410001   Zatvrzený Svazek: 5 Strana: 0314
Zatvrzený; -zen, a, o = zatvrdilý, hart, verhärtet. Z. úd, Krab., matka, Byl., život. Ros. — Z. = urputný, zavilý, zarytý, hart- näckig, verstockt, verhärtet, halsstarrig, un- barmherzig. Z. ďábel. Solf. Aby ve všecko zlé s oněmi pohany z-nými se nevydal. BR. II. 747. b. Nenie nižádnému příčina k zú- fání, jedné ač by chtěl kdo nevděčný volně s ďáblem z-ným zúfati. Hus I. 296. Z. zlosť. Pass. mus. 321. — v čem. A že v zlosti z-ní na pokornú řeč netbají; Hluši sú ti, kteříž sú v zlosti z-ni. Hus I. 185., II. 16. Z. ve svém úmyslu, Aesop., v zlostech. Jel.

410002   Zatvrzený v Svazek: 9 Strana: 0399
Zatvrzený v hříších. Chč. (List. fil. 1898. 477. ). V tělestném chrámě jest zatvrzen (clausus est). Hod. 14. stol. Mus. fil. VII. 88.

410003   Zatvrzovati Svazek: 5 Strana: 0314
Zatvrzovati, vz Zatvrditi.

410004   Zatvrzovávati Svazek: 5 Strana: 0314
Zatvrzovávati, vz Zatvrditi.

410005   Zatýciti Svazek: 8 Strana: 0503
Zatýciti vinohrad = postaviti znamení, že se do něho nesmí. Cf. Háječka. Brt. D. II. 440.

410006   Zátyč Svazek: 5 Strana: 0314
Zátyč, e, f. = zátyčka. NA. III. 101.

410007   Zatyčení Svazek: 5 Strana: 0314
Zatyčení, n., vz Zatyčiti.

410008   Zatyčený Svazek: 5 Strana: 0314
Zatyčený; -en, a, o = tyčkami zahra- zený, abgesteckt. Z. cesta, chodník. Us. Šd.

410009   Zatyčinkový Svazek: 5 Strana: 0314
Zatyčinkový, innerhalb der Staubgefässe stehend. Z. věnec u orlíčka. Rst. 522.

410010   Zatyčiti Svazek: 5 Strana: 0314
Zatyčiti, il, en, ení = tyčkami zahraditi, verstäben. — co: cestu. Ros. — čím: sil- nými tyčkami.

410011   Zátyčka Svazek: 5 Strana: 0314
Zátyčka, y, f. = zátka, der Stöpsel, Spund. Na Ostrav. Tč. — Z. = závorka, der Riegel, v dělostřel., der Protriegel. Z-ky u lafety; přední či čelní, Stirn-, střední či mířidelní, Mittel-, Maschinen-, zadní či hlo- mozní, der Protz- o. Schwanzriegel. NA. III. 99., 96., Čsk.

410012   Zatyje Svazek: 7 Strana: 1125
Zatyje, pl., f. = louky u Poruby a j. ve Slez. Šd., Pk.

410013   Zátyka Svazek: 5 Strana: 0314
Zátyka, y, f. = zátyčka. Slov. Ssk.

410014   Zatykací Svazek: 5 Strana: 0314
Zatykací = čím se zatyká, Haft-, Steck-. Z. list (zatykač), der Steckbrief, Haftbrief. Mus. 1880. 106., D., Vš. Zatykací list vy- dati (na někoho); listem zatykacím někoho k něčemu připraviti. Vš., J. tr. List z. od někoho na někoho vzíti; listem z-cím ně- čeho dobývati, k někomu přistoupiti. Zříz. Ferd. I. Listem z-cím někoho stíhati. J. tr. A ten, na komžby obdržel, neměl-liby na dědinách dědičných anebo zápisných, má naň z. list dán býti. Vl. zř. 27. Z. roz- kaz, der Verhaftsbefehl. J. tr., Dch., Čsk. Což pak se dotyče staných práv a z-cích listů. Pal. Děj. V. 2. 287. — Z. pravítko u řezbářů. Techn.

410015   Zatykací Svazek: 7 Strana: 1125
Zatykací právo v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 28. nn.

410016   Zatýkací Svazek: 10 Strana: 0522
Zatýkací list v starší době. Vz Arch. XIX. 515.

410017   Zatykač Svazek: 5 Strana: 0314
Zatykač, e, m. = kdo koho n. co zatyká, der Stecker, Hafter. — Z. = pře-, potykač u pluhu, plonum, der Stössel am Pflugbal- ken. Z. = hřeb spojovací rádlo s kolečky. U Kyjova. Jsk. Z. = v koleno zahnutý hřeb, jímž se houžev zatyká do hřídele u pluhu. U Chocně. Ktk. Z. = hřeb z předu v houžvi (u vozu). Hk. — Z. = zátka, der Stöpsel. Na Slov. Bern. — Z. u varhan, zamykač, das Sperrventil bei der Orgel. Van. O varhan. 33. Na Slov. Loos. — Z. = zatykací list, der Steckzettel, Verkümmerer, Verhafts- befehl, Steckbrief, Haftbrief. Vz více v S. N., Vš. 572. Z-čem koho stíhati. J. tr. Z. dáti. D. Z. od úřadu vzíti. Zříz. Ferd. Z. zrádný a nepoctivý (jímž dlužník od kohokoliv chycen a lapen býti mohl). Ros. Z. na někoho vzíti (1553.), někomu na někoho vydati; z. od toho soudu vzíti, při kterémž se rozsudek stal. Er. Item zatykače vycházejí od nade- psaných všech pěti soudů. Faukn. A týž puovod po škodách půjde a z. vezme. Zř. F. L C XIII. O z-či v staročes. právě vz Pr. 1869. str. 811., Zříz. zem. Jir. C. 30., R. 14., Q. 26., 27., D. 31. — Z. — překážka, das Hinderniss. Jest (podnět hříchu) největší překážka a z., že po cestě dokonalosti čerstvě běžeti nemůžeme. Ptra. exc.

410018   Zatykač Svazek: 7 Strana: 1125
Zatykač v 16 stol. Cf. Wtr. Obr. II. 32.

410019   Zatykáček Svazek: 5 Strana: 0314
Zatykáček, čku, m., diminut. slova: za- tykač. — Z. v hodin., der Vorfall. Šp. Techn.

410020   Zatykačka Svazek: 5 Strana: 0314
Zatykačka, y, f., die Riegelmauer. Us. Dundr.

410021   Zatykáčkový Svazek: 5 Strana: 0314
Zatykáčkový = zatykáčku se týkající, Vorfall-. Z. pružinka. Tech. II. 162.

410022   Zatykačný Svazek: 5 Strana: 0314
Zatykačný = k zatykači náležející, Haft- brief-. Z. půhon. Zlob.

410023   Zatykadlo Svazek: 7 Strana: 1125
Zatykadlo, a, n. = ucpavadlo. Cf. Za- tknouti.

410024   Zatykání Svazek: 5 Strana: 0314
Zatykání, n., die Arretirung. Vz Zříz. zem. Jir. C. 30., Q. 26., C. 31., R. 14., D. 31., 35. Hromadné z., Massenverhaftung. Dch.

410025   Zatýkání Svazek: 7 Strana: 1125
Zatýkání. Cf. Tk. VIII. 321.

410026   Zatýkat Svazek: 7 Strana: 1125
Zatýkat. Už ňa dech zatýká (praví zá- dušlivý). Val. Brt. D. 296.

410027   1. Zatykati Svazek: 5 Strana: 0314
1. Zatykati = počíti tykati, anfangen zu dutzen. — komu. Jg.

410028   2. Zatykati Svazek: 5 Strana: 0314
2. Zatykati, vz Zatknouti.

410029   Zatýkati Svazek: 5 Strana: 0314
Zatýkati, lépe: zatékati. V z Zatéci.

410030   Zatykovati Svazek: 5 Strana: 0314
Zatykovati, vz Zatknouti.

410031   Zátylek Svazek: 5 Strana: 0314
Zátylek, lku, m. = místo za týlem, šíje. Vstal, poškrábal sa na zátylok a vnišiel do brány. HVaj. BD. II. 32. — Z. u koní, der Kamm, Rosskamm, Widerrist. Vz Zátylkový.

410032   Zátylek Svazek: 9 Strana: 0399
Zátylek, vz Kohoutek.

410033   Zátylí Svazek: 5 Strana: 0314
Zátylí, n., die Vertiefung beim Zusam- mengehen der Dachseiten. Na Slov. Ssk.

410034   Zátylí Svazek: 7 Strana: 1125
Zátylí, n. = zátylek. V. Mrštík Tol. 180., Rr. Sb.

410035   Zátylkový Svazek: 5 Strana: 0314
Zátylkový. Z. sádlo (z koňské šíje), das Kammfett, Rosskammfett. Vz Zátylek. Šp., Rk.

410036   Zátylní Svazek: 7 Strana: 1125
Zátylní = za týlem jsoucí. Z. kosť. Šd.

410037   Zátylník, u Svazek: 7 Strana: 1125
Zátylník, u, m. = zadní čásť přílbice, rus. Šd.

410038   Zatým Svazek: 5 Strana: 0315
Zatým = zatím. Na Slov. Bern., Loos. Než ty veľavládny na nebeskej oblohe otče, teš mňa zatym v toľkých postaveného bo- ľoch. Hol. 392.

410039   Zatým Svazek: 7 Strana: 1125
Zatým = sotva, jakmile. Z. svitá, už každý sa běží umyt. Val. Brt. D. 177.

410040   Zátyň Svazek: 5 Strana: 0315
Zátyň, vz Zátyna.

410041   Zátyna Svazek: 5 Strana: 0315
Zátyna, y, zátyně, ě, zátyň, ě, f. = oploteň, příhrada, přepažení, příční stěna, die Tenne-, Scheidewand, der Halbbarn. D., Puch. Z. v dolech = přehradou či peřením zařízené oddělení v jámě čili ve střídě, das Trum. Z. těžná, die Förderabtheilung, větrní (výdušná), die Wetterabtheilung, lezná (le- zení) či řebřičná, die Fahrabtheilung, vodní či pumpová, die Pumpenabtheilung. Hř. Z. ve stodole = pažení mezi mlatem a pernou. V již. Čech. Rjšk., L. Šbk.

410042   Zátyně Svazek: 5 Strana: 0315
Zátyně, vz Zátyna. Zátyněk, ňku, m. = zátyna. Rk.

410043   Zatyní Svazek: 5 Strana: 0315
Zatyní, Sattay, ves u Dubé. Cf. Blk. Kfs. 18., 781.

410044   Zatýniti Svazek: 5 Strana: 0315
Zatýniti, il, ěn, ění; zatyňovati = za- hraditi, verzaunen. — co čím: zahradu plotem. Mus.

410045   Zatýniti Svazek: 7 Strana: 1125
Zatýniti něčí cesty. Št. Ř. 237. a.

410046   Zatyňovati Svazek: 5 Strana: 0315
Zatyňovati, vz Zatýniti.

410047   Zatynúti Svazek: 5 Strana: 0315
Zatynúti, ul, utí = zatonouti. — jak kam. Po kolena do bláta z-nul. Slez. Šd. Vz Tynouti.

410048   Zatýrati koho čím Svazek: 5 Strana: 0315
Zatýrati koho čím = drobet týrati. Us.

410049   Zatýřiti Svazek: 5 Strana: 0315
Zatýřiti, il, ení = počíti týřiti, schnell fahren, rennen. Z. sobě. Ros.

410050   Zatyť Svazek: 7 Strana: 1125
Zatyť = tukem zarůsti, se udusiti. Brt. D. 296.

410051   Zatytlati Svazek: 5 Strana: 0315
Zatytlati = zamazati, zašmourati, be- schmutzen, besudeln, beflecken. — se. Celý se zatytlal. Slez. Šd.

410052   Zauctiti koho čím Svazek: 5 Strana: 0315
Zauctiti koho čím, beehren, bewirthen. Mor. Z. někoho vínem. Tč.

410053   Zaučiti Svazek: 5 Strana: 0315
Zaučiti, il, en, ení; zaučovati = počíti učiti, anfangen zu lehren, einlehren, den ersten Unterricht geben, eingewöhnen. — koho. Us. — se čemu: počátkům umění. Puch.

410054   Zaučiti se nač Svazek: 9 Strana: 0399
Zaučiti se nač. My se na lesní panny teprv zaučujem. Osv. 1897. 518.

410055   Zaučovati Svazek: 5 Strana: 0315
Zaučovati, vz Zaučiti.

410056   Zaudati si Svazek: 5 Strana: 0315
Zaudati si = dosti si něčeho popřáti. Jrsk.

410057   Zaudění Svazek: 5 Strana: 0315
Zaudění, n. = zauzení. Bern.

410058   Zauděný Svazek: 5 Strana: 0315
Zauděný = zauzený. Bern.

410059   Zauditi Svazek: 5 Strana: 0315
Zauditi, vz Uditi; zaudívati = začíti uditi, an-, aufräuchern; přismouditi, vom Rauche anziehen lassen. — co : maso. Ros. — čím: jalovčím chvojím. — co kde: maso v komíně. Us. Tč. Ak ju ale od tej maco- chy nedovezieš, dám ťa za živa v kochu zaúdiť. Dbš. Sl. pov. IV. 47. — jak. Dal jednostaj páliť pod ním, čmudiť mokrou slamou, aby vyschnul na triesku a zaúdil sa na sadzu. Ib. IV. 49.

410060   Zaudívati Svazek: 5 Strana: 0315
Zaudívati, vz Zauditi.

410061   Zaufati Svazek: 5 Strana: 0315
Zaufati, anfangen zu hoffen. Us.

410062   Zauhleněný Svazek: 5 Strana: 0315
Zauhleněný; -ěn, a, o, von Kohle ge- schwärzt. Havíř je z-ný. Us. Šd.

410063   Zaúhlený. Z Svazek: 7 Strana: 1125
Zaúhlený. Z. páka. NA. V. 140. Vz Zaúhliti.

410064   Zauhliti Svazek: 5 Strana: 0315
Zauhliti, il, en, ení = veliké poleno do prsku dáti, ein grosses Scheit zulegen, so dass es nicht verbrennt, sondern verkohlt. Us. — Z. = uhlím zamazati, mit Kohle be- schmieren, beflecken. — co komu kde, kdy: sobě šaty při uhlisku, při topení. Us. Tč.

410065   Zauhliti Svazek: 5 Strana: 0315
Zauhliti, il, en, ení, winkelig machen. — co proč, kde: grunt k stavení, desku na konci. Na Ostrav. Tč.

410066   Zaucho Svazek: 5 Strana: 0315
Zaucho, a, n. = zaušok, die Ohrfeige. Na Slov. Ona chytro pribehla, dala mu z. a hneď premeniu sa na jeleňa. Dbš. Sl. pov. VIII. 30. Bojte sa zaucha. Sldk. 72. Zemä- novi dané z. Sádzať z-cha. Odveta za za- ucho. Na zaplatenie zaucha. Zátur. Priat. I. 11. (Šd.). — Cf. Záušek.

410067   Zaucho Svazek: 9 Strana: 0399
Zaucho. Kúpil to za zaucho = lacino. Zát. Př. 193a. Ako mi dal dve zauchá (za ucho), hned som vedel, že ma ide biť. Zát. Př. 59a.

410068   Zauistiti Svazek: 5 Strana: 0315
Zauistiti = zajistiti. Na Slov. Klčk. V. 112.

410069   Zaujatě Svazek: 5 Strana: 0315
Zaujatě, eingenommen. Bern.

410070   Zaujati Svazek: 5 Strana: 0315
Zaujati, vz Zaujímati.

410071   Zaujatí Svazek: 5 Strana: 0315
Zaujatí, n., vz Zaujetí.

410072   Zaujatosť Svazek: 5 Strana: 0315
Zaujatosť, i, f., das Interesse, Interessirt- sem für etwas. Z. v něčem. Dch.

410073   Zaujatost Svazek: 7 Strana: 1125
Zaujatost hlavy, Eingenommenheit.

410074   Zaujatý Svazek: 5 Strana: 0315
Zaujatý; -at, a, o, eingenommen.—čím. Půda někým zaujatá. Osv. I. 524. On je pýchou z-tý. Us. Tč. — Z., befangen. Čím kdo víc bohatý, víc je zaujatý. Mor. Tč. — Z., beklommen. Mám hlavu celou z-tou. Us. Šd.

410075   Zaujatý proti Svazek: 7 Strana: 1125
Zaujatý proti někomu. Us. Pdl.

410076   Zaujem Svazek: 5 Strana: 0315
Zaujem, jmu, m. = zájem, das Interesse. Na Slov. Lipa 289., Nitra VI. 336. Nemajú však žiadneho umeleckého zaujmu. Sl. let. I. 33.

410077   Zaujetí Svazek: 5 Strana: 0315
Zaujetí, n., die Ein-, Uibernahme. Vz Zaujímati, Zaujati. Z. země nějaké (zabrání). Šmb. S. I. 228. Na z. trůnu záviselo pan- ství nad zemí. Ddk. IV. 194.

410078   Zaujímání Svazek: 5 Strana: 0315
Zaujímání, n., vz Zaujímati.

410079   Zaujímaný Svazek: 5 Strana: 0315
Zaujímaný, vz Zaujímati.

410080   Zaujímati Svazek: 5 Strana: 0315
Zaujímati; zaujmouti, zaujati a zaujíti, jal, jat, jetí = dobyti, ujíti, fangen, ein- nehmen, erobern. — co: město, ducha, srdce. Bern. Z. koho (získati, si nakloniti, ein- nehmen, fesseln, ergötzen). Z. polohu ně- jakou. ZČ. I. 249. Památky ty vysoké místo zaujímají. Šf. Rozpr. 134. Z. nějaké posta- vení, prostor (držeti, v držení míti). Us. Liduška jej zaujala (získala). Us. Tč. Z. někde přední místo. Mus. 1880. 173., Ddk. IV. 190., Klčk. Zb. III. 37. Myšlénky ty ho zaujali. Mt. S. I. 107. To celú jeho povahu zaujímalo. Zátur. — čeho jak. Prostředků bez prospěchu zaujímala. Baiz. Z. zvláštního postavení. Brt. má tuto vazbu (gt.) za špat- nou. Vz Za. — se čeho kdy = zastati se. Sych. Zaujal se této myšlénky. Pcht. Z. se někoho v bídě. Us. Tč. — co komu. Dva- násti bratia svojich dvanásť (zámkov) a tri- násta sestra svoj trinásty si zaujala. Dbš. Sl. pov. I. 74. — co kde (čím). Spis ten zaujímá v literatuře přední místo. Us. Pdl. Polohou svou zaujímá Rakousko v Európě veledůležité postavení. Kř. Stat. 4. Mezi podrobenými městy zaujímají přední místo Janov . . .; Kněžic Vojtěch zaujme opět arcibiskupský stolec svůj v Salcburku; To- lik as zaujímalo markrabství ve svých sta- rých mezích. Ddk. III. 249., IV. 44., 124. — co, se jak za koho. Keďsa zaujal za mňa z celej sily. Zátur. Vinš. I. 25 Nik sa ne- zaujal za mňa. Ppk. II. 86. Učňové, kteří dle svého povolání někdy zaujíti měli místo ve světě. Ddk. IV. 325 A zaujali sa hrdin- sky za všetkých, poneváč báli sa sami za sebä. Zbr. Báj. (dod. 14.). S jakou energiou zaujal sa pápež za sv. Methoda, poznať z jeho listóv. Sl. let. V. 209. Divně mě řeč tato zaujímá. Lpř. Slov. I. 63. Zaujali místa dle stáří svého vysvěcení. Ddk. IV. 290.

410081   Zaujímavý Svazek: 8 Strana: 0503
Zaujímavý. Z. charakter, Phľd. 1892. 602., reč. lb. 1895. 3.

410082   Záuličí Svazek: 9 Strana: 0399
Záuličí, n., pozemek. Pck. Hol. 26.

410083   Zaumíniti si Svazek: 5 Strana: 0316
Zaumíniti si, sich vornehmen. — s inft. Po krátkom oddýchli ešte ten deň zaumie- hili si obnoviť útok. Sl. let. II. 245. Z-li si vtrhnut do města. Ib. V. 113. — že. Z-nil som si, že koho prvého najdem . . . Dbš. Sl. pov. III. 58.

410084   Zaundati Svazek: 5 Strana: 0316
Zaundati, vz Zandati.

410085   Zaundávati Svazek: 5 Strana: 0316
Zaundávati, vz Zandati,

410086   Zauňkati Svazek: 5 Strana: 0316
Zauňkati, zu unken anfangen. Žáby jak zauňkajú, leto přivolávajú. Us. Tč.

410087   Zaúpění Svazek: 5 Strana: 0316
Zaúpění, vz Zaúpěti.

410088   Zaúpěti Svazek: 5 Strana: 0316
Zaúpěti, ěl, ění = počíti úpěti, ein we- nig wehklagen. — na koho. Ves lid na císaře zaupi (al. zúpi, al. vzúpil) = reptal. Dal. — jak: velkým hlasem. St. skl. Z. bo- lestně. Us. — komu kde. Jakby nikdy po světle a míru volání nebylo ti v srdci za- úpělo. Kká. K sl. j. 169.

410089   Zauprázdniti Svazek: 5 Strana: 0316
Zauprázdniti, il, ěn, ění, leer machen, erledigen; se, leer werden. — kde. U nás místo se zauprázdnilo. Sl. let. L 71.

410090   Zaurčiti Svazek: 5 Strana: 0316
Zaurčiti, il, en, ení, zaurčovati, bestim- men. Č.

410091   Zaurpucovati Svazek: 5 Strana: 0316
Zaurpucovati, vz Zaurputiti.

410092   Zaurputěti Svazek: 5 Strana: 0316
Zaurputěti, ěl, ění = zurputěti, hals- starrig werden. Ros.

410093   Zaurputilosť Svazek: 5 Strana: 0316
Zaurputilosť, i, f. = zarputilosť, die Halsstarrigkeit. Ros.

410094   Zaurputilý Svazek: 5 Strana: 0316
Zaurputilý = zarputilý, urputný, hals- starrig. Ros.

410095   Zaurputiti Svazek: 5 Strana: 0316
Zaurputiti, il, ěn, ění; zaurpucovati = zarputiti, urputným učiniti, halsstärrig ma- chen. — se proti komu, halsstärrig, hart, zornig werden. Jg.

410096   Zaústění Svazek: 5 Strana: 0316
Zaústění, n., die Einmündung. Otvor ve zdi pro z. dymní roury zřízený. Us. Pdl.

410097   Záušek Svazek: 5 Strana: 0316
Záušek, šku, m. = pohlavek, das Kopf- stück. Z. dáti, vytíti. D. — Z. = kus masa s hlavy, ein Stück Fleisch vom Kopfe. Puch. — Jg. Cf. Zaucho.

410098   Zaušení, n Svazek: 5 Strana: 0316
Zaušení, n. = záušnice. 1404.

410099   Záuší Svazek: 10 Strana: 0522
Záuší, n. = místo za uchem. Zub. Meg. 32.

410100   Záuška Svazek: 8 Strana: 0503
Záuška, náuška, náušnice, náušník = sítka, která objímala vlasy při uších po obou stranách tváří. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 390.

410101   Záuška Svazek: 10 Strana: 0522
Záuška (záušek ?). Pacholci zavěšují koňům červené záušky (pentle za ucha). Vlasť. I. 203.

410102   Zauškování Svazek: 5 Strana: 0316
Zauškování, n. = paličkování, pohlav- kování, das Ohrfeigen. Neborkej ústa boly spuchnuté od z-nia. Dbš. Sl. pov. 89.

410103   Zauškovati Svazek: 5 Strana: 0316
Zauškovati = záušky dávati, kopfstük- ken. Na Slov. Koll., Ht. Brs. 144.

410104   Zaušní Svazek: 5 Strana: 0316
Zaušní žlázy, die Ohrendrüsen. Ja.

410105   Záušnice Svazek: 5 Strana: 0316
Záušnice, e, f. = žláza za uchem, die Ohrdrüse. Zánět z-ce. D. — Z. = otok za uchem, Ohrengeschwulst, -geschwür. V. — Z. = náušnice. Ohrgehänge, Ohrringe. Ctib. Z., jež prý naši předkové nosívali za ušima, ne v uších. Opav. týden. 1884. č. 87. Blyskavá z. Sldk. 189. Předala prsteň i z-ce (= prodala). Sš. P. 424. — Z. = záušek, die Ohrfeige (žer- tem). Dám ti z.! Na Mor. Tč. — Z. = ve- sikator za ucho dávaný, Vesikator hinter das Ohr. Us. — Z. = záhyby šátku (jímž si Hanačky hlavu svazují), ležící na uších. Má šátek na z-ce. Mor. Tr., Hrb., Šd. Vázať si šátek na z-ce. Kd. Jiděme materi zubka kupit na kapku s takima glhima z-cnama. Slov. Nářečí čierno-hron. Šd. — Z. = škvor. Na Policku. Kšá.

410106   Záušnice Svazek: 7 Strana: 1125
Záušnice. Šátek zavazují na z. (činí ve- liké lalochy a zakrývají jako křídly uši). Hrb. Obr. 22. — Z. (náušnice) v starší době. Vz Ndr. Antbr. 27. nn.

410107   Záušnice Svazek: 8 Strana: 0503
Záušnice = kulaté kytky hedvábné na ,hlavení'.

410108   Záušnice Svazek: 10 Strana: 0522
Záušnice. Dievča bez z-nic, ako kráva bez zvonca. Mus. slov. IV. 51.

410109   Záušničky Svazek: 5 Strana: 0316
Záušničky, pl., f. = záušnice, die Ohr- ringe. Us. Šd. Zaves (zavěs) z., nalej si vo- dičky. Mt. S. I. 149.

410110   Záušník Svazek: 5 Strana: 0316
Záušník, u, m. =masitosť za ušima. Us. — Z. = řemen za ušima koní, der Ohrrie- men. Čsk.

410111   Zautíkati se Svazek: 7 Strana: 1125
Zautíkati se. My k svej vrchnosti pod ochrannou ruku poddaně se zautíkáme. Pk. Npj. 111. Aby se k nám jakožto vyššímu cechu v potřebách svých z. mohli. Ib. 57.

410112   Zaútočiti si nač Svazek: 8 Strana: 0503
Zaútočiti si nač. (Naň) prvý z-čí. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 161.

410113   Zautra Svazek: 5 Strana: 0316
Zautra = za jitra, zítra, morgen. Slez. Šd.

410114   Zautrakati Svazek: 5 Strana: 0316
Zautrakati (ze: zautra) = z jitra, z rána pojísti, snídati. Slez. Šd.

410115   Zaútrobní Svazek: 7 Strana: 1125
Zaútrobní hlíza, abscessus retrovisce- ralis.

410116   Zautřek Svazek: 5 Strana: 0316
Zautřek, třku, m. = zítřek, der morgige Tag. Slez. Šd.

410117   Zautúch Svazek: 5 Strana: 0175
Zautúch, a, m. = zatvrzelec. Na Slov. Šd.

410118   Zauvzati Svazek: 5 Strana: 0316
Zauvzati = zauvzíti. Mor. Tč.

410119   Zauvzatosť Svazek: 5 Strana: 0316
Zauvzatosť, i, f., die Voreingenoummen- heit. Z. proti někomu. Mor. Tč.

410120   Zauvzatý Svazek: 5 Strana: 0316
Zauvzatý; -at, a, o, voreingenommen. Mor. Tč.

410121   Zauvzíti Svazek: 5 Strana: 0316
Zauvzíti, vz Vzíti, vornehmen. — si co. Co si zauvezme, od toho neupustí (was er sich vornimmt). Na Mor. Tč. — se čeho = zaujmouti se čeho, sich einer Sache anneh- men. Us. na Mor.

410122   Zauzdění Svazek: 5 Strana: 0316
Zauzdění, n., vz Zauzditi.

410123   Zauzděný Svazek: 5 Strana: 0316
Zauzděný; -ěn, a, o, vz Zauzditi. — jak. A parypa pod ním ihrá, striebrom zauzděná. Chlpk. Sp. 78.

410124   Zauzditi Svazek: 5 Strana: 0316
Zauzditi, il, ěn, ění = uzdu (koni) dáti, den Zaum anlegen, zäumen, zügeln. — koho: koně. Us. Tč., Dch., Hlč. — jak. Osedlal koně sedlem a z-dil jej pozlacenou uzdou. Pís. bulh. I. 96. (Hlč.). — Z. = na uzdě držeti, im Zaume halten. — co: nepokoje. Phld. III. 3. 216.

410125   Zauzení Svazek: 5 Strana: 0316
Zauzení, n., die Einräucherung. Z. masa. Vz Zaudění.

410126   Zauzený Svazek: 5 Strana: 0316
Zauzený; -en, a, o, eingeräuchert. Z. maso. Vz Zauděný.

410127   Zauzlení Svazek: 5 Strana: 0316
Zauzlení, n. = sloučení, spojení uzlem, die Verknotung, Verknüpfung, Verschlin- gung, der Knoten. Z. lana, Dch., románu. Hrts. Podivné to z. případností. Zlatohl. — Z. = vcházení střeva do sebe. Z. střevní. Ja.

410128   Zauzlení Svazek: 7 Strana: 1125
Zauzlení střev Vz Slov. zdrav. 424.

410129   Zauzlení Svazek: 10 Strana: 0522
Zauzlení střeva, ileus, Darmverschlin- gung. Vz Ucpání. Ktt.

410130   Zauzlený Svazek: 5 Strana: 0316
Zauzlený; -en, a, o, verknüpft, verknotet. Z. tkanice. Us.

410131   Zauzlina Svazek: 5 Strana: 0316
Zauzlina, y, f., die Verknotung. Z. moz- ková. Exc. Pdl.

410132   Zauzliti Svazek: 5 Strana: 0316
Zauzliti, il, en, ení; zauzlovati = na uzel zavázati, verknöpfen, verknüpfen, ver- schlingen, einen Knoten machen ; se = za- vázati, sich verknüpfen, verschlingen. — Jg. — co. Rk. — co: provaz, šátek. Us. Tč.

410133   Zauzlovací Svazek: 7 Strana: 1125
Zauzlovací nástroj. Knotenschliesser.

410134   Zauzlovati Svazek: 5 Strana: 0316
Zauzlovati, vz Zauzliti.

410135   Zaužčiti Svazek: 5 Strana: 0316
Zaužčiti, il, en, ení = zúžiti, verengen.

410136   Zaúžlabíčkový Svazek: 5 Strana: 0316
Zaúžlabíčkový = kromě úžlabíčka umí- stěný (ausserwinkelständig) buď vedlé něho : vedléúžlabíčkový, nebo pod ním; podúžla- bíčkový, nebo nad ním: nadúžlabíčkový. Rst. 522.

410137   Zaužrati Svazek: 5 Strana: 0316
Zaužrati, wegfressen, wegessen, Vz Žráti. — co. Chcel bys teraz si všetko z.? Prečo nešol si na zárobky sám? Zbr. Lžd. 229.

410138   Zavábiti Svazek: 5 Strana: 0316
Zavábiti, il, en, ení; zavabovati = za- louditi, verlocken — koho někam. Ros.

410139   Závacký Svazek: 5 Strana: 0316
Závacký, ého, m., osob. jm.

410140   Zaváčkování Svazek: 7 Strana: 1125
Zaváčkování, n., Einsackung, f. Athen. III 134.

410141   Závad Svazek: 5 Strana: 0316
Závad, u, m. = závada, das Hinderniss, ku př. kamení v poli, jež při orání vadí. Žertem také: poklad, pekelné klenutí, Us. Rjšk. — Z. = seknutí, der Hieb. Kon.

410142   Závad Svazek: 10 Strana: 0523
Závad, u, m., závada, y f, = sváda, boj. Baw. Ar. v. 4813. — Z. = představa, která překáži jiné představe. Hyna. Vz Čaď. 114.

410143   Závada Svazek: 5 Strana: 0316
Závada, y, f. = o co zavazujeme, co běh zadržuje, překážka, der Anstoss, das Hinder- niss. Br., Kat. 421. Z. v orání (kámen. Vz Závad). Us. Ale sa (sú) mi vršky na veľkej zavade. Sl. ps. 350. Keby mi neboly vršky na závade, veru by ťa viděl vo vašej za- hrade. Ib. 349. Cf. Sš. P. 199., 270. Jak- náhle služba dovolila, nechť bola akákoľvek chvíla, zalietal jako sokol mladý pres hory, grúňov pres závady. Phld. IV. 18. Pověz mně, co je mně závada, že já ťa rád vidím a ty mia neráda. Sš. P. 414. — Z. = pře- kážka, nesnáz, těžkosť, der Anstand. Wider- stand, das Hinderniss, die Verhinderung, Störung, Schwierigkeit. Z-du udělati (pře- kaziti něco). V. To není na závadu. Us. Dch. Jedno bylo druhému k závadě. Exc. Jedna z. jest u věci té. Shakesp. Tč. Krátkosť času byla na z-du. Kká. Td. 286. Na vre- tienko hľadím a hľadám ho všade, vyplakané oko mi je na z-dě. Čjk. 93. Nepodávej zá- vady dobrému prátelstvu. Na Slov. Tč. Abys nebol s tvojú radú dobrému k z-dě. Na Slov. Tč. Nedobrá rada je velká z. Mor. Tč. Prostor a čas nám smrtelníkům jsou z-da stálá. Sš. Srn. bs. 178. To (že poprchávalo) nebylo procházce na z-du. Šml. Sytosť je milá, ale činí ve zdraví všem z-du. Na Mor. Tč. Z-du něčemu klásti; Tudy není v té straně žádné z-dy, proč by . . .; Že tou měrou jim neuškodí hrozby nepřátel Páně, aby kázání slova božího z-du vzíti mělo; Ana mu smrť Tiberia mezi tím zašlá z-du zavalila; Aby vliv Hebreů nějakou z-du při vývoji míti mohl; Z-du odstraniti; Často jsem uložil přijíti k Vám a z-du jsem měl až dosavad; Ale z-du v tom míval apoštol; Z-du učiniti dalejším křesťanství pokrokům. Sš. J. 11., L. 174., Sk. 52., 114., 149., I. 17., 23., 143., II. 25. (Hý.). To nám není na závadě. Šf. S obci naší u velikých závadách postaveni jsme. 1598. Mus. 1880. 161. Toho jí jest řekl i slíbil postúpiti zase beze vší z-dy; To jsem držel let devět bez z-dy a již mi v tom zavází; A za jeho slibem (přes slib) mi z-dy v tom činí; nemám o to žádných závad míti. Půh. I. 121., 223., 283., 300. Smie-li kto z vás maje kterú z-du (negotium) proti dru- hému, súditi se před . . . ZN. Od z-dy (a periculo)jsta vyproštěna, BO. Tvorce, pomoz mi z věčné z-dy. Pravn. Z-du někomu činiti, učiniti. D. Z-dy proraziti. Kom. Na z-dě někomu v něčem býti. Bez z-dy. Na z-du uhoditi. Marek. O rozdílu mezi: obtížnosť, závada, překážka [Ondrák]), vz Jg. — Z. = Anstand, m. Kolková z., der Stempelanstand. Šp. Někomu v něčem z-du učiniti (někomu něco zavaditi, beanständen); někoho v zá- vadu n. na někoho závadu uvésti pro něco; z-du zdvihnouti. J. tr., Nz. — Z. = vada škodlivá, škoda, der Fehler, Mangel, Schaden, das Gebrechen. L. Pomniem na to, že umřieti, hřiechy jmieti, duši věčnú závadú. St. skl. III. 97. Pomozi mi ze závady. Pravn. 1184. Mnoho neřádův a závad se v zemi nadělalo pro lichvu. Plác. Odkudž by stav panský a rytířský v velikou závadu uveden byl. Žer. 343. — Z. = půtka, spor, der Streit, die Handel. St. skl. — Z. = zavazadla (pol.), das Gepäcke, die Bagage. — Z. = vězení, die Verhaftung. D. — Z. = dluh n. jiné břemeno ležící na statku, die auf einem Gute haftende Schuld o. Belastung überhaupt. Jg. Z. sluje jistá povinnosť na statek nemovitý veřejnými knihami vložená, vedlé níž vlastník statku má cos platiti aneb snášeti, tak že ve vlastnictví svém jistým způsobem ob- mezen jest. Vz více v S. N. Sirotek bez vůle poručníka žádné závady na osobu svou ani na statek svůj uvozovati nemůže. Kol. 52. Syn n. dcera vejda v držení statku ro- dičů svých mimo otcovské závady žádných závad na něj uvozovati nemůže leč na díl svůj vlastní. Ib. 67. Žádný otec z synových závad není povinen statkem svým za něho platiti. Vl. zř. 16. A potom můž ten obsta- ven býti pro panské a jiné závady a práv býti musí, z čehož se jemu slušná vina dá; Na koho nápad přijde, že jest povinen zá- vady a dluhy vyvaditi a platiti. Kn. tov. 113. Vz-dách zůstávati. Žer. Na statek svůj z-du uvaliti. Ros. Všecky dluhy a z-dy se statku svésti. Zlob. Beze všech závad. Statek jest v z-dě. Z-dy na statku učiněné splá- ceti. Pr. m. Na tom domě jsou z-dy. Mus. Z-dy a dluhy vyvaditi. Pr. měst. Z-dy jistou summou vypraviti. Mus. Dluhy a z-dy své spraviti. Dipl. mor. Ze závad někoho pohnati. Zříz. Ferd. Otec z synových závad není po- vinen odpovídati. Tamtéž. Z-dy svozovati, svésti, vyvaditi, vyvazovati. Pr. měst. Z-dy svésti s někoho, die Lasten depuriren. J. tr. Z. na domě, der Haussatz. Stav závad pozemnosti, der Lastenstand einer Realität; Z-dy na statek uvésti (statek zavaditi), ein Gut belasten. J. tr. Z. peněžitá. Mus. 1880. 225. Bez závad našich potomků a všelijakých překážek. List z r. 1467. Není povinen žádné jiné z-vy spravovati než své toliko aneb toho, od kohož jest jemu ta z. v ruce vešla; Dluhóv a závad muže svého žádných platiti nemá; Ta z. věnu předešlému nic nepřekážie ani trh; Spravila z-du svú vedlé práva. Vš. Jir. 216., 223., 227., 236. Z-dy držitelé statků povinni byli vyvazovati. Vz Zř. zem. Jir. E. 18., I. 53. Statek jemu (odbojnému) JMK. vzíti má, cožby jeho přes spravedlnosť toho, komužby se odboj stal, zůstalo a mimo pře- dešlé z-dy spravedlivé; Byly-liby jaké z-dy na tom statku od toho učiněny, kdož jest ten statek odkázal, tehdy z takových závad všickni společně nápadníci poháněni býti mají. Zř. F. I. C. XXIX., D. XIX. Otec na statek dětí závad neuváděj; Syn nejstarší závad na statky bratří svých nezletilých neuvozuj. Pr. Dlužník věřiteli z-dy oznam; Z otcovských závad někoho poháněti. Er. — Z., y, m., osob. jm. Z. Prokop Žatecký. Vz Tk. IV. 128., 247., V. 69. — Z., y, f., ves v Hulčínsku ve prus. Slez. Šd.

410144   Závada Svazek: 7 Strana: 1125
Závada. Cf. Mkl. Etym. 373. b. Úroky a jiné z-dy na statku sobě čistiti. Arch. VIII. 473.

410145   Závada Svazek: 8 Strana: 0503
Závada, v, f, obec v Tekov. Phľd. 1892. 341.

410146   Závaďák Svazek: 7 Strana: 1125
Závaďák, u, m., mor. tanec. Brt. Vz násl. Zavádka.

410147   Závadce Svazek: 5 Strana: 0317
Závadce, e, m. = kdo statek zavadí, der Schuldner. Mnozí sú se rukojmě v zboží jistcóv a závadcí svých uvazovali. Vš. 354.

410148   Zaváděč Svazek: 5 Strana: 0317
Zaváděč, zavaděč, e, m. = závodčí, der Postenführer. Čsk.

410149   Zaváděč Svazek: 7 Strana: 1125
Zaváděč novot, oprav. Mour. — Z. čípku, tamponu, Portetampon.

410150   Zaváděčka Svazek: 5 Strana: 0317
Zaváděčka, zavaděčka, y, f. = zavádilka.

410151   Zaváděčka Svazek: 10 Strana: 0523
Zaváděčka, y, f. = zaváděcí jehla, Ein- führuDgsnadel. Ktt.

410152   Zavadeň Svazek: 5 Strana: 0317
Zavadeň, dně, f., stabhelina, die Stähe- line, rostl. Z. rozmarinolistá, s. dubia. Vz Rstp. 925.

410153   Závaden Svazek: 10 Strana: 0523
Závaden, dna, o, vz Závadný.

410154   Zaváděná Svazek: 8 Strana: 0503
Zaváděná, é, f. Hra na z-nou. Tkč.

410155   Zavadění Svazek: 5 Strana: 0317
Zavadění, n., die Berührung, Streifung; Belastung, Verpfandung usw., vz Zavaditi. Z. o stěnu. Dch.

