328001   Šiftuchový Svazek: 7 Strana: 0844
Šiftuchový plášť pro déšť. Wtr. v Osv. 1885. 1078.

328002   Šiga Svazek: 7 Strana: 0844
Šiga, y, f. = šíje. Slov. Bern.

328003   Šigací Svazek: 7 Strana: 0844
Šigací = šicí. Slov. Bern.

328004   Šigač Svazek: 7 Strana: 0844
Šigač, e, m. = šič. Näher. Slov. Bern.

328005   Šigať Svazek: 7 Strana: 0844
Šigať = šíti. Slov. Bern.

328006   Šigatovať Svazek: 7 Strana: 0844
Šigatovať = všetečným býti. Slov. Bern.

328007   Šigišov Svazek: 3 Strana: 0869
Šigišov, a, m., Schässburg, maď. Seges- vár, mě. v Sedmihradech. Vz S. N.

328008   1. Šíh Svazek: 3 Strana: 0344
1. Šíh, u, m., síha, sáhá, y, f., zastr. = sáh. Posud na vých. Mor. Tč.

328009   Šich Svazek: 7 Strana: 0844
Šich, a, m. = Šima, Šimon, z: Šimon. Mus. 1889. 164.

328010   Šich Svazek: 10 Strana: 0420
Šich Vil. Sr. Tob. 218.

328011   Šicha Svazek: 3 Strana: 0869
Šicha, y, í'., rostl., empetrum, die Krähen- beere. Š. černá, e. nigrum. Slb. 265., Flora, FB. 86., Čl. Kv. 326., Rstp. 813. - Š., y, m., osob. jm. Tč.

328012   Šícha Svazek: 7 Strana: 0844
Šícha, y, m., z: Šimon.

328013   Šicha Svazek: 8 Strana: 0404
Šicha, empestrum, rostl. Cf. Ott. VIII. 589. a.

328014   Šícha Svazek: 10 Strana: 0420
Šícha Jos. dr., 1810. -1894. Vz Alm. V. 99. -106., Ott. XXIV. 606

328015   Šichan Svazek: 3 Strana: 0869
Šichan, a, m., osob. jm. Šd.

328016   Šichle Svazek: 3 Strana: 0869
Šichle, e, ť., u soukeníků, die Schrippe. Sm.

328017   Šichmistr Svazek: 10 Strana: 0420
Šichmistr = šichtmistr. Zvon III. 372.

328018   Šichmiti Svazek: 3 Strana: 0869
Šichmiti, il, en, ení, ve plavectví, schralen (v. Winde). Šm.

328019   Šichmo Svazek: 3 Strana: 0869
Šichmo, abhängig, donlegig. Rk.

328020   Šichmoblizník Svazek: 3 Strana: 0869
Šichmoblizník, u, m., aulax. Rostll. 235. a.

328021   Šichmý Svazek: 3 Strana: 0869
Šichmý, schief, abhängig, donlegig. Šm.

328022   Šichnice Svazek: 3 Strana: 0869
Šichnice, e, f., die Donlage (eine ab- hängige Fläche). Šm.

328023   Šichnice Svazek: 7 Strana: 0844
Šichnice, e, šichnička, y, f. = nájemnice, dělnice. Slov. Hdž. Čít. 118.

328024   Šicholistý Svazek: 3 Strana: 0869
Šicholistý = mající listy jako šicha. Š. vrabečnice. Rostl. III. a. 120.

328025   Šichořiti Svazek: 3 Strana: 0869
Šichořiti = šachořiti. Slov. Bern.

328026   Šichovitý Svazek: 3 Strana: 0869
Šichovitý. S. rostliny, empetreae, kräh- beerartig: šicha. Slb. 265., Rstp. 313.

328027   Šichovní Svazek: 3 Strana: 0869
Šichovní, Don-. Šm.

328028   Šichta Svazek: 3 Strana: 0869
Šichta, y, f., z něm. Schichte vrstva, sloj, hranice. Po šichtách, schichtweise. Plk. — Š. u horníků = počet hodin, určitý čas ku práci, die Schichte. Jg. š. (lépe: směna, úkol) určitý počet hodin, po které hutní n. horní dělníci pracovati musí, 6, 8, 12, málo kdy 4, 10 hodin; S. denní, noční, ranní; š-u dělati, zaraziti, volati, ohlásiti, dodržeti; š. došla; š-ty své pilně konati; šichta trestní (kterou dělník z trestu zdarma konati musí). Vys.

328029   Šichta Svazek: 9 Strana: 0326
Šichta. Půl šichty = 12 hodin trestu v polic, direkci; celá š. = 24 hodin. Us. fiakristů. Kukla 134.

328030   Šichtmistr Svazek: 3 Strana: 0869
Šichtmistr, a, m., z něm. Schichtmeister = šichtovní mistr, důlní, hormistr.

328031   Šichtmistrovství Svazek: 10 Strana: 0420
Šichtmistrovství, n. Wtr. Min. 15.

328032   Šichtník Svazek: 3 Strana: 0869
Šichtník, a, m., v hora., der Schicht- arbeiter. Šp.

328033   Šíí'llík Svazek: 8 Strana: 0405
Šíí'llík, a, m., euryusa, brouk. Š. chobot- natý, e. sinuata, šíroštítý, laticollis. Vz Klim. 170.

328034   Šijacie Svazek: 8 Strana: 0404
Šijacie = šijecí, šicí. Š. náradie. Phľd. 1895. 702.

328035   Šijač Svazek: 3 Strana: 0869
Šijač, e, m. = šíječ. Slov.

328036   Šijačka Svazek: 3 Strana: 0869
Šijačka, y, f., das Nähen, die Näherei. Přijď na š-ku. Na Mor. Šd., Kčr.

328037   Šiják Svazek: 3 Strana: 0869
Šiják, a, m., plotus, pták čapatý, der Schlangenhalsvogel. Krok. I. c. 125.

328038   Šijan Svazek: 3 Strana: 0869
Šijan, u, m. = šicí stroj, die Nähmaschine. Slez. Šd.

328039   Šijanka Svazek: 7 Strana: 0844
Šijanka, y, f., Nähpolster, n. Šd. Vz Šiječka.

328040   Šijatec Svazek: 3 Strana: 0869
Šijatec, tce, m., collyris, hmyz. Krok- II. 251.

328041   Šijatka Svazek: 3 Strana: 0869
Šijatka, y, i'., eulimene, žabronožec. Krok. II. b. 243.

328042   Šijatý Svazek: 3 Strana: 0869
Šijatý, langhalsig. Rk.

328043   Šíje Svazek: 7 Strana: 0844
Šíje. Mkl. Etym. 339. b. Š. brouků. Kk. Br. 5. — Š. = krk. Šíje koho odsouditi. Ezp. 2395. Chtěl bych na to šíji dáti. Sv. ruk. 127. To dítě zahubíte pod milostí a šíjí. GR. Pod šíjí učinil toto ustavenie obecně, aby žádný Němec v zemi neostá- val. Výb. I. 446. Dlúhá šíje a veliké uši značí hlúpého. Vz Výb. I. 958. — Š. = záhyb ve schodišti. Al. Stč. — Š. ústice = hrdlo číše. Ezp. 1592.

328044   Šíje Svazek: 7 Strana: 1389
Šíje = chodba šikmo nad schody posta- vena. Na Hané. NZ. II. 152.

328045   Šíje Svazek: 8 Strana: 0404
Šíje = klenutá šikmá chodba do lochu (sklepa) se schody. NZ. III. 395., Kld. III. 273. — Š. = krk. Ku GK. přidej: Nov. 49.

328046   Šíje Svazek: 10 Strana: 0420
Šíje, e, f. = hrdlo láhve. Baw. E. v. 1592. — Š. do sklepa. Lob. 75. — Š. = týl. Strnutí šije. Vz Strnutí zde.

328047   Šíje Svazek: 10 Strana: 0667
Šíje, e, f. = oblá část mlýnského vřetene ve čtyřhranném otvoru spodního kamene. Čes. 1. XV. 231.

328048   Šíje, e, šijka, šiječka Svazek: 3 Strana: 0869
Šíje, e, šijka, šiječka, y, f. — zadní část krku, týl, vaz, V., Lk., u koní: hřeben, der Hinterhals, Nacken, das Genick. V., Šp. Strsl. šija, jugulum, collum. Mkl. B. 4. Š-e od ši (šinu se). Šť. Popřední krku díl hrdlo jest, zadní šíje. Kom. J. 352. S. = prvních sedm obratiu páteře či hřbetnice. Vz S. N. Má tvrdou šíji. Vz Neústupný. Lb. Tvrdé šíje člověk (vz Svéhlavý;. V., 0. Svou šíji jhu poddati. Jel. Šíje zpupné. Troj. Vz Kostra a S. N. — Š. krk, der Hals. Provaz mu na šíji uvázali, Šíje jim mečem ohole (potínaje). Dal. Pod šíjí (pod pokutou ztra- cení hrdla). Pulk. — Š. plece, die Schulter. S. mé nesnesou toho břemene. Sych. — Š. — vchod do sklepa, der Kellerhals, Vorkeller. Jde se dolu nějakou šíjí nevelmi širokou. Pref. — Boč.. Zlob. — Š. (novější) = úžina zemská, mesimoří, okřídlí, v řeč. také av-/ýv. Š. — úzká čásf souše, která dva, větší díly souše spojuje. Blř. Die Landenge. Šjje nej- větší: suecská, panamská. Tl. — Š. hory, der Bergrücken. Alx. Tab. c. 109. — Š. ve mlýně, der Mühleisenhals. Prm. IV. 199. — Š. u loutny, der Kragen. Kom.

328049   Šíjecí Svazek: 3 Strana: 0869
Šíjecí = šicí, na Slov. S. jehla. Bern.

328050   Šíječ Svazek: 3 Strana: 0869
Šíječ, e, m., der Näher. Vz Šijač.

328051   Šiječka Svazek: 3 Strana: 0869
Šiječka, y, f., slov. šijačka — švadlena. die Nähterin. - Š. = šicí polštář, das Näh- polster. Plk.

328052   Šijek Svazek: 3 Strana: 0869
Šijek ve složených: nášijek, zášijek a p.

328053   Šíjeti Svazek: 3 Strana: 0869
Šíjeti, slov. šijati, vz Šíti.

328054   Šijevník Svazek: 3 Strana: 0869
Šijevník, a, m. = šíječ. Slov. Bern.

328055   Šijka Svazek: 3 Strana: 0869
Šijka, y, ť. — malá šíje. Kat. 729.

328056   Šijkovati Svazek: 3 Strana: 0869
Šijkovati - na šiji bílí, auf den Nacken schlagen. Ros.

328057   Šijnice Svazek: 3 Strana: 0869
Šijnice, e, f. — šátek na krk, das Hals- tuch. L.

328058   Šijný Svazek: 3 Strana: 0869
Šijný dolek, fontenella. Lex. vet. — Š. okrasa, ornamentům colli, Hals-. BO.

328059   Šíjolícní Svazek: 7 Strana: 0845
Šíjolícní, cervicofacialis.

328060   Šíjososcový Svazek: 3 Strana: 0870
Šíjososcový, trachelomastoideus. Nz. lk.

328061   Šíjotýlný Svazek: 7 Strana: 0845
Šíjotýlný, trachelooccipitalis.

328062   Šijovatý Svazek: 3 Strana: 0870
Šijovatý — hrdlatý, dickhälsig. L.

328063   Šijovitý. Š Svazek: 10 Strana: 0420
Šijovitý. Š. dlaň = mozolovitá. Val. Čes. 1. XII. 190.

328064   Šíjový Svazek: 3 Strana: 0870
Šíjový, Nacken-. Žlázy šíjové, Rostl., krajina, Šp., svaz, das Nackenband, důlek, jamka, die Nackengrube, skrčenina, staže- nina, die Nackenkontraktur. Nz. lk. Š. nosič, první obratel, der Atlas. Ib.

328065   Šíjový Svazek: 10 Strana: 0420
Šíjový hostec, myalgia rheumatica cer- vicalis, torticollis rheumaticus, průchod, Cervicalkanal Ktt.

328066   Šijule Svazek: 3 Strana: 0870
Šijule, e, f., emys, želva. Krok. I. c. 127.

328067   1. Šik Svazek: 3 Strana: 0870
1. Šik, u, m., ze středoněm. schic, conve- nientia, slušnosť, způsob; zajisté značilo též řád, pořádek. Mz. 322. Š. = řád, spořádání, pořádek, správa, V.; zvláště řád vojenský, die Ordnung, das Glied, die Schlachtord- nung, Truppenstellung, Š. čelní, die Stirn- linie, boční, die Flankenlinie. Š. řaditi. Dch. Čtverhraný š. vojska; ve šiku postaviti; svůj š. opustiti; něčí š. rozraziti; š. bitevní. V. Vojsko do šiku staviti. Ros. Do šiku se stavati. Zlob. Do šiku vojáky uvésti, Jel., vstoupiti. D. Ve svém šiku státi. V. Š. přední, zadní. D. Ze šiku svého vystoupiti. Troj. Š. vojenský Řekův: klínový, nůžkový, po- délný, čtvercový. Rf. A on vždy v šiku bojovném táhl dále. Pal. D. 3. 2. 131. Š-em táhli pět dní proti nim. Let. Vz Voj. — Š. v tělocviku: původní, obrácený (nerušený, rušený v četách, rušený ve četách i v čle- nech, rušený v četách i ve členech a dvojí- cích). Tš. Vz KP. I. 430. - Š. = houf, zá- stup, der Haufen. V., Kom. V prvním houfu bude Luciper, v jeho šiku budou všickni pyšní. Lom. Pých. 235. Hvězdy pak svítí v šiku svém. Br. Bůh kazil jim šiky. Čr. Zmátli mu šiky (toho i onoho se chytá; cf. Neví, kolik kur doma; Z brku vyražený; Vz Nesnáze). Jg.. Č., Čr. — Š. = úmysl, der Plan, das Koncept. Ten jeho š. se pro- nesl. Karyon. — Š. = slušnosť (zastr.), die Schicklichkeit. To není šik. Papr.

328068   3. Šik Svazek: 3 Strana: 0870
3. Šik, u, m., na Slov. = kovový drát, der Metalldraht; nepravé zlato n. stříbro, Silber. Bern. — 4. Š. či článek prstu, Pha- lanx. Nz. lk.

328069   Šik Svazek: 7 Strana: 0845
Šik. Mkl. Etym. 339. b. Š. pevný, sem- knutý, Phalanx, pochodový, Marsch-, roze- vřený, geöffnet, šikmý či úkosný, schräg, opačný, verkehrt, soustředěný, concentrirt, rovnoběžný, Parallel, šachovný, schachför- mig, stupňovitý, staffelförmig, proudový, v proudech, Colonnen-, řadový, Linien-, dvouřadový, dvojřadmo, Doppelreihen-, v ro- tách, Rotten-. Čsk. Š. bitevní řím. Vz Vlšk. 445. V šiku válečném se blížil. Pal. Pří- hodné místo k šiku nalezl. Let. 62. Š. od- porně zdvihli sú proti nim. Arch. VIII. 331. Pán Bůh mu šiky pomátl. Lpř.

328070   Šik Svazek: 8 Strana: 0404
Šik, u, m. Budu ti držeti šik (palec, abys měl štěstí). Wtr. St. nov. 15.

328071   Šík Svazek: 8 Strana: 0404
Šík, u, m. = šíp, p v k. Dšk. Jihč. I. 23. — S., asi úzká šňůrka na gezele. V Honte. Phľd. 1894. 311. Rukávce na šík = zlatými nitkami vyšívané. H. Ozorovce. Phľd. 1895. 496. Cf. Šik 3.

328072   Šik Svazek: 9 Strana: 0326
Šik. Vozový šik Husitů. Vz Tom. 208. nn.

328073   Šik Svazek: 10 Strana: 0667
Šik, u, m. Š.: klínovitý, obranný, útočný, válečný, vozový (vozová hradba) atd. Vz Ott.

328074   Šika Svazek: 3 Strana: 0870
Šika, y, f., vz Šik, 2. — Š., y, m., osob. jm. Sd. — Š. šikovný člověk, z pravidla ironicky. Tys šika! U Olom., u Rychn. Sd.

328075   Šika Svazek: 7 Strana: 0845
Šika = co se hodí. To bude š. U Kdýně.

328076   Šikan Svazek: 3 Strana: 0870
Šikan, vz Chicane.

328077   Šikana Svazek: 9 Strana: 0326
Šikana, y, f., chicane (šikán) = zlomyslné týraní a p. Vz Ott. XII. 171.

328078   Šikanedr Svazek: 7 Strana: 0845
Šikanedr, a, m. — Š. J., čes. malíř. Fdl.

328079   Šikanovati Svazek: 9 Strana: 0326
Šikanovati (chikanovati) = týrati. Vz předcház. Šikána.

328080   Šikati Svazek: 7 Strana: 0845
Šikati = šukati. Chodsky. List. fil. 1891. 43.

328081   Šikl Svazek: 3 Strana: 0870
Šikl, a, m., osob. jm.

328082   Šikl Svazek: 10 Strana: 0667
Šikl Heřm., právn. a spis., nar. 1859. Sr. Ott.

328083   Šiklar Svazek: 3 Strana: 0870
Šiklar, a, m., osob. jm. Šd.

328084   Šikliti Svazek: 7 Strana: 0845
Šikliti = naříkati. Slov. Ssk.

328085   Šikma Svazek: 7 Strana: 0845
Šikma, y, f., Böschung, f. Slov. Kr. Sb.

328086   Šikmejstr Svazek: 9 Strana: 0326
Šikmejstr, a, m., ze Schichtmeister. 1498. Arch. XVIII. 86.

328087   Šikmice Svazek: 3 Strana: 0870
Šikmice, e, f. Ornamenty z pěkných rovno- běžných šikmic. Havelka.

328088   Šikmiti Svazek: 7 Strana: 0845
Šikmiti, böschen. Slov. Rr. Sb.

328089   Šikmo Svazek: 3 Strana: 0870
Šikmo = šikem, šikou, šourem, šejdrem, kosmo, Jg., schylmo, severem, schräg, schief.

328090   Šikmoběžka Svazek: 10 Strana: 0420
Šikmoběžka, y, f., loxodromy v země- pisu. Vz Vest. IX. 168.

328091   Šikmočelný Svazek: 8 Strana: 0404
Šikmočelný. Š. plátování trámů. Vz Ott. VIII. 1. a.

328092   Šikmohlavec Svazek: 10 Strana: 0420
Šikmohlavec, vz Šikmolebec.

328093   Šikmohrotý Svazek: 9 Strana: 0326
Šikmohrotý střevlík, carabus obliquus. Klim. 737.

328094   Šikmokřídlý Svazek: 3 Strana: 0870
Šikmokřídlý. Š-dlí, trichoptera, členovci. Vz Chrostík. Frč. 152.

328095   Šikmokvět Svazek: 3 Strana: 0870
Šikmokvět, u, m., plagianthus, rostlina slézovitá. Rostl. I. 222. a.

328096   Šikmolebec Svazek: 7 Strana: 0845
Šikmolebec, bce, m., plagiocephalus.

328097   Šikmolící Svazek: 7 Strana: 0845
Šikmolící plémě lidské, prognathus. Vlach., Nz. lk., Šv. 4.

328098   Šikmolící Svazek: 10 Strana: 0420
Šikmolící, n., prognathismus. Ktt.

328099   Šikmolícnosť Svazek: 7 Strana: 0845
Šikmolícnosť, i, f., Wangenschietheit, f.

328100   Šikmoočí Svazek: 10 Strana: 0420
Šikmoočí, vz Šikmooko8ť.

328101   Šikmookosť Svazek: 10 Strana: 0420
Šikmookosť, i, f. = šikmé postavení oční štěrbiny, acluropsis, luscitas, das Schief- stehen der Augen. Sr. Šikmoočí.

328102   Šikmořez Svazek: 3 Strana: 0870
Šikmořez, u, m., die Gehrungsschneide- maschine. Prm. ! Šikmý — příčný, kosý, šiký, na pokos, pokosný, úkosný, quer, Zwerch-, entgegen- gesetzt, schräg, schief. Šikmý směr. Rostl, myšky. Ja. S. řez, Prm., čára, úhel, polo- žení,Šp., zlomenina, der Schrägbruch. Nz. lk. Šikmý kříž, crux decussata, když obě | rahna šikmo přeložena jsou: kříž přeložný, překladný, das Andreaskreuz. Sš. J. 288. (Hý.).

328103   Šikmozubý Svazek: 7 Strana: 0845
Šikmozubý, prognathus. Stč. zem. 841., Šv. 7., Ott. IV. 548.

328104   Šikmý Svazek: 7 Strana: 0845
Šikmý. Š. batterie, most, NA., dopad paprsků, ráz. Mj., ZČ.

328105   Šiknouti se Svazek: 3 Strana: 0870
Šiknouti se, ul, utí, z něm., sich schicken, hoditi se. — se nač. To se šikne (hodí) jako pěsť na oko. D. — se do čeho, k čemu. Rk.

328106   Šikný Svazek: 3 Strana: 0870
Šikný = způsobilý, geeignet. V Krkonš. Kb.

328107   Šikola Svazek: 3 Strana: 0870
Šikola, y, m., osob. jm. Šd.

328108   Šikola Svazek: 10 Strana: 0667
Šikola Jos., math. spis., nar. 1837. Vz Ott.

328109   Šikolec Svazek: 10 Strana: 0420
Šikolec, vz Sikolec.

328110   Šikolová Svazek: 10 Strana: 0667
Šikolová Nepom (A. Krasoslava), spis. 1794. -1854. Vz Ott.

328111   Šikosrděitý Svazek: 3 Strana: 0870
Šikosrděitý, schrägherzförmig. Š. listy. Rostl. III. b. 477.

328112   Šikoušek Svazek: 3 Strana: 0870
Šikoušek, šku, m., buxbaumia, die Bux- baumie. Rstp. 1805.

328113   Šikování Svazek: 3 Strana: 0870
Šikování, n. S. lidu válečného k bitvě, š. vojska, die Ordnung, Aufstellung. Nauka o š. Vz S. N. 11. 213. — V. — Š., na Slov. = zaopatření, die Verschaffung; posýlání, die Sendung, Schickung; shodnutí, das Schicken, Treffen. Bern.

328114   Šikovaný Svazek: 3 Strana: 0870
Šikovaný; -án, a, o, gereihet, geordnet. Rst. 502. Bitva řádně š. Pal.

328115   Šikovatel Svazek: 3 Strana: 0870
Šikovatel, e, m., der Feldwebel. S. N.

328116   Šikovati Svazek: 3 Strana: 0870
Šikovati, šikovávati, z něm. schicken — strojiti, pořádati, ordnen, richten, zu Recht stellen, in Ordnung stellen; dohoditi, zu- bringen, schaffen, herbeischaffen; posýlati, schicken, senden; dopustiti, zulassen, zu- schicken; hotoviti, působiti, spraviti, chy- stati, bereiten, zurecht machen, zubereiten, einleiten, bewirken; se pořádati se, sich ordnen, chystati se, sich anschicken. Jg. — co, koho: vojsko. Us., Pal. Já ho tam ši- koval (dohazoval). Ros. Co Bůh šikuje (do- pouští). Bern. — v co. Vojínové ve klín se šikují. Kom. — co čím: prsty. Jel. — co komu: kupce. Žer., NB. Té. 133. — se komu. Tomu člověku vše se šikuje (se hodí). Us. Hý. — co kam. Ale potom do města vozy šikovali. Let. 110. Kázali do vězení ho šikovati. Bl. Z. Aug. 24. - koho komu zač: za poselkyni, za hospo- dýni. — koho, se na co. Někoho na druhý svět š. Bern. Š-vali na mě svého tstě, aby mne pohonil. Půh. II. 395., NB. Tč. 221. Šikuje se na déšť. Bern. — co, se proti komu:vojsko se proti nepříteli š-lo. Ros., Flav., Štelc, Vrat., Plk. — se k čemu. Šikuje se k němu (hodí se). Záv. — se s kým. I š-li s ním do toho hlubokého sklepa. Bl. Ž. Aug. 29. Hned se mi s tou mrchou š-te, odkud jste přišli (pryč jděte). Němc. — s inft. Šikuje se tam jíti. Us. Šd.

328117   Šikovati Svazek: 7 Strana: 0845
Šikovati někoho k boji. Pož. 168. — se. Ne každá se šikuje, která tebe miluje. VSlz. I. 211. — koho odkud: z domu (vypravovati). Us. Rgl.

328118   Šikovňák Svazek: 3 Strana: 0870
Šikovňák, u, m. = šikovný člověk. U Olom. Sd. Cf. Šika.

328119   Šikovně Svazek: 3 Strana: 0870
Šikovně, z něm. = způsobně, schicklich, Us.; náležitě, gebührend. Bern.

328120   Šikovní Svazek: 3 Strana: 0871
Šikovník, a, m. = kdo co šikuje, obsta- rává, der Besorger, Schaffer, Verschaffer, Zubringer. Bern.

328121   Šikovnice Svazek: 3 Strana: 0870
Šikovnice, e, šikovnička, y, f. která co šikuje, obstarává, die Verschafferin, Zu sehickerin, Besorgerin, Zubringerin. — Š. svodnice, die Kupplerin. Bern.

328122   Šikovnictví Svazek: 3 Strana: 0871
Šikovnictví, n. = služba šikovníkova, die Schafferei, Schaffnerei. Slov. Bern.

328123   Šikovník Svazek: 7 Strana: 1389
Šikovník, a, m. = správce ponocných. Wtr. Obr. 11. 23.

328124   Šikovnosť Svazek: 3 Strana: 0871
Šikovnosť, i, f., z něm. způsobnosi, die Schicklichkeit. — Š. náležitosť, die Gebühr, Anständigkeit. Bern.

328125   Šikovnosť Svazek: 9 Strana: 0326
Šikovnosť, i, f. S., neopouštěj mne! Us.

328126   Šikovnosť Svazek: 10 Strana: 0420
Šikovnosť = žiadne čary. Mus. slov. IV. 11.

328127   Šikovný Svazek: 3 Strana: 0871
Šikovný, z němec. způsobný, hodný, způsobilý, znalý, umělý, schicklich, passend, sich schickend, anständig. Us. Š. ako olo- vený vták (pták). Mt. S. Š-ný hoch maluje nosem po rukávě (o usoplenci). Us. Mtk. Já už sem tak nešikovná jako nešikovné dvě (velmi neš-á). U Dobrušky. Vk. Š-ný člověk v prdeli prst zláme. V Kunv. Msk. — Š. = náležitý, gebührend. Bern. — Š. = pořádný, spořádaný, geordnet. Šikovné vojsko. Bern. Š. zeť. Sš. P. 459.

328128   Šikovný Svazek: 9 Strana: 0326
Šikovný ako bobový snop, ako parom. Vz Zát. Př. 22a., 366b. g. jako moták do kapsy (neobratný). Hoř. 120. — nač. Ten je š. na sbírání klasu. Mtc. 1899. 35.

328129   Šikovný Svazek: 10 Strana: 0420
Šikovný ako vôl do koča. Phľd. XXIV. 340.

328130   Šikovný jak Svazek: 7 Strana: 0845
Šikovný jak. Š., ako bôbov snop, Orl. IX. 248., jako hrom do police (neohrabaný). Us. Kšť. — k čemu. Je k tomu šikovný jako senné vidly do salátu. Brt.

328131   Šikový Svazek: 3 Strana: 0871
Šikový, phalangeus. Nz. Ik. — Š., von Metalldraht, von falschen Borten. Vz Šik, 3.

328132   Šiksle Svazek: 3 Strana: 0871
Šiksle, e, f., žid., nečistá holka. Rk.

328133   Šikulka Svazek: 8 Strana: 0404
Šikulka. Na Š-kách, jm. polí. Phľd. 1895. 58.

328134   -šiký Svazek: 3 Strana: 0871
-šiký, -reihig, o dílech vedlé sebe nebo nad sebou v šicích n. v řadách umístěných; dvoj-, tříšiký atd. Dvojšiká semena v kaž- dém pouzdře černuch. Rst. 502.

328135   Šiký Svazek: 3 Strana: 0871
Šiký, šikem jdoucí n. stojící, schräg, schief. Š. položení. Sedl.

328136   Šiky-miky Svazek: 8 Strana: 0404
Šiky-miky. Musím sa postarat, aby moje mozole (peníze prací nabyté) nerozišly sa š. m. Phľd. 1891. 471.

328137   Šikymiky Svazek: 7 Strana: 0845
Šikymiky. Potom (po smrti bačově) sa š. (sem tam) rozídete (ovce), ak že vy mňa zabudnete. Sl. spv. I. 15.

328138   Šikyrmiky Svazek: 3 Strana: 0871
Šikyrmiky, pl., m. = úskoky, die Ränke. Slov. Plk. Šikýř, e, m., osob. jm.

328139   Šikýř Svazek: 8 Strana: 0404
Šikýř, e, m. = šikovný. Kotk. 60.

328140   Šíl Svazek: 3 Strana: 0871
Šíl, a, m., osob. jm.

328141   Šilboch Svazek: 3 Strana: 0871
Šilboch, a, m., osob. jm.

328142   Šilboch Svazek: 7 Strana: 0845
Šilboch, a, m., ze Schildwache. Stojí jako š. Č. Kn. š. 160.

328143   Šíleně Svazek: 3 Strana: 0871
Šíleně, thöricht, wahnsinnig. Š. sobě po- čínati, milovati, Reš., běhati. Br.

328144   Šílenec Svazek: 3 Strana: 0871
Šílenec, nce, m. třeštěnec, blázen, der Irr-, Wahnsinnige, Schwärmer. Brikc. Dům š-ců, das Narrenhaus. Dch. Cato pravíval, že se hněvivec nerozeznává od šílence leč kratší dobou šílenosti. Sš. II. 124.

328145   Šílenec Svazek: 8 Strana: 0404
Šílenec, cf. Šaľo (3. dod.).

328146   Šílenec Svazek: 9 Strana: 0326
Šílenec. Jsouť š. a milenec a básník jen z obraznosti cele složeni. Slád. Sen. 84. Sr. ib. 85.

328147   Šílení Svazek: 3 Strana: 0871
Šílení, n. = šílenost'.

328148   Šílenost Svazek: 3 Strana: 0871
Šílenost, i, f. = šálenost, šálenství, bez- rozumnosi, der Wahnsinn, Wahnwitz, die Verrücktheit, die Tollheit. Jg. Š. jest cho- roba utkvělé představy. Blř. Vzteklou š. na něm provodili; š. vojákův. Kom. — Br. Š-nosť pohlavní, die Nymphomanie. Nz. Ik. Chytila se ho šílenost'. Dch. Nával š-ti. Ib. To by byla učiněná š., das wäre heller W. Dch. Doba š-sti. Sš. II. 124.

328149   Šílenosť Svazek: 7 Strana: 0845
Šílenosť = choroba mysli zarytou křivou představou na jevo se dávající. Š. omlad- nic, mania puerperalis, vz Kžk. Por. 458., opilců, m. potatorum, delirium tremens, milostná, erotomania, nymphomania, nábo- ženská, theomania, daemonomania, tančivá, m. saltans, tarantismus, krádeživá, klepto- mania. S. N. V. 89.

328150   Šílenosť Svazek: 10 Strana: 0420
Šílenosť bez blouznění, mánia sine delirio. Ktt.

328151   Šílenství Svazek: 3 Strana: 0871
Šílenství, n., der Wahnsinn. Dch.

328152   Šílenství Svazek: 10 Strana: 0420
Šílenství převleklé, mania metastatica. Ktt.

328153   Šílený Svazek: 3 Strana: 0871
Šílený, šílen, a, o, vz Šíliti — Š. - šálený, betrogen, getäuscht. — Š., nesmy- slný, nemoudrý, verrückt, wahnsinnig, aber- witzig, unsinnig. Jakoby stekli a š-ní byli. V. Obdržel jméno Epimanes t. j. šílený. Br. Š. představa, die Wahnvorstellung. Nz. Ik. Šílenou vzteklostí a ne soudným během. Pláč. — Š. = prudký, kvapný, ungestüm, heftig, rasend, wüthend. Š. člověk (fučidlo). Nech ho š-ného Vaňka. Ros. — Š. = do- vádivý, ausgelassen, tobend, schwärmend. Plachý, š. jako tele. Aqu. — Š. oves (ranní), frühzeitiger Haber, der ausspringt. Ros. — Jg.

328154   Šílený Svazek: 8 Strana: 0404
Šílený = divoký. Š. kůň. N. Město. Brt. D. II. 395.

328155   Šílený čím Svazek: 10 Strana: 0420
Šílený čím: zoufalstvím. Zr. Leg. 107. — Š. Tom., nar. 1849., prof. a spis.; Š. Václ., polit. a spis., nar. 1849.

328156   2. Šíleti Svazek: 3 Strana: 0871
2. Šíleti, el, ení šíleným býti, verrückt sein, schwärmen. D.

328157   3. Šíleti Svazek: 3 Strana: 0871
3. Šíleti, el, ení šilhati, schielen. On šílí. Us. u Litomš.

328158   2. Šíleti Svazek: 9 Strana: 0326
2. Šíleti radostí. Král. El. 64.

328159   Šilha Svazek: 3 Strana: 0871
Šilha, y, šilhán, šilhoun, a, šilhavec, vce, šilhánek, nka, m. šilhající, der Schieler. Jg. — Š., osob. jm. Šd.

328160   Šilhalka Svazek: 9 Strana: 0326
Šilhalka, y, f., pole u Lužice. Kub. L. f. 1900. 363.

328161   Šilhan Svazek: 7 Strana: 0845
Šilhan Frant. 1838. Jg. H. 1. 633.

328162   Šilhání Svazek: 3 Strana: 0871
Šilhání, n. šilhavosť, der Strabismus, das Schielen. S. či blikání vzniká vadou, že nemůže oko chorobné dáti ose zrakové tentýž směr, který má osa zdravého oka; příčina toho záleží obyč. ve přílišně krátkém vnitřním svalu očním, který se proto pro- řezuje. Vz Schd. II. 350. Vz S. N.

328163   Šilhání Svazek: 7 Strana: 0845
Šilhání odchylné, Strabismus divergens, sbíhavé, s. convergens. Šchb. Cf. Slov. zdrav. 361.

328164   Šilhání Svazek: 10 Strana: 0667
Šilhání, n. Sr. Ott.

328165   Šilhaře. V Š Svazek: 10 Strana: 0420
Šilhaře. V Š-řích, louka u Pacova. Čes. I. XIV. 442.

328166   Šilhati Svazek: 3 Strana: 0871
Šilhati, šilhávati, schielen, dle Mz. 322. z něm. schilchen; na Mor. švidrati. — abs. To dítě šilhá. Us. — k čemu. Ke všemu šilhá. Kom. — nač, po čem. Rk.

328167   Šilhati Svazek: 7 Strana: 0845
Šilhati. Mkl. Etym. 341 a., 345. b. Pra- žané na svém stáli a š-li. Bart. 265. — po čem. Kká., Šml.

328168   Šilhava Svazek: 7 Strana: 0845
Šilhava, y, m. = šilhavec. Šd.

328169   Šilhavě Svazek: 3 Strana: 0871
Šilhavě na někoho pohleděti, schielend. V. Nehleď š. (nebuď závistivý). Kom.

328170   Šilhavec Svazek: 3 Strana: 0871
Šilhavec, vz Šilha. Lex. vet.

328171   Šilhavec Svazek: 7 Strana: 0845
Šilhavec, helicops, Scheelaugenschlange. Brm. III. 387.

328172   Šilhavec Svazek: 8 Strana: 0404
Šilhavec, had brasilský. Cf. Ott. XI. 518 b.

328173   Šilhavěti Svazek: 3 Strana: 0871
Šilhavěti, ěl, ění, schielend werden. Ros.

328174   Šilhavosť Svazek: 3 Strana: 0871
Šilhavosť, i, f. šilhání, das Schielen. Ros. Operace š-sti, die Strabotoraie. Nz. Ik.

328175   Šilhavosť Svazek: 10 Strana: 0420
Šilhavosť, strabismus (střídavá, alternans, zevní rovnoběžná, externus parallelus); operativní operace š-sti, strabotomia. Ktt.

328176   Šilhavý Svazek: 3 Strana: 0871
Šilhavý šilhající, křivooký, brlooký, schielend. V., ZN. Lépe jest býti š-ým nežli slepým; S-vým ( závistivým) okem na někoho házeti. Kom. Š. mezi slepými král. Ros. Slepý šilhavého dojímá. Š-vý slepého kárá. Č. M. 92., Srnec, Č. Vz Okno, Panství, Koukati nač, Slepý. — Přens. Dyť to tam mají šilhavé (jen na jedné straně obílené). Rychn. Msk. — Š. —- krhavý, lippus. BO. — Š., osob. jm. Tk. II. 550. Jiřík S-vý žaluje k Janovi, kterak . . . NB. Tč. 29.

328177   Šilhavý Svazek: 8 Strana: 0404
Šilhavý; šilhav, a, o. List, fil. 1895. 301.

328178   Šilhavý Svazek: 9 Strana: 0326
Šilhavý. Hladí na ctyry báne. Phľd. 1898. 249.

328179   Šilhavý Svazek: 10 Strana: 0667
Šilhavý Frt., spis., nar. 1863. Vz Ott.

328180   Šilhéř Svazek: 3 Strana: 0871
Šilhéř, e, m. (zastr.) = šilhán. — Š. —- tkanina z harasu. Ždk., Boč. exc. 1515.

328181   Šilhéř, e Svazek: 7 Strana: 1389
Šilhéř, e, m., strabo. Pršp. 12.

328182   Šilheřka Svazek: 3 Strana: 0871
Šilheřka, y, f., oděv ze šilhéře. Boč. exc. 1512.

328183   Šilheřovice Svazek: 3 Strana: 0871
Šilheřovice, dle Budějovice, Schillers- dorf, ves v Ratiborsku. Vz S. N.

328184   Šilhota Svazek: 10 Strana: 0420
Šilhota, y, f., scrabonia (de languoribus). Rozk. P. 1616. Vz předcház.

328185   Šilhoun Svazek: 7 Strana: 0845
Šilhoun, a, m., Schieler, m. Rk.

328186   Šilice Svazek: 3 Strana: 0871
Šilice, e, f., druh velikých sladkých hru- šek. Us.

328187   Šilingr Svazek: 10 Strana: 0420
Šilingr, a, m. = četník. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

328188   Šilink Svazek: 3 Strana: 0871
Šilink, u, m., z něm. pardus, bití, vý- prask, Schilling, m., Schläge. Š. dáti. V. — Š. = míra hornická, 5 koleček. V. — Š. peníz, Schilling, ang. Shilling, z lat. solidus = 50 kr. Vz S. N. Dali sú na dielo šilinkóv deset tisícóv, solidos. BO. Vymetl sem ve- liký š. BN. Z š-ka ledva polovici vrátí. BO. (Ekkles. 29. 7.). Š. anglický 50 kr., š. = 12 pence. S. bankovní, běžný. Nz. — Š. = tucet, dvanáct, zwölf. Na š-y počítati. Kom.

328189   Šilink Svazek: 7 Strana: 0845
Šilink, mince v 13. stol. Hr. rk. 329, Žvt. otc. 55. a., Pal. Rdh. II. 114. Malchus pět šilinkóv peněz vezma z jeskyně vy- nide. Pass. mus. 366. — Š. = bití. Kázal (mu) š. dáti u pranéře a z města ho vy- vésti. Bart. 75.

328190   Šilink Svazek: 8 Strana: 0404
Šilink = bití. Měla š. u pranýře. 1543. Kutn. šk. 6.

328191   Šilink Svazek: 8 Strana: 0578
Šilink, mince. Cf. Mtc. 1897. 42.

328192   Šilinkodol Svazek: 3 Strana: 0871
Šilinkodol, u, m., mlýn u Richmburka. PL.

328193   Šilinková Svazek: 3 Strana: 0871
Šilinková ulice v Praze. Tk. II. 252.

328194   Šilinková Svazek: 9 Strana: 0326
Šilinková ulice v Praze = hlavní ulice poříčská. Jrsk. XIX. 356.

328195   Šilinkovati koho Svazek: 10 Strana: 0420
Šilinkovati koho = práskati, bíti. Zvon II. 593. Z něm.

328196   Šilion Svazek: 7 Strana: 1389
Šilion, u, m. = věnec z dělaných květin na pentlení nevěsty. Mor. a slov. NZ. II. 170.

328197   Šíliti Svazek: 3 Strana: 0871
Šíliti, il, en, ení; šíleti, el, en, ení; šílí- vatí - šáliti, podváděti, täuschen; blázniti koho, wahnsinnig machen; vyskakovati jako oves ranní, ausspringen. Jg. — abs. Ten oves hrubě šílí. Ros. Vz Šílený (konec). — koho čím: svými odpověďmi. Troj. — Jg.

328198   Šíliti Svazek: 7 Strana: 0845
Šíliti. Tú chytrostí dlúhý čas šieléše tu zemi. Výb. II. 558.

328199   Šíliti Svazek: 8 Strana: 0404
Šíliti ze šáliti přehlasováním. Sú od svých modl šíleni. Mill. 78. — Gb. H. ml. I. 98.

328200   Šíliti se Svazek: 10 Strana: 0420
Šíliti se. Kůň se šílí a plaší. Wtr. exc. — co čím. klamati, šáliti Tu chytrostí dlúhý čas šieleše tu zemi. Mill. 23.

328201   Šílivý Svazek: 8 Strana: 0404
Šílivý. Naplň š-vou svou pekla číš. Krs. Moor. 38.

328202   Šilka Svazek: 3 Strana: 0871
Šilka, y, m., osob. jm.

328203   Šilkruta Svazek: 3 Strana: 0871
Šilkruta šp. z něm. Schildkröte, želva, na Slov. korytnačka. D,

328204   Šillink Svazek: 3 Strana: 0872
Šillink, a, m., osob. jm. Tk. IV. 8. 247., 367.

328205   Šilmečka Svazek: 3 Strana: 0872
Šilmečka, y, m., der Windbeutel. Běhá jako š. U Litovle. Kčr.

328206   Šilo Svazek: 7 Strana: 0845
Šilo, a, n. = šidlo. Š. sa vo vreci ne- obstojí. Slov. Zátur.

328207   Šilperk Svazek: 7 Strana: 0845
Šilperk, a, m. Schildberg. Jak Šilperští šli chytati vrány ? Jak tam učili zajíce chodiť na oprati a jak vystavěli radnici bez oken? Vz Sbtk. Krat. h. 207.

328208   Šiltina Svazek: 8 Strana: 0400
Šiltina, y, f., ein Kleidungsstück. Val. Brt. D. II. 462.

328209   Šima Svazek: 7 Strana: 0845
Šima = Šich (dod.), z: Šimon.— Š., os. jm. Arch. VII. 278., 307. — Š. Mat. (Tej- řovský), naroz. 1825., kněz a vychovatel v Praze. Tf. H 1. 166., Šb Dj. ř. 292., Rk. Sl.

328210   Šíma Svazek: 8 Strana: 0404
Šíma Mat., kněz a spis., 1825.—20/9 1896.

328211   Šima, Šíma Svazek: 3 Strana: 0872
Šima, Šíma, y, m. — Šimon. Gl. 335.

328212   Šimáček Svazek: 3 Strana: 0872
Šimáček, čka, m., vz Šimon. — Š., osob. jm. Š. Frant., knihtiskař a vydavatej tohoto slovníku v Praze. Vz S. N. — Š., Šimonův dědic, svatokupec. Hus I. 401. Všichni, kteří nezřiezeně duchovnie věc za tělestnú chtie kúpiti, jsú Šimáčkové t. j. Šimonovi dědi- cové. Hus I. 343.

328213   Šimáček Svazek: 7 Strana: 0845
Šimáček Frant., knihtiskař a spisovatel, 1834.-1885. Cf. Tf. H. 1. 200., Rk. Sl., S. N., Šb. Dj. ř. 293., Bačk. Př 141. — Po jeho smrti vydávají slovník tento jeho synové Jaroslav a Bohuslav, dědici tiskárny, již společně řídí. — Š. Jos., nar. 1837., správce sklepů vinných v Beřkovicíeh, spisov. Vz Rk. Sl. — Š. M. A, básník a redaktor Světozoru. Cf. Bačk. Př. 185

328214   Šimáček Svazek: 9 Strana: 0326
Šimáček Fr., M. a j. Sr Jub. XXXI.

328215   Šimáček Svazek: 10 Strana: 0420
Šimáček Mat. Anast., spis., nar. 1860. Vz Flš. Písm. 737. — Š. Frant., Sr. Zvon V. 179. —180. — Š. Jos., 18. /1. 1837. —29. /12. 1904. Sr. Nár. list. 1904. a jiné listy z též doby, Tob. 218. — Š. Jan Al., arch. a spis., nar 1858. O všech vz Ott. XXIV. 614.

328216   Šimáčková Svazek: 10 Strana: 0420
Šimáčková L., spis.

328217   Šimáčků mlýn Svazek: 3 Strana: 0872
Šimáčků mlýn, Šimáček-Mühle, u Vel. Meziříčí. PL.

328218   Šimák Svazek: 3 Strana: 0872
Šimák, a, m., osob. jm- Š. Bedř., hudeb, skladatel. Vz S. N., Šimon.

328219   Šimák Svazek: 7 Strana: 0845
Šimák Mat., 1777.-1830., děkan. Jg. H. l. 633.

328220   Šimák Svazek: 9 Strana: 0326
Šimák J. V. Sr. Jub. XXXI.

328221   Šimák Svazek: 10 Strana: 0420
Šimák J. V., spis. Lit. I. 936., Tob. 218., Ott XXIV. 616.

328222   Šimák Bedř Svazek: 10 Strana: 0667
Šimák Bedř., 1826. -1886. Vz Ott.

328223   Šíman Svazek: 8 Strana: 0404
Šíman, a, m., vz Šimon (3. dod.).

328224   Šiman, a Svazek: 3 Strana: 0872
Šiman, a, m., osob. jm. Šd.

328225   Šímandl Svazek: 3 Strana: 0872
Šímandl, a, m., osob. jm.

328226   Šimáně Svazek: 8 Strana: 0404
Šimáně, ěte, n., vz Šimon (3. dod.).

328227   Šimánek Svazek: 3 Strana: 0872
Šimánek, nka, m., osob. jm.

328228   Šimánek Svazek: 8 Strana: 0404
Šimánek, nka, m., vz Šimon (3. dod.).

328229   Šímání Svazek: 3 Strana: 0872
Šímání, n. = šumění, das Sausen. Slad- kým š-ním větrové dýmají po mořských rovnostech. Šd. exc.

328230   Šimanič Svazek: 10 Strana: 0420
Šimanič Jiří, spis., nar. 1835. Vz Vck. Vset. 303., Ott. XXIV. 617.

328231   Šimanka Svazek: 3 Strana: 0872
Šimanka, y, f., gastrochaena, mlž. Krok.

328232   Šimanko Svazek: 3 Strana: 0872
Šimanko, a, m., osob. jm.

328233   Šimanko Svazek: 8 Strana: 0404
Šimanko, a, m., vz Šimon (3. dod.).

328234   Šimanko Svazek: 10 Strana: 0667
Šimanko Václ., spis., 1844. —1897. Vz Ott.

328235   Šimánky Svazek: 10 Strana: 0420
Šimánky = chumáč sena. Rgl.

328236   Šimanov Svazek: 3 Strana: 0872
Šimanov, a, m., Schimanau, ves u Kašper. Hor. PL.

328237   Šimanovský Svazek: 3 Strana: 0872
Šimanovský Kar. (Šíma), divad. Herec, nar. 4/11 826. Vz S. N.

328238   Šimanovský Svazek: 7 Strana: 0845
Šimanovský (Šíma) Kar, naroz. 1826., čes. herec. Vz Rk. Sl.

328239   Šimanovský Svazek: 10 Strana: 0420
Šimanovský (Šíma) Kar., herec, 9. / 11. 1825. -14. /6. 1903. Vz Nár. list. 1903 163. odp. a jiné listy z též doby, Zvon IV. 547., Zl Pr. XXI. 405., Ott. XXIV. 618.

328240   Šimany Svazek: 7 Strana: 0845
Šimany, pl., m. = škubánky. U Švihova. Rgl.

328241   Šimara, y Svazek: 3 Strana: 0872
Šimara, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

328242   Šimati Svazek: 7 Strana: 0845
Šimati = šuměti. Rk.

328243   Šimati Svazek: 10 Strana: 0420
Šimati = šuměti. Jako mu chvoje šimá. Smil Přísl. (Výb. I. 1263. ).

328244   Šimbera Svazek: 7 Strana: 0845
Šimbera Tom., nar. 1817., farář. Šb. Dj. ř 293., Pyp. K. II. 487.

328245   Šimbera Svazek: 8 Strana: 0404
Šimbera, y, m., vz Šimon (3. dod.).

328246   Šimbera, y Svazek: 3 Strana: 0872
Šimbera, y, m., osob. jm. Vz S. N.

328247   Šimberk, a Svazek: 3 Strana: 0872
Šimberk, a, m., Schildberg, mě. na Mor. u Zábřehu. PL.

328248   Šimberský Svazek: 3 Strana: 0872
Šimberský, ého, m., osob. jm.

328249   Šimbol Svazek: 8 Strana: 0404
Šimbol, u, m., vz Žgolek (3. dod.).

328250   Šimbolice, e, ť Svazek: 3 Strana: 0872
Šimbolice, e, ť. Na Březovej tři ulice, sú tam dzjevky š-ce, sú tam dzjěvenky bo- haté, chcú za huběnku tři zlaté. Sš. P. 570. (Tč.).

328251   Šimci Svazek: 3 Strana: 0872
Šimci, Schimcy, několik domků u Vse- tína. PL.

328252   Šimčík Svazek: 8 Strana: 0404
Šimčík, a, m., vz násl. Šimon.

328253   Šimčík Svazek: 9 Strana: 0326
Šimčík, a, m. Vz Vrabec.

328254   Šimeček Svazek: 3 Strana: 0872
Šimeček, čka, m., a) Simetschek, há- jovna u Krumlova; b) Šchimetschken, sa- mota tamtéž. PL.

328255   Šimeček Svazek: 8 Strana: 0404
Šimeček, čka, m, vz Šimon (3. dod.).

328256   Šimeček Svazek: 10 Strana: 0667
Šimeček Bedř., spis, nar 1854. Vz Ott.

328257   Šimečka Svazek: 7 Strana: 0845
Šimečka, y, f. = kamenná, černá šem- nička (dýmka). Mor. Brt. D.

328258   Šimek Svazek: 3 Strana: 0872
Šimek, mka, m., Schimek, samota u Ber- nardic. PL. — Š., mka, m. Šimon. Vz Šimon, S. N.

328259   Šimek Svazek: 7 Strana: 0845
Šimek, mka, m., Spitzbube, Schwindler, m. U Místka. Škd. — Š , os. jm. D. ol. IV. 28, Arch. VII. 654, VIII. 301., 549. — Š Jos., prof. Mus. 1886 639. — Š. Ludv., 1837.—1886., čes. sochař. Vz Rk Sl. Sla- vín seš. 28. str. 49. — Š. Max., piarista, 1748.—1798. Tf H. 1. 92, D. Lhrg. IX., Jg. H. 1. 633., Jir. Ruk. II. 256., Šb. Dj.ř. 312., Bačk. Písm. I. 180., Zl. Jg. 98. — Š. Frt., nar. 1839., prot. v Soběsl. Bačk. Př. 157., Tf. H. 1. 220.

328260   Šimek Svazek: 9 Strana: 0326
Šimek, mka, m. Vz Vrabec. — Š. F. a j. Sr. Jub. XXXI. Š. Fr. prof., spis. f 7. /6. 1900. maje 60 let.

328261   Šimek Svazek: 10 Strana: 0420
Šimek Ot., spis.; Š. Max., spis. Lit. I. 936., Bílý Obr. 72.; Š. Eduard, Jos. Sr. Tob. 218.; Š. J. V. dr., spis Vz o nich v Ott. XXIV. 619.

328262   Šimění, n Svazek: 3 Strana: 0872
Šimění, n.= šumění, das Sausen, Summen. Vz Šiměti.

328263   Šimer Svazek: 3 Strana: 0872
Šimer, mra, m., osob. jm.

328264   Šiméra, y Svazek: 3 Strana: 0872
Šiméra, y, f. Š. hlavatá, chimaera mon- strosa, laločnatá, callorhynchus antarcticus, ryby. Šimery holocephali, die Kleinmäuler, činí přechod od jeseterů ku žralokům. Vz Frč. 302.

328265   Šimerka Svazek: 3 Strana: 0872
Šimerka, y, f. = nástroj ku šimrání? Cf. Šimrati. Šd. — Š., y, m. S. Václ., farář, čes. mathematik, nar. 20/12 1819. Vz S. N.

328266   Šimerka Svazek: 7 Strana: 0845
Šimerka Václ. Cf. Tf. H. 1 190, Šb. Dj. r. 293., Bačk. Př. 165., Slavín, seš. 36., v příloze, Rk. Sl., S. N.

328267   Šimerka Svazek: 8 Strana: 0404
Šimerka, y, m., vz Šimon (3. dod.).

328268   Šimerka Svazek: 9 Strana: 0326
Šimerka Č. dr., Václ. Sr. Jub. XXXI.

328269   Šimerka Svazek: 10 Strana: 0420
Šimerka Čeněk, inž. a spis., nar. 1833.; Š. Vác., math. a spis., 1819. - 1887. Vz Ott. XXIV. 620.

328270   Šimeš Svazek: 3 Strana: 0872
Šimeš, mše, m. = Šimon.

328271   Šiměti Svazek: 3 Strana: 0872
Šiměti, ěl, ěn, ění; šimati šuměti, sau- sen, summen. — abs. Šípové š-jí. Troj. — komu. Jako mu chvoje šimá. Prov. Smil., Výb. I. 841. — kde. Veliký hluk v po- vietří šimí. Leg. Šimí to vzduchem. Dch.

328272   Šimič Svazek: 8 Strana: 0404
Šimič, e, m., vz Šimon (3. dod.).

328273   Šimíček Svazek: 8 Strana: 0404
Šimíček, čka, m., vz Šimon (3. dod.).

328274   Šimík Svazek: 7 Strana: 0845
Šimík, a, m. = netopýr. U Polešovic. Brt. Šimko. Š. Pav. Adalb., františk. 1820. — Š. Jan Václ., ev. kazat. a prof. Jg. H. 1. 633., Ukaz. 111. 500

328275   Šimík Svazek: 8 Strana: 0404
Šimík, a, m., vz Šimon (3. dod).

328276   Šimka Svazek: 8 Strana: 0404
Šimka, y, m., vz Šimon (3. dod.).

328277   Šimko Svazek: 3 Strana: 0872
Šimko, a, m., osob. jm. Vz S, N.

328278   Šimko Svazek: 10 Strana: 0667
Šimko Vil., spis., 1791. -1875. Vz Ott.

328279   Šimkov Svazek: 3 Strana: 0872
Šimkov, a, m., Schimkohof, Schimko- mühle, mlýn a dvůr u Dačie na Mor. Tč.

328280   Šimky Svazek: 3 Strana: 0872
Šimky, pl., parife, instrumentum panni- ficis, zastr. Ždk.

328281   Šiml Svazek: 3 Strana: 0872
Šiml, a, m., z němec. Schimmel = bílý kůň, brůna. Mám já koňa koníčka, mám já koňa šimla, on mě pěkně ponese, dyž po- jedu z Vídňa. Sš. P. 544. Ta velčovská hrdina, za kloboukem četina, a dy přijde do maštale, šimla za ocas dvihá. Sš. P. 535. — Š. = v úřední řeči starý vzor, jenž se toliko opisuje, der Schimmel. Rk. — Š., a, m., osob. jm.

328282   Šiml Svazek: 7 Strana: 0846
Šiml kůň. Tys pána Boha šiml kůň do- mácího chování (= osel ; žert.). U Král. Hrad. Kšť. — Š. = mor. tanec. Brt.

328283   Šiml Svazek: 8 Strana: 0404
Šiml, u, m. = stříbrňák. Mus. 1895. 187.

328284   Šiml Svazek: 10 Strana: 0420
Šiml, a, m. = sníh. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XV. 47. — Š. = předloha, vzorek. Kancellářský š. Us. Hlavn. 18

328285   Šimla Svazek: 3 Strana: 0872
Šimla, y, f. — bílá kráva, šída. U Police. Kšá. — Š., y, m., osob. jm.

328286   Šimla Svazek: 7 Strana: 1389
Šimla, y, f., vz Klibna (i dod.).

328287   Šimlati Svazek: 9 Strana: 0326
Šimlati = šilhati. U Studené. Vchř.

328288   Šimle Svazek: 3 Strana: 0872
Šimle, e, f., v hora., z něm. Schemmel. V.

328289   Šimlena Svazek: 3 Strana: 0872
Šimlena, y, f. = omáčka z povidel. U Opav. Klš.

328290   Šimlena Svazek: 8 Strana: 0404
Šimlena, y, f. = omáčka ze sliv, mléka a mastnoty. Us. NZ. IV. 497.

328291   Šimlíček Svazek: 3 Strana: 0872
Šimlíček, čku, m. = stříbrný peníz. Na Poličku. Kšá.

328292   Šimlíček Svazek: 9 Strana: 0326
Šimlíček, čka, ?., zdrobn. šiml. Čes. 1. IX. 411.

328293   Šimľovatět Svazek: 10 Strana: 0667
Šimľovatět =: šedivěti. Brt. Sl.

328294   Šimlovati Svazek: 10 Strana: 0420
Šimlovati = sněžiti. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XV. 48.

328295   Šimlovatý Svazek: 8 Strana: 0404
Šimlovatý. Š. šiml. Duť. 335.

328296   Šimon Svazek: 3 Strana: 0872
Šimon, a, v obec. mluvě: Šima, Šíma, y, Šimák, a, Šimek, mka, Šimonek, nka, Ši- máček, čka, m. Šimona někomu nadržovati (nadržovati mu). Na sv. Šimoniše přikluše nám zima tiše; Šimona Judy, zima je všudy. Č. Šimona Judy biče schovejte, kyje ře- zejte, rukavice vyndejte. Č. M. 454. Šimon a Judy honí Valachy z búdy (bývá již zima a nelze déle ovcí pásti). Kld. Na sv. Ši- moniše můžeš chodit už v kožiše. Er. P. 94. — Š., osob. jm.

328297   Šimon Svazek: 7 Strana: 0846
Šimon. Cf. Šich. Na den sv. Š-še. Arch. VII. 549. Byl sněm uložen vší zemi o sv. Š-ši a Judě. Arch. II. 270. Š-na Judy ve- žene ptáčníka do boudy (28/10.). Zl. Brt. Nemysli hned na Š-na a Judu (nebeř to doopravdy). Šml. — Š. Lomnický, vz Lom- nický. — Š., br., † 1511. Jir. Ruk. II. 257.

328298   Šimon Svazek: 7 Strana: 1389
Šimon Pet. Jos., básn.

328299   Šimon Svazek: 8 Strana: 0404
Šimon, a, m. odtud: Šich, Šicha, Sícha, Šichan, Šimáček, Šimák, Šiman, Šimáně, Šimánek, Šimandl, šimanko, Šimbera, Šime- ček, Šimčík, Šimek, Šimič, Šimíček, Šmík, Šimka, Šimonek, Šimonik, Šimoš, Šimou- šek, Šimůnek, Šimsa, Šimša, Šimetka, Kbrl. Sp. 19. Cf. také Kotk. 32. Na Š-na a Judy (28./10.) zima leze z búdy a nemá-li v moci, přijde na vše svaté v noci. Vck. Val. I. 164. Šimona Judy napada sněha všudy. Slez. Nov. Př. 462.

328300   Šimon Svazek: 9 Strana: 0326
Šimon. Š-na Judy, mrznú hrudy. Š-na Júdy — von z búdy. Vz Zát. Př. 366b. Na sv. Š-na a Júdy nemá vně bos chodit člověk chudý. Fisch. Hosp. 295.

328301   Šimon Svazek: 10 Strana: 0420
Šimon Jos., básn. a spis; Š. Vinc Sr. Tob. 218. — Š. a Juda. Šimona - Judy — prikrýva hrudy (sněhem). Mus. slov. V. 37. Když Š. Juda odejde, zima ještě přijde. Us. Na Šimona Judy tuhnou v polích hrúdy. Nár. list. 1903. 277. 4.

328302   Šimon Svazek: 10 Strana: 0667
Šimon z Tišnova, mistr, stoupenec Husův; Š. Fr., malíř; Š. Jan, spis., 1820. — 1902.; Š. Jos., spis, nar. 1862. Vz Ott.

328303   Šimoně Svazek: 7 Strana: 0846
Šimoně, ěte, n., os. jm. 1512. Wtr. Obr. 81.

328304   Šimonek Svazek: 3 Strana: 0872
Šimonek, nka, m., osob. jm. Tk. IV. 170.

328305   Šimoněnec Svazek: 3 Strana: 0872
Šimoněnec, nce, m., simoniacus, Simonist. Š-něnci jmenovitě a zvláště slovu ti, kteříž, jakož Šimon čarodějník, nekupidlnú (t. jenž nemóž kúpena penězi býti) milosť penězmi kupiti chtie; Avšak všickni i ti, jenž dávají, i ti, jenž berú, Š-něnci slovú a obojí týmž súdem odsúzeni jsú. Hus III. 239.

328306   Šimonice Svazek: 3 Strana: 0872
Šimonice, Schimonitz, dvůr u Křelovic. PL.

328307   Šimonictví, n Svazek: 3 Strana: 0872
Šimonictví, n., die Simonie. Šm. Vz Ši- monství. Šimoník, a, m., der Simonist. Rk. Vz Šimoněnec.

328308   Šimoniti Svazek: 3 Strana: 0872
Šimoniti, il, ěn, ění sobě naháněti, nach Gewinn jagen. Jg. Vz Šimoněnec.

328309   Šimoniti Svazek: 7 Strana: 0846
Šimoniti. Hleděl se jim zalíbiti rýmy, jimiž příliš často š-nil. Mus. 1884. 498.

328310   Šimoniti Svazek: 9 Strana: 0462
Šimoniti, simulare, dissimulare (proto že Šimon Petr, kde mu na tubou šlo, zapíral) K?m.

328311   Šimonka Svazek: 3 Strana: 0872
Šimonka, y, f., jm. ženské. Dch.

328312   Šimonka Svazek: 9 Strana: 0326
Šimonka, y, f., hora u Oblíka. Mus. slov. III. 69.

328313   Šimonov Svazek: 3 Strana: 0872
Šimonov, a, m., Kellersdorf, ves u Ji- hlavy. PL.

328314   Šimonovice Svazek: 3 Strana: 0872
Šimonovice, dle Budějovice, Schimsdorf, ves u Liberce.

328315   Šimonovský Svazek: 3 Strana: 0872
Šimonovský, ého, m., osob. jm.

328316   Šimonství, -stvo Svazek: 3 Strana: 0872
Šimonství, -stvo, a, n. svatokupectví. Hus 1. 433. Vz Šimonictví. Potvrzováním š-stva jsú účastní všickni, kteří potakají řkúce: Tak jest dobře! Hus I. 456.

328317   Šimonův Svazek: 3 Strana: 0872
Šimonův, -ova, -ovo, Simon-. Vedlé Ge- lazie papeže v Šimonovo zatracenie uvalují se. Hus III. 238.

328318   Šimot Svazek: 3 Strana: 0872
Šimot, u, m. = šimota, das Sausen. Rk.

328319   Šimota Svazek: 3 Strana: 0872
Šimota, y, f. = šimění. Jád.

328320   Šimovka Svazek: 3 Strana: 0872
Šimovka, y, f. = jitrnicová (drobová) polívka.

328321   Šimovka Svazek: 10 Strana: 0420
Šimovka, y, f., jm. louky. Hoš. Pol. 118.

328322   Šimoza Svazek: 10 Strana: 0420
Šimoza, y, f., = japonský granát na- plněný otravnými plyny. Nár. list. 1905. 66. 4.

328323   Šímpačka Svazek: 3 Strana: 0919
Šímpačka, y, f., die Schnupferin.

328324   Šimpachy Svazek: 3 Strana: 0873
Šimpachy, dle Dolany, Schimbach, ves u Tábora. PL.

328325   Šimpanz Svazek: 3 Strana: 0873
Šimpanz, vz Veleop Černý. Schd. II. 388.

328326   Šimpanz Svazek: 10 Strana: 0667
Šimpanz. Vz Ott.

328327   Šimperk Svazek: 3 Strana: 0873
Šimperk, a, m., Schildberg, mé. v Zá- břežsku na Mor. Vz S. N.

328328   Šimperk Svazek: 7 Strana: 0846
Šimperk, vz Šilperk.

328329   Šimplenina, y, f Svazek: 7 Strana: 0846
Šimplenina, y, f. = vlhkosť, zvl. zelená plíseň. Mor. Rgl.

328330   Šimplotina Svazek: 3 Strana: 0873
Šimplotina, y, f. = věci, které za mnoho nestojí, odpadky. V Kunv. Msk.

328331   Šimra Svazek: 7 Strana: 0846
Šimra = nimra. Mor. Bkř.

328332   Šimral Svazek: 10 Strana: 0420
Šimral, a, m. = špatný, líný dělník. Litom. 75.

328333   Šimralka Svazek: 10 Strana: 0420
Šimralka, y, f. = šatná, líná dělnice. Litom. 75.

328334   Šimrání, n Svazek: 3 Strana: 0873
Šimrání, n. — lektání, das Kriebeln. Nz. lk.

328335   Šimrati Svazek: 3 Strana: 0873
Šimrati = hemzati, lézti, kribbeln, krab- beln ; lektati, kribbeln, kitzeln. Jg. — koho. Us. — komu čím kde,: stéblem pod nosem, Us., za uchem. Škd. Šimrá mi něco v nose, D., vlas v líci. Š-ti po„ ruce, po noze, po tváři. Rk. — se kde. Šd.

328336   Šimravý Svazek: 3 Strana: 0873
Šimravý, kribbelnd. Š. bolesť lící. Rostl. III. a. 50., 137.

328337   Šimrikovať Svazek: 7 Strana: 0846
Šimrikovať = máchati. Někomu palašom nad hlavou š. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 480, Phľd. V. 72.

328338   Šimsa Svazek: 10 Strana: 0420
Šimsa J., Med. dr., spis. Sr. Tob. 218.

328339   Šimša Svazek: 3 Strana: 0873
Šimša, dle Báča — Šimon.

328340   Šimšálek Svazek: 3 Strana: 0873
Šimšálek, lka, m., osob. jm. Šd.

328341   Šimšík Svazek: 3 Strana: 0873
Šimšík, a, m., osob. jm. Mor. Sd.

328342   Šimška Svazek: 8 Strana: 0404
Šimška (Šimša), trať na Frýdecku. Věst. op. 1894. 18.

328343   Šimůnek Svazek: 3 Strana: 0873
Šimůnek, nka, m., osob. jm. Tf. 266.

328344   Šimůnek Svazek: 8 Strana: 0404
Šimůnek, nku, m., lithospermum purpu- reocoeruleum, rostl. Mtc. 1894. 339., 102.

328345   Šimůnek Svazek: 10 Strana: 0420
Šimůnek Kar, spis., nar. 1842; Š. Kar., mal., nar. 1869. Sr. Tob. 218., Ott. XXIV. 622.

328346   Šin Svazek: 3 Strana: 0873
Šin, u, m. = šinutí, der Ruck, Schub. Šd.

328347   Šín Svazek: 8 Strana: 0404
Šín. Obléci se v ostré totižto v šíny (dura vestio) 1416. List. fil. 1894. 230.

328348   Šín, u, šinec Svazek: 3 Strana: 0873
Šín, u, šinec, nce, šínek, nku, šíneček, čku, m., na Slov., pol. a rus. šína, y, f., něm. Schiene, tyčka pleskatá, plošina. Šína železa, střibra. Zlob. Ze šínů stříbrných to- lary se dělají. Us. Zvl. šín u kola = železná obloha kola. Ros., Br. Kom. Sestře své vlastní obil jest kolo a šíny (ráfy) pobral; Ukradl šíny se dvú kolú. Pč. 23. — Š. = železná kolej, dlaha, die Schiene. — Š., osob. jm.

328349   Šína Svazek: 3 Strana: 0873
Šína,y, f. = loktová kosť, die Armschiene. D. — Š. = dlažky ranhojické k napravení ruky, die Armschiene. Plk. — Š., pl. šíny = máry, die Todtenbahre. Na šínách ležeti. Zlob.

328350   Šinál Svazek: 3 Strana: 0873
Šinál, u, m., z něm. Schiennagel, šínovec. Slov.

328351   Šínař Svazek: 3 Strana: 0873
Šínař, e, m., der Armschienenverfertiger, der Schienenverkäufer. Tk. II. 550. Šinatý. Š. ucho. Db.

328352   Šinav Svazek: 3 Strana: 0873
Šinav, a, m., Schönau, ves u Šimperka. Tč.

328353   Šindálek Svazek: 7 Strana: 0846
Šindálek, lku, m. = tenký a hladký šindel bez žlábku, klade se jeden na druhý. U Kdýně. Rgl.

328354   Šindálek Svazek: 10 Strana: 0420
Šindálek, lku, m. = šindel bez žlábku, (klade se na střechu dvojnásob). Kbrl. Džl. 13., Dšk. Km. 31.

328355   Šindalkový Svazek: 9 Strana: 0326
Šindalkový. Š. krytba (kde na latování n. šalování přibíjejí se slabá prkénka zvl. šindálky Vz Ott XV. 305.

328356   Šindel Svazek: 3 Strana: 0873
Šindel, e (u), šindeli, n., šindelek, lku, m., něm. die Schindel, z lat. scandula, scin- dula, vlas. scandola. Mz. 76., 322. Š-e mí- vají délku 15—20, šířku 3—8 palců. Po jedné straně jsou přiostřený, po druhé pak mají žlábek či drážku (Falz), do níž hrana druhého šindele zapadá. Vz více ve KP. III. 330. Cf. Dražení. Konce šindele slovou špičky či jehly. Hk. Skrze š-ly. ZN. S. = krycí dešťka. Řada šindelů na střeše: šár; š. kosatý (kosák); hráň (hranice, hranicka) š-lů = 200 kusů; dříví na š.; š. zasekati, dělati (na dědku, na kozlíku, Hý.), koso- vati; střechu š-lem pobíjeti. Šp. Š. strou- hati (drážky dělati), ve hranici skládati. Us. Hý. Všecky š-ly srazil. V. Střecha š-lem krytá, pobitá. D. Střecha ze š-le (šindelná). Na krokvích a latích šindel leží. Kom. Jest hubený jako š. (jako věchet, jako měchačka). Dch. Je tlustý jako krmený š. Us. Mřk. Domu svého klenutého, šindelečky pobi- tého. Sš. P. 537. Vytrhnouc- š. nebo došek ze střechy, mají přisouzenému v ruce dáti a pověděti: Toť jest znamení tobě, že tato dědina již jest tvá. Zř. z 1. 1604. Š. voziti, přenášeti = choditi z hospody do hospody, kde muzika hraje. V Lánsku. Lg. — ,Š., osob. jm. Tk. III. 483., IV. 153. Vz S. N.

328357   Šindel Svazek: 7 Strana: 0846
Šindel. Mkl. Etym. 339. b. Š. nežlábko- vaný, ungefalzt, bez výstruhu, ohne Nuth, kosatý, schräg geschnitten. Šp. Nepatří mu ani š. na střeše (o prodluženém). Us. Hnšk. Š. prodati = při muzice si zatančiti. Kšť., Bf. Vypadl jí (vzadu) š. (má rozparek). Čce. Tkč. Hoditi po někom š-lem = při- nutiti ho k tanci. H-la po něm š-lem, proto s ní pořád tančí. U N. Dvorů. Kšť. — Š. Jan, mistr, dr. lékař., hvězdář, rektor univers, kanovník 1410. Jg. H. 1. 633., Pal. Rdh. I. 85., Sbn. 322., 804., 809., 832.

328358   Šindel Svazek: 7 Strana: 1389
Šindel = košile hochům z kalhot vyční- vající. U Počátek. Jndr.

328359   Šindel Svazek: 10 Strana: 0420
Šindel. Mistr Jan Š., hvězdář, okolo 1370. —1443. Vz Čes. 1. XII. 258., Ott. XXIV. 623. — Š. Dva, kteří se mají rádi, mají dosti místa na š-li. Us. Rgl.

328360   Šindelák Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelák, u, m. = hřebík šindelní, der Schindelnagel. Us.

328361   Šindelák Svazek: 10 Strana: 0420
Šindelák, u, m. Dal dceři mnoho š-ků (peněz, veliké věno). Hoš. Pol. I. 149.

328362   Šindelárna Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelárna, y, f. = šindelní dílna, Schin- delmachers Werkstatt. Mus. 1841. 190.

328363   Šindelář Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelář, e, na., der Schindelmacher. — Š., samota u Protivína; b) u Budějovic. — Š., osob. jm.

328364   Šindelář Svazek: 7 Strana: 0846
Šindelář Arn. Oldř., naroz. 1800 , prae- monst., katech. Jg. H. 1. 633.

328365   Šindelář Svazek: 10 Strana: 0420
Šindelář Kar. Sr. Tob. 218.

328366   Šindelaření Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelaření, n. = Šindelářství. Šm.

328367   Šindelářík Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelářík, a, m. = mladý šindelář, junger Schindelmacher. D.

328368   Šindelařiti Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelařiti, il, ení, Schindelmacherei treiben. Ros.

328369   Šindelářka Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelářka, y, f., die Schindelmacherin, des Schindelmachers Frau. Jg.

328370   Šindelářský Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelářský, Schindelmacher-.

328371   Šindelářství Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelářství, n., die Schindelfabrikation. Vz KP. III. 330. Š. provozovati. Ros.

328372   Šindelek Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelek, lku, m. — malý šindel, das Schindelchen.

328373   Šindelíř, e, m Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelíř, e, m., osob. jm.

328374   Šindelka Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelka, y, f., die Schindeischneide- maschine. Rk. — Š, y, m., osob. jm.

328375   Šindelllý Svazek: 8 Strana: 0404
Šindelllý, vz Šindelní. Jest jim tak milo, jakoby š-né hřebíky zobali. Rokyc. (Wtr. Živ. c. 888.). — Š. vrch na Frýdecku. Věst. op. 1894. 18.

328376   Šindelna Svazek: 8 Strana: 0404
Šindelna, y, f., polana na Frýdecku. Věšt. op. 1894. 18.

328377   Šindelní Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelní, Schindel-. Š. hřebík = šindelák.

328378   Šindelnice Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelnice, e, f. = šindelářka. Jg. — Š. — opíhled krovní, mimusops imbricaria, strom. Rstp. 1024.

328379   Šindelník Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelník, a, m. = šindelář. Veleš. — Š. = šindelák. Us. u Petrovic. Dch.

328380   Šindelný Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelný, šindelem krytý, Schindel-. Š. střecha, krov. V.

328381   Šindelovec Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelovec, vce, m. = šindelák. Slov. Bern.

328382   Šindelovina Svazek: 7 Strana: 0846
Šindelovina, y, f., Schindelholz, n. Sl. les.

328383   Šindelový Svazek: 3 Strana: 0873
Šindelový, Schindel-. Š-vá střecha (šin- delná). Us.

328384   Šindlárna Svazek: 7 Strana: 0846
Šindlárna = šindelárna. Slov. Bern.

328385   Šindlař Svazek: 3 Strana: 0873
Šindlař, e, m., osob. jm.

328386   Šindlář Svazek: 7 Strana: 0846
Šindlář, a, m. = šindelář. Slov. Bern.

328387   Šindlářiti Svazek: 7 Strana: 0846
Šindlářiti = šindelařiti. Slov. Bern.

328388   Šindlářka Svazek: 7 Strana: 0846
Šindlářka = šindelářka. Slov. Bern.

328389   Šindlářský Svazek: 7 Strana: 0846
Šindlářský = šindelářský. Slov. Bern.

328390   Šindlářství Svazek: 7 Strana: 0846
Šindlářství = šindelářství. Slov. Bern.

328391   Šindler Svazek: 3 Strana: 0873
Šindler, a, m., osob. jm.

328392   Šindler Svazek: 10 Strana: 0420
Šindler Jarosl., říd. učit. a spis. (pseud. J. Harlavský), 1856. —18. /8. 1905. Sr. Nár. list. 1905. é. 229. 3., Ott. XXIV. 624.

328393   Šindlík Svazek: 8 Strana: 0404
Šindlík, u, m. = malý šindel. Phľd. XII. 546.

328394   Šindlovec Svazek: 7 Strana: 0846
Šindlovec, vce, m. = šindelovec. Sl. les. Rr. Sb.

328395   Šindlovy dvory Svazek: 3 Strana: 0873
Šindlovy dvory, Schindelhöf, ves u Bu- dějovic. PL.

328396   Šindrlinky Svazek: 9 Strana: 0326
Šindrlinky = černá špatná mince okolo ?. 1459. Vz Pal. Děj. IV. 2. 123.

328397   Šínec Svazek: 3 Strana: 0873
Šínec, nce, m., bracteola, zastr. Rozk.

328398   Šinec Svazek: 8 Strana: 0404
Šinec, nce, m., čásť tkalcov. stavu. Brt. D. II. 455.

328399   Šínek Svazek: 3 Strana: 0873
Šínek, vz Šín. — Šínky = čínky, u tkadlce, die Knaufruthen. — Š. = několik louček svázaných. U Skrýje. Kál.

328400   Šink Svazek: 3 Strana: 0873
Šink, a, m., osob. jm. Tk. II. 376.

328401   Šinka Svazek: 3 Strana: 0873
Šinka, y, f., koňská nemoc. Db.

328402   Šinka Svazek: 3 Strana: 0873
Šinka, y, f., vz Tkadlcovství, Šínek. — Š., šinek, špát = boule, která roste koni na vnitřní straně stehna. J. Pečírka.

328403   Šínka Svazek: 8 Strana: 0404
Šínka, y, f., = mečík u řebřin. Slez. Brt. D. II. 443. Vz Mečík.

328404   Šinko Svazek: 3 Strana: 0873
Šinko, a, m., osob. jm.

328405   Šinkora Svazek: 3 Strana: 0873
Šinkora, y, m., osob. jm. Šd.

328406   Šinkovic Svazek: 7 Strana: 0846
Šinkovic, e, m. — Š. Jan. 1785. Jg. H. 1. 634., Jir. Ruk. II. 257.

328407   Šinný Svazek: 3 Strana: 0873
Šinný = šínový. Š. železo. Vz Šín.

328408   Šinouti Svazek: 3 Strana: 0873
Šinouti, ul, ut, utí = nahýbati, kloniti, obrátiti, beugen, biegen, lenken, neigen, wenden; máchnouti, schwingen; se sebou sich wohin wenden, umlenken. Jg. Š. m.: šipnouti. Bž. 47, - kým (kam). Š. sebou! Us. S. někým na cestu (obrátiti ho k ní). Rokyc. — se. Ponajprv zaťali, dřevo se ši- nulo. Sš. P. 144. Dřevo, kam se šine, tam padne (kam se nakloní). Prov. Kamkoli se šinu, s těžkosti se potkám. Sych. — se kde. Šinuli se při potoce, tam Indriáš si myl ruce. Sš. P. 192. — se, sebou odkud: s cesty (vyhnouti se). Pass. Horimír šinul se s koně (skočil). Mus. — se kam. Láska její k jinému se šinula. Rým. Proč jen náš lid k lichotám se šine ? Sš. Bs. 168.

328409   Šinouti kým Svazek: 10 Strana: 0420
Šinouti kým. Zatkav uši sebou šinu = odešel. Baw. E. v. 2131.

328410   Šinouti. Šf Svazek: 7 Strana: 0846
Šinouti. Šf. III. 498. — se kam: v cho- deb stín, Osv., v před. Vrch. — se kudy. Tmou se šinul hustší mrak. Kká. — jak. Den za dnem se zvolna šine. Vrch. — kým. Ptáček křídloma šinul. Hdk. Zav. V Moravě pak zpět (opak) sú sebú š-li urození (od katolictví odpadli). Arch. VIII. 338. — co odkud. Caesura konce stop od sebe šine. Dk.

328411   Šínovati Svazek: 3 Strana: 0874
Šínovati — šínem obiti, schienen. — co: kolo, Bern., zlámanou nohu (do dlažek, do deštěk dáti). D. — Jg.

328412   Šinovatina Svazek: 7 Strana: 0846
Šinovatina, y, f. = plátno husté, tlusté, silné, na pytle sladové. Us. Hk.

328413   Šínovec Svazek: 3 Strana: 0874
Šínovec, vce, m., der Schiennagel. Ht. Brs. 43., Bern.

328414   Šinozelený Svazek: 3 Strana: 0349
Šinozelený, blaugrün. S. barva. Presl.

328415   Šintava, y, f Svazek: 3 Strana: 0874
Šintava, y, f., místo v Uhřích u Váhu, Schemte. Tk. IV. 399.

328416   Šintovačka Svazek: 3 Strana: 0874
Šintovačka, y, f. = krace, motyčka, die Kratze, das Scharreisen. D.

328417   Šintovati Svazek: 3 Strana: 0874
Šintovati = kopati, hacken, karsten, auf- lockern. — co: pole (vz Šintovačka). V.

328418   Šintovati Svazek: 7 Strana: 0846
Šintovati ve hře v karty = nepřebíjeti. Us. Rgl.

328419   Šintovka Svazek: 7 Strana: 0846
Šintovka = železná lopata. U N Bydž. Kšť., Čce. Tkč.

328420   Šinutí Svazek: 3 Strana: 0874
Šinutí, n., das Wenden, Beugen. Vz Ši- nouti.

328421   Šinutý Svazek: 7 Strana: 0846
Šinutý, vz Šinouti. Š. plochy. Jrl. 239.

328422   Šíp Svazek: 3 Strana: 0874
Šíp, u, m., šípa, šipka, y, ť. střelit, kluk. hůlčička hrotem ostrým opatřená a obyčejně opeřená, která se vypouští z luku nebo z kuše, der Pfeil, Bolzen. S. N., Jg., V., Ž. wit. Š. vystřelený: zástřel, zástřela, zá- střelek; š. fičící, svišť. Šm. Jedovatým šípem někoho postřeliti; toul, v némž šípy cho- vají; peří n. opeření šípu; vlaský šíp = jed. V. Š. ohnivý byl mezi špičkou a tupým koncem obalen hořlavou látkou a látka ta byla pak ovinuta plátěnými ostřižky. Takto připravený šíp vložen byl do smůly a siry, aby jimi hodně nasákl. Šíp takto nasáklý byl zapálen, do houfnice zastrčen a vy- střelen. Užívali ho k zapalování tvrzí, der Feuerpfeil. Hrš. Km. II. n. b. 120. Š. hro- mový (kamenné náčiní prvotného člověka), der Donnerpfeil. Dch. Protož jakoby bláz- nivý bojovník byl, který by přielbice ne- chtěl vzieti na se v hrozném boji, aneb ote- vřel nánosek (Visier) bez potřeby, ano všudy šípy letie; Již tě tvým šípem zastřelím. Hus I. 178., III. 117. Ze srdce jí šípy rostou (hněvá se krutě). Slov. Dožene jako šíp. Vz Odhodlaný. Lb. Š-y stříleti, D., někoho zastřeliti, Ros., na někoho Házeti. Kram. Š. ohnivý. Mus. Rána od šípa. Ras. Š-y k ně- komu stříleti. Dal. Dostati vlaského šípu, umříti po vlaském šípu (otrávenu býti). Vz Otráviti. Č. Vypadneť ti š. z ořecha (lekneš se, až na tebe nenadále přijdu. Vz Vyhrůžka). Č, Lb. Hází sebou jako šíp (je obratný). Ros. Z cizího toulu šípy bráti. Kron. Bart. Z motovidla nebude šíp. Mus. Konopným šípem někoho zastřeliti (oběsiti). Mus. — S. = oštěp, die Lanze, iaculum. Z. wit. — Š., na Slov. a na Mor. = šípek, der Hage- buttenstrauch und Frucht Bern., Slb. 495. — Š., a, m., osobní jm. Š. z Branice, Vz S. N.

328423   Šíp Svazek: 7 Strana: 0846
Šíp. Cf. Mkl. 340. a. Š. světla, Vrch., lásky. Dk. Šípy k někomu stříleti. BR. II. 15. b. — Š. a luk = souhvězdí. Stč. Zem. 24.

328424   Šíp Svazek: 8 Strana: 0404
Šíp, u, m. = šípek. To je také utěšené dzievča, jako ke by bylo na šípe vyrôslo. Phľd. XII. 56.

328425   Šíp Svazek: 10 Strana: 0420
Šíp. Je jako š. do roboty. Rizn. 173. Co by jich šípom hnau (hnal), nejdú. Sbor. slov. VII. 129. — Š. Jos. Kar., slez. spis., nar., 1751. Vyhl. I. 39.

328426   Šípa Svazek: 3 Strana: 0874
Šípa, y, f. = šíp, der Pfeil; paprsek slu- nečný, der Sonnenstrahl. Obráží se světla šípa (= slunka hrot). Sš. Hc. 28. (Hý.).

328427   Šípä Svazek: 7 Strana: 0846
Šípä, äťa, n. = šipce (dod ). Phľd. II. 566.

328428   Šípa Svazek: 10 Strana: 0421
Šípa, y, f. = šíp. Ž. kap. č. 90. 6., Mam. A. 26a. (Mš. ).

328429   Šípa Svazek: 10 Strana: 0667
Šípa, y, f. = dva spojené prameny vorové. Máj IV. 205.

328430   Šipák Svazek: 3 Strana: 0874
Šipák, u, m., dub plsťnatý, quercus lanu- ginosa. FB. 27., Slb. 284.

328431   Šipalka Svazek: 3 Strana: 0874
Šipalka, y, f., Schipalka, samota u Vla- šimi.

328432   Šipanka Svazek: 7 Strana: 0846
Šipanka, y, f. = druh jablka. Mor. Brt.

328433   Šípař Svazek: 3 Strana: 0874
Šípař,e, m. — kdo šípy delá, der Pfeil- macher. Sp., Tk. II. 550.

328434   Šípař Svazek: 8 Strana: 0404
Šípař. Cel. Pr. m. I. 240.

328435   Šípaření Svazek: 3 Strana: 0874
Šípaření, n., der Pfeilhandel, die Pfeil- macherei. Šm.

328436   Šípařiti Svazek: 3 Strana: 0874
Šípařiti, il, ení, mit der Pfeilmacherei sich abgeben. Šm. (Hý.).

328437   Šípařka Svazek: 3 Strana: 0874
Šípařka, y, f., die Pfeilmacherin.

328438   Šípařský Svazek: 3 Strana: 0874
Šípařský, Pfeil macher-.

328439   Šípařství Svazek: 3 Strana: 0874
Šípařství, n., die Pfeilmacherei. Jg.

328440   Šípas, šíbas, u, m Svazek: 3 Strana: 0874
Šípas, šíbas, u, m. = výprask, der Schil- ling. Ros.

328441   Šípati Svazek: 3 Strana: 0874
Šípati, šípávati = ostře drbati, reiben. Svině se šípají (na Mor.: se chemlají). D. — koho čím: střelbou. Troj. — koho -mrs- kati, hauen, prügeln. Rk.

328442   Šípati Svazek: 8 Strana: 0404
Šípati = špiniti. Zašípała si sukničku. Ty si šípał, já sem prala (val., laš.). Odtud: uší- pané = prase (vl. ušpiněné dobytče). Brt. D. II. 395. — Š. = vískati, hledati vši. Zábř. Ib.

328443   Šípati Svazek: 8 Strana: 0575
Šípati. Nemocný sípá v hrdle. 1440. Mus. fil. 1896. 452.

328444   Šípati Svazek: 9 Strana: 0291
Šípati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 1. 327.

328445   Šípatka Svazek: 3 Strana: 0874
Šípatka, y, f., sagittaria. S. vodní, s. sagittaefolia, rostl. FB. 21., Čl. Kv. 129.

328446   Šipatka Svazek: 7 Strana: 1389
Šipatka, y, f. = vinniční náčiní. 16. stol. Wtr. Obr. II. 368.

328447   Šípatka Svazek: 10 Strana: 0421
Šípatka, y, f., sagittaria, rostl. Vz Ott. XXII. 489.

328448   Šípatkový Svazek: 9 Strana: 0326
Šípatkový brouk. Klim. 695.

328449   Šipatý Svazek: 3 Strana: 0874
Šipatý = na způsob šípu, špičatý, pfeil- artig. Š. prsty, Us., uši. Ja.

328450   Šipcí Svazek: 3 Strana: 0874
Šipcí, n., der Hagedornstrauch. Pam. kut.

328451   Šipcí v Svazek: 9 Strana: 0326
Šipcí v III. 874. oprav v: šípčí.

328452   Šípcina Svazek: 8 Strana: 0404
Šípcina, y, f., vz Šípčí.

328453   Šípče Svazek: 7 Strana: 0846
Šípče, ete, n. = mladý šíp (šípek). Na tom mostě š. roste. Brt. P. II. 401.

328454   Šipec Svazek: 3 Strana: 0874
Šipec, pce, m., Schipetz, dvůr u Kutné Hory. PL.

328455   1. Šípec Svazek: 3 Strana: 0874
1. Šípec, pce, m., der Pfeil. Us. Dch.

328456   2. Šípec Svazek: 3 Strana: 0874
2. Šípec, pce, m., zastr. = ryba, sarda, sardina. Aqu.

328457   Šípecký Svazek: 8 Strana: 0404
Šípecký. Š. jeskyně na Mor. Vz Čípová díra.

328458   Šípek Svazek: 3 Strana: 0874
Šípek, pku, m. = keř růže nesoucí, rosa, der Rosenstrauch. Druhy: a) šípek zahradní (mrhelec), rosa villosa, die grosse Hagebutten- rose ; opak: planá růže, a to b) š. vinný, rosa eglanteria, die Weinrose, c) bílý, r. alba, die weisse Feldrose, d) žlutý, r. lutea, die gelbe Feldrose, e) psí šípek, r. canina, die wilde o. Hundsrose, f) šipinka. Jg. Cf. Schd. IL 307., Öl. 43., Kk. 250., Ol. Kv. 360. Š. lysý, r. glabrescens, pyritý, r. mollis. FB. 98., Rstp. 506. Š. voňavý. S. tresce hlohyni (oba holí, jeden jako druhý). Ros., Jg. Na kmeny šípkové štěpují se růže ušlechtěné. Schd. II. 307. Na š. s ní (pryč s ní)! Štol. Jdi k šípku (k rasu, ano u šípků dře ras zdechliny)! Vz Kletba. Jg., Č. — Š. = ovoce téhož křoví, mrhelec, dužnatý plod některých druhů divokých růží, die Hagebutte. Us. Vz S. N. Š. jedí lidé proti kameni. Vz S. N..

328459   Šípek Svazek: 7 Strana: 0846
Šípek. Mkl. Etym. 340. a, Mllr. 89., Byl. 15. stol., Sbtk. Rostl. 187., Spál (dod.). V poli šipka není š.; Š. hlohyni tresce. Bž. exc. — S. = ovoce. Nebude šípky zobať (nedožije se podzimku). Rr. Sb. Cf. Šípinka. (dod.). — Š., pka, m., os. jm. Mus, 1884. 445., Arch. VIII. 120.

328460   Šípek Svazek: 7 Strana: 1389
Šípek, pka, m. = ryba nějaká. 16. stol. Wtr. Obr. II. 524.

328461   Šípek Svazek: 8 Strana: 0404
Šípek. Hádanka o šípku. Vz NZ. III. 35. Sedí charvátek, má červený kabátek, na hlavě strúpek, v břuchu páru krúpek. Hledíková.

328462   Šípek Svazek: 9 Strana: 0326
Šípek. Hádanka: Stojí charvátek, má čer- něný kabátek a na hlavě strup, plné břicho krup. Čes. 1. VII. 347.

328463   Šípek Svazek: 10 Strana: 0421
Šípek. Za šípek si toho nic nevážím. 1604. Čes. 1. XIII. 399. — Š. Karel, spis., nar. 1857. Zl. Pr. 1904. — Š. Fr., spis., nar. 1850. Sr. o nich Ott. XXIV. 624.

328464   Šipel Svazek: 3 Strana: 0874
Šipel, plu, m. = čočulka, lenticella, die Lenticelle. Šiply jsou pupeny kořenové, z nichž vyrůstají mrcasy, které na počátku k pohlcování potrav ze země slouží, později u větve se mění. Ze šiplů též příčepky či kořeny větrné počátek svůj berou, které šiply pro své místo podobají se pihám. Vz Rst. 88., 282., 502.

328465   Šípění Svazek: 10 Strana: 0421
Šípění, n., vz Sípění.

328466   Šípěnka Svazek: 10 Strana: 0421
Šípěnka. Šípěnky, colenda, Rozk. R. 72., olenda. Rozk. P. 690.

328467   Šípěnka, y, f Svazek: 3 Strana: 0874
Šípěnka, y, f.. rostlina, sagittaria, das Pfeilkraut. Slb. 227., Rstp. 1679. S. obecná (hadí jazyk), širokolistá, horní, kopilistá, trávovitá, ostrolistá, trojlistá. Rostl. — Jg.

328468   Šípí Svazek: 7 Strana: 0846
Šípí, n. = šípkovina. Šd.

328469   Šipice Svazek: 7 Strana: 0846
Šipice, vz Sypice (dod.).

328470   Šípil Svazek: 3 Strana: 0875
Šípil, u, m., steris, die Pfeilblume. Šm. (Hý.),

328471   Šípina Svazek: 7 Strana: 0846
Šípina, y, f. = šípkovina, Holý 315. Za- rostaj, chodníčku, š-nú. Čes. mor. ps. 185.

328472   1. Šipinka Svazek: 3 Strana: 0875
1. Šipinka,. y, f., růže šípková, šípek. Rstp. 506. — Š. = šípkové ovoce, šípek. Mor.

328473   2. Šipinka Svazek: 3 Strana: 0875
2. Šipinka, y, f., osada ve Vsetínsku, na Mor. Tč.

328474   1. Šípinka Svazek: 7 Strana: 0846
1. Šípinka = šípek (ovoce). Je-li mnoho š-nek (jinde: chebzinek), urodí se réž (žito). Mor. Brt. — Hádanky: 1 Červený hrneček plný kroupeček. — 2. Hrneček kroupeček a na vrchu střípeček. — 3. Sedí panna v kříčku v červeném mentýčku, na hla- vičce stroupek, plné břicho kroupek. — 4. Stojí panna v čirém poli v červené ka- mizoli, má na hlavě chocholíček, plné břicho homoliček. — 5. Sedí, sedí Charvátek, má červený kabátek, má na hlavě strup, plné břicho krup. — 6. Sedí stařeček na hra- ničkách v červených koženičkách, plné břicho kroupek a na hlavě stroupek. — 7. Přišel k nám šohajíček, měl červený kabáteček, na hlavě stroupek, plné břicho kroupek. Brt. v Km. 1886. 738. — Š. = slovo dětem lichotné. Moja š-ko! Brt. — Š. = paseka na Vsacku. Vck.

328475   Šipiště Svazek: 3 Strana: 0875
Šipiště, ě, n. = násada šípu, der Pfeil- schatt. Šp., Aesop.

328476   Šípiště Svazek: 8 Strana: 0404
Šípiště, missile. 1513. Dob. Dur. 90.

328477   Šípiti Svazek: 3 Strana: 0875
Šípiti, il, en, ení = šípy stříleti, mit Pfeilen schiessen. Troj. — Š-, na Slov. = zname- nati, číti, merken, ahnen. — co. Já šípím cosi. Koll., Dbš. 78.

328478   Šípiti Svazek: 7 Strana: 0846
Šípiti. Mkl. Etym. 340. a. — Š.= tu- šiti. Koll. IV. 14., 188.

328479   Šípiti Svazek: 8 Strana: 0404
Šípiti = pozorovati. Kde šipia zášť proti sebe. Phľd. XII. 37. (196., 669. a j.).

328480   Šípka Svazek: 3 Strana: 0875
Šípka, y, f., na Mor. = šípek, keř i ovoce. Jg., Pk. Š. hlohyni tresce. Vz Podobný. Lb.

328481   Šípka Svazek: 7 Strana: 0846
Šípka, y, f. = šípek, Hagebutte, f. Bern.

328482   Šípka Svazek: 8 Strana: 0404
Šípka, y, f. = jeskyně u Štramberka na Mor. Vz Vck. Poh. 125., Šípecký.

328483   Šipka, šípka, šipička Svazek: 3 Strana: 0875
Šipka, šípka, šipička, y, f. = bodec, der Stachel. — Š. = šíp, der Pfeil. Ohnivé šipky. V. Za míčem vyřítilo se jako šipka děvče. Stnk. Chodí jako š. (rychle). Dhn. — Myš š., mus sagitta, die Pfellmaus. Šm. (Hý.).

328484   Šípkař Svazek: 10 Strana: 0421
Šípkař, e, m. Š-ři = obyvatelé Kamenné Lhoty, že tam roste v okolí obce mnoho šípků. Čes. 1. XI. 405.

328485   Šipkostřelec, šípkostřelec Svazek: 3 Strana: 0875
Šipkostřelec, šípkostřelec, lce, m., der Pfeilsohütze. Šp.

328486   Šipkovati Svazek: 7 Strana: 0846
Šipkovati, Pfeile werfen. Slov. Bern.

328487   Šípkovatosť Svazek: 3 Strana: 0875
Šípkovatosť, i, f., die Eigenschaften eines Hagedornstrauches habend. Ros.

328488   Šípkovatý Svazek: 3 Strana: 0875
Šípkovatý, hagedornstrauchartig. Ros.

328489   Šipkověnka Svazek: 3 Strana: 0875
Šipkověnka, y, f., sagittaria, rostl. Flora. 199.

328490   Šípkoví Svazek: 3 Strana: 0875
Šípkoví, n., das Hagedorngesträuch. Ros.

328491   Šípkovice Svazek: 3 Strana: 0875
Šípkovice, e, ť., plod šípku, Hetsche- petsch. Kk. 150. Vz Šípek.

328492   Šípkovina Svazek: 3 Strana: 0875
Šípkovina, y, ť. = šípkoví. Č.

328493   Šípkovitý Svazek: 3 Strana: 0875
Šípkovitý. Š. rostliny, roseae, rosenartig. Kk. 150., Rstp. 491., 503.

328494   Šípkový Svazek: 3 Strana: 0875
Šípkový, Hagedorn-. Š. keř, ovoce (šípky). Ros., kaše, povidla. Š-vé růže. Dch. — S. jablka. Us.

328495   Šípkový Svazek: 7 Strana: 0846
Šípkový. Š. omáčka, Dch., houba, Mllr. 48., polévka (bití). Bda.

328496   Šípkový Svazek: 8 Strana: 0404
Šípkový. Š. muškát, pelargonia, rostl. Brt, D. II. 505. Š. polévka = ze šípku; šípky se uvaří a pak zapaří. Slez. NZ. IV. 447.

328497   Šipký Svazek: 3 Strana: 0875
Šipký, Pfeil-. Š. skok. Nrd. -- Š. = mrštný, svižný, behend, elastisch. Us. Rgl.

328498   Šipla, y, m Svazek: 7 Strana: 0846
Šipla, y, m. = šiplák (dod.).

328499   Šiplačka Svazek: 7 Strana: 0846
Šiplačka, y, f., Schererei, f. Slov. Ssk.

328500   Šiplák Svazek: 7 Strana: 0846
Šiplák, a, m. = šišla. U Kdýně. Rgl.

328501   Šiplať Svazek: 10 Strana: 0421
Šiplať = babrať, nemotorně robit. Phld. XXIV. 543.

328502   Šiplať sa Svazek: 7 Strana: 0846
Šiplať sa = nemotorne na cestu sa vy- berať. Slov. Zátur. Okolo voza šipal sa Janko. Phľd. VII. 172.

328503   Šiplati v čem Svazek: 3 Strana: 0875
Šiplati v čem, herumrühren, pfuschen. Mor. Tč. — Š. = šiptati, zischeln. Rk.

328504   Šiplava Svazek: 7 Strana: 0846
Šiplava, y, f. = nemotornosť. Slov. Zá- tur., Phľd. IV. 7.

328505   Šiplavec Svazek: 7 Strana: 0846
Šiplavec, vce, m. = suchtavec. Slov. Bern.

328506   Šiplavosť, šiptavosť Svazek: 3 Strana: 0875
Šiplavosť, šiptavosť, i, f. = mrzutost, der Verdruss, Ekel. Slov. Bern.

328507   Šiplavý Svazek: 7 Strana: 0846
Šiplavý. Cf. Šišlavý.

328508   Šiplavý. Š Svazek: 10 Strana: 0421
Šiplavý. Š. robota (vyžadující trpělivosť, pozornosť). Phľd. XXIV. 543., Mus. slov. IV. 27.

328509   Šiplavý, šiptavý Svazek: 3 Strana: 0875
Šiplavý, šiptavý, na Slov. = mrzutý, verdriesslich, ekelhaft. Bern.

328510   Šiplenka Svazek: 8 Strana: 0404
Šiplenka, y, f. = ženská, která se šiplí. Vz násl. Brt. D. II. 395.

328511   Šipliť Svazek: 8 Strana: 0404
Šipliť se = štíriti se, usmívati se. Ivunšt. Brt. D. II. 395.

328512   Šipnář Svazek: 3 Strana: 0875
Šipnář, e, m., der Pfeilmacher; der Pfeil- schütz, falcator, zastr. Veleš.

328513   Šipní Svazek: 3 Strana: 0875
Šipní, Pfeil-. Š. žlabina. Š. šev, užovka, coluber, jaculatrix, die Pfeilnatter; kraj, margo sagittnlis, der Pfeilbrand. Šm.

328514   Šipnice Svazek: 3 Strana: 0875
Šipnice, e, šipovka, y, f. = ručnice, ze které se šipky střílejí, die Bolzbüchse. Šp.

328515   Šípnouti Svazek: 10 Strana: 0421
Šípnouti = šeptnouti. — co. On šípl to dále. Krkonš. Nečásek.

328516   Šípobled Svazek: 3 Strana: 0875
Šípobled, u, m., der Chalcedon. Miner. 116.

328517   Šipoch Svazek: 7 Strana: 0846
Šipoch, a, m. = ušmouranec, ušpiněný. Mor. Brt. D. 329., 145.

328518   Šípochranný Svazek: 10 Strana: 0667
Šípochranný toulec. Škod. IP. II. 58.

328519   Šípojazyčný Svazek: 3 Strana: 0875
Šípojazyčný. Š-ní plžové, toxoglossa: homolice, vrťule, věžatky. Vz Frč. 239.

328520   Šípokochalka Svazek: 7 Strana: 0846
Šípokochalka, y, f., lo^éai^a. Vký.

328521   Šípometavec Svazek: 10 Strana: 0421
Šípometavec, vce, m. Msn. II. 158.

328522   Šipoň Svazek: 7 Strana: 0846
Šipoň, ě, m., volské jm. Mor. Brt.

328523   Šíponosný Svazek: 3 Strana: 0875
Šíponosný, pfeiltragend. Šm.

328524   Šíponoš Svazek: 3 Strana: 0875
Šíponoš, e, m., der Pfeilträger.

328525   Šipoření Svazek: 3 Strana: 0875
Šipoření, n., die Auflockerung.

328526   Šipořiti Svazek: 3 Strana: 0875
Šipořiti, il, en, ení — šuchořiti, šichořiti, lockern, locker machen. Slov.

328527   Šíposkvrnka Svazek: 7 Strana: 0846
Šíposkvrnka, y, f., acronyeta, Pfeil- motte, f., motýl. Cf. Kk. Mot. 169.—173., Ott I. 141., Brm. IV. 432., Šír.

328528   Šíposkvrnka Svazek: 9 Strana: 0326
Šíposkvrnka, y, f., Pfeileule, motýl. Š. jívová, maďalová, meruňková, šťovíková, trnková, velkohlavá, vrbová. Vz Stein. 99., Exl. 120.

328529   Šípostřela Svazek: 7 Strana: 0847
Šípostřela, y, f., catapulta. Mlčoch 243.

328530   Šípostřelec Svazek: 3 Strana: 0875
Šípostřelec, vz Šipkostřelec.

328531   Šípostříl Svazek: 7 Strana: 0847
Šípostříl, u, m., catapulta. Vlšk. 468.

328532   Šípoš, e, m Svazek: 3 Strana: 0875
Šípoš, e, m. —- osob. jm. Slov. Šd.

328533   Šipoun Svazek: 3 Strana: 0875
Šipoun, a, m., Schipaun, ves u Vodňan. PL. Šipounský, ého, m., osob. jm. Šd.

328534   Šípovek Svazek: 7 Strana: 1389
Šípovek, vku, m. = jm. mezníku u Kut. Hory z r. 1591. NZ. II. 173.

328535   Šípověnka, y Svazek: 9 Strana: 0326
Šípověnka, y, f, motýl. Exl. 120.

328536   Šípoví Svazek: 3 Strana: 0875
Šípoví, n., das Pfeilwerk. Šm.

328537   Šípovitý Svazek: 3 Strana: 0875
Šípovitý, pfeilartig. Š. list. Rostl., Čl. Kv. XXVIII. Vz Střelovitý. Šipovka, y, f., die Hagebuttenbirn. Šm.

328538   1. Šípový Svazek: 3 Strana: 0875
1. Šípový, Pfeil-. Š. patradlo, die Pfeil- sonde. Nz. lk. Š. koření n. sv. Valentina, das Pfeilkraut. Jád.

328539   2. Šípový Svazek: 3 Strana: 0875
2. Šípový = šípkový, Hagebutten-. Bola by som radšej š. plot plietla. Sš. Ps. II. 5. 159. Šipták, a, m., osob. jm. Slez. Šd.

328540   Šípový Svazek: 9 Strana: 0326
Šípový, kopec u Star. Města na Mor. Mus. ol. IV. 33.

328541   Šípový. Š Svazek: 10 Strana: 0667
Šípový. Š. jedy. Vz Ott.

328542   Šiprovník Svazek: 7 Strana: 1389
Šiprovník, a, m., ansibena, serpens, zastr. Pršp. 21.

328543   Šiprún Svazek: 10 Strana: 0421
Šiprún, a, m., hora v Ružombersku. Sbor. čes. 287.

328544   Šiptuch Svazek: 7 Strana: 0847
Šiptuch, u, m. = druh sukna. Wtr. Obr. 572.

328545   Šiptuch Svazek: 8 Strana: 0404
Šiptuch, vz Šebtuch (3. dod.). Mus. 1894. 508.

328546   Šiptuchový Svazek: 7 Strana: 0847
Šiptuchový plášť. 16. stol. Wtr. Vz předcház.

328547   Šípula Svazek: 3 Strana: 0875
Šípula, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

328548   Šipuľa Svazek: 10 Strana: 0667
Šipuľa, e, f. = kráva barvy šípinkové. Brt. Sl.

328549   Šípy Svazek: 3 Strana: 0875
Šípy, dle Dolany, Schippen, ves u Čisté (u Kralovic). PL. Vz S. N.

328550   2. Šír Svazek: 3 Strana: 0875
2. Šír, a, m., osob. jm. Š. Frant., ředitel gymn. v Jičíně, spisovatel český, f †2/6 1867. Vz Tf. H. 1. 125., 176., 183., S. N. - Š. Vlad., lékař a spisovatel v Praze. Vz Tf. H. 1. 189., 192., 193.

328551   2. Šír Svazek: 7 Strana: 0847
2. Šír Frant., nar. 1796. v Budyni nad Ohří. Cf. Tf. Mtc. 21., 39., Ukaz. 111., Zl. Jg. 292., 293., 301., 357., Šb. Dj. ř. 293., Rk. Sl., S. N., Bačk. Písm. I.123., 263., 387. Fr. Šír. Napsal Ant. Truhlář. — Š. Vlad., 1830.— 24/41889., dr. lékařství. Cf. Bačk. Př. 159., Rk. Sl.

328552   Šír Svazek: 8 Strana: 0404
Šír, u, m. V pustém světa síru. Kká. Puš. Roz. 51. Chvátá šírem pláně; S korábu zří jej lidé v šíru. Len. 73., 80.

328553   Šír Fr Svazek: 9 Strana: 0326
Šír Fr, Vlad. Sr. Jub. XXXI. Š. Frant. Vz také Flš. Písm. 572.

328554   1. Šír, šir, šur Svazek: 3 Strana: 0875
1. Šír, šir, šur, a, m. = švakr, vlastní bratr ženin, der Bruder der Frau, sororius. Cf. kroat. šura, šurjak, slov. šurjak, srb. šura, šurak, šurjak = ženin bratr, rus. šurin?. Gl. 335. Manželstvo z nepřátel přátely činí, že budú sobě zeťové, šiřé, svaci, nevěsty. Št. N. 38., 19. Ješto sú nebyli sobě v rodě, ti sobě budú šiří, svésti. St. Kn. š. 90. Ten list jeho šiří u něho položil. Půh. brn. 1406. Gl. 335. A v tom volení otce se synem, ani bratr s bratrem, ani tesť s zetěm, ani širé se svakem mají spolu býti v úřadu přísež- ných. CJB. 279 Vz Šiří.

328555   Šira Svazek: 3 Strana: 0875
Šira, y, f. = kšanda, der Hosenträger. U Opav. Klš. — Š., das Geschirr. Vz Pochva. Už sem propil všecko, i to sédelečko (sedlo) i z koníčka širu. Sš. P. 653.

328556   Širá Svazek: 8 Strana: 0405
Širá, é, f., vz Plešivá.

328557   Širáček Svazek: 3 Strana: 0876
Širáček, čka, m. = širák.

328558   Širáčik Svazek: 7 Strana: 0847
Širáčik, u, m. = širáček. Slov. Sldk. 23.

328559   Širačina Svazek: 3 Strana: 0876
Širačina, y, f. — kloboučina, ein Stück von Hut. Slov.

328560   Širáčnický Svazek: 3 Strana: 0876
Širáčnický — kloboučnický, Hutmacher-.

328561   Širáčnictví Svazek: 3 Strana: 0876
Širáčnictví, n. = kloboučnictví, die Hut- macherei. Slov.

328562   Širáčnička Svazek: 3 Strana: 0876
Širáčnička, y, ť. = kloboučnice, die Hut- macherin. Slov.

328563   Širáčniti Svazek: 3 Strana: 0876
Širáčniti, il, ění, die Hutmacherei treiben. Slov. Jg.

328564   Širáf Svazek: 3 Strana: 0876
Širáf, u, m. = ženský hřeben do hlavy. U Třebíče. Jsk.

328565   Širáf Svazek: 8 Strana: 0405
Širáf, u, m., z něm. Stirnreif, m. Čern. Př. 65.

328566   Širaj Svazek: 7 Strana: 0847
Širaj, e, m. = vůl se širokými velikými rohy (vůbec uherský). Hrvát. Šd.

328567   Širák Svazek: 3 Strana: 0876
Širák, u, m., na Mor. a na Slov. = klo- bouk širokostřechý, ein breitkrämpiger Hut. Po druhé zatáhli (moře), širáček vytáhli. Sš. P. 86. Chudoba naučila ludi i ze slámy š-ky plésť. Slov. Tč. Sě zlatem košelu, na širák kosírky, aby ho líbily linčanské de- venky. Sl. ps. 20. V mor. Valašsku také: libáň, lebáň. Vck. — Š., a, m., osob. jm. Šd.

328568   Širák Svazek: 8 Strana: 0405
Širák, u, m. = beranice (na hlavu). NZ. III. 213. — Š. = deštník. Phľd. XII. 641. — Š. = střecha. Š. doskový. Slov. Pokr. Mrt. z. 19.

328569   Širakárnický Svazek: 3 Strana: 0876
Širakárnický — šiřáčnický. Slov.

328570   Širakář Svazek: 3 Strana: 0876
Širakář, e, m. = širáčník. Slov.

328571   Širakářiti Svazek: 3 Strana: 0876
Širakářiti = širáčniti, Hutmacherei trei- ben. Širakářka, y, f. = širáčnička. Slov.

328572   Širakářnictví Svazek: 3 Strana: 0876
Širakářnictví = širáčnictví. Slov.

328573   Širákářnička Svazek: 3 Strana: 0876
Širákářnička, y, f. = širáčnička. Širakářník, a, m. == kloboučník. Slov.

328574   Širakářský Svazek: 3 Strana: 0876
Širakářský = loboučnický, Hutmacher-.

328575   Širakářství, n Svazek: 3 Strana: 0876
Širakářství, n., kloboučnictví, die Hut- macherei. Slov.

328576   Širákov Svazek: 9 Strana: 0291
Širákov, a, m., vrch. Pck. Hol. 118.

328577   Širál Svazek: 3 Strana: 0876
Širál, u, m., miconia, die Mikonie. Rstp. 576.

328578   Širál Svazek: 9 Strana: 0326
Širál, u, m., rostl. Sr. Ott. XVII. 251.

328579   Širán Svazek: 3 Strana: 0876
Širán, u, m. = noční hrnec, Nachttopf, m. Slov.

328580   Širáň Svazek: 3 Strana: 0876
Širáň, ě, m. = širák. U Kojet. Bkř.

328581   Širaňa Svazek: 7 Strana: 0847
Širaňa, ě, f. = kráva se širokými rohy. Mor. Brt.. Vck.

328582   Širaňář Svazek: 7 Strana: 0847
Širaňář, e, m. = kloboučník. Cf. Širáň, Širáčník. Val. Vck.

328583   Širáněk Svazek: 3 Strana: 0876
Širáněk, ňku, m, tiefe Schüssel mit zwei Henkeln. Us. Jg.

328584   Širáněk Svazek: 7 Strana: 0847
Širáněk, ňku, m., vz Širáň (dod.).

328585   Šírání Svazek: 3 Strana: 0876
Šírání, n.= doba mezi dnem a soumra- kem. Vz Seřeti.

328586   Širanice Svazek: 7 Strana: 0847
Širanice, e, f. = krajáč. Slov. Phľd. IV. 28.

328587   Šíranka Svazek: 3 Strana: 0876
Šíranka, y, f., flata, hmyz. Krok.

328588   Širánka Svazek: 7 Strana: 0847
Širánka, y, f. = dole širší kučovnica. Mor. Brt. L. N. II. 107.

328589   Šíranka Svazek: 7 Strana: 0847
Šíranka. Cf. Brm. IV. 642.

328590   Širár Svazek: 7 Strana: 0847
Širár, a, m. = širovník, Schirrmeister. Bern.

328591   Šírati Svazek: 7 Strana: 0847
Šírati. Mkl. Etym. 295.

328592   Šírava Svazek: 3 Strana: 0876
Šírava, y,f., na Slov. a na Mor. — šíř (šíre). D. — Š., y, m., osob. jm. Pal.

328593   Šíravný Svazek: 7 Strana: 0847
Šíravný = široký. Cf. Šírava. Btt. Sp. 115.

328594   Šíravý Svazek: 3 Strana: 0876
Šíravý, ého, m., osob. jm. Sd.

328595   Širdink Svazek: 3 Strana: 0876
Širdink, u, m., látka plátěná na pod- šívky, Schirting. JT.

328596   Šíre Svazek: 7 Strana: 0847
Šíre = zšíří, šířá, šířa. U Uh. Hrad. Brt. D.

328597   Šíre Svazek: 10 Strana: 0421
Šíre = kšíry, štverne. Phľd. XX1V. 543.

328598   Šírek Svazek: 3 Strana: 0876
Šírek, rka, m., osob. jm. Šd.

328599   Širica Svazek: 7 Strana: 0847
Širica či suknice, Koll. St. 63., halena, houně; muž. oděv. Mus, 1889. 358.

328600   Širičiar Svazek: 7 Strana: 0847
Širičiar, a, m. = kdo širice šije. Slov. N. Hlsk. III. 221.

328601   Šírka Svazek: 7 Strana: 0847
Šírka, y, f.,zdrobn. šira. Š. na tragač. Slez. Šd. — Š. = čírka v Jdř. Hradecku. Šír. Pt.

328602   Širkněj Svazek: 10 Strana: 0421
Širkněj, vz Sirkněj.

328603   Širm Svazek: 3 Strana: 0876
Širm, z něm., vz Štítek.

328604   Širmík Svazek: 3 Strana: 0876
Širmík, a, m., osob. jm. Tf. 35.

328605   Širnak Svazek: 3 Strana: 0876
Širnak, u, m. — hluboká mísa s uchy, tiefe Schüssel mit zwei Henkeln. Mor. D.

328606   Širnoček Svazek: 3 Strana: 0876
Širnoček, čku, m. = osob. jm. Pal. D. III. 3. 280.

328607   Šírnouti Svazek: 3 Strana: 0876
Šírnouti = šířeti. — abs. Pozorovali, že šírne. Us. Vk.

328608   Šírný Svazek: 3 Strana: 0876
Šírný, lépe: příčný, quer. Jg.

328609   Širný, sirkový Svazek: 3 Strana: 0351
Širný, sirkový, schwefelig, Schwefel-. S. svíčka (sirka), V., smrad, dým, D., ky- seliny, Nz., mléko, huť, D., teplice, Krab., lázeň, Rk., knot, die Schwefel lunte, Čsk., oheň. Hus. I. 204. S. živice, der Schwefel- balsam, balsamum sulphuris, země, ruda, barva, das Schwefelgelb, důl, svíčka (sirka), jezero, voda (smradavka). Šm.

328610   Širo Svazek: 3 Strana: 0876
Širo, a, n. = vesmír. Pl

328611   Šíro Svazek: 3 Strana: 0876
Šíro, vz Šírý. Na š., ins Freie.

328612   Široběžný Svazek: 7 Strana: 0847
Široběžný záchvěj. Fr. Chlum. XI.

328613   Široblizník Svazek: 3 Strana: 0876
Široblizník, u, m., salaxis, rostl, vřeso- vitá. Rostl.

328614   Širobranný Svazek: 7 Strana: 0847
Širobranný, breitthorig. Lpř.

328615   Širobrázdný Svazek: 7 Strana: 0847
Širobrázdný, ev^v7TOQo?. Š. moře. Lšk.

328616   Širobřit Svazek: 3 Strana: 0876
Širobřit, u, m., u soustružníka, die Krücke. Sm.

328617   Šíroburácný Svazek: 10 Strana: 0421
Šíroburácný Zeus. Msn. II. 136.

328618   Šíroburný Svazek: 10 Strana: 0421
Šíroburný Zeus. Msn. II. 81., 159., 245., Od. 260.

328619   Široce Svazek: 3 Strana: 0876
Široce, kompar. šiřeji, šíře, šíř: breit. Š. okolo sebe hleděti. Dal. 60. Řeka š. se roz- vodnila. Jméno jeho dalece a široce skrze apoštoly zvěstováno jest. Hus III. 91. — Š. = dlouze, obšírně, weitläufig, ausführlich. Š. mluviti; š. o něčem psáti. V. Š. to vysvě- tluje. Br. Najdeš o tom šíř v kronikách starých. Kom. S. něco vykládati. Us. Dch, Jakož ortel to v sobě šíře okazuje; To š. provésti mohu, u koho jsem jej kúpil; Jakož první list náš to šíře okazuje; List šíře psaný; To vše šířeji pravila. NB. Tč. 61., 117., 127., 189., 237. Jakož sem psal o tom člověku jedno kázánie zvláště a široce. Hus II. 336. ' i

328620   Širocestný Svazek: 7 Strana: 0847
Širocestný, breitstrassig. Š. země. Lšk.

328621   Širocestý Svazek: 7 Strana: 0847
Širocestý, breitstrassig. Š. země. Lpř., Msn. Hes.

328622   Širocí Svazek: 3 Strana: 0352
Širocí = sirotčí. Na Ostrav. Tč.

328623   Širočajzný Svazek: 9 Strana: 0326
Širočajzný = velmi široký. Šeb. 172.

328624   Širočán, u, širočánek Svazek: 3 Strana: 0877
Širočán, u, širočánek, nku, m. = široký j hrnec.

328625   Širočanský Svazek: 9 Strana: 0326
Širočanský = velmi široký. Š. plátěnky. Horen. 337.

328626   Širočelý Svazek: 3 Strana: 0877
Širočelý, breitstirnig. Š. jalovička. Mejs- nar Odys. 3. 382. Vz Širokočelý.

328627   Širočina Svazek: 3 Strana: 0877
Širočina, y, f. = širokosť, Breite, f. Bern. Příp -ina. Mkl. B. 139. — Š. = široká se- kera tesařská a mlynářská, oštěpačka, teslice, tesačka, das Breitbeil. D., Bc. Nenajde-li Matějova píla, najde Josefova š. (led = ne- mrzne-li o sv. Matěji, bude mrznouti o sv. Josefu). Šd., Er. P. 47. Cf. Matěj (I. 985. b.)

328628   Širočina Svazek: 7 Strana: 0847
Širočina = rybník u Studené. Vlchř.

328629   Širočiti Svazek: 3 Strana: 0877
Širočiti = šířiti. Reš., Kom.

328630   Širočizný Svazek: 7 Strana: 0847
Širočizný, sehr breit. Š. lúka. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 86.

328631   Širočka Svazek: 9 Strana: 0326
Širočka, y, f. = Široká sekera. Mus. ol. 1898. 117.

328632   Širodálný Svazek: 3 Strana: 0877
Širodálný, široširý, weit und breit. Šm., Dch.

328633   Šírodialný. Š Svazek: 10 Strana: 0421
Šírodialný. Š. hory. Slov. Sbor. čes. 285.

328634   Širodráhý Svazek: 7 Strana: 0847
Širodráhý = širocestý. Lpř.

328635   Šírodržavný Svazek: 10 Strana: 0421
Šírodržavný Agamemnon, Msn. II. 4., král. Ib. 11., Od. 42.

328636   Šírohlasý Svazek: 10 Strana: 0421
Šírohlasý šumot. Jrsk. V. 67.

328637   Šírohlavec Svazek: 3 Strana: 0877
Šírohlavec, vce, m. Š. zemní, coelopeltis lacertina, had podezřelý. Vz Frč. 330.

328638   Širohlavec Svazek: 7 Strana: 0847
Širohlavec, Eidechsennatter, f. Brm. III. 388. — Š., cymindis, Stutzlaufkäfer, n. Vz Kk. Br. 29.

328639   Šírohlavec Svazek: 8 Strana: 0405
Šírohlavec, vce, m., cymindis, brouk. Vz Am. Orb. 80. S. černoštítý, c. liumeralis (axillaris), hnědoramenný, cingulata, lopatko- skvrnný, angularis, modrý, variolosa, plsťnatý, vaporariorum, tmavohlavý, palliata. ochmý- řený, lineata žlutohnědý, rubrotestacea, Vz fil. Klim. 80.

328640   Širohlavka Svazek: 7 Strana: 0847
Širohlavka, y, f., macropsis lanio, hmyz. Brm. IV. 647.

328641   Širohlavý Svazek: 3 Strana: 0877
Širohlavý, breitköpfig. Mus.

328642   Šírohlavý Svazek: 8 Strana: 0405
Šírohlavý lejnomil, brouk. Vz Klim. 208., 159.

328643   Širohledný Svazek: 7 Strana: 0847
Širohledný. Š. věž (odkud se daleko hledí). Čch. Sl. 51.

328644   Širohledý Svazek: 7 Strana: 0847
Širohledý, weitschauend, svqvona. Š. Zeus. Lšk.

328645   Širohlučný Svazek: 7 Strana: 0847
Širohlučný, weitschallend. Lpř.

328646   Širohmatný Svazek: 3 Strana: 0877
Širohmatný, breitgriffig. Šm.

328647   Širohřbetka Svazek: 7 Strana: 0847
Širohřbetka, y, f., eurygaster, hmyz. Brm. IV. 614.

328648   Šírohřbetka Svazek: 8 Strana: 0405
Šírohřbetka, y, f., eurygaster; ploštice. Vz Ott. V1II. 828

328649   Širohřbetý Svazek: 7 Strana: 0847
Širohřbetý, breitschulterig, -rückig. Lpř.

328650   Šírohřimý Svazek: 10 Strana: 0421
Šírohřimý Zeus. Msn. Od. 26.

328651   Širohub Svazek: 3 Strana: 0877
Širohub, a, m. Velryb širohub balaena musculus, das Brekmaul. Šm.

328652   Šírochod Svazek: 10 Strana: 0421
Šírochod, u, m. Stoupal zdola š-dem (dlouhými kroky). Msn. II. 122., 283.

328653   Šírochodec Svazek: 9 Strana: 0326
Šírochodec, dce, ?., pedinus, brouk. Š. stehnatý, p. femoralis. Klim. 486.

328654   Šírojazyčný Svazek: 3 Strana: 0877
Šírojazyčný. Š-ní plžové, rhipidoglossa. Vz Frč. 233.

328655   Široká Svazek: 3 Strana: 0877
Široká, é, f. = starosvatbí. Slov. Vz S. N., Široký.

328656   Širokáč Svazek: 9 Strana: 0326
Širokáč, e, ?., platydema, brouk. Š. fialový, p. violacea, hnědý, Dejeani. Klim. 489.

328657   Širokalhotník Svazek: 3 Strana: 0877
Širokalhotník, a, m., der weite Hosen trägt. Mus.

328658   Širokalich Svazek: 3 Strana: 0877
Širokalich, u, m., molucella, der Trichter- kelch, rostl. Kk. 179., Rstp. 1192.

328659   Širokalich Svazek: 9 Strana: 0326
Širokalich, rostl. Vz Ott. XVII. 534a.

328660   Širokan Svazek: 3 Strana: 0877
Širokan, u, m., eurychora, hmyz. Krok.

328661   Širokánský Svazek: 7 Strana: 0847
Širokánský = širokatý. Š. rovina. Rr. Sb.

328662   Širokatý Svazek: 3 Strana: 0877
Širokatý, ungemein breit. Us. Šm. Když jste taková širokatá. Us.

328663   Širokavý Svazek: 7 Strana: 0847
Širokavý = trochu široký. Mor. Brt. D. 153

328664   Šírokladný Svazek: 10 Strana: 0421
Šírokladný. Š. smrť. Msn. Od. 41.

328665   Širokně Svazek: 10 Strana: 0421
Širokně, ě, f., reverenda. Eozk. P. 2247. Asi roucho kostelní n. kněžské.

328666   Široko Svazek: 3 Strana: 0877
Široko, vz Široký. — Š., adv. a subst., die Breite, breit. Vz Široce. Daleko a š. Daleko š. ďábelství své roztrušuje; o něm daleko š. mnoho řeči bylo. Sych. S., z ši- roka choditi. Us. S-ko se vypínati. Dch. Má se k tomu (k té práci) jaksi ze š-ka (o ne- japném a nemajícím veliké k tomu chuti). Us. Hý. Dílové š. daleko roztažení. Us. Z daleka široka hrnuli se dělníci. Kom. Otevřte mu, tatuličku, široko dveři, ať un (on) sobě ně- pomatle to zlate peři; Daleko široko kameň od kameňa, ešče dalej šiřej můj milý ode mňa. Sš. P. 410., 795.

328667   Široko Svazek: 7 Strana: 0847
Široko. Otvor š. rozsedlý. Dch. Dunaj na š-ko běží. Sl. ps. 132. Ze š-ka se po- staviti. Vlč. Holka otevřela oči ze široka (divila se). Jrsk.

328668   Široko Svazek: 8 Strana: 0405
Široko. Doklady ze staré čest. vz v List. 1895. 96.

328669   Širokoboký Svazek: 9 Strana: 0326
Širokoboký. Nár. list. 1897. č. 108.

328670   Širokobouřný Svazek: 9 Strana: 0326
Širokobouřný. Š. hromovládce. Ld. 146.

328671   Širokocestný Svazek: 10 Strana: 0421
Širokocestný. Š. země. Msn. II. 304.

328672   Širokočelník Svazek: 7 Strana: 0847
Širokočelník, a, m, platynaspis. Kk.

328673   Širokočelník Svazek: 9 Strana: 0326
Širokočelník, ?, ?., brouk. Š. huňatý, p. luteorubra, spojenoskvrnný, confluens. Klim. 731.

328674   Širokočelný Svazek: 10 Strana: 0421
Širokočelný vůl. Msn. II. 378. Sr. Široko- čelý.

328675   Širokočelý Svazek: 3 Strana: 0877
Širokočelý, breitstirnig. Rk. Yz Širočelý.

328676   Širokočelý Svazek: 7 Strana: 0847
Širokočelý, breitstirnig . Š. skot. Vz KP. VI. 440.

328677   Širokočlenný Svazek: 3 Strana: 0877
Širokočlenný hranatohlav, dibothrium latum. Nz. lk.

328678   Širokodalekosáhlý Svazek: 9 Strana: 0326
Širokodalekosáhlý. S. říše. Pal. Děj. I. 1. 157.

328679   Širokohlavec Svazek: 3 Strana: 0877
Širokohlavec, vce, m., elaphrus, hmyz hmyzožravý. Krok. II. 251.

328680   Širokohlavý Svazek: 3 Strana: 0877
Širokohlavý, breitköpfig. Rk.

328681   Širokohlavý Svazek: 8 Strana: 0405
Širokohlavý. Š. klinčok. Phľd. 1893. 43.

328682   Širokohlučný Svazek: 3 Strana: 0877
Širokohlučný, weitschallend. Š. moře. Plk. Širokohrdlý, širokého hrdla, breithälsig. Š. sklenice. Us.

328683   Širokohřbetý Svazek: 7 Strana: 0847
Širokohřbetý, evyůvoitog. Vz Širohřbetý. Lpř.

328684   Širokojasný Svazek: 9 Strana: 0326
Širokojasný. Š. nebe. Ld. 141.

328685   Širokokolejiiý Svazek: 8 Strana: 0405
Širokokolejiiý. Š. dráha, Us.

328686   Širokokolejný Svazek: 3 Strana: 0877
Širokokolejný, breitspurig. Dch.

328687   Širokokolý Svazek: 7 Strana: 0847
Širokokolý, ivQvxoQoq, breiträderig. Lpř.

328688   Širokokopovitý Svazek: 3 Strana: 0877
Širokokopovitý, breitlanzig. Lupeny tvaru š-tého. Rostl. III. a. 3., 11.

328689   Širokokřídlý Svazek: 8 Strana: 0405
Širokokřídlý orel. Mus 1895. 217.

328690   Širokolánový Svazek: 7 Strana: 0847
Širokolánový = mající mnoho lánů polí. Š. šlechtic. Váňa.

328691   Širokolebosť Svazek: 7 Strana: 0847
Širokolebosť, i, f., Breitköpfigkeit. Ott. IV. 548. 500*

328692   Širokolebý Svazek: 7 Strana: 0848
Širokolebý, breitköpfig. Š. plémě (mon- golské, které u Slovanův od věků sluje čudským). Šf. Strž. I. 36., Pal. Rdh. II. 11.

328693   Širokolehlý Svazek: 9 Strana: 0326
Širokolehlý. Š. pláň. Pal. Záp. I. 77.

328694   Šírokolem Svazek: 3 Strana: 0877
Šírokolem, weit umher. Us. n Petrovic. Dch.

328695   Širokolisťnatý Svazek: 7 Strana: 0848
Širokolisťnatý = širokolistý. Dlj. 23.

328696   Širokolistý Svazek: 3 Strana: 0877
Širokolistý, breitblätterig. Š. jetel. Byl. 272.

328697   Širokolupenatý Svazek: 7 Strana: 0848
Širokolupenatý = širokolistý. Us.

328698   Širokolupenný Svazek: 8 Strana: 0405
Širokolupenný. Š. rostlina. Čch. Kand. 35.

328699   Širokolusk Svazek: 3 Strana: 0877
Širokolusk, u, m., cyclas, rostl. tamaryn- dovitá. Rostl. I. 230. b.

328700   Širokonohosť Svazek: 3 Strana: 0877
Širokonohosť, i, f., die Breitfüssigkeit.

328701   Širokonohý Svazek: 3 Strana: 0877
Širokonohý, ploskonohý, breitfüssig. 8. pták, avis pansa. 8. člověk, der Breitfuss. V. Š-zí nekulhají. Kom. J. 284. 8. šína, die breitfüssige Schiene. Bc.

328702   Širokonosec Svazek: 9 Strana: 0326
Širokonosec, sce, m., platyrrhynchus, brouk. Š. pryskyřičný, p. resinosus. Klim. 620.

328703   Širokonosý Svazek: 3 Strana: 0877
Širokonosý, breitnasig. V. Cf. Plesko- nosý.

328704   Širokonožec, šironožec Svazek: 3 Strana: 0877
Širokonožec, šironožec, žce, m. = ši- rokonohý člověk, der Breitfuss. Šm. (Hý.).

328705   Širokonožka Svazek: 3 Strana: 0877
Širokonožka, y, f., crabro, hmyz žilno- křídlý. Krok. II. 261.

328706   Širokonožný Svazek: 3 Strana: 0877
Širokonožný = širokonohý. Š. zvíře. Aesop.

328707   Širokoocasý Svazek: 3 Strana: 0877
Širokoocasý, breitschwänzig. Ssav. 176.

328708   Širokooký Svazek: 3 Strana: 0877
Širokooký, breitäugig. Ros.

328709   Širokoplecí Svazek: 3 Strana: 0877
Širokoplecí, breitschulterig. Šm.

328710   Širokoplecí Svazek: 8 Strana: 0405
Širokoplecí. Š. měšťan. Phľd. XII. 411.

328711   Širokopole Svazek: 3 Strana: 0877
Širokopole, e. n., Breitenfeld, ves u Ji- mramova.

328712   Širokoprsý Svazek: 3 Strana: 0877
Širokoprsý, breite Brust habend. Us.

328713   Širokopruhý Svazek: 10 Strana: 0421
Širokopruhý. Š. tunika. Kubl. 121., 89.

328714   Širokoramenný Svazek: 3 Strana: 0877
Širokoramenný, breitschulterig. Šm.

328715   Širokorobý Svazek: 8 Strana: 0405
Širokorobý korník (brouk). Klim. 159. (241.).

328716   Širokorostlý Svazek: 7 Strana: 0848
Širokorostlý, breitwüchsig. Lpř.

328717   Širokorozlehlý Svazek: 9 Strana: 0326
Širokorozlehlý. S. nebe. Ld. 102.

328718   Širokoříčný Svazek: 7 Strana: 0848
Širokoříčný, evgvyée&Qo?, breitflüssend. Lpř.

328719   Širokosáhlý Svazek: 3 Strana: 0877
Širokosáhlý, weitlangend, ausgebreitet. Š. vševěd. Jg. Slov. 275.

328720   Širokosáhlý Svazek: 7 Strana: 0848
Širokosáhlý předmět. Šf. III. 467. (430.).

328721   Širokosecí Svazek: 7 Strana: 0848
Širokosecí, breitsäend. Š. přístroj u Sa- ckova řádkovacího stroje. Pdl.

328722   Širokosecí Svazek: 8 Strana: 0405
Širokosecí stroj či rozsévači. Ott. XL 661. b.

328723   Širokosedlý Svazek: 7 Strana: 0848
Širokosedlý, latisellatus. Š. ammonitové. Ott. II. 179.

328724   Širokoskvrnitý. Š Svazek: 9 Strana: 0326
Širokoskvrnitý. Š. rostlina. Wlt.

328725   Širokosloupka Svazek: 3 Strana: 0877
Širokosloupka, y, f., pterostylis, rostl.

328726   Širokost Svazek: 3 Strana: 0877
Širokost, i, f., die Breite. Š. země, die Erdfläche. V. Š. času. Reš. 8. věcí těch vypsati nemohu. Mus.

328727   Širokosť Svazek: 7 Strana: 0848
Širokosť, elatio. Ž. kl. 92. 4. Š. zákona, Bart. 175., významu. Dk.

328728   Širokostřechý Svazek: 3 Strana: 0877
Širokostřechý, breitkrämpig. Šm. Š. klo- bouk. Us.

328729   Širokostřechý Svazek: 10 Strana: 0421
Širokostřechý klobouk. Čes. 1. XII. 209.

328730   Širokostřešný Svazek: 7 Strana: 0848
Širokostřešný = širokostřechý. Pl. II. 524.

328731   Širokotělý Svazek: 3 Strana: 0877
Širokotělý, breiten Körpers. Šm.

328732   Širokounce Svazek: 3 Strana: 0877
Širokounce — široce, ein wenig breit. Rostl. III. a. 12.

328733   Širokounký Svazek: 3 Strana: 0877
Širokounký, ein wenig breit. 8m.

328734   Širokovejčitý Svazek: 3 Strana: 0877
Širokovejčitý, late ovatus. Š. listy. Rostl. III. a. 3,, 9. Široko vládce, e, m., der Weitherrscher. 8. Agamemnon. Puch. 5. 153.

328735   Širokovládný Svazek: 3 Strana: 0877
Širokovládný, weitherrschend Š. Aga- memnon. Nej.

328736   Šírokrajný Svazek: 10 Strana: 0421
Šírokrajný Lakedaemon. Škd. Od. 181.

328737   Šírokrký Svazek: 8 Strana: 0405
Šírokrký korník, hlubnoštítník (brouci). Klim. 157., 152.

328738   Šírokrový Svazek: 8 Strana: 0405
Šírokrový maločlenník, brouk. Vz Klim. 321.

328739   Širokržný Svazek: 3 Strana: 0877
Širokržný = širopřehradečný.

328740   Šírokřídlý Svazek: 10 Strana: 0421
Šírokřídlý dravec, Msn. II. 361., pták. Škod. Od. 75., Msn. Hym 25., Od. 338.

328741   Širokúcný Svazek: 10 Strana: 0667
Širokúcný = velmi široký. Brt. Sl.

328742   Širokúrný Svazek: 7 Strana: 0848
Širokúrný = velmi široký. Val. Vck., Brt. D.

328743   Širokůvka Svazek: 7 Strana: 0848
Širokůvka, y, f. = druh jablek sladkých, červených a velikých. Na Vsacku. Vck.

328744   Širokvětý Svazek: 3 Strana: 0877
Širokvětý, breitblüthig. 8. povijnice, ipo- maea latiflora. Rostl.

328745   Široký Svazek: 3 Strana: 0877
Široký; (zastr. širok), š-ka, o, komp. širší, superi, nejširší, vz -eký. Strsl. širokí., příp. -ok5. Mkí. B. 256. (Hý.). Š. = roztažený, ne úzký, prostranný, breit. Š. miesto. Ž. wit. 30. 9. Dub širokého listu; š. cesta, mísa, nohy, nos (pleskatý), plece, sekera (širočina), statek, V., ulice, Ros., čelo, Kom., moře. D. 8. jako moře, jako svět. Dbš. 43. Položil groš š-ký. Pk. Š. kůže. Šp. Dunaji, Dunaji, jsi-li tak hluboký, jak se zdáš široký, bych se utopila; Vím já lučinu š-kú, na ni tra- věnku vysokú; Stojí hruštička u jaboru, širší na horu než dolů. Sš. P. 87., 190., 751. Po zahradě chodila, ščep jablůnku sadila; sadila ju zhlyboka: růsť jablunko z š-a. Sš. P. 435. Š. slovo míti. Us. Dch. Š-ký i. e. tolar. Na Ostrav. Tč. Dóm š-ký neb vrata š-ká, jimiž
bez zavazenie veliký kóň, velblúd nebo
vó:z projede. Hus III. 108. Povinovati jsú
jeho rukojmie položiti do 30 hřiven groši
širokých. NB. Tč. 99. Cesta do pekla jest
velmi široká. Tkad. Kto má široká plece,
ten mnoho unese. V. Kdo jest širokých plecí,
mnoho unésti může. Prov. Hodil sebou jak
široký tak dlouhý. Širší než delší. Širší
udělati. D. Jest široká (těhotná). Rk. — Š.
s akkus. Ta látka jest dva lokte široká. Vz
Akkusativ, Dlouhý. — Š. čeho. Přišli jsme
do jeskyně dlouhé čtyř krokův a tří široké.
Har. Ženy turecké před očima asi dvou prstů
š-kon růšku mají. Vrat. 79. (Ale z pravidla
se pojí s akkusativem). Cf. Lipa byla na
12 siah dlhá (dlouhá). Ht. Sl. ml. 219. Š-ké
peníze (ne drobné). Nemám drobných peněz
ale samé široké. Us. — Š. předek, der breite
Blick, v horn. Bc. — Š. smysl, weiter Sinn.
Ta slova jsou širokého vyznamenání. Br.
Širokou řeč s někým míti. Jel. S někým do
š. řeči se dáti. Bibl. Š. svědomí. D. Vida,
že širší rady není, volil sobě oběšení. Dal.
Širšími slovy něco vypravovati. Br. — Š-ká,
f., subst., na Slov. = osoba při svatbě, nej-
větší z družic. Koll. — Š-ká = žena, která
mívá nevěstu svěřenu a při oddavkách za
ní jde, starosvatka, růšnica, die Brautmutter.
Němc, Šd. — Š., samota u Chrašťan. —
Š., Schiroky, samota u Něm. brodu. — Š.
důl, Breitenthal, ves u Poličky. — Š-ký brod,
Breitenfurt, ves u Fryvaldova. — Š. hájek
n. lesík, Breitenwaldel, myslivna u Břeclavy.
— Š. pole, Breitenfeld u N, Města na Mor.
Tč. — Š., osob. jm. Š. ze Široké. Vz S. N.

328746   Široký Svazek: 7 Strana: 0848
Široký. Mkl. Etym. 340. a. Š. ústa, pás, Us., paní (p. Maria). Kld. I. 56. Širší obe- censtvo. Mus. Jak veliké a š. jméno má město toto (Praha) v jiných zemích. Let. 427. Mají s. zbožie (veliké statky). Luk. z Pr. Uvésti něco v širší známosť. Us. Pdl. Š. vrstvy lidu. Kzl. 176. Štyry tůně hly- boké, v nich penize š-ké. Sš. P. 15. Š. groš. Arch. VIII. 503. Má š kou cestu (jde široce ; o opilém). Us. Sn. Jest tam louka pod pět čtvrtí š-ká. Česmor. ps. 177. To všecko (dopis) v sobě v š-kých slovech držie a zavierá. Arch. X. 520. — čeho. Metru ši- roký. Cf.Brt. S. 3. vd. 50. 3. b. - Š. smysl. V nejširším slova významu. J. Lpř. Š. vý- znam, pojem, Dk., mluva, Tf., významnosť. J. Lpř. Mnohé š-ké avšak užitečné řeči mluvil. Let 320. — Š. v čes. báchorkách (uměl se rozšiřovati). Cf. Mach. 16.

328747   Široký Svazek: 8 Strana: 0405
Široký. Š-mu každý v cestě stojí. Slez. Nov. Pŕ. 326.

328748   Široký Svazek: 9 Strana: 0326
Široký. Širší odpověď někomu dáti. Pal. Děj. V. 1. 374.

328749   Široký Svazek: 10 Strana: 0421
Široký. Širokymu každy v cestě stoji. Slez. Vlasť. I. 228. Š. ulice v Praze. 1589. Čes. 1. XII. 467. Nyní: Jungmannova tř.

328750   Šíroladý Svazek: 10 Strana: 0421
Šíroladý. Š. krajina. Msn. II. 33., Od. 167.

328751   Širolebý Svazek: 7 Strana: 0848
Širolebý, vz Širokolebý.

328752   Šírolemý Svazek: 8 Strana: 0405
Šírolemý blýskáček, brouk. Vz Klim. 341.

328753   Širolesklý Svazek: 7 Strana: 0848
Širolesklý, weitgläuzend, xr\Xa,vyy]q. Lpř.

328754   Širolístek Svazek: 7 Strana: 0848
Širolístek, stku, m., rostl. Mllr. 60.

328755   Širolistý Svazek: 3 Strana: 0878
Širolistý = širokolistý. S. lilek, solanum tegore. Rostl. III. a. 84. Ostrôžka š., del- phinium Requienii. Tb. 45.

328756   Širometný Svazek: 10 Strana: 0421
Širometný ječmen. Škd. Od. 65., Msn. Od. 67.

328757   Širomluvství Svazek: 3 Strana: 0878
Širomluvství, n., die Phrasenmacherei.

328758   Širomocný Svazek: 3 Strana: 0878
Širomocný, weit mächtig. Š. říše. Krok.

328759   Širomohutný Svazek: 7 Strana: 0848
Širomohutný, vz Širomocný. Vký.

328760   Šíromoří Svazek: 10 Strana: 0421
Šíromoří, n. = šíré moře. Msn. II. 70, 251.

328761   Široň Svazek: 3 Strana: 0878
Široň, ě, m. = vůl se širokými nízkými rohy. Slov. Plk.

328762   Široň Svazek: 7 Strana: 0848
Široň. Také mor. Brt.

328763   Šíronebesko Svazek: 10 Strana: 0421
Šíronebesko, a, n. Vládnouti š-skem. Msn. Ort. 326.

328764   Šíronehetný Svazek: 8 Strana: 0405
Šíronehetný. Am. Orb. 108.

328765   Šironivý Svazek: 7 Strana: 0848
Šironivý, weitflurig, evQvxwyot. Lšk.

328766   Šironoh Svazek: 3 Strana: 0878
Šironoh, a, m., porcellana, korýš dlouho- ocasý, rakovitý. Krok. II. 248.

328767   Šironor Svazek: 7 Strana: 0848
Šironor, u, m. = víchor nebezpečný širé nurty a vlny valící, meznec, široval, tvov- nUývv. Sš. Sk. 284.

328768   Šironosec Svazek: 7 Strana: 0848
Šironosec, sce, m., authribus, Maulkäfer, m. Brm. IV. 185.

328769   Šironožci Svazek: 10 Strana: 0421
Šironožci, národ v sousedství země Arimaspi; mají široké nohy. Baw. Ar. v. 4284., 4375.

328770   Šironožka Svazek: 7 Strana: 0848
Šironožka, y, f., crabro, Siebwespe, f. Brm. IV. 321.

328771   Šíronožka Svazek: 10 Strana: 0667
Šíronožka, y, f., rhacophorus. Vz Ott.

328772   Široocasý Svazek: 3 Strana: 0878
Široocasý, breiten Schwanz habend. Š. holub, columba laticauda, der Breitschwanz; užovka š., coluber laticaudatus. Šm. (Hý.).

328773   Široparohý Svazek: 3 Strana: 0878
Široparohý, breites Geweih habend. Š. jelen, cervus euryceros. Mus. 8. 437.

328774   Šíropásý, vz Svazek: 9 Strana: 0326
Šíropásý, vz Kousavec. Š. svižník, cicin- dela sinuata, brouk. Klim. 737.

328775   Širopeň Svazek: 3 Strana: 0878
Širopeň, pně, m. = štír (znamení na nebi), scorpius. Ms. bib.

328776   Široper Svazek: 3 Strana: 0878
Široper, a, m., cyprinus jeses, der Mund- fisch. Šm.

328777   Široperka Svazek: 3 Strana: 0878
Široperka, y, f., renilla, rohozilec. Krok. II..520.

328778   Šíroperutný Svazek: 10 Strana: 0421
Šíroperutný pták. Msn. Od. 76, Hym. 62. Šíroplesný Helikon. Msn. Hym. 78. Vz Siroplesý v VII. 848.

328779   Široplecí Svazek: 3 Strana: 0878
Široplecí, breitschulterig. Us. Tč.

328780   Široplesý Svazek: 7 Strana: 0848
Široplesý, evgvxoQos. Lpř.

328781   Široplynný Svazek: 7 Strana: 0848
Široplynný, breitfliessend. Lpř.

328782   Šíropolí, n Svazek: 10 Strana: 0421
Šíropolí, n. = šíré pole. Msn. II. 174.

328783   Široproudý Svazek: 7 Strana: 0848
Široproudý, breitströmend. Lpř.

328784   Šíroprsec Svazek: 8 Strana: 0405
Šíroprsec, rsce, m., megasternum, brouk. Š. tmavý, m. obscurum. Vz Klim. 129.

328785   Široprsník Svazek: 7 Strana: 0848
Široprsník, a, m., platysthetus, brouk. Kk. Br. 107.

328786   Šíroprsý. Š Svazek: 10 Strana: 0421
Šíroprsý. Š. řeky rovinné. Nár. list. 1902 234. 1.

328787   Šíropruhý Svazek: 9 Strana: 0326
Šíropruhý. Š mandelinka. Klim. 685.

328788   Širopřehradečný Svazek: 3 Strana: 0878
Širopřehradečný, širokrzný, breitwen- dig, opatřený přehrádkou běžicí průměrem plodu delším obzvl. u šešulinkatých na př. u tařic. Rst. 502.

328789   Šíropudný Svazek: 8 Strana: 0405
Šíropudný. Š. domek svěče. Am. Orb. 104.

328790   Širopustý Svazek: 3 Strana: 0878
Širopustý, weit und breit verlassen oder leer. Bž. 238.

328791   Širorostlý Svazek: 7 Strana: 0848
Širorostlý = širokorostlý. Lpř.

328792   Širorovný Svazek: 7 Strana: 0848
Širorovný, weit und breit gerad. Lpř.

328793   Široříčný Svazek: 7 Strana: 0848
Široříčný = širokoříčný. Lpř.

328794   Šírosáhle Svazek: 10 Strana: 0421
Šírosáhle zemí protékati. Msn. II. 89.

328795   Širosáhlý Svazek: 3 Strana: 0878
Širosáhlý, weitreichend. Dch.

328796   Širosáhý Svazek: 10 Strana: 0421
Širosáhý štít. Msn. II. 200.

328797   Širosemenka Svazek: 3 Strana: 0878
Širosemenka, y, f., platyspermum, der Breitsame. Slb. 600.

328798   Šíroslav Svazek: 3 Strana: 0878
Šíroslav, a, m., osob. jm. Pal., Mus. 6.68.

328799   Široslavný Svazek: 7 Strana: 0848
Široslavný, ttßexkeito?, weitberühmt. Lpř

328800   Širosloupka Svazek: 3 Strana: 0878
Širosloupka, širokosloupka, y, f., ptero- stilis, rostl, vstavačovitá. Rostl.

328801   Širosť Svazek: 3 Strana: 0878
Širosť, i, f., strsl. širost?, příp. -st?. Mkl. B. 169. Š. (Hý.) Š. širokost, die Breite. D.Vz Sirota.

328802   Širosť Svazek: 7 Strana: 0848
Širosť nebeská. Pass. mus. 466.

328803   Širostný Svazek: 7 Strana: 0848
Širostný = hodně široký. Ev. šk. II.21.

328804   Šírostranný Svazek: 10 Strana: 0421
Šírostranný. Š. půda. Msn. Hym. 6., 44.

328805   Šírostřelec Svazek: 8 Strana: 0405
Šírostřelec, lce, n., pteroloma, brouk. Vz Klim. 288.

328806   Širostřídý Svazek: 7 Strana: 0848
Širostřídý, breitgassig. Š. město. Lšk.

328807   Široširoce Svazek: 3 Strana: 0878
Široširoce = širošiře. Dch.

328808   Široširoce Svazek: 10 Strana: 0421
Široširoce. Strom š. své ratolesti roz- kládá. Stačí: široce. Jg. v Mus. 1843. 404.

328809   Široširý Svazek: 3 Strana: 0878
Široširý = šírý, široký, weit. Š. svět. C. Cf. Bž. 125., 238.

328810   Široširý Svazek: 7 Strana: 0848
Široširý. Mcha., Čch. Bs. 51. a j., Kká.

328811   Širošiře Svazek: 3 Strana: 0878
Širošiře, des Langen und Breiten. Us.

328812   Šíroštítec Svazek: 8 Strana: 0405
Šíroštítec, tce, m., cartodere, brouk. Š. červenošt tý, c. ruficollis, nitkový, filiformis, podlouhlý, elongata. Vz Klim. 324.

328813   Šíroštítkář Svazek: 8 Strana: 0578
Šíroštítkář, e, m., eurythyrea, brouk. Vz Klim. 412.

328814   Šíroštítkař Svazek: 9 Strana: 0326
Šíroštítkař, e, ?., eurythyrea, brouk. Š. rakouský, e. austriaca, zlatoštítý, scuttelaris. Vz Klim. 412.

328815   Šíroštítllík Svazek: 8 Strana: 0405
Šíroštítllík, a, m., ostoma, brouk. Š. po- dlouhlý, o. oblongum, rezavý, ferrugineum, tlustý, grossum. Vz Klim. 346.

328816   Široštítník, a Svazek: 7 Strana: 0848
Široštítník, a, m., peltis, brouk. Kk. Br. 145.

328817   Šíroštítý Svazek: 8 Strana: 0405
Šíroštítý, vz Šírník, Mraveništník (3. dod.). Klim. 148.

328818   Šíroštítý Svazek: 9 Strana: 0326
Šíroštítý. Vz Drvožil, Dřevokaz, Laloko- nosec.

328819   Širota Svazek: 3 Strana: 0878
Širota, y, f. = šíř, latitudo. Příp. -ta. Mkl. B. 164. (Hý.). Vz Širosť.

328820   Šírotáhlý Svazek: 10 Strana: 0421
Šírotáhlý hon (míra), příkop. Msn. 11. 204., 210.

328821   Šírotečný. Vz Svazek: 9 Strana: 0326
Šírotečný. Vz Řetězník.

328822   Širotka Svazek: 10 Strana: 0421
Širotka, y, f. = maceška polní. Čes. 1. XIV. 22.

328823   Širotoký Svazek: 7 Strana: 0848
Širotoký, breitfluthend. Lpř. Š. řeč. Kos.

328824   Šírotřídný. Š Svazek: 10 Strana: 0421
Šírotřídný. Š. město. Msn. II. 20. Vz násl.

328825   Šírotřídý. Š Svazek: 10 Strana: 0421
Šírotřídý. Š. město. Škod. Od. 54., 102., Msn. Od. 57.

328826   Širotvářní Svazek: 7 Strana: 0848
Širotvářní, mit breitem Gesichte. Lpř.

328827   Širouček Svazek: 8 Strana: 0405
Širouček, čku, m. = miska dvorních á pro děti. CT. Tkč.

328828   Široučky, pl Svazek: 3 Strana: 0878
Široučky, pl., m. = nádobí kuchyňské na dělání svítků. U Vys. Mýta. Hrp.

328829   Širouličný Svazek: 7 Strana: 0848
Širouličný = širostřídný. Vký.

328830   Široúst Svazek: 3 Strana: 0878
Široúst, u, m., portlandia, die Portlandie, rostl. Rstp. 813.

328831   Široval Svazek: 7 Strana: 0848
Široval, vz Šironor (dod.). Sš. Sk. 284.

328832   Širovati Svazek: 3 Strana: 0878
Širovati = strojiti. Cf. Kširovati. — koho: koně. Mor., slov., slez. Šd. A vy formané širujte koně a vy družbové sedajte na ně. Sš. P. Širuj, kočí, širuj koně, pojedeme v čiré pole, přes to pole přes široké, najdem dívča černooké; Plače o mne, ruce zalomuje, že se pro mne koníček širuje; Pacholičku můj, konicky širuj, koničky vyvaďaj, do voza zaprahaj, pojeděmy pryč. Sš. P. 189., 573., 756. (TČ.).

328833   Širovětevný Svazek: 3 Strana: 0878
Širovětevný, breitästig. Dch.

328834   Širovidný Svazek: 7 Strana: 0848
Širovidný, weithinschauend. Lpř.

328835   Širovládný Svazek: 7 Strana: 0848
Širovládný, weitherrschend. Lpř.

328836   Šírovládný Svazek: 8 Strana: 0405
Šírovládný. Ten na moři jest š. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 133.

328837   Širovník Svazek: 7 Strana: 0848
Širovník, vz Širár (dod.).

328838   Širovratý Svazek: 7 Strana: 0848
Širovratý, breitthorig. Lpř.

328839   Šírozemý Svazek: 10 Strana: 0421
Šírozemý. Š. Sikyon. Msn. 11. 420.

328840   Širozjevný Svazek: 7 Strana: 0848
Širozjevný, weitbekannt, Trjleqxxvŕj?. Lpř.

328841   Široznamý Svazek: 7 Strana: 0848
Široznamý, r^^Av-ró?, weitbekannt, -be- rühmt. Lpř.

328842   Širozobec Svazek: 7 Strana: 0848
Širozobec, bce, m. eurystomus, pták. Brm. II. 360.

328843   Širozubec Svazek: 7 Strana: 0848
Širozubec, bce, m., cestracion, žralok. Vz Ott. V. 331.

328844   Širozvučný Svazek: 7 Strana: 0848
Širozvučný, vylevavý?, nxýsls, den Schall weithin verbreitend. Lpř.

328845   Širožeberný Svazek: 3 Strana: 0878
Širožeberný, breitrippig. Navka š., area senilis, die Breitrippe. Šm. (Hý.).

328846   Širšavá Svazek: 3 Strana: 0878
Širšavá, é, f., Schirschawa, předměstí v Přerově. PL.

328847   Širtink Svazek: 8 Strana: 0405
Širtink, u, m., bavlněná látka. Lizn. Cenník.

328848   Širtink Svazek: 10 Strana: 0421
Širtink, u, m. (shirting) = tkanina z jemného bavlněného přediva. Vz Ott. XXII. 938.

328849   Širtinkový Svazek: 10 Strana: 0421
Širtinkový papír. Vz Ott. XVIII. 184.

328850   Širůček Svazek: 3 Strana: 0878
Širůček, čku, m.. ein breiter Topf. Us.

328851   Širúch Svazek: 7 Strana: 0848
Širúch, u, m. = širák, guláč. Brt. L. N. II. 28., Prss., Brt. P. 53.

328852   Širůšek Svazek: 3 Strana: 0878
Širůšek, šku, m. = širák klobouk. Umím nakovaja kosu aj travičku kosit, zelený roz- marýn za širůčkem nosit. Sš. P. 547.

328853   Šírvlnobitný Svazek: 3 Strana: 0878
Šírvlnobitný, xokvfkoioßos. Š. moře. Mus. Plk. 71.

328854   Širý Svazek: 7 Strana: 0848
Širý. Mkl. Etym. 340. a. Š. okrsek, Šml., vesmír, Kod., jezero, Mcha., dál, obecenstvo, prostora, Osv., krajina, ocean. Jíti do š-ho. Dch.

328855   Šírý Svazek: 9 Strana: 0326
Šírý. Nedal by ho za šírý (celý) svět. Zát. Př. 32b.

328856   Šíry, pl Svazek: 7 Strana: 0848
Šíry, pl. f., vz Šíra. Hez.

328857   Šírý, širý Svazek: 3 Strana: 0878
Šírý, širý (zastr. sír, a, o) = široký, pro- stranný, breit, weit. O víře šírého mluvení zanechám. Vš. S. les, Rkk., moře, pole, nebe, Us., noc, D., tma (čirá), Zlob., svět, louka, les, síla. Š. a Ž. Na šírém moři. V šírém poli. D. Stáli jsme pod šírým nebem (noco- vali jsme. Kom. J. 483.). Ros. Na šíré moře se dostati; Lože pod širým (nebem); Dostati se do šírého (pole); Mají své dříví na širém (im Freien); V tom pokoji je zima jako na širém; Útočiště v širém. Ďch. Pod širým ne- bem ; na Slov.: pod holým nebom. Sd. Ukažte jí cestu šírú, kady hříšní do pekla jdú; Umřel mně z vonné růže květ, mrzí mne celý šírý svět; A v tym širým poli kapky vody něni. Sš. P. 25., 187., 594. (Tč.). V širém se pro- háněti, sich im Freien herumtreiben. Us. Dch.

328858   1. Šíř Svazek: 3 Strana: 0875
1. Šíř, šíře, siřeji, vz Široce.

328859   2. Šíř Svazek: 3 Strana: 0875
2. Šíř, e, šíře, e, šířka, y, f. = širokost, die Breite. Slovan, širja, latitudo, příp. -ja. Mkl. B. 81. Š. = rozměr menší na každé ploše, rozměr větší jest pak délkou její. S. N. Jeho královstvie jest v dáli i na šíři neseznáno. Kat. 493 ,1848. To nemá větší šíře; ani prstu na šíř (zšíří), ani za nehet zšíří; povrchní š. n. položitosť. V. Šíř nádoby. D. V šíř se rozstoupiti; Voji rozehnachu sě v šíř. Rkk. Kámen dvou pídí z šíří. Har. Š. zeměpisná, hvězdy, severní, jižní; š. vlny (Welle); šířka slohu (rozvláčnosť). Stupeň, kruh šířky, celou šířkou. Šm. Š. astronomická (severní, jižní) = sfaerická vzdálenost nějaké hvězdy od eklip- tiky ; zeměstřední (geocentrická), béře-li se koule nebeské země; slunostřední (heliocen- trická), myslíme-li si slunce za střed koule nebeské, zeměpisná vzdálenost' místa něja- kého na zemi od rovníku. S. N. Š. řemenú, die Riemenbreite; Teletina béře se na tabuli do šířky a do délky. Šp. Š. holénky, die Schaftbreite. Nz. Š. akkommodace (přizpůso- bení), die Akkommodationsbreite. S. nůžek, das Scherenblatt. Vz Šířky. Nz. lk. Jde pěkně do š-y. Us. Bieše veliká š. mezi nimi (inter- vallum). Bj. Petidcát v šíři a výš jeho na třidcet loket. BO. — Š. = plocha, die Fläche, Abflachung. Sal. 204. 14.

328860   Šíř Svazek: 7 Strana: 0847
Šíř. Mkl. Etym. 340. a. Š. epická (roz- vláčnosť). Dk. Aesth. 300. Dům byl na šíř dvacíti loktů. Bibl. Chrám jestiť 78 loket z šíří. Mand. 32. b. V tělocv.: mety, kůň, koza, stůl na šíř. Rgl. — Š. = širé moře. GP.

328861   Šíř Svazek: 10 Strana: 0421
Šíř Jos., spis. Sr. Zvon IV. 338. — Š. Fr., sr. Tk. Pam. I. 49., 233. — Š. Bedř. Sr. Tob 218. - Š. Jan a Jar. — Vz o všech Ott. XXIV. 626.

328862   3. Šíř, e Svazek: 3 Strana: 0875
3. Šíř, e, m., osob. jm. Šd.

328863   Šířá Svazek: 3 Strana: 0876
Šířá = zšíří. Hnal přes jetelinu jak šířá. Jak šířá cesta voda valila. Na mor. Zlínsku. Brt.

328864   Šířa Svazek: 7 Strana: 0847
Šířa = šířá. Val. a laš. Brt. D.

328865   Šiřák Svazek: 8 Strana: 0405
Šiřák = širák (Brodsko). Brt. D. II. 468.

328866   Šířava Svazek: 3 Strana: 0876
Šířava, y, f., předměstí v Přerově. Tč., Šd.

328867   Šířava Svazek: 8 Strana: 0405
Šířava, y, f., míst. jm. Brt. D. II. 395. Cf. Dálava = veliká vzdálenost.

328868   Šiřavina Svazek: 3 Strana: 0876
Šiřavina, y, ť. = šířina, die Breite. Š. pole. Slez. Sd.

328869   Šířavina Svazek: 9 Strana: 0326
Šířavina = prostranní síň v jeskyni. Bdl. Mor. 7.

328870   Šíře Svazek: 3 Strana: 0876
Šíře, vz Široce, Šíř.

328871   Šíře Svazek: 9 Strana: 0326
Šíře, subst. 20 loket v šíři, na šíř m. na šíři. Vz Gb. H. ml. III. 1. 217., 218.

328872   Šířeba Svazek: 8 Strana: 0405
Šířeba, y, f. = šířka velikého rozměru. Jevíčko. Brt. D. II. 395.

328873   Šíření Svazek: 7 Strana: 0847
Šíření, n., die Verbreitung. Š. vzděla- nosti, Vlč., věd, osvěty, Mus., víry. Š. se moci, světla. J. Lpř., Mj.

328874   Šiří Svazek: 3 Strana: 0876
Šiří = šir.

328875   Šíří Svazek: 3 Strana: 0876
Šíří, f. šíře, die Breite. Veliká š. BO.

328876   Šiřica Svazek: 7 Strana: 1389
Šiřica, cf. Halena (i dod.).

328877   Šiřica Svazek: 9 Strana: 0326
Šiřica (surovica, v Nitře též halena) je širší a delší než halena, saháť až na paty. Sbor. slov. II. 126.

328878   Šiřice Svazek: 3 Strana: 0876
Šiřice, e, f. = prostý bílý plášť, weisser Mantel. Slov. Hdk. C. 61., Dbš. 9., KB.

328879   Šiřidlo Svazek: 7 Strana: 0847
Šiřidlo, a, n. = nástroj k šíření něčeho. Exc.

328880   Šiřina Svazek: 3 Strana: 0350
Šiřina, y, f. = sirkovina. Nz.

328881   Šířina Svazek: 3 Strana: 0876
Šířina, y, f. — šířka, die Breite. Příp. -ina. Mkl. B. 133. Na Mor. Tč., Sych. Voda tekla š-nou; U nich tam jde vše š-nou(plýtvá se). Mor. Šd. Š. = šířka řeky. Nz. — Š. = komora, veliká prostrannost po vyrobené soli, die Weitung. Č., Vys.

328882   Šířina Svazek: 7 Strana: 0847
Šířina = rovina. Val. Vck. Š. světa. Šml.

328883   Šiřinový Svazek: 8 Strana: 0405
Šiřinový. Š. či komorové dobývání rud atd. Weitungs-, Kammerbau, m. Ott. XI. 599. b.

328884   Šiřiště Svazek: 3 Strana: 0876
Šiřiště, ě, m., osob. jm.

328885   Šiřitel Svazek: 3 Strana: 0876
Šiřitel, e, m., der Verbreiter, Vermehrer. Š. osvěty. Rk.

328886   Šiřitelka, y, šiřitelkyně Svazek: 3 Strana: 0876
Šiřitelka, y, šiřitelkyně, ě, f., die Ver- breiterin, Vermehrerin. Č.

328887   Šířiti Svazek: 3 Strana: 0876
Šířiti, šiř, šíře (íc), il, en, ení; šlřívati = širším činiti, breiton, ausbreiten, erweitern. Jg. — co: řeč. Bibl. Ať mnoho řeči neší- řím. Eus. Š. hrnec (na kruhu baniti, roz- háněti). Us. Dch. Nechci toho š., poněvadž i patrné jest. Žer. — co komu. Sláva srdce mu šíří. Dhn. — co, se čím: kov tlučením š. D. Něco řečí. V. Š. se radostí. Troj. Š. učení mečem a ohněm, Us., osvětu školami. Os. — (se) o čem. Šf., Dch. Šířil jste se o purismu slovném. Kos. Ol. I. 100. Udá- lost', o níž tuto Lukáš se šíří. Sš. L. 82. Nebudu zde o tom š. Har. O tom se nechci déle š. Ml. —- se. Když jest viděla cierkev židovská, ano sě čtenie po všem světě káže a křest sě šíří. Hus III. 80. — co kdy. Na krátkou dobu sice Galatia pod Amyntem hranice své šířila tak, že . . . Sš. II. 3. - co, se kde. Obyvatelé v městě se šířili. Zlob. Něco ve své řeči š. Štěstí.

328888   Šířiti Svazek: 7 Strana: 0847
Šířiti. Mkl. Etym. 340. a. — co : kře- sťanství. Sbn.— čím. Kruh názorů se šířil přibýváním vědomostí. Osv. Hruď se mu šíří volností. Vrch. — se kam (jak). Milosť od přátel k cizím se šíří. Št. Kn. š. 42. Světlo šíří se do dálky přímočárně. Mj. Můj zrak se šíří v dálnou budoucnosť. Vrch. Tlak účinný na část povrchu kapa- liny šíří se nezměněn všemi směry. ZČ. I. 282. — kudy (odkud). S oblohy měsíček světla pýří po celém světě šíří. Nrd. Ruch ten šířil se k nám přes Německo. Mus. 1880. 476. — co proti komu. Maďaři š-li panství své i proti Bulharům. Šmb. S. II. 229. — se kde. V prostoru prázdném šíří se světlo přímočárně. Mj. — se odkud kam. Z královského dvoru š-la se záliba v poesii cizí též do vyšších tříd obyvatel- stva. Tf.

328889   Šířivosť Svazek: 7 Strana: 0847
Šířivosť, i, f., Dehnbarkeit, f. Š. vzdušin, NA., organismů. Stč.

328890   Šířivý Svazek: 3 Strana: 0876
Šířivý, dehnbar. Rk.

328891   Šířka Svazek: 3 Strana: 0876
Šířka, y, f., vz Šíř. — Š., na Slov. = nádoba picí malá, kleines Trinkgefäss. Plk.

328892   Šířka Svazek: 7 Strana: 0847
Šířka zeměpisná či geografická, země- středová či geocentrická, hvězdářská. Stč. Zem. 292., 354., 79.

328893   Šířkový Svazek: 7 Strana: 0847
Šířkový, Breiten-. Š. kruhy, NA., pásy (zeměkoule). Stč. Zem. 546.

328894   Šířky Svazek: 3 Strana: 0876
Šířky, pl. —přední střihači ramena u nů- žek, die Scherblätter. Techn. Vz Šíř, 2.

328895   Šířník Svazek: 7 Strana: 0847
Šířník, u, m., Breitenkreis. Mj. 468.

328896   Šířú Svazek: 7 Strana: 0848
Šířú = zšíří, z šíři, šířá, šířa. Mor. Brt.

328897   Šísary Svazek: 9 Strana: 0326
Šísary, polní trať v Bílovicích. Šeb. 187.

328898   Šisina Svazek: 3 Strana: 0878
Šisina, vz Schisma.

328899   Šislář Svazek: 10 Strana: 0421
Šislář, e, m., vz Šisléř. Tk. M. r. 187.

328900   Šisler Jg Svazek: 7 Strana: 0848
Šisler Jg., nar. 1782. Vz Bačk. Písm. I. 265.

328901   Šisléř Svazek: 3 Strana: 0878
Šisléř, e, m., z něm. Schüssel, collector scutellarum, scutellator, služebník při dvoře, který měl na péči stolní náčiní t. mísky. Tk. III. 18.

328902   Šísnouti Svazek: 3 Strana: 0353
Šísnouti, sésnouti = prohlidati, dívati se. Sš. P. 735.

328903   Šisr Svazek: 3 Strana: 0878
Šisr, u, m. = stoupni tluk, z něm, Schiesser. Um. les. 3. 72.

328904   Šístek Svazek: 7 Strana: 0848
Šístek, stku, m. = šestek, sobota. Rk.

328905   Šistek Svazek: 10 Strana: 0667
Šistek Vojt., hud. sklad., nar. 1864. Vz Ott.

328906   Šístka Svazek: 7 Strana: 0848
Šístka = šestadvacítka, Hra v karty. — Š. Šístky = na skráních přičesané vlasy na způsob 6. Us. Vz Pepík (dod.).

328907   Šístý Svazek: 3 Strana: 0878
Šístý, lépe: šestý.

328908   Šístý Svazek: 7 Strana: 0848
Šístý = šestý. Krok III 60.

328909   Šístý Svazek: 7 Strana: 1389
Šístý = šestý. Snm. I. 239.

328910   Šiša Svazek: 3 Strana: 0878
Šiša, e, f. = šiška, knedlík, der Kloss. Má okále jako šiše. Mor. Šd.

328911   Šišák Svazek: 3 Strana: 0879
Šišák, u, m., hl. na Slov., lebka, přílbice chocholem zdobená, die Pickelhaube. D., Kká. Š. 57., Hdk. L. kv. 100., Šd., KB., Vký. Š., galea, der Helm, ze strrus. Šišak"b a to ze strsl. šiš?ka, galia, conus, der Kegel. Gl. 335. — Š. = zimní dub, zimnák, křeme- lák. Jg. — Š., das Helmkraut, scutellaria, rostl. FB. 63.. Čl. Kv. 262., Slb. 334.. Rstp. 1193.

328912   Šišák Svazek: 7 Strana: 0848
Šišák = přílbice. Měl-li střechu širokou, sloul kapalín, kapalec. Wtr. Obr. 289. Ve- liký a Malý Š., hory v Krkonš. Řvn. 481.

328913   Šišák Svazek: 7 Strana: 1389
Šišák = hora v Krkonoš. Světz. 1893. 254. c.

328914   Šišák Svazek: 10 Strana: 0421
Šišák, u, m., scutellaria, Helmkraut, rostl. Š. hrálovitý, obecný, vysoký. Vz Ott. XXII. 738.

328915   Šišan Svazek: 3 Strana: 0879
Šišan, a, m. Š-ni, cassidina, měkkýši břichonožci. Š. ďubkovaný, cassis cornuta, rudý či ohnivá pec, c. rufa. Frč. 241.

328916   Šišan Svazek: 7 Strana: 0848
Šišan. Cf. Brm. IV. 2. 288.

328917   Šišanovitý Svazek: 7 Strana: 0848
Šišanovitý plž, cassida. Vz Ott. V. 204.

328918   Šišarda Svazek: 10 Strana: 0667
Šišarda, y, f, ze Schiessscharte? Vodník nakukoval prý š-dou. Máj IV. 205.

328919   Šišatěnka Svazek: 3 Strana: 0879
Šišatěnka, y, f., cranichis. Rostl. I. 270. a.

328920   Šišatiti Svazek: 3 Strana: 0879
Šišatiti, il, cen, ení = šišatým činiti, zapfenförmig machen. Jg.

328921   Šišatý Svazek: 3 Strana: 0879
Šišatý = homolatý, kegelartig, zapfenför- mig. Víd. list.

328922   Šišatý Svazek: 10 Strana: 0421
Šišatý. Š. hlava. Čes. 1. XII. 328.

328923   Šiščička Svazek: 7 Strana: 0848
Šiščička, vz Šiška.

328924   Šiše Svazek: 3 Strana: 0879
Šiše, e, f., na Mor. = knedlík z mouky. D. — Š. v jablkách a hruškách prostora, v níž jsou jádra, das Kerngehäuse, der Butz. Us. Jg. Vz Siša, Sišma.

328925   Šišečka Svazek: 3 Strana: 0879
Šišečka, vz Šiška.

328926   Šišečkovací Svazek: 3 Strana: 0879
Šišečkovací = ku šišečkování způsobný. Š. stroj, die Frisirmühle (ku šišečkování suken). Techn. I. 316. Vz Šišečkovati.

328927   Šišečkovati Svazek: 3 Strana: 0879
Šišečkovati = vlákna na povrchu sukna plsiovati, frisiren, krispiren. Techn. I. 316.

328928   Šišečný Svazek: 3 Strana: 0879
Šišečný, zapfentragend. Š. rostliny. Rostl. I. 80. b.

328929   Šišel Svazek: 3 Strana: 0879
Šišel, f.? mera (arbutum), zastr. Rozk. 71.

328930   Šišemka Svazek: 9 Strana: 0326
Šišemka, y, f. = Hradčanka, potok na Mor. Vz Pck. Hol. VIII.

328931   Šišen Svazek: 3 Strana: 0879
Šišen, vz Šušeň.

328932   Šiši Svazek: 10 Strana: 0421
Šiši = oheň. V dětské řeči ve Slez. Čes. 1. XI. 342. — Š. = bolačka. V dětské řeči tamtéž. Vyhl. II. 232.

328933   Šišimka Svazek: 7 Strana: 0848
Šišimka, y, f. = šišinka, žláza šutková v mozku, glandula pinealis seu pituituaria. Hk., Mus. 1880. 189., 192.

328934   Šišimyši Svazek: 3 Strana: 0879
Šišimyši, vz Šišmyš.

328935   Šišina Svazek: 3 Strana: 0879
Šišina, y, f., žláza žaludová, conarium. Ssav. 67. Vz Šišinka. — Š-ny, kožená jablka, Lederäpfel, m.

328936   Šišinka Svazek: 3 Strana: 0879
Šišinka, y, f., žláza žaludová v mozku. Vz Schd. IL 333., Šišina.

328937   Šišinkový Svazek: 7 Strana: 0848
Šišinkový. Š. dutinka, ventricnlus conarii.

328938   Šišinkový Svazek: 10 Strana: 0421
Šišinkový. Š. stopky, pedunculi conarii. Krt.

328939   Šiška Svazek: 7 Strana: 0848
Šiška v rostl. Cf. Rosc. 96., Sbtk. Rostl. 197.—198. — Š. masopustní. Cf. Zbrt. 20., 23., 42. Říkadlo: Dona nobis pacem — dobré šišky s máslem. Km. 1886. 639. — Š. = cervulát. U Litomyšle. Olv. — Š. = knedlík. Val. Knedle tam = nudle. Slavč. 82. — Š. = na spôsob nízkých a širokých kachiel z hliny vystavená pec služiaca ku kúreniu. Slov. Rr. Sb. — Š. velocipedistická. Při vyjíždce stala se Petersovi na kolečku šiška, i odstoupil. Nár. listy 17/8 87.

328940   Šiška Svazek: 8 Strana: 0405
Šiška = knedlík. Šišky a) kyslé (kysané, púchlé) = z bílé mouky; máčejí se v mléce, v němž se kus másla roztopí. Vých. Mor. Brt. D. II. 482. -- b) Š. křesné (přesné): těsto na dlouhé válečky rozválené se na kousky rozkrájí a uvaří. Šišky uvařené se omastí, perníkem a cukrem posypou Záp. Mor. Brt. ib. 483. — c) Š. zdpařkové: mouka se zadělá vroucí vodou, šišky z toho tšsta uvařené se roztrhají, pomastí a posypou ma- kem nebo tvarohem (han.). Ib. — Masopustní šišky na blátě, velikonoční vejce za kamny. Světz. 1894. 195. b. — Š. na stromech. Jsou-li borové šišky na borovicích ve vršku, bude veliká zima na kopcích, pakli na dolejších větvích, tož bude tuhá zima v nížinách. Vcek. Val. I. 164. — S. = visutý závěrek (čep) go- tické klenby, Abhängling. Sterz. I. 29.

328941   Šiška Svazek: 9 Strana: 0326
Šiška lískového ořechu. Fisch. Hosp. 355.

328942   Šiška Svazek: 10 Strana: 0421
Šiška. Dělati šišky = váleti se s kopce dolů. Mtc. 1902. 441. — Š. = knedlíky. Není třeba náhliť na horké šišky. Val. Čes. 1. XL 227.

328943   Šiška, šišečka, šiščička, šištinka Svazek: 3 Strana: 0879
Šiška, šišečka, šiščička, šištinka, y, šišinka, f., šištice, e, f. Vz Plod. Š. u rost- lin, conus, strobilus, der Zapfen. Vz S. N. Š. =šách, šál, plod množitý povstalý z je- hnědy samičí, jejížto šupiny zdřevnatěly a v jejichž úžlabíčku plody jsou ukryty. 8. sosen, smrků. Vz Rst. 157., 177., 502. Roze- znávají se trojí proměny: a) šiška (vlastně) či šáh, šúta, kruta, jejížto šupiny jsou neh- tovité n. čárkovité; b) prchůvka, jejíž šupiny jsou homolovité spodinou vně položenou; c) možicha, jejížto šupiny zdužnatěly, tak že šiška podobá se bobuli. Rst. 157. Šiška u stromů jehličích: šutka, smolka. Pt. Šiška dlouhá, válcovitá, visutá, přímá, šikmo od- stala, vejčitá, krátká, tupá, kulovitá. Čl., Kk. 59., 93. Š. borová, cipřišová, smrková, jedlová. Us. Borovice nese borové šišky. Kom. Nestojí za borovou š-u (za nic). Ros. Š-u borovou za to dostaneš. Sych. Má jej za borovou šišku (= neváží si ho). Lb. Dám to za š-ku borovou. Ctib. H. Za někoho ani borovou šišku nedáti. Šml. Lepší šišečka borová nežli pečenka lojová; Dyž tam do- jedeme, co tam jest (= jísti) budeme? ty šišečky z borů, co padajú dolů. Sš. P. 458., 459. (Tč.). Je-li na smrcích mnoho šišek, bude veliká zima. Kda. — Š. na olších, na ořeších. V. Limbová š., die Zirbelnuss. Dch. — Š. dubové, Knoppern, die Galläpfel. Ras.,
Sal. 228. 34. Šišky dubové sbírati. Slov. — Š. = palička rákosní, die Rohrkolbe. D. — Š. = co šišce podobno, länglicher Krapfen
(kobliška, runder Krapfen). Us. S. z těsta,
smažená. Šišky v másle smažené. Us. Hoř-
kých šišek někomu podati (plísniti). Koule.
Vrtí se co šiška na másle (na pánvi; o ne-
posedovi). Ros. Má se jako šiška v másle
(vz Blahobyt). Č. — Š. másla, hrouda,
u Opav. : oselkca (Klš.), das Butterwerk. Us.
Dch. — Š. husí u pernikáře, Gänseschiskerln.
Dch. — Š-ky = škubánky. Mor. Nl. Drmolí
češtinu na samé šišky. U Litomš. — Š. =
na Mor. holečka, knedlík, Kloss. D., Šm., Brt.
Francouzská š. U Litov. Kčr. Řiekajú šorc
za zástěrku, knedlík za šišku. Hus I. 134.
Posud š. = knedlík u Ronova. Rgl. — Š.
husí (ku krmení husí), Stopfküchlein, Husu
šiškami krmiti. Kom. — Š. = šišvorec (špína
s těla setřená v chomáčích), der Unflath. V. —
Š-ky, mor. paštrky, Mutterkuchenstücke. Us.
Vz Ježíky. — Š. Maže šišku. Vz Opilý. — Š., y, m., osob. jm. Tov., Tk. III. 68. Vz S.N.

328944   Šiškář Svazek: 3 Strana: 0879
Šiškář, e, m., der Krapfenbäcker. Jg.

328945   Šiškář, e Svazek: 9 Strana: 0326
Šiškář, e, m. Š-ři = nadávka Sušickým na Mor. Mus. ol. XIII. 26.

328946   Šiškařiti Svazek: 3 Strana: 0879
Šiškařiti, il, ení, Krapfenbäckerei treiben.

328947   Šiškářka Svazek: 3 Strana: 0879
Šiškářka, y, f., die Krapfenbäckerin. Ros.

328948   Šiškářský Svazek: 3 Strana: 0879
Šiškářský, Krapfenbäcker-. Jg.

328949   Šiškářství Svazek: 3 Strana: 0879
Šiškářství, n., die Krapfenbäckerei. Jg.

328950   Šiškatělý, šáchatělý Svazek: 3 Strana: 0879
Šiškatělý, šáchatělý, in einen Zapfen verwandelt. S. jehněda. Rst. 502. Šiškatěti, ěl, ění, zum Zapfen werden. Siškatějící, šáchatějící jehněda = v šišku n. šáh se proměňující. Rstp. 502.

328951   Šiškatý Svazek: 8 Strana: 0405
Šiškatý. Vz násl. Šiškoň.

328952   Šiškatýr Svazek: 7 Strana: 0848
Šiškatýr, a, m.= hrdina šiškatý, Knödel- held. Leda by tě odvedli k š-rům (o mla- díku k vojančině nezpůsobilém). Val. Vck.

328953   Šiškojed Svazek: 7 Strana: 0849
Šiškojed, a, m., (f>ů-tiíjor^áyog. Lpř. Vz násl.

328954   Šiškojedec Svazek: 7 Strana: 0849
Šiškojedec, dce, m. = šiškojed. Šf. Strž. I. 215.

328955   Šiškoň Svazek: 8 Strana: 0405
Šiškoň, ě, m. = kdo má tuze naduté (šiškaté) skráně, jakoby za nimi šišky (kne- dlíky) měl. Přer. Brt, D. II. 395.

328956   Šiškoň, ě, m Svazek: 7 Strana: 1389
Šiškoň, ě, m. = slivoň, kdo má naduté tváře, jakoby měl v hubě šišky (knedlíky). Mor. Brtch.

328957   Šiškonosný Svazek: 3 Strana: 0879
Šiškonosný. Š. rostliny, coniferae. S. N.

328958   Šiškov Svazek: 3 Strana: 0879
Šiškov, a, m., Schischkow, mlýn u Telče. PL. — Š., osob. jm. S. N.

328959   Šiškovice Svazek: 3 Strana: 0879
Šiškovice, dle Budějovice, 1. Schischko- witz, ves u Nasavrk, 2. Tschischkowitz, ves u Jablonce.

328960   Šiškovice Svazek: 7 Strana: 0849
Šiškovice, e, f. = polívka ze šišek (kned- líků). Na Hané. Hrb. Obz. 289.

328961   Šiškovitce Svazek: 3 Strana: 0879
Šiškovitce, tce, m., sagus. Rostl. I. 267. a.

328962   Šiškovník, u, šištice Svazek: 3 Strana: 0879
Šiškovník, u, šištice, e, f., protea coni- fera, der Zapfenbaum. D. Šiškovský, ého, m., osob. jm.

328963   Šiškový Svazek: 7 Strana: 0849
Šiškový, Zapfen-. Š. olej. Mllr. 73.

328964   Šiškový Svazek: 8 Strana: 0405
Šiškový. Š. setba lesní. Nár. list. 1893. č. 277. 5.

328965   Šiškvorovna Svazek: 9 Strana: 0326
Šiškvorovna, trať. Pck. Hol. 29.

328966   Šišla Svazek: 3 Strana: 0879
Šišla, y, šišloun, šišlák, a, šišlač, e, šišlal, a, šišlálek, lka, m., der Zischler.

328967   Šišlačka, šišlalka Svazek: 3 Strana: 0879
Šišlačka, šišlalka, y, f., die Zischlerin.

328968   Šišlák, u Svazek: 7 Strana: 1389
Šišlák, u, m., hláska: č, ř, š, ź. Mus. 1842. 253.

328969   Šišlati Svazek: 3 Strana: 0879
Šišlati, zischeln. Us.

328970   Šišlavka Svazek: 10 Strana: 0421
Šišlavka, y, f. = šišlavá litera. Čch II. Pov. 224.

328971   Šišlavý Svazek: 3 Strana: 0879
Šišlavý, zischelnd. Us.

328972   Šišli Svazek: 8 Strana: 0405
Šišli, mysli, odešli, přišli (šeptá-li kdo komu co). Slov. Nov. Př. 539.

328973   Šišma Svazek: 3 Strana: 0879
Šišma, y, f. = šedá renetka, kožené jablko. Vz Rstp. 519. Vz Šiše. — Š., Schischma, ves u Pavlovic. PL. — Š., y, šišmač, e, šišmák, šišmal, a, šišinálek, lka, m. = kdo šišmá, der Schmutzer, Sudler, Beschmutzer. Us. Jg. Us. u Pelhř. Ptů. — Š. = člověk líný, ein fauler Mensch. Hrom do tebe, ty šišmo V již. Čech. Kal. — Š., osob. jm. Mor. Šd.

328974   Šišma Svazek: 7 Strana: 0849
Šišma, y, m. = člověk neobratný, nedo- vedný, Neor., komu dílo nejde od ruky; ťuchma, zdlouhavý. Brt. D. 141.

328975   Šišmačka Svazek: 3 Strana: 0879
Šišmačka, y, f. = špinilka, die Sudlerin; loudačka, Zaudererin.

328976   Šišmák Svazek: 3 Strana: 0879
Šišmák, u, m. — knedlík. U Ronova. Rgl.

328977   Šišmák Svazek: 7 Strana: 0849
Šišmák, vz Šišma.

328978   Šišmal Svazek: 7 Strana: 0849
Šišmal, vz Šišma.

328979   Šišmánek Svazek: 3 Strana: 0879
Šišmánek, nka, m., osob. jm. Pal. D. V. 2. 370.

328980   Šišmati Svazek: 3 Strana: 0880
Šišmati; šišmávati = makati, ochmatá- vati, begreifen, betasten; makáním špiniti, beschmutzen, besudeln; se = mačkati se, zabývati se. Jg., Lng., Zkr. — se s kým. — se odkud: z domu (loudati se). Koll.

328981   Šišmati Svazek: 8 Strana: 0405
Šišmati = špiniti. 1569. Wtr. Krj. I. 640.

328982   Šišmatý Svazek: 7 Strana: 0849
Šišmatý = šišatý. Koll. St. 153.

328983   Šišmavosť Svazek: 3 Strana: 0880
Šišmavosť, i, f. = špinavosť; loudavosť. Slov. Bern.

328984   Šišmavý Svazek: 3 Strana: 0880
Šišmavý = kdo šišmá, beschmutzend, sudelnd, schmutzig; 2. loudavý, trüg, lang- sam, zauderhaft. Bern.

328985   Šišmorek Svazek: 3 Strana: 0880
Šišmorek, rka, m. = ničemný, nemocný člověk. Llk.

328986   Šišmota Svazek: 3 Strana: 0880
Šišmota, y, f. == šišmavosť.

328987   Šišmotati Svazek: 3 Strana: 0880
Šišmotati = šišmati. Slov. Bern.

328988   Šišmunda Svazek: 3 Strana: 0880
Šišmunda, y, m. = jídlo z mouky a ze zemčat. U Jižné. Vrů.

328989   Šišmyš Svazek: 3 Strana: 0880
Šišmyš, gt. šišimyši, f. = netopýr, die Fledermaus. Původ první časti slova (šiš) jest temný. Mz. 323. Nelíbí se mi ty šišimyši (pokoutnosti, pochlebnosti). Mus. 3. d. 59., Č. M. 532.

328990   Šišnár Svazek: 10 Strana: 0421
Šišnár = srišeň. Dšk. Km. 10.

328991   Šišně Svazek: 3 Strana: 0880
Šišně, é, f. = ozher, šušeň, der Rotz. — Š., ěte, m , deR Rotzbube. Us.

328992   Šišně Svazek: 7 Strana: 1389
Šišně, ě, f., polipus, zastr. Pršp. 95. 2533.

328993   Šíšně Svazek: 9 Strana: 0326
Šíšně, ě, f. = dlouhá šiška z chlebového těsta. Milčín. Kub. 157.

328994   Šišpořec Svazek: 10 Strana: 0421
Šišpořec, řce, m., aldetum (inter herbas). Rostl. drk. 178a., Rozk. P. 773. U Jg. šiš- vorec.

328995   Šišrůže Svazek: 3 Strana: 0880
Šišrůže, e. f., squamatio, die Zapfenrose. Šm. (Hý.).

328996   Šištěnec Svazek: 3 Strana: 0880
Šištěnec, nce, m., blechum. Rostl. I. 247. a.

328997   Šištice Svazek: 7 Strana: 0849
Šištice, e, f. = šištička. Š. chmelová. KP. V. 333.

328998   Šištička Svazek: 3 Strana: 0880
Šištička, y, ť-, vz Šiška.

328999   Šišůvka Svazek: 7 Strana: 0849
Šišůvka, y, f. = voda z vařených šišek (knedlíků). Mtc. XV. 194.

329000   Šišvár Svazek: 9 Strana: 0326
Šišvár. Takovej š. plno pýchy (nadávka)! Šeb. 97.