.o. Vz Slov. zdrav, M. jako kvas (husté), Us. Dbv., kon- densované či stužené. S. N. XI. 524. Ne- pravidelnosti co do množství mléka (rodi- ček) ; přílišné odměšování mléka; nadbytek mléka; úchylky ve množství a jakosti m-ka; stálé odtékání mléka, galaktorrhoea; mléko úplně schází, agalactia totalis; nedostatek mléka prvotní neb druhotní: m. má málo kuliček mléčných; příliš mnoho mléčných kuliček v mléce. Vz Křž. Por. 453.-455. Užitek z mléka. Šp. Žlázy m. vypuzujíci; léčení mlékem, Milchkur, f.; zkouška, zkou- šení mléka. Nz. lk. Kráva najednou mléka urazila (uménila). U Sadské a j. Kšť. Ten materské m. sotva ztrávil, už chce mudro- vati. Exc. Na mléko děvče přivésti, připra- viti = obtěžkati. Us. Kšť., Vck. Budeme hledět, aby bylo dítě na jednom mléce (aby bylo krmeno mlékem od též krávy). Us. Vk. Nedobré jest víno deťom, lepšia jest im kaša s mliekom. Ht. Sl. ml. 226. Keď mlieko zmútiť sa nedá, vynes zbelku na krížne cesty, hned zmúti sa na maslo. Slov. Dbš. Obyč. 60. Do mléka se má chléb dro- biti, ne krájeti, jinak by krávy nedojily. Mus. 1853. 482. Po marjánce, dává-li se kravám, bývá mléko pěkně žluté. Mus. Aby krávy mnoho dojily, dávají jim vodu se svaře- ného slezu. Mus. Ztratí-li kráva m., dávají jí do žrádla libeček, vratič, petružel. Mus. O jiných pověrách mléka se týkajících vz Mus. 1855. 179. Nechráněné m. i psi ločí; Na přikryté m. kočky nochodí. Bž. exc. Máte-li m.? Ja, máme, ale ptačí (Rybí = nemáme). Val. Vck. Zdá se mu do dna v mléce tápati. Smil. K čemu chodiť k sou- sedu pro mléko, když ti doma krávy dojí! Němc. Prečo sa mlieko cedieva? Proto, že sa nemôže umyť. Slov. Rr. MBš. Vz Čep- kový, Dojeni, Dojivo, Kéška, Kýška, Ku- řástva, Náběl, Mlezivo, SbÍRaný, Sedlesko, Sedlý, Zdojky. Staroušek s hlavou jako m. Us. Cf. Schd. I. 411. — M. Obilné zrno, když v zemi vpadne, jako umře a v kakés m. obrátí se. Št. Kn. š. 28. O rostlinném m. vz Schd. II. 163. — M- sirné, magisterium sulphuris, síra rozředěná vodou, S. N. V. 28., Šfk. Poč. 112., vápenné. Šfk. Poč. 254., Schd. I. 324., 332., KP. IV. 601., 374. — M. hadí, vlčí. Mllr. 15.

153914   Mléko Svazek: 7 Strana: 1326
Mléko. Hrnec plný mléka pilně má před kočkou ostříhán býti. Mark. Cf. o m. Mách 65.

153915   Mléko Svazek: 8 Strana: 0211
Mléko. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 28. Neprecedené mlieko devat nemocí odháňá. Mtc. 1894. 20. Mlieko večer po západe slnka neradi dávajú z domu a dajú-li, posolia ho trošku a s vršku spravia kríž prstom na dvere; Mlieko nosia zo stajne zakryté, aby ho vraj slunečnica neopařila; Všade klam, len v mliece voda. Slov. Phľd. 1894. 132., 133., 441. Co činiti, aby kravám mléka neodňali, aby krávy mléka nepotratily. Vz Phľd. 1895. 124. — M. hadí, žabí, kaní, vz Žabí mléč (3. dod.).

153916   Mléko Svazek: 9 Strana: 0167
Mléko. Teče mu ještě m. po bradě (o ne- dospělém). Us. Hoř. 91. Sůl po zrnkách do mléka se dává, pak se nesrazí. Sá. Kant. 33. O mléce vz Ott. XVII 457. Přísloví a pověry atd. ? mléku se táhnoucí vz v Hoř. 147., Zát. Př. 332a.

153917   Mléko Svazek: 9 Strana: 0449
Mléko. Sotvaže mu mlieko na gambe uschlo. Mus. slov. ?. 35.

153918   Mléko Svazek: 10 Strana: 0182
Mléko. Které dívce se zdá často o mléce, ta nechť si dá pozor na věneček. Mtc. 1. 1897. 64.

153919   Mléko Svazek: 10 Strana: 0626
Mléko, vz Mlieko.

153920   Mléko, mlíko, mlíčko Svazek: 1 Strana: 1041
Mléko, mlíko, mlíčko, a, n. V. M., strč., mlieko od mlbz — mlěsti = dojiti; ě se stupňovalo v ie a to do í (po l do é) se stáhlo, Ht.; ale lid říká: mlíko. Die Milch. M. jest tekutina bílá neb zamodrale bílá, chuti přisladlé, bez čichu, vymíšená zvláštními žlázami ssavců (prsy, vemeny, mléčnými žlázami), sloužící novorozencům za potravu. Skládá se z vody, tuku (másla), sýroviny, cukru mléčného, látek výtažných a několika solí, jmenovitě kostičňanů zemovitých. Vz Smetana, Máslo a více v S. N., KP. III. 301. M. sražené n. syřené, kobylí, D., kraví. kravské, kozí, ovčí. V., čerstvé, kysel, ssedlé (sražené), dobré, špatné, křtěné, navinulé, syrové, vařené, Š. a Ž. (Walter), skyslé, sladké, ranní, polední, večerní, modré, první po po- rodě: mleziva, mlezivo, mlezina, mládza, ku- řástva, Šp.; smetana, čiré n. sbírané, oslí, koňské, velbloudí, S. N., sražené kyselé ve Zlinsku na Mor. kyška, Brt., falšované, hořké, táhlé, červené. Konvice, hrnec na m.; po- lívka, kaše z mléka; zimnice k mléku; peníze za m. Jg. Nádoba, hrnec na m.: doják (pucák, puclák, buclák, ušák, ucháč, krajáč), síto, cezátko na m.; mateční (od matky) m. Šp. Dobrota, vady, nemoci mléka. Z mléka ssed- lého dělá se tvaroh, sýr (syrce, syrečky), Homolky. Pt. M. vláčkovatí, kyše (kyška), se ssedá, se sráží, se vaří, se táhne. Šp. M. se Dojí do dížky (hrotu) a z této přelévá n. cedí se sítkem n. čistým plátnem do krajáče (ušáku). Šp. Vz Smetana. M. dáti (dítěti), táhnouti, ssáti, dojiti, vytlačiti, V., sbírati. Šp. Krajáč mléka. Us. Zadržení mléka; m. v prsou se ssedlo. Lk. Káva s mlíkem (bílá). Jg. Aby cho- vačka dosti mléka měla, vezmi žemli bílou, natopiž z ní topeniček a jeziž je s kozím mlékem. Ms. brož. Bývalas, má milá, krev a mlíko. Er. P. 198. Také černá kráva bílé m. dává. Od každé černé krávy m. bílé. Jg. Kac kotě od mléka! Jg. Ještě m. mateřino na bradě a chce se ženiti (a už chce mudro- vati). Vz Nedospělý, Holobrádek. Lb., Č. Ještě mu m. na bradě teče. Č. Všeho u něho až na ptačí mléko. Vz Blahobyt, Č. Jako krev a mlíko. Bílý jako m. V. Taký si mi ako kyslé mlieko. Mt. S. Svatý Jan ubere mléka plný džbán: sv. Maří Magdalena se- bere ho do břemena. Us. na Mor. Když ho- spodyně dává m. z domu, namočí v něm prst a udělá tři kříže na čelusti a žádná čaroděnice mléku neuškodí; M. se nemá dáti z domu neosolené, aby se kravám nesrazilo (aby ho kravám neubylo); Skype-li m., zavírej honem dvéře. Vz více v Kda. 1876. 330. a násl. Bývají-li na sv. Valentina bílé vrchy, je toho roku hojnosť mléka. Kda. Vz Pumpa, Stroj. — M. makové, z bílého máku, rostlinné, bílá šťáva některých rostlin. Jg., S. N. Obilí je v m-ce. V Přer. Kd. M. mandlové (Amandine, Kk. 252. ), olivové (Olivine), fialkové, panenské, okurkové, růžové, hořkomandlové (prostředky kůži čisticí). Prm. III. Č. 9. M. kokosové, palmové. Kk. 120., 121. — M. vápenné (ha- sené vápno ve vodě rozetřené; s pískem sloučené činí maltu k stavbám). Bř. — M. sírkové, ammoniové, skalní. Nz., Kh. — M. v bot.: M. vlčí, hadí polní, euphorbia esula, Wolfs-, Eselsmilch. M. psí menší, euphorbia peplis. M. panenské, Jungfermilch. Jg.

153921   Mlékobílý Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékobílý, milchweiss. Us.

153922   Mlékobílý Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékobílý. M. pěna, Čch. Sl. 69., záře (mléčné dráhy). Stč. Zem. 152.

153923   Mlékobrádě Svazek: 9 Strana: 0449
Mlékobrádě, ěte, n. Tbz. V. 287.

153924   Mlékobrádek Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékobrádek, dka, m. = mladík, jemuž ještě mléko po bradě teče, junger Lecker. Us. Knrz., Dch.

153925   Mlékodárný Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékodárný, milchspendend. Zl. klasy.

153926   Mlékodrv Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékodrv, u, m.. Der Kuhbaum. Rk.

153927   Mlékojed Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékojed, a, m., caprimulgus, pták. Aqu.

153928   Mlékojed Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékojed, a, m. = mlékojedce. Lpř., Sbtk.

153929   Mlékojedce Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékojedce, e, m. = mlékojed, der Milch- esser. Šf. Strž. í. 310.

153930   Mlékojedy Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékojedy, Dle Dolany, jm. místní. Mus.

153931   Mlékojedy Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékojedy, dle Dolany, Mlikojed, ves u Litoměřic a Kostelce n. Lab. Blk. Kfsk. 1116., 1117., Rk. Sl.

153932   Mlékojídek Svazek: 9 Strana: 0167
Mlékojídek, dka, m. = kdo rád jí mléko. Fisch. Hosp. 395.

153933   Mlekolice Svazek: 1 Strana: 1042
Mlekolice, e, f., Chrysoberyll, nerost. Min.

153934   Mlékoměr Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékoměr, u, m., Galaktometer, Milch- messer, m. Ck.

153935   Mlékonín Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékonín, u, m. Milchquarz, m. Min.

153936   Mlékonosný Svazek: 9 Strana: 0167
Mlékonosný, lactifer. Flš. Písm. I. 307.

153937   Mlékonoš Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékonoš, e, m. Milchstein, m., galactides. Aqu.

153938   Mlékopijec Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékopijec, jce, m. Galaktophag, der Milchtrinker.

153939   Mlékoplodný, -rodný Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékoplodný, -rodný, milcherzeugend, milchbringend. Rk.

153940   Mlékopudný Svazek: 10 Strana: 0182
Mlékopudný. M. léky, galactofora, ga- laktagoga. Ktt.

153941   Mlékoseda Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékoseda, y, f., plumbago, die Blei- wurz, rostl. M. europska, p. europaea. Rstp. 1238., Mllr. 81.

153942   Mlékosedovitý Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékosedovitý. M. rostliny, plumbagi- neae. Vz Rstp. 1237.

153943   Mlékoska Svazek: 10 Strana: 0182
Mlékoska, louka u Červ. Lhoty. Čas. mor. mus. III. 137.

153944   Mlékosněžný Svazek: 9 Strana: 0449
Mlékosněžný. M. ňádra. Hněvk. (Vlč. Lit. II. 219. ).

153945   Mlékosos Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékosos, u, m., der Milchsauger (šesti- nedělkám). Rk,

153946   Mlékosrby Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékosrby, dle Dolany, Mlikosrb, ves u Chlumce v Jičín. Arch. II. 60., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl.

153947   Mlékosrkač Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékosrkač, e, m., příliš mladý člověk, junger Lecker.

153948   Mlékossavec Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékossavec, vce, m., der Milchsauger. Lpř.

153949   Mlékossavý Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékossavý, milchsaugend. Lpř.

153950   Mlékotař Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékotař, e, m. = mlékosos. Šm.

153951   Mlékotekoucí Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékotekoucí, milchfliessend. Rk.

153952   Mlékotok Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékotok, u, m. Milchfluss, m. Rk.

153953   Mlékotok Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékotok, vz Slov. zdrav.

153954   Mlékotok Svazek: 10 Strana: 0182
Mlékotok, u, m., galactorrhoea, Milch- fluss. Ktt.

153955   Mlékotoký Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékotoký, milchfliessend. Šm.

153956   Mlékovati Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékovati, mlíkem potáhnouti, co čím: stěnu teplým mlékem (natříti), mit Milch an- streichen. Us.

153957   Mlékovatosť, mlékovitosť, i Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékovatosť, mlékovitosť, i, f. Die Milchartigkeit. Rostl.

153958   Mlékovatý, mlékovitý Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékovatý, mlékovitý, milchartig.

153959   Mlékově Svazek: 10 Strana: 0626
Mlékově. M. bílá hlava. Zvon V. 565.

153960   Mlékovice Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékovice, Mlikowitz, ves u Neveklova a u Kouřimě. Arch. V. 572., Rk. Sl.

153961   Mlékovina Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékovina, y, f. Laktein, n. Rk.

153962   Mlékovitě Svazek: 10 Strana: 0182
Mlékovitě. Močení bělavé neb m. zka- lené, galacturia. Ktt.

153963   Mlékovka Svazek: 10 Strana: 0626
Mlékovka, y, f. = konvice na mléko. Rgl.

153964   Mlékovod Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékovod, u, m., Milchsauger, m., pro šestinedělky. Rk.

153965   Mlékovod Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékovod, ductus lactiťerus. S. N. XI. 383.. Schd. II. 361., Nz. lk.

153966   Mlékovod Svazek: 10 Strana: 0182
Mlékovod, u, m. Rozšíření m-du, kýla mléčná, galactocele. Ktt. M. v prsu. Vz Ott. XX. 823b.

153967   Mlékovodný Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékovodný, milchführend, lactifer. Nz. lk-

153968   Mlékovratný Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékovratný hrnec, ze kterého mléko vaříc se nekypí. Dch.

153969   Mlékový Svazek: 1 Strana: 1042
Mlékový, Milch-. M. barva. Jg. M. (lépe: mléčná) kyselina. Vz S. N.

153970   Mlékový Svazek: 6 Strana: 1003
Mlékový. M. koule lampy, Šml., křen (omáčka), Dch., boubele, Milchdrüsen, tě- lisko, -kügelchen. Nz. lk. M. květ, flor. ver- basci. U Nách. Gth. Cf. Mazání (dod.).

153971   Mlékový Svazek: 9 Strana: 0167
Mlékový. M. jablko. Wlt.

153972   Mléky Svazek: 6 Strana: 1002
Mléky, stillschweigend. Bern.

153973   Mlénář Svazek: 7 Strana: 1326
Mlénář, e, m. = mlynář. Arch VIII. 282., XI. 93.

153974   Mlendravý Svazek: 1 Strana: 1042
Mlendravý, útlý, zart. Na Slov.

153975   Mlendravý Svazek: 6 Strana: 1003
Mlendravý = útlý, zart, schwächlich. Slov. Loos.

153976   Mlení Svazek: 1 Strana: 1042
Mlení, n., mletí, das Mahlen. Slad k m. V.

153977   Mleni Svazek: 9 Strana: 0167
Mleni, n., nč. mletí. Gb.

153978   Mlení Svazek: 9 Strana: 0167
Mlení = mletí. Od m. obilí platiti. 1503. Arch. XVII. 40.

153979   Mlení Svazek: 10 Strana: 0182
Mlení. V II. Přisp. 167. stáhni obé mlení v jedno.

153980   Mlenice Svazek: 1 Strana: 1042
Mlenice, e, f., mlení, das Gemahle. — M., mela, das Geraufe, Gedränge. Bl.

153981   Mlenisko, a, n Svazek: 6 Strana: 1003
Mlenisko, a, n., sam. u Bogumina.

153982   Mlený Svazek: 1 Strana: 1042
Mlený, gemahlen. Ječný slad nemlený. V. M. píce, tluč. Rohn.

153983   Mlený Svazek: 9 Strana: 0167
Mlený = mletý. Gb. H. ml. III. 2. 195, 196.

153984   Mlesknouti Svazek: 6 Strana: 1003
Mlesknouti do ruky = tlesknouti. U N. Kdyně. Rgl.

153985   Mleta Svazek: 8 Strana: 0211
Mleta, y, f., dolina v Gemersku. Phľd. XII. 426.

153986   Mléti Svazek: 1 Strana: 1042
Mléti, vz Mlíti.

153987   Mletí Svazek: 6 Strana: 1003
Mletí pojednou, die Tiefmüllerei. Šp.

153988   Mléti Svazek: 9 Strana: 0167
Mléti, mlíti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 196. — co. Mele poslední = umírá. Holic. 14. — čím jak. Mele hubou jak pes ocasem. Mus. ol. 1898. 110. — Pořekadla atd. (o mnoho- mluvném) vz v Zát. Př. 48. nn., 331a.

153989   Mletí, í Svazek: 1 Strana: 1042
Mletí, í, n., das Mahlen. Od m., za m. platiti. Právo mletí. D., Jg. Mám ten čas skrovné m. Nouze o m. Peníze od m. (melné, měřičné). — M. hubou. Maulwerk, n. Dch.

153990   Mletiar Svazek: 6 Strana: 1003
Mletiar, a, m., der Mehlgast. Slov. Ssk.

153991   Mletivo Svazek: 6 Strana: 1003
Mletivo, a, n. = co se mele, das Mahl- getreide. Slov. Dbš. Phľd. III. 463.

153992   Mletý Svazek: 1 Strana: 1042
Mletý = mlený. M. obilí. Us.

153993   Mleza Svazek: 1 Strana: 1042
Mleza, y, f., der Baumsaft unter der RinDe. Rk.

153994   Mleza Svazek: 6 Strana: 1003
Mleza, cf. List. fil. X. 330.

153995   Mlezavý Svazek: 6 Strana: 1003
Mlezavý = šoukavý, zdlouhavý. M. do práce. V Podluží. Brt. L. N. II. 67. Cf. Mlezavý.

153996   Mleziva Svazek: 6 Strana: 1003
Mleziva, cf. Mledzivo, Kuřástva, Zdojka, Mléko, Mkl. Etym. 188. M. = mléko před otelením a první mléko (žluté) po otelení krávy. Bž. 72., Psčk., Vck., Kš., Rjšk., Brt., Křž. Por. 93., Slov. zdrav., List. fil. X. 330. — M. Táhne se jako m. (o zdlouhavci). Cf. Mlezavý, Brt. D. 231.

153997   Mleziva, mlezina, y Svazek: 1 Strana: 1042
Mleziva, mlezina, y, f., mlezivo, a, n., die Saugmilch. V. Telata z vemena m-vo ssají. Kom. — M., mlíčná šťáva, Milchsaft, m. Hadí mléko má m-vo. Us. — M., škra- loup na hlavě dětí, der Kopfgrind. Us. — Vz Mléko.

153998   Mlezivo Svazek: 8 Strana: 0211
Mlezivo. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 77. M., mľzevo (han.), radovánek (sev. Mor.), biz (záp. Mor.), vrzanec (laš.) = buchta za- dělaná prvním hustým mlékem, vydojeným krávě po otelení, kterémužto mléku říkají též mľezivo, mľedivo (laš.), zdojky/ (záp. Mor.). Brt, 1). II. 478. Cf. Kuráčka (3. dod.). M. do- ] jiti, biesten; máslo z m-va, Biesbutter. Sterz. i I. 494. a. I

153999   Mlezivo Svazek: 9 Strana: 0167
Mlezivo, a, n. od mlézti mulgere. Gb. H. ml. III. 2. 145.

154000   Mlézti Svazek: 9 Strana: 0167
Mlézti, mlezu, mulgere, dojiti. Gb. H. ml. III 2. 145 Sr. předcház. Mlezivo.