410156   Zavádění Svazek: 5 Strana: 0317
Zavádění, n., die Einführung, Installi- rung; die Irreführung, Verführung usw., vz Zaváděti, Zavésti. Z. plynu do domů, Dch., osadníků do země, kleští do pošvy. Kžk. 572. Z. panen. Us.

410157   Zavaděný Svazek: 5 Strana: 0318
Zavaděný; -ěn, a, o, angestossen, be- rührt, gestreift; belastet, verpfändet usw., vz Zavaditi. Z. statek.

410158   Zaváděný Svazek: 5 Strana: 0318
Zaváděný; ěn, a, o, allmählig eingeführt, installirt; irregeführt, verführt usw., vz Za- váděti. Z. novoty.

410159   Zavaděný Svazek: 7 Strana: 1125
Zavaděný. Zemi zklamanú a z-nú v řád uvésti. Výb. II. 749.

410160   Zaváděti Svazek: 5 Strana: 0318
Zaváděti, vz Zavésti.

410161   Závadí Svazek: 5 Strana: 0318
Závadí, n. = závady, Anstossteine beim Ackern. Us.

410162   Zavadieše Svazek: 5 Strana: 0318
Zavadieše, zastr. = zavadil. Kat.

410163   Zavadil Svazek: 5 Strana: 0318
Zavadil, a, m., os. jm. — Z., samota u Humpolce.

410164   Zavadil Svazek: 10 Strana: 0523
Zavadil B., spis.

410165   Zavadílek Svazek: 5 Strana: 0318
Zavadílek, lka, m., osob. jm. Us. Šd.

410166   Zavadilka Svazek: 5 Strana: 0318
Zavadilka, y, f., samota u Humpolce, u Neveklova, n Svijan, u Nechanic, u Zbra- slavic, u Klatov, u Bubenče; ves u Loučína a Konic; hospoda u Tábora, u Dobrušky, u Chrudimi, u Litomyšle, u Jílové, u Do- bříše ; dvůr u Jaroměře; myslivna u Sedlčan; osada u Rožnova a Lipníka na Mor.

410167   Zavádilka Svazek: 5 Strana: 0318
Zavádilka, y, f. = hra namalovanými kolečky, das Verführspiel. Vz Jg. Slov.

410168   Zavadilka Svazek: 9 Strana: 0399
Zavadilka, y, f. Ten krám je na z-dilce (na místě, kudy se mnoho chodí). Hoř. 96.

410169   Zavaditi Svazek: 5 Strana: 0318
Zavaditi, vadím, vaď, vadě (íc), il, zen, ení (na Slov. děn, ění); zavázeti, el, en, ení; zavazovati (zavaďovati) = do něčeho strčiti, anstossen, anstreifen, hängen bleiben; vězeti v čem, wo stecken, hängen bleiben; zajíti, einkehren, hingerathen; chybiti, irren, fehlen, verstossen; v cestě býti, překážeti, hindern, hinderlich sein, im Wege stehen; zavázati, verpflichen; zastaviti, zadlužiti, zapsati, in Haft geben, verschulden. Jg. — abs. Vůz zavadil. Rána, která zavadí. D. Ani neza- vadil (ani nekoupil, nevyhrál, nechytil, ne- střelil a p.). Hnšk. Kdo sa radí, nezavadí. Na Mor. a Slov. Vck., Šd., Zátur., Lipa I. 4. Šaty zavadzajú, ale chráňa. Lipa. 386. To ,keby' všude zavadzia. Zátur. Kdo za- vadí (zadluží), nechť odvadí. Ros., Rb. Kde zavadíš, tam odsadíš. Prov. — co (zavázati, zastaviti, zadlužiti): víru, V., statek. Ros., Apol. Muž manželčina dílu nemůže z. Zř. F. I. T. III. Zdaby (král) který úřad zavadil. O. z D. Když vdova své věno z-dí. O. z D. Má zpraviti, což by sám z-dil. Vš. Jir. 210., 211. Jeden člověk vdluživ se a zavadiv dobré lidi utekl jest pryč. NB. Tč. 220. Vyptej se, zdali prodal, zdil a odcizil něco ze statků svých. Pal. Děj. II. I. 184. Vz Závada. — (co) komu: statek. Ros., Zř. F. Ťažko klín do ďúry ide a keď sa ohladí, snadno vchádza i vyléza, ništ mu nezavadí. Na Slov. Tč. Němec že raději více zámků Němcům za- vadí, aby moci české ubývalo. Pal. Děj. III. 3. 271. V též dsky menšie všichni zápisové ti se klásti mají, kdež kto zavadie zase komuž koli rukojmě; jestliže by jich nevy- vadil, jim statkem svým se zavazuje, aby se v týž statek jeho pro nevyvazenie z ruko- jemstvie s komorníkem uvázati mohli a jeho tak dlúho užívati, dokavadž by z rukojem- stvie, v kteréž jsú zavázáni, od něho vy- vazeni nebyli. Vš. Jir. 354. Z-dil mi mé zboží a podnes zavazuje; Zavazuje mi mé panství, mé vlastní dědictví, naši dědinu. Půh. I. 169., 221., 240., II. 79. Ten topol kráľovi zavadzel; mrzelo ho, že mu z okna ďaleko vidno nebolo. Dbš. Sl. pov I. 47. Žádnému nezavázám (nepřekážím). Mor. Šd. Nebudu vám dlouho zavázeti (překážeti). BR. II. 328. b., Knrz., Vck., Kd. Má starú matku, ale ta už mu dlúho zavadzať nebude. Na Mor. a ve Slez. Šd. — (co, koho čím) več: nohou v podkovu (na cestě). Mus. Z. v dluhy (zadlužiti se). V. Kopím v někoho z. Troj. Ve zlé z. (naběhnouti). Bratr starší mladšímu, aby utratiti ani ho v nic z. ne- mohl přes závady otce svého, než do svého dílu. Zř. F. I. F. XXIII. On mě v to z-dil. Půh. II. 479. A tak v ty kusy Erasmus z-dil. Jel. Enc. m. 3. K tomu jej držeti budeš, aťby správce jiného dosti na zemi majícieho v tu správu místo sebe n. s sebú z-dil. Vš., Jir. 174. Naposledy (nejdřív) v posměch zavadí, kdož se s vyšším nesnadí. Prov. Jg., Č. Z. koho v rukojemství (zavá- zati). Boč. Statek več z. = vsaditi. Pr. měst. — oč (kde): o kámen, V., o stůl, o strom, Us., o prah. Kom. Purgmistr nemá města v niveč z. ani o peníze ani o které sliby. Sob. 42. U někoho o nežit z. (nemile se ho dotknouti). O svůj krajíc. z. (ze svého žíti). Celý čas ani o groš nezavadím (ho nevy- dělám). Dch. Z tenka kakati budeš, až za- vadíš o své. Sych. Člověk tu ani o krejcar nezavadí (nic nevydělá). Dch. Selský kupec o ně ani nezavadil (k nim nepřišel). Us. Ani o chlup, o pírko nezavadil (nic nezískal). Us. Hnšk. Ale tu milý reber (žebř) z-dil sa ím o každý strom a kde bola väčšia húšťava, tam už nedajbože ani sem ani tam. Dbš. Sl. pov. VIII. 7. Darmo so skaly už Svätoboj (na sivka) hľadí, len nekdy dupot o ucho zavadí. Č. Čt. II. 95. Každý o tebe zavadí, jak na cestě o kamení. Sš. P. 502. O toho smrť nezavadí (ten ještě neumře). Tkč. Ten o hospodu ani nezavadí. Kmk. On o to jen z-dil (krátce se zmínil). KB. III. Její zvuky sotva ti o sluch zavadí. Us. Děti nedostanou, ani co by o zub z-lo. Sk. O něčí bolesť, slabosť zavaditi. Us. Mínění to pravdy nedosáhá a na nejvýš jen o ni za- vazuje; Z-dili o kámen závady. Sš. Sk. 243., I. 107. Na cestě o něco by z-dil. BR. II. 784. a. Naposledy o posměch zavadí, kdož se s vyšším nesnadí. V., Č. — kam: do každého zavadí (strčí). Bern. Tam za obruč zavadil sa (zaběhl) zlatý peniaz. Dbš. Sl. pov. III. 69. Z. do něčí chalupy (zajíti). Puch. Z. na pancíř. Troj. Z-dil pod p. Smila mé dědictví. Půh. 603. Zde rájem dýše každý koutek, kam oko tvé jen z-dí. Nitra VI. 102. — čím (oč): vozem o stěnu. Bern. Nemíti čím o zub z. (nic jísti). Plk. Ani slovem o to nezavadil. Us. Nohou o kámen z. Us. Od té chvíle tam ani o práh nohou neza- vadím. Šd. Prostořekým jazykem o něčí česť z. Us. Nic pravdou nezavadil (ničemu neuškodil). Skp. Taký šuhaj šablou hockde nezavadí. Čjk. 32. A potom z-dil mečem a zabil Václava. NB. Tč. 72. Dal mi díl a ten mi z-dil věnem ženy své. Půh. II. 208. — Z. kde, kam = zajíti. Puch. — kde (v čem) (vězeti, tkvíti). Vždycky truhly, stodoly, peníze v očích zavázejí. Kom. Z. co v čem = dluh na to uvaliti. Zříz. Ferd.. Brik. Král nadělal i drahně dluhů, ve kterýchž z-dil i vlastní rodinné statky své. Pal. Děj. V. 1. 5. Z-la jí dědiny své věnné v Siřejovicích. Arch. III. 478. Zavadzati komu v robotě. Tč. — proti čemu: proti mravopočestnosti (chybiti). D. — kde, u koho, pod čím: Nemušu ja tu zavazać pod vašimi dveřmi.
Sš. P. 497. Zavadil u něho (zašel k němu
na chvilku). Puch. Tu i tam z. Kom Kdo
věc velkou rychle koná, snadno kde zavadí.
Mor. Tč. Zavadil u něho (rozlil si u něho
ocet, urazil ho). D. — komu. On světu za-
vází (peccat). Kom. Zavázíš nám (jsi nám
v cestě). Sych , Brt. (Us. na Mor.). To mi
zavaďuje. Mor. Tč. — co čím (kam). Starší
bratr žádnými závadami bratru statku z.
nemůže (zadlužiti). Zříz. Ferd. Zboží od ko-
runy odtrhovati ani věny zavazovati. Mus.
1847. 193. Dědictví dluhy z. Mus. 1880. 91.
Vdova stav svój vdoví promění, když své
věno v jinú ruku trhem, zápisem dskami
neb jinak zavadí. Pr. zem. -- co kde (na
čem jak = zadlužiti). Zříz. Ferd. Z. dílem
svým něco na statku. Knst. Aby sám tím
dílem toliko z-dil na tom. VI. zř. 64. Za-
vazuje mi na mém vlastním dědictví; Tu
mi na řekách zavazují kněží; Zavazí mi na
mém zboží; Tu mi na tom zavazí a zpraviti
mi nedá; Z dil mi na zboží na Litenčicích
póhonem ; A mně na tom židovka Sara z-la.
Půh. I. 334., 337., 368., II. 179., 533., 578.
— kdy. Když člověk ve mrákotách jak
rnrtvec zavaďuje o polednách. Sš. II. 129.
Majestaty i listy všeliké i penieze listové
s klenoty při poručenství zavaditi. Vš. Jir.
241. Zavadzá mi při práci. Mor. Tč. — proč. Pro kteréž jest své zbožie dskami z-dil. Arch. III. 312. Která žena z mušenia co z-la, takový závazek neměl by vedlé práva pevný a držemný býti. Vš. Jir. 229. Skrz to mu je dědina zavazena; Pobral mi berni z mých lidi dědických Vrahovicích a proto mi zavazeno berčími; Skrze to mi zavazují i pohoní i k škodám připravují; Skrze to jim zavazeno jest na tom zboží. Půh. 1.173., 230., II. 182., 189. — s kým. Tak aby již obžalovaný s tiem člověkem, s kým z-dil, u nás v městě ve Bzenci sobě právi byli. NB. Tč. 141. — jak. O něco zlehka z. Us. Dch. Král český nemá moci ani práva z. zemi lužickou od koruny naši bez vůle pánů českých. Pal. Děj. IV. 1. 195. Kto se s kým spolčie, jeden bez povolenie druhého dě- dictvie svého nemá zavazovati žádnému, zápisóv, věn ani jiných závad žádných činiti. Vš. Jir. 271. — s infint. Kdo ti dobře radí, slyšať nezavadí. Na Mor. Tč. —jak dlouho. Nebode ten dloho zavázeť (= překážeti; říká se o tom, jenž ku smrti pracuje). V Bohusl. na Mor. Neor.

410170   Zavaditi Svazek: 7 Strana: 1125
Zavaditi. Mkl. Etym. 373. b. — co več jak. Purgmistr nemá bez konšelského vě- domie města v niveč zavaditi, verbindlich machen. Výb. II. 321. — oč. O mne ještě ani mužský kabát nezavadil. Šml. Oň ani pes nezavadí (nikdo si ho nevšimne). Us. Fč. — co jak. Zavaditi špitál ve 14.000 zl. (zastaviti). Arch. VIII. 69.

410171   Zavaditi se s kým Svazek: 9 Strana: 0399
Zavaditi se s kým = znesnadniti, po- hádati se Pal. Děj. III. 1. 114.

410172   Zavádivý Svazek: 5 Strana: 0319
Zavádivý = který zavádí, lákavý, ver- führerisch. O měst. bož.

410173   Zavádka Svazek: 5 Strana: 0319
Zavádka, y, f. = zavádění. Štf. Řím. star.

410174   Závadka Svazek: 5 Strana: 0319
Závadka, y, f., místní jm. na Opavsku, slula ještě r. 1377. Závada (cod. dipl. Sil. 6.) Km. 1884. 261.

410175   Zavádka Svazek: 7 Strana: 1125
Zavádka = tanec na řádky, zavádění stárek a ostatních děvčat k tanci o hodech kolem máje. Vz Hrb. Obr. 161. — Z. = plat děvčat muzikantům při pondělní a úterní masopustní muzice, jinde: do řetěza. Vz Brt. N. p. III. str. XLII. (483. nn.).

410176   Zaváďka Svazek: 10 Strana: 0523
Zaváďka, y, f. = starodávný tanec na Mor., také: na řádky šúpavá (podobný hanácké coufavé). Vz Brt. Čít. 410.

410177   Zavádkový Svazek: 9 Strana: 0399
Zavádkový. P. píseň. Šeb. 72. Sr. Zá- vadka u muziky.

410178   Zavadle Svazek: 5 Strana: 0319
Zavadle = zvadle.

410179   Zavadlosť, i Svazek: 5 Strana: 0319
Zavadlosť, i, f. = svadlosť, die Welkheit.

410180   Zavadlý Svazek: 5 Strana: 0319
Zavadlý = navadlý, ein wenig welk. Ros., Tkad. Posečená tráva už je z-la (už počíná vadnouti). Us. Šd.

410181   Závadně Svazek: 5 Strana: 0319
Závadně, hinderlich, hindernd, mit Hin- derniss; mangelhaft. Bern

410182   Závadní Svazek: 5 Strana: 0319
Závadní = závadný.

410183   Závadník Svazek: 8 Strana: 0503
Závadník, u, m. = tajnička (rostl.). Slov. Kal. S. 211.

410184   Závadnosť, i Svazek: 5 Strana: 0319
Závadnosť, i, f. = chybnosť, die Mangel- haftigkeit. D.

410185   Zavadnouti Svazek: 5 Strana: 0319
Zavadnouti, dnul a dl, utí; zavadovati, ein-, verwelken. Ros. — čím. Seno parnem zavadlo.

410186   Zavadnouti Svazek: 7 Strana: 1125
Zavadnouti. (Múdrosť) v své moci by zavadla. Ezp. 224.

410187   Zavadnutí Svazek: 5 Strana: 0319
Zavadnutí, n. = zvadnutí.

410188   Zavadnutý Svazek: 5 Strana: 0319
Zavadnutý; -ut, a, o = zvadnutý, zvadlý. Bern.

410189   Závadný Svazek: 5 Strana: 0319
Závadný = k závadě náležící, Haft-. Z. peníze; dluh (zapsaný, ujištěný knihami). Zříz. Dvór z-dný ku purkrechtu. Půh. I. 355. — Z. = závadu mající, behaftet, ver- schuldet. Z. statek. Ros., Apol., V. A to jsú páni odsúdili právem, tu kdež byl vložil na závadné (dědině) a jinde mi ji na svobodném vložiti nechce; Vloživ jemu zboží závadné. Půh I. 236., 260. — komu (v čem). Statek žádnému v ničemž nezávadný. Dsky zem. 1682. — Schön. — Z. = překážku trpící, verhindert. Reš. — Z. = na překážce jsoucí, hinderlich. Z. působení, hemmende Einwir- kung. Nz. — komu. Nýbrž v té straně týž zákon raději mu závaden jest; Aby z-den nebyl působení milosti boží. Sš. I 55., II 154. Tomu se má státi právo, jakož na zlo- děje neb na žháře slušie a to nemá tomuto příměřie škodno ani závadno býti. Arch. II. 278. Řády pravé pobožnosti z-né. Pal. Děj. III. 1. 199. — komu čím. Ničím vám zá- vadní nejsme. Ms. — Z. = zavázaný, ver- haftet, verschuldet. Z. sedlák (zadlužený). Knih. tov. O z-dných sedlácích, kteříž zá- vadní jsú, těm odpuštění vzato býti nemůže. Tov. III. Z. člověk, ein Unterthan, der zu einer bestimmten Leistung verbunden ist und daher aus dem Unterthansverbande nicht entlassen wurde, so lange er dieser Pflicht nicht ledig erklärt wurde. Gl. 383. Kteří z-dní jsú, kteří jsú v úradech a ku počtu příslušejí, totiž fojt, hajný, plesníci, mlynáři, těm odpuštění vzato býti nemuož, leč počty učiní a páni je z počtu propustí. Kn. tov. k. 194. Cf. Nevyčetlý, Odpuštění. 1200 zl. jí po matce ze statku svého závaden a po- vinen byl vydati. Pam. Val. Meziř. 191. Pakliby kdo závadný býti se zdal, to buď rozeznáno podlé spravedlnosti pány zem- skými. Tov. 110.—112. Z-dní sluli, kdo měli skládati počty z úřadu jakéhokoli aneb co rukojmě nebyli ještě vyvazeni. Pal. Děj. V. 269. Stúpil mi lidí závadných, že jsem pro ně súdy měl; Dsky svobodné a nikomu ne- závadné. Půh. I. 179., 292. — komu: vě- řiteli. D. — proč: pro dluhy. 1693. — več: v rukojemství. Boč. Vz Zavaditi. — Z. = chybný, schadhaft, mangelhaft. D. Kteří mají z. svědomí. Kom. Nezávadný, fehlerfrei. Při tom není nic z-ho. Us. Dch. Z. zboží, beanständete Waare.

410190   Závadný čím Svazek: 10 Strana: 0523
Závadný čím. Tím dluhem že není z dným (není povinen jej platiti). 1717. Mtc. 1903. 16.

410191   Zavadovati Svazek: 5 Strana: 0319
Zavadovati, vz Zavaditi a Zavadnouti.

410192   Zavadovice Svazek: 5 Strana: 0319
Zavadovice, dle Budějovice, Zawadowitz, několik domků u Těšína. PL.

410193   Zavadzadlo Svazek: 5 Strana: 0319
Zavadzadlo, a, n. = zavazadlo. Bern.

410194   Zavádzání, n Svazek: 5 Strana: 0319
Zavádzání, n. = zavázání, Slov. Bern.

410195   Zavádzaný Svazek: 5 Strana: 0319
Zavádzaný = zavázaný. Slov. Bern.

410196   Zavádzať, zaviesť sa Svazek: 8 Strana: 0503
Zavádzať, zaviesť sa = robiť dačo o pre- kot (pracovať, jesť), pospíchat, náhlit sa (v ce- ste). Nezavádzaj sa tak, nestačíme za tebou. Zaveď sa, aby sme boli už raz hotovi. S obe- dom sa zavediem = rychle to odbavím. My- java. Phľd. 1895. 445. — si. Zavádzať si = rozkazovať si stvoro na pätero, mnoho si po- rúčať. Myjava, Phľd. 1895. 445.

410197   Zavadzati Svazek: 5 Strana: 0319
Zavadzati, hindern, im Wege sein. Slov. Loos.

410198   Zavádzati Svazek: 5 Strana: 0319
Zavádzati = zavázati. Slov. Bern.

410199   Zavadzit sa jak Svazek: 10 Strana: 0523
Zavadzit sa jak. Zavadzil sa ako beran do tŕna (zapletl). Rizn. 177.

410200   Zavadzovati Svazek: 5 Strana: 0319
Zavadzovati = zavazovati. Slov. Bern.

410201   Zavadzovně Svazek: 5 Strana: 0320
Zavadzovně = závadně. Slov. Bern.

410202   Zavadzovný Svazek: 5 Strana: 0320
Zavadzovný = závadný. Slov. Bern.

410203   Závaha, y Svazek: 5 Strana: 0320
Závaha, y, f., das Gewicht. V důl je noří těžká z. Čch. Bs. 63.

410204   Zával Svazek: 5 Strana: 0320
Zával, u, m. = zavalení i co zavaleno, das Hinwälzen, Hingewalzte. Vz Zavalisko. — Z. chleba, ein Knollen Brod. D. — Z. = záhyb chybný na sukni, falscher Faltenbruch, Aal, Bug. D., Techn. — Z., der Erdbruch. Po dešti se zly dělajú na cestě. Na Ostrav. Tč. — Z. = západ. Od půldne až slunka do z-lu trval boj. Grusle od Kpra 129.

410205   Zával Svazek: 10 Strana: 0523
Zával, u, m., Locke. Z. vlasů. Lit. I. 347.

410206   Závala Svazek: 5 Strana: 0320
Závala, y, f. = černý mrak, tuča, schwarze Wolke. Na mor. Val. Brt., Vck.

410207   Závaľa Svazek: 8 Strana: 0503
Závaľa = mračno po západě slunce. Laš Brt. D. II. 423.

410208   Zaválaně Svazek: 5 Strana: 0320
Zaválaně, weggewälzt. — Z., schmutzig, unfläthig, auf schmutzige Art. Slov. Bern.

410209   Zaválání Svazek: 5 Strana: 0320
Zaválání, n. = zaválení. Slov. Bern.

410210   Zaválaný Svazek: 5 Strana: 0320
Zaválaný = zaválený. Slov. Bern.

410211   Zavalašiti si Svazek: 5 Strana: 0320
Zavalašiti si, il, ení, ein wenig den Schafhirtendienst treiben. Slov. Ssk.

410212   Zaválati Svazek: 5 Strana: 0320
Zaválati = zaváleti. Slov. Bern.

410213   Zaválcovati Svazek: 5 Strana: 0320
Zaválcovati, zuwälzen. — co: semeno. — čím. Us. Dlj. 86. Vz Zaválčiti.

410214   Zaválčení Svazek: 5 Strana: 0320
Zaválčení, n., vz Zaválčiti.

410215   Zavalčiti Svazek: 5 Strana: 0320
Zavalčiti, il, ení, den Walzer zu tanzen anfangen. — si s kým. Us. Tč.

410216   Zaválčiti Svazek: 5 Strana: 0320
Zaválčiti, il, en, ení = válci zadělati. Vz Zaválcovati.— co: semeno. Us. Dlj. 17. — Z. = drobet válčiti, eine kurze Zeit Krieg führen. — si s kým. Us.

410217   Závalec Svazek: 5 Strana: 0320
Závalec, lce, m. Z. chleba = krajíc, klín, der Brodkeil. Šp.

410218   Zavaledikovati Svazek: 7 Strana: 1125
Zavaledikovati dívce = vále jí dáti, opustiti ji. Koll. Zp. II. 289.

410219   Závalek Svazek: 5 Strana: 0320
Závalek, lku, m. = kus hrubé niti v plátně. Us. — Z. = malá spousta rudy. Pramen jde, přicházejí závalky. Vys. Jalový z. v uhlu, eingelagerter, tauber Putzen; uhelný z-lek v pískovci, das Kohlennest im Sandstein. Hř.

410220   Zavalení Svazek: 5 Strana: 0320
Zavalení, n., die Verschüttung, Bedek- kung. — Z. = zaneprázdnění, die Beschäf- tigung.

410221   Zaválení Svazek: 5 Strana: 0320
Zaválení, n. = odvalení, die Wegwälzung. — Z. = zaházení, die Zuwerfung, Ausfüllung.
Z. semene, die Zuwälzuug. NA. IV. 75. — Z. = zašpinění, die Beschmutzung. — Z. —
vyválení, die Ausarbeitung, Durchknetung. Z. chleba. Us. Bern.

410222   Zavalený Svazek: 5 Strana: 0320
Zavalený; -en, a, o, verschüttet. Z. brána. Kom. — čím: cesty sněhem z. Pulk. — Z. = zalehlý. Má z-né uši. Na Slov. Let. Mt. S. — Z. = opuchlý. Má zavalený krk. Slez. Šd. — Z. = zaneprázněný, beschäftigt. — čím: pracemi. — Vz Zavaliti.

410223   Zaválený Svazek: 5 Strana: 0320
Zaválený; -en, a, o = odvalený, wegge- wälzt. — Z. = zasypaný, ausgefüllt, zuge- worfen. Z. prohlubeň. — Z. = zamazaný, ušpiněný, zmačkaný, schmutzig, zerknittert. Z. šaty. Hdž. Šlb. 19., Dbš. Sl. pov. I. 78.

410224   Zavalený Svazek: 8 Strana: 0503
Zavalený = zavalitý, telnatý. Brt. D. II. 423. — Z. krk = oteklý. Ib. 491.

410225   Zavalený Svazek: 9 Strana: 0399
Zavalený. Z. vemeno = opuchlé. Mus. ol. 1897. 154.

410226   Zaváleti Svazek: 5 Strana: 0320
Zaváleti, vz Zavaliti.

410227   Zavalina Svazek: 5 Strana: 0320
Zavalina, y, f., zavaliny, pl. = co cestu zavaluje. L., Hlas. — Z. = zřícenina, die Ruine. Genius národ zo zavalin jeho mrtvých vyhrabávajúci; Najdúc tu starú matku v z-lách časov, pribral sa k hľadaniu otca. Phld. I. 1. 37., III. 1. 76.

410228   Zavalina Svazek: 7 Strana: 1126
Zavalina. Z-ny sněhové. Č. Kn. š. 197.

410229   Zavalina Svazek: 8 Strana: 0503
Zavalina = vrstva kamení atd. něco za- valující, ku př. vchod do jeskyně. Mtc. 1895. 27.

410230   Zavalisko Svazek: 5 Strana: 0320
Zavalisko, a, n. = zával, zavalená, vy- rubaná čásť sloje či žíly, der Bruch. Hř. Šel ze své práce kamsi do starého z-ka. Opav. týd. (Šd.). — Z. = základ, der Grund. Na Slov.

410231   Zavaliště Svazek: 8 Strana: 0503
Zavaliště v dolech = místo, kde uhlí již vybráno jest. Mtc. 1895. 315.

410232   Zavalitec Svazek: 7 Strana: 1126
Zavalitec, tce, m. = zavalitý. Tbz.

410233   Zavalitec Svazek: 8 Strana: 0503
Zavalitec. Rais. Rod. 5.

410234   Zavalitec Svazek: 9 Strana: 0399
Zavalitec, tce, m. = zavalitý člověk. Tbz. V. 212.

410235   Zavaliti Svazek: 5 Strana: 0320
Zavaliti, il, en, ení; zaváleti, ejí, ej, el, en, ení; zavalovati = až někam valiti, hin-, vor-, wegwälzen; válením zasypati, zaházeti, zakryti, zandati, voll-, ver-, zuwerfen, zu- wälzen, voll-, ausfüllen; uvaliti, zvložiti, auflegen, belasten, beladen; ušpiniti, zcu- chati, beschmutzen; vypracovati, durchar- beiten, durchkneten. Vz Z. se. Jg. — abs. Loď zaválela (= na mělčině uvázla). Us. na Vltavě. Lg., Špd. — co, koho. Než i hned časoslovo prvé věty obtíž zavaluje; Větší nesnadu zavalují slova následující; Překážky a závady, které cestu k účelu tomu zavalovaly. Sš. II. 11., 31., Sk. 172. Bouřlivé výjevy mezi Uhry zavalily ještě více neli práce, aspoň starosti. Pal. Děj. V. 2. 350. Břeh ho zavalil; Zeď ho z-la. Us. Šd. Cožkoli nás od Boha odvodí a cestu k věčnému životu zavaluje. BR. II. 830. a. Z. doly (zasypati), Háj., jámu, Ros., krajíc zavaliti (veliký krajíc uříznouti). Us. Zavá- leti něco (ušpiniti). Na Slov. — co, koho, se kam. Z. kámen někam. Us. Někoho v hanbu zavaliti. Mus. Kámen do vody za- valiti. Us. Padnuls i rody naše, zhasly ná- deje slobody, z-lilo sa na dlhé roky na ne zas bremä nehody. Č. Čt. II. 172. Ni som ti všetko nedorekla. Keď totá obluda ma vlekla ku prepasti, kam zavaliť ma asnáď chcela. Phld. IV. 25. Chceliby všetku vinu zavaliť naňho. Rtk. 33. Rozmarín! ten ze- lený rozmarín! moja milá dušička, doňho sa ti zavalím. Sl. Spv. II. 55., Sl. ps. Šf. I. 40. Potom bude ámeň, keď zavalia kameň na tie naše kosti, Sl. spv. IV. 131. Uvilo dievča venečok, zavalilo ho pod stoly. Ht. Sl. ml. 186. Ten Lomidrevovi hneď jeden vrch do cesty zavalil, aby preisť nemohol; Ženská osoba hrubá ako klada, ústa až po uši, zuby ako koly, nos akoby päsť na tvár zavalil a oči ako taniere; Tu zavalil sa ten mocný na Neho, že do rána am údom hnúť Nemohol. Dbš. Sl. pov. I. 89., 337., VII. 93. Ďábel z-lil jest vešken svět v zlosť, jakož die písmo a já nezavadil sem všeho světa v zlosť. — co, koho, se čím. V tej jeskyni kázal je kamením zavaliti. Pass. mus. 365. Odskočili, akoby jich bol vatraľom po pisku zavalil. Dbš. Obyč 58. Z. něco dřívím, Ros., brány, cesty někomu kamením z. Br. Ně- koho prací zavaliti, Ros., se zaneprázdněními. D. Sud smolou zavaliti (u bednářů). Šp. Cesty sněhem se zavalily. Pulk. Kdo se zpěčoval, tomu divná příkoří a těžkosti za- valoval; I z-lil sobě zaneprázdnění nemalé. Skl. I. 348., II. 12.— co komu: práci (uvaliti na něho). V., Kom., Dal., J. tr., ne- voli, V., starosť, mrzutosť, soud, neštěstí. Us. Odpory takovými zavaluje se dějezpyt- covi množství přetuhých uzlovin a zadrhlin. Proch. Lit. Pečlivému historikovi nesmírná se zavaluje práce. Šf. II. 13. Nižší stránka nejvíce závady a překážky dobru zavaluje; Došli jsme k místu, jež nemálo vtipu lid- skému zavaluje; Zpráva ta mu (apoštolovi) také nemalou péči z-la. Sš. I. 80., 104 , II. 236. Kolik asi namáhání z-lil diplomatům té doby takovýto medius terminus? Pal. Děj. IV. 2. 45. Z-liu Čechóm velikú práciu. Dal. 153. Snad by přijda práci nám z-lil. Bj. Žádný cesty k ní mně nezatrhne a nezavalí. BR. II. 614. b. Nepokoj a nevoli nám za- valili. Št. — co s kým. Se svými horníky důl z. Vys. — Háj. — se. Důl se zavalil (zasypal). Vys. Rána se zavalila (zacelila). D. — se, co jak. Báně s velikým rachotem se zavalily (zasypaly). Nemyslel ináč, ako že ho jeho otec tak zavalí, že polomrtvý sklesne. Zátur. Priat. IV. 104. Pilně bisku- pové a kněžie hrob z-li, aby ho učedlníci z hrobu lehce neukradli. Hus II. 135. — kde. Kde si se celý zaválal (zamazal)? Snad se to na té žerdi nezavála? Mor. Šd. Zápola zavalila sa pred ním, len mu tak v očách mrklo. Dbš. Sl. pov. IV. 91. Hned na začátku této hlavy se nám zavaluje ne- snada. Sš. Sk. 140. Bukvoj překážky Gábo- rovi v Uhřích zavaloval. Skl. V. 8. — kudy. Hore našim dvorom skalu zavalili, aby ti mládenci do nás (= k nám) nechodili. Sl. ps. 290.

410236   Zavaliti Svazek: 7 Strana: 1126
Zavaliti. Krávě se vemeno zavalilo (za- tvrdlo). Mor. Brtch.

410237   Zavalití Svazek: 8 Strana: 0503
Zavalití. Zavalovať = přeložený kraj při- šívati po ruby. Val. Brt. D. II. 423.

410238   Zavaliti Svazek: 9 Strana: 0399
Zavaliti. Z-la se mu kráva (rozstonala). Mtc. 1901. 179.

410239   Zavaliti se kam Svazek: 10 Strana: 0523
Zavaliti se kam. Z-lil se za dřevo na břehu (padl). Zvon III. 390. — koho kam: v zlosť. Hus Er. III. 245.

410240   Zavalitosť Svazek: 10 Strana: 0523
Zavalitosť těla. Čes. 1. XII. 327.

410241   Zavalitý Svazek: 5 Strana: 0321
Zavalitý = složitý, untersetzt, gedrungen, stämmig, drall. Dch., Šd. Z. člověk, postava, D., děvče, krk. Dch. Byl to chlapík zavalitý. Er. Sl. čít. 9. Veliký, z-tý muž. Kmk. — Z. = kdo má široký, tučný obličej, ein Mensch mit einem fetten, breiten Gesichte. Mor. Šd.

410242   Zavalitý Svazek: 10 Strana: 0523
Zavalitý. Vz Nababčilý, Oupořitý, Za- buralý.

410243   Zaválka Svazek: 5 Strana: 0321
Zaválka, y, f., die Uibernaht.

410244   Závalka Svazek: 8 Strana: 0503
Závalka, y, f. Spojení dílců této šatky nestalo se pomocí nijakých patrných obrub anebo závalek. NZ VI. 33.

410245   Závalkovitý Svazek: 7 Strana: 1126
Závalkovitý, butzenförmig, v horn. Hrbk. Vz Závalek.

410246   Zavalovati Svazek: 5 Strana: 0321
Zavalovati, vz Zavaliti.

410247   Zavalský Svazek: 5 Strana: 0321
Zavalský. Z. republika ve vých. Africe. Vz S. N.

410248   Závan Svazek: 5 Strana: 0321
Závan, u, m. = zavanutí. HVaj. BD. II. 151. Tu zase oveje nás z. allegorický. Phld. IV. 457.

410249   Zaváňať Svazek: 5 Strana: 0321
Zaváňať = zaváněti. Slov. Šd.

410250   Zavandrovati Svazek: 5 Strana: 0321
Zavandrovati, hinwandern. — kam: na nový svět (do Ameriky). Ros. —jak daleko. Na tom dole, na podole, šohaj dívča odlu- ďuje. Tak ju dlúho odluďoval, štyry míle zavandroval. Sš. P. 139.

410251   Zavánělosť Svazek: 5 Strana: 0321
Zavánělosť, i, f, die Anrüchigkeit. Dch.

410252   Zaváněti Svazek: 5 Strana: 0321
Zaváněti, 3. pl. ějí, něj (nějíc), ěl, ění = počíti voněti, zapáchati, anfangen zu riechen, zu duften. — abs. Ta zvěř již zavání, ist anrüchig, angegangen (když počíná hníti). Us. Škd. Sad když se bělá, zavání ves celá. Bdzn. — čím: sudem, zvěřinou, D., česne- kem. Šd., Jg. Způsoby a řeči jeho konírnou zaváněly. Šmb. S. II. 175. Kořením daleko z. Němc. — kde. Kde borový z-něl háj. Mcha. — jak: líbezně. Kod. — po čem šp. m.: čím.

410253   Zavanouti Svazek: 5 Strana: 0321
Zavanouti, ul, utí; zavanovati, anfangen zu wehen, los-, anwehen. — abs. Tu zavanul větřík a mléko zchladil. Němc. — kdy, jak. V tom (Kom.), v náhle (Br.) vítr zavanul. — kam. Jak vítr naň zavane, hned jest na umření. Kom. Vůně k nám zavanula. Gníd. Píseň k nebi z-la. Kká. Td. 363. — Vz Zavíti. — odkud. Vítr od východu za- vanul. Us. Šd., Tč.

410254   Zavanouti Svazek: 10 Strana: 0523
Zavanouti. Z-nul do žlutých listů chladný vítr. Zvon V. 555.

410255   Zavanovati Svazek: 5 Strana: 0321
Zavanovati, vz Zavanouti.

410256   Zavanutí Svazek: 5 Strana: 0321
Zavanutí, n., das Anwehen. Z. větru. Kom. Prudké z. větru. D. Z. smrti, dechu. Kká. K sl. j. 63., 31.

410257   Zavápenění Svazek: 5 Strana: 0321
Zavápenění, n., die Bekalkung, Kalci- nirung. Vz Zavápeniti.

410258   Zavápeněný Svazek: 5 Strana: 0321
Zavápeněný; -ěn, a, o, bekalkt, kalci- nirt. Z. půda.

410259   Zavápeniti Svazek: 5 Strana: 0321
Zavápeniti, il, ěn, ění = vápnem posy- pali, do vápna dáti, kalkig Machen. — co: vejce (aby se déle udržela). — se. D.

410260   Zavápnění Svazek: 5 Strana: 0321
Zavápnění, n., vz Zavápenění.

410261   Zavápněný Svazek: 5 Strana: 0321
Zavápněný, vz Zavápeněný.

410262   Zavápniti Svazek: 5 Strana: 0321
Zavápniti, il, ěn, ění, bekalken, kalci- niren. — co: roli. — si co kde: kabát na zdi (vápnem si zamazati). Us. Tč.

410263   Závar Svazek: 5 Strana: 0321
Závar, u, m., das Kompot. Vz Závara. Z. jablečný, jablkový, Aepfelkompot (portu- galský, nadívaný, křížalkový, ozdobený, s huspeninou, mit Gelée), meruňkový, Apri- kosenkompot. Šp. Z. ovoce a plodin. Vz Prm. III. č. 13.

410264   Závar Svazek: 8 Strana: 0503
Závar. Chmelný z. = pivo. Kolc. 40.

410265   Závara Svazek: 5 Strana: 0321
Závara, závarka, y, f. = zavařené v cukru ovoce a k další potřebě schované, eingesot- tene Fruchte. Us. Ovocná, jemná z. Dch. Vz Závar, Zavařenina. — Z., y, m., osob. jm.

410266   Zavárati Svazek: 5 Strana: 0321
Zavárati, vz Zavařiti.

410267   Závarek Svazek: 5 Strana: 0321
Závarek, rku, m. = závar, závara. Na Ostrav. Tč.

410268   Závarek Svazek: 7 Strana: 1126
Závarek. Do polévky z mléka dává se z. z mouky a vajec. U Rokyc. Fč.

410269   Závarhaní Svazek: 5 Strana: 0321
Závarhaní, n. = místo za varhany, der Ort hinter der Orgel. Zablesknulo ze z. oko dědovo. Kos. v Km. 1884. 35. Na Mor. Tč.

410270   Závarna Svazek: 5 Strana: 0321
Závarna, y, f. Z. ovocní, die Fruchtsie- derei. Šm.

410271   Závarný Svazek: 7 Strana: 1126
Závarný, einkochbar. Z. ovoce.

410272   Zavarovati Svazek: 5 Strana: 0321
Zavarovati = zavařovati. Na Slov. Bern. — Z. = zachovati, opatrovati, uchrániti, udržeti, bewachen, bewahren, erhalten, be- hüten. — abs. Pán Bůh zavaruj! Slez. Šd. — co, koho. Já jich budem vedieť zava- ľovať; Nevieš z. si ani to, co raz v hrsti máš. Dbš. Sl. pov. I. 501., VIII. 28. On vlastnoručne meral vestu pre jednu dievčicu 310 na vydaj. Ale vie, že taká dievka si to zná zavarovať; to bude snaď i jej potomkom. Phld. III. 547. Nie len zapracovať než i z. to, co je zapracované a nadobudnuté má vedeť dobre vychovaný člověk. Pr. šk. ev. I. 25. Modli sa a pracuj a co zarobíš, za- varuj. Frsc. I. 16. Ach krásne, krásne zlatá lyra znela, ale tajomstvo moje zavaruješ. Sldk. 377. — koho čeho. On chce nás tu všetkých živiť, tělo i dušu zachovať, zlej príhody zavarovať. Tóth. Báj. I. 71. — koho od čeho proč. Aby to vynahradil sám pán Boh na tele (na těle), na duši, na zdraví, na statku a z-val od škody za to, čo dáte. Dbš. Obyč. 43. — jak dlouho. Veď ti ja, vraj, za ten čas dom zavarujem, len tancuj. Dbš. Sl. pov. I. 340. Ovce přes zimu z. (zachovati). Koll. — aby. Pán Boh vás za- varuj, abyste neprišli do toho, v čom som ja (do neštěstí). Dbš. Obyč. 44. — jak. A keď jich statočně zavaruješ, ja ti službu dobre zaplatím. Dbš. Sl. pov. I. 501.

