401001   Zachramostiti Svazek: 8 Strana: 0495
Zachramostiti. V tom z-lo se na scho- dech. Wtr. St. Pr. 109. Cf. Chramost.

401002   Záchrana Svazek: 5 Strana: 0082
Záchrana, y, f. = zachránění, der Schutz, die Beschützung, Rettung, Bergung, das Schutzmittel, Präservativ. Jg., Dch., Šp., Šd. Vz Právo. Dvéře, schody na z-nu, die Noththür, Nothtreppe. Dch. Chodba na z-nu, der Nothgang. Dch. Z. zadní, die Rücken- wehre; z. poboční, die Seitenwehre. Čsk. 1 chtělo popatřiti, zdali mu v nich kyne jaká z. Šbrt. Helena život s radostí oběto- vala ku záchraně nešťastného přítele. Stnk. V z-nu někoho někomu dáti. Vinař. — Z. = co zachraňuje. Z. proti choleře. Mus. Prst svůj opatřte záchranou. Čern.

401003   Zachránce Svazek: 5 Strana: 0082
Zachránce, e, m. = zachranitel. Dch.

401004   Zachráněcí Svazek: 5 Strana: 0082
Zachráněcí, Rettungs-. Z. skříň. Dch.

401005   Zachráněnec Svazek: 7 Strana: 1107
Zachráněnec, nce, m., der Gerettete. Pdl.

401006   Zachránění Svazek: 5 Strana: 0082
Zachránění, n., die Rettung. — Z. = pohřeb, das Begräbniss. Na Slov. Dbš. Obyč. 108.

401007   Zachráněnosť Svazek: 5 Strana: 0082
Zachráněnosť, i, f. = záchrana, die Immunität. Nz. lk.

401008   Zachráněný Svazek: 5 Strana: 0082
Zachráněný, gerettet. Vz Zachrániti.

401009   Zachránitel Svazek: 5 Strana: 0082
Zachránitel, zachranitel, e, m., der Ret- ter. Dch., Ddk. III. 133. Z. osvěty. Prch. Vz Zachránce.

401010   Zachránitelka Svazek: 5 Strana: 0082
Zachránitelka, zachranitelka, y, f., za- chranitelkyně, ě, f., die Retterin.

401011   Zachránitelství Svazek: 5 Strana: 0082
Zachránitelství, zachranitelství, n., das Rettungswesen. Dch.

401012   Zachrániti Svazek: 5 Strana: 0082
Zachrániti, chraň, chráně (íc), chránil, ěn, ění; zachraňovati = ochrániti, brániti, ver- wahren, beschützen, behüten; na Slov. také pohřbíti, begraben. — koho čeho. Toho zachraň nás Bůh. D. — koho před čím (vz Chrániti. Brániti): před vpádem nepřá- telským. Sych. Byl z-něm před smrtí (lépe: od smrti. Brt., Pdg.). Dva manové jeho z-li jej před jistou smrtí. Ddk. IV. 57. Z-li ho před nemocí. Ib. IV. 293. — koho (od- kud) čím: dítě z ohně (Ml), tyčkou, pro- vazem, skokem, svou odvážlivostí. Us. Z. se útěkem. Ddk. V. 251., Šb. Fr. Přemysl Otakar byl by holdováním z-nil všecky své země. Ddk. VI. 212. — koho, se kam. Z. se do šírého, sich ins Freie retten. Dch. Jaj vy moje neviňata! Čo ste komu mo- bily, že vás takto v čas do blata zachránili (= pochovali)? Na Slov. Btt. Sp. 162. Bo, koho's Jánošík na paloš načiara, tomu ne- pomôžú ani tria cisára; a komu odpíše lí- stoček trirohý, toho nezachráňa múry do oblohy. Btt. Sp. 9. — koho od čeho. Kdo z-ní vás od škody, když přindú zlé ne- hody? Sl. ps. Aby mě z-la vod šabličke vojenské. Sš. P. 575. Kolko dietok od siroby ste z-ly? Na Slov. Tč. Bůh vás zachrání od všelikej nemoci. Us. Tč. — co, koho. Na- stávající noc z-la zbytek vojska Soběsla- vova. Ddk. IV. 29. Z. mrtvého — pochovati, begraben. Na Slov. Phld. III. 476., Dbš. Obyč. 109. - koho jak. Dal ho pekne z. (pohřbíti). Dbš. Sl. pov. I. 525. Jaj, Bože môj, Bože milý! Čo ťa mi tak z-li (po- hřbili) bez truhličky, bez jamičky, roznosili na kústičky? Btt. Sp. 172.

401013   Záchranné Svazek: 5 Strana: 0082
Záchranné, ého, n. = schranné, das Bergegeld. Šp.

401014   Záchranný Svazek: 5 Strana: 0082
Záchranný, Rettungs-, prophylaktisch. Z. přístroj (při hašení požáru), Dch., Hřeb u pasu Hasického, Us., hadice, Dch., lék. Nz. lk. Z. loď, Rettungs-. Vz Zachraňovací.

401015   Záchranný Svazek: 10 Strana: 0513
Záchranný. Z. stanice. Us.

401016   Zachraňovací Svazek: 5 Strana: 0082
Zachraňovací, Rettungs-. Vz Záchranný. Z. plachta, Khl. 72., pytel, plachta, NA. IV. 20., pás, provaz. Us.

401017   Zachraňovadlo Svazek: 5 Strana: 0082
Zachraňovadlo, a, n., Rettungsmittel. Vz Záchranný, Zachraňovací. Z. pytlové. Us. Vz o něm ve spise: Ferd. Kubert. Prakt. zápisky I.

401018   Zachraňování Svazek: 5 Strana: 0082
Zachraňování, n. opětné zachránění, wiederholte Rettung.

401019   Zachrápati Svazek: 5 Strana: 0082
Zachrápati, chrápám a chrápu; zachrá- pnouti, pnul a pl, utí; zachrapovati, anfan- gen zu schnarchen, ein wenig schnarchen. — abs. Někdo tu zachrápal. Us. — Z. = chrápáním (spaním) zahnati, verschnarchen. co: hněv, Ros., opici.

401020   Zachraplavěti Svazek: 5 Strana: 0082
Zachraplavěti = zachřapěti. Jg.

401021   Zachrapovati Svazek: 5 Strana: 0082
Zachrapovati, vz Zachrápati.

401022   Zachrapšťať Svazek: 10 Strana: 0513
Zachrapšťať = zachrastili. Z-lo raždie. Slov. Phľd. XXIII. 746.

401023   Zachraptěti Svazek: 10 Strana: 0513
Zachraptěti. Rais. Lop. 9.

401024   Zachrastiti Svazek: 5 Strana: 0082
Zachrastiti, il, ění, zachrastiti se, anfan- gen zu rasseln, zu rauschen. Něco tu zachra- stilo. Něco se tu zachrastilo. Ros. — čím: řetězem. — Z. = zandati, zachramostiti, verlegen. — co. Us.

401025   Zachrašťany Svazek: 5 Strana: 0083
Zachrašťany, dle Dolany, něm. Zachra- stian, ves u N. Byožova. Vz S. N., Tk. IV. 746., Rlk. Kfsk. 1048.

401026   Záchrbtí Svazek: 5 Strana: 0083
Záchrbtí, n. Čo v z. Historie natvoriu genius národa slovanskjého. Phld. I. 4. 139. (Šd.).

401027   Zachrčeti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachrčeti, čí, chrč, el, ení, anfangen zu knurren, zu röcheln. — kde. Něco ve mne zachrčelo. Kos., Tč.

401028   Zachrčeti Svazek: 10 Strana: 0513
Zachrčeti, el, ení. Krev mu kol dřevce z-čí. Msn. Od. 249.

401029   Zachrdla Svazek: 5 Strana: 0083
Zachrdla, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

401030   Zachrchlati Svazek: 5 Strana: 0083
Zachrchlati, vz Zachrkati.

401031   Zachríplý Svazek: 7 Strana: 1107
Zachríplý = chraptivý. Uh. Brt. D. 293.

401032   Zachrípnutý Svazek: 8 Strana: 0495
Zachrípnutý = unavený; chraplavý. Od mnohého hovorenia z. Phľd. 1894. 508.

401033   Zachrípnutý Svazek: 10 Strana: 0513
Zachrípnutý = zavřený. Napíná hrdlo ako čížik, keď je z-tý. Rizn. 177.

401034   Zachrkati Svazek: 5 Strana: 0083
Zachrkati, zachrchlati, aufhüsteln, auf- räuspern. Us. Tč.

401035   Zachrkati Svazek: 5 Strana: 0083
Zachrkati; zachrknouti, knul a kl, utí; zachrkávati, zachrkovati, anfangen zu räu- spern. — abs. Někdo tu zachrkal. Ros., Jg.

401036   Zachrknouti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachrknouti, vz Zachrkati.

401037   Zachrkovati Svazek: 5 Strana: 0083
Zachrkovati, v z Zachrkati.

401038   Zachrochtati Svazek: 5 Strana: 0083
Zachrochtati, chrochtám a chrochci, auf- grunzen, aufrasseln.

401039   Zachrochtati k Svazek: 10 Strana: 0513
Zachrochtati k zedn kům. Nár. list. 1902. 240. 9.

401040   Zachromovati Svazek: 5 Strana: 0083
Zachromovati, zu hinken anfangen. U Brušperka. Mtl.

401041   Zachronouti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachronouti, nul, ut, utí = útrpnosť, bolesť, hněv a nevoli spolu pojmouti a je vynořiti, rozjitřiti se, popuditi se, zasku- hrati, zažehrati, tfiß^ißäv. — čím. Ježíš tedy zachronul duchem (infremuit spiritu). Sš. J. 186. — kde. Ježíš tedy opět zachronuv sám v sobě (rursum fremens in semet ipso) přišel
k hrobu. Sš. J. 186. Hý.).

401042   Zachropotati Svazek: 10 Strana: 0513
Zachropotati. Z-tal a umřel. Tbz. XIII. 403.

401043   Zachropotiti. Pod Svazek: 8 Strana: 0495
Zachropotiti. Pod sekyrou jeho z-tí hned. Och. Otr. 21.

401044   Zachroptěti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachroptěti, ěl, ění, anfangen zu röcheln, ein wenig röcheln. Někdo tu zachroptěl. Ros. Zachroupati, vz Zachroupnouti.

401045   Zachroupnouti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachroupnouti, pnul a pl, ut, utí; za- chrupěti, ěl, ěn, ění; zachroupati, zachru- povati, losknorpeln, losknacken, anfangen zu knorpeln. — si co: jablko. Zlob.

401046   Zachroustati Svazek: 5 Strana: 0083
Zachroustati, vz Zachroustnouti.

401047   Zachroustnouti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachroustnouti, stnul a stl, ut, utí; za- chroustati, losknorpeln. — si co: jablko. D.

401048   Zachrouti Svazek: 8 Strana: 0495
Zachrouti. Matka sebou radostně zachrula a zadívala se na dceru. Světz. 1894. 572. a.

401049   Zachrouti Svazek: 9 Strana: 0393
Zachrouti. Zachrul sebou v posteli. Žďár- sko. Nár. list. 1898. č. 136 odp. feuil.

401050   Zachrouti se Svazek: 5 Strana: 0083
Zachrouti se, chruji, ul, ut, utí, sich verhüllen. — kam. Zachrul se do slámy, ani ho viděť není. U Kr. Hrad. Kšť.

401051   Zachrstiti Svazek: 7 Strana: 1107
Zachrstiti = zaliti. Krev ho z-la. Val.Vck.

401052   Zachrstnouti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachrstnouti, stnul a stl, ut, utí = silně postříknouti, begiessen, bespritzen. — koho čím: vodou.

401053   Zachrtousiti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachrtousiti, ersticken. Vz Zardousiti. — koho. Měl obložené v krku a to ho z-lo. Mor. Šd. — se. Hus se z-la (uškrtila, udá- vila). Ib. Šd.

401054   Zachruněti Svazek: 10 Strana: 0513
Zachruněti. Janek jen trochu z-něl (za- mumlal) a zas spal. Slz. poh 33.

401055   Zachrupěti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachrupěti, vz Zachroupnouti.

401056   Zachrupěti kde Svazek: 8 Strana: 0495
Zachrupěti kde. Botky z-ly na piesku. Phľd. 1895. 269.

401057   Zachrupnouti Svazek: 10 Strana: 0513
Zachrupnouti. V tom z-ply kroky. Zr. Nov. 2 - 246.

401058   Zachrustěti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachrustěti, ěl, ění, zachrustnouti, stnul a stl, utí, losknastern, knistern. Ros.

401059   Zachrustiti se kam: do Svazek: 10 Strana: 0513
Zachrustiti se kam: do peřin = za- hrabati se. Ml. B)lesl. Čes. 1. XIII. 89.

401060   Zachrypnúť Svazek: 7 Strana: 1107
Zachrypnúť = ochraptěti. Slov. Orl. VI. 115.

401061   Zachrypnutí Svazek: 5 Strana: 0083
Zachrypnutí, n., die Heiserkeit. Dospělí ho (kopr, fenikl) pijú od z. Let. Mt. S. X. 1. 48.

401062   Zachřapěti Svazek: 5 Strana: 0082
Zachřapěti, ěl, ení = počíti chřapavě mluviti, anfangen heiser zu reden. Ros. Vz Zachřapnouti.

401063   Zachřapiti Svazek: 5 Strana: 0082
Zachřapiti, il, en, ení = roztlouci, zer- brechen, zerschlagen. Na Slov. — co: hrnec.

401064   Zachřaplati Svazek: 5 Strana: 0082
Zachřaplati = počíti chřaplati, sche- pernd, heiser werden. Ros.

401065   Zachřapnouti Svazek: 5 Strana: 0082
Zachřapnouti, vz Zachrápati.

401066   Zachřapnouti Svazek: 5 Strana: 0082
Zachřapnouti, pnul a pl, utí, heiser werden. - kdy. Při vlhkém počasí snadno z-pneš. Us. Tč. Vz Zachřapěti.

401067   Zachřestati Svazek: 5 Strana: 0083
Zachřestati; zachřestěti, ěl, ění, zachře- stiti, il, ění, zachřestnouti, stnul a stl, utí; zachřesťovati, zachřestávati = začíti chřestěti, anfangen zu rauschen, losrasseln. — abs. Něco tu zachřestělo. Ros. Klíče zachřestily. Čch. Mch. 93. — oč. Meč o meč z-til. Mkr. — čím: řetězem. Otřelou proposicí z dialek- tiky zachřestíte. Koule. — se = zachřestiti, losrasseln, rauschen. Jak se co zachřestne. V.

401068   Zachřestávati Svazek: 5 Strana: 0083
Zachřestávati, vz Zachřestati.

401069   Zachřestěti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachřestěti, vz Zachřestati.

401070   Zachřestiti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachřestiti, vz Zachřestati.

401071   Zachřestnouti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachřestnouti, vz Zachřestati.

401072   Zachřestovati Svazek: 5 Strana: 0083
Zachřestovati, vz Zachřestati.

401073   Zachřibiti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachřibiti, il, en, ení, zachřibovati, mit Gesträuch besetzen; se = zbrchati se, zum Strauch werden. Zelí se zachřibilo, už budou brzo hlávky. Na Ostrav. Tč.

401074   Zachřípati Svazek: 5 Strana: 0083
Zachřípati, vz Zachřípěti.

401075   Zachřípění Svazek: 5 Strana: 0083
Zachřípění, n., vz Zachřípěti.

401076   Zachřípený Svazek: 5 Strana: 0083
Zachřípený; -en, a, o, vz Zachřípěti. Nekaz mi moju fujaru, ty básničkar zachrí- pený, čo nemáš v srdci iba jed a na ústach iba peny. Čjk. 22.

401077   Zachřipěti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachřipěti, ěl, ení; zachřípati, zachříp- nouti, pnul a pl, utí = zachřapěti, heiser werden. Na Slov. Koll. — abs. He, he, he, zachrípela (zachraptěla) striga. Dbš. Sl. pov. I. 22. (Šd.). — od čeho. Pravda, že rastú aj inde (stromy), ale sú krehké jak šípy; od tých vám citné fugary strdielce rado zachripí. Čjk. 20. — čím. Ja budem kričať, kým kolvěk nezachnpnem. Phld. III. 13.

401078   Zachříplý Svazek: 5 Strana: 0083
Zachříplý = chraptivý, heiser. Kartig. Tak zadyšán kráča a celý prachom husto zapadlý zachríplymi dľhú si uľahčuje pes- ňami cestu; Nespíva len devča, než aj sama babka zachríplá. Hol. 39., 353. (Šd.). Z-lé nevďak eště vreštia trúby. Sldk. 135.

401079   Zachřípnouti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachřípnouti, vz Zachřípěti.

401080   Zachřípnutý Svazek: 5 Strana: 0083
Zachřípnutý, heiser. Na Slov. Ssk.

401081   Zachřupěti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachřupěti, ěl, ění, zu knacken anfangen. Chmel.

401082   Zachtění Svazek: 5 Strana: 0083
Zachtění, n. = choutka, das Gelüsten, die Lust, Anwandlung. Nz.

401083   Zachtěti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachtěti, vz Zachtíti.

401084   Zachtiti Svazek: 5 Strana: 0083
Zachtiti, zachtěti, zachci, chtěl, chtění; zachtívaťi = začíti chtíti, požádati, gelüsten, ein Gelüstchen bekommen; zu wollen, zu wünschen, zu begehren anfangen. -- abs. Chodi sěmo tamo, vezdě (všudy) kamo zachtě (= zachtěla). Rkk. 29. Pôjdem, jestli zachcú páni. Zbr. Lžd. 68. — čeho: dědictví něčího z. L. — Fil. zám. — Neosobně: za- chce, zachtívá se mi všeho, es wandelt mich die Lust an, es gelüstet mich, ich bin lüstern. Zachtělo se nám piva. Sych. Z. se čeho. Chč. 451. Jak to vidí nemocný, potom se mu všeličeho zachce; Zachtělo se mu vína. Us. Šd. A ešče se jí zachtělo červené pentle na čelo. Sš. P. 641. Hned se jí toho zachtělo. Němc. I. 86. Z-lo se jí drahého věnce. Ib. I. 87. Z-lo se mu svobody. Kmp. Z-lo se mu suky. Slez. Šd. Kdykoliv se mu zachce, k smíchu nás přivede. Sych. Zachtělo se mu vody. Br. — čemu (se). Z síně vyhlé- daje do sadu, toho sadu jablkům zachtěl. Pass. Zahradám se zachtělo Masilině. Zav. — s inft. Zachtělo se mu tam jíti. Ros., Br. Brzy však z-lo se mu zkusiti světa. Kld. II. 5. Z-lo se mi píti, jísti. Us. Tč. — co. Cokoli zachtěl, mělo světu býti zákonem. Pal. Děj. IV. 2. 64. — se komu po čem (lépe: čeho). I z-lo se mu po něm (po po- kladu). Sš. Sk. 270. Vz Bába. — se. Na mor. Val. také = zamilovati se, sich verlieben. Tanu, zachtěli sa. Vck., Brt.

401085   Zachtíti si co Svazek: 7 Strana: 1107
Zachtíti si co. Což by sobě dítě z-lo, v tom mu nepovolovali. Výb. II. 1419. — s inft. Z-lo se mi zapacholeti, repuerascere. Kom.

401086   Zachtívavosť Svazek: 5 Strana: 0083
Zachtívavosť, i, f. = zábavka. Šd.

401087   Záchtivec Svazek: 5 Strana: 0083
Záchtivec, vce, m., der Lüstling. U Olom. Sd.

401088   Záchtivosť Svazek: 5 Strana: 0083
Záchtivosť, i, f., die Lust, Begierde, das Gelüste. Sd. Každý má srdce plno z-ti. Sá. 295*

401089   Záchtivý Svazek: 5 Strana: 0084
Záchtivý = komu se všeho chce, chtivý, gelüstig, lüstern. Us. na Mor. Brt., Kk., Sd., Hlč.

401090   Záchtivý Svazek: 10 Strana: 0679
Záchtivý = mlsný, bažný. Brt. Sl.

401091   Zachublaný Svazek: 9 Strana: 0393
Zachublaný = s hlavou do šátku zavinutou. Val. Čes I. X. 379.

401092   Zachubolený Svazek: 5 Strana: 0084
Zachubolený = zamračený, verdüstert, finster, düster. Z. člověk, nebe. Na mor. Val. Vck.

401093   Zachuboliti Svazek: 5 Strana: 0084
Zachuboliti, il, en, ení, verfinstern, ver- düstern. Vz Zachubolený.

401094   Zachucovati Svazek: 5 Strana: 0084
Zachucovati, vz Zachutiti.

401095   Zachúhnouti Svazek: 5 Strana: 0084
Zachúhnouti, vz Zachúchati.

401096   Zachúchati Svazek: 5 Strana: 0084
Zachúchati, zachúchnouti = zadechnouti, nadechnouti, einen Hauch machen.— kam: do dlaně. Na Ostrav. Tč. Slez. Šd. — Z., hineinschreien. Pôjdem do lesa zachúchať, môjho milého vychúchat (najíti, aufsuchen). Dbš. Obyč. 153.

401097   Zachuchlaný več, v čem Svazek: 9 Strana: 0393
Zachuchlaný več, v čem. V houni z. Jrsk. XXIII. 136.

401098   Zachuchlati Svazek: 5 Strana: 0084
Zachuchlati = zachuchliti.

401099   Zachuchlený Svazek: 5 Strana: 0084
Zachuchlený; -en, a, o = zakuklený. Us. Knrz.

401100   Zachuchliti Svazek: 5 Strana: 0084
Zachuchliti, il, en, ení; zachuchlovati, zachuchávati, zachuchlívati, = zakukliti, ver- hüllen. — koho, se čím. Úzký ručník, kto- rým si ženy hlavy zachuchlávaly. Sl. let. VI. 288.

401101   Zachuchmaný Svazek: 5 Strana: 0084
Zachuchmaný. Máš pravdu, z-ný odvráva. Sldk. 77.

401102   Zachuchmati Svazek: 7 Strana: 1107
Zachuchmati = zabaliti, zakryti, ver- mummen. Z. se do guby, pod koberce. Slov. Phľd. VII. 255., 149.

401103   Zachúkaný čím Svazek: 10 Strana: 0513
Zachúkaný čím: peřinami. Jrsk. XXVII. 379. Vz Zachúchati.

401104   Zachule Svazek: 5 Strana: 0084
Zachule, e, zachulka, y, f. = zadnice, řiť, der Hintere, After, Steiss. V. Bojím se, aby zapále si prst mi ho nevstrčil v z li. Č. M. 612. Již byste snad v z-li líbali pro praebendu časnou. Br., MP. 171. — Z. = ochule, čím se co zahaluje, zvl. šátek na hlavu, die Kopfhülle. Ros.

401105   Zachule Svazek: 7 Strana: 1107
Zachule. V z-li byste jej líbali. Bart. 171.

401106   Zachuliti Svazek: 5 Strana: 0084
Zachuliti = zachuchliti, zaobaliti, ein- hüllen. Jg.

401107   Zachulka Svazek: 5 Strana: 0084
Zachulka, y, f., vz Zachule.

401108   Zachulní Svazek: 5 Strana: 0084
Zachulní, od zachule. After-, Steiss-. Z. díra. Ms. ovc.

401109   Zachumelený Svazek: 5 Strana: 0084
Zachumelený; -en, a, o, eingehüllt, ver- mummt; umzogen, umwölkt. — kam: do pláště. — kdy. Nebe bývá v zimě z-né. Us. Šd.

401110   Zachumeliti Svazek: 5 Strana: 0084
Zachumeliti, zachumelovati = zaobaliti, einwickeln, vermummen. — co komu: hlavu. Us. — se kam: do pláště. D. Z. se do peřin, sich einkrabbeln. Dch. — kde kdy. V zimě na cestě za mrazu do pláště se z., einwickeln. Us. — (co) čím: Z. cestu sně- hem, verwehen. Us. Tč. Dnes sněhem zachu- melilo. Us. Brt. Pliska (třasořitka) donese 9 poprašků na ocase a roztluče led ocasem (když přiletí, led roztaje a sněhem už jen devětkrát zachumelí;. Na Zlínsku. Brt.

401111   Zachumlaný Svazek: 5 Strana: 0084
Zachumlaný, vz Zachumlati. Z. potáč. Bech.

401112   Zachumlati Svazek: 5 Strana: 0084
Zachumlati = zchumlati, zmotrchati, verwirren, verfitzen. Bech. — co. Us. Rk. — se kam: do pláště. Vz Zachumeliti.

401113   Zachumlený Svazek: 5 Strana: 0084
Zachumlený = zahalený. Vz Zachume- lený. U Písku. Mg.

401114   Zachumliti se Svazek: 8 Strana: 0495
Zachumliti se. Zachumlil se do své mrzuté nálady. Světz. 1893. 38. a.

401115   Záchuť Svazek: 5 Strana: 0084
Záchuť, i, záchuta, záchutka, y, f., die Aufmunterung, Anreizung. Z. míti, komu činiti. L. — Záchutka = chuť zůstávající po něčem, pochuř, pachuť, der Nachgeschmack. Rk., Tč., Nz. lk.

401116   Záchuta Svazek: 5 Strana: 0084
Záchuta, vz Záchuť.

401117   Zachutěti Svazek: 5 Strana: 0084
Zachutěti, vz Zachutněti.

401118   Zachutitel Svazek: 5 Strana: 0084
Zachutitel, e, m., der Aufinunterer, An- reizer. L.

401119   Zachutiti Svazek: 5 Strana: 0084
Zachutiti, il, cen, cení; zachucovati = chuť vzbuditi, aufmuntern, anreizen, anregen, Lust machen. — si koho (získati si, při- vázati jej k sobě, für sich einnehmen, ge- winnen.) L., Šm.

401120   Zachutiti Svazek: 7 Strana: 1107
Zachutiti. Z-tiv svatého skrušenie. Výb. I. 1176.

401121   Záchutka Svazek: 5 Strana: 0084
Záchutka, vz Záchuť.

401122   Zachutnati Svazek: 5 Strana: 0084
Zachutnati, zachutnávati = zapáchati, zavonívati, anfangen übel zu riechen; okusiti, verkosten; oblíbiti si, Geschmack finden, sein Wohlgefallen an etwas haben, Lust be- kommen; chuť k něčemu a někom vzbuditi, Lust wecken, Einem Lust machen. Jg. — abs. Již to zachutnává. Ros. — čím: smolou (zapáchati). Chmel. — čeho = okusiti. Za- chutnal toho. Ros. — něco, sobě něco n. čeho, v něčem (jak) = oblíbiti si. Z. co. Zachutnal Bůh vůni. Br. Sobě co. Plác., Br., Kram. Z. sobě něčeho. Kom. Z. sobě v čem. Bibl., Ros. Z. si v dobrých spisech. T. Zachutnal to s srdečnou vděčností. Pís. br. Žádný sobě toho učení nemohl z. BR. II. 872. a. Radosti a slávy nebeské částku zjevenou sobě zachutnav řekl. Ib. II. 75. b. — co komu = chuť v něm k tomu vzbuditi. Někomu cizí věci z. Br. I tím jim to zachut- návaje, že. Br. — komu. Zachutnává mi to (neosobné = zachutnávám si v tom, za- líbilo se mi to), es gefallt, es behagt. Berg. Zachutnalo mu to, er fand Geschmack daran. Us. Dch., Tč. Len ako tú bábku boskal, to bolo sladkó a z-lo mu, naraz ju celú zjedol. Dbš. Sl. pov. I. 86.

401123   Zachutnati si co čím Svazek: 9 Strana: 0393
Zachutnati si co čím. Kom. Theatr. 9.

401124   Záchutně Svazek: 5 Strana: 0084
Záchutně, ě, f. = ulička mezi domy pro hašení ohně nechaná, die Schlippe, Brand- gasse. Puch. — Z., v již. Čech. = postranní komůrka, Nebenkammer, f. Kts.

401125   Zachutněti Svazek: 5 Strana: 0084
Zachutněti, zachutěti, ěl, ění = zachut- nati, zavoněti, zalíbiti se, gefallen. — komu. Zachutnělo mi to. Ros.

401126   Zachutniti Svazek: 5 Strana: 0084
Zachutniti, il, ěn, ění, zachutňovati, auf- muntern. Past. rkp.

401127   Zachvácenec Svazek: 5 Strana: 0084
Zachvácenec, nce, m. = zachvácený snem, ein Schlafsüchtiger.

401128   Zachvácení Svazek: 5 Strana: 0084
Zachvácení, n., v z Zachvátiti. Připadlo naň z. mysli (vzchyt, ekstase). Sš. Sk. 120. (Hý.).

401129   Zachvácenosť Svazek: 5 Strana: 0084
Zachvácenosť, i, f. = záchvat, die Schlaf- sucht. Bern.

401130   Zachvácený Svazek: 5 Strana: 0084
Zachvácený, -cen, a, o, ergriffen, erfasst, überrascht. — čím: snem smrti, žádostí, V., vzteklostí, Kom, rozkoší. Jel. Umělec Bohem z. (unesený, nadchnutý). Krok. Poblíž tůně ležel druhý zážehem slunce z-ný. Ddk. It. v. 28. Vz Zachvátiti.

401131   Zachvácený Svazek: 7 Strana: 1107
Zachvácený. Polož za Zachvácenosť.

401132   Zachvalinský Svazek: 10 Strana: 0513
Zachvalinský. Z. území (za Chvalin- ským mořem). Pokr. 1885. č. 79. — Vlasť. IV. 45.

401133   Zachvání Svazek: 5 Strana: 0084
Zachvání, n. = zachvění. Pl.

401134   Zachvápiti Svazek: 5 Strana: 0084
Zachvápiti = zachvátiti, ergreifen. Rd. zv.

401135   Záchvat Svazek: 5 Strana: 0084
Záchvat, u, m. — zachvácení, zachycení, das Angreifen, Hinreissen, Erfassen. Z. mra- zení, zima, der Frostanfall, Fieberfrost. Nz. lk. Z. horečky, der Fieberanfall. Ib. Z. bolu, der Schmerzesanfäll. Dch. Z. dýchavičnosti, dusnosti, das Asthma. Nz. Ik. — Z. = ztra- cení smyslů, vytržení, roznícení, roznícenosť, die Entzückung, Extase. L;, Č. Z. jest vrchol vášně chabé. Dk. P. 128. Mé ňáďro chví se sladkým z-tem. Osv. VI. 940 V blaha z-tu. Vrch. Zbožný mysli z. Šmb. Dj. St. I. 353. Hněvný z. Čch. Mch. 76. Hrabal jsem v rumu děsnou zachvatí. Hdk. C. 211. — Z. = Klu- boké spaní (nepaměť), z něhož nemocný jen s velikou snažností probuzen býti může, lethargia, die Schlafsucht. V. Z. mrtvicový, der Schlaganfall. V z-tech, anfallsweise. Nz lk. Přicházívá naň z. Sych.

401136   Záchvat Svazek: 7 Strana: 1107
Záchvat dušnosti močokrevné, asthma uraemicum, dušnosti srdcové, a. cordiacum, namáhavého dýchání, orthopnoische Anfälle. Ktt. exc.

401137   Záchvat Svazek: 10 Strana: 0513
Záchvat. Zdvojený z. horečky, Anadi- plorie; z. šílenství, insultus maniaealis, z. hysterický, insultus hystericus. Ktt.

401138   Zachvatitel Svazek: 7 Strana: 1107
Zachvatitel, e, m., der Erhascher. Pdl.

401139   1. Zachvátiti Svazek: 5 Strana: 0085
1. Zachvátiti, chvať, chvátě, til, cen, ení; zachvacovati = uchytiti znáhla, chytaje za- lapiti, zarvati, ergreifen, erhaschen, anpacken, überfallen, überraschen. — abs. Nedejte se z., lasst euch nicht hinreissen. Us. Dch. Ta holka nezachvacuje (nezajímá). Jnda. Světz. 1884. 583. — co, koho. Peklo ho zachvátilo; Co zachvátí, co zhubil. V. Smrť ho zachvá- tila (naň připadla). D. Zachvacuje mne mysli prudkosť. Jel. Přišel do lesa, kde ho noc z-la. Us. Vck. Zimnice ho z-la. Us. Šb. 7. Tam z-lo potomky zbojníků rámě spravedl- nosti; Neobyčejný mor z-til vojsko císařské. Ddk. II. 404 , III. 266. Kdo cé tam opatři, dy cě smrć zachvácí. Sš. P. 21. Keď je vóla božia, tu nás smrť zachváti. Na Slov. Tč. Sotva že som jednej uvládal pohrome vy- hnúť, už mňa iná a temer horšá zachvátila zkáza. Hol. 4. Jižť vás ta noc a tma z-la v níž nelze žádného díla dělati. BR II. 112. b. (Jaroslav) Kublajevica zachvátí. Rkk. 55. Bázeň z la je. Hus. II. 356. — Br., Rkk., Kom. — koho čím: křídly, D., osidlem. Plác. Vášně hněvem zachvacují náhlým stří- zlivé. Msn. Or. 152. — V. Kom — koho kde: někoho v poklísce z. D. Bratří, byl-liby také zachvácen člověk v nějakém úpadku. Sš. II. 64. Vsiu silu v tvrdě hradě z. Rkk. 19. — Rvač. — koho jak. Bůh nás skrze morovou ránu zachvacuje. Mladici Smoličku z-til proud toku s sebou. Dač II. 24. V městě vašem remeslo delal a tu z dopuštění božího smrtí jest zachvácen. Sl. let. V. 76. — koho (gt.). Výmluvnosť jeho posluchačů zachvá- tila, šp. m.: posluchače (akkus.). Brt. Tam jich (je) z-li a 37 vozů pobrali. Kron. hrad. (Tč.). — kam. Tys jich z-til sebou k vy- sokosti. Lipa 345. — kdy. Smrť dne 24/6 z-la míšenského markrabí Albrechta; O rok dříve z-cen touže nemocí kněžic Děpolt. Ddk. IV. 92., 78. V tom jest Tomana smrť z-la. NB. Tč. 169. Roku 1126. z-la smrť ještě jiné tři osoby historické. Ddk. III. 13. Je- dnoho dne z-la ho noc v cestě. Kld. II. 96.

401140   Zachvátiti Svazek: 7 Strana: 1107
Zachvátiti koně = schvátiti. Rgl. exc. Tento pokrm (duši) na nebe zachvacuje (unáší). 15. stol. Mnč. R. 62.

401141   2. Zachvátiti se Svazek: 5 Strana: 0085
2. Zachvátiti se = sraziti se (o těstu), schliefig werden. Chmela.

401142   Záchvativý Svazek: 5 Strana: 0085
Záchvativý = ospánlivý, schlafsüchtig; hinreissend. D. Vz Záchvatný. Z. slovo, řeč, pohled. Us. Tč. Řečnil tak živo a z-vo. Lipa 223.

401143   Záchvatka Svazek: 5 Strana: 0085
Záchvatka, y, f. = záchvat. Na z-tku svoje pouta kouť. Hdk. L. k. 25.

401144   Záchvatka Svazek: 7 Strana: 1107
Záchvatka u těžné klece, die Fallbremse, v horn. Hř.

401145   Záchvatný Svazek: 5 Strana: 0085
Záchvatný, hinreissend. Vz Záchvativý. Dch. Z. nadšení. Msn. Or. 46. Vichr na z-né žatvě. Hdk. Lum. V. 258.

401146   Záchvatovitý Svazek: 5 Strana: 0085
Záchvatovitý = záchvativý. Chmel.

401147   Záchvěj Svazek: 5 Strana: 0085
Záchvěj, e, m. = zachvění, die Erzitte- rung, Bebung Erschütterung, Schwingung, Vibration. Z-je podélné či longitudinalné, příčné, vzduchové. Vz KP. II. 291., 282., Nz. Uzlyz-je, die Schwingungsknoten, oblouk z-je, der Schwingungsbogen; šířka (dálka) z-je, die Schwingungsweite, trvání z-je, die Schwingungsdauer, bod (střed) z-je, der Schwiriguiigspunkt. Nz. Pokud Pán svémocně čistě lidskému a přirozenému před ohavnou smrtí otřesu a z-ji oddati se uhodlal. Sš. J. 203. — Z., osob. jm. Šd.

401148   Záchvějový Svazek: 7 Strana: 1107
Záchvějový, Schwingungs-. Us. Pdl.

401149   Zachvělosť Svazek: 5 Strana: 0085
Zachvělosť, i, f., die Bebung, Erbebung. Dch.

401150   Zachvění Svazek: 5 Strana: 0085
Zachvění, n., das Erbeben. Vz Záchvěj. Z. harfy. Kyt. 1876. 48.

401151   Zachvěti Svazek: 7 Strana: 1107
Zachvěti, vz Zachvíti.

401152   Záchvěv Svazek: 5 Strana: 0085
Záchvěv, u, m. = záchvěj. Mus. 1880. 363., Nz lk., Šp., Hd. Lehký z. Čch. Mch. 46. Z. rtů, Vrch., hlasu, Brt., ňader. Čch., Bs. 45. Citů z. Nrd.

401153   Zachvístaný Svazek: 5 Strana: 0085
Zachvístaný; -án, a, o, bespritzt, be- schmutzt, besudelt. Vz Chvístačka. Us. Šd.

401154   Zachvístati Svazek: 5 Strana: 0085
Zachvístati, zachvístnouti, stnul a stl, ut, utí, zachvistovati = chvístem pokáleti, mit dem Kothe verunreinigen. Ros. — co: prádlo.

401155   Zachvístnouti Svazek: 5 Strana: 0085
Zachvístnouti, vz Zachvístati.

401156   Zachvistovati Svazek: 5 Strana: 0085
Zachvistovati, vz Zachvístati.

401157   Záchvit Svazek: 5 Strana: 0085
Záchvit, u, m. = záchvěj. Do modra jak safír planou tichým z-tem. Vrch. Myth. I. 207.

401158   Zachvíti Svazek: 5 Strana: 0085
Zachvíti, chvěji, chvěl, ěn, ění; zachví- vati= pohybovati, zatřásti, wanken o. schwan- ken machen, erschüttern; se, wanken, schwan- ken, erzittern. — (se) čím. Jedno kohoutí zakokrhání celou zachvělo blažeností. Puch. Z-la se pocitem nevýslovné rozkoše. Hrts. Zachvěje listím větřík. Č. Zachvěl se mra- zem. Bázeň mým srdcem z-la. Dch. Jun Hlasem tím se zachví v barce. Kká. K sl. j. 107. Srdce jeho zachvívalo se podobnými city. Osv. I. 273. Její rty tou z-ly se řečí. Vrch. Plesem tím se zachvívalo nebe. Vrch. O víně. 165. Hrůza z-la mnou. Šbr. Hněv zachvívá v těle každou žilou. Osv. I. 593. Zachvěje se mrazným dechem. Čch. L. k. 9. Písně zachvívají nejjemnějšími strunami srdce. Tč. exc. O choć bych ja zachvjal stromečkami dvěma, juž taká něbudzě, jako prvša byla. Sš. P. 383. Lupení větrem se zachvívá. Sš. Mat. 26. — co. Palma zlehka zachvívá své rozsochy zelené. Atal. Zachvěješ višinku, panenka ci (ti) spadně. Sš. P. 383. — se kde komu. Starci se berla v ruce z-vá. Krok. Ruka její z-la se v ruce jeho. Šbr. Slza na brvách se mu z-la. Vlč. Abso- lutismus zachvěl se ve svých základech okřídlenou myšlénkou. Osv. I. 364. Před ním se největší páni zachvívali. Kká. Td. 298. Ty v mém se zachvíš náručí. Kká. K sl. j. 46. Mech pružný pod její se zachvěl no- hou. Vrch. Náhle neobvyklý ton se zachvěl v tichém dolu. Vrch. Národové se zachvívali před kalicha září krvavou. Čch. L. k. 67. Srdce celé z-lo se v žalném jeho hlase. Čch. L. k. 85. Dva stíny zachvěly se v krytbě. Čch. Mch. 77. Zachvěl se na celém těle. Nitra. VI. 313. — se komu. Že se králi srdce z-lo. Němc. I. 88. Srdce mé se zachvěje. Čch. L. k. 28. Vrba se z-la, studánka za- šuměla. Němc. I. 89. — se proč. Duše za- chvívá se hrůzou. Šml., Vrch. Bolem zachvěla se duše. Osv. I. 275. Zachvíval se při tom radosti. Šml. I. 51. Ňadra se touhou zachvěla. Kká. K sl. j. 106., 88. Tak zachvívá pro šemetné království se tyran strachem. Sš Bs. 59. — jak. Někdy jenom od kořene do vrcholku se zachvěje. Kyt. 1876. 85. Z-la sa ako lihačka. Klčk. Zb. IV. 104. Zlehka se zachvěl. Sml. 14. — kdy. Při té zprávě se zachvěl. Us. K slovům těm ale Mojžíš zachvěl a zatřásl se. Sš. Sk. 83. (Hý.).

401159   Zachvíti čím Svazek: 10 Strana: 0513
Zachvíti čím. Zachvělo to jím, jako mladym štěpem severní vítr. Tbz. V. 6. 56.

401160   Zachvojiti Svazek: 5 Strana: 0086
Zachvojiti, il, en, ení, zachvojovati = chvojí pokryti, verreisern. — co: zastřeleného jelena (aby dravé ptactvo k němu nemohlo). Šp.

401161   Zachybati Svazek: 5 Strana: 0086
Zachybati = chybáním naplniti, zuwerfen. — co čím: příkopu kamením. Na Ostrav. Té.

401162   Zachycení Svazek: 5 Strana: 0086
Zachycení, n., vz Zachytiti.

401163   Zachycený Svazek: 5 Strana: 0086
Zachycený; -en, a, o, aufgefangen, er- fasst, ergriffen. Z. list. Us. Dch. Vz Zachy- titi.

401164   Zachycovací Svazek: 7 Strana: 1107
Zachycovací přístroj, Fangapparat, m. Zpr. arch., ZČ.

401165   Zachycovací Svazek: 8 Strana: 0495
Zachycovací přístroj. Vz Ott. XI. 696. b.

401166   Zachycovač Svazek: 9 Strana: 0393
Zachycovač, e, m. Z. kostí, Knochen- fasszange, kůstek, Grätenfänger. Ktt.

401167   Zachycovač Svazek: 10 Strana: 0513
Zachycovač, e, m. = nástroj k čištění bavlny. Vz Ott. XX. 599. Nástroj u šicího stroje. Ott. XXIV. 600

401168   Zachyčiti se Svazek: 5 Strana: 0086
Zachyčiti se, zadychčiti se. Na Slov. Plk.

401169   Zachychlati se Svazek: 10 Strana: 0513
Zachychlati se. Kde bych byl, za- chychlal se Šimon (zachechtal). Pitt. 35.

401170   Zachychotať sa Svazek: 10 Strana: 0513
Zachychotať sa = zasmáti se. Phľd. XXIV. 43

401171   Zachýliti Svazek: 5 Strana: 0086
Zachýliti, il, en, ení, zachylovati, herab- beugen. L.

401172   Zachýliti co Svazek: 8 Strana: 0495
Zachýliti co: okno, dvéře = přivříti. Jicko. Brt. D, II. 419.

401173   Záchysta Svazek: 5 Strana: 0086
Záchysta, zachysta, y, m., zastr. = kdo o potravu vojenskou se stará, potravník, sta- rosta potrav (spíže), potravný, der Proviant- meister. Ros.

401174   Zachystal Svazek: 5 Strana: 0086
Zachystal, a, m., der Bereiter. — Z., osob. jm.

401175   Zachystanec Svazek: 5 Strana: 0086
Zachystanec, nce, m. = zachystaný, der Verproviantirte. Ros.

401176   Zachystání Svazek: 5 Strana: 0086
Zachystání, n., vz Zachystati. Dobré z. ze strany víry. Kom. Prax. p. 87.

401177   Zachystaníčko Svazek: 7 Strana: 1107
Zachystaníčko, a, n. = zásoba. Měli z. Kom. L. 37.

401178   Zachystaný Svazek: 5 Strana: 0086
Zachystaný; -án, a, o, vz Zachystati.

401179   Zachystati Svazek: 5 Strana: 0086
Zachystati, zachystávati = zásobiti, za- opatřiti, připraviti, versehen, bereiten. V. — co, se čím jak: město potravami na několik let, Ros., se potřebnými věcmi (v čas), Br., někoho pavézou, se koňmi, Kom., se zbrojí. Flav. Tím hle způsobem rodičové potomky své jako nějakým podílem otcov- ským zachystávají. Har. II. 130. Přísně při- kazujíce poroučíme, že se všelikými potře- bami k tomu času zachystáš. Km. 1880. 599. Exc. — si co: peníze. Cyr. — se proti komu: proti nepříteli. Žer. — se kdy. Ktož se zachystá ve žni, syn můdrý jest. BO.

401180   Zachystati Svazek: 7 Strana: 1107
Zachystati se něčím na svátky. Brt. D. 293.

401181   Zachystati se čím Svazek: 9 Strana: 0393
Zachystati se čím: dobrým vínem (zá- sobiti se). 1492. Arch. XVII. 117., 550. — se nač: na cestu. 1603. Uč. spol. 1900. IX. 13.

401182   Záchystek Svazek: 5 Strana: 0086
Záchystek, stku, m. = zásobek, zásoba, der Vorrath. Ros.

401183   Záchystnosť Svazek: 5 Strana: 0086
Záchystnosť, i, f. = zásobnosť, zásobení, genugsame Vorsehung, Verproviantirung. Ros.

401184   Záchystný Svazek: 5 Strana: 0086
Záchystný = zásobný, zásobený, možný, versehen. Ros.

401185   Záchyt Svazek: 5 Strana: 0086
Záchyt, u, m., der Abfang, technol. Dch.

401186   Záchyt Svazek: 7 Strana: 1107
Záchyt. Jakou duši srdce mé si našlo v lásky z-tu. Štulc I. 191.

401187   Zachytač, zachytatel Svazek: 5 Strana: 0086
Zachytač, zachytatel, e, m., der Er- greifer, Erwischer. Jg.

401188   Zachytačka, zachytatelka Svazek: 5 Strana: 0086
Zachytačka, zachytatelka, y, f., die Ergreiferin, Erwischerin. Us.

401189   Zachytatel Svazek: 5 Strana: 0086
Zachytatel, vz Zachytač.

401190   Zachytatelka Svazek: 5 Strana: 0086
Zachytatelka, vz Zachytačka.

401191   Zachytiti Svazek: 5 Strana: 0086
Zachytiti, il, cen, ení; zachytati, zachyt- nouti, tnul a tl, ut, utí; zachycovati = uchy- titi; zadržeti, ergreifen, erwischen ; podepříti, fangen, unterfangen, unterstützen. — co, koho: psaní. Sotva ho zachytil (zadržel). Us. Z. něco (podepříti). V. Z. dvéře, aby nebouchly, auffangen, ránu, den Hieb pariren. Dch. Prečože ju také bôle zachytili ? Sl. ps. 130. Mečom a ohňom plieň všetko, čo za- chytíš. Klčk. Zb. III. 33. Tuhaprudký zbúril sa z náhody víchor: prach, metané listí, i čo ľahké všetko zachýtal a v kole zhusta točil. Hol. 108. Zaiskrilo sa mu v očoch, keď ju zazrel a akby ho neboli zachytili, bol
by zpadol. Dbš. Sl. pov. VIII. 28. Zůstali
v Mezříči toliko přes noc a ráno, co který
kde zachytil, s sebou zvali. Pam. Val. Meziř.
112. Společník jeho jest zachytil peníze a
řekl. NB. Tč. 72. — co, se čím: kotvicí,
hákem. Pass. Zachycený leknutím, úžasem
(zachvácený). Johanit. Z. se rukama. Us. Z.
stín stěnou. ZČ. III. 8. Z. stoku kanálem.
Lat. př. Kn. 1877. 100. — koho za co:
za kabát. Ros. Slézaje s vozu zachytl se za
košinu. Us. Šd. — se. Kotvice snadno se
zachytí. Ros. Sotva se zachytil. Us. Jeleni
se zachytli (parohy perouce se se svázali).
Us. Dobre, zachytí sä milý pán (vzchopí
se). Er. Sl. čít. 70. — se, co kde. Zachytil
se vítr v plášti. D. Z. posla na cestě. Nb.
Z. v ležení list. Lpř. J. Není se tu kde za-
chytnouti, abych mohl vylézti.Us. Sd. Padaje
neměl se na čem zachytnouti. Us. Šd. Vlk
sa naraz zachytil cestou. Dbš. Sl. pov. I 6.
Všecko mi poberú, co zachyťá v domě. Mor.
Tč. — se čeho: trámu. Ros. Ona k němu
přistoupila, hrdla se zachytila. Sš. P. 109.
Zachytil se jiných děvčat. Sá. Z. se něčích
sukní. Sá., Osv. I. 181. Musí se z. všeho,
z čeho kouká dosti malé živobytí. Sá. —
co komu. Sluha z-til mu ruku. Dbš. Sl.
pov. I. 169. — jak. Pochytili cepy a cupy-
lupy! cupylupy! Kadial z-li po hlave, po
nohách, po drieku. Dbš. Sl. pov. IV. 82.
Myšlénku ve slova z. Dch. Po vsi se jí smáli,
že každé pírko v letu zachyťuje. Sk. — co,
koho kdy. Zachytil se v pádu (padaje)
vyčnívajícího balvanu. Šml. A já se v úzkosti
tvého křídla z-la. Němc. I. 14. — co kam.
Z. Někoho do Náručí. Osv. I. 277. Již neškrobí,
sukně by se jí zachyťovaly v podpatek. Sk.

401192   Zachytiti Svazek: 7 Strana: 1107
Zachytiti. Slova jednotlivá z-vati z ho- voru souvislého. Osv. 1886. Dali jej obuť tie železné čižmy a ona sa z-la šírym sve- tom. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 59.

401193   Záchytka Svazek: 5 Strana: 0086
Záchytka, y, f., der Zugsträngansatz. Šm.

401194   Záchytka Svazek: 8 Strana: 0495
Záchytka, y, f., v dolech místo v lešení, kde se klec zachycuje, přetrhlo-li se láno a klec dolů padá, Fangvorrichtung, f. Vz Ott. XL 602. b.

401195   Záchytka Svazek: 10 Strana: 0679
Záchytka, y, f., přístroj. Vnitřek roury korunového vrtáku diamantového opatřuje se z-kou k pojištění jádra vývrtu (půdy). KP. XI. 301. Z. zz přístroj k zachycování oblých části tyčí při vrtání půdy poškoze- ných. Ib. 303.

401196   Zachytlavý Svazek: 5 Strana: 0086
Zachytlavý = který zachytává, fangend.

401197   Záchytně Svazek: 7 Strana: 1108
Záchytně, mit Nachgriff, v tělocv. Rgl.

401198   Záchytný Svazek: 5 Strana: 0086
Záchytný, Fassungs-. Z. příčina, der An- haltspunkt. Rk.

401199   Záchytný Svazek: 7 Strana: 1108
Záchytný. Z. rohy, Fanghörner, v horn. Hř.

401200   Zachytrale Svazek: 5 Strana: 0086
Zachytrale, pfiffig. Ptal se z. Us. Šd.

401201   Zaíc Svazek: 5 Strana: 0086
Zaíc, e, m., = zajíc. V jihových Mor. Brt. Zaihráti = zahráti. Na Slov.

401202   Zaihráti komu kde Svazek: 8 Strana: 0495
Zaihráti komu kde. V očiach mu slzy zaihraly (bolo mu na zaplakanie). Phľd. XII. 255.

401203   Zaíkati se Svazek: 5 Strana: 0086
Zaíkati se = zajíkati se. U Opav. Pk.

401204   Zaikavec Svazek: 5 Strana: 0086
Zaikavec, vce, m. = zajíkavec. Zaist = zajíti. Na Slov.

401205   Zainkoustovati Svazek: 7 Strana: 1108
Zainkoustovati = inkoustem za-, po- mazati, mit Tinte ver-, beschmieren. Us. Rgl.

401206   Zaiskriť sa Svazek: 5 Strana: 0086
Zaiskriť sa = zajiskřiti se. Na Slov.

401207   Zaistiť Svazek: 5 Strana: 0086
Zaistiť = zajistiti. Na Mor., na Slov a ve Slez. Šd.

401208   Zaistranský Svazek: 5 Strana: 0086
Zaistranský. Z. kraje. Sl. let. I. 74.

401209   Zaitý Svazek: 9 Strana: 0393
Zaitý. Les vodó z. (zaplavený). Mtc. 1900. 338 Slunko je už zaitý (už zašlo). Mtc. 1900. 338.

401210   Zaj Svazek: 7 Strana: 1108
Zaj, e, m. = křik, Geschrei, n. Slov. Čkžk. II. 152.

401211   Zajac Svazek: 5 Strana: 0086
Zajac, e, m. = zajíc, zastr., ale na Slov. posud. Vz Zajíc. Z. bežel na hole. Hdž. Šlb. 15.

401212   Zajačati Svazek: 5 Strana: 0086
Zajačati = zaječeti. Na Mor. a Slov.

401213   Zajaček Svazek: 5 Strana: 0086
Zajaček, čka, m. = zajíček.

401214   Zajačí Svazek: 8 Strana: 0495
Zajačí = zaječí. Z. zelé = zvěřina, ka- pusta (uh.), oxalis acetosella, rostl. Vz Brt. D. II. 505.

401215   Zajačí Svazek: 9 Strana: 0393
Zajačí, n., trať. Pck. Hol. 118.

401216   Zajačienec Svazek: 9 Strana: 0393
Zajačienec, nce, m. Z. sjiel (snědl; o báz- livém). Zát. Př. 30b.

401217   Zajáčik Svazek: 5 Strana: 0086
Zajáčik, a, m. = zajíček. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 69., HVaj., BD. II. 163.

401218   Zajačina Svazek: 5 Strana: 0086
Zajačina, y, f. = zaječina. Na Mor. Vck.

401219   Zajačinec Svazek: 8 Strana: 0495
Zajačinec, nce, m. = zaječí bobky. Slov. Zátur.

401220   Zajačinka Svazek: 5 Strana: 0086
Zajačinka, y, f. = zaječinka.

401221   Zajačinka Svazek: 9 Strana: 0393
Zajačinka, y, f., trať. Pck. Hol. 118.

401222   Zajačisko Svazek: 9 Strana: 0393
Zajačisko, a. n. = zajíc (pohrdl. ). Horen. 7.

401223   Zajačky Svazek: 5 Strana: 0086
Zajačky, pl. f., jm. polí. Na Mor. Vck. — Z., druh jablek. Na Zlínsku. Brt.

401224   Zajadač Svazek: 9 Strana: 0393
Zajadač, e, m., rybník u Mugl. Věst. op. 1900. 18.

401225   Zajadlý Svazek: 5 Strana: 0086
Zajadlý = zajedlý.

401226   Zajádřiti Svazek: 7 Strana: 1108
Zajádřiti hlaveň, verschrauben beim Ge- schützrohr. Čsk.

401227   Zajagati. Z Svazek: 8 Strana: 0495
Zajagati. Z pušek z-ly ohnivé kužele. Phľd. 1895. 731.

401228   Zajahavosť Svazek: 5 Strana: 0086
Zajahavosť, i, f. = škohlavosť, škrabla- vosť, die Rauhigkeit. Bern.

401229   Zajahavý Svazek: 5 Strana: 0086
Zajahavý = škohlavý, škrablavý, rauh. Bern.

401230   Zajahliti Svazek: 5 Strana: 0087
Zajahliti, il, en, ení, zajahlovati = za- raziti, zatarasiti, zaberaniti. — co: cestu. Ziak. — co kam: kůl do země. D. Vz Zajehliti.

401231   Zajachati Svazek: 7 Strana: 1108
Zajachati = zajechati. Orl. X. 194.

401232   Zajachtať Svazek: 7 Strana: 1108
Zajachtať. Hurtom sadli na kone, prchký dupot z-tal z nadmlýnskeho srázu. Slov. Phľd. X. 1.

401233   Zajachtati Svazek: 8 Strana: 0495
Zajachtati. Obehúval kolibu divoko, až sa z-val. Phľd. 1894. 675.

401234   Zajachtati sa Svazek: 5 Strana: 0087
Zajachtati sa. Potom bežala, koľko vlá- dla; ale čo ďalej běžela, tým sa vätšmej zajachtala. Dbš. Sl. pov. I. 434.

401235   Zajajať sa Svazek: 5 Strana: 0087
Zajajať sa = zatřpytiti se, erglänzen, aufschimmern. Nôž pohodený zagagal sa a cvengnul. Phld. III. 1. 40.

401236   Zajajkati Svazek: 5 Strana: 0087
Zajajkati = praviti ,jaj´, stěžovati si, wehklagen. Na Slov. Phld. II. 1. 7. - kde. A v tom zajajká dačo pri dverách, búcha na ne i volá: Otvor, otvor! Klčk. VI. 27.

401237   Zajakanie Svazek: 8 Strana: 0495
Zajakanie. Léčení ho na Slov. Vz Phľd. XII. 568.

401238   Zajakati sa Svazek: 5 Strana: 0087
Zajakati sa = zajíkati se, stottern. — kdy. V odriekaní sa zajaká. Zátur. Háj. I. 28., Ib. Nápr. 145. Při každém slově se za- jakoval. Na Ostrav. Tč.

401239   Zajakavo Svazek: 5 Strana: 0087
Zajakavo = zajíkavě. Na Slov. Vy čítate z. Hdž. Ślb. 58.

401240   Zajakavý Svazek: 5 Strana: 0087
Zajakavý = zajíkavý. Na Slov. Hdž. Šlb. 58.

401241   Zajaklivý Svazek: 5 Strana: 0087
Zajaklivý = zajíkavý, stotternd. Na Ostrav. Tč.

401242   Zajakovać se Svazek: 9 Strana: 0393
Zajakovać se = zajíkali se, koktati. Slez. Lor. 81.

401243   Zajaktati Svazek: 5 Strana: 0087
Zajaktati = zajektati. Na Slov. Ssk.

401244   Zajakury Svazek: 5 Strana: 0087
Zajakury, dle Dolany, Sajakur, ves u So- botky. PL.

401245   Zajalovělý Svazek: 7 Strana: 1108
Zajalovělý. Z. slepice (stará, neuesoucí vajec). U Žink. Fč.

401246   Zajalověti Svazek: 5 Strana: 0087
Zajalověti, ěl, ění, unfruchtbar werden. Jg.

401247   Zajaňa Svazek: 7 Strana: 1108
Zajaňa, ě, f. = kosa šedá jako zajíc. Mor. Brt.

401248   Zajančeti Svazek: 5 Strana: 0087
Zajančeti, el, ení = zaječeti. — kde. Mají mocný hlas. jak zazpívali, tak v kostele zajančelo. Slez. Šd. Vz Jančeti.

401249   Zajaraběť Svazek: 5 Strana: 0087
Zajaraběť, zajaravěť sa = zjitřiti se, zjařiti se. Nad zámkom mecú sa hadice, za- jarabel sa vzduch kartačami. Sldk. 123. — čím. Všetko ožilo, krásne kraje sa zajasaly a novým kvetom zajaravely. Er. Sl. čít. 63. — Němc. III. 203.

401250   Zajařmiti Svazek: 5 Strana: 0087
Zajařmiti, il, en, ení, bejochen, mit dem Joche bedrücken. — koho (pod jarmo, jho přivésti).

401251   Zajásati Svazek: 5 Strana: 0087
Zajásati = zaplesati, zavýskati, frohlok- ken, aufjauchzen; jasné zasvitnouti, zablesk- nouti se, heller-, aufglänzen. — abs. Zajasal (erglänzen) blesk rannej zory a ožiaril Tatier hory. Syt. Táb. 300. — se. Pravý Sláv každý chudobný. Keby Sláva pánov mala, inak by sa zajasala. Čjk. 74. Z lesklých perlí stříbrná se zajásala plesa. Osv. VI. 941. — (komu, s kým, se) jak. Zajásej mu v zla- tém písně ladu. Osv. VI. 518. (Pdl.). Národ zajásá s ním ve choral. Kos. Olym. I. 273. V slávě sa zajasal a zrodil sa znova. Na Slov. Tč. Slnko vyššie vystúpilo na oblohu; žiarne jeho blesky padaly na tmavozelený povrch lesa a kde tu ešte nedoschnutá kvapka rosy z-la sa v mihotavom skvoste drahokamov. Phld. III. 1. 11. — se od čeho. Háj sa od zlata zajasal, keď sa pastierik na zlatom tátoši s kráľom stretnul. Dbš. Sl. pov. I. 251. — kde. Z. v nitru svém. Šbr. Z-sal jsem v hloubi duše. Vrch. V roztvo- renom obloku zajasala sa tvár růžová; Ne- zazrel ju nikdo, len keď sa medzi tanečni- cami zajasala; Večer v princeskinej svetlici dvanásť sviec sa zajasalo. Dbš. Sl. pov. IV. 52., I. 53., 284 (Šd.). Z. nad něčím. Us. Tč. Zajasal blesk jasnej zory ponad horami. Na Slov. Tč. Sluniečko zajasalo sa raz ešte nad mladým okolím Slovenska. Sldk. Mart. 37. — kudy. Gajdy druhému do hrsti sotí: Ej, tyže brat. už huk si lap! A hybaj, skočí do prostred kola, radosť zajasá okom sokola, až zem pod nim podurieva. Sldk. 23. (Šd).

401252   Zajáskati Svazek: 7 Strana: 1108
Zajáskati si písničku = zazpívati. Brt. D. 220.

401253   Zajasněti Svazek: 5 Strana: 0087
Zajasněti, ějí, ěj, ěl, ění = počíti jasným býti, hell werden. Jg.

401254   Zajasniti Svazek: 5 Strana: 0087
Zajasniti, il, ěn, ění; zajasňovati, an- fangen aufzuhellen. — co čím: elektrickým světlem.

401255   Zajastrabiť Svazek: 5 Strana: 0087
Zajastrabiť = zajestřabiti. Na Slov.

401256   Zajastriť Svazek: 5 Strana: 0087
Zajastriť, il, en, ení. Lev dvojačistým zašvihol ohoniskom, keď vlk zajastril z hu- šťavy postrežnej. Sldk. 50., 231. (Šd).

401257   Zajatec Svazek: 5 Strana: 0087
Zajatec, tce, m. = zajatý, vojín za války v ruce nepřátelské upadlý, der Gefangene. Vz S. N., Vlšk. 249., 253., 394., 404., 406. Z-tce vydati. Čsk. K 80 vznešených z-tců přivedeno večer před krále; Z-tci ve válce a zločinci byli skoro také na roveň staveni. Ddk. III. 234., IV. 153.

401258   Zajatek Svazek: 5 Strana: 0087
Zajatek, tku, m., der Kriegsfang. Dch.

401259   Zajatí Svazek: 5 Strana: 0087
Zajatí = zajetí. Zlob., Vck.

401260   Zajatí Svazek: 7 Strana: 1108
Zajatí. V takovém zajatú zme byli — tak zle se nám vedlo. Brt. D. 293.

401261   Zajatka Svazek: 5 Strana: 0087
Zajatka, y, f., die Gefangene. Dch., Mus. VIII. 390.

401262   Zajatkyně Svazek: 7 Strana: 1399
Zajatkyně, ě, f., die Gefangene. Vrch. F. II 199.

401263   Zajatné Svazek: 5 Strana: 0087
Zajatné, ého, m. = odměna hlídači za to, že zajal dobytek nebo škodaře, das Geld für die Gefangennahme, Wegnahme. Mor. Šd.

401264   Zajatosť Svazek: 5 Strana: 0087
Zajatosť, i, f., die Eingenommenheit. Pro takovou mysli z. přerývá vazbu; Vstoupiv na výsosť zajal z. Sš. II. 143., 110. (Hý.).

401265   Zajátří Svazek: 5 Strana: 0087
Zajátří, n. V z. někoho šlehnouti. Msn. Or. 125.

401266   Zajatý Svazek: 5 Strana: 0087
Zajatý; zajat, a, o, gefangen. Vz Zajíti, 2. Směniti z-té; směnu učiniti o z-té. J. tr. Z. smysl, befangen. Z. loď, die Prise. Čsk. Už su něbožatko cely zajaty. Sš. P. 568. — komu. Vykúpil nás ako stádo nepriateľom zajaté. Zátur. Vinš. I. 9. kde: v boji. Us. — čím. Z. kopím. Lpř. Slov. I. 21. Šuhaj ten stojí divom z-tý, erstaunt. Sldk. 317. Z. nemocí, schwer krank. Mor. Vck. Čím?s jiným z-tou má hlavu. Kká. Td. 65.

401267   Zajatý Svazek: 7 Strana: 1108
Zajatý soud, interessirt. Dk. Aesth. 12. — Býł velice z-tý = nemocí sklíčen. Brt. D. 293.

401268   Zájazd Svazek: 7 Strana: 1108
Zájazd, u, m. = zájezd. Slov. Loos.

401269   Zajci Svazek: 7 Strana: 1108
Zajci = zajíti. Nemôže tak daleko z. Slov. Rr. Sb.

401270   Zajčák Svazek: 9 Strana: 0393
Zajčák, u, m., — brok na zajíce. U Polně. Hoš.

401271   Zajda Svazek: 5 Strana: 0087
Zajda, y, f. = břemeno, nůše, die Last. Na Slov a mor. Val. Vck. Z. šatů, drev. Plk.

401272   Zajdák Svazek: 5 Strana: 0087
Zajdák, u, m. = mošna, kabela, die Ta- sche. Mor. Kld. I. 37., Mtl., Vck.

401273   Zajdák Svazek: 8 Strana: 0495
Zajdák. Vzal ormeaty, nákolenky, z-ky (sajdáky?). Arch. XIII. 407.

401274   Zajdení Svazek: 5 Strana: 0087
Zajdení, n. (lépe: zajití. Jg.). Rozk.

401275   Zajdení Svazek: 5 Strana: 0087
Zajdení = zašlý. Vz Zajíti. Už jsem byl z-ný (už jsem zašel, minul) a tu na mne křičí. Mor. Vck. — kde. Tak daleko byl v tom lesi zajdený. Ib. Brt., Kld. I. 91. — čím. V tichosti píše srdečnej na z-ný rosou oblok. Sldk. 161.

401276   Zajdouť Svazek: 9 Strana: 0393
Zajdouť = zajíti. Dial. Šb. D. 28.

401277   Zajdrboch Svazek: 5 Strana: 0087
Zajdrboch, u, m. (žertovně = záda, der Rücken). Dostal na z. (na záda, byl bit). Jg., Šm., Msk.

401278   Zajdu Svazek: 5 Strana: 0087
Zajdu, vz Zajíti, 1.

401279   Zajdzený Svazek: 10 Strana: 0513
Zajdzený = zašlý. Jak bylo slunko zajd- zené. Vyhl. Slz. 26.

401280   Zaje Svazek: 8 Strana: 0495
Zaje, e, m. = zajíc. U Litomyšle. Vz Gb. H. ml. I 2 8.

401281   Zajec, zajac Svazek: 10 Strana: 0513
Zajec, zajac = zajíc Dšk. Km. 40.

401282   Zaječenec Svazek: 5 Strana: 0087
Zaječenec, nce, m. = mladý zajíc, ein junger Hase. St. skl. V. 245.

401283   Zaječeti Svazek: 5 Strana: 0087
Zaječeti, el, ení = jek vydati, aufbrau- sen, erschallen, aufstöhnen, aufseufzen). Za- ječelo moře. Jg. Tu zaštikol primáš husle pod bradu, až zajačaly. Lipa I. 43. — jak A v tom triraz zdlhavo zajačí píšťala. Lipa II. 260. — kam. Akoby už truba do bitky zajačala. Phld. III. 12. — od čeho. Šidlo človekovi až po rúčku do tela uviazlo. ! Človek od veľkej boľasti iba zajačau a utekau preč odtial. Dbš. Sl. pov. I. 49. — na koho, aufschreien. Na Ostrav. Tč.

401284   Zaječeti Svazek: 9 Strana: 0393
Zaječeti = zavzdychn uti. Ježíš zajačal v sobě. Praž. evang. Joh. 11. 38.

401285   1. Zaječí Svazek: 5 Strana: 0088
1. Zaječí — od zajíce, Hasen-. Z. kůže, srsť, noha (běh), péro, pérko, sluchy (uši), maso (zaječina), sádlo, Us., masitosť n. libo- vina, V., přirození, Rad. zv., předek, zadek, hřbet, skok, Us., chlup, bobky, drob. Šp. Skákal pes přes oves, po zaječí sledi. Er. P. 394. Má z. srdce (o bázlivém); Je z-ho srdce. Us. Dáli se z. běh (nožka) pod práh, bude dům hojné navštěvován. Us. u N. Byd. Kšť. Vzal do z-čích (utekl). Vk., Vrů., Šml., Kká. Td. 160., Kmp. Č. 147., Tč., Ktk. Vzal zaječí rozum (utekl). U Litomš. Bda. Práskl do z-čích (utekl), až se hlava na něm třásla. Kšá., Hrb., Stnk. Z-čích úskoků hledati. Wtr. Užiti zaječí rady; Užil zaje- čího; Zaječí praporec rozvinouti (vz Útěk). Č. Panská láska na krátce jako z. chvost trvá. Na Slov. Panská láska roste na za- ječím chvostě (nestálá). Koll. Mnoho psů (chrtů) z. smrť. V. Z. úmysl míti (chtíti utéci). Rk. Z. oko (s krátkou klapkou), lagophthalmus. Nz. lk., Schb. Z. pysk (vro- zené rozštěpení pysku), labium leporinum, die Hasenscharte. Nz. lk. Kdo se narodí se z-čím pyskem, bývá šťastným Na mor, Val. Vck. Vz S. N. — Z., k zajíci se vztahující, Hasen-. Z. teneto, obora n. háj, V., vnada, brok, síť. Us. Zaječím skokem šíti (velikými stehy). Us. Z. chléb, Hasenbrod. Dch. Z. kar, ein Hasenschmaus (z. hostina, řeč při zaje- čině). Btt. Sp. — Z. orel (který zajíce honí, zaječník), aquila melanooetus, der Hasen- adler. Klein. — Z., v botanice. Z. ouško, die Ochsenrübe, D.; dráby, die Pantoffeln; jetel (dětel), oxalis acetosella, der Hasen-, Sauerklee, Korn. J. 136.; kopíčko, lepora- rium telum, der Hasenknebel, Vus ; koření, Jád.; noha (zajíčky), trifolium arvense, der Katzen-, Hasenklee; nužka, ozymum; lu- pení, loppacium rotundum, Aqu.; oko (be- nediktový kořen, hřebíčková bylina), geum urbanum, das Benediktenkraut; řepka, ra- pontium, Reš.; salát, der Sauerklee; sléz (slíz), malva rotundifolia, die Gassen-, Gänse- pappel, Čern.; štovík, cicerbita, rumex sil- vestris, der Hasenampfer. Ros. Z. keř, phoe- nicopu8, der Waldlattich; zelí = šťavel. Slb. 468., 635., 636., Šd., Vck. Z. chléb = ře- bříček. U N. Bydž. Kšť.

401286   2. Zaječí Svazek: 5 Strana: 0088
2. Zaječí, ího, n., něm. Saitz, ves u Hu- stopeče v Brněnsku. S. N. — Z., ves v Tá- borsku. Vz Blk. Kfsk. 155.

401287   Zaječí Svazek: 7 Strana: 1108
Zaječí = k zajíci se vztahující. Z. pysky, labia leporina, lagostoma. Cf. Slov. zdrav. Z. oko, lagophthalmus (cholerové, chole- ricus, křečové, spasticus, obrnové, paraly- ticus, vrozené, congenitus), oči, lagopthal- mia. Ktt. exc. — Vzal do zaječích (noh). Výklad vz v Km. 1882. 303. — Z. v bot. Z. lupen, lapacum rotundum. Byl. 15. stol., sádlo = vřes. U Lužan. Kšť. Z. ouško (stro- ček, zvonky), houba, craterellus. Ott.V. 703.

401288   Zaječí Svazek: 7 Strana: 1399
Zaječí. Mnoho psuov z. smrť. 1511. Arch XI. 147.

401289   Zaječí Svazek: 8 Strana: 0495
Zaječí. Má zajačie srdce (o bázlivém). Slov. Nov. Př. 587. — Z. řepa, repica (uh.), pupava, opava (Zábř.), carlina acaulis, rostl. Brt. D. II. 501. — Z. řepka, opava, brassica nap., rostl. Ib. 500. — Z. huby = jablka. NZ. V. 586.

401290   Zaječí Svazek: 9 Strana: 0393
Zaječí jetel = šťavel. Hoř. 108. Z. zelí = šťavel kyselý. Us.

401291   Zaječí Svazek: 10 Strana: 0513
Zaječí pysk = rozštěpený hořejší pysk, os (labium) leporinum, coloboma labii, cheiloschisis. Vz Ott. XIX. 328. 33

401292   Zaječí Svazek: 10 Strana: 0679
Zaječí. Celník (paleční kolo mlýnské) na 7. skok má palce nabité ob palec. Vz Čes. 1. XV. 230.

401293   1. Zaječice Svazek: 5 Strana: 0088
1. Zaječice, zaječnice, e, f. = zajícova sa- mice, ramlice, der Satzhase, Setzhase, Mutter- hase, die Hasin. Skotná z. Kká. Td. 67.

401294   2. Zaječice Svazek: 5 Strana: 0088
2. Zaječice, dle Budějovice, jméno místní, ves a) u Chrasti; b) u Dnespek, Zajetsebitz; c) u Mostu, Saidschütz, Tato ves jest svou hořkou vodou proslulá. Vz S. N. — Z., něm. Sadschirz, ves u Jirkova. PL. Cf. Tk. IV. 746., Blk. Kfsk. 387., 379., 7., 313., Arch. III. 547., Sdl. I. 259., II. 255.

401295   1. Zaječický Svazek: 5 Strana: 0088
1. Zaječický, Saidschützer. Z. sůl (síran hořčíkový), Pr. Chym., voda. Rostl.

401296   2. Zaječický Svazek: 5 Strana: 0088
2. Zaječický, ého. m., osob. jm. Z. Jan. Vz Jir. H. l. II. 345.

401297   Zaječín Svazek: 5 Strana: 0088
Zaječín, a, m., Hasendorf, ves u Žam- berka. Vz Sdl. Hr. II. 94.

401298   Zaječina Svazek: 5 Strana: 0088
Zaječina, y, f. = zaječí maso, das Hasen - fleisch. Smrž., Aqu. Nechválí ani z-ny, pro- tože prý vzbuzuje melancholii. Jir. Ves. čt. 379. — Z. = zaječí kůže, der Hasenbalg. D. Z. mořená (gebeizt), sušená (kůže). Kh.

401299   Zaječinář Svazek: 5 Strana: 0088
Zaječinář, e, m. = kdo zajíce, zaječinu prodává, der Wildhändler. Šd.

401300   Zaječinka Svazek: 5 Strana: 0088
Zaječinka, y, f. = zaječina. Jestli ne- kedy tebe príde apetit či na jahniatko, či na zajačínku, či na inú dáku zverinku. Zbr. Báj. 50.

401301   Zaječisko Svazek: 5 Strana: 0088
Zaječisko, a, n., ein grosser o. schlechter Hase.

401302   Zaječka Svazek: 10 Strana: 0514
Zaječka, y, f. = zaječice. Zaječky nožka = ozimum i. e. semen bazilicon. Rostl. F. 38.

401303   Zaječnice Svazek: 5 Strana: 0088
Zaječnice, e, f. = zaječice. Us.

401304   Zaječník Svazek: 5 Strana: 0088
Zaječník, a, m., vz Zaječí (orel).

401305   Zaječov Svazek: 5 Strana: 0088
Zaječov, a, m., Zajetschow, ves u Sv. Dobrotivé.

401306   Zajeď Svazek: 5 Strana: 0088
Zajeď, i, f. = co v ústech (hl. za zuby) od jídla zůstává. Us. — Z. = puchýř v ústech koňských, eine Blatter. L. — Zajedi (v ob. mluvě: zajedě) = neduhové na jazyku ho- vězího dobytka. Us. Vz Zájedí. Jg.

401307   Zájed Svazek: 8 Strana: 0495
Zájed = záděr u nehtů. Brt, D. II. 491.

401308   Zajedač Svazek: 5 Strana: 0088
Zajedač, e, m., ein wackerer Esser. L.

401309   Zájedek Svazek: 5 Strana: 0088
Zájedek, dku, m. = pochoutka, der Lecker- bissen. Bern. Der Imbiss, das Konfekt, der Nachtisch, die Leckerbissen. Dch., Tč., Rk., Lpř. J. Dj. I. 72.

401310   Zajeděný Svazek: 7 Strana: 1108
Zajeděný vřed. Vz Vřed (2. dod.).

401311   Zájedí Svazek: 5 Strana: 0088
Zájedí, n. = nemoc dobytka, když ječné plévy vpíchají se mu v jazyk (též: zajede. Vz Zajeď). — Z. = žvanec. Vezmu ti z. (uškrtím tě). Us. — Z. = housenky (u krav, u koní), comedones, die Mitesser. Jg., Hrp.

401312   Zájedka Svazek: 7 Strana: 1108
Zájedka, y, f. = zájedek. ZObz. XXIV. 282.

401313   Zajedlivosť Svazek: 5 Strana: 0088
Zajedlivosť, i, f., der Ingrimm. L.

401314   Zajedlivý Svazek: 5 Strana: 0088
Zajedlivý = kousavý, ergrimmt, ingrim- mig, wüthend, bissig. L. Vz Zajedlý.

401315   Zajedlosť Svazek: 5 Strana: 0088
Zajedlosť, i, f., die Aufsässigkeit, Ver- bissenheit. Ta z. vaše oproti nám. Zbr. Hry 250.

401316   Zajedlý Svazek: 5 Strana: 0088
Zajedlý = kdo si na někoho zasedl, auf- sässig. Us. Knrz., L. Vz Zajedlivý. Z. Ar- nulf proboval i Bulharov popudiť. Let. Mt. S. X. 1. 37.

401317   Zajednati Svazek: 5 Strana: 0088
Zajednati, zajednávati = zjednati, ver-, ausgleichen, abthun einen Streit. — co: vojnu. L. — co komu. Us. Z-val mu tam byt. Us. Vk. — oč ke komu. Již o to ke dvoru zajednáno. Div. z ochot. — Jg.

401318   Zajednice Svazek: 5 Strana: 0088
Zajednice, e, f. Společník, jenž obmýšlí novou z-cu založit, s dílem svým z rodin- ného spolku vystoupí. Vč. Str. 6.

401319   Zajedník Svazek: 7 Strana: 1108
Zajedník, a, m. = škorpil. Slov. Phľd. XII. 548.

401320   Zajedno Svazek: 5 Strana: 0088
Zajedno = za jedno, für eins. Z. uznati. Zlob. Jim to z. bude. Abr. Tak se mluví, jakoby Čechové, Poláci, Rusové a Litvané vůbec již z. byli. Pal. Děj. V. 1. 39.

401321   Zajedu Svazek: 5 Strana: 0088
Zajedu, vz Zajeti.

401322   Zájedy Svazek: 5 Strana: 0088
Zájedy, pl., m., vz Zájedek. L.

401323   Zajehliti Svazek: 5 Strana: 0088
Zajehliti, il, en, ení, zajehlovati = za- raziti, zatlouci, einstecken, einrammeln. — co kam: kolíky do podvalu. Us. — čím: beranem. Vz Zajahlati.

401324   Zajechati Svazek: 5 Strana: 0088
Zajechati, hingehen, hinfahren, auf den Weg (zu Fuss, zu Wagen) sich begeben, aufbrechen, eine Fahrt unternehmen. Us. — kam jak: do města na voze. Tě. — se, im Fahren verfehlen. Na Ostrav. Tč.

401325   Zajechtati Svazek: 5 Strana: 0088
Zajechtati, vz Zajekati.

401326   Zájek Svazek: 5 Strana: 0088
Zájek, u, m., vz Jek. Mimo ples v hlu- čivém zájeku nic není slyšeti. Shakesp. Tč.

401327   Zajek Svazek: 7 Strana: 1108
Zajek, jka, m. = zajíček. Mor. Šd.

401328   Zajekati se Svazek: 5 Strana: 0089
Zajekati se, zastr. = zajíkati se.

401329   Zajekavec Svazek: 5 Strana: 0089
Zajekavec, vce, m. = zajíkavec.

401330   Zajekavosť Svazek: 5 Strana: 0089
Zajekavosť, i, f., zastr. = zajíkavosť.

401331   Zajekavý Svazek: 5 Strana: 0089
Zajekavý = zajíkavý. Šm.

401332   Zajeknouti Svazek: 10 Strana: 0514
Zajeknouti. Msn. Od. 47. Vz Jekati.

401333   Zajektati Svazek: 5 Strana: 0089
Zajektati, ein wenig klappern. Hlavu z vody vyskytši drobet z-la. Ler.

401334   Zajektati Svazek: 10 Strana: 0514
Zajektati. „Zustaňte", z-la. Zl. Pr. XXII. 279. Sr. Jektati.

401335   Zajekury Svazek: 5 Strana: 0089
Zajekury, dle Dolany, osada. Vašek.

401336   Zájem Svazek: 5 Strana: 0089
Zájem, jmu, m. = zajmutí i co zajmuto, zajetí, die Wegnahme, das Weggenommene. Dle strčes. práva = vzetí n. brání v základ, die gerichtliche Pfändung, Wegnahme des Viehes wegen nicht bezahlter Interessen; nachdem das Vieh weggenommen war, war- tete man, ob der Schuldner die Interessen zahlen werde; that er das nicht, wurde das Vieh zu Gunsten des Gläubigers verkauft. Vz Brání, Gl. 378., S. N. Z. = právo vlast- níka pozemku, když na něm cizí dobytek zastihne, zajmouti tolik kusů, kolik k na- hrazení škod}' jest potřebí. Z. = zabavení. Vš. Z. právní. O zájmu dobytka na ško- dách vz Zř. zem. Jir. 0. 23., L. 46., Vš. Jir. VII. 22 , 24., 25., 29. Kdo nepořádného zájmu dobytka neprokáže. Faukn. Na z. jezditi, zur Pfändung. P. Sob. 48. Z. do- bytka škodu činícího, aby jej pán jeho vyplatil. Sych. V zájem vzíti. J. tr. Po zájmiech jedú. Vš. Jir. 34. Bránie jest pro úrok nezaplacený na dědictví dlužníka s ko- morníkem a poslem purkrabie najvyššieho nebo bez komorníka i posla mocí svú — koní, krav, ovec, sviní a jiného všelikého dobytka z., což za úrok nezaplacený i za náklady dosti móž býti; Komorník má znáti summu všeho z-jmu, aby věděl, pokud má zajímati; Večer a po poledni žádný zají- mati vedlé práva nemá, než každý z., každé branie s komorníkem má se ráno a dopo- ledne toliko dieti; Ne každý den k zájmu jest příhodný; Z. se odhádá; Z. propustiti, učiniti; Ten z. poženu k úřadu; Z. vyru- čiti, hnáti, přihnati; Z-mu otpierati: Relace na z. Vš. Jir. 325., 328., 332., 348, 397. — Z. = loupež, die gewaltsame Wegnahme, der Raub Gl. 378. Téměř půl země polské na šíř i na dýl mečem, ohněm a zájmem pohubili. Skl. 389., 580. Téhož léta ten pátek po božiem těle pan Kolda učini ve- liký z. po vesnicech. Let. 157. Propustichu z.; Bieše z., jež jest vojsko zachytilo. BO. Obětovali sú z plena a z zájmu, jenž sú byli s sebú přihnali. BO. Z. lidí; z. udělati (za- jímati); ohněm, mečem i zájmem lidí a do- bytků krajiny zhubiti, velikou škodu činiti. V. Zájmem trestati. D. Děvice vzaty v zá- jem (do zajetí). Krok. Z. dobytka během nepřátelským (kořisť). — V zájem = od- měnně, wechselseitig. Vz Vzájem. Půjčka v zájem (za oplátku), Wurst wider Wurst. D. — Z. = zaražení hřebíku koni do živého, průboj, zajetí, das Vernageln des Pferdes, der Stich. Který kůň má zájem. Ms. bib. — Z., das Interesse. V tomto významu se to- hoto slova dříve neužívalo; avšak můžeme ho i v přeneseném smyslu užívati. Jinak lze je všelijak nahraditi: věc zajímavá, pro- spěch, zajímavosť, dobré, příčina, účasten- ství, záležitosť, důležitosť atd. Tedy: Leží to v našich zájmech = náš prospěch toho chce, žádá, potřebuje, vymáhá. Os. Tyto zájmy v život uvedly společnosť = společ- nosť z těchto příčin zřízena jest, nebo: spo- lečnosť zřizujíc se tento prospěch na zřeteli měla. Šm., Šb. Zájmy obecné, zemské před očima míti = dobré a potřebné obci před očima míti, obraceti zřetel k dobrému země, vlasti atd. Vst. Cf. Brs. 2. vyd. 267. Opráv- něné zájmy, odborné z-my; zastoupení dle z-jmů, die Interessenvertretung, zdravotní z., das Sanitätsinteresse, z. způsobiti, In- teresse erregen, prohřešení proti vlastním zájmům, v zájmu pravdy, hmotné zájmy; zájmy sloučiti, hájiti. Us. Dch. Rodinné z-my. Us. On šel v jiných zájmech nežli ve svých. Us. Vk. Moravané a Češi brali v nich podílu a každý za příčinou jiných zájmů. Ddk. III. 50. Z. vědy, vědecký, so- becký; Nejpřednější z-my života národního; z-my pokroku na poli duševním. Mus. 1880. 167., 367., 486., 476. Z-my náboženské, ná- rodní. Sš. J. 26.

401337   Zájem Svazek: 7 Strana: 1108
Zájem, praeda. 1424. Z. mu otejmeš. Výh. I. 1163. Učinili z. Let. 147. Cf. Kn. rožm. 290. — Z., das Interesse. Rakouské volební řády spočívají na základě zastou- pení dle zájmů. Srbený. 29.

401338   Zájem Svazek: 8 Strana: 0495
Zájem. Cf. Uraženina (3. dod.).

401339   Zájemce Svazek: 5 Strana: 0089
Zájemce, e, m. = zajímač, zastr., der Gefangennehmer.

401340   Zajemí Svazek: 9 Strana: 0393
Zajemí, místo zajámi. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 9.

401341   Zájemka Svazek: 5 Strana: 0089
Zájemka, y, f. = zájem, zabavení, die Gefangennahme, Pfändung.

401342   Zájemné Svazek: 5 Strana: 0089
Zájemné, ého, n. = plat, kterým se zá- jem vykupuje, das Pfändungsgeld. Dipl. 1457. Z. béře od nich proti právu. Půh. II. 193.

401343   Zájemník Svazek: 5 Strana: 0089
Zájemník, a, m. = dobytčí zloděj, der Viehdieb. Č. exc. — Z., der Interessent. Schůze z-ků, die Interessentenversammlung. Dch.

401344   Zájemník Svazek: 7 Strana: 1108
Zájemník, a, m., abigeus. Pršp. 81.

401345   Zájemnosť Svazek: 5 Strana: 0089
Zájemnosť, vz Vzájomnosť.

401346   Zájemný Svazek: 5 Strana: 0089
Zájemný = od zájmu, Gefangennehrnungs-, Pfändungs-. Z. protokol. Pr. 1884. 13. — Z. = vzájemný. — Zájemné koření = myší ouško, myosotis, das Mäuseohr. Čern., Jád., Db. Traňky z bolehlavu, z vratiče, ze z-ého korenie. BN.

401347   Zájemný Svazek: 8 Strana: 0495
Zájemný. Z. koření, auricula muris, rostl. 1440. List. fil. 1893. 393., 1896. 262.

401348   Zájesť Svazek: 5 Strana: 0089
Zájesť, i, f. = nenávist, hněv, der Hass, Zorn. Nerob si z. u ľudí. Mt. S. I. 92. (Šd.). Veľká z. je medzi nimi. Mt. S. I. 98.

401349   Zajest Svazek: 10 Strana: 0679
Zajest = zajísti. Vz Brt. Sl

401350   Zajestřabiti Svazek: 5 Strana: 0089
Zajestřabiti, il, en, ení. Strážna medzi tým obletovala ponad ne biela, kniežatá orlica, bráňacia orlom rodinným, bráňacia vrahom kaňúrom na ne (na ně) zajastrabiť. Sldk. 231., Sldk. Mart. 50. Vz Zjestřabiti.

401351   Zajeti Svazek: 5 Strana: 0089
Zajeti, jedu. jeď, jeda (ouc, jel, et, etí; zajížděti, ějí, ěl, ěn, ění = na něčem (na koni, na voze atd.), s očí ujeti, pryč jeti, wegfahren, wegreiten, wegschiffen; zablou- diti, irre fahren, fehl reiten; s cesty na stranu odjeti, auf die Seite fahren; obklí- čiti, umreiten; jeda zavaditi, fahrend an- stossen, hineinfahren, hineingerathen ; jetím poraziti, přejeti, niederfahren, niederreiten, niederrennen, überreiten, überfahren; zajeti, delší cestou jeti, umfahren, umreiten, Um- weg nehmen. Jg. — abs. Nevím, kam za- jel. Us. Zajeli jsme (zabloudili). Us. Zajeď (sjeď s cesty). Kde cesta rovná, nezajížděj. Us. Šd. — kam proč (do čeho, za co, před co, v co, ke komu, nač, přes co, pod co), kam proč: za vrch. Ros. Z. do cizích zemí, Ros., do plotu (zavaditi oč), D., do lesa pro dříví. Šm. K Otie daleko zajel. Rkk. 35. Zajeď sem, fahr an; Z-li si na ostrůvek. Us. Dch. Zajížděti do češtiny, do polštiny. Us. Tč. Blesk do země zajel. Us. Zajíc pryč zajížděl. Osv. V. 638. Z. stranou. Us. Vyznala, že do Slezska zajíž- dějí a lidem peníze z měšců vybírají. 1594. Pk. exc. Normané i do Sas zajížděli. Šmb. Fr. S. II. 107. Z. někam na lup. Ib. 202. Zajedu v hory, do cizí krajiny. Er. P. 453. Z-la bych já mu pro Červenú růžu; A dyž už zajeli za ty třetí hory, Turek sa ohledl, na vdovu pohledl; Dyž su já chudobná pro vašeho syna, můžete si zajet pro paní do Vídňa. Sš. P. 122., 140., 386. (Tč.). Král zajel sobě ještě hloub clo země; Jaromír zajel sobě do Uher, aby Vratislava jaksi zastrašil; Kumáni zajížděli skoro každého roku přes hranice. Ddk. II. 273., 323., VI. 81. (Té.). Svědomí mi tu právě zajíždí do lokte a šťouchá mě, abych vojvodu neza- bíjel. Shakesp. Tč. Voleni hned ze sněmu páni, aby zajedouce k volenému králi před- ložili mu články umluvené. Pal. Děj. V. 1. 29. Zajel milý za moře, pomož mu mocný Bože. Sš. P. 402. Vašnosti se omlouvám, že sem pro pospíchám z. k Slavkovu ne- mohl. Žer. 329. Z. před dům, před vrata pro někoho. Ráda paní Nouze do Svárova zajíždí. Prov. Šd. — (koho) odkud. Zajeli je s obou stran (obklíčili). Kos. Z od pravé cesty. Berg. — koho: dítě, D., husu. — komu co: cestu (zastaviti jeda). L., Šm.— si (kam). Zajeli si (delší cestou jeli). D . Šm. Zajedu si k vám (jeda zastavím se). Tam si něco (trochu) zajedeš, ale za to po- jedeš po rovné cestě. Us. — s čím kam. S tím, co potud pro školy byl napsal, do Švedska zajel. Pal. Rdh. 264. — čím kam: vozem pod kůlnu. Us. Krájeje chléb hlu- boko nožem zajel. Us. — (si) na koho. On vždycky na mne zajíždí. Us. Šd. Jen tak naň nezajížděj. Us. Kšť. — kde. V lese z. Jg. — kdy kam. V srpnu téhož roku zajel jest do Řezna. Ddk. II. 273. — jak daleko. Na sta mil zajela, na dítky zpo- mněla. Sš. P. 141.

401352   1. Zajetí Svazek: 5 Strana: 0090
1. Zajetí, n., das Uiberfahren. Vz Zajeti.

401353   2. Zajetí Svazek: 5 Strana: 0090
2. Zajetí, n., vz Zajíti (zajmu). Z. m. za- jatí (zajat), přehlasováním a v e před í. Ht. Z. = chycení, die Gefangennahme. Z. dobytka (= zájem). Z. dobytka na škodě. Vz Zájem, Zř. zem. Jir. E. 19. — Z. = držení někoho v moci, poroba, vězení, die Gefangenschaft. Do z. přijíti, V., se dostati. Sych. Dáti se do z. Dch. Či měl zajetím Měčislava zdržán býti otec jeho od rozhodných podniknutí proti státu českému?; Ladislav odvedl prý mnohé z našich krajanů do z.; Do této doby při- padá z. Soběslava; Soběslav již 12 let stře- žen je tuhým z-tím na hradě Přimdě. Ddk. II. 80., 297., 452., III. 291. Když bandité mu zetě vzali do z. Kká. Td. 173. V takovém z. (neštěstí) jsme byli. Na mor. Val. Vck. Sám aj mal buďtož ve prehroznej bitke upadnúť, buďto priísť v z. a v ruky otca Čechov. Hol. 388. Raz vymieňat přišli Turci väzňov do zajatia. Ppk. I. 123. Octnul se v z. u ne- přátel. Pal. Děj. IV. 1. 31. — Z. = zájem, proboj koně (das Vernageln des Pferdes).

401354   Zajeti koho jak Svazek: 7 Strana: 1108
Zajeti koho jak. Že ho z boku roz- ličnými skoky zajíždějí (po straně klamou). Bart. 285. — Z. někam na nocleh. Cf. Arch. VIII. 221.

401355   Zajeviti Svazek: 5 Strana: 0090
Zajeviti, il, en, ení, muthen (v horn.). Rk.

401356   2. Zájezd Svazek: 5 Strana: 0090
2. Zájezd, u (a), m., ves u Buštěhradu, u Bakova, u Skalice; ves zaniklá v Lito- měřicku. Vz Arch. II. 176., Blk. Kfsk. 249., 843., 530., 282., 863., Sdl. Hr. II. 224., 242., Tk. III. 114., IV. 170. Z., dvůr u Sobotky, samota u Uhlíř. Janovic, ovčárna u Loun. PL.

401357   1. Zájezd, u, zájezdek Svazek: 5 Strana: 0090
1. Zájezd, u, zájezdek, dku, m. = za- jetí, das Hinfahren, Hinreiten. — Z. = ob- jezd, oklika cesty, der Umweg, Umschweif, die Umfahrung. V. — Z. = místo, kde se zajíždí, die Vorfahrt. Jg. Není tarn ani žád- ného z-du. Slez. Šd. — Z., das Einreiten, der Eintritt in fremdes Gut, das Einlagen L. Z. v Litvě = ozbrojené vykonávání roz- sudku soudního, nechtěl-li, kdo při prohrál, statků žalobci přiřknutých vydati. Ozbro- jení příbuzní, přátelé a krajané táhli s roz- sudkem v rukou a s vožným proti odsou- zenému a dobývali statků žalobci přiřknu- tých, které mu vožný zákonitě ve vlast- nictví vydával. Vz Kká. Td. 369. — Z. vojska = výpad, der Streifzug. Bur. Nepřá- telský z. do země. Čsk. — Z. Bolo tam iba panstvo v rozkošách a zájezdech vý- skajúce. Phld. III. 3. 154.

401358   Zájezdec Svazek: 5 Strana: 0090
Zájezdec, dce, m., ves v Chrudimsku u Chrasti. Vz Sdl. Hr. I. 259., Arch. III. 520. Jan Lebka ze Z-dce. Arch. III. 497.

401359   Zájezdek Svazek: 7 Strana: 1399
Zájezdek, dku, m. Z. v rybníce. Cf. Zájezd. Z-dku povýšiti a tak krajinu zato- piti. 1457. Arch. XI. 498., 499.

401360   Zajezditi Svazek: 5 Strana: 0090
Zajezditi, vz Jezditi. — koho: koně (jízdou uhnati). Rk. — Z. = ujezditi, jízdou zarovnati. Až bude sucho, všecko se to za- jezdí. Us. Šd.

401361   Zájezdnický Svazek: 5 Strana: 0090
Zájezdnický. Z. válka (malá), Guerilla. Čsk. Vz Zájezdný.

401362   Zájezdný Svazek: 5 Strana: 0090
Zájezdný, zájezdnický sbor, fliegendes Korps; z. batterie, fliegende Batterie, vojsko lehčího druhu ku znepokojovaní nepřítele sestavené. Vz S. N., Čsk. — Z. Einkehr-. Z. dům, hostinec, das Einkehrgasthaus. Dch., Tč.

401363   Zájezdový Svazek: 5 Strana: 0090
Zájezdový = zájezdný. L., Bur.

401364   Zájezek Svazek: 5 Strana: 0090
Zájezek, zku, m. = malý jez, oplotec, náhon, die Schienge, Krippe, Wehre. Z. z křoví; z-kem ohraditi. D. Z-ky dělati. V. Ryby přes z-ky vyskakují. V. Voda z-ky zatopila. Břez. 269.

401365   Zájezek Svazek: 7 Strana: 1108
Zájezek rybníka. Arch. VIII. 482. Z. = malá nádržka u splavu proutěným věncem otočená, aby ryby, které jez přeskočily, v něm uvázly. U Žamb. Dbv.

401366   Zajezený Svazek: 7 Strana: 1108
Zajezený = zasycený, kdo se zajedl a již nemá pořád vlčího hladu. Val. Vck.

401367   Zajezený Svazek: 8 Strana: 0495
Zajezený = zajedený. Z. vřed. Vck. Val. I. 124

401368   Zájezerný Svazek: 5 Strana: 0090
Zájezerný = za jezerem jsoucí, hinter dem See befindlich. Jg.

401369   Zájezerský Svazek: 9 Strana: 0393
Zájezerský, trať v Bořeticích. Šeb 188.

401370   Zájezeří Svazek: 5 Strana: 0090
Zájezeří, n. = místo za jezerem, der Platz hinter dem See. Jg.

401371   Zájezí Svazek: 8 Strana: 0495
Zájezí (za jezem), Abschussboden. Sterz. L 59.

401372   Zájezský Svazek: 5 Strana: 0090
Zájezský, ého, m., osob. jm. Arch. V. 576.

401373   Zaježiti Svazek: 5 Strana: 0090
Zaježiti, il, en, ení, vz Začečeřiti.

401374   Zajha Svazek: 5 Strana: 0090
Zajha, y, f. = vinný koš, der Weinkorb. Na Slov. Jg.

401375   Zajhový Svazek: 5 Strana: 0090
Zajhový. Z víno (= samoteč). Bern.

401376   Zajch Svazek: 8 Strana: 0495
Zajch = zajík. Čern. Př. 80.

401377   Zajch Svazek: 9 Strana: 0393
Zajch. Ovce kapaly na zajch. Šeb. 128.

401378   1. Zajíc Svazek: 5 Strana: 0090
1. Zajíc (zastr. zajiec; na Slov. zajác, zajko, na Mor. zajúc, zajouc, Jg., v jižních Čech. zajic, Kts., v jihovýchod. Mor. také zaíc), e, zajíček (na Slov. zajáček, zajúček, zajouček), čka. m.; samice: zaječice, kočka, zaječnice, ramlice. Z., lepus, der Hase. Z. od zaju (zeju) = zající (urč. přechodník), po- něvadž s otevřenýma očima spí. Jir. V MV. nepravá glossa. Z. = macek, matěj, ušák, janek, smarhák, slezák, vřešťak, břešták, ša- rák, soplák; zajíče, mladík, březnák (März- hase), březnáček; polorostlý, poloviční, bělák (bílý, sněžný, der Schneehase), horský (ho- rák), podolní, lesní. Šp. Z. obecný, aegypt- ský, lední, brasilský, magelanský, hudson- ský, virginský, králík. Ssav. Z. stříbrovlasý, Silberhase. Cf. Frč. 386., Schd. II. 416., KP. III. 347., Šrc. 69., 82. Jeho krev: barva (Schweiss); uši: sluchy (Löffel); oči: skle- nice, světla (Lichter); nohy: běhy (Läufe), zadní běhy (Sprünge); ocas: pírko (Blume). Š. a Ž. Zajíc má vlnu, ostatní zvěř má srsť. Dch. Výhoz zajíce, das Gescheide. Zajíc vyčí. Orb. p., vřeští, břeští, Us., lína (vlny pozbývá), se honcuje, se ramluje (rammelt), metá, peláší (utíká), táhne (rückt), klouzá (rutscht, pomalu s břichem blízko země se pohybuje), vyvstává, se tlačí nebo tiskne k loži n.,do lože (drückt sich im Lager), se zvedá, letí do houští, leze, se vyvalil (vyskočil), si vaz srazil, se kryje (deckt sich), sedí na bobku n. panáčkuje (macht Männchen), kličkuje (běže psy jsa proná- sledován, schlägt Haken), kotrlcuje, sáňkuje, staví se, okotil se, zanechal myslivci prázdný pekáč (lože), zůstavuje stopu, šlak, toru (hinterlässt eine Spur, Fährte, einen Tritt), posazuje se, sází (rodí) mladé, v loži se přitlačuje; zajíce vyvrhnouti, stáhnouti, vá- biti, štváti, střeliti, chytiti, z lože vyzdvih- nouti, píchnouti (zastřeliti), přestřeliti, do oka chytiti; zajíci za uši dáti (zabiti ho, nücken); dobře míru mu na kožich vzíti (dobře střeliti); dobře střelil zajíce, hned byl na ruby; zajíci vaz sraziti, nastražiti; zajíc spi otevřenýma očima; truhlík, oko, shůnka, vnadidlo, broky na zajíce Šp. Za- prášilo se z-ci z kožichu (byl střelen). Dch. Uštvati, zamrštiti, vykuchati, strojiti zajíce ; pes zajíce chytil. Us. Zaječice zmetala. Šp. Z. přední, zadní (jídlo). Z. mladý (jídlo) šp. m.: zaječí drob. Vz Drob, Mladý. Přední z. na černo se zadělává. Dch. Z. po polsku, falscher Hasenbraten, polnischer Hase. Us. Šp. Spí jako z. (s otevřenýma očima). Šd. Udělám se já malým zajíčkem, uteči já ti prudkým hájíčkem. Ps. slez. Šd. Běží zajac po poli, pusti chrta po voli, ať zajaca do- honí. Sl. ps. Šf. II. 129. Na z-ce pokřikují: Janku, ztratila čepicu, nebo: Janku, hoří ti ocas! Na Vsacku. Vck. Hynaj (tamo) běži zajic, pusć ty chyrty ež k němu, ež (až) za- jica přiženu. Sš. P. 623. Přiběhnul tě zají- ček, pokleknul u jesliček. Sš. P. 69. Za- střelil zajíce — ani ne! Us. Hnšk. Mladúšik zajac hore pozerá. Sldk. Bs. 7. Či stě ne- kričali, ako keď zajaca pes chiti? Na Slov. Šd. Nemal smelosti za zajaca (ani jako z.). Clhlpk. Dramt. I. 59. Viem, čo si chrt vy- slúži, keď nemôže viac zajace honiť. Ib. I. 88. To mu naraz pídilo do nosa, videl, že je zajac v kapuste (v zelí). Dbš. Sl. pov. I. 481., Mt. S. Išiel zajac cez borinu, zlomil si tam pravú nohu. Liška mu ju zašívala, zágerka sa posmívala. Čo sa ty máš po- smievati, keď ty nemáš kúska gatí? Čury, bury, bubny, na starého strýca. Strýc leží pod lavicou, mamka bije ho palicou. Dosť, mamko, dosť, už je holá kosť! (Vyčítanka přede hrou). Phld. IV. 44. (Šd.). Neznajíce, kde zajíc leží (wo der Hund begraben ist). Bart. Tou měrou nadáli se, že jedním chrtem dva zajíce pojednou uhoní, mit einem Schlag zwei Fliegen tödten. Skl. V. 61. Ječmen setý za nova měsíce budou žráti zajíci. Na Zlínsku. Brt. Aby z. na zelí nechodil, ne- smí se o něm v zelí nikdo ani zmiňovati, sice by naň přišel. Kld. Je jako sedmiletý ženatý zajíc (hubený, hl. o lichváři). US. Dbv. Někomu z-ce svlékati, Jemanden die Kastanien aus dem Feuer holen. U Buděj. Ks. Tutoť z. leží (tu je hlavní věc, das ist des Pudels Kern)! Dch. My uhodili na keř a z. vyběhl, auf den Strauch schlagen. Dch. Z. se připravil na tuhou zimu (má mnoho sádla). U Bydž. Kšť. Vběhne-li z. do vsi, bude hořeti nebo se stane nějaké neštěstí. U Kr. Hrad. Kšť. Vyjdi že skór jasný a po mej sviť ceste mesáčku! Nepredbehni za- jácu a zlá sovo z díry nehúkaj! Hol. 355. Předběhne-li někoho na příč přes cestu z., nešťastně se mu povede; Přejde-li někomu stará baba nebo z. přes cestu, špatně po- chodí. Hrš. Vz Ovce. Přejde-li ti z. přes cestu, raději se vrať, neboť už nic nepoří- díš. Kld. Kouká jako z. (nespí). Hrp. Proč se bojí z. víc bílého psa než černého? (Po- něvadž myslí, že se naň svlékl.) Us. Není snad nad zajíce lekavějšího zvířete. Sych. Odtud: Bázlivý jako z. (tchoř). Vz Bázlivosť. Č. Ty zajíci! Smělýs jako z. Dotřel jako z. na chrta. Ros. Držel se jako z. v bitvě (utekl). Slez. Šd. Utíkáš jako z. Us. Šd. Smělý jako z. Šp. Z. otevřenýma očima spí (bázlivý nedověřuje nikdy. Vz Opatrnosť. Lb.). Z. lapky líže, když utekl; Posaditi se na zajíce (vz Útěk); Chytil tři zajíce za jednu nohu (zalhal si); Dlouhé uši má z. a není oslem (kozel dlouhou bradu má a není mudrcem); Z. také nic nevěří a jest přece živ (posměšně volnověrcům); Zajíce drž, když ho máš, když ho pustíš, víc ho ne- shledáš; Poštval ho na zajíce (na cizí vinu trpí, vz Vina); Rak zajíce chytá n.: Volem z-ce chytati (Vz Marný); Nekupuj zajíce v pytli (na Moravě: v měchu i. e. nekupuj věcí, kterých neznáš); Koupil z-ce v pytli (vz Ztřeštěný. Lb.); Na z-ce s bubny (s bub- nem) choditi; Umí s tím, jako z. s bubnem (o hloupém. Vz Nejapný); Rád to slyší jako z. buben (Vz Nemilý): Pilen práce co z. bubnu (o lenochu). Č. Jde mu to, jako když z. na buben tluče. Bojí se jako z. bubna. Slez. Šd. Číhá s bubnem na z-ce (hloupě si počíná). Slez. Šd. Když hlemýžď z-ce před- běhne (nikdá); Bezděčnými chrty zřídka z-ce uštveš. V. Kravou zajíce neuhoníš. I kráva chytne zajíca, ale zřídka. Slez. Tč. Na z-ci sedí, ktož se zadkem vrtí. Flaška. Vsadil ho na zajíce (popudil ho. Vz Hněvivý). Lb., Ros. Lepší vrabec v hrsti, nežli z. v chrasti. Koll., Lipa I. 47. Lepší zajíc v pytli než holub na střeše. Šp. Zůstává, kde zajíci (lišky) dobrou noc dávají (o samotě); Z-ci tam dávají dobrou noc a lišky dobré jitro (Šml.); By psa nejvíceji kořenil, nebude z něho z.; Starý z.; Jest starý z. (stará liška = chytrý); Tuť vlk leží a z. spí (zde jest příčina zlého. V.); Tutoť z. leží (zde jest hlavní věc, užitek, zisk, koláč, pečené); Hoň dva zajíce, žádného nechytíš (Šd); Kdo dva zajíce honí, žádného nechytí. Koll. Vz Zisk. Kdo dvoch zajacov naahňa, ani jednoho nelapí. Zátur. Dva z-ce honě žád- ného nechytíš (Šp.); Zajíce jídá (má pěknou pleť, tvář). Jg. Kdo jí zajíce, je devět dní hezký (z lat. slovní hry: lep?rem — lep?- rem. Vz o tom v Sbt. Výkl. 45). Panská láska po zajících skáče (nestála. Vz Panský) Dch. Panská láska roste na zaječím chvostě; Panská láska po zajících běhá. Šp. Na ma- lém zajačku učja sa psi srni jest. Phld. I. 2. 7. Je namazaný jak zajíc. Vz Opilý. Dal pán Bůh zajíčka, da také oseníčka, gibt der Herrgott ein Hasel, gibt er auch ein Grasel. Dch. Dá Bůh zajíčka, Dá i trávníčka. Slez. Šd. Boli by chytili zajáca, ale mal krátky chvost. Mt. S. 1. 124. jindy z. v tom důlku leží, kde se ho nejméně naděješ. Hkš. Kdo zajáca pustí z hrsti, ťažko ho dohoní. Slov. Tč. Bůh tresce i z-ce, tresce-li zele- ninu. Hnš. Starého z-ce netřeba učiti do zelí choditi. Pk. Čuší uťúpený (učúpený) ako zajac v chrasti. Mt. S. 1. 88 Strany pověr o z-ci vz Mus. 1853. 486. Cf. Ukázka. Vz Ssavci, Liška. — Z. domácí = králík. V jihových. Mor. Brt. — Z. zemský (Druh myší v Aegyptě, v Arabii a v Sibiři). — Z. mořský, lepus marinus = zej obrovský, aplysia depilans). Vz Frč. 230., Schd. II. 356. — Z. = souhvězdí pod nohama Oriona. Vz Stč. Zmp. 24. — Zajíček = koktal, der Stotterer. Ona má synka zajíčka, on sa za- jíká. U Kunovic. Tč. — Zajíci, pl., m., pa- seky u Bystřice na Vsacku. U Z-ců. Vck.

401379   2. Zajíc Svazek: 5 Strana: 0092
2. Zajíc, e, m., osob. jm. Z. z Hazm- burka, jm. čes. panské rodiny. Vz S. N. Z. z Valdeka Vilém († 1349.), vz Dal. Jir. 164 . 171., 177. — 180.. Tk. I. 629., II. 553.. III, 663., IV. 746., V. 264., 265.. Jir. H. 1. II. 345., Blk. Kfsk. 17., Sdl. II. 281., Pal. Děj. II. 1. 482.

401380   1. Zajíc Svazek: 7 Strana: 1108
1. Zajíc. Cf. Mkl. Etym. 399. nn., Bhm. 31., Zbrt. 97., Kram. Slov. 599., Brm I. 2. 479. nn., Brt. Dt. 40., Zázvorový. Str. 91. a. 11. ř. zd. zágerka oprav v: jagerka. Str. 91. b. 3. ř. zd. nadhňa oprav v: na- háňa. Chytiti (střeliti) zajíce na komora. Brm. I. 2. 482. Stříli se hezky na z-ce, když leží. Jsa v oboru lži zajícem honě- ným čili autoritou. Km. 1889. 37. Ťažko je psa na zajaca huckať, keď vôle nemá. Slov. Orl. IX. 247. Jak psa nutíš za zajícem, tehdy ho nechytá. Tč. Kdo zajíce jídá, krásy na týden nabývá. Č. Tloukla již ně- kolikrát na keř, ale z. nevyběhl (vyzvídala, ale nedověděla se). Šml. Přeběhne-li z. přes cestu, znamená to neštěstí. Us. Cf. Veverka. Veď kostol je nic zajac (však kostel ne- uteče, říká, komu se tam nechce). ZObz. XXIV. 27. Krk hlavy nesní, kráva z-ce ne- dohoní. Brt. To na to koukáš, jako mladý z. na sníh (udiveně). Us. Z. živ jest a ne- modlí se. Us. Který sedlák za zajícem skáče, brzy nad statkem spláče. Dva otcové a dva synové ulovili tři z-ce a každému se do- stalo po jednom (děd, otec, syn). Mor. Brt. Z. jsa postřelen a k smrti se maje volá: Kně-z! kně-z! Er. P. 25. — Z., vz Zej (dod.). — Z. špikovaný či hřebelce = mu- čidlo, jímž mučenému záda dřeli. Wtr. Obr. II. 754.

401381   2. Zajíc Svazek: 7 Strana: 1108
2. Zajíc. Arch. VIL 727. Z. z Hasen- burka. Arch. VIII. 609., D. Gesch. 232., Výb. II. 851., 1618. — Z. B. Tf. Mtc. 256.

401382   Zajíc Svazek: 8 Strana: 0495
Zajíc. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 55. Z. v lidovém podaní. Vz Zbrt. Pov. 69. Vtia- hol sa ako zajac do brázdy. Phľd. 1893. 645. Jsou jako zajci (mají mnoho dětí); Má červené oči jako z.; Chodí bos jako z.; Bojí sejako z.; Dám ti jednu, že bude z tebe z.! Na Žďár- sku. Nár. list. 1894. č. 149. odp. feuill. Hoň dva zajice, zadného nechytíš. Slez. Nov. Př. 54. Z. má dlouhé uši jako osel (o bojácném a hloupém); O pobožnůstkářích říkává se, že jsou jako zajíci; jak je něco trochu v úzkosť přivede, hned volají: ,Kňaz, kňaz' jako z. Tamtéž č. 155. odp. feuill. Dá-li p. Bůh zajíčka (dítě), roste mu již na světě travička (výživa; říkají rodiče, mají-li mnoho dětí) Duf. 33. — Z. = kámen, z pod ornice vyoraný. Jevíčko. Brt. D. II. 419. — Z. = jídlo (brambory uvařené a potom upečené s oškvarky). Slez. NZ. IV. 498.

401383   Zajíc Svazek: 8 Strana: 0580
Zajíc, čes. tanec. Vz Čes. 1. VI. 235.

401384   Zajíc Svazek: 9 Strana: 0393
Zajíc. Zajac labky líže; Dvoch zajacov naháňať; Zajacovi chrasť ukazovať; Zajačik — beháčik. Slov. Zát. Př. 377b. To je ještě z. (o nezkušeném). Hoř. 96. Môj pes má sa zbesnieť za zajocom, keď je m? mise. Mus. slov. III. 26. — Z. z Hasenburka Jan. Vz Pal. Děj V. 1. 364.

401385   Zajíc Svazek: 10 Strana: 0514
Zajíc. Zlým poslem je z.; přiběhne-li do vsi, vypukne tam za krátko zajisté požár, nebo potká někoho veliké neštěstí. Kdo jí zajíce, bude devět dní hezký. Mtc. 1. 1897. Obrz. 16., 50. Z. se připravil na tuhou zimu (má hodně sádla). Kšt. Lid. 16. Přichází-li z. do ohrady, bude zima ještě tužší. Ott. kal. 1904. Jak je z v jíše, tak je černej. Arch. XX. 218. Keď pán Bóh dal zajaca, dá mu aj trávy. Sbor. slov. VII. 130. Žajac má dlhé uši a nenie somár. Rizn. 65. V každom kríčku (keříčku) zajaca nenajdeš Mus. slov. VIII. 13 Má se k tomu, jako z. k bubnu. Vlasť. I. 136 Popěvek na z-ce. Letěl zajic přes oboru, zlamal sobě zadní nohu. Liška mu ji spravovala, veverka se posmívala. Co se ty maš posmívati, dy ty němaš kuska gati. Na z-ce pokřikují: Ignac, drž galaty! Nebo: Janku, daj galaty! Též mu vyhrožují. Počkaj, zajíčku, ja ti dam paličku. Ja ti dam ranu, hlavička tvoja uhně na stranu. Slez. Vyhl. II. 268. Sr. předcház Mekkotník.

401386   Zajice Svazek: 5 Strana: 0092
Zajice, Saitz, hrad v Třeboňsku. PL.

401387   Zajíci Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíci, vz Zajíc (konec). — Z., několik domků u Vsetína.

401388   Zajíci Svazek: 8 Strana: 0495
Zajíci. Z. lov. 1430. Mtc, 1896. 225.

401389   Zajíconohý Svazek: 9 Strana: 0393
Zajíconohý rod kurů tetřevovitých, lago- pus. Vz Ott. XV. 557.

401390   Zajícovatý, zajícovitý Svazek: 5 Strana: 0092
Zajícovatý, zajícovitý, hasenartig. Totě zajíc nejzajícovatější (= hňup). Ros. — Z. ssavci, leporina. Krok I. 80.

401391   Zajícovitý Svazek: 5 Strana: 0092
Zajícovitý, vz Zajícovatý.

401392   Zajícový Svazek: 5 Strana: 0092
Zajícový, Hasen-. Z. veselí. Us. Šd.

401393   Zajícový Svazek: 7 Strana: 1108
Zajícový. Z. daň = dodávání zajíců jako daň. Wtr. Obr. II. 538.

401394   Zajícův Svazek: 5 Strana: 0092
Zajícův; -ova, -ovo, Hasen-. Mnoho psů zajícova smrť. Prov.

401395   Zajičák Svazek: 5 Strana: 0092
Zajičák, u, m. = rukávník ze zaječí kůže, Stutzel von Hasenbalg. Šd.

401396   Zajičář Svazek: 5 Strana: 0092
Zajičář, e, m. = kdo zajíce prodává, zvě- řinář, der Wildhändler, Wildpretthändler, Hasenhändler, Hasenverkäufer. Mor. Šd. — Z. = pytlák, der Wilddieb. Mor. Šd.

401397   Zajíče Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíče, ete, n. = mladý zajíc, ein junger Hase. Us.

401398   Zajíček Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíček, čka, m. = mladý zajíc. Vz Zajíc, Zajíče. V. — Z. = koktal. Vz Zajíc (ko- nec). — Z. Eduard, čes. žurnalista a spisov. V z S. N. XI. 671., Mus. 1880. 258. Z. z Hošřálkovic. Vz Blk. Kfsk. 921. Vz Za- jíčky-

401399   Zajíček Svazek: 7 Strana: 1108
Zajíček. Z-čky = lvíčky, květy hledíku většího. U N. Bydž. Kšť.

401400   Zajíček Svazek: 8 Strana: 0495
Zajíček. Z-čky, rostl., vz Stračí nožka (3. dod.). — Z-čky, beránci, dudky, luzula campestris, rostl. Brt, D II. 504.

401401   Zajíček Svazek: 10 Strana: 0514
Zajíček, tanec. Vz Brt. P. n. 850.

401402   Zajičí Svazek: 5 Strana: 0092
Zajičí = zaječí, Hasen-. Z. bobky (trus), Šd., pysk, die Hasenscharte, zelí, Sauer- klee, chléb Tč. Vz Zaječí. Z. vlas. Hdž. Šlb. 51.

401403   Zajičinec Svazek: 5 Strana: 0092
Zajičinec, nce, m. = zaječí bobek, trus. Šd. Vz Zajičí.

401404   Zajíčka Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíčka, y, f. = zaječice. Msn. Or. 7. — Z., jm. lesa u Bílovce ve Slez. Šd.

401405   Zajíčkář Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíčkář, e, m. = zaječník.

401406   Zajíčkov Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíčkov, a, m., Zajčkow, hájovna u Písku; něm. Zajitschkow, ves u Pelhřimova. PL., Tk. III. 36., Blk. Kfsk. 1172.

401407   Zajíčková Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíčková, é, f. Z. z Hošťálkovic. Vz Blk. Kfsk. 7.

401408   Zajíčky Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíčky, pl., m., samota u Pacova. — Z., vz Zajíček. — Z. = zaječí noha, trifo- lium arvense, der Hasenklee; ramex aceto- sella, der Schafampfer; jetel, oxalis aceto- sella, der Sauerklee. D., Puch.

401409   Zajičorka Svazek: 8 Strana: 0495
Zajičorka, y, f. = úbočí hory Vel. Lipo- vého na Frýdečku. Vest. op. 1894. 20.

401410   Zajičorka Svazek: 9 Strana: 0393
Zajičorka, y, f., vrch ve Slez. Lor. 82.

401411   Zajídati Svazek: 5 Strana: 0092
Zajídati, vz Zajísti.

401412   Zajiec Svazek: 10 Strana: 0514
Zajiec, zajieček, vz Zajíc, zajíček, Mill.

401413   Zajiečenec Svazek: 9 Strana: 0394
Zajiečenec, n??, m. = syn Zajícův. 1319. Flš. Písm. I. 30.

401414   Zájih Svazek: 7 Strana: 1108
Zájih, u, m, Blutseuche, f. Nz. lk. Vz násl. (ovčí nemoc).

401415   Zajík Svazek: 5 Strana: 0092
Zajík, u, m. = zajíknutí. Zlíbal jsem čílko mu v z-ku. Pokr. Z hor 58. — Z., ovčí nemoc. Jg., J. Beránek.

401416   Zajík Svazek: 7 Strana: 1108
Zajík oprav v: zájik.

401417   Zajíkač, zajikač Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíkač, zajikač, ě, m., der Aufseufzer, Stöhner. Jg.

401418   Zajíkání Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíkání, n., paralalia literalis, das An- stossen, Gestotter. Čs. lk. VII. 275., D.

401419   Zajíkání se Svazek: 10 Strana: 0514
Zajíkání se, anarthria literalis, psel- lismus. Ktt.

401420   Zajíkati Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíkati (zastr. zajekati; na Slov. zaja- kati); zajíknouti, knul a kl, utí; zaječeti, zajikovati. — se = v mluvení se zastavo- vati stenaje, škytaje, vzdychaje, koktaje, brep- taje atd., mit der Zunge anstossen, gaksen, in der Rede stocken, stammeln, stottern. Kom., Lom., Sych. Kdo nemůže vyslovo- vati řádně slov, aby u prostřed slova se nepotkl či nezarazil. Šd. Honza polykal, až se zajíkal. Mor. čes. ps. 16. — se kde: v řeči. Us — se proč. Zajíkal sa od stra- chu. Dbš. Sl. pov. I. 54. Z. se vztekem, Kká. K sl. j. 146., úzkostí. Šml. I. 47. — Vz Zajakati.

401421   Zajíkavě Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíkavě, stotternd. Z. mluviti, praviti. Jg., Šd., Wtr.

401422   Zajíkavec Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíkavec, vce, m. = zajíkavý, der Stot- terer, Stammler. Bern. Šd. Staré brablec za- jíkavec stópil jí na pravé palec. Sš. P. 697.

401423   Zajíkavec Svazek: 7 Strana: 1108
Zajíkavec. Pršp. 45.

401424   Zajíkavo Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíkavo = zajíkavě. Z. šeptala. Syt. Táb. 227. Na ostatek predca osmelila sa a z. pre- riekla. Frsc. Zor. I. 88.

401425   Zajíkavosť Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíkavosť, i, f. = zajíkání, das Stain- meln, Stottern. D.

401426   Zajíkavý Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíkavý, zajikavý (zastr. zajekaný; na Slov. zajakavý) = kdo se zajíká, jektavý, im Reden anstossend, gacksend, stammelnd, stotternd. Zajíkavý, V., Kom., zajikavý. Br., Lom. Zajíkavý jazyk. D. Z kašel. Us. Pdl. Vypravoval z-vým hlasem svůj příběh. Němc. I. 246. O člověku hluchém a z-vém od Krista uzdraveném. BR. II. 136. — čím. A ktož ji (modlitbu) u větší milosti a v pokoře die, ten ji řieká Kristovi podobnějie a tak lépe, ač by řečí byl z-vý, šeplavý neb bublavý. Hus I. 313.

401427   Zajíkavý Svazek: 7 Strana: 1108
Zajíkavý. Střez se z-vých. Sv. ruk. 245.

401428   Zajíklivosť Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíklivosť, i, f. = zajíkavosť. Bern.

401429   Zajíklivý Svazek: 5 Strana: 0092
Zajíklivý = zajíkavý. Bern.

401430   Zajiklý Svazek: 10 Strana: 0679
Zajiklý. Řekl z-klým hlasem. Zl. Pr. XXIII. 174.

401431   Zajímací Svazek: 5 Strana: 0092
Zajímací loď, vz Zajímačka.

401432   Zajimač Svazek: 8 Strana: 0495
Zajimač, e, m. Chč. S. 307.

401433   Zajímač, zajimač Svazek: 5 Strana: 0092
Zajímač, zajimač, e, m.. der Wegneh- mer, Pfänder, Räuber. Vz Zájem. Zajímatel. Z. dobytka buď do zástavy, buď v loupež. V. — Z., osob. jm. Jan Z. z Kunštatu. Pal. Děj IV. 1. 99. Jindřich řečený Z. Půh. II. 314.

401434   Zajímačka Svazek: 5 Strana: 0092
Zajímačka, y, f. = zajímací loď, das Kaperschiff. Čsk. — Z., die Wegnehinerin, Pfänderin, Räuberin.

401435   Zajímání Svazek: 5 Strana: 0092
Zajímání, n., die Pfändung. Wegnahme. Vz Zájem. Z. Dobytka, Kom. J. 867, lidi. Dač. 1. 217.

401436   Zajímaný Svazek: 5 Strana: 0093
Zajímaný; -án, a. o, gepfändet, wegge- nommen, geraubt. Vz Zajíti (zajmu), Zájem.

401437   Zajimař Svazek: 5 Strana: 0093
Zajimař, e, m., osob. jm. Mor. Šd.

401438   Zajímatel Svazek: 5 Strana: 0093
Zajímatel, zajimatel, e, m., vz Zajímač.

401439   Zajímatelnosť Svazek: 5 Strana: 0093
Zajímatelnosť, zajimatelnosť, i, f, die Pfändbarkeit, Wegnehmbarkeit;die Möglich- keit zu interessiren.

401440   Zajímatelný Svazek: 5 Strana: 0093
Zajímatelný, zajimatelný, pfändbar, weg- nehm bar.

401441   Zajímati Svazek: 5 Strana: 0093
Zajímati, vz Zajíti (zajmu).

401442   Zajímati. Po Svazek: 9 Strana: 0394
Zajímati. Po rovnej (cestě) zajímaj (po- spíchej). Zát. Př. 223a.

401443   Zajímavě Svazek: 5 Strana: 0093
Zajímavě, interessant. Kniha z. psaná. Us.

401444   Zajímavosť Svazek: 5 Strana: 0093
Zajímavosť, i, f., das Interesse, das An- ziehende. Zvyšuje se pak z., že .... Sš. L 157. Nabyti z-sti. Dch. Pojišťují dějinám husitským důležitost a z. všesvětovou. Pal. Děj. III. 3. 311.

401445   Zajímavý Svazek: 5 Strana: 0093
Zajímavý = co mysl zajímá, anziehend, interessant, einnehmend. Z. rozprava, Us., doba. Č. Jest velmi z-vo. Dch. Z. otázka, Us., čtení (anziehende Lekture), Dch., po- drobnosti. Stč Zmp. 186. Událosť ta i jináče neméně z-vá než důležitá Ht. Mus. 1869. 345. O z-vých těchto skutcích Dlugoš ne- připomíná ani slovem. Pal. Děj. III. 3. 54. — jak. Spis v mnohém ohledu z-vý. Us. Pdl. Přes to všecko bylo velice z-vo do- věděti se. Ddk. II. 306. — čím. Spis obsa- hem i formou z-vý. Us. Pdl.

401446   Zajímavý proč Svazek: 10 Strana: 0679
Zajímavý proč. Místo pro vyhlídku z-vé. Tk. Pam. II. 235.

401447   Zájimek Svazek: 5 Strana: 0093
Zájimek, mku, m., die Wegnahme, Pfän- dung. Rk. Vz Zájem.

401448   Zajíniti Svazek: 5 Strana: 0093
Zajíniti, il, ěn, ění, mit Reif überziehen. Us. Tč.

401449   Zajiskření Svazek: 5 Strana: 0093
Zajiskření, n., das Auffunkeln. Z. očima, der Augenblitz. SI. les.

401450   Zajiskřiti Svazek: 5 Strana: 0093
Zajiskřiti, il, en, ení: zajiskřívati = učiniti jiskřícím, funkeln machen, zu fun- keln anfangen. — kde čím: na kameni kamenem, ocelí (jiskry udělati), Funken schlagen. — Z. = začíti se jiskřiti. — od- kud. Radosť zajiskřila z očí jejich. Palacký. (Radosť) zajiskři z radostnú zrakú. Rkk. 13. — čím (jak): očima, Jg, hněvivě okem. Osv. V. 754. — kde. Zraky jeho z-ly ve tmách. Kká. K sl. j. 65. — proč: od ra- dosti, od zlosti. Tč. — se komu. Oči se jí z-ly. Němc. — se komu kde. Dostal, až se mu v očích z-lo. Us. Šd. Zaiskrilo sa mu v očach, keď ju zazrel. Dbš. S. pov. VIII. 25.

401451   Zajisté Svazek: 5 Strana: 0093
Zajisté. Nemůže míti formu příslovce zajistě, neb jest to adjektivum jisté řízeno předložkou za: za-jisté. Cf. Začasté, Jediné. Z. = za pravdu, für gewiss, für wahr, als sicher. Za jisté to udával. Jg. — Z. = jistě, gewiss, sicher. On z. jest doma. Us. Zajisté, on jest to. Jg. Za jisté to vám pravi. Výb. II. 33. — Z. = opravdu, im Ernst, in der That, wirklich. Nežertuji, zajisté míním. Ros. — Z. = spojka příčiny, nebo, enim, denn, nemlich. Vz Věta příčiny. Klade se, když k větě předchodné důvody, o jichž platnosti pochybovati nelze, vedeme nebo když podobenství v užitek obracíme. Zk. Spojka tato má druhé místo ve větě. Vz Ale. Na ty z. věci nemnoho se ohlédají. Ler. Divadla z. obveselují; Tovaryšstvu ni- čemnému vyhýbej, porušuje z. mravy; Vy- žlenci z. slídí, chrti stíhají. Kom. Některé z. brzo z jara z země vyskakují. Byl. Byl z. veliký velmi. D. — Z. = arci, ovšem, gewiss, führwahr. Br., V. Zdaří-lh se nám předsevzetí, vám to z. na škodu nebude. Sych. Musíme se z. sejíti. D. Mámeť za to z... že proto od Boha otplatu velikú vezmete. Arch. III. 18. Boh sa z. v posmech uvésti nedá. Na Slov. Tč. — Z. = sice, zwar. Oblo- ženť jest z. zlatem a stříbrem, ale není v něm žádného ducha. Br. — Vz Zk. Ml. II. str. HO., Zk. Skl. 570.

401452   Zajísti Svazek: 5 Strana: 0093
Zajísti (zastr. zajiesti, na Slov. a Mor. zajesti), zajím, zajedí, zajez, jeden, ení; za- jídali, nachessen, darauf essen. Vz Jísti. — abs. Zajez, aby ti nebylo mdlo. Us. Šd. — co. Dřív než piješ, musíš něco zajest. Na Ostrav. Tč. Najésti se ku potřebě a z. práci. Chč. 01. 48. Pal. Děj. IV. 1. 413. pozn. Když víno piješ, musíš dycky zajest. Us. Tč. — co čím. Odpověděl hospodář zajídaje pe- čeni chlebem. Sk. Dy co hořkého vypiješ, zajiž to chlebem. Na Ostrav. Tč., Dch. Tučné maso chlebem z. Jg. Zajiedať si ka- báčom mlieko. Slov. Zátur. — se = jídlem se nasytiti, sich satt essen. Zdá se mně, že ten hoch se už trochu zajedl. U Rychn. a j. Ntk. — se (komu) kam. Zajedl se jim do srdce (velice si ho oblíbili). Ehr. 33. Tomu se nedivte, že se jim člověk tak po- ctivý zajedl do srdce. Us. u Solnice. Zajedl se do pečeně svého života (do milých pří- hod). Šml. Světz. 1881. 281. Do koreňa tej hrušky červík sa zajedol. Dbš. Sl. pov. I. 131. — co kde. U mojej maměnky chleba, syra dosti, u tvojej, šuhajko, neni čo za- jesti (ist nichts zu beissen). Ps. sl. 211. — si čeho. Tu si, milá, spočineme, chleba syra si zajeme. Sl. ps. 336. Jestli sa ľúbi, týchto zajedz si hrušek. Hol. 357. — si (jak).. Tuna si rozložil svoje koláče a chutno si zajiedal. Mt. S. L 67. Veď sa ešte len pobavte u nás; ešte si zajezte a zapite. Dbš. Sl. pov. III. 63. Aj zajiedol si on do chuti. Dbš. Sl. pov. IV. 67. Hneď si zasedli za stôl a zajedli si do chuti. Mt. S. I. 72. — si s kým (kde). Čo máme, to dáme; za- jedz si, zapi si s nami. Dbš. Obyč. 58. A že sa mu dobre vodilo, dobre si aj s bratom na hostinci zajedol. Mt. S. I. 61. (Šd.).

401453   Zajísti se Svazek: 9 Strana: 0394
Zajísti se. Zajedla se do něho (zamilo- vala si ho). Šml. 1. 138.

401454   Zajísti se do čeho Svazek: 7 Strana: 1108
Zajísti se do čeho: do práce. Šml. — se komu. Bude se mu to zajídať (bude mu to nemilé). Us. Rgl.

401455   Zajísti se nač Svazek: 10 Strana: 0514
Zajísti se nač. Z. se na lepší stravu = jí přivyknouti. Strn. Pob 69.

401456   Zajistiti Svazek: 5 Strana: 0093
Zajistiti, il, stěn a stěňí, štěn a štění; zajišťovati = ujistiti, versichern, vergewis- sern. Plk. — abs. Dvě české pře, jichž vý- sledek naprosto nebyl zajištěn. Ddk. V. 7. — co jak komu. Já (sirotkům) jich zbožie úplně chci z. Arch. IV. 356. Z. si výměnek. Us. Dbv. Slíbil mi to z. i tomu, koho bych já zvolila a k sobě přijala. Půh. II. 393. Z. komu život. Dch. — čím. Kterouž listinou zajišťuje se klášteru ves Bojanovice. Ddk. IV. 93. — se čím. Rk. — komu. Milý kněže! tyto penieze já tobě dám; prosím, zajisť mi také, abych jich darmo nedal. Hus II. 152.

401457   Zajistné Svazek: 7 Strana: 1108
Zajistné, ého, n., Versicherungsgebühr, f. Stat. kn. 1883/4. 136. Vz Pojistné.

401458   Zajisto, za jisto Svazek: 5 Strana: 0093
Zajisto, za jisto = za jisté, jistě, ji- stotně, gewiss, für gewiss. Chtěli jsme z. přezvěděti. Har. A přes to že vždy JM. konečně a z. má pole mieti; A tak mne dobří lidé za jisto zpravují, že ... . Arch. IV. 410., V. 331. (Šd.). — Do zajista = za jisto, gewiss (zbytečné hromadění slov). Tam bude do zajista. Us.

401459   Zajistý Svazek: 5 Strana: 0094
Zajistý = jistý, zuverlässig. Na Slov. Plk.

401460   Zajíšený Svazek: 10 Strana: 0514
Zajíšený. Z. brambory (jíškou upravené). Vz Čes. 1. XI. 89.

401461   Zajištění Svazek: 5 Strana: 0094
Zajištění, n., die Versicherung. Vz Za- jistiti. Dch.

401462   Zajištěnosť Svazek: 8 Strana: 0495
Zajištěnosť něčeho. Vstnk. IV. 52.

401463   Zajištěný Svazek: 5 Strana: 0094
Zajištěný; -ěn, a, o, versichert.

401464   Zajišťovací Svazek: 5 Strana: 0094
Zajišťovací, Versicherungs-. Z. banka, Versicherurigsbank, Rückversicherungsbank. Dch., Pdl. Vz Zajišťovna.

401465   Zajišťovací Svazek: 10 Strana: 0514
Zajišťovací exekuce. Vz Ott. Říz. III. 26.

401466   Zajišťovati Svazek: 5 Strana: 0094
Zajišťovati, vz Zajistiti.

401467   Zajišťovna Svazek: 5 Strana: 0094
Zajišťovna, y, f., die Rückversicherungs- ansfalt. Vz Zajišťovací.

401468   1. Zajíti Svazek: 5 Strana: 0094
1. Zajíti, zajdu, jdi, jda (ouc), šel, jití (zastr. zaští); zachoditi, il, dění; zacházeti, ejí, ej, eje (íc), el, ení; zachodívati, zachá- zívati = stanouti za čím, hinter etwas hin- gehen ; pocházeti, hynouti, unter-, eingehen, abnehmen, vergehen; povléci se, sich be- decken o. überziehen, anlaufen ; porušiti se, verderben; odebrati se, fort-, weggehen, sich entfernen; zabrati se kam, vhloubiti se, wohin gelangen, hineingerathen, sich ver- fielen; dáti se, pustiti se, sich einlassen; daleko jíti, zablouditi, sich verirren, sich verlaufen, zu weit gehen; z. si = další cestou jíti, umgehen, einen Umweg machen ; nakládati s kým, obcovati, mit Jemand um- gehen, verfahren, ihn behandeln, Umgang haben o. pflegen, sich abgeben; dotýkati se čeho, obírati se, zabývati, mit etwas um- gehen, sich womit beschäftigen; začíti, an- fangen; potkati se s kým, zaskočiti někoho, entgegen gehen oder kommen, den Weg vertreten, sich entgegenstellen; podskočiti, betrügen, täuschen; pominouti, vergehen; nedojíti, minouti, zu Einem nicht gelangen, ihn verfehlen; z. oč = přijíti oč = ztratiti, um etwas kommen; zábsti, frieren; se = za- dechnouti se jitím, den Athem verlieren. Jg. Slov. — abs. Měsíc, hvězda (Us.), slunce za- chází. Rkk. Dluhové zajdú. Vš. Jir. 256. Ten rod již zašel (zahynul). Us. Všechen zachází nebohý (hyne na zdraví). Barva zašla (vy- bledla). Us. Přes to mým rukojmím stavoval i jímal i víno i hotové peníze a zatím zašel (kam dazwischen) lantfrid volaný, tohoť bych já chudý rád požil. Půh. brn. 1406. Svět zašel (porušil se). Plk. Zašla někam ovce (zablou- dila). Us. Bolesť, noc zašla (pominula). Us. Ale jakž ta visa (ohledání desk) zajde, tak jest tomu již tak ostati, jakž jest vidieno. O. z D. Zvuk zašel (zanikl). Us. Vůz zachází (kola vymykají se z kolejí). V Kunv. Msk. Vyschla už tá voda, z ktorej sme píjali, zašly už tie časy, v ktorých sme zbíjali. Phld. III. 469. Než slunce zajde — pomoc se ti najde. Er. Sl. čít. 31. Cudzý zbojom na nás padol, o vlasť našu nás okradol; po- šliapal nám naše práva, zašla rodu nášho sláva. Chlpk. Sp. 49. A cožby takového zašlo, buď svárův nebo rvaček abyste ne- rovnali. Smila Osov. Zříz. selské. Sova sovu najde, keď slniečko zajde (zlý zlého najde). Na Slov. Zátur. Bída člověka najde, i když slunce zajde. Prov. Šd. - kam (zač, nač, pod co, do čeho, k čemu, več, pro co). Zaňď do suseda (= k sousedovi). Mor. Té. Z. za zeď, Ros., za dům, za školu. Us. Slunce za horu zašlo. V., Pass. 363., Arch. II. 278., Er. P. 159. Za hory jsem strmé zašel, hlubé za moře. Čch. Bs. 10. Keby slnko znalo, ak je ťažko robiť, ponáhlalo by sa za horu zachodiť. Sl. spv. I. 22. Slunečko zachádí za keř malenový, zkažte tam dobró noc mému šohajovi; Zajdi, slunce, zajdi za zelenú horu. Sš. P. 333., 529. Při práci za nehty mu zašlo a při míse se potil. Č. Zašla za mě. Er. P. 150. Kým (kdy) zajdeme za tó horu, zpoza hory do táboru? Sl. ps. Slunce zašlo za oblak. Us. Šd. Slničko zachodí za haj kalinový, zimná rosa padá na list javorový. Ht. Sl. ml. 202. Už to slúnečko zašlo za to veliké mračno; Husy za voděnku zašly. Brt. P. 94., 137. Měsíc zachází bledě za mlází. Sš. Bs. 16. Zašel jsi daleko. Ž. wit. 9. 1. (22). Z. na stranu. Us. Zajděme si na džbánek (piva). Us. Zašel naň tím důvtipem. Vz Důvtip. Jg. Slunce zašlo pod zemi. V. Z. do cizích zemí, Ros., do lesa, do města, Us., do súseda (k sousedovi). Na Ostrav. Tč. Zajdi slunce do zlatého věnce, za zlatou stodolu, ať ženem brzo domů. Čes mor. ps. 23. Do komůrky zašel. Er. P. 485. A len do vätšej húšťavy sa púšťali a zachodili. Mt. S. I. 59. Ale než sa ozre, šíp sa mu blýskne v očách a do strednej zajde čelusti. Hol. 145. Zajděte k nám. Ml. K zámku si z. Sych. Otčík zaide k otcem (umře). Rkk. 8. Zajdi k sousedovi. Us. Tč. Slunce zašlo k horám. Vrch. V nepřízeň s někým z. L. V dluhy pro krále zašli. V., Št. Z. v nepaměti. Osv. VI. 299. Čo kde v šíry svet zajdeš, slovenskú řeč najdeš. Dbš. Obyč. 95. Zachodzi slunečko v hory v lesy, že mne v Krmelině nic necěši. Sš. P. 312. Z. v dálnou cizinu. Čch. Bs. 57. Ježto jsú podlé nich v tu válku zašli; Aby oni v tom čase dluhy všecky, v něž by pro ten úřad zašli, mohli zaplatiti. Arch. I. 190., 207. (Šd.). Z. v dluhy, Kšch. 42., Št. N. 156. 7., v blud, v neřád, v pýchu a chloubu své mysli, ve všecko zlé, v nečisté frejovné milosti, s děvečkami u frej, v zlosť, v mar- nosť a hrdosť, u války neb v súdy. Št. N. 201. 8., 52. 34, 74. 14., 76. 2, 76. 22., 98. 30., 163. 22., 297. 32., 304. 5. Mohla žena také za žíře a vedra poledního pro tu vodu zajíti. Sš. J. 66. (Hý.). Mouku-li kde najdu, hned si pro ni zajdu. (Hádanka). Šd. Kde (kam) zachoďá; Nezachoď nikde (nikam). Na mor. Val. Vck. Nemáme hospodáře doma, kamsi zašel. Us. Šd. Kam zachodíte (jdete)? Val. Vck. Je to odtiaľto veľmi ďaleko, kde málo ktorý človek zajde. Dbš. Sl. pov. I. 190. — čím: vetchostí (zahynouti), Kom., lítostí, hořem, Zlob., žízní, hladem. Kram. Kov zachází rzí. Jg. N. příjmím Škoda frejem zacházel u Maruše Matrasky. Dač. I. 309. Ten kov rzí zachází (se potahuje). Br. Oči slzami zašly. L. Zajdou zubové neči- stotou (potáhnou se). Jel. Čím kdo zachází, tím také schází. Č. Z. hvězdářským uměním, V., dobře perem. Ml. — s kým, s čím (jak). On s tím rybářstvím zašel. Ros. Umí s lidmi zacházeti. D. Daleko s ním zašel. Jg. S ním dobrotky nikam nezajdeš. Mt. S. I. 110. Ne- citelně se zvířaty zacházeti. Mž. 86. Uměl zacházeti se zbrani. Pal. Děj. IV. 2. 453. Proti právu a řádu zle s někým zacházeti. V. S důchody, s penězi dobře z. Nz. Oni s tebú zachádzajú v žartoch svojich nezbedně. Na Slov. Tč. Ne zpurně ale s dobrotú musíš s ním zachodiť. Na Ostrav. Tč. On zachodí dobře s nádenníky. Us. Tč. Se světlem má se opatrně zacházeti. Us. Zacházím s rejčem. Us. Zacházeť umíš s mečem jako s pérem. Exc. F. Šbk. Snad bych nedala zajíť s tou vyrážkou (zahynouti). U Rychn. Msk. Zajdi si se mnou hezky (buď se mnou za dobré). V Kunv. Msk. Dobré, vraj, srdce pri každom najdeš, ale, šak veru, kdeže s tým zajdeš, keď duch — želúdok — v nevoli? Čjk. 71. Do hor s ním zašel. Er. P. 471. Kto so lžou zachádza, o vieru prichádza. Mt. S. I. 119. Zachodilo mně to dobre s tím mlékem (vy- dařilo se; jedna kráva přestala dojiti a druha začala). Na mor. Val. Vck. I so zbraňou dobre vedia zachádzať; S tým chlapom hneď zajď do úradu. Phld. III. 2. 139., IV. 13. (Šd.) Piesňami víta vzchodiace zore, so slnkom v more zachodí. Btt. Sp. 115. Ty si hlúpy, rekli mu s pochlebou; pováž, jako pán za- chádza s tebou. Zbr. Báj. 16. Fridrich za- cházel s říší českomoravskou zcela libo- volně; A jak se zbožím hmotným, zacházel císař rovněž i s osobami. Ddk. IV. 11., 19. S číhařstvím, s myslivostí a rybářstvím zacházejí. Ler. Jen se stříbrem a zlatem za- chází, ale přece vždy holá ostává. Č. V čemž naříkáno bylo, že by s týmž králem a pánem jich mladým neupřímně a nevěrně podlé vůle své zacházeli. Dač. I. 113. Katé neuměle s exekucí zacházeli, lb. I. 163. Mají pozor, s jakým obchodem kdo zachází. Har. II. 146. Císařští a bavorští velmi přátelsky a přívětivě s lidmi ubohými zacházejí, totiž jako liška v kurníku. Skl. V. 71. Takéť slyším, žeby p. Zdeněk zacházel s Břekov- cem. Arch. IV. 9. S jedem zacházeti neuměli. V. Aby mu ukázal, jak s ním ukrutně ďábel zachází. BR. II. 150 b. Kmotrové za oltář s nimi zajdouce. Chč. 452. Řekni, s kým zacházíš a já ti povím, kdo jsi. Hkš. Z. s kým dohře, zle, spravedlivě, hanebně, přísně, tvrdě, zpurně, vlídně, pěkně, krutě, ukrutně = nakládati. Br., Har., D., V. Těžko jest s ním zacházeti (obcovati). Sych. Z. s čáry, V., s černým uměním (obírati se). Kom. On s ním zachází = drží jeho stranu. Výb. I. 1041. Šetrně s penězi z. Sych. Z. s vlnou, s orbou, Plk., s léky. V. Dej si zajíti s tvým (svým) hráním. Us. Šm. Z. s někým tak jako se špalkem. Br. S ptákem dítě, kmet s mla- dicí, Němec s malvazím v láhvici což ne- křesťansky zachází, když jim do rukou při- chází. Prov. Zachází s ním, jako s drahou mastí, Hkš., jako s májovým máslem (laskavě, jemně), Bda., jako s malovaným vejcem (va- jíčkem), Sd., Brt., jako s marcipánem, jako s máslem, butterweich behandeln. Dch. Má- sílkem s ní zacházel. V Kunv. Msk. S těmi aby zašel přísně. Skl. II. 184. Jest, co by s nežitem (s ohněm) zacházel (nedůtklivý). Prov. S knížkami čistotně z. Kom. Ví, jak s tím z. D. Poručníci s penězi sirotčími si- rotkům k dobrému z. mají. Pr. — s kým v co, oč = pustiti se, dáti se, v nepřátelství se dáti s někým. Tkad., Ctib. Počali se o to zacházeti. Bl. Živ. Aug. 82. — odkud. Ale již k prvnímu se zase navrátím, odkud jsem zašel. Brt. 255. 13. Z. toho světa do nebe zašel. L. Z. od začaté věci, od ctnosti z. Jel. Pomstu od boha najdeš, dyž ode mňa pryč zajdeš. Čes. mor. ps. 89. — si co. Zajděme si tu uličku ke dvoru, zazpívejme tu pěsničku o Bohu. Sš. P. 741. Malé pole sobě zajdu, hezké děvče sobě najdu. Sš. P. 271. — kudy. Ešče si ja hore dole zájdem, ešče si ja švárne divča nájdem. Sl. ps. 244. Ješče ja raz kole vody zajdu, až ja sobě počešení najdu. Sš. P. 391. Zajděme si mo- dřínovou alejí. Vlč. Přes Lipsko bychom si zašli. Ml. — co komu kam: v cestu (potkati se s ním; zaskočiti mu cestu). L., Sm. Zajdi mi tam a poptej se. Us. Zašlo mi za nehty. Us. L., Šm. — koho čím: slovy (podskočiti). Holý. — si = další cestou jíti: dojíti někam. On si zašel. V. — co. Doba dobu najde, čo kraj světa zajde. Mt. S. I. 127. Kdo ty rohy najde, štyry míle zajde. Čes mor. ps. 24. — koho Zašlo ho něco, že nepřišel (zabavil se něčím). Us. Brt., Jg. Už ho to zašlo (už nezpomíná na něco nepříjemného); Zatím jej smrť zašla (umřel). Brt. Když ho zajde kletva. Št. Vůně libá všecky zašla (dotkla se jich). Lom. Zašla mne nyní práce (dostal jsem práci). Šm. Z. koho (ošiditi). Šm., Holý. Když ho nic nezajde, že přijde; Teta nás litovala, co nás pořád zachází (stíhá); Ať se směje, dokud ji nezajdou starosti. Us. Vk. Zašlo ho něco (něco se mu přihodilo, něco mu zabránilo, sich ereignen, abhalten, verhin- dern), proto nepřijel. Vck. Když přišel na to místo, zašla ho noc. Kld. I. 64., II. 259. Kým sa Javoria zelenje, dva Sokoly, dva Sitiene (vrchy), kým po horách cenká črieda, nezajde valacha bieda. Čjk. 69. A potom jej nemoc i smrť zašla (zachvátila). NB. Tč. 169. Nepísau mi milý, volačvo ho zašlo; Veď ho ona zašla ta vojenská varta. Sl. ps. 174. Jáť sám budu (tam), leč by mě nemoc ukrutná zašla; Leč by smrť pohnaného neb póvoda zašla. Arch. II. 22., 499. (Šd.), O. z D. A jestliže by toho pohnaného ten který arti- kul nahoře dotčený zašel (betreffen). Vl. zř. 94. — komu. Zajde mu více hráti. Us. Zašla mu chuť, zlosť. Us. Když překážka komu zajde, im Verhinderungsfall. Šp. Bylo od nich tak jasno, jako když ráno slunéčko vyjde, až Jiříkovi oči zacházely. Er. Sl. čít. 18. Také, milý příteli, davámť věděti, že mi něco pil- ného zašlo, ježtoť se o tom psáti nehodí. Arch. IV. 7. Pojeď domov, slunečko nám zajde. Rkk. 63. — (co, koho) kde. Noc, trna mne zašla (postihla) v lese. Us. Brt. Zacházel trejem u Matrasky. Dač. I. 309. Idú, idú a bučiny nemíňajú sa. Večer jich tam zašiel vo väčších horách. Dbš. Sl. pov. VI. 65. Ten Jozefek ten ju má, ten ju sobě našil (našel), n těch Vítků na sadě bílý den ho zašil (zašel). Sš. P. 766. Až ho u milenky bílúčký den zašel. Sš. P. 552. Člun mezi horami po vodě zajde. Mách. Máj. 5. vyd. 7. Z. před soudem, vor dem Gericht anhängig werden. Rk. — o čem. Dvě o tom zachá- zejí (pracují). V Kunv. Msk. — oč = přijíti oč, ztratiti. Tkad. Oč pře zašla (se počala). Pr. měst — se. Z. se, sich verirren. Na Ostrav. Tč Zašlo se dítě (jitím se zadechlo). Plk. Len sa Ľubka začne hlasitě zo sna smiať a smiala se bez prestánia, dobre sa tam nezašla. Dbš. Sl. pov. II. 30. Bez sebä som sä vám do sedla vyhodil a ľetel som v oslep, až sä kôň zachodil. Chlpk. Sp 34. Tak chu- diatko tá deva narieka, dobro že sa len nezajde. Sldk. 33. — (se) jak. Bez toho Bych se byl z-šel (obešel). Koll. Vz Z-zeti s kým jak. Nyní mu rázem všechen smích zašel. Vlč. Zl. v oh. I. 60. Ale aký to rozdiel mezi terajším a predošlým opatrovaním! Za- chodily mu za láskou tak, že i pomyšlenie jeho vyplnily. Zbr. Báj. 65. Někam na skok -obě z. Us. Po jazyku všude zajdú a všade ako doma najdú sa. Dbš. Obyč. 96. Ó ne- zachoďte kruto, som rodačka. Phld. III 1. 52. Kteří jsú podlé královy milosti v tom záščí zašli. 1449. Mus. 1880. 404. Vždy více padali a hloubě zacházeli. Ćr. Slunce zachází v šarlatu, bude pršeti. Prán. Tč. — proč (od čeho, zač, čím, pro co, nač). Přišla som do dúbravy, tam som jich nenašla, od veľkého súženia div som sa nezašla. Sl. spv. IV. 131. Ľudia na diváky stávali a zachodili sa od smiechu. Dbš. Sl. pov. VI. 36., Mt. S. I. 106. Veď já zajdem od žalosti (zahynu). SI. ps. Aby oni v tom čase dluhy všecky, v něžby pro ten úřad zašli, mohli zaplatiti. Arch. 1. 207. K vám pro almužnu zajdu na své cestě. Kká. Td. 123. Protož to věda, žeť sem já pro vás zašel a moha v pokoji býti .... Arch. IV. 21. Víte, že jsem pro vás zašel (in Fehde gerathen), ačbychkoli mohl pokoje užiti. Arch. 1449., Pal. Rdh. I. 187. Kamž Foeničané za obchodem za- jížděli. MP. Děj. bibl. I. 198. I duchoven- stvo drží s pánmi i kráľ pánom zachodí za láskou. Zbr. Hry 3. Voliari a svedkovia za- chádzali sa radosťou, že je nebezpečný vták v klietke. HVaj. BD. II. 42. Zajdem zveda- vosťou. Zbr. Hry. 251. Vyznala, že Urban zachodí do Polsky se ženou na krádež. 1594. Pk. exc. — kdy. Při práci, za nehty zašlo a při míse se upotil. Poř. Śd. Nena- padne tichá rosa, kým (když) nezajde večer kosa. Poř. Mt. S. I. 92. Ač kto po křtu zajde v hřiechy... Št. N. 188. Vidíte, kaž- dého něco zajde ve svém živobytí. U Do- brušky. Vk. Tak zašel dnes 20. den. Mcha. V tom na pokoj zajdú a namále si do svitu pospá. Hol. 139. — na jak dlouho, jak daleko. Na několik dní do Šajby si zajde. Šml. I. 41. Chválil dobrého kuchára, že ho tá vôňa až na poltretej míle zašla. Dbš. Sl. pov. I. 290. (Šd.).

401469   2. Zajíti Svazek: 5 Strana: 0096
2. Zajíti (zastr. zajieti), zajati, zajmu, jal, jat, jetí (na Slov. -jatí); zajmouti, zajmu, ul, ut, utí; zajímati, zajímávati = zachytiti, zasáhnouti, fassen, erfassen; vzíti a pryč hnáti, ergreifen und wegtreiben, wegnehmen, aufheben, mit fortnehmen, gefangen nehmen, rauben, plündern; vypůjčiti si, er-, ausbor- gen; zabaviti, als Pfand nehmen, pfänden; zaměstknati, Jemanden ganz beschäftigen o. einnehmen, na Slov. zajímati = běžeti, laufen, gehen. Jg. Slov. — abs. Zajme (vy- půjčí si) hřiešný a neotplatí. Ž. wit. 36. 21. Ľudia boží, utekajte, zajať Turkom sä ne- dajte. Chlpk. Sp. 93. Pastýř zajímá (dává znamení, aby se dobytek na pastvu vyhá- něl). Na Hané. Bkř. Kdyby se neoznámil, že jest komorníkem a zajímati chtěl, nezna- jíce toho lidé nedali by zajímati; V pokutu odboje upadne, ktož komorníka odhánie a jemu zajímati nedá. Vš. Jir. 328., 325. — co, koho: místo, L.; dobytek, husy, Us., stádo, Jel., J. tr., loď, D., něčí srdce. Rkk. To mne zajímá (zaměstknává a baví). Us. Srdce každého zajímá vážný cit. Mcha. Kdo mnoho zajme, málo udrží. Us. Srdce všech zajal. Dch. Zajala jej příjemná vůně od ja- blka. U Žamb. Dbv. Polní hlídač zajímá dobytek, který na cizím poli atd. škodu činí. Us. Hmota prostor zajímá. Mj. 4. Ej kone, kone vrané, ej zajali vás Gajarané, ej zajali vás, prepili (propili) vás; prijde milá, vymení vás. Sl. spv. II. 59. Tichý beránek Vladislav zajal divokého lva Otu; Jeho ty věci zajisté velmi zajímaly; Také královnu ta věc zajímala. Ddk. II. 424., III. 207., V. 38. (Tč.). Sama filosofie jeho vlastní jej (Řeka) tenkráte zajímala téměř jenom potud, pokud se jí honositi mohl; Čásť dog- matická zajímá čtyři prvnější hlavy. Sš. I. 154., II. 4. Svuoj nadbyt odtud zajala, Půh. II. 68. Kdež jest bylo co zajieti a póvod nezajal dosti za svú summu, moha a maje co zajímati sám sebú vinen jest, Vš. Jir. 329. Vz Zájem. — komu. Kterému by koni zajal (kovář, hřebík do živého kopyta za- razil). Aby koval rozhlédaje a koněm (ko- ňům) nezajímaje. Hr. rk. 397. Když kovář netbanlivě kuje, zajme koňovi, obmešká jezdce, nebo kóň ochromí. Kšch. 39. — co od koho. Zajmiž (vypůjč si) ote všech svých sůsěd mnoho prázdných sudóv. Bj. — co komu (čím, proč, jak). Velice si to zajímá (nimmt sich zu Herzen), že jim ten syn umřel. Mor. Šd. Zajali mu dva vozy s pšenicí. Půh. II. 275. I zaje (zajal) voje- vodu nám. Rkk. 17. Zajal mi rak prsty klepetem. Sych. Kdyžby jeden druhému dobytek zajal. Vl. zř. 477. A kdyžby kdo pro které úroky komužkoli dobytek podlé zápisu svého pobral a zajal. Zř. F. I. G. 31. Zajali mi pro mého súseda nevinně. Kn. rož. 140. Dlužníku pro neplacení úroků nebo summy jistinné zajímá. Vš. — jak. Z. vedlé práva (zabaviti). Vš. Kdyby jeden druhému bez zápovědí dobytek zajal. Zř. F. I. O, XXIV. — co, koho kdy: ve válce, v boji. V. Po návratu svém Soběslav zajal Břetislava Ddk. III. 20. Když umřela, tehda po smrti jejie zajat jim dobytek na Ožice od Materny. Arch. í. 164. Ti všichni času otevřené války nebo pod příměřím zajati jsou. Anth. Jir. II. 201. — co, koho od- kud. Z měst jejich je zajmou. Br. Veť mi vary vrabce s plota nezajme (o bezstarost- ném). Zátur. — koho kde: dobytek na louce, v lese. Us. Vojíny u Jeny zajal (chytil). Ml. Kdo na cizích gruntech doby- tek zajímá. Faukn. Kdožby dobytek zajal na škodě, mají na tom právě, kdež zajat jest, voliti s obou stran, a co škod provede, zaplatiti. Nál. 214. Jež zaje (zajal) v hustě lesě pod skalú. Rkk. 18. Zajali ho nám na dolách. Sš. P. 761. Zajal peněz u p. Pušky. Arch. II. 54. — co od koho, kde (u koho, u čeho) = vypůjčiti si. Reš., Tkad. Pójčíš lidem a nezajímati od lidí budeš. Sv. Jeron. ms. — se jak. Zajme se (vypůjčí si) na novo. Lom. Kup. stř. — koho čím: nůž- kami (zachytiti). Čern. Prací zajatý (zamě- stknaný). Jg. Spis ten mládež i obsahem i formou zajímá (interessirt). KB. VI. —co, koho kam. V zemi, do níž zajati byli; Lidé v manství ďáblovo zajatí. Br. Přišel k ní šohaj z Krakova, zajal jí koně do dvora ; Ješče's, děvečko, hrubě mlada, zajmi kravičky, žen do stada. Zajmi moje mezi svoje, možú być to všecky tvoje. Sš. P. 167 , 340. (Tč.). A když těm súsedóm v Olešné zajali dobytek do Ožice, hnali sú skrze naši ves. Arch. I. 164 — čeho. Ta žíla má býti tak sšita, aby jen zajal svrchku té žíly. Ras. Běda mně, a já i té sekyry byl zajal (vypůjčil si). Bj. Jakož jsem byl peněz za- jal (si vypůjčil) pro potřeby královy u p. Puška dobré paměti. Arch. II. 54. — kam (jak). Smutný k ovcím s hanbou zajímal (běžel). Na Slov. Plk. Zajat byl-li kdo do krajiny cizí. Zř. zem. Jir. U. 11. — se oč. Kdo pak se bude o to tak zajímati? Us. Msk. — s kým (jak). S ním by ťa mohli zajať (chytiti). Hol. 45. Zajmi s sebú čtyři krávy a svini a žeň se preč. NB. Tč. 198. Než ty musíš tolikéž dáti, což by dáti měl, kdyby, od úřadu komorníka vezma, v úroce krerémžkoli s ním zajímal; Ktož mocí svú vedlé desk svých zajímá a ke dskám po zájmu přijeda žádá . . . .; Jako ten, ktož s komorníkem a poslem purkrabovým za- jímá, vedlé desk svých a z práva zajímá, též ten, ktož bez komorníka mocí svú béře, vedlé desk a zápisu svého béře. Vš. Jir. 212., 325. — co, koho jak. To zajímá velmi lékaře. Us. A z cizích některý trůn zajme nás v potupnou zkázu rodu vašeho. Shakesp. Tč. Sv. život jeho zajímal spiso- vatele české co nejpilněji. Pal. Rdh. Nám ku pomoci peněz u rozličných osob a přátel svých jesti dobýval a s prací zajímal. Arch. I. 208. Zaňali sme bez krveprelitia hniezdo toto ošklivej mäteže. Zbr. Lžd. 175. Spis jeho rozum i cit a obraznosť stejnou měrou zajímá. Tf. — co ke komu. Horníci záhy k němu zajali nedůvěru. Pk. exc. — co komu proč. A ten, jehož sú lidé, má býti obeslán, že těm lidem pro nedanie úrokuov ten dobytek se zajímá. Arch. III. 250. Aby bral a zajímal pro nezaplacenie úroku. Vš. Jir. 328.

401470   Zajití Svazek: 5 Strana: 0097
Zajití, n. = západ, der Untergang. Nz. Noc nic jiného nenie než zastieněnie země, jenž pocházie ze zastieněnie země a se za- jitie slunce pod zemi. Hus III. 48. Vz Za- jíti, 1.

401471   1. Zajíti Svazek: 7 Strana: 1108
1. Zajíti. — abs. Když mělo slunečko zachoditi. Wtr. exc. Na to si dej z. chuť. Us. Fč. — kam (odkud komu kdy). Starosť její zacházela dál. Jrsk Zašel kus do lesa od svých druhů. Šml. Zachází mu za nehty (počíná se mu zle dařiť). Us. Kšť. Len nedávno k nej počal zachádzať a už bude z toho svatba. Rr. Sb. Zašel v les. Vrch. Nedaleko srny zašly a už srny jich tu našly. Sš. P. 746. (188., 410.). Když bylo slunce za hora zašlo. BO. Ti časem mezi ně zacházívali, Výb. II. 1446. Z. u poku- šení, v blud, ve zlé, v hřiech, v dluhy. Št. Kn. š. 48., 119., 127., 131., 156. — čím (kam). Až mu pláčem počechu oči zachá- zeti. Výb. I. 824. Tak jí oči zašly mdlobú. Hr. ruk. 119. By těmi marnostmi nezašli v hřiech. Št. Kn. š. 143. (144.). Dítě se za- šlo pláčem (pozbylo dechu). U Žamb. Dbv. — s čím (komu jak). A jakž jsou s ji- nými zacházeli, tak také i s nimi král za- šel. Pož. 189. Zachodilo mně dobře s tým mlékem (obchod se dobře dařil). Brt. D. 293. — oč. Což by mě zašlo od něho o rychtářství; Slíbil mi, až by mi co o to zašlo, že mě ze všeho má vyvaditi bez mé škody. Půh. I. 333., II. 108. Po obědě po- čali se opět o to zacházeti (jednati), až se dobře posvadili Výb. II. 1449. — koho. Kdyby je které protivenstvie zašlo. M. Dřéve než je zajde válka. Št Kn. š. 166. Zajde-li mě smrť s tú vinú. Sv. ruk. 300. — se v čem. Plakal, až sa tak v slzách za- chodil. Slov. Phľd. XII. 255.

401472   Zajíti Svazek: 7 Strana: 1399
Zajíti. Jiného neznám, než že spolu zajdem (se neshodnem). Arch. XII. 16.

401473   2. Zajíti Svazek: 8 Strana: 0495
2. Zajíti. Hore'vrchom pomaly, dolu vrchom nenáhli a po rovnej zajmaj (dlouhé kroky). Phľd. 1894. 194.

401474   Zajíti Svazek: 9 Strana: 0394
Zajíti. Div nezašly sa od smiechu. Phľd. 1897. 449. — se Bez koho. -lá sa už bez vás zajdu (obejdu); se kdy čím: ve vše dni den sa už ledačím zašli (obešli). Val. Čes. 1. X. 31., 142.

401475   Zajíti Svazek: 10 Strana: 0514
Zajíti = nastati, nadejíti, zastati, zastih- nouti. Až smrť zajde. Hus. Er. III. 194. — odkud. Zajde z očí, zajde z mysli. Dost. Pob. 102,

401476   2. Zajíti. — abs Svazek: 7 Strana: 1109
2. Zajíti. — abs. Zajímej = utíkej! Uh. Brt. D. 293. — co, koho. Zajímať koho, in die Enge treiben. Laš. Brt. D. 293. Z. louku (zahájiti, aby nepásli). V Plzeň. Otm. — co s kým. A kak-lij' to popravce dobrý, kterýž by, moha jieti zlého, aby viece ne- škodil, i nechce tu, kdež by s ním nemohl zajieti plenu velikého. Št. Kn. š. 168. — se kde. Majíc mezi sebú ústavnú milosť, jako zajímajíc (vypůjčujíc) a oplácejíc se jí mezi sebú. Št. Kn. š. 89. Z. = vypůjčiti také v Sv. ruk. S. 185. — co čím. Zajal kosum šířá záhon = sekal na jednou obilí na celém záhoně. U St. Jič. Vhl.

401477   Zajitřejší Svazek: 5 Strana: 0097
Zajitřejší, zastr. = zejtřejší., zítřejší.

401478   Zajitření Svazek: 5 Strana: 0097
Zajitření, n., vz Zajitřiti.

401479   Zajitřený Svazek: 5 Strana: 0097
Zajitřený; -en, a, o, schwürig. Z. vřed se zavřel. Kom. J. 319. Vz Zajitřiti. Z-ná rána. V.

401480   Zajitří Svazek: 5 Strana: 0097
Zajitří, zajtří, zejtří, der morgige Tag. Ten úterý na zajitří po sv. Bartoloměji. Arch. I. 54.

401481   Zajitří Svazek: 7 Strana: 1109
Zajitří. Na zajitřie. Kor. 41.

401482   Zajitřiti se Svazek: 5 Strana: 0097
Zajitřiti se, il, en, ení = zahnojiti se, podebrati se, eitern. V. — se komu. Za- jitřela se mu rána. Us. Jg.

401483   Zajitý Svazek: 5 Strana: 0097
Zajitý = zašlý. Us. v Krkonš. Kb., Mus. 1864. 250. Jinak správně: zašlý.

401484   Zájizd, u Svazek: 5 Strana: 0097
Zájizd, u, m. = zájezd, die Einfahrt, das Einfahrtsthor. Slez. Šd.

401485   Zájízdný Svazek: 5 Strana: 0097
Zájízdný, Nachtrabs-. Jednotlivé tlupy Tökölovců jsouce předjízdným a zájízdným vojem Turků. MP. Čas. kat. duch. 1883. 389. (Šď.).

401486   Zajizlený Svazek: 7 Strana: 1109
Zajizlený = náhle rozpálený. Hdk. Kr. v. 345.

401487   Zajizleti Svazek: 5 Strana: 0097
Zajizleti, vz Jizleti.

401488   Zajízviti Svazek: 5 Strana: 0097
Zajízviti, il, en, ení, vernarben. Šm.

401489   Zajížděti Svazek: 5 Strana: 0097
Zajížděti, vz Zajeti.

401490   Zajíždka Svazek: 5 Strana: 0097
Zajíždka, y, f. = zajetí, zájezd, die Um- fahrt, der Umweg (zu Wagen, Pferd, Schiff). D. Tamtudy byla by veliká z. Us. Šd.

401491   Zájižný Svazek: 5 Strana: 0097
Zájižný, vz Zájužný.

401492   Zajko Svazek: 5 Strana: 0097
Zajko, a, m. = zajíc. Na Slov. Spasený z. Sldk. Bs. 8.

401493   Zájmě Svazek: 5 Strana: 0097
Zájmě, vz Zájmeno.

401494   Zájmek Svazek: 5 Strana: 0097
Zájmek, mku, m. = zájem, die Weg- nahme, Pfändung. Kteříž by koliv holdové, vzatkové anebo zájmkové byli tiem vojskem přivedeni. Arch. IV. 442.

401495   Zájmení, zájmí Svazek: 5 Strana: 0097
Zájmení, zájmí, n. = zájmeno. Puch.

401496   Zájmenný Svazek: 5 Strana: 0097
Zájmenný, Fürworts-. Z-ná příslovce.

401497   Zájmenný Svazek: 7 Strana: 1109
Zájmenný. Jména a příslovce původu zájménného. Gb. Ml. II. 90.

401498   Zájmenný Svazek: 9 Strana: 0394
Zájmenný. Z. skloňování = skloňování zájmen, obyč. však skloňování zájmen ro- dových. Gb. II. ml. III. 1. 433.

401499   Zájmeno Svazek: 5 Strana: 0097
Zájmeno, a, zájmě, ene, n. = náměstka, pronomen, das Fürwort. Nyní užíváme obyč. slova náměstka. Zájmeny zoveme jména, která zastupují místo jmen jiných (která za jména jiná bývají kladena). Bž. 147. Zájmena podlé významu: A) Z. osobná (p. personalia), jež zastupují jména osobná: já, ty, on, ona, ono, vy, my, oni, ony, ona. Vz jednotlivá. Když zastupují podmět (jsou-li podmětem), z pravidla se vypouštějí jako v lat. a řečtině, poněvadž v příponách slo- vesa se drží (poněvadž na osobní koncovce slovesa snadno se poznávají. D.). Chodíme na procházku. Chodíte do školy. Co to mluvíš. Kladou se jen tehdy, když se jiným osobám naproti staví aneb když na nich důraz jest. Ty o něm dobře mluvíš, ale on o tobě zle. Svěd. Protož i vy buďte hotovi. Odešla tedy ona i družka její. Br. Ty's psal a my čtli. Vz Já. — Poznam. 1. V pádech nepřímých se nevynechávají. Záviděl jim té slávy. Us. Otec větší mne jest. Br. — Pozn. 2. V akkus., dat. a genit. sg. činí se při těchto zájmenech rozdíl mezi formou širší a užší: mne — mě, tebe — tě, mně — mi, tobě — ti, jeho — ho, jemu — mu, jej — ji. Užší formy jsouce příklonné a tedy o jiná slova se opírajíce nikdy na počátku věty nestojí. Vidělo se mu. Br. Zabil si ho. Svěd. — Formy širší se kladou: 1. na začátku řeči aneb když na nich přízvuk jest. Mně náleží všecko to. Svěd. Stál jemu u noh. Svěd. — 2. Když se jimi jména podstatná omezují. I řekl mu tchán jeho. Svěd. Dej jí to, ať má mne památku. Svěd. — 3. Ve spojení s předložkami. A nyní k Tobě jdu. Br. Obrátil se k němu. Br. Dopustili se vý- stupku proti němu. Br. — Nicméně však i v té příčině kladou se v akkus. a genit. po předložkách kratší formy: Protož na tě rozpomínám. Br. Potom dám za tě všecko. Svěd. Někdy v již. Čech : za tě, pro tě, na tě. Kts. Vz Se. — 4. Širší forma jejich klade se vedlé formy jich jen tehdy, když spojena jest s jmény podstatnými, jinak uží- váme jenom formy jich. Sečti syny po do- lních otců jich a po čeledech jejich. Br. Učíval ve školách jejich. Br. Ponížíte jich. 296 Br. Bůh jejich brániti bude jich. Br. — Pozn. 3. V akkus. třetí osoby mužské klade se místo ji po předložkách ň (m. nji). Vz Zaň, proň, oň, nadeň, skrzeň. — Pozn. 4. Místo jej užívá se u životných: ho, jeho. Viděl ho, jej. U neživotných klade se z pra- vidla jej. Petr maje meč vytrhl jej. Br. — B. Zájmena zvratná (reflexiva). Zájmeno zvratné se jest toliko předmětem věty. Užívá se ho, když činnost výroku na podmět, od něhož vychází, zpět se táhne, když tedy podmět spolu i předmětem věty jest. Ostatně vz Se, Svůj. — Pozn. 1. Se klade se zhusta, táhne-li se k podmětu zcela obecnému, žád- ným zvláštním slovem nevyjádřenému, tak jako v latině. Hloupé jest se chváliti. Stul- turn est de se praedicare. Kos. — Pozn. 2. Zvratného zájmena užívá se v již. Čech. správněji než jinde, avšak přece ne pravi- delně. Kts. — C. Zajm. vespolné (p. reci- procum). Toho se užívá, když činnost od několika podmětů vychází a od jednoho na druhý přechází. Užívá se zde 1. zájmena zvratného se, když se k jednostejnosti pod- mětu a předmětu ukazuje. O dědictví se hádají. Kom. Vražedlně se bili. Troj. Vz Se. — 2. Výrazův: vespolek, spolu. Vespolek se budou zrazovati. Br. Spolu se radovali. Br. Vz Se. — 3. Slov : jeden druhého, dru- hému atd., druh druha, druhu atd., člověk člověka atd. Řekli jedni k druhým (když činnosť od jedněch na druhé přecházela) Br. Druh o druze nevěděl. St. skl. Člověk člověka před sebou pro mlhy neviděl. V. Vz Se. — D. Zájm. přisvojovací (p. ad- junctivum): sám, a, o, že se z pravidla k jménům připíná. Z-o to jest všech tří osob. Kdy se ho užívá? Vz Sám. — E. Zájm. přisvojovací či přivlastňovací (p. possessiva), jimiž vytýkáme osobu, jejíž co jest: můj, tvůj, náš, váš, svůj, její. Zájm. můj a náš jsou první osoby, tvůj a váš druhé osoby, její jest třetí osoby žen. sg., čí jest tázací, svůj jest spolu zájm. zvratným o všech osobách. Vz jednotlivá tato zá- jmena. Kladou se: 1. V přísudku, když se podmět osobám jimi vytknutým přisuzuje a tu se jich užívá místo genitivu přivlastňo- vacího. My jsme tvoji. Br. Ten svůj není. Mudr. Jste svoji. Svěd. — 2. Když jsou přívlastkem, znamenají osobu, jíž substanti- vum přísluší. Všecky věci mé tvé jsou. Br. Můj hospodář platil za vás. Svěd. K čemu jest mi množství obětí vašich? Br. — 3. Zá- jmena tato berou na se i moc substantiv. Poslal mnoho lidu svým na pomoc. Háj. Po heslu svoji se poznávají. Kom. Z mého vezme. Br. Já tvého nic nemám; Ptám se po svém. Svěd. — Pozn. 1. Nestaví-li se proti jiným osobám anebo není-li na nich důrazu, nekladou se. Nechoď mi před (mé) oči. Háj. — Pozn. 2. Stojí také místo geni- tivu předmětu. Toť k zlehčení jejímu bylo. Br. — Pozn. 3. Zhusta se k nim připojuje adjektivum vlastní, čímž se pojem jich zostřuje. Ovčák v stádě svůj vlastní ná- bytek má; Jedenkaždý svůj vlastní dar od Boha má. Kom. — Pozn. 4. Přidá-li se k nim přívlastek, stávají z pravidla v geni- tivu. Důstojnost nás křesťanů nedopouští nám tak učiniti. Us. Avšak říká se i: Ty jsi naše všech naděje, místo: nás všech na- děje. Us. — Pozn. 5. Zvláštní způsoby mlu- vení. Vzal již za své. Svěd. Stáť na svém. Svěd. — F. Zájmena ukazovací (p. de- monstrativa), jimiž na osoby nebo věci uka- zujíce, místní nebo časový jejich poměr k mluvícímu a k jiným věcem stanovíme. (Bž. 148.): ten, ta, to, onen, ona, ono, tento, tato, toto, onenno, onano, onono, týž, táž, též, tentýž, tatáž, totéž, jeden a týž, jedna a táž, jedno a též, jiný, taký, takový, ta- koucí, onaký, jinaký. — 1. Zájm. ten, tento, onen, onenno. Kdy se jich užívá? Vz Ten, Tento, Onen. — V nom. a akkus. se vy- pouštějí, zvl. stojí-li vztažné z. v témž pádě. Kdo lže, (ten) hřeší. Kl. — Je-li ukazovací zájm. podmětem a výrokem jméno, shoduje se z. s tímto nebo stojí v neutru. Ten (to) jest tvůj otec. Hic (ne: hoc) est pater tuus. Oitóę (tovTÓ) 'fiírte ó naxi]^ óov. Us. To byla tvá ruka. Kos. Toť byl konec říše medské. Hic fuit finis Medorum imperii, Totě ta znamenitá bitva trasimenská. Haec est nobilis ad Trasimenum pugna. Sv. Oůroc tipoc tóti óixaiodvvtjc, áhrj&fj xi léyttv xal ä uv laßfi tu; änodidóvai. Toť jest pojem spravedlnosti pravdu mluviti a co kdo dostal, to navraceti. Haec est notio justitiae etc. Vn. — 2 Týž, tentýž, jeden a týž. Vz Týž. — 3. Jiný. Vz Jiný. — 4. Taký, takový, jinaký, onaký. Vz tato. — 5. Sjen, zastr., vz toto. —- G. Zájm. vztažná (p. relativa) táhnou se na předchodná jména nebo zá- jmena podstatná: jenž, jež, jež, jenžto, ježto, ježto, který, -á, é, kterýž, kterýžkoli, co, ký. Vz tato zájmena. Co, což, kdo, kdož m. jenž a který, vz Jenž. — Pozn. 1. Z. vztažně, vztahuje-li se k některému jménu jiné věty, srovnává se s ním v rodě a čísle (v pádě ne; ten řídí se slovesem, na kterém zá- jmeno visí); vztahuje-li se k slovesu nebo k celé větě, stojí v rodě středním. Bůh, jenž tento svět stvořil, jest nejmocnější. Lace- daemoňané, co se před tím nikdy nestalo, krále Agida zabili. Sv. — Pozn. 2. Zájm. vztažné často nesouhlasí se substantivem, ku kterému se vztahuje, nýbrž s názvem obec- nějším, který osoby nebo věci substantivem oním označené v sobě zahrnuje. Taktéž v la- tině. Nepřátelé Jičína, které město (m.: který) naši v držení měli, dobyli. A Cam- panis Cumae, quam (m. quas) Graeci tum urbem tenebant, capiuntur. Kos. — Pozn. 3. Zájmena rodu středního kladou se často do akkusaticu m. do genitivu u sloves genitiv řídících. Nedám ti, co (čeho) žádáš. Vz Na- byti, Žádati. — Pozn. 4. Někdy se z. vztažné neskloňuje, a v tomto případě zastupuje funkci jeho zájmeno ukazovací. Město, ki srno v njem. Na Slov. Otec, co jsi ho viděl. Matku, co jsi ji viděl. Vz Co, Mkl. S. 77. — H. Zájm. tázací (p. interrogativa), kterými tážeme se po osobách a věcech anebo po jejich vlastnostech a poměrech: kdo, co, který, jaký, kteraký, kolik, koliký, kolikátý, kolikerý, kolikeren, ký, čí. Vz tato. — Pozn. 1. Otázky se činí i jinými zájmeny přísloveč- nými: Kudyže odešel? Br. Odkud jdeš? Kam se béřeš? Br. Kdes pracovala? Br. Kterak bych to snesl? Br. Jak samotný zůstal? Br. Kolikrát ho dráždili? Br. atd. — Pozn. 2. Zhusta mohou v jedné větě dvě tázací slova, z nichž jedním podmětu, druhým předmětu nebo výrokového přímětu se do- tazujeme, sloučena býti. Taktéž v latině. Vyšetřiž, kdo koho ošidil. Considera, quis quem fraudasse dicatur. Kos. Vz Vřaďo- vání. — I. Zájm. neurčitá (p. indefinitiva), která osoby, věci a vlastnosti jich činem ne- určitým (povšechným) znamenají: 1. kdo, co, který, jaký. Vz Co. — 2. Předkládáním slabiky ně-: někdo, něco, některý, některaký, nějaký, několiký, několik, několikátý, něčí, vz tato. — 3. Připojením slabiky -si: kdosi, cosi, kterýsi, kteraký si, jakýsi, koliký si, ko- liksi, vz tato. — 4. Připojením koli, - koliv: kdokoliv, kterýkoliv, jakýkoli, číkoli, kdož- koli, kterýžkoli atd., vz tato. — 5. Připo- jením leda-: ledakdosi, ledacosi, ledakterýsi, ledajakýsi, leckdos, leccosi, leckterýs, lec- jakýsi; vz tato. — 6. Všeliký, všelijaký, vše- likerý, všelikteraký atd., vz tato. — 7. Málo kdo, málo co, málo který, málo koliko, ně- kdo málo, některý málo, několiko málo. — 8. Nikdo, nikterý, nijaký, nikteraký, nižádný n. žádný, vz Nikdo. —Pozn. Zájmena: taký, takový, toliký, tolikerý, tolikátý, jiný, jaký, koliký, kolikerý, kolikátý, kolik, tolik zove Bž. náměstkami adjektivnými či přídavnými, též adjektivy náměstkovými (148., 158.). — K. Z. souvztažná (correlativa), která jedna ke druhým vzájemně se vztahují. Rozestu- pují se ve čtvero tříd. jsouce a) tázacími, b) ukazovacími, c) vztažnými, d) neurčitými. Vz Bž. 158. — Vz Zk. Skl. str. 336.—376.; Zk. Ml. II. 74.—82. Cf. Mkl. S. 70.—124., S. N. V. 621., Hr. Sr. rol. 230.—243., Ht. Sl. ml. 163. a násl., Bž. 147. —159., 62. O zájmenech v ústech lidu českoslovan- ského (naps. Vavř. Jos. Dušek) vz Listy filolog. a paed. 1883. 406.—445.

401500   Zájmeno Svazek: 7 Strana: 1109
Zájmeno. Cf. Brt. S. 190., Šf. III. 481., Brt. D. 164, List. fil. VI. 210. nn., X. 406. nn. (v ústech lidu českého), Kv. Ml. 76. až 85., Gb. Ml. II. 81. nn., D. Lhrg. 87. nn.

401501   Zájmeno Svazek: 8 Strana: 0495
Zájmeno. Nepřímé pády zájmen osobních i v dialektech. Vz Kla. Sklad. 4. nn. Nomina- tivy zájmen osobních se kladou, kdy? Vz Kla. Sklad. 1. Nepřímé pády. 4. Přidávají se zbytečně k tvarům slovesným. 12.—13. Zvratné z. Ib. 35. nn. Z. ukazovací. Ib. 87. nn. Z. při- svojovací. Ib. 55. nn. Z. vespolná. Ib. 47.

401502   Zájmeno Svazek: 9 Strana: 0394
Zájmeno. O z. na Hořicku. Vz Hoř. 84.

401503   Zájmeno Svazek: 9 Strana: 0464
Zájmeno. Neurčitá ? zvratná z. ve spi- sovné řeči Palackého. Vz v Mtc. 1901. 259.

401504   Zájmeno Svazek: 10 Strana: 0514
Zájmeno nahrazuje se správným slovem: náměstka. Vz Věst. IX. 36.

401505   Zajmouti Svazek: 5 Strana: 0099
Zajmouti, vz Zajíti, 2.

401506   Zájmový Svazek: 10 Strana: 0514
Zájmový. Z. zastoupení. Nár. list. 1903. 270. 21.

401507   Zajmu Svazek: 5 Strana: 0099
Zajmu, vz Zajíti, 2.

401508   Zajmutí Svazek: 5 Strana: 0099
Zajmutí, n., v z Zajetí.

401509   Zajmutosť Svazek: 5 Strana: 0099
Zajmutosť, i, f., das Ergriffensein. Šm.

401510   Zajmutý Svazek: 5 Strana: 0099
Zajmutý = zajatý.

401511   Zajn Svazek: 5 Strana: 0099
Zajn = zaň. A zajn a za máteř jeho peníze své dal. NB. Tč. 44.

401512   Zajodlovati si Svazek: 9 Strana: 0394
Zajodlovati si, vz Zaloutnovati si, Jo- dlovati.

401513   Zajoh Svazek: 5 Strana: 0099
Zajoh, u, m. = zajík, ovčí nemoc. J. Be- ránek.

401514   Zajoch Svazek: 8 Strana: 0496
Zajoch, n, m. = starý zajíc. Brn. Brt. D. II. 419.

401515   Zajojkať Svazek: 7 Strana: 1109
Zajojkať = zvolati ,joj'. Šd.

401516   Zájom Svazek: 5 Strana: 0099
Zájom = zájem. Na Slov.

401517   Zajonček Svazek: 5 Strana: 0099
Zajonček, čka, m. = zajíček. Slez.

401518   Zajordaní Svazek: 5 Strana: 0099
Zajordaní, n., die Gegend jenseits des Flusses Jordan. Br.

401519   Zajordanský Svazek: 5 Strana: 0099
Zajordanský, jenseits des Flusses Jordan gelegen. Z. krajiny.

401520   Zajouc, e, zajouček Svazek: 5 Strana: 0099
Zajouc, e, zajouček, čka, m., v obecné mluvě = zajíc.

401521   Zajouček Svazek: 5 Strana: 0099
Zajouček, čka, m., vz Zajouc.

401522   Zajraz Svazek: 8 Strana: 0496
Zajraz, a, m., obec ve Zvolen. Phľd. XII. 554.

401523   Zajst Svazek: 5 Strana: 0099
Zajst = zajíti. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 129.

401524   Zajtra Svazek: 5 Strana: 0099
Zajtra = zejtra, zastr., ale ve Slez. a na Slov. a na Mor. posud. Vz Bž. 18., Zítra.

401525   Zajtra Svazek: 8 Strana: 0496
Zajtra, ze: za jutra. Cf. Gb. H. ml. I. 26.

401526   Zajtrajší Svazek: 7 Strana: 1109
Zajtrajší = zajtřejší. Sl. sp. II. 86.

401527   Zajtrajšok Svazek: 10 Strana: 0514
Zajtrajšok, šku, m. zítřejšek. Slov. Phľd. XXIV. 583.

401528   Zajtrašek Svazek: 5 Strana: 0099
Zajtrašek, ška, m. = zítřejšek. Na Slov.

401529   Zajtrejší Svazek: 5 Strana: 0099
Zajtrejší = zítřejší, zastr. Stalo se jest na z. den. BO.

401530   Zajtrejší Svazek: 7 Strana: 1109
Zajtrejší = oprav v: zajtřejší. Pass. 363.

401531   Zajtrek Svazek: 5 Strana: 0099
Zajtrek, a, m. = zítřek. Na Slov.

401532   Zajtrešný Svazek: 5 Strana: 0099
Zajtrešný = zítřejší. Na Slov.

401533   Zajtrok Svazek: 5 Strana: 0099
Zajtrok, a, m. = zítřek. Na Slov. Sldk.

401534   Zajtrok Svazek: 7 Strana: 1109
Zajtrok. Do zajtroku. Tóth. B. 183.

401535   Zajtří Svazek: 5 Strana: 0099
Zajtří, n., die Morgengabe. Er. — Z., vz Zajitří. Ale jeho nevinil než teprv na zajtrie, am folgenden Tage; Na z. pak ráno zavěsili list na pranieř; Jan rybář znal, kterak on na z. k nebožtíkovi přišel. NB. Tč. 24., 85., 197. A světští též majíce péči, aby neměli co na z. jiesti; Psal sem vám tento list v žaláři v okovách, čakaje na z. na smrť odsúzenie. Hus II. 50., III. 282. (Tč.). — Z. = ráno, mane, der Morgen. Tuto řeč mluvil jest Tomáš v pátek a v sobotu na z. jsme vypáleni. NB. Tč. 81. Spal až do z., usque ad mane. Bj.

401536   Zajtří Svazek: 7 Strana: 1109
Zajtří. Když bylo na z. ráno. Sv. ruk. 171. Když na z. (druhého dne) král stráže povolal. Pass. mus. 391. a j.

401537   Zajtřni, crastina Svazek: 10 Strana: 0514
Zajtřni, crastina. Gl. roudn. 211a.

401538   Zajúc Svazek: 5 Strana: 0099
Zajúc, e, m. = zajíc. Na Mor. Jg. Slov.

401539   Zajuch Svazek: 8 Strana: 0496
Zajuch, a, m. = zajíc. Vykl. Svat. 65. Cf. Zajoch.

401540   Zajuchati Svazek: 5 Strana: 0099
Zajuchati, aufjauchzen. — kde: v ho- spodě, v lese, na poli. Us. Tč.

401541   Zajunc Svazek: 10 Strana: 0514
Zajunc, e, m. = zajíc. Prus. Slez. Čes. 1. X. 423.

401542   Zajutřie Svazek: 5 Strana: 0099
Zajutřie, í, mane, ráno, der Morgen. Na z. přivedše Jezúše před Pilata. Hr. rk. 241.

401543   Zájužný Svazek: 5 Strana: 0099
Zájužný, zájižní, südlich. Obyvatelé zá- južných ostrovů. Mark. L. 54.

401544   Zajže Svazek: 5 Strana: 0099
Zajže = zažže, od zažhu.

401545   Zajžen Svazek: 8 Strana: 0496
Zajžen m. zažžen. Gb. II. ml. I. 516.

401546   Zajžen Svazek: 9 Strana: 0394
Zajžen = zažřen. Ž. klem. 77. 21.

401547   Zajžení Svazek: 5 Strana: 0099
Zajžení, n. = zažžení. Št. N. 391.

401548   Zajžený Svazek: 5 Strana: 0099
Zajžený = zažžený, od zažhu. M.

401549   Zajžieci Svazek: 8 Strana: 0496
Zajžieci = zapálili. GR. Nov. 3. 19.

401550   Zakabeliti se Svazek: 5 Strana: 0099
Zakabeliti se, il, en, ení = zamračiti se, finster werden. Z-lo se (je tma jako v kabeli). Na Mor. a Slov. Šd.

401551   Zakabelování Svazek: 8 Strana: 0496
Zakabelování rostlin (dohromady se klo- nění). Am. Orb. 11.

401552   Zakabonělosť Svazek: 5 Strana: 0099
Zakabonělosť, i, f. = zakaboněnosť.

401553   Zakabonělý Svazek: 5 Strana: 0099
Zakabonělý = pošmourný, trüb, düster. Z. nebe. D.

401554   Zakabonění Svazek: 5 Strana: 0099
Zakabonění, n., vz Zakaboniti.

401555   Zakaboněný Svazek: 5 Strana: 0099
Zakaboněný; -něn, a, o, getrübt, trüb, düster. Z. nebe (pošmourné), člověk (mrzutý, škaredý, zamračený), Us., čelo, Sá.

401556   Zakaboniti Svazek: 5 Strana: 0099
Zakaboniti, il, ěn, ění; zakaboňovati, zakabonívati = zakaliti, zamračiti, trüb machen, trüben. — se, trüb werden, sich trüben, sauer sehen. Tvář jeho se z-la. Hrts. Slunce, nebe se zakabonilo. Us. Dch., Šd. Ach, lidské pověry! z-nil se pan farář. Us. Tč. — se na koho = zamračiti se, finster anschauen. Sá. — co čím. Z-nil hrdé čelo třístoličník chmurou mraků. Mkr.

401557   Zakabonívati Svazek: 5 Strana: 0099
Zakabonívati, zakaboňovati, vz Zaka- boniti.

401558   Zakabositi se Svazek: 8 Strana: 0496
Zakabositi se, vz Zakabousiti se. Žleby. NZ. II. 696.

401559   Zakabousiti se Svazek: 5 Strana: 0099
Zakabousiti se = zakaboniti se. Us.

401560   Zakáčkati Svazek: 5 Strana: 0099
Zakáčkati, vom Entengeschrei. Na ten hurt ztrepoce kačka krídlama a zakáčka: ták! ták! ták! Dbš. Sl. pov. III. 78.

401561   Zakáď Svazek: 5 Strana: 0099
Zakáď = dokud. Na Slov. a ve Slez. Holý. Z. žije. Ve Slez. a na Slov. Šd. Sľu- buje ti, zakáďs' neni za ním (dokud nejsi jeho). Sl. ps. 36., Sl. spv. I. 38.

401562   Zakaditel Svazek: 5 Strana: 0099
Zakaditel, e, m., der Einräucherer.

401563   Zakaditelka Svazek: 5 Strana: 0099
Zakaditelka, y, f., die Einräucherin.

401564   Zakaditi Svazek: 5 Strana: 0099
Zakaditi, il, ěn, ění; zakaďovati = dý- mem naplniti, zakouřiti, räuchern, beräu- chern, mit Rauch erfüllen; zasmraditi, ein- stänkern: — co čím: pokoj kadidlem. Ros. Z-dil temiánom. Dbš. Sl. pov. IV. 86. — (co) komu: dům (zasmraditi). Puch. Ten nám zakadil, hůře než tchoř. Sych. — komu kam: pod nos (zasmraditi). Us., Jg. — kde (jak). Zakaď (zakuř) tu trochu. Ros. Ten pes tu zakadil! Us. Šd. Nieto toho domu, aby sa v ňom nezakadilo (aby tam nebylo trochu mrzutosti). Na Slov. Zátur. Dvě led- vince zakadi (spálil) na oltáři. BO.

401565   Zakadlubja Svazek: 9 Strana: 0394
Zakadlubja, pole (za kadlubem). Pck. Hol. 192.

401566   Zakadlubovaný Svazek: 5 Strana: 0099
Zakadlubovaný; -án, a, o, vz Zakadlu- biti. Z. modla. NA. III. 128. 296*

401567   Zakadlubovati Svazek: 5 Strana: 0100
Zakadlubovati, in die Form einmachen, in den Mantel hüllen (beim Giesser).

401568   Zakadubí Svazek: 7 Strana: 1109
Zakadubí, n. = pole za studňú s kadu- bem, co sa dobytek napájá z toho. MzO. 1890. 180. Vz Kadlub.

401569   Zakáchati Svazek: 5 Strana: 0100
Zakáchati, aufschnattern. — abs. Kačer zakáchal. — kde: na dvoře atd.

401570   Zákachlí Svazek: 5 Strana: 0100
Zákachlí, n., vz Surdík. Na Slov. Ssk.

401571   Zakakati Svazek: 5 Strana: 0100
Zakakati, bekacken (v dětské řeči). — co: podlahu. Us. Tč.

401572   Zákal Svazek: 5 Strana: 0100
Zákal, u, m. = zakalení, i co zakaleno, das Trübmachen ; das Trübe. — Z. v chlebě, klihovatina, brousek, der Brodschlief. D. Vz Zakalec. — Z. = zakalení průhledných částí oka, der Augenstaar. S. N. Z. okenečný či šedý (okno, oblak šedivý, Cataracta vera, grauer Staar), z. šošovice křišťalové, cata- racta cristallina, der Linsenstaar, z. kapsičky či hraničky křišťalné, catar. capsularis, der Kapselstaar, mlíčný, c. fluida, der flüssige Staar, měkký, c. mollis, der weiche Staar, zralý, c. dura, der harte Staar, potomní, c. secundaria, der Nachstaar, zelený, glaucoma, oblak zelený, der grüne Staar, Ja., černý (cink, ciňk, jasná slepota); Z. schází. Šp. Cf. Čs. lk. III. 364., V. 74., IX. 355., 118. Z. čočky středný, der Centrallinsenstaar, z. čočky pouzdrový středný, Centralkapsel- staar, z. čočky polový, Polarkatarakte, z. čočky hnisavý, Pyokatarakte, z. čočky fini- sový, Eiterstaar, z. čočky rohový, der Rin- denstaar, z. čočky druhotný, Nachstaar, z. rohovkový, die Hornhauttrübung, z. rohovky obláčkový, nephelium, Nz. lk., zákal šedý vrstevnatý, Cataracta zonularis, jednoduchý dočasný zákal zelený, glaucoma chronicum simplex, zánětlivý náhlý z. zelený, glaucoma acutum inflammatorium, ukončený z. zelený, glaucoma absolutum, druhotný z. zelený, gl. secundarium, zánětlivý dočasný z. ze- lený, gl. chronicum inflammatorium, jedno- duchý náhlý z. zelený, gl. acutum simplex; šedý z. čočky střední, Cataracta centralis lentis, šedý z. úrazový, c. traumatica, šedý z. scvrklý, c. arridosiliquata, šedý z. počí- nající, c incipiens, šedý z. starců, c. senilis, šedý z. střední předního pouzdra, c. centralis capsularis anterior, šedý z. předního pouzdra jehlancový, c. pyramidalis, šedý z. zadního pouzdra, c. capsularis posterior, vrozený šedý z. měkký, phacomalacia adnata, nabylý šedý z. měkký, phacomalacia aquisita, z. ve sklovatci, opacitas corporis vitrei, roz- tažený bílý z. rohovky, leucoma corneae ectaticum, přirostlý bílý z. rohovky, leu- coma corneae adhaerens, jednoduchý bílý z. rohovky, leucoma corneae simplex, vro- zený z. rohovky, opacitas corneae adnata, samočinné roztrženi oka při z-lu zeleném, rhexis spontanea bulbi glaucomatosia. Schb. Z. čočky plovací, Schwimmstaar, z. čočky, der Linsenstaar. Nz. lk. Operace z-lu čočko- vého, das Staarstechen. Nz. lk. — Vz více v S. N. — Z. = semeno živočišné, der Same der Thiere. Z. mužský, samčí, samičí. Lék. kn., Rostl. I. 171.

401573   Zakal Svazek: 5 Strana: 0768
Zakal, a, m. = zvíře divoké, der Schakal. Presl.

401574   Zákal Svazek: 7 Strana: 1109
Zákal. Cf. Mkl. Etym. 109. b. Z. čočky. Cf. Schd. I. 130, Slov. zdrav. Z. sklivce, c. hyaloidea, starých, Altersstaar. Z. šedý (barvivový, c. chorioidealis, částečný, par- tialis, čočkovitý, lenticularis, dlážkovitý, siliquata, druhotný, secundaria, hnilobný, putrida, hnisavý, purulenta, hvězdovitý; stellata, jádrový, nuclearis, jinochů, juve- num, koljádrový, perinuclearis, korový, cor- ticalis, kostnatý, ossea, mázdřitý, membra- nacea, měkký, mollis, mléčný, lactea, ná- sledný, consecutiva, nepravý krevní, spuria cruenta, ještě nezralý, nondum matura, osový, axialis, pásový, zonularis, plovací, natans, polarní, polaris, pouzdročočkový, capsulolenticularis, pouzdrový, capsularis, přezralý, hypermatura, prvotní, primaria, smíšený, mixta, středový, centralis, stříbřitý, argentea, tekutý, fluida, tmavý, nigra, tře- slavý, tremulans, úplný, totalis, vápennatý, calcarea, vlaknatovápenatý, fibrosocalcanea, vláknatý, fibrosa, vrstevnatý, zonularis) ; počasný zelený z. následný, glaucoma chro- nicum consecutivum, výlevový zelený, g. haemorrhagicum; rozříznutí šedého z-lu, discissio cataractae, stlačení šedého z-lu, depressio cataractae. Ktt. exc.

401575   Zákal Svazek: 8 Strana: 0496
Zákal. Z zelený. Vz Ott. X. 180. — Z. = dokud. Zákal boli telce, mléka (bolo) dost. Phľd. 1897. 4í).

401576   Zákal Svazek: 10 Strana: 0514
Zákal, u, m. Černý z. (hysterický, amau- rosis hysterica, pokračující, a. progressiva, střídavý, a. intermittens, výlevový, a. ex- haemorrhagia, zvratný, a. reflectoria), prcha- jící, částečný černý z., teichopsia; zelený z. oka, glaucoma (hrozivý, imminens, prostý, simplex, prudký, acutum, inflammatorium, rozvitý, evolutum); řez bělimy při zeleném zákalu, sclerotomia. Ktt.

401577   Zakáľ Svazek: 10 Strana: 0514
Zakáľ = dokud. Slov. Čes. 1. XII. 474.

401578   Zákala Svazek: 7 Strana: 1109
Zákala, y, f. = voda, v níž se kalí žhavé železo, Löschwasser, n. Hrvát. Šd.

401579   Zakalanie Svazek: 7 Strana: 1109
Zakalanie, n., das Abstehen (des Vie- hes) Slov. N. Hlsk. XV. 8., IV. 222.

401580   Zakálati Svazek: 5 Strana: 0100
Zakálati = zaskákati, losspringen, an- fangen zu laufen. Tele z-lo. Kos. — Z. vz Zaklati.

401581   Zákalcovitý Svazek: 5 Strana: 0100
Zákalcovitý, schliefig. Vz Zákalec. Jg.

401582   Zákalec Svazek: 5 Strana: 0100
Zákalec, lce, m , zákalek, lku, m. = zákal v chlebě, chléb na spodní kůře sra- žený, klihovatý, mejdlíčko, klouzačka, brousek, der Schlief. Vz Zákal, Zahloucený, Odka- lek. Na Mor. a Slov. Pk., Ssk., Jg., Zmk., Ktk., Bkř., Tč., Šd., Vck. Když má chléb z., vysmívají se hospodyni, že má z. A ona odpovídá: Já udělám z. na palec a ty máš zákalce na dva palce. Na Ostrav. Z. také málo skyslý chléb ve střídě měkký, jakoby nebyl dosť vypečený. Na Mor. Vck. — Vz Zakaliti se.

401583   Zákalec Svazek: 7 Strana: 1109
Zákalec v chlebě: tkanička, stezička, chodníček.

401584   Zákalec Svazek: 10 Strana: 0514
Zákalec v chlebě také: jedlička.

401585   Zakaleč Svazek: 7 Strana: 1109
Zakaleč, lče, m. = zákolník. V Krkonš. Hk.

401586   Zákalek Svazek: 5 Strana: 0100
Zákalek, vz Zákalec. — Z. A podzimku starci se každý den jak ve mlýnském zá- kalku rodí. Nrd. ve Světz. 1879. 606.

401587   Zakalení Svazek: 5 Strana: 0100
Zakalení, n., vz Zakaliti.

401588   Zakálení Svazek: 5 Strana: 0100
Zakálení, n., vz Zakáleti.

401589   Zakalení v Svazek: 7 Strana: 1109
Zakalení vody, rohovky, svědomí.

401590   Zakalený Svazek: 5 Strana: 0100
Zakalený; -en, a, o, getrübt, trübe. Z. pivo. Vz Zakaliti. — kde: voda ve strouze z. — čím: voda nohou, holí z-ná. BN. Le- gání, legání, jedem z-ný, kdo si s kým za- kochá, nikdy ho nemíní. Čes. mor. ps. 176.

401591   Zakalený Svazek: 10 Strana: 0514
Zakalený. Z. oči tak jako křišťál, když naň usedne pára. Tbz. V. 6. 96.

401592   Zakáleti Svazek: 5 Strana: 0100
Zakáleti, ejí, el, en, ení = něčím za- mazati, pošpiniti, veschmieren, beschmutzen. — co čím: šat blátem. — co. Sych., Ros.

401593   Zákalí Svazek: 5 Strana: 0100
Zákalí, n. Z. v skovatci, opacitates cor- poris vitrei. Schb.

401594   Zákalistý Svazek: 5 Strana: 0100
Zákalistý = který má zákal, schliefig. Z. chléb. Dbš. Obyč. 71. Vz Zákalitý.

401595   Zákališní Svazek: 9 Strana: 0394
Zákališní plátek (u květu). Č. Fyll. 1.

401596   Zakalitelný Svazek: 5 Strana: 0100
Zakalitelný = mohoucí zakalen býti, trübbar. Rostl. I. a 158.

401597   Zakaliti Svazek: 5 Strana: 0100
Zakaliti, kalí, kal, il, en, ení; zakalo- vati = kalným učiniti, trüben, trüb machen; zakáleti, beschmutzen, verschwemmen (na Slov.); ztvrditi, härten (das Eisen, den Stahl). — co. Z. vodu. BO. Žal nikdy ne- zakalí naše šťastné lety. Na Slov. Tč. Ani vám nikdo vody nezakalil a přece se ka- boníte. Us. Chodí, jakoby ani vody neza- kalil (hříchu nelituje). Prov. Voda louku zakalila. Us. Z. železo, ocel (ztvrditi, härten, anlaufen). Kom., Bk. — co čím. Naházel kamení do studánky a tím ji zakalil. Sych. Hled tvůj zakalen (jest) předsudkem. Šml. I. 11. Z. vodu blátem. Us. Tč. Ešče se jí dosti nenapila, levú nožkú si ju zakalila. Sš. P. 561. Tu studánku zpěvu hněvem zakalil. Hdk. C. 28. Čistý pramen učení temnou řečí z. Hlas. — co kde: vodu před sakem. Smrž. Voda trávu na louce zakalila (kalem zanesla). Us. — co jak: železo na tvrdo, na modro. Us. Ocel je fialově zakalena. Šp. — se. Víno, povětří se zakalilo. V. Je-li těsto na chléb zadělané nevykysané a pec horká, pak se chléb rád zakalí, dostane zá- kalec, wird schliefig. Na Mor. Té. — se komu. Oči se mu zakalily. Kom.

401598   Zakaliti Svazek: 10 Strana: 0679
Zakaliti = vymazati. Čelesník z. Slov. Nár. věst. I. 67.

401599   Zakaliti se Svazek: 10 Strana: 0514
Zakaliti se = zamračiti se. — se jak. Pakli se lidé treskcí, zakalují se s nenávistí. Chč. S. II. 202a.

401600   Zákalitý Svazek: 5 Strana: 0100
Zákalitý = zákalistý. Z. chléb. Na Mor.

401601   Zákalivec Svazek: 5 Strana: 0100
Zákalivec, vce, m., nerost, der Wawelit. Miner. 294.

401602   Zákalivý Svazek: 5 Strana: 0100
Zákalivý = plný zákalů, schliefig. Chléb ze zemčat je z. Rostl. III. 9. 90., 111. Vz Zákalec, Zakaliti se.

401603   Zákalní Svazek: 10 Strana: 0514
Zákalní barva, Anlauffarbe. Jind. 5.

401604   Zakalopovati Svazek: 5 Strana: 0100
Zakalopovati = zacválati, weggallo- piren, wegrennen. Ros.

401605   Zákalový Svazek: 5 Strana: 0100
Zákalový, Staar-. Vz Zákal. Z. brejle, die Staarbrille, lžička, jehla. Nz. lk.

401606   Zákalový Svazek: 10 Strana: 0514
Zákalový. Roztržení pouzdra z-vého, discissio cataractae, keratonyxis; zavedení jehly z-vé bélimou v zadní komoru, sclero- nyxis. Ktt.

401607   Zákamčí Svazek: 5 Strana: 0100
Zákamčí, n. = zákampí. Šm.

401608   Zakamenaný Svazek: 7 Strana: 1109
Zakamenaný, felsenhart. Z. poľo. Slez.

401609   Zákamní Svazek: 5 Strana: 0100
Zákamní, n. = místo za kamny, der Ort hinter dem Ofen. Ros.

401610   Zákampí Svazek: 5 Strana: 0100
Zákampí, n. = místo za kampem = za polem, tedy kde lidé málo chodí, ein ab- gelegener Ort. Pam. kut., Sych., Plk. Z. = místo za kampou t. j. za ohybem, za rohem. Zk. Z. = zákoutí. Rgl., Knrz. V z. lesem ohrazeném se osadil. Vc. Pr. z. č. 156. 18. To je v z. (daleko). Us. — Z. = oklik, der Umweg. Ros. — Z. = místo za větrem n. ve stínu, ein wind- o. sonnenfreier Ort. Strom stojí v z. D. V z. nerozmrzlo, ale na slunci pustilo. Us. Do z. se dostati (do bezpeč- nosti). Reš. Vz Kamp. — Z. = zamračená tvář, finstere Miene. Us.

401611   Zakampiti Svazek: 5 Strana: 0101
Zakampiti = zastíniti, beschatten. — co čím.

401612   Zakampovati Svazek: 5 Strana: 0101
Zakampovati = začepovati, spojiti, ver- kämmen. Vz Kamp. — co: Techn. — jak: rybinou, mit Schwalbenschweif verkämmen.

401613   Zakančiti Svazek: 5 Strana: 0101
Zakančiti, il, en, ení = kaňkami uma- zati, beklecksen, beschmieren. — co: prádlo, Sych., čím: inkoustem. — si co: théku.

401614   Zakandidovati si Svazek: 5 Strana: 0101
Zakandidovati si, eine Zeit lang kan- didiren.

401615   Zakandisovati Svazek: 5 Strana: 0101
Zakandisovati, kandiren. — se čím. Na půdě a v hořejší vrstvě homole vylučuje se cukr, čímž půdy se kandisují. KP. V. 135.

401616   Zakaňhati Svazek: 5 Strana: 0101
Zakaňhati = zakančiti. — komu co: papír, čím: inkoustem.

401617   Zakaňkati Svazek: 7 Strana: 1109
Zakaňkati = kaňkami umazati, be- klecksen. Šd.

401618   Zakapání Svazek: 5 Strana: 0101
Zakapání, n , vz Zakapati.

401619   Zakapaný Svazek: 5 Strana: 0101
Zakapaný; -án, a, o, vz Zakapati. — Z. = kapáním zašpinený, umazaný, durchs Tröpfeln beschmutzt, befleckt. Us. Vck. Stál pod lampou a je celý zakapaný. Us. Šd. — čím. Kabát voskem, olejem z-ný.

401620   Zakapati Svazek: 5 Strana: 0101
Zakapati; zakapnouti, pnul a pl, ut, utí: zakapovati. — co = kapáním zandati, ver- tröpfeln ; umazati, tröpfelnd zumachen, aus- füllen ; beschmutzen, beflecken, betropfen. Ros. — co čím: kabát voskem, olejem. Us. Tč. — kam = kapaje zapadnouti, hinter etwas tropfen, in Tropfen dahinter fallen. — kde. V katových rukách musíš z. = umříti, sterben, fallen, krepiren. Na Slov. Sl. ps. Šf. I. 118. — od čeho. Tam v tej úzkej doline mau (mal, měl) som už aj od hladu zakapať (umříti). Dbš. Sl. pov. III. 49. Cf. Pokapati, Kapati.

401621   Zakapati Svazek: 8 Strana: 0496
Zakapati. Zle na oči zakapal (se rozne- mohl). Šť. (Mus. 1895. 298.). To už zakapává — mizí, hyne. Čes. 1. V. 159.

401622   Zakapati Svazek: 9 Strana: 0394
Zakapati. Ta baňa z-la (zašla). Sbor. slov. III. 124.

401623   Zakapčati Svazek: 5 Strana: 0101
Zakapčati = zapnút. Na Slov. Ssk.

401624   Zákaplí Svazek: 5 Strana: 0101
Zákaplí, n. = místo za kaplí, ein hinter einer Kapelle gelegener Ort. — Z., jm. místa u Lhoty Zabeční na Mor. Pk.

401625   Zakarabatiti Svazek: 5 Strana: 0101
Zakarabatiti, il, cen, ení = kostrbatým učiniti, rauh, uneben machen. Ros.

401626   Zakarasiti Svazek: 5 Strana: 0101
Zakarasiti, il, šen, ení = zamotati, za- drchati, verfitzen; znečistiti, besudeln. U N. Kdýně. Rgl.

401627   Zakarašený Svazek: 5 Strana: 0101
Zakarašený; -en, a, o, verfitzt, besudelt. Vz Zakarasiti. To je z. věc. U N. Kdýně. Rgl.

401628   Zakarbaniti Svazek: 5 Strana: 0101
Zakarbaniti, il, en, ění, durchs Karten- spiel vergeuden. — co: svůj statek. Cf. Prokarbaniti. Mor. Tč. — si, ein wenig das Kartenspiel betreiben. Us.

401629   Zákarka Svazek: 10 Strana: 0514
Zákarka, vz Zákurka zde.

401630   Zakärovať kam Svazek: 10 Strana: 0514
Zakärovať kam (k čemu) = obrátiti se, zajíti. Slov. Sbor. čes. 62.

401631   Zakarpatí Svazek: 7 Strana: 1109
Zakarpatí, n., Gegend hinter den Kar- paten. Pal.

401632   Zakarpatský Svazek: 5 Strana: 0101
Zakarpatský, hinter den Karpaten ge- legen. Z. krajiny, Ddk. II. 60., Halič. Let, Mt. S. VIII. 1. 60.

401633   Zakartografovati si Svazek: 8 Strana: 0496
Zakartografovati si = kartografií dro- bet se zaměstknávati. Mus. 1893. 595.

401634   Zakasati Svazek: 5 Strana: 0101
Zakasati, zakasovati, einschürzen, ein- streifen. -- co kam: košili do spodků. — se = chutě do něčeho se dáti, mit Eifer sich an etwas machen. L. — si co: kasanku. Us. Tč.

401635   Zakasiti Svazek: 5 Strana: 0101
Zakasiti, il, šen, ení, umbringen. — koho čím. U Uh. Hrad. Tč.

401636   Zakaspický Svazek: 7 Strana: 1109
Zakaspický. Z. dráha. Šd.

401637   Zakášeti Svazek: 5 Strana: 0101
Zakášeti, vz Zakositi. Na Slov.

401638   Zakašlati Svazek: 5 Strana: 0101
Zakašlati, šlám a šlu ; zakašlávati = za- číti kašlati, zu husten anfangen, loshusten, aufhusten; kašláním zamlčeti, etwas ver- lausten. Jg. — abs. Někdo tam zakašlal. Ros. Mluv, až hus prdne a veš zakašle. D. — na koho {kašláním znamení dáti). Us. — co. Zakašlal to (kašláním něco zamlčel). Ros. — proti čemu. Ani z. proti tomu nesměl. Pam. trag. — se = počíti silně kašlati, vom Husten befallen werden; 2. ka- šláním se zadusiti, vom Husten ersticken. Ros., Šd.

401639   Zakašlati se Svazek: 8 Strana: 0496
Zakašlati se. Když se zakašle, dělá mu to těžkost. Borb. 111.

401640   Zakašpárkovati si Svazek: 7 Strana: 1399
Zakašpárkovati si = zažertovati si. Ks.

401641   Zakašparovati si Svazek: 5 Strana: 0101
Zakašparovati si = zašaškovati, ein wenig Possen treiben. Rád si někdy za- kašparuje. Us. Šd.

401642   Zakatělý Svazek: 5 Strana: 0101
Zakatělý = silný do těla jako kat, těl- natý. U Jižné. Vrů.

401643   Zakatilosť Svazek: 5 Strana: 0101
Zakatilosť, i, f., die Henkershärte, Hart- herzigkeit, Grausamkeit. Jg.

401644   Zakatilý Svazek: 5 Strana: 0101
Zakatilý = nemilosrdný, hart wie ein Henker, unbarmherzig. Lom. Hosp. 45.

401645   Zakatiti se Svazek: 5 Strana: 0101
Zakatiti se, il, ěn, ění, hart, grausam wie ein Henker werden. Jg.

401646   Zakaváď Svazek: 5 Strana: 0101
Zakaváď = dokavád. Na Slov. Šd. Do milej nazpátky sa vlasti nevrátim, dokaváď- koľvek vás pod naše panstvo nevzdáni od- bojných. Hol. 110.

401647   Zakavčiti Svazek: 5 Strana: 0101
Zakavčiti, il, en, ení, beklecksen. — co čím: papír inkoustem. Us.

401648   Zakavkazí Svazek: 5 Strana: 0101
Zakavkazí, n. = Zakavkazsko. Mus, 1880. 363.

401649   Zakavkazsko Svazek: 5 Strana: 0101
Zakavkazsko, a, n., země mezi horami kavkazskými, mořem chvalinským, říšemi perskou a tureckou a černým mořem. Vz S. N.

401650   Zákaz Svazek: 5 Strana: 0101
Zákaz, u, m. = zakázání i co zakázáno, das Verbot. Z. jest rozkaz, jímž se praví, že něco činěno býti nemá. Blř. Vz Roz- kazovací (způsob). Proti z-u něco činiti. Us. Z. myslivosti, das Jagdverbot. J. tr. Z. vý- vozu dobytka, das Viehausfuhrverbot. Šp. Z. ženám přistoupiti k oltáři, i kdyby oběť přinášely. Ddk. IV. 284. Ruka vztiahla sa zpät, keď Pán vetil hrmený ten zákaz: Ne- sloboda. Lipa 173. Lúky idú do zakazu (t. j. od sv. Jiří 24/4. nesmí se na lukách pásti). Mt. S. I. 194. Cf. Zakázání, Zaká- zati. — Z. = zakázka. Ros., Dch. Vz Za- kázka.

401651   Zákaz Svazek: 9 Strana: 0394
Zákaz jak se vyjadřuje na Císařovsku (ve větách záporných). Vz Mtc. 1900. 4.

401652   Zakazač Svazek: 7 Strana: 1109
Zakazač, e, m. = obecní sluha, jenž úřadní věci jménem úřadu rozhlašuje. Slov. Rr. Sb.

401653   Zakázání Svazek: 5 Strana: 0101
Zakázání, n. = zákaz, das Verbot. — Z. = slib, přípověď, das Versprechen. Na- vrátili se s tím z-ním, že z jara chtějí se zase navrátiti. Si. UH. 1. 105. Drží se z. božího. Reš. S tím z-ním, ... že obdrží . . . V. Vz Zakázaný, Zakázati.

401654   Zakázaný Svazek: 5 Strana: 0101
Zakázaný; -án, a, o = zapověděný, ver- boten. Z-né sladké. — Z. = poručený, určený, ustanovený, anbefohlen, angeordnet. Který by se bratr k právu cechovnímu na den z-ný nevstavil. Sl. let. V. 60. Vz Za- kázání. — Z. = slíbený, nabídnutý, ver- sprochen, angetragen. Z přátelství mně z-ho znovu děkuji. Žer. — Z. = zamluvený, be- stellt. Na zakázanou dělati = na zakázku. Ros.

401655   Zakázaný Svazek: 7 Strana: 1399
Zakázaný. V z-né jabloni had neustále vábí nás sladce. Pusk. 214.

401656   Zakazatel Svazek: 5 Strana: 0101
Zakazatel, e, m = zákazník.

401657   Zakázati Svazek: 5 Strana: 0055
Zakázati = zaházeti. Ja ten chodníček kamením zahážu. Sš. P. 361.

401658   Zakázati Svazek: 5 Strana: 0101
Zakázati, káži, kaž, káže (íc), zal, án, ární; zakazovati = zapověděti, verbieten, untersagen; poručiti, rozkázati (zastr.), be- fehlen, anbefehlen; přislíbiti, připověděti, versprechen, zusagen; zamluviti, objednati, bestellen; se = zavázati se, slíbiti, sich verbinden, versprechen, sich anheischig ma- chen, sich verpflichten, betheuern, ver- heissen, versichern, verloben. Jg. — co: noční zvonění (zapověděti), Us., střevíce (objednati). D. Tam vínečko zakázali, by je dívky nepíjaly. Čes. mor. ps. 212. — co čím. To jest z-záno trestem smrti, lépe: pod hrdlem. Km. — s inft. Zakázal závoru od- strčiti. Sych. Zakázal mu to psáti. Us. Múdrosť zakazuje mluvit, kde není potřebí. Mor. Tč. — aby ne-. Zakázal, aby žádného nepropustili. Kram. Mamka zakázala, bych v nich nechodila, že by mne bila. Sš. P. 587. Vz. Z. kde (jak). Cf. Brániti (strany záporného slovesa po něm), Zápor. — co komu (=přislíbiti. Ros.). Ta paní mu za- kázala (zapověděla) clům. Us. Moje jméno ,panno' jest mi zakázáno. Sš. P. 202. Něco si z., sich etwas verbieten. Us. Dch. Co nám příkaz zakazuje, každý nejvíc požaduje. Na Mor. Tč. — se = zavázati se, slíbiti. V. — se komu čím: přátelstvím, Ros., slovy. Syr. Co se vám tímto zakazuje (pass. = zapovídá). Š. a Ž. Tu sta oba markrabie velmi se pánu zakazovali slibujíce, že chtie... Arch. II. 256. Knížata rakouská zakázali se Sigmundovi znamenitou pomocí. Pal. Děj III. 54. Všemi službami manskými se za- kázal německému císaři. Proch. Zakázal se nám vším možným. Bck. II. 1. 145. Kurfirst svou milostivou náklonností a přízní se (Čechům) zakazoval a zamlouval. Skl. V. 312. Všem se zakazoval. Er. P. 346. — se komu v čem. Někdo pro hanbu pří- teli v lásce se zakazuje. Br. V tom se za- kazovali. Ler. — Lom., Apol. — se komu kde. Pak dal psaní čísti, v němž se za- kazoval (sich erbieten, sich anheischig ma- chen), že mu zaplatiti chce. Žer. — se komu v co. Tuť mi se jest Malovec zakazoval v službu. Ps. o záští. — se komu k čemu: k příznivosti i ke všemu slušnému pohodlí. Troj. Přikázal se jim ku přívětivosti. Troj. Velmi se k tomu zakazoval a zamlouval. Čr. Jménem pána svého zakazovali se ke všemu, co by ze spravedlnosti a z lásky království tomuto činiti měl. Pal. Děj. III. 3. 274. — co, se jak. Skrze proroka v něčem se z. Lom. Vysoce se komu z. V. Něco pod pokutou z., verpönen. Šp. Někomu něco pod trestem klatby z. Us. Sobě se zakazují na celý rok o masopustě. BN. — se s inft. Zakazuje se (slibuje) Vašnosti zase toho všelijak odsloužiti. Žer. Zakázali se nebojovati. Bck. II. 1. 145. — Apol. — se, že. Zakázal se, že chce milo- stivým pánem býti. V. Zakázali se obadva, že to jako jeho dobří přátelé chtějí oprav- dově učiniti. Sl. Uh. 131., 147. Volal ze- jména knížete Jindřicha k osobnímu se shle- dání zakazuje se, že přivede s sebou bratra jeho. Pal. V. I. 16. Z-val se mi, že mi chce pomoci na každého živého člověka. Půh. II. 28. — kde (jak). V tom klášteře zakázali, aby piva nevařili. Sš. P. 554. Za Doubravou zakázali, aby vína nedávali. Čes. mor. ps. 213. Nebylo v starém zákoně jistými slovy zakázáno. Sš. Sk. 126. Z-zal (objednal) si u ševce nové boty. Us. — kdy. Při tom z-val se zvláště Rokycana, že co nejsnažněji přičiniti se chtěl o uzavření jednoty. Pal. Děj. III. 3. 100. Já si dnes zakážu, eine Predigt halten. Us. Šd. Užívání losu se v cír- kvi při volení předavenců a vůbec zakazuje. Sš. Sk. 16. Ten celý dům dceři své po její smrti z-la (= odkázala). List z r. 1667. Tč. — se proti komu jak. JM. se vždy proti mně zakazovala k mému dobrému. Arch. II. 421. — kam. Pougár zakazuje do rich- tárov (= svolává, na Mor. porúčá). Na Slov. Dbš. Obyč. 73. Zakázali na vojnu (Aufruf erlassen), sedlákovi do domu. Sš. P. 107.

401659   Zakázati si něco Svazek: 7 Strana: 1109
Zakázati si něco = zamluviti, objed- nati Val.Vck. Slov. Rr. Sb. — co jak. Sv. Kateřina zakazuje veselosť pod smíchem a sv. Ondřej pod hříchem. Slez. Opav. týd. 1885. č. 21.

401660   Zakazčík Svazek: 5 Strana: 0102
Zakazčík, a, m = zákazník. Na Slov. Šd.

401661   Zakazený Svazek: 5 Strana: 0102
Zakazený = nakažený, verdorben. Skúpy (skoupý) kúpil za poloviční cenu, ale ovo- cinu z-nú. Na Slov. Zbr. Báj. 8.

401662   Zakaziti Svazek: 5 Strana: 0102
Zakaziti, il, žen, ení = pokaziti. Na Slov.

401663   Zakázka Svazek: 5 Strana: 0102
Zakázka (na Mor. zákažka), y, f., od zakázati; cf. uchýlka od uchýliti, zahrádka od zahraditi, zastávka od zastaviti. Mk. Z. = zámluva, die Bestellung, Kommission, der Auftrag. Vz Objednávka. Na z-ku n. na zákaz dělati. Ros. Střevíce na z-ku, Plk., boty na z-ku. Th. Na z-ku pracovati. Us., Er., Nz. Kniha na z-ky. Nz. Z. na jisto. Seznam zakázek, das Bestellregister. Šp. Z-ku v čas vyříditi (effektuiren), provésti; z. bursovní, Börsenordre, z. z venku, aus- wärtiger Auftrag (beim Handel). Dch. Všecko jde jako na zákazku, wie auf Bestellung. Na Mor. Šd. Boty, které jsem si dal ševci ušiti, jsou boty dělané na zákažku (boty zákažkové); které koupím na trhu již hotové, jsou boty jarmační. Na Mor. Džl. — Z. = zákaz, zakázání, přislíbení, die Verheissung, Versprechung, Zusage. Na sliby a z-ky město odevzdati. Har. Panská z. nebývá jistá. Us. Z-ku splniti, odbyti, vykonati. Nz. Z-ku zrušiti, odvolati. Bs. — Z. = zákaz, zápověď, das Verbot. Mnoho z-ky, málo překážky. Reš. Syr. 38. — Z. = sázka, die Wette. Sekáči jako o zákažku síkli. Us. u Uher- ského Brodu. Tč.

401664   Zakázkový Svazek: 5 Strana: 0102
Zakázkový (na Mor. zákazkový), auf Be- stellung gemacht, Bestellungs-, Kommissi- ons-. Z. práce, Dch,, Pal., kniha (na zakázky), Šd., boty, vz Zakázka, bestellt, dílo, Bestell- arbeit, Šd., dělník, der Kundenarbeiter. Šp.

401665   Zákazlivý Svazek: 5 Strana: 0102
Zákazlivý = zakazující, verbietend. Z. právo. Nic zákazlivého v tom nenacházím. Zlob.

401666   Zákaznice Svazek: 10 Strana: 0679
Zákaznice, e, f. Máj. IV. 242. Srv. Zá- kazník.

401667   Zákaznictvo Svazek: 10 Strana: 0514
Zákaznictvo, a, n. = zákaznici. Nár. list. 1903. 148. 14.

401668   Zákazník Svazek: 5 Strana: 0102
Zákazník, a, m. = kdo si na zákaz něco dělati n. zasýlati dává, der Besteller, Kunde, die Kundschaft. Mš., Šd. Vz Objednatel. Hlavní z., der Hauptkunde, peníze od z-ků, das Kundengeld, stálý z., feste Kundschaft. Šp. Odraziti si z-ka, sich einen Kunden abwendig machen. Dch. Švec právě dodělané boty svému z-ku nesl. Kld. II. 245.

401669   Zakazovač Svazek: 5 Strana: 0102
Zakazovač, e, m., der Besteller; Verbieter; Versprecher. Jg. Vz Zakázati.

401670   Zakazování Svazek: 5 Strana: 0102
Zakazování, n., das wiederholte Verbie- ten. Z. kadidla. Bj. A my takové jich z. slyšiec. Arch. II. 256.

401671   Zakazováni Svazek: 8 Strana: 0496
Zakazováni, n. = úmluva. Takové z. se stalo po sv. Martinu. 1668. NZ. VI. 42.

401672   Zakazovať se komu čím Svazek: 10 Strana: 0514
Zakazovať se komu čím: službami. Zvon VI. 50.

401673   Zakazovatel Svazek: 5 Strana: 0102
Zakazovatel, e, m. = zakazovač. Rk.

401674   Zakazovati Svazek: 5 Strana: 0102
Zakazovati, vz Zakázati.

401675   Zakažďovati si co Svazek: 5 Strana: 0103
Zakažďovati si co = zachovati, uchrá- niti, ersparen. U Kráskova. Brnt.

401676   Zakaždým Svazek: 7 Strana: 1109
Zakaždým = pokaždé. Slov. Phľd. II. 219., VI. 222., Č. Čt. II. 142.

401677   Zakažený Svazek: 5 Strana: 0103
Zakažený; -en, a, o, vz Zakaziti. Z. dřevo, anbrüchiges Holz. Šp.

401678   Zakáži Svazek: 5 Strana: 0103
Zakáži, vz Zakázati.

401679   Zákažka Svazek: 5 Strana: 0103
Zákažka, y, f., vz Zakázka.

401680   Zákažkový Svazek: 5 Strana: 0103
Zákažkový, vz Zakázkový.

401681   Zákažný Svazek: 10 Strana: 0679
Zákažný = krásný jako na zakázku. Brt. Sl.

401682   Zakdákati Svazek: 5 Strana: 0103
Zakdákati, kdákám a kdáči, anfangen zu gackern, ein wenig gackern (wie die Henne). — abs. Slepice zakdákala. Us.

401683   Zakdy Svazek: 5 Strana: 0103
Zakdy, dann und wann. On má z. čas, on to může urobiti. Us. Tč.

401684   Zakecati se čím Svazek: 5 Strana: 0103
Zakecati se čím: blátem, sich beschmie- ren, beflecken. Us. Tč.

401685   Zakedž Svazek: 9 Strana: 0394
Zakedž, zakel = zatím co. Slez. Lor. 81.

401686   Zakěj Svazek: 5 Strana: 0103
Zakěj, zakel = zakud, pokud. Na Ostrav. Tč.

401687   Zakejdovati Svazek: 5 Strana: 0103
Zakejdovati, auf dem Dudelsack auf- spielen. Šm.

401688   Zakejhati Svazek: 9 Strana: 0394
Zakejhati, vz Zakýhati.

401689   Zakejklovati Svazek: 5 Strana: 0103
Zakejklovati, anfangen zu gaukeln. Ros.

401690   Zakejklovati čím Svazek: 10 Strana: 0514
Zakejklovati čím: Čepicí (zamávati). Wtr. Str. 6.

401691   Zakel Svazek: 5 Strana: 0103
Zakel, pokel, vz Zakěj. Z. jest u nás, jest dycky zdravý. Na Ostrav. Tč. A veru, milý môj, ružička voňavá, zakeľ ťa nevidím, šetka som boľavá. Sl. spv. VI. 209. Napi sa, ty synku, piva, zakel je tvá máti živa. Sš. P. 502. S Bohem, můj tatíčku, už k vám víc nepřijdu, z. živa budu. Sš. P. 145. — Z. tam přijdeš, in welcher Zeit, wann? Ib. Tč.

401692   Zakěla Svazek: 5 Strana: 0103
Zakěla, zakela = za kolik, um wie viel? Na Ostrav. Tč.

401693   Zákeř Svazek: 5 Strana: 0103
Zákeř, e, m., zastr., histrio, der Schäker, slovo bez pochyby cizí, vz Mz. 373. Kej- klíři, zákeři. St., Č., Mark. Polo.

401694   Zákeř Svazek: 7 Strana: 1109
Zákeř, vz Žakéř (dod.).

401695   Zákeř Svazek: 10 Strana: 0514
Zákeř, e, f. = zákeřnictví. U Turn. Mark.

401696   Zakeřavěti Svazek: 5 Strana: 0103
Zakeřavěti, ěl, ění, bestauden, staudig werden. Šm.

401697   Zakeřaviti Svazek: 5 Strana: 0103
Zakeřaviti, il, en, ení, staudig machen.

401698   Zákeří, zákří Svazek: 5 Strana: 0103
Zákeří, zákří, n. = místo za křem, po- zadí keře, ein Ort hinter dem Strauche. Dch., Pl. V z. číhati. Č.

401699   Zakeřnatiti Svazek: 5 Strana: 0103
Zakeřnatiti, il, ěn, ění = zakeřaviti. Šm.

401700   Zákeřně Svazek: 5 Strana: 0103
Zákeřně, hinterlistig, meuchelmörderisch. Us.

401701   Zákeřní Svazek: 5 Strana: 0103
Zákeřní, Strauch-, meuchelmörderisch. Z. útok. Us. Z. rytíř, der Strauchritter. Dch.

401702   Zákeřnický Svazek: 5 Strana: 0103
Zákeřnický, Strauchritter-, Banditen-, banditenhaft. Z. útok, výpad, Us., nápad. Ddk. It. vál. 17.

401703   Zákeřnictví Svazek: 5 Strana: 0103
Zákeřnictví, n. = loupežnictví, das Strauch- ritter-, Banditenwesen, die Meuchelei, der Strassenraub. Dch., Ddk. III. 123.

401704   Zákeřník Svazek: 5 Strana: 0103
Zákeřník, a, m. = nákeřník, loupežník, , der Strauchritter, Strassenräuber, Strauch- | dieb, Bandit, Ströter. Dch., Kká, Td. 80., Sych. Z. v záloze číhá. Zákeřníci a zbojníci nechť jsou společně stíháni. Ddk. II. 454.

401705   Zákeřný Svazek: 5 Strana: 0103
Zákeřný = zákeřní. Zakiaľ = zatím co, pokud. Na Slov. Vz Zakel. Bola láska, bola, z. švábka bola (kobzole), kommt das Elend in das Haus, fliegt die Lieb zum Fenster hinaus. Zátur. Ohýbaj mä mamko, z. som ja Janko, bo keď budem Jano, neohneš mä mamo; Naše dvere nevrzajú, lebo ich polievam. Polievam ich sladkým mliekom, kyselou smätankou, aby ony nevrzaly, z. som panenkou. Mt. S. I. 120., 12. (Šd.). Z. u mňa zostane, nepri- hodí sa mu nič zlého. Lipa 187. Z. boly deti maličké. Dbš. Sl. pov. I. 125.

401706   Zakjdati co čím Svazek: 9 Strana: 0395
Zakjdati co čím: blátem. Cbč. S I. 279.

401707   Zakla Svazek: 8 Strana: 0496
Zakla = dokla. Phľd. 1895. 629.

401708   Zaklá(a)datelka Svazek: 5 Strana: 0105
Zaklá(a)datelka, y, zaklá(a)datelkyně, ě, f., die Gründerin. Jg., Ddk. IV. 321., Šmb. Devínských z-ka ohrad, zmužilá Do- broslava panna. Hol. 142.

401709   Zakl(á)adatelský Svazek: 5 Strana: 0105
Zakl(á)adatelský, Gründer-. Z. příspě- vek (členů zakládajících). Us. Pdl.

401710   Zaklá(a)datelstvo Svazek: 5 Strana: 0105
Zaklá(a)datelstvo, a, n., die Gründer.

401711   Zaklabati Svazek: 5 Strana: 0103
Zaklabati, vz Zaklouti.

401712   Zakláceti Svazek: 5 Strana: 0103
Zakláceti, zaklacovati, vz Zaklátiti.

401713   Zaklactkovati se Svazek: 5 Strana: 0103
Zaklactkovati se, sich hinflegeln. Šm.

401714   Zaklačiti Svazek: 5 Strana: 0103
Zaklačiti = zatlačiti. Sš. P. 231.

401715   Základ Svazek: 5 Strana: 0103
Základ, u, m. = zakládání, založení ně- jakého stavení i to, co se zakládá, grunt, das Gründen, Begründen, Anlegen, die Grund- legung, Anlage, Errichtung, das Fundament, die Feste, Basis, der Grundbau, der Grund, die Grundlage. Vz S. N., KP. I. 202. Z. plodu. Vz. Kk. 51. Z. domu, kostela, mlýna, zubů. Us. Z. něčeho klásti, položiti, V., J. tr., CJB 287., založiti. Pulk. Přední z. (díl). D. Z. první; výkop na z-dy. Nz. Z. (dno) jímky. NA. IV. 231. Z. (tvrď) vykopati, vykolíko- vati, vytyčiti; od z-du něco stavěti. Pevný z. něčemu dáti. Šm. Ten dům byl do z-dů rozbořen, rozstřílen; Kopáni z-dů k nové stavbě; Z. výstavy, der Stock der Ausstel- lung; Z-dy řídí se pevnota stavby. Us. Dch. Stavba z-dů, der Unterbau; Z. hradby, die Anlage einer Schanze, z. náhybu či svahu, die Anlage einer Böschung. Čsk. Z-dy pecí, die Ofengründungen; kamenný z., das Stein- fundament. Šp. Z. v koželužství, der Satz; také zásyp. Z. první, druhý atd., erster, zweiter Satz; první tři z-dy musejí se veskrz poměrně zasypati, die drei ersten Sätze müssen durchaus verhältnissmässig mit Lohe verstreut werden. Kůže dostanou na rubu druhý z., die Häute bekommen auf der Aasseite den zweiten Satz. Šp. Na z-dě všecko záleží. Us. Veškeré výjevy v pohybu hmot svůj z. mají; Z. sloučeniny; Z. v lučbě: radikal. Mj. 2., 26., 45. Z. hor. Kká. Osv. V. 34. Staväli kostol zo z-du aj z väžou. Sl. let. VI. 213. Vše v z-dech se třáslo. Vrch. O víně 166. Klášter shořel až do z-dů; Položili z. k novému klášteru. Ddk. III. 106., IV. 39. Z. trojúhelníku. Jdč. I. 27. Kdes byl tehdy, když jsem kladl z. zemský? BO. Prve nežli jsou světa základové položeni. BR. II. 372. a. Ktož chce mieti dóm pevný, musí najprv z. pevný uložiti; Nelze domu bez z-du udě- lati. Št. Kn. š. 7. — Přeneseně. Z. opatrnosti, Ros., náboženství. Kom. Z. správy na ne- spravedlnosti stavěti. V. Z. umění položiti; To za z. všemu stojí. Kom. Z. něčemu ode- jmouti. Jel. Nemírnosť jest z. rozličných ne- duhův. Sych. Z-du v něčem nemíti. D., Br. Ta věc má slabý z. Proch. Za z. něco sta- věti ; Ta pře nemá dobrého z-du. Br. Statek v z-dě půjčky jemu zastaven a pojištěn jest. Bdž. 31. Na z-du něčeho pokutu vyměřiti. Trest. zák. Na z-dě listiny (dle listiny, zře- ním k listině, táhna se k listině a p.) něco rozhodnouti. J. tr. Na z-dě návrhu (= dle návrhu) něco rozhodnouti. Na z-dě smlouvy (dle smlouvy). Na z-dě nějakého nařízení něco učiniti (za příčinou nařízení, dle naří- zení). Návrhu zákona slouží za z. myšlénka (návrh zákona zakládá se na myšlénce. Š. a Ž., Šb.). Z-dy zákona, die Grundzüge des Gesetzes. J. tr. Z. pověsti, der Grundstock der Sage; Z. k něčemu položiti; Přijíti věci na z. (na kloub); Z-dem něčemu býti, zu Grunde liegen; Povaha dobrého z-du, ein gut angelegter Charakter; Drama o z. dějin opříti; Selský stav hlavní z. obyvatelstva, der Bauernstand der Grundstock der Be- völkerung; Něco až k začátku, k základu stopovati: Slavnosť z-du (založení) spolku, das Stiftungsfest; V něčem svůj z. míti, in etwas fussen; Návyk lenivosti základ nepra- vosti, Müssiggang ist aller Laster Anfang. Dch. Děla si na tom veliké z-dy (zakládá si na tom). U Rychn. Msk. Naše početná soustava spočívá i co do slov i co do písma na čísle 10 a protož nazývá se desítka zá- kladem či basí. Šim. 33. Z. logarithmické soustavy, Ib. 156. Číslo 10 jest základem soustavy desetní (dekadiky). Nz. Vy jste z. šťastia nám s rodičmi dali. Zátur. Vinš. I. 21. Mělo tedy náboženství z-dy v přírodě. Lpř. J. Děj. I. 29. Položil z. umění svému na houslích. V. Zelený. Živ. Jg. Na základě četby probrati všechny důležitější způsoby poetické a prosaické. KB. III. Musí tedy věrouka základem býti mravouky. MH. 1. Zkušenosť jest z-dem poznání veškerého. ZČ. 6. Moc jeho na z-dech vrátkých spočívá. Šmb. S. II. 32. Pověsť tato z-du historického nemá. Ib. II. 263. Skutkem tím samostatnosť Německa z-du právního nabyla. Ib. II. 264 Z-dy mravnosti podkopávati; Za z. řeči své slova písma sv. si obrati. Mus. 1880. 431., 471. (Pdl.). Jiní stavěli dále na vlastním z-dě. Tím položen z. k úchvatně rychlému vývinu měšťanského stavu na Moravě. Ddk. IV. 121., V. 248. (Tč.). Při otpořiech všeho ve dsky kladenie, všeho práva vedenie zá- kladové se točí. Vš. Jir. 350. Já podlé mi- losti boží sobě dané jako moudrý stavitel z. jsem položil. Br. To neosnuje se na pevném z-dě; Z toho viděti, jak na vratkých z-dech osnována byla hypothesa o . . .; Ale ani druhá domněnka většího z-du nemá; Leč vypravování to nemá historického z-du v tra- dici; Z. prvotný, podřadný, druhotný církve ; Na tom z-dě také osnována má láska. Sš. Sk. 70., 245., L. 39., 46., II. 101., 134. V písmě z. svůj má. Str. Nebyli tedy králové, jakž mnozí bez z-du písma sv. myslí. BR. II. 9. a. Víra jest z. a kořen všeho dobrého; A tak počnu je ve jmě božie a najprve od z-du křesťanské viery. Št. Kn. š. 7., 6. — Z. řeči = obsah, předmět, hlavní pravda, das Thema. Kom. Z. hádání. Aqu. — Z. = pravidlo, princip, der Grundsatz, das Princip. Z. umění. To jest z. opatrnosti. Kom. Z. učení. D. V tom pak toto buď nám za počátek a za zaklad. V. — Z. = založení, přehyb, záhyb, die Einlegung, der Einbug, Saum. Jg. Začala z-dy na svých šatech rovnať. Sa. — Z. sena pro dobytek (co se za jesle dobytku naloží), die Einlage. Zlob. — Z. = založení, založené, míra, das Mass. Přes z. títi. L. — Z. = zá- stavní statek, hinterlegtes Gut, das Depo- situm. V. Odkúpil mého z-du Sulešovic i což k tomu sluší. Půh. I. 134., 150., II. 218., 473., 593. (Tč.) — Z., die Hypothek. V. — Z. = zaručení, zástava. Z. = skládání jisté věci pro jistotu a pak i sama věc, která se za tou příčinou skládá (die Kaution, das Vadimonium); obyč. věc věřiteli za půjčku daná, aby v případě nezaplacení dluhu jejím prodejem zaplacení dluhu si zjednal, das Niederlegen eines Pfandes, Unterpfandes, das Leggeld, pignus, das Pfand, Faustpfand, na Slov. záloh. Vz S. N. Z. právný (peníze od soudících se u sudího složené). L. Moje děti budou při něm jako v základu; Oba dva v z-du dal; Z. mezi manžely; v z. vzíti. v z-du vzíti, na z. dáti n. půjčiti; z. složiti, V. Z. pro nepostavění člověka propadl. Boč. Něco z-dem dáti. O z. se smluviti. Mus. Dal jsem krev svou na z. Flav. Z. lásky. Dám ti v z. svou česť. L. Z. věřitelovi za půjčku. V. Kterýžkoli z těžařů kterého strážného podal by neb přivedl urburéřům k učinění přísahy, tehdy ten těžař má díl druhý a tři- cátý za toho strážného zastaviti v tom dolu, kdež strážným bude, protože mnohem bez- pečněji jest na základu spolehnúti nežli na osobě postihati. CJB. 307. Kdyžby richtář vzal komu z. v dluhu; Když žid půjčí peněz na z. křesťanu. P. sob. 50., 116. Pakliby to kterak utratil a zmrhal, sirotci mají k zá- kladu a k rukojmím hleděti a protož zboží sirotčí má každé základem přesazeno býti; Kdož kterým městským neb sedlským člo- věkem chce jist býti, má jej pod základem uničiti. Tov. 89., 112. Tehdy ten, kdož jest tak nepořádně bral, má tornu škody i všecky náklady nahraditi a zaplatiti, i ten z., v čemž jest dobytek vyručen, dáti bez odpornosti. Zř. F. I. G. 31. Z. platiti; Ze zakladu, což viece desieti hřiven jedniem grošem, trój póhon. Kn. rož. 116., 267. Základ (do z-du) dáti, v z-du nechati, z. zastaviti. Peníze na z. půjčiti. D. Z. zastaviti. J. tr., Er. Vypůjčiti něco peněz proti z-du; z. svůj vyzdvihnouti. Žer. Z. již prostál. Sych. Se z-dem lichviti. Krab. Něco dáti v z.; z. dále zastaviti; držeti se z-du; hleděti si z-du; pod z. dáti, půjčovati; z. vzíti; v z,, z-dem bráti, vzíti; z. vyplatiti; z. propadl; z. přijmouti; právo. povolení k z-du; protokol v příčině brání n. vzetí z-du; taxa n. sazba pro brání z-du; náklady na brání z-du. J. tr. Z. prostálý (versessen); věci do z-du dáti; má býti pu- štěn z vězení na rukojmě pod slušný z.; z. nebo pojištění na statcích nemovitých; když jest z. menší než dluh ; nevyplatili dlužník z-du. Er. Vzíti věc nemovitou z-dem; kniha z-dů. Šp. K z-du sáhnouti; z. zastavený; položiti něco za z. Th. Kdo má něco v z-dě nebo základem, pfandweiser Inhaber einer Sache; Přenésti věci v základ pojaté n. /,-dem vzaté; dražební z., Licitationsvadium. J. tr. Složiti z. před dražbou (vadium). Dch. Z. za něco dáti. Sš. P. 190. Kdo zárukú komu dán bude, ježto nemá čím platiti ani z-du dáti; I vzala paní z. z obů stran, protože nestáli, jakož jim rok položen; On nemaje peněz hotových, položil mu některá sukna v z-du; Obžalovaný maje svú nevinu pro- kázati, utekl a rukojmie zavedl a ti z. po- ložiti moseli; I dali jsú sě o to ku právu a to pod z-dem pode 20 hřivnami, aby na právě dosti jměli; Tu jemu Varhaník sliboval za živnosti otce svého plátce býti, na kterýžto jeho slib a řeč že jest ten z. propustil; Žádný sobě sám bez rychtáře z-dy bráti nemá kromě hospodáře o hofčinž, kterýž móž od podruha svého z. sobě vzieti v hofčinži bez vědomie rychtářova; A k tomu Semjan pravie, že jest zaň dal k jednomu koni puol hřivny, ješto z-du polepšoval; Některým duom v z-dě dal, jakož obyčej jest a právo; Dluh v tejto při předcházie najprve lozunk k městu, potom ktož starší z. okáže a dále, ktož potom starší dluh má bez z-dův. NB. Tč. 19., 40., 45., 99., 128., 134., 144., 146., 217. Aby každý z nich slíbili a stáli v rukojemstvie pod z-dem peněžitým. Arch. II. 34. Z. zadržeti, vrátiti. Br. Nejsi pánem ani své hlavy, aby s ní mohl, co by chtěl, činiti a ji v z. po- ložiti. BR. II. 24. a. V z-dě muož se vzíti od dlužníka, cožkoli má movité. Vz Brikc. Jir. XLIX. 11. Z. vzíti, pignus accipere. Zlomek strč. exodu. 22. 26. Aneb zaplať anebo svú paní v z-dě za nájem ostav. Pass. 932. Slíbil mi za z. za 100 hř.; Abychom to učinili pod tím z-dem, pod 30 hř.; Slíbil mi svú dceru Kateřinu za manželku dáti pode stem hř. základu; Toho mají poslušní býti pod z-dem sto hřiven gr. a také pod ztracení té pře; Z toho svého z-da jej po- honím; Aby mi úmluvu držal pod z-dem a Bartoš mi úmluv nedrží a z. propadl a on mi toho z-du propadeného neplní. Půh. I. 193., 373., 378., II. 72., 91., 424. (Tč.). Klneš-li bližního, duši svou v z. dáváš. Us. Šd. Kdo ti kázal trávu žati? musíš za to z. dáti. Sš. P. 189. A když jie bez z-du pójčiti nechtěl, řekla mu, aby ten stuol a židli v z-dě vzal. NB. Tč. 143. Vz Zástava, S. N., Tk. III. 323. — Z., der Vorschuss. Z. neb půjčka na zlato a stříbro. Nar. o h. a k. — Z. ži- votni, die Leibesverpfändung. V. — Z. = závdavek, der Gottespfennig, das Haft-, An- geld, die Angabe. D. — Z. = fond, der Fond. Nadací z. v příčině daně, der Kon- tributionsfond. J. tr. Z., základní kapitál, der Stammfond, das Stammkapital. Nz. Z. k založení kupectví. Plk. Z. (důchod) nábo- ženství (Religionsfond), D., náboženský. — Z. = zakládání se oč, sázka, die Wette. Hráti o z. V. Patnácte chrtů v základ pu- štěno. Břez. 142. Běžel jsem k nim jako o z. Us. Dělá jako s čertem o z. (jako by měl s čertem sázku). U Solnice. Fch. Stří- leti o z. (o závod), bestschiessen. Čsk. Švec chtieše na z. jhráti. Hr. rk. 375. Chtěli se s nimi o z. ve všech Rytířských skutcích cvičiti. Abr. z G. 287. Z. vyhrati, prohrati. D. O z. něco učiniti. Cyr. Jako o závod nebo o z. se učiti. Zlob. První běhoun z. odnesl. Kom. Házení koulí o z. Kom. — Z. = zabavení, der Beschlag. Z. na něco po- ložiti. Zlob., Dipl. 1450. — Z., samota u Ml. Vožice. Us.

401716   Základ Svazek: 7 Strana: 1109
Základ. Z-dy domů v 15. a 16. století. Vz Wtr. Obr. I. 423.— Z., Pfandbrief. Zjie- mali židy a listy neb základy pobrali jim. Št. Kn. š. 159.

401717   Základ Svazek: 7 Strana: 1399
Základ, v geom. lépe: základna, pod- stava, basis; v arith. je název tento dobrý. Sold. 17.

401718   Základ Svazek: 8 Strana: 0496
Základ = seno koňům za žebřík založené. Han. Brt. D. II. 420.

401719   Základ Svazek: 9 Strana: 0394
Základ. Z-dy páliti = jalovcové kře a p. Vyzov. Mus. ol. XII. 60.

401720   Základ Svazek: 10 Strana: 0514
Základ = pokuta. Ovšem dá pokutu Čili z. Zvon IV. 103. — O z-du (ve přích) za starší doby vz v Arch. XIX. 641. —643.

401721   Základ Svazek: 10 Strana: 0679
Základ, u, m. Z-dy stavby. Vz KP. XI. 308 nn.

401722   Základa Svazek: 5 Strana: 0105
Základa, y, f. die Basis, Grundlinie. Sedl. Geom. 138. — Z. = základ, zásada, der Grundsatz. Krok II. 563. Z. oč = založení se oč, die Wette. Brt., Km. 1875. 149. Běží jako o z-du. Na Zlínsku. Brt.

401723   Zakládací Svazek: 5 Strana: 0105
Zakládací, zakladací, Gründungs-. Z. zá- kon, grundlegendes Gesetz. Dch. Z. listina, die Gründungsurkunde. Ddk. III. 41. Z. li- stina kláštera hradištského. Ib. IV. 202.

401724   Zakládací Svazek: 10 Strana: 0514
Zakládací vesta = vpředu daleko přes sebe založená (s dvěma řadami knoflíků). Val. Čes I. XI. 273.

401725   Zakládač Svazek: 5 Strana: 0105
Zakládač, zakladač, e, m. = zakládatel, der Gründer, 1512., Mus. 1883. 364., der Versetzer, Bergversetzer. Hř., Bc.

401726   Zakladač Svazek: 10 Strana: 0514
Zakladač, e, m. = kdo dobytku zakládá. Tbz VIII. 166.

401727   Zakládačka Svazek: 5 Strana: 0105
Zakládačka, zakladačka, y, f., die Grün- derin, Versetzerin. Us. — Z., der Einleg- stahl. Šp.

401728   Zakládání Svazek: 5 Strana: 0105
Zakládání, n., vz Zakládati. Z. stavení, cest, měst, přístavů řec. a řím., vz Vlšk. 68., 66., 71. Z. osad. Lpř. J. Z. rejstříku obchodního, die Anlegung des Handelsre- gisters. Šp. Skončené z. (kladení), die Be- endigung des Versetzens. Vz Zakládač.

401729   Zakládanice Svazek: 5 Strana: 0105
Zakládanice, e, f., = koláč zakládaný po krajích, zamrštěnec, ein am Rande um- gelegter Kuchen. Puchm. Cf. Zakládanka.

401730   Zakládanka Svazek: 5 Strana: 0105
Zakládanka, y, f. = buchta, v níž po- vidla jsou založena. U Stankova. Vz Zaklá- danice.

401731   Zakládaný Svazek: 5 Strana: 0105
Zakládaný; -án, a, o, vz Zakládati. Z. sukně, gefaltet. Us. Šd.

401732   Zakládatel Svazek: 5 Strana: 0105
Zakládatel, zakladatel, e, m., der Gründer. Vz Zakládač, Zakládati. Z. kláštera, Jg., říše. Us. Z. měst, der Städtegründer, dynastie, Šmb. Stř. II. 266., 140., nového náboženství, Lpř. Děj. I. 21., fondu, nadace, Matice české (zakládající člen). Us. Pdl. Z-lé kostela ně- kterého zvolili jej sobě také místem věčného odpočinku svého; O církev vysoce zaslou- žilý zakladatel císařství římsko-německého; Po pravidle přijal z. kostela zároveň také zastupitelství. Ddk. II. 432., III. 261., IV. 273. Z. rodu panovničího. Lpř. J.

401733   Zakladatelský. Z Svazek: 10 Strana: 0514
Zakladatelský. Z. horečka, podíl. Nár. list. 1903. 131. 9.

401734   Zakládati Svazek: 5 Strana: 0105
Zakládati, zakládávati; založiti, il, en, ení; zaklásti, kladu, kladl, den, ení (založovati, této formy méně se užívá. Jg.) — klásti něco za něčím, hinter etwas hinlegen, wohin- ter legen, hinter etwas anlegen, anmachen, aufschieben, verlegen; zahnouti, umbiegen, einschlagen, umlegen, aufkrämpen, aufstül- pen; nedbati, nepracovati, die Hände in den Schoss legen, faulenzen, gering achten, hint- ansetzen ; za jesle vložiti, Futter dem Vieh in die Krippe einlegen; zastaviti, kladením zandati, zadělati, voll legen, voll stopfen, verlegen, vermachen; poléknouti, nachstellen, Fallen legen, Schlingen, Netze aufstellen; nastrojiti, aby hořelo, Feuer legen; vložiti, vkládati, vsouvati, hineinschieben, dazwi- schen legen, unterlegen ; půjčiti, poskytnouti, Einem vorschiessen, vorstrecken, aushelfen, ihn unterstützen; zaopatřiti, versehen; za- sazovati, worauf setzen, bauen, steifen; usa- zovati, vážiti sobě, auf etwas halten, sich stützen, etwas schätzen; ustanoviti, fest set- zen: štípiti, einen Garten anlegen, pflanzen; začátek učiniti, základ klásti, zaraziti, grün- den, Grund legen, bauen, aufrichten, stiften, errichten; na Slov. = zastaviti, versetzen, pfänden, verpfänden ; se = položiti se zač, sich hinter etwas legen, einlegen; saditi se, o základ hráti, wetten, eine Wette anstel- len, eingehen; něco za základ míti, na tom spoléhati, sich auf etwas gründen, stützen. Jg — abs. Květ zakládá (přerozuje se v ovoce). Kom. D. 120. Nevím, kde to je založeno. Us. Šd. Medvěd založil (do zim- ního lože odešel). Škd. exc. Nezaloží-li máj, jiný měsíc nezaloží. U N. Bydž. Kšť. — co, koho: dům, stavení, dřevce, ruce, koho (půjčiti mu); založe ruce seděti. V. Z. oheň, školy, klášter, biskupství, tábor, zahradu, kabát, šaty, límec, D., knihy, kostel, koně (jiné zapřáhnouti), Us., cesty, Koc, nohu, sněm (zahájiti), L., kopí, Vrat., psaní, Ros., huť, rybník, hory, kukus, sbírku, příplatek, šňůru, mlýn (opříti paleční kolo o kozu hra- ničnou bidílkem), kolo, stoupu, žlab, Vys., osidla. Šm. Z. hráz. Z-dám svou česť, bei meiner Ehre; Z. nadaci, Us., Dch., osady, Sl. les., fond, kraj papíru, sbírku, spolek, Us., Pdl., ránu (obložiti), Db., dynastii, Lpř. J. Děj. I. 27., základy, Vrch., trávník, Dlj. 86., stráži (insidias ponere). BO. Hybaj, sy- nečku, hybaj za vozy, jak ti odjedú, kdo tě založí? Sš. P. 459. Kristus církev vido- mou z-žil. Sš. Sk. 15. (II. 21. — Hý.). Ne- měl-li se kdo k placení, z-žil ho sám (za- platil zaň, půjčil mu). Sá. Byl přirozeným zástupcem a patronem kláštera toho, poně- vadž jej otec jeho byl založil. Ddk. IV. 26. Pomožte, pomožte, lebo mne založte (při- přáhněte mi), ať moje koníčky nestojí na mostě. Sš. P. 461. Spívám, jak hroznú Sva- topluk na Karolmana védol vojnu, a zmu- žilých velké založil kráľovstvo Slovákov. Hol. 3. Zapálila voskovicu, založila (rozdě- lala) oheň, odpravila postel a čakala. Dbš. Sl. pov. III. 90. (VI. 71.). Poskočila si, ruce založila a zpívajíc tancovala. Er. Sl. čít. 30. S tym, co namlacil (namlátil), pošol (šel) do karčmy a šicko založil (utratil). Ib. 72. Aby ty snad jiné zakládaje sám sebe na nic nepřivedl. BR. II. 24. b. — čeho, šp. místo: co. Jg. Zakládal v zemi nových pev- ností (šp. místo: nové pevnosti. Brt.). — co komu (čím). Z. píci dobytku, volům za jesle, Us., sobě cíl, L., někomu cestu (zameziti), V., Háj., Ml., majiteli gruntu dě- dičné kukusy. Vys. Tehdy má jim pánům gruntu a kverkům takové týhodní placení bez všelijakých odporů založeno býti. Nar. o h. a k. Založiti někomu svobodný prů- chod. Skl. 323. Kámen hlavě založe na zemi léhal. Ms. Leg. Někomu cestu množstvím rytířstva z. Troj. Z. si obrázek u někoho, sich einen Stein beim Jem. einlegen; Mnohý si zakládá, jako by měl celý svět; přijde smrť a je po všem. Us. Dch. Založiti ně- komu (zapáliti mu stavení). Us. Vrů. Z. si herbář, Us., blechám (na lůžko se uložiti), u Litovle. Včř. Kozelná holka, jestli ne- umlkneš, tak ti založím (naložím), že ... . U Rychn. Z. pak koním do jeslí sena, ně- kolik hrstí sena. Us. Založiti vozkovi (při- přáhnouti). Založil koňům na noc. Us. Šd. Jemu založíme zdar. Msn. Or. 153. Dobro- druhovia z blíza i z däľeka radi hromadie- vali sä okolo neho, tu aby Turkom cestu založili, tam aby ím lúpež odňali. Chlpk. Sp. 188. Čo si zakládáš (anlegen) tú masku? Svet už teraz zná rozeznať šedivú handru od maľby. Čjk. 71. Tamto visí blyskavý, pekný, vyšívaný kantár: ten vezmi, já zaň platím majstrovi, keď ho založíš tvojmu vrancovi. Sldk. 56. Povedz mi, môj milý, čo ťa bolí? Založ si lístoček javorový; za- lož si, založ si, kde ťa bolí, nejdiže do města k doktorovi. Sl. spv. II. 42. — co, koho, se čím (proč, odkud). Z. někoho penězi, V., Ros., Sych., D., Ler., Reš., Mus. 1880. 89., Šp., Dch., Čsk,, NB. Tč. 11., Šd., Vck., Vrat., Sš. P. 325., Brt. P. 78., zbo- žím, D., pernatou zvěřinou, Sych., něco dřívím, Ros., kamením, Us., dvéře armarou,
D., kolo základkou. Vys. Z. někoho penězi Na cestu, penězi z pokladnice státní. J. tr. Žeby dostatečně mince zlatem a stříbrem zakládána a fedrována býti mohla. Nar. o h. a k. Z. psy (instrum.), die Hunde zur Vorlage bringen. Šp. Z. někoho summou peněz, vydání příjmem, die Auslage durch die Einnahme decken. J. tr. Zal. někoho obilím. Prot. 302. Svou ctí se vám zaklá- dám. Us. Z. někoho ze svého hotovými; Nařídil, aby hory jmenované penězi a ji- nými potřebami byly ihned dostatečně za- loženy. Mus. 1880. 233. Začež Fridrich Elišku opět půjčkami zakládati počal. Pal. Děj. IV. 1. 34. V zárodu ptačím, co se za- čalo zakládati hlavou, nohou atd., to se již nemění, ale tak zůstává. Kom. Did. 101. — co, se, sobě na kom, na čem. Mnoho na někom z.; všecka myšlení a předsevzetí na Bohu z.; vše na rozkošech z. V. Naději svou na Bohu z. Šm. Z. něco na chuti, na sobě. Kom. Též na dobrém svědomí a sva- tém obcování více zakládal. Skl. I. 110. Přá- telství na ctnostech z. Jel. Na doufání se z. Br. Na slávě a bohatství sobě z. Ml. Z. co sobě na čem. Vz Pozůstávati. Ros., Sych., Dal., Kram., D., Smrž. Důkaz na listinách z. Us. Nz. Methoda ta zakládá se na násle- dujícím principu. Us. To na skutečnosti se zakládá, na pravdě, na bezpečných dějích; Ten si mnoho na svém umění zakládá; Ten si na tom zakládá, že byl pochvalen! Us. Dch. Výpočty, na nichž je (výzkumy) za- ložil. Osv. I. 521. Nazakládaj na žádnej veci len v Bohu. Na Slov. Tč. Tam Zelez- ník zámky zakláda na tvojich psov (unter Schloss und Riegel bringen); ponahľaj sa, aby si ty dobehol, kým tie zámky dobre nepozakláda. Dbš. Sl. pov. VII. 94. Co pak si zakladáš na bohactví? Er. P. 157. Než čo mníš ubohý? čo na ľudskej vláde za- kládaš? Hol. 5. Tvrzení to na pravdě se zakládalo. Mus. 1880. 76. Na zajatém kně- žici mnoho zakládáno ; Skála, na kteréž spasitel založil jest církev svou; Dosazeni jeho k trůnu nezakládalo se na právu; Pří- buzenstvo zakládá se na sňatku Ketrudy; Náhled zakládá se Ha mylném sestavení událostí; Na tomto přesvědčení zakládají se všecky obřady; Městské právo brněnské zakládá se na úplně vyvinutém měšťanství. Ddk. II. 80., 285., 414., III. 199., III. 273., IV. 304., V. 247. (Tč). Svrchovaná před- nosť církve římské zakládala se na před- nosti od Krista Petrovi propůjčené. Sš. 1. 12. (Hý.). Řádové, kdyby na samých toliko pamietech lidských zakládáni měli býti a zůstavováni .... 1606. Svou věc na písku založili. Bart. Nynější svět toliko na chy- trosti a lapačkách zakládá. Žer. 323. Kteréž (právo) na spravedlnosti založeno jest. Kol. 3. Na skutcích zevnitřních naplnění zákona zakládali; Podlé toho, že více na svém roz- umu nežli na boží moci a písmích sv. si zakládáš; Ačkoli sem Timotea obřezal, však sem to pro mdlé u víře učinil a ne proto, že bych na tom ospravedlnění člověka za- ložil. BR. II. 34. a., 580. b., 639. a. (Šd.). Na té řeči všichni světí zakládají, že nelze Člověku spasenu býti, než hřešil-li je, že musie dosti za hřiechy učiniti. Hus I. 342. Z. co na Kristovi, na snech, na divích; své urození na něčem z. Chč. 306., 376., 447. — co, si, se v čem. Zakládám v tom svobodu, Kom., pokoj, štěstí. Br. Z. hrdinství v hu- bení. Kom., V. V naději se z. V., Br. Mlá- dež v dobrých Mravech z. V. Svou radosť v kvasech z. Kom., Šm. Důkaz v listinách z. Us. Otče věčný, jenž jsi na svět syna dal, tak aby v nás naději zakládal. Kanc. Vyrozuměli jsme, že tenže kříž paní apa- tekárce v 20 tolarech založil. Sl. let. V. 69. Nech si žiadno dievča v láske (v kráse) ne- zakláda. Sl. ps. 101., Sl. ps. Šf. II. 108. Oni si veľa zakládali v tom, že sú oni takí rytíři. Dbš. Slov. pov. I. 293. Oj, ale drahšie platíš to šialenstvo, že si v marnostách pre- mnoho zakládaš. Sldk. 382. Včul kde je udatný a ve svej si vláde zakládá. . . Hol. 30. Zlí při falešných vecách v síle zaklá- dajú. Na Slov. Tč. Naši bratia Češi v týchto pamiatkach staročeských si velmi mnoho za- kládajú a to dobre robia. Pck. Ps. 91. Na Hory Kutné do stal se jakýsi šilhavý Něm- ček, v kterémž sobě pan mincmistr mnoho zakládal. Dač. II. 26. Fariseové sobě v těch vněšných očistách z-li. Sš. L. 119. Z. si v ně- čem zvláštní naději. Bart. 4. 36. Ne v množ- ství lidu ani v síle naše vítězství zakládáme, než v pomoci Boha. Žer. 22. Zakládá v spa- sem tvém všecku radosť. Kom. Kdyžkoli těžkostí nastávala bída budoucích, sám ty jsi byl, v němž sem svú víru zakládal. Be- nešov. Protož musí pevně dóm ctnosti v Kri- stovi, jenž jest kámen pevný, založiti. A že v takových věcech zachovávání svú spra- vedlnosť a spasení zakládají. Hus II. 419., III. 312. (Tč). — co kam (kde, proč). Znamení za list v knize z., Us.; ruce za pás, za hřbet, za zadek z. (nepracovati, Ne- dbati), V., za záda. D. Z. seno do jeslí pro zvěř, einlegen. Šp. Z. Ruce na záda. D. Kámen před dvéře z. (postaviti). D. Z. něco mezi něco. L. Z. do dlouhé truhly (odlo- žiti). V. Založiti znaménka do knihy. Us. Už to přivezu všecko, dyž sem se založil do toho (in Angriff nehmen). Us. Šd. Voda se do nich založila (opřela se o mostní kozy). Us. Vk. Založím (zapřáhnu) do voza a pojedu na pole. Slez. Šd. Vyšel u nich oheň, jakýsi tulák prý ve stodole do zá- střešku založil (oheň). Us. Šd. Železo do ohně z. Us. Jmt. Jak si na mne tvrdě za- ložila, že darmo povídať. Us. u Solnice. Keď pôjdem nazpät dolinou, nebudem myslieť za milou; klobúk založím na oči, neobzrem sa po úbočí. Čjk. 58. Nohy založím za plece a ujdem. Mt. S. I. 93. Ľúto mi je, ľúto doma i tuto, že som si založil na hrdielce púto. Sl. spv. III. 85. Už mi zakládajú na krk jarmo. Sl. ps. 355. Svoje ruce za hlavu zakladá. Er. P. 163. Cechové neměli toho Rozumu, že Němci vždy se jim zakládají za horu vábíce Čechy po sobě. Let. 72. An jej (zázvor) založí za plášť. Tč. 27. To, na čemž grunt pravé pobožnosti záleží, za hřbet za- kládáte. BR. II. 103. a. (328. b.). Když se k tomu samému cíli namíří a založí. V. — co kde. Z. oheň ve stodole. Us. Z. při kostele pořádný archiv; Eliška dle slibu zla na tom místě kostel sv. Jana. Ddk. III. 186., IV. 29. Z-li krov na kostele sv. Barbory na Novém chůru. Dač. I. 48. V zá- koně božím z-li kochání své všecko. Kom. Šlemy se okolo plic založily. Byl. Komínky v peci z. Us. Lg. V stráži se mu z-li (in insidiis); Založte stráži za městem; Zaklá- dachu se jim v horach (tendebant eis insi- dias). BO., ZN. — (co) nač, na koho. Z. kukus na svůj náklad. Vys. Z. na někoho = poléknouti. Ros. Psa na zajíce z. (jím ho obklíčiti). Šm. Zlato neb stříbro, na kteréž by k týhodnímu placení dělníkům bezpečně založeno neb půjčeno býti mohlo. Nar. o h. a k. Nač si zakládáš? Us. Dch. Stromy mají založíno na květ. Us. Je tam založíno hrozitánsky na dýšť. V Kunv. Msk. Květina již na kořeny zakládá. Šp. Na jeho slovo mohl by skály zakládati. Č. — co odkud k čemu. Odkudž (z Rhegia) Messanu za- ložili. Lpř. Děj. I. 77. Co ze svého k jich dobrému založili. Er. — co o čem. O čemž založil svou radu, toho mu dovoditi třeba. L. — co pro koho: dům pro chudé. Us. Kram., D. Vz nahoře. — se oč (saditi se). Oč se založíš? Us. Založil se o 100 dukátů. Ros. Z-li se oba dva o všecko svoje jmění, upsali to a svědci to potvrdili. Kld. II. 173. Z-li se o sto kop. Let. 411. Jáť toho od- pierám a zakládati sem se o to chtěl. Arch. I. 372. Někteří o kostely se zakládají. Chč. 374. — se s kým (oč). Sych., Sš. P. 28. Založ se s mým pánem (saď se). Br. Ten kupec, co se s ním založil, hned sedl na koně. Kld. II. 173. O to se s nimi zakládal. Abr. z G. 9. — s kým jak. Milí přátelé! založte s chudým člověkem milostivě a pohovějte mu ještě do chvíle. NB. Tč. 275. — co, koho, komu kdy. Mnoho získáš, když příteli založíš v potřebě. Na Slov. Tč. Otík I. a choť jeho Eufemia r. 1078. zalo- žili klášter hradišťský ze statků rodinných. Ddk. IV. 198. Král Václav po svém koru- nování první kámen z-žil na Zbraslavi. Dač. I. 324. Tím úmyslem, že vás budou zase moci v potřebě vaši založiti. BR. II. 222. b. — jak. Vděčně z-žil (zavázal) se jim do třetice, nic že nepovie. Dbš. Sl. pov. IV. 91. Co sobě za cíl založil. L. To zelí se už pěkně zakládá (do hlávek). Us. Šd. Založeno je na čas. Us. Moja milá má štyry volečky, ona založí přes tři kopečky (pří- přeží); nechť si založí neb nezaloží, šak my vyjedem s pomocí boží. Sš. P. 459., Brt. P. 85. Leč přese všecky ty svízele ve všech městech bytedlně církev založili. Sš. I. 4. Klášter založen jest skrze Jana. Dač. I. 8. Oltář založen ve jméno svatých Petra a Pavla. List z r. 1461. Tč. — se. Do pláče se hádej, jenom se nezakládej. Us. Hkš.

401735   Zakládati Svazek: 7 Strana: 1109
Zakládati. — co. Z. sud. KP. V. 381. Chudé sousedy aby zakládali. Výb. II. 1412. Husi už zakládají křídla. — co čím: hrob kamenem. Krnd. 167. — co kam : ruce v klín. Jrsk. Ktorá mi pierko za klobouk založí. Bl. Ps. 21. Zal. dobytku za jesle. Us. Fč. — komu kde. Zakládalo mně v krku (začalo boleti). Val. Vck.

401736   Zakládati Svazek: 8 Strana: 0496
Zakládati. Krk zakládá = otéká. Na mor. Slov. Brt. D. II. 491.

401737   Zakládati nač Svazek: 9 Strana: 0394
Zakládati nač. Zakládá na sádlo (léhá-li si kdo po obědě). Hoř. 96.

401738   Zakládavatel Svazek: 5 Strana: 0107
Zakládavatel, e, m., vz Zakládatel.

401739   Zakládávati Svazek: 5 Strana: 0107
Zakládávati, vz Zakládati.

401740   Základce Svazek: 5 Strana: 0107
Základce, e, m. = zakladatel, původce, der Begründer. Z. pokoje. Výb. I. 606. Sv. Štěpán v řeči své od patriarchů přechází na Mojžíše zákonodárce a z. starozákonního života. Sš. Sk. 80.

401741   Základek Svazek: 5 Strana: 0107
Základek, dku, m. = zábradlo při láv- kách, die Brustwehr. Reš. — Z. = záhyb (u sukně atd.), der Saum, Einschlag. — Z.. = základ, zásada, princip, der Grundsatz.

401742   Základek Svazek: 7 Strana: 1109
Základek = prismaticky přisekané dřevo k podepření sudu. KP. V. 381.

401743   Zakladení Svazek: 5 Strana: 0108
Zakladení, n. = založení. Na Slov. Bern.

401744   Základěnka Svazek: 5 Strana: 0108
Základěnka, y, f., částka pojmu základná, pars constitutiva. Krok II. 572.

401745   Zakladený Svazek: 5 Strana: 0108
Zakladený = založený. Na Slov. Bern.

401746   Základík Svazek: 7 Strana: 1109
Základík. Dk. Poet. 286. V lučbě mlu- víváme o z-ku složeném. Dk. Aesth. 16. Pojem osoby činí Hegel z-kem všeho práv- ního řádu. Dk. Dj. f. 175.

401747   Základina Svazek: 5 Strana: 0108
Základina, y, f. = základní fond, der Stammfond. Slovenská Národná z. Pkrn. Pot. 242. Kmen slovenský za těch 30 let zbu- doval sobě matici asi s 100000 zl. z-nou. Nitra VI. 357. — Sl. let. I. 181., Ssk. — Z., die Grundebene, Projektionsebene. Na Slov. Ssk.

401748   Základinár Svazek: 7 Strana: 1109
Základinár, a, m., Capitalist. Vz Zá- kladina.

401749   Základka Svazek: 5 Strana: 0108
Základka, y, f. = čím se co zakládá, podpírá, der Setzarm, Sperrkegel. Z. proti- zpěrací, der Gegengesperrkegel, napínací, der Spannkegel. Šp. Ocel na z-dky, der Sperrkegelstahl. Z. (padka) = železný hák u zdviháku zapadající do zubu právě na určitou výšku vystoupivšího. NA. IV. 3. Z. = železný klínek, jímž se zadržuje ozu- bené kolo. Us. Rgl. Z. mlýnská = sochor, kterým se mlýn staví, die Spreitze. Z-ku mlýnu vzíti (aby se točil). Vys. — Z. v hor- nictví, der Bergversatz, das Vorlegebrett. Vz Volný. Hř., Bc. — Z. = přípřež na po- moc, když kdo vyjeti nemůže, der Vor- spann. Na Mor. a ve Slez. Vck., Brt., Šd. — Z. = základ, sázka, die Wette. Z. ve hře. Us. na Mor. Brt. Běží, dělá, jí jak o z-ku. Na Zlínsku. Brt. Vsadili se o z-dku. Šd. Sedě, pije o z-dku. Na Mor. Vck., Bkř. — Z. = základek, záhyb, der Saum, Ein- schlag. Tuhle musíme nechať něco na z-dku (na založení látky). U Dobrušky. Vk.

401750   Základka Svazek: 7 Strana: 1109
Základka = píce dobytku za jesle za- ložená. U Rychn. Vk. — Z. = sázka. Dě- lali jak do z-dky = o z-dku. Laš. Brt. D. — Z. v knize, das Lesezeichen. Šd.

401751   Základka Svazek: 9 Strana: 0394
Základka, y, f = čásť hodin, která za- sahovala do rohatky tlačena jsouc pružným pérem. Vz KP. VIL 271., 283.

401752   Základka Svazek: 10 Strana: 0514
Základka, y, f. = prípřež. Měli tam z-ku. Pal. Záp. II. 130. — Z. = záhyb, fald. Z-ky na sukni si rovnat. Sá. Pr. m I. 102.

401753   Zakladkati Svazek: 5 Strana: 0108
Zakladkati = zašpejlovati. — co komu. Ale sluzi, akoby jim dakdo ústa zakladkal, neohlásili se ani jeden. Dbš. Sl. pov. I. 318.

401754   Základkování Svazek: 5 Strana: 0108
Základkování, n., die Gründerei, Grün- dungssucht. Dch.

401755   Základkový Svazek: 5 Strana: 0108
Základkový. Z. (zední) střída, die Ver- setzstrecke. Hř. Z. pilíř, der Versatzpfeiler.

401756   Základna Svazek: 5 Strana: 0108
Základna, y, f. = podstava, die Grund- linie, Basis Z. trojhranu, Dch., trojúhelníku. Jdč. 1. 27. Z. nakloněné roviny. ZČ. I. 92., Mj. 85.

401757   Základná Svazek: 8 Strana: 0496
Základná, é, f. = sázka. Záp. Mor. Brt, D. II. 420.

401758   Základně Svazek: 10 Strana: 0514
Základně = jako v základu. Ukáží, v čem z, srdce jich stojí. Chč. S. II. 201a.

401759   Základní Svazek: 5 Strana: 0108
Základní = k základu náležející, Grund-, Fundamental-. Z. kámen, Br., koly, čára (základnice), Us., barva, zákon, veličina, hrana, síla, kruh, zeď, rythmus, kámen, slovo, vzorec, bod, číslo (vz Číslo). Nz. Z. číslo, na otázku: kolik? jeden, dva, tři, atd. Z. (klínový) věnec (v horn.), der Trag-, Keilkranz. Bc. Z. hlavní summa, das Stamm- kapital, jistina, statek, gestiftetes Gut, ma- jetnosť, gestiftetes Vermögen, hospodářství, Stammwirthschaft, ursprüngliche Wirthschaft. J. tr. Z. list (ukládací list), der Anlageschein, Nz., matice, der Stammfond, cena, Der Grund- preis, půda, Grund und Boden, kladení zá- kladního kamene, die Grundsteinlegung, z. sloup, der Grundpfeiler, kmen, der Stock, rozvrh stavby, der Plan des Gebäudes, Dch., nátěr, der Grundanstrich, kniha, das Grund- buch, omáčka (rybí, z raků, Coup von Fi- schen, von Krebsen), Šp., stolice, die Fun- damentalplatte, Sl. les , kapitál, Skř., ton, der Grundton, Posp., Hud., ústroj, Kk., sazba, die Grundtaxe, der Grundtarif, Us., přímka, die Grundlinie, Jrl. 423., hlas (bas), nota, die Grundnote, Hud., formace či útvar, Šmb. S. l. 458., míra, jednička, měřítko, tvar, zákon hydrostatiky, ZČ. I. 12., 17., 250., 282. (Pdl.), látky, částice hmot (mole- kuly), Mj. 22., rameno, strana obrazce mo- mentového, bod čáry složek, paprsek po- larni, body spojitého trámu (Fixpunkte), Šln. I. 11., 21., II. 26., z. či normalní te- plota, tlak vzduchu, Stč. Zmp. 486., 564., pokus, Osv. I. 481., rysy obrazu, vzdělání, pojmové, Us., Pdl., právo, vz Právo. Z. stroj, einfache Maschine, odlehlosť, der Fun- damentalabstand (beim Thermometer), rov- nice, Fundamentalgleichung, zásada, zkouška, plocha, hrana, veličina, mohutnosť, die Grund- macht, Nz., hmota, die Grundsubstanz, voda, das Grundwasser, ledviny, die Primordial- niere, lebka, der Primordialschädel, trubina, der Primordialschlauch. Nz. lk. Z. jádro, der Kernpunkt, obecenstvo, das Stammpubli- kum. Dch. Z. stav duše. Dk. P. 27., 123. (Pdl.). Z. náuka. Sš. Sk. 99. — Z. hlavní, Grund-, Haupt-. Z. věc, Us., ctnosť, pravda (základ, zásada, princip), krok, propovídka, Us., znak, Marek, myšlénka, Stč. Z. 319., poledník, pravidlo, Us., zásada, věta, zkouška, Nz., učení, Šm., chyba. Osv. I. 344. Posluš- nosť jest z. podmínkou zdravého vychování. MP. Děj. bibl. II. 22. — Z. = základ ma- jící, Grund habend, gegründet. Nezákladný strach. — Z. = zástavní, Pfand-. — Z. pe- níze. D., Arch. III. 253. — Z. sázka, zá- klad, der Preis, Wettpreis, die Wette. Ros.

401760   Základní Svazek: 7 Strana: 1109
Základní číslovky. Cf. Kvř. Ml. 86-89., Gb. Ml. II. 91.

401761   Základní Svazek: 8 Strana: 0496
Základní. Z. sláma, která se zakládá v zi- mě dobytku (dává za žebřík). Brt. D. II. 420.

401762   Základnice Svazek: 5 Strana: 0108
Základnice. e, f. = základní čára, die Standlinie, Grundlinie. Nz., Čsk. — Z. = zastavárna, das Versatzamt. Na Slov.

401763   Základnictvo Svazek: 5 Strana: 0108
Základnictvo, a, n., die Gründer. Vz Zakladatelstvo. Dch.

401764   Základník Svazek: 5 Strana: 0108
Základník, a, m. = kdo na základ půj- čuje, der Pfandnehmer, Pfandherr. D. — Z. = dávající se v základ, v zástavu, zá- stavník, Geissel, m. Ms. - Z. = had, o němž se praví, že, zabije-li se v některém domě, v tomto domě potom různice bývají. U Jižné. Vrů. — Z. = základní ton, der Grundton. Hud. Vz Ton.

401765   Základník Svazek: 8 Strana: 0496
Základník, u, m., Radikal, n. Am. Orb. m.

401766   Základník Svazek: 9 Strana: 0394
Základník. Za hud. polož: Mus. 1850. II. 9., 62. Př.

401767   Základnosť Svazek: 5 Strana: 0108
Základnosť, i, f. = základ, die Pfand- schaft. D.

401768   Základný Svazek: 5 Strana: 0108
Základný =základní.

401769   Základný Svazek: 10 Strana: 0514
Základný nápad, begründet. 1797. Lit. I. 368.

401770   Základoborný Svazek: 9 Strana: 0394
Základoborný. Z. události. Nár. list. 1897. č. 199. 1.

401771   Základodatný Svazek: 7 Strana: 1109
Základodatný, grundlegend. Dk. Aesth. 313.

401772   Základonosný Svazek: 10 Strana: 0514
Základonosný kůň (který odnáší v zá- vodech výhry). Škod. 11. 226.

401773   Základosloví Svazek: 5 Strana: 0108
Základosloví, n., die Elementarwissen- schaft. Rk.

401774   Základotvorný Svazek: 10 Strana: 0514
Základotvorný význam. Bílý Obr. 167.

401775   Základování Svazek: 5 Strana: 0108
Základování, n., der Grundbau. Na Slov. Ssk.

401776   Zakladovati Svazek: 9 Strana: 0394
Zakladovati = do klády dáti. Z. někoho. Br. Věk. 164.

401777   Základověda Svazek: 8 Strana: 0496
Základověda, y, f., Baseologie, f. Sterz. I. 895. b.

401778   Základový Svazek: 5 Strana: 0108
Základový, Fundamental-. Nz.

401779   Zaklagati Svazek: 5 Strana: 0108
Zaklagati = do mléka klag dáti, laben. — co. Bača z-gal mlieko. Dbš. Obyč. 57. — co čím: varechou šlichtu (zamíchati, ein-, vermischen, quirlen). Na Ostrav, Tč.

401780   Zaklaměti Svazek: 7 Strana: 1109
Zaklaměti se na besedě = zaseděti se. Brt. D. 293.

401781   Zaklamrovati Svazek: 5 Strana: 0108
Zaklamrovati, z něm. einklammern = skobami sepnouti. Rk.

401782   Zaklání Svazek: 5 Strana: 0108
Zaklání, vz Zaklati.

401783   Zaklankovati Svazek: 5 Strana: 0108
Zaklankovati = zaslepiti, blenden. — co komu: oči. Na Slov. Zátur.

401784   Zaklaný Svazek: 5 Strana: 0108
Zaklaný, vz Zaklati.

401785   Zaklapati Svazek: 5 Strana: 0108
Zaklapati, zaklapnouti, pnul a pl, utí, anfangen zu klappen, zuschnappen. — čím : botou, hubou, klepačkou. — kde: na kle- pačce. Tč. — kam. Kde hospoda, hned on tam zaklápne (obdoba od padáku na ptáky, hineinschlüpfen). Dch.

401786   Zaklapati čím Svazek: 10 Strana: 0514
Zaklapati čím. čáp z-pal zobákem. Tbz. III. 2. 198.

401787   Zaklapetati Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklapetati = zaklapali. Tč.

401788   Zaklápěti Svazek: 9 Strana: 0394
Zaklápěti, vz Zašupovati.

401789   Záklapičník Svazek: 5 Strana: 0109
Záklapičník, u, m., conchium, rostl. Rostln. I. 235.

401790   Záklapka Svazek: 5 Strana: 0109
Záklapka, y, f., der Deckel (beim Büch- senmacher); der Schnapper. Šm.

401791   Záklapnice Svazek: 5 Strana: 0109
Záklapnice, e, f., Muschel, f. Krok III. 127.

401792   Záklapniční Svazek: 5 Strana: 0109
Záklapniční, Muschel-. Z. vápno. Rostl. I. 293.

401793   Zaklapnouti Svazek: 10 Strana: 0514
Zaklapnouti knihu = zavříti. Rais. Koř. 53.

401794   Záklasek Svazek: 5 Strana: 0109
Záklasek, sku, záklasník, u, m. = do- šek za klasy uvázaný (v poslední dolejší řadě), ein Aehrenschäubel. Us. Dch., Fr., Bar.

401795   Záklasník Svazek: 5 Strana: 0109
Záklasník, vz Záklasek. — Z-ky = dlouhé vlasy nad čelem. Ten má z-ky! Us. u Nové vsi v Kruml. Bar. — Z., osob. jm.

401796   Záklasník Svazek: 8 Strana: 0496
Záklasník, vz Zástřešník (3. dod.), Oko- lek (S. dod.).

401797   Zaklásti Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklásti, vz Zakládati.

401798   Zaklatec Svazek: 10 Strana: 0514
Zaklatec, tce, m. = zakletý člověk. Tbz. V. 9. 218.

401799   Zaklati Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklati, koli, kůleš, 3. os. pl. kolí; za- kol, al, án, aní; zakálati = zabůsti, zabod- nouti, wund stechen; kláním zabiti, todt stechen, erstechen, abstechen, niederstossen ; zatvrditi, tvrdošíjným udělati, verstocken, verhärten, halsstarrig machen. Jg. — Za- klaný obličej (zasmušilý, zakrnělý); z. (= tvr- došíjný). V. — koho. Pč. 19. Kdo chce medvěda zaklati, nesmí lelky chytati. Č. M. 332. Hektor jej zakla. Troj. 144. a. Ľud chytený z. nedopúšťala. Hol. 259. Tu tieklo krve mnoho po celej izbe, akoby bol za- klal desať vykŕmených volov. Dbš. Sl. pov. I. 322. — co komu. Já ti ty vepře za- klám. Us. Wtr. A tomu najmenšiemu nič nedala, ale mu prasiatko zaklala. Dbš. Obyč. 174. — koho se čím: koho kopím, Troj. 119. b., svini oštěpem, D., se mečem. Kuth., Šf., BO. Išou (šel) o puonoci do konice a ostrem nožom zaklau najlepšího svojho koňa. Dbš. Sl. pov. VII. 21. Někdo stéblem se zakůle (o nedůtklivém, rozmazaném). Mus. —. koho kam : v rozkroky, Ben., v prsy. Troj. Věrně železem sú sě ohradili, aby jako Kristus v rucě, v bok i nohy nebyli zakláni. Hus I. 175. — koho kde. Kůň pod ním zaklali. Troj. 118. a. — jak. Sviňu bez příčiny zaklať (= nevykrmenou). Na Slov. Zátur.

401800   Zakláti komu kam Svazek: 10 Strana: 0514
Zakláti komu kam. Jen pojď, zaklám ti pod hrdlo, nešlechetný bandito. Zvou IV. 159.

401801   Zaklati. Z Svazek: 7 Strana: 1109
Zaklati. Z lásky mečem se zaklal. Šf. Strž. II 372.

401802   Zaklátiti Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklátiti, klať, klátil, cen, ení; zakláceti, el, en, ení; zaklacovati = začíti klátiti, zu rühren, zu schaukeln, schütteln anfangen; zatřásti, zamíchati, umrühren, aufrühren. — čím : zvoncem, Ros., stolicí, Kom., rukama, Šd., skladem víry, Sš. Bs. 200. (Hý.), stro- mem. — co. Již to všecko zaklátil (zamí- chal). Ros. On v hněvě rozpálen smrtonosný naproti oštěp zakláti. Hol. 154. — co čím: vařechou (zamíchati). Na Ostrav. Tč. — se kde. Ešče sa prstének na vodě zaklátí, ešče sa můj milý zase k nám navrátí. Sš. P. 796.

401803   Zaklátiti Svazek: 7 Strana: 1109
Zaklátiti. Bůh tě za to jistě z-tí (po- trestá). U Žamb. Dbv.

401804   Zaklatý Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklatý = zakletý. Z. věci. BO. — kde. Toto je ta panna v javoru zakliata. Sl. ps. Šf. I. 40.

401805   Zaklebetiti Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklebetiti = zaklevetiti.

401806   Zákľechta Svazek: 8 Strana: 0496
Zákľechta, y, f. = záhuícka. Dol. Brt. D. II. 485.

401807   Zaklechtaný Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklechtaný, vz Zaklechtati. Z. polívka (se záklechtkou). Kšá. — kam. Bílek do polívky zaklechtaný. Us. Dch.

401808   Zaklechtati Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklechtati = zaklochtati, zakloktati, einquerlen. Us. Šd. — co kam: vejce do polívky. Us. Dch. Vz Zaklektati.

401809   Záklechtka Svazek: 5 Strana: 0109
Záklechtka, y, f. = rozmíchaná mouka v mléce nebo ve smetaně k zalití polívek, omáček. Us. Kšá.

401810   Zakleji Svazek: 5 Strana: 0109
Zakleji, vz Zaklíti.

401811   Zaklejiti Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklejiti, il, en, ení; zaklejovati = kle- jem zadělati, verleimen, verkleistern. — co. Us.

401812   Zaklejstrovati Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklejstrovati = lepem ševcovským za- lepiti, verkleistern. — co. Us. Tč.

401813   Zaklekati Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklekati, vz Zakleknouti.

401814   Zakleknouti Svazek: 5 Strana: 0109
Zakleknouti, knul a kl, ut, utí; zakle- kati. — koho (kleknutím zastíniti), knieend verdecken. Us. — sobě. Zakleknul sobě (kleknutím za něco zastoupil, hinter etwas hinknieen) a střelil. Ros. — co komu. Za- klekla mně moje místo. Us. Šd.

401815   Zaklekotati Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklekotati, zaklektati, anfangen zu klap- pern (wie die Störche). Čáp zaklekce. — čím: kostkou. St. skl. — kde. Čáp nad žabami zaklekoce. Rd. zv. Z. na klekotce, auf der Osterratsche ratschen. Na Ostrav. Tč. Slavík v houští zaklekotal. Tč. Idem ženu hľadať, voliako dľho sa v tej farbe zaklekotala. Syt. Táb. 334. — co kam. Vejce do polívky zaklektati, einquerlen (za- třepati, zavrtěti, zamoutiti). Vz Zaklechtati. Dch.

401816   Zaklektaný Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklektaný = zaklechtaný. Ehr.

401817   Zaklektati Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklektati, vz Zaklechtati, Zaklekotati.

401818   Zaklemžiti se Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklemžiti se, il, en, ení, einnicken (im Schlafe). Šm.

401819   Zaklenec Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklenec, nce, m. = zaklený, der Ver- fluchte, Verdammte, Verbannte. Č., Dch.

401820   Záklenek Svazek: 5 Strana: 0109
Záklenek, nku, m., der unterste Ansatz der Wölbung, das Füssel. Ssk.

401821   Záklenek Svazek: 7 Strana: 1109
Záklenek. Nz.

401822   Zakleněný Svazek: 5 Strana: 0109
Zakleněný; -ěn, a, o = zaťatý, verschlos- sen, geballt. Z. pěsť. Na Slov. Plk.

401823   Zaklenený Svazek: 8 Strana: 0496
Zaklenený. Z. zuby = u mrtvoly křečo- vité zaťaté aneb pri daktorých chorobných zjevoch. Od .klenúť. Myjava.Phľd. 1895. 444.

401824   Zaklení Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklení, n., der Fluch. Hlasité z. Mus. 1880. 67. Vz Zaklíti.

401825   Zakleniti Svazek: 7 Strana: 1109
Zakleniti = zatíti, sevříti. Z. zuby. Ssk.

401826   Záklenka Svazek: 5 Strana: 0109
Záklenka, y, f. = záklenek. Šm.

401827   Záklenkový Svazek: 8 Strana: 0496
Záklenkový. Z. krápnice, vo stav., Sinter, m. Sterz. II. 988.

401828   Zaklenouti Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklenouti, ul, ut, utí = klenutím za- dělati, zuwölben. — co: sklep. — co jak: sklep do pásem z. Šp. — kam (jak): pásy do sloupů. Pek. 116. Stropy do travers z. Stat. př. kn. 1877. 105. Vodojem do skle- nutých pasů valenou klenbou jest zaklenut. 1b. str. 104. (Pdl.).

401829   Zaklenouti Svazek: 7 Strana: 1109
Zaklenouti, concludere. Pevnosť z. Ž. kl. 16. 10. A dobytek jich v smrti zakle- nul. 77. 50. I z-nul v mečiu liud svój. 77. 62.

401830   Zaklenuté Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklenuté, gewölbt. Poručil, aby každý sladovnu v domě svém z. ozdil. Pam. Val. Meziř. 87.

401831   Zaklenutí Svazek: 7 Strana: 1109
Zaklenutí, n., Verwölbung, f. ZČ. I. 389.

401832   Zaklenutiti Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklenutiti = zaklenouti. Na Ostrav. Tč.

401833   Zaklenutý Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklenutý; -ut, a, o, gewölbt. Z. sklep. Z. zeď. NA. IV. 141.

401834   Zaklený Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklený = zakletý, verflucht, verwünscht, bezaubert. Vz Zaklíti. Z. zámek. Němc. 1. 134.

401835   Zaklepati Svazek: 5 Strana: 0109
Zaklepati (na Slov. zaklopati); zaklepá- vati, zaklepnouti, pnul a pl, ut, utí; zakle- povati, zuklopfen, zuklatschen, zu-, ver- häminern, anklopfen. — abs. Bděte, abyste pánu, až zaklepá, mohli otevříti. Ddk. II. 332. Zaklepal (zatřepal nohama) = umřel. Tkč. Ten lotras také už někde zaklepal. U Skuhr. a j. Semr. — kam. Dyž si mám vlásky zaplétat, příde na vokno zaklepat. Čes. mor. ps. 187. Když přijeli před peklo, zaklepal on na okno; A jak se k oknu do túlal, hned na okénko zaklepal; Zaklepal by na ně (naše dvéře) syneček ledačí, ale ho nelúbjá moje sivé oči. Sš. P. 22., 104., 266. Ver na našie dvere nikdo nězaklope. Sl. ps. Šf. I. 42. — na koho. Když při- plynulo k okýnku, zaklepalo na Marynku. Sš. P. 356. — kam kdy. Kdo mi dneská večer na okno zaklopá? Zaklopá, zaklopá, šuhajko voľačí, čo má čierne oči. Sl. ps, 240., Sl. spv. VI. 404. Konopja, konopja, zelená konopja, kdo na naše dveři tej noci zaklepá. Sš. P. 266. — (co) kam čím. Z. na dvéře kladívkem. Us. Čáp nosem zakle- pal (zakloktal). V. Klín do dřeva sekerou z. Us. — (komu) kam jak. Někomu dů- věrně na rameno z. Us. Hrts. Nerázně na okno z. Us. Dch. Ale keď na naše dvere zaklope ruka cudzá v uprimnej dôvere: kdo je, ten je, či je on z blíza či z děläka: vo dne, v noci na stole dar boží ho čaká. Chlpk. Sp. 5. — kde čím. Ten chudák někde za plotem kamašema zaklepal (= ze- mřel).Us . Semr.

401836   Zaklepnouti Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklepnouti, vz Zaklepati.

401837   Zaklepovati Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklepovati, vz Zaklepati.

401838   Zaklesák Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklesák, u, m., u tesařů, der Klemm- haken. Šm.

401839   Zaklesati Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklesati, vz Zaklesnouti.

401840   Zákleska Svazek: 7 Strana: 1109
Zákleska, y, f. Hdk. Dřev.

401841   Zakleslina Svazek: 5 Strana: 0110
Zakleslina, y, f. = zakleslosť. Na Slov. Lss.

401842   Zakleslosť Svazek: 5 Strana: 0110
Zakleslosť, i, f. = zaklesnina, vkleslosť, die Einsenkung, Vertiefung, Höhlung, der Einbug,

401843   Zakleslý Svazek: 5 Strana: 0110
Zakleslý = vkleslý, eingesunken, ver- tiett, eingebogen, eingefallen. Z. Hory. Pam. kut.

401844   Záklesník Svazek: 5 Strana: 0110
Záklesník, a, m. = succineta, motýl: bělásek, modráček, otakárek. Vz Frč. 151.

401845   Záklesník Svazek: 7 Strana: 1109
Záklesník. Ott. III. 647.

401846   Zaklesnina Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklesnina, y, f., die Einsenkung, Ein- sattellnng. Posp. Vz Zakleslosť. Z. kosti. L.

401847   Zaklesnouti Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklesnouti, snul a sl, utí; zaklesati, zaklesávati = začíti klesati, zu sinken an- fangen. — abs. Zaklesal trochu. Ros. Nohy zaklesající, einknikende Füsse. Dch. — Z. = zapadnouti, einfallen, sich einsenken. Hora zaklesla. Jg. Víko truhly zakleslo. Us. Dbv. — Z., senken. Usedla, ruce zaklesla okolo kolen a hleděla po údolí. Sk. — čím. U dětí leb udeřením z. může. Jg. — Z. = zadrh- nouti se, sich verschlingen. Niť se zaklesla. Jg. — co komu kde. Kat zaklesl prvnímu provaz kolem krku. Sk. — Z. a zakleso- vati = uvázati, zavázati, einschlingen. — co kam: bič na bičiště, prostraňky na roz- porky z. Us. Dch. — co komu čím: pletkou dítěti nohu z. Us. Jg

401848   Zaklesnouti Svazek: 7 Strana: 1109
Zaklesnouti řetěz k vozu = zavěsiti. Mor. Rgl.

401849   Zaklesnouti Svazek: 9 Strana: 0394
Zaklesnouti stranek okolo klučky = omotati, zavázati. Srub. 62.

401850   Zaklesnutý Svazek: 8 Strana: 0496
Zaklesnutý. Šátek na hlavě zavázati na kačenku n. z-tý. Oest. Mon. (Böhm) I. 418.

401851   Záklest Svazek: 5 Strana: 0110
Záklest, u, m. = zásek, der Verhau. Zá- seky nebo záklesty dělávány v Šumavě proti vpádům Němců. Fa.

401852   Zaklestiti Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklestiti, il, stěn a štěn, ění; zaklešťo- vati = klestem zandati, zasekati, verhauen, versperren. — co komu čím: rozšiřová- ním náboženství cestu prostopášnostem z. Partl. — Z. = klestiti, postříkati, stümpfen. — co: stromy. D. — Z. = připnouti, při- pevniti, anhängen, befestigen. — co komu kam: řetěz za rohy. U Pard.

401853   Záklešky Svazek: 9 Strana: 0394
Záklešky, pozemek. Pck. Hol. 40. — Vz Výšivky.

401854   Zakleštění Svazek: 5 Strana: 0110
Zakleštění, n., vz Zaklestiti.

401855   Zakleštiti Svazek: 5 Strana: 0110
Zakleštiti, il, ěn, ění; zaklešťovati = kleštěmi zachytiti, die Zange anlegen, mit der Zange fassen. Plk. — co.

401856   Zaklešťovati Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklešťovati, vz Zaklestiti a Zakleštiti.

401857   Zákletba Svazek: 7 Strana: 1109
Zákletba, y, f. = modlitba zaklínací. Hnoj.

401858   Zakletec Svazek: 7 Strana: 1109
Zakletec, tce, m. = zakletý. Šd.

401859   Zakletí Svazek: 5 Strana: 0110
Zakletí, n , die Verfluchung. Vz Sbt. 27. Dumá, či to zakliatä preca raz pominie. Btt. Sp. 33., Dbš. Sl. pov. I. str. V.

401860   Zakléti Svazek: 7 Strana: 1109
Zakléti, vz Zaklíti.

401861   Zakletí Svazek: 7 Strana: 1109
Zakletí. Žila jako v z. (v ústraní). Jrsk.

401862   Zakletkyně Svazek: 10 Strana: 0514
Zakletkyně, ě, f. = zakletá žena. Tbz. V. 4., 124., XVI. 419.

401863   Zakletý Svazek: 5 Strana: 0110
Zakletý; -et, a, o, verflucht, verwünscht, verzaubert. Z. princezna, Us. Šd., hrad, Čch. Petrkl. 30., zámek. Kká. Td. 188., Tč. V za- kletém kruhu omylných názorů, im Banne irriger Anschauungen. Dch. Vítala ji a ža- lovala, že všecky tři sestry tam též byly zaklnuty; Z-tí lidé vysvobozováni a opět v lidi obráceni bývali upálením atd. Kld. II. 183., 270. Aj tak sa jim vodilo, ako tým zakliatym zámkom a pokladom. Dbš. Sl. pov. I. str. VII. Na Luciu, na štedrý deň, lebo na veliký piatok chodievajú devy ešte za tmy pred východom slnka na zakliate vody, aby nimi násypy a preddomie v pek- ných kolách lebo čtverhranoch polievaly. Phld. IV. 46. (Šd.). Stojí jako z. Us.

401864   Zakletý več Svazek: 10 Strana: 0514
Zakletý več: v havrana. Nár. sbor. VIII. 88.

401865   Zaklevetiti Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklevetiti, il, ění, anfangen zu klat- schen, zu plaudern, ein wenig plaudern. Us.

401866   Zakli Svazek: 7 Strana: 1109
Zakli, vz Zakel. Čekala já milého, z. on mi pridze. Koll. Zp. I. 21. (II. 510.).

401867   Zakliať Svazek: 7 Strana: 1110
Zakliať = zakliti. Slov. Dbš. Úv. 5.

401868   Zakliatec Svazek: 7 Strana: 1110
Zakliatec, tce, m. = zakletec. Slov. Orl. III. 143., Dbš. Úv. 109.

401869   Zakliavať sa Svazek: 8 Strana: 0496
Zakliavať sa, vz Zakliať sa. Phľd. XIV. 202.

401870   Zaklíbati Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklíbati, vz Zaklouti.

401871   Zaklíceti se Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklíceti se = klecavě zajíti, humpend wohin kommen. Ros.

401872   Záklicka Svazek: 8 Strana: 0496
Záklicka, enklava. Vz Ott, VIII. 624. Cf. Záklika.

401873   Zaklíčadlo Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklíčadlo, a, n., u číhadla.

401874   Zákliček Svazek: 5 Strana: 0110
Zákliček, čku, m., die Enklave (v geogr.).

401875   Zákliček Svazek: 7 Strana: 1110
Zákliček a zákličí. Pr. tr.

401876   Zaklíčení Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklíčení, n., vz Zaklíčiti. — Z. krku = prým, die Bräune. Us. na Mor.

401877   Zaklíčený Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklíčený = obklíčený Vz Zaklíčiti.

401878   Zaklíčený Svazek: 7 Strana: 1110
Zaklíčený krk, verschleimt. U Žamb. Dbv.

401879   Zaklíčený Svazek: 10 Strana: 0514
Zaklíčený. Z. místo (zazávorkované). Vin. I. 201.

401880   Zákličí Svazek: 5 Strana: 0110
Zákličí okločí, tři zadnice (řiti) šest očí (oráč, pluli a dva voli). U Jižné. Vrů. — Z. = zákliček. Rk.

401881   Zaklíčiti Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklíčiti, il, en, ení; zakličovati = za- vříti, einsperren, einschliessen. — koho: nepřítele kolem z. Chmela. Stud a srdce z-la bázeň. Hol. 100. — kým. Hrdým z-čen zbrojstvom odevšad. Hol. 125. — koho kam. V modrý hrob nás voda s oblohou z-la. Čch. Bs. 159. — Z. = sepnouti, über einander schlagen, schliessen. — co kde: ruce nad hlavou. Baiz. — Z. = závěrek učiniti, schliessen, den Schluss machen. — jak kde. Dvojím způsobem může se v roz- sudku výmínkovitém z. neb uzavírati. Šír.

401882   Zakličkovati Svazek: 5 Strana: 0110
Zakličkovati = klučkou zavříti, zurie- geln. — co čím: obrtiem z. dvéře, zaobrt- liti. Na Ostrav. Tč. Vz Zaklučkovati.

401883   Zakliditi Svazek: 5 Strana: 0110
Zakliditi, vz Zakľuditi.

401884   Zakliesnený Svazek: 8 Strana: 0496
Zakliesnený = zaklinovaní/. Slov. Kal. S. 208.

401885   Zaklihovati Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklihovati, vz Zaklížiti.

401886   Záklika Svazek: 5 Strana: 0110
Záklika, y, f. = oklika, der Umschweif, Umweg, Bug, Einschnitt, die Biegung. Na Ostrav. a Slov. Tč., Hol. Vz Zákluka.

401887   Záklin Svazek: 5 Strana: 0110
Záklin, u, m., v horn., der Schlusskeil. Šm.

401888   Zaklínací Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklínací, Verwünschungs-. Z. formule. Us. Rozličná pořekadla z. Ddk. IV. 295. Z. modlitba, der Exorcismus. Šm.

401889   Zaklínací Svazek: 8 Strana: 0496
Zaklínací kniha rožnovská. Vz NZ. II. 674.

401890   Zaklínací Svazek: 10 Strana: 0514
Zaklínací zpěvy. Vz Nejed. 233.

401891   Zaklínač Svazek: 7 Strana: 1110
Zaklínač mračen. Vz Zbrt. 292. Z-či pomocí ďábelskou z ohně, z vody, z země a skrze jiná stvoření odpovědi dávají. 16. stol. Mus. 1864. 29. — Sv. rak. 323.

401892   Zaklínač Svazek: 8 Strana: 0496
Zaklínač, Cť. Zbrt. Pov. 88., 89., 121.

401893   Zaklínač, zaklinač Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklínač, zaklinač, e, m. = zažehná- vač, der Beschwörer, Nekromant. Dch., Šd., V., Kká. Td. 80. Z. duchů, ďáblů, hadů, ohně. Us., D. Z-či, jimž Bůh moci udílí. BR. II. 54. a. Vz o jich moci v Kld. II. 274.

401894   Zaklínačka Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklínačka, zaklinačka, y, f., die Be- schwörerin, Verwünscherin. V., Aqu., D.

401895   Zaklínačský Svazek: 10 Strana: 0514
Zaklínačský. Z. slovo. Slád. Cor. 162., Jrsk. VIII. 3. 254.

401896   Zaklinadlo Svazek: 5 Strana: 0110
Zaklinadlo, zaklínadlo, a, n., die Bann- formel. Šm.

401897   Zaklínání Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklínání = zažehnávání, n., das Ver- fluchen, der Exorcismus. Zimnice tě stluč, souchotiny tě zasušte, mrtvice tě nemilo- srdně posedni. Tkad. Strany pořekadel vz Proklínání.

401898   Zaklínání Svazek: 7 Strana: 1110
Zaklínání, conjuratio. Pršp. 57. Všeho toho zapírala s z-ním se pode všecky čerty. Let. 316. Z. duchů. Vz NZ I. 267. nn.

401899   Zaklínání Svazek: 10 Strana: 0514
Zaklínání, n. Sr. Čeč. 168.

401900   Zaklínání Svazek: 10 Strana: 0679
Zaklínání na Pačlavsku u Kroměříže. Vz Čes. 1. XV. 379

401901   Zaklínání-se Svazek: 9 Strana: 0394
Zaklínání-se. Vz Zát. Př. 246., XVI. odst. O.

401902   Zaklínatel Svazek: 7 Strana: 1110
Zaklínatel, e, m. = zaklínač. Hnoj.

401903   Zaklínatelství Svazek: 7 Strana: 1110
Zaklínatelství, n. = exorciství. Hnoj.

401904   Zaklínati Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklínati, vz Zaklíti.

401905   Zaklínati Svazek: 7 Strana: 1110
Zaklínati nádchu do dubu vysokého. Vz Mtc. XV. 191.

401906   Zaklíncovati Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklíncovati, verbolzen. Ssk.

401907   Zaklincovati Svazek: 8 Strana: 0496
Zaklincovati rakov = zabiti. Phľd. 1895. 17.

401908   Zaklínčený Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklínčený, vz Zaklínčiti.

401909   Zaklínčiti Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklínčiti,, il, en, ení = klínci zaraziti, přibiti. Mor. Šd. Vz Zaklíniti, Zaklínkovati.

401910   Záklinek Svazek: 5 Strana: 0111
Záklinek, nku, m., v horn., der Zapfen- keil. Šm.

401911   Zaklínění Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklínění, n., die Einkeilung. Dch.

401912   Zaklíněný Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklíněný; -ěn, a, o, eingekeilt.

401913   Zaklíní Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklíní, n., der Hemmbalken. Mor. Jg.

401914   Zaklíniti Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklíniti, il, ěn, ění; zaklinovati = klí- nem upevniti, zatlouci, verkeilen, zu-, ein- keilen, vernageln. Jg., Šp., Posp. — co kam (jak): peň kříže do města. Lom. Víťazko z-nil šiarkana do země až po samé plecia. Dbš. Sl. pov. V. 61. — se. Předměty tyto nezachytí a nezaklíní se. Čerm. — co čím: sekerou.

401915   Zaklinkati Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklinkati, klingeln, anafangen zu klin- geln, losklingeln. — čím na koho : zvoncem.

401916   Zaklínkovati Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklínkovati = klínky zabiti, upevniti, zaklínčiti, mit Holznägeln verschlagen. Na Ostrav. Tč. — co: sekeru, aby s topůrka nevypadla. Na Mor Šd.

401917   Zaklinouti Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklinouti, vz Zaklouti.

401918   Zaklinování Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklinování, n., die Ein-, Verkeilung. Us., NA. IV. 199.

401919   Zaklinovaný Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklinovaný; -án, a, o = klíny zara- žený, upevněný, eingekeilt, verkeilt. Šp., Šd. Zapomněl si na mhlu v osí dírce z-nou. Kld. II. 298. — kde: v něčem. NA. IV. 199.

401920   Zaklinovati Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklinovati, vz Zaklíniti.

401921   Zaklípati se Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklípati se = zajíti, wohin gerathen (s příhanou). Ros.

401922   1. Zaklíti Svazek: 5 Strana: 0111
1. Zaklíti, kleji, klej, kleje (íc), el, en a et, ení a etí; na Slov. zaklať; zaklnouti, ul, ut, utí; zaklínati, zaklínávati = počíti klíti, fluchen, den Fluch hersagen; kletím za- říkati, beschwören; kletím vyhnati, bannen, beschwören; kletím, čarováním zatknouti, za- vříti, věziti, proměniti, verwünschen, bezau- bern ; vyobcovati, ächten, verbannen, in die Acht erklären; se = pod klatbou, pod pří- sahou tvrditi, sich verschwören, hoch und theuer schwören, betheuern, einen Schwur thun, sich verfluchen, verwünschen, ver- messen Jg. — abs. Zaklel, když ho dráž- dili. Us. Namrzel sa a zaklial. Dbš. Sl. pov. I. 8. (Učinili to) ni raz si nepopľujúc dlane, ni nezakľajúc, by ho hrom! Phld. IV. 4. Vz Zakletý. — co, koho: duchy, D., stra- šidla, oheň, Us., zem, Dal., čerta. Otec mä zaklial. Kyt. 1876. 20. Ježibaba škodila ča- rami a zaklínala ľudí. Dbš. Prosíme a za- klínáme vás, aby .... Ddk. II. 243. Keď ho bosorka ešče ráz zaklaje, už potom mu není spomoženo. Dbš. Sl. pov. VIII. 32. Ta mě zaklnula, dyž sem vodu brala. Sš. P. 143. Ta mě zaklnula: ostaň dcero, ostaň jaborem vysokým. Sš. P. 143. Na vodu som išla, neskoro som prišla; mamka ma zakliala, by kameň ostala, kameňom meravým, dre- vom javorovým. Sl. spv. I. 19. Ondřej biskup zaklel českou zemi. Dač. I. 323. Sv. Petr zaklev ducha vyhna jej. Hrad. 11. b Za- klínají tě. Hr. rk. 237. Jenž své srdce za- klel. Alb. 101. a. Jej zaklínal (prosil), aby ho netrápil. BR. II. 150. Z. zemiu. Dal. 56. Hospodin zaklnul je; Zakle kniežata Esaráš (adjuravit); Zaklel jest mé pán moj (zavá- zal přísahou). BO. A zaklel sem je a řekl sem jim: Proč jste přede zdí? Hus I. 132. Jak zaklínají ducha, aby peníze přinesl? Vz Mus. 1854. 530. — koho, se kam: do horoucího pekla. Sych. Z. se pode všecky čerty. Star. let. Příbytek, do kterého váš prorok druhdy zaklel ďábla. Shakesp Tč. Do horoucí skály vše zaklínal. U Žamb. Dbv. Zaklínám vás do lesa hlubokého. Er. P. 509. Zrady by se dopouštěl, kdo by zpá- tečnickým krokem samoděk se zaklínal v po- měry středověké. Kos. 01. I. 103. — se. Zaklínal se, aby ho ďábli brali. Us. Zakleli jsme se (zavázali). BR. II. 463. a. Byť se zaklínal, nevěříme lháři. Kmp. Č. 156. Kto najviac sa zaklína a prisahá, tomu najmenej veriť. Zbr. Hry. 120. — se, koho k čemu. Dch. K tomu zaklel (přísahou zavázal) všecky. BO. — koho jak (proč): skrze Boha. Pass. Pilat zaklel korouhevníky skrze zdraví císařovo t. j. zapřísáhl je, beschwor sie. Čten. Nikod. A. 5. Z. koho skrze Boha otce. Er. P. 507. Pro nižto (dceru) zaklínají tě skrze dóstojnú svätosť našich bohóv. Pass. 34. (Hý.). Zaklínám vás, dcery jeruzalemské, skrze syna, abyste .... Hus III. 27. Tých neposlušníkov na věčné věky zaklínam, aby sa jim nikdy dobre nevodilo. Dbš. Sl. pov. I. 312. Čarodějníci a čarodějky zaklínali lidi v kočky, ve vlky, medvědy a lvy atd. Kld. II. 269. Hrozně, strašně se zaklínal. Us. Šd. Pod přísahou zakleli jsme se ničeho ne- okusiti. Tč. Sk. 261. Zaklel sem je v Bohu, aby nedávali dcer svých synóm jich. Hus I. 133. — na koho. Ten naň zaklel. Ros. Zaklínal ses na duši. Er. P. 173. Never šuhajovi, ako tomu psíčku, keď sa ti za- kleje na hriešnú dušičku. Sl. ps. 371. — Kká. K sl. j. 13. — koho, se čím. Za- klíná se prorockým jménem. Kká. K sl. j. 3. A tu sa jedna stará kdes' z kúta ohlási, ta sa krížom, všetkými svätými zaklína, že týmto pľúšťam, lejám len on, vraj, příčina; Triraz sa zaklial Paromom na vodu, zem i nebe, že slovka nerekne. Btt. Sp. 36., 55. (Šd.). Nie, milosťslečna! Bohom vás zaklí- nam, nie, ani krajciara. Phld. IV. 237. Za- klínám tě Bohem živým. Hus I. 393. Hlas Kristóv, jímž zaklíná dcery jeruzalemské, aby ..... Hus III. 27. Z. někoho Bohem otcem, synem i duchem svatým. Pass. 324., 662. — koho kde. Po dvou rocích zpo- mněl si na ty princezny, jak jich tam v té hoře čarodějník zaklnul. Kld. II. 182.

401923   2. Zaklíti Svazek: 5 Strana: 0111
2. Zaklíti, vz Zaklouti.

401924   Zaklíti jak Svazek: 10 Strana: 0514
Zaklíti jak: na plnou hubu. Čes. 1. XI. 223.

401925   Zaklívati Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklívati, vz Zaklouti.

401926   Zaklížení Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklížení, n., die Zukleisterung. Vz Za- klížiti.

401927   Zaklížený Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklížený; -en, a, o, verkleistert, zuge- leimt. Vz Zaklížiti.

401928   Zaklížiti Svazek: 5 Strana: 0111
Zaklížiti, il, en, ení; zaklihovati = kli- hem zalepiti, verkleistern, zu-, verleimen, einkitten. Us. — co. Us. — co komu. Spá- nek zaklížil mu oči. Šml.

401929   Zaklldlanka Svazek: 9 Strana: 0394
Zaklldlanka, y, f. = polévka z mouky. Lišov. Kub. 159.

401930   Zákln Svazek: 5 Strana: 0112
Zákln, u, m. = zakletí. Šd.

401931   Zaklňati Svazek: 5 Strana: 0112
Zaklňati = zaklínati Na Slov. Bern.

401932   Zaklnouti Svazek: 5 Strana: 0112
Zaklnouti, vz Zaklíti.

401933   Zaklnutý Svazek: 5 Strana: 0112
Zaklnutý, vz Zakletý.

401934   Zaklobati Svazek: 5 Strana: 0112
Zaklobati, vz Zaklouti.

401935   Zaklofati Svazek: 5 Strana: 0112
Zaklofati, vz Zaklouti.

401936   Zaklochta Svazek: 5 Strana: 0112
Zaklochta, y, f. = polívka z vody a mouky. U Jižné. Vrú.

401937   Zaklochtaný Svazek: 5 Strana: 0112
Zaklochtaný; -án, a, o = zaklechtaný.

401938   Zaklochtati Svazek: 5 Strana: 0112
Zaklochtati = zaklechtati, zu quirlen an- fangen. Chmela. — co. Ledaco tam zaklochce a tím odpraví oběd. Mor. Šd. Zaklokati, zaklokotati, zakloktati, an- fangen zu prudeln, zu gurgeln. — čím: jazykem. Ja. Zaklokotati, vz Zaklokati. Zakloktati, vz Zaklokati.

401939   Zakloktati Svazek: 10 Strana: 0514
Zakloktati. Zpíval bas a každá slabika mu v hrdle z-la. Rais Vlast. 25. Vše v něm zase (nedočkavostí atd. ) z-lo (za- vřelo). Rais. Lep. 329.

401940   Záklon Svazek: 5 Strana: 0112
Záklon, u, m., v tělocv., das Rumpf- beugen nach rückwärts. Vz KP. I. 415., Čsk. — Z., die Neige. Z. dne. Mor. Té.

401941   Záklon Svazek: 7 Strana: 1110
Záklon dělohy. Vz Slov. zdrav.

401942   Záklon Svazek: 8 Strana: 0496
Záklon. (Ležela) v kočáre v líném z-nu. Světz. 1894. 426. c.

401943   Záklona Svazek: 5 Strana: 0112
Záklona, y, f. = zaklonění, záklon. — Z. = záslona. Leg.

401944   Záklonek Svazek: 5 Strana: 0112
Záklonek, nku, m. = záklon. Učiniti z., einen Abstecher (vom Wege) machen. Dch. Zakloniti, il, ěn, ění, zakloňovati, zaklá- něti = zasloniti, zakryti, verdecken. — co. Us. — se čím. Nebe se oblaky zaklonilo. Záklop, u, m., záklopa, y, f. = zaklo- pení, padák, padací (zapadací) dvéře, prí- klop, sklopec, der Deckel, die Klappe, das Ventil. Vz Záklopka. Z., z klep (klepnouti), vz E. Z. stoky, der Kanalspunt. Dch. Z. průlezu, der Mannslochdeckel. Šp. Z. k čer- padlům a zámyčkám, Pumpen- und Ventil- klappen, z. kulatý, das Kugelventil. Prm. Záklopa, vz Záklop. Zaklopati, vz Zaklepati. Na Slov. Záklopek, pku, m. = záklop. Šp. Zaklopitelný, verdeckbar. Šm. Zaklopiti, il, en, ení; zaklopovati, ver- decken. Ž. wit Deut. 30. — abs. Je zaklo- píno (zamračeno), ale pršeť nebude. U Rychn. — co. Mrak hvězdičky zaklopuje. Němc. Zaklopi zase okence. GR. — koho kde. Zaklopichu jej v žaláři. BO. — co o čem proč. Tak sněm prsten s svej pravice i vloži jej prostřed ruky, o němž (= okolo něhož) ona z ctnej ponuky zaklopi svú ruku hladcě. Kat. 1078. — si co čím: oči kloboukem. Ros. Celé nebe je mraky zaklopeno. U Do- brušky. Vk. — Troj. — kolo kam. Ne- přátely v naši ruku zaklopil jest. Pulk. Záklopka, y, f. = zaklopení, die Ver- deckung; i čím se zaklopuje, das Ventil, die Klappe, der Deckel, die Decke. Vz Zá- klop. Z., zámyčka, klapka, franc. soupape, angl. valve; z. pružná (s pérem), das Feder- ventil; rozdělovatel se z-kami, die Ventil- steuerung. Nz. Z. ochranná, das Sicherheits- ventil. Dch. Z. pístová, das Kolbenventil, zpáteční, die Retourklappe, das Retourven- til, zpátečně napájecí, das Retourspeiseventil, parní, das Dampfventil, z. rovnováhy, das Gleichgewichtsventil, stojatá, stehendes V., vzdušná, Luft-, výpustná, Auslauf-, uzavírací, Absperr-, vodní, Wasser-, pojišťovací, Sicher- heits-, pojišťovací s obtíženou pakou, neuza- vřená, Sicherheitsventil mit Hebelbelastung, freistehend; z. pojišťovací s přímým obtíže- ním, uzavřená, S. mit direkter Belastung, ver- schlossen ; z. pojišťovací složitá, kombinir- tes S; z. ssací, Saug-, dvojitá, Doppel-, z. na uhličnatku, Kohlensäure-; sedlo z-ky, der Ventilsitz, lůžko u z-ky, das Ventillager, z. v plynoměru, das Gasmesserventil, z. s pla- vákem, das Schwimmeventil; z-ky foukají, vypouštějí, die Ventile blasen. Šp. Z. ruční, pouštěcí, vpouštěcí, řídicí. Zpr. arch. IX. Z. u náduvníku (máčecího štoku), das Ab- lassventil. Suk. Z. klapková, das Klappen-, zvonková, das Glocken-. Hrk. Z. k dírce klíčové, die Schlüssellochverdeckscheibe. Pdl. Z. k čerpadlům, kulová, dvojsedlová, desková, Wld., ochranná (ploská, kuželo- vitá či okrouhlá, se zatížením přímým ve schránce, se zatížením pákovým či se za- tíženou pakou, na péra zařízená či pérová či pružná, zavržená a bez páky nadzvihací). Hrm. 33.—35., Wld. Z. ssací u měchu, vý- tlačná. Vz Včř. Z II. 6. Z. = víko na oči koní, die Klappe, das Augenleder. Prm., Čsk. Z. balónu. Vz KP. II. 67., 74.

401945   Záklop Svazek: 8 Strana: 0496
Záklop. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 83.

401946   Záklop Svazek: 10 Strana: 0514
Záklop, u, m. = okřídlí chalupy. Račice na Skutečsku. Nár. sbor. 1904. 16.

401947   Záklop (záklopa Svazek: 10 Strana: 0679
Záklop (záklopa). Na trámy stropní kladou se stropnice, jež nad záhrobní zovou se záklopy. Čes. 1. XV. 35. Sr. Stropnice.

401948   Záklopa Svazek: 7 Strana: 1110
Záklopa = přečnívající prkno n. deska z několika prken, přibitá vodorovně pod kuklou. Vz Kukla (dod), NZ. I. 350.

401949   Záklopa Svazek: 8 Strana: 0496
Záklopa, Z. před horní okraj lomenice vybočuje a na ní bývají nápisy. Cf. NZ. III. 584., Ott. VIII. 8. a. — Z., vz Naočuík (3. dod.).

401950   Záklopec Svazek: 10 Strana: 0514
Záklopec, pce, m. Olej od z-pce. Čas. mus. VI. 7. Sr. Záklop.

401951   Zaklopený Svazek: 10 Strana: 0514
Zaklopený. Kraj zasmušilý pod z-nými nebesy. Jrsk., Zvon III. 20. Z. víko košíku. Rais. Lop. 331.

401952   Zaklopetnouti co Svazek: 10 Strana: 0515
Zaklopetnouti co. Potom by moře zemi zatopiti a z. mohlo. Faust. 127.

401953   Zaklopiti koho Svazek: 7 Strana: 1110
Zaklopiti koho. Hospodin zaklopil je, conclusit. Ž. strč. 3. Bůh naše nepřátely v naši rukú z-pil jest svým nebeským ry- tieřstvem. Výb. II.

401954   Záklopka Svazek: 10 Strana: 0515
Záklopka, vz Kabřinec.

401955   Záklopkový Svazek: 5 Strana: 0112
Záklopkový, Ventil-. Z. kohoutek, der Ventilhahn, Šp., sedlo. Pdl., báně, baňka, Hrk., písť. Zpr. arch. VIII. 102.

401956   Záklopna Svazek: 5 Strana: 0112
Záklopna, y, f. = klapka, die Klappe. Z. vyrovnávací, die Admissionsklappe. Nz.

401957   Záklopní Svazek: 8 Strana: 0496
Záklopní. Z. nápisy. Vz Čes. 1- V. 351. Cf. předcház. Záklopa.

401958   Záklopní, -ný Svazek: 5 Strana: 0112
Záklopní, -ný, Sturz-, Fall-, Z. dvéře, die Fallthür, trám, der Sturzbalken, podlaha, der Sturzboden. Zkr. Vz Záklop.

401959   Záklopnice Svazek: 5 Strana: 0112
Záklopnice, e, f. = záklapnice, die Mu- schel. Mus. I. b. 134.

401960   Záklopník Svazek: 5 Strana: 0112
Záklopník, u, m., v horn., der Schuss- baum. Šm.

401961   Záklopný Svazek: 5 Strana: 0112
Záklopný = co lze zaklopiti, verdeck- bar. Z. dvéře Řád. stav. 6.

401962   Záklopný Svazek: 9 Strana: 0394
Záklopný. Z. válce vroubkovadla pře- kládají odkraje a uzavírají vložený drát n. zatlačují drápky. Vz Ott. XIV. 347a.

401963   Zaklopocovati Svazek: 5 Strana: 0112
Zaklopocovati, vz Zaklopotati.

401964   Zaklopotati Svazek: 5 Strana: 0112
Zaklopotati, zaklopotiti, zaklopocovati = klopotu činiti, nerázně naběhnouti, stolpern straucheln, heftig anrennen. — čím. Mysl mohla by silú nehodně zaklopotati. Št. N. 252. 26. — koho. Udatstvie bez múdrosti bláznivé zaklopocuje, macht straucheln. Vrch. 53. 1.

401965   Zaklopotiti Svazek: 5 Strana: 0112
Zaklopotiti, vz Zaklopotati.

401966   Zakloptati Svazek: 5 Strana: 0112
Zakloptati. — komu. Dal mu pohla- vek, až mu Hlava zakloptala. U Jižné. Vrů. Zaklosmati = špatně zarovnati, schlecht anreihen. — co čím. Dej pozor, ať celou stranu snopy nezaklosmáš. U Rychn. Ntk.

401967   Zákloubí Svazek: 7 Strana: 1110
Zákloubí, n. V z. visela mu šavle. Jrsk.

401968   Zakloubiti Svazek: 5 Strana: 0112
Zakloubiti, eingliedern, einfügen.— kde jak. Na výstředném kotouči zakloubena jest pohyblivě tyč. Hrm. 103.

401969   Zaklouti Svazek: 5 Strana: 0112
Zaklouti, zaklíti, zaklinouti, zaklvati, zaklovati, zakluvati, zaklívati, zaklabati, zaklobati, zaklubati, zaklíbati, zaklofati, za- klvnouti, zaklovnouti atd., zaklvovati, za- klofovati atd., lospicken, zu picken anfan- gen, pickend tödten. — abs. Nějaký pták tu zaklubal, zaklofal. Ros. — co. Kvočna kuře zaklvala. Šd.

401970   Zaklouzati Svazek: 5 Strana: 0112
Zaklouzati, vz Zaklzati.

401971   Zaklouznouti, vz Svazek: 5 Strana: 0112
Zaklouznouti, vz Zaklzati.

401972   Zaklovaný Svazek: 10 Strana: 0515
Zaklovaný do něčeho (zabraný). Čch. I. Pov. 122.

401973   Zaklovati Svazek: 5 Strana: 0112
Zaklovati, vz Zaklouti.

401974   Záklovina Svazek: 5 Strana: 0112
Záklovina, y, f. = nitroobjadrí, endos- permium, inneres Sameneiweiss, das Endos- perm = způsob bílku semenového, povsta- lého ze sklípkatiny v nově nasazené, pro- tože jadérková byla pohlcena. Vz Rst. 521., 165., Nz. lk.

401975   Zakloznať Svazek: 7 Strana: 1110
Zakloznať. Já ti z-znám = naučím tě mlčeti. Neor.

401976   Zaklubati Svazek: 5 Strana: 0113
Zaklubati, vz Zaklouti.

401977   Zaklučiti Svazek: 5 Strana: 0113
Zaklučiti, il, en, ení, zaklučovati, con- cludere, schliessen, den Schluss ziehen. — co odkud. Z povier môže dômyseľný my- tholog mnoho zakľučať. Phld. III. 2. 191.

401978   Zaklúčiti co Svazek: 8 Strana: 0496
Zaklúčiti co: sněm (zavříti, ukončiti, za- staviti) Phľd. XII. 461. Z toho dá sa z. (sou- diti, uzavírati). Phľd. 1893. 711. Koleda za- kľučovala sa u rychtára. Phľd. 1895. 759. Zakluč ti v V. 113. oprav v: zaklúčiti.

401979   Záklučitý Svazek: 7 Strana: 1110
Záklučitý = mnoho oklik mající. Z. ce- sta. Mor. Vhl.

401980   Zakľučitý Svazek: 10 Strana: 0679
Zakľučitý = klikatý. Vz Brt. Sl.

401981   Záklučka Svazek: 9 Strana: 0394
Záklučka, y, f., vz Výšivka.

401982   Zaklučkovati Svazek: 5 Strana: 0113
Zaklučkovati, vz Zakličkovati.

401983   Zakľuditi Svazek: 5 Strana: 0113
Zakľuditi zakliditi, zavézti, weg-, fort- schaffen, transportiren. — koho kam. Ja toho synka zakľudím do Vídně. Slez. Šd.

401984   Zakluditi Svazek: 10 Strana: 0515
Zakluditi = odnésti. Kam (černokněžník) chce jít, toho z-dí drak. Vyhl. Slz. 46.

401985   Zákluka Svazek: 5 Strana: 0113
Zákluka, y, f. = záklika. Na Ostrav. Tě. Ale v těch záklukách bysme s tím ne- vyjeli. Slez. Šd. Včul v behu rovno idú, na malé včul z-ky krúťa; Už krvavý je Hron, krvavé sú z-ky Váhu! Hol. 313., 380. (Šd.).

401986   Zaklúkat co Svazek: 9 Strana: 0394
Zaklúkat co = zatloukati. Již. Mor. Šeb. 146.

401987   Zaklupati Svazek: 5 Strana: 0113
Zaklupati = zaklepati. — nač: na dvéře. Mor. Šd.

401988   Zaklusati Svazek: 5 Strana: 0113
Zaklusati, zaklusávati, zaklusovati, an- fangen zu traben. — abs. Kůň drobet za- klusal. Kdo ví, kam zaklusal (zajel, zaběhl). Ros.

401989   Zaklusati Svazek: 5 Strana: 0113
Zaklusati = zahoupati, zaklátiti. Vz Knísati. — se kde. Hodí ručeň do kúta, až vráta zaknísaly se na vrzgotných čiapoch (čepech). Phld. IV. 73. — se odkud. A zrázu z chytenej zakníše sa zástava hradby. Hol. 121.

401990   Zaklusnouti Svazek: 7 Strana: 1110
Zaklusnouti = sklesnouti, zur Erde fal- len. Val Vck.

401991   Zakluvati Svazek: 5 Strana: 0113
Zakluvati, vz Zaklouti.

401992   Zakľuznať Svazek: 8 Strana: 0496
Zakľuznať koně = zauzditi. Brt. I). II. 328.

401993   Zakluzovati Svazek: 5 Strana: 0113
Zakluzovati, vz Zaklzati.

401994   Zaklvati Svazek: 5 Strana: 0113
Zaklvati, vz Zaklouti.

401995   Zaklvnouti Svazek: 5 Strana: 0113
Zaklvnouti, vz Zaklouti.

401996   Záklý Svazek: 5 Strana: 0113
Záklý, stockig. Z. dřevo. Šp.

401997   Zaklzati Svazek: 5 Strana: 0113
Zaklzati = zaklouzati, zaklouznouti, za- kluzovati, zu glitschen anfangen, ein wenig glitschen. — si kde: na ledě. Us. Tč.

401998   Zaklznati Svazek: 5 Strana: 0113
Zaklznati = zauzditi, v uzdu pojíti, koni uzdu dáti, zäumen, den Zaum geben. Na Mor. a Slov. Bkř., Šd., Vck. — (co) komu: uzdu koni. Vck. Já mu zaklznám (hubu mu sevru, aby nemohl mnoho mluviti). Mor. Šd.

401999   Zaklznút Svazek: 5 Strana: 0113
Zaklznút = zaklouznouti, vz Zaklzati.

402000   Zákładka, y Svazek: 10 Strana: 0679
Zákładka, y, f. = sázka. Brt. Sl.