307001   Soukromopolicejní Svazek: 8 Strana: 0375
Soukromopolicejní. S. registratura Čas. 1896. 363 b.

307002   Soukromoprávně Svazek: 10 Strana: 0384
Soukromoprávně. Nár. list. 1904. č. 10. 13.

307003   Soukromoprávní Svazek: 7 Strana: 0738
Soukromoprávní, civilrechtlich. S. ná- rok (nárok z práva soukromého), Privat- rechtsanspruch. Pr. tr.

307004   Soukromovati Svazek: 3 Strana: 0534
Soukromovati, privatisiren. Šm.

307005   Soukromovati Svazek: 7 Strana: 0738
Soukromovati. Koll. III. 20.

307006   Soukromý Svazek: 3 Strana: 0534
Soukromý; soukrom, a, o = skrytý, sa- motný, zvláštní, o sobě, verdeckt, heimlich, einsam, abgesondert, privat. S. měštěnín, Pont., česť (česť osob soukromých), docent, majetnost, osoba, právní důvod, právo, pro- spěch, služebník, snesení, učenec, umluvení, věc, vlastenství, vysvědčení, záležitosť, zlo- čin, žalobce, život, J. tr., důvod (z výdělku, ze živnosti), dlužní listina, jednatel, kapitál, majetek, mýto, nadací, úpis dlužní, věřitel. Šp. Od přátel s-mých; s. obcování; s. zájem. Dch. S. vykonávání náboženství. J. tr. O s-mém právu vz S. N.

307007   Soukromý. S Svazek: 7 Strana: 0738
Soukromý. S. povinnosť, Dk., hospo- dářství, úvěr, Kzl., rozmluva, Hrts., sňatek, mínění, knihovna, sbírka. Us. Pdl.

307008   Soukruž Svazek: 7 Strana: 0738
Soukruž, e, m., blakea, Blakee, f., rostl. Vz Rstp. 577.

307009   Soukrvice Svazek: 3 Strana: 0534
Soukrvice, e, f., krev s talovem, talov, blutiger Eiter, Materie mit Blut, die Brand- jauche. Ja. Když se nežit propukne, hnis (hnůj) a talov (soukrvice) z něho teče. Kom. J. 315.

307010   Soukrvičný Svazek: 3 Strana: 0534
Soukrvičný, bluteiterig. Tok s. z pošvy (ženské). Ja.

307011   Soukrystallisace, e Svazek: 7 Strana: 0738
Soukrystallisace, e, f. Rm. 74.

307012   Soukup Svazek: 3 Strana: 0534
Soukup, a, m. = prodavač, der Verkäufer. Ros. Kradenou věc nevěda by kradená byla kdo koupil, trh pořádný jest, avšak kupec soukupa postaviti povinen jest. Pr. měst. I vystavil jest žalobník čtyři muže svědky a pátého súkupa, od koho ten kámen kúpil. NB. Tč. 117., 158., 160, 166. — S., komu se co prodá, klípec, Käufer, m. Schön. Zeť jsú páni lúku prodali a již jsú sobě potom to ti s-pi jeden druhému prodávali. NB. Tč. 290., 66. — S., ten, skrze koho koupě mezi dvěma se stává, dohazovač, der Unterhändler, Unterkäufer. Gl., Půh. II. 471., Brik. - S., spolukupující, Mitkäufer, m. Th. Když se který purkrecht prodá na kterého dědině, ty peníze nemohú obstaveny býti u s-pa, ani žádnému jinému dávány, než svému hospodáři, dokudž jest živ. Kn. tov. 113. — S., původ něčeho, Urheber, m. D. S. křiku, bouře, Knst., knihy. Scip. — Jg. — S., osob. jméno. Vz Gl. 318., S. N.

307013   Soukup Svazek: 7 Strana: 0738
Soukup = kupec. Arch. VIII. 471., IX. 371. (z r. 1409.), NB. Tč. 117.— S. = původ. My nikdá žádného s-pa uptati jsme se nemohli, kdo by to a od koho slyšal, že by takové řeči bludné mluvil. Bart. 101. (Pravil), že s-pa chce postaviti, od koho jest to slyšel. Borový. Acta consist. I. p. 49. č. 61. (ad ann. 1329). S-pa jmenovati nechtěl (kdo mu řekl, že páni kolínští úkladné škody na něho sčítali). Emler. Reliq. tab. terrae I. 341. To jsou klevety a ten jistec a s., co ty zprávy klevetné donáší, bude trestán. Radní protokoll ko- línský N. 28. E. ad ann. 1623. — S., os. jm. — S. Jan, nar. 1826., farář a konsist. rada v Doubravici na Mor. Vz Tt. H. 1. 138., 200., Pyp. K. II. 546.. Rk. Sl., Tf. Mtc. 166. — S. Jan, domkář, básník při- rozený, 1810. Jg. H. 1. 627 — S. Aug J. Václ., farář 1713. Vz Jg. H. 1. 627., Jir. Ruk. II. 210., Mus. 1891. 105. — S. Jos. M. Jg. H. 1. 627. - S. Jos. Václ., 1819.-1882., řed. škol., spis. Vz Rk. Sl.

307014   Soukup Svazek: 8 Strana: 0375
Soukup = panský služebník, jenž měl na starosti kupování domácích potřeb List. fil. 1896. 154.

307015   Soukup Svazek: 9 Strana: 0303
Soukup Jan a j. Sr. Jub. XXIX.

307016   Soukup Svazek: 10 Strana: 0384
Soukup Jos. Vác., spis. a hud. sklad. 1819. —1882.; S. Václ., hud. sklad, nar. 1846.; S. Jiří, inž. a spis., nar. 1855.; S. Jan, prof.
a spis., nar. 1867.; S. Fr., žurn., nar. 1871.; S. Fr. A., učit. a spis., nar. 1880. Vz Ott. XXIII. 726. nn. Soukromničiti, vz Soukromovati.

307017   Soukupné Svazek: 7 Strana: 0738
Soukupné, ého, n. = plat soukupovi (dohazovači).

307018   Soukvětný Svazek: 3 Strana: 0534
Soukvětný, synanthius. Vz Rst. 489.

307019   Souky Svazek: 3 Strana: 0534
Souky, pl., f. Sovek, v pl. souky = sypky, die Inletten, innere Zichen. Us. u Chrudimi. Hk., Kd. Vz Sovek.

307020   Soulad Svazek: 3 Strana: 0534
Soulad, u, m., die Harmonie. Dch.

307021   Soulad Svazek: 7 Strana: 0738
Soulad. Vch. Ar. II. 21. S. barev. Dch. Její myšlení i konání jest v nejlepším s-du. Mus. 1880. 273.

307022   Soulad Svazek: 10 Strana: 0384
Soulad, u, m. Žij v s-du s dobou, v které jsi se narodil. Zr. II. Nov. 329.

307023   Souladně Svazek: 7 Strana: 0738
Souladně, harmonisch. Dk.

307024   Souladnosť Svazek: 3 Strana: 0534
Souladnosť, i, f., harmonischer Einklang. Dch.

307025   Souladný Svazek: 3 Strana: 0534
Souladný, harmonisch gestimmt.

307026   Souladný Svazek: 9 Strana: 0303
Souladný názor o světě. Pal. Pam. 185.

307027   Souladový Svazek: 7 Strana: 0738
Souladový. S. čísla. Vch. Ar. II. 18.

307028   Souláhví Svazek: 3 Strana: 0534
Souláhví, n., elektrická batterie. Čsk.

307029   Soulapač Svazek: 8 Strana: 0375
Soulapač ve vodním stavitelství, Dück- dalben. Sterz. 708. b.

307030   Soulbí Svazek: 7 Strana: 0738
Soulbí, n., cranipagus, cephalopagus. S. cizopasníkové, c. parasiticus, čelní, c. fron- talis, skráňová, c. parietalis, týlní, c. occi- pitalis. Ktt. exc.

307031   Soulebec Svazek: 10 Strana: 0384
Soulebec, bce, m., vz Souhlavec.

307032   Soulehlý Svazek: 3 Strana: 0534
Soulehlý, homolog. S. členové. Stč. Alg. 88.

307033   Soulétavec Svazek: 3 Strana: 0534
Soulétavec, vce, m., der Fluggenosse. Dch,

307034   Souležení Svazek: 3 Strana: 0534
Souležení, n., das Mitschlafen. V.

307035   Souležeti Svazek: 3 Strana: 0534
Souležeti, mit Jemanden liegen. V.

307036   Soulib Svazek: 7 Strana: 0738
Soulib, a, m. Holub jest podle nynějšího způsobu mluvení to, co a., soumil. Koll. III. 342.

307037   Soulibosť, i Svazek: 7 Strana: 0738
Soulibosť, i, f., Mitfreude, f. Nz.

307038   Soulistka Svazek: 7 Strana: 0738
Soulistka, y, f., trianthema, Dreiblume, f. rostl. Vz Rstp. 645

307039   Souliternosť Svazek: 3 Strana: 0534
Souliternosť, i, f., alliterace, der Gleich- klang der Konsonanten. Vz Soupísemnosť.

307040   Soulodí Svazek: 3 Strana: 0534
Soulodí, n., die Flotte. Šm.

307041   Souloh Svazek: 3 Strana: 0534
Souloh, u, m., spoluležení, das Zusammen- liegen. — S., obcování tělesné, der Beischlaf. Plk.

307042   1. Soulož Svazek: 3 Strana: 0534
1. Soulož, e, m., kdo s kým leží, aby ho opatroval, der Kämmerling. Háj.

307043   2. Soulož Svazek: 3 Strana: 0534
2. Soulož, e, f. — manželka, die Gattin. Dám jemu dceru s-ži (uxor). BO, Soulože, e, n., contubernium. Aqu.

307044   Souložba Svazek: 7 Strana: 0738
Souložba, y, f., Beischlaf, m. Rk.

307045   Souložení Svazek: 3 Strana: 0534
Souložení, n., der Beischlaf. V. Vz Sou- loh.

307046   Souloží Svazek: 7 Strana: 0738
Souloží = lože sdílicí. S. choť. Msn. Or. 44.

307047   Souložiti Svazek: 3 Strana: 0534
Souložiti, il, ení; souložívati = soulož nictví provozovati, fleischlichen Umgang pflegen. —s kým. On s ní s-ží (líhá). Ros.

307048   Souložka Svazek: 3 Strana: 0534
Souložka, y, f. = souložnice.

307049   Souložnice, e, souložnička Svazek: 3 Strana: 0534
Souložnice, e, souložnička, y, f. = kuběna, die Beischläferin. V., Kom., Štlc.

307050   Souložnický Svazek: 3 Strana: 0534
Souložnický, Konkubinen-. Jg.

307051   Souložnictví Svazek: 3 Strana: 0534
Souložnictví (souložnictvo, a, Háj.), n., souložení, smilstvo, das Konkubinat, die Kebsehe. S. u pohanu obyčejné. Sš. Sk. 181. S. provozovati. Ros.

307052   Souložnictvo Svazek: 8 Strana: 0375
Souložnictvo, a, n. U rostl. = srostlých pět prášníků kolem strmělky. Am. Orb, 96.

307053   Souložnička Svazek: 3 Strana: 0534
Souložnička = souložnice.

307054   Souložník Svazek: 3 Strana: 0534
Souložník, a, m., 1. kdo s někým líhá, der Schlafgenosse; 2. smilník, der Beischläfer. D. S. a zanášivá slepice je jedno. U Žamb. Dbv.

307055   Souložník Svazek: 8 Strana: 0375
Souložník papežský = komorník. Břez. Font, V. 331.

307056   Souložný Svazek: 8 Strana: 0375
Souložný. S. minerály, beibrechende M. Sterz. I. 427. a,

307057   Souložný, spoluložný Svazek: 3 Strana: 0534
Souložný, spoluložný, ein Bett theilend. S-né rostliny, synanthereae, die Korbblütler; Röhrenbeutelige. Nz.

307058   Souložství Svazek: 7 Strana: 0738
Souložství, souložstvo, a, n. = souložba (dod.). Rk.

307059   Soum Svazek: 8 Strana: 0576
Soum, vz Saum (3. dod.).

307060   Soum, u Svazek: 3 Strana: 0534
Soum, u, m., die Last. Gl. 318.

307061   Soumagnetí Svazek: 3 Strana: 0534
Soumagnetí, n., magnetická batterie = několik magnetů se stejnojmennými poly na sebe položených a spojených. Bývá jich lichý počet, prostřední bývá nejdelší, ostatní jsou stupňovitě kratší. Km.

307062   Soumák Svazek: 3 Strana: 0534
Soumák, u, m., der Ruckwind (der keine feste Richtung hat). Šm.

307063   Soumanželka Svazek: 10 Strana: 0384
Soumanželka, y, f. Hlk. XI. 146.

307064   Soumar Svazek: 3 Strana: 0534
Soumar, a, m., na Slov. somár, it. sa- maro, franc. somier, střlat. somarius, řecky úa/,iá()iov = Óctyiíiá(iiov, dáy/ua = onus, strněm. soumâri, vz o původu Mz. 72. S., hovado, které na sobě břemena nosí jako kůň, vel- bloud, mezek, osel, das Tragthier, Pack-, Trosspferd, der Saumer, Packesel. Vz Sou- marník. V. Nosí jako s. (osel). Vz Pilný. Lb., Č. — S., kdo soumary chová, der Last- thierhälter, Saumer. S. 4 koně žene. 1562. Vzali súmařóm šest koní. Pč. 28. — S., osobní jméno. — S., u, m., sedlo soumarské, der Saumsattel. S. na mezka klade se. Kom.

307065   Soumar Svazek: 7 Strana: 0738
Soumar. Mkl. Etym. 287. — S., os. jm. Arch. VIII. 546. — S. Antonín, obchodník v Jičíně, zakladatel tam. záložny, bývalý městský radní a starosta tamějšího Sokola.

307066   Soumar Svazek: 9 Strana: 0303
Soumar. Úsloví vz v Zát. Př. 361b. Sr. Somár.

307067   Soumarník Svazek: 3 Strana: 0534
Soumarník, a, m., der Saumer. Vz Soumar.

307068   Soumarný Svazek: 10 Strana: 0384
Soumarný osel. Stan. I. 37. Sr. Soumar.

307069   Soumarský Svazek: 3 Strana: 0534
Soumarský, soumarný, -ní = k soumaru náležitý, Saumer-, Saum-, Last-. S. práce (koňská, těžká), kůň, V., sedlo, der Saum- sattel, Kom., hovado, D., pes, Zlob., zvonek, cesta. Dch.

307070   Soumarstvo Svazek: 10 Strana: 0384
Soumarstvo, a, n., Gebirgstrain. Vz Ott. XXIII. 729.

307071   Soumarština Svazek: 9 Strana: 0303
Soumarština, y, f. = soumarská práce. Nár. list. 1898. č. 240. feuill.

307072   Soumařiti Svazek: 3 Strana: 0534
Soumařiti, mit Lastthieren Geld erwerben.

307073   Soumařiti Svazek: 9 Strana: 0303
Soumařiti = soumara dělati. Velbloud s-ří. Mus. 1897. 471.

307074   Soumatečný Svazek: 3 Strana: 0534
Soumatečný. S. rostliny, symphyogynae. Vz Kk. 68., Slb. XLVI.

307075   Soumění, soumnéní Svazek: 3 Strana: 0534
Soumění, soumnéní, n. = svědomí. Na Slov.

307076   Souměr Svazek: 3 Strana: 0534
Souměr, u, m., souměrnost, die Symmetrie. Nz.

307077   Souměrnost Svazek: 3 Strana: 0534
Souměrnost, i, f., stejnost měr, die Sym- metrie. S. těl. Ssav. S. vět. Sš. II. 88. — S., srovnalost, poměr, das Verhältniss. Podlé s-ru něco v druhy rozděliti. Kouble. — S., srovnání měrické, geometrisches Verhältniss. Sedl., Nz.

307078   Souměrný Svazek: 3 Strana: 0535
Souměrný = stejnou, srovnanou míru mající, symmetrický, symmetrisch, eben-, gleichmässig. S. plocha, těla, tělesa, úkony. Nz. Prostorné veličiny jsou s-né, když se ve všech částech úplně shodují i co do po- doby i co do velikosti, ale přece v jedno spadati nemohou, ku př. ruce a nohy člo- věčí. Vz S. N.

307079   Souměrný Svazek: 7 Strana: 0739
Souměrný. S. obrazce, Dk., Jd., výrazy algebraické, bim., funkce (symmetrické), Stč., zatížení. Zpr. arch. Obraz jest s-ný k rovině zrcadla. ZČ. III. 37. S. s čím. Dk. Aesth. 57.

307080   Souměř Svazek: 3 Strana: 0534
Souměř, něm. Zummern, ves v Tachov- sku u Hajdy. Vz S. N.

307081   Souměří Svazek: 3 Strana: 0534
Souměří, n. = souměrnost, die Symmetrie. Pal.

307082   Souměří Svazek: 7 Strana: 0738
Souměří. Pal. Rdh. I. 389.

307083   Souměřitelnosť Svazek: 3 Strana: 0534
Souměřitelnosť, i, f., die Kommensura- bilität. Nz.

307084   Souměřitelný Svazek: 3 Strana: 0534
Souměřitelný, lat., kommensurabel. V geometrii slují s-mi čáry, plochy, tělesa a i úhly, jichž poměr velikosti lže vyjádřiti .celými čísly. Vz S. N. S-telný úkon, eine rationale Funktion.

307085   Souměřiti Svazek: 7 Strana: 0739
Souměřiti barvy, die Farben abtönen (beim Maler). Dch.

307086   Souměsek Svazek: 3 Strana: 0535
Souměsek, sku, m., der Mischtheil. Trest. zák.

307087   Souměsíc Svazek: 9 Strana: 0303
Souměsíc. Mus. 1848.

307088   Souměstí Svazek: 10 Strana: 0384
Souměstí, n. Tam dvoje s. Msn. Od. 232.

307089   Souměšťan Svazek: 10 Strana: 0384
Souměšťan, a, m. Al.. Svoboda. Lit. I. 750.

307090   Soumetí Svazek: 7 Strana: 0739
Soumetí, n , Geschwänge, n. Čsk.

307091   Soumez Svazek: 7 Strana: 0739
Soumez, e, f. = soumezí. Us. Rgl., Šd.

307092   Soumezek Svazek: 7 Strana: 0739
Soumezek, zka, m. = míst. jm. u Naha- šovic. Pk.

307093   Soumezek Svazek: 9 Strana: 0303
Soumezek, zku, m. = mezník. Vyzov. Mus. XIII. 29.

307094   Soumezí Svazek: 3 Strana: 0535
Soumezí, n., die Gränze, der Rain. Kladl drva podlé s. mého. NB. Tč. 245., 78., 248.

307095   Soumeziti Svazek: 3 Strana: 0535
Soumeziti, il, ení, soumezovati, anrainen, angränzen. — s čím. Jehož dům soume- zoval se sbornicí. Sš. Sk. 215.

307096   Soumezní Svazek: 7 Strana: 0739
Soumezní. S-né, contiguum = co není ani v sobě ani od sebe. Exc. S. buňky, Kk., plot, Brt., členy řady, Stč., body. Jrl. 199., 419., Vnč. 3

307097   Soumezní, -ný Svazek: 3 Strana: 0535
Soumezní, -ný = sousední, Nachbar-, Gränz-, angränzend. S. země, Us., právo. D. S. hrazení dobře opravené mějte. Orov- ského zříz. zemské. — s čím. S Jerusa- lemem praví se hora Sinaj s-na, souřadna býti. Sš. II. 51.

307098   Soumezník Svazek: 3 Strana: 0535
Soumezník, a, m., der Feldnachbar. D.

307099   Soumeznosť, i Svazek: 3 Strana: 0535
Soumeznosť, i, f., contiguitas, ve filos. Nz.

307100   Soumil Svazek: 3 Strana: 0535
Soumil, a, m., der Rival. Hlas. Vz Sok.

307101   Soumil Svazek: 7 Strana: 0739
Soumil, a, m., vz Soulib (dod.).

307102   Soumilec Svazek: 3 Strana: 0535
Soumilec, lce, m. = soumil. Šm.

307103   Souminulosť Svazek: 7 Strana: 0739
Souminulosť, i, f. = souminulý čas. Vz násl. Rk.

307104   Souminulý Svazek: 7 Strana: 0739
Souminulý čas, die Mitvergangenheit, imperfectum. Vz předch., Gb. Ml. I. 159.

307105   Soumístně Svazek: 7 Strana: 0739
Soumístně. Stč. Zem. 819.

307106   Soumístnosť Svazek: 7 Strana: 0739
Soumístnosť, i, f., vz Soumístný. Stč. Zem. 691.

307107   Soumístný Svazek: 7 Strana: 0739
Soumístný = na témž místě jsoucí. Stč. Zem. 18. S. útvary, S. N. X. 263., dědič- nosť. NA. V. od. II. 41.

307108   Soumluvný Svazek: 8 Strana: 0375
Soumluvný. S. apparat. Nár. list. 1896. č. 187. odp. feuill.

307109   Soumnice Svazek: 3 Strana: 0535
Soumnice, e, f., vz Silnice.

307110   Soumný Svazek: 3 Strana: 0535
Soumný, těhotný, březí, schwanger, träch- tig. S. svině, kočka. Ros.

307111   Soumodlitba Svazek: 7 Strana: 0739
Soumodlitba, y, f. = společná modlitba. Hnoj.

307112   Soumračí Svazek: 3 Strana: 0535
Soumračí, n., die Dämmerung. Pl.

307113   Soumračina Svazek: 10 Strana: 0384
Soumračina, y, f. Č. (Lit. II. 441. ).

307114   Soumračiti se Svazek: 3 Strana: 0535
Soumračiti se, il, ení, dämmern. V tu dobu již se soumračí (smráká). St. skl.

307115   Soumračiti se. V Svazek: 7 Strana: 0739
Soumračiti se. V dolinách se s-čí. Č. Kn. š. 211.

307116   Soumračitý Svazek: 3 Strana: 0535
Soumračitý = šeřitý, dämmerhaft. Dch.

307117   Soumračník Svazek: 3 Strana: 0535
Soumračník, a, m. S. slézový, hesperia malvarum, motýl. Vz Frč. 180.

307118   Soumračník Svazek: 7 Strana: 0739
Soumračník či lipíř, Dickkopf, m. Cf. Stn. I. 33 , 34., Brm. IV. 395., S. N. V. 509.

307119   Soumračník Svazek: 8 Strana: 0375
Soumračník, a, m. S-ci, motýlové. Vz Ott. XI. 225.

307120   Soumračník Svazek: 9 Strana: 0303
Soumračník, a, m., carterocephalus, Dick- kopf, motýl: jitrocelový, zlatožlulý; hosperia, Dickkopf: čárkovaný, rezavý, žlutoskvrnný, metlicový, čárečkovaný; syrichtus, Dick- kopf: mačkový, slezový, měsíčkový, skoři- cový, bělopásný, proskurníkový, jahodní- kový. Vz Stein. 33-34., Exl. 61.

307121   Soumračník Svazek: 10 Strana: 0384
Soumračník, motýl. Sr. Ott. XXIV. 495a.

307122   Soumračný Svazek: 10 Strana: 0384
Soumračný taj lesa. Zr. Let II. 53. — S. poznaní (nejasné). Zr. Zahr. 79.

307123   Soumračný, -ční Svazek: 3 Strana: 0535
Soumračný, -ční, dämmerig, Dämme- rungs-. S. stíny, Dämmerschatten. Dch. S. motýl (nesytka), čas, Us., světlo. Ráj.

307124   Soumrak Svazek: 3 Strana: 0535
Soumrak, u, m., súmrk = setmívání se. MV. Strsl. samrak?, tenebrae. Koř. mrk. Mkl. B. 31. S. jest doba od západu slunce až do okamžiku, kdy se 61/2° ponořilo pod obzor. Vz S. N. Die Dämmerung. S. večerní, V., hvězdářský. Nz. V súmrky. Rkk. Za západem jde s., když mrká a tmí se. Kom. Šli jsme domů za s-ku. Sd. S. sedá (smrká se). Kda. Tma byla jako v s. večerní. V. — V tento s. světa (poslední věk). V. — S. nevlastně, ranní s., záře ranní, svítání, die Morgendämmerung. V., Nz. S. nějaký zaplá- val nad obzorem člověčenstva. Sš. L. 30.

307125   Soumrak Svazek: 7 Strana: 0739
Soumrak. Mkl. Etym. 191. b , Stč. Zem. 481. S. větví, háje. Čch. Oblouk s-ku, Dämmerungsbogen, kruh, -kreis. Sl. les. V první súmrak rubáše jim hlavy. Dač. I. 33. Brána zavierána v súmrak. Bibl. ol. Jos. 2. 5.

307126   Soumrakový Svazek: 3 Strana: 0535
Soumrakový. S. kruh, oblouk, Dämme- rungsbogen, m. Nz.

307127   Soumraký Svazek: 7 Strana: 0739
Soumraký, dämmerhaft. Dch.

307128   Soumrkati se Svazek: 3 Strana: 0535
Soumrkati se, dämmern. S-á se, smrká se, tmí se. D.

307129   Soumyslník Svazek: 3 Strana: 0535
Soumyslník, a, m., der Gleichgesinnte.

307130   Soumyslník Svazek: 7 Strana: 0739
Soumyslník. Jir. Ruk. I. 391.

307131   Soumytí Svazek: 7 Strana: 0739
Soumytí, n. = sousečí, Schlagparthie, f. Sl. les.

307132   Sounáležitosť Svazek: 7 Strana: 0739
Sounáležitosť, i, f., Zusammengehörig- keit. Cf. Spojitosť.

307133   Sounáležitost Svazek: 8 Strana: 0375
Sounáležitost. Vědomí s-sti. Mtc. 1895. 297.

307134   Sounáležitý Svazek: 7 Strana: 0739
Sounáležitý. S. jména, samohláska. Vz Gb. Ml I. 53.

307135   Sounárodník Svazek: 3 Strana: 0535
Sounárodník, a, m., der Nationalgenosse. Šm.

307136   Sounárodník Svazek: 7 Strana: 0739
Sounárodník. Koll. III. 272., 45.

307137   Sounáspí Svazek: 3 Strana: 0535
Sounáspí, n., die Enveloppe. Rk.

307138   Sounes Svazek: 10 Strana: 0384
Sounes. Bylo jich (ryb v ohnoutce) s. = súnos, že bylo nesnadno je unésti. Strn. Poh. 61.

307139   Sounitka Svazek: 3 Strana: 0535
Sounitka, y, f., gynandropsis. Rostl. III. b. 255.

307140   Sounitka Svazek: 7 Strana: 0739
Sounitka, die Synandropsis, rostl. Rstp. 91.

307141   Sounohý Svazek: 7 Strana: 0739
Sounohý, sympus.

307142   Sounohý. S Svazek: 10 Strana: 0384
Sounohý. S. bezhlaví, acephalosympus. Ktt.

307143   Sounotí Svazek: 3 Strana: 0535
Sounotí, n., die Notengruppe.

307144   Souňov Svazek: 3 Strana: 0535
Souňov, a, m., něm. Sauniow, ves u Čá- slavi. PL.

307145   Sounozí Svazek: 7 Strana: 0739
Sounozí, n., sympodia, sympus. S. bez- nohé, s. apus, dvounohé, s. dipus, jedno- nohé, s. monopus. Ktt. exc.

307146   Sounož Svazek: 7 Strana: 0739
Sounož, sounožně, gleichbeinig, v tělocv. Rgl., Čsk. S. zanožiti,doppelspreitzen rück- wärts, s. přednožiti, d. vorwärts. Čsk.

307147   Sounožec Svazek: 10 Strana: 0384
Sounožec, žce, m., sympus. Ktt.

307148   Sounoží Svazek: 3 Strana: 0535
Sounoží, n., sympodium, řetěz obdenko- vých os. Čl. v S. N. V. 984.

307149   Sounoží Svazek: 8 Strana: 0375
Sounoží. S. rostliny. Čl. L. Jos. 10., Čl. Zrůd. 28.

307150   Souobčanský Svazek: 7 Strana: 0739
Souobčanský, social. Rk.

307151   Souobčanstvo Svazek: 10 Strana: 0384
Souobčanstvo, a, n. Msn. Od. 123.

307152   Souobčí, n Svazek: 3 Strana: 0535
Souobčí, n. = soustátí.

307153   Souosí Svazek: 8 Strana: 0375
Souosí, n. = soustava os k jednomu n. jinému celku náležejících. S. krychlové, ston- kové, hrálové, šestečné, klonohráleční. Am. Orb. 72.

307154   Souosí, n Svazek: 3 Strana: 0535
Souosí, n., gleichlaufende Achsen. Nz.

307155   Souosný Svazek: 3 Strana: 0535
Souosný, gleichlaufende Achsen Habend. Miner. 18.

307156   Souostroví Svazek: 3 Strana: 0535
Souostroví, n., skupenina ostrovů, die Inselgruppe, archipelagus. S. N., Nz., Balbi. zem.

307157   Souosý Svazek: 7 Strana: 0739
Souosý = souosný. Nár. list.

307158   Souotrok Svazek: 7 Strana: 0739
Souotrok, a, m., Mitsclave, m. Kos.

307159   Soupad, u, soupadnosť Svazek: 3 Strana: 0535
Soupad, u, soupadnosť, i, f., der Zu- sammenfall. Šm.

307160   Soupásmo, a, n. Am. Orb Svazek: 8 Strana: 0375
Soupásmo, a, n. Am. Orb. 72.

307161   Soupateří Svazek: 7 Strana: 0739
Soupateří, n., rhachipagus.

307162   Soupaž Svazek: 7 Strana: 0739
Soupaž, soupažně, gleicharmig. Rgl., Čsk.

307163   Soupé Svazek: 3 Strana: 0535
Soupé, fr. = večeře.

307164   Soupeleška Svazek: 3 Strana: 0535
Soupeleška, y, f., didemnum, mlž. Krok. II. 129.

307165   Soupelešník Svazek: 10 Strana: 0384
Soupelešník, a, m. Nár. list. 1884. č. 345

307166   Souperce Svazek: 3 Strana: 0535
Souperce, e, m. = odporník, der Wider- streiter. Rostl. I. a. 172.

307167   Souperník Svazek: 8 Strana: 0375
Souperník (soupeřník). Phľd. 1894. 614.

307168   Soupeř Svazek: 7 Strana: 0739
Soupeř. Cf. Mkl. Etym. 239. a., List. fil. XIV. 14., 178., Cor. jur. IV. 3. 1. 437. V MV. nepravá glossa. Pa. 48.

307169   Soupeř Svazek: 8 Strana: 0375
Soupeř. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 48, 78.. 332.

307170   Soupeř, súpeř Svazek: 3 Strana: 0535
Soupeř, súpeř, e, m., kdo s druhým při vede, der streitende Theil. Ms. pr. hor. — S., proti komu se pře vede, der Gegner, Widersacher. Súpeř dva svědky hodna maje přednější jest ku právu než žalobník víc svědků maje. Brikc. Ktož žaloby neprovede na svého s-ře. O. z D. Ktož se svému s-ři brániti má, jest-li múdrý, nejprve se uteče ku písaři. O. z D. Nemá jednomu slušeti ze soupeřů, což by druhému neslušelo. CJB. 385. — Kn. rož. 244. — S., spolu obžalo- vaný, der Mitbeklagte. Ms. pr. pr.

307171   Soupeřiti Svazek: 7 Strana: 0739
Soupeřiti = soupeřem býti. J. Lpř.

307172   Soupeřiti Svazek: 7 Strana: 1384
Soupeřiti. Konopky zpěvem s-ří. Slad. Brn. 28. Sourať = souvrať. Lib. NZ. I. 544.

307173   Soupeřka Svazek: 3 Strana: 0535
Soupeřka, y, f., die Widersacherin ; die Mitbeklagte. D., Jg.

307174   Soupeřkyně Svazek: 10 Strana: 0384
Soupeřkyně, ě, f. Luž. Kv. I. 117. Sr. Soupeřka.

307175   Soupeřnictví Svazek: 7 Strana: 0739
Soupeřnictví, n. = soupeřství. J. Lpř.

307176   Soupeřný Svazek: 7 Strana: 0739
Soupeřný = soupeřský. Osv. I. 43. S. jazyk. Km.

307177   Soupeřský Svazek: 3 Strana: 0535
Soupeřský, Rival-. Rk.

307178   Soupeřství Svazek: 3 Strana: 0535
Soupeřství, n., die Streitgenossenschaft.

307179   Soupěvec Svazek: 3 Strana: 0535
Soupěvec, vce, m., der Sangesbruder.

307180   Soupěvný Svazek: 7 Strana: 0739
Soupěvný = harmonický. Pal. Rdh. I. 393.

307181   Soupis Svazek: 3 Strana: 0535
Soupis, u, m., das Verzeichniss, die Liste.

307182   Soupísemnosť Svazek: 3 Strana: 0535
Soupísemnosť, i, f., die Alliteration. Dch. Vz Souliternosť.

307183   Soupitec Svazek: 7 Strana: 0739
Soupitec, tce, m. = soupitel. Č. Kn. š. 306.

307184   Soupitel Svazek: 3 Strana: 0535
Soupitel, e, m., der Mittrinker, Zech- bruder. Johant. 119.

307185   Souplátečný Svazek: 3 Strana: 0535
Souplátečný, die Blumenblätter verbin- dend. Vz Rst. 489.

307186   Souplavka Svazek: 9 Strana: 0303
Souplavka, y, f. = řídká stolice. S-ku hruškama nezarážej. Čes. 1. VIL 378., Nár. sbor. 1901. 177. (r. 1753. )

307187   Souplavný Svazek: 7 Strana: 0739
Souplavný, xorvonloos, zusammen schif- fend. Lpř.

307188   Souplemenec Svazek: 7 Strana: 0739
Souplemenec, nce, m. = souplemeník. Šf. Strž. I 227.

307189   Souplemeník Svazek: 7 Strana: 0739
Souplemeník. Šf. Strž. I. 559.

307190   Souplemenník Svazek: 3 Strana: 0535
Souplemenník, a, m., der Stammgenosse.

307191   Soupletec Svazek: 3 Strana: 0535
Soupletec, tce, m. =. též pleti n. téhož těla jsoucí, ó óvóóu(*i*ó<;. Sr. Pleť (II. 586. a.). V eucharistii (v nejsvětější svátosti ol- tárni) stáváme se s-tci Kristovými = nejen mravně (láskou a vůlí), nýbrž bytelně a podstatně s ním se spojujeme. Sš. J. 114. Vz Soukrevec.

307192   Souplod Svazek: 7 Strana: 0739
Souplod, u, m., verwachsene Frucht. Dk. Aesth 649.

307193   Souplodý Svazek: 3 Strana: 0535
Souplodý, srostloplodý, verwachsenfrüch- tig. Vz Rst. 489.

307194   Souploší Svazek: 7 Strana: 0739
Souploší, n. NA. V. 463.

307195   Soupodobný Svazek: 3 Strana: 0535
Soupodobný = poněkud podobný, spolu- podobný, spolutvárný, připodobněný, po- dobný, ähnlich, configuratus (vulg.), von ähnlicher Gestalt. — čemu. Aby bylo (tělo naše) s-no tělu jasnosti jeho podlé půso- bení. Sš. II. 179.

307196   Soupodstatný Svazek: 7 Strana: 0739
Soupodstatný. S. těleso. Hlv. 79.

307197   Soupodstatný Svazek: 9 Strana: 0303
Soupodstatný. Kristus jest s otcem s. Ott. XII. 401.

307198   Soupohyb Svazek: 7 Strana: 0739
Soupohyb, u, m., vz Souhyb (dod.).

307199   Soupojem Svazek: 7 Strana: 0739
Soupojem, jmu, m. = synekdocha. Cf. Jg. Slnosť. 68.

307200   Soupokolenný Svazek: 3 Strana: 0535
Soupokolenný, von demselben Ge- schlechte (bei Pflanzen). Rostl. III. b. 206.

307201   Soupolný Svazek: 3 Strana: 0535
Soupolný = obapolný, gengenseitig.

307202   Souponek Svazek: 3 Strana: 0535
Souponek, nku, m., das obere Rahm- stück. Puch. exc.

307203   Soupora Svazek: 7 Strana: 0739
Soupora, y, m. = tvrdohlavec. Mor. Brt

307204   Souposel Svazek: 10 Strana: 0384
Souposel, sla, m. Msn. Od. 150.

307205   Soupracovník Svazek: 3 Strana: 0535
Soupracovník, a, m. = spolupracovník, der Mitarbeiter. Sš. II. 230.

307206   Souprasí Svazek: 7 Strana: 0739
Souprasí. Mkl. Etym. 259. b., 315.

307207   Souprasí, soupraší, souprasný, sou- prasní, sprasný Svazek: 3 Strana: 0535
Souprasí, soupraší, souprasný, sou- prasní, sprasný = březí, trächtig (o svi- ních). Aesop., Sml., Dhn. Břicho má odvislé jako svině souprasní. Ler.

307208   Souprasnice Svazek: 3 Strana: 0535
Souprasnice, sprasnice, e. f. = souprasná svině, die Bache. Aesop. 81.

307209   Soupraší Svazek: 7 Strana: 0739
Soupraší, vz Souprasí.

307210   Souprašnictvo Svazek: 3 Strana: 0535
Souprašnictvo, a, n. v rostl. Vz Kk. 66., 162.

307211   Souprašničný Svazek: 3 Strana: 0535
Souprašničný, verwachsenbeutelig. Rst.

307212   Souprava Svazek: 3 Strana: 0535
Souprava, y, f., die Garnitur (von Möbeln, Speisegeräthe). Dch.

307213   Souprava Svazek: 10 Strana: 0384
Souprava, y, f. S. jídelní, postelní. Nár. list. 1903 č. 347. 18.

307214   Souprotka Svazek: 7 Strana: 0739
Souprotka (!), y, f. = koncert Pohl.

307215   Souprstí Svazek: 7 Strana: 0739
Souprstí, n., syndactylus.

307216   Souprvec Svazek: 3 Strana: 0536
Souprvec, vce, m., der Childrenit, nerost. Min. 296.

307217   Soupříčka Svazek: 3 Strana: 0536
Soupříčka, y, f, koordinata v parabole. Sedl. Fys. 213. Cf. Souřadnice.

307218   Soupřísežník Svazek: 10 Strana: 0384
Soupřísežník, a, m. = pomocník v přísaze. Vz Ott. XX. 708b. Vz Přísežník.

307219   Soupupečí Svazek: 7 Strana: 0739
Soupupečí, soupupí, n., omphalopagus.

307220   Souputnice Svazek: 10 Strana: 0384
Souputnice, e, f., vz Souputník.

307221   Souputník Svazek: 3 Strana: 0536
Souputník, u, rn., družice, der Satellit, Nebenplanet, Trabant. Nz. S. jest těleso nebeské, které obíhá okolo planety některé a s ní okolo slunce. Měsíc je s. naší země. Tl.

307222   Souputník Svazek: 8 Strana: 0375
Souputník. Pref. Cf. Mus. 94. 369.

307223   Sour Svazek: 9 Strana: 0330
Sour, u, m. = budka v lese pro myslivce, kde se scházívají. Us.

307224   Sourameně Svazek: 7 Strana: 0739
Sourameně, gleichschultrig. Čsk.

307225   Souratník Svazek: 3 Strana: 0536
Souratník, a, m., der Waffenbruder. Div. z och. Cf. Rat.

307226   Souraz Svazek: 3 Strana: 0536
Souraz, u, m. = sražení, der Zusammen- stoss. S. těl. Sedl.

307227   Sourazec Svazek: 3 Strana: 0536
Sourazec, zce, m., der Kraitonit, nerost. Miner. 565.

307228   Sourazný Svazek: 3 Strana: 0536
Sourazný, do sebe vrážející, zusammen- stossend. S. tělesa. Sedl.

307229   Sourek Svazek: 10 Strana: 0426
Sourek Lad., prof, spis. f 4. /9. 1904.

307230   Sourež Svazek: 3 Strana: 0536
Sourež, rži n. rže, souržice, e, f., obilí se rží seté = směska. Jg. Us. u Solnice. Vk.

307231   Sourež Svazek: 7 Strana: 0739
Sourež. Cf. Mkl. Etym. 285. b., 315.

307232   Sourodák Svazek: 7 Strana: 0739
Sourodák, a, m. = sourodník. 1657. Dch., Šmb., J. Lpř., Osv., Wtr.

307233   Sourodě Svazek: 8 Strana: 0375
Sourodě. Vlč. Lit, 146. Cf. Sourodý.

307234   Sourodictvo Svazek: 3 Strana: 0536
Sourodictvo, a, n., gynandria, Linnéova třída jednosnoubstva 20., která má (v květu) údy samčí na strmělce sedící. Rostl. I. a. 207. Vz Sourodnictvo.

307235   Sourodnictvo Svazek: 3 Strana: 0536
Sourodnictvo, a, n., gynandria v rostl. Schd. II. 250., Kk. 66. Vz Sourodictvo.

307236   Sourodník Svazek: 3 Strana: 0536
Sourodník, a, m., člověk téhož rodu, der Stammverwandte. Sš. Oa. 21. Vz Soukme- novec.

307237   Sourodnosť Svazek: 3 Strana: 0536
Sourodnosť, i, f., die Stammesgemein- schaft. Dch.

307238   Sourodný Svazek: 3 Strana: 0536
Sourodný, stammverwandt. S. bytosti. Sš. J. 15. — komu. Člověk s. je Bohu. Sš. Sk. 210.

307239   Sourodný. S Svazek: 10 Strana: 0384
Sourodný. S. láska (bratrů). Skd. F. 137.

307240   Sourodovec Svazek: 3 Strana: 0536
Sourodovec, vce, m. = člověk sourodný. Bdl.

307241   Sourodý Svazek: 3 Strana: 0536
Sourodý, ebenbürtig. Dch.

307242   Sourodý Svazek: 7 Strana: 0739
Sourodý. S. souhlásky, Ndr., společnosť, Čch., strach, Msn., síly. Rm. Všecko sou- rodé se pojí. Pal. Rdh. III. 170.

307243   Sourostlík Svazek: 10 Strana: 0384
Sourostlík, a, m. = vrstevník. Nár. list. 1884. č. 173., Tbz. V. 9. 61.

307244   Sourozenec Svazek: 3 Strana: 0536
Sourozenec, nce, m., der Mitgeborene, vom gleichen Stamme. Bur.

307245   Sourozenka Svazek: 8 Strana: 0375
Sourozenka, y, f. Vrch. Rol. XXIII. až XXIX. 97.

307246   Sourozenství Svazek: 7 Strana: 0739
Sourozenství, n. = sourodnosť. Osv. I. 244.

307247   Souroží Svazek: 10 Strana: 0384
Souroží, n., das Geweihe. S. gazellí. Hol. 7 let. II. 547.

307248   Sourtí Svazek: 7 Strana: 0739
Sourtí, n , synchelia.

307249   Sourubka Svazek: 9 Strana: 0461
Sourubka, druh mechu. Vz Ott. XVIII. 24.

307250   Sourubka, y Svazek: 7 Strana: 0739
Sourubka, y, f., neckera, die Neckere, rostl. Vz 1800.

307251   Souruč Svazek: 7 Strana: 0739
Souruč, souručně, gleicharmig, -handig. Čsk., Rgl.

307252   Souručení Svazek: 7 Strana: 0739
Souručení, n., Mithaftung, f. Ssk.

307253   Souručenství Svazek: 9 Strana: 0303
Souručenství, n. Německé národní s. Nár. list. 1898. č. 125. a j.

307254   Souryha Svazek: 7 Strana: 0739
Souryha, y, f. = stružka. NA. IV. 67.

307255   Sourým Svazek: 7 Strana: 0739
Sourým, u, m = rýmozvuk. S. N. X. 217.

307256   Souržice Svazek: 3 Strana: 0536
Souržice, vz Sourež.

307257   Souřaděný Svazek: 3 Strana: 0536
Souřaděný; -děn, a, o, koordinirt. Nz.

307258   Souřadí Svazek: 3 Strana: 0536
Souřadí, n., der Reihenkörper, v tělo- cviku. Km.

307259   Souřadí Svazek: 7 Strana: 0739
Souřadí, Reihenfolge. S. samohlásek. Dk.

307260   Souřadicí spojky Svazek: 7 Strana: 0739
Souřadicí spojky = souřadné. Gb. Ml.

307261   Souřaditi Svazek: 7 Strana: 0739
Souřaditi, koordiniren. Dk.

307262   Souřadně Svazek: 3 Strana: 0536
Souřadně, koordinirt, S. mluviti, slova pojiti. Sš. J. 34., II. 122. S. složená věta, vz Věta s. s.

307263   Souřadnice Svazek: 3 Strana: 0536
Souřadnice, e, f., die Koordinate. S-ce jsou geometrické veličiny, které majíce k určitým a pevným veličinám jistou po- lohu a těmito mezemi i velikost určenou, místo Naznačují, kde který bod geometric- kého tvaru leží. Vz S. N. S. kosoúhelná, pravoúhelná; roveň, soustava, úhel souřadnic. Nz. S. bodu. Stč. Alg. 170.

307264   Souřadnice Svazek: 7 Strana: 0739
Souřadnice plynulé, polarní, rovnoběžné; osy, osnova s-dnic, Jd. Geom. IV. 30., 31. 40., bodové, kulové, zemské, obzorníkové, přímkové, rovníkové, sfaerické, slunníkové. Stč. Zem. 58., 63., 290., 60., 66., 79., 80.

307265   Souřadnicový Svazek: 7 Strana: 0739
Souřadnicový, Coordinaten-. S. osy, ZČ., síť, soustava na kouli (sfaerická). Stč. Zem. 291., 294.

307266   Souřadnosť Svazek: 3 Strana: 0536
Souřadnosť, i, f., die Parataxe. Nz. Vz Parataxe (IL 495. b.).

307267   Souřadný Svazek: 3 Strana: 0536
Souřadný, koordinirt. S. pojmy (podří- zené témuž rodu, jsouce mezi sebou tvary, species, ku př. plovati, jezditi, skákati, tan- čiti znamenajíce všecky pohybovati se), Marek, věty. S. zápor. Sš. J. 20. Kdyby členy ty s-ny a jednoběžny byly. Sš. II. 115. — komu. Věta ta s-na jest prvé. Sš. I. 59.

307268   Souřadný Svazek: 7 Strana: 0739
Souřadný. S. úřady, Bor., spojky, Křn., souvětí. Vz Vm 32 Souvětí s Gb. Ml. II. 33. nn.

307269   Souřadý Svazek: 8 Strana: 0576
Souřadý stroj, Nebenschlussmaschine. KP. VIII. 103.

307270   Souřečí Svazek: 7 Strana: 0739
Souřečí, n., Sprachengruppe, f. Rk.

307271   Souřeční Svazek: 3 Strana: 0536
Souřeční, gleicher Sprache. Šm.

307272   Souříčí Svazek: 3 Strana: 0536
Souříčí, n., das Stromsystem, Flusssystem, kraj, ze kterého všecky potoky a řeky v jednu stékají. Balbi. zem., Nz.

307273   Souříše Svazek: 8 Strana: 0375
Souříše, o, f. S. těles. Am. Orb. 6.

307274   Sousada, y Svazek: 3 Strana: 0536
Sousada, y, f., synthesis. Šm.

307275   Sousečí Svazek: 7 Strana: 0739
Sousečí, n. = soumýtí (dod.).

307276   Soused Svazek: 7 Strana: 0739
Soused. Pass. 386, Mkl. Etym. 289., 315., Cor. jur. IV. 3. 1. 431., IV. 3. 2. 440. Hra na souseda. Rgl. Súsed s súsedem ne- muož déle dobře býti, než dokudž jeden druhému chce pokoj dáti. Arch. VII. 39. Uděláš-li cikánovi něco, nepřeje ti nic ji- ného než zlého souseda. Us. Tč. Dobrý s. nejlepší ohrada. Sb. uč. Vědí sousedé, jak se komu vede. Us. Bž Lépe jest mieti sú- seda pokojného v svornosti, nežli zkaziti přemohúc nesvorného a protivného. Výb. I. 433.

307277   Soused Svazek: 8 Strana: 0375
Soused. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 48. S-dé vypovídají se z Nedruhovic přes Bližno- ves do Druhova. NZ. III. 230. Zlý je oheň, zlá je voda, zlé je krupobitie, ale horší planý súsed; Od súsiedov ani sliepka nie dobrá. Slov. Nov. Př. 417. Něch Bůh brůni od zlého suseda. Slez. ib.

307278   Soused Svazek: 9 Strana: 0303
Soused. Chce-li se žid pomstit, přeje ne- příteli zlého s-da. Lepší jest se zlobit přítel s přítelem, než soused se s-dem. Mor. Brt. (Čes. 1. VIII. 328. ) U suseda d áva krava viac mlieka. U s-da lepšia úroda. Od s-da zlého utec. S. dobrý — otec, mať. S. hoří, tebä páli. S. nad priateľa, nad rodinu. S. zlý horší ako vojna atd. Slov. Vz Zát. Př. 364b., 365a Vz Sousedův.

307279   Soused Svazek: 10 Strana: 0384
Soused, rybník u J. Hradce. 1554. Uč. spol. 1903. XIII. 9.

307280   Soused, a, sousedek Svazek: 3 Strana: 0536
Soused, a, sousedek, dka, sousedeček, čka, m. S., pl. sousedé, vz é. S., sasjed, lit. susedas, lat. vicinus. Schl. Strsl. sas?d?, kdež sa. = stind. sam, lit. su, sa = cum se rovná. Mkl. L. 78. Koř. s?d, ? příp., tudy sa, + s?d-/-?. Mkl. B. 34., 34. S., kdo spolu sedí, v též obci, v obci usedlý, vlastník used- losti, der Mitsass, Mitbürger, Bürger, Ein- wohner; zvl. kdo vedlé nás sedí, bydlí nebo blízko, der Nachbar. S-dy míti. Kom. Vezdy nám súsedé Němci. Rkk. Zlý s. Br. S-dé pomezní, hraniční. V. Vedlé sousedův zlé i dobré trp; Každý tak dům a grunt svůj opravuj a vzdělávej, aby sousedu svému a gruntu jeho tím neuškodil; S. s-du v sta- vení starodávním překážky nečiň; Dýmem, smradem, listím a jinou nečistotou s-du ne- škoď. Pr. Jiným pak v městě neosedlým a kteříž jsou prve v městě s-dé nebyli. Václ. XXVIII. Podlé jiných súsed z podměstie má trpěti. 1433. Nách. 63. Těch Časuov bieše jeden bližní súsed jeho. Pass. 37. Dobře se židé modlí, aby je Bůh chránil zlého sou- seda. Us. u Rychn. Msk. Múdří a opatrní páni příznitelé a súsedie naši milí. NB. Tč. 160. Vyletěla holubička od sósedů z oký- nečka; Teče voda po potůčku přes súsedů dvůr; Nědalečko za cestu do suseda (k s-u) půjdu, roztomila mamičko, už jo vos (já vás) odejdu; Ulubilo se mi děvča u suseda, němožu ho namluvić; Kaj mu jišć kazala (= kam mu jíti kázala)? do susěda k divce. Sš. P. 182., 332., 454., 645., 754. Súsedé, jenž vždy podlé něho bydlé. Hus II. 264. Ukáže-li Katerina tu na zboží těmi konšely a súsedy, že je to odběhlá věc, tehdá jest to spravedlivě pobrala. Půh. I. 388. S. za přítele stojí, Č.; S. dobrý za peníze stojí; Pomáhej sousedům, pomohou tobě, Lb.; Lepší blízký s. než daleký přítel (Lepší jest s. podlé nežli bratr daleko. BO.); Dobrý s. drahý klenot (veliký poklad); Od dobrého s-da hraditi se netřeba; Dotud jeden v po- koji bydlí, dokud se s-dům jeho líbí; Svaď se se s-em, povíť, jakous měl matku a babku; Nevíš-li urození a zachování svého, roz- hněvej s -a nejbližšího, povíť povahu života tvého. Č. Musí s. se s-dem kyselá jablka i plané hrušky hrýzti a za dobré přijíti; Kdo dobrého s-da má, ten svůj dům výš o sto kop prodá; Vida, že se u s-da zapá- lilo, svého hájiti pospěš. Jg. U s-dů hoří, odstav svého; Veliké pány měj přátely, ale ne sousedy. V. Má zlé sousedy, sám se chválí. Ros. Vz Obec.

307281   Souseda Svazek: 3 Strana: 0536
Souseda, y, f. = sousedka. V novém městě jedna s. Bart. Paní súsedo! co ty k tomu svědomie dieš? NB. Tč. 184. Kate- řina, má súseda, má dosti roucha. Pč. 42. Súseda slyšela, hned k matce běžela, Sš. P. 793. S dobrými s-dami. Půh. II. 41.

307282   Souseda Svazek: 8 Strana: 0375
Souseda, y, f. = soustava několika souší jedním zákonem tvořených a souvislých. Am. Orb. 83.

307283   Souseda. Baw Svazek: 10 Strana: 0384
Souseda. Baw. E. v. 541.

307284   Sousedění Svazek: 7 Strana: 0739
Sousedění, n., vz Souseděti. Kzl. 49.

307285   Souseděti Svazek: 3 Strana: 0536
Souseděti, ěl, ění, sousedovati, Nachbar sein. Dch., Sd. — kde. Celé pokolení lidské sousedí na tomto světě. Mus. — s kým. Ráj. Čechoslované s bratry Poláky souse- dují. Kmp. — si s kým = bratříčkovati se. Se mnou si souseduje. V. Vlček v Mtc lidu 1870. 7.

307286   Sousedící Svazek: 7 Strana: 0739
Sousedící. S. národové. Mus.

307287   Sousedíček Svazek: 7 Strana: 0740
Sousedíček, čka, m., zdrobn. Us. Rgl.

307288   Sousedíčková Svazek: 10 Strana: 0384
Sousedíčková. Věřte mi, paní s. Sá. XXI. 60

307289   Sousedin Svazek: 7 Strana: 0740
Sousedin = sousedě náležející. Hlavička ma bolí, nepřišel mi k vuoli, přišel k sú- sedinej, nech si sedí při něj. Koll. Zp. I. 192.

307290   Sousediti Svazek: 7 Strana: 0740
Sousediti. Sousedili s nimi. Šf. Strž. II. 252. S. se s kým = přátelsky žíti. Prss.

307291   Sousediti komu Svazek: 9 Strana: 0304
Sousediti komu. S-li jim s jedné strany Vlachové. Pal. Děj. I. 1. 52.

307292   Sousedka Svazek: 7 Strana: 0740
Sousedka = druh větších dlaždiček. Stat. kn. 1883. 116.

307293   Sousedka, y, sousedkyně Svazek: 3 Strana: 0536
Sousedka, y, sousedkyně, ě, f. (zastr. souseda, y), die Bürgerin, Nachbarin. D., Br.

307294   Sousedky Svazek: 10 Strana: 0384
Sousedky = dlaždice k dláždění míst- ností prostranních, méně pochůzných. KP. IX. 269.

307295   Sousední Svazek: 7 Strana: 0740
Sousední držitel, okres, zem, Us , členy řaaj, Dk., Stč., rýmy. Dk. Poet. 416. Tato živá příbuznosť s Italií jest co do prostran- ství sousednější. Koll. St. XI.

307296   Sousednosť Svazek: 7 Strana: 0740
Sousednosť, i, f., Nachbarlichkeit, f. S. citu a vášně. Dk. P. 121. — Koll. St. XI.

307297   Sousedný, -dní Svazek: 3 Strana: 0536
Sousedný, -dní = co sousedům náleží, nachbarlich, Nachbar-, S-dní krajiny, Troj., práva (soumezní), D., úhel (vedlejší). Sedl. — čemu. A jiní jim sousední obyvatelé. Sš. II. 207.

307298   Sousedová Svazek: 3 Strana: 0537
Sousedová, é, f. = sousedka. Zák. sv. Ben. 141.

307299   Sousedovati s kým Svazek: 3 Strana: 0537
Sousedovati s kým. Č. Vz Souseděti.

307300   Sousedovice Svazek: 3 Strana: 0537
Sousedovice, dle Budějovice, Sausedo- witz, ves u Strakonic.

307301   Sousedská Svazek: 3 Strana: 0537
Sousedská, é, f., vz Sousedský.

307302   Sousedský Svazek: 3 Strana: 0537
Sousedský — sousedu příslušný, od sou- sedil, bürgerlich, nachbarlich. S-ou svornosť bořiti. Sych. Zahráti, zatancovati si soused- skou. Us. Aj, vy páni muzikanti zahrajte nám tu s-skou: Ťulitajtum, tulitajtum, tuli tuli tulitum. Nár. pís. (Hý.). S-ská přízeň půjčuje ráda konve na pivo a rožeň na pe- čeni. Pk. — S., sousední, benachtbart. V. Kněz sousedského kostela. Zák. sv. Ben.

307303   Sousedský Svazek: 7 Strana: 0740
Sousedský. S. pohroma tobě výstraha. Lpř.

307304   Sousedsky, po sousedsku Svazek: 3 Strana: 0537
Sousedsky, po sousedsku, nachbarlich, nach Art der Nachbarn. Páni odpověděli: Buďte sebú súsedsky. NB. Tč. 78. Soused- sky s někým nakládati. Pref.

307305   Sousedský. S Svazek: 10 Strana: 0384
Sousedský. S. zábava ženatých a vda- ných v úterý po posvícení. Vz Vykl. Obrz 262.

307306   Sousedství Svazek: 3 Strana: 0537
Sousedství, n. = blízkosť, přisedění, die Nachbarschaft. V dobrém s. s někým býti. V. Někomu v s. býti. Br. V s. s někým by- dleti. Br. — S., měšťanství společné, die Mit- bürgerschaft. V s. někoho přijati. Brikc.

307307   Sousedství Svazek: 9 Strana: 0304
Sousedství. Úsloví vz Zát. Př. 112b., 361b., VIII. A. odst. 9.

307308   Sousedstvo Svazek: 3 Strana: 0537
Sousedstvo, a, n., sousedé, die Nachbar- schaft, die Nachbarn. D. Určil daň na usedlé s. Sych. — S. = sousedství. Dobré mravy vždy s ctnosťami súsedstvo mávajú, jak sú od ctnosti vzdálené, stálé nebývajú. Slov. Tč. Cf. Mkl. B. 181.

307309   Sousedův Svazek: 3 Strana: 0537
Sousedův, -ova, -ovo, dem Nachbar ge- hörig. Sósedova stěna bílá, teče po ní krev nevinná; Před susedovym dva duby, hrkaju na nich holubi. Sš. P. 182., 449., 751. Zlo s-vo na slunce, svoje do stínu stavíme. Pk. S-va kráva více mléka dává. Hojněji zboží na s-vé roli. Slov.

307310   Sousedův Svazek: 7 Strana: 0740
Sousedův. Súsedova Dora, vrstevnica moja, ještě ani nevie, ako krávy dojá Koll. Zp. I 59.

307311   Sousedův Svazek: 9 Strana: 0304
Sousedův. S. dobytek větší vemeno mívá (každý chválí spíše cizí než své). Fisch. Hosp. 8.

307312   Sousek Svazek: 7 Strana: 0740
Sousek. Mkl. Etym. 290.— S., Mithieb, m., v šermíř.

307313   Sousek Svazek: 9 Strana: 0304
Sousek, u, m. S. v konírně = místo rou- bením ohrazené, kde byly dvě příhrady (jedna pro řezanku, druhá pro ouhrabky). Hoř. 287.

307314   Sousek Svazek: 10 Strana: 0384
Sousek, sku, no. = míra obilí, tolik, čeho člověk denně spotřebuje. Něčího sousku se dotknouti. Msn. Od. 283.

307315   Souskalí Svazek: 3 Strana: 0537
Souskalí, n., die Felsengruppe, Balbi. zem.

307316   Souskalí Svazek: 7 Strana: 0740
Souskalí, n., Felsengruppe, f. Sl. les.

307317   Souslabičný Svazek: 9 Strana: 0304
Souslabičný. S. souhláska. Dšk. Vok. 58.

307318   Souslasť Svazek: 3 Strana: 0537
Souslasť, i, f., gemeinsame Wonne.

307319   Souslasť Svazek: 7 Strana: 0740
Souslasť. Dk. K soustrasti třeba člověka, k s-sti anděla (Jean Paul). Pdl.

307320   Sousledečný Svazek: 3 Strana: 0537
Sousledečný = vyvodící, konsekutivní, konsekutiv. S. částice. Sš. J. 152.

307321   Sousledek Svazek: 3 Strana: 0537
Sousledek, dku, m., přípojek, das Co- róllarium. S. N. Částice ta vynáší následek či s. z předešlé věty. Sš. I. 213.

307322   Souslednost Svazek: 3 Strana: 0537
Souslednost', i, f, die Konsequenz. Ve zlomku pohřešujeme onu s., která nás v listu pravém tak blahodějně zajímá. Sš. Oa. 134.

307323   Souslednosť Svazek: 7 Strana: 0740
Souslednosť časů, consecutio temporum. Nz., Křn. 3. vd. 257.

307324   Sousledný Svazek: 3 Strana: 0537
Sousledný, konsekutiv. S. částice. Sš. Mt. 88., Sk. 238. S. věta, vz Věta.

307325   Sousledný Svazek: 7 Strana: 0740
Sousledný. S. děje (jako rozkaz a vy- konání). Jir.

307326   Sousloka Svazek: 7 Strana: 0740
Sousloka, y, f. Dk. Poet. 318.

307327   Souslov Svazek: 3 Strana: 0537
Souslov, u, m., vz Souznačný.

307328   Sousloví Svazek: 3 Strana: 0537
Sousloví, n. = souslov. Šm.

307329   Sousloví Svazek: 7 Strana: 0740
Sousloví. Dk. S. = čeleď slovní = sou- bor slov, která lze převésti na základní kořen společný, soubor slov společného kořene. Exc.

307330   Sousloví Svazek: 10 Strana: 0384
Sousloví, n. = skupina dvou nebo něko- lika slov, jíž označujeme vzájemný vztah dvou nebo několika představ. Vz Mus. fil. X. 104.

307331   Souslovní Svazek: 3 Strana: 0537
Souslovní = souznačný. Krok.

307332   Souslovo Svazek: 3 Strana: 0537
Souslovo, a, n. = souslov.

307333   Souslředivý Svazek: 3 Strana: 0538
Souslředivý, sich koncentrirend. S-vý pochod. Čsk.

307334   Sousluní Svazek: 3 Strana: 0537
Sousluní, n., konjunkce = postavení oběž- nice, když přímky vedené od ní k slunci a k zemi splývají v jednu, když tedy vidíme slunce a oběžnici v jednom směru, při čemž zároveň vycházejí a zapadají. S. N. S. ho- řejší, dolejší. Nz.

307335   Souslunný Svazek: 3 Strana: 0537
Souslunný, mitsonnig. Smet. Vz Sou- sluní.

307336   Souslužník Svazek: 3 Strana: 0537
Souslužník, a, m., der Dienstgenosse. Šm.

307337   Sousmysl Svazek: 3 Strana: 0537
Sousmysl, u, m., die Uibereinstimmung der Meinungen. Krok. I. d. 130.

307338   Sousněžice Svazek: 3 Strana: 0537
Sousněžice, e, f., floccus, zastr. Rkp. vodň.

307339   Sousněžný Svazek: 3 Strana: 0537
Sousněžný, se sněhem, schneeig. 1523.

307340   Sousnova Svazek: 3 Strana: 0537
Sousnova, y, f, sesnova, opakování na začátku i na konci průpovědí, óvunXo/.i], complexio, dle Komplexion. Nz. Vz Sym- ploke, Komplexe.

307341   Sousok Svazek: 3 Strana: 0537
Sousok, a, m., sok, der Mit-, Nebenbuhler. D.

307342   Sousoší Svazek: 3 Strana: 0537
Sousoší, n., die Statuengruppe. Nz., Dch., Balbi. zem.

307343   Souspiklenec Svazek: 7 Strana: 0740
Souspiklenec, nce, m., der Mitverschwo- rene. Šmb.

307344   Souspřež Svazek: 7 Strana: 0740
Souspřež, e, f = spřežení. Pal.

307345   Souspřeženec Svazek: 7 Strana: 0740
Souspřeženec, nce, m. = souspřežník. Pokrok.

307346   Souspřežnice Svazek: 7 Strana: 0740
Souspřežnice, e, f., Zuhälterin, f. Rk.

307347   Souspřežník Svazek: 3 Strana: 0537
Souspřežník, a, m. == spolupracovník, der Mitarbeiter. S. či spolupracovník Pavlův v evangeliu. Sš. II. 182.

307348   Soustát Svazek: 7 Strana: 0740
Soustát, u, m. Osv. I. 35.

307349   Soustátí Svazek: 3 Strana: 0537
Soustátí, n. S. či federace, der Staaten- bund == souhrn několika zemí spojených mezi sebou stálým svazkem, vedlé kterého jedna každá z nich v jistých veřejných zá- ležitostech jest samostatna, ostatní pak zá- ležitosti vyřizují se společnými jim všem organy. Vz S. N., Souobčí. S. severoame- rické. Balbi.

307350   Soustátí Svazek: 9 Strana: 0304
Soustátí. Sr. Pal. Děj. IV. 2. 51.

307351   Soustava Svazek: 3 Strana: 0537
Soustava, y, f., soustav, u, m., od se- staviti. Jg. S., celek nějaké vědy neb aspoň dílu jejího, sklad, die Zusammenstellung, Komposition, das System. Jg. S. vše, co je sestaveno, uspořádáno; v užším smyslu forma dokonalá vědy (dokonaná uspořáda- nost pojmů vědeckých). Vz S. N. Obsah všech rozdílů (druhů, rodů, čeledí, řádů a tříd) slove s. Rostl. Vz Schd. II. 241., 245. S. Decandollova, Endlicherova, Jussieuova, Linnéova, Preslova, přirozená, umělá. Vz Kk. 65.-68. S. nervů vegetativní, s. nervů živočišná, uzlinná. Vz Schd. II. 353., 333., 336., 379. Cf. Pletež. S. cvičebná v tělocviku vz KP.I. 414. S. v mathematice a mechanice. S. bodů, čar, sil, poměročetná (logarithmická), souřadnic; v botan. a zoologii s. přirozená, umělá; v botan. také: pohlavní; v stilistice s. slohy, strofy. Us. Soustav krystalův jest šestero: 1. krychlová, 2. čtverečná n. je- hlancová, 3. kosočtverečná n. přímotvarná, 4. jednoklonná n. šikmo kosočtverečná, 5. trojklonná n. šikmo kosodélná, 6. klencová n. šesterečná. Ad 1. Tvary soustavy krych- lové, A) jednoduché: a) krychle n. šestistěn (kamenná sůl), b) osmistěn (kamenec), c) granátotvar n. dvanáctistěn kosočtverečný (granát), d) kyzotvar n. dvanáctistěn pěti- úhelný (kyz železný), e) kazivcotvar nebo krychlový 24-stěn trojúhelný, f) leštěncotvar n. osmistěnný 24-stěn trojúhelný (leštěnec), g) leucitotvar nebo 24-stén lichoběžný, h) démantotvar nebo 48-stěn (na démantu), i) čtyrstěn (na blejnu zinkovém); B) složené čili spojky. — Ad 2. Tvary soustavy čtve- rečné: a) jehlanec čtverečný (žlutoba), b) hranol čtverečný, c) spojka hranolu a je- hlance čtverečného (na cínovci) atd. — .- Ad 3. Tvary soustavy kosočtverečné: a) je- lanec kosočtverečný n. přímotvar (na síře), b) hranol kosočtverečný, c) hranol příčný, vodorovný, d) podélný, vodorovný atd. — Ad. 4. Tvary soustavy jednoklonné: a) je- hlanec jednoklonný, b) rozličné spojky. — Ad. 5. Tvary soustavy trojklonné: a)jehlanec trojklonný, b) spojky. — Ad. 6. Tvary sou- stavy klencové: a) klenec (tupý, ostrý; vá- penec), b) jehlanec šesterečný (křemen), c) vápencotvar (na vápenci), d) rozličné spojky. Vz Krystal, Bř. N. 11., 22., 28., 31., 34., 30., S. N., Schd. II. str. XXV. S. krátko- pisná, das Kurzschreibsystem; s. okružná, das Rundherumsystem. Dch. S. mlčenství, das System des Stillschweigens (in Strafan- stalten). J. tr. S. učební. J. tr. S. not, das Notensystem. Hd. S-va zákonů a účelů se v něm (ve světě) spatřuje; Není jejich s. docela z listu našeho průzračna a zřejma; S. jejich později vyvinutá v listu našem v zárodcích jediné se spatřuje; Kterak učenci v pojmenování a vyličování s-vy jejich se různí; S-vy osnovati; Ač s-vy slunečné ještě v osnovách svojich se nepohybovaly. Sš. I. 1(58., II. 191., 192., 303., Sk. 22. S. hlásek, silurická, s. čtvera mocnářství, das Viermonarchensystem; tržební, obchodní, das Handelssystem, hvězd n. hvězdná, das Sterns., alpská, das Alpens., slunečná, das Somnens., státův, das Staatens., zdvižení, das Hebungss., účetná, das Rechnungss., volného obchodu, das Freihandelss., celná ochraňovací, das Schutzzolls., cevná, das Ge- fässís., desetní (dekadika), die Dekadik, das dekadische Zahlensystem, s-va číselná, das Zahlens., tříciferná, triadika, die Triadik, triadisches Zahlensystem, dvanácticiferná, dodekadika, die Dodekadik. Nz.

307352   Soustava Svazek: 7 Strana: 0740
Soustava = celek spořádaný podlé po- měru podřízenosti a nadřízenosti jeho členů jednotlivých. Stč. Zem. 6. S. myšlének, Jd.; s. brahmínská, filosofická, theologická, J. Lpř., biskupská, papežská, Kryštf, nábo- ženská, Šmb.; bipolarná, kosoúhlá či klino- gonalná, pravoúhlá či orthogonalná, polarná, souřadná, Jrl. 205., 209., 211., 213., souřad- nicová na kouli či sfaerická (obzorníková, rovníková, slunníková), světová. metrická, fytogeografická, pak, koleček, stalicová. Stč. Zem. 291., 80 , 18 , 339., 8l9.,5b4 ,271., bodů, Jd. Geom. I. 19., ZČ. I 56, měr relativní či tenestrická, absolutní, ZČ. I.275., číselná desetinná (dekadická), dyadická, triadická, tetradická atd., Hra., průmětná, Osv. I. 419., rovnic, Zh. 23., 29., ekliptičná, vrstevná, NA., břemen, Šln. 1. 46, planetarní, isohye- tická, Stč, sil, pohybů, SP. II. 75., slu- neční, Mj. 472 ; vyučovací, Mus., trestací, odplacovací, právní, veršů, Dk., tělocvičná, Rgl., hospodařská, orební, trojpolní, stří- davá, zahradní, volné konkurrence (soutěže), Kzl. 48., 49., 80., 83., zavodňovací, Osv., kanalisační (becková, jam, splachovací, vý- vozná, Slov. zdrav. 349); politická, soci- alní, feudalní, Šmb., dýchací, kožní, pohy- bovací, rozplemeňovací, ústrojná, vyměšo- vací, zažívací, NA. V. od. II. 9.; celní, Šp., toninová, Zv., krovu (franc., angl.), Pcl. 39., kamen. Us. Pdl. S. přehledná; Něco v s-vu sebrati. Mus. 1880. 469.

307353   Soustava Svazek: 10 Strana: 0384
Soustava. Vz Ott. XXIII. 732.

307354   Soustavek Svazek: 7 Strana: 0740
Soustavek, vku, m., constitutiva pars. Kadeř.

307355   Soustavek Svazek: 9 Strana: 0304
Soustavek. Za Kadeř. polož: Ps. 372.

307356   Soustaviti Svazek: 3 Strana: 0538
Soustaviti, il, en, ení; soustavovati = soustavy tvořiti, zusammenstellen, systemi- siren. — co jak. Mladosť nesoustavuje jedno podnikání vedlé druhého. Č.

307357   Soustavivosť Svazek: 3 Strana: 0538
Soustavivosť, i, f., systematische Dar- stellungsgabe. Sm.

307358   Soustavně Svazek: 7 Strana: 0740
Soustavně, systematisch. S. něco spo- řádati. Mus.

307359   Soustavnictví Svazek: 3 Strana: 0538
Soustavnictví, n., die Systematik. Šm.

307360   Soustavniti Svazek: 7 Strana: 0740
Soustavniti, il, ěn, ění, soustavňovati = v soustavu uváděti. Msr. 98., 118., 145.

307361   Soustavnost, i Svazek: 3 Strana: 0538
Soustavnost, i, f., die Systematik. Dch.

307362   Soustavný Svazek: 3 Strana: 0538
Soustavný, systematisch, System-. S. ná- vod (opak: rozrušený). Marek. S. vypsání nerostů, vz Bř. N. 100. S. myšlení, líčení, zlomky. Nz.

307363   Soustavný Svazek: 7 Strana: 0740
Soustavný. S dílo, Šf. Strž. I. 326, vědění, Dk., pořádek, přehled, celek, vý- klad. Us. Pdl.

307364   Soustavopis, u, m Svazek: 3 Strana: 0538
Soustavopis, u, m., die Systematographie, Systematologie. Dch.

307365   Soustavosloví Svazek: 3 Strana: 0538
Soustavosloví, n., die Systematik. S. (v botan.) jedná o vědeckém seřadéní rostlin ku snadnějšímu jich přehledu a poznání. Kk. 1., 65.

307366   Soustavosloví Svazek: 7 Strana: 0740
Soustavosloví. Nz.

307367   Soustavouka Svazek: 7 Strana: 0740
Soustavouka, y, f., Combinationslehre, f. Ssk.

307368   Soustavový Svazek: 3 Strana: 0538
Soustavový, wer gern Systeme macht, Mus 11. 179.

307369   Soustavý Svazek: 3 Strana: 0925
Soustavý wetzend, reibend. Ros.

307370   Soustejnosť Svazek: 3 Strana: 0538
Soustejnosť, i, f., das Ebenmass, die Pro- portion. S. mezi vzory (souměrnost'). Sych.

307371   Soustejný Svazek: 3 Strana: 0538
Soustejný = souměrný, proportionirt.

307372   Sousto Svazek: 7 Strana: 0740
Sousto. Dívá-li se uhrančivý člověk ně- komu na sousto, uřkne je. Kšť. Předvrže- ným soustem ještě nikdo se neudávil. Exc.

307373   Sousto, sústo Svazek: 3 Strana: 0538
Jg.

307374   Sousto, sústo Svazek: 3 Strana: 0538
Sousto, sústo, a, n., co se do úst vejde, co jest s jedno ústo (jako: s pytel, s hrst), das Mundvoll, der Mundbissen. Ani sousta chleba nemám; Sústem chleba se nenasytím. Ros. Vydřel by jednomu poslední s. z hrdla; Není sousta k zakousnutí. Sych. Každé s. rostlo mi v hubě (jedl jsem s nechutí). U Žamb. Kf. Ještě má mléko po brade a už by hledal sousta (chtěl by se ženiti). U Rychn. Msk.

307375   Soustojnosť Svazek: 7 Strana: 0740
Soustojnosť, i, f. = směr (proporce). Pl. II 213.

307376   Soustolitel Svazek: 3 Strana: 0538
Soustolitel, e, m., kdo s někým stoluje, spoluhodovník, conviva, der Tischgenosse. A tudy ten, kdo z oltářre požívá, s-lem božím se stává. Sš. I. 234.

307377   Soustolník Svazek: 3 Strana: 0538
Soustolník, a, m. = soustolitel. Ros.

307378   Soustolovník Svazek: 7 Strana: 0740
Soustolovník, a, m. = soustolník. Šmb.

307379   Soustopečný Svazek: 3 Strana: 0538
Soustopečný (mající touž stopku). S. prašníky. Rostl. III. b. 8i.

307380   Soustopí Svazek: 7 Strana: 0740
Soustopí, n., y.álov. Dk. Poet. 237. S. měsíce. Nár. listy.

307381   Soustrádati Svazek: 7 Strana: 0740
Soustrádati = s někým strádati. Vch. Ar. II. 79 23.

307382   Soustrák Svazek: 10 Strana: 0384
Soustrák, u m. = valašský nůž. Litom. 62.

307383   Soustraněný Svazek: 3 Strana: 0538
Soustraněný, zusammengeflächt. Rst. 489.

307384   Soustrasť Svazek: 3 Strana: 0538
Soustrasť, i, f., soustrastí, n., das Bei- leid. S. s někým míti. Vz Útrpnosť.

307385   Soustrastí Svazek: 7 Strana: 0740
Soustrastí. Pal. Rdh. I. 386.

307386   Soustrastně Svazek: 3 Strana: 0538
Soustrastně, mitleidig. S. k někomu se chovati. Hvl.

307387   Soustrastník Svazek: 3 Strana: 0538
Soustrastník, u, m., kdo s jinými sou- strast má, der Mitleidige. Ani v apoštolech s-ků nenalezl pán. Sš. Mr. 65.

307388   Soustrastný Svazek: 3 Strana: 0538
Soustrastný, mitleidig. S. slza. Kol. Ol. L 279.

307389   Soustrázeň Svazek: 3 Strana: 0538
Soustrázeň, zně, f., soustrast, die Sym- pathie. Kl.

307390   Soustrázeň Svazek: 7 Strana: 0740
Soustrázeň. Nz., Pk.

307391   Soustrk Svazek: 3 Strana: 0538
Soustrk, u, m. = souraz. Rostl. I. a. 27.

307392   Soustro Svazek: 3 Strana: 0538
Soustro, vz Soustruh.

307393   Soustro, a Svazek: 9 Strana: 0304
Soustro, a, n. Dříví topolové jest dobré ? řezbam a suustru (soustruhování). Fisch. Hosp. 161.

307394   Soustroj Svazek: 7 Strana: 0740
Soustroj, e, m , Garnitur, f. Rk.

307395   Soustrojí Svazek: 3 Strana: 0538
Soustrojí, n., die Maschinenkonstruktion. Dch.

307396   Soustrovací Svazek: 3 Strana: 0538
Soustrovací, lépe: soustruhovací, Dreh-. Vz Soustruh. S. želízko. Techn.

307397   Soustrovatebný Svazek: 3 Strana: 0538
Soustrovatebný, co na soustruh děláno býti má. S. hmota. Techn. I. 365.

307398   Soustrovatelný Svazek: 3 Strana: 0538
Soustrovatelný, co soustrováno býti může, was sich drechseln lässt. S. hmota, dřevo. Techn. I. 366.

307399   Soustrovnik Svazek: 3 Strana: 0538
Soustrovnik, a, m., lépe: soustružník. Vz Soustruh.

307400   Soustrožník Svazek: 8 Strana: 0375
Soustrožník. 1566. L. posíl. II. 24.

307401   Soustruh Svazek: 3 Strana: 0538
Soustruh, u, m., lépe než soustro, a, n. = strouhací nůž, soustružní dláto n. želízko, das Dreheisen, V.; celý stroj soustruzníkův, die Drehbank, Drechselbank. Nz. Části s-u: podstavec a na něm tlapadlo (podnožka), kolo, vřeteno, šína, opěradlo. Hk. S. s dvo- jitou podnožkou (Tritt), kolářský, bez ko- níka, se železným spolehadlem. Šp. S-hera vřeténka a jiné věci dělal, tak se jest živil. Bart. Cepy a zátky na s-hu strouhati. Hk. S. na děla, die Geschützdrehbank, čepový, die Schildzapfendrehbank. Čsk. S. šroubo- řežný, die Schraubendrehbank. Sp. Jako co se v sústruh dělá, to se snadně rovná, tak skutkové Kristovi snadní jsú a přiemí; Jak v s-u se snadně dělá, tak doktorové cierkve sv. snadně slovo božie káží; Což se v s-hu dělá, netřeba k tomu pravidla. Hus III. 67., 82., 83. Nádoba na s-u dělaná. Kom. — S., práce soustružnická, Drechslerarbeit. Všecky stěny chrámové okolo skryl rozličným sytím a sústruhy. Bj. Na soustruh vytočiti, vy- točovati, dělati. Reš. On chce míti vše jako na soustruh (subtilně a dobře). Vz Důklad- nost', Uhlazený. Ros., Č. Nemůž všecko býti na s. Ros. Nožka jako na s-h. Us.

307402   Soustruh Svazek: 7 Strana: 0740
Soustruh. Mkl. Etym. 327. a. U něho: podstavec, Gestell, panenka soustružní či stojánek, Docke, vřeteno hlavní, Spindel, ústrojí pohybovací, Aufriebsvorrichtung, spo- dek, Auflage, saně, Support a nástroje utá- čecí (vystruhovací, Drehwerkzeuge); S. s tla- padlem (s podnožkou) a strojní; ruční a sáň- kový, samočinný s. sáňkový (s vřetenovým pohybem); Stranice (líce) s-hu, Wangen, lůžko s-hu, Bett, vřeteník s-hu, Spindel- kasten, -stock (vz Stojánek), hlava s-hu, Kopf-, koník, Reitstock, provaznice, Stufen- schnurscheibe, řemenice stupníková, Stufen- riemenscheibe, klepeto, Krücke, tlap, saně, držák, vložka, nástava, unášeč, pohánědlo, sklíčidlo, kotouč, stolička, trn, branidlo (lunetta, brejle), struh, hák, výstružník; s. s převodem, Vorlegsdrehbank; Na sou- struhu vrtáme, vroubkujeme (randeln), ře- žeme šrouby, vytíráme (hladíme) otvory navrtané atd. Vz Včř. Z. II. 56. nn., 58., 68.-72.

307403   Soustruh Svazek: 7 Strana: 1384
Soustruh. Nemůžeme jim hned v s. od- povědi dávati. Arch. XII. 377. Souti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 112.

307404   Soustruh Svazek: 9 Strana: 0304
Soustruh. Popis s-hu. Vz KP. VII. 226., VI. 248.

307405   Soustruh Svazek: 10 Strana: 0384
Soustruh dvojitý na obrábění, fasonový či údobný, samočinný údobný na řezání šroubů, Gisholtův, revolverový s vřetenem vodícím, samočinný ku konickému otáčení, šlapací. Vz KP. VIL 673, Ott. XXIII. 737.

307406   Soustruhárna Svazek: 10 Strana: 0385
Soustruhárna. Us Rgl.

307407   Soustruhovací Svazek: 10 Strana: 0385
Soustruhovací nástroj. Vz KP. VIL 672.

307408   Soustruhování Svazek: 9 Strana: 0304
Soustruhování, n. Vz KP. VIL 240.

307409   Soustruhování Svazek: 10 Strana: 0385
Soustruhování, n. Sr. Ott. XXIII. 740.

307410   Soustruhovaný Svazek: 7 Strana: 0741
Soustruhovaný, gedrechselt.

307411   Soustruhovati Svazek: 3 Strana: 0539
Soustruhovati, vz Soustružiti.

307412   Soustruhový Svazek: 3 Strana: 0539
Soustruhový, Drehbank-. Doktorové světí jsú jako řepice s-vá; Ale řepice s-vá ta nikdy nepotřebuje nápojov. Hus III. 82., 83.

307413   Soustruní Svazek: 3 Strana: 0539
Soustruní, n., die Saitenreihe.

307414   Soustružadlo Svazek: 7 Strana: 0741
Soustružadlo, a, n., Drehbank, f. Čsk. Cf. Soustruh.

307415   Soustružení Svazek: 3 Strana: 0539
Soustružení, n. Vz Soustružiti. S. mra- moru, die Marmordreherei. Dch.

307416   Soustruženina Svazek: 3 Strana: 0539
Soustruženina, y, f., die Drechslerarbeit. Jg.

307417   Soustružidlo Svazek: 7 Strana: 0741
Soustružidlo, a, n. = soustruh. Dk.

307418   Soustružina Svazek: 7 Strana: 0741
Soustružina, y, f., Drechslerarbeit, -werk. Rk.

307419   Soustružírna Svazek: 3 Strana: 0539
Soustružírna, y, f., die Drechslerstube. Sedl. Vz Soustružna.

307420   Soustružiti Svazek: 3 Strana: 0539
Soustružiti, il, en, ení, soustruhovati, drechseln. — co. Us., kde čím. Us.

307421   Soustružna Svazek: 3 Strana: 0539
Soustružna, y, f., dílna soustružníkova — soustružírna.

307422   Soustružní Svazek: 3 Strana: 0539
Soustružní, k soustruhu se vztahující, Dreh-, Drehsler-. S. dláto n. želízko. V.

307423   Soustružnice Svazek: 7 Strana: 0741
Soustružnice, e, f., Drechslerin. Rk.

307424   Soustružnický Svazek: 3 Strana: 0539
Soustružnický, Drechsler-. S. tovaryš, Us., železo. Ros., dílo. D.

307425   Soustružnický Svazek: 9 Strana: 0304
Soustružnický. S. nástroje: hmatadlo, kružidlo, pila, pilník, poříz, rašple, sekerka, stolice (hoblovací, Řezací), vrták. Vz KP. VII. 232. S. kovy. Vz ib. 225.

307426   Soustružnictví Svazek: 3 Strana: 0539
Soustružnictví, n., jest řemeslo, jímž se ze dřeva, z rohu, z kostí atd. zdělávají rozličné věci otáčením hmoty na soustruhu a ořezáváním jich při tom zvláštními noži n. dláty (želízky soustrovacími), což sou- strováním nebo soustruhováním sluje, das Drechslerhandwerk. Vz S. N., Soustružník.

307427   Soustružnicťví Svazek: 9 Strana: 0304
Soustružnicťví, n. Vz KP. VII. 207. nn.

307428   Soustružnictví Svazek: 10 Strana: 0385
Soustružnictví. Sr. Ott. XX1II. 741.

307429   Soustružník Svazek: 3 Strana: 0539
Soustružník, a, m., der Dreher, Drechsler. S. kouli kulatí; vykroužil s. kuličku ze slo- nové kosti. Sych. S. (soustrovník) soustruhuje (soustruje, soustruží, vykružuje) soustru- židlem (soustruhem, soustružním želízkem) na soustruhu (stroužníku) ze dříví a kostí všelijaké věci. Pt. Nádobí soustružníka: struh (anglický, německý, žlábkový, špi- čatý, hladicí), závitnice, výstrah, hladidlo, berlička, kolečko vroubkovací, řezák. Šp. S. má soustruh, třínožku, pilky, dláta, ne- bozezy, pilníky, kružidla. Hk. S. růženců, der Rosarmacher. Dch. Vz o s-cích v Tk. II. 374., 381., Soustružnictví.

307430   Soustružník Svazek: 7 Strana: 0741
Soustružník římský. Vz Vlšk. 274., 278.

307431   Soustružník Svazek: 10 Strana: 0385
Soustružník. Zánět ko3tí s-ků perleti, conchiolinosteomyelitis. Ktt. v Soustružny. S. lůžko (vysoustruhované). Škod. II." 63., 64., Od. 15. S. řemeslník (soustružník). Msn. II. 61.

307432   Soustružný Svazek: 3 Strana: 0539
Soustružný, na soustruhu dělaný, ge- drechselt. S. koflík. Plk.

307433   Soustřed Svazek: 3 Strana: 0538
Soustřed = soustředí.

307434   Soustředění Svazek: 7 Strana: 0740
Soustředění, n., Concentrirung S. snahy, Dk., sil, J. Lpř., práce, ZČ.. říše, Šmb., vojska. Us. Pdl.

307435   Soustředěnost Svazek: 3 Strana: 0538
Soustředěnost, i, f., die Koncentrirtheit.

307436   Soustředěný Svazek: 3 Strana: 0538
Soustředěný; den, a, o, koncentrirt. S. roztok, lépe: nasycený, sehnaný. Km. S. kružnice, vz Mezikruží. Hra.

307437   Soustředěný Svazek: 7 Strana: 0740
Soustředěný. S. vůle, řady, Dk., stát, Šmb., vojsko, útok. Us. S. na malou pro- storu. ZČ. III. 2.

307438   Soustředí, n Svazek: 3 Strana: 0538
Soustředí, n., der Koncentrirungspunkt. Šm.

307439   Soustřediště Svazek: 10 Strana: 0384
Soustřediště, e, n. Vz Ott. XXIII. 737.

307440   Soustřediti Svazek: 3 Strana: 0538
Soustřediti, il, děn, ění; soustřeďovati, koncentriren. — co. Rk. — co, se kam. Teď se vojsko více na jedno místo s-ďuje. Tč. — kde. Veškeru jeho vědu v sobě soustřeďujíce; Petr, v němž víra celé církve se s-dila; Že v nich (penězích) zloba a ne- mravnosť žádosti té ozvláště soustředěna byla. Sš. Sk. 46., 98., 99. (Hý.).

307441   Soustřediti Svazek: 7 Strana: 0740
Soustřediti. Drama jest více soustře- děno než epos. Dk. — co: svou pozornosť. Albieri. — se kam. Všeobecná pozornosť k němu se s-la. Hrts. — co, se kde. S. se ve spolku. Osv. Veškerou moc ve svých rukou s. Šmb. Válka s-la se kolem Řezna. Šmb.

307442   Soustředivosť Svazek: 7 Strana: 0740
Soustředivosť, i, f. S. moci. Pal. Rdh. III. 21.

307443   Soustředně Svazek: 7 Strana: 0740
Soustředně, concentrisch. S. vrstvený (jako cibule). Osv. I. 228.

307444   Soustřední Svazek: 3 Strana: 0538
Soustřední kruh, koncentrisch. Sedl.

307445   Soustředník Svazek: 9 Strana: 0304
Soustředník, a, m, xylocleptes, brouk. S. hnědý, x. bispinus. Klim. 631.

307446   Soustředný Svazek: 7 Strana: 0740
Soustředný. S. kruhové čáry, Vně. 23., koule, NA. V. 102., ubyté.

307447   Soustředný Svazek: 8 Strana: 0375
Soustředný. Z tisíce listů s-ných jest sváta (růže). Boušk. 41. S. lano (elektrické). KP. VIII. 199.

307448   Soustřeďovací Svazek: 9 Strana: 0304
Soustřeďovací zásada (soudní). Ott. Říz. I. 263.

307449   Soustřeďovací Svazek: 10 Strana: 0384
Soustřeďovací politika obchodní. Nár. list. 1903. č. 291. 21.

307450   Soustřeďování, n Svazek: 10 Strana: 0384
Soustřeďování, n. Výrobní s. Nár. list. 1904. č. 17. 17.

307451   Soustuha Svazek: 3 Strana: 0539
Soustuha, y, f., spěnadlo, die Spange.

307452   Sousudečně Svazek: 3 Strana: 0539
Sousudečně = syllogisticky. S. mluviti. Sš. II. 160.

307453   Sousudek Svazek: 3 Strana: 0539
Sousudek, dku, m., skupenina úsudků mezi sebou souvislých a to taková skupe- nina, z nížto ze dvou úsudků plyne třetí, čtvrtá atd. věta; někdy je s. i rozsudkem, vytříbí-li se jím záhadná nějaká záležitosť ku př. výrok poroty. Der Syllogismus. S. rohatý, Syllogismus cornutus, podjímací, der Subsumtionsschluss, sražený, epicheirema, syll. contractus (wo beide Prämissen man- geln und der Mittelbegriff nur kurz ange- geben ist). Nz. Hořejší článek, hořejšek s-u, der Obersatz, die obere Prämisse des Syllo- gismus, propositio major; nižší, dolejší článek, dolejšek s-dku, der Untersatz, die untere Prämisse des Syllogismus, p. minor., zá- věrek sousudku, die Conclusio des Syllg. Veršem tím pronáší apoštol nižší článek či dolejšek s-dku svého; Slova činí hořejšek, slova Činí dolejšek s-dku, ale závěrek s-ku ode Pavla zamlčen jest a musí so primyslí ti. Sš. II. 37., I. 178., 184. (Hý.) Cf. Syllogismus.

307454   Sousudkový Svazek: 7 Strana: 0741
Sousudkový. S. počty (druh počtů troj- členných).

307455   Sousudný Svazek: 3 Strana: 0539
Sousudný, syllogistisch. Někteří berou částici tu za vývodnou, výslednou, za s-nou či syllogistickou. Sš. II. 133. (Hý.).

307456   Sousvalový Svazek: 10 Strana: 0385
Sousvalový. S. stažení, idiomuskuläre Contractur. Ktt.

307457   Sousvátek Svazek: 7 Strana: 0741
Sousvátek, tku, m. Hnoj. 70.

307458   Sousvaz Svazek: 8 Strana: 0375
Sousvaz, u, m. Svaz a s. na bičisku. NZ. III. 481.

307459   Sousvětlí Svazek: 3 Strana: 0539
Sousvětlí, n. -= mrakosvit, šerosvit, der Dämmerschein. Hý. S. ruměné. Sá.

307460   Souš Svazek: 3 Strana: 0539
Souš, e, f. a m., souše, e, souška, y, f., soušek, šku, m., souší, suší, n. = něco suchého. Souš, f. == suchá země (op. moře), trockenes Land. Obrátil moře v souš (al. suchosť). Bibl. S. dělí se dle rozlohy kolmé ve vysočiny, nižiny a sníženiny. Tl. Trup, členy, břeh soušeľ Tl. Po s-ši a po moři. Dch. — Souš, souše, soušek = uschlý, suchý strom, dürrer Baum; uschlé, se dřeva uťaté haluze, dürre Aeste; suché listí a tráva v lese, dürres Laub, Gras. Ros. Zahradník souší aby vysekával. V. Utni ten soušek. Us. u Poč., u Bechyně, u Žamb. Kš., Kf., Matoušek J. Súšie trnová. BO. — Souš, f. (m., Ros.) = buňka medem nevyplněná, bez medu a plodu, leere Wachszelle. Mand., ve vých. Cech. Všk. — S., plást, die Honig- scheibe, -tafel. Us. na Mor. Jg.

307461   Soušek Svazek: 3 Strana: 0537
Soušek, sku, m. = příhrada n. oddělení v obilnici, perná, na Mor. ouplota (Mřk.), der Kornkasten, die Banse. Jel., Ctib., MV. — S., na chmel, kde se skládá, die Hopfen- kammer. D. — S., řezárna, kde řezanka se řeže. U Bydž. Mý. — S, truhla s příhra- dami, ve literé se rozličné vařivo chová, druh moučnice, der Speisekasten. Us. u Jilemn. Súceci jich plní, vyřihující z toho v uonen. Ž. wit. 143. 13. (Č. exc); ale dle Gb. vy- dání : (Pyvnicye jich plne, rzychayucze z one v onu).

307462   Soušek Svazek: 3 Strana: 0539
Soušek, ška, m., osob. jm. Sd. — S., vz Souš.

307463   Soušek Svazek: 8 Strana: 0375
Soušek. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 48.

307464   Soušek Svazek: 10 Strana: 0385
Soušek Jak., spis., nar. 1863. Sr. Ott. XXIII. 741.

307465   Soušen Svazek: 8 Strana: 0375
Soušen = doba, kdy povrch suché země vystupoval. Vz Am. Orb. 84.

307466   Souší Svazek: 7 Strana: 0741
Souší, vz Souš.

307467   Soušice Svazek: 3 Strana: 0539
Soušice, Sauschitz, ves u Vlašimi. PL.

307468   Souška Svazek: 10 Strana: 0385
Souška, y, f. = souš. Dšk. Km. 27. Soušky - suché klesti. Čes. 1. XII. 185.

307469   Soušní Svazek: 9 Strana: 0304
Soušní ssavectvo (bydlící na souši). Mus. 1849. IV. 70.

307470   Soušovitosť,i,f Svazek: 3 Strana: 0539
Soušovitosť,i,f., schnutí stromu, die Darre der Bäume.

307471   Soušovitý Svazek: 3 Strana: 0539
Soušovitý, v souš se obracející, dëürrend. S. strom, dřevo. Us.

307472   Soutělesec Svazek: 3 Strana: 0539
Soutělesec, scc, m. = soupletec. Sš. J. 114.

307473   Soutělesník, soutělník Svazek: 3 Strana: 0539
Soutělesník, soutělník, a, m., k témuž tělu (církve) přináležející. Ze jsou s-ky a součastníky přípovědi jeho v Kristu. Sš. II. 102.

307474   Soutělný Svazek: 3 Strana: 0539
Soutělný, spolutělný, k témuž tělu při- náležející (corporalis, vulg.). Sš. II. 104. (Pohané) s-ni jsou t. j. k témuž tělu církve svaté, jejíž hlavou je Kristus, co údové při- pojeni jsou. Ib.

307475   Souterrain Svazek: 3 Strana: 0539
Souterrain (fr., suterren), u, m., přízemí v domě, nadsklepí, das Erdgeschoss. Rk. Vz S. N.

307476   Soutěs, soutěska, soutka, vz Svazek: 3 Strana: 0539
Soutěs, soutěska, soutka, vz Hora, Po- hoří, Prohyb. Soutisky, i., pl.= úžina horní, klouza, prosmyk. Vz Soutka. Der Engpass, Gebirgspass. Nz., Čsk. Ze s-sek cilických. Sš. Sk. 188. S. řeky (úžina toku), die Strom- enge. Nz. S. kavkazské. Šf. Krajina sou- těskami ohrazená. Šf. — S , něm. Zautig, ves u Čes. Lípy.

307477   Soutěska Svazek: 7 Strana: 0741
Soutěska. Šf. Strž I. 284., II. 174., 483.

307478   Soutěsný Svazek: 10 Strana: 0385
Soutěsný úval. Msn. II. 120.

307479   Soutěž Svazek: 3 Strana: 0539
Soutěž, i, f., die Konkurrenz. Tpl.

307480   Soutěž Svazek: 7 Strana: 0741
Soutěž. Šp., Šml., ZČ., Kzl. 83. Vypsání s-že (Concurs). Prk.

307481   Soutěž Svazek: 10 Strana: 0385
Soutěž, e, f. Světová, umělecká, zahra- niční s. Nár. list. 1903. č. 134. 25., 277. 13., 284. 21.

307482   Soutěžba Svazek: 7 Strana: 0741
Soutěžba, y, f. = soutěž. Šp.

307483   Soutěžení Svazek: 3 Strana: 0539
Soutěžení, n., soutěh, soutěžba, die Kon- kurrenz im Handel. Nz.

307484   Soutěžiti Svazek: 7 Strana: 0741
Soutěžiti. Valaši mohou s. s nejlepšími cizin i výrobky toho druhu. Brt.

307485   Soutěžiti Svazek: 8 Strana: 0375
Soutěžiti. Lid v práci volně může s. Bráb. 131.

307486   Soutěžiti s ký Svazek: 3 Strana: 0539
Soutěžiti s kým, konkurriren. Dch., Nz.

307487   Soutěžní Svazek: 10 Strana: 0385
Soutěžní zdatnosť. Nár. list. 1904. 210. 13.

307488   Soutěžník Svazek: 3 Strana: 0539
Soutěžník, a, m., der Konkurrent. Tpl.

307489   Soutěžnosť Svazek: 10 Strana: 0385
Soutěžnosť, i, f. Nár. list. 1904. č. 38. 17.

307490   Soutěžný Svazek: 10 Strana: 0385
Soutěžný, -žni. S. boj, kolbiště, podpora. Nár. list. 1903. č. 175. 17., 277. 13. a j.

307491   Souti Svazek: 3 Strana: 0539
Souti, suji, suj, suje (íc), sul, ut, utí = sypati, schütten. Strsl. suja, sovati, mittere, lit. šauti, šauju, schiessen, stind. śu, śu- vati. Mkl. aL. 175. — co kam: horúci uhlé pod lésu. Pass. — na koho = sočiti, ža- lovati, hassen, verfolgen. Žena často na toho suje, kohož muž miluje. St. skl. III. 189. — co čím. Třepotem svých křídel suje zkázu. Hdk. Lum. V. 241. — se - řítiti se, sypati se, padati, einfallen, zusammenstürzen. Zdi se suly a bořily. — odkud. Jaká se to sují krásná slova z úst tvých! Sš. Bs. 177. — se s kým kam. Ruku lapám, chtěje ska- lami vzhůru, anť se v propasť se mnou sují. Koll. Sl. dc. 97.

307492   Souti Svazek: 7 Strana: 0741
Souti. Mkl. Etym. 334. b., List. fil. 1883. 122. — co. Nemalou summu máme vyčísti a s. Wtr. exc. — se. Když se brada (vous) spe. Vš. — se odkud kam. Překotil se v rej plamenů, v nějž hořící naň břevna se sují s krovu. Kká. K sl. j. 196.

307493   Souti Svazek: 8 Strana: 0375
Souti. O pův. a tvarech cf. Gb. H. ml. I. 37., 75. Na toho žena suje. Sv. ruk. 62. b.

307494   Soutice Svazek: 3 Strana: 0540
Soutice, ves ve Vlašimsku. Vz S. N.

307495   Soutka Svazek: 3 Strana: 0540
Soutka, y, f. — úzká ulice, eine enge Gasse, úzká chodba mezi dvěma domy, mezi dvěma selskými statky, mezi stěnami, mezi zdmi, mezi plotem, otvor mezi vysokým obilím atd., zahata, die Fluchte. Us. v již. Čech. Jg., Ndk, Vrů., L. Šbk., Zkr., Ptů. — S., hluboký a úzký prohyb hřbetu v pohoří. Cf. Soutěs. Blř., Ktk.

307496   Soutka Svazek: 7 Strana: 0741
Soutka = křižovatka. S. drah. Mor. Knrz.

307497   Soutka Svazek: 9 Strana: 0304
Soutka, vz Soudička.

307498   Soutmívá se Svazek: 3 Strana: 0540
Soutmívá se, lépe: setmím se.

307499   Soutok Svazek: 7 Strana: 0741
Soutok, u, m., Zusammenfluss, m. S. řek. Kř. 35.

307500   Soutovaryšstvo Svazek: 7 Strana: 0741
Soutovaryšstvo, a, n., contubernium. Koll. St. 597.

307501   Soutovaryšstvo Svazek: 10 Strana: 0385
Soutovaryšstvo, a, n. Msn. Od. 289.

307502   Soutrčí, n Svazek: 10 Strana: 0385
Soutrčí, n., les u Pacova, pole. Čes. 1. XIV. 442., 440.

307503   Soutribun Svazek: 10 Strana: 0385
Soutribun, a, m. Slad. Cor. 175.

307504   Soutrpěti Svazek: 7 Strana: 0741
Soutrpěti, ěl, ění, mitleiden. Dk. Dj. f. 201.

307505   Soutrpitel Svazek: 3 Strana: 0540
Soutrpitel, e, m., der Leidensgenosse. Dch.

307506   Soutrpitelka Svazek: 7 Strana: 0741
Soutrpitelka, y, f., Leidensgenossin, f. Lenz. Mar. 128.

307507   Soutrpnosť Svazek: 3 Strana: 0540
Soutrpnosť, i, f., das Mitleiden. Rostl.

307508   Soutrpný Svazek: 3 Strana: 0540
Soutrpný, spolu trpící, mitfühlend, mit- leidend. S. neduh. Ja.

307509   Soutrubí Svazek: 7 Strana: 0741
Soutrubí, n., Röhrensystem, n. Šp. S. vodní, Zpr. arch., plynovodné. J. Krost.

307510   Soutrubí Svazek: 7 Strana: 1384
Soutrubí, n. Nučové s Vz Ott. V 766. a.

307511   Soutrží Svazek: 7 Strana: 0741
Soutrží, n , soutržka, y, f. = soutěž. Sl. les.

307512   Soutřasnatka Svazek: 7 Strana: 0741
Soutřasnatka, y, f., sauvagesia, Sau- vagesie, f, rostl. Vz Rstp. 105.

307513   Soutřasníkovitý Svazek: 7 Strana: 0741
Soutřasníkovitý. S. rostliny, sauvage- sieae: soutřasnatka. Vz Rstp. 105.

307514   Soutvar Svazek: 3 Strana: 0540
Soutvar, u, m., die Konfiguration. Dch.

307515   Soutvar Svazek: 7 Strana: 0741
Soutvar, Nebenart, f. Nz.

307516   Soutvarec Svazek: 3 Strana: 0540
Soutvarec, rce, m., der Zinkenit, nerost.

307517   Soutvarel Svazek: 3 Strana: 0540
Soutvarel, u, m., nerost křeman. Min. 426.

307518   Soutvarnosť Svazek: 3 Strana: 0540
Soutvarnosť, i, f., der Isomorphismus. Vz Bř. N. 96., 97.

307519   Soutvarný Svazek: 7 Strana: 0741
Soutvarný = soutvarý. S. hmoty, ZČ. I. 251 , sloky. Dk. Poet. 306., 430.

307520   Soutvarosť Svazek: 9 Strana: 0304
Soutvarosť, i, f., Isomorphismus. Ott. XII. 812.

307521   Soutvarý Svazek: 3 Strana: 0540
Soutvarý, gleichgestaltet. Vz Rst. 489.

307522   Soutvor Svazek: 3 Strana: 0540
Soutvor, u, m., das Mitgeschöpf. Šm.

307523   Soutyčí Svazek: 3 Strana: 0540
Soutyčí, n., vrtací tahadla, das Bohrge- stänge, v horn. Bc.

307524   Souúdobný Svazek: 7 Strana: 0741
Souúdobný, conformis. V.V. 106.

307525   Souúdobuosť, i, f Svazek: 7 Strana: 0741
Souúdobuosť, i, f, conformitas. V. V. 89.

307526   Souuší Svazek: 7 Strana: 0741
Souuší, n , synotia.

307527   Souvačka Svazek: 3 Strana: 0540
Souvačka, y, f., pravítko k rovnání ho- řejších cihel. Techn. II. 334.

307528   Souvačka Svazek: 7 Strana: 0741
Souvačka, souvalka, Löffelschere, Löffel- schieber. Hř.

307529   Souvadlo Svazek: 7 Strana: 0741
Souvadlo, a, n. = přístroj u bicího, ra- zícího stroje, jenž klade kotoučky kovové mzi pečeti bicího stroje a odebírá hotové peníze NA. IV. 58.

307530   Souvalka Svazek: 7 Strana: 0741
Souvalka, y, f, vz Souvačka (dod.).

307531   Souvar Svazek: 3 Strana: 0540
Souvar, u, na., eine nasse Stelle im Felde o. auf der Wiese. Us. — S., země jílovatá, lettiger (nasser) Boden. Us.

307532   Souvarný Svazek: 3 Strana: 0540
Souvarný, co k souvaru náleží. S. role. Kanc. sv. Štěp. Vz Souvar.

307533   Souvati Svazek: 3 Strana: 0540
Souvati, vz Souti.

307534   Souvaz Svazek: 3 Strana: 0540
Souvaz, u, m., u mysl., das Hängeseil. Rk.

307535   Souvěčný Svazek: 3 Strana: 0540
Souvěčný; souvěčen, čna, o, zugleich ewig. — s kým. Mar.

307536   Souvědectví Svazek: 10 Strana: 0664
Souvědectví, n. Vz Filosofie.

307537   Souvědný Svazek: 10 Strana: 0664
Souvědný. Dospěti k s-mu poznání. List. fil. 1905. 362.

307538   Souvědomec Svazek: 3 Strana: 0540
Souvědomec, rnce, m., der Mitwisser. Us. Dch.

307539   Souvědomý Svazek: 3 Strana: 0540
Souvědomý, mitwissend, mitbewusst. Us.

307540   Souvědoucnosť Svazek: 10 Strana: 0664
Souvědoucnosť, i, f List. fil. 1905. 434.

307541   Souvěk Svazek: 3 Strana: 0540
Souvěk, u, m., die Mitwelt. Us. Dch.

307542   Souvěkorodý Svazek: 10 Strana: 0385
Souvěkorodý z= stejného věku. — komu. Msn. Od. 331.

307543   Souvěkosť Svazek: 3 Strana: 0540
Souvěkosť, i, f., die Gleichzeitigkeit. Jg.

307544   Souvěkovec Svazek: 3 Strana: 0540
Souvěkovec, vce, souvěkovník, a, m., der Zeit-, Altersgenosse. Šm.

307545   Souvěkovec Svazek: 9 Strana: 0304
Souvěkovec, vce, m. List. fil. XVI. 13.

307546   Souvěkovník Svazek: 7 Strana: 0741
Souvěkovník. Koll. III. 205

307547   Souvěký Svazek: 3 Strana: 0540
Souvěký, gleichzeitig, synchronistisch. Souvěcí svědkové. Mark.

307548   Souvenir Svazek: 3 Strana: 0540
Souvenir (fr., suvnýr), památka, dar na památku, das Andenken, Erinnerungsge- schenk ; kniha památní, das Denkbuch.

307549   1. Souverain Svazek: 3 Strana: 0540
1. Souverain (fr., suvren), nejvyšší, svr- chovaný, zvl. panovník, vládce, unumschränk- ter Herrscher.

307550   2. Souverain d´or Svazek: 3 Strana: 0540
2. Souverain d´or, u, m., zlatá mince v Belgii = zl. 14.048. Balcar Vš. počt.

307551   Souverainita Svazek: 3 Strana: 0540
Souverainita, y, f., fr., svrchovanost, die Unbeschränktheit, Unabhängigkeit.

307552   Souverainní Svazek: 10 Strana: 0664
Souverainní moc. Zvon. VI. 239.

307553   Souvěrec Svazek: 3 Strana: 0540
Souvěrec, rce, m., der Glaubensgenosse.

307554   Souvěrnice Svazek: 3 Strana: 0540
Souvěrnice, e, f., die Vertraute. Hanka.

307555   Souvěrný Svazek: 7 Strana: 0741
Souvěrný, vertraut. Kaln Bs. 206.

307556   Souverší Svazek: 7 Strana: 0741
Souverší, n. = skladnoverší. Nz., Dk. Poet. 297.

307557   Souveršový Svazek: 7 Strana: 0741
Souveršový. S. skládání = souverší. Nz.

307558   Souvěřící Svazek: 3 Strana: 0540
Souvěřící = souvěrec. Dch.

307559   Souvěřilý Svazek: 3 Strana: 0540
Souvěřilý, zouvěřilý = zborcený, gewor- fen, windschief. D. Vz Spručený.

307560   Souvěřiti se Svazek: 3 Strana: 0540
Souvěřiti se, souvěřovati se, sraziti se, sich werfen. Mokré prkno se souvěřuje. Koll.

307561   Souvěstí Svazek: 7 Strana: 0741
Souvěstí, n. = Syllogismus. Jd.

307562   Souvětí Svazek: 3 Strana: 0540
Souvětí, n. S. souřadné jest spojení vět hlavních v jednotný celek. Vám Bůh dal a nám slíbil. Bůh vysoko, ale vidí daleko. Spojení věty hlavní a věty vedlejší v celek jednotný slove s-tím podřadným. Kdo roz- sívá nepravosť, žíti bude trápení. Kde ryb není, i rak za rybu. Vz Brt. S. §. 469. Vz Parataxe.

307563   Souvětí Svazek: 7 Strana: 0741
Souvětí. Cf. Vm. 61., Gb. Ml. II. 45. S. souřadné, vz Gb. Ml. II. 33. nn.; s. sou- řadné vícečlenné, lb. 35, podřadné. Ib. 37., 48.

307564   Souvětí Svazek: 10 Strana: 0385
Souvětí, n. Sr. Ott. XXIII. 745. S. sou- řadné místo podřadného. Přinesu je domů, budou se mi smát místo: přinesu-li je domů. S. podřadné v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. 130.

307565   Souvětnice Svazek: 3 Strana: 0540
Souvětnice, e, f., Rathsstube. Johant. 64.

307566   Souvětný Svazek: 7 Strana: 0741
Souvětný. S. jednota. Vz Gb. Ml. II. 45.

307567   Souvinník Svazek: 7 Strana: 1384
Souvinník, a, m., der Mitschuldige Vrch. F. II. 10

307568   Souvinný Svazek: 7 Strana: 0741
Souvinný, mitschuldig. — čím: něčí smrtí. Msn. Or. 44.

307569   Souvis Svazek: 3 Strana: 0540
Souvis, u, m. = souvislost, spojitost, der Zusammenhang. S. řeči, der Kontext. Jak ze souvisu s následujícími slovy patrno. Sš. J. 13., 309. (Hý.). Nos samostojící bez sou- visu s něčím lépe: nos o sobě stojící nejsa nijak souvislý (nesouvislý) s. . . . Km.

307570   Souvis Svazek: 7 Strana: 0741
Souvis. To zdá se býti (státi) v s-su s kořenem slova . . . Koll. III 26., 346.

307571   Souvisek Svazek: 3 Strana: 0540
Souvisek, sku, m. = souvis. S. s dějem hlavním. Km. 1878. 190.

307572   Souviseti Svazek: 3 Strana: 0540
Souviseti, el, ení, ve spojení býti, vzta- hovati se, spojenu býti, zusammenhängen. Vz Souvislý. — s čím. To s tím souvisí. Šp. — čím. A opět samo to hřešení jiných lidí svazkem příčiny souviseti učí. Sš. I. 63.

307573   Souvisle Svazek: 7 Strana: 0741
Souvisle, vz Souvisně (dod.).

307574   Souvislost Svazek: 3 Strana: 0540
Souvislost', i, f. = souvis. S. logická; Jiní jinak s. dotčenou strojí; Potřeba s-ti šetřiti; To samozřejmo ze s-sti vyniká; Uči- nili to proti všeliké tuto docela dovidné s-ti; Veškeru s ním s. potrácejí; Jak ze s-sti patrno jest; Činí to s násilím proti všemu právu s-sti; Jak tomu s. chce; Celý rozdíl jenom logické s-ti myšlének se týká; Jak se to nejlépe k s-ti hodí; Což s-ti se protiví; To jest ta s. vespolná těch páně výrokův; Ale v jiné s-ti sv. Matouš a v jiné sv. Lukáš mluví; Tím jen logická povaha s-sti mění se. Sš. J. 24., 53., 94., 96., 203., I. 53., II. 15., 18., 19., 20., 40., L. 75., 102., 135. (Hý.). S. tonická, tonischer Zusammen- hang. Hd.

307575   Souvislosť Svazek: 7 Strana: 0741
Souvislosť kollinearná křivek. Jrl., kau- salní okolnosti, Stč., příčinná, Dk., nume- rická mezi třením a tlakem, kapaliny, ZČ., přirozená dějů. J. Lpř. Uvésti něco s ně- čím v s. Šmb.

307576   Souvislý Svazek: 3 Strana: 0540
Souvislý — spojitý, nepřetržitý, zusam- menhängend, kontinuirlich. Země ty nebyly nikdy v jeden s-lý stát spojeny. Šf. S-lou řadu hlásek pronésti. Bž. 15. Poslední čá- steční věta . .. úzce s předešlými slovy s-lá. Sš. J. 14. Dle Brs. 2. vyd. 234. slovo dobré.

307577   Souvislý Svazek: 7 Strana: 0741
Souvislý. S. rýmy, Dk. Poet. 416., pře- hled, pásmo hor. Us. Země císařství rakou- ského činí s. celek. Kř. Stat. 4. — čím. Slova větou s-lá. Ndr. 15.

307578   Souvisně Svazek: 7 Strana: 0741
Souvisně = souvisle, zusammenhängend. Pal. Rdh. II. 281.

307579   Souvisnosť Svazek: 3 Strana: 0540
Souvisnosť, i, f., der Zusammenhang. S. hmoty. Mus.

307580   Souvisný Svazek: 7 Strana: 0741
Souvisný, vz Souvislý. Rk.

307581   Souvlastenství Svazek: 3 Strana: 0540
Souvlastenství, n., společné vlastenství, der Mitbesitz. Zlob.

307582   Souvlastní Svazek: 3 Strana: 0540
Souvlastní, něm. Saufloss, ves u Ry- chnova. PL. — S., mitgehörig. Zlob.

307583   Souvlastník Svazek: 3 Strana: 0540
Souvlastník, a, m., der Miteigenthümer, Mitbesitzer.

307584   Souvliv Svazek: 7 Strana: 0741
Souvliv, u, m , Miteinfluss, m. Msr.

307585   Souvnouti Svazek: 10 Strana: 0385
Souvnouti od souvati, lépe: sunouti. Mš.

307586   Souvodeň Svazek: 3 Strana: 0540
Souvodeň, dně, f. — ústí otevřené.

307587   Souvodí Svazek: 10 Strana: 0385
Souvodí, n. = sbSh vod. Sr. Ott. XXIII. 746.

307588   Souvole Svazek: 3 Strana: 0540
Souvole, e, f. = svévole. Zříz. těš. art. 20.

307589   Souvoz Svazek: 3 Strana: 0540
Souvoz, u, m. = úvoz, eine enge Strasse, der Hohlweg. Aqu.

307590   Souvoz Svazek: 10 Strana: 0385
Souvoz, u, m. — cesta lesní, po níž se dříví sváží. Hruš. 159.

307591   Souvozí Svazek: 3 Strana: 0540
Souvozí, n., der Wagenpark. Dch. S. ar- madní, der Armeetrain, skládá se z povozů vojenským oddílům náležejících (Truppen- fuhrwerke) ; 2. ze zemských povozů, Landes- fuhren; 3. z doprav po železnicích atd. S. a) bojovné, Gefechtstrain, b) zavazadelní, Bagagetrain, c) opatřovací, Verpflegstrain. Csk. I. 5. 71.

307592   Souvrah, a, m Svazek: 3 Strana: 0540
Souvrah, a, m., der Mordgeselle. Dch.

307593   Souvrať Svazek: 7 Strana: 0741
Souvrať. V MV. nepravá glossa. Pa. 48. Cf. Mkl. Etym. 385. a.

307594   Souvrať, i, f., souvratí Svazek: 3 Strana: 0540
Souvrať, i, f., souvratí, n. = úvrat = záhon po koncích pole přes příč oraný hlavně tam, kde se až do konce dojížděti nemůže, die Pflugwende, Pflugkehre, der Anwand, Voracker, das Gewande. D., MV., Kál., Ktk. S. naposled a to na příč se oře. Us. Hk. Sil jsem proso na s-ti, nebudu ho žíti. Nár. pís. — S., v stilistice conversio, epi- phora, opakování na konci průpovědí. Nz. Cf. Complexio.

307595   Souvraty Svazek: 3 Strana: 0541
Souvraty, dle Dolany, Anseith, ves u Ho- stinného. PL.

307596   Souvrstník Svazek: 3 Strana: 0541
Souvrstník, a, m., der Zeitgenosse.

307597   Souvrství Svazek: 3 Strana: 0541
Souvrství, n. Schichtengruppe, f. Bř. N. 235., 237.

307598   Souvrství Svazek: 8 Strana: 0375
Souvrství hor. Mtc. 1895. 241.

307599   Souvrší Svazek: 10 Strana: 0385
Souvrší, n. Výběžky s. Holb. I. 155.

307600   Souvstupný Svazek: 3 Strana: 0541
Souvstupný děj = dej s dějem hlavním v jedno spadající. Ndr. 346.

307601   Souvychovanka Svazek: 10 Strana: 0385
Souvychovanka, y, f Msn. Hym. 61.

307602   Souvýznamný Svazek: 3 Strana: 0541
Souvýznamný, synonym. Dch.

307603   Souvztah Svazek: 7 Strana: 0741
Souvztah, u, m., Correlat, n. Hlv.

307604   Souvztažek Svazek: 9 Strana: 0304
Souvztažek, žku, m, correlativum. Kadeř. Ps. 372.

307605   Souvztažnost Svazek: 3 Strana: 0541
Souvztažnost, i, f., die Korrelativität. Nz.

307606   Souvztažný Svazek: 3 Strana: 0541
Souvztažný, korrelativ. Nz Zásluha a mzda jsou ponětí s-ná; Oltář, oběť, kněž- ství tři věci tyto s-ny jsou; Ostatně ně- kteří slova zjevení a sláva za s-ná berou. Sš. I. 181., 235., L. 40.

307607   Souvztažný Svazek: 7 Strana: 0741
Souvztažný. S. zájmena. Vz Zájmeno, Kvř. Ml. 85, Gb. Ml. II. 91.

307608   Souzbrojnictvo Svazek: 3 Strana: 0541
Souzbrojnictvo, a, n., die Waffenbruder- schaft. Dch.

307609   Souzdrojí Svazek: 8 Strana: 0375
Souzdrojí, n. S. galvanické či galvanická batterie, s. elektrické. KP. VIII. 5., 55., 121.

307610   Souzemí Svazek: 3 Strana: 0541
Souzemí, n., der Länderbestand. Nz.

307611   Souzemní Svazek: 3 Strana: 0541
Souzemní, landesgenössisch. Šm.

307612   Souzenec Svazek: 3 Strana: 0541
Souzenec, nce, m. = souzený. Pk.

307613   Souzenec Svazek: 8 Strana: 0375
Souzenec, nce, m. = souzený. Kká. Puš. Roz. 98.

307614   Souzení Svazek: 3 Strana: 0541
Souzení, n., die Beurtheilung. Vz Souditi. — S., das Richten, Entscheiden. Skutek, kterýžby k rozvažování a s. soudům zem- ským náležel. Václ. XX. S. bude těžké, odsúzenie těžšie a ohně trpěnie najtěžšie. Hus II. 286.

307615   Souzení Svazek: 9 Strana: 0304
Souzení ve filos. Vz Krč. Assoc. 99.

307616   Souzenosť Svazek: 3 Strana: 0541
Souzenosť, i, f., der Fatalismus. Šm.

307617   Souzený Svazek: 3 Strana: 0541
Souzený; -en, a, o, gerichtet, (vom Ge- schick) bestimmt. Jest to s-ná věc. Půh. I. 343. — kým. Věc Bohem s-ná nemíjí. Č. — kde oč. Pakli sem súzen na té dědině o tu věc, ať okazují. NB. Tč. 92. — komu. Co komu s-no, koněm neobjede. Pk. Dyž (když) jsi mně nebyla soudéná, zvol sobě jiného. Sš. P. 323. — od koho. Šak jsi mně nebyla od Boha s-na; Můj milý, ale nevím kerý, ja kerý mně bude od Boha súzený. Sš. P. 576., 277. — Vz Souditi.

307618   Souzený Svazek: 7 Strana: 0741
Souzený. Co je komu souzeno, jistě bude splněno. Us. Lpř.

307619   Souzený Svazek: 9 Strana: 0304
Souzený. Bude mu sůzená = nutně dána. Zát. Př. 88b.

307620   Souzjev Svazek: 7 Strana: 0741
Souzjev, u, m., gleichzeitige Erschei- nung. Msr. 105.

307621   Souzkosť Svazek: 3 Strana: 0541
Souzkosť, zastr. = úzkosť. Šml.

307622   Souznačka Svazek: 3 Strana: 0541
Souznačka, y, f. = souznačnosť, syno- nymum. Us. Šd.

307623   Souznačně Svazek: 7 Strana: 0741
Souznačně, synonymisch. Slova s. klásti. Sš. J. 307.

307624   Souznačnosť Svazek: 3 Strana: 0541
Souznačnosť, i, f., synonymia, die Syno- nymie, Sinnverwandtschaft.

307625   Souznačný Svazek: 3 Strana: 0541
Souznačný, totéž znamenající, synony- mický, synonymisch. S. slovo (souslov, sy- nonymum); sbírka slov s-ých (synonymika); nauka o slovech s-ných. Nz. S. člen, věta. Sš. L. 123., 128., I. 52. — čemu. S-no jest slovu (duchovně) neduživí slovo bezbožní. Sš. I. 60. (Hý.).

307626   Souznačný Svazek: 7 Strana: 0741
Souznačný. S. pojmy. Vch. Ar. II. 4. S. slova. Vz. Jg. Slnosť. 58., 64.

307627   Souznak Svazek: 3 Strana: 0541
Souznak, u, m., spoluznak, obapolné zna- mení, umluvená známka, das verabredete Zeichen, óvóóť]/.i,ov. Sš. Mr. 65.

307628   Souznam Svazek: 10 Strana: 0385
Souznam, u, m. To jsou jen s-my (syno- nyma). Vin. I. 22.

307629   Souznamný Svazek: 7 Strana: 0741
Souznamný. S. místa latinské Alexan- dreidy. Jir. Anth. I 3. vd. 32.

307630   Souznělka Svazek: 3 Strana: 0541
Souznělka, y, f., píšťala ve varhanách, der Konsonant. Vaněk.

307631   Souznění Svazek: 3 Strana: 0541
Souznění, vz Assonance. S. zvuků. Kos. Ol. I. 167.

307632   Souznění Svazek: 7 Strana: 0741
Souznění. Vz Ott. II. 91. S. strun, Čch., tonů. Chlum.

307633   Souzněti Svazek: 7 Strana: 0741
Souzněti, souzníti, mittönen. Dk. Aesth. 221.

307634   Souzorce Svazek: 3 Strana: 0541
Souzorce, e, m., synoptik. Viděti, že s. evangelisty předpokládá (Jan); S-ci či sy- noptikové Matouš, Marek a Lukáš. Sš. J. 294., 210. Vz Synoptik.

307635   Souzorný Svazek: 3 Strana: 0541
Souzorný, synoptisch. Jak k evangeliím s-ným či synoptickým hledí. Sš. J. 281. (Hý.). Cf. Synoptik.

307636   Souzpěv Svazek: 3 Strana: 0541
Souzpěv, u, m., symphonischer Gesang, concentus. Dch., Hd.

307637   Souzpěv Svazek: 9 Strana: 0304
Souzpěv, u, m. = zpěv sboru. Za hud. polož: Mus. 1850. II. 5. Př.

307638   Souzpěvec Svazek: 3 Strana: 0541
Souzpěvec, vce, m., der Mitsänger. Kamar.

307639   Souzpěvní Svazek: 3 Strana: 0541
Souzpěvní mše, die Vokalmusikmesse. Šm.

307640   Souzvěna Svazek: 3 Strana: 0541
Souzvěna, y, f., die Harmonie. Šm.

307641   Souzvěna Svazek: 7 Strana: 0741
Souzvěna, Assonanz, f. Dk.

307642   Souzvěnný Svazek: 7 Strana: 0741
Souzvěnný, harmonisch. S. tony. Dk. Aesth. 221.

307643   Souzvučení Svazek: 3 Strana: 0541
Souzvučení, n., das Zusammentönen. Vz KP. IL 291., Ros.

307644   Souzvučenka Svazek: 3 Strana: 0541
Souzvučenka, y, f., die Harmonika. Šm.

307645   Souzvučiti Svazek: 3 Strana: 0541
Souzvučiti, il, ení, harmonisiren. Šm.

307646   Souzvučiti Svazek: 7 Strana: 0741
Souzvučiti. Tak spolně sbor tu s-čí (souhlasí. Vz toto). Msn Or 90. Se mnou souzvukuje. Č. Kn. š. 381.

307647   Souzvučka Svazek: 3 Strana: 0541
Souzvučka, y, f. = souhláska. Ros.

307648   Souzvučka Svazek: 10 Strana: 0385
Souzvučka, y, f. druh hádanky.

307649   Souzvučnice Svazek: 3 Strana: 0541
Souzvučnice, e, f. = souzvučenka.

307650   Souzvučnosť Svazek: 7 Strana: 0741
Souzvučnosť (místních) jmen. Šf. Strž. I 188., 289.

307651   Souzvučný Svazek: 3 Strana: 0541
Souzvučný, spolu zvučící, harmonisch. Slova podobná, s-ná a názvučná. Sš. Sk. 241.

307652   Souzvučný Svazek: 7 Strana: 0741
Souzvučný. S. slova, cf. Šrc. 383., Vor. St. 33., tony, NA. V. 200., celek. Šf. III. 374.

307653   Souzvuěnosť Svazek: 3 Strana: 0541
Souzvuěnosť, i, f., die Zusammenlantung, Einhelligkeit, Harmonie. Ros.

307654   Souzvuk Svazek: 3 Strana: 0541
Souzvuk, u. m. = spolu zvučení, die Kon- sonanz, der Mitklang. — S., souhláska. — S., srovnání zvuků hudebních, der Akkord, die Harmonie. Ráj. Vz KP. IL 286. Souzvukoměr, u, m., der Akkordoraeter. Šrn.

307655   Souzvuk Svazek: 7 Strana: 0741
Souzvuk. Vz MS. 117., Ott. I. 633.

307656   Souzvuk Svazek: 10 Strana: 0385
Souzvuk, u, m. =: dvojhláska. Kle. 22.

307657   Souzvukovati Svazek: 7 Strana: 0741
Souzvukovati, vz Souzvučiti.

307658   Souzvukovati Svazek: 9 Strana: 0304
Souzvukovati. Velmi slušně svých hlasů povyšují a souzvukují. Har. I. 36.

307659   Souzvuký Svazek: 7 Strana: 0741
Souzvuký, eintönend Msn. Or. 47. S. akkord, intervally, trojzvuk. Mj.

307660   Soužák Svazek: 7 Strana: 0741
Soužák, a, m. = spolužák. Pk.

307661   Soužel Svazek: 3 Strana: 0541
Soužel, u, m., das Beileid. Šm.

307662   Souželecí Svazek: 3 Strana: 0541
Souželecí = litovací. S. list = souželný. Nz.

307663   Souželný Svazek: 3 Strana: 0541
Souželný list psáti, das Beileidsschrei- ben. Jg.

307664   Souženě Svazek: 3 Strana: 0541
Souženě, verengt; geplagt. Us.

307665   Souženec Svazek: 3 Strana: 0541
Souženec, nce, m., člověk soužený, der Geplagte, von Leiden Heimgesuchte. Po- máhati s-cům. Sš. Mt. 69.

307666   Soužení Svazek: 3 Strana: 0541
Soužení, n. = protivenství, trápení, sta- rosť, těžkosť, die Angst, Bekümmerniss, Pein, Plage, Trübsal, Qual, Bedrängniss, Aengsti- gung, der Kummer, das Leiden. Jg. S. tr- pěti. S. někomu způsobiti; všeho s. prost býti. D. S. s-ním nerozmnožuj. Kom. Ptali se ho, žiznilo-liby aneb jedlo-liby a trpělo- liby jaké s. od zimy a sněhu. Štlc. To je s.! To je s tím s.!; Je to s. na tom světě!; Toužení a s. Dch. Je to súžení, kto sa zle ožení. Sl. ps. 18. S. jest jako ustavičná ora- telka a vzdělavatelkyně. Sš. I. 59. Já se probudím, nic není, jen mého srdce sou- žení ; Co je za súžení, dyž se chlap ožení, mladá ženka, starý muž; Vy o tom nevíte, jaké mám súžení, súží mě chudoba, nemám místa svého; První je s., dyž rodičů není. Sš. P. 187., 494, 495., 504. (Tč.). — S., vz Zúžení.

307667   Souženosť Svazek: 3 Strana: 0541
Souženosť, i, f. = trápení, die Plage. V. — S., vz Zúženosť.

307668   Souženosť Svazek: 10 Strana: 0385
Souženosť. Chudina trpí s. Arch. XX. 331. Buď nám pomocníkem v našich s-stech. Čerň. Z. 166. (1648.)

307669   Souženství Svazek: 8 Strana: 0375
Souženství. Nespomůžani zákon posvátný, ani která s. v tom zákoně. Chč. S. 242.

307670   Soužený Svazek: 3 Strana: 0541
Soužený; -en, a, o, geplagt. S-ným po máhati máme. Us. Utrpení s-ných a zbitých. Hus III. 309. — S., vz Zúžený.

307671   1. Soužiti Svazek: 3 Strana: 0541
1. Soužiti, suž, souže (íc), il, en, ení; sužo- vati. — S., sklíčiti, trápiti, trýzniti, mučiti, úzkosť, starosť činiti, ängstigen, beängstigen, drängen, bedrängen, kränken, plagen. Jg. — abs. Péče mnohá sužuje. V. — co. Zda ste již všichni zemřeli, že dáte bludy vésti a božie slovo súžiti. Hus III. 274. S. své srdce. Us. — koho čím: neposlušností. —- kde. Na mysli se soužil. Sš. Ps. 89. A ač po dvě létě v Římě v žaláři soužil se. Sš. Sk. 238.

307672   2. Soužiti Svazek: 3 Strana: 0541
2. Soužiti, vz Súžiti, Zúžiti.

307673   Soužiti koho, co Svazek: 7 Strana: 0741
Soužiti koho, co: matičku. Sš. P. 153. Zly duch duší s-ží. Hus II. 312. Když tě nepřítel sužuje, k lásce tebe napravuje. Mor. Tč. A ti (Němci) přirozené Čechy, jak mohli, sužovali. Dač. I. 75. Který kterého najvícej sužuje, svým časem pomoci jeho najvíc potřebuje. Us. Tč. — koho (gt.): synů. Špatně m.: syny. Brt. — se čím: závistí, Tč., zamúcením a lkáním. Hus. III. 85

307674   Soužití, n Svazek: 7 Strana: 0741
Soužití, n., Zusammenleben, n. Us.

307675   Soužiti se nad čím Svazek: 9 Strana: 0304
Soužiti se nad čím. Proč se sužujete nad takovým chlebem? Mtc. 1900 141.

307676   Souživník Svazek: 10 Strana: 0385
Souživník, a, m. Ott. XX. 727».

307677   Souživý Svazek: 3 Strana: 0541
Souživý, bedrängend. Šm.

307678   Sova Svazek: 7 Strana: 0741
Sova. Cf. Mkl. Etym. 317. a, Šrc. 54. až 55., Brm. II. 2. 58.-109., Rk. Sl., Mách. 166., 169., 184., Babice a Jeptiška (2. dod.), Perlovka. S. nevyskřečí kanárka, nýbrž sovu ještě sovatější (jací rodiče, také děti); S. vyskřečí zas ene sovu a ta nězpíve jako slavík, ale výská zase jako s. Slez. Šd. S. sovu najde, ked slniečko zajde (zlý zlého najde). Slov. Zátur. Na orlím hnízdě i s. zorlí. Us. Bž. S. vyletěla z kláštera a vejr vklouzl do kláštera (praví se o knězi Sov- kovi, který opustiv stranu pod obojí vrátil se ku katolictví). Let. 325. — S. = okrouhlé železo, jímž jsou vrata k sošce připevněna, pant ve dveřích. Uh. Brt. D. 267. U Srbec na Hané. Bkř. — S. = ovce sovistá, má nadutou hlavu Val. Brt. — S. = hora na hranici Kladska. Krč. — S , y, m., os. jm. Výb. II. 1274. — S, vz Sovy (dod.).

307679   1. Sova Svazek: 8 Strana: 0375
1. Sova. I zez práznej stodoly s. vylecí (chudobu netreba posmievať). Phľd. 1895, 187.

307680   2. Sova Svazek: 8 Strana: 0375
2. Sova Ant,, básník.

307681   Sova Svazek: 9 Strana: 0304
Sova. Vz. Sír I. 77. nn. S. nevysedi ka- nára, páva, sokola. Sova sove: star sa o svoje. S. v hniezde paní atd. Zát Př. 361b., Seb. 218. Z prázdneho duba len sova vyletí (keď sa čo nepodarí, alebo keď kto zpraví zlý žart). Mus. slov. L 11. Vz násl. Stodola. Sovy ho tížu (je mu zima). Sbor. slov. IV. 49

307682   Sova Svazek: 10 Strana: 0385
Sova, pták. Vz Ott. XXIII. 750. S., která se usadí na hřeben střechy, zvěstuje, že se tam brzy objeví červený kohout, že dům vyhoří. Mtc. 1. 1897. Obr. 26. Mala (měla) ta s. aj uši (říkají tlachalovi)? Mus. slov. IV. 51. — S. Ant., básn., bibliothekář městské knihovny pražské, nar. 1864. Vz Flš. Pis. 712., Zvon IV. 418., Ott. XXIII. 747., Zl. Pr. XXI. 23., 225. a j.

307683   Sova, sůva, sovka, sůvka, sovička, sovinka, sověnka Svazek: 3 Strana: 0542
Sova, sůva, sovka, sůvka, sovička, sovinka, sověnka, y, f. S-y mají měkké, kypré peří, kulatou hlavu s očima napřed. S. N. Die Eule. V MV. nepravá glossa. Pta. S. bukač, strix nebulosa, der Nebelkauz; kalous, s. aluco, der Nachtkauz; pálená, s. flammea, die Schleier-, Brandeule; kulich, kulíšek, s. Tengmalmi, die Steineule; lužní n. skalní, s. ulula, die Nachteule; ušatá, ka- lous, s. otus, die Ohreule; lesní, s. scops, die Baumcule; rákosní, s. palustris, die Sumpfeule. Jg. S. výr, bubo maximus; ka- lous, otus vulgaris; pustovka, brachyotus palustris; sýc obecný či kulíšek, Athenae noctua; puštík či s. obecná, syrnium aluco; s. pálená, s. fla.mmea. Vz Frč. 362., Schd. II. 458., 459., S. N. S. noční. Rk. S. vyje, huká (vz Hu), Ros., Zlob., houká, huláká, huhlá, buká. Šp. Jich boje se ptactvo a plachý zvěř, jedno sovy neboja sě. Rkk. 15. A jest ten sbor pln nečistoty, ptactva nečistého, jako sov a kalúsuov. Hus I. 459. Za našimi humny zahukala sova; Jak se sova dově- děla, hneď na svajbu přiletěla. Sš. P. 505., G97. Vlezly do toho sůvy, die Sache geht (quer. Dch. Houká jako s. z boudy. Sk. Nech se jak chce uhladí s., přece neostojí podlé sokola; S. síkoře hlavatých nadává; Spí sova, ale slípku vidí. Pk. S. v noci hledí, ve dne slepne. Kom. S. nevysedí sokola. Vz Rodiče, Orel. V., Lb. Sova slavíka ne- zplodí. Sd. Chrání se ho jako s. světla. Vz Nenávisť. Č. Kouká (hledí) jako s. (škaredí se). Us. S. kde zpívá, tam se zle děje. L. I s. na slunce hledí. (Cf. Slepý o barvách). Prov. na Slov. Sokol skrze sovu vyseděný (nevděčný syn). Na Slov. Když s. zjestřabí, výše. létá než sokol. L. S. kdyby pod ne- besy lítala, přede sokolem nebude. L. Byť s. pod nebe létala, sokolem nebude. Č. Krka- vec ani sova nevysedí holubic. S. houká-li, bude proměna času; Má-li v zimě mrznouti, povídá: Huňku, huňku (= houni); má-li v létě pršeti, volá: lochtušu, lochtušu (= plachtu)! Kda — S., člověk mrzout. Ty sovo! Pk. — S. noční = noční tulák, der Nachtschwär- mer. Sych. — S., y, m., osob. jm. Vz S. N.

307684   Sováč Svazek: 7 Strana: 0742
Sováč, e, sovák, a, m., Eulenmännchen, n. Rk.

307685   Sovadina Svazek: 3 Strana: 0542
Sovadina, y, f., něm. Sowadina, ves u By- střice pod Hostýnem. PL. — S., osob. jm. Mřk.

307686   Sovák Svazek: 3 Strana: 0542
Sovák, a, m., Eulenmännchen, n.

307687   Sovák Svazek: 10 Strana: 0385
Sovák, a, m. _r manžel. V zloděj, mluvě. Vz Sovka.

307688   Sovárna Svazek: 3 Strana: 0542
Sovárna, y, f., statek u Holešova na Mor. Tč.

307689   Sovati Svazek: 9 Strana: 0304
Sovati, suju, mittere. Na toho žena suje. Zaniklo. Vz 'Gb. H. ml. III. 2. 384.

307690   Sovatý Svazek: 7 Strana: 0742
Sovatý, vz Sova (dod.)

307691   Sovče Svazek: 7 Strana: 0742
Sovče, n., jota. Rozk.

307692   Sově Svazek: 7 Strana: 0742
Sově, n , noctio. Rozk.

307693   Sovek Svazek: 3 Strana: 0542
Sovek, vku, m. = sypek peřiny (od su-ji). Vz Sypek. V., Prk. Př. 6. Ve vých. Čech. Kšá., Jir., Kd. Vz Souky.

307694   Sovek Svazek: 7 Strana: 0742
Sovek. Také na Mor. Knrz.

307695   Sovenec Svazek: 8 Strana: 0375
Sovenec, nce, m., zaniklá ves na Mor. Mtc. 1896. 121.

307696   Sovenice Svazek: 3 Strana: 0542
Sovenice, Sowenitz, ves u Nimburka. PL.

307697   Sovereign Svazek: 3 Strana: 0542
Sovereign, angl. (sovrchn), angl. zlatá mince = 20 šilinků.

307698   Sôvet Svazek: 7 Strana: 0742
Sôvet = rada, porada. Slov. Vz Czm. 103., Zbr. Hry 177.

307699   Sověti Svazek: 7 Strana: 0742
Sověti = sovou (mrzutým) se stávati Mkl. Etym. 317. a.

307700   Soví Svazek: 7 Strana: 0742
Soví mlýny v Praze. Svt. 6. Vz Sovov- ský (dod.).

307701   Soví, sovový Svazek: 3 Strana: 0542
Soví, sovový, Eulen-. S. očí, péro, hnízdo, hlas. Kdyby šlo po sovím, nebylo by nikdy dne Č. M. 212. S. zrak. Smil v. 1741. - S. střela, ruličky p. Maric, krevník, pote- rium sanguisorba, die Pimpinelle, rostl. L. — S. hory, das Eulengebirge. Vz Krč. 334.

307702   Sovice Svazek: 7 Strana: 0742
Sovice, vrch u Roudnice, Řvn. 163.; stráň u N. Huti. Jsfk.

307703   Sovie Dziery Svazek: 9 Strana: 0304
Sovie Dziery = skála u Podhradí. Sbor. slov. III. 6.

307704   Sovík, a Svazek: 3 Strana: 0542
Sovík, a, m., osob. jm. Šd.

307705   Sovíkov Svazek: 9 Strana: 0304
Sovíkov, a, m., pozemek. ?ck. Hol. 134.

307706   Sovín Svazek: 3 Strana: 0542
Sovín, a, m., mlýn u Boršic na Mor. Tč.

307707   Sovin Svazek: 10 Strana: 0385
Sovin, a, o = soví. S. hlas. Jrsk. XIV. 69.

307708   Sovina, y, f Svazek: 3 Strana: 0542
Sovina, y, f., der Eulengeruch. Šm.

307709   Sovinec Svazek: 3 Strana: 0542
Sovinec, nce, m., něm. Eulenberg, městys v Rymařovsku u Unčova na Mor. Vz S. N.

307710   Sovinec Svazek: 7 Strana: 0742
Sovinec = jedlová hora u Zašové. Pk

307711   Sovinice n. Soběnice Svazek: 3 Strana: 0542
Sovinice n. Soběnice, ves v Litoměřicku. Tk. III. 53., 58., 60.

307712   Sovinky Svazek: 3 Strana: 0542
Sovinky, dle Dolany, městys v Boleslav- sku. Vz S. N.

307713   Sovisko Svazek: 3 Strana: 0542
Sovisko, a, n., ošklivá sova, abscheuliche Eule. Jg.

307714   Sovistý Svazek: 7 Strana: 0742
Sovistý = sově podobný. Val. Brt.

307715   Soviti na koho Svazek: 7 Strana: 0742
Soviti na koho = škarediti se. Us. Šd.

307716   Sovka Svazek: 7 Strana: 0742
Sovka, zdrobn. sova. — S., y, m., os. jm. Vz Sova (dod.).

307717   Sovka Svazek: 8 Strana: 0375
Sovka, vz Sobek (3. dod.).

307718   Sovka Svazek: 9 Strana: 0304
Sovka, y, f. = sypek peřiny. 8dl. Hr. XII. 142. Sr. Sovek (III. d 542. ).

307719   Sovka Svazek: 10 Strana: 0385
Sovka, y, f. = manželka. V zloděj, mluvě. Vz Sovák.

307720   Sovní Svazek: 3 Strana: 0542
Sovní = soví, Eulen-. Štelc.

307721   Sovoj Svazek: 7 Strana: 0742
Sovoj, e, m , os. jm. v osadním názvu Sovojovice, nyní Sojovice. Vz Jir. v Osv. 1887. 41.

307722   Sovojovice Svazek: 3 Strana: 0542
Sovojovice, Sowojowitz, ves u Brandýsa n. L. PL.

307723   Sovok Svazek: 7 Strana: 1384
Sovok, u, m. = cícha. Obz 1893. 20

307724   Sovok Svazek: 8 Strana: 0375
Sovok, vku, m. = sovek. Podnikový s. Phľd. 1895. 78.

307725   Sovolusky Svazek: 3 Strana: 0542
Sovolusky, dle Dolany, Sowolusk, ves u Rožďalovic; něm. Soblitz, ves u Jablon- ného. PL., Tk. II. 430.

307726   Sovovitý Svazek: 3 Strana: 0542
Sovovitý, eulenartig. S. ptáci, strixini. Krok.

307727   Sovovský Svazek: 7 Strana: 0742
Sovovský. S. mlýny (vz Soví, dod.), sluly druhdy také Severinovské. Arch. mě. Prahy č. 284.-4. z r. 1675.

307728   Sovový Svazek: 3 Strana: 0542
Sovový, vz Soví.

307729   Sovrieť Svazek: 7 Strana: 0742
Sovrieť = sevříti. Slov. N. Hlsk. XXI. 6.

307730   Sovy Svazek: 7 Strana: 0742
Sovy, pl, f. = spařené housky, abge- brühte Semmeln. Šp.

307731   Sovydoly Svazek: 9 Strana: 0304
Sovydoly, pozemek. Hoř. 135.

307732   Sp Dluposlouchání Svazek: 8 Strana: 0377
Sp Dluposlouchání, n. S. rozmluvy te- lefonní. KP. VIII. 353.

307733   Spaběrovati Svazek: 3 Strana: 0542
Spaběrovati, nachlesend abnehmen oder sammeln. — co kde: ovoce po zahradě. Šp., Jg.

307734   Spací Svazek: 3 Strana: 0542
Spací, Schlaf-. S. pokoj, vůz (na dráze), doušek. Dch.

307735   Spací Svazek: 7 Strana: 0742
Spací komnaty řím. a řec., vz Vlšk. 78.

307736   Spacier Svazek: 7 Strana: 0742
Spacier, a, m. = S. Adam Kouřimský, farář. 1614 Vz Jg. H 1 627., Jir. Ruk. II. 243.

307737   Spáciti Svazek: 8 Strana: 0375
Spáciti. Kak jest s. dôstojná = jak se má nazývati, zač se má považovati vojna, jaká se nyní vede V Alx. 1307. (Krok. 1893. 2.).

307738   Spacium Svazek: 9 Strana: 0304
Spacium = meze. Hus I. 362.

307739   Spackati Svazek: 3 Strana: 0542
Spackati, verpfuschen, verhunzen. — co. Us. Sd.

307740   Spáč Svazek: 3 Strana: 0542
Spáč, e, m., kdo (dlouho) spí, der Lang- schläfer, der Schläfer. Pošmurný den jako ta rozsáhlá osada olšanská tichých spáčů. Střik. — Ros.

307741   Spáč Svazek: 10 Strana: 0664
Spáč, e, m. Předčasný s. (mrtvý). Slád. Rich. II. 134.

307742   Spačice Svazek: 3 Strana: 0542
Spačice, dle Budějovice, Spatschitz, ves u G. Jeníkova. PL.

307743   Spáčik Svazek: 7 Strana: 0742
Spáčik, u, m., bylina. Slov. DŠk. II. 279.

307744   Spáčil Svazek: 10 Strana: 0385
Spáčil Augustin Jaroši., spis., Tob. 217..

307745   Spáčil-Žeranovský Svazek: 10 Strana: 0385
Spáčil-Žeranovský Jan (P. S. Eudonym) žurnal. a básn., 1857.—9./1. 1905. Sr. Nár. list. 1905. 10. 2. a jiné listy z téže doby. Ott. XXIII. 753., Zl. Pr. XXII. 166. s podob., Máj III. 284.

307746   Spačitelný Svazek: 7 Strana: 0742
Spačitelný, widerrufbar. S. kup. Sš. II 85.

307747   Spáčiti Svazek: 3 Strana: 0542
Spáčiti = zpedečným učiniti, abwenden. Jir., Výb. 1. 1112. '25. — se, den Kauf rückgängig machen. Na Moravě. Brt. Ru- kojmie sě spáčili, traten zurück, wollten nicht bürgen. NB. Tč. 282. Súsedé se s-li, traten vom gegebenen Versprechen, vom geschlossenen Vertrage zurück. U Opav. Klš. Snoubenci se s-li, traten von der Hei- rath zurück. Na Ostrav. Tč. Kráva se s-la, wurde wieder läufig. Ib. Tč.

307748   Spáčiti se z čeho Svazek: 7 Strana: 0742
Spáčiti se z čeho: z kupu, ze smlouvy. Pr. 1884. 57 , 58. — S. = zpozorovati. Byl jste dříve nemocen? Nespáčil jsem žádné nevole na sobě. Val. Vck.

307749   Spačka Svazek: 7 Strana: 0742
Spačka, Schlafsucht, f., spavosť. Us.

307750   Spáčky Svazek: 3 Strana: 0542
Spáčky, pl., f., paseky u Jablunky u Vse- tína. Mor. Tč.

307751   Spáčnica Svazek: 7 Strana: 0742
Spáčnica, e, f. = velká voda, která kolo spáčí, že se mleť nemůže Laš. Brt. D 267.

307752   Spačný Svazek: 10 Strana: 0385
Spačný = kdo se rád spáči. Hoš. Pol. I. 142.

307753   Spáčovitý Svazek: 7 Strana: 0742
Spáčovitý kůň = který se zpačuje, zpíná nechtě táhnouti. Mor. Vhl.

307754   Spád Svazek: 3 Strana: 0542
Spád, u, m., spadnutí, der Fall. S. an- dělů s nebe. — S., svah, Abschuss, m. S. vody (sklon, jejž má povrch vody s obzo- rem vodorovným. S. N.), das Gefälle. V. Voda, kam s. má, tam teče. Ros. Voda má s. po mojí louce. Ml. Ta voda nemá žád- ného spádu (odtoku); musí se vodě větší s. dáti. Šp. Úhel s-du, der Fallwinkel; úplný, das Totalgefälle. Nz. S. střechy, Dachrösche, f.; čeřitý. Dch. S. vody měřiti. Sych. S. vody u mlýnu na svrchní vodě: nápad; na spodní vodě u hřebenáčů: střik. Us. Kolo se žene spádem 3—4 střevíců. Vys. S. pole (naklo- nění), das Gefälle. Sedl. Nemáte žádného s-du k božským věcem. Sš. J. 179. S. v horn., das Verflachen, Einfallen, die Neigung. S. slabý, mírný, malý (geringes, kleines, flaches E.), ostrý, příkrý, veliký (starkes, steiles E.). Hř. — S., sjezd, výpad, der Ausfall, An- griff. Ze zámku časté spády a škody na moři činili. V. — S. na čihadle, veliká síť k lapání ptáků skrytá v uměle připraveném lesíku, der Fallbaum beim Vogelherd. D., Šp. Číhati na s. (do síti, pod síť). Us. — Spády = stromky u výrovky n. na čihadle, na které ptactvo hřaduje, die Fallbäume. Šp. — S., cesta, šlepeje, obmysl, uskok, der Schlich, Weg, die Spur, der Schleichweg, -quartier. Má s. do Bachorovy hospody. Us. Sd. Vždyť já vím, jaké ty máš s-dy. Us. Vrů. Zná on všecky s-dy. Má on své s-dy. S-dy něčí vyšetřiti. Plk. K vám mám vždycky spády. Us. Hý. Známť já vaše spády, že jste s hochy rády, proč se upej- páte, plaché dívčiny? Nár. pís. (Hý.).

307755   Spád Svazek: 7 Strana: 0742
Spád = spadnutí. S. deště, kamenů, vln, vodopádu. Vrch. — S. v metrice, hudební, melodiosní. Dk.

307756   Spadali Svazek: 3 Strana: 0543
Spadali, vz Spadnouti.

307757   Spadalina Svazek: 7 Strana: 0742
Spadalina, y, f = stráň na Vyzovsku. MzO 1890. 130.

307758   Spadalka Svazek: 7 Strana: 0742
Spadalka, y, f. = padanka. Slz. Šd

307759   Spadání, n Svazek: 3 Strana: 0543
Spadání, n., das Fallen, Herabfallen. S. vody, der Abfall; kůže, pysků (spára), die Hautschrunde. Ja.

307760   Spadaními Svazek: 3 Strana: 0543
Spadaními, y, f., něco spadaného, zvl. spadání kůže. Vz Spadání. Čern.

307761   Spadanka Svazek: 3 Strana: 0543
Spadanka = padanka. Us.

307762   Spadaný Svazek: 3 Strana: 0543
Spadaný; spadán, ána, o, ab-, herabgefal- len. S. ovoce (spadlé); s. kůže na těle (roz- sedlá, spára). Us. S. n. trudovatá tvář. Čern.

307763   Spadat Svazek: 3 Strana: 0544
Spadat, u, m., obyč. špagát, it., motouz.

307764   Spadavý Svazek: 7 Strana: 0742
Spadavý. 8. panna Marie = panny Marie navštívení (2/7.; kdo toho dne vyleze na střešni, spadne, protože býval tento den zasvěcený svátek). Zlinsky. Brt.

307765   Spádek Svazek: 3 Strana: 0543
Spádek, dku, m., malý spád, kleiner Ab- fall. — S. na burse, baisse, die Preisernie- drigung. — S., mana, medová rosa na li- stech stromů, der Honigthau. Rozml. o vč. 14.

307766   Spadek Svazek: 7 Strana: 0742
Spadek, dku, m. = dědictví, Erbschaft, f. Koll. — S. = paď. Brt. D. 267.

307767   Spádek Svazek: 7 Strana: 0742
Spádek. Vz Spad (cesta atd.). Každý mládek má svůj s. Us. Bž.

307768   Spadek Svazek: 9 Strana: 0304
Spadek, dku, m. = padanky, psinka. Mus. ol. 1898. 116.

307769   Spadek Svazek: 10 Strana: 0385
Spadek, dku, m. = rez. S. přišel na obilí. Val. Čes. 1. X. 468.

307770   Spadení Svazek: 3 Strana: 0543
Spadení, n., das Herabfallen. S. velikého přívalu, Gussregen, Pass., Ž. wit. 105. 29., čípku (žába). V.

307771   Spadení Svazek: 7 Strana: 0742
Spadení. Bychom nevběhli v s. ďábel- ské. Výb. I. 1168.

307772   Spadený Svazek: 9 Strana: 0304
Spadený = spadlý. S. hruška. Mtc. 1900. 338.

307773   Spaděrkovať Svazek: 10 Strana: 0664
Spaděrkovať = spažerkovať. Brt. Sl.

307774   Spadila Svazek: 7 Strana: 0742
Spadila, y, f., jm. feny. Škd.

307775   Spádiště Svazek: 7 Strana: 0742
Spádiště, ě, n (u vodovodu), Absturz, m. Zpr. arch. VII. 88., VIII. 112.

307776   Spadiště Svazek: 8 Strana: 0375
Spadiště = mezipilířové trámoví, Dramm- feld, n. Sterz. 696. b.

307777   Spaditi Svazek: 3 Strana: 0543
Spaditi = hubeným činiti, herabbringen. — koho: koně. Dch.

307778   Spaditosť Svazek: 3 Strana: 0543
Spaditosť, i, f., der Abhang, die Ab- schüssigkeit. S. vody. Jg. Slovn., Č.

307779   Spaditý Svazek: 3 Strana: 0543
Spaditý, položitý, nachýlený, abschüssig. S. cesta, Č., hora. Sš.

307780   Spaditý Svazek: 10 Strana: 0385
Spaditý. Tepal se rukama s-týma na svá bedra. Msn. II. 267.

307781   Spadkový Svazek: 9 Strana: 0304
Spadkový. S. právo (dědičné). Mtc. 1898. 234.

307782   Spadlec Svazek: 3 Strana: 0543
Spadlec, dlce, m., der Herabgefallene. Ráj.

307783   Spadlík Svazek: 7 Strana: 0742
Spadlík, a, m. = spadlec Mtc. 1. č. 63 Str. 141.

307784   Spadlina Svazek: 3 Strana: 0543
Spadlina, y, f., spadlé ovoce. Us. Dch. — S., der Bergfall. D.

307785   Spadlisko Svazek: 3 Strana: 0543
Spadlisko, a, n , v horn. = kotlina. Hr.

307786   Spadlosť Svazek: 3 Strana: 0543
Spadlosť, i, f., das Abfallen. Jg.

307787   Spadlý Svazek: 3 Strana: 0543
Spadlý, ab-, herabgefallen, unerwartet, plötzlich. Ten je s-ý (suchý). Dhn. Co s pátra spadlý (== náhlý), V., čípek (zápal čípku), die Zäpfchenbräune, Byl., mandle (zánět branči), die Mandelbräune, klapky, der Augenlider- vorfall, Ja., tvář, eingefallen. Zlob. — od- kud kam. Lupen jest to, do propastné tůně se stromu již člověčenstva s-ý. Sš. Bs. 165. Hřích dědičný od Adama na nás s-lý. Sš. II. 94. Jako s nebe s. Dch.

307788   Spadlý Svazek: 7 Strana: 0742
Spadlý. Voda deštěm na určitou plochu spadlá. Mj. 149. Statek na krále spadlý. Pal. Rdh. II. 388.

307789   Spádní Svazek: 3 Strana: 0543
Spádní, ku spádu se vztahující, Abfall-, abfällig. S. voda. Arch. IV. 271., 274.

307790   Spádnice Svazek: 7 Strana: 0742
Spádnice, e, f. = tlakoměrný gradient, míra spádu nakupeného vzduchu, rozdíl, jaký co do tlaku vykazují dva 15 země- pisných mil od sebe vzdálené body a to směrem kolmo na příslušné isobary vede- ným. Stč. Pov. 10., Stč. Zem. 593.

307791   Spádník Svazek: 10 Strana: 0385
Spádník, u, m. =z země. V zloděj, mluvě.

307792   Spadník Svazek: 10 Strana: 0664
Spadník, a, m. = dědic. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

307793   Spadnosť Svazek: 3 Strana: 0543
Spadnosť, i, f., der Heimfall. J. tr. S. věcí u soudu složených, die Caducität der Depositen. J. tr.

307794   Spádnosť Svazek: 3 Strana: 0543
Spádnosť, i, f., das Gefälle. Dch. S. mě- řiti, nivelliren. Čsk.

307795   Spadnouti Svazek: 3 Strana: 0543
Spadnouti, dnu, dni, dna (ouc), dl a dnul, dnutí a dení; spadati, spadávati, spado- vati = spadnouti s hůry, herab-, herunter- fallen, abfallen, von einer Höhe fallen; na hromadu padnouti, sesypali se, ein-, zusam- menfallen, einstürzen; ubyti, fallen, abneh- men ; se = hubeněti, abfallen, mager wer- den; pukati se, rozpadati se, zerfallen, zer- bersten, zerspringen. Jg. — abs. Déšť spadl, lešení spadlo, voda spadla. Us. Cena věcí spadá. Kom. Spadl veliký příval. V. Má na něho spadeno (= zlosť, s vrchu). Us. Fch. Literatura sem spadající (einschlägig). Dch. Na osice listí vadne, dyž uvadne, dolů spadne ; Zrálo jabko, zrálo, jak dozrálo, spadlo; A dyž ono (jabko) spadne, po zemi se kúle (koulí), už sa můj syneček po tom světě túle (toulá). Sš. P. 280., 418., 588. — odkud (jak). S příkrého místa po hlavě spadnouti; Spadl hlas s nebe. V., BO. S. s vozu, s koně. Ros. S vína spadá. Kram. S vysoka s. Jd. S veliké cti a slávy s., V., s důstojnosti. Jel. S. s koně. Rkk. Pane, to babici spadne s kopy groš (nepodaří se jí). Us. Vk. Krásná panna stála před ní, jako by s oblak byla spadla. Erb. Sl. čít. 81. Mlč, plácale, dáš mi, až spadneš s nebe (= nikdy). U Žamb. Dbv. Se schodů po hlavě s. Er. P. 251. Prsteň s prsta spadně a vínek uvadně; Ten dóbek uvadne, lestí (listí) z něho spadne, tak se naší lásce nekdy konec stane ; Škoda tě lípečko, spadnú s tebe listí; A dyž s koňa spadnu, šabla mně zazvoní; Nezhynu na zemi, zhynu na koňovi, s koně dolů spadnu, palaš mně zazvoní; Z jalovečky bude masa, a z děvečky spadne krása; Z mála bych ti, vrabče, dala, ežby z tebe hlava spadla. Sš. P. 111., 236., 549., 579., 592., 627., 697. Užitky, ježto s královstvie spadají. Arch. I. 67. S. se skály. Alx. Ruboš vazem (= na znak) s koně spade. Rkk. 43. Sukně vet- chem s něho spadla. Pass. 614. Jakoby hora (kámen) se mne spadla. Hš. — čím. Spa- dají fíkové větrem. Aqu. S. láskou na ně- koho (nenadále se zamilovati). Ros. Ty země pravem přirozeným naň spadly. Let. 160. Spadne-li Litva na prsy břemenem. Vz Brt. Instr. 15. Vězením se spadnouti, trápením. Us. — kam (komu). S. v nepřátely. St. skl. Voda spadává na kola. D. Spadá na mne s něho dědictví. Jel. Dědina jeho na dceru spadla. Št. Kn. š. 159. Veliká pohroma na křesťany od pohanuov spadla. Pass. 530. Chlebili (vdova) s dětmi zlé i dobré s nimi trpíc, její věno na děti spadá; Nebude-li žádného, na krále (díl ten) spadne. O. z D. Neb na ně všecko jako na dědice spadne. Kn. tov. 83. Umře li jeden z nich a nezů- staví po sobě dědiců, statek na druhého ži- vého spadne. Kol. 64. To poručenství spadne na nejbližšího přítele. Zříz. F. I. F. XXV. Spadá dřímota na lidi. BO. K zemi s. Alx. Ta naše Anička na kolena padla, by jí ma- kověnka do fěrtúšku spadla; Jako polní kvítí ve dně v noci svítí a pak uvadne, do vode spadne; Esli mne ošidíš, ten hřích na tě spadně; těžko budě, synku, zapomínať na mne; Á já plaču a naříkám dávnej pří- hody, měla sem vínek zelený, spadnul do vody. Sš. P. 226., 273., 283., 352. Že i jiné národnosti v povšechné to stočiště spadají; Vážnosť všech církví apoštolských na ni (církev římskou) spadla. Sš. I.12., 23. Ten statek zuostalý aby na druhého spadl. NB. Tč. 192. To jest na Markrabími milosť spadlo. Půh. I. 201. Spadlo na ně chtěnie. Kat. 2478. Spade bezduch mezi mrchy. Rkk. 57. S. v chladnú vodicu. Rkk 60. Bázeň veliká spadla na ty, kteří . . . Žalan. 12. Spadl los na Matěje. Pass. 232. Veliká pohroma na křesťany od pohanuov spadla. Pass. 530. Spadnu na tě všecky kletby tyto a chopie sě tebe; To pokušenie spadlo na ty, kteří... Ale však čeho sú sě báli, to na ně spadlo: báli sě ztratiti zbožie, to sú ztratili a k tomu duše. Hus I. 55., II. 87., 124. Veliká hróza na všecky spadla. BO. Vše mi na hrdlo spadlo (na starost! mi dáno). Mus. Ptáci do obilí spadli. Děla jich do hlubin dunajských jim spadali. Bart. Číhaři celé Hejno do kře spadlo. Us. Kdo se bojí jíní, spadne na něj sníh. Prov. Bl. — (odkud, kam) jak. Ať hodím kočku jak chci, vždycky spadne na nohy (darebáka nenapravíš). U Žamb. Dbv. (Ten purkrecht) spadl jest na pana plným právem mimo jich vuoli. NB. Tč. 159. Ježto naň odmrť z práva spadla po Brázdové; Nechce mi jich dáti, ježto na mě spadly na díle. Půh. II. 407., 441. A hvězdy s nebes spadaly jsú na zemi. Pass. 12. — od čeho (odkud, kam). Dobré z nôh nespadne od strachu. Mt. S. Zbožie, ješto jest na mě spadlo od mých předkóv; Dědictví na mě spadlo od mého otce. Půh. I. 180., II. 82. Od nich počátek biedy spadl jest na děti. Hus I. 294. Daj pán zemi tvé přieval prašný a s nebe spadni na tě popel, až i budeš potřien. Hus I. 55. Od prarodičů smrť na nás spadla. Sš. I. 63. Měla sem milého ko- minára, spadl mi z komína do Dunaja; .Spadl s hrušek do podušek, spadl jako vtáček, dé (dej) mně můj potáček. Sš. P. (659., 7G2. 8 nebes u peklo s ním spadli. Kat. 1898. — přes co: přes vozy. Alx. 1120. kdy. Srncovi pod zimu rohy spadají. Jg. Slovn. Ten list na tři sta hř. vzal, ješto jest po smrti otce mého na mě spadl. Půh. I. 170., II. 6, 120., 513. (Tč.). — komu, čemu. Spadl mu čípek (1. zapálil se; 2. umlkl). Sych. Čepy mu spadly (umlkl); Spadl nu zub (nemůže se vymluviti). Prov. Sych., Jd. Obilí, vínu spadá. V. Tomu spadly my- šlénky (neví, co mluví). U Domažl. Němc. Štědrý groš na střechu uvrže, dva mu spad- nou, Prov. Jd. — na čem: na obilí spadlo. V. Dobytku spadlo na ceně. Us. Na zboží spadlo. Us. Dch. — čemu kde. Obilí spadlo v trhu. Jd. Spadlo mu v krku (otekly mu žlázy v krku). Us. Sk. - po kom, po čem na koho. Ješto naň spravedlivě spadlo po sestře po jeho; Což jest po jeho otci naň spadlo. Pňh. I. 288., 295., II. 130., 358. Sta- tek spadl po otci (po něčí smrti) na syna. Tur. kron., Dipl. 1417, Jd. - komu čeho: Tomu trému ceny spadá. V. — se. Spadá se neužilec. Sych., V. Ten se spadl (zhube- něl). Us. Kf. Byl se měl spadnouti (se roz- puknouti). St. skl. — se čím: žalostí (pu- kati se). Ctib. — se oč. Musím jí vóz vi- sutý kupiti, bych se měl i hned o to spa- dati. St. skl. — adv. Čím výše sě pozdvi- hneš, najvyšší najníže spadneš. Hus I. 284.

307796   Spadnouti Svazek: 7 Strana: 0742
Spadnouti. Nie každý ten spadne, čo na vojnu ide. Koll. Zp. I. 31. Keby človek vedel, že zpadne, sadnul by si. Slov. Zátur. Robota spadla = byla zrušena. Brt. D 267. — odkud (komu jak). Spadl mu kámen se srdce (starosť). Us. Lidem těm spadlo dědictví jako s nebe. Vlč. Ač nespadnem od božieho zpořiezenie. Št. Kn. š. 121. Klub- kem spadla s stromu havěť kavčí Osv. V. 639. — kam (odkud kdy). S. do nesnází. J. Lpř. Spadávala do jejich příbuzenstva (byla s nimi příbuzná). Sá. Přízvuk spadá na první slabiku. Dk. Spadnul z pece na lavicu (dostal se do horšího). Slov. Šd. Tendence spadá ve vyšší pojem užitku. Dk. Kněz Aleksandr v tu dobu spade v ve- likú sirobu. Alx. S. v zatracenie. Št. Kn. š 168. Vše žalosti na mě spadly. Hr. rk. 159. Tu spadl strach liudi na vše. Alx Ale spadnú v den božieho súdu u věčné muky S těmi ďábly. Št. Kn. š. 147. — jak. Stráň příkře spadá. Us. — proč. Ale tu dobré od divu a 1'aku z noh nezpadla. Dbš. Sl. pov. I. 83. (Telo) těžkostí (tíží) p. chtiec. Hr. rk. 155. — z čeho. Krávy spadly z masa (zhubeněly). Us. Brt., Vhl. Při tom všecko z ceny zpadlo. Sl. let. I. 320.

307797   Spadnouti Svazek: 8 Strana: 0375
Spadnouti. Všecky odmrtí na mne spado- valy. 1417., 1433. List. fil. 1893. 401., 403.

307798   Spadnutí Svazek: 3 Strana: 0544
Spadnutí, n., das Herabfallen. S. cihly se střechy. S. mandlí n. čepů (zánět brančí). Vz Spadlý. Déšť, střecha zrovna na s. Dch. Ve světě jako na moři jednak jest zdvih- nutie větrem pýchy, jednak dolov s. psotú. Hus II. 279. — S. léna na pána, der Lchens- heimfall. J. tr. — S., shoření, der Einsturz. Ten dum jest na s. (schátralý). Sych., Ml.

307799   Spadnuti Svazek: 10 Strana: 0385
Spadnuti = spadnouti. Milí. 33.

307800   Spadnutý Svazek: 3 Strana: 0544
Spadnutý; -ut, a, o, eingestürzt. S. plot. Němc.

307801   Spadnutý. S Svazek: 10 Strana: 0385
Spadnutý. S. ovoce, plot. Lépe: spadlý. Mš.

307802   Spadný Svazek: 3 Strana: 0544
Spadný, caduc, heimfällig. S. léno. J. tr.

307803   Spádný Svazek: 3 Strana: 0544
Spádný = spadlý, na níž se zvolna chý- lící, abschüssig, abgesenkt, Abfalls-. S. roura, mříž (Fallgitter). Dch. Spádný kopec, cesta (schodná). Jg.

307804   Spadný Svazek: 7 Strana: 0742
Spadný. S. lavina, Sturz-, Nz., proudy, Lpr., rhythmus, Sš., verš. Dk. Poet. 245.

307805   Spádoměr Svazek: 3 Strana: 0544
Spádoměr, u, m., nástroj k měření spádu, das Nivellirinstrument, die Nivellirwage. Sedl. Fys. 218.

307806   Spádoměrné Svazek: 7 Strana: 0742
Spádoměrné náčiní, Nivellirinstrument.

307807   Spádoměrství Svazek: 3 Strana: 0544
Spádoměrství, n., die Nivellirkunst. Sedl. Fys. 217.

307808   Spádoměřič Svazek: 7 Strana: 0742
Spádoměřič, e, m. = svahoměřič, Nivel- lirer, m. Sl. les.

307809   Spadon Svazek: 7 Strana: 0742
Spadon, u, m = dvouostrý, těžký meč a rukovětí bez oblouku. Rk. Sl.

307810   Spadovati, vz Spadnouti Svazek: 10 Strana: 0385
Spadovati, vz Spadnouti. Nikdy list ne- spaduje. Luc. 54.

307811   Spaehatelka Svazek: 3 Strana: 0544
Spaehatelka, y, f., die Verüberin. Jg.

307812   Späh Svazek: 10 Strana: 0385
Späh, a, m. zz turecký vojín. Tbz. V. 5. 9.

307813   Spahltiť Svazek: 10 Strana: 0385
Spahltiť - shltati. Slov. XXII. 489.

307814   Spáchání Svazek: 3 Strana: 0544
Spáchání, n., die Begehung, die Thai S. hřicha. Aqu.

307815   Spáchaný Svazek: 3 Strana: 0544
Spáchaný; -án,ána, o, begangen, verübt. S. hřích, Kom., příklad. Har. S-ná krádež, vražda.

307816   Spáchaný kdy Svazek: 7 Strana: 0742
Spáchaný kdy. Hříchy po křtu sv. s-né. Mž. 121.

307817   Spachatel Svazek: 3 Strana: 0544
Spachatel, e, m., der Begeher, Verüber. Jg. S. brodně. Sš. I. 156.

307818   Spáchati Svazek: 3 Strana: 0544
Spáchati, spáchám a spáši; spachávati = učiniti, skutiti (v dobrém i ve zlém smyslu slova), thun, bewirken. Jg. — co: mnoho udatného s. Troj. S. hřích, V., Kom., Hus II. 73., nepravosť, nešlechetnosť, lotrovství, vraždu, V., báseň (žertovně). Us. Až i spáši boží nevoli. Št. N. 248. — co čím: vraždu vlastní rukou spáchati. V. — co nad kým. Uzříš, co já nad ní spáši. Leg. Sami vražbu nad sobů spáchámy. Rkk. 53. — co proti komu. Zlé jsem spáchal proti všem spra- vedlivostem tvým. Ojíř. — co proč: zločin ze závisti. Ml.

307819   Spáchati co Svazek: 7 Strana: 0742
Spáchati co. Ďáblové sešedše se a spa- třivše, co jest tu spáchal p. Ježíš Výb. II. 503. — co nad kým. Čso jsi spáchal nad nevinným. Hr. ruk. 149.

307820   Spachov Svazek: 3 Strana: 0544
Spachov, a, m., Spachendorf, ves ve Slezsku. Tč.

307821   Spachta Svazek: 3 Strana: 0544
Spachta, y, m. a f. — ospalec, ospalkyně, der Langschläfer, die -rin. Us. Č. U Čáslavi. Kšá.

307822   Spachták, a, spachtavec Svazek: 3 Strana: 0544
Spachták, a, spachtavec, vce, m. = ospalec. Vz Spachta. Slov.

307823   Spachtavý Svazek: 7 Strana: 0742
Spachtavý = ospalý. Slov. Rr. Sb., Ssk.

307824   Spachtoš Svazek: 7 Strana: 0742
Spachtoš, e, m. = spachta. Slov. Hdž. Čít. 128., Loos.

307825   Spachtošiť Svazek: 7 Strana: 0742
Spachtošiť = vyspávati. Slov. Hdž. Šlb.

307826   Spája Svazek: 7 Strana: 1384
Spája = spaluje. Pís. sl. 48. — List. fil. 1892. 381.

307827   Spájecí Svazek: 3 Strana: 0544
Spájecí kahan, die Löthlampe. Nz.

307828   Spáječka Svazek: 7 Strana: 0742
Spáječka. y, f. = spájedlo. Us. Hk.

307829   Spájedlo Svazek: 3 Strana: 0544
Spájedlo, a, n., pajidlo, der Löthkolben. Nz.

307830   Spájení Svazek: 7 Strana: 0742
Spájení, n., Schweiasen, n. S. na měkko (weichlöthen, u kovů snadno tavitelných, jako u mědi, u bronzu), na tvrdo, hl. u že- leza, weiche, harte Löthung. Vz Včř. Z. I. 15.

307831   Spájení Svazek: 9 Strana: 0304
Spájení kovů. Vz KP. VIL 356.

307832   Spájený Svazek: 7 Strana: 0743
Spájený výtrus. Hg. 179.

307833   Spájeti Svazek: 3 Strana: 0544
Spájeti, spajiti, vz Spojiti, löthen. Nz.

307834   Spájivý Svazek: 7 Strana: 0743
Spájivý, S řasy, houby. Hg. 163.

307835   Spájivý Svazek: 8 Strana: 0375
Spájivý. S. houby, zygomycetes. Ott, VIII. 639.

307836   Spájka Svazek: 7 Strana: 0743
Spájka, y, f. = spájení. Mz. Mkl. — S. = spáječka Us. Hk.

307837   Spájkati Svazek: 7 Strana: 0743
Spájkati = spájeti. Slov. Rl. Pr. II. 22.

307838   Spajstruna Svazek: 10 Strana: 0385
Spajstruna, ě, f. =: špižírna. Spišsky. Sbor. slov. 1901. 83.

307839   Spajtášiť Svazek: 7 Strana: 0743
Spajtášiť = snadno uloviti, nabrati, ukrásti. Laš. Brt. D. 267.

307840   Spajtnouti co Svazek: 9 Strana: 0304
Spajtnouti co = ukrásti. Šeb. 211.

307841   Spajznout Svazek: 10 Strana: 0664
Spajznout = ukrásti. Brt. Sl.

307842   Spak Svazek: 7 Strana: 0743
Spak = zpět. Slov. Hdž.

307843   Spak, u, m Svazek: 3 Strana: 0544
Spak, u, m., die verkehrte Seite, opak. Slov. Plk. — S., der Pacht. Us. u Bolesl. — S., a, m., atrota (monstrosus homo), zastr. Rozk.

307844   Spáka Svazek: 3 Strana: 0544
Spáka, y, f., miopterus, letoun netopýro vitý. Krok. I. b. 78.

307845   Spakat Svazek: 7 Strana: 0743
Spakat, angl. = roztahování nohou až na dosednutí. Nrd.

307846   Spaknúť Svazek: 7 Strana: 0743
Spaknúť = nazpět sebou hnouti, zurück- weichen. Slov. Hdž.

307847   Spakostiti Svazek: 7 Strana: 0743
Spakostiti. Za Št. polož: Kn. š. 73. 12.

307848   Spakostiti, il Svazek: 3 Strana: 0544
Spakostiti, il, ěn, ění (zastr.; na Mor. posud, Brt.) = uškoditi, pokaziti, schaden. komu proč v čem. Neb zlý ďábel pro svú závisť rádoby každému spakostil v ní (v bla- ženosti). Št.

307849   Spakovati, šp Svazek: 3 Strana: 0544
Spakovati, šp. z něm., složiti, schovati, zusammenpacken. — co kam. Kram., Us. — S., smluviti, verabreden. Us. u Bolesl. Sír.

307850   Spal Svazek: 3 Strana: 0544
Spal, a, m. = spáč, der Schläfer. Prk. Př. 21., Rozk. — Sedm spalův = sedm sv. bratří. Vz Gl. 310.

307851   Spál Svazek: 7 Strana: 0743
Spál, u, m. = mechovitý nádor na šípku, spánek. Souvisí se spáliti. Mor. Brt. Dt. 6., Brt. L. N. II. 158.

307852   Spála Svazek: 3 Strana: 0544
Spála (zastr. vzpála), y, f., nekrátí prý á v a v instrum sg. atd. (Cf. Blána), ale toto mínění jest chybné, vz A (I. 6. b. ř. 19. sB.). — Š., upal, der Brand, das Bren- nen. Od sluneční s-ly. St. skl., Výb. I. 1138. 8. — S., zapálení, nemoc, die Entzündung. Us. — a) S., epidemická nemoc jevící se kožní osutinou, scarlatina, der Scbarlach. Vz S. N. S. krvotočná, hladká, puchýřitá, stra- katá, horečná. Lk. — b) S., die Masern, morbilli, osypky, —c) S., der Friesel, pur- pura, jáhliny. Dítě má s-lu. Zlob. — d) S., die Röthein, papulae. V. — S., serpedo, serpigo, herpes serpens, die fressenden Flechten. — S., zánet, sněť rostlin, der Sonnenbrand. Šk. S. lupení, der Laub- rausch. Šk. Vz S. N. - S., černá skvrna na břiše jelena v čas říjení, der Brand, Brunstbrand; žlutohnědá skvrna, na černých mysliveckých psech. Šp. — S., y, m., osob. jm. Šd.

307853   Spála Svazek: 7 Strana: 0743
Spála nemoc. Vz Slov. zdrav. 350. S. brdečkovitá, scarlatina papulosa, hladká, s laevigata, hromadná, s. epidemica, jáhlo- vitá, s. miliaris, kusá, s. rudimentosa, ne- štovicovitá, s. pustulosa, omladnic, s. puer- puralis, puchýřovitá, s. pemphigoidea, pu- pencovitá, s. papulosa, strakatá, s. variegata, tyfová, s. typhosa, výlevová, s. haemorrha- gica, zpětná, s. recidiva Ktt. exc. V onej v spále, v onom znoji jeden Hřek sě pitie sžádav. AlxM. v. 88. (HP. 92.). Aby se s. dobře vyrazila, dá se nemocnému vypiti v pivě červený korál na prášek utlučený. Mus. 1853. 479. — S. černá na révě. Sk. Černá s. prutů bukových, quaternaria Per- sonii, der schwarze Brand der Rothbuchen- triebe ; s. listů, das Verbrennen der Blätter. Pta.

307854   Spála. S Svazek: 10 Strana: 0385
Spála. S. krvavá, scarlatina petechialis s. haemorrhagica, haemorrhagischer Schar- lach, kusá, rudimentärer Seh., sdělná, epide- mischer Sch.; zvrat, opětné onemocnění spálou, Scharlachrecidive, s. bez osutiny, s. sine exanthemate. Ktt.

307855   Spalanzanka Svazek: 3 Strana: 0545
Spalanzanka, y, f., spalanzama, rostl, růžovitá. Rostl.

307856   Spálati Svazek: 8 Strana: 0375
Spálati. Umrlému koni oves s. (marnou věc konati). Bl. Gr. 297.

307857   Spalato, Spalatro Svazek: 3 Strana: 0545
Spalato, Spalatro, a, n., Split, Spljet, mě. dalmatské.

307858   Spalava Svazek: 3 Strana: 0545
Spalava, y, f., Spalawa, ves u Chotěboře. Vz S. N.

307859   Spalba Svazek: 3 Strana: 0545
Spalba, y, f., das Verbrennen. Sš. Snt. 23.

307860   Spalče Svazek: 7 Strana: 1384
Spalče, ete, n. = dvojče. Domažl. Šb. D. 18.

307861   Spalda Svazek: 3 Strana: 0545
Spalda = rýž.

307862   Spalda Svazek: 7 Strana: 0743
Spalda. Na Mor.: genget, těnkel, rýža, chlopka Brt.

307863   Spalebný Svazek: 3 Strana: 0545
Spalebný, verbrennbar. Rk.

307864   Spalec Svazek: 3 Strana: 0545
Spalec, lce, m., der Schläfer. Vký.

307865   Spalek Svazek: 7 Strana: 0743
Spalek, lku, m. = výpalek, Verbrennungs- product, n. Šp.

307866   Spalek Svazek: 8 Strana: 0375
Spalek = dřevo určené k spálení. Kotk. 163.

307867   Spálence Svazek: 7 Strana: 0743
Spálence, les na výsluní u Dalečína. Pk.

307868   Spálené Poříčí Svazek: 3 Strana: 0545
Spálené Poříčí, Brennporitschen, ves u Přestic.

307869   Spálení Svazek: 3 Strana: 0545
Spálení, n., das Verbrennen, die Ver- brennung. Vz Spáliti. Půh. II. 223. S. papíru, dříví atd. — S., ožáhnutí, die Versengung. S. od ohně, Ras., od kopřivy. D.

307870   Spálení Svazek: 10 Strana: 0385
Spálení, popálení. Vz Ott. XXIII. 757.

307871   Spálenina Svazek: 3 Strana: 0545
Spálenina, y, f., něco spáleného, smáha, etwas Verbranntes. S-nou smrděti. Zlob. — S., spálení i spálené místo na těle, pláma, der Brandfleck, das Brandmal, der Brandschaden. Puchýř od sny. Kom. Proti sně, polož na s-nu. Jád. — S. studená, mrlina, der Brand. Ja.

307872   Spálenina Svazek: 7 Strana: 0743
Spálenina. Vz Slov. zdrav. 351. Přílep na s-nu, Brandpflaster. Na s-ny přikládají hebkou ovčí vlnu, bílek, hořčicovou vo- dičku.

307873   Spálenina Svazek: 9 Strana: 0304
Spálenina, y, f. Tam metali těla mrtvá a sny kostí odsouzených. Har. I. 118.

307874   Spáleninový Svazek: 7 Strana: 0743
Spáleninový, Brand-. S. (úžehový) okraj, -saum, m. Exc.

307875   Spálenisko, a Svazek: 3 Strana: 0545
Spálenisko, a, n. = spáleniště. Bdl.

307876   Spáleniště Svazek: 3 Strana: 0545
Spáleniště, ě, n., vz -iště. S., místo, kde něco spáleno, die Brandstätte. V. — S., horká, spálená rolí. Reš. — S., Spalenischt, ves v Chrudimsku. — S. veliké, hořejní, do- lejší, vsi u Dobrušky. PL.

307877   Spáleniště Svazek: 7 Strana: 0743
Spáleniště, vrch u Holoubkova. Krč.

307878   Spálenka Svazek: 3 Strana: 0545
Spálenka, y, f., mourka, jm. krav pří- černalé hlavy. Us.

307879   Spálenka Svazek: 7 Strana: 0743
Spálenka. Jak se vaři při plameni, to zostávajú na vrchu s-ky n. př. na kobzole (černé, opálené skvrny). Slez Šd.

307880   Spálensko Svazek: 7 Strana: 0743
Spálensko, a, n., les u Kožlé. Pk.

307881   Spálený Svazek: 3 Strana: 0545
Spálený; spálen, a, o, verbrannt, brandig. S. ulice v Praze, Brennte-G. Dch. A co já dbám, galanů mám, a šak jim s-ných buch- tiček dám. Sš. P. 667. S. prach (popel), krev, V., vůně z masa (smáha). Kom. — jak. Poleno na poly spálené. V. — čím: ohněm. V.

307882   Spálený Svazek: 7 Strana: 0743
Spálený. S. ocel (která se už několikrát kalila a již jí nelze kaliti). Včř. Z. I. 81.— S. = vrch vPříbram. Kčr., u Broum. Jsfk. S. Mlýn u Srbče na Smečensku. S. ulice v Praze dříve Flašnéřská. Wtr. Obr. 426.

307883   Spálený Svazek: 8 Strana: 0576
Spálený = pohořelý. Odkazuji peníze na lidi chudé a s-né. 1480. VVtr. exc.

307884   Spaléta Svazek: 10 Strana: 0669
Spaléta, y, f. = plevnik. Brt. Sl. 406.

307885   Spálice Svazek: 7 Strana: 0743
Spálice, pl. = jm. polí u Slavičína na Mor. Šd. exc

307886   Spálinec Svazek: 10 Strana: 0385
Spálinec, nce, m., rybník u Rychem- burku. Jrsk. Pov. 26.

307887   Spalisko, a, spaliště Svazek: 3 Strana: 0545
Spalisko, a, spaliště, ě, n., die Brand- stätte. Na Ostrav. Tč.

307888   Spalitelnosť Svazek: 3 Strana: 0545
Spalitelnosť, i, f., die Verbrennbarkeit. Pr. Chym. 115.

307889   Spalitelný Svazek: 3 Strana: 0545
Spalitelný, verbrennlich, verbrennbar. Síra jest hmota s-ná. Pr. Chym. 83.

307890   Spáliti Svazek: 3 Strana: 0545
Spáliti, spálím, spal, spále (íc), il, en, ení; spalovati. S. = ohněm ztráviti, upáliti, ver-, nieder-, wegbrennen, durchs Feuer vertilgen; ohněm, horkostí uškoditi, ožehnouti, durch Feuer, durch Hitze verletzen; ošiditi, be- trügen ; se = shořeti, verbrennen; ohněm sobě ránu, bolest učiniti, sich verbrennen. Jg. — co, koho: člověka (upáliti). Boč. A my máme oheň ten, který spálil kyják ten; A kedy jich (buchty) pekla, spálila ich a přiňda k muzice, chválila ich. Sš. P. 621., 677. Poklady svého domu s.; s. knihy Viklefovy; Oheň zdejší všecky věci zemské bude páliti a spálí. Hus I. 279., II. 59., III. 124. Mráz všecko spálil. Šd. S. dříví, Us., město. D. Slunce spaluje hory. Štelc. Jako oheň spaluje les. V. Koho kaše spálila, ten i na podmáslí fouká. Prov. Koho kaše spálí, vždycky fouká. D. Mráz kopřivu nespálí. Prov. Jg. Ten ho spálil (ošidil). Us. Spálil boty = utekl. Bdl. — co jak: na prach, Har. II. 126., V., Sych., u popel, Bj., na popel. Jel. Ej lásko, lásko, lásko, jak hoříš plamenem a spaluješ srdenko, spaluješ na hlaveň. Sš. P. 349. S-li to do pracha. U Rychn. Msk. S-il mi beze vší viny to vše, co sem měla. Půh. I. 168. Bo moja dušička spasena, tvoja je na věky spálena. Sš. P. 1. — co čím: ohněm, V., látku barvou. Us. — co kde: látku v barvě, D., chléb v peci. Spálil jest po poli všecko openie. BO. Kdo se jednou na vřelém spálil, i na studené dou- chá. Lb. Mráz všechen květ na stromech sil. Šd. S-il mi to na mém zboží. Půh. II. 286. — co komu. S-il si hubu (neopatrnou řečí). Us. Dch. S-il mi les. Půh. I. 354. Lovec zajíci s-il kožich. Us. Bf. Sobě ruce, prsty, D., někomu zrak s. (nabulíkovati něco). Us. — se. Hleď, abys se nespálil (nezmýlil). Č. Spálil se (sklaplo mu, chybilo mu). Ros. Kdo se ohněm obírá, spálí se. Prov. Jg. Už se jich několik spálilo (zčernilo, škodu vzalo). Vz Škoda. Č. co, se oč. Spálil se o něj (= nepřemohl ho, jak myslil; 2. nenaklonil ho k své vůli). Mus , Č. S-la si mezulánku o uhel. Er. P. 245.

307891   Spáliti Svazek: 9 Strana: 0304
Spáliti oheň = rozpáliti. — S. se = ošiditi se. Us.

307892   Spáliti co kde Svazek: 7 Strana: 0743
Spáliti co kde. Toho času Jeroným z Makové spálil u císaře pečeni (v nemi- losť přišel). Břez. — koho čím: ohněm. Dač. I. 172., Ev. olom. Exod. 12. 10. Za živa spálil je pekelným plamenem. Št. Kn. š. 113. S-lil ho holí (udeřil). Us. Kšť — se. Kdo daleko od ohně, nespálí se. Km.

307893   Spalivec Svazek: 7 Strana: 0743
Spalivec, vce, m. = rybník. Pam. arch. I. 164.

307894   1. Spalivosť Svazek: 3 Strana: 0545
1. Spalivosť, i, f., ospalost!, die Schläfrig- keit. Jud. 4. ms.

307895   2. Spalivosť Svazek: 3 Strana: 0545
2. Spalivosť, i, f., die Verbrennungskraft. Jg.

307896   1. Spalivý Svazek: 3 Strana: 0545
1. Spalivý, ospalý, schlaftrunken, schläf- rig. Ms. — k čemu. Jenž jest bdící k básněm a s-vý k božiemu slovu. Hus III. 140.

307897   2. Spalivý Svazek: 3 Strana: 0545
2. Spalivý, verbrennend, zündend. Rostl.

307898   Spalivý Svazek: 8 Strana: 0375
Spalivý, vz Spandlivý.

307899   Spalky Svazek: 3 Strana: 0545
Spalky, ův, m., pl. = výpalky, die Brannt- weinträber. Míti voly na s-kách, krmiti je s-k. Us. U Petrovic. Dch.

307900   Spalky Svazek: 7 Strana: 0743
Spalky, Verbrennungsproduct, n. Hř.

307901   Spalna Svazek: 3 Strana: 0545
Spalna, y, f., spárna, das Schlafzimmer. Vký.

307902   Spalna Svazek: 8 Strana: 0375
Spalna, ě, f. = spalna. Phľd. XII. 107., 750., 1894. 277., 1895. 277.

307903   Spalnička Svazek: 3 Strana: 0545
Spalnička, y, f., vyraženina, die Röthein. Vz Spála. Ja.

307904   Spalnička Svazek: 7 Strana: 0743
Spalnička. S-ky, morbilli. Vz Slov. zdrav. S. bez osutiny, m. sine exanthemate, hladké, m. laeves, jáhlovité, m. miliares, krupičnaté, m. vesiculosi s. miliares, krvavé (černé) či podlitinové, m. haemorrhagici, puchýřo- vinovité, m. pemphigoidei, pupencovité, m. papulosi, slité, m. confluentes s. conferti, tyfové, m. typhosi, zvrhlé, m. abortivi s. afebriles. Ktt. exc.

307905   Spalničkovitý Svazek: 7 Strana: 0743
Spalničkovitý, morbilliformis.

307906   Spalničkový Svazek: 7 Strana: 0743
Spalničkový, Morbillen-, morbillosus. S. mázdřivka, Maserndiphtherie, osutina, -exan- them, zánět krku, angine morbilleuse. Ktt. exc.

307907   Spalničkový. S Svazek: 10 Strana: 0385
Spalničkový. S. skvrny, Masernflecke. Zánět krku s-vý, angina morbillosa. Ktt. Sr. Ott. XXIII. 755.

307908   Spalničky Svazek: 10 Strana: 0385
Spalničky, morbilli (bezsilné, asthenici, prosté, obyčejné, zánětlivé, synochales, mor- billi erethitici). Ktt. Sr. Ott. XXIII. 758.

307909   Spalnieř Svazek: 3 Strana: 0545
Spalnieř, spalníř, e, m., rytířské odění na plece, lorecernium, náplecník, vl. spalliera, fr. éspaliére, das Schulterblatt der Rüstung. St. skl., Výb. I. 1114. 36.

307910   Spalnieř Svazek: 7 Strana: 0743
Spalnieř = oblek pod drasnaté brnění pokrývající hořejší čásť těla. Vz Zbrt. Krj. I. 147.

307911   Spalník Svazek: 3 Strana: 0545
Spalník, a, m., der Langschläfer. Rk.

307912   Spalníř Svazek: 8 Strana: 0375
Spalníř, později zvl. v XVI. stol. moderace = měkčí šat pod pancíř, aby netiskl. Wtr. Krj. I. 243.

307913   Spalniště Svazek: 7 Strana: 0743
Spalniště, ě, n. = spáleniště. Tk.

307914   Spalnosť Svazek: 3 Strana: 0545
Spalnosť, i, f., die Verbrennlichkeit.

307915   Spalný Svazek: 3 Strana: 0545
Spalný, shořný, verbrennlich. S. teplo, die Verbrennungstemperatur. Nz. Nespalná zeď, D., železná pokladnice.

307916   Spálov Svazek: 3 Strana: 0545
Spálov, u, m., na Mor. = lehárna, das Schlafzimmer. D. — S., a, m., něm. Sponau, mě. u Hranic na Mor., vz S. N. — S., něm. Spalov, ves u Semil. PL.

307917   Spálov Svazek: 8 Strana: 0375
Spálov, a, m. Šel do S-va (spát). Mor. NZ. V. 546.

307918   Spálová Svazek: 10 Strana: 0385
Spálová K., spis.

307919   Spalovací Svazek: 3 Strana: 0545
Spalovací postup, der Verbrennungs- process. Nz.

307920   Spalovací Svazek: 7 Strana: 0743
Spalovací kamínka, trubice, NA. V. 451., pec, roury, teplota. Rm. 45, 42., 64.

307921   Spalování Svazek: 7 Strana: 0743
Spalování, n, das Verbrennen. S. kouře, vz KD. VI. 293. nn., mrtvol, Nekrokaustie, f. Bor. 651.

307922   Spalování Svazek: 10 Strana: 0385
Spalování mrtvol. Ott. XXIII. 759.

307923   Spalovati Svazek: 3 Strana: 0545
Spalovati, vz Spáliti.

307924   Spálovitý Svazek: 7 Strana: 0743
Spálovitý, scarlatiniformis.

307925   Spalovo Svazek: 10 Strana: 0385
Spalovo, n. = lůžko; spaní. Jdi do s-va. Hauer 14. Sr. Spalov.

307926   Spálovská Svazek: 7 Strana: 0743
Spálovská skála v Třemošínsku. Krč. Kv. 1884. 311.

307927   Spálový Svazek: 3 Strana: 0545
Spálový, od spály. S. smět, der Purpur- friesel. Ja.

307928   Spálový Svazek: 7 Strana: 0743
Spálový, scarlatinosus. S. horečka, Schar- lachfieber, jáhliny, -friesel, mázdřivka, -diphtherie , osutina, -ausschlag, rýma, -schnupfen, zánět ledvin, -nephritis. Ktt. exc.

307929   Spálový. S Svazek: 10 Strana: 0385
Spálový. S. červeň (nach spálový), Schar- lachröthe, jed (s. nákaza), Scharlachconta- gium; zánět kloubu s-vý, polyarthritis scar- latinosa. Ktt.

307930   Spaltmaschiue Svazek: 3 Strana: 0545
Spaltmaschiue, něm., vz Rozštěpovací. Skř.

307931   Spalý Svazek: 3 Strana: 0545
Spalý = ospalý. U Přer. Kd.

307932   Spamätať sa Svazek: 7 Strana: 0743
Spamätať sa = spamatovati se. Slov. Ntr. IV. 337.

307933   Spamäti Svazek: 7 Strana: 0743
Spamäti = z paměti. Slov. Bern.

307934   Spamátniti Svazek: 3 Strana: 0545
Spamátniti, il, ěn, ění, verewigen. — co. Shak. Makb. 3.

307935   Spamatování Svazek: 3 Strana: 0545
Spamatování, n., das Merken, Erinnern. To vyřkl pro lepší jich s. Br. — S., spis. paměti, Memoire, die Gedächtnissschrift. Ipo- krates ve svých s-ních učí. Aesop. — S., přijití a přivedení k sobě, das Erwecken. D., Jg.

307936   Spamatovati Svazek: 3 Strana: 0546
Spamatovati, zpamatovati = pamětí ob- jíti, v paměi vložiti, gedenken, auswendig lernen, sich merken; v paměti obnoviti, sich erinnern, gedenken ; připomenouti, gedenken, erzählen, sagen; zkřísiti, zu sich o. zum Be- wusstsein bringen; se = vzpomenouti si nač, sich erinnern, besinnen; k sobě přijíti, zum Bewusstsein o. zur Besinnung kommen, zu sich selbst kommen, sich fassen. Jg. — co, koho: píseň (v paměť vložiti). Br. Kdyby kdo těch artikulů dobře s. nemohl (na ně zpomenouti). V. Spamatovali ho zase (zkří- sili). Us. Bůh Priapus některá řecká slova uchytil a s-val. Jel. Enc. m. 72. Dal nám pán Buoh dlúhý čas, abychom své hřiechy lépe s-li a jich statečně želeli. Hus III. 228. — co komu: sobě něco s. (připomenouti). Kram. —- se. Až se spamatuji (si vzpomenu), povím to. Us. Spamatovaí se zase (přišel k sobě). Sych. Pomrzlé stromoví s těžkem se s jara spamatuje. Sych. — se od čeho. Po delším čase od leknutí se s. Ml.

307937   Spamatovati koho čím Svazek: 7 Strana: 0743
Spamatovati koho čím. Snad ji tím s-tuje. Sá. — se nač. Či sa na mňa zpa- mätáte? Čjk. 55. — se z čeho: z překva- pení. Šml. I. 39. Že z podivování dlouhou chvíli se z. nemohli. Sš. Sk. 34. Z. se z ne- moci. Dch.

307938   Spaměť Svazek: 8 Strana: 0375
Spaměť m. pamět, s přisuto. Má dobrou s. Dšk. Jihoč. I. 41.

307939   Spaměť, zpaměť, i Svazek: 3 Strana: 0546
Spaměť, zpaměť, i, f., ve frasi: na spa- měť uměti, říkati, se učiti = z paměti, aus- wendig (lernen, hersagen). D., Zák. sv. Ben. Cf. násl.

307940   Spaměti, lépe Svazek: 3 Strana: 0546
Spaměti, lépe: z paměti (něco říkati), auswendig. Jg. Vz Paměť.

307941   Spamětlivosť Svazek: 3 Strana: 0546
Spamětlivosť, i, f. = pamětlivosť, die Erinnerungskraft.

307942   Spamětlivý Svazek: 3 Strana: 0546
Spamětlivý = pamětlivý, der gut merkt, sich gut erinnert. Reš.

307943   Spamětnosť Svazek: 9 Strana: 0304
Spamětnosť, i, f. Vz předcház. Přírod- nosť.

307944   Spančilý Svazek: 3 Strana: 0546
Spančilý, zpančilý, zpanštilý = herrisch geworden. Mus. IV. b. 165.

307945   Spančiti Svazek: 3 Strana: 0546
Spančiti, zpančiti, spanštiti, zpanštiti = panským učiniti, herrisch machen. — se, herrisch werden. Us.

307946   Spanda Svazek: 3 Strana: 0546
Spanda, y, f., stipa, zastr. Veleš. — S. = spačka. Mor. Hý.

307947   Spanda Svazek: 7 Strana: 0743
Spanda, y, f, roga. 14. stol. Mnč.

307948   Spandlivý Svazek: 8 Strana: 0375
Spandlivý vedle spanliví) a spalin). Vz List. fil. 1896. 59. Cf. Ospalý. Spandlivý na božím modlení. Hus. I. 66.

307949   Spanec Svazek: 8 Strana: 0375
Spanec, nce, m. Život sedm spancuov. Mus. fil. 1896. 179.

307950   Spánek Svazek: 3 Strana: 0546
Spánek, nku, spáneček, čku, m. — spáni, sen, der Schlaf. Do libého s-ku ně- koho ukolíbati. Tabl. S. mne nadejde. Mt. Smrť jenom nějakým spánkem dočasným jest. Sš. Sk. 92.Má s. protrhaný. Sk. Dnes mu do spánku nebylo. Kmsk. Jde (přichází) na mne s. Us. Sd. Jest na věčném s-ku — zemřel. Bdl. S. jest smrti příbuzný. Km. S. smrti spáti. Dch. — S., lék pro spáni, der Schlaftrunk. — S. = olej makový, mléko ma- kové, opium. V, Vz Rostl. 60. — S., spánky, ův, m., pl. = skráně, židoviny, die Schläfe. Do s-ku se uhoditi. Us. — S., rostlina: lilek černý (solanum nigrum, kleiner Nacht- schatten) ; psí víno. — Spánky, hnůj v očích po spáni, die Augenbutter. Má plné oči s-ků. Us.

307951   Spánek Svazek: 3 Strana: 0926
Spánek, nku, m. = neduh koňský, stvrdlá boule na zadních nohách. Us. Dch., Msk.

307952   Spánek Svazek: 7 Strana: 0743
Spánek. Cf. Sbtk. Rostl. 187., Slov. zdrav. 351., Spál (dod.). S. tvrdý (ne: hlu- boký). Brt.

307953   Spánek Svazek: 7 Strana: 1384
Spánek. Kdo přijde do cizího stavení, všude pobízejí: Sedněte si u nás, abyste nám neodnesl spánku (spaní). Us. Ostatně vz stran pověr: Lžíce, Mrzutý, Noha, Spá- nek, Spáti (i dod ). Sparkan, u, m., pramex, zastr. Pršp. 33. 6

307954   Spánek Svazek: 8 Strana: 0375
Spánek = spál, nádor na trnech. Záp. Mor. Bit. D. II. 387.

307955   Spánek Svazek: 9 Strana: 0304
Spánek. Ó s., to je blahý host. Slád. Tayl. Col. 22. — S. = měchovitý výrůstek na šípku. Nár. sbor. 1901. 152.

307956   Spánek Svazek: 10 Strana: 0385
Spánek jest nejsilnějším lékem churavce. Tbz. I. 80. Smrtelný s. (tvrdý, omámení), carus. Ktt. Sr. o spánku Ott. XXIII. 763.

307957   Spánek Svazek: 10 Strana: 0669
Spánek, nku, m. = nemoc koňšká. Vz Ott.

307958   Spanělka Svazek: 3 Strana: 0926
Spanělka, y, f., vz Španěl. — Š. = špa- nělský rákos, hůl z východoindijské palmy (z rotanu), spanisches Rohr. Čl. — Š-ky = ovce, Merinoschafe. Us. Sd.

307959   Spaněti Svazek: 3 Strana: 0546
Spaněti, ěl, ění = v pána se obrátiti, zpyšněti, stolz werden. Již nám spaněl. Ros.

307960   Spaněti Svazek: 10 Strana: 0385
Spaněti — zpyinlti. ChČ. S. II. 142a.

307961   Spanchartilý Svazek: 3 Strana: 0546
Spanchartilý, zpanchartilý, zpanhartilý, zparchantilý = nepravý. S. syn. Lom. Zpank- hartilé vábení. V.

307962   Spáni Svazek: 3 Strana: 0546
Spáni, lépe než spaní, n., das Schlafen, der Schlaf. V., Jg. S. = všeobecný klid těla, v němž veškeré ústroje těla ponenáhlu po- zbývají samovolného pohybu. Vz Schd. II. 377., S. N. S. čujné (z kterého člověk při sebe menším šelestu procitne). U Opav. Klš. Míti dobré s.; Už je zase po s.; Dobré s., dobré zdraví; Protrhnouti se ze s.; Bouřiti koho ve s.; Tvrdé s. Dch. Ve spáni viděti; dušení člověka ve spaní; ve spáni si po- voliti; chrápati ve spaní; ke spaní se po- ložiti. V. Ten ve spáni od par ucpán; spáni občerstvuje. Kom. K s. přivésti, s. zatínati; ze s. někoho vyraziti, se probuditi; usta- vičné s. (záchvat). V. Ve spáni. Br. Ve s. mu to přišlo. Ros. Najíti koho ve spaní (an spí); s. ho napadá; s. odnésti; ze s. mluviti. D. Posaďte se u nás, abyste nám spani ne- odnesl. Us. Staň, Lukáši, staň ze spáni, už je obraz malovaný; Vyletěla holubička ze skály, probudila modré oči ze spaní; Sedlák jede z vorání, žena stává ze spáni. Sš. P. 397., 676. Oni ale domnělí se, že o s. sna mluví. Sš. J. 183. Ze spanie vstáti. Dal. 161. Dobrého člověka spanie i každý skutek nenie bez odplaty. Hus II. 26. Praha v jutřniem s. Rkk. Přílišné s. není zdravé. Ros. S. ně- komu přetrhnouti. Jel. Plné oči spaní mám; v tvrdém s. dítě zalehla; jde na mne s.; probrati, protrhnouti se ze s. Sych. S. ma- gnetické. Ja. Panské (dlouhé) spaní žebračí snídaní. Mus., C. Vz Sen, 1. Strany pří- sloví vz: Blaník, Hrnec, Limb, Mák, Mako- vice, Myš, Oko, Plachta, Prospati, Slepý, Snop, Spáti, Žid. Vz S. N. — S., soutěžení, das Beischlafen. V.

307963   Spaní Svazek: 7 Strana: 0743
Spaní, n. = spánek, die Schläfe. Uhodil ho do s. Us.

307964   Spání Svazek: 7 Strana: 0743
Spání. Cf. Slov. zdrav. 351., Ukaz. 71. On má špatné s.; Noc bez s., schlaflos; Lék pro s., Schlafmittel; Dnes je už se s-ním konec, ist aus mit dem Schlafe. Dch. S. někomu navrátiti. Vz Zbrt. 216. Na s. se odebrati. Hol. 112. Dlouhé s. na škodu bývá tělu i duši. Mž. 1. Dlouhé s. lenosť rodí. Sb. uč. Lepší s. než snídaní. Brt. Jak prý lze učiniti, aby dítě mělo s. Vz Mus. 1856. 61.

307965   Spaní Svazek: 8 Strana: 0375
Spaní. Prílišnô spania, žobrácko kochania. Phľd. 1894. 127. Lepšie spanie ako mäd lízanie. Slov. Nov. Př. 300.

307966   Spáni Svazek: 9 Strana: 0304
Spáni. S. dlhé, žobrácke kochánie. S. nad mädlízanie. Slov. Zát. Př. 361b. Cf. ib. Úsloví 73b., VI. odst. 16.

307967   Spaní Svazek: 10 Strana: 0385
Spaní, n. Štěstí, že chudí mají s. Hlk. V. 47. Má s. jako na vodě (lehce se probudí). Rais. Lep. 426. Sr. Spánek.

307968   Spaničkati Svazek: 3 Strana: 0546
Spaničkati, spinkati, leicht, süss schlafen (o dětech). Spaničkej tiše. Mor. Tč. Cf. Spán- kati.

307969   Spaníčko Svazek: 3 Strana: 0546
Spaníčko, a, n., das Schläfchen. D., Č.

307970   Spaník Svazek: 3 Strana: 0546
Spaník, a, m., kdo dlouho spí, der Lang- schläfer. D.

307971   Spanile Svazek: 3 Strana: 0546
Spanile = sličně, pěkně, herrlich, schön. S. růsti, Br., kráčeti, St. skl., na koni si počínati. Har. — Jg.

307972   Spanilec Svazek: 10 Strana: 0664
Spanilec, lce, m. = spanilý člověk. Zl. Pr. XXIII. 174.

307973   Spaniloduchý Svazek: 9 Strana: 0304
Spaniloduchý Soliman. Pal. Děj. I. 2. 89.

307974   Spanilolící Svazek: 3 Strana: 0546
Spanilolící, schönwangig (slovo nové). Jg.

307975   Spanilomravnosť Svazek: 9 Strana: 0304
Spanilomravnosť. Pal. Děj. IL 2. 336.

307976   Spanilomyslný Svazek: 3 Strana: 0546
Spanilomyslný, edelsinnig. Sm.

307977   Spanilosť Svazek: 3 Strana: 0546
Spanilosť, zpanilosť, i, f., velebnost, skvost- nosť, die Herrlichkeit, Pracht, Grossmuth, Hochherzigkeit. S. a šlechetnost' mysli. V. S. skutků. Háj. — S., sličnost, lepost, pěknosť, slušnosť, milostnosť, die Grazie, Wohlge- stalt, Schönheit, Holdseligkeit, Anmuth. S. krásy, V., lesů. Br. Místo to také pro s. vody velmi oblíbil. Háj. — Jg.

307978   Spanilosť Svazek: 7 Strana: 0743
Spanilosť. Cf. Jg. Slnosť. 47.

307979   Spanilotvárný duch Svazek: 10 Strana: 0385
Spanilotvárný duch. Hněvk. (Lit. II. 87.).

307980   Spanilotvářný Svazek: 3 Strana: 0546
Spanilotvářný, krásnolící, vom holden Antlitz. Nej.

307981   Spanilotvorný Svazek: 9 Strana: 0304
Spanilotvorný Jaroslav. Ld. 28.

307982   Spaniloučký Svazek: 10 Strana: 0385
Spaniloučký zr velmi spanilý. S. pacholík. Kká. Sión. II. 124.

307983   Spanilý Svazek: 3 Strana: 0546
Spanilý, zpanilý, v pána obrácený, in einen Herrn verwandelt. Ros. — S., velebný, vznešený, pěkně veliký, herrlich, prächtig, majestätisch, ansehnlich, gross, erhaben. S. jonák, kůň, strom; s-lému sluší všecko. Ros. Jako cedrové libánští s-lí. Br. S. po- stava. St. skl. Lev jest zvíře s. Br. — S., pěkný, sličný, ozdobný, bez značného ponětí velikosti neb vznešenosti, schön, wohlgestaltet, wohlgebildet, angenehm, graziös, hold, hold- selig. V. Uhlídl tam svou mjilou, pěknou, krásnou, s-lou. Sš. P. 269. S. člověk, dítě, D., jinoch, vlasy, Gníd., krk, chod, rovina, Us., krása. Lom. — čím: tělem. Kom. Vz Krásný, — jak: na pohled. Us. — S., s po- nětím mravné velikosti, šlechetný, vznešený, edel, hoch, hochherzig. A my bratra našeho Valrama, muže s-lého, dáme jí za manžela. Háj. Psala bych ći, psala, me s-le srdce, ale
němom času, bo sě měnim krasu. Sš. P. 355. S. čin, duše, úmysl, mysl, slovo, řeč. Aqu. S-lou myslí obdařený. V., Kom. — S., ne- obecný, neobyčejný, zvláštní, výborný, herr- lich, vorzüglich, trefflich. Zdraví nejspani- lejší klenot. Krab. — k čemu. Ta voda jest ze všech nejspanilejší k očím. Čern.

307984   Spaniol, u, m Svazek: 3 Strana: 0547
Spaniol, u, m., druh šňupavého tabáku. S. N. Vz Spaňol.

307985   Spaniti Svazek: 7 Strana: 0743
Spaniti, spanovati. Potom král zpanil (exaltavit) Amana. BO. Nemůže to spano- vati (ovládnouti, zdolati). U Kdýně. Rgl.

307986   Spánkati Svazek: 3 Strana: 0547
Spánkati, spinkati, v dětinské řeči = spáti, schlafen (in der Kindersprache). Us. Vz Spaničkati.

307987   Spankhartění Svazek: 7 Strana: 0743
Spankhartění, n. Více-li německého či slavského živlu v jejich s. pozůstalo. Koll. III. 42.

307988   Spanko Svazek: 7 Strana: 0743
Spanko. Vz Zivko.

307989   Spanko Svazek: 9 Strana: 0304
Spanko, vz předcház. Dřemko.

307990   Spánkodobný Svazek: 7 Strana: 0743
Spánkodobný, nyktitropisch. S. pohyby rostlin. Hg. 84., 145.

307991   Spánkodobý Svazek: 10 Strana: 0385
Spánkodobý pohyb listů. Vstnk. XIII. 788. Sr. Spankodobný v VIL 743.

307992   Spánkorodý Svazek: 7 Strana: 0743
Spánkorodý, schlafbringend. Exc.

307993   Spankov Svazek: 3 Strana: 0547
Spankov, a, m., něm. Spankowa a Span- kau, ves u Manetína. PL.

307994   Spánkovice Svazek: 3 Strana: 0547
Spánkovice, vymyšlené jm. Již je ve S-cích = spí. U Litmš. Dř.

307995   Spánkovitý Svazek: 7 Strana: 0743
Spánkovitý, schlafähnlich S. stav. SP. I. 362.

307996   Spánkový Svazek: 3 Strana: 0547
Spánkový, Schlaf-. S. prášek. Rostl.

307997   Spánkový Svazek: 7 Strana: 0743
Spánkový. S. kosť rybí. Mus. 1853. 473.

307998   Spánky Svazek: 3 Strana: 0547
Spánky, vz Spánek, die Schläfe.

307999   Spánlivka Svazek: 3 Strana: 0547
Spánlivka, y, f., nemoc, febris intermit- tens soporosa, lethargica, das Schlaffieber. Ja.

308000   Spánlivka Svazek: 10 Strana: 0385
Spánlivka, y, f. Rkp. lék. Ihr. 85».