410273   Zavarovčivosť Svazek: 5 Strana: 0322
Zavarovčivosť, i, f. = šetrnosť, spořivosť, die Sparsamkeit. Na Slov. Petenyi. Káz.

410274   Zavarský Svazek: 5 Strana: 0322
Zavarský. Z. pole (v Uhřích). Sl. let. I. 184.

410275   Zavaření Svazek: 5 Strana: 0321
Zavaření, n., die Einkochung. Z. prádla, ovoce. Us. Sklenice k z , das Einsiedeglas. Dch.

410276   Zavařenina Svazek: 5 Strana: 0321
Zavařenina, y, f. = něco zavařeného, das Eingekochte. Svět., Hsg., Šd., Kká. Td. 337., Prm. Vz Závar.

410277   Zavařenka Svazek: 5 Strana: 0321
Zavařenka, y, f. = zavařenina, závara. Dch. Blánka na z-ky (ku př. ku přikrytí nádobky), das Einsiedepergament. Dch.

410278   Zavařený Svazek: 5 Strana: 0321
Zavařený; -en, a, o, eingekocht. Z. ovoce (vz Závar, Zavařenina), das Dunstobst, Obst- kompot. — kde: v cukru. Us. — kam Kyselo = jídlo z kvasu do vody z-ho. Sš P. 767.

410279   Zavaříš Svazek: 7 Strana: 1126
Zavaříš, e, m., nariser, serpens?, zastr. Pršp. 22. 19.

410280   Zavařiti Svazek: 5 Strana: 0321
Zavařiti, il, en, ení; zavařovati; na Slov. zavárati = začíti vařiti, anfangen zu kochen ; uvařiti, einkochen; vařením zandati, ein-, verkochen. — abs. Mlýn zavařil (když se vřeteno v nárazu mnoho rozhřeje). Vys. — co: ovoce, Us., parní kotel. Hrm. 84. —co kam: strouhání do mléka. — co kde: brouka v kaši, Ros., krupici v mléce. Cos ve škole zavařil (provinil)? Ros. — co komu = u někoho nějakou osobu nebo věc sobě ne- milou odbyti. Na Zlínsku. Brt. Mtc. 1878. 62. Z-li to pánům (zle učiniti, zašantročiti, schlecht machen, verschachern). Na mor. Val. Vck. — s kým. S tím Juklem z Bezova taky z-řil (= zatočil). U Chocerad. Vk.

410281   Zavařiti Svazek: 9 Strana: 0400
Zavařiti pramen (voru). Vz Vyvařiti. — se kde jak. I ve Cvokovi zavařila se krev klokotem (vzbouřila se). Šml. V. 71.

410282   Zavařiti někomu Svazek: 7 Strana: 1126
Zavařiti někomu = posvítiti. Z-řil mu, že naň bude pamatovat (uškodil mu). Us. Kšť.

410283   Zavářka Svazek: 7 Strana: 1126
Zavářka, y, f., Eingesottenes. Hlvč. I. 76.

410284   Zavářka Svazek: 10 Strana: 0523
Zavářka, y, f. Těstová z. A. Dohnal exc.

410285   Zavařovací Svazek: 5 Strana: 0321
Zavařovací, Aufkoch-, Siede-, Einsied-. Z. pánev, Krok, Nz., nádoba, kotel. Šp.

410286   Zavařování Svazek: 5 Strana: 0321
Zavařování, n., das Einkochen, die Ein- kochung. Z. ovoce. Vz Závar, Zavaření.

410287   Zavařovaný Svazek: 5 Strana: 0321
Zavařovaný; -án, a, o, eingekocht. Z. ovoce, Us., mest. Sš Sk. 21. Vz Zavařený.

410288   Zavařovati, Vz Svazek: 5 Strana: 0322
Zavařovati, Vz Zavařiti.

410289   Zavařovina Svazek: 5 Strana: 0322
Zavařovina, y, f. = zavařenina. Mor. Vch.

410290   Zaváti Svazek: 5 Strana: 0322
Zaváti, vz Zavíti.

410291   Zavatriť Svazek: 5 Strana: 0322
Zavatriť (cf. Vatriť), zavatrovati = oheň rozdělati, Feuer anmachen. Na Slov. Šd. Ve Slez. Šd. — komu čeho. Keď by si sa do mojej koliby nadaril, tak bych ťa opatril, ohníka ti zavatril. Na Slov. Němc. — se kudy. A rozvlnil sa požiar, rozplamenil suchými hájmi a poľom sír a šír sa zava- trilo, das Feuer griff um sich, Sldk. 232.

410292   Zavátý Svazek: 5 Strana: 0322
Zavátý; -át, a, o, verweht. Vz Zavíti. Dch. Z. úvoz. Us. Z. cesty. Phld. IV. 165. Veje vietor z ponad Krimu, smutno povzdy- chuje, o zabitých a zaviatych bratach po- veduje. Hrbň. Jsk. — čím. Cesta sněhem z-tá. Er. P. 153. Pískem z. Har. II. 141. — kde. Mladosť je anjel v prachu zaviaty. Sldk. 315. Vz Zavíti.

410293   Závaz Svazek: 5 Strana: 0322
Závaz, u, m. = závdavek, das Angeld. Us. Dch. — Z., pl. závazy, m., der Pack, das Packstück, das Gepäcke. Dch. Bezplatné z-zy, das Freigepäck; Vojsko vytáhlo se z-zy; válečné z-zy; ruční z., Handgepäck; přeprava z-zů, příjem z-zů, die Packetan- nahme; Podací lístek na z-zy, Gepäcksre- cepisse; provazy k z-zům; prohlídka z-zů, die Gepacksrevision; své z-zy spořádati, cestovní z-zy odevzdati. Dch. Vz Zavazadlo. — Z. = váznutí, das Stocken. Z. těles (ve fys.). Kodym N. o ž.

410294   Závaza Svazek: 5 Strana: 0322
Závaza, y, f. = první zárodek ořechového jádra, der Keim des Nusskernes. Us. Jg.

410295   Zavázačka Svazek: 5 Strana: 0322
Zavázačka, y, f., das Band, Unterband. Rk.

410296   Zavazačka Svazek: 7 Strana: 1126
Zavazačka, tendiculum, 15. stol., obliga- tura. Pršp. 82.

410297   Zavazadelna Svazek: 10 Strana: 0523
Zavazadelna, y, f. Z. v nádraží, Gepäcks- bureau, -zimmer. Rgl.

410298   Zavazadelní Svazek: 5 Strana: 0322
Zavazadelní, Gepäck-, Bagage-, Pack-, Train-. Z. vozstvo, der Bagagetrain, vůz, Bur., řád, die Bagageordnung, list, Gepäck- schein, -zettel, Šp., Čsk., čára v ležení vo- jenském. NA. III. 86.

410299   Zavazadelník Svazek: 5 Strana: 0322
Zavazadelník, a, m. = nosič zavazadel, der Pack-, Gepäckträger. D.

410300   Zavazadlo Svazek: 5 Strana: 0322
Zavazadlo, a, n., zavazadla, pl. = závada, překážka, das Hinderniss, der Anstoss. Mor. Šd. Ryňk pln byl jam, dolů, výmolů a jiných zavazadel. Kom. Z-dla = nepotřebné věci ku př. ve světnici. Na mor. Val. Vck. — Z. = závazek, das Band. Bern. — Z., zava- zedla, das Gepäck, Reisegeräthe, Packge- räthe, der Tross, die Bagage. Nosič zavazadel. D. Vz Zavazedlo, Vlšk. 432., 437. Z-dla zů- stavili jsme buď v ležení buď na cestě všecka. Ddk. II. 377.

410301   Zavazadlový Svazek: 7 Strana: 1126
Zavazadlový, Gepäcks-. Z. vagon. Us.Fč.

410302   Zavázalosť Svazek: 5 Strana: 0322
Zavázalosť, i, f. = zavázanosť, die Ver- pflichtung. Krok. — Z. = složitosť, die Untersetztheit. Vz násl.

410303   Zavázalý Svazek: 5 Strana: 0322
Zavázalý = zavázaný, ge-, verbunden, verpflichtet. — Z. = složitý, silný, jadrný, untersetzt, kernig, stämmig. Vz Zavalitý. Člověk plece z-lé a svalovité. V.

410304   Zavázaně Svazek: 5 Strana: 0322
Zavázaně, gebunden. Z. mluviti. Mus.

410305   Zavázaně Svazek: 8 Strana: 0503
Zavázaně. To z. pánu Bohu posvětiti. Dle Bl. neobyčejně a nevlastně místo: s závazkem, učinivše závazek. Bl. Gr. 172.

410306   Zavázání Svazek: 5 Strana: 0322
Zavázání, n., die Verbindung. Z. na kličku. D. Z. rány. — Z. = povinování, die Verbindlichkeit, Verpflichtung. D. Neb jest vina z-nie- k věčnému zatracenie. Hus I. 336.

410307   Zavázání Svazek: 7 Strana: 1126
Zavázání přísahou, Vereidigung, f. Lpř.

410308   Zavázanlivosť Svazek: 5 Strana: 0322
Zavázanlivosť, i, f., die Verbindlichkeit. D.

410309   Zavázanlivý Svazek: 5 Strana: 0322
Zavázanlivý = zavazující, verbindlich, verbindend. D.

410310   Zavázanosť Svazek: 5 Strana: 0322
Zavázanosť, i, f. = zavázalosť, die Ver- bindlichkeit. Trest. zák., J. tr. Z. služební, k odbírání piva. Šm. Z. do delší lhůty usta- noviti. Pr. Nuže tato z. zákonem svrchu uvedeným byla navždy zrušena. Ddk. IV. 232.

410311   Zavázaný Svazek: 5 Strana: 0322
Zavázaný; -zán, a, o, verbunden. Z. rána, Us., uzel. Sych. Z. dluhopis, vinkulirte Schuld- verschreibung. Dch. Pavel se zná, že jest peníze přijal od syna jejieho z-né a zape- četěné a bez pečeti jest jich nechtěl Pavel. NB. Tč. 83 Má z-ný svět, kann nicht vor- wärts. Us. Šd. A vodili ho se zavázanýma očima. Us. Šd. Jakoby ústa z-ná měl. BR. II. 96. b. Z. statek. Vš. Jir. 256. Zámkové království byli zavázáni. Bart. — čím. Pouť štolou z-ná bývá nejstálejší. Er. P. 189. Byly panny, byly, pěkně si chodily, vlasy měly učesané, pentličkami z-né. Pck. Ps. 40. — kde. Kteréžkoli zaviežete na zemi, budú zavázáni i v nebi. (Mat. 18.) Hus III. 217. Přijali peníze v uzlíku z-né a zapeče- těné. NB. Tč. 83. Šátek na hlavě z-ný. Us. Šd. — jak Tkanice nepevně z-ná povoluje. Us. Dch. Měla šátek na babušu z-ný. Slez. Šd. Na slučky zaviazano sa lahko rozviaže, Na hrdúsky nesnadno. Na Slov. Zátur. — Z. = povinný, verbunden, verpflichtet. — k čemu. Čas k odpočinutí z. Jel. Vévoda byl mu zavázán k takové vděčnosti. Ddk. III. 216. Pro úřad svůj, kterým sem z-zán k spravedlnosti; Páni biskupové jakožto landfrýdníci jsou z-ni k zřízení zemskému. Žer. 328., 344. Nejsi zavázán k poslušenství; K témuž zavázána sú kniežata i páni, po- něvadž mají moc od Boha. Hus. I. 91., 469. Z-ný k něčemu z dluhu. Št. N. 303. — čím. Svou ctí a věrou z. Mus. 1880. 142. Pan Michal jest zavázán vězením králi. Dač. I. 49. Z. přísahou. Lpř., Ddk. IV. 197. Někomu věrností z-zán býti. Jir. Anth. I. 3. vyd. 9. Službou z-ný. Dch. Smilstvie (jest) prvé mezi svobodnú a svobodným, jenž nejsta zavázána ani manželstvím ani přirozeným přátelstvím. Hus I. 196. Z. službou a po- vinností, poslušenstvím. V. —komu (proč). Zplněním tohoto přání budu vám zavázán. Ddk. V. 185. Protož móž býti, že otec bude viece z-zán synu, než syn otci a zase též. Hus I. 152. Pro dobroděnstvie veliké jsme zavázáni rodičóm, abychom jim milostivě odplatili. Hus I. 148. — v čem. Jedné v dobrém máš poslúchati svého vyššieho a ještě ne ve všem dobrém jsi zavázán. Hus I. 91. — z čeho, zač, Jem. für etwas haften. J. tr. Z-ný k něčemu z dluhu. Št. N. 303. — s infinit. Z-ni jsme každého při právích a svobodách zůstaviti. Let. 259. Nejsi z-na poslúchati. Hus I. 91. — Z. = zavázalý, složitý, silný, zavalitý, untersetzt, stämmig, stark. Kram. — Z. Dala mu vajce; ale keď ho prehltnul, nastrašila ho, že to vajco bylo zaviazané a tak aby hotovil sa, že zľahne a bude mať chlapca. Dbš. Sl. pov. VI. 75. Zavázati, váži, víži (zavázám, Ros.), važ a věž, váže (íc), al, án, ání; zavazovati = vázaje upevniti, zatáhnouti, zu-, verbinden, verknüpfen, mit einem Bande befestigen; v jedno pojíti, zahrnouti, umfassen; ujistiti, na slib vzíti, verpflichten, verbinden; za- staviti, zavaditi, verpfänden, verschreiben : se = zaroditi se, sich ansetzen; slíbiti, ujistiti koho slibem, přísahou, sich verbin- den, sich verpflichten. Jg. — abs. Syneček praví: Hlavěnka bolí, zavaž, panenko, ať se mně zhojí. Sš. P. 120. Ještě tieži (táži se), zavazuje-li bezděčná přísaha? Hus. I. 107. Kateřina zakazuje(veselosť), sv. Ondřej za- vazuje. Slez. poř. Šd. — co, koho: zástěru, ránu, nohu. D. Z. víru (zavaditi, sein Wort zum Pfand geben). V. Z. statek (verpfän- den, verschreiben). Exc. Chvála oči zava- zuje a činí slepého. Mor. Té. Zavázavši pe- níze řekla. NB. Tč. 79. Dělaj, kate, jak máš dělať, moje očka zavazovať. Sš. P. 158. Po- smievali se mu zavázavše jeho oči. Hus II. 79. — co, koho, se komu. Z. někomu ránu, ruku. D. Těžko lidem hubu z. V. Aby všem ústa zavázal a zašil, musil by mnoho plátna míti. Prov. Z. si někoho. V., Kom. Dočkej, až si zavážu leknicu. Slez. Šd. Hlava mě bolí, vezmi šáteček a zavaž mi ji. Pís. slez. Šd. Ci ti zavázali (dítěti křtě- nému)? Us. Prečo si mi, moja milá, zavia- zala svet? Ja som ti ho neviazala, viazaľs si ho sám. Sl. ps. 159., Sl. spv. II. 60. Za- viazal sa mu svet (zle sa zamiloval, oženil). Mt. S. I. 112. Vydala sa, iba čo si slobodu zaviazala. Ib. T. 112. Mať moja za dvoma šuhajky zatvárať mi nedá, za dvoma mi nedá, za tretím mi káže, jaj Bože, prebože, tým mi svet zaviaže. Sl. spv. VI. 108. Treba mu jedno črevo zaviazať (o žroutovi). Na Slov. Zátur. Česť, vieru mu zavázal, že ho nechce v ťažobě zanechati. Sl. let. V. 246. I ciesařově Mti sme řekli, aby neráčil našeho žádnému zavázati. Arch. III. 13. — co, koho kde Provaz někomu na hrdle z. Háj. Na své hlavě vše zavazovati. Fil. zám. Štr. Šátek na krku někomu z. Us. Mnoho na sobě zavazovati (svémyslným býti). V. A potom žeby na tom statku zpráva zavázána byla. VI. zř. 519. Které hřiechy zaviežete na zemi. Hus I. 29. Na smrtelné posteli ho zavázal. Har. Něco v růšce z. Ms. alch., Krab. Žádnej na svém rozumu nezavazuj. Sdl. Hrad. II. 18. Ani na hejtmanech ve krajích co zavazovati bude bezpečno. Pal. Děj. V. 2. 314. Ne ha- leřík poslední, jejž jest babička v šlojieřku zavázala, aby ani lapka am zloděj jí ho ne- vzal, ten haleřík ludař a zloděj na ní vy- lúdí. Hus I. 220. — koho, se čím (komu): povinností, slibem; zavázati se tovaryšstvím někomu, slibem manželským. V. Svým zbo- žím někomu se z. Zlob. Někoho dobrodiním si z. k něčemu. Někoho ctí a věrou z. Er., Václ. VIII., Faukn., Zř. F. 1. B XXIVX , Bart. IV. 8. Žádnému ničímž zavázáni ne- zůstávajíce. Nar. o hor. a kov. Všecka ob- vinění začátek berou a pocházejí z povin- ností těch, jimiž jsou sobě jedni druhým zavázáni. Kol. 16. Z. se přísahou někomu k něčemu (někoho sobě). V., Němc, Šmb. S. II. 23., 227., Ddk. 220, 435, III. 179., 206., V. 150., Čr., BO. Hlavěnka mě pobolívá, zavaž mně ju červeným šátečkem. Sš. P. 604. Prečo zavazovali daktorým bôžikom očí ? Č. Čt. II 380. Budem pívat na zdraví pana faráře, kerý nás štolou zaváže. Čes. mor. ps. 280. Z. se někomu poplatkem, věr- ností, Šmb. S. 1. 370.. II. 241., slibem, Ddk. III. 229., Dač. I. 74., Abr. z G., Arch. II. 35., III. 392., záplatou. Žer. Záp. II. 155. Z. se králi dědičným nápadem. V. Ducho- venstvo chtělo se tou volbou z. císaři. Ddk. III. 273. Z. pentličkou vlasy. Er. P. 434. Smluvili sou některé potřeby, kteréžby od pánův a rytířstva chtěli míti a tím řeč svou naposledy zavázali, jestliže by se jim to nestalo, žeby nechtěli ku právu zemskému stávati ani na sněmy jezditi. Pal. Děj. V. 1. 410. Ktož dědice přirozeného nemá, móž sobě vzieti, kohož chce, za dědice, zbožie své jemu dskami nebo kšaftem zaváže. Vš. Jir. 117. — k čemu. Někoho k práci; Vy- svobodiv Israele k té povinnosti je sobě také zavázal; K tornu, aby střízlivě na světě živi byli, zavázáni jsou. Br. Jsem k službě zavázán (povinen sloužiti). V. Z. se za ně- koho k dostiučinění. Er., J. tr. Z. koho sobě slibem k ruce své. Nz. Z. se k pla- cení dluhu. Ml. Z. koho čím k čemu, Jem. wozu verpflichten. Chč. 300., Nz., Dch. Z. se k výpravě do Říma, Ddk. III. 215., k po- platku, k věrnosti a k poplatnosti. Šmb. S. I. 128., II. 256. Kněz nám je (ruce) zaváže k věčné památce. Er. P. 282. Zavazujíce se k víře a k válečné pomoci. Ddk. II. 71. Své zápisníky nebo nápadníky k tomu týmž zápisem zavázal. Vš. 316. Přísahou biskup jej k odpovědi zavazoval. BR. II. 124. Do- broděnstvie zavazuje k odplatě. Hus I. 142. — co čím: provazem; hlavu mokrým šát- kem. Us. — co, koho, se več. Vykoupil nás a tím nás ještě u větší dluh zavázal k sobě. Št. Ob. v. 56. Z-zal mu dvě hřivně ve dva pytle. Hus I. 399. V rukojemstvie se z. Vš. Jir. 334 Všecek statek svój po- ručník sirotkóm jako ve zprávu zavazuje. Vš. 248. Mládež v cvičení moudrosti z. Kom. Ve hřích se z. (zlého se dopouštěti). Chmel., Šm., Háj. — se, koho jak: pod 310* svědomím. Chmel. Pod ctí a věrou, pod přísahou se někomu z. Er., Ddk. III. 32., Let. 72., J. tr. Z. uzlem, V., na kličku, na smyčku. D., na zadrhmo, na psí ucho (stojí-li jedna klička na horu, druhá pak dolů visí). Us. Nad své síly se z. Dch. Z. šátek na podlešku (od čela nad uši do zadu a zpět na Čelo). Us. Rjšk. Nemají sě komu jinému v té mieře službú zavazovati. Arch. I. 226. Též i rukojmě vedlé poručníka svôj statek všecek zavazuje. Vš. Jir. 248. Zbožie své bez miesta přátelóm zavazovati. Ib. 293. Na místě božím tě zavazuji a moci jeho poroučím. BR. II 124. a. A chtěli sú mne i se pod ohněm zavázati, aby . . . Hus III. 252. S osvědčováním a jako s závazkem prosím a zavazuji tě. Br. Chci krátce z. a mluviti (v jedno pojíti, zahrnouti). Ctib. Vysoce se z. V. Také pán má úředníka svého dostatečně z. Zř. F. I. B. XXX. — co, koho kam: dítě do plen, Berg.; pe- níze do šátku, Ros.; mládež do umění. Kom. Z-li mi na ručky pantličky. Mt. S. I. 28. Nemal by do čoho ani štipku soli zaviazať (tak je otrhaný) Pořek. na Slov. Zátur. — co, koho v čem. V tom i potomky a dě dice zavazujeme. Har., Výb. Věz, že nejsi zavázán než v těch věcech, v kterých jsi Bohu z-zán v poslušenství. Hus I. 91. V lásce ho sobě zavázal. Br. Někomu dědictví v dlu- zích z. Ms. pr. kut. Z. se komu v čem. Br. — se za koho = rukojmím býti. V. Vz Z. se k čemu. — co komu kdy: tolar dí- těti při křtu. D. Již před 4 lety přednější země byli jsou se přísahou zavázali. Ddk. II. 342. Všichni spolu s biskupy o vánocích ku křižáckému tažení se zavázali. Ddk. III. 149. Na zelený čtvrtek zavážú se zvony. Mor. Šd. — co s kým. Shovor dôverný s devou zavádza. Sldk. 71. Jak pak se mám proukázať a s tebó si svět zavázat? Není na rok, na dvě leta, než do skonaní života. Sš. P. 311. — proč. Proto prý zavázal Břetislav v spravedlivé péči o Blaho synů svých velmože svědomím jejich. Ddk. II. 179. Vzácnějie je slibem se ku panenstvie pro milosť božie zavázati, Než je tak držeti z dobré vóle. Št. N. 162. Rúchú tvář tvú svatú na smích zavázali. Pass 290. — (se komu) zač. Jsem jim za to velmi zavázán. D. Za vyplnění podmínek z-val se jeho syn a nástupce Fridrich. Ddk IV. 95. — z čeho. Jsem zavazán z té zdvořilosti. Us. — s inft Šestinedělka za 6 neděl krýti se zákonem zavázána jest. Kom. Zavázal se mu zaplatiti. Ros., Ddk. II. 409. Zavázáni jsme tu oběti přinášeti. Br. Zavázal ho přinášeti dary. — že. Zavázal se, že mu zaplatí. Us. Když nezavázali jsú se, že to zdrží. CJB. 381. — Flav. — aby. Br. Zavázán byl, aby to vy- konal. Us. Petr pojčí Pavlovi kopy a za- vieže ho, aby vedlé obecného běhu dal jemu obilé lacinějie. Hus I. 217.

410312   Zavázat komu kde Svazek: 10 Strana: 0523
Zavázat komu kde (v čem) = překážeti, Val. Čes. 1. XI. 323. — co na čem. Na tomť svú vieru zavieži. Baw. T. v. 163. — co kam. Matička už zas hovořila, zavázavši svoji řeč k slovům dceřiným. Zvon IV. 81. — co čím. Tím psaní zavazuji (končím). 1543. Arch. XX. 136. a j.

410313   Zavázati jak Svazek: 8 Strana: 0503
Zavázati jak. Kto dobre zaviaže, dobre i rozviaže. Phľd. 1893. 700.

410314   Zavázati komu Svazek: 7 Strana: 1126
Zavázati komu. Uhněte, nezavazajte nám (nepřekážejte, nebuďte v cestě). Brt. D. 296. — se čím k čemu: přísahou. Výb. I. 483. — se kde k čemu. Ku pokutám v listu se z. Výb. II. 400. — se proti komu. Z-li sme se sobě proti každému člověku (pomáhati si). Kar. 41.

410315   Zavazedlo Svazek: 5 Strana: 0324
Zavazedlo, a, n., zavazedla, gt. del, pl. = břemena rozličná zavázející v cesto- vání. Vz Zavazadlo. Aby volnější byl (ce- stovatel), zavazedly ho neobtěžuj. Kom.

410316   Závazek Svazek: 5 Strana: 0324
Závazek, zku, m. = zavázání, die Ver- bindung. — Z. = konec (zastr.), das Ende. Konec neb z. knih. 1538. — Z. = zárod, der Fruchtkeim. Na Slov. Plk. — Z. = za- vázání, slib, povinnosť, die Haftung, Ver- bindlichkeit, Verpflichtung, das Obligo, der Zwang, das Engagement, die Pflicht, das Versprechen, Wort, Gelübde. V. Z. = po- vinnosť, jižto člověku ukládá zákon mravní aneb právní; Z. mravní, právní. S. N. Z. a povinnosť k něčemu míti; na z. koho vzíti, bráti (slibem zatknouti); mnozí na z. cti a víry vzati, Jemanden auf sein Ehrenwort zu etwas verpflichten; k úřadu přísahy a z-ky činiti musili; přísahu a z. na něco činiti. V. V takových z-cích toho nejvíce šetřiti máme. CJB. 369. Takový má ctí a věrou zavázán býti, aby se před nadepsanými hejtmany ode dne závazku svého ve dvou nedělích pořád zběhlých postavil. Zr. F. I. B. XXXIV. Osvobození od z ku umluve- ného. Us. Z-kové a slibové z přinucení vy- konaní nepořádní jsou. Vz Zř. zem. Jir. U. 13., k. 28. Pod příměřím a z-kem pokoje k někomu přijíti. Haj. Ze z-ku někoho pro- pustiti. Br., Kom. Z-kům svým věrně státi; z-ku dosti činiti. Sych. Z-kem přísahy slib utvrditi. Jel. Bez všeho z-ku živu býti. Aesop. Pod závazkem mlčenlivosti; to jest těžký z. Kram. V nějaký z. se dáti, vstou- piti, v z. vjíti; v z-ku býti; v z. vzatý, engagirt; z. směnečního dlužníka, Haftung des Wechselschuldners; tento z. se ctí. Dch. Z. platební, die Zahlungsverpflichtung, na- dací, Stiftungs-, k odbírání kořalky, der Brantweinzwang; z. rukou společnou, die Solidarhaftung, Solidarverbindlichkeit. Šp. No počkaj, šuhajko, však sa budeš mať, musí ťa Pánboh sám za to pokárať; on zná sľuby, záväzky, prísahu našej lásky. Sl. spv. II. 63. Jak ty komu co jistě slúbíš, v z-ku zostaneš. Na Mor. Tč. Z. vyšel z platnosti. Ddk. I. 205. Kázal mu to z. k císaři ně- meckému; S tím z-kem, aby knížata mo- ravská povinni byli; V pozdějších letech neděje se více zmínka o takovém z-ku. Ddk. II. 144., 181., III. 171. Na sněmu jeru- salemském přijal na se z. Sš. I. 143. Pama- tuj na ten z. svůj, u sv. Petra Pavla mšu sv. obětuj. Sš. P. 581. Že nikdo se nevy- jímá od toho z-ku. Sš. II. 56. Kteréž z ry- tířstva vězně náhodou zjímal, na z. cti a víry zase je propouštěl. Pal. Děj. III. 3. 292. Na z. cti a víry něco dodati. Bl. Živ. Aug. 89. Vzal jej král na z., aby z domu svého nikam nechodil. Čr. Závazky veliké máte, které vám činí ti, které . . . Štr. A když jich (těch statků) nedrží, z. a po- vinnosť ma konec. Žer. 343. Jeho milosť nám svrchupsané purgmistra, konšely a obec města Hradiště ze z-kuov, kterýmiž jsú jeho milosti byli zavázáni, propustil jest. List z r. 1479. Té. A kterážby závazku svému dosti neučinila, aby za osobu na poctivosti zmařenou držána byla. 1604. Tč. Taková má na z. cti a víry vzata a zavázána býti. 1604. Tč. Takové z-ky potom ženy samy nařiekati mohú. Vš. Jir. 229. Z. pod ctí a pod věrou; nad závazky cti a víry své se zapomenouti; závazkův a slibů neřádných žádný není povinen držeti. Pr. mést. Ně- koho na z. z trestaní pustiti (gegen Revers). Sláma exc. Na z. vzatý propuštěn jest. Har. Na z-cích trvati. Faukn. Na závazku býti. Ottersd. Z. lásky, manželský. Šm. Z. osobní, věcní; vejíti, vstoupiti v z. pro něco; zba- viti někoho z-ku, od z-ku; bez mého z-ku, ohne mein Obligo; z. k odbírání piva, der Bierzwang; z. (závaznost) rukou společnou a nerozdílnou; vzíti někoho na z. cti a víry rukou dáním ; z. pod přísahou: povinnosť pro závazek (Haftungsprlicht, lépe: zavázanosť, Škarda). J. tr. Pod z-kem na to uloženým, Er. Sprostiti se z-ku. Šp. O z-ku v strčes. právě vz Rb. str. 274. Vz také: Slib. — Z. = smlouva, der Bund, Vertrag, die Ver- bindung, das Bündniss, Verbündniss. Z. s kým učiniti, Ros., míti. Bibl. V z. s kým vejíti. Kram. Z. zrušiti. D. Z. k stavu man- želskému. Štelc. Vz Smlouva. Žer. Zps. II. 192.

410317   Závazek Svazek: 7 Strana: 1126
Závazek = povinnosť atd. Pamatujíc na z. otce milého. Pož. 3. Byl poražen a na z. vzat. Pal. Rdh. II. 93 Mám přikázánie pod vysokými z-ky. Let. 111. Kteří pro dluhy jsou na z-cích aneb na věži sedí. Aby se jich pod velikým z-zkem ptali. Výb II. 1242., 1450. Vzal ho na z. (na čestný slib, že se k soudu dostaví). Mus. 1891. 228. Z., přísaha. NZ. I. 158., Wtr. Obr. II. 745.

410318   Závazek Svazek: 10 Strana: 0523
Závazek, zku, m. = konec Při z-ku psaní něčeho doložiti. Arch. XX. 136. Vz předcház. Zavázati.

410319   Zavazení Svazek: 5 Strana: 0325
Zavazení, n., zavázení = ublížení, úraz, der Ver-, Anstoss, die Beleidigung. Vz Za- vaditi. Výb. I. 494., Jel. — Z., die Bela- stung. Z. statku. J. tr. Ježto mi mé zboží zavadil, ježto jsem skrze jeho zavazení svého zase postihnúti nemohl. Půh. II. 533.

410320   Zavazenosť Svazek: 7 Strana: 1126
Zavazenosť, i, f. = zavazení. Stat. kn. 188 3/4. 70.

410321   Zavazený Svazek: 5 Strana: 0325
Zavazený ; -en, a, o, belastet. Vz Zava- zení, Zavaditi. Věci, kteréžkolivěk jeho klá- štera zavazené nebo zapsané. Arch. IV. 48.

410322   Zavázeti Svazek: 5 Strana: 0325
Zavázeti, vz Zavaditi, 2. Zavésti.

410323   Zavázeti Svazek: 7 Strana: 1126
Zavázeti. Mkl. Etym. 373. b

410324   Zavázeti Svazek: 9 Strana: 0400
Zavázeti zaniklo dle Gb. H. ml. III. 2. 344. Ale čte se v překladu Vernova Zele- ného paprtku. Mus. fil VI. 480. Zavazovací list kupecký. Ott. Říz. 1. 141.

410325   Závaziště Svazek: 5 Strana: 0325
Závaziště, ě, n. = místo na závazy, der Gepäcksraum. Dch Vz Závazna.

410326   Zavaziti Svazek: 5 Strana: 0325
Zavaziti, il, en. ení= zaraziti. — koho čím: jelena tesákem. Šp.

410327   Zavazklý Svazek: 5 Strana: 0325
Zavazklý = zavlhlý, etwas feucht, nicht ganz trocken. Obilí mlatcům dobře nepouští, je z-klé. Mor. Šd.

410328   Zavazknouti Svazek: 5 Strana: 0325
Zavazknouti, knul a kl, utí — zavlh- nouti, feucht werden. Mor. Šd. — kde. Ve sklepě to zavazkne. Šd.

410329   Závazkový Svazek: 10 Strana: 0523
Závazkový. Z. zastoupení. Us.

410330   Záväzku Svazek: 8 Strana: 0503
Záväzku, y, f. = závazek. Slov. Kal. S. 211.

410331   Zavázlý Svazek: 5 Strana: 0325
Zavázlý = který zavázl, stecken geblie- ben. Z. šíp. Měst. bož.

410332   Závazna Svazek: 5 Strana: 0325
Závazna, y, f. = závaziště. Dch.

410333   Závazně Svazek: 5 Strana: 0325
Závazně, verpflichtend. Podmínky stano- veny byly z. také pro šlechtu. Ddk. V. 87.

410334   Závazné Svazek: 10 Strana: 0523
Závazné, ého, n., deplanale. Mam. A. 19b.

410335   Závazní Svazek: 5 Strana: 0325
Závazní, Gepäck-, Pack-, Bagage-. Vz Zavaz. Z vůz, list. Dch. Vz Závazný.

410336   Závazník Svazek: 5 Strana: 0325
Závazník, a, m., der Packer, Gepäck- träger. Dch. Vz Závaz.

410337   Závaznosť Svazek: 5 Strana: 0325
Závaznosť, i, f. = zavazující moc, die Verbindlichkeit, das Obligo, die Haftungs- pflicht. J. tr., Nz. Z. zákonu. D. Z. osoby a statku Nemovitého, die Personal- u. Real- haftung. J. tr. Z. rukou společnou a neroz- dílnou, die Solidarhaftung. Nz. Z. platební, Die Zahlungsverbindlichkeit, z. právní, die Rechtsverbindlichkeit. Šp. Bez z-sti (v směn- kářství), ohne Obligo, ohne Gewährleistung. Dch. Tehdáž toto homagium mělo jen osobní z. Ddk. V. 302. Pře o z-sti starozákonných obřadu; Béře na sebe z. celý zákon zacho- vávati. Sš. L. 139., II. 56.

410338   Zaváznouti Svazek: 5 Strana: 0325
Zaváznouti, zavíznouti, znul a zl, utí; zavízati = uváznouti, stecken oder hängen bleiben. — abs. Zavízla ta správa. Ros. — kde. Na háku zavázl letě se střechy. Z. na kabátu. Ros. Nevím, kde (na čem) to zavízlo (zůstalo). Jg. — kam. (Krokodil) na ten hák zavízne. Har. II. 236.

410339   Závazný Svazek: 5 Strana: 0325
Závazný = zavazující koho, bindend, ver- bindend, verbindlich, rechtsverbindlich. Nz. Z. skutek, verbindliche Handlung; smlouva s jedné strany z-ná, ein einseitig verbind-
licher Vertrag. J. tr. Z. slib, Dch., Msn.
Or. 80.. předmět, obligat, Dch., Kra., pra-
vidla, Verantwortlichkeitsgrundsätze, dle
práva z-ný, rechtsverbindlich, Šp., příkaz.
Kaizl 259. Král Václav zřekl se slavně a
závazným způsobem Elišky, dcery Ondřeje.
Ddk. VII. 243. — pro koho. Neváháme
označiti tyto pastýřské předpisy jakožto
z né pro duchovenstvo moravské ve 12. věku.
Ddk. IV. 281. (V. 72., 115., VI. 29). —jak.
Smlouva s obou stran z-ná. Vz nahoře. — Z. = zdvořilý, uctivý, höflich. Z. poklona. D.

410340   Zavazovací Svazek: 8 Strana: 0503
Zavazovací. Z. střevíc. Wtr. Krj. I. 546.

410341   Zavazovač Svazek: 5 Strana: 0325
Zavazovač, e, m., der Binder, Zu-, Ver- binder.

410342   Zavazovačka Svazek: 5 Strana: 0325
Zavazovačka, y, f., die Ver-, Zubinde- rin. — Z. = tkanice k zavazování vlasů, das Haarband. D.

410343   Zavazovadlo Svazek: 5 Strana: 0325
Zavazovadlo, a, n., das Band. Ros.

410344   Zavazování Svazek: 5 Strana: 0325
Zavazování, n., die Belastung, Pfändung. Kdyžby k z. přišlo, nemají více bráti než po 2 groších od dobytka. Tov. k. 29.

410345   Zavazovati Svazek: 5 Strana: 0325
Zavazovati, vz Zavaditi, 2. Zavázati.

410346   Závaž Svazek: 5 Strana: 0325
Závaž, e, f., zastr. = závaží. Z. v tělocv. Vz KP. I. 513.

410347   Závažan Svazek: 5 Strana: 0325
Závažan, a, m. = obyvatel za Váhem. Sl. let. III. 139.

410348   Zavažeč Svazek: 5 Strana: 0325
Zavažeč, e, m., v hutn., der Vor-, Auf- läufěr. Rk.

410349   Závažek Svazek: 5 Strana: 0325
Závažek, žku, m. Z. vkládací, das Ein- satzgewicht. Rk.

410350   Zavážeti Svazek: 5 Strana: 0325
Zavážeti, vz Zavézti.

410351   Zavážeti Svazek: 8 Strana: 0503
Zavážeti. Aby to jiným nezavázelo. Exc.

410352   Závaží Svazek: 7 Strana: 1126
Závaží, Gewichtigkeit, Wichtigkeit. Oce- níme-li je (národy) dle jejich vnitřního z ; Může-li tedy takovýto soud (úsudek) míli neomylnou platnosť, nepřemožené z. ? Šf. Strž. I. 79, 94.

410353   Závaží Svazek: 8 Strana: 0503
Závaží = vážka, časť krosna, Liptov. Phľd. 1894. 85.

410354   Závaží Svazek: 9 Strana: 0400
Závaží hodin. Vz KP. VIL 280.

410355   Závaží, závažíčko Svazek: 5 Strana: 0325
Závaží, závažíčko, a, n. = věc určité tíže, kterou se tíž jiné věci ustanovuje, das Gewicht. Váhy (závaží) jsou: centnéř, libra, lot, kventlík, škrupl, Kom., kámen. Nyní: gramm, dekagramm, kilogramm, metrický cent; vz tato slova. Z. visecí, zavěsitelné, závěsné, Nz., železné, ocelové, mosazné, celní, decimalní n. desitinné, váhové, Šp., náhradní, plnovážné. Kh. Přídavek z., aby rovná váha byla. V. Přezmen s jedné strany hák má, s druhé závaží; Není-li váha rovná, přídavkem z. ji srovnej. Kom. Z. grammové, Grammgewicht, vkládací či vsazovací, das Einsatzgewicht, kamenné, der Schragenstein, vyrovnávací, das Gegengewicht, toulec na z., slupka závaží, die Gewichtshülse, tah z., der Gewichtszug, stroj se z-žím. Šp. Z. nad- lehčovací. ZČ. I. 245. Z. římská. Vz Vlšk. 312. — Z. k hodinám, u hodin, hodinové, das Uhrgewicht. Kh. Z. choděcí, bicí, ho- dinné Dch. Z. Hodinové s kyvadlem se srazilo. Šp. — Z. u síti (kusy olova, aby síť se ponořila). Us.— Z. Rožeň se závažím, der Bratenwender. D. — Z. zednické, der Senkel, die Bleiwage, das Loth, Richtblei. Z. olověné (olovnice). V. Zedník z kamene a z cihel podlé pravidla a z. zdi vzdělává. Kom. Šachta jde rovně do z. (jest kolmá). Vys. Šachta do z. (stojatá); Žíla do závaží (kolmo) přehozená (v horn.). NA. IV. 138., 128. — Z. vodní (na dlouhé šňůře ke skou- mání hloubky vody), V., olovnice, das Grund- eisen, Senkblei, Loth, Kom. — Z., die Ge- wichtigkeit, Das Gewicht. Aqu. Z. stříbra čistého. BO. Každé slovo věty té světové má z. Sš. J. 54. — Z., das Gleichgewicht. Má špatné z. (potácí se). Us. Dhn. Volbou Jaromírovou zjednáno je z. překážející kní- žeti . . . Ddk. II. 225. — Z. = překážka, das Hinderniss, Sluha zlý, jenž jest závažím. M. — Z. — váha, die Wage. Aqu.

410356   Zavážiti Svazek: 5 Strana: 0326
Zavážiti, il, en, ení, zavažovati, wägen. A príchodziemu odvážili naraz toľký kruch zlata, koľký sám zavážil. Dbš. Sl. pov. I. 381.

