428001   Zubina, zubovina Svazek: 5 Strana: 0691
Zubina, zubovina, y, f. = dáseň, das Zahnfleisch. Ras., Sal. 6. k. 20., Ja. Vz Zubovina.

428002   Zubírati Svazek: 5 Strana: 0691
Zubírati, vz Zubrati.

428003   Zubíř Svazek: 5 Strana: 0691
Zubíř, e, m. = přístrojek železný na hřídeli pluhovém na místě dírek do hřídele. V Bystersku. Sn.

428004   Zubíř Svazek: 7 Strana: 1159
Zubíř = čásť stavu tkadlcovského. Mor. Knrz. Vz Zubier (dod.).

428005   Zubisko Svazek: 5 Strana: 0691
Zubisko, a, n. = veliký, ošklivý zub, ein grosser, unförmlicher Zahn. Zlob. Vz Zub.

428006   Zubistý Svazek: 10 Strana: 0541
Zubistý. Z. skála. Msn. Od. 85.

428007   Zubiti se Svazek: 5 Strana: 0691
Zubiti se, il, ení; zubívati se = směje se zuby ukazovati, usmívati se, šklebiti se, štířiti se, die Zähne weisend lachen, schmun- zeln, lächeln. Us. Vrů., Tč., Vck., Rgl., Vch., Hrt., Dch., Sych. Zub se, zub! Us. Přestaň už jednou se z. Us. Dhn. — se k čemu. Ke všemu se jen zubí. Us. — se na koho. Šd. Ten zubál pořádem se tam na kohosi zubí. Mor. Šd. Zubí se (sekera) na patu (jsouc nesena na rameně). Er. P. 19.

428008   Zubitrh Svazek: 5 Strana: 0691
Zubitrh, a, m. = kdo zuby trhá, der Zahnbrecher. V. Zubotrh. Ros.

428009   Zubkatý Svazek: 5 Strana: 0691
Zubkatý = zubnatý. Z. listy. Slov. Phld. V. 67.

428010   Zúbkočepka Svazek: 5 Strana: 0691
Zúbkočepka, y, f. Z. šedivá, racomitrium canescens, druh mechu. Let. Mtc. S. VIII. 1. 15.

428011   Zubkoid Svazek: 10 Strana: 0541
Zubkoid, u, m., nerost. Sbor. slov. IX. 3.

428012   Zúbkovitý Svazek: 5 Strana: 0691
Zúbkovitý = zoubkovitý.

428013   Zúbky Svazek: 8 Strana: 0519
Zúbky kúpit = čipky. Phľd. 1894. 614.

428014   Zubkyně Svazek: 5 Strana: 0691
Zubkyně, ě, f. = roční ovce; dvouletá ovce, das Zeitschaf, D., NA. IV. 103, Hšv., Hk.; stará ovce. Plk. Vz Zubák. Ty mladé z. všechny mu dám, ty staré brakyně doma nechám. Kol. ván. 213.

428015   Zubmo Svazek: 10 Strana: 0541
Zubmo půdy se chytiti (o padlých v boji, ins Gras beissen). Msn. II. 206., Od. 332. Zahryzli se zubmo do pysků. Msn. Od. 280.

428016   Zubna Svazek: 5 Strana: 0691
Zubna, y, f., faulica, zastr. Rozk.

428017   Zubnatý Svazek: 5 Strana: 0691
Zubnatý = zuby mající, plný zubů, ge- zähnt, schartig. D. Z. listí. Um., les., pilka. Troj.

428018   Zubní Svazek: 7 Strana: 1159
Zubní běhavka (průjem), Zahndurchfall, boubel, -cyste, čiv, -nerv, dlátko, -meissel, dráždidlo, -reiz, háček, -haken, hlíza, -ab- scess, hrbol, -höcker, kleště, -zange, klíč, -schlüssel, křeče, -krämpfe, nemoc, -krank- heit, páka, -hebel, patradlo, -sonde, pilka, -säge, plomba, -plombe, povlak, -beleg, řasa n. rýha, -falte, skleň, sklenina, -schmalz, stří- kačka, -spritze, šev, -sutur, šroub, -schraube, tmel, -kitt (vz Slov. zdrav.), tvorba, -pla- stik, vřed, -geschwür, váček, -säckchen, zrcadlo, -spiegel. Ktt. exc.

428019   Zubni Svazek: 8 Strana: 0519
Zubni. Lidové léčení zubních bolestí. Vz NZ. V. 571.

428020   Zubní, -bný Svazek: 5 Strana: 0691
Zubní, -bný = od zubu, k zubům se vzta- hující, Zahn-. Z. lůžko, die Zahnalveole, dutina, die Zahnhöhle, zárodek, der Zahn- keim, kámen, der Zahnstein. Nz. lk. Z. lékař, lékařství, lék, bolesť, Jád., Rk., koření (dro- běsek, červec). Jád. Z. těsto, die Zahnpaste, prášek, das Zahnpulver; z. voda, das Mund- wasser, Prm., přístroj, Frč. 16.; vlákno, rýha, pištěl. Nz. lk. Muže pravé zubní bolesti po- padly. Kld. II. 112. Z. souhlásky, vz Zub- nice.

428021   Zubnica Svazek: 7 Strana: 1159
Zubnica, e, f. Snovadla majú v pro- striedku vretenáka, okolo neho štyri krýdla a medzi tými navrchu i na spodnom konci po jednej rozpiatej z-ci, dakde i zubným krížom zvanej. Slov. Phľd. XI. 536.

428022   Zubnice Svazek: 5 Strana: 0691
Zubnice, e, f. = zubná hláska, dentalis, der Zahnlaut. Nz. Vz Zubní. — Zubnice d, t změkčují se na prvním stupni v ď a ť před i a ě: vrátiti, choditi, děva, tělo; na druhém stupni v z a c: svíce z svit a meze z med, v lat. medius. Gb. Vz více v S. N. VIII. str. 653. Zubné n měníme před hrdel- nicemi a před předopatrovými v nosové n (tenhle, končiti, tento), před retnicemi v retné m: hamba. Bž. 38. — Zubnice (sykavky) z, s a c přecházejí v ž, š a č: mazati — mažeš, nesu — nešen, ovce — ovčí. O tom, že do 14. stol. bývaly změkčovány v ż, ś a 333* c sotva lze pochybovati: čas — časě, maz — mazě, cěsta; nyní prosté s, z a c se vy- slovuje. V některých slovech velmi záhy ustoupilo ś hlásce š: šedý m. šedý. Vz jednotlivé zubnice, Hláska.

428023   Zubnice Svazek: 7 Strana: 1159
Zubnice, faula. Pršp. 49.

428024   Zubník Svazek: 5 Strana: 0692
Zubník, u, m. = zub babí. Šm.

428025   Zubník Svazek: 8 Strana: 0519
Zubník, a, m., teredus, brouk. Vz Klim. 351.

428026   Zubník Svazek: 9 Strana: 0413
Zubník, u, m., u hrábí. Vz Hrábě.

428027   Zubník Svazek: 10 Strana: 0541
Zubník, u, m., vz Řeřišnice rostl.

428028   Zubno Svazek: 8 Strana: 0519
Zubno, a, n. = udidlo. Zlín. Brt. D. II. 452.

428029   Zubný Svazek: 5 Strana: 0692
Zubný, vz Zubní.

428030   Zubočárník Svazek: 7 Strana: 1159
Zubočárník, a, m., cidaria, motýl. Kk. Mot. 275.278.

428031   Zubočárník Svazek: 9 Strana: 0413
Zubočárník, a, m., motýl. Exl. 195.

428032   Zubočistka Svazek: 5 Strana: 0692
Zubočistka, y, f., der Zahnstocher. Nf. Lépe: šťourátko, párátko, paradlo. Vz Zubý. Zubohoj, e, m. = prostředek od bolení zubů, das Zahnheil. Dch.

428033   Zubodrápec Svazek: 9 Strana: 0413
Zubodrápec, pce, m., elleschus, brouk. Z. dvojtečký, e. bipunctatus, hnědý, sca- nicus, páskovaný, infirmus, znamenaný, palli- designatus. Vz Klim. 596.

428034   Zubohlodavý Svazek: 7 Strana: 1160
Zubohlodavý, zahnzernagend. Z. bak- terie. Zl. Pr. 1889. č. 13.

428035   Zubokam Svazek: 5 Strana: 0692
Zubokam, u, m., z-my, odontolitha = zkamenělé zuby. Krok I. c. 82.

428036   Zubokrovec Svazek: 9 Strana: 0413
Zubokrovec, vce, m., sinoxylon, brouk. Klim. 440.

428037   Zubokřídlec Svazek: 5 Strana: 0692
Zubokřídlec, dlce, m. motýl, smerinthus, der Zackenschwärmer. Z. topolový, s. populi, der Pappelschwärmer, lipový, s. tiliae, der Lindenschwärmer, vrbový či paví oko, s. ocellatus, das Abendpfauauge. Km., Stn. I. 40.

428038   Zubokřídlec Svazek: 7 Strana: 1160
Zubokřídlec. Cf. Brm. IV. 401.—402., Šír.

428039   Zubokřídlec Svazek: 9 Strana: 0413
Zubokřídlec, delce, m., motýl. Vz Stein. 40., Exl. 69.

428040   Zubokřídlec Svazek: 10 Strana: 0541
Zubokřídlec, dlce, m., smerinthus, motýl Vz Ott. XXIII. 490.

428041   Zubolámač Svazek: 5 Strana: 0692
Zubolámač, e, m. = zubilom. Reš. Syr. 72.

428042   Zubolec Svazek: 5 Strana: 0692
Zubolec, lce, m., dentrix, ryba, zastr. Rozk.

428043   Zubolékař Svazek: 7 Strana: 1160
Zubolékař, e, m , Zahnarzt, m. Rk.

428044   Zubolékařský Svazek: 8 Strana: 0520
Zubolékařský. Z. škola. Vstnk. III. 828.

428045   Zubolékařství Svazek: 9 Strana: 0413
Zubolékařství, n. Us.

428046   Zubolemý Svazek: 9 Strana: 0413
Zubolemý, vz Lalokonosec.

428047   Zubolt Svazek: 5 Strana: 0692
Zubolt, a, m., dentides, homo monstr., zastr. Rozk.

428048   Zubonohý Svazek: 8 Strana: 0520
Zubonohý. Yz Vodan (3. dod.).

428049   Zubonos Svazek: 5 Strana: 0692
Zubonos, a, m., nebria, hmyz. Krok II. 251.

428050   Zubonosec Svazek: 7 Strana: 1160
Zubonosec, rhynchites, brouk. Čes. vi- nař. 1883. 44.

428051   Zubonosec Svazek: 9 Strana: 0413
Zubonosec, sce, m, myorrhynus, brouk. Z. běl. čárý, m. albolineatus. Klim. 575.

428052   Zubonosný Svazek: 5 Strana: 0692
Zubonosný, zahntragend, protah zubovitý mající k. př. delší tyčinky černohlávku obec- ného. Rst. 527.

428053   Zubopáravý Svazek: 5 Strana: 0692
Zubopáravý, zahnstochernd. Šm.

428054   Zubopásník Svazek: 7 Strana: 1160
Zubopásník, a, m., boarmia, motýl. Vz Kk Mut. 258. nn.

428055   Zubopásník Svazek: 9 Strana: 0413
Zubopásník, a, m., epione, motýl. Z. borůvkový, vrbový; barmia, Wellenflügel: lišejníkový, orlíčkový, dubový, vřesový. Vz Stein. 134., 139., Exl. 181. —185.

428056   Zuboplný Svazek: 5 Strana: 0692
Zuboplný = zubů plný, voll Zähne. Z. pilník. Pl.

428057   Zubopruhý Svazek: 9 Strana: 0413
Zubopruhý, vz Slunéčko.

428058   Zubor Svazek: 5 Strana: 0692
Zubor, a, m. = vrch nad Nitrou. Chlpk. Sp. 178.

428059   Zúbor Svazek: 8 Strana: 0520
Zúbor, u, m. = síto na obilí. Slov. Kal. S. 219.

428060   Zuborohý Svazek: 8 Strana: 0520
Zuborohý velkočlenec, brouk. Vz Klim. 259.

428061   Zubořez Svazek: 5 Strana: 0692
Zubořez, u, m., v archit., der Zahnschnitt. Nz., Zpr. arch. VI. 8., NA. I. 8. Z., denti- culus, kostkovitý výčnělek v římse sloupové. Vz Vlšk. 7., S. N. Z-zy = mezery mezi malými podlouhle čtyřhrannými políčky vy- řezanými. NA. I. 15. — Z. = náčiní k dě- lání zubů, die Zahnschneidmaschine, Räder- schneidmaschine. Z. na stupní kola, die Steigradschneidmaschine. Šp.

428062   Zubosloví Svazek: 5 Strana: 0692
Zubosloví, n., die Zahnlehre. Rk.

428063   Zubostehný Svazek: 9 Strana: 0413
Zubostehný, vz Holořitník.

428064   Zubostrůjce Svazek: 7 Strana: 1160
Zubostrůjce, e, m., Zahntechniker, m. Rk.

428065   Zuboškleb Svazek: 5 Strana: 0692
Zuboškleb, a, m., der Zahnblecker. Rohn. 182.

428066   Zuboštítec Svazek: 9 Strana: 0413
Zuboštítec, tce, m., denticollis, brouk. Z. čárkový, d. linearis, červený, rubens, tmavý, testaceus. Klim. 441.

428067   Zuboštítý Svazek: 8 Strana: 0520
Zuboštítý. Vz Temnook (3. dod.).

428068   Zuboštítý Svazek: 9 Strana: 0413
Zuboštítý, vz Červotoč, Hnědec, Štítonoš.

428069   Zubotrh Svazek: 5 Strana: 0692
Zubotrh, vz Zubitrh.

428070   Zuboun Svazek: 5 Strana: 0692
Zuboun, a, m. Z. jednorožec = narval, monodon monoceros. Vz Frč. 374.

428071   Zuboun Svazek: 7 Strana: 1160
Zuboun. Cf. Brm. I. 3. 754., Vega I. 102. — Cf. Rozzubený.

428072   Zuboústý Svazek: 5 Strana: 0692
Zuboústý hlemýžď. Vz Hlemýžď.

428073   Zubová Svazek: 9 Strana: 0413
Zubová, e, f., vrch u Vel. Revúce. Sbor. slov. IV. 28.

428074   Zubovačka Svazek: 5 Strana: 0692
Zubovačka, y, f., das Schränkeisen (ein schmales Eisen mit Kerben, die Sagezähne zu schränken). Šm.

428075   Zubovačka Svazek: 8 Strana: 0520
Zubovačka, y, f. = ozdoba mužského klobouku vedle šňůrek. Slov. NZ. III. 400.

428076   Zubování Svazek: 7 Strana: 1160
Zubování, n., Verzinkung, f., v stavit. Pcl.

428077   Zubování Svazek: 10 Strana: 0541
Zubování, n. Z. dřev. Vz KP. XI 73.

428078   Zubovaný Svazek: 5 Strana: 0692
Zubovaný; án, a, o, gezähnt. Hrábě hustě, řídce z-né. Us. Pdl.

428079   Zubovatka Svazek: 5 Strana: 0692
Zubovatka, y, f., dentalium, červ. Krok II. 242.

428080   Zubovatý Svazek: 5 Strana: 0692
Zubovatý = zubnatý, zähnig. Z. kolo. Sedl. — Z. = veliké zuby mající, grosszähnig. Ros. — Z. obilí, klas (na mnoze hluchý). Us.

428081   Zubovec Svazek: 5 Strana: 0692
Zubovec, vce, m., břichonožec. Z. pestrý, nerita versicolor, říční, neritina fluviatilis. Vz Frč. 234.

428082   Zubovec Svazek: 7 Strana: 1160
Zubovec. Cf. Brm. IV. 2. 291.

428083   Zubovina Svazek: 5 Strana: 0692
Zubovina, y, f., zuboviny, pl. = dáseň, das Zahnfleisch. Sal. Vz Zubina. — Z. = látka kostěná zubu, das Zahnbein, der Den- tin. Průduchy, kuličky, buňky z-ny, die Zahnbeinkanäichen, -kugeln, -zellen. Nz. lk. Zárodek z-ny, der Dentinkeim, výčnělek buněk z-ny, der Dentinzellenfortsatz. Nz. lk., Krok. Z. náhraživá, der Ersatzdentin, cévová, der Vasodentin; prostory mezi kuličkami z-ny, die Interglobularräume. Nz. lk.

428084   Zubovinný Svazek: 7 Strana: 1160
Zubovinný výtvor, Ott. III. 462., blána, membrana eboris, buňky, Odontoblasten, hlíza, Zahnbeinabscess, nádor, Odontom, průdušky, Zahnbeincanälchen. Ktt. exc.

428085   Zubovinný Svazek: 10 Strana: 0541
Zubovinný, zubovinový nádor, dentinoid. Ktt.

428086   Zubovinokostitý Svazek: 7 Strana: 1160
Zubovinokostitý, dentinosteoid.

428087   Zubovitě Svazek: 7 Strana: 1160
Zubovitě, zahnförmig. Zr.

428088   Zubovitý Svazek: 5 Strana: 0692
Zubovitý, zahnartig, zahnförmig, zahnig. Z. tlama. Kká. K sl. j. 108.

428089   Zubovitý Svazek: 10 Strana: 0541
Zubovitý klas (když je místem zrnko a místem nic). Hoš. Pol. II. 56.

428090   Zubovka Svazek: 5 Strana: 0692
Zubovka, y, f., die Zahnleiste. Šp. Ve fortifikaci, der Redan. Čsk. — Z., denticolla (vibrio). Nz. lk.

428091   Zubovkář Svazek: 5 Strana: 0692
Zubovkář, e, m., der Zahnleistenhobel. Šp.

428092   Zubovník Svazek: 5 Strana: 0692
Zubovník, u, m. = zubatý hoblík (struh). D. Cf. Zubák.

428093   Zubovský Svazek: 9 Strana: 0413
Zubovský. Pan Z. = zub. Zát. Př. 69a.

428094   Zubový Svazek: 5 Strana: 0692
Zubový = zubní, Zahn-. Z. bylina, babí zub, lupeň menší, vz Zub, V., řeřišnice ci- bulkatá, cardamine bulbifera. Čl. Kv. 289. Z. pištěl, die Zahnfistel, rýha, die Zahn- furche, čiv, der Zahnnerv, váček, das Zahn- säckchen, pochva, die Zahnscheide, střípky, die Zahnscherbchen, sklenina, der Zahn- schmelz, hráz, der Zahnwall. Nz. 1k.

428095   Zubový Svazek: 8 Strana: 0520
Zubový. Z. skřecht. XIV. stol. Mus. 1894. 84. Z. bolesť. 1440. Mus. fil. 1896. 268.

428096   Zuboznalec Svazek: 7 Strana: 1160
Zuboznalec, lce, m., Zahntechniker, -kenner.

428097   Zuboznalství Svazek: 7 Strana: 1160
Zuboznalství, n., Odontologie. Vz Zubo- sloví.

428098   Zubozvěr Svazek: 7 Strana: 1160
Zubozvěr, a, m.. Mastodon, m. Rk.

428099   Zuboželý Svazek: 5 Strana: 0692
Zuboželý, arm, elend geworden.— čím: toužebností. Mach., Osv. V. 765.

428100   Zubožení Svazek: 5 Strana: 0692
Zubožení, n., die Verarmung, Elendma- chung. Z, lidu. Dch. Duševní i hmotné z. národa českého. Mus. 1880. 21.

428101   Zubožený Svazek: 5 Strana: 0692
Zubožený; -en, a, o, verarmt, elend ge- macht. Z. lid, Ntr. VI. 210., hlava. Osv. I. 593. — čím: hladem. Ves. 1. 61. Země ná- jezdy mongolskými beztoho z-ná ještě více byla zpustošena. Ddk. VIII. 91.

428102   Zubožeti Svazek: 5 Strana: 0692
Zubožeti, el, ení = ubohým se státi, zchudnouti, arm, elend werden. — proč. Pro dvě kozy nezubožím. Koll. — s čím. Na papír nám dejte. S jedním grošem nebo s dvúma málo zubožíte (ärmer werden). Kld. Na Mor.

428103   Zubožeti Svazek: 9 Strana: 0413
Zubožeti. Za Koll. polož: Bás. 113.

428104   Zubožiti Svazek: 5 Strana: 0692
Zubožiti, il, en, ení, zubožovati = ubo- hým učiniti, ochuditi, zchuditi, arm, elend machen. — koho. Oni nás chcú zubožovať, že sme se tak dobře drželi. Slez. Šd. — si s čím. Do nášho malého košíčka udeľte nám dve lebo try vajíčka, s tým si, verte, naskrz nič nezubožíte. Sb. sl. ps.I.186. —jak. To dítě je k smrti zuboženo. Us. — co od- kud. Veť sä tu nerozumie chudoba irského bedára lebo slovenského psotára, ale tá stred nieho stavu, čo zo zlatého groš, grajcar predca len i na pisemstvo z. muože (erspa- ren). Slov. Hdž. Větín. 136. — se, koho čím: pronásledováním.— se. Nepotřebujete se zubožovať (ochuzovati), vždyť já mám peníze. Us. Šd. — se več. Idea náměst- nictví božího na zemi zubožila se v právo idealní. Pal. Děj. IV. 2. 5.

428105   Zubožovati Svazek: 5 Strana: 0692
Zubožovati, vz Zubožiti.

428106   Zubr Svazek: 5 Strana: 0692
Zubr, a, m., urus, der Auerochs. V. Sčit črn dvú zubrú. Rkk. Z. americký, hrochavý, Ja., africký. Cf. Frč. 380., Schd. II. 436. Praděd pana Pernštejnského zubra zkrotil a před krále přivlekl. Km. 1884. Škaredí zubrové. Hus II. 78. — Z. = tigr, zastr., der Tiger. Jel.

428107   Zubr Svazek: 7 Strana: 1160
Zubr. Cf. Mkl. Etym. 404., Mus. 1885. 565., Ott. IV. 106. Z., tigris. 14. stol. Jgć. XIV. 1. 17.

428108   Zubr Svazek: 9 Strana: 0413
Zubr, a, m. = tigr. Ezop. 225. 4., 350. 1. aj.

428109   Zubra Svazek: 8 Strana: 0520
Zubra, y, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 178.

428110   Zubrati Svazek: 5 Strana: 0692
Zubrati, zubírati, nach und nach, nach- einander wegnehmen. Vz Bráti. — co kde odkud: ve mlýně z koše atd. Us.

428111   Zubrec Svazek: 8 Strana: 0520
Zubrec, brce, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 178.

428112   Zubrica Svazek: 5 Strana: 0693
Zubrica, e, f., vrch u Nitry. Chlpk. Sp. 178.

428113   Zubričanka Svazek: 10 Strana: 0541
Zubričanka, y, f., přítok Čierné Oravy na Slov. Sb. sl.. 1901. 162.

428114   Zubriny Svazek: 7 Strana: 1160
Zubriny, pl. = drobky, omeliny, drtiny. Slov. Orl. III. 232.

428115   Zubrnice Svazek: 5 Strana: 0693
Zubrnice, Saubernitz, ves u Velkého Března. PL., Arch. I. 505.

428116   Zubrník Svazek: 7 Strana: 1160
Zubrník, a, m., barchora, monstrum, zastr Pršp 17.

428117   Zubrohlava Svazek: 7 Strana: 1160
Zubrohlava, y, f., ves v Oravě na Slov. VII. 139.

428118   Zubrová Svazek: 9 Strana: 0413
Zubrová, é, f., pozemek. ??k. Hol. 226.

428119   Zubrovať Svazek: 8 Strana: 0520
Zubrovať = obilí zúborem čistiti. Slov. Kal. S. 219. Cf. Zúbor (3. dod.).

428120   Zubrovati Svazek: 5 Strana: 0693
Zubrovati, mit Appetit essen. U Místka na Mor. Škd. — Z., heftig regnen. To tam zubruje (silně prší). Ib. Škd.

428121   Zubrový Svazek: 5 Strana: 0693
Zubrový, Auerochs-. Z. maso, Krab., zvěřina. Zubruvou hlavu v štítu nesl. Troj. Z. trúby. Alx. V. v. 1205. (HP. 30.).

428122   Zubřatý Svazek: 5 Strana: 0692
Zubřatý = podobný k zubru, tigerartig. Jel.

428123   Zubře Svazek: 5 Strana: 0693
Zubře, ete, n., mladý zubr, junger Tiger, junger Auerochs.

428124   1. Zubří Svazek: 5 Strana: 0693
1. Zubří, n., vsi a) u Trhové Kamenice, b) u Nového Města, c) u Rožnova. Vz Blk. Kfsk. 1461., Sdl. Hrd. I. 164., 168., 205., 206.

428125   2. Zubří Svazek: 5 Strana: 0693
2. Zubří, Auerochs-. Z. kůže, maso. Vz Zubr. Z. hlava (pernštejnský erb). Vz Zubr. Km. 1884.

428126   1. Zubřice Svazek: 5 Strana: 0693
1. Zubřice, e, f. = zubrova samice, die Auerkuh. D. — Z. = tigřice, die Tigerin, zastar. Jel.

428127   2, Zubřice Svazek: 5 Strana: 0693
2, Zubřice, dle Budějovice, Sauerwitz, ves na Hlubčicku v prus. Slezsku. Šd.

428128   Zubřina Svazek: 10 Strana: 0541
Zubřina, y, f. = zubří maso. Jrsk. XXVIII. 1. 129.

428129   Zubřínať Svazek: 7 Strana: 1160
Zubřínať penězi = zacinkati. Val. Slavě. 26

428130   -zubý Svazek: 5 Strana: 0693
-zubý : dvouzubý,trojzubý, mnoho-, hrubo-, drobno-, tupo-, ostrozubý. Rst. 527.

428131   Zubý Svazek: 5 Strana: 0693
Zubý, die Zähne betreffend. Zubá po- sťelka, die Zahnlücke, zubé maso, das Zahn- fleisch, zubé parchadlo (paradlo, párátko), der Zahnstocher. Slov. Bern.

428132   Zubyškleba Svazek: 5 Strana: 0693
Zubyškleba, y, m., der Lachhans. Šm.

428133   Zubytrh Svazek: 7 Strana: 1160
Zubytrh, a, m, Zahnreisser, m. Rk.

428134   Zucelovaný Svazek: 5 Strana: 0693
Zucelovaný; -án, a, o = zulíbaný, ab- geküsst. Us. Šd.

428135   Zucelovati Svazek: 5 Strana: 0693
Zucelovati = zulíbati, abküssen. Us. Šd.

428136   Zucchetto Svazek: 10 Strana: 0541
Zucchetto, a, n., vlas. = kardinálská čepička. Praž. nov. 26. 6. 1896.

428137   Zucker Svazek: 5 Strana: 0693
Zucker, ckra, m., os. jm. Z. Alois, dr. práv a prof. na universitě čes. v Praze. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 183.

428138   Zucker Svazek: 9 Strana: 0413
Zucker Al. dr. Sr. Jub. XXXVI.

428139   Zuckercouleur Svazek: 5 Strana: 0693
Zuckercouleur, barva z cukru (bram- borového, škrobového č. hroznového), při- pravuje se pálením dotčeného cukru a roz- ředěním vodou. Užíváme ho k barvení ro- solek, octa, vína atd. na hnědo n. na žluto. Pta.

428140   Zúčastnělý Svazek: 5 Strana: 0693
Zúčastnělý, theilhaftig geworden. Šm.

428141   Zúčastnění (se Svazek: 5 Strana: 0693
Zúčastnění (se), n., die Betheiligung.

428142   Zúčastněný Svazek: 5 Strana: 0693
Zúčastněný; -ěn, a, o, betheiligt. Vz Súčastněný.

428143   Zúčastniti se Svazek: 5 Strana: 0693
Zúčastniti se, vz Súčastniti se.

428144   Zúčastný Svazek: 5 Strana: 0693
Zúčastný atd., vz Súčastný.

428145   Zučať Svazek: 7 Strana: 1160
Zučať = zučeti. Slov. Orl. VI 318.

428146   Zučený Svazek: 5 Strana: 0693
Zučený; -en, a, o. Jazyk z-ný, eruditus. BO.

428147   Zučený Svazek: 7 Strana: 1160
Zučený, vz Zvyčený.

428148   Zučeti Svazek: 5 Strana: 0693
Zučeti, el, ení = zvučeti, sausen, rau- schen, summen. Vítr fučí a zučí. Pref. — Krab. Včely a čmely zučia. Slov. Hdž. Šlb. 33. Kámen z praku hozený zučí. — (komu) kde. Kulky zučely nám kolem uší; Vítr v haluzích, v komíně zučel. Us. Tč.

428149   Zučice, e, f Svazek: 5 Strana: 0693
Zučice, e, f., osyris, rostl. Z. bílá, o. alba, rostl. Rstp. 1413.

428150   Zučinovať Svazek: 5 Strana: 0693
Zučinovať, besorgen, ausführen. Slov. Sám všetko marne z. musí. Hdž. Ds. 51.

428151   Zučiti Svazek: 5 Strana: 0693
Zučiti, zuč, il, en, ení = naučiti, lehren. Kat. 922. — koho. Aby zučil kniežata. Ž. wit. 104. 22. — s inft. V radě (Vlasta dívky) seděti zuči (zučila). Dal. Nebrzo většieho kto přemóž, ktož sě jest menšieho nezučil přemáhati. O 7 vstup. Potřebie mu jest, aby je sě zučil otpočívati ot myšlení daremných. Ms. 1398. Zučil se nam chodiť syneček do neho (do koukole). Sš. P. 564. — se čemu: zučie se témuž. Št. Zučil se vóli jeho. Št. Z. se moudrosti. Ntr. VI. 159. — koho k čemu. Ježto zučí mnohé k spravedlnosti. Št. — kde. Ja něch se tam zučil, bylo to pro něho, er mag sich dort angewöhnt haben. Sš. P. 564.

428152   Zůčiti Svazek: 5 Strana: 0693
Zůčiti, lépe: zočiti. Jg.

428153   Zučiti Svazek: 7 Strana: 1160
Zučiti. Zučie se od nich témuž. Št. Kn. š. 64.

428154   Zůčiti Svazek: 7 Strana: 1160
Zůčiti. Výb. II. 992.

428155   Zučorietky Svazek: 7 Strana: 1160
Zučorietky = borůvky Slov. Němc. IV. 417.

428156   Zúčtovací Svazek: 7 Strana: 1160
Zúčtovací, Abrechnungs-. Z. výkaz.

428157   Zúčtovati Svazek: 5 Strana: 0693
Zúčtovati, berechnen. — co : úroky. Nz. — co jak: podlé nařízení, úmluvy. — co s kým.

428158   Zuda Svazek: 5 Strana: 0693
Zuda, y, m. a f., nadávka. U Nepomě- řic. Rč.

428159   Zudatnělosť Svazek: 5 Strana: 0693
Zudatnělosť, i, f. = udatnosť, die Tapfer- keit.

428160   Zudatnělý Svazek: 5 Strana: 0693
Zudatnělý = udatný, tapfer geworden.

428161   Zudatněti Svazek: 5 Strana: 0693
Zudatněti, ěl, ění, tapfer werden. — čím, kým Č.

428162   Zudatniti Svazek: 5 Strana: 0693
Zudatniti, il, ěn, ění, mannhaft, tapfer machen, ermuthigen. — co: něčí mysl. Jg.

428163   Zudec Svazek: 5 Strana: 0693
Zudec, dce, m , der Trap, hornina. Krok I. d. 160.

428164   Zudilý Svazek: 9 Strana: 0413
Zudilý. Maso v komíně z-lé. ??r. II. 159.

428165   Zuditi Svazek: 5 Strana: 0693
Zuditi, il, zen, ení, räuchern. — co. Zu- dil čtyry vepře. Ros.

428166   Zuditi Svazek: 8 Strana: 0520
Zuditi maso. Kat. z Žer. I. 190.

428167   Zudla, y Svazek: 5 Strana: 0693
Zudla, y, m., os. jm. Slov. Šd.

428168   Zudovice Svazek: 5 Strana: 0693
Zudovice, vz Zhudovice.

428169   Zueber Svazek: 5 Strana: 0693
Zueber, bra, m. Z. Jos. z Nordheimu, poč. 19. stol. Vz Jg. H. 1. 658.

428170   Zúfalec Svazek: 5 Strana: 0693
Zúfalec, vz Zoufalec.

428171   Zúfalec Svazek: 8 Strana: 0520
Zúfalec, tyrannus. 1418. Vz List. fil. 1896. 109.

428172   Zúfalec Svazek: 9 Strana: 0413
Zúfalec, lce, m. = zoufalec. Hus III. 158. aj.

428173   Zúfalíček Svazek: 10 Strana: 0541
Zúfalíček, čka, m. = lotrásek, darebáček ve smyslu dobrém, lichotivém. Čern. Z. 126.

