76001   Houba Svazek: 8 Strana: 0547
Houba. Cf. Ott. XI. 687., 693.

76002   Houba Svazek: 9 Strana: 0070
Houba. Houby na Slov.: holúbky, hro- maždinky, hlavičky, hřiby, kozáky, kozí brady, kuřátka, králůvky, křapáky, majůvky, másel- níky. mléče, mléčňáky, modráky, muchomurky, osičáky, prášniky, pýchovky, ryzíky (ryzly, hryzky, hryzíky), sináky, smrhy (smrže), ston- čáky, stonkůvky, špičky, tartofle václavky. Mus. 1848. 11. 212. Na Pelhřimovsku: březáky, ci- kánky, doubravníky (hříbky), holoubky, jelenice (jelenky), kadeřávky, karotofle, koloděje, kra- vinky křemeláčky, kukátka, lišky, loupáče, másníky, mračna, mynářhy, myší ouška, pod- máslíky, podmračna, prášivky, rejpalky, ryzce, smetanky, sosnáře, strnadky, syrůvly (syro- vinky), voňavky, vrzavky. Vz Chorv. 58 Člověk houby ví, co p. Bůh dá; Ten houby ví, jak se na kudlu píská (neví) Tům Ml. 227, 103. To mu je houby zle (má se dobře,. Hoř 125. Houby je po tom (nic po tom není, nemá to žádné" ceny). Hoř. 125. H. ? podání prosto- národním na Mor. Vz Čes. 1. IX. 184. -- H. = huba. Nepřeje mi do houby. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 54.

76003   Houba Svazek: 9 Strana: 0439
Houba. Mnoho hub — drahota. Mus. slov. III. 25.

76004   Houba Svazek: 10 Strana: 0090
Houba. Stalo se to, když ty's ještě po houbách chodil (když jsi ještě nebyl na světě). Mtc. 1. 1897. 80. Švestková h. = žam- pion. Na Chudenicku. Čes. 1. XI. 290. — H. příjičná, fungus syphiliticus; příznivá h. varlete nároková, f. benignus testis (hlu- boká, profundus, povrchní, superficialis), kloubní, f. articuli, krevní, haematosa, moz- ková. Gehirnschwamm, pupečná, f. umbili- calis; houba dřeňová, fungus medullaris (rakovina). Ktt. — H. = huba. Houbě začni hovět a hnedle nebude do ní, co mít musí. Hruš. 58.

76005   Houba Svazek: 10 Strana: 0587
Houba. Domácí h. (velmi škodlivá). Vz o ní v KP. IX. 446.

76006   Houbalka Svazek: 10 Strana: 0090
Houbalka, y, f., zdrobn. houba. Dšk Km. 31.

76007   Houban Svazek: 1 Strana: 0473
Houban, u, m., pilzsaueres Salz. Chym.

76008   Houbařka Svazek: 8 Strana: 0112
Houbařka, y, ť. = žena sbírající a pro- dávající houby. Us.

76009   Houbatý Svazek: 1 Strana: 0473
Houbatý, schwammig. Rk.

76010   Houbec Svazek: 6 Strana: 0347
Houbec, bce, m. Dám ti h. = houby, nic. Cf. Houba. Us. Holk.

76011   Houbenec Svazek: 1 Strana: 0473
Houbenec, nee, m., Hundsruthe, rostl.

76012   Houbic Svazek: 6 Strana: 0347
Houbic Krist. Žer. Záp. II. 183.

76013   Houbice Svazek: 1 Strana: 0473
Houbice, e, f., nejkratší dělo, die Hau- bitze. Vz Dělo, sr. Houfnice. — H, opice (o opilém), Rausch. Us.

76014   Houbice, e, f Svazek: 6 Strana: 0347
Houbice, e, f., epatica. Byl. 15. stol.

76015   Houbička, y Svazek: 6 Strana: 0347
Houbička, y, f. = malá houba, das Schwämmchen. Us.

76016   Houbisko Svazek: 6 Strana: 0347
Houbisko, a, n. = neúhledná houba. Ty h-sku rozorníš (ničemu nerozumíš). Mor. Knrz.

76017   Houbizny Svazek: 10 Strana: 0090
Houbizny, pole a louky u Pavlova. Čas. mor. mus. III. 133.

76018   Houbka Svazek: 6 Strana: 0347
Houbka, y, f. = houba. Našli húbku hořící na seno položenú. NB. Tč. 85. — H. = huba. Pečené holoubky nedá B. do houbky. Č.

76019   Houbnatosť Svazek: 1 Strana: 0473
Houbnatosť = hubnatosť. Jg.

76020   Houbnatý Svazek: 1 Strana: 0473
Houbnatý = hubnatý., Jg.

76021   Houbný Svazek: 6 Strana: 0347
Houbný = houbový, Schwamm-. H. po- lívka. U Poličky. Zkr. — H. = záhubný. H. mysl. Pl. I. 38.

76022   Houbohryz Svazek: 1 Strana: 0473
Houbohryz, a, m., agyrtes, hmyz. Krok.

76023   Houboch Svazek: 1 Strana: 0473
Houboch, u, m., z něm. Hauptwache, šp. m. hlavní stráž.

76024   Houbokam Svazek: 1 Strana: 0473
Houbokam, u, m., Schwammstein. Rk.

76025   Houbokaz Svazek: 6 Strana: 0347
Houbokaz, u, m., diaperis, brouk. H. obecný, d. boleti. Kk. Br. 248.

76026   Houbolovec Svazek: 10 Strana: 0587
Houbolovec, vce, m. = kdo loví (sbírá) houby, Schwämmefischer. Rgl.

76027   Houbomil Svazek: 6 Strana: 0347
Houbomil, a, m., mycetochares, brouk. H. žlutonohý, m. flavipes, čárkovitý, m. li- nearis. Kk. Br. 256.

76028   Houbomil Svazek: 8 Strana: 0547
Houbomil, a, m., bolitochara, brouk. H. krásný, b. bella, krátkoštítý, brevicollis, Mul- santův, Mulsanti, skvělý, lucida, šikmý, ob- liqua, vzhledný, lunulata. Vz Klim. 169.

76029   Houboplod Svazek: 1 Strana: 0473
Houboplod, u, m, feronia, rostl.

76030   Houbor Svazek: 1 Strana: 0473
Houbor, u, m., Lärm; Rumor, Gepolter,

76031   Houborek Svazek: 1 Strana: 0473
Houborek, rku, m. = úborek. V Klat.

76032   Houbory Svazek: 8 Strana: 0112
Houbory = zakrslé švestky. Dšk. Jihč. I. 34.

76033   Houborylka Svazek: 1 Strana: 0473
Houborylka, y. f., endomychus, hmyz. Krok.

76034   Houbotvar Svazek: 8 Strana: 0547
Houbotvar, u, m. Am. Orb. 93.

76035   Houbov Svazek: 6 Strana: 0347
Houbov, a, m. = smyšlené místo. Ten chlapec přišel nedávno z H-va, čuchl trochu k lejstrám a už nám chce kázati. O nedo- spělém. Cf. Houby pásti. Us. Vlk.

76036   Houbovatosť, i Svazek: 6 Strana: 0347
Houbovatosť, i, f., die Schwammigkeit. Kř. 30.

76037   Houbovatý Svazek: 1 Strana: 0474
Houbovatý, houbovitý, m. hubovatý, vz ou. Schwammig, schwammartig. II. kosti v nose. Plk. H. dříví. Rostl. H. bradavičky na jazyku. Presl.

76038   Houbovec Svazek: 1 Strana: 0474
Houbovec, vce, m. = houbokam.

76039   Houbovec Svazek: 6 Strana: 0347
Houbovec pýchavkový, lycoperdina bo- vistae, brouk. Frč. 183.

76040   Houbovec Svazek: 7 Strana: 1263
Houbovec, vce, m., cis, brouček. Vz Ott. V. 398.

76041   Houbovec Svazek: 8 Strana: 0547
Houbovec, vce, m., hydnobius, brouk. H. hlubotečný, h. punctatissimus, prostřední, in- termedius, tečkovaný, punctatus, temnoštítý, spinipes, žlutonohý, atricosus. Vz Klim. 289.

76042   Houbovina Svazek: 1 Strana: 0474
Houbovina, y, f., hmota v hubách jsoucí, funginum. Rostl.

76043   Houbovina Svazek: 10 Strana: 0090
Houbovina, y, f. Zrnitá h. (zrnitý nádor houbovitý), mycosis fungoidea. Ktt.

76044   Houbovina Svazek: 10 Strana: 0587
Houbovina, y, f. = polévka houbová. Rgl. Sr. Houbovice.

76045   Houbovina, y, f Svazek: 6 Strana: 0347
Houbovina, y, f. Mj. 151., Kk. 72.

76046   Houbovitosť Svazek: 6 Strana: 0347
Houbovitosť, i, f. = houbovatosť. Šp. H. dásní. Osv. I. 633.

76047   Houbovitý Svazek: 1 Strana: 0474
Houbovitý, schwamm-, pilzartig. Rk.

76048   Houbovitý Svazek: 6 Strana: 0347
Houbovitý, schwammig. H. usně, Šp., bradavky, Šv. 50., chléb, sýr. Dch.

76049   Houbovitý Svazek: 10 Strana: 0090
Houbovitý zánět kloubu, arthritis fun- gosa, fungöse Gelenkentzündung; h. zánět kostokloubní, Osteoarthritis fungosa. Ktt.

76050   Houbovka Svazek: 1 Strana: 0474
Houbovka, y, f., býložilec. Rostl.

76051   Houbovník Svazek: 8 Strana: 0112
Houbovník či podkorník. H-ci, endomy- chidae, brouci. Vz Ott. VIII. 605.

76052   Houbovník Svazek: 10 Strana: 0090
Houbovník, a, m. = kuba (štědrovečerní jídlo), hrubá krupice vařená a smíchaná s vařenými sušenými houbami. Vykl. Obr. 15.

76053   Houbový Svazek: 1 Strana: 0474
Houbový, hubnatý, schwammig. D. — H., co k hubám náleží. Schwamm-. H. pry- skyřice. Rostl.

76054   Houbový Svazek: 6 Strana: 0347
Houbový. H. kyselina, die Pilzsäure, sliz, der Pilzschleim. Sl. les.

76055   Houbový Svazek: 10 Strana: 0090
Houbový, Zánět h-vého těla pyje, inflam- matio corporis cavernosi penis. Ktt.

76056   Houbozpytec Svazek: 6 Strana: 0347
Houbozpytec, tce, , m., der Mikolog. Sl. les.

76057   HouBožil Svazek: 9 Strana: 0070
HouBožil, a, m., diaperis, brouk. H. obecný, d. boleti. Klim. 489.

76058   Houbožilec Svazek: 1 Strana: 0474
Houbožilec, lce, m., mycozoon, býložilec. Krok.

76059   Houbožrout, a Svazek: 6 Strana: 0347
Houbožrout, a, m., mycetophagus, brouk. H. čtveroskvrnný, m. quadripustulatus, malo- ěíenný, m. atomarius. Kk. Br. 158.—159.

76060   Houbucha Svazek: 1 Strana: 0474
Houbucha, y, f., fungia, býložilec. Krok.

76061   Houbuška Svazek: 6 Strana: 0347
Houbuška, y, f., psilocybe, der Leucht- schwamm. Šm.

76062   Houcapky Svazek: 10 Strana: 0587
Houcapky, pl., m. H. z něčeho si dělati (posměch). Šum. Rgl. Sr. Ouchcapky v II. 450.

76063   Houcati Svazek: 1 Strana: 0474
Houcati = bouchati, pochen. Na Mor.

76064   Houčíř Svazek: 6 Strana: 0347
Houčíř, e, m., der Gautscher. Šm.

76065   Houčiti Svazek: 6 Strana: 0347
Houčiti, gautschen. — co: papír. Šm.

76066   Houčová Svazek: 6 Strana: 0347
Houčová, é, f., Autschowa, ves u Staň- kova.

76067   Houčovice Svazek: 6 Strana: 0347
Houčovice, dle Budějovice, Seibersdorf, ves u Berouna v Olom.

76068   Houdanka Svazek: 9 Strana: 0070
Houdanka, y, f. druh slepice. Pís. 75.

76069   Houdanky Svazek: 10 Strana: 0090
Houdanky, f., druh kur. Nár. list 1903. č. 136. 9.

76070   Houdati Svazek: 1 Strana: 0474
Houdati se = smilniti, Unzucht treiben, zastr. se s kým v čem. Uhlídal Jana Čer- vinky manželku, ihned se dal v lání, mluvil, že jsi arciduplkurva haldecká, že jsi v hal- dách houdala se s lotry. Svěd. 1570.

76071   Houdati Svazek: 6 Strana: 0347
Houdati také = vše omlouvati. Cf. Houdoň.

76072   Houdek Svazek: 1 Strana: 0474
Houdek, dka, m., hudec, šumař, zvl. který na housličky, ochtábky hrá, Musikant, Vio- linspieler, Fiedler, geringerer Musikant. Us. u Plz. Jg, Mus. — Houdek, dku, m., nástroj hudební houslím podobný o 3 strunách. Jg.

76073   Houdek Svazek: 6 Strana: 0347
Houdek, dka, m., os. jm.

76074   Houdek Svazek: 8 Strana: 0547
Houdek Vítězslav, nar. 1856., úřed. a spis.; II. Frt., prof., vlastník továrny na chemické přístroje. Vz Ott. XI. 697.

76075   Houdek Svazek: 10 Strana: 0090
Houdek, dka, m. = dudák. Džl. Čes. 1. XII. 383. — H. VI., spis.

76076   Houdek Svazek: 10 Strana: 0587
Houdek Vlad., spis.

76077   Houdernovati Svazek: 7 Strana: 1263
Houdernovati = kolíbati. V Krkonš. Obz. 1886. 131.

76078   Houderovati Svazek: 1 Strana: 0474
Houderovati, o dřevu, kterého nelze dobře hoblovati. V Krkonš. Kb.

76079   Houdkovice Svazek: 6 Strana: 0347
Houdkovice, vz Houtkovice.

76080   Houdoň Svazek: 6 Strana: 0347
Houdoň, ě, m. = smilník. Cf. Houdati. — H. = kdo vše, co pokazí, omlouvá. U Čejova. Svátek.

76081   Houf Svazek: 1 Strana: 0474
Houf, u, houfek, fku, houfec, fce, houfík, u, houfeček, čku, houfíček, čku, m. H. = množství, stádo, zástup, hromada, halda, der Haufen, Ludel. D. H. lidu vojenského. Ros. H. valný (vojsko mezi předním a zadním vojem, der Gewalthaufen). Gl. 71. H. zbytný (záloha, die Reserve). Gl. 71. H. lidu po- spolu. V. Houfem, v houfě. V. K starému, většímu houfu pospíchati (starým býti). V. K houfu starému (většímu) se odebrati (= umříti. Vz Smrť). Č., V. H. dobytka, ptákův, dříví (hranice); h. udělati; na jeden h. něco skládati. V. Po houfích, D.; h. je- lenův. Us. Houfec čelní, Vortrab. Čsk. — H. bílý, 300 mučedlníkův, jichž den 24. srpna. Gl. 71. — H. = písta u kola, die Radnabe. Us.

76082   Houf Svazek: 6 Strana: 0347
Houf. Zšikovali svůj h. V. Cf. Mkl. Etym. 84.

76083   Houf Svazek: 9 Strana: 0070
Houf. Je nás tu húf, okolo dvúch. Seb. 222.

76084   Houfa Svazek: 10 Strana: 0090
Houfa, y, f. =houf. Slez. Čes. list. XI. 265.

76085   Houfec Svazek: 1 Strana: 0474
Houfec, fce, m., vz Houf. H. lidu. V.

76086   Houfec Svazek: 6 Strana: 0347
Houfec, fce, m. Skrze tvrdé húfce brány cinie ořem i sám sobú. Jir. Anth. I. 79.

76087   Houfek Svazek: 1 Strana: 0474
Houfek, fku, m., vz Houf. Mus.

76088   Houfenice Svazek: 1 Strana: 0474
Houfenice = houfnice.

76089   Houfně Svazek: 1 Strana: 0474
Houfně, hromadně, stádně, schar-, haufen-, truppenweise. H. vytáhli, se shěhli. V.

76090   Houfní Svazek: 1 Strana: 0474
Houfní = obyčejný. Kb.

76091   Houfnice Svazek: 1 Strana: 0474
Houfnice, e, f., houfenice = dřevěný prak, nástroj válečný, jímž se kamení houfné há- zelo. Hölzerne Schleuder. Později = nástroj válečný mezi dělem a moždířem prostřední k házení granátův, die Haubitze. V. Z houfnic stříleti. Háj. Vz Dělo. Houfnice, dělo pů- vodu českého. Němci udělali z toho Hau- fenitz, Haubitz. Z houfnic metají, střílejí a házejí se granáty a brokové granáty č. šrapnely, brokové pušky, svítící koule. Vz S. N. III. str. 905.

76092   Houfnice Svazek: 7 Strana: 1263
Houfnice = menší dělo na 5liberní koule, Wtr. Obr. I. 267.

76093   Houfnice Svazek: 8 Strana: 0547
Houfnice. Cf. Ott. XI. 698.

76094   Houfnice Svazek: 9 Strana: 0070
Houfnice, polní dělo. Vz Tom. 163. až 165, 172. nn.

76095   Houfník Svazek: 1 Strana: 0474
Houfník, u, m., kroužek menší na houfě (na kole; vz Houf na konci). Der Ring an der Radnabe, Speichenring. D.

76096   Houfník Svazek: 9 Strana: 0070
Houfník, a, m. = ovčák. Č. Křemže Kub. L. f. 1900. 358.

76097   Houfný Svazek: 1 Strana: 0474
Houfný, hromadný, valný, häufig. Ros.

76098   Houfovati Svazek: 7 Strana: 1263
Houfovati, im Haufen sammeln. Vlašto- vky se už h-fují. U Rokyc. Fč.

76099   Houfovati Svazek: 10 Strana: 0587
Houfovati = v houfy se shromažďovati. Špačci houfujíce odletovali. Zl. Pr. XXII. 326.

76100   Houfrkem Svazek: 8 Strana: 0112
Houfrkem m. ouprkem. U Kr. Hradce. Čerň. Př. 93.

76101   Houfuice Svazek: 6 Strana: 0348
Houfuice, ballista minor. H. byla krátké dělo o velikém jícnu. Byla nejprve ze sil- ného, železnými kruhy okovaného dřeva, později však ze železa. Nabíjela se kamením, kulemi i ohnivými šípy. Hrš. v Km. II. n. b. 118. Cf. Kram. Slov.

76102   Houhalka Svazek: 10 Strana: 0090
Houhalka, y, f. = kráva. Dšk. Km. 31.

76103   Houkadlo Svazek: 9 Strana: 0439
Houkadlo, a, n. = nástroj, kterým se houká (na lodích). Nár. list. 1901. č. 234.

76104   Houkadlo Svazek: 10 Strana: 0587
Houkadlo, a, n., vz předcház. Brunčák.

76105   Houkálek Svazek: 8 Strana: 0112
Houkálek. Vz Duť. 313.

76106   Houkání Svazek: 6 Strana: 0348
Houkání, vz Houkati. II. sovy, výRa. Us.

76107   Houkati Svazek: 1 Strana: 0474
Houkati, hukati, houkávati; houknouti, knul n. kl, utí, hao, hu! schreien, heulen. Rk. Sova, hřivnáč, doupnák (divoký holub), volavka houká. Us. Opilý, myslivec houká. I v noci sedě slavík houká. Puch. — na koho = volati, rufen. Us. Ten si na mne houkl! Mřk. — na koho odkud atd. Skotáci na sebe s jednoho i s druhého vrchu houkali. Us. S nebe hrom houkal. Puch. Houkali na nás z kusů (stříleli); houkali z děl proti ne- příteli, do města. — se = boukati se, sich belaufen, ranzen (o sviních). Svině se houkají (boukají, řoukají). Na Mor. a místy i v Čech. Pořouknutá svině. Na Mor. Mrk.

76108   Houkati Svazek: 6 Strana: 0348
Houkati. — abs. Dítě houká, než počne mluvit. U Nov. Kdyně. Rgl. — kam: v dálku. Vrch., někomu do uši. Dch. V rohy j lovčí houkla chasa. Vrch. — kde. Oheň v kamnech houká. Us. Rgl. — odkud. Ku- kačka kuká, z vysoka húka nad našima jalší. Sl. ps. 217. — jak. Ozvěnou si houkly do souladu. Kká. K sl. j. 100.

76109   Houkati jak Svazek: 10 Strana: 0587
Houkati jak. Kalousek slabo houká. Hoš. Pol. II. 157. Houká jako na lesích (silně). Šum. Rgl.

76110   Houkavě Svazek: 10 Strana: 0587
Houkavě něco přikazovati. Zl. Pr. XXI. 207.

76111   Houkavý Svazek: 1 Strana: 0474
Houkavý, heulend, schreiend. Vz Hou- kati. II. holub. Ros.

76112   Houkavý Svazek: 10 Strana: 0587
Houkavý. Spustit houkavý pláč. Rais. Lop. 289.

76113   Houkov Svazek: 6 Strana: 0348
Houkov, a, m., Haukow, ves u Žamberka,

76114   Houkovice Svazek: 6 Strana: 0348
Houkovice, dle Budějovice, Haukowitz, ves u Unčova.

76115   Houl Svazek: 9 Strana: 0070
Houl, m. Našel jsem ? houli (m. v houlu) dvojku. Us. Hoš. 112. Vz Úl.

76116   Houla Svazek: 6 Strana: 0348
Houla, y, m. = člověk zarputilý, zavilý, tupý, nepoddajný. U Příbr. Sml.

76117   Houlati Svazek: 6 Strana: 0348
Houlati = dobytku mnoho žráť dávati. Mor. Bkř.

76118   Houlava Svazek: 1 Strana: 0474
Houlava, y, f., metelice sněhová, Schnee- gestöber. KB.

76119   Houlava Svazek: 6 Strana: 0348
Houlava, v, f. = stádo prasat. Slov. Sokl. II. 488.

76120   Houleti se Svazek: 1 Strana: 0474
Houleti se = procházeti se, spazieren. Světoz.

76121   Houlil Svazek: 1 Strana: 0474
Houlil, a, m. = hudlař, Pfuscher. Dch., Šp.

76122   Houliti Svazek: 1 Strana: 0474
Houliti, il, en, ení, jasniti, vyjasniti, klären, heitern, ausheitern. Jg. — se. Nebe se houlí (se jasní). Us. — co: chléb (vá- leti, formen, wälgern). Rk. H. nůž = ztu- piti na brousku. Us. H. co, také = kaziti, pfuschen. Jg.

76123   Houliti Svazek: 10 Strana: 0090
Houliti co špatně kousati. Volyně. Čes list. XIII. 123.

76124   Houmasy Svazek: 6 Strana: 0348
Houmasy = lesy. U Přer. Fr. Blý.

76125   Houna Svazek: 10 Strana: 0091
Houna, pl., n. — humna. Pole za hounv. Loby. Čes. 1. XI. 368.

76126   Hounanov Svazek: 6 Strana: 0348
Hounanov, a, m., Winau, ves u Znojma.

76127   Houně Svazek: 1 Strana: 0474
Houně, ě (zastar. húně), huňka, huněčka, y, f., eine Kotze. V. Stran odvození vz Mz. 33. Houní se přikryti. Us. Houní se odívati. Reš. Kočí houní koně přistírá. Kom.

76128   Houně Svazek: 6 Strana: 0348
Houně. Húně v MV. nepravá glosa. Pa. Cf. Šrc. 307., Mkl. Etym. 81. Však v húni chodí. Hus II. 14.

76129   Houně Svazek: 7 Strana: 1263
Houně, o vlasech. Lib. NZ. I. 452.

76130   Houně Svazek: 10 Strana: 0587
Houně cestovní, hospodářská, koňská, lázeňská, přikryvací, vojenská. Us. Rgl.

76131   Houněnky Svazek: 8 Strana: 0547
Houněnky, druh hrušek. Vz Čes. 1. V. 522.

76132   Houněný Svazek: 1 Strana: 0474
Houněný plášť. Kotzen-. V. — H., sukně houněná, ein Kleid von Kotze.

76133   Houníř Svazek: 1 Strana: 0474
Houníř, e, m., Kotzenmacher. Rk.

76134   Hounivár Svazek: 10 Strana: 0091
Hounivár, a, m. = hovnivál. Mus. 1863. 337. (Vých. Čech. Jir. )

76135   Houňový Svazek: 10 Strana: 0091
Houňový průmysl valašský. Pokr. 1885. č. 337.

76136   Houorný Svazek: 6 Strana: 0332
Houorný = honosný, chlubný. Slez. Tč.

76137   Houp Svazek: 1 Strana: 0474
Houp, a, m., otevřhuba, zevel. Maulaffe. Plk.

76138   Houpací Svazek: 1 Strana: 0474
Houpací, Schaukel-. H. provaz. Schwung- seil. Rk.

76139   Houpací Svazek: 6 Strana: 0348
Houpací koník, Dch., lenoška, kolíbka, podstavec, cedník, der Schwungseiher. Pdl.

76140   Houpač Svazek: 1 Strana: 0474
Houpač, e, houpal, a, m., der Schaukler, Hutscher. Jg.

76141   Houpačka Svazek: 1 Strana: 0474
Houpačka, houpalka, y, f., die Schaukel, Hutsche. H-ku si udělati. Na h-čce se hou- pati. S h-ky spadnouti. Na h-ku vylézti. — H., die Schwinge. Techn.

76142   Houpačka Svazek: 6 Strana: 0348
Houpačka anglická. Vz Prm. III. č. 5. — H-čky = říkání při houpání maličkých dětí na klíně a p.: 1. Houpy, houpy, houpy, kočky snědly kRoupy, koťátka se hněvaly, že jim také nedaly na zelenou misku aspoň trošku hrášku 2. Hopsa, hopsa, hopsasa, němá koza ocasa, enem taky odRobinek, co přikryje svuj komínek. Atd. Vz Km. 1886. 264. — H. = šibenice (žert). Dostal se na houpačku. U Kr. Hrad. Kšť. — H. = český tanec. Skd. — H. = bidlo u voru jen na jednom konci přivázané. Brnt.

76143   Houpačka Svazek: 7 Strana: 1263
Houpačka — říkání při houpání dítěte. Vz Brt. Dt. 16. — H. = bahnité místo na lukách. U Studené Vlchř. — H. = čásť ve- locipedu. Nár. listy.

76144   Houpačka Svazek: 10 Strana: 0091
Houpačka, y, f., tanec. Sá. Prost. II. 72. — H. = houpání dětí odrostlejších. Vz Brt. Čít. 13. nn.

76145   Houpad Svazek: 10 Strana: 0587
Houpad, u, m. = úpad. Do houpadu pracovati. Hruš. 82.

76146   Houpadlo Svazek: 6 Strana: 0348
Houpadlo, a, n. = houpačka. Čsk.

76147   Houpadlo Svazek: 7 Strana: 1263
Houpadlo, a, n. Šf. III. 88.

76148   Houpal Svazek: 1 Strana: 0474
Houpal, a, m. = houpač.

76149   Houpalka Svazek: 6 Strana: 0348
Houpalka, vz Houpačka.

76150   Houpání Svazek: 6 Strana: 0348
Houpání. Vz KP. 1. 493., 498.

76151   Houpání-se Svazek: 1 Strana: 0474
Houpání-se na hrazdě. Vz Hrazda vi- sutá, Houpati.

76152   Houpaninka Svazek: 6 Strana: 0348
Houpaninka, y, f. = malinká houpačka.

76153   Houpat Svazek: 10 Strana: 0587
Houpat, u, m. = slota, nečas. Brt. Sl. 103.

76154   Houpati Svazek: 1 Strana: 0474
Houpati, houpávati; houpnouti, pnul a pl, ut, utí, schaukeln, hutsehen, wippen. Jg. — se, koho kde, na čem: na provaze, na prkně, se na noze, Us., na houpačce, na hrazdě. Us. Holub se houpá na haluzi. Sych. — se. Podlaha se houpá. Us. Lodí se houpá (kolébá). D. Houpá se sedě, stoje. Tš. — koho: lišku = šiditi, prellen. — H. na Mor. — skákati.

76155   Houpati Svazek: 6 Strana: 0348
Houpati. To se to houpe! Osv. I. 81. — čím: provazem, Us., kaditelnicí. Vlč. — kde. Nad jezerem mlhy se houpají. Mcha. Meč po boku se mu houpá. Us. Rackové houpají se na vodě. Osv. I. 84. H. někoho na ko- leně. Květ v slunci se houpá. Osv. VI. 596. Tak při ní se srdce ve mně tokem slasti h-lo. Č. Růž. st. 8. — jak. H. se nahoru dolů. Osv. I. 84. — odkud. Z jezera by dál se houpal do moře se šumně bera. Kká. K sl. j. 86. Houpavě, schwingend. H. se pohybovati. Sim. 76.

76156   Houpati Svazek: 8 Strana: 0112
Houpati. Labutě houply (skočily) do ryb- níka. Kld. III. 81. Pes houpl (skočil) na obra. Ib. IV. 509. a j.

76157   Houpává Svazek: 8 Strana: 0112
Houpává = tanec. Vz Tanec čes. (3. dod.).

76158   Houpavisko Svazek: 1 Strana: 0474
Houpavisko, a, n., Moorgrund. Č.

76159   Houpavosť Svazek: 6 Strana: 0348
Houpavosť, i, f., schaukelnde Beschaf- fenheit. Šm.

76160   Houpavosť Svazek: 7 Strana: 1263
Houpavosť, i, f. H., pohyblivosť čéšky, Ballotement der Patela.

76161   Houpavý Svazek: 1 Strana: 0474
Houpavý, kdo n. co houpá neb se houpá, schaukelnd. D.

76162   Houpavý Svazek: 8 Strana: 0112
Houpavý. H. luňák. Ott. VIII. 477. a.

76163   Houpavý Svazek: 10 Strana: 0091
Houpavý. H. péro na klobouku. Jrsk. XIV. 133.

76164   Houpavý. H Svazek: 6 Strana: 0348
Houpavý. H. sesle, ňadra ženy, Šml. I. 56., pluh, der Schwingpflug, NA. IV. 69., parní válec, oscillirender Cylinder. Šim. 108., 76. Stádo volů šlo krokem h-svým a těžkým. Vrch.

76165   Houpka, y Svazek: 6 Strana: 0348
Houpka, y. f., die Schaukel in der See- fahrt; h. pozední, der Leitarm im Borgwerk. Šm.

76166   Houpor Svazek: 8 Strana: 0112
Houpor, u, m. = Bachor na švestkách. Dšk. Jihč. I. 34.

76167   Houpyty Svazek: 10 Strana: 0091
Houpyty. Zpívati dětem houpyty houpy. Kká. Sion II. 128.

76168   Houra Svazek: 1 Strana: 0474
Houra, y, m., Schaukler. Rk.

76169   Houra Svazek: 6 Strana: 0348
Houra Jindř. VI., měst. sekretář v Jindř. Hradci, nar. 1839., spisov. Vz S. N. X.

76170   Houra Svazek: 8 Strana: 0547
Houra Jindř., nar. 1839., úřed. a spis. Vz Ott. XI. 699.

76171   Hourabá Svazek: 10 Strana: 0091
Hourabák od hrabati. Dšk. Km. 28.

76172   HouraBák Svazek: 9 Strana: 0070
HouraBák = ouhrabečník. Dšk. Vok. 54. Cf. násl.

76173   HouraBky Svazek: 9 Strana: 0070
HouraBky = ouhrabky. Plz. 128.

76174   Hourácení Svazek: 6 Strana: 0348
Hourácení, n. = klácení-se lodi po šířce Pdl.

76175   Houráceti se kde ja Svazek: 10 Strana: 0091
Houráceti se kde jak = házeti se. Prkénko h-celo se v jeho rukou se strany na strany. Čch. Kv. 74. Sr. Hourati.

76176   Hourací se Svazek: 6 Strana: 0348
Hourací se loď = kolíbací se. Np. I. 154.

76177   Houralák Svazek: 7 Strana: 1263
Houralák, u, m. = ouhrabečnice. U Kři- nic. Hra.

76178   Hourati Svazek: 1 Strana: 0474
Hourati = houpati koho na čem, schau- keln. Dítě na rukou h. Us. — čím kde. Vítr na poli pšenicí houral. — se čím. Hourá se žito větrem. Jg., Rk.

76179   Hourati Svazek: 9 Strana: 0439
Hourati, vz předeház. Hlinití.

76180   Hourati Svazek: 10 Strana: 0091
Hourati — házeti. Sr. Houráceti — čím. Kaditelnou hourá v horování. Vrch. Sud. 176. — se kam. Hourala se na pec, kde měla své lože (hrabala se). Sá. Prost. II. 13.

76181   Hourati. Us Svazek: 6 Strana: 0348
Hourati. Us. u Pardub., u Bydž , u Chocně. Ibl., Nk., Ktk. Mor. Knrz.

76182   Houravochodný Svazek: 10 Strana: 0091
Houravochodný skot. Msn. Od. 11.

76183   Houravý Svazek: 1 Strana: 0474
Houravý, houpavý, schaukelnd. Us., Jg.

76184   Hourezky Svazek: 7 Strana: 1263
Hourezky = druh obuvi. V Chodsku. Listy fil. 1891. 45.

76185   Hourezky Svazek: 8 Strana: 0112
Hourezky = ouřezky, uříznuté boty. Dšk. Jihč. I. 10.

76186   Hourochodý Svazek: 10 Strana: 0091
Hourochodý. H. kráva. Msn. II 160.

76187   Hourtoš Svazek: 7 Strana: 1263
Hourtoš, e, m., Polterer, m. V. Von- drák.

76188   Housal Svazek: 6 Strana: 0348
Housal, a, m., os, jm. Arch. IV. 381.

76189   Housanka Svazek: 10 Strana: 0091
Housanka, y, f. -= housenka. Dšk. Km. 33.

76190   Housar Svazek: 1 Strana: 0474
Housar = houser. Rk.

76191   Housař Svazek: 1 Strana: 0474
Housař, e, m. = husař. Rk.

76192   Housařka Svazek: 1 Strana: 0474
Housařka, v, f., husařka, Gänseweib. Boč. —

76193   Housatka Svazek: 10 Strana: 0587
Housatka, y, f., rostl. Vz Sasanka zde.

76194   Housátko Svazek: 6 Strana: 0348
Housátko, vz House.

76195   Housátko Svazek: 7 Strana: 1263
Housátko. Hra na ztracené h. Vz Brt. Dt. 177.

76196   House Svazek: 1 Strana: 0474
House, ete, n., pl. housata, Gänseküch- lein. Jg.

76197   House Svazek: 6 Strana: 0348
House. V Bolesl. baňče. Vor. A to huse lidi kúše. Sš. P. 621. Pilata lichotivé jm. housat. Mor. Brt. Bije se s h-ty = má ještě mléko na bradě, der Milchbart. Slov. Mnřk. Co činiti, aby housata nežrala škodlivého hmyzu? Vz Mus. 1855. 179. Mluva housat: My sme maly panenky, my sme maly pa- nenky! Načež staré: My sme také byly, my sme také byly! Ale houser zlomyslně po- dotýká: Ale dávno, ale dávno! Km. 1886. 380. (Brt.). — H., os. jm. Vz Blk. Kfck. 1318.

76198   House Svazek: 8 Strana: 0112
House. O tvarech cf. Gb. ,H. ml. I. 126.

76199   House Svazek: 9 Strana: 0070
House, ete nebo housence, n. Vz -ence (VI. 208. ). Pět housenec = housat. Arch. XVI. 347. Hlas housat: Malé sme, pekné sme! Nebo: Aké sme my pekné, čačané, pekné čačané! Staré husy ·. I my sme také boly. Husár: Dávno to bolo! Zát. Př. 283. a. Vz násl. Husí. lira na masná housata. Vz Čes. L VIL 346.

76200   House Svazek: 10 Strana: 0091
House. Takový h. nedochcíplý, nejlíp mu podepsat vandrbuch a poslat ho na věč nosť. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 178.

76201   Houselní Svazek: 1 Strana: 0474
Houselní, Geigen-, Violin-. Rk.

76202   Houselnice Svazek: 1 Strana: 0474
Houselnice, e, f., rostl., Geigenholz.

76203   Houselnice Svazek: 6 Strana: 0348
Houselnice, cytheraxylon, rostl. H. po- pelavá, c. cinereum, ocasatá, c. caudatum. Vz Rstp. 1204.

76204   Houselník Svazek: 6 Strana: 0348
Houselník, a, m. = houslař. Rk.

76205   Housenák Svazek: 1 Strana: 0474
Housenák, u, m., das Raupeneisen. D. Vz Houseník.

76206   Housence Svazek: 9 Strana: 0070
Housence, e, n. = house. Čtyřicet hou- senec Arch. XVI. 347.

76207   Housenčí Svazek: 1 Strana: 0475
Housenčí hnízdo, semeno. Um. les. Raupen-.

76208   Housenčí Svazek: 6 Strana: 0348
Housenčí příkopy, předivo, kůže, vajíčko, kroužek, bláto, nemoc, lep. Sl. les.

76209   Housenčík Svazek: 7 Strana: 1263
Housenčík, a, m., pták. Cf. Brm. II. 2 567.

76210   Housenec Svazek: 6 Strana: 0348
Housenec, nce, m., Beckmannia, rostl. Slb. 142.

76211   Houseněnka Svazek: 1 Strana: 0475
Houseněnka, y, f., rostl, řeřichovitá, eru- caria. Rostl.

76212   Housenice Svazek: 1 Strana: 0475
Housenice, e, f., housenka, die Raupe. D.

76213   Housenice Svazek: 6 Strana: 0348
Housenice, e, f. = dobytčí nemoc. Obt. Vz Housenka. Húsenice v MV. nepravá glossa. Pa.

76214   Houseničí Svazek: 1 Strana: 0475
Houseničí, -ničný, Raupen-. Rk.

76215   Housenička Svazek: 6 Strana: 0348
Housenička, y, f. = malá housenka, das Räupchen. Dch.

76216   Houseničník Svazek: 1 Strana: 0475
Houseničník, u, m., ichneumon, ovad do housenek živých vejce kladoucí. Raupen- tödter. L,

76217   Houseník Svazek: 1 Strana: 0475
Houseník, u, m., nástroj, kterým se hou- senky se stromův sbírají, das Raupeneisen. H. nůžkový (na seřezávání hnízd housenčích). Vz Nástroj zahradnický. Cn. — H., Gänse- kraut. Rk.

76218   Houseník Svazek: 6 Strana: 0348
Houseník = písečník, arabis, rostl. Vz FB. 74., Slb. 684. — H. Odchovávání house- nek děje se v h-ku. Kk.

76219   Houseniště Svazek: 10 Strana: 0091
Houseniště, ě, n. = místo, kde jsou hou- senky. Dšk. Km. 39.

76220   Housenka Svazek: 1 Strana: 0475
Housenka, y, housenice, e, f., die Raupe. Housenka obyčejná, chomáčovitá (spěnuška, D. ), h-ky pospolité. Jg. Vz Motýl, Larva. Chomáč, hnízdo, zámotek h-nek. Šp. H-ky listí objedly. Háj. H-ky usmrtiti, sbírati. D. H-ky stromy ožraly. Sp. H-ky: mze, zájedí, zákožnice, der Zehrwurm, die Dürrmaden, Mitesser. Dítě nedošlé má h-ky. Lk. Vůl stůně na h-ky. Us. Ten má h-ky (= trhání)! Rk. — H-ky = žába, houby na chřtánu, zhorek; neduh dobytčí, vyraženiny na ja- zyku, které se rozjídají tak, že jazyk uhnívá, die Maulseuche, Zungenkrebs. Kráva má h-ky na jazyku. Us., Jg.

76221   Housenka Svazek: 6 Strana: 0348
Housenka = larva, která má více než tři páry noh, až 22. Km. Vz Š. N., Kram. Slov. H-ky mnohonohé (mnohonožky, hou- senice nepravé), Afterraupen; h. churavá, napíchnutá, žravá, vyfouknutá. Sl. les. H. mořská, aphrodite. Schd. II. 529., Brm. IV. 2. 71.—72. Míti s kým h-nky (býti s někým na štíru). U Polic. Sn. Chceš-li si nasaditi h-ky za ňadra (== vši do kožichu). V Kunv. Msk. — Visí mu pod nosem h. (sopel). Mor. Šd. — H. = nemoc. Slabému dítěti dají se h-ky do kůže; O pomoci vz Mus. 1853. 473. — H. = válcovitá, vlněná tkanička červenobílá na klobouk. Zlínsky. Brt. — H., y, m., os. jm. Blk, Kfsk. 1318.

76222   Housenka Svazek: 7 Strana: 1263
Housenka. H-ky n. šmuk (pentle) na klobouku, otočené okolo něho a v předu svázané. Hrb. Obr. 32. — H. Cf. Hlísta (2. dod.).

76223   Housenka Svazek: 8 Strana: 0112
Housenka z: vousenka. Čerň. Př. 52.

76224   Housenka Svazek: 9 Strana: 0070
Housenka. Vz Exl. 3. Proti h-kám. Vz Ces. 1. IX. 263.

76225   Housenka Svazek: 10 Strana: 0091
Housenka. Co činiti, aby h-ky nežraly zelí. Vz Nár. list. 1903. č. 277. 4.

76226   Housenkárna Svazek: 1 Strana: 0475
Housenkárna, y, f., Raupenkammer, Raupenhaus Seidenhaus), na bource. Rk.

76227   Housenkář Svazek: 1 Strana: 0475
Housenkář, e, m., Raupenleser. D.

76228   Housenkář Svazek: 8 Strana: 0547
Housenkář, c, m., xylodrepa, brouk. H. čtverotečný, x. quadripunctata, Vz Klim. 286.

76229   Housenkovitý Svazek: 1 Strana: 0475
Housenkovitý, co má mnoho housenek. H. strom. Ros.

76230   Housenkovitý Svazek: 6 Strana: 0348
Housenkovitý = housence podobný. Stč. Zem. 461.

76231   Housenkový Svazek: 1 Strana: 0475
Housenkový, od housenky, Raupen-.

76232   Housenství Svazek: 9 Strana: 0070
Housenství, n. = stav housenky. Mus. 1849. IV. 48.

76233   Houser Svazek: 1 Strana: 0475
Houser (zastar. húser), a, houserek, rka, m., husák, der Gänserich. Rád by houserem berana vyloudil (malým darem větší. Vz Sobec). Č., V., Houserem berana vystrčiti vz Strach, Č., vystrašiti. Pam. Kut. Ne včera jest před húserem běhal (není od včerejška). Mus., Šm. — H-ry, na Mor. = tašky, roupy. D. — H. = husák, bolení v kříži, zlatá žíla, Kreuzwehe, goldene Ader. Na Mor., Jg. — Pozn. Na Mor. u Uher. Hranic husák = Gänsehändler, houser — kačer. Mřk.

76234   Houser Svazek: 6 Strana: 0348
Houser. Mluva h-ří. Vz House, Opilý. Hádanka: Sousedův honec má červený konec (zobák). Km. 1887. 718. — II. = bolení v kříži, der Hexenschuss. Strhaný h. (po- lámaný hák) napravuje se natřesením. Sk. Naprav mne, mám h-ra. Mřk. — H. Na h-ra žati. Vz Postata. — H. = ztrudovatělá švestka. Zlínsky. Brt. = H., os. jm. Blk. Kfsk. 1164.

76235   Houser Svazek: 7 Strana: 1263
Houser nemoc. Vz Zbrt. 248.

76236   Houser Svazek: 8 Strana: 0547
Houser, u, m. = delší cuka v tkadlc. Čes. 1. VI. 80.

76237   Houser Svazek: 9 Strana: 0070
Houser. Jeho hlas, vz předcház. House.

76238   Houser Svazek: 10 Strana: 0091
Houser samec, vz Husman. — II. = kokeš, Č. Třeb. Č. 1. XI. 36. — H. nemoc. H. ji trápi. 1724. Hrubý 250. Vz Husák.

76239   Houser Svazek: 10 Strana: 0587
Houser, a, m. Sedí jak nedoříznutý h. (smutně). Mor. Rgl.

76240   Houserák Svazek: 7 Strana: 1263
Houserák, a, m. = ťuhýk šed. Šír. Pt.

76241   Houserák Svazek: 9 Strana: 0070
Houserák, a, m., pták. Vz Tuhýk obec.

76242   Houserovka Svazek: 6 Strana: 0348
Houserovka, y, f., Hauserowka, ves u Pelhřimova.

76243   Houserový Svazek: 1 Strana: 0475
Houserový, Gänserich-. H. sádlo, písk, trus, Ras., Sal., štěbetání. Tkadl.

76244   Housetník Svazek: 6 Strana: 0348
Housetník, u, m., der Giinsestall. Šd.

76245   Housiny Svazek: 6 Strana: 0348
Housiny = horský hřeben u Všeradic Krč.

76246   Housírek Svazek: 1 Strana: 0475
Housírek, rka, m., pták. Kinský.

76247   Houska Svazek: 1 Strana: 0475
Houska, y, f., malá husa, Gänschen. Reš. — H., housčička, houstička, na Mor. husečka; žemle, žemlička (z něm. Semmel); z černé mouky: bandur, eine schwarze Semmel, ein Weck. H. vánoční (vánočka, Weihnacht- Stritzel). Us. Ne samým chlebem živtě člověk, ale také houskami. Č. To jest jako h. na krámě (za určitou cenu). Jg., Šm., Lb. Jídlo ze spařených housek v Krkonoších: kulha- vice. Kb. — H. másla (podlouhlé podoby, Keil), h. sladová či sladu (na dlouho hoze- ného, Malzstritzel); železa (železa kusy po- dlouhlé, do nichž se z rud slévá, eine Eisen- gans). Š. a Ž. Pekař peče žemličky a pes sere housky. Us. — H., nástroj k zavření vozu jako šubka, hamulec, der Hemmschuh. Jg. — H., na Mor. housenka, die Raupe.

76248   Houska Svazek: 6 Strana: 0348
Houska. Bílá h., Kaisersemmel. Dch. H. krušinka, peciválek, landver = bandur. U Ricbmb. Dšk. Sparené housky: pařenky, polívačky, spařenky. Šp., Rk. — H. sladu, vz KP. V. 281., železa = litina, která z vy- soké peci do písečných jam spuštěna byla a tam ztuhla, die Gans. Včř. Z. I. 3. — H., Hauska, ves u Dubé. Vz S. N. H. hrad. Tk. Ž. 221. — Cf. Blk. Kfsk. 1319., Sdl. Hr. IV. 370. — H., y, m., os. jm. Tk. V. 210. H. Martin, český sektář za husit. válek. Vz S. N. — H. Jan. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 61., 8b. D. ř. 2. vd. 250. H. ze Zahrádky. Sdl. Hr. IV. 370., V. 361 — Cf. Húska.

76249   Houska Svazek: 8 Strana: 0112
Houska. H. másla. Kat. z Žer. 279. a j.

76250   Houska Svazek: 9 Strana: 0070
Houska. Spařené h-ky, vz Kulhavice.

76251   Houska Svazek: 10 Strana: 0091
Houska. Vlasy v housku svázané (dva copánky vzadu svázané). Čes. 1. XIÍ. 280.

76252   Houskář Svazek: 6 Strana: 0349
Houskář, e, m., der Seminelbäcker. Rk.

76253   Housko Svazek: 6 Strana: 0349
Housko, a, n., Hausko, ves u Blanska na Mor.

76254   Housko Svazek: 8 Strana: 0112
Housko, Huško, Huse, zaniklá ves na Mor. Mtc. 1896. 117.

76255   Housková Svazek: 6 Strana: 0349
Housková, é, í., Hauskowa, sam. u Libně.

76256   Housková Svazek: 10 Strana: 0587
Housková Nora, spis. Zvon IV. 231.

76257   Houskovský Svazek: 6 Strana: 0349
Houskovský, dvůr u Dobříše.

76258   Houskový Svazek: 1 Strana: 0475
Houskový, Semmel-, Stritzel-.

76259   Houskový. H Svazek: 10 Strana: 0091
Houskový. H. baba (která prodává housky). Hlk. IX. 274.

76260   Housku Mlýn Svazek: 6 Strana: 0349
Housku Mlýn u Pacova.

76261   Houslák Svazek: 8 Strana: 0112
Houslák, a, m. == hudec, kdo hraje na housle. U Plzně. Škar. 30.

76262   Houslař Svazek: 1 Strana: 0475
Houslař, e, m., hudec, der Geiger, Violinist, Violin-, Saitenspieler. Krok. — H., houslíř, e, m., der Geigenmacher. Troj.

76263   Houslařka Svazek: 1 Strana: 0475
Houslařka, y, f. Saitenspielerin; Geigen- macherin. D.

76264   Houslařství Svazek: 6 Strana: 0349
Houslařství, n., die Geigenfabrikation. Vz KP. IL 305.

76265   Houslařství Svazek: 8 Strana: 0547
Houslařství. Vz Ott. XI. 703.

76266   Housle Svazek: 1 Strana: 0475
Housle (na Mor. a na Slov. husle), huslice, housličky (husličky), gt. houslí, pl., f.; místo houdle od hud (houdti, housti), Ht., d se před l rozlišilo v s, vz D; sl tedy z dl. Schl. Jir. myslí, že toto slovo neutvořilo se z houdle a že se d nezměnilo v s, nýbrž že utvořeno z: ga-le. — H. = citara, Cither. D., Br., Pass. — H. = lýra. V. — H. = nástroj hudební dutý s krkem, na němé čtyři struny přes kobylku kolíčky se napínají. D. Die Geige, Violine. H. hlasné. Mor. P. Na housle housti, hráti. V. Housličky se smyčcem smýkají. V. Škola, hra na housle. Hd. Nebe plno housliček. Má to v prstech jako slepý housle a žebrák veš. Dal svini housle a oslu buben. Jg. Kdo nevděčnou pánům pravdu hude, houslemi o hlavu míti bude. Scip. Hlad naučil osla (medvěda) na housle hráti. Jg. Jest jako housličky (tenký, dünn). Prsa má jako housličky. Us. — Vz Hudební. — Hou- sličky ústní = drnkačka, das Brummeisen. V. — Housle u lehčidla ve mlýně, kterými příčka zvednouti i spustiti se může, der Hebearm, die Hebeleiste des Lüftzeuges. D. Pod housle dává se kámen, aby běhoun v jedné míře ostal. Mysliveč — Housličky, nástroj mučicí, skřipec, řebřík, das Folterseil, das Schnüren, die Martergeige, der Marter- block. Kom. — Housličky na nebi = hvězda, die Leier. Jg. — Vz více v S. N. III. str. 907.

76267   Housle Svazek: 6 Strana: 0349
Housle. Vz Mz. v List. filol. 1880. 210. H. — malý dutý nástroj hudební šmičcový, potažený čtyřmi strunami přes kobylku, které se kolíčky natahují. Kram. Slov. H. arabské, kremonské. Cf. KP. II. 305. — 307. První h. (dle zvuku), die Klarfiedel, druhé h., die Grobfiedel. Dch. Škoda těch houslí, že jsou dlabány (škoda, že do štěstí míchá se neštěstí). U Třebonina. Olv. Mluva houslí: Když se před muzikou nástroje ladí, basa nadějíc se dobrého výdělku pobrukuje: Trúfám, trúfám ! Jí přizvukují druhé housle : Snad nám něco dáte! A první housle pa- dají v to hlasem: Také si to myslím! Brt. v Km. 1886. 409. Hádanky: 1. Hora hučí, beran bučí a kůň táhne. 2. Les třeřtí, beran břešti, kůň po tom chodí, nic tomu neuškodí. 3. Veselé dřevo vesele zpívá, kůň na beraně ocasem hýbá. Brt. v Km. 1886. 718. — Cf. Húsle, Šrc. 135. — H. = páka, jež zvedá a spouští hasák, Hebeleiste, f. Prm. IV. 236. — H. železné = náčiní sladovnické. 1533. Soud. kn. op.

76268   Housle Svazek: 7 Strana: 1263
Housle = jednoramenná páka ve mlýně. Vz KP. V. 613. — H., altovky, tenorovky, Geige. Cf. Chocholnice (hádanka).

76269   Housle Svazek: 8 Strana: 0112
Housle. O strč. skloň, vz Gb. Km. -i. 19. H. v strč. a ve všech slovan. nářečích, jest tedy zajisté ze strslov. a nikoli z němčiny. Mus. fil. I. 226. H. původně hudební nástroj se strunami vůbec. Zbrt, Tan. 25. nn. Bůh li. jich radosti v pláč obrátil; A tak obráceny jsou h. pláče v radosť. Břez. Font. V. 361., 388.

76270   Housle Svazek: 8 Strana: 0547
Housle. Vývoj, popis a výroba houslí. Vz Ott. XI. 700. nn.

76271   Housle Svazek: 9 Strana: 0070
Housle. O skloňováni sr. Gb. H. ml. III. 1. 362.

76272   Housle Svazek: 10 Strana: 0091
Housle. Vidí nebe plné houslí. Hav. Chamr. 137. H zvučely, jako když sviští blesk (rychle, prudce, silně) Tbz. V. 6. 200. Vliv houslí na nápěvy písní. Vz Brt. P. d. LXXV. — H. ? mlýně. Pomocí houslí se kamenu (mlýnskému) přituží nebo uvolní. Čes. 1. XI. 60.

76273   Housléř Svazek: 6 Strana: 0349
Housléř, vz Húsléř.

76274   Houslička, y, housličkář Svazek: 1 Strana: 0475
Houslička, y, housličkář, e, m., špatný houslař, ein Dorfgeiger. D.

76275   Housličkovati Svazek: 6 Strana: 0349
Housličkovati = na housličky hráti. Koll. III. 292.

76276   Housličky Svazek: 1 Strana: 0475
Housličky, vz Housle.

76277   Housličky Svazek: 7 Strana: 1263
Housličky = mučidlo = tlusté prkno podoby houslové o 3 děrách s péry a zám- kem. Větším otvorem prostrkovala se hlava, do dvou menších vkládány ruce. Wtr. Obr. II. 859. Cf. Světz. 1890. č. 47.

76278   Housličky Svazek: 9 Strana: 0439
Housličky. Má vždy plné nebo (nebe) h-ček. Mus. slov. III. 36.

76279   Houslíř Svazek: 1 Strana: 0475
Houslíř, e, m., vz Houslař.

76280   Houslista Svazek: 1 Strana: 0475
Houslista, y, m. = houslař.

76281   Houslistka Svazek: 6 Strana: 0349
Houslistka, y, f., die Violinspielerin. Šm.

76282   Houslovati Svazek: 1 Strana: 0475
Houslovati, lépe: hráti na housle, geigen. Jg. —

76283   Houslovitý Svazek: 1 Strana: 0475
Houslovitý, geigenförmig. H. svlačec. Rostl.

76284   Houslový Svazek: 1 Strana: 0475
Houslový, Geigen-. Jg. H. klíč, Violin- schlüssel. Rk.

76285   Houslový Svazek: 6 Strana: 0349
Houslový. H. poloha, orchestr, Streich- orchester. Hud.

76286   Houslový Svazek: 10 Strana: 0091
Houslový doktor (kdo housle spravuje). Rais. Zap. vlast. 13. II. písně, Čes. 1. XI. 282., solo, zvuk. Nár. list. 1903. 347. 21., 1904., 73. 5.

76287   Housti Svazek: 1 Strana: 0475
Housti, hudu, huď, houdl (zastar. hudl), přechod. min. času: houd, ši; huden, hudení. Housti m. houdti, d se rozlišilo v s. H. = hráti na hudebním nástroji, musiciren, geigen, fiedeln. Jg. Učiti housti. D. Mistr nouze na- učil Dalibora housti. Jg. — co. Počal housti jinou (vida, že o krk běží. Vz Úmysl). Ć. Každý svou píseň hude (o nesvorných). Jg. Kdo nevděčnou pánům pravdu hude, houslemi o hlavu míti bude. Scip. — komu. Hluchému snadno housti. Jg. Sám sobě hude, sám vesel bude. Mus. Kdo sobě hudeš, sám vesel budeš. Vz Vina. Hvězdy jinak, než jim houdli, tancovaly. Kom. — na co. Umí to, jako pes na loutnu housti. Krab. H. na varhany, Štelc, na loutnu, V., Jel., na harfu. Reš. Teď na psotu jako na varhany hudu. St. skl. — (komu) kde. Darmo ve mlýně housti. Jg. H. ve mlýně. Alx. V hospodě h. Us. Ve mlýně nehuď a ožralce, když spí, nebuď, neb ve mlýně nebude hudba zníti a ožraly dokud spí, dotud budeš pokoj míti. Rým. Hudci mu v hrdle hudou (má chropot). Jg. Když ne- mocnému hudci v hrdle hudou (když chroptí). Lk. — komu kam. Hudci mu v hrdlo hudou. Vz Hudec Č. — kde, před kým. David hude před ním. V. — na čem. H. na rozličných hudbách a strunách. Aesop. — komu za co: za peníze. — jak dlouho: od rána do noci h. — kdy: o posvícení, o svatbě, po službách božích atd. — aby. Hude, aby se obveselil. — adv. Huďte dobře a zvučné. Br. Nedobře hudeš (netrefuje se řeč). Jel.

76288   Housti Svazek: 6 Strana: 0349
Housti. Vz Mz. v List. filol. 1880. 210., Mkl. Etyin. 72. O časování cf. List. filol. 1883. 112. — abs. Dojde teba novina, kerá takto nude (zní). Si. ps. 97. — co. Pří- vrženci hudli stejnou (byli za jedno). Ehr. 26. — nač: na žaltář. Št. N. 77. — kde. David hudl před Saulem. Št. Uč. 5. a. — proč. David hudl Bohu na česť. Št. Kn. š. 128. — več. H. někomu v ples. Kká. K sl. j. 144. V húsle h. ZN. Bj. — s kým. On s ním jednu píseň hude. Dch. — jak. Do noty někomu h. Kos. Ol. I. 136. Jeden musí tak tancovať, jako všeci hudú. Glč. I. 239. Huďme mi dva spolem, kerý lep zahudem. Sš. P. 794. — o čem. Počal mládenec hústi o šesti žalostí, o sedmej Radosti. Sš. P. 794.

76289   Housti Svazek: 7 Strana: 1263
Housti v dialektech Vz Listy fil. 1892. 103.

76290   Housti Svazek: 8 Strana: 0112
Housti pův. = hráti na strunové nástroje. Vz Zbrt, Tan. 20. H. místo hráti pokládáno od M. červenky (ve stredov.) za šeredné a zavržené. Zbrt, Tan. 23. Aj ten naveky len svoje hudie; Po tme hudol a po vidné tan- coval. Slov. Nov. Př. 550., 538.

76291   Houstnouti Svazek: 6 Strana: 0349
Houstnouti, vz Hustnouti. Tma houstla. Kká. Td. 171. — kde. Kolem houstne mlha. Vrch.

76292   Houstnutí Svazek: 6 Strana: 0349
Houstnutí, n., das DichtweRden. Stě. Zem. 263.

76293   Houšice Svazek: 6 Strana: 0349
Houšice, dle Budějovice, Hauschitz, ves u Křelovic.

76294   Houška Svazek: 1 Strana: 0476
Houška, hoška, y, f., háj u Boleslavi. Mus.

76295   Houška Svazek: 6 Strana: 0349
Houška, y, m., os. jm. H. Vinc, hudeb- ník, f 1840. Vz S. N., Tf. H. 1. 3. vd. 147. — H. Jos. Voj., pRof. a spisov., 1826.—1876. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 200, S. N., Šb. D. ř. 2. vd. 248,, Ukaž. 100. — H. Jan. Blk. Kfsk. 1319. — H. Alois, český žuRnalista, nar 1842. Vz S. N. X.

76296   Houška Svazek: 8 Strana: 0547
Houška Tob., 1600.—1661., spis.; H.. Vinc., 1766.—1840., hudební skladatel; H. Vojtěch, 1826.—1876., spis.; H. Alois, nar. 1842., žur- nál. Vz Ott. XL 707.—708.

76297   Houška Svazek: 9 Strana: 0070
Houška, y, f. = nálešník, spojeni lišní. Dříteň. Kub. 152.

76298   Houškati Svazek: 1 Strana: 0476
Houškati, na Mor. = hojkati. Lpř.

76299   Houško Svazek: 10 Strana: 0587
Houško (ouško), a, n. = hrozen. Brt. Sl. 103.

76300   Houšť Svazek: 1 Strana: 0512
Houšť = množství, Menge. Plk. — Jg.

76301   Houšť Svazek: 6 Strana: 0349
Houšť, i, f., vz Houští. Tlačil se přes rum a h. divou. Koll. I. 251. H. křovinatá, das Buschwetk, Mour., jehličná, das Tannicht. Sl. les.

76302   Houšť Svazek: 8 Strana: 0112
Houšť. O strč. skloň, vz Gb. Km. -a. 25.

76303   Houšť Svazek: 9 Strana: 0070
Houšť, sr. Húšč. H., saltus, Forstwald. Fisch. I.

76304   Houšťava Svazek: 6 Strana: 0349
Houšťava, y, f. == houšti. Do húšťavy zaletí. Sl. sp. 184. — Ntra. VI. 136.

76305   Houštěk Svazek: 1 Strana: 0476
Houštěk, šťku, m., omáčka, Tunke, Sauce. Kuch. kn.

76306   Houštěk Svazek: 6 Strana: 0349
Houštěk, šťku, m. = hustší jícha. Bavor.

76307   Houští Svazek: 1 Strana: 0476
Houští, í, n., houšť, i, f. Vz Hustina.

76308   Houští Svazek: 6 Strana: 0349
Houští těchto lesů. Tk. Č. 1. — H. = sam. u Křelovic.

76309   Houština Svazek: 6 Strana: 0349
Houština, y, f., die Dickung. Vz Hustina. Dch. — H., sam. u Křelovic.

76310   Houština Svazek: 8 Strana: 0112
Houština = husté vlasy. Přihladil si še- divou h-nu. Světz. 1893. 391.

76311   Houštka Svazek: 6 Strana: 0349
Houštka, y, f. = hustosť, hustota. H. kaše. Šp. — H. = omáčka. Wtr.

76312   Houštnatý Svazek: 10 Strana: 0091
Houštnatý val. Proch. Hrad. 32.

76313   Houštví Svazek: 1 Strana: 0476
Houštví, n. = houští. Dickicht, Gestrüpp. Jg. —

76314   Hout Svazek: 6 Strana: 0349
Hout, u, m. = fošna, trám, die Pfoste. Si. les.

76315   Houtera Svazek: 6 Strana: 0349
Houtera, y, f. = kráva, která se v úterý narodila. Mor. Brt.

76316   Houtkovice Svazek: 6 Strana: 0349
Houtkovice, dle Budějovice, Hautkowitz, ves u Opočna. Blk. Kfsk. 682., Sdl. Hr. I.55.

76317   Houvad Svazek: 8 Strana: 0112
Houvad = ovad, h přisuto. Dšk. Jihč. I. 34. Vz Hovad.

76318   Houvar Svazek: 8 Strana: 0112
Houvar, u, m. = ouvar, malá lučina, Ji přisuto. Dšk. Jihč. I. 34.

76319   Houvězdo Svazek: 9 Strana: 0070
Houvězdo m. Oujezd Dšk. Vok. 50.

76320   Houvězdo Svazek: 10 Strana: 0091
Houvězdo = Újezd. Dšk. Km. 5.

76321   Houvěziti se Svazek: 7 Strana: 1263
Houvěziti se = točiti, kroutiti se. Mor. Rgl.

76322   Houvin Svazek: 10 Strana: 0587
Houvin, u, m. = houžev (ze dřeva sto- čená). Úbočí. Rgl.

76323   Houvina Svazek: 10 Strana: 0091
Houvina, y, f. místo Ouvín. Dšk. Km. 16.

76324   Houvinovat Svazek: 10 Strana: 0587
Houvinovat =: přitahovati, stahovati. Úbočí. Rgl.

76325   Houvjetka Svazek: 8 Strana: 0112
Houvjetka, y, f. = silná tyč, kterou se zatahuje řetěz, jímž se ve voze svazují klády a p. Jemnice. Brt. D. II. 318.

76326   Houzký Svazek: 6 Strana: 0349
Houzký = úzký. Mor. (Tam) je h. cesta, je zarůlstlá travou všecka. Sš. P. 659.

76327   Houzlata Svazek: 6 Strana: 0349
Houzlata, y, m., os. jm. Arch. III. 551.

76328   Houž Svazek: 1 Strana: 0476
Houž (zastar. húž), i, houžev, žve, na Slov. houžva, y; houžka, houževka, houžička, houžvička, y, f. = ohebný prut, zvl. skroucený k vázání něčeho, die Wiede, Rejtel, gewun- denes Reis. — St. skl., Jád. Řetěz tlustý přetie jako houžev mečem. Dal. H. se strhala, odsadila, H. u vesla: svírka. H. k upevnění voru k břehu: těhelnice. Stran synonym vz Kláda. — H., železný kruh na řebřině, do něhož lišeň se strká. Us. — H., nákrčník, Halsband, halže. Kron. trub. — H., kruh u pluhu k povyšování neb snižování hřídele, kněžna, die Zucht. D. — Č. Vz Houžník. — H. = provaz, Strick. V., Št. Konopná houžev. Háj. Na dubu na houžvi ho za hrdlo pověsili. Háj. H. a smečka lýčená jemu na hrdlo vlo- žena. Háj.

76329   Houže Svazek: 6 Strana: 0349
Houže, e, f. = houž. Sl. les.

76330   Houžeň Svazek: 6 Strana: 0349
Houžeň, žně, f., desmoncus, rostl. H. mnohotrná, d. polyacanthus. Rstl. 1613.

76331   Houžeň Svazek: 8 Strana: 0112
Houžeň, rod palem, desmoncus. Vz Ott. VIL 383.

76332   Houžení Svazek: 6 Strana: 0349
Houžení, ušení = v koncích výřezů vorů vydlabané díry, do kterých se navléká tyčka ke spojování dřev. Na Vltavě, die Löche- rung. Špd.

76333   Houžev Svazek: 6 Strana: 0349
Houžev, vz Houž. H. vorová, die Floss- wiede, krajová, Rand-, Sl. les., připínací, Anker-. Čsk. Maso jako h. Arb. H-vemi sochory spojiti. Ler. — H., salix vitellina, potočnice, die Bindweide. Sl. les

76334   Houžev Svazek: 7 Strana: 1263
Houžev, restis. Milí. 92. Vz Jir. Mor. 41. b. Uvisnul na houžvi = byl oběšen. Wtr. Obr. II. 811.

76335   Houžev Svazek: 8 Strana: 0112
Houžev. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 46., 82. Húžev (St, Hrozen.), hůžva (val., slov.), húžba (dol.), hałža (laš.) = železný kruh u pluhu, do něhož se zřídel navléká. Brt. D. II. 447. Cf. Hóžba (3. dod.).

76336   Houževačka Svazek: 1 Strana: 0476
Houževačka, y, f., provaz, Strick, Seil von Bast = houžev, houž. Lex. vet.

76337   Houževes Svazek: 1 Strana: 0476
Houževes, vsi, f., Seibersdorf.

76338   Houževnáč Svazek: 10 Strana: 0091
Houževnáč, e, m. = člověk houževnatý, neústupný. Msn. II. 200.

76339   Houževnatě Svazek: 6 Strana: 0349
Houževnatě, zähe. H. něčeho se držeti. Mus. 1880. 514.

76340   Houževnatěti Svazek: 6 Strana: 0349
Houževnatěti, ěl, ění, zäh werden. Kos., Mour.

76341   Houževnatosť Svazek: 1 Strana: 0476
Houževnatosť, i, f. = houževnosť.

76342   Houževnatý Svazek: 1 Strana: 0476
Houževnatý, houževný, zäh. H. sláma, hrachovina, Jg.

76343   Houževnatý Svazek: 6 Strana: 0349
Houževnatý. H. odpor, Dch., povaha. Arb

76344   Houževník Svazek: 1 Strana: 0476
Houževník, a, m. — provazník, Seiler, zastr. Aqu.

76345   Houževnosť Svazek: 1 Strana: 0476
Houževnosť, i, f. Vz Houž, tuhosť. Plk. Zähigkeit, Biegsamkeit. — H. = skrbosť, skoupost', neužilosť. V., Št. Die Kargheit, Knickerei, Knauserei, Filzigkeit.

76346   Houževný Svazek: 1 Strana: 0476
Houževný, houževní, co se dá na houžev kroutiti, ohebný, biegsam. Jg. — H. tuhý, zähe. H maso, Ros., dřevo. — H.. = skoupý, skrbný, karg, zähe, filzig. H. člověk, V., Br., Kom., hospodyně. Sych. — Jg. Vz Houžvička.

76347   Houžka Svazek: 1 Strana: 0476
Houžka = prut ohebný, die Wiede. Us. — 2. Skrblík, Filz. Nebuď houškou. Lom. Vz Houž, Houžvička.

76348   Houžná Svazek: 6 Strana: 0349
Houžná. Sdl Hr. III. 303.

76349   Houžňák Svazek: 1 Strana: 0476
Houžňák, a, m., skrbee, Knicker. Res.

76350   Houžník Svazek: 1 Strana: 0476
Houžník, u, m., kolík, kterým se u pluhu houž před zhlavím zatkne, aby se nevysmekla. Dch. —

76351   Houžník Svazek: 6 Strana: 0349
Houžník, der Pflugnagel. Vz Pověrák.

76352   Houžovatěti Svazek: 1 Strana: 0476
Houžovatěti, ěl, ění, zähe werden. D.

76353   Houžovatosť Svazek: 1 Strana: 0476
Houžovatosť, i, f., tuhosť, Zähigkeit, D.

76354   Houžovatý Svazek: 1 Strana: 0476
Houžovatý, houžovitý, houžový, hou- ževný, zähe. H. maso. — H. skoupý. H. lakomec, karg, filzig. Jg.

76355   Houžovatý Svazek: 10 Strana: 0091
Houžovatý. H. strava. Kká. Sion II. 74.

76356   Houžovec Svazek: 6 Strana: 0349
Houžovec, vce, m. H. Dolní, Seibers- dorf; H. Horní, Hertersdorf, vsi u Lan- škrouna. PL., Blk. Kfsk. 1319., Sdl. Hr. II. 276.

76357   Houžva Svazek: 6 Strana: 0349
Houžva, vz Houž. — H , y, m., os. jm. Tk. V. 91.-95.

76358   Houžvačiť sa Svazek: 10 Strana: 0091
Houžvačiť sa, vz Krpačiti se. Mš.

76359   Houžvař Svazek: 1 Strana: 0476
Houžvař, húžvař, e, m., kdo houžve dělá, der Wiedmacher, Seiler. Troj.

76360   Houžvář, e, m Svazek: 6 Strana: 0349
Houžvář, e, m. = kdo dělá houžve. Vz Tk. II. 535.

76361   Houžvice Svazek: 10 Strana: 0587
Houžvice, e, f. Sedláři navlačovali h-ce. Wtr. Rem. 250. Sr. Houžev.

76362   Houžvička Svazek: 1 Strana: 0476
Houžvička, y, f., vz Houž. = H., y, m., dle „Despota“, houžka, skrblík, skrbec, stuchlík, Filz, Geizhals. Jest h-ka. D.

76363   Houžvík Svazek: 1 Strana: 0476
Houžvík, a, m., houžvička, Filz. Jg.

76364   Houžviti Svazek: 1 Strana: 0476
Houžviti, hužviti, hužbiti, il, en, ení = utahovati, týrati, plagen. -- co. Práce hužbí tělo. — co čím: tělo své těžkou prací. MM. se = týrati se, sich plagen. — se s kým. Rybay. Na Slov. — H. se = skoupým býti, skrbiti, kargen. Reš,

76365   Houžviti čím Svazek: 10 Strana: 0091
Houžviti čím = lakoměti. H. dárky. Msn. Od. 169.

76366   Houžviti se proč Svazek: 6 Strana: 0349
Houžviti se proč: pro statek. Dh. 88.

76367   Houžvitý Svazek: 1 Strana: 0476
Houžvitý = houžovatý. Jg.

76368   Hov Svazek: 6 Strana: 0349
Hov = sem. Podž hov. U Opavy. Brt. D.

76369   €hovací Svazek: 6 Strana: 0433
€hovací telacko (na němž lze hodně po- chovati), Mor. Brt. D.; cena (= to, co cho- vání něčeho stojí, der Erhaltungswerth). J. tr.

76370   Hovad Svazek: 1 Strana: 0476
Hovad, vz Ovad.

76371   Hovad Svazek: 8 Strana: 0112
Hovad, a, m. = ovad, h přisuto. Gb. II. ml. I. 464. Cť. předcház. Houvad. Dle List. fil. 1896. 159. není h přisuto, nýbrž analogické dle hovado.

76372   Hovad Svazek: 10 Strana: 0091
Hovad' = dobytek (ovce, svině a kozy, ?????). Msn. Od. 256.

76373   Hovádek Svazek: 10 Strana: 0091
Hovádek, dka, m. H-dky, pecus. Gl. roudn. 435. (Krok 1888. 402., 404. )

76374   Hovaděti Svazek: 1 Strana: 0476
Hovaděti, hovadněti, ějí, ěl, ění, zum Vieh werden. — Všechen zhovaděl. Ros. — čím. Častým vídáním divadel ukrutných srdce lidské hovadí. Hos. Předm.

76375   Hovaděti Svazek: 6 Strana: 0349
Hovaděti = vousy zarůstati (žert.). Ten h-dí. U Kr. Hrad. Kšť.

76376   Hovadí Svazek: 1 Strana: 0476
Hovadí, od hovada, Vieh-. H. úd, hlava, noha, hřbet, lékař, Jg., lalok, huba, V., ocas, D., mozky, krev, Us., moucha (střeček, ovad, Bremse). Reš. Hádání z opatření střev hovadích. V. Vz Hovadní.

76377   Hovadice Svazek: 10 Strana: 0091
Hovadice, e, f. = ovad (moucha). Dšk. Km. 4L, Brt. Čít. 244.

76378   Hovadík Svazek: 6 Strana: 0349
Hovadík, a, m., os. jm. Vck.

76379   Hovadina Svazek: 6 Strana: 0349
Hovadina, y, f. = hovězina, das Rind- fleisch. Bern. — H., viehisches Wesen. — H. = hloupost. Udělal h-nu. Us.

76380   Hovaditi Svazek: 6 Strana: 0350
Hovaditi, il, ěn, ění, zum Vieh machen. — koho. Cf. Hus III. 139. Hovadnosť = hovadství. Chč. Hovadný. ZN. To činí lidi mdlé a ho- vadné. Wtr. exc. Člověk, jenž smrtedlně hřeší, jest h-dHý; Nebožátka oslepená a h-ná, Hus II. 129., 254.

76381   Hovádko Svazek: 1 Strana: 0476
Hovádko, a, n. Tlusté h*. hezké, a bohaté moudré. Č. Vz Hovado.

76382   Hovadně Svazek: 1 Strana: 0476
Hovadně, hovädsky, viehisch. H. žíti. Martini.

76383   Hovadněti Svazek: 1 Strana: 0476
Hovadněti = hovaděti.

76384   Hovadní Svazek: 1 Strana: 0476
Hovadní moucha (hovadnice, ovad, troup, koňský sršeň), Viehbremse. V.

76385   Hovadní Svazek: 8 Strana: 0112
Hovadní. Na h. hlavu daň uložiti. Snm. I. 256.

76386   Hovadnice Svazek: 1 Strana: 0476
Hovadnice, e, f. = hovadní moucha. V.

76387   Hovadník Svazek: 10 Strana: 0091
Hovadník, a, m. = hovadný člověk, ein viehischer Mensch. Vz Gb. Slov.

76388   Hovadnosť Svazek: 1 Strana: 0476
Hovadnosť, i, f., hovadství, Viehigkeit, viehische Art. Tkadl., Lom. Tělesnosť a h. nerozumná má býti zavržena. Kom. V h-sti pohřížen bývá. Hus.

76389   Hovadnosť Svazek: 7 Strana: 1263
Hovadnosť hrubá. Chč. m. s. III. 20.

76390   Hovadnost Svazek: 9 Strana: 0070
Hovadnost. Za Hus. v I. 476. polož: Post. 19b.

76391   Hovadný Svazek: 1 Strana: 0476
Hovadný, hovadský, Vieh-, viehisch. H. boháč, radosť, Jel., člověk, Br., hodování, Kom., hřích. Lom. H. a smilní lidé. Marti m. Hovadná rodičů k dítkárn milosť. Kom.

76392   Hovadný Svazek: 8 Strana: 0112
Hovadný. H. život. Chč. Mik. 461.

76393   Hovadný Svazek: 9 Strana: 0070
Hovadný. H-dní lidé. Chč. List. fil. 1898. 469.

76394   Hovadný Svazek: 9 Strana: 0439
Hovadný. H-dni lidé. Chč. S. I. 406.

76395   Hovado Svazek: 1 Strana: 0476
Hovado, a, hovádko, a, n., das Vieh. Ne- rozumné hovado. V. H. pitomé, čtvernohé, dělné, krmné, okrocené, škodné, V., domovní. Kom. Beránek, hovádko tiché, nemstitelné. Štelc. H. rozděleného kopyta. Ús. Stojí, jako hovado u jeslí. Vz Hloupý. Č., D. Vz Dub, Hovádko, Dobytek. Škoda hovadem vzešlá, vz Rb. str. 265. Z hoväda bývá len mäso. Mt. S. — H. = člověk hovadských obyčejův, Vieh, viehischer Mensch. Jest pravé hovado. D. — H., každý živočich, zvíře nerozumné, Thier. Toms. — Hovado, a, n., hovad, ovad, kobylí n. koňská moucha, střeček. Reš., Leg., Aqu. —

76396   Hovado Svazek: 6 Strana: 0350
Hovado. Vz Mkl. aL. 272.. Mkl. Etym. 75., Cor. jur. Jir. IV. 3. 1. str. 392.-393., IV. 3. 2. sír. 414. Tři čtvrti hovada a půl koně = člověk velice hloupý. U Lužan. Kšf. H-da provázek, slovo ludi váže. Slov. Tč. Kteříž netbají na Bóh, jsú jako h-da. Št. Kn. š. 113. — H. = ovad. Také na Mor. Brt. Chtěl se komár ženiti, chtěl sobě brát mušku, přiletělo h-do, chtělo být za družku. Sš. P. 694.

76397   Hovado Svazek: 7 Strana: 1263
Hovado = zvěř, bestia. Město od hovad jedovatých mnoho přiekazy mějíše. GR.

76398   Hovado Svazek: 8 Strana: 0112
Hovado. Vyšla rada z velikého h-da (špat- ná). Slez. Nov. Př. 570.

76399   Hovado Svazek: 9 Strana: 0070
Hovado. O původu slova sr. Zub. 407. Stran pořekadel atd. vz Zát. Př. 315. a.

76400   Hovado Svazek: 10 Strana: 0091
Hovado, a, n., tanec Vz Brt. P. n. 884.

76401   Hovado Svazek: 10 Strana: 0587
Hovado, a, n. Vyšla rada z velkého hovada (od hlupáka). Vlasť. I. 236.

76402   Hovadový Svazek: 10 Strana: 0091
Hovadový, viehisch, thierisch. Vz Gb. Slov.

76403   Hovadskosť Svazek: 1 Strana: 0476
Hovadskosť, i, f. = hovadnosť.

76404   Hovadský Svazek: 1 Strana: 0476
Hovadský; -sky, po -sku, od hovada, hovadu náležející, Vieh-, viehisch. H. kopyto, noha. V. Ze spatření střev hovadských hádati. V. H.. maso. Eus. - - H. = co k hovadu po- dobné, jemu příslušné jest, nerozunmé, viehisch. H. život, obyčej, Ros., práce, rozkoš, D., chlap. Us. Chlipěti jest h. věc. Kom. Opilci h-sky si počínají. Kom. Lidsky mluvil a h-sky živ byl. Smrž.

76405   Hovadský Svazek: 6 Strana: 0350
Hovadský = velikánský, nad míru ve- liký. Us. Vck., Brt. D. 215.

76406   Hovadský Svazek: 10 Strana: 0091
Hovadský = hloupý. Stan. II. 295.

76407   Hovadství Svazek: 1 Strana: 0476
Hovadství, n. = hovadský život, způsob, zhovadělosť, viehische Art, viehisches Wesen, Viehheit. V. To je h. Učinil h. Us. V stavu h. žíti. Koll.

76408   Hovadzina Svazek: 6 Strana: 0350
Hovadzina, y, f., das Rindfleisch. Ssk.

76409   Hoval Svazek: 9 Strana: 0439
Hoval, u, m. = silnější dřevená deštice přidávaná na kopyto ? lepšímu docílení patřičné podoby a velikosti boty. Sbor. slov. III. 32.

76410   Hovaný Svazek: 6 Strana: 0350
Hovaný = chovaný. Doma h. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 65.

76411   Hovar Svazek: 10 Strana: 0091
Hovar (ouvar), u, m. = půda mokrá, mo- čálovitá. Čas. mor. mus. III. 132.

76412   Hovárať Svazek: 6 Strana: 0350
Hovárať = hovořiti. Nechteľos se mnú h. Sš. P. 627.

76413   Hovárati Svazek: 1 Strana: 0476
Hovárati = hovořiti.

76414   Hovárati Svazek: 7 Strana: 1263
Hovárati v dialektech. Vz Listy fil. 1892. 280. 526*

76415   Hovať Svazek: 6 Strana: 0350
Hovať = chovati. Slov. Dumala moja mac, že ju budzem hovac. Koll. Zp. I. 361.

76416   Hovazina Svazek: 6 Strana: 0350
Hovazina, y, f. = hovězina. H-nu do Hrnca daj. Slov. Koll. Zp. I. 394.

76417   Hovdanka Svazek: 6 Strana: 0350
Hovdanka, y, f. = slepice chocholatá. Us. u Kr. Městce. Kšť.

76418   Hovědce Svazek: 1 Strana: 0476
Hovědce, e, f., hovězí dobytek, das Rind. H. otehnati. Rkk.

76419   Hovědce Svazek: 6 Strana: 0350
Hovědce, e, n. = hovádko, hovězí do- bytek. Hr. rk. D. 729.

76420   Hovědce Svazek: 10 Strana: 0091
Hovědce, e, f. Tu h-dci neprodávej. Hrad. 108b. (Mš). Vz Hoviedce.

76421   Hovědí Svazek: 1 Strana: 0476
Hovědí = hovězí, Rind. Lék. kn.

76422   Hovědí Svazek: 10 Strana: 0091
Hovědí maso = hovězí. Arch. XXI. 539.

76423   Hovědina Svazek: 1 Strana: 0476
Hovědina — hovězina,

76424   Hovědina Svazek: 6 Strana: 0350
Hovědina = hovězina. Prk. Přisp. 28., Hr. ruk. 407.

76425   Hovědina Svazek: 10 Strana: 0091
Hovědina, y, f. = hovězina. Hrad. 135b., Veleš. 142., Rozk. P. 1727. (Mš. ).

76426   Hovědliny Svazek: 6 Strana: 0350
Hovědliny, pustá tvrz v Čáslav. Blk. Kfsk. 61.

76427   Hovědlivý Svazek: 1 Strana: 0476
Hovědlivý, komu hověti třeba, was zu schonen ist. Ms. 14. stl.

76428   Hovedzina Svazek: 8 Strana: 0112
Hovedzina = hovězina. Phľd. 1895. 628.

76429   Hovějnosť Svazek: 1 Strana: 0476
Hovějnosť, i, f., Schonung, Nachsichtig- keit. Jg.

76430   Hovějný Svazek: 1 Strana: 0476
Hovějný = hovící, schonend. — komu. H. sobě, přísný jiným. Jel.

76431   Hovělosť Svazek: 1 Strana: 0476
Hovělosť, i, f. = hovějnosť. Rk.

76432   Hovělosť Svazek: 10 Strana: 0091
Hovělosť, i, f. Hyna. Vz Čad. 115.

76433   Hovění Svazek: 1 Strana: 0476
Hovění, hovení, n., šetření, Nachsicht. D.

76434   Hověnice Svazek: 8 Strana: 0112
Hověnice. Dále bude uhlířská chatrč s mi- lířem, nahoře koliba s pajtou a h-cí. NZ. IV. 160.

76435   Hovénko Svazek: 1 Strana: 0476
Hovénko, vz Hovno.

76436   Hověnko Svazek: 6 Strana: 0350
Hověnko = hovínko. Bern.

76437   Hověnství Svazek: 1 Strana: 0476
Hověnství, n., zastr. = hojemství. D.

76438   Hověti Svazek: 1 Strana: 0477
Hověti (ne: hoviti), 3. pl. -ví a-vějí, hov n. hověj, hově n. hověje (íc), ěl, vení n. věn, vění; hovívati = šetřiti, zart und weich halten, pflegen, begünstigen; strpení míti, Nachsicht haben, gefällig sein, nachgeben; spo- řiti, schonen, sparen. Jg. — co. Příliš tělo ho- vějí, krmí. Hugo. — čemu, komu: hoví si; umí si hověti. Ros. První den musíme koňům hověti. Klat. Svému tělu h., Jg., svému životu, Lom., svému zdraví, Aesop., V., času (jím se říditi). D. Štěstí mu slouží a hoví. V. Máš-li dobytek, hověj mu. Syr. Hovějí zem- skému zboží. St. skl. H. žádostem. D. Kdo zlým hoví, dobrým škodí. Trnk. Tuze mu hovíte. D. Hoví mu a má proč. Mus. H. dluž- níkovi (strpění míti). Nt. Kostely stavěl, nákladům nehověl (jich nešetřil). Lom. — čemu = rozuměti čemu. Us. u Jilemn. — komu na čem. Chci na všem tobě h. Leg. — komu v čem. Budeme-li v tom Hověti tobě, učiníme hanbu i škodu sobě. Dal. — si kde: na pohovce, v posteli, Ml., pod stromem. — (komu) čím: povolností. Města pražská povětřím nejmírnějším hovějí. Ad. Zaluž. — aby. Hověl si, aby si po práci odpočinul. Us.

76439   Hověti Svazek: 6 Strana: 0350
Hověti. O časování cf. List. filol. 1884 441. Sr. Mkl. Etym. 75. — abs. Pomsta hovie a slituje se. A!b. 71. a. On dovedl h., er verstand es sich zu fügen. Dch. — čemu, komu: novému proudu, Tf., sladké lenosti, Vlč., spánku, Kká., svému myšlení. Dch. Juž ti déle nechcem h. Dal. III. 43. Že jsem to vděk dělal, že se jim tak h-lo ode mne. NB. Tě. 261. Páni svej chudině zle hovějí. Hr. rk. 321. Hovej pilně hosti tomu. N. Rada 1897. Lenoch si jen hoví. Dch. H. čemu = rozuměti také u Čes. Skalice. On tomu ne- boví. Vk. — komu v čem. H. si v nečin- nosti; Hovejta v milosti sobě. Hr. Ruk. 173. — si při čem. Práce lidská při písních si hoví. Osv. V. 638. — si kde. Hovte údům v stínech stromových. Koll. 184. — jak. H-la mu jako svěcené kosti. Šml. I. 145. Oráč čaká drahého plodu země trpělivě hověje, až přijme jarné i ozimé. ZN.

76440   Hověti Svazek: 7 Strana: 1264
Hověti a hoviti. Hoviti je možné. Cf. museti a musiti, haněti a haniti a j. p., strb. goviti a gověti (Mkl. lex. palaeosl.); v nové češtině často hoviti. Nár. listy 1888. č. 102.

76441   Hověti Svazek: 8 Strana: 0112
Hověti = sustinere, někde se držeti. Got. gaveihan, benedicere. Gb. H. ml. 1.458. O tva- rech cf. Mus. 1896. 251. Již třmi dny hoví, ani má co jísti. Ev. seit. 30. Marc. 8. 2. (Muč.).

76442   Hověti Svazek: 9 Strana: 0070
Hověti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 266.

76443   Hovětice Svazek: 6 Strana: 0350
Hovětice, zaniklá ves na Mor. D. ol. I. 1108.

76444   Hovězák Svazek: 1 Strana: 0477
Hovězák, a, m., řezník voly porážející, der Rindfleischhauer. Us.

76445   Hovězenka Svazek: 6 Strana: 0350
Hovězenka, y, f., der Rindsbraten. Šm.

76446   Hovězí Svazek: 1 Strana: 0477
Hovězí (zastr. hovědí), od hovada, Rinds-, Rind-, rindern. Jg. H. maso (hovězina), kůže, dobytek (skot), V., pečeně, Jg., měchýř, D., polívka. Us. H. tuk, chlupy, lůj, jazyk, mor. Šp. II. z roště, Rostbraten. Rk. — 11. rozum (hloupý). Ros.

76447   Hovězí Svazek: 6 Strana: 0350
Hovězí krev, hnůj, mozek, lakýrka, usně, Šp., pečené, Rostbeef. Dch. H. dobytek. Vz Lichva, Statek. — H., ves u Vsetína. Vck.

76448   Hovězice Svazek: 6 Strana: 0350
Hovězice, e, f. = hovězí usně, das Rinds- leder. H. americká, tažená černá, na štítky.

76449   Hovězicový Svazek: 6 Strana: 0350
Hovězicový, Rindsleder-. H. -holínka (z hovězice). Šp.

76450   Hovězík, a Svazek: 6 Strana: 0350
Hovězík, a, m., několik domků u Vse- tína.

76451   Hovězina Svazek: 1 Strana: 0477
Hovězina, y, f. (zastr. hovědina), hovězí maso, Rindfleisch. Ros. H. dušená, Lungen- braten, Rk. Vz Svíčkový.

76452   Hovězina Svazek: 6 Strana: 0350
Hovězina, das Boeuf. H. s lanýži, po Nelsonsku, B. ä la Nelson, královská, B. royal, studená. Šp.

76453   Hoviedce Svazek: 10 Strana: 0091
Hoviedce, e, n., zdrobn. hovado. Vz Gb. Slov. Hovno. Keď jsi h., seď v řiti. Sbor. slov. VIL 130. Čert h. ví (= neví), co p. Bůh dá. Us. Já jsem již z hoven vyrostl (ne- potřebuji již tvé pomoci). Us.

76454   Hovija Svazek: 8 Strana: 0112
Hovija, e, f. Dyž si ľehne v nedělu od- peledňa na pec, to je celá jeho h. (hovění si). Val. Brt. D. II. 318.

76455   Hovínko Svazek: 6 Strana: 0350
Hovínko, a, n., vz Hovno.

76456   Hovínkový Svazek: 1 Strana: 0477
Hovínkový, vz Hovno.

76457   Hovítek Svazek: 8 Strana: 0112
Hovítek, vz Úvitek (3. dod.).

76458   Hovítko Svazek: 1 Strana: 0477
Hovítko, a, n., Ruhesessel, Lehnstuhl. Dch.

76459   Hovívati Svazek: 1 Strana: 0477
Hovívati, vz Hověti.

76460   Hovízky Svazek: 9 Strana: 0070
Hovízky, míst. jm. u Hovězí na Mor. Vck.

76461   Hovjadina Svazek: 8 Strana: 0112
Hovjadina = hovězina. Phľd. 1895. 628.

76462   Hovjazí Svazek: 8 Strana: 0112
Hovjazí = hovězí. Slez. NZ. IV. 447.

76463   Hovna Svazek: 6 Strana: 0350
Hovna, y, f. = divan, na kterém si člo- věk hoví, pohovka. Tč.

76464   Hovnál Svazek: 6 Strana: 0350
Hovnál, a, m. = hovnivál. Slov. Bern.

76465   Hovňál Svazek: 9 Strana: 0070
Hovňál, a, m. = hrobařík. U Polné. Hoš. 96.

76466   Hovní Svazek: 6 Strana: 0350
Hovní, Dreck-. Šm.

76467   Hovník Svazek: 6 Strana: 0350
Hovník, u, m. = zadek, řiť. Máš těžký h. (nevyskočíš); Hni přec tím h-kem! Us. Rjšk. — H. = hovna. U Jindř. Hrad. Vlk, U Polné. Olv.

76468   Hovník Svazek: 9 Strana: 0070
Hovník, a, m. = lenoška, Ruhebett, od hověti si (žertem). Us.

76469   Hovnisko Svazek: 6 Strana: 0350
Hovnisko, a, n. = škaredé hovno."Bern.

76470   Hovniště Svazek: 1 Strana: 0477
Hovniště, ě, n., hnojiště, Miststelle. D.

76471   Hovniti se s někým Svazek: 6 Strana: 0350
Hovniti se s někým = mazliti se. — se oč: hněvati se. Hned se o všecko hov- níš. U Kr. Hrad. Kšť.

76472   Hovnivál Svazek: 1 Strana: 0477
Hovnivál, a, m., hovniválek, lka, m., chroust v lejnech potravy hledající, der Pillen-, Mist-, Ross-, Stinkkäfer. Kom. Utrhač při- rovnává se hovniválu, kterýž se v lejnech válí a drápe. Lom.

76473   Hovnivál Svazek: 6 Strana: 0350
Hovnivál snad hovni -?- v -?- ál, v vsuto. Nebyla by to tedy složenina lokal, se slo- vesným kmenem vali. Brt. H., achalabus. Sv. ruk. 320. a. Brnčál, h-val, geotrupes stercorarius. Na Hané. Brt. H. i v peknej růži trus smradlavý hledá. Glč. II. 251. Cf. Kovář, Brundivál, Brmtál, Všivák.

76474   Hovnivál Svazek: 8 Strana: 0112
Hovnivál. H-la darmo ťaháš na růžu. Phľd. 1895 469.

76475   Hovniválový Svazek: 1 Strana: 0477
Hovniválový, Mistkäfer-. H. housenka, der Erdochse. D.

76476   Hovnivár Svazek: 6 Strana: 0350
Hovnivár, a, m. = hovnivál. Us. Zkr.

76477   Hovnivár Svazek: 8 Strana: 0112
Hovnivár, a, m. Král = pasák, který, když se z jara dobytek po prvé na pastvu vyhání, první na pastvu dobytek vyhnal; kdo poslední, byl h-rem. U Náchoda. NZ. III. 8.

76478   Hovnivec Svazek: 7 Strana: 1264
Hovnivec, vce, m., merdifer, zastr. Rozk., Pršp. 46. 67.

76479   Hovnivý Svazek: 1 Strana: 0477
Hovnivý, dreckig. Jg.

76480   Hovnivý Svazek: 6 Strana: 0350
Hovnivý, dreckig, kothig, unrein, schmut- zig. Bern.

76481   Hovno Svazek: 1 Strana: 0477
Hovno (zastar. hůvno), hovénko (hovínko), a, n., der Dreck. H. myší (myšinec). V. Čím se více hovnem mažeš, tím více smrdí. Us. Každý moudrý má nač pomysliti, kdyby ho pobídlo hovno v zápas jíti: porazíš-li je, co na tom budeš míti, pakli ono tebe porazí, musíš hned do lázně jíti. Rým. I řekla: Po- hledejte v truhle, však je v truhle musíte míti. Ona pověděla, mám prej bez poroka hovno. Tak jsem od ní odešla. Svěd. 1569. Nemyslí, že je h. jeho strejc, ale vlastní bratr. Us. Na ráz hojno na druhý ráz h. Pýcha na ulici a h. v truhlici. Na Slov. Nebude z hovna bič. L. Hodí se k sobě jako h. na lopatu. — Na místo tohoto slova říká se: ono, enono. Dostaneš enono. D. Na Mor.: Hrubé H a malé o (poněvadž se dle pravopisu německého substantiva velikým písmenem poč. psávala: Ho. ) Brt. — H. čertovo, assa foetida, Teufels- dreck. Jg.

76482   Hovno Svazek: 6 Strana: 0350
Hovno, vz Mkl. aL. 272. Člověčí h.; hovadí h. = hnůj, lejno, trus; kozí, ovčí, zaječí, srnčí h. = bobek; kravské h. == kravinec; medvědí h. = medvědí cukr. Bern Ptačí trus = ptačinec. Cf. Holubinec, Koninec a pod. Tancovala Hanka s Tom- šem, bylo h. po všem. Na Drahansku. Hý. Proto váží sobě Buoh kněžské svátky za h. (za nic), že opúštějí nábožnú modlitbu. Hus I. 130. Překousni hovínko (říkají zlost- nému, po tom prý zlosť pomine). Dbv. Je lakomá, že by h. po sobě seŽRala. Us. Dbv. Drží se toho jako h. košile. Holk. Přilepil se na mne jako h. na košili. Us. Ft. Mluví, jakoby byl snědl kus Šalamounova h-na (moudře; iron.). U Žamb. Kf. H. pánům chybí (nic jim nechybí). BeRn. Aby s ním zacházel jako s hovnem (opatrně). Us. Tkč. Jez h., pí vodu, nevydeš na chudobu, vili victu, aquae potu facile ditesccre potes, wer nichts verzehrt, kann nicht arm weRden. Slov. Bern. Špíny hovnem neumyješ. Slez. Tč. Hedbáv na ulici a h. v truhlici. Slez. Tč. Je tam něco? I h. je tu (nic tu není). Us. Heleď, támhle je pan správec! H. je to (= to on není). Us. Udělej to. H. udělám (nic neudělám). Us. Chodí, jakoby byl h. snědl (pyšně). H. pán (musíme ho poslou- chati). Myš h-mi se prozrazujíc kočkám v loupež bývá. Kom. Cf. Lejno, Krom- božinec.

76483   Hovno Svazek: 7 Strana: 1264
Hovno. Hovna nic nezjednali (ničeho ne- pořídili). Arch. XI. 139. Lopata hledá hovno (sejdou-li se dva darebáci). U Rokyc. Čert h. ví, co pán Bůh dá (nic neví). Us — H., a, m., os. jm. Arch. VIII 102., 114 a j.

76484   Hovno Svazek: 9 Strana: 0070
Hovno. Zlatom písal, hovnom pečatil (ne- dostál slovu); Bez chuti malý kúštek hovna sjieš. Z hovna bič neupletieš, kdyby's jak prsty slinil, musijú být konopě. Šeb. 217. (o marné práci); Jedz (jez) hovno a pij vodu. neprídeš na chudobu; Naraz hojno, na druhý raz hovno. Slov. Zát. Př 45. a., 67. a., 151. a., 157. a., 170. b. Podávali jsme si h. přes plot (o dalekém příbuzenství); Plesá mu srdce jak b. v laterni. Šeb. 218., 221. Vz ještě ib. 37. a., III. a., 315. a.

76485   Hovnochlap Svazek: 7 Strana: 1264
Hovnochlap, a, m., Scheisskerl. V. Von- drák.

76486   Hovnojedek Svazek: 7 Strana: 1264
Hovnojedek, dka, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 86.

76487   Hovnostarý Svazek: 7 Strana: 1264
Hovnostarý, ého, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 88.

76488   Hovnoval Svazek: 10 Strana: 0091
Hovnoval, a, m., scarabeus. Rozk. 68. Sr. Hovnival.

76489   Hovnovozič, e, m Svazek: 6 Strana: 0350
Hovnovozič, e, m. = kdo vozí na tra- kaři hnůj na pole. U N. Paky. Vik.

76490   Hovnový Svazek: 1 Strana: 0477
Hovnový, Dreck-. H. smrad, Dreckgestank. Jg. -

76491   Hovodky Svazek: 10 Strana: 0091
Hovodky = úvod žen. Mor. Mtc. 1902. 106.

76492   Hovor Svazek: 1 Strana: 0477
Hovor, u, m., hovoření, rozmluva; hluk, mluvení mnohých najednou; Lautes Gespräch, Gerede, Geplauder. Jg. H. skončiti. L. Do h-ru s někým se dáti. H. rozpřádati. Us. — H., řeč, die Sprache, Rede. Jg.

76493   Hovor Svazek: 6 Strana: 0350
Hovor = hlasitá rozmluva několika osob. H. vésti o něčem. Dch. To jí dnes bylo do h-ru! Us. Vk. H. všedního života. Mus. 1880. 431. Rychle se z h-ru vytrhl, v h-ru ustál. Jrsk. Francouz s Rusem h. spřádá. Kká. Td. 29. Děsný h. živlů. Vrch.

76494   Hovor Svazek: 9 Strana: 0071
Hovor, u, m. = hlasitá rozmluva, křik. Brzkov. Hoš. 96., 157.

76495   Hovor Svazek: 10 Strana: 0091
Hovor. Dostali se hned h-rem do Prahy (za hovoru). Zvon III 711.

76496   Hovora Svazek: 1 Strana: 0477
Hovora, y, f. = hovor. Plk. — H., ho- vorka, y, m., rád hovořící, Plauderhans, Schreier, Schreihals. Jg.

76497   Hovora Svazek: 6 Strana: 0350
Hovora, y, m., os. jm. Dal. 59.—61., D. ol. II. 46., IV. 51.

76498   Hovorany Svazek: 6 Strana: 0350
Hovorany, dle Dolany, Howoran, ves v Kyjovsku.

76499   Hovorčeves Svazek: 6 Strana: 0351
Hovorčeves, vsi, f., Howořowitz, ves u Zdib. S. N. X. 250.. Tk. I. 607., III. 76., 112., IV. 171., V. 161., 174., Tf. Odp. 267.

76500   Hovorčivý Svazek: 6 Strana: 0351
Hovorčivý, gesprächig. Slov. Ssk.

76501   Hovorčovice Svazek: 6 Strana: 0351
Hovorčovice, ves v Pražsku. Vz Blk. Kfsk. 951.

76502   Hovorius Svazek: 6 Strana: 0351
Hovorius Eliáš, f asi 1606. Vz Jír. Ruk. I. 257.

76503   Hovorja Svazek: 8 Strana: 0113
Hovorja, e, m., os. jm. u Kosmy.

76504   Hovorka Svazek: 1 Strana: 0477
Hovorka, y, f., v starší době druh děl. Gl. 71. — H. = hovora.

76505   Hovorka Svazek: 6 Strana: 0351
Hovorka, y, f. = hájovna u Kostelce n. Orl.; mlýn u Pelhřimova. — H., y, m., os, jm. Blk. Kfsk. 965.

76506   Hovorka Svazek: 8 Strana: 0547
Hovorka Jos. M., nar. 1848., spis.; H. Frant., nar. 1857., spis. Vz Ott. XI. 711.

76507   Hovorka Svazek: 9 Strana: 0071
Hovorka Fr. a Jos. Vz Jub. XII.

76508   Hovorka Svazek: 10 Strana: 0587
Hovorka Kar., spis.

76509   Hovorna Svazek: 1 Strana: 0477
Hovorna, y, f., mluvírna, Sprachzimmer. D., Jg. — H., vyhrazené místo v novinách, kde jsou dopisy, dotazy atd., za jichž obsah redakce neručí.

76510   Hovorna Svazek: 6 Strana: 0351
Hovorna římská. Vz Vlšk. 495.

76511   Hovornica, e, f Svazek: 6 Strana: 0351
Hovornica, e, f., geschwätziges Weib. Ssk.

76512   Hovorník, a Svazek: 6 Strana: 0351
Hovorník, a, m., der Plauderer, Gesell- schafter. Lpř. Sl. II. 2.

76513   Hovornosť Svazek: 1 Strana: 0477
Hovornosť, i, f., Gesprächigkeit. — H., mnohomluvnosť, Plauderhaftigkeit, Redselig- keit. D. — H., Hlasité mluvení, lautes Reden, Geschrei. Jg.

76514   Hovorný Svazek: 1 Strana: 0477
Hovorný = mluvný, gesprächig. Rád s ji- nými mluvící, gern redend; žvatlavý, plau- derhaft, redselig, vorlaut. Jg. H. starosť, husy. Us., L. — H. hlasitý, křiklavý, schreierisch. Lom. —

76515   Hovorný Svazek: 7 Strana: 1264
Hovorný = dialogický. H. methoda vy- učovací. J. Sýkora.

76516   Hovorný Svazek: 10 Strana: 0587
Hovorný. Byl zvědavý jako nevěsta a h. jako tchýně. Zvon V. 729.

76517   Hovoření Svazek: 10 Strana: 0091
Hovoření, n., vz Hovořiti, Gb. Slov.

76518   Hovořič Svazek: 1 Strana: 0477
Hovořič, e, m., řečník, zaříkávač. Kat. 2168. —

76519   Hovořil Svazek: 1 Strana: 0477
Hovořil, a, hovořitel, o, m., hovořící, Reder. Jg —

76520   Hovořilka Svazek: 1 Strana: 0477
Hovořilka, y, f, Rederin. Jg.

76521   Hovořiti Svazek: 1 Strana: 0477
Hovořiti, na Mor. havořiti, 3. pl. -ří, il, en, ení; hovořívati. Rozprávěti, mluviti, po- vídati, sprechen, reden, plaudern. Jg. — Po- čechu ticho govoriti. L. S. v. 70. Celý den by hovořil. Ros. Tutě hovoření, že není svého slova slyšeti. Us. Kto málo hovorí, veľa myslí. Mt. S. — co. Je sě tako slovo govoriti. L. S. v. 74 — čím: tichými slovesy hovořili. Rkk. 30. Jg. Svým jazykem h. Lom. V lese narozeno, skopcem potaženo, koněm hovoří (= housle). Er. P. 18. — do čeho. Hovořili jsme až do jitřního. Sych. — o čem. Rk. — s kým. — aby. Pořád hovořil, aby nás bavil. — kde. I počechu lěsi (lechové) g. ticho mezu sobú. L. S. v. 71. —Ve sněme.

76522   Hovořiti Svazek: 6 Strana: 0351
Hovořiti. Vz Šrc. 202 Celý svět h-ří, man spricht allgemein. Ht. Sl. ml. 163. — s kým o čem. Dch. — ke komu. Šml. Jáť jsem, jenž h-ří k tobě, Jesus Kristus ukřižovaný. Výb. I. 442. 22. (14. stol.). — na koho. Uhynula na salaši slanina, h-li na našeho Martina. Sš. P. 713. — kde. V písenkách ať si hovoří. Hdk. C. 56. — komu. Každý prst jí hovoří. Jrsk.— jak. Na půl slova h-li (ticho, tajemně). U Rychn. H. k někomu s dvoRností. Kká. Td.

76523   Hovořiti jak Svazek: 10 Strana: 0587
Hovořiti jak. Hovorí ako spod zemi, popod nos (ticho, nesrozumitelně). Phľd. XXIV. 343. Hovo: í přes zub (jen tak, na piano). Litom. 46.

76524   Hovořiti na koho Svazek: 10 Strana: 0091
Hovořiti na koho = hádati. H-li na Martina, že vzal slaninu. Brt. P. n. 986. Cf. VI. 351.

76525   Hovořivý Svazek: 7 Strana: 1264
Hovořivý = hovorný. Us.

76526   Hovovnice Svazek: 9 Strana: 0071
Hovovnice, e, f. = holovnica. Slov. Phľd. 1897 675.

76527   Howardit Svazek: 7 Strana: 1264
Howardit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875. 16.

76528   Hoyerswerda Svazek: 1 Strana: 0477
Hoyerswerda, Vojerec, v prus. Slez.

76529   -hoz a -choz Svazek: 9 Strana: 0071
-hoz a -choz. Jména ukončená v -hoz a -choz sklánějí se podle, dub': výchoz, výhoz, u, m. Vz Gb. H. ml. III. 1. 120.

76530   Hoza Svazek: 6 Strana: 0351
Hoza = rychle. Na Strání. Kch. — H. Frant, prof., nar. 1843. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 190.

76531   Hoza Svazek: 8 Strana: 0547
Hoza Fr., nar. 1843., řod. realky v Praze, mathem. spis. čes. Vz Ott. XL 717.

76532   Hoza Svazek: 9 Strana: 0071
Hoza Fr. vz Jub. XII.

76533   Hozditi Svazek: 9 Strana: 0439
Hozditi = hyzditi. Ezop. 379. 22.

76534   Hozel Svazek: 6 Strana: 0351
Hozel = uzel. H. trávy. Vz Noša. Mor. Brt.

76535   Hození Svazek: 1 Strana: 0477
Hození kamenem, Steinwurf. Vz Házeti, Hoditi.

76536   Hození Svazek: 6 Strana: 0351
Hození oštěpem. Lpř. Sl. I. 24. Asi na h. kaménka. Koll. I. 243.

76537   Hozený Svazek: 1 Strana: 0477
Hozený, vz Hoditi.

76538   Hozi-us Svazek: 6 Strana: 0351
Hozi-us Mat. f 1588. Tf. H. 1. 3. vd. 73., Jir. Ruk. I. 257.

76539   Hôzka Svazek: 8 Strana: 0547
Hôzka, vz Holožka. Zátur.

76540   Hôzka Svazek: 9 Strana: 0071
Hôzka v Příspěvcích 517. oprav v: Hôžka.

76541   Hózky Svazek: 8 Strana: 0113
Hózky. Záp. Mor. Vz Pekélko (3. dod).

76542   Hozlík Svazek: 10 Strana: 0091
Hozlík, u, m. — uzlík. Lišeň. Mtc. 1902. 435.

76543   Hoznek Svazek: 6 Strana: 0351
Hoznek. 1836. Jg. H. 1. 2. vd. 565.

76544   Hôznica Svazek: 8 Strana: 0113
Hôznica, e, f., území v Trenčínsku. Vz Phľd. XII. 423.

76545   Hoznice Svazek: 6 Strana: 0351
Hoznice, Haslitz, ves v Litoměř. Blk. Kfsk. 911.

76546   Hozný Svazek: 1 Strana: 0477
Hozný, marnotratný, verschwenderisch. Rybay.

76547   Hoža Svazek: 6 Strana: 0351
Hoža. Pacholci přivítají stárka pozdra- vením: Hoža, stárku náš! V Podluží. Brt. L. N. JI. 75.

76548   Hóžba Svazek: 8 Strana: 0113
Hóžba, y, f. = houžev. V Morkovicích. Brt. D. II. 64. Vz nahoře Houžev.

76549   Hôže hô Svazek: 6 Strana: 0351
Hôže hô! Hô, sivoň, hejk hore, turoň! Volání na voly. Phld. VI. I.

76550   Hožeh Svazek: 7 Strana: 1264
Hožeh (hozeh) = ožeh, fustile. Bhm. Fl. 584.

76551   Hôžka Svazek: 9 Strana: 0071
Hôžka, holôžka, y, f. = lohyně, ovoce lôhu (hlohu). Zat. Př. 160. a., 289. a.

76552   Hóžky Svazek: 6 Strana: 0351
Hóžky, louka u Lověšic. Pk.

76553   Hožu Svazek: 1 Strana: 0477
Hožu, vz Házeti.

76554   hp Svazek: 8 Strana: 0113
hp m. p: hpanna m. panna. Gb. H. ml. I. 465.

76555   Hpán Svazek: 10 Strana: 0091
Hpán = ?? Jid. 163. (Mš. ).

76556   Hpanna Svazek: 8 Strana: 0113
Hpanna = panna. AlxB. M. 6. 19. a j. Vz předcház. hp.

76557   Hr Svazek: 1 Strana: 0477
Hr, husch! Hned je hr = nakvašen (o prchlém). Jg., Šm. — „Hrna ně z konopi", páně Kopidlanského bylo přísloví. Mus.

76558   Hr Svazek: 6 Strana: 0351
Hr. Nejsó-li tam (nepřátelé), hr na ně; só-lí tam, cófnem. Mor. Brt.

76559   hr Svazek: 8 Strana: 0113
hr. Z hr se h odsouvá: rtan m. hrtan, rách m hrách, Gb. H. ml. I. 466., rouda m. hrou- da, rana m. hrana atd. Dšk. Jihč. I. 32. Cť. List. fil. 1895. 430. K r se h přisouvá: hrzáti m. rzáti, hrys m. rys atd. Gb. H. nd. I. 464. — Z hř se h odsouvá: řmot, řeblo, říbě m. hřmot, hřeblo, hříbě, Gb. H. ml. I. 466., pořeb, řešit m. pohřeb, hřešit. Dšk. Jihč. I. 32. K ř se h přisouvá: hřemen, hřešato m. řemen, řešato. Gb. H. ml. I. 464.

76560   Hr Svazek: 8 Strana: 0113
Hr! Dělá všecko jenom hr, hr (= nakvap, leda bylo)! Us. Šd.

76561   Hr Svazek: 9 Strana: 0071
Hr. Vincek je hr do práce. Mtc. 1897. 37.

76562   Hr-hr Svazek: 9 Strana: 0073
Hr-hr. Člověk hr-hr = prchlivý. Mtc. 1899. 38.

76563   Hra Svazek: 1 Strana: 0477
Hra, y, hřička, hračka, y, f.; gt. pl. her; instr. pl.: těmi hrami, ne: hry. — H. = kratochvilná zábava, Zeitvertreib, Spiel. Jg. H. dětinná, v karty n. karetní, v kuželky, pod hromádky, v mlejnek, vrhcábní n. ve vrhcáby, v šachy n. šachovní, na babku, na slepou bábu, na hmatačku, divací, mistrovská, na fanty n. ve fanty (lépe: v základy, o základ, Jg. ), v kůtky n. v kostky, Jg.; h. devíti kameny, na míč, na mžitek (na schovávanou), kratochvilná, V., veselá (veselohra), smutná (smutnohra), v tatrmánky, na stěně, D., šer- mířská, Ben. V., ve slovích (slovná), Nz., odvážná (Hazardspiel), J. tr., bursovní (mě- nečná lichva, nadsazování mince). Šp. Hra se zpěvy (vaudeville, ), h. na čtyři ruce, na housle. Hd. H. s míčem, zištná, v biliár, S. N., h. na kendu = na škavu. Vz více tam III 911. Zlovážnou hru počínati, prováděti. Šm. Pod- vod ve hře. J. tr. Jeho hra je výtečná. Nz. Hra dovolená, zapověděná, vz Hazardní. Mistrovskou hru strojiti. V. Hry a kratochvile obecné strojiti, V., provozovati. Jg. Hrou získati (vyhráti). D. Hrou čas krátiti, mařiti. V. Statek hrou promrhati. V. Hra o tebe. Vš. Obávaje se, aby mu ta hra, kterouž na- strojil, zpátkem nešla. V. H. jde oč. O tebe h. jde n. jde o tebe. L. Trudná hra s ním (nesnadno s ním zacházeti). L. Jeho hra (pře) dobře stojí. Ros. Dětinské hřičky (loutky). V. S dětinskými hříčkami zacházeti. Ros. Hřiček dětinských nechati. V. Od hřiček dětinských (od dětinství). V. Když hra nej- lepší (nejmilejší), přestaň. Lb., Jg. Když se ti hry nejvíce chce, tehdy přestaň; Komu milá hra, neuzří dobra. Pk. Ještě hra nemá konce. Vz Konec. Č. Všech her nebuď pastýřem. Flaška. Má h. dobře stojí. Vz Štěstí. Č. I ve hře přítele poznáš. Č. H. v karty a kostky. Vz Rb. str. 266. Stran přísloví vz ještě: Hráč, Hráti, Vyhrání. — H. = žert, Scherz, Spass, Spiel, Schäkerei, Tändelei. D. H. v slovích (Wortspiel). D. Míti z někoho n. z něčeho hřičku. Ros. Hřičky si z něčeho strojiti. Plác, Br. Jako ze hry práci odbývá. Sych. Není mu do hry. Jg.

76564   Hra Svazek: 6 Strana: 0351
Hra = lehké, volné zaměstnání bez váž- ného účelu, na rozdíl od práce. 2. H. zištná. 3. Ukazování jakékoli cvičnosti a zručnosti. Vz S. N., Kram. Slov., Mkl. Etym. 95. H. barev, Osv. I. 638., NA. V. 474., Nz., Bř. N. 70., vln, Vrch. Myth. I. 216., stínů, pří- rody, Nz., nástrojní, das Instrumentalspiel, se zpěvy, vaudeville, na housle, na 4 ruce, Hud., závodní, Wett-, pastýřská, Schäfer-, Mour.; hry scenické (divadelní), gladiator- ské (šermiřské), vodní (provozované na lo- dích), athletské (zápasní). Brt. Čít. pro IV. tř. 191. O hrách v starší době vz Tk. II. 345., 530. O h. římských a řeckých vz ve Vlšk.: Hra, Hry (str. 495.). H. ve slovích, divadelní, pastýřská, dobrodružná, osudová, kouzelná. Vz Jg. Slnosť. 78., 139., 141., 153., 121., 153. H. a protihra (v dramatě). Dk. Aesth. 74. Hry isthmické, nemejské, defské, olympijské, Lpř. 9., slavnostní, v předplacení, Abonnements-Vorstellung. Us. Pdl. H. na barvy, na rychtářa, na řemeslníky, na tabáč- níky, na kozu, na kokša, na klupanou, na císaře, v míč, o fazole, na kaprála a babu, na lidušku a p. na Mor. vz Brt. L. N. 60.—70. Hry s nemluvnětem, chlapecké, dívčí, spo- lečné. Vz Er. P. 541. O hrách dětí vz Čes. mor. ps. 35.-50., 11.—12., Er. P.2. 80.,88., 96., Brt. v Km. 1886. 262. a násl. Hry a písně k nim vz Sš. P. 721. Hry dramatické české, vánoční, velikonoční. Vz Jir. Ruk. I. 264.— 267. Do nejisté hry dáti, aufs Spiel setzen. Dch. My hry nesúdime. NB. Té. 109. Bojím se, aby h. ta o tebe nebyla. Vš. XVI. Zlú hru někomu připraviti. BN. Jako na jhře řiekají zaviežíce oči a uděřiece: Kdo v tě? Hus II. 79. Hrou dluh vzešlý neb herní věci páni nesoudili. Vz Zř. zem. Jir. 691.

76565   Hra Svazek: 7 Strana: 1264
Hra. Dělá vše ze hry (snadno). Vel. Po- střelm. A. Krmela. Dětské hry. Vz Brt. Dt. 169. nn. I nejlepší hra za nic nestojí Us. Brt, H. v karty, vz Mách. 167., na krále a královnu. Ib. 198.—199. Prostonárodní hry. Vz NZ. I. 592.

76566   Hra Svazek: 8 Strana: 0113
Hra. H. pohanská na oslavu mrtvých u sta- rých Čechů. Vz Zbrt. Poy. 17. Hry při pro- sebních průvodech, na oslavu svatých. Vz ib. 135., 42. Co dostaneš při hře, to ti čert zas vydře. Mor. Čes. 1 V. 419.

76567   Hra Svazek: 8 Strana: 0547
Hra. Hry lidové. Vz Čes. 1. VI. 189.

76568   Hra Svazek: 9 Strana: 0071
Hra. Vz Čes. ]. VII 465. Dětské hry; je- jich literatura za r. 1894. a 1895. Vz Čes. 1. VIL 483. Dětské hry na již. Mor. Vz Šeb. 27. nn. Hry při dodírce. Ib. 42. Věty při hrách, vz Zát. Př. 277. nn., XIX. 4. Lidové hry z let 1644. —1646. Vz Čes. 1. ? III. 238. Dramatické hry vánoční a velikonoční. Vz Nár. sb. II. 128. Peněz do hry nepůjčuj, prohráš; Peníze do hry půjčené vyhrávají; Při hře drží (mačká) druh druhu v pěsti palec. Č?s. 1. X. 176.

76569   Hra Svazek: 10 Strana: 0091
Hra. Dětské hry. Vz Sb. sl. 1902. 69., 59., 1901. 129., Brt. Čít. 9. nn. Hrv sloven. dětí. Vz Sbor. slov. 1900. 179., III č. 1. -3. Hry slez. dětí. Vz Vyhl. II. 243. nn., Náš dom 1899. 135.

76570   Hra Svazek: 10 Strana: 0587
Hra. Hry kostelní (o božím těle, na květnou neděli, svatojiřské, liturgické, pa- šijové, svatovítské, vánoční, velikonoční, žákovské a j. ). Vz Nejed. 349. Hry dětí slovenských. Vz Mus. slov. IV. 24. nn., V. 18, Sb. sl. VII 69. nn. Dětské hry na Bzenecku na Mor. Vz Čes. 1. XIV. 420. nn. Dětské hry ve Slezsku. Vz Vlasť. I. 129. nn.

76571   Hrab Svazek: 1 Strana: 0478
Hrab, u, m., hrabina, y, f., na Slov. a na Mor. = habr, die Hagebuche. MM. — H. = hraběž, loupež, Räuberei. Jg.

76572   Hrab Svazek: 6 Strana: 0351
Hrab = habr, carpinus, die Hagebuche. Vz Rstp. 1402., Slb. 281. - Němc. IV. 326., Brt. V MV. nepravá glossa. Pa. — H. Jak., děkan, 1616. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 565., Jir. Ruk. I. 258.

76573   Hrab Svazek: 7 Strana: 1264
Hrab, a, m., congruus ryba? Pršp. 16.

76574   Hrab Svazek: 8 Strana: 0113
Hrab, a, m., území v Novohradsku na Slov. Phľd. XII. 250.

76575   Hraba Svazek: 6 Strana: 0351
Hraba, y, f. — motyka, kopáč. Hk.

76576   Hrabací Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabací, Grab-.

76577   Hrabač Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabač, e, m., kdo hrabe. V. H. sena (Recher), obilí (Rapper). D. — H. = hřeblo, die Krücke. V.

76578   Hrabač Svazek: 8 Strana: 0547
Hrabač (korožrout), e, m., trogophloeus, brouk. II. drobný, t. gracilis, dvojčárý, bi- lineatus, nepatrný, pusillus, něžný, subtilis, obecný, corticinus, obloukový, arcuatus, po- břežní, riparius, podlouhlý, elongatulus, roz- šířený, dilatatus, stlačený, impressus, široký, memnonius, tečkovaný, punctatellus, vrásčitý, fovcolatus, zakouřený, fuliginosus. Vz Klim. 242.

76579   Hrabačice Svazek: 6 Strana: 0351
Hrabačice, dle Budějovice, Ebersbach, ves v Sasku. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1319.

76580   Hrabačka Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabačka, y, f., die Recherin.

76581   Hrabačka Svazek: 6 Strana: 0351
Hrabačka také = hřeblo, die Kratze. Hrk. H. = lopatka na vyhrabování popela zpod kotla. Val. Brt. — H. = hrabání, das Rechen. Najati nádennice na h-čku. Us. Té.

76582   Hrabačov Svazek: 6 Strana: 0351
Hrabačov, a, m., ves u Jilemnice. Vz S. N., Sdl. Hr. V. 241.—245.

76583   Hrabadlo Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabadlo, a, n., Scharrwerkzeug. Ros.

76584   Hrabaeus Svazek: 6 Strana: 0351
Hrabaeus, vz Hrab.

76585   Hrabák Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabák, hrabal, a, m., kdo hrabe, der Gräber; ein Raffer. Dch.

76586   Hrabák Svazek: 8 Strana: 0547
Hrabák Jos., nar. 1833., čes. spis. v odboru hornictví a hutnictví. Vz Ott. XI. 720.

76587   Hrabák Svazek: 9 Strana: 0071
Hrabák. Vz Jub. XII.

76588   Hrabalka Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabalka, pompilus, hmyz. Krok

76589   Hrabalka Svazek: 6 Strana: 0351
Hrabalka, die Wegwespe. H. natalská, pompilus natalensis; cestní, p. viaticus, ge- meine W. Brm. IV. 308., 310., 311. H. do- mácí, agenia domestica; menší, a. punctum. Brm. IV. 312.

76590   Hrabalka Svazek: 10 Strana: 0091
Hrabalka, y, f., druh vos samotářských, pompilidae. Vz Ott. XX. 698, 201.

76591   HraBan Svazek: 9 Strana: 0071
HraBan. Vydá sa ta za H-na (zahrabou jí, zemře) Zát. Př. 92. a.

76592   Hrabané Svazek: 6 Strana: 0351
Hrabané, ě, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120., Tk. VII. 412., S. N. X., Blk. Kfsk. 179., Sdl. Hr. V. 328.

76593   Hrabánek Svazek: 7 Strana: 1264
Hrabánek, nku, m. = mech od srnce a p. vyhrabaný. Jsfk.

76594   Hrabání Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabání, n. H. strouhanky, das Streu- rechen. D.

76595   Hrabanice Svazek: 10 Strana: 0091
Hrabanice, e, f. = shrabaná sláma. Vz Gb Slov.

76596   Hrabanina, hrabanka Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabanina, hrabanka, y, f., hrabanky, pl., f., špendličí n. jehličí lesní shnilé shrabané, strouhanka, stelivo, Nadel-, Waldstreu, die Schütte im Walde. Jg. D. Hrabati h-nu. D.

76597   Hrabati Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabati, hrabám, a hrabu, eš, e atd.; hra- bávati. Vz Mazati. H., scharren, raspeln, kratzen; sháněti, scharren, raffen. Jg. — abs. Pes, hovado, kůň hrabe, D., slepice, kuře hrabe. Kuře učí slepici hrabati. Jg. Ani kuře nerádo darmo kutí a hrabe. Ani slepice darmo nehrabe. Us. — co: seno, obilí, Ros.; pe- níze, zboží (sháněti, lichviti). V. — (se) kde (hrabati, herumscharren, wühlen). Kol kopek h. H. ve všech škulinách. V. H. se v zemi, Kom., v zlatě. Us. — čím. (Kůň) nohou hrabe. Er. P. 476. H. nožem, drápy, Us., seno hráběmi. Kom. Prstíčkem hrabalo. Er. P. 467. — co po kom: seno po někom h. (dohrabávati). Jg. — (se jak) kam. Seno do kopek; slámu na hromadu. Us. Hrabá jako v kapustu. Vz Nejapný. Lb. Každý pod sebe hrabe. Č. On ví, k čemu se hrabe (kam čelí, měří). V. Každý hrabe uhlí ke svým vejcím. Pk. Vždy sě ke zdi hrabí. Alx. 1132. Vší žádostí hrabe se k zemským věcem. Boč. Když se k těm válkám hrabalo. Star. let. — co odkud: uhlí hráběmi z hro- mady. Vys. Hráběmi seno s vozu h. Us. — na koho. Král počne na Rudolfa jako bez vesla proti vodě h. Dal.

76598   Hrabati Svazek: 6 Strana: 0351
Hrabati. Cf. Mz. v List. filol. 1880. 192., Mkl. Etym. 75. — co: vodu hrabala, piesok viazala. Koll. Zp. I. 339. — se kam. Kam se hrabeš (zdlouha jdeš), wo krabbelst du hin? Dch., Bkř., Brt. D. 215. - co odkud. Z rumu lupič hrabe plen. Kká. K sl. j. 132. — čím. Kóň zemi kopytem hrabe. BO. — se kde. H. se ve vlasech, v knihách; Myš hrabe se v slámě. Dch. — s čím. Staré babě dejme hrábě, aby s něma (správně: jimi) h-la. Sš. P. 668.

76599   Hrabati Svazek: 8 Strana: 0113
Hrabati. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 83. Kura hřebe, hřebala. Brušp. Hledíková. Hrabaj vtedy, koj schně. Slez. Nov. Př. 263.

76600   Hrabati Svazek: 9 Strana: 0071
Hrabati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 351.

76601   Hrabati Svazek: 10 Strana: 0587
Hrabati. Kto porad hrabe, nemá kedy viazat. Sb. sl. VIII. 87.

76602   Hrabati po Svazek: 7 Strana: 1264
Hrabati po čem: po zlatu, nach Gold graben, es suchen. Vrch. F. II. 105.

76603   1. Hrabátko Svazek: 1 Strana: 0478
1. Hrabátko, a, n., vz Hrabě.

76604   2. Hrabátko Svazek: 1 Strana: 0478
2. Hrabátko, a, n., záhon, Blumenbeet.

76605   Hrabatský Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabatský = hraběcí. Aesop. Hrabavý či kurovitý. Vz Pták. — H. = loupežný, rapax, Rkk. 17.; lakomý. Us.

76606   HraBatský Svazek: 9 Strana: 0439
HraBatský = hraběcí. H. pokolení. Ezop. 3Ö6.

76607   Hrabavec Svazek: 7 Strana: 1264
Hrabavec, vce, m. = zvíře, které hrabe, ku př. krtek. Rgl.

76608   Hrabce Svazek: 7 Strana: 1264
Hrabce, vz Zubier (dod.).

76609   Hrabcovať Svazek: 10 Strana: 0587
Hrabcovať = séci hrabicí. Brt. Sl. 103.

76610   Hrabči Svazek: 10 Strana: 0587
Hrabči, n. = chrast habrová. Brt. Sl. 103.

76611   Hrabčinka Svazek: 7 Strana: 1264
Hrabčinka, y, f. = čočka. Ve střed. Čech. Šb. D. 23.

76612   Hrabčinky Svazek: 10 Strana: 0091
Hrabčinky, f. = druh třešní. Tbz. V. 9. 365.

76613   Hrabčiti Svazek: 6 Strana: 0351
Hrabčiti, il, en, ení = nohama hrabati. Kůň hrabčil. Phld. V. 61.

76614   Hrabě Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabě, ěte, n.; hrabátko, a, hrabatičko, a, n.; (zastar. hrabě, ě, m.; hrabí, í, n. ). Hrabě, z něm. Graf., g se proměnilo v h. Vz G, F. Na Slov. gróf. Hrabě jest rodu středního jako kníže, ale významem také rodu muž., tedy: Hrabě přišlo n. přišel; viděl jsem hrabě n. hraběte. Vz Kníže. D. Stran titulu vz: Osvícenosť a Urozenosť. Pojal dcerku hrabě (hraběte) českého. Dal. Vz Hrábě (konec).

76615   Hrábě Svazek: 1 Strana: 0478
Hrábě, í, pl., f., na Slov. hrable, l se vsulo. H., hrabadlo = příčné dřevo hřebíky nabité; držadlo slove: hrabiště. S. N. Der Rechen, die Harke. H. na pýř. D. Hráběmi hrabati. H. dřevěné, železné. Us. Každé hrábě k sobě hrabou. Č., Šp., Lb. Vz Osud. Každé hrable k sebe hrabú. Mt. S. Dej si za klo- bouk h. (posmívají se děvčata hochu, který sám jediný za kloboukem žádné kytky nemá jako ostatní, již ji od svých děvčat byli do- stali, zvlášť o žních). V Želivsku. Sř. — H., na Slov. dřívko u kosy k dělání řádkův. Koll. — H., brány orné, die Egge. V. — H., vor n. plť, kterou na malých říčkách v horách dříví chytají. Jg. Rechen. — H. v hodinách, der Rechenbogen. Plk. — Pozn. Na Mor. kvantita slov., hrabě' a, hrábě' opačna jest: hrábě, Graf; hrabě, Rechen. Brt.

76616   Hrabě Svazek: 6 Strana: 0351
Hrabě z Graf a to z středlat. grafis a to z řec. yqácQeiv. Bdl. Dle Mkl. Etym. 76. ze strněm. gr?vjo. Cf. S. N., Kram. Slov. Titul teprv po bělohorské bitvě v Čechách za- vedený. Ib. Pana hrabě z Hardeku. Žer. 11. P. Franz, hrabě od sv. Jiří. Zř. mor. 1604. Petr z Jankova stál k svému právu, ale od pana hrabě žádný nebyl. Půh. II. 251. — H. Jos., hudebník, nar. 1816. Vz S. N. X.

76617   Hrábě Svazek: 6 Strana: 0351
Hrábě. Vz Zhlaví. Kram. Slov. V MV. nepravá glossa. Pa. H. koňské, Pferderechen, Šp., americké (prohrabávač), švédské, hustě a řídce zubované. Us. Pdl. Přijdu, i kdyby h. padaly. Sá. Starej babě dajte hrabě, aby dobre hrabala. Sl. sp. 39. Na hrabě = zápas na prsty, kdo silnější (chycení-se dvou za 4 prsty mimo palce, jeden dlaní vzhůru, druhý dolů obrácenou). Vz Na pazůrky, Val. Vck. — H. = vor n. plť. To je chybné, oprav: H. = koly zaberanéné do dna řeky, jimiž plavené dříví se zdržuje. Km. — H. u provazníků = dřevěné podpory

76618   Hrabě Svazek: 7 Strana: 1264
Hrabě. Nyní obyč. m. Gb. Ml. II. 67. Tyrolskému hrabi oddána byla. Výb. I. 457. Mnozí hrabě, páni i šlechtici. Výb. I. 434.

76619   Hrábě Svazek: 7 Strana: 1264
Hrábě. Vz Drapačky (dod.).

76620   Hrabě Svazek: 8 Strana: 0113
Hrabě. On je h., žena hrabice a děti hra- bišťata (o sprostém). ČT. Tkč.

76621   Hrábě Svazek: 8 Strana: 0113
Hrábě, střhněm. grâvis. Gb. II. ml. I. 441. Holka jako h. suchá. Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 219. odp. feuill.

76622   Hrábě Svazek: 8 Strana: 0547
Hrábě skládají se z hrabiště a krabice; hrabice jest opatřena kolíky. Ott. XI. 723. — H., čes.tanec. Vz Čes. 1. VI. 232.

76623   HraBě Svazek: 9 Strana: 0071
HraBě; také m. O skloň, vz Gb. H. ml III. 1. 257., 425.

76624   Hrábě Svazek: 9 Strana: 0071
Hrábě. Části: 1. zuby, 2. oblúk, 3. vidlice (je-li oblúk, nejsou vidlice a naopak), 4 zubník (dřevce, ve kterétm jsou zuby za- sazené), 5. cvečky (klínky, jimiž se zuby upevňují), 6. hrabisko. U Vyzova. Mus. ol. 1898. 105. — H. = tatier. Vz Čes. 1. VI. 369.

76625   Hrábě Svazek: 9 Strana: 0439
Hrábě mají: hrabisko a válek se zubmi Mus. slov. III 9. H. humenné, senné a za- hradní. Sbor. slov. III. 28.

76626   Hrábě Svazek: 10 Strana: 0091
Hrábě = hrabě; hrabě = hrábě. Val. Čes. 1. XI. 434.

76627   Hrabě Svazek: 10 Strana: 0091
Hrabě, vz předcház. — H. stál před ním, maje meč v rukú. Arch. XIX. 119. H. ležel v domě truhlářově na franskú nemoc; A hrabie prve tam byl. Ib. 118.

76628   Hrábě Svazek: 10 Strana: 0587
Hrábě. Každé h. k sobě hrabou. Smíš. 1905.

76629   Hraběcí Svazek: 1 Strana: 0478
Hraběcí, Grafen-, gräflich. H. slečna, stav, D., pokoj, stůl. Ros. Vaše h. milosť Us. Vz Hrabě.

76630   Hraběcí Svazek: 8 Strana: 0113
Hraběcí studánka n Opatova na Mor. Mtc. 1893. 265.

76631   Hraběcký Svazek: 1 Strana: 0478
Hraběcký, gräflich. Hraběcky, po hra- běcku žíti. Us.

76632   Hraběctví Svazek: 1 Strana: 0478
Hraběctví, n. = hrabství.

76633   Hrabelky Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabelky, pl., f. = hrabličky. Slov. Bern.

76634   Hrabelňák Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabelňák, u, m., druh hub (hříbků). V jihových. Mor. Brt. L. N. II. 117.

76635   Hrabelňák Svazek: 8 Strana: 0113
Hrabelňák, u, m., vz Hřib (3. dod.).

76636   Hraběna Svazek: 6 Strana: 0352
Hraběna, y, f. = pole u Kojetína. Pk.

76637   Hraběnce Svazek: 9 Strana: 0439
Hraběnce. Na H-cích, trať u Žďárku. Př. star. V 122.

76638   Hraběnčin Svazek: 1 Strana: 0478
Hraběnčin, a, o, der Gräfin gehörig.

76639   Hraběnčin Dvůr Svazek: 6 Strana: 0352
Hraběnčin Dvůr, Rosenstein, dvůr u Li- tomyšle. Sdl. Hr. I. 24.

76640   Hraběnka Svazek: 1 Strana: 0478
Hraběnka, y, f., hrabinka, die Gräfin. Hraběnku z ní udělal. V.

76641   Hraběnka Svazek: 6 Strana: 0352
Hraběnka, y, f. — která něco hrabe. Brt. P. 128.

76642   Hraběnka Svazek: 8 Strana: 0113
Hraběnka, druh hrušky. ČT. Tkč.

76643   Hraběnka Svazek: 10 Strana: 0587
Hraběnka y, f. = hraběcí cesta (lesní). Šum. Rgl.

76644   Hraběnov Svazek: 6 Strana: 0352
Hraběnov, a, m., Rabenau, ves v Schön- beRksku na Mor.

76645   Hraběrník Svazek: 1 Strana: 0478
Hraběrník, hraberník, u, m., hrabovník, nebozez k vrtání hrábí, Rechenbohrer. Dch.

76646   Hraběšín Svazek: 6 Strana: 0352
Hraběšín, a, m., HRaběschin, ves v Čá- slavě. Z H-na, vz Matyáš bakalář.

76647   1. Hrabí Svazek: 1 Strana: 0478
1. Hrabí, n., na Mor. = habří. — 2. H., zastr. = hrabě.

76648   Hrabí Svazek: 7 Strana: 1264
Hrabí = hrabě. Táhli sme na toho hrabí. Kar. 34.

76649   Hrabí Svazek: 8 Strana: 0113
Hrabí. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 44. nn. H. hradecké (hrabě). Půh. III. 415. — H. = lesík u Zámrsk na Mor. Mtc. 1895. 25.

76650   Hrabí Svazek: 9 Strana: 0071
Hrabí = hrabě. O skloň, vz Sudí a Gb. H. ml. III. 1. 257. — H., n. = hrahství. Vlast. slez. III. 1. 141.

76651   Hrabí Svazek: 10 Strana: 0587
Hrabí, n. = habří. Brt. Sl. 104.

76652   Hrabí, n Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabí, n. = hrabě, zastR. Bž. 107. Mezi Petrem z Jankova a pánem hrabí z Har- deka tak páni uložili; Petr chtěl na hrabí dáti přísud. Půh. II. 229., 252. (279., 325., 346.). — H. = zaniklá ves v Opavsku, nyní: Hrabství vulgo Hrabské u Skřipova. Pk. Češt. 21.

76653   Hrabice Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabice, e, f. H. je kosa delší než travní, která má rožně n. rožníky zaklinované do příčního ramena v kosišti začepovaného. S. N. Die Getreidesense. H. kosa s dlouhozu- bým hrabadlem spojená, hrabičná kosa, Ge- treidesense; též a to vlastně samo to hra- badlo přidělané, jímž se hromádky dělají. Sensengerüst, Hakenzeug. D. Hrabicí seno, ječmen, oves sekati Us. Na Moravě rožínky. Mřk.

76654   Hrabice Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabice = kosa na obilí. Us. Mtl.. Kčr., Hk., Mg., Psčk. Cf. Kram. Slov. Nevstane robota, nevstane už více, hrany jí zvonili na staré krabice. Sš. P. 513. — H. = "Aqmuai. Lšk. — H., Rabitz, ves u Vamberka.

76655   Hrabice Svazek: 8 Strana: 0113
Hrabice. Popis h-ce. Vz Brt. D. II. 452. H. = rohatina na šaty. Ib. 436.

76656   Hrabice Svazek: 8 Strana: 0547
Hrabice a) u hrábí, vz předcház. Hrábě; b) -— kosiště; c) hrabičná kosa (ku kosení obilí). Ott. XI. 725.

76657   Hrabice Svazek: 10 Strana: 0091
Hrabice soustruhu. Vz KP. VIL 675.

76658   Hrabice Svazek: 10 Strana: 0587
Hrabice, e, f. H. má pět roženců a jeden sloupek. Hoš. Pol. II. 56. Zevrubný popis h-ce vz v Brt. SI. 104.

76659   HraBicovati Svazek: 9 Strana: 0071
HraBicovati = obilí séci. Sbor. č. 4. 57.

76660   HraBičář Svazek: 9 Strana: 0071
HraBičář, e, m. = kdo obilí seče. Sbor. č. 4. 57.

76661   Hrabička Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabička kuchyňská k zavěšování ná- dobí, Küchenrechen. Dch. — H., pl., n. = nářadí domácí na stěně připevněné; na hořejší prkénko s Uštvou staví misky, na dolejší, jež má količke, věšívají Hrnečky. Mor. Neor. — H., sam. u Sušice.

76662   Hrabička Svazek: 8 Strana: 0113
Hrabička, y, f. = štírovník, květina. ČT. Tkč.

76663   Hrabična Svazek: 10 Strana: 0091
Hrabična, y, f. = hraběnka, comitissa. Rozk. P. 901.

76664   Hrabičník Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabičník, u, m. = nebozez na vrtání hrabí. Hů.

76665   Hrabičný Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabičný. H. kosa. Vz Hrabice.

76666   Hrabičov Svazek: 8 Strana: 0113
Hrabičov, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 376.

76667   Hrabiličný Svazek: 9 Strana: 0071
Hrabiličný. H. černokřídlec (motýl). Exl. 191.

76668   Hrabin Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabin, a, o = hraběcí. Sal.

76669   Hrabin Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabin, a, o = Hraběti či hrabí náleže- jící, gräflich. Vz -in. Tč. Měl moc h-nu = hraběte z Hardeka. Půh. II. 34tí.

76670   Hrabín Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabín, a, m., Rabín, dvůr u Vodňan.

76671   Hrabina Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabina, y, f., hrabinka = hraběnka, die Gräfin. Psal o tom hrabině jedné. Št. — H. = habřina. Na Slov.

76672   Hrabina Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabina = hraběnka. Št. Kn. š. 149, 158., Št. N. 84. 9., 90. 18. - H. = habr. Rstp. 1402. H. = hrabový, habrový les. Slez. Tč. — H., městečko v Opav. Tk. I. 87., S. N. (Hrabyně).

76673   Hrabina Svazek: 8 Strana: 0113
Hrabina, y, f., trať u Dobré ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 8. — H., clematis vitalba, rostl. Mtc, 1895. 350.

76674   Hrabina Svazek: 10 Strana: 0587
Hrabina, y, f. = plamínek plotní (rostl. ). Čes. 1. XIV. 123.

76675   Hrabině Svazek: 10 Strana: 0091
Hrabině, ě, f. = hraběnka. Od Adlety h-ně kúpil. Pulk. Klem. k. 70.

76676   Hrabinka Svazek: 8 Strana: 0113
Hrabinka, y, f. = hraběnka. V. Kal. 20., Arch. XIII. 163.

76677   Hrabinky Svazek: 9 Strana: 0071
Hrabinky, vinohrad. Šeb. 189.

76678   Hrabiny Svazek: 8 Strana: 0113
Hrabiny, pl., f., míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 376.

76679   Hrabisko Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabisko, vz Hrabiště. Slez. Kol.

76680   Hrabiš Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabiš, e, m., os. jm. D. ol. IV. 623.

76681   Hrabiše Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabiše, e, m., os. jm. Půh. II. 367., Pal. Rdh. I. 120., Tk. I. 608.

76682   Hrabišici Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabišici, strčes. rod šlechtický. Vz S. N.

76683   Hrabišín Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabišín, a, m , zaniklá osada na Pro- stejovskú. Půh. I. 318., 319., 334, D. ol IV. 78., VI. 123.

76684   Hrabiště Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabiště, ě, n., hrabisko, a, n., násada u hrábí. Der Rechenstiel. D. Hrabištěm jetel, seno obraceti. Puch.

76685   Hrabiště Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabiště také pohrabáč, der Schürbaum. Sl. les.

76686   Hrabiti Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabiti = hrabati. Slez. Tč. Plnýma rukama h. ze statku cizího. Kos. Ol. I. 293.

76687   Hrabivec Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabivec, vce, m. = hrabivý člověk. Šmb. S II. 99.

76688   Hrabivosť Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabivosť, i, f., loupežnosť, Raubsucht.

76689   Hrabivosť Svazek: 9 Strana: 0071
Hrabivosť, i, f. Všebaživá h. Němců. Pal. Děj. II. 1. 145.

76690   Hrabivý Svazek: 1 Strana: 0478
Hrabivý = loupežný, räuberisch. Výb. I.

76691   Hrabivý Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabivý. Za Výb. I. přidej 19., Rkk. 16. Cf. Pohanění, Hlásati nad kým. V MV. ne- pravá glossa.

76692   Hrabka Svazek: 7 Strana: 1264
Hrabka, y, f. Lesní h. Vz Strouhanka.

76693   Hrabkať Svazek: 9 Strana: 0071
Hrabkať. Na druhých ťapka a na sobä hrabká. Slov. Zát. Př. 176. ?.

76694   Hrabkati Svazek: 8 Strana: 0113
Hrabkati = hrabati. Phľd. 1895. 2.

76695   Hrabkový Svazek: 10 Strana: 0587
Hrabkový. H. kosa = kosa na obilí. Mus. slov. IV. 13.

76696   Hrabky Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabky = malé hrábě. Němc. IV. 417.

76697   Hrablák Svazek: 6 Strana: 0352
Hrablák, a, m. = kop dělá n. prodává hrable. V uher. Karpat. Šd.

76698   Hrable Svazek: 1 Strana: 0479
Hrable, í, f., na Slov. = hrábě. Každé h. k sobě hrabou. Koll. — H. na Slov. též dře- věná ohrada při řekách na místech, kde pla- vené dříví se zadržuje a na sucho vytahuje. Fr. Vz Hrábě.

76699   Hrable Svazek: 6 Strana: 0352
Hrable m. hrábě. Bž 50. Starej babě dajte h. Sl. ps. 334.

76700   Hrable Svazek: 8 Strana: 0113
Hrable. Přišly naň husté h. (špatně po- chodil). Slov. Nov. Př. 635.

76701   Hrable Svazek: 9 Strana: 0071
Hrable = hrábě. Slov. Zát. Př. 106.

76702   Hrablena Svazek: 6 Strana: 0352
Hrablena, y, f. = veliké hrábě k hrabání klasů na poli, ein grosser Rechen. Cf. Býk. U Olom. Sd.

76703   Hrablice Svazek: 6 Strana: 0352
Hrablice, e, f. = hrabice. U Uh. Hrad. Tč., Slov. Rr. Sb.

76704   Hrabličky Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabličky, vz Hrablice.

76705   Hrablisko, a Svazek: 6 Strana: 0352
Hrablisko, a, n. = hrabisko. Slov. Rr. Sb.

76706   Hrablivý Svazek: 1 Strana: 0479
Hrablivý = hrabivý, räuberisch. H. člo- věk = drancíř. Na Slov.

76707   Hrablivý Svazek: 6 Strana: 0352
Hrablivý, scharrend. H. kura. Šd.

76708   Hrablovitěť Svazek: 6 Strana: 0352
Hrablovitěť = stávati se podobným hra- blům Až jej zuby h. začínajú (štěrbavými se stávati). Slov. Čkžk. I. 45.

76709   Hrabna Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabna, y,i. = kopavá kráva. Us. Rjšk.

76710   Hrabné Svazek: 1 Strana: 0479
Hrabné, hrabové, ého, n., plat za hraba- ninu, za hrabané stlaní lesní (listy, mech). Gl. 71. Geld für die Waldstreu.

76711   Hrabní Svazek: 1 Strana: 0479
Hrabní robota, Rechenfrohne. Mus.

76712   Hrabní Svazek: 10 Strana: 0587
Hrabní robota. 1525. Arch. XXII. 64.

76713   Hrabník Svazek: 1 Strana: 0479
Hrabník, u, m. = hrabovník. D.

76714   Hrabný. H Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabný. H. robota. Vz Hrabní. Sdl. Hr. I. 41.

76715   Hraboliti, il, en Svazek: 6 Strana: 0352
Hraboliti, il, en. ení, scharren. Šm.

76716   Hrabomyš Svazek: 1 Strana: 0479
Hrabomyš, i, f., ctenomys, ssavec hlo- davý. Ssav.

76717   Hrabomyš Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabomyš, die Kammratte. Cf. Brm. I. 2. 462.

76718   Hraboš Svazek: 1 Strana: 0479
Hraboš, e, m., ssavec myšovitý. Ssav. Erdmaus. H. vodní, Wassermühlmaus. Rk.

76719   Hraboš Svazek: 6 Strana: 0352
Hraboš. H-ši, arvicolida, liší se od myší zuby, jichž koruny jsou klikatě zahybované; uši a krátký ocas jsou srstnaté. H. polní, hypudaeus arvalis, arvicola, die Erdmaus. Frč. 387., Schd. II. 415., Brm. I. 404., Sl. les.; vodní, arvicola amphibius, die Wühl- ratte, Brm. I. 396.; lesní, a. (hypudaeus) glareolus, die Waldwühlmaus, Brm. I. 402., Sl. les.; podzemka, a. subterraneus, Brm. I. 410.; sněžný, a. nivalis; hospodárný, a. oeconomus, Brm. I. 401, 408.; obrovský. Holub I. 37. Cf. S. N.

76720   Hrabošovitý Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabošovitý. Čeleď h-tých, arvicolida. Brm. I. 392.

76721   Hraboun Svazek: 7 Strana: 1264
Hraboun, u, m. = hrábě na větší kusy v horn., Krähl. Hrbk.

76722   Hrabová Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabová, é, f., Raabe, ves u Zábřehu. Žer. Záp. I. 220.

76723   Hrabové Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabové = druh jablek nakyslých. Mor. Vck., Brt.

76724   Hrabovec Svazek: 8 Strana: 0113
Hrabovec, vce, m. = voják. Ve šviháčině. Brt. D. II. 521.

76725   Hraboveň Svazek: 9 Strana: 0071
Hraboveň, vně, f. = náčiní na otáčení šroubů. Sbor. slov. III. 30.

76726   Hrabovina, y, f Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabovina, y, f. = hrabový (habrový) háj (dřevo). Bern.

76727   Hrabovnica Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabovnica, e, f., vz Hrebovnice. Ssk.

76728   Hrabovníček Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabovníček, čku, m. = nebozez. Vz Hrabovník.

76729   Hrabovník Svazek: 1 Strana: 0479
Hrabovník, u, m. = hráběmi k.

76730   Hrabovský Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabovský, ého, m., os. jm. Vck. Vz S. N. H. Petr z Hrabova. 1655. Jg. H. 1. 2. vd. 565., Ruk. I. 258.

76731   Hrabový Svazek: 1 Strana: 0479
Hrabový, na Slov. a Mor. = Hagebuchen, habrový. H. dřevo. Koll.

76732   Hrabový Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabový = habrový. H. kyj. Sš. P. 207.

76733   Hrabr Svazek: 10 Strana: 0091
Hrabr, u, m. = habr. Vz Gb. Slov.

76734   Hrabří Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabří, n. = Habří, ves u Sedlčan. Sdl. Hr. IV. 89.

76735   Hrabský Svazek: 1 Strana: 0479
Hrabský = hraběcí. H. titul. Jg.

76736   Hrabství Svazek: 1 Strana: 0479
Hrabství, n., die Grafschaft. V.

76737   Hrabství Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabství. — H., ves u Bílovce.

76738   Hrabstvo Svazek: 1 Strana: 0479
Hrabstvo, a, n. = hrabství; 2. hrabata, die Grafen.

76739   Hrabucie Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabucie, vz Hrabutie.

76740   Hrabule Svazek: 7 Strana: 1264
Hrabule, e, f., cydnus, ploštice, die schwarze Erdwanze. Brm. IV. 614., Ott. V. 810.

76741   Hrabušice Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabušice, dle Budějov., osada v Uhřich.

76742   Hrabuška Svazek: 1 Strana: 0479
Hrabuška, y, f., oryssus, hmyz. Krok. — H., scalops, der Wassermaulwurf, ssavec krtkovitý. Krok.

76743   Hrabuška Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabuška, y, f. H. vodní, scalops aqua- ticus, krtek. Vz Frč. 394.

76744   Hrabutie Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabutie, n. = hrabucie, clematis vi- talba, rostl. Slov. Rr. Sb., Let. Mt. Sl. VIII. 1. 35. Večer pred Jánom vláča devy dlhé prúty z h-tia za sebou, aby sa mládenci za ními vláčili. Let, Mt. S. X. 1. 49. Dle Phld. IV. 47. činí to děvčata večer pred Jurom (13|4).

76745   Hrabuvka Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabuvka, y, f. = hrabovské jablko (tvrdé, kyselé). Mor. Brt. — H. — les u Kvasic na Mor. Tč. — H. = jm. trávníků, pastviska, lesa v Pusté Polomí (kde bývaly hrabové stromy). Šd. — H, Klein-Hrabowa, ves u Mor. Ostravy, také: Malá Hrabová; ves u Hranice. D. ol. II. 69, IX. 226.

76746   Hraby Svazek: 6 Strana: 0352
Hraby, dle Dolany, ves u Mohelnice; hájovna u Kutné Hory.

76747   Hrabyně Svazek: 6 Strana: 0352
Hrabyně, vz Hrabina.

76748   Hrací Svazek: 1 Strana: 0479
Hrací, vz á, -cí. H. talíř, stůl, hodiny, zvonečky, stroj, nástroj, karty, listy, svět- nice, stolek, Ros., D. Spiel-.

76749   Hrací Svazek: 6 Strana: 0352
Hrací marka, Mus. 1880., 371., skřínky, stroje automatické. KP. II. 324., 307.

76750   Hrací Svazek: 8 Strana: 0547
Hrací. H. hodiny. Vz Ott. XL 438. b.

76751   Hracká Svazek: 8 Strana: 0547
Hracká cesta = hradská. Phľd. 1897. 49.

76752   Hracký Svazek: 6 Strana: 0352
Hracký = hradský. Ssk.

76753   Hráč Svazek: 1 Strana: 0479
Hráč, e, m., der Spieler, zastr. jhráč. H. v karty. D. Náruživý h. H. nejčastěji bez peněz. Nikdo častěji bez peněz není jako hráči. Us. Hráč a marnotratný žráč bývá svého statku dráč. Vz Hráti, Šetrnost'. Lb. Ten horší h., kdo hráčům svíčky dává. Pk. Štědrý h., milostivý zloděj, nábožná kurva, ranní ožralec, pozdní hříbě, Urbanův oves, žito Havlovo, řídko bývá z toho co dobrého. Rým. Nejlepší hráč, nejhorší lotr. Koll. — H. na hudebním nástroji, der Spieler auf einem Instrumente. — H. divadelní (herec), der Schauspieler. — H., starý zajíc, psy mámící. Šp.

76754   Hráč Svazek: 6 Strana: 0353
Hráč. Hráči falešnému má pálec uťat býti. Cor. jur. Jir. IV. 3. 1. str. 393. I dobrému hráči kostka sa obrátí. Tč. Naděje a h. spí na jedné podušce. Šml. H. starý zajíc, který psy mámí. Škd. Mezi hráči ďábel peníze bere. Bž. — H. = hudebník. Kde harfa, kde její h. ? Kká. K sl. j. 3. — H. = pole u Pří- kaz. Pk.

76755   Hráč Svazek: 8 Strana: 0113
Hráč. Hráči se vypovídají z Kratochvíl přes Pohranov do Ztratova. NZ. III. 229.

76756   Hráč Svazek: 9 Strana: 0071
Hráč. Prohrává-li hráč, buď si přesedne na jiné místo nebo otočí židlí n. čepicí (kloboukem) na hlavě, aby se mu štěstí obrátilo. Čes. 1. X. 176.

76757   Hračák Svazek: 8 Strana: 0113
Hračák, a, m., rybník ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 8.

76758   Hračala Svazek: 8 Strana: 0113
Hračala, louka ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 8.

76759   Hračana Svazek: 1 Strana: 0479
Hračana, vz Hradčany.

76760   Hračany Svazek: 8 Strana: 0113
Hračany m. Hradčany (dč v č). Gb. II. ml. 1. 407.

76761   Hračat Svazek: 10 Strana: 0587
Hračat = skuhrati, hromžiti. Phľd. XXIV. 754.

76762   Hráček Svazek: 6 Strana: 0353
Hráček, čka, m., os. jm. H. Jiren., jes. a hudeb. Vz S. N.

76763   Hračeti Svazek: 6 Strana: 0353
Hračeti = hrčeti. Vůz hrací. Ujížděl, tak to hračelo. Na již. Mor. Šd. — kde. Vůz hračí na tvrdé cestě. Ib. Šd.

76764   Hračka Svazek: 1 Strana: 0479
Hračka, hřička hříčka, (vz Hříčka), y, f., malá hra, Spiel, Spass, Scherz. Hříčku si z někoho činiti. Bibl. S čertem nejsou hračky. Šm. — H., čím se hraje, Spielzeug. Hračky ze dřeva. Us. Hříčky dětinské. Kom. Hračky — plačky. Č. Hračka placka, Mt. S. Býti hříčkou v rukou cizích. Nt. — H. = maličkost, titěrka, balatka; věc snadná. Pappenstiel, Kleinigkeit. Kom. To je mi h. m. hračkou. Cf. Dýmem jest nám velenie jeho. Rkk. (Brs. 90. ). Všechno je mu h.; to není h. Nt.

76765   Hráčka Svazek: 1 Strana: 0479
Hráčka, y, hráčkyně, ě, f., die Spielerin. Jg.

76766   Hračka Svazek: 6 Strana: 0353
Hračka, das Spielzeug. Cf. Šrc. 268. H-ky římské. Vlšk. 228. Nekazí děti hračky, ale zlý příklad. Sb. uč. — H., y, m. = člo- věk, jenž rád hraje. Us. Brnt.

76767   Hračka-plačka Svazek: 8 Strana: 0113
Hračka-plačka; Z hračky bývají plačky. Nov. Př. 145.

76768   Hračkář Svazek: 1 Strana: 0479
Hračkář, e, m., Spielwaarenmacher, -händler. Rk.

76769   Hračkář Svazek: 7 Strana: 1264
Hračkář, e, m. = hravý člověk. Dk.

76770   Hračkářka Svazek: 10 Strana: 0091
Hračkářka, y, f. = žena prodávající hračky. Mtc. 1902. 25.

76771   Hračkářský Svazek: 1 Strana: 0479
Hračkářský obchod, Spielwaarenhand- lung. Rk.

76772   Hračkářský Svazek: 7 Strana: 1264
Hračkářský. H. zboží v Čech. Vz Ott. VI. 165.

76773   Hračkářství, n Svazek: 6 Strana: 0353
Hračkářství, n., die Spielwaarenhand- lung. Us.

76774   Hračkati se s kým Svazek: 1 Strana: 0479
Hračkati se s kým = pohrávati si, spielen. Na Slov. Koll.

76775   Hračkový Svazek: 8 Strana: 0113
Hračkový. II. nápad, název (= hračkou vzniklý). Phľd. XII. 371.

76776   Hráčový Svazek: 1 Strana: 0479
Hráčový, Spieler-. Jg.

76777   Hráčský Svazek: 1 Strana: 0479
Hráčský, hrácký, Spieler-.

76778   Hráčství Svazek: 1 Strana: 0479
Hráčství, hráctví, n., hráčská živnosť, das Gewerbe eines Spielers.

76779   Hrad Svazek: 1 Strana: 0479
Hrad, u, hrádek, dku, hradec, dce, hrá- deček, čku, m. H., gradi. (město), gothicky gardis (dům, dvorec), skr. grha m. původ- ního gardha (šp. od grah = grabh, lapati), ohrazené místo, lit. žardis (zahrada). Schl. Vz Fk. 61., 742. — H., zámek hrazený, pevnost, tvrz, die Burg, das Schloss. Jg. V h. tvrdý; s tvrda hrada; hradem běhá. Rkk. Ztratě obec neuffaj do hrada. Dal. Jako pán na hradě seděl. Háj. Z pevných srabův hrad dřevěný na skále vystavěl. Háj. Hrad hladem vyležeti. Dal. Děvčí hrad. Pevný h. při městě, citadella. D. Na hradě pražském. H. královský. Dále od hradu. Prov., Jg. Lepší baba na hradě, než rytíř pod hradem. Pk. — Skála a h. můj jsi. Pešín. H. potěšení. Kom. — H. = město. Kat. 77. — Hrady, jisté oblaky, Gewitterwolke. Hrady vyvstávají, bude bouřka. Us.

76780   Hrád Svazek: 1 Strana: 0479
Hrád, u, m. = kroupy, ledovec. Der Hagel, die Schlossen. Pass. H. padá. L.

76781   Hráď Svazek: 1 Strana: 0479
Hráď, ě, f. = posada, die Hühnersteige. D.

76782   Hrad Svazek: 6 Strana: 0353
Hrad = castra. Ž. wit. 77., 28., 105. 16. Cf. Mkl. Etym. 73. V MV. nepravá glossa. Pa. Rozdíl hradů; život, čeleď na h.; za- kládání, části, opatrování, úprava, světnice, nářadí hradů za staré doby. Vz Sdl. Hr. I. 260., II. 5.-8., III. 308., V. 59.— 60. H. = místo pevnými zděmi proti nepříteli ohra- zené. Vz Kram. Slov., S. N. České hrady. Vz Ukaz. 26. Hrady a zámky české. Vyd. prof. Aug. Sedláček, illustr. Karel Liebscher. Nakladatel Frant. Šimáček v Praze. Posud 96 sešitů. Pověděli by na mne hrady (vše, co vědí). U Rychn. Črk. Přítel příteli hrad staví. Bž. Kouká, jako kdyby měl na třech hradech najednou co poroučeť (pyšný). Sá. H. královnin (včelí). Lš. — Hrad = vrch u Střílek na Mor., u Mladé Vožice, louka u Dubu na Moravě. Km., Pk. — H., dvůr u Sedlčan; sam. u Vltavotýna, u Sušice, u Blatné, u Labské Týnice. PL. H. Praž- ský, jeho dějiny vz Tk. I. 608., II. 536.

76783   Hrád Svazek: 6 Strana: 0353
Hrád = krupobití, grando. Ž. wit. 148. 8. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mz. v List. filol. 1880. 189., Mkl. Etym. 76. Zimu, vedro, déšť, h. a veškery nechvíle musí podstou- pati. Sš. Vz Kroupy.

76784   Hrad Svazek: 7 Strana: 1264
Hrad. Hrady čes. V z Ukaz. 26. H. čes. vydává nakl. Šimáček a spis prof. Sedláček. Posud 164 seš. H. české za stavitelské doby romanské a gotické. Vz Ott. VI. 394. nn

76785   Hrad Svazek: 8 Strana: 0113
Hrad. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 32. Cť. Budovati (3. dod.). Staré hrady, hrádky a hradiska na mor. Slov. Vz NZ. 111. 555. nn.

76786   Hrad Svazek: 9 Strana: 0071
Hrad. Tvrze (munitiones; hrady castra) bývaly pevnůstky jen malé, bez vojska zvláštního ? hájení svému; hradí/ opatřeny byly hradbami prostrannými a opati ovány zvláštním vojskem, v jehož čele stával pur- krabě. Vz Pal. Děj. II. 1. 373. H. = každé hlavní město župní; Kolik bylo hradů, tolik bylo žup. Ib. I. 1. 215., 202. — H. = dětská hra. Stavení hradu. Vz Mus. o). 1897. 159.

76787   Hrad Svazek: 10 Strana: 0091
Hrad, u, m. Sr. Jir. Prove 84. Teplý h. = pařeniště. Mt. S. I. 181.

76788   Hráď Svazek: 10 Strana: 0587
Hráď, i, f. = místnosť v přehradě chléva pro bulíka. Čes. 1. XV. 44.

76789   Hrada Svazek: 1 Strana: 0479
Hrada, y, f., místo svobodné při hře v míč i při honění, Freistätte im Spiel. Jsem na hradě. Us.

76790   Hrada Svazek: 8 Strana: 0113
Hrada = hrada. Slov. Kapustná h. (= zá- hon). Phľd. XII. 709.

76791   Hrada Svazek: 9 Strana: 0439
Hrada. Povaľ izby je upevnená hradou, meškerendou. Sbor. slov. IV. 31., V. 70.

76792   Hradál Svazek: 7 Strana: 1264
Hradál, u, m. = graduale při mši sv. Kar. 83. Když kuor bude zpievati h. Výb. I. 585.

76793   Hradál Svazek: 10 Strana: 0587
Hradál, u, m. = graduál. Nejed. 65.

76794   Hraďan Svazek: 1 Strana: 0479
Hraďan, a, m., Burgbewohner.

76795   Hradba Svazek: 1 Strana: 0479
Hradba, hradbička, y, f., to, čím něco ohrazeno jest. Verzäunung, Zaun, Schanze, Flechtwerk, Einfassung. Jg., Kom., D. H. z proutí pletená, V.; h. vinice, h. z prken. D. Hradbu přeskočiti. Rkk. Hradbu sbořiti. Kom. H-bou něco obehnati (plotem atd. ) D. Vinici hradbou opatřiti. Sych. H. z vozů udělaná. Br. H-bu vzdělati (ohraditi). Ros. To jest nám h-bou. Kom. Střílnice na hrad- bách. D. Země h-bou před nepřátely opa- třená. Br. H-by pevnosti: zevnitřní, přední, poboční, rohové, korunové, stříhací, klíno- vaté, městské, ramenaté, polní. Hradbu vy- tknouti. D., Bur. Ze země, otepí (hatí, vz Hať) a košův hradebních upravené hradby slovou polní (Feldschanze, Čsk. ), pasažerní; zdmi opatřené: permanentní (stálé): tvrze, pevnosti. H. odloučená (detachirte Werke, Čsk. ). Dle obrysův dostávají hradby zvláštní názvy: h. rohová, korunová, klešťová, zu- batá atd. Jednotlivé části hradební soustavy: bašta, reduta, ravelin atd. Vz více v S. N. III. Skrz hradbu něco dělati — šiditi, be- trügen. Dch.

76796   Hradba Svazek: 6 Strana: 0353
Hradba. V MV. nepravá glossa. Pa. H. rohová, roháč, rohovník, v níž vnější líce dvou vedlé sebe v jednom průčelí le- žících polobašt rovně do zadu běží. S. N. XI. 119. H. otevřená, zavřená, hvězdová, baštovaná, polobaštová, jádrová atd. Vz NA. 142.—145. H. souvislé, spojené, odlou- čené, osamotnělé; klínovitá či klínovník, obléhací; průstřel hradeb, výlom do hradby, die Sturmlücke. Čsk. H. je z latí, plot je ze samoslišek. U N. Kdyně. Psčk. H. řím- ské. Vz Vlšk. 495. Přátelská láska lepší kamenných hradeb; Řád a muži městům nejlepší hradby. Bž. exc.

76797   Hradba Svazek: 7 Strana: 1264
Hradba. H-by v období stavitelství go- tického. Vz Ott. VI. 403.

76798   Hradba Svazek: 8 Strana: 0113
Hradba, y, ť. Na Chod. slova plot nemřijí, užívají slova hradba. NZ. IV. 319.

76799   Hradba Svazek: 8 Strana: 0547
Hradba. Popis pevnostní hradby. Vz Ott. XI. 727. b.

76800   Hradba Svazek: 9 Strana: 0071
Hradba — pikna přehrazující půdu. U Polně. Hoš 96.

76801   Hradbí Svazek: 6 Strana: 0353
Hradbí, n. H. odloučené, osamotnělé, abgesonderte Werke, pilovité (zubovka), das Sägewerk. Čsk.

76802   Hradbí Svazek: 8 Strana: 0547
Hradbí, souhradbí, n. = soustava hradeb založených na společnou obranu většího pro- storu. Vz Ott. XI. 728. b.

76803   Hradbice Svazek: 1 Strana: 0479
Hradbice, e, f., malá hradba, schwacher Zaun. Jg.

76804   Hradbiště Svazek: 8 Strana: 0547
Hradbiště, ě, n. = místo, kde stojí hradby. Črmk.

76805   Hradbosmetný Svazek: 8 Strana: 0547
Hradbosmetný. II. střela. Vz Ott. XL 728. a.

76806   Hradce Svazek: 6 Strana: 0353
Hradce, Hradzen, ves u Stoda.

76807   Hradčan Svazek: 1 Strana: 0479
Hradčan, a, m., obyvatel hradu, Burg-, Schlossbewohner. Jg. — H., Hradečan, Hra- decký, Grätzer. Hradčané. Dal.

76808   Hradčance Svazek: 6 Strana: 0353
Hradčance, pl., zaniklá ves v Opavsku. Pk.

76809   Hradčanka Svazek: 6 Strana: 0353
Hradčanka, sam. u Budyně.

76810   Hradčanka Svazek: 9 Strana: 0071
Hradčanka, vz Šišemka.

76811   Hradčanky Svazek: 6 Strana: 0353
Hradčanky, Ratsch, ves ve prus. Slez. Sd.

76812   Hradčanský Svazek: 1 Strana: 0479
Hradčanský, Hradschiner. D.

76813   Hradčanský Svazek: 6 Strana: 0353
Hradčanský. Matičko hradčanská! Us. H. brána, rychta. Vz Tk. VI. 348.

76814   Hradčanský Svazek: 10 Strana: 0587
Hradčanský J., spis.

76815   Hradčany Svazek: 1 Strana: 0480
Hradčany, pl., m., v obec. mluvě: Hrad- čana, čan, pl., n. (jako: vrchy a vrcha. Mk. ), časť města Prahy, Hrad a jeho okolí, hrad- schin. Hradčany z gruntu vyhořely. Háj. Na Hradčanech, k Hradčanům, pod Hradčany. Háj. Do Hradčan. Vz Hradčín.

76816   Hradčany Svazek: 6 Strana: 0353
Hradčany, dle Dolany, osada u Bystré v Litmšl.; Hradschan, vsi u Tišnova, u By- střice pod Hostýnem, D. ol. III. 259., Tk. Ž. 221., u Viškova, u Žamberka, u Sedl- čan; několik domků u Poličky; Hradschin, čtvrtá čtvrť Prahy, vz Tk. I. 608., II. 536.; Račan, sam. u Mníška; Ratschan, vsi u Po- děbrad a u Čes. Dubu. PL., Blk. Kfsk. 1319.

76817   Hradčany Svazek: 9 Strana: 0071
Hradčany. R. 1348. staly s? H. spolu s Pohořelcem a kláštenm strahovským částkou města Prahy. Pal. Děj. II. 2. 106.

76818   Hradčenín Svazek: 10 Strana: 0091
Hradčenín, a, m., civis. H. Jir. Slov. pr. II. 83. Sr. Měštěnín.

76819   Hradčice Svazek: 6 Strana: 0353
Hradčice, e, f. = hradská silnice. Na Hané. Vck.

76820   Hradčík Svazek: 6 Strana: 0353
Hradčík, u, m. = malý hrad. Dch.

76821   Hradčín Svazek: 1 Strana: 0480
Hradčín, a. m., šp, m. Hradčany.

76822   Hradčín Svazek: 6 Strana: 0353
Hradčín, a, m., Ratschin, sam. u Nov. Strašecí.

76823   Hradčovice Svazek: 6 Strana: 0353
Hradčovice, dle Budějovice, Hradscho- witz, ves u Uher. Brodu.

76824   Hraďdouch Svazek: 6 Strana: 0355
Hraďdouch, u, m., pole u Tovačova. Pk.

76825   Hráde Svazek: 9 Strana: 0071
Hráde místo hrábě. Hoi. 76.

76826   Hradě Svazek: 9 Strana: 0071
Hradě, ě, n. = malý ostrůvek na rybníce, Horažďovice, dřevo i ezi koni ve stáji, aby se nekopali. Tábor. Kub. L. f. 1900. 358.

76827   Hrádě Svazek: 10 Strana: 0091
Hrádě, ě, n. = hrad. Dšk. Km. 5.

76828   Hradební Svazek: 1 Strana: 0480
Hradební, hradebný, Schanzen-. H. sklepy, koš, nástroj. Bur. — H. zeď, Scheidewand. — 1698.

76829   Hradební Svazek: 6 Strana: 0353
Hradební příkop, práce. Čsk.

76830   Hradebnický Svazek: 1 Strana: 0480
Hradebnický. H. nářadí. Schanzzeug. Čsk.

76831   Hradebnický Svazek: 8 Strana: 0547
Hradebnický. II. školy, sbor, štáb. Vz Ott. XI. 733.

76832   Hradebnictví Svazek: 1 Strana: 0480
Hradebnictví, n., Befestigungskunst. Čsk.

76833   Hradebnictví Svazek: 6 Strana: 0353
Hradebnictví, n., das Befestigungswesen. Csk.

76834   Hradebnictvo Svazek: 1 Strana: 0480
Hradebnictvo, a, n., Genietruppe. H. staví hradby a skládá se ze dvou plukův. Vz více v Čsk. I. 5., 34.

76835   Hradebník Svazek: 1 Strana: 0480
Hradebník, a, m., der Pionnier, Schanz- gräber. Bur.

76836   Hradebný Svazek: 6 Strana: 0353
Hradebný, ého, m., der Schanzmeister. Dch.

76837   Hradebný Svazek: 10 Strana: 0091
Hradebný. H. město. Msn. 11. 288. Sr. Hradební.

76838   Hradec Svazek: 1 Strana: 0480
Hradec, dce, m., malý hrad, die kleine Burg. Vz Hrad. — Jméno některých měst, kdež jindy hrad, hradec býval. H., Gradec, něm. Gratz, Grätz. — H., malé mě. v rak. Slezsku. H. Slovinský, mě. v Štýrsku, Win- dischgrätz. H. Štýrský, slovin. Gradec Nemški, v Štýrsku, Graetz, Gratz. H. Jindřichův, gt. Hradce Jindřichova (dle Otcův), v Čech., Neuhaus. H. Levý. H. Nový. H. Králové, gt. Hradce Králové, dat. Hradci Králové atd. Králové jest gt. od Králová královna a při skloňování se nemění. Tedy ne: do Hradce Králova, neníť to Hradec Králův, nýbrž Králové (paní; královny). Cf. Kupcová, é, správcová, é. Něm. Königgrätz; ale měl by se jmenovati: Königingrätz, jako Köni- ginhof, Dvory Králové, gt. do Dvorů Krá- lové (ne: Králových). Jm. přídavné: kralo- hradecký jest jako jméno německé chybně tvořeno od „král", jako: kralodvorský a proto nyní mnozí správněji píší: královéhradecký. — Hradečan, a, pl., Hradečané. Vz Hrad- čan. Gratzer. — Hradečanka, y, f. — Hra- decko, a, n. - - Hradeckým. Hradecský, vz -ský.

76839   Hradec Svazek: 6 Strana: 0353
Hradec = wtalý hrad. — H. = hájovna u Horažďovic; Grätz, ves u Ousova, mě- stečko u Opavy; Hradetz, vsi u Mnichova Hradiště, u Ledče, u Strakonic; sam. u Čerň. Kostelce, u Netolic; Ratzken, ves u Levína, vz S. N. X.; H. Hořejší, Ober-Hradetz, sam. u Ledče, PL.; Hrdec = vrch u Hostomic, Krč., u Rožmitála. Krč. — Vojsko své při Hradci Králové spořádal. Pešina. 1643. Cf. Kralohradecký. — Cf. Tk. I. 608., II. 536., III. 646., IV. 627.-628., V. 241., VI. 348., VII. 412., S. N., Tk. Ž. 221., Žer. Záp. II. 183., Tf. Odp. 387., Blk. Kfsk. 1319., Sdl. Hr. I. 254., II. 276.-277., III. 303., IV. 370., V. 361. Z Hradce Oldřich Ukaz. 100. O H. Králové vz Sbtk. Krat. h. 40.

76840   Hradec Svazek: 7 Strana: 1264
Hradec Jindř. Cf. Arch. VII. 707., VIII. 590 H. Králové. Cf. Arch. VII. 207., VIII. 590.

76841   Hradec Svazek: 9 Strana: 0071
Hradec, dce, m., zdrobnělé, hraď. Hra- dové sloužily celému národu, hradcové jen některým osobám a rodům knížecím. Vz Pal. Děj. I. 1. 204. - Jindřich z Hradce. Vz ib. V. 1. 365.

76842   Hradecko Svazek: 6 Strana: 0353
Hradecko, a, n. = okolí hradecké, hl. Králové Hradce. Sdl. Hr. I. 223., V. 361. — H., ves u Královic.

76843   Hradecký Svazek: 6 Strana: 0353
Hradecký rukopis ze 14. věku. Vz Jir. Ruk. I. 260. — H. Vrchy = řada výšin, která po hranicích Moravy mezi řekou Dyjí a údolím dolnorakouského potoka Pulkavy se táhne, das Hadergebirge; H. víno, der 390 Haderwein. S. N. XI. 445. V službách hra-
deckých. Bl. Živ. Aug. 122. — H. Vrch
nad Hrádkem u Příbr. Kčr. — H., sam.
u Bernardic; mlýn u Jílového; Hradetzky-
hof, dvůr u Želetavy. H. župa či kraj, archi-
diakonat. Vz Tk. I. 608., IV. 627., VI. 348.,
VIL 412., Tk. Ž. 221., Sdl. Hr. II. 277. — H., ého, m., os. jm. Mus. 1880. 259., Tk. V. 60. — Vz S. N., Žer. Záp 1. 136. — H. Mat., děkan, 1556., Mus. 1886. 652.; H. Mik. 1562.; H. Jos., farář, † 1827.; H. Kar., farář, nar. 1798. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 565., Jir. Ruk. I. 258.-260. O jiných H. vz v Blk. Kfsk. 1319., Sdl. Hr. I. 254., V. 93.

76844   Hrádeček Svazek: 6 Strana: 0354
Hrádeček (Hrádecník), a, m., sam. u Tře- boně. H. v Jičín, a Boleslav. Vz Blk. Kfsk. 1319., Sdl. Hr. III. 303.

76845   Hrádeček Svazek: 7 Strana: 1264
Hrádeček, čku, m., rybník v Písecku.

76846   Hradečka, y, m Svazek: 6 Strana: 0354
Hradečka, y, m., os. jm. Tk. V. 115.

76847   Hradečná Svazek: 6 Strana: 0354
Hradečná, é, f., Markersdorf, ves u Ou- sova. D. ol. II. 74.

76848   Hradečna, y, f Svazek: 6 Strana: 0354
Hradečna, y, f., Hradetschna, ves u Li- tovle.

76849   Hradečnice Svazek: 6 Strana: 0354
Hradečnice, e, f. = polní cesta vedoucí ku Král. Hradci, die Königingrätzer Strasse. Šm., Kšť.

76850   Hradečník, vz Svazek: 6 Strana: 0354
Hradečník, vz Hrádeček.

76851   Hradečno Svazek: 6 Strana: 0354
Hradečno, a, n., Alt-Hradečua, ves u Smečna.

76852   Hradečný Svazek: 6 Strana: 0354
Hradečný. H. Město, Burgstadt Auspitz, předmostí v Hustopečí.

76853   Hrádek Svazek: 1 Strana: 0480
Hrádek, dku, m., Kastell, Schlösschen. V. Vz Hrad. Kamenný h. Rkk. — H., malé městečko zdmi ohrazené. V. — Jméno někte- rých míst v Čechách a v Uhřích, ku př. H. v severních Čechách, něm. Grottau. Levý H. (na Vltavě). H., Erdberg, na Mor. Mus. — H., vyklenutí země či výbol v stopě jelení, dančí, srnčí a černé zvěři. Der Burgstall. Bürgel, das Krümmen. Šp. — H. hůra, der Boden im Hause. Us. Ber., Dch. — H., innere Verschanzung, Reduit. Bur.

76854   Hrádek Svazek: 6 Strana: 0354
Hrádek = malý hrad. BO. Ač mám jen malý hrádek, ale jsem já v něm hradní. Lpř. — H., vsi u Bojkovic, u Vlašimě (poutnické místo, S. N. X. 251.), u Bíliny, u Nechanic, u Dol. Kralovic, u Pardubic, u Mirošova; sam. u Lomnice v Jičín., u So- botky, u Semil; ovčárna u Hořovic; mlýn u Tábora; dvůr u Pacova; osada u Lom- nice v Jičín.; H. Červený, někdy hrad Pod- čúsy, ves u Kouřimě, S. N. 251., Tf. Odp. 134., 167., Ukaž. 45.; H. Červený, ves u Plzně, u Sedlčan; H Desfoursův, ves u Sušice, Čechy I. 144.; H. Pustý, ves u Ústí nad Lab.; H, Altsattel-Hradek, ves u Březnice; H., BieNenberg, také Včelní Hrádek, dvůr u Jílového, S. N. X. 251.; H., Erdberg, městečko v Mikulovsku na Mor.; H., Grottau, sev. od Č. Lípy; H., Häusles, ves u Svíň; H., Hradek Čelakov, ves u Če- lakovic; H., Katka, ves u Manetína; H. Březí, Hohenhradek, zámek u Vltavotýna; H. Zadní, Hinter-Hradek, dvůr u Kouřimě; H. nad Sázavou, Kammerburg, také Ko- morní Hrádek, ves u Černého Kostelce; H. Prohořský, Schlössles, dvůr u Žlutíce; H. Nový, Neu-Hradek, městečko u Nov. Města n. Metují. S. N. X. 251. Proč si tam nesmí nikdo ruce mnouti ani v zimě. Vz Sbtk. Krat. h. 273. — H., hora v Chodsku, Jrsk.; jm. luk v Kožetíné a j. na Mor. Km. — Cf. Tk. I. 87., II. 536., III. 647., IV. 627., V. 182., VI. 180., VII. 412., S. N. III. a X., Tk. Ž. 91., 4., Žer. Záp. II. 183., Blk. Kfsk. 1319.—1320. a., b.. Sedl. Hr. I. 254., II. 277., III. 303., IV. 370., V. 361.

76855   Hrádek Svazek: 6 Strana: 0354
Hrádek, dku, m., kleines Brodlaib für den Frohndienst. Rk.

76856   Hrádek Svazek: 7 Strana: 1264
Hrádek = Křivoklát. 1490. Arch. X.53.

76857   Hrádek Svazek: 8 Strana: 0113
Hrádek, castellum. Ev. vid. 68., seit. 34. a j. Cf. předcház. Hrad. — H., přítok Ostra- vice. Věst, op. 1893. 8.

76858   Hrádel Svazek: 6 Strana: 0354
Hrádel, e, m. = hřídel na kole. Slov. Hol. 83., Koll. Zp. I. 288. — H. na váze, hřídel, der Wagebalken. — H. na pluhu, hřídel, plaz, der Grandel. Bern.

76859   Hradení Svazek: 6 Strana: 0354
Hradení, n. = hrazení. Mor. Bc.

76860   Hradenín Svazek: 6 Strana: 0354
Hradenín, a, m., Radenín, ves u Chei- nova u Kouřimě. S. N. X. 251., Arch. V. 573. Z H-na, vz Pulkava.

76861   Hradešice Svazek: 6 Strana: 0354
Hradešice, míst. jm. v Písecku. Tk. III. 187., VII. 296., Blk. Kfsk. 668., Sdl. Hr. III. 90.

76862   Hradešín Svazek: 6 Strana: 0354
Hradešín, a, m., Hradeschin, ves u Uval. Vz Blk. Kfsk. 1320.

76863   Hradiboř Svazek: 6 Strana: 0354
Hradiboř, e, m., ntoHno^Q-og. Lšk. Lépe: hubitel, bořitel měst, městobor. Lpř. Sl.

76864   Hradíce Svazek: 6 Strana: 0354
Hradíce, dle Budějovice, Raditz, sam. u Zavlekoma.

76865   Hradicí Svazek: 1 Strana: 0480
Hradicí, Befestigungs-. H. řád mlýnský, Mühlensehützordnung.

76866   Hradící Svazek: 6 Strana: 0354
Hradící řád, die Einschützordnung, Sl. les., práce, die Befestigungsarbeiten. Mour.

76867   Hradič Svazek: 1 Strana: 0480
Hradič, e, m., zahrazovač, der Schützer. D. Vz Hraditel.

76868   Hradíč Svazek: 10 Strana: 0091
Hradíč, e, m. —kuchtíc; lékostavník; měšťan. Vz Gb. Slov.

76869   Hradidlo Svazek: 1 Strana: 0480
Hradidlo, a, n., Wasserfang. Rk.

76870   Hradidlo Svazek: 8 Strana: 0547
Hradidlo, a, n. H-dla ve stavitelství vod- ním = trámce, Utere kladou se na přič ně- jakého otvoru. Vz Ott. XI. 747.

76871   Hradidlo Svazek: 9 Strana: 0071
Hradidlo, vz násl.

76872   Hradidlový Svazek: 8 Strana: 0547
Hradidlový. H. jez. Ott. XI. 747. Vz předcház.

76873   Hradidlový Svazek: 9 Strana: 0071
Hradidlový. H. jez, Dammbalkenwvehre, slouži-li ? hrazení vody hradidla = fošny nebo trámce vodorovně na sebe kladené. Ott. XIII. 308. Vz násl.

76874   Hradil Svazek: 1 Strana: 0480
Hradil, a. m. = hraditel. Dch.

76875   Hradil Svazek: 10 Strana: 0587
Hradil A., spis.

76876   Hradil, a, m Svazek: 6 Strana: 0354
Hradil, a, m., mlýn u Sedlčan; os. jm. Pyp. K. II. 357., Ukaz. 100.

76877   Hradilov, a Svazek: 6 Strana: 0354
Hradilov, a, m., osada u Golč. Jeníkova.

76878   Hradilový Svazek: 9 Strana: 0071
Hradilový. H. či Ponécův jez, Nadel- wehre, kde se hradí voda trámci na stojato vedle sebe stavenými. Ott. XIII. 308. Vz předcház.

76879   Hradilův Svazek: 6 Strana: 0354
Hradilův Mlýn, mlýn u Sedlčan.

76880   Hradina Svazek: 6 Strana: 0354
Hradina, y, f., vrch u Rokycan.

76881   Hradinovský Svazek: 6 Strana: 0354
Hradinovský. kopec nad Vonoklasy. Krč.

76882   Hradiny Svazek: 9 Strana: 0071
Hradiny = pole hraničící s poli jiné obce. Ševětm. Kub. 152.

76883   Hradisch Svazek: 1 Strana: 0480
Hradisch, Hradiště u Olom.

76884   Hradisko Svazek: 1 Strana: 0480
Hradisko, a, n., špatný hrad. — H. = hradiště. D.

76885   Hradisko Svazek: 6 Strana: 0354
Hradisko, dvůr u Rožnova; ves Kromě- říže ; Hradisch, ves u Olomouce; Hradischko, ves u Chlumce v Jičín.; Malé H., Klein- Hradisko, ves u Plumlova. Cf také Hra- diště. H., hrad u Dalečína na Mor. Pk. H. = místo v lese u Sovince na Mor. Škd. — Kdož je jí příčina? Bobrovščí pacholci, že s nimi pásala na hradiskoch volky. Sš. P. 355.

76886   Hradisko Svazek: 7 Strana: 1264
Hradisko, a, n., vrch u Litoměřic Řvn. 149.

76887   Hradisko Svazek: 8 Strana: 0548
Hradisko, a, n. = pravěká osada řádně ohrazená náspy a příkopy. Sbor. slov. I. 92.

76888   Hradisko Svazek: 9 Strana: 0071
Hradisko, ?, ?., vrch na Hané. Bdl. Mor. 3.

76889   Hradišč Svazek: 6 Strana: 0354
Hradišč, a, m. = Hradiště (Uh. Hra- diště). D. ol. III. 608. Také v obec. mluvě Hradišč. Té. Hradišču, Hradišču, na dole na blatě, nemožu, synečku, zapomenúť na tě; H-šču, H-šču, nech do ťa hrom bije, nejeden synáček pro tebe zahyne. Sš. P. 236., 581.

76890   Hradišek Svazek: 6 Strana: 0354
Hradišek, ška, m., Pastreich, ves u Dačic.

76891   Hradiško, a, n Svazek: 6 Strana: 0354
Hradiško, a, n., Hradischko, ves u Ko- lína.

76892   Hradišť Svazek: 6 Strana: 0354
Hradišť, ě, m. H. Uherský, Ungar.-Hra- disch, mě. na Mor. Cf. Hradiště.

76893   Hradišťany Svazek: 6 Strana: 0354
Hradišťany, dle Dolany, Radelstein, ves u Staňkova. S. N. X. 251., Blk. Kfsk. 589.

76894   Hradiště Svazek: 1 Strana: 0480
Hradiště, ě, n., místo, kde hrad jest neb býval, die Burgstätte. Gl. 72. — 2. Sám hrad a, hradba jeho, die Burg. Jg. — H., jméno některých míst. H. na Moravě, Hra- discht. H. Mnichové, Ms.; nyní: H. Mnichovo, gt. do Hradiště Mnichova. Vz Mnichovo. II. v Boleslavsku. H. nad Metují, Nové Město nad Metují. H., klášter, u Olomouce. H. Uherské, Ungarisch-Hradisch.

76895   Hradiště Svazek: 6 Strana: 0354
Hradiště, é, n., Hradischt, vsi u Vlašimě, u Chocně, u Nasavrk, u Blatné, u Plzné, u Písku, u Vodňan, u Nov. Kdyně, u Zbi- rova; mlýn u Jaroměře; samota u Semil; myslivna u Štok; Höfen, ves u Buchavy; H. či Uherské H., Ungarisch-Hradisch, mě. v jihových. Mor.; Hradischko, ves u Jílo- vého; Hradischtel, ves u Klatov; Hraidisch, ves u PostolopRt; Radisch, ves u Dubé; Radischen, ves u Kaplice; Ratsch, ves u Le- vína a u Teplice; H. Chustníkovo, Gradlitz, městečko u Jaroměře; H. Dlouhé, Langen- radisch, ves u Veseřic; H. Dolejší, Unter- Hradisch, ves u Kralovic; H. Hořejší, Ober- Hradischt, ves u Plas; H. Hory Tábor či Tábor, Tabor, mě. v Budějovsku; H. Ka- menné, Steinhradischt, ves u Blovic; H. Mnichové, Mänchengrätz; H. n. Jizerou = H. Mnichovo; H. Nové, Neu-Hradischt, ves u Pardubic; H. Okrouhlé, Scheibenradisch, ves u Veseřic; H. Staré, Alt-Hradischt, ves u Pardubic. PL. — H. = křemencový vrch u Rokycan; vrchol u Holoubkova, vrchu Nové Huti u Berouna, u Kladska (Ratscheuberg). Krč. — Cf. Tk. I., 608., III. 647., IV. 627., V. 241., VI. 348., VII. 412., S. N. III. a X , Tk. Ž. 221., Žer. Záp. II. 183., Tf. Odp. 387., Blk. Kfsk. 1320., Sdl. Hr. 1. 254., II. 277., III. 303., IV. 370., V. 361.

76896   Hradiště Svazek: 7 Strana: 1264
Hradiště, é, n., vrch u Dřínova v Slán. O hradištích vz NZ. I. a II.

76897   Hradiště Svazek: 8 Strana: 0113
Hradiště. O Hradištích cf. NZ. III. 472., Phľd. XII. 250.

76898   Hradiště Svazek: 10 Strana: 0091
Hradiště, ě, n. H. u Olomouce (klášter) správně Hradisko. Mtc. 1903. 270.

76899   Hradištěcká Svazek: 6 Strana: 0355
Hradištěcká, é, f. = trať polí na Vsacku. Vck.

76900   Hradištek Svazek: 6 Strana: 0355
Hradištek, štka, m., pole na Vsacku. Vck.

76901   Hradištěk Svazek: 9 Strana: 0071
Hradištěk, míst. jm. u Ústí na Mor. Vck.

76902   Hradištko Svazek: 6 Strana: 0355
Hradištko, a, n., Hradisko, Hradischko, ves u Sedlčan, u Chlumce v Jičín., u Ko- lína, u Jílového; sam. u Hořic; H. Hořejní a Dolejni, Ober, Unter-Hradischko, vsi u Ji- čína. H., vinohrad u Popovic u Znojma, kde roste nejlepší víno moravské, tak zvané hradištské, Schobesser Wein. S. N. XI. 60. — Cf. Tk. I. 402., II. 536., III. 647.. IV. 170., VII. 412 , S. N., Blk. Kfsk. II. 1320., Sdl. Hr. I. 254., II. 15., III. 26., 46., V. 361. — Jí,, vrch u Jestřabic. Džl.

76903   Hradišťský Svazek: 6 Strana: 0355
Hradišťský. Vz Hradištko. Ta h. brána, pěkná malovaná, kdo ju vymaloval, barvy nešanoval. Brt. P. 15. — H., os. jm. 1843. Jg. H. 1. 2 vd. 565. — Blk. Kfsk. 1094., Sdl. Hr. III. 303., V. 107., 108. H. Adam, vz Zalužanský.

76904   Hraditel Svazek: 6 Strana: 0355
Hraditel, e, m., der Verzäuner, Ver- macher, Befestiger, VeRwahreR; Ersetzer, Entschädiger NA. III. 142., Sd.

76905   1. Hraditi Svazek: 1 Strana: 0480
1. Hraditi, bezosobné. Hradí = padají kroupy, es schlosset. Hradilo = padaly kroupy. Na Mor. Jg. 2. Hraditi, 3. pl. -dí, hraď, -dě (íc), il, hra- zen (v obec. mluvě: hražen; na Mor. hraděn), ení; hradívati. H., pevniti, verzäunen, ver- machen, befestigen, verwahren, verschanzen. Jg. — co. Les hradí zemi. V. Město stavěti a hraditi. V. Vodu h., zahraditi. D. Oboru hraditi. Boč. — co, se čím. Dům dveřmi a závorami, město zdmi a příkopy, štěpnice plotem h. Jg. Nehraď se plotem, ale hraď se přátely. Č. — se před kým: před ne- přítelem. V. Jedni před druhými se hradí- vali. V. — se, koho (akkus. ) proti čemu: proti útokům. H. křesťanstva (gt. ) proti komu, šp. m. křesťanstvo. Brt. — se od koho. Od dobrého souseda netřeba se hra- diti. Ros. Plotem se od sousedův nehraď. L. Vz Soused. — co kde. Kdyby ten plot sešel, aby sousedé každý za svým hradil. Ms. 1485. Hradil zahradu pod loukou, nad loukou, za loukou, před domem atd., aby mu tam dobytek nechodil. Us. — se s čím. Pole jeho hradí se s naší zahradou (mezuje). Us. —

76906   Hraditi Svazek: 7 Strana: 1264
Hraditi. Traktatec nějaký od toho, jenž svou osobu pilně v tom hradí, aby poznána nebyla, přišel v mé ruce. Mus 1886. 502.

76907   Hraditi co komu Svazek: 6 Strana: 0355
Hraditi co komu = nahraditi, ersetzen. Pr. 1884. 58., Vck., Sd. To mi Hradí (pro- spívá). V Bystersku. Sn. — co čím. Nač trojím kovem h. prsa proti bodům muším? Kyt. 1876. 86. H. Prahu zdiú, Dal. 139., město zdí, BO., zahradu prútím. Sl. ps. 347. Hraď si to vírou svatou; Nechť se hradí jménem králů. Kká. M. ž. 13., Š. 117 Slova h. slovy méně srozumitelnými; Auktoritou lidu se h. Kos. Ol. I. 21., 39. A my ostatek jmámy h. našimi náklady i robotú lidskú. List hrad. 1423. Tč. Protož hradie všemi stranami, aby nebylo kázáno proti jich la- komství. Hus II. 356. — zač. Ti čtyři mu- šili tu v oko trč platiti a za jiné ji hraditi. Bart.

76908   Hradítko Svazek: 6 Strana: 0355
Hradítko, a, n., der Rauschschieber, das Register. Šim. 13.

76909   Hradítko Svazek: 9 Strana: 0071
Hradítko, a, n. = kouřova zásuvka v za- zdění kotlů. Vz KP. IX. 7.

76910   Hradkov Svazek: 6 Strana: 0355
Hradkov, a, m., ves u Boskovic.

76911   Hrádkov Svazek: 6 Strana: 0355
Hrádkov, a, m., zašlá ves v Plzeň. Blk. Kfsk. 128.

76912   Hrádky Svazek: 6 Strana: 0355
Hrádky = tácky, beseda. Někam na h. choditi. U Písku. Šg., Slm. U Třeboně. Vrů.

76913   Hradlo Svazek: 8 Strana: 0548
Hradlo, a, n. H. ve vodním stavitelství = hranatý sloupek na zahrazení průtoků vody při splavech atd. Vz Ott. XL 752.

76914   Hradlo Svazek: 9 Strana: 0071
Hradlo, a, n. H-a u jezu. Nár. list. 1897. č. 293. 3. Vz Hradidlový Hradilovy (před- cházející) a násl. Hradlový.

76915   Hradlový Svazek: 9 Strana: 0071
Hradlový. H. jez. Nár. list. 1897. č. 293. 2.

76916   Hradná Svazek: 8 Strana: 0113
Hradná, é, f., obec v Nitře. Phľd. XII. 250.

76917   Hradní Svazek: 6 Strana: 0355
Hradní, Burg-, Schloss-. H. dvůr, panna, íarář, chlum, duch, Dch., les, Sl. les., brána, kaple. Us. Pdl. H. ústava (župní). S. N. — H., ího, m. Ač mám jen malý hrádek, ale jsem já v něm hradním. Bž. exc.

76918   Hradní Svazek: 9 Strana: 0071
Hradní. H. nebo župní ústava. Pal. Děj. I. 1. 202. Vz předcház. Hrad a násl. Hradový.

76919   Hradnice Svazek: 6 Strana: 0355
Hradnice, sam. u Neveklova; zaniklá ves u Bezděkova. D. ol. VII. 621. — Sdl. Hr. I. 155., IV. 295.

76920   Hradnice Svazek: 9 Strana: 0071
Hradnice, e, f., přítok Dyje u Znojma. Bd. Mor. ?

76921   Hradnictví Svazek: 10 Strana: 0091
Hradnictví, n. = služba hradníka. Tbz. V. 1. 135.

76922   Hradník Svazek: 6 Strana: 0355
Hradník. Pohoním paní Klaru Surovcovú z dvora, z mlýna, z h-kóv, že mi jest dlužna 57. mar. gr. Půh. I. 255.

76923   Hradník Svazek: 8 Strana: 0113
Hradník, a, m., při zámku. 1748. NZ. III. 143.

76924   Hradník Svazek: 10 Strana: 0091
Hradník, a, m. = vrátný. Tbz. III. 1. 286.

76925   Hradníky Svazek: 6 Strana: 0355
Hradníky. Sdl. Hr. II. 227.

76926   Hradný Svazek: 6 Strana: 0355
Hradný, Damm-. H. dřevo, zeď. Bc.

76927   Hradobit Svazek: 1 Strana: 0480
Hradobit, u, m., hrád, krupobití. Hagel. Ž. kap. 148.

76928   Hradoborce Svazek: 6 Strana: 0355
Hradoborce, e, m., -roAť-roo^o?. Msn. Or. 20.

76929   Hradoborka Svazek: 10 Strana: 0091
Hradoborka, y, f. (bohyně). Msn. II. 83.

76930   Hradoborný Svazek: 10 Strana: 0092
Hradoborný Odysseus. Msn. Od. 140.

76931   Hradodrže Svazek: 10 Strana: 0092
Hradodrže, e, m. = držitel, správce hradu. Vz Gb. Slov.

76932   Hradohýbavý Svazek: 6 Strana: 0355
Hradohýbavý = kdo hradem hýbe. S Lu- mírovým h-vým varytem. Koll. III. 50.

76933   Hrádok Svazek: 8 Strana: 0113
Hrádok, dku, m., vrch ve Zvolenskú. Phľd. XII. 250.

76934   Hradok, dku Svazek: 10 Strana: 0587
Hradok, dku, m., vrch (Tri kamene) na Slov. Vz Sb. sl. VIII. 103.

76935   Hradoňovice Svazek: 6 Strana: 0355
Hradoňovice. Sdl. Hr. V. 361.

76936   Hradospas Svazek: 10 Strana: 0092
Hradospas, a, m. = ochránce hradů, míst. Msn. II 108.

76937   Hradoštinky Svazek: 6 Strana: 0355
Hradoštinky, f. = druh hrušek. Mor. Bkř.

76938   Hradov Svazek: 6 Strana: 0355
Hradov. Na Hradově, sam. u Sedlčan.

76939   Hradová Svazek: 6 Strana: 0355
Hradová, é, f. = potok v pohoří kar- patském v prameništi Ostravice.

76940   Hradová Svazek: 8 Strana: 0113
Hradová (lid říká Radová), kopec ve Frý- decku. Věst, op. 1893. 8.

76941   Hradoviště Svazek: 6 Strana: 0355
Hradoviště, ě, n. = hradiště. Rk.

76942   Hradový Svazek: 1 Strana: 0480
Hradový, Burg-, od hradu. H. dvéře, vrata, čeleď (Nách. ), průčelí, hora, Jg.

76943   Hradový Svazek: 7 Strana: 1264
Hradový. H. tvrdosť (= hradu). Arn. 2465.

76944   Hradový Svazek: 9 Strana: 0071
Hradový. Násilník hradový a tvrzní. Chč. List. fil. 1898. 268. ). Sr. předcház. Hrad. Župní ústava neboli hradová, Župen, Ca- stellaneiverfassung. Pal. Děj. I. 2., 222., 237.

76945   Hradový Svazek: 10 Strana: 0092
Hradový pán (mající hrad). Chč. Post. 278a. — H. tvrdosť (tvrdý hrad). Baw. Ar. v. 2465.

76946   Hradový. H Svazek: 6 Strana: 0355
Hradový. H. vrata, GR., hora. Let. Troj. Tvrzní a h-ví násilníci. Chč. P. 276. H. (Vítkův dvůr). Sdl. Hr. III. 22.

76947   Hradozdění, n. H Svazek: 6 Strana: 0355
Hradozdění, n. H. byJo z nejpřednějších povinností zemských u starých Slovanův. Šmb. S. I. 231., 285.

76948   Hradozděnie Svazek: 10 Strana: 0092
Hradozděnie, n., castrorum aedificatio. H. Jir. Slov. pr. II. 157. (Mg. ).

76949   Hradsko Svazek: 6 Strana: 0355
Hradsko, a, n. = staré jméno St. Města u Frýdka. Tč. — Cf. Tk. I. 157.

76950   Hradský Svazek: 1 Strana: 0480
Hradský, hrazský, na hradu bydlící, ein Burgbewohner. Čeleď h. V. — H. cesta = veřejná, Landstrasse. Vz Gl. 72. — H., ého, m., kdo hradu střeže, der Burgwächter. Mus., Bls. —

76951   Hradský Svazek: 6 Strana: 0355
Hradský, Burg-. H. brána. Dch. — H. silnice. Hdk. C. 378., Něm. III. 246., Dch., Brt. Jel po hradské. Mor. Vck. Keď pôjde ces hradskú; Mal som frajerečku pri ceste, pri hradskej. Sl. ps. 304., 287. — H., sam. u Strakonic.

76952   Hradský Svazek: 7 Strana: 1264
Hradský. H. zřízení. Vz Ott. VI. 480.

76953   Hradský Svazek: 8 Strana: 0113
Hradský. Pod hradský soud náleželi lidé z dědin knížecích. Pras. Těš. 79. Žáci hrad- ští = studenti při škole zámecké na Hradě pražském. Wtr. Krj. I. 69.

76954   Hradský Svazek: 10 Strana: 0587
Hradský. Nespúšťaj sa hradskej (silnice) pre neistý chodník. Sb. sl. VIII. 83. — H., ého, m. Zamecký h. Arch. XXII. 59.

76955   Hradšovice Svazek: 6 Strana: 0355
Hradšovice = Hračovice. D. ol. IV. 576.

76956   Hradúch Svazek: 6 Strana: 0355
Hradúch Mart., učitel v 18. stol. Vz Jir. Ruk. I. 260.

76957   Hradzjel Svazek: 8 Strana: 0113
Hradzjel (St. Hrozen.), plužisko == hřídel pluhu. Brt, D. II. 448.

76958   Hráhře Svazek: 9 Strana: 0071
Hráhře = hrábě. Neveklov. Kub. L. f. 1900. 358.

76959   Hrách Svazek: 1 Strana: 0480
Hrách, hrachu (vz á; a nacházíme i ve V. hráchu), hrášek, šku, hrášeček, čku, hrašček, šečku, na Slov. hráštěk, m. Die Erbse. Mladé lusky: dlašky, kleštice, klíště (klíšťata). D. H. domácí, zahradní, sázený, bohatý, pozdní (lenoch), cukrový, planý, kulatý, polní, nízký, německý, ledvinkový či turecký (fizole), luskový, D., vlaský (ci- zrno), zaječí (vlčí, husí vika, kohoutek), holubí (lesní), škrkavičný (římský), tyčkový, kozí, L., zelený, malý, veliký, bílý, dozralý, varčlivý, Sp., anglický ranní, čtverhranolušt- natý, kapucínský, hollandský veliký, ko- runní, kulatý (polní či ladvíkový), kytkovitý, španělský veliký pozdní, Kh., pražený (pu- čálka). Jg. H. vypadává, D., louští se, yy- lušťuje se; h. týčiti, loupati, louštiti, Šp., seti, sázeti. H. vychází, klíčí. Us. H. je „na víchách", je-li o žních na poli do kotoučův stočený; h. se do kyt váže (do snopův po- dlouhlých). Š. a Ž. Setí hrachu; mouka, po- lívka z hrachu (hrachová). Us. Bylo to ve- liké jako hrách. Us. H. s kapustou (nelad, všecko dohromady). L. Lepší h. doma, nežli v hostině zvěřina. Jg. Hrách na peci rozsé- vati. Vz Marný. Č. Za dřepky otřebky; chceš-li hrachu, dělej brachu. Č. Nevěděla co má dělať od strachu, nasypala sočovice do hrachu. Vz Strach. Č. Kdo h. jí, nevisí. Jg. Více umí než h. vařiti (než chléb, než kaši jísti). Č. Milý brachu, dokud se tomu naučíš, ještě pojíš mnoho slovenského hrachu. (Ří- kají Slováci. Vz Čas). Čert na něm h. mlátil (= zďubaný od neštovic. Vz Strniště, Tělo, Zdrápaný. ). Č. Na tom (tej) čert hrách mlátil. Mt. S. Jest všímán jako h. u cesty. Jg. Čistotný jako h. při cestě. Trnk. Mám se jako h. při cestě (každý mne týrá). Má se jako h. u cesty. (Každý ho uškubne). Vz Nešťastný. Lb., Jg. Já se mám dosť hezky, jako h. u cesty; kdo přijde, utrhne, uteče zas. Er. P. 209. H. na stěnu házeti, sypati (marnou věc činiti). Us. Jest platno, co by na stěnu hrách sypal. Jak by h. na stěnu házel. (Vz Nedbalý, Neposlušný. Lb. ). Č. Jakoby hrách na stěnu metal, tak se ho to chyce. Mt. S. Vyňali mu z hrachu slaniny a maso z polívky (vzali mu nejlepší). H. v naději vařiti. V. Zle jest v cizí naději hrách vařiti. V cizí naději hrachu nevař, nemáš-li doma slanin. Zvíš o něm, než s ním věrtel hrachu sníš (poznáš ho). Mus. Vz Vyhrůžka. Č. Dokud h. a kapusta, chaloupka není pusta. Pk. — H. na Mor. = také oběd pro nejbližší příbuzné u ženichových rodičův, který se strojívá na- pořád tu neděli po svatbě (dobrá vůle, přá- telský oběd). Byli jsme na hrachu. O našem hrachu se to přihodilo. Chmela.

76960   Hrách Svazek: 6 Strana: 0355
Hrách, pisa, Sv. ruk. 322, MV. Vz Mz. v List. filol. 1880. 189., Mkl. Etym. 74. Na Zlinsku hrach. Brt. H., pisum, die Erbse: sejný, p. sativum, jeho odrodky: polní, p. arvense, domáci a) obecný, p. carptile, b) cukrový, p. saccaratum; h. škrkavičný = škrkavičník. Cf. Rstp. 396, 404., 413., FB. 105., Schd. II. 308., KP. III. 254., Kk. 255., Čl. 27., Čl. Kv. 391., Sbtk. Rostl. 299.-303., Slb. 520., 541., S. N., Krara. Slov., Rosc. 167., Mllr. 63., 80. H. květnový, letní, čer- vivý, vyžraný, Us., vařený, přecezený, ma- štěný, Hnsg., loupací, Dlj. 26., vlčí, orobus vernus. BaRtol., Mllr. ]9. H. římský. Mllr. 63. H. a kroupy, to je hloupý, to má sedlák každý den ale dolky z bílé mouky ty jen jednou za týden! Pís. Hrach sa mi neuro- dil, len samé lopatečky, vzal som si starú babu, pozerám za děvečky. Sl. sp. 120. Počítá h. do hrnka (lakomý nebo lakomá). Us. Dbv., Kšá. Host nezvaný, h. neslaný. Kšá. Váti h. = utéci. Dej pozúr, ať nezvéje hrachu. Laš. Tč. Nekúzlený muž jako ne- solený h. Št. Kn. š. 101. Dlúhé řeči po- slúchať je neslaný hrach do plného brucha pcháť. Laš. Tč. Jak nezaseješ hrachu do marca, nechystaj naň hrnca. Slez. Šd. Po- věry o h. vz v Mus. 1855. 52. — H. = přátelský oběd po svatbě. Také v Chotě- bořsku. Hsp. — H. = hrom (eufem.). By nie h. spálil. Dh. 119. — H., a, m., os. jm. 1513.

76961   Hrách Svazek: 7 Strana: 1264
Hrách. Mletí hrachu. Vz KP. V. 672. H. a kroupy. Vz Zbrt. 170. Pověry o hrachu. Vz Mtc. XVI. 90.

76962   Hrách Svazek: 8 Strana: 0113
Hrách, stslov. grachb.. Gb. II. ml. I. 32. Kdy h. síti a co činiti, aby ho mušky neka- zily. Vz NZ. III. 526. Prase hrachem do chlívka se vodí (házením, ukazováním mu hrachu). Cf. Bl. Gr. 303. Vlčí h., astragalus. Brt. D. II. 500. — H. = broky. Tvrdý h. za- jícům do srsti házeti. Kld. 111. 71. — H. a kroupy = tanec, Zbrt. Tan. 191.

76963   Hrách Svazek: 8 Strana: 0548
Hrách, čes. tanec dle textu písně: Dyž jel do Prahy pro hrách. Čes. 1. VI. 232.

76964   Hrách Svazek: 9 Strana: 0071
Hrách. Korec hrachu stál r. 1679. 1 zl. 10 kr. Fisch. Hosp. 361. Hlas hrachu, když se v hrnci vaří a je ho málo:, Nemôžem ta dohonit'!'; pakli je ho hustě:, Ťa sa ďalej! ta sa ďalej!' H. zdravému pomůže z blata (posilní ho), nemocnému do blata (uškodí mu). Čes. 1. VIII. 329. Do hrachu neopomeň nikdy dát na proutku flíček červený, aby ho nikdo neuhranul. Začne-li hrách kvésti, zastrč do něho ještě jeden proutek, v němž jest za- sazen kousek skla, aby mu neuškodila blý- skalka, jinak by ho při pivní velké bouři spražila. Sá. Kant. 31. O příslovích atd. vz Zát. Př. 315. a.

76965   Hrách Svazek: 10 Strana: 0092
Hrách, pisum. Vz Ott. XIX. 800. Hrách přes (ob) zrnko, přes zub vařený (nestejně měkký). Stern. Poh. 75. Já rád polívku z černého hrachu (kávu). Čes. 1. XIII. 176.

76966   Hrách. H Svazek: 10 Strana: 0587
Hrách. H. a kroupy, to je hloupý, to my máme každej den; ale buchty z bílej mouky jenom jednou za tejden. Us. Já ti povím, proč se divokej h. na hladovým stole nepřebírá (zač je toho loket). Litom. 73. Jak nezaseješ hrachu v marca (březnu), něchystaj naň hrnca; Svil hrach = utekl. Vlasť. I. 212., 231. Šade musí býť, kde sa dva hraške varia. Phľd. XXIV. 342. Půde hlídat hrách (dostane se do kouta). čes. 1. XV. 143.

76967   Hrachan Svazek: 1 Strana: 0481
Hrachan, a, m., pisa, korýš. Krok.

76968   Hrachař Svazek: 9 Strana: 0072
Hrachař, e, m. H-ři, převzdívka Ořecho- vjakům na Mor. Mus. ol. XIII. 25.

76969   Hrachohákovitý Svazek: 7 Strana: 1264
Hrachohákovitý, pisouncinatus.

76970   Hrachokam Svazek: 1 Strana: 0481
Hrachokam, u, m., Erbsenstein, Pisolith. Rk. —

76971   Hrachol Svazek: 6 Strana: 0355
Hrachol, a, m. — obláskový slepenec. Hř.

76972   Hracholák Svazek: 6 Strana: 0355
Hracholák, a, m., bruchus pisi, der Erbsenkäfer, brouk. Slov. Rr. Sb., Ssk.

76973   Hrácholiti Svazek: 10 Strana: 0092
Hrácholiti dulcescere. Pravá milosť ze- vnitř bode, h-lí vnitř (jest milá). Čtver. Konáč 1516., Rozb. Hank. 25. (MS. ).

76974   Hracholusky Svazek: 1 Strana: 0481
Hracholusky, pl., dle Dolany, jm. místné. Mus.

76975   Hracholusky Svazek: 6 Strana: 0355
Hracholusky, Hracholusk, vsi u Netolic, u Roudnice a u Slabec. PL., Tk. III. 34., Blk. Kfak. 654.

76976   Hrachoplodý Svazek: 9 Strana: 0072
Hrachoplodý. H. kupres. Wlt. 42.

76977   Hrachor Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachor, u, m. = rostlina hrachovitá, lathyrus, die Platterbse. H. sejný, 1. sativus; cizrnový, 1. cicera; lesní, 1. sylvestris, die Platterbse, das Buhlerkraut (Sl. les.); širo- listý, 1. latifolíus; vonný, 1. odoratus; luční, 1. pratensis; hlíznatý, 1. tuberosus; srostavý, 1. ochrus; prostolistý, 1. nissolia; bezlistý, 1. ophaca. Vz Rstp. 397., Čl. Kv. 391., Kk. 255., 256., Slb. 531., Schd. II. 309., FB. 106., Odb. path. III. 631., S. N., Rosc. 167., MUr. 59.

76978   Hrachor Svazek: 9 Strana: 0072
Hrachor. Vz. Ott. XV. 692.

76979   Hrachorový Svazek: 9 Strana: 0072
Hrachorový. H. bělásek (motýl). Exl. 36.

76980   Hrachota Svazek: 7 Strana: 1264
Hrachota, y, f. = hora u Mníšku. Řvn. 157.

76981   Hrachov Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachov, a, m., vsi u Nadějkova a Sedl- čan, sam. u Sedlčan. PL., Blk. Kfsk. 1320.

76982   Hrachová Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachová, é, f., čes. tanec. Škd.

76983   Hrachová Týníce Svazek: 8 Strana: 0113
Hrachová Týníce = Hrochův Týnec, Cern. Př. 32.

76984   Hrachováč Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachováč, e, m. = maškara hrachovinou obtočená, chodící s medvědem, kterou na ostatky provázejí maškary: žid, prometač (8trakapoun), mládenec a družička. Přichá- zejí do stavení s hudbou a tancují domácí při tom provádějíce. Ve Hradecku sluje h. medvědář. Kšť., Ehr. Hospodyně hrachovinu s něho škubají a kladou ji pod husy, aby dobře seděly. Sml. Cf. Hrachovák, Hracho- vinář.

76985   Hrachovák Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachovák, a, m. = hrachováč. Sml.

76986   Hrachovatý Svazek: 1 Strana: 0481
Hrachovatý, erbsenförmig. Jg.

76987   Hrachovce Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachovce, mlýn u Mirovic.

76988   Hrachovcová Svazek: 7 Strana: 1264
Hrachovcová Jos. Tf. Mtc. 210.

76989   Hrachovec Svazek: 1 Strana: 0481
Hrachovec, vce, m., tráva vikvovitá. Us., Dch. — H., keř, sibirischer Erbsenbaum. Berg. — H., hra, v které se kdo čarami křídou učiněnými zatahuje, zavaděčka, das Verführspiel.

76990   Hrachovec Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachovec karlovarský, nerost. Schd. II. 37., 66., Bř. N. 130., S. N. — H. = ced- ník, der Seiher. U N. Kdyně. Rgl. — H., os. jm. D. ol. XI. 356. — H., Hrachower Mühle, mlýn u Žďánic; Hrachowetz, sam. u Hořic; ves u Val. Meziříčí. D. ol. VI. 577. H. — pole u Hovězí u Vsetína. Vck.

76991   Hrachovec Svazek: 10 Strana: 0092
Hrachovec, vce, m. — noční hlídač. V zlo- dějské mluvě.

76992   Hrachovec Svazek: 10 Strana: 0587
Hrachovec, vce, m. = maškara ovinutá hrachovinou. Šum. Rgl.

76993   Hrachoven Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachoven, vně, f. = náčiní k česáni n. stříhání koní. Db.

76994   Hrachovice Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachovice, e, f. = řešeto na hrách, ein schütteres Sieb. U Uh. Hrad. Tč. — H. = hrachová polévka, Erbsensuppe. U Olom. Sd. — H., Hrachowitz, ves u Turnova. H. Dolní a Horní, vsi u Tábora. PL., Sdl. Hr. IV. 287.

76995   Hrachovičný Svazek: 8 Strana: 0113
Hrachovičný, ého, m., přítok Ostravice. Vést. op. 1893. 8.

76996   Hrachovík Svazek: 1 Strana: 0481
Hrachovík, u, m. = hrachovec, Erbsen- baum. —

76997   Hrachovík Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachovík = čimišník obecný, caragana arborescens. Vz Rstp. 378.

76998   Hrachovina Svazek: 1 Strana: 0481
Hrachovina, y, f., sláma hrachová, Erb- senstroh. Letí jako h. Na Mor. Má h-nu v rnozkovici, v hlavě (o hloupém). Sych. — H., človek chřadnoucí. Ros. — Jg.

76999   Hrachovina Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachovina, pisena. Sv. ruk. 322. Sama lehla do periny, jemu dala h-ny. Sš. P. 669. — H. = roztrhaná chalupa h-nou pošitá. Us. Dbv. — H. = stará, hubená, sešlá ženská. Už je stará h. Us. Dbv.

77000   Hrachovinář Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachovinář, e, m., vz Hrachováč.