379001   Vracati Svazek: 4 Strana: 0804
Vracati z vratjati = vraceti. — kdy. V desiatý deň začal sa vracať. Sl. let. II. 12.

379002   Vracazas Svazek: 10 Strana: 0677
Vracazas (vrať sa zas) = báječná bylina. Vz Brt. Sl.

379003   Vraceč Svazek: 7 Strana: 1048
Vraceč, e, m. = náčiní do klenutí v peci přičně nad roštem tak zazděné, že kouř se vyvinující jím do plamene na roští se vrací a tam se spaluje. Nár. listy.

379004   Vracedlo Svazek: 4 Strana: 0804
Vracedlo, a, n. V. par, retour ďeau. KP. V. 60., 61.

379005   Vracek Svazek: 4 Strana: 0804
Vracek, cka, m. = Vratislav. Gl. 368.

379006   Vracen Svazek: 4 Strana: 0804
Vracen, cna, m., osob. jm. Pal Rdh. I. 127.

379007   Vracen Svazek: 7 Strana: 1048
Vracen, vz Vratislav (dod.).

379008   Vracena Svazek: 4 Strana: 0804
Vracena, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

379009   Vracení Svazek: 4 Strana: 0804
Vracení (od vraceti), vrácení (od vrátiti), n. V. vypůjčené věci, die Zurückstellung. Us. — V. = zpátečné otočení na cestě. V. posla domů, die Zurückschickung. Us. — V. = dávení, blití, das Erbrechen. — V. se = zpět jití, návrat (také bez se. Vz Se), das Zurückgehen, die Rückkehr. V. se roční dne nějakého. Jg. Vrácení se nemoci, ne- duhu, die Recidive. Nz. lk. Jejte (= jeďte) milej s Bohem, s milejm panem Bohem, vemte na v. jabličko červený. Sš. P. 514.

379010   Vrácený Svazek: 4 Strana: 0804
Vrácený; -en, a, o, zurückgegeben, zurückgestellt. Poněvadž ten list a zápis má sobě zase v-ný. Pal. Dj. V. 1. 392.

379011   Vraceti Svazek: 4 Strana: 0804
Vraceti, vz Vrátiti.

379012   Vraceti Svazek: 9 Strana: 0377
Vraceti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 345.

379013   Vráci Svazek: 7 Strana: 1048
Vráci = vrátím. Št. Kn. š. 174. 21.

379014   Vrací, vračí Svazek: 10 Strana: 0491
Vrací, vračí. V. oko, diptamus, rostl. Rozk. P. 772. Místo vrabčí?

379015   Vracidlo Svazek: 7 Strana: 1048
Vracidlo, a, n., liceatorium. zastr. List. fil. 1892. 391.

379016   Vracka Svazek: 4 Strana: 0804
Vracka, y, f., osob. jm. = Vratislava. Pal. Rdh. I. 128., Gl. 368., Dal. 21.

379017   Vracka Svazek: 4 Strana: 0804
Vracka, y, f., osob. jm. Dal. k. 10.

379018   Vraclav Svazek: 4 Strana: 0804
Vraclav = Vratislav. — V, Wratzlaw, ves u Vys. mýta. PL. — V., Breslau, sa- mota u Šenova ve Slez. Tč.

379019   Vraclav Svazek: 7 Strana: 1048
Vraclav. Do V-vě. 1620. Mtc. XVI. 159.

379020   Vraclav Svazek: 8 Strana: 0475
Vraclav. čásť Šenova na Frýdecku. Věst. op. 1894. 19.

379021   Vraclavka Svazek: 4 Strana: 0804
Vraclavka, y, f., Kleinbressel, ves v Kr- novsku ve Slez. Šd., Tč.

379022   Vraclavské Svazek: 4 Strana: 0804
Vraclavské předměstí ve Vys mýtě. V. vrchy, samota u Vys. mýta. PL.

379023   Vracov Svazek: 4 Strana: 0804
Vracov, a, m., městečko v Kyjovsku na Mor. Vz S. N. Dle Pal. Dj. I. 2. 256.; dříve: Vracov. — V., hrad Kunštat. Vz Blk. Kfsk. 886. — V., ves u Planice. Vz Tk. I. 361. — V. Pamatuj na V. (na vrácení se; vrať se
v čas). Č.

379024   Vracov Svazek: 7 Strana: 1048
Vracov u Bzence na Mor. Tam učil pro- rok nové víře a konečně zmizel. Na důkaz smutku nosí Vracované u rukávů košil černé mašle a slují po něm Jakobíni. Vz Sbtk. Krat. h. 214.

379025   Vracování Svazek: 4 Strana: 0804
Vracování, vz Vrácení.

379026   Vracovati Svazek: 8 Strana: 0475
Vracovati, vz Vrátiti.

379027   Vracovice Svazek: 4 Strana: 0804
Vracovice, dle Budějovice, Edenthurn, ves u Znojma; Wratzowitz, ves u Vlašimi. Cf. Blk. Kfsk. 896.

379028   Vracovka Svazek: 7 Strana: 1048
Vracovka, reciprocum. Kmp. Gr. 23.

379029   Vračať Svazek: 8 Strana: 0475
Vračať n. vrancaf = dotěrně prositi (o dě- tech- žebrácích a p.). Na mor. Slov. Brt. D. II. 412. — V. = čarovati. Phľd. 1894. 719.

379030   Vračati Svazek: 7 Strana: 1048
Vračati. Dajte nám ju, dajte, máte-li ju dáti, my nejsme cigánky u dveří v. (žebro niti?). Vesna 1888. 109.

379031   Vračba Svazek: 7 Strana: 1048
Vračba, y, f. V Turci na Slov. znamená niečo protivného. Hdž.

379032   Vračet Svazek: 10 Strana: 0491
Vračet = vstoupiti, vloupati se. V zloděj. mluvě.

379033   Vračkov Svazek: 4 Strana: 0804
Vračkov, a, m., ves pod Řípem. Tk. III. 102. Cf. Blk. Kfsk. 1453.

379034   Vračkovice Svazek: 4 Strana: 0804
Vračkovice, dle Budějovice, ves u Vla- šimi.

379035   Vračkovice Svazek: 7 Strana: 1048
Vračkovice z Vratičkovice. Mus. 1889. 163.

379036   Vráčník Svazek: 9 Strana: 0377
Vráčník, a, m. = lenivý člověk. Lhenice. Kub. 365.

379037   Vračovice Svazek: 4 Strana: 0805
Vračovice, ves u Chocně.

379038   Vrag Svazek: 4 Strana: 0805
Vrag, a, m. = čert. Na Slov. Němc. I. 294. Vz Vrah.

379039   Vrágať Svazek: 10 Strana: 0491
Vrágať = křičeti. Sb. sl. 1902. 9.

379040   Vragnať koho oč Svazek: 10 Strana: 0491
Vragnať koho oč = prositi. Mor. Čes. 1. XI. 272.

379041   Vrah Svazek: 4 Strana: 0805
Vrah, a, m., pl. vrahové. D. V., vragb, goth. vargs inimicus, skr. varh (m. vargh) ferire, destruere. Schl. V. = nepřítel, der Feind, hostis. Ž. wit. Deut. 27. a 41, Dal. 103., 160., 166. a j. Slovo v. od polovice 14. století ustoupilo slovu nepřítel. Jir. v Mus. 1864. 150. Nyní zase ožívá. Nebojíce se vrahóv, by nás kdy mohli přemoci; Zpup- ných nepřátel a vrahóv. Troj. Že jsem pohnal vraha svého, jenž jest zabil mého bratra. Arch. II. 79. Aj ty vraže, běs v tě! Rkk. 12. Sekyra na ně dlubny kludí, když se
před svým vrahem súdí. Dal. Náš dávný v.
ďábel. Pass. 8. (Hý. ). V. a nepřietel (hostis);
Když vyjdeš proti vrahóm (hostes) tvým
v boj. BO. Bíte mého vraha. NB. Tč. 251.
Můj háj zelený mi vrahovia (= vrahové)
zoťali. Na Slov. Tč. Každý, ktož nenávidí
bratra svého, v. neb vražedlník jest. Hus
I. 154. Moudrá hlava chystá vrahům pád.
Shakesp. Tč. Své vrahy mlátí; búřiti v v-hy;
na vrahy pospěti; kus ščita vrahu otrazi.
Rkk. Úhlavní a ukrutný v. nepřítel Turek.
Har. — V. = hlavní nepřítel, zlý duch, ďábel,
der Arge, der Teufel. V. MV. nepravá glossa.
Pa. — V. = zabojce, kdo někoho zabil, der
Todtschläger, Mörder. V. otce, matky, bratra,
V.; vrahem svým býti. V. V. krále, úkladní,
D., dětí. Svůj vlastní v.. D., J tr., v. samého
sebe. D. Vrah cti něčí. V. Vraha vyhledati.
Er. V. tajný. Th. Loupežný v., der Raub-
mörder. Dch. Žaloval si v. vrahovi, krahu-
líček jestřábovi, že mu mladé vyhubili a
samičku zastřelili. Sš. P. 698. Spáchal-li
Němec vraždu, v. buď knížeti zapraviti má
12 talentů řezenských denárů, buď zbaven
býti pravé ruky; K vypátráni vrahův a zlo-
dějů byli přicvičeni. Dch. IV. 170., 229.
(Tč. ). Ďábel byl jest vrah n. mordéř od
počátku, neb zabil jest Adama, prvého člo-
věka. Hus I. 154. Vz Mordéř v Jg. Slov. — V., lépe: brah, brh = dříví v lese složené, geschlichtetes Holz im Walde. Jg. — V. = metla, die Ruthe. Drbati někoho vrahem totižto metličkú na zadku. Boč. ms. Olom.

379042   Vrah Svazek: 7 Strana: 1048
Vrah, nepřítel, hostis, adversarius. Alb. Ráj. K. 62., Ezp. 2644., Ž. kl. CMD 27. a j. Cf. Mkl. Etym. 395. a. Vrahóm svým pleci obrátivše. B. olom. Jos. 7. 6. Nestojíš vrahóm svým. Ib. 7. 12. Vedúc s sebú jeho vrahy. 15. stol. V. židovský. BO. V. všie ctnosti; Zbav ny zlého vraha, ďábla pře- tstivého. Výb. II. 10., 27. — V., os. jm. D. ol. I. 912.

379043   Vrah Svazek: 8 Strana: 0475
Vrah. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 34.

379044   Vrahbí Svazek: 4 Strana: 0805
Vrahbí, ího, m. = bratrův vrah, der Brudermörder. Puchm.

379045   Vrahkyně, lépe Svazek: 4 Strana: 0805
Vrahkyně, lépe: vrahyně. Jg.

379046   Vrahobojstvo Svazek: 4 Strana: 0805
Vrahobojstvo, a, n., x ateeij vójuívt] (ne- hezký překlad). Vký.

379047   Vrahomlíčník Svazek: 7 Strana: 1048
Vrahomlíčník, a, m., lactarius turpis, Mordschwamm. Odb. path. III. 857.

379048   Vrahovice Svazek: 4 Strana: 0805
Vrahovice, dle Budějovice, ves u Pro- stějova. Aleš z V-vic. Tov. 5.

379049   Vrahovský Svazek: 4 Strana: 0805
Vrahovský, feindlich; mörderisch. V. ukrutnosť. Th. — V. mlýn, něm. Wrach, ves u Sedlčan.

379050   Vrahovský Svazek: 7 Strana: 1048
Vrahovský skutek. Wtr. Obr. II. 170.

379051   Vrahovsky Svazek: 10 Strana: 0491
Vrahovsky s někým zacházeti. Wtr. Min. 50. Sr. Vrahovský.

379052   Vrahový Svazek: 4 Strana: 0805
Vrahový, Feindes-; Mörder-. Dch. V-vá země (nepřátelská). BO. A pak běda vrahům vrahovým. Pokor. Z hor. 17. Vz Vrahov- ský.

379053   Vrahový Svazek: 8 Strana: 0475
Vrahový. By v-vým okem hladal. XIV. stol. Jag. Arch. XIV. 3.

379054   Vrahožily Svazek: 4 Strana: 0805
Vrahožily, pl., Frauschiele, ves u Teplice. PL. Vz Blk. Kfsk. 862., 863.

379055   Vrahyně Svazek: 4 Strana: 0805
Vrahyně, ě, f. = nepřítelkyně, die Fein- din; vrašedlnice, die Mörderin. Pk.

379056   Vrahyně Svazek: 10 Strana: 0491
Vrahyně. Baw. E. v. 1883.

379057   Vrachotiti někam Svazek: 8 Strana: 0475
Vrachotiti někam = s rachotem přijeti. Rychlík v-tí na stanicu. Phľd. 1895. 398.

379058   Vraj Svazek: 4 Strana: 0805
Vraj = praj, prej, prý. Vz Prý, Ht. Sl. ml. 146. Na Slov. Šd., Němc. Bohatší vraj mocnější. Mt. S. I. 100. Ani meno tvojho otca v. neznajú. Lipa 208. — V., e, m, osob. jm. Na Vsacku. Vck.

379059   Vrak Svazek: 4 Strana: 0805
Vrak, u, m. = trosky rozbitého korábu. Rk. — V., zastr. = kámen drahý.

379060   Vrak Svazek: 7 Strana: 1048
Vrak, elidros, kámen. Pršp. 5.

379061   Vrákať Svazek: 10 Strana: 0491
Vrákať = tlachati. Sb. sl. 1902. 9. Sr. Vrágať.

379062   Vrákati Svazek: 4 Strana: 0805
Vrákati = krákati, za vlasy tahati. U Ne- meckého brodu. Brnt.

379063   Vrákati Svazek: 7 Strana: 1048
Vrákati = žebroniti. Na Hané. Wrch.

379064   Vralek Svazek: 4 Strana: 0805
Vralek, lku, vralík, u, m. = japík, li- thion, das Lithium, prvek kovný. Pr. Chym. Vz S. N., Nz., Lithium.

379065   Vraličitý Svazek: 4 Strana: 0805
Vraličitý, Lithium-. Vz Vralík. Presl. Chym. 193.

379066   Vralík Svazek: 4 Strana: 0805
Vralík, vz Vralek.

379067   Vralíkový Svazek: 4 Strana: 0805
Vralíkový = vraličitý. V. kysličník. Presl. Chym. 14.

379068   Vralnoslída Svazek: 4 Strana: 0805
Vralnoslída, y, f., der Lithionglimmer, ne rost. Miner. 456.

379069   1. Vran Svazek: 4 Strana: 0805
1. Vran, vz Vraný.

379070   2. Vran Svazek: 4 Strana: 0805
2. Vran, a, m. = havran, der Rabe. V MV. nepravá glossa. Pa. Žeť v. oka nevykline. St. skl. V. 208.

379071   3. Vran Svazek: 4 Strana: 0805
3. Vran, a, m. = kůň vraný, der Rappe.

379072   Vran Svazek: 7 Strana: 1048
Vran, a, m. = vrána, corvus. Bhm. min.

379073   1. Vrana Svazek: 4 Strana: 0805
1. Vrana, y, f. = svačina, die Jause. Na Slov. Plk. V. vysoká, o 3. hod., v. nízká, o 6. hodině. Plk.

379074   2. Vrana Svazek: 4 Strana: 0805
2. Vrana, y, f., vranka = díra na (v) sudě, zátkovnice, ozředlo, das Spundloch. Us. na Mor. Baiz., Šp. Prišiel k prvému sudu, vranku odrazil a zavolal. Dbš. Pov. III. 74.

379075   1. Vrána Svazek: 4 Strana: 0805
1. Vrána (na Mor. a Slov. vrana), vranka, vranečka, y, f. Strany krácení á vz Brána. Cf. lit. varnas, Gb. Hl. 125., Šrc. 47. —49. Vráně, ěte, n. = mladá vrána. V. obecná (popelavá), corvus cornix, die Krähe, Nebel- krähe, černá (Černý jako v., jako havran. V. ), c. corone, die Rabenkrähe, Frč. 356., Schd. II. 270., 447., S. N., bílá. V. kváká, kváče, Dal. 25., kráká, krákorá. Pt. V-ny lapati, loviti, stříleti; v-ny krouží nad lesem, Šp. V., kavka černá, krkavec horní, krkavec skalní č. alpský. S. N. Když ras mrchu dře vrány obletujíce volají: Náš, náš, náš, náš! Ale straka nedaleko na stromě sedíc domnívá se míti větší právo, i ozývá se: Švagře, nechte toho! Švagře, nechte toho! Na mor. Zlínsku. Vz Straka. Brt. Vrána křičí: Cože mně někdo dá? cože mně někdo dá? V zimě: drek, drek; v létě: koláč, koláč! Na Vsacku. Vck. Chodí jako v. (otrhaný) U Lukavice. Dhn. Roztrhaný jako v. U Žamb. Kfk. Má černé nohy jako v. Šd. Jak skřivan též i v. mile zpívá, když nevšímáno jest. Shakesp. Tě. Tys jistě klobal s vranami na měkkotě (říkají tomu, kdo má uklobaný nos). U Tře- bonína. Rč. Proč vrána letí nad kostel (hádanka) ? Šd. Máme takého staříka, je v něm ran, není v celém světě tolik vran (úl). Šd. Ať na ňu vrany nekvačú, černé oči ať nepláčú; Zakryte tu krev červenú, ať ji vrany něglubajú; Jen ty vrano ni nebróké (nebroukej), jen ty mně do vočí kóké (koukej); Než v. k vraně doletěla, patero mladých vyseděla a to šesté vajíčko pokazila. Sš. P. 84., 158., 697., 761. (Tč. ). Toľko lačných detí ako vran. Mt. 8. I. 96. An již zčernal jako v. Hr. rk. 425. Vrána přinesla jim dítě (říkají dětem, když se někde dítě narodilo); V. nosí děti. Us. Zvu vás jako hosti, neb přinesla mé Saře jankelíčka vrána. Kká. Td. 212. Už v. přiletěla (už žena slehla). Us. Bdl. Vrána letí, dělá: kvá, kvá, kvá, nese už Hanýska k vám, k vám, k vám. Slez. Šd. Na vránu pokřikují: Vrana letí. nemá dětí a my máme, neprodáme. Na Mor. Vck. Když ty přijdeš mezi vruny (vrány), musíš kvákat jako uny (ony). Na Ostrav. Tč. Keď si přišiel medzi vrany, musíš kvákať jako ony. Dbš. Obyč. 96. Ten kdo přindě mezi vruny, musí kvokať jako uny. Slez. Tč. Medzi v-mi kvákej jako ony. Mt. S. l. 122. Vrany již na něho pijí litku = brzy nmře. U Olom. Sd. V. kváká, déšť krápá. Mor. Tč. Nepomůže vráně mýdlo. Chytrý co mladá v. Kom. Když sokol oprší, i v. ho ukluve. V. vráně neublíží. Šd. Jeden jestřáb mnoho vran vzpúzie. Dal. 76. V oči si mi ako liška a krem očí ako v. Mt. S. I. 98. Když se v. jestřábí, hleďte se ptáci; V. vedle vrány sedá, jeden druhému roveň hledá (graculus graculo assidet); V. podlé vrány sedá, rovný rovného si hledá (D. ) V. vráně oka nevykline (Dch., nevyklibne, nevyďube, nevyklube, vz Zlý. Cf. Zloděj zlo- ději, šibal šibalu neuškodí. Solf. ); Lepší v. v pytli jedna než na vrbě tři; Nemysli, že jsem já vraně z ocasu vypadl. Načež druhý: aniž já strace (o pyšném); Sedí (číhá ubohý) jako v. na úhoře (má se chudobně, špatně, vz Chudoba);. Č. Těžce v-nu věchtem za- biješ. Smil. Žena věrná, milá, jest divná co v. bílá. Lom. Kolik vran bílých, tolik ma- cech dobrých. Domnívá se, že lapil bílou v-nu. Ros. Zla obrana sobě vrána. Bž. V. ne- nechá svého kvákání. Ros. Dostaneš koláče, až ho v. nakváče. Hledíš, co v. v kosť (hledí co hvížď = upřeně, s vyvalenýma očima). Msk., Klš., Brt. Já o strace, on o v-ně (já o hruškách, on o slivách = nerozumíme si). Na koho vrány, na toho straky. Bern. Když na koho počnou straky řehotati, již i vrány kváčí (jak pomlouvá jeden, pomlouvá i jiný). Kmp. Kam v. letí, tam ji slyšet kvákati. Vz Zvyk. Šp. Nad kým v. kváče, tomu prý se přihodí neštěstí. Mor. O po- věrách vran se týkajících vz Mus. 1853. 487. — 2. V., y. m., os. jm. V. Šm., čes. spisov., †1856. Vz S. N., Sb. H. 1. 306. — V. Mik., v 15. stol. Vz Jir. H. 1. II. 332. — V. Adam. Vz Blk. Kfsk. 1095.

379076   Vrána Svazek: 7 Strana: 1048
Vrána. Cf. Hlb. II. 484., Brm. II. 2. 472., 507., 514., 747., Mách. 166. V. šedá, vz Mlhavka. Šír. Pt. Vrany mu slzy chvácu (uchvacují. Posměšně o tom, kdo pláče bez slzí). Slov. Rr. MBš. Krmil vrány; Zo- bal s vranami (o umouněném). Vz Stračka (dod.). Brt., Šd. Řeč vrány. Vz Er. P. 25. Snadno poznať vránu. Osv. V. vřeští na neštěstí. VSlz. I. 193. Kniha česká u nich bílou vranou. Čch. V. nosí děti (komínem). Cf. Brt. Dt. 34. Z vrány černé bílá hus ne- bude, a by se jak chtěla myla. Črn. Zuz. 92. To unese v. na ocase (jest lehké). Us. Tkč. Kam v. letí, tam jie kvákati. Smil. Jedna v. do křa, druhá (dvě) ze křa (jeden šetří a druhý rozhazuje; o manželích). Val. Vck. Nelítejte vrány na vysoké chrámy ; Nač vráně velké domy ? zůstaň ona ve svém kři. Lpř. Polekaná v. i křoví se bojí. Bž. Je li mnoho vran, urodí prý se hojně hrušek. Kšť. Plačící dítě pokojí se starší sestrou: Hladí dlaň dítěti a vypravuje, kte- rak stará vrána kaši vařila, na práh vyšla, hosti zvala. A sotva zvolá: Fr, uletěla! již se děcko směje. U Bokyc. Fč. — Vrány = šlížky. Mor. NZ. I. 297. — 2. V. Šimon, farář. Cf Tf. Mtc. 29., 34., 209 , Zl. Jg. 300. — V. Mik. Pyp. K. II. 354. — V. Fr. Pyp. K. 549., Bačk. Př. 49., 133.

379077   Vrána Svazek: 8 Strana: 0475
Vrána. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 31, V. po- pelavá. corvus cornix, na Hané též kavák, kavoň. Mtc. 1893. 302. V., pták věštící. Vz Zbrt. Pov. 67. Přijdeš-li mezi vrány, musíš krákať jako ony. Vck. Val. I. 109. Vrány chytat (trest hochů při hře). Mor. Vz NZ. III. 27. Chytnul dvě vrany za jednu nohu (dy si malo postihne na čim). Slez. Čes. 1. V. 419.

379078   Vrána Svazek: 9 Strana: 0377
Vrána šedá (mlhavka), černá (krkavec). Vz Šír II. 80. nn. Vrana ku vrane; Vrana kvákať neprestane; V. vranu nekole; Vrany kváču — šmárava; Medzi vranami kvákať ako ony; Vrany nad ním zakvákaly; S vra- nou trafí na mrcinu; Vrán veľa koňa sožre. Zát. Př. 376a. Sr. ib. 10. Mladá v. nikdy staré nekrmí (dětí ne rodičů). Mus. ol. 1898. 110. — V. zelená = mnndelík.

379079   Vrána Svazek: 10 Strana: 0491
Vrána. Neuměla na vránu zavolat (ne- měla dětí). Pittn. Je-li v. na blízku, je nej- vyšší čas k setí. Ott. Kal. 1904. V. křičí: Kvá, kvá, kvá, iáť sem, člověče, vždy tvá. 1578. Čes. 1. XI. - 191. Sr. Vlasť I. 112. Vráno, vráno, k nám, k nám, já rad ko- líbám, bám, máme plínky a peřinky, zlatý povijan. Mtc. 1. 1897. Obrz. 82. V. letí, nemá dětí. Kde je mají? V černém lese. Co jim vaří? Z jahod kaši. Čím ji mastí? Kolomastí. Ib. 80. Popěvek na vránu: Leti vrana na levo kovařovi na dřevo. Kovař kuje lopatu na tu mrchu střapatu. Slez. Vyhl. II. 266.

379080   Vrána Svazek: 10 Strana: 0677
Vrána, y, f. Všeco sebere, jen co v. vocasem schodí (každou snítku). čes. 1. XV. 143. Seděl jako v. na úhoře (tiše). Máj IV. 263.

379081   Vraňák Svazek: 4 Strana: 0806
Vraňák, a, m. = vraný kůň, vraník, der Rappe. Slez. Šd.

379082   Vraňany Svazek: 4 Strana: 0806
Vraňany, dle Dolany, Wranian, ves u Měl- níka. Tk. III. 58.

379083   Vraňás Svazek: 4 Strana: 0806
Vraňás = (ve) Vraňanech. Bž. 83.

379084   Vranatý Svazek: 4 Strana: 0806
Vranatý = vraný. Mám koníčka vrana- tého, shodí tě do voděnky. Sš. P. 655.

379085   Vranča Svazek: 4 Strana: 0806
Vranča, e, f. = potok a údolí v Nov. Hrozenkově. Vck.

379086   Vraňča Svazek: 4 Strana: 0806
Vraňča, e, f. V. hrubá a malá, oddíly Nov. Hrozenkova na Mor. Tč.

379087   Vraňčať Svazek: 7 Strana: 1048
Vraňčať = drančat. Brt. D. 207.

379088   Vrančice Svazek: 4 Strana: 0806
Vrančice, dle Budějovice, Wrantschitz, ves u Březnice. Tk. I. 437., Arch. II. 467., Blk. Kfsk. 334.

379089   Vrančiti Svazek: 4 Strana: 0806
Vrančiti, il, ení, schreien wie die Katzen.

379090   Vrandžeti Svazek: 4 Strana: 0806
Vrandžeti = vrangati. Mor. Šd.

379091   Vrandžiti Svazek: 7 Strana: 1048
Vrandžiti = vrangati. Brt.

379092   Vrané Svazek: 4 Strana: 0806
Vrané, ého, n., Wrana, městečko ve Slán- sku. — V., ves ve Zbraslavsku. Vz S. N., Tk. I. 47., 81., 87., 415., IV. 745.

379093   Vráně Svazek: 4 Strana: 0806
Vráně, ěte, n., junge Krähe. Us.

379094   Vrané Svazek: 7 Strana: 1048
Vrané u Zbraslavě. Tam perou o posví- cení mouly a zabíjejí prám. Vz Sbtk. Krat. h. 132.

379095   Vranec Svazek: 4 Strana: 0806
Vranec, nce, m. = vraný kůň, der Rappe. Č., Kainar. Kdo pojede na tom vranci? Hdk. C. 239. — V. = samorostlík, kristofo- rova tráva, samorostlík klasatý, actaea spi- cata. Rstp. 25. — V. = plavuň vranec, lyco- podium selago, rostl. Rstp. 1773. — Cf. FB. 3., Slb. 660. — V., corna, ryba., zastr. Rozk.

379096   Vranec Svazek: 4 Strana: 0806
Vranec, nče, m., dvůr u Bítova na Mor. Tč.

379097   Vranec Svazek: 7 Strana: 1048
Vranec, dle Pršp. 16. corva.

379098   Vranec Svazek: 8 Strana: 0475
Vranec, nce, m. = černina, baraní rožky, actaea spicata, rostl. Brt. D. II. 499. — V. = vranný kůň. Arch. XIII. 453.

379099   Vraneč Svazek: 9 Strana: 0377
Vraneč, nče, m. (Červený vrch), vrch v Písecku. Pís. 4.

379100   Vraneček Svazek: 4 Strana: 0806
Vraneček, čku, m., selaginella. V. brvitý, s. ciliata, Č. Kv. 79., FB. 4.

379101   Vraneček Svazek: 10 Strana: 0491
Vraneček, čku, m., rostl. Sr. Ott. XXII. 812.

379102   Vraněčka Svazek: 7 Strana: 1048
Vraněčka, y, f., nornica, zastr. Rozk.

379103   Vranečkovité Svazek: 10 Strana: 0491
Vranečkovité rostliny, selaginellaceae. Ott. XXII. 813.

379104   Vranečkovitý Svazek: 7 Strana: 1048
Vranečkovitý V. rostliny. Rosc. 84.

379105   Vranek Svazek: 4 Strana: 0806
Vranek, nku, m. = kopanina, Eisentitan, m., rostl. V. lupenatý, zrnitý. Krok.

379106   Vránek Svazek: 4 Strana: 0806
Vránek, nka, m. = vranec, der Rappe.

379107   Vránek Svazek: 7 Strana: 1049
Vránek. 1607.

379108   Vranevci Svazek: 7 Strana: 1049
Vranevci, Vranovci, Vranové, oddíl Bo- driců. Šf. Strž. II. 612.

379109   Vrangati Svazek: 4 Strana: 0806
Vrangati, vrandžeti = ptáti se, doprošo- vati se, škebrati, betteln, flehen. Na Mor. Pořád tu cosi vrangá, vrandží; Jdi, ne- vrangaj už ! Šd.

379110   Vrangati oč Svazek: 9 Strana: 0377
Vrangati oč: o peníze. Srub. 51.

379111   Vrangula Svazek: 4 Strana: 0806
Vrangula, y, m. = kdo vrangá. A jdi už, ty v-lo, porád mi tu vrandžíš. Mor. Šd.

379112   Vraní Svazek: 4 Strana: 0806
Vraní (vranní, D. ) = od vrány, Krähen-. V. péro, noha. zobák, hnízdo, Us., obyčej, povaha. Ros. — V. oko = kuří oko na noze, das Hühnerauge. Mor. Brt., Sd., Bdl, Tč. — V., v botan. V. ucho, peziza aurantiaca. Mt. S. VIII. 1. 11. V. noha, plantago coro- uopus, der Krähen-, Hahnenfuss, V.; noha planá, p. Wulferii; oko (1. borůvky, myrtové jahůdky, černé jahody, myrtilli, Heidelbeeren; 2. pořád zelený zemokříček; 3. semeno kul- čiby, strychmos nux vomica, das Krähenauge, die Brechnuss; 4. paris quadrifolia, Wolfs- beere); střevec mechový, moehringia mus- cosa. Ja., D., Krok, Rstp. 1061., 1242., 1669., Kk. 127., 175., Čl. Kv. 286., 128., FB. 73., 20., Slb. 709., 192., 366., Schd. II. 270., Čl. 150., S. N. — V. hora v Šárce. Tk. II. 264., III. 99. — V. (Vrané, Wranay), ves u Prahy. Vz Blk. Kfsk. 87., 1206., 430.

379113   Vraní Svazek: 8 Strana: 0475
Vraní! V. mluva. Vz NZ. III. 330. — V. oko = ořeší, kolt útky, kohútí ocas, orobus vernus, rostl. Brt, D. II. 505. Vyšívání na v. očko. Vz Vck. Val. I. 43. — V. vajco, vz Tabák (čertí: 3. dod.). — V. chléb, vz Sporýš (3. dod.).

379114   Vraní Svazek: 9 Strana: 0377
Vraní oko = pryskyřník asijský. Mus. ol. III. 137.

379115   Vranice Svazek: 4 Strana: 0806
Vranice, dle Budějovice, Wranitz, ves a) u Kácova, b) u Zahrádky, c) u Litomyšle. Cf. Blk. Kfsk. 60., 905.

379116   Vranický Svazek: 4 Strana: 0806
Vranický, ého, m., os. jm. V. Pavel, hudeb., † 1808. — V. Ant., hudeb., nar. 1761. Vz S. N.

379117   Vranický Svazek: 7 Strana: 1049
Vranický Pav., 1756.-1818., hud. sklad. Cf. Srb 84.

379118   Vranička Svazek: 7 Strana: 1049
Vranička, y, f., nornica (cornica ?), zastr. Pršp. 61.

379119   1. Vraník Svazek: 4 Strana: 0806
1. Vraník, a, m. = vranný kůň, der Rappe. Ja. Dal si v-ka svého vraného osedlať. Dbš. Pov. VI. 17.

379120   2. Vraník Svazek: 4 Strana: 0807
2. Vraník, a, m., Wranik, ves u Uhlíř. Janovic. PL.

379121   Vraník Svazek: 7 Strana: 1049
Vraník, u, m. = druh hroznů, blauer Portugieser. Rr. Sb., LObz. XVIII., 126.

379122   Vranín Svazek: 4 Strana: 0807
Vranín, a, m., Kuna, ves u Lišova. — V. dolní a horní, Unter-, Ober-Franing, vsi u mor. Budějovic. PL.

379123   Vraninec Svazek: 4 Strana: 0807
Vraninec, nce, m., ves, nyní: Vranice. Tk. I. 406., 408., III. 73.

379124   Vranisko Svazek: 4 Strana: 0807
Vranisko, a, n., eine grosse o. abscheu- liche Krähe. Us.

379125   Vranistvěti Svazek: 4 Strana: 0807
Vranistvěti, ěl, ění, dunkelgrün, schwärz- lich werden. Us.

379126   Vranistvý Svazek: 4 Strana: 0807
Vranistvý, schwärlich, dunkelgrün = náčernalý. V. obilí (bujné). Vký.

379127   Vraniti Svazek: 4 Strana: 0807
Vraniti, il, ění = hubu otvírati, troubiti, maulaffen. — kam. Co nám vraníš na naše jídlo? U. Žamb. Dv. — se. Oves se vraní (o ovsi bujném). U Klatov. Kd.

379128   Vranka Svazek: 4 Strana: 0807
Vranka, y, f. = vraná klisna, schwarze Stutte. Postůjte, postůjte, hnědovrané vranky, až já se odprosím mojé kamarádky; A ty naše vranky majú zlaté caňky, papírové po- bočníky, železné prostranky. Sš. P. 455., 683. (Tč. ). — V., vz Vrána, 2. — V., ryba. KP. III. 386.

379129   Vranka Svazek: 7 Strana: 1049
Vranka = vrána. Má se na sv. Marka do žita schovat v. (má býti tak vysoké, aby). Us. Fč.

379130   Vranka Svazek: 10 Strana: 0491
Vranka, y, f. = pulec (ryba). Ott. XX. 977.

379131   Vranko Svazek: 4 Strana: 0807
Vranko, a, m. = vraník. Na Slov. Dbš. Obyč. 51., Pov. III. 18.

379132   Vranní Svazek: 4 Strana: 0807
Vranní, vz Vraní.

379133   Vranný, vz Svazek: 4 Strana: 0807
Vranný, vz Vraný.

379134   Vrano Svazek: 4 Strana: 0807
Vrano, vz Vraný. — V., adv. subst. = černavo, schwärzlich. Ms. alch. (Jg. ).

379135   Vranohnizd Svazek: 4 Strana: 0807
Vranohnizd, a, m. = žluna, picus niger, der Schwarzspecht. D.

379136   Vranohrad Svazek: 8 Strana: 0475
Vranohrad, u, m., Rabensberg, ves v Dol. Rakous. Mtc. XVIII. 242.

379137   Vranokřemec Svazek: 4 Strana: 0807
Vranokřemec, mce, m., schwarzer Man- gankiesel, nerost.

379138   Vranoleštěn Svazek: 4 Strana: 0807
Vranoleštěn, u, m., nerost, das Schwarz- spiessglanzerz. Mineral.

379139   Vranoleštěn Svazek: 7 Strana: 1049
Vranoleštěn, bournonit. Presl.

379140   Vranosť Svazek: 4 Strana: 0807
Vranosť, i, f = černá barva, schwarze Farbe. Ros.

379141   Vranoš Svazek: 4 Strana: 0807
Vranoš, e, m., os. jm. V. z Čečina. Vz Blk. Kfsk. 903.

379142   Vranov Svazek: 4 Strana: 0807
Vranov, a, m., Frain, městečko ve Zno- jemsku; Wranau, ves v Brněnsku; Frohnau, ves u Falknova a u Ronšberka; Braunau, ves n Sušice; Franowa, ves u Staňkova; Rabendorf, ves u Mimoně; Wranow, vsi a) u Benešova v Budějovicku, b) u Bechyně, c) u Votic, d) u Nasavrk, e) u Rokycan; dvůr u Třebechovic; Wranowa, ves u Stříbra. PL. Vz Blk. Kfsk. 1453.

379143   Vranov Svazek: 4 Strana: 0807
Vranov, a, m., ves v Plzň. Vz Blk. Kfsk. 330., 872., 1212.

379144   Vranová Svazek: 4 Strana: 0807
Vranová, é, f., ves u Kunštata; Braune, ves u Mohelnice; Wivinowa, myslivna u Ho- řovic, ves u Letovic.

379145   Vranová Svazek: 4 Strana: 0807
Vranová Lhota, Braunöhlhütten, ves u Je- víčka. Tč.

379146   Vranovci Svazek: 7 Strana: 1049
Vranovci, vz Vranevci.

379147   Vranovcovitý Svazek: 4 Strana: 0807
Vranovcovitý. V. rostliny, parideae: vranovec, kruticha, trojatek, chopatec. Rstp. 1569., S. N.

379148   Vranové Svazek: 4 Strana: 0807
Vranové, ého, n., Wranowey, a) ves u Malé skály, b) samota u Hodkovic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 1453.

379149   Vranové Svazek: 7 Strana: 1049
Vranové, vz Vranevci.

379150   Vranovec Svazek: 4 Strana: 0807
Vranovec, vce, m., paris, die Einbeere. V. čtyrlistý, p. quadrifolia, Rstp. 1569., Kk. 127., Slb. 192., S. N. — V. Matěj. Vz Blk. Kfsk. 1025.

379151   Vranoví Svazek: 10 Strana: 0491
Vranoví, n., pole u Nové Vsi. Čas. mor. mus. III. 148.

379152   Vranovice Svazek: 4 Strana: 0807
Vranovice, dle Budějovice, Branowitz, ves u Zelovic; Wranowitz, vsi a) u Břez- nice, b) u Rokycan, c) u Prostějova. PL. Vz S. N., Blk. Kfsk. 126.

379153   Vranovská Svazek: 4 Strana: 0807
Vranovská ves, Frainersdorf, ves u Znojma.

379154   Vranovsko Svazek: 4 Strana: 0807
Vranovsko, a, n., Wranowsko, ves u Lom- nice v Jičínsku. PL.

379155   Vranovský Svazek: 4 Strana: 0807
Vranovský, ého, m., osobní jm. — V., Wranowsky, mlýn u Nepomuka. PL.

379156   Vránový Svazek: 4 Strana: 0807
Vránový, corvorum, Krähen-. Dětem v-vým. Ž. wit. 146. 9.

379157   Vránový Svazek: 7 Strana: 1049
Vránový kuřenec. Ž. kl. 146. 9. V. děti, pulli corvorum. Jir. exc.

379158   Vransko Svazek: 4 Strana: 0807
Vransko, a, n., Wransko, samota u Hod- kovic. PL. — Cf. Tk. I. 87., III. 131., Blk. Kfsk. 1453.

379159   Vranský Svazek: 4 Strana: 0807
Vranský, ého, m., osob. jm. Tk. V. 65.

379160   Vraňucha Svazek: 4 Strana: 0807
Vraňucha, y, f., oenas, hmyz. Krok. II. 255.

379161   Vranucha Svazek: 7 Strana: 1049
Vranucha, cepbalopterus, pták. Brno. II. 2. 639. 747.

379162   Vranuša Svazek: 4 Strana: 0807
Vranuša, e, f., jm. kraví. Mor. Brt.

379163   Vranův Svazek: 4 Strana: 0807
Vranův mlýn, Wranaumühle, u Brna.

379164   Vranůvkov Svazek: 4 Strana: 0807
Vranůvkov, a, m. (Vranov), ves u Plzně. Vz Blk. Kfsk. 127.

379165   Vranůvky Svazek: 4 Strana: 0807
Vranůvky, pl., f., druh hrušek na mor. Valaš. Vck.

379166   Vrany Svazek: 4 Strana: 0807
Vrany, ves zaniklá v Žatecku. Vz Blk. Kfsk. 599.

379167   Vraný Svazek: 7 Strana: 1049
Vraný. Cf. Mkl. Etym. 395. a. Klisna srstí vraná. Wtr. — V. Jos., 1829.—1870., hudeb. Vz Srb 169., 125.

379168   Vraný Svazek: 8 Strana: 0475
Vraný. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 34.

379169   Vraný Svazek: 10 Strana: 0491
Vraný Vojt. Dr., spis., 1836. —1892. Vz Nár. list. 1902. 203. 3.

379170   Vraný, vranný Svazek: 4 Strana: 0807
Vraný, vranný; zastar. vran, a, o; od vraní., corvus. Schl. V. = černý, vraní barvy, rabenschwarz. V MV. nepravá glossa. Pa. V. barva, V., smůla. Kom., vlasy, Hlas., kůň (vraník). D., Vrat. V. barva jest černosť uhlová s leskem. Rostl. Tvoj koník vranný, ostrokovaný, pokopal by ma podkovičkami. Sl. ps. Tč. Dala sem ti pérko jako galanovi, tys ho dal do hrantu vranému koňovi; A já ti to dovedu, že si pro tě dojedu čtyrma koňma vranejma jako zeman ze mlejna; Kerého mně dáte? Teho-li vraného (koně) lebo teho hlinku? Sš. P. 222., 269., 579. (Tč. ). Vrané (černé) mraky. Kká. Td. 5. Pro mne toliko noc vraná. Nár. bibl. V. 33. — V., ves u Zbraslavi. Pk. III. 87. — V., ého, m., osob. jm.

379171   Vranžeti Svazek: 4 Strana: 0807
Vranžeti = vrangati. Na Mor. Šd.

379172   Vráp Svazek: 4 Strana: 0807
Vráp, u, m., vrápa, y, f. = skrčení kůže n. jakéhokoliv svrchku, die Runzel der Haut usw. Kůže starce vysychá, po ztrátě své pružnosti dostává vrásky a vrápy. Krok. II. 529.

379173   Vrap Svazek: 7 Strana: 1049
Vrap. Cf. Mkl. Etym. 395 b — V. = záhyb, Falte, vrápy = náběry. Ručník (ša- tek) na vrapy posbíraný. Mor. Brt. D. 286., NZ II. 25.

379174   Vráp Svazek: 8 Strana: 0475
Vráp, u, m., vrápa. v, f. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 34., Mus. 1893. 460.

379175   Vrápatý Svazek: 4 Strana: 0807
Vrápatý = vráskatý, řasnatý, záhyb- natý, gefaltet, runzelig. Nz.

379176   Vrápavosť Svazek: 8 Strana: 0475
Vrápavosť. V. pohoří. Mus. 1893. 460.

379177   Vrápavý Svazek: 8 Strana: 0475
Vrápavý. V. pohoří. Mus. 1893. 459.

379178   Vrapčiť (vrabčiť) sa Svazek: 10 Strana: 0491
Vrapčiť (vrabčiť) sa = ženiti se. Phľd. XXIV. 605.

379179   Vrápek Svazek: 4 Strana: 0807
Vrápek, pka, m., limnochares, pavouk. Krok. II. 249.

379180   Vrápenec Svazek: 4 Strana: 0807
Vrápenec, nce, m., die Hufeisennase, rhi- nolophus, ssavec (netopýr). V. podkovní, menší, trojzejkový, podobný, pahrbečný, hed- vábný, larevnatý, obecný, potvorný. Krok. Cf. S. N. Frč. 395. Schd. II. 393. — V. = druh plžů. Krok.

379181   Vrápenec Svazek: 7 Strana: 1049
Vrápenec. Cf. Brm. I. 335.

379182   Vrápenec Svazek: 10 Strana: 0491
Vrápenec, nce, m., rhinolophus, rod ne- topýrů. Vz Ott. XXI. 660.

379183   Vrápený Svazek: 7 Strana: 1049
Vrápený, vrapovaný; -en, a, o = nabí- raný. Vz Vráp (dod.). Mor. Brt. D. 286.

379184   Vrapice, Rapice Svazek: 4 Strana: 0807
Vrapice, Rapice, dle Budějovice, ves u Buštěhradu. Vz S. N., Tk. V. 173.

379185   Vrapka Svazek: 4 Strana: 0807
Vrapka, y, f., zastr. = houf, množství, počet, Haufen, m. Hus. V. lidí. Dch.

379186   Vrapkočka Svazek: 7 Strana: 1049
Vrapkočka, y, m., os. jm. Wtr. Obr. 87.

379187   Vrápnatý Svazek: 4 Strana: 0807
Vrápnatý = plný vrápů.

379188   Vrapolist Svazek: 4 Strana: 0807
Vrapolist, u, m., rytidophyllum, das Faltenblatt. V. vroubkovaný, r. crenulatum. Rstp. 977.

379189   Vraponitec Svazek: 4 Strana: 0807
Vraponitec, tce, m., rytiphlaea, der Run- zelfaden. V. barvířský, r. tinctoria. Vz Rstp. 1868.

379190   Vrapoun Svazek: 4 Strana: 0807
Vrapoun, a, m., plectorhynchus, ryba. Krok.

379191   Vrapovaný Svazek: 4 Strana: 0807
Vrapovaný; -án, a, o = faldovaný, sklá- daný, nabíraný. V. punčochy, boty, čižmy, sukně. V již. Mor. Šd., Vck.

379192   Vrápovka Svazek: 4 Strana: 0808
Vrápovka, y, f. V. mřížovaná, cancella- ria cancellata, měkkýš. Vz Frč. 240.

379193   Vrápuch Svazek: 4 Strana: 0808
Vrápuch, a, m., sanella, plž. Krok.

379194   Vrapule Svazek: 4 Strana: 0808
Vrapule, e, f., sepidium, hmyz. Krok. II. 254.

379195   Vrapýš Svazek: 4 Strana: 0808
Vrapýš, e, m., amphisbaena, had. Krok. I. c. 129.

379196   Vrásčiti Svazek: 8 Strana: 0475
Vrásčiti, il, en, ení, runzeln. Sterz. II. 873.

379197   Vrásčitý Svazek: 4 Strana: 0808
Vrásčitý, runzelig. V. čelo, skráň, stařík. Tč., Dch., Vrch.

379198   Vrásek Svazek: 4 Strana: 0808
Vrásek, sku, m., zastr., obyč. vráska, y, f. = svrasklina, die Runzel, Falte. — V. čela. V. Obličej vráskami se potahuje. Kom. Stařecí věk vrásky přináší. Kom. Vrásky na tváři. Har. II. 59. Vrásky na starém čele v potu plavaly. Šml. Do Nydrlandu pro vybílení svých vrásek jezdí. Ler. Čelo vráskami popjaté. Šml. Aby ji vzal on sobě slavnú cierkev nemající poskvrny ani vrásky t. j. všednieho hřiecha. Hus II. 38. Čelo vráskami zorané. Troj. Vrásky míti. D. — V. Mze (zvířecí), Hautrunzel. V. — V. sukně = záhyb, v obec. ml. fald, Falte, f. V. — V. v knize = oslovské ucho, Eselsohr, n. Rohn. — V. = vada, Fleck, Narbe, Macke!. Beze vší úhony a vrásky. V. — Br.. Lom. Vz S. N.

379199   Vrásek Svazek: 7 Strana: 1049
Vrásek. Cf. Mkl. Etym. 396. a., List. fil. XV. 163. Skladač vrásek na čele, corruga- tor supercilii. Kdo má bez vrásek široké čelo, nemá studu. Výb. I. 957. Vrásky s obličeje prý ztratí, kdo si je potře ka- pouním sádlem a bílkem z vejce a ráno mlékem umyje. Us. Kšť.

379200   Vrásek Svazek: 8 Strana: 0475
Vrásek. Vráska, gt. pl. vrásk, nč. vrásek. Gb. H. ml. I. 165.

379201   Vrasenka Svazek: 9 Strana: 0377
Vrasenka, ?, f., patula, měkkýš. V. ma- linká, p. pygmaea, okrouhlá, rotundata, orlo- jovitá, solaria, pomezní, ruderata, skalní, rupestris. Vz Ulič. 40. nn. Vřask, u, m., vz Třas k.

379202   Vráska Svazek: 4 Strana: 0808
Vráska, vz Vrásek.

379203   Vráska Svazek: 9 Strana: 0377
Vráska, gt. pl. vrásk, nč. vrásek. Gb. H. ml. III. 1. 180.

379204   Vráskal Svazek: 4 Strana: 0808
Vráskal, a, m., complista, zastr. Ruk. vodň.

379205   Vráskatěti Svazek: 4 Strana: 0808
Vráskatěti, -ějí, ěl, ění; zvráskatěti = vraštiti se. Vz Vráskati. Ros., Jg.

379206   Vráskati Svazek: 4 Strana: 0808
Vráskati, vráskávati; vraštiti, il, ěn, ění; vraskovati = vrásky dělati, runzeln, falten. — co: čelo, D., Ros. Nevrašč sě ani tvé tváři. BO. — se = vrásky dostávati, run- zelig werden, Runzeln bekommen. Mým dobrodiním velmi málo mládenec smyslí a proto málo se vraští. Jel. Enc. m. 14. Vraští se hrdlo, Jel., tvář, Hus., čelo. Us. — se čím. Čelo se mu starostmi vraští, Us., zá- rmutkem. Kom.

379207   Vráskati Svazek: 7 Strana: 1049
Vráskati. Cf. Mkl. Etym. XV. 163.

379208   Vráskati se Svazek: 9 Strana: 0377
Vráskati se. Kože se vráská. Št. Bes. 74.

379209   Vráskatiti Svazek: 4 Strana: 0808
Vráskatiti, il, ěn, ění, svráskatiti, zvrás- katiti, runzeln. — co. Nej.

379210   Vráskatý Svazek: 4 Strana: 0808
Vráskatý, runzelfaltig, runzelig. Rst. 516.

379211   Vráskavěti Svazek: 7 Strana: 1049
Vráskavěti, ěl, ění = vráskatěti. Orl. III 194.

379212   Vráskavosť Svazek: 4 Strana: 0808
Vráskavosť, i, f., die Runzeligkeit. Us.

379213   Vráskavý Svazek: 4 Strana: 0808
Vráskavý = plný vrásek, runzelig, voll Runzeln. Zlob.

379214   Vráskočelý Svazek: 4 Strana: 0808
Vráskočelý, mit runzeliger Stirn. V. kniet. Pl.

379215   Vráskočelý Svazek: 9 Strana: 0377
Vráskočelý. Vz. Lalokonosee, Vrtar Vrata. Věděl, že u Olivy nesmí padnouti
do vrat (prudce něčeho žádati). Sml. X. 21.

379216   Vráskokrový Svazek: 8 Strana: 0475
Vráskokrový blyskáček, brouk. Klim. 340.

379217   Vraskoň Svazek: 4 Strana: 0808
Vraskoň, ě, m., acioa, die Acioa, rostl. V. sladký, a. guianensis. Rstp. 470.

379218   Vraskosenka, y Svazek: 4 Strana: 0808
Vraskosenka, y, f., fabiana. Rostl. II. a. 77.

379219   Vráskoštítý Svazek: 8 Strana: 0475
Vráskoštítý dřevohlod. brouk. Vz Klim. 323.

379220   Vraskoun Svazek: 4 Strana: 0808
Vraskoun, u, m., alyxia, die Alyxie, rostl. V. hvězdnatý, a. stellata. Vz Rstp. 1068.

379221   Vráskov Svazek: 4 Strana: 0808
Vráskov, a, m., Raškov, něm. Nikles, ves u Šumberka. Tč.

379222   Vraskovaný Svazek: 7 Strana: 1049
Vraskovaný, gerunzelt, gefaltet. Jemně, příčně, nepravidelně, na pokraji v. Kk. Br. 23., 24., 40.

379223   Vráskovatění Svazek: 4 Strana: 0808
Vráskovatění, n., das Runzeligwerden, die Runzelung.

379224   Vráskovatěti Svazek: 4 Strana: 0808
Vráskovatěti, -ějí, ěl, ění = vraštiti se. Vz Vráskati.

379225   Vraskovati Svazek: 7 Strana: 1049
Vraskovati, vz Vráskati.

379226   Vráskovatiti Svazek: 4 Strana: 0808
Vráskovatiti, il, ěn, ění, runzeln. Jg.

379227   Vráskovatosť, vráskovitosť Svazek: 4 Strana: 0808
Vráskovatosť, vráskovitosť, i, f., die Runzelung. Runzeligkeit.

379228   Vráskovatý, -kovitý Svazek: 4 Strana: 0808
Vráskovatý, -kovitý = vráskavý. Mus. I. b. 60.

379229   Vráskovitě Svazek: 7 Strana: 1049
Vráskovitě, runzelig. V. vyhlubený. Kk. Br. 37.

379230   Vráskovník Svazek: 8 Strana: 0475
Vráskovník, u, m. = zubák, zoubkovník, Zahnhobel, in. Ott. XL 418.

379231   Vraský Svazek: 4 Strana: 0808
Vraský = svraštělý.

379232   Vraslav Svazek: 4 Strana: 0808
Vraslav = Vratislav. Bž. 48.

379233   Vraspír Svazek: 4 Strana: 0808
Vraspír, a, m. = os. jm. Vck.

379234   Vrásť Svazek: 7 Strana: 1049
Vrásť = vrůsti. Slov. Loos.

379235   Vrástať Svazek: 7 Strana: 1049
Vrástať = vrůstati. Slov. Zátur.

379236   Vrastvie, vrastvo Svazek: 4 Strana: 0808
Vrastvie, vrastvo, a, n. = nepřátelství. Poslednie budi jeho vrastvo = vrahovo jed- nání, loupežení, zbojnictví. Rkk. 17. Obno- vichu vrastvie s Tataříny. Rkk. 49.

379237   Vrašek Svazek: 7 Strana: 1049
Vrašek, ška, m., vz Vratislav (dod.).

379238   Vraškov Svazek: 4 Strana: 0808
Vraškov, a, m., ves v Litomř. Vz Blk. Kfsk. 1453.

379239   Vrašov Svazek: 4 Strana: 0808
Vrašov, a, m., ves. Vz Blk. Kfsk. 1453.

379240   Vrašovice Svazek: 4 Strana: 0808
Vrašovice, dle Budějovice, místní jméno. Arch. V. 571.

379241   Vraštění Svazek: 4 Strana: 0808
Vraštění, n., vz Vraštěti, das Runzeln.

379242   Vraštěti Svazek: 4 Strana: 0808
Vraštěti, ějí, ěl, ění = vrásky dostávati, runzelig werden. — komu. Hlava mu vraští. Us. — na koho. Co na mě vraštíš (čelo stahuješ, se mračíš)? Na Ostrav. Tč.

379243   Vraštěti Svazek: 7 Strana: 1397
Vraštěti. Proč vraštíš? Chč. m. s. III. 38

379244   1. Vraštil Svazek: 4 Strana: 0808
1. Vraštil, a, m., der Fälter, Narben- macher; der Hirnfalter, Trübblickende. Dch. — V., osob. jm., Šd., Blk. Kfsk. 1262.

379245   2. Vraštil Svazek: 4 Strana: 0808
2. Vraštil, a, m., Wraschtil, samota u Nové Paky. PL.

379246   Vraštiti Svazek: 4 Strana: 0808
Vraštiti, vz Vráskati.

379247   Vrat Svazek: 4 Strana: 0808
Vrat, u, m. = vracení se, die Rückkehr. L. Na vratách = na zpátečním pochodu, der Rückmarsch Zlob., Šm. Bod vratu, der Rück- kehrpunkt. Šln. I. 67. — V. = ruční vrátek, v horn., die Haspel; vrat koňský, žentour, der Göpel, Pferdegöpel, das Kehrrad; těžný konský v.; námořný koňský v.; v. parní (vrátek), der Dampfgöpel; v. vodní, der Wassergöpel, Hr., brzdný, die Bremshaspel, der Bremsgöpel; vzdušní, die Lufthaspel. Bc. — V., Wrat, ves u Malé Skalice. PL. Vz Blk. Kfsk. 803., 844.

379248   Vrať Svazek: 4 Strana: 0808
Vrať, i, f., hud. nástroj. Samku na vrať dudej. Kol. ván. 231.

379249   Vrať se zase Svazek: 4 Strana: 0812
Vrať se zase = zasevratec, vratič, rostl. Vz Vratič.

379250   Vrata Svazek: 4 Strana: 0808
Vrata (na Slov. a Mor.: vráta), gt. vrat; vrátka, tek, vratečka, eček, pl., n. Vz Játra. V již. Čech. vráta, gt. vrát, do vrát. Kts. V. od vrt (vrt-ěti), r v ra, vz r. Cf. Gb. Hl. 147. V. = sbitá prkna k zavírání, křídla, Thorflügel, m. U vrat brány. Br. Brána má své zavření, vrata, závory a hře- beny. Kom. Části vrat: běhoun, meče, chla- pačka, sova, klepáč. Vz Vrateň. U Nivnice. Kch. Zavři vrata. Šd. Má hubu pořád roz- klábanu jako vrata (pořád hubuje). Mor. Šd. Otvíráš hubu jako vrata. Šd. Deš sem bela malý děvče, tó maló děvečkó, dívali se na mne chlapci skrz vrata dírečkó, a včil sem se vdala, včil se na mne nedívajó celéma vra- tama. Brt. P. 106. Vyšla přede vrata, chyčila (chytila) se plota; Na člupečku sedávala: Poďte chlapci k nám, naše vrata nevrzají, já je zalévám. Sš. P. 497., 632. (Tč. ). Odpro- vázelji za vrata, tam ji dával cukrata. Slez. ps. Šd V. kamenem založiti (aby se neza- vírala). Us. Ty hledíš na to jako na nová v. Us. Šd., Tč. Dívá se jak na nová v. Us. Vck. Čudoval sa ako teľa na nové v. Dbš. Pov. II. 83. Na všecko ústa otvírá jako kráva na nová vrata. Hu tele na nová vrata. Prov. Dvojná v. Aqu. — V. = dvéře velké u domu, das Thor, die Pforte. Zadní v., v. kostelní, V., u stodoly n. stodolní, zahradní, Us., do dvora, D., posuvná, Schubthor. Šp. Veliká v. hradu pražského. Vz Dal. 41. V. římská a řecká, vz Vlšk. 67., 76., 87. V. otevříti. V. Vrata zůstanou otevřena. D. Otvírejte nám vrata, nesem milého brata; Jak k nebe- ským vratům přišly, na ty vrata zabuřily; Otevři mně nebes vrata, když dokonám pouť života; Vrata votevřený, mečem založený. Sš. P. 20., 24., 57., 731. (Tč. ). Kterak jemu ten čtvrtek před květnú nedělí přede dnem u domu práh, okno a v. čáry polili. NB. Tč. 248. Jeho Milosť téměř od svých nás vrat odstrčila. Pal. Dj. IV. 1. 160. Mají se postaviti u vratech králových na hradě. Arch. II. 495. Budou tedy v. pravdy a mi- losti boží do kořán pro všechny lidi ote- vřena. Sš. J. 37. Neb na kohož spadne ztráta: Zavři před ním, dějí, vrata. Alx. V. v. 342. (HP. 9. ). Host, který v tvých vratech jest. Hus I. 118. Nešlehej v cizí v. prutem, aby neprali do tvých sochorem. Šd. Suď se, suď, ale k smíření vrátek nezavírej. Šd. Trpě- livosť železná vrata probíjí. Tč. Pěkné slovo železná v. otvírá. Hkš., Bda. Nekoukej na v., ale za ně (hleď, abys od zadu k úrazu nepřišel). Lb. Zanechal sobě v.; Zanechal sobě kozích vrátek; Nemohl najít kozích vrátek, Sš.; Umíť on najíti kozích vrátec (vz Vratce), kudy by vyklouzl (o opatrném). C. Vz Dvéře. Slov. let. IV. 203. — V. v jezu, das Schleussenthor. Vz Podlaha. Nz., Šp. — V. = vrátnice, porta, vena portarum. Nz. lk. — V., Brod, ves u Budějovic. PL. — V. kamenná, ves zaniklá u Prahy. Vz Blk. Kfsk. 944.

379251   Vrata Svazek: 7 Strana: 1049
Vrata. Cf. Wtr. Obr. 535., D. Lhrg. 194. Hledí jak na v. ve skale. Slez VSlz. I. 38. Patý za v., pátý za v. (napodobení mlácení v paternici). Zlinsky. Brt. Slepá trefila do vrat (náhodou se věc zdařila). Us. Kšť. — V. u stavidel opírací, točivá, vytahovací, zdvihací, horní a dolejší. NA. IV. 255., 256. — V. jaterní, porta hepatis, plic, p. pulmo- num. — V., y, f., os. jm. D. ol. VII. 423.

379252   Vrata Svazek: 8 Strana: 0475
Vrata. O pův. cf. Gb. H; ml. I. 34., 79. - V. = otvor. Kdo odvalí nám kámen od vrat hrobu? Ev. olom. 77. Marc. 16. 13. (Mnč.).

379253   Vrata Svazek: 10 Strana: 0491
Vrata: bedněná, dvojitá, jednoduchá, mřížová, náplňková, posuvná. Vz KP. IX. 319. nn.

379254   Vrata Svazek: 10 Strana: 0677
Vrata. Úprava vrat. Vz KP. XI. 376. V. jezová. Vz Čes. 1. XV. 226.

379255   Vrátar Svazek: 4 Strana: 0809
Vrátar, a, m. = vrátný. Na Slov.

379256   Vrátati Svazek: 4 Strana: 0809
Vrátati, einrechnen. Na Slov. Dbš.

379257   Vrátce Svazek: 4 Strana: 0809
Vrátce, tec, n., pl, vrátka, kleines Thor. MV. Kozích vrátec hledati, vyhledávati = tajiti se. V. Nemohl kozích vrátec najíti. Sš. Vz Vrata (ku konci), Vtipný. — V., samota u Maršovic.

379258   Vrátce Svazek: 7 Strana: 1049
Vrátce zlatá. Sv. ruk. 63.

379259   Vrátce Svazek: 10 Strana: 0491
Vrátce, e, n., porticus. Ev. olom. 35. 72.

379260   Vratec Svazek: 4 Strana: 0809
Vratec, tce, m., hora u Stodůlek. Tk. II. 273.

379261   Vratec Svazek: 7 Strana: 1049
Vratec, tce, m., herba s. Mariae, Atha- nasia. Byl. 15. stol.

379262   Vratec Svazek: 8 Strana: 0475
Vratec, tce, m., vratič, anathasia, rostl 1440. Mus. fil. 1896. 262.

379263   Vratec Svazek: 10 Strana: 0491
Vratec = ? Že mu připomínal, ale kožich vratec sobě ponechal. Z reg. obec. J. Hradce r. 1614. Wtr.

379264   Vrateč Svazek: 4 Strana: 0809
Vrateč, vz Vratič.

379265   Vrátečka Svazek: 4 Strana: 0809
Vrátečka, pl., n., malá vrata, das Thür- chen. Us. — V., y, f. = vratič, tanacetum vulgare. Na mor. Valaš. Vck. Vz Vrátečník, Vratička.

379266   Vrátečník Svazek: 4 Strana: 0809
Vrátečník, u, m. = vratič, tanacetum, Rainfarn, m. Vz Vrátečka, Vratička. Nz lk. — V. = ratolesť vinná plodná, ein fruchtbarer Rebschoss. D.

379267   Vratejna Svazek: 8 Strana: 0475
Vratejna m. rátej na (místy). Čern. Př. 48.

379268   Vrátek Svazek: 4 Strana: 0809
Vrátek, tku, m. = krček (vrat = krk). Kat. 743. — V., vz Vrat. — V., vz Vrátký.

379269   Vratek Svazek: 7 Strana: 1049
Vratek, tka, m., vz Vratislav (dod.).

379270   Vrátek Svazek: 8 Strana: 0475
Vrátek, tku, m. V. (kotouč) s brzdidlem na nejvyšším bodu svážné (v dolech). Ott. XI. 601. b.

379271   Vratěk Svazek: 9 Strana: 0378
Vratěk, ťka, m. = Vratislav. Vých. Čech. Čes. 1. X. 62. Vratislav, ě, později také -i. Do Vrati- slavě: Tk., Pal. Pam. 82., Har. J. 17., Dač. I. 37., 232., Arch. XVIII. 12. (r. 1598. ). Do Vratislavi: Č. (Mus. 1871. 373., 367. ), Holic. 128., Pal. Děj. II. 1. 470.; III. 1. 56., 290., 313., 435; III. 2. 79.; IV. 1. 107., 298., 308., 318., 368., 406., 407., 419., 421.; IV. 2. 245., | 510., 523., 534.; V. 1. 63.. 84., 98., 346., 378.; V. 2. 81., 87·, 185., 187., 188., 417.; Pal. Záp. I. 113, 185.; Jrsk. Den. 6., 151., 154., 167., 168. — V. z Mitrovic Václ., 1576. až 1635. Vz Flš. Písm. I. 383. Vratislavsko či Mýtsko (Vysoké Mýto). Vz Pal. Děj. I. 2. 245. Vrátka, pl., n. = poklopec ? kalhot. Těšín.
Věst. op. 1895. 21.

379272   Vrateň Svazek: 4 Strana: 0809
Vrateň, tně, f. = vrato, vrata, der Thor- flügel D., Šp., Rgl., Bž. 229., Psčk. V. = polovice vrat, křídlo vrat. Dvéře jsou otevřeny jako v. U Bydž. Nk. Ve vratech vratně se pnuly. Kká. Td. 192.

379273   Vraten Svazek: 7 Strana: 1049
Vraten, a, m., vz Vratislav (dod.).

379274   Vratena Svazek: 4 Strana: 0809
Vratena, y, f, osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

379275   Vratena Svazek: 7 Strana: 1049
Vratena, y, f., vz Vratislava.

379276   Vrátění, n Svazek: 4 Strana: 0809
Vrátění, n. = vrácení. Na Slov.

379277   Vratěnín Svazek: 4 Strana: 0809
Vratěnín, a, m., Vrátený, něm. Fratting, městečko ve Znojemsku.

379278   Vratenská Svazek: 4 Strana: 0809
Vratenská župa. Tk. I. 77.

379279   Vrátenství Svazek: 4 Strana: 0809
Vrátenství, n., der Thorwächterdienst. D.

379280   Vratenství Svazek: 7 Strana: 1049
Vratenství. Pam. Velvar 332.

379281   Vrátený Svazek: 4 Strana: 0809
Vrátený, vz Vratěnín.

379282   Vrátěný Svazek: 4 Strana: 0809
Vrátěný; -en, a, o = vrácený. Na Slov. Sl let. I. 20.

379283   Vrátice Svazek: 4 Strana: 0809
Vrátice, e, f. = tenké prkno na šalování při dělání rákosového stropu. Us.

379284   Vrátice Svazek: 7 Strana: 1049
Vrátice. Cf. Kram. Slov.

379285   Vratič Svazek: 7 Strana: 1049
Vratič, dle Mkl. Etym. 395. b. lépe vrátyč. V. anatasia, m. athanasia. 14. stol. V., tanacetum. Odb. path. III. 743, Mlr. 104. Vezmi s sehou v. (brzy se vrať). Uls.

379286   Vratič Svazek: 8 Strana: 0475
Vratič, e, m. Cf. předcház. Vratec.

379287   Vratič Svazek: 10 Strana: 0491
Vratič. Zapomněl na v-če (se vrátiť). Hruš. 159. — V. rostl. Vz Žluťuch.

379288   Vratič Svazek: 10 Strana: 0677
Vratič, e, m., tanacetum, rostl. Vz Ott. XXV. 69.

379289   Vratič, vratyč Svazek: 4 Strana: 0809
Vratič, vratyč, e, f., vratička, y, f., rostl., Rainfarn, m., tanacetum, das Wurmkraut, Jg., Rstp. 909; vratička dle Rstp. 1775. botry- chium, die Mondraute. V. od vracení, že k dávení dávali to koření. Ja. V. obecná. Jg. Cf. Kk. 165., Čl. Kv. 192., Slb. 448., Schd. II. 283. Kaše z v-če. Kuchař. kn. ze 16. stol.

379290   Vratička Svazek: 4 Strana: 0809
Vratička, y, f., botrychium. V. trojitá, b. ternatura, obecná, b. lunaria, heřmánko- listá, b. matricariaefolium. Čl. Kv. 76., FB. 3., Slb. 87., S. N., Sbtk. 52., 325. -326. — V. = vrátečník, vratič. Kdo na cesty na- stupuje a vratičku (vratič) si utrhne, domu se vrátí. Mus.

379291   Vratička Svazek: 7 Strana: 1049
Vratička, botrychium, kapradina. Cf. Ott. IV. 468, Ves. IV. 170., Mllr. 75., 104.

379292   Vrátička Svazek: 8 Strana: 0475
Vrátička, y, f., tanacetum vulgäre, také vrátka. Léčení' jí vz v Vck. Val. L 159. Cf. Vratyč.

379293   Vratičkovice Svazek: 4 Strana: 0809
Vratičkovice, vz Vračkovice, Blk. Kfsk.

379294   Vratičkovitý Svazek: 7 Strana: 1049
Vratičkovitý. V. kapradiny, ophioglos- seae. Ves. IV. 169.

379295   Vratičový Svazek: 4 Strana: 0809
Vratičový, Rainfarren-. V. voda, Čern., semeno. Ja. Vz Vratič.

379296   Vratidlo Svazek: 4 Strana: 0809
Vratidlo, a, n. = válec stavu tkadlcov- ského, na kterém osnova jest navinuta, der Spann-, Webebaum. V. V. osnovní n. horní, Ober-, dolení n. spodní, Unterbaum, zadní, Zettel-, Kettenbaum. Vz Tkadlcovství. MV. Plátno na v. navinouti. D. Jiné jest v. prsní, na. které se tkadlec při díle podpírá. D. — V. = kolo na hřídeli, točidlo, das Wellrad. Stojaté v., zdvihák, stožár, klanýř, die Winde. Nz. — V., das Flechtband. Samson k Dalile: Kdybys sedm vlasů hlavy mé k v-dlu při- vila. Kn. soudců 16. 13. — Vezmi s sebou v. (vrať, se brzo); Zapomněl s sebou vzíti v. (nevrací se); Nemůže v. najíti (k odchodu se vypraviti). Jg., Č. Vz Vracov. Cf. KP. II. 23., 24.

379297   Vratidlo Svazek: 7 Strana: 1049
Vratidlo. Cf. Schd. I. 61., Včř. Z. II. 52. V. secího stroje. Pul.

379298   Vratidýlko Svazek: 8 Strana: 0475
Vratidýlko, a. n. = prsní vratidlo stavu tkadlcov. Vz Prsník, NZ. IV. 38.

379299   Vratík Svazek: 7 Strana: 1049
Vratík, a, m., vz Vratislav.

379300   Vratiklas Svazek: 4 Strana: 0809
Vratiklas, u, m., stachytarpheta. V. ja- maický, s. jamaicensis. Vz Rstp. 1201.

379301   Vratikov Svazek: 4 Strana: 0809
Vratikov, Vratkov, a, m., ves u Boskovic na Mor. — V., Frattigsdorf, ves v Dol. Ra- kousích. Šb.

379302   Vrátil Svazek: 4 Strana: 0809
Vrátil, a, m. Pamatuj na V-la (brzo se vrať). Us. Hrt. Cf. Vratidlo.

379303   Vrátilec Svazek: 4 Strana: 0809
Vrátilec, lce. m. = vrátilý. Kram. exc.

379304   Vrátilý Svazek: 4 Strana: 0809
Vrátilý = kdo se vrátil, der zurückge- kehrte. Hist. schol.

379305   Vratimir Svazek: 4 Strana: 0809
Vratimir, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

379306   Vratipeň Svazek: 8 Strana: 0475
Vratipeň k napětí dolení obruby vrati- plachty, Geip, m. Sterz. I. 1038.

379307   Vratiplachetní Svazek: 8 Strana: 0475
Vratiplachetní stožár, Besa(h)nmast, m. Sterz. 456. a.

379308   Vratiplachta Svazek: 4 Strana: 0809
Vratiplachta, y, f. V. hlavní, Gross- gaffelsegel, přední, Vorgaffelsegel, zadní. Kpk.

379309   Vratiplachtový Svazek: 8 Strana: 0475
Vratiplachtový. V. bidlo, Besa(h)nbaum, vratička, -brasse, stožár, -mast, Sterz. 1.456., závěsník. Geichel, n. Ib. 1037.

379310   Vratipňový Svazek: 8 Strana: 0475
Vratipňový. V. závěsník (lana), Dirk, in. Sterz. I. 681. a.

379311   Vratiprst, u Svazek: 4 Strana: 0809
Vratiprst, u, m., digitus versatilis, die Wendezehe, u ptáků. Rk.

379312   Vratiprstec Svazek: 4 Strana: 0809
Vratiprstec, stce, m. = vratiprstý pták, der Wendezeher. Rk.

379313   Vratiprstý Svazek: 4 Strana: 0809
Vratiprstý, vz Vratiprst a Vratiprstec. Rk.

379314   Vratiráhno Svazek: 8 Strana: 0475
Vratiráhno, a, n., Besa(h)ngafťel. Sterz. I. 456. a. V. návětrné, Luvbaum. Ib. II. 253.

379315   Vratirej Svazek: 8 Strana: 0475
Vratirej, e, m., vz předcház. Vratiráhno. Sterz. I. 456. a.

379316   2. Vratisla Svazek: 4 Strana: 0809
2. Vratislav, a, m., pl. V-vové. Bž. 67. — V., a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Dal. 262 43., 80. —90., 78., 79., 130., S. N., Tk. I. 629., II. 553., III. 663., IV. 745., V. 263. V. z Mitrovic, spisov., †1635. Vz Sb. H. 1. 307., Tf. H. 1. 74., Jir. H. 1. II. 333. — V. Jan Václ. a V. Max. v 17. stol. Vz Jir. H. 1. II. 333. — O V-vech po bitvě na Bílé hoře vz Blk. Kfsk. 1453., 1454.

379317   1. Vratislav Svazek: 4 Strana: 0809
1. Vratislav, i n. ě, f. Gt. V-vi, Pal. Rdh. I. 30. Cf. Boleslav, Chrudim a p. (Gt. V-vě, Skl. I. 326., Faukner, Gb. v Listech filol. 1882. 124. ). Nedobře: Vratislava, y, V.; ve Slezsku: Vraclav, i, Břeclava, y, mě. ve Slezsku, Breslau. Vz S. N., Tk. I. 629., V. 107., 129. Před V-vem se položichu. Dal. 138. Věru bědná to náhrada za odstup V-vě a vůbec celého Slezska. Ddk. II. 178. — V., župní hrad v Chrud. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1154. — V., Vraclav, ves u Vys. Mýta.

379318   1. Vratislav Svazek: 7 Strana: 1049
1. Vratislav. Z V-vě. Bart. 259., Výb. II. 772., Arch. VII. 210., 144., 553., X. 110., Km. 1886. 27., Mus. 1891. 59. (z r. 1651.), Kar. 61. Z V-vi. Arch. VII. 126., 130., Výb. II. 838., 849. V., ě (i). D. Lhrg. 185. V. hrad slavný záhubou Vršovců r. 1108. byl asi hodinu od Vys. Mýta k západu. Vz Pal. Rdh. II. 171.

379319   2. Vratislav Svazek: 7 Strana: 1049
2. Vratislav, skráceně : Vracek, Vracen, Vrašek, Vratek, Vraten, Vratík, Vratiš, Vratoch. Mus. 1889. 161. — V. z Mitrovic cf. Pyp. K. II. 360., 379., Tf. Mtc. 117., Mus. 1886. 653. — V. A. H. Cf. Bačk. Písm. 1. 933.

379320   Vratislav Svazek: 7 Strana: 1397
Vratislav. Do V-vi jeti. Arch. XII. 17., Půh. V. 213. (r. 1490), 223. Cf. násl.

379321   1. Vratislav Svazek: 8 Strana: 0475
1. Vratislav, mě. Do Vratislavě: L. po- síl, (r. 1568.) I. 23., 47., (1566.) II. 22., Kat. z Žer I. 5., 6., 68., 77., 78., 81., 83., 84. a j., List. fil. 1895. 320., Tk. X. 121. Do Vrati- slavi: L. posil. II. 67. (r. 1566.). Kat, z Žer. I. 32.. List. fil. 1895. 321.

379322   2. Vratislav Svazek: 8 Strana: 0475
2. Vratislav, a, m. O pův. cf. Čern. Př. 25. Odvozeniny vz v Kotk. 34.

379323   Vratislav Svazek: 10 Strana: 0491
Vratislav. Z V-vě: 1629. Čes. 1. X. 474., Kar. 54., 61., Tk. XI., 48, 182., 214., XII. 142., Jrsk. VIII. 3. 500. Jel do V-vě. Arch. XXI. 309. Z V-vi. Zvon II. 598. (Jrsk. ), Tbz. II. 8 419.

379324   Vratislava Svazek: 4 Strana: 0810
Vratislava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128. Vz Vratislav, 1.

379325   Vratislava Svazek: 7 Strana: 1049
Vratislava: Vracka, Vratena, Vratka. Mus. 1889. 162.

379326   Vratislava Svazek: 7 Strana: 1397
Vratislava. Vz předch. Prešpork za dáv- neho času rozlične písaný bol, dokial do teraišej podoby prešiel: Vratislava, Brati- slava, Brecislava, Brecisburg, Brecburg, Pres- burg, Prešpork. Rd. Sl. III. 54.

379327   Vratislavan Svazek: 4 Strana: 0810
Vratislavan, a, m., pl. -né, der Breslauer.

379328   Vratislavice Svazek: 4 Strana: 0810
Vratislavice, dle Budějovice, též Zibři- dice, Seifersdorf, ves v Jablonsku v Čech. Vz S. N., Blk. Kfsk. 537., 794.

379329   Vratislavka Svazek: 4 Strana: 0810
Vratislavka, y, f., ves u Tišnovic na Mor. Tč.

379330   Vratislavsko Svazek: 4 Strana: 0810
Vratislavsko, a, n. = okolí Vratislavské. Pal. Dj. II. 2. 23.

379331   Vratislavský Svazek: 4 Strana: 0810
Vratislavský, Breslauer. Kapitula v. Pal. Dj. IV. 2. 98. Kníže Boleslav V-ský. Pal. Dj. II. 1. 406. — V. Dan. Vz Blk. Kfsk. 1454.

379332   Vratisluň Svazek: 4 Strana: 0810
Vratisluň, ě, f., crozophora, das Krebs- kraut. V. obecná, c. tinctoria. Vz Rstp. 1343., Schd. II. 277.

379333   Vratiš Svazek: 4 Strana: 0810
Vratiš, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

379334   Vratiš Svazek: 7 Strana: 1049
Vratiš, vz Vratislav 2. (dod.).

379335   Vratišov Svazek: 4 Strana: 0810
Vratišov, a, m., Wratischow, vsi a) u Na- dějkova, b) u Rynárce. Vz Blk. Kfsk. 155.

379336   Vratišovice Svazek: 4 Strana: 0810
Vratišovice, dle Budějovice, vz Vračo- vice. Bohunek z V-vic. Arch. III. 190.

379337   Vratišovy Svazek: 7 Strana: 1049
Vratišovy, pl., ves v prus. Slezsku nad Krnovem. Pk.

379338   Vratiště Svazek: 7 Strana: 1049
Vratiště, ě, n., Haspelstätte, f. Hrbk.

379339   Vrátiti Svazek: 4 Strana: 0810
Vrátiti, vrátím, vrať, vrátě (íc), il, cen, ení; vraceti, ejí, cej, ceje (íc), el, en, ení; vracovati, vracívati, vracovávati. Jg. Vraceti, ne: vráceti, ale vrátiti, a ne: vratiti; tato slovesa činí výminku. Ostatní slovesa na -íti a -eti mají a to před -iti krátkou, před -eti dlouhou samohlásku n. dvojhlásku: stře- liti — stříleti, valiti — váleti, pustiti — pouštěti. Šm. V. od vrt (vrtěti). Gb. Hl. 147. Vracovati. Ž. wit. 77. 39. — V. = zpět otočiti a protivný směr dáti, umwenden, zurückgehen lassen; zase dáti, zase v ruce uvésti, zurückgeben, zurückstellen; vrhnouti, blíti, speien, brechen, sich erbrechen; se = zpět jíti, zurück-, um-, wiederkehren. Jg. — abs. Co vlk chvátí, nerád vrátí. Prov. Po chvíli ho počalo nadúvať, až i počal vracať a aj to krýdelce vydal, čo ešte ako malý chlapec bol zjedol. Dbš. Pov. I. 370. A počátek ten abyste učinili vraco- vati, jakož ste počátek učinili bráti. Arch. V. 337. Znamenaje, kterak ohavno jest nevrátiti, když móž vrátiti. Hus I. 338. — co, koho. Proč ho vracuješ? Jg. V. peníze; V., svěřenou věc. Kom. Vlk co vezme a uchvátí, nerád toho zase vrátí. Prov. Dyž sem šel do nebe, Pámbů mne vrátil. Brt. P. 32. Plat v Dch. Křesťané posly zase v-li. Pass. 823. Má v. lichvu, to věz, zisk z poj- čených věcí. Hus II. 391. — čeho (správně: co). Fojt nenie povinovat mlynářovi tej hřivny vracovati; A což těch pernátuov dotýče, nenie povinovat jich vracovati. NB. Tč. 152., 282. A ty pane sousede, vrať mně mého housete. Sš. P. 729. — koho, se odkud (jak). V. někoho s cesty. Us. V. se z dalekých měst, Kom., z vojny. Dal. Vrať se milé vod Jevička, vrať mně klíče vod srdýčka. Sš. P. 315. Až se domů z vojny vrátím. Er.. P. 462. Stretne dakoľko chu- dobných ľudí, čo práve vtedy vracali sa z panského domov. Mt. S. I. 63. Vrátil se ze světa (domů). Us. Šd. Opat Vibald vrátil se z výpravy křižácké již 8. září; Nedávno vrátil se Vladislav vítězně z Italie, nyní vrací se jako vítěz z Uher. Ddk. III. 164., 257. (Tč. ). Lépe jest s cesty se vrátiti, nežli špatnou cestou do konce jíti. Na Slov. Tč. Bojím se, že se z vojny vrátí špatným člo- věkem. U Jič. Ltk. — co, se komu. Br. Letos ani setí se mi nevrátilo (z polí). Us. Šd. Starodávní časové už sa ně (= mně) nevrátíja. Brt. P. 78 Lebo mě se (= si) ty veź (vezmi), lebo mi věnec vrać; Hululu, hululu, ztratila košulu; kdo našel, nech vrátí našemu díťati; Lahko sa ti vráťá ty dary, Matušku; Jsi-li taková přadlena, napřeď mně do rána na všecka ta vřetena; stane-li se to, tedy ti zrak vrátím. Sš. P. 378., 508., 689., 767. (Tč. ). Chtěl-li sem, aby mi zase vrácen byl. NB. Tč. 152. Psal Vám, žádaje o ovce, abyste je človíčku nebožátku vrátili; Poněvadž jmenuješ, ktoť jsu vzeli, kaž sobe vrátiti a opraviti to, muožeš-li. Arch. II. 148., IV. 390. (Šd. ). Vrati mi koně, ať já je zase vraci; Vzal-li které peníze za od- hádku, ty jemu vrať zase; Měl mi nadbyt v. po mé ženě. Půh. I. 337., 387., II. 613. (Tč. ). Péči o něm měj! a cožkolivěk předáš, já když se vrátím, vrátím tobě (Luk. 10. 35. ); Že vracuje naději zúfalým. Hus II. 327., III. 122. (Tč. ). Vracěsta sě rozkošem. Rkk. Vrať sa, milý, zpoza vody, vrať mi klúče od slobody. Sl. ps. Vrať mi, mila, co je meho, ja ti vratim, co je tveho: vrať mi, mily, můj věneček, ja ti vratim prsteneček. Sš. P. 227. Vratiž mě mému mistru Jezu Kristovi. Pass. 24. (Hý. ). Jak do světa za- vandroval, Marjance sě něvracoval. Sš. P. 791. (Tč). Já mu to vrátím. Ros. Pakliby kdo něco k sobě přijal, musí to králi darmo v. Zř. F. I. A. XIX. Žadateli přílohu v. Přílohy žadateli se vracejí. Us. V. pomstu vrahům svým. Ž. wit. Deut. 41. — co, se kam (do čeho, k čemu, v co, nač): do Velehrada. Dal. Ale teraz už vďačne by sa bola vrátila do počestnej chudoby svojej, ale darmo. Dbš. Sl. pov. II. 36. Vrátil se k svým povahám. Kom. Více se ke mně nevracej. Lom. Čápové k hnízdu se vracejí. Ml. V. se v hospodu, Har.; obec v stav předešlý, Th., se v dědiny. Rkk. Vrať se domů. Us. Šd. Vrátiv se do Němec, shledal tam mnoho změněno; Povoleno, aby směli se v. do vlasti. Ddk. II. 300., 429. (Tč. ). Vrátili sú se do Galileje v své město Na- zaret; Vrátím se do domu svého, odkud sem vyšel! A vstavše v tu hodinu, v-li sú sě do Jeruzaléma (Luk. 24. ). Hus II. 23., 100., 139. (Tč. ). Na širé moře se v-li. Dch. V. se na své místo. Žer. Záp. II. 154. K věci se v. Dch. V-la se k matce. Er. P. 171. Vrať sa, šohaj, vrať sa ke mně, potěš smutné srdce ve mně. Sš. P. 392. Všickni opět se k zaměstnání svému vrátili. Sš. J. 35. Kto mě vrátí k mej radosti? Hr. rk. 157. Mohu se ku právu zase v. Půh. II. 350. Ale čaká, aby sě k ní vrátil. Hus II. 357. V dědiny vráti se byvšie blahosť. Anth. I. 11., Rkk. 9. Vyšiel na polovačku a toto je už tretí deň, co sa domov nič nevracia. Mt. S. I. 57. — čím. Krví v. (dáviti se). St. skl. A sen už mra krví vrací. Alx. V. v. 1758. (HP. 43. ). — se. Zpátkem, na zpátek se vrátiti; zase domu se v. V., Ž. wir. 103. 29. Vrať se zase (bylina, kokoška). Čern. Aby sě nevracievali. ZN. Nevracij sě. ZN. Jak z domu vyšel, ví, jak se vrátí, neví. Dch. Čím dálej zajdeš zlú cestu, víc sa vrácať musíš. Na Slov. Tč. Prešol den, prešol i druhý a on sa len nevracal. Dbš. Pov. I. 9. Ešte sa ten kameň vo vode obráti, ale moja mladosť nikdy sa nevráti; Chcel nechcel musel sa vrátiť. Mt. S. I. 9.. 60. (Šd. ). Odtud sě jest nebožtík nevrátil, ale nalezen jest dne šestého mrtvý. NB. Tč 93. Lid sem sobě potratil, sám sem se sotva vrátil. Sl. let. III. 38. Už se nevrátí = ze- mřel. Bdl. Jdeš-li nepravou cestou, poznaje to nemeškej se vrátiti. Kmp Č. 122. — se proč. Pro tu hanbu se nevrátichu; Hanbú se viec do Děvína nevrátichu. Dal. 39., 27. List komorníkovým kázáním v-la. Půh. II. 575. Pohoniču můj, vrać že se mi průň. Sš. P. 450. — se s kým. Domů se svými rejthary se vracoval. Dač. I. 185. Vrátil sa s ovcami na košiar ako nie ten (jako by to on nebyl). Dbš. Pov. I. 377. Vrať se se mnú k své radosti; A jedni sa se mnú vraťte a jedni mně pro ňu jeďte. Sš. P. 46., 83. (Tč). — se (kam) kdy (jak). Po chvíli se vrátil. Us Šafář se vracel v noci domů opilý. Us. Tč. Po skončených slav- nostech vrátil se král zase do Němec; Až od krále o půl noci bude se vraceti do stanu svého; V rouchu kajicném vrátil se k velikonocům do Polska; Ota vrátil se r. 1140. v nejlepších létech svých do vlasti. Ddk. 11. 153., 411., 434., III. 12. (Tč. ). Po takových pěstotách, prosbách a zámluvách apoštol opět vrací se k důvodům novým; An voják po bitvě sice domů se vrací. Sš. 11. 50. 142. (Hý. ). Po mnoha časích Mar- krabina milosť vrátila mi mé. Půh. I. 285. — se kudy kam. Jinou cestou do města se v-li. Troj. 486. Vrátili se Pavií, kolem Mi- lána přes jezero Komské a přes Alpy v pří- štím roce bídně domů. Ddk. IV. 10. Jinú cestú sě v-li do své krajiny. Bibl. 1425. — co zač. Za smrť věčný život. v. Kat. 3226. — se odkud proti komu. Člověk vrátil se s vozu svého proti tobě. Hus I. 399. — koho kde. Vrátili ho už na půl cestě (z půl cesty). Us. Šd. — co, se jak (odkud kam). Tvůj tatík vracel se z hospody za 50 kr. (neutrácel tam více než 50 kr. ). U Dobrušky. Vk. V. se s nepořízenou. Šb. Tí sa tam nevedeli prenačudovať, čo ho tak na náhle vrátilo. Vrať se zase v dobrém zdraví. Us. Dch. A jedněť sě pak zasě, dá-li Buoh, ve zdraví vrátím. Arch. II. 41., IV. 30. Rád bych, by sě vám dobře vedlo a bohdaj byste se v skuoře ve zdraví k nám s dobrými novinami vrátili. Arch. V. 314. (Šd. ). Tak sě domov ve zdraví vrátil. Pass. mus. 357. Nevraceli se po delší čas. J. tr. Sebráno zde mnoho kořistí a vesele domů se vráceno; Vrátil se s pokojem do Čech; V-li se veseli k domovu v naději dlouhého pokoje; Bo- řivoji vráceno jest s boží pomocí opět panství jeho. Ddk. II. 319., 369., 435., 443. (Tč. ). Vrátili se na koních; A ty (koně) jsú zase v-li v polu kopy, ve stu grošóv. Pč. 28., 42., 44. Kdožby kupoval kradené, aby vrátil darmo. Arch. V. 498. I řekl Pilat jim jejich pyšnou řeč v opačném smyslu vraceje. BR. II. 375. a. S kořisťú vrace sě lepá děva. Rkk. 20. Vydaj mi to a jáť tobě to zase vrátím z své moci. Půh. II. 564. Když by se s vítězstvím vrátil. Pass. mus. 282. Ho- lubice, jenž se s zelenú olivú vrátila; Každý z nás s pláčem a s bolestí z břicha sě vy- valil a nah s kvielením a s bolestí v zemi sě vrátí. Hus III. 2., 133. (Tč. ). Dlužník vesele béře, ale smutně vrací. Šd. Vrať se nevěstou (= jako nevěsta). Us. Božím tre- stem dříve zahyneš, než vítězem (jako vítěz) se vrátíš z války té. Shakesp. Tč. Vyjel teletem, volem se vrátil (jako vůl). Č. M. 209. Třetidenní zimnice přes den se vrací. Lk.

379340   Vrátiti Svazek: 7 Strana: 1049
Vrátiti. Cf. Mkl. Etym. 385. a. V. v dia- lektech. Vz List. filol. 1892. 291. — co: práci, Schz., peníze. Výb. II. 1590. V. cizie, zle dobyté. Št. Kn. š. 30, 36. Den opět vráti svú krásu. Výb. II. 12. Dy vracáš, vrať nadeptané. Slez. Obz., Šd. — co komu: úřad. Let. 432. — co, se kam (čím). V. se k lodi, Osv., k králi, do své vlasti, v kostel svú myslí. Št. Kn. š 5. 10., 27. V. se v smysl. Výb. II. 7. Tekutiny vracejí se vždy v původní objem svůj. Mj. 14. — co proč. Nechtie proň (Boha) cizieho v. Št. Kn. š. 35. — se s čím. S velikou se vracím novinou. Čch. — kdy (kde). Vrátil se až k ránu. Us. Vrátí mu to na potkání v nebi (až naprší a nebude bláto = nikdy). VSlz. I. 239. Vše se nyní v písních v mysl moji vrací. Osv. VII. 29. — kudy. V. se lesem nejkratší cestou. Us. Pdl. — jak. V-til se k nám na stálo. Vlč. Po každé vraceli se zase nazpět. Lpř. Vrací se proudy sterými. Vrch. V. se ve zdraví. Sá. Kdo se jednou vrátí, dvoje neštěstí najde. Rubeš. — se za kým: za králem. Lpř. Dj. I. 50.

379341   Vrátiti Svazek: 8 Strana: 0475
Vrátiti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 34., 80. Není žalostné tam jíti, kdež za smrť věčný život vrátí. Kat. 3226. Dle List. fil. 1894. 72. = odplatou, náhradou dáti. (Jedlička).

379342   Vratitvar Svazek: 4 Strana: 0811
Vratitvar, u, m.. v mineral., der Gyroid. Vys.

379343   Vrativeslo Svazek: 4 Strana: 0811
Vrativeslo, a, n., das Richtsteuer.

379344   Vrativo Svazek: 7 Strana: 1049
Vrativo, a, n. = čásť tkadlcovského stavu. Mor. Knrz.

379345   Vrativoj Svazek: 4 Strana: 0811
Vrativoj, e. m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Tk. II. 61., 100.

379346   Vrátivý Svazek: 7 Strana: 1049
Vrátivý. Vlna je nevrátivá. Exc.

379347   Vratizpěv, u Svazek: 4 Strana: 0811
Vratizpěv, u, m., der Refrain. Rk. Vz Vratka.

379348   Vratižír Svazek: 4 Strana: 0811
Vratižír, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127, Tk. I. 61.

379349   Vratka Svazek: 4 Strana: 0811
Vratka, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128., Mus. 1880. 467. — V., der Refrain. KB. 160. Vz Píseň, Vratizpěv. — V. Vratky v naše vlastní pole vorali. Půh. I. 368.

379350   Vrátka Svazek: 4 Strana: 0811
Vrátka, pl., n., vz Vrata. — V. = vrá- cení. Kld.

379351   1. Vratka Svazek: 7 Strana: 1049
1. Vratka, cf. Vratislava (dod.).

379352   2. Vratka Svazek: 7 Strana: 1049
2. Vratka = vratné slovo i věta, jež na- zpět jsouce čteny, týž nebo jiný smysl mají: oko, krk, cep, kus, srp, luk. Ani vína. Umýrá, má rýmu. Letí pán na pytel. Seno nes. Na mezi duch. Zeman letěl po kázání na zákop, na mez. Dar mámení ne- mám rád. Kobyla má malý bok. Brt.

379353   Vrátka Svazek: 7 Strana: 1049
Vrátka = oplátka. Na vrátku. Val. Brt. D. 286.

379354   Vrátka Svazek: 8 Strana: 0475
Vrátka, y, f., vz Vrátička (3. dod.), Vra- tyč (3. dod.). " Vrátník v dolech sváží nakopané těživo. Vz Ott. XI. 607. b.

379355   Vrátkář Svazek: 7 Strana: 1050
Vrátkář, e, m., Haspler, m. Hrbk.

379356   Vrátkomyslnosť Svazek: 4 Strana: 0811
Vrátkomyslnosť, i, f, die Unbeständig- keit. Sš. Sk. 274.

379357   Vrátkosť Svazek: 4 Strana: 0811
Vrátkosť, i, f., die Schwäche, Hinfällig- keit. Aby opata co nejlépe ošetřovali ve vzmáhající se vrátkosti jeho. Ddk. IV. 48. V. důvodů poznati; Všeliké viklavosti a vrátkosti výhost davše setrvejte; A jemu se viděla nemalou býti vada ona vrátkosti Markovy. Sš. I. 14.. II. 55., Sk. 187. (Hý. ).

379358   Vratkov Svazek: 4 Strana: 0811
Vratkov, a, m, Wratkow, vsi a) u Čes. brodu, b) u Chotěboře, c) u Sedlce. PL., Arch. 1. 517.

379359   Vrátkovati Svazek: 7 Strana: 1050
Vrátkovati, haspeln. Hř.

379360   Vrátkoviště Svazek: 7 Strana: 1050
Vrátkoviště, ě, n., Haspelstätte, f.

379361   Vrátkový Svazek: 4 Strana: 0811
Vrátkový, Haspel-. V. lano, Br., jáma. Hř.

379362   Vrátký Svazek: 4 Strana: 0811
Vrátký; vrátek, tka, o = k závratu ná- chylný, zum Schwindel geneigt. Us. — V. = co se rádo zvrátí, gern, leicht fallend, labil; nestálý, nepevný, hinfällig, unstät, nicht fest, schwach, heiklich. Viz kak jest tento svět vrátek: dnes snad chodíš zdráv i jasen a v jutře budeš snad uhasen. St. skl. Člověk jest, křehký a v. 1404. Vrátká paměť. Us. Hrp. V. štěstí. Us. Říše, ve které panuje je- diný jazyk a jediný mrav, slaba jest a v-ka. Ddk. IV. 192. Jsouce vůle nestálé, vrátké a kolísavé. M. Proch. V. soud (schwankend). Dch. Člověk mysli vrátké a nestálé; V. zá- sady; Ale důvod, za kterým to činí, vrátek a ničemen jest; V. pověsť; Postavení jeho k národu židovskému bylo mnohem vrátčejší než...; V-ka byla jeho spravedlnosť. Sš. I. 42., 138., II. 102, Sk. 141, 273., 275. (Hý. ). V. sbožie. Hr. rk. 275. Hospodní milosť vrátka jest; Tento svět jest vrátek. Alx. V. v. 274, 1868. (HP. 7., 45. ). — 262* v čem. V mé víře vrátkým jsi mne učinil. Shakesp. Tč. — nač: na hlavu (komu se hned hlava točí). U Vys. mýta. Hrp. V. na zimu = choulostivý. Us. — Výb. I. 1127. 32.

379363   Vrátký Svazek: 7 Strana: 1050
Vrátký. Cf. Mkl. Etym. 385. a. Hlava mi jde vrátko (točí se mi). Neč. — V. = nestálý. V. zdraví. Sv. ruk. 220. V. poloha tělesa. Mj. 69.

379364   Vratky Svazek: 10 Strana: 0491
Vratky = ? Nohavice s vratky. Slez. Vyhl. II. 112.

379365   Vrátna Svazek: 4 Strana: 0812
Vrátna, y, f. = polovice vrat, der Thor- flügel. Us. Vz Vrateň. — V. = vrch na Ta- trách. Phld. I. 1. 19.

379366   Vrátná Svazek: 4 Strana: 0812
Vrátná, é, f., die Pförtnerin. Us. Šd., V.

379367   Vrátná Svazek: 10 Strana: 0491
Vrátná, é, f., ostiaria. Vece dievka v. Pat. Zim. 48b. 4.

379368   Vrátnaj Svazek: 4 Strana: 0812
Vrátnaj, e, m. = vrátník, pylorus. Rostl. III a. 76.

379369   Vrátné Svazek: 4 Strana: 0812
Vrátné, ého, n., die Thorabgabe. To našemu pánu dal gubernator za služby krá- lovskej dluh, aby v. vybíral, jako tomu jest obyčej. Ssk. v Sl. let. I. 292.

379370   Vrátní Svazek: 4 Strana: 0812
Vrátní, Thor-. BO.

379371   Vratní Svazek: 7 Strana: 1050
Vratní daň, nyní: potravní.

379372   Vrátnice Svazek: 4 Strana: 0812
Vrátnice, e, f. = světnice vrátného, die Thorwächterstube. A potom ho vedli v-cí. Bl. Přišel do v-ce (= do šatlavy). Mor. Šd. — V., das Thorbrett. Šp. — V. = jaterní tru- bice, žíla krevní k jatrám vedoucí, vena por- tae, die Pfortader. Krok, Nz lk. Vz Vrata (konec). V. = žíla, která přijímá skoro veškerou vratnou krev z kanalu zažívacího v břiše, ze sleziny, ze slinivky břišní a z měchýřku žlučového. Vz S. N., Schd. II. 364., Čs. lk. II. 136., V. 268. VIII. 285., 293. Zánět v-ce, pylephlebitis, ucpání v-ce, pylethrombosis. Nz. lk.

379373   Vrátnice Svazek: 7 Strana: 1050
Vrátnice = deska na vrata, Thorbrett, n. Brt. D. 286.— V. = vrateň. NZ. II. 51. V. toho domu. 14. stol. Mus 1890. 189. — V., vena portae. Ott. II. 321. Rakovina v-ce, Pfortaderkrebs, pylethrombosis carcinoma- tosa, rozšíření v-ce, -erweiterung, rozvětvení, -verzweigung, uzavření,-verschliessung, hni- savý zánět v-ce, pylephlebitis suppuratura. Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav. 402.

379374   Vrátnice Svazek: 10 Strana: 0491
Vrátnice, e, f., ostiaria (žena). Ev. olom. 197. 87. — V. = příčné dřevo, kterým se za- vírají vrátně. Čes. 1. XV. 43. — V. Počasný přilnavý hnisavý zánět v-ce, pylephlebitis adhaesiva chronica. Ktt.

379375   Vrátnický. V Svazek: 10 Strana: 0491
Vrátnický. V. služba. Tbz. V. 5. 146.

379376   Vrátnicový Svazek: 4 Strana: 0812
Vrátnicový, Pfortader-. V. soustava, -system. Nz. lk.

379377   Vrátnicový Svazek: 7 Strana: 1050
Vrátnicový. V. oběh, kmen (truncus).

379378   Vrátnicový. V Svazek: 10 Strana: 0491
Vrátnicový. V. žíla. Ott. XX. 1035. Pře- krvení soustavy v-vé, plethora abdominalis; vleklý zánět v-vý (vrátnice), polyphlebitis chronica. Ktt.

379379   Vrátnictví Svazek: 4 Strana: 0812
Vrátnictví, n., das Thorwächteramt.

379380   Vrátnictvo Svazek: 4 Strana: 0812
Vrátnictvo, a, n., die Thorwächter. Vy- bráni k v-ctvu, in ostiarios. BO.

379381   Vratníček Svazek: 4 Strana: 0812
Vratníček, čka, m., osob. jm. — V., čku, m. = nebozez. U Vítkova. Šg.

379382   Vrátničí Svazek: 7 Strana: 1050
Vrátničí, Thorwächter-. V. dievka. Ev. ol. 262.

379383   Vratník Svazek: 4 Strana: 0812
Vratník, a, m = tahač, tahoun, der Haspler, Haspelknecht, Haspelzieher, v horn. Hř. — V., u, m., der Wendekreis, -punkt. — V., vratovák, der Thornagel. Šp.

379384   Vrátník Svazek: 4 Strana: 0812
Vrátník, a, m. = vrátný, der Thorwächter, Portier. Us. Sl. let. III. 260. — V., u, m., pylorus, der Pförtner, unterer Magenmund. Nz.

379385   Vrátník Svazek: 7 Strana: 1050
Vrátník střevo. Cf. Slov. zdrav. 402. Zúžení v-ku, Pylorusstenose, křeč, Pylo- rismus.

379386   Vrátník Svazek: 10 Strana: 0491
Vrátník, u, m. = prstenovitá, svalovitá část žaludku, která uzavírá žaludek proti tenkému střevu. Vz Ott. XX. 1036. Vynětí v-ku, pylorectomia, uměle utvořený v. u ža- ludku, pyloroplastik. Ott. XX., XIX.

379387   Vrátníkový Svazek: 4 Strana: 0812
Vrátníkový, pyloricus. Vz Vrátník. Nz. lk.

379388   Vrátníkový Svazek: 7 Strana: 1050
Vrátníkový. V. žlázy, Pylorusdrüsen.

379389   Vratno Svazek: 4 Strana: 0812
Vratno, zurückkehrend. — V. = zpět, zurück. I posla Čstmír kořisť v. ludem. Rkk. 20. V. krajinú. Rkk. 15. V. se dáti, se ubí- rati. Sš. L. 151., II. 43. My v. přišli k vám jakožto vítězi. Jg. Cf. Horno. — V., a, n., Wratno, ves u Mšena. Vz Blk. Kfsk. 17., 782.

379390   Vratnočasý Svazek: 10 Strana: 0491
Vratnočasý kruh (roku). Msn. Od. 156.

379391   Vratnoklas Svazek: 4 Strana: 0812
Vratnoklas, u, m., stachytarphata. Rostl. I. 245. b.

379392   Vratnošumný Svazek: 10 Strana: 0491
Vratnošumný příval vody. Msn. Od. 86., 139.

379393   Vrátnovství Svazek: 4 Strana: 0812
Vrátnovství, n., die Steuermannskunst. D.

379394   Vrátnový Svazek: 7 Strana: 1050
Vrátnový. V. díl, pars janitorum. Ol. 2. Esd. 13. 5.

379395   Vratný Svazek: 4 Strana: 0812
Vratný = vracující se, zurückkehrend. V. bod, der Rückkehrpunkt, čára, die Rück- kehrkante, Vnč. 13., 108. Tebe zase někam pošlu, tys vratný. Us. na Mor. Nejsi vratná (nevracíš se hned). U Rychn. V. posel. Kšá. V. služebnice. ZN. V. tah, der Rückzug, die Doppelschlinge (ve stenografii). Těsnop. 17., 23., 28. Vratná rovnováha. ZČ. I. 75. — V., samota u Netolic.

379396   1. Vrátný Svazek: 4 Strana: 0812
1. Vrátný, od vrat, Thor-, Thür-. Děvka v. Ctib. — V., ého, m., dle Nový = strážný dveří, der Thorwächter, -steher, Portier. Tk. II. 293., III. 20. V. římský a řec. Vz Vlšk. 78., 81., 87., 89., 255. Na tureckém pomezó vrátné (vrátný) pěknó dceru má. Sš. P.
124. Jest vrátným veliké bohyně Diany.
BR. II. 452. a. Proto tieží sě rúhavé mlu-
venie, že Bóh ustavil jest člověka, aby byl
vrátným duše; Prosme toho v-ho (Krista),
aby nám otevřel rozum. Hus I. 225., 219. — V. = správce lodí, der Steuermann. Šb. D. 24., D. V. = vůdce prámu. Hk. — V. = spodní ústa žaludková. V. vchod (vchod žaludku do střeva). Vz Vrátník. Schd. II. 353:, Hlas. — V., osob. jm.

379397   2. Vrátný Svazek: 4 Strana: 0812
2. Vrátný, ého, m., os. jm. V. Kar., hudeb., nar. 1819. Vz S. N.

379398   Vratný Svazek: 7 Strana: 1050
Vratný. V. žíla (vena), Šv., Osv., krev, sanguis venosus, Ott. II. 323., křivka, Rück- kehrkante, Jrl. 420., rozvod, Umsteuerung, páka, Reversirhebel, Šmr. 122., 125., sou- stava. NA. IV. 218.

379399   Vrátný Svazek: 7 Strana: 1050
Vrátný = hojič zlámanin a p. Nov. — V. Cf. Tk. VIII. 286.

379400   Vrátný Svazek: 8 Strana: 0475
Vrátný, stabularius. Tomu vrátný otvoří (ovčinec). Ev. víd. 90. Joh. 10. 3.

379401   Vrátný Svazek: 10 Strana: 0491
Vrátný. V. dievka (vrátného služka). Lbk. 77. Sr. Vrátničí.

379402   Vratný rozvod Svazek: 10 Strana: 0491
Vratný rozvod páry. KP. IX. 47.

379403   Vrato Svazek: 4 Strana: 0812
Vrato, a, n. = vrateň, der Thorflügel. D.

379404   Vratoch Svazek: 4 Strana: 0812
Vratoch, a, m. = Vratislav. Gl. 368.

379405   Vratoch Svazek: 7 Strana: 1050
Vratoch, a, m., vz Vratislav, 2, (dod.).

379406   Vratolící Svazek: 7 Strana: 1050
Vratolící lebka. Vlach.

379407   Vratolom Svazek: 4 Strana: 0812
Vratolom, u, m. = petarda. S. N.

379408   Vratolomno Svazek: 4 Strana: 0812
Vratolomno, halsbrecherisch. Rk.

379409   Vratoslav Svazek: 7 Strana: 1050
Vratoslav, u, m., resta, rostl., zastr. Pršp. 32.

379410   Vratostřeh Svazek: 10 Strana: 0491
Vratostřeh, a, m. = Hades (hlídač vrat). Msn. 11. 140, 236, Od. 167.

379411   Vratovej Svazek: 9 Strana: 0378
Vratovej (s vysokými vraty). Hoř. 137.

379412   Vratoviště Svazek: 4 Strana: 0812
Vratoviště, v horn., die Haspelstätte, Hornstätte. Hř., Bc.

379413   Vratovna Svazek: 7 Strana: 1050
Vratovna, y, f., Göpelhaus, n. Hř.

379414   Vratový Svazek: 4 Strana: 0812
Vratový, Thor-. V. zámek, kování. Zpr. arch. XI. 40. V. jáma, v horn. Vz Jáma. V. tečna, die Rückkehrtangente. Šln. I. 67.

379415   Vratový Svazek: 7 Strana: 1050
Vratový = žentourový, Göpel-. V. kůň, hřídel, šachta, provaz, stolice. Hř.

379416   Vratr Svazek: 9 Strana: 0378
Vratr = bratr. Brloh. Kub. 159.

379417   Vraťsezase Svazek: 7 Strana: 1050
Vraťsezase, os. jm. 16. stol. Wtr. Obr. 88.

379418   Vratyč Svazek: 4 Strana: 0812
Vratyč, e, m., tanacetum vulgare. Let. Mt. SI. VIII. 1. 25., X. 1. 44. Vz Vratič.

379419   Vratyč Svazek: 8 Strana: 0475
Vratyč, e, m. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 34. V. = vrátka, vratyčka, tanacetum vulgare, rostl. Brt, D. II. 507. Cf. Vrátič, Vrátička (3. dod.).

379420   Vratyč Svazek: 9 Strana: 0378
Vratyč, e, m. a f. (rostl. ). Gb. H. ml. III. 1 122.

379421   Vratýček Svazek: 4 Strana: 0812
Vratýček, čku, m., das Mutterkraut. Pk. Cf. Vratyč.

379422   Vratyčka Svazek: 8 Strana: 0475
Vratyčka, y, f., vz Vratyč (3. dod.).

379423   Vrava Svazek: 8 Strana: 0475
Vrava, y, f. = mluvení, povídání, rozprava. Slov. Zátur., Kal. S. 205.

379424   Vráva Svazek: 10 Strana: 0491
Vráva, slov. Kto nemá vravy, nemá ani spravy. Mus. slov. IV. 51.

379425   Vravení Svazek: 4 Strana: 0812
Vravení, n., vz Vravot.

379426   Vraveť Svazek: 9 Strana: 0378
Vraveť = mluviti. Slov. Zát. Př. 294a.

379427   Vraviť Svazek: 10 Strana: 0491
Vraviť. Vrav, Dora, vrav, a ty Katra piš (o tom, kdo bez skladu hovoří). Mus. slov. VIL 89.

379428   Vravný Svazek: 7 Strana: 1050
Vravný, gesprächig. Slov. Ssk.

379429   Vravor Svazek: 4 Strana: 0813
Vravor, u, m., der Lärm, das Getöse. Na Slov. Takýto v. sa strhol medzi tým. Phld. III. 1. 3.

379430   Vrávor Svazek: 4 Strana: 0813
Vrávor, u, m., das Taumeln. Bž. 223.

379431   Vrávor Svazek: 9 Strana: 0378
Vrávor, u, m., dentaria enneaphyllos, neunblättriger Zahnwurz. Sbor. slov. I. 201., V. 87.

379432   Vrávorač Svazek: 4 Strana: 0813
Vrávorač, e, m., der Taumler. — V. = motouz, gyrinus, der Taumelkäfer. D.

379433   Vrávorání Svazek: 4 Strana: 0813
Vrávorání, n., das Taumeln. D.

379434   Vrávorati Svazek: 4 Strana: 0813
Vrávorati, v obec. mluvě: bráborati; v již. Čech. brýborat. Kts. = motati se, po- táceti se, torkeln, taumeln, schwanken. V. zpátkem. V. — kde: pod tíží. Na nebi hvězdy vrávoraly. Sládek. — komu. Nohy mu vrávorají. Dch. — proč. Ó, vás v mozek mečem tupým bodli a zle z toho vrávorá duch podlý. Sš. Bs. 198.

379435   Vrávorati Svazek: 7 Strana: 1050
Vrávorati. Mkl. Etym. 383. a., Šf. III. 503. — kam: k stolu. Šbr.

379436   Vrávoravě Svazek: 8 Strana: 0475
Vrávoravě. V. povstávati. Světz. 1895. 62.

379437   Vrávoravý Svazek: 4 Strana: 0813
Vrávoravý = vrávorající, motavý, tau- melig. D. V. chůze. Rostl.

379438   Vrávorčiti Svazek: 4 Strana: 0813
Vrávorčiti, il, ení = vrávorati. — odkud kam. Má širokou cestu, vrávorčí z jedné strany na druhou. U Rychn. Ntk.

379439   Vravot Svazek: 4 Strana: 0813
Vravot, u, m. = vravení, hovor, das Ge- spräch. Lipa I. 78. Cf. Vraviti.

379440   Vravúška Svazek: 4 Strana: 0813
Vravúška, y, m a f. = žváč, der Plau- derer, die Plaudererin. Koll.

379441   2. Vraz Svazek: 4 Strana: 0813
2. Vraz, u, m., der Anstoss, Anprall. Dch. V. a odraz, der Stoss u. Gegenstoss. Dch.

379442   1. Vraz, adv Svazek: 4 Strana: 0813
1. Vraz, adv., auf einmal, sofort, zugleich. Na Mor. a ve Slez. Klš., Tč., Šd. Oba v. (současně) přišli. Na Ostrav. Tč. Nemá v. nic do huby, gar nichts. Slez. Šd. Nemáme v. nic v domě. Slez. Šd.

379443   Vráz E Svazek: 10 Strana: 0491
Vráz E. St., spis. a cestov.

379444   Vraza Svazek: 4 Strana: 0813
Vraza, y, f. = los. Cisioj. mnichov. Bdl. Obr. 54.

379445   Vraza Svazek: 10 Strana: 0491
Vraza. Ta cěsta jich v. jim. Ž. pod. 48. 14. Ž. witt. vrazda scandalum; jinde vraže. Proti synu mateře tvéj skládáše vrazy. Ž. pod. 49. 20. scandalum. Mš. Sr. Vražda.

379446   Vrazda Svazek: 4 Strana: 0813
Vrazda, y, m., osob. jm.

379447   Vrazdil Svazek: 4 Strana: 0813
Vrazdil, a, m., samota u Grodišče ve Slez. Tč.

379448   Vrázditi Svazek: 4 Strana: 0813
Vrázditi, il, ěn, ění, die Thür oft auf- machen. Na Slov. Plk. — se = vrzati se, bei der Thür viel aus- u. eingehen, wetzen. Koll., Plk.

379449   Vrazebně Svazek: 4 Strana: 0813
Vrazebně = nepřátelsky. Vz Vrah. Ne- přátelé Páně nehned v. proti církvi povstati se opovážili. Sš. Sk. 32. (Hý. ).

379450   Vrazený Svazek: 4 Strana: 0813
Vrazený; -en, a, o, eingedrückt, einge- schlagen. — kam. Širák má hlboko na oči v-ný. Lipa III. 300. (Šd. ).

379451   Vrázeti Svazek: 4 Strana: 0813
Vrázeti, el, ení = v řeči dlouze něco vy- slovovati, táhnouti. Ten vrází. Na mor. Valaš. Vck.

379452   Vrazgati Svazek: 7 Strana: 1050
Vrazgati = naléhavě prositi. Věrovany. Hlvk. Cf. Vrangati.

379453   Vrazidlo Svazek: 4 Strana: 0813
Vrazidlo, a, n. = závora, která se ve strouze vráží až na zem, aby se voda zadr- žovala, die Schleusse. Na Ostrav. Tč. — V., hospoda u Grodišče ve Slez. Tč.

379454   Vrazík Svazek: 4 Strana: 0813
Vrazík, a, m., cerambyx, hmyz. Krok II. 256.

379455   Vráziť Svazek: 7 Strana: 1050
Vráziť (v řeči) = samohlásky příliš pro dlužovati. Mor. Brt. D, 286. Cf. Vrázeti. — V. se. Brt. D. 286.

379456   Vrazit Svazek: 8 Strana: 0475
Vrazit hubu (jako dveřmi) = hubu otví- rati, zbytečně mluviti. Zlín. Brt, D. II. 412.

379457   Vrazit Svazek: 9 Strana: 0378
Vrazit. Vrazíł mu trbos; Des vrazíł oči (žes to neviděl)? Val. Čes. I. X. 380.

379458   Vrazit se Svazek: 10 Strana: 0491
Vrazit se = vrzati se. Všecko teplo vy- vrazí. Rgl.

379459   Vraziti Svazek: 4 Strana: 0813
Vraziti, vrazím, vraž a vraž, ze (íc), il, žen, ení; vrážeti, -ejí, vrážej, eje (íc), el, en a ín, ení; vrážívati. — V. = vbíti, vtlouci, silou vpraviti, mit Gewalt hineinthun, hinein- stossen, einschlagen, einstecken; uhoditi, za- vaditi, praštiti, anschlagen, auf etwas stos- sen, anstossen, anschmettern, anprellen, an- rennen, aufstossen; doraziti, udeřiti na co, do něčeho vskočiti, hineinstürzen, einfallen, sprengen; se = vbodnouti se, ein-, hinein- dringen; míchati se, sich einmischen, in etwas mengen, eindrängen; do vnitř zpět jíti, einschlagen, zurücktreten; vpadnouti, vjíti, zvl. silou, hineinstürzen, hineinfallen; utéci, sich flüchten, wenden. Jg. — co: koly vrážeti. Us., D. — co, se kam (komu, s kým; do čeho, nač, v co, mezi co, k čemu): hřebík do stěny, Ros., kord ně- komu do těla, kůl do těla, do země, si trn do nohy: v. do dveří; víno se mu do hlavy vrazilo. D. Vejce do polívky v. (vmísiti). Us., Ml., Šm. Lodí vrazily do sebe. Us. Vrazili se do boje. Troj. Leknutí se mu vrazilo do všech údův. Ml. Takovou (ránu) ti vrazím, že sobě ihned zuby sbírati budeš po zemi. Us. Kčr. Vrazil mu do oka; vra- zil náhle do pokoje; do někoho zúmyslně v. Dch. Vráží koník do zástupu. Sk. Vrazi! oči do země (schlopil je). Sá. Vrazil do Čech = vtrhl. Zůstala, jakoby nůž do ní vrazil. Hned ten nůž do tebe vrazím. Us. Nádcha v-la se mu do hlavy. Us. Šd. Žalosť se mu do srdce vrazí. Slez. ps. Zavolá: Za mnou, chlapci! a vrazí ako hrom do ne- priatelského vojska. Dbš. Pov. I. 450. Mnoho- krát i sebe i jiné do potupy vráží. Na Slov. Tč. Vraziv mu oštěp mezi ledví smrtelně ho zranil; Knížeti Svatopluku vrazil oštěp mezi plece. Ddk. II. 373., 411. Nůž do sebe vrazila. Er. P. 476. Vrazila nožéček do le- výho bočka, z té rány vykvetla červená růžička. Sš. P. 149. Král zůstal, jakoby mu byl meč do prsou vrazil. Er. Sl. čít. 1. Mnoho tisíc do podniku vrazil. Kos. Ol. I. 110. Mnich do krále v ostrej nůž vrazil. Dač. I. 168. Do bláta mne dvakrát vrazil. Jir. Ves. čt. 48. Když děsná jízda v-la do Spiže. Pal. Dj. III. 3. 104. Jakž se říká: Hřebík sobě do hlavy v-li. BR. II. 719. V. v místo = vtrhnouti. J. tr. Oštěp v šelmu vrazil. Kká. Td. 137. Takovou měl těžkou správu, že se mu v-la v hlavu (opil se). Ežť Bóh svú mocí vrazí vy i s vašimi pochlebníky v túhu s hořem. Kšch. 1 Žeťby nás rád v škodu vrazil. Arch. III. 63. V dřevo vrazí mlat; Hlavama v sebe vrazista; Krepce v helm mu vrazi ránu. Rkk. 12., 43. Směle učinila, sama jim v hrdlo jich lež v-la. Hus II. 105. Klobouk si na hlavu vrazil. Dch. Vrážeti někomu na paty (= pronásledovati ho). V Bystersku. Sn. V. na odpor. Šb. Pohané zhanobili ještě mrtvolu a uzeřavše hlavu v-li ji na kůl. Ddk. II. 49. Nětco jim starost- livého nebylo vraženo na mysl. Jel. Euc. m. 64. Vrazi (Jaroslav) kruto na Kublajevica. Rkk. 55. V-ti ku předu. Dch. V dluhy se vraziti. Br. Hory v doly vraziti a pět za sudu počítati. Prov. D. Žbán jí na hlavu vrazil. Us. Někoho na kůl v. D., Šm. Lodí na břeh vrazila. Lodí vrazily na sebe. Us. Lodí vrazila na dno. Ml. Smrtelnou ránu někomu v. Th. Jestřáb vráží na holuba. D. Chorúhvi tu sbory (se sbory) na most vrazia (vrazily). Rkk. 33. V-li mezi lidstvo. D. Vrazil se mezi ně (vmíchal), Ros., mezi nepřately. Dal. Mezi nepřátely sě vrazi. Dal. 28. Sotva že zazrel Martinko milý šumných dievčin veselý shon, sotva dopočul spievať tie Vily, do duši mu vrazil ten tón, vrazil mu do nôh. Sldk. — čím kam: hlavou do zdi, D.; lodí na loď, na písek. Jg. Hlavami v sebe v. Rkk. Čím do čeho, vz Země. Č. — kde: na cestě, v ulici. Us. Což v-la zde při hranicích vojska spolčenců císařských na nepřítele zbraňujícího jim východu ze země. Ddk. II. 86. — kam proč. Zapověděl vrá- žeti do obydlí pro kořisti. Pal. Dj. IV. 2. 557. — kam jak. Budě lepšej, čím sa hlbšej do pamati vrazí. Na Slov. Tč. Uhodil so- chorem tak tuze, až na píď zhloubí jej do skály vrazil. Tč. exc. V lesklé své zbroji vrazil Vladislav v čele svých věrných do středu nepřátel. Ddk. III. 235. Že nás svět ten klada v povrhel vráží na nás pořád s horší sápí. Sš. Bs. 184. Matyáš uherský rychle vrazil se po druhé do země české. Let. 202. Dobré či zlé noviny, že tak sem vrážíš prudkým způsobem? Shakesp. Tč. Samo sobě osten neb ostruhu hloubě vráží. BR. II. 419. a. Vráziti se, il, ení = často ze světnice vycházeti a zase do ní se vraceti. Mor. Také u N. Kdyně. Rgl. Nevraz se pořád. Proč se pořád vrázíš (= vrzáš)? U Fryšt. na Mor. Džl. — čím (po kom). Ta celý den hubou vrází (křičí). Nevraz po mně pořád hubou (nevaď, nehádej se pořád se mnou). Ib. Džl. Vrazny, Brohsen, ves u Jevička. Cf. Vražná. Vrazný, anprallend. Us. Dch. V. vlna, die Stosswolle. Us. Dch. Vraž, e, Vraže, e, f., Wraž (od Vraha. Pal. Rdh. I. 132. ), ves u Benešova; Vraž, Wraž n. Wrasch, vsi a) u Lodenice, b) u Písku, c) u Nov. Kdyně; samota u Dobřichovic; V., nádraží u Písku; V. nová a stará, vsi u Písku. PL., Arch. II 450. V., Heinriehshof, dvůr u Jamnice. Tč. O Vraži v Pís. v Blk. Kfsk. 650. 1. Vráž, e, m. = zsinalosť, modřina, jizva, šrám, blaue Strieme. Na Mor. a Slov. D. Neuzřím-li v rukou jeho vráže hřebu. Sš. J. 298. 2. Vráž, e, f. = věštba, hádání, die Wahr- sagung, das Loos, die Hexerei. Z. wit. Vraža, dle Káča. Dal Petr na Matěje vražu (= volil ho losem za apoštola na místo apoštola Jidáše. V. Cisiol. z 13. stol. Vz více v Gl. 368. Cf. Nevražiíi, Vráž, 2., Vraže. Vráža, e, f. = vražení, vsek, vseknutí. Dávne písmo bolo striami, črtami a vrážkami vyrývano na kamenných, kovových a dre- vených, často i voskom natieraných daskách, jako sú nám ku pr. ešte podnes známe tak rečené rováše, rúbaše, vrúbaše. Jako prvotné písanie t. j. dlabanie a vyrývanie strií, čiar a vrážok bolo zriedkým, tak ešte zriedka- vejší boli tí, ktorí z nich znali vyčítat smysel ními naznačený. Lud teda obdivoval ich i pre vyrývanie i pre vy čítanie smyslu z na- kopených strií, čiar a vrážok, a následkem toho pripisoval im i dáku tajnú nadprirod- zenú silu. Lahko sa dá uveriť, že takí znalci písma hľadeli i vykoristiť túto mienku spro- stého ľudu, a to tým viac, že chcejúe omámiť, použili k obdivuhodným účinkom sebe známe, sprostému ale neznáme sily prírody. S figli- arstvom takým najviac zaoberaly sa potom ženské, tak že mena strig, čarodejnic a vráždejnic všeobecnejšími sa staly, nežli strigúňov, čarodejníkov a vrážodejníkov, Sasínek. Sl. Letopis I. 91.

379460   Vraziti Svazek: 7 Strana: 1050
Vraziti. Vraziu v Rkk. Vz List. fil VI. 239. — co kde kam. Ve svatyňce handžár vráží v prsa žen, Kká. — kam s kým: s vojskem do země. J. Lpř — komu. Vrazím jednomu i druhému (vybiji). Mor. Vck.

379461   Vraziti Svazek: 10 Strana: 0491
Vraziti kam jak. Vraziti do dveří jako vystřelená kulka. Zvon. III. 54.

379462   1. Vráž Svazek: 7 Strana: 1050
1. Vráž, e, f. (ne: m). Brt. D. 286. Kristus měl v rukú vráže. Brt. D. 141.

379463   2. Vráž Svazek: 7 Strana: 1050
2. Vráž, sors, praestigium. Ž. wit. i po- děbr. Videl som vráže rodu zakliatého. Kyt. 1876. 17.

379464   1. Vražba Svazek: 4 Strana: 0814
1. Vražba, y, f. = čáry, kouzla, Zauberei, ť. Na Slov. Plk. V. hviezdných očí. Sldk. 68.

379465   2. Vražba Svazek: 4 Strana: 0814
2. Vražba, y, f. = vražda, der Mord, zastr., ale na Ostrav. a ve Slez. posud. Té. Sami vražbu nad sobú spáchámy. Rkk. 53. Cf. Vražebný, Vražda.

379466   1. Vražba Svazek: 7 Strana: 1050
1. Vražba. V jej oku v. vábivá. Phľd. 1889. Ukaž ten prsten, môže byť dákou v-bou zakliaty. Sldk. 77.

379467   2. Vražba Svazek: 7 Strana: 1050
2. Vražba = vraždění. Slov. Czm. 109. V Rkk. 53. znamená v. pomstu = sami svou smrť pomstíme. Exc.

379468   2. Vražba Svazek: 8 Strana: 0475
2. Vražba, J. Jir. vykládá v Rkk. = krevní msta, Blutrache, což se nehodí. Seyk. Ruk. 87., Gb. Ruk. 535. V. není vražda, nýbrž subst. verbale utvořené od slovesa příponou -ba a slovesem jest buď vražiti = vražditi anebo vražditi = vražditi. V. od vražiti (býti, státi se nepřítelem) = vražení, nepřátelství, od vražditi = vraždení. Tedy ,vražbu nad sobú spáchámy' = sami úhlavní nepřátelství (vražbu) na sobě spácháme i. e. sami způso- bíme, že se nám stane to, co na nás spáchají nepřátelé nebo sami vraždu násobě spácháme = sami zaviníme, že budeme povraždení (ne: sami se povraždíme). Seyk. Ruk. 84.—108. Cf. Mus. 1896. 255., 380., List, fil. 1896. 333. — V., les u Hořenovsi v Hradecku. List, fil. 1896. 333.

379469   3. Vražba Svazek: 8 Strana: 0475
3. Vražba. Má vražby po sebe = chrasty, vredy pripisované čarom. Phľd. 1893. 58.

379470   Vražba Svazek: 10 Strana: 0491
Vražba, y, f. = nepřátelství (do XIV. stol. ); zabití, vražda (od 2. pol. XIV. Stol. ). Vz Jir. Prove, 408.

379471   Vražbiti Svazek: 4 Strana: 0814
Vražbiti, il, en, ení = vražditi. Na Slov.

379472   1. Vražda Svazek: 4 Strana: 0814
1. Vražda, y, f. V. z vrah-da, vz H (před -da). Ht. V. znamená vlastně nepřátelství (vz Vrah), die Feindseligkeit; nyní obyč. = ubití, zabití, die Ermordung, Mordthat, Blut- schuld, der Mord, Todtschlag. Vz také Vraž- diti. Jg. V. = zločin, jehož se dopustí, kdo proti někomu v úmyslu, aby jej usmrtil, tak činí, že z toho smrť jeho skutečně pojde. S. N. Toto slovo se ve Slez. a na Ostravsku Šm.; v. nad otcem, V., nad matkou, nad
bratrem, nad králem, nad sebou spáchaná.
D. Pokus vraždy. Šm. Pán tu na mysli má
veškeru řadu vražed. Sš. J. 152. Vraždy se
staly. BO. Sv. Petr vraždu trojí pokládá a
pomstu těch vražd rovnú nazývá. Hus I.
157. Že někdo jen jednou zabil, neospravedlní
vraždu. Hnš. Krvavá vůle za skutek vraždy
byla vážena. Sych. V-du spáchati, vraždy
se dopustiti, dočiniti. V. Z nenadání, z ne-
dopatření v-dy se dopustiti. D. V-du nad
někým spáchati, V., provésti. Eus., J. tr.
Spáchal stárek v-du oškrdem. Sych. Účastník
n. společník v-dy. D. V. nemůže býti dlouho
skryla. Tč. Vz Vražba 2., Zabití, Rb. 274. — V., scandalum. Ta cesta jich vrazda jim. Ž. wit. 48. 14. Cf. Vraže.

379473   2. Vražda Svazek: 4 Strana: 0814
2. Vražda, y, m., osob. jm. V. z Kun- valdu. Vz S. N, Blk. Kfsk. 1454.

379474   Vražda Svazek: 7 Strana: 1050
Vražda. Cf. Mkl. Etym. 395. a., Cor.jur. IV. 3. 1. 448., IV. 3. 2. 449 , 450., Sdl. Hr. IV. 93., 178., 289., 290., 323.-326. (a tresty za ni). V. hl. novorozeňat. Slov. zdrav. 402. Samovolná v. Vlč. Pro vraždu a mordování puščen bieše do žaláře. Ev. ol. 260. V. větší jest hřiech než kradba aneb než smil- stvo. Št. Kn. š. 247. 13. — V. = jm. zvonu v Pardubicích. Wtr. Obr. I. 439

379475   Vražda Svazek: 7 Strana: 1398
Vražda. Tresty na v-dy v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 791. nn.

379476   Vražda Svazek: 9 Strana: 0378
Vražda = nepřátelství. Ktož se narodí... bude člověk milostivý, avšak nesnadně vraždy ujde. Maš. ruk. 20a. Sr. Vražedlník.

379477   Vražda Lhotice Svazek: 4 Strana: 0814
Vražda Lhotice, Wražda-Lhotitz, ves u Dol. Kralovic. Vraždění, n., das Morden, die Mörderei. Rk.

379478   Vraždět Svazek: 10 Strana: 0677
Vraždět = naléhavě prositi. Vz Brt. Sl.

379479   Vraždiště Svazek: 7 Strana: 1050
Vraždiště, ě, n., die Mordstätte. N. Hlsk. IV. 286.

379480   Vraždit Svazek: 7 Strana: 1050
Vražditi od vražda — vraždu páchati. Vz Vm. v Km. 1888. 679, Jg. Slnosť. 61. — se s kým. A dlouho-li se bude Kain v. se Abelem ? Štulc I. 106.

379481   Vražditel Svazek: 4 Strana: 0814
Vražditel, e, m., der Morder. Pcht.

379482   1. Vražditi Svazek: 4 Strana: 0814
1. Vražditi, il, ěn, ění, znamená: vrahem (=nepřítelem) činiti, verfeinden; význam: zabíjeti, usmrcovati, morden, jest novější. Jg. koho čím: nožem. Us. — koho proč. Ruka ta, kterážto z lásky k tobě vraždila tvou lásku. Shakesp. R. III. Tč. — nad kým (tato vazba zdá se lepší býti než vazba: v. koho). — koho kde kdy. Syn vraždí za nepřítomnosti otcovy milce jeho v komnatě macešině. Ddk. III. 279.

379483   2. Vražditi Svazek: 4 Strana: 0814
2. Vražditi = prositi, doprošovati se úsi- lovně, betteln, dringend bitten. — oč. Ten se o to navraždil. Na Hané. Bkř.

379484   Vraždivosť Svazek: 4 Strana: 0814
Vraždivosť, i, f.. die Mordsucht. Us. Dch. Horoucí v-stí rozpálený. Us. Dch Vraždivý, mordsüchtig. V. zrak. Shakesp.
R. III. 12. Tč.

379485   Vraždnictví, n Svazek: 4 Strana: 0814
Vraždnictví, n. = vražda. Na Slov. Baiz.

379486   Vraždný Svazek: 4 Strana: 0814
Vraždný = vražedlný, mörderisch. Na Slov. Zlob. V. dělo, meč. Dch.

379487   Vraždoba Svazek: 7 Strana: 1050
Vraždoba, y, f. Keď ích Korsikána s otrockými králmi hrdoba hnala na Rus. celej zvojovaná Europy sa tiahla v. Hdž., Phľd. IV. 156.

379488   Vraždohra Svazek: 7 Strana: 1050
Vraždohra, y f. = tragoedie. Šmil.

379489   Vraždohra Svazek: 9 Strana: 0378
Vraždohra, y, f. Šml. IX. 165.

379490   Vraždychtivosť Svazek: 4 Strana: 0814
Vraždychtivosť, die Mordbegierde, Mordgier.

379491   Vraždychtivý Svazek: 4 Strana: 0814
Vraždychtivý, mordgierig, -begierig. V. vojín, S. N. V. 138., šik. Hdk. L. kv. 112.

379492   Vraždžiť oč Svazek: 9 Strana: 0378
Vraždžiť oč = z naléhavě prositi, žebroniti. Císařov. Mtc. 1899. 153.

379493   Vraže Svazek: 4 Strana: 0815
Vraže, e, f. = sors, clerus, das Loos. Na rúcho mé pustili jsú vrazy; Vrazú rozdělil jim zemju. Ž. wit. 21. 19., 77. 54., 124. 3., 30. 16., 67. 14. Cf. Vraža. — V., scanda- lum. Vrazu položili mně. Ž. wit. 139. 6., 49. 20. Cf. Vražda. — V., vz Vraž.

379494   Vraže Svazek: 7 Strana: 1050
Vraže. Mkl. Etym. 395. a.

379495   Vraže Svazek: 8 Strana: 0475
Vraže, sors. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 34.

379496   Vráže Svazek: 10 Strana: 0491
Vráže = vlámati se, vlézti. V zlod. ml. Čes. 1. XV. 48.

379497   Vražebnice Svazek: 4 Strana: 0815
Vražebnice, e, f. = čarodějnice, die Hexe. Na Slov. D.

379498   Vražebník Svazek: 4 Strana: 0815
Vražebník, a, m. = čarodějník, der Zau- berer. Na Slov. D.

379499   Vražebný Svazek: 4 Strana: 0815
Vražebný = vražedlný. V. člověk. Na Ostrav. a ve Slez. Tč. Cf. Vražda, Vražba. 2. V. čin, vojna, mörderisch. Na Ostrav. Tč. Tu sídlil v-bný akýsi duch proti morav- skej države. Mt. S. X. 1. 27.

379500   Vražebný Svazek: 8 Strana: 0476
Vražebný. V. síly. Kolc. 58.

379501   Vražebný Svazek: 10 Strana: 0491
Vražebný = rybník u Jankova u Votic. Uč. spol. 1901. IV. 3.

379502   Vražec Svazek: 4 Strana: 0815
Vražec, žce, m. = vražedlník. Na Slov. Plk.

379503   Vražec Svazek: 7 Strana: 1050
Vražec, Zeichendeuter, m. Laš. Tč. Z po- nuknutí nějakového vražce nařekl na cti Jana Těrlického. Kn. těšín. 1631.—68.

379504   Vražec Svazek: 8 Strana: 0476
Vražec. Kdo še líči (vražcom si pomáha), še kaliči; Kdo sa vražcom dá liečiť, strasie krpcami. Phľd. 1895. 188. Choťa vražec dáky. Exe.

379505   Vražec Svazek: 9 Strana: 0378
Vražec, žce, m. = čarodějník. Slov. Zát. Pŕ. 75. Pozn.

379506   Vražedlivě Svazek: 4 Strana: 0815
Vražedlivě = vražedlně. Troj.

379507   Vražedlivosť Svazek: 4 Strana: 0815
Vražedlivosť, i, f., die Mordlust. Jg.

379508   Vražedlivý Svazek: 4 Strana: 0815
Vražedlivý = vražedlný. Boč. ex. 1522.

379509   Vražedlkyně Svazek: 4 Strana: 0815
Vražedlkyně, ě, f. = vražedlnice. Fer.

379510   Vražedlně Svazek: 4 Strana: 0815
Vražedlně = vražedlným způsobem, mör- derisch. Vojska se v. speřila. Troj.

379511   Vražedlnice Svazek: 4 Strana: 0815
Vražedlnice, e, f. = vražednice, die Mör- derin. V. plodu, otce svého. Us. D., Ctib. H.

379512   Vražedlnický Svazek: 4 Strana: 0815
Vražedlnický, Mörder-. V. meč, Troj., zbraň, Zlob., skrýše. Rk.

379513   Vražedlnictví Svazek: 4 Strana: 0815
Vražedlnictví, n., die Mörderei, Mord- lust. D., Plk.

379514   Vražedlničí Svazek: 4 Strana: 0815
Vražedlničí = vražedlnieký. V. lesť. Troj. 22.

379515   Vražedlník Svazek: 4 Strana: 0815
Vražedlník, a, m. =vraždy pachatel, vrah, der Mörder, Todtschläger. V. V., zby- tečně m.: vražedník (od vražda s příponou -ník). V. znamená vlastně nepřítele; později ubijce, Mörder, Tödter, m. V-ník, homicida. ZN. Vz Vrah, Vražditi. Úkladný v. (vrah). D. Ten slove mordéř, kterýžto, když dru- hého zabí, zbožie od něho béře a v. slove, jenž bez rozumu z hněvu pro pomstu z ma- lého vážení n. ze sváru v krčmě n. jinde učiněného s druhým bojuje, žabí jej. Brikc. V. z hlavy na svém právě měl vinen býti. Zř. zem. Jir. R. 38., A. 7., X. 10. Dva bra- trové obstavili jsú zde v-ka, kterýž jim otce zabil žádajíce naň práva. NB. Tč. 75. Ďábel jest v., oni také. BR. II. 334. V. sám svój jest každý smrtelný hřiešník; V-kóv mnoho jest kněžie. Hus I. 384. (Tč ). V-ka jest po- kuta mečem trestání, mordéře úkladného do kola vpletení. Pr. měst. V. (bratra) do pytle s psem a kocourem, s hadem a opicí zašitý do vody uvržen býval. Pr. měst. Vražedl- níci a mordýři do kola pleteni bývají. Kom. — V., ves zaniklá v Boleslavsku. Vz Blk. Kfsk. 844.

379516   Vražedlník Svazek: 7 Strana: 1050
Vražedlník. Marg. v. 361. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 448., IV. 3. 2. 450.

379517   Vražedlník Svazek: 9 Strana: 0378
Vražedlník = nepřítel. Maš. ruk. 21a. Sr. Vražda.

379518   Vražedlnosť Svazek: 4 Strana: 0815
Vražedlnosť, i, f. = vražedlnictví, vraždy páchání. Troj.

379519   Vražedlný Svazek: 4 Strana: 0815
Vražedlný = ku vraždě se schylující, úkladný, mordsüchtig, mörderisch, Mord-. V. z vražda, l se vsulo, vz Vražedlník, Vra- žebný, Vražda. V. člověk, Štelc, město, Plk., rada, Ros, úmysl, Troj., žádosť, D., nenávisť. Kom. V. lidé. BR. II. 12. b. Byv ducha v-ho. Ib. II. 64. — V. = kdo vraždu spáchal, wer einen Mord begangen hat. Ros., Br. — V. = ku vraždě náležející, Mord-. V. skutek, V., psaní, zbraň, D., J. tr., meč, Zlob., nástroj. Us. — V. = s vraždou, za- bíjením spojený, mörderisch. V. boj, Troj., válka. Šb. Stř. II. 27. V. zlosť. BR. II. 9. a. Skrze v. hněv bratrská přiezeň jest zhynula. BO.

379520   Vražedlný Svazek: 7 Strana: 1050
Vražedlný. Cf. Mkl. Etym. 395. a.

379521   Vražedlný Svazek: 8 Strana: 0476
Vražedlný. Mluvil tvrdé a v-iié řeči na bezhrdlé Jeronýmovo. Břez. Font. V. 340.

379522   Vražedně Svazek: 4 Strana: 0815
Vražedně, mordlings. Rk.

379523   Vražednice Svazek: 4 Strana: 0815
Vražednice, e, m. = vražedlnice.

379524   Vražednický Svazek: 4 Strana: 0815
Vražednický = vražedlnický, Mörder-. Kníže právě vyvázl z rukou v-kých. Ddk. IV. 251.

379525   Vražednictví, n Svazek: 4 Strana: 0815
Vražednictví, n. =vražedlnictví.

379526   Vražedník Svazek: 4 Strana: 0815
Vražedník, a, m. = vražedlník.

379527   Vražednosť Svazek: 4 Strana: 0815
Vražednosť = vražedlnosť.

379528   Vražedný Svazek: 4 Strana: 0815
Vražedný = vražedlný. V. bitva. Ddk. II. 286. Vzal konec v-nými dýkami; Národ český přemožen ve v-dné bitvě; Strojeno se s obou stran k boji tím v-dnějšímu. Pal. Dj. II. 1. 201., 205., III. 3. 144.

379529   Vražedný Svazek: 9 Strana: 0378
Vražedný. V. strava (s vraždením zvířat spojená). Nár. list. 1898. č. 78. feuil.

379530   Vražek Svazek: 4 Strana: 0815
Vražek, žka, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

379531   Vrážek Svazek: 4 Strana: 0815
Vrážek, žka, m. =věštec, der Wahrsager. Na Slov.

379532   Vrážel Svazek: 4 Strana: 0815
Vrážel, a, m., osob. jm. Na Vsacku. Vck.

379533   Vraželina Svazek: 4 Strana: 0815
Vraželina, y, f. = čáry, též prostředky k nim, die Hexerei. Dch. Cf. Vražiti

379534   Vražení Svazek: 4 Strana: 0815
Vražení, vrážení, n., das Einschlagen, Anprellen. V. hřebíku do prkna; v. lodí na písek atd. Vz Vraziti. — V., vz Vražiti.

379535   Vražený Svazek: 4 Strana: 0815
Vražený; vražen, a, o; vrážený; vrážen, a, o, eingeschlagen, eingestossen; angeschla- gen. V. do země kůl. Us. Chodí kolem mne s očima do země v-nýma. Sá. Ves. rom. 83. Vejce na vodu v., zadušené. V. V. k čemu. Brikc. Vz Vraziti.

379536   Vrážeti Svazek: 4 Strana: 0815
Vrážeti, vz Vraziti.

379537   Vraží Svazek: 4 Strana: 0815
Vraží, Mörder-, Feind-, feindlich. Těžká jest hlína, již v. noha ve skále udupala. Tbz.

379538   Vraží Svazek: 9 Strana: 0378
Vraží = nepřátelský. V. noha. Tbz. IV. 1. 303. Sr. Vražný. Vražit = čarovati. Slov. Zát. Př. 75. Pozn.

379539   Vražíć Svazek: 8 Strana: 0476
Vražíć = čarovati. Slov. Zátur.

379540   Vražice Svazek: 4 Strana: 0815
Vražice, e, f. = vražedlnice. Na Slov. Sl. let. VI. 316., Pk. — V., Prossnitz, ves u Chvalšin.

379541   Vražice Svazek: 7 Strana: 1050
Vražice, Mörderin. Koll. Zp. I. 434. — V. boly krásné panny, vábily mužských a tancom, krútením a otravou jich hubily. Phľd. II. 418.

379542   Vražiti Svazek: 4 Strana: 0815
Vražiti, il, ení; strsl. = incantare, wün- schen, eine Wünschformel recitiren; nevra- žiti = verwünschen, Jemandem Uibles wün- schen, verfluchen, Feind sein. Vz více v Gl. 369. — V., augurari. Nebudete v. ani bu- dete tbáti snóv. BO. — V. = čarovati, zau- bern. Na Slov. — V. = vrážeti, dorážeti, drängen, bedrängen, verfolgen. — na koho. Na Ostrav. Tč. Pes na tuláka vraží. U Ko- stelce n. O. Ktk.

379543   Vrážiti Svazek: 4 Strana: 0815
Vrážiti, il, en, ení, runzeln. — co: tvář. Na Slov. Bern. — se, Runzeln bekommen, scvrkati se. Ib.

379544   Vražiti Svazek: 7 Strana: 1050
Vražiti. Cf. Mkl. Etym. 395. a. V., au- gurari. B. ol. Lev. 26.

379545   Vraživosť Svazek: 7 Strana: 1050
Vraživosť. Vz Nevraživosť.

379546   Vražka Svazek: 4 Strana: 0815
Vražka, y, f. = vražedlnice. Na Slov. Sl. let. V. 122.

379547   Vrážka Svazek: 4 Strana: 0815
Vrážka, y, f., das Einschlagen. V. krve do těla, der Eiusehuss. Us. Dch. — V. = vráska, die Runzel. Na Slov. Bern. — V. = věštkyně, hadačka, die Wahrsagerin. Na Slov.

379548   Vrážka Svazek: 7 Strana: 1050
Vrážka, vz Boží.

379549   Vražkati Svazek: 4 Strana: 0815
Vražkati, vz Vrážiti.

379550   Vražkavě Svazek: 4 Strana: 0815
Vražkavě, runzelig. Na Slov. Bern.

379551   Vražkavosť Svazek: 4 Strana: 0815
Vražkavosť, i, f., die Runzeligkeit. Na Slov. Bern.

379552   Vražkavý Svazek: 4 Strana: 0815
Vražkavý, runzelig. Na Slov. Bern,

379553   Vražkov Svazek: 4 Strana: 0815
Vražkov, a, m., ves v Roudnicku. Vz S. N, Arch. I. 165., Tk. V. 117., I. 79., Blk. Kfsk. CXLI., 471., 472.

379554   Vražná Svazek: 4 Strana: 0815
Vražná, é, f., Wražna, samota u Mladé Vožice. — V. = Vražné. — V., jm. lesa u Trbek na Mor. Pk.

379555   Vražné Svazek: 4 Strana: 0816
Vražné, ého, n., ves v Táborsku u Su- doměřic. Vz S. N., Blk. Kfsk. 358., 495. — V., Brohsen, ves u Jevička na Mor.; Peters- dorf, ves ve Slez. a u Nov. Jičína na Mor. Tč., Vck.

379556   Vražno Svazek: 4 Strana: 0816
Vražno, a, n., Wražno, ves u Plas.

379557   Vražný Svazek: 4 Strana: 0816
Vražný = vraždný, vražedlný, mörde- risch. V. meče. Víd. list.

379558   Vražný Svazek: 7 Strana: 1050
Vražný odpor zevnějšku proti duchu. Pal. Rdh. I. 398.

379559   Vražný Svazek: 9 Strana: 0378
Vražný = nepřátelský (vrah = nepřítel). Pal. Rad. I. 398.

379560   Vražný Svazek: 10 Strana: 0491
Vražný, potok v Opavsku. Vlasť. III. 27.

379561   Vražodějnice Svazek: 4 Strana: 0816
Vražodějnice, e, f. = striga, čarodějnice t. j. ženská, která se vyznala ve vyrývání a dlabání strií, čiar a vrážok. Ssk. Sl. let. I. 91. Vz Vráža.

379562   Vražohník Svazek: 9 Strana: 0378
Vražohník, u, m. = padoucnice. Sbor. slov. V. 84.

379563   Vražství Svazek: 7 Strana: 1050
Vražství. Osv. I. 265.

379564   Vražství, í, vražstvo Svazek: 4 Strana: 0816
Vražství, í, vražstvo, a, n. = nepřátel- ství, die Feindschaft. Obnovichu vrastvie s Tataříny. Rkk., Kos. 01. I. 100.

379565   Vražství, n Svazek: 9 Strana: 0378
Vražství, n. = nepřátelství. Bedřich (po válce s Mongoly) hned obnovil v. domácí. Pal. Děj. I. 2. 182.

379566   Vrba Svazek: 7 Strana: 1050
Vrba. Cf. Mkl. Etym. 383. a., Hlb. II. XXXVI., Kram. Slov., Mách., 50., 63 , 166., 169., 195., 201., 202., Rosc. 117., Mllr. 93., Rk. Sl. Aj v. střešeň něrodzí, jene to ze- lené haluzí. Sš. P. 599. Vrbä je svižnô. Hdž. Šlb. 51. Na vŕbe rastúce huby voláme hlivy. Rr. I vŕbä ba i vŕbä má na jar svoju vôňu. Hdž. Šlb. 41. Čím častějé vrbu obru- báš, tiemť se húště obalí. St. Kn. š. 153. Narodil se na vrbě (o dítěti nemanželském). Vrbu kamkoli zasadíš, ujme se. Sbtk. Tluč hlavum o stěnu, učuješ hned změnu, ale ni na vrbě, ene na kotrbě. Obz. Býl by pra- vil už vŕbě: Tetko! (O opilém). Val. Slavč. 36. Dívky česají se na veliký pátek pod vrbou, aby měly tak dlouhé a pěkné vlasy jako jest proutí vrbové. Us. Sbtk. Hra na suchou vrbu. Vz Brt. Dt. 192.

379567   Vrba Svazek: 8 Strana: 0476
Vrba. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65. V., vrbátko, vrbě, vrbovice. Słow. 84. V. červeníce (= v. na- chová), lýkovcová, salix daplmoides, ostrolistá, s. acutiťolia, košařská, s. viminalis, dlouho- listá, s. longifolia, šípovitá, s. hastata, černa- jící, s. nigricans. Vz KP. VII. l00 nn. Boli zesobášeni pod vrbú (o nezákonném manžel- ství). Phľd. 1892. 559. Spusť sa Boha, chyť sa vŕby (volali na tonúceho, keď na Boha volal). Ib. 1894. 194. Je jako v. (o pochleb- níku, který se všude přiživí). Nár. list. 1894. č. 169). odp. ťeuill. Chlapská vernosť nerastie na vŕbe. Phľd. 1894. 150. Deř sedláky, neboť se otaví brzy jako v. u vody stojécí; Hloze jako koza na vrbě. Chč. S. 111., 153. Na vrbě peněz nevyčesla (snadně jich nenabyla). Wtr. St. l'r. 124. — Y. Hra na suchou vrbu. Kluk se postaví na hlavu rukama o zem se opíraje. Hra na starou vrbu: lehne si, zvedá nohy a tělo, až všecka síla spočívá na týle. Vz NZ. III. 23.

379568   Vrba Svazek: 9 Strana: 0378
Vrba. Vrby se chytať; To na každé vŕbe nerastie. Zát. Pŕ. 376a. Vŕba sa nekýva, keď ju vietor nehýbá. Phľd. 1896. 316. Vrba růží neplodí (není vzácná). Fisch. Hosp. 162. -- V. Husy staví vrby na vodě (potápějí se hlavami vystrkujíce nohy). Šeb. 226. — V. Kar. dr a jiní. Sr. Jub. XXXV.

379569   Vrba Svazek: 10 Strana: 0491
Vrba, salix, rostl. Vz Ott. XXII. 543. Bodaj z každej vŕby vymokala (tekla i. e. pálenka). Mus. slov. IV. 28. Keď v. začne pučiť, už sa chlapcom nechce učiť Sb. sl. VIII. 168. — V. = rok; kabát V zlodějské
mluvě. Čes. 1. XV. 48. — V. Vlad., básn.
Zvon III. 699. — V. Kar. dr., prof. a spis.,
nar. 10. /11. 1845. — V. Fr., prof. a spis. — V. Tadeáš, spis.

379570   Vrba, vrbka, vrbička Svazek: 4 Strana: 0816
Vrba, vrbka, vrbička, y, f., salix, die Weide, rostl. V. Vrba babylonská (smut- ková, plačivá), s. babylonica, bílá (vlaská, bělice), s. alba, bobková (pětimužná, hořká), s. pentandra, červenavá, s. rubens, červená (červenice), rubra, dvoubarvá, bicolor, jedno- mužná, monandra, lesní (jíva), capraea, ji- zerská, iserana, hluchá (popelka), triandra; křehká (křehovka), s. fragilis, leskná, s. splen- dens, luční, s. pratensis, mandlová (man- dlovka), široká, amygdalina, marulkolistá, nepetaefolia, mnohokvětá, multiflora, na- chová, s. purpurea, ohebná (košařská), s. viminalis, písečná, arenaria, popelatá, cine- rea, žlutá (potočnice), salix vitellina, pože- hnaná, sphacellata, roučí, praecox, rokytí, s. acuminata, rozklaná, s. fissa, rozmarino- listá, rosmarinifolia, síťkovaná, reticulata, slezská, silesiaca, sněžná, nivea, šedá, glauca, ušatá, aurita, velolistá, grandifolia, vlnatá, lanata, vodní, aquatica, zakončitá, acuminata, zlatolejčí, helix, ztupená, retusa. Presl, Krok, Um. les. Vrba mořská (drmek, Abrahamův strom), vitex agnus castus, der Keuschbaum. V. Vz Rstp. 1303., 1405. —1407., Kk. 148., Čl. Kv. 140., FB. 27., Slb. 269., 270, Čl. 111. —112., KP. III. 308., S. N, Sbtk. 13., 18., 29., 42., 128. —139. V. dudlavá, hohle W. Na Ostrav. Tč. Pěstování košové vrby, Korbweidenzucht. Dch. Dievča vije veniec, píšťalku mládenec z vrby krúti. Mt. S. I. 39. Staviti, postaviti suchou vrbu = postaviti se na ruce, nebo na hlavu nohama vzhůru (hra chlapců). Us. na Mor. a v Chrudimsku a j. Brt., Sd., Kd., Hrb., Vck., Brv. Kdybys se na vrbu pověsil, neudělám ti to. Us. u Víškova. TJ. Odpusťte, švec umřel, kam duše přijde? Bude mět očistec na suchej vrbě. Ps. mor. Šd. Ten synek roste jako vrba (rychle). Us. Šd. V. dává proutí, z ně- hož se pletením košové a lísy dělají. Kom. Vrby oklestiti. D. Straku na vrbě ukazovati (leere Hoffnungen machen). To je straka na vrbě (to jest ještě daleké). D. Lepší vrána v pytli než na vrbě tři. Ros. Kde v., tam i voda; Všady se co v. ujme. Č. Vz Hruška. Hloupý jako v. U Žamb. Kf. Na vrbě nezrají hrušky (= člověk hrubý ne- může býti zdvořilým). U Žamberka. Dbv. Smutný ako v. Mt. S. I. 130. Sedlák je jako v., čím více ji obrúbáš, tím hustěji roste. Tč. Sedliak ako vřba, čím ju viac obtínaš, tým viac mladí sa. Dbš. Obyč. 48. Spustil se Boha, chytil se vrby (zle učinil). Ve Slez. Šd. Jestli v. vypučí před Jiřím, bývá žnivo před sv. Annou. Kda. Kolik týdnů před sv.
Jiřím v. se rozzelená, tolik týdňů před sv.
Annou se žne. Na Zlínsku. Brt. Strany po-
věr vrby se týkajících vz Mus. 1856. 65. — V. y, m., osob. jm. V. Jak. Vz Jir. H. 1. II. 335., Blk. Kfsk. 1055. — V., jm. pole u Radvanic. Pk.

379571   Vrbač Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbač. Idě to jako na vrbač = rychle na odbyt, jako na dračku; Na v. něco há- zeti = mezi lid n. děti, aby si to posbírali. U Opavy. Klš.

379572   Vrbač Svazek: 7 Strana: 1050
Vrbač = rvačka, uchýtka Brt. D. 286.

379573   Vrbáčí Svazek: 7 Strana: 1050
Vrbáčí, n. = vrbí. U Kyjova. Rgl.

379574   Vrbák Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbák, a, m. = děd, der Grossvater. Na mor. Valaš. Vck.

379575   Vrbák Svazek: 7 Strana: 1050
Vrbák, u, m., vrbůvka, y, f. = nahořklé jablko. Mor. Brt.

379576   Vrbálka Svazek: 7 Strana: 1050
Vrbálka, y, f. = vrbová píšťala. Dělaj v-ky (frbálky), jak je mizga. Slez. Šd.

379577   Vrbaňa Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbaňa, ě, f. = babička, stařena, die Grossmutter. Na mor. Valaš. Vck.

379578   Vrbař Svazek: 8 Strana: 0476
Vrbař, c, m. V. (Brn.), plháček (Sloup), zákorník (Zlín.), sitta caesia, pták. Brt. D. II. 496.

379579   Vrbařství Svazek: 7 Strana: 1050
Vrbařství košářské, Korbweidenbetrieb. Sl. les.

379580   Vrbas Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbas, a, m., osob. jm. Mor. Šd. — V., řeka v Srbsku. Pal. Dj. I. 2. 300.

379581   Vrbas Svazek: 10 Strana: 0492
Vrbas Jak., spis.

379582   Vrbaš Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbaš, e, m., osob. jm. Šd.

379583   Vrbata, Vrběta Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbata, Vrběta, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Tk. IV. 326.

379584   Vrbátky Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbátky, dle Benátky, Wrbatek ves u Olo- mouce. PL.

379585   Vrbatý Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbatý, reich an Weiden. Lex. vet.

379586   Vrbcom Svazek: 8 Strana: 0476
Vrbcom síť = obníčkovati. Slov. Kal. S. 205.

379587   Vrbcovať Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbcovať = vrbcom šíti, endeln. Slov. Phľd. XII. 317.

379588   Vrbčany Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbčany, dle Dolany, ves v Čáslavsku. Vz S. N„ Tk. V. 125., I. 78., 81., 404., IV. 646., Arch. II. 175., Blk. Kfsk. 526.

379589   Vrbče Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbče, ete, n., druh planých hrušek. Us. Dch. — V. = mlýn u Budějovic. — V. = přívoz u Mělníka. PL.

379590   Vrbčí Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbčí, vrbičí = chrastí vrbové. Brt. D. 150.

379591   Vrbčiť Svazek: 8 Strana: 0476
Vrbčiť = šíti, endeln. Vz Vrbcovať. Phľd. XII. 317., XIII. 371.

379592   Vrbec Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbec, bce, m. Vrbcom šijú ševkyne. Slov. Hdž. Šlb. 30. Vz Vrbcovať (dod.).

379593   Vrbec Svazek: 8 Strana: 0476
Vrbec, bce, m. = trik. V z Vrbcovať. Phľd. XIII. 371., XII. 317.

379594   Vrbec Svazek: 10 Strana: 0492
Vrbec, bce, m. = kabát. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142. Sr. Vrba.

379595   Vrbecka Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbecka, n., pl. Na vrbeckoch = role a pastviny u Luhačovic na Mor. Sk.

379596   Vrbečné Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbečné, ého, n., míst. jm. v Malém Hontu. Let Mtc. sl. VI. 2. 13.

379597   Vrbek Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbek, bka, m., os. jm., malíř. Vz S. N.

379598   Vrbelečka Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbelečka, y, f. = vrbová píšťalka, eine Pfeife von Weiden. Otloukej se v-ko. Na Mor. u Vyzovic. Šd.

379599   Vrbena Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbena, y, f., z lat. verbena, rostl. Vz Vrbenka. Mz. 372.

379600   Vrběna Svazek: 4 Strana: 0816
Vrběna, y, f., das Eisenkraut. Byl. 381.

379601   Vrběna Svazek: 7 Strana: 1051
Vrběna, y, f. = jm. krávy barvy vrbové. Mor. Kls. Cf. Vrbula.

379602   Vrbenecký Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbenecký mlýn, Webenzmühle, u Mě- řína na Mor.

379603   Vrbenka Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbenka, v, f. = sporýš, verbena, das Eisenkraut. Slb. 302.

379604   Vrbenský Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbenský, ého, m, osob. jm. S. N. — V.. Vikt,, spisov., †1632. Vz Šb. H. 1. 307., Jir. H. 1. II. 335. Cf. Blk. Kfsk. LIII. — V. břidlice a křemenec, z Vrbna pocházející. Krč. 488. — V. ulice (původně: Ve vrbí) ve Valaš. Meziříčí. Pam. Val. Mez. 98. (Šd. ).

379605   Vrběta Svazek: 4 Strana: 0816
Vrběta, y, m., vz Vrbata.

379606   Vrbětice Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbětice, ves u Nasavrk. — V., Wrbie- titz. ves u Vlachovic na Mor. Tč.

379607   Vrbětický Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbětický Mik., spisov. Vz Jir. H. l. II. 337.

379608   Vrbětín Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbětín, a, m., Wrbietin, samota u Be- nešova. Tk. V. 112.

379609   Vrbí Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbí, salices. Ž. kl. 136. 2.

379610   Vrbí, vrboví Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbí, vrboví, n. = vrby, das Weiden- gestäude, Weidicht, salices. Ž. wit. 136. 2. Mladistvé vrbí (jíví) = pruty k pletení košů. V. Vrbie podlé tekúcích vod. BO. Vrbie, jehož rodí se po polích velmi mnoho. BO. I vskočí s svými mezi Němce a tak jich zbiechu na miestě více než sedmdesát kromě těch, co po vrbie a mezi lúžemi a jamami zbíti biechu. Let. 00.

379611   Vrbica Svazek: 8 Strana: 0476
Vrbica, e, f. = hořká tráva, lythrium sa- licara, rostl. Brt. D. II. 504. --- V., železník, verbena, rostl. Brt. D. II. 508. — V., mě. v Liptovskú. Phľd. 1894. 123.

379612   Vrbice Svazek: 4 Strana: 0816
Vrbice, e, f. — malá vrba, vrbina, Wei- denbusch, m. — V., rdesno, vrbka, sv. Maří košile, vrbičná košile, žabinec, polygonum persicaria, das Flöhkraut, V. — V., lysi- machia, vz Vrbina. — V., das Weidenrös- lein, epilobium, vrbovka kopinatá. Na Slov. Plk., Rstp. 544. — V. = kyprej obecný, ly- thrum salicaria, der Weiderich. Rstp. 557., Kk. 245., Čl. Kv. 330., Slb. 556. —V., Fel- bern, ves u Netolic; Fürbitz, ves u Horo- sedel; Fürwitz, ves u Lubence; Wrbitz, vsi a) u Sedlčan, b) u Jičína, c) u Král. městce, d) u Vamberka, e) u Chotěboře, f) u Stříbra, g) u Čestic, h) u Roudnice, i) u Budína, k) u Pavlovic, PL., l) u Kobylí na Mor. Tč. Cf. Blk. Kfsk. 1454. Vrbický, ého, m., os. jm.

379613   Vrbice Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbice. Mllr. 43., 64. V., salicetum. Sv. ruk. 320. b. V., salicina. Pršp. 26. — Jak si jednají Vrbičtí k posvícení krev. Vz Sbtk. Krat. h. 132. Ve V-ci u Čejkovic na Mor. neumějí husy plavat. Ib. 215.

379614   Vrbice Svazek: 8 Strana: 0476
Vrbice, pl., f. = druh hrušek. NZ. V. 586.

379615   Vrbicovitý. V Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbicovitý. V. rostliny, lythrarieae, wei- derichartige Pflanzen. Vz Kk. 245., Slb. 556.

379616   Vrbičany Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbičany, dle Dolany, vsi a) u Lovosic, b) v Slánsku. Vz S. N. Vz Blk. Kfsk. 234., 243.

379617   Vrbičí Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbičí, vz Vrbčí (předcház).

379618   Vrbička Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbička, y, f.. vz Vrba. — V., y, m., osob. jm. Tk. V. 79., 80. — V., Klein-Für- witz, ves u Valče.

379619   Vrbička Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbička = oleandr. U Úboče. Rgl.

379620   Vrbička Svazek: 9 Strana: 0378
Vrbička, y, f. Nepozdravil u v-ček (pana vrchního a ten se potom proto mstil). Tům. Ml. 151., 155., Rub.

379621   Vrbičky, pl Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbičky, pl.. f., ves v Žatecku. Vz Blk. Kfsk. 624.

379622   Vrbičník Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbičník, a, m., nanophyes, brouk. Kk. Br. 326.

379623   Vrbičník Svazek: 9 Strana: 0378
Vrbičník, a, m., brouk. V. hnědokrový, n. globulus, páskovaný, marmoratus. Klim. 606.

379624   Vrbičný Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbičný, von Flöhkraut, Weiderich.

379625   Vrbík Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbík, a, m., osob. jm. Tk. IV. 5.

379626   Vrbíků Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbíků mlýn u Lipnice.

379627   Vrbina Svazek: 8 Strana: 0476
Vrbina, y, f., polygonum lapatitblium. Prečo má v. listy kropenaté? Slov. Vz NZ. III. 30.

379628   Vrbina Svazek: 9 Strana: 0378
Vrbina penízková, žílové koření, lysi- machia nummularia. Nár. sbor. 1901. 162.

379629   Vrbina, vrbinka, vrbinečka Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbina, vrbinka, vrbinečka, y, f. = vrbiště, vrboví. V. — V., lysimachie, Weide- rich, V. obecná n. žlutá (kyprej), kytkovitá, skropená, hájní, penízková. Flora, Rstp. 557., 1234., Čl. Kv. 267., FB. 65., Slb. 297. Keď už přišli ku v-ně Sl. ps. Sf. 74. Po bocích Hronu, po obou, přirudlá v. roste. Hdk. C. 69. Okolo řek, na řečiskách jsou obyčejně v-ny. Tč. Jak by (ovce) snad již byly ve v-né. Kol. ván. 152. Na pastvách a v-nách. Arch. I. 411.

379630   Vrbinář Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbinář, e, m., der Weidenbäume be- sorgt. Na Slov. Bern.

379631   Vrbinečka Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbinečka, y, f. = vrbinka. Us.

379632   Vrbinka Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbinka, y, f. = malá vrbina. — V. = spoříš. Ja. Vrbinový, Weiden-. V. chmel. Bern.

379633   Vrbisko Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbisko, a, n. = velká n. ohyzdná vrba. Vrbiště, ě, n. = kde mnoho vrbí roste, das Weidengestäude. V.

379634   Vrbitý Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbitý, weidig. Dch.

379635   1. Vrbka Svazek: 4 Strana: 0817
1. Vrbka, y, f., epilobium, das Weidenrös- lein. V. úzkolistá, chlupatá, pýřitá, chlumní, podhorní, růžená, čtverhraná, bahní, horní. — V. = rdesno (vrbice). — V. sladká, lilek slad- kohořký, solanum dulcamare, Hinfschkraut, n. — V. bodlavá (žlutý zob), hippophaë, der Weidendorn. Flora Presl.. D. — Rstp. 544., 1122.. Čl. Kv. 330., FB. 89., Slb. 558., Schd. II. 306., Sbtk. 254. — V., Wrbka, vsi u Ledče a Budína. V. hrubá i malá, Gross-, Klein- Wrbka, vsi u Velké, b) ves u Kvasic na Mor. Tč. — Vz Blk. Kfsk. 691.

379636   2. Vrbka Svazek: 4 Strana: 0817
2. Vrbka, y, m. V. z Vrbice Mich. Vz Blk. Kfsk. 1155.

379637   Vrbka Svazek: 8 Strana: 0476
Vrbka, y, f., epilobium. Vz Vrbovka, Ott. VIII. 667.

379638   Vrbka Svazek: 10 Strana: 0492
Vrbka, y, f., zdrohn. vrba. Us. — V. = = vesta. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XV. 48.

379639   Vrbkovka Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbkovka, y, f. = vrbka, vrbice, epilo- bium, Feuerkraut, n. Mllr. 43.

379640   Vrbna Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbna, Wrbna, hájovna u Veselí. — V. u lesů, ves v Lounsku. — V. nad Vltavou, ves v Mělnicku. S. N. — Hrabata z Vrbna. — V., vsi u Koldštýna a Šumberka na Mor. PL.

379641   Vrbní Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbní mlýn, die Buschmühle u Vel. Vrbna na Mor. Tč.

379642   Vrbník Svazek: 9 Strana: 0378
Vrbník, a, m., lamia, brouk. V. tkadleček, 1. textor. Klim. 656.

379643   Vrbno Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbno, a, n., Würbenthal, mě. ve Slez. v Bruntálsku a ves u Blatné, Šd., vsi u Prahy a v Žat. Cf. Blk. Kfsk. 429., 92.

379644   Vrbny Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbny české, Böhmisch-Fellern, ves u Bu- dějovic; V. německé či suché, Dirnfellern, tamtéž.

379645   Vrbný Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbný plaz, samota u čížova.

379646   Vrbohlod Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbohlod, a, m., cossonus, brouk. Kk. Br 328.

379647   Vrbolistý Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbolistý, weidenblätterig. V. byliny, Tč., dub. Dch.

379648   Vrbonice Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbonice, dle Budějovice, ves ve Zno- jemsku. Vz Tk. I. 437.

379649   Vrbosmol Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbosmol, u, m., das Saliretin. Rst. 516., 48. — V., pyrostria, rostl. mořenovitá. Rostl. I. 257. a.

379650   Vrbošťávný Svazek: 8 Strana: 0476
Vrbošťávný. V. sloučenina. Am. Orb. 67.

379651   Vrboučí Svazek: 8 Strana: 0476
Vrboučí, n. = n-boví. ČT. Tkč.

379652   Vrbova Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbova, y. f., salipoma, keř, zastr. Rozk.

379653   Vrbová Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbová Lhota, ves u Peček.

379654   Vrbová Svazek: 8 Strana: 0476
Vrbová, é, f. = trať na Frýdecku. Vz Věst. op. 1894. 19.

379655   Vrbovák Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbovák, u, m. = ruční košík. U Úboče. Rgl.

379656   Vrbovce Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbovce, ves v nitranské stolici. Kal.

379657   Vrbovčí Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbovčí, n. = vrbí. ČT. Tkč.

379658   Vrbové Svazek: 8 Strana: 0476
Vrbové, ého, n., míst. jm. na Slov. Phľd. XII 70.

379659   Vrbovec Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbovec, vce, m. = vrbový prut, Weiden- ruthe, f., Weidenstock, m. Dostaneš v-cem, jak nepřestaneš; Vezmi v. a vycúhej mu, co do něho vleze. Na Mor. Tč., Šd. — V.; Vrbovce, e, n., Urbau, ves u Znojma; Wr- bowetz, hospoda u Přerova. — V., místní jména v Dol. Rakousích na sever a jiho- vých. od Mistelbachu. Šb.

379660   Vrboví Svazek: 4 Strana: 0817
Vrboví, vz Vrbí.

379661   Vrbovina Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbovina, y, f. = vrbina. Bern. — V. = prvek ve vrbě obsažený, das Salicin. Presl. Chym., Rst. 516.

379662   Vrbovinný Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbovinný, Salicin-. V. síran, dusičnan, solnovodičnatan. Chym. II. 318.

379663   Vrboviště Svazek: 4 Strana: 0817
Vrboviště, ě, n., das Weidengebüsche. Rst. 516.

379664   Vrbovitý Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbovitý, weideartig. V. rostliny, salici- neae: vrba, topol. Vz Rstp. 1404., Kk. 147., Slb. 269., Schd. II. 274.

379665   Vrbovitý. V Svazek: 10 Strana: 0492
Vrbovitý. V. rostliny, salicineae. Vz Ott. XXII. 540.

379666   Vrbovka Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbovka, y, f., epilobium, das Weiden- röschen. V. kopinatá, e. spicatum. Vz Rstp. 544., Vrbice, Kk. 244., Čl. Kv. 330., Slb. 558., Čl. 68. — V. = vrbová studně u Čes. Tře- bové. Bud. zahrád. Šd.

379667   Vrbovka Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbovka = vrbová hůl. U Kr. Hrad. Kšť. - V. = přítok Tiché Orlice. Vz Ott. VI 50.

379668   Vrbovka Svazek: 8 Strana: 0476
Vrbovka, y, f. = vrbka, epilobium, rostl. Vz Ott. VIII. 667. — V., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 70.

379669   Vrbovka Svazek: 9 Strana: 0378
Vrbovka, y, f. = jablko (slabé chuti). át. Př. 196b.

379670   Vrbovky Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbovky, pl., f. = jablka červená, rothe Aepfel.

379671   Vrbovník Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbovník, a, m. = tkadleček, lamia tex- tor, Weberbock, brouk. Sl. les., Kk. Br. 351., Brm. IV. 196. — V., u, m., rostl. Slov. Zátur.

379672   Vrbovník Svazek: 9 Strana: 0378
Vrbovník, a, m., anthonomus, brouk. V. erný, a. rubi, Červenožlutý, pubescens, hlo- ový, varians, hnědokrový, pedicularis, hně- onosý, humerali3, hruškový, piri, opásaný, nversus, ovocný, pomorum, páskovaný, cinc- us, rovnonosý, rectirostris, světlonosý, un- ulatus, temnoskvrnný, spilotus. Vz Klim. 94.

379673   Vrbový Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbový, z vrby, od vrby, Weiden-. V. líska, Weidenhurde, košík, kůra, tříslo. Šp. V. plot, prut, Ros., list, kočička, strom, D., sazenice, les. Us. —V. jablko (zimní). Us. — Jg. — V. huba (na vrbách), polygorus igna- rius. Mt. S. VIII. 1. 12. — V. mlýn u Kutné hory.

379674   Vrbový Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbový. V. proutky. Vz Mách. 175.

379675   Vrbový Svazek: 8 Strana: 0476
Vrbový. V. proutí v košíkářství. Vz KP. VII. 106. nn.

379676   Vrbský Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbský, ého, m., samota u Vorlíka. — V. mlýn u Kosovy hory.

379677   Vrbů mlýn Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbů mlýn = Vrbový mlýn.

379678   Vrbula Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbula, y, f., jm. kraví. Slez. Šd.

379679   Vrbula Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbula, vz Vrběna (dod.).

379680   Vrbulče Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbulče, ete, n., druh jablek. Us.

379681   Vrbůtek Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbůtek, tka, m., osob. jm. Mor. Šd.

379682   Vrbůvka Svazek: 7 Strana: 1051
Vrbůvka, vz Hrachůvka.

379683   Vrbůvka Svazek: 8 Strana: 0476
Vrbůvka, y, f., polyporus, houba. Brt. D. II. 512.

379684   Vrbůvky Svazek: 4 Strana: 0817
Vrbůvky, pl.. f. = druh jablek nahoř- klých. Na Mor. Vck.

379685   Vrcábní Svazek: 10 Strana: 0492
Vrcábní hra. 1527. Mus. 1905. 435. Sr, Vrhcábní.

379686   Vrcábnice Svazek: 7 Strana: 1051
Vrcábnice, vz Vrhcábnice. Arn. 2355.

379687   Vrcabnice Svazek: 8 Strana: 0476
Vrcabnice = vrhcabnice. Chč. Mik. 411.

379688   Vrcaby Svazek: 10 Strana: 0492
Vrcaby, vz Vrhcáby. 1638. Věst. X. 10.

379689   Vrcati se Svazek: 4 Strana: 0817
Vrcati se = vrtěti se, tančiti. Na Slov. Sl. ps. 34. Vz Vrčeti se.

379690   Vrcení Svazek: 4 Strana: 0817
Vrcení, n., vz Vrtiti.

379691   Vrcení Svazek: 7 Strana: 1051
Vrcení. Ž. kl. 143. 13.

379692   Vrcený Svazek: 4 Strana: 0817
Vrcený, gerührt, gedreht.

379693   Vrceti Svazek: 4 Strana: 0817
Vrceti sa = vrtiti se, tančiti. Vz Vrcati se. Vrcela bych sa, nemám kolesa, dupkala by som, ale som bosa. Sl. ps. 22. Kúp mi, mamička, sukňu zelenú, budem sa vrceť každú nedzelu. Sl. ps. 22.

379694   Vrci Svazek: 4 Strana: 0817
Vrci, vz Vrhnouti, Vrhati.

379695   Vrci Svazek: 7 Strana: 1051
Vrci v dialekt. Vz List. fil. 1892. 117.

379696   Vrci Svazek: 8 Strana: 0476
Vrci. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. O časo- vání v r. 1440. vz Mus. lil. 1896. 449.

379697   Vrci Svazek: 9 Strana: 0378
Vrci, vrhu. O tvarech vz Gb. H ml. III. ., 171. Vrcić = mlíti žito na žernách. Slez. Lor. 80.

379698   Vrcievka Svazek: 7 Strana: 1051
Vrcievka, y, f. Vrcí sa jako v. Slov. Rr. Sb.

379699   Vrćik Svazek: 9 Strana: 0378
Vrćik, u, m. = dřevo, na němž se čep· rat n. dveří otáčí. Slez. Lor. 80. Vrčaný. Lepšie mlčané ako v-né. Zát. Pŕ. 0a.

379700   Vrcoch Svazek: 4 Strana: 0817
Vrcoch, u, m. = konec visící z roztrhané sukně, otřepky, cancory. U Jilem.

379701   Vrcotilka Svazek: 4 Strana: 0817
Vrcotilka, y, f. = která ráda běhá. V Kun- vald. Msk.

379702   Vrcov Svazek: 4 Strana: 0817
Vrcov, a, m., Wrzow, ves u Borovan. PL. Vz Blk. Kfsk. 1454.

379703   Vrcovice Svazek: 4 Strana: 0818
Vrcovice, Wrtzowitz, ves u Záhoří v Pí- secku.

379704   Vrcovice Svazek: 4 Strana: 0818
Vrcovice, ves v Pís. Vz Blk. Ktsk. 1178., 1184.

379705   Vrcovský. V Svazek: 4 Strana: 0818
Vrcovský. V. občiny, samota u Záhoří.

379706   Vrča Svazek: 4 Strana: 0818
Vrča, e, m., dle Bača, der Brummer, Knurrer. Nech toho starého vrču (vrčivého psa); Pojď sem, ty vrčo! Mor. Šd.

379707   Vrčáby Svazek: 10 Strana: 0492
Vrčáby. Zdaliž to nejsou střeštěného mozku dětinské v. (vrhcáby). 1746. Hrubý. 279.

379708   Vrčák Svazek: 10 Strana: 0492
Vrčák, a, m. = bručoun. Rgl. — V. = = učitel. V zloděj. řeči. Čes. 1. XI. 142.

379709   Vrčál Svazek: 7 Strana: 1398
Vrčál, u, m. = kolovrat. Světz. 1893. 115.

379710   Vrčala Svazek: 4 Strana: 0818
Vrčala, y, m. = kdo vrčí. der Brummer, Knurrer. Mor. Šd.

379711   Vrčanlivý Svazek: 4 Strana: 0818
Vrčanlivý, zischend, knarrend. Na Slov.

379712   Vrčany Svazek: 4 Strana: 0818
Vrčany, dle Dolany, Wrčen, ves u Ne- pomuka.

379713   Vrčati Svazek: 4 Strana: 0818
Vrčati = vrčeti. Na Slov. Ssk.

379714   Vrčati nad čím Svazek: 10 Strana: 0492
Vrčati nad čím (nebyti s tím spokojen). Tk XI. 277. Sr. Vlčeti.

379715   Vrčava Svazek: 4 Strana: 0818
Vrčava, y, f., myslivna n Slavkova na Mor. Tč.

379716   Vrčelivý Svazek: 4 Strana: 0818
Vrčelivý = kdo vrčí, knurrend, knurrig. V. člověk (hněvivý), pes. Us.

379717   Vrčení Svazek: 9 Strana: 0378
Vrčení, n. Na hlavě měla v. (rulíky pro- letené pentlemi). Jrsk. IV. 153.

379718   Vrčení Svazek: 10 Strana: 0492
Vrčení, n. = učení. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142. Vléci do v. = jíti do školy. Ib.

379719   Vrčení, n Svazek: 4 Strana: 0818
Vrčení, n., das Knurren. V. psa, Us., liščí. V. V. člověka mrzutého (broukání), das Murren, Brummen. Plk. — V. = vy- rčení, die Aussage. A hotova jest na jich v. přestati. NB. Tč. 40. Snad chybné čtení.

379720   Vrčeny Svazek: 4 Strana: 0818
Vrčeny, samota u Poděbrad.

379721   Vrčeti Svazek: 4 Strana: 0818
Vrčeti, vz Vrknouti.

379722   Vrčeti Svazek: 7 Strana: 1051
Vrčeti. Cf. Mkl. Etym. 384. a.

379723   Vrčeti Svazek: 8 Strana: 0476
Vrčeti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 63.

379724   Vrčeti Svazek: 9 Strana: 0378
Vrčeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 96.

379725   Vrčeti na koho jak Svazek: 10 Strana: 0492
Vrčeti na koho jak. Vrčí jeden na dru- hého, jako pes na kočku. Us. Čes. 1. XI. 270.

379726   Vrčice Svazek: 4 Strana: 0818
Vrčice, dle Budějovice. Prodal Světišovi z Vrčic. Arch. III. 471.

379727   Vrčidlo Svazek: 7 Strana: 1051
Vrčidlo, a, n. = kdo vrčí n. pláče. Prk. Př. 22. Cf. Vrča.

379728   Vrčit se Svazek: 8 Strana: 0469
Vrčit se = divočiti se, vztekati se. Han. Brt. D.. II. 411.

379729   Vrčivosť Svazek: 4 Strana: 0818
Vrčivosť, i, f., die Knurrigkeit, Zank- sucht. Jg.

379730   Vrčivý Svazek: 4 Strana: 0818
Vrčivý pes, knurrig, murrend.

379731   Vrčivý Svazek: 7 Strana: 1051
Vrčivý. V. samohláska. List. fil. 1888. 24., 28.

379732   Vrčka Svazek: 7 Strana: 1051
Vrčka, y, f. = špatná hudba, sprostá zábava taneční. Us Rjšk.

379733   Vrčka Svazek: 9 Strana: 0378
Vrčka, vrtocka, y, f. = menší vesnická mu- ika. Vodňany. Kub. 158. — V. {vrček?). Vrčky (ozdoba) nosí stárky o hodech. Jsou o vidlice ze dvou stran zakulacené (z olova ebo cínu), kolem nichž se ovíjí vlasy a tvoří vrkoč. Nár. sbor. 1900. 49.

379734   Vrčna Svazek: 7 Strana: 1051
Vrčna, y, f. = bručavá ženská. Us. Kšť.

379735   Vrčný Svazek: 4 Strana: 0818
Vrčný = vrčící, vrčivý, knurrend. V. pře- slice. Mus. VII.

379736   Vrčoň Svazek: 7 Strana: 1051
Vrčoň, ě, m. = vrča. U Kr. Hrad. Kšť.

379737   Vrčoun Svazek: 4 Strana: 0818
Vrčoun, a, m. = vlaštovka mořská, trigla hirundo, ryba. Schd. II. 502.

379738   Vrčoun Svazek: 8 Strana: 0476
Vrčoun, a, m. = pes. Lerm. II. 143.

379739   Vrdavý Svazek: 4 Strana: 0818
Vrdavý = koktavý, stotternd.

379740   Vrdlice Svazek: 4 Strana: 0818
Vrdlice, e, f. = hrnec dvouuchý, der Henkekopf. Čes. vč. 1847. 75. V Jg. Slov. je: vrhlice.

379741   Vrdlouhati Svazek: 4 Strana: 0818
Vrdlouhati, zkaženě m.: v hrdlo lháti. Us. Mk. Cf. Gb. Hl 97. Ne abych vrulou- hala. Us. Vk. Přišla domů, vrdlouhala, že to nebyla. Čes. mor. ps. 202.

379742   Vrdlouhati Svazek: 4 Strana: 0832
Vrdlouhati.

379743   Vrdlouhavý Svazek: 4 Strana: 0818
Vrdlouhavý = kdo rád vrdlouhá. Vz Vrdlouhati. Us. Barták.

379744   Vrdlouživý Svazek: 10 Strana: 0492
Vrdlouživý = hrdlolživý. Us. Mš.

379745   Vrdov Svazek: 4 Strana: 0818
Vrdov, a, ro. Racek z Vrdova. Arch. III. 188.

379746   Vrdovský Svazek: 4 Strana: 0818
Vrdovský mlýn, Wrdyer Mühle, u Čá- slavi.

379747   Vrece Svazek: 7 Strana: 1051
Vrece. Mkl. Etym. 385. b. Str. 818. b. ve 4. ř. sh. za vrece polož : , lebo moja máti v domě švabov nechce. Koll. Zp. II. 138. Idz pre cudzé s hrsťou, pre tvoje čert s vre- com dojde. Slov. Rr. MBš.

379748   Vrece Svazek: 8 Strana: 0476
Vrece, z vertje. Gb. H. ml. I. 384. Strsl. vrésta, Ib. 28. Prázdne v. stáť nebude (o lač- ném); Stojí rovno jako prázdne v.; Kde sa dvaja perú (prú), tretiemu do vreca naháňajú. Phľd. 1893. 701., 1894. 315., 195. Do jedného vreca dúchajú (jsou srozuměni). Slov. Nov. Př. 642.

379749   Vrece Svazek: 10 Strana: 0492
Vrece. Keď máš prázdne vrecko, omrzí ta všecko; Hluboko siahnul do vrecka (mnoho vydal). Rizn. 171., 174. Z dobreho vreca nic nevypadne; Vrecko je pán (jsou-li v něm peníze). Mus. slov. V. 6., VI. 111. Vrecka sa chytiť (platiti); Na každé vrece najde sa motúz (pozdní ledajaké vdáni). Phľd. XXIV. 341.. Sb. sl. VII. 87.

379750   Vrecisko Svazek: 4 Strana: 0818
Vrecisko, a, n., ein hässlicher Sack. Na Slov. Bern.

379751   Vreckový Svazek: 8 Strana: 0476
Vreckový — kapesní. V. šatka. Phľd. 1896. 13.

379752   Vreco Svazek: 4 Strana: 0818
Vreco, vz Vřece.

379753   Vreco Svazek: 7 Strana: 1051
Vreco polož za Vřecný.

379754   Vreco Svazek: 9 Strana: 0378
Vreco = pytel; vrecko = malý pytel; vre- cúško = pytlíček. Zát. Př. 264. Pozn. Aké vreco, taká záplata, - V. nie pre jedno zrno; V. sa s nimi roztrhlo; V. si pozná záplatu; Vrecka sa chytiť; V. má suchoty atd. Vz Zát. Př. 376.

379755   Vreconoš Svazek: 7 Strana: 1051
Vreconoš, e, m., Sackträger. Slov.

379756   Vredikati něco někam Svazek: 4 Strana: 0819
Vredikati něco někam = vstěhovati, uložiti, odkliditi. Ty věci sme všecky do sklepa v-li. Us. na mor. Valaš. Vck.

379757   Vredisko Svazek: 8 Strana: 0476
Vredisko, a, n., vz Psotník, Vřed (i 3. dod.).

379758   Vredovať Svazek: 7 Strana: 1051
Vredovať = říkati: Aby teba vred hád- zal. Slov. Phľd. XI. 745.

379759   Vredykať co kam Svazek: 7 Strana: 1051
Vredykať co kam = vestěhovati, ulo- žiti, ukliditi. Val. Brt. D. 286.

379760   Vredziščiar Svazek: 7 Strana: 1051
Vredziščiar, a, m. = vředem stížený (nadávka). Uh. Brt. D. 286.

379761   Vreéinica Svazek: 9 Strana: 0378
Vreéinica, e, f. = slepýš. Slez. Lor. 80.

379762   Vrejdovati Svazek: 4 Strana: 0819
Vrejdovati co kam: vůz do kůlny, Ros., vůz pod kůlnu, hineinlenken. Us.

379763   Vremä Svazek: 7 Strana: 1051
Vremä = čas. Slov. Czm. 109.

379764   Vreptati Svazek: 4 Strana: 0820
Vreptati, -tám, -ci, al, án, ání, hinein- murmeln. V.

379765   Vresčák Svazek: 4 Strana: 0820
Vresčák, a, m., der Schreier. Na Slov. Bern.

379766   Vresčati Svazek: 4 Strana: 0820
Vresčati = vřeštěti. Na Slov. Bern.

379767   Vresko Svazek: 4 Strana: 0820
Vresko, a, n. = vrecko. Vz Vřece. Němc. III. 334. Gazdiny přijdouce z kostela vez- mou každá v., v něm je lněné neb konopné semeno. Na Slov. Němc.

379768   Vreskotati Svazek: 4 Strana: 0820
Vreskotati = vřeštěti. Na Slov. Bern.

379769   Vrešťoun Svazek: 4 Strana: 0821
Vrešťoun, a, m. = druh opic nového světa (širokonosých). V. rezavý, mycetes seniculus, medvědovitý, m. ursinus, černý, m. bellzebub. Vz S. N.. Vřešťan. — V. = vřešťák. I to je v. (kluk). Us., Kká. Td. 166.

379770   Vreta Svazek: 8 Strana: 0476
Vreta, fretka, y, f., putorius furo, odrůda tchoře. Ott, IX. 688. Cť. Vřet.

379771   Vr?ti Svazek: 7 Strana: 1052
Vr?ti = vříti. Vz List. fil. X. 139.

379772   Vretka Svazek: 4 Strana: 0822
Vretka, y, f., die Schraube. Dch.

379773   Vretkovati Svazek: 7 Strana: 1052
Vretkovati = divoké králíky vretky, fretky (Frettchen, Frettwiesel) lapati. Škd.

379774   Vretník Svazek: 4 Strana: 0822
Vretník, u, m, axis, die Spisse. Na Slov. Bern.

379775   Vŕgala Svazek: 7 Strana: 1052
Vŕgala, vŕgalka, y, f. = čamrhoun. Brt. D. 286.

379776   Vrgec Svazek: 7 Strana: 1052
Vrgec, gce, m. = strašidlo. Nechoď ven, sic tě vezme v. V. podobá se psu a má oči jako otvořitka. U Chroustova u Mile- tína. Tbnk.

379777   Vrh Svazek: 4 Strana: 0823
Vrh, u, m. = vržení, hození, výhoz, odhoz, hod, vrhnutí, der Wurf, Schub, Schlag. Jg., Šp. V. kostkou. Us. Čára vrhu, die Wurf- linie. Čsk. Dálka vrhu. ZČ. I. 117. Jedním vrhem. Kámen k vrhu. D. O poslední vrh hráti. Pešín Prodrom. V. šikmý, vodorovný, vzhůru, dolů. Nz. Osm vrhů ztratí švec u toho stolu. Hr. rk. 373. A tak sa ihra i vo tri vrhy opakuje. Mt. S. I. 144. Ba tak som hnala jednim vrhom domů, ako by mi na veky dáka mamuňa za patami bola. Na Slov. Šd. — V. = počet po jednou vržený, der Wurf. Dal mi mandel raků na tři vrhy (na vrh 3 kusy počítaje). Us. Dch. V. peněz. Us. V. vajec = tři. Dala do košíku pět vrhů vajec (15. ). Prohrál tři vrhy bobů. Us. u Chocně. Ktk. Zatnul svojím čekanom do zeme a hneď neprelomný múr otočil sa vo tri vrhy okolo všetkých. Dbš. Pov. IV. 30. — V. = dřevěný stroj ku hrabičné kose. Us. — V., die Art, der Schlag. Sedm kop kaprů velikého a sedm kop prostředního vrhu. Gl. 370. Jednoho vrhu (druhu). D.

379778   Vrh Svazek: 7 Strana: 1052
Vrh. Cf. Mkl. Etym. 383. b. V. kolmý, šikmý, vodorovný. NA. V. 156. Beda, beda! do troch vrhov beda (třikrát běda)! Sldk. 569. Dítě je malým vrhem zkaženo (po- jednou). Us. Vk. — V. Na vrhy se počítají ořechy, v. = 3 ořechy, 3 vrhy — 9 atd. Brt. D. 286. Když se na štědrý den dělí ovoce, kdo dostane vrhem (lichem), do roka zemře. Obz. Tři vejce nebo pět šindelů, to je v. Val. Vck.

379779   Vrh Svazek: 8 Strana: 0476
Vrh. Zavolaj vo tri vrhy — třikrát. Phľd. 1894. 205.

379780   Vrh Svazek: 9 Strana: 0379
Vrh. Zvoniti třemi, dvěma vrhy (zatrhnu- tím). Slez. Ces. 1. IX. 189.

379781   Vrhadlo Svazek: 8 Strana: 0476
Vrhadlo, a, n. V. světla, Reflektor, Schein- werfer, m. KP. VIII. 202., 209.

379782   Vrhák Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhák, vz Valášek. Mý.

379783   Vrhák Svazek: 7 Strana: 1052
Vrhák, u, m. = menší podlouhlý bob, platí za dva jiné. U Bechyně. Mý.

379784   Vrhání Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhání, n., das Werfen. Vz KP. I. 517.

379785   Vrhaný Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhaný; -án, a, o, wiederholt geworfen

379786   Vrhaný Svazek: 10 Strana: 0492
Vrhaný = direktor, úřadující. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

379787   Vrhati Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhati, vz Vrhnouti.

379788   Vrhati Svazek: 9 Strana: 0379
Vrhati. Vz Gb. H. ml. III. 2. 171.

379789   Vrhavec Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhavec, vce, m., Wrhawetz, ves v Kla- tovsku. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1454. Bohuslav, Jetřich z V-ce. Arch. IV. 378., 45. (Šd. ).

379790   Vrhavka Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhavka, y, f. Čirůvka vrhavka, russula emetica, der Speitäubling, rostl. Vz Rstp. 1894., Čl.

379791   Vrhavka Svazek: 7 Strana: 1052
Vrhavka. Cf. Odb. path. III. 856. Houba.

379792   Vrhavý Svazek: 7 Strana: 1052
Vrhavý plod, Schleuderfrucht. Ves. IV. 10.

379793   Vrhcáb Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhcáb. u, m. = kámen, jakýmiž se na vrhcábnici hraje, der Damen-, Brettstein. V. Vrhcáby, vrcáby, Damenspiel, z strněm. Wurfzabel, Worf-zabel (zabel z lat. tabula, tabella), Wurftafel, Würfeltisch. Vz Mz. 86. V češt. jest první částka něm. slova pře- ložena. Gl. 370. Hra ve vrhcáby, vrhcábní, V., na vrhcáby. D. Hráti ve v-by, Chč. 375., V.; v-by hráti. Kon., Lom. Na koních krytie a jestřáby, vrhcáby a také věci pilně stro- jie. Hus I. 236.

379794   Vrhcáb Svazek: 7 Strana: 1052
Vrhcáb. Mkl. Etym. 383. a., Sdl. Hr. I. 140., Koll, IV. 159. Vrchcáb : Sv. ruk. 203., Výb. II. 931., Tk. VIII. 502.

379795   Vrhcáb Svazek: 9 Strana: 0379
Vrhcáb = kámen, jimž se na vrhcábnici hraje. Maš. ruk. 32a. Vz více v Mus. fil. 1901. 209.

379796   Vrhcábní Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhcábní hra, Damen-, Brettspiel, V., Troj., kámen, Brettstein, Ros., dska, Damen- brett

379797   Vrhcábnice Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhcábnice, e, f., vz Vrhcáb, na Slov. oštábla. Plk, oštabla. Bern. V. = vrhcábní deska, das Damenbrett, Spielbrett. V.

379798   Vrhcábnictví Svazek: 7 Strana: 1052
Vrhcábnictví, n., das Brettspiel. Lpř.

379799   Vrhcábnička Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhcábnička, y, f. Komonka v-ka, fritil- laria meleagris, die Schachblume. Rstp. 1582.

379800   Vrhcábník Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhcábník, a, m. = kdo vrhcáby dělá, prodává, der Damenbrettmacher, Troj.; kdo v ně hraje, der Damenbrettspieler. Jel., V., Tk. II. 375., 381.

379801   Vrhcábník Svazek: 7 Strana: 1052
Vrhcábník. Výb. II. 931., Hus I. 127.

379802   Vrhcáby Svazek: 8 Strana: 0476
Vrhcáby. Pověry vz Zbrt, Pov. 100. Zde jest as poloviční překlad něm. Wurfzabel jako ve: vánoce, bavlna. V ruk. z r. 1440.: vrch- cáby. Vz H (3. dod.) a Mus. fil. 1896. 436.

379803   Vrhel Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhel, hle, m., der Auswurf. On špatně kašle, samé vrhle po něm viděť. Na Ostrav. Tč. — V., osob. jm.

379804   Vrhel Svazek: 10 Strana: 0492
Vrhel, jactula. Rozk. P. 2063 Ranní dá- vení, vrhnutí opilců, vomitus rnatutinus. Ktt.

379805   Vrhkonohý Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhkonohý věžník = rychlý na nohy. Vký.

379806   Vrhkosť Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhkosť, i, f. = hbitosť, die Flinkheit. Na Slov. Plk.

379807   Vrhký Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhký = hbitý, flink. Na Slov. Plk.

379808   Vrhlice Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhlice, e, f. = hrnec na mléko (dole úzký), krajáč, v Strakonicku: bezkrejtka (Hů. ), der Milchtopf. Vz Vrálice. Rgl. Šg., Němc., Nl. Budem je prodávat za v-ce. Er. P. 241. Z plných vrhlic. Němc.

379809   Vrhlice Svazek: 9 Strana: 0379
Vrhlice, e. f. = veliký ušák (hrnec). Su- šice. Kub. 365.

379810   Vrhlík Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhlík, u, m. = hrnec na květiny, der Blumentopf. Us. Šml. U N. Kdyně. Psčk. — V. = selská kožená čepice, eine Art Mütze. Us. Jg — V. v geomt., calotte.

379811   Vrhlík Svazek: 7 Strana: 1052
Vrhlík v geom. die Kappe, das Scheitel- köpfchen.

379812   Vrhliti se Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhliti se = vrhati se, sich heben, auf- lockern. — co. Mráz zem vrhli, ona se vrhá. Na Ostrav. Tč.

379813   Vrhlý Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhlý, geworfen. V. prkno. — V., auf- gelockert. — kdy. Po mraze jest zem vrhlá. Na Ostrav. Tč.

379814   Vrhlý Svazek: 7 Strana: 1052
Vrhlý, vz Zvrhlý. Je v. po tátoji. Lib. NZ. I. 541.

379815   Vrhmo Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhmo, wurfweise. D.

379816   Vrhně Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhně = ledajako, obenhin. Na Slov. Bern.

379817   Vrhnouti Svazek: 4 Strana: 0823
Vrhnouti, hnu, hni, hna (ouc), ul, ut, utí; vrci, vrhu, žeš, že, žeme, žete, hou; vrz, vrzme, vrzte; vrha (ouc), hl, žen, ení; vrhati, vrhávati. Ros. Vrci a jeho tvarů více se užívalo nežli vrhnouti. Vrci m. vrhti. Vz Ht., Filolog. listy 1883. 129. — V. = hoditi, metati, werfen; dáviti se, blíti, er- brechen, sich übergeben; roditi, setzen, schütten; se = hoditi sebou, lehnouti, sich werfen, sich legen; skočiti, padnouti, lít- nouti, sich wohin werfen, fliegen, springen, fallen; vrci losy, losen; podati se, obrátiti se kam, uchýliti se, sich wohin wenden, sich werfen, gehen; vybortiti se, sich werfen; zdařiti se, gerathen. Jg. — abs. On vrhne (dáví se, blije). Us. Psice vrhne (rodí), Ja., zvíře vrhne. D. Cf. V. co, Mladé míti, roditi (poroditi. Brs. 3. vyd. 258. ). Hovado vrhne (louští, zaluskuje, dostává zuby). D. — co: los. V., náspy (dělati). Rkk. Kráva vrhla tele šp. m.: otelila se. Cf. Ohřebiti se, Oko- titi se, Okoziti či Okozliti se. Oprasiti se, Obahniti se. Brs. 3. vyd. 258., Ht. Brs. 288. Strom vrhá stín, lépe: dělá, činí. Vz Slov. III. 665. Holub vrhl holoubata, šp. m.: vy- seděl. V. pole, strnisko = podmítati, stür- zen. Klš. Mtl. V. hřebí (los), Pal. Dj. I. 2. 329, kotrmelec. Mor. Brt. — co, koho, se (čím) kam (do čeho, nač, mezi co, v co, k čemu, za co, pod co, před co). Někoho do cisterny, Br., do vězení, se do moře v. (skočiti). Us. Někomu do náručí se v.; V. se do boje. Dch. První vrhl hořící po- chodeň do Milána. Ddk. III. 249. Tehdá fojt sám vrhl ty tři zlaté k Vaškovi do jeho domu. NB. Tč. 119. Šebek mincíř vrhl svou ženu do šachty; Fridrich Rucký do stud- nice sebou vrhl Dač. I. 90., 234. Kyselica kyselá, štyry roky visela, na pátý ju strhly, do potoka vrhly. Sl. let. II. 145. Světlo na něco v.; na něco se v.; v. se na kolena. Us. Dch. Vrhnuvše se na ně přinutili je couvati až k řece Moravě; Všichni vrhnouce se na zem konali modlitby kajicné; Taková událosť vrhá zvláštní světlo na rod králov- ský; Načež celé shromáždění vrhši sebou na tváře vyslechlo modlitbu. Ddk. II. 145., III. 98., 279., IV. 291. (III. 102., IV. 263., V. 217. ). — Tč. Tu jste jim dali konečný rok k vašemu orteli a řkúc, komu by se vaše nalezenie nelíbilo, ten svobodně muož se vrci na vyššie právo. Arch. IV. 342. Vrhl se na jeho svědky. Půh. II. 146. Z loma vsie kamenie na Němce vrhú. Rkk. 37. Zde- slav sě na zemiu vrže. Rkk. 44. Na oheň něco v. V. Okem na někoho v. Us. Sebou na postel v. D. Neví, na kterou stranu se vrci. V. Vrci na Hospodina péči svou. Ž. wit. 54. 23. Kdo z vás bez hřiechu jest, prvý vrz na ni kamenem. Hus I. 223. Když se (šelma) v kořisť vrhá dravým spárem. Čch. Mch. 73. V. se na vědy, správně: oddati se vědám. Kmp. Vrhl se na vyrábění strojů, správně: dal se, pustil se do vy- rábění, na vyrábění; jal se. začal vyráběti stroje. Brs. 3. vyd. 258. V. kosť mezi psy. Us. Tam se mezi kořisť vrhú. Alx. V. v. 1838. (HP. 44. ). V. co mezi kola. Kat. 2790. Hůl na zemi v. Br. Podezření, pomluvu na někoho v. Jd. V. ludi v záhubu, Rkk.. 53, se v nebezpečenství. V. V. se v útěk, v ne- přítele, v smrť. Dch. Život štěstím v žalosť vrhla mělkým. Koll. I. 172. (Kus masa) v obličej otci vrhla. Pass. mus. 348. Kleri- kové vrhli sebou tváří k zemi. Ddk. IV. 278. Vrhni sa mu k nohám. Lipa 109. V. kouli ke zdi. Us., Tkadl. V. se k někomu = útočiště míti. D. Vrhli sú tvým zákonem za sě. BO. Což bude před tě vrženo. Hus I. 90. Někomu jeho chyby pod zuby v., ins Gesicht werfen. Dch. — se oč. Vržem se o ni (sukni Ježíšovu). Hr. rk. 255. — čím oč. V. knihami o zem (nechati učení). V. V. sebou o zem. — čím po kom. I vrže (Záboj) po vrazě (kamenem). Rkk. 12. — čím: kostkou, V., ocasem. D. Neví. kam sebou vrci. Sych. Vrz sebou. BR. II. 212. a. Hluk mořský vrže korábem daleko. Výb. II. 57. Vrz na ni kamenem. Ctib. — co komu (kam): psu chléb, Hus, kosť. A to mlu- více vrhli se jí na šíji. Bes. mlád. Obrátiv koně vrhnul mu v tvář rukavici; Vrhnul se Vipertovi v náruč. Ddk. II. 327., 444. Tak řečený oheň pekelný vrhl se mu na palec. Pal. Dj. III. 3. 260. — se. Neví kam se vrci (obrátiti se, uchýliti se). D., Let. 179. Kdo ví, jak se štěstí vrhne. Ros. Vrhla se deska, stůl (zbortiti se), usně. On se dobře, zle vrhl (zdařil). Us. Příloh, strniště se vrhne (po prvé oře). Na Ostrav. Tč. Písma ne- směli Davidova zapřieti a jinam se neuměli aniž mohli vrci. Hus. 374. — jak. S úškleb- kem pak vrhli pohled stranný na plášť vetchý. Čch. Mch. 18. Akože ho vrhneme či dolů hlavou a či dolů nohama? Mt. S. I. 76. S pláčem a nářkem dobromyslnému knížeti k nohoum se vrhnuv jal se vypravovati. Ddk. II. 390. Přes přívoru vrci, über die Schnur hauen. Tč. Krásou zavražděný Božej a syn jeho Bořita bez rakve a bez rubáše a beze vší církevní slávy o nahém těle vr- ženi byli do jámy. Ddk. IV. 306. — nač. V. na oves, den Acker zum Hafer stürzen (po prvé orati). Slez. a mor. Šd. — kdy. Na povel vrhli se k zemi. Tč. exc. Po mraze zem se vrhá, lockert sich. Na Ostrav. Tč. Po nočním pochodu vrhl se se 6000 lidu válečného na ležení Bořivoje; Viprt vrhl se na to do hradu; I vrhli se tudíž dne 8. října na Polany. Ddk. II. 393., 417., 428. (Tč. ). Kam jest sebou vrhl od té chvíle, jakž z Uher od krále přijel. Bart. V husté tmě křestěné náspy vrhú. Rkk. 51. — čím, co, se odkud: vrhl z rukú dskami. Bibl. V. něčím od sebe. Us. V. se se skály do pro- pasti. Jd. Vz V. co kam. V. z úst, ausspeien. Dch. Všichni tito z toho, čím oplývají, vrhli v dary Bohu. Sš. L. 191. Kteříž se miení od země jinam vrci a odtrhnouti. Arch. II. 203. Sám se s koně ruče vrže. Rkk. 42. Kameň vrhů z praka. Alx. V. v. 1524. (HP. 37. ). Inhed z rukú lučišče vrže. Hr. rk. 19. — (se) kudy. Přes přívoru vrci (provi- niti). V. V. se přes zeď (skočiti). Mus. — se po kom: po otci (zdařiti se). V., Sych., Bl. Po kom se vrhl? C. Vrhl se po před- cích. Us. Bůh ví, po kom se ten hoch vrhl. Us. Ntk, Sá. — se kdy kam (na koho): v boji. Jd.

379818   Vrhnouti Svazek: 7 Strana: 1052
Vrhnouti. Cf. Mkl. Etym. 383. b, List. fil. X. 129. Místo vrci říkají na Dolní Bečvě na Mor. vhodit. — co, se kam. Něco dolů, nahoru v. Mj. V. se v náruč propasti, Vrch., v otroctví, Kyt., semeno v zemi, vojsko na bojiště. Osv. Svůj zrak někam v. Osv. — kam čím. Ktož má dva mazance, vrz druhým do školy pryč. Výb. II. 37. Kam by mohl kamenem vrci. Drk. Mus. 1888. 333. — se kam jak. V. kostky losem. Vrch. V. se někam s pláčem, Vrch., s ples- ným rykem, Kká., po hlavě. Osv. — se nač: na kolena. Osv. — se odkud kam. V. se se skály do moře. Us. Pdl. — co kam proč. V ten vír vrhá člověk duši za bludičkou zisku. Vrch.

379819   Vrhnutí, n Svazek: 4 Strana: 0824
Vrhnutí, n. = hození, vrh, der Wurf. V. jisker, der Funkenwurf. Šp. V. kostky, ka- meny. Šp. — V. = dávení, das Erbrechen. Zlob. V. lejnem (zvrácení se střeva). Čs. lk. — V. = luštění, das Schieben der Zähne bei Pferden, der Schub. D. Vz Vrhnouti.

379820   Vrhom Svazek: 4 Strana: 0824
Vrhom, ununterbrochen. Na Slov. Ssk.

379821   Vrhoňov Svazek: 7 Strana: 1052
Vrhoňov, a, m., paseka v Zádveřicích. MzO. 1890. 179.

379822   Vrhovat Svazek: 10 Strana: 0677
Vrhovat = vrhem běžeti. Vz Brt. Sl.

379823   Vrhový. V Svazek: 10 Strana: 0492
Vrhový. V. čára, Wurflinie. Jind. 19.

379824   Vrhulka Svazek: 4 Strana: 0824
Vrhulka, y, f. = drobný déšť, schwacher Regen. Us. v Jg. Slov. chybně m.: mrhůlka. Č. Cf. Mrholiti.

379825   Vrch Svazek: 4 Strana: 0824
Vrch, u, vršek, šku, vršíček, čku, m., pl. vrchy, ale také vrcha. Mk. Vrcha (pl. ) ve vých. Čechách. Šb. Cf. lesa, bora, dola, hájka, chrba. Šb., D. V., lit. virszus, lat. vertex. Schl. V. = hoření, nejvyšší částka nějaké věci, opak: spodek, der Obertheil, das Obere, Oberste einer Sache. Vrch stromu, střechy, domu, hory atd., der Gipfel, Wipfel, Giebel, die Koppe, Höhe. Virchy, cacumina, vertices. V MV. nepravá glossa Pa. Vrch vzdušný. Stč Zmp. 592., 593. Na Mor.: půda, hůra. Jdi na v. Us., Ž. wit. 67. 22., 7. 17. — Na vrchu, po vrchu, svrchu = na hoře, oben, auf. V. Hned na vrchu to leželo. Us. Má rozum na vrchu (chytrý, opatrný). U Žamb. Dbv. Dva dni sem na vrchu ležel, třetí mě pohřbili. Pís. Kostel na vrchu postavený. Arch. IV. 35. Na vrchu býti (vrch míti). Dch. A přece měl na vrchu (pravdu). Us. Vk. Chce svou vždy míti na vrchu. Us. Po vrchu to leží, že to nemůže býti. Bl. 70. Průvodní a po vrchu ležící věc. Skl. V. 390. Dostati se na koho s vrchu. Dch. Má na něj s vrchu, s kopce (má chuť do něho). Č. Vždycky musí na vrchu míti svou (v há- dání). Na vrchu býti. On svou na vrchu postavil. Kom. — Vrchem = ne dolem, nach oben, von oben, oberwärts. Zase to, co snědl, vrchem vrátil (dávil). V. Chalupa vrchem vroubená, spodem zděná. Zlob. Jede vrchem = na koni. Slez. Šd. Vrchom dolu. Na Slov. Šd. Voda teče vrchem (přetéká). Us. Šd. Šel vrchem nebo spodem, nebylo ušlapaného chodníku. Us. Šd. Odtud (táhne) krajem hory Surovej a hore vrchom a hore k východu vrchom k polskému Vlčkovému. Sl. let. V. 328. (Šd. ). S tím sa vychytili na vrch, tam sa porobili na kolesa a dolu vrchom pustili. Er. Sl. čít. 61. Jde si on horami vrchami večer pri peknom mesiačku. Dbš. Pov. I. 93. Leť sokole vrchem a já půjdu dolem. Sš. P. 101. — Od vrchu. Je pěkné zelené (obilí) od vrchu do země; Byl- bych ju dal zlačić od vrchu do země, zlaté litery kole mne; Bylbych tebe ozlatil od vrchu až do dna. Sš. P. 10., 129., 172. (Tč. ). Ježibaba ho od vrchu do spodku očima me- rala (měřila). Dbš. Pov. I. 39. — Na vrch, do vrchu, za vrch. Nedala sem jí na vrch (= za pravdu). Us. Vk. Jadol, pil, až mu oči na vrch vyšly. Mt. S. I. 106. Najiedol sa, až mu oči na vrch išly. Dbš. Pov. I. 409. Pravda vyjde na vrch. Us. Šd. To sa na vrch kývá. Mt. S. 110. Na vrch Javor- níčka stóí vraný kůň. Brt. P. 89. Vyvésti někoho na opice, na vrch střechy, na vrch makovice. Prov. Tč. Vychodí olej na vrch. Hybaj do vrchu! Dbš. Pov. I. 228. No len ta (tam), vo meno božie, do toho vrchu!; Probujeme ešte raz do toho vrchu (vylézti) Dbš. Pov. I. 345. Do vrchu naplniti (přepl- niti). V. Teď ho pak uprala žena, k své vuoli za vrch (za vlasy) vjáčela. Dh. 145. Stará baba už tak rástla od pýchy, keď videla svoju dievku za vrch stolom pri kráľovi sedieť. Dbš. Pov. I. 237. Za vrch hlavy vláčen; A'na sě za vrch vláčíta. Žk. 198., 447. A když mu kdo řekl, že jest kněz, hned s každým o to chtěl za vrch jíti. Arch. I. 184. — Pod vrchem. Měl jsem hlavu trochu pod vrchem (bál jsem se). Němc. — V. stromu, strechy, domu, hory atd. Us. Seděli vrch stola. Mor. Za vrch stola sedává krstná máť. Dbš. Obyč. 3 Na vrchu na hlave. Sl. ps. 208. Chotár Kulíškův začíná se v půl vrchu. Sl. let. V. 328. Keď prídeš ku železnej hore, zakutáľaj hore vrchom to železnó jabľčko; Mám ja takú paničku, čo má v sebe paličku, na vrch hlave krastičku a červenú sukničku. Dbš. Pov. I. 344., 556. Ňjeto hori ňjeto vrchu nad Kriván. Phld. I. 1. 20. V. klobouku = tytlík. Matúš vstana i chytila sě oba za vrch. NB. Tč. 96. Za skleneným vrchom, za drevenou skalou (= nikde). Mt. S. I. 102. Mezi dvoma vrchma biely brav leží (mouka na neckách); V ktorej krajine sú najvyššie vrchy (kde sú najhlbšie doliny)? Mt. S. I. 133., 139. (Šd. ). Vzal ho za vrch hlavy. Us. Šd. Nevěsta se ženichem (zasedne) vrch stolu. Němc. Sl. svat. V. stromu; drží ho za vrch (za vlasy); v. stavení (makovice); v., špic na domě neb na čem jiném; v., vý- sosť hory; od paty nohy až do vrchu hlavy. V. Vrchy pahorků (stráně). Kom. V. jedle; vrchy sekati. Na vrch hlavy se mu vysmáti. Us. Za vrch vlasů někoho rváti. Reš. Ru- kama lomiti i za vrch se rváti. Štelc. Přední v. sedla (knoflík). D. Na vrchu skály bohům obětovati. Rkk. Střela od nich zhůru vy- střelená vrch hlavy jejich je trefila. Čr. Do- sáhl ho za vrch i udeřil jím pod se. BN. Keď už oni přišli vrch hory vysokej; Stojí hruška v poli, vrch se jí zelená, sedí pod ňó šohaj, milenku objímá. Sš. P. 148., 334. (Tč. ). Od pat až do vrchu hlavy nebylo na něm žádné poskvrny. Mal. bibl. 2. král. 14. 25. Od paty až do vrchu hlavy nenie v něm zdravie; Vyšel a na vrchu hory sě posta- vil; Budeť hora domu božieho připravena na vrchu hor, a pozdvižena bude nad pa- horky. Hus I. 293., III. 4., 28. (Tč. ). Nekdy ludě vrchy čiňá ze samej rovniny. Na Slov. Tč. Kadeřavý vrch (hlavy), vrtkavá mysl. Hš. Trefil v vrch hrušky. Prov. Mus. Ně- koho na vrch střechy vyvésti, einem eine Brille auf die Nase setzen. D. Jest blázen na vrch hlavy (až ho hlava bolí). Prov. Někoho na vrch hory (makovice) vyvésti = za blázna míti. Vz Blázen. Č. — V. = hora, vyvýšenosť země, kopec, chlumek, pahrbek atd., der Berg, Hügel, die Anhöhe, mons, collis. V. = vyvýšenina povrchu zemního pod 3000—4000 nad hladinou mořskou. Rst. 517. Vrchy, vrcha, Jg., vz na hoře. Vrch malý, povlovný; údolí se všech stran ho- rami n. vrchy obsazené; Stál na nějakém vrchu dívaje se tomu, co se stalo. V. Z vr- chov zdroje i potoky vystúpujú. Na Slov. Tč. Dají mně tam koně, čižmi s ostrohámi, brinkati si budu vrchy, dolinami. Sl. ps. Šf. II. 56. Ručal strašne, že sa všetky vrchy a doliny ozývaly. Dbš. Pov. I. 202. K modru vrchu. Rkk. Aby se on mohl v tom městě na sedmi vrších neb pahrbcích vzdělaném volně usaditi. BR. II. 703. a. Při vrších a ho- rách. Us. Vrši se promodrujú. Rkk. S vrchu n. vrchem dolů, do vrchu, k vrchu jíti. Us. Šla jsem na vrcha. Us. v Bolesl. Čím vyšší v., tím hlubší údolí. Vz Výška. Lb. S vrchů dobře hleděti, po rovině dobře jíti. Č. Vz Pahorek, Hora. — V. ruky = hřbet, der Rücken. Ros. — V. = náhrobek, der Grab- hügel. — V. hanby n. Ladin = hrma, der Schamberg, Schosshügel. Ja. — V. = břicho der Bauch. Vršek se ztratil, přicházejí kra- jané (slehla). Us. — V. na míře, na př. žita, der Haufen. Vrchem měřiti, dáti, gehäuft. Ros. Vrchem plný. D. S vrchem naměřiti. Vrchem něco vynahraditi. Nudž. Měřiti na rovnou míru bez vrchu. Boč. — V. = po- vrchní, vnější strana, svrchek, die Aussen- seite, Oberfläche, das Aeussere. Po vrchu se mu ošklivosť vysypala. Kom. Vrchem je to oschlé, spodkem je voda. Us. Brt. Já ti budem kašu variti a po vrchu makom ma- stiti. Sl. ps. 318. Aby ju ten čert nikde na vrchu zeme najsť (najíti) nemohol. Dbš. Pov. 435. — V. = nejvyšší stupeň, výsosť, das Höchste, der höchste Grad. Město na vrch štěstí a moci se vyneslo. V. Na vrch dů- stojenství přijíti. Kram. Summa a vrch všeho. Vrchu umění dosíci; Vrch vtipu lidského Kom. V. dobrého. Vš., Br. V tom v. pravé moudrosti záležel. Br. Všemu zlému (hří- chům) na vrch vzešlo. Plác. Nectnosti na vrch vzešly. Bs. Náruživosť, uzel dospěl svého vrchu. Nz. Vrchu nabyti; vrch míti, podržeti. Us. Dch. Na jméno Ježíše je v. zimy. U Solnice. Je tam vrch všeho zlého (hlavní peleš nepravostí). Us. Dbv. V mojej krajine bol vrch chlebu, a už vyše pät sto rokov, čo žiadneho chleba sa nerodí; Pred časy bola táto krajina v. vínu. Dbš. Pov. I. 388., 389. Strana Ptáčkova dostala se mravně takořka na v. v zemi; Jest velice pochybno, zdaliby kurie římská byla kdy odhodlala se k vrchu přísnosti, kdyby byla neměla od nespokojenců podnětu vášnivého. Pal. Děj. IV. 1. 14., IV. 2. 281. (Šd. ). Po- hanství v Uhřích opět vrch obdrželo; Po- mohla králi k vrchu žádosti jeho; V Něm- cích sice drželi přívrženci jeho napořád ještě vrch; Vladislav obdržel v., ale pod jakými znameními? Ddk. II. 157., 287., 348, 418. (Tč. ). Vůdcové, vrch a původové všeho zlého. Bart. V. dobrého, summum bonum.
Kom. Na v. důstojenství nějakého kdo při-
šel, těší se z toho. Hš. Je to v. veškerých
milostí. Sš. II. 45. Tu (při odhádání) vrch,
tu makovice, tu zámek práva jest; Relacie
všech odúmrtí a práv na vrch dovedených
tu se zapisovati mají. Vš. Jir. 206., 355.
Á do Říma nenie proč poslati, ano tu jest
v. všie Antikristovy zlosti; Neb sú již syna
božieho ďábelníkem nazvali a ukrutnú smrtí
zamordovali a tu jest dokonal sě vrch jich
zlosti; A onu ovci zažene na vrch pýchy,
onu v jámu lenosti, onu v trnie lakomstvie.
Hus II. 10., 104., 169. (Tč. ). Když radosť
vrchu dostupuje, již žalosť se ohlašuje. Prov.
Šd. — V. práva = panování čtvrté, které
se děje po odhádání ve dvú nedělích, to
slove v. práva, der letzte Grad der Execu-
tion, das zur Geltung gebrachte, gerichtlich
anerkannte Recht o. der durch Exekution
zu Ende geführte Process. Nález. pr., Ros.
Vz více v Gl. 370. Právo na vrch vyšlo.
Faukn. 11., 53. Na vrch práva dojíti ne-
chati. Vš. Vrch práva k někomu míti. V.
Musí na v. práva k odhádání dovésti. Vš.
Jir. 83. — V. práva = přísné držení-se
práva, strenges Recht. Náleželo králi sa-
mému jakožto hlavě a vrchu práva vložiti
se v ty rozbroje. Pal. Dj. V. 2. 428. Vrch
práva, vrch křivdy; Vrch práva největší
a nejhlavnější křivda; Vrch práva pouhá
křivda. Reš. — V. = jedny parohy, ein
Geweihe. Patnádst vrchuov jeleních. Záp.
měst. 1452. — V., Wrch, osada u Liblína. — V. Poličan, osada u Bílých Poličan. — V. sv. Šebestiana, Sebastiansberg, ves v Cho- mutovsku. Vz S. N. XI. 285. — Ostrý v., jm. lesa; Šibeniční v., jm. lesa. Arch. V. 530. — V. babiného dolu, jm. polností v Po- lánce na Vsacku; V. lánu, jm. polností tam- též. Vck. — V., jm. pole u Lesnic na Mor. a j. Pk. — V. kocourů, jm. lesa u Pelhři- mova. Pk.

379826   Vrch Svazek: 7 Strana: 1052
Vrch. Cf. Mkl. Etym. 384. a. V., vertex. Bhm. 40., Ž. kl. 7. 17. V. vlasóv. Ib. 47. 22. V. = hoření čásť. I dá jemu vrch lba mečem. Anth. I. 74. 36. Šli jsme na vrcha (hory). ČT. Tkč. Ženich má přestúpit práh pravum nohum zpředy, aby nad ním ne- vesta nebrala vrchu. Slez. Šd. Vím velmi veliký v. V tom vrchu velmi veliký vlk. Veruna Václava volala: Václave, vidly vem, vlka vyžeň ven (říkej rychle několikrát). Brt. Dt. 167. Šel vrchama do Uher = chod- níky, pěšinami; dolem = silnicí. Val. Slavč. 59. — V. = půda. Nosí seno na v. Laš. Kál. Po křtu pak křižmem pomaže jeho na vrchu (hlavy). Št. Kn. š. 217. 24. Aby na vrchu se udržel. J. Lpř. — Pozn. V. ve spojení s předložkami a následujícím geni- tivem zůstává nesklonné. Na vrch jam (pole u Jasené). Brt. D. 161. Cf. Roh, Konec, Kraj. — Na vrch. Vysmál se mu na vrch hlavy. Šml., Jrsk. Za vrch koho trestati. Výb. II. 1419. Za vrch (za vlasy) z rady ho vytáhli. Arch. X. 198. Spil se až na vrch hlavy. Us. Rgl. Poněvadž lidské zlosti na vrch vzešly. Kol. 4. Po písních táhlých
přidávají se někdy na dovršenou drobné
improvisované popěvky, tak řečené písně
na vrch. Brt. L N II. 84. — V., der Kopf-
hieb, v tělocv. Rgl. — V. = povrch. Všecko
vyjde na vrch = na světlo. Brt. D. 286. — V. = nejvyšší stupeň. Včil je v. roboty (nejvíce práce). Brt. D. V. vší hrůzy. Hdk. Státi na vrchu slávy. J. Lpř. — V. = množ- ství. Letos odvedli v. vojáků. Val. Vck. Tam je tomu (jim) vrch = velmi mnoho. Brt. D. 286. — V. = verš. Laš. Brt. D. 286. Dle K. Kálala jest tento výklad mylný, má býti: vrš (virš) : Ta píseň má do Boha vršů nebo viršů Vz Vrš. 4. — V. práva. To měl býti v. práva. Bart. 145 Aby v. práva bez odvolám měli Let. 304. Dovedl jest sobě toho na vrch práva. Arch. VIII. 404. — Za Vrchem, sam. u Libovic na Sme- čensku.

379827   Vrch Svazek: 8 Strana: 0476
Vrch. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65. Hore vrchom pomaly, dolu vrchom nenáhli a po rovnej zajmaj (o vozkářích). Phľd. 1894. 194. Když přišli na vrch práva (když měli přistúpiti k soudu). Arch. XIII. 238. Jal se za vrch (hlavy) rváti a svú bradu ven trhati. GR. Nov. 46. — V. = hořejší patro. Vedli ji na vrch. Kld. 111. 145. — V., vrch v Nitran. Phľd. XII. 340.

379828   Vrch Svazek: 9 Strana: 0379
Vrch. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 333. Ot vrchu, s vrchu, do vrchu, odchylkou: s vrcha; lok.: po vrchu, na vrchu, odchylkou: na vrše; pl.: vrchové, vrchy a novotv. vrcha: gt. s vrch patří ku pl. vrcha. Ib. Na slov.; verch, virch, hura, někdy také: groň. Vz Pahorek. Sbor. slov. IV. 68. Nesie velký vrch (je těžce nemocen). Zát. Př. 79b. — Tam je vrch střešeň (— mnoho). Mus. ol. 1898. 119. Je v. všech lumpů! Mtc. 1899. 228.

379829   Vrch Svazek: 10 Strana: 0492
Vrch, Hore vrchom pomaly, dolu vrchom nedur a dolinou pohýňaj (poháněj koňa). Sbor. slov. VII 130. —V. = hrabice (ze čtyř rožňů). Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29. — V. dvě rybv do plachty hozené (při lovení ryb). Čes. 1. XIV. 92.

379830   Vrch Svazek: 10 Strana: 0677
Vrch, u, m. Sr. Brt. Sl. Za vrch někoho uhoditi (do hlavy). 1538. Arch. XXII. 96. - V. = vazba střechy. Slov. Nár. věest. I. 68.

379831   Vrcha Svazek: 4 Strana: 0826
Vrcha, ův, n., vz Vrch. — V., samota u Ohrud. — V., ves u Turnova. — V., jm. polí u Zlína a j. Brt.

379832   Vrcha Svazek: 9 Strana: 0379
Vrcha, pl. Vz předcház. Vrch.

379833   Vrchalovať Svazek: 8 Strana: 0476
Vrchalovať. Len aby sa nevrchaloval na nás ten zaťko náš. Phľd". XII. 696.

379834   Vrchan Svazek: 10 Strana: 0492
Vrchan, a, m. = vyšetřující soudce; ře- ditel. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142.

379835   Vrchárka Svazek: 10 Strana: 0677
Vrchárka, y, f. Sr. Vrchář. Čes. 1. XV 259.

379836   Vrchař Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchař, e, m. = vlastník anebo nájemce salaše. Na mor. Valaš. Kda., Nl.

379837   Vrchař Svazek: 10 Strana: 0492
Vrchař, e, m. = nájemník panských vrchů čili javořin. Vstnk. XII. 86.

379838   Vrchbělá Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchbělá, é, f., Neudorf, ves u Bělé.

379839   Vrchcáb Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchcáb = vrhcáb.

379840   Vrchcábnice Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchcábnice atd. = vrhcábnice atd.

379841   Vrchčitý Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchčitý, hügelig. V. rolí. D. exc.

379842   Vrchdíly Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchdíly, pl., m., jm. polí u Zlína. Pk.

379843   Vrchek Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchek, chku, m. = vršek, der Gipfel. Sych. — V. = movité jmění, bewegliches Gut, Möbel etc. Když jest ta vdova tu s zetěm svým zbýti nemohla, brala sě jest i s sirotky i s tiem statkem svým, totižto vrchkem k bratru svému neženatému. NB. Tč. 201.

379844   Vrcheň Svazek: 4 Strana: 0826
Vrcheň, chně, m. = víko, der Deckel. Na Slov. Zo zlata truhlu, v. z kryštálu, a na tom vrchni peknú fijalku. Sl. ps. 191. No už v. z pánve sa dvíha. Jir. Ves. čt. 278. Klincami zadivia v. na truhlu. Dbš. Obyč. 109. Stol bez v-ně. Sl. let. I. 295. Chlapi nesú čierným báršoňom obitú truhlu, na jejže v-chni bolo videť... Lipa 343. Vz Vrchnák.

379845   Vrcheň Svazek: 8 Strana: 0476
Vrcheň, chně, f. V. písku, summa aréna, V Mus. fil.til. 1896. 474. se neschvaluje.

379846   Vrchének Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchének, nku, m. = malá vrcheň. Na Slov. Bern.

379847   Vrchhájí Svazek: 9 Strana: 0379
Vrchhájí, ?., trať. Pck. Hol. 141.

379848   Vrchhory Svazek: 10 Strana: 0492
Vrchhory, pole u Svatoslavě. Čas. mor. mus. III. 148 (Bořický).

379849   Vrchhůra Svazek: 9 Strana: 0379
Vrchhůra, trať. Pck. Hol. 141.

379850   Vrchláb Svazek: 9 Strana: 0379
Vrchláb, ě, f. vedle Vrchlabí, n. Gb. H. ml. III. 1. 171.

379851   Vrchlabí Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchlabí (na vrchu Labe, Pal. Rdh. I. 141. ), n., mě. v Jičínsku, Hohenelbe. Vz více v S. N. — V. dolní, Nieder-Hohenelbe, ves u města V-bí. — V. horní, Ober-Hohenelbe, ves tamtéž. Vz S. N. — Cf. Blk. Kfsk. 1454. — Vrchlaban, a, m., pl. -né. — Vrchlabský, von Hohenelbe.

379852   Vrchlabí Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchlabí. Jak tam vylovili mořského hada. Vz Sbtk. Krat. h. 133.

379853   Vrchlabský Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchlabský, vz Vrchlabí. — V., ého, m., osob. jm. V. Pav. Vz Blk. Kfsk. 1110.

379854   Vrchlice Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchlice, e, f., der Gebirgsbach. Rk.

379855   Vrchlice Svazek: 10 Strana: 0492
Vrchlice, e, f. = podlouhlý hrnec na mléko. Zbynice. List. fil. 1902. 253. — V. = cuckový provázek. Domažl. Čes. 1. XII. 306.

379856   Vrchlický Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchlický, ého, m. V. Jarosl. (Emil Frida), nar. 1853., slav. čes. básník. Vz Tf. H. 1. 134., 136.

379857   Vrchlický Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchlický Jar. (od potoku Vrchlice v Kutuohorsku, kde byl vychován). Popis v Bibliot. mládeže stud. II. 1. Cf. o něm : Bačk. Př. 186. a Písm. I. 451., 721., 720. Tf. Mtc. 250., Pyp. K. 549., Slavín II. 251 , Rk. Sl.

379858   Vrchlický Svazek: 8 Strana: 0476
Vrchlický. Jeho činnosť popisuje Krásno- horská v Osv. v prvních seš. r. 1896.

379859   Vrchlický Svazek: 9 Strana: 0379
Vrchlický Jar. Sr. Jub. XXXV.

379860   Vrchlický Svazek: 9 Strana: 0464
Vrchlický Jar. Vz Flš. Písm. 647. -663·

379861   Vrchlický Svazek: 10 Strana: 0492
Vrchlický Jar., nar. 17. února 1853. Vz Mus. 1903. 36. nn. (Alb. Pražák), Zvon III. 305., Dolen. Pr. 437., 438., 596., Máj III. 549., Zlatá Praha v únoru 1903., Nár. list. 1903 č 45, Flš. Písm. 647. - 663.

379862   Vrchlík Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchlík, u, m. = kulovitý povrch, kugel- förmige Oberfläche. V. rtuti v tlakoměru. Vz KP. II. 55. V. koule. Jdč.

379863   Vrchlistý Svazek: 10 Strana: 0492
Vrchlistý dub. Msn. Od. 214.

379864   Vrchluž Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchluž, e, f., samota u Poděbrad. Vrchmoc, i, f. = vrchmocí, die Ober- hoheit, die Obermacht. Ddk. II. 14. A já člověk jsem pod v-cí postavený; Ale oni neuznávali v-ci těch pánů cizích. Sš. L. 76., J. 147. (Hý. ).

379865   Vrchluží Svazek: 8 Strana: 0477
Vrchluží, n., poloha u Poděbr. 1748. NZ. III. 520.

379866   Vrchmezí Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchmezí, Hohe Mense, hora u Opočna. Řvn. 213. Vz Vrchomezí.

379867   Vrchmezí Svazek: 9 Strana: 0379
Vrchmezí, ?., hora u Náchoda. Jrsk. XXIII. 12.

379868   Vrchmocí Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchmocí, n. = vrchmoc. Vladislav z vě- zení na trůn povolán požívav v. na krátce, užil ho přece. Pal. V. něčí uznávati. Šb. Stř. I. 15., 44.

379869   Vrchmocí Svazek: 9 Strana: 0379
Vrchmocí. Císařské v. Za Pal. polož.: Dej. II. 2. 196.

379870   Vrchmocně Svazek: 10 Strana: 0492
Vrchmocně něčím vládnouti. Msn. II. 2.

379871   Vrchmocný Svazek: 10 Strana: 0492
Vrchmocný král. Msn. II. 9., Kronovec. Msn. Od. 365.

379872   Vrchňáček Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchňáček, čku, m. = víčko dýmky. Němc. Vz Vrchňák, 2.

379873   1. Vrchnák Svazek: 4 Strana: 0826
1. Vrchnák, a, m. = vrchní moc mající, der Macht, Ansehen hat. Plk.

379874   2. Vrchnák Svazek: 4 Strana: 0826
2. Vrchnák, u, m. = víko, der Deckel. Na Slov. Plk. Cf. Vrcheň.

379875   3. Vrchnák Svazek: 4 Strana: 0826
3. Vrchnák, a, m. = kdo je na vrchu, kdo sedí na koni. A vem pravdu máš povie sám v.; tu zmyšiem sa o hlade a smäde na tom koni. Dbš. Pov. IV. 85.

379876   2. Vrchňák Svazek: 7 Strana: 1053
2. Vrchňák truhly (rakve). Koll. Zp. II. 299.

379877   3. Vrchňák Svazek: 7 Strana: 1053
3. Vrchňák = obecní pohlavar. Slov. Rr. Sb.

379878   Vrchnák Svazek: 8 Strana: 0477
Vrchnák = víko. Phľd. 1892. 413., 1895. 17., 182.

379879   Vrchnář Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchnář, e, m. = správce, představený, der Befehlshaber. Na Slov. Kom.

379880   Vrchňářiti Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchňářiti = vrchňářem býti. Slov. Phľd. IV. 266.

379881   Vrchnáš Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchnáš, e, m. = vrchnář. Už bolo všetko oproti kmenu slovenskjemu obráťeno, zákono- dárstvo, díkateristé, v-še. Phld. II. 1. 3.

379882   Vrchnatý Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchnatý, bergig. Šm.

379883   Vrchně Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchně = zběžně, obenhin. Vus. — V., hauptsächlich. Že právo od žádného jiného než v. a předkem od Boha (bylo ustanoveno). Zř. F. I. A. 1.

379884   Vrchní Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchní. Mkl. Etym. 384. a. V. excelsus, Ž. kl. 77. 11. a 17., summus. Ib. 73. 5., 71. 16. V. = Ober- etc. V. kotel, Šmr. 23., kvašení, Zpr. arch. VIII. 62., hlas, inter- vall, vládnice (dominanta), kvarta, kvinta, sekonda, septima, sexta, tercie. Zv. Př. kn. 7., 18., 19., 21. Je (má) ve vrchních poko- jích (o opilém). Na Hané. Bkř.

379885   Vrchní Svazek: 8 Strana: 0477
Vrchní. Moc v-ho obklíčí tě. Ev. seit, 3. Luc. 1. 35.

379886   Vrchní Svazek: 9 Strana: 0379
Vrchní = polit, správce celého panství. Ces. 1. 1898. 169.

379887   Vrchní, n Svazek: 4 Strana: 0826
Vrchní, n. = co na vrchu jest, der, die, das obere, Ober-. Jg., Ž. wit. 77. 56. V-ní čelisť, Kom., voda, díl dvoru, D., živel (oheň, obloha). V. V. stavba, sklep, kvašení pivních mladinek, Dch., vítr (severní), Olom. Sd., peřina. Sš. P. 776. S vrchní skúrky (chleba) voda teče, z spodní skúrky myš uteče (o špat- ném chlebě). Slez. ps. Šd. — V. = přední, co do moci, do důstojenství, ober-, mächtiger, ansehnlicher, höher, vorzüglicher. V. moc míti; na v. místě býti. V. Vrchní soud, právo, úřad, pán, sudí (soudce), horní mistr, D., písař, Ros., kuchař, Us., vláda, velení, správa, Us., nadlesní, Ddk. IV. 141., cech, Oberzunft, f., Šp., důlní, Dch., vůdce, Pal. Dj. IV. 2. 502., vojenský lékař, dohlídka, dozor, velitelství, velitel, vlastenství, vlastnictví, vlastník, výběrčí, finanční rada, poručník, panství, léno, zástupce státní, poručenství, poručnictví, rozsudí, poručník, představený (starosta), J. tr., dozorství, úředník, kom- missař, ředitel, poštovský úřad, zemský soud, přehlídka. Šp. U vrchnie chudobě ostane (in summa egestate). BO. V. jak je otec, dobře řídí obec. Na Mor. Tč. — V. = svrcho- vaný. Kat. 2619., 2998. — V., subst. = před- stavený, der Obere, Vorgesetzte. V. města, kláštera, Ros., nad tesaři. V. — V. lhota, Ober-Lhota, ves u Klatov. — V. mlýn, Ober- mühle, u Slaného.

379888   Vrchnica Svazek: 8 Strana: 0477
Vrchnica, o, í. = svrchní peřina, duchna. Brt. D. II. 436.

379889   Vrchnice Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnice, vz Vrchňová. — V., Würgnitz, ves u Tušimic. Vz Blk. Kfsk. 1100. — V., krůvka kamen, die Ofendecke. U Jílov. Mý. — V., die Obererde. Na Slov. Ssk.

379890   Vrchnictví Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnictví, n., die Superiorität. Biskup- ství pražské povýšením na arcibiskupství odvázal od v. mohuckého. M. Proch. Čas. kat. duch. — V., n. = uřad vrchního, die Amtmannswürde, Amtmannschaft. Č.

379891   Vrchníček Svazek: 9 Strana: 0379
Vrchníček, čku, m., vz Nápla.

379892   1. Vrchník Svazek: 4 Strana: 0827
1. Vrchník, a, m. = vrchní, nejvyšší úřed- ník, der Oberamtmann. Ros. — V. = plu- kovník, der Obrist. Sych.

379893   2. Vrchník Svazek: 4 Strana: 0827
2. Vrchník, u. m. = svrchník v kartách, der Obermann, Oberbub. Ros. — V. = víko úlu. Rozml. o vč. 50. Na Slov. i víko vů- bec. Bern.

379894   Vrchník Svazek: 9 Strana: 0379
Vrchník, u, m. V. velký = hořejší čásť máselnice; malý. Vz Nápla

379895   Vrchnoduchovenský Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnoduchovenský, Oberkirchen-. V. rada, der Oberkirchenrath. D.

379896   Vrchnokrajinský Svazek: 8 Strana: 0477
Vrchnokrajinský. V. rada. Šml. VIII. 222.

379897   Vrchnokrajinský Svazek: 9 Strana: 0379
Vrchnokrajinský rada. Šmil. VIII. 226.

379898   Vrchnoloucký Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnoloucký zad, Oberlangendorfer Grund u Sovince na Mor. Tč.

379899   Vrchnomocnosť Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnomocnosť, i, f. = vrchní moc, die Oberherrschaft, Obergewalt. Víd. list. 1816.

379900   Vrchnomocný Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnomocný = vrchní moc mající, die Oberherrschaft habend. Víd. list. 1816.

379901   Vrchnoopatrovnický Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnoopatrovnický, obervormunschaft- lich. V. schválení. Us.

379902   Vrchnoopatrovnictví Svazek: 9 Strana: 0379
Vrchnoopatrovnictví, n. Ott. Říz. I. 67. Lépe: vrchní opatrovnictví.

379903   Vrchnopanovnický Svazek: 10 Strana: 0492
Vrchnopanovnický vládyka. Msn. Od. 120.

379904   Vrchnopanskosť Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchnopanskosť, i, f., Oberherrlichkeit. Km.

379905   Vrchnopanský Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnopanský, oberherrlich, oberherr- schaftlich. D.

379906   Vrchnoporučenský Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnoporučenský, obervormundschaft- lich. Rk.

379907   Vrchnoporučenství Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnoporučenství, n., lépe: vrchní poručenství, die Obervormundschaft. Pelikán.

379908   Vrchnoprávní Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnoprávní, obergerichtlich. Zlob.

379909   Vrchnoředitel Svazek: 8 Strana: 0477
Vrchnoředitel, e, m. 1748. NZ. III. 142.

379910   Vrchnoředitelský Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnoředitelský, Oberamts-. V. úřad, das Oberamt. D.

379911   Vrchnoředitelství Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnoředitelství, n., die Oberamtmann- schaft, das Oberamt.

379912   Vrchnosť Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnosť, i, f. = výsosť, die Höhe. V. nebe. L. — V. = přednosť, die Oberhand. V. nad... D. Při dvořích nejvíce vrchností mohou pochlebníci. Plk. — V. = vrchní panství, vláda, moc, úřad, die höchste Ge- walt, Oberherrschaft. V. míti nad něčím; vládařství a vrchnosť; oni mají rovnou v.; nejvyšší v. vésti; v-sti dosíci; v-sti a správy nad jinými se ujímati. V. V-stem od Boha zřízeným poručeno bylo. BR. II. 24. a. Tuto ne tak dalece o v-sti a soudu světa, jako o Bohu, vrchnosti nejvyšší, mluviti ráčí. BR. II. 21. b. Předkem JMK. ráčí míti moc a v.... nad tím nade vším. Zř. F. I. A. IV. V. a panství nad někým sobě osobovati. Apol. — V. = ten, kdo vrchní vládu n. moc vykonává; dříve také pán patrimonialní, šlechta, die Obrigkeit, Herrschaft, der Herr. S. N. Nejvyšší v.; Jakáž bývá v., takoví také jsou poddaní; V-stí býti. V. Řádná v. D. Na svých gruntech každá v. ustanoviti může, co chce. Kom. Aby v-sti byly, všechněm na tom záleží, aby mocnější mdlejšího ne- potlačoval. Kom. Poslušenství poddaných jest největší sláva vrchnosti. V. města. Har. Pyšný jako městská v. U Žamb. Dbv. Buď v poslušnosti tvojej vrchnosti; Ku jakým mravóm sa v. zevniterně chýlí, k takým mravóm celá obec obyčajně cílí; V-sti sa obávaj; V. ctnostlivá cti nedobývá; Obec sa tak spravuje, jakou v. vidí. Na Slov. Vrchnosť má býti štít dobrým a kladivo zlým; Žádný svou vrchností pohrdati nemá; Za příkladem své. v-sti jdou domácí i hosti; Kde se v. práva strhne, tu nebývá řádu; V. činí, ne co může, ale co náleží; Žádná v. nezalíbí se všem; V-sti jsou zřízeny ku správě a opatrování jiných; V. je dvojí: duchovní a světská; Náleží každému po- slouchati v-sti své a ji v poctivosti míti. Vz Rb.. 14. — 20. K čemu jsou zřízeny v-sti a které jsou jejich povinnosti k poddaným a nižším. Vz Rb. 20. —24. Kterak se mají zachovati ti, kdož jsou postaveni v úřadech a povinnostech veřejných? Vz Rb. 24. - 28. Chceš-li vrchnosti se nebáti, čiň dobře; V. živý hlas zákona božího; V-sti kdo utrhá, pomsty boží neujde; Nesluší se v-sti mocí se protiviti; Hříchové v-sti nemají býti na škodu obci; Jak v-sti tak poddaní mají své povinnosti; Jako při člověku rozličné jsou práce údův, tak v obci jiné náleží vrchnosti a jiné poddaným; Dvojí se lidé na svět rodí, jedni k správě, druzí k poddanosti; Právo panuje nad v-stí; Menší v. ustupuje větší mocnosti; V-sti nejsou k strachu dobrým skutkům ale zlým; Ničeho se více obávati nemá jedna každá v., která lidských těžko- stí doslýchá, jako aby nekvapila s výpovědí; Bídná v., pod níž chudý nejspíš utrpí. Pr. Vz Úřad, Soud, Soudce, Rb. 274. — Mladá v. = synové a dcery panské, junge Herrschaft. D. — V. = pán a paní, Herr und Frau. V. jest na panství. Us. — V. = svršek, die Oberfläche. V. poboční opisovati. Sedl.

379913   Vrchnosť Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchnosť = vláda etc. Nejvyšší v. sebe samého spravovati Sb. uč. V. je právo mluvící. V. — V. = šlechta etc. Cor. jur. IV. 3. 2. 450., Wtr. Obr. I. 729. Konšelé a v. v 15. a 16. stol. Vz Wtr. Obr. I. 633. nu., II. 539., 540., 541., 752. Bývalá v. a pod- daní. Vz Brt. N. p. III. str. CIII.

379914   Vrchnosť Svazek: 10 Strana: 0492
Vrchnosť. Čakám moju spodnú v. (man- želku). Mus. slov. V. 95.

379915   Vrchnosta Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnosta, y, m, der Major. Garvod. II. 7.

379916   Vrchnostář Svazek: 9 Strana: 0379
Vrchnostář, e, m. = člen náležející ? vrchnosti. Horen. 313.

379917   Vrchnostátnický Svazek: 7 Strana: 1398
Vrchnostátnický rozhled. Nár. list. 1893.

379918   Vrchnostenský Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnostenský (m.: vrchnostský), ob- rigkeitlich, herrschaftlich. D. V. úřad, D., robota, povinnosti. Mus. 1880. 513. V-ským pořádkům činíme zadosť zaplacením daní a cla. Sš. I. 130.

379919   Vrchnostensťví Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnostensťví, n,, obrigkeitliches Amt, oberherrliche Gewalt. Johanit. 152.

379920   Vrchnostlivý Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnostlivý, oberherrlich. Rps. 1684.

379921   Vrchnostlivý Svazek: 8 Strana: 0477
Vrchnostlivý. V-vou ruku nad někým držeti. 1725. NZ. II. 656.

379922   Vrchnostní Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnostní, obrigkeitlich. J. tr.

379923   Vrchnostovati Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnostovati, vor der Herrschaft Pro- cess führen. Puchm.

379924   Vrchňová Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchňová, é, f., dle Nová = vrchnice, vrchního manželka, die Oberamtmannin. Us. D. Strany tvoření vz Důchodňová.

379925   Vrchňovati Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchňovati = býti vrchním, amtiren. Šd.

379926   Vrchnovláda, y Svazek: 10 Strana: 0492
Vrchnovláda, y, f., Oberherrschaft, lépe: vrchní vláda, vrchní panství. Mš.

379927   Vrchnovládně Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchnovládně, hochstellig. Šm.

379928   Vrchnovládyka Svazek: 10 Strana: 0492
Vrchnovládyka, y, m. = vrchní vládce, Zeus. Msn. II. 131.

379929   Vrchnožupanský Svazek: 8 Strana: 0477
Vrchnožupanský. V. hodnosť. Phľd. 1897. 57.

379930   Vrchol Svazek: 4 Strana: 0827
Vrchol, u, vrcholec, lce, vrcholek, vrchůlek, lku, vrcholík, u, vrcholeček, vrcholček, ečku, vrcholíček, čku, m., vrcholka, vrcholečka, y, vrchol, e, f. = vrchní čásť, konec nějaké věci, der Gipfel, der Scheitel, die Spitze. Stoja hory vlevo, na jich vrcholi na vysokej zíra jasné slunéčko. Rkk. 18. V. střechy. Mus. V. hory = nej- vyšší bod temene hory. Vz Hora. V. skály. Dch. Rovno kráčajúc na vrchol vrchu. Sl. let. II. 202. Až po dnešní den zdobí v. jeho (Řípa) kaple sv. Jiří. Ddk. III. 8. Na v-ly svých černobílých praporů zavěšují Tataři hrsť vlny. Ddk. V. 224. V. křivky (horní a spodní), Stč. Dif. 148., vlny mořské (hřbet). Stč. Zmp. 755. V. kuželosečky. Vnč. 10. — 263* Přenes. V-lu slávy, štěstí dojíti, dostoupiti;
v. něčeho míti; na v. něco hnáti. Dch. Na
v. slávy a moci dospěti. Šb. Stř. I. 151.
Stál na v-lu své moci a slávy. Šb V. vášně.
Dk. P. 127. Říše dosáhla nejvyššího v-lu
moci. Lep.. J. Dj. I. 26. V. poesie, rozkvětu
literatury. Mus. 1880. 273., 276. R. 1003.
dosáhla tudíž Polska vrcholu moci své; Stáltě
zajisté té doby na v-lu moci své; Po smrti
Oty III. král Vladislav dosáhl v-le své moci
a vážnosti; Tradice vydávala německou
korunu za v. moci pozemské. Ddk. II. 63.,
135., III. 244., V. 322. (Tč. ). Až lidé v-lu
svatosti dostihnou. Sš. II. 116. Vrcholku
dojíti. Dch. Drží se jen takořka ve vrchol-
cích dějin, aniž sestupuje do podrobností.
Pal. Dj IV. 2. 63. — V. neb roh = bod,
ve kterém se řezají přímky, der Scheitel, die
Spitze. V. jehlance, Sedl., úhlu (úhlový), troj-
úhelníku (trojúhelníkový). Nz. V. úhlu jest
průsečník obou ramen. Blř. V. kužele. Us.
Uhel vrcholu či vrcholový. Nz. V. osový =
bod, jímž se křivka se svými osami protíná;
v. hrotu (roh, die Ecke). Jdč. IV. 73., II
29. (Cf. Jdč. I. 7. 27. ). V-ly či aspidy =
ony dva body ve dráze oběžnice nějaké,
z nichž jeden slunci nejblíže, druhý od slunce
nejdále jest. Stč. Zmp. 162. Rovnice v-lu,
Scheitelgleichung, f. Nz. — V., vrcholek, vr-
cholka = pích mlýnský, má způsob berana
a zdvíhá se klaničkou, die Stampfe Us. — V. = horní čásť stromu, špička, palička, věník, die Spitze, der Wipfel. Schnutí v-le. V. useknouti. D. K dzěťom svým pospíchala, všecky je povešala na haluzku lipovú a sama na v-lu. Sš. P. 91. (Tč. ) — V., a, m., osob. jm. Vz Blk. Kfsk. 1094. — Vz Vršek.

379931   Vrchol Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchol. Mkl. Etym. 384. a.

379932   Vrchol Svazek: 8 Strana: 0477
Vrchol, f. v Rkk. Vz Mus. 1896. 260., 261., 376., List. fil. 1896. 341., Osv. 1896 .715. V. hory: hlava, homole, jehla, kopa, kupa, kužel, roh, stůl, špice, špičák, tabule. Vz Ott. XL 645.

379933   Vrchol Svazek: 9 Strana: 0379
Vrchol. U Palác. gt. -u a -e. Vz Mtc. 1901. 157. V vrcholí. Pal. Děj. IV. 2. 511. Nechuti dostoupily vrchole svého. Ib. V. 2. 49.