364001   Uzounký Svazek: 4 Strana: 0515
Uzounký, vz Úzký.

364002   Uzov a Úšov Svazek: 4 Strana: 0515
Uzov a Úšov, a, m., Ausche, v Olomoucku.

364003   Uzpejznouti Svazek: 4 Strana: 0515
Uzpejznouti, znul a zl, ut utí; uzpejzati = uchňapnouti, tajně, nepozorovaně vzíti, weghaschen, wegfischen, wegkappen, schnip- pen. D. — co komu kdy. Us.

364004   Uzpívati se kde čeho Svazek: 4 Strana: 0515
Uzpívati se kde čeho: písniček, genug- sam singen. Us. Tč.

364005   Uzpomenouti Svazek: 7 Strana: 0993
Uzpomenouti, uzpomínati se nač. Črn. Zuz. 211.

364006   Uzponebiti Svazek: 4 Strana: 0516
Uzponebiti, il, en, ení, uzponebovati, akklimatisiren. Obr. čes. duch. 31.

364007   Uzponenáhliti Svazek: 4 Strana: 0516
Uzponenáhliti, il, en, ení = zponenáhla učiniti, allmählig machen, rerardiren. Pr. chym.. Rostl.

364008   Uzpověděti Svazek: 4 Strana: 0516
Uzpověděti, gestehen, zastr.

364009   Uzpovídati se koho Svazek: 4 Strana: 0516
Uzpovídati se koho, genugsam beichten. Us. Tč.

364010   Uzpožírati co kde Svazek: 4 Strana: 0516
Uzpožírati co kde, wegfressen. Us. Tč.

364011   Uzpurník Svazek: 7 Strana: 0993
Uzpurník, a, m. = zpurník. Slov. Sl. let. V. 168.

364012   Uzpůsobení Svazek: 4 Strana: 0516
Uzpůsobení, n., die Verwirklichung. — U. = přizpůsobení, die Modifikation. Nz.

364013   Uzpůsobenosť Svazek: 4 Strana: 0516
Uzpůsobenosť, i, f., die Eignung. Šm.

364014   Uzpůsobený Svazek: 4 Strana: 0516
Uzpůsobený; -en, a, o, verwirklicht, mo- dificirt. Jazyk jest nejvýtečnější dle zvlášt- ního země prouhu, mravů, myšlení... u-ná filosofie. Jg. Sbr. sp. (1841). 134. — čím. Víra láskou u-ná (fides formata). Sš. II. 57. Vz Víra.

364015   Uzpůsobilosť Svazek: 4 Strana: 0516
Uzpůsobilosť, i, f., die Eignung. Kos. Ol. I. 60.

364016   Uzpůsobilosť Svazek: 7 Strana: 0993
Uzpůsobilosť. Křn., Hlv.

364017   Uzpůsobilý Svazek: 4 Strana: 0516
Uzpůsobilý, geeignet, fähig. U. jazyk. Kos. Ol. I. 308. — k čemu.

364018   Uzpůsobitce Svazek: 4 Strana: 0516
Uzpůsobitce, e, n., der Verursacher.

364019   Uzpůsobiti Svazek: 4 Strana: 0516
Uzpůsobiti, il, en, ení; uzpůsobovati = způsobným k něčemu udělati, utvořiti, ge- stalten, geeignet machen. — koho, se čím k čemu. Měst. bož. — co k čemu. Rk. — jak. Zpěvák jest dnes dobře uzpůsoben, gut disponirt. Dch. — koho čím proč. Pro Krista lidi uzpůsoboval příkladem, kázáním a křestěním. Sš. L. 12.

364020   Uzpůsobiti koho k čemu čím Svazek: 7 Strana: 0993
Uzpůsobiti koho k čemu čím. Svou péčí k veřejným mě službám u-bil. Kká. — Koll. IV. 91.

364021   Uzpůsobivosť Svazek: 4 Strana: 0516
Uzpůsobivosť, i, f., configurabilitas, die Eignungsfähigkeit. Nz. lk.

364022   Uzračiti se Svazek: 4 Strana: 0516
Uzračiti se, il, ení = vyjasniti se, sich aufheitern. Ros.

364023   Uzralosť Svazek: 4 Strana: 0516
Uzralosť, i, f., die Reife, Zeitigung. Obilí přichází k uzralosti (k dozrání). Ros.

364024   Uzralý Svazek: 4 Strana: 0516
Uzralý, reif, zeitig. U. obilí, ovoce. Us.

364025   Uzralý čím Svazek: 10 Strana: 0469
Uzralý čím: rozumem. Tbz. III. 1. 157.

364026   Uzrání Svazek: 4 Strana: 0516
Uzrání, n., die Zeitigung, Reife. Uzrání otoku, Sal., obilí, ovoce.

364027   Uzráti Svazek: 4 Strana: 0516
Uzráti (na Ostrav. uzřati, uzřaju), zraji, zraj, zrál a uzrati, uzrám, al, ání; uzrávati — dozráti, zralým se státi, zeitigen, reifen, reif werden, zur Reife gelangen. — abs. Uzrává obilí, ovoce, Us., otok, nežit. Ras. Zemská žeň u-la jest. ZN. Zelená se, má děvečko, mýho otca hrach, až uzraje, má děvečko, budeme ho žat. Sš. P. 539. Hrušky dyž uzrajú, na zem padajú. Sš. P. 306. (Tč). Když jablka uzrají, sama sprší (když čas přijde, snadně toho dovedeš, co bys jindy jen stěží učinil). Mus. — kde, čím. To ovoce uzrálo na slunci, ve sklenníku, te- plem. Plodové ti spolu uzráli světlem od ducha sv. rozníceným. Sš. Sk. 31. Ta my- šlénka za den zajisté v něm neuzrála. Ddk. III. 289. — U. = zralým učiniti, zur Reife bringen. Flastr uzrající, uzrajující. Ms.

364028   Uzráti kdy Svazek: 7 Strana: 0993
Uzráti kdy. Této noci uzrál plán. Us. — kde. Uzrál v ní úmysl, Osv., čin. Vrch. Obilí v poli u-lo. Šml. — v čem. Svět uzrál v své nepravosti. Vrch. — jak: k plodům. Šml. I. 9.

364029   Uzrávání Svazek: 7 Strana: 0993
Uzrávání, Reifungsprocess, m. Šp.

364030   Uzrna Svazek: 7 Strana: 0993
Uzrna, y, f., zaphyrus, zastr. Rozk.

364031   Uzřati Svazek: 4 Strana: 0516
Uzřati, vz Uzráti.

364032   Uzře Svazek: 4 Strana: 0516
Uzře, zastr. = uzřel, a, o; uzřesta (dual) = uzřeli. Kat.

364033   Uzředlosť Svazek: 4 Strana: 0516
Uzředlosť, i, f. = rozředlosť, die Dünne.

364034   Uzředlý Svazek: 4 Strana: 0516
Uzředlý = rozředlý, dünn, verdünnt. Ros.

364035   Uzřejmiti Svazek: 4 Strana: 0516
Uzřejmiti, il, en, ení; uzřejmovati = zřej- mým učiniti, verdeutlichen, erklären. Krok., Rostl.

364036   Uzření Svazek: 4 Strana: 0516
Uzření, n., vz Uzříti. Ž. wit. 105. 5.

364037   Uzřeť Svazek: 4 Strana: 0516
Uzřeť = uzříti. U Opav. Klš.

364038   Uzřetelnění Svazek: 8 Strana: 0452
Uzřetelnění, n., Verdeutlichung, f. NZ.

364039   Uzřetelniti Svazek: 4 Strana: 0516
Uzřetelniti, il, ěn, ění, uzřetelňovati = zřetelným učiniti, verdeutlichen. Nz.

364040   Uzřiediti se Svazek: 10 Strana: 0469
Uzřiediti se, se ordinare. — kam. U. se u veliké houfy. Mill. 18.

364041   Uzřieti, vz Svazek: 10 Strana: 0469
Uzřieti, vz Uzříti.

364042   Uzřínati Svazek: 4 Strana: 0516
Uzřínati, nach und nach abschneiden. — co čím, se čeho. Na Ostrav. Tč.

364043   Uzříti Svazek: 4 Strana: 0516
Uzříti (ve Slez. uzdříti, Šd. ), uzřím (zastr. uzřu), el, en, ení; uzírati = uhlédati, spa- třiti, sehen, erblicken, ansichtig werden, gewahr werden, bemerken. — co, koho. Tu král velmi rád jej uzřel. Háj. Uzřím věc nenadálou. Kom. Odejmi larvu, uzříš šalbu. Prov., Št., V. Já s koníčka něslezu, dokad milej něuzdru; A milá ho uzřela, žalostně zplakala. Sš. P. 92., 189. (Tč. ). Legáti u-li toho potřebu, aby.... Ddk. II. 241. Jak prstenek uzdřela, před koníčkem omdlela. Sš. P. 577. U-li chrám pust. BO. Eva uzřela ovoce k vidění pěkné; Lakomý, což uzří, chce mieti; A on jakž uzřě myšlenie jich řekl jest jim; A u-ly sú odvalený kámen; Jedné až znamenie a zázraky uzříte. Hus I. 276., II. 72., 100., 133., 135., 383. (Tč. ). — co kde (před kým, u koho, na čem, v čem, mezi čím, za čím, nad čím). V nich (poslech) Pavel veškery církve, jež oni zastupovali, uzíral. Sš. Sk. 238. V jeho dobrých očoch sladce se uzírá. V Uher. Hrad. Tč. Že sto hvězdic v slzách očí smutno se uzírá. Hdk. C. 265. Posielámy list a v tom uzříš, co nám píše. Arch. II. 4. Viz zase, před sebú uzříš. Prov. U. co u koho. Dal. Mezka v zemi silna uzřeli. Dal. Vz Akus- sativ (dvojí). U. ptáka na střeše. Us. U-ly jsú mládencě na pravici. Hus II. 135. Uzřel ho nad svou hlavou. Sš. Sk. 147. Uzříš také u čtveronoha ocas hadí; Když uzří ohav- nosť na miestě zpustilém. Hus I. 78., III. 286. (Tč. ). Každý hřiešný uzří před sebú své hřiechy. Pass. 18. Neuzří břevna v oku svém. Chč. 383. — co čím. U. něco vlast- níma očima. Us. Chč. 618. Člověk Boha zde, jsa smrtedlen, nevidí, aniž uzří okem tělestným v božstvie; Hleděl si okolo, aby milostivýma očima uzřel tu krvotekú ženu. Hus I. 61., II. 405. — jak. Nemože nikdie v tváři uzřieti děťátka. Kat. 744. A jáť vás velmi rád uzřím. Arch. II. 142, IV. 26. (Šd. ). Svět očitě uzří ducha sv. BR. II. 365. a. — koho proč. Kolikkrát kolivěk nestydatě uzří ženu k požádánie jie. Hus I. 276. — odkud. Když tatarští vyzvědači s výšiny uzřeli blížící se řady. Ddk. V. 238. — kdy. Setník ten uzřel u vidění zřetelně asi v ho- dinu dne devátou anjela božího; A uzřel jsem v záchvatu mysli vidění. Sš. Sk. 120., 132. (Hý. ). Uzřel ho za prvního soumraku. Us. — čeho. Obmešká-li se kdo, v těžkých mukách daleko od utěšení uzří svého hoře (obyč. akkus. ). Št. — co do koho. Když to do ní uzří = zpozoruje. Výb. — že. Ben. V. Uzřev, že jest tak pokořen. Dal. — s infinit. a určitým přechodníkem. Na skále uzříš krváceti Kruvoj pod sekerú mestnú. Rkk. Uzříte anděly sestupovati. Sš. J. 34. Uzřel ho přibližovati se k místu. Ddk. II. 411. Uzřel ji stojéce, plačíc. Pass. Uzřel jej bojujícího. Troj. Uzřevši angela sto- jícieho; Uzřely mládence sedícieho. Hus I. 241., II. 133. Uzřel krále bojujícího. Troj. — an. Uzřel ho, an psal. Vyšli ven a uzřevše, ano sklep otevřený stojí. NB. Tč. 180. Vz An.

364044   Uzříti co, koho Svazek: 7 Strana: 0993
Uzříti co, koho Alx. Anth. I. 3. vd. 35. U. svój čas, něčí núzi; Potom, což nynie věříme, to uzříme. Št. Kn. š. 39., 42., 26. Uzřevše jeho ztrýzněna. Pass. Vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie aneb čtúc slyšeti budú. 1455. Často v Arch. — kde. Krev na sohě uzřech. Výb. II. 33. Tu j'ho střed mistróv uzřěsta. Hr. rk. 71. b. Uzřiec zlé v sobě. Št Kn. š. 26. — co čím. Ž. kl., Št. Kn. š. 52., 18. - se jak. Vojska se obapolně uzřechu. Výb. II. 41. — kdy. V tu hodinu ho uzřel. Pass — co do koho Za Výb. polož: Št. Kn. š. 99.

364045   Uzříti koho jak Svazek: 9 Strana: 0362
Uzříti koho jak: okem k oku. Chč. S. I. 418.

364046   Úzucha Svazek: 4 Strana: 0516
Úzucha, y, f., agrion, hmyz. Presl.

364047   Uzukati se s čím Svazek: 4 Strana: 0516
Uzukati se s čím, sich abrackern. Tč.

364048   Uzulaný Svazek: 4 Strana: 0517
Uzulaný = uválený, ušpiněný, beschmutzt. Mor. Šd.

364049   Uzúlati Svazek: 4 Strana: 0517
Uzúlati = na zemi uváleti, ušpiniti, be- schmutzen. Cf. Zúlati.

364050   Uzulinký Svazek: 4 Strana: 0517
Uzulinký, sehr eng. Vz Úzký. Let. slov. I. 194.

364051   Uzuřiti se na koho Svazek: 4 Strana: 0517
Uzuřiti se na koho, genug wüthen. Mor. Tč.

364052   Uzutíkati se Svazek: 4 Strana: 0517
Uzutíkati se, auseinander laufen. Mor. Tč.

364053   Uzužínati co čím Svazek: 4 Strana: 0517
Uzužínati co čím, beschneiden. Vršky obilí u., aby příliš nebujnělo. Us. Tč.

364054   Uzvadlosť Svazek: 4 Strana: 0517
Uzvadlosť, i, f. = uvadlosť, die Verwelkt- heit. D·

364055   Uzvadlý Svazek: 4 Strana: 0517
Uzvadlý = uvadlý, zvadlý, verwelkt. D.

364056   Uzvadnouti Svazek: 4 Strana: 0517
Uzvadnouti = uvadnouti, verwelken. — kde čím: na slunci vedrem.

364057   Uzvalovati se čeho odkud kam Svazek: 4 Strana: 0517
Uzvalovati se čeho odkud kam: snopů z patra na humno, genugsam herunterwer- fen. Ostrav. Tč.

364058   Uzvářaný Svazek: 7 Strana: 0993
Uzvářaný = uhřatý, upocený. Slov. Phl'd. VI. 252.

364059   Uzvážiti něco Svazek: 7 Strana: 1396
Uzvážiti něco. Arch. XI. 494.

364060   Uzveseliti se Svazek: 4 Strana: 0517
Uzveseliti se, fröhlich werden. Ms.

364061   Uzvírati Svazek: 4 Strana: 0517
Uzvírati = uzavírati. Slez. Tč.

364062   Uzvoliti Svazek: 4 Strana: 0517
Uzvoliti, il, en, ení, uzvolovati, erlauben. — co komu, se k čemu, sich herbeilassen, einwilligen. Us. Tč.

364063   Uzvoliti Svazek: 9 Strana: 0362
Uzvoliti. A hned sám se uzvolil, že po- jede. Brt (Čes. 1. VIL 317. ).

364064   Uzvoniti se Svazek: 4 Strana: 0517
Uzvoniti se, genugsam läuten. Us. Tč.

364065   Uzvorýňaný Svazek: 8 Strana: 0452
Uzvorýňaný = uplakaný. Val. Brt. D. II. 408.

364066   Uzvučeti se Svazek: 4 Strana: 0517
Uzvučeti se, genugsam tönen. Us. Tč.

364067   Uzvytahovati se čeho Svazek: 4 Strana: 0517
Uzvytahovati se čeho, genugsam her- ausziehen. Na Ostrav. Tč.

364068   Uzývati Svazek: 4 Strana: 0517
Uzývati, anrufen. — čeho. Přistúpili jsú před nás měštěné zlínští, kteříž práva na- šeho uzývají. NB. Tč. 97.

364069   Už Svazek: 4 Strana: 0517
Už, hojněji v obec. mluvě = již. Jg. Už běží. Už království pozbuděš. Sš. P. 15. Už Dobrovský se o ní vyslovil. Gb. v List. lil. II. 115. To už je na to, da muss man sich schon hineinfinden. Dch. Už je už = už je čas. U Ronova. Rgl.

364070   1. Úž Svazek: 4 Strana: 0517
1. Úž, i, f., zastr. = houž, houžev. Spiechu (spiali) úžemi. Rkk.

364071   2. Úž Svazek: 4 Strana: 0517
2. Úž, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127.

364072   Už Svazek: 7 Strana: 0993
Už! Fertig! Šd. Volal jsem tě, kdy už! Zvonili do kostela? Kdy už (= už dávno)! Us. Šd.

364073   Už. To je už něco Svazek: 10 Strana: 0469
Už. To je už něco! Us. Rgl.

364074   Užabrovati Svazek: 4 Strana: 0517
Užabrovati, z něm. säubern. — co: rulu = odkliditi, entfernen. Vys.

364075   Užák Svazek: 9 Strana: 0362
Užák, ?, ?., stenopterus, brouk. U. rudo- krový, s. rufus. Klim. 646.

364076   Užalářiti Svazek: 4 Strana: 0517
Užalářiti, il, en, ení, užalářovati, ein- kerkern. Sš. Sk. 44.

364077   Užalení Svazek: 10 Strana: 0469
Užalení n. politování. S u-ním přijal tu zprávu. Mark.

364078   Užalený Svazek: 4 Strana: 0517
Užalený = v želu pohřížený, trauernd. Na Slov. Koll.

364079   Užaliti se Svazek: 4 Strana: 0517
Užaliti se, il, ení, užalovati sc, Mitleid haben, sich erbarmen. L. — se koho, nad kým. L.

364080   Užaloscený Svazek: 4 Strana: 0517
Užaloscený; -cen, a, o, betrübt. Stojí moja milá u-ná. Sl. ps. 196.

364081   Užalostěný Svazek: 7 Strana: 0993
Užalostěný = užaloscený. Šd.

364082   Užalovati se koho, na koho Svazek: 4 Strana: 0517
Užalovati se koho, na koho, genugsam klagen. Na Mor. Tč. — koho kde, u koho, anklagen. Us. Tč. — Cf. Užaliti.

364083   Úžan Svazek: 4 Strana: 0517
Úžan, a, m., brentus, hmyz nosatcovitý. Krok II. 256.

364084   Užaninka, užanka Svazek: 4 Strana: 0517
Užaninka, užanka, y, f. = nezabudka, das Vergissmeinnicht. Kinský. Cf. Užanka.

364085   Užanka Svazek: 4 Strana: 0517
Užanka, y, f., rostlina, cynoglossum, die Hundszunge. U. lékařská, c. officinale. Vz Rstp. 1108., Kk. 179. Vz Užaninka.

364086   Užanka Svazek: 7 Strana: 0993
Užanka. Cf. Odb. path. III. 831., Rosc. I 133., Mllr. 39., 68., Ott. V. 818. — U. = jm. feny. Škd.

364087   Užankovitý Svazek: 4 Strana: 0517
Užankovitý, U. rostliny, cynoglosseae: strošek, užanka, pupenka. Vz Rstp. 1101., 1107., Čl. Kv. 225., Čl. 79., FB. 53., Slb. 363.

364088   Užárený Svazek: 4 Strana: 0517
Užárený; -en, a, o, geröstet, gedörrt. Na Slov. Bern.

364089   Užáriti Svazek: 4 Strana: 0517
Užáriti, rösten, dörren. Na Slov. Bern.

364090   Úžas Svazek: 4 Strana: 0517
Úžas, u, m., užasnutí = silný strach způsobený neočekávaným zlem n. neobyčej- ností, das Erstaunen, Entsetzen, die Er- schreckung. Háj., Ráj. Napadl naň úžas. Us. Jest to s úžasem. Sm. Ú. pojal všechny. Sš. L. 69. — Ú. = vidění, die Verzückung, extasis. Ja.

364091   Úžas Svazek: 7 Strana: 0993
Úžas. Cf. List. fil. XVI. 116., Mkl. Etym. 406. b.

364092   Užásati Svazek: 7 Strana: 0993
Užásati, vz Užasnouti.

364093   Užásavý Svazek: 4 Strana: 0517
Užásavý, der sich leicht entsetzt.

364094   Užasení Svazek: 4 Strana: 0517
Užasení, n. = úžas, zastr. Opatov. homil. z 13. stol., Gh.

364095   Užasenství Svazek: 4 Strana: 0517
Užasenství, n, = úžas, zastr. Opat. homil. z 13 stol.

364096   Užasínati, šp Svazek: 4 Strana: 0517
Užasínati, šp. m.: užasati. Jg.

364097   Užasiti se Svazek: 10 Strana: 0469
Užasiti se = užasnouti. Vocab. Zdík r. 1424. (Mš. ). Vz Užasení.

364098   Úžasivý Svazek: 7 Strana: 0993
Úžasivý = úžasný. Hdž.

364099   Užasle Svazek: 8 Strana: 0452
Užasle. U. se ptal. Světz. 1895. 524. a.

364100   Užaslivý Svazek: 4 Strana: 0517
Užaslivý, Staunen erregend. Dch.

364101   Užáslosť, užaslosť Svazek: 4 Strana: 0517
Užáslosť, užaslosť, i, f., das Entsetzen, die Erschrockenheit, D., Scip. Utajil úmluv- ností svou u. naši. Sych.

364102   Užaslý Svazek: 10 Strana: 0675
Užaslý. V srdci u. Škod. II2. II. 136.

364103   Užáslý, užaslý Svazek: 4 Strana: 0517
Užáslý, užaslý = přestrašený, entsetzt, erschrocken, erstaunt. Aqu., Reš. U. dítko. Let. — čím: leknutím. Johanit.

364104   Užasně Svazek: 4 Strana: 0517
Užasně, erschreckend. U. veliký. Us. Dch., Hvls.

364105   Úžasně Svazek: 7 Strana: 0993
Úžasně rychlý, Mus., plodný. Osv. — Čch., Hrts., Sv. ruk. 93.

364106   Úžasno Svazek: 7 Strana: 0993
Úžasno = úžasně. Slov. Šf. Strž. I. 426.

364107   Úžasnoslavně Svazek: 7 Strana: 0993
Úžasnoslavně. A mně sa ľúbosť v straš- ných úkazoch ú. ozývá. Sldk. 302.

364108   Užasnosť Svazek: 4 Strana: 0517
Užasnosť, i, f., zastr. V opat. homil. z 13. století.

364109   Užasnouti Svazek: 7 Strana: 0993
Užasnouti. Hrad. 135. a. — se. Výb. I. 266., Kom. Lab. 45, Pass. mus. 426., Pror. Isa. 31. 9. — se čeho. Malchus užasl se hřiechóv mnoha. Hrad. 138. a. — se vz co. Králová vz to povědění užasvši sě. Kat. 321. Vz opravu tohoto místa v: Vzíti (dod.). — s inft. To sobě připomínati mysl užásá. Šf. Strž. II. 560.

364110   Užasnouti Svazek: 8 Strana: 0452
Užasnouti. Až se jí (baby) všichni čerti v pekle užasu. XIV. stol. Mus. 1894. 81.

364111   Užasnouti Svazek: 9 Strana: 0362
Užasnouti. Alexandr velikým strachem se úžase. Alx. Nách. CXXII. — nad čím. Kom. Ohláš. 203. — se čeho. Když ony se toho užesly, aj, muži dva postavili se podle nich. Bibl. kral. Luk. 24. 4 — se k čemu. (Marie) užesla se jest ? jeho řeči (andělově) Praž. evang. (List. fil. 1897. 189. ).

364112   Užásnouti, užasnouti Svazek: 4 Strana: 0517
Užásnouti, užasnouti, ul, ut, utí; užásti (zastr. užasu), užasl, sen, ení; užásati, užá- sávati = ustrašiti, v úžas, v strach přivo- diti, erschrecken, entsetzen; se = v úžas, ve strach přijíti, ustrašiti se, zaraziti se, zděsiti se, erschrecken, sich entsetzen; za- raziti se podivením, staunen, erstaunen. Jg. — Užasnouti, neut., lépe: u. se, erstaunen, erschrecken. V MV. nepravá glossa. Pa. — abs. Užasnouti neměl. V. — čeho. Smrť užásá hříšníkův (rus. ). Z Jg. — koho (akk. ), se čím. Slované myslívali, že to (vyobra- zení Černoboga) užasuje lidi hroznými pří- zraky. Hanka. Okrasa ho užásá. Sš. Nic tak neužásá mysl lidskou, jako... Sš. J. 51. (Hý. ). Sám se strachem užasl. BO. — se. Užásl se mlče. V. Ješto byste se měli užas- nouti. Br. Velmi se užasl; Všichni lidé se užasli. Pass. mus. 365., 322. U. se. Dal. 117., BR. II. 429. b., ZN., BO. — se čeho. Užásl se tak velikého bohatství. Har. I. 19. Užasli se toho, že je slyšel. Br. Protivenství světa se u. Pass. Těch novin král Jan užasl se. Výb. I. 568. Všichni se hrozně úžasú sv. Prokopa hlasu. Hr. rk. 69. Užasú se velmi jeho obličeje. BO. Užěse se (Radislav) knězě českého. Dal. 48. — Jel., Leg., Troj. — nad čím. Nad náhlým tonutím užasínali plavci. Vinař. — se nad čím. Ros. Užasnouť se nad tím upřímí. Br. Užásej se nade mnou, ty červe! U Žambk. Dbv. Aniž se nad tím užásl. Abr. z G. VII. 45. Nad takovou Páně naukou Petr takových věcí nenadáv se tou měrou užásl, že věc tu za nemožnou klada na pána domlouvati a dobývati se jal; Užasli se pak všichni nad rozumností a odpovědmi jeho; Užasli se pak všichni nad veličím božím. Sš. Mr. 37., L. 44., 95. (Hý. ). Jest tedy i tato vazba dobra, ač ji někteří brusiči kárají. — se z čeho. Tehdy Lukrecia užasši sě ze sna mlčela jest. O 4 stěž. ctn.; St. skl. — se čemu. Užas se tomu (lépe: čeho). Leg. 74. — se k čemu. Nikdy se k pokřikuom ueužásl. Ep. Pog. 30.

364113   Užásnutí, užasnutí Svazek: 4 Strana: 0518
Užásnutí, užasnutí, n., užasení (zastr. užesení) = uleknutí, zaražení, das Entsetzen, Erstaunen, die Furcht. Užasnutí. V., Kom. J. 370. Bylo to k u. Jel., Sych. S u-tím na něco hleděti. D.

364114   Úžasný Svazek: 4 Strana: 0518
Úžasný úžasen, sna, o = strašný, veliký, strach (úžas) působící, erstaunliche Staunen erregend, schrecklich, entsetzlich, Ú. pohled, bouře, hrom. Zúčastniv se s přítomnými tam 50 biskupy ú-ho obřadu vyloučení z církve. Ddk. III. 47. — Ú. = úžasem pojatý, vom Schrecken ergriffen, entsetzt.

364115   Úžasoplodný Svazek: 4 Strana: 0518
Úžasoplodný, Staunen erregend. Dch.

364116   Úžasorodný Svazek: 4 Strana: 0518
Úžasorodný, Staunen, Entsetzen gebä- rend.

364117   Úžasť Svazek: 4 Strana: 0518
Úžasť, vz Úžesť.

364118   Úžastivý Svazek: 4 Strana: 0518
Úžastivý; úžastiv, a, o = bázlivý, der sich leicht entsetzt.

364119   Užaté Svazek: 10 Strana: 0675
Užaté, ého, n = rána od užatí. Brt. Sl.

364120   Užati Svazek: 4 Strana: 0518
Užati, vz Užíti.

364121   Užatí, užetí Svazek: 4 Strana: 0518
Užatí, užetí, n., das Abernten, Abmähen. Vz Užnouti. — U. = ranění se srpem, die Verwundung mit der Sichel beim Ernten. Us. Jg.

364122   Užatý Svazek: 4 Strana: 0518
Užatý; užat, a, o, abgeerntet, abgemäht, abgeschnitten; žetím raněný, durchs Ernten verwundet. Vz Užnouti a Užatí.

364123   Užbleptati Svazek: 4 Strana: 0518
Užbleptati, durchplätschern. — co, se kde: ve vodě. — se s kým, genugsam plauschen. Us. Tč.

364124   Užbrundati Svazek: 4 Strana: 0518
Užbrundati = ubryndati, zusammenpant- schen. — co z čeho: kávu z cikorie. — co s čím. Mléko s vodou. U Uh. Hrad. Tč.

364125   Užďgati, užgati se Svazek: 4 Strana: 0518
Užďgati, užgati se, sich abrackern. — se s kým. Na Ostrav. Tč.

364126   Uždibnouti Svazek: 7 Strana: 0993
Uždibnouti = uštípnouti. Us. Knrz.

364127   Uždímání Svazek: 4 Strana: 0518
Uždímání, uždímnutí, n., ecrasement, ope- race chirurgická, jíž se pathologické vyrost- liny na těle odstraňují. Vykonává se buď ecraseurem anebo kličkou z drátu. S. N. XI. 390.

364128   Uždímati Svazek: 4 Strana: 0518
Uždímati, auswinden. — co čím: prádlo rukama, ždímacím strojem. Cf. Uždímání.

364129   Uždimek Svazek: 4 Strana: 0518
Uždimek, mku, m. = nehezké hnutí úst neb v tváři vůbec, die Grimasse (slovo nové). Č.

364130   Uždímnutí Svazek: 4 Strana: 0518
Uždímnutí, vz Uždímaní.

364131   Uždobrý Svazek: 4 Strana: 0518
Uždobrý, Zachovej Bůh od u-ré ženy. Bayer.

364132   Uždurkati Svazek: 4 Strana: 0518
Uždurkati, genug stossen. — se kde. V kostele a na trhu se člověk nejvíce uždurce. Na Ostrav. Tč.

364133   -uže Svazek: 4 Strana: 0518
-uže, přípona jmen podst.: kaluže. D.

364134   1. Úže Svazek: 4 Strana: 0518
1. Úže, úžeji, vz Úzce.

364135   2. Úže Svazek: 4 Strana: 0518
2. Úže, e, f. = houžev, stočená větev. Rkk. 19.

364136   Uže Svazek: 10 Strana: 0469
Uže = už je. Jak se máš?Uže to všelijaké. Val. Brt. D. I. 348.

364137   Užebrati Svazek: 4 Strana: 0518
Užebrati, užebři, bral, án, ání = vyže- brati, erbetteln. — čím. Čím viece my ne- smierností užebřem, tím méně ostane jiným. O 7 vstup. — si co. Us. Tč. — se kde jak. Dosť se na světě u-al, genugsam betteln. Us. Tč.

364138   Užebrati Svazek: 8 Strana: 0452
Užebrati. Ten nemohl jediné kroupě u. Chč. S. 7.

364139   Úžec Svazek: 8 Strana: 0452
Úžec, žce, m., leptacinus, brouk. Ú. čár- kový, 1. batychrus, málotečný, parumpuncta- tus, mravenčí, formicetorum. Vz Klim. 213.

364140   Užéci Svazek: 4 Strana: 0518
Užéci, vz Užhnouti.

364141   Úžeh Svazek: 4 Strana: 0518
Úžeh, u, m. = užžení, upálení, úpal, spá- lenina, das Sengen, Brennen, die Brand- wunde. L. — Ú. = přípal, puchýř, die Brand- blase. Nz. lk. — Ú. = mrť, neduh rostlin, černání a vadnutí, sněť, der Brand. Rostl., Rst. 512. Nechť jsou jako lesy, které u. leptá. Shakesp. Tim. Ath. 71.

364142   Užehliti co Svazek: 10 Strana: 0469
Užehliti co. Hladina moře byla, jakoby ji užehlil. Hlk. XI. 49.

364143   Užehnánie Svazek: 8 Strana: 0452
Užehnánie. Po všem u. těch svátostí. Chč. S. 35.

364144   Užehnati Svazek: 4 Strana: 0518
Užehnati = požehnati, segnen. — se čím: křížem. Leg. — komu co. Us. — se čeho, genugsam segnen. Us. Tč.

364145   Užehnouti Svazek: 9 Strana: 0363
Užehnouti. A přec ta ruka mu neužehla (se nespálila). Slád. Caes. 27.

364146   Úžehový Svazek: 7 Strana: 0993
Úžehový okraj, Brandraum, m.

364147   Užehrati se proti komu Svazek: 4 Strana: 0518
Užehrati se proti komu, eifern. Mor. Tč.

364148   Uželeti Svazek: 4 Strana: 0518
Uželeti, el, ení, verschmerzen. — co: slzy, durch Thränen den Jammer ausdrücken. Tč. Kolik vlásků přeložila, kolik slzí uželila. Sš. P. 113.

364149   Uželit Svazek: 10 Strana: 0675
Uželit slzy = uroniti. Brt. Sl.

364150   Užeň Svazek: 9 Strana: 0363
Užeň, žně, f. = shon. To byla u. ! Buděj. Kub. L. f. 1900. 364.

364151   Úžena Svazek: 10 Strana: 0469
Úžena. Popadli sú ji mezi úženú, inter angustias. Pror. 104b.

364152   Úženec Svazek: 4 Strana: 0518
Úženec, nce, m., stenus, hmyz. Krok. II. 252.

364153   Úženec Svazek: 7 Strana: 0993
Úženec, Schmalkäfer, m. Vz Kk. Br. 103.—106.

364154   Úženec Svazek: 8 Strana: 0452
Úženec, nce, m., stenus, brouk. Ú. dvoj- ďubký, s. biguttatus, dvoutečký, bipunctatus, dlouhonohý, longipes, ďubkovaný, guttula, černý, aterrimus, lesklý, asphaltinus. hrabavý, íossulatus, štíhlonohý, gracilipes, šedý, inca- nus, malý, pusillus, obecný, nanus, kruhový, circularis, zakrslý, pumilio, plochý, humilis, uhlový, carbonarius, kýlovitý. stigmula, dvoj- skvrnný, bimaculatus, kýjorohý, clavicornis, zkoumavý, scrutator, opatrný, providus, plocho- křídlý, Rogeri, bdělý, excubitor, toulavý, lu- stratus, drobný, proditor, velkooký, boops (Juno), černavý, ater, dlouhotlapý, longitarsis, vráskovaný, intricatus, ztlustlý, incrassatus, načernalý, atratulus, úzkohlavý, melanarius, černohnědý, morio, úzký, buphthalmus, prouž- kovaný, canaliculatus, polní, ruralis, lesklý, nitens, dírkovaný, foraminosus, černonohý, melanopus. lstivý, vafellus, hnědonohý, fusci- pes, dvojlaloký, angus, zdrobnělý, opticus, trojkýlý, eumerus, tlustý, crassus, mraveništní, formicetorum, začernalý, nigritulus, jedno- barvý, brunnipes, šíročelý, latifrons, hnědorohý, fulvicornis, lesknavý, tarsalis, podobný, similis, měkký, solutus, svižníkový, cicindeloides, kle- nutý, fornicatus, chlupatý, pubescens, dvoj- znaký, binotatus, podešvový, pallitarsis, smolo- nohý, picipes, jamkoštítý, foveicollis, dvojmo- jamký, bifoveolatus, polesklý, nitidiusculus, šedolesklý, flavipes, ledový, glacialis, rzivorohý, sabaeneus, hnědorohý, fuscicornis, bledonohý, pallipes, stlačený, impressus, kolenatý, geni- culatus, bahní, paíustris,pohorský, montivagus, žlutonohý, flavipes. Vz Klim. 225.—234.