410357   Zavažitý Svazek: 7 Strana: 1126
Zavažitý = zavalitý. Mor. Vhl.

410358   Zavážívati Svazek: 5 Strana: 0326
Zavážívati, vz Zavézti.

410359   Zavážka Svazek: 5 Strana: 0326
Zavážka, y, f. = zavážení. Vz Zavézti. Z. rokle kamením. Us. — Z., die Nach-, Zuwage. Mor Brt.

410360   Závažní Svazek: 5 Strana: 0326
Závažní = k závaží náležící, Loth , Ge- wicht-. — Z. = kolmo jdoucí, senkrecht. Přímka z. Sedl.

410361   Závažní Svazek: 7 Strana: 1126
Závažní trám studny, Brunnenschwengel, m. Lpř.

410362   Závažnice Svazek: 5 Strana: 0326
Závažnice, e, f., das Senkblei, Loth. Rk. Cf. Závaží.

410363   Závažničný Svazek: 5 Strana: 0326
Závažničný, Loth-. Z. lano. Rk.

410364   Závažník Svazek: 7 Strana: 1126
Závažník, u, m., Gewichtswagen, m. Hř.

410365   Závažník Svazek: 8 Strana: 0503
Závažník, u, m. Gegengewichtswagen (v dolech). Vz Ott. XI. 602. a.

410366   Závažnosť Svazek: 5 Strana: 0326
Závažnosť, i, f., das Schwergewicht, die Wucht, Gewichtigkeit. Dch. Sousedům po- necháno příliš široké pole z-sti jejich vý- roků. Ddk. IV. 239. Z. samohlásek. Podlé z-sti totiž podlé plnosti a moci hlasu svého dělí se vlastní samohlásky na závažnější a méně závažné. Stupnice jejich jest: a, o, u, y, e, i, ve které nejvýše stojí nejplnější a nejzávažnější a, po něm slabší o atd. až do nejslabšího i. Samohlásky dlouhé jsou přirozeně závažnější než jejich střídnice krátké, á> a, é > e; dvojhlásky jsou zase přirozeně závažnější než kterýkoli člen jejich jednotlivý, ie > i, > e a jsou také zá- važnější než jednotlivé samohlásky dlouhé, ie > í, uo > ó, au > ú atd. Samohláska y ve výslovnosti novočeské neváží více než i. Samohlásky tvrdé jsou závažnější nežli měkké. Gb. Hl. 17.—18. Tvoříce z téhož kořene několik slov nestejného významu, měníme samohlásku kořenovou v závaž- nější; Tvoříme-li z koř. vez: voziti, vozka, vůz, svážím, klademe na místo hlásek méně závažných hlásky závažnější, což zoveme stupňováním. Bž. 30.

410367   Závažný Svazek: 5 Strana: 0326
Závažný = důležitý, pádný, wichtig, ge- wichtvoll, schwerwiegend, wuchtig, gewich- tig, belangreich, ins Gewicht fallend, fol- genschwer, vollwichtig. Dch. Z. slova, Mus., důkaz, činitel, důvod; z-né slovo klidně vysloviti, pronésti. Dch. Z. příčina, okol- nosť. Us. Pdl. Kozmas množství závažných událostí k jedinému roku 1055. hromadí; Arcibiskup odepřel mu z důvodů z-ných posvěcení. Ddk. II. 195., IV. 6. — čím. Svědectví přesnotou závažné. Šf. I. 476. — pro koho. Toť z-né věci pro posuzovatele. Ddk. IV. 52. — v čem. Odvážil se kroku v následcích (lépe: následky) z-ho. Ddk. IV. 108.

410368   Závažský Svazek: 5 Strana: 0326
Závažský = za Váhem jsoucí. Phld. III. 3. 289.

410369   Zavčasně Svazek: 5 Strana: 0326
Zavčasně = zavčas.

410370   Zavčasu Svazek: 5 Strana: 0326
Zavčasu = zavčas, časně, záhy, frühzei- tig. Na Slov. Koll. Také na Mor, Sš. P. 296., Vck. Gt. času řídí první předložka za. Vz Předložka, Nazpaměť. Z. sme tam přišli. Mor. Vck. Kto sa z. ožení, tak akoby v čas ráno vstal. Mt. S. I. 113. Vtáča z. perie zo seba oberá. Zátur.

410371   Zavčerom Svazek: 5 Strana: 0326
Zavčerom = předevčírem, vorgestern. Na Slov. Plk. Jožko, len poháňaj, aby si sa tak nevliekol ako z.; Ona sama mi to po- vedala kedy? Zavčerom. Phld. IV. 64., 353.

410372   Zavčil Svazek: 5 Strana: 0326
Zavčil, für jetzt, für den Augenblick. Z. mám toho dosť. Na Ostrav. Tč.

410373   Zavčilka Svazek: 5 Strana: 0326
Zavčilka, zu jetziger Zeit, jetzt. Z. sú lidé nenábožní. Na Ostrav. Tč.

410374   Zavďačiti sa Svazek: 5 Strana: 0326
Zavďačiti sa = zavděčiti se.

410375   Zavďačný Svazek: 5 Strana: 0326
Zavďačný; -čen, čna, o, dankbar. Radu dával, by tedáž zemrelému posledňú bez bavy česť a pri tom z-čnú Arovi poctu od- bavoval. Hol. 258. (104.).

410376   Zavdaná Svazek: 5 Strana: 0326
Zavdaná, é, f. = pitka, přípitek. Musí být také nějaká z-ná. Us. Šd. Na z-nou volati. Němc. Sojka poslal pro nějakou z-nou. Kmk.

410377   Závdanek Svazek: 5 Strana: 0326
Závdanek, nku, m. = závdavek, das An- geld, die Angabe. Na Mor. a na Slov. D., Vck., Šd., Tč., Brt., Sš. II. 86 , Hý. Také ve vých. Čech. Kšá. Dělá se silným a už má z. s hrobařem vypitý. Mor. Tč. Dal z. na koně, na pole (při koupi), služce. Šd. Dyž vánoce přindú, sirotci se zendú (sejdou), ubozí sirotci závdanky skládajú; A nese mu dárek, řetaz, púta, zámek, tu máš, milý šo- hajíčku, císařský z.; O takový z. já vám nic nestojím. Sš. P. 492., 574. Po tom po půldruhém letě dal jest otci svému z-nku pět zl.; Na to jest Jan Mrdáčka dal Toma- novi z-nku 4 zlaté. NB. Tč. 12., 169. (260.). — Z. = zavdaná. Mor. Šd.

410378   Závdanek Svazek: 8 Strana: 0503
Závdanek = závdavek. 1625. Pras. Řem. 39. A závdanek kuon při sobě zuostavil. Půh. VI. 150.

410379   Závdanek Svazek: 10 Strana: 0523
Závdanek. Brt. I. 13. Sr. Huj. Progr. 16.

410380   Zavdání Svazek: 5 Strana: 0326
Zavdání, n., vz Zavdati. Kdo sv. neděle nesvětí, ten ukazuje, že nenie vděčen Kri- stovi krve z. a prolitie. Hus I. 113.

410381   Závdanka Svazek: 5 Strana: 0326
Závdanka, y, f. = závdanek. Mor. Kld.

410382   Zavdanosť Svazek: 9 Strana: 0400
Zavdanosť. Nevím, z jaké z-sti (příčiny) zmocnilo se mne myšlení o smrtelnosti naší. Pal. Záv. I. 46.

410383   Zavdaný Svazek: 5 Strana: 0326
Zavdaný; -án, a, o, angegeben, darge- boten, zugetrunken. Pojď na z-nou. Us. Vz Zavdati komu. Čtyři zlaté na požáry z-né. NB. Té. 159.

410384   Zavdaný Svazek: 8 Strana: 0503
Zavdaný = podnapilý. N. Město. Brt, D. II. 423.

410385   Zavdati Svazek: 5 Strana: 0326
Zavdati, vdej, vdaje (íc), al, án, ání; za- vdávati = díl na před dáti, angeben, An- geld, Handgeld geben; dáti, podati, geben, darreichen; připiti, zutrinken; dáti, způso- biti, příčinou býti, geben, veranlassen, dar- bieten. Jg. — (co komu) nač. Z. nač. Pr. měst. On se na to zavdal (začal to, ale ne- dodělal) a ten to dodělal. Na mor. Val. Vck. Tu ona mu zavdala na tu kúpi 22 kop gr. hotových peněz; Byl jsem kúpil lidi, lúky, lesy a na to jsem hřivnu zavdal. Půh. II. 123., 278. Na svornosť si z. Us. Dch. Na čež se jim tu žold půl měsíce zavdává. V. — komu = připiti. D. Zavdali si. Us Ten si příliš zavdal (opil se). Sych. Na, zavdej si! Us. Šd. Martin jí zavdával. Kmk. Zavdej nám přece! Us. Jak se komu zavdává, tak mu připíjejí. Pk., Bž. Z. komu = vynadati, aufheissen. Javorníček žaloval Okřeše, že mu zavdal. NB. Tč. 93. — se komu. Když se Bůh lidu israelskému zavdává, že mu po měsíc maso udělí. Sš. J. 100. Až se mu vhodná příležitosť zavdá. Zbr. Lžd. 16. — kde. Aby ji sokovi zostudil, zavdá ji v ná- poji prášek. Kld. II. 328. V hospodě mi vína nezavdal. Brt. P. 137. — si s kým = připiti si. Dch. — si odkud. Z. si z cizího plecháče. Brt. — jak. Srdnatě, notně si za- vdal. Us. Dch. Zavdali mu, až mu oko vy- lezlo. Mor. Šd. — si čím (kdy). Vínem si zavdávali (při hostině). Kká. Td. 342. Na svornosť sklenkou si z. Us. Dch. — si čeho: piva, kořalky, vína, tabáku (šňupnouti si). Sych., Vck., Šd., Dch., Čes. mor. ps. 96., Kos. v Km. 1884. 613., Nrd. Bld. 20. Ukrojte si u ná3 chleba a zavdejte si piva. Us. Šd. — kdy. Totižto hned při datum tohoto listu z. má tři zl. a potom v roce pořád zběhlém . . . Faukn. — co komu: pohor- šení (dáti). Us. Z. někomu ránu, einen Hieb versetzen, pohoršení, Aergerniss geben. Dch. Z. někomu příčinu k něčemu. Posp., Čjk. 64, Šmb., Ddk. III. 37., 252., IV. 42. Zlou porážku by zavdal (učinil). Kká. Td. 171. Ze ti zavdám milou hezčí nežli sama já jsem (zjednám). Pís. srb. II. 18. Kto je prvý, zavdává příležitosť mnohým nenávideniam. Lipa 198. Loupeživosť jejich zavdala podnět ku srážce krvavé. Ddk. IV. 10. (IV. 14., 251., V. 325.). Prodal jsem polovici domu Jakubovi Hanovi za 90 kop gr. č., zavdal mi 15 kop. Dač. I. 101. Kterak požáry od Tomana kúpiv za 8 zl. zavdal jemu 4 zl. NB. Tč. 169. Aby, co jest zavdal, ztratil. Hus I. 218. K zboření hradu zavdala válka príležitosť. Tabl. poës. Z. někomu smrtelnou ránu. Šm. Z. někomu k něčemu příležitosť, Plk., příčinu a p. Dle Brs. 2. vyd. 270. lépe: příčinu, podnět, pohoršení k čemu dáti, pohoršení způsobiti a p. Vz tam více.

410386   Zavdati Svazek: 8 Strana: 0503
Zavdati = závdavek dáti. Abychom jim (žoldnéřům) zavdali. Arch. XV. 33.

410387   Zavdati co Svazek: 7 Strana: 1126
Zavdati co. Tu summu zavdal (vydal). Wtr. Obr. I. 304. — komu. Zavdá-li někdo dívce, nemá děkovati, odpudil by se jí milý. Na záp. Mor. Mtc. 1892. 198.

410388   Zavdávač Svazek: 5 Strana: 0327
Zavdávač, zavdavač, e, f., der Angeber; Zutrinker; Darbieter.

410389   Zavdavač Svazek: 7 Strana: 1126
Zavdavač, e, m. Bol z-čom, t. j. bral radom tanečnice za ruky a oddával jedno- tlivým tanečníkom do tanca. Slov. BZv. 31.

410390   Zavdávačka Svazek: 5 Strana: 0327
Zavdávačka, zavdavačka, y, f., die An- geberin; Zutrinkerin; Darbieterin.

410391   Zavdávání Svazek: 5 Strana: 0327
Zavdávání, n., vz Zavdati. — Z. = na- dávání, das Beschimpfen, Aufheissen. Co se dotýče z., jestliže se Štefek k tomu bude znáti, kterak jest jemu v tom z. domlúval. NB. Tč. 254.

410392   Zavdávati Svazek: 5 Strana: 0327
Zavdávati, vz Zavdati.

410393   Závdavečný Svazek: 5 Strana: 0327
Závdavečný, Angabe-. Z. peníze. Schön. Vz Závdavek.

410394   Závdavek Svazek: 5 Strana: 0327
Závdavek, vku, m. — Z. = vše, co se napřed dává na potvrzení toho, že jistá smlouva byla učiněna, das An-, Daran-, Handgeld, Aufgeld, die An-, Darangabe, Anzahlung. Jg., J. tr., Dch. Vz S. N. Nebo což jménem z-vku skrze kupce dává se, toť nečiní stržení. CJB. 365. Závdavek. V. Dal 10 zl. z-ku (na krávu). Voják dostal z. D. Z. manželský (dar). V. Počátek života jest z. smrti. Mudr. Čeledínu z. dáti; z. přijíti. Us. Z. ujednání obchodních. Šp. Z. vojenský, das Werbegeld. J. tr. Bosk je na zemi, to mu dáť sluší, časom rozkošný závdavok duší, časom úst zvyklé potkanie. Sldk. 349. Dal mu to na z. Us. Vck. Toto si, povedá, vezmite, to vám bude na závdavok. Dbš. Sl. pov. I. 363. (VII. 88). Z. se dává na důkaz, že kup dokonán, že jist a nespači- tedlen jest a je předchozí a předjemná a předborná částka celé budoucí výplaty. Sš. II. 85. Na důkaz smlouvy té zde klenot ten jakožto z. mé lásky jí dejte. Shakesp. Tč. Závdavek od 12 zl. šp. m.: z. dvanácti zl. A tak z. jest toliko důvod kúpení a pro- dání skonalého. CJB. 365. Já jí z. dal. Půh. II. 196. Osmý den Kristus obřezán pro naše hřiechy a dal jest z. své krve za naše spa- senie ; A to jest počátek neb z. té radosti. Hus I. 113., II. 178.

410395   Závdavka Svazek: 7 Strana: 1126
Závdavka, y, f. = závdavek. Slov. Rr. Sb.

410396   Závdavní Svazek: 5 Strana: 0327
Závdavní = k zavdání sloužící, Haft-. Z. peníze, das Haft-, Angeld. Jg.

410397   Zavde Svazek: 5 Strana: 0327
Zavde = často, oft, häufig. Na Hané. Bkř.

410398   Zavděčení Svazek: 5 Strana: 0327
Zavděčení, n., die Erweisung eines Ge- fallens, Einscnmeichelung. Vz Zavděčiti.

410399   Zavděčení-se Svazek: 9 Strana: 0400
Zavděčení-se. Sr. Zát. Př. VIII. A. odst. 22.

410400   Zavděčiti Svazek: 5 Strana: 0327
Zavděčiti, il, en, ení; zavděčovati, sich verpflichten, sich verbindlich machen. — si koho (čím) = vděk jemu učiniti. Kom. Mutina z-čil si nového panovníka, dav se u Kamence poraziti. Ddk. II. 401. — se komu. Chceš-li se mně z. Us. Šd. Aby jí mohl vděk udělat' a jí se z. Kld. II. 99. Čo sa mamka tejto noci natrápila, aby sa vám nejako zavďačila; spiekla múky za tri korce pre vás, chlapci, na koláče, len aby som tancovala. Sl. spv. I. 3. Biblioteke musea českého zavďačuje sa vydavatel. Slov. (Vi- ktorin). Len aby sa vám šuhajcom zavďačila. Sl. ps. 236. Ale človiečku, vari sa vám rozum čistí, žebyste mňa mali do temnice dávať za to, čo sme zavďačili sa pánovi?; Tu vy- tešený otec nevedel, ako sa má rytýrovi zavďačiť a ako sa mu odslúžiť. Dbš. Sl. pov. I. 27., 300. — se komu čím = vděčným se prokázati dobrodiním. Chmel., Ros., Sych., Puch., Tč., Šml. 1. 43. Z. se někomu vlídností. Č. Nevím, čim bych se mu z-čil. Us. Šd. Chtěl se mu tím darem z. Šd., Zbr. Baj. Dod. 5. Z. se někomu svým zpěvem. Brt. Naše milé sestry, jenom chtějte, ale pevně chtějte, slovem, činem se z. svému národu. Kmp. Č. 141. Dost velikým již jsem panstvu z-čil se hlupstvím. Kká. Td. 167. Hleděl si císaře z. bohatými dary. Ddk. II. 365. Viete dobre, že matky nevedu deti s prázdnou rukou do školy; múky, másla, kaše, brindze, ktorá co môže, tým sa zavďačí. Chlpk. Dramat. I. 81. — jak. Tys to spravil! No tím se's mu pěkně zavděčil! Us. Šd. — se s čím. Bol by som sa vám zavďačil aj s Tom. Ná- pravníkom (= byl bych Vám daroval knihu sepsanou Nápravníkem), ale z toho nemám iba ten jeden výtisk. Zatur. — se komu zač. Domáci a známi za toto zavďačia sa niečim chlapcovi. Dbš. Obyč. 179. — kdy. Hned r. 1117. mohl knížeti českému velice se z. Ddk. II. 442.

410401   Zavděčný Svazek: 5 Strana: 0327
Zavděčný, dankbar. Dch. — komu čeho, zač. Na Ostrav. Tč.

410402   Zavděk Svazek: 5 Strana: 0327
Zavděk (za vděk), adv. vorlieb. Z. při- jmouti něco od někoho. Br. Vz Vděk.

410403   Zavděk Svazek: 8 Strana: 0503
Zavděk. Dle Bl. Gr. 172. lépe: vděčně.

410404   Zavdy Svazek: 5 Strana: 0327
Zavdy = někdy, ob čas, časem, dann und wann, bis-, zuweilen, mitunter. Na Mor. a ve Slez. (Šd.). D. Z. = vice než někdy a méně než často. Chodívá k nám zavdy. Brt., Vck., Pk., Džl., Tč., Bkř. Z. tu bývá, si přihne, ho vídám. Šd. Přes tu zimu na z. vyjeť, to neškodí. Slez. Šd.

410405   Zavdy Svazek: 7 Strana: 1126
Zavdy. Vz Mkl. Etym. 398. b.

410406   Zavečerati si Svazek: 5 Strana: 0327
Zavečerati si = zavečeřeti si, abend- malen. Teraz už môžeme si aj z.; Ale si len zavečerajme, potom sa opáčime, kdo sme, čo sme. Dbš. Sl. pov. III. 93., I. 106. — jak. Piekli koláče na svadbu. Nadelali aj mne; z toho zavečeriame si pekne spolu; Princ si chutne z-ral, uložil sa a spal ako v oleji. Dbš. Sl. pov. I. 71., 77. — odkud. Zavečerajte si z toho, čo paní hostinská pre nás prichystala. Syt. Táb. 239.

410407   Zavečernívá Svazek: 5 Strana: 0328
Zavečernívá, zavečernívá se = počíná věčer býti, es wird Abend. Kos.

410408   Zavečeřiti se Svazek: 5 Strana: 0328
Zavečeřiti se = do večera někde býti, bis zum Abend wo bleiben. — kde. Z-li se u nás. Na mor. Val. Vck.

410409   Zavěčka Svazek: 9 Strana: 0400
Zavěčka, y, f. = zavěná, zavíjená, zaví- ječka = hody, jež dává nevěsta ve vsi hospodyním. V již. Čech. Kub. 159.

410410   Zavedení Svazek: 5 Strana: 0328
Zavedení, n. = odvedení, die Weg-, Ab- führung. Z. někoho někam. Us. — Z. = za- jetí, die Deportirung, Gefangenhaltung. Z. babylonské. Plac, J. tr. — Z., die Ein- führung. Z. zemáků do Europy. Osv. I. 525. Z. nových peněz, měr. Us. — Z., die Ein- leitung. Z. rozepře, litis contestatio, die Streiteinlassung. Borový. Zavozování (uvá- dění) do věcí božských. Kom. — Z., die Verführung. Z. mládeže. Us. Z. církve. Pís. br. Úplně a dokonale znali a věděli, odkud a skrze koho přišlo na křesťanstvo tak ve- liké z. a oslepenie. Jel. Enc. na. 4. Ty ne- zabiješ křivě ani v hřiech dobrovolným z-ním. Hus I. 286. — Vz Zavésti, Zave- dený.

410411   Zavedený Svazek: 5 Strana: 0328
Zavedený; -en, a, o, weg-, abgeführt. — kam: do pokoje, Us., do cizí země (vy- hnaný). V. — Z., eingeführt. Z. pořádek. Us. — jak. Soustava povrchně z-ná. ZČ. I. 280. Má obchod dobře z-ný. Us. Dch. — kdy. Gejzovi Uhry děkují zvelebení uher- ských osad, z-ných pod Belou II. Ddk. III. 252. — kde Nové znamení v algebře z-né. Šim. 50. — Z., verführt. Z. panna. Us. — kam: v hřiechy. Kanc. br., Chč. 451. — Vz Zavedení, Zavésti.

410412   Zavedly Svazek: 8 Strana: 0580
Zavedly od koho. Tov. 98.

410413   Zavedňa Svazek: 7 Strana: 1126
Zavedňa. Přišli sme dom ešče zavedňa = za dne. Dol. Brt. D. 190.

410414   Zavedne(za-ve-dne Svazek: 10 Strana: 0523
Zavedne(za-ve-dne). Litom 41., Hoš. Pol. 1. 111. Sr. Zavedňa v VII. 1126.

410415   Zavedovať Svazek: 7 Strana: 1126
Zavedovať, manipuliren. Slov. Czm. 110. Zavedovacia reč = jednací. Ib.

410416   1. Závěj Svazek: 5 Strana: 0328
1. Závěj, závěje, e, f. = svějka, hromada navátého sněhu n. písku, die Verwehung, Schneewehe, Windwehe, der Sandhaufe. Jg., Šd. Sněhová z. Dch. Z-jemi se broditi. Us. Šd. Když vítr cesty sněhem zavěje, povstá- vají hluboké závěje sněhové. Km. 1884. V horách, na těch cestách jsou veliké zá- věje. Vítr učinil z-je. Pro z-je nemůže se jezditi. Šedin sněžné závěje. Osv. VI. 871. — Závěje = vlny. Holý.

410417   2. Závěj Svazek: 5 Strana: 0328
2. Závěj, e, m. = závoj, rouška, der Schleier. Z. panenský, klášterní. Ob. pan.

410418   Zavěji Svazek: 5 Strana: 0328
Zavěji, vz Zaváti.

410419   Závějky Svazek: 8 Strana: 0503
Závějky. Sprašoval si závějky tabáku s vesty. Světz. 1893. 422. b.

410420   Zavel'a Svazek: 5 Strana: 0328
Zavel'a = dlouho, lange. Na Slov. Ako ide, stretne noc. Čo si ty za stvora? pýta sa jej. Ja som noc, rečie mu táto. A čí ešte z. budeš trvať? Nezaveľa, už by malo svitať. Dbš. Sl. pov. VI. 66.

410421   Zavelbení Svazek: 5 Strana: 0328
Zavelbení, n. = zavalebení, das Wohl- gefallen, die Vorliebe. Z. v něčem míti. Na Ostrav. Tč.

410422   Zavelbiti Svazek: 5 Strana: 0328
Zavelbiti, il, en, ení. — si co, sich er- wählen, lieb gewinnen. Co si člověk z-bí, to má. Na Ostrav. Tč.

410423   Zavelebení, zavelibiti Svazek: 5 Strana: 0328
Zavelebení, zavelibiti, vz Zavelbení atd.

410424   Zavelebiti Svazek: 5 Strana: 0328
Zavelebiti, il, en, ení. — se, gravitätisch weggehen. Ros.

410425   Zavelehiti co Svazek: 8 Strana: 0503
Zavelehiti co = pochváliti. Světz. 1895. 543.

410426   Zaveleti Svazek: 7 Strana: 1126
Zaveleti, den Befehl geben. Orl. III. 201.

410427   Zavěná Svazek: 9 Strana: 0400
Zavěná, vz Zavěčka.

410428   Zavěnčiti Svazek: 5 Strana: 0328
Zavěnčiti, il, en, ení, zavěnčovati, be- kränzen. — koho: družku, nevěstu k svatbě. Mor. Šd., Tč.

410429   Zavění Svazek: 5 Strana: 0328
Zavění, n., vz Zavíti.

410430   Zavěniti Svazek: 5 Strana: 0328
Zavěniti, il, ěn, ění; zavěňovati = věnem opatřiti, verleibdingen, mit einem Leibge- dinge versehen. — koho čím: pěti sty. Boč. — kam. Zavěnili jsou nevěstu na ten statek. Us. Dch. — Jg. — co komu. Z-la mu što zl. Slez. Šd.

410431   Zavěňovati Svazek: 5 Strana: 0328
Zavěňovati, vz Zavěniti.

410432   Závěr Svazek: 5 Strana: 0328
Závěr, u, m., die Sperre, der Verschluss. Vz Závor, Závora, S. N. X. 182. Z. hříde- lový, der Kolbenverschluss, z. kassy, die Kassasperre. Čsk. Z. k oknům a dveřím, die Verschlussvorrichtung für Fenster und Thüre. U oken: z. zaháčkovací (zavírá-li se okno háčkem), obrtlíkový. Vorreiber-, zá- strčkový, Riegel-, basbulíkový, Baskül-, špaletový, Espagnolett-, zámkový, Schloss- verschluss. Vz Včř. Z. I. 34. — Z. v log., conclusio, soud, jenž se klade z důvodu vztahu svého k soudům jiným. Jdč. 40. Cf. Dd. P. 88.

410433   Závěr Svazek: 7 Strana: 1126
Závěr bodákový. Ott. IV. 221. Z. písní. Vz Brt. N. p. III. str. CXX1V.

410434   Závěr Svazek: 8 Strana: 0504
Závěr. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79.

410435   Závěra Svazek: 5 Strana: 0328
Závěra, y, f. = jemčina, vrátka, hřebeny (v jezu); splav, svodnice, splavidlo (v ryb- níce), die Schleusse. — Z. = závěrek, der Schluss. Z. státních účtů, der Staatsrech- nungsabschluss. Cís. dipl. ze dne 20. října 1860. Pokladničná z., der Kassaabschluss. Šp., Nz. Čtvrtletní z., der Quartalabschluss. Šp. — Z. = zavření, die Sperre. Z. rour a kamen. Závěra úžiny, die Passperre. Čsk. Úřední z., ämtlicher Verschluss. Dch. Olo- věná z., der Bleiverschluss, Dch., rtuťová, der Quecksilberverschluss, neprůdušná z., luft- dichter Verschluss. Šp. — Z. = závěr, čím se zavírá, der Riegel, Vorreiber, Verschluss. Z. dveří a) zahákování dveří, b) západka, die Falle (vz Vodbička), c) závora, d) pe- tlice. Vz Včř. Z. I. 51. Z. u plynovodu, der Gasschieber. Šp.

410436   Zavěrací Svazek: 5 Strana: 0328
Zavěrací = k zavírání sloužící neb se zavírající, Schliess-, Sperr-, Schloss-, Z. dřevo (svírka), měšec, postel, kolo, nůž, kudla. D. Z. kolo, das Sperrad, NA. IV. 4., přístroj (u jeřábu), NA. IV. 5., láno, das Sperrtau, Čsk., řetěz (u vozu), die Sperrkette. Us. Pdl.

410437   Zavěrač Svazek: 5 Strana: 0328
Zavěrač, e, m. = kdo zavírá, ku př. dvéře, der Schliesser. Reš. — Z., náčiní. Z. obrub, der Fassungssehliesser, Šp., dveřní, der Thürzuwerfer (ústrojí ku samočinnému zavírání otevřených dveří). Z. pérový. Vz Včř. Z. I. 47., 48.

410438   Zavěrač Svazek: 10 Strana: 0523
Zavěrač, e, m. Z. víčkový, Schliessmuskel der Augenlider. Ktt.

410439   Zavěráček Svazek: 5 Strana: 0328
Zavěráček, čku, m. = malý zavěrák. Vz Zavěrák. — Z., der Sperrstift. Čsk. Lůžko z-čku, das Sperrstiftlager. Čsk. — Z. = za- věrací měšec, der Schlossbeutel. D.

410440   Zaveračisko Svazek: 5 Strana: 0328
Zaveračisko, a, n. = špatný zavěrák. Slov. Bern.

410441   Zavěračka Svazek: 5 Strana: 0328
Zavěračka, y, f. = šupka, kudla, hamo- vačka, valovec, kolotěž, nákolník, die Sperr- kette, der Hemmschuh. Z., die Schliesserin. D.

410442   Zavěradlo Svazek: 5 Strana: 0328
Zavěradlo, a, n. = závěra, čím se co zavírá. Troj. Z. dveřní. Us. Pal. Z. kapslová (u láhví) Wld. — Z., der Hemmschuh, Rad- schuh. Šand. II. 86., 32. Vz Zavíradlo.

410443   Zavěrák Svazek: 9 Strana: 0400
Zavěrák, ?, m., clytra, brouk. Z. čtvero- tečný, c. quadripunctata, uhlazený, laevius- cula. Klim. 671.

410444   Zavěrák Svazek: 10 Strana: 0523
Zavěrák, u, m. Z. klenby, vz Klenák.

410445   Zavěrák, u, zavěráček Svazek: 5 Strana: 0329
Zavěrák, u, zavěráček, čku, m. = nůž zavěrací, žabák, kudla, klesák, na Slov. shybák, das Taschen-, Schnappmesser. Šp., Čsk., Jg., Knrz. — Z. = řetěz k zavírání kola, die Sperrkette, der Hemmschuh. Us. — Z. = závěrní kámen v klenutí, der Schlusstein. Us. Vz Závěrečný, Závěrník.

410446   Zaverať sa Svazek: 7 Strana: 1126
Zaverať sa = zavěrovati se. Phľd VIII. 170.

410447   Zavěratel Svazek: 5 Strana: 0329
Zavěratel, e, m., der Schliesser. Z. gal- vanického řetězu. Vz KP. II. 219. — Z. = sval kruhový v pyskách. Vz Pysk.

410448   Zavérati Svazek: 5 Strana: 0329
Zavérati = zavírati. Vz Zavříti. Na Slov. Bern.

410449   Závěrcový Svazek: 5 Strana: 0329
Závěrcový, Sperr-. Z. řetěz. Rk.

410450   Závěrčivý Svazek: 5 Strana: 0329
Závěrčivý, illativus. Das.

410451   Závěrečka Svazek: 5 Strana: 0329
Závěrečka, y, f., der Vernunftschluss. Chmel. Lex. 491.

410452   Závěrečně Svazek: 5 Strana: 0329
Závěrečně, schliesslich. — Z., inklusive, einschliesslich. Od č. 1. až z. do č. 6. Ddk. V. 99.

410453   Závěrečný Svazek: 5 Strana: 0329
Závěrečný = k závěrku náležící, konečný, schliesslich, Schluss-. Z. modlitba, D., líčení pře. Rk. Vz Konečný. Z. kámen (závěrník), der Schlusstein, Bogenschlusstein, rozvaha, die Schlussbilanz, den, der Schlusstag, tah, die Schlussziehung, protokoll, das Schluss- protokoll, list, das Schlussfolio, účet. Schluss- rechnung, f., summa, Schlusssumme, f., zbytek, der Rest am Schlusse, Šp., sbor, der Schluss- chor (-gesang), slova, die Schlussworte, Dch., přímka (v účtech dvé rovnoběžných čar pod ukončeným účtem : =). Skř. Z. ton, akkord, Zv. Přír. kn. II. 30., nota, die Finalnote, čára, der Schlusstrich, Hud., báseň. Mus. 1880. 367., řeč, slavnost. Sb. vel. 82., 83. Ve své z-čné zprávě o missii českomorav- ské papeže upozornil na vydatnou pomoc. Ddk. III. 138. Z toho již vyvodí z-né na- pomenutí; z. náuka, napomínka, prosba; verš. Sš. I. 130., II. 173., L. 116. — Z. úsudek čili závěrka, der Schluss. Krok. — Z. kost, hřebenatá, hanby kosť. das Schluss-, Schambein. Krok.

410454   Závěrek Svazek: 5 Strana: 0329
Závěrek, rku, m. = zavření, konec, der Schluss, das Ende. Z. řeči, V., kázání, Ros., činů, komoedie. Kom. Účet při závěrku, die Bilance. D. Z. zřízení zemských. Vz Zř. zem. Jir. Z. 2. Z. klenby, der Schlusstein. Bc. Vz Závěrečný. Z. činiti, učiniti. Har. Z. (zá- věra, závěrka) pokladniční, účtu, účetní; vz Summa, Den závěrný. Šp. Z. hudební, die Kadenz, Posp., doklad na závěrek, der Schlussbeisarz, Schlussbeleg, die Schlussbe- merkung. Dch. Z. (vrch) jímky. NA. IV. 231. Z. hudební myšlénky, melodický, har- monický, úplný, poloviční. Zv. Přír. kn. II. 29. K své řeči z-rkú se blížil. Kká. Td. Politický z. Ib. 65. Před z-rkem r. 1076.; Stálť při z-ku svého zbožného života. Ddk. II. 277., III. 60. — Z. v log. = úsudek, jehož pravda neb nepravda skrze návěsti se poznává, der Schluss-, Schlusssatz. Z. chybný či lichý, der Fehlschluss, D., klamný (Trugschluss, das Sophisma, absichtlicher Fehlschluss, pa- ralogismus), prostředečný (ratiocinium, mittel- barer Schluss), obrácený (ratiocinium con- versionis), podřaděný (r. subalternationis), Nz., hromadný (sorites), přední (prosyllo- gismus), zadní (episyllogismus, der Nach- schlusssatz). Hš. Na samém konci předešlé kapitoly byl z. z předešlých vět svojich učinil; Z. ten hledí k pýše fariseův. Sš. I. 34., 102. Vz Závěrka.

410455   Závěrek Svazek: 7 Strana: 1126
Závěrek řeči. Vz Jg. Slnosť 166.

410456   Zaveriť Svazek: 10 Strana: 0523
Zaveriť = přisvědčiti. Tá naskutku (sku- tečně) z-la. Slov. Phľd. XXII. 430.

410457   Zaveriť sa Svazek: 7 Strana: 1126
Zaveriť sa, vz Zavěrovati se. Slov. Slav.

410458   Závěrka Svazek: 7 Strana: 1126
Závěrka. Navinutelná železná z. krám- ská. Zpr. arch. Z. kmene slova. Šf. III. 589. Z. = samostatný verš, jenž zavírá sloku; Hymenaik bývá z-kou či klausulí (refrainu) dalších veršů. Dk. Poet. 277, 313 , 440. — Dnes je z. na Prahu (v lotterii) Schluss. Us. Pdl — Z. = vyprovodění hostě z domu. Mor Vck.

410459   Závěrka Svazek: 9 Strana: 0400
Závěrka v hodinách. Vz Vzpěradlo.

410460   Závěrka, závírka Svazek: 5 Strana: 0329
Závěrka, závírka, y, f. = zavěračka, řetěz k zavírání kola u vozu, die Sperrkette, der Hemmschuh. Vz Šupka, Brzda. Z. (přední a zadní), kočárová. Us. Pdl. — Z. = závěr (u krejčí), der Riegel. Us. — Z. = závěrek, vz toto, der Schluss. Kká. Td. 163. Z. hráze, der Dammschluss. Bc. Závěrka pokladniční, J. tr., účetní, Rk., účtu. Z. týdenní, der Wochenabschluss, denníková, der Journal- abschluss. Šp. Z. hudby, der Abschluss. Mus. Pavel jenom na konci svých listů pozdravení a z-ku vlastnoručně připisoval. Sš. II. 68. Z-ky (klenby) usaditi a cementem zaliti. Stat. př. kn. 1877. 99. Z. parní roury u větracího stroje; při z-ce listu, beim Schluss des (Zeitungs-) Blattes. Dch. Z-ku u obroučku spájeti, den Schluss am Gehäusereifen löthen. Sl. les. Z. induktivní. Mus. 1880. 504. — Z., der Anschluss. Přílohy následují v z-ce, šp. m.: přílohy zároveň, spolu se vracejí. Brs. 270. — Z. v log., der Schluss. Vz Závěrek. Z toho, co pravil apoštol, že . . . mohla se z. vésti; Z-ku, jenž z dovodění páně násle- duje, že messiáš trpěti bude, pán apoštolům přimysliti zanechává. Sš. I. 113., Mr. 39. — Z., něm. Zawierka, samota a) u Smíchova, b) u Týnky u Prahy. PL.

410461   Závěrkový Svazek: 10 Strana: 0523
Závěrkový list, Nár. list. 1903. 177. 5., zakonník. Osv. 1896. 709.

410462   Zavěrné Svazek: 5 Strana: 0329
Zavěrné = jistě, v pravdě, in der That, fürwahr. Leg. Z. pravil tobě. ZN. Z. Ho- spodin jest na tomto miestě. BO. — Z. = vero. Oni za věrné hledali duše mé. Ž. wit. 62. 10.

410463   Závěrné Svazek: 8 Strana: 0504
Závěrné, zajisté, pravím vám. Ev. víd. 67. Joh. 5. 25. a j.

410464   Zavěrně Svazek: 10 Strana: 0523
Zavěrně. Kto lvy i nedvědy dáví, byl z. silnější. Příbr. Han. 53.

410465   Závěrné Svazek: 10 Strana: 0680
Závěrné, ého, n. Z. měst královských, (nějaká daň). Dvoř. Mor. 372.

410466   Závěrní Svazek: 5 Strana: 0329
Závěrní, vz Závěrný.

410467   Závěrní Svazek: 10 Strana: 0523
Závěrní lůžko zadovky, hlava nýtu. Vz Ott. XXII. 57b., XVIII. 518.

410468   Závěrníček Svazek: 5 Strana: 0329
Závěrníček, čku, m. = malý závěrník, der Spiralschlüssel. Šp.

410469   Závěrník Svazek: 5 Strana: 0329
Závěrník, u, m. = závěrný kámen, svor- ník, prostřední kámen v klenbě, der Schluss- stein. Vz Závěrečný. Kál, Nz., SP. II. 11., Hk.

410470   Zavěrný Svazek: 5 Strana: 0329
Zavěrný = věrný, treu, zastr. Z. pěstún. St. skl. II. 61.

410471   Závěrný Svazek: 5 Strana: 0329
Závěrný, Schluss-. Z. kámen, der Schluss- stein. Vz Závěrečný, Závěrník — Z. = zavíravý, závěrečný, konklusiv. Z. věta. Nz. Z. = věrný. Lšk.

410472   Zavěrování Svazek: 5 Strana: 0329
Zavěrování, n., die Betheuerung. A pod pokutú života a nebeského královstvie svým z-ním je zavazuje. Arch. III. 204.

410473   Zavěrovati se Svazek: 5 Strana: 0329
Zavěrovati se = zaklínati se, dušovati se, bei feiner Treue betheuern. Us. u Jilem., v již. Čech. a j. Kts. — Ros. Cf. Kdo vě- ruje, ten do pekla vandruje. Us. u Jilemn. Ktk.

410474   Závěrový Svazek: 7 Strana: 1126
Závěrový, Verschluss-. Z. soustava. Čsk.

410475   Závěrový Svazek: 8 Strana: 0504
Závěrový, Block-. Z. okno, Blockfenster, skříň, -kasten, vedení, -leitung, čára, -linie, stanovisko n. strážník, -posten, řada, -satz, trať, -strecke, uzavření, -verschluss, strážník, -posten, -Wächter. Ptrl. 9. Z. kámen. KP. VIII. 426.

410476   Záverší Svazek: 7 Strana: 1126
Záverší, n. Dk. Poet. 313.

410477   Zaveršovatí si Svazek: 7 Strana: 1126
Zaveršovatí si, dann und wann Verse machen. Šd.

410478   Závěrucha Svazek: 5 Strana: 0329
Závěrucha, y, m. a f. = neposeda, kdo vše naopak činí. Cf. Zavěrušiti. Slez. Šd.

410479   Zavěrusiť sa Svazek: 9 Strana: 0400
Zavěrusiť sa někde = zdržeti se. Val. Čes. 1. X. 303.

410480   Zavěrušený Svazek: 5 Strana: 0329
Zavěrušený; -en, a o = uschovaný tak, že ho nelze najíti, založený, verlegt. Je to z-no. Na mor. Vck. Vz násl.

410481   Zavěrušiti Svazek: 5 Strana: 0329
Zavěrušiti, il, en, ení; zavěrušovati. — co kam = založiti. Na Mor. Brt., Škd., Vck. Kajsi se mi to z-lo (podělo). Slez. Šd. Vz Zavěrušený.

410482   Zavěrušiti se Svazek: 7 Strana: 1126
Zavěrušiti se = zmizeti, někam se po- děti. Vck.

410483   Zavěření Svazek: 5 Strana: 0329
Zavěření, n., vz Zavěřiti.

410484   Zavěřiti se Svazek: 5 Strana: 0329
Zavěřiti se = pod vírou se zavázati, zaručiti se, verbürgen. Na Mor. a na Slov. Oznámila kraľovi, že je u nej taký a taký doktor, čo sa zaveril, že on paní kráľovnej spomôže. Dbš. Sl. pov. I. 404.

410485   Závěs Svazek: 5 Strana: 0330
Závěs, u, m., závěsa, y, f. = zavěšení i co zavěšeno, das Band. Na čem dvéře neb vrata visí, v obec. mluvě panty (z něm. Band). Ros., Nz. Vz Stěžeje. Závěsy čípkové, Zapfen-, k hracím stolkům, klopkové, Klap- pen-, kloubové, Charnier-, k psacím stolkům, úhlové, Winkelbesehläge. Šp. Hřebík do z-sy, der Bandnagel. Nz. Z-sy, die Bänder, u oken a dveří, na kterých se okna a dvéře otá- čejí. Čásť jich připevněná na oknech a dveřích sluje závěs (Band), čásť pak připevněná (a nehybná) na rámu okna nebo na zárubni dveří slove závěsník, kužel, der Kloben, Stützkloben, Kegel. Obě části spojeny jsou trnem. Z. u oken a dveří: lopatkový, Sippen- band, dlouhý, langes Band, úhlový, Winkel- band, křížový, Kreuz-, kolíkový, Stiften-, zapuštěný, Tisch- o. Aufsatz-, střední, Mittel-, ořechový, Nuss-; stěžejka či kloub, das Charnierband. Vz Včř. I. 29. nsl. Z., der Gewehrverschluss. Čsk. Pohyblivý z. Car- danův; Z-sy misek u vah. ZČ. I. 142., 80. Z. u oken a dveří: křížová, Kreuz-, zapou- stěná, Aufsatz-, stěžejková, Charnierband. Us. Pdl. Z. kyvadla, Mj., na vratech, das Thorband. Šp., Hdž., Šlb. 82., Hrk. — Z. v tělocviku — vis v podkolení, der Kniehang; šplhati závěsem, liegehangeln, měna v z-su, der Kniehangwechsel; výmyk v z-su, der Kniehangaufschwung; sřit v z-su der Knie- fall; výmyk závěsem, der Wellaufschwung. Čsk. — Z. = síť na vysokých sloupcích, která na ptáka spadne, udeří-li do ní letě. Šp. — Z. — opona, die Coulisse, der Vorhang. D. Z-su odkryti.

410486   Závěs Svazek: 7 Strana: 1126
Závěs. Z-sy čepové, Zapfen-, klapkové, Klappen-, žebříkové, Leiterbänder. Us. Hk. Z. jinovatky, Reifanhang, sněhový, Schnee- anhang. Sl. les. Hejno vran těžké závěsy dolů střásá. Hdk. Dřev. — Z. v tělocviku. Kotouč v z-su, Kniewelle, f. Čsk.

410487   Závěs Svazek: 9 Strana: 0400
Závěs, u, m. Z. na okně a dveřích. Ještě: kloubový, Scharnierband, Paumelův, rovný. Vz KP. VII. 418.

410488   Závěsa Svazek: 5 Strana: 0330
Závěsa, y, f., vz Závěs.

410489   Zavesčí Svazek: 5 Strana: 0330
Zavesčí, n. = jm. pole u Luhačovic. Sk.

410490   Závěsek Svazek: 5 Strana: 0330
Závěsek, sku, m. — co zavěšeno, das Hängezeug, Gehänge. D. Z. v náušnici, při kapesních hodinkách, joujou. Dch. Kompas hornický sestaven jest ze dvou kruhů mo- sazných pod úhlem pravým k sobě upev- něných, oba ve spolek slovou z. S. N. XI. 308., X. 407. — Z., ska, m. = společník, der Anhänger (opovržlivě). Proch.

410491   Závěsek Svazek: 9 Strana: 0400
Závěsek, sku, m. Z-ky kormidla = soubor mosazných n. bronzových kruhův a zápon, v nichž kormidlo podél kormv lodní visí. Ott. XIV. 846.

410492   Zaveseliti Svazek: 5 Strana: 0330
Zaveseliti, il, en, ení, zaveselovati, er- heitern. — koho, se kde, kdy s kým. Nuž nechže sa ono chúďa tam z-lí, veď doma bez toho nič nemá. Klčk. VI. 50. Ale by mä ozaj potešilo, keby som sa rnohoi ešte na tvojej svadbe zaveseliť. Mt. S. I. 78. Odpovedajú, že robiť nezvykli, len veselit' sa, aby tedy i oni zaveselili sa s nimi. Dbš. Obyč. 25.

410493   Zaveselovati Svazek: 5 Strana: 0330
Zaveselovati, vz Zaveseliti.

410494   Zavěsenec Svazek: 5 Strana: 0330
Zavěsenec, nce, m. = viselec. Na Slov. Bern.

410495   Zavěsení Svazek: 5 Strana: 0330
Zavěsení, n., vz Zavěšení, Zavěsiti.

410496   Zavěsený Svazek: 5 Strana: 0330
Zavěsený, vz Zavešený. Bern.

410497   Zavěsidlo Svazek: 5 Strana: 0330
Zavěsidlo, a, n. = opona, der Vorhang. Reš.

410498   Zavěsitelný Svazek: 5 Strana: 0330
Zavěsitelný = závesný, aufhängbar. Z. závaží (visecí, závěsné), das Aufbänggewicht.

410499   Zavěsiti Svazek: 5 Strana: 0330
Zavěsiti, věsím, věs, věse (íc), il, šen, ení; zavěšeti, ejí, el, en, ení; zavěšovati = učiniti, aby něco viselo, auf-, hinhängen; od- ložiti, aufschieben; připnouti, an-, umhängen ; zastříti, vorhängen; přibiti, anschlagen; na- mluviti, za blázna míti, weiss machen, an- lügen; dáti, geben, anhängen; učiniti, aby něco na něčem viselo, na tom založeno bylo, abhängig machen, gründen; poodložiti, auf- schieben ; se, sich anhängen, sich hängen; spustiti se, sich verlassen. Jg. — co: zámek, okno (pověsiti; zastříti) atd., vz násl. Z. řebřík, Us., okenici. Šd. — co, koho nač (kam). Něco na hřebík z. (také = odložiti. Prov.). Psa na řetěz z. D. Co, se na lidskou pomoc. Kom. Nový klobouk na klín (na kolík) zavěšují (nové věci šetří). Prov. D. Popruh na krk z., Kom., kola na ramena. Vys. Z. něco na chvojku. Er. P, 424. Psi se naň zavěsili. Kká. Td. 130. Z-sil se na mne jako zvon. Mor. Šd. Vyzliekol mu šaty, zavesil naň nebeský oblek a tak ho pustil do neba. Mt. S. I. 79. Opre pušku na strom, zavesí i kapsu i trúbu na konár a sadne si medzi druhých pánov. Klčk. V. 115. Už som vybačoval, už som vysalašil, už som si va- lašku na klinčok zavesil. Sl. spv. III. 87. — co kam: maso do komína, D., kosatcový kořen do vína. Byl. Meč k boku z. V. Svatá Kateřina zavěsí húsle do komína. Pořek. Šd. Z. se do koho a s nim jíti. — co, se kde. Na řetízku někomu něco z., na soudu. Ros. Se na čem z. Flav. Nařízení na branách (přibiti). Er. Mezi těmi stromy na provazy břevno zavěsili. Flav. Tu při na hadčiech z-li. NB. Tč. 9. Z. kolo ve mlýnici, Vys., slaniny v dymníku. Sych. Baša nevidí, baša neslúcha, turban zavesil nad okom, drieme a dymy tiahnuc z čibuka okryl sa vonným oblakom. Ppk. I. 87. Z. si okolo ramen meč. Lpř. Slov. I. 115. Dvě ruce z-sí se mu okolo krku. Osv. I. 185. Jako ta hou- senka po stromech, tak on po lidech se zavěšuje. Jír. Ves. čt. 384. Kde se kdo z-sil, nech tam visí (kam se kdo přiženil, kam se která vdala, nechť snáší manželské starosti). Zátur. Ti, na nichž nepřátelé jeho všechno zavěšovali, byli druhdy lidé ne- umělí; Velmi moudře Pavel zavěsil vývoj pravdy o Bohu jediném na onom veřejném výjevu. Sš. II. 20, Sk. 207. Obžalovaný právo své přísahy opouštěje, podvolil sě ty peníze žalobníkovi na kříži zavěsiti. NB. Tč. 16. U nás zlaté řetězy na hrdle zavě- šovati obyčej jest. Ler. Správu církve na sobě z. Kom. Půjdeme li do lesa, to nás tam zavesá (zavěsí). Sš. P 458. — co komu (kam): psu klát, klacek (aby nemohl bě- hati, bengeln), D., košík. Z. někomu lež, hanu, D., dlouhý nos. Vrat. Zavěsil mu jednu. Ros. Z. někomu něco na nos. D.,Rk., Mt. S. I. 112. Z-siž každému koni na sedlo tisíc hřiven zlata. Výb. II. 42. Křížek z-la sobě na hrdlo. Us. Čerta mu na grg (krk) zavesil. Mt. S. I. 88. Z. se někomu na krk. Šml. I. 57. Zapru to a ještě mu povesím hubu (vyhubuji mu). Šd. Všecko jim zavě- šuje (dává). D. — co čím: nemocnému bolnou ruku rouchou zavěsiti. Vojevodu tej krajiny, vyvedúc na vysoký vrch, žin- kou (provazem) zavesili. Sl. let. II. 20. — jak. Šitie, čo môže za každý štich na klinček z. Pořek. Zátur. V tom z-li jsú noční věcí u dvú spolupřísežných našich rady nové hlavně, popel a metly. NB. Tč. 85. Povedz pánovi, aby si klobúk o jeden klinec nižej z-sil Dbš. Sl. pov. I. 227. Kúpil si prová- zok, že voľakde v hore zaň zavesí (po- věsí) sa. Ib. I. 8. Z. se někomu za ruku. Šml. I. 100. Z. věc na výmince, J. tr., na zpytování. V. — proč. Že vám pro útraty žalobu na krk zavěsí. Čch. Dary v chrámě zavěšovali na památku. BR. II. 278. a. Tomu na svědomie pečeť naši královskú k tomuto listu kázali jsme z. List z r. 1481. Tč. — se. Veverka se zavěsila (na strom). Dch. On se sám zavěsil (oběsil). Koll. Hasič se z-sil (hákem opaskovým na okně). Us. Hro- zen se zavěšuje = tíží zrníček od keře se odchyluje, až konečně s keře docela dolů visí — se zavěsí. Čk. 313. — V z Zavisovati. Závěska, y, f. = prapor, die Fahne. Na Slov. S roztrhanou z-kou na korde utekal Potemkin. Lipa 243.— Z-ky, pl., das Amu- let. Ssk. — Z. látkové, výrobek provaznický, die Verkleidungstücher (ein Seilerprodukr). Dch. — Z., das Gehänge, Guirlanden. Posp. — Z., v nichž táhla pístová zavěšena jsou. NA. IV. 16. — Z., v mathem., die Mantisse, Zugabe des Logarithmen. Nz. Z. = desetinná čísla logarithmu. Šim. 159., Hra.

410500   Zavěsitý Svazek: 10 Strana: 0680
Zavěsitý = visací. Z. zámek. Brt. Sl.

410501   Závěska Svazek: 7 Strana: 1126
Závěska = závěsné oko, Seilgehänge, -schurz, v horn. Hř.

410502   Závěska Svazek: 10 Strana: 0523
Závěska na ručník. Vz KP. XL 186.

410503   Záveský Svazek: 5 Strana: 0331
Záveský = za vsí bydlící, hinter dem Dorfe wohnend. Z. Prokeš. Kšť. — Z., osob. jm.

410504   Zaveslení Svazek: 7 Strana: 1126
Zaveslení, n., der Ruderschlag. Lpř.

410505   Zaveslovati Svazek: 5 Strana: 0331
Zaveslovati, ein wenig rudern, hinru- dern. — kam: k břehu. — čím kam jak. Z. veslem po Moravě do Jarošova. Us. Tč., NA. IV. 232.

410506   Závěsmo Svazek: 5 Strana: 0331
Závěsmo, hängend. Bž. 217.

410507   Zavěsnatka Svazek: 7 Strana: 1126
Zavěsnatka, y, f., motýl. Kram. Slov.

410508   Závěsní Svazek: 5 Strana: 0331
Závěsní, Aufhänge-. Z. bod, der Auf- hängepunkt. Nz. Vz Závěsný.

410509   Závěsnice Svazek: 5 Strana: 0331
Závěsnice, e, f. = závěs, pant, das Band, Thürband. Vz Závěs. — Z. = ucho, dr- žadlo, der Henkel. Čsk. — Z., die Häng- stange. Šim. 91. Z. nýtovaná, kuželovitá, křížová, kloubová, s žaludovými n. praž- skými knoflíky. Pdl. exc.

410510   Závěsník Svazek: 5 Strana: 0331
Závěsník, u, m. = řemen, na kterém visí lovčí trubka, die Hornfessel. Šp. — Z = závěrný řetěz, die Schurzkette, v horn. Bc. — Z., das Säbelgehenk. Čsk., Dch. — Z. = skoba, ve stavit., der Stützenkegel bei Thü- ren und Fenstern in Stein eingelassen o. in Holz. Nz. — Z. , der Aufhängepunkt. Šp. Z. kyvadelní, der Pendelaufhängepunkt. Šp.

410511   Závěsník Svazek: 7 Strana: 1126
Závěsník = závěsný šroub, Stellschraube, Nachlass-. Hř.

410512   Závěsník Svazek: 10 Strana: 0523
Závěsník, u, m. = pokryvka života (brnění). Škod. IP. 100. — Z. zvonu. Čes. 1. XIV. 320.

410513   Závěsný Svazek: 5 Strana: 0331
Závěsný, ní, Hänge-, Aufhänge-, Häng-, Aufhäng-. Z. síť, Dch., libella, Hänglibelle, f. (tyč u řetězového mostu), NA. IV. 241., zámek, Us. Pdl, kruh (časť kompasu Hor- nického), S. N. X. 407., niť, bod, hranol, drát,ZČ. I. 113., 129., 150., 303., mapa, Us., závaží (vz Zavěsitelný). Nz. Tyčinka na háčky z-ní, die Auslagestange. Šp.

410514   Závěsový Svazek: 10 Strana: 0523
Závěsový. Z, cvilink. Rgl.

410515   Zavésti Svazek: 5 Strana: 0331
Zavésti, vedu, veď, veda (ouc), vedl, den, ení; zavoditi, il, ěn, ění; zaváděti (zavá- zeti), ějí, ěj, ěje (íc), ěl, ěn, ění: zavozo- vati = až někam vésti, doprovoditi, pryč vésti (na místo neznámé), bis wohin führen, leiten, geleiten, wegführen; zavábiti, hin- locken; od pravé cesty svésti, vom Wege ableiten, verführen, irre führen; v omyl uvésti, irre führen, verführen; vplésti, za- motati, hineinführen, verwickeln, verstricken; omýliti (někdy s ponětím škody, záhuby), täuschen, berücken; na jevo, na oči vésti, na plac, vor-, aufführen, heraus- o. hinfüh- ren; uvésti, einführen, einleiten, anleiten, anhalten; způsobiti, zříditi, einführen, ein- leiten ; zaviniti, sich zu Schulden kommen lassen, stiften; chybiti, fehlen; se = omýliti se, ošiditi se, sich täuschen, irren; uběhnouti več, in etwas hinein rennen, sich zuziehen; něco před se vzíti, etwas vor-, unternehmen. Jg. — abs. Vida, že zavedl (chybil), k jiným o radu běhal. Kom. Věc jde snáze, když jednou zavedena jest. Us. Dch. — co, koho: pilu, kládu, Vys., stráž, svědky, mládež; Co jsi zase zavedl (zavinil) ? D. Z. lid, Br. Kom., pannu, Us., svůj statek (zavaditi, za- dlužiti). Us. Zavedl nové učení. Protokol s ně- kým zaváděti = protokol o někom napsati, sepsati. Obvyklosti jako zákon z.; Rád by zaváděl novoty, Neuerungen einführen. Dch. Pře líčení z. Msn. Or. 141. Hospodářství pěkně si z. Us. Vck. Já bych se zaved (= zadlužil). Us. Msk. Z. nové řády. Lpř. J. Zaváděti kolo, vortanzen. U Čásl. Kšá. Stráže zavá- děti, reformy. Us. Bohoslužbu slovanskou zavedli. Ppk. I. 213. Ta ho zavedla (zničila, nehospodaříc a p.). Us. Vrů. Soudce zavádí výslech, lépe: vyslýchá. Pk. Latini, kde na východě položili nohu, ta zavádzali latinu. Sl. let. V. 12. A ta Eva první matka, za- vedla nás nebožátka. Sš. P. 38. Nač si mňa bereš? Ty sa zavedeš: já dělat neumím, ej do tanečku, pít pálenečku, tomu já rozumím. Pck. Ps. 20. Utekl z města a rukojmie za- vedl jest, kteříž jsú moseli naň ten základ položiti. NB. Tč. 135. Nesvornosť Čechy zavedla. Dač. I. 287. Přílišná dobrota jej zavedla. Bart. A tudy jest Prokop chtěl pány zavésti a sirotka oklamati. Arch. IV. Tu jej fojt pamatoval, není-li tak, aby své duše nezavodil. NB. Tč. 108. Řečníci ne- mají lidí sobě, aby se bez nich nesmlou- vali, zavozovati, ale mají věcí sobě svěře- ných pilni býti. Bdž. 35. Žádný man nemá svých dědin prodávati, zavoditi, neb zapi- sovati duchovním. Arch. III. 492., 356. Sebe a svou duši zavedl (jí uškodil). BR. II. 74. a., 703. b. Aby svých přátel nezavedl i sám sebe. Půh. I. 288. Ač by řekl, že já sem tě zavedl. Hus III. 246. — co, koho se s kým. Děti a ženy jejich s sebou zavedli (odvedli). V. Zavedla sem se s milém, ztratila sem kráso. Sš. P. 412. Vyšetřování s někým z. Mus. 1880. 25. S rakovú gazděnú nic ne- zavedeš (nesvedeš, nepořídíš). Na mor. Val. Vck. Co s ní zavedete, když vám ji chytnu? Kld. II. 179. — koho kam (do čeho, nač, k čemu, več čím proč): do cizích zemí, do lesů, do zajetí, Us., do vězení, V., žence do pole, Ros., sedláky do roboty, mysl do studií, někoho do sv. písem, do věcí bo- žích. Kom. Kteří zavodili lid k svévoli. Pal. Děj. IV. 2. 99. Ďábel lidi k zoufalství zavodí. Hus III. 115. Zaviedol si rnrtvú řeč do správy, do zákonov, súdov atd. Lipa. 103. Do domu vodu, plyn. Us. Pdl. Z-dla ho do chlévka. Us. Šd. Moudrosť lidská lidi do bludů zavádí. Sš. I. 166. Zavozovati dítky v práci. Kom. Inf, 9. Zbožie zavodí v zlosť; (Ďábel) jich rozum zavodí v zú- falství; Mnozí almužnú panny v smilstvie zavodí. Hus II. 303., III. 115., I. 401. Z. koho na pusté lesy, vojáky na stráž, Us., pilu na nové prkno, kládu na nový řez z., Vys.; zápasníky na místo, dělníky na dílo, Ros., mysl na něco. Kom. Na něco se z. před se vzíti, podniknouti. Kom. Z-dl řeč na to, Dch., hovor na něco. Vlč. Zl. v oh. I. 52. Že ji zavedu na kuňku (že bude starou pannou). U Rychn. Msk. Zaváděl se zprudka na něho (obořoval se naň). Sá. Někoho k hříchu, Ml., pilu k novému řezu, Vys., pannu k tanci, D.; k čítání sv. písem. Br. Někoho dary, sliby k něčemu z. Us. Z. kázeň v řady vojenské. Osv. I. 343. Něco v obyčej z. Dch. Budete vódci slepí a jiné zavedete i v hřiech i v zatracenie; Chtiece Krista v nenávisť ciesařovu zavésti, polo- žili sú jemu otázku. Hus II. 274., 398. Z. někoho v hřích, v práci kázní; ve větší trestání boží řečmi svými se zavoditi; syny své při sobě v práce náležité pro cvičeni se jejich k budoucí potřebě zavodil. Br. Z. koho v blud, L.; rodinu v těžké klopoty, Us.; někoho v práce, Br.; někoho někomu v nenávisť. Hus. — co si kde (proč). Pře rušená vozba jest na železné dráze zase zavedena. Dch. Z. v domě pořádek, Us., ve statku opravy. Sá. Zaveďme mezi sebou nový řád. Vlč. Ti jsou na čisto v tom za- vedeni (prodluženi). Ve Slatině. Msk. Bře- tislav zavedl v rodě Přemyslovců dědičnou monarchii po právu prvorozenství. Ddk. II. 186. Zda by obecnost a společnost' majetku a statku v člověčenstvu vůbec zavedena býti mohla; Byli sice Pythagorovci, již obecnosť majetku mezi sebou zavedli; Že veškeři vladařové světa náboženství tak spasné vše- možně v lidstvu budou zaváděti k oblažení jeho. Sš. Sk. 33., 141. Kteří (ze stavů) v té věci hůřeji než jiní zavedli (chybili). Skl. IV. 266. On ho v té při zavedl. Kos. Udě- láním menší pečeti anebo kolku obec města Hradiště v ničem zavedena není. List z r. 1581. — co komu. Zavedl jí polovicu toho majetku (dal jí, připsal jí). Na mor. Val. Vck. Nevěsta mu přinesla tři tisíce a on jí za to zavedl půl gruntu. Na Ostrav. Tč. Jak nemáte medu, hned Vám ju (nevěstu) zavedú. Sš. P 463. — odkud kam. Z. ně- koho od úmysla. Jel. Jason od zákona páně k nemravům pohanským národ židovský za- váděl. Sš. Sk. 259. —jak. Musíme si moudře věc z. Us. Dch. Spis ten byl ve školách za vyučovací knihu zaveden. Us. Pdl. Něco někde násilně zaváděti. Tf. H. 1. 9. Král Kunrat zavedl skrze markrabí vyjednávání s Boleslavem. Ddk. III. 144. — proč. A my abychom skrze to zbožie klášterského ne- zavedli. List z r. 1447. Ale viem, že pro panstvie velikú věc sú v pohanstvie za- vedli, jako jest učinil Machomet etc. Hus 1. 180. — kdy. K deváté hodině se zavádí nevěsta (do bytu ženichova). Němc. Drob. pov. 13. — čím, kým (oč). Oteplováním hránění z. ZC. I. 250. Nač si ňa bereš (za ženu), co mnú zavedeš (svedeš, pořídíš), já dělať neumím. . . Na mor. Val. Brt. Cf. Z. co s kým. Řečníci nemají svou nepilností lidských spravedlností zavozovati. Bdž. 35. Tak jakož Markéta odpierající zavodila se panským nálezem, že jest na ty dědiny ko- morním platem nesaháno od žádné osoby. Arch. L 445, To vše chtěl Prokop rušiti a tiem chtěl sirotka zavésti o ty peníze i o ty nápady takúto příčinú, že . . . Arch. IV. 356. A tak sú zavedli bludně poslušenstvím lid kněžie, že . . . Hus II. 30. Dávej, kde tvá pomoc léčí, nedej se řečí zavésti. Us. Tč. Dobří nižádným ziskem k podvodu ne- dají se z., nešlechetní často malým. Kmp. Č. 133. Kratochvíl sobě po všem táboru zavedli. Cyr. Když pohnaný zavede se lidmi i dskami (sich verbindlich machen den Be- weis durch Zeugen und die I.andtafel zu führen) a na určeném roce nevyvede lidi ani desk ukáže, křiv proti jistcovi ostane. Gl. 383. — se. My sami se zavádíme (šidí- me). V., Kos., Kom. Na to mysliti jest po- třebí, abychom se nějak nezavedli. Žer. f. 16.

410516   Zavésti Svazek: 7 Strana: 1126
Zavésti. — abs. Cesty zavádějí. Posp. Aby se nedali ďáblu z Št. Kn. š. 170. — co, se s kým. Z. s někým rozprávku. Vlč. Z-dla se s milým (dopustila se). Sš. P. 412. — co, koho, se kam. Z k zlému. Št. Kn. š. 78. Koruna česká skrze regenty v dluhy z-dena byla. Let. 378. Z. hodnotu nějakou do významu mathematického. Pdl. Z. se do koho = pustiti se. Sá. — co komu. Dyž sa syn žéníł, zavédł mu otec chalupu (věnoval, odstoupil). Brt. D. 296. — koho odkud. Z-dí lidi od Boha. Št. Kn. š. 143. — koho proti tomu. A jednú-li ty věci nás podržie od Boha dobrú chvíli, ať neřku, zavedú protiv Bohu. Št. Kn. š. 56. — se = pospíšiti si. Zavoď sa honem; Čistě si za- vodíł (velmi si pospíšil). Val., laš. Brt. D. 297.

410517   Zavěstiti Svazek: 5 Strana: 0332
Zavěstiti = drobet věstiti. Vz Věstiti. Nrd.

410518   Zavěšací Svazek: 5 Strana: 0332
Zavěšací, Hänge-. Z. sloup. D.

410519   Zavěšadlo Svazek: 5 Strana: 0332
Zavěšadlo, a, n. = kyvadlo, das Pendel. Z. se kýkle, klátí. D.

410520   Zavěšadlo Svazek: 10 Strana: 0523
Zavěšadlo, a, n., při pečeti. Arch. XXI. 299.

410521   Zavěšák Svazek: 5 Strana: 0332
Zavěšák, u, m. = zavěšací sloup. D. Z., závěsník se skobou, der Kegel bei Fenstern und Thüren. Nz. Z. na hadice. Čerm. — Z. = klička na límci kabátu. Us. Dch. — Z. = háček k zavěšování, der Aufhängehaken. Z., Haken zum Einhängen des Seitenge- wehres. Čsk. — Z. v zámečn., der Stützen- kegel. Hk.

410522   Zavěšati Svazek: 5 Strana: 0332
Zavěšati = zavěšeti. Vz Zavisiti. Slov. Bern.

410523   Zavešć se Svazek: 9 Strana: 0400
Zavešć se, zavodžič si = pospíšiti si. Slez. Lor. 81.

410524   Závěšek Svazek: 5 Strana: 0332
Závěšek, šku, m. = co se zavěšuje, das Anhängsel. Dch., Tč.

410525   Zavěšelý Svazek: 5 Strana: 0332
Zavěšelý, behangen. Z. klisna (s dlouhou hřívou), pes (s dlouhýma ušima). Us. Dch.

410526   Zavěšenec Svazek: 5 Strana: 0332
Zavěšenec, nce, m., der Anhänger, an- gehängte Ableger.

410527   Zavěšení Svazek: 5 Strana: 0332
Zavěšení, n., das Auf-, Ein-, Vorhängen, die Ein-, Auf-, Vorhängung. Místo z. beranu bylo mezi dvěma sloupy. Flav. Z. oken, dveří. Us. — Z. = opona, zastření, Der Vor- hang. V. Hedvábné z., seidener Behang. Dch. — Z. = odložení, der Aufschub. Z. práva; v z. nechati soudu. Kom. Z. zbraní (příměří). D. A řeč v z. zanechanou znenáhla zbírá. Sš. II. 94. — Z. = uši hončích psů (v my- slivecké řeči), der Behang. Us. Dch.

410528   Zavěšení Svazek: 7 Strana: 1126
Zavěšení. Nechati něco v z. (in suspenso). Kom. Kor. 214.

410529   Zavěšenina Svazek: 5 Strana: 0332
Zavěšenina, y, f., v stavitelství tolik co věšadlo, das Hängewerk. Us. Jg., S. N.

410530   Zavěšenosť Svazek: 5 Strana: 0332
Zavěšenosť, i, ť. = závislosť, die Ab- hängigkeit. J. tr., Nz.

410531   Zavěšený Svazek: 5 Strana: 0332
Zavěšený; -en, a, o, aufgehängt. Z. dvéře, okna, Us. Dch., lože, Hängmatte. Ler. — kde. Hvězdy jsou lampy na nebi zavěšené; lékařství (lék) na hrdle z. Kom. Na nejistotě z.; všecka moc na tom z. jest. V. Věc na soudu z. Ros. Slaniny v dymniku z. Sych. Na ničem nezavěšený, unabhängig. J. tr. Kdo podobný koreň na ruke z-ný nosil Phld. III. 2. 186. Tu hľa sekera na ňom zavešená. Dbš. Sl. pov. VIII. 4. Z-šen býti na stupni. Pal. Rdh. III. 241. Dána všem poslům zespolka instrukce, aby starali se u sboru o rozhodnutí ve smyslu Českém všech otázek ještě na sporu z-ných. Pal. Děj. III. 3. 246. Hněv boží jako meč nějaký nad sebou z-ný cítíce. BR. II. 51. b. — kde jak. Byla zavěšena o jeho rámě. Hrts. Arab. 8. Šňůra z-ná přes kolečko. Mj. 154. Do úhlu z-ný. Šp. To všecko s túž plnú mocí na nás jednosvorně s obu stran z-nú do sněmu v Praze budúcieho odkládáme. Arch. II. 292. — kam. Bol za ľavé rebro z-ný na hák a odpravený. Btt. Sp. 221. Na zelenej doubek z-ná (růžička). Er. P. 207. Hodné jest jemu, aby zavěšen byl žernov osličí (jímž osel n. oslice mele obilé) na hrdlo jeho. Hus II. 284. Vz Zavěsiti. — Z. = odložený, verlegt, aufgeschoben. — jak. Žádosť jejich ne tak zavržena, jako v nejistotě z-na byla od císaře. V. — kam. Vz Zavěsiti do čeho. — Z. Pes pěkně z-ný = který má dlouhé uši, behangen. Vz Zavěšení. Šp.

410532   Zavěšený Svazek: 10 Strana: 0523
Zavěšený. Její tvář byla z-ná (zašmu- šilá). Hruš. 103.

410533   Zavěšeti Svazek: 5 Strana: 0333
Zavěšeti, vz Zavěsiti.

410534   Zavěšice Svazek: 5 Strana: 0333
Zavěšice, dle Budějovice, Sawersdorf, ves u Štramberka na Mor. PL.

410535   Zavěšičky Svazek: 5 Strana: 0333
Zavěšičky, pl., Klein-Sawersdorf, ves u Štramberka na Mor. PL.

410536   Zavěšín Svazek: 5 Strana: 0333
Zavěšín, a, m., Zawieschin, ves u Břežnice.

410537   Závěšín Svazek: 5 Strana: 0333
Závěšín, a, m., Abaschin, ves u Marian- ských Lázní. PL.

410538   Zavěšinec Svazek: 5 Strana: 0333
Zavěšinec, nce, m., cymbalaria, dasCym- belkraut, rostl. Rostl. III. a. 29.

410539   Závěška Svazek: 5 Strana: 0333
Závěška, y, f. = závěsa. Šm.

410540   Závěšní Svazek: 5 Strana: 0333
Závěšní, Anhänge-. Z. medalie. Mus. Vz Závěšník.

410541   Závěšník Svazek: 5 Strana: 0333
Závěšník, u, m., das Gewehrgehänge. Vz Závěšník. Řemenář krájí z kůže řemeny, uzdy, pásy, z-ky, tašky atd. Kom. — Z., der Einhänghaken, Einhängring (závěšní kruh). Čsk. — Z., a, m., der Wagenein- hänger. Dch. — Z-ci, suspensa, druh motýlů : babočka, okáč, perleťovec. Vz Frč. 180.

410542   Závěšno Svazek: 5 Strana: 0331
Závěšno, herabhäugend, überwerfen. Z. přes ramena nosí muži kabanice. Pokr. Pot. 162

410543   Zavěšovací Svazek: 5 Strana: 0333
Zavěšovací, Hänge-. Z. umyvadlo. Us. Z. řemen, der Tragriemen. Lpř. Slov. I. 168. Z. bod. NA. IV. 39.

410544   Zavěšování Svazek: 5 Strana: 0333
Zavěšování, vz Zavěšení.

410545   Zavěšovaný Svazek: 5 Strana: 0333
Zavěšovaný; -án, a, o, wiederholt auf- gehängt.

410546   Zavěšovati Svazek: 5 Strana: 0333
Zavěšovati, vz Zavěsiti.

410547   Zavěšovka Svazek: 5 Strana: 0333
Zavěšovka, y, f., das Langglied am Pferde- zaum. Čsk.

410548   Zavěštiti Svazek: 5 Strana: 0333
Zavěštiti, il, ěn, ění, zavěšťovati, ein wenig wahrsagen, anfangen zu wahrsagen — komu. Štefanko, zavěšti že nám teda, kedy zapadne sláva Matúšova? P. Tóth. Trenč. M. 119.

410549   Závět Svazek: 5 Strana: 0333
Závět, u, m., vz Závěť, l.

410550   2. Závěť Svazek: 5 Strana: 0333
2. Závěť, i, f. = znamení na tyčce vy- strčené, aby se někudy nechodilo, nejezdilo, někde nepáslo, ein Warnzeichen. Dáti z. do pole. Us. Jg.

410551   3. Závěť Svazek: 5 Strana: 0333
3. Závěť, i, f. = závěj. Veliký sníh spadl, mnozí lidé na cestách pro z-ti zbloudili. V. — Z. = závětí, n. = místo za větrem, ein windfreier Ort Us — Z. = útočiště, závětí, die Zuflucht. Z. míti. Jel., Ottersd.

410552   Závěť Svazek: 10 Strana: 0680
Závěť. Vz Testament.

410553   1. Závěť, i Svazek: 5 Strana: 0333
1. Závěť, i, f., závět, u, m. = poslední vůle, pořízení poslední, kšaft, t. j. takové pořízení, při němž někdo pro případ své smrti způsobem odvolatelným dědice usta- novuje a jemu jmění své aneb jistý díl jeho přenechává; z. ústní, písemní, das Testament, Legat. Vz S. N. Z. = dědičné pořízení (o statku); z. dělati, zdělati, činiti, učiniti, vyhlásiti. Písař z-tu. J. tr. Zemříti bez uči- nění závětu; nepořádný z. J. tr. Z. tato věrně jest vykonána nástupcem jeho; V před- tuše svého brzkého skonání ustanovila zá- věť, aby . . .; Zanechal z., kterou vnukovi jeho Fridrichovi knížectví rakouské a štýr- ské byla přiřčena. Ddk. III. 185., V. 212., 282. Z-tí někoho vázati. Čch. Mch. 71. To je závet jeho, abys ty bol povýšený na prestol. Zbr. Lžd. 246. Ješto nad závět mezi lidmi pevnější smlouvy nestává. Sš. II. 37. Jest to zemský z. Páně. Sš. J. 289. — Vz Kšaft.

410554   Závěta Svazek: 5 Strana: 0333
Závěta, y, f. = věta vedlejší, stojí-li za hlavní větou, der Nachsatz. Z. = dověta. Sš. Sk. 222. Každý má toho býti pilen, aby svého srdce choval čistě. Št. — Zk. — Z. = porok? Ta (Maria) bude beze vší z-ty. Výb. I. 389. — Z., v, m., osob. jm. Z. ze Závětic, nar. 1575. Vz S. N., Tf. H. 1. 67., Jg. H. 1. 656., Šb. H. 1. 308., Jir. H. 1. 350.

410555   Závěta Svazek: 9 Strana: 0400
Závěta ze Závětic Jiří, dějepisec, 1575. až 1637. Vz Flš. Písni. I 374.

410556   Zavětati Svazek: 5 Strana: 0333
Zavětati = zavětiti, testiren, Testament machen. Mor. Šd.

410557   Závětce Svazek: 5 Strana: 0333
Závětce, e, m., der Testamentmacher. J. tr. Toť nemohlo se státi bez určitého usta- novení závětce. Ddk. V. 196. Vz Zavětitel.

410558   Zavěterný Svazek: 5 Strana: 0333
Zavěterný = zavětrný. Jg.

410559   Závětí Svazek: 5 Strana: 0333
Závětí, n. = závěta, apodosis, der Nach- satz. Nz. Vz Závěta. — Z. = místo za větrem, ein gegen den Wind geschützter Ort. Z. — závětří, zátiší, tišina, zátulia (slov.). Kouble, Hdž. Čít. XIV., Pščk. V zátiší a v z. kde se ukryti. Sš. Sk. 148. — Z. = závěť, úto- čiště. Vz Závěť, 3. K zákonu se volali chtiece v něm z. bludóv svých mieti. Trakt. 15. stol. — Z. = životná síla, die Lebens- kraft. Není v něm mnoho z. Us. Jg.

410560   Zavětitel Svazek: 5 Strana: 0333
Zavětitel, e, m. = závětce, der Testator. J. tr.

410561   1. Zavětiti Svazek: 5 Strana: 0333
1. Zavětiti, il, ěn, ění = větvemi pozna- menati aneb přikryti, verbrechen. — co, koho. Z. dráhu postřeleného jelena (aby ho neztratil). Z. jelena zastřeleného (při- kryti, aby naň slunce nesvítilo). Jg. Z. pše- nici, pole, cestu (závěť dáti; vz Závěť, 2.). 2. Zavětiti, zavětovati = do řeči zaplésti, in o. durch die Rede verwickeln. — se kam (do čeho = řeči se zaplésti). Rk. — Z. si = zahovořiti si, porozprávěti si. — o čem. Zavietime si o Slovenčině. Hdž. Vetín. 74. — Zavetovati se ke komu = pěknými slovy a p. si nakloniti, gewinnen. Oni oba se ku přátelům svým hrubě nezavětovali. Slez. Šd.

410562   3. Zavětiti Svazek: 5 Strana: 0333
3. Zavětiti, zavětovati = závěť učiniti, testiren. J. tr., Šd.

410563   Zavětiti CO Svazek: 10 Strana: 0523
Zavětiti CO = něčemu zabrániti. U Turn. Mark.

410564   Zavétkovati Svazek: 8 Strana: 0504
Zavétkovati = vétkou opatřiti. Vz Vétka (3. dod.). Heršpice. Rous.

410565   Závětně Svazek: 5 Strana: 0333
Závětně na někoho pamatovati, letztwillig. Sl. let. I. 198.

410566   Závětní Svazek: 5 Strana: 0333
Závětní, Testaments-. Z. dědic, svědek, vykonavatel; z. pořízení učiniti o dědictví. J. tr. — Z. = zápovědný, Warnungs-, Mah- nungs-. Z. znamení do pole dáti. Us.

410567   Závětník Svazek: 5 Strana: 0333
Závětník, a, m. = závětní dědic, der Testamentserbe. J tr.

410568   Zavětovati Svazek: 5 Strana: 0333
Zavětovati, vz Zavětiti.

410569   Závětr Svazek: 5 Strana: 0333
Závětr, u, m. = závětří. Vz Závěť, 3. Sedl si do z-tru. Mor. Šd.

410570   Zavětrati Svazek: 5 Strana: 0333
Zavětrati, zavětrávati = počíti větrati. Víno zavětrává. Jg. — Z , schöpfen. — co. A tak div, že prse, zavetriac čerstvý vzduch, plno vzdýchnu? Phld. III. 1. 6.

410571   Závetrina Svazek: 10 Strana: 0523
Závetrina, y, f. = závětří. Slov. Mus. slov. V. 42.

410572   Závětrný, závěterný Svazek: 5 Strana: 0334
Závětrný, závěterný = za větrem jsoucí, hinter dem Wind gelegen, vor dem Wind geschützt. Z. místo. Um. les. Vz Závětří, Závět, Větrovka.

410573   Zavětrování Svazek: 5 Strana: 0334
Zavětrování, n. Z. oblouků klenbových. Zpr. arch. VIII. 70.

410574   Zavětrování Svazek: 9 Strana: 0400
Zavětrování, n. = chránění mostu před účinkem větru. Ott. XVII 767b.

410575   Zavětrování Svazek: 10 Strana: 0680
Zavětrování stěn věžních. Vz Vyztužení zde.

410576   Zavětrovati co čím Svazek: 7 Strana: 1126
Zavětrovati co čím. Celá konstrukce z-vána jest podél osy pilíře kleštěmi. Zpr. arch. XI. seš. 3. 13.

410577   Závětrovka Svazek: 5 Strana: 0334
Závětrovka, y, f. = větrní plachta, das Leesegel. Hlavní brámová z., das Grossbram- leesege!, přední brámová z., Vorbramsegel, přední z., Vorunterleesegel, hlavní marsová z., Grossmarsleesegel, přední marsová z., Vormarsleesegel. Kpk.

410578   Závětří Svazek: 5 Strana: 0334
Závětří, n. = závěť. 3., závětr, zátiší. Um. les.. Ves. I. 65., Čsk. V bouři dáti se v z. Dch. Tu krásné místečko, tiché z hu- stého je šípá závetrí. Hol. 357. — Z. = ohrada proti větru, der Windfang. Posta- víme z. Us. u Holoubkova. Jv.

410579   Zavětřiti Svazek: 5 Strana: 0334
Zavětřiti, il, en, ení, zavětřovati, zu wittern anfangen. — koho. Keď srnec my- slivca zavetrí. Kyt. 1876. 17. — kam, sich versteigen. Ledová skutečnost' zla do libých snů. Šml. — Z. = železa na lišky neb jinou pasť vnadou natříti, verwittern. Šp.

410580   Zavětřiti Svazek: 8 Strana: 0504
Zavětřiti. Za Šml. polož: I. 36.

410581   Zavětřovati Svazek: 5 Strana: 0334
Zavětřovati, vz Zavětřiti.

410582   Zavetšeti Svazek: 5 Strana: 0334
Zavetšeti, el, ení = zastarati, alt werden, veralten. Ros.

410583   Závětví Svazek: 5 Strana: 0334
Závětví, n., der Flader. Us. Chmela.

410584   Zavětviti Svazek: 5 Strana: 0334
Zavětviti, il, en, ení, zavětvovati, einästen, einzweigen.

410585   Zavévoditi, il Svazek: 5 Strana: 0334
Zavévoditi, il, ěn, ění, anfangen zu leiten atd. Vz Vévoditi. — čemu: světu. Kká. K sl. j. 134.

410586   Závez Svazek: 5 Strana: 0334
Závez u, m., die Deportation. Stf. Star.

410587   Zavezení Svazek: 5 Strana: 0334
Zavezení, n., die Hinführung (zu Wagen). Platil od zavezení ho do Prahy 5 zl. — Z. díry kamenem, die Ausfüllung durch herge- führten Stein. Vz Zavésti.

410588   Zavezený Svazek: 5 Strana: 0334
Zavezený; -en, a, o, durchs Hinführen ausgefüllt. — čím. Příkop blátem z. Zlob. — Z., weggeführt. — kam: do ciziny. Vz Zavézti.

410589   Zavězený Svazek: 5 Strana: 0334
Zavězený; -en, a, o = uvězněný, gefan- gen, eingekerkert. — kde. Len sä mně ty rozvij, háju môj zeľený: něbuděm ja dlúho v zámku zaväzený. Chlpk. Sp. 104.

410590   Zavěziti Svazek: 5 Strana: 0334
Zavěziti, il, en, ení = uvěziti, einker- kern. — koho kam. či dievčatko sraziť s tej skaly vysokej a či ho zaväziť do väže hlubokej. Chlpk. Sp. 30. (102.).

410591   Zavezmu Svazek: 5 Strana: 0334
Zavezmu, vz Zavzíti.

410592   Zavěznění Svazek: 5 Strana: 0334
Zavěznění, n. = uvěznění, die Einkerke- rung. Chlpk.

410593   Zavězněný Svazek: 5 Strana: 0334
Zavězněný; -ěn, a, o = zavězený. Chlpk. Sp. 45.

410594   Zavězniti Svazek: 5 Strana: 0334
Zavězniti, il, ěn, ění = uvězniti, ein- kerkern. Chlpk. — koho kde.

410595   Zavézti Svazek: 5 Strana: 0334
Zavézti, vezu, vez, veza (ouc), zl, zen, ení; zavoziti, il, en, ení; zavážeti, ejí, ej, eje (ic), el, en, ení; zavozovati, zavozívati, zavážívati = až někam vézti, bis wohin führen (zu Wagen, zu Pferde, zu Schiffe); uvézti, fortbringen zu Wagen usw.; vozením naplniti, vollführen, anfüllen womit, ver- rammeln, verräumen. Jg. — co, koho: zboží, D., poklad, Kram.; koho. Ros. Z. příkop, starou studni. Us. Šd. Zavezte mne na ka- menec, ať jest tej písničce koněc. Sš. P. 168. Zavážeti důl (učiněný stáním. Říká se o děvčeti, které při muzice netančilo). Už zavezla's důl ? Us. u Kr. Hrad. Kšť — co kam: slad do mlýna, Us., dříví k pivováru. Ros. Z. na ostrov. Chmel. Z. za město, za hranice země někoho. Us. Kněžic Břetislav na hrad Děčín v Litoměřicku, Kunrat k Jindř. Grojeckému zavezen jest. Ddk. III. 26. — co čím: příkop kamením; dvěma koňmi tolik nezavezu. Us. Z. rokli zemí. NA. IV. 187. — co jak. Dali ho pekne zaviezt do- mov, aby múdrosť pěší nechodila. Dbš. Sl. pov. IV. 38. — se. Struha se zavezla a za- šlemovala. Arch. IV. 212.

410596   Zaveženec Svazek: 5 Strana: 0334
Zaveženec, nce, m., der Deportirte. Lum.

410597   Zavianky Svazek: 8 Strana: 0504
Zavianky, pl., m. = drobničky, matenky, otépky, mětynky, mňate'nki/, mrvénky = otépky pomrvené slámy (cuchanky). Brt. D. II. 438.

410598   Zaviazať Svazek: 7 Strana: 1126
Zaviazať = zavázati. Slov. Ht.

410599   Zaviaznutý Svazek: 10 Strana: 0523
Zaviaznutý = uvízlý. - kde. Vóz v blate u-tý. Sbor. slov. 1900. 173.

410600   Zavičák Svazek: 5 Strana: 0334
Zavičák, a, m., osob. jm. na Vsacku. Vck.

410601   Zaviček Svazek: 5 Strana: 0334
Zaviček, čka, m., osob. jm. na Mor. Šd.

410602   Zavíčerko Svazek: 9 Strana: 0400
Zavíčerko, a, m. = držadlo ? koštěte. Mydlovary. Kub. L. f. 1900. 365.

410603   Zavíčka Svazek: 5 Strana: 0334
Zavíčka, y, f. = zavíječka.

410604   Závička Svazek: 9 Strana: 0400
Závička. XVI. stol. Čes. 1 VIII. 9.

410605   Zavíčkuvaný Svazek: 10 Strana: 0523
Zavíčkuvaný med = ve voštinách. Mtc. 1902. 13.

410606   Závid Svazek: 5 Strana: 0334
Závid, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

410607   Zavida Svazek: 5 Strana: 0334
Zavida, y, f., personifikovaná závisť. Smut- no mi ale, že (to) . . . mrhá zlá Závida. Sldk. 380.

410608   Závidec Svazek: 5 Strana: 0334
Závidec, dce, m. = závistník. Na Slov. Bern.

410609   Závidek Svazek: 5 Strana: 0334
Závidek, dka, m. = závisť, der Neid. Cizí požitky plodí závidky. Č. M. 108.

410610   Závidění Svazek: 5 Strana: 0334
Závidění, n. = závist, das Beneiden, die Beneidung, der Neid. Z. dobrého (komu). V. Z. hodný. Us. Lepší z. než politování, besser beneidet als bedauert. Dch.

410611   Zavídeňský Svazek: 5 Strana: 0334
Zavídeňský, hinter Wien gelegen. Z. Nové Město. Pal. Děj. IV. 1. 49.

410612   Záviděný Svazek: 5 Strana: 0334
Záviděný; -ěn, a, o, beneidet. Z-ná věc bývá hezká. Us. Hš.

410613   1. Zaviděti Svazek: 5 Strana: 0334
1. Zaviděti (vz Viděti) = spatřiti, za- hlídnouti, poznávati, erblicken, erkennen. Kat. 1795. -- co, koho čím. Ledva ho okem zaviděl, běžel mu vstříc. Us. (Slovák) čo raz okom zavidí, to už dovtipuje (dovtípa) sa urobiť. Dbš. Obyč. 63. Ako ale prvú la- stovičku okom zavidia, už bežia na jarok umyť sa. Mt. S. I. 191. — se komu. Ako že sa ti predca zavidelo! Na Slov. Šd. — s inft. I zaviděla těch pět z rady vyjíti. Ctib.

410614   2. Záviděti Svazek: 5 Strana: 0334
2. Záviděti, dím, 3. pl. dějí a dí (cf. Bž. 194. a Gb. v Listech fil. 1884. 466.), viď a viděj, dě, ěje (íc), ěl, děn, dění; závidívati = nepříti, neiden, beneiden, missgönnen. Kat. 56. Budu z. Nezáviděj. Br. Závidící. Br., Aesop. Že žije, trpko to cítia i závidia vra- hovia ukrutní. Ppk. I. 39. Z., trvací sloveso, ač složené s předložkou za, poněvadž má jiný význam než viděti. Č. — komu, čemu. V., Jel., Kat. 56., Br., Dal. 44. Tomu oni závidí všemu. Št. Kdo ščastlive žije, záviďá mu luďé. Na Slov. Tč. Otcovským chválám záviděl. Jg. Macocha láske jejich závidela. Č. Čt. I. 124. Galánečky moje, ja nezáviďte sobě. Brt. P. 10. Tornu židé závidíc. Pass. XIV. (Mus. 1883. 112.). Z. bratru. Št. Kn. š. 252. I jiní řemeslníci závidíc jiným. Hus I. 124. Lépe jest, by mně jiní záviděli, než já komu; Žebrák žebráku závidí; Záviděl lysý holému; Hlouposť (hloupý) závidí bo- hatému a posmívá se chudému Prov. Šd. — komu čeho. V., Br., Háj., Aesop., Anth. Jir. II. 201. Z. bude muži svému masa. Jg. Nezáviděj mi toho. Dch. Ach ľudze pre- 1'udze, nezávidzte teho. Sl. ps. 56. Ludia jim závidia, že sa rádi vidia. Ludia, milí ludia, nezáviďte toho. Sl. ps. Šf. II. 139., Sl. spv. V. 170. Ja závidím těm malým ptá- čkum té jejich zlaté svobody, ja závidím, že lehkým letem sa vznáši v chrámu pří- rody. Nitra VI. 105. Šak mu toho z-dím. Us. Brt. Vida, že i národ chýlí se k mlad- šímu bratru, jal se mu toho z. Ddk. II. 378. — co komu. I žebrák žebrákovi chudobu závidí. Na Mor. Tč. Bo nám naše šťastie ludia záviděli. Sl. ps. 33. Čo luďé záviďá, nebývá zlému podobné. Na Slov. Tč. Zá- viděchu jej (jí) bohatstvo. Rkk. 46. Tato vazba pokládá se za špatnou, ale není jí, což z uvedených příkladů patrno; ale oby- čejnější jest vazba: z. komu čeho. — komu čím. Závistí přílišnou závidí dobrým. V. — co komu kde: v srdci svém. Kram. Ostatnie dievčata na priadkach troška i závidely našej Hanke toto štestia. Dbš. Sl. pov. I. 351. — komu z čeho. Št. N. 152. Tehda z toho jemu závidě všech dobrých nepřietel ďábel; Vždy z toho (z království nebeského) závi- díme. Pass. 26., Pass. mus. 321. Jest-li kdo jeho (než on) vyšší na některém dobrém nebo na některé milosti: i závidí jemu z toho. Hus III. 179. — komu nad čím. Tenká ženka a rozkošná z. bude muži svému, jenž zpoléhá na jejie lóno, nad syna i dcery masem . . . Hus I. 57. — čeho komu jak: až k smrti. Sá.

410615   Záviděti Svazek: 10 Strana: 0523
Záviděti. Lépe jest, závidějí-li lidé, než aby litovali. Zl. Pr. XXII. 247.

410616   Záviděti komu z čeho Svazek: 8 Strana: 0504
Záviděti komu z čeho. Závidiece jemu z toho, že ... Chč. m. s. III. 77.

410617   Závidič Svazek: 7 Strana: 1126
Závidič, e, m. = kámen, o nějž se snadno chytí nebo klopýtne. Lib NZ. I. 457.

410618   Závidívati Svazek: 5 Strana: 0335
Závidívati, vz Záviděti.

410619   Zavidkovice Svazek: 5 Strana: 0335
Zavidkovice, dle Budějovice, Zawidko- witz, ves u Světlé v Ledečsku. PL. Cf. Blk. Kfs. 702.

410620   Závidný Svazek: 5 Strana: 0335
Závidný = závistný, missgünstig. Chmel. Lex. 301. — Z. = závisti hodný, beneidens- wert!]. Z. věc. Msn. Or. 36.

410621   Zavidov Svazek: 5 Strana: 0335
Zavidov, a, m., Seidenberg, mě. v prus. Slezsku. Vz S. N., Pal. D. IV. 2. 8l. — Z., Seiwedl, ves u Rokycan. PL. Cf. Blk. Kfs. 856. — Z., Saida, v Míšni. Pal. Děj. II. 1. 255.

410622   Zaviechati Svazek: 5 Strana: 0335
Zaviechati = zaváti, zachvěti, wehen, fächern. Slov. — komu kde čím. Tu ti blízo tváre zaviecham rukou, pocítiš vietor. Hdž. Čít. 153.

410623   Zavierať Svazek: 7 Strana: 1126
Zavierať. Voda z-la = začala vříti Němc.

410624   Zaviesť sa Svazek: 8 Strana: 0504
Zaviesť sa = robiť dačo o překot. Vz Za- vádzať sa (3. dod.).

410625   Zavíchovati Svazek: 7 Strana: 1126
Zavíchovati = víchy opatřiti. Z. stromy (aby nikdo ovoce netrhal). Us. Šd.

410626   Zavichřiti Svazek: 5 Strana: 0335
Zavichřiti, il, ení; zavichrovati = počíti vichřiti, foukati, anfangen zu blasen. Bos. — kde. Ďábel mezi nimi zavichřil. Vz Ne- svorný. Č. M. 552. — kam. Když zavichřili (vrazili) v jejich davy (nepřátel). Čch. Dg. (Kv. 1884. 702.).

410627   Zavichřiti Svazek: 8 Strana: 0504
Zavichřiti. Bůh ví, kam z-chří se (zaletí, zaběhne). Kolc. 112.

410628   Závija Svazek: 5 Strana: 0335
Závija, e, f. = koza závijastá t. j. s černou hlavou. Mor. Brt.

410629   Zavijač Svazek: 5 Strana: 0335
Zavijač, e, m. = zavínač. Bern.

410630   Zavijačka Svazek: 5 Strana: 0335
Zavijačka, y, f. = oděvačka, zaviječka. Bern.

410631   Zavíjačka Svazek: 7 Strana: 1126
Zavíjačka, y, f. = čepení nevěsty. Brt. Sv. 62.

410632   Zavíjačka Svazek: 9 Strana: 0400
Zavíjačka, y, f. = čepeni. Píseň při z-čce. Mus. ol. 1898. 61.

410633   Zavíjadlo Svazek: 5 Strana: 0335
Zavíjadlo, a, n., womit etwas eingewik- kelt wird; die Kopihülle der Weiber. Ros., Jg.

410634   Zaviják Svazek: 5 Strana: 0335
Zaviják, zavíják, u, m. = zavíjadlo, pla- chetka, das Kopftuch. Slov. Plk. — Z. = koláč se zavitými, přeloženými kraji. U Li- tovle. Kčr.

410635   Zaviják Svazek: 7 Strana: 1126
Zaviják, u, m. = drobty do mléka, kro- pan. U Brna. Šb. D. 44.

410636   Zavíjaná Svazek: 5 Strana: 0335
Zavíjaná, é, f. = čepení, die Aufsetzung der Haube. D.

410637   Zavijané Svazek: 8 Strana: 0504
Zavijané, ého, n. = jídla na nápoj dá- vaná svatebčanům po čepeni nevěsty. Slov. Čes. 1. V. 256.

410638   Zavijanec Svazek: 10 Strana: 0523
Zavijanec, nce, m. = osuch (jídlo). Mus. slov. VIII. 5.

410639   Zavijánek Svazek: 10 Strana: 0523
Zavijánek, nku, m,, zdrobn. zavijan. Brt. P. n 1022.

410640   Zavíjání Svazek: 5 Strana: 0335
Zavíjání, n. = zavíjení. Bern.

410641   Zavíjanka Svazek: 5 Strana: 0335
Zavíjanka, y, f. = otep (sena, slámy), das Bund. U Opavy. Zkl., Sd,, Klš.

410642   Zavíjaný Svazek: 5 Strana: 0335
Zavíjaný — zavíjený. Bern.

410643   Závijastý Svazek: 5 Strana: 0335
Závijastý, vz Závija.

410644   Zavijatel Svazek: 5 Strana: 0335
Zavijatel, zavíjatel, e, m. = zavínač.

410645   Zavijatelka Svazek: 5 Strana: 0335
Zavijatelka, zavíjatelka, y, f. = zaví- načka. Bern.

410646   Zavíjati Svazek: 5 Strana: 0335
Zavíjati = zavíjeti. Bern.

410647   Zavíjavý Svazek: 5 Strana: 0335
Zavíjavý (zavýjavý od výti), dem Geheul ähnlich. Na Slov. Tento v rozdráždení viac štekavý, zavíjavý, ako hvízdavý zvuk vy- dávajúci hladovec. Phld. IV. 267.

410648   Zaviječ Svazek: 5 Strana: 0335
Zaviječ, zavíječ, e, m. = kdo zavíjí, der Einwickler. — Z. = přikrývka, rouška, die Kopfhülle. Reš. — Z. Z-či, tortricidae = drobní motýlové s tykadly štětinovitými a s makadly krátkými. Z. jableční, carpocapsa pomonana, z. dubový, tortrix viridana. Vz Frč. 176. Dle Nz paralides, die Zünsler, Famil. der Nachtschmetterlinge.

410649   Zaviječ Svazek: 7 Strana: 1126
Zaviječ motýl. Cf. Brm. IV. 453.—455., Ott. IV. 466.

410650   Zaviječ Svazek: 8 Strana: 0504
Zaviječ. Z-či (moli), pyrolididae. Ott. VIII. 654.

410651   Zaviječ Svazek: 9 Strana: 0400
Zaviječ, e, m., aglossa, Fettschabe, motýl máslový; asopia, Mehlzunsler: moučný; oro- bena, Saatzünsler: osenní, řepkový; botys, Zünsler: zelný, žahavkový, bezový; hydro- campa, Seeblumenzünsler: okřehkový. Vz Stein. 153.

410652   Zavíječ, e Svazek: 10 Strana: 0523
Zavíječ, e, m. Z-či, pyralidae, čeleď drobných motýlů. Vz Ott. XX. 1038.

410653   Zaviječka Svazek: 5 Strana: 0335
Zaviječka, zaviječka, y, f. = šátek na hlavu, jímž se hlava ovíjí. Us. Kk. — Z. = která něco zavíjí, die Einwicklerin.

410654   Zavíječka Svazek: 9 Strana: 0400
Zavíječka, y, f., vz předcház. Zavěčka.

410655   Zavíječkový Svazek: 5 Strana: 0335
Zavíječkový, zaviječkový. Z. plátno (snad se ku prodeji zavíjí či k zavíjení slouží?). Us. Hk. Dle Jg. = plátno na zavíječky.

410656   Zaviječky, pl Svazek: 8 Strana: 0504
Zaviječky, pl., f. = čepeni nevěsty. Na Blatecku. Vykl. Svat. 106. Cf. Očepky.

410657   Zavíječný Svazek: 9 Strana: 0400
Zavíječný. Ž. můra (motýl). Exl. 34.

410658   Zavíjelka Svazek: 5 Strana: 0335
Zavíjelka, y, f., tertrices, der Blatt- wickler. Šm.

410659   Zavíjená Svazek: 5 Strana: 0335
Zavíjená, é, f., čepeni nevěsty, die Hau- benaufsetzung der Braut. Rk. — Z. = pečivo k čepení nevěsty chystané, očepák. Rjšk.

410660   Zavíjená Svazek: 9 Strana: 0400
Zavíjená, é, f., vz předcház. Zavěčka.

410661   Zavíjení Svazek: 5 Strana: 0335
Zavíjení, n., das Einwickeln, die Ein- wickelung. Us.

410662   Zavíjení Svazek: 7 Strana: 1126
Zavíjení nevěsty = čepení Brt. Sv. 56.

410663   Zavijeni Svazek: 8 Strana: 0504
Zavijeni. Z. hlavy v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 377.

410664   Zavíjený Svazek: 5 Strana: 0335
Zavíjený; -en, ena, o, wiederholt einge- wickelt, umwunden, verhüllt. Dch.

410665   Zavíjený Svazek: 7 Strana: 1126
Zavíjený koláč Vz Zaviják. NZ. I. 240

410666   Zavíjeti Svazek: 5 Strana: 0335
Zavíjeti, vz Zaviti.

410667   Zavíjívati Svazek: 5 Strana: 0335
Zavíjívati, vz Zaviti.

410668   Zavijka Svazek: 7 Strana: 1126
Zavijka ruční. Hnoj.

410669   Zaviklati Svazek: 5 Strana: 0335
Zaviklati, klám a kli, viklej a vikli, al, án, ání; zaviklávati, zaviklovati = zahýbati, zatřásti, womit o. an etwas wackeln. — čím: stolem, Ros., sebou, Let. Troj., myslí. Jel. — se. D. — Jg.

410670   Zaviklávati Svazek: 5 Strana: 0335
Zaviklávati, vz Zaviklati.

410671   Zaviklovati Svazek: 5 Strana: 0335
Zaviklovati, vz Zaviklati.

410672   Zavilanec Svazek: 5 Strana: 0335
Zavilanec, nce, m., iscus, hmyz křísovitý. Krok II. 263.

410673   Zavile Svazek: 5 Strana: 0335
Zavile, vz Zavilý.

410674   Zavilec Svazek: 5 Strana: 0335
Zavilec, lce, m. = urputilec, zavilý člověk, der Starrkopf. D. Kdo není zúmyslným z-lcem. Ehr. — Z. hajní (bílý, růžička hajní), pryskyřníkový (zavilec žlutý, růžička žlutá), lesní, narcisokvětý, horní, omějolistý. Jg. Cf. Slb. 664. — Z., anemone, die Windrose, rostl. Kmk.

410675   Zavilec Svazek: 10 Strana: 0523
Zavilec, lce, m., rostl. Vz Sasanka zde.

410676   Závilek Svazek: 5 Strana: 0335
Závilek, lku, m. = zavilec, anemone, rostl. Pl.

410677   Záviliš Svazek: 5 Strana: 0335
Záviliš, e, m., jm. lesa v Bohucovicích na Opav. Šd.

410678   1. Zavilka Svazek: 5 Strana: 0335
1. Zavilka, y, f., spirula, ramenýš. Krok II. 123.

410679   2. Zavilka Svazek: 5 Strana: 0335
2. Zavilka, y, f., sabbatia, die Sabbatie, rostlina hořcovitá. Z. štíhlá, hranatá, latnatá. Vz Rstp. 1080. — Z. Z-ky, spirulidae, hla- vonožci dvoužábří: točenka perleťová. Vz Frč. 264.

410680   Zavilka, y Svazek: 10 Strana: 0523
Zavilka, y, f., sabbatia, rostl. Vz Ott. XXH. 466.

410681   Zavilosť Svazek: 5 Strana: 0335
Zavilosť, i, f. = stočenosť, die Gewun- denheit, Verwickeltheit, Verdrehtheit. Z. dřeva (neštěpnosť). Ros. Z. a uzlovatosť sa- mého předmětu. Šf. — Z. = urputnosť, tvrdosť, hněvivosť, zarputilosť, svéhlavosť, die Verstocktheit. Hartnäckigkeit, Halsstarrig- keit. V., Pal. Děj IV. 2. 236., Proch.

410682   Zavilý Svazek: 5 Strana: 0336
Zavilý = zatočený jako dřevo, gedreht, gewunden. Knst. Z. had, Lom., točení. Kom. Z. = stočený nad sebe jako šroubový závit n. p. rozvaliny posedů, stopky samicí za- krutich, lusky tolice nejmenší, spiralig, spi- ralförmig. Rst. 522. — jak. Moře v hněv z-lé. Hdk. v Lum. V. 243. — Z. dřevo = stočené, neštěpné, verdreht. Z. pařez; dřevo křivé a z. nebývá rovné. Myrha špalek má zavilý. Kosmogr. 57. b. — Přenes. Zavilejší jest smysl slov, jež následují. Sš. Sk. 104. Z. bitva. Kká. K sl.j. 186. Bezbožníci, jichž srdce z-lé. Kom. Stojí, či keď naňho císar vraží, či keď ho brať zradí z-lá. Hdž. Rkp. V tom je suk, zavilý suk. Šml. Pokolení převráceného a z-ho v převrácenosti násle- dovali; Zákonníci plémě to, jako i otcové jejich, zavilé a nepotočité. BR. II. 56. a., 77 a. Tvrdé z-mu bratr. Bž. Z. poleno (o člo- věku). Prov. Špičatý klín na z. suk. Kom., Č. M. 87. — Z. = svémyslný, urputný, své- hlavý, zarputilý, verstockt, hartnäckig, hals- starrig. Z. pokolení, plémě, Br., hlava, D., mysl, Zlob., Knst., lid, Knst, srdce, nepřítel Skl. II. 293. — v čem: ve zlém. Kram. — Z. = potutelný, tückisch. Dch., Jg., Rgl. Z. člověk, verschlossen, tückisch, heimtückisch. Us. Jestli kázaně vesel, dějí, zavilý jest. Výb. I. 343. — Z. = zavitý. Z. rok (termin = nejposlednější). Mtc. 1880. 124. Volány potom strany, jimž na dnešek položen byl z-lý rok. Pk.

410683   Zavilý Svazek: 7 Strana: 1126
Zavilý = zavitý. Rok zavilý jemu k stání dáváme. Výb. II. 508.

410684   Zavimnatěti Svazek: 10 Strana: 0523
Zavimnatěti = dostati značné vemeno. Kráva z-těla. Nár. sbor. VIII. 120.

410685   Závin Svazek: 5 Strana: 0336
Závin, u, m. = zavinutí, obinadlo, klas obvazový, spica. Nz. lk. Doba závinu. Ib. Z. chlebový, der Brodstrudel. Šp. — Z., die Rolle. Z. = kus svinuté látky. Z. sukna ob- náší mnohem méně než postav. Us. Č. V hi- storii trojanskej, ktorú som ja v jedon závin vlastným štylom sosbieral. Sl. let. II. 2.

410686   Závin Svazek: 7 Strana: 1126
Závin (pokrm): anglický, telecí, vepřový, z hověziny, z roštěnky, z telecí hrudi. Vz KP. VI. 520.

410687   Závin Svazek: 9 Strana: 0400
Závin = omletta. Kukla 59.

410688   Závin Svazek: 10 Strana: 0523
Závin jablečný atd. nedoporučuje Vodička, lépe prý: závitek, zátočka a p. Vz Věst. IX. 37. Neúplný z. děložní, subinvolutio uteri. Ktt.

410689   Závina Svazek: 5 Strana: 0336
Závina, y, f. = zavinění, vina, das Ver- schulden, die Schuld. Conc. trid. (Šd.). Zá- vině vzieti odpuščenie. Št. Pokáním svých závin polepšíme. Št. Slovy těmi chce Petr nesmírnosť z-ny od židů odníti. Sš. Sk. 25. Veliké zlé na tomto světě svú z-nú hanebné po sobě slovo ostavie; Pro svú z-nu trpěti. Kšch. 2., 36. Z-nú otce; Ač srozuměje své z-ně pokoříš se. Št. N. 309. 28. Pyčem těch závin. Št. Pokuta za menší z-nu. O 7 vstup. Ty msti sám nad sebú své záviny. Št. Kn. š. 266. — Z., die Verschuldung. (Pomsta), v níž jsme upadli závinů otce prvnieho. Št.

410690   Závina Svazek: 8 Strana: 0504
Závina, al. vina. GR. Nov. 38.

410691   Zavinač Svazek: 5 Strana: 0336
Zavinač, zavínač, e, m., der Einwik- kler. — Z., zavínáček, čka, m. = hmyz, pyralis, der Wickler. — Z. = motýl noční (i jeho housenka), der Spanner. Z. hruškový, švestkový, vinný. Jg. Závin tukový, py- ralis pinguinalis, hlávkový, botys forficalis. Vz Schd. II. 517. Z. borový, vz KP. III. 315., der Kieferntriebwickler, smrkový, Fich- tennestwickler, dubový, Eichenwickler, mo- dřínový, die Lärchenminirmotte. Skd. ex. — Z. = štrudle, der Strudel. D. Z. jablečný, tažený jablkový, der Aepfelstrudel. Šp. Z. máslový. Vz Závinek.

410692   Zavinač Svazek: 7 Strana: 1126
Zavinač, motýl. Cf. Kk. Mot. 282.—289., Šír. Mot.

410693   Zavínačka Svazek: 5 Strana: 0336
Zavínačka, zavinačka, y, f., die Ein- wicklerin.

410694   Zavináčový Svazek: 5 Strana: 0336
Zavináčový, zavináčový, Strudel-. Z. těsto. Šp.

410695   Zaviňadlo Svazek: 5 Strana: 0336
Zaviňadlo, a, n., der Umschlag, das Pack- papier. Na Slov. Buď korenárom aneb la- komým z-dla syrárom. Hol.

410696   Zavinák Svazek: 5 Strana: 0336
Zavinák, u, m. = pečivo z mouky, der Stritzel. Na Slov.

410697   Zaviňák Svazek: 9 Strana: 0400
Zaviňák, u, m. = veliký na všetkých štyroch stranách do vnutra zahnutý koláč na prestriedu (uvnitř) syrom (tvarohem), lekvárom, varenými hruškami atd. pobabraný (namazaný, naditý). Phľd. 1897. 1+1., Sbor. slov. III. 26.

410698   Zavínati Svazek: 5 Strana: 0336
Zavínati = zavíjeti. Vz Zaviti. Bern.

410699   Závinec Svazek: 5 Strana: 0336
Závinec, nce, m., die Rolle. Dch.

410700   Závinek Svazek: 5 Strana: 0336
Závinek, nku, m., die Hülse, die Decke. Bern. — Z , der Strudel (pečivo). Dch. Vz Zavínač. — Z. = dar, který kmotr dítěti do peřinky dává. Us. Mý.

410701   Závinek Svazek: 7 Strana: 1127
Závinek = v nohaviciach okolu pásu diera pre remen. Slov. Rr. MBš.

410702   Závinek Svazek: 8 Strana: 0504
Závinek, nku, m. = šňůrka, kterou se šátek na hlavě stahuje. Sbor. slov. I. 47.

410703   Zavinělosť Svazek: 5 Strana: 0336
Zavinělosť, i, f. = zavinění, das Ver- schulden, die Verschuldung. Já už musím tu z. až do hrobu nésť. Slez. Šd.

410704   Zavinění Svazek: 5 Strana: 0336
Zavinění, n. = provinění, přečinění, die Verschuldung, Versündigung. Ž. wit. 58. 13. Nešlechetné z. Apol. Bez z. (bez viny). D. Konšelé k vězňům přihlídajte a o jich z. v radé zprávu čiňte. Kol. 6. Hrubé z. Dch. Pro takový účinek hodni jsou obžalovaní, aby jakožto pro čelní a nejtěžší z. byli hlavy odpravení. NB. Tč. 102. Pakli jest jiné z. jako že mu dceru zprznil neb man- želku; Z. proti člověku mnoho jest menšie než proti Bohu. Hus II. 288., 392.

410705   Zaviněný Svazek: 5 Strana: 0336
Zaviněný; -něn, a, o = zasloužený, ver- dient, verschuldet. Z. úpadek, neštěstí. Us. Pdl. Nevědomosť ta byla z-ná. Sš. II. 119. Z. chudoba. Šml. Při které příležitosti také řeč byla přivedena na omyl biskupem v r. 1193. zaviněný. Ddk. IV. 102. Tato nemoc révy jest révokazem z-ná, lépe: způ- sobená. — Z. = zavinilý, vinný, verschul- det, schuldig. — proti komu. Pulk.

410706   Zaviněný Svazek: 10 Strana: 0523
Zaviněný pohled. Modr. kn. 1898. č. 40. 85.

410707   Zavinile Svazek: 5 Strana: 0336
Zavinile, schuldig. Bern.

410708   Zavinilec Svazek: 5 Strana: 0336
Zavinilec, lce, m. = provinilec, der Delin- quent. Čsk.

410709   Zavinilosť Svazek: 5 Strana: 0336
Zavinilosť, i, f = vina, die Schuld, Ver- schuldung. Bern.

410710   Zavinilý Svazek: 5 Strana: 0336
Zavinilý = vinný, schuldig, delinquens. Ctib., BO. — Z. = zaviněný (pass.), ver- schuldet. Alx. M. v. 50. (HP. 91.). Chudoba cti netratí, není-li z.; Z. pohanění nesl. Sych. Z nevědomosť, verschuldete Unwissenheit. J. tr., Sš. II. 119. — proti komu: proti Bohu. Hr. rk. 9. Vz Zaviněný.

410711   Zaviniti Svazek: 5 Strana: 0336
Zaviniti, il ěn, ění; zaviňovati = pro- viniti, vinen býti, verschulden, verwirken, verbrechen, sich zu Schulden kommen las- sen, sich vergehen. — co. Co jsem zavi- nil? D. Co's z-nil, naprav. Dch. Viz, aby (ty) prokletie od Boha nezavinil. Št. N. 167. 38. Cos zase zavinil? Us. — Br., Dal. — čeho, šp. m : co. Jv. — co komu. Nic jsem židům nezavinil. Ben. V. Co zavinil tobě mistr tvůj? Lom. Nic mi nezavinili. Lpř. Slov. I. 21. Což som vám zavinil? čo mně môžete zlého vytýkať? Hvl. 5. Ne- mieni se mstíti, ač mu jest zavinil; A co pak, že zavině svému blížniemu ještě se naň hněváš? Hus I. 334, 339. — čím. Lidé zaviňují skutkem. Er. Z. se něčím. Šml. I. 44. Listiny, které svým zpětdatováním v historickém líčení mnohý zmatek zavi- nily. Ddk. IV. 313. Churavosť svou z-nil nějakými hříchy. Sš. J. 84. (Ty zlořády) nepřestáváme kárati, kdekoli jimi zaviní. Pal. Děj. III. 3. 110. Tiem-li jsem zavinil, abyste se zdvihli proti mně v boji? BO. — Br. — proč. Lidé zaviňují z příhody, z kvap- nosti. Er. — (se) kde. Z. se v něčem. Nz. Ktož před úřadem slovem nebo řečí z-nil, ihned u věži sazen byl. O. z D., Arch. II. 488. — proti komu. Že oni (židé) proti oběma zavinili. Sš. Sk. 86. Kdož jest svými hříchy proti svému stvořiteli zavinil? Pass. 16. A tak móž bába knězi hřiechy odpustiti, když proti ní z-ní, ulúdě jí dceru neb ne- chtě jie zpoviedati bez peněz; Móž proti každému někto z. a tak on móž jemu od- pustiti; Petru móž Jan odpustiti, což proti němu učinil, ale nemóž, co proti pánu z-nil, přestúpiv jeho přikázánie; Téžť jest, když bratr tvuoj neb sestra tvá z-ní co proti tobě. Hus 1. 340., III. 181. Když proti j'mu byl lid z-nil. Alx. V. v. 640. (HP. 16.).

410712   Zaviniti kde jak Svazek: 7 Strana: 1127
Zaviniti kde jak. Ktož před úřadem slovem n. řečí z-nil. Výb. I. 974. — proti čemu. Výb. II. 915., Hus II. 281. — čím ke komu. K Bohu velmi tiem z-níš. Marg. v. 426.

410713   Závinka Svazek: 5 Strana: 0337
Závinka, y, f. = zavití, die Einwicke- lung. Brouční z. = obálka, do níž se larvy (housenice) dorostlé zavinují, motýlník. Um. les.

410714   Závinník Svazek: 5 Strana: 0337
Závinník, a, m., der Schuldige, delin- quens. Ž. wit. 74. 5.

410715   Závinný Svazek: 5 Strana: 0337
Závinný. Z. oběti = za viny, za provi- nění, das Schuldopfer. Bibl.

410716   Zavinouti Svazek: 5 Strana: 0337
Zavinouti, vz Zaviti.

410717   Zavinovačka Svazek: 8 Strana: 0504
Zavinovačka, y, f. = peřinka, do které děti zavíjejí. NZ. II. 614.

410718   Zavinování Svazek: 5 Strana: 0337
Zavinování, n., die Einwickelung. Pol- štář k z. dítěte. Us. Z. dělohy po porodu. Křž. Por. 150.

410719   Zavinováni Svazek: 8 Strana: 0504
Zavinováni. Slavnost z. po svatbě. Vz Vykl. Svat. 120.

410720   Zavinovaný Svazek: 5 Strana: 0337
Zavinovaný; -án, a, o, wiederholt ein- gewickelt. Us.

410721   Zavinovati Svazek: 5 Strana: 0337
Zavinovati, vz Zaviti.

410722   Zavinovati si Svazek: 7 Strana: 1127
Zavinovati si = víno popíjeti. Us. Rgl.

410723   Zavinšovati Svazek: 5 Strana: 0337
Zavinšovati, z něm. = začarovati, ver- zaubern. Us. Mtl. — Z. = zaklíti, verfluchen. Us.

410724   Zavinující Svazek: 5 Strana: 0337
Zavinující, einwickelnd, einhüllend. Z. šupiny podkalichové hvozdíku axamítového. Rst. 522.

410725   Zavinule Svazek: 5 Strana: 0337
Zavinule = kysele, trpce, bitter. Z. Ostrý v odvět dal (odpověděl). Kos. 01. I. 211.

410726   Zavinulosť Svazek: 5 Strana: 0337
Zavinulosť, i, f., die Säuerlichkeit. Z. mléka. Us.

410727   Zavinulý Svazek: 5 Strana: 0337
Zavinulý, säuerlich. Z. mléko (nakyslé, ale ne zcela dokysalé). Us.

410728   Zavinuté Svazek: 5 Strana: 0337
Zavinuté, implicite, einschliesslich.

410729   Zavinutec Svazek: 5 Strana: 0337
Zavinutec, tce, m. Z-tci, involuta, bři- chonožci, mají vejčitou, hladkou ulitu s ústím štěrbinatým, na krajním aneb na obou pys- cích vroubkovaným a na obou koncích mělce vykrojeným. Z. tygrovaný, cypraea tygris, dalmatský, c. lurida, z. hadíhlava, c. mo- neta. Vz Frč. 240.

410730   Zavinutec Svazek: 7 Strana: 1127
Zavinutec, cypraea lota, Scharfmaul, n,, plž. Sl. les. - Cf. Brm. IV. 2. 485., Hlb. I. 134., Ott. V. 823.

410731   Zavinutí Svazek: 5 Strana: 0337
Zavinutí, n., die Verhüllung. V z. se ukryl. Ler. Z. řeči = obal, die Verblümt- heit. Sprostnou řečí bez z. k někomu oč jíti. Br. — Z. a tvrdosť. Sal. 147.

410732   Zavinutí Svazek: 7 Strana: 1127
Zavinutí se všech dějin = spojitosť. Šf. Strž. I. 275.

410733   Zavinutka Svazek: 5 Strana: 0337
Zavinutka, y, f. = čistý len bez koudele po kousku zavinutý, die Kaute; je-li v něm koudel, slove žemnička. Jg.

410734   Zavinutý Svazek: 5 Strana: 0337
Zavinutý; -ut, a, o = zaobalený, zato- čený, eingehüllt, eingewickelt. Umí zavinuté nositi (tajemství při sobě chovati. Vz Mlče- livý). Č. Z. funkce. Stč. Dif. 2. — kde. Šavle v pošvě z. Vrat. Koláč v plátně z. — jak. Papír v trubku z-tý. Kká. Td. 101. Trubka několikrát v sebe z-tá. Dk. P. 19. — Z. = nesrozumitelný, verwickelt, unver- ständlich. V. Z. víra. Kom. Kdykoli k z-tým otázkám jsem se odmlčel. Kos. v Km.

410735   Zaviolovělý Svazek: 8 Strana: 0504
Zaviolovělý. Z. okraj otvoru (rány). Vz Hlav. 3.

410736   Zavírací Svazek: 5 Strana: 0337
Zavírací, Schliess-, Schliessungs-, Sperr-, Abschluss-. Z. nůž, nožíček, Zlob., Šm., měšec, Kram., kolo, Techn., hodina, die Schliesstunde, J. tr., loď, das Sperrschiff, Dch., zpruha, die Schliessfeder, kohoutek, der Abschlusshahn, Šp., smrštění svalů z., die Schliessungszuckung, Nz. lk., zámyčka na vodu i plyn, Wld., skoba u dveří, der Schliesshaken. Us. Pdl.

410737   Zavírač Svazek: 7 Strana: 1127
Zavírač, e, m., Schliessmuskel, m. Šv. 29.

410738   Zavírač Svazek: 8 Strana: 0504
Zavírač elektr. proudu. KP. VIII. 270.

410739   Zavírač Svazek: 10 Strana: 0523
Zavírač, e, m. Z. domů nakažených. Schulz. 143. a j.

410740   Zavíráček Svazek: 5 Strana: 0337
Zavíráček, čku, m. = zavírací nůž, das Schnappmesser, Klapp-. Bern. Vz Zavírák.

410741   Zavíradlo Svazek: 5 Strana: 0337
Zavíradlo, a, n. = zavěradlo = čím se co zavírá, der Verschluss, das Gesperr. Troj. Z. u dveří, der Thürschliesser. Z. mosazné, der Messingverschluss. Dch. Staroměští z-dla po ulicích vysekali a zbořili. Dač. I. 24. Rozmetána jsou všecka plánkování a z-dla i opanováno rychle celé město. Pal. Děj. III. 3. 147. — Z. = řetěz u vozu k zavírání kola, zavírák, šubka, hamovačka, humelec, kolotěž, die Hemmkette. Šp. Z. kol. NA. III. 99.

410742   Zavíradlo Svazek: 7 Strana: 1127
Zavíradlo. Let. 89., Pal. — Z. = vor- bička. U Úboče. Rgl.

410743   Zavírák Svazek: 5 Strana: 0337
Zavírák, u, m. = zavírací nůž, zavěrák. Jg., Dch., Kšá., Hol. 348., Kts. Kam jdeš? Do Kremže na z-ky. Us. u Litomyšl. Dř., Kts. — Z. u vozu = zavíradlo. Na Mor. Vz Stoják. — Z., a, m., clythra, der Sack- käfer, brouk. Z. uhlazený, c. laeviuscula, čtverotečný, c. quadripunctata. Kk. Br. 368., Brm. IV. 206.

410744   Zavírák Svazek: 7 Strana: 1127
Zavírák, brouk. Cf. Ott. V. 471.

410745   Zavírák Svazek: 9 Strana: 0400
Zavírák, a, m., clythrina. brouk. Vz Ott. XVI. 748b.

410746   Zavíral Svazek: 5 Strana: 0337
Zavíral, a, m., osob. jm. Šd.

410747   Zavíral Svazek: 9 Strana: 0400
Zavíral, a, m. U nás se říká u Zlů (říká se tomu, kdo nezavřel dveří). Us. Kub.

410748   Zavírání Svazek: 5 Strana: 0337
Zavírání, n., das Schliessen, die Schlies- sung. Z. dveří, oken, Us., kleští. Křž. Por. 572. Z. víček očních. Us. Společné z., die Mitsperre. Šp. — Z., die Schlussfolgerung. Dk. P. 88. Způsob z., die Schlussart. D. — Z. ženských prací. Z. ozdobné, sejmutým okem či řetízkem. Škol. žen. pr.

410749   Zavíraný Svazek: 5 Strana: 0337
Zavíraný; -án, a, o, wiederholt einge- schlossen. Vz Zavříti.

410750   Zavíratelný Svazek: 5 Strana: 0337
Zavíratelný, schliessbar. Šm.

410751   Zavírati Svazek: 5 Strana: 0337
Zavírati, vz Zavříti.

410752   Zavíravý Svazek: 5 Strana: 0337
Zavíravý, gern zumachend. — Z. = ob- sažný, umfassend, enthaltend. Zlob. — Z. — zavírací, konklusiv. Nz., Hud.

410753   Zavírek Svazek: 5 Strana: 0337
Zavírek, rku, m. = konec, závěrek, der Schluss. Reš.

410754   Zavírka Svazek: 5 Strana: 0337
Zavírka (zavírka), závěrka, y, f., zá- věrek, rku, m. = konec, der Schluss, die Sperre. Z. kola (když se lov končí, der Schluss des Kreises). Šp. Doba z-ky (brány), die Sperrzeit. Dch. Rumpál s dvojím pře- vodem a z-kou; Rumpál jednoduchý se z-kou samočinnou. Wld. Z. v hudbě, ka- dence, die Klausel, dokonalá z., der Ganz- schluss. Hud. Z. v rozepři. Vz Provozo- vání. Z. roční, der Jahresschluss. Šp. Na z-rku toto přidám. Ler. Z-ku činím a se poroučím. Žer. 311. Z. modlitby. BR. II. 28. Kteroužby víra vaše utvrzena byla, když byste vězení mého šťastnou z-ku viděli. BR. II. 667. b. K zavírce (konečně); K za- vírce a konci řeči své přistoupiti; Ale ve 311 všem tom bude tato naše zavírka: Pán Bůh tak míti chtěl. V. Z. vězení. Br. Řečník z-kou zavírá. Kom. — Z., die Schlussfolge. Mylná z. D. Z-ku z něčeho činiti. Br., Ler. Z. z toho jde, že . . . Br., Kom. Z. přední, prosyllogismus, der Vorschlusssatz. Nz. Vý- bornou z-ku činíš, anižť já jí odpírám. BR. II. 376. b. Z. učiniti. Hus III. 314. Vz Zá- věrek. — Z. vozu = řetěz k zavírání, šupka, závěrka, die Wagensperre, Radsperre, der Hemmschuh, die Hemmkette, Schleife. Vz Šubka, Zavíradlo. Vozka zavírá kolo z-kou. Kom. Z. = brzda. Z. ruční, dvojčinná. NA. IV. 214., 215., V., Kom. Pozdě po lidech na z-ku dávati, č. M. 79. — Z. = příkré místo, kde se vozy zavírají, abschüssige Stelle. Ros.

410755   Zavírka Svazek: 7 Strana: 1127
Zavírka vojska, der Nachtrab. Výb. II. 1008. — Z, Hemmschuh. Dáti jazyk na z-ku; Ústa opatrně na z-ce držeti. Šml.

410756   Závirka Svazek: 8 Strana: 0504
Závirka, y, f. Rečňovali spolu na z-ce, když nevěsta ženicha ke dveřům vyprovodí. Vých. Mor. Brt. D. II. 423.

410757   Zavírka Svazek: 9 Strana: 0400
Zavírka, y, f. = trám zavírající výšku oken a dveří. Čes. 1. VIL 367.

410758   Zavířiti Svazek: 5 Strana: 0337
Zavířiti, il, en, ení = zatočiti, sich zu drehen, zu wirbeln anfangen, auf-, empor- wirbeln. Dch. — kde. Kohoutek (plechový) na střeše zavířil. Us. Tč. — kam jak. Tu ptactvo plaše vzhůru zavířilo všecko. Kká. Td. 146. —jak za kým Když za ušákem honba zavířila šumem. Kká. Td. 50. — Z., zu dröhnen anfangen. Bubny a trouby z-ly. Us. Vlč.

410759   Zavířiti Svazek: 7 Strana: 1127
Zavířiti. Jen jeden cit z-řil bytostí mou celou. Čch Sl. 57.

410760   Závis Svazek: 7 Strana: 1127
Závis, u, m. Z. nad vodú = chrastí. Val. Brt. D. 297.

410761   Záviseti Svazek: 5 Strana: 0338
Záviseti, 3. os. pl. -sí (novější šp.: visejí), el, ení; budu z. = viseti na čem, abhängen. — na čem. Na něm vše závisí. Br. Na tom závisí, že ... Sych. Z. na něčem, depen- diren. Čsk. Z. na podmínce něčeho. Dch. Na přísaze té záviselo bohaté dědictví; Z-li naprosto na vůli krále Vladislava. Ddk. V. 302., III. 244. Člověk jako zvíře z-sí na podmínkách přírodních. Osv. I. 51. Na mi- losti boží všechno člověkovo pokání z-sí. Sš. Sk. 100. — odkud (čím kde). Často z-sí poměr od více (několika) veličin. Šim. 89. Jakoby spasenie alebo zatracenie jeho od slov týchto z-lo. Lipa 187. Vyvolenu býti nezávisí od zásluh člověka; I neuště- dřování oné smilovnosti zhola od svobody boží z-lo; Svět celým bytím a životem svojím od něho závisí; Zhola ve všem, co jsme a máme, ve vší jistotě svojí od Boha závisíme. Sš. I. 100., 102., J. 19., Sk. 209. (Hý.). Osud země od toho způsobu závisel. Mus. Záviseli jsme od krále. Nej. To závisí ode mne, lépe: To jest na mně; pokud na mně jest. Os. Z. na čem, lépe než od čeho. Nz., Brs. 2. vyd. 271., Pdg. I. 93., Km. I. 25., II. 138. — kde. V té moci zápal k plodu závisí. Stav. svob. 1523. Já pod ním neza- visím. Us. u Skryje. Brnt.

410762   Záviseti Svazek: 7 Strana: 1127
Záviseti od ordy královské, od vlády. Šf. Strž. I. 312., II. 173.

410763   Závisimý Svazek: 7 Strana: 1127
Závisimý = závislý. Slov. Czm. 110.

410764   Záviska Svazek: 5 Strana: 0338
Záviska, y, f., vz Závislosť.

410765   Závisle Svazek: 5 Strana: 0338
Závisle, abhängig.

410766   Závislosť Svazek: 5 Strana: 0338
Závislosť, i, f. = záviska, die Abhängig- keit. Z. = zavěšenosť na něčem. J. tr., Nz. Morava opět se octla v dřívějším poměru z-sti ku knížeti českému. Ddk. IV. 73. V z. něco uvésti. Lpř. Děj. I. 76., Šmb. S. I. 364. Z. církevní. Šmb. S. II. 242. Z. veličin geometrických; z. veličin vespolná. Jdč. IV. 6., 7. Z. Moravy na Čechách. Ddk. VII. 16. Z. jich od postavy měsíce proti slunci nás přesvědčuje . . . Mus. VI. 419.

410767   Závislý Svazek: 5 Strana: 0338
Závislý = závisící, abhängig. Z. způsob, veličina, věta, Nz.; otázka, vz Věta tázací. Z. veličina geometrická. Nz., Jdč. IV. 14. Z. země. Dch., Lpř. J. Do slzí se prolomily ty z-lé mraky. Hdk. C. 199. Muž závislý píše, jak si přeje jeho chlebodárce. Ddk. IV. 210. — od čeho. Duše od prachu z-lá. Nej. — Krok. — na čem. Děj z-]ý na pod- mínce neskutečné. Ndr. Z. na čem (od čeho). Nz. Pokud Morava byla z-lou na Čechách; Znali již, jakby biskupy pražské na trůnu svém učinili z-lými. Ddk. IV. 54., 62. Z. na čem lépe než od čeho. Nz., Pdg. 1879. 93. Cf. Záviseti.

410768   Závislý Svazek: 10 Strana: 0523
Závislý způsob = konjuktiv. Klc. 83.

410769   Závisn Svazek: 5 Strana: 0338
Závisně = závisle, abhängig. Z. činný. Sedl.

410770   Závisně Svazek: 7 Strana: 1127
Závisně. Pal. Rdh. II. 240.

410771   Závisník Svazek: 5 Strana: 0338
Závisník, u, m., das Wehrgehänge. D.

410772   Závisník Svazek: 7 Strana: 1127
Závisník. Pal. Vz Obdivovati.

410773   Závisnosť Svazek: 5 Strana: 0338
Závisnosť, i, f. = závislosť. D., Sedl., Dch.

410774   Zavisnouti Svazek: 5 Strana: 0338
Zavisnouti, snul a sl, utí; zavisovati = uvisnouti, uváznouti, hängen bleiben. — kde (zač). Nevím, na čem to zavislo. Ros. Za vlasy na dubě z. Lom. Tu u Třeboně proto zavisl (byl oběšen). Břez. 268. Milena rada počúva jeho hlas, milostně otáča ra- mena okolo jeho drieku, rajsky zavisne na jeho ústach. Lipa 321. Tu bliezko driemal mohutný les, dýchal starinou. Stoletia zá- visly mu na čele. Phld. III. 1. 17. Nad tebou cudská zavisia mrákava. Nitra VI. 12. Hoj, zavisly čierne mraky nad bielym Balkánom. Chlpk. Sp. 155. Všecko zde za- vislo na smýšlení; Celý lid na slovech páně zavisnul; Veškerá spása lidská na jediném Ježíši zavisla; Ctnosť ale závisla sama na správě veškerenstva. Sš. Mr. 42., J. 124., Sk. 47., 204. (Hý.). Na skořápce zákona nezavisnuv. Sš. Sk. 55. — jak od čeho. Víra tedy dle slov těch zavisla od vůle. Sš. I. 111.

410775   Závisný Svazek: 5 Strana: 0338
Závisný = závislý, závisící, abhängig. D. Z. bod (kyvadla). Stč. Zem. 72. — od čeho. Us. Z. Čechy od říše německé. Pal. Děj. I. 15. Apoštol všecko to dědění z-no činí od jistých výminek. Sš. I. 88.

410776   Zavisovati Svazek: 5 Strana: 0338
Zavisovati = zavěšovati. — co kam čím. Vždycky zavisuj ruku na hrdlo ne- mocného širokú rúchú. Sal. — Z., vz Za- visnouti. Jg.

410777   Závisť Svazek: 5 Strana: 0338
Závisť, i, f. = nepřízeň. Z. koř. vid (vi- děti; zá-vid-tB, d před t v s, vz D; závi- děti). Cf. Gb. Hl. 107., Bž. 230, Z. = rmou- cení se nad štěstím jiného. Blř. Z. = zármu- tek pro blaženosť jiných. Sš. II. 62. Der Neid, die Missgunst. Z. jest bolesť umu z cizieho pohodlí. Sen. Z. odložiti a od- vrci; z-stí proti někomu hořeti. V. Z. slávy. D. Z-stí chřadnouti, Št., V., blednouti. V. Rozpukl by se z-stí. Prov. Duše z-stí na- litá, kalená. Chmel. Z-stí navříti. Sych. Bez z-sti to měj. Jel. Z. mu nedá spáti, Us. Z. jeho se na mně stále pase (se po mně vozí). Dvors. Had z-sti. Čch. Petr. 18. V z. upadnouti. Št. N. 153. Z. a nepřízeň míti. Dch. Z. se v pekle vylíhla a bude v pekle pohřbena. Us. Dch. Kdo z. nepro- budil, není záviděn. Msn. Or. 37. Závistí vše prahlo. Kká. Td. 26. Z. všem velikým mužům sedí na šíjí. Plntarch. Nebuď mezi námi křik ani z. GR. Ten, ježto chce ža- lovati, jmá najprve sám druhý na kříži pří- sahati, že ani pro z. ani pro nepříznosť toho, na kterého chce žalovati, z tej vraždy nechce obžalovati. NB. Tč. 106. Kromě nebe všude závisť. Us. Tč. Z. raní ludské srdce; Nejvíc je z-sti na dvorech mezi slu- žebnými ; Komu pán Bůh přeje, z-sti se nebojí. Mor. Tč. Kde je láska, tam je scestí, žádne ščestí bez z-sti; kdyby láska plame- nem horela, nebylo by ani drívi potreba. Pck. Ps. 71. Z. dávno před námi se zrodila. Hkš. Jediná (prosba jest) proti z-sti, jenž zlého svému blížniemu žádá a dobrého mu nepřeje; Závisť si učinil, že's záviděl té ženě, vdově neb panně . . .; Má-li (pýcha) vedlé sebe biedného, viece se dme; pakli má zčastného, tehdy z-stí sě mučí; Tento hřiech (závisť) jest jako mol, neb on všecky dobré skutky pokazí. Hus I. 356., II. 73., 317., IIII 180. Z. pozoruje chyby, ale ctností nic. Us. V ústech má med a stred, v srdci chová z-sti jed. Z. jest tovaryška štěstí. Sych. Paní z. ještě živa. Všemu konec kromě z-sti. Ros. Ctnosť se z-stí chodí. Na Slov. Rozpukl (rozpustil) by se z-stí (vz Slinka, Tráva); Z. po živych ráda se vozí; Z. nepředčí nad pýchu, než za ní v patách kluše; Lepší jest z. na sebe vzíti než poli- tování; Kde láska, tu i Bůh, kde z., tu zlý duch. Č. Z. ujímá, ale moci nemá; Železo rez sežírá a závistník od závisti umírá; Z-stí ničeho nepřijednáš; Není štěstí bez závisti. Pk. Z. má veliké (bystré) oči; Z. dávno se zrodila a ještě živa; Z. Nejhorší Nemoc; Z-stí ještě nikdo nezbohatl ani neztučněl; Z. nedá do nebe (přijíti); V z-sti není ra- dosti ; Bohatství plodí z. a chudoba nená- visť; Zlý pláče od z-sti a dobrý od radosti. Prov. Šd. Z. tomu škodí, u koho se plodí; Z. bývá obyčejné služebnice ctnosti; Závisť vředy v srdci plodí, srdcu, tělu mnoho škodí; Z. z ďábla se zrodila a moc zlého mezi luďmi ve světě zplodila; Koho z. ná- sleduje, má dobrého cosi; Ze z-sti mnohé zlosti; V zlobě a z-sti není stálosti ani ra- dosti; Šaty žerou moli, závistníka závisť. Na Mor. Té. Z. za ctnosťú chodí, ale jéj ništ neuškodí. Keď by z-sti nebolo, mnoho zlosti ze srdc ludských by ubulo. Na Slov. Tč. Z. mnohé hříchy plodí a zdraví velmi škodí; Kdo z-sti místo dává, hada v ňadrech přechovává. Sbor. uč. Z. jest nejhorší ne- moc. Bž. Čím kdo vyšší, toho také očekává pád hroznější; nebo sláva závisť plodí, zá- visť pak nebezpečenství; Z. se cizí nehodou chladí, byť vlastní se škodou; V mokře železo se sžírá, člověk z-stí umírá. Hkš. Závisti milovník — chudých protivník. Hus III. 140. Po smrti z. přestává; Smrt hasí z.; Z. je svá vlastní žalosť. Bern. Vz strany přísloví a pořekadel ještě: Závistník, Zá- vistivý. — Z. manželská = řevnivost, die Eifersucht. L. Nebo z. (zelus) domu tvého snědla mne. Ž. wit. 68. 10. — Z. = nená- visť, odium, der Hass. V., St. skl. A závistí nepravú nenáviděli mne. Ž. wit. 24. 19. — Z., Zawist, hájovna u Milevska; samota u Hořic; vsi u Vel. Meziříčí a u Tišnova; u Zbraslavi. — Z. = pole zaseté méně vzác- nými plody před plody vzácnými, aby tyto byly méně na škodě n. př. u cesty zaseje se čočka, ječmen a p. a dále mák. Us. u Olom. Tč.

410778   Závisť Svazek: 7 Strana: 1127
Závisť. Nenie väčšej závisti jak medzi dievkami a žobraci. Slov. Orl. IX. 247. Do kořán otvírá z. zrak. Zr. Gris. Kdyby ne- bylo z-sti, nebylo by pekla. Brt.

410779   Závisť Svazek: 8 Strana: 0504
Závisť. Strč. skloň. Vz Gb. Km. -i. 41.

410780   Závisť Svazek: 9 Strana: 0400
Závisť. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 120., 125a., VIII. A. odst. 20., 23. k. Ó, z. je pe- kelná saně a pravý její pelech při divadle. Šml. IX. 186.

410781   Závisť Svazek: 10 Strana: 0523
Závisť nenávisť plodí. Kar. 8. Z. vidí u jiných vždy větší krajíc. Lit. list. XIX. 242. Lepšia z. než nenávist Mus. slov. VI. 111. Z. je zla všeho koruna. Tbz. III. 1. 289. Když se proti tobě šklebí z. trkavá. Koll. (Lit. II. 193. ). — Z. = rybník u Fry- štátu. Vstnk. X. 559. — Z. = výletní místo u Zbraslavě.

410782   Závista Svazek: 5 Strana: 0339
Závista, y, m. = závistivý člověk, der Neider; 2. řevnivý, der Eifersüchtige. — Z. = samota u Milevska. PL.

410783   Závisti Svazek: 8 Strana: 0504
Závisti, trať ve Frýdecku. Věst. op. 1894. 20.

410784   Závistiti Svazek: 5 Strana: 0339
Závistiti, il, ění = závist míti, beneiden. — co komu. Na Mor. Tč. Žádnému jsem nezávistila. Slez. Šd.

410785   Závistiv Svazek: 10 Strana: 0523
Závistiv, a, o, vz Závistivý.

410786   Závistivě Svazek: 5 Strana: 0339
Závistivě = závistně, nepříznivě, miss- günstig, neidisch. Ros. Z. po někom blý- kati. Sych.

410787   Závistivec Svazek: 5 Strana: 0339
Závistivec, vce, m. = závistivý člověk, der Neider. To je vám ukrutný z. Us. Šd.

410788   Závistivěti Svazek: 5 Strana: 0339
Závistivěti, ěl, ění, neidisch werden. Bern.

410789   Závistivosť Svazek: 5 Strana: 0339
Závistivosť, i, f. = závistnosť, závisť, der Neid. Ros.

410790   Závistivý Svazek: 5 Strana: 0339
Závistivý = závistný (na Slov. závist- livý), plný závisti, nepříznivý, neidisch, missgünstig. Člověk z.; sok z. V. Okem z-vým na někoho hleděti (záviděti mu). Kram. Z. pes, Us., zlehčování. Chmel. Nejez chleba z mísy, budeš z-vý. U Žamb. Dbv. Z. z zloby tyje. Alx. V. 56. Z. slúžie v svá- tek ďáblu Astaroth, jenž jest knieže zvláštnie nad závistníky; Z. vóle. Hus I. 124., 189. Kdo závistiv, sám sobě křiv. Pk. — komu, čemu (v čem). Neni som ti závistivá. Sl. ps. 64. Závistiv jsa jeho dobrým skutkům. Pulk. Škoda stala se mu od manóv jemu ve všem dobrém závistných. St. skl. Z. otci v chválách, chválám otce. Bs., Zk. — Z., řevnivý, eifersüchtig. V., Br. — Z. = závist vzbuzující, závisti hodný, beneidens- werth. Žádostivá a závistná jest to věc. Jel. — Z. = nenávist budící, hässlich. Zá- vistné zdálo se jest neurození. Jel.

410791   Závistivý Svazek: 7 Strana: 1127
Závistivý. Ďábel jsa z-stiv jejej svatého panenstvie. Leg. Mnč. R. 26.

410792   Závistivý Svazek: 8 Strana: 0504
Závistivý. Z-ví vypovídají se z Nepřejova přes Sobin do Obecnice. NZ. II. 229.

410793   Závistivý Svazek: 10 Strana: 0523
Závistivý (z) zloby tyje. Alx. V. 56.

410794   Závistka Svazek: 5 Strana: 0339
Závistka, y, f. = (malá) závisť, kleiner Neid. V.

410795   Závistlivé Svazek: 5 Strana: 0339
Závistlivé = závistivě. Na Slov. Bern.

410796   Závistlivec Svazek: 5 Strana: 0339
Závistlivec, vce, m. = závistivec. Na Slov. Bern.

410797   Závistlivosť Svazek: 5 Strana: 0339
Závistlivosť, i, f. = závistivosť. Na Slov. Bern.

410798   Závistlivý Svazek: 5 Strana: 0339
Závistlivý = závistivý. Na Slov. Bern. Tč.

410799   Závistně Svazek: 5 Strana: 0339
Závistně, vz Závistivě.

410800   Závistnice Svazek: 5 Strana: 0339
Závistnice, e, f. = závistivá ženská, die Beneiderin. Sá. (Osv. I. 180)., Záv., Měst. bož. Vz násl.

410801   Závistnička Svazek: 5 Strana: 0339
Závistnička, y, f. = závistnice. Bern.

410802   Závistník Svazek: 5 Strana: 0339
Závistník, a, m. = závistný člověk, závi- stivec, der Neidische, Neidhard, Neuding, Nei- der; řevnivec, der Eifersüchtige, Nebenbuhler. V. Z-ky míti. Vrat. Nebývá zle tomu, kdo má závistníky. Dch. Z. zisk druhého za svou škodu počítá. Rvač. Z. lidský misan- throp. Vod. Proto že si byl velký z. své ženě, beze vší potřeby před jinými ji cho- vaje a nevěře. BN. Odvrať, Bože, 1'utovníkov a prispor nám z-kov. Poř. Zátur. Cf. Závisť. Z. tupič a ze cti lupič. Č. M. 109. Z. schne od toho, vidí-li zdar u koho; Železo rez sežírá a z. od závisti umírá. Šd., Pk. Červ hlodá na nejlepším ovoci a z. na lidech nejšlechetnějších. Hkš. Strany přísloví vz Závist, Závistný. — Z. = sok. Kram., Ráj.

410803   Závistník Svazek: 7 Strana: 1127
Závistník. Drk. Hry 5.

410804   Závistnik Svazek: 8 Strana: 0504
Závistnik, les na Frýdecku. Věst. opav. 1894. 20.

410805   Závistník Svazek: 10 Strana: 0523
Závistník, a, m. Lepšie je mať sto z-kov ako jednoho poľurovníka. Mus. slov. IV. 100. — Z. = rybník u Kardaš. Rečice. 1555. Uč. spol. 1903. XIII. 15.

410806   Závistno Svazek: 7 Strana: 1127
Závistno = závistně. Slov. Phl'd. VI. 263.

410807   Závistný Svazek: 5 Strana: 0339
Závistný = závistivý. Já nejsem z-ná. Slez. Šd. Nebuď tak z-ný. Na Slov. Zbr. Báj. dod. 3. To je z. soused. U Žamb. Dbv. Obyčej jest z-ných (= žárlivých) žen. BN. Stran pořekadel a přísloví vz Kruchta, Lžíce, Oko, Pes, Sůl, Valach, Závist, Závistník. — v čem. Tato škoda stala sě mu od jeho manóv vlastních jemu ve všem dobrém zá- vistných. Tristr.

410808   Záviš Svazek: 5 Strana: 0339
Záviš (zastr. Záviše), e, m., jm. vlastní. Tk. IV. 11., V. 82., Pal. Rdh. I. 128. Z. z Falkenšteina. Vz S. N. Z. Vítkovic. Tk. I. 629., Sbn. 24., 258., Dal. 152., 154.—157. Z. Černý a Z. z Osenice. Vz tamtéž. Tk. III. 572., IV. 746., Sdl. Hr. I. 170.—171., 193. 311*

410809   Záviš Svazek: 7 Strana: 1127
Záviš. Cf. Arch. VII. 507., 559., Pal. Rdh. II. 77.-98., Mus. 1831. 1. 55—79., Výb. I. 418 , 1103., II. 438, D. Gesch. 89.

410810   Závišče Svazek: 10 Strana: 0523
Závišče. Záviščemi vrtráše. Krist. 75a.

410811   Záviše Svazek: 5 Strana: 0340
Záviše, e, m., vz Záviš. — Z., žák. Vz Jir. H. 1. II. 351.

410812   Závišice Svazek: 7 Strana: 1127
Závišice, pl., místo na Hlubčicku. VSlz. II. 202.

410813   Závišín Svazek: 5 Strana: 0340
Závišín, a, m., míst. jm. (od Záviše). Pal. Rdh. I. 134.

410814   Závišin Svazek: 7 Strana: 1127
Závišin, a, o = Závišův. D. ol. VI. 266

410815   Zavíšit Svazek: 7 Strana: 1127
Zavíšit pole = postaviti na něm vích od škody, zahájiti. Zlínský. Brt. D. 297.

410816   Záviška Svazek: 7 Strana: 1127
Záviška, y, f., os. jm. D. ol. VIII. 197.

410817   Záviška Svazek: 10 Strana: 0523
Záviška Fr. dr., assist. a spis.

410818   Závit Svazek: 5 Strana: 0340
Závit, u, m. = něco zavitého, okrouhlého, svitého, jako jsou drážky ve šroubu, das Gewinde, die Windung, der Gang, die Drall. Vodní z. Archimedův, die Wasserschnecke, vodní točenice (k vážení vody). Sedl., KP. II. 407. Trubka z-tem opatřená; drát na z. zatočený. Pr. Chym. Z. trojnásobný, drei- gängige Spindel. Us. Pdl. Z. šroubu ostrý, plochý. Vz Včř. Z. II. 49. Z. matičný, das Muttergewinde, normalni, Normal-, Šand. II. 14., 87., 88.; závit komínku, die Piston- schnecke, délka závitu, die Drallänge. Čsk. Přenosný stroj k řezání z-tů na rourách plynových. Wld. Z. šroubovice, ein Gang der Schraubenlinie. Jrl. 426. Ješto bleskem kdys se mihnou přes ty šeré z-ty. Č. Růž. st. 39. Semena nad zemí klíčí a kel na z. zatočený se zpřimuje. Rostl. Z. šroubový, das Schraubengewinde. Bc, Nz., Šand. II. 14., ZČ. I. 96., Mj. 88. Z. = zákrut, v pu- škařství a vojenství (Drall), stáčka ryh šrou- bovitě v děle, v ručnici se točících. Vz více v S. N. — Z. v uchu. Vz Závitky, KP. II. 292. — Z. na psaní, lépe: obálka. Rk. — Z., volumen, die Rolle. Ssk. V pa- pírovém z-tě něco poslati. Kos. Ol. I.189. — Z. = otoč, otočení, oběh, die Umdrehung, Rotation der Schraube. Nz. — Z. v tělocv. = dráha spiralná, chod závitnicí, die Schnecke. Km., Jdr. Vz KP. 1. 436.

410819   Závit Svazek: 7 Strana: 1127
Závit, vz Otočka, Včř. Z. I. 20. — Šeré z-ty = záhady. Č. Rž. LXX. — Z , Strudel, moučné jídlo. Rgl. Vz Závitek.

410820   Zavítati Svazek: 5 Strana: 0340
Zavítati = přijíti, kommen, erscheinen. — abs. Kde zavítá (smrť), nelze zdravie. St. skl. Vstříc mu půjdu, kdykoliv zavítá. Kom. Vítaj, zavítaj, má milá čistá vodička bystrá! Berem ťa, vodička čistá, berem ťa vodička piatimi prstámi, šiestou dlaňou, aby išli všetci mládenci za mnou (zaříkání čarovné vody). Phld. III. 3. 291. — kde. Z. u někoho, Rokyc., v hostinci. Dch. Sluš- nosť císaři samému vzdána od každého, kdo v Mohuči zavítal; Bedřil zavítal s palmou míru v Praze. Ddk. IV. 51., 53. Podlé které (místní báje) právě v Lykaonii druhdy u Baucidy a Filemona Jupiter a Merkur zavítali. Sš. Sk. 169. — kým kam. Novou kněžnou nemeckou z-lo neobyčejné štěstí do knížecího Hradu v Praze. Ddk. III. 197. Zavítejž radostí ducha mého. V. — kam (odkud, jak, kdy). Z. k někomu (na Ostrav. a ve Slez.: do koho). Tč. Z. ně- kam s dary. Plk. Jaro do srdce z-lo. Dch. Kdy z tá ve příbytek host cizí. Msn. Or. 140. Ubíraje se tam zavítal do Chebu; R. 1183. první obyvatelky zavítaly do pa- nenského převorství v Kúnicích z českého kláštera louňovského; Dověděv se, že me- škají ve Znojmě, z-tal k nim a slavil tam vánoce; Přemysl po oba roky často z-tal na Moravu Ddk. IV. 31., 47., V. 49. Re- ptali pravíce, že k člověku hříšníku z-tal; A když jemný vítr z Velehradu z-tá k nim na tu zahradu. Sš. L. 179., Bs. 62. Jest zmienka o domu, kterémužto domu stalo se spasenie, že Ježíš veň zavítal; Nechce ten drahý host, kdež z-tá milostí a duši sobě ku přiebytku zvolí, by v nie co bylo poškvrněného, ješto mu sě nelíbí. Hus II. 407., III. 177. Zavítej v mé srdce. V. Za- vítav k nám s výsosti spasitel. Kanc. br. Zavítej k nám v tichosti povětří (nápis na zvonici). Jg.

410821   Zavítati Svazek: 7 Strana: 1127
Zavítati. Vz Mz. v List. fil. XI. 181. — čím kam jak. Jímžto (duchem sv.) v ja- zycích plamenných na sv. apoštoly z-tal. Sv. ruk. 297.

410822   Zavitčaný. Z Svazek: 10 Strana: 0523
Zavitčaný. Z. dítě = nemanželské. Slez. Vyhl. II. 116. Sr. Závitče V. 340.

410823   Závitče Svazek: 5 Strana: 0340
Závitče, ete, n. = nemanželské dítě, un- eheliches Kind. Na Ostrav. Tč. Vz Závitka.

410824   Závitčiti Svazek: 5 Strana: 0340
Závitčiti, il, ení = svobodničiti, jako zá- vitka žíti, als ein gefallenes Weib leben. — kde s kým: v městě. Na Ostrav. Tč.

410825   Závitec Svazek: 5 Strana: 0340
Závitec, tce, m. = hornický nebozez zá- vitkovitě kroucený, der Schneckenbohrer. Vz S. N.

410826   Závitek Svazek: 5 Strana: 0340
Závitek, tku, m. = něco zavitého, svitek, die Rolle, das Gewinde. Z. z kadeří. Č., Šm. Z. mozkový, die Gehirnwindung. Nz. 1k. Vz Schd. II. 333. Cévové z-tky, Gefäss- knäuel. Nz. lk. Z. spiralní, der Schnecken- gang, točník z-tku, der Schneckenabdreher, řetízek na z., die Schneckenkette. Šp. Z. hlemýžďovitý. Sl. les. Z. motýlů. Mkr. Z. ze zlatého drátu. Mus. 1880. 392. Vlas byl stočen v závitky. Kká. Td. 15. — Z. = závit šroubu, das Schraubengewinde. Sedl. Normalní z-ky šroubu. Us. Z. šroubovice; výška z-tku. Vrč. 115. Z. matiční, das Mut- tergewinde. Čsk. — Z., die Rolle. Vz Závit. Pergamenový z. Šbr. Z-ky zákona (u židů), die Gesetzesrollen. Dch.— Z., jídlo moučné, der Strudel. Smetanový z. Hrts. Z-ky z ka- pustové mačinky. Dch. — Závitky v botan. = žíly, které mízu rozvádějí. Rostl. Z. = způsob cev rostlinných. Jsou to sklípky prodloužené, nad sebou postavené, opatřené nití n. tkanicí po stěně na závit zatočenou, z druhotních sklípků složenou. Jsou jedno- duché, kruhaté, nerozvinutelné, rozvinutelné, růžencovité, schodovité, ťupkaté. Vasa spi- ralia, Spiralgefässe, n. Rst. 522. Vz Ib. 12., 13., 72., Kk. 6., 7. Z-ky síťovité, netzför- mige Gefässe, vasa reticularia; kruhovité, vasa spiralia; vasa annularia, ringförmige Gefässe. Nz. — Z. = čásť ucha, hlemýžď, ulita, Cochlea, die Ohrschnecke, Ohrmuschel. Nz. Z. = trubka vodním mokem naplněná a několikrát v sebe zavinutá. Dk. P. 19. — Z. = sochor, jímžto vozka zaviji t. j. zata- huje, přitahuje řetěz, kterým jsou klády a pod. věci na voze připevneny. Utnul jsem si stromek na z. Slez. Šd.

410827   Závitek Svazek: 9 Strana: 0400
Závitek, tku, m. Z. či šnek v hodinách Vz KP. VII. 272., 282.

410828   1. Zaviti Svazek: 5 Strana: 0340
1. Zaviti, viji, vij, vije (íc), il, it, ití; zavinouti, ul, ut, utí; zavíjeti, el, en, ení; zavíjívati, zavinovati = zaobaliti, zakryti, schovati, einwinden, einwickeln, einhüllen, umwinden; otočiti, oplésti, umwinden, um- wickeln, herumwickeln, verwickeln; zahra- diti, um-, verzäunen; uviti, uplésti, fertig winden; mávati, herumdrehen, -schwenken; stočiti, zatvrditi, verdrehen, verstocken; za- jíti, zajeti, einlenken. Jg. — co, koho. Bůh vysoko, král daleko, pravdy nikdež, jediné zavina hlavu smrti dočekati. Prov. Z. srdce (zatvrditi). D. Z. dítě; nevěstu (= čepiti). Us. Zavinouti něco, verblümt sagen. Nz. Zavíjá hlavu (je závitkou, zmr- halkou, dopustilkou; o padlé ženštině). Sš. P. 194. Nech panne hlavu zavijú (= otočí vrkoč, jako ženy mívají. Vz Obálenka). Dbš. Sl. pov. VIL 29. Zavij svú hlavu. ZN. S tými ženami, co zavijaly mladú nevestu (čepily). Dbš. Obyč. 23. Třetí vínek zavíjá, kněz mšu sv. zavírá; Ach na rybníčku seno hrabú, už tu nevěstu zavíjajú; Povol si, dě- večko, pokud jsi panenkú, šak si nepovolíš zavija hlavěnku (až se provdáš). Sš. P. 23., 446., 502. Je-li tady kdo z rodiny, můj ta- tíček roztomilý? Bude i on při mně stati, dyž mě budú zavíjati; Už sa ty horečky zeleňajú, už nám tú Marušku zavíjajú. Pck. Ps. 84., 88. Pohlaví ženské má hlavu obe- stříti neb zavíjeti. BR. II. 563. b. Zavine svoj ocas jako břečtan. BO. — co, koho, se kam. V.. Puch. V rouchu. Br. Z. dítě do plínek. V., se do roušek. Záv. Z. k ně- komu (zajeti, zajíti). St. skl. Do pláště se hodně zavinouti. Dch. Její srdce by se v kamen zavilo (zatvrdila by se). Drsk. V bílou plenu zavijou si hlavy. Hdk. C. 39. Dolinočka moja, jak ťa horky kryjú, jako keď nevestu do venca zavijú. Sl. ps. Na mäkké lono nás usadí, zavinie do tieň plá štika, povesťou bájnou o svojej mladi v sen milučký učičíka. Btt. Sp. 4. Ružičky moje, ja som vás do vencov krásnych zavila. Sldk. 286. V roucho vábnější se zavil (ďábel); Sobě vavřínů a révy sklizeň, trní bratrům ve vlas zavíjel. Čch. Mch. 38., Bs. 52. I za- vinul jest do toho pláška za 17. zl. bez ortu peněz královských. NB. Tč. 24. — (koho, se) čím: někoho rouchou. Ros. Had svou kořisť zavíjí ohonem. L. Vřete- nem z. (máchati, mávati). L. Však mně ne- bude zima, zavinu se šatkou. Slez. Šd. Půl (fěrtochem) synáčka ovila a půl se (s) ním zavila. Sš. P. 30. Zem s nebem dookola jasnou dúhou zavijeme. Btt. Sp. 41. Zavi- nuvši jeho tělo ložným rúchem. BO. — (se) kde. Se okolo čeho. L. Mezi dobrými se zavíjejí (otáčejí se, zabývají se). L. Keď vykvitne v zahrádke mojej kvet lalije, po- tom nám už kňaz rúčky v kostele zavije. Ppk. I. 104. Na něž (v boji padlé) když sě rozpomanu, až mi sě v srdci zavine (srdce se mi zkormoutí). AlxV. v. 801. (HP. 20.). Tiše nad krajinou stín se zavíjí. Kká. K sl. j. 154. — jak. Dívka byla dospělá a za- víjela se už za mladou paní (jako mladá paní). Osv. 1884. Wtr.

410829   2. Zaviti Svazek: 5 Strana: 0341
2. Zaviti, il, en, ení, obyč. složené: roz- zaviť (hubu). — abs. Rána zaví, klafft. Na Ostrav. Tč. — co kde. Po pažiti behá a keď sä unaví, hubu domá źaví (otvírá, auf- sperren), by pagáča dali. Na Slov. Hdž. Šlb. 18.

410830   Zavíti Svazek: 5 Strana: 0341
Zavíti, zaváti, věji, íl a ál, án a ín a át, ění a aní, íní, átí, ítí; zavívati, zavanouti = věje zahnati, ver-, wegwehen; zakryti, ver- wehen, verstöbern, zuwehen, wehend be- decken; počíti váti, anfangen zu wehen, loswehen; uprdnouti se, Wind lassen. Jg.— abs. Jak vítr zavál, oheň se zňal. Sych. Odpadol lístoček, ej ani nezavialo. Mt. S. I. 27. Vzdech zavál. Kká. K sl. j. 106. Divá zavála vichřice. Vrch. Je mně hrubě zima, větříček zavívá. Sš. P. 180. — co, koho. Slova i peří zavěje vítr. Exc. Zavialo ťa (kletba na Slov.)! Let. Mtc. S. II. 1. 39. Blúdne to svetlo svieti, nehreje, najmenší vetrík preč ho zaveje. Čjk. 38. Z. sníh. D. Sníh cestu zavál. Plk. Větrové zavívají páry mořské. Hlas. — co kam (na koho). Chmel. Chráň ho, aby mu ani slnce nezašlo ani vetrík naň nezavial. Mt. S. I. 90. Vichr list do propasti zavál. Exc. — co, se čím. Vítr zavál cesty sněhem. Ros. Cesty sněhem se zavály. Šlepěje pískem se hned zavějí. Har. II. 106. — kde. Zavial vetor, zavial na urpínskej skále: ale neodniesol z mojho srdca žiale. Sl. ps. — kudy. Tichem noč- ním lehký větřík zavívá. Goll. Duší touha mi zavívá jako vítr plachtami. Čch. Bs. 7. Tichem zavál výkřik. Kká. K sl. j. 104. — odkud. Od šibenic zavialo. Btt. Sp. 28. Vítr zavál od západu. Us. Tč. — koho čím jak. Sv. Eudokie psa až po uši sněhem zavěje. Pron. Tč.

410831   Zavití Svazek: 5 Strana: 0341
Zavití, n. = čím co zavito i to, co zavito, das Verhüllen, Verhüllte, Bündel, Gebinde, Päckchen. Z. = co k zavíjení dětí potřebné jest. D. Žena má jmieti zavitie na hlavě své. ZN. Ženské pohlaví z. na hlavách nosí. Štelc. Z. hlavy, Dal., Pref., Ctib., z. mnišek (závoj), Háj.; z. ženské (zakuklení). V. — Z. = ohrazení, die Umzäunung. Komorník kól má vteknúti a zaviti jej; potom má (póvod) vzíti jiného komorníka, zdaby koho zastihl, an přes to z. na těch mezech škodu činí. Gl. 383. — Z, práva, die Verhägung, zastr. Do prvního práva z. Knih. tovač. k. 82.

410832   Zavítí Svazek: 5 Strana: 0341
Zavítí, n., das Losswehen, der Hauch. Z. větru. Zlob. Vz Zavíti.

410833   Zavití Svazek: 7 Strana: 1127
Zavití. Aby jí dali ž. poctivé. Wtr. exc.

410834   Zaviti Svazek: 8 Strana: 0504
Zaviti hlavy ženské. Vz Wtr. Krj. II. 48., 79. Z. nevěsty na Slov. Vz Phľd. 1896. 115.

410835   Zavití Svazek: 9 Strana: 0400
Zavití, n. = výbava, (dceři). 1571. Čes. 1. VIII. 155.

410836   1. Zaviti kam Svazek: 7 Strana: 1127
1. Zaviti kam. Byl-li povinen na Piesek zavinovati (zajížděti). Arch. VIII. 439. — co čím: tvář pláštěm. Dik. II. 80. Závit- kom fôru dreva do klanic kladeného závi- tovati (zatáhnouti). Slov. Rr. Sb. — kde. Jeli sme do Tišnova a tu (tam) sme zavi- nuli (zaieli), neb sme (se) oblúpenie báli. Arch. VII. 445. — se komu nač. Děvče zavíjelo se na mladou paní. Wtr. Vz Z. jak.

410837   Zavitina Svazek: 5 Strana: 0341
Zavitina, y, f., fageramen (de semine), zastr. Rozk.

410838   Závitka Svazek: 5 Strana: 0341
Závitka, y, f. = svobodná ženština, která nemanželské dítě porodila (poněvadž taková jako ženy vdané vrkoč okolo hlavy otočiti, zaviti musí, nesmí nositi copy jako děvčata). Na Mor. Brt., Kld., Dml, Tč., Vck., Nl., Pk. Na mor. Slov. při Uh. Ostroze poctivé panny mívají spuštěné vrkoče, jsou prosto- vlasé; jenom vdané ženy a dopustilky nosí vlasy zavinuté okolo obálenky. Vz Mrviti se. Šd. Je-li boží narození v pondělí, bývá toho roku mnoho závitek. Na mor. Val. Vck. — Z., das Pflanzenspiralgefäss. Škd. exc. Vz Závitek. — Z. ladicí, die Stimmrolle.

410839   Závitka Svazek: 7 Strana: 1127
Závitka nejde na zdavku ve věnci, ný- brž ve vrkoči; z. chodí vůbec ve vrkoči jako žena vdaná. Slavč. 75.

410840   Závitka Svazek: 8 Strana: 0504
Závitka (slov., val.), dopuščalka nebo do- pustilka, zmrhalka, zmrhalica (han., dol., záp. Mor.), přespánka (uh.). Brt. D. II. 461.

410841   Závitkovati Svazek: 7 Strana: 1127
Závitkovati = závitovati. Vz Zaviti, l. (dod.)

410842   Závitkovec Svazek: 7 Strana: 1127
Závitkovec, vce, m., spirogyra, rostl. Vz Rosc. 55.

410843   Závitkovitý Svazek: 5 Strana: 0341
Závitkovitý = do závitků točený, za způsob závitků, klikatý, Spiral-, spiralförmig, Schnecken-, schneckenförmig gerollt, spira- lig. Šp., Nz. Z. dřevo. Vz Závit. Šd. Z. kalich, list, Nz., obinadlo, Sl. let, parní trouba, péro, Šp., buňky. Kk. Vz Závitkový.

410844   Závitkovka Svazek: 7 Strana: 1127
Závitkovka, y, f. = závitkovec (dod.). Hg. 22.

410845   Závitkový Svazek: 5 Strana: 0341
Závitkový, Spiral-, Schnecken-, Gewinde-. Vz Závitkovitý. Z. trubice, Krok., nebozez, Us. Pdl., čásť čepu, der Gewindetheil der Schwanzschraube, Čsk.,kolo, das Schnecken- rad, Sl. les., nerv, dučej, Osv. I. 227., 228., přístroj (hasický zachraňovací přístroj), Khl. 75., čára (spiralka, závitnice), die Spirale, Spirallinie, Schneckenlinie. Nz.

410846   Závitkový Svazek: 8 Strana: 0504
Závitkový. Z. hodiny. Vz Ott. XI. 833. b.

410847   Závitkový Svazek: 9 Strana: 0400
Závitkový. Z. kolo (šnekové) v hodinách. Vz KP. VII. 272.. 282

410848   Závitnatý Svazek: 5 Strana: 0341
Závitnatý, gewindereich. Z. čep. Wld.

410849   Závitnice Svazek: 5 Strana: 0341
Závitnice, e, f. = kotoučnice, závitková čára, spiralka, die Spirale, Spirallinie, Schne- ckenlinie. Nz., Šp., Ck., Vnč. Z. archime- dická, hyperbolická, exponencialní. Stč. Dif. 183.—185. — Z., das Schneidzeug, Schneide- eisen, die Kluppe, Schneidekluppe, Schraub- kluppe. Šp., Skv. Z. nůžkovitá, die Scher- kluppe, hodinářská, die Uhrmacherkluppe, čtyrlistá, vierbackige Schraubenkluppe, parní, die Dampfschlange, Damfspirale, složitá, Schneidekluppe. Šp. Z. plátková = nástroj na řezáni kovových šroubů, das Schrauben- schneideisen, z. vícedílná k řezání šroubů větších, die Kluppe, Schneidekluppe, z. klou- bová, die Charnierkluppe, šikmá, schräge Schneidkluppe, rovná, gerade Schneidkluppe, trojdílná Whitworthová, všeobecná Loferlová, blesková. Vz Včř. Z. II. 31., 53.—56. Z. zá- mečnická a kovářská. Us. Pdl. Z. klešťová, zlatnická, puškařská; čelisť z-ce, die Schnei- debacke. Šp.

410850   Závitnice Svazek: 7 Strana: 1127
Závitnice, Spirale. Cf. Vnč. 42., 66. až 68.. 72.—76., 117., Ott. II. 665.

410851   Závitnicový Svazek: 8 Strana: 0504
Závitnicový. Z. hadice. KP. VIII. 371.

410852   Závitník Svazek: 5 Strana: 0342
Závitník, u, m. = ladička, náčiní k ře- zání závitů šroubových matek, der Gewind-. Schneid-, Schraubenbohrer. Šp., Čsk., Včř. Z. II. 51. Z. čtyřhranný. Ib.

410853   Závitník Svazek: 10 Strana: 0680
Závitník, u, m. Sr. Ott. XXIV. 755b.

410854   Závitný Svazek: 5 Strana: 0342
Závitný. Z. kolo, das Schneckenrad. Šp.

410855   Zavitosť Svazek: 5 Strana: 0342
Zavitosť, i, f. = zavití, die Verwickelung, Umwickelung, Verhüllung, Einwickelung, Ein- windung. Z. trubiček. Jg. — Č.

410856   Závitovati Svazek: 7 Strana: 1127
Závitovati, vz Zaviti, 1.

410857   Závítovitě Svazek: 7 Strana: 1127
Závítovitě, gewindeartig. Z. točený. Hg.

410858   Závitový Svazek: 5 Strana: 0342
Závitový, Gewinde-. Vz Závitkový. Z. nebozez, Us. Pdl., soustava, výška. Šand. II. 16.

410859   Zavitý Svazek: 5 Strana: 0342
Zavitý; -vit, a, o = zatočený, zakrou- cený, gewickelt, gewunden. Z. úd (v rost- linství, kolem osy v závit položený). Rostl. — jak. Vlasy do prsténků, do kotoučů z. Us. — Z. = obalený, zahalený, verhüllt, ein- gehüllt, eingewickelt. Tráva na poli odkvitá, já som ešte nie zavitá (neprovdaná), žito na poli zožali a mňa ešte nepýtali. Koll. Zpěv. I. 69 11. Tohle je dobře na ty stromy, zůstanou hodně dlouho zavity a nezmrznou. Us. u Solnice. Žena hlavu z-tou má míti. BR. II. 563. a., 456. b. Jest již z-ta (= za- čepena, která už má vlasy zavité, vrkoče zatočené, ne spuštěné jako dívky svobodné a poctivé. Vz Závitka). Dbš. Obyč. 23., Němc. III. 207. Pozrite len, biele deti, či to už deň Slávy svitá? Jajže Bože, družba letí a ja ešte nezavitá. Btt. Sp. 40. I šlo dievča na sobáš; hotuj, mamko, čo len máš. Už nevesta zavitá, bielou ružou prekvitá. Btt. Sp. 105. — kam. Hlava do šatu z-tá; dítě do plínek z-té. Pociť žiaľ drumbieľ v útlosť z-tý, to hrá si len prostá deva, a čo, keď zvuk ten teraz ubitý v časoch voľ- nejších zaspieva? Č. Čt. 155., Sldk. 27. Predo mnou mhla, diaľ plná šmúh a dýmov; sviť, co ma viedol, v mrak už zavitý. Phld. III. 305. — kde. Už je moje ma-milá, v ko- môrke z-tá. Sl. ps. 384. Sám ja mám právo v čas ten sladký dívať sa na tvár panenskej matky, keď dýchá si v snách z-tá. Sldk. 251. — čím: závojem. Us. — Z. = pod ztracením práva n. pře ustanovený, perem- torisch. Z. soud (k jistému dni ustanovený pod ztracením pře, kdoby zameškal přijíti). Brikc. Z. lhůta, peremtorische, präklusive Frist (neprodlužná, propadná). J. tr. Všichni póhonové, kteříž se dějí k soudu zahájenému, zavití jsou póhonové, Fallfrist. CJB. 379. Z. rok (nejposlednější lhůta. Vz Rok). Mtc. 1880. 124., Pal. Děj. IV. 1. 149., NB. Tč. 176., List z r. 1602. Kteréžto přísaze učiněnie a přijetie stranám jakožto dnes rok z-tý jsme položili; A my chtiece ku konci uvésti, položili jsme jim rok z-tý, že jim chceme spravedlnosti učiniti; Oběma stranám byl rok položen z-tý a konečný a žalobník k tomu roku nestál. NB. Tč. 176., 225. V z-tých soudech tři dni má obsýlka býti. Vz Brikc. Jir. X. 2. 3.

410860   Zavitý Svazek: 8 Strana: 0504
Zavitý. Z. nevěsta = očepená. Us. Z. rok, peremtorisch. Půh.. V. 43. Z. soud. 1469. Čel. Pr. m. II. 17.

410861   Zavitý Svazek: 9 Strana: 0400
Zavitý, Z. cesta = hájená, zapovězená. Bdl. — Z. sněhem = zavátý. Dšk. Vok. 9. — Z. čemu. A těm penězóm rok z-tý a me- novitý na vánoce, jakož nyní přijde. 1424. Mšín. 13.

410862   Zavívati Svazek: 5 Strana: 0342
Zavívati, vz Zavíti.

410863   Zavivatovati komu Svazek: 8 Strana: 0504
Zavivatovati komu = vivat křičeti. NZ. IV. 507.

410864   Zavízati Svazek: 5 Strana: 0342
Zavízati, vz Zaváznouti.

410865   Zavízdati Svazek: 9 Strana: 0400
Zavízdati = zahvízdati. Us. Čes. 1. IX. 90·

410866   Zavízený Svazek: 5 Strana: 0342
Zavízený, vz Zaváznouti. V klamu za- vízen. Dch.

410867   Zavíznouti Svazek: 5 Strana: 0342
Zavíznouti, vz Zaváznouti.

410868   Zavjášeti Svazek: 5 Strana: 0342
Zavjášeti = zavěšovati. Vz Povjášeti.

410869   Zavjazbiti Svazek: 5 Strana: 0342
Zavjazbiti, il, en, ení = vazbou přikryti, den Dachstuhl aufsetzen. -- co: stavení. Na Ostrav. Tč.

410870   Zavjoznúť Svazek: 5 Strana: 0342
Zavjoznúť = zaváznouti, uváznouti, ste- cken bleiben. — kam: do bláta, einsinken. Na Ostrav. Tč.

410871   Závlač Svazek: 5 Strana: 0342
Závlač, e, závlačka, y, 1. = závora, zá- strčka, der Schluss-, Schliess-, Kehlkeil, der Schieber, Riegel, die Riegelfeder. Jg., Šp., Prk., Rgl., Sl. let. IV. 154. Závlačka Šp., Kd., Tč., Dch., Šand. II., 61., Včř., Čsk., Džl., Nz., Hk. Z. u okenice. Vz Včř. Z. I. 43. Z. okenná, der Fenstertrieb. Nz. Z. ná- sadek, der Aufsatzschuber. Čsk., D. Z. dlouhá k přibití, krátká příční, k zadlabání, k za- puštění, silná s čepem, s mosazným knoflí- kem, železná k přibití. Kh. Z-kou něco zastrčiti. Ja. Z. u voje vozové. Us. — Z. u pluhu, u krabice, kosy. Us. Dch., Kd. — Z., die Mehlbeutelstütze. Šp. — Z. = háček na chomoutě, na který se prostraněk zapíná, die Kumraetschliesse. Brnt., Čsk., Us. — Z.= závlak, die Eineggung. Vz Závlačka.

410872   Závlač Svazek: 7 Strana: 1127
Závlač, klín, Splint, Vorstecker, v horn. Hř., Hrbk.

410873   Závlač Svazek: 10 Strana: 0523
Závlač, e, f. Z-čí se zatahují ramena mlýnského kola. Čes. 1. XI. 187.

410874   Zavláčati Svazek: 5 Strana: 0342
Zavláčati = zavláčeti. Na Slov. Bern.

410875   Zavláčení Svazek: 5 Strana: 0342
Zavláčení, n., das Eggen, die Eggung. — Z., die Eineggung. — Z. = zaválení, znečištění, die Beschmutzung, Besudelung. Bern.

410876   Zavláčený Svazek: 5 Strana: 0342
Zavláčený; -en, a, o, geegget. — Z., eingeegget. — Z. = zavalený, zašpiněný, besudelt, beschmutzt. Us. Bern.

410877   Zavláčeti Svazek: 5 Strana: 0342
Zavláčeti, vz Zavléci.

410878   Zavlačijí Svazek: 5 Strana: 0342
Zavlačijí = zavlačují, zastr. Kat.

410879   Zavláčiti Svazek: 5 Strana: 0342
Zavláčiti, il, en, ení = zavléci. — Z. = zaváleti, znečistiti, besudein, beschmutzen. Na Slov. Bern.

410880   Zavláčiti kým Svazek: 10 Strana: 0523
Zavláčiti kým = zneužívati, vykořisťovati ho. Hus. Er. I. 307.

410881   Závlačka Svazek: 8 Strana: 0504
Závlačka. Z. u chomoutu. Brt. D. II. 451.

410882   Závlačka Svazek: 10 Strana: 0680
Závlačka u dveří. Vz Padka zde.

410883   Závlačka y Svazek: 5 Strana: 0342
Závlačka y, f. = závlač.

410884   Zavlačování Svazek: 5 Strana: 0342
Zavlačování, n., das Eineggen. A to ešte ako to, ale čuo sa pri tom prekliatom z. nahrdluješ. Na Slov. Šd.

410885   Zavlačovati Svazek: 5 Strana: 0342
Zavlačovati, vz Zavléci.

410886   Závlada Svazek: 5 Strana: 0342
Závlada, y, f., die Regierung. Vítězné vpády a z. Turkův. Proch. Když věc a pod- stata sama byla z-du ujala. Sš. I. 108.

410887   Zavladařiti Svazek: 9 Strana: 0400
Zavladařiti. Z-la anarchie jazyková. Věst VII. 65.

410888   Zavládati Svazek: 5 Strana: 0342
Zavládati, vz Zavládnouti.

410889   Zavládivý Svazek: 5 Strana: 0342
Zavládivý = vlády chtivý, herrschbegierig. Šf. Strž. 676.

410890   Zavládivý Svazek: 7 Strana: 1127
Zavládivý. Šf. Strž. I. 98., II. 311.

410891   Zavládlý Svazek: 5 Strana: 0342
Zavládlý, zur Regierung gelangt, in Schwung gekommen. Poměry nesvorností z-lé. Mor. Orlice.

410892   Zavládnouti Svazek: 5 Strana: 0342
Zavládnouti, dl, utí; zavládati, zavlásti (vz Vlásti), zu herrschen, zu walten anfangen. — čím. Byť vším zavládal Minos, nevládne povětřím. Mus. — kde (kdy, jak). Někde z. Us. Z-dla u nich opravdová vůle. Dch. Z-dl tam nezpůsob. Dch. U jižní armady z-dl onen prý výborný obyčej. Ddk. Během 14. stol. zavládla přehláska a v e hlavně v kořenech slov. Bž. 17. Ješto jejich při- činěním stav ten boholibý u Filipanů za- vládl; Od časů perských zavládl u židů obyčej u stola na ložích ležeti. Sš. II. 153., J. 218. (Hý.). — proč. Za příčinou slavnosti zavládl tam čilý ruch. Dch. — Vz Vlád- nouti.

410893   Zavládnouti Svazek: 7 Strana: 1127
Zavládnouti. Vlachové tu dobu těmito zeměmi z-dli. Šf. Strž. I. 271.

410894   Závlaha Svazek: 5 Strana: 0343
Závlaha, y, f. = zavlažení, die Befeuch- tung, Bewässerung. Z. luk (přivádění vody na luka). NA. IV. 88.

410895   Závlak Svazek: 5 Strana: 0343
Závlak, u, m. = zavlečení, die Eineggung. Síti na z. (bez orání). Us.

410896   Závlaka Svazek: 5 Strana: 0343
Závlaka, y, f.= závora na dveřích a p. Cf. Vodbička, Dvéře, Závlač. Na Slov.

410897   Zavlakovati Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlakovati = zavlekovati, vz Zavléci. — co: pluh = vláky do pluhu nastrčiti. Na Mor. a Slov. Bkř., Šd.

410898   Zavlálý Svazek: 8 Strana: 0504
Zavlálý. Z pod z-lých sukní zahledl jsem nožku. Světz. 1894. 339. b.

410899   Zavlastenčiti si trochu Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlastenčiti si trochu = vlastence dě- lati, den Patriot spielen. Us. Šd. Někdy neškodí si z. Km. 1885. 148.

410900   Zavlásti Svazek: 10 Strana: 0523
Zavlásti = zavládnouti. Dal. C. M. 25. 30.

410901   Zavlastniti Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlastniti, zavlastňovati = vlastním učiniti, eigen machen. — co. 1538. Mus.

410902   Zavlastňovati Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlastňovati, vz Zavlastniti.

410903   Zavlasto Svazek: 10 Strana: 0523
Zavlasto = proprie? Jho chtěl zabiti často, jakž sě tu nesta z. Alx. B. M. 178. Hattala a Patera čtou: za vlas to.

410904   Zavláti Svazek: 5 Strana: 0343
Zavláti, zu wehen anfangen. — kde. Prapory arabské na březích Oza zavlály. Vz Vláti. Šmb. S. I. 533.

410905   Zavlažení Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlažení, n., die Befeuchtung, Be- giessung. Z. luk. Us. — Z. = oteplení, die Erwärmung. Z. kamen, pokoje. Us. Bern.

410906   Zavlažený Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlažený; -en, a, o, befeuchtet, begossen. Z. luka. — čím: květiny měkkou vodou. Us. — Z. = oteplený, zahřatý, ein wenig er- wärmt. Z. kamna, pokoj. — čím jak: uhlím, dřívím na 12° R.

410907   Zavlažený Svazek: 7 Strana: 1127
Zavlažený. Zapalte si. Donesou vám ně- jakou z-nou (pití). Vypravujte dále. Kmk. II. 2. 114.

410908   Zavlažiti Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlažiti, il, en, ení; zavlažovati, zavla- žovávati = vodou pokropiti, politi, vlhkým učiniti, be-, einfeuchten; zatopiti, ein wenig heizen. Jg. — co: luka. D. — Br. Z. pokoj (drobet vytopiti). Us. Z. jazyk, hubu. Us. Šd. — co čím: květiny vodou. Srdce štěstím a rozkoší z. Gníd. Luka záplavou, zátopou z. NA. IV. 88. — kde. Co nemocný nevy- pije, tím zavlaží se semeno na talíři. Šb.

410909   Zavlážka Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlážka, y, f. = zavlažení. Us. — Z. žemlová = teplé, právě nadojené mléko s vánočkou. Na Mor. Knrz.

410910   Zavlažnouti Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlažnouti, ul, utí = zavlhnouti, feucht werden.

410911   Zavlažovací Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlažovací, Bewässerungs-. Rk.

410912   Zavlažování Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlažování, n., die Ein-, Befeuchtung, Digestion. Vlšk. 106. Z. polstva, Lpř. Děj. I. 39., luk.

410913   Zavlažovaný Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlažovaný; -án, a, o, wiederholt, öfter befeuchtet, begossen. Z. luka. Us.

410914   Zavlažovati Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlažovati, vz Zavlažiti.

410915   Zavlažovávati Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlažovávati, vz Zavlažiti.

410916   Zavlčeti Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlčeti = zvlčeti, státi se na způsob vlka ukrutným, žravým, wild, grausam, ge- frässig wie ein Wolf werden. Jg.

410917   Zavléci Svazek: 5 Strana: 0343
Zavléci, vz Vléci; zavlíci, zavléknouti, zavlíknouti, zavlékati, zavlíkati, zavláčeti, el, en, ení, zavláčiti; zavlekovati, zavlačo- vati = zatáhnouti (někdy: tajně, ver-, weg- schleppen; branami zatáhnouti, ein-, unter- eggen. —co: jídla (tajně zanášeti), Us., při (k nepříslušnému soudu). D. Věc z., ver- schleppen. Dch. Z. semeno, eineggen. Dlj. 17. (Děva) nevediac kam ju zbojník zavlieka. Sldk. 33. Ten v prostřed krojenej zanechává radlicu brázdy, ten zoraný a už obsátý ne- dozavleče úhor. Hol. 18. — co, koho kam (jak): zabitého do chrastí. Ros. Zavlekl ho za vlasy na dvůr. Us. Na veliké muky zavláčíš a hned tě na ně vydám. Ob. pan. Hnůj do přílohu z., eineggen. Us. Tč. Z. nemoc do sousední země. Us. Pdl. Psi vý- sady ukradli a do komory pod staré hara- burdí zavlekli. Kld. II. 115. Myš to do díry zavlekla. Dch. Věc náboženskou na pole po- litické z. Sš. Sk. 195. — co, za koho: pole (místo něho). Us. Tč. — co čím: žito bra- nami. Kat. 2772. I já, když sem byl žákem a zpieval sem s jinými vigílie, tak sme zpie- vali, jedné abychme odbyli: neb jiní sú pe- nieze brali a námi zavláčili i zaorali. Hus I. 307. — kam (proč odkud). Ze slabosti dal se zavléci do této společnosti. Ddk. VI. 32. Nemoc nakažlivou odněkud někam z. Us. Pdl.

410918   Zavlečení Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlečení, n,, die Verschleppung. Z. na- kažlivé nemoci. Dch., Pdl.

410919   Zavlečený Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlečený; -en, a, o, verschleppt. — kam čím. Ta skála jest z-na rukou boží téměř do prostřed řeky. Us. Tč.

410920   Závlečka Svazek: 5 Strana: 0343
Závlečka, y, f. = zástrčka v zámku, der Schieber. Prk. Vz Závlač.

410921   Zavlekač Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlekač, e, m., der Schlepper (z. B. in die Spielhölle). Dch.

410922   Zavlékati Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlékati, vz Zavléci

410923   Zavlekom Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlekom, Zavlekov, Zamlekov, a, m., Zamlekau, ves v Klatovsku. Cf. Blk. Kfs. 204., Pal. Rdh. I. 130.

410924   Zavlekom Svazek: 7 Strana: 1127
Zavlekom, ě (Pal. Radh. I. 130; -i), f., ne: masc. Km. 1886. 28.

410925   Zavlekorouchý Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlekorouchý, Schleppkleid tragend, nové. Krok III. 332.

410926   Zavlekovati Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlekovati, vz Zavléci.

410927   Zavlhlosť Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlhlosť, i, f. = vlhkosť.

410928   Zavlhlý Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlhlý, ein wenig feucht, gequollen. Z. oči, Č h. L. k. 67., zem, tabák. — kdy, kde: po dešti, v mokře. Us. Tč.

410929   Zavlhlý od čeho Svazek: 10 Strana: 0523
Zavlhlý od čeho. Zub. Még. 36.

410930   Zavlhnouti Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlhnouti, hnul a hl, utí; zavlhovati, feucht werden, quellen, anlaufen. — čím. Zahrada deštmi zavlhla. Dřevo mokrem za- vlhlo. Us. — jak. Nechť prší, aby zem trochu z-la. Us. Tč. — komu. Oči mu za- vlhly. Km. 1884.

410931   Zavlhnutí Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlhnutí, n. = zvlhnutí, das Feucht- werden. Us.

410932   Zavlhnutý Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlhnutý; -ut, a, o, feucht geworden. Us. Bern.

410933   Zavlhovati Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlhovati, vz Zavlhnouti.

410934   Zavlchknúti Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlchknúti = zavlhnouti. Slov. Bern.

410935   Zavlniti Svazek: 5 Strana: 0343
Zavlniti, il, ěn, ění, zavlňovati, wogend machen. — co čím: vodu kamenem (hodí-li se do vody). Us. — se kde. Tu se cosi z-lo v pletivu suků. Čch. Dg. 706. — Z. = jako vlnou potáhnouti, mit Fasern überziehen. Us.

410936   Zavlniti kudy Svazek: 10 Strana: 0523
Zavlniti kudy. Potlačovaný vzlyk z-nil křečovitě její hrudí. Zvon III. 232.

410937   Zavltavský Svazek: 5 Strana: 0343
Zavltavský, jenseits der Moldau gelegen. Z. čtvrti pražské. Stat. 1871.

410938   Zavnadění Svazek: 7 Strana: 1127
Zavnadění, n., Gewinnung, Anlockung. K z. diváků. Pal. Rdh. I. 431.

410939   Zavnaditi Svazek: 5 Strana: 0343
Zavnaditi (vz Vnaditi), ein wenig ködern. — koho nač: na dobré kousky. Us. — čím. Us.

410940   Zavobaliti Svazek: 7 Strana: 1127
Zavobaliti, vz Zaobaliti. Us.

410941   Závočová Svazek: 5 Strana: 0343
Závočová, é, f., místo u Postřelmova na Mor. Pk.

410942   1. Závod Svazek: 5 Strana: 0343
1. Závod, a, m., raneus (ryba), zastr. Rozk.

410943   2. Závod Svazek: 5 Strana: 0343
2. Závod, u, m. = provození, die Beglei- tung, das Geleite. Pod závodem bratra svého. Bern. — Z. — úvod (řeči), die Einführung, Einleitung. D. — Z.= klam, die Täuschung. Bern. — Z. = zavedení k zlému, die Ver- leitung, Verführung, Verderbung. Zlob. — Z. = běh prudký, cvál, das Rennen, Hin- stürzen, der Galopp. Život nic jiného není
nežli z. a běh k smrti. Lom. Přiběhl v z.,
závodem. L. — Z. = běžení o z., běžení
o sázku, das Wettrennen, Rennspiel, der
Wettlauf. V z. honiti; běhání v z.; v závod
vyhráti. V. V z. běžeti (pěškami). BR. II.
724. b., Kon. Z. koní; koně v z. pustiti.
Jel. Před polednem v z. koně pouštěli. Břez.
142. Z. koní u Římanův a Řeků, vz Vlšk.
41., 49. Půtka o závod. D. V z-du cíle do-
běhnouti. Kram. Z., přejíždění, přejíždka,
dostihy, honění; jízda o z,; koně k z-du
strojiti. Šp. Z. ukládati, ustanoviti, zaříditi.
Lpř. Slov. 10. Z. vozů, koní. Lpř. Z. o cenu,
die Preisbewerbung. J. tr. Tělocvik, plování
o z., das Wetturnen, Wettschwimmen. Dch.
Pije jako o z. Us. Jde o z., kdo dříve přijde.
Tč. O z. se pachtiti. Ddk IV. 246. — Z. =
základ, die Wette, v jakémkoliv počínání
zvl. pak při dostihování-se o vysazenou
cenu, při dostizích, zápasech během n. jízdou;
běhání o z. vz S. N. O z. běžeti. Bl. Jakoby
o z. běželo. Us. Z. vyhráti. Jel. — O závod,
v z. běžeti = snažiti se, aby jiné v něčem
předčil, wetteifern, Wettstreiten, um die Wette
thun. Us. O z. pracovati, Zlob., něco dělati,
Ros., se učiti. Us. S někým o něco v závod
jíti. Šp. — Z. = zápasiště, die Renn-, Lauf-
bahn, der Renn-, Laufplatz. D. — Z. = stav,
povolání, der Stand, die Laufbahn. Plk. — Z. = živnostnické podniknutí, závod prů- myslový všeho druhu, etablissement, das Etablissement. Nz., Čch. L. k. 19., S. N. Ten má krásný závod (z rus.). Us. Z. horní, hutní, Hř., vojenský, Čsk., s knihami svě- řenými, die Sortimentsbuchhandlung, prů- myslový, das Industrialwerk; správce z-du, der Geschäftsleiter, Šp., s mužským oděvem, Herrnkonfektionsgeschäft, n., společník z-du, Geschäftskompagnon, z. s uměleckými obra- zy, Kunstbilderetablissement, z. nákladní, Frachtgeschäft, n., pospoj z-du, der Verkehr eines Geschäftes, z. pro zařizování strojů, Etabl. für Maschineneinrichtungen, řeznický z., die Fleischerei, poboční z., das Zweig- geschäft, dobrý chod z-du, guter Geschäfts- gang, z. na Čištění poskvrn, Fleckausbrin- gungsanstalt, cukrovní z., Zuckergeschäft, hlavní z., Hauptgeschäft, z. kožního výkroje, Lederausschnittgeschäft, z. s konopím a plo- dinami, Hanf- u. Produktengeschäft, z. na splátky, Ratengeschäft, z. obstaravatelský, Kommissionsgeschäft, obchodní z., Handels- geschäft, z. se zbožím kořenným, Spezerei- geschäft, tovární z., Fabriksgeschäft, z. za- sylatelský, Speditionsgeschäft, z. směnkářský, Wechselgeschäft, provoz z-du, der Geschäfts- betrieb, vedení z-du, Geschäftsgebahrung, nástupce z-du, der Nachfolger eines G., pe- níze do z-du strčiti; z. pustiti, das G. auf- lassen, z. někomu kaziti, Jem. im G. be- nachtheiligen, z. hyne, das G. liegt, s někým do z-du vstoupiti, z. pravidelně vésti; z. mu nejde, das G. geht nicht von Statten. Ho- spodářský z. NA. IV. 112. Z. tovární, das Fabriksetabl. Us. Pdl. — Z. = ustanovení, die Einrichtung. Tento starý z. budeme vždy zachovávati. Us. u Rychn. Črk. — Z. = komonstvo, das Geleite, die Begleitung. Na Slov. Bern. — Z. = návod, svedení, die Verführung, Verleitung, Täuschung. Na Slov. Bern.

410944   Závod Svazek: 7 Strana: 1127
Závod, stadium. Z., gymnasium. Pršp. 77. Kteříž v z-dě běží. Ev. ol. 103.

410945   Závod Svazek: 9 Strana: 0400
Závod. Z-dy a zaměstnání jednotlivá. Vz Zát. Př. XI. odst. 5.

410946   Závod Svazek: 10 Strana: 0523
Závod, obec v prešburské stolici. Mus. slov. VII. 86.

410947   Závoda Svazek: 5 Strana: 0344
Závoda, y, f., ves u Píšťan na Slov. Šd.

410948   Závodák Svazek: 5 Strana: 0344
Závodák, a, m. = za vodou bydlící, jen- seits des Wassers wohnend. Mor. Šd., Vck , Brt.

410949   Zavodák Svazek: 8 Strana: 0504
Zavodák. Z-ci = obyvatelé osad na, pra- vém břehu Jizery (Dalovic, Bukovna, Cejtic v Boleslaysku). NZ. VI. 61.

410950   Zavodati Svazek: 5 Strana: 0344
Zavodati = cválati, gallopiren. Kůň za- vodá. Us.

410951   Závodce Svazek: 9 Strana: 0400
Závodce, e, m. = kdo závodí. Ott. XIII. 579.

410952   Závodčí Svazek: 5 Strana: 0344
Závodčí, čího, m. = muž hodnosti svo- bodníka (u vojska), který stráže na stražiště zavádí, der Aufführer (der Posten), Patroull- führer, Gefreiter. Čsk. Vz S. N. Z. železných drah. Dch.

410953   Závodčí Svazek: 8 Strana: 0504
Závodčí stavební, Bauführer, m. Ptrl. 8.

410954   Zavodění Svazek: 5 Strana: 0344
Zavodění, n., das Wässern, die Wässe- rung.

410955   Závodění Svazek: 5 Strana: 0344
Závodění, n., der Wettkampf, die Kon- kurrenz. Z. pluhů, das Konkurrenzpflügen. Dch.

410956   Zavoděný Svazek: 5 Strana: 0344
Zavoděný; -ěn, a, o, gewässert. Bern.

410957   Závodí Svazek: 5 Strana: 0344
Závodí, n. = za vodou jsoucí, jenseits des Wassers. Dch. — Z., jm. pole u Lipníka, Pk. — Z., ves nad Novým Městem na Slov. Šd. — Z., Zawody, předměstí v Lošticích. PL.

410958   Závodí Svazek: 7 Strana: 1127
Závodí = díl Berouna na levém břehu Berounky.

410959   Zavodič Svazek: 5 Strana: 0344
Zavodič, e, m., decessor, zastr. Ms. Vodň.

410960   Závodiště Svazek: 5 Strana: 0344
Závodiště, ě, n., die Rennbahn, der Renn- platz, der Wett-, Laufplatz, Rennplatz. Bern., Chmel., Lpř., Dch., Čsk. Z. koňských do- stihů. Us. Dch. — Z. (v Závodištích, dědiny u Žatce). Vz Blk. Kfs. 1259.

410961   1. Zavoditi Svazek: 5 Strana: 0344
1. Zavoditi, il, ěn, ění, wässern, ein- wässern. Bern.

410962   2. Zavoditi Svazek: 5 Strana: 0344
2. Zavoditi, vz Zavésti.

410963   Závoditi Svazek: 5 Strana: 0344
Závoditi, il, ění = o závod činiti, vz Závod. — s kým oč. Rk. Knihy svou za- jímavostí o přednosť mezi sebou závodily. Růže a lilie závodily o krásu. Nitra VI. 293. — s kým čím: s jinými národy du- chem z. Vlč. Na jevišti nevystoupil žádný herec, který by s ním z-dil. Ddk. VI. 89. Srdce radostí skáče, vidím-li, kterak voják s vojákem závodí v hrdinských úmyslech. Ddk. — jak. V době, kdy kandidati mezi sebou z-li, přihlíženo k hlasu Přemysla Ota- kara, Ddk. V. 317.

410964   Zavoditi Svazek: 8 Strana: 0504
Zavoditi dítě vodívkou = zaodíti, k chůvě přivázati. Duf. 20.

410965   Zavoditi se Svazek: 7 Strana: 1127
Zavoditi se = pospíšiti si s něčím, sich beeilen. Val. Vck.

410966   Závodivosť Svazek: 7 Strana: 1127
Závodivosť, i, f., Concurrenzsucht. Tš.

410967   Závodivý. Z Svazek: 5 Strana: 0344
Závodivý. Z. stepi. Lpř. Děj. I. 10.

410968   Závodka Svazek: 7 Strana: 1127
Závodka, y, f., ves na Slov. Orl. VII. 155.

410969   Závodna Svazek: 5 Strana: 0344
Závodna, y, f. = závodní místnosť, das Etablissement. Vz Závod. Šp.

410970   Zavodnatěti Svazek: 5 Strana: 0344
Zavodnatěti, ěl, ění; zavodnatívati = navodnatěti, wässerig werden. Ros.

410971   Zavodnatívati Svazek: 5 Strana: 0344
Zavodnatívati, vz Zavodnatěti.

410972   Závodně Svazek: 5 Strana: 0344
Závodně, verführerisch, verleitend; ver- derblich. Na Slov. Bern. Vz Závod. — Z., um die Wette laufend, rennend. Jg.

410973   Zavodnění Svazek: 5 Strana: 0344
Zavodnění, n., die Bewässerung. Z. louky. Dch.

410974   Zavodněný Svazek: 5 Strana: 0344
Zavodněný; -ěn, a, o, bewässert, unter das Wasser gesetzt. Z. louky, Us., příkopy, die Criques. Čsk.

410975   Závodní Svazek: 5 Strana: 0344
Závodní = k závodu se vztahující, Renn-, Lauf-, Turnier-. Z. plac, vozík, V., kůň, hry. Z. běh. Vz Vlšk. 152. Z. odměna, der Wett- preis, místo, hony (vz Zápasiště), Lpř. Slov., vůz. Ndr. — Z. = průvodní, Geleits-. Slov. Bern. — Z., verleitend, verführerisch, ver- strickend. Dch., Bern. — Z., verderbend, verderblich. Slov. Bern. — Z., Geschäfts-. Vz Závod. Z. pospoj, geschäftlicher Verkehr, činnosť, Geschäftsthätigkeit, podíl, -antheil, dopis, -schreiben, sluha, -diener, život, ge-
schäftliches Leben, Dch., místnosť (vz Zá-
vodna), peníze, kapital, Betriebskapital, n.,
Šp., úvěr, Kaizl, jistina (vz Z. peníze). NA.
IV. 111. — Z. = rychlý, rennend, Renn-.
Z. hon. č. — Z. dům = za vodou jsoucí,
jenseits des Flusses gelegen. 1576. Gl. 383.

410976   Závodní Svazek: 7 Strana: 1127
Závodní. Hry z. a zápasy. Vz Km. 1887. 311., Brt. Dt. 191.

410977   Závodnice Svazek: 5 Strana: 0345
Závodnice, e, f. = oprátka, otěž, das Leitseit. Zlob. — Z. = dřevo most před vodou chránící, das Schutzholz vor der Brücke. Slov. — Z. = průvodkyně, die Begleiterin. Slov. Bern. — Z. = svůdkyně, die Verlei- terin, Verführerin, Verderberin. Slov. Bern. — Z., die Wettläuferin.

410978   Závodnický Svazek: 5 Strana: 0345
Závodnický, Geschäfts-, Z. kruhy. Dch. — Z. = k závodníku se táhnoucí. Vz Zá- vodník. — Z., ého, m., osob. jm.

410979   Závodnický. Z Svazek: 10 Strana: 0523
Závodnický. Z. cvičení Sokola m.: závodní. Věst. XII. 94.

410980   Závodnictví Svazek: 5 Strana: 0345
Závodnictví, n., das Geschäftswesen; die Gewerkschaft. Hř.

410981   Závodnictvo Svazek: 5 Strana: 0345
Závodnictvo, a, n., die Geschäftswelt. Dch. — Z. = závodnictví.

410982   Závodník Svazek: 9 Strana: 0400
Závodník Štef. Vz Vlč. Lit. slov. I. 278.

410983   Závodník, a Svazek: 5 Strana: 0345
Závodník, a, m. = kdo v závod jde, běží, der Wettrenner, -kampfer, läufer, -reiter, Rennbahnläufer. Kom., Lpř., Čsk. Z. tělesný a duchovní. BR. II. 556. b. Vz Zápasník. — Z = běhoun kůň, das Rennpferd, Turnier- pferd, der Renner. Ode mne z-a vzal a ostal mi jej dlužen. Půh. II. 436. Než z-ka mi dáti nechtěl . . . neb nebožčík byl u něho v službě a ten kuoň byl ostal u něho. Arch. I. 173. — Z. = vlastník živnostenského zá- vodu, der Geschäftsmann. Dch. Z-ci mají pracovníky ... Mj. — Z., osob. jm. Z. Štěp., farář na Slov. a spisov., nar. 1813. Vz S. N. — Z. = průvodce, der Begleiter. Slov. Bern. — Z. = svůdce, der Verleiter, Ver- führer, Verderber. Na Slov. Bern. — Z., u, m. = strouha mezi poli k odvádění vody, der Wasserabzugskanal. Vz Trativod. V Pí- secku. L. Šbk.

410984   Zavodniti Svazek: 5 Strana: 0345
Zavