249001   Prohřbelcovati Svazek: 2 Strana: 1141
Prohřbelcovati, prohřbílkovati = hřbel- cem pročesati, procíditi, durchstriegeln. Šm. — koho: koně.

249002   Prohřešek Svazek: 2 Strana: 1141
Prohřešek, šku, m., prohřešení, hřích, die Versündigung, Sünde. Marek. P-šku se dopustiti; Pro upamatování na p-šky lidu; Perly před svině metati za p. pokládati se musí. Sš. I. 203., Sk. 86., Mt. 105. (Hý.).

249003   Prohřešek Svazek: 7 Strana: 0498
Prohřešek. P. proti správnosti mluvy. Pal. Rdh. I. 188., 78.

249004   Prohřešení Svazek: 2 Strana: 1141
Prohřešení, n., die Versündigung, Ver- greifung. Větší jest božské milosrdenství, než lidské p. Ros. P. někomu odpustiti. Br.

249005   Prohřešený Svazek: 9 Strana: 0259
Prohřešený = zatrolený a p. Děcko p-né! Horen. 112. Sr Prohřešilý.

249006   Prohřešilý Svazek: 2 Strana: 1141
Prohřešilý, kdo se prohřešil, der sich versündigt hat, schuldig. P. lid. SŠ. L. 210., Apol., Rkp. pr. kut.

249007   Prohřešilý Svazek: 7 Strana: 0498
Prohřešilý. Z cizoženštin na národu našem p-lých. Koll. I. 357.

249008   Prohřešilý Svazek: 10 Strana: 0309
Prohřešilý = proklatý. Pel. XVIII.

249009   Prohřešiti Svazek: 2 Strana: 1141
Prohřešiti, il, ení; prohřešovati = pro- viniti, zaviniti, přečiniti, sich versündigen, sich wider etwas vergehen. — proti ně- komu (zaviniti, přečiniti). Jg. — se s kým. Však by se člověk s ním prohřešil. Ros. — se proti komu, proti čemu: proti Bohu, proti bližnímu, D., proti dobrému mravu. Ml. P-li se proti lepší přírodě své; Kdož tak soudí, prohřešují se proti výslovným svědectvím starožitnosti. Sš. I. 31., 6. — se (komu) čím: úrazem (urážkou) velebnosti císařské. Sych. Tím se prohřešujete, že . . . Sych. Čím já se prohřešila bratřím ? Pís. srb. II. 28. — se v čem: v úřední povin- nosti. Trest. zák. Petr posud nikdá u věci té neprohřešil se. Sš. Sk. 124. — se na čem, Plk., šp. m.: proti čemu. Jg.

249010   Prohřímati se Svazek: 2 Strana: 1141
Prohřímati se = proláti se, prohřešiti se, sich im Donnern, im Fluchen verlieren. Ros. — Prohřímalo se = drobet hřímalo.

249011   Prohříslo Svazek: 2 Strana: 1141
Prohříslo, a, n. = povříslo. U Nivnic. Kch.

249012   Prohříšník Svazek: 7 Strana: 0498
Prohříšník, a, m., praevaricator. 15. dol.

249013   Prohříšník Svazek: 10 Strana: 0309
Prohříšník, a, m., praevaricator. Rozk. P. 1030., Slov. třeb. 13.

249014   Prohříti Svazek: 9 Strana: 0259
Prohříti, vz Prohřatí.

249015   Prohřívati Svazek: 7 Strana: 0498
Prohřívati, vz Prohřáti.

249016   Prohřížiti Svazek: 2 Strana: 1141
Prohřížiti, prohřižovati, durchsenken. Šm. — co kde.

249017   Prohučeti Svazek: 2 Strana: 1141
Prohučeti, el, en, ení. — něco, durch- sausen; verplärren. Dch.

249018   Prohučeti v Svazek: 7 Strana: 0498
Prohučeti v kartách dvě zlatky = pro- hráti. U Chudenic. Rgl.

249019   Prohudlováti Svazek: 2 Strana: 1141
Prohudlováti, durch Pfuschen verlieren. — co. Ros. — se — bídně se protloukati. Šm.

249020   Prohudovati Svazek: 8 Strana: 0322
Prohudovati. O tomto slově praví Bl. Gr. 323., že jest obscoena vox, jíž jen nejhlou- pější sedláci užívají.

249021   Prohuhliti Svazek: 2 Strana: 1141
Prohuhliti, il, en, ení, prohuhlovati = bručeti, brummen, temným hlasem pronésti. Jir. — co. Sladkosti ducha sv. prohuhlijíc. Živ. Jež. 14. stol.

249022   Prohuhňati Svazek: 2 Strana: 1141
Prohuhňati, durch die Nase reden. Ros.

249023   Prohukati Svazek: 2 Strana: 1141
Prohukati, prohukovati, prohukávati — prohuhlati, prokvíliti, durchheulen, heulend durchlaufen. — kudy. Vítr, bouře prohu- kuje vršky stromů. Šm.

249024   Prohulákati Svazek: 2 Strana: 1141
Prohulákati = provřeštěti, durchplärren. — co kde: celou noc v hospodě. Šm.

249025   Prohulhati Svazek: 10 Strana: 0310
Prohulhati = propiti. — co. P. poslední peníz. Tbz. V. 4. 305.

249026   Prohuliti Svazek: 7 Strana: 0498
Prohuliti = prokouřiti. U Kr. Hradce. Kšť. — se = vyjasniti se. Už se tam pro- huluje. Vz Vyhulovati se. U Vsetína. Vck., Brt. D. 257.

249027   Prohupkati Svazek: 2 Strana: 1141
Prohupkati, durchhüpfen. — co: celý den. Us.

249028   Prohvězděný Svazek: 10 Strana: 0657
Prohvězděný večer. Máj. IV. 198.

249029   Prohvizd Svazek: 2 Strana: 1141
Prohvizd, u, m., prohvízdnutí, das Aus- pfeifen, der Pfiff. Jg.

249030   Prohvízdati Svazek: 2 Strana: 1141
Prohvízdati, hvízdám a hvíždi, ěš; pro- hvízdnouti, dnul a dl, ut, utí; prohvizdovati, durchpfeifen, durchsausen; durch Pfeifen ver- lieren. Jg., Ros. — co. Vítr pusté stave- níčko prohvizduje. C. Dlouhou chvíli pro- hvízdati. Šml.

249031   Prohvozditi Svazek: 2 Strana: 1141
Prohvozditi, il, én, ění, durch Malzdörren verlieren. Ros.

249032   Prohyb Svazek: 2 Strana: 1141
Prohyb, u, m., der Ein-, Durchbug, die Senkung, Vertiefung. P. u hor, převal, die Senke, Senkung des Kammes. P-by schůdné a neschůdné. P. mělký a úzký (proluka, das Joch), mělký a široký (sedlo, der Sattel), hluboký a úzký (soutka, soutěska, klanec, der Engpass), hluboký a široký (průsmyk, prohbí, der Pass.). Š. a Ž.

249033   Prohybací Svazek: 2 Strana: 1141
Prohybací, in die Tiefe elastisch. Dch.

249034   Prohybač Svazek: 8 Strana: 0572
Prohybač, e, m., protinus, brouk. P. krátko- křídlý, p. brachypterus, kyjorohý, atomarius, ovální, ovalis, velkokřídlý, macropterus. Vz Klim. 258.

249035   Prohybačka Svazek: 2 Strana: 1141
Prohybačka, y, f., das Schaukeln, Biegen. To je p. na tom bahně. Us. Dch.

249036   Prohýbaný Svazek: 2 Strana: 1141
Prohýbaný; -án, a, o. křivolaký, gebogen. Us.

249037   Prohýbaný Svazek: 7 Strana: 0498
Prohýbaný. P. střecha klobouku. Čch. P. zuby u klíčů, geschweift. Vz Včř. Z. I. 56.

249038   Prohýbati Svazek: 2 Strana: 1141
Prohýbati, vz Prohnouti.

249039   Prohybovati Svazek: 9 Strana: 0259
Prohybovati, vz Prohnouti.

249040   Prohynště Svazek: 10 Strana: 0310
Prohynště, mangus. Mam. A. 28b.

249041   Prohýřiti Svazek: 2 Strana: 1141
Prohýřiti, il, en, ení; prohýrati, ver- schwelgen, verjubeln, durchprassen, verlu- dern. Jg. — co: jmění, léta, čas, D., statek, Reš., pozůstalost Sych. — kdy. Prohýřili jedním dnem, co roční pronájem obnáší (činí). Sych. P. dědictví v krátkém čase. Ml. — čeho: nabytých pokladů, šp. místo co: po- klady. Brt. Vz Pro.

249042   Prohýřiti Svazek: 9 Strana: 0259
Prohýřiti. P-řil by vlastní hlavu, kdyby mu na ni půjčili. Sml. IX. 189.

249043   Prohýřiti co v čem Svazek: 7 Strana: 0499
Prohýřiti co v čem. Nevěstka, jež mladá léta p-la v hanby oběti. Čch. Bs. 94.

249044   Prohýřivý Svazek: 2 Strana: 1141
Prohýřivý, durchbringend. Hospodině vše p-vá. Šm.

249045   Prohýsati Svazek: 2 Strana: 1141
Prohýsati = prohýřiti, promrhati, ver- schweigen, verprassen, verschlemmen. D. — co:, čas, jmění, statek. D., Ros. Mnoho nocí p. Šm.

249046   Proch Svazek: 7 Strana: 0499
Proch, a, m. = Prokop. Kld. Rok. IV. 265.

249047   Proch Svazek: 8 Strana: 0322
Proch, a, m., vz násl. Prokop.

249048   Prochátratí Svazek: 8 Strana: 0322
Prochátratí. Síla s tělem mi p-la. Kolc. 58.

249049   Procházčivý Svazek: 2 Strana: 1141
Procházčivý, zastr., wandelnd. P. bolesť. Ms.

249050   Procházeč Svazek: 2 Strana: 1141
Procházeč, e, m. = procházečník.

249051   Procházečník Svazek: 2 Strana: 1141
Procházečník, a, m., der Wandler, Spa- zierer. Ros.

249052   Procházející Svazek: 2 Strana: 1141
Procházející, obstojný, leidlich. Šm.

249053   Procházení Svazek: 2 Strana: 1141
Procházení, n., das Durchgehen, Spa- ziren. V. Místo k p. Reš. P. utěšené. D,

249054   Procházeti Svazek: 2 Strana: 1141
Procházeti, vz Projíti.

249055   Procháziště Svazek: 7 Strana: 0499
Procháziště, ě, n., Wandelbahn, f. Dch. P. vězeňské, Spazierhof für Gefangene. Neč.

249056   Procházivý Svazek: 2 Strana: 1142
Procházivý, Geh-, Schreit-. P. nohy (ptačí). Krok.

249057   Procházivý Svazek: 9 Strana: 0259
Procházivý. P-vá (polka). Hoř. 93.

249058   Procházka Svazek: 2 Strana: 1142
Procházka, y, f., procházení, der Spazier- gang. V. Na p-ku jíti, vyjíti, choditi. V. Učení v p-kách se kojí. Kom. Na p-ku ně- koho vésti, D., vyvléci. Kos. Ol. I. 207. P. lesem, eine Waldpartie. Dch. Chtivosť k jídlu p-kou se dráždí. Sych. P-kou choditi, jíti lépe prý než: na procházku, neb též je- zdíme, chodíme, kráčíme cestou. Ale obé jest dobré: Chodíme za město na procházku (účel), chodíme za městem procházkou (způ- sob). Novák (Brt.?) v Km. De (=jde) to s ním jako s chromým p-ka (špatně). U Ry- chnova. Msk. — P., ztráta chůzí, der Verlust durch das Hin- u. Hergehen, Lauferei. Us. Dch. Mám s tím soudem veliké p-ky. Us. — P., chodiště, der Spazierplatz. V. — P., příjmí České. Us.

249059   1. Procházka Svazek: 7 Strana: 0499
1. Procházka. Ide na procházku chleba pýtať. Slov Rr. Sb. Šel na p-ku (s apo- štoly, na lúku). Sš. P. 3., 153., 156. - P. — chodiště. Po p-zce chodí. Sš. P. 482., 581.

249060   2. Procházka Svazek: 7 Strana: 0499
2. Procházka, y, m., os. jm. Mus. 1880. 256. — P. Adam, farář. 1610. Vz Jir. Ruk. II. 145., Mus. 1888. 217. — P Jan, kněz 1710. Jg. H. 1. 615., Jir. Ruk. II. 148. — P. Jiří Frant., děkan. 1736. Jg. H. 1. 615., Jir. Ruk. II. 149 , Mus. 1890. 287. — P. Jos., dr. lék., nar. 1811. Jg. H. 1. 615., Šb. Dj. ř. 2. vyd. 279. — P. Tomáš. Ib., Šb. Dj. ř. 2. vyd. 280. — Tf. Mtc. 36. — P. Vojt., kanov., nar. 1781. Jg. H. 1. 615., Šb. Dj. ř. 2. vd. 280., Rk. Sl. — P. Filipp. 1818. Jg. H. 1. 615. — P. Amad. (Jan Jos), piarista, 1780. Jg. H. 1. 615., Jir. Ruk. II. 148., 392. — P. Jos, nar. 1822., kazatel. Šb. Dj. ř. 2. vd. 279, Rk. Sl. — P. Jak., nar. 1818., kněz. Šb. Dj. ř. 2. vd. 279. — P. Frant. Faust, kněz a řed. gymnasií v Praze, nar. v N. Pace, 1749.—1809. Vz Tf. H. 1. 32., 97., 168., 185., Bačk. Písm. I. 189., 212., 219., Jg. H. 1. 615, Jir. Ruk. II. 145., Rk. Sl., Slavín 34. seš. str. 1., Zl. Jg. 10., 93., 94., Bačk. Písm. I. 930., Šb. Dj. ř. 2. vd 279., Pyp. K. II. 545., Tf. Mtc. 2., 3., 6., Bačk. Př. 56., Obzor 1879. 341.-343., 356.-358. — P. .Matěj, kanovník v Brně. 1811.-26/11 1889. Vz Tf. H. 1. 185., Šb. Dj. ř. 2. vd. 280. — Pyp. K. II. 103., 104., Tf. Mtc. 187., Bačk. Př. 135., 167., Rk. Sl. — P. Prokop, prof. a okres. školní dozorce v Praze, nar. 1840. Vz Tf. H. l. 200.

249061   Procházka Svazek: 7 Strana: 1370
Procházka Ludv., nar. 1837., hud. sklad. Vz Srb. 164., 174. — P. Jiří Fr. † 1750. — P. Vlád. Jos., spis. ve Vídni.

249062   Procházka Svazek: 8 Strana: 0322
Procházka Matěj, spis. Světz. 1894. 205.

249063   Procházka Svazek: 9 Strana: 0259
Procházka Ant., Arn., Frant. a j. Sr. Jub. XXV. Fr. P. Vz Flš. Písm. 490.

249064   Procházka Svazek: 9 Strana: 0459
Procházka Fr. Faust. Vz Vlč. Lit. II. 170.

249065   Procházka Svazek: 10 Strana: 0310
Procházka. Mám se dobře, v zimě chodím ke zdravě na p-ku (nemám co dělati). Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 178. — P. Jan Jos., spis., 1711. —1788.; Frant, č. malíř, 1740. až 1815.; Fr. Faustin (vz Lit. I. 930., Bílý. Obr. 83. ); Vojt, theol. spis., 1781. -1854.; Tom., 1803. —1858.; Mat; Jos., spis., 1811. až 1856.; Jak. spis., 1818. -1893.; Jos., spis., 1822. —1876.; Ludevít, hud. sklad, 1837. až 1888.; Kar., spis., 1839. —1878.; Prok., spis., nar. 1840.; Jan, spis., 1846. —1889.; Ant, sochař, 1849-24. /9. — 1903. (Sr. Zvon IV. 27. ); Fr., nar. 1851.; Frant., spis., nar. 1854.; Bedř., math. a spis., nar. 1855.; Fr. spis., nar. 1858.; Fr., spis., nar. 1861. (Flš. Písm. 717. ); Vlad., spis., nar. 1862.; Fr., č. lék. a spis, nar. 1864.; Bud. sv. pán, spis, nar 1864.; Arnošt, spis. (Flš. Písm. 712. ); Jos., hud. sklad., nar. 1874. Vz Ott. XX. 737. až 744.

249066   Procházková Svazek: 10 Strana: 0310
Procházková (Kramářová) Miroslava, spis., nar. 1844. Vz Ott. XX. 744., Zl. Pr. XXI. 479. - P. J., spisov.

249067   Procházkový Svazek: 8 Strana: 0322
Procházkový. P. krok (taneční). Zbrt. Tan.

249068   Procházkový Svazek: 10 Strana: 0310
Procházkový dvůr ve věznicích. Nár. list. 1903. č. 173. odp

249069   Prochechtati Svazek: 2 Strana: 1142
Prochechtati, durchs Kichern etwas ver- lieren. Ros. — co.

249070   Prochechtati Svazek: 10 Strana: 0310
Prochechtati večery při zábavách. Zl. Pr. XXII. 2.

249071   Prochlad Svazek: 2 Strana: 1142
Prochlad, u, m. = chlad, Kühle, f. Pl.

249072   Prochlada Svazek: 2 Strana: 1142
Prochlada, y, f. = chlad, Kühle, Erfri- schung, f. Hšv.

249073   Prochlada Svazek: 7 Strana: 0499
Prochlada. Větrové vějí spícím p-du. Č. Kn. š. 344.

249074   Prochladiti Svazek: 2 Strana: 1142
Prochladiti, il, zen, ení, na Slov. děn, ění; prochlazovati, durchkühlen, kühl machen. — koho čím: kyjem (zbíti), abprügeln. Rad. zv. — se (občerstviti se, sich abkühlen). Br., Sych.

249075   Prochladiti Svazek: 7 Strana: 0499
Prochladiti, refrigerare. — se. Z. wit. 38. 14.

249076   Prochladiti co kde Svazek: 9 Strana: 0259
Prochladiti co kde. Dobytek v rybníku prochlázeti. 1510. Arch. XVII. 138. a j.

249077   Prochladlý Svazek: 2 Strana: 1142
Prochladlý, durch-, ausgekühlt. Us.

249078   Prochladnouti Svazek: 2 Strana: 1142
Prochladnouti, dnul a dl, utí, kühl werden, durchkühlen. — abs. Hezky jsem tam p-dl. Us. - - kde : na dvoře, v lese atd.

249079   Prochlamstati Svazek: 2 Strana: 1142
Prochlamstati, prochlamstnouti, stnul a stl, ut, utí, mit dem Munde verschnappen. D. — co.

249080   Prochlastati Svazek: 2 Strana: 1142
Prochlastati = propiti, versaufen. — co: peníze, statek, čas. Jg.

249081   Prochloubati se Svazek: 2 Strana: 1142
Prochloubati se, prahlen. Ros. — o čem. O svých činech se prochloubají. Ler.

249082   Prochno Svazek: 2 Strana: 1142
Prochno, a, n., vz Prachno.

249083   Prochod Svazek: 2 Strana: 1142
Prochod, vz Průchod.

249084   Próchod Svazek: 7 Strana: 0499
Próchod, introitus. Skonává se p. Ev. olom. 4

249085   Prochodilý Svazek: 2 Strana: 1142
Prochodilý, kdo prochodil, der durchge- gangen ist. Jg. — P., pass., prochozený. P. střevíce. Reš.

249086   Prochodiště Svazek: 2 Strana: 1142
Prochodiště, ě, n., ambulatorium, pro- cházka (= chodiště). 3 Reg. 7. Mm.

249087   Próchodiště Svazek: 7 Strana: 0499
Próchodiště. Dva z učedlníkóv Ježíšo- vých jdiesta do hrádku, jenž bieše v p-šti honóv 60 od Jeruzaléma, jménem Emaus. Hus II. 138.

249088   Próchodiště Svazek: 10 Strana: 0310
Próchodiště. Aby p. shlédal. Chč. S. II. 149b.

249089   Prochoditi Svazek: 2 Strana: 1142
Prochoditi, vz Projíti.

249090   Prochoditý Svazek: 7 Strana: 0499
Prochoditý = průchoditý. P. dům. Wtr. Obr. 389. a j.

249091   Prochodivý Svazek: 2 Strana: 1142
Prochodivý; -iv, a, o, durchdringend. Reč mocná a p. ZN.

249092   Prochodnosť Svazek: 2 Strana: 1142
Prochodnosť, i, f. P. nebo hbitosť. GR.

249093   Prochodnost Svazek: 8 Strana: 0322
Prochodnost oprav v II. 1112. v: prochod- nosť.

249094   Prochodný Svazek: 7 Strana: 0499
Prochodný, gangbar. Vz Rst. 477.

249095   Prochouliti se Svazek: 2 Strana: 1142
Prochouliti se = promnouti se, provléci se, sich durchschmiegen. Šm.

249096   Prochoz Svazek: 2 Strana: 1142
Prochoz, u, m. = průchod, der Durch- gang. Mají míti dobytku p. svobodný. Schön, exc.

249097   Prochozelý jak Svazek: 10 Strana: 0310
Prochozelý jak. Boty už hodně p-lé. Wtr. Str. 136.

249098   Prochozený Svazek: 2 Strana: 1142
Prochozený; -en, a, o, durchgegangen, durchgetreten. P. střevíce. Us.

249099   Prochramostiti se Svazek: 2 Strana: 1142
Prochramostiti se = prošustěti, durch- rauschen. Šm. — se kudy.

249100   Prochrániti Svazek: 2 Strana: 1142
Prochrániti, il, ěn, ění = stopu v sněhu málo znalou jetím znalejší učiniti. Již se lépe jede, cesta je prochraněná. Us. Dch.

249101   Prochrápati Svazek: 2 Strana: 1142
Prochrápati, prochrupati, verchnarchen. Ros. — co: celé půldne.

249102   Prochrněti Svazek: 2 Strana: 1142
Prochrněti, ěl, ěn, ění, verschlafen, ver- echnarchen. — co. Prochrněl celý den (pro-

249103   Prochroustati Svazek: 2 Strana: 1142
Prochroustati, durchknorpeln, chroustaje díru udělati; chroustáním o něco přijíti. Kos.

249104   Procht Svazek: 7 Strana: 0499
Procht, u, m. Ačkoliv zdvořilostmi a prochty žádnými neumím (nikomu lichotiti). Črn. Žuz. 272.

249105   Procht Svazek: 10 Strana: 0310
Procht, u, m. = líčené slovo. Čern. Zuz. 272. (VII. 499. ).

249106   Prochůzka Svazek: 2 Strana: 1142
Prochůzka, y, f. =průchod, Durchgang, m. Us.

249107   Prochvělý Svazek: 10 Strana: 0310
Prochvělý, durchweht. — čím: čaro- mocí Čisté lásky. Nár. list. 1884. č. 345. P. vůní. Kvap. Lib. 22.

249108   Prochvělý Svazek: 10 Strana: 0657
Prochvělý. Hovoří p-lou mluvou. Nár list. 1906. 34., 13.

249109   Prochvěti Svazek: 2 Strana: 1142
Prochvěti, chvěji, ěl, ění, prochvívati, durchwehen, durchbeben. Šm. — koho, co. Prochytrati, durch sein Klügeln ver- lieren. — abs. Tuším p-tral. Ros.

249110   Prochvěti čím (co komu jak Svazek: 7 Strana: 0499
Prochvěti čím (co komu jak). Pro- chvěla jím bázeň. Čch. Brč. 24. Přesvědčení to mrazem prochvívalo ji až do poslední žilky; Srdce se mu prochvívalo posvátnou úctou. Šml. Citů dar vlněním tu blaženým tu bolným prochvívá nám nitro. Čch. Bs. 242. — kudy. Vzduchem již prochvívá noční chladno. Osv. Lehký mrazík pro- chvěje se našim tělem. Nrd.

249111   Prochytralý Svazek: 10 Strana: 0310
Prochytralý. P. lesť. Hlk. XI. 370.

249112   Proitá Svazek: 7 Strana: 1370
Proitá, é, f. Pivo bylo na p-tú (projití, ucházelo, nebylo špatné). Val. Slavč. 88.

249113   Próítý Svazek: 10 Strana: 0310
Próítý. Už je to na próítú (už to projde, ujde, už je lépe). Val. Čes. 1. XII. 421.

249114   Proizlo Svazek: 2 Strana: 1142
Proizlo (pro-vizlo), a, n. = povříslo. U Opav. Pk., Klš.

249115   Proj Svazek: 2 Strana: 1142
Proj za nás = pros za nás. Místy v obec. mluvě. Bž. 39.

249116   Projádření Svazek: 2 Strana: 1142
Projádření, n., die Erklärung, der Aus- druck. P. vniterných citů. Sš. I. 15.

249117   Projádřiti Svazek: 2 Strana: 1142
Projádřiti, il, ení = pronésti, ausdrücken, sich äussern. — co: své myšlénky. Kos. Ol. I. 23. Ale nyní tím důrazněji pravdu tu pro- jadřují; Jan tuto projadřuje jistotu a rozkoš srdce svého. Sš. Sk. 62., J. 81. — co jak. Tou měrou projadřuje v hlavitých tazích správu a řád spásy; Dvěma protivami Pavel tu myšlénku obecnosti projadřuje. Sš. I. 15., 24. (Hý.). S obzvláštním důrazem něco p. Bž. 57. — se s něčím. Až já se s tím pro- jádřím, co umím (vyjevím). Us. — se v co. Neduh v zuřivosť se projádřil. Omyl. — se o čem (novější). Rk.

249118   Projadřovací Svazek: 7 Strana: 0499
Projadřovací. Řeč jest p-cím prostřed- kem našeho vniterného žití. Msr. 104.

249119   Projadřovati, vz Svazek: 7 Strana: 0499
Projadřovati, vz Projádřiti.

249120   Projahlec Svazek: 2 Strana: 1142
Projahlec, hlce, m., der Porzellanspath. Šm.

249121   Projahlovati Svazek: 2 Strana: 1142
Projahlovati, durchrammeln. Šm.

249122   Projalec Svazek: 7 Strana: 0499
Projalec, lce, m., Porzellanspath, m. Šm.

249123   Projasnělý Svazek: 10 Strana: 0310
Projasnělý lán obilí. Jrsk. XIII. 3. 202.

249124   Projasněný Svazek: 2 Strana: 1142
Projasněný; -ěn, a, o, erhellt, heiter. — v čem: duše v žádostech p., geläutert. Rkp. 14. stol.

249125   Projasněný čím Svazek: 10 Strana: 0310
Projasněný čím. Duše rájem p-ná. Zr. Krist. 23.

249126   Projasniti Svazek: 2 Strana: 1142
Projasniti, il, ěn, ění; projasňovati. — co = jasné učiniti, erhellen. — co. Blesk p-nil noční stíny. Šm. — se — vyjasniti . — se kde. Za vrchy vchod (východ) šedý (se) projasňuje. Rkk. 31.

249127   Projasniti Svazek: 7 Strana: 0499
Projasniti. Ráno už p-lo, už bude deň. Laš. Tč. — kudy. Měsíček přes oblaky projasňuje (probleskuje). Laš. Tč. — kde. Za horami projasňuje, měsíček vychází. Laš. Tč.

249128   Projasniti Svazek: 8 Strana: 0322
Projasniti. Projasnie kterú světlostí. Mus. P. často ve Št, Seyk. Ruk. 20.

249129   Projasniti se komu kde Svazek: 9 Strana: 0259
Projasniti se komu kde. P l? se mu mezi temnostmi. Chč. S. L 393.

249130   Projaté Svazek: 2 Strana: 1142
Projaté, zastr. = pronikavě. Výb. I. 788.

249131   Projatec Svazek: 2 Strana: 1142
Projatec, tce, m. ein ausgelassener Bube. U Olom. Sd.

249132   Projatosť Svazek: 2 Strana: 1142
Projatosť, i, f., Ausgelassenheit, Unge- bundenheit, f. Us. u Olom. Sd.

249133   Projatý Svazek: 2 Strana: 1142
Projatý; projat, a, o, ausgelassen, un- gebunden. Us. u Olom. Sd. — P., uchvácený, hingerissen, durchdrungen. — čím: radostí. Kom. Horlivé želání srdce mého láskou ku kmenovcům mojim p-tého. Sš. I. 107.

249134   Projatý Svazek: 7 Strana: 0499
Projatý = bujný. Také u Přerova. Blý. — P. hlava, ein offener Kopf. Na mor. Slov. Brt. D. 257.

249135   Projatý Svazek: 9 Strana: 0260
Projatý. Hlúpý nemá smysluov vysokých a p-tých. Chč. S. L 30.

249136   Projatý Svazek: 10 Strana: 0310
Projatý = hubatý. Je p-tá. Čes. 1. XII. 152. — v čem. Mládenec v uměních čistě p-tý (vycvičený). Kom. Did. 273.

249137   Projce Svazek: 8 Strana: 0322
Projce ptáš m.: proč se. Brt. D. II. 131. Cf. Č. (čs).

249138   Projcem Svazek: 8 Strana: 0322
Projcem (m. proč sem) chodí? Brt. D. II. 131. Cf. Č. (čs).

249139   Projci Svazek: 8 Strana: 0322
Projci to uďáł (m. proč jsi)? Brt. D. II. 131. Cf. Č. (čs).

249140   Projčs Svazek: 9 Strana: 0260
Projčs = proč jsi. Us.

249141   Projdení Svazek: 10 Strana: 0310
Projdení, n. = tajnice, penetrale. Vz Mš. Slov.

249142   Projebati Svazek: 8 Strana: 0322
Projebati. Zmála bych tě voštípem p-bal (prohnal). Arch. XIII. 409.

249143   Projednací, -ávací Svazek: 2 Strana: 1142
Projednací, -ávací, co se projednání týče, Bestand-. P. majitel, Bestandinhaber, pří- jemce, Bestandnehmer, věc, Bestandstück, smlouva, úrok (z projednání). J. tr.

249144   Projednalec Svazek: 2 Strana: 1142
Projednalec, lce, m., der Bestandnehmer. Nz.

249145   Projednalec Svazek: 7 Strana: 0499
Projednalec = pachtýř, nájemce. Jr. tr.

249146   Projednalník Svazek: 9 Strana: 0260
Projednalník, J. tr., lépe, projednalec. Mlý. v Mus. 1950. IV. 629.

249147   Projednání Svazek: 2 Strana: 1142
Projednání, n., die Unterhandlung; die Arende; die Reluition. Us.

249148   Projednanosť Svazek: 2 Strana: 1142
Projednanosť, i, f., projednaná věc, Be- standstück, n. Rk.

249149   Projednanosť Svazek: 7 Strana: 0499
Projednanosť = věc propachtovand. Jr. tr.

249150   Projednaný Svazek: 7 Strana: 0499
Projednaný; -án, a, o, vz Projednati. Rozepře stručně p-ná. Pr. 1884. 24.

249151   Projednatel Svazek: 2 Strana: 1142
Projednatel, e, m., projednavač=pro nájemník, Bestandnehmer, projednalec, Be- standgeber. J. tr.

249152   Projednatel Svazek: 7 Strana: 0499
Projednatel, e, m. = pronájemce, pro- pachtovatel. Nz.

249153   Projednati Svazek: 2 Strana: 1142
Projednati, projednávati =pronajíti, na nájem dáti, vermiethen, in Bestand geben, verpachten. — co komu zač. Projednal jsem mu dům na 3 roky za 1000 zl. Ros. P. ně- komu statky. Sych., Kom. Projednal jsem mu to dílo na látra, na centnýře (kopání rudy). Vys. — co k čemu. Dvůr k stavení p., verpachten. Břez. 176. — co komu k čemu: dům sobě k obydlí do některého času p. (najati, v nájem vzíti, miethen). Žer. — koho. Jakož jest služebníka přijíti a do roka pořád zběhlého projednati ráčil. Faukn. 58. — s kým oč. Z nařízení páně projed- náno o sboření (stavení). Břez. 159. Dali stavěti dvůr, projednavše s Prokšem tesařem o to dílo za 30 kop. Břez. 175. — co jak: dílo úkolem p. D. Vz P. co komu zač. — se ke komu: k sedláku (na službu se dáti). Us. — komu co n. koho (vyjednati). L., J. tr. P. někomu stravu. Bl. — se, koho k čemu zač. Takoví lidé za peníz ke všem zbrodněm se projednávají. Sš. Sk. 201.

249154   Projednati co k čemu Svazek: 7 Strana: 0499
Projednati co k čemu: spis k impressí. Mus. 1880. 160. — kde: ve schůzi, na sněmě. Us. Pdl. — jak: rozvláčně. ZČ.— koho nač: kluka na řemeslo. Wtr. exc. — se komu več: ve službu. Vc. Strč. děd. pr. 55.

249155   Projednavač Svazek: 2 Strana: 1143
Projednavač, e, m., der Vermiether. Nz.

249156   Projednávka Svazek: 2 Strana: 1143
Projednávka, y, f., der Bestand. Rk.

249157   Projednávka Svazek: 10 Strana: 0310
Projednávka, y, f. P. pozůstalosti. Rais. Lep. 299.

249158   Projeďte Svazek: 2 Strana: 1143
Projeďte, n. (vlast. imper.), hra dětská, das Himmelreich. V.

249159   Projehliti Svazek: 2 Strana: 1143
Projehliti, il, en, ení = probiti trám ko- líkem k zemi, durchstechen. Us. Jg.

249160   Projekce Svazek: 2 Strana: 1143
Projekce, e, f., z lat. projectio, průmět, promítka, námět (v mathem.). Rk. Vz Prů- mět. Die Abbildung, Ansichtszeichnung, Pro- jektion.

249161   Projekční Svazek: 10 Strana: 0310
Projekční přístroje. Vz Ott. XX. 745.

249162   Projekt Svazek: 2 Strana: 1143
Projekt, u, m., z lat projectum, navržení, návrh, der Entwurf; das Vorhaben, der An- schlag. P. udělati, zavrci, odmítnouti.

249163   Projekt Svazek: 10 Strana: 0310
Projekt, u, m. Stavební p. Nár. list. 1903. č. 284. 3.

249164   Projekta Svazek: 2 Strana: 1143
Projekta, projechta, y, m., kdo dělá pro- jekty, mudrlant, der Projektenmacher. To je vám p.! Us. na mor. Drahansku. Hý.

249165   Projektant Svazek: 10 Strana: 0310
Projektant, a. m,, z lat, navrhovatel, podnikatel. 1770. Čes. 1. XII. 388.

249166   Projektil Svazek: 2 Strana: 1143
Projektil, u, m., z lat., střela, Geschoss, n. S. N.

249167   Projektivnosť Svazek: 7 Strana: 0499
Projektivnosť, i, f. = průmětnosť. Stč. Zem. 431., Zpr. arch. VIII. 106.

249168   Projektivný Svazek: 7 Strana: 0499
Projektivný = průmětný. P. svazek. Zpr. arch. VIII. 107. P. methoda, zobrazo- vání povrchu zemského. Stč. Zem. 410., 388.

249169   Projektovaný Svazek: 2 Strana: 1143
Projektovaný, entworfen, projektirt. P. dráha, železnice, lépe: navržená. — Projek- tovati, navrhovati, entwerfen, projektiren. Šb.

249170   Projeleník Svazek: 7 Strana: 1370
Projeleník, a, m., cervia, zastr. Rozk., Pršp. 17. 92.

249171   Projem, průjem Svazek: 2 Strana: 1143
Projem, průjem, jmu, m., běhavka, úpla- vice, der Durchbruch, Bauchfluss, die Dysen- terie ; stolice, der Stulil. Jád.

249172   Projemnělý Svazek: 10 Strana: 0657
Projemnělý. Zvon V. 605

249173   Projesniti co Svazek: 9 Strana: 0260
Projesniti co. Moudrost boží p-la den pravdy. A tak projesněn jest onen den pravdy. Duch sv. srdce jich osvítil a p-snil. Št. Bes. 40.

249174   Projeti Svazek: 2 Strana: 1143
Projeti, jedu, jeď, jeda (ouc), jel, jetí; projezditi, il, dění; projížděti, děl, dění = skrz něco jezditi, na koni, na voze, na lodi, durchreiten, durchfahren, durchschiffen; jeda minouti, vorbeifahren; jeda spatřiti, reisend sehen, durchreisen; v behu cvičiti, zu-, be- reiten ; jízdou promrhati, verreiten, verreisen; p. se = z kratochvíle jezditi, spazieren fahren, reiten, reisen. Jg., V. — co, koho: clo (mi- nouti), V., D., mýto, V., koně projížděti (cvičiti). V. Ten toho koně projel (daleko a čerstvě ho hnal). Us. Peníze projezditi (jízdou utratiti). Us. Projel všecka království (jeda spatřil). V. P. cestu (ježděním díry udělati, auffahren). D. P-jelo to mysl mou. Dch. — kudy. P. branou, skrze bránu. Us. Lodí skrze loupežníky p. Jg. Hajnému i nejsukovatější borovice skrze krk projede (propije ji). Prov. P. se polem. Us. Skrze tato vrata (těmito vraty) může veliký vůz projeti ; Blesk projel skrze střechu (stře- chou). Šm. Tudy neprojedeš. Us. Dch. — (co) jak. Kdoby z nevědomosti clo pro- jeli. Er. P. křížem, kříž na křiž něco, durch- kreuzen. Dch. — čím (proti čemu). Dýkou něco p. Dch. Proti vodě nemohli velikými lodími p. Har. II. 141. — co kdy. Za jed- noho času, za mých mladých let p-li jsme hranice. Žer. Záp. II. 85. — se na kom: na brůně. Us. — Projezditi se, také: genug schäkern. Ros.

249175   Projetí Svazek: 2 Strana: 1143
Projetí, n., die Durchfahrt, D.

249176   Projeti co Svazek: 10 Strana: 0310
Projeti co: Živnosť (utratiti, promarniti). Kšt. Lid. 13.

249177   Projeti kudy Svazek: 7 Strana: 0499
Projeti kudy. Vítr stromů korunami projel; Blesk slují projel. Vrch. P-la mu hlavou myšlénka; Mráz mu tělem projel. Us. Vlč. — jak. Oštěp veskrz projel. Lpř. — odkud jak, kudy. Bolesť z levé nohy celým tělem mu projela. Šml. I. 26. Z místa toho projížděli moře na vše strany. J. Lpř. — co čím: lodí. Lpř.— kdy. V okamžení údy jeho projel žár i mráz. Kká. K sl. j. 175.

249178   Projetí, n. P Svazek: 10 Strana: 0657
Projetí, n. P cla. Cel. Priv. II. 1262.

249179   Projetý Svazek: 2 Strana: 1143
Projetý;projet, a, o, durch-, umgefahren, umgeritten. Čelný nemá upomínati cla pro- jetého. Brikc — P., honěný, výmluvný. Us. u Prostěj. Vch.

249180   Projetý jak Svazek: 7 Strana: 0499
Projetý jak. Cesty do hluboka projeté. Dch.

249181   Projev Svazek: 2 Strana: 1143
Projev, u, m., projevení, die Kundgebung, Darlegung. Div. z ochot., Dch. P. úcty. P. hromadný, Massenkundgebung, f.

249182   Projev Svazek: 7 Strana: 0499
Projev mínění, oddanosti, síly, souhlasu, Dch., myšlénky, Čch., skutečného talentu, Mus., vděčnosti. Us. Pdl.

249183   Projevenec Svazek: 7 Strana: 0499
Projevenec = vyjevenec. Rgl.

249184   Projevení Svazek: 2 Strana: 1143
Projevení, n., die Aeusserung.

249185   Projevený Svazek: 2 Strana: 1143
Projevený; -en, a, o, geäussert. Us. P. vůle. Us.

249186   Projeviti Svazek: 2 Strana: 1143
Projeviti, il, en, ení; projevovati, pro- jevívati, offenbaren. — co. Udivení svoje p. Sš. Sk. 21. P. naději, svou radosť. Dch. — co komu: úctu, Č., svěřené věci. Reš. Jestli duch boží mu poněkud příští slávu města toho (Říma) projevil. Sš. Sk. 292. — čím (se). P. někomu svou úctu pozdravením. Posedlosť šílenstvím se projevovala. Sš. Mat. 56. — se kde. Kterak bezsmysl lidský se v ní projevil skrze modloslužebnosť; Vlast- nosť boží, která se v jisté okolnosti proje- vuje. Sš. I. 29., 57. — se kdy. Následek ten zákona se v proběhu času p-vil; Že za věku staršího nejednou při událostech zna- menitých veškeren lid svou radosť, rozkoš a jiné city projevil. Sš. I. 67., Sk. 50. — co jak. A jakou měrou nepřátelství projevuje V Vyznávati jest projevovati víru vně -skutky a ústy a všemi způsoby, na modlitbách, službách božích, před soudci, za pronásle- dování; Petr napomínáním lásku oteckou a bratrskou k lidu projevil; Pod záminkou neucty k zákonu starému tak záhy a mimo nadání projevené; Vděčnosť svou k Bohu veřejně p. Sš. I. 85., 109., Sk. 30., 34., 37. (Hý.)

249187   Projeviti co Svazek: 7 Strana: 0499
Projeviti co: své city, Dk., své mínění o něčem, svou soustrast, své přání. Us. — se kde. Oni na Pontu se projevili (obje- vili). Šf. Strž. II. 60. — kdy. V rozmluvě projevoval takové náhledy, že . . . Osv. I. 259. — jak. P. náhled svůj o něčem bez rukaviček (bez obalu). Šml. I. 45. — kam. Projevovati se na venek. Dk. Roz. fil. 30. — se kdy o čem. Způsob, jakým se dog- matikové za našich dnů v novinách svých o záležitostech politických veřejně proje- vují Osv. I. 240.

249188   Projezd Svazek: 2 Strana: 1143
Projezd, u, m., průjezd. Durchfuhr, ť. Ti všichni pravili, že tudy prve chodba byla i p. na tu zahradu nadepsanú. Arch. plzeň. 1494. Aby svobodný p. míti mohli. Zř. těšín. Art. III.

249189   Projezděný Svazek: 2 Strana: 1143
Projezděný ; -ěn, a, o, durchgeritten. Sýr od červů (červy) p. = prolezlý. Šm.

249190   Projezditi Svazek: 2 Strana: 1143
Projezditi, vz Projeti.

249191   Projezdný Svazek: 2 Strana: 1143
Projezdný, průjezdný Durchfahrt-. — P., ého, m., der Strassenbereiter. — P., kdo koně projíždí, der Bereiter, Stallmeister. Jg.

249192   Projhráti Svazek: 7 Strana: 0499
Projhráti = prohráti. Hr. rk. SŠ. 83., 98., 128., Št. Kn. š. 156.

249193   Projící Svazek: 7 Strana: 0499
Projící. To jest p. = prochází, geht an. U Kojetína. Wrch.

249194   Projíknouti Svazek: 2 Strana: 1143
Projíknouti, knul a kl, ut, utí, projíkati, projikovati = jíkati, stammeln. — co: něčí chvalozpěvy. Nej.

249195   Projím Svazek: 2 Strana: 1143
Projím, vz Projísti.

249196   Projímač Svazek: 10 Strana: 0657
Projímač, e, m. = náčiní kolářské. Wtr. Řem. 850.

249197   Projímadlo Svazek: 7 Strana: 0499
Projímadlo, a, n. = lék projímavý, la- xans, Abführmittel, n. Nz. lk. Manna jest jemným p-dlem. Cf. S. N. V. 80., Slov. zdrav.

249198   Projímadlo Svazek: 10 Strana: 0310
Projímadlo, a, n. P-dla = počišťující léky, laxantia, purgantia (remedia). Vz Ott. XX. 747., 997. P., laxantia, purgantia, cathartica (mírná, mitiora, prostá, eccoprotica, prudká, drastica, silná, drastica).; přílišný účinek p-del, přílišný průjem, hypercatharsis. Ktt.

249199   Projímání Svazek: 8 Strana: 0322
Projímání, práce tkadlcovská. Vz NZ. VI. 80.

249200   Projímati Svazek: 2 Strana: 1143
Projímati, vz Projmouti.

249201   Projímavý Svazek: 2 Strana: 1143
Projímavý, co projímá, durchgreifend. P. lék. Jád. Projímavými slovy někoho ob- lomiti. Sych.

249202   Projímavý Svazek: 7 Strana: 0499
Projímavý, vz Projímadlo.

249203   Projinačiti Svazek: 2 Strana: 1143
Projinačiti, il, en, ení = změniti, ändern. Reš.

249204   Projiskřiti Svazek: 2 Strana: 1143
Projiskřiti, projiskřívati = problesknouti, mit funkelndem Schein erfüllen. — co: jes- kyni. Šm.

249205   Projísti Svazek: 2 Strana: 1143
Projísti, projesti, jím, jez, jedl, den, ení; vz Jisti; projídati, projídávati, mit Essen durchbringen, verzehren, vernaschen; naskrze jísti, durchessen, durchnagen. Jg. -- co (na čem). Statek na rybích (míkových, V.) pličkách. Ros., Lb. Statek na dobrých kou- scích p. V. Vrabce vydělá a hus projí. V. P. peníze. Us. Červi dřevo projídají (naskrz prožírají). Us. — se kudy. Projedl by se skrz koláče. Vz Odhodlaný. Prov. — se v čem. Projedl by se v tom (rád to jí), Ros. — Jg. 1. Projíti, jdu, jdi, jda, (ouc), šel (šed, ši), jití; prochoditi, il, zení; procházeti, el, ení (na Mor. místy: proudu, -eš, -e, -eme, ete, prondó (ou), pronda (ouc), prondi, Hý.) =skrze jíti, durchgehen; jda spatřiti, be- sichtigen, durchgehen, durchwandeln; pro- minuto míti, angehen, übersehen, nachge- sehen, passirt werden; minouti, verfliessen, verstreichen; snesitelným býti, erträglich sein, passiren, angehen; držán býti, platiti za, gelten, gehalten ?. angesehen werden; vydánu, vynesenu býti, verlauten; pronik- nouti, durchdringen, durchgehen; chůzí pro- trhati, ra niti, durchgehen, durch-, zerreissen, wund gehen; p. se = z kratochvíle choditi, spazieren, auf- u. abgehen, herumgehen. V., Jg. — abs. Když dlouhý čas prošel. V. To projde, na Mor.: to ubude, to jest na ubytí. Brt. Póhon prošel, ging durch. Kn. rož. 8. To by prošlo. Hudba, zima projde (jest snesitelná). Us. Hodina prošla, rok prošel. D. Kde nemůže kůže lvová projíti, tu sluší kůži liščí přičiniti. Prov. Načež toto dobré zdání prošlo (vydáno bylo). Apol. Tento žák prošel. Vz Projíti kde. Jeho návrh ne- prošel; Ještě to projde, es geht noch an. Prošel ještě den; Tudy neprojdete. Dch. Poklid spolu vzali a nález neprošel; Poňo- vadž jsú tak dlúhá léta prošla (Verjährung ist eingetreten) a práva šla, nemá odpoví- dati. Půh. II. 489., 573. Nevyrozumitelným sepsáním písaře městského věc některá ne- snadná v ní (výpovědi) postavena jest; ta- kového vysvětlení jeden každý buďto hned aneb nedaje 14. dni projíti, prve nežli by rozsudek v svou moc vešel, žádati může, ne- bude mu toho odepříno. Bdž. 145. Než se má zase k právu starému navrátiti, nedal-li jest letuom vedlé práva projíti. Zř. F. 1. D. 35. Půhon bude zdvižen a on se drž zase svého zápisu, nedá-li zemským letům p. Vl. zř. 43. Toliko suchým dnům aby nedal p. Nál. 214. — co: dvéře, Kom., les, zahradu, mnohá nebezpečenství, cesty nebezpečné, Ros., zemi, Br., boty prochoditi (chůzí roztrhati). Ros. Čas, den prochoditi; On prošel mnoho světa. Dch. Prochází ho zimnice. Us. Msk. Proj- děte jednotlivé kovy, chybně m.: vypočí- tejte, jmenujte. Km. Projděte tu knihu, ten účet, chybně m.: přehlédněte, přečtěte atd. Brs. 134. A prošli vešken rynk a žádný se k nim nepřimiesil, až i prošli Dlúhú střídu. Let. 54. Ten člověk mnoho prošel (mnoho zkusil). Us. Drž se rozumu a projdeš celý svět. Prov. — komu. Dávná léta tomu pro- šla, das ist lange verjährt; Že jsú násobní léta prošla těm dskám. Půh. II. 573., 274. Někomu vše projde, jinému nic. Ros. Tomu darebákovi všecko projde (se promine). Sych. Vinám léta úřední neprochodí. Pr. zem. Ne- dadouc ani okamžení projíti. V. — kudy (skrze co, mezi čím, po čem, čím). Po- věsť (řeč) prochází mezi lidmi. V. To musí mezi tím projíti (proběhnouti). D. P. branou, Jg., dveřmi, Kom., lesem. Vy všichni, mezi nimiž jsem prošel. Sš. Mor po celém světě procházel. V. P. se po ulici. Sych. Po těch úzkých schodech s bednou neprojdeme. Ml. Israelité Rudým mořem prošli; Musil pak procházeti Samařím; A prošedše první a druhou stráží přišli ku bráně železné; Snáze jest zajisté velbloudu uchem jehelným projiti, nežli. . Sš. J. 49., 63., Sk. 140., L. 177. (Hý.). Snadněje jest velbloudovi skrze dieru jehelnú projíti. ZN. P. skrze bránu. Jg. Zlato skrze oheň prochází (se čistí). V. Hajnému i nejsukovatější borovice skrze krk projde (projede — propije ji). Prov. Skrze mnohá nebezpečenství p. Jg. P. skrze les, skrze zahradu. Us. Prošel skrze všecko po- kolení israelské. V. — kam. Pokudžby k nim nařízení projíti mohlo (jim dodáno býti mohlo). Schön. I projde hřmot až do konce země. Br. Od toho až do toho prošlo let tolik. V. V této příčině prošel k někomu dekret, in dieser Beziehung ist an Jemanden in Dekret ergangen. J. tr. (Král) kázal tisk- núti rozkú, by prošel trn až k mozku. Výb. II. 9. Večer tich tu projde na noc chladnú. Rkk. 52. Všichni, jižto sě súdichu, k nim při- chodichu. BO. — s čím (se). S pšenici to ještě projde, ale žito málo sype. Ml. S tím tudy neprojdeme. Us. Doba tří hodin lehko prošla s pohřebáním. Sš. Sk. 57. Že se můj Jeniček s jinšíma prochází. Er. P. 112. — co po čem. Po svých potřebách se procházeti (nachgehen 1650.). Er. — pro co. Boleslav poče proti němu jíti, ale pro své hříchy nemůže dobře projiti. Dal. — jak. Těm vše bez trestání procházelo Br. S ve- likou pozorností les prošel. Us. Žádný pod jménem jiného neprocházej (za něho po- kládán nebuď). V. V zamyšlení se prochá- zeje zabloudil. Sych. P. les křížem. Dch. Neprošel podlé roty, jakž mu vydána; Tu pak ti svědci prošli podlé roty jim vydané. Půh. II. 350., 146. P. jen tak na krajíčku, nur knapp. Dch. Už vidím, že to neprojde v dobrém. Us. Vk. — čím. Práv byl a pro šel přísahú a na to dal své pomocné. Půh. II. 460. — do které doby. Ještě do žní čtvero měsíců projíti má. Sš. J. 75. — na čem: na přísaze, den Eid glücklich bestehen. Gl. 276. — za koho, zač (jmín, pokládán býti). Proti nim by mohl Epikur za an- gela projíti. V. Procházeti za obecné vojáky, für Öffentliche Soldaten gelten. V. — od koho. Prochází pověsť ta od Turkův, po- hrůžka ta od služebníků jeho. V. — se. Hezky jsme se prošli. Us. Půjdu do pole, abych se prošel. Us. — (se) kde. Tento žák ve škole dobře prošel (dostal dobré známky a mohl postoupiti do vyšší třídy). Us. Poněvadž súd v duchovním právě pro- šel. Půh. II. 142. P. se po oboře, po senci, při rybníce, na hrázi. Er. P. 471., 233., 394. Procházeli jsme se po pevnosti hradu. Ler. P. se pod stromy. D. Procházeti se v zahradě, Ros., v pokoji; p. ve volbě, bei der Wahl durchkommen; p sc na chodbe, po chodbě. Us. — (se) kdy: o, polednách. Jd. 0 sjezde brněnském prošel. Žer. L. I.12.

249206   Projísti Svazek: 7 Strana: 1371
Projísti. Mol list projedl. Arch. IX. 347.

249207   Projísti co Svazek: 9 Strana: 0260
Projísti co. Pouta mu nohy projedla. Sdl. Hr. II. 175. Ten projí nos mezi očima. Hoř. 122.

249208   Projísti co kde Svazek: 7 Strana: 0499
Projísti co kde. Projedli jste umění zá- kona božího za tučnými stoly. Bart. 169.

249209   Projísti se kudy Svazek: 8 Strana: 0322
Projísti se kudy. Projedl se skrze horu. Bl. Gr. 214.

249210   2. Projíti Svazek: 2 Strana: 1144
2. Projíti, vz Projmouti.

249211   Projití Svazek: 2 Strana: 1144
Projití, n., der Durchgang, das Durch- gehen, Verfliessen, der Durchzug. D. Po p. dlouhého času. V. P. (vypršení) lhůty. J. tr. Nepořádný držitel žádný p-tím času a let městských vydržením statků sobě nezděďuje. Bdž. 54. Výsada pominula p-tím času. J. tr. Stalo se pak po p. hodin asi tří. Sš. Sk. 54., 57.

249212   Projíti.— abs Svazek: 7 Strana: 0499
Projíti.— abs. Procházející světlo. NA. V. 474. — co. Celé kraje prošla, noclehu nenašla. Sš. P. 30. Také národ český tyto doby duševního života prošel. Tf. H. 1. 5. Jakž mi chceme p. tajnosť Boha (durch- schauen, einsehen)? Št. Kn. š. — komu. Devatenáct jí tak prošlo let. Osv. V. 763. — kudy (se, jak). P. ulicí, Dch, školou života, Šmb.; se po světnici, Šml., se po zahradě, Hrts., se sadem. Pdl. Elektrický proud prochází vodičem. Pdl. Sny, jež této noci duší jeho p-zely. Šml. Tyč zacpávkou těsně p-zí; By miska otvorem volně p-zela. Mj. 141., 154. Kdo se to p-zí po hrázi? Sš. P. 251. Jimi stejnou měrou p-zí světlo; Písty vodotěsně p-zejí válci; Světlo tělesem prošlo. ZČ. I. 251., 282., III. 35. Jsú jako sluneční paprslek, skrze kteréž projde sklo, toho barvu na se vezme. Št. Kn. š. 78. — odkud kam. Ať se ona p-zí z jizby do světnice. Sš. P. 759. — (co) jak. P. za- hradu kříž na kříž. Hrts. — Noc prošla beze vší nehody; S těží prošel (o studen- tech). Us. Pdl. Když by kletva prošla svým řádem. Št. Kn. š. 28. Píst z tuha p-zí. ZČ. — kdy. Ve štvrtek se vyspal, v pátek sa prochodil. Sš. P. 655. — zač. Nemůže za dobrého p. Wtr. exc. To od chudého za dar projde. Výb. II. 1157. — za kým. Že můj syneček za jinou procházel. Sš. P. 328.

249213   Projíti se na koho čím Svazek: 10 Strana: 0310
Projíti se na koho čím. Ty se tu na mne procházíš slovy nařklivými, hleď sebe! Světz. 1883. 244.

249214   Projitna Svazek: 7 Strana: 1371
Projitna, y. f., contractus, zastr. Rozk. Prokní. Vz D. Lhrg. 120.

249215   Projízdný Svazek: 2 Strana: 1145
Projízdný = projezdný.

249216   Projížďce Svazek: 2 Strana: 1145
Projížďce, e, m., projezdný, der Bereiter. D.

249217   Projížděč Svazek: 2 Strana: 1145
Projížděč, e, m., Bereiter, m. Rk.

249218   Projížděti Svazek: 2 Strana: 1145
Projížděti, vz Projeti.

249219   Projíždka Svazek: 2 Strana: 1145
Projíždka, y, f., projíždění, das Herum-, Durchfahren. Na p-ku vyjeti, V., se vypra- viti, Háj., jeti. Vrat. Byl na projížďce. Sych. P. z rozkoše, pro vyražení, die Spazier-, Lustfahrt, der Lustritt.

249220   Projížďka na Svazek: 7 Strana: 0500
Projížďka na koni. Mour.

249221   Projma Svazek: 7 Strana: 0500
Projma, y, f. P. na fasonové proužky, das Seckeneisen. Hř.

249222   Projmenovati Svazek: 2 Strana: 1145
Projmenovati, namhaft machen. Šm.

249223   Projmouti Svazek: 2 Strana: 1145
Projmouti, jmu, ul, ut, utí (cf. Jmouti, Pnouti), projíti, projati, proníti, jal, jat, jetí; projímati, pronímati, projímávati — naskrz vzíti, durchgreifen, durchfassen; p. se = otvírati se, jako rána, aufbrechen. Jg. — abs. Znamenie, kdy je dospělo maso ku pokrmu, když dá sě snadně nehtu pro- jieti neb udici; Otevřieti srdce, aby dalo se projieti boží milosti. Št. N. 260., 262. — co, koho. Projala mne zima, Ros., vůně ta. Kom. Ten lék zástavu ženskou projímá (otvírá). Lék. kn. Vezmi piva s sádlem, hned tě projme (dostaneš stolici). Jád. Pro- jímati boty = prošívati, durchnähen. Us. Dch. P. zvěř = kůži zvěři nožem proříznouti, durchfangen; ptáka, zvěř (uškrtí-li dravý pták ptáka n. zvěř, greifen, todtgreifen). Šp. Podivení projalo duši jeho (= dojalo). Šm. — co komu. Puch vnitřnosti mi projímá. Kom. Projímá mně to mozek a vnitřnosti. Kom. — koho kdy. Tudy nedivno, že ho projala svatá hrůza při spatření té pokory Páně. Sš. J. 214. — se kde. Milosť boží a svoboda lidská obapol při díle spásy se přejímají. Sš. I. 112. (Hý.).

249224   Projmouti co Svazek: 7 Strana: 0500
Projmouti co. Bolestný pocit projal mysl jeho; Skepsis projala veškeru bytosť jeho. Šml. — co komu. Osud dcery pro- jímal mu srdce. Šml. — koho čím. Mne hrůzou p-mala slova jeho. Us. Rgl. Pro- jímati se rozkoší. Kom.

249225   Projň Svazek: 7 Strana: 0500
Projň = proň. NB. Tč. 40.

249226   Projsa Svazek: 8 Strana: 0322
Projsa, y, m., vz násl. Prokop.

249227   Projsa Svazek: 10 Strana: 0310
Projsa Pavel (Sekanina Fr. ), spis., nar. 1860. Vz Ott. XX. 747.

249228   Projtny Svazek: 10 Strana: 0310
Projtny, pole u Sedlatic. Čas. mor. mus. III. 140.

249229   Projza Svazek: 8 Strana: 0322
Projza, y, m., vz násl. Prokop.

249230   Projžka Svazek: 10 Strana: 0310
Projžka = projíždka. Dšk. Km. 30.

249231   Prok Svazek: 2 Strana: 1145
Prok, a, m., residuus. V MV. nepravá glossa. Pa. P., strsl. ?r???, reliquiae, reli- quus, z ?r?-???, koř. ok. ?kl. ?. 28., 239.

249232   Prok-as Svazek: 2 Strana: 1145
Prok-as, y. m., dle Despota, král alban- ský, otec Numitorův a Amuliův.

249233   Prokaditi Svazek: 2 Strana: 1145
Prokaditi, il, děn, ění, durchräuchern. — co čím: pokoj františkem. Us.

249234   Prokáchati (o Svazek: 2 Strana: 1145
Prokáchati (o kachnách), přešachtati, durchschnattern. Šm.

249235   Prokajdati Svazek: 8 Strana: 0322
Prokajdati CO = promrhati. Brn. Brt. D. II. 374.

249236   Prokálati Svazek: 2 Strana: 1145
Prokálati, vz Proklati.

249237   Prokancelařovati Svazek: 2 Strana: 1145
Prokancelařovati = prosouditi, verpro- cessiren. D.

249238   Prokanouti Svazek: 2 Strana: 1145
Prokanouti, ul, utí, durchtriefen. Ros. — kudy. Vz Prokapati.

249239   Prokap Svazek: 7 Strana: 0500
Prokap, u, m., der Urinabieiter, Katheter. Šd.

249240   Prokapati Svazek: 2 Strana: 1145
Prokapati; prokapnouti, pnul a pl, utí; prokapovati = kapkami protékati, durch- tröpfeln, durchtropfen; kapáním vyhloubiti, durchs Tröpfeln aushöhlen. Jg. — co. Voda padajíc kámen prokapává. Boč. — kudy. Voda nám střechou prokapuje.

249241   Prokapní Svazek: 7 Strana: 0500
Prokapní, Filtrir-. P. přístroj. Dch.

249242   Prokarbaniti Svazek: 2 Strana: 1145
Prokarbaniti, il, ěn, ění. — co: statek, im Kartenspiel verlieren. Jg.

249243   Prokarbovaný Svazek: 2 Strana: 1145
Prokarbovaný, prořásněný, durchfaltet. P-né šaty (veskrz nabírané). Šm.

249244   Prokarbovati Svazek: 2 Strana: 1145
Prokarbovati, nabírati, veskrz zakládati, überall in Falten legen, durchfalten. — co: šaty. Šm.

249245   Prokartačovati Svazek: 2 Strana: 1145
Prokartačovati, recht durchbürsten. Jg. — co čím. — co komu: kůži v parní lázni. Us.

249246   Prokartovati Svazek: 7 Strana: 0500
Prokartovati = v kartách prohráti. P. dům. Šd.

249247   Prokasirovati Svazek: 2 Strana: 1145
Prokasirovati = promrhati, durchbrin- gen. — co: své jmění. Ros.

249248   Prokašlati Svazek: 2 Strana: 1145
Prokašlati, šlám a šlu, durch das Husten verlieren. Jg.

249249   Prokát Svazek: 2 Strana: 1145
Prokát, vz Brokát.

249250   Prokátový Svazek: 9 Strana: 0260
Prokátový. P. šněrovačka. Čes. 1. VIII. 408. Sr. Brokát.

249251   Prokaz Svazek: 2 Strana: 1145
Prokaz, u, m., prokázání, das Zeigen, die Weisung. Soudní dvůr na p. účtů, Liquidationsgerichtshof, m. Dch. Vz Pro- kázka. — P., důkaz, Beweis, m. Boč. P. pravdy. Šm.

249252   Prokaza, y Svazek: 2 Strana: 1145
Prokaza, y, f., malomocenství, der Aus- satz. Mkl. B. 46. Oprostil člověka od p-zy hříchu dřívěji lidi oprostiv od tělesné p-zy. Sš. J. 160. P. bílá, der weisse, trockene, glatte A., hlízová či aegyptská, též slonovina, der knollige, knotige, schwarze, feuchte A., leontiasis, satyriasis. Sš. Mt. 111. (Hý.).

249253   Prokazadlo Svazek: 2 Strana: 1145
Prokazadlo, a, n., prokazanec, nce, m., list psaný ku prokázání sloužící, Urkunde, f. Th.

249254   Prokázání Svazek: 2 Strana: 1145
Prokázání, n., vz Prokázati.

249255   Prokázaný Svazek: 2 Strana: 1145
Prokázaný ; -án, a, o, liquid. P. účet. J. tr.

249256   Prokázaný Svazek: 7 Strana: 0500
Prokázaný. Láska někomu, k někomu p-ná. Žer. L. III. 37. 4.

249257   Prokazatel Svazek: 2 Strana: 1145
Prokazatel, e, m., der Zeiger. Erweiser.

249258   Prokazatelný Svazek: 2 Strana: 1145
Prokazatelný, erweislich, enveisbar. Ros.

249259   Prokázati Svazek: 2 Strana: 1145
Prokázati, káži, kaž, káže íc), zal, án, ání; prokazovati = na jevo dáti, ukázati, an den Tag legen, zeigen; pravdu něčeho ukázati, dokázati, dolíčiti, erweisen, darthun, die Wahrheit einer Sache zeigen: dáti, pro- půjčiti, erzeigen, widerfahren lassen, leisten, verleihen, zuwenden; se, sich bezeigen. Jg. — abs. Kdo neprokáže, nebéře. Pk.— co: své mistrovství. V., svou moudrosť, moc, nevinu., své mocné skutky, Br., svůj rod. Cyr. P. něco (likvidovati, liquidiren). J. tr. P. něco. Václ. 32. Původ což jest prožaloval, to také povinen jest p. a provésti. Kol. 12. To jsem dosti obšírně p-zal. Štr. — co komu: česť, přátelství, štědrosť a dobrotivosť, do- brodiní, službu, poslušenství, V., Bohu vděč- nost. Br. P. někomu své účastenství, svou lásku. Dch. — co komu proč. Přízeň krá- lovu, kterou Josefovi prokazoval pro mou- drosť před ním, faraonem, vyjevenou. Sš. Sk. 78. — co, se čím: radosť srdcem, ústy, Br.; něco, svědky, Tov. 37., Solf., písmy svatými. Štelc. P. se vděčným, V., nezdvo- řilým. Sych. P. se listem o něčem, sich aus- weisen, J. tr., se listinou, eine Urkunde vor- zeigen, produciren. Nz. P. se mužem, udat- ností. Dch. Jakož tímto listem p. mohu. NB. Tč. Jakým divem a zázrakem se prokazuješ a před námi osvědčuješ?; Nejednou službou se mu p-li; Táhnouti se k těm zázrakům, jimiž pravosť apoštolatu jeho prokázána byla. Sš. J. 44., L. 109., 1. 9. (Hý.). — co kde, v čem, před kým. P. svou moc v obha- jování církve, svou moudrosf v soudu. Br. V té záležitosti prokázals mi velikou službu. Ml. A to před vaší milostí prokazuje, že jest to mluvil. NB. Tč. — co kdy. To bych chtěl p. ty chvíle. NB. Tč. I starý kožich prokazuje v zimě dobrou službu. Ml. — co jak. Kdyby která strana při svou nedosta- tečně aneb nedokonale p-la skrze něčí vlastní písmo aneb složení jednoho svědka, tehdy takové prokázání doplňuje se dotvr- zováním toho přísahou. Bdž. 125. Chtěje pak Jan stalým divem moc Páně znova pro- kázati, upravil mysl čtenářů svých. Sš. J. 98. Jestliže svědomím hodným na mne pro- kážete, chci vinen býti; Světle něco p. NB. Tč. — co ke komu. Prokázal ke mně divné milosrdenství. Br. Dobročinnosť k sva- tým prokazovati. V. — Kram. — co kde, na kom (při čem). Prokazoval na sobě dřímavosť při službách božích. Br. To vůbec platnosť má a ne méně na židech se pro- kazuje. Sš. I. 42. To na sobě statečně pro- kázal a vykonal. Cyr. Úcta tím způsobem se na východě také lidem mocným, velmožům a obzvl. králům prokazovala. Sš. Sk. 125. — co proti komu. Mocné skutky proti Egyptu prokázal. Br. — co na koho: vinu na ob- žalovaného. Pr. Prokáže-li se to naň, bude potrestán. Bs. — Apol., Smrž. — že, z čeho. Když z nespravedlivosti lidské pravdomluv- nosť a spravedlnosť božská se zračitě pro- kazuje. Sš. I. 42. Z těchto řečí se prokazuje, že jsme pod pokutou povinni. V. Tím pro- kazujete, že jste synové neřádní. Br.

249260   Prokázati Svazek: 7 Strana: 0500
Prokázati. — abs. Kdo neprokázal, sám se odsoudil. Pr. — co. Kdo nic nepro- káže, nic nebéře. Pr. — čeho. Která strana k čemu práva svého prokáže, toho požive. Pr. Obyč.: P. co. — na koho (co čím). Oni toho na nás spravedlivě neprokáží na věky. Bart 105. Jestliže svědomím dobrým na mne p-žete, chci vinen býti. NB. Tč. — co kde. To má před soudem prokazovati, oč strany mezi sebou jsou na rozdílu. Pr.

249261   Prokázka Svazek: 2 Strana: 1146
Prokázka, y, f., likvidace, die Liquida- tion, jest výkon, jímž správce nějakého jmění, pokladník, účetník neb jiný výkonný organ, jemuž vybírání příjmů a činění vý- dajů tohoto jmění svěřeno jest, zkouší a zji- šťuje náležitost každého jednotlivého příjmu n. výdaje dříve, než tento stává se skutkem t. j. než děje se zapravení. Vz S. N. — P., die Ausweisung, Legitimation. J. tr.

249262   Prokazovací Svazek: 2 Strana: 1146
Prokazovací (likvidační) nález, protokol, spis, žaloba, Liquidations-. J. tr.

249263   Prokazování Svazek: 2 Strana: 1146
Prokazování, n., die Liquidirung. J. tr. Vz Prokázka. — P., die Ausweisung, Recht- fertigung. To vaše nerozumné p. za nic ne- stojí. Štr. , Prokazovati, vz Prokázati.

249264   Prokaženec Svazek: 2 Strana: 1146
Prokaženec, nce, m, malomocný, der Aussätzige. Sš. Mt. 112., Mr. 12.

249265   Prokažený Svazek: 2 Strana: 1146
Prokažený, malomocný, aussätzig. Sš. L. 168.

249266   Prokdákati Svazek: 2 Strana: 1146
Prokdákati, kdákám a kdáči, ausgackern. — co. Všecko prokdáče (projeví, poví), co slepice vejce. Mus.

249267   Prokejdovati Svazek: 2 Strana: 1146
Prokejdovati, verdudeln. Ros.

249268   Prokejklovati Svazek: 2 Strana: 1146
Prokejklovati, vorgaukeln. — co. Ros.

249269   Prokel Svazek: 2 Strana: 1146
Prokel, klu, m., proëmbryo, prothallium, der Vorkeim, u rostl. výtrusných listnatých tělisko buněčné, rostlině mateční nepodobné. Kk. 61., 87., 93. Vz Schdl. II. 261. Sr. Kel.

249270   Prokel Svazek: 7 Strana: 0500
Prokel. Cf. Rosc. 47., 50., 78.

249271   Prokepčiti Svazek: 2 Strana: 1146
Prokepčiti, il, en, ení = promrhati, auf eine erbärmliche Art verthun. — co: hru (marně prohráti). Us. na Mor. Chmela.

249272   Prokepkati Svazek: 2 Strana: 1146
Prokepkati = prokepčiti.

249273   Prokeš Svazek: 8 Strana: 0322
Prokeš, kše, m., vz násl. Prokop,

249274   Prokeš, kše Svazek: 2 Strana: 1146
Prokeš, kše, m. = Prokop.

249275   Prokl-es Svazek: 2 Strana: 1146
Prokl-es, a n. ea, m., král spartský.

249276   Prokl-os Svazek: 2 Strana: 1147
Prokl-os, a, m., řec. filosof, žil od roku 411.-485. Vz S. N.

249277   Prokla Svazek: 7 Strana: 0500
Prokla, y, f. = prorva, propast. Mor. u Hran. Rgl.

249278   Proklabati Svazek: 7 Strana: 0500
Proklabati = proklovati. Šm.

249279   Proklábositi Svazek: 2 Strana: 1146
Proklábositi, il, en, ení = protlachati, verplaudern. — co. D.

249280   Proklackovati den Svazek: 7 Strana: 0500
Proklackovati den = klícením se s místa na místo prozaháleti. Us. Kšť.

249281   Proklacovati Svazek: 2 Strana: 1146
Proklacovati, vz Proklátiti.

249282   Proklad Svazek: 7 Strana: 0500
Proklad = vřadění, die Einschaltung, Interpolation. Nz.

249283   Proklad Svazek: 10 Strana: 0310
Proklad, u, m. P. v tiskárně = tenký plíšek z písmoviny dávaný mezi jednotlivé řádky, aby sazba nebyla hustá, kompressní. Vz Ott. XX. 407.

249284   Proklad, u, prokladek Svazek: 2 Strana: 1146
Proklad, u, prokladek, dku, m., der Durchschuss bei den Buchdruckern. Techn. 3. 321.

249285   Prokládaný čím Svazek: 10 Strana: 0310
Prokládaný čím. Ozdoby p-né stříbrem. Hš. Pis. 9.

249286   Prokládati Svazek: 2 Strana: 1146
Prokládati, proložiti, il, en, ení, durch- legen, durchschiessen. — co čím: knihu listy čistého papíru, závoj zlatem. Dch.

249287   Prokladek Svazek: 7 Strana: 0500
Prokladek, vz Proklad.

249288   Proklamace, o Svazek: 2 Strana: 1146
Proklamace, o, f., z lat., veřejné provo- lání, prohlášení, próhláška, der Ausruf, öffent- liche Bekanntmachung, Proklamation, f.

249289   Proklamační Svazek: 2 Strana: 1146
Proklamační, provolací, Proklamations-

249290   Proklamaštěný Svazek: 9 Strana: 0260
Proklamaštěný, proklamatý, proklaštěný = proklatý. Řevnovice. Kub. L. f. 1900. 302.

249291   Proklamati Svazek: 8 Strana: 0572
Proklamati. Aby majto neproklamali (ne- klamali, nešidili projíždějíce je a neplatíce). Arch. XV. 9.

249292   Proklamovati Svazek: 2 Strana: 1146
Proklamovati, provolati, ausrufen, ver- kündigen, öffentlich bekannt machen, pro- klamiren. — co. Us. — koho zač: za pána. Kos. Ol. I. 150.

249293   Prokláni Svazek: 2 Strana: 1146
Prokláni, n., das Durchstechen. Vz Pro- klati.

249294   Proklaný Svazek: 2 Strana: 1146
Proklaný; -án, a, o, durchstochen. Us.

249295   Proklaný Svazek: 7 Strana: 0500
Proklaný. P. ruce, Alb. 40. b., Výb. II. 23., bok. Ib. 34.

249296   Proklatě Svazek: 2 Strana: 1146
Proklatě, verflucht D.

249297   Proklatec Svazek: 2 Strana: 1146
Proklatec, tce, m., proklatý člověk, der Verfluchte. D. Strsl. proklętec. Mkl. B. 308.

249298   Proklatečný Svazek: 2 Strana: 1146
Proklatečný, maledicehdus, kdo se má proklíti, der Zuverfluchende. Ros.

249299   Proklati Svazek: 2 Strana: 1146
Proklati, koli, kůleš atd., 3. pl kolí, al, án, ání; prokálati, proklávati, durc hstechen, durchstossen, durchbohren. Jg. — koho (čím). P. kněze. Dal. Někoho oštípem p. Sych. — co komu čím: hrdlo kopím, Pass., srdce kopím. St. skl. Svým mečem sám se p. Dal. 38. Vojín kopím proklal bok jeho. Sš. J. 291. — koho kudy. Prokla muže i ženu skrze jich třiesla. BO. —P. = pro- klíti. Na Slov.

249300   Proklatí Svazek: 2 Strana: 1146
Proklatí, n. = prokletí. Na Slov.

249301   Proklati co čím Svazek: 7 Strana: 0500
Proklati co čím. Proklal srdce, jeho bok kopím, mečem. Krist. 103. b., Hr. rk. 149., Pase. mus. 283. Rohama zeď nepro- kůleš. Němc.

249302   Proklátiti Svazek: 2 Strana: 1146
Proklátiti, il, cen, ení; proklacovati = tam zde klátiti (drobet klátiti), durchschüt- teln. — co: strom, ořechy. Jg. — se = potulovati se. Turn. — se kudy: domy. Srn.

249303   Proklatosť, prokletosť, i Svazek: 2 Strana: 1146
Proklatosť, prokletosť, i, f., die Ver- fluchtheit.

249304   Proklatovati Svazek: 2 Strana: 1146
Proklatovati, das Wort proklatý öfters sagen. Proklatovala jsem. Us.

249305   Proklatý Svazek: 7 Strana: 0500
Proklatý. P. obyčej, Sš. P. 399., město. Alx. — proč. Luciper pro pýchu proklatý. Smil v. 1228.

249306   Proklatý n. prokletý Svazek: 2 Strana: 1146
Proklatý n. prokletý; -at n. -et, a, o; obou forem se posud užívá. Grammaticky správněji: proklatý. Gb. k Smil v. 1133. Verflucht. Vz Proklíti, Svatý.

249307   Proklávati Svazek: 2 Strana: 1146
Proklávati, vz Proklati.

249308   Proklečeti Svazek: 2 Strana: 1146
Proklečeti, el, en, ení, proklekati, pro- kleknouti, knul a kl, ut, utí = kleče něco protlačiti, durchknien. — co.

249309   Proklečeti kde jak dlouho. P Svazek: 10 Strana: 0310
Proklečeti kde jak dlouho. P-čel (klečel) tam hodnou chvíli. Tbz. V. 6. 120.

249310   Proklejovati Svazek: 2 Strana: 1146
Proklejovati, durchleimen. — co. Us.

249311   Proklektati Svazek: 2 Strana: 1146
Proklektati, klektám a klekci; proklek- távati = klektaje promyti, gurgeln. — co čím. P. hrdlo, Kom., vínem ústa. Bern.

249312   Prokléměti Svazek: 2 Strana: 1146
Prokléměti, proklíměti, ěl, ění = klímě- ním pozbyti, vernicken. Ros. — co: čas.

249313   Proklenec Svazek: 2 Strana: 1146
Proklenec, nce, m. = proklatec. Ráj., D.

249314   Proklenek Svazek: 2 Strana: 1146
Proklenek, nku, m., Kapelle am Stuben- ofen. Šm.

249315   Proklepati Svazek: 2 Strana: 1146
Proklepati, proklepávati, proklepnouti, durchklopfen. — co (komu čím): železo kladivem, někomu prsa (má-li zdravé plíce).

249316   Proklepati koho Svazek: 7 Strana: 0500
Proklepati koho = pomluviti, durch- hecheln. Šml. — se jak dlouho s čím. Do žní se s moukou už nějak proklepáme (vystačíme). Us. Rgl.

249317   Proklepávač Svazek: 10 Strana: 0310
Proklepávač, e, m. P. koberců. Us. Rgl.

249318   Prokles Svazek: 9 Strana: 0260
Prokles, u, m., les. ?ck. Hol. 73.

249319   Proklesniti co Svazek: 9 Strana: 0260
Proklesniti co: cestu. Kom. Theatr. 18.

249320   Proklest Svazek: 2 Strana: 1146
Proklest', průklest, i, f., žerď na vějičky, Leimstange, f. Vus. — P., průsek, tenetnice, der Rieht-, Stellweg. D.

249321   Proklest Svazek: 8 Strana: 0322
Proklest. Učinil si skrze dav p. lokty. Wtr. St. nov. 34.

249322   Proklestitel Svazek: 7 Strana: 0500
Proklestitel, e, m., der Pfadfinder, -su- cher. Dch.

249323   Proklestiti Svazek: 2 Strana: 1146
Proklestiti, il, stěn a štěn, ění; prokle- štovati = prosekati, durchhauen. — co : les, läutern, auslichten, cestu, bahnen, brechen, strom, ausputzen, ihm Luft machen. Jg., D. — co komu kam (jak). Mečem cestu k hradu s úsilím proklestil. Dal., Bart. Chtěje sobě cestu k obležení města p. V. Cestu k srdci jeho si proklestil. Nej. Dráhu si p. Dch. Bůh cestaři svému sám cestu k útro- bám lidským p-stil. Sš. L. 27. — co komu čím. Ač právě tím prodáním cestu k slávě Josefovi p-li. Sš. Sk. 74. P. cestu mečem. Dal. 65. — co kde. Petr již byl v Římě cestu p-stil. Sš. Sk. 149. Aby totiž v tom všeliké modloslužby ohnisku (v Athenách) víře křesťanské dráhu p-stil. Sš. Sk. 204, — co proč. A spolu sobě průchod pro ná- sledující vyučování p-stil. Sš.I. 45. (Hý.). — se kudy: lesem, skrze les. Šm.

249324   Proklestka Svazek: 7 Strana: 0500
Proklestka, y, m., os. jm. Pk. MP. 108.

249325   Proklestný Svazek: 2 Strana: 1146
Proklestný, bahnbrechend. Dch.

249326   Prokletba Svazek: 7 Strana: 0500
Prokletba, y, f. = prokletí. Msn. Or. 19.

249327   Prokletec Svazek: 7 Strana: 0500
Prokletec, tce, m. = proklatec. Dvor.

249328   Prokleti Svazek: 2 Strana: 1146
Prokleti, vz Proklíti.

249329   Prokletí Svazek: 2 Strana: 1147
Prokletí, n., na Slov. proklatí, das Ver- fluchen, die Verfluchung, Verwünschung, der Fluch. D. Vz Proklíti. — P., klatba, der Bann. P. na někoho vydati. Kom.

249330   Prokletina Svazek: 2 Strana: 1147
Prokletina, y, f., něco prokletého, ver- wünschtes Ding. Jel.

249331   Prokletkyně Svazek: 10 Strana: 0310
Prokletkyně, ě, f. Tbz. XVI. 401.

249332   Prokletnice Svazek: 2 Strana: 1147
Prokletnice, e, f., eine Verfluchte.

249333   Prokletník Svazek: 2 Strana: 1147
Prokletník, a, m., verfluchter Mensch. Koll.

249334   Prokletosť Svazek: 2 Strana: 1147
Prokletosť, vz Proklatosť.

249335   Prokletství Svazek: 7 Strana: 0500
Prokletství, n. = proklínání. To tam bylo p. Us. Brnt., Vk., Vlč.

249336   Prokletý Svazek: 2 Strana: 1147
Prokletý; -et, a, o, verflucht. P. (zloře- čená) rodina, Br., povinnosť, Dch., ďábel, žádosf zlata, Jel., lakomství, Rad. zv., lichva, cesta. D. P. chlap nás ošidil. Us. Z národů Bohem prokletých. Br. Vz Proklatý.

249337   Prokletý Svazek: 7 Strana: 0500
Prokletý. Ž. kl. (329.). P. chvíle. Hdk. P. budeš v městě, na poli; P. buď všem. Hus I. 55., 91.

249338   Prokletý čím Svazek: 9 Strana: 0260
Prokletý čím. Italie jedy p-tá. Slád. Cym. 83.

249339   Prokličkovati se Svazek: 2 Strana: 1147
Prokličkovati se, vz Kličkovati se.

249340   Proklíměti Svazek: 2 Strana: 1147
Proklíměti, vz Prokléměti.

249341   Proklínací Svazek: 7 Strana: 0500
Proklínací, zum Fluch gehörend, den Fluch betreffend. Lpř.

249342   Proklínač Svazek: 7 Strana: 0500
Proklínač, e, m, der Verflucher. Smo- lík. 179.

249343   Proklínání Svazek: 2 Strana: 1147
Proklínání, n., das Verfluchen, die Ver- fluchung, Verwünschung, vz Prokliti. Strany přísloví a pořekadel vz: Krk, Krkavec, Peklo, Viseti, někdy více žertem: Husa, Komár, Kozel, Vzíti koho. — P., zaklínání, přisáhání. Br.

249344   Proklínání Svazek: 7 Strana: 0500
Proklínání. Cf. Čert, Káňa, Rožeň, Svíjeti, Scípnouti, Upálení, Veš, Zcepeněti, Živý, Žráti. Jg. Slnosť. 70.

249345   Proklínaný Svazek: 2 Strana: 1147
Proklínaný; -án, a, o, verflucht.

249346   Proklínati Svazek: 2 Strana: 1147
Proklínati, vz Prokliti.

249347   Proklinkati Svazek: 2 Strana: 1147
Proklinkati, klinkaje ztratiti, durchklin- geln. — co: klobouk (propiti). Ros.

249348   Proklinouti Svazek: 2 Strana: 1147
Proklinouti, vz Proklouti.

249349   1. Proklinovati Svazek: 2 Strana: 1147
1. Proklinovati, zastr. = proklínati. Žid.

249350   2. Proklinovati Svazek: 2 Strana: 1147
2. Proklinovati = klínem probiti, durch- keilen.

249351   Prokliti Svazek: 2 Strana: 1147
Prokliti (zastr. prokleti), kleji, klel, klet a klat, etí (na Slov. -atí), en, ení; prokl- nouti, klnu, klň, ul, ut, utí; proklínati = zlého přáti, zlořečiti, verfluchen, verwün- schen ; do klatby dáti, in Bann thun ?. legen; p. se = velmi se zaříkati, hoch schwören, hoch betheuern. Jg. — abs. Proklet, pro- klat buď, anathema sit. D. — co, koho: hru. D. Vlastní rodiče p. Berg. Papež císaře proklel (do klatby dal). V. — Sych., Kom. — kam: do pekla někoho proklínati. Sych. — koho komu : Proklň mi jej. Num. — kým. Proklínají mnou (i.; e. těm, jimž zlého přejí, říkají na mne ukazujíc: ó byť se tak stalo jako jemu). Br. To léto bylo samým Bohem prokleto. Dal. 156. — koho kdy.Že ho za mladu p-li. Dh. 86. — proč. Šimon pro svatokupectví proklat byl. Sš. Sk. 92.

249352   Proklíti co Svazek: 7 Strana: 0500
Proklíti co. Kristus proklel fík. Št. R. 133. b.

249353   Proklitický Svazek: 2 Strana: 1147
Proklitický, proklitisch, z řec. Některá jednoslabičná slova, nemajíce v řeči vlast- ního přízvuku, kloní se z předu k slovu následnému, však přízvuku jeho pranic ne- mění. Slovce ta se nazývají předklonná či předklonky (????????/.??), též bezpřízvuká (citova): ô, ťj, oi, cti, elg, tg, ť?, éx, év, wí-, d, ov, ovx, oiy. Vz Ndr. §. 105.

249354   Proklnouti Svazek: 2 Strana: 1147
Proklnouti, vz Prokliti.

249355   Proklnutí Svazek: 2 Strana: 1147
Proklnutí, n., der Fluch. V.

249356   Proklobati Svazek: 7 Strana: 0500
Proklobati, vz Proklovati.

249357   Proklofati Svazek: 7 Strana: 0500
Proklofati, vz Proklovati.

249358   Prokloktati Svazek: 2 Strana: 1147
Prokloktati, vz Proklektati.

249359   Prokloniti Svazek: 2 Strana: 1147
Prokloniti, il, ěn, ění, prokloňovati, ein- biegen. Bern. — co.

249360   Proklouzílek Svazek: 7 Strana: 0500
Proklouzílek, lka, m. = kdo proklouzne, se protáhne. Bdl.

249361   Proklouznouti Svazek: 2 Strana: 1147
Proklouznouti, znul a zl, utí, prokluzo- vati, proklouzati, durchschlüpfen. Dch. — kudy: děrou někomu p. — P., klouzáním díru udělati, durchschleifen. — co : boty. Us.

249362   Proklouznouti jak Svazek: 7 Strana: 0500
Proklouznouti jak. Sotva p-zl (prošel, o studentech). Us. Pdl.

249363   Proklovati Svazek: 2 Strana: 1147
Proklovati, proklouti, proklofati, proklo- bati, proklubati atd., durch-, aufpicken, durch- hauen. Vz Klouti. — se. Kuřátka se již pro- klubala. Us. — se komu (kde). Proklubává se mu rozum. Sych. Proklubaly se mu boty (roztrhaly), Us., kalhoty na koleně. Sych.

249364   Proklovati. — co komu Svazek: 7 Strana: 0500
Proklovati. — co komu: skráň. Hdk. — se kdy. Za několik neděl vajíčko se p-lo (skryté jeho plány poznány). Šml. — se več. Poupě se p-vá v růži. Čch. Bs. 43.

249365   Proklukovati Svazek: 2 Strana: 1147
Proklukovati, promrhati, verthun. — co. Ros. Proklusati, durchtraben. — co: ulice. Šm.

249366   Prokmíniti, il Svazek: 2 Strana: 1147
Prokmíniti, il, ěn, ění, in Spekulationen durchbringen. Slov. — co : jmění.

249367   Prokmit Svazek: 2 Strana: 1147
Prokmit, u, m., prokmitnutí, promyk, problesk, prosvit, prosvítání, prostoupení světlem jen okamžik trvající, osvícení (du- chem sv.) toliko okamžité, die momentane Erleuchtung, Offenbarung. P. proročí, pro- phetische E. Všichni poznavše krále a spa- sitele svého p-tem proročím a probleskem radostného nadchnutí volali. Sš. Mt. 280.

249368   Prokmitaný čím Svazek: 10 Strana: 0310
Prokmitaný čím. Závoj stínem p-ný. Zr. Let. II. 111. Síň světlem slabě p-ná. Kká. Sion II. 98.

249369   Prokmitati Svazek: 2 Strana: 1147
Prokmitati, prokmitávati, prokmitnouti, tnul a tl, utí, durchschimmern. Hvězd pro- kmituje na tisíce. Mus. — co. Luna pro- kmitá háj. Šm. — čím. Obličej její co zář jiterná růžovím prokmitující. Mus. — se komu kde. Prokmitlo se jim (apoštolům) v myslech. Sš. J. 258. Svit viděť: jemným po nebes po výši prokmitá prouhom. Sš. Bs. 63. — kudy. Záře prokmitá (prosvítá) skrze záslonu; Hvězdy zde onde skrze oblaka p-taly. Šm.

249370   Prokmitati. — čím Svazek: 7 Strana: 0500
Prokmitati. — čím. Šat bílý krví p-tá. Osv. — kudy. Červánek stromy p-tá; Nach západu jí vlasem p tá; Záře slunce p-la mlhou. Vrch. — kde. Blankyt p-tá mezi větvemi. Us. Pdl. Oko její pod heboučkou řasou p-tá. Čch. Bs. 44. Za stromy p-tá- vala věž kostelní. Vlč.

249371   Prokmitavý Svazek: 2 Strana: 1147
Prokmitavý, durchschimmernd. Šm.

249372   Prokn-e Svazek: 2 Strana: 1147
Prokn-e, y, f., sestra Filomelina.

249373   Prokní Svazek: 2 Strana: 1147
Prokní, zastr., každý, jeder, v pl.: všichni ostatní nebo pouze: ostatní, reliqui, die übrigen. Cf. Prk. Přisp. 35., Mkl. B.155., 159. Prokní stúpi rozenia — dlě svégo. LS. v. 46. Voji, ozvučeni hlukem, jdú po jednom, oružie nesúce, prokní jda kol oběti bohóm slávu hlá- sáše. Rkk. 21. Vzskoči kněz na most, sedm vladyk za niem; prokní cvála se vsěm se svým Judem. Rkk. 31. Za předlúhé stoly sedú, prokní rozenia — dle svého. Rkk. 40. Vzra- dova sě mnostvie vsieho luda, prokní teče ruče koněm svojim, i do řad sě voje po- stavichu. Rkk. 48. Bieše boh přikazal, aby prokny hospodář upeka beránek atd. St. skl. III. 31. Maxencius vece hněvně: Kaký bóh? I jide ot nie, i sta, až sě služba proknie (= jedna za druhou, po řadě, všeliká) skona, jak on kázal bieše. Kat. 1253. Prokní kře- sťan musí na však den prositi. GR.

249374   Prokní Svazek: 7 Strana: 0500
Prokní. Mkl. Etym. 264., Hom. opat. 152. a. 20., List. fil. XIV. 90., Ev. olom. 83., Ev. víd. 70. (Jir. Mor. 51.), Sv. ruk. K. I. 19., Ž. kl. (329.). Za St. skl. III. 31. polož: , Hr. ruk. 217. P. jemu řieká: Pane! Hr. ruk. 419. Poněvadž jest prokní člověk smrtedlný. Sv. ruk. 213. Kakož koli i prok- niemu málo dáno jest věrnému. 13. stol. Mus. 1882. 120. P-ho, ktož jemu česť činí, toho ďábel nic neviní. Umuč. sv. Jiří v. 480. Mluvili prokní k bliežniemu; Navrátíš p-mu vedlé činóv jeho; I bál se jest p. člověk. Ž. kl. 11. 3., 61. 13., 63. 10.

249375   Prokňourati něco Svazek: 2 Strana: 1147
Prokňourati něco, etwas verwinseln. Dch.

249376   Prokodkodákati Svazek: 2 Strana: 1147
Prokodkodákati, durchs Glucken (Schrei- en) verlieren. Bern.

249377   Prokoktati Svazek: 2 Strana: 1147
Prokoktati, koktavě pronésti, herausstot- tern. — co jak. S těží slovo p-tal. Us.

249378   1. Prokol Svazek: 2 Strana: 1147
1. Prokol, u, m., což prokláno, proštěp, die Spalte, der Schnitt. V p. štěpovati. Ms. o štěp.

249379   2. Prokol Svazek: 2 Strana: 1147
2. Prokol, u, m., prokole, e, n., veliké poleno, ein grosses Scheit. Collect. prokolí, n. Us. Dch.

249380   Prokolec Svazek: 2 Strana: 1147
Prokolec, lce, m., zastr., přízvučník prů- tažní, circumflexus.

249381   Prokoli Svazek: 2 Strana: 1147
Prokoli, vz Proklati.

249382   Prokolí Svazek: 2 Strana: 1147
Prokolí, n., vz Prokol, 2.

249383   Prokolice Svazek: 2 Strana: 1147
Prokolice, e, f., brassica oleracea botry- dis, Kk. 214., asparagoides. Slb. 689.

249384   Prokolice Svazek: 7 Strana: 0500
Prokolice. Cf. Rstp. 85.

249385   Prokolice Svazek: 10 Strana: 0310
Prokolice, e, f., brassica, rostl. Vz Ott. XX. 748. P., asperagoides (odrůda květáku): brokolice, prokotice, chřestová kapusta. Čes. 1. XIV. 374.

249386   Prokoliti Svazek: 2 Strana: 1147
Prokoliti, il, en, ení, kolem prolomiti, durchrädern, in allen Theilen rädern. Šm.

249387   Prokolivý Svazek: 2 Strana: 1148
Prokolivý, Scheit-. P. dříví. Scheitholz, n. D.

249388   Prokolkovati Svazek: 2 Strana: 1148
Prokolkovati = v kuželkách prohniti, durchs Kegelschieben verlieren. Na Slov.

249389   Prokolový Svazek: 2 Strana: 1148
Prokolový. P. dříví. Puch. Vz Prokolivý.

249390   Prokomponovati Svazek: 7 Strana: 0500
Prokomponovati, durchcomponiren. — co: píseň. Zv., Dk.

249391   Prokonati Svazek: 2 Strana: 1148
Prokonati, prokonávati, durchmachen. — co: mnoho změn. Dch.

249392   Prokoněřiti Svazek: 2 Strana: 1148
Prokoněřiti, il, ěn, ění = promrhati, durchbringen. — co. Ros.

249393   Prokonie Svazek: 10 Strana: 0310
Prokonie, n. Vladislav p. dobré. Pulk. klem. k. 67. Procházka míní, že jest to písařská chyba m. pro pokojné dobré. Mš.

249394   Prokonopčiti Svazek: 2 Strana: 1148
Prokonopčiti, il, en, ení = konopím zan- dati, durchkalfatern. — co kde: štěrbiny v korábe. L.

249395   Prokonsul Svazek: 2 Strana: 1148
Prokonsul, a, m., zástupce konsula, byl u Římanů úředník s mocí konsulskou, která se dávala na rok n. na dvě léta konsulům z úřadu odstupujícím; za císařství nazýval se p-lem každý správce nějaké provincie. S. N.

249396   1. Prokop Svazek: 2 Strana: 1148
1. Prokop, vz Průkop.

249397   2. Prokop Svazek: 2 Strana: 1148
2. Prokop, a, ?rokůpek, ?k?, m., jméno. Sv. Prokop kořen nakop (dokop). Jinak: Sv. Vít kořen štíp, sv. Petr ten ho natrh, sv. Prokop ten ho dokop, sv. Markyta vede žence do žita. Č. Sv. P. houby rozkop; Sv. P. sáně rozkop (není jich v létě třeba); Sv. P. rozsévá houby, sv. Jakub hází hlavy do zelí (zelí dostává hlávky). Hrš. Sv. P-pa den nešťastný den. Er. P. 85. Zeli na den sv. Prokopa (4.7.) okopané bude samé hlávky. Na Mor. Prší-li na Prokopa, zmokne mandel i kopa. Sv. P. klidí. (Sklizeň z polností obročí duchovního patři obročníkovi, který je obsel, jen tehdá, je-li v den sv. Prokopa ještě v drženi jich, jinak tomu, kdo v právní držení obročí vešel). Us. Hý.

249398   2. Prokop Svazek: 7 Strana: 0500
2. Prokop z Plzně, rektor univ. pražské v 1. 1420., 1426. a 1443. Vz Tf. H. 1. 54 , Výb. II. 430., 1448. — P. z Jindř. Hradce, br. Vz Jg. H. 1. 615., Pyp. K. II. 348., Jir. Ruk. II. 150. — P. Jos 1783. Jg. H. 1. 615., Jir. Ruk. II. 153. — P. Mat, br. † 1636. Jir. Ruk. II. 153. — P. písař. Pyp. K. II. 336. — P. Holý. Výb. II. 1195., 1522. — P. Menší. Výb. II. 1203. — P. sv. Vz Jir. Ruk. II. 153. Na den sv, P-pa sedm lidí se utopí, sedm oběsí, sedm zastřeli atd. Mus. 1853. 495. Sv. P, zelí okop. Slez. Šd. Šla Prokopka pro Prokopa: poď P-pe dom na- sypať koňom, pojedem do Roketnice pro štyry podkrokevnice, s podkrokevnicama dom (říkej rychle a opakuj). Brt. D. 166.

249399   Prokop Svazek: 8 Strana: 0322
Prokop, a, m. Odtud: Proček, Pročka, Proch, Projsa, Projsa, Prokeš, Prokopec, Pro- kůpek, Prokoš, Prokš, Prokša, Proš, Prosek, Průcha, Průša, Prousa, Prouza, Prosek? Kbrl. Sp. 18. (8., 9.), Kotk. 29. — Sv. P. zelí okop a jde žít. Duf. 244. Šla Prokopka pro P-pa, spadli oba do přikopa (rychle opakuj). Nebo: Šla Prokopka pro P-pa: Pojď, Prokope, po příkopě domů hrách jíst (rychle opakuj). ČT. Tkč. — P., bratr, spis. Vz Bl. Gr. 286.

249400   Prokop Svazek: 9 Strana: 0260
Prokop, písař. Flš. Písm. I. 282. P. písař novoměstský asi 1390 — asi 1482. Vz jeho Ars dictandi. Vyd. Fr. Mareš. 1900. (Úvod). — P. z Jindřichova Hradce. Pal. Děj. V. 1. 382. — P. Plzeňský f okolo 1448. Pal. Děj. IV. 1. 386. — P. Holý. Pal. Děj. III. 2. 33. — P. sv. Pranostiky vz v Mus. ol. XII. 111.

249401   Prokop Svazek: 10 Strana: 0310
Prokop. Na den sv. P-pa sedm lidí se utopí, sedm oběsí, možná, že i více, vždyť svět je veliký. Ott. Kal. 1904. Pranostiky slezské vz ve Vlasť. I. 213.

249402   Prokopač, prokopavač Svazek: 2 Strana: 1148
Prokopač, prokopavač, e, m., der Durch- graber, Minirer. Bern.

249403   Prokopati Svazek: 2 Strana: 1148
Prokopati, kopám a kopu, prokopávati; prokopnouti, pnul a pl, ut, utí, durchgraben. — co: hráz, silnici (abgraben), vrch, durch- stechen, D., jámu jezevčí. Sych. P-li jsú ruce jeho i nohy jeho, bok jsú kopím ote- vřeli. Rkp. 14. stol. P. peřiny = nohama protrhati, verritzen. D. P. báň, šachtu, rudní jámu, Hloub, senkrecht durch etwas in die Tiefe arbeiten. Šm. — se kam čím: mo- tykou do komory (o zlodějích). Horníci pro- kopali se k sobě s obou stran. Us.

249404   Prokopati se odkud kam. Z Svazek: 7 Strana: 0501
Prokopati se odkud kam. Z tmy k svě- tlu se p. Vrch.

249405   Prokopávka Svazek: 2 Strana: 1148
Prokopávka, y, f., durchgegrabene Stelle, f., der Durchstich. Rk.

249406   Prokopec Svazek: 7 Strana: 0501
Prokopec, pce, m. = pole u Kelče a j. BPr., Pk.

249407   Prokopec Svazek: 8 Strana: 0322
Prokopec, pce, m., vz předcház. Prokop.

249408   Prokopec Svazek: 10 Strana: 0310
Prokopec, pce, m., hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1901. 166.

249409   Prokopi-us Svazek: 7 Strana: 0501
Prokopi-us, a, m. P. Jan Litoměřický. 1620., Jir. Ruk. II. 153., Jg. H. l. 615.- P. Jan, lékař 1788. Jg. H. 1. 616., Jir. Ruk. II. 153.

249410   Prokopka Svazek: 2 Strana: 1148
Prokopka, y, f., jméno ženské. — Pro- kopky, co se rodí n. zraje okolo svátku sv. Prokopa (4.7.)ku př. hrušky. Vz Násl.

249411   Prokopka Svazek: 7 Strana: 0501
Prokopka. Šla P. pro Prokopa, Prokope pojď domů, budeme jísť lebedu. (Říkej rychle několikrát po sobě). Us. BPr. Šla P. pro Prokopa, aby Prokop šel jíst oukrop. Us. Rgl. — P. = šachta u Kladna; samota u Hvězdy v Slánsku.

249412   Prokopky Svazek: 9 Strana: 0260
Prokopky, f. = druh slepic. Tábor. Kub. 156.

249413   Prokopne Svazek: 8 Strana: 0322
Prokopne, ěte, n,. = kuře z vejce na Pro- kopa podsypaného. Čejč. Hledík.

249414   Prokopnička Svazek: 2 Strana: 1148
Prokopnička, y, f., pozdní kuře vylíh- nuvší se okolo sv. Prokopa. Us. u Poličky. Kšá. Vz Prokopka, Prokůpka.

249415   Prokopník Svazek: 2 Strana: 1148
Prokopník, a, m. = prokopač.

249416   Prokopný Svazek: 2 Strana: 1148
Prokopný. průkopy mající, minirt. Us. Jg.

249417   Prokoptiti Svazek: 2 Strana: 1148
Prokoptiti, il, ěn, ční — koptem projíti, durchräuchern. Us. Jg.

249418   Prokopův Svazek: 7 Strana: 1371
Prokopův. Prokopova Nová kronika. 15. stol. Vz D. Gesch. 272.

249419   Prokorátať Svazek: 7 Strana: 0501
Prokorátať = hovořiti. Val. Brt. D. 257.

249420   Prokorator Svazek: 7 Strana: 0501
Prokorator, prokurator, a, m. = mudr- lant. Mor. Vck.

249421   Prokoratorovati Svazek: 7 Strana: 0501
Prokoratorovati, prokuratorovati = mudrovati. Val. Vck.

249422   Prokořeněný Svazek: 2 Strana: 1148
Prokořeněný; -ěn, a, o, durchgewürzt.

249423   Prokořeniti Svazek: 2 Strana: 1148
Prokořeniti, il, ěn, ění, durchwürzen. — co: jídlo. Us.

249424   Prokořice Svazek: 2 Strana: 1148
Prokořice, dle Budějovice, Brockersdorf, ves v Olomoucku. PL.

249425   Prokositi Svazek: 2 Strana: 1148
Prokositi, il, en, ení = kosou prosekati, durchmähen, durchhauen. Bern.

249426   Prokostkovati Svazek: 2 Strana: 1148
Prokostkovati, kostkami probráti, durch- wurfeln. — co. Ktož své prokostkuje, budú naň lidé prstem ukazovati. Št. N. 100.

249427   Prokoš Svazek: 8 Strana: 0322
Prokoš, e, m., vz předcház. Prokop.

249428   Prokotalení-se Svazek: 2 Strana: 1148
Prokotalení-se, n., provalení-se, pře- kocení-se, das Durchburzeln. Šm.

249429   Prokotice Svazek: 10 Strana: 0310
Prokotice, e, f., vz předcház.: prokolice.

249430   Prokotol Svazek: 7 Strana: 0501
Prokotol, u, m. = protokol. Na Hané. Bkř.

249431   Prokouchaný Svazek: 7 Strana: 0501
Prokouchaný = rozedraný, zerrissen. Pobuda s p-mi lokty. Mor. Kurz.

249432   Prokouchati Svazek: 7 Strana: 0501
Prokouchati = rozedrati, zerreissen. P. lokty, kolena u oděvu. Mor. Knrz.

249433   Prokoukaný Svazek: 7 Strana: 0501
Prokoukaný; -án, a, o = zkušený, svě- tem prošlý, erfahren. Us.

249434   Prokoukaný Svazek: 8 Strana: 0322
Prokoukaný = zkušený. V něčem p. Světz. 1894. 490. a.

249435   Prokouklý. P Svazek: 10 Strana: 0310
Prokouklý. P-lá očka. Hlk. X. 281. Kde jsou lidé p-klí. Hlk. X. 211.

249436   Prokouknouti Svazek: 2 Strana: 1148
Prokouknouti, knul a kl, utí, prokuko- vati, prohlédnouti, durchsehen. Us. Dch. — co: všecky kouty p. Šm.

249437   Prokouleti Svazek: 2 Strana: 1148
Prokouleti, vz Překuliti.

249438   Prokoupati co. P Svazek: 10 Strana: 0310
Prokoupati co. P-pal váček (ukradli mu jej, když se koupal). Jrsk. VI. 135.

249439   Prokoupati, koho kde: v Svazek: 2 Strana: 1148
Prokoupati, koho kde: v rybníce (zkou- pati), durchbaden, durchwaschen.

249440   Prokoupiti Svazek: 2 Strana: 1148
Prokoupiti, il, en, ení, prokupovati, etwas theuer kaufen, was man früher wol- feiler bekommen hätte. Puchm.

249441   Prokouřiti Svazek: 2 Strana: 1148
Prokouřiti, il, en, ení; prokuřovati, durch- räuchern. — co (čím): světnici jalovcem. Us. Prokouřil už mnoho peněz (für Rauch- tabak ausgegeben). Us.

249442   Prokouřiti komu co Svazek: 10 Strana: 0310
Prokouřiti komu co: kožich (propáliti). Slád. Jan 25.

249443   Prokousati Svazek: 2 Strana: 1148
Prokousati, kousám a kouši; prokous- nouti, snul a sl, ut, utí: prokusovati, durch- beissen, -nagen. — co: Myš prokousala pe- řinu, dřevo. Us. Zvěř síť p-sala (durch- schneiden) Šp. — co komu. Pes mu prst p-sl. Us. Šm. — se odkud: z pasti. Sych. — se kudy kam: dveřmi do komory. P. se k sýru.

249444   Prokousnutý Svazek: 2 Strana: 1148
Prokousnutý; -ut, a, o, prokousaný, -án, ána, o, durchgebissen. Šm. P. prst, ruka. Us.

249445   Prokouti Svazek: 2 Strana: 1148
Prokouti, kuji, ul, ut, uti, prokovati, in allen Theilen durchschmieden (gehörig schmie- den) ; probušiti, properlikovati, durchs Schmie- den durchschlagen, durchlöchern; překouti, překovati, alles der Reihe nach von neuem schmieden. Šm. — co kde: v kovárně.

249446   Prokovati Svazek: 2 Strana: 1148
Prokovati, vz Prokouti.

249447   Prokr-is Svazek: 2 Strana: 1149
Prokr-is, idy, f., dcera Erechteova, choť Kefalova. Vz S. N.

249448   Prokrádati se Svazek: 9 Strana: 0260
Prokrádati se. Kruh úplňku se p-dá (vylézá). Slád. Tayl. Col. 39.

249449   Prokradek Svazek: 2 Strana: 1148
Prokradek, dku, m., prokradení se, das Sichdurchstehlen. L.

249450   Prokrájeti Svazek: 2 Strana: 1148
Prokrájeti, el, en, ení; prokrojiti, il, en, ení, prokrajovati, durchschneiden. — abs. Prokrájel — krájel veliké kusy a potom se mu nedostávalo. Us. — co. Prokrojiti chléb. — čím: nožem.

249451   Prokrákorati, prokrákořiti Svazek: 2 Strana: 1148
Prokrákorati, prokrákořiti, durchs Gurren verlieren. Bern.

249452   Prokralovati Svazek: 2 Strana: 1148
Prokralovati, als König durchregieren. L.

249453   Prokramařiti Svazek: 2 Strana: 1148
Prokramařiti, il, en, ení, durch die Krä- merei zu Schaden kommen, verhausen. — co kam: kudličku mezi panny. Er. P. 75.

249454   Prokramplovati Svazek: 2 Strana: 1148
Prokramplovati — protesati, durch- krämpeln. — co: vlnu. Us.

249455   Prokrápati Svazek: 2 Strana: 1148
Prokrápati, durchtröpfeln. — Prokrá- pává, es tröpfelt durch. Berg. exc.

249456   Prokrásti Svazek: 2 Strana: 1148
Prokrásti, kradu, kradl, den, ení, pro- krádati, prokrádávati — kradmo pronésti, heimlich durchtragen, -stehlen. — co kudy: zboží, einschwärzen, paschen. — se, sich unbemerkt durchstehlen. — se kudy. Aby se lidé touž cestou okolo města nepro- krádali. Ms. 152l.

249457   Prokrásti Svazek: 7 Strana: 1371
Prokrásti, prokradovati se kam. Arch. XII. 251.

249458   Prokrastinace Svazek: 2 Strana: 1148
Prokrastinace, e, f., z lat., odložení, od- ročení, poodstrčení, Vertagung, Verschiebung, f. S. N.

249459   Prokrastinovati Svazek: 8 Strana: 0322
Prokrastinovati, z lat. = prodlužovati. Stč. P. př. 136.

249460   Prokratochvíliti Svazek: 2 Strana: 1148
Prokratochvíliti, il, en, ení, verjubeln. — co: peníze. Ros.

249461   Prokrčmařiti Svazek: 2 Strana: 1148
Prokrčmařiti, il, en, ení prokrčmařovati, als Schänker verlieren. — abs. Prokrčmařil; již mu utekla svině s čepem. Jg.

249462   Prokrejčiti Svazek: 2 Strana: 1149
Prokrejčiti, il, en, ení, prokrejčovati, ver- schneidern. — co. Uš.

249463   Prokres Svazek: 2 Strana: 1149
Prokres, u, m., die Pause beim Zeichnen. Dch.

249464   Prokreskovací Svazek: 2 Strana: 1149
Prokreskovací, zum Durchzeichnen dien- lich. P. papír. Techn. 3. 376. Vz Prokreslicí.

249465   Prokreskovati Svazek: 2 Strana: 1149
Prokreskovati = prokresliti.

249466   Prokreslicí Svazek: 2 Strana: 1149
Prokreslicí papír, Pauspapier, n. Dch. Vz násl.

249467   Prokresliti Svazek: 2 Strana: 1149
Prokresliti, il, en, ení, u kamenotiskařů, pausiren, pausen, durch Pauspapier zeichnen. Dch. — co.

249468   Prokresliti co Svazek: 10 Strana: 0310
Prokresliti co. Zvon V. 547.

249469   Prokrm Svazek: 2 Strana: 1149
Prokrm, u, m. = prokrmení, die Mästung. P. dobytka. Us. Jg.

249470   Prokrmený Svazek: 2 Strana: 1149
Prokrmený; -en, a, o, trochu vykrmený, ein wenig gemästet. P. prase. Us. Msk.

249471   Prokrmiti Svazek: 2 Strana: 1149
Prokrmiti, il, en, ení; prokrmovati, ein wenig mästen. — koho: vepře. Ros. — co, verfüttern. Prokrmil již všechnu píci. Us. — čeho. Ten prokrmil píce (neurčitou měrou).

249472   Prokročiti Svazek: 2 Strana: 1149
Prokročiti, il, en, ení, prokráčeti, el, en, ení, prokročovati, prokračovati, durch-, aus- schreiten. — si jak. Zvednouc krk pyšně sobě prokračovaly (vykračovaly). V.

249473   Prokrojiti Svazek: 2 Strana: 1149
Prokrojiti, vz Prokrájeti.

249474   Prokropiti Svazek: 2 Strana: 1149
Prokropiti, il, en, ení, prokrápěti, ěl, ěn, ění, prokropívati, prokropovati, durchsprit- zen, durchsprengen. Ros. — co čím: svět- nici octem.

249475   Prokroutiti Svazek: 2 Strana: 1149
Prokroutiti, il, cen, ení, překrucovati, durchdrehen, -winden. — co čím. Us. — se kudy: křovím.

249476   Prokrust-es Svazek: 2 Strana: 1149
Prokrust-es, a, m., loupežník v Attice, který příchozí usmrcoval tak, že malé na- tahoval na posteli dlouhé tak dlouho, dokud neumřeli, veliké pak na krátké posteli uře- zával, dokud nezahynuli.

249477   Prokrváceti Svazek: 2 Strana: 1149
Prokrváceti, el, ení, prokrvavěti, mit Blut durchdringen, durchbluten. — abs. Rána p-cela. Šm.

249478   Prokryvka Svazek: 2 Strana: 1149
Prokryvka, y, f. = poklička, die Stürze. Na Slov. Orb. p. 120.

249479   Prokřehlý Svazek: 2 Strana: 1148
Prokřehlý, vor Kälte ziemlich erstarrt. Us.

249480   Prokřehnouti Svazek: 2 Strana: 1148
Prokřehnouti, hnul a hl, utí, erstarren. Prokřehl v té zimě. Jg.

249481   Prokřičený. P Svazek: 10 Strana: 0310
Prokřičený. P. krčma = rozkřičená. Jrsk. VIII. 3. 365.

249482   Prokřičeti Svazek: 2 Strana: 1149
Prokřičeti, el, en, ení, durchschreien. — co : celé město. Šm. — co komu: sobě hlas = propraviti. Ros. — se, sich ausschreien. Ros.

249483   Prokřičeti Svazek: 10 Strana: 0310
Prokřičeti = rozkřičeti, dáti do řeči. P. někoho. Jrsk. V. 118.

249484   Prokřik Svazek: 2 Strana: 1149
Prokřik, u, m., prokřikování, das Ge- schrei, Jubelgeschrei. Nej.

249485   Prokřikati Svazek: 2 Strana: 1149
Prokřikati; prokřiknouti, knul a kl, utí; překřikovati, laut schreien, jauchzen, zurufen. Jg. — proč : radostí. Ros. — jak (čím). Vysokým hlasem. Ctib. — komu nač: na česť. Br. — koho z čeho: ze spaní, schrei- end wecken. Chmela. — Jg.

249486   Prokřikati proč kam. Z Svazek: 7 Strana: 0501
Prokřikati proč kam. Z úzkosti až k nebi prokřikují. Výb. II. 757.

249487   Prokřiknouti koho Svazek: 9 Strana: 0260
Prokřiknouti koho = umírajícího (ná- řkem vzbuditi). Hoř. 93.

249488   Prokřikovatel Svazek: 2 Strana: 1149
Prokřikovatel, e, m., der Zurufer, Jauch- zer. Mus.

249489   Prokřiviti Svazek: 2 Strana: 1149
Prokřiviti, il, en, ení, prokřivovati, krumm machen. — se čím. Zátoka hlubokým lemem předhoří se prokřivuje. Č.

249490   Prokřížiti Svazek: 2 Strana: 1149
Prokřížiti, il, en, ení, prokřižovati, durch- kreuzen. - co: kraje. Dch. Ptáci p-vali povětří. Šm.

249491   Proksch Svazek: 7 Strana: 1371
Proksch, e, m. — P. Jos., hud. 1794. až 1864. Vz Srb. 108.

249492   Prokš Svazek: 8 Strana: 0322
Prokš, e, m., vz Prokop (3. dod.).

249493   Prokša Svazek: 8 Strana: 0322
Prokša, e, m., vz Prokop (3. dod.).

249494   Proktaliti se Svazek: 2 Strana: 1148
Proktaliti se, překotiti se, durchburzeln, durchpurzeln. Šm.

249495   Prokudrlinkovati Svazek: 2 Strana: 1149
Prokudrlinkovati = prolaškovati. Šm.

249496   Prokuchariti, i Svazek: 2 Strana: 1149
Prokuchariti, il, en, ení, durch die Kö- cherei verlieren. — abs. Prokuchařil. Us. — co: statek (projísti, promrhati). V.

249497   Prokukovati Svazek: 2 Strana: 1149
Prokukovati, vz Prokouknouti.

249498   Prokukovati kudy Svazek: 8 Strana: 0322
Prokukovati kudy: mřížemi. Pís. pís. 35.

249499   Prokulhati Svazek: 2 Strana: 1149
Prokulhati, překulhati, durchhinken, hin- kend einen Ort durchgehen. — co: světnici. Šm.

249500   Prokuliti Svazek: 2 Strana: 1149
Prokuliti, il, en, ení, prokouleti, el, en, ení, durchkugeln. Ros. — co kudy: sud vraty, kouli středem. — se. Míč se tudy p-lil. Šm.

249501   Prokůlka Svazek: 7 Strana: 0501
Prokůlka, y, f. = tenký kousek dřeva z polena po délce rozštípeného, dračka. U Kdyně. Rgl., Psčk.

249502   Prokulžka Svazek: 7 Strana: 0501
Prokulžka, y, f., der Drehlink. Čsk.

249503   Prokůpče Svazek: 2 Strana: 1149
Prokůpče, ete, n., prokůpka, y, f., kuře o sv. Prokopu vylíhnuté. Us. Dch. Vz Pro- kopka, Prokopnička.

249504   Prokupčilec Svazek: 2 Strana: 1149
Prokupčilec, lce, m., Banquerottirer, m.

249505   Prokupčiti Svazek: 2 Strana: 1149
Prokupčiti, il, en, ení, als Kaufmann verlieren, einhandeln, banquerottiren. Ros. — proč: nedbalostí atd. p-čil.

249506   Prokůpek Svazek: 2 Strana: 1149
Prokůpek, vz Prokop.

249507   Prokůpek Svazek: 8 Strana: 0322
Prokůpek, pka, m., vz Prokop (3. dod.).

249508   Prokůpka Svazek: 2 Strana: 1149
Prokůpka, vz Prokopka.

249509   Prokura Svazek: 2 Strana: 1149
Prokura, y, f., plná moc, plnomocenství někoho podpisovati soudem stvrzené, die Pro- kuration, Besorgung, Verwaltung, Stellver- tretung, schriftliche Ermächtigung, Voll- macht. Vz S. N. Per procuram něco obsta- rávati.

249510   Prokurant Svazek: 2 Strana: 1149
Prokurant, a, m.; prokurista, y, m.. dle Despota, kdo má soudem stvrzené plno- mocenství někoho podpisovati, zmocněný zástupce, der Geschäftsführer, Prokurist. Vz Prokurista.

249511   Prokurator Svazek: 2 Strana: 1149
Prokurator, a, m., lat., der Besorger, Geschäftsverwalter. — P., rečník u soudu, přítel, obhájce. Vz Advokat, Rb. 271., Žer. Záp. I. 91., 97., 101., 105., 107., 109.. 163., 198., II. 29. Der Prokurator, Sachwalter, An- walt. P. svěřence svého hájí. Kom. J. 660. Filosof bývá moudrý před skutkem aneb účinkem, lhář v účinku a p. po účinku. Smrž. — P. komorničí, der Vorsteher der Gerichtsboten, starosta komorničí; p. krá- lovský., der königl. P., welcher hauptsächlich den königl. Fiskus zu besorgen hatte. Vz více v Gl. 276., Žer. Záp. I. 14., 15., 27.. 123., 257., 258., IL 25., 78., 102., VŠ. 2. 1.

249512   Prokurator Svazek: 7 Strana: 0501
Prokurator. Vz Prokorator (dod.), Výb II. 1474., Arch. VII. 730., Řečník, Zříz. zem. Jir. 470., 697., Cor. jur. IV. 3. 2. 430.

249513   Prokurator Svazek: 7 Strana: 1371
Prokurator, cf. Poručník (2. dod.).

249514   Prokurator Svazek: 9 Strana: 0260
Prokurator. Blahoslavený jest člověk ten, kterýž p-rů práv světských nepotřebuje. Ta jídla byla jen pro pány a p-ry (drahá, vzácná). Dač. ?. 311., II. 32.

249515   Prokurator Svazek: 10 Strana: 0310
Prokurator. Vz Ott. XX. 756. —760.

249516   Prokurátorovati Svazek: 7 Strana: 0501
Prokurátorovati, vz Prokoratorovati.

249517   Prokuratorský Svazek: 2 Strana: 1149
Prokuratorský, Sachwalters-, Advoka- ten-. P. úřad.

249518   Prokurátorský Svazek: 9 Strana: 0260
Prokurátorský. ?. nabytí rádo na mi- zinu přichází. Dač. II. 113.

249519   Prokuratorství, -stvo Svazek: 2 Strana: 1149
Prokuratorství, -stvo, a, n., die Sach- walterschaft.

249520   Prokuratura Svazek: 2 Strana: 1149
Prokuratura, y, f., lat., plnomocenství k obstarávání něčeho, die Vollmacht eines Geschäftsführers. — P., das Amt eines Pro- kurators, die Sachwaltung, Advokatie.

249521   Prokuratura Svazek: 9 Strana: 0260
Prokuratura finanční = advokat fisci. Ott. Ěíz. I. 125.

249522   Prokurista Svazek: 2 Strana: 1149
Prokurista, y, f., vz Prokurant.

249523   Prokurník Svazek: 7 Strana: 0501
Prokurník, prokurovník, a, m. = pro- kurista, Procuraführer, m. Slov. Loos.

249524   Prokurovati Svazek: 2 Strana: 1149
Prokurovati, Sachwalter sein. V. — co komu., objednati, prokuriren, verschaffen. L.

249525   Prokurviti Svazek: 2 Strana: 1149
Prokurviti, il, en, ení, verhuren. — co: své jmění.

249526   Prokuřovaný čím Svazek: 10 Strana: 0310
Prokuřovaný čím: kadidlem. Zr. Fant. pov. 83.

249527   Prokusovati Svazek: 2 Strana: 1149
Prokusovati, vz Prokousati.

249528   Prokutaliti Svazek: 2 Strana: 1149
Prokutaliti, il, en, ení, prokutáleti, el, en, ení, durchwälzen. — co kudy: kouli vraty.

249529   Prokutati Svazek: 2 Strana: 1149
Prokutati, durchschürfen. Šp.

249530   Prokutiti Svazek: 2 Strana: 1149
Prokutiti = prolézti, proslíditi, prošťá - rati, durchstöbern. Šm.

249531   Prokvasiti Svazek: 2 Strana: 1149
Prokvasiti, il, šen, ení = prohodovati verschmaussen, verprassen. — co: statek. V.

249532   Prokvasiti co Svazek: 7 Strana: 0501
Prokvasiti co. Vše to pýcha p-sí. Chč., Výb. II. 629.

249533   Prokvašený Svazek: 7 Strana: 0501
Prokvašený. P. tekutina. KP. V. 198.

249534   Prokvašený Svazek: 9 Strana: 0260
Prokvašený. P. moč v jirchářství. Ott. XIII. 548.

249535   Prokvět Svazek: 10 Strana: 0310
Prokvět, u. m. Měl posud černé vlasy bez p-tu. Zvon III. 563.

249536   Prokvětalý Svazek: 2 Strana: 1149
Prokvětalý, vz Prokvětlý.

249537   Prokvětati Svazek: 2 Strana: 1149
Prokvětati, prokvítati; prokvísti, kvetu, tl, en, oení;prokvítávati, prokvětávati, durch- blühen, da u. dort blühen. — abs. Prokvítá jako kalina. Mt. S. Stromy již prokvítají. Šm. — čím. Šedinami prokvítá hlava. Kom. Strom modrým kvítkem prokvetaje. Sš. Pís., Er. P. 500. Jabluňko, bílým květem pro- kvetaj. Sš. P. 437. Rozmarínek bielým pro- kvítá. Na Slov. Ht. Aby církev boží všemi ctnostmi víc a více prokvétala. Sš. Tak velmi Pavel prokvétal milostmi. Sš. I. 8. (Hý.) — odkud. Otka vypusti pět prame- nóv a z nich prokvete pět ořechóv. Dal. 13. (5. 40.).

249538   Prokvětati Svazek: 7 Strana: 0501
Prokvětati. — čím. Až její zádečka modrým kvítím prokvítala; Já sem dávno prokvétala červenýma malinama. Sš. P. 671., 322. — komu odkud. Bude mně z hlavy mej tulipán prokvítať. Sš. P. 99. — kde. Všude růže p-la; U mé matky na dolině p-tala konvalije; Za našimi humny vika p-tá. Sš. P. 50., 324., 408. (417.). — kdy kudy. Jak s půlnoci když úsvit bledolící tmou prokvítá. Kká. K sl. j. 30.

249539   Prokvětiti komu co Svazek: 10 Strana: 0310
Prokvětiti komu co. Tím mu lysinu p-ti (rukú kštici mu rvouc, působíc, že mu kvetla, se leskla). Baw. Ez. 2456. (str. 122. )

249540   Prokvětlý Svazek: 2 Strana: 1150
Prokvětlý, prokvětalý, vielfärbig, bunt- färbig. P. kopanina = proložená, provrstvená, durchsetzte Steinart, die mit einem anderen Mineral o. Erze vermengt ist. Šm. — čím. Tvář růžemi prokvětlá, durchblüht. Zlob.

249541   Prokvětlý čím Svazek: 7 Strana: 0501
Prokvětlý čím. Vous, vlas šedinami p-lý. Osv.

249542   Prokvětovati Svazek: 2 Strana: 1150
Prokvětovati, prokvítkovati, durchblü- meln. Č.

249543   Prokvíliti Svazek: 2 Strana: 1150
Prokvíliti, il, en, ení, probědovati, pro- hořekovati, jammernd hinbringen, durehjam- mern. — co: noc. Šm.

249544   Prokvítati Svazek: 7 Strana: 0501
Prokvítati, vz Prokvětati.

249545   Prokydati Svazek: 7 Strana: 0501
Prokydati = proházeti. Šd.

249546   Prokynouti, prokynovati Svazek: 2 Strana: 1150
Prokynouti, prokynovati, durchgähren. To těsto již prokynulo. — se kde, sich er- heben, Na hladké zdi prokynovaly se vypo- dobněné oblaky, pokládané stříbrem. Ld.

249547   Prokynovati Svazek: 9 Strana: 0260
Prokynovati. Za Ld. v II. 1150 polož: 57.

249548   Prokynulý. P Svazek: 2 Strana: 1150
Prokynulý. P. těsto. Vz Prokynouti.

249549   Prokyon, a Svazek: 7 Strana: 0501
Prokyon, a, m., souhvězdí. Schd. I. 219., Stč. Zem. 34.

249550   Prokysalosť Svazek: 9 Strana: 0260
Prokysalosť. Mrzká p. lidí. Chč. S. L 351.

249551   Prokysalosť Svazek: 10 Strana: 0310
Prokysalosť, i, f. = shnilosť. Zapudil je od sebe svú mrzků p-stí. Chč. S. I. lllb.

249552   Prokysalý Svazek: 8 Strana: 0322
Prokysalý. Jich správa jest p-lá jako šťáva. Chč. S. 1C0.

249553   Prokysalý Svazek: 9 Strana: 0260
Prokysalý. P. víra, lenost'. Chč. S. L 146., 151.

249554   Prokysalý. P Svazek: 10 Strana: 0310
Prokysalý. P-lá, nechutná modlitba. Rokyc. Post. 400b. I my p-lí (shnilí) po- vláčeti se budem. Chč. S. I. 46b.

249555   Prokysalý, prokyslý Svazek: 2 Strana: 1150
Prokysalý, prokyslý, durchgesäuert. Dch.

249556   Prokysati Svazek: 2 Strana: 1150
Prokysati; prokysnouti, snul a sl, utí, prokysávati, durchsäuern. Jg. — kde. Pivo u zátky p-slo. Šm.

249557   Prokysati Svazek: 7 Strana: 1371
Prokysati. Chč. m. s. II. 38.

249558   Prokysati Svazek: 10 Strana: 0310
Prokysati = shníti. Mnozí u prodlení časuov p-ší. Chč. S. II. 187a.

249559   Prokyseleti Svazek: 8 Strana: 0322
Prokyseleti. Neboť p-lela jest u nich ne- chutí protivnú (pravda). Chč. S. 94.

249560   Prokysle Svazek: 7 Strana: 0501
Prokysle. Jednož bledete p. Kat. 2146.

249561   Prolabiti Svazek: 10 Strana: 0310
Prolabiti, prolabovati = propiti. — co. Val. Čes. 1. XII. 83.

249562   Prolacněti Svazek: 8 Strana: 0322
Prolacněti. Když se postil čtyřicet dní, potom p-čněl (esurire). Ev. seit. 16. Mat. 4. 2.

249563   Prolač Svazek: 9 Strana: 0260
Prolač, e, f. = sedlo na horském hřbetě. Mus. ol. 1898. 114.

249564   Proláčený Svazek: 7 Strana: 0501
Proláčený = prostředkem dolů pro- hnutý. P. deska, kůň, kráva. Zlínsky. Brt. D. 257.

249565   Proláčený Svazek: 10 Strana: 0310
Proláčený = konkavní. Čes. 1. XIII. 74.

249566   Prolačina Svazek: 7 Strana: 0501
Prolačina, y, f. = pádol. Val. Brt. D. 257.

249567   Prolačitý Svazek: 9 Strana: 0260
Prolačitý = prohnutý. Val. Čes. 1. X. 39.

249568   Prolačněti Svazek: 2 Strana: 1150
Prolačněti, ěl, ění, prohladověti, aus- hungern. Us.

249569   Proláklina Svazek: 7 Strana: 0501
Proláklina, y, f. = vydutí. Mořská p. Mus. 1887. 504.

249570   Proláklina Svazek: 10 Strana: 0310
Proláklina, y, f. = vydutí mořské hla- diny či rozdíl výšky hladiny mořské upro- střed širého moře a při pobřeží. Ott. XX. 760. — P-ny na kose = zuby. Žel. Brod. Čes. 1. XII. 29.

249571   Proláklokrovec Svazek: 9 Strana: 0260
Proláklokrovec, vce, m., oberea, brouk. P. černohlavý, o. erythrocephala, dvojtečký, oculata, očkovaný, pupil lata, lískový, line- aris. Klim. 663.

249572   Proláklosť Svazek: 2 Strana: 1150
Proláklosť, i, f.,prohnutosť. Gebogenheit, f. Us. Jg.

249573   Prolákloštítý Svazek: 9 Strana: 0260
Prolákloštítý, vz Hrubook.

249574   Proláklý Svazek: 2 Strana: 1150
Proláklý, prohnutý, protlačený, důlko- vitý, eingebogen, eingedrückt. Us. v Jilemn. P. prkno, kráva. Us.

249575   Proláknouti Svazek: 2 Strana: 1150
Proláknouti, knul a kl, ut, utí; prola- kovati = prohnouti, krümmen, biegen. — co: prkno. — se. Švihl jsem ho, až se pro- lákl. Us.

249576   Proláknouti Svazek: 7 Strana: 0501
Proláknouti. Moře se uprostřed spousty své prolakuje. Mus. 1887. 502.

249577   Prolakoměti Svazek: 2 Strana: 1150
Prolakoměti, ěl, ěn, ění, prolakomívati, durch Habsucht verlieren. V.

249578   Prolámání Svazek: 2 Strana: 1150
Prolámání, n., das Durchbrechen, der Durchbruch. Us. Jg.

249579   Prolámaný Svazek: 2 Strana: 1150
Prolámaný; -án, a, o, durchgebrochen.

249580   Prolámati Svazek: 2 Strana: 1150
Prolámati, vz Prolomiti.

249581   Prolamovací Svazek: 2 Strana: 1150
Prolamovací, Durchbruch-. P. jehla.

249582   Prolamovač Svazek: 2 Strana: 1150
Prolamovač, e, m., proražeč, der Durch- brecher. Šm.

249583   Prolamovačka, prolamovka Svazek: 2 Strana: 1150
Prolamovačka, prolamovka, y, f. = prolamovací jehla , die Durchbruchsnadel, eine Art Nadel, die am Kopfe spitzig ge- schliffen ist und zu durchbrochenen Arbei- ten gebraucht wird. Šm.

249584   Prolamovačky Svazek: 9 Strana: 0260
Prolamovačky na fěrtoších (kátry). Nár. sbor. 1901. 28.

249585   Prolamování Svazek: 2 Strana: 1150
Prolamování, n., das Durchbrechen. — P., prolomek. Šm.

249586   Prolamování Svazek: 8 Strana: 0572
Prolamování. Provlékané p. (u vyšívání). Vz Čes. 1. VI. 277.

249587   Prolamování Svazek: 10 Strana: 0310
Prolamování, n. = druh ženské práce, jehož podkladem jest tkanina. Vz Ott. XX. 760.

249588   Prolamovaný Svazek: 2 Strana: 1150
Prolamovaný, -án, a, o, dírkovatý, durch- gebrochen (an mehreren Stellen). P., Durch- brach-. Vz Prolomek. P. steh, der Durch- bruchsstich. Sm.

249589   Prolamovaný Svazek: 7 Strana: 0501
Prolamovaný. P. práce, Us., cimbuří. NA. I. 46. Poklop kadidelnice jest díla pro- lamovaného. Mus. 1880. 393.

249590   Prolamovaný. P Svazek: 10 Strana: 0311
Prolamovaný. P. zpěv. Nejed. 47.

249591   Prolamovati Svazek: 2 Strana: 1150
Prolamovati, vz Prolomiti.

249592   Prolánek Svazek: 8 Strana: 0572
Prolánek, nku, m., vz Prirámek (3. dod.).

249593   Prolánky Svazek: 8 Strana: 0322
Prolánky či proránky, nějaký ženský šat na plece. Slov. NZ. III. 158.

249594   Prolaps-us Svazek: 2 Strana: 1150
Prolaps-us, u, m., vz Výhřez.

249595   Prolaškovati Svazek: 2 Strana: 1150
Prolaškovati, vertändeln. D.—co: svůj čas.

249596   Prolátati Svazek: 2 Strana: 1150
Prolátati, hie und da flicken. — co: košili. Šm.

249597   Proléčiti Svazek: 2 Strana: 1150
Proléčiti, il, en, ení, na skrze léčiti, durch- kuriren. L. — P., léčením ztratiti, prolékařiti, verarzneien. D.

249598   Proleda Svazek: 7 Strana: 0501
Proleda, y, m., os. jm. Šd.

249599   Prolegomena Svazek: 2 Strana: 1150
Prolegomena, pl., n.. řec, předchozí při- pomenutí, proslov, předmluva, Vorerinne- rungen, Vorbemerkungen, Einleitung, f.

249600   Proléhati Svazek: 2 Strana: 1150
Proléhati, prolehnouti, hnul a hl, utí, durchschlagen. — abs. Inkoust proléhá (pro- raží). Us. v Krkonoš. — koho: pannu (zmr- hati, schänden. Ms. Bel. 164.) Lk. Pět mužů sem proléhala a s každým sem děcko měla. Mor. p.

249601   Proléhati Svazek: 7 Strana: 0501
Proléhati. Za Mor. P. polož: 4.

249602   Proléhati Svazek: 7 Strana: 1371
Proléhati. Proléhá se u nás (proska- kuje), že . . . Arch. X. 49.

249603   Proléhati Svazek: 8 Strana: 0322
Proléhati dívku (zmrhati). GB,. Nov. 33.

249604   Prolehlina Svazek: 8 Strana: 0322
Prolehlina, y, f. P. země — propadlina. Nár. list. 1896. č. 251. I.

249605   Prolehlosť Svazek: 2 Strana: 1150
Prolehlosť, i, f., prostranství, die Strecke, Weite, der Zwischenraum. Us. Jg,

249606   Prolehlý Svazek: 2 Strana: 1150
Prolehlý, dazwischen liegend. Us. Jg.

249607   Prolehtati Svazek: 2 Strana: 1150
Prolehtati, durchkitzeln. — se kam: v srdce. Puch.

249608   Prolékařiti Svazek: 2 Strana: 1150
Prolékařiti, il, en, ení, verarzneien. D.

249609   Prolekati Svazek: 2 Strana: 1150
Prolekati, proleknouti = hrůzou n. lekem naplniti, in Schrecken setzen. — koho. Šm.

249610   Prolelkovati Svazek: 2 Strana: 1150
Prolelkovati, vergaffen. Ros. — co: svůj čas.

249611   Proleniti Svazek: 2 Strana: 1150
Proleniti, zastr. St. skl. I. 127.

249612   Prolenošiti Svazek: 2 Strana: 1150
Prolenošiti, il, en, ení, verfaulenzen. — co: čas.

249613   Prolepsa Svazek: 2 Strana: 1150
Prolepsa, y, f., z řec, n^ó/.rjwi?, occu- patio, anteoccupatio, soběnamítání, řeči před- chvácení,předjetí, předjímání. P., figura řeč- nická, jíž řečník námitky, které by se mu činiti mohly, už sám napřed pronáší a vy- vrací. S. N. Vz příklad v Zk. Ml. II. 184. Die Prolepsis. — P., předjímka, když se podmět n. předmět z věty vedlejší do věty hlavní předjímá. Rozprávěli jsme o domu, že jej bude stavěti m.: že dům bude stavěti. Jiný způsob p-ky jest, když se jménu pod- statnému přisuzuje vlastnosť přívlastkem, která mu náleží teprve výsledkem děje slo- vesného : Bůh světu vzdělal kruhy čisté, prstem změřil běhy jisté; svážil vody led a sněhy, vše je zahnal v pevné břehy a zem suchou oddělil t. j. změřil běhy tak, že ná- sledkem toho jisty byly, oddělil vodu od země, následkem čehož tato sucha byla. (Pís. círk.). KB. 238. Sr. Předbor, Předujatek.

249614   Proleptati Svazek: 2 Strana: 1150
Proleptati, promořiti, promočiti, durch- ätzen. Šm. — co.

249615   Proleskovati Svazek: 2 Strana: 1150
Proleskovati, probleskovati, durchglän- zen. — co, mit Glanz erfüllen. Záře pro- leskuje doubravu. Šm.

249616   Prolet Svazek: 2 Strana: 1150
Prolet, u, m., vz Průlet.

249617   Proletariat Svazek: 2 Strana: 1150
Proletariat, u, m., chudá třída obyva- telstva, chudina, das P-at, die Proletarier, arme Volksklasse. Rk.

249618   Proletarisovati se Svazek: 10 Strana: 0657
Proletarisovati se. Dnešní havíř se rychle p-suje. Čes. 1. XIV. 449.

249619   Proletář Svazek: 2 Strana: 1150
Proletář, e, m., z lat. prolem ferro, chudas, chudý občan.

249620   Proletářský Svazek: 7 Strana: 0501
Proletářský, Proletarier-. Us. Pdl.

249621   Proletěti Svazek: 2 Strana: 1150
Proletěti, ěl, ění; prolítnouti, prolét- nouti, tnul a tl, utí; prolétati, prolítati, pro- letovati, durchfliegen. — abs. Začíná pro- letovati sníh (es fängt an zu stöbern). D. Proletěla peklo (o zrzavé). Us. Kšá. —- co kudy (jak). Pták proletěl skrze okno. Us. Proletni lesy jeleniem skokem tamo v dú- bravu. Rkk. 20. Pták prolítl oknem. Jen mi tak hlavou prolítlo. Us. Kšá. Cestuje tak rychle, že skrze města prolétá; Orel pro- létá povětří; Prolítl se svým koněm, na svém koni les; Pták celý den prolítá. Šm. — se, ein wenig fliegen. Pusť ptáka z klece, ať se prolítne. Us. Ptáci se proletují, fliegen hin und her, flattern. Ros. — se kde : v lese. Us.

249622   Proletěti Svazek: 8 Strana: 0322
Proletěti. Jako had proti komoře poče proletovati. Alx. Nách. k. II.

249623   Proletěti co čím Svazek: 7 Strana: 0501
Proletěti co čím. Orel křidel rozmachem své říše meze prolétá. Vrch. — kam. Vzal sa sokol na křídla, p-těl do Krakova. Sš. P. 176.

249624   Proletilosť Svazek: 2 Strana: 1150
Proletilosť, i, f. = promlčení. Šm.

249625   Proletilý Svazek: 2 Strana: 1150
Proletilý = promlčený, verjährt. P. pe- níze, statek. Us. — P., zastaralý, veraltet. Nt.

249626   Prolev, u Svazek: 2 Strana: 1151
Prolev, u, m., proleva, y, f., prolévka, y, f., kudy se lije nebo teče něco, der Durch- guss, Durchlauf, Kanal. Vodní p. v mlýně. Sedl. Vlhkosť zvláštními prolévkami do všech dílů rostlin dochází. Um. les. — P. (průliv) mořský = mořská tišina, die Meerenge, der Kanal. Víd. nov.

249627   Prolevač Svazek: 2 Strana: 1151
Prolevač, e, m., der Vergiesser. P. krve. Tur. kron.

249628   Prolévání Svazek: 2 Strana: 1151
Prolévání, n., das Vergiessen. P. krve. Us.

249629   Prolevatel Svazek: 8 Strana: 0322
Prolevatel, e, m. = prolevač. P. krve. Chč. S. 37.

249630   Prolévati Svazek: 2 Strana: 1151
Prolévati, vz Proliti.

249631   Prolevce Svazek: 2 Strana: 1151
Prolevce, e, m., der Vergiesser. Krve p-cóm a smilníkóm a otravičóm. ZN.

249632   Prolezání Svazek: 2 Strana: 1151
Prolezání, n., das Durchkriechen.

249633   Prolezar Svazek: 2 Strana: 1151
Prolezar, a, m., zastr., torpedo, ryba. Rozk.

249634   Prolézati Svazek: 2 Strana: 1151
Prolézati, vz Prolézti.

249635   Prolezení Svazek: 2 Strana: 1151
Prolezení, n., das einmalige Durchkrie- chen.

249636   Prolezlý Svazek: 2 Strana: 1151
Prolezlý, kdo prolezl, der durchkroch. — 2. Prolezený, durchkrochen. — čím: Červy p. a zvrtaný. Plk.

249637   Prolezlý Svazek: 9 Strana: 0260
Prolezlý. Chytrý a p. v písmech. Chč. S. L 278.

249638   Prolézti Svazek: 2 Strana: 1151
Prolézti, lezu, lezl, zen, zení; prolézati,pro- lízati, na Slov. prolezovati = veskrz lézti, pro- jíti, durchkriechen, durchschleichen, durch- gehen, durchsteigen; sběhati, durchkriechen, visitiren, durchgehen. Jg. — co, koho (ko- mu) : doly. Vys. Červi to (ho) prolezli. Šm. Všechny kouty prolezl (sběhal). Ros. Ti lo- trasi mu zemi na skrze prolezli. V. — kudy. Skrze okno, skrze díru p. Us. I domy skrze ústa prolezou. Kl. P. oknem, dírou. Us. — čím. Tělo červy prolízá (pass. a neut., von Würmern durchkrochen werden). Us.

249639   Proležané Svazek: 2 Strana: 1151
Proležané, ého, n., die Kosten, welche durch das Einlager verursacht wurden. Gl. 277., Zř. čes. 1564. Cf. Proležený, Ležení.

249640   Proleželina Svazek: 7 Strana: 0501
Proleželina, y, f., der Stockfleck. Sl. les.

249641   Proleželý Svazek: 2 Strana: 1151
Proleželý (zastr. proležalý) = proležený, wundgelegen (von Menschen); verlegen, stock - fleckig, stockig. P. zboží (sleželé, od ležení skvrny mající). D. — čím: nemocí p. Us. — P. v právnictví = proležený, ležením strá- vený, durch das Einlager aufgezehrt. Brikc. Cf. Proležený.

249642   Proleželý Svazek: 7 Strana: 0501
Proleželý, vz Proležený.

249643   Proležené Svazek: 7 Strana: 0501
Proležené. Arch. VIII. 426.

249644   Proležené Svazek: 7 Strana: 1371
Proležené, Arch. X. 450., 456., prole- želé. 555. a IX. 554.

249645   Proležené, ého Svazek: 2 Strana: 1151
Proležené, ého, n., der Lagerzins. Rk. Cf. Proležané.

249646   Proležení Svazek: 2 Strana: 1151
Proležení, n., das Durchliegen. P. shnilé, der Brand vom Durchliegen. Ja.

249647   Proležení Svazek: 7 Strana: 0501
Proležení. Což se listu p. dotýče. Arch. VII. 459.

249648   Proležení Svazek: 7 Strana: 1371
Proležení, decubitus. Vz Ott. VII. 125.

249649   Proleženina Svazek: 2 Strana: 1151
Proleženina, y, f., das Aufgelegensein. Šm.

249650   Proleženina Svazek: 7 Strana: 0501
Proleženina, y, f., decubitus. P. náhlá, d. acutus, při zánětu čivu, d. neuriticus, úrazová, d. traumaticus. Cf. Slov. zdrav.

249651   Proleženinný Svazek: 7 Strana: 0501
Proleženinný, Decubital-. P. sněť, vřed.

249652   Proležený Svazek: 2 Strana: 1151
Proležený ; proležen, a, o, aus-, abgele- gen. P. ovoce (ležením zralé). Us.— P., pro- leželý, verlegen. P. šaty. Us. — P., ležením ztrávený. Brikc. P. peníze, die im Einlager verbrauchten Gelder. Gl. 277. Za škody p-né. Půh. 1481. Vz Ležení.

249653   Proležeti Svazek: 2 Strana: 1151
Proležeti, el, en, ení = leže protrhati, durchliegen; leže ztratiti, zmeškati, durch das Einlager verlieren; p. se = ležením se protrhati, sich verliegen; dlouhým ležením kůži si promačkati, sedříti, sich auf liegen, durchliegen, wund liegen; dosti dlouho le- žeti, abliegen. Jg. — co. Proležel prostě- radlo (roztrhal), příhodný čas (promeškal). Ros. P. peníze, Geld im Einlager verbrau- chen. Gl. 277. Vz Leženi. Pro jeho neplněni musel jsem ležeti, tu jsem své koně p-žel a on po jeho smrti zboží jeho drže těch mi odložiti nechce. Pňh. II. 479. Proležal v Ej- vančicích pět koní. Půh. I.127. — se. Šatstvo se proleželo (setlelo), nemocný se proležel (kůži si promačkal), pole se proleželo (aby pole orané, než se opět oře, vzduch pro- nikl). — si co. Nemocný si boky p-žel = se proležel. Šm.

249654   Proležeti Svazek: 8 Strana: 0322
Proležeti. Tuto summu u něho p-žel. Arch. XIII. 119.

249655   Proležeti se Svazek: 7 Strana: 0501
Proležeti se, vz Odležeti se (dod).

249656   Prolha, y Svazek: 7 Strana: 1371
Prolha, y, f. Tvou p-lhou všecko roz- bito. Slád. Brn. 93.

249657   Prolhanec Svazek: 2 Strana: 1151
Prolhanec, nce, m., Lügenmaul, n. Dch.

249658   Prolhanosť Svazek: 2 Strana: 1151
Prolhanosť, i, f., Verlogenheit, f. Dch.

249659   Prolhaný Svazek: 2 Strana: 1151
Prolhaný, verlogen, im Lügen gewandt Dch.

249660   Prolhaný jak Svazek: 10 Strana: 0657
Prolhaný jak: od kořene. Slád. Rich. II. 94

249661   Prolhati Svazek: 2 Strana: 1151
Prolhati, erlügen. Vz Lháti. Us. — se, vylhati se, durchs Lügen sich forthelfen, sich durchlügen. Šm.

249662   Prolhůtiti Svazek: 2 Strana: 1151
Prolhůtiti, il, cen, ení = na čas prodlou- žiti, fristen. — co. Nej.

249663   Prolíbati Svazek: 2 Strana: 1151
Prolíbati, durchküssen. — co s kým. Já p-bal s ní noc a den. Hlk. I. 361.

249664   Prolíhnouti Svazek: 2 Strana: 1151
Prolíhnouti, hnul a hl, ut, utí = vylíh- nouti, ausbrüten. Kom., D.

249665   Prolichviti Svazek: 2 Strana: 1151
Prolichviti, il, en, ení, durch Schulden o. Wucher verlieren. — abs. Lichvář někdy prolichví. Ros. Vzal jsem škody, ježto jsem p-vil a své zboží opustil. Půh. II. 109. — co (kde). Pro nezaplacení těch peněz vzal jsem škod nejprve, ježto jsem v židech p-vil i ještě lichvím. Pňh. II. 108.

249666   Prolina Svazek: 2 Strana: 1151
Prolina, vz Průlina.

249667   Prolínák Svazek: 8 Strana: 0322
Prolínák, u, m., Dialysator. Sterz. 671. a.

249668   Prolínání Svazek: 2 Strana: 1151
Prolínání, n., endosmosa, vz Prolínavosť.

249669   Prolínání Svazek: 7 Strana: 0501
Prolínání plynů, kapalin stěnami. ZČ.

249670   Prolínání Svazek: 8 Strana: 0322
Prolínání, cf. Diffuse (3. dod.).

249671   Prolínání, n Svazek: 2 Strana: 1139
Prolínání, n., das Durchtreiben. Jg.

249672   Prolínati Svazek: 2 Strana: 1139
Prolínati, ženu, žeň, žena (ouc), hnal, án, ání; prohoniti, il, ěn, ění; proháněti, 3. os. pl. -ejí, něj, něje (íc), ěl, ěn, ění; prohánívati = skrze něco hnáti n. mezi něčím, durch- treiben; silně hnáti, jagen; sem tam honiti, stíhati, herumjagen, umtreiben, tummeln, herumtummeln; probodnouti, durchrennen, niederstossen, durchstosscn. Jg. — koho, co. P. koně (silně hnáti n. sem tam honiti), Us., vojáky. D., Dal. Já tě proženu (pro- plaším). Ros. Oráči stáda sem tam prohánějí. Ros. P. mýto (neplatiti cla, die Mauth um- fahren, nicht bezahlen), Ros., clo. Pr. měst. P. les, lesní okrslek (při honbě, durchgehen). Šp. P. pole (rozbory po zasetém poli po- vrchně proorati), durchfurchen. Us. — co, koho kudy. Dobytek skrze vodu, skrze les p. Jg. Statek skrze hrdlo a zadek p. (pro- kvasiti, durch die Gurgel jagen). V. Statek chřtánem p. V. Něco skrze alembík p. (subli- movati). Chym. — s kým. Oráči svá stáda n. se svými stády sem tam prohánějí. Jg. — co komu, koho čím: někoho mečem p. (probodnouti), V., oščepem, Dal. 21., kance oštípem, Kom., sobě ňádra dýkou p. Vina- řický. Hlavu kulí si p. Dch. P. koně bod- cem. Šm. P. někomu dřímoty = zahnati. Us. u Olom. Sd.

249673   Prolínati Svazek: 2 Strana: 1198
Prolínati, pronnen. Šm. Vz Prouna.

249674   Prolínati, vz Svazek: 7 Strana: 0501
Prolínati, vz Prolnouti.

249675   Prolínavosť Svazek: 2 Strana: 1151
Prolínavosť, i, f. Zákon p-sti na kůži, Gesetz der Diffusion an der Haut. Dch, Vz Vláskovitosť.

249676   Prolínavý Svazek: 7 Strana: 0501
Prolínavý, vz Vláskovitý. P. blána; Látky snadně p-vé. ZČ. I. 398.

249677   Prolinouti Svazek: 7 Strana: 0501
Prolinouti, vz Linouti. Kapalina hmotu p-ne. Mj. 19. — se kudy kam. Kterýž čnělkou dolů k vajíčkům se proline. Osv. VI. 50.

249678   Prolinulý Svazek: 7 Strana: 0501
Prolinulý = proteklý. — P. = prohnutý. P. stůl. U Prahy. Lg.

249679   Proliskati Svazek: 2 Strana: 1151
Proliskati; prolištiti, il, ěn, ění, prolis- kovati, proliskávati = prohazovati, durch- schlagen, worfeln. Ros. — co: obilí. Šm. — koho = zbíti, durchhauen. Sm.

249680   Prolistovati Svazek: 10 Strana: 0311
Prolistovati, durchblättern. — co: knihu Uč. spol. 1902. č. IX. 6., Mus. 1901. 435. Utvořeno dle německého slova.

249681   Prolítati se Svazek: 2 Strana: 1151
Prolítati se, sich ausflattern. Sm.

249682   Proliti Svazek: 2 Strana: 1151
Proliti, liji a leji, prolij a prolej, il, it, ití; prolévati, prolívati = veskrz líti, durch- giessen: vyliti, vergiessen. — co. Držku, hrdlo prolévati (chlastati), Ros., krev, Bj., Br., slzy p. Hlas., BO. — co, čeho kudy: vína skrze mravence. Jád. P. vodu šatem, děrou. Ten dareba proleje vše chřtánem (o ožralci). Všk. — co kde: ryby na pře- bírce. Us. — co proč. Svou krev na od- puštění hříchů prolil. Ojíř. Pro Krista svou krev prolil. Pass., Kat. 3079., Alx. — co za koho. Svú krev za ny prolil. St. Výb. II. 24. — co kam. P. na zemi. BO. P. ducha na plémě něčí. BO. -- co čím. Víno vodou (šenkýř) prolévá. Partl. —- co nad kým. Pavel slzy nad lidem nevěrným proléval. Sš.

249683   Prolití Svazek: 2 Strana: 1151
Prolití, vz Proliti, das Durchgiessen. -- P., das Vergiessen, die Vergiessung. P. krve nevinné. D., Flav. Města bez krve p. dobyl. D. Bylo (v bitvě) ne malé krve p. Sych.

249684   Proliti Svazek: 7 Strana: 0501
Proliti. Co se p-lo, tím se nedolívá. Bž. exc. — co, se kudy. Všechno hrdlem p. (propiti). Hrts. Skrze okno p-la se lampy zář. Hlk. — co pro koho (kdy). Pro vieru krev p. Pass. mus. 318. Pro něžto své droby prolil; P-lil svú krev pro ny. Výb. II. 3., 22. Sv. Theodora dávno před tím krev pro Jesu Krista prolivši umřela. Pass. — se, co čím: rouru vodou, Us., hnůj vodou, Dlj. 3., ryby vodou. NA. IV. 123. Mé rány krví se prolévají. Sš. P. 45. — co jak: S pláčem slzy p-la. Hr. rk. 81.

249685   Prolití Svazek: 7 Strana: 0501
Prolití krve. Výb. II. 12., Pass., Št. Kn. š. 185. Bičoval ji až do p. krve. Leg. Mnč. R. 29. Že David přísahy krve p-tím ne- naplnil, veliká dobrota byla. Hus. I. 105. Skrze p. potopy. Kar. 89.

249686   Prolítnutý Svazek: 7 Strana: 0501
Prolítnutý, durchgeflogen. P. dráha. Osv. V. 3.

249687   Prolitý Svazek: 2 Strana: 1151
Prolitý; prolit, a, o, durch-, vergossen. Jel. — čím. Krev vraždou p.

249688   Proliv Svazek: 2 Strana: 1151
Proliv, vz Průliv.

249689   Prolívaný Svazek: 2 Strana: 1151
Prolívaný, durchgegossen. — P., pro- hnaný, durchgetrieben. P. šelma, Erzschelm. Vz Našlapaný. Vy p-ní a proklatí vojáci. Berl. král.

249690   Prolívati Svazek: 2 Strana: 1151
Prolívati, vz Proliti.

249691   Prolízavý. P Svazek: 10 Strana: 0657
Prolízavý. P. jeskyně = kterou lze pro- lézati. Brt. Sl.

249692   Prolíznouti Svazek: 2 Strana: 1151
Prolíznouti, znul a zl, ut, utí, prolísati, prolizovati, durchlecken. — co. Us.

249693   Prolíznouti Svazek: 8 Strana: 0322
Prolíznouti. Jazyk prolízalje. 1438. List. fil. 1895. 191.

249694   Prolkati Svazek: 2 Strana: 1151
Prolkati, přelkati, verseufzen. D. — co: noc. Šm.

249695   Prolna Svazek: 10 Strana: 0657
Prolna = druh bramborů krabatých. Brt. Sl.

249696   Prolnouti Svazek: 7 Strana: 0501
Prolnouti, prolínati, durchdringen. — co. Kapalina pevné tělo prolnula. Kk. Kapalina hmotu prolne; Plyny prolnou ka- palinu i hmotu pevnou. Mj. 19. — kudy: blanou. ZČ. — kam. Kapalina v kapalinu prolíná; Vody do líhu prolne více nežli líhu do vody. ZČ. — odkud kam kdy. Asi za 30 hodin prolne veškerý cukr z dialy- satoru do vody. ZČ. — se jak: na vzájem. ZČ. I. 500.

249697   Prolnulý Svazek: 7 Strana: 0501
Prolnulý, durchdrungen. P. plyn. ZČ.

249698   Prolnutí Svazek: 7 Strana: 0501
Prolnutí, n., das Durchdringen. P. ka- paliny do kapaliny. ZČ.

249699   Prolog Svazek: 2 Strana: 1151
Prolog, u, m., z řec. jjóAo/oc, proslov, úvod, úvodní řeč, Rk., úvod k dramatické básni, die Vorrede, Eröffnungsrede, der Pro- log. Vz S. N.

249700   Proloh Svazek: 2 Strana: 1152
Proloh, u, m., ves u Rychnova. PL.

249701   Prolokati Svazek: 2 Strana: 1152
Prolokati = prožrati, durchschlingen, ver- prassen. — co: své jmění. Baiz. 187.

249702   Prolom Svazek: 2 Strana: 1152
Prolom, vz Průlom.

249703   Prolomek Svazek: 2 Strana: 1152
Prolomek, mku, m., prolamované dílo, prolamování (u švadlen), der Durchbrach. Šm.

249704   Prolomení Svazek: 2 Strana: 1152
Prolomení, n., der Durch-, Einbruch, das Durchbrechen. P. zdí, die Bresche; p. oblaku (protržení), der Wolkenbruch. Nej.

249705   Prolomenina Svazek: 2 Strana: 1152
Prolomenina, y f., probořenina, prova- lenina, der Durchbruch, die Bresche, Us. Dch.

249706   Prolomenosť Svazek: 7 Strana: 0501
Prolomenosť, i, f., die Durchgebrochen- heit. P. gotiky. SP. II. 17.

249707   Prolomiště Svazek: 7 Strana: 0502
Prolomiště, ě, n., die Einbruchstelle. Dch.

249708   Prolomitelnosť Svazek: 2 Strana: 1152
Prolomitelnosť, f., průlomnosť, die 'Dnrchbrechbarkeit. Sm.

249709   Prolomiti Svazek: 2 Strana: 1152
Prolomiti, il, en, ení; prolámati, prola- movati, prolomovati, durch-, einbrechen; se, zerbrochen werden, einbrechen; wo einbre- chen ; oznámiti se, bekannt werden. Jg. — co: zeď, bránu, led, skálu, cestu, Us., hory, V., prolomovati hlas. Sych. Kristus p-mil bránu pekla. Sš. Sk.60. Divoká zvěř plachty p-la. (durchrinnen). Šp. — co čím: zeď mo- tykou. P. něco kolem (prokoliti). Šm. Jsem jako kolem prolámán. Us. Hý. — co, od- kud kam kudy. Štolu ze staré štoly k ně- kterému dolu skrze skálu (skalou) p. Vys. - se. P-li se a utonuli; Zloděj se p-mil (dobyl se ven). Šm. — se kam. Zloději do komory se nám prolomili. — co, se na koho. Prolomilo se to naň = oznámilo, pro- zradilo. Us. Na něho se nyní prolamuje, co byl ondy skrytě Egypťanům učinil. Sš. Sk. 82. Chtěli na ty lidi nevinné nebesa p. Bart. — se o čem. Jakož i něco takového (o no- vých bouřích) zprvu se prolamovati počalo (hlas šel), das Gericht erging. Peš.Prod. N. (C). — se kde. P. se na ledě. Č. Led se pod ním prolomil. Ml. Led se pod tíží ta- kového množství p-mil. V.

249710   Prolomiti Svazek: 7 Strana: 0502
Prolomiti. — se odkud: z vězení. Us. Pdl. Hrom z oblaků se prolamoval. Dvor. Odpor p-mil se z jeho nitra. F. Šulc. — kde. Bouře se nad ní p-movala. Šbr. Led byl mezi nimi p-men (zase se spřátelili) Šml.

249711   Prolomný Svazek: 2 Strana: 1152
Prolomný,průlomný, durchbrechbar. Šm.

249712   Prolomoziti Svazek: 2 Strana: 1152
Prolomoziti,probouřiti, proburáceti, pol- ternd durchgehen, durchpoltern. — co : celý dům. Sm.

249713   Prolongaee Svazek: 2 Strana: 1152
Prolongaee, e, f., z lat., prodloužení ně- čeho, odročení směnky, odročení směnečního placení, die Verlängerung, der Aufschub, die Prolongation.

249714   Prolongovati Svazek: 2 Strana: 1152
Prolongovati, prodloužiti, verlängern, aufschieben, fristen, prolongiren.

249715   Prolopotiti Svazek: 9 Strana: 0260
Prolopotiti. Mnoho let tam v strasti p-til. Br. Věk. 175.

249716   Prolopotiti se Svazek: 2 Strana: 1152
Prolopotiti se, il, ění, prolopocovati se = těžce se propracovati, sich schwer durchar- beiten.— se kudy: Přírodou celou se pro- lopotil. Mus.

249717   Prolotrovati Svazek: 2 Strana: 1152
Prolotrovati, lotrovsky promrhati, auf eine schändliche Art durchbringen. — co: své jmění. Papr.

249718   Proloudati Svazek: 2 Strana: 1152
Proloudati, vertändeln.-- co : čas. Dch. — se, sich durchstehlen. Sm.

249719   Prolouditi se Svazek: 7 Strana: 0502
Prolouditi se = prokrásti se, sich durch- schleichen. P. se skrze přední stráže. Us Čsk.

249720   Proloupati Svazek: 2 Strana: 1152
Proloupati, proloupiti, il, en, ení, durch- hauen, durchplündern. — co kam. Prolou- pali zeď do komory. — se, einbrechen. P. se do kostela. Ros.

249721   Proloupit Svazek: 8 Strana: 0322
Proloupit. Praví (o zloději), že by prolu- poval. 1468. Arch. XIV. 164. — P. oči = za spánku prohlédnouti. N. Město. Brt. D. II. 374.

249722   Prolouskati Svazek: 2 Strana: 1152
Prolouskati, aufknacken, enthüllen, lösen. — co : pravopis. Kos. Ol. 1. 18.

249723   Proloviti Svazek: 2 Strana: 1152
Proloviti, il, en, ení, durchjagen, durch - fischen. — co s kým: rybník, les. Jg.

249724   Proložek Svazek: 2 Strana: 1152
Proložek, žku, m., das Spatium bei den Buchdruckern. Techn.

249725   Proložení Svazek: 2 Strana: 1152
Proložení, n., die Durchlegung.

249726   Proložený Svazek: 2 Strana: 1152
Proložený ; -en, a, o, ein-, durchgelegt, durchgeschossen ; interfolirt. P. řada. Stč. Alg. 167. P. kopanina, vz Prokvětlý.

249727   Proložený Svazek: 7 Strana: 0502
Proložený. P. písmo. Mus. — čím. Kniha psacím papírem p-ná, durchschossen. Dch

249728   Proložiti Svazek: 2 Strana: 1152
Proložiti, il, en, ení; proklásti, kladu, dl, den, ení; prokládati, durchschlagen. — co čím: knihu papírem, Jg., knihu listy čistého papíru (protykovati), durchschiessen, interfoliren. Us. — co jak: po vrstvách (provrstviti). Šm.

249729   Proložka Svazek: 2 Strana: 1152
Proložka, y, f. = proložek. Šm.

249730   Prolubeň Svazek: 7 Strana: 0502
Prolubeň, průlubeň, bně, f. = prohlubeň, prosekaná díra v ledě. Vz Prohlubeň. Ká- zal na všech rybnících p-bně sekati. Arch. I. 243., 244.

249731   Prolučný Svazek: 2 Strana: 1152
Prolučný. P. hvězdy. Vz Proluky.

249732   Proluka Svazek: 2 Strana: 1152
Proluka, y, f., prohnutosť čeho, ku př. hor. Chtě p-ky (hor) minúti. Alx. ve Výb. I. 1084. Vz Pohoří, Prohyb.

249733   Proluka Svazek: 7 Strana: 0502
Proluka = sedlo horské, Gebirgsjoch, n., Sattel, m. Alx. H. v. 453. (HP. 76.). — P., vallis. Jako andělíček brče v nebeské proluky. Kat. 3027. — P. = úsvit ranní, die Morgendämmerung. Už je p. (už se dní). Mor. Knrz.

249734   Proluky Svazek: 2 Strana: 1152
Proluky, hvězdy prolučné. P., Orion či Kosy. BO., vz Jir. v Mus. 1863. 166. — P., nebeské kraje. Kat. 3027.

249735   Prolumpačiti Svazek: 7 Strana: 0502
Prolumpačiti, prolumpovati co = utra- titi. Us.

249736   Promáčeti Svazek: 2 Strana: 1152
Promáčeti, vz Promočiti.

249737   Promáčivý Svazek: 8 Strana: 0323
Promáčivý papír. Zl. Jg. 45.

249738   Promačkati Svazek: 2 Strana: 1152
Promačkati, promačknouti, knul a kl, utí, durchdrücken. — co čím: okno rukou, čelem.

249739   Promagistratovati Svazek: 2 Strana: 1152
Promagistratovati = prosouditi, ver- processiren. D.

249740   Promach Svazek: 2 Strana: 1152
Promach, u, m., mách, máchnutí, zámach, suchá rána, der Streich, Schlag. Hý. Šermuje, ale rány ieho jsou marní do vzduchu prázd- ného p-chové. Sš. J. 127.

249741   Promachajer Svazek: 7 Strana: 0502
Promachajer. Chylinaj, p. bur! Sš. P. 739.

249742   Promáchati Svazek: 2 Strana: 1152
Promáchati, promáchnouti, chnul a chl, ut, utí, durchschweifen, durchschwingen. — co v čem: prádlo v studené vodě. Us. — čím: praporem (protáčeti), holí (promrštiti), Šm.

249743   Promakati Svazek: 2 Strana: 1152
Promakati, promáknouti, knul a kl, ut, utí = makaje proniknouti, durchgreifen, durchfühlen. L. — co. — co jak. Vše jsem po řadě p-kal (přemakal), ale ničeho nena- lezl. Šm. — se (prohmatati se), durchs Ge- fühl zu dem Verlangten gelangen. Šm.

249744   Promarati Svazek: 7 Strana: 0502
Promarati = promarniti. Mor. Sš. P. 610.

249745   Promarnitel Svazek: 2 Strana: 1152
Promarnitel, promařitel, e, m., der Ver- schwender. Us.

249746   Promarniti Svazek: 2 Strana: 1152
Promarniti, il, ěn, ění; promařiti, il, en, ení= marně utratiti, verlieren, ver- thun, verschleudern, verschwenden, vergeu- den. — co: čas, peníze. — čím: čas za - hálkou, peníze pitím.

249747   Promarniti Svazek: 7 Strana: 0502
Promarniti. Nemarni, synečku, abys ne- promamil, co tobě tvůj staré otec nashro- máždil. Sš. P. 534. Vz Zamarniti.

249748   Promařitel Svazek: 2 Strana: 1152
Promařitel, e, m., der Verschwender. Šm.

249749   Promařiti Svazek: 2 Strana: 1152
Promařiti, vz Promarniti.

249750   Promastiti Svazek: 2 Strana: 1152
Promastiti, il, štěn, ění; promašťovati. — co čím: hrách sádlem, durchsehmalzen.

249751   Promaškrtiť Svazek: 7 Strana: 0502
Promaškrtiť = promlsati, promarniti. Laš. Brt. D. 257.

249752   Promaštění Svazek: 2 Strana: 1152
Promaštění, promašťování, n., die Durch - schmalzung.

249753   Promaštěný Svazek: 7 Strana: 0502
Promaštěný, durchschmalzt, fett ge- macht.

249754   Promazati Svazek: 2 Strana: 1152
Promazati, durchschmieren; durchsalben. — co čím: kamna hlinou, ránu mastí. Us. Promečeti, pramekati, probečeti, durch- blöcken. Šm.

249755   Promazati Svazek: 7 Strana: 0502
Promazati, promáznouti peníze = pro- hýřiti, propiti. Us. Kšť.

249756   Promečiti Svazek: 2 Strana: 1152
Promečiti, il, en, ení, mit dem Schwerte durchbohren. — koho. Ob. pan. 217.

249757   Proměkčiti Svazek: 2 Strana: 1152
Proměkčiti, il, en, ení; proměkčovati, durchweichen. — co čím.

249758   Proměklý Svazek: 2 Strana: 1152
Proměklý, durchweicht. Dch. Vz násl

249759   Proměknouti Svazek: 2 Strana: 1152
Proměknouti, knul a kl, utí, proměkati, durchweicht werden, durchweichen. Jg. — čím: vodou, deštěm.

249760   Promelek Svazek: 2 Strana: 1152
Promelek, lku, m., co se na obilí pro- mlelo, der Mahlabgang, opak : přímelek. Vys.

249761   Promemoria Svazek: 2 Strana: 1152
Promemoria, e,f., lat., spis ku připome- nutí, upamatovací, připamatovací. Nz. — P., spis vztahující se k žádosti již dříve k úřa- dům (obyč. vyšším) vnešené, ale posud ne- vyřízené, aby tak předchozí prosba úřadu na paměť přivedena byla. — P., pamětní spis, buď písemné zadání k vyšším místům aneb spis vůbec uveřejněný, jenž vysvětluje důležitými úvahami stav nějaké věci, aby k němu pozornosť vzbudil v kruzích pří- slušných. Denkschrift, f., Promemoria, n. S. N.

249762   Promemoria Svazek: 7 Strana: 0502
Promemoria, a, n. (oprav tedy; jiní: pro memoria).

249763   Proměn Svazek: 7 Strana: 1371
Proměn. Bez p na. List. fil. 1891. 370.

249764   Proměn Svazek: 10 Strana: 0311
Proměn, u, m. = změna, proměna, zastr. Pel XVIII. Bez promiena. Baw. Ez. 1017 (str. 81. ).

249765   Proměna Svazek: 2 Strana: 1153
Proměna, y, f., proměnění. P., každé přejinačení tvaru, polohy n. stavu. S. N. Der Wechsel, Tausch, die Verwechslung, Ver- änderung.., P. rychlá, Br., prudká, dobrá, klamná. 8m. P. času, měsíce, D., obličeje, tvářnosti, V., světa, Kom., povětří, Us., ka- ret, Dch., tlaku vzduchového (pravidelná, nepravidelná, měsíční, roční). Nz. P. na je- višti. Dch. P. na slunci. Let. 19. Vzal sebú deset proměn rúcha (desatero rúch). Bj. P. hlasu, das Mutiren der Stimme. Dch. P-nám podrobeno jest všecko; velikou chuť k p-nám míti. Kom. P-nu udělati, míti; jaké pro- měny ta monarchie hned od začátku měla ; p-ny v úřadech činiti; bez p-ny (trvale). V. P-nu bráti, vzíti, Ha.r. (Vz: p-nu míti. V.). P-ny činiti. Št. V p-nu přijíti. Dal. To ry- chlou p-nu vzíti může. Br. P. se stala. Har. Země během času vzala p-nu; někteří myslí, že lépe by se řeklo : proměnila se; ale ona frase jest dobra, užívajíť jí Har., Br. (vz předcházející věty) a analogií jest hojnosť. Samozvaná ta jména p. místa míti nemůže; Byla za posledních let u pohanů veliká p. v náhledech o křesťanech zaběhla; Evangelia v ryzé čirosti a přesné čistotě bez p-ny pod- statné nás došla; Bratří a Bezděka nadarmo o nějaké v tom zaběhlé p-ně mluví; V p-nu se rád vydati; Tato veliká, podivná a pře- velmi řídká p. dála se dílem z horlivé řeči Petrovy; P-ny ve čtení se podjíti; Tím divem Pán také naznačil a nazračil p-nu tu. Sš. Mt. 45., O. 186., L. předml., L. 8., Sk. 153., 29., I. 60.; J. 41. (Hý.). O proměně těla i duše za živa (u Slovanů) vz v Mus. 1863. 9. (Jir.). O p-nách hlásek vz Dloužení, Krácení, Obměkčování, Odsouvání Předsou- vání, Přesmykování, Přestrojování, Rozlišo- váni, Seslabování, Sesouvání, Směšování, Směžďování, Spodoba, Stupňování, Úžení, Vsouvání, Vysouvání, Zasouvání, Ztenčování. (Bž. 15.). P-ny fonetické (týkající se zvuku Hlásek), dynamické (týkající se významu hlá- sek). Bž. 15., 16. Cf. Gb. Hl. 46. a násl. — P., potvora, das Ungeheuer, die Missgestalt. St. skl. 4. 399.

249766   Proměna Svazek: 7 Strana: 0502
Proměna, mutatio, Ž. wit. 76. 11., im- mutatio, 54. 20., varietas. 44. 11., 44. 15. P. kapaliny v páru. Mj. 132. Brouci mají p-nu dokonalou. Kk. Br. 1. Mravy p-nu berou. Anth. Nevídané p-ny v živobytí způ- soboval. Mus. Stala se tam p. (stalo se tam nějaké neštěstí, někdo umřel, vyhořeli a p.). Na Hané. Wrch. Měli jsme ryby ve trojích proměnách (na trojí způsob). Osv. Udělal sám pán Bůh mezi tým proměnu, napil sa syn jedu a nevěsta medu. Sš. P. 155. Ne může z přirození svého p-ně poddána býti. Žer. 310.

249767   Proměna Svazek: 8 Strana: 0323
Proměna. Kdo miluje p-nu, nedostane odměnu. Mor. NZ. V. 542.

249768   Promenada Svazek: 2 Strana: 1153
Promenada, y, f., z fr., procházka, der Spazier-, Lustgang, die Promenade. — P., místo (sad, stromořadí), kam se na procházku chodí. S. N.

249769   Promenadní Svazek: 7 Strana: 0502
Promenadní koncert. Vz Seslový.

249770   Promenádník Svazek: 8 Strana: 0323
Promenádník, a, m. Nár. list. 1896. č. 64. feuill.

249771   Proměňávati Svazek: 2 Strana: 1153
Proměňávati (zastr.)=proměňovati. Výb. I. 1078. Vz Proměniti.

249772   Proměňavý Svazek: 2 Strana: 1153
Proměňavý, versicolor, farbenwechselnd. Mš.

249773   Proměnce Svazek: 10 Strana: 0657
Proměnce, ete, n. = podhodek. Brt. Sl.

249774   Proměnec Svazek: 2 Strana: 1153
Proměnec, lépe: proměněnec, nce, m., podvržené dítě, Wechselkind, n. Bern.

249775   Proměnědlný Svazek: 7 Strana: 0502
Proměnědlný = proměnitelný. Zákon věčný, ne vedlé vuole lidské p. Hus III. 194.

249776   Proměnění Svazek: 2 Strana: 1153
Proměnění, n., die Veränderung. P. ži- vota, Us., mysli. D. — P. Páně, die Ver- klärung Christi (am 6.7.) Vz Gl. 277.

249777   Proměnění Svazek: 7 Strana: 0502
Proměnění. Cf. Vš. 465.

249778   Proměněnosť Svazek: 2 Strana: 1153
Proměněnosť, i, f., Veränderung. Ros.

249779   Proměněný Svazek: 7 Strana: 0502
Proměněný; -ěn, a, o, verändert. P. v kráse. Homl. v. 365.

249780   Proměník Svazek: 2 Strana: 1153
Proměník, a, m., nummicularius. Veleš.

249781   Proměník Svazek: 7 Strana: 0502
Proměník, geastrum, Sternbalgling, m., houba. Vz Rstp. 1961.

249782   Proměnitel, e. m Svazek: 2 Strana: 1153
Proměnitel, e. m., der Veränderer. Us. Jg.

249783   Proměnitelka, y, proměnitelkyně Svazek: 2 Strana: 1153
Proměnitelka, y, proměnitelkyně, ě, f., die Veränderin. Us. Jg.

249784   Proměnitelnosť Svazek: 2 Strana: 1153
Proměnitelnosť, i, f., die Veränderlich- keit, Wandelbarkeit. V. Ukázav všeho ne- stálost a p. Br. P. povětrnosti. Sych.

249785   Proměnitelný Svazek: 2 Strana: 1153
Proměnitelný, veränderlich, wandelbar. V. P. čas, Aprilwetter, n. D.

249786   Proměniti Svazek: 2 Strana: 1153
Proměniti, il, ěn, ění; proměnívati, pro- měňovati, na Slov. také : proměňati, promě- ňávati = zjinačiti, verändern, umwandeln, verwandeln; něco za něco dáti, vzíti, wech- seln, verwechseln, vertauschen, eintauschen. V., Jg. — co: jméno, Flav., úmysl, předse- vzetí, dům, obydlí, místo, sídlo, byt, V.. šaty, D., svůj stav (oženiti se), Us., hlas. Kom. Slunce proměňuje časy, dny a roz- ličné jich hody (dies festos). BO. Ten list, ježto svým dětem proměnila; Proměnil póhon a jinak žaloval, než v póhonu stojí. Půh. II. 221., 386. Apoštol vazbu proměňuje. Sš. I. 75. P. peníze, šesták, na mor. Zlínsku: rozdrobiti. Brt. — co v co. Důstojnost kněžství v království proměnil. Flav. P. víno v ocet, D., se v hovado. Jel. Noc sě pro- měníše v jutro šero. Rkk. 52. P. mnoho- úhelník v trojúhelník, zlaté v krejcary. Nz. Až se v ráj promění chudý chotár ten. Hdk. C. 42. Udatstvo se v strach promění. Jir. Anth. I. 46. Všecko se mi teď v žalost' pro- mění. Er. P. 212. Ne všichni se proměníme z biedy v blahoslavenství. Hus. I. 34. Když kněz Bořivoj tak stav svój smění, svět po- tupiv, v svatosť sě promění. Dal 40. (23. 26.). Jak tam vodu ve víno, tak tu hříšné člo- věčenstvo v bezhříšné a neblažené v blažené p-nil; Avšak nesmíme domnívati se, že na- sycenost a uspokojenosť ta by druhdy se proměnila ve přesycení; Nauka Páně v krev se mu takořka p-la; My proměněni býváme od světlosti ve světlost. Sš. J. 41., 68., I. 2., 26. (Hý.). P-nil se v jiné rúcho (oblekl se v jiné roucho). Bj. —co kde. V Kaně pro- měňuje (Pán) vodu ve víno. Sš. J. 37. — co kdy. Při tomto od Davida ku prorokům přechodu světec proměňuje způsob obrany svojí. Sš. Sk. 88. — se nač. Čas na zlé se p-nil. Alx. Vodu na víno. Us. Duch sv. Šavla v okamžiku na Pavla p-nil; Že bez mála v nejbližším příští (kdy) nástinové staro- zákonní na záři světla novozákonného se pro- mění. Sš. Sk. 18., 34. — co se jak. A tak povahu jeho z kořene p. Sš. I. 2. V div sě dievčie srdce proměniechu. Dal. 18. (10. 5.). — co čím :nějakým nástrojem, přilitím ně- čeho atd. Čím vdova svój stav vdoví pro- mění ? Najprve když se za jiného vdá muže. O. z D. — se kde P. se před někým. St. N. 74. — co za co. Časný za věčný život p., Háj., žalost za radost. Us. Za býl ko- přivu proměnichu. Dal. 122. P. učení za po- třebu tělesnú. Hus. I. 395. — se, co s kým, s čím. Br. Nadvládu s pánovitostí p. Bdl. — se v čem. P. se v obličeji. D. Proměnovati musí v cvičení tomto (cvičení toto). Kom. Mohú se děti ve mraviech proměniti. Dal. 120. — se. Potom dotčená knížata se p-la (wech- selten ab) a jiných šest knížat neslo nebesa. Káz. 1594. — co k čemu. To přirození našeho těla ani k horku, ani k studenu atd. neproměňuje. Byl. — se čím v co. Avšak tato neskromná a bezpřemná úcta proměnila se záhy vlivem podešlých židů ve snahu Pavla usmrtiti. Sš. Sk. 171.

249787   Proměniti Svazek: 8 Strana: 0323
Proměniti syna = oženiti, dceru = jiro- vdati. Prostěj. Brt. D. II. 374.

249788   Proměniti co Svazek: 7 Strana: 0502
Proměniti co: jeviště (jiné dekorace postaviti). Us. Pdl. Že jsi se ty oženil, svoju krásu p-nil. Sš. P. 472. — co več. P. úrodnou krajinu v pustinu, Us. Pdl., páry v kapky, Mj. 3., vodu v páru, Pdl., pravdu v lež, Hus I. 67., slib v jiný, zlý úmysl v dobrý. Št. Kn. š. 74., 139. (49., 165.). — co nač. Něco na stříbro p. (pro- dati), Dch., boru na samum. Vaj. T. a m. 47. — zač. Obrazec za jiný p. Jd. Geom. I. 125. — se jak. Podoba jeho rázem se p-la. Us. Vlč. — se komu. Krása se ti p-ní; (Zelený vínek) se ti p-ní. Sš. P. 645., 378. — čím. Desetinný zlomek postrčením desetinné tečky v celé číslo p. Šim. 75.

249789   Proměnitý Svazek: 2 Strana: 1154
Proměnitý, na Sov. proměnistý = pro menný, bunt. P. kvítí. Gníd.

249790   Proměnivý Svazek: 2 Strana: 1154
Proměnivý, k proměňování sloužící, Ver- änderungs-. P. mořidlo, Modifikationsbeitze, f. Techn. III. 349.

249791   Proměnlivost Svazek: 2 Strana: 1154
Proměnlivost, i, f.. lépe: proměnnost. Jg.

249792   Proměnlivý Svazek: 2 Strana: 1154
Proměnlivý = proměnný. Cf. Proměn- livost'.

249793   Proměnlivý Svazek: 10 Strana: 0311
Proměnlivý srdcem. Msn. Od. 118.

249794   Proměnně Svazek: 2 Strana: 1154
Proměnně, abwechselnd. Kom. A tak p., et sic vicissim. Jel.

249795   Proměnně Svazek: 8 Strana: 0323
Proměnně = střídavě. Jiná města p. posly vysílají. Snm. I. 280.

249796   Proměnnosť Svazek: 2 Strana: 1154
Proměnnosť, i, f., die Abwechselung, Veränderung. V. P. a rozličnosť věcí. Kom. P. barvy. Kvač. P. v barvách; p. času. Jel. Proměnnosti hledá mnohý v mladosti. Puch. Bůh jest věčný bez p-sti. Žal. Jeho povin- nosť jest zapsati svědomí v těch a takových slovech, jakž svědek mluví, beze vší p-sti slov. Bdž. 68.

249797   Proměnnosť Svazek: 7 Strana: 0502
Proměnnosť. Slova p-sti berou. Bart. I.

249798   Proměnný Svazek: 2 Strana: 1154
Proměnný, rozličný, veränderlich, ab- wechselnd, mannigfaltig. Br. V. P. kůň (straka), V., znak (náhodný), Marek, větrové, Jel., barva. Kom. Za podnoží proměnnou má lunu. Sš. Bs. 192. Dielem p-ným a mistrovným, prošívaným. BO. — od čeho. A tak jest jedna věc od druhé dobře p-ná. Lum. 1857. 1046.

249799   Proměnný Svazek: 7 Strana: 0502
Proměnný. Den byl velmi p., ráno pr- šelo, pak nic. Let. 300. P. veličina. Nz., Šim. 166. Odvisle, neodvisle p. veličina; Funkce o jedné, o dvou, n p ných. Stč. Dif. I., 3.

249800   Proměnosloví Svazek: 7 Strana: 0502
Proměnosloví, n., die Metamorphose. P. jedná o proměnách ústrojů rostlinných. Kk. 2. vd. 3.

249801   Proměňování Svazek: 2 Strana: 1154
Proměňování, n., die Veränderung, der Wechsel. Jg.

249802   Proměňovatel Svazek: 2 Strana: 1154
Proměňovatel, e, m., v math., měnitel, der Verwandlet-.

249803   Proměňovati Svazek: 2 Strana: 1154
Proměňovati, vz Proměniti.

249804   Proměňujičnosť Svazek: 2 Strana: 1154
Proměňujičnosť, i, f., transrautatio. Ros., Ssav. Dle Jg. špatné slovo.

249805   Proměra Svazek: 2 Strana: 1154
Proměra, y, f., schodek na obilí, když se měří, das Einmass. D.

249806   Proměrek Svazek: 2 Strana: 1154
Proměrek, rku, m. = proměra. Puch.

249807   Proměřiti Svazek: 2 Strana: 1154
Proměřiti, il, en, ení; proměřívati, pro- měřovati = měře ztratiti, durchs Messen verlieren, einmessen. — na čem. Rk. — se v něčem, při něčem. Nz.

249808   Proměsmo Svazek: 10 Strana: 0311
Proměsmo, promiscue. V listinách praž- ských p. se čte: ižádný a nižádný. Jir. Rozpr. 13.

249809   Promessa Svazek: 2 Strana: 1154
Promessa, y, f., z fr., přípověď, zvl. o za- placení v určité lhůtě, die Versprechung, Zusage, Promesse. — P., listina učiněná o prodeji losu na jeden tah, die Promesse. Vz S. N.

249810   Promessní Svazek: 7 Strana: 0502
Promessní, Promessen-. P. kolek, list. Šp.

249811   Promésti Svazek: 2 Strana: 1154
Promésti, metu, tl, ten, ení; prométati, prometati, prometávati, promítávati, durch- werfen. — co čím: komín chvoštistěm, štětkou, durchfegen, durchkehren. — P., pro- pásti (opominutím něčeho něco ztratiti). U Olom. Sd. — co, koho. — se, sich durch- reiben. Kosa se p-tla. Us. Marek.

249812   Promésti co Svazek: 7 Strana: 0502
Promésti co = promarniti. Us. Rgl., Fč., Bkř., Kšť. Promítati pocit mimo sebe, mimo tělo své. Dk. P. 65. My tyto stavy mimo sebe ptáme. Dk. Aesth. 85. P. cit na venek, ze sebe ven. Dk. Aesth. 147. Mnohoúhelník promítnouti shodně do prů- mrtny, projiciren. Jrl. 144.

249813   Promeškací Svazek: 9 Strana: 0260
Promeškací theorie (v soudních věcech). Ott. Říz. II. 100.

249814   Promeškání Svazek: 2 Strana: 1154
Promeškání, n., die Versäumniss. D.

249815   Promeškaný Svazek: 2 Strana: 1154
Promeškaný; -án, a, o, versäumt. Us.

249816   Promeškaný Svazek: 7 Strana: 0502
Promeškaný. P. směnka, präcludirter o. präjudicirter W. Dch.

249817   Promeškati Svazek: 2 Strana: 1154
Promeškati, promeškávati, versäumen. — co: čas, oběd, příležitost Us. — co čím: spáním, hrou.

249818   Promeškávač Svazek: 7 Strana: 0502
Promeškávač, e, m., Versäumer, m. Šm.

249819   Proměšování Svazek: 7 Strana: 0502
Proměšování. Náš český jazyk bez ně- meckého šverkání a bez latinského p. touž věc vymluviti (vyjádřiti) může. Výb. II. 1158.

249820   Proměšovaný Svazek: 2 Strana: 1154
Proměšovaný; -án, a, o, gemischt, — čím. Ocas zlatým peřím p. Ler.

249821   Proměšovati Svazek: 2 Strana: 1154
Proměšovati, vz Promísiti.

249822   Prometati Svazek: 2 Strana: 1154
Prometati, vz Promésti.

249823   Prometený Svazek: 2 Strana: 1154
Prometený; -en, a, o, ausgekehrt. Nemá peněz na p-nou (nazbyt). Šml.

249824   Promethe-us Svazek: 2 Strana: 1154
Promethe-us, a, m., syn Iapetův a Kli - menin, titan. Vz S. N. — Prometheovec = Deukalion.

249825   Promětnosť Svazek: 7 Strana: 0502
Promětnosť, i, f., vz Průmětnosť.

249826   Promětný Svazek: 7 Strana: 0502
Promětný, vz Průmětný.

249827   Promezkovati se Svazek: 2 Strana: 1154
Promezkovati se = prolopotiti se. Šm.

249828   Promhouřiti Svazek: 2 Strana: 1154
Promhouřiti, il, en, ení = otevříti (oči), öffnen (die) Augen. Nemohl ani oči p. Us. Dch.

249829   Promih Svazek: 7 Strana: 0502
Promih, u. m., vz Promihnouti. Na klenbě nebeské skvoucím p-hem vcházely hvězdy. Čch. Živ.

249830   Promihnouti Svazek: 2 Strana: 1154
Promihnouti, hnul a hl, utí; promíhati, prominovati, durch-, vorbeiflimmern, flim- mernd verschwinden. — se kde. Za tou rouškou šeré podoby se prominují. Mus.

249831   Promihnouti kudy Svazek: 7 Strana: 0502
Promihnouti kudy. Třepetem brvy hed- bávné lesk (oka) promíhával. Čch. Živ.

249832   Promihnouti kudy jak Svazek: 10 Strana: 0311
Promihnouti kudy jak. Koně promihli tudy letem. Msn. II. 202.

249833   Promíchání Svazek: 2 Strana: 1154
Promíchání, n., die Mischung, Umrüh- rnng.

249834   Promíchanosť Svazek: 7 Strana: 0502
Promíchanosť, i, f, Vermengung, f. Šm.

249835   Promíchaný Svazek: 2 Strana: 1154
Promíchaný; -án, a, o, gemischt, um- gerührt.

249836   Promíchaný Svazek: 7 Strana: 0502
Promíchaný, vermischt. — čím. Dějepis smyšlékami p-ný. — čím jak. Jedle a smrky p-ny jsou v malebném bezladí buky. Šml. I. 17.

249837   Promíchati Svazek: 2 Strana: 1154
Promíchati, vz Promísiti.

249838   Promíjející Svazek: 2 Strana: 1154
Promíjející = prohlídavý, nachsichtig. D.

249839   Promíjenec Svazek: 2 Strana: 1154
Promíjenec, nce, m., žadatel prominutí, der Dispensand. MP. 15.

249840   Promíjení Svazek: 2 Strana: 1154
Promíjení, n.. die Nachsicht, P. hříchů. Sš. I. 48.

249841   Promíjenlivosť Svazek: 2 Strana: 1154
Promíjenlivosť, i, f., die Nachsicht. Us.

249842   Promíjenlivý Svazek: 2 Strana: 1154
Promíjenlivý, nachsichtig. Us.

249843   Promíjeti Svazek: 2 Strana: 1154
Promíjeti, vz Prominouti.

249844   Promijitel Svazek: 2 Strana: 1154
Promijitel, e, m., der Dispensator. MP. 15.

249845   Promijitelný Svazek: 2 Strana: 1154
Promijitelný, co se prominouti může, verzeihlich. Us.

249846   Promínati Svazek: 10 Strana: 0311
Promínati = promíjeti. — co komu kde: na vojně. Brt. D. I. 340.

249847   Prominca Svazek: 9 Strana: 0260
Prominca, e, f., mentha piper. Sbor. slov. I. 198., V. 86.

249848   Promincle Svazek: 8 Strana: 0323
Promincle = cukrátka. Phľd. 1895. 660.

249849   Prominclový Svazek: 8 Strana: 0323
Prominclový. P. zelinka, mentha piperita. Slov. Mtc. 1894. 109.

249850   Prominence Svazek: 10 Strana: 0311
Prominence, e, f. = protuberance Ott. XX. 804b.

249851   Prominouti Svazek: 2 Strana: 1154
Prominouti, nul, ut, utí; promíjeti, el, en, ení = mimo pustiti, vorbei-, durch- lassen ; dovoliti, povoliti, gestatten, zulassen, hingehen lassen. V., Jg. — co: příležitost' (mimo pustiti), D., vinu, pokutu. V. Král obecné křivdy rád promíjí a odpouští. V. — koho = dáti mu projíti. Tn. 87. — co komu, V.,Sych.,D., zkoušku. J.tr. — co jak: něco bez káry (pokárání), D.; bez trestu se mu to nepromine. D. Tak ukrutného skutku nesluší bez pomsty promíjeti. V. Bez skutečného tre- stání nepromíjeti. V. — P., propadnouti, durchfallen. Klda. — P., projíti, durch-, vorbeigehen, verfliessen. Jg.

249852   Prominút sa Svazek: 10 Strana: 0657
Prominút sa = pominouti se. Vz Brt. Sl.

249853   Prominutelnosť Svazek: 2 Strana: 1154
Prominutelnosť, i, f., odpustitelnosť, die Vergeblichkeit. Kom.

249854   Prominutelný Svazek: 2 Strana: 1154
Prominutelný, odpustitelný, verzeihlich, vergeblich. 2. Apol. 371.

249855   Prominutí Svazek: 2 Strana: 1154
Prominutí, n, promíjení = odpuštění, der Erlass, die Verzeihung, Erlassung, Nach- sicht, Begnadigung. V. P. let. Vz S. N. P. trestu, ohlášek (Dispens, f.), nezletilosti, platu, pokuty, J. tr., slibu. MP. 113. Vz Slib. — P., projití. P. času, Verfluss, m., Verfliessung, f., Verlauf, m. D.

249856   Prominutý Svazek: 2 Strana: 1154
Prominutý, -ut, a, o, erlassen, nachge- sehen, verziehen. P. trest, prísaha.

249857   Promírati Svazek: 2 Strana: 1154
Promírati, promříti, promřeti, mru, mrel, ení, hie und da sterben. Lidé venku hodně promírají. Us. — nač: na bolesti morní. Lk. — kde. Počali na bolesti morní místem okolo Krumlova p. Břez. 46. Vz Přímoří.

249858   Promírati Svazek: 7 Strana: 0502
Promírati. Lidé promírali. Arch. VIII. 176, Let. 272., 440.

249859   Promírka Svazek: 2 Strana: 1154
Promírka, y, f., promírání, das Sterben (der Leute an einzelnen Orten). Jg.

249860   Promísiti, il Svazek: 2 Strana: 1154
Promísiti, il, šen, ení; promíchati; pro- míšeti, el, en, ení; proměšovati, vermischen, durchrühren, durchmengen. Jg. — co : barvy, mouku, D., obilí, těsto. Us. — co čím. Jedno druhým p. V. Víno vodami, Troj., štěstí světa hořkostmi p. Pešín. Úředníky p. (mit Beamten abwechseln). J. tr. A nemá starosta, kdež trój póhon jest, jednicm komorníkem vždy poháněti, než vždycky jiným a jiným pro- mešuje komorníky. Vš. 121. — co s čím: víno s vodou. Cern. Mouku s droždím. Šm. — koho kam. Novotné vojáky mezi staré proměšují. Kom. — se. Brada se již pro- měšuje (šediví). Lom. — co kudy: hrách skrze cedník, Erbsen durch den Durchschlag durchrühren. Šm.

249861   Promišenosť Svazek: 2 Strana: 1155
Promišenosť, i, f., Mischung, f. Pestrá, malebná p., ein buntes, malerisches Durch- einander. Dch

249862   Promíšený Svazek: 7 Strana: 0502
Promíšený, untermischt. — čím. Vz Promíchaný.

249863   Promíška Svazek: 8 Strana: 0323
Promíška, y, f.= proměna. Zlín. Brt. D. II. 374.

249864   Promíška, y Svazek: 2 Strana: 1155
Promíška, y, f., Abwechslung, f. To domluviv (purkrabě) pozastavil se v řeči a R. vykládal ji zase legatu (uherskému) v ja- zyku latinském, což dálo se tak p-kou až do konce. Skl. IV. 33.

249865   Promítající Svazek: 7 Strana: 0502
Promítající, projicirend. P. přímka, ro- veň, plocha, p. Gerade, Ebene, Fläche, Nz., Jd. Geom. IV. 29., Jrl. 423., 424., NA. V. 49., rovina půdorysné, nárysně p. NA. V. 51. Vz Průmět.

249866   Promítání Svazek: 2 Strana: 1155
Promítání, n , die Projektion. Ck. Vz Průmět.

249867   Promítání Svazek: 7 Strana: 0502
Promítání pocitů. Dk. P. 65. — P., die Projection. P. číselné, kottirte P., kosoúhlé či klinogonalné, schiefwinkelige P., pravo- úhlé, rechtwinklige, rovnoběžné či ortho- grafické, Parallel-, středové či centrané centrale P.; střed p. Jrl. 423., 364., per- spektivné. NA. V. 80. P. středozemské či gnomické, obvodozemské či stereografické. Stč. Zem. 387., 388., 417. P. shodné. Jrl. 143.

249868   Promítání Svazek: 10 Strana: 0311
Promítání, n = projekce pravoúhlé, středové (centrální), klínogonální. Vz Ott. XX. 764.

249869   Promítaný Svazek: 7 Strana: 0502
Promítaný; -án, a, o. P. involuce (v geo- metrii). S. N. X. 263.

249870   Promítati Svazek: 2 Strana: 1155
Promítati, vz Promésti.

249871   Promítavý Svazek: 7 Strana: 1371
Promítavý = projektivní. Weyr.

249872   Promítka Svazek: 2 Strana: 1155
Promítka, y, f. (Projection), vz Průmět.

249873   Promítnutí Svazek: 7 Strana: 0502
Promítnutí citu na venek. Dk. Aesth. 26. Vz Promésti.

249874   Promítnutí Svazek: 8 Strana: 0323
Promítnutí. Tímto p-tím osobnosti lidské ve svět vůkolní názor podstatně se mění. Krejč. Psych. 11.

249875   Promlaskati Svazek: 2 Strana: 1155
Promlaskati = prožrati, verprassen. — co: statek. Jg.

249876   Promlátiti Svazek: 2 Strana: 1155
Promlátiti, il, cen, ení, na Slov. těn, ční, promlacovati = z hruba vymlátiti, durchdreschen. Us. — co čím.

249877   Promlátiti koho Svazek: 7 Strana: 0502
Promlátiti koho, durchprügeln. Sá. P. 759.

249878   Promlčecí Svazek: 2 Strana: 1155
Promlčecí = promlčný. J. tr.

249879   Promlčecí Svazek: 8 Strana: 0323
Promlčecí. P. doba. Ott. VIL 842.

249880   Promlčení Svazek: 2 Strana: 1155
Promlčení, n. P. jest pozbytí práva, jehož po čas zákonem vyměřený nebylo užito. Vz více v S. N. Verjährung, f. P. v právích (zaspalosť let). Pr. M. P. práva počátek béře od actum zápisu. Er. Úro- kové obecní ku p. nepřicházejí. Er. P. listu, zprávy, věna. Vz Vš. 568. P. válkou se ne- stane. Kn. úzká f. 60. Věci movité ve 3 létech, nemovité mezi přítomnými v 10, mezi nepřítomnými ve 20 létech k p. při- cházejí. Bdž. 53. Nehleděti k p. J. tr. Vz Gl. 278., Žer. Záp. I. 126., 184., 185.

249881   Promlčení, n. P Svazek: 10 Strana: 0311
Promlčení, n. P. práva soukromého. Vz Ott. XX 766

249882   Promlčenosť Svazek: 2 Strana: 1155
Promlčenosť, i, f., propadlosť (horní propůjčky, jistoty). J. tr. Vz Promlčení.

249883   Promlčený Svazek: 2 Strana: 1155
Promlčený; promlčen, a, o, verjährt. P. čas, Jg., úroky, lhůta. Rk. P. léta, vz Rb. 271. P. právo, vz Právo.

249884   Promlčeti Svazek: 2 Strana: 1155
Promlčeti, el, en, ení; promlknouti, knul a kl, utí; promlčívati, promlčovati = mlče prominouti, verschweigen; mlčením ztratiti, durchs Schweigen verlieren, verjähren. Vz Promlčení. — co: léta, Us., J. tr., svou při, Dl, dluh, dědictví. Zříz. Ferd. Tehdy své právo promlčí. Vl. zr. 122. Kdo práva svého nechce p., 14. dni nedej projíti. Kol. 13. P. listy na peníze. Tov. 107. Nepromlčeti něčeho = hlásiti se v čase. Jg. Kde čas právní promlčíš, vždycky mlč. Rb. Kdo právo své promlčí, ten je ztratí. Vz Právo a více v Rb. str. 212. a násl. — co proti komu. Kdož drží věnným právem neb zá- stavou věnnou kterékoli dědictví, že proti dědici a nápadníku těch dědin nikdá se vý- plata nepromlčí. Zř. F. I. E. 41. — se kde kdy. Listy dlužné promlčely se za času středověkého u nás Čechoslovanů za 25 let. MP. 15.

249885   Promlčeti se Svazek: 7 Strana: 0503
Promlčeti se Člověk se promlčie a míjie. Vš. 272. Cf. Zříz. zem. Jir. 470., 697.

249886   Promlčitelný Svazek: 7 Strana: 0503
Promlčitelný, verjährbar. Pr. tr. P. práva. Pal. Rdh. III. 35.

249887   Promlčka Svazek: 2 Strana: 1155
Promlčka, y, f., promlk, promlček, die Pause. Šm.

249888   Promlčný, — ční Svazek: 2 Strana: 1155
Promlčný, — ční,Verjährungs-. P. lhůta, čas. J. tr. Aby zvyk ten p-nou lhůtu záko- nem stanovenou bez přetržení přestál. MP. 15.

249889   Promleti Svazek: 2 Strana: 1155
Promleti, meli, mlel, et a en, etí a ení, promílati = na skrze mleti, durchmahlen; 2. z meliva málo mouky dostati (opak: při- mleti), vermahlen, Vys.; 3. přetřepati, durch- hecheln. Šm.

249890   Promleti Svazek: 7 Strana: 0503
Promleti = promrhati. Promlel vše, teď žebrá. Us. Kšť.

249891   Promlhati Svazek: 2 Strana: 1155
Promlhati, promlhnouti, prqmlžiti se, vom Nebel durchdrungen werden. Šm.

249892   Promlk Svazek: 2 Strana: 1155
Promlk, u, m. = promlčení. Kalina.

249893   Promlka Svazek: 2 Strana: 1155
Promlka, y, f.,Verjährung, slovo nové, lépe: promlčení. Šb., Šm., Š a Ž.

249894   Promlouvání Svazek: 2 Strana: 1155
Promlouvání, n., die Unterredung, An- sprache, das Gespräch, der Zuspruch. Dali jsme se v p. o ty posly. Žer. Šn. 130.

249895   Promlouvati Svazek: 2 Strana: 1155
Promlouvati, vz Promluviti.

249896   Promlsalý, zmlsalý Svazek: 2 Strana: 1155
Promlsalý, zmlsalý, vernascht, verlec- kcrt. D.

249897   Promlsaný Svazek: 2 Strana: 1155
Promlsaný; -án, a, o, vernascht. P. pe- níze. Jg.

249898   Promlsaný Svazek: 9 Strana: 0260
Promlsaný = zmlsaný. P. hoch. Hoř. 83., 93.

249899   Promlsati Svazek: 2 Strana: 1155
Promlsati (zastr. promlseti), vernaschen, verleckern. — co: peníze. Sych.

249900   Promluva Svazek: 2 Strana: 1155
Promluva, y, f., promluvení, die An- sprache. Anrede. D., Ros. P. vážná, k obe- censtvu, při zkoušce, po zkoušce, před zkouškou, školní. Nz. P. velebná, matorná. Sš. J. 306. Jest to první p. církve; Tok p-vy se volněji táhne. Sš. Sk. 23., 50. (Hý.) — P., předmluva, die Vorrede. Č. Šbr. listy 15.

249901   Promluva Svazek: 7 Strana: 0503
Promluva svatební, Us., sváteční, ne- dělní, příležitostní. Tbz. P-vu učiniti. Č.

249902   Promluvení Svazek: 2 Strana: 1155
Promluvení, n., das Ansprechen, An- reden, Reden, die Ansprache, Anrede. Cf. Promluva. Pěkné, zdobné p. V. — P. spo- lečné míti (Unterredung, rozmluvu). P. s ně- kým míti. Jg. — P., řeč, die Rede. V kolleji měl o tom p. Kom. Kratičké p. V. Jako rosa p. mé. BO. P. k lidu učiniti. V., Bart. 4. 25. P. ku čtenáři. Br.

249903   Promluvení Svazek: 10 Strana: 0657
Promluvení, n. Tam jsem došel k p. s ním. Tk. Pam. II. 485.

249904   Promluvený Svazek: 7 Strana: 0503
Promluvený; -en, a, o, gesprochen. Hla- sitě p-né slovo. Us. Pdl.

249905   Promluvitelný Svazek: 7 Strana: 0503
Promluvitelný. P. slovo, auszuprechen- des Wort. Lpř.

249906   Promluviti Svazek: 2 Strana: 1155
Promluviti, il, en, ení; promlouvati = počíti mluviti, anfangen zu reden, mit der Sprache herausrücken, das Stillschweigen brechen; mluviti, praviti, sprechen, reden, sagen, vortragen. Jg. — abs. Nemohu p. Us. Jak duch sv. dával promlouvati jim. Sš. Sk. 17. Ten člověk je buchta, ani ne- promluví. Dch. Člověk nesmí ani p. Dch. Dříve nežli jako otec promluvím. D. — co: dobrou latinu D. Ani slova nepro- mluvil. Us. P. nemohl. D. Abych řeči své zbytečné promlouvati měl. Arch. náchod. 1629. (Hrš). — jak: vážnou řečí, Kom., tichou řečí. Er. Aby dle své známé v řeči obratnosti k lidu promluvil. Sš. Sk. 229. Že hebrejským jazykem promlouvá k nim. Sš. Sk. 252. — za koho, für Jemanden sprechen. Kom. — komu. Tkad. — kdy. V desátém roce prvníkráte promluvil. Jg. V dobré chvíli (dlouho) nic nepromluvil. Har. — proti komu (v čem). Proti veli- kému počtu bohů ve své řeči promlouval. Eus. Nepromluvíš nic křivého svědectví proti svému bližnímu. Ojíř.- ke komu. anreden. V. Nestyd' se k němu p. Kom. Ochotně k nim p-vil. BO. Tichou řečí pro- mlouvá k němu sladká slova. Er. P. 131. Promlouvati ku právu. Bdž. 134. Muži bratří, nechať směle promluvím k vám o praotci Davidovi. Sš. Sk. 22. — kde: u práva. Bdž. 134. — na někoho přívě- tivě p. D. Promlouvati na koho = chyby něčí před jiným vytýkati, tadeln. Us. u Olom. Sd. — s někým (o něco, o ně- čem), disputiren, sprechen, unterreden. V. O náboženství. V. Promluvte s ním! P-te s ním o tom. Us. Dch. Snad by tuto bylo o třetí věci p. Výb. I. 663. (Št.) S králem, se stranou některou p. V. Když pan písař nejvyšší s panem z Vrbna o tu věc pro- mlouval. Žer. f. 17. Ani jednoho slova s ním nepromluvil. BN. Promlouvaje s ním o věcech svých. Břez. 194. Chtěl pak Pavel s troadskými křesťany na cestě té o zá- ležitostech církve jejich ještě místněji pro- mluviti. Sš. Sk. 234. — o čem jak. Kdožby mohl ve způsobu jiném leda s velkou jenom bolesti promlouvati o tom neštěstí, v němžto dávno Slované my plynem. Sš. Bs. 168. — adv.: vlídně, přívětivě, Us., nesmyslně, Tkad., moudře. Koc.

249907   Promluviti co Svazek: 7 Strana: 0503
Promluviti co. A to není slíbiť, slovíčko p. Sš. P. 299. (791.). — ke komu. Slovíčko k němu p-la (milá). Sš. P. 365. (1., 92., 139., 183., 714.). P-vil k nie soukromie a řka. Pass. — kde o čem. O tom v následují- cích řádcích úžeji p-vím. Us. Pdl. — proč. Pro pohnutí nemohl p. Us. Pdl. — kam. Člověk nesmí do toho ani p. Dch. Někomu přísně do duše p. Vlč. Zl. v ohn. I. 53. — jak po kom. Potupně po pánech radních p-val. Mus. 1880. 27. — se. Zpráva se i p-ví i promlčí. Vš. 190. — nač = hubo- vati. Postav mu na stůl koroptvičky, ba- žanty a nicméně i na ty pokrmy časem p. bude. Fabritius. Kázání nově vyd. 1887.

249908   Promněna Svazek: 7 Strana: 0503
Promněna. To je p. = šelma vybíjená. Laš. Brt. D. 257.

249909   Promnouti Svazek: 2 Strana: 1156
Promnouti, promínati, durchknüllen. Jg. — komu co: sobě oči.

249910   Promoce Svazek: 2 Strana: 1156
Promoce, e, f., z lat., slavné povýšení někoho k hodnostem akademickým, zvl. k dů- stojnosti doktorské, die Promotion. S. N.

249911   Promoce Svazek: 9 Strana: 0260
Promoce žáků ve středověku. Vz Wtr. Part. 746.

249912   Promočený Svazek: 7 Strana: 0503
Promočený, durchnässt, durchweicht. P. boty. Us.

249913   Promočiti Svazek: 2 Strana: 1156
Promočiti, il, en, ení; promáčeti, pro- močovati, durchnässen , ausweichen (im Wasser). — co. Déšť ani prachu nep-čil. Har. — co kde: kůže v bábě (in After- lauge). Us.

249914   Promoční Svazek: 7 Strana: 0503
Promoční = ku promoci se vztahující, Promotions-. P. výkon, přísaha. Us. Pdl.

249915   Promočný Svazek: 7 Strana: 0503
Promočný = promokavý, promočitelný, durchnässbar, -weichbar. Rk.

249916   Promodliti se Svazek: 2 Strana: 1156
Promodliti se, vymodliti se, bis zu Ende beten, durchbeten. — co. Šm.

249917   Promodralý Svazek: 2 Strana: 1156
Promodralý, bläulich. Us. Sd., Um. les.

249918   Promodrati Svazek: 2 Strana: 1156
Promodrati, promodrovati, promodrá- vati, bläulich werden, ins Blaue spielen. — abs. Rty promodrávaly. Šml. — (se) kde. Za Prahú se promodrujú vrsi (vrchy). Rkk. 31. Místem mezi mraky nebe promodrává. Us. P. na celém těle. Lk.

249919   Promodrati Svazek: 9 Strana: 0459
Promodrati. Za Šml. polož. V. 54.

249920   Promodrati čím Svazek: 10 Strana: 0311
Promodrati čím. Promodrával vzteky. Tbz. V. 4 25.

249921   Promodrovati se Svazek: 8 Strana: 0323
Promodrovati se v Rkk. Cf. Mus. 1896. 280.

249922   Promojutviti Svazek: 2 Strana: 1156
Promojutviti, moutví promíchati, durch- querten. Šm. — co. Šm.

249923   Promok Svazek: 7 Strana: 0503
Promok, ,u, m. = promočení, die Durch- weichung. Šd.

249924   Promokavý Svazek: 7 Strana: 0503
Promokavý, vz Promočný. Dch., Pdl.

249925   Promokety Svazek: 9 Strana: 0459
Promokety, vz Pornelice.

249926   Promoklosť Svazek: 10 Strana: 0311
Promoklosť, i, f. P. způsobila skleslosť mysli. Stan. II. 100.

249927   Promoklý Svazek: 2 Strana: 1156
Promoklý, tropfnass. — jak: do nitky, Šm., do kostí. Dch.

249928   Promoknouti Svazek: 2 Strana: 1156
Promoknouti, knul a kl, utí; promo- kati, promokávati = naskrze zmoknouti, durchnässt werden, durchregnen. — abs. Veskrz a naskrz jsme promokli. Us. Stře- více promokají. Toms. Promokl veskrz, také = opil se. Sych. — čím. Neustálým deštěm vše promoklo. Us. — jak: do nitky p. Šm. P. od hlavy až do paty. Ml. P. až na kůži. Us.

249929   Promoknutý, šp Svazek: 2 Strana: 1156
Promoknutý, šp.m.: promoklý. Vz Myš.

249930   Promokřený Svazek: 7 Strana: 0503
Promokřený; -en, a, o, durchnässt. P. hlína. Us. Pdl.

249931   Promokřeti Svazek: 2 Strana: 1156
Promokřeti, el, ení = promokvati.

249932   Promokřiti Svazek: 2 Strana: 1156
Promokřiti, il, en, ení, durchnässen. — co čím. Šm.

249933   Promokvati Svazek: 2 Strana: 1156
Promokvati, promokvávati, von der Nässe durchdrungen werden. Us.

249934   Promokvavý Svazek: 2 Strana: 1156
Promokvavý, leicht durchnässbar. Ne- promokvavý, wasserdicht. Techn.

249935   Promořiti Svazek: 2 Strana: 1156
Promořiti, il, en, ení, promářeťi, el, en, ení = prohladoviti, durch Hunger quälen. Us. Jg. — P., proleptati, durchheizen. Šm.

249936   Promotati Svazek: 2 Strana: 1156
Promotati, promotávati, durchhaspeln. — co kudy, skrze co. Us.

249937   Promotor Svazek: 7 Strana: 0503
Promotor, a, m. = kdo promovuje, Pro- motor, m., lat.

249938   Promotor Svazek: 10 Strana: 0311
Promotor, a, m. = professor, který při promoci odevzdává kandidatu doktorský diplom. Ott. XX. 766b.

249939   Promouzovati Svazek: 7 Strana: 0503
Promouzovati = prohledávati, durch- suchen. Na Hané. Bkř.

249940   Promovaný na Svazek: 9 Strana: 0260
Promovaný na mistrovství. Wtr. Živ. vys. šk. 158.

249941   Promovati Svazek: 8 Strana: 0323
Promovati m. promovovati. List. fil. 1893. 465. P. někoho do školy. XVI. stol. Kutn. šk. 85. a j.

249942   Promovati koho Svazek: 2 Strana: 1156
Promovati koho = na doktorství po- výšiti, promoviren. Vz Promoce. Rk. Šp.: promovirovati.

249943   Promozoliti se Svazek: 2 Strana: 1156
Promozoliti se = prolopotiti se. Šm.

249944   Promoženství Svazek: 2 Strana: 1156
Promoženství, n., zámožnosť, Wohl- habenheit, f. U Opavy. Klš.

249945   Promptný Svazek: 7 Strana: 0503
Promptný, prompt, obratný, rychlý. Kh.

249946   Promrákati Svazek: 2 Strana: 1156
Promrákati = prosvítati, probřeskovati, durchdämmern. Šm.

249947   Promrazený čím Svazek: 10 Strana: 0311
Promrazený čím: nicotou svou. Sá. IV. 80.

249948   Promraziti Svazek: 2 Strana: 1156
Promraziti, il, žen,ení; promražovati = mrazem proniknouti, durchfrieren lassen. Us. Jg. Promrhání, promrhávání, n., die Ver- geudung, Verschweigung, Durchbringung. D.

249949   Promrhaný Svazek: 2 Strana: 1156
Promrhaný; -án, a, o, vergeudet, ver- prasst, durchgebracht. P. statek. Us.

249950   Promrhati Svazek: 2 Strana: 1156
Promrhati, promrhávati = promarniti, verschwelgen, vergeuden, verprassen, durch- bringen. Jg. — co: své jmění, D., statek, V., česť. Sych. Co nashromáždil Stýskal, to promrhal Výskal. Prov. — co čím. Sta- tek žrádlem, pitím, hrou p., V., čas klábo- sením. D. — co na něčem, v něčem. J. tr.

249951   Promrknouti Svazek: 10 Strana: 0311
Promrknouti = prohlédnouti. P-neme a světlo nás zarazí Hlk. VII. 159.

249952   Promrskati Svazek: 2 Strana: 1156
Promrskati, promrsknouti, knul a kl, ut, utí, durchpeitschen; promrhati, vergeu- den. — co: své peníze, své jmění. Us. Sml. — co kudy. Dobytek skrze n. přes vodu p. Šm.

249953   Promrskati Svazek: 7 Strana: 0503
Promrskati = rychle projednati. P. ve sněmě předlohy vídeňských punktac. Us. Vz Punktace.

249954   Promrštiti Svazek: 2 Strana: 1156
Promrštiti, il, štěn, ění = prohnati, proklati, probodnouti, durchstossen, durch- spiessen. — co, koho čím: mečem, Ben., kopím p., oštípem. Háj. — P., promíchati, vermischen. — co čím: mastnou půdu sa- nytrem p. Kouble.

249955   Promrštiti Svazek: 8 Strana: 0323
Promrštiti koho oštípem. Arch. XIII. 273.

249956   Promručeti Svazek: 2 Strana: 1156
Promručeti, el, ení, durchmurren. L.

249957   Promrviti Svazek: 2 Strana: 1156
Promrviti, il; en, ení, promrvovati = prohnojiti, durchdüngen. Šm. — co čím.

249958   Promrzačiti se Svazek: 2 Strana: 1156
Promrzačiti se, promrzákovati se, pro- nuzovati se, sich wie ein Krüppel mit vieler Mühe durchhelfen. Šm.

249959   Promrzalý Svazek: 2 Strana: 1156
Promrzalý = promrzelý.

249960   Promrzati Svazek: 2 Strana: 1156
Promrzati, promrzávati; promrznouti, znul a zl, utí; promrzovati = mrazem pro- niknutu býti, durchfrieren. — čím jak. Řeky (velikou zimou) až do dna promrzly. V.

249961   Promrzelosť Svazek: 2 Strana: 1156
Promrzelosť, i, f. = mrzutosť, der Hass, die Verdriesslichkeit, Ungelegenheit. Bern.

249962   Promrzelý Svazek: 2 Strana: 1156
Promrzelý, promrzalý = mrzutý, omr- zelý, überdrüssig, verhasst, ärgerlich, widrig, ekelhaft, beschwerlich, lästig. Jg., Kom., Troj.

249963   Promrzeti Svazek: 2 Strana: 1156
Promrzeti, el, en,ení; promrzívati = omr- zeti, verdriessen. — koho. Promrzelo se to. Bern. — čím: dlouhým výkladem. Div. z och. — se nad čím. Us. — se = zkurviti se, zu Falle kommen. Na Slov.

249964   Promrzeti komu Svazek: 7 Strana: 0503
Promrzeti komu. Kterýž pánoma slúží dvema, strach, aby nepromrzal oběma (ne- omrzel jich). Ezp. 2207.

249965   Promrzeti komu Svazek: 10 Strana: 0311
Promrzeti komu. Trunkopolec p-zí Bohu i všem svatým. Frant. 37. 11.

249966   Promrzlina Svazek: 2 Strana: 1156
Promrzlina, y, f., promrzlé místo, ein Frostfleck. L.

249967   Promrzlý Svazek: 2 Strana: 1156
Promrzlý, durchgefroren. D.

249968   Promrzlý jak Svazek: 10 Strana: 0311
Promrzlý jak: na smrť. Slád. Rich. 63.

249969   Promrznouti Svazek: 2 Strana: 1156
Promrznouti, vz Promrzati.

249970   Promříti Svazek: 7 Strana: 0503
Promříti, vz Promírati.

249971   Promřitý Svazek: 7 Strana: 0503
Promřitý = promrzlý. Je všecek p. zimú. Mor. Brt. D.

249972   Promudrovati Svazek: 2 Strana: 1156
Promudrovati, durchs Klügeln verlieren. Us. Jg. — co.

249973   Promudrovati co Svazek: 9 Strana: 0260
Promudrovati co. Dač. I. 269.

249974   Promulgace Svazek: 2 Strana: 1156
Promulgace, e, f., z lat., veřejné ohlá- šení, oznámení, öffentliche Bekanntmachung, Promulgation, f. Rk.

249975   Promulgovati Svazek: 2 Strana: 1156
Promulgovati, z lat., veřejně oznámiti, ohlásiti, bekannt machen, promulgiren. — co. zákon. Us. Hý.

249976   Promumlati Svazek: 2 Strana: 1157
Promumlati, probručeti, probublati, durchbrummen. Šm. — co: celý den.

249977   Promuzikovati Svazek: 7 Strana: 0503
Promuzikovati, durchs Musiciren ver- lieren. — co. Koll. III. 292.

249978   Promýcení Svazek: 7 Strana: 0503
Promýcení, n. = prosekání, proklestění, die Durchhauung, Lichtung. Šp.

249979   Promydliti Svazek: 2 Strana: 1157
Promydliti, il, en, ení, durchseifen. — co: prádlo. Us.

249980   Promydliti Svazek: 7 Strana: 0503
Promydliti = prohráti. P-dlil pětku. Us. Vlk.

249981   Promyk Svazek: 2 Strana: 1157
Promyk, u, m., problesk, projev, zjevení- se jen na okamžik, eine momentane Einge- bung, Offenbarung. Leč prorok přičiňuje, božským osvětlen p-kern, spolu způsob, ja- kým se naroditi má. Sš. Mt. 31. Nějakým předchodným p-kem udělen Janovi smysl a rozum. Sš. L. 20. Prokmit onen jen p-kem dochvilným byl. Sš. L, 29. Neustavné vzdy- chání jednak s p-kem potěchy sloučené. Sš. Hc. 82. Cf. Promknouti, Promykati, Prokmit. (Hý.). — P., vz Přesmyk.

249982   Promyka Svazek: 2 Strana: 1157
Promyka, y, f., herpestes, šelma kuno- vitá. Krok. P. aegyptská, herpestes ichneu- mon. Vz Frč. 391.

249983   Promyka, dravec Svazek: 10 Strana: 0311
Promyka, dravec. Sr. Ott. XX. 767.

249984   Promykati Svazek: 2 Strana: 1157
Promykati, vz Promknouti.

249985   Promykati Svazek: 10 Strana: 0311
Promykati, promyknouti. —- se kudy: skrze keř. Mark. — čím kudy. Tělem přes vodu proniknouti. Mark.

249986   Promyselný Svazek: 10 Strana: 0657
Promyselný = moudrý, rozšafný. Vz Brt. Sl.

249987   Promysl, průmysl Svazek: 2 Strana: 1157
Promysl, průmysl, u, m., Vz Průmysl.

249988   Promysliti Svazek: 2 Strana: 1157
Promysliti, il, šen, ení; promýšleti, el, en. ení, promyšlovati, durchdenken. — co jak: důkladně, s velikou obezřelostí. — P., myšlením hřešiti, sich durch Gedanken versündigen. Proch.

249989   Promyslnictví Svazek: 2 Strana: 1157
Promyslnictví, n., der Industrialismus, das Gewerbswesen. Šm.

249990   Promyslník Svazek: 2 Strana: 1157
Promyslník, vz Průmyslník.

249991   Promyslnosť Svazek: 2 Strana: 1157
Promyslnosť, i, f. = dobromyslnosť. Šf. II. 19. — P.,die Gewerbsthätigkeir, Ge- werbsamkeit. Šm.

249992   Promyslnosť Svazek: 7 Strana: 0503
Promyslnosť = prozřetelnosť. Sš.

249993   Promyslný Svazek: 2 Strana: 1157
Promyslný, plný promyslu, der etwas durchdenkt, kunstfleissig, gewerblich. P. hospodář, industriös. Jg.

249994   Promyslný Svazek: 7 Strana: 0503
Promyslný. P. hospodaření, Pdl., přičin- livosť. Pdl.

249995   Promyslonauka Svazek: 7 Strana: 0503
Promyslonauka, y, f. = nauka o pro- myslu.

249996   Promyslovna Svazek: 2 Strana: 1157
Promyslovna, y, f., die Gewerbhalle. Šm.

249997   Promyslový Svazek: 2 Strana: 1157
Promyslový, vz Průmyslový.

249998   Promyšlený Svazek: 7 Strana: 0503
Promyšlený, durchdacht. Mus. — jak. Plán dobře p. Šmb., Osv. Soustava logicky p-ná. Osv.

249999   Promýšleti Svazek: 2 Strana: 1157
Promýšleti, vz Promysliti. v

250000   Promýšlivý Svazek: 2 Strana: 1157
Promýšlivý, durchdenkend. Šm.