80001   Hřivnička Svazek: 6 Strana: 0370
Hřivnička, vz Hřivna.

80002   Hřivno, a Svazek: 6 Strana: 0370
Hřivno, a, n., Řiwno, ves u Star. Be- nátek.

80003   Hřivnový Svazek: 1 Strana: 0493
Hřivnový, Mark-. Vz Hřivna.

80004   Hřívochocholný Svazek: 10 Strana: 0093
Hřívochocholný. H. přílbice. Msn. Od. 329.

80005   Hřívomocný Svazek: 10 Strana: 0093
Hřívomocný lev. Msn. II. 314., 342.

80006   Hřivosť Svazek: 8 Strana: 0115
Hřivosť, i, f., Spielsucht. 1604. Zbrt. Tan. 215.

80007   Hřivosť Svazek: 9 Strana: 0439
Hřivosť, i, f. Klc. v Mus. 1843. 77.

80008   Hřívový Svazek: 1 Strana: 0493
Hřívový, Mahn-. Rk.

80009   Hřívutý býk Svazek: 10 Strana: 0093
Hřívutý býk. Msn. Hym. 25.

80010   Hřivý Svazek: 1 Strana: 0493
Hřivý = hravý. H. zvířata. Br. Gern spie- lend, tändelnd.

80011   Hřivý Svazek: 10 Strana: 0093
Hřivý. H. víno. Šnajd. Int. 1. 53. Lépe: hřejné.

80012   Hřiz Svazek: 1 Strana: 0493
Hřiz, hřiž (na Mor. hrouz), e, hřizek, zka, hřizec, zce, m., ryba, die Kresse. D. — Ovčí h., ryzek, giftiger Hirschling. Jg.

80013   Hřiz Svazek: 6 Strana: 0370
Hřiz. Hřizek oprav v: hřízek. Cf. Listy filol. 1880. 195.

80014   Hřiz Svazek: 7 Strana: 1266
Hřiz, corrosio Pršp. 61. 89.

80015   Hříz Svazek: 8 Strana: 0115
Hříz. Aby tě h. popadl! Wtr. St, Pr. 215.

80016   Hřiza Svazek: 1 Strana: 0493
Hřiza, y, f., dlouhé roucho, langes Kleid. Br. Hřízavý, grimmend. Krab.

80017   Hřizec Svazek: 1 Strana: 0493
Hřizec, zce, m. H. ovčí, lanýž, Hirsch- trüffel. Plk.

80018   Hřízek Svazek: 6 Strana: 0370
Hřízek, zka, m., vz Hrůz.

80019   Hřízeň Svazek: 1 Strana: 0493
Hřízeň, zně, f., hření, das Wärmen; skleník.

80020   Hřízeň Svazek: 6 Strana: 0370
Hřízeň. Vz S. N. Dle BPk. lépe; vý- hřevna, pařeniště.

80021   Hřízen Svazek: 9 Strana: 0073
Hřízen, znu, m. = hřízeň, skleník. Do hříznu se ukryl. Pal. Záp. I. 75.

80022   Hřízenec Svazek: 6 Strana: 0370
Hřízenec, nce, m., der Ableger. Škd.

80023   Hřízenice Svazek: 6 Strana: 0370
Hřízenice, e, f. = sazenice, hříženice. Schd. II. 185., Sl. les. Větvička keře n. stromu strčí se do země a když korou kořínky vyžene, od matky se odřízne. Vz S. N., Rosc. 46.

80024   Hříziti Svazek: 6 Strana: 0370
Hříziti, Miznouti, vz Hřieziti — co kam. Václav hřízl pohled v oken tmu. Čch. Mch. 74.

80025   Hřizívati Svazek: 10 Strana: 0093
Hřizívati, vz Hryznouti. — koho kde. Pakli jí mají příliš málo (ženy své nemoci, čmýry), hrzizívá je v ledvích. Ruk. lék. Ihr. 185a. (MS. ).

80026   Hřízní Svazek: 6 Strana: 0370
Hřízní dům. Vz Hřízeň. S. N. V. 1104.

80027   Hřízti Svazek: 7 Strana: 1266
Hřízti, mordere. Líce neduh hřizl a zhlodal. Ev. ol. 11.

80028   Hříženec Svazek: 6 Strana: 0370
Hříženec, nce, m. = rozvod, hřízenec. Sl. les.

80029   Hřiženi Svazek: 8 Strana: 0548
Hřiženi či odnožování, háčkování = způ- sob rozmnožování rostlin. Vz Ott. XL 781.

80030   Hříženice Svazek: 1 Strana: 0493
Hříženice, e, f., odnož, der Senker, Steckling. V.

80031   Hříženice Svazek: 6 Strana: 0370
Hříženice. Vz Kk. 15.

80032   Hřižidlo, a Svazek: 6 Strana: 0370
Hřižidlo, a, n., der Senkkolben beim Schlosser. Šm.

80033   Hřížiti Svazek: 1 Strana: 0493
Hřížiti (na Mor. hrouziti), hřížím, 3. pl. hříží, hříž, il, žen, žení; pohřížiti = pod vodu dávám, topím, do země strkám, tauchen, senken. — co: révu, prut (do země klásti). — koho, se kam: v omyl. Mor. V jakou pohromu ho chuť po milostné vlasti hříží. Gníd. Ruku pod vodu h.

80034   Hřížiti Svazek: 7 Strana: 1266
Hřížiti. Pohřížilo sě jest železo skvrče v churavém mase. Ev. ol. 32.

80035   Hřížiti se (čím) kam Svazek: 6 Strana: 0370
Hřížiti se (čím) kam. Vědomí, jímž se člověk v sebe sama hříží. Čch. Bs. 65. H. se več. Kká. K sl. j. 61., 149., 171.,,210. H. se v modlitbu, Vrch., v něčí obraz, Šml., zrak v dálku. Do strun harfy se pRsty hrouží. Čch. Petrkl. 50. — jak kam. S te- sknotou v smrti tušení se hrouží. Osv. VI. 871. S radostí hroužim zrak v hvězdné moře. Vrch. — odkud. H. se z vln. Kká. K sl. j. 59.

80036   Hřmejní Svazek: 1 Strana: 0493
Hřmejní, rostl. Koubl.

80037   Hřmejniť Svazek: 1 Strana: 0493
Hřmejniť, řmejniť, v Krkon. = hřmot dě- lati, lärmen. Kb.

80038   Hřmeň Svazek: 6 Strana: 0371
Hřmeň, ě, f. H. bohů (blesky boží) do nich (do teba) páRalo. Pokr. Z hor 178., Dbš. Obyč. 44.

80039   Hřmenčice Svazek: 9 Strana: 0073
Hřmenčice, e, f. = kopretina, Chrysan- themum leucanth. Mor. ol. X. 59.

80040   Hřmění Svazek: 1 Strana: 0493
Hřmění, n., das Donnern. V.

80041   Hřmění Svazek: 6 Strana: 0371
Hřmění = Rachot, který násilným roz- rážením a opětným se srážením vzduchu povstává, S. N. H. palby. Kká. Hlas h. ve- likého. ZN.

80042   Hřmění Svazek: 7 Strana: 1266
Hřmění. Vz Mách. 65.

80043   Hřmění Svazek: 8 Strana: 0115
Hřmění, vz Rmen (3. dod.).

80044   Hřmění Svazek: 10 Strana: 0093
Hřmění, n. Pánbu jede na kočáře, kola drnčí a od podkov koňských jiskří se a blýská. Čes. 1. XII. 453.

80045   Hřměný Svazek: 1 Strana: 0493
Hřměný, na Slov. hrměný. Hrměná střela = blesk. Plk. H. hlas. Donnerschall. Ptr.

80046   Hřmet Svazek: 1 Strana: 0493
Hřmet, zastr. = hřmot.

80047   Hřmet Svazek: 6 Strana: 0371
Hřmet. Bj., Žk. 469. H. bojový, vozu. BO.

80048   Hřmet Svazek: 7 Strana: 1266
Hřmet, u, m, tumultus. Zdálený od hřmetu světského. Ev. ol. 64.

80049   Hřmet Svazek: 8 Strana: 0115
Hřmet = hřmot. GR. Nov. 27.

80050   Hřměti Svazek: 6 Strana: 0371
Hřměti. Bž. 31., Mkl. Etym. 77. — abs Děla hřměla, Osv. I. 87. Proud Hřmí. Vrch. — odkud (proč, kde, kam). A hlas z ďalky vždy viac hrmí. Ntr. VI. 255. Z hradeb děla hřímala. Vrch. Hriema pyšný cár so stoľca. Chlpk. Sp. 7. Hřímalo z huboka na západě. Kmp. Dni k pozdravu hřmí střelba z cita- dely. Kká. K sl. j. 109. Kdy z utvrzených skalin průduchů hřmít v rokle jal se první vodopád. Vrch. — kdy. Ten dnes hřímá (mocným hlasem mluví). Hdk. Záhy-li z jara hřmi, bude úrodný rok. Us. — kam (komu) čím. Sekerou hřímal v balvan. Vrch. Děs v tebe hřímá. Kká K sl. j. 10. Kdož páší věci zlé, na ty Bůh hřímá. Kom. Hřímati siluým hlasem. Kká. Jechu se jich stíhati křičiece i v trúby hřmiece. BO. — kde. Jak to v ušiach hrmí. Kyt. 1876. 16. — kudy. Hlas jeho hřímal yo nádvoří. Sbr. Zaj. 390. A mocněji v dálku hřmí, tím hroznější, že hřmí jen sobě sám. Vrch. Myth. I. 214. — jak. Laudon strašně hrmí na Belehrad strmý. Koll. Zp. I. 37.

80051   Hřměti, hřmíti Svazek: 1 Strana: 0493
Hřměti, hřmíti, hřmím, hřmí; hřmi, hřměme; hřměl, hřmění, hřmívati, hřímati, hřímávati, donnern, wettern, wittern. Jg. — Hřmí, hřímá. V. Dalo se do hřmění; pře- stalo hřmíti. V. Hřmí trouby, bubnové s tru- bami. Jel. — odkud. Hřmí z vysoka. Berg. — proti komu. Br., Kom. — čím. Hřímáš-li podobným hlasem. Štelc. Hřímati různicemi. Vš. Domové jejich tanci hřměli. Zyg. Kraje radostným hlaholem hřměly. Č. — kdy. V tom okamžení zahřmělo. Ml. — na koho (odkud, čím): na hříšníky s kazatelny. Sych. H. na koho. Kom. Papež na Jiřího klatbami hřímal. Prot. 46.

80052   Hřmetný Svazek: 10 Strana: 0093
Hřmetný. H. horky. 1542. List. fil. XVIII. 206.

80053   Hřmící Svazek: 6 Strana: 0371
Hřmící, donnernd. H. hlas. Sbr.

80054   Hřmíl, a, m Svazek: 6 Strana: 0371
Hřmíl, a, m., psí jm. Škd.

80055   Hřmiles Svazek: 6 Strana: 0371
Hřmiles, a, m., psí jm. Škd.

80056   Hřmíně Svazek: 1 Strana: 0493
Hřmíně, ěte, n., Lärmmacher. Jest jako h. = čilý, silný, zdravý. Us. u Hořic.

80057   Hřminín Svazek: 6 Strana: 0371
Hřminín, a, m., Řmenín, ves u Libánč. Tk. III. 166., 267.

80058   Hřmitel Svazek: 1 Strana: 0493
Hřmitel, e, m., hřimatel, der Donnerer, Gníd.

80059   Hřmitel Svazek: 10 Strana: 0093
Hřmitel, e, m., der Donnerer. Vz Gb. Slov.

80060   Hřmíti Svazek: 8 Strana: 0115
Hřmíti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 23., 66., 81. Hřmí-li často, bude úrodný rok. Vck. Val. I. 164. — Dál hřímá (== běží) hluchý k této řeči. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 240. H. = běžeti. Phľd. 1894. 379.

80061   Hřmíti Svazek: 10 Strana: 0093
Hřmíti. Hřmí-li a zvěstují-li při tom šedá mračna možné krupobití, staví se na zápraží koště nebo sekera a to ostřím vzhůru, aby se kroupy o to rozlily a osení neuškodily. Mtc. 1. 1897. 62. — kdy. Hřmí-li časně z jara, bývá na jaře dlouho zima; hřmí-li pozdě v podzimku, bývá dlouho do zimy teplo. Us.

80062   Hřmíti, vz Svazek: 6 Strana: 0371
Hřmíti, vz Hřměti.

80063   Hřmocení Svazek: 6 Strana: 0371
Hřmocení, n, das Lärmen. Lpř.

80064   Hřmoćica Svazek: 9 Strana: 0073
Hřmoćica, e, f. = hřímání, bouřka. Slez. Lor. 72.

80065   Hřmot Svazek: 1 Strana: 0493
Hřmot, (zastr. hřmet), u, m., třesk, hluk, Gekrache, Lärm, Getöse, Gerassel, Donner, Jg. H. slov. Jel. Tak veliký h. od nich vzejde, Br. H. zbroje, od zbroje. Har., Br. H. kol, od kol. Zk. H. od lidu. Háj. Hřmotem, s hřmotem = hřmotně. V. Hřmotem připad- nouti. D. H. na koho učiniti, pustiti (pře- padnouti ho). Háj. H. dělati. D. Od toho h-tu mohli jsme ohluchnouti. Sych.

80066   Hřmot Svazek: 6 Strana: 0371
Hřmot děl. Let. Slov. II. 51. Souhlásky jsou hřmoty. Dk. Aesth. 221.

80067   Hřmota Svazek: 6 Strana: 0371
Hřmota, y, m. = vysoký a neohrabaný člověk, hřmotný chlap. Mor. Brt. D.

80068   Hřmota Svazek: 10 Strana: 0093
Hřmota, y, f. = hřímota. Vz Gb. Slov. Přijide hlas boží s nebe a b. Jiř. k. 3. (to- nitus magnus. — Mš. ).

80069   Hřmotati Svazek: 1 Strana: 0494
Hřmotati, vz Hřmotnouti.

80070   Hřmotíce Svazek: 10 Strana: 0093
Hřmotíce, e, f. = búřavice.

80071   Hřmotilý Svazek: 8 Strana: 0115
Hřmotilý. H. hudba = instrumentalní. Wtr. Živ. c. 981.

80072   Hřmotiti Svazek: 1 Strana: 0494
Hřmotiti, il, ění, hřmot činiti, lärmen. Dch. Vz Hřmotnouti.

80073   Hřmotiti jak Svazek: 10 Strana: 0093
Hřmotiti jak. Bez přítrže h. Zvon IV. 131.

80074   Hřmotivý Svazek: 9 Strana: 0439
Hřmotivý. H. hra. Mus. 1890. 488.

80075   Hřmotivý Svazek: 10 Strana: 0094
Hřmotivý mluvka. Stan. II. 193. H. Dio- nysos. Msn. Hym. 60.

80076   Hřmotivý, hřmotlivý Svazek: 1 Strana: 0494
Hřmotivý, hřmotlivý, krachend, lärmend. Rk. —

80077   Hřmotka Svazek: 6 Strana: 0371
Hřmotka, y, f. = souhláska? Dk. Poët. 395. Cf. Hřmot, Hřmotnosť.

80078   Hřmotně Svazek: 1 Strana: 0494
Hřmotně, hřmotem, krachend, schmet- ternd. H. bubnovati, Har., do domu skočiti. Háj, V.

80079   Hřmotněti Svazek: 1 Strana: 0494
Hřmotněti, ěl, ění, počínám býti hřmot- ným, stark, dick werden. Dch.

80080   Hřmotnodupotný Svazek: 10 Strana: 0094
Hřmotnodupotný. H. nohy koňův. Msn. 11. 189.

80081   Hřmotnosť Svazek: 1 Strana: 0494
Hřmotnosť, i, f., krachende Beschaffenheit; Korpulenz.

80082   Hřmotnosť Svazek: 6 Strana: 0371
Hřmotnosť výbuchu, Osv. V. 4., sou- hlásek. Dk. Poet. 478.

80083   Hřmotnouti Svazek: 1 Strana: 0494
Hřmotnouti, tnul a tl, utí; hřmotiti, il, cení; hřmotati = hřmot dělati, bouchati, schmetternd schlagen, Getöse machen. — koho čím: hřmoťte ho kyji. L. — čím oč: flaší o zemi. L. — odkud. Hudba hřmotila z trub a kotlův. Div. z och.

80084   Hřmotnouti Svazek: 6 Strana: 0371
Hřmotnouti. A kočiar už bol v hodnej diali hrmotal cestou zpiatočnou. Phld. VI. 268 V souhlas hřmotí hejna zběsilého řev. Kká, K sl. 161.

80085   Hřmotný Svazek: 1 Strana: 0494
Hřmotný, hřmotlivý, zvučný, hlučný, bouřlivý, krachend, schmetternd, stark schal- lend. Jg. H. hlas (silný, pronikavý). Jel., Kom, zpěv, Br., střelba, výmluvnosť, slova. Jel. Člověk hřmotného těla, hřmotné postavy (ši- roký, tlustý, silný, stark vom Wuchs). Us.

80086   Hřmotný čím Svazek: 6 Strana: 0371
Hřmotný čím: tělem, postavou. Dch.

80087   Hřmotový Svazek: 1 Strana: 0494
Hřmotový, Donner-, Schall-.

80088   Hřmyceti se Svazek: 1 Strana: 0494
Hřmyceti se, el, ení = se hřmotem se tlouci, řítiti, krachend stürzen. H. se jako skála o skálu. Bech, Č.

80089   Ht Svazek: 1 Strana: 0504
Ht 1. v infinit. mění se v c: moh-ti — moci; ve slovenčině a v obec. češtině v ct: moct. — 2. u jmen podstatných v c: mohť—moc. Starosl. v obou případech mění gt v št: mošti, moštb. Ht. Zv. 104.

80090   ht Svazek: 8 Strana: 0117
ht. Z ht se h odsouvá: paznot m. paznoht. Gb. H. ml. I. 467.

80091   Hu Svazek: 1 Strana: 0504
Hu, interj křiku, volání: hu! L. — H., otřásání se zimou, strachem. Hu, zima! V noci slýcháme, hu! duchy smutně úpěti. — H., po- divení hloupého. Hu tele na mráz! — H., soví hlas. Sova huhá, hu, hu, hu! Ros. — Jg.

80092   Hu Svazek: 6 Strana: 0383
Hu = zvuk, jímž se ozývají nu zavolanou: Běto, hu! Brt. D. 171. — Hu == u. Počkej u našé roli. Mor. Sš. P. 541. — Hu = ju, ji. Zažeň mu hu (jalovku) ta do dvora. Píše hu (cedulenku) on, píše. Sb. sl. ps. I. 168., II. 1. 82. Já jsem hu (mouku) tam už na kotel dala. Slez. Šd. Ej škoda preškoda tej karvi (krvi) červenej, co já hu vylevám po trave zelenej. Koll. Zp. 1. 43. Tvoje líčka barvu preměnily. Keď hu premenily, však hu nabudú zas. Sl. ps. 46. Keď hu (pannu) mám, rád hu mám. Ib. 179.

80093   hu Svazek: 8 Strana: 0117
hu- místo u-: huher m. uber, hueho, hu- vidíš; h přisuto. Gb. H. ml. I. 464.

80094   Hu-hu-hu Svazek: 9 Strana: 0076
Hu-hu-hu. Plameň (v bódě) věskoči a ta bóda hu-hu-hu a mě hr ven. U Císařova. Mtc. 1899. 3..

80095   Huadění Svazek: 8 Strana: 0117
Huadění (hlazení) = pentlení nevěsty. Frenšt. NZ. IV. 417.

80096   Huba Svazek: 1 Strana: 0504
Huba (zastar. houba), y, hubice, e, hubka, hubička, hubinka, y, f. Der Mund, das Maul. Ušlechtileji než huba, kde k hmotným částkám zření se má, pravíme: ústa; podleji pak: tlama. Vz Ústa. Huba zvířecí rozličná má jména: rypák u svině, ďob n. kluban u ptákův, ježto pohrdlivě i o člověku se užívají. Jg. Vz Oko. — H., jako částka tváři. Der Mund als ein Theil des Gesichtes. Dáti komu na hubu; v hubu udeřiti: všemi pěti přes hubu dáti. V. Dáti komu v hubu, po hubě, přes hubu; hubu nabančiti, poličkovati; plesk, dostal přes hubu; hubu na něco otevříti, roze- dříti, rozdírati, rozpíti, jak vrata otevříti (v podivení). D. Dostal po hubě a hned ji měl jako počínek (naběhlou, oteklou. Vz Po- čínek). Na Mor. Mřk. Neotvírej hubu, nebo ti tak zůstane. Mřk. Hubu čpouliti. Jg. Hubu utříti (nic nedostati). Když Bůh dal huby, dá také zuby. Šm. Někomu na hubě hráti (za blázna ho míti). Jg., Č. Vyšší huba nežli nos (pyšný). Výše nosu hubu nosí. Jg. Huba malá dírka, ale velká sžírka (sbírka. Lb. ). Vz Ústa, Šetrnost', Měšec. Č. Řekni mu slovo, nadme hubu co potáč. (Hněvá se). Č. Jak mu co řekneš, hned huba na potáč. Vz Svár- livý. Lb. Věsí hubu jako potáč. Jg. — H. vzhledem k jedění. Der Mund, das Maul hin- sichtlich des Essens. Mlsná h. D. Nechať h. nevadí se s měšcem. Ne tvé to huby kousek. Vzal mu to před hubou. Vz Nos. Jg., Č. Své vlastní hubě ten kousek utrhnu (uspořím). Jg. Hubě utrhnouti. D. Bere si od huby a dává jim. Nemá co vstrčiti (vložiti, dáti) do huby. Má s hubu chleba (má s potřebu). Jg. Ani s hubu chleba nemá. Zlob. Směje se mu na to huba (brousí si na to zuby, rád by to mel). Vz Mlsný. Jg., Č. Musím mnoho hub (lidí) živiti. Jg. Pod hubou, u huby = blízko, pohotově. Jg. Panská h., žebrácká kapsa. Č. Pobídni jen hubu (na to jídlo), a nechce-li ona, sněz sám. Vz Jídlo. Č. Hází hubou po oprati. Vz Hlad; Svárlivý. Lb., Č. Oči by rády, h. nemůže (vz Nasycený); H. mu jde randem (vz Hladový); Často od samé h. kousek odpadne. Vz Štěstí. Lb. — H. vzhledem ke mluvení. Hubou tluče (žvástá); hubou dělati (hubovati). D. Hubu si nadírati roztahovati, den Mund voll nehmen. Dch. H. nevymytá, nevypláknutá, nevymáchaná, nectná, hanebná, nevypařená, zlá, prostranná, Jg., nevázaná. Rk. Hubu na někoho míti = hubovati. Za odměnu dostal jsem huby. Sych. Neměj takovou hubu pro nic za nic. Jg. Není ho než huba (chlubný). Nedarmo dává hubě jísti (žvavý). Nikdáť jemu h. neustane. Jg. Nemá huby (nemluvný). Ros. Drž hubu (pře- staň mluviti). D. Pro hubu na hubu (za slova zlá bíti po hubě sluší). Jg., Č. Kdo se ne- stydí za hubu, dostane do ní neb přes hubu (dostane do ní nebo po ní. Us. ). Lb. Otevříti na se huby lidské. Huby otevříti neumí. Zam- knouti komu hubu n. zatkati. Jg. Zatknul mu hubu penězi. Zacpati komu hubu, ústa. Hubu mu zavřel, zatkal, zalil (spravil, aby mlčel). Jg. H. zakoupená. Vzals mi to z huby
(právě totéž jsem chtěl říci). Musil v svou
hubu vzíti (odvolati). Z lidských hub (dle
povésti). Jg. Lže, až se mu od huby práší
(kouří). Kouří se mu z huby (lže). D. Má hubu
jako meč, jako trdlici, z dobrého řemene,
jako slabikář. Vz Tlachal. Lb., Jg., Č. Jde
mu h. jako trakař, jako na kolečku. Č., Sk.
Huba mu jako trakař drčí. Puch. Nevidí si
do huby (nezpůsobně mluví, nemravně, ne-
stydatě). Jg., Č. Vz Nečistý. Hubu zapni,
očí napni. Č. V hubu svou se bije (lže). Č.
Hubu si o někoho utírati. Vz Šatlava, Hana.
Č. Hubě nikdy nevěř. Č. Smrdí mu z huby
i ze srdce (lže; 2. mluví nepočestně. Jg. ).
Š. a Ž. Ještě nikdo přes mou hubu neupadl
(mou hubou škody nevzal; nejsem pomlouvač).
Vz Odmlouvání, Pomlouvač. Č. Zlatá hubo!
aby od něho slova kupoval. (Málomluvný).
Nevidí si pro nos do huby (= tlachal).
Č. Na hubu mnohého dosť (řeči), ale skutek
utek. Č. Nedá hubě zaháleti. Nedarmo hubě
jísti dávám, nech mluví, co já chci. Č. Dal
hubě úpravu (dobře mu jede). Č. Hubu si
brousí (vz Pomlouvač); Ten by musil mnoho
nakoupiti nití, jenž by chtěl lidem huby
zašiti (vz Pomluva); Líná h. holé neštěstí.
Lb. H. u koně buď volna, u člověka pravdiva,
u psa lapna. Pk. Nedělej z huby holenku
(neslibuj, když neplníš). Č. Myslíš, že má h.
holenka? (když se o čí pravdomluvnosti po-
chybuje. ). Č. Šermuje hubou (= hubou udaten.
Vz Tlachal). Č. Mlčí, jakoby mu pavouk hubu
zapředl. Č. Zakroutiti někomu hubu (učiniti,
aby mlčel). Hubu si zacloniti (ein Blatt vor
den Mund nehmen). Šm. Nedám si dlaň na
hubu. Jde mu od huby. Hubu roztahovati
(hubovati, poroučeti). Rk. Jest v lidských
hubách (zle se o něm mluví). Nedej se do
hub lidských. Us. — H. u zvířat. Z řvúcej
huby. Rkk. — Celou hubou, na celou hubu
= plným hrdlem, aus vollem Halse. Celou
hubou mluviti, velebiti, Jg., něco říci, pově-
děti. Us. Celou hubou = nejvýše, im höchsten
Grade. Celou hubou pán. Jg. Křesťan, přítel,
pobožný — hubou (= na oko, Maul-. ). D. — Huba, hubička = políbení. V. Hubička ští-
paná. Rk. Někomu h-čku dáti, ukrásti. Dali
si po h-čce. H-čku někomu poslati, slíbiti,
odepříti. Dala bych ti hubičku na obě strany.
Er. P. 232. Hubička nedělá Kubíčka, Lb. —
H. mořská = chobot. H., boka, kultuk (menší
záliv se širokým vchodem), zátoka. Bucht.
Š. a Ž. — H. řeky, Mündung = ústí; h. děla,
lampy (otvor); konvice (pysk, Schneppe),
u hrnce, u kalamáře. Jg. — H., rozštípenina
brku, die Federspalte. V. Vz Nožičky. —
H. vlčí, v bot. = hledík. — H., ovčí hubičky
(jablka, hrušky). Šp. — Huba, y, m. = hubál,
hubáč, e, kdo velikou hubu má, tlamatý, hu-
batý, ein Grossmaul. Jg. — O hubě vz více
v S. N. III. str. 949.

80097   Húba Svazek: 1 Strana: 0505
Húba = houba.

80098   Huba Svazek: 6 Strana: 0383
Huba, huběnka. Vz S. N., Mkl. Etym. 71. Míti něco u huby (blízko). Dch. Máš to v hubě (blízko). Zlínsky. Brt. Hubou stříhati (ji zatahovati). Němc. Otřel mu to o hubu (vyčetl mu to). Kšá. Má hubu jako kapsář (nadutou, škaredí se). Us. Kšť. Aby ti všecko do huby strčil. MM. Z jedné huby smrť i život, studeno i teplo. Loř. Stran pře- vzdívek vz Gamba, Paščeka, Papula. — H. = vzhledem k jedení. Může si povesiť hubu na hřebíček (nemá co jísti). Us. Kšá. Pije, až mu huba odpadne. Rgl. Dostává jísti na půl huby (málo). U N. Bydž. Ksf. Němá čo do huby klásť, položiť. Slov. Bern. Odešel se suchou hubou. Hnsk. — H vzhledem k mluvení. H. mnohomluvná: klapačka, řeh- tačka, vyřídilka, odříkačka, klapajzna. Kra- mářská h. (nevymáchaná); Ta (huba) jí jde! Ta má nabroušenou. Us. Ten kluk ve škole ani huby neotevře; TeN toho hubou natluče; Ten je od huby! Lidské huby ho udělali špatným; Ten mu dal hubu! Dch. Dostal jsem od něho huby, že by ani pes kus chleba ode mne nevzal. Us. To bych se dala lidským hubám (v 1. h.). Us. Kšk., Dbv. S hubou se člověk ve světě neztratí; On je od huby (má odpověď vždy hotovou): Má měkkou hubu (kdo nic nesmlčí); Huba mu jde jako na kolovrátku; Až přijde h. k hubě (až přijdou k řeči); Hubou nalíti, třískati. Us. Sd. Té jede h. jako tragač, jak patirka; nedává jí darmo jíst; má Hubu jako šlejfíř. Brt. Hubú na někoho sednouti, ulehnouti (naň dotírati) Zlínsky. Brt. Ani hubou ne- klápl. Hnšk. Hubu na dobrom mestě mať; Někomu hubu pre neco (straniva něčeho) dopráť (= něco mu pověděti; někoho oslo- viti; prositi; odprositi); Hubu si popáliti; Hubu robiť (hubovati); Na hubu nékomu hovoriť (pochlebovati mu); Někomu okolo huby chodiť (lichotiti mu); Ženu nič iné, než jej huba a jazyk bije. Slov. Bern. Dělá si z huby řiť (lže, nedostává slovu), Slov. Zátur. Nelam si darmo hubu (mlč). Us. Šg- Má hubu na pravém místě. Us. Šg. Jezdí dalekou hubou (říká, že daleko pojede, ale nejede). Us. Chodí k nám pořád, ale hubou. Us. Msk. Kdo by ji byl na hubu (co do huby) znal, nebyl by to řekl. U DobRušky. Vk. Co si lidé jednou do huby vezmou, od toho neRádi upouštějí. Us. Olv. Jde s mastnou hubou (o tom, kdo jest neRád slyšen, oslyšen). U Třebonína. Olv. Plnou hubou obdivují se Slavjané cizím zásluhám a mužům. Koll. Cestp. 1. 53. To sám svú hubú vykládal. Na jihových. Mor. Brt. D. 21tí. Drž hubu, lépe: zavři hubu, mlč. Brt Sedl na mne s hubú; Pase na mne hubu == vadí se. Zlínsky. Brt. D. 21(3. H. ženu bije (když odmlouvá a p., je bita). Sk. Huby nazbyt, ale skutek — utek. Sk. — H. zvírat. Vz v předcházejícím: H. u koně atd. — H. = políbení. Hubičky rukou posýlati. Dch. Bez knírů žádná h-čka. Kv. 1884. 654. Měla sem já včera kupce na h-čky. Sš. P. 690. Já som složil pěsničku, milá, daj mi h-čku. Koll. Zp. I. 60. Vinšujem mu tol'ko h-öek, koľko na nebi hvězdiček. Mt. S. 1874. 8. Není na nebí tolik hvězdiček, co mně má milá dala h-ček. Anth. Brt. 64. Daj mi huby = hubičku. Laš. Brt. D. 216. — H, oslo- vení. Co pravíš, má h-čko? Us. — H. děla = ústí. NA. III. 96. H. u oracích koleček, kam se hříbkem váhy n. rozporka připevňuje. Us. Rjšk. — Cf. Moře. — H. (cukroví), der Baiser, hohles mit Schaum gefülltes Zucker- gebäck. Šp. H-ky anýzové, čokoladové, mandlované, nadívané smetanou, pěnou, va- nilové, složené. Hnsg. — H. v bot. H. lví, antirrhinum, hledík, das Ehrenbreitweibchen, Sl. les., Mllr. 14., vlčí. Mllr. 14. H. jablka. Vz Rstp. 519. — Hubička, y, m., os. jm. Mus. 1880. 445. — Huba = húba. Slov. Loos. — H., y, m., os. jm. Tk. V. 77., Blk. Kfsk. 1123.

80099   Húba Svazek: 6 Strana: 0384
Húba, vz Houba.

80100   Huba Svazek: 7 Strana: 1267
Huba. Je to h. (= lhář)! Us. Fč. Hloupá h. půstu nemá; H. je malá, ale celé grunty ňum přelezů; Do huby je malá ďúrka, ale ňu přeleze velká komůrka. Us. mor. Brt. v Obz. Kdo rád hryze hubě sobě, zlý jest. Výb. I. 960. Když chce h. jísť, musí nohy běhať. Val. Vck.

80101   Huba Svazek: 8 Strana: 0117
Huba (ústa), strč. huba. List. fil. 1895. 84. H. nepotřebuje mydla, dyž užívá dobrého bydla. Vck. Val. I. 109. Dybý byla jeho h. most, to by se moc lidí utopilo (o věrolomném). Herspice n Slavk. Rous. Mľsna h. veľká zbuba; H. veľká komora a bruch němá dna; Na ko- moru třeba jeden, na hubu dva zámky. Mor. Cos. 1. V. 419. — H. vzhledem k mluvení. Má hubu jako cikán, j. fena,, j. čnbka, j. kra- mář, j. dryačník, j. šlejfíř; Jde mu h. jako řehtačka. Nov. Př. 610. Jede mu huba, jako na stružku. Ib. 612. Na, to hubě dávám papať, aby mohla hodně klapať; Nětřa hubě véřiť, ene k ni přiměřit (o tom, kdo se vymlouvá, že nechce, ale jak se mu dá, dobře pojí). Mor. Čcs. 1. V. 419.

80102   Huba Svazek: 9 Strana: 0075
Huba. Je to h. (vychloubavá); Dej si hubu na petlici (nemluv tak)! Má to u huby a ne- vidí to. Slyšel jsem to z jeho huby; Ale hubo, mlč (raději budu mlčet)!; Ta má hubu (je od huby, řečná). Hoř. 123., 90. Má hubu jak měsíc; jak pekáč. Mus. ol. 1898. 106. Hubou dělati = hubovati. Čes. 1. VI. 528. Ona je jenem hubó mleť. U Císařova. Mtc. 1899. 36. Má hubu jak šlejfířka, jak cigánka, jak tragačnice, jak komediantka: Má tu hubu svedenú; Mele hubú, jak by do jitrnic sekal; Nedá hubě darmo jesť. Šeb. 220. Má hubu jako na lepanec. Ib. Hubu zapni a oči napni. Hrub. 30. O příslovích atd. vz Zát. Př 316a. — H. = houba. Hoden je zpod živého pňa huby (houby = lejno) jiesť. Slov. Zát. Př. 22b.

80103   Huba Svazek: 10 Strana: 0096
Huba malá dírka, ale velká sbírka, a když nedostane, bručí. Světz. 1887. 602. Jede mu h. jako rybnikáři. Ib. 1888. 807. Která huba sama ráda, nepotřebuje karamada. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 28. Šla mu h. na maso (rád by byl jedl maso). Brt. Čít. 253.

80104   Húba Svazek: 10 Strana: 0096
Húba, vz Houba, Gb. Slov.

80105   Huba Svazek: 10 Strana: 0589
Huba. Chce h. jist, musí ruce dělat. Hruš. 129. Je to zrovná u huby (blízko). Us. Rgl. — H. vzhledem k mluvení. Když hubu pustí, jede jí jako trakař, až člověk nestačí říkati amen. Litom. 74. — H. = obličej. Pekná po hube (bělohubá). Litom 46. Měl hubu jako z mechu. Hoš. Pol. II. 24.

80106   Hubáceti Svazek: 1 Strana: 0505
Hubáceti, el, ení = hubovati, maulen, schmälen. Us. Krkonoš. Hubáč, e, m., hubál, huba, Grossmaul. Jg.

80107   Hubacius Svazek: 7 Strana: 1267
Hubacius z Kotnova Jan Jos. Vz Mus. 1891. 103., 1892. 336.

80108   Hubacius Svazek: 9 Strana: 0075
Hubacius J. z Kotnova. 1660. —1726. Vz Flš. Písm. 476.

80109   Hubáč Svazek: 6 Strana: 0384
Hubáč, e, na., os. jm. H. Milon, kanov- ník, 1699., spis.; II Jan Jos., farář, spis. 1737. Vz S. N.

80110   Hubáček Svazek: 1 Strana: 0505
Hubáček, čku, m., groš, který počal Fer- dinand I. raziti = 9 halířům. Gl 75.

80111   Hubáček Svazek: 6 Strana: 0384
Hubáček. Aby žádná stará mince od krejcarů, sedmáků, šestáků, grošů čes. sta- rých buď plecháčů neb h-ků se nevydávala. Skl. V. 208. — H. = hubička Dej mně h-čka (říkají dětem). U Bzence. Šd. — H., čka, m., os. jm. — H. Alb. 1758. Jg. H. 1. 2. vd. 566., Jir. Ruk. I. 267. — H. Petr 1553. Vz Jir. Ruk. I. 267. O jiných H. vz Blk. Kfsk. 1322.

80112   Hubáček Svazek: 8 Strana: 0548
Hubáček Petr, nar. 1820., hosp. spis; H. Jos., nar. 1850., publicista. Vz Ott. XL 815. — H., čku, m. = rakouský grošík a tříkrejcar cís. Ferdinanda I. Vz Ott. XI. 815.

80113   Hubáček Svazek: 10 Strana: 0589
Hubáček Gust., vz Stráň Alex.

80114   Hubačiti Svazek: 6 Strana: 0384
Hubačiti = hubáceti, hubovati. Mor. Kmk., Brt. D.

80115   Hubačiti Svazek: 8 Strana: 0117
Hubačiti = hubovati. — nač. Brt. D. II. 262., Nár. list. 1895. č. 64., 1894. č. 74., 110.

80116   Hubačka Svazek: 7 Strana: 1267
Hubačka, y, f. = polévka houbová. U mor. Hran. Rgl.

80117   Hubačka, y Svazek: 1 Strana: 0505
Hubačka, y, f., hubatá, die ein grosses Maul hat; která pořád hubuje, ein zänkisches Weib. Us.

80118   Hubačnosť Svazek: 6 Strana: 0384
Hubačnosť, i, f. = hubatosť. Slov. Bern.

80119   Hubačný Svazek: 1 Strana: 0505
Hubačný, hubující, zlé huby, loses Maul habend. H. žena. MM.

80120   Hubačov Svazek: 6 Strana: 0384
Hubačov, a, m., mlýn u Čern. Kostelce

80121   Hubačovka Svazek: 6 Strana: 0384
Hubačovka, y, f., jm. pole u Nedělišť v Hradecku. Kšť.

80122   Hubák Svazek: 6 Strana: 0384
Hubák, u, m. = buchta s houbami. U Lou- čímě. Psčk.

80123   Hubák Svazek: 8 Strana: 0548
Hubák, a, m., agaricophagus, brouk. H. hlavatý, a. cephalotes. Vz Klim. 290.

80124   Hubákovati se Svazek: 8 Strana: 0117
Hubákovati se — dávati si huby (zdrob- něle: hubičky). Koně se h-kujú. Mor. Šd., Brt, D. II. 319.

80125   Hubal Svazek: 6 Strana: 0384
Hubal, a, m,, os. jm. Arch. I. 165.

80126   Hubál, a, hubálek Svazek: 1 Strana: 0505
Hubál, a, hubálek, lka, m. = hubáč.

80127   Hubalek Svazek: 6 Strana: 0384
Hubalek, lka, m. H.Jan, nar. 1741., jes. a spisov. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vd. 566., Jir. Ruk. I. 267.

80128   Hubálek Svazek: 8 Strana: 0548
Hubálek Jos., nar. 1851., spis.; H. Kar., nar. 1859., učit. a spis. Vz Ott. XL 815., 816.

80129   Hubálik, u Svazek: 6 Strana: 0384
Hubálik, u, m., der Bimsstein. Slov. Rr. Sb.

80130   Hubalka Svazek: 10 Strana: 0096
Hubalka, y, f. = hubička. Dšk. Km. 31.

80131   Hubalov Svazek: 1 Strana: 0505
Hubalov, a, m., ves v Bolesl.

80132   Hubalov Svazek: 6 Strana: 0384
Hubalov, a, m. Hubalow, vsi u Jičína a u Mnich. Hradiště. Blk. Kfsk. 12., 786., Sdl. Hr. V. 361.

80133   Hubáň Svazek: 1 Strana: 0505
Hubáň, ě, m., houba zapalovací, Zünd- schwamm. Na Mor. D.

80134   Hubáň Svazek: 8 Strana: 0117
Hubáň (= hubka). Kulda. Mor. poli. II. 315.

80135   Hubaňa Svazek: 6 Strana: 0384
Hubaňa, ě, f., die Maulmacherin. Slov. Ssk.

80136   Hubáně Svazek: 6 Strana: 0384
Hubáně, ě, f., polyporus igmarius, der Baumschwamm. Vz Práchno, Hubáň.

80137   Hubánek Svazek: 6 Strana: 0384
Hubánek, nku, m. = hubička. Dej mi h. Na mor. Slov. Džk.

80138   Hubanka Svazek: 8 Strana: 0117
Hubanka, y, f. = houbová polévka. Slez. Brt. D. II. 474.

80139   Hubáňový Svazek: 7 Strana: 1267
Hubáňový = hubkový. H. čepice. Val. NZ. II. 441.

80140   Hubáňový Svazek: 10 Strana: 0589
Hubáňový trúd (troud) = práchno hubkové. Phľd. XXII. 581.

80141   Hubař Svazek: 1 Strana: 0505
Hubař, e, m., tlučhuba, Mauldrescher. Us.

80142   Hubař Svazek: 8 Strana: 0548
Hubař, e, m.. bolitobius, brouk H. černo- hlavý, b. lunulatus, dvojbarvý, bicolor, malý, pygmaeus, proužkovaný, striatus, trojskvrnný, trimaculatus, trojznaký, trinotatus, zvláštní, speciosus. Vz Klim. 186.

80143   Hubař Svazek: 10 Strana: 0589
Hubař, e, m. = slimák lesní. Litom. 76. Sr. Chlíšť.

80144   Hubaření Svazek: 6 Strana: 0384
Hubaření, n., dle Maulmacherei. Dch.

80145   Hubaří. — H Svazek: 6 Strana: 0384
Hubaří. — H. = kdo sbírá houby.

80146   Hubařiti Svazek: 1 Strana: 0505
Hubařiti, il, ení, hubou tlouci, Maul machen. Jg. -

80147   Hubařiti Svazek: 6 Strana: 0384
Hubařiti, mauldreschen. Pořád na jalovo h. Kmp.

80148   Hubařka Svazek: 1 Strana: 0505
Hubařka, y, f. Maulmacherin, -drescherin. Jg —

80149   Hubařství Svazek: 1 Strana: 0505
Hubařství, n. Maulmacherei. Rk.

80150   Hubatec Svazek: 1 Strana: 0505
Hubatec, tce, m. = hubatý, Grossmaul. Res. —

80151   Hubatěti Svazek: 1 Strana: 0505
Hubatěti, ějí, ěl, ění, grosses Maul be- kommen. Jg.

80152   Hubati Svazek: 1 Strana: 0505
Hubati, jako pes štěkati, bellen. Reš.

80153   Hubati-us Svazek: 6 Strana: 0384
Hubati-us, a, m. H. z Kotnova, ryt. ro- dina čes. Vz S. N. X., Jg. H. 1. 2. vd. 566., Jir. Ruk. I. 267.

80154   Hubatka Svazek: 1 Strana: 0505
Hubatka, y, f., veliký dřevěný korbel, konev s hubou n. trubicí k dolévání sudů. Měli pivo v h-ce. Us. Šenkýř z h-tky nalévá. Kom. Die Patsche, Füllgelte, Füllkanne.

80155   Hubatka Svazek: 6 Strana: 0384
Hubatka, y, m. H. Igu., učitel a spisov. 1730. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vd. 567., Jir. Huk. I. 268.

80156   Hubátko Svazek: 6 Strana: 0384
Hubátko, a, n. = náhubek. U Žirovnice. Vík.

80157   Hubatosť Svazek: 9 Strana: 0075
Hubatosť, i. f. H-stí a prchlivostí ho ne- překonáte. Šml. IV. 218.

80158   Hubatosť, i Svazek: 1 Strana: 0505
Hubatosť, i, f. Grossmauligkeit.

80159   Hubatý Svazek: 1 Strana: 0505
Hubatý, tlamatý, hubáč. Vz Huba, na konci, grossmaulig, bausbackig. D. Hubatí že obežralí jsou. Kom. — H. — hlasný, chlubný, grossmäulig, lautschreierisch, prahle- risch. Vozka hubatý. Jg. — Hubaté střevíce, poloviční, Bandschuhe, Halbstiefel, jaké mají myslivci. Kom.

80160   Hubatý Svazek: 6 Strana: 0384
Hubatý == odmlouvačný, vadivý. Maměnko, je bohatá. Meč (mlč), synku, je h-tá. Sš. P. 707.

80161   Hubatý Svazek: 8 Strana: 0117
Hubatý. H. střevíc, obuv (z předu široká). Wtr. Krj.I. 311., 488.

80162   Hubatý Svazek: 9 Strana: 0075
Hubatý. Dostal h-tý výtopek (vyhubovali ho). Wtr. Živ. vys. šk. 102.

80163   Hubavice Svazek: 6 Strana: 0384
Hubavice, e, f. = neštovice, puchýř ku př. oprlí li se kopřivou, nasedne h. Mor. Vck.

80164   Hubavice Svazek: 8 Strana: 0117
Hubavice, e, f. = kopřivka, Nesselaus- schlag, m. Brt. D. II. 487.

80165   Hubce Svazek: 1 Strana: 0505
Hubce, e, m., hubitel, Verderber. Rozk.

80166   Hubce Svazek: 6 Strana: 0384
Hubce = hubitel. Sv. Pavel, h. cierkve svaté. Št. N. 236. 39. — H., Obst, ves u Ka- puce.

80167   Hubča Svazek: 6 Strana: 0384
Hubča, e, f. = dětská ústa. Val. Vck.

80168   Húbča Svazek: 6 Strana: 0384
Húbča, e, f. = malá houba. Mor. Brt. D.

80169   Hubčalý Svazek: 6 Strana: 0384
Hubčalý, schwammig, porös. Šm.

80170   Hubčatosť Svazek: 6 Strana: 0384
Hubčatosť, i, f., die Schwammigkeit. Šm.

80171   Hubě Svazek: 1 Strana: 0505
Hubě, dual slova, huba' = pysk. Výb. I.

80172   Hubecký Svazek: 6 Strana: 0384
Hubecký, os. jm. Tf. Odp. 302.

80173   Hubečka Svazek: 6 Strana: 0385
Hubečka = hubka.

80174   Húběj Svazek: 10 Strana: 0096
Húběj = hlouběji. Brt. P. n. 577.

80175   Hubek Svazek: 6 Strana: 0385
Hubek, bka, m., os. im. NB. Tč., Blk. Kfsk. 990.

80176   Hubeľ Svazek: 10 Strana: 0589
Hubeľ = nůž na krájení kapusty. Spiš. Sb. sl. IX. 48.

80177   Huben Svazek: 10 Strana: 0096
Huben, a. o, vz Hubený.

80178   Huběna Svazek: 6 Strana: 0385
Huběna, y, f. = pěkná huba. Mor. Brt. D. 143.

80179   Hubenáč Svazek: 1 Strana: 0505
Hubenáč, e, m., kolo mlýnské na spodní vodu, vysoké, dle výše vody zdvíháno a spou- štěno býti mohoucí a dvoje složení ženoucí. Das Panzerrad, Panster. D., Jg. — H. = hubený člověk, h. zvíře, mager. Holub h. nestojí za úpravu. Dch.

80180   Hubenatý Svazek: 1 Strana: 0505
Hubenatý = hubený, mager. Jg.

80181   Hubenavý Svazek: 6 Strana: 0385
Hubenavý, etwas wager. Rk.

80182   Hubendíra Svazek: 6 Strana: 0385
Hubendíra, y, f. = hubené dítě. U Tře- bonína. Olv.

80183   Hubeně Svazek: 1 Strana: 0505
Hubeně, mager. Obilí na tom poli h. stojí. Jg. Je to s věcí tou h. Rk. Sám pak potom h. umřel. Bls. H. žíti. Jg.

80184   Hubeně Svazek: 6 Strana: 0385
Hubeně živu býti. Výb. II. 41. Tiem tieže a hubenějie padají. Št. Kn. š. 143.

80185   Hubenec Svazek: 1 Strana: 0505
Hubenec, nce, m., ubožec. Jim nesmělých hubencův nadav. Leg. Huběnče hubený. St. skl. Ein Armer, Elender, Jammermann, armer Wicht. Jg.

80186   Hubenec Svazek: 6 Strana: 0385
Hubenec = hubený. Kůň dvou pánů je h. Us. Bž. — H, miserabilis, ubožák. BO., Hr. rk. 375., Sal., Pass. mus. 432. Za mne, h-ce velmi hřiešneho, Boha prosili. Otc. 49. b., 50. a. Hubence, pomni. Umuč. sv. Jiří. 570.

80187   Hubenec Svazek: 7 Strana: 1267
Hubenec, nce, m. H-če ukrutný ! Výb. I. 1171. Co kážeš, mistře h-če? Drk. hry 157.

80188   Huběnečka Svazek: 10 Strana: 0096
Huběnečka, y, f. = hubička. Brt. P. n. 704.

80189   Hubeněti Svazek: 1 Strana: 0505
Hubeněti, ějí, ěl, ění, mager werden. Tělo jeho h. počalo. V. — proč. Hubením pro přílišné starosti. Sych. — čím: nemocí (za příčinou nemoci).

80190   Hubeněti z něčeho Svazek: 10 Strana: 0096
Hubeněti z něčeho. Krs. Ten. III. 23.

80191   Hubení Svazek: 1 Strana: 0505
Hubení, n., die Entkräftung, Aufreibung. Jel. —

80192   Hubenice Svazek: 1 Strana: 0505
Hubenice, e, f., zastar., hříšnice. Ostersp. 40. — Die Arme, ubohá. Pass.

80193   Hubeníce Svazek: 6 Strana: 0385
Hubeníce = ubohá. Hr. rk. 157., 169. Uslyšiž mě h-ci k tobě se modléce. BO. — H., Hubenitz, ves u Pardubic. Sdl. Hr. I. 39., 71.

80194   Hubeníce Svazek: 7 Strana: 1267
Hubeníce, e, f. Ž. pod., Ezp. 1764. (o mouše).

80195   Hubeníčí Svazek: 10 Strana: 0096
Hubeníčí zdrobn. hubený. H slovíčko. Vz Gb. Slov.

80196   Hubeničký Svazek: 1 Strana: 0505
Hubeničký = hubený.

80197   Hubeniny Svazek: 1 Strana: 0505
Hubeniny, pl., f., souchotiny, die Mager- sucht, Auszehrung. Zlob.

80198   Hubeniště Svazek: 6 Strana: 0385
Hubeniště, ě, n., der Magerfleck. Sl. les.

80199   Hubeniti Svazek: 1 Strana: 0505
Hubeniti, il, ěn, ění, mager machen. Jg.

80200   Hubenitký Svazek: 1 Strana: 0505
Hubenitký = hubeničký, armselig. Tract.

80201   Huběnka Svazek: 6 Strana: 0385
Huběnka, y, f. = hubinka. Prk. Př. 27. Daj mi h-ku! Koll. Zp I. 183. Holuběnka dává holúbkovi h-ky. Čes. mar. p. 77. Mela sem dnes večer na h-ku kupca. Sb. sl. ps. II. 1. 49. Nebyl bych se ženil, dyby ne mi lenky, dyby mně nebyla dávala h-ky. Sš. P. 289. (474.). — H. ústa (malá). Čo tá šu- hajkova h. hovorí. Slov. ps. 334. — H., osloveni. Má h-nko! Brt. Andulko h-ko, duše má. Sš. P. 247. — H., y, m., os. jm. Tk. V. 146.

80202   Huběnka Svazek: 9 Strana: 0075
Huběnka u dechových nástrojů. Vz Vej- trubek.

80203   Hubenka Svazek: 10 Strana: 0096
Hubenka? = cifra, číslice. Vz Gb. Slov. — H. Na Hubence, louka u Hetlína. Př. star. VII. 55.

80204   Hubenosť Svazek: 1 Strana: 0505
Hubenosť, i, f. Die Hagerkeit, Magerkeit, Trockenheit. H. lidí, zvířat, polí, pudy. — H. = neurozenosť, chatrnosť. Člověk od při- rození poddán je h-sti. V. Pro h. jeho umění složili ho s úřadu. Sych. H. důchodův. Plk. Nichtigkeit, Armseligkeit.

80205   Hubenosť Svazek: 6 Strana: 0385
Hubenosť — bída. Hr. ruk. 159. — H. = vychudlosť. Vz S. N., Slov. zdrav.

80206   Hubenosť Svazek: 8 Strana: 0117
Hubenosť. Ze to učinil pro strach smrti z h-sti svého oumyslu. Břez. Font. V. 342.

80207   Hubenosť Svazek: 9 Strana: 0075
Hubenosť. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 63b. nn.

80208   Hubenov Svazek: 6 Strana: 0385
Hubenov, a, m., Hubenau, vsi u Klatov a u Manetína, dvůr u Kralovic; Hubenow, vsi u Strakonic a u Dobříše; Klein-Hubina, ves u Medonos; H Starý, Starý Kámen, Alt-Steindorf; H. Nový, Nový Kámen, Neu- Steindorf, vsi u Jihlavy. PL. Blk. Kfák. 1322., Rk. Sl.

80209   Huběnov Svazek: 6 Strana: 0385
Huběnov, a, m.. Hubene, vsi u Kaplice a u Plané. Blk. Kfsk. 653.

80210   Hubenovati Svazek: 1 Strana: 0505
Hubenovati, zastr., praepedire. Lex. vet.

80211   Hubenováti Svazek: 6 Strana: 0385
Hubenováti = chřadnouti — čím. Do- kud h-te netbáním, usque quoque marcetis ignavia. BO.

80212   Hubenovati Svazek: 9 Strana: 0075
Hubenovati. Nehubenovali s kusem chleba na večeři pape/ské a kacířské. Chč. (Pal. Děj. IV. 1. 413. )

80213   Hubenstva Svazek: 9 Strana: 0075
Hubenstva. Št. Bes. 7.

80214   Hubenství Svazek: 1 Strana: 0505
Hubenství, i, n., hubenstvo. Výb. I. — H. = bída, nouze, chatrnosť, bídnosť, hubenosť, Elend, Noth, Jammer, Mühseligkeit. Jg. Za- pomenutí na svého života h. Jel. Pro vaše h. a nesratečnosť. Št. Ne svou nějakou hodnosť, zásluhu, ale bídu a h. předkládajíce. Br. Ta- ková dobrota každému škodia veliké h. uvodí. Bfez. 199., Kat. 3090. — H., úbytě, Atrophie. V.

80215   Hubenství Svazek: 6 Strana: 0385
Hubenství — bída, nouze. Sv. ruk. K. IV. 3., MM. 294. ř. 2. atd. Ksch. Země plná všeho h., miseria, penuria. BO. Pro něž jsme poddáni všemu h; By to lze nám bylo pro naše h. a nestatečnosť; A protož znajíc své h. Št. Kn. š. 130., 178., 58. (188., 274., 301.). Je se plakati a kvíleti našeho h. Otc. 59. a. Budeš slúžiti nepřieteli svému v nahotě i ve všem h. Hus I. 57. Den strustného h. a bied- nosti. Hus. Mnč. R. 57. Naše h. Brig. V. 4. b. Střez se, aby nebyl k h. přistálý. Sv. ruk. 274. (294., 372.). H., miseria. Ž. wit. 11. 6. a j. H. trpěti. Bož. umuč. v. 202.

80216   Hubenství Svazek: 7 Strana: 1267
Hubenství. Ž. kl. 303.

80217   Hubenství Svazek: 8 Strana: 0117
Hubenství. Chč. Sp. 104.

80218   Hubenstvo Svazek: 6 Strana: 0385
Hubenstvo, vz Hubenství.

80219   Hubený Svazek: 1 Strana: 0506
Hubený; huben, a, o; hubeničký = chu- ravý, přepadlý, tenký (na Slov. chudý), mager. V. H. člověk, pes, kůň, maso, pole, pastva, země, dobytek. Jg. Hubeného těla býti. Jel. H. obět. Br. — H. = špatný, podlý, ubohý, skrovný, chatrný, bídný, ann, armselig, elend, mühselig. I byli bychom hubenější novověr- cův učiněni. Bls. Zač stojí všecka hubená moc vaše? Pass. 835. Pro hubenou slávu plavci celé noci bdí. Jel. Paměť h. a mdlá. Jel. Hubené mysli býti. Jel. H. řemeslo, Jel., mlýnec, St. skl., fara, Skl., živnosť, Jel., ho- spoda. Leg. Někomu hubenějšímu sebe v službu poddána. Troj. — Kat. 3057., 3090., 3206., 32. 15. — Stran přísloví vz: Boubelatá, Dřevce, Konopě, Kopí, Suchý, Tenký.

80220   Hubený Svazek: 6 Strana: 0385
Hubený = mager. H. sýr. NA. IV. 101. H. záplata (malá). Vz Prodaj. H. chlúba. žOS. Je h. jako plot, jako chrt, jako šin- del, jako věchet, jako měchačka. Dch. Ta h-ná si ho vzala (umřel). Tkč. — H = miser, mizerný, nešťastný atd. V MV. ne- pravá glossa. Pa. — Hr. rk. 151., Dal. 82., Žk. 116., Ž. wit. 136. 8., 37. 7., ZN., List. filol. X. 91. Mój muž pro h. penieze putníka zabil. GR. Nám h-ným. Brig. 2. b. Nad h. stvořením se mstíš. Krist. 1. a. H-ni blázni to mniechu, by to byl hospodin pravý. 15. stl. Mnč. R. 34. Nebudem tak h-ným slúžiti, jako jsme sami. Pč. 42. Jako tě vizi h-na (ztýraného); Milostnice všech h-ných (sv. Marie). Sv. ruk. 171., 293. A když mně h-mu nemóž se líbiti ta milosť, kakž se pak má líbiti Bohu?; Od tohoto světa h-ho a pracného; Ó spomoz své dušici h-né. Št. Kn. š. 36., 129., 275. — v čem. Já člověk ve všem chvalitebném h-ný a jako žádný. Jel. En. m. 2.

80221   Hubený Svazek: 7 Strana: 1267
Hubený jak deska, tříska, chrt, koráb, jako sedm drahých roků, šindel, dřínka, brucok na felábě, jako slabikář (o hubě), jak by švrčky lúpal, že by ho muh sirkou podpalič (opav.). Brt.

80222   Hubený Svazek: 8 Strana: 0117
Hubený = špatný. H. suknice. Griz. 88. b. II., iniser. 1448. List. íil. 1895. 144. H. svět, 1500. Ib. 134. (Rokyc. Post.). — H.,mager. — jak. Zajíc na prach h. Brt. D. II. 288. II. jako souška, jako když cvrčky louská. Nov. Př. 604., 605. — H. uhel = rozpadající se v nejvyšších flecích na šedý popel. Mtc. 1895.

80223   Hubený Svazek: 9 Strana: 0075
Hubený = špatný. Páni čeští to těžce nesli, že měšťany do rady své pojímá a hu- benějších, než jsou oni, poslouchá. Sdl. Hrd. X. 118. — v čem: u víře. Pr. evang. (List. fil. 1897. 275. ) — H. = neurozený. H. chlap. Chč. (Pal. Děj. IV. 1. 469. ) Nechce s ním sedati v šraňcích jako s hubeným. Chč. (List. fil. 1898. 456. ).

80224   Hubený Svazek: 9 Strana: 0439
Hubený. H. maso = libové. Vých. Č. Čes. 1. X. 401.

80225   Hubený jak Svazek: 10 Strana: 0096
Hubený jak. H. jako brčko, bezová duše, ženatý vrabec, stehlík na bodláku; Žebra by mu spočítal, jak je h. (vyzáblý). Čes. 1. XI. 270. Je jako kosinka, jako došek, jak lítavka, jak vykrmený (soupraší) šindel. Ml. Bolesl. Ib. XIII. 176.

80226   Huber Svazek: 6 Strana: 0385
Huber, bra, m. H. Adam z Riesenbachu, 1546.—1613., rektor vys. škol. Vz Tf. H. 1. 2 vyd. 79., Jg. H. 1. 2. vd., Ukaz. 45., Jir. Ruk. I. 268., 567., Šb. D. ř. 2. vd. 249., Rk. Sl.

80227   Huber Svazek: 7 Strana: 1267
Huber (Mezeřický) z Risenpachu Adam dr., hvězdář. 1546.-1613. Pal. Rdh. I. 107., Mus 1892. 518 nn.

80228   Huber Svazek: 8 Strana: 0117
Huber Adam Mezeřický z Riesenpachu. Vz Mtc. 1895. 11. nn.

80229   Huber Svazek: 9 Strana: 0075
Huber Meziříčský z Rysenpachu Ad., 1546. -1613. Vz Flš. Písm. I. 356.

80230   Huberin-us Svazek: 6 Strana: 0385
Huberin-us, a, m. H. Kašpar. 1539. Jg. H. 1. 2. vd. 567, Jir. Ruk. I. 270.

80231   Hubernak Svazek: 10 Strana: 0096
Hubernak, u, m., herba thuris, rostl. Vz Gb. Slov.

80232   Huberová Svazek: 7 Strana: 1267
Huberová Ž. Cf. Bačk. Písm. I. 688.

80233   Hubert Svazek: 1 Strana: 0506
Hubert, a, m. Sv. H., patron myslivcův. Rk. —

80234   Hubert Svazek: 10 Strana: 0589
Hubert. Na sv. Huberta (3/11. ) ide teplo do čerta. Sb. sl. VIII. 85.

80235   Hubertovka Svazek: 8 Strana: 0549
Hubertovka, y, f. == dvouhlavňová lovecká ručnice. Vz Ott. XI. 821.

80236   1. Hubice Svazek: 1 Strana: 0506
1. Hubice, e, f., das Mäulchen. Hubici si utříti. Zav.

80237   2. Hubice Svazek: 1 Strana: 0506
2. Hubice, e, f., (zastr. hubička, húba), ein kleiner Schwamm. V. — H., drob k nadívání jitrnic. Rozsekati na h-ce = na kusy. Bhmr. H., epatica, rostl. Aqu.

80238   1. Hubice Svazek: 6 Strana: 0385
1. Hubice, vz Huba.

80239   2. Hubice Svazek: 6 Strana: 0385
2. Hubice. Hadice s kovovou h-cí; Kon- cová roura se dvěma h-cemi (u stříkačky); H. kropicí. Kal. čes. has. Cf. Ústa, Ústí, Ústík. — H. = pemsa, der Bimsstein. Km., Rk.

80240   2. Hubice Svazek: 7 Strana: 1267
2. Hubice, farcinula. Pršp. 65. 90.

80241   Hubice Svazek: 8 Strana: 0117
Hubice, epatica. 1440. List. lil. 1893. 394.

80242   Hubice Svazek: 8 Strana: 0549
Hubice v hasičství = nástavec v proud- nici, kterým se upravuje tvar a prudkosť proudu. Vz Ott. XI. 823.

80243   Hubice Svazek: 9 Strana: 0439
Hubice, e, í. = huba. Směje se mu na to b. Kom.

80244   Hubictví Svazek: 1 Strana: 0506
Hubictví, vz Hubičství.

80245   Hubič Svazek: 1 Strana: 0506
Hubič, e, m. = hubitel.

80246   Hubičinský Svazek: 6 Strana: 0385
Hubičinský Luh, sam. u Neveklova,

80247   Hubička Svazek: 1 Strana: 0506
Hubička, y, f., malá huba., Mündchen, Mäulchen. Vz Huba. — H., políbení, Kuss. Vz Huba. — H., hubice. Vz Hubice. — H., Mundstück. Seydl. — H. cukrářská. ]g. — H., kozí brada, bylina polní. Jg. — H. ovčí. jablko červené, letní. Jg.

80248   Hubička Svazek: 6 Strana: 0385
Hubička, vz Huba.

80249   Hubička Svazek: 9 Strana: 0075
Hubička. Nemůže býti každého dne h., někdy musí býti i huba (domluva). Šml. III. 63. H. bez vousů jako nemastnej knedlík. Hoř. 126. — Pošlu mu tolik h ček, co je na nebi hvězdiček. Brt. P. n. 80. — H. = plátek u klarinetu. Mus. 1850 II. 13. Sr. Náustek, Strojek.

80250   Hubička Svazek: 10 Strana: 0096
Hubička = dýmka. V zloděj. mluvě. Čes. I. XI. 140.

80251   Hubičkavý, zum Svazek: 1 Strana: 0506
Hubičkavý, zum Kuss einladend. H. ústa, Koll.

80252   Hubičková Svazek: 7 Strana: 1267
Hubičková, é, f. = mor. tanec. Brt.

80253   Hubičkování, n Svazek: 6 Strana: 0385
Hubičkování, n., das Küssen. Srdce mi sžírá tvé h. Šf. Tat. m. 75.

80254   Hubičkovati Svazek: 1 Strana: 0506
Hubičkovati, küssen. H. se, až to mlaská. I). — se s kým.

80255   Hubičkový Svazek: 6 Strana: 0385
Hubičkový, Baiser-. H. plotna, dort. Vz Hubička.

80256   Hubičkový Svazek: 10 Strana: 0096
Hubičkový (tanec). Vz Brt. P. n. CXXIV.

80257   Hubičství Svazek: 1 Strana: 0506
Hubičství, hubictví, n., die Verderblich- keit, das Verderben. Rk.

80258   Hubihrách Svazek: 1 Strana: 0506
Hubihrách, u, m., orobanche, Sommer- wurz. H. vlčí n. veliký, červený. Rostl.

80259   Hubichleb Svazek: 6 Strana: 0385
Hubichleb, a, m. = kazichleb, der Brod- verderber. Slov. Bern.

80260   Hubík Svazek: 10 Strana: 0589
Hubík, u, m. = kokotice. Brt. Sl. 110.

80261   Hubilen Svazek: 6 Strana: 0385
Hubilen, druh kokotice, cuscuta epili- num, die Flachsseide. Vz Čl. 111., Čl. Kv. 230., Slb. 372., FB. 55., Rosc. 132., Mik. 39.

80262   Hubilen Svazek: 10 Strana: 0589
Hubilen, vz Lnička (rostl. ).

80263   Hubilen, lnu, m Svazek: 1 Strana: 0506
Hubilen, lnu, m., kazilen, tratilen, lišej, Flachsdotter. Byl.

80264   Hubilenový Svazek: 6 Strana: 0385
Hubilenový, Flachsseide-. Bern.

80265   Hubiles Svazek: 1 Strana: 0506
Hubiles, a, m., der Waldverderber. Rk.

80266   Hubilesy Svazek: 6 Strana: 0385
Hubilesy, Hubiles, ves u Smiřic. Sdl. Hr. II. 225,-227.

80267   Hubimozol Svazek: 6 Strana: 0385
Hubimozol, u, m.. sarmienta, die Sar- miente, rostl. II. plazivý, s. repens. Vz Rstp. 979

80268   Hubínek Svazek: 6 Strana: 0385
Hubínek, nka, m., os. jm.

80269   Hubinka Svazek: 1 Strana: 0506
Hubinka, vz Huba.

80270   Hubiny Svazek: 6 Strana: 0385
Hubiny, Habin oder Gross-Habin, ves u Medonos. Tk. 111. 35., Blk. Kfsk. 562.

80271   Hubisko, a Svazek: 1 Strana: 0506
Hubisko, a, n., veliká ošklivá huba, grosses Maul.

80272   Hubitel Svazek: 1 Strana: 0506
Hubitel, e, m. Verderber. V.

80273   Hubitel Svazek: 6 Strana: 0385
Hubitel hmyzu, Sl. les., otcóv a mater. ZN.

80274   Hubitelka Svazek: 1 Strana: 0506
Hubitelka, y, f. Die Verderberin.

80275   Hubitelka Svazek: 10 Strana: 0096
Hubitelka. Pasť, hubitelka myší. Msn, Hym. 88.

80276   Hubitelský Svazek: 1 Strana: 0506
Hubitelský, zhoubný, verderblich. Krok.

80277   Hubiti Svazek: 1 Strana: 0506
Hubiti, 3. pl. bí, hub, -bě (íc), il, en, ení; hubívati = kaziti, pleniti, potírati, sžírati, ničiti, verderben, verwüsten, verheeren. Jg. — abs. Mor hubí (zuří). Jel. — co, koho. Všecko h. V. Nepřítel lid hubí. Us. To ne- štěstí mne hubí. Jel. Nehub zdraví (nekaž). Veliké daně hubí zem. Jg. Mouchy, stěnice atd. h. Jg. — co čím: zemi ohněm a h. Kom. Hubím se prací. Jel. — co jak atd. Hubil krtky přes všecku zápověď, proti vůli svého otce, bez jeho povolení, ze svévole, za plat se svým soudruhem o závod před námi v zahradě atd. Hubil lid, aby se pomstil. — čeho, šp. m. co. Jg.

80278   Hubiti co Svazek: 6 Strana: 0385
Hubiti co. H-ti pole. V. Neplač, děvče, neplač, nehub oči svoje. Koll. Zp. I. 228. — Čes. mor. pa. 142., Půh. I. 195. - čím. H-te mě svou řečí. BO. Zemi mečem h. V. — jak. Hubíš mé lidi bezprávné. Výb. II. 42. — co komu: zemi. Výb. II. 41. —- od- kud. A tu mě odtud h-li. Půh. I. 222. —• kde. Holdovali jim, aby na jich zboží ne- hubili. Kn. Ti svými čarami lidi na kapse a na zdraví h-li. Břez.

80279   Hubivlas Svazek: 6 Strana: 0385
Hubivlas, a, m. = cizopasník rostlinný, trichophyton. H. plešový, t. tonsurans; vředni, t. ulcerum; koltúnový, t. plicae polonicae; drobnovýtrusný, t. sporuloides. Odb. path. III. 107., 110.—111.

80280   Hubivý Svazek: 6 Strana: 0385
Hubivý, verheerend, verwüstend, verderb- lich, verderbsam. Dch.

80281   Hubjénka Svazek: 7 Strana: 1267
Hubjénka, y, f. = vrkoč z hedvábí n. harasu, kolem hlavy nosený. Mor. a slov. NZ. II. 166.

80282   Hubjor Svazek: 6 Strana: 0385
Hubjor, a, m. = hubař a houbař. Laš. Tč.

80283   Hubka Svazek: 1 Strana: 0506
Hubka, y, f. Schwämmchen. H. zapalovací, D., zápalná n. připravovaná. Kh. H-kou za- páliti dýmku. Us. H ku rozkřesati (třením kamene oceleni zapáliti). Us. H. na vole. Kh. Vz Houba. — Hubky v ústech, Mund schwämme. Rostl.

80284   Hubka Svazek: 6 Strana: 0385
Hubka = ústka. Včera milý nebol dneska večer pude, tak sa moja h. s jeho hubkou síde. Sl. ps 367. — H. zapalovací = chorus zapalovací, poddoubník, poddubnice, deadaba quercina, boletus s. polyporns igniarius. Vz Kk. 75., 77.. 15., Č1. 181., Rstp. 1907., 1911., Schd. II. 258., Mllr. 24. — H., y, m., os. jm. 1515. Blk. Kfsk. 1322. H. z Lilienthalu Aug. 1684. Jg. H. 1. 2. vd. 567., Jir. Ruk I. 270. — II. 1785. Ib.

80285   Hubka Svazek: 7 Strana: 1267
Hubka z Lilienthalu Dan. Vz Mus. 1892. 336., 1893. 259.

80286   Hubka Svazek: 8 Strana: 0117
Hubka. Hubky také = kytky z dvou až tří parutiek květných, zapletených do venca. Slov. Phľd. 1894. 493. — H., diphtheritis. Las. Brt. D. II. 487.

80287   Hubkář Svazek: 1 Strana: 0506
Hubkář, e, m., der Schwammsucher. Jg.

80288   Hubkař Svazek: 9 Strana: 0075
Hubkař. Pochodil jak h. (špatně). Mus. ol. 1898. 113. — H-ři, převzdívka Stříbrňákům na Mor. Mus. ol. XIII. 25.

80289   Hubkovatosť Svazek: 1 Strana: 0506
Hubkovatosť, i, f., die Schwammigkeit. L.

80290   Hubkovatý Svazek: 1 Strana: 0506
Hubkovatý, -ovitý, schwammartig. Jg.

80291   Hubkovec Svazek: 6 Strana: 0386
Hubkovec, vce, m., spongites, der Schwammstein. Šm.

80292   Hubkovitosť Svazek: 6 Strana: 0386
Hubkovitosť, i, f., die Schwammartig- keit. Šm.

80293   Hubkovitý Svazek: 6 Strana: 0386
Hubkovitý, schwammartig. Šm.

80294   Hubkovitý Svazek: 10 Strana: 0096
Hubkovitý. Zánět krku h-tý, angína aphthosa. Ktt.

80295   Hubkovník Svazek: 8 Strana: 0549
Hubkovník, a, m., cicones, brouk. H. pestrý, c. variegatus, smolobarvý, pictus. Vz Klim. 349.

80296   Hubkový kámen Svazek: 1 Strana: 0506
Hubkový kámen, der Schwammstein. L.

80297   Hubky Svazek: 10 Strana: 0589
Hubky = moučnice, Schwämmchen, sto- matomvcosis. Ktt.

80298   Hubl Svazek: 9 Strana: 0075
Hubl Jan. Vz Flš. Písm. 509.

80299   Hublátko Svazek: 7 Strana: 1267
Hublátko, a, n. = kruhadlo na zelí. Mor. Rgl.

80300   Huble Svazek: 7 Strana: 1267
Huble, meanca, pták, zastr. Pršp. 8. 73.

80301   Hublinský Svazek: 6 Strana: 0386
Hublinský, os. jm Žer. Záp. 1. 85.

80302   Hublitl Svazek: 9 Strana: 0076
Hublitl. Slád. Lear. 94.

80303   Hublo Svazek: 6 Strana: 0386
Hublo, a, n., Aubeln, ves u Krnova.

80304   Hubľovať co Svazek: 10 Strana: 0589
Hubľovať co: kapustu (krájeti). Spiš. Sb. sl. IX. 48.

80305   Hubna Svazek: 10 Strana: 0096
Hubna = humna (v zaříkávací formulce). Nár. sbor. VIII. 135.

80306   Hubnatosť Svazek: 1 Strana: 0506
Hubnatosť, i, f. Schwammigkeit. Hlas.

80307   Hubnatý Svazek: 1 Strana: 0506
Hubnatý = houbový, schwammig. D.

80308   Hübner Svazek: 6 Strana: 0386
Hübner, a, m. H. J. v 17. věku. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vd. 567., Jir. Ruk. I. 270. — H. Jan Václ. 1821. Vz ib.

80309   Hübner Svazek: 7 Strana: 1267
Hübner A. Cf. Bačk. Př. 109.

80310   Hübner Svazek: 10 Strana: 0096
Hübner Kar., řed. obč. škol, spis., ll. /ll. 1827. -10. /10. 1903. Vz Nár. list. 1903. č. 278. 2.

80311   Hübner Svazek: 10 Strana: 0589
Hübner V., prof. a spis.

80312   Hubnice Svazek: 1 Strana: 0506
Hubnice, e, f., die Schwäimnesammlerin. Jg. —

80313   Hubník Svazek: 1 Strana: 0506
Hubník, a, m., kdo na houby chodí, hubkář. — H., u, m., hubovec = jídlo z hub. Kb.

80314   Hubník Svazek: 7 Strana: 1267
Hubník, u, m. = jahelník s houbami (mastný kuba; jídá se o štědrý večer). U Chroustova u Milet. Tbnk. Jinde jídlo z trhaných krupek smíchaných se sušenými houbami ve vodě vařenými a s česnekem. NZ. I. 139.

80315   Hubník Svazek: 8 Strana: 0549
Hubník, a, m., bolitocbarus, brouk. Klim. 1G8.

80316   Hubno Svazek: 9 Strana: 0075
Hubno = kde je mnoho hub. Již. Cechy. Kub. L. f. 1900. 359.

80317   Hubnouti Svazek: 1 Strana: 0506
Hubnouti, bnul a bl, utí; zhubnouti. Vz Hubeněti.

80318   Hubný Svazek: 1 Strana: 0506
Hubný, od hub. Schwamm-. H. polívka. — H. = hubnatý, hubovatý, schwammig. Plíce jsou měkká hubná těla. Hlas. — H., od huby, Maul-, Mund-. H. víra (neopravdivá, nesrdečná). L.

80319   Huboč Svazek: 6 Strana: 0386
Huboč, e, f. = hlubina, les, die Tiefe, der Wald. Val. Vck.

80320   Huboče Svazek: 9 Strana: 0439
Huboče (Hlboče), hora u Podhradí. Sbor. slov. III. 6.

80321   Huboček Svazek: 9 Strana: 0075
Huboček, míst. jm. u Hovězí na Mor. Vck.

80322   Hubočí Svazek: 7 Strana: 1267
Hubočí, n. = hlubočina. Mor. Brt. D. 150.

80323   Hubočina Svazek: 6 Strana: 0386
Hubočina, y, f. = hlubočina. Slov. Sho- dzil ma on do tej h-ny. SI. ps. 75. (130.).

80324   Hubohlod Svazek: 6 Strana: 0386
Hubohlod, a, m., cis, brouk. H. obecný, c. boleti; třpytivý, c. micans; drsný, c. hispidns. Kk. Br. 243.

80325   Hubohlod Svazek: 8 Strana: 0549
Hubohlod, a, m., oxyporus, brouk. H. černonohý, o. Schönherri, červený, rufus, ro- hatý, angularis, velkočelistní, maxillosus. Vz Klim. 235.

80326   Huboj Svazek: 6 Strana: 0386
Huboj, vz Hoboj. Vinař K. II. 31.

80327   Hubojed Svazek: 9 Strana: 0075
Hubojed, a, m., mycetochara, brouk. H. africký, m. maurina, čárkový, linearis, dvou- skvrnný, bipustulata, lopatkoskvrnný, axil- laris, žlutonohý, flavipes. Vz Klim. 497.

80328   Hubojedský Svazek: 6 Strana: 0386
Hubojedský. Sdl. Hr. V. 361.

80329   Hubojedy Svazek: 1 Strana: 0506
Hubojedy, pl., dle Dolany, jm. místní. Mus.

80330   Hubojedy Svazek: 6 Strana: 0386
Hubojedy, něm. Hubojed, ves u Jičína. Blk. Kfsk. 1322., Sdl. Hr. V. 361.

80331   Hubokaz Svazek: 6 Strana: 0386
Hubokaz, a, m. H. obecný, diaperis bo- leti, brouk. Vz Frč. 185.—186.

80332   Hubokaz Svazek: 9 Strana: 0075
Hubokaz, a, m., čis, brouk. H. černý, c. boleti, čtverozubý, quadridens, dvojzubý, bidentatus, hladký, glabratus, hnědokrový, bidentulus, hnědý, Jacquemarti. kaštanový, castaneus, kavkazký, caucasicus, krátko- chlupý, hispidus, ladný, festivus, lesklý, ni- tidus, olšový, alni, podlouhlý, elodgatulus, šedochlupý, laminatus, zdobený, comptus, zlatotřpytný, setiger, zubatý, dentatus, žluto- chlupý, micans. Vz Klim. 482.

80333   Hubokor Svazek: 6 Strana: 0386
Hubokor, u, m., hydnocarpus, rostl. H. jedovatý, inebrians; olejnatý, h. pentandra. Vz Rstp. 97.

80334   Hubokratie Svazek: 8 Strana: 0117
Hubokratie, e, f. = vláda hub, tlachalů. Nár. list, 1895. č. 38.

80335   Huboký Svazek: 6 Strana: 0386
Huboký = hluboký. Slov. Medzi dvema horami h. dolina. Sl. ps. 97. Brázda h-ká, sláma vysoká. Rr. Sb.

80336   Hubomel Svazek: 1 Strana: 0506
Hubomel, a, m. = hubotluk. Rk.

80337   Hubomel Svazek: 8 Strana: 0117
Hubomel. Nár. list. 1893. č. 305.

80338   Hubomil Svazek: 9 Strana: 0075
Hubomil, a, m., eledona. H. obecný, e. aga- ricola. Vz Klim. 488.

80339   Hubomlátek Svazek: 9 Strana: 0075
Hubomlátek, tka, m. = žvanil. Nár. list. 1900. č. 110.

80340   Hubomlatsví Svazek: 10 Strana: 0096
Hubomlatsví, n. = žvastání, tlach. Nár. list. 1904. 173. 3.

80341   Hubomleč Svazek: 10 Strana: 0096
Hubomleč, e, m. = tlachal. Sbor. čes. 144. Sr. Hubomel.

80342   Huboň Svazek: 9 Strana: 0075
Huboň, ě, m. = křresadlo. Oheň se křesal z křemene do h-?? a sirkami se rozžíhalo. Těšín. Čes. 1. VIII. 377.

80343   Hubonoha Svazek: 8 Strana: 0117
Hubonoha, rostl. Vz Zelina (3. dod.).

80344   Hubopas Svazek: 9 Strana: 0076
Hubopas, ?, ?., bolitophagus. H. hnědý, b. armatus, síťkovaný, reticulatus, trhaný, interruptus Vz Klim. 488.

80345   Hubošklíb Svazek: 1 Strana: 0506
Hubošklíb, a, m. Grimassenmacher. Plk.

80346   Hubotlach Svazek: 1 Strana: 0506
Hubotlach, a, m. = hubotluk. Rk.

80347   Hubotluk Svazek: 1 Strana: 0506
Hubotluk, a, m., tlučhuba, Mauldrescher. D. -

80348   Hubotluk Svazek: 8 Strana: 0117
Hubotluk. Nár. list. 1894. č. 117. str. 2.

80349   Hubousiti Svazek: 9 Strana: 0076
Hubousiti = hubovati. Rais. Pot. 174.

80350   Hubov Svazek: 6 Strana: 0386
Hubov, a, m., Hubow, ves u Nadějkova.

80351   Hubovatel Svazek: 6 Strana: 0386
Hubovatel, e, m., der Schimpfer, Schelter. Sd.

80352   Hubovati Svazek: 1 Strana: 0506
Hubovati, vyhubovati, keifen, Maul haben, schmälen, maulen, ausmachen. — koho. D. — na koho. Na každého hubuje. Jg. — se s kým, lépe: h. s někým. Jg. — jak atd. Bez príčiny pořád hubuje. Od rána do noci po celý den ze zvyku, z prchlivosti hubuje. Hubovatosť, i, f. = hubnatosť.

80353   Hubovati Svazek: 6 Strana: 0386
Hubovati. Ať si hubuje, jen když daruje. Lpř.

80354   Hubovati Svazek: 10 Strana: 0096
Hubovati. — jak kde. H. jako sedláci za stodolou (aby jich ten, na koho hubují, neslyšel). Zbirov. Čes. 1. XI. 270.

80355   Hubovati přes Svazek: 8 Strana: 0117
Hubovati přes nepořádek. Brt. D. II. 288.

80356   Hubovatý Svazek: 1 Strana: 0506
Hubovatý, k houbě podobný. H. kámen. Schwammstein. D., V.

80357   Hubovec Svazek: 6 Strana: 0386
Hubovec, vce, m. = jídlo z hub. Vých. Čech. Kb.

80358   Hubovina Svazek: 1 Strana: 0506
Hubovina, y, f., prut, die Ruthe. Na Mor. — H., Schwammgeschwulst. Ja.

80359   Hubovitý Svazek: 6 Strana: 0386
Hubovitý, schwammartig. H. rostliny. Loos.

80360   Hubovka Svazek: 6 Strana: 0386
Hubovka, y, f. = hubová polévka n. omáčka. Us. na Plašte. Prk

80361   Hubovník Svazek: 7 Strana: 1267
Hubovník, u, m. = psiarka, heliantheum. Slov. Rgl.

80362   Hubový Svazek: 1 Strana: 0506
Hubový, Schwamm-. H. polívka. Dostati hubové polívky (domluvy). Us., Mřk. -hubý, ve složených. Měkko-, tvrdohubý. Jg.

80363   Hubozobec Svazek: 8 Strana: 0549
Hubozobec, bce, m., heterhelus, brouk. H. lilkový, h. solani, rezavý, rubiginosus. Vz Klim. 330.

80364   Hubožrout Svazek: 8 Strana: 0549
Hubožrout, a, m., cyllodes, brouk. Klim. 342.

80365   Húbrava Svazek: 9 Strana: 0046
Húbrava, y, f.. písčina n Bzence. Mtc. 1897 369.

80366   Hubrykové. Sdl Svazek: 6 Strana: 0386
Hubrykové. Sdl. Hr. I. 254., II. 277., Blk. Kfsk. 1322.

80367   Hubuň Svazek: 6 Strana: 0386
Hubuň, ě, m. habáň, derBaumschwamm. Z bukového h-ně dělá se práchno. Laš. Tě.

80368   Hubýš Svazek: 1 Strana: 0506
Hubýš, e, m. ryba holobřišná. Krok.

80369   Huc Svazek: 9 Strana: 0439
Huc, e, f. = chut. Na Spišsku. Sbor. slov. IV. 86.

80370   Hucáň Svazek: 6 Strana: 0386
Hucáň, ě, m. = veliký, nehezký klobouk. Mor. Brt.. Vck.

80371   Hucati Svazek: 6 Strana: 0386
Hucati = pokašlávati. Val. Brt. D. 216.

80372   Húcati Svazek: 6 Strana: 0386
Húcati = bouchati. Mor. Neor. — kam: do vrát. Zlínsky. Brt. Mtc. 1878. 34. — H., stark Husten. U Olom. Sd. Vz Húcnouti.

80373   Hucín Svazek: 6 Strana: 0386
Hucín, a, m., míst. jm. na Slov.

80374   Huckáč Svazek: 8 Strana: 0117
Huckáč, Phľd. 1893. 391.

80375   Huckání Svazek: 6 Strana: 0386
Huckání, n. = štváni. Slov. Mt. S. I. 62, Dbš. Sl. pov I. 11.

80376   Huckati Svazek: 1 Strana: 0506
Huckati, na Slov. = štváti, hetzen. — koho do koho: psa. Koll.

80377   Huckati Svazek: 1 Strana: 0506
Huckati, kolébati, hutschen, schaukeln. Na Slov. Plk.

80378   Huckati Svazek: 9 Strana: 0076
Huckati. Darmo starého psa za zajacom huckaš (štveš) Slov. Zát. Pŕ. 83?. Psa na zajaca h. Ib. 165a.

80379   Huckati koho proti komu Svazek: 8 Strana: 0117
Huckati koho proti komu. Phľd. 1895. 53.

80380   Huckula Svazek: 8 Strana: 0117
Huckula, y, f., trať ve Frýdecku. Vest. op. 1893. 8.

80381   Hucle Svazek: 6 Strana: 0386
Hucle = housle. U Hustop. Brt. D. 88.

80382   Hucna Svazek: 6 Strana: 0386
Hucna, y, f. = špatná ženská. U Třebo- nina. Olv.

80383   Húcnouti Svazek: 6 Strana: 0386
Húcnouti = udeřiti, bouchnouti. — kam. Húcl ho do zádů. — kde. Cosi húclo na dvoře. Mor. Vck. — sebou = padnouti a udeřiti se. Ib. Vck. Vz Húcati.

80384   Huculové Svazek: 1 Strana: 0506
Huculové, obyvatelé Karpat.

80385   Huculové Svazek: 6 Strana: 0386
Huculové. Vz S. N., Ukaz. 45., Mkl. Etym- 84.

80386   Huculové Svazek: 9 Strana: 0076
Huculové = obyvatelé vých. pohoří kar- patského. Vz Mus. 1838. a 1839. 45.

80387   Hučáček Svazek: 6 Strana: 0386
Hučáček, čku, m. = járeček s kopce hu- čící. U Uher. Hrad. Brt. D. 216.

80388   Hučáček Svazek: 10 Strana: 0589
Hučáček, čku, m. = járeček (potůček) s kopce hučící. Brt. Sl. 110

80389   Hučadlo Svazek: 10 Strana: 0096
Hučadlo, a, n. U H-dla, studánka u Hetlína. Př. star. VII. 54.

80390   Hučák Svazek: 6 Strana: 0386
Hučák, a, m. — člověk brumlavý. Ve vých. Čech. Všk. — H. = hučící křikloun (o dětech), der Schreier. Olom. Sd. — H. — hučící potok. Hol. 236.

80391   Hučalovec Svazek: 9 Strana: 0439
Hučalovec, vce, m., samota u Záblatí. Vést. op. 1895. 12.

80392   Hučan Svazek: 6 Strana: 0386
Hučan, a, m. = hučák. Olom. Sd.

80393   Hučáň Svazek: 9 Strana: 0076
Hučáň, ě, f., míst. jm. ?ck Hol. 167.

80394   Hučati Svazek: 6 Strana: 0386
Hučati = hučeti. Slov. Ssk.

80395   Hučati Svazek: 8 Strana: 0117
Hučati, vz Hučpán.

80396   Hučava Svazek: 10 Strana: 0096
Hučava, y, f., potok na Zvolensku. Sb. sl. 1902. 48.

80397   Hučavý Svazek: 6 Strana: 0386
Hučavý = hučivý. H. žena. Laš. Té.

80398   Huček Svazek: 1 Strana: 0506
Huček, čku, m., vz Huk.

80399   Húčel Svazek: 6 Strana: 0386
Húčel, a, m. = čmelák. Slov. Hdž. Čít. 186.

80400   Hučení Svazek: 1 Strana: 0506
Hučení větru, v uších, h. moře, vody, potoka, hromu. D., V. Das Brausen, Getöse, Gesäuse, Gebrüll, Gemurmel. Jg.

80401   Hučení Svazek: 6 Strana: 0386
Hučení v uších. Vz Kram. Slov., Slov. zdrav.

80402   Hučení, n. H Svazek: 10 Strana: 0589
Hučení, n. H. v uších, susurrus aurium, Ohrensausen. Ktt.

80403   Hučeti Svazek: 7 Strana: 1267
Hučeti. Hučí do něho jako Slovák do hodin (marně do něho mluví). Mor. Rgl.

80404   Hučeti Svazek: 9 Strana: 0076
Hučeti = mluviti. Hučí do něj (m. do něho) jako do chcíplýho valacha. Us. Hoř. 90.

80405   Hučeti Svazek: 10 Strana: 0096
Hučeti kde. A kdy olše nad řekou vichrem hučely. Zvon III. 455.

80406   Hučeti Svazek: 10 Strana: 0589
Hučeti = hubovati. Nehuč Us.

80407   Hučeti. — abs Svazek: 6 Strana: 0386
Hučeti. — abs. Hučí vlnobití, Lpř., zvony. Us. Co hučíš = brečíš, pláčeš? Us. Hsp., Vck. Ludé hučá (mluví), že . . . Brt. D. 216. — kam. Moře h-lo nám v sluch. Vrch. Hučte, Tatry, hlas ten k horám čer- ným. Koll. I. 363. — čím. Břehy hučí vy- vrhujícím se mořem, Lpř. Vzduch hučel vzučením včel. Vlč. Zelená se bučina, spe- vem hučí dolina. Sl. sp. 26. — kde. Potok v údolí hučí, Us. Pdl, hrom ve skalách. Vrch. Nad Mijavou hory hučjá. Trok. 18. Čo len ten potóčik pod tú skalú hučí? Sl. ps. 31. — jak. Lesy zádumčivé hučí. Kyt. 1876. 73. — kudy. Po hoře háj hučí. Mcha. Teče voda, teče, po kameňoch hučí. Sl. sp. I. 5. (202., Sl. ps. 45., 44.). Teď slyší oblohou hromy hučet. Šf. Tat m. 61. — odkud. Ozvěnou hrom hučel z dáli; Zvony s věží h-ly. Vrch. Z hluboka h-la Vltava. Šbr. — Osv. VI. 548. — se. Sviňa se húká n. hučí řáká se, je sprasná, nahučená, oprasila se´ Han. Brt. D. 325.

80408   Hučeti, 3. pl Svazek: 1 Strana: 0506
Hučeti, 3. pl. -čí, huč, -če (íc), el, ení; hučívati = křičeti, hulákati, laut schreien; heulen; brausen, schallen, sausen, murmeln. Jg. — abs. Hučí opilý (výská), osel, vůl, L., slon, Aqu., sova, hřivnáč, dělo, hrom, vítr, moře, voda, Jg.; hučie divá řeka, Rkk. 14.; hučiechu vsie voji, Rkk.; hlas jeho hučí (rozléhá se). Jg. — proč. II. zpolně z radosti. L. — za kým. Volajíce i hučíce za ním utloukli ho. L. — na koho (hubovati). Jg. — kde. Oheň v huti hučí. Jg. Hučí mně v uších (vzní). Hučí mu v kotrbě (blázen jest). Jg. — komu kam. Pořád mně do usí hučí. Ml. — čím = chlubiti se, prahlen. Jg. —

80409   Hučice Svazek: 6 Strana: 0386
Hučice, dle Budějovice, Hutschitz, ves u Březnice. Blk. Kfsk. 126.

80410   Hučidlo Svazek: 6 Strana: 0386
Hučidlo, a, m. = hučák. U N. Kdyně. Rgl.

80411   Hučil Svazek: 6 Strana: 0386
Hučil, a, m. = hučák, der Heulmeier. Dch.

80412   Hučilství Svazek: 6 Strana: 0386
Hučilství, n., die Heulmeierei. Dch.

80413   Hučiti se Svazek: 6 Strana: 0386
Hučiti se = učiti se. Němc.

80414   Hučivě Svazek: 10 Strana: 0096
Hučivě zašuměti. Tbz. XIII. 233.

80415   Hučivka Svazek: 10 Strana: 0096
Hučivka, y, f. Táhl jsem zemí se svou h-kou, velikým dělem, abych je potrestal. Hrlš. Hus. 67.

80416   Hučivý Svazek: 6 Strana: 0386
Hučivý, brummig. H. žena, Us., vlny, příboj, Mour., hrom.

80417   Hučka Svazek: 1 Strana: 0506
Hučka, y, f., větší hučicí trouba u dud. Die grössere Trompete am Dudelsack. Us. — IL, ošumělý, obnošený klobouk, Schabes- deckel. Dobrá ta h. do deště. Dch.

80418   Hučka Svazek: 6 Strana: 0386
Hučka = trouba u dud. Vz Huček, Huk. — H. = ošumělý klobouk. U Ronova. Rgl., u Něm. Brodu. Holk.

80419   Hučka Svazek: 7 Strana: 1267
Hučka = čepice, která nesluší. Lib. NZ. I. 456.

80420   Hučka Svazek: 8 Strana: 0549
Hučka = lidová hra u Chodů (na pastýře, sedláka, sviňu, semel, na sviňku, na kance, na sviniara, honiti sviňku do města) = honiti dvoukonické dřevo hůlkami do důlku. Vz Ott. XI. 829.

80421   Hučka Svazek: 9 Strana: 0076
Hučka, y, f. = chuchvalec Val. Ces. 1. X. 139.

80422   Húčka Svazek: 9 Strana: 0076
Húčka. Gaidoš spustí dudy na tři húčky. Slov. Němc. III. 306.

80423   Hučka Svazek: 10 Strana: 0589
Hučka. Hučka, hučka huč! (odhání se tak prase). Šum. Rgl. Sr. Huška.

80424   Hučkovati se s kým Svazek: 6 Strana: 0386
Hučkovati se s kým = vaditi se. Ve vých. Čech. Všk.

80425   Hučky Svazek: 6 Strana: 0386
Hučky = huče, s hučkem, s pláčem, plačky. Přišel h. domů. Mor. Šd.

80426   Hučky Svazek: 8 Strana: 0117
Hučky = koty. Otrčíš h. (umřeš). Brt. D. II. 319.

80427   Hučna Svazek: 6 Strana: 0386
Hučna, y, f. = brumlam ženská. Us. Brnt.

80428   Hučně Svazek: 1 Strana: 0507
Hučně, s hukem, hlasně, geräuschvoll, laut. H. si zpívati. Jg.

80429   Hučnica Svazek: 6 Strana: 0386
Hučnica, e, f. = hruška. Mor. Brt. — H. = hučná cesta, okresní silnice. Laš. a val. Brt. D. 217.

80430   Hučnice Svazek: 1 Strana: 0507
Hučnice, e, f. = hlučnice, hlučná silnice, hlavní veřejná silnice, Haupt-, Land-, Heer- strasse. Na Mor. a na Slov. D., Llk.

80431   Hučný Svazek: 1 Strana: 0507
Hučný = hlučný, heulend, brausend, sau- send. L.

80432   Hučný Svazek: 6 Strana: 0386
Hučný. H. bouře, dělostřelství. Koll. I. 236.

80433   Hučon Svazek: 6 Strana: 0386
Hučon, ě, m. = hučil. Ve vých. Čech. Všk.

80434   Hučpan Svazek: 1 Strana: 0507
Hučpan, a, m. = lenoch, který nikam jíti nechce (z něm. Hutschbank?). Us. u Jilem. Jg. —

80435   Hučpán Svazek: 8 Strana: 0117
Hučpán, a, m. = kdo jen hučá, sedí a nic nechce dělati. Kotk. 169.

80436   Hudáček Svazek: 7 Strana: 1267
Hudáček, čka, m. = house. V středn. Čech. Šb. D. 23.

80437   Hudačka Svazek: 9 Strana: 0076
Hudačka, y, f., pták. Vz Červenka.

80438   Hudák Svazek: 1 Strana: 0507
Hudák, a, m. = hudec, Musikus. Na Slov.

80439   Hudal Svazek: 6 Strana: 0386
Hudal, a, m. = pleskač, žvanil. Vých. Čech. Jir.

80440   Hudanina Svazek: 1 Strana: 0507
Hudanina, y, f. = hudlanina. Rk.

80441   Hudanka Svazek: 6 Strana: 0386
Hudanka, y, f. = druh slepice, dle angl. pěstovatele. Us. Rgl.

80442   Hudati Svazek: 1 Strana: 0507
Hudati = hloupě mluviti dumm reden. Hudal = pleskal. Ve vých. Čech. Jir.

80443   Húdati Svazek: 6 Strana: 0386
Húdati = húsť, gajdovati. Slov.

80444   Hudba Svazek: 1 Strana: 0507
Hudba, y, f. Die Musik, Singekunst, Ton- kunst. Jg. H. jakožto umění; hra na nástroj hudební. H. vokalní a instrumentalni. H. vokalní, kterou činí hlasy lidské; h. instru- mentalní, která se činí hudebními nástroji. Dle účelu: církevní, dramatická či divadelní, koncertní, komorní, vojenská, taneční. Kromě toho skládaná, národní. Církevní: mše, gra- dualia, offertoria atd.; dramatická: zpěvohra, meziaktí, ballety atd.; komorní: symfonie, sonata, okteta, septeta, sexteta, kvarteta, terzeta. H. salonní. Vz více v S. N. III. str. 952. — 955. H. k slavnosti nějaké, církevní či kostelní, při stole (stolní); vokalní (zpěvní, hlasová); provázená n. s průvodem; hudba zpěvní = skladby pro zpěv; h. instrumentalní skladby pro hudební nástroje, Hd., ple- chových nástrojův, Blechharmoie. Čsk. H. tklivá, posvátná, smyteční. Šm. Poplatek z h-by. J. tr. Hudbě se učiti; h-ou se zaná- šeti; znalec h-y. Nt. Víno a h. obveselují srdce. Ben. V. Posádka vytáhla s hlučnou hudbou. D. H-bu provozovati. Us. Ve mlýně h. neplatí. Mus. Vz Dějepis české hudby v S. N. II. str. 315. — H., hudební nástroj, ein Instrument. Hudby, musikalische Instru- mente. V. — Vz Hudební.

80445   Hudba Svazek: 6 Strana: 0386
Hudba, musika. BO. V MV. nepravá glossa. Pa. O hudbě jakožto o prostředku vyrážeti představy vz Šrc. 295.-296. H. řím- ská a řecká. Vz Vlšk. 495. Cf. také Kram. Slov., Sdl. Hr. III. 9 —10., 14., Mz. v List. filol. 1880. 210, Ukaz. 45., Rk. Sl. H. vo- kalní = zpěvní, instrumentalní = nástrojní, národní, Mus., meziaktní, Dk., chrámová, vz Sb. uč. 1859. 12.— 30., na náměstí, Platz-, zvonů, Osv. VI. 591., veršů. Dk. Poet. 49, 450. Vodič h-by, der Musikführer. Slavná h. vodopádu. Vrch. Kdo se hudbou rajskou baví, ať i chválou větry slaví Pl. I. 50. Tato láska k hudbě zodrodila se u Čechů již téměř v hudební nemoc. Koll. III. 291. Které dítě pláče slyšíc hudbu, brzy umře. Mus. 1853. 473. — Cf. Sbn. 289.

80446   Hudba Svazek: 7 Strana: 1267
Hudba. Dějiny hudby v Čech. a na Mor. Od J. Srba (Debrnova). V Praze 1891. Matič. spis. č. 30. a Ott. VI 361. 371.

80447   Hudba Svazek: 8 Strana: 0117
Hudba. Čes. li., lidová h. Vz Oestr. Mou. (Böhm.) I. 476., II. 1. H. značila původně hru na strunové nástroje. Vz Zbrt, Tan. 20. O h. cf. Zbrt. Tan. 231. nn. Přenášení hudby te- lefonem. Vz KP. VIII. 372.

80448   Hudba Svazek: 8 Strana: 0549
Hudba. Ještě: absolutní, domácí, ensem- blová, homofonní (akkordická), jednohlasá, nástrojová, polyfonní (kontrapunktická), pro- grammní, solová, vokální atd. Vz Ott. XI. 829. nn.

80449   Hudba Svazek: 9 Strana: 0076
Hudba. Lidová h. a písně vyd. r. 1894. a 1895. Vz Čes. 1. 1897. 479. Padesát let české hudby (od r. 1848. ). Vz Jub. IVb. 1. až 55. H. slovácká. Vz Čes. 1. X. 52.

80450   Hudba Svazek: 10 Strana: 0096
Hudba. Lidová h. Vz Brt. P. n. CXXVIII.

80451   Hudbař Svazek: 1 Strana: 0507
Hudbař, e, m. = hudec. — H., Musik- freund. Ros.

80452   Hudbař Svazek: 6 Strana: 0387
Hudbař == hudec. Sš. P. 733., Koll. I. 318.

80453   Hudbena Svazek: 6 Strana: 0387
Hudbena, y, f., die Musik, Muse der Musik. Koll. I. 382.

80454   Hudbený Svazek: 6 Strana: 0387
Hudbený = hudebný. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 3.

80455   Hudbice Svazek: 8 Strana: 0117
Hudbice. Jako h-ci na kvasu vinném rád slyší lid poběhlý. Chč. S. 297.

80456   Hudbice Svazek: 10 Strana: 0096
Hudbice, e, f., zdrobn. hudba.

80457   Hudbička Svazek: 1 Strana: 0507
Hudbička, y, f., malá hudba. — H., me- lodie, nápěv, Melodie. Krok.

80458   Hudbiny Svazek: 6 Strana: 0387
Hudbiny, pl., f. = hudebniny. Koll. III. 274.

80459   Hudbiště Svazek: 7 Strana: 1267
Hudbiště, ě, n. = kůr. Hnoj.

80460   Hudbo básnictví Svazek: 6 Strana: 0387
Hudbo básnictví, n., die Tondichtung. Dk.

80461   Hudbobáseň Svazek: 6 Strana: 0387
Hudbobáseň, sně, f. Dk.

80462   Hudbobásnický Svazek: 6 Strana: 0387
Hudbobásnický, tondichterisch. Dk. Aesth. 314., 320.

80463   Hudbobásník Svazek: 6 Strana: 0387
Hudbobásník, a, m., der Tondichter. Dk.

80464   Hudbočin, u, m. Dk Svazek: 6 Strana: 0387
Hudbočin, u, m. Dk.

80465   Hudbodrama Svazek: 6 Strana: 0387
Hudbodrama. Cf. Drama. Dk. Aesth. 309., 645.

80466   Hudbohra Svazek: 6 Strana: 0387
Hudbohra, y, f. = opera. Hš. Sl. 181.

80467   Hudbomilovný Svazek: 1 Strana: 0507
Hudbomilovný spolek, philharmonischer Verein. Dch.

80468   Hudbomilský Svazek: 6 Strana: 0387
Hudbomilský spolek, philharmonischer Verein. Šm.

80469   Hudbomíra Svazek: 6 Strana: 0387
Hudbomíra, y, f., hudboměrná doba, die Mensuralmusik. Šm.

80470   Hudboschopný Svazek: 6 Strana: 0387
Hudboschopný, musikfähig, musikalisch. Dk.

80471   Hudbověda Svazek: 1 Strana: 0507
Hudbověda, y, f. Die Musikwissenschaft. Dch. —

80472   Hudbozpěv, u, m Svazek: 6 Strana: 0387
Hudbozpěv, u, m., harmonia. Koll. St. 428.

80473   Hudcov Svazek: 6 Strana: 0387
Hudcov, a, m., Hundorf, ves u Teplice. Blk. Kfsk. 859.

80474   Hudcová Svazek: 1 Strana: 0507
Hudcová, é, f., žena hudcova, Eheweib eines Musikers. D.

80475   Hudcovka Svazek: 6 Strana: 0387
Hudcovka, y, f., die Musikantin. Slov. Bern.

80476   Hudcovský Svazek: 1 Strana: 0507
Hudcovský, Musikanten-. Rk.

80477   Hudcovský Svazek: 10 Strana: 0096
Hudcovský. H. šelma (nadávka muzikant- ská). Zvon II. 623b

80478   Hudcovství Svazek: 6 Strana: 0387
Hudcovství, n., die Ton-, Musikkunst. Slov. Bern.

80479   Hudcový Svazek: 1 Strana: 0507
Hudcový, Musikanten-. H. struny, Saiten am Instrumente. Rkp.

80480   Hudcový Svazek: 6 Strana: 0387
Hudcový. H. číslo (hudců, numerus mu- sicorum). Ol. Sir. 32. 8., BO.

80481   Hudček Svazek: 6 Strana: 0387
Hudček, dečka, m. — hudec. H. poče hústi. Bj.

80482   Hudček Svazek: 10 Strana: 0096
Hudček, dečka, m., zdrobn. hudec. Baw. J. v. 1451.

80483   Hudčice Svazek: 6 Strana: 0387
Hudčice, míst. jm. Tk. III. 38., 46.

80484   Hudě Svazek: 1 Strana: 0507
Hudě, ěte. n., house, Gänslein. Hudě na pastvu! — H. = dítě, Kind. Us. v Buděj.

80485   Hudebna Svazek: 1 Strana: 0507
Hudebna, y, f. Musikinstitut, -anstalt. Rk.

80486   Hudebné Svazek: 1 Strana: 0507
Hudebné, ého, n., Musikalienimpost. Rk.

80487   Hudebné Svazek: 6 Strana: 0387
Hudebné = poplatek z hudby. J. tr.

80488   Hudebně Svazek: 10 Strana: 0096
Hudebně něco znázorniti. Vlč. Lit. II. 2. 26. H. vzdělaný. Us.

80489   Hudebnětheoretický Svazek: 10 Strana: 0096
Hudebnětheoretický. Nár. list. 1903. č 243. 15.

80490   Hudební Svazek: 1 Strana: 0507
Hudební, Musik-. H. nástroje, Musik- instrumente: I. strunové: a) smytcové: housle, basa, bráč, čelo (basetl); b) drnkavé (strun- kavé): harfa, cithera, piano. Na smytcové hraje se smytcem po strunách, přes kobylku natažených. Piano má klavesy. — H. Dechové n. foukací: a) mosazné: trouba, polnice, kří- dlatec, pozón; b) dřevěné: fléta, klarinet, oboé. Do oněch fouká se vzduch nátrubkem, do těchto obústkem. — III Tlukací, bicí: buben, kotel, tříhránek. Na ty tluče se pa- ličkou. Pt. Vz Nástroj. — Hudební skladby: taneční: polka, valčík, kvapík, čtverylka; divadelní: ouvertura (úvod), opera; kostelní: mše, oratorium; koncertní: symfonie, rondo, sonata atd. Pt. Vz Hudba. — H. nástroj, umění, slavnosť, Rk., smysl, sluch, skladba, Nz., písmo, skrácení, spolek. S. N. Vz Ná- stroj hudební. Hudební nauka, kus, ton. Hd. Obchod, obchodník ve věcech hudebních; prodej, sklad věcí hudebních (hudebnin, slovo novější). J. tr.

80491   Hudební Svazek: 6 Strana: 0387
Hudební abeceda, Chlum, 1., skladatel, ústav, škola, Us. Pdl., nadšení, Vlč., my- šlénka. Zv. A co svět má h-ho, to zní z hrdla slavičího. Koll I. 388. H. ústa. Koll. I. 59. H. nástroje římské a řecké. Vz Vlšk. 495. H. zápasy. Ib.

80492   Hudební Svazek: 7 Strana: 1268
Hudební. O h. nástrojích Vz Srb 179, Ott. VI. 161. O h. ústavech v Praze. Ib. 102

80493   Hudební Svazek: 8 Strana: 0549
Hudební nástroje. Vz Ott. XI. 835. nn.

80494   Hudební Svazek: 9 Strana: 0076
Hudební. H. nástroje. Vz Mus. 1850. II. 56. Přil.

80495   Hudebnice Svazek: 1 Strana: 0507
Hudebnice, e, m., Tonkünstlerin, Musi- kantin. D.

80496   Hudebnický Svazek: 6 Strana: 0387
Hudebnický, Tonkünstler-. Pdl.

80497   Hudebnictví, n Svazek: 1 Strana: 0507
Hudebnictví, n., Tonkunst. Jg.

80498   Hudebnictvo, a, n Svazek: 6 Strana: 0387
Hudebnictvo, a, n., die Musiker. Us.

80499   Hudebník Svazek: 1 Strana: 0507
Hudebník, a, m., Tonkünstler, Musikant. Ros. —

80500   Hudebník Svazek: 6 Strana: 0387
Hudebník. Vz Sdl. Hr. III. 9.-10., 14.

80501   Hudebník Svazek: 8 Strana: 0117
Hudebník. O h. cf. Zbrt, Tan. 231.

80502   Hudebniny Svazek: 1 Strana: 0507
Hudebniny, pl., f., hudební skladby, Musi- kalien. Us.

80503   Hudebniny Svazek: 6 Strana: 0387
Hudebniny. Tisk hin. Vz KP. I, 387.

80504   Hudebniště, ě Svazek: 6 Strana: 0387
Hudebniště, ě, n., das Orchester. Posp.

80505   Hudebnosť Svazek: 1 Strana: 0507
Hudebnosť, i, f. Tonreichthum; musika- lische Befähigung. Rk.

80506   Hudebnosť Svazek: 6 Strana: 0387
Hudebnosť Dk. Aesth. 255., Kos. Ol. I. H. řeči, mluvy. Dk.

80507   Hudebný Svazek: 1 Strana: 0507
Hudebný — hudební. Kom.

80508   Hudec Svazek: 1 Strana: 0507
Hudec, dce, m., hudeček, čka, m., kdo hude (hra) na nějaký nástroj, zvl. na housle, ein Spieler, Musikant, Geiger. Jg. H. na Housle hude. V. Hudci mu v hrdle hudou (má smrtelný chropot). Č., Lb. Vz Smrť. Tehdy ti zaplatí, kdy pán Bůh hudcům. Vz Nikdy. Č.

80509   Hudec Svazek: 6 Strana: 0387
Hudec. Št. Kn. š. 171. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 72. H. římští a řečtí. Vz Vlšk. 495. My sa máme rádi, my sa budem lúbiť, až nám budú hudci na kerchově trúbiť. Sš. P. 783. Jaký h., taká je muzika. Tč. Bude z tebe h. jako z kozla zahradník. Us. Ve vlasti nenajde h. přítele, nemo propheta in patria. Č. O hudcích vz Tk. II. 379., 382.

80510   Hudec Svazek: 6 Strana: 0387
Hudec, dče, f., Hutscb, ves u Chotěboře. Sdl Hr. 1. 163.—164, Blk. Kfsk. 1322.

80511   Hudec Svazek: 7 Strana: 1268
Hudec = první houslista. Brt. — H., os. jm. Arch. VIII. 120. - H. Jan. Cf. Bačk. Př. 134.

80512   Hudec Svazek: 8 Strana: 0117
Hudec = pastýř. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520, — H. hrál na strunové nástroje, pištec na dechové. Zbrt. Tan. 21.

80513   Hudec Svazek: 8 Strana: 0549
Hudec u hasičů = trubač. Ott. XI. 837. — H. Jan, nar. 1856., spis. Vz ib.

80514   Hudec Svazek: 9 Strana: 0076
Hudec. Dnes mi hudci hudú, zajtra mi spievat budú (budu mrtev). Slov. Čes. I. VII. 41. V hrdle mu hudci hudú. Maš. tuk. 177a.

80515   Hudec Svazek: 10 Strana: 0096
Hudec. Vz Brt. P. n. CXXV1II.

80516   Hudec Svazek: 10 Strana: 0589
Hudec Jan, spis.

80517   Hudecký Svazek: 7 Strana: 1268
Hudecký. H. písně. Vz Brt. N. p. 444. nn.

80518   Hudectví Svazek: 6 Strana: 0387
Hudectví, n. = hudcovství. Bern.

80519   Hudeček Svazek: 6 Strana: 0387
Hudeček, vz Hudec. — H. = tesařík brouk, hnědý vrzavý brouček. Zahraj mi, h-čku, na tenkú strunečku. Mor. Kop. Brt. — H., mlýn u Mýta v Hořovicku. — H., os. jm., faktor Šimáčkovy knihtiskárny v Praze.

80520   Hudeček Svazek: 10 Strana: 0096
Hudeček Frant., železn. úřed. a spis. f 26, 1. 1902.

80521   Hudečky Svazek: 6 Strana: 0387
Hudečky, musikalisch. Bern. — H. Mlýn. Sdl. Hr. III. 88.

80522   Hudečnice Svazek: 1 Strana: 0507
Hudečnice, e, f. = hudebnice. Reš.

80523   Hudečstvo Svazek: 10 Strana: 0096
Hudečstvo, a, n., figellatoria (ars). Rozk. P. 1551. H. = hudectvo, umění hudecké. Vz Gb. Slov.

80524   Hudek Svazek: 6 Strana: 0387
Hudek, dku, m. Instrument mit drei Saiten. Šm.

80525   Hudek Svazek: 8 Strana: 0118
Hudek, dka, m. Vlčí h., pratincola rubetra, pták. Brt. D. IT. 496.

80526   Húdek Svazek: 10 Strana: 0096
Húdek, dka, m. = hudec Vz Gb. Slov.

80527   Hudení Svazek: 1 Strana: 0507
Hudení, n. = hudba. Kon., Jel. Delfín ryba ráda poslouchá h., troubení a pískaní. Preť. —

80528   Hudení Svazek: 6 Strana: 0387
Hudení, n. Prázdné piščby i h. Hr. ruk. 277.

80529   Hudenice Svazek: 1 Strana: 0507
Hudenice, e, f. = hudebnice.

80530   Hudeník Svazek: 1 Strana: 0507
Hudeník, a, m. = hudec. Th.

80531   Hudený Svazek: 8 Strana: 0118
Hudený. H. mše (hudbou provázená). Wtr. Živ. c. I. 106.

80532   Huderka Svazek: 6 Strana: 0387
Huderka, y, f., věž na Křivoklátě, před časy hladomorna. Dch.

80533   Hudič Svazek: 10 Strana: 0096
Hudič, e, m. = čert. Zvon III. 597.

80534   Hudidlo Svazek: 1 Strana: 0507
Hudidlo, a, n. = housle. Techn. — H. = udidlo. Na Mor. a jinde. Mřk.

80535   Hudiť Svazek: 9 Strana: 0076
Hudiť sa komu. Hudí sa mi = chce se mi vrhnouti. Slov. Zát. Př. 77a.

80536   Huditi Svazek: 6 Strana: 0387
Huditi = uditi. Olom. Sd. — se čeho. Hudím se čeho, es ekelt mich vor etwas. Slov. Zátur.

80537   Hudivarhan Svazek: 7 Strana: 1268
Hudivarhan Bhm. Fl. 885.

80538   Hudivarhan, a, m Svazek: 6 Strana: 0387
Hudivarhan, a, m., der Organist, neujalo se a zbytečné. Šm. Vz Varhaník.

80539   Hudkyně Svazek: 1 Strana: 0507
Hudkyně, ě, f. = hudebnice. D.

80540   Hudlačiť něco Svazek: 7 Strana: 1268
Hudlačiť něco = kaziti, pfuschen. Mor. Rgl.

80541   Hudlanina Svazek: 1 Strana: 0507
Hudlanina, y, f. = rozhuda, Quark mit Butter, Toleranz. Jg.

80542   Hudlař Svazek: 1 Strana: 0507
Hudlař, e, m., kdo nepořádně, nedobře, nesprávně, nepěkně něco dělá. Der Hudler, Stümper, Pfuscher. Jg. Kožišnický hudlař. D. H., huntíř, houlil, kadolt, kadout, Šp., břidil.

80543   Hudlař Svazek: 10 Strana: 0096
Hudlař, hudlava (y., m. ) vlastně = kdo pracoval mimo cech, nezákonně a zajisté nic neuměl. XVI. stol. Zvon III· 594. Wtr.

80544   Hudlařiti Svazek: 1 Strana: 0507
Hudlařiti, vz Hudlovati.

80545   Hudlařka Svazek: 1 Strana: 0507
Hudlařka, v, f. Stümperin, Pfuscherin. Jg., D.

80546   Hudlařský Svazek: 1 Strana: 0507
Hudlařský. H. dílo. Ros. Po hudlařsku všecko dělá. Jg. Stümperhaft, Stümper-, Pfuscher-, Hudler-.

80547   Hudlařství Svazek: 1 Strana: 0507
Hudlařství, n., die Hudelei, Pfuscherei, Stümperei. Ros.

80548   Hudlati Svazek: 1 Strana: 0507
Hudlati = housti (s příhanou), fiedeln. — komu co. Skočnou museli jim pořád h. Puch.

80549   Hudlati Svazek: 6 Strana: 0387
Hudlati = pohybovati, hin und herbewe- gen. — čím: stromem. Laš. Tč.

80550   Hudlice Svazek: 6 Strana: 0387
Hudlice, dle Budějovice, sam. u Rokycan. — H., Udlice, Hudlitz, ves u Berouna, ro- diště Jungmannovo. Cf. S. N. X. 254., Tk. III. 144.

80551   Hudlický Svazek: 6 Strana: 0387
Hudlický vrch, nejvyšší na Křivoklátsku.

80552   Hudliganie Svazek: 6 Strana: 0387
Hudliganie, n. = hudlikání. Gajdošské h. Phld. 1. 2. 25.

80553   Hudlikati Svazek: 6 Strana: 0387
Hudlikati = pižlati, tupým nožem krá- jeti. Slov. Rr. Sb. — H. = hudlati. Na již. Mor. Šd.

80554   Hudlikovati Svazek: 6 Strana: 0387
Hudlikovati, schlecht geigen. Slov. Ssk.

80555   Húdliti Svazek: 6 Strana: 0387
Húdliti, wetzen. Slov. Bern.

80556   Hudlivý Svazek: 6 Strana: 0387
Hudlivý, ekelig. Cf. Huditi. Slov. Zátur., Hdž. Vět. 130.

80557   Hudlovat Svazek: 8 Strana: 0118
Hudlovat = hrdlovat. Dšk. Jihč. I. 9.

80558   Hudlovati Svazek: 1 Strana: 0507
Hudlovati, hudlařovati; hudlařiti, il, en, ení — břiditi, kaziti, hudeln, stümpern, pfuschen. — co. Již to dohudlař n. dohudluj. Ros. — na čem. Hudluje na češtině. Sych. — se s čím. Co se jen s tím hudluješ (marně se namáháš)? Ros. — Jg.

80559   Hudlovati koho Svazek: 6 Strana: 0387
Hudlovati koho = týrati, trápiti, mu- čiti. U Domažl. Jrsk.

80560   Hudlovina Svazek: 6 Strana: 0387
Hudlovina, y, f. = hudlařství. Kam.

80561   Hudobný Svazek: 6 Strana: 0387
Hudobný = chudobný. Bohaty me nežal (nevzal), h. me nesce. Slov. Sl. ps. 339.

80562   Hudobný Svazek: 8 Strana: 0118
Hudobný = chudobný. Vz toto (3. dod.).

80563   Hudok Svazek: 7 Strana: 1268
Hudok, u, m., rus. hudební třístrunový nástroj podobný houslím. Č. Kn. š. 99.

80564   Hudosť Svazek: 8 Strana: 0118
Hudosť. Calamitas, věčná psota vel h. 1416. List. fil. 1894. 231.

80565   Hudrahanina Svazek: 7 Strana: 1268
Hudrahanina, y, f. = drchanka. U N Bydž. Kšť.

80566   Hudrák Svazek: 6 Strana: 0387
Hudrák, a, m. = krocan. Us. Kšá

80567   Hudrák Svazek: 9 Strana: 0076
Hudrák, a, m. = krocan. Us.

80568   Hudrman Svazek: 6 Strana: 0387
Hudrman, a, m. = krocan. U N. Kdyně. Rgl.

80569   Hudrmanice Svazek: 1 Strana: 0507
Hudrmanice, e, f., hundrmanice, kundr- manice. Schlampe, Haderweib. Dch. — H., Mauldrescherin. Vz Hudrmaník.

80570   Hudrmaník Svazek: 1 Strana: 0507
Hudrmaník, a, m., kdo svůj šat trhá, z něm. Hadermann. Mz. — H., tlučhuba, Mauldrescher. Us.

80571   Hudrmanina Svazek: 10 Strana: 0096
Hudrmanina, y, f. = nehezké řeči. Tbz. V. 9. 493.

80572   Hudrmaniti Svazek: 1 Strana: 0507
Hudrmaniti, il, ění, mit dem Maul dreschen. Rk. —

80573   Hudrovati Svazek: 1 Strana: 0507
Hudrovati, kollern, jako krocan křičeti. — na koho. Krocan naň hudroval. Us.

80574   Hudry hudry Svazek: 6 Strana: 0387
Hudry hudry! Volání na krocana. Us.

80575   Hudry-budry Svazek: 1 Strana: 0508
Hudry-budry, o rychlém mluvení. Koll.

80576   Hudu Svazek: 1 Strana: 0508
Hudu, vz Housti.

80577   Hudy Svazek: 8 Strana: 0118
Hudy = chudší panket (jen chléb s tva- rohem a máslem a spařené rohlíky posypané perníkem). Chod. Cf. Panket, Čes. 1. V. 240.

80578   Hudzený Svazek: 8 Strana: 0118
Hudzený, vz Brdový.

80579   Huědula Svazek: 6 Strana: 0314
Huědula, y, f. = kráva hnědá. Mor. Brt.

80580   Huerský Svazek: 8 Strana: 0118
Huerský m. uherský. Gb. II. ml. I. 549.

80581   Huěvnosť Svazek: 1 Strana: 0443
Huěvnosť, i, f., hněvivosť, zlosť, prchlivost', die Aergerlichkeit, Zorn, das Aergerniss. Jg.

80582   Húfa Svazek: 10 Strana: 0096
Húfa, y, f. = houf a, houf. Hauer 11.

80583   Húfnice Svazek: 10 Strana: 0096
Húfnice, e, f. = houfnice. Půh. el. III. 707.

80584   Húfný Svazek: 6 Strana: 0387
Húfný = houfný. Slov. Ntr. IV. 250.

80585   Hugaj Svazek: 6 Strana: 0387
Hugaj. Hajs! hugaj, hugajoha! Volá se na voly, aby šli na pravo. Na již. Mor. Sd.

80586   Hugáň Svazek: 6 Strana: 0387
Hugáň, dle Bača = ničema. Slov. Čkžk. II. 123. Petor prosil, aby čím skorej odišli zo stavänia tohto h-ňa! Dbš. Sl. pov. IV. 58.

80587   Hugán Svazek: 9 Strana: 0076
Hugán, a, m. = Brezňan. Zát. Př. 271.

80588   Hügel Svazek: 1 Strana: 0508
Hügel, něm., kopec, pahorek, pahrbek, vršek, pahrb; Hügelland, pahorkatina; Hügel- gruppe, kopení pahorků. Š. a Ž.

80589   Hugenott Svazek: 1 Strana: 0508
Hugenott, a, m., fr., protestant. Ehemaliger Spottname der Reformirten in Frankreich.

80590   Hugenott Svazek: 6 Strana: 0387
Hugenott, vz S. N.

80591   Hugnúť Svazek: 6 Strana: 0387
Hugnúť — huknút, bouchnouti, stossen, schlagen. — koho čím kam. Hug ho do zadů; Hugni ho čaganem po zádech. Na již. Mor. Šd.

80592   Hugo Svazek: 6 Strana: 0387
Hugo. Knižky Hugovy o připravení svého srdcě. Rukopis v Mus. Překlad z latiny při- pisuje se Št.; Gb. myslí, že neprávem. Vz Liať filol. 1883. 302. Cf. Sbn. 417.

80593   Hugo Svazek: 7 Strana: 1268
Hugo, y, m, zřídka Hugona. Gb. Ml. I 130. Cekal jsem na Hugu. U Chocerad. Vk.

80594   Huh Svazek: 6 Strana: 0387
Huh, eitosl. Huh! Janko — hrachovina horí (křičívají na hlupáka). Slov. Zátur.

80595   Huhati Svazek: 1 Strana: 0508
Huhati. Sova huhá. Ros. Vz Hu. Heulen.

80596   Huhati Svazek: 6 Strana: 0387
Huhati. Také na Slov. Hdž. Šlb. 9., Zátur. Huhla, y, m. a f. H. rozhuhlaná pořád huhlá (bručí). Č. T. Tkč 392*

80597   Huhel Svazek: 1 Strana: 0508
Huhel, hle, m., huhlání, Gemurmel. Č.

80598   Huhlání Svazek: 6 Strana: 0388
Huhlání, n. H. búrky. Vz Huhlati. Ntr. VI. 229.

80599   Huhlání Svazek: 10 Strana: 0096
Huhlání, n., vz Huhlati. Chč. S. I. 25b.

80600   Huhlati Svazek: 1 Strana: 0508
Huhlati, huhlám a huhli = kvíliti, úpěti, výti jako výr, küben, heulen. — co. Takové zpěvy h. počnou. Hlas. - - proč (instr. ): bolestí. Št. —

80601   Huhlati Svazek: 6 Strana: 0388
Huhlati, také = mumlati, bručeti. Vz Mz. v List. filol. 1880. 211. Lid huhláše (reptal). Bj. — odkud. Zďaleka huhlal hrom diel orenburských. Lipa I. 229. — proč Hubené duše takú bolestí huhlíc vo- lají. Št. Uč. 154. a. — Hol. 15.

80602   Huhlati Svazek: 7 Strana: 1268
Huhlati. Nad jeho peleší buhlachu (črti). Výb. I. 1170. — Ev. ol. 212., 332. (Jir. Mor. 41.).

80603   Huhlati Svazek: 8 Strana: 0118
Huhlati. Ev. seit, 8. Mat. 2. 17.

80604   Huhlati Svazek: 10 Strana: 0096
Huhlati. Kaše huhlá. Hamz. 59.

80605   Huhlavý Svazek: 1 Strana: 0508
Huhlavý = huhňavý. Jel.

80606   Huhlavý Svazek: 6 Strana: 0388
Huhlavý, brummend, heulend. H. bouře. Kn. poh. II. 43.

80607   Huhlot Svazek: 6 Strana: 0388
Huhlot, u, m., das Gemurmel, Donnern, Geheul. Nastane pozďaleký na spósob ví- chora h.; Divý h-tu ohlas. Hol. 223., 400.

80608   Huhňa Svazek: 1 Strana: 0508
Huhňa, m., huhňal, a, huhnáč, e, m., der Schnuffler. Jg. Stran skloňování vz str. 7. b. ř. 21. s hora (Váňa).

80609   Huhňa Svazek: 9 Strana: 0076
Huhňa, dle Bača. Gb. H ml. III. 1. 233.

80610   Huhňáč Svazek: 6 Strana: 0388
Huhňáč, vz Huhňa.

80611   Huhňák Svazek: 6 Strana: 0388
Huhňák, a, m. = huhňal. Šm.

80612   Huhňal Svazek: 6 Strana: 0388
Huhňal, vz Huhňa.

80613   Huhňati Svazek: 1 Strana: 0508
Huhňati, huhňám a huhni, huhňávati, ňuhňati, durch die Nase reden, schnuffeln, nüf- feln, nieseln. — co. Huhňá něco a není mu rozuměti. Jg. — čím: nosem.

80614   Huhňati Svazek: 6 Strana: 0388
Huhňati. Mkl. Etym. 72.

80615   Huhňavosť Svazek: 1 Strana: 0508
Huhňavosť, i, f., mluvení nosem, das Schnüffeln. Jg.

80616   Huhňavý Svazek: 1 Strana: 0508
Huhňavý, kdo huhňá, schnuffelnd, näselnd. Ros.

80617   Huhňavý Svazek: 6 Strana: 0388
Huhňavý. H-vé, nelibozvučné i; Mluvení lidu jest h-vé, mumlavé, nesrozumitelné. Koll. III. 245., IV. 30.

80618   Huhňavý Svazek: 10 Strana: 0589
Huhňavý. H. řeč, mluva, rhinolalia, näselnde Sprache. Ktt.

80619   Huholec Svazek: 6 Strana: 0388
Huholec, lce, m. = gangolec, holátko. Slov. Rr Sb.

80620   Húhoř Svazek: 10 Strana: 0096
Húhoř = úhoř. Gb. Slov.

80621   Huhrabák Svazek: 7 Strana: 1268
Huhrabák, u, m. = koš na ouhrabky Exc.

80622   Huhu Svazek: 6 Strana: 0388
Huhu! interj. Aha! Oho! Holla! Bern.

80623   Huhúkanie Svazek: 6 Strana: 0388
Huhúkanie, n., das Heulen. H. sov. Slov. Syt. Táb. 211.

80624   Huhúkati Svazek: 6 Strana: 0388
Huhúkati = houkati, heulen. H-ly sovy. Slov. Zbr. Hry. 247.

80625   Huhy Svazek: 6 Strana: 0388
Huhy, místní jm. Tk. III. 111.

80626   1. Huch Svazek: 6 Strana: 0388
1. Huch, a, m., salmo hucho, der Huch. Šm.

80627   2. Huch Svazek: 6 Strana: 0388
2. Huch. Huch, huch, hledej! — Volá se na lovčí psy. Škd.

80628   Huch Svazek: 8 Strana: 0118
Huch Janko, hrachovina horí. Slov. Nov. Př. 570.

80629   Huchoväť Svazek: 6 Strana: 0388
Huchoväť, i, f., kollect., taubes Gesinde. Slov. Rr. Sb.

80630   Huiáník Svazek: 6 Strana: 0389
Huiáník, a, m., der Pikenträger. Šm.

80631   Huiličeti Svazek: 1 Strana: 0444
Huiličeti, el, ení, hnilici býti počínati, teig, molsch werden, D.; hníti, kaziti se, čer- vivěti, faul, morsch werden. V.

80632   Huilokaz Svazek: 6 Strana: 0316
Huilokaz. Čs. lk. VI. 403.

80633   Huira Svazek: 7 Strana: 1260
Huira, y, f., racta, ryba? Pršp 16. 59.

80634   Huissier Svazek: 1 Strana: 0508
Huissier, fr. (hyissié), vrátný; soudní sluha. Thürsteher; Gerichtsdiener. Rk.

80635   Huízdař Svazek: 6 Strana: 0316
Huízdař, e, m. = pták z hnízda vzatý. Ad.

80636   Huj Svazek: 1 Strana: 0508
Huj, nuže, hui, wohlan; hlas veselosti, po- bádání. Neříkej huj, až přeskočíš. Jg. Jest všeho huj a buj (hojnosť). Vz Blahobyt. Č. Vždycky ať jest huj buj (o každodenních ožralcích a mrháčích). Ros. — H., dosť, příliš. Bylo všeho až huj (příliš). Trnk. Venku huj, doma pfuj (o chlubných). Č. — H. u připí- jení, na zdar, vivat, es lebe! Víd. list. — H., volání na dobytek, aby couvl. Huj! Vz Hujknouti.

80637   Huj Svazek: 6 Strana: 0388
Huj = příliš. S předu huj, vzadu pfuj. Us. Slm. Dříve h., potom fuj (dříve hody, potom nic). Čce. Tkč. — Huj! haha! Tak strašíváli a zaháněli vlka. Mor. Knrz. — Huj chop! Volání na psy, aby postřelenou zvěř chytili. Škd. exc.

80638   Huj Svazek: 7 Strana: 1268
Huj. Neříkej huj, až přeskočíš. Moravci říkají: hup. Bl. Přísl. 44.

80639   Huja Svazek: 6 Strana: 0388
Huja, dle Bača = veliký hujec. Vz Hujec. U Slavkovic na Mor. Knrz

80640   Huja Svazek: 8 Strana: 0118
Huja, vz Uja (3. dod.).

80641   Hujakati Svazek: 6 Strana: 0388
Hujakati, jauchzen. Slov. Pokr. Pot. II. 272.

80642   Hujati Svazek: 1 Strana: 0508
Hujati, hujám, impert. pl. hujme, tauschen, na Mor. a v již. Čech. (Rs. ). Hujme si na biče, tauschen wir unsere Peitschen ein. Rk. (B. ).

80643   Hujati Svazek: 6 Strana: 0388
Hujati = měniti. Val. Brt. D. 217. Hujajme na kabáty. U Vyzovic. Šd. — s čím, fiedel leben, verschwenden. Laš. Tč. — Vz Hú- kati.

80644   Hújati Svazek: 9 Strana: 0076
Hújati = hýřiti, nehospodařit!. S masem a sádlem tak hújajú, se slamou. Šeb. 102., 287.

80645   Hujatina Svazek: 8 Strana: 0118
Hujatina, y, f., les u mor. Kamenice. Kld. IV. 7.

80646   Hujátko Svazek: 8 Strana: 0118
Hujátko, a, n. = dítě v kolébce. Jevíčko. Brt. D. II. 319.

80647   Hujcovitý Svazek: 6 Strana: 0388
Hujcovitý — hujci podobný, břichatý. Mor. Knrz.

80648   Hujec Svazek: 6 Strana: 0388
Hujec, jce, m. = vepřový žaludek. U Slav- kovic na Mor. Knrz.

80649   Hujer Svazek: 10 Strana: 0096
Hujer O., spisovatel

80650   Hujknouti Svazek: 1 Strana: 0508
Hujknouti, ul, utí, hujkati, huj říkati (na dobytek, aby couvl), huj sagen, hujen. D.

80651   Hujkovati Svazek: 6 Strana: 0388
Hujkovati = hujati. Šm.

80652   Hujovati. na co Svazek: 1 Strana: 0508
Hujovati. na co. Hujme na to (vyměňme si to). Šm.

80653   Hujsa Svazek: 6 Strana: 0388
Hujsa = husa. Místy v Klatov. BPk.

80654   Hujska Svazek: 6 Strana: 0388
Hujska, y, f. = ovce (místy v Klatov, v dětské řeči). BPk.

80655   Hujska Svazek: 9 Strana: 0439
Hujska, y, f. = husa. Sbor. slov. III. 81.

80656   Hujšati Svazek: 10 Strana: 0096
Hujšati koho kde = houpati. Hujšał ho na koleně. Čes. 1. XII. 159. a j.

80657   Hujzík Svazek: 6 Strana: 0388
Hujzík, a, m. = hříbě. Na Plaště v dětské řeči BPk.

80658   Huk Svazek: 1 Strana: 0508
Huk, u, m. = hučení, hluk. Huk děla, dud. Jg. Huku puku za tolar a roboty za šesták. Vz Křikloun. Lb. Das Heulen, Getöse, Ge- schrei, der Hall, Knall, Schall. Jg. — H. = hukání, lání, das Wettern, Toben, Schelten, Gescheite. Jg., L. — H. = h. na kejdách, trubka, das Rohr am Dudelsack. Jg.

80659   1. Huk Svazek: 6 Strana: 0388
1. Huk = hučení. H. vody, hromu, Vrch., koles. Čch. Bs. 140. — H. — trubka dud. On jim pískává na svojím hučku hned z rána. Kol. ván. 58. Tieto dudy s trima hučky nech si vezme syn do ručky a na nich si pohrává, keď sa času dostává. Koll. Zp. I. 334., Sl. sp. 173. Gajdy s hučkami a bez hučkov. Hol. 364. — H., a, m., psí jm.

80660   2. Huk Svazek: 6 Strana: 0388
2. Huk (v obec. ml.) = Hluk, městečko u Uher. Hrad.

80661   Huk Svazek: 7 Strana: 1268
Huk = tlumok. Šel s hukem na zádech. Us. — H. = množství. Vejde se toho tam huk. Val. Vck. — H. (hluk) = čásť dud. Vz Dudy (dod.). Brt. N. p. III. str. XL.

80662   Huk Svazek: 8 Strana: 0118
Huk = trouba. Zahúkol hukom válečným. Slov. Phľd. XII. 643. Vedel hrať na dva huky. Phľd. 1895. 146.

80663   Huk Svazek: 10 Strana: 0589
Huk, u, m. Huky robiť (o šatě nepřilé- hajícím). Liptov. Sb. sl. IX. 44.

80664   Huk-hu Svazek: 9 Strana: 0076
Huk-huk. Ja i takovyho Čľověka huk-huk nemôžu citit (který houká na lidi). U Císa- řova. Mtc. 1899 38.

80665   Huka Svazek: 6 Strana: 0388
Huka, y, f., porphyris, der Purpur-, Rheinvogel, Šm.

80666   Huka Svazek: 7 Strana: 1268
Huka, y, f., porphirios, zastr., kámen. Rozk , Pršp. II. 43.

80667   Hukać Svazek: 10 Strana: 0589
Hukać = vášnivě běhati. Orava. Sb. sl. IX. 61.

80668   Hukač Svazek: 1 Strana: 0508
Hukač, e, m., Schreier. Č.

80669   Hukal Svazek: 6 Strana: 0388
Hukal, a, m. = hukač. — H. Jos., básnik a právník čes., 1793.—1867. Vz S. N. X., Jg. H. 1. 2. vd. 567., Šb. D. 2. ř. vd. 249.

80670   Hukal Svazek: 8 Strana: 0549
Hukal Jos., 1793.—1867., právník a básník. Vz Ott. XI. 854.

80671   Hukala Svazek: 6 Strana: 0388
Hukala, y, m. = hukač. U Olom. Sd.

80672   Húkalka Svazek: 7 Strana: 1268
Húkalka, hukavka, y, f. = lesní panna. Mtc XVI. 126.

80673   Húkalka Svazek: 8 Strana: 0118
Húkalka, y, f. = húkavka, lesní panna. H-kou stane se dívka, umře-li v tu dobu, když jí jdou ohlášky. Vz Vck. Poh. 136.

80674   Húkání Svazek: 10 Strana: 0096
Húkání, n. = houkání.

80675   Hukati Svazek: 1 Strana: 0508
Hukati, vz Houkati.

80676   Hukati Svazek: 6 Strana: 0388
Hukati. Ta pořád hukala (se smála). U Rychn. Črk.

80677   Húkati Svazek: 6 Strana: 0388
Húkati = houkati. Sviňa húká (hrochá). Mor. Brt. Sovy húkajú. Koll. Zp. I. 40., Sl. sp. 125. — odkud. Kukačka s vysoka húka nad našima jalší. Sl. sp. 217. — se — hujati. Húkajme sa na biče. Val. Vck.

80678   Húkavka Svazek: 6 Strana: 0388
Húkavka, y, f. H-ky — lesní panny bíle oblečené, které lidi k sobě lákají zpěvem a zvl. hukáním. Ozve-li se jim někdo, tož ho popadnou a tančí s ním až do umdlení, nebo až má nohy celé odřené. Val. Vck.

80679   Hukeš Svazek: 6 Strana: 0388
Hukeš, kše, m , os. jm. Pal. Rdh. I. 121,

80680   Huknout Svazek: 10 Strana: 0096
Huknout na koho = vykřiknouti. Brt. P. n. 928. Sr. Houkati.

80681   Húknúť Svazek: 6 Strana: 0388
Húknúť = houknouti. Húkl sebú, tak (ež) to hřmělo. Slez. Šd.

80682   Huknutí Svazek: 1 Strana: 0508
Huknutí, n. = huk.

80683   Hukobučný Svazek: 10 Strana: 0096
Hukobučný skot. Msn. Od. 227.

80684   Hukot Svazek: 1 Strana: 0508
Hukot, u, m. Geheul, Getös. H. děl, der Kanonendonner. Čsk.

80685   Hukot Svazek: 6 Strana: 0388
Hukot bitvy, Dch , bouřky, Dk., větru, Čch. Bs. 32., vlaku, Pdl., hlasů, Sk., po- tůčku. Lipa I. 329. Do tej jeskyně sa rjeka s velikým h-tem růží Ntr. IV. 31.

80686   Hukotati Svazek: 7 Strana: 1268
Hukotati v dialekt. List. fil. 1892. 368.

80687   Hukotný Svazek: 6 Strana: 0388
Hukotný, tosend. Dch.

80688   Hukoun Svazek: 9 Strana: 0076
Hukoun, u, m. = vítr. Slád. Bouře. 8.

80689   Hukovice Svazek: 1 Strana: 0508
Hukovice, pl., dle Budějovice, Hausdorf, jm. místní, v Přerovsku.

80690   Hukovice Svazek: 6 Strana: 0388
Hukovice, dle Budějovice, Hausdorf, ves u Nov. Jičína na Mor. D. ol. XI. 157.

80691   Hukový Svazek: 6 Strana: 0388
Hukový — z huku, z gajd přicházející. Vz Huk. Duniaci dumy h. Č. Čt. II. 93., Ntr. V. 15.

80692   Hukša Svazek: 6 Strana: 0388
Hukša, hukša! Zahánění holubů. Holuby se mne zežene: Ej hukša, hukša, s milého, nejezte těla bílého. Sš. P. 92.

80693   Hukše Svazek: 6 Strana: 0388
Hukše. Hu hu, h., mama vaří lukše. Sš. P. 508.

80694   Hukva Svazek: 1 Strana: 0508
Hukva, y, f. Porphyr. Am.

80695   Hukva Svazek: 6 Strana: 0388
Hukva, neujalo se. Km.

80696   Hukvaldy Svazek: 6 Strana: 0388
Hukvaldy, dle Dolany, Hochwald, ves a starý zámek u Příbora. Hrad H. založil prý Hukevage. Tč. Cf. Tk. VII. 147., S. N.

80697   Hukvec Svazek: 6 Strana: 0388
Hukvec, kevce, m., der Porphyrschiefer. Šm.

80698   Huky Svazek: 6 Strana: 0388
Huky, pl. To, co miškár pri miškování z ošípanej vyreže, zove sa hukami. Slov. Rr. Sb. — Huky fuky = hněv, mrzutosť. Huky — fuky pominuly. Phld. V. 63.

80699   Hůl Svazek: 1 Strana: 0508
Hůl, gt. holi (v obec. mluvě hole), hůlka, y, hůlčička, hůlečka, y, f. — H. = háj (zastar. ). Wald, Gehölz. Viz, jak žloutnou hole (lesy list- naté). Hanka, Jg. — H., dřevo k podpírání se v chůzi; prut, ein Stab, Stock, Stecken; Gerte, Ruthe; Stange. H., obušek, čakan. Šp. H. tlustá: balda; sukovitá: bakula; se sekerou: čakan, čakánek, čekan; na které je vnada pro raky: sošek. Kování na holi. Šp. H. pa- stýřská, posoch, Pt., V., vrtací (ke skoumání půdy v zahradách a na polích, s kladivem i bez něho). Vz Nástroje vinařské. Cn. H. na cestu, na obruče (prut, Reifholz), D., heraltova, V., královská (berla), Bel., měřicí (měřidlo), D., barvířská, malířská, Jg., h. ke džberu, k oponě, bambusová, Šp., na procházku. Šm. O holi choditi. D. Holí se podpírati. Us. K žebrácké holi sáhnouti. Kor. Holí koho bíti, udeřiti. D. Leze mu sám pod hůl (Původ neštěstí. Vz Neštěstí). Č. Třeba jim pod hůl vlezte (dejte se bíti). Ctib. Železo v holích. D. Hůl železa, zlata, stříbra; zlato, stříbro v holích. Vys. Komu česť, tomu česť, pastu- chovi hůl. Jg. Kdo se rád pere, hůl s sebou bere. Vz Zlý. Lb. Neohýbáš-li tenkou hůlku, tlustou neohneš. Sbr., Č. Už je hůlka vyvr- žena (Jacta est alea). Vz Odvaha. Č., V. Prosíš mošny od žebráka a holi od ovčáka. Jg. Snadno hůl najíti, kdo chce psa bíti. Jg., Č. Kdo chce z kuchyně psa vyhnati, snadno najde hůl. Jg. Někoho zralou (holí) potříti (bíti). Vz Trest. Č. Kulhá, kulhá, bude třeba holi (1. aby se o ni podepřel; 2. aby se lenoch pohnal). Č. Užtě varda i hůl v rukou našich (Podařilo se nám). Vz Štěstí. Č. Ohřála se mu hůl v rukou (Byv v úřadě přivykl býti darován a ctěn). Č. Ne holí přes kosti, ale duchem tichosti (vychovávej). Pk. — V bot.: hůl josefova, narcissová růžička. D. — Hůlky dvě (u provazníka) na prameny = bidelka, na která hotový pramen se napíná, by skrou- cený se neroztočil. Us., Jg. — H., žezlo jakožto znak soudní moci. Purkrabí pražský hól mocí královú nade vší zemí drží. Arch. II. 502. Já valašku ovčárskú nedám za hůl císařskú. Kol. Zpěv. I. 330. — Hůl soudního sluhy. Póhončí holi v rukú vedlé obyčeje držíce, kte- rúžto holí úřad póhončí jim poručený známe- návají. Arch. III. 171. Komorníci, když by poháněti měli, nemají při sobě brani míti, toliko huolku, jakož obyčej jest od staro- dávna. Arch. V. 69. Vz Gl. 76.

80700   Hul Svazek: 6 Strana: 0388
Hul hul! Volání, aby se prasata vyhá- něla. Slov. Ssk.

80701   Hůl Svazek: 6 Strana: 0388
Hůl, gt. holi. Mat. v. 175. Vz Mkl. Etym. 71. Dle Šf. Strž. I. 108. z keltického. Holi v rukú držiechu. Dal. 187. H. roštová, der Roststab, železná (prut), der Eisenstab, die Eisenstange. Sl. les. H. římská. Vz Vlšk. 190. Zasloužil bych holí, kdybych to udělal. Šml.

80702   Hůl Svazek: 8 Strana: 0118
Hůl (hól). O strč. skloň, vz Gb. Km. -i. 10., 19. Půjčil mu holi (poskytl mu pomoci, dal příčinu k něčemu). BI. Gr. 303. H. v hada obracuje se, když trestaní úmyslem neupřím- ným chýlí se ku pomstě. Ib. 305.

80703   Hůl Svazek: 9 Strana: 0076
Hůl. Její jména na Slov.: bakuľa, budzo- gáň, bunkov, čakan, kľuka, kvaka, kyják, lieskovica, obušok, osekanec, papek, pose- kanec, rafika, švihák, trstenica, vatrál. Sbor. slov. II. 132 Stroj k soustruhování holí vz v KP. VIL 252., 256.

80704   Hůl Svazek: 10 Strana: 0096
Hůl. Přivedl to až na hůl (na žebrotu) Tbz. V. 6. 334. — H. na obruče (z které se dělají obruče). Mtc. 1903. 319.

80705   Hula Svazek: 1 Strana: 0508
Hula, y, m., jméno čes. — Hula! volání na svině. Mřk.

80706   Hula Svazek: 6 Strana: 0388
Hula, y, f. = hulička, hulka, hulečka, hulenka, kolébka (v dětské řeči). Mor. Brt., Škd., Tč., Dšk. — H. = hulava, prehánka, déšť. Mor. Brt. D. 217.

80707   Hulá Svazek: 8 Strana: 0118
Hulá, y, m., vz násl. Oldřich.

80708   Huláctví Svazek: 1 Strana: 0508
Huláctví, n., hulačení, skotáctví, křik, spro- stáctví, povykování, das Lärmen. Us. u Jilem.

80709   Hulačiti Svazek: 1 Strana: 0508
Hulačiti, il, ení, křičeti, povykovati, lär- men. Us u Jilem.

80710   Hulačivosť Svazek: 6 Strana: 0388
Hulačivosť, i, f., lärmende Beschaffen- heit. Šm.

80711   Hulačivý Svazek: 1 Strana: 0508
Hulačivý, hulákající, lärmend, schreiend. Č.

80712   Hulačný Svazek: 1 Strana: 0508
Hulačný = hulačivý.

80713   Hulák Svazek: 6 Strana: 0388
Hulák, a, m., psí jm. Škd.

80714   Hulák, a Svazek: 1 Strana: 0508
Hulák, a, m., křikloun, sprosťák. Us. u Ji- lemnice. Schreier.

80715   Hulakač Svazek: 1 Strana: 0508
Hulakač, e, m. = hulák.

80716   Hulákal Svazek: 10 Strana: 0096
Hulákal, a, m. = křikloun. Dšk. Km. 12.

80717   Hulákání Svazek: 1 Strana: 0508
Hulákání po lese. D.

80718   Hulákati Svazek: 1 Strana: 0508
Hulákati, sehr schreien, lärmen, heulen. — co: píseň. Víd. list. — kde. Ochlastové hulákají po ulicích. Us. Huláká jako na lesích (v lesích. Vz Povyk. Č).

80719   Hulákati Svazek: 6 Strana: 0388
Hulákati. Pl. I. 94., Dch., Ntr. V. 311., Sl. ps. 113.

80720   Hulákavě Svazek: 8 Strana: 0118
Hulákavě se ptal. Světz. 1895. 50.

80721   Hulákavý Svazek: 10 Strana: 0096
Hulákavý pokřik. Stan. I. 284.

80722   Hulakovský Svazek: 6 Strana: 0388
Hulakovský Jan, nar. 1804., spis. Vz S. N., Ukaž. 100., Jg. H. 1. 2. vd. 567., Šb. D. ř. 2. vd. 249. — H. Jan, naroz. 1834., proí. smíchov. gymnasia, spisovatel.

80723   Hulakovský Svazek: 8 Strana: 0549
Hulakovský Jan, nar. 1804., spis.; H. Jan Ev., nar. 1834., prof. a spis. Vz Ott. XI. 855.

80724   Hulakovský Svazek: 9 Strana: 0076
Hulakovský Jan E. Vz Juh. XII. f 6/10. 1899.

80725   Hulakovský J Svazek: 7 Strana: 1268
Hulakovský J. Cf. Zl. Jg 310.

80726   Hulala Svazek: 6 Strana: 0388
Hulala, y, f. = bezinky. U Nezamyslic. Bkř.

80727   Huľaľa Svazek: 10 Strana: 0589
Huľaľa, e, f. = hular, bzinky. Brt. Sl. 110.

80728   Hulán Svazek: 1 Strana: 0508
Hulán = ulán.

80729   Hulán Svazek: 6 Strana: 0388
Hulán. Podíval se císař pán, je-li toto h. sám; a je-li toto hulánka, bude moje galánká. Brt. P. 116. — H. = vysoký člověk, baumhoher Mensch. U Olom. Sd. — H., u, m. = holandr, krupník, holländische Graupen- mühle. Rgl., Km. - H. = čes. tanec. Škd., Bačk.

80730   Hulán Svazek: 7 Strana: 1268
Hulán, u, m. = bílá kopretina. Mtc 1892. 198.

80731   Hulán Svazek: 8 Strana: 0118
Hulán, čes. tanec u Nimb. Vz NZ. III. 506. — H., rostl., vz Rmenec (3. dod.).

80732   Hulán Svazek: 9 Strana: 0076
Hulán chlupatý = kaše z hub. Tábor. Kub. 152

80733   Hulán Svazek: 9 Strana: 0076
Hulán, tanec. Vz Čes. 1. VI. 370.

80734   Hulán Svazek: 10 Strana: 0096
Hulán, a, m., tanec. Vz Brt. P. N. 832, 878.

80735   Huláňati Svazek: 6 Strana: 0389
Huláňati = hulákati. Vsacko. Vck., Brt. D. 158.

80736   Hulaňátko Svazek: 6 Strana: 0389
Hulaňátko, a, n., Uhlanenkind. Přinesla si h. v strakaté peřince. Er. P. 171.

80737   Huláni Svazek: 6 Strana: 0389
Huláni, pl., m. = paseky na Hovězí a u Vsetína. U Hulánů. Vck.

80738   Huľanie Svazek: 10 Strana: 0589
Huľanie, n., vz Huľat v VI. 389. H. sa oddati. Slov. Phľd. XXIII. 742.

80739   Hulánka Svazek: 1 Strana: 0508
Hulánka, y, f., Uhlanenmütze. Rk.

80740   Hulánka Svazek: 6 Strana: 0389
Hulánka, vz Hulán. — H. = pramen, Quelle. Sl. les.

80741   Hulanka Svazek: 9 Strana: 0076
Hulanka = hulánská kazajka. Ott. XV. 404.

80742   Hulánský Svazek: 1 Strana: 0508
Hulánský, Uhlanen-. H. pluk.

80743   Hulánský Svazek: 6 Strana: 0389
Hulánský. H. čtyrrožka (čepice). Tbz.

80744   Hulany Svazek: 6 Strana: 0389
Hulany, dle Dolany, několik domkův u Vsetína.

80745   Hular Svazek: 7 Strana: 1268
Hular, u, m. = hural, kaše z bezinek. Mor. Brt. 315.

80746   Hulati Svazek: 6 Strana: 0389
Hulati = kolébati. Cf. Hula. V dětské řeči. Mor. Brt., Škd., Tč. — H. = v hule spáti. Tě. Hulaj, nynaj a neplač, pil by pivo kolébač, kúpil by si, nemá zač. Sš. P. 510. Hulaj, belaj, synu. Sš. P. 140. — H. = ve- seliti se, baviti se, hulákati, nezdoby robit, lenošiti, hýřiti a p. Slov. Húlaj dušo! Slez. Šd. Nabrali kořalky a zašli do lesa hulat. Slez. Šd. — kde: v hospodě. Slez. Šd. A keď hulia kozačina po tom šírom poli, oj či tebe, Ivasenko, srdce nazabolí ? Btt. Sp. 181. — kde s kým jak dlouho. V Trenčíne h-li veselo zemania s mešťanmi a sedliakmi tri dni a tri noci. Phld. III. 570. — jak. Piť a h. po kozácky. Phld. VI. 223.

80747   Hulati Svazek: 8 Strana: 0118
Hulati. Strýc odvětil z hluboká hule a du- šeně se zasmál. Světz. 1894. 537. a. Huľaj, dušo, pekła něni, (pekło hoří; říká se prosto- pášnému). Mor. Čes. 1. V. 419.

80748   Hulava Svazek: 1 Strana: 0508
Hulava, y, f., oblak, rychle míjející. Slov.

80749   Hulava Svazek: 6 Strana: 0389
Hulava = deštivé mračno, přeháňka. Mor. Brt. D. 217. Pres jasný sa valí do pólnoci h. oblak. Hol. 114.

80750   Hulava Svazek: 8 Strana: 0118
Hulava, y, f. = drobounký déšť, padající mlha. Val. Brt. D. II. 319.

80751   Húlava Svazek: 10 Strana: 0589
Húlava, y, f. = prudký dešť s vichorem. Bzenecko na Mor. Čes. 1. XIV. 421.

80752   Hůlčička Svazek: 1 Strana: 0508
Hůlčička, y, f., vz Hůl.

80753   Hulčín Svazek: 6 Strana: 0389
Hulčín, a, m., Hultschin, mě. v prus. Slezsku. Vz S. N.

80754   Hule Svazek: 6 Strana: 0389
Hule! Volání na ovce. U Jižné a j. Vlk., Vrů.

80755   Hulečka Svazek: 6 Strana: 0389
Hulečka, vz Hola.

80756   Hůlečka Svazek: 6 Strana: 0389
Hůlečka, y, f. = držátko, der Federhalter. U Príbora. Mtl. — H. k namáčení do kávy, die Stange. Dch.

80757   Húlej Svazek: 6 Strana: 0389
Húlej, e, m. Dážď, čo po celom jednom kraji dlhšou a povšechnou prškou padá, volá sä húlej. Slov. Hdž. Čít. 155.

80758   Hulejn Svazek: 7 Strana: 1268
Hulejn, a, m. = Hulín. Bl. 339.

80759   Hulek Svazek: 8 Strana: 0118
Hulek, lka, m., vz násl. Oldřich.

80760   Hůlence Svazek: 6 Strana: 0389
Hůlence, vz Holenec. Šm.

80761   Hulenka Svazek: 6 Strana: 0389
Hulenka, y, f. = kolébka, hula (v dětské řeči). U Olom. Sd.

80762   Hulenkati koho Svazek: 6 Strana: 0389
Hulenkati koho = kolébati (v dětské řeěi). Olom. Sd.

80763   Huleš Svazek: 1 Strana: 0508
Huleš, lše, m., příjmí čes.

80764   Huleš Svazek: 7 Strana: 1268
Huleš Jos. Cf. Slavín seš. 34.

80765   Huleš Svazek: 8 Strana: 0118
Huleš, e, m., vz násl. Oldřich.

80766   Huleti Svazek: 1 Strana: 0508
Huleti, zastar., schwelgen? Hus.

80767   Huleti Svazek: 6 Strana: 0389
Huleti, vz Hulati. A kněžie berú a mnišie hulejí a obojí chválé, že dávají jim. Hus. II. 305.

80768   Hulevníček Svazek: 9 Strana: 0076
Hulevníček, čka, ?., colaphus, brouk. H. obecný, c. sophia. Vz Klim. 681

80769   Hulevník Svazek: 6 Strana: 0389
Hulevník, u, m., sisymbrium, die Rauke. H. obecný, s. officinale; veloděmý, s. Sophia. Vz Rstp. 80„ FB 76., Čl. Kv. 295., Slb. 710, Kk. 214,, Rosc. 145., Mllr. 44., 99.

80770   Hulevník Svazek: 10 Strana: 0589
Hulevník, u, m., sisymbrium, Ranke, rostl. Vz Ott. XXIII. 220. H. mnohodílný, s. sophia: barborka drobná, křes (obecný, žlutý), žofinka (rostl. ). Čes. 1. XIV. 374. H. česnekový, vz Česnáček.

80771   Hulevníkový Svazek: 9 Strana: 0076
Hulevníkový. Vz Zelinožrout.

80772   Hulice Svazek: 6 Strana: 0389
Hulice, Hullitz, ves u Doln. Královic. Tk. III. 35.,, Blk. Kfsk. 374. — H. = ulice. U Bzence. Šd.

80773   Hulič Svazek: 1 Strana: 0508
Hulič, e, m., Pfuscher. Rk.

80774   Hulička Svazek: 6 Strana: 0389
Hulička, y, f., vz Hula.

80775   Huličky Svazek: 6 Strana: 0389
Huličky, adv. Pojď h. (do hulky, hajat). Slez. Šd.

80776   Huligati Svazek: 9 Strana: 0076
Huligati = křičeti. Hotař huligá a honí je. Šeb. 30.

80777   Hulíhati Svazek: 6 Strana: 0389
Hulíhati —- brečeti, řváti, weinen, plärren, brüllen. Val. Vck.

80778   Hulík Svazek: 6 Strana: 0389
Hulík, a, m. H. pomořský, der Seeregen- pfeifer. Sl. les.

80779   Hulín Svazek: 6 Strana: 0389
Hulín, a, m. Hullein, mě. u Kroměříže. Vz S. N.; Hullin, ves u Sedlčan. Blk. Kfsk. 493.

80780   Hulínka Svazek: 1 Strana: 0508
Hulínka, y, f., pastýřská trouba. Mor.

80781   Hulínkati Svazek: 1 Strana: 0508
Hulínkati = troubiti; plakati. Na Mor.

80782   Hulinkovati Svazek: 6 Strana: 0389
Hulinkovati = plakati. U St. Jič. Brt. D. 217.

80783   Hulínky, pl Svazek: 6 Strana: 0389
Hulínky, pl., m. Na H-cích, jm. rolí u Vel. Meziříčí.

80784   Hulinovo Svazek: 10 Strana: 0096
Hulinovo, a, n., vrch v Gemersku na Slov. Sb. sl. 1901. 166.

80785   Huliti Svazek: 1 Strana: 0508
Huliti = houliti.

80786   Huliti Svazek: 6 Strana: 0389
Huliti = silně kouřiti. Ve vých. Čech. Ktk., Kšť, Back., Vk. — se. To se to hulí. Kál. To se hulí z komína. Brnt.

80787   Huliti Svazek: 7 Strana: 1268
Huliti = tabák kouřiti. Hulí celý den. U Chroust. Tbnk.

80788   Hůlka Svazek: 1 Strana: 0508
Hůlka, y, f. Vz Hůl. — Na Slov. = cep. Flegel. Plk.

80789   Hůlka Svazek: 6 Strana: 0389
Hůlka, y, f., vz Hula. Pojď do hulky (spat). Slez. Šd.

80790   Hůlka Svazek: 6 Strana: 0389
Hůlka, vz Hůl. H. u smyčce, der Stock, Hud., malířská, Pdl., nořecí, Tauch-, Wld., slaná (pečivo), Salzstange. Dch. Včil mě utíráš lekovú hůlkú. Sš. P. 532. Vz Másel- nice. — H. = tenká noha, ruka. Ten má jenom hůlky. Us. — H., der Flege.halter. U Příbora. Mtl. — H., y, m., os. jm. Mus. 1880. 372.

80791   Hůlka Svazek: 8 Strana: 0118
Hůlka = znak rychtářského práva. Chodí palice (hůlka) i. e. posílá se po sousedech jako znamení, že mají přijíti do obecné hro- mady. Vz Čes. 1. V. 31.

80792   Hulka Svazek: 10 Strana: 0589
Hulka Kar., spis. Sr. Zl. Pr. XXI. 132.

80793   Hůlkář Svazek: 6 Strana: 0389
Hůlkář, e, m. = kdo dělá hůlky nebo je prodává. Us. Brt.

80794   Hůlkonoš Svazek: 6 Strana: 0389
Hůlkonoš, e, m., der Stabträger. Dch.

80795   Hůlkovatec Svazek: 1 Strana: 0509
Hůlkovatec, tce, m., v bot. Stabschimmel. Rostl.

80796   Hůlkovatec Svazek: 6 Strana: 0389
Hůlkovatec, bactrydium. H. žlutý, b. flavum. Vz Rstp. 1983.

80797   Hůlkovitý Svazek: 1 Strana: 0509
Hůlkovitý, steckenförmig. Rk.

80798   Hůlkový Svazek: 1 Strana: 0509
Hůlkový, Stecken-. H. dříví. Prügelholz. D.

80799   Hůlkový Svazek: 6 Strana: 0389
Hůlkový. H. plot (tyčkový), der Stake- tenzaun, Sl. les., teploměr, Wld., písmo, die Nadelschrift. Šand.

80800   Hulks Svazek: 1 Strana: 0509
Hulks, loď, na které se mužstvo buď cvičí n. po moři přepravuje. Čsk.

80801   Huľky Svazek: 6 Strana: 0389
Huľky, hulky! Tak volají na husy, aby přišly. Slov. Ssk.

80802   Hulman Svazek: 6 Strana: 0389
Hulman, a, m., semnopithecus entellus, der Hulman. Brm. I. 89.

80803   Hulok Svazek: 6 Strana: 0389
Hulok, a, m., hylobales hulock, der Hu- lock. Brm. I. 80.

80804   Hulovatě Svazek: 7 Strana: 1268
Hulovatě = hodně mnoho. V Krkonš Šb. D. 33.

80805   Hulovati Svazek: 1 Strana: 0509
Hulovati, v Krkonoš. Kb.

80806   Hulstra Svazek: 10 Strana: 0096
Hulstra = holstra. Vz Gb. Slov.

80807   Hultaj Svazek: 1 Strana: 0509
Hultaj, e, m., Halunke, Taugenichts. Plk.

80808   Hultaj Svazek: 6 Strana: 0389
Hultaj. Také na Mor. A teho h-ja tře kati stinaju. Sš. P. 777.

80809   Hultajský Svazek: 6 Strana: 0389
Hultajský = hulvátský. Rk.

80810   Hultek Svazek: 10 Strana: 0589
Hultek, ltku, m. = hltek, malý hlt Vyhl. Slz. 96.

80811   Hultokne Svazek: 9 Strana: 0439
Hultokne, ken, f. = náčiní kovářské, kterým se plech poloválcovitě zakalucuje. Sbor. slov. III. 30.

80812   Hulu Svazek: 6 Strana: 0389
Hulu. Hulu belu, malé dítě, kolébu tě. Mor. ukolébavka. Sv. Jozefe, kolib diťatko, hulu, hulu Jezulatko. Sš. P. 737.

80813   Hululu Svazek: 6 Strana: 0389
Hululu, hululu, ztratila košelu, kdo našel, nech vrátí našemu díťati. Sš. P. 508.

80814   Huľuška Svazek: 8 Strana: 0118
Huľuška, y, f. = kolébka (v dětské řeči). Val. Brt, D. II. 319.

80815   Huluzník Svazek: 8 Strana: 0118
Huluzník, a, m., pták = hřivnáč. Brt, D. II. 495.

80816   Hulvácký Svazek: 6 Strana: 0389
Hulvácký, vz Hulvátský.

80817   Hulvát Svazek: 1 Strana: 0509
Hulvát, a, m., troup, bloud, blivoň, hum- polák, slivoň, klacek. V. Tölpel, Lümmel, Bengel, Flegel, Grobian.

80818   Hulvát Svazek: 6 Strana: 0389
Hulvát. Polič. Pokuty. 87. Urazí-li h. tebe, zneuctí jen sebe. Dch.

80819   Hulvát Svazek: 7 Strana: 1268
Hulvát také = Helvet, helvetischer Con- fession. Vondrák.

80820   Hulvaterie Svazek: 10 Strana: 0096
Hulvaterie, e, f. = hulvatství. Nár. list. 1902. č. 297. odp.

80821   Hulvátský Svazek: 1 Strana: 0509
Hulvátský, hulvácký, troupský, bengel- haft, lümmelhaft, flegelhaft, grob. Jg.

80822   Hulvátský Svazek: 6 Strana: 0389
Hulvátský. H. léta, die Flegeljahre. Dch.

80823   Hulvátství Svazek: 1 Strana: 0509
Hulvátství, hulváctví, n., bloudství, troup- ství, Flegelei, Grobheit, Lümmelei. D.

80824   Hułtnout Svazek: 10 Strana: 0589
Hułtnout = hltnouti, Brt. Sl. 110.

80825   Hum-us Svazek: 1 Strana: 0509
Hum-us, u, m., lat., prsť, země. Rk. Ge- wächs, Dammerde.

80826   Humaniora Svazek: 1 Strana: 0509
Humaniora, lat., pl., vzdělavací vědo- mosti, tak zvané krásné vědy, die bildenden Wissenschaften; Schulgelehrsamkeit; též školy, v nichž se těmto vědám učí. — Hu- manista, y, m. jazykoznalec, školský učenec. Rk. Schulgelehrter.

80827   Humanism-us Svazek: 6 Strana: 0389
Humanism-us, u, m. = při vychovávání a vzdělávání onen směr, který ne tak k po- třebám vezdejšího praktického života hledí, nýbrž mravní, aesthetickou a intellektualní stránku člověka s jakousi souměrnou mnoho- stranností a organickou souvislostí vzdělati se snaží. Vz více v S. N. Cf. Tf. H. 1. 3. vd. 38., 39., 42., 43., 76., 77., Sbn. 687., Ukaz. 45. Der Humanismus.

80828   Humanism-us Svazek: 9 Strana: 0439
Humanism-us, u, m. Vz Wtr. Part. 797.

80829   Humanism-us Svazek: 10 Strana: 0096
Humanism-us, u, m. = vzdělání lidské zvl. studiem jazykův a literatur staroklassi- ckých. Dolen. Pr. 475.

80830   Humanismus Svazek: 7 Strana: 1268
Humanismus v Čech. Vz Ott. VI. 277., 291. Počátky h-mu v Čech. Od Jos. Tru- hláře 1892. Cf. NZ. I. 613.

80831   Humanismus Svazek: 8 Strana: 0549
Humanismus. Vz Ott. XL 860. nn.

80832   Humanismus Svazek: 9 Strana: 0076
Humanismus. Vz Ott. Slov., Wtr. Vys. šk. 19. nn., Spis Jos. Truhláře o h.

80833   Humanisovati Svazek: 7 Strana: 1268
Humanisovati víno. Nár, list.

80834   Humanisticky Svazek: 6 Strana: 0389
Humanisticky, humanistisch. H. se vzdě- lati. Nl.

80835   Humanistický Svazek: 6 Strana: 0389
Humanistický, humanistisch. H. hnutí. Mus. 1880. 477., názory, ib. 476., směr. Ml.

80836   Humanita Svazek: 1 Strana: 0509
Humanita, y, f., z lat., lidskosť, příve- tivosť, vlídnosť, Humanität, Menschlichkeit, Leutseligkeit, Milde. — Humanitní studia: učení se jazykům a vůbec krásným vědám. Humanitäts-. — Humanní, lidumilný, vlídný. Rk. Human, menschenfreundlich, menschlich, leutselig, mild, huldreich.

80837   Humanitaření Svazek: 8 Strana: 0549
Humanitaření, n. Zákrejs. Osv. 1896. 465.

80838   Humanitaření Svazek: 10 Strana: 0096
Humanitaření, n. Mělké h. Osv. 1896 465.

80839   Humanitní Svazek: 7 Strana: 1268
Humanitní ústavy a spolky. Vz Ott. VI. 206.

80840   Humberk Svazek: 6 Strana: 0389
Humberk, a, m., Hurnberg, ves u Richm- burka; zaniklé místo na Mor. D. ol. X. 604.

80841   Humboldtit Svazek: 6 Strana: 0389
Humboldtit, u, m., nerost. Vz Schd. II. 61., S. N.

80842   Humbug Svazek: 6 Strana: 0389
Humbug, u, m. (hömbög) = umění šáliti lidi dryačnickým nebo jiným podvodem, aby z nich peníze vylákal. S. N.

80843   Humbug Svazek: 8 Strana: 0118
Humbug. Čím větší město, tím h. lehčí. Zen. listy. 1893.

80844   Humburg Svazek: 8 Strana: 0118
Humburg z: Hohenburg. Čerň. Př. 37. — H. = společný dvěma sousedům průchod a průhon mezi jejich zahradami oplotenými. Brt. D. II. 439. — H., hora v Gemer. Phľd. 1895. 351.

80845   Humburky Svazek: 6 Strana: 0389
Humburky, dle Dolany, Humburg, ves u Nov. Bydžova; Hohenbruck, ves u Tru- tnova. Blk. Kfsk. 1322. a. b., Sdl. Hr. V. 361.

80846   Hume-a Svazek: 6 Strana: 0390
Hume-a, e, f., humea, květina. H. libo- vonná, h. elegans. Dlj. 42.

80847   Humené Svazek: 6 Strana: 0390
Humené, ého, n., osada na Slov.

80848   Humenec Svazek: 1 Strana: 0509
Humenec, nce, m., humence, e, n., místo na čihadle, na něž se ptákům podsýpá. Läu- ferplatz, Tenne. Podsypati humence (nastra- žiti). Pr. Pták na humence sedne. Žalansk. Pták z humence uletěl. — H., provázek na volavce. Us. — H-ce, bouda ve vinohradech. Lex. vet. — H-ce, kněžský pleš, Tonsur. H-ce na hlavě měl. 1455.

80849   Humenec Svazek: 6 Strana: 0390
Humenec = čihadlo. Vz KP. III. 349., S. N. H. skřipcový, s jednoduchou stěnou, napájecí, střelčí, na pěnkavy. NA. IV. 119. Cesta h-ci byla kratší. Koll. IV. 106. Každý vlastenec o svůj h-nec a vlasti šípek. Č. M. 56. — H. = les u Zašové, Pk., pole na Vsacku, Vck., ves u Benešova. Cf. Tk. I. 608.

80850   Humenec Svazek: 8 Strana: 0549
Humenec, nce, m. = humeneční sít k chy- tání ptactva. Vz Ott. XI. 878.

80851   Humenec Svazek: 10 Strana: 0589
Humenec, nce, m. = společný dvěma sousedům průchod a průhon mezi jejich zahradami oplotěný. Brt. Sl. 110.

80852   Humenečko Svazek: 6 Strana: 0390
Humenečko, a, n., vz Humno.

80853   Humeneční Svazek: 1 Strana: 0509
Humeneční, Herd-. H. pták. Vz Hume- nečník.

80854   Humenečník Svazek: 1 Strana: 0509
Humenečník, a, m., humeneční pták, vo- lavý pták na humenci, Läufervogel, Herd- vogel. Šp.

80855   Humení Svazek: 6 Strana: 0390
Humení, n. = humna. Pk.

80856   Humenice Svazek: 1 Strana: 0509
Humenice, e, f., trám, pozednice, Mauer- latte. Us.

80857   Humenice Svazek: 6 Strana: 0390
Humenice = mlat, die Tenne. Slez. Šd. — H. — pírna, die Banse. Slez. Šd — H. — patro ve stodole. U Opavy. Klš. — H. = dřevěné sloupy. Vedlé oplotně musí být h. U Hořic. Hk. H. — prkenná stěna dělící přístodůlek (susek) od mlatu (humen). Ostrav. Wrch. — H., Meierhof, ves Nov. Hradů. Blk. Kfsk. 652., Sdl. Hr. III. 303.

80858   Humenice Svazek: 8 Strana: 0118
Humenice = perna. Slez. NZ. III. 199. — H. = přídvorný pozemok. Phľd. XII. 174. H. = fundi intravillani; záhumnie, fundus extra- villanus, avšak z. ešte vždy prislúcha k domu a s ním ide. Slov. ib. 174. Cf. Přístodůlek (3. dod.).

80859   Humeník Svazek: 6 Strana: 0390
Humeník, a, m., der Scheueraufseher. Slov. Ssk., Bern.

80860   Humeniska Svazek: 8 Strana: 0118
Humeniska, vz Přístodůlek (3. dod.).

80861   Huménko Svazek: 6 Strana: 0390
Huménko, vz Humno.

80862   Humenní Svazek: 1 Strana: 0509
Humenní, -ný. Scheuer-, Tenne-. H. míra. V.

80863   Humenní. H Svazek: 6 Strana: 0390
Humenní. H. vrabci. Bart. 89.

80864   Humenský Svazek: 1 Strana: 0509
Humenský, Scheuer-. H. zahrada. Us.

80865   Humerale Svazek: 1 Strana: 0509
Humerale, e, n., lat., náramek, náramník; čásť mešního oděvu kněžského. Rk.

80866   Humerale Svazek: 6 Strana: 0390
Humerale, das Achseltuch.

80867   Humflot Svazek: 7 Strana: 1268
Humflot, u, m , z Unflath, nadávka. NZ. I. 589.

80868   Humflotství Svazek: 10 Strana: 0589
Humflotství, n. XVI. stol. Uč. spol. 1905. D. 31.

80869   Humhal Svazek: 6 Strana: 0390
Humhal Frant., 182:5.-1848. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 567.

80870   Humhal Svazek: 7 Strana: 1268
Humhal. Tf. Mtc. 128.

80871   Humice Svazek: 6 Strana: 0390
Humice = Humnice.

80872   Humilis Svazek: 1 Strana: 0509
Humilis, lat., nízký, pokorný, niedrig, demüthig. Servus humillimus, nejponíženější služebník.

80873   Humin Svazek: 6 Strana: 0390
Humin, u, m., das Humin. Sl. les.

80874   Huminový Svazek: 6 Strana: 0390
Huminový = prstový, Humin-. H. látky, Huminsubstanzen. Nz., kyselina. Sl. les.

80875   Huminový Svazek: 8 Strana: 0118
Huminový. H. hmoty. Vstnk. IV. 118.

80876   Humkati Svazek: 6 Strana: 0390
Humkati = houpati. U Olom. Sd.

80877   Huml Svazek: 6 Strana: 0390
Huml Ant. Václ., řed. učit. ústavu v Sobě- slavi, nar. 1831. Vz S. N. X, Tf. H. 1. 3 vd. 167., 200.

80878   Humlena Svazek: 6 Strana: 0390
Humlena, y, f., sam. u Třeboně.

80879   Humlíř Svazek: 7 Strana: 1268
Humlíř, e, m., vz Humpléř

80880   Hummelsschloss Svazek: 1 Strana: 0509
Hummelsschloss, Homole v Kladsku.

80881   Humna Svazek: 6 Strana: 0390
Humna, vz Humno.

80882   Humna Svazek: 8 Strana: 0118
Humna = humenice. — H. — přídvorná zahrada. Phľd. XII. 174.

80883   Humna Svazek: 9 Strana: 0439
Humna. Měl zahradu za humny. 1433. Mšín. 11.

80884   Humna Svazek: 10 Strana: 0096
Humna, pl., n. Moje nohy nebyly jen za humny = viděl jsem svět. Tbz. V. 1. 13.

80885   Humňany Svazek: 6 Strana: 0390
Humňany, dle. Dolany, Humnian, dvor u Písku. Blk. Kfsk. 1179.

80886   Humnař Svazek: 6 Strana: 0390
Humnař, e, m. = kdo humno ubíjí, mlat. Slez. Šd. Laš. Brt. D. 217.

80887   Humnice Svazek: 6 Strana: 0390
Humnice, Humnitz, ves u Klášterce. Blk. Kfsk. 624.

80888   Humniště Svazek: 6 Strana: 0390
Humniště, ě, n. = mlat, area. BO.

80889   Humno Svazek: 1 Strana: 0509
Humno, a, n., huménko, humence, hume- néčko = prostranství v prostředku stavení stodolového, der Scheuneplatz. Jg. — 2. Pro- stranství prázdné vůbec, leerer Raum. V. — 3. Stodola, die Scheune. Naplněna budou humna obilím. Štelc. Suchý marec, mokrý máj, bude h. jako ráj. Na Slov. Za humny =za stodolou, za domem, zahrada, pole. Pojď za humna. Us. Jest nepřítel za humny (blízko). Periculum in mora et hostis prae foribus t. j. Obmeškání věcí těch bylo by nebezpečné, škodlivé a nepřítel za humny. Skl. 67. My o vlku a vlk za humny. Pů- jdeme humny (ne přes ves). Jg. — 4. H. = mlat, die Tenne, Dreschtenne. V. — 5.

80890   Humno Svazek: 1 Strana: 0509
Humno, n., humna, pl., n., kamenná podlaha ke kropení ječmene v sladovně. Die Hummel. Slad do humna dáti. Z humna přijde do vá- lečku. Jg. Také místo, kde slad prýtí. Mřk. — H. na Mor. také prostor mezi stavením a stodolou (zahrada). Mřk.

80891   Humno Svazek: 6 Strana: 0390
Humno = stodola a místo za ní. MV. Cf. Mkl. Etym. 81. Dyž sem já šel skrze humny, verbovali tam dragoni. Čes. mor. ps. 247. Voní majó peníze za humne v ka- meňó. Sš. P. 683. Za našima humny roz- marínček bojný. Sl. ps. 271. Za našima humny kvitně kvitkem rež. Sš. P. 404. Jeho zraky vidí dále nežli za humna. Šml. Dáš jemu ztravu z stád i z humna i z lisic tvých. BO. — H. = mlat. Čá to devenka to žitko veje na humně? Sl. ps. 214.— H. ve sladovně, die Malztenne. Dch. H. pod- zemní, polopodzemní, pozemní, nadzemní. Zpr. arch. VII. 56. — H. = zahrada. Na Zlínsku, v Podluží. Brt. — H. = pole úrodná. Us. u Uh. Hrad. a j. na Mor. Tč. Plelo dívča, plelo len nedaleko od humen; Za našim humenkem na luce pasla tam dě- vucha kačice. Sš. P. 320., 405, Ohledaje, aby sě koni neprolomili do humna, i pre- stúpil sem do jeho humna chtěje ptáka ja- kéhos polapiti. NB. Tč 81.

80892   Humno Svazek: 8 Strana: 0118
Humno = zahrada. Dol., slov. Brt, I). II. 438.

80893   Humno Svazek: 8 Strana: 0549
Humno = součást pivováru, ve které pro- bíhá základní process sladování. Vz Ott. XI. 880.

80894   Humno Svazek: 9 Strana: 0076
Humno = stodola. Nebyl dál než za humny (o nezkušeném). Hoř. 119.

80895   Humnový Svazek: 10 Strana: 0096
Humnový. H. seno, foenum areae. Vz Gb. Slov.

80896   Humny Svazek: 6 Strana: 0390
Humny, Ovny, dle Dolany, Humen, ves u Slaného. Blk. Kfsk. 1205.

80897   Humor Svazek: 1 Strana: 0509
Humor, u, m., lat., povaha n. míra mysli; dobrá, veselá mysl (Brt. ); vrtkavosť, Laune, Gemüthsart, scherzhafte Stimmung. Je v do- brém humoru = v dobré míře, dobré vůle n. mysli. Rk. — Humorista, y, m., dle „Despota", spisovatel žertovně rozmarný. Launiger Schriftsteller, Humorist, — Humo- ristický, humoristisch, launicht, wohlgelaunt. H. list (v Praze vydávaný). Rk.

80898   Humor Svazek: 6 Strana: 0390
Humor pravý, křivý, přirozený, naivní, zlomený, volný, trpký, šibeničný. Dk. Aesth. 376.-377., Jg. Slnosť. 46.

80899   Humor Svazek: 7 Strana: 1268
Humor. O h-ru vz Kv. 1888 94. H. če- ského lidu. Vz Beseda olom. 1874.

80900   Humor Svazek: 8 Strana: 0549
Humor, humorista a p. vz v Ott. XI. 881.

80901   Humor Svazek: 9 Strana: 0076
Humor. Vz Pal. Pam. 430. nn.

80902   Humoreska Svazek: 6 Strana: 0390
Humoreska, y, f. = žertovná povídka, rozmarná črta. Kutn.

80903   Humoristickosatirický Svazek: 9 Strana: 0076
Humoristickosatirický. H. obor čin- nosti. Mtc. 1899. 68

80904   Humoristický Svazek: 6 Strana: 0390
Humoristický roman. Jg Slnosť. 129.

80905   Humoristika Svazek: 6 Strana: 0390
Humoristika, y, f., die Humoristik. Nz.

80906   Humorný Svazek: 10 Strana: 0096
Humorný vtip. Nár. list. 1904. 147. 13.

80907   Humorolog Svazek: 9 Strana: 0076
Humorolog, a, m. = kdo o humoru píše a p. Č. v Mus. 1871. 366.

80908   Humosní Svazek: 6 Strana: 0390
Humosní půda = mající mnoho prsti. Hosp. list. 1883. 146.

80909   Humpak Svazek: 1 Strana: 0509
Humpak, u, m., bataurus, pták. Krok.

80910   Humpal Svazek: 10 Strana: 0096
Humpal - Zemanová Josefa, spis. Sr. Zvon IV. 27.

80911   Humpara Svazek: 10 Strana: 0589
Humpara, y, f. = oheňpara, šarlach. Brt. Sl. 111.

80912   Humpati Svazek: 8 Strana: 0118
Humpati, humpovati = houpati. Dšk. Jihč. I. 24.

80913   Humperky Svazek: 7 Strana: 1268
Humperky = vrch u Hlinska. Řvn. 531.

80914   Humpléř Svazek: 1 Strana: 0509
Humpléř, e, m., Stümpler, z německého Hümpler. Na Slov. Vz Hudlař.

80915   Humpliar Svazek: 6 Strana: 0390
Humpliar, a, m. = humpléř. Slov. N. Hlsk. II. 233.

80916   Humpliř Svazek: 9 Strana: 0076
Humpliř také = huntýř.

80917   Humplíř Svazek: 9 Strana: 0439
Humplíř. Wtr. Part. 180. Vz Humpléř.

80918   Humplířský Svazek: 9 Strana: 0076
Humplířský. H. novota. Palk. (Mus. 1898. 489).

80919   Humplířství Svazek: 8 Strana: 0118
Humplířství, n., Stimplerei. 1606. Mtc. 1894. 170.

80920   Humplovanie Svazek: 9 Strana: 0076
Humplovanie, Verhunzung, f. H. řeči. Phľd. 1897. 87.

80921   Humplovat co Svazek: 10 Strana: 0589
Humplovat co: vozy a lichvu (dobytek i. e. po špatné cestě zz kaziti).

80922   Humplovati Svazek: 1 Strana: 0509
Humplovati = hudlovati. Na Slov.

80923   Humplovati Svazek: 6 Strana: 0390
Humplovati = skákavě jíti. Na berlách h-val přes ulici dále. Us. Tč. — se = gla- sovati se. Val. Vck.

80924   Humpľovati Svazek: 9 Strana: 0439
Humpľovati = kaziti. Humpľujú mená (jména) našich dedín. Sbor. slov. III. 3.

80925   Humpolácký Svazek: 1 Strana: 0509
Humpolácký, hulvátský, ungeschlacht. H. živobytí (hadrářské, mizerné), Lumpen- leben. Jg. H. chování (nemotorné).

80926   Humpolácký Svazek: 8 Strana: 0118
Humpolácký ne od Humpolce, nýbrž od shumplovati a humpléř, něm. humpeln — ka- ziti, břiditi. Čerň. Př. 89.

80927   Humpolácky Svazek: 10 Strana: 0096
Humpolácky něco dělati (mizerně). F. Schulz.

80928   Humpoláctví Svazek: 1 Strana: 0509
Humpoláctví, n. = hulvátství, unge- schlachtes Wesen.

80929   Humpolák Svazek: 1 Strana: 0509
Humpolák, a, m. = hulvát, odranec, da- reba, ungeschlachter Mensch; Lump.

80930   Humpolák Svazek: 6 Strana: 0390
Humpolák. — H. = Němec na rozhraní, který neumí ani německy ani česky dobře mluviť. Us. Rjšk. — Humpoláci — bačko- ráci. Vz Sbtk. Krat. h. 41.

80931   Humpolec Svazek: 1 Strana: 0509
Humpolec, lce, m., mě. v kraji čáslav- ském v Čech. V H-ci měří sukno na věrtele (dávají lacino). Jg. V H-ci, kde sukno na věrtele měří (mnoho tam sukna i špatného). Č. — Humpolecký. H. sukno (řídké, Mittel- tuch). Berg. H. dílo (špatné, hrubé, grobe Händearbeit). Jg. Vz S. N. III. str. 974.

80932   1. Humpolec Svazek: 6 Strana: 0390
1. Humpolec od Humpolta. Pal. Rdh. I. 132. Humpolští vozí sukno do valchy v pytli; H-ští měří sukno na věrtele (míra kolem věrtele obnáší loket). Měl by platiti a pe- níze u ďábla nebo: na H-ci. Vz Sbtk. Krat. h. 41. — Cf. Tk. I. 608., IV. 727., V. 242., VI. 185., S. N. III. a X., Tk. Ž. 124., Sdl. Hr. I. 82., 254., II. 49., IV. 309., Blk. Kfsk. 1322. — H., lce, m., os. jm. Tk. III. 638., VI. 51., Tf Odp. 387., Jir. Ruk. I. 270.

80933   Humpolecký Svazek: 6 Strana: 0390
Humpolecký Dvůr, osada u Humpolce. — H., os. jm. Tk. V. 82., S. N., Žer. Záp. II. 184., Jir. Ruk. I. 278., Sbn. 943., Blk. Kfsk. 202., Sdl. Hr. III. 303.

80934   Humpolka Svazek: 6 Strana: 0390
Humpolka, y, f., několik domků u Ti- šňova.

80935   Humpora Svazek: 6 Strana: 0390
Humpora = hompara. Slov. Rr. Sb.

80936   Humprasky Svazek: 6 Strana: 0390
Humprasky, ves zašlá v Litom. Blk. Kfsk. 53.

80937   Humprechtice, jm Svazek: 6 Strana: 0390
Humprechtice, jm. míst. Vz Tk. I. 436.

80938   Humpreska Svazek: 6 Strana: 0390
Humpreska, y, f., sam. u Nestržic.

80939   Humra Svazek: 6 Strana: 0390
Humra, y, f. Rak h., die Hummer.

80940   Humulec Svazek: 6 Strana: 0390
Humulec, lce, m. = závěrka, die Hemm- kette. Čsk.

80941   Humulečka Svazek: 10 Strana: 0096
Humulečka, y, f. = homolka. Prus. Slez. Čes. 1. X 422. Vz Homolka v II. Př ísp. 76.

80942   Humuličky Svazek: 8 Strana: 0118
Humuličky, rostl. Vz Hledí cek (3. dod.).

80943   Humůlka Svazek: 9 Strana: 0076
Humůlka a humolka m. homolka. Také v Čech. Dšk. Vok. 47.

80944   Humus Svazek: 6 Strana: 0390
Humus. Vz Šfk. 558., KP. III. 214., Schd. I. 420.

80945   Humusovitý Svazek: 6 Strana: 0390
Humusovitý = prsťovitý, humusähnlich. H. hmota. Sl. les.

80946   Humusový Svazek: 6 Strana: 0390
Humusový, Humus-. H. zemina. KP.

80947   Hun Svazek: 6 Strana: 0390
Hun, gt. honu i hunu, m., die Jagd. Laš. Tč., Sš. P. 623.

80948   Hun Svazek: 10 Strana: 0096
Hun, u, m. = hon (míra). Slez. Vyhl. II. 278.

80949   Huna Svazek: 6 Strana: 0390
Huna, dle Káča, huňka — halena valašská (bílá nebo hnědá). Val. Vck. H. = valašský plášť z hrubého sukna. Bdl. Ve všední den nosí Valaši huňu, huňku, krátkou to halenu z bílé húně či z valašského sukna. Nl.

80950   Huňa Svazek: 7 Strana: 1268
Huňa = sukno z řídké vlny, t j. z vlny dlouhého vlasu tvrdého. Val. Slavč. 19.

80951   Huna Svazek: 8 Strana: 0118
Huna, vz Halena (3. dod.).

80952   Huňa Svazek: 9 Strana: 0076
Huňa, huňka, vz Halena. Huňa, huňka jest sprostší než halena.

80953   Huňa Svazek: 10 Strana: 0096
Huňa = druh župky sahající až po ko- lena a podobající se slovácké haleně, jenom že byla v zádech užší. Těšín. Vyhl. II. 193.

80954   Huňa z střlat Svazek: 10 Strana: 0589
Huňa z střlat. gunna. Phľd. XXII. 646.

80955   Huňáč Svazek: 1 Strana: 0509
Huňáč, e, m., člověk huňatý, chlupáč, ein am Leibe haariger, zottiger Mensch. Jg. — 2. H., strom jehličný, který nevzrostl. Kb.

80956   Huňáč Svazek: 6 Strana: 0390
Huňáč = medvěd. Kv. — H. = huňatý pes. Us. Kšť. — H., lachnaea, brouk. H. dlouhonohý, 1. longipes. Kk. Br. 367.

80957   Hunáč Svazek: 9 Strana: 0076
Hunáč, e, m = chrapoun, rejhani hrslenkář. Mus. 1861. 134

80958   Hunáček Svazek: 7 Strana: 1268
Hunáček, čka, m., psí jm. — H., mal- lotus, Kapelan, m., ryba. Brm. III. 3. 248.

80959   Huňáček Svazek: 9 Strana: 0076
Huňáček, čka, m, scymnus, brouk. H. černočelý, s. frontalis, černoševý, juniperi, černý, ater, červenokrový, pubescens, čer- venonohý, rubromaculatus, červenoskvrnný limbatus, čtveroskvrnny, quadripustulatus, hlavatý, minimus, chudoskvrrnný, obliquus, kachní, ferrugatus, krásný, pulchellus, mis- kový, suturalis, neúhledný, impexus, pásko- vaný, subvillosus, páskový, rufescens, polo- ševý, basalis, pruhový, flexuosus, rameno- skvrnný, intenuptus, rudokrový, inuudatus, rudošpičký, haemorrhoidalis, smrkový, abie- tis, smuteční, unicolor, tečkový, punctillus, žlutoštítý, flavicollis. Vz Klim. 734., Ott. XVI. 712.

80960   Huňačka Svazek: 1 Strana: 0509
Huňačka, y, f., druh hrušek. Us.

80961   Huňačka Svazek: 6 Strana: 0390
Huňačka, y, f. = hunisko, hrubý šat z houně. Slov. Hdk. C. 378. H. = široká dlouhá vlněná zástěra, která se nosí po do- mácku. Němc. IV. 430.

80962   Huňačka Svazek: 7 Strana: 1268
Huňačka = zimní huňatá čepice. Světz. 1893. 230.

80963   Huňafa, y, m Svazek: 6 Strana: 0390
Huňafa, y, m. = fouňa (nadávka). U Ži- rovnic. Vlk.

80964   Huňák Svazek: 6 Strana: 0390
Huňák, u, m., ein Kotzenkleid für Weiber. U Olom. Sd. — H., u, m., Guanako (peru- anisches Schaf). Šm.

80965   Huňák Svazek: 10 Strana: 0097
Huňák, a., m. = člověk houní se pokrýva- jící (nadávka).

80966   Huňaný Svazek: 6 Strana: 0390
Huňaný = s húně. Kotzen-. H. halena, galaty. Slov. Tč.

80967   Huňař Svazek: 1 Strana: 0509
Huňař, e, m. = huňkář.

80968   Huňařský Svazek: 10 Strana: 0589
Huňařský průmysl. Vyhl. Slz. 58.

80969   Huňatec Svazek: 8 Strana: 0549
Huňatec, tce, m., epicometis, brouk. Klim. 405.

80970   Huňatec Svazek: 9 Strana: 0076
Huňatec, tce, m., epicometis, brouk. H. chlupatý, e. birta. Vz Klim. 405.

80971   Huňatěti Svazek: 1 Strana: 0509
Huňatěti, ěl, ění, zottig werden. Ros.

80972   Huňatíce Svazek: 10 Strana: 0097
Huňatíce, e, f. = huňatá čepice. Jrsk. XX. 2. 134.

80973   Hunatina Svazek: 1 Strana: 0509
Hunatina, y, f., něco huňatého, kožich atd. Pelz. Víd. list.

80974   Huňatka Svazek: 6 Strana: 0391
Huňatka, y, f. = huňatá čepice. Rgl.

80975   Huňatopýřitý Svazek: 1 Strana: 0509
Huňatopýřitý. H. řapík. Rostl.

80976   Huňatosť Svazek: 1 Strana: 0509
Huňatosť, i, f., die Zottigkeit. Jg.

80977   Huňatoštítník Svazek: 6 Strana: 0391
Huňatoštítník, a, m., anisarthron, brouk. H, chluponohý, a. barbipes. Kk. Br. 346.

80978   Huňatoštítník Svazek: 9 Strana: 0076
Huňatoštítník, brouk. Vz Klim 649.

80979   Hunatoštítý Svazek: 9 Strana: 0076
Hunatoštítý klíšťoústník, brouk. Klim. 671.

80980   Huňatounký Svazek: 6 Strana: 0391
Huňatounký, kurz-, schwachzottig. Rst, 417.

80981   Huňatý Svazek: 1 Strana: 0509
Huňatý, chlupatý, jako houně, kosmatý, rauh, rauhhaarig, zottig. H. pes, sukno, ovce, muž (obrostlý), mravy (hloupé, sedlské, bäu- risch, grob). Ros., D.

80982   Huňatý Svazek: 6 Strana: 0391
Huňatý. Čl. Kv. XX. H. zimník, Us., krovky. Kk. Br. 6. Pustila se čerta a chytla se h-ho kožichu. Němc. V. 296. Šat z h. sukna. Ler. H. kůrovec, bostrychus auto- graphus, zottiger Fichtenborkenkäfer. Sl. les.

80983   Huncfut Svazek: 6 Strana: 0391
Huncfut atd., vz Huncút. Bern.

80984   Hunckap Svazek: 7 Strana: 1268
Hunckap, z Hundskappe. Vzal u mne h. Půh. Hl. 9. Hunskopp. Půh. III, 292

80985   Huncoutovati Svazek: 7 Strana: 1268
Huncoutovati = huncoutů nadávati. Dvor.

80986   Huncovati Svazek: 6 Strana: 0391
Huncovati, herumjagen, sich balgen. Chlapci (se) na ulici huncujú. Laš. Tč.

80987   Huncula Svazek: 6 Strana: 0391
Huncula, y, f. = děvucha, která se huní po vsi, která huncuje, die Herumstreicherin. Laš. Tč.

80988   Huncút Svazek: 6 Strana: 0391
Huncút, a, m. = darebák, lump, padouch, holomek, der Spitzbube, Hundsfott. H. naj- väčší. Sl. sp. 100. Milovala som jedneho, nebol h. hoden teho. Sl. ps. 64. Chlapec malý ale h. zrälý. Slov. Zátur.

80989   Huncút Svazek: 8 Strana: 0118
Huncút. Sedliak božie stvorenie, ale h. od koreňa. Slov. Zátur.

80990   Huncut Svazek: 9 Strana: 0076
Huncut. O úslovích vz Zát. Př. 316a.

80991   Huncút Svazek: 10 Strana: 0097
Huncút, a, m. H-ta ztratil, Kujona našel. Rizn. 69.

80992   Huncútky Svazek: 6 Strana: 0391
Huncútky, pl., f, die Haarschnecken an den Schläfen. Slov. Ssk.

80993   Huncútky Svazek: 7 Strana: 1268
Huncútky, pl. = dlouhé vlasy, které do vrkočka skroucené před uchem dolů visí. Slov. Rr. Sb.

80994   Huncútovať Svazek: 6 Strana: 0391
Huncútovať, Hundsprotte heissen. Slov. Ssk.

80995   Huncútský Svazek: 6 Strana: 0391
Huncútský, spitzbübisch. Slov. Loos.

80996   Huncvúství Svazek: 6 Strana: 0391
Huncvúství, n. = darebáctví, die Hunds- fötterei. Slov. Ntr. V. 290.

80997   Huncvút Svazek: 6 Strana: 0391
Huncvút, a, m. = huncút. Slov. Ntr. IV. 178. Ty mňa nemiluješ, len opovrhuješ, h-tu druhému tvé srdce slibuješ. Koll. Zp. I. 117.

80998   Hunčice Svazek: 6 Strana: 0391
Hunčice, dle Budějovice, Hundschitz, ves u Plzně, S. N. X. 255., Blk. Kfsk. 920.; Untschitz, ves u Víškova. PL.

80999   Hunčín Svazek: 6 Strana: 0391
Hunčín, a, m., Hohenstein, ves u Chaba- řovic.

81000   Hunčkati Svazek: 6 Strana: 0391
Hunčkati = kolísati. Slov. Ssk., Loos.