364155   Úženec Svazek: 10 Strana: 0469
Úženec, nce, m., stenus, rod drabčíků. Vz Ort. XXIV. 101.

364156   Úžení Svazek: 4 Strana: 0518
Úžení, n., vz Úžiti. Úžení samohlásek = proměna samohlásek ie a é v í (ý), která je způsobena grammatickou délkou slabiky a rozeznáváme úženi měkkého ie, é v í a ú-ní tvrdého é v í (ý). Strč. é ve slabikách měkkých a rovněž tak dvojhláska ie zúžily se skoro vesměs v í a to a) ve slabikách kmenových: knieže— kníže, miesto — místo, hřiech — hřích, čieše — číše n. čéše atd.; b) v koncovkách ohýbacích mame í zúžené ze staršího é neb ie ve sklonění Had v lok. pl.: hadiech — hadích; ve vzoru Duša v dat. pl. duším m. dušém, paním m. paniem, v lok. v duších m. dušéch, paních m. paniech; ve sklonění Město, Moře v lok. slovích m. slo- viech, dat. mořím m. mořem a ve mnohých pádech vzoru Znamení (nom., akkus., vok., gt. a instr. sg., v dat., instr. dual., nomin., akkus., vok., dat. a instr. pl.; pak ve mno- hých pádech vzoru Boži, kdekoli ve tvrdém vzoru Dobrý v témž pádě jest é n. á: dobrá — božia — božie — boží, dobrého — božieho — božího; v časování ve vzoru Uměti a Há- zeti: umím m. umiem, umíš m. umieš, házím m. háziem atd.; ve 3. os. pl. vzoru Držeti a Činiti: drží m. držie, činí m. činie. — V ne- mnohých jen případech zůstalo ve spisovné řeči é nezúžené: zemané, lidé, hosté, přátelé, chlév, mléko, lék, léčiti, létati (nejčastěji po l). Častěji slyší se nezúžené ie v některých dialektech: viec, viem, vieko, viera. — Také tvrdé é zúžilo se v í: lupének — lupínek. — Toto zúžení vyskytuje se již v 10. stol., četněji od poč. 14. stol. Vz více v Gb. Hl. 69. —71. a E (Slov. I. 343. b. ), Í (Slov. I. 565. a. ). Cf. Bž. 24. Na mor. Zlínsku neúží se měkké é a ie v í a) ve slabikách kme- nových: březa, lésa, měrka, mřeža, pěha, sněh, věko, větr, dělo (ve rčení: zpropadené dělo), hňést (hnísti), věc (více, ), spěš (spíše). V městě súženo: sníh, u, víc, spíš, polívka. Ie se tam úží: říka, říčica. b) V koncovkách ohýbacích: zelé, obilé, třé, štyřé; víł, věła, věłi (vět — víti). V městě: zelí, obilí. — c) Ve příponě -eř: klempéř, šenkéř, maléř, piléř, taléř. V městě: pilíř, talíř, malíř. — d) V stupňovaných trarech sloves opětovacích: tedévat, umievat, pochťévat. Tvrdé é neúží se nikdy. Brt. v Mtc. 1878. 4.

364157   Úžení Svazek: 7 Strana: 0993
Úžení samohlásek. Cf. Bž. 24., Ott. VI. 275., na Lašsku. Vz Brt. D. 99.

364158   Úženka Svazek: 4 Strana: 0518
Úženka, y. f., bembidion, hmyz. Krok. II. b. 251.

364159   Uženu Svazek: 4 Strana: 0518
Uženu, vz Uhnati.

364160   Úžený Svazek: 4 Strana: 0518
Úžený; -žen, a, o, geengt, verkleinert, verjüngt, U. míra. Jg.

364161   Úžer Svazek: 4 Strana: 0518
Úžer, u, m. = užírání. Šp. Měl sem s tím samé úžery. Mor. Šd. — Ú., die Kalter der Gerber. Us.

364162   Užera Svazek: 4 Strana: 0518
Užera, y, f. = lichva, der Wucher, z lat. usura. Na Slov. Bern., Plk., Šd., J. tr. Cf. Sedlání. Židi dávajú peňáze na u-ry. Na Slov. Tč. Cf. Ht. Brs. 51.

364163   Úžera Svazek: 7 Strana: 0993
Úžera. Cf. Mkl. Etym. 373. b.

364164   Užerač Svazek: 4 Strana: 0519
Užerač, e, m. = užerník. Na Slov.

364165   Užeračka Svazek: 4 Strana: 0519
Užeračka, y, užernice, e, f. = lichvářka, die Wuchererin. Na Slov.

364166   Užeračně Svazek: 4 Strana: 0519
Užeračně = lichevně, wucherisch. Na Slov.

364167   Užeračnosť Svazek: 4 Strana: 0519
Užeračnosť, i, f. = užernosť. Na Slov.

364168   Užeračný Svazek: 4 Strana: 0519
Užeračný = užerný. Na Slov.

364169   Užerák Svazek: 4 Strana: 0519
Užerák, a, m. = užerník. Na Slov. Bern.

364170   Užerání Svazek: 4 Strana: 0519
Užerání, n., das Wuchern. Na Slov.

364171   Užérati Svazek: 4 Strana: 0519
Užérati, užerávati = užírati, abfressen. Na Slov. — U. = lichviti, Wucher treiben, wuchern.

364172   Užerně Svazek: 4 Strana: 0519
Užerně, wucherisch. Na Slov. Bern.

364173   Užernice Svazek: 4 Strana: 0519
Užernice, e, užernička, y, f., die Wu- chererin. Na Slov. Bern.

364174   Užernický Svazek: 4 Strana: 0519
Užernický = užerný.

364175   Úžernický Svazek: 8 Strana: 0452
Úžernický. Ú. hnusoba. Phl'd. 1896. 183.

364176   Užernictví Svazek: 4 Strana: 0519
Užernictví, n. = užera.

364177   Užerník Svazek: 4 Strana: 0519
Užerník, a, m. = lichvář, der Wucherer. Na Slov. Vz Užera. Dch., Tč. U-ci sú zboj- níci; U-ci berú v zisk vícej než sluší; U-ci ubožá chudých lidí s jejich chotáry. Na Slov. Tč.

364178   Úžerník Svazek: 8 Strana: 0452
Úžerník, a, m. = lichvář. Phľd. 1892. 632.

364179   Užernosť Svazek: 4 Strana: 0519
Užernosť, i, f. = užera. Na Slov.

364180   Užerný Svazek: 4 Strana: 0519
Užerný= lichevný, lichvářský, wucherisch, Wucher-. U. lakomec, Koll., žid. Baiz. U. zákon, patent. Sš., J. tr.

364181   Užerský Svazek: 4 Strana: 0519
Užerský = užerný. Na Slov.

364182   Užertovati něco Svazek: 4 Strana: 0519
Užertovati něco (žertem dosíci), scher- zend erreichen. Us. — se s kým, genugsam scherzen. Us. Tč.

364183   Užertviti Svazek: 4 Strana: 0519
Užertviti, il, en, ení, opfern. — co komu nač. A skutečně toli národů Pánu za oběť u-vil. Sš. I. 142.

364184   Užeru Svazek: 4 Strana: 0519
Užeru, vz Užrati.

364185   Úžeřiti Svazek: 4 Strana: 0519
Úžeřiti, il, en, ení, kaltern (bei den Gerbern). Us. Chmela.

364186   Užesení Svazek: 4 Strana: 0519
Užesení, vz Užasnutí.

364187   Užesení Svazek: 7 Strana: 0993
Užesení. Ten mládenec tiem u ním třetí den umře. Výb. II. 602. U-ním lek se. Gen. 2. b. (Mus. 1890. 454.).

364188   Užesený Svazek: 4 Strana: 0519
Užesený; -en, a, o, erschreckt, zastr. Vz Užasnouti. U. lekl se. BO.

364189   Užesnouti Svazek: 4 Strana: 0519
Užesnouti = užasnouti, zastr. Hr. rk. 405.

364190   Úžesť Svazek: 7 Strana: 0993
Úžesť. Mkl. Etym. 406. b. Když ú. jim v srdci minula. Sv. ruk. 126. Než v ú-sti padesta oba na zemi. Kat. 2538. K tomu s velikú ú-stí otec vece. Pass. mus. 418.
Ta žena u veliciej ú-sti na břeh utekla.
Výb. I. 287. — Pass. 1395., Št. Kn. š. 296.
26. a 46., 291., 296., Kšch. 49., List. fil.
XVI 176.

364191   Úžesť Svazek: 8 Strana: 0452
Úžesť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 42.

364192   Úžesť Svazek: 9 Strana: 0363
Úžesť, i, f. U veliké úžesti (užiesti) za- vola. XIV. stol. Mus. 1897. 539.

364193   Úžesť, úžasť Svazek: 4 Strana: 0519
Úžesť, úžasť, i, f. = úžas, úžasnutí, das Entsetzen, Erstaunen, der Schrecken. V MV. nepravá glossa. Pa. Na ručesť se k boji strojí, avšak s nemalou úžestí. Troj. V úžesti se zamútichu. BO. Jutka v úžesti jako řepí knieze se držieše. Dal. 72. — Leg., Br., Pulk., Alx. H. v. 189. (HP. 64. ), Kat. 2538.

364194   Úževný Svazek: 4 Strana: 0519
Úževný = houževný, zähe. Vz Úže.

364195   Užg Svazek: 4 Strana: 0519
Užg, u, m. = uzel, suk. Na Slov. Bern.

364196   Užgati Svazek: 4 Strana: 0519
Užgati, užgnouti, stossen, stechen, auf- stochern. Na Mor. Tč., Mtl. — koho čím, einmal stechen. Tč. — se koho čím, ge- nugsam stossen, stechen. — kam: do ohně; se do zubu. Us. Tč.

364197   Užgovitý Svazek: 4 Strana: 0519
Užgovitý = uzlovatý, sukovatý. Na Slov. Bern.

364198   Užgrnutí Svazek: 7 Strana: 1396
Užgrnutí, n. = ušklebnutí. Slov. Šd.

364199   Užhnouti Svazek: 4 Strana: 0519
Užhnouti, hnu, ul, ut, utí; užéci, užhu, užžeš... užhou; užži, užha (ouc), užhl, užehl, užžen, ení: užehati = spáliti, verbrennen, brennen. — abs. Vyveďte ji, ať bude užžena. BO. — co. Kázal těla jich užéci. Pass. 796. Ihned jeho užhú. Pass. 1010. — co, čeho kde. Pana Beneše kázal u věži u. Dal. Ja- zyka (čásť) v ohni užehl. Ms. Abraham syna svého v ohni užehl. M. Užehachu syny své v ohni bohóm. Bj. Kolébku železnú v ohni užehše sv. Kristinu v ni vložichu. Pass. mus. 349.

364200   Užhnouti koho Svazek: 7 Strana: 0993
Užhnouti koho. Pass. mus. 480., Výb. I. 296.

364201   Užhnouti koho kde Svazek: 9 Strana: 0363
Užhnouti koho kde. Aby syna Isáka v ohni užehl (upálil). Rozb. III. 745

364202   Užhorod Svazek: 7 Strana: 0993
Užhorod, a, m., Ungvar v Uhřích. Rr. Sb, Hdž. Čít. 237, Č. Čt. II. 353.

364203   Užhrac Svazek: 9 Strana: 0363
Užhrac = kousnouti. Pes če užere. Slez. Lor. 80.

364204   Užhrati Svazek: 4 Strana: 0519
Užhrati = užrati, abfressen. — se čeho kde. Užhral si se dost piva v hospodě. Na Ostrav. Tč.

364205   Užialený Svazek: 7 Strana: 1396
Užialený = užalený. Janíček za stolom sedí u. Slov. Kľ.V. 4.

364206   Užialiť sa Svazek: 8 Strana: 0452
Užialiť sa = utrápiti se. Slov. Kal. S. 196.

364207   Užiariť Svazek: 9 Strana: 0363
Užiariť chlieb na masti (na mastnotě) = rozpáliti Mus. slov. III. 23.

364208   Užica Svazek: 4 Strana: 0519
Užica, e, užička, y, f. = lžíce, der Löffel. Mor. Šd., Bkř., Vck., Šd., Bka. Na mor. Zlínsku (po venkově; ve městě: ližica). Brt. Na Hané: ožečka. Bkř. U. drhnouti; Budú za mnú plakat užičky, taléřky, že už včil nemajú takovej maléřky; Vařeje, užice berú svoje rance, poďme sestry roztomilé, nechť si míchá, čím chce; K tym užičkám dajte nože metalové. Sš. P. 295., 481., 702., 799. (Tč. ). — U. = zednická obmítačka, na Ostrav. kelňa., Tč.

364209   Užica Svazek: 8 Strana: 0452
Užica, ł odsuto; han. łužica. Brt. D. II. 5. Až sa najem (najím), poščám (požičiam) c' (ti) užice (lyžice, lžíce). V Bošáckej doline na Slov. Tvrdé ł změnilo se v u (chlap — chuap). Phl'd. XII. 173.

364210   1. Úžice Svazek: 4 Strana: 0519
1. Úžice, e, f. = úzká ulice, ulička, das Gässchen. Těsnice či ú. jsou užší ulice. Sš. L. 143.

364211   2. Úžice Svazek: 4 Strana: 0519
2. Úžice, Auschitz, ves a) u Uhlíř. Ja- novic, b) u Veltrus.

364212   Užíci Svazek: 7 Strana: 0993
Užíci, vz Užhnouti. Rk.

364213   Užičiti Svazek: 4 Strana: 0519
Užičiti, il, en, ení; užičeti, el, en, ení; užičívati = půjčiti komu, borgen, leihen. — komu čeho (uděliti, mittheilen, theilhaftig- machen). L. — se komu = pomáhati, helfen. L.

364214   Užička Svazek: 8 Strana: 0452
Užička, y, f., vz Užica. Nár. list. 1896. č. 239. Ned. příl.

364215   Užidil Svazek: 7 Strana: 1396
Užidil Jiřík, starý vlastenec a obhajce čes. práva. Vz Wtr. Obr. II. 634.

364216   Užidilosť Svazek: 4 Strana: 0519
Užidilosť, i, f., das Judwerden. Zlob.

364217   Užidilovský Svazek: 4 Strana: 0519
Užidilovský = židovský, jüdisch. Zlob.

364218   Užidilý Svazek: 4 Strana: 0519
Užidilý, zum Juden geworden. Zlob.

364219   Užiditi Svazek: 4 Strana: 0519
Užiditi, il, ěn, ení = židem učiniti. Jg.

364220   Úžidlo Svazek: 7 Strana: 0993
Úžidlo, a, n., Faschinenzwänger, m. Čsk.

364221   Užieci Svazek: 4 Strana: 0519
Užieci = užéci. Vz Užhnouti. Dal.

364222   Užigati Svazek: 4 Strana: 0519
Užigati, užignouti, zerstossen, zersto- chern. — co: oheň. — co čím. Na Ostrav. Tč.

364223   Užiji Svazek: 4 Strana: 0519
Užiji, vz Užiti.

364224   Užijný Svazek: 4 Strana: 0519
Užijný = kdo rád užírá, leichtlebig. Us. Tč.

364225   Užile Svazek: 4 Strana: 0519
Užile, freigebig. Ros.

364226   Úžilek Svazek: 4 Strana: 0519
Úžilek, lku, m., hoiffmannseggia, rostl. luštinatá. Rostl. III. c. 36.

364227   Užilosť Svazek: 4 Strana: 0519
Užilosť, i, f. = neskouposť, die Freige- bigkeit, Gefälligkeit. Sdílnosť a u. prvokře- sťanů. Sš. Sk. 34. V den soudný bude svěd- kem vaší neužilosti. BR, II. 790. b. — U. = užití, der Genuss. Zlob.

364228   Užilovati Svazek: 4 Strana: 0519
Užilovati, ädern. L.

364229   Užilý Svazek: 4 Strana: 0519
Užilý = neskoupý, štědrý, freigebig, gön- nend, willfährig. V., Ros. Jakož lidé neužilí obyčej mají. BR. II. 609. b. — komu. Lidé sobě užilí. Reš. — U. = užitý, genossen. U. chvíle. Gníd. — U. = kdo něčeho užívá, der Geniessende. Aqu.

364230   Užímat se Svazek: 8 Strana: 0452
Užímat se = unaviti se. Tó prácó se po- řádně užíme. Záp. Mor. Brt. D. II. 408.

364231   Úžín Svazek: 4 Strana: 0519
Úžín, a, m., Auschine, ves u Chabařovic.

364232   Úžina Svazek: 4 Strana: 0519
Úžina, y, f. = úzké místo, die Enge. Ú. mezi horami, klouza. Proch. U. hor. Kram. U. hltanová, isthmus faucium. Nz. — Ú. = ú. země, zemská, isthmus, die Erdenge = úzký pruh země, jenž, jsa se dvou protilehlých stran vodou (morem) obklíčen, s druhých dvou protilehlých stran větší oblasti země spojuje. Blř. Ú. korinthská. — Ú. = úzké moře, die Meerenge, der Sund. Benátská ú. Sych. — D., Kom. Vz Moře. Od úžiny mes- sinské až k Beltu vše sklánělo se před pra- porem císařským. Ddk. IV. 91. Ú. suezská, mořská (dánský sund), gibraltárská. Vz S. N.

364233   Úžina Svazek: 7 Strana: 0993
Úžina vědomí. Dk. P. 31.

364234   Užínati Svazek: 4 Strana: 0519
Užínati, vz Užíti.

364235   Úžinek Svazek: 4 Strana: 0519
Úžinek, nku, m. = co se užíná, píce, die Gräserei, Mäherei. Zlob. Cf. Úžinka.

364236   Úžinka Svazek: 4 Strana: 0519
Úžinka, y, f. = užínané vršky mladého obilí pro husy n. pro dobytek, úžinek, po- žinka. Mor. Šd.

364237   Úžinkoměr Svazek: 4 Strana: 0520
Úžinkoměr, u, m., der Engymeter (zur Messung geringer Entfernungen). Šm.

364238   Úžinky Svazek: 4 Strana: 0520
Úžinky, pl., m. = obžinky, das Erntefest. Na Ostrav. Tč.

364239   Užirac Svazek: 9 Strana: 0363
Užirac, e, m. Pořád' s tém užirá užirač. Císař. Mtc. 1897. 228.

364240   Užírání Svazek: 4 Strana: 0520
Užírání, n., das Ab-, Wegfressen. Vz Užrati. — U. = opíjení a jedení přílišné, die Fresserei, Völlerei, der Suf. Užírání, u. — se. V., Ler.

364241   Užíraný Svazek: 4 Strana: 0520
Užíraný; -ún, a, o, ab-, weggefressen. Us.

364242   Užírati Svazek: 4 Strana: 0520
Užírati, vz Užrati.

364243   Užírávý Svazek: 4 Strana: 0520
Užírávý = žravý, nagend. Neumoříš-li toho u-vého (v srdci) červa. Ms.

364244   Užírka Svazek: 4 Strana: 0520
Užírka, y, f. = užírání, der Verdruss, Aerger. Má z toho leda u-ku. Mor. Šd.

364245   Užírka Svazek: 9 Strana: 0363
Užírka, y, f. U-kou si ho dobíral. Jrsk XXIII. 333.

364246   Užiště Svazek: 7 Strana: 0993
Užiště, ě, n., vz Úžas. Rk.

364247   Užíští Svazek: 4 Strana: 0520
Užíští, n. = Úžesť.

364248   Užitba Svazek: 4 Strana: 0520
Užitba, y, f., užívání, der Gebrauch. U. milodarů; To všecko ve zkázu samou u-bou jest, U-bu nohou míti; Jednostejná v církvech rozličných u. oleje; Která (přeloha sedmde- sátků) se již dávno v u-bě lidí vzdělaných nalézala. Sš. I. 155., II. 214., Sk. 37., 99., 103. (Hý. ). Klade proti zlému řeči užívání dobrou a spasitelnou u-bu řeči. Sš.

364249   Užitebný Svazek: 4 Strana: 0520
Užitebný = čeho užiti lze, anwendbar, nutzbar. Nz.

364250   Užitečen Svazek: 10 Strana: 0469
Užitečen, čna, o, vz Užitečný.

364251   Užitečně Svazek: 4 Strana: 0520
Užitečně, komp. užitečněji. U. = s užitkem, nützlich, heilsam, brauchbar. U. poraditi, utratiti, mluviti, chvíli stráviti; Lépe strpěti něco málo, než neužitečně se káti na věky. V. Všechny i jedovaté věci jsú člověku k lé- kařstvie a pro moci své přirozené od Boha u. stvořeny. Hus I. 84. Kdo pilně a u. pra- cuje. Ib. II. 221.

364252   Užitečně Svazek: 7 Strana: 0993
Užitečně o něčem přemýšleti. Št. Kn. š. 6. (1.).

364253   Užitečněti Svazek: 4 Strana: 0520
Užitečněti, ěl, ění = užitečným se stá- vati, nützlich werden. Jg.

364254   Užitečnosť Svazek: 4 Strana: 0520
Užitečnosť, i, f. die Nützlichkeit, Nutz- barkeit, Heilsamkeit, Brauchbarkeit. Aqu., Troj. U. toho jest známa. Us.

364255   Užitečný Svazek: 4 Strana: 0520
Užitečný; užitečen, čna, o = užitek ne- soucí, prospešný, nützlich, nutzbar, brauchbar, dienlich, heilsam. Neužitečné dílo dělati; neužitečná péče a starosť o něco. V. Mathe- matická umění zároveň jsou u. i vtipná; U. trávy. Kom. Soudím za užitečné. D. U. věci mluviti. Kom. Nic užitečno býti nemůže, co není slušno. Pr. Nákladové u-ční jsú, kteřížto kdyžby nebyli naloženi, proto by ta věc ne- zahynula, ale jich učiněním věc jest lepší ku prospěchu. CJB. 427. U-čný jako jehla. Dch. Jestli není u-čno, co konáme, marna jest naše sláva; Není človíčka sebe chatr- nějšího, který by nemohl býti u-čným a škodným. Kmp. Čechosl. 85., 95. Jměnie ne- přietele, jenž zvykánie dává v boji k slav- nému vítězstvie, jest častokrát užitečnějšie nežli nejměnie; Což jest dobré a u-né, to lidé rádi pravie. Hus I. 310., II. 164. (Tč. ). — při čem. Při každé pištěli jest užitečné, aby díra byla uprostraněna. Ras. — proti čemu. Ten kořen užitečný jest proti všem neduhům. Byl. — čemu. Užitečen jest mu jeho život. Jel. Láska rodičóv zbytečná není dětkám u-čná. Na Slov. Tč. Učiňte se mnú, což vám jest u-né. Bj. Nic nežádá od sluhy svého, jedné což jemu jest u-čno; Abychom dělali diela v sobě u-čná obci boží; Všechny věci tělu u-né mají zase tuto prosbu; I jest velmě u-čno pokušenie lidem svatým. Hus I. 60., 128., 310., 351. (Tč. ). U. obecnému dobrému. Us. Kdo sobě není užitečný, kterak jinému dobrý? Mus. — k čemu. Věc ke všemu u. Jg., Bern. Knihy užitečné ke ká rání ze zlého. Št. Viera k mnohé věci jest u-čna. Hus I. 38. Hádání slovy k ničemu není u-čné, jediné k podvrácení posluchačóv. ZN. — v čem. Buď v řeči sladký a v skutku u-čný. Na Mor. Tč. — aby, že, inft. Vz Potřebný, Přirozený. To ztratiti jest jim užitečno. Zk. — U.., na Slov. = obyčejný. Bern,

364256   Užitečný Svazek: 7 Strana: 0993
Užitečný. U-né odevšad shromažďovati. Výb. II. 32. U. dílo. Št. Kn. š. 32. - k čemu. Věci k spasení u-né. Št. Kn. š. 7. (10.).

364257   Užitečný čím Svazek: 9 Strana: 0363
Užitečný čím. Cesta u-čná. malým ná- kladem. Flor A. 71b. — na čem. Přirození ovcí u-čné na mléce, na mase. Chč. S. I. 388.

364258   Užitek Svazek: 4 Strana: 0520
Užitek, zřídka úžitek, tku, užiteček, čku, m. Užitek dle: dostatek, požitek, na- činek (skrojek chleba); užitek dle: příbytek, náčinek (obklad) atd. Mk. U. = zisk, vý- dělek, prospěch, plod, ovoce, der Nutzen, Gewinn, Vortheil, Genuss, Profit, Ertrag, die Nutzung, Frucht, das Interesse, Frommen. V. Vyhledávání svého vlastního u-ku; což u. přináší; co u. nese; k u-ku býti; k do- brému a u-ku posloužiti; bez u-ku (nadarmo) pracovati, mluviti; u. odvrátiti; u-ku pře- kážku učiniti; na užitek se ptáti. V. U. na něčem míti. Br. K jakému u-tku? Kom. Každý začátek bez skonání málo nese u-ku. Sych. Z toho mu žádný u. nejde. Žer. U-ku svého hleděti; k u-ku obrácení; to u-ku tvému překážky nečiní. D. U. vydávati. Klat. U-ku z něčeho dojíti. Pr. měst. U-ku z něčeho nabyti. Rým. To nepřináší žádného u-tku. Štelc. U. z něčeho bráti, míti, vzíti. Něco k u-ku svému obrátiti. Ler. Jen to jsem mluvil, co by vám k u-ku bylo. Flav. S u-tkem knihu přečísti. 1585. Jídlo mu nejde na u. Bern. Na něčí u. hleděti; na u. býti. Bern. U. smésti, shrábnouti; K u-tku býti. Dch. U. přinésti, přinášeti, vydávati. J. tr. Který toho má u. člověk. Pass. O užitcích a potravách, vz Právo. Hora u. dá- vala na stříbře. Výb. I. 471. Ať mate kravy dojne a po nich u-tky hojne. Sš. P. 740. Drobný dobytek lidem na u. Mor. pov. 16., 35. Lidé se tu modlí pouze k u-tku (nikoliv upřímně). Šml. Byla mu čeleď, jestli souditi po u-tku, výborná. Zk. exc. S u-tkem jest to učiniti. Us. Z čeho nemáš u-tku, nech toho býť. Us. Vlk. S mocným právotění k u-tku není; Čo zle komu prišlo, to bez všeckého úžitku zase na psí vyšlo; Z kaž- dého dřeva oheň pálí (= ze všeho užitek béře);. Na Slov. Tč. V jídle zbytek není na u.; Žáden zbytek není na u.; Žádej býť jiným k u-ku, ale nejprv sobě. Na Mor. Tč. Rudolfova města na stříbře u. dobrý vydá- vala. Břez. 96. Vše, což jest na světě, to jest na u. člověku stvořeno. BO. Takovým věcem učiti se třeba, které nám u. přiná- šejí. Us. Tč. Tak by šla škoda do u-tku (bylaby škoda na u. ). Us. u Rychn. A to jsem také i z úmysla učinil, aby i oni (ne- učení) nějaký u. z té řeči vzíti mohli. Jel. Enc. m. 2. Ty mlýny zase připraviti k našim a k jich u-tkuom. 1423. Při čemž bychom i to mezi sebou rozvrci a rozvážiti mohli, byloliby s u-tkem jakým, aby odsud vedlé vyslaných z knížectví opavského kdo vy- praven byl. Žer. 345. Není možné, aby to s u-tkem bylo; Bez toho kázeň k užitku nebude. Kom. D. 131., 161. K u-tku něco vzíti. Chč. 381. Což jest s vaším u-tkem a bez vaší škody. S takovou službou by mi malý u. byl, než má škoda; Nechtějíce mu na jeho u-tcích žádné ujmy učiniti. Arch. I. 79., II. 169., IV. 307. (Šd. ). A syn toho hospo- dáře popisoval to, jakž se jim zdálo, k svému u-tku; Že v tom žádného svého u-tka ne- hleděl ani hledie. KB. Tč. 194., 200. Pro politiku bývá u. pravidlem; V u. svůj něco obrátiti; Avšak přátelství Vladislava vy- neslo Jindřichovi ještě jiný u.; Nemohl z nich bráti valný u. Ddk. II. 120., 388., 419., IV. 143. (Tč. ). Obrátiti něco ve vlastní u. Nz. Jaký u. toho vítězství měl?; Čehož dobře neužívá, ale bez u-tku ležeti nechává; Nepřinášejí u-tku dospělého n. dozralého. BR. II. 16., 115. a., 229. b. (Šd. ). Ať vám to přijde k u-tku. Št. Nic tak přirozeného člověku není jako u. Vš. VIII. 32. Aby si- rotčieho statku užieval a z jich škod aby svých užitkóv dobýval. Vš. Jir. 249. Sobě k u-tku a našemu zboží k večnej škodě; Odtiskuje mé svú mocí mých u-tků sprave- dlivých na pastvách i na vodách. Půh. I. 183., II. 296. Kdyby všechen svět v jeho užitcích byl, ještě by mu snad málo bylo. Sych. U-tky zemské n. polní. Krávy dávají u. (mléko). Us. Neb jakž kravám užitek mine dojivem, tak jich málo může požiti. V. U. z mlýna (důchod). Us. U. z hor, z krav. Vys., Šp. U. z hruba, hrubý n. zehrubný (Bruttoertrag), na zrně, das Körnererträgniss; účet u-tku. J. tr. U. z polního hospodářství, z těžení hor, z nemovitosti, čistý, z lovu říčného, z lázní, ze včelařství, důchodkový, hlavní, z chmelnice, z lovu, z honby, z mléka, z polností, z obecných váh; u. rozděliti mezi několik lidí; přebytek z u-tku; spočísti u.; schodek, výpočet, rozvaha, pramen, účet, rejstřík, vycenění, druh, způsob u-tku. Šp. Ať vám přikázánie božie přijde k u-tku (nyní: k prospěchu). Št. Kdo z věcí u-tku očekává, z té také škodu nese. Er. Když súdce více stojí po svých užitcích než po obecném dobrém. Hš. exc. Desátý díl u-tků. Nar. o h. a k. Aneb aby žádal věci sprostně se vším jejím užitkem i s požitky odtud přijatými. CJB. 387. Který u. v krvi mé, když sendu v zpirzněnie? Ž. wit. 29. 10. Obrátiti něco u vlastní u., v u. něčí; textu v u. obrácení. Nz. Nižádný nemóž k u-tku co dáti, jedné ač ty prve dáš: Proto máme rádi odpustiti, že nám veliký užitek z toho přijde; Čiňte hodné ú-tky pokánie; A když vzroste zelina a učiní u.; Pro tělestný ú. ovcě pásti; Taký ú. našeho spasenie z něho pochodí; Zachována jest tobě jistá odplata a pravý ú. z té vinnice vezmeš; Dals krev z těla vytočiti, dal si v ú-tku ji píti. Hus I. 297., 339., 341., II. 54., 169., III. 45., 102., 262. (Tč. ). Lépe jest míti málo s spravedl- ností, nežli mnohé u-ky s nepravostí. Prov. Bylina bez květu, panna bez studu, řídko přichází k jakému u-ku. Prov. Veliký u. něčeho míti. Št. Dvě věci žádného u-tku nepřinášejí: cizí peníze počítati a cizího psa krmiti. Pk. — U. = požitek, částka k sle- zině podobná, uvnitř mázder (lůžka) se na- lezající. Ja.

364259   Užitek Svazek: 7 Strana: 0993
Užitek. Jde mu strova na užitok (svědčí mu). Slov. Orl. IX. 246. Nech vám padne na dobrý u. Rr. MBš. Půjde mu k u-tku. Bart. 154. Lidé svého užitku hledají. Výb. II. 1256. Na u. někomu něco obrátiti. Mnč. R. 19. Jsa lidem dobrým k u-tku. 1515. Ať vám to přijde k u-tku; Což jeden do- brého má, rád by, by jiným všem to k u-tku bylo. Št. Kn. š. 4., 26. (174.). U-tku kdož čeká, neodporuj škodě. Cor. jur. IV. 3. 2. 448. — U. = užívání. Či všecko, co už jednúc v u-tku jest, musí zůstávati na věky? Zbr. Mudr. živ. II. 129. — U. = outěžek. Lehké ženy do služby se berou, takže ne- brzo který rok, aby z domu některá ženská s u-tkem neodešla. Mus. 1889. 720.

364260   Užitek Svazek: 10 Strana: 0469
Užitek, tku, m. Mnohý človek pre užitok snižuje sa pod dobytok. Sb. sl. VIII. 85.

364261   Užitel, uživatel Svazek: 4 Strana: 0521
Užitel, uživatel, e, m., der Benutzer. Dch.

364262   Užitelnosť Svazek: 7 Strana: 0993
Užitelnosť, i, f., Geniessbarkeit, f. MP. 4.

364263   Užitelný Svazek: 4 Strana: 0521
Užitelný = užitebný.

364264   Užiti Svazek: 4 Strana: 0521
Užiti, užiji a uživu, il, it, ití; užívati = obrátiti k něčemu, vynaložiti, brauchen, ge- brauchen, Gebrauch machen, sich bedienen, wozu anwenden; prospěšně vynaložiti, po- třebovati, nutzen, benützen, wohl anlegen; zacházeti s někým, obcovati s ním, umgehen, Umgang haben, behandeln; k životu svému, k pohodlí obraceti, tráviti, gemessen; lík bráti, einnehmen, Arznei nehmen, brauchen; obdržeti, čeho kdo žádá, erlangen, theilhaftig werden. Jg. — abs. Mladý nabývej, starý užívej. Us. Tč. Dnes jsem ještě neužíval (léku nebral). Us. — co. K trhání skal uží- vají prach, chybně m.: čeho. Os., Vst. III. 112., Pdg. I. 137., Osv. VII. 137. Co užili, to užili ( = ať je toho cokoliv). Us. Vk. Šuhaj svobodný užij tu slobodu. Zpěv. 1. 255. Popřej nám užit nebeskú radosť. Brt. P. 167. Na salaši k svému zdraví žinčicu užíval; Jak máš příležitosť, užívaj ju pilně; Čos nadobul z tvojej práce, to skrovně užívaj. Na Slov. Tč. Užívati lék. Us. Učitel užívá obecní louku. Vrchnosť užívala obecni les. Us. — Pozn. Sloveso užívati pojí lid pravidelně s akkus., kdy znamená tolik co: bráti z něčeho užitek. Brt. — čeho. Všech prostředkův a cest užívati; u. času, rady, moci (násilí), pokrmu, snu, rozumu; aby jeho otcovské lásky zle neužívali. V. Ať krátkosti uživu (krátce mluvím). V. Užiti vojenské chytrosti, průtahů, okolků, pošty. Kom. Tak i jinde se toho slova užívá; U. pohodlí, ženské milosti; Něčí viry zle u. Br. Dítě prsů užívá. Kom. U. něčí dobroty, příležitosti; u. požitku. D. Já té husy málo užiji (málo sním). Us. Užívati domu, dvoru, Ros., dobrého zdraví. Jel. Pěkně jsem jim lahodila, leda jich bláznů užila. Dh. 126. Tak užívej světa jako by jeho neužíval, mach dir den Weltgenuss nicht zum Zwecke. Hš. exc. Poněvadž králové čeští té svobody jsú neužívali ani užívají, by k právu zem- skému státi neměli; A což ti s tím listem vyhrají, toho město užive. Vl. zř. 10., 71. Kníže Hendrich titulu u. má. Zř. F. 1. A. IX. Mé lesy držal Bez práva a jich užíval. Půh. II. 391. Lidu křivě u., missbrauchen; Neuměl toho u. Us. Dch. U. dobře příleži- tosti. J. tr. To ho to užilo (= vytrestalo). U Rychn. Dbv. Třeba u. světa, dokud hoví léta. MP. Užívá všech pěti (= kupuje za pět prstů, krade). Us. Bdl. Poněvadž tomu tak chtějí, nechť toho také užijí. Žer. 315. Čím víc ctnosti kdo užívá, tím více užitku mívá. Na Mor. Tč. Moje mladé leta neužily světa. Na Slov. Tč. Poláci své vůle užívali; Mi- losti jeho užil. Dač. I. 160., 240. Poláci a Čechové jednoho jazyka užívají. Pal. Děj. III. 3. 288. Chci s ním věrného práva u.; Pakli co provedeš, tohož uživeš. NB. Tč. 33., 123. Užijte rady. Mudr. 306., Brt. S. 28. Sv. Pavel raději lahodnějšího výrazu užívá; Aniž jsme kdy užili řeči pochlebné. Sš. P. I. 60., II. 242. (Hý. ). Janík svého zvodu užil. Dsky I. 170. Předchůdcové titulu králov- ského užívali; Mohl hned užiti své zběhlosti. Ddk. II. 279., III. 287. (Tč. ). Aby své spra- vedlnosti u. mohli; Peněz a věna u. Vš. Jir. 87., 237. Hraj Marjánko, hraj dosti, užívej 244 své mladosti; Studýnka róbená mezi vino- hrady, pověz mně, má milá, čí užíváš rady? Čí bych užívala, než svého milého; Už toho máme dosti tej našej veselosti, už sme my užili světa radosti; Ale že só tady hosti, užívejme veselosti; Zahrajte mně hudci za mé bílé groše, aby já užila panenskej roz- koše. Sš. P. 269., 335., 678., 697., 779. (Tč. ). Herodes divných chytrostí užíval; Od něho milosti žádné potom neuživeš; Moci své uživu, abych je vykřísil; Práva svého užive. BR. II. 10. a., 22. b., 98. b., 579. a. A ten diel mněl sem svój, bych užil práce své. Hus I. 282. Zigmund užíval těch lidí. Půh. II. 224. Jsi-li mladý, užij té rady, ctnostně se chovej. Tč. Cokoliv bývá zle nashro- mážděno, toho neužive třetí koleno. Lom. Nespravedlivě nabytého statku neužive třetí dědic. Kdo chce užívati sladkého, musí oku- siti kyselého. Kdo chce užiti dobré vůle, musí pokusiti nezvůle. Uživeš toho co pes sádla. Vz Jmění. Prov. U. čeho také = ob- držeti, čeho kdo žádá. Štelc, Schön, Ms. 1616. — čeho proti komu. Proti odpůrcům užívej své síly. Sych. Lsti proti lsti. Vus. Ten má býti jako psanec a nemá žádného práva u. proti žádnému. Zř. F. I. T. XXIV. Josua užil ukamenování proti zločinci Achanu; Pavel výroku toho užívá co hesla proti všem, jenž... Sš. Sk. 56., II. 35. Užívají balsamu vnitř proti jedu a zevnitř na rány, úrazy. Har. II. 59. — čeho k čemu, Roz- umného člověka ke všemu dobře uživeš. Cyr. Ruky jeho k tomu užil. V. Co se dá k čemu u. D. Místa svého ku vzdělání jiných u. Kom. Léku k dávení u. Jg. U. hlíny k pálení cihel, lépe: z hlíny cihly páliti. (II. 475. ). U. něčeho ku svému prospěchu. Us. Dch. Věcí potěšných k radosti u.; Dříví k palivu u. Ler. Užívej času vesele ke všemu dobrému. Mor. Tč. Bůh nebeský dej vám toho užiti ku potěšení časnému i k spasení věčnému. Žer. 323. Jací to byli mužové, jichž Boleslav k tomu dílu dovedl u.; Aby jich (peněz) užil k přemožení ne- přítele arcijáhen, jehož biskup hlavně k ří- zením zevnějším užíval; Této doby užila šlechta zemská k poradám o budoucím vla- daři; Toho pobytu užil k vyjednávání; Pro- středku k něčemu u.; Na Moravě také zlata k placení bylo užíváno; Politických zmatků užívali k vydírání ve velkém. Ddk. II. 89., 299., III. 43., 87., 232., IV. 70., 177., VI. 32. (Tč. ). Královské důstojnosti a moci jenom k oblažení a spasení lidstva užívá; Výroku toho užíval bezmála k vyznačení pravdy, že.. Sš. Sk. 63., 70. (Hý. ). — Br., Kram. — čeho, v čem (kde). Chytrosti v mluvení n. Reš. V lékařství něčeho užívati. V., Har. V tom pak užive toho prostředku. V. Ně- koho ve svém hospodářství u. Jg. V řeči krátkosti. Pr. U. motorů v průmyslu kože- lužském. Šp. U. v něčem něčího naučení. Bart. Předml. Učitelé církve nejedni ve svých spisech užili moudrosti světské; Leč ho (ži- vota) ve službě Kristově uživeš; Názvu toho užito ve protivě k těm věcem. Sš. I. 165., II. 159., Sk. 1. Král v této věci užil zlé rady, Jich papež užíval v poselstvích svých. Ddk. II. 77., 246., Prot. 113. Jich králové v radách užívali. BR. II. 9. a. — čeho kde (u čeho, mezi čím, při čem). Ješčech (= ještě sem) ja u matky bydla neužila. Sš. P. 414. Poněvadž ho také při židech ve službě evangelické užívati hodlal. Sš. Sk. 189. Aby takového zřízení mezi sebú a ve- spolek stále a neporušitelně jedni k druhým užívali. Zř. mor. 1604. (Tč. ). U něhož (pro- roka) v druhé části proroctví nejednou jména toho se užívá. Sš. Sk. 39. Svěřenec obrany zástupce svého u práva užívá. Kom. Užil u nás dobrých dní. Us. — kdy. Kdo užívá v živobytí prácu svú jak sluší. Mor. Tč. Užij pro lékařství, než se nemoc zakoření. Na Ostrav. Tč. Užil při té příležitosti výsady propůjčené; Obnovuje titul, jehož pod zá- štitou císaře Jindřicha VI. užíval již před léty; Při honech užívalo se psů i sokolů. Ddk. III. 285., IV. 111., 248. (Tč. ). Význačný kon, jehož veškeří téměř národové při smlou- vách užívají; Že týž duch při zámluvách Abrahamovi činěných toho slova užíval; Nebo po hostině se prostředku toho užívalo; Za dnů našich takových chranidel velezřídka se užívá. Sš. II. 22., 37., I. 132., Sk. 284. (Hý. ). Toho k starosti dobře uživeš. Sych. V mládí svého času užívej. Ml. Na lačný žaludek léku u. Ml. — čeho o kom. U něho jména toho o messiáši se užívá; Slova toho (kleštěnec) potom o všechněch úřednících se užívalo bez ohledu na pohlavní poměry; Slova toho užívá o Petrovi. Sš. Sk. 39., 102., II. 25. (L. 69. — Hý. ). — čeho nač. Na očistu zápolí (místa za polem) užívali. Sych. Na to ho neužije (nehodí se, nemá náklon- nosti k tomu). Na Zlínsku. Brt. Užívají bal- samu na rány. Har. II. 59. — čeho jak. Ty toho zlým uživeš (zakusíš). Jg., Šm., Výb. I. 80., 139., Mast. v. 377., 428., Dal. 10., Alx. V. v. 797. (HP. 20. ) Toho kusu mého užívají pastvami, als Viehweide benützen. Sd. Kn. op. Zkl. Zdraví s chutí u. Dbš. Obyč. 16. Chtěl, aby toho užívala do své vůle. Us. Čsk. Užívejte toho ve zdraví. Us. Šd. Bez překážky aby toho užívali. Dač. I. 127. Mohl ovšem slova toho u. bez takového ohledu; Užívají téhož slova se zlovtipem; A sv. Pavel rovně výrazu toho v duchovním smyslu u-vá. Sš. I I. 201., J. 105., Sk. 89. (Hý. ). Toho aby vdovy zlým neužívali. Vš. 231. Lepší užiť práce svojí při mírnej skrovnosti nežli su- žovat žaludek hladem od skúposti. Na Mor. Tč. Po málu toho užívej, čo je v tvojej moci. Na Slov. Mladosti v radosti u. Er. P. 513. Mój rod nechce toho škodu užiti. Dal. 18. Ve svůj prospěch něčeho u.; Tato kronika chce býti jinak užita s velikou opatrností. Ddk. II. 222., 290. U. něčeho s dobrým vý- sledkem. Ddk. III. 252. (Tč. ). Ty a tvoji mají toho na budoucí časy dobrým užiti. Háj., Dal. Cožkoli králové bláznivě spáší, to lid zlým užiti musí. D. Věda, že ho v mnohých věcech s dobrým svým užije. Plác. Sirotci statků s bázní boží užívejte. Pr. Vedlé práva, Pr.; trestu podlé zákona u. Ml. Aby bohatý i chudý pod J. Milostí pokoje mohl u. Vl. zř. Úvod. Aby jí (po- kuty) mohl podlé JMK. dání u-ti. Zř. F. I. A. XXIV. Jich do těla neužívají. Byl. — čeho jak dlouho. Toho úřadu mají do své živnosti u. Zř. F. I. Do vůle něčeho u. Ta- kového rozkošného jara přes celý rok usta- vičně užívají. Ler. Matka užívá statku až do své smrti. Ml. — čeho proč. Léku pro bolení (= proti bolení) hlavy u. Us. (z Jg. ). Jindřich znal ho dobře pro sebe užívati; Této okolnosti uživ král pro sebe navrátil se do Čech. Ddk. II. 266., 277. (Tč. ). Pavel užívá slova obyčejného pro silnější vytknutí své nevole; Petr trojího toho slova užívá pro označení mnohosti divů a jich rozma- nitosti. Sš. II. 31., Sk. 25. (Hý. ). — čeho s kým. A toho prostředku s lidem svým užívá Bůh, aby... Sš. I. 112. Chci s ním plného práva užívati NB. Tč. — čeho zač. Kovu za peníz užívají. Kl. Užívaje k té věci za platného rádce Petra. Skl. II. 67. Úřad- níka za kommissaře užiti. Vrat. 54. Člověk k práci tím schopnější bývá, když časem veselosť za pokrm užívá. Na Mor. Tč. — Dáti se u. proti čemu, v čem = sloužiti ně- komu, libosť mu činiti. Páni mají se dáti svým poddaným užiti; že se proti němu u. nedají; nedati se u. (lakoměti). V. Jiným se v ničem užiti nedadouce. Br. I věřímť vám, že vy jim dáte téhož u. Arch. IV. 332., Pal. Děj. III. 1. 156. — adv. (jak): zle Bart., dobře něčeho u. Us. Důvěrně, tovaryšsky, domácně někoho u. (s ním obcovati). V. Polí volně u. Us. Špatně toho užil. Rvač. Ktož lakotně krmí užívá. Hus III. 187. Jména božího zle užil. Br. II. 150. a. Otakar užil této doby velmi výhodně. Ddk. VI. 48.

364265   Úžiti Svazek: 4 Strana: 0523
Úžiti, 3. pl. -ží, už, úže (íc), il, en, ení; súžiti, užívati, sužovati = úzkým činiti, engen, schmälern, eng machen; menšiti, kleiner machen, verjüngen. — co: šat. Us. — co komu. Hlava se mi točí, srdce mi bôľ úží. Sl. ps. 177. Cosi hruď mu ouží, pořád cosi touží. Sš. Bs. 7. — se. Voda, rána se úží. — čím. Řeka skalami, rána přikládáním stu- dené vody se úží. Bože, ty jenž tělestným postem hriechy úžíš, mysli pozdvihuješ. Hus III. 90. — se jak. Kmen stromu k vrcholku se úží. Dch. — kde. Dolina se úží mezi horami.

364266   Užití Svazek: 4 Strana: 0523
Užití, n., die Benützung, der Gebrauch, die Anwendung. U. vody, kyselek. Šp.

364267   Užiti Svazek: 7 Strana: 0993
Užiti. — abs. Neděkujte (za jídlo), do- kud neužijete. Us. Fč. — co: lék m. léku. Vz List. fil. 1. 50. Vz doleji: co zač. — čeho. U. neobvyklých výrazů, Pdl., svého práva, Mus., něčí služby, Výb. II. 16., svého mistrstva. Alx. Ktož toho umie u. Št. Kn. š. 22. (34., 44.). — k čemu: k nějaké po- třebě. Št. Kn. š. 47. — kde. Užívati nějaké knihy ve škole. Us. Rožmberkové užívali v erbu svém červené růže. Mus. 1880. 85. Ty odpustky vy obdržíte a u pekle jich uživete i se všemi s těmi zlými. Výb. II. 36. K tomu, kohož na něčem užívá. Št. Kn. š. 45. — čeho jak: svobody plnými doušky, Sá., zle něčí dobroty. Mus. Pilně každé chvíle u., Mž. 6., něčeho ve skrovné míře. Dch. I oni podlé týchž pravd pokoje mezi sebou užívají. 1512. Mus. Aby svých lidí užili pod omluvú, jakoby ... Št. Kn. š. 156. Louky užívati senem a otavou. Arch. VIII. 540. — co zač. Mohli by za stravu a za práci, jezdiec o tom, užiti něco, ale ne přieliš. Št. K. š. 156. — koho nač. Na to ho neužije (nehodí se, nemá náklonnosti k tomu); Na to by mne neužil. Mor. Brt. D. 283. U Kdýně. Rgl. — komu. Šli do krčmy, kde si užili (zavdali). Slov. N. Hlsk. XVIII. 153

364268   Užiti Svazek: 8 Strana: 0452
Užiti, uživu. Jdi a uživ své víry. XIV. st. Mus. 1894. 84.

364269   Užiti Svazek: 9 Strana: 0363
Užiti. Užij, kým máš, kým žiješ; Užil ho (výprask). Zát. Př. 371b. Co užiju, to mám. Hoř. 122. — čeho jak. Je spravedliv uží- vati rybníku buď rybami aneb travú. 1488 Arch. XVI. 322.

364270   Užiti čeho Svazek: 10 Strana: 0469
Užiti čeho. Co sním, propiji, toho užiji. Lit. list. XIX. 318.

364271   Užíti, užati Svazek: 4 Strana: 0523
Užíti, užati, užnu, žal, at, atí a etí, užnouti, ul, ut, utí; užínati, užinovati = žna raniti, mit der Sichel verwunden; srpem uříznouti kus něčeho, abmähen, abschneiden. — koho, se kam: do prstu, do nohy. Us. — čím: srpem (raniti). Us. — se. Já sem se užala, dyž sem trávu žala; nejsi synku hoden, bych na tě čekala. Sš. P. 307. — se čeho, genugsam schneiden. Dost sem se toho žita užala. Us. Tč. — si co čím kdy. U. si prst při žatí srpem. Us. Tč. — kolik. Užal trávy s hrsť. Puch. — komu čeho. Krávě dobré píce u. Us. Sousedu louky u. Us., Cf. Žíti.

364272   Užitkář Svazek: 4 Strana: 0523
Užitkář, e, m., der Utilist. Rk., Šm.

364273   Užitkářský Svazek: 4 Strana: 0523
Užitkářský, utilistisch. Šm.

364274   Užitkářství Svazek: 4 Strana: 0523
Užitkářství, n., der Utilismus. Šm.

364275   Užitkovati Svazek: 4 Strana: 0523
Užitkovati = v užitek obraceti, benutzen, Nutzen ziehen. — co. Us. — z čeho. Us. Šd.

364276   Užitkovati Svazek: 9 Strana: 0363
Užitkovati. Nic jí to neužitkovalo (nešlo ? duhu). Slez. Čes. 'l. X. 402.

364277   Užitkový Svazek: 4 Strana: 0523
Užitkový, Nutzen-. Stránka u. = prak- tická. Kon.

364278   Užitkový Svazek: 7 Strana: 0993
Užitkový. U. dříví, Nutzholz, n., Sl. les. nauka = utilitarianismus. Dk.

364279   Užitkový Svazek: 8 Strana: 0452
Užitkový. U. dřevo = stavební a řemesl- nické. Ott. VIII. 12. b.

364280   Užitkový dobytek Svazek: 10 Strana: 0469
Užitkový dobytek. Nár. list. 1903. 250. 20.

364281   Užitný Svazek: 7 Strana: 0993
Užitný, verwendbar. U. hodnota, kapitál. Kzl. 22., 112. U. tráva. Hol. 366.

364282   Užitok Svazek: 4 Strana: 0523
Užitok = užitek. Na Slov. Ssk.

364283   Užitosť Svazek: 4 Strana: 0523
Užitosť, i, f., das Genossensein. Jg.

364284   Užitý Svazek: 4 Strana: 0523
Užitý; -it, a, o, gebraucht, benützt, ein- genommen, genossen, angewandt. Vz Užiti. U. mathematika, angewandte Mathematik; u-té dušesloví, ang. Psychologie. Nz. — U. = užilý. L.

364285   Úživ Svazek: 4 Strana: 0523
Úživ, u, m., der Genuss. Rk.

364286   Úživ Svazek: 7 Strana: 0993
Úživ. Čistý aesthetický cit a ú. Koll. III. 211. (129., St.).

364287   Úživa Svazek: 4 Strana: 0523
Úživa, y, f., die Ernährung, Nahrung. Ú-vu jejich obstarávajíc. Sš. II. 149. — Dbš. Obyč. 8.

364288   Úživa Svazek: 7 Strana: 0994
Úživa. Koll. II. 192., NA. IV. 88., 94., V. od. II. 21.

364289   Užívací Svazek: 4 Strana: 0523
Užívací, Einnehm-. Šm.

364290   Užívač, uživač Svazek: 4 Strana: 0523
Užívač, uživač, e, m., der Geniesser, Braucher. Užívač cizího statku. Bern.

364291   Užívačnosť Svazek: 4 Strana: 0523
Užívačnosť, i, f. = běžnosť, die Gebräuch- lichkeit. Nz.

364292   Užívačnosť Svazek: 10 Strana: 0469
Užívačnosť, i, f., Genusssucht. Zvon VI. 30.

364293   Užívalý Svazek: 4 Strana: 0523
Užívalý, na Slov. = užívaný, obyčejný, gebräuchlich. D.

364294   Užívání Svazek: 4 Strana: 0523
Užívání, í, n., die Anwendung, der Ge- brauch, das Gebrauchen, die Benützung. Časté u.; v už.; což jest v každodenním u.; v obecném u. jest. V. Kleštěncův u. z zvyku vyšlo. Kom. To slovo jest v u. Us. To slovo v u. vešlo. Byl. V u. něco pojíti a přivésti. V. U. píšťal zminulo. Jel. To časem v zlé u. přišlo. Kram. Čehos k u. vypůjčil, to též navrať. Kom. Propustiti někomu něco k u.; Aby nájemník v u. domu do času na- jatého zůstal; u. věci s pojištěním; byl v u. gruntův. Er. K společnému u. to mají, někdy lépe: společně toho užívají. Vz -ání. Pk. Užívání gruntů, cest atd. kdo ukáže, při tom zůstaven buď. Pr. Zlému užívání přítrž učiniti; zlé u. přetrhnouti; zlému u. vstříc vkročiti n. vyjíti; zlé užívání předejíti. J. tr. Něco v u. míti, bráti, vzíti, uvésti, k užívání dáti; Kniha k u. ve školách. Us. Dch. Grunt koupiti mohli k u. svému a školy. Pam. Val. Mez. 189. U. do života, doživotní; Postou- piti něco k doživotnému u. J. tr. U. něčeho k čemu. Nz. U. parního kotlu. Šp. Nepro- vedeš-li drženie a skutečného toho platu užívanie. Vš. Jir. 213. Cožkoli v u. dobrém a dávném jest. Str. Sobě ponechal k užívaní kromě jiného statek Budín; Klášter církevní roucho také přijal i v u. vzal. Ddk. III. 289., IV. 256. (Tč. ). Čeho jsou páni hejtmanové předešlí v u. byli, toho jest ráčil pánům stavům potvrditi. Žer. 312. — U., der Genuss. U. pokojného života. Kom. U. cizího statku avšak bez menšení; k u. do času objednati (najiti); z peněz něčeho k u. postoupiti. V. U. požitků jemu přináleží. Sych. Milování bez u. jest jako temná noc bez svítání. Rym. U. léku. Us.

364295   Užívání Svazek: 9 Strana: 0363
Užívání něčeho. Úsloví vz v Zát Př. 168., X. B. odst. 8. — U. = lék. Jdi do lékárny pro u; Je to jako u. (nedobré). Hoř. 95.

364296   Užívanosť Svazek: 7 Strana: 0994
Užívanosť, i, f. Kzl. 199.

364297   Užívaný Svazek: 4 Strana: 0523
Užívaný; užíván, a, o, gebraucht, ge- nossen, eingenommen. Často u-ný. V. Flastry a všecko zevnitř u-né neodjímá muk. Kom. Vz Užiti, Časoslovo.

364298   Uživatel Svazek: 7 Strana: 0994
Uživatel co slovce. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 448.

364299   Uživatel, uživatel, e, užívatelník Svazek: 4 Strana: 0523
Uživatel, uživatel, e, užívatelník, uží- vatelník, a, m., der Benutzer. Ros., Pr.

364300   Užívatelně Svazek: 4 Strana: 0523
Užívatelně, brauchbar. Rus.

364301   Užívatelnický Svazek: 4 Strana: 0523
Užívatelnický, dem Nutzniesser gehörig. Ros.

364302   Užívatelnictví Svazek: 4 Strana: 0523
Užívatelnictví, uživatelnictví, uživatel- ství, n. = právo užívání, das Nutzrecht. Ros.

364303   Užívatelník Svazek: 4 Strana: 0523
Užívatelník, a, m., vz Užívatel.

364304   Užívatelnosť Svazek: 4 Strana: 0523
Užívatelnosť, i, f. = užívání něčeho, možnost, die Brauchbarkeit. Ros. — U. = právo k užívání, das Genussrecht. Ros. 244*

364305   Užívatelný Svazek: 4 Strana: 0524
Užívatelný, uživatelný, čeho se může uží- vati; co jest v užívání a k užívání patří, brauchbar. Ros.

364306   Užívatelský Svazek: 4 Strana: 0524
Užívatelský = uživatelnický. Ros.

364307   Užívatelství Svazek: 4 Strana: 0524
Užívatelství, n., vz Užívatelnictví. Ros.

364308   Užívati Svazek: 4 Strana: 0524
Užívati, vz Užiti.

364309   Uživavosť Svazek: 8 Strana: 0452
Uživavosť, i, f. = baživosť po užívání. Ztk. 85. (3. vyd.).

364310   Užívavý svévolník Svazek: 10 Strana: 0469
Užívavý svévolník. Sá. XVII. 52.

364311   Uživení Svazek: 4 Strana: 0524
Uživení, n., die Ernährung.

364312   Uživený Svazek: 4 Strana: 0524
Uživený, -en, a, o, ernährt. Us.

364313   Uživicovati Svazek: 4 Strana: 0524
Uživicovati, na Slov. = usmoliti, ver- pichen. Bern.

364314   Uživiti Svazek: 4 Strana: 0524
Uživiti, il, en, ení = zachovati na živě krmením atd., erhalten, ernähren. — koho, se čím. Sotva se mohou u. tou živností. Ros. U. se prací. — se. Darmo umíš vítě- ziti, neumíš-li se u. Pal. Dj. IV. 1. 436. — jak. Nějakť se z milosti boží uživíme. Us. — Svou pilností dovede u. ženu i děti poc- tivým způsobem. Us. Tč. — se z čeho. Us. Tč. — koho (gt. ): svých dítek, šp. m.: své dítky. Km.

364315   Uživiti Svazek: 9 Strana: 0363
Uživiti. Darmo umíš vítěziti, když ne- umíš u Pal. Děj. IV. 1. 436.

364316   Uživna Svazek: 4 Strana: 0524
Uživna, y, f. = svačina. Na Slov. Šd. Cf. Užona.

364317   Úživný Svazek: 4 Strana: 0524
Úživný, zum Unterhalt genügend. — Ú. statek. Na Ostrav. Tč.

364318   Uživotniti Svazek: 7 Strana: 0994
Uživotniti, il, ěn, ění, beleben. Orl. II. 62.

364319   Úživý Svazek: 10 Strana: 0675
Úživý. Její tíseň byla tak úživá (tísnící). Zl. Pr. XXIII. 338.

364320   Užižlati Svazek: 4 Strana: 0524
Užižlati = v hubě něco uváleti. — U. = kus něčeho žižlavě ukrojiti, uvižlati, upižlati (tupým nožem s těží a špatně ukrojiti), mit stumpfem Messer schlecht abschneiden. — co. Ros.

364321   Užižlati čeho čím Svazek: 10 Strana: 0469
Užižlati čeho čím: chleba nožem. Frant. 45. 13. Sr. Žižlati V.

364322   1. Užka Svazek: 4 Strana: 0524
1. Užka = už, již. — U. Tímto slovem vybízejí se psi, aby na někoho běželi. Us.

364323   2. Užka Svazek: 4 Strana: 0524
2. Užka, y, f. = malá lžíce, ein kleiner Löffel. Na mor. Valaš. Vck.

364324   Užlab Svazek: 8 Strana: 0452
Užlab, u, m. = úžlabí. Krá. Moor. 76.

364325   Užlabec Svazek: 10 Strana: 0469
Užlabec, bce, m., calgus. Eozk. P. 1997.

364326   Úžlabek Svazek: 4 Strana: 0524
Úžlabek, bku, m. = žlábek, drážka, die Nuth. —Ú. úžlabí.

364327   Úžlabí Svazek: 4 Strana: 0524
Úžlabí, í, n., úžlabíčko, a, n. = rýha, stoka, der Kanal, die Rinne. Ú. vedené na mlýn. Us. — Ú. = řečiště, das Flussthal. Ú. řeky. V., Br. — Ú. = hluboká, úzká dolina, úval mezi horami, úžina, klouza, roklina, der Schlupf, die Schlucht, das Thal. V. Ú-bím se žene potok. Sych. — Ú. = kolíbka, vý- žlabek, zátočka na střeše, mezistřeší, die Dachkehle. Nz. — Ú. listové = úhel, jejž list se svou osou tvoří, der Blattwinkel. Čl. Kv. XXIX., Nz. Vz Kk. 26. — Úžlabíčko, úžla- bek, der Glasfalz, die Spalte. Šp., Š. a Ž.

364328   Úžlabí Svazek: 7 Strana: 0994
Úžlabí, n. Mkl. Etym. 407. b

364329   1. Úžlabíčkový Svazek: 4 Strana: 0524
1. Úžlabíčkový = v úžlabíčku umístěný, blattwinkelständig. Rst. 512., Nz.

364330   2. Úžlabíčkový Svazek: 4 Strana: 0524
2. Úžlabíčkový = úžlabičný. Ú. květ. S. N., V. 584.

364331   Úžlabičný Svazek: 4 Strana: 0524
Úžlabičný = úžlabíčkový. Rostl. I. 85. a.

364332   Úžlabina Svazek: 4 Strana: 0524
Úžlabina, y, f. = úžlabí, klouza, die Schlucht, das Thal zwischen zwei Bergen. D., Č.. Příjemná vůně vábila jej do ú-ny, která se před ním objevila. Us. Tč. U Napajedel ú. Moravy tak úzká jest, že lze ji považo- vati za průtrž druhdy zde stávajícího spo- jení. Ddk. IV. 126.

364333   Úžlabinatý Svazek: 7 Strana: 0994
Úžlabinatý, schluchtenreich Lpř.

364334   Úžlabinka Svazek: 7 Strana: 0994
Úžlabinka, y, f., zdrobn. úžlabina. Kos.

364335   Úžlabiště Svazek: 4 Strana: 0524
Úžlabiště, ě, n., die Schlucht. Rk.

364336   Užlabiti Svazek: 4 Strana: 0524
Užlabiti, il, en, ení, užlábkovati, fugen, Fugen o. Rinnen in etwas machen. — co: šindely. V Besk. Tč. — co čím. Ib. Tč. — co pro koho: cestu, ebnen, Bahn brechen. Ib. Tč.

364337   Úžlabka Svazek: 7 Strana: 0994
Úžlabka. Na Ú-bce = louka u Únětic

364338   Úžlabní Svazek: 4 Strana: 0524
Úžlabní = v úžlabí listu stojící, blatt- winkelständig. U. pupen, větevka, květ. Čl. Kv. XXIV. Vz Úžlabí.

364339   Úžlabní Svazek: 9 Strana: 0363
Úžlabní prým květní. Čl. Fyll. 8.

364340   Úžlabný Svazek: 4 Strana: 0524
Úžlabný. gefügig, geschmeidig. Na Ostrav. Tč.

364341   Užlabovati se Svazek: 4 Strana: 0524
Užlabovati se = lichotiti se, sich unter- würfig zeigen. — komu, před kým. Na Ostrav. Tč.

364342   Úžleb Svazek: 7 Strana: 0994
Úžleb, u, m. = úžlabí. Na Ú-bech = louky u Čižic a j. BPr.

364343   Úžlebec Svazek: 7 Strana: 0994
Úžlebec, bce, m. = pole u Černíkova. BPr.

364344   Úžlebí Svazek: 4 Strana: 0524
Úžlebí = úžlabí. Zlob.

364345   Úžlební Svazek: 7 Strana: 0994
Úžlební. Na Ú-ních = pole u Komárova v Táb. BPr.

364346   Užlknutý Svazek: 7 Strana: 0994
Užlknutý = užloutlý. Slov. Dbš. Úv. 117.

364347   Užloutlý Svazek: 4 Strana: 0524
Užloutlý, gelblich. Us.

364348   Užloutnouti Svazek: 4 Strana: 0524
Užloutnouti, tnul a tl, utí, gelb werden. — abs. Jablka již užloutla. Us. — kdy. Na podzim listí užloutlo. Us.

364349   Užlučiti koho Svazek: 7 Strana: 0994
Užlučiti koho = uzlobiti. Na Hané. Wrch.

364350   Užlutiti Svazek: 4 Strana: 0524
Užlutiti, il, cen, ení; užlucovati, gelb machen. — co, se. Ros. — čím: barvou.

364351   Užlutiti Svazek: 7 Strana: 0994
Užlutiti. Hr. ruk.

364352   Užmachlati Svazek: 4 Strana: 0524
Užmachlati = pomačkati, zermanschen. — co: šaty, papír. Us. Brt.

364353   Užmálati Svazek: 4 Strana: 0524
Užmálati = užmoliti. Mor. Šd.

364354   Užmanný Svazek: 10 Strana: 0675
Užmanný. U. povříslo = upotřebené. Slov. Nár. sbor. XI. 8.

364355   Užmolený Svazek: 10 Strana: 0469
Užmolený, vz Žmoliti a násl. Hlavn. 38.

364356   Užmoliti Svazek: 4 Strana: 0524
Užmoliti, il, en, ení, vollends zermanschen, zerwalken. — co, kde: chléb v rukou. Us. Vz Žmoliti.

364357   Užmoliti Svazek: 10 Strana: 0469
Užmoliti z koudele klubko (uplésti). Slez. Poh. 57.

364358   Užmychati Svazek: 4 Strana: 0524
Užmychati = uždímati. Na Slov. Tč.

364359   Užmyrati Svazek: 4 Strana: 0524
Užmyrati, durchkrabbeln. — co čím: prsty. Na Ostrav. Tč. — se na koho čím: očima, zwinkern. Ib. Tč.

364360   Užnice Svazek: 7 Strana: 0994
Užnice, e, f., potok u Bělče. Ott. VI. 86. a.

364361   Úžník Svazek: 8 Strana: 0453
Úžník, a, m., esolus, brouk. Úžník malý, e. pygmaeus, větší, parallelopipedus, zúžený, angustatus. Vz Klim. 128.

364362   Užnouti Svazek: 4 Strana: 0524
Užnouti, vz Užíti.

364363   Užona Svazek: 4 Strana: 0524
Užona = uživna. Na Slov. Šd.

364364   Užouti Svazek: 4 Strana: 0524
Užouti, užuji, ul, ut, utí; užúvati = užvý- kati, zerkauen. Na Slov. a Mor. Bern., Tč. — co, kde čím: v hubě zuby. Na Ostrav. Tč.

364365   Užouti Svazek: 8 Strana: 0453
Užouti. Najprv užuj (žvýkej), potom jedz. Zvolen.

364366   Úžovatý, úžovitý Svazek: 4 Strana: 0524
Úžovatý, úžovitý = houžovatý. Vz Už.

364367   Úžovka Svazek: 4 Strana: 0524
Úžovka, užovka, y, f. = had nejedovatý s hlavou trojhrannou, deskami krytou, die Natter. Ú. bůvolí, vipera arietans. Ú. žlutá, coluber flavescens, hladká, coronella laevis, vodní, tropidonotus natrix, S. N., obecná, tropidonotus natrix, podplamatá, t. tesse- latus. Frč. 329. Cf. Schd. II. 481.

364368   Užovka Svazek: 7 Strana: 0994
Užovka, y, f. = cervelát (cerbulát) od uzenáře Užeho v Praze, talián Us.

364369   Úžovka Svazek: 7 Strana: 0994
Úžovka Cf. Brm. III. 347.-383., Hlb. II XXXV. Zalije-li někdo u-ku, nebude míti nikdy štěstí U Bydž. Kšť.

364370   Užovka Svazek: 8 Strana: 0453
Užovka, O pův. cf. Gb. H. ml. I. 48. Ú. páskovaná, elapliis quaterradiatus. Vz Ott. VIII. 477.

364371   Úžovkovitý Svazek: 8 Strana: 0453
Úžovkovitý. U. hadi, colubriformia. Ott. XI. 518. b.

364372   Užovník Svazek: 4 Strana: 0524
Užovník, u, m., caladium, rostl. U. dvoj- barevný, c. bicolor, lekninolistý, c. nym- phaeaefolium, jedomý, c. esculentum, střelo- listý, c. sagittaefolium, jedovatý, c. seguinum, stromovitý, c. arborescens. Rstp. 1663. — U., hadovec, rdesno, hadí kořen, polygonum bistorta. Rstp. 1256. — U., podražec užovník, aristolochia serpentaria. Rstp. 1463. Cf. Kk. 118., FB. 30.

364373   Užralec Svazek: 7 Strana: 1396
Užralec, lce, m. = ožralac. Wtr. Obr II. 62

364374   Užralec Svazek: 10 Strana: 0675
Užralec. lee, m = ožralec Zvon VI. 184.

364375   Užralosť, i, f Svazek: 4 Strana: 0524
Užralosť, i, f. = opilosť, ožralosť, die Be- soffenheit. Jg.

364376   Užralství Svazek: 10 Strana: 0469
Užralství, n. V u. se procvičiti. Zvon III. 25.

364377   Užralý Svazek: 4 Strana: 0524
Užralý = ožralý, besoffen. V., Břez. 159.

364378   Užralý Svazek: 8 Strana: 0453
Užralý. Chodil jako bejk u. 1591. Kutn. šk. 47.

364379   Užrání Svazek: 4 Strana: 0524
Užrání, n., das Besaufen, die Besoffenheit. Až do u. (u. -se) píti. Záv. — U. = ukous- nutí, der Biss. U. psa vzteklého. Sal.

364380   Užraný Svazek: 4 Strana: 0524
Užraný; -án, a, o, abgefressen. — od čeho, od rezu, od zlosti. — čím: rezem.

364381   Užrati Svazek: 4 Strana: 0524
Užrati, užeru, užéřeš a užířeš (v obec. mluvě užereš),... užerou; užer, užera (ouc), užral, án, ání; užírati, užírávati, užrávati = kus něčeho sežrati, abfressen; uchlastati, weg- saufen; odkousati, wegbeissen, wegfressen; ukousnouti, raniti, einen beissen, verwunden; sežrati, auffressen; opiti, jedením přeplniti, anfressen, vollsaufen; se = ochlastati se, sich voll saufen, voll fressen; utrápiti se, sich abgrämen, zu Tode grämen, sich abfressen. Jg. — čeho (čásť): koláče, pečeně (ujísti), vína (upiti); On všeho užírá. Ros. — od čeho. Rk. — co (komu). Žížaly všecky kořínky užraly. Us. Tč. Ten mi užírá zdraví. Us. Šd. Ta myš to užrala (odkousala). Ros. Kočky užraly mu nos, psi nohy. Ros. — koho (jak). Vši ho (akk. ) užrali až do smrti. Štelc; 2. = opiti. Vrat., Štelc. — se jak: do němoty (opiti se). Krab. Do smrti se u. (utrápiti se). V. — se čím: vínem, Br., Koc. (opiti se); lítostí, bolesti, zlostí (utrápiti se). Jg., Rk. — se kde: v krčmě (opiti se). Rad. zv., — se s čím. Kdo by se s tím užíral? Us. Šd. S dětmi se u. Us. Tč.

364382   Užrati koho Svazek: 7 Strana: 0994
Užrati koho. Koníček by tě užral (ukousl) Laš. Brt. D 283. Vrči to po mě, esli mě to neužere (o psu = neukousne)? Ib. 163

364383   Užtoveru Svazek: 7 Strana: 0994
Užtoveru = už to věru, na mou věru. Ba chlup si, u! Slov. Phľd. X. 163.

364384   Užučký Svazek: 4 Strana: 0525
Užučký = uzoučký. Pojedžeme do pola tum uzučkum cestečku k Olomuci městečku. Sš. P. 577.

364385   Užudlaný Svazek: 10 Strana: 0675
Užudlaný = ušpiněný. Brt. Sl.

364386   Užudlený Svazek: 7 Strana: 0994
Užudlený; en, a, o = ušpiněný, schmut- zieg, schmierig. Val. Vck.

364387   Užuchlaný Svazek: 4 Strana: 0525
Užuchlaný; -án, a, o, plauderhaft, ge- schwätzig. U Olom. Šd.

364388   Užuchlaný Svazek: 7 Strana: 0994
Užuchlaný; án, a, o = užvýkaný. U. chléb Mor Nap. Vz Žuchlati

364389   Úžule Svazek: 4 Strana: 0525
Úžule, e, f., oedemera, hmyz. Presl.

364390   Užultnuti Svazek: 4 Strana: 0525
Užultnuti = užloutnouti. Ve Slez. a na Slov. Tč.

364391   Užumlati Svazek: 4 Strana: 0525
Užumlati, abkauen. U Olom. Šd.

364392   Užumpovati Svazek: 4 Strana: 0525
Užumpovati, einen Theil auspumpen.

364393   Užuti Svazek: 4 Strana: 0525
Užuti = užvýkati. Na Slov. Bern.

364394   Užutí, n Svazek: 4 Strana: 0525
Užutí, n., die Zerkauung. Vz Užvýkati. Na Slov.

364395   Užutý Svazek: 4 Strana: 0525
Užutý; -ut, a, o = užvýkaný. Na Slov. Bern.

364396   Užváchati Svazek: 4 Strana: 0525
Užváchati, zerkauen. Bern., Plk.

364397   Užvachlati Svazek: 4 Strana: 0525
Užvachlati, zerknittern. — co kde, čím: papír v prstech, prsty. Na Mor. Tč.

364398   Užvacholený Svazek: 9 Strana: 0363
Užvacholený. Vz Žvachoia. Mtc. 1900. 340.

364399   Užvachtati Svazek: 4 Strana: 0525
Užvachtati, plätschern. — co kde: ve vodě. — se s kým, plauschen. Mor. Tč.

364400   Užvalkovat Svazek: 10 Strana: 0675
Užvalkovat = mech v mezerách mezi trámy (stěnami) hlínou upěchovati. Čes. 1. XV. 81.

364401   Užvaniti Svazek: 4 Strana: 0525
Užvaniti, il, ěn, ení. — se s kým, ge- nugsam plauschen. Us. Tč.

364402   Užvati Svazek: 4 Strana: 0525
Užvati, užvu = rozežvati, sežvati, vol- lends kauen, ab-, zerkauen. Jg. — co. — se čeho: tvrdého chleba, genugsam kauen. — se s kým, sich satt ärgern o. schwätzen. Mor. Tč.

364403   Užvati Svazek: 7 Strana: 0994
Užvati = zpotiti. Užváł tý koně. U Star. Jič.

364404   Užvatlati se s kým Svazek: 4 Strana: 0525
Užvatlati se s kým, sich satt plauschen. Us. Tč.

364405   Užvýkaný Svazek: 4 Strana: 0525
Užvýkaný; -án, a, o, gekaut — čím: potrava zuby užvýkaná. Kom. J. 267.

364406   Užvýkati Svazek: 4 Strana: 0525
Užvýkati, užvykovati = částku sežvýkati, žvýkáním uměkčiti, umaliti, zor-, abkauen. — co čím: potravu zuby. Kom. — co komu: housku, chléb dítěti.

364407   Užvýkati co komu Svazek: 7 Strana: 0994
Užvýkati co komu. Užvýkal jí pavouka (zprovodil ji se světa) V Kunv. Msk.

364408   Užžení Svazek: 4 Strana: 0525
Užžení, n., das Brennen. A vážil bych se proň užženie. St. skl. IV. 269. Vz Užhnouti.

364409   V Svazek: 4 Strana: 0525
V jest retozubná souhláska jako f, při nichž jeden (obyčejně dolení) ret a protější zuby průlinu přehrazují; kromě toho jest v souhláska zvučná či jasná, poněvadž se článkuje za proudu dunivého a mírného, a souhláska trvací, poněvadž se článkuje za proudu netržitého, a s. obojetná, poně- vadž před samohláskami měkkými nemění se tak, jako souhlásky tvrdé. Gb. Hl. 20. -22., Gb. Uv. 18. Cf. Hláska. — V píše se od r. 1849., dříve psalo se: w. — V psalo se někdy v násloví m. u: vsta, vmím m.: ústa, umím. (D. ). Vz U. V Budějovsku a Opav- sku jest po v slyšeti přídech j, i když i ná- sleduje: borovjice. — V se střídá (vz Stří- dání): 1. s b: boj, bojovati vedlé starších: voj, vojevati, na Slov. klebeta vedlé čes. kleveta, modlitba — modlitva, honitba — honitva, vz více v Ht. Zv. 82.; v již. Čech.: brabenec, brabec, bedle, zubák m.: mrave- nec, vrabec, vedlé, zuvák, Kts.; ve vých. Čech.: štěrvina, tavák, skýba (štěrbina, ta- bák, skýva), Kb., babina (bavlna), Pardo- vice (Pardubice). Jir. Vz B, Gb. Hl. 93. — 2. S d: podydat m. povídati, u Litomyšle. Jir. — 3. S f: barva — Farbe, Gb., vrčeti — frčeti (Gb. Hl. 93. ), fous, coufat (vous, cou- vati), Kts.; na konci a před úzkými sou- hláskami zní v jako f: f potu, kref (píše se: v potu, krev); pod Krkonoš. vrncouchy (frncouchy), tak i ve vých. Čech.; v po k a t vyslovuje se v již. Čech. jako f: kfočna, kfám, kfět, tfuj, potfora (kvočna, k vám, květ, tvůj, potvora). Kts. Vz F, Ht. Zv. 81. — 4. S h: vochle — Hachel, Jir., verbář m. herbář, v Krkon.; Volomouc, na Mor. místy; u Brna a v jihzáp. Čech.: levký, vivký (lehký, vlhký), Jir., Hš., křevký, srvký (křehký, srhký). Na Zlínsku. Brt. Vz H. — 5. S j: jar vedlé lat. ver, cf. Ht. Zv. 85.; v již. Če- chách: jalojice, makojice (jalovice, makovice), Kts.; také ve vých. Čech. Vz. J. — 6. S k: bitka — bitva, bečka — bečva, cf. Ht. Zv. 85., vdákat — kdákat. Na Zlínsku. Brt. 7. S 1: svoboda — sloboda, hrkalka — hr- kavka, cf. Ht. Zv. 85.; v již. Čech. chla- stati m.: chvástati, Kts.; v Krkonš.: vžice, vháti m.: lžíce, lháti. Kb., Šb. Cf. Gb. Hl. 94. Vz L. — 8. S m: červ — čermák, pri- mus — prvý, strčes. mešpor (nyní nešpor) z vesper, smilný m. vilný, Ht. Zv. 82.; ve vých. Čech., v Krkonš.: mňuk, mzdorovať, upřívný, vochomůrka, laskoviny m.: vnuk, vzdorovati, upřímný, muchomůrka, lasko- miny, Kb., Šm., navnaditi — namnaditi, teprv — teprem (SŠ. P. 461. ), škvor — škmor, Gb. Hl. 94., Ht. Skup. 77. Vz M. — 9. S n, ve vých. Čech.: závdanek, přídanek. Na Zlín- sku. Brt. Vz N. — 10. S p. Vz P. — 11. S u. Souhláska v jest velmi příbuzná se samohláskou u, proto se obě často střídají a na vzájem zastupují. Tak povstalo slovo medvěd z medu -|- jed a v obecné češtině vo m.: o v násloví: voko, vobyčej m. oko, obyčej, což povstalo svědectvím písemních památek během 16. stol. ze staršího uoko, uobyčej atd., jak již na sklonku 13. století psalo se. Gb. v Hl. 118. píše: Jak se sem v dostalo, to možno vyložiti způsobem dvo- jím: 1. Buď se přízvučné v proměnilo ve dvojhlásku uo (jako na př. v-obec vuobec) a dvojhláska uo- dále přešla ve vo- s-uočí, s-vočí. — 2. Buď je tu v přímo přisuto proti hiatu, jako jindy h anebo j: černooký — černovoký, mor. černohoký a černojoký. Také při stupňování kmene povstává v z u: slu (sluji) — slovo — sláva m.: slouo, slaua; podobně z y: kys (kysati) — kvas m. kyas. Gb. v S. N. Jmenovitě ve vých. Čechách (a horním Trenčansku) v u vyslovování sotva se od u rozeznává: voda, zábava jako uoda a zábaua, ano tamtéž v samohlásce u do- cela ustupuje po samohlásce a na konci sla- biky: děuče, kauka, prauda, stouka, kreu, leu (gt. lva), drateu, koneu, poliuka, kou, šeuce m.: děvče, kavka, pravda, stovka, krev, lev, dratev, konev, polívka, kov, ševce. Kb., HS., Jir., Šb. Cf. Gb. Hl. 94., Prk. v Arch. f. slav. Phil. II. 699. a Sitzungs- bericht der k. Wiener Akad. Bd. 83. S. 414., kde Prk. dokazuje, že se v těchto případech v jako souhláska a to jako angl. w vyslo- vuje, čemuž Gb. v List. filol. 1877. 288. -290. odporuje. Vz tam více o vyslovování tohoto v. — Poznam. Poněvadž střídáním zoveme zaměňování souhlásek sourodých, tedy se střídá v vlastně jen s: f, b, p, m, v ostatní uvedené souhlásky se přestrojuje (d, h, j, k, 1, n), vz Přestrojování. — Vlivu hlásek pa- latalních či měkkých vzdoruje v jako ret- nice vůbec, nemění se totiž v jinou hlásku měkkou jako na př. d v ď a z: tvrd, tvrď, tvrz nebo k v c a č (řekl, říci, řeč), nýbrž buď naprosto odvrhuje příznak měkkosti jako na př. dialektické veděti m. věděti, buď tuto měkkosť přibraným pazvukem jo- tovaným vyráží: věděti, vysloveno: vjeděti, buď tak zvané vkladné l k sobě přibírá, což jest pravidlem v slov. jihových.: lov- ljen č. loven m. loveň. Gb. v S. N. Vz Gb. Hl. 22., Retnice, Obměkčování. — V se často přidává nejsouc původní zvl. v obec. mluvě před o (Schl. ) a jest takto znakem nářečí českého. Šf. V vniklo i do spisovné řeči: varhany z organum, vískati z iskati, vejce strslov. aice, vepř — aper, výhoň — oheň, obvyklý — obyčej — strč. obyklý, řváti — řuju, svrběti — srběti, cvrček — crčeti, pře- vor z prior, pivoňka z poenia, bývati, pa- vouk, pavuza m.: bý-ati, paouk, pauza. Jir. Onakvý m. onaký. Brt. (Mtc. 1878. 7. ). La- štovica, vlaštovice. Ht. Mut. 98. Umění — vuměnie, Pass., přívuzný, motovúz, návyk vedlé náuka. Gb. Hl. 118. V obecné mluvě v Čechách (vyjmouc na př. nářečí doudleb- ské) a na západní a severových. Moravě: voko, voběd, voves, vodsouzen, vosum, vod, vokno, vostrý, vorel, vorati, vopice, von, vokov, vobojek, vokliky, vošiditi, vostřiti, vostatek atd. m.: oko, oves, odsouzen atd., ale: otec, ovoce, orodovati. (Jir. ). Cf. vovce, vohrazen, Ž. wit., vomýlen, Smil, vostatek, vobrátiv. Lobk. V Hané tohoto přídechu neužívají, taktéž ne Češi v prus. Slezsku: oráč, oheň. Šb. V již. Čech. v u mnohých slov se neklade: oko, okno, ocel, olše, ale: vonět (vůně). Kts. Vz A, J, Průzev. V jako přídech je také v některých jiných nářečích jsouc vůbec ve slovanštině velmi rozšířeno. Šf. V češtině pak silné vkládání přídechu u (v) nastalo asi od polovice 14. stol., ač- koliv stopy jeho zasahují do pravěku jazyka slovanského. Že ho před náslovným o až do polovice 14. stol. nebylo, o tom svědčí listiny; nikde se nepsalo: Vopatovice, Von- šov. Jir. Před tím byl zvláštností některého podřečí (jak se zdá v již. Čech. ) a literní modou nějakou později všeobecně se roz- mohl. Jir. Tento úkaz byl příčinou, že dlouhé ó od začátku 15. století po různu, hlavně pak a valem od začátku 16. století přešlo v dlouhé ů. Vz O (stupňuje se v ů). Cf Gb. Hl. 118. — V se vysouvá. Vz Od- souvání, Sesouvání, Vysouvání souhlásek. Vysouvá se ze skupenin: chv: chorý m. strbul. chvoryj, Ht.; z vl, vr, předchází-li ob: oblak m.: obvlak, obrátiti m.: obvrátiti, Ht.; oběsiti, obálka, obec, oběť, obaliti m.: obvěsiti, obválka, obvec, obvěť, Ht. Zv. 83., Gb. Hl. 112.; ale: obvésti, obvěniti, obve- seliti a p., Bž. 47.; někdy v zůstává a před- cházející b se vysouvá: ovládati, ovázati a p., vz ib.; ze sv: sestra — strněm. swestar, Ht.; ze svl: v moravském slák vedlé če- ského svlak, Ht., Brt., slíkati m.: svlékati, Kb.; z vn: den z dBvnB (z koř. div = sví- titi, Ht. Skup. 78., Mut. 98. ), kynouti, na Slov. posud kyvnouti, Ht. Zv. 83.; ze zvn: zníti ze vzníti — strbulh. zvBněti, Ht, Gb. Hl. 111.; ze zvl: zláštní, ve vých. Čech., Jir.; z rvn: perní z první, v Krkonš., Kb. (i ve starých památkách se čte prní, Šf. Poč. 25. ); z předložky vz starým Čechům velmi oblíbené: zbouřiti, zpomenouti, zvo- lati m. strč.: vzbúřiti, vzpomenúti, vzvolati, Ht. Zv. 84., Gb. Hl. 112.; před t ve kme- nech: živ, šiv, plěv, uv, čův v: žíti, šíti, pleti, obouti, číti. m.: čouti, Ht. Zv. 83., Schl.; v násloví v již. a jihozáp. Čech.: šelijakej, šecko, šak, stanu, laštofka, šetečný, ždy m.: všelijaký, všecko atd.; šak stanu, la- štůvka, na Zlínsku, Brt.; ale ve slově vdo- lek se tam nevysouvá (jinde se říká dolek), Šf., Ht.; ve východních a středních Čechách mezi dvěma samohláskami: motoidlo, učite- loic, šeucoj, otcoj m.: motovidlo, učitelovic (cf. -ovic, -oje, -ův), ševcovi, otcovi, Šb., lajc, otcoi m.: lavic, otcovi, Hš., u Opavy: praił tatičkoi m.: pravił tatíčkovi, Šb.; na Zlínsku: pioár, pozdraovat (vždy ova m. vova) Brt.; cf. praví — praj — prej — prý; trvati — tráti, vz Gb. Hl. 112.; v již- ních Čechách před příponami -ství, -stvo: mistrostfí, králostfí, bláznostfí m.: mistro- ství atd., Kts., také na Zlínsku: králoství, bláznoství, Brt.: v příponě gt. pl. -ův se odsouvá, hlavně následuje-li slovo, které má v násloví souhlásku: hadů m. hadův, Ht.; na Zlínsku mají jen ů. u súsedů, súsedů syn, Brt., cf. Gb. Hl. 112., -ův; v adj. při- svojovacích: tesařů (m. tesařův) syn. Kts. Cf. -ův. — Cf. Miklos. Hláskosloví jazyka čes. str. 28., vykládá Fr. Vymazal. V Brně. 1879. a Mkl. aL. 228. a násled., Bž. 44. a násl. — V přípona: sta-v od státi, rukáv, zpěv. Č. — Jím se tvoří slovesa šesté třídy: kupo-v-ati od kupB. Schl., cf. u; adjekt.: domo-v-ský, žido-v-ský; přechodník min. času: zavola-v (-vši, -vše). Vz Tvoření slov. — Jména ve v ukončená, jsou-li rodu muž., skloňují se podlé I. sklonění, ženská dle Kosť n. Daň. — Strany vokativu a lok. sg. jmen. muž. vz Vokativ a Lokal. — Strany komparativu (ku př. nový — novější) vz B. — Po v piš y ve slovech: vy (vykati), vysoký (výše, povýšiti), výti (heulen), vý- heň, výr, výskati (plesati), vyžle, zvyk (zvykati) a v neoddělitelné předložce vy-: vyjíti, vyhoditi a t, d. Kz. — V, před- ložka neoddělitelná znamená opak před- ložky vy-: vytlačiti — vtlačiti, vypadnouti — vpadnouti, vypsati — vepsati. Jg. — V n. ve vyznamenává směr děje do vnitř ně- čeho, v něco, do něčeho. 1. Ve se skládá nejobyčejněji se slovesy pohybování-se z místa na místo, pohybování něčím, strkání, lití, trousení, pití, kladení atd.: vjíti, vjeti, vle- těti, vnésti, vhoditi, vsaditi, vliti, vssáti, vpíti atd. — Pozn. Se zvratným se stávají se mnohá slovesa s v složená slovesům po- hybování-se podobnými, která mimo složení ponětí pohybování nemají: někam se vetříti, vtlačiti, vžebrati, vlouditi. — 2. Jako na často směr do něčeho, v něco vytýkati může, tak se opět ve, když se slovesem jsouc slo- ženo s předložkou na se stýká, významu před- ložky této přispůsobuje: vlíti na šaty horkou vodu, vraziti na kámen, něco někomu na nos vlepiti. — 3. Zcela přirozeně pojívá se ve se slovesy k označení užšího n. vnitřního s něčím spojení, ano i proměnění v něco: včlánkovati, vloučiti, vtěliti, včlověčiti se. — 4. Na lepší něčemu porozumění, chápání čeho n. nabývání větší v něčem zručnosti poukazuje předložka v: vmysliti se, vpra- viti se, vpravovati se, vžíti se v co, vpra- viti někoho v něco. — 5. V přeneseném smyslu praví se pak také: vštípiti někomu něco do hlavy, vrovnati se komu (vyrov- nati se), vložiti se v něco. Tn. 115. Cf. Mkl. S. 199., Pk. v Progr. olom. gymn. 1875. 17. — Pozn. Slovesa přechodná s předložkou touto složená řídí akkusativ (nikoli: ge- nitiv. Cf. Vložiti). Vdechl mu duši. Br. Vsadil jej do vězení. Háj — Zk. Skl. 80. — V (před v a nahrnutými souhláskami: ve) předložka oddělitelná pojí se s akkus- sativem a lokalem. — Před retnicemi v, p, m, b klade se u místo v, vz U. Cf. také U s akkusativem a lokalem. — Po v mění- vali staří o v ů (uo): Vuohavnost jsú mie vzali. Ben. Vůči = v uoči, v oči. V. Vz V se střídá s u, -uo. — I. S akkusativem předložka v určuje 1. místo, v jehož nitro pohyb se děje, jez jest cílem pohybu (opp. předložka z), a) Činem hmotným: V dědiny vráti se byvšie blahosť. Anth. I. 11. Bóh ti bujarosť da u vše údy. Anth. I. 2. Otve- dechu zmilitka u kamenný hrádek. Anth. I. 30. Nabierá vody v kovaná vědra. Anth. I. 30. V koráby vešli. Kat. v. 75. Rytieř jide v chrám. Kat. 1167. Přemysl vzdruži v zemi otku. Dal. 5. 16. Tu Cidlina v Labe vchodí. Dal. 56. 32. Maria Magdalena v duom všedši jeho svaté nohy mazala. Pass. 186. Sv. Blažeje súdce v žalář vsadil. Pass. 203. Potom v horúci pec uvržen. Pass. 903. Bě- žel jsem v kout. Lab. 25. Sel pod zem až v temnosti. Kn. poh. II. 98. Jdi s tím v čerty do pekla. Kn. poh. II. 243. — Pozn. Střídnou předložkou jest v téže příčině do s geni- tivem. — b) Činem pomyslným: I měl vy- vržen býti v psotu a v biedu. Anth. I. 166. V nemoc upadli. Pass. 763. V boží hněv upadneme. Pass. 833. Komuž věřu, pojmu v radu. Dal. 63. 28. Vydali ná nepřátelům v moc. Žal. 32. Radili se mezi sebú, kterak by zemi u pokoj a řád uvedli. Let. 118. Chcu sě v knězstvo uvázati. Dal. 63. 33. Uvázali sě v hrad. Let. 115. Pyšně si vede a v paty ho zebe. Mudr. 98. — 2. Směr vůbec jmenovitě pak a) ve spojení se slo- vesy činnosti nepřátelské: I vyrazi Záboj v před, i vyrazi Slavoj v bok jim. Anth. I. 12. V šíř i v šíř liutý ostřiež rozepě svoje křiedle. Výb. I. 17. Po tvém slově pojdem v pravo v levo, buď v před buď v zad u vše pótky liuté. Výb. I. 29. Kněz kropil svě- cenou vodou v pravo v levo. K. poh. 721. Záboj hořúciema očima v Luděk měři. Výb. I. 15. Uderi těžným mlatem u prsy. Anth. I. 15. Jedni v týl druzí v bok Němcóm jidu. Dal. 68. 19. Kdo lehce uvěří, hned se v leb udeří. Mudr. 251. — Pozn. Střídnými předložkami bývají tu na s akkusativem a do s genitivem. — b) Ve spojení se slovesy: bíti, tlouci, hleděti a p.: Nesměchu se bíti v čelo. Výb. I. 13. Jal se bíti v železná vrata. Star. skl. V. 31. Bouchal se v prsa. Us. Potluče v okenéčko. Kat. 872. Vezře v nebe. Kat. 1563. Nechajte mne, dietky, ať v nebesa mohu hleděti. Pass. 995. Vždy v nebe hledí. Pass. 1000. — Pozn. Stříd- nými předložkami bývají tu na s akkusa- tivem a do s genitivem. — c) Ve spojení se slovesy: věřiti, nadíti se, doufati: Lid v Buoh věřící spasen jest. Pass. 808. To uslyševše mnoho jich v Jezukrista jsú věřili. Pass. 1022. Nevěřichu veň. Výb. I. 7. Ktož v mě věří, neumře na věky. Věříš-li v to? Anth. I. 79. Naděli sě veň cti. Dal. předml. 5. V lu- čišče mé ufati budú. Výb. I. 59. V bídě nezoufej, v Boha doufej. Mudr. 12. — d) Ve spojení se slovesy dáti se a pustiti se na označenou děje nastupujícího: Dal se v po- čítání. Lab. 45. Dají se v skoky. Lab. 73. Biskup znovu v mluvení se dal. Žer. L. I. 19. Lidé v pláč a kvílení se vydali. Prot. 33. Poutníci dali se v smlouvání. Pref. 5. Pustili se v běh za ním. Us. — Pozn. Stříd- nou předložkou bývá tu do s genitivem. — e) Ve spojení se slovesy: vejíti, padnouti, vzíti, uvésti na označenou nastupujícího stavu passivného: V posměch vešel. Tov. 40. Vešlo v přísloví. Prot. 73. Místa svatá v zkázu a zapomenutí přišla. Pref. 398. Hostivít s bratrem Mstibojem v mír všel. Háj. 56. Jak se tam dostanete, již v zapo- menutí všem známým přijdete. Mitr. 137. Přišlo v zvyk nemalý, že někteří pánův poddané sobě vyjednávají. Žer. Sn. 37. Zvláště dal se nám v podezřeni, když od nás v noci do hor odšel. Har. II. 68. V ne- návisť jsú jeho vzali. Výb. I. 926. Kněží vzali ho u velikou nenávisť. Let. 436. To slovo vzato u velikou ošklivosť. Blah. Gram. 57. Vzal jsem ho v podezření. Lab. 65. Tak jest ta věc v uvážení vzata. Žer. II. 168. Konsulovi svůj příchod v známosť uvésti jsme dali. Har. II. 28. Sebe i mne v po- směch uvésti se neštíti. Žer. L. I. 23. — 3. Účel, ku kterému děj slovesný se nese: V boj, Ctmíře, vedi mé sbory. Anth. I. 16. Žena muže v dielo porobila. Dal. 14. 24. Kostus dal dceru v učení u vysoké. Kat. 97. V službu se přikázal jemu. Vyb. I. 160. Králi sjeli se v radu. Troj. 285. Království jejich jest vojákům v loupež dáno. Har. II. 261. Ty daktyle posýlají do Konstantino- pole samému velikému pánu v dar. Har. II. 234. Najvyšší sudí pánóm se sstoupiti káže v potaz. Všeh. 16. Tu pobízejí v zápas. Mitr. 67. — Pozn. Střídnými předložkami bývají tu do s genitivem a na s akkusa- tivem. — 4. Účin a výsledek plynoucí z děje slovesného, způsobu jaké co násled- kem děje slovesného nabývá: Helm se roz- skoči v dva kusy. Anth. I. 29. Ratolesť zrostla jest u veliké dřevo. Výb. II. 497. Ten kámen se potom v drobné kusy roz- padne. Troj. 56. Dub rozkládá sě v suky. Výb. I. 26. Sstoupili se v kolo. Žer. L. I. 20. Pyrrhus v kusy ji rozseká. Troj. 413. Nalit Uhřie v setniny sě shluku. Výb. I. 46. V třie prúdy sě rozstúpi ves tábor. Výb. I. 48. Týraná příliš trpělivosť měnívá se v popudlivosť. Mudr. 111. Ježíš obrátil vodu u víno. Štít. Nauč. 37. Prach jsi a v prach sě obrátíš. Pass. 714. — 5. Prostředek a nástroj děje slovesného. a) Ve spojení se slovesy: hráti, housti, troubiti, zvoniti, sly- šeti: S pánem v karty nehraj. Mudr. 325. Páni v kostky jhrajéchu. Dal. 102. 2. Hráti v kuželky, v šachy. Us. Nikdy neviděli, by Prokop več hrál. Výb. I. 183. Hudci u var- hany a v rozličná řemesla vzhudiechu. Pass. 1004. V trubicu zatrúbil. Dal. 13. 36. Ve zvony zvonie. Pass. 379. Azda toho nevieš, že jsem já to v svoji uši slyšel. Pass. 1000. — Pozn. Střídnou předložkou bývá tu na s akkusativem. — b) Ve spojení se slovesy odíti, obléci, obouti: Jeden blázen oděl v drahé oděnie svój kóň. Výb. I. 240. Tu v oděnie oblačte se. Dal. 72. 40. V duchovnie oděnie svatých skutkuov sě oblekli. Pass. 826. V krásu jsi sě oblekl. Výb. I. 61. Bieše obut v škorně. Anth. I. 94. — Pozn. Stříd- nou předložkou bývá tu do s genitivem. — 6. Způsob stavu jakostného a děje sloves- ného: Ten list byl v tato slova psán. Pass. 165. Šnek vysoký byl a v kolo. Lab. 90. Hýbal se a v kolo točil. Lab. 14. Milý pří- teli, v děk mi jest to velmi. Anth. I. 166. Mistři to tak svědčie v nelesť. Kat. 1328. Natalia v znak ležieše. Pass. 795. V div sě mnozí vzradovachu. Výb. I. 197. Oheň v skok studených kachlův neproráží. Anth. II. 352. V obyčej v radě seděchu. Dal. 79. 15. V hod jsi nám to učinil. Us. V jedno seděti, státi, býti. Zpěv. I. 174. 176. 178. Ve jmě božie jáz tě mažu. Výb. I. 78. — 7. Míru obsa- hovou: Krčmář krade, nedávaje v pravú mieru svého pitie. Výb. I. 257. Kupoval konev novou asi v pět žejdlíků. A počítal sobě toho všeho v osm kop. Zk. str. 256. Vezmi niť ve dvé, ve tré, ve čtvero. Us. Mlátili v paternici, v sesternici. Us. Strom silný víc než v uobjetí. Pref. 29. — 8. Vztah přísudku a přívlastku: V hnáty byl velmi silný. Výb. I. 206. Jakž lvový štěnec, jenž ještě netvrd v nohy. Anth. I. 33. Mnozí ctie sv. Štěpána, aby v koně šťastni byli. Štít. 109. V almužny byl štědr. Štít. Nauč. 339. Jinoch v zbožie dosti bohatý. Výb. I. 242. Až budu mdlejí v život, tehdy rozdám zbožie i skot. Výb. I. 250. Hotovi vsici nohú v krok i rukú v braň. Výb. I. 15. Hostivít v ruku levú byl raněn. Háj. 56. — 9. Čas, ve který děj nastupuje: Dřevo ovoce své dá v čas svuoj. Výb. I. 507. V ten čas sťata budeš. Výb. I. 299. V ty časy sv. Petr do města Jerusalemě jide. Výb. I. 274. V jeden čas přihodilo sě. Anth. I. 167. Zpě- váci evangelium v jistý čas zpívají. Har. I. 16. Rytieři jej ve zlý čas potkachu. Anth. I. 45. V tu dobu král z Macedoně probodl bieše svého koně. Výb. I. 161. Christus bude v věky. Výb. I. 7. V tu chvíli pán domuov přišel. Anth. I. 167. V tu hodinu ukázachu sě anděli u velikej světlosti. Výb. I. 281. V hodinu první po poledni dostali jsme se do zahrady. Har. II. 82. Zdě mi sě v noční hodinu. Výb. I. 141. Ciesař Sig- mund umřel ve Znojmě ve čtyři hodiny v noci. Let. 105. V pondělí hnuli jsme se všickni společně. Pref. 501. Ve čtvrtek zů- stali jsme v portu. Pref. 503. To bylo u pátek. Anth. I. 79. V neděli jsme na místě stáli. Pref. 500. Všichni z mrtvých vstanu v den súdný. Anth. I. 48. V samý soumrak do města jsme vešli. Har. II. 84. V suché dni. Let. 131. Na velikou noc oheň vyšel na Poříčí v obědy. Let. 260. — Pozn. Zřídka předložka v určuje čas, jehož prů- během děj se opětuje: Asa jednú v rok má každý sě zpoviedati. Štít. Nauč. 336. Srov. za s akk. — II. S lokalem předložka v určuje téměř všecky ty poměry ve spojení se slovesy klidného tkvění, jež označuje s ak- kusativem ve spojení se slovesy ruchu, pokud svým logickým významem dají se přeložiti z ruchu v klid. Určujeme tedy předložkou v s lokalem 1. místo děje slovesného, v jehož nitru co jest nebo se děje. a) Činem hmot- ným: Král těla sv. apoštolů v svém městě pochoval. Pass 926. Kda sě sněchu lesi i vládyky v Vyšegradě. Anth. I. 2. Tiberius ciesař v Římě kralováše. Anth. I. 162. V Troji vymyšleny jsú rozličné hry. Anth. I. 118. Umřel jest u věži na hradě Praž- ském. Let. 66. Liška v lesích, myš v dúpěti a ryba u vodě ráda bývá. Anth. I. 106. Krt v dobrých lukách rád ryje. Anth. I. 32. U veliké vodě veliké ryby bývají. Mudr. 165. Nejednomu mysl na koně a paty u po- pele. Anth. I. 154. Lepší vrabec v rukou nežli orel v povětří. Mudr. 255. — Pozn. 1. Touto vazbou spravují se též jména osob a jména národův: 1 byl veliký pláč v li- dech. Let. 167. Mezi mužmi toho mnoho, avšak v ženách viece tcho. Výb. I. 238. V Němciech, u Moravě, v Čechách, u Polás. V židech, v křesťanech a p. — Poznam. 2. Některá slovesa řeč starší pojí s lokalem, kdež my je nyní vážeme na otázku kam? Ta žádosť jemu v srdci jest padla. Pass. 746. Prvé ty sám umři, než bychom my v tvém bludě všichni uvaleni byli. Pass. 768. V pomoci pána Boha všicku naději jsme položili. Výb. I. 432. Holubice bisku- pem u vodě pohřížena. Pass. 892. Pan Jin- dřich u Praze veliký dvór svolal. Anth. I. 892. Večer zavírala drůbež ve chlévku. K. poh. 364. — b) Činem pomyslným: Chodí ve tmách. Výb. I. 7. Množstvie Polan bě rozvaleno ve sně. Anth. I. 21. Sv. Prokop po tom boji viec tu osta u pokoji. Výb. I. 194. Pro zlato budú v hoři. Anth. I. 44. Vši u vieře sobě stojte. Anth. I. 42. Vě- hlasnosť bieše v tom mínění. Anth. I. 90. V strachu jsme byli, že nás vítr opustil. Pref 547. Já jsem za tě prosil, aby nepo- chybil u vieře. Pass. 288. Mimochodník vešken hoří v zlatě. Star. Skl. V. 2. Zdálo se, že je celý dvůr v jasně. K. poh. 624. V očích se mu ztratila. K. poh. 704. — V tomto významě předložky v s lokalem užívá se v těchto zvláštních případech: a) Ve spojení se slovesy doufati, radovati se, těšiti se, kochati se, chváliti: Synové israelští nedoufají v kopích ani v střelách. Bible Jud. 7. 8. Měl daremnú naději v těch přá- teliech. Anth. I. 166. Proto jsem přišel, maje dúfánie v tobě. Anth. I. 166. Vzraduje sě hospodin ve všech skutciech svých. Výb. I. 63. V lepých rúšiech se kochá. Pass. 726. Velmi sa v tomto svojom jedináčkovi těšil. Pov. 165. Tenť jest syn mój, v němžto mi sě dobře slíbilo. Výb. II. 526. Buď v tom hospodin pochválen. Výb. I. 193. — ß) Ve spojení se slovesy býti a míti na označe- nou stavu passivného, v němž co tkví: Ode vší čeledi v veliké potupě bieše. Pass. 178. Byli v ruoznici mezi sebú a v kyselosti. Let. 75. Úřad byl u velikém zlehčení. Let. 375. Konsulové jsou u Turkův u vážnosti. Har. II. 29. Kati u Turků v žádné oškli- vosti nejsou. Mitr. 86. Pohané hrob ve cti měli. Pass. 734. Tu jeho svaté jmě u veliké chvále jmají. Pass. 858. Mnozí zákon boží již v lehkosti měli. Bart. 39. Mají mne v do- mnění. Let. 309. Václav všecko v podezření maje obrátil se do kostela. Prot. 8. Porfyr u veliké vzácnosti podnes všude mají. Har. I. 60. — Pozn. Starší jazyk v této příčině tytýž i akkusativu užívá. Ať pro tě nebude v potupu křesťanóm. Pass. 895. Vše, což je dobré, má v potupu. Štít. Nauč. 159. Úřad jeho vždy v česť měl. Štít. Nauč. 330. Jmějte otce a matku v česť. Výb. I. 237. — y) Na označenou oděvu a ozdoby: Stúpi kněžna v bělestvúcí řize. Anth. I. 3. Vsicci biechu u předrahém rúše. Anth. I. 41. Králi, choď vždy v krásném rúše. Anth. I. 150. Onano paní v koruně toť jest matka božie, a onenno v húni jest sv. Jan křtitel, ale tento v bi- skupovém rúše jest sv. Petr. Pass. 960. — e) Na označenou věku ve spojení s číslov- kami základními: Jan syna svého Václava, když v sedmi letech byl, dal do franské země. Výb. I. 488. Panna v osmnácti letech téhož práva ma požívati. Výb. I. 624. Král Jindřich syna svého Jana, jenž ve čtrnácti letech v stáří bieše, za ni jest oddal. Anth. I. 100. Abel bieše ve stu letech a v pade- sáti. Výb. II. 488. Chlapec byl ve dvanácti letech. K. poh. II. 182. — e) Na označenou průvodu vojenského ve spojení s číslovkami základními a neurčitými: Král uherský vy- jel s svými lidmi dobře ve třech stech koních. Let. 243. O suchých dnech přijel Kopidlanský na Hradčany ve mnoha koních. Let. 285. Proti králům Pražané vyjeli ve stu koních. Let. 298. Kníže míšenský přijel do Prahy v sedmi stech koních. Let. 323. Objížděje ve stu koních své houfy hrdiny své napomínal. Anth. II. 363. Přeplavil sě v mále do města kremonského. Anth. I. 102. Miešenský po zemi u mále jezdieše. Dal. 103. 6. — 2. Účel děje slovesného: Otec zastavil dva tisíce v rukojemství. Půh. I. 185. Přemysl Margrétu poje, u věně Rakúsy obje. Dal. 89. 65. Některé země u věně dány jsú mně. Výb. I. 439. Anebo zaplať anebo svú paní v základě ostav. Pass. 932. — 3. Způsob stavu jakostného a děje slovesného: Vlasy zlatostkvúcí vějú u prstenciech skadeřeny. Výb. I. 38. Každý jako v slúpě oči postaviv hledieše. Kat. 2137. Měl jest dva syny u veliké cti i v rozkoši vzchované. Pass. 927. Všecko's v múdrosti učinil. Výb. I. 62. Ve jménu tvém potupiemy vstávajúci na ny. Výb. I. 59. Město Betlem chatrné jest, domy v zří- ceninách po různu. Har. I. 200. Křesťané z zemí západních u velikém počtu do Je- rusalema táhli. Har. I. 248. U velmi malém počtu se sjeli. Žer. L. I. 6. — Pozn. Sem náležejí vazby příslovečné: Teď v nově si toho vyžádal. Žer. Záp. II. 169. Co se to stalo v nově. Suš. Pís. 572. V náhle jej mrtvice porazila. Žal. 71. Sta sě potom velmi v skoře. Výb. I. 184. Jmajú smyslu u mále. Anth. I. 32. V čile vstal. Kat. 1049. Líce ktviechu u biele a v červenosti. Kat. 2308. S velikým hněvem v náhlosti na apo- štoly sě řítiechu. Pass. 926. V dobrém svój život skonal. Anth. I. 167. — 4. Vztah přívlastku a přísudku a) ve spojení s ad- jektivy: Svatý Prokop byl v rúše, v krmiech i v pití přeskrovný. Pass. 479. Pelagia byla v bohatství movita, v tělesné kráse slo- vutna a ve všech svých mraviech ješitna. Pass. 891. Jsem v svém životě zdráv. Výb. I. 250. Nemocných v nohách mnoho bieše. Dal. 79. 24. Ježíš byl prorok mocný v řeči i v skutciech. Anth. I. 80. Jan Hus byl v živote a v mravích šlechetný. Žal. 110. Skrovní v řečech, hojní v skutcích. Lab. 135. Jsem těla těžkého, v letech i na zdraví sešlý. Žer. L. I. 23. Kvapný v řeči, kvapný ve všem. Mudr. 76. Neznal jsem, by v čem velmi vinen byl. Arch. I. 78. Oba dva byli jednací v obličeji i v osobě. K. poh. 405. Byla krásna v tváři. K. poh. 702. Achilles byl štědrý v dařích. Troj. 149. Král byl v budúcích věcech umný. Výb. I. 176. U práviech učený. Výb. II. 504. Neopto- lemus byl v řeči zajíkavý, v právích umělý. Troj. 150. Epistorus byl v sedmeru umění dospělý. Troj. 213. Království sicilské jest ve všem obilí, vínu i oleji hojné. Troj. 201. Lidé v práviech cizích učení. Všeh. XXVII. — b) Ve spojení se substantivy: Drahota povstala v obilé i v masu. Let. 267. Bylo draho veliké v chlebu. Let. 355. Škodu učini Řiešskému v ludiech i v koniech. Dal. 100. 11. Vezmú v duši Škodu. Výb. I. 233. Neměl dostatku v penězích a lidu. Žal. 57. Doktor v písmě. Žal. 33. — c) Ve spojení se slovesy: Ciesař zmrtvě v těle, zbledě v líci. Kat. 1391. Otec náš svým lidem v penězích i v stravě hynuli. Anth. I. 102. Kateřina prospěla u mistrovství ve všelikém. Kat. 111. Rím v umění i v mú- drosti vítězsky předčí nade všecken svět. Pass. 823. Jemu se žádný nepřirovnal v pou- hosti přízně a víry. Troj. 150. Oni se v tom tajiti nemohú. Star. skl. 14. 128. Známe se v našich hřiešiech. Pass. 253. Věřímy, že nás v tom uposlechnete. Arch. I. 7. V tom dvorně i múdře činie. Dal. Předml. 2. — 5. Čas, a) ve který děj slovesný nastupuje: Potom v čase nevelikém Kostus snide. Kat. 112. Paměť člověčie jest u prodlení časa k zapomnění hotova. Anth. 1. 76. Někteří pro tělesný užitek i ve dne i v noci pra- cují. Anth. I. 76. Kto ve dne bude choditi, nepotkne sě, kto bude v noci choditi, potkne sě. Anth. I. 79. Mířené přátelství jak v březnu led. Mudr. 236. Čemu vy sě zelenáte v zimě v letě rovno? Anth. I. 30. V puostě jel do Rakús. Let. 114. Snieše mi se ve sně. Anth. I. 30. V míře válku múdro ždáti. Anth. I. 28. V horku vez plášť s sebou, v dešti sám pojede. Mudr. 253. V tom přijel komorník. Žer. Sn. 5. — b) Čas, jehož průběhem děj slovesný se dovršuje: Napomenul jej opět, aby se s ním smieřil v šesti nedělích. Výb. I. 620. Ve čtyřech dnech chce jemu na po- moc přijieti. Anth. I. 104. Obilí ze sýpky na sýpku v osmi nedělích. — Pozn. Střídnou předložkou bývá tu do s genitivem a za s akkusativern. — Brt. v Listech filol. 1877. 102. —105., 225. —230. Vz tam více příkladů. Cf. Listy filol. 1882. 125., Zk. S. 254. -259., Zk. Ml. II. 33., Mkl. S. 394-402., 657. -661. — V., skrácenina. VMt. = Vaše milosť. Arch. III. 12., 28. — V. = valuta (v kupec. slohu). Kh. — V. Vt. = Vaše Velebnosť. Arch. III. 12. — V. O. = Vaše Osvícenosť. V. Jt. = Vaše Jasnosť. Arch. III. 369. — V. Ur. = Vaše Urozenosť. Arch. III. 306. (Šd. ).

364410   V Svazek: 7 Strana: 0994
V místo w psáti ještě r. 1843. se nedo- poručovalo. Vz Št. III. 322., 325. — V se- střídá 1. s b. Laš : Koruba v. chorub'a (ko- rouhev), bzdury (vzdory), oboc f. (ovoce), habor (hovor), brany kuň (vraný kůň) Brt. D 109, Cf. ib. 13., 63, Gb. Ml. I. 35. Bra- bl'ec, obříslo, brstva. Dol. List. fil. 189l. 334. - 3. S f. V Podluží po k, t, s : kfět, tfůj. státek. Brt. Cf. Brt. D. 13.. 63, Gb Ml I 35. Fósa, fósač, cófať. Dol. List. fil. 1891. 434. — 4. S h : Horšula atd. Laš. B t D. 109. Cf ib. 63. — 5. S j : krajoř (kravař) myjať (mývati Frenšt.). Laš. Brt. D. 109. Cf. ib. 13. Pijovár atd. Dol. List. fil. 1891 434. — 6. S k : krzať (vrzati). Laš. Brt. D 109. — 7. S ł: słoboda, slobodný. Brt D. 13. Na Dol Cf. List. fil. 1891. 434. D. 13.— 8. S m: crBmB vermis. Mkl aL. 335. — 9. S n: zavdanek, přédanek. Zlinsky. Brt. D 13. Dol Cf. List. fil 1891 434 — 10. S p: pokrop (pokrov). Laš. Brt. D. 109. Cf. ib. 63. — 11. S u: curknuť (cvrknuť) Laš. Brt. D. 109., Gb. Ml. I. 35 Kreu také u Domažl Jrsk. — 12 S g: gigłať, gigło- tať. Dol. Ct. List. fil 1891 434. — V, ve, u sttřídnice strč. předložky vB. Kdy se které užívá. Vz List. fil. 1891. 58 — V se nyní neměkčí: lovici, loven V době staré bylo také měkké v. Vz Gb. Ml. I. 33 , 34., List. fil. X. 107.—109. — V se přisouvá. Cf Mkl. aL 335., 234., Brt. D. 65, Šf. III. 475., 485., List fil I 49., Gb. Ml. I. 36. - V odsuto. Cf. Gb. Ml. I. 35., Brt. D. 110., Mkl. aL. 234., 296, 297. Na Dolnobečovsku na Mor. se v odsouvá 1. ve skupeninách avo, evo v iterativech odvozených od slo- ves: pozdraovať; 2 ze skupeniny svl: slícť, słak; 3. z bvl: oblícť; 4. z vstv: králosttí; 5. z vš: šak; 6. z všť: náščeva ; 7. z vz: zdory, zhůru, zdech; 8. z. zvl: złášč; 9. z konc. gt. pl. a posses. ad), -ův hadů; 10. v násloví: osa, oje. Vz List fil. 1891. 434. — V v Chodsku. Vz List. filol. 1891. 58. — V přípona. Přípony s v- : -v, -vo, va, -av, -avo, -ava, -ivo, -iva, -ivý, -lavý, - livý , -ov, -ovo, -ova; -ový. Vz Gb Ml. I. 6 — Str. 527. a. v 4. ř sb. přilej: vyza, vydra, žvýkati -v a -ev v partc. Vz List. fil. X. 111. — V předložka Cf. List. fil IX. 125 nn , Jurs. 20, 33., Brt. D. 187., Gb. Ml I. 35 (za ně u), II. 146., D. Lhrg. 307.

364411   V Svazek: 8 Strana: 0453
V se psávalo: u: jauor — javor; uu: uusiech — všěch; v: pánev; vv: vvezlo; vw: vwyedyev; w: wezlo; wu: swue — své; někdy měkkosť naznačena a psáno: w: mluwil. Vz Gb. H. ml. I. 425. Jak se vyslovuje v v jiho- západních Cechách. Vz Dšk. Jihč. I. 24. — V se spodobuje s temnými k, t, s x f: kfět, Týnec, Bystr. Brt. D. II. 73., 93. Ftáčok, ftactvo. Pastr. L. 145. U Olom., Prostěj., Li- tovle, Konice a Jevíčka se v nespodobuje. květ. Brt. D. II. 69., 111. — Dále se v mění a) v b: kurba m. kurva, příbuzný z přívuzný, bidle m. vidle. Gb. H. ml. I. 430.; u Drahan: blaštuvka, Brt. D. II. 101., u Litovl., Kon. a Jevíčka: pijovár, ib. 113., u Zábř. bidět m. vidět, já bim (vím), boni (voni), ib. 129., u Kunšt.: zbíhat m. zvíhat, ib. 233., na Žďár.: babouk m. pavouk, ib. 249., u Jemnice v před- ložce bedle, ib. 269., u Tišn.: bedra (vydra), Ib. 186., u Kojet,: pandrab (pondrava), Ib. 47.; b) v f: fizgat m. vizgat (hvízdati) u Tišn., Brt. D. II. 186., fous, fak (vak), Gb. H. ml. I. 430.; c) v h: šlihovica m. slivovice, u Tišn., Brt. D. II. 186., Václahov místo Václavov, u Zábř. Ib. 129.; před jasnou: h mněstě, Gb. H. ml. I. 431.; d) v ch před temnou: ch poli (v poli), ib. 431.; e) v j: kjet, u Zábř., Brt. D. II. 129., Slajkovice m. Slavkovice, u Je- mnice, ib. 269.; a) v gt. pl.: moc kolačůj, b) v subst vobuj (obuv), u dje m. dvě, na Žďár. Ib. 249.; f) v l: skyla (skyva) chleba, nalní (navní) kosť, na Žd'ár., Brt. I). II. 249., sloboda m. svoboda, Gb. H. ml. I. 430.; g) v m: mňuk m. vnuk, mzdor m. vzdor, Gb. H. ml. I. 430.; h) v u v jistých případech před ret- nicemi: u pomoc (v pomoc), u vodě (v vodě), Gb. H. ml. I. 427. nn.; po samohláskách, ná- sleduje-li po v souhláska: kauka (kavka), prauda, zrouna (zrovna), ale místy kavka atd., na Žďár., Brt. D. II. 249., u Zábř., ib. 129.; na Slov. mění se v na mnohých místech na konci syllab a slov v u: leu (lev), dieuča (dievča), šeucouský (ševcovský); v Gemer.: chlapou (chlapov), můžou a z tohoto ou vzniklo tam místy ó: chlapó, mužó, Phľd. 1893. 561.; i) v v. Následuje-li i, í n. praejotovaná samo- hláska, mění se v v některých nářečích v v: mluvil. Cf. Gb. H. ml. I. 426., Brt. D. II. 13., 16., II. 17., Dšk. Jihč. I. 21. Stran změny hlásky vz kromě toho: na Kroměř. a Zlín. Brt. D. II. 17., Kojetín., ib. 47., 94., v jiho- západních Čechách (v: b, /, g, h, ch, j, I, m, p, t). Dšk. Jihoč. I. 24.-28.; v chromečském podřečí na Mor. List. fil. 1894. 93. — V cizí zůstalo: varmuže, nebo se změnilo a) v f: coufati, b) v b: ochtáb, c) v p: kopert (cou- vert), d) v m: mešpory, kment. Gb. H. ml. I. 431. — Y se přisouvá: a) k a: vajce, b) k ě: rukověť, c) k i: vískati, d) k o: vod vína, vokno, e) k u: vúzký, f) k y: obvyklý v. obyklý a v některých jiných tvarech a slovech. Vz Gb. H. ml. I. 432. nn. Vlasica m. lasice, u mor. Kruml., Brt. D. II. 209., vlaska (la- sice), u Drahan a Tišn., ib. 101., 186., v jiho- západních Čechách. Dšk. Jihč. I. 24.—28. U Kojet. ve slově bľeskfa (m. bľeskva = pliska), na Žďár. k slovesu: ščekat, pes včeká. Brt. D. II. 47., 250. Rozceství m. rozcestí. U Zábř. Brt. D. II. 129. Přídechem bývá v náslovnému o: vocet, vomáčka, Háj. Herb. 53. a., 73. b., vokno, V. Kal. 316. a.; všude v Drahansku, Letovic, Litovel., Konic, Jevíč., Slavkov., Letonic, Kruml., Třebíč., Kunšt., Žďár., Jemnicku, Dač., u Telče: voko, vodvo- lat, vokno. Brt. D. II. 101., 105., 113., 148., 156., 209., 225., 233., 250., 269., 278. Příde- chové v na Slov. vz Pastr. L. 113. V podřečí olom.-prostěj. jest přídechové v jen místy. Vz Brt. D. II. 70. Přídechového v není v Kromě- řížsku, Týnecku, Vyškov. a v Chvalkovicích: oko, okno. Vz Brt. D. II. 17., 93., 99., 158. — Y se odsouvá. Vz: -óv, -ův, vz-, vš-, -ovství, avi, avo, ova, ovi, vl, vn, vd, obv, chv, svl, svr, vo, a Gb. H. ml. I. 431. nn. V předložce vz-: zbuzuje m. vzbuzuje, Háj. Herb. 63. b., zejmouti se, ib. 19. a., povodeň zrostla, V. Kal. 347., moře se zbouřilo. Ib. 215. (List. fil. 1894. 294.). V Bystřičku ze slab. ova: piovár, staovať, Brt. D. II. 73.; v Litovel., Konic, Jevíč.: šecké,ib. 113.; v Zábř.: čil m. včil, ib. 129.; na Zďársku ze skupiny ovi : bratroj, psoj, ve slovese poidat, ib. 249., u Dačic a Telče: chůjka (chvůjka). Ib. 278. Na Slov.: zau (vzal), čil (včil), čas (včas); hl. ve slově všecek. Vz Pastr. L. 148., 149. V jiho- západních Cechách, vz Dšk. Jihč. I. 24.—28. V, ve předložka. Vokalisace předložky v v Háj. Herb. (1562.) a V. Kal. (1578.). Vz List. fil. 1894. 203., 204.

364412   V Svazek: 9 Strana: 0363
Jak se mění v na Hořicku. Vz Hoř. 76. Na Hornoostravsku, vz Lor. 21.

364413   -v Svazek: 9 Strana: 0363
-v příp. partc, perfkt. act. má býti jen při infinit, kmenech samohláskových, ale bývá také při kmenech souhláskových: nesv, ano i nesev, poklekv, vrhv atd. Vz Gb. H. ml. III. 2. 100.

364414   -v Svazek: 9 Strana: 0363
-va příp. 1. os. dual, praes. Vz -vě. — va konc. některých předložek: podlevá, vedleva, skrzeva. Slez. Lor. 69.

364415   V Svazek: 9 Strana: 0463
V se v XV. stol. u Vel. Meziříčí přisou- valo: vopravit. Vz Mšín. 7. Rčení:, v pěti dnech' jest nejasné, znamenáť buď: do pěti dnů aneb: za pět dní, po pěti dnech. Vz Mtc. 1901. 263.

364416   V Svazek: 10 Strana: 0470
Změny hlásky v v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 34. Přídech v ve spisech od druhé polovice XIV. stol.: vobilé. Vz Mus. 1863. 326.

364417   V Svazek: 10 Strana: 0675
V. Vz Brt. Sl. 471. -472.

364418   V. — co odkud Svazek: 4 Strana: 0899
V. — co odkud: vodu z hrnce. Us. Zima dešťových vod množství z oblaků vycezuje. Troj. — co proč. Kristus pro nás svou krev v. ráčil. Ros. Krev pro vlasť v. Us. Pavel každou chvíli hotov byl krev pro Krista v. Sš. Sk. 237. Já mnohou slzu v-dil jsem pro tě. Us. — co za koho. Na věčné své lásky zjev vycedil pán za tě krev. Sš. Br. 3. Vycedil za nás svou krev. Šd. — kde. Vycedil pro nás svou krev na kříži. Us. Tč. — kam. Všecko mléko v-dil z hrnka do lotky (krajáče). Na Ostrav. Tč. — jak. Moudrosť jsme do dna vycedili. Štud. ps. Tč.

364419   V Bucilách Svazek: 5 Strana: 1084
V Bucilách, samota u Dobříše. PL.

364420   V celku Svazek: 4 Strana: 0571
V celku. Kolik to dělá v celku (im Ganzen)? Us. Tč. Vz Celek.

364421   v hrdlolhání Svazek: 7 Strana: 1265
v hrdlolhání. Wtr. Obr. II. 818.

364422   V jedno Svazek: 4 Strana: 0713
V jedno něco vzíti. Vz Jeden. Veškera panství jemu náležitá měla vždy pospolu a v jedno držána býti. Pal. V. 2. 476.

364423   V Kokotkách Svazek: 6 Strana: 0635
V Kokotkách v Praze. Tk. II. 122.

364424   V levo, v pravo Svazek: 10 Strana: 0484
V levo, v pravo (tanec na Těšínsku). Vz Brt P. n. 983., Čas. mor. mus. I. 119.

364425   V mále Svazek: 4 Strana: 0748
V mále, vz Málo.

364426   V náhlici Svazek: 7 Strana: 1038
V náhlici, vz Náhlice (dod.).

364427   V ně Svazek: 4 Strana: 0751
V ně, in dasselbe, in sie. Vz On.

364428   V nebe vstoupení Svazek: 4 Strana: 0751
V nebe vstoupení = na nebe vstoupení, die Himmelfahrt.

364429   V nebe vzetí Svazek: 4 Strana: 0751
V nebe vzetí = na nebe vzetí, assumtio.

364430   V nic Svazek: 4 Strana: 0752
V nic, in Nichts. V nic obrátiti, annu- liren. D.

364431   V ňom Svazek: 4 Strana: 0754
V ňom, v ob. mluvě m.: v něm. Vz On.

364432   V nov Svazek: 7 Strana: 1038
V nov. Jež by do chladného rova v nov nám matku zaryly. Štulc I. 106. (224.).

364433   V před Svazek: 9 Strana: 0363
V před. Na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 148.

364434   v příšťú Svazek: 2 Strana: 1102
v příšťú = v příští. Kat. 2012.

364435   V roklích Svazek: 4 Strana: 0832
V roklích, Wroklich, samota u Něm. brodu.

364436   (v) Řiedě Svazek: 3 Strana: 0070
(v) Řiedě = v řádě, v pořádku Kat. 1612.

364437   V širém poli hruška stojí Svazek: 10 Strana: 0495
V širém poli hruška stojí, tanec. Vz Brt. p. n. 972.

364438   V šíři Svazek: 8 Strana: 0479
V šíři. Gb. Km. -a. 20.—21.

364439   V tej, v té Svazek: 4 Strana: 0870
V tej, v té = v ten čas. Na Ostrav. Tč.

364440   V tejmu Svazek: 4 Strana: 0870
V tejmu, po tajmu, heimlich. Ostrav. Tč.

364441   V., vlažička Svazek: 4 Strana: 0723
V., vlažička = teplý déšť, warmer Regen. Us., Hlas., Krab. Vláha s nebes. Us. Dch. Vláhu, vlažičku obloho dej; Vlažička spadne a hned omladne pole i luh. Vinař. Kdy tichá vlažička šustí mezi listí zmlazené. č. R. stol. 42. Když máj vláhy nedá, červen se předá. Pk. — V. porodní, voda, das Frucht-, Kinds- wasser. Us. — V. = nápoj (žertem), der Trunk. Chutná v. pro vyprahlý chřtán. Sych. — V. = vlažnosť, mírná teplosť, die Lauig- keit, Laulichkeit. Rohn.

364442   V., výhonový Svazek: 4 Strana: 0934
V., výhonový = od výhonu, Trieb-. Jg.

364443   1. -va Svazek: 4 Strana: 0530
1. -va, přípona jmen podstatných: postava (stá-ti), jizva, dratva, kurva, država, pošva (pošiji), bitva (biji), kopřiva; v již. Čech. místo ev: korotfa (m. korotva) m. koroptev. Kts. Vz Tvoření slov Mkl. B. 219., Bž. 231.

364444   2. -va Svazek: 4 Strana: 0530
2. -va, na Mor. přikládá se k některým předložkám: dle-va, vedlé-va, podlé-va, skr- ze-va, proti-va, stranu-va, kromě-va, mezi-va, mimo-va, pode-va. Chmela.

364445   3. va Svazek: 4 Strana: 0530
3. va. Touto příponou tvoří se slovesa opakovací n. vícedoba (Č. ), ze sloves nedo- konavých kmene otevřeného (vz progr. třeboň. z r. 1873. str. 9. ), když ji dáme před pří- ponu infinitivu -ti a předcházející samo- hlásku dloužíme (i a e v í, a v á); někdy se přidává ještě jedno va, potom se a v prvním va opět dlouží a dle smyslu k tomu se pou- kazuje, že časové lhůty větší jsou: hroziti — hrozívati — hrozívávati, plakati — plaká- vati — plakávávati, voněti — vonívati — vo- nívávati, stříleti — střílívati (ale ne: stře- líváti). Da., T. Cf. Bž. 164.

364446   4. -va Svazek: 4 Strana: 0530
4. -va (-av) jest stupňování hlásky u: chvatiti. Vz Mikl. Hláskosl. 18., vyložil Fr. Vymazal. V Brně 1879., Mkl. aL. 182., Stup- ňování.

364447   Va Svazek: 4 Strana: 0530
Va = nom. a akk. dual. mas. = my dva. St. skl.

364448   -va Svazek: 7 Strana: 0994
-va. Cf. Gb. Ml I. 61. — Mkl aL 181., Prk Stud. o dat. 6. — 2 -va oprav v: -vá se přisouvá k některým dvojslabičným před- ložkám : kroměvá, skrzevá, stranivá, pro- tivá. Dol. Ct. List. fil. 1891. 435. Také jinde na Mor.

364449   va Svazek: 8 Strana: 0453
va za ô: mvaj (môj). V Ratkovsku. Phľd 1893. 374.

364450   -vá Svazek: 10 Strana: 0470
-vá příp. adv.: tehdyvá. Hoš. Pol. I. 150.

364451   va Svazek: 10 Strana: 0470
va = my dva, m. vě. Odpovědě jemu máti: Ó milý synu, va oba mava příčinu k plakání, va jsme ve tmě. Gest. Ü. 150. Va umřeva hladem. Ad. a Eva. Žádnýť toho nezvie, což va dva učiníva. Troj. (Výb. II. 156. 16).

364452   Vaal Svazek: 4 Strana: 0530
Vaal, a, m. = rameno Rýna. Vab, u, m. = vábení, das Reizen, Locken, der Reiz. Ptáčník píská na píšťalce za pří- činou vabu. L. To jest vab lidem k páchání zlého. Vabu plný. D. — V. = pěknosť, pů- sobící netoliko libosť ale i žádosť stálého jí požívání, der Reiz. Jg., D. Ústa má, tím hnuta jsouce vabem, Poručeno Bohu zvolala. Koll. 1. 81. Vab všude, kouzla, přeluda. Sš. Sm. bs. 70. — V. = dráždění, zápal, der örtliche Reiz, die Entzündung. Jg.

364453   Váb Svazek: 4 Strana: 0530
Váb, u, m., na Slov. V. medový = plást, die Honigwabe.

364454   Váb Svazek: 8 Strana: 0453
Váb, a, m. = vábec, vábič, čižbář i pták, který jiné k sobě vábí. Slov. Kal. S. 196.

364455   Vábca Svazek: 8 Strana: 0453
Vábca = píšťala, kterou se ptáci vábí. Slov. Kal. S. 196.

364456   Vábce Svazek: 4 Strana: 0530
Vábce, e, m. = vabič.

364457   Vábec Svazek: 4 Strana: 0530
Vábec, bce, m. = skřínka na ptáky. Na Slov. — V. = vabič, der Vogelsteller. V. notu na píščalce líbeznú pískává, když do sídel lebo na lép vtáčka povolává. Na Slov. Tč.

364458   Vábec Svazek: 9 Strana: 0363
Vábec, bce m. = falešník. Zát. Př. 124a. — V. = Mílek. Koll. Bás. 44.

364459   Vábení Svazek: 4 Strana: 0530
Vábení, n., das Locken. Dívka muža žá- dostivá mládenců si vábí a k takému v. po- třebuje baby. Na Mor. Tč.

364460   Vábený Svazek: 4 Strana: 0530
Vábený; -en, a, o, gelockt, gereizt. Us.

364461   Vabice Svazek: 7 Strana: 0994
Vabice, e, f = nehtovec, odděrek, ille- cebrum vermiculatum, Bockkraut, rostl. Mllr. 55.

364462   Vabič Svazek: 4 Strana: 0530
Vabič, e, m. = nabitel, dar Reizer, Locker. — V. = kdo ptáky vábí. Šp., Bern. Vz Vábec.

364463   Vabič Svazek: 7 Strana: 0994
Vabič. Mkl. Etym 373 a.

364464   Vabička Svazek: 4 Strana: 0530
Vabička, y, f., die Lockerin.

364465   Vabička Svazek: 7 Strana: 0994
Vabička, y, f. = sýkora parukářka. Šír Pt.

364466   Vabidlo Svazek: 4 Strana: 0530
Vabidlo, a, n. = vab, půvab, draždidlo, podnět, pudidlo, das Lock-, Reizmittel. Nižší stránka člověka dává se v-dly vněšnými uchvátiti. Sš. I. 82. (Hý. ). — V., das Feder- spiel =křídla bílého holuba na šňůru při- vázaná k přivábení vycvičených honných ptáku. Šp.

364467   Vábík Svazek: 4 Strana: 0530
Vábík, u, m. = píšťala k vábení ptáků, die Lockpfeife. Na Slov. Plk.

364468   Vábil Svazek: 9 Strana: 0363
Vábil, a, m. = tetřev.

364469   Vabitel Svazek: 4 Strana: 0530
Vabitel, e, m. = vabič. Bern.

364470   Vabitelka Svazek: 4 Strana: 0530
Vabitelka, y, f. = která vábí, die An- lockerin. Bern.

364471   Vabitelnosť Svazek: 4 Strana: 0530
Vabitelnosť, i, f., die Reizbarkeit. Jg.

364472   Vabitelný Svazek: 4 Strana: 0530
Vabitelný, der sich locken lässt, reizbar.

364473   Vábiti Svazek: 4 Strana: 0530
Vábiti, vab, vábě (íc), il, en, ení; vábí- vati = lákati, volati, locken, anlocken; pří- jemný cit a žádost požívání vzbuzovati, locken, kirren, einnehmen, reizen. Jg. — koho: ptáky, Us., ryby. Ros. Krása její vábí ho. Jg. — koho čím (ke komu, k čemu): ptáky píšťalou, pískáním, Us, někoho k mi- losti, V., někoho k sobě zlatem vábiti. Kom. Jazykem vábí lahodné. Kom. Bezbožného nebem v. Kom. Hvězdy vábí naše oči k sobě. Us. Tč. Živná síla vábí k činům novým. Bes. mlád. Tč Bydlitele městské k boji vá- biechu. BO. Alexandr vábil k sobě správnou volbou. Ddk. III. 239. — co, koho nač: ryby na vnadu. Jg. Něčí zrak na sebe vá- biti. Dch. — koho komu. Dívka muža žádostivá mládenců si vábí. Na Mor. Tč. — koho proč. Požehnání na se vábíte pro po- těšení srdci mému. Ždk. Tou příčinou nás vábili. Ler. — kam: do dolů a jam. Kom. Tys mě vábila do síně vaší. Er. P. 400. Ja to přeneščasné zelené hedbáví, co mia dycky za děvčátkem vábí. Sš. P. 372. Darmo si ma vábil pod zelenú brezu. Sl. ps. 353. — jak. Čechové neměli toho rozumu, že Němci vždy se jim zakládají za horu... vábíce Čechy po sobě. Let. 72. Nevábí děvče beze věna, třeba sličnější nežli Eva.

364474   Vábiti Svazek: 7 Strana: 0994
Vábiti. Mkl. Etym. 373. a. - koho čím kam. Prosbami jej vábí na výzvědy. Kká. K sl. j. 103. — koho kam jak dlouho. Právě ta stejná ve vás krev vás bude do smrti k sobě v. Osv. I. 178.

364475   Vábiti Svazek: 9 Strana: 0363
Vábiti. Učil orly, vábě se s nimi (lákaje je), za masem létati. Ezop. 43.

364476   Vábivě Svazek: 7 Strana: 0995
Vábivě, lockend. Šd., Čch. Bs. 76.

364477   Vabivo Svazek: 7 Strana: 0995
Vabivo = vábivě. V. na mňa volala. Sldk. 251. — V., a, n , das Lockmittel. Ve vabi- vech venkova. Hrts.

364478   Vábivosť Svazek: 4 Strana: 0530
Vábivosť, i, f. = vábnosť. Jg. — V. = dráždivosť, die Reizbarkeit.

364479   Vábivý Svazek: 4 Strana: 0531
Vábivý, lockend, Lock-, reizend.

364480   Vábka Svazek: 8 Strana: 0453
Vábka, y, f., vz Cukryna (3. dod.).

364481   Váblivý Svazek: 4 Strana: 0531
Váblivý = vábivý. Rk.

364482   Vábně Svazek: 4 Strana: 0531
Vábně, lockend. Plk.

364483   Vábnice Svazek: 4 Strana: 0531
Vábnice, e, f., die Lockerin, Reizerin.

364484   Vábnický Svazek: 4 Strana: 0531
Vábnický, lockermässig. Bern.

364485   Vábnička Svazek: 4 Strana: 0531
Vábnička, y, f. = vábnice. — V. = ná- stroj k vábění zvěři, die Locke. Šp. — V. srnčí, der Rehruf. Šp.

364486   Vábník Svazek: 4 Strana: 0531
Vábník, a, m. = vabíč. — V., u, m. = vábec. Na Slov.

364487   Vábník Svazek: 7 Strana: 0995
Vábník, u, m Do v-ku vběhnouti. Hdk. Zav.

364488   Vábno Svazek: 8 Strana: 0453
Vábno, a, n. = vápno. Phľd. 1895. 25.

364489   Vábnokroký Svazek: 7 Strana: 0995
Vábnokroký, lüsternschreitend. Dch.

364490   Vábnosť Svazek: 4 Strana: 0531
Vábnosť, i, f. = vlastnosť vábná, reizende Beschaffenheit, lockende Eigenschaft, der Reiz. Tento předmět má v sobě mnoho váb- nosti. — V. = vlastnosť ta, když se někdo vábiti dá, die Reizbarkeit. D.

364491   Vábný, -bní Svazek: 4 Strana: 0531
Vábný, -bní = vábící, reizend, lockend, Lock-. V. pták, V., Kom., pokrm (vnada), D., píšťala. Plk. — V. = vabu plný, lákavý, anziehend, interressant, lockend. Nz. Očí vábné kynutí. Koll. I. 50. — Gníd., Hlas. — V. = dající se vábiti, lakomý nač, reizbar, gierig. Jg.

364492   Vác Svazek: 4 Strana: 0531
Vác = víc, mehr. Na Slov. Nebudeš ma, mój šuhajko, vác šáliť. Sl. ps. 70. — V., e, m., osob. jm. NB. Tč.

364493   Váca Svazek: 4 Strana: 0531
Váca, dle Bača, osob. jm. Mor. Šd.

364494   Vaca Svazek: 8 Strana: 0453
Vaca, dle Bača, vz násl. Václav.

364495   Vacanda Svazek: 4 Strana: 0531
Vacanda, y, m., os. jm. Šd.

364496   Vacanovice Svazek: 4 Strana: 0531
Vacanovice, dle Budějovice, Watzano- witz, ves u Olom. a u Jaroměřic na Mor.

364497   Vacarda Svazek: 7 Strana: 0995
Vacarda, y, m., os. jm. Mus. 1880. 372. — Jos. V., kaplan v Hořelici, zaslal mnoho výpisků do tohoto slovníku. Vz obálky sešitů.

364498   Vacata Svazek: 4 Strana: 0531
Vacata, y, m, osob. jm. Šd.

364499   Vacata Svazek: 7 Strana: 0995
Vacata z: Václav. Vz toto (dod.).

364500   Vacata Svazek: 8 Strana: 0454
Vacata, y, m., vz násl. Václav.

364501   Vacátko Svazek: 10 Strana: 0470
Vacátko Luděk, malíř. Sr. Zl. Pr. XXI. 166, Máj. III. 207.

364502   Vaccin Svazek: 10 Strana: 0470
Vaccin, u, m, z lat. vacca (kráva) = prášek kravám, aby dobře žraly a mnoho mléka dávaly.

364503   Vaccinace Svazek: 4 Strana: 0531
Vaccinace, e, f., z lat. = očkování (kra- vími neštovicemi), die Kuhpockenimpfung. Rk.

364504   Väcé Svazek: 7 Strana: 0995
Väcé = více Gemer. na Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 57. — Hank. Sb. 202.

364505   Váce Svazek: 8 Strana: 0454
Váce-, strč. = více ve jm. Vacemil, Vacz- slav atd. (nepřehlas.). Vz Gb. H. ml. I. 111.

364506   Vacechna Svazek: 4 Strana: 0531
Vacechna, y, f., osob. jm. Pal. Radh. 1. 127.

364507   Vacechna Svazek: 7 Strana: 0995
Vacechna = Věnceslava. Cf. Václav (dod.).

364508   Vacek Svazek: 4 Strana: 0531
Vacek, cka, m. = Václav. — V. = osob. jm. Dal. 97., 104. —106., Arch. IV. 204., Tk. I. 48., 117. —121., II. 551. — V. Fr. J., děk. a básník, nar. 1806. Vsr. Tf. H. 1. 111., 125.. Sb. II. 1. 301. — V. Fr. Al., spis. a děk., †1854. Vz Šb. H. 1. 301. Cf. S. N. — V., cku, m. = svítek, der Pfannkuchen. Us. — V. = pleteme n. preclík na kladnici mlýnské. Jg. V. výtrusový = schránka výtrusy řasovitých obsahující a složená ze blány stejnorodé neústrojné nebo jsoucí pouhou rozšířeninou stélky niťovité. sporocista, die Sporblase. Vz Rst, 209., 210., 512. — V. = křepeličný míšek. Dal. 106.

364509   Vacek Svazek: 7 Strana: 0995
Vacek, vz Václav (dod.), Kram. Slov. V. z Žatče. Výb. II. 288 — V. Fr. J., děkan. Cf. Zl Jg. 294., Rk. Sl., Ukaz.113 , Pyp. K. II. 407.; Tf. Mtc. 36., 40., Bačk Písm. I. 784. nn., 933. — V. Fr. Al. Cf Bačk. Př. 145., Tf. Mtc. 36., Ukaz. 113, Rk. Sl.

364510   Vacek Svazek: 8 Strana: 0454
Vacek, cka, m., vz násl. Václav.

364511   Vacek Svazek: 9 Strana: 0363
Vacek Kamenický. Sr. Jub. ????., Flš. Písm. 562.

364512   Vacek Svazek: 10 Strana: 0470
Vacek, cku, m. = bába, jídlo z bram- borů, mléka a vajec; peče se v pekáči. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29. — V. Fr. Jar. (Kamenický), 1806. —1869. Sr. Lit. II. 716., 878., Tk. Pam. I. 88., 90. —91.

364513   Vacek Svazek: 10 Strana: 0675
Vacek P., děkan. Sr. Tk. Pam. II. 386., 449.

364514   Vácemil Svazek: 4 Strana: 0531
Vácemil, a, m., osob. jm. Pal.

364515   Vacena Svazek: 7 Strana: 0995
Vacena, y, m. = Václav. Vz toto (dod.)

364516   Vacena Svazek: 8 Strana: 0454
Vacena, y, m., vz násl. Václav.

364517   Vacenovice Svazek: 4 Strana: 0531
Vacenovice, dle Buděj., ves u Olom.

364518   Vacerad Svazek: 4 Strana: 0531
Vacerad, a, m.. osob. jm. Pal. Vz S. N., Jir. H. 1. II. 301., Šb. H. 1. 301., Sbn. 119.; 142.

364519   Váceslav Svazek: 4 Strana: 0531
Váceslav, a, m. = Václav. Pal.

364520   Vaceta Svazek: 7 Strana: 0995
Vaceta, y, m. = Václav. Vz toto (dod.).

364521   Vaceta Svazek: 8 Strana: 0454
Vaceta, y, m., vz násl. Václav.

364522   Vacetín Svazek: 7 Strana: 0995
Vacetín, a, m , Dvacetín, ves. D. ol. VII. 82.

364523   Vacetinský Svazek: 4 Strana: 0531
Vacetinský Nik. Vz Jir. H. I. II. 302.

364524   Vaceto Svazek: 4 Strana: 0531
Vaceto, it., s mírnou rychlostí.

364525   Vací Svazek: 7 Strana: 0995
Vací, Flug-. V. písek (homol). Nz.

364526   Vacíček Svazek: 4 Strana: 0531
Vacíček, čku, m. = dutinka malá pytlíč- kovitá, ježto u některých vstavačovitých obsahuje žlázy k připevnění brylky pelové, tedy vždycky vně u zpodiny prašníku jest ku př. vstavač, bursicula, das Beutelchen. Rst. 512.

364527   Vacík Svazek: 8 Strana: 0454
Vacík, a, m., vz násl. Václav.

364528   Vacikov Svazek: 4 Strana: 0531
Vacikov, a, m., Watzikow, ves u Břez- nice.

364529   Vacín Svazek: 8 Strana: 0454
Vacín, a, m., vz násl. Václav.

364530   Vacingr Svazek: 4 Strana: 0531
Vacingr, a, m., osob. jm. Tk. I. 627., II. 551.

364531   Vacír, facír Svazek: 4 Strana: 0531
Vacír, facír, a, m., z lat. vacare = my- slivec bez služby. Rk.

364532   Vácislav Svazek: 4 Strana: 0531
Vácislav, a, m., kníže srbské. Dal. 101., 102. (vz cs).

364533   Vacka Svazek: 8 Strana: 0454
Vacka, y, m., vz násl. Václav.

364534   Vácka Svazek: 9 Strana: 0363
Vácka, y, f. = úvod. Jíti na vácku (k úvodu). Sbor. slov. II. 48 — V. = mše. Ňevesta idi na vácku (po svatbě). Phľd. 1898 498. Vz násl. Vázka. Václav. Rytíři sv. Václava v Čech. Vz Čes. 1. VII. 27. Jak bývá po sv. Václavě mnoho teplých dnů, uhodí po Hromnicích velké mrazy. Sá. Kant. 24. Pranostiky táh- noucí se ? sv. V. Vz v Hoř. 205.

364535   Vácka, vádzka, vádka Svazek: 4 Strana: 0531
Vácka, vádzka, vádka, y, f. = úvod, der Kirchgang der Wöchnerin. Na Slov. D.. Plk.

364536   Vackar Svazek: 4 Strana: 0531
Vackar, a, m., osob. jm. Šd.

364537   Vackář Svazek: 4 Strana: 0531
Vackář, e, m., osob. jm.

364538   Vackář Svazek: 10 Strana: 0470
Vackář J., bás.

364539   Vackov Svazek: 4 Strana: 0531
Vackov, a, m., Watzkow, ves u Černovic.

364540   Vacl Svazek: 4 Strana: 0531
Vacl, a, m., osob. jm.

364541   Václav Svazek: 7 Strana: 0995
Václav: Vacata, Vacena, Vaceta, Vacula, Vachek, Vachen, Vachuta, Van, Váňa, Va- ňata, Vaňátko, Vanček. Vančura, Vanira, Vaniš, Vaňka, Vaňura, Věcek, Věcen. Mus. 1889. 160. Cf. Km. 1886. 593. Proti na- dávce německy nám dávané Lauswenzel (z: Venceslaus) říká se odvetou Lausnikel (z: Nikolaus). Dch. Sv. V. praví: Pastevci, paste všady, mimo košťálky a zelí. Mor. Brt. O sv. V-vě ba i staré babě na hlavě (smí se pásti všude). Vz Brt. Dt. 245. O umučení sv. V-va. Vz Pal. Rdh. I. 131. až 145., Mus. 1837. IV. 406.—417. O jeho životě vz ve Výb. I. 314 nn. Byl zavraž- děn nejspíše 28. září 936. Vz Pal. Rdh II 142. nn.

364542   Václav Svazek: 8 Strana: 0454
Václav, Vácslav, ze staršího Vaceslav. Vz předcház. Váce- a Gb. H. ml. I. 152., Cern. Pŕ. 25. Odvozeniny: Vaca, Vacata, Vacek, Vacena, Vaceta, Vacík, Vacín, Vacka, Václavec, Václavek, Václavíček, Václavík, Va- clík, Vacula, Vaculík, Vačlena, Vách, Vacha, Vácha, Vachal, Váchal, Vachata, Vachek, Vachen, Vachuda, Vachuška, Vachuta, Vam- bera. Van, Váňa, Vaňas, Vaňásek, Vaňata, Vaňátko, Vanča, Vančata, Vanček, Vančura, Vandas, Váné, Vaněček, Vaněk, Vaněra, Va- něrka, Vanes, Vaňha, Vaňhar, Vaniček, Vaník, Vanira, Vanísek, Vanis, Vaňka, Va- ňorný, Vaňour, Vaňourek, Vaňous, Vaňousek, Vaňoušek, Vansa, Vaňura, Vanýsek, Váša, Vašák, Vašata, Vašátko, Vašatý, Vašek, Va- šica, Vašíček, Vašík, Vašil, Vašina, Vaška, Vaško, Vašků, Vašta, Vašulka, Vašuta, Ve- cek, Věčen, Vecka, Vecko, Věch, Vena, Venas, Venca, Venclík, Vencour, Venda, Vendulák, Věnek, Veníš, Venouš, Venuš, Věšín, Vích, Vícha, Víša, Víšek. Kbrl. Sp. 20. Cf. Čern. Př. 26. a další odvozeniny v Kotk. 8. nn.

364543   Václav Svazek: 10 Strana: 0470
Václav. Po V-vě može se pasť i starej robě po hlavě (všude). Slez. Vyhl. II 53. O sv. Václava u sedláka zlá strava; hrnec jablek (brambor), hrnec řepy a do ruky hnojný cepy. Čas. mor. mus. III. 124. — V. Na Václava mráz nastává. Sb. sl. VIII. 84.

364544   Václav z Vácslav Svazek: 4 Strana: 0531
Václav z Vácslav, a, Vacek, cka, Vaněk, Vašek, Vaša, Venca, Václavík, Václavíček, Vašíček, Vašátko, Vaněček, Venclík, Ven- clíček, Vach, Vácha, m.; titěrné Věnceslav jest z lat. Wenceslaus. Jg. Němc.: Wenzel. Sv. V., vz Tk. I. 627., II. 551. A jednú v roce při sv. Václavě aby (ta svolenie a nálezové) čteni byli všem vuobec. Arch. V. 465. Na penězích a to rozdílně na sv. Václav nejprv příští jedno sto zl. a potom na sv. Jiří též příští jedno sto. Pam. Valaš. Meziř. 88. Ten pátek po sv. Václavě. Půh. II. 348. Sv. Václav svačinu splácal (= do- dělal ji, pro krátkosť dne už se nedává). Hrš. Vz o Václavech v S. N. Na sv. Vá- clava každá plánka dozrává; Na sv. Vá- clava českého bývá zase vína nového. Ve Slez. Šd.

364545   Václava Svazek: 4 Strana: 0531
Václava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 127. V-u, sestru naši. Arch. I. 349.

364546   Václavec Svazek: 8 Strana: 0454
Václavec, vce, m., vz předcliáz. Václav.

364547   Václavek Svazek: 4 Strana: 0531
Václavek, vka, m., osob. jm. — M. V., okres. škol. dozorce ve Vsetíně na Mor., zaslal do tohoto slovníku mnoho mor. slov a frasí. Skratek jeho jména: Vck.

364548   Václavek Svazek: 7 Strana: 0995
Václavek M. Cf. Bačk. Př. 126.

364549   Václavek Svazek: 8 Strana: 0454
Václavek, vka, m., vz předcház. Václav.

364550   Václavek Svazek: 10 Strana: 0470
Václavek Matouš, řídící ve Vsetíně a spis., nar. 1842. Vz Vck. Vset. 162., 305. - V. Alfred VI., učit. a spis., syn předešlého, nar. 1874. Vz Vck. Vset. 302. — V. Václ. mal. Sr. Zl. Pr. XXI. 624.

364551   Václavice Svazek: 4 Strana: 0531
Václavice, dle Budějovice, Watzlawitz, ves u Benešova v Buděj.; Wenzelsberg, ves u Nov. města n. Met. Vz S. N.

364552   Václavice Svazek: 7 Strana: 0995
Václavice z : Vladislavice. Mus. 1889 163.

364553   Václavický Svazek: 7 Strana: 0995
Václavický potok v pohoří karpat. Škd.

364554   Václavíček Svazek: 4 Strana: 0531
Václavíček, čka, m. V. Václ., spis. † 1862. Vz Tf. H. 1. 182., Šb. H. 1. 301., S. N. — V., u Rakovníka = kupec podomní, který po celý rok na dluh prodává a teprv o sv. Václavě peníze za zboží dostává.

364555   Václavíček Svazek: 7 Strana: 0995
Václavíček, čku, m. = druh mužíku, rostl. (kvete červeně). U Kr. Hrad. Kšť — V., čka, probošt. Cf. také Rk. Sl.

364556   Václavíček Svazek: 8 Strana: 0454
Václavíček, čka, m., vz předcház Václav.

364557   Václavíček Svazek: 9 Strana: 0363
Václavíček, čka, m. = podomní obchodník, který nosil zboží v telecí kůži a po celý rok na dluh je prodával vybíraje plat za ně te- prve o sv. Václavě. Us.

364558   Václavíčka Svazek: 9 Strana: 0363
Václavíčka, jm. místa u Halenkova na Mor. Vck.

364559   Václavík Svazek: 4 Strana: 0531
Václavík, a, m., osob. jm. Šd. Vz S. N.

364560   Václavík Svazek: 8 Strana: 0454
Václavík, a, m., vz předcház. Václav.

364561   Václavinka Svazek: 7 Strana: 0995
Václavinka, y, f = václavka hruška. Mor. Brt.

364562   1. Václavka Svazek: 4 Strana: 0531
1. Václavka, y, f., václavky, pl. = 1. hrušky veliké sladké, čáslavky; 2. slívy malé, kulaté, trpké. Jg., S. N.

364563   2. Václavka Svazek: 4 Strana: 0531
2. Václavka, y, f., Watzlawka, samota u Smíchova.

364564   3. Václavka Svazek: 4 Strana: 0531
3. Václavka, y, f., agarieus melleus, houba. Kk. 79., Rstp. 1889.

364565   Václavka Svazek: 7 Strana: 0995
Václavka houba, vz Hniloba (dod.). — V. = potok v Semilsku. Mzr. 147.

364566   Václavka Svazek: 9 Strana: 0463
Václavka, y, f. = pramen vody z Václav- ských lázni v Praze. Semer. 33.

364567   Václavky Svazek: 4 Strana: 0531
Václavky, f., Wenzelsdorf, ves u Lito- myšle. — V. = čáslavky, hrušky. Vz Rstp. 516., Václavka.

364568   Václavky Svazek: 8 Strana: 0454
Václavky, f., hrušky. NZ. V. 586.

364569   Václavov Svazek: 4 Strana: 0531
Václavov, a, m., Watzelsdorf, ves u Zá- břehu; Wenzelsdorf, ves a) u Blatné, b) u Jemnice.

364570   Václavovice Svazek: 4 Strana: 0531
Václavovice, dle Budějovice, Watzlawitz, osada u Prostějova na Mor., Tč., ves u Be- nešova; Wenzelsdorf, ves v Opavsku. Vz Tk. I. 627.

364571   Václavovič Svazek: 4 Strana: 0531
Václavovič, e, m., des Wenzels Sohn.

364572   Václavovna Svazek: 4 Strana: 0531
Václavovna, y, f., dcera Václavova. Dal. 163.

364573   Václavský Svazek: 4 Strana: 0531
Václavský, den Wenzel betreffend, Wen- zels-. Svatováclavský jazyk český. Sněm svatováclavský, dědictví svatováclavské. Šd. Václ. náměstí v Praze. Us.

364574   Václavův stůl Svazek: 7 Strana: 0995
Václavův stůl, zvýšenina u Přerubenic na Smeč.

364575   Václavy Svazek: 4 Strana: 0531
Václavy, dle Dolany. Watzlau, ves u Je- senic. Vz S. N. — V., něm. Waclawy, ves u Turnova.

364576   Vaclík Svazek: 4 Strana: 0532
Vaclík, a, m., osob. jm. Šd. Vz S. N.

364577   Vaclík Svazek: 7 Strana: 0995
Vaclík Jan. Vz Pyp. K. I. 188., Ukaz. 113., Rk Sl.

364578   Vaclík Svazek: 8 Strana: 0454
Vaclík, a, m., vz předcház Václav.

364579   Vacmuda Svazek: 4 Strana: 0532
Vacmuda, y, m. = člověk tlustý, neo- hrabaný. Na mor. Valaš. Vck.

364580   Vacoun Svazek: 7 Strana: 0995
Vacoun, u, m., Rolle, f., Gewinde, n ; Haarbeutel, m. Č.

364581   Vacoun Svazek: 10 Strana: 0470
Vacoun, u, m. = ocún, rostl. Č. Třeb. Ces. 1. XI. 38.

364582   Vacov Svazek: 4 Strana: 0532
Vacov, a, m., Vacovo, a, n. = mě. v Uhřích, Waizen. Vz více v S. N. — V., Watzau, ves a) u Klatov, b) u Čestic. Tk. IV. 327.

364583   Vacovice Svazek: 4 Strana: 0532
Vacovice, ves u Čestic.

364584   Vacovský Svazek: 4 Strana: 0532
Vacovský, z Vacova. V. biskup. Arch. II. 432.

364585   Vacu-um Svazek: 4 Strana: 0532
Vacu-um, a, n., lat. = prázdné místo. — V. = varostroj, kulovitý z měděného plechu zhotovený a úplně uzavřený přístroj, ve kterém tlakem skrovným (řídkého vzduchu vývěvou způsobeného) cukrová šťáva při te- plotě 46·1° C, obyč. při 65·5. —71·1° C. se vaří. Pta.

364586   Vacula Svazek: 4 Strana: 0532
Vacula, y, m., os. jm. Mor. Vck., Šd. U Rožn. = Vašek.

364587   Vacula Svazek: 7 Strana: 0995
Vacula, y, m., vz Václav (dod.).

364588   Vacula Svazek: 8 Strana: 0454
Vacula, y, m., vz předcház. Václav.

364589   Vacule Svazek: 4 Strana: 0532
Vacule, e, m., os. jm. Žer. Záp. II. 107.

364590   Vaculík Svazek: 4 Strana: 0532
Vaculík, a, m., osob. jm. Mor. Vck.

364591   Vaculík Svazek: 8 Strana: 0454
Vaculík, a, m., vz předcház. Václav.

364592   Vaculín Svazek: 4 Strana: 0532
Vaculín, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

364593   Vaculků Svazek: 4 Strana: 0532
Vaculků mlýn u Tvarožné Lhoty na Mor. Tč.

364594   Vaculovské Svazek: 7 Strana: 0995
Vaculovské jablko. Mor. Brt. Osv. 1884. 50.

364595   Vaculy Svazek: 4 Strana: 0532
Vaculy (u V-lů), jm. pasek na Hovězí ve Vsacku. Vck.

364596   Vacún Svazek: 4 Strana: 0532
Vacún, u, m. = stůčka, svinutí něčeho, tudy i rulík, lelík vlasův, die Rolle, das Ge- winde. Budeliť mieti krátké vlasy, ale na- falšujeť je vacúnem dlúhým. Št. Vacúnek plátna. Jg.

364597   Váče Svazek: 4 Strana: 0532
Váče, ete, n. = něco nabubřeného, etwas angeschwollenes, aufgequollenes; houska na- močením napitá, Dch., naduřená zkažená slíva na stromě, u Kr. Hradce, Hk., pucher. Kšá. Chodí jako v. Rk., Šm. Má ruce tlusté jako v. Us. Dch. Cf. Vačka.

364598   Váček Svazek: 4 Strana: 0532
Váček, vz Vak.

364599   Vaček Svazek: 7 Strana: 0995
Vaček, vz Kocúrek. — V. = váče. U Kr. Hrad. Kšť.

364600   Vaček Svazek: 8 Strana: 0454
Vaček, čku, m. = vemeno. Brt. D. II. 492. — V. kabátu = kapsa. Slov. Phľd. 1896. 647.

364601   Vaček Svazek: 9 Strana: 0363
Vaček, čku, m. V. u nohavic. Vz Roz- porek.

364602   Váček Svazek: 10 Strana: 0470
Váček, čku, m., estula. Rozk. P. 1932. — Zánět váčku vlasového, folliculitis. Ott. IX. 343.

364603   Vačeska Svazek: 4 Strana: 0532
Vačeska, y, f., samota u Libně. PL.

364604   Vačice Svazek: 4 Strana: 0532
Vačice, e, f., ssavec, didelphys. V. býlo- žravé: koala (phascolarctos), klokan veliký, v. veverčí (petaurus), vombat (phascolomys). V. masožravé: v. surinamská, vodní (chiro- nectes), chvostnatá (phaseogale), jezevčí (pa- rameles). Vz Schd. II. 409., 410. V. pestro- uchá, d. virginiana; černolícná, azara, rako- žravá, cancrivora, lišková, opossum, pikohubá, philander, potkanová, dorsigera, myšová, murina, pařížská, Cuvieri, krátkoocasá, bra- chyura. Ssav. Vz Ssavci, Frč. 373., S. N.

364605   Vačice Svazek: 7 Strana: 0995
Vačice. Cf. Ves. I. 34, Brm. I. 2. 571. až 578.

364606   Vačicovitý Svazek: 4 Strana: 0532
Vačicovitý. V-tí, rapacia = ssavci vač- natí s chrupem hmyzožravým: vačice, šlakol, vakověc. Vz Frč. 372.

364607   Vačka Svazek: 4 Strana: 0532
Vačka, y, f. = mlýnský nástroj k vyopá- lání jetelového semene od plev, der Scheiben- trieb. — V. na patrony, die Patrontasche. D. — V. = váče. Jest to měkké jako vačka. Dch. Hnilička jako vačka (příliš měkká). Us. Dch.

364608   Vačka Svazek: 7 Strana: 0995
Vačka trojhranná, Bogendreieck, n. Šmr. 90, 121. Houska vodou napitá jak v. Dch. = vačkem se stávati. Slívy letos mnoho vačkují. U Kr. Hrad. Kšť.

364609   Vačkář Svazek: 4 Strana: 0532
Vačkář, e, m. = kdo vaky dělá = tobol- kář, der Taschner, Säckler. Vz Tk. II. 372., 380. — V., os. jm. Šd. Vz S. N.

364610   Váčkář Svazek: 9 Strana: 0363
Váčkář. Dal. II. 151.

364611   Vačkářka Svazek: 4 Strana: 0532
Vačkářka, y, f., die Taschnerin.

364612   Váčkářský Svazek: 4 Strana: 0532
Váčkářský, Taschner-. V. dílo, práce, zboží.

364613   Vačkářství Svazek: 4 Strana: 0532
Vačkářství, n., die Taschnerei.

364614   Vačkovatý Svazek: 4 Strana: 0532
Vačkovatý = mokrý, nass. Cf. Váče, Vačka. U Kunv. Msk.

364615   Váčkový Svazek: 7 Strana: 0995
Váčkový, Sack-. Šd. V. ručník = ka- pesník. Phľd. 1881. 250

364616   Vačlena Svazek: 4 Strana: 0532
Vačlena, y, m., osob. jm.

364617   Vačlena Svazek: 8 Strana: 0454
Vačlena, y, m., vz Václav (3. dod.).

364618   Väčmi Svazek: 7 Strana: 0995
Väčmi, vačmoj, vačmej = více. Slov. Němc. 58., Dbš. Sl. pov. 8. 70.

364619   Vačnatec Svazek: 7 Strana: 0995
Vačnatec, tce, m. Vz Vačnatý, Brm. I. 2. 557., 562 , 586., NA. V. od. II. 37.

364620   Vačnatý Svazek: 4 Strana: 0532
Vačnatý, vz Ssavci, Vaknatý. Nz.

364621   Vačnatý Svazek: 7 Strana: 0995
Vačnatý. V. ssavci. Vz Brm. I. 2. 598.

364622   Väčsmej Svazek: 7 Strana: 0995
Väčsmej, väčšmi = väčmi (dod.). Slov. Č. Čt. I. 134. 136, Phľd. III. 3. 227., VI. 2., Rr. Sb., Němc. I. 52.

364623   Väčšeť Svazek: 7 Strana: 0995
Väčšeť = většeti. Slov. Loos.

364624   Väčšidlo Svazek: 7 Strana: 0995
Väčšidlo, a, n. = většidlo. Slov. Loos.

364625   Väčšina Svazek: 7 Strana: 0995
Väčšina = většina. Slov. Loos.

364626   Väčšiti Svazek: 7 Strana: 0995
Väčšiti = většiti. Slov. Loos.

364627   Vačunek Svazek: 4 Strana: 0532
Vačunek, nku, m. V. plátna. Boč. exc. 1509.

364628   Vad Svazek: 4 Strana: 0532
Vad, u, m. — pěna manganová. Vz Bř. N. 201.

364629   Vád Svazek: 4 Strana: 0532
Vád, a, m., kanton švýcarský. Vz S. N.

364630   Vada Svazek: 7 Strana: 0995
Vada. Mkl. Etym. 373. b.

364631   Vada Svazek: 8 Strana: 0454
Vada = váda. Slov. Zátur.

364632   Vada Svazek: 10 Strana: 0470
Vada = pohroma, škoda. Baw. J. v. 1934. 469.

364633   Váda Svazek: 10 Strana: 0470
Váda, y, f., personif., sestra Areova. Msn. II. 70.

364634   Vada, vadka Svazek: 4 Strana: 0532
Vada, vadka, y, f. = úhona, nedostatek, chyba, poskvrna, kaz, der Mangel, Fehler, das Gebrechen, der Schade, der Mackel. V. přirozená, na těle; bez poskvrny a vady; na němž není vady; nějakou vadu do sebe míti. V. V. na oku; vadu na noze míti. Us. Žádné vady na něm nenacházím. D. Vadu nějakou někomu vytýkati. Sych. V. a ostuda. Th. Vadu odvarovati, J. tr., lépe: odstra- niti. Ml. V. na těle, tělesná. J. tr. V. ve dřevu. Šp. V. hlavní: v. vína, osvětlování. Us. Šp. V. mysli. J. tr. Nebyla to jediná v. Korinťanům vlastní; V. v obcování ne však v. v nauce; Také v. ona mimovolně u Petra zaběhla; Že podešla vada nedopatřením opi- sovatelův. Sš. I. 155., II. 23., 24., Sk. 79. V. ústrojná, vitium organicum, Bildungs- anomalie. Nz. lk. Vady prostý. Us. Dch. Kdo hledá přítele bez vady, nenajde ho nikdy. Kmp. V. patrná, zřejmá. J. tr. Vada zlé pověsti, der Makel des schlechten Rufes. Arch. III. 109. Člověk všady má své vady. Prov. Šd. Každý člověk má své vady, ale při kterém se vidí, tomu se smějí. Us. Tč. Lepší starý sluha nebo pán s desíti vadami známými nežli nový s jednou neznámou. Pk. Přítele svého vady znej, však ho v nená- visti neměj. D. Jak se zhyzdíš jednou vadou, nesmyješ se žádnou vodou. Č., Jg. Strany přísloví vz: Ďábel, Chyba, Křehkosť, Kůň, Nemotorný, Tkadlec, Vyčítati co komu. Ne- máme jiným vad vytýkati, vz o tom pří- sloví: Dítě, Dvéře, Kuchyně, Ňadra, Spra- viti, Střecha. — V. písařská = omyl, der Schreibfehler. Troj. V. v účtech. Nz. — V. = škoda, zlé, der Schade, Nachtheil, das Uibel. Drž se starých rady, nedojdeš brzo vady. Pulk. — V. = neduh, nemoc, die Krankheit, das Gebrechen. St. skl. IV. 34. — V. = náruživosť. V. hněvná, litná. Kat. 78., 2949.

364635   Váda, vádka Svazek: 4 Strana: 0532
Váda, vádka, y, f. = hádka, potýkání- se slovy, svár, roztržka, der Zank, Hader, die Zwietracht. Vádu svésti; vád mezi nimi ať nebývá. V. Vádu stropiti. D. V stále vádě živu býti. D. Člověk vády milovný. Sych. Vádu přetrhnouti, Har., s někým učiniti. St. skl. Vádám se vyhýbati. Us. Ani do rady ani do vády. Prov. Šd. Hádka a v.; Strhla se v. Us. Dch. Veť sme my nepřišli na ni- jakú vádu, ale sme my přišli pre tu našu mladú. Sl. ps. Šf. I. 69. Málo k málu a vády víc. Bayer. Strany přísloví: vz: Hotový, Huba, Jazyk, Řehtačka, Švekruše, Štěkule, Vlk, Vyřídilka, Vyřinkati, Zoubek, Židovská,

364636   Vadaj Svazek: 4 Strana: 0532
Vadaj, e, m., říše ve střed. Africe. Vz S. N.

364637   1. Vaďba Svazek: 4 Strana: 0532
1. Vaďba, y, f. = vazba, der Dachstuhl. U Příbora. Mtl.

364638   2. Vaďba Svazek: 4 Strana: 0532
2. Vaďba, y, f. = váda.

364639   Vaďba Svazek: 8 Strana: 0454
Vaďba, y, f. = vazba. V. střechy. Laš. Brt. D. II. 107., 433.

364640   Vádce Svazek: 9 Strana: 0363
Vádce, e, m. Vaň. Göth. 73.

364641   Vadčice Svazek: 4 Strana: 0532
Vadčice, dle Budějovice, Watschitz, ves u Pelhřimova. PL., Arch I. 531.

364642   Vadějka Svazek: 7 Strana: 0995
Vadějka, y, f., pole na Vyzovsku. MzO. 1890. 178.

364643   Vadek Svazek: 4 Strana: 0532
Vadek, dka, m., osob. jm. Pal. Radh. 127.

364644   Vademecum Svazek: 4 Strana: 0532
Vademecum (z lat. vade mecum, pojď se mnou) = příruční kniha malého kapes- ního formatu, rukověť. Rk. Vz S. N.

364645   2. Vadění Svazek: 4 Strana: 0533
2. Vadění = překážení, das Hindern, die Hinderung. Jg.

364646   Vadění Svazek: 10 Strana: 0470
Vadění nebolí, bití se zatají. Litom. 73.

364647   1. Vadění, n Svazek: 4 Strana: 0533
1. Vadění, n., das Zusammenhetzen; v. se, das Zanken, der Zank, das Gezänke. V. Kdo má schopný jazyk ku mluvem, ne- dávej se s takým do vadzení. Na Ostrav. Tč. V. lúčí od stavu nevinnosti. Hus. I. 383.

364648   Vaděnice Svazek: 4 Strana: 0533
Vaděnice, e, f. = váda, der Hader, Zwist, das Gezänke. Na Mor. Tč., Vck.

364649   Vadeník Svazek: 4 Strana: 0533
Vadeník, u, m. = tlustý díl při pařezu, špalek, der dickere Theil des Baumstockes. Víd. list. 1818.

364650   Vadenník Svazek: 8 Strana: 0454
Vadenník, u, m. = magnetový rovník, pás, Aequator. Am. Orb. 47., 49.

364651   Vaděný Svazek: 4 Strana: 0533
Vaděný; vaděn, a, o, ausgezankt. Byla jsem vaděna. Us.

364652   Váděti Svazek: 7 Strana: 0995
Váděti v dialektech. Vz List. fil. 1892. 290.

364653   Vádí Svazek: 10 Strana: 0470
Vádí, n. = vyschlé dno řeky. Ott. XVIII. 521.

364654   Vadi-um Svazek: 4 Strana: 0533
Vadi-um, a, n., lat. = základ, jistota, pe- níze k zjištění nějaké koupě napřed položené, das Vadium. Rk. V. od 50 zl. šp. m.: zá- klad n. vadium padesáti zlatých. Bs.

364655   Vadič Svazek: 4 Strana: 0533
Vadič, e, m. = kdo jiné štve, der Hetzer, Jg.; 2. kdo se vadí, škorpič, der Haderer, Zänker D.

364656   Vadička Svazek: 4 Strana: 0533
Vadička, y, f., die Zänkerin. Čejka.

364657   Vadičov Svazek: 7 Strana: 0995
Vadičov, a, m., ves na Slov. Phľd. V. 36.

364658   Vadichna Svazek: 4 Strana: 0533
Vadichna, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. 127.

364659   Vadil Svazek: 4 Strana: 0533
Vadil, a, m. = vadič, štváč. Jg.

364660   Vadilka Svazek: 4 Strana: 0533
Vadilka, y, f. = vadička. Jg.

364661   Vadim Svazek: 4 Strana: 0533
Vadim, i, f., něm. Wadin, ves u Něm. Brodu. PL.

364662   Vadim Svazek: 7 Strana: 0995
Vadim, ě (i), f.

364663   Vadimoni-um Svazek: 4 Strana: 0533
Vadimoni-um, a, n. lat., rukojemství, Rk., základ. Er.

364664   Vadirad Svazek: 7 Strana: 0995
Vadirad, a, m., os. jm. D. ol. VI. 381.

364665   Vadislav Svazek: 4 Strana: 0533
Vadislav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127.

364666   Vadit na koho Svazek: 8 Strana: 0454
Vadit na koho = někoho kárati, někomu láti. Zábř. Brt. D. II. 409.

364667   1. Vaditi Svazek: 4 Strana: 0533
1. Vaditi, il, děn, ění a zen, ení; vadívati = různici tropiti, k nevoli ponoukati, svá- řiti, zum Zanken hetzen; se = hádati se, svářiti se, zanken, hadem, sich beissen. Jg. — koho. On vadí ty manžele. Dal., V. Vr- šovci je vadili. Dal. — koho, se s kým. Žádosť panování i děti s rodiči vadí. V. Jedny s druhými strubuje a vadí. Br. Bych tě s tvými vadil. Alx. BM. v. 84. (HP. 83. ). Prokop mě s bratrem mým vždy vadil. Arch. IV. 356. Vadil pány s rytířstvem. Let. 322. Vždy se s svým sbožím vadieše. Hr. rk. 419. On se bude s tebou v. Er. P. 203. Jako se vadil pán Ježíš s kněžími židovskými; Duše sama s sebú počne se v. Hus I. 255., II. 311. Nechať huba nevadí se s měšcem. Bayer. Kdo nemá s kým by se vadil, pojmi sobě ženu. Us. Bayer. Kdyžs pil, plať a s šenkéřkou se nevaď. Us. S pánem se nevaď. Rým. Vz Měšec. — koho, se jak (s kým). V. se na oko. Let. 203. Súdem v. sě budu s vámi. BO. Vadita sě kruto mezu sobú. LS. v. 10. Ny v hromadu vadí (= štvou). Dal. 91. Lidi v hromadu v. V., Koc. — se. Rád se hryze a vadí. V., Kom. Tu osobu je celý boží den slyšet, jak se vadí. Dch. Když se vadí a rvou páni, nastavte vlasuov nebozí poddaní. Dač. I. 250. V. sě jest zlé; V. sě jest obyčej ďáblóv. Hus. I. 383. — se s kým oč, proč. Jg. Vaditi se s kým o něco. Kom. Vadíme se o kozí srsť, ješto jí není ani s hrsť. Vadí se o kozí vlnu. Prov. Vaditi se o co, co vrabci o cizí proso. Bl. Lidé mezi sebou o to se vadili. Pal. Dj. V. 2. 392. O přednosť se v-li. BR. II. 78. b. V. se o dědiny otnie. LS. v. 9. V. se o mezu. Dal. O tu (studnici) se také vadichu. BO. V. se o první místo. Chč. 374. Aby se o to nevadili. Št. N. 46. Michal s ďáblem se vadil o tělo Mojžíšovo; Velmě má znamenati člověk, jestli to k spasení platné, oč se chce v.; Obecně o ty almužny se vadíce; Vadiece se o obroky vypisují na sě, co mohú najhoršieho. Hus 1. 249., 255., 451., II. 286. — se oč jak. V. sě slušie řádem o pravdu. Hus. 383. V. se s ně- kým oč s úsilím. — proč, jak. Pro něžto se nebezpečně vadichu. BO. Pro pravdu viery, z lásky pokorným úmyslem, k chvále boží se v. Hus I. 255. — kde. Oni se již vadí s žalobníkem, žalobník ve svém domu a oni na místě. NB. Tč. 251. Vadil se se strýci o zbožie před purkrabí. Arch. I. 164. Ale chce-li sě kto s tebú v. v súdu. Hus III. 9. Bratr s bratrem na súdě se vadí. ZN. — koho čím. Nepřestávali klatbami a kříži vaditi lidi. Bls. 26.

364668   2. Vaditi Svazek: 4 Strana: 0533
2. Vaditi, il, zení; vadívati = škoditi, překážeti, schaden, hindern, im Wege stehen; nedostávati se, fehlen. — abs. Pohnati ně- koho ze všeho, což vadí. Kn. rož. 58., 271. To nevadí. Us. Dch. — komu. Co ti vadí ? Sych. To mu nic nevadí (neškodí). Zlob. Každému něco vadí (schází). D. Nic mu nevadilo (pití jedovaté). Výb. 303. — (komu) v čem, kde. Maličkosť v tom vadí. D. V hloubce voda havířům vadila. Ml. — komu v čem. To vadí úřadování duchov- nímu. Pal. Dj. III. 3. 79. To by mi vadilo. Us. V. někomu v něčem. Nz. Musil svlékati se sebe, co mu vadilo v přijetí úlohy na sebe. Sš. Sk. 83. Co by nám vaditi mohlo na cestě spásy. Sš. IV. 14.

364669   Vaditi Svazek: 7 Strana: 0995
Vaditi. Mkl. Etym. 373. b.

364670   2. Vaditi komu Svazek: 10 Strana: 0470
2. Vaditi komu = škoditi. Baw. Ar. v. 1426.

364671   Vaditi sa Svazek: 9 Strana: 0363
Vaditi sa. Vadia sa ako cigáni; Kde sa vadia, tu čerti kutia, tu zle vravia. Slov. Zát. Př. 371b.

364672   Vadium Svazek: 7 Strana: 0995
Vadium, na Slov.: oželný peniaz. Rr. Sb.

364673   Vadivosť Svazek: 4 Strana: 0533
Vadivosť, i, f. = svárlivosť, hašteřivosť, škorpivosť, die Zanksucht. D.

364674   Vadivý Svazek: 4 Strana: 0533
Vadivý = svárlivý, hašteřivý, škorpivý, zanksüchtig, haderhaft, zänkisch, bissig. D. Strany pořekadel vz Svárlivý.

364675   Vadivý Svazek: 7 Strana: 0995
Vadivý člověk. Šf. Strž. II. 66. V. peří: velmi řídké. Takové neradno dáti do peřin. Která nevěsta takovou peřinu dostane, ta prý se stále s mužem vadí. U Bydž. Kšť.

364676   1. Vadka Svazek: 4 Strana: 0533
1. Vadka, vz Vada.

364677   2. Vadka Svazek: 4 Strana: 0533
2. Vadka = nevod, rybářská síť, funda, das Zuggarn. Ros. Dněm. vade. Mz. 361.

364678   Vádka Svazek: 4 Strana: 0533
Vádka, vz Váda.

364679   Váďka Svazek: 4 Strana: 0533
Váďka, y, f., vádzka = úvod nevěsty v kostele (druhého dne) po sobáši; a úvod šestinedělky. Na Slov. Dbš. Obyč. 23. Jde do chrámu k úvodu, na vádzku, na vádky. Dbš. Obyč. 5. Vz Vácka.

364680   Váďka Svazek: 7 Strana: 0995
Váďka. Mkl. Etym. 377. a.

364681   Vadkov Svazek: 4 Strana: 0533
Vadkov, a, m. Neudörfel, ves u Krum- lova; Wagau, ves u Netolic. PL., Tk. III. 104.

364682   Vadkovice Svazek: 4 Strana: 0533
Vadkovice, dle Budějovice, Wakowitz, ves u Žatce: Watkowitz, ves u Mirotic. PL.. Tk. III. 37.

364683   Vadle Svazek: 10 Strana: 0470
Vadle, n. = varle. Us. místy. Prk.

364684   Vadlivý Svazek: 4 Strana: 0533
Vadlivý = co má vadu, fehlerhaft, schad- haft. V. dřevo, strom. Ve Slez. Šd. — kde. To dítě je na prsa v-vé. Ib. Šd.

364685   Vádlo Svazek: 7 Strana: 0995
Vádlo, a, n., Wedel, m. Posp. V. flandrum. Pršp. 89.

364686   Vadlokubec Svazek: 4 Strana: 0533
Vadlokubec, bce. m., laëtia. Rostl. III. b. 285.

364687   Vadlosť Svazek: 4 Strana: 0533
Vadlosť, i, f., die Verwelkung. Ros.

364688   Vadlý Svazek: 4 Strana: 0533
Vadlý = zvadlý, welk, verwelkt, schlapp. Ros.

364689   Vadna Svazek: 4 Strana: 0533
Vadna, y, f., bývalý husitský zámek u Rožnavy v Gemersku na Slov. Let. Mt. S. IX. 2. 24.

364690   Vadna Svazek: 8 Strana: 0454
Vadna, y, f. = vanna. Gb. H. ml. I. 375.

364691   Vadně Svazek: 4 Strana: 0533
Vadně = nedostatečně, chybně, omylně, fehlerhaft, mangelhaft, unrecht. V. něco po- ložiti. Kom. J. 732.

364692   Vadnosť Svazek: 7 Strana: 0995
Vadnosť, i, f., Mangelhaftigkeit, Gebrech- lichkeit, Unzulänglichkeit. V. svědka. Pr. 1884. 60

364693   Vadnouti Svazek: 4 Strana: 0533
Vadnouti (zastr. vědnouti, chvadnouti), vadnu, dni, dna (dnouc), dnul a dl, utí; uva- dnouti, zvadnouti = vadu bráti, chřadnouti, kaziti se, mdlíti, welken, verwelken; toužiti, sich sehnen. — abs. Kvítí vadne. Us. Vadne květ věku. Jel. — Ž. wit, 118. 158. On vadne (= schází). Us. Bdl. Lidská sláva vadne jako tráva. Prov. Šd. Již vadne ta pěkná růže, kterou jsi zlomila. Us. Šd. Vadne, vadne až uvadne (láska). Us. — čím. Kvítí vadne horkem. V-ti milostí, V., ne- přízní, Rvač., touhou. Rk. Bláhový, kdo žalem vadne. Us. Dch. Štěstí jako kvítí pouhým dotknutím vadne. Us. Šd. Pýcha koho dme, vadne závistí. Št. Hladem a žízní život vadne. Kom. D. 68. Veškeren svět strachem vadne. Vod. Živlové hrožením ohně vadnúti budú. Hus. I. 21. — čím po kom. Po něm srdcem vadla. Kat. 1085. — proč (v čem). Mámť já jednu paní, té s věrú slúžím, pro niť v túhách vadnu. Jir. Ves. čt. 94. Pre tebä vadneme, jak tráva. Ht. Sl. ml. 264. Mé srdéčko vadne z té veliké žalosti. Er. P. 324. — kde. Vadne láska mezi náma, vadne, vadne, až uvadne. Nár. pís. Vadne kvítí ve věnečku. Er. P. 149. Všecko v těle mém chřadne a vadne celém. Kom. — kdy. Ó přírodo! zda vadneš v stáří ? Kká. Š. 66. — v čem. v ctnostech. Us. — za kým = toužiti, sich sehnen. Na Slov. Koll. Za kterým šuhajkom moje srdce vadne. Sl. ps. 41.

364694   Vadnouti Svazek: 7 Strana: 0995
Vadnouti. Mkl. Etym. 380. b. Cf. Vjad- nouti, Ev. olom. 322., 207., 289. — komu. Ňádra jí vadnou. Hrts. — kdy. Srdce v těžkých túhách vědne. Rúd. 26. a.

364695   Vadnouti Svazek: 8 Strana: 0454
Vadnouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 82.; o tvarech cf. ib. 111.

364696   Vadnouti Svazek: 9 Strana: 0363
Vadnouti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 256.

364697   Vadnouti k Svazek: 10 Strana: 0470
Vadnouti k hrobu. Hrlš. Hus. 130.

364698   Vadný Svazek: 4 Strana: 0534
Vadný = vady mající, mangelhaft, ge- brechlich, tadelhaft. V. kůň, omyl, Háj., svědek, listina. J. tr. To jemu nic vadno a škodno býti nemá. Šír. exc. V. rozdělenec, schismaticus. Lex. vet. Rozvažujíce páni cechmistrové, že jest vadný a nedostatečný k chodění. Pam. Val. Meziř. 205.

364699   Vadovatý Svazek: 7 Strana: 0995
Vadovatý = váhavý, zdlouhavý. U Míst- ka. Škd.

364700   Vadovice Svazek: 4 Strana: 0534
Vadovice, mě. v západ. Haliči. Vz S. N.

364701   Vadra Svazek: 8 Strana: 0454
Vadra m. hadra, Brt. D. II. 148.

364702   Vadrdle Svazek: 8 Strana: 0454
Vadrdle, e, n., druhé d vsuto. Dšk. Jihč. I. 16. V. = vějíř; vějířovitý nástavek klo- bouku zastiňující a chránící krk. Us.

364703   Vadrně Svazek: 10 Strana: 0470
Vadrně =jadrné. Us. místy. Mš

364704   Vaďura Svazek: 4 Strana: 0534
Vaďura, y, m., osob. jm. — V., der Zänker. Mor. Šd.

364705   Vádzať Svazek: 7 Strana: 0995
Vádzať = uváděti (šestinedělku). Cf. Vádzka. Slov. C. Le. 1. 12.

364706   Vádzka Svazek: 4 Strana: 0534
Vádzka, vz Váďka, Úvod. Bern.

364707   Vádzka Svazek: 10 Strana: 0470
Vádzka, y, f. = úvod. Žena šla na v-dku. Slov. Phľd. 1902. 387.

364708   Vaffenklejt Svazek: 10 Strana: 0470
Vaffenklejt, u, m., z něm. Baw. T. v. 1452., 1457.

364709   Vafnrok Svazek: 7 Strana: 0995
Vafnrok, u, m., z něm. Waffenrock. Hr. ruk. 291. V. (Wäfen-, Wäpenrok) = oděv s rukávy n. bez nich, delší než pancíř, po straně rozstřižený, nosený přes brnění. Zbrt. Krj. I. 150.

364710   Vagabund Svazek: 4 Strana: 0534
Vagabund, a, m., z lat. = tulák, pobuda, povalovač, der Vagabund, Land-, Herum- streicher. Rk.

364711   Vagace Svazek: 7 Strana: 0995
Vagace z lat., vz Prázdniny. V. čeledi ženské (několik dní po novém roce). Vz NZ. I. 414.

364712   Vagáč Svazek: 4 Strana: 0534
Vagáč, e, m., osob. jm. Slov. Šd.

364713   Vagal Svazek: 4 Strana: 0534
Vagal, u, m. = veliký kus (chleba). Vz Vatrál, Gaval. Na mor. Valaš. Vck.

364714   Vagal Svazek: 7 Strana: 0995
Vagal polož před: Vaganda.

364715   Vágala Svazek: 7 Strana: 0995
Vágala, y, m. = tlustý a neohrabaný. Mor. Brt.

364716   Vaganda Svazek: 4 Strana: 0534
Vaganda, y, f., z lat. = svoboda, die Freiheit. Když jsi ty, synečku, na v-dě. Us. u Fryštátu. Džl.

364717   Vagant Svazek: 9 Strana: 0363
Vagant, a, m. = toulavý žák. Wtr. Part 374. Sr. Bakchant.

364718   Vaganti Svazek: 7 Strana: 0995
Vaganti v Čech. List. fil. IV. 243.

364719   Vagantský Svazek: 10 Strana: 0470
Vagantský. V. písně (gaudeamus igitur), erotika Lir. I. 674., 634. Sr. Vagant.

364720   Vagantství Svazek: 9 Strana: 0363
Vagantství, n. = toulavost žáků. Wtr. Part. 375. Sr. Vagant.

364721   Vaggon Svazek: 4 Strana: 0534
Vaggon, vagon, vz Waggon.

364722   Vaggonový Svazek: 10 Strana: 0470
Vaggonový, vagonový. V. váha. Nár. list. 1904. 154. 11.

364723   Vagnoový Svazek: 7 Strana: 0995
Vagnoový strom. Cf. Hlb. I. 39., 183., II. 30.

364724   Vagon Svazek: 7 Strana: 0995
Vagon. Výroba v-nů v Čechách. Vz Ott. VI. 161.

364725   Vagonka Svazek: 4 Strana: 0534
Vagonka, y, f. = továrna na vagony, die Waggonfabrik. Us.

364726   Vagonový strom Svazek: 4 Strana: 0534
Vagonový strom, protea grandiflora.

364727   Vagoun Svazek: 10 Strana: 0470
Vagoun, u, m. = vaggon. Dšk. Km. 17.

364728   Vágov Svazek: 10 Strana: 0470
Vágov, a, m. = junec, kráva. Slov. Phrd. 1902. 386.

364729   Vagram Svazek: 4 Strana: 0534
Vagram, a, m., Deutsch-Wagram, slov. Ogrun, ves v Dolních Rakousích. Vz S. N.

364730   Vagro Svazek: 8 Strana: 0454
Vagro, a, n., zámek v Trenčín. Phľd. XII. 74., 554.

364731   Vagrové Svazek: 7 Strana: 0995
Vagrové = nejzápadnější odvětví Bo- driců. Šf. Str. II. 609.

364732   Váh Svazek: 4 Strana: 0534
Váh, a, m., řeka v Uhřích, Wag, Vagus. Při Váhu n. při Váze. Bern.

364733   Váh Svazek: 7 Strana: 0995
Váh — vrah. Pořek. Rr.

364734   Váh Svazek: 8 Strana: 0454
Váh, a, m., území, obec a řeka v Trenčín. Phľd. XII. 554. Mať bratra za Vahom (hovorí sa o tupom noži). Phľd. 1894. 550.

364735   Váh Svazek: 9 Strana: 0363
Váh — vrah (často se rozvodňuje). Zát. Př. 273b.

364736   Váha Svazek: 4 Strana: 0534
Váha, y, f., váhy, pl. (instr. vahou, vz á, Brána; v přenes. smyslu: váhou) = ná- stroj k určení váhy těl, die Wage. S. N. Obyčejná váha (vážky, na Ostrav. vožky, Tč. ) skládá se z hřídele (vahadla), v jehož pro- středku kolmo strmí jazýček či výražek, pak z ručky čili klejchu (kříčky), který vnitř jest otevřený, dole mající osu, okolo kteréž hřídel se houpati může, konečně ze dvou misek na řetízcích n. šňůrkách od konců hřídele visících, z nichž jedna závaží, druhá věc, která vážiti se má, nese. Sedl. F. 52. Jazýček z hřídele vychází a skrze klejch se klátí. Kom. Váha bez misek (přez- men) má 2 nestejná ramena; při vážení věší se na kratší rameno zboží a na delší běhoun (závaží), až v jistém místě běhoun se zbožím v rovnováze stojí; tam jest tíže číslicemi naznačena. Pt. Váhy desetinné (decimalní) a setinné (centimalní, vz Prm. III. č. 10. ), kde závaží jednoliberní s bře- menem desítiliberním, stoliberním v rovno- váze stojí. Pt. 125. Vz o nich více v KP. II. 35., 34. V. kupecká, řeznická, senná; zlaté vážky. Us. V. pérové, rovnovážné. Wld. V. na olovo. D. V. (váhy, vážky) římská (přezmen), mýtná, Strassenmauth-, s mostem (n. můstková, Strassburger od. tragbare Brückenw., vz KP. II. 22., 34. ), švédská (lodní), elektrická, magnetická (Coulombova), Hydrostatická (vz KP. II. 38. ), atomická (vz Šfk. 733., Bř. N. 81. ), objemová (Bř. N. 81. ), laťová (v horn., Bc), odchylná, Dreh-, prostá, obyčejná, hřivenná, obecná, vzdušná (vzdu- choměr), s ukazovadlem, Nz., lékárnická, Us.; rychlá (citlivá), když jazýček při nej- menší rozdílnosti tíže vyráží, Vys.; v. na papír, zphruhová (Rotationsw. ), na psaní, městská, obecní, ruční, Hand-, dobytčí (na dobytek, Vieh-), na cukr, visutá, hängende W., misková, Teller-, Šp., metrická, cejcho- vaná, obchodní, železná, mosazná, dřevěná, kostěná, stabilní, přenosná, Wh., nivellační, Nivellir-, vodní, Mohrova, Robervalova, Zen- grova tangentialní, Ck., z pružných per (vz Prm. III. č. 12. ), Mariottova, ukazovací (ib. č. 7. ), stojatá či anglická (Prm. III. č. 5. ), fysikalní, analytické (vz Prm. III. č. 3. ), dánské, vozová, Brücken-, obilní, Dch., ražní, Kh.; váhy chemické (vz KP. II. 35. ), min- covné, poštovné (vz KP. II. 38., 34. ), ta- bulní n. balanční (vz KP. II. 34. ), oblouč- kové či listovní. S. N. Klejch n. kříčka u vah. Nz. O vahách vz KP. I. 99., o vahách řeckých a římských vz Vlšk. 309., 310. V, městská v Praze za starší doby. Vz Tk. II. 351. Něco na váhu bráti, vzíti, dáti, klásti = vážiti. Us. Užitek z obecné váhy. Šp. Kříž na váhu. Šp. V. se nachyluje, schlägt vor; továrna na váhy, plat od váhy, lidé od váhy. Dch. Na váze vážiti. BO., Šd. Měří oheň na váze (= koná marnou práci). Prov. Bdl. Kouří se mu z váhy; Polámaly se mu váhy. Vz Prodělání. Č. Vz Jazýček, Jeřáb. — Přenes. Na váhu vzíti (mysliti, rozjímati). V. Mínění to získalo si váhu. Pal. III. 1. 88. Sotva stojí na váhách; kolébá se jak na vahách. Pís. mor. Z váhy něco pustiti, (mimo se pustiti, nedbati toho). Šm. Jest mezi nimi váha, es schwankt zwischen bei- den; těžko na váhu padati; Věc je zase na váhách (kolísá). Dch. Nebral to s pravdou na přísnou váhu. U Žamb. Dbv. Béře všecko na váhu (uvažuje). Sych. Na váhách býti, státi (pochybným býti). V nejistotě a jako na vahách zavěšený. V. Ta nemoc jest na váhách. Ja. Neberu, co říkám, na váhu. Šml. Dokud na jednostejné váze osedí. Žer. Řeč na váze měř, málo komu věř. Prov. Šd. Bližního nesmíš na svou váhu klásti. Ze Shakesp. Tč. Kristus to volil, aby naše skutky všecky v počet a na váhu položil. Hus II. 389. Když se Vladislav ohlížel po nejvýhodnějším prostředku, padlo na váhu zajisté také naléhání papeže. Ddk. III. 289.
Vz Vážka. — V. = dům n. místo, kde se
veřejně co váží, das Wagehaus, das Wagamt.
V Praze byla veřejná v., za jejíž použití
vybíral se poplatek. Ddk. IV. 146. — V. =
závaží, das Gewicht. Vz Závaží. Nebudeš
mieti v pytlíku rozličných vah, menšie a
věččie, aniž bude v domu tvém miera věččie
i menčie. Hus II. 273. Váhy olověné. Orb.
p. O mírách a váhách. Kom. Váhy jsou:
centnéř, libra, lot, kventlík, škrupl. Kom.
J. 765. Za jednici váhy béře se u nás ví-
deňská libra, dle metrické soustavy gramm
(gram): 10 grammů = dekagramm, 100 gr. =
hektogr., 1000 gr. = kilogramm = 1 metr.
libra; 1/10 gr. = decigr., 1/100 gr. = centigr.,
1/1000 grammů = miligr.; 1 libra vídeňská =
0. 5600164 kilogrammům a 1 kilogr. = 1·785
vídeňské libry. Celní libra — 500 grammů
= '/2 kilogrammu. S. N. Váha těžká, lehká,
pravá, spravedlivá, nespravedlivá, celní.
Us. Vys., Šp. Něco na lehkou váhu bráti.
Sych. Na těžkou, na lehkou váhu pro-
dávati. Us. Na malou váhu prodávati, na
větší přijímati. Er. Váhu vyrovnati. Šp.
Jednička váhy. Nz. Dáti komu dobrou váhu.
Ml. Kdyby chléb váhy nedržel. Er. V. lehká
i. e. ne tak těžká jako jiná téhož druhu,
ku př. krámská váha slove lehká v., protože
libra její o několik lotů méně váží nežli
řeznická. Jinak lehká v. = méně obnášející
nežli by měla. Ten kupec má lehkou v. =
malé libry, malé loty atd. Jg. — V. železa
= 20, jinde 44, 120, ano i 156 liber. Us. V.
stříbra = 2 hřivny. L. V. na zlato a stříbro
byla hřivna. Ddk. IV. 146. Dvú set zl. uher-
ských na zlaté i na váze dobrých. 1470. — V. = tíž, velikosť tlaku nějakého těla způ- sobeného účinkem tíže ve směru jejím. S. N. Die Schwere, das Gewicht. Vz Tíže. Váha hrubá, z hruba (Bruttogew., i s nádobou nebo obálkou), čistá (Nettogew., v. zboží bez obálky), J. fr., prostá, poměrná n. vztažitá, protivná (Gegengewicht, n. ) Nz. Vz KP. II. 38. V. poměrná (relativ) = poměr hutnosti některého tělesa k hutnosti vody destillo- vané; v. prostá (absolut) = tělesu určité velikosti přináležející. Vys. V. athmosféry, těles, vzduchu, země. Vz KP. II. 53., 33., 89., 31. Těžké váhy = těžký; To ve své stálosti a váze trvati nemůže; Tam každá věc ve své míře a váze zůstává. V. U ve- liké váze stříbro přinášeli. Háj. Rád bych to na rovnou váhu dal; V jednostejné váze vždy trváme. Sych. V. za živa, za sucha; jednička váhy (die Gewichtseinheit), Nz., rozdíl, vyšetření, velikosť váhy; schodek na váze. Šp. Útraty dle váhy. Nz. V. trpěná (při starších mincích, když se jim do plné váhy tolik nedostává, že ještě za berné mince platí, das Passirgewicht). Skř. V. se srážkou, das Taragewicht; srážka váhy, der Gewichts- abzug, rozbor váhy, die Gewichtsanalyse. Šp. Měrná v. hmot pevných a kapalných. Vz Prm. III. č. 13. Stejnou váhu míti, gleich schwer sein. Dch. Pečivo na váze přibývá šp. m.: pečivu váhy přibývá. Ht. Obr. 18. Žádosti váhu dáti. J. tr. Povolující s či- nícím na jedné jsou váze. Č. — Nad váhu = vývažek, das Uibergewicht. V. Vzíti váhu = pochop. Us. — V. v tělocviku: vismo, na-
vlečmo, ležmo, pokos, měna váhy, toč z váhy
do váhy. Tš. Cf. KP. I. 454., 468., 474., 489.,
496., 509. — Váhy u vozu (vahadla, Kšá. ),
die Wage, Zug-, Sprengwage, skládají se ze
jha (bidla) a misek, které na jhu visí. Šp.
Váhy vozové složeny jsou z berce, cuchet a
praslíků (přeslíků). Na Slov. Váhy u pluhu
skládají se z vaziště a rozporek, kroužky do
hromady svázaných. Jg. Polámaly se mu
váhy (stroje = prohospodařil). Prov. — V.
studničná, der Brunnenschwengel. Ze studnic
vahou a okovem váži vodu. Kom. J. 583. — V. = nástroj, kterým se čep táhne při veliké vodě v rybnících. Us. — V. = vážnosť, důleži- tosť, cena, šetrnosť, das Gewicht, Ansehen, der Kredit, die Bedeutung, Achtung. Ta smlouva ve své váze zůstala. V. To u mne nemá žádné váhy. Us. On (jeho jméno) má u něho velikou váhu (mnoho váží). Nz. Námitka tvá jest věc malé váhy. Ml. Na něco velikou váhu klásti; Na čem nezáleží, to bez váhy jest; Tyto pohnutky jsou bez váhy; Úřední v.; Veliké váhy jest věc, že... Us. Dch. Dal si nejdříve svou váhu a potom vykra- čoval. Sá. (v Osv. 1873. 39. ). Pravá váha účet dobrý vydává, nepravá pak špatný do- stává. Slez. Tč. Židé na zevnějšku převelkou váhu kladli; Korinťané nadměrnou váhu na výmluvnosť a moudrosť onu kladli; Stejnou s ostatními apoštoly váhu sobě připisuje; A ovšem tedy (Jakob) apoštolem byl stejnou jako Petr váhou; Leč tím nepřístojná v. se klade na důvěru Pavlovu; Různočtení ta sobě váhu drží; Pán takové již váhy byl u lidu požíval, že...; V. celá spoléhá dle vý- kladu toho na verši 17. o dověčné jistou měrou platnosti starého zákona. Sš. J. 71., I. 165., II. 14., 15., 145., L. 103., 122., 161. Zpráva, že císař s Jaroslavem učinil spolek, stížila asi váhu vyjednávání; Tato stránka panování jeho má beze vší pochybnosti více váhy do sebe než prvější; Kde a kdy poznal Břetislav této manželky své, nemá ovšem nižádné váhy; Bez politické váhy nebyl ovšem tento sňatek; Ty diplomy mají v hi- storii Cech i Moravy velikou váhu; Pro nás jest to ustanovení s váhou, že...; Rada jeho měla u knížete zajisté velikou váhu. Ddk. II. 84., 88., 110., 117., 310., 456., III. 96. (Tč. ). — V. = povaha, míra, die Art, Beschaffenheit. S váhou, svou váhou = ne- spěšně, váhavě. V. On kráčí svou váhou, on nejde než svou váhou. Us. Nech štěstí jíti svou váhou. Prov. Ros., Č. M. 153. Osel svou váhou jde. Pref. Že by to pánu Bohu poručiti a při své váze zůstaviti musili. Skl. I. 157. V. hlasky. Dch. Jestli od samého Pavla na víru obrácen byl, o své váze ostati povinno; Čehož, důkazů toho nemajíce, při své váze necháváme. Sš. L. 1., II. 7. Váha k ustanovení daně, die Steuerwage. Šp. Kdyby to stálo pořád na jedné váze (im Gleichgewicht). U Dobrušky. Vk. Nechati něčeho při své váze, auf sich beruhen lassen. Šf. Rozpr. 35. Zachovala se řeč česká větším dílem v té váze, ve které byla v době pře- dešlé. Šb. Lit. I. 45. Dělá všecko svou váhou (nepřetrhá se prací). V Kunvald. Msk. Us. u Dobrušky. Vk. Jenž činíš větróm mieru neb váhu t. každému protivenstvie cíl a mieru si položil. Hus III. 50. Všecko jde svou váhou. Us. Šd. Svou váhou pracovati, mluviti. Us. Při své váze koho zůstaviti. Koc. V jídle, v pití měj vždy váhy. Lom. Váhy nepřeskakuj (v ničem se nepřebírej). Neskákej přes váhu. Mus. V tej váze = v té míře. Kat. 703. V. smyslná, míra n. stav, v kterém člověk užívá svých smyslů. Kat. 857. — Váhy = jedno z 12 souhvězdí ve Zvířetníku. V. Vz S. N. — Váhy = šídla, libellulae, hmyz síťokřídlý. Vz Schd. II. 520., Šídlo. — U Váhy v Praze. Vz Tk. II. 403. — V., y, m., osob. jm. Žer. Záp. I. 29., 32., 37.

364737   Váha Svazek: 7 Strana: 0995
Váha. Mkl. Etym. 374. a., Tk. VIII. 409., 410. V, Wage. Schd. I. 26. V. lučebnické, Stč., Mohrovy, ZČ. I. 82., třídicí, ZČ. I. 92., stolní, desítkové, stotinové. Kod. — Přenes. K něčí prosbě váhu strojiti (počíti uvažovati). Ezp. 1195. — V. = tíž. Ztráta váhy ve vzduchu. Vz MS. 86. V. specifická. ZČ. I 83. Oceňování váhy dobytka. Vz KP. VI. 454. nn. — V. = k nošení vodních vě- der s dvěma háky. Us. Rgl. — V. = i*vä, mina, hřivna. Dal jim deset vah. Ev. olom. 328. — V. = povaha, míra. Dělá dycky svúm vahúm (stejně dle svých sil). U St. Jič. Vhl. Na panskéj sa žádný nepotrhá, tam děłajú všeci váhú (= po vůli, pomalu). Brt. D. — Já jsem svůj váha = Pepík (praž- ský). Us. v Praze. — Váhy u vozu. Cf. Brdce, Brdíčko (dod.).

364738   Váha Svazek: 8 Strana: 0454
Váha, z sthněm. wagâ. Gb. H. ml. I. 431. Hughesova indukční v. slouží k ustanovení polohy střely v těle. Vz KP. VIII. 374. V. tě- lesa. Cf. Am. Orb. 23.

364739   Váha Svazek: 9 Strana: 0363
Váha = znamení nebeské. Co za ní činiti a čeho se varovati. Vz Rozb. II. 192. Na- rozený na vahách bývá váhavý. Sá. Kant. 35. — Váhy v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 648., Ott. XVII. 418. — V. Těžká v. = pepík, fláma. Kukla 164.

364740   Váha Svazek: 10 Strana: 0470
Váha u studny. Její části: jeřábek s vi- dlemi n. okem a ruka či vahadlo s vo- kovem na straně ke studni a s vidlem na straně protivné, kterým chodí vokov (váží se). Čes. 1. XV. 44. — V. = souhvězdí. Kdo se narodí na váze, bude váhavý. Mtc. 1. 1897. Obrz. 81. — V. ohně = velikost ohně; v. obracující, síla či mohutnosť proměňující a tyngační, oproti váze obratitelné, síle či mohutnosti, která se staví působení tinktury v umenšeném těle na odpor. Zach. Test. 151. — V. = povaha přirození. Pták pěje každý v své váze. Baw. J. v. 1305. — V. Lev k jiej prosbě váhu strojí (uvažuje). Baw. E. v. 1195.

364741   Vahač Svazek: 4 Strana: 0536
Vahač, e, m. = loudač, piplač, der Tändler. D.

364742   Vahadlo Svazek: 4 Strana: 0536
Vahadlo, a, n., das Pendul, Balancier, der Wagebalken. V. u vah, u parního stroje. Vz KP. II. 36., 37., 350. V. časoměru, Chro- nometerunruhe; v. s vřeténkem, Spindel mit Unruhe. Šp. Vz Váha.

364743   Vahadlo Svazek: 8 Strana: 0454
Vahadlo, a, n. Parostroj s v-dlem. Vz násl. Vahadlový.

364744   Vahadlový Svazek: 7 Strana: 0996
Vahadlový stroj. Osv. 1885. 924., Stč. Zem. 378., Zpr. arch. Cf. Vahadlo.

364745   Vahadlový Svazek: 8 Strana: 0454
Vahadlový. V. parní stroj, parostroj s va- hadlem, Balancier(dampf)maschine. Sterz. I. 382.

364746   Váhal Svazek: 7 Strana: 0996
Váhal, a, m. = váhavec. Dch.

364747   Vahal-is Svazek: 4 Strana: 0536
Vahal-is, a, m., řeka Waal, západní ra- meno Rýna na konci běhu jeho.

364748   Váhala Svazek: 4 Strana: 0536
Váhala, y, m. = zdlouhavě chodící neb pracující, ein langsamer Mensch. Na Mor. Tč. — V., osob. jm. Šd. Vz S. N.

364749   Váhalík Svazek: 4 Strana: 0536
Váhalík, a, m., osob. jm. Šd.

364750   Vahalík Svazek: 7 Strana: 0996
Vahalík Frt., zaslal do tohoto slovníku slova a frase z okolí Star. Jičína na Mor. Skratek jeho jména : Vhl.

364751   Vahalík Svazek: 10 Strana: 0470
Vahalík Fr., spis. Sr. Zvon III. 28.

364752   Vahan Svazek: 4 Strana: 0536
Vahan, u, m., vahanec, nce, vahánek, nku, vaháneček, čku, m., na Slov. = mísa u váhy, die Wagschale. — V. = ošitka, okřín, die Backschüssel. Koll., Dbš. Obyč. 62., Němc. — V., vahánek, nku, m. = ve- liká z topolového dřeva vydlabaná (vy- braná) mísa, v níž se buď seká zelí na zel- níky (vdolky zelím nacpané) nebo se za- dělává těsto na vdolky a koláče. Na mor. Valaš. Vck.

364753   Vahaň Svazek: 7 Strana: 0996
Vahaň. Mkl. Etym. 374. a. Cf. Havan. — V. = ošitka. Vyškrabuje v-ny (chrápe). Slov. Mt. S. I. 98.

364754   Vahan Svazek: 9 Strana: 0363
Vahan. O pův. sr. Zub. 414. V. = ošitka. Má oči ??? v-ny. Zát. Př. 65a. — V. = troj- nohá stolička ševcovská, verpánek. Sbor. slov. III. 32.

364755   Vahan Svazek: 10 Strana: 0675
Vahan, u, vahánek, nku, m. zz kulaté necky s dvěma uchy, v nichž se zadělává na koláče. Brt. Sl.

364756   Vahana Svazek: 4 Strana: 0536
Vahana, y, f. = váha, znamení nebeské, die Wage (ein Gestirn). Vz Váha (ku konci). Ms.

364757   Vahana Svazek: 8 Strana: 0454
Vahana. 1440. List. fil. 1893. 391., Mus. fil. 1896. 261. (znamení ve zvířetníku).

364758   Vahančok Svazek: 4 Strana: 0536
Vahančok, u, m. = okřín, ošitka. Na Slov. Němc. 111. 319. Cf. Vahan.

364759   Vahanec Svazek: 4 Strana: 0536
Vahanec, nce, m. = vahan. Bern.

364760   Vahaneč Svazek: 4 Strana: 0536
Vahaneč, nče, m., Bohentsch, ves u Bo- chova, PL.

364761   Vahánek Svazek: 4 Strana: 0536
Vahánek, nku, m. = vahan. Na Slov. Bern.

364762   Váhání Svazek: 4 Strana: 0536
Váhání, n. = pohybování sem tam, das Hin- und Herbewegen, Schaukeln. — V., das Zaudern, Zögern, die Zögerung. Konečně po dlouhém v. pomohl mu z nouze. Ddk. IV. 37. Bez v. (něco učiniti). V.

364763   Vahanský Svazek: 4 Strana: 0536
Vahanský, ého, m., osob. jm. Žer. Záp. I. 40., 41.

364764   Váhař Svazek: 7 Strana: 0996
Váhař, e, m. = zámečník, který dělá váhy. Us.

364765   Vahatel Svazek: 4 Strana: 0536
Vahatel, e, m., der Zauderer. Tatr. II. 28.

364766   Váhati Svazek: 4 Strana: 0536
Váhati = sem tam hýbati, kolébati, vi- klati, hin und herbewegen, wägen; v., v. se sem tam se hýbati, kolébati, wanken, schwanken, schwellen, sich hin und her be- wegen, zittern; hýbati se na mysli, v po- chybnosti býti, wanken, unentschlossen sein, zaudern, zögern. — abs. Dlouho váhalo ví- tězství. Sych. — v čem. Neváhati v snaž- nosti. Troj. Protož sem tak dlúho ve své slepotě váhala. Hus III. 79. — Gníd., Ben. — s inft. Váháte skutkem dokázati, že nás rádi máte. Sych. Váhali odejíti. Troj. Ne- váháme předložiti toho spisu. T. Neváháme označiti tyto předpisy za závazné; Václav ještě váhal pustiti se do boje. Ddk. IV. 281., V. 153. Proč váhají se vrátiti vozové jeho ? BO. — kde. Oči jeho váhají na víně (mo- rantur). Jako u posteli veš den váhati bude; Toho času jehož u dveří králových váháše (morabatur). BO. — s čím. Proč s touto prací váháš? Us. Dch. — čím. Váhal svým spasením. Št. — jak dlouho. Sedm mě- siecóv váhal Joab. Bj. — se = kolísati, schwanken. Váhali se Moravané a Čechové, ku kterému obřadu přidati se mají. Šf.

364767   Váhati Svazek: 7 Strana: 0996
Váhati. Cf. Mkl. Etym. 374.a. Neváhám se tedy položili za pravdě podobné. Šf. Strž. II. 586. (I. 518.).

364768   Váhati Svazek: 9 Strana: 0363
Váhati = vážiti, wägen; vážiť, wiegen. Sbor. slov. II. 56.

364769   Váhati se Svazek: 10 Strana: 0470
Váhati se = kolísati. Váhal se porušiti posavadní zvyklosť. Tk. XII. 62.

364770   Váhatý Svazek: 4 Strana: 0536
Váhatý = váhající se, schwankend. V. krok. L. Vz Vrtivý.

364771   Váhavě Svazek: 4 Strana: 0536
Váhavě = s váháním, zaudernd, langsam, lass. V. jíti, V., kráčeti, Reš., sobě počínati. Kom. L.

364772   Váhavec Svazek: 4 Strana: 0536
Váhavec, vce, m., der Zögerer. Šm.

364773   Váhavec Svazek: 7 Strana: 0996
Váhavec, bradycellus, brouk. Kk. Br. 48.

364774   Váhavec Svazek: 8 Strana: 0454
Váhavec, vce, m., bradycellus, brouk. V. diviznový, b. verbasci, hnědý, harpalinus, světloštítý, collaris, malý, similis, podobný, distinctus. Vz Klim. 65.

364775   Váhavěti Svazek: 4 Strana: 0536
Váhavěti, ěl, ění, langsam weiden. Hlas I. 259.

364776   Váhavka Svazek: 4 Strana: 0536
Váhavka, y, f., enchelys, prvok. Krok II. 521.

364777   Váhavosť Svazek: 4 Strana: 0536
Váhavosť, i, f. = nejapnosť, zpozdilosť, lik- navosť, die Langsamkeit, Säumigkeit, Saum- seligkeit. V. Nebezpečenství ve v-sti, peri- culum in mora. V. k dobrému. Za v-stí kráčí žebrota hlemejždím krokem; Rozvaha je tížná služka tupé v-sti. Shakes. Tč. V-sti nechati, V., se oddati. Kom. J. 887.

364778   Váhavý Svazek: 4 Strana: 0536
Váhavý = nejapný, nespěsný, zpozdilý, meškavý, zdlouhavý, langsam, zauderhaft, lass, saumselig, schwerfällig. V. V. dělník, chůze. Sych. Pořekadlo v-vých a neobratných loudalů: Co nemůže běžeť, to necháme ležeť. Dch. Váhavější pokroky v příčině rozvedení manželů. Ddk. V. 17. Důvěrná čáka není váhavá: na rychlích křídlech ona konce hledá a krále v bohy, nižší v krále zvedá. Shakes. Tč. — kde. Na té cestě v-vi byli. BR. II. 254. — v čem: v chodu, Lom., v řeči, v práci. — k čemu: k pomstě. Měst. bož.

364779   Váhdrž Svazek: 4 Strana: 0536
Váhdrž, e, m., libripens, závaží. Aqu.

364780   Vahlovice Svazek: 4 Strana: 0536
Vahlovice, dle Budějovice, Wahlowitz, ves u Blatné. PL.

364781   Vahnal Svazek: 7 Strana: 0996
Vahnal, a, m. = pitomec. Laš. Brt. D. 283.

364782   Vahoměr Svazek: 4 Strana: 0536
Vahoměr, u, m. = míra k měření kulí u dělostřelců, das Kaliber. L.

364783   Vahoměrství Svazek: 4 Strana: 0536
Vahoměrství, n. = nauka o tělech pev- ných v rovné váze postavených, die Statik. Sedl. F. 19.

364784   Vahoměřiti Svazek: 4 Strana: 0536
Vahoměřiti, il, en, ení = průměr kulí měřiti a tím způsobem váhu či tíži jejich poznati, kalibriren. L.

364785   Vahorovně Svazek: 4 Strana: 0536
Vahorovně, horizontal, wagerecht. Oči lidské stojí ku předu a v. Ztk., Sych.

364786   Vahorovnosť Svazek: 4 Strana: 0536
Vahorovnosť, i, f., das Gleichgewicht. Sedl. F.

364787   Vahorovný Svazek: 4 Strana: 0536
Vahorovný, horizontal, wagerecht. V. žebřík. Km.

364788   Vahosťroj Svazek: 4 Strana: 0536
Vahosťroj, e, m., die Wägmaschine. Dch.

364789   Vahotvárný Svazek: 4 Strana: 0536
Vahotvárný = tvárnosť (podobu) váhy mající. V. páka. Sedl. F. 41.

364790   Váhovec Svazek: 8 Strana: 0454
Váhovec, vce, m., vz Svorník (3. dod.).

364791   Váhovisko Svazek: 8 Strana: 0454
Váhovisko, a, vážiště, n. = čásť vozu, na níž visí váhy. Brt. D. II. 445. Cf. Svorník (3. dod.).

364792   Váhovitosť Svazek: 4 Strana: 0536
Váhovitosť, i, f., das Uibergewicht. Šp.

364793   Váhovitý Svazek: 4 Strana: 0536
Váhovitý, das Uibergewicht nehmend. Kámen na jedné straně těžší je v-tý. Prm. IV. 188.

364794   Váhovna Svazek: 4 Strana: 0536
Váhovna, y, f., das Wagehaus. Rk.

364795   Váhovna Svazek: 10 Strana: 0470
Váhovna, y, f. = místnosť, kde se váží. Nár. list. 1898. č. 12. odp. Sr. Byli jsme na váze.

364796   Váhovník Svazek: 10 Strana: 0470
Váhovník, u, m. = hřeb na vozní váhy. Pelhřim. List. fil. 1902. 253.

364797   Váhový Svazek: 4 Strana: 0536
Váhový = od váhy, Wage-. V. hřídel, Jg., příze (která na váhu se prodává), můstek, die Wagbrücke, řetízek, die Wagenkette, míska. Vz Váha. Šp.

364798   1. Vach Svazek: 4 Strana: 0537
1. Vach, citosl., ei, lass sehen. Když jest na kříži pněl, řekli sú: Vach, jenž rušíš chrám boží a třetí deň jej ustavuješ; spas se, jsi-li syn božie, sstup s kříže! Hus I. 236. Vach! jenž zkaziješ chrám, spasiž sám sě. M.

364799   2. Vach Svazek: 4 Strana: 0537
2. Vach, a, Vácha, y, m. = Václav. Prk. Př. 21., Gb. Hl. 123., Bž. 233. — Vach, os. jm. Žer. Záp. I. 143.

364800   1. Vach Svazek: 7 Strana: 0996
1. Vach! Drk. 166. b.

364801   3. Vach Svazek: 7 Strana: 0996
3. Vach, u, m. = prudkosť, rychlosť. Cf. Váchati. Slov. Hdž Čít. XIV.

364802   Vach Svazek: 7 Strana: 1396
Vach, piscium clausura 1339. Reg. IV. 289.

364803   Vach Svazek: 8 Strana: 0454
Vach, a, m., vz předcház. Václav.

364804   1. Vach Svazek: 10 Strana: 0470
1. Vach ty, jenž jiné kážeš, sám sebe nekážeš. Chč. S. II. 186b.

364805   1. Vácha Svazek: 4 Strana: 0537
1. Vácha, zastr. = vášeň. Jir.

364806   2. Vácha Svazek: 4 Strana: 0537
2. Vácha, y, m., osob. jm. Pal. NB. Tč. 245. — V. = Václav. Prk.

364807   Vacha Svazek: 8 Strana: 0454
Vacha a Vácha, y, m., vz předcliáz. Vá- clav.

364808   1. Vácha Svazek: 9 Strana: 0363
1. Vácha, y, f. = vášeň. Hlúpé hovado svú váchú pije a jie a svój běh činí. XV. století. Mus. br. 270.

364809   Vacha Svazek: 10 Strana: 0470
Vacha. Šalena vacha, hereog = vše- obecná prohlídka dědiny jednou v roce. Slez. Vyhl. II. 315.

364810   Vacháč Svazek: 4 Strana: 0537
Vacháč, e, m.. osob. jm. Arch. I. 355.

364811   Vachaja, m Svazek: 4 Strana: 0537
Vachaja, m., dle Bača, os. jm. Na Slov. Šd.

364812   Vachal Svazek: 8 Strana: 0454
Vachal a Váchal, a, m., vz předcház. Vá- clav.

364813   Vachalovský mlýn Svazek: 4 Strana: 0537
Vachalovský mlýn, Wachalmühle, v Kout- sku.

364814   Vachanice Svazek: 4 Strana: 0537
Vachanice, e, f., das Gewäsche. Dch.

364815   Vachanský Svazek: 4 Strana: 0537
Vachanský, samota u Zalužan.

364816   Vachat Svazek: 7 Strana: 0996
Vachat, a, m. = Václav. Wtr. Obr. 92.

364817   Vachata Svazek: 8 Strana: 0454
Vachata, y, m., vz předcház. Václav.

364818   Váchati Svazek: 7 Strana: 0996
Váchati = prudkým robením unaviti Slov. Hdž. Čít. XIV. Cf. předcház.

364819   Vachavý Svazek: 4 Strana: 0537
Vachavý, müde machend. Rk.

364820   Vachek Svazek: 4 Strana: 0537
Vachek, chka, m., osob. jm.

364821   Vachek Svazek: 7 Strana: 0996
Vachek = Václav (dod.).

364822   Vachek Svazek: 8 Strana: 0454
Vachek, chka, m., vz předcház. Václav.

364823   Vachek Svazek: 10 Strana: 0470
Vachek Miloš, žurn. f 26/8. 1904. maje 44 let. Sr. Nár. list. 1904. 236.

364824   Vachen Svazek: 7 Strana: 0996
Vachen, a, m. = Václav (dod.).

364825   Vachen Svazek: 8 Strana: 0454
Vachen, a, m., vz předcház. Václav.

364826   Vacheta, vachetka Svazek: 4 Strana: 0537
Vacheta, vachetka, y, m., die Vachette. V. koňská, Ross-, lakovaná, rozpoltěná. Ko- želužna na v-ty. Šp.

364827   Vachetková Svazek: 7 Strana: 0996
Vachetková Rozinka = přihlouplá žen- ská. Mor. Brt.

364828   Vachotov Svazek: 7 Strana: 0996
Vachotov = les ve Zvoleně na Slov. BZv. 24.

364829   Vachovati Svazek: 4 Strana: 0537
Vachovati = bíliti, tünchen, mit Mörtel anwerfen. Na Slov. Ssk.

364830   Vachovati Svazek: 10 Strana: 0470
Vachovati, z něm. wachen. V-val na polu (poli) mandle (hlídal). Slez. Vlasť. I. 48.

364831   Váchovic mlýn Svazek: 4 Strana: 0537
Váchovic mlýn, Wachowitz, mlýn u Příbrami.

364832   Vachovka Svazek: 4 Strana: 0537
Vachovka, y, f., der Anwurf, das Tün- chen. Na Slov. Ssk.

364833   Vachta Svazek: 4 Strana: 0537
Vachta, y, f. (rus. ), menyanthes, der Bitter- klee, rostlina. V. trojlistá (trojlistník, tří- listník, jetel vodní, trojice vodní), hřebe- natá. Kk. 176., Rstp. 1032., Čl. Kv. 222., FB. 52., Slb. 375.

364834   Vachta Svazek: 8 Strana: 0454
Vachta, y, f., vz Trojan (3. dod.).

364835   Vachta Svazek: 9 Strana: 0363
Vachta, ?, f., menyanthes, rostl. Vz Ott. XVII. 113.

364836   Vachtař Svazek: 10 Strana: 0470
Vachtař, e, m. Půlnoční v. = hlídač dědiny. Slez. Vyhl. II. 315.

364837   Vachtovitý Svazek: 9 Strana: 0363
Vachtovitý. V. rostliny, menyantheae. Vz Ott. XVII. 113.

364838   Vachtovitý. V Svazek: 4 Strana: 0537
Vachtovitý. V. rostliny, menyantheae: třílistník, plavín. Slb. 375.

364839   Vachtový Svazek: 7 Strana: 0996
Vachtový. V. koření. KP. VI. 376.

364840   Vachuda Svazek: 8 Strana: 0454
Vachuda, y, m., vz předcház. Václav.

364841   Vachulka Svazek: 4 Strana: 0537
Vachulka, y, m., osob. jm.

364842   Vachulovské Svazek: 7 Strana: 0996
Vachulovské jablko (podlouhlé, sladké). Mor. Brt.

364843   Vachuška Svazek: 8 Strana: 0454
Vachuška, y, m., vz předcház. Václav.

364844   Vachut Svazek: 4 Strana: 0537
Vachut, a, rn., osob. jm. Pal.

364845   Vachuta Svazek: 7 Strana: 0996
Vachuta, y, m. = Václav. Vz toto (dod.).

364846   Vachuta Svazek: 8 Strana: 0454
Vachuta, y, m., vz předcház. Václav.

364847   Vachutka Svazek: 4 Strana: 0537
Vachutka, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

364848   Vachův mlýn Svazek: 4 Strana: 0537
Vachův mlýn, Wachamühle, mlýn u Pra- chatic.

364849   Váchy Svazek: 4 Strana: 0537
Váchy, hlas krkavčí. Vz Ráchy.

364850   Vaikl Svazek: 4 Strana: 0537
Vaikl, a, m., os. jm. Tk. II. 96., V. 49.

364851   Vaillantka Svazek: 4 Strana: 0537
Vaillantka, y. f., vaillantia, rostl. Slb. 487.

364852   Vaiskaufr Svazek: 9 Strana: 0363
Vaiskaufr. V Jičíně říkali: rybničkář. Sá. V. 217.

364853   Vaisovná Svazek: 4 Strana: 0537
Vaisovná, é, f., Weissovna, samota u Chlumce n. Cidl.

364854   Vaitalija Svazek: 4 Strana: 0537
Vaitalija, e, f. = čtververší, jehož forma tato jest:

364855   Vaitmilar Svazek: 4 Strana: 0537
Vaitmilar, a, m., osob. jm. Tov. 5., 39., 40. více v S. N. — V. rostlin = nejdolejší čásť
pestíku, která zárodky a potom semena n.
vaječka uzavírá. Rostl. V. = díl pestíku do-
lení více nebo méně ztlustlý rostlin jevno-
snubných, vajočka obsahující, ovarium, ger-
men, der Eierstock. Vz Rst. 100., 226., 188,
196., 512., Semeník, S. N., Kk. 51. — V.
= koláč vaječný, der Eierkuchen; také =
svítek, der Pfannkuchen. Reš. — V. = záhyb,
fald na těle tlustých dětí. To dítě má v-ky.
Us. — V., Waječnik. ves u Dobříše. PL. — V., a, m., der Eierhändler. Vz Tk. II. 406.

364856   -vaj Svazek: 7 Strana: 0996
-vaj : naprotivaj. Vz -va. Prk.

364857   Vaja Svazek: 4 Strana: 0537
Vaja, osob. jm., dle Bača. Mor. Šd.

364858   Vajäčný Svazek: 7 Strana: 0996
Vajäčný = vaječný. V. škrupina. Slov. Phľd. IV. 4.

364859   Vajan Svazek: 7 Strana: 0996
Vajan, u, m. = vájano. Koll. III. 334.

364860   Vajana Svazek: 7 Strana: 0996
Vajana, y, f., bohyně. Kuzm. Pkr. 12.

364861   Vajanie Svazek: 7 Strana: 0996
Vajanie, n. V lete, keď už úrody do zrievaly a načínala sa žatva, pálili nepo- chybně prvé snopy na poli nazývajúc to v-niem t. j. po starom jazyku našom sbie- raniem alebo viazaniem úrod polných (va- jať, viejať = sbierať), čo mi teraz žatvou voláme. Kuzm. Pkr. 14.

364862   Vajanký Svazek: 9 Strana: 0363
Vajanký. Svetozár Hurban V., nar. 1847., básn. Vz Mtc. 1897. 297. (pokrač. ), Vlč. Lit. slov. I. 246.

364863   Vájano Svazek: 4 Strana: 0537
Vájano, vájanuv, vájanov, vájanok = so- botky, svatojanský oheň. Jano, Jano, vájano, přiletěla holubička v čas ráno. Dbš. Obyč. 164. Vájanov, vájanov zobúdzaj v čas ráno, v čas ráno raníčko, keď vyndě slniečko. Sl. ps. Šf. II. 147.

364864   Vájano Svazek: 7 Strana: 0996
Vájano, vájanuo, v Trenč. vajaneko. Cf. Mách. 200., Koll. Zp. 1. 16 , 425. Vajanuo znamená nyní Slovákům vůbec velký oheň Tak na ohništi v kuchyni veliký oheň vi- douce říkají: Co kladeš takuo vájanuo? Koll. Zp. I. 428.

364865   Vajanovský Svazek: 7 Strana: 0996
Vajanovský. V. fakla. Slov. Sokl. II. 138. Cf. Vájano.

364866   Vajanský Svazek: 7 Strana: 0996
Vajanský. V-skej noci čarovné výjavy. Slov. Vaj. T. m. 104. Cf. Vájano. — V., os. jm. Vz Hurban, Pyp. K. II. (rejstř.). Vájať. Vz Vajanie (dod.).

364867   Vajatať Svazek: 8 Strana: 0454
Vajatať = vajatovať. Slov. Kal. S. 197.

364868   Vajatovať Svazek: 7 Strana: 0996
Vajatovať = ku porodu pracovati. Slov. Zátur., Sokl. II. 493.

364869   Vajbar Svazek: 4 Strana: 0537
Vajbar, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

364870   Vajboj Svazek: 8 Strana: 0454
Vajboj, e, m. = výboj. Arch. XIII. 48.

364871   Vajce Svazek: 4 Strana: 0537
Vajce, vz Vejce.

364872   Vajce Svazek: 8 Strana: 0454
Vajce a vejce. Cf. Gb. H. ml. I. 137.

364873   Vajco Svazek: 4 Strana: 0537
Vajco = vejce. Mor. a ve Slez. Klš.

364874   Vajco Svazek: 8 Strana: 0454
Vajco, a, n Baraní v., tuber albidum, houba. Val. Brt. D. II. 512. — V., vz Ta- nečnice (3. dod.).

364875   Vajco Svazek: 9 Strana: 0363
Vajco = vejce. — V. = čásť copů v týle u koreňa. Phľd. 1897. 614.

364876   Vajco Svazek: 10 Strana: 0675
Vajco, a, n. = vrkoč v týle nití svázaný. Slov. Nár. sbor. XI. 11.

364877   Vajcorodný Svazek: 4 Strana: 0537
Vajcorodný, eierlegend. Na Slov. Bern.

364878   Vajcovica Svazek: 4 Strana: 0537
Vajcovica, e. f., die Ovallinie. Na Slov. Ssk.

364879   Vajcovitý Svazek: 4 Strana: 0537
Vajcovitý = vejcovitý, eiartig. Dva vaj- covito — guľaté safiry. Ssk. Sl. let. I. 4.

364880   Vajcový Svazek: 4 Strana: 0537
Vajcový = vejcový, Eier-. Hvězdičkové šaty, čo sa do vajcovej škrupiny skryjú. Dbš. Sl. pov. I. 50.

364881   Vajčák Svazek: 4 Strana: 0537
Vajčák, a, m., na Slov. = neřezaný, ne- kleštěný, ein Unbeschnittener, zvl. kůň, der Hengst. Plk. — V. = kdo má veliký šourek, der einen grossen Hodensack hat. Vajčáku vajčatý (nadávka). Mor. Šd., Klš.

364882   Vajčák Svazek: 8 Strana: 0454
Vajčák, u, m. Vajčák (dol.), žarúž, žá- ružík, žaruží, žaružina, záhruzka, volí oko, volské oči, volové oči (laš.), babka, babík (uh.), babí plesk (záp. Mor.), balvoko (Zábř.), blisk, bliskavé kvítí (uh.), maslenka, máslenička, caltha palustris, rostl. Brt. D. II. 500.

364883   Vajčák Svazek: 10 Strana: 0470
Vajčák, u, m., rostl. Sr. Blatouch, Vaječ- ník.

364884   Vajčár Svazek: 4 Strana: 0537
Vajčár = vejcář. Na Slov.

364885   Vajčárka Svazek: 4 Strana: 0537
Vajčárka, y, f., die Eierhändlerin. Na Slov. Bern.

364886   Vajčář Svazek: 7 Strana: 0996
Vajčář také na Mor. Šd.

364887   Vajčatý Svazek: 4 Strana: 0537
Vajčatý, mit grossen Hoden. Vz Vajčák, Vejcatý. Mor. Šd.

364888   Vajčena Svazek: 4 Strana: 0537
Vajčena, y, f. = bílá omáčka smetanová, do níž se dávají vejce na tvrdo uvařená a na čtvrtky rozkrájená. Us. ve Slez. Šd.

364889   Vajčí Svazek: 8 Strana: 0454
Vajčí = větší. V Rovniansku v trenčan. stol. Phl'd. 1897. 45.

364890   Vajčiak Svazek: 8 Strana: 0454
Vajčiak, a, m. = nevykleštěný kůň nebo dobytek (hřebec, býk). Slov. Kal. S. 197.

364891   Vajčina Svazek: 4 Strana: 0537
Vajčina, vaječina, y, f. = skvařenina, der Eierschmarren. Slez. Šd., Klš.

364892   Vajčisko Svazek: 4 Strana: 0537
Vajčisko, a, n. = veliké vejce, ein grosses Ei. Mor. Šd. — V., die Hode. Hřebec, býk má v-a. Mor. Šd.

364893   Vajčiti Svazek: 10 Strana: 0470
Vajčiti = vajci, vejci upravovati. Muži vlasy vajčí. Rokyc. Post. 18a., 401b.

364894   Vajčitý Svazek: 4 Strana: 0537
Vajčitý = vejčitý. Na Slov. Ssk.

364895   Vajčkářka Svazek: 9 Strana: 0363
Vajčkářka, y, f. = kupovačka vajec. Žďársko. Peč. Kal. 1898. 38.

364896   Vajčko Svazek: 10 Strana: 0470
Vajčko = vajíčko. Us. Mš.

364897   Vajda Svazek: 4 Strana: 0537
Vajda, y, f., místo v Tachovsku. Tf. 137. — V., y, m. = pobuda, hlupec, der Tölpel, Flegel, Lümmel, mor. Mtl., Šd. — V. = starosta cikánské tlupy. Mor. Šd. Roztahuje se jako starý v. Mor. a ve Slez. Klš., Šd. Vila ona věnečky, jeden vila niťama a vaj- dovi kúdelú. Sš. P. 524. — V. = vojevoda, der Führer. Valaši měli své vajdy a cikáni je mají posud. Us. na mor. Valaš. Tč.

364898   Vajdík Svazek: 4 Strana: 0537
Vajdík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

364899   Vajdu Svazek: 8 Strana: 0454
Vajdu, eš m. vejdu, vz Vejíti (3. dod.).

364900   Vajdův Svazek: 7 Strana: 0996
Vajdův, -ova, -ovo. Vajdova žena. Koll. Zp. I. 11. Cf. Vajda.

364901   Vaječí Svazek: 4 Strana: 0537
Vaječí = vaječný. Ros.

364902   Vaječina Svazek: 4 Strana: 0537
Vaječina, y, f. = jídlo z vajec, eine Eier- speise. Mor. Brt., Tč. Cf. Vaječnice.

364903   Vaječina Svazek: 7 Strana: 0996
Vaječina, y, f. = míchaná vejce (jídlo). Brt. Ruk. 29.

364904   Vaječitý Svazek: 4 Strana: 0537
Vaječitý = vejčitý. Na Slov. Ssk.

364905   Vaječkář Svazek: 4 Strana: 0537
Vaječkář, e, m. = kdo kupuje a prodává vejce, překupník, der Eiermann. U Žamb.

364906   1. Vaječko Svazek: 4 Strana: 0537
1. Vaječko, vz Vejce.

364907   2. Vaječko Svazek: 4 Strana: 0537
2. Vaječko, a, n. = prvopočátek semene puchýřovitý nebo bradavicovitý před zúrod- něním nebo hned po něm, ovulum, das Eichen. Rst. 100., 512., Čl. Kv. XXIX., Kk. 14., 43., 53.

364908   Vaječnatka Svazek: 4 Strana: 0537
Vaječnatka, y, f., ovula, plž mořský. Vz Schd. II. 536. Vz Ovula v S. N.

364909   Vaječné Svazek: 4 Strana: 0537
Vaječné, ého, n., vz Povaječné.

364910   Vaječné Svazek: 8 Strana: 0454
Vaječné, ého, n., Eierabgabe, f. Sterz. I. 744.

364911   Vaječnice Svazek: 4 Strana: 0537
Vaječnice, e, f., die Eierhändlerin. Ros. — V. = míchaná vejce, gerührte Eier. Cf. Vaječina. Mor. Pk. — V. = stěna vaječníku z plodolistů složená. Vz Rst. 126., 512.

364912   Vaječník Svazek: 4 Strana: 0537
Vaječník, u, m., ovarium, der Eierstock, Fruchtknoten, v zool. a bot. Nz. V. = ona částka v těle živočišném, na níž vaječka visí. Ja. Zánět v-ku, Oophoritis. Nz. lk. Vz 245 Aj ta jeseň! krásy mizne ráj, Utajen zápach louky ambrové, Zasmucujeť plésavý se háj A lesem chřestí pršky listové. Jg. Každý z těchto veršů končí se kretikem a iambem, čímž rozměr chodu trochejského nabývá. V prvních částech mohou místo dlouhých slabik státi krátké. Rozměry tyto také se rymují. Hodí se obzvláště k básním rozpravným a popisným. Zk. Ml. II. 202. Cf. Č. Čít. pro vyšší gymn. 315., Jir. Anth. III. 43., Mk. Ml. 323.

364913   Vaječník Svazek: 7 Strana: 0996
Vaječník, Eierstock. Boubel v-ku, cy- stovarium, boubelovitosť vaječníku, Cystoide der Ovarien, boubelovitá rakovina v-ku, cystosarcoma ovarii, kýla v-ku poševní, ovariocele vaginalis, nádory v-ku, Ovarial- geschwülste, tuberkulosa v-ku, Ovarien- tuberculose, vyříznutí v-ku, ovariectomia, zánět v-ku. Oophoritis (dužninový, paren- chymatosa, hnilobný omladnic, septica puer- peralis, hnisavý, purulenta, mezerový, inter- stitialis, mrlinný, necrotica, pobřišnicový, peritonealis, počasný, chronica, syrovátečný, serosa, výlevový, haemorrhagica), zbytnění v-ku, Ovarienhypertrophie, žlázoboubelovi- tosť v-ku, adenocystoma ovarii. Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav. 392., Čs. lék. (rejstř.). — V., ornament, Eierstab, m. Lehner. —V. -=
rendlík k smažení vajec. Us. Pdl.

364914   Vaječník Svazek: 8 Strana: 0454
Vaječník, u, m., ornament, vz Boubele (3. dod.).

364915   Vaječník Svazek: 9 Strana: 0363
Vaječník, u, m. = blatouch. Us.

364916   Vaječník Svazek: 10 Strana: 0470
Vaječník čili podkrál na Slov. = ten, kdo o svatodušních svátcích druhý vyhnal dobytek na pastvu. Čes. l. X. 444. Vz Král. — V., der Eierstock. Čivová bolesť v-ku, ovaralgia; nabodení boubele v-ku, ovario- centesis, paracentesis ovarii, Ovariencysten- punciion; zánět v-ku, oophoritis (druhotný, secundaria, prvotní, původní, primaria). Ktt Nádor v-čku boubelovitý, Eierstockcystoid, rosolovitý, Eierstockkolloid. Ktt. — V. rostl. Vz Vajčák, Blatouch.

364917   Vaječníkovejcovodový Svazek: 7 Strana: 0996
Vaječníkovejcovodový, ovariotubarius.

364918   Vaječníkový Svazek: 4 Strana: 0538
Vaječníkový, Eierstocks-. V. kýla, oopho- rocele, der Eierstocksbruch, boubel, -cyste, míšky, -follikel, nádory, -geschwülste, tě- hotenství, -schwangerschaft, vodnatelnosť, -Wassersucht. Nz. lk. — V., Eierstock-. Pouzdra v Rostl. III. a. 5., 19.

364919   Vaječníkový Svazek: 7 Strana: 0996
Vaječníkový. V. hlíza, Ovarialabscess, m., krvácení, -blutung, otvor, hilus ovarii, třásně, fimbria ovarica. Ktt. exc.

364920   Vaječný Svazek: 4 Strana: 0538
Vaječný = od vejce, k vejci náležitý, k vejci se vztahující, Ei-, Eier-. V. skořípka, V., skořepina, Br, bílek, žloutek, trh. Us. Mázdra v., die Eierhaut, plena v., die Ei- hülle. Nz. lk. Poče bělmo s očí jeho jako mázdra v-ná scházeti. BO. Má vo v-čnej škrupinke ukrytú svoju košieľku. Dbš. Sl. pov. I. 343 V. tanec (mezi vejci), der Eier- tanz. Dch. — V. = co z vajec jest, Eier-. V. krmě, Krab., jídlo. Kaše ze svítků v-čných. Kuchař kn. ze 16. stol. Šd. — V. = k vejci podobný, ovalis, eirund, oval. V. plocha dosti pravidelnou ellipsu představující, jejíž delší osa toliko dvakráte delší nežli příčná; zpo- dina a konec stejně široké a zaokrouhlené na pr. listy muchovníka okrouhlolistého; též těla ku pr. lata klasovitá chrastice. Rst. 512. V způsoba. Troj. - V. = choulostivý, plačtivý, heiklig, weinerlich. Na Mor. Škd. Děti sú v-čné, když chcú spať. Na Ostrav. Tč. — V., Hoden-. V. měchýř, šourek, průtrž. Bern.

364921   -vaječný Svazek: 4 Strana: 0538
-vaječný, -ovulatus, -eiig. Jedno-, dvoj-, troj- atd. mnohovaječný vaječník podlé množ- ství vajíček. Rst. 512.

364922   Vajenice Svazek: 4 Strana: 0538
Vajenice. Oršila z V-nic. Žer. Záp. I. 253., 264.

364923   Vajerek Svazek: 4 Strana: 0538
Vajerek, vz Vajíř.

364924   Vaježdka Svazek: 7 Strana: 0996
Vaježdka, y, f. Vždy vaježdky (?) činíš. Wtr. Obr. 600.

364925   Vajglata Svazek: 4 Strana: 0538
Vajglata, pl, n. = vejce. U Nepoměric. Rč.

364926   Vajgrt Svazek: 10 Strana: 0470
Vajgrt Boř., spis.

364927   Vají Svazek: 4 Strana: 0538
Vají, vz Vajú.

364928   Vajíčka Svazek: 9 Strana: 0363
Vajíčka motýlů. Vz Exl. 2.