428174   Zúfalosť Svazek: 5 Strana: 0693
Zúfalosť, i, f., vz Zoufalosť.

428175   Zúfalství Svazek: 5 Strana: 0693
Zúfalství, n., vz Zoufalství.

428176   Zúfalý Svazek: 5 Strana: 0693
Zúfalý, vz Zúfalý.

428177   Zúfalý Svazek: 10 Strana: 0541
Zúfalý = zoufalý. V V. 693.: Zúfalý = Zúfalý: má býti = zoufalý.

428178   Zufan Svazek: 5 Strana: 0693
Zufan, vz Žufán.

428179   Zúfání Svazek: 5 Strana: 0693
Zúfání, n., vz Zoufání.

428180   Zúfanlivo Svazek: 7 Strana: 1160
Zúfanlivo = zúfanlivě. Slov. Šd.

428181   Zúfanlivosť Svazek: 5 Strana: 0693
Zúfanlivosť, vz Zoufanlivosť.

428182   Zúfanlivý Svazek: 5 Strana: 0693
Zúfanlivý, vz Zoufanlivý.

428183   Zúfati Svazek: 5 Strana: 0693
Zúfati, vz Zoufati.

428184   Zufeň Svazek: 7 Strana: 1160
Zufeň, fně, f. Otrávili ho, dali mu prachu v pivě, v kobliziech a v zufni. Arch. X. 613.

428185   Zugan Svazek: 7 Strana: 1160
Zugan, a, m. = tlustý a sedlý. Mor. Brt.

428186   Zúgati Svazek: 5 Strana: 0693
Zúgati, zúgnouti = uhoditi, einen Schlag, Puff versetzen. — koho kam. Zúgl ho do zad. Mor. Šd.

428187   Zugati Svazek: 7 Strana: 1160
Zugati = hltavě jisti. Val. Vck.

428188   Zuhazovati Svazek: 5 Strana: 0693
Zuhazovati, vz Zuhoditi.

428189   Zůhbitěti Svazek: 5 Strana: 0693
Zůhbitěti, vz Zohbitěti.

428190   Zuhelnatělý Svazek: 5 Strana: 0693
Zuhelnatělý, verkohlt. Tč.

428191   Zuhelnatění Svazek: 5 Strana: 0693
Zuhelnatění, n., die Verkohlung. Z. = při látkách rostlinných i živočišných takový rozklad lučební, jimž kyslík i vodík nenáhle z nich ve způsobe plynů aneb i jiných slou- čenin se vylučují a uhlík pouhý zůstavují. Vz S. N.

428192   Zuhelnatěti Svazek: 5 Strana: 0693
Zuhelnatěti, ěl, ění, verkohlen, zur Kohle werden.

428193   Zuhelnělý Svazek: 5 Strana: 0693
Zuhelnělý, verkohlt. Z. kmen. Frč.

428194   Zuhelnění Svazek: 7 Strana: 1160
Zuhelnění,n., Verkohlung, f. NA. V. 527.

428195   Zuhelněný. Z Svazek: 10 Strana: 0541
Zuhelněný. Z. železo. KP. X. 147. Sr. Zuhelnělý.

428196   Zuhelněti Svazek: 5 Strana: 0693
Zuhelněti, 3. pl. -ějí, ěl, ění = zuhel- natěti.

428197   Zuhelniti Svazek: 5 Strana: 0693
Zuhelniti, il, ěn, ění; zuhelňovati = zuhliti, verkohlen. Mus.

428198   Zuhelnostnění Svazek: 7 Strana: 1160
Zuhelnostnění, n., Polarisation, f. Presl v Kroku.

428199   Zúhelnostniti Svazek: 5 Strana: 0693
Zúhelnostniti, il, ěn, ění, zúhelnost- ňovati, polarisiren. Krok I. c. 131., 160.

428200   Zuhelňovati Svazek: 5 Strana: 0693
Zuhelňovati, vz Zuhelniti.

428201   Zuherštěný Svazek: 5 Strana: 0693
Zuherštěný, vz Zuhorštěný.

428202   Zuhlatěti Svazek: 8 Strana: 0520
Zuhlatěti. Velkým teplem z-la. Vrch. Rol. I.—VI. 150. Cf. Zuhelnatěti.

428203   Zúhledněti Svazek: 5 Strana: 0693
Zúhledněti, ěl, ění, schmuck werden. Šm.

428204   Zúhledovati Svazek: 5 Strana: 0693
Zúhledovati, cognoscere. A kdyžby pur- krabie tam z-val a svědky přijal. Vl. zř. 402.

428205   Zuhlení Svazek: 5 Strana: 0693
Zuhlení, n., die Verkohlung. Z., zuhlo- vání v hromadách, Die Haufenverkohlung; z. v pecech, die Ofenverkohlung. Nz. Pec na z. kostí, die Knochenverkohlung; z., zuhlování v milířích, die Meilerverkohlung. Šp.

428206   Zuhlený Svazek: 5 Strana: 0694
Zuhlený; -en, a, o, verkohlt. NA. IV.

428207   Zuhlídati Svazek: 5 Strana: 0694
Zuhlídati = spatřiti, erblicken, erschauen. — co, koho. Z-dám synečka, ani se nena- dám. Sš. P. 525. Ty sa za mnú nedíváš, šak mňa věc nezuhlídáš. Čes. mor. ps. 264. Jak sem ju miloval, že sem nelitovál, oj, každý deň sem vyšél, abych j u z-dal. Pck. Ps. 8. Juž ty mňa nezuhlídáš do roka ve- selú Pck. Ps. 49. Jaký sa mně sen zazdál, že milého zuhlídám. Čes. mor. ps. 89. Ešče já se podívám k tem Mlatcovským zahra- dám, lesti je tam ešče černojoké děvče, lesti já ju z-dám. Brt. Ps. 9. — co kde. Až na tvojém rameně šablu z-dám. Pck. Ps. 52.

428208   Zuhliti Svazek: 5 Strana: 0694
Zuhliti, il, en, ení, zuhlovati = v uhel obrátiti, verkohlen lassen. — co: dříví, milíř. Us. Anglická kyselina sirková látky ústrojné zuhluje. Kk. Fys. 71. — co kde: dříví v milíři. Us. — čím. Zuhlí se horkem. NA. IV. 171.

428209   Zuhlovací Svazek: 5 Strana: 0694
Zuhlovací pec, der Verkohlungsofen. Techn., Nz., Šp.

428210   Zuhlovadlo Svazek: 5 Strana: 0694
Zuhlovadlo, a, n. = válec zuhlovací, der Verkohlungscylinder. Šp.

428211   Zuhlovatělý Svazek: 5 Strana: 0694
Zuhlovatělý, verkohlt.

428212   Zuhlovatěný Svazek: 5 Strana: 0694
Zuhlovatěný = zuhlovatělý. Dřevo už je z-né. Šd.

428213   Zuhlovatěti Svazek: 5 Strana: 0694
Zuhlovatěti, ěl, ění, verkohlen. Dřevo už z-lo. Šd.

428214   Zuhlovati Svazek: 5 Strana: 0694
Zuhlovati, vz Zuhliti.

428215   Zůhně Svazek: 5 Strana: 0694
Zůhně, zuohně = z ohně, aus dem Feuer. List z. vyskočil. Leg.

428216   Zuhnědlý Svazek: 5 Strana: 0694
Zuhnědlý, braun. Rostl. III. b. 432.

428217   Zuhoditi Svazek: 5 Strana: 0694
Zuhoditi, il, zen, ení, zuhozovati, schla- gen, treffen. — čím kdy. Při tom několik našich palicami a kamením zuhozovali. 1715. Pk.

428218   Zuhorštěný Svazek: 5 Strana: 0694
Zuhorštěný; -ěn, a, o = zuherštěný, un- garisch gemacht, ungarisirt. Z-ná vendická rodina. Zbr. Hry 129.

428219   Zuhořeti Svazek: 5 Strana: 0694
Zuhořeti, el, ení, abbrennen. — kde. Z-řel tam kus krovu. Us.

428220   Zuhovinokostnatý Svazek: 7 Strana: 1160
Zuhovinokostnatý nádor, Dentinosteom.

428221   Zuhrovatělý Svazek: 5 Strana: 0694
Zuhrovatělý = uhrovatý, finnig. Z. tvář. Velenský.

428222   Zuhrovatěti Svazek: 5 Strana: 0694
Zuhrovatěti, ěl, ění = uhrovatým se státi, finnig werden. Svině zuhrovatěla. Kos., Ja.

428223   Zuhylom Svazek: 7 Strana: 1160
Zuhylom, a, m., Zahnbrecher, m. Rk.

428224   Zucha Svazek: 5 Strana: 0694
Zucha, y, f. (Suchá), Dürrenbach v Ra- kousku. R. 979. Hrb.

428225   Zuchatiti Svazek: 7 Strana: 1160
Zuchatiti = ucho k nádobě přidělati. Vchř.

428226   Zuchlovka Svazek: 10 Strana: 0550
Zuchlovka, y, f. = ručnice. V zlod. mluvě Čes 1. XI. 142.

428227   Zuchnouti Svazek: 5 Strana: 0694
Zuchnouti, chnul a chl, ut, utí, mit der Faust einen Schlag geben. — koho. Zuch- nul mě. Na Ostrav. Tč. — kde kým. Tam sem sebou tak nehorázně zuch (upadl jsem). U Rychn. Ntk. — Vz. Zuchtati.

428228   Zuchodžić Svazek: 9 Strana: 0414
Zuchodžić. Všecko je to zuchodzyne = všichni odešli. Slez. Lor. 81.

428229   Zuchta Svazek: 5 Strana: 0694
Zuchta, y, f., der Faustschlag. Na Ostrav.

428230   Zuchtati Svazek: 5 Strana: 0694
Zuchtati, zuchtovati, mit der Faust schla- gen. Vz Ztichnouti. — koho jak: po hřbetě. Na Ostrav. Tč.

428231   Zuchthaus Svazek: 5 Strana: 0694
Zuchthaus, u Kom. kuť, i, f. = dům kázně, dílna, kde zavřený dělník pracuje, káznice.

428232   Zuchvalec Svazek: 5 Strana: 0694
Zuchvalec, lce, m. = zuchvalý člověk, frecher, verwegener, kecker Mensch. Ve Slez. a na Ostrav. Tč.

428233   Zuchvalost Svazek: 5 Strana: 0694
Zuchvalost, i, f., die Frechheit, Ver- wegenheit, Keckheit, Vermessenheit. Slez. a Ostrav. Tč.

428234   Zuchvalstvo Svazek: 5 Strana: 0694
Zuchvalstvo, a, n. = zuchvalosť. Slez. a Ostrav. Tč.

428235   Zuchvalý Svazek: 5 Strana: 0694
Zuchvalý, frech, verwegen, keck, ver- messen. Z. chlapčisko. Na Ostrav. a ve Slez. Tč. Pohleď, človeče zuchvaly, na svu duši jsi nědbaly. Sš. P. 789. (Z Nivnice a Stráni).

428236   Zuchy Svazek: 5 Strana: 0694
Zuchy Fr. Al. 1800. Vz Jg. H. 1. 658.

428237   Zuiderské Svazek: 5 Strana: 0694
Zuiderské moře, Zuidersee. Vz S. N.

428238   Zujati Svazek: 5 Strana: 0694
Zujati, vz Zujmouti.

428239   Zuji Svazek: 5 Strana: 0694
Zuji, vz Zouti.

428240   Zujímati Svazek: 5 Strana: 0694
Zujímati, vz Zujmouti.

428241   Zujížděti Svazek: 5 Strana: 0694
Zujížděti, ěl, ění, davon reiten o. fahren (von vielen). Jg. Slov.

428242   Zujmouti Svazek: 5 Strana: 0694
Zujmouti, ul, ut, utí, zujati, jal, at, etí, zujímati = ujmouti. Vz toto. — co komu jak. Z. každému po trošce, abnehmen. Tč. — koho jak. Žiale moje, žiale, jak ste ma zujali, ně z jedného bočku, ale z každej strany. Sl. ps. Šf. II. 58. — čeho. A ty mi přidáváš, žeť sem křivdu učinil proměniv písma tvá, zujímav některých a druhým přidávaje a z některých jiné rozumy táhna. Che. 606. (Výb. II. 608.).

428243   Zukájeti co Svazek: 10 Strana: 0541
Zukájeti co. Touhu po víně z. Škd. Od. 6.

428244   Zúkal Svazek: 5 Strana: 0694
Zúkal, a, m., os. jm. Mor. Šd.

428245   Zukal Svazek: 10 Strana: 0541
Zukal Jos., spis., nar. 1841. Vz Vyhl. I. 52., Slám. Put. 436.

428246   Zukan Svazek: 9 Strana: 0414
Zukan, vz Zukanec.

428247   Zukanec Svazek: 5 Strana: 0694
Zukanec, nce, m. = udeření, buchta do zad, ein Stoss? Dám ti z. Mor. Šd. Cf. násl.

428248   Zukárati Svazek: 7 Strana: 1160
Zukárati, exprobare. Ž. kl. 88. 52.

428249   Zukati Svazek: 5 Strana: 0694
Zukati, stossen, Stösse geben. — kde. Vůz po hrbolaté cestě zuká. U Jižné. Vrů. Z něm. zucken?— Z. = poprdati. Ib. Vrů.

428250   Zukati Svazek: 9 Strana: 0414
Zukati. Tkadlec za stavem zuká. Nár. list. 1899 č. 352 odp. feuill.

428251   Zúklady Svazek: 10 Strana: 0541
Zúklady, surcum (něco u ševče nebo krejčího). Rozk. P. 2440.

428252   Zukliditi Svazek: 5 Strana: 0694
Zukliditi, il, zen, ení, zuklízeti, aufräu- men. — co: světnici. Šd.

428253   Zuklín Svazek: 5 Strana: 0694
Zuklín, Cuklín a, m., ves u Kašp. Hor. PL.

428254   Zuklízeti, vz Svazek: 5 Strana: 0694
Zuklízeti, vz Zukliditi.

428255   Zúkol Svazek: 5 Strana: 0694
Zúkol = kolem, vůkol, ringsherum. Slov. Z. Tater. Ntr. VI. 365. Z. je ticho. Klčk. Zb. III. 13. Vz násl.

428256   Zúkol vúkol Svazek: 5 Strana: 0694
Zúkol vúkol, ringsherum. Slov. Hrad leží na vrchu značně vysokom, že vidí te- mer celý kraj zúkol vúkol. Sl. let. H. 45. Pooblievaj dom z. vůkol. Dbš. Obyč. 113. Sem tam chodil Kubo; hledal z. vúkol, či sa dakde nezmýlil; Zúkol vůkol nič. Dbš. Sl. pov. III. 95., VI. 66. A tá naša rodinka, tá slovänská čata, už vám je zúkol vúkol od vrahov obstatá. Chlpk. Sp. 9. Vz Zúkol.

428257   Zukrutněti Svazek: 5 Strana: 0694
Zukrutněti, ěl, ění, grausam werden. — čím: štěstím. Měst. bož. I. 296. — proti komu proč. Z-tněl proti vyznavačům Kri- stovým z horlivosti pro zákon. Sš. I. 2.

428258   Zukrutník Svazek: 5 Strana: 0694
Zukrutník, a, m., der Grausame. Kdo bou (bol, byl) vätší z. Slov. Phld. I. 2. 38.

428259   Zúl Svazek: 5 Strana: 0694
Zúl, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.

428260   Zúlať Svazek: 7 Strana: 1160
Zúlať = pojídati, žvýkati. Zúlá báłešky z misky. Brt. N. p. II. 393. Cf. Žúlať.

428261   Zúlati Svazek: 5 Strana: 0694
Zúlati, uzúlati = prachem, zemí pošpi- niti. Upadne-li komu chléb na zem, di se, že se zúlá, on je potom uzúlaný, zazúlaný. Na Mor. a Slov. Šd.

428262   Zúlehliti Svazek: 5 Strana: 0694
Zúlehliti, il, en, ení, brach liegen lassen. — co: pole. Šm.

428263   Zúlehliti co Svazek: 9 Strana: 0414
Zúlehliti co. Kdyby dědin neosíval a z-hlil (úhorem učinil). 1620. Mus. 1843. 171.

428264   Zulfa Svazek: 5 Strana: 0694
Zulfa, culfa, y, m. a f., nadávka. Slov. Dbš. Obyč. 44.

428265   Zulíbaný Svazek: 5 Strana: 0694
Zulíbaný; -án, a, o, abgeküsst. — kým. Rty každým z-né. Čch. Bs. 80. — jak. Žárem retů k smrti z-né květy. Exc.

428266   Zulíbati Svazek: 5 Strana: 0694
Zulíbati, abküssen. — koho. Němc., Šd., Msn. Or. 63. — co: něčí tváře, ruce. Osv. I. 280. — jak. Z-bal jej prudce. Kká. Td. 16. —- co komu: čílko. Čch. Bs. 12.

428267   Zulov Svazek: 5 Strana: 0694
Zulov, a, m., hora v Těšínsku na hra- nicích slovenských. Šd.

428268   Zulov Svazek: 10 Strana: 0541
Zulov, a, m. = hora v Těšínsku na uher. hranici. Vz Slám. Put. 220.

428269   Zulova Svazek: 10 Strana: 0541
Zulova, y, f., vz Sulova zde.

428270   Zulové Svazek: 5 Strana: 0695
Zulové, vz Zulu-Kafři.

428271   Zulu-Kafři Svazek: 5 Strana: 0695
Zulu-Kafři, správně: Kafrové zulští, Kafři Zulové. Km. IX. 759.

428272   Zuľudniť sa Svazek: 5 Strana: 0695
Zuľudniť sa = zalidniti se, sich bevöl- kern. Slov. — kým. Naposledok zaľudní sa celá zem cárami a cárevičami. Zbr. Lžd. 189.

428273   Zuma Svazek: 7 Strana: 1160
Zuma, y, f., biblia, zastr. Rozk.

428274   Zuman Svazek: 5 Strana: 0695
Zuman, a, m. Z. Ant. Krasosl. 1838. Vz Jg. H. 1. 658.

428275   Zumbidlo Svazek: 8 Strana: 0520
Zumbidlo, a, n. = slombidlo. Brno. Brt. D. II. 429.

428276   Zumdlenosť Svazek: 7 Strana: 1160
Zumdlenosť, i, f., Ermüdung, f. Rr. Sb.

428277   Zuměé Svazek: 9 Strana: 0414
Zuměé, e, f. = chumelice; závěj. Slez. Lor. 81., 54.

428278   Zumělečtění Svazek: 10 Strana: 0541
Zumělečtění uměleckých výstav. Nár. list. 1903. 80. 13.

428279   Zumělkovati Svazek: 5 Strana: 0695
Zumělkovati, verkünsteln. Šm.

428280   Zuměť Svazek: 10 Strana: 0541
Zuměť, i, f. = závěj. Jak su v zimě velke zumětě, to se jačmyň uvodi. Slez. Vlasť. I. 215. Sr. Zuměć v II. Přisp. 414.

428281   Zuměti Svazek: 5 Strana: 0695
Zuměti, ěl, ění, summen. — komu kde. Včela, vosa z-la mi okolo hlavy; Cosi mi v hlavě zumí. Na Ostrav. Tč.

428282   Zumírati Svazek: 5 Strana: 0695
Zumírati, nach einander sterben. Všichni zumírali (jeden po druhém). — komu kde. Slova jí v ústech zumírala. Hlas.

428283   Zumok Svazek: 10 Strana: 0541
Zumok, mku, m. =: zámek. U Frýdka. Šb. D. 57. Sr. Zomek.

428284   Zump Svazek: 5 Strana: 0695
Zump, žomp (Slov.), u, m., zumpa, y, f., z něm. Sumpf. Dělají v hlubině dolův jámy, jenž zump slovú a česky tuonie (tůně) nebo topidlo. Rkp. pr. hor. 37.

428285   Zumpidlo Svazek: 8 Strana: 0520
Zumpidlo, a, n. = třeštidlo, divoch. Záp. Mor. Brt. D. II. 429.

428286   Zúmysla Svazek: 5 Strana: 0695
Zúmysla = s úmyslem, na schvál, chtě, zu Fleiss. Vz Úmysl. Z. někoho zarmoutiti, Kom., k zkáze přivésti. Sych. Z. zamlčel se o přátelských úmluvách. Pal. Děj. III. 3. 53.

428287   Zúmyslně Svazek: 5 Strana: 0695
Zúmyslně = zúmysla, absichtlich, mit Fleiss. Br., Vrat., Cyr. Z. někoho zabiti, Br., drážditi. Flav. Jestliže by který soudce k hodině panem sudím jmenované z. ne- přicházel. Zř. F. I. B. XL. Kdo z. listu obrannému překážku činí. Faukn. Z. ne- dorozumění způsobiti. Ddk. III. 230. Čeho se jim s velikou prací dobylo, že oni tak z. z rukou to vypouštějí. Žer. 315. Z. něco hřešiti. Mž. 18.

428288   Zúmyslník Svazek: 5 Strana: 0695
Zúmyslník, a, m., der vorsätzliche Thäter. Šm.

428289   Zúmyslnosť Svazek: 5 Strana: 0695
Zúmyslnosť, i, f., die Vorsetzlichkeit. V. Něčí z-sti svědkem býti. Sych. Co osvěta a vzdělaná z. zlého páchá. Koll. III. 264.

428290   Zúmyslný Svazek: 5 Strana: 0695
Zúmyslný, vorsetzlich, absichtlich, mit Fleiss. V. List po z-ném poslu poslati. Kom. Z. nedbanlivosť, Berg., vražda, Zlob., pří- čina. Mus. Každá z-ná odchylka od pravdy jest ho daleka. Ddk. IV. 121. Z. vražedník. J. Lpř. Z. jejich zlosť; Z-nými hříchy o ně se připravivše. BR. II. 351., 709. b. — Pozn. Slovo toto mají někteří za špatné m.: úmy- slný, neníť prý slova: zúmysl. Ale ono jest dobré, cf. zbožný, ač není zbož n. zboh.

428291   Zúmyslný Svazek: 10 Strana: 0541
Zúmyslný. Nezbední a z-ní lidé = kteří zúmyslně něco zbytečného podnikají. 1571. Schulz Kom. 170.

428292   Zumyti Svazek: 5 Strana: 0695
Zumyti, zumývati, alles abwaschen. — co čím kde. Vz Mýti, Umyti.

428293   Zun Svazek: 5 Strana: 0695
Zun, u, m. = znění, der Laut, das Ge- töse. Slov. V tom hvizd a ryk, zun, chre- stot, všetko zrazu; Len ona, často čo sa vmieša vo švihotavý halúz zun ...; Zamlkni, lútno preubohá! pramálo znamená tvoj zun. Phld. III. 1. 36., IV. 5., 203. Hah! už od- tiaľ zunom dunom letí tatarských kaň chmára vražobná. Hdž. Rkp.

428294   2. Zuna Svazek: 5 Strana: 0695
2. Zuna = malinká ulita mlžů n. plžů, kleine Muschel, Schale. Malé jest to co zuna. Us. v Klatovsku.

428295   3. Zuna Svazek: 5 Strana: 0695
3. Zuna, y, m., os. jméno. Vz Zuně.

428296   Zuna Svazek: 7 Strana: 1160
Zuna Cf. Mkl. Etym. 404. a., Kram. Slov.

428297   Zuna Svazek: 8 Strana: 0520
Zuna. Dle Gb. II. ml. I. 246. chyb. m. zůna.

428298   Zuna Svazek: 8 Strana: 0531
Zuna, y, f., vz Žluna (3. dod.).

428299   Zuna Svazek: 10 Strana: 0541
Zuna A. J., spis. Lit. I. 910.

428300   1. Zuna, zunka Svazek: 5 Strana: 0695
1. Zuna, zunka, y, f. = nedozralé zrno bez mouky, obilí prázdné, taubes, dünnes, mageres Getreide, Korn. Cf. slov. zona. Temného původu. Sr. fr. son pleva, střlat. seonnum, furfur, otruby, plevy. Mtz. 375. To žito jest samá z., má mnoho zuny. Us. Po čem pak je čtvrce, zuny (zadiny)? U Rych- nova. — Z. = semeno povázky, rauhe Linse. — Z. = jakákoliv bylina v obilí, das Unkraut. Z. se rozmáhá. D. Zunu udusiti,' vytrhati, vypleniti, vyplemeniti. Us. — Z. = sveřepec, der Windhafer. — Z. = ženská ohyzdná, ein garstiges Weibsbild. Us.. Dch, — Z. přenes. Je-li original zunou, překlad i sebe lepší zůstane plevou. Osv. 1878. Vz Překlad.

428301   Zuňati Svazek: 5 Strana: 0695
Zuňati = břečeti, zníti, V Bohuslavsku na Mor. Neor. Od zpevu, od veselých pesní, od húdby zuňácej. . . sa celá hora zmítala. Hol. 49.

428302   Zuňati Svazek: 8 Strana: 0520
Zuňati. Tolko mi za ušima klábocil, až mi v hlave z-lo. Phľd. XII. 697.

428303   Zúnava Svazek: 5 Strana: 0695
Zúnava, y, f. = únava. A keď by ho z. premáhala, nedá sä jej; popotiera si trochu rukou čelo a slychy a zunavenosť mu prejde. Slov. Hdž. Čít.

428304   Zunavenosť Svazek: 5 Strana: 0695
Zunavenosť, i, f., die Ermüdung, Er- schlaffung. Vz Zúnava.

428305   Zunavený Svazek: 5 Strana: 0695
Zunavený; -en, a, o = unavený, ermüdet, abgemüdet, abgmattet, erschlafft. Přišel dom z-ný. Šd. Kam oko hledí z-né, vše pusto kolkolem. Ntr. VI. 102. — jak. Na čisto z-ný kóň už na kolena padal. Dbš. Sl pov. VI. 17.

428306   Zunavěti Svazek: 5 Strana: 0695
Zunavěti, ěl, ění, ermüden, müde werden. — čím: prací. Us.

428307   Zunaviti Svazek: 5 Strana: 0695
Zunaviti, il, en, ení, zunavovati, ermüden, müde machen. — koho. Ta práce mě z-la. Us. Šd. — se, koho čím: prací, Us , dlouhým válčením. Lpř. D. I. 34.

428308   Zunavovati Svazek: 5 Strana: 0695
Zunavovati, vz Zunaviti.

428309   Zunavý Svazek: 5 Strana: 0695
Zunavý, zunovitý, zunovatý = plný zuny, jalový, bezmoučný, taub, leer. Z. žito, obilí.

428310   Zunčati Svazek: 7 Strana: 1160
Zunčati = hučeti (syn. rumákať, ručať). Val. Brt. D. 302.

428311   Zundaný Svazek: 10 Strana: 0541
Zundaný = unavený. Byl už z. Vodňany. Čes. 1. XIII. 84.

428312   Zundati Svazek: 7 Strana: 1160
Zundati, vz Zondati.

428313   Zuně Svazek: 5 Strana: 0695
Zuně, ěte, n. = zakrnělé dítě (nadávka). To je zlostné zuně! Us. u Kr. Hrad. Kšť.

428314   Zuněti Svazek: 5 Strana: 0695
Zuněti, ěl, ění = zvučeti, zníti, schallen, dröhnen, erdröhnen, summen. Dch. Hlavně na Slov. — abs. Zunia zvony. Phld. III. 2. 196. Slavné všady pesne a zvučné húdby zuňá. Hol. 131. Zvon zvoní, zuní. Slov. Zunela pieseňka, len tak rozvíjaly sa hory. Lipa III. 7. Zunie aj zvon, odtial jeho meno. Zátur. — kudy. To zunie vodou i horou, Phld. III. 475. Povetrím zunie zpev a na- riekanie. Sldk. 116. — kde. Neznejú to lýry struny, ale v našom srdci zuní taký sladký, milý ohlas: To je pevcov nadzemský hlas! Phld. IV. 479. Množstvo ľudí zuní na jarmoku. Hdž. Čít. XIV. Ktorým jednako na mraku, na svite zunelo v ušiach: Ru- šajte a bite! Sldk. 114. — odkud. Hlas spevcov zo skály zuní: Zhynuli ste! Lipa II. 381. — jak. Jak milostne spev diev zuní. Ppk. I. 33.

428315   Zuněti Svazek: 8 Strana: 0520
Zuněti. Aj jich jazyk zuněl (zněl) iným prízvukom. Phľd. 1895. 144.

428316   Zungal Svazek: 5 Strana: 0695
Zungal, a, m. = zunkal, piják, der Trin- ker. Cf. Zunkati, Zunkal.

428317   Zungať Svazek: 8 Strana: 0520
Zungať, zungnúť = s třeskotem buchnut, dupotat, s hukotem padnúť. Cf. Zunkati. My- java. Phľd. 1895. 445. Len tak to z-lo, jakoby v sto mažiaroch mak tĺkol. Phľd. 1896. 210.

428318   Zungati Svazek: 5 Strana: 0695
Zungati = zunkati. Umí dobře z. Mor. Šd.

428319   Züngel Svazek: 5 Strana: 0695
Züngel, gla, m. Z. Emanuel, spisovatel, naroz. v Praze 21/6 1840. Vz Tf. H. I. o. vyd. 129., 139., 146., S. N.

428320   Züngel Svazek: 7 Strana: 1160
Züngel Em. Cf. Bačk. Př. 186.

428321   Züngel Svazek: 8 Strana: 0520
Züngel Eman., spis. 1840.—22./4. 1894.

428322   Zuní Svazek: 5 Strana: 0695
Zuní, n. = neduh oční, das Haberkorn im Auge. Us.

428323   Zuniformovati Svazek: 5 Strana: 0695
Zuniformovati, uniformiren. — co. Uher- ská slovenština z-la všecka slovesa: nesiem, pečiem, Bijem, miniem. Km. 1884.

428324   Zunitosť Svazek: 9 Strana: 0414
Zunitosť. Nár. list. 1897. č. 303. Sr. Zuna.

428325   Zunitý Svazek: 7 Strana: 1401
Zunitý. Z. (holú) frase Nár. list 1893

428326   Zunk, zuňk Svazek: 5 Strana: 0696
Zunk, zuňk, u, m. = hlt, spolknutí, dou- šek, ein Schluck, Trunk. To je pivo na zunk! Das ist ein recht süffiges Bier! Dch.

428327   Zunka Svazek: 7 Strana: 1401
Zunka. Zunka funka,, zunči funči, piskum pidium háječek atd. Píseň. Zupomínati berni. Snm. I. 176.

428328   Zunkal Svazek: 5 Strana: 0696
Zunkal, a, m. = zungal, ein Zecher, Trinker.

428329   Zunkat Svazek: 8 Strana: 0520
Zunkat, zunknouti. Houser ho zunk do nohy (štípl). Mor. Čes. 1. V. 461. Cf. předcház. Zungati.

428330   Zunkati Svazek: 5 Strana: 0696
Zunkati, zunknouti, kl, utí = podobný hlas způsobiti, Glunks machen. To to zunklo. — kým: z. sebou = praštiti. Us. — Z. = s chutí píti, chlastati, gern trin- ken. Us. — abs. Zunká. Vz Opilý. — co: pivečko, vínečko. Us. Šd. Ten tu kořaličku zunká, až mu v krku žbluňká. U Skuhr. Semr. Z. vodu. Er. P. 352. — jak. Umí dobře pivo z., hat einen guten Zug. Mor. Šd. Rád si zunkne. Us. — si čeho: si piva, einen Schluck thun. Tč. — kde. Já jako všudybyl tu k jednomu z hostí přiběhnuv, tu ke druhému u každého jsem si zunknul. Km. 1884. — kdy. Ten si dneska zunkl! Us. Vck.

428331   Zunknouti Svazek: 5 Strana: 0696
Zunknouti, vz Zunkati.

428332   Zunouti Svazek: 5 Strana: 0696
Zunouti = zunovati. Slov. Teda si ma už zunula, sestro. Nechceš ďalej ma trpeť pri sebe. Zbr. Hdž. 53. Chlapec panský, keď zunal všetky zábavky, frnkal v chyži bez prestávky. Zbr. Báj. 37.

428333   Zunovalý Svazek: 5 Strana: 0696
Zunovalý = unavený, ermüdet, müde. Slov. Jak mnozí z-lé srdce své a rozerva- ného ducha svého na ňádrách tvých ob- čerstviti se namáhají. Ntr. VI. 282.

428334   Zunování Svazek: 5 Strana: 0696
Zunování, n., die Ermüdung. Mor. a Slov. Sen je najlepší lekárstvo proti z. Na Slov. Tč. Liška až k z. pre hrozno vyska- kovala, potom preč odešla, když sa zuno- vala. Tč. Náděje je občerstvující prameň v z. života. Lipa 378. — Z. = zmrzeni, der Uiberdruss, die Verdriesslichkeit. Do z. pro- siti. Bern. Ze služby pochodí najvětší z.; Dlúha kázen k z. uši obražuje. Na Slov. Tč. Mně je ale to čárdášovanie i ohledom hudby i ohlodom tancu do z-nia. Lipa 273.

428335   Zunovanosť Svazek: 10 Strana: 0541
Zunovanosť, i, f. = dlouhá chvíle. Chcela zahnať z. Slov. Phľd. XXII. 219.

428336   Zunovaný Svazek: 5 Strana: 0696
Zunovaný; -án, a, o, ermüdet, müde. Ryl všecek z. Na Zlinsku. Brt. — Z. = hnusný, nemilý, verdriesslich, unangenehm. Z. hra. Dbá. Obyč. 139.

428337   Zunovati Svazek: 5 Strana: 0696
Zunovati, na Slov. Z. = unaviti, ermü- den. Bern. — Z., omrzeti, verdriessen, Un- lust Bekommen, über etwas verdriesslich werden. — co, koho. Bern. Ten slepý zunuje dakde život. Dbš. Sl. pov. I. 35. Zonoval by som vás, keby som tie drob- nosti vypisoval. Zátur. Dobrá vec je začať, lepšá je dokonať, bys dokonal, tehdy prácu nemusíš z. Slov. Tč. — abs. Neveľo som chodzil, už si zunovala. Sl. ps. 84. — se = unaviti se, ztýrati se, sich ermüden; dlouhou chvíli míti, lange Weile haben. — se od čeho: od seděni. Bern. — se komu. Zu- novalo se mi to již = zošklivilo se, ekel- haft werden. Koll. Keď sa ti robota zuno- vala. Němc. Hľadanie sa jim naposled zu- novalo. Dbš. Sl. pov. I. 72. To jsem i činil, pokud se mi nezunovalo. Koll. IV. 144. — co čím. Pitím tělo zunuješ, a vtip svůj umenšuješ. Na Slov. — s infinit. Naši ce- stovníci sa už zunovali stáť a tak povie ten pútnik. Dbš. Sl. pov. I. 190. Ustavičné prosby slyšeť každý zunuje. Slov. Tč. Když ten Slávy syn zunoval s ještěry vésti boj. Ntr. VI. 179. Už som zunovala žlté vlasy česať. Sl spv. III. 117., Sl. ps. 213. A když chodiť zunujeme, na trávičku si sedneme. Koll. Zp. II. 355. Již mé srdce zunovalo tebe milovati více. Ib. II. 217.

428338   Zunovati Svazek: 8 Strana: 0520
Zunovati. Všetkým z-val som sa pre svoju biedu. Phl'd. XII. 236. Tam často.

428339   Zunovatý Svazek: 5 Strana: 0696
Zunovatý, vz Zunavý.

428340   Zunovatý Svazek: 7 Strana: 1160
Zunovatý, vz Zunavý.

428341   Zunovitý Svazek: 5 Strana: 0696
Zunovitý, vz Zunavý.

428342   Zunšć Svazek: 9 Strana: 0414
Zunšć, 1. os. sg. zundu = dojiti. Slez. Lor. 81.

428343   Zunylý Svazek: 10 Strana: 0541
Zunylý. Msn. Od. 179.

428344   Zunyti Svazek: 10 Strana: 0541
Zunyti. Zunyloť srdce v moři. Msn. Od. 87.

428345   Zuobsélati Svazek: 5 Strana: 0696
Zuobsélati, vz Zobeslati. Arch. III. 58 , II. 276.

428346   Zuorati Svazek: 5 Strana: 0696
Zuorati = zorati. Aby nahledli, jestliže ta meze zuorána jest a viece aby nebyla zuorávána. Arch. IV. 317.

428347   Zuoře Svazek: 5 Strana: 0696
Zuoře, vz Zoře. BO.

428348   Zuosaditi Svazek: 5 Strana: 0696
Zuosaditi = zosadili. Arch. I. 247., V. 330.

428349   Zuovuzřízení Svazek: 5 Strana: 0595
Zuovuzřízení, n., die Wiedererrichtung. Us. Pdl. Z. probošství kapitulního. Ddk. V. 34. O času jejího z. r. 1131. Ddk. IV. 271.

428350   Zupáliti Svazek: 5 Strana: 0696
Zupáliti, il, en, ení, zapalovati, ab-, weg- brennen. — co komu. Údy přirození jim zupaloval. Plk.

428351   Zupalovati Svazek: 5 Strana: 0696
Zupalovati, vz Zupáliti.

428352   Zúpanie Svazek: 7 Strana: 1160
Zúpanie, n. = zúfanie. Slov. Dbš.

428353   Zupati Svazek: 5 Strana: 0696
Zupati = šupati, jísti. — co kdy. Na svačinu z-li jsme mléko, kýšku. U Šumb. na Mor. JT.

428354   Zúpelniti Svazek: 5 Strana: 0696
Zúpelniti = zúplnili. Koll.

428355   Zúpěti Svazek: 5 Strana: 0696
Zúpěti, ěl, ění = počíti úpěti, volati, klagenjammern, schreien, wehklagen, heulen. — čím na koho. A chci na vás z. hlasem. St. skl. Na císaře ves lid zúpí. Dal. — Troj. — ke komu v čem. Až by k tobě v tom zúpěli. Pís. br.

428356   Zúpěti Svazek: 7 Strana: 1160
Zúpěti. Hrad. 35. b.

428357   Zupíchati Svazek: 5 Strana: 0696
Zupíchati, alles zerstechen. — co: šaty (všecky jedny po druhých ušiti).

428358   Zuplésti co Svazek: 10 Strana: 0541
Zuplésti co: provaz. Skd. Od. 153.

428359   Zúplna Svazek: 5 Strana: 0696
Zúplna = úplně, vollends, völlig. Z. do- dělati; z. deset dní = celých 10 dní. "V. Jest z. rok. D. Potokové z. vodou se na- plnili. Br. Všecko z. mu vypravil. Flav. Není ještě z. 12 hodin. Dch. Žena přinesla jest peníze i nebylo jest z., i doložili jsú zaň starší; Přísežnému vašemu má ona to, což za ni dal, Navrátiti z. NB. Tč. 42., 44 Kterýmžto všem věcem když dosti z. stane se a učiněno bude. Arch V. 388. Abyste ustanovení z. zachovali. BR. II. 66. b.

428360   Zúplniti Svazek: 5 Strana: 0696
Zúplniti = úplným učiniti, vervollstän- digen. D., Šf. Rozpr. 31. — co čím. (Těmi verši) sme tyto zpěvanky zúpelnili. Koll. Zp. II. 48.

428361   Zúplnosť Svazek: 5 Strana: 0696
Zúplnosť, i, f. = plnosť, die Vollständig- keit. Scip.

428362   Zúplný Svazek: 5 Strana: 0696
Zúplný = plný, celý, vollständig, ganz, genau. Z. zpráva. D.

428363   Zupomínati Svazek: 5 Strana: 0696
Zupomínati = častěji n. všech upomenouti, oft o. alle erinnern. — koho, čeho: svých dlužníkův, Us., dluhův. Jg.

428364   Zupravdu Svazek: 9 Strana: 0414
Zupravdu = opravdu. Já sum prál z. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 49.

428365   Zupravdy Svazek: 8 Strana: 0520
Zupravdy ze: z-o-pravdy bylo z-ó-pravdy, zuopravdy, zůpravdy (psáno zupravdy). Doudl. Kts. 9. (Gb. H. ml. I. 235.). U mor. Kruml. NZ. IV. 542.

428366   Zupraviti Svazek: 7 Strana: 1160
Zupraviti něco. Výb. II. 1547.

428367   Zupříma Svazek: 5 Strana: 0696
Zupříma = přímo, gerad, aufrichtig, ge- rade zu. Puch., Reš.

428368   Zupřimna Svazek: 7 Strana: 1160
Zupřimna, vz Zupříma.

428369   Zupřímo Svazek: 5 Strana: 0696
Zupřímo = přímo. Z. do kanceláře před- nášeti. Břez. 22.

428370   Zupta Svazek: 5 Strana: 0696
Zupta, y, m , os. jm. Ha Mor. Šd.

428371   Zupuvidlo Svazek: 10 Strana: 0681
Zupuvidlo, a, n. = divoch. Brt. Sl.

428372   Zůr Svazek: 5 Strana: 0696
Zůr, u, m. = květnatá louka, pažit, die Flur. Hdž. Čít. XIV. — Z. dle Jg. Slov. kus pole mnoho korcův obsahujícího, die Flur, eine Strecke Felder. Us. Voral tam můj milej volkama zůr. Er. P. 155.

428373   Zůr Svazek: 9 Strana: 0414
Zůr, u, m. — zvůr, zůra. Na jeden z. = na jedno zvorání; na tři zůry osévati. Hoř 96.

428374   Zůr Svazek: 10 Strana: 0541
Zůr, gt. zoru, m. = zorané pole. Vyhl. Slz. 53.

428375   Zúra Svazek: 5 Strana: 0696
Zúra, y, f. = zuřivosť, ukrutnosť. A kto zkusil Grozného tu zúru. Phld. IV. 155., Hdž. Rkp.

428376   Zuravec Svazek: 5 Strana: 0696
Zuravec, vce, m , mlýn u Místka. PL.

428377   Zuraziti Svazek: 5 Strana: 0696
Zuraziti, vz Zurážeti.

428378   Zurážený Svazek: 5 Strana: 0696
Zurážený; -en, a, o, abgehauen. — odkud. Hlavy z-né s plecí. Hdk.

428379   Zurážeti Svazek: 5 Strana: 0697
Zurážeti, el, en, ení, alles o. nach einander abhauen; beleidigen. — co. Všecky větve zurážel. — se nad kým. Všickni zurážíte se nade mnou, sich ärgern, Aegerniss nehmen. BR. II. 181. a. — ke komu. Ješto on se obával, že ke mně zurážíni jste a podlé toho jím pohrdáte. BR. II. 605. b.

428380   Zurčení Svazek: 5 Strana: 0697
Zurčení, n. = hučeti. Vz Zurčeti. Z. by- střiny. Akad. listy č. 3. Kdo uspává syna? Šumot lípy, zurčění vln. Pokr. Z. Hor. 122.

428381   Zurčeti Svazek: 5 Strana: 0697
Zurčeti, el, ení = hučeti, šuměti, hrčeti, murmeln, Brausen. — abs. Potůček zurčí. Us. Dch., Kgl , Hlk. — kde. Dole zurčí bystřina. Pokr. Pot. 126. Tam, kdo pŕť hlavnia v dvé sa delí, pramienok zurčí hneď povedľa Phld. IV. 7. — odkud jak. Potok zurčí od hor. Osv. V. 825. Ten Ocean z hlu- boka zurčí rusalčiným hlasem. Čch. Sl. 10. — kudy: zahradou zurčí potok. Jedna se usmívá jenom němě, druhé zurčí smích přese rty jako horský pramínek přes kaménky. Večeř. Pov. I. 57.

428382   Zurčí Svazek: 5 Strana: 0697
Zurčí, n, jm. několika domků u Vsetína. PL.

428383   Zurčitělý Svazek: 10 Strana: 0541
Zurčitělý výraz oka. Zvon V. 701. (795. ).

428384   Zurčivě Svazek: 10 Strana: 0541
Zurčivě téci. Zr. Čech. 67.

428385   Zurčivý Svazek: 5 Strana: 0697
Zurčivý, murmelnd. Vz Zurčeti. Z. pramen. Hlk.

428386   Zurditi se Svazek: 5 Strana: 0697
Zurditi se = sraziti se, gerinnen. Mléko rádo se zurdí, když je teplo. Na Ostrav. Tč

428387   Zúrivý Svazek: 8 Strana: 0520
Zúrivý. Bl. Gr. 280. Tvář zuřivá. Br. Jer. 3. 12. Cf. Zóřivý (3. dod.). Tedy chybně: zu- řivý. Gb. H. ml. I. 246. Nyní vyslovujeme zu- řivý m. zůřivý. List. fil. 1895. 88.

428388   Zurk Svazek: 5 Strana: 0697
Zurk, u, m. = crk. Z. = hlas vody z úzkého hrdla sklenky tekoucí. Na Ostrav. Tč.

428389   Zurkati Svazek: 5 Strana: 0697
Zurkati, silnější než crkati, sickern. — odkud. Zurká to ze sklenice rychle tak, že přetéci může, crká jen po crku (tropfen- weise) Us. Tč.

428390   Zurkot Svazek: 5 Strana: 0697
Zurkot, u, m. = bublání, das Murmeln. Z. potůčku. Čch. Sl. Z. vlnek. Čch. Petrkl. 23. Vz Zurčeti

428391   Zurkotať Svazek: 7 Strana: 1160
Zurkotať = hrčeti, bublati. Slov. Phľd X. 121.

428392   Zurna Svazek: 5 Strana: 0697
Zurna, y, f. samota u Budějovic PL.

428393   Zurna Svazek: 7 Strana: 1160
Zurna, y, f. = píšťala při turecké hudbě, horvát. Šd.

428394   Zúrne Svazek: 5 Strana: 0697
Zúrne = zuřivě, vzdorně. Slov. Díval sa dolu na dva oproti sebe z. stojace tábory. P. Tóth. Trenč. M. 132.

428395   Zúrny Svazek: 5 Strana: 0697
Zúrny = zuřivý. Slov. Zúrny to boj. P. Tóth. Trenč. M. 140. Boj bol krátky ale zúrny. Chlpk. Sp. 169.

428396   Zúročení Svazek: 5 Strana: 0697
Zúročení, n., die Verzinsung. Z. kapitálu, vkladu. Us. Pdl.

428397   Zúročený Svazek: 5 Strana: 0697
Zúročený; -en, a, o, verzinst. Z. jistina. Us. Pdl.

428398   Zúročitelný Svazek: 5 Strana: 0697
Zúročitelný, verzinsbar, verzinslich. Nz., Dch. Z-né státní papíry. Us. Pdl.

428399   Zúročiti Svazek: 7 Strana: 1160
Zúročiti. Aby ti lidé byli i zúrokováni = aby jim bylo uloženo i úroky platiti. Arch. X. 218.

428400   Zúročiti, il Svazek: 5 Strana: 0697
Zúročiti, il, en, ení, zúrokovati, zúročovati = na úroky dáti, verzinsen. — co: kapitál, Us. Z. vklady, Us. — jak. Vklad třemi zlatými ze sta z. Us. Pdl. Spořitelna kapitál na 5 1/2 % zúročuje. Šim. 176 Pozn. Roku 1886. a několik let před tím na 4%.

428401   Zúročný Svazek: 5 Strana: 0698
Zúročný = zúročitelný. Nz.

428402   Zúrodnění Svazek: 5 Strana: 0698
Zúrodnění, n. = oplození, die Befruchtung. Rst. 527., Nz. lk., Kžk. Po. 8.

428403   Zúrodněný Svazek: 5 Strana: 0698
Zúrodněný; -ěn, a, o, betruchtet. Slova ta padla na půdu dobře z-nou. Ddk. VII. 196.

428404   Zúrodněti Svazek: 5 Strana: 0698
Zúrodněti, 51, ění = zplo stvěti, fruchtbar werden. Nz.

428405   Zúrodnitelný Svazek: 7 Strana: 1160
Zúrodnitelný, befruchtbar. Květy py- lem z-né. Hg.

428406   Zúrodniti Svazek: 5 Strana: 0698
Zúrodniti, il, ěn, ění; zúrodňovovati, frucht- bar machen, befruchten. = co (čím): kra- jinu rozvaděním vody. Us. Obraznost z. Koll. III. 154. Cisterciáci vůkolní krajinu spustošenou brzy zase z-ti. Sb. vel. I. 27. Ne rosa zúrodňuje pole, ale pot. Pořek. Šd.

428407   Zúrodnivosť Svazek: 9 Strana: 0414
Zúrodnivosť. Mus. 1849. III. 131.

428408   Zúrodňovací Svazek: 5 Strana: 0698
Zúrodňovací, befruchtend. Z. déšť. Us.

428409   Zúrodňování Svazek: 5 Strana: 0698
Zúrodňování, n., die Befruchtung. Vz S. N.

428410   Zúrodňovati Svazek: 5 Strana: 0698
Zúrodňovati, vz Zúrodniti.

428411   Zúrodňující Svazek: 5 Strana: 0698
Zúrodňující, befruchtend. Z. látka. Osv. VI. 53.

428412   Zúrokovací Svazek: 10 Strana: 0541
Zúrokovací břímě. Nár. list. 1905. 1. 17.

428413   Zúrokování Svazek: 5 Strana: 0698
Zúrokování, n , die Verzinsung. Us. Pdl.

428414   Zúrokovaný Svazek: 5 Strana: 0698
Zúrokovaný; -án, o, o, verzinst, ver- zinslich. Vz Zúročený.

428415   Zúrokovati Svazek: 5 Strana: 0698
Zúrokovati, vz Zúročiti. Dch., Šd., Tč.

428416   Zurpucený Svazek: 5 Strana: 0698
Zurpucený, vz Zurputiti.

428417   Zurputělosť Svazek: 5 Strana: 0698
Zurputělosť, zarputilosť, i, f. = urput- nosť, die Halsstarrigkeit.

428418   Zurputělý Svazek: 5 Strana: 0698
Zurputělý = zarputilý, ukrutný, urput- livý, halsstarrig.

428419   Zurputěti Svazek: 5 Strana: 0698
Zurputěti, ěl, ění = urputným se státi, halsstarrig werden. Ros.

428420   Zurputilosť Svazek: 5 Strana: 0698
Zurputilosť, í, f., vz Zurputělosť.

428421   Zurputilý Svazek: 5 Strana: 0698
Zurputilý, vz Zurputělý.

428422   Zurputiti Svazek: 5 Strana: 0698
Zurputiti, il, cen, ení = urputným učiniti, halsstarrig machen. Ros.

428423   Zurputněti Svazek: 8 Strana: 0520
Zurputněti = urputným se státi. Světz. 1895. 43.

428424   Zurückführen Svazek: 5 Strana: 0698
Zurückführen, něm. Die Sache auf den Grund z., věc na zaklad její vzvésti. Zk.

428425   Zuručiti Svazek: 8 Strana: 0520
Zuručiti, zurukovati koho. Arch. XIII. 524.

428426   Zurval Svazek: 5 Strana: 0698
Zurval, a, zurvalec, lce, m. = prohnaný člověk, der Schalk, ein durchgetriebener Mensch. Slov. O polnoci prišli dvanásti zur- valci, takí dobrí vláci, čo znajú po horách každý chodník. Mt. S. I. 74. — Z. = lehko- myslný, neposedný človek, kluk, Der Schelm, ein leichtfertiger Mensch. Slov. Hostitelia tvoji na týchto pustinách žijú celé léto na mlieku, žincici; z-ci merajú (ochutnávají) chleba, ten keď jim ho tak niekedy donesú. Phld. IV. 263. A vrabeľ zurvalec vzal mladú na tanec, tak on s ňú tancoval, nožky jej polámal. Sb. sl. ps. II. 1. 108. — Z. = ne- šlechetník, mrcha človek, ein Schurke. Slov. — Z. = žertovník, der Spassvogel. Slov. — Z. = práč, rváč, ein Raufer. V tom vodca jich priletí, hrbu (houf) zurvalcov Rozdvojí. Btt. Sp. 208. Hlavný ale bol Jano Klapanica, zurval výše siahy zdĺže a biják strašný. HVaj. BD. II. 41. — Z. = silák, ein starker Mensch. Štyry kozy, piaty cap, kdo vyskočí, bude chlap; ja som taký zurvalec, co vyskočí na palec. Sl. ps. 234., Dbš. Obyč. 31., 141.

428427   Zurvalec Svazek: 5 Strana: 0698
Zurvalec, vz Zurval.

428428   Zurvalec Svazek: 7 Strana: 1160
Zurvalec, lce, m. Cf. Mkl. Etym. 269. a.

428429   Zurvalina Svazek: 5 Strana: 0698
Zurvalina, y, f. = klukovina, zurvalci, schlechte Burschen. Slov. Bern.

428430   Zurvalive Svazek: 5 Strana: 0698
Zurvalive = zurvalsky. Slov.

428431   Zurvalivosť Svazek: 5 Strana: 0698
Zurvalivosť, i, f. = zurvalosí. Slov. Bern.

428432   Zurvalivý Svazek: 5 Strana: 0698
Zurvalivý = zurvalský. Slov. Bern.

428433   Zurvalosť Svazek: 5 Strana: 0698
Zurvalosť, i, f., die Schalkheit, List, Durchtriebenheit. Slov. — Z., die Leicht- fertigkeit. Bern. — Z. = nešlechetnost, die Spitzbuberei. Bern. — Z., die Scherzhaftig- keit. Slov. Bern. — Cf. Zurval.

428434   Zurvalsky Svazek: 5 Strana: 0698
Zurvalsky = lstívě, listig. — Z., leicht- fertig. — Z. = nešlechetně, spitzbübisch. — Z. = žertovně, scherzhaft. Na Slov. Bern.

428435   Zurvalský Svazek: 5 Strana: 0698
Zurvalský = lstivý, listig, schalkhaft. — Z. = neposedný, leichtfertig. — Z. = ne- šlechetný, spitzbübisch, schlecht, schurkisch. — Z. = žertovný, scherzhaft. Slov. Bern. — Vz Zurval.

428436   Zurvalství Svazek: 5 Strana: 0698
Zurvalství, n. = zurvalosť. Slov. Bern.

428437   Zůře Svazek: 5 Strana: 0697
Zůře, e, f., zastr. = zora, zoře. Troj.

428438   Zuření Svazek: 5 Strana: 0697
Zuření, n., das Toben, Wüthen. Vz Zu- řiti.

428439   Zuřezati Svazek: 5 Strana: 0697
Zuřezati, řezám a řeži; zuřezovati, alles o. nach einander abschneiden. — co komu: ženám i pannám prsy zuřezati. V.

428440   Zuřezovati Svazek: 5 Strana: 0697
Zuřezovati, vz Zuřezati.

428441   Zuřický Svazek: 5 Strana: 0697
Zuřický. Z. Hora. Arch. II. 459.

428442   Zuřič Svazek: 5 Strana: 0697
Zuřič, e, m. = zuřivec. Šm.

428443   Zuřičiti Svazek: 5 Strana: 0697
Zuřičiti, il. en, ení, zum Zorn reizen. Šm.

428444   Zuřiti Svazek: 5 Strana: 0697
Zuřiti (později: zuřiti), zuřím, zuř, ře (íc), il, en, ení: zuřívati = (k hněvu) po- pouzeti, zum Zorn reizen. Ros. — k čemu. Žádná mě věc jiná k milosti nezuořila (ne- podnítila, nerozplamenila), jako že jsem se- znal, že od nie milován jsem. Biancof. 43. — koho čím. Pavel apoštolskou mocí všecky zůřil, trestal, děsil. Kom. — Z., z, se = hněvati se, zpouzeti se, vztekati se, zornig o. grimmig werden, wüthen, ergrimmen. — abs. Zuřil boj, požár, nemoc, mor, Us. Pdl., válka. Pal. Děj. Nemaj to za slabosť, patri- archo, že ostreji nezachádzam s tebou. Slabý zúri, mocný pak shovieva. Zbr. Lžd. 223. Ona bledne, ona zúri, hnev po žilách kypí vrelý, jako vzteklá sem tam teka. z očú sršia pomsty strely. Č. Čt. I. 124. — se na koho. Brikc. — (se) proti komu. Zuřil jsi se proti mně V. Proti němuž (Filippovi) jako proti všechněm jáhnům bouře ta ob- zvláště zuřila; Bude-li proti novopovstalému křesťanství zuřiti. Sš. Sk 95., 141. — kdy. Z. v mukách bezmocně. Kká. K sl. j. 124 Místa ta byla naplněna mrtvolami od zuří- cího o té doby moru: Roku 1145. zuřila válka především kolem Řezna; Také v době nej- hlubšího míru divocí Kumani z-li strašně na svých loupežných výpravách v Rakousích. Ddk. II. 355., III. 127, Vl. 55. Válka roku 1626. v Němcích zuřila. Mus. 1880. 258. — kde. Vz Z. kdy. Mor zuřil mezi obyvatel- stvem. Us. Pdl. V srdci mojom zúri búrka hrozná. Zbr. Lžd. 68. — jak. Bouře zuří s plnou prudkostí. Us. Pdl. Zúrim ako besná Ivica, keď jej mladé poberú z Brlohu. Zbr. Hry 34. Tú súdny deň. Mesto je na nohách a koľko tu ľudí, toľko tygrov. Všetko zúri ako v liutom besu. Zbr. Lžd. 29. Člověk hněvivý zuří jako lev, trhá sebou jako na řetěze (pes). Šd. exc. — kudy. Nemoc městem z-la, po městě. Us.

428445   Zuřiti jak Svazek: 7 Strana: 1160
Zuřiti jak. Zurí jako by ho z retaze pustil. Slov. Rr.

428446   Zuřivě Svazek: 5 Strana: 0697
Zuřivě = ukrutně, grimmig. Z. na koho hleděti, někoho sužovati. V. Z. někomu mluviti. Kom.

428447   Zuřivě Svazek: 8 Strana: 0520
Zuřivě. Bl. Gr. 215.

428448   Zuřivec Svazek: 5 Strana: 0697
Zuřivec, vce, m., der Wütherich. Ros., Dch. Z-ci na okamžik, lichotníku do smrti se vyhýbej. Sbor. Z. kroutí očima. Bž.

428449   Zuřivěti Svazek: 5 Strana: 0697
Zuřivěti, ěl, ění, anfangen zu wüthen, rasen, toben. V.

428450   Zuřivka Svazek: 5 Strana: 0697
Zuřivka, y, f. = Lítice, Vzteklice, Eu- menidka. Msn. Or. 121.

428451   Zuřivný. Z Svazek: 10 Strana: 0541
Zuřivný. Z. zlosť ho pojme. Msn. Od. 117.

428452   Zuřivosť Svazek: 7 Strana: 1160
Zuřivosť. Vz Ott. II. 184., Slov. zdrav. Z. kruhová, circuläre Tobsucht, občasná, periodisch, organická, organisch, posunčinná, choreatisch. Ktt. exc.

428453   Zuřivost Svazek: 10 Strana: 0541
Zuřivost' Blouznivá z., delirium furi- bundum. Ktt.

428454   Zuřivosť (ne Svazek: 5 Strana: 0697
Zuřivosť (ne: zůřivosť, vz Zuřiti), i, f. = přísnosť, prudkosť, die Strenge, der Ernst. V., Jel. — Z. = vzteklosť, ukrutnosť, die Grausamkeit, Wuth, der Grimm. Z. hněvu I)., mysli. V. Ocasem lev sám sebe šibe a k větší z-sti. popuzuje. Koll. IV. 153 — Z. = žehravosť, die Eifersucht. D.

428455   Zuřivý Svazek: 7 Strana: 1160
Zuřivý. Cf. Krok. 1887. 260.

428456   Zuřivý (ne Svazek: 5 Strana: 0697
Zuřivý (ne: zůřivý, vz Zuřiti), dříve zeřivý = přísný, hněvivý, prudký, zornig, ernsthaft, streng. V. Zuřivý hlas boží. Kom. Pán zůřivými slovy ďábla vyhnal. BR. II. 164 a. — proti komu. Háj. — Z. = vzteklý, ukrutný, wüthend, wild, grausam, grimmig. Z-vými slovy. V. Z. člověk, D., větrové. Sych. Z. bouře, hled, zlosť, Dch., seč, Vrch., mysl, Bf., vztek židlů, Sš. J. 180., křik, Kká., stařec (nevrlý), Kom., záliba v něčem, Dk. P. 157., odpůrce, zápas. Mus. 1880. 469, 470. Z-výma očima na něho blýskal. Ddk. Má z-vou opici (zlostnou). Lpř. Oheň ohněm neuhasíš, z-vému nože nedávej. Šd., Bž., Hkš. Meče nedávej zuřivému, svobody mla- dému, statku hloupému a peněz útratnému. Hkš. — jak. Slepé z. Us. Dch. Je z. jako tygr. Us. Šd.

428457   Zusammenkommen Svazek: 5 Strana: 0698
Zusammenkommen, sejíti se do hro- mady, zbytečné m.: sejíti se. Sešli jsme se na cestě do Moskvy. Mk.

428458   Zusilovati se nač Svazek: 5 Strana: 0698
Zusilovati se nač, anstreben. Čože je teda radno v takom položenie ako to, aby keď nemuožeme výnsť na celok, sme sä na dobrú aspoň polovicu zusilovali. Slov. Hdž. Větín. 137.

428459   Zúskostlivěti Svazek: 8 Strana: 0520
Zúskostlivěti = úzkostlivým se státi. Osv. 1896. 797.

428460   Zusnovati co Svazek: 10 Strana: 0541
Zusnovati co: řeč. Troj. 195b. (List. fil. X. 453. ). Zr. Zosnovati.

428461   Zustać Svazek: 9 Strana: 0414
Zustać. Zustoł hojnym (stal se). Slez Lor. 81.

428462   Zůstalosť Svazek: 10 Strana: 0541
Zůstalosť, i, f. = pozůstalosť. Co by koliv z-sti (po něm) zůstalo. 1731. Uč. spol. 1901. VI. 23.

428463   Zůstalý Svazek: 5 Strana: 0698
Zůstalý, übrig-, zurückgeblieben. Z. dě- dictví. Z. doma. Us. Z. statek. NB. Tč. 192., 210. Tehdy my živí a z-lí rukojmie slibujem. List z r. 1482. — po kom. Synové po otci zůstalí. Pr. měst. Uvázal se v statek po něm z-lý. Tov. 156., Kol. Manžel její ve všem statku po ní z-lém k třetímu dílu právo míti bude. Kol. 42. Dědic a syn po ní z-lý. Faukn. 37. Jakožto dědička po svém otci z-lá. Arch. II. 459. Statek po něm z-lý vedlé práva rozdielen býti má sirotkom po něm z-lým. List Hrad. 1495. (Tč.).

428464   Zůstálý Svazek: 5 Strana: 0698
Zůstálý = stálý, bleibend, permanent. Troj.

428465   Zůstání Svazek: 5 Strana: 0698
Zůstání, n., das Bleiben. Z. doma. Vz Zůstati. Us. — Z. v něčem, při něčem = setrvání, das Beharren. Troj. — Z. = usta- novení, snesení, der Schluss, Beschluss. Když se poslové podlé z. do Prahy sjeli; Podlé z. na sněmu obecném. Bart. 208. 9., 255. 18. Aby JM. ráčil dáti podlé svrchu psaného z. VI. zř. 422. Podlé sněmovního z. Zř. F. I. A. III. Vedlé z. vší země. Jel. — Har., Apol., Star. let. — Z. něčeho = opuštění, die Unterlassung. Z.hříchů. Ojíř., Bart. 345. 4., 358. 10. Hříšným dej hříchů z. (aby ne- hřešili). Kanc.

428466   Zůstání Svazek: 7 Strana: 1160
Zůstání = snesení. Páni a rytířstvo sami sněmovali a sami zavírali a potom teprv na Pražany a na jiná města z. své ukládali. Let. 268.

428467   Zůstatečný Svazek: 5 Strana: 0698
Zůstatečný = zbývající, přebytečný, rück- ständig, überrestlich. J. tr.

428468   Zůstatek Svazek: 5 Strana: 0698
Zůstatek, tku, m. = co zůstalo, zbytek, der Rest, Bestand, Uiberrest, das Guthaben, Uiberbleibsel. Dch., Jg., Mus. 1880. 43. Z. staré řeči české. Proch. — Zlob , Reš. Z., der Bestand: výkaz z-ků; účtování, účet z z-ků, die Bestandrechnung. Šp., Nz. Vy- šetření z-ku, die Bestandsermittelung; z-tkem na nový účet, per Saldo auf neue Rechnung; z-tkem z předešlého účtu, per Saldo von der vorigen Rechnung. Šp. Z., saldo = rozdíl v účtech. Skř. Z. v pokladně. Us. Pdl. Tě- lesné z-tky (mrtvola). Dch. Vz Zůstavek.

428469   Zůstati Svazek: 5 Strana: 0698
Zůstati, zůstanu (zastr. zostanu, zuostanu), zůstaň, -stana (ouc), zůstal, ání; zůstávati = nehýbati se pryč, místa nezměniti, bleiben, an Ort und Stelle bleiben, ver-, zurückbleiben ; bydleti, wohnen, sich aufhalten, sich befinden; zdržeti se, meškati, ostati, nepřijíti v čas, sich wo aufhalten, bleiben, weilen; pozůstati,
zbývati, zbýti, übrig bleiben; smlčenu býti,
verschwiegen bleiben; vyvedenu, činěnu ne-
býti, bleiben, unterbleiben; trvati, býti {v ji-
stém stavu, v jisté míře), fortdauern, bleiben,
bestehen, verharren; ustanoviti, se smluviti,
beschliessen, entscheiden, Vertrag machen;
při něčem zůstati, nezměniti toho, dabei
bleiben; míti se, nacházeti se, sich befinden;
opustili co, zůstaviti co, nechati čeho, etwas
unterlassen, bleiben lassen, davon abstehen;
pojíti, umříti, bleiben, sterben. Jg. — Vz Ostati. — abs. Nechce-li z., ať jde. D. Z-la mu věrna. Us. Ale slovo napísanô zlášte ten osoh má, že zostáva. Hdž. Sotva čtvrtý díl živých zůstalo. Brt. S. 5. Zostaň tedy, komu chceš, už ty moja nebudeš; Čakaj ma, milá, tri roky zplna. Ja by čakala a nevyčkala, ty by si umrel, ja by zostala; Ked me ne- chceš, moja milá, zostaň tak. Sl. spv. III. 90., I. 7., VI. 220. Vŕby obtínajú nekde asi každých osm rokov zo všetkých konárov, tak že len vysoký peň zostáva. Zátur. Zo- stávajte zdravy tieto našie prahy. Sl. ps. Šf. I. 63. A přece zůstala Morava povždy svoje, svobodná. Ddk. II. 186. A což jest peněz neutracených ještě zuostalo, ty jsme na rathúz vzali. NB. Tč. 114. Zůstává, kde zajíci dobrou noc dávají. Prov. Kde zůstává slovo tvé (tvůj slib)? Us. Já jsem jediný zůstal (zbyl). Ď. Když se vřed zavře, šrám zůstává. Kom. Zůstávají obrazové viděných věcí. Jel. Nic jiného nezůstává, než aby nad nimi hrozně mstil. Br. Nejlepší zůstává (přijde). Kom. Zůstávám tvůj přítel (tvým přítelem). Us. Město to posavád pusté zů- stává. Har. Zůstal zdráv, silen. Zůstal dlužen odpověď. Zůstal živ. Kdo práv zůstane nebo právo na kom ustojí, den Process gewinnen. Zř. F. I. Opice zůstane opice, by na ni třebas zlatý řetěz dal. V. Sotva ho třetí díl zůstal; Jedno umřelo, tří živých zůstalo. Dač. I. 71., 144. Málo jich zůstalo, kromě poslové z okolních zemí. Bart. Z zemského súda jinam žádného odvolání dalšieho nezóstává; Ktož proti komu na súdě práv zóstane; V jakéžby koli při práv zóstal. Vš. Jir. 21., 98., 99. A my také k té ráně znamenité, jenž zóstává, ještě přikládáme ohnivé železo (pomstu kletbú). Hus III. 235. Oltár zostal a oferu čert vzal. Pořek. Zátur. — na čem. Na tom zůstali (to ustanovili), aby se zase sešli, sjeli. V. Na živě zůstati; na ho- ličkách zůstati. Us. Věc zůstává na roze- znání, na odporech, na od kladích. Nz. A tu se bude k tomu jednati, na čem jest v Praze zůstáno. Pal. III. 3. 279. Ale na ničemž jsou konečně nezůstali, neb co za- vříno tím sněmem bylo, nic nebylo držáno. Let. čes. 438. Však jsem na úmluvách s lidmi svatebními s tebú zůstala na 15 hřivnách. NB. Tč. 219. Rytíři i všechna města na tom z-li, aby pro císaře jeli; Čechů se žádný neujímal a tak zůstávali na milosti boží. Naposledy to všecko na odkladcích a v dlouhé truhle z-lo. Dač. I. 26., 291., II. 15. Tak jsou na tom z-li. Har., Vrat. 113. Svoleno jest a na tom zůstáno, že více mimo osoby vybrané nemá žádný pán do stolic vstupo- vati. Zř. mor. 1604. Na vzdoru všem dů- kazům zůstává na svém. D. Sluší na pravé míře z. (přestati); Vám na svobodě zůstává (ist freigestellt). Sych. To nám na účtu zů- stalo. Nález. pr. Na tom zůstáno (Haj., Štelc), aby král posly poslal. V. Neústupně na své radě zůstati. Troj. Na svém zůstati. Sá. Na tom zůstali, že dnes odjedou. Ml. Na tom s nimi zůstal, aby spíži za nim vezli. Bart. 263. 36. Tak dlouho na nedorozumění a od- pořích zůstávají; Zůstáno mezi nimi pokojně na tom. Skl. I. 140., II. 166. Na čem jsem s pánem zůstal. Žer. fol. 15. Neměl jsem za jiné, než že již na tom mezi námi zůstáno jest. Žer. J. 17., VI. zř. 426. — při čem: při svém úmysle, zvyku; Zůstane při tom. V. Zůstalo to při pouhém chystání. Sych. Při jednom zůstati (neuchýliti se v řeči). Us. Duch sv. zůstaň při tobě. Ml. Věnec zůstal při barvě. Jv. Při tom má zůstáno býti. Vl. zř. 14. Zůstal pěkně při starém. Dch. Při tom opatření z. má až do dalšího nařízení, es soll bei der Verfügung bis auf weiteres sein Bewenden haben. J. tr. Ale to při Vaší vůli zůstává. Drsk. A my jsme také dali, aby on při hrdle zuostal. NB. Tč. 98. Z. při pokoji, unangefochten bleiben. Bart. I. 37. Jeden každý při pokojném držení a užívání týchž gruntuov zuostati má. 1579. Žádný by v tom lidu nemohl při hrdle z-ti. BR. II. 108. a. By při zemi z-li (ji ve své moci udrželi). Dal. 124. — v čem. V nejisté péči zůstávati; v mezech svých nezůstávati; z. v poddanosti; ve své mocí dlouho z.; to město ne dlouho ve své slávě zůstalo; v nebezpečenství smrti zůstávati. V. Roz- sudkové ti mají ve své mocnosti zůstati. Zř. F. I. A. XVII. A právo súpeřů v té míře vcele zůstává. CJB. 295. Z. v restu. D. Z. u vytržení; ve své dokonalosti; ve svém úmysle. Kom. Z. v klamu ; naše smlouva zůstává ve své váze; jednota naše v celosti zůstala. Sych. Ve psí (ve psotě) z. Us. Ten lék posud lidu v užívání zůstává. Byl. Po- rovnání se učinilo, tak aby vlci syti byli, a kozy v cele zůstaly. Prov. Z. v dluhu, v učení, ve lži, Ml., v moci, v platnosti. J. tr. Z. v činnosti. Dch. V těch věcech až podnes zůstalo při starém. Schlz. Z. v sou- vislosti. Kk. Fys. 33. V hříchu zatvrzele z. (setrvati). Mž. 85. Zůstal v pravdě (měl pravdu). Sá. v Osv. I. 178. A my, milá, nič nedbajme, stáli v láske zostávajme. Sl. ps. 198. Dokuď žijú luďé, zostávajú v bídě. Na Slov. Tč. Tovaryš v práci zůstávající. Šp. Podobně o tom v nejistotách zůstáváme. Ddk. II. 355. Z. s někým v dobrém přátelství. Us. Budiž Bohu česť a chvála, že sem v pa- nenstvjú zůstala. Sš. P. 84. Purkmistři ten čas v povinnosti zůstávající (v úřadě). Pam . Val. Meziř. 177. Zůstával i potom v důvěr- ném spojení s vůdci stavů evangelických. Mus. 1880. 457. Nepochybuji, že vám v pa- měti zůstává, kterak jsem . .. Žer. L. II. 39. K přivedení toho ke konci, což snad toliko v počátcích zůstává. Žer. 340. Ten u veli- kých dluzích zůstal. NB. Tč. 146. To zů- stává v moci soudcův, od nichž se appelluje (záleží na nich, kterou lhůtu určí). Bdž. 148. Z. v boží ochraně. Dh. Jir. Privilegia staro- dávní v své moci a pevnosti z. jmají; Poláci jiným národuom i sobě v posměchu z-li; Henricus Navarreus zůstávaje vždy u veli- kém nebezpečenství hrdla zrádně zamordo- vali ; Táborští v svém předsevzetí urputně zůstávali. Dač. I. 130., 150., 226., 274. Každý, v kterém povolání povolán jest, v tom zuostaň. Hus III. 73. — za koho, zač. Když před praveni stane, ať zůstane za nešlechetného. Br. Musil za vinného z. Bart. Z. za falešníka. Vš. 6. Neučinil-liby tomu dosti, za klamaře zůstane. Tov. 113. To povinen jest činiti, chce-li za člověka a ne za hovado zóstati. Vš. Jir. 312. — kde (u koho, při čem, v čem, za čím, pod čím, na čem, mezi čím). Zůstaňte dnes u nás u oběda. Us. To zůstane mezi mimi. D. Čehož věčná paměť až podnes mezi námi zůstává. Byl. Z. vzadu, Kom., po zadu. Rus. Ustavičně při radnici zůstávali (v radnici). 1532. Pr. Zůstávati (bydleti) při zemi. Us. Jiní aby při svých laních zůstali. CJB. 313. Ta věc zůstaň při zemském právu jako prve. Václ. III. Z. v bitvě (umříti). V městě, v kraji zůstávati. D. Z. zpátky. D. Pod vodou zů- stala hlína. Kom. Snědl mnicha a kápě mu v hrdle zůstala. Prov. Zůstane nám to v čerstvé paměti; z. v posteli (nevstáti); Zůstávati v hospodě. Us. Zůstanu doma. Dlouho tu nezůstanu. Nebo zůstaň doma aneb odvaž se hrdla. V. Již tam zůstal. Kde zůstal tak dlouho? Na žádném místě nezůstávati (nebydleti). V. Zůstal tam co koba na mrše. Mus. Aby to na papíře ne- zůstalo, ale . . . Kom. Na řešetě zůstávají toliko votruby, ale mouka vyprší. Zůstaň za pecí, prší. Sych. Ty peníze za ním zů- staly. Vrat. To nám zůstalo za lubem. Us. Summa peněz za někým zůstávající (za ním jsoucí). J. tr. Napodobování zůstalo daleko za vzory. Osv. I. 366. Cožkoli za starým úřadem mimo vydání přijatých hotových peněz si- rotčích zuostane ouřadu novému, aby za nimi nic nezůstávalo, odvozovati mají. List hrad. 1581. Tč. Zůstává li za nimi ten glejt, čili jest na rathouse před úřad položen? Žer. 324. Chce se ženiť a zůstává na draho- belcích (býti bez bytu). U N. Bydž. Kšť. Peníze Bůh ví za kým z-ly. Vrat. 191. A ještě na tom dvoře zuostala byla jedna hřivna platu. List z r. 1502. Co budeme dělať, tatíku, dcera nám zůstane na krku. Čes. mor. ps. 223. Kterýžto kmen (Benjaminův) zůstal při kmeně Judově a tudy při chrámě a pravé službě boží. Sš. I. 113. Ó zlaté dítě, zůstaň zde a těš se tu chvíli. Slez. ps. Zů- stanu radši v jihlavském kraji, najdu si děvče hezké z Moravy; Hrajem, hrajem na palicu, na tu velkú kyjanicu, kdo pozadu zůstaně, ten palicu dostaně. Sš. P. 317., 445. Zůstaň radši hned u rane; Já doma zůstanu mezi horami; Vše jsem propil, jen jsem zůstal v kalhotách. Er. P. 119., 215., 364. Důstojenství zůstalo při nich dědičně. Osv. I. 166. Ostatky knížecí zůstávaly ve zvláštní kryptě pod oltářem; Následství zůstalo jediné při rodě Vratislavově. Ddk. II. 317., 367. Slabí pri tom hneď zostali nazad, i mocnější jeden po druhom vystávali. Zbr. Báj. 4. Sigismund Batory zůstával v Praze. Dač. I. 190. Falckrabových zbito k pěti stům a mnoho Čechů tam zůstalo. Let. 261. Mnohé osoby vně (im Auslande) zůstávající. 1638. Jestliže by co dluhuov mimo to na pro- dávateli zuostalo; Jedno jsem sám v jistbe zuostal. NB. Tč. 218., 251. By to na tobě nezůstalo ; Hleďte, aťby vám čepci na vašich hlavách zuostali; Jiných 1200 koní jest zuostalo na Hodoníně. Arch. II. 19., IV. 90., V. 327. Uzdravený při Pánu z. chtěl; Jestliže jest hřích jaký zabiti ho, nechť to na nás a našich dětech zůstane. BR II. 150., 127. b. Také pod hedbávem a zlatem otroctví zůstává. Kmp Č. 148. (Seneca). Išiel Jób po Jóba, zostali tam oba dva (když se ani posel nevrací, ani ten, kdo pro posla poslán byl). Zátur., Šd. Kdyby bylo po vůli psí, nezůstalo by kobyly ve vsi. Brt. L. N. II. 334. Chval cizinu a zůstaň doma. Tč. Šidla v měchu nezostanú, bo se budú klubať, až se vyklubú. Slez. Opav. týd. 1885. č. 21. Z. na vojně (umříti). V. — s kým. Zůstaň s námi. Ros. Na tom zůstal s svými radami, aby.. . Flav. S takovou věcí ať mi zůstane doma. Dch. Z s někým ve spojení. Us. Pdl. Položil ji pirko na jeji ramenko: zostavaj tu s panem Bohem, ma mila galanko. Sš. P. 399. S Bohem tu zostaňte. Odp.: No choďteže s milým pánom Bohom! Dbš. Sl. pov. I. 384. Zustaň s Bogem dzěvucho. Slez. Brt. Ps. 142. Nebude človek s hovädom slušne nakládať, pokuď zostane hovädom on sám Zbr. Báj. 55. Bratřičci rozmilí, zů- staňte tu s Bohem; Zoztavaj tu s Bohem, ty moja panenko, něbudu vic chodić v noci pod okenko. Sš. P. 146., 371. Elisabet, krá- lovna anglická, od dávna s králem hispan- ským v nepřátelství zůstávala. Dač. I. 155. Ona s svým prvním manželem jedno tělo zůstává. BR. II. 23. a. — kde jak dlouho. Zůstal tam rok. Us. Z. někde přes noc, přes svátky. Vrat., Št. Dobrá památka zů- stává na tisíce let. Har. Nechť to zůstane do mého příští. Us. Ta síla do starosti mu zůstala. Br. Až do posledního dne nepře- možená zůstane. V. Štěstí nedlouho zůstane. Us. Vdovou do smrti z. chce. Us. Šd. Z. do rána. Er. P. 447. A plnou měrou v dluhu zůstanem jak lásky tak i služeb na věky. Shakesp. Tč. A zůstal jsem u něho dní patnácte. Sš. II. 12. Vladislav zůstal až do 12. dubna na živu. Ddk. II. 466. Jakž byla královna, zůstávajíc až do smrti své v stavu panenském, za živobytí svého nařídila; Ru- dolf v Plzni drahný čas zůstával; Poselství turecké v ten celý sněm v Praze zůstávalo; Vše zůstává do vůle a smilování božího. Dač. I. 161., 195., 239., 284. Iason na ostrově Kolchis za měsíc zůstane. Troj. 59. Asi za dvě léta u vězení zůstávala. Žer. Záp. II. 87. — kdy kde. Oni po nás ve vězení zůstali. Vrat. Po té rvačce zůstala v ho- spodě louže krve. Sych. Zůstal po škole za Kamny. Us. Země česká zůstávala při stvoření světa déle než jiné okolní země pokryta vodami. Tk. Č. 1. Zůstala-li Morava za panování Boleslava ve správě biskupů pražských. Ddk. II. 92. Po sv. Duše zůstaň v kožuše. Vz Svléci. Er. P. 72. Ve čtvrtek zůstali jsme v postu. Pref. 503. Nebezpe- čenství, ve kterém těmito přeběhlými časy zůstával, již minulo. Žer. 339. Po odpuštění hřiecha neb provinění zóstavá pokuta. Hus I. 336. — (komu) z čeho. Ze 100 zlatých zůstalo mu 5 zl. Z celého jmění po všech ztrátách málo mi zůstalo. Ml. Sežerú ťa, že ani kostka z tebä nezostane. Č. Čt. II. 481. Zelezník to všetko rozdriapal, že z toho ani niti nezostalo. Dbš. Sl. pov. VII. 95. — (co) komu. Nezůstalo mu nic Kom. Abyste nás neobviňovali z lakomosti, zostaň vám tu všetko. Zbr. Lžd. 242. Zamiloval som si dievča čiernooké, ale mi ho nechcú dať. A čože sa stalo? dievča jim zostalo, už mi ho včul dávajú. Sl. spv. VI. 215. Chyťte ho! No len no! sadkajte si málo, ešte mi tu kvapka vínečka zostalo! Btt. Sp. 12. Zůstala nám toho vína živá krapka (velmi málo). Km. Že jí půl kopy soli ještě zuo- stal (schuldig bleiben); Že jemu dva zlaté toho zuostal; Zuostalo nám drahně kur, ješto nám lidé nanesli. NB. Tč. 146., 163., 274. — mimo co. Z mimo věc, ausser dem Spiele bleiben. Dch. Což kněžie mají, to jest chudých, což zóstává mimo potřebný hodný oděvec a potřebici. Hus II. 199. — po kom. Zostaly po něm drobné děti. Us. Šd. Neznal som otca, neznal matičky, nič mi po nich nezostalo. Btt. Sp. 63. Lepší, že po tobě něco zůstane, než když tobě se nedostane. Us. Tč. Co zde po lakomci zů- stane. Er. P. 514. Živa po něm nezůstanu; A co po mně zůstane, všecko milá dostane, nevím mnoho-li; Po tobě synečku, památka zůstala. Sš. P. 96., 419.. 532. Po něm tři synové zuostali. NB. Tč. 160. Takový se libí a chvála po něm zůstává, že krásně čtení vykládá. Chč. 375. — proč. Jindřich Charvát zůstal ve vězení na rathouze pro řeči zbytečné. Dač. I. 102. Jeho arcisídlo zůstalo po přání císařově posavadnímu kan- cléři jeho. Ddk. IV. 19. — nač. Ta stará panna zůstane na lák, V., na ocet (nevdá se). — čím, kým. Z-la svobodnou. Us. Tys ešte ten mladý šohaj! Tvoje nebo (nebe) je ta naša sláva, súženie naše tvojím zostává a družina naša tvôj ráj!; Musí sa v mále dokázať verným, kto nechce večne zostať mizerným. Č. Čt. II. 143., 155., Ntr. V. 23. Drotár som ja, drotár budem, dro- tárom chcem zostati. Vz Drotár. Sl. spv. III. 91., Sb. sl. ps. II. 1. 19. Slovenka som bola, Slovenkou zostanem. Slov. 52. Politika prospěchu jest a zůstane vlastní pobůdkou tak zvaných politických svazkův a politic- kých spolků. Ddk. V. 9. Pred nežnou tvojou ľubosťou kloní sa smelosť moja: Týs láskou zostal víťazom, ja ranen idem z boja. Vaj. Tat. a mor. 7. Aby tú poctu vďačne prijal od občianských dcér a vždy zostával otcom a obrancom poctivých a robotných dievok. Phld. IV. 470. Hořelo srdečko, hořelo pla- menem a když dohořelo, zostalo kamenem. S. P. 274. Žádný nemůže landfrydníkem býti, kdo cizozemcem zůstává. Žer. 344. Sigismundus Švéda králem polským zůstal. Dač. I. 168. Matka Kristova pannou zů- stala. Bart. 234. Z. ředitelem města. Vrat. 150. Nepilností a neumělostí (řečníků) pravý za křivého zóstává. Vš. Jir. 65. Zůatávám tvým přítelem, Kom., stálým, V., klidným. Ml. A ja tebe verným na věčnosť zostanem. Sb. sl. ps. II. 1. 49. Nezůstali dětmi. Br. Z. služebníkem někoho, Kom., dědicem. Us. Kdoby měl konečně zde králem z. (se státi). Břez. 202. Osla bár do Viedne poženeš, predsa zostane len oslom. Mt. S. I. 124., Sb. sl. ps. I. 124. Svině zůstane sviní, by na sobě zlaté sedlo měla. Na svini by i zla- tohlav vstrčil, předce sviní zůstane. V. — Pozn. Zůstati přibírá přísudek jmenný, vz Podmět. — k čemu. V komoře k snědku nic nezůstalo. Sych. — jak. Z. bez úhony. Sych. Ten lék zůstal bez účinku. Ml. Nad- bytkem zůstalo hořice přes žejdlík. Sych. Ustavičně z. (trvati), věčně. V. Ať to tedy zustane tak. Us. Z-li jsme jako ohromeni. Sych. 6. Když se mu dcery povdaly, zů- stal vdovec jako pařez o samotě. Sych. Tam z-li odpočinkem asi den dva. Koll. IV. 119. Spis ten zůstal v rukopise. Us. Z. pozdě do noci v hostinci. Us. To nezů- stalo bez vlivu na .... Us. Pdl. Nebohá chudoba musí zostat bez prátelov. Slov. Tč. Zůstal jak smrť (zbledl), jak opařený, jak by ho horkou vodou polil, jak by ho opařil. Us. Šd. Zostala som sama jako hruška v poli; keď hrušky z nej spadly, sama v poli stojí. Sl. spv. III. 111. Zůstal tedy nejspíše bez svěcení. Ddk. II. 324. Z-li o samotě. Kn. poh. 375. Aby podlé vyvolení předúloha boží zůstala. Sš. 1. 97. Z. na sirobě. Kam. A zuostalo-li by co nad takový dluh, to mu vedlé práva příslušeti má. NB. Tč. 51. A takéť vám věděti dávám, žeť sem s Táborskými zóstal za jeden člo- věk. Výb. II. 281. O tom takto zůstáno (ustanoveno jest). Brikc. — proti čemu. Proti tomu meči žádná zbroj z. nemůže (mu odolati). Biancof. — čeho = opustiti co, zastaviti co, nechati čeho. Zůstaň zlého. Ros., Ben , V. Z. svých hříchův. Štelc., Ctib. Liška svých vášní nezůstane. Reš. Nezů- stane žába močidla. Mus. — s inft. Na zadním díle nám zvostala (zuostala) ryž vázať. U Bohusl. na Mor. Neor. Zůstal státi, správně: zastavil se, stanul, zastavil (koně). Vz Konec. Os , Kos. Zůstaň seděti, správně: seď, seď ještě, seď dále. Zůstaň státi, správně: zastav se, stůj. Hodiny zů- staly státi, správně: zastavily se. Zůstali vězeti v blátě, správně: uvázli, uvízli. Vz Uvisnouti. Ale máme také: Hrot v něm zů- stal vězeti. Troj. Zůstal státi, viseti, klečeti, seděti atd. má smysl: visel, klečel, seděl a nepřestal viseti atd. Když tam vstoupili, on zůstal klečeti, seděti, viseti i, e. klečel, seděl, visel právě a nehnul se, zůstal kle- četi etc. Cf. Slov. III. 625. a 645., Infinitiv Brousek 3.

428470   Zůstáti Svazek: 5 Strana: 0701
Zůstáti, zůstojím, ál, ání = ostáti, be- stehen. — před čím. Že před ranami jeho ani železo zuostojí (v 2. vyd.: neostojí). Troj. 15. 2.

428471   Zůstati Svazek: 8 Strana: 0520
Zůstati z: z-óstati. Gb. II. ml. I. 235.

428472   Zůstati Svazek: 9 Strana: 0414
Zůstati. Zostal ako hovno na cedilku, ako mrtvý; Zostaň sám, keď si pán; Zostaň s námi, seď doma. Zát. Př. 380b.

428473   Zůstati Svazek: 10 Strana: 0541
Zůstati. Něco z toho vždy zůstane vězeti místo: uvízne. Brt. ve Věst XII. 97.

428474   Zůstati komu Svazek: 7 Strana: 1160
Zůstati komu. Zůstaňme si, co jsme si (odpusťme si a zůstaňme starými přáteli). Us. — za kým. Za někým z., ab aliquo superari. Mš. exc. — čeho. Kto má co v obyčeji, toho snadně zuostati (nechati) nemuož. Arch. VII. 112.

428475   Zůstatkový Svazek: 9 Strana: 0414
Zůstatkový účet. Ott XIV. 438b.

428476   Zústávací Svazek: 8 Strana: 0520
Zústávací. Z. pokoj (kde se bydlí). Světz. 1895. 486. b.

428477   Zůstávající Svazek: 9 Strana: 0414
Zůstávající. Nemáme zde místa z-ho (trvalého bytu). Chč. S. I. 97.

428478   Zůstávati Svazek: 5 Strana: 0701
Zůstávati, vz Zůstati.

428479   Zůstavce Svazek: 5 Strana: 0701
Zůstavce, e, m. = zůstavitel. Rk.

428480   Zůstavek Svazek: 5 Strana: 0701
Zůstavek, vku, m. = zůstatek, ostatek, zbytek, der Uiberrest. D., Reš.

428481   Zůstavenosť Svazek: 5 Strana: 0701
Zůstavenosť, i. f, die Nachlassenschaft, Erbnachlassenschaft, der Erbhinterlass. Z. předkův. Dch.

428482   Zůstavený Svazek: 5 Strana: 0702
Zůstavený; -en, a, o, vz Zůstaviti. Věc nechati zůstavenou, die Sache dahingestellt sein lassen. Článek z-ný, die Suspensopost. Nz. — komu. člověk sám sobě z-ný, sich selbst überlassen. Vlč.

428483   Zůstavitel Svazek: 5 Strana: 0702
Zůstavitel, e, m. = kdo odkazem ně- komu něco zůstavil, der Nachlasser. Dch., Mus. 1880. 375.

428484   Zůstavitelský Svazek: 5 Strana: 0702
Zůstavitelský, erblasserisch. J. tr.

428485   Zůstaviti Svazek: 5 Strana: 0702
Zůstaviti, il, en, ení; zůstavovati = ne- vzíti od někud, da lassen, zurücklassen, nicht fort-, mitnehmen; nechati po sobě, hinter-, zurücklassen; zamlčeti, bei sich behalten, nicht bekannt werdenlassen; zachovati komu, ustoupiti komu, übriglassen, anheimstellen, übergeben; neodjímati čeho komu, Jeman- den wobei belassen; vymíniti si, sich vorbe- halten, ausbedingen; opustiti, pustiti, fahren lassen, aufgeben, verlassen. Jg. — co kde. Bůh v písmě svatém právo svobody při proukazování milostí sobě zůstavil. Sš. 1. 101. Povídka tato zůstaví v čtenáři hluboký dojem. Lum. 1800. č. 31. Jednoho ptáka vzal, druhého v hnízdě zůstavil (nechal). Jg. Slunce již půl dne za sebou zůstavilo. Troj. — co v čem. Z. něco v moci, v plat- nosti (zachovati). J. tr., Er. Něco v jisté (ve své) míře z. (na něčem přestati). Bs., Nz. Město sobě v moci zůstavili (vymínili). V. Něco si v koupi z. Us. Ďábly u věčném zatracení z. Solf. — co komu. Sobě sa- mému ve světě zustavenu býti. Koll. IV. 251. Potomkům své jméno z. Mudr. Něco sobě z. (vymíniti). Solf. Sobě žádného práva nezuostavuji. Dsky. Z. něco náhodě. Us. Z-vil to dobré vůli Čechů, chtějí-li Oldřicha knížetem sobě z.; Zůstaveno stolici apo- štolské přijíti je zase na milosť. Ddk. II. 375., 382. Libovůli něčí něco z. KB. IV. Zůstanou na světě, zůstaveni všem dole- hlivostem, nesnázem atd. Sš. J. 265. — co po čem, po kom (nechati). Pět synů po sobě z-vil; Zemřel již dne 28. ledna z-viv po sobě pověsť pobožného knížete. Ddk. II. 179., 202. Zuostavil po sobě ženu svú vlastní a dvé dětí pacholátek. NB. Tč. 204. Z. po sobě sirotka, dědice přirozené. Mus. 1880. 160., 223. Rozkoše zůstavují po sobé následky bolestné. Vlč. Něco cizímu roz- sudku z. L. Z. někomu volbu, obyč.: dáti komu vůli, na vůli. Os. Po sobě památku, slavné jméno, dobrou paměť, Us., dědice, Háj., děti z. — co, koho při čem = ne- odjímati mu toho. Má při své žádosti zů- staven a chráněn býti. Nar. o h. a k. Což se sněmů pokládání dotýče, těch se při mocnosti a vůli JMK. zůstavuje; Toho se při zřízení zemském zůstavuje. Zř. F. I. A. V., VI. VIL, XVI. Každého při přirozené svobodě, právích, při vůli, při jmění a statku z.V. Při hrdle jej z. poručil (na živě). Sych. Při vůli jeho se to zůstavuje. Act. m. Ferd. Při tom zůstavena bude. Er. Co Vršovce byli by ho sotva potom při životě z-li. Ddk. II. 403. Pročež bylo při větších hla- sích toho zůstaveno. Skl. II. 38. Pány a rytířstvo při jich starobylé svobodě zůsta- vujeme. Dač. I. 131. Že při řádu a právu zachován a zůstaven bude. 1535. Mus. 1883. 142. — na čem. Něco na sporu z. (neroz- hodnouti). Šml. I. 10. Věc na vůli někomu z. Mus. 1880. 126. — co komu proč. Z-vil jsem sobě 7000 mužů pro uhájení smlouvy s lidem učiněné. Sš. I. 113. — jak. Obraz ten zůstavuje diváka chladným. Us. Proč by věc tu o své míře a váze měli z.? Sš. Sk. 66. — co s kým. S Luitgardou bavor- skou z-vil kníže po sobě syna. Ddk. II. 373. — co u sebe = zamlčeti. L. — čeho, šp. m. co. Karel IV. zůstavil po sobě pěk- ných památek (m.: pěkné památky). Km. — komu co več: v dědictví, vererben etwas auf Jemanden. J. tr. — Z , jak se liší od zanechati? Vz Zanechati.

428486   Zůstaviti Svazek: 7 Strana: 1160
Zůstaviti, vz Ostaviti. — co komu k čemu: k rozhodnutí Fr. — koho jak : bez pomoci. Št. Kn. š. 58.

428487   Zústění Svazek: 5 Strana: 0702
Zústění, u. Z. žil, die Anastomose. Šm.

428488   Zústně Svazek: 5 Strana: 0702
Zústně = ústně, mündlich. Z. komu od- povědíti, Ctib., oznámiti. Solf.

428489   Zústní Svazek: 5 Strana: 0702
Zústní = ústní, mündlich. Z. trestaní, Mus., podání. Sněm 1547.

428490   Zustra Svazek: 7 Strana: 1160
Zustra, y, f., nepa, Scorpion ; Krebs, zastr. Pršp. 21.

428491   Zustrojitelný Svazek: 5 Strana: 0702
Zustrojitelný, organisch. Z. látka. Rostl. I. 59. 2.

428492   Zustrojiti Svazek: 5 Strana: 0702
Zustrojiti, il, en, ení, zustrojovati, nach- einander ankleiden, bereiten. — co.

428493   Zústrojněný Svazek: 7 Strana: 1160
Zústrojněný; ěn, a, o. Z. látky, assi milirt. Hg. 14.

428494   Zůstrojniti Svazek: 5 Strana: 0702
Zůstrojniti, il, ěn, ění, zústrojňovati, bewerkzeugen, organisiren. Šm.

428495   Zustříhati Svazek: 5 Strana: 0702
Zustříhati, zustříhnouti, zustřihovati, alles nacheinander abschneiden. — co. Ká- zal zustříhati roucha jejich. Proch. Děj. bibl. 154.

428496   Zustříhnouti Svazek: 5 Strana: 0702
Zustříhnouti, vz Zustříhati.

428497   Zustřihovati Svazek: 5 Strana: 0702
Zustřihovati, vz Zustříhati.

428498   Zusúzení Svazek: 7 Strana: 1160
Zusúzení, n., examen, zastr. Rozk

428499   Zušatěti Svazek: 5 Strana: 0702
Zušatěti, ěl, ění, Ohren, lange Ohren bekommen. Ros.

428500   Zušlechtění Svazek: 5 Strana: 0702
Zušlechtění, n., die Veredlung. Mravní z.; Z. mravů, vkusu. Pdl.

428501   Zušlechtěný Svazek: 5 Strana: 0702
Zušlechtěný; -ěn, a, o, veredelt. Z. bě- houn (kůň) na dostizích, Us., láska, höhere Liebe. Dch. — čím. Síla z-ná jiskrou ducha myslícího. Vrch.

428502   Zušlechtiti Svazek: 5 Strana: 0702
Zušlechtiti, vz Zešlechtiti.

428503   Zušlechťovací Svazek: 10 Strana: 0541
Zušlechťovací stanice, řízení. Nár. list. 1903. 139. 4., 159. 12.

428504   Zuštipovati Svazek: 5 Strana: 0702
Zuštipovati, alles o. nacheinander ab- zwicken. — co. Cyr.

428505   Zutecť Svazek: 5 Strana: 0702
Zutecť, vz Zutíkati. Slov. Bern.

428506   Zutěkač Svazek: 5 Strana: 0702
Zutěkač, e, m. = zběh. Slov. Bern.

428507   Zutěkání Svazek: 5 Strana: 0702
Zutěkání, n., die Fucht. Slov. Bern.

428508   Zutěkati Svazek: 5 Strana: 0702
Zutěkati, vz Zutíkati.

428509   Zutěkávati Svazek: 5 Strana: 0702
Zutěkávati, vz Zutíkati.

428510   Zúti Svazek: 5 Strana: 0702
Zúti, vz Zouti.

428511   Zutíkalý Svazek: 5 Strana: 0702
Zutíkalý, verlassen; entlaufen. — od- kud. Lidi od nás zutíkalé přijímal. Eus.

428512   Zutíkati Svazek: 5 Strana: 0702
Zutíkati, zutěkati, zutíkávati = jeden po druhém utéci, sich nach und nach verlaufen, entfliehen. Jel., Br., V. — abs. A čo mladô, zutěkalo a čo starô, nevládalo. Chlpk. Sp. 93. Požiar je udusený, vrahovia zutěkali. Phld. 458. Tu ho chytili, že vraj dom pod- pálil a zutěkal. Zátur. Priat. II. 38. — od- kud : od darů ducha svatého. Reš. Divé včely z domácích zutíkaly. Rozm. o vč. Ně- kteří ode všeho zutíkali. Dač. I. 270. Jak učitel hned nepřišel, chlapci zutíkali ze školy. Us. Tč. — Lom. — proč. Pro strach takového tyranství zutíkati. Kom. Hrůzou a strachem zutíkali. Lom. Ale mi povedz, prečo si mi tak nenazdajky zutěkala. Dbš. Sl. pov. I. 142. — kam. V tom okamihu premenil sa železný Mních na divú sviňu a zutěkal do hory. Dbš. Sl. pov. VI. 51. Mnoho jich tehdáž do Uher zutíkalo. Kron. hrad. Tč. — s kým. Turci s svým nej- vyšším bašetem budinským zutíkali. Dač. I. 182. — před kým. Mnohí zutěkali před chatrou bezuzdnou. Zbr. Lžd. 8. — jak. Žid s vyhrážkami zutěkal. Lipa I. 290. A on sa rozchychotal a s ním i všetky ku- chárky. A ja som s hanbou utěkala. Sve- tom ja nepôjdem, pod meč kľakať budem, radšej život ta dám, jak svetom zutěkám. Sb. sl. ps. II. 1. 100.

428513   Zutíkati Svazek: 8 Strana: 0520
Zutíkati. Někteří na věž kostelní z-li. Břez. Font. V. 538.

428514   Zutínaný Svazek: 5 Strana: 0703
Zutínaný; -án, a, o, nach und nach ab- gehauen. Z. ruce. Dač. I. 122.

428515   Zutínati Svazek: 5 Strana: 0703
Zutínati, zutínávati = vše utíti, alles o. nacheinander abhauen. — co. Co pak só to za rybičky? Žádná nemá své hlavičky. Hlavičky sem zutínala, sama sem jich po- snídala. Sš. P. 169. — co komu: palec, D., ruce. V. — co kde: kmeny v lese u země z. Um. les.

428516   Zutínati koho Svazek: 7 Strana: 1160
Zutínati koho : židy (s šibenice) Let. 433.

428517   Zutínávati Svazek: 5 Strana: 0703
Zutínávati, vz Zutínati.

428518   Zútliti Svazek: 5 Strana: 0703
Zútliti, il, en, ení, verfeinern, verzärteln. — co. Us.

428519   Zútorný Svazek: 5 Strana: 0703
Zútorný, äusserlich, von aussen. Z-ný múr je okrúhly, vútorný (vnitřní) štvor- hranný. Chlpk. Sp. 194.

428520   Zutra Svazek: 5 Strana: 0703
Zutra = zítra. Na mor. Val. Vck. A zkažte tam mateři, až ňa nečeká k večeři, ani z. k obědu, už ňa banďuři povedú. Pck. Pt. 26.

428521   Zutráceti Svazek: 5 Strana: 0703
Zutráceti, el, en, ení, zutratiti, nach einander hinrichten. — koho (kde): na ryňku je zutratili (popravili). V. Hejtman vojenský dal zutratiti některé vojáky ne- šlechetné. Dač. I. 194. — jak. Hejtmané zrádce hroznými mukami zutráceti dali. Ib. I. 198. — Vz Utratiti.

428522   Zútrapy Svazek: 5 Strana: 0703
Zútrapy, zastr. = z otrapy. Vz Otrapa.

428523   Zutratiti Svazek: 5 Strana: 0703
Zutratiti, vz Zutráceti.

428524   Zutrhati Svazek: 5 Strana: 0703
Zutrhati, alles o. nacheinander abreissen. — co: všecky zvonce. — se komu. Ach, esli se jemu koně zutrhali! Nár. ps. 37. (Slavia). Knoflíky se mně z-ly. Us. Šd.

428525   Zutupiti Svazek: 5 Strana: 0703
Zutupiti, il, en, ení, völlig schmähen. Puch. 2.

428526   Zutý Svazek: 5 Strana: 0703
Zutý; -ut, a, o, ausgezogen, barfuss, vz Zouti. — jak. Se mnou potkali se dva Turci zutí do kolenou. Har. II. 44. — z čeho. Krajina z vlády zutá a ze všet- kej slávy opadlá cudzím už dává ľahko sa pod moc ujať. Hol. 381.

428527   Zuvací Svazek: 5 Strana: 0703
Zuvací = k zouvání sloužící, Auszieh-. Z. světnice. Ros.

428528   1. Zuvač Svazek: 5 Strana: 0703
1. Zuvač, e, m. = zouvač, pomocník la- zebnický, der Badediener. Vz Zouvač.

428529   2. Zuvač Svazek: 5 Strana: 0703
2. Zuvač, e, m., os. jm. Z. Jan. Tk. V. 84.

428530   Zuvádelňa Svazek: 5 Strana: 0703
Zuvádelňa, zúvádelňa, ě, f., die Aus- ziehstube in der Badeanstalt. Na Slov. Bern. Vz násl.

428531   Zúvadelna Svazek: 7 Strana: 1160
Zúvadelna. V 16. stol. Wtr. exc.

428532   Zuvadlna Svazek: 5 Strana: 0703
Zuvadlna, y, f. = zuvádelňa, komora k zouvání a svlékání v lázních, die Aus- ziehkammer. V.

428533   Zuvadlo Svazek: 5 Strana: 0703
Zuvadlo, a, zuvák, u, m.= nástroj k zou- vání, der Stiefelzieher. Us.

428534   Zuvák Svazek: 5 Strana: 0703
Zuvák, vz Zouvák.

428535   Zuvák Svazek: 7 Strana: 1160
Zuvák v horn., Fanggabel, f. Hrbk.

428536   Zuvala Svazek: 5 Strana: 0703
Zuvala, y, m., os. jm. Mor. Šd.

428537   Zúvati Svazek: 5 Strana: 0703
Zúvati, vz Zouvati.

428538   Zuvázati Svazek: 5 Strana: 0703
Zuvázati, alles o. nach einander binden. — co čím. Všecky stromky zuvázal slamou.

428539   Zúverený Svazek: 7 Strana: 1160
Zúverený; -en, a, o = zborcený. Z. deska. Slov. Zátur.

428540   Zúverený Svazek: 8 Strana: 0520
Zúverený = zúvěřilý. Slov. Zátur.

428541   Zúveriť sa Svazek: 7 Strana: 1160
Zúveriť sa = zbortiti se. Dvere sa zú- veria. Slov. Ev. šk. II. 164.

428542   Zuvěřiti se Svazek: 5 Strana: 0703
Zuvěřiti se = zpropadati se, vztekati se. Div se nezuvěří. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

428543   Zůvicí Svazek: 5 Strana: 0703
Zůvicí = zvací. Z. list, der Einladungs- brief. Jg. Slov.

428544   Zuviděti Svazek: 5 Strana: 0703
Zuviděti, ěl, ěn, ění, erblicken. — co. Jakmile z-děl Čechy. Pcht.

428545   Zuvíjeti Svazek: 5 Strana: 0703
Zuvíjeti, vz Zuviti.

428546   Zuvířelý Svazek: 5 Strana: 0703
Zuvířelý = zuvířilý. Z. dřevo těžko se vzpřímí. Tč.

428547   Zuvířeti Svazek: 5 Strana: 0703
Zuvířeti = zuvířiti se.

428548   Zuvířilý Svazek: 5 Strana: 0703
Zuvířilý = zkřivený, skroucený, zavilý, krumm, aufgeworfen. Ž. dřevo. Ros.

428549   Zuvířiti Svazek: 5 Strana: 0703
Zuvířiti, il, en, ení = zvířiti, krümmen, drehen. Prkno se zuvířilo = se zbortilo. Us.

428550   Zuviti Svazek: 5 Strana: 0703
Zuviti, il, it, ití, zavíjeti, aufwickeln, zu einem Kranz flechten. — co nač. Panny kvítí potrhaly, na věnečky zuvíjely. Sš. P. 753.

428551   Zuvný Svazek: 5 Strana: 0703
Zuvný = co se snadno zouvá, leicht aus- ziehbar, abziehbar. Z. boty. Us.

428552   Zuvorthun Svazek: 5 Strana: 0703
Zuvorthun. Einem anderen es in etwas zuvorthun. Jeden druhého přejídal a pře- pije!. Jg. Nižádný nad něj udatenstvím ne- sáhal. Mk.

428553   Zuz Svazek: 5 Strana: 0703
Zuz, u, m. = zuza. Slov. Bern.

428554   Zuza Svazek: 5 Strana: 0703
Zuza, y, f., die Leber der Gänse u. an- derer Vögel. Na Slov. Bern. — Z. = účes, die Frisur. Ta má divnou zuzu. U Rychn. Msk. — Z., vz Zuzanna.

428555   Zůza Svazek: 7 Strana: 1160
Zůza, y, f. = Zuzanna. Rgl.

428556   Zuza Svazek: 10 Strana: 0541
Zuza. Jenna (jedna) Z, dve Zuzy, roz- nášaly motúzy. Mus. slov. V. 99.

428557   Zuzák Svazek: 5 Strana: 0703
Zuzák, u, m., zuzáky, pl. = opekance. Na Slov. Plk.

428558   Zuzáky Svazek: 5 Strana: 0703
Zuzáky, vz Zuzák. Mt. S. I. 166., Pokr. Pot. 110.

428559   Zuzamykati co Svazek: 8 Strana: 0520
Zuzamykati co. Hudc. 99.

428560   Zuzan Svazek: 5 Strana: 0703
Zuzan, a, m., os. jm. Tč.

428561   Zuzana Svazek: 5 Strana: 0703
Zuzana = Zuzanna.

428562   Zuzana Svazek: 7 Strana: 1160
Zuzana = kosatec. U Úboče. Rgl.

428563   Zuzanák Svazek: 5 Strana: 0703
Zuzanák, a, m., os. jm. Mor. Šd., Vck.

428564   Zuzánek Svazek: 5 Strana: 0703
Zuzánek, nka, m., os. jm. Šd.

428565   Zúzání Svazek: 5 Strana: 0703
Zúzání, n., das Sausen, Jauchzen, Ge- johle. Byly při nich skoky bystré, zúzání častá. Kon. o smrti.

428566   Zuzaník Svazek: 7 Strana: 1160
Zuzaník, a, m. = frejíř, smilník. Dvor.

428567   Zuzaník Svazek: 8 Strana: 0520
Zuzaník. Bílovský v XVIII. stol., Rosa- cius Adam. Rathauz nový v mě. Sušici. 1619.

428568   Zuzaniti Svazek: 10 Strana: 0541
Zuzaniti = frejiti. Sr. Zuzaník.

428569   Zuzanka Svazek: 5 Strana: 0703
Zuzanka, y, f., vz Zuzanna. Mus. 1880. 445. — Z. = pomněnka, nezabudka, žabí oko, vranní očko, rostl. Vz Slb. 366.

428570   Zuzanka Svazek: 8 Strana: 0520
Zuzanka = nějaká sukně. 1586. Wtr. Krj. I. 396. — Z., teucrium chamaedrys, rostl. Mtc. 1894. 19.

428571   Zuzanka Svazek: 10 Strana: 0541
Zuzanka, y, f., rostl. Vz Sasanka zde.

428572   Zuzanna Svazek: 5 Strana: 0703
Zuzanna, Zuzanka, Zuza, Zuzka, Zu- zička, Zuzulenka, Zuzula, Zuzulka, y, f., Zuzuša (dle Káča), die Suse, Susel, das Suschen. Ó Zuzano, Zuzano, již's tu dávno nebyla, jak včera od večera, jak sme pekli káčera. Slez. pís. Šd. Slunce jasné na den sv. Z-ny kyselosť z hroznů vyhání. Kld.

428573   Zúzati Svazek: 5 Strana: 0703
Zúzati, sausen, jauchzen. Satyrové bujně a opsele zúzají (Atellanas agitant). Jel. Enc. m. 18.

428574   Zuzavírati Svazek: 5 Strana: 0703
Zuzavírati, alles versperren. — co: všeckna okna.

428575   Zuzavříti Svazek: 5 Strana: 0703
Zuzavříti, vz Zuzavírati.

428576   Zuzditi Svazek: 5 Strana: 0703
Zuzditi, il, ěn, ění; zuzďovati, alles o. nacheinander zäumen. — koho: koně, mysl. Jel. — čím. Než zpěvem panenským vztek se neskrocuje, ramenem hrdinským vrah se jen zuzďuje. Ntr. I. 125.

428577   Zuzďovati Svazek: 5 Strana: 0703
Zuzďovati, vz Zuzditi.

428578   Zuzel Svazek: 5 Strana: 0703
Zuzel (žužel?), m., stellio. Bhmr.

428579   Zuzička Svazek: 5 Strana: 0703
Zuzička, y, f, vz Zuzanna.

428580   Zuzík Svazek: 5 Strana: 0703
Zuzík, u, m. = žaludek drůbežní, der Gans-, Hühnermagen. Na Slov. a Ostrav. Plk., Tč. Vz Zuz. Zabil kuroptvu, v ktorej zuziku našli pri pitvání zlaté zrná. Č. Čt. I. 98. Tak ma kopla do brucha, že sa mi až haluška v z-ku pohla. Syt. Táb. 261. — Z. = husí chřtán, der Gänsehals. Koll. — Z. = šiška. Pchali do sebe (strkali) ako z-ky do husy. Dbš. Sl. po v. VII. 34.

428581   Zuzka Svazek: 5 Strana: 0704
Zuzka, y, f., v z Zuzanna. Za druhým koncom stola Z. s druhými deťmi párala perie. Frsc. Zor. I. 8. — Z. = bezrohá kráva, eine Kuh ohne Hörner. Cf. Gomola. Na Mor. Brt.

428582   Zůzka Svazek: 7 Strana: 1160
Zůzka = špička na přední části kor- dulky nahoru jdoucí. NZ. I. 184. Z. ze šty- rech loktí a ešče kúska je úzká. Brt. D.

428583   Zuzka Svazek: 9 Strana: 0414
Zuzka, vz Rožek. Z. = drobná rostlinka, podobná listom verbeny. Phľd. 1898. 430.

428584   Zúzkostnělý Svazek: 8 Strana: 0520
Zúzkostnělý. Z. duše. Cerný. Cenci. 51.

428585   Zúzkostněný Svazek: 7 Strana: 1160
Zúzkostněný; -ěn, a, o, beängstigt. Kká. Z máje.

428586   Zuzliti Svazek: 5 Strana: 0704
Zuzliti, il, en, ení; zuzlovati, verknöpfen. — co = na uzel zavázati. Jg.

428587   Zuzlovatěti Svazek: 5 Strana: 0704
Zuzlovatěti, ěl, ění, knotig werden. Ros.

428588   Zuzlovati Svazek: 5 Strana: 0704
Zuzlovati, vz Zuzliti.

428589   Zuzlovatiti Svazek: 5 Strana: 0704
Zuzlovatiti, il, těn, ění, knotig machen. Ros.

428590   Zuzoliena Svazek: 7 Strana: 1160
Zuzoliena, y, f. = zezulena, povázka. Slov N. Hlsk. XIII. 193.

428591   Zuzovná Svazek: 5 Strana: 0704
Zuzovná, é, f., samota u Mochova.

428592   Zuzula Svazek: 5 Strana: 0704
Zuzula, vz Zuzanna.

428593   Zuzulenka Svazek: 5 Strana: 0704
Zuzulenka, y, f. = Zuzka. Každá pannu Krakovianka červená, lem ta jedna Z. zme- nená. Sb. sl. ps. II. 1. 99.

428594   Zuzulka Svazek: 5 Strana: 0704
Zuzulka, vz Zuzanna.

428595   Zuzuša Svazek: 5 Strana: 0704
Zuzuša, dle Káča, vz Zuzanna. Sb. Sl. ps. II. 1. 109.

428596   Zuzy Svazek: 5 Strana: 0704
Zuzy. Proto sě já v téj ottušě protiv vám svú řečí túži a sě nic uměti zuzy. Kat. 1717. Dle Er. zuzy = zúži (obmezuji); dle Gb. (v Listech filolog. 1882. 309.) jest rukopisné zuzy nejspíše súzi = soudím.

428597   Zúžčiti Svazek: 5 Strana: 0704
Zúžčiti = zúžiti. Šm.

428598   Zúžebník Svazek: 9 Strana: 0414
Zúžebník, u, m., philipendula. Sal. (Vstnk. VIII. 517b. )

428599   Zúženec Svazek: 8 Strana: 0520
Zúženec, nce, m., sphenoptera, brouk. Vz Klim. 416.

428600   Zúženec Svazek: 9 Strana: 0414
Zúženec, nce, m., brouk, sphenoptera. Klím. 746. Vz Hladkokrový.

428601   Zúžení Svazek: 5 Strana: 0704
Zúžení, n., die Verengung, Stenosis. Z. průdušnice, roury močové, tepny plicní, srdečnice, lochanu, požeráku, hlasivky atd. Vz Os. lk. I. 60., III. 225., 255., 412., IV. 31., 71., 331., 338., 352., V. 7. 80, VI. 213., IX. 108., 123., 174., X. 140., 155., 223. Z. štěrbiny víčkové, blepliarophimosis, z. otvorů srdcových, cardiostenosis, z. zorničky, myo- sis. Nz. lk. Z. pochvy, štěrbiny stydké. Křž. Porod. 198., 102. Z. věty. Mus. 1880. 324. Koëfficient z. ZČ. I. 324. — Vz Zužo- vání.

428602   Zúžení Svazek: 7 Strana: 1160
Zúžení. Z. hlasové štěrbiny. Vz List, fil. 1888. 16. Z. cévy, Stenocborie, dělohy, Ste- nosis uteri (křečovité, spastica). chlopní dvoj. cípých, s. mitralis, chlopní plícnice, s. pul- monalis, chlopně trojcípé, s. tricuspidalis, konečníku, strictura recti, pochvy, strictura vaginae (jizvovité, cicatricosa), vejcevodů, strictura s. Stenosis tubarum. Ktt. exc. Z. hrtanu, jícnu, pochvy, průdušnice, roury močové, řiti, střeva. Vz Slov. zdrav.

428603   Zúžení Svazek: 8 Strana: 0520
Zúžení. Z-ním nazývám změnu dlouhého é a é (ie) v í: hriech — hřích, stéblo — stý- blo. Vz Gb. H. ml. I. 122.

428604   Zúženina Svazek: 5 Strana: 0704
Zúženina, y, f. = zúžená prostora, die Verengung. ZČ. Z. požeráková, die Oeso- phagusstriktur. Nz. lk.

428605   Zúženinový Svazek: 10 Strana: 0541
Zúženinový šelest.

428606   Zúženokrovec Svazek: 9 Strana: 0414
Zúženokrovec, vce, m., stenostola, brouk. Z. tečkokrový, s. ferrea, tmavý, nigripes. Klim. 661.

428607   Zúženokrovečník Svazek: 5 Strana: 0704
Zúženokrovečník, a, m., stenostoma, brouk. Z. černonohý, s. nigropes. Kk. Br. 352.

428608   Zúžený Svazek: 5 Strana: 0704
Zúžený; -en, a, o, verengt, verengert, verkürzt. Vz Zúžiti. Z věta, souvětí. Mus. 1880.127., 311. Z trubka skleněná, ver- engertes Glasrohr. Šp.

428609   Zužínati Svazek: 5 Strana: 0704
Zužínati, nach und nach abschneiden. — co čím: svršky pšenice srpem, aby nezbuj- něla. Us. Tč.

428610   Zužitečniti Svazek: 5 Strana: 0704
Zužitečniti, il, ěn, ění = zlepšiti, ver- bessern. — co: grunty. Us.

428611   Zužiti Svazek: 5 Strana: 0704
Zužiti, il, it, ití; zužívati = celé užiti, aufbrauchen, abnützen.— co. To služebník sám zužívá. Kom.— čeho k čemu: všech chtěl k rozkoši z. Gníd.

428612   Zužití Svazek: 5 Strana: 0704
Zužití, n., der Verbrauch. V z Zužiti. Kaizl 8.

428613   Zúžiti Svazek: 7 Strana: 1161
Zúžiti. Později zúžil se tento význam na Rutuly. Koll. St. 44. Vzdech hrdlo jí zužoval. Zr.

428614   Zužitkování Svazek: 5 Strana: 0704
Zužitkování, u., der Verbrauch, die Ver- wendung, Ausnützung, Verwerthung. Dch. Z. staviva. Us. Pdl. Lepší z. přírodnin. Osv. I. 525.

428615   Zužitkovati Svazek: 5 Strana: 0704
Zužitkovati = v užitek obrátiti, ver- werthen, ausnützen, fruktificiren. Jg., Dch. — co. Us. Žid každou príležitosť zužitkuje, aby člověka ometl (ošidil). Us. Tč. Které (poklady) len osvetou rozbystrené oko spa- triť a z. dovedie. Let. Mtc. sl. I. 61. — k čemu Kamenař poklad z-val k hříchům a nepravostem. Kld. I. 34. Opravy cizí země bez škody vlastní země ku spravovaní říše své z. Ddk. — več. Jindřich zužitkoval pobytu toho hojně ve prospěch svého spa- sení. Ddk. III. 72. — Vz Využitkovati. — Z. = prožiti, probiti, durchbringen. Na Zlín- sku. Rst.

428616   Zužívání Svazek: 5 Strana: 0704
Zužívání, n, der Verbrauch, die Ab- nützung.

428617   Zužívaný Svazek: 5 Strana: 0704
Zužívaný, verbraucht, abgenützt. Z. boty a kabát dosti ošumělý; Z. štětec. Koll. III. 308., 122.

428618   Zužívatelnosť Svazek: 7 Strana: 1161
Zužívatelnosť, i, f., Verbrauchbarkeit, f. Pr. tr.

428619   Zužívatelný Svazek: 7 Strana: 1161
Zužívatelný, verbrauchbar. Pr. tr.

428620   Zužívati Svazek: 5 Strana: 0704
Zužívati, vz Zužiti.

428621   Zužka Svazek: 5 Strana: 0704
Zužka, y, f. Z. Matěj. Vz Blk. Kfsk. 1095.

428622   Zužování Svazek: 5 Strana: 0704
Zužování, n., die Verengung. Z. řeky, Us., vět. Mus. 1880. 127. Z. samohlásek. Proti některým samohláskám má čeština, zvláštní nechuť a rozličným způsobem se jich zbavuje; některé pod váhou délky na dvojhlásky se rozkládají a dlouhé é za tou- též příčinou se zužuje v í (tvrdé é v ý): chlév — chlív, stéblo — stýblo. Důsledně jest provedeno toto zúžení jenom ve mluvě obecné, kdežto spisovná čeština proti zužo- vání tvrdého é důrarazně se opírá, měkké pak é také pravidelně zúžila. Vz É. (Slov. I. 343. b.), Gb. Hist. čes. samohl. 64.

428623   Zužovati Svazek: 5 Strana: 0704
Zužovati, vz Zúžiti.

428624   Zúžti Svazek: 5 Strana: 0704
Zúžti, il, en, ení, zužovati = súžiti, enge o. enger machen, einengen, verengen, verengern, verschmälern. Jg., Dch., Tč. co. Pozornosť zužuje vědomí. Dk. P. 109. Nadarmo zužují někteří smysl slov těch. Sš. II. 127. —jak. Dalmacie jest úzký od severu k jihu směrem jihovýchodním vždy více se zužující pruh země. Kř. stat. 4. — co, se čím: řečiště se novým náspem zú- žilo. Sych. — se = obmeziti se. Kat. 1717. Čím více se zúžil můj zevnitřní svět. Koll. IV. 157. Vz Súžiti.

428625   zv Svazek: 8 Strana: 0520
zv přesmyknuto: zvláště. Cf. Gb. H. ml. I. 549. Ve zv v přisuto: zvostatek, zvostat. Dšk. Jihč. I. 28.

428626   Zva Svazek: 5 Strana: 0704
Zva, y, f., rostl., teucrium chamaepithys, das Schlagkraut. D.

428627   Zvabička Svazek: 10 Strana: 0541
Zvabička, y, f., incantatrix. Rozk. P. 1104. V Rozk. R. 80. svabička.

428628   Zvábiti Svazek: 5 Strana: 0704
Zvábiti, il, en, ení, zvabovati, anlocken, durch Reiz gewinnen. — abs. Kto Rusal- kám verí a zvábiť sa da, toho nepustia do svitu z kola. Ppk. II. 135. — koho. Mne, trvám, zvábiš. Msn. Or. 154. — koho kam. Ty si mé myšlienky k sobě zvábil a moje srdečko celkom zmámil. Koll. Zp. II. 216. Tvá krása za tebou mně zvábila. Us. Zvá- bily na se jeho pohled. Č. Tí sa dali tu dnu zvábiť a viacej von nemôžu. Dbš. Sl. pov. I. 385. Krásou ma ty, milá, prevyšuješ, mé srdénko za sebou zvabuješ. Sl. ps. 73. Pamätáš tamtie nebeské doby, v ktorých utichly srdca žaloby a nebo (nebe) na zem zvábily? Sldk. 345. Z. někoho k čemu. Tč., Kos. Ol. I. 85. Démant ve rmutu mne zvábil skrýše. Čch. Bs. 29. Zrak k sobě z-la. Č. — koho odkud. Z-ly mne s cesty poklidné. Čch. Mch. 17. Krásnych sliepok čtyry páry zvábil za sebou preč z fary. Mt. S. I. 181. — čím: sladkými slovy ně- koho k něčemu z. Us. Žena latinkami chce srdce k sobě z. Us. Tč.

428629   Zvábovník Svazek: 7 Strana: 1161
Zvábovník, a, m., incantator, zastr. Pršp. 43.

428630   Zvací Svazek: 5 Strana: 0704
Zvací, Einladungs-. Z. psaní, Ros., lístek. Nz. Z. výbor. Us. Pdl.

428631   Zváclavěti Svazek: 8 Strana: 0520
Zváclavěti = Čechem se státi. Nár. list. 1893. č. 268.

428632   Zváč Svazek: 5 Strana: 0704
Zváč, e, m. = kdo zve, der Einlader, Vorlader. Z. na svatbu, na pohřeb, der Hochzeit-, Leichenbitter. Us. D., Nrd. Bld. 52., Sd. Oj, už svadebčany svedli páni zváči. Pokr. Z hor 151. Pohřební z. Dch. Bude svatba nad svatbami: už z. chodí, už z. lieta od kraj sveta do kraj sveta, od hviez- dičky do hviezdičky, od bračeka do se- střičky. Btt. Sp. 39.

428633   Zváč Svazek: 7 Strana: 1161
Zváč, e, m. = koláč poslaný výslužkou. NZ. 1. 389.

428634   Zváčka Svazek: 8 Strana: 0520
Zváčka, y, f. Z. na pohrab. Phľd. 1895. 16.

428635   Zváčka Svazek: 10 Strana: 0541
Zváčka, y, f. = žena zvoucí ku svatbě a j. Sb. sl. 1902. 87. a j.

428636   Zvačmä Svazek: 5 Strana: 0705
Zvačmä = zväčša. Slov. Viac, jako po- lovic vlasti našej južnej, z. Maďaři, stonali pod jarmom tureckým. Let. Mt. S. VI. 2. 21.

428637   Zväčša Svazek: 5 Strana: 0705
Zväčša = větším dílem, mit Majorität. Opravy přečítané a z. prijaté. Nár. nov. XVI. 47. Illyrov z. podrobili. Sl. let. I. 76.

428638   Zväčšiť Svazek: 5 Strana: 0705
Zväčšiť = zvětšiti. Slov. Bern.

428639   Zvad Svazek: 7 Strana: 1161
Zvad, u, m., vimen, rostl., zastr. Pršp. 24. 71.

428640   Zvada Svazek: 5 Strana: 0705
Zvada, y, f. = váda, sváda, svár, der Zank, Streit, Hader, Handel. Jednotlivé údery často padnú pri zvadách. Dbš. Obyč. 81. Slovo ke slovu a ze zvady do sebe se dali. Mor. Tč. Slovo k slovu, reč do reči, potom zvady a kriky. Slov. Tč. Keďby íudé svoje bídy znesli na hromadu, nevím, žeby jakú pre ně učinili zvadu. Slov. Tč. Každá z. škodí ráda. Slov. Tč. Zvada by nikdy dlho netrvala, keby jedna stránka mala rozum. Zátur. Priat. II. 63. Kde sú včely, tam je mäd, kde sú lajna, tam je smrad, kde je z., tam je had. Pořek. Zátur. Z-dy zbudovati; Z. žádného osohu nedá (nemá); Ze z-dy nič dobrého, nepochádzá. Bern.

428641   Zváďač Svazek: 7 Strana: 1161
Zváďač, e, m. = sváděč. Na již. Mor. Šd.

428642   Zváďať co na koho Svazek: 9 Strana: 0414
Zváďať co na koho = sváděti. Horen. 348.

428643   Zvädati Svazek: 5 Strana: 0705
Zvädati = vadnouti. Slov. Sem na jazyk nalej! ó nalej, mati! nalej, horím! rata! len kapočku, či z kalože, či z blata! Ha, on klesá, zvädá! kde, Bože, teraz tvoja dobrá rada? Phld. III. 1. 55.

428644   Zvadec Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadec, dce, m. = zvadlivec, der Zänker. Slov. Bern.

428645   Zvadění Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadění, n. = zvada. Bern.

428646   Zváděti Svazek: 5 Strana: 0705
Zváděti, vz Zvésti.

428647   Zvaditi se Svazek: 5 Strana: 0705
Zvaditi se, il, ění = povaditi se, in Zank, in Hader gerathen. Bern.

428648   Zvadlati Svazek: 8 Strana: 0520
Zvadlati. Nesmieli k niei z., ale bude tak vzhledati. XIV. stol. Mus. 1893. 338.

428649   Zvadle Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadle, welk. Bern.

428650   Zvadlec Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadlec, dlce, m., carpholith, nerost z čeledi kamenů mastnekovitých. Vz S. N.

428651   Zvadlen Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadlen, u, m. = zvadlec. Miner. 498.

428652   Zvadlík Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadlík, a, m., os. jm. Šd.

428653   Zvadlík Svazek: 10 Strana: 0541
Zvadlík, a, m., syn vyzáblého otce. Čes. 1. XII. 323.

428654   Zvadlina Svazek: 10 Strana: 0541
Zvadlina, y, f. Sešlá z. (sešlý, zvadlý lid). Slád. Cor. 160. — Z. = vrch v tisov- ském chotáru. Sbor. slov. 1901. 30.

428655   Zvadlivá Svazek: 9 Strana: 0414
Zvadlivá, é, f., vrch u Tisovce. Sbor. slov III. 125.

428656   Zvadlivě Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadlivě = svárlivě, zänkerisch. Bern.

428657   Zvadlivosť Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadlivosť, i, f. = zvadnosť, die Nei- gung zum Zank, zum Streit. Bern.

428658   Zvadlivý Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadlivý = svárlivý, zänkerisch. Bern. Z-vé hlasy tvým křikem neukrotíš; Člověk hněvlivý bývá z-vý; Mezi dvoma z-vými třetí se raduje. Mor. Tč. Za zblázna se po- kládá učený z-vý; Z-vá žena není nikdě ctěna. Slov. Tč. To manželstvo z-vé bude. Dbš. Obyč. 28.

428659   Zvadlosť Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadlosť, i, f. = uvadlosť, zvadnutí, die Verwelkung. D. — Z. starých lidí, der Marasmus. Ja.

428660   Zvadlý Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadlý = uvadlý, welk, verwelkt, dürr. Z. květ, kytka. Us. Z. ústa, Čch. Bs. 72., kmet, Nrd., růže, Slav., 20., líc. Kká. K sl. j. 170. Smutno teraz nad horami, kormút- livo dolinami, len mhly po nich usedajú, vetry s listím šuchotajú, s listím zvädlým, opadaným, od nich kruto pozráňaným. č. Čt. I. 68. — čím. Tráva vedrem z-lá. Hdk. — jak. Obličej mrtvě zvadlý. Kká. K sl. j. 179.

428661   Zvadlý Svazek: 8 Strana: 0520
Zvadlý. Byl na smrť zvadlý. Wtr. St. Pr. 26.

428662   Zvadně Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadně = zvadlivě. Bern.

428663   Zvadnica Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadnica, e, f., ein zänkerisches, zänki- sches Weib. Bern.

428664   Zvadník Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadník, a, m. = zvadec. Slov. Bern. Z-ci přichádzajú a ruky tvoje boskávajú. Lipa 228.

428665   Zvadnosť Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadnosť, i, f. = zvadlivosť. Slov. Bern.

428666   Zvadnouti Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadnouti, dnul a dl, utí = uvadnouti, uschnouti, verwelken, welk werden. — abs. Dyščíček nepršel, fijalenka zvadla, možeš milá, věděť, že je láska malá; Dyž sem za- čal kositi, kosenka mně spadla, než sem kosu osadil, jetelinka zvadla. Sš. P. 327., 544. Ľúbosť moja zvädla, ale ona zkvitne. Sldk. 284. Nieto tak pekných ruží, ktoré by naposledek nezvädly. Č. Čt. II. 303. — čím: horkem. Us. Pole keď suchotou a horúcim zvadnulo slnkom. Hol. 248. — komu. Chodíval tam hezký synek, už mu zvadl rozmarýnek. Sš. P. 357. Povedzte mi hory, vy dúbravy chladné, či príde na mne räd, či mi jaro zvadne? Zamlčia sa kraje, zašumí lesov dol: Všetko sa pomine — ale i srdca bôľ. Čjk. 31. Zvadl mi z bílé růže květ (umřela mně milá). Sš. P. Dyž počál kositi, kosička mu spadla, než kosu nara- zil, travěnka mu zvjadla. Pck. Ps. 40. — kde: na těle. Tristr. 201. — s kým. Nitra slávna nám zapadla a s ňou naša sláva zvadla: jako lipa posdieraná stojí Nitra za- nechaná. Č. Čt. II. 159. — proč. Líčka žalem zvadnou. Osv. V. 640. Zvadla mi od žialu dobrá máti moja. Sl. ps.

428667   Zvadnouti Svazek: 7 Strana: 1161
Zvadnouti, arescere, Ž. kl. 36. 2., arere. 101. 4. a 5.

428668   Zvadnutelný Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadnutelný, verwelklich. Bern.

428669   Zvadnutí Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadnutí, n., das Verwelken, die Ver- welkung, die Welkheit. Bern.

428670   Zvadnutý Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadnutý; -ut, a, o = zvadlý. Slov. Bern. Hľa! už vietor ten Ondrejský vás (listy) z-té sem tam mece. Zátur.

428671   Zvadoň Svazek: 5 Strana: 0705
Zvadoň, ě, m. = kdo se rád vadívá, der Zänker. Slov. Šd.

428672   Zvadřit Svazek: 8 Strana: 0520
Zvadřit = uslyšeti. Co v dědině zvadří, všecko donese. Zas cosi navadřils na mne = namluvils. Zlín. Brt. D. II. 429.

428673   Zvádzaní Svazek: 5 Strana: 0705
Zvádzaní, n. = svádění. Slov. Bern.

428674   Zvádzaný Svazek: 5 Strana: 0705
Zvádzaný; -án, a, o = sváděný. Slov. Bern. Vz násl.

428675   Zvádzatel Svazek: 7 Strana: 1161
Zvádzatel, e, m. = svodič, Verführer. Slov. Orl. VI. 202.

428676   Zvádzati Svazek: 5 Strana: 0705
Zvádzati = sváděti, verleiten, verführen. — koho kam. Poveď (pověz) pravdu tomu, kdo ťa zvádza k zlému. Slov. Tč. — od- kud. Takto zvádzal ma od školy. Slav. 91,

428677   Zvah Svazek: 5 Strana: 0705
Zvah, u, m. = zvážení, naklonění váhy, vývažek, příval, das Uiebergewicht. Vůz vzal z. Us. Pohybování zvahem, Bewegung durch Uibergewicht. Nz., Mj. — Z. = na- kloněnosť cesty, der Abhang, die Abschüs- sigkeit. Kde byl zvah, kola se vysmekla. Us. Zprávy, které nás došly, jsou sice chudé, ale postačují k vytčení hlavního dějin směru a zvahu. Pal,

428678   Zvah Svazek: 7 Strana: 1161
Zvah. I jest tedy duchovní z. citu mno- hem větší nežli mysli. Pal. Rdh. I. 339.

428679   Zvah Svazek: 9 Strana: 0414
Zvah, u, m. Hlavní dějin směr a z Pal. Děj. III. 2. 116. Duchovní z. citu. Pal. Pam. 436.

428680   Zváhavělosť Svazek: 5 Strana: 0705
Zváhavělosť, i, f. — váhavosť, die Langsam- keit, Trägheit, Jg.

428681   Zváhavělý Svazek: 5 Strana: 0705
Zváhavělý = váhavý, zlenělý, langsam, träg. Jg.

428682   Zváhavěti Svazek: 5 Strana: 0705
Zváhavěti, ěl, ění = zlenivěti, langsam, bedächtig werden. V., Osv. V. 764. — kdy. Na stáří, k stáří člověk zváhaví. Us. Tč.

428683   Zvahovati Svazek: 5 Strana: 0705
Zvahovati, vz Zvážiti.

428684   Zvahový Svazek: 5 Strana: 0705
Zvahový, Abdachungs-. Z, úhel. Nz.

428685   Zvahy Svazek: 7 Strana: 1161
Zvahy, pl., m., trať u Březůvky. Šd.

428686   Zvachtati Svazek: 5 Strana: 0705
Zvachtati = zmačkati, zmuchlati. U Ro- nova. Rgl.

428687   Zvakovati Svazek: 5 Strana: 0705
Zvakovati = do vaku uložiti, in den Wandersack stecken. Exc. 334

428688   Zval Svazek: 5 Strana: 0706
Zval, u, m. = sval. Na Slov.

428689   Zvála Svazek: 10 Strana: 0541
Zvála, y, f. Jak v zimě hřmi, byvo velko z. Slez. Vlasť. I. 215.

428690   Zválaný Svazek: 5 Strana: 0706
Zválaný = zválený. Slov. Už mám ko- šile z-né, gerollt. Mor. Šd. Jajže, paní pře- milá, čo tá posteľ zváľaná (zerknittert)? Hlavička ma boľala, po nej som sa váľala. Sb. sl. ps. II. 1. 99. — Z. = sbořený, ein- gestürzt. Prišli do z-hé domčoku. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 169.

428691   Zvalašeti Svazek: 5 Strana: 0706
Zvalašeti, el, ení = lenochem se státi, faul werden. D.

428692   Zvalašiti Svazek: 5 Strana: 0706
Zvalašiti, ii, en, ení = hřebce vyklestiti, ein Pferd versehneiden, kastriren. V. — koho: hříbata, V., mládence (entmannen). Cyr. — se = zvalašeti. Škoda ho, že se tak z-šil. Us. Kšť.

428693   Zválati Svazek: 5 Strana: 0706
Zválati = zváleti, sváleti. Na Mor. a Slov. Vz Zváleti.

428694   Zválcovati Svazek: 5 Strana: 0706
Zválcovati, zuwalzen.— co kdy: pole po zasetí. Us. Dch.

428695   Zválčiti Svazek: 5 Strana: 0706
Zválčiti, il, en, ení = pobojovati, mit Krieg überziehen. — co: zemi. Cyr. — Z. = ve válce přemoci, besiegen. — koho: nepřátele. Krok III. 17.

428696   Zvalení Svazek: 5 Strana: 0706
Zvalení, n., vz Zvaliti.

428697   Zválení Svazek: 5 Strana: 0706
Zválení, n., vz Zváleti. Z. silnice. Zpr. arch. IX. 41.

428698   Zvalenisko Svazek: 7 Strana: 1161
Zvalenisko, a, n. = povalenisko, zbů- ranisko. Slov. Rr. Sb.

428699   Zvalený Svazek: 5 Strana: 0706
Zvalený; -en, a, o = svalený, berabge- wälzt, zusammengewälzt; zřícený, nieder- gerissen. Us.

428700   Zválený Svazek: 5 Strana: 0706
Zválený; -en, a, o, vz Zváleti.

428701   Zvalený Svazek: 10 Strana: 0541
Zvalený. V hlavě měl všecko z-né = podebrané. Val. Čes. 1. XII. 421.

428702   Zváleti Svazek: 5 Strana: 0706
Zváleti, el, en, ení = mnoho naváleti, vieles, nach einander aufwälzen; zmuchlati, zmačkati, zerknittern; rollen; sbořiti, ein- stürzen. Ros. — co: těsto, chléb, kneten, wirken. Z. děvče = zbouchnouti, schwän- gern. U Kr. Hrad. Kšť. Z. prádlo. Us. Šd. Zem zváľajú a čiňá rovnú prez príkopy cestu. Hol. 114. Čas pomníky zváľa. Sldk. 298. Zváľajte protivné hory. Sldk. 294. Otvárajte dvere, ej pusťte nás, pusťte, ak nás nepustíte, ej zváľame čeluste. Sl. spv. I. 28. — co komu. Zválajte mně, má ma- měnko, košulenku, už já mosím ít za mi- lenkú. Pck. Ps.,19. — co čím: prádlo válcem zválati. Mor. Šd. — se = naváleti se, vy- váleti se. — se komu kde. Zválela se mu noha na dvojím místě (provalila se, wurde offen). Jg.

428703   Zvalchovadlo Svazek: 5 Strana: 0706
Zvalchovadlo, a, n. = stroj k valchování, die Einwalkmaschine. Šp.

428704   Zvalchovati Svazek: 5 Strana: 0706
Zvalchovati = vyvalchovati, navalchovati, ein-, durchwalken, aus-, aufwalken. — co: sukno. — co kde: šerku na valše. Us. Rjšk. — Z. = zhaněti, potupně posouditi, durchwalken, durchhecheln, bekritteln. Reš., Ctib. — co: knihy. Lom. — Z. = zbíti koho, natlouci komu, durch-, abprügeln. Us. Holk., Vrů. — co komu. Z-li mu hřbet až běda. Us. Kšť.

428705   Zvaliny Svazek: 5 Strana: 0706
Zvaliny, pl., f. = rozvaliny, die Ruine. Nezamkni sa v jich z-nách. Sldk. 470. Vz Zvaliště.

428706   Zvalisko Svazek: 5 Strana: 0706
Zvalisko, a, n. = zvaliště. Hř.

428707   Zvaliště Svazek: 5 Strana: 0706
Zvaliště, ě, n. = zřícenina, die Ruine. Ráj.

428708   Zvaliti Svazek: 5 Strana: 0706
Zvaliti, il, en, ení, zvalovati = svaliti, ab-, herab-, zusammenwälzen, niederreissen, niederwerfen, Mor. a Slov., Vck.; navaliti, aufwälzen, auf etwas wälzen. — co kam (na koho). Břímě na někoho z. Jel. Z-lil to všecko na něho; Všecku vinu naň z-li. Us. na Mor. Šd. Jáť nesu, cožť na mne zvalé, břiemě velké nebo malé. Smil v. 1006. — se kde, kdy. Teda zvalme sa tuto. Lipa 189. Ačkoľvek kdo pevno stojí, časem sa zvaluje. Na Slov. Tč.

428709   Zvaliti Svazek: 7 Strana: 1161
Zvaliti. Obilí se z-lo = polehlo. Laš. Jalůvka z-la dva zuby (zhodila). Brt. D. 302

428710   Zvalkovati Svazek: 5 Strana: 0706
Zvalkovati = zvalchovati. Slov. Bern.

428711   Zvalník Svazek: 5 Strana: 0706
Zvalník, u, m. = svalník, calcar equitis, der Rittersporn, rostl. Slov. Bern.

428712   Zvalová Svazek: 5 Strana: 0706
Zvalová, é, f., místní jm. na Slov. Č. Čt. II. 353.

428713   Zvalovati Svazek: 5 Strana: 0706
Zvalovati, vz Zvaliti.

428714   Zvalovitý Svazek: 5 Strana: 0706
Zvalovitý = svalovitý. Slov. Bern.

428715   Zvalvovati Svazek: 9 Strana: 0464
Zvalvovati. Raženou minci zprůbovati a z Mus. 1901. 258., 262.

428716   Zván Svazek: 5 Strana: 0706
Zván, u, m. = kus. Na Slov. Z. soli. Koll., Dbš. Obyč. 56. — Prk. Přísp. 26. myslí, že zván jest chybné m. žván, zdrobněle žvanec. Cf. Zvánovka. Dle Ssk. der Salzstein.

428717   Zvandrovalý Svazek: 5 Strana: 0706
Zvandrovalý, gereist, bewandert. Us.

428718   Zvandrovati Svazek: 5 Strana: 0706
Zvandrovati, durchwandern, durchreisen. — co: Italii. Kos. Ol. I. 99. Mnoho měst, zemí zvandroval. Ros.

428719   Zvandrovati Svazek: 10 Strana: 0541
Zvandrovati mnoho far. Chč. S. II. 205a.

428720   Zvandřiti Svazek: 8 Strana: 0520
Zvandřiti. Hodně toho zvandřil = na vandre zkusil. Zábř. Brt. D. II. 429.

428721   Zvaně Svazek: 5 Strana: 0706
Zvaně, gesagt, wie man sagt. Sloh tak z. prosaický. Hš. Sl. 174.

428722   Zvanec Svazek: 5 Strana: 0706
Zvanec, nce, m. = hodový koláč, jenž se posýlá přátelům s pozváním na hody (na posvícení), Kuchen, die man an Freunde versendet mit der Einladung zum Fest zu kommen. Na Mor. Kld. II. 324., Vck., Tč.

428723   Zvání Svazek: 5 Strana: 0706
Zvání, n., die Einladung. Z. hostí. V.

428724   Zvanička Svazek: 5 Strana: 0706
Zvanička, y, f. = zvanka. Šd.

428725   Zvanka Svazek: 5 Strana: 0706
Zvanka, y, f., die Einladungskarte. Šd. Vz Zvanička.

428726   Zvannutý Svazek: 8 Strana: 0520
Zvannutý. Keď sa narodzí dzieťa v su- chotách, je z-té (sešlé). Mtc. 1894. 103.

428727   Zvanouti Svazek: 5 Strana: 0706
Zvanouti, ul, utí, anfangen zu wehen. Vítr zvanul. Jg. — Z. = zmizeti, verschwin- den. — odkud. Z očí jeho zvanul. Pass., Výb. I. 284. — Z. = svanouti, herabwehen. — co. Veň, větřičku z dunaje, zveň jablečko lebo dvě. Sš. P. 435. — co odkud. Oheň, jímžto svatý planul, z kejklíře vši zlobu zvanul. Sš. Bs. 68.

428728   Zvanovice Svazek: 5 Strana: 0706
Zvanovice, dle Budějovice, Zwanowitz, ves u Ondřejova. Cf. Tk. I. 444., Blk. Kfsk. 526.

428729   Zvánovka Svazek: 5 Strana: 0706
Zvánovka, y, f. Zván soli = kus kamennej soli, odtial z. = kamenná soľ na rozdíl od varienky = soli zo slanej vody vyvarenej. Slov. Zátur.

428730   Zvánový Svazek: 5 Strana: 0706
Zvánový. Z. sůl = zvánovka. Slov. Dbš. Obyč. 62.

428731   Zvaný Svazek: 5 Strana: 0706
Zvaný; -án, a, o = pozvaný, eingeladen. Jen zvané dámy mají přístup. Us. Pdl. Zvaní hosté. Pal. Děj. III. 3. 77. Byli tam zvaní a nezvaní hosté. Us. Šd. — nač. Není na málo zvaný (mnoho sní). U Olom. a Přer. Sd., Kd. Já nejsu velice na kávu zvaný (nestojím o ni). Na Přer. a Olom. Kd. — od koho kam: ku plesu, k hostině. Us. Na hody nezvaný bývá častokrát u dveří častován. Bž. Z. do divadla. — Z. = na- zvaný, genannt. Jg. Tak zvaný, řečený. Užívejme též vazby instrumentalné. Fíky sultanskými zvané (tak zvané fíky sultanské). Chléb svatojanským zvaný, řečený. Brt. v Km. II. 181. Mýto tak zvané chomútné Ddk. IV. 8. — komu. Mirobud Římanům a Řekům Marobuduus zvaný. Šb. Lit. I. 14. Vz Tak (zvaný).

428732   Zvaný Svazek: 9 Strana: 0414
Zvaný. Néni na málo zvanej. Šeb. 217.

428733   Zvápenatělosť Svazek: 5 Strana: 0706
Zvápenatělosť, i, f., die Verkalkung. Nz. lk.

428734   Zvápenatělý Svazek: 5 Strana: 0707
Zvápenatělý, zvápenělý, zvápenatilý, zvá- penilý, verkalkt. Ros.

428735   Zvápenatění Svazek: 5 Strana: 0707
Zvápenatění, n., die Verkalkung. Z. tu- berkulí. Pokrok 1883. č. 82.

428736   Zvápenatěti Svazek: 5 Strana: 0707
Zvápenatěti, zvápeněti, ěl, ění, verkalken. Ros.

428737   Zvápenatilý Svazek: 5 Strana: 0707
Zvápenatilý, vz Zvápenatělý.

428738   Zvápenatiti Svazek: 5 Strana: 0707
Zvápenatiti, zvápeniti, zu Kalk machen, verkalken. — co: kámen. Ros.

428739   Zvápenělý Svazek: 5 Strana: 0707
Zvápenělý, verkalkt.

428740   Zvápenění Svazek: 10 Strana: 0542
Zvápenění, n., petrificatio, Verkalkung Ktt.

428741   Zvápeněti Svazek: 5 Strana: 0707
Zvápeněti, vz Zvápenatěti.

428742   Zvápenilý, vz Svazek: 5 Strana: 0707
Zvápenilý, vz Zvápenatělý.

428743   Zvápeniti Svazek: 5 Strana: 0707
Zvápeniti, vz Zvápenatiti.

428744   Zvápněti Svazek: 5 Strana: 0707
Zvápněti, ěl, ění = zvápenatěti. Dch.

428745   Zvápnitelný Svazek: 8 Strana: 0520
Zvápnitelný, calcinabel. Sterz. 585. b.

428746   Zvápniti Svazek: 5 Strana: 0707
Zvápniti = zvápenatiti. Mor. Tč.

428747   Zvar Svazek: 5 Strana: 0707
Zvar, u, m. = svar, svaření, der Trank, Tak žiadna čarodějnica bosorských zvarov nehotovila. Phld. III. 3. 284.

428748   Zvar Svazek: 7 Strana: 1161
Zvar, u, m., frumen, jícen, hrtan, zastr. Pršp. 48. 14.

428749   Zvára Svazek: 5 Strana: 0707
Zvára, y, f. = svařené mléko, polévka, gekochte Milch, Milchsuppe. Slov. Plk. Vz Žufa.

428750   Zvárací Svazek: 5 Strana: 0707
Zvárací kameň. Na jihových. Mor. Brt. Vz Pajchovňa (v dodat.).

428751   Zvárač Svazek: 8 Strana: 0520
Zvárač, e, m. = žula (rozpálenými z-či zahřívají vodu na louh perouce). Trenč. Phľd. 1893. 472.

428752   Zvaradlo Svazek: 5 Strana: 0707
Zvaradlo, a, n., zvarák, u, m. = nádoba k zvárání prádla, der Laugenkübel, Sechtel- schaft. Slov. Plk.

428753   Zvarák Svazek: 5 Strana: 0707
Zvarák, vz Zvaradlo.

428754   Zvarák Svazek: 9 Strana: 0414
Zvarák, u, m., vz Gbal.

428755   Zvárání Svazek: 5 Strana: 0707
Zvárání, n., das Auskochen, Auslaugen. Bern.

428756   Zváranie Svazek: 9 Strana: 0414
Zváranie, ?., vz Gbal.

428757   Zváraný Svazek: 5 Strana: 0707
Zváraný; -án, a, o, ausgekocht, ausge- laugt.

428758   Zvárať Svazek: 8 Strana: 0520
Zvárať. Darmo si sa v potu zváral. Phľd. . 529.

428759   Zvárať Svazek: 9 Strana: 0414
Zvárať Vrchy kúrä (kouří), budú z. Zát. Př. 229b.

428760   Zvárati Svazek: 5 Strana: 0707
Zvárati, zvářati, zvárávati = pařiti prádlo, v louhu močiti, vyvařovati, auskochen, aus- laugen, sechteln. Na Slov. a Mor. Džl., Vck., Plk., Ps. sl. — kdy. V pátek šaty zvářávajú. Sš. P. 75. Dnes sme zvářali (prádlo). Us. na Mor. Vck. — se kde. Ale tí, ako len mohli, popchýnali koně, že sa len tak v znoji zvárali. Dbš. Sl. pov. I. 564 — co (čím) Zvárala ju (košieľku) vínečkom červeným. Phld. IV. 465. Mala som šaty zvárať, prišli ma nahovárať (namlouvuť). Sl. ps. 324.

428761   Zvárati Svazek: 7 Strana: 1161
Zvárati. Tatra zvára, bude prať (pr- šeti). Slov. Pokr. Pot. II. 32.

428762   Zvárávati Svazek: 5 Strana: 0707
Zvárávati, vz Zvárati.

428763   Zvardoňka Svazek: 9 Strana: 0414
Zvardoňka, y, f., studna u Lopeníku. Sbor. slov. III. 145.

428764   Zvarek Svazek: 8 Strana: 0520
Zvarek, rku, m. = svařenina. Tým zvar- kom má sa umyt nemocný. Mtc. 1894. 22. Vzal ho do z-ky = dopálil ho. Phľd. 1893. 373.

428765   Zvarhanělý. Z Svazek: 10 Strana: 0542
Zvarhanělý. Z. obraz, kniha. Rais. Sir. 157.

428766   Zvarhaněný Svazek: 5 Strana: 0707
Zvarhaněný; -ěn, a, o = zmačkaný, zto- čený Vz Zvarhaniti. Kniha z-ná. Us. Vrů

428767   Zvarhaněti Svazek: 10 Strana: 0542
Zvarhaněti, ěl, ění. Čelo mu z-lo (se svraštilo). Zl. Pr. XXI. 518.

428768   Zvarhaniti Svazek: 5 Strana: 0707
Zvarhaniti, il, ěn, ění = zmačkati, ztočiti, die Blätter an den Enden zusammenrollen. — co: knihu. Ros.

428769   Zvarhaniti co Svazek: 10 Strana: 0542
Zvarhaniti co: knihu (cípy listů zo- hýbati). Us.

428770   Zvarhánkovatit co Svazek: 10 Strana: 0542
Zvarhánkovatit co. Vítr zvarhánkovatí povrch rybníků. Hav. Chamr. 129.

428771   Zvariak Svazek: 5 Strana: 0707
Zvariak, u, m. = druh kamene. Tento kameň sä volá zvariak preto, či že ním, v ohni rozpáleným, šaty zváraiú, či že je taký, ako by svarený zo samých krusin. Hdž. Čít. 204.

428772   Zvárka Svazek: 5 Strana: 0707
Zvárka, zvářka, svárka, y, f. = zvaření, der Absud. Vz Zvářa.

428773   Zvárka Svazek: 8 Strana: 0520
Zvárka, y, f. = káď, ve které se prádlo spáruje (zvára). Slov. Kal. S. 219.

428774   Zvarnica Svazek: 5 Strana: 0707
Zvarnica, e, f. = bržďálka, svařená a přecezená žinčice. Na mor. Val. Brt. Z. = uvařená žinčice spodní, svrchní se smetanou slove urda. Na mor. Val. Vck. Vz Bržďálka.

428775   Zvarný Svazek: 5 Strana: 0707
Zvarný, kochbar. Šm.

428776   Zvarovati Svazek: 5 Strana: 0707
Zvarovati, vz Zvariti.

428777   Zvarovník Svazek: 7 Strana: 1161
Zvarovník, u, m. = pýchovna. Slov. Rr. Sb.

428778   Zvarustka Svazek: 7 Strana: 1161
Zvarustka, y, f. = zvařenina, povidla, lektvar. Slov. ZObz. XXIV. 233.

428779   Zvářa Svazek: 5 Strana: 0707
Zvářa, e, f. = svaření, svářka prádla, das Auskochen der Wäsche. Mor. Šd.

428780   Zvaření Svazek: 5 Strana: 0707
Zvaření, n., die Abkochung. Vz Svařiti.

428781   Zvařenina Svazek: 10 Strana: 0542
Zvařenina, y, f. = uvařené, upravené jídlo. Msn. Od. 84.

428782   Zvařenosť Svazek: 10 Strana: 0542
Zvařenosť, i, f. Nedostatečná z. syro- vého. Zach. Test. 123.

428783   Zvařený Svazek: 5 Strana: 0707
Zvařený, vz Zvařiti, Svařiti.

428784   Zvařilý Svazek: 5 Strana: 0707
Zvařilý = zvařený, gekocht; verdaut. Krab. 155.

428785   Zvařiti Svazek: 5 Strana: 0707
Zvařiti, il, en, ení; zvařovati = převařiti, aufkochen lassen, abkochen, absieden. — co: víno. Har. Tak psov paria (paří) — najprú vody zvaria, a tak jich obaria (opařují) = tak šibala chytají. Pořek. na Slov. Zátur. — se komu. Žinčica už sa nám zvarila, bača ju prechládza. Slov. Zátur. — kde. Čo chceš položiť na jazyk, chcej prv v mysli zvařiť. Na Slov. Tč. Čo gazda rozkáže, to zvarí prve v svej múdrosti. Na Slov. Tč. — co s čím kde. Tento kořen zvař s komenicí v bílém mléce. Byl. — co jak: vejce na měkko z. Us. — Z. = svařiti, einkochen, einsieden. Vz Svařiti.

428786   Zväščovať Svazek: 5 Strana: 0705
Zväščovať = zvětšovati. Slov. Bern.

428787   Zvášnělý Svazek: 5 Strana: 0707
Zvášnělý, leidenschaftlich geworden. Dch.

428788   Zvášnění Svazek: 5 Strana: 0707
Zvášnění, n. = stav, když člověk do vášní přišel, das Leidenschaftlichwerden. Kom. Inform.

428789   Zvášněný Svazek: 5 Strana: 0707
Zvášněný; -ěn, a, o, leidenschaftlich ge- worden. Kom. Inform. Z. ret. Kv. 1884. 236.

428790   Zvášněti Svazek: 5 Strana: 0707
Zvášněti, zvášnivěti, ěl, ění = vášnivým se státi, leidenschaftlich werden. — čím. Jel.

428791   Zvášnilý Svazek: 5 Strana: 0707
Zvášnilý = vášním oddaný, leidenschaft- lich. Scip. Vz Zvášnělý.

428792   Zvášniti Svazek: 5 Strana: 0707
Zvášniti, il, ěn, ění; zvašňovati = vášni- vým učiniti, leidenschaftlich machen. — koho. Ros. — se. Br. — se čím.

428793   Zvášniti Svazek: 9 Strana: 0414
Zvášniti. Vůl se zvášnil = splašil. 1494. Arch. XVIII. 411.

428794   Zvášnivělý Svazek: 5 Strana: 0707
Zvášnivělý = zvášnělý. Z. Václav. Pal. Děj. II. 1. 261.

428795   Zvášnivění Svazek: 7 Strana: 1161
Zvášnivění, n. Každé prudké z. Pal. Rdh. 1. 393.

428796   Zvášnivěti Svazek: 5 Strana: 0707
Zvášnivěti, vz Zvášněti.

428797   Zvašňovati Svazek: 5 Strana: 0707
Zvašňovati, vz Zvášniti.

428798   1. Zváti Svazek: 5 Strana: 0707
1. Zváti, zvu, zveš n. zovu, zůveš (zoveš, zůve, zove) ... 3. os. pl. zovou (zovú, od- chylkou zoví), zvi a zov (zovi), zova, zo- vouc, zvouc, zval, án, ání; zvávati {zývati, jen ve složených) = volati, pobízeti, auffor- dern, aufrufen, rufen; prositi k jídlu, k vese- losti, einladen, bitten; nazývati, jmenovati, nennen, benennen. Jg. Cf. Bž. 200., 201., Mkl. aL. 270., Gb. v Listech filol. 1884 99. — abs. Měl jsem jíti na posvícení, ale nikdo nepřichází zvát. Pořek. Šd. — koho. Br. Kde té nezvou, nehrň se. Č. Kterak (jak) tebe zovou (jmenují)? Us. Sd. Komár všecke vtáke pozval, jenom jedné sove nezval. Sš. P. 696. Jež jsem zval, nechtie přijieti. Výb. II. 30. Kdo čerta zval, tomu i práci dal. Tč. exc. (Bohatí) sami se zovú. Hus II. 361. — co, koho, se čím. Takovými pokutami začasté nás Bůh zove, abychom života po- lepšili. Štelc. Zvali Karla otcem vlasti. Ml. To mohu svým zváti. Us. Hrdinami se zváti chcete. Rkk. 53. Z. se jménem. Rk. Ta naj- mladšia, čo ju Hanou zvali. Er. Sl. čít. 67. Tým tituľom cti svojho Mojmíra; mňa inakší zovú ľudia kráľom. Zbr. Hry 235. Budeš sa zváť ženou. Ht. Sl. ml. 232. Písmo svaté, jako listy poselacie, ráčil jest po patriarchách a prorociech poslati, jimiž nás zove, abychom se vrátili do své vlasti; Že i listóv od něho, jimiž je zove do královstvie blaženého, ne- chtie čísti. Št. Kn. š. 5. Jimiž (listy) nás zove. Št. Uč. 6. a. Protož zovme ho mo- dlitvú. Št. Ř. 205. a. Jej Dětřichern Berún- ským zoviechu. Dal. C. 93. Tato řeč jest cierkve svaté, jíž zuove dcery sionské. Hus III. 41 Moudrým se darmo zove, kdo neumí radiť sobě. Č. — koho kam. Nerozkazuje jako otrokům, ale jako dítek zůve k poslu- šenství. Kom. Lab 43. 4. Na svadbu umiá (solent) z. v úterý večer. Mor. Podluží. Brt. L. N. II. 63. Někoho z. k hostině, Ml., k obědu, 334* Bk., ke zkoušce. Jd. Z. někoho na kýtu, na zkoušku, Sych., na svatbu, Ben. Br., V., do plesu, do divadla. Us. Bez rozpakování koho do domácí společnosti z. Ml. Rozml. Fil. s Pravd. Zvav mě na pečeni do Jevíčka, tu mi pobral peníze. Půh. II. 356. Z. někoho k snídaní. Dh. Zůveš k snídaní. Pam. 3. 15. Když koho zuove na své hody. Alx. P. 54. Boháč na hostinu zval, bratra Lazara něchal. Sš. P. 20. Přikázal, aby chudý i bohatý zván byl na ty hody. CR. Z. někoho na oběd, Pass. 186., na hody. Dal. 30. Nebo je král zval na polévku a tak se mstil. Dač. I. 11. Z. někoho na lžíci polívky, Us. Dch., na posvícení, Er. P. 91., na svatbu. Er. P. 346. Spev sa nesie kol do kola, všetko k plesu zove, volá po slovenských končinách. Ppk. I. 99. Mistr tě zove k sobě. Hr. rk. 91. Jedni druhé k sobě zoví. Har. II. 188. Na ty smlouvy zoví příbuzné. Har. II. 321. Váhu na to klásti sluší, jelikož ho papež v listu ze dne 25/5. k sobě zve. Ddk. III. 137. Když jeho Vlídnost pan organista vstu- poval do stavu manželského, tedy nás zval na poctivú krásu. Sl. let. V. 322. Hlas tento jest cierkve svaté, jenž zuove k sobě sbor židovský. Hus III. 80. Hrdliččin zval ku lasce hlas, kde borový zaváněl háj. Mcha Ty silný spieváš o láske, ja slabý zvem do boja. Voj. Tat. a mor. 7. Vás k spasení zůvi. BR. II. 105. a. Křepelka se v pro- středku točí a zve k sobě křepela, až všichni do kola se sešli. Sš. P. 728. K čemuž tímto uctivě zvu. Us. Pdl. Z. někoho k sobě. Cyr., Kat. 1496. Zval ho do Prahy. Us. Šd. Z. koho v zemiu. Dal. 122. Vida jámu v ni se nekoť, nebyv zván na hody nechoď. Bž. exc. — koho proč. Za příměřím pozvachu jich na svój hrad; Pozvavše za mírem slovutnějších do Vyšehrady. Dal. Jir. XII. 4., XIV. 36. Kníže houfy divokého lidu zvláště z Rusi sobě ku pomoci zval. Ddk. III. 142. — jak. Teprve tento zval se od r. 1116. listovně z Wittelsbachu. Ddk. III. 128. ,Ja som človek', to povie každý, tak sä rád zovie. Hdž. Čit. 201. A keď ja rozpletiem tieto tvoje vlasy, budeš sa zváť ženou na budúce časy. Ntr. II. 307. Protož ochotně zove je milostivý spasitel řka. Hus II. 53. Mala som frajera, zvali mi ho Jankom. Sb. sl. ps. II. I. 129. — koho odkud. Bože, Bože, Bo- žičku, daj mi dobrú ženičku, co by me ne- kľala, pekne z krčmy zvala: Poďže domu, mužičku: Daj ju Bože, Božičku! Sb. sl. ps. II. 1. 122. — koho proti komu. Beneš Hermanóv tajno lud v hromadu zve protiv Sasíkóm. Rkk. 36. — s infinit. Hrdě skálu mlčeť zove. Kká. K sl. j. 83.

428799   2. Zváti Svazek: 5 Strana: 0708
2. Zváti, zvěji = vše věji. Vz Váti. — co: obilí. Jel. Zvál chmel = utekl. U Polic. Kšá. — Z. = odváti, vz Sváti.

428800   Zváti Svazek: 5 Strana: 0708
Zváti, n., das Ausschwingen, Ausworfeln. Bern.

428801   1. Zváti Svazek: 7 Strana: 1161
1. Zváti. Cf. Mkl. Etym. 405. a., D. Lehrg. der böhm. Sp. 121., List. fil. 1892. 372 — kam. Něhrň se, kaj tě nězvú. Slez Šd. Necpi se, kam tě nezvou. Obz. 1889. 29. Z. někoho v nečistotu, na svatbu, k sobě. Št. Kn. š. 90., 93., 157.

428802   2. Zváti Svazek: 7 Strana: 1161
2. Zváti. Zválo mu to chmel — přišel o výdělek. U Kr. Hrad. Kšť. Zvěł hrach = utekl. Mor. Brt. D. 302.

428803   1. Zváti Svazek: 8 Strana: 0520
1. Zváti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 85., 75. Zvu m. zovu v Rkk. Vz Mus. 1896.253., List. fil. 1896. 330. Potom se zůví a ponoukají. XVI. stol. Wtr. Živ. c. II. 832.

428804   2. Zváti Svazek: 8 Strana: 0520
2. Zváti. Zvěje hrách = uteče. Brušp. Hledíková.

428805   Zváti Svazek: 8 Strana: 0531
Zváti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 75. Mezi zuby něco ž. 1440. Mus. fil. 1896. 452. A, á. Užívání ho a změny u Císařova na Mor. vz Čes. 1. VI. 72. Jak se psalo a pře- hlasovalo ok. r. 1440. Cf. Mus. fil. 1894. 411., 424. Abel. Nemůž býti Ábelem, leč bude od Kaina trpěti. Bl. Cf. Ces. 1. VI. 128. Ace = ať se. A. ti tam nic nepřihodí. Svo- janov. Ces. 1. V. 563. Aci — ať si. A. ho de (jde) přijmout. U Svo- janova. Ces. 1. V. 561. Aeolický. A. hornina (vzniklá mechani- ckým usazením pomocí vzduchu). Ott. XI. 613. a. aj. Jak se okolo r. 1440. přehlasovalo. Vz Mus. fil. 1896. 424. -ají, -ejí. Z těchto novoč. koncovek jest í odsuto v době starší: maj býti. 1470. Arch. XIV. 196. Kterak mne pomlúvaj. Ib. 198. — Mus. 1896. 357. Ajta v Rkk. Cf. Mus. 1896. 381., List. fil. 1896. 340. Akáč, e, m. = agát. Slov. Kal. S. 9. Ako aj = nýbrž. Slov. Kal. S. 9. Aksamitec, tce, m., porcinolus, brouk. A. černošedý, p. murinus. Vz Klim. 366. Aksamítník, a, m., chlenius, brouk. A. černorohý, ch. nigricornis, hedbávitý, tristis, lemovaný, festivus, lesklý, vestitus, lysý, spo- liatus, slabolesklý, nitidulus, žlutorohý, mela- nocornis, žlutostehenní, tibialis. Vz Klim. 72. Akvarelista, y, m. Osv. 1896. 643. Alou, allou, z fr. allons = nuže, vzhůru, poďme! Us. Alpinista, y, m. = navštěvovatel Alp. A. leze po Alpách. Osv. 1896. 813. Altazimut, u, m., hvězdářský nástroj. Ott. XI. 953. Altovati = zpívati k tenoru altový hlas. Bl. (Hostn. 37.). Aluminiumhydroxyd, u, m., v lučbě. Ott. XL 999. b. Amperemetr, u, m. Vz KP. VIII. 185. -an příp. jmen lučebních: siran. Am. Orb. 61. Anakonda. Vz Ott. XL 798. a. Andelskosť, i, f., Engelhaftigkeit. Słow. Lil. Ven. 97.

428806   Zváti Svazek: 9 Strana: 0414
Zváti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 379.

428807   Zváti Svazek: 9 Strana: 0422
Zváti O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 385.

428808   Zvatriti Svazek: 5 Strana: 0708
Zvatriti, il, en, ení, zvatrovati = zapáliti, entzünden; se = za-, rozpáliti se, auflodern, sich entzünden Na Slov. Hdk. C. Prilož suchého dreva, aby hranice sa zvatrovala. Šd. — odkud kam. Až se vatry zvatří od Šumavy do Uralu. Pokr. Z hor 112.

428809   Zvátý Svazek: 5 Strana: 0708
Zvátý; -át, a, o, ausgeschwungen, aus- geworfelt. Z. obilí. Bern. Vz Váti. Ta ne- zvitá mláď (hrubá, nevyčištěná). Ehr. 102.

428810   Zvávati Svazek: 5 Strana: 0708
Zvávati, vz Zváti.

428811   Zvavý Svazek: 9 Strana: 0422
Zvavý. Žvavá jest to výmluva. Kom. Ohláš. 113.

428812   Zvaz Svazek: 5 Strana: 0708
Zvaz, u, m. = svaz. Slov. Bern.

428813   Zvázaní Svazek: 5 Strana: 0708
Zvázaní, n. = svázání, vazba. Slov. Bern.

428814   Zvázaný Svazek: 5 Strana: 0708
Zvázaný; -án, a, o = svázaný. Slov. Bern.

428815   Zvázati Svazek: 5 Strana: 0708
Zvázati, zváži, al, án, ání; zvazovati = přivázati, anbinden. — co čím kam: lodí provazy k břehu. Troj. Zlapa tri sta lišek a zváza je ocasy k ocasóm. BO.

428816   Zvazček Svazek: 5 Strana: 0708
Zvazček, zečku, m. = svazček, svazeček. Slov. Bern.

428817   Zvazek Svazek: 5 Strana: 0708
Zvazek, zku, m. = svazek. Slov. Bern.

428818   Zvázgnúť Svazek: 5 Strana: 0708
Zvázgnúť, ?nul a gel, utí = zváznouti Slov. Bern.

428819   Zvazknouti Svazek: 8 Strana: 0520
Zvazknouti = zvlhnouti. Brt. D. II.354. Vz Odvazknouti (3. dod.).

428820   Zvázlý Svazek: 5 Strana: 0708
Zvázlý = kdo zvázl, stecken geblieben. — kde (na čem). Br.

428821   Zváznouti Svazek: 5 Strana: 0708
Zváznouti, zvíznouti, znul a zl, utí = uváznouti, stecken bleiben. — kde (proč, s kým, s čím). Pro veliké vlhko s vozy v blátě zvázli. V., Let. 84. Z. na lepu. Kom. — Br — Veliká moc ryb v sieti zvázla. Krist. 110. b. V osidle zvázli. BR. II. 513. b. Když jiní zváznou v něčem jako kuřata v koudeli, tedy on předce svou vyvede. Bl. 294. A zlécel jest (ďábel) všudy osidla svá v zlatě, v střiebře a v jiných věcech, abychom jich neřádně požívali a tak v jeho osidlách zvázli. Hus III. 119. — Cf. Zvázgnúť.

428822   Zvazovati Svazek: 5 Strana: 0708
Zvazovati, vz Zvázati.

428823   Zvazový Svazek: 5 Strana: 0708
Zvazový = svazový, sehnig, Sehn-. Slov. Bern. Z. žíla, die Sehnader. Bern.

428824   Zvážač Svazek: 5 Strana: 0708
Zvážač, e, m. = svážeč. Na Slov. Zožatô lebo zkosenô zbožia viažu viazači do snopov. Zvážači ho na rebrinových vozach do dediny, do humán, na ôdry, do záčinkov zvážajú. Hdž. Čít. 139.

428825   Zvážati Svazek: 5 Strana: 0708
Zvážati = svážeti, zusammenführen, ein- führen. — co: obilí. Hdž. Šlb. 87. Ty si bola žitko zvážať a sviazané nebolo. Sl. spv. I. 39. — Vz Zvážač.

428826   Zvážení Svazek: 5 Strana: 0708
Zvážení, n. = svážení, die Herunter- drückung; odvážení, die Abwägung; zjednání, die Verschaffung; půjčení, das Borgen. Bern.

428827   Zvážený Svazek: 5 Strana: 0708
Zvážený; -en, a, o = svážený, herunter- gedrückt; odvážený, abgewogen; zjednaný, verschafft; půjčený, geborgt. Bern. Z. zboží.

428828   Zvážiti Svazek: 5 Strana: 0708
Zvážiti, il, en, ení; zvažovati, zvahovati = svážiti, herunterdrücken; převážiti, od- vážiti, abwägen; uvážiti, rozvážiti, ab-, er- wägen, ermessen, erachten; půjčiti, borgen (Slov.); vynaložiti, aufwenden. — co (kde): zboží, Us., své kroky v roklích, Č., radu (uvážiti). L. Strach zisk nezváží. Msn. Or. 24. — co kam: tělo v jistou stranu z. (aby nepadlo). Čes. vč. — co nač: den = vyna- ložiti, auf-, verwenden. St. skl., Výb. I.809. — se = přechýliti se tíží, shoupnouti se, überwiegen, überkippen, überschlagen. — se s čím. Vyskočil na stůl a zvážil se se stolem. L. — co kdy. Chceš-li dobře koupiti, musíš dříve zvážiti. Tč. exc. — co jak. Zvážil strašný onen případ v tíži jeho celé. Kká. K sl. j. 208. — se nač. Nemóžem sa ani na jeden pár čižem zvážit (nemohu si jich zjednati, sich verschaffen). Slov. Bern. — si co. Kdo si neprije, ten si neco zváži (zjedná). Slov. Bern. Krása tela trvá časne, lez duše večne sú krásne ; tuto si zváž, milá, krásu, tú ti nezhltí zub času. Slav. 24.

428829   Zvážiti jak Svazek: 7 Strana: 1161
Zvážiti jak. Tak se důvody a odvody na vzájem zváží. Tš. Laok. 10.

428830   Zváživo Svazek: 5 Strana: 0709
Zváživo = sváživě, Uibergewicht nehmend. Slez. Šd.

428831   Zvážna Svazek: 5 Strana: 0709
Zvážna = vážně, gravitätisch. Č.

428832   Zvážnělý Svazek: 10 Strana: 0542
Zvážnělý obličej. Tbz. XVI. 107.

428833   Zvážněti Svazek: 5 Strana: 0709
Zvážněti, ěl, ění = vážným se státi, ernst werden. Každý zvážněl. Jrsk. — jak. Babiččina usmívavá tvář pojednou zvážněla. Tč. exc. Nemocná náhle z-la. Us., Špňh. — čím. Zvážněl jsem novou lekturou svou neobyčejně. Kos. v Km. 1885. 83. Nuž, žij! až tvojim zvážneme my vekom, až decká naše dozrajú v šediny, až Slovák svojim stane sa človekom. Sldk. Syt. Táb. 290.

428834   Zvažovati Svazek: 5 Strana: 0709
Zvažovati, vz Zvážiti.

428835   Zvěceti Svazek: 10 Strana: 0542
Zvěceti, constituere. Mam. V.

428836   Zvěcnělý Svazek: 5 Strana: 0709
Zvěcnělý = zvěcněný. Dk. P. 148. Z-lými představami naplňujeme i duši svou. Hš Sl. 136.

428837   Zvěcnění Svazek: 5 Strana: 0709
Zvěcnění, n., die Realisirung. Z. či zpod- statnění myšlénky, die Hypostase. Nz. Z-ní práce. Kaizl. 335. Cf. Hš. Sl. 140.

428838   Zvěcněný Svazek: 5 Strana: 0709
Zvěcněný; -ěn, o, o = věcí učiněný, realisirt. Dk. Z. síla pracovní. Kaizl 335. Teplost jest jakosť teplého z-ná; Takové představy z-né i do slohu dějinného se vtí- rají; Jestliže z-nou abstraktnosť zároveň obrazem skutečné věci si představujeme, sluje taký obrazec symbolem či smyslným odznakem. Hš. Sl. 80., 136., 140.

428839   Zvěcněti Svazek: 5 Strana: 0709
Zvěcněti = věcným se státi, uskutečniti se, sich realisiren. Marek.

428840   Zvěcniti Svazek: 5 Strana: 0709
Zvěcniti, il, ěn, ění, zvěcňovati, realisiren. Dk. — co. Ve slohu rozumovém měníváme ty představy obrazotvorností ve věci kon- kretní t. j. zvěcňujeme či hypostasujeme je. Hš. Sl. 136.

428841   Zvěcniti Svazek: 7 Strana: 1161
Zvěcniti. Vše to-li si zvěcníme v mo- hutnosť. Dk. Poet. 180.

428842   Zvěcňování Svazek: 5 Strana: 0709
Zvěcňování, n., die Realisirung. Dk.

428843   Zvěcňovati Svazek: 5 Strana: 0709
Zvěcňovati, vz Zvěcniti.

428844   Zvecov Svazek: 5 Strana: 0709
Zvecov, a, n., Zwecow, hájovna u Votic. PL.

428845   Zvěča Svazek: 5 Strana: 0709
Zvěča = zvětša = svrchu, jen trochu, oberflächlich, ein wenig. Ošústej mi kabát, ale jen tak z. Mor. Vck.

428846   Zvěča Svazek: 10 Strana: 0542
Zvěča = z větša, z většího. Hoš. Pol. 111. Povím to z. (jen hlavní věci). Hoš. Pol. 110.

428847   Zvěčený Svazek: 5 Strana: 0709
Zvěčený = zvětšený. Z. říše a sjednocena. Ddk. II. 136.

428848   Zvečera Svazek: 5 Strana: 0709
Zvečera, z večera = u večer, Abends. Z. k nám přišel. Keď si z. čítal o kraji, kde rodiny mrely v hlade, ráno sa obraz zotaví: prídu ti, žobrúc, tvoji krajania hladom vy- hnaní — z Oravy. Čjk. 115.

428849   Zvečerený Svazek: 8 Strana: 0520
Zvečerený, vz Drichmať (3. dod.).

428850   Zvečernilý Svazek: 5 Strana: 0709
Zvečernilý = načernalý, tmavý, schwärz- lich, dunkel. Ros.

428851   Zvečerniti se Svazek: 5 Strana: 0709
Zvečerniti se, Abend werden. Šm.

428852   Zvečeřaděti Svazek: 5 Strana: 0709
Zvečeřaděti, vz Zvečeřeti.

428853   Zvečeřadlý Svazek: 5 Strana: 0709
Zvečeřadlý. Z. brambory = které po u vaření-se dlouho stály a proto dobré ne- jsou. V Želivsku. Sř. Vz násl.

428854   Zvečeřalý Svazek: 5 Strana: 0709
Zvečeřalý, zvečeřelý = zvětralý, verwit- tert, geschmacklos (durch langes Stehen). Z. jídlo. Ros. Vz předcház.

428855   Zvečeřeti Svazek: 5 Strana: 0709
Zvečeřeti, ejí, el, ení, zvečeřaděti = zvětrati, verwittern. Rým.

428856   Zvečeřiti se Svazek: 5 Strana: 0709
Zvečeřiti se, zvečeřívati se = večer býti, Abend werden. Koll. — Z-ří se = setmí se. Us Kd. Už se pomalu zvečeřívá, vesperascit. Šd. Keď zvečerilo sa, rozžali veliké strážne ohne. Lipa 229.

428857   Zvěčnělý Svazek: 5 Strana: 0709
Zvěčnělý, verewigt. Koll. III. 309. Pamäť otcov zvečnelá. Hdž. Rkp. Po skonání slavností pohřebních za z-ho krále. Pal Děj. V. 1.9.

428858   Zvěčnění Svazek: 7 Strana: 1161
Zvěčnění vzorů. Hš. Št. 142., 143.

428859   Zvěčniti Svazek: 5 Strana: 0709
Zvěčniti, il, ěn, ění; zvěčňovati, verewigen. — koho, se čím. Tím se zvěčníte. Jg. Z. se slavnými činy. Z. koho svým spisem. Us. Tč. — kde. Sv. Bonifac má cele onu úškleb- nou, slávonenávidnou tvárnosť, která se v listu jeho tak výrazně zvěčnila. Koll. III. 289. Aby tak (národ český) zvěčnil jméno své v počtu národů žehnaných a velebených. Vlč. — jak. Tento zvěčnil zde svého mistra v podobě bázlivého rytíře. Koll. IV. 77.

428860   Zvěčniti co Svazek: 7 Strana: 1161
Zvěčniti co. Pal. Rdh. III. 194.

428861   Zvěčňovati Svazek: 5 Strana: 0709
Zvěčňovati, vz Zvěčniti.

428862   Zvěčšiti Svazek: 5 Strana: 0709
Zvěčšiti, vz Zvětšiti.

428863   Zvěčšovací Svazek: 5 Strana: 0709
Zvěčšovací = zvětšovací. Mj.

428864   Zvěd Svazek: 10 Strana: 0542
Zvěd, u, m. = vjem, Wahrnehmung. Čad. 86. pozn.

428865   Zvěd, u Svazek: 5 Strana: 0709
Zvěd, u, m. = zvědění, die Erspähung, Auskundschaft, Erfahrung, Kunde, das Wis- sen. Z. zraku. Phld. IV. 168. — Z. = skoumání, die Wahrnehmung. Marek. Ze zvědu, a po- steriori. Šm. — Zvědy, zvědky, pl. = špehy, vyzvídka, die Spähe, Kundschaft. Na zvědy jíti, choditi, vyjeti, poslati. Ros. Na z-dách býti, na zvědích, V., na z-y vypraviti koho. V. Chodí sem leda na zvědy. Šd. Vypravený k nepokojným na zvedy Nemcom tajne po- vyskúmať, jaková jich náhoda zmítá. Hol. 54. Pro zvědy se kde scházeti. Sš. Sk. 58. Od měsíce máje nabíhaly jednotlivé tlupy jezdců tatarských na zvědy; Vyslal dva služebníky na posluchy a zvědy. Pal. Děj. I. 2. 180., IV. 1. 168. Zvědy míti. Bart. IV. 14 — Z., a, m. = vyzvědač, der Kundschafter, Späher, Spion. J. tr., Knrz , Ráj, Č. Zabili trojského zvěda Dolona. Cimrh. Myth. 292. Kníže Svatopluk uherským zvědům, kteří tu upadli do jeho rukou, dal uši uřezati a oči vypíchati. Ddk. IV. 133. — Z. = důvěrný, který o věci ví, důvěrník, der Vertraute. Vrat.

428866   Zvěda Svazek: 10 Strana: 0542
Zvěda, y, m. = špehoun. Zvon V. 418.

428867   Zvedací Svazek: 5 Strana: 0709
Zvedací, Hebe-. Z. síla, die Hebekraft. Dch.

428868   Zvědací Svazek: 5 Strana: 0709
Zvědací, Rekognoscirungs-. Dch.

428869   Zvědací Svazek: 10 Strana: 0542
Zvědací mohutnosť duše, mysl. Čad. 86. pozn.

428870   Zvědacnosť Svazek: 5 Strana: 0709
Zvědacnosť, i, f., die Wahrnehmung.

428871   Zvědácnosť Svazek: 10 Strana: 0542
Zvědácnosť, i, f, = zvědací mohutnosť duše, smysl. Čad. 86. pozn.

428872   Zvedač Svazek: 5 Strana: 0709
Zvedač, e, m., der Heber. Z. řiti, levator ani — sval, který otvírá svírače řiti. S. N.

428873   Zvědač Svazek: 5 Strana: 0709
Zvědač, e, m. = vyzvedač, der Kund- schafter, D., der Aufmacher der Gehäuse, Heber. Z. na slámu (stohař). Us. Pdl.

428874   Zvědačka Svazek: 9 Strana: 0414
Zvědačka, y, f. = zvědavá ženská. Nár. sbor. 1901. 174.

428875   Zvedadlo Svazek: 5 Strana: 0709
Zvedadlo, a, n. = nástroj k zvedání, die Hebemaschine, das Hebezeug.

428876   Zvedák Svazek: 5 Strana: 0709
Zvedák, u, m. = zvedadlo, hever, kolo- zubec, der Heber, Elevator, die Hebewinde. Z. parní, der Dampfkrahn, Šmr. 146. Zvedák s tlapou, die Pratzwinde, Šp., s hřebenem, z. na vozy, die Wagenwinde, z. šroubový, die Schraubenwinde, z. kamenický, na pivní sudy, třínohý. Us. Pdl.

428877   Zvědák Svazek: 5 Strana: 0709
Zvědák, a, m. = zvědač, der Späher.

428878   Zvedákový Svazek: 5 Strana: 0709
Zvedákový zámek, Schloss mit hebender Falle. Vz Včř. Z. I. 57.

428879   Zvědalství Svazek: 5 Strana: 0709
Zvědalství, n., die Kundschafterei. Šm.

428880   Zvedání Svazek: 5 Strana: 0709
Zvedání, n., das Heben.

428881   Zvědání Svazek: 5 Strana: 0709
Zvědání, n., die Ausforschung. Bern.

428882   Zvedatel Svazek: 5 Strana: 0709
Zvedatel, e, m., der Heber.

428883   Zvědatel Svazek: 5 Strana: 0709
Zvědatel, e, m. = zvědač. Č.

428884   Zvědatelství Svazek: 5 Strana: 0709
Zvědatelství, n., das Kundschaftswesen. Dch.

428885   Zvedati Svazek: 5 Strana: 0709
Zvedati, vz Zvednouti.

428886   Zvědati Svazek: 5 Strana: 0709
Zvědati, vz Zvěděti.

428887   Zvědavě Svazek: 5 Strana: 0709
Zvědavě, neugierig. Z. na něco se dívati, pohlížeti. Us. Pdl.

428888   Zvědavec Svazek: 5 Strana: 0710
Zvědavec, vce, m., der Neugierige. Us. Tč., Dch., Kká. Td. 84., Čch. Mch. 102. Děvčata se skrývají před zraky z-ců. Kld. II. 278.

428889   Zvědavka Svazek: 7 Strana: 1401
Zvědavka, y, f = zvědavá žena Č.

428890   Zvědavosť Svazek: 5 Strana: 0710
Zvědavosť, i, f. = dychtění po zvěděni něčeho nám nového, die Neugierde. Blř. Dětinská, ženská z. Us. Tč. Na řeči jiných pozor míti prozrazuje z. Us. Tč. On mou z. nejvíce a nejúplněji uspokojoval; Chtěl jsem je ze z-sti navštíviti; Ostatní filoso- fové a jejich zásady více z. mou vnadili, než aby do hlubin ducha mého byli pro- nikli. Koll. IV. 119., 184., 223.

428891   Zvědavost Svazek: 8 Strana: 0520
Zvědavost' špatná ctnosť. Čes. 1. V. 159.

428892   Zvedavosť Svazek: 9 Strana: 0414
Zvedavosť. Úsloví vz v Zát. Př. V odst. 18.

428893   Zvědavý Svazek: 5 Strana: 0710
Zvědavý, neugierig. Odbyti zvědavého. Z. očím pobíhati, se plahočiti dává; Jsem zvědav, co z toho bude. Dch. Boly ste v sláve, široké končiny, lež slávy palmu vyrval z hrsti jiný. A kto ju vyrval? Mlč, srdce zvedavé, nejatri plameň v prsách tajne žhúcich a nepreklínaj plemeno to dravé, spokoj se v slzách po tvári tekúcich; prejde to mračno, čo ti svetlo kryje, a puk zakry- tej slávy sa rozvije. Matš. Z-vý, až by rád celou hlavu do klíčové dírky strčil; Z., až drzý. Us. Dvrsk. Z. otázka, Km. 1884., di- vák, ženština. Us. Když z. lid německý dotazuje se jich na víru a obřady jejich. Pal. Děj. III. 3. 78. Jen malé strpení ještě, z-vý čtenáři, vyjevím ti brzo vše. Hš. Sl. 150. Buď všímavý, ale ne z-vý. Šd. exc. Stran přísloví a pořekadel vz: Kazatel, Noc, Ponebí, Proč, Starý, Ucho, Všetečný.

428894   Zvědavý Svazek: 8 Strana: 0520
Zvědavý. Byl zvědav jako straka. Šml. VIL 150.

428895   Zvědavý Svazek: 9 Strana: 0414
Zvědavý. Úsloví vz v Zát. Př. 55b. Po- kara zvědavého dítěte na Slez. Vz Čes. 1. IX. 147.

428896   Zvědavý Svazek: 10 Strana: 0542
Zvědavý. Byl z. jako nevěsta. Zyon V. 729.

428897   Zvedené Svazek: 5 Strana: 0710
Zvedené = zdvořile, artig, wohlerzogen.

428898   Zvedenec Svazek: 9 Strana: 0414
Zvedenec, nce, m. Jsou to z-nci! Rais. Pot. 47.

428899   Zvedení Svazek: 5 Strana: 0710
Zvedení, n. = uvedení, die Einführung. Cf. Zvod. O z. na vinici pro dluhy. Sob. 147. Z. práva. Mus. 1880. 555. Z. žaloby na někoho, die Erhebung einer Klage. J. tr. — Z. = vychování, die Erziehung. Panna z. panského. Kom.

428900   Zvědění Svazek: 5 Strana: 0710
Zvědění, n., die Erfahrung. Vz Zvěděti.

428901   Zvedenosť Svazek: 5 Strana: 0710
Zvedenosť, i, f. = zdvořilosť, die Wohl- erzogenheit, Artigkeit. Z. mravní, sittliche Wohlverhaltenheit, Dch., politická. Šmb. S. II. 231.

428902   Zvedenosť Svazek: 7 Strana: 1161
Zvedenosť. Šf. Strž. I. 591.

428903   Zvedený Svazek: 5 Strana: 0710
Zvedený = uvedený, eingeführt. — k če- mu, več: k zboží svému, v statek. Jg. — kam čím. Na zboží úřadem z-ný. Arch. I. 394. — Z. = vychovaný, wohlerzogen. Dobře z. Z. jinoch. Šml. Má děti dobře z-né. Us. Šd. Vladislav byl mladík dobro- myslný a dobře z-ný. Pal. Děj. V. I. 49. Špatně z., ungerathen. Dch. Každý dobře zvedený zná se, kde byl učený. D, Lb. — v čem: v cvičení a kázni z. V. Ve váleč- ném umění dobře z-ní. Abr. z G. 2. 10. — Z. = zdvořilý, zdařilý, artig, wohlgerathen, wohlerzogen, höflich. V. Nezvedené a se- dlské mravy. V. Dítě z. Us. — Z. most = vytažený. Zlob. — Z. = připravený, zuge- richtet. Máš z-ný kabát (pokálený, umazaný a p.)! Us. u Kr. Hrad. Kšť.

428904   Zvedený Svazek: 7 Strana: 1161
Zvedený = vzdělaný. Z. národ. Šf. Strž. 588, I. 60.

428905   Zvedený Svazek: 8 Strana: 0520
Zvedený = uvedený. Požívá mé vsi, tu kdež sem já právem zveden. Půh. VI. 8.

428906   Zvěděti Svazek: 5 Strana: 0710
Zvěděti (dříve: zviesti, Rkk. 40), zvím, zvěz, da (ouc), děl, děn a dín, dění; zví- dati, zvězovati = dověděti se čeho, poznati, erfahren, dahinter kommen, inne werden, zur Kenntniss kommen, Nachricht bekom- men. Jg. Vz Vzvěděti (strany vazeb). — abs. Než zvěděl, bylo pozdě. Us. Však zvíme. Šm. Zvěděli jsme, co jest to bouře mořská. Har. Úřad nedědí, jak se v něm kdo chová, hned lidé zvědí. Prov. Zvíš, po čem hoře platí. Bl. 296. Šak sa ja ože- ním a ty nezvieš, ty moje ohlášky staveť nesmieš. Sb. sl. ps. II. 1. 125. Nic není taj- ného, aby nebylo zvědíno. Lom. Rok má krok, přijde prve než zvíš. Než zvěděl (v okamžení).. Kom. Kade ta tvoja mať za- čala zvědievať, priam moje srdiečko počalo omdlievať. Sl. ps. 135. Jak chceš zvěděť, kdo je jaký, nemusíš býť ledajaký. Na Ostrav. Tč. Já se ti ožením, ani nezvíš. Ps. slez. Šd. Jak chceš s někým obcovať, zvěď najprv, jaký je, abys vedel podlé noty gaj- dovať, jak žije. Na Slov. Tč. A já zvěda poslal jsem pro toho pacholka, aby ke mně přišel. NB. Tč. 198. Chtějíc zvěděti, kto jsú; Zvili, že by co měl, muož na Jana zvésti podlé póhonu. Půh. II. 82., 454. Ne se vším na rynk, leč zvíš, jak jinému pro- daj projde. Ctib. Cimb. Hád. — co: svůj rod, Ben., počet něčeho, V., budoucí pří- hody. Troj. A když to zvíte, pište nám. NB. Tč. 107. Více zvídej, nežli znáš. Shakesp. Tč. A ten duom Čech jeden zvěděv. Mt. J. z Pr. st. 9. Kdo se moc ptá, mnoho zví. Kram. Málo zvídej, moc nejídej, budeš dlouho živ. Málo jídej, málo zvídej, na la- vici líhej, budeš dlouho živ. Us. Kšť. Ne mnoho jídej, ne všeho zvídej, budeš dlouho mlad. Ros. Ten člověk něco zví. Us. Šd. S tajnosťou, má milá, k vám chodívám, aby sa to naši nezvedeli, velice se obávám. Sl. ps. 73. Když to sníte, něco zvíte. Us. Brnt. A tu zviete pravdu i jeho i naši. Arch. IV. 361. A zvěděv to Michek z Brodu, přišel na dědinu. NB. Tč. 162. Ať Štilfrid tvú silu zvie. Výb. II. 44. Když to Přemysl zvědě. Dal. 24. Zvěděv to poslal ke mně. Půh. I. 337. Aby, když dietě co učiní, z-li příčiny, proč to činí: Nežádá prorok, aby budúcie věci zvěděl, kteréž jest Bóh v své moci položil. Hus II. 30., III. 134. — čeho (se). Když se toho židé zvěděli, za pannú Marií běželi. Sš P. 19. Obyč. z. co. Jg. — komu co. Nemoh j'mu jmene z. Alx. V. v. 897. (HP. 22.). — co po kom. Nepohnal mne tu trhem, ježto moji ludé chodie na trh, po nichž bych já póhon mohl zvěděti. Kn. rožm. 29.— o kom, o čem (s čím): o svém rodu. Br. Zvíš o něm (poznáš ho), než s ním věrtel hrachu sníš. Mus. Spíše vaše město zví co o novině jako mi v dě- dině. Koll. Zp. I. 38. Tvůj zadek o tom zví. Klat. O něčí smrti z. Vrat. Z. o čem se svým zlým (maje z toho škodu). Otec král o tom zvěděl. Kld. I. 290. Proč bych se nenapil? Co je komu po tom; dyť moje kapsička musí zvěděť o tom. Čes. mor. ps. 279. Pokým (pokud) ta tvoje mať o tom nezvedela. Sl. ps. 135. Až zvím o jeho spádech, tak mu posvítím. Us. V noci išiel, v noci zas sa vracia a nik z vojska nezve- del sa o tom. Č. Čt. I. 149. Tie dunajské rybky, keď sa o mne zvedia, tie mňa, svoju paniu, od ľubosti zjedia. Btt. Sp. 17. Co chceš zvěděť o některém, z domácích se dovíš. Us. Tč. On zvedel (sa) o lidskej všetečnosti. Slov. Tč. Jak se o ni zvěděl brunovský pan hejtman, hned na ňu od- písal, aby za něho šla. Sš. P. 146. Vzde- lajte ľud a zvie o sebe, kto je on. Pr. šk. ev. I. 62. Zvěděvše o její smrti dávali na její statek opovědné. NB. Tč. 216. Chtěl zvěda o Pánu, z kterého jest panství, tam jej odeslati. BR. II. 377. b. O jeho skut- cích zvěděl. Žvt. otc. 57. b. Chtěl jsem z. o zvěři. BO. Chtějíce z. něco v svém zdraví. Chč. 616. — co skrze koho. Ros. — od- kud. Od někoho z. Ros. Zvěděv ze zaja- tých, že . . . Skl. 321. Zvěděl z rozhovoru, Kká. Td. 68., z vypravování milé matušky. Kos. v Km. Z-li tajemství z něho. Kos. Ol. I. 164. Tu pravdu móžeme od faráře z. Us. Tč. Z-li z planety, že bude oběšen. Kld. I. 230. A ten byl to z rady zvěděl. Alx. — co do koho. Jakž ctnosť zvieš do koho. Šmil. 1681. I zvěděv to do sebe, jel jest. Výb. II. 40. — co na koho. Ač co na tě zvědie. Smil v. 1403. Když to naň zvě- děchu. Pass. 14. stol. — na kom. Nemohli na Řecích konečné vůle z. Troj. 429. Zvěz to na Jeho milosti. GR. Z. co na kom. Pass. 37., Arch. V. 272. — kde. Až činy vaše zví ve zpěvu. Kká. Sl. j. 7. To teprv zde v Benátkách jsem zvěděl. Koll. III. 118. Věziž, kdežť ho zviem, žeť ho vezmu za hrdlo jako falešníka; A tu sme tepruv z-li, že sú se s našimi nepřátely k záhubě zemské spojili; A což v tom sjezdu jiščej- šího zvím, toť JMti dám zvěděti. Arch. I. 179., II. 272., III. 46. A když z-li po vsech, že se lid sbierá; Co kde zvie po městech. Pč. 25., 37. Od něho (Pavla) budeš moci sám na soudu o všem tom z. Sš. Sk. 264. Na blízku zde jsem zvídala, jak ... Shakesp. Tč. — jak. Dobře zvíš, jestliže Buoh jeho neuchová. NB. Tč. 191. Co s jistotou jsem o tom hochu zvěděl. Kká. Td. 286. Ta by ráda z-la, jak on smýšlí o hudbě. Ntr. VI. 252. A jestliže mi mého služebníka nepropustíte, teprv opravdu zviete, coť o vás mluviti budu. Arch. IV. 86. Pravdu s prací z. Chč. 299. — se. Jak se kočka z-la, hned za vrata běžela. Sš. P. 711. Jen cito a hbito, ať sa zvíme, co je to. Brt. P. 175. — (se) čím. A kdo pravdu vraždí, zví se zbojcem. Sš. Bs. 194. Zrcadlem svým chladným v líci tobě zvídá. Kká. K sl. j. 148. — kdy. Jak kdo ženu si přivede mezi prázné kúty, te- prve zví, že má v domě z jednej dvě po- kuty. Slov. Tč. Ošialil ma, iba som vtedy zvedel, keď som už bol pres lavičku. Sb. sl. ps. I. 109. Ačkoli pocházel ze statku, přece za mládí svého málo zvěděl o do- statku. Kos. v Kom. 1884. 19. Či snad chtěl prve zvěděti, čeho mu lze bude nadíti se od Čechů? Ddk. II. 79. V neděli ráno zvě- děl jaksi otec o tom. Koll. IV. 150. Věděti dávám, žeť jsem já v tento minulý pátek zde zvěděl, že již Praha ztracena jest; A jakož mi JM. psal žádaje, abych dojel ku panu Koldovi a zvěděl na něm na konec, stojí-li v těch úmluvách; Zvěděv to dnes ... Arch. III. 375., V. 272., 328. Svú smrť zvěděl třetí den před svým skončením. Výb. II. 14. — proč. Chtěl to proto z., aby uměl o to s hejtmanem mluviti. Arch. II. 36. — že. Nám postačí z., že Vratislav vyznamenání toto obdržel. Ddk. II. 238. Zvěděl, že jest nemocný uzdraven. BR. II. 35. a.

428907   Zvěděti co Svazek: 7 Strana: 1161
Zvěděti co: něčí smrť. Let. 165. Mnoho z vídej, žádnému nic nepovídej. Us. Kšť.

428908   Zvěděti co do koho Svazek: 8 Strana: 0520
Zvěděti co do koho. Ty zvěda do mne, že já nepřijímám tvého učení. Chč. Mik. 422. — se. Však sa zvíš. až ma nebude. Jicko. Brt. D. II. 429. — co. Zvězte písmo (hledejte v něm). Ev. víd. 55. Joh. 5. 39. Scrutari. A kněz Thas zvěděv ty peníze i musili jemu ty peníze položiti. Půh. VI. 250.

428909   Zvědínek Svazek: 5 Strana: 0711
Zvědínek, nka, m., os. jm. Šd.

428910   Zvedinos Svazek: 7 Strana: 1161
Zvedinos, a, m. = ein die Nase hoch- tragender Mensch. Zámrský.

428911   Zvedinos Svazek: 10 Strana: 0542
Zvedinos, a, m. = uštěpačný člověk, 1592.

428912   Zvědka Svazek: 5 Strana: 0711
Zvědka, y, f. = zvědačka, die Späherin. Z. (včela), die Spurbiene. D.

428913   Zvědněný Svazek: 5 Strana: 0711
Zvědněný; -ěn, a, o = zvadlý, welk. Vjuneček zelený, ješče nezvědněný. Sš. P. 376.

428914   Zvednouti Svazek: 5 Strana: 0711
Zvednouti (obyčejněji zdvihnouti), dnu, ul, ut, utí; zvěsti (zvedu, zastr.), zvedl, den, ení; zvedati (obyčejněji: zdvíhati); zvoditi, il, zen, ení = zdvíhnouti, heben, aufheben; se, sich erheben, sich aufmachen, sich he- ben, überlaufen (o mléce). — co: ruku, Troj., mlýn (kámen, běhoun; běhoun se spodku odvaliti, aby se kámen mohl křesati). Vys. Opak: složiti. Sotva nohu zvodí (zvedá). Lom. Zvednouti hlavu, Us., meč. Tč. Zvedl zraky. Vrch. Pomluva zvedá svou hadí hlavu. Dch. Každá travička jakoby zvedala skleněnou hlavinku, jižto tížila rosa. Tč. Ten to zved (připravil, zamazal a p)! Us. Rgl. Také hospodář má zvěsti svój dom, ženu i čeleď. Št. N. 56. 34. Múdrosť at mě zvede a ostřiehá mne. Ib. 255. 23. — se. Vítr se zvedá. Kká. K sl. j. 36. Duše se zvedá. Šml. I. 16. Prs se zvedá. Hlk. Led se zvedl; Zvedni se (k odchodu, aby po- stoupil místa a p.)!; Zved se a šel. Us. Dch. Stateční Pařížané se zvedše ku bo- jovným se navrátili Frankům. Shakesp. Tč. -- co kam: ruku k ústům. Hlas. Zvedati nohu na zad, den Fuss rückwärts heben, ku předu. Čsk. Růži dlaň ke rtu zvedá. Čch. Dg. Král skočí na svého bystráka, zvedne se do povětří a v okamžení tě do- stihne; Čert zvedl se s ním do povětří. Němc. I. 25., 244. (Tatry) temena sivá v ne- bes klenbu zvedly. Hdk. C. 14. Kdo je na královský stolec zase zvedne? Hdk. C. 52. Zvedati někoho k sobě, na komoně. Kká. K sl. j. 19., 50. Slunce, jež teď nádherně nad hor se zvedá tichou velebu. Vrch. Myth. 219. Zvedati zrak k něčemu. Vrch. K nám své oko zvedni. Hdk. Z. koho nač, anspornen. Bart. II. 14. Že se zvedl na mé zboží, na hřivnu platu v mém držení; Že mi se byl zvedl na mé vlastní dědictví; Zved se na mne; Jan Černý se naň zvedl a praví, že . . . Půh. I. 180., 228., 355., II. 72. K nebeským se věcem zvodí (luňák). Rad. zv. Kámen na stůl rukou z. — co jak. Nohy po stupních z. Lom. Z. hmoty po ploše nakloněné. Mj. 85. Hlavu s pý- chou zvedna. Br. Prach v kotoučích se zvedal. Vrch. Plaše hlavu zvedá. Osv. VI. 596. Vzduch zvedá rtuť 76 cm. a vodu 10 '/3 m. vysoko. Mj. 130. An se tábor chvatně zvedá v jeden rej. Kká. K sl. j. 174 Vysoko mlat zvednul. Vrch. — co proč. Leností sotva nohy zvedá. Us. Z. pravici k žehnání. Us. Pdl. Že mi se zvedl na mé zboží za úmlu- vami. Půh. II. 392. Ľúbo by se zvedly cesty mé k ostříhánie spravedlnosti. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 532. — co, se odkud (čím). Kámen z rybníka strojem z. Z. se s pohovky, Km. IX. 431., s lože. Vrch. Z padlých reků těl jste hradbu zvedli nám. Kká. K sl. j. 5. Mha v kotoučích se z hlu- bin zvedá. Osv. VI. 461. Odtud se brzo zvednu (zde dlouho nezůstanu). Dch. — co čím: kámen, běhoun sochorem. Vys. — komu jak. Zvedá mu to k dávení. Šm. — se kde. Mléko se zvedá (na kamnech). Us. Prach se zvedá na silnici. Ml. Na pláni se zvedal balvan. Vrch. — co v čem. Ne- děli neb jiné svátky zvedli v službě božie. Št. N. 297. 25. — se, co za kým. Z. se za někým. Kká. K sl. j. 88. V noci, ve dne zvedám za ní zraky do nebeské s tužbou svatyně. Sš. Bs. 171. — kdy. Ruku v zlo- sti zvednuv. Kká. Td. 241. V prosbě k moc- ným zvedať dlaň Kká. K sl. j. 166. Po chvilce se opět zvedla. Němc. I.117. Zvolna, slídivě když zvedá zrak ve tmě noční ku obzoru lemu. Kká. K sl. j. 171. Napojané byliny a kvietka opät bujaro zvedajú po- stavu svoju po teplej prehánke (přeháňce, dešti). Slov. Tč. — co na koho. Na mé v pravých úmluvách 60 kop gr. zvedl. Půh. I. 355. Zvedl-li kupec žalobu na domácího občana, bylo se mu obrátiti k obyčejnému soudci. Ddk. IV. 184. — s infinit. Hruď ta obnažená vdechnout noci chlad se toužně zvedá. Kká. K sl. j. 181.

428915   Zvednouti Svazek: 7 Strana: 1161
Zvednouti. Ryby se zvedly. Šír Pt. — co jak. Válka všechno zvedá k náram- nosti. Dk. Aesth. 69.

428916   Zvedný Svazek: 5 Strana: 0712
Zvedný. Z. úsudek, das Wahrnehmungs- urtheil. Krok II. 561. Šuhaj ten stojí divom zajatý, hlasom srieborným zdá sa oviatý každý čiv z-ho ucha, jeder Nerv des lau- schenden Ohres. Sldk. 317.

428917   Zvědochtivosť Svazek: 5 Strana: 0712
Zvědochtivosť, i, f., die Neugierde. Koll. III. 276. Vz Zvědavosť.

428918   Zvědochtivý Svazek: 5 Strana: 0712
Zvědochtivý, wissbegierig, neugierig. Us u Bělohr. Jg., Bendl. I. 89.

428919   Zvědoun Svazek: 5 Strana: 0712
Zvědoun, a, m, der Spitzel, geheime Polizeiagent. Šm.

428920   Zvědovati Svazek: 5 Strana: 0712
Zvědovati = zvězovati. Slov. Bern.

428921   Zvědu chtivý Svazek: 10 Strana: 0542
Zvědu chtivý. Zub. Még. 24. Sr. Zvědo chtivý.

428922   Zvěduchtivosť Svazek: 5 Strana: 0712
Zvěduchtivosť, i, f. = zvědochtivosť. Cf. Zvěd. Dk. P. 157.

428923   Zvěduchtivosť Svazek: 7 Strana: 1161
Zvěduchtivosť. Dk. Dj. f. nejn. 6. Cf. Zvědochtivosť.

428924   Zvědy Svazek: 10 Strana: 0681
Zvědy, pl, m. = chytrosti, nápady. Vz Brt. Sl.

428925   Zvegetativěti Svazek: 8 Strana: 0520
Zvegetativěti. Čl. L. Jos. 41. a j.

428926   Zvěhlasiti Svazek: 5 Strana: 0712
Zvěhlasiti, il, šen, ení. — sobě = umou- dřeti sobě, sich klug sein, sich rathen. — si v čem. Tkad. — co kam. Poněvadž na starý kotel rány z. umíš, proč také na zlámané srdce tresktánie svého nezvěhlasíš (tichými a opatrnými ranami k němu ne- přistupuješ)? Hugo.

428927   Zvěhlasnosť Svazek: 5 Strana: 0712
Zvěhlasnosť, i, f. = věhlasnosť, die Klug- heit, Auktorität. Způsob jeho, moc a z., kterúž okazováše. Alx. fab. č. 5.

428928   Zvěhlasný Svazek: 5 Strana: 0712
Zvěhlasný = věhlasný, moudrý, klug. Bel , Jád.

428929   Zvěchati se Svazek: 5 Strana: 0712
Zvěchati se = vstáti, aufstehen. — od- kud: z postele. Na Slov. Koll.

428930   Zvejčení Svazek: 5 Strana: 0712
Zvejčení, n. = proměna zárodků ve va- jíčka, die Eibildung. Rst. 527., 136.

428931   Zvejdělčiti Svazek: 5 Strana: 0712
Zvejdělčiti, il, en, ení. — co = na ně- čem vydělati. U Chocer. Vk.

428932   Zvejkat Svazek: 8 Strana: 0520
Zvejkat = zvykati. Žďár. Brt D. II. 246.

428933   Zvejřevněti Svazek: 5 Strana: 0712
Zvejřevněti = zveřejněti, veřejným se státi, öffentlich bekannt werden. Až to zvej- řevní, bude pozdě. U Kr. Hrad. Kšť.

428934   Zvejší Svazek: 5 Strana: 0712
Zvejší = zvýší. Us. Dch.

428935   Zvěk Svazek: 7 Strana: 1161
Zvěk, u, m., zastr. = zvuk. Rk.

428936   Zvěkně Svazek: 7 Strana: 1161
Zvěkně, cimbala, zastr. Pršp. 84. 21.

428937   Zvěktalý Svazek: 10 Strana: 0542
Zvěktalý, haerens. Z. kosti. Pat. Jer. 522.

428938   Zvěktati Svazek: 9 Strana: 0414
Zvěktati. Túl zviekce, pharetra sonabit. Job. 39. 23. (Gb. H. ml. III. 2. 442. )

428939   Zvel Svazek: 8 Strana: 0520
Zvel, a, o, místo vzal (přesmyknutím). Ge- mer. Pastr. L. 146.

428940   Zveľad Svazek: 5 Strana: 0712
Zveľad, u, m. = zveľatok, das Wachs- thurn, der Nutzen, die Erspriesslichkeit. Slov. Ani dobrjelio z-du němá. Phld. I. 1. 14 Kebych mohol, rád bych spojil čeľaď europänskú v jednu rodinu: bolže by to človečenstva zveľad z vlasti spolnej, práv, snáh obvinu. Hdž. Rkp :

428941   Zveľadek, dku Svazek: 10 Strana: 0542
Zveľadek, dku, m. = zvelebení. Aby tam z-dku došli. Vzáj. I. 5. Slov.

428942   Zveľadenie Svazek: 10 Strana: 0542
Zveľadenie, n. = zvelebení. Z. majetku. Slov. Sbor. čes. 13.

428943   Zvelädiť Svazek: 5 Strana: 0712
Zvelädiť, íl, ěn, ění = zveličiti, rozmno- žiti, zvelebiti, vergrössern, vermehren, ver- herrlichen. — co. Tak rozložím tvoj strom a vztýčim v nebe, tak zveľadím ťa, tak požehnám tebe. Phld. III. 1. 41.

428944   Zveľadok Svazek: 9 Strana: 0414
Zveľadok = zveľatok. Čes. 1. X. 358.

428945   Zveľädovanie Svazek: 8 Strana: 0520
Zveľädovanie, n. = zveličování. Phľd. 1893. 392.

428946   Zveľadovať čo Svazek: 10 Strana: 0542
Zveľadovať čo = zvelebovati, zdokonalo- vati. Slov. Sbor. čes. 15. Sr. Zveľadiť.

428947   Zveľatiti Svazek: 5 Strana: 0712
Zveľatiti, il, ěn, ění = zvelädiť. Slov. — se v čem. Aby i on zveľatil sa v tých istých výhodách života. Slov. báj. Paul. Tóth. I. 85.

428948   Zveľatok Svazek: 5 Strana: 0712
Zveľatok, tku, m. = zvelebení, rozmno- žení, prospěch, užitek, die Vergrösserung, Vermehrung, der Nutzen, Vortheil. Slov. Zrast a z. Matice slovenské. Šd. Veríme v lepšiu budúcnosť tvojho národa, jehož rozvoj a z. iste nezastavia. Slov. báj. P. Tóth I. 20. Hmotný z. riadnym spojencom priemyslu býva. Let. Mtc. S. IX. 2. 87. Ho- spodárstvo kvitně v Sljezku, ale národnosť slovanská němá z-tku; Ku tvojmu z-tku upotrebiť; Nech ťa krok podujatý vedie k zdaru a z-tku. Phld. I. 3 147., II. 1. 7., III. 541. Ku z-tku dal vás (devy) Bóh po- tomstvu, kroz vás by sa rozmnožoval ná- rod. Ppk. I. 69.

428949   Zveľatok Svazek: 10 Strana: 0542
Zveľatok, tku, m. Dobrý začiatok — veci z. Rizn. 170. Sr. Zveľadek.

428950   Zvelba Svazek: 7 Strana: 1161
Zvelba, y, f. = zveleba. Na Hané. Wrch.

428951   Zveľba Svazek: 8 Strana: 0520
Zveľba, y, f. = paráda. Han.

428952   Zveleba Svazek: 5 Strana: 0712
Zveleba, y, f. = zvelebení. Sd. Z. jazyka. Kos. Ol., I. 68. Škovránky spievajú na z-bu moci. Čjk. 17. Sbírky na opravu a z-bu chrámu Páně velehradského. Sb. vel. I. 38. (L 77., III. 48.).

428953   Zvelebenec Svazek: 7 Strana: 1161
Zvelebenec, nce, m. = oslavenec. Sokl. I. 299.

428954   Zvelebenějšiti Svazek: 5 Strana: 0712
Zvelebenějšiti, il, en, ení = velebněj- ším učiniti, mehr erheben, preisen. Jg. Slov.

428955   Zvelebení Svazek: 5 Strana: 0712
Zvelebení, n., die Verbesserung, Hebung, der Aufschwung. Pro z. dobrého v obci. Kram. To království prišlo k zvelebení. Ros. Z. hodný (oslavení). Kom. Z. plavby, die Emporhebung der Schiffahrt, z. prů- myslu, die Hebung der Industrie, Dch., města. Us. Co národ český činí pro úkol Matice Školské, činí pro zabezpečení a z. svého vlastního bytu národního. Tč. exc. Z. blahobytu země hleděti. Ddk. III. 191. Z blahobytu a slávy země. Lpř. Děj I. 88. Z. obchodu, Lpř., vojska, Šmb. S. II. 266 , Čech. Anth. I. 3. vyd. VIII. Ale ne pro lakomstvie ani pro světské z. Hus III. 282.

428956   Zvelebenosť Svazek: 5 Strana: 0712
Zvelebenosť, i, f. = zvelebení. Ros.

428957   Zvelebený Svazek: 5 Strana: 0712
Zvelebený; -en, a, o, emporgebracht, emporgehoben, gepriesen, gelobt. Vz Zve- lebiti.

428958   Zvelebitel Svazek: 5 Strana: 0712
Zvelebitel, e, m., der Emporbringer, Beförderer, Verherrlicher, Bildner. Z. ná- rodního školstva. Šd., Dch.

428959   Zvelebiti Svazek: 5 Strana: 0712
Zvelebiti, il, en, ení; zvelebovati = ve- lebným učiniti, zlepšiti, napraviti, in Flor, in Aufnahme, in Ansehen bringen, empor- bringen; poctíti, chváliti, preisen, loben, erheben; oslaviti, erheben. — co, koho : vlasť, Jel., statek, Us., knížectví, Ros., Boha (ctíti, chváliti), V., svou slávu, Troj., něčí paměť (ustaviti), Jel., hory (v lepší stav uvésti). Vys. Závod z. (heben). Dch. Hollý z-bil nároď. Nár. nov. 1885. č. 35. Z. vo- jenství, Šmb. S. II. 285., rozbořenou Troju, Cimrh. Myth. 300., víru. Lpř. Děj. I. 34. Svieť slniečko na slovenské hrady a zveleb ich. Kyt. 1876. 27. Chodí hlásný po dědině, vesele si prozpěvuje, Krista pána zvelebuje. Sš. P. 237. Kdož díky činí, ten dobrodiní učiněná vyznává a dobrodince zvelebuje; Evangelista rod Kristův zvelebuje. BR. II. 51. a., 211. a. — co jak: někoho až k nebi z. V. Něco hojně z., etwas recht zu Ehren bringen. Us. Dch. Zveleben jest Šalomoun nade všecky krále v bohatství a v mou- drosti. Zk. exc. Aby Bůh syna svého zve- lebil skrze divy a zázraky. Sš. Sk. 50. Šlechetný občan národ a vlasť ve svém srdci nose rád obé dle možnosti a síly zvelebuje. Kmp. Č. 133. Milosrdenství jeho vysoce zveleboval. BR. II. 27. a. — koho čím: velikou ctí a slávou. Troj. Poslušen- stvím knížat důstojnost králů z. V. Z. město stavbami, Lpř. Děj. I. 25., nádhernými bu- dovami. Mus. 1880. 85. Město drahou z. Us. — kde. Jednu krásnou vlastnosť Gö- thovu musíme i zde zvelebovati. Koll. IV. 249. Tuto nesmírnou lásku zvelebuje apo- štol hned v následujících slovech. Sš. I. 60. Z-bovati v sobě i v jiných úděl božský. Vlč. — se. Blahobyt její se zvelebuje. Ddk II. 338. Sebe z-bil. BR. II. 751. a. — v čem. V čom sa blázen zvelebuje, z toho zajisté ništ nemá. Na Slov. Tč. V niej (pokoře) tě Buoh ke čsti zvelebí. Smil. — proč. Za svou šťastnou polohou z-boval se Solun tržbou. Sš. II. 235.

428960   Zvelebiti Svazek: 7 Strana: 1161
Zvelebiti. Budeš z-ben skrze to. Výb. II. 832.

428961   Zvelebování Svazek: 5 Strana: 0713
Zvelebování, n. = opětné, časté zvele- bení, wiederholte, öftere Beförderung, He- bung. Nz. Z. země, Lpř. D. I. 25., domá- cích měst. Ddk. VI. 211.

428962   Zvelebovatel Svazek: 5 Strana: 0713
Zvelebovatel, e, m., vz Zvelebitel. Z. řeči. Us., Pokr. Pot. I. 100.

428963   Zvelebovati Svazek: 5 Strana: 0713
Zvelebovati, vz Zvelebiti.

428964   Zvelediti Svazek: 10 Strana: 0542
Zvelediti = zvelebiti. R. otc. P. 321.

428965   Zveleslaviti Svazek: 5 Strana: 0713
Zveleslaviti, il, en, ení = slávou obda- řiti, zvelebiti, erheben, berühmt, glorreich machen. — koho nad koho. Ros.

428966   Zvelí Svazek: 5 Strana: 0713
Zvelí, ves. Arch. II. 184.

428967   Zvelibat se Svazek: 8 Strana: 0520
Zvelibat se = zotaviti se z nemoci, z ne- štěstí, ze škody. Jevíčko. Brt. D. II. 429.

428968   Zveličeně Svazek: 5 Strana: 0713
Zveličeně, vergrössert. Z. co vylíčiti. Sš. II. 141.

428969   Zveličení Svazek: 5 Strana: 0713
Zveličení, n., die Zunahme, das Zuneh- men, Grösserwerden; zvětšení, die Vergrös- serung. Pro z. toho skutku ; Pročež to k z. svého úřadu vypravuje. BR. II. 65,, b.. 624. a.

428970   Zveličenosť Svazek: 5 Strana: 0713
Zveličenosť, i, f. = velikosť, die Ver- grösserung, Grösse. Troj.

428971   Zveličený Svazek: 5 Strana: 0713
Zveličený = velikým učiněný, gewach- sen, grösser geworden; vergrössert, ver- mehrt. Z. důstojnost. Troj. Z. rozměry. Dk. P. 102.

428972   Zveličeti Svazek: 5 Strana: 0713
Zveličeti, el, ení = zvětšeti, wachsen, zunehmen, gross werden.

428973   Zveličeti Svazek: 7 Strana: 1161
Zveličeti. Pal. Rdh. II. 42., I. 400.

428974   Zveličitel Svazek: 5 Strana: 0713
Zveličitel, e, m., der Vergrösserer, Ver- mehrer. Po tom obnovci a z-li svém Filippy slujíc. Sš. II. 149.

428975   Zveličiti Svazek: 5 Strana: 0713
Zveličiti, il, en, ení; zveličovati = veli- kým učiniti, gross machen, vergrössern, er- weitern; větší si představiti než jest, als grösser vorstellen, vergrössern; zvelebiti, vychváliti, preisen, erheben. — co, koho, se: své panství (zvětšiti), V., své králov- ství, Troj., obchod, Sych., hřích. Br., Kom. Ten vše zveličuje (přehání). Křivdy zten- čuje raději, než zveličuje. Kom. Z. Boha (velebiti). Z. se (chváliti). V. Z-čil slávu uherské koruny. Proch. Já tvůj národ z-čím. Msn. Or. 145. Zveličovať věci nenie pekne (lháti). Zbr. Báj. 14. Kto už něco má, ten uspokojuje sa obyčajne tým, čo má netúžac z. sa. Lipa 283. Kdo se sám zveličuje, nic o sobě neučuje. Na Ostrav. Tč. — co, se jak: nad míru. Sych. Z. se skrze činy. Tato smlouva zveličovala říši Svatoplukovu na ujmu Korutan. Ddk. I. 202. Zveličovati výbojně říši k tomu nedostávalo se již chuti. Ib. I. 205 Jornandes činy Gothů nestydatě zveličoval. Šf. I. 468. Následující papežové z-vali ten chrám vždy víc a více. Koll. IV. 74. Zveličieše se jako mocný v síle své vojsky. BO. — co, se čím. Stín postavením hořící svíčky z. Us. Vie, že aj sebe zveličí tým, keď všetkým ľuďom zičí. Zátur. Háj. I. 41. Němci množstvím svou národní chu- dobu obohatiti a svou maličkosť z. chtěji. Koll. III. 296. A odvojenírn tím výstrahu tvoji zveličuje. Sš. L. 200. Jeho ukrutnosť se zveličuje tímto, že ... . BR. II. 82. — kde. Zveličuje v pravdě člověka před Bo- hem. Proch. Ďěj. bibj. II. 93.— kdy. Tento chrám v následujících stoletích zveličen byl. Koll. IV. 73.

428976   Zveličiti se v čem Svazek: 7 Strana: 1161
Zveličiti se v čem. Pass. mus. 486. — co kde jak. Cestování v Kampanii zbou- ření to v mé mysli s každým krokem zve- ličovalo. Koll. St. IX.

428977   Zveličný Svazek: 5 Strana: 0713
Zveličný = velebný. — kde. Z. v svá- tosti. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 532.

428978   Zveličování Svazek: 5 Strana: 0713
Zveličování, n., die Vergrösserung, Ver- mehrung. Z. poklések. BR. II. 59. a.

428979   Zveličovatel Svazek: 5 Strana: 0713
Zveličovatel, e, m., vz Zveličitel. Z. činů Karlových. Tč. Aby ochráncem, usvor- nitelem, z-lem národnosti byl. Koll. Hlasové. 166., Světoz.

428980   Zveličovati Svazek: 5 Strana: 0713
Zveličovati, vz Zveličiti.

428981   Zvelikomyslněti Svazek: 5 Strana: 0713
Zvelikomyslněti, ěl, ění, erhabenen Mu- thes werden. Č.

428982   Zvelikomyslniti Svazek: 5 Strana: 0713
Zvelikomyslniti, il, ěn, ění, zvelikomy- slňovati, hohen Muth verleihen. — koho. Neštěstí mnohé zvelikomyslňuje. Č.

428983   Zvemenatěti Svazek: 5 Strana: 0713
Zvemenatěti, ěl, ění, grosseuterig wer- den. Kráva zvemenatěla. Ros.

428984   Zvemnati Svazek: 10 Strana: 0542
Zvemnati = dostati vemeno. Aby kráva z-la. Mtc 1902. 120. Sr. Zvemnatěti.

428985   Zvěna Svazek: 5 Strana: 0713
Zvěna, y, f., der Ton. Dk. P. 44.

428986   Zvenclovati Svazek: 9 Strana: 0414
Zvenclovati = ve Vencla proměniti, po- češtiti, verwenzeln. Nár. list. 1900. č. 74.

428987   Zvenčeho Svazek: 5 Strana: 0713
Zvenčeho, lépe: zven z čeho, ausser- halb. Mus. VI. 432.

428988   Zvenčí Svazek: 5 Strana: 0713
Zvenčí = z venku, von aussen, von draus- sen. Přišel z. Trvalá oprava kláštera nikdy nedá se provésti z., nýbrž jediné z lůna jeho samého. Ddk. V. 164. Čerstvou hlinou byla chatka každé soboty uvnitř i z. vyle- štěna. Ntr. VI. 222. — Z. = zevnitřní, äus- serlich. Strana domu z. Us.

428989   Zvenčí Svazek: 7 Strana: 1161
Zvenčí. Rais 25., Schz.

428990   Zvěnčiti Svazek: 7 Strana: 1161
Zvěnčiti = ověnčiti. Z. hrob. Phľd. VII. 106.

428991   Zvenislava Svazek: 5 Strana: 0713
Zvenislava, y, f., os. jm. z 12. stol. Č.

428992   Zvenka, z venka, z venku, z venky Svazek: 5 Strana: 0713
Zvenka, z venka, z venku, z venky = z místa, které venku jest, von aussen her, von draussen. Zvenka a zvenky. Přišel z venku do světnice. — Z venku = z kraje, ne z města, vom Lande. To je člověk z venku. — Z venku = ze zahraničné země, ausländisch. Vus. — Jg.

428993   Zvěnouti Svazek: 5 Strana: 0713
Zvěnouti = zvanouti (vz Sváti), herab- wehen. — co. Věň větřičku, z dunaje, zvěň jablečko lebo dvě. Zvěnul jedno jediný. Sš. P. 435.

428994   Zver Svazek: 8 Strana: 0520
Zver, a, m. = zvíře. Slov. Kal. S. 219.

428995   Zver Svazek: 10 Strana: 0542
Zver, a, m. Niet toho zvera, čo by ne- bolo klietky naň. Sbor. slov. VII. 131.

428996   Zvěra Svazek: 5 Strana: 0714
Zvěra, y, f. = půjčka, der Borg, Kredit. Bere všecko na zvěru. Na již. Mor. Šd.

428997   Zvěra Svazek: 7 Strana: 1161
Zvěra, y, f. = zvěř. Nenieť horšie zvěry (nemá býti: zvěři?) než lstiví lidé. Chč. m. s. II. 34.

428998   Zverací Svazek: 5 Strana: 0714
Zverací = svírací. Na Slov. Bern.

428999   Zverák Svazek: 5 Strana: 0714
Zverák, u, m. = svěrák, die Schraube. Slov. Ssk.

429000   Zverba Svazek: 5 Strana: 0714
Zverba, y, f. = zvěř. Krajanom všem pospolu zbrojstvo, čo pred tým proti ukrut- nej len užívali zverbe, zhurta lapať poručí a beliem na nepráteľa chvátat. Hol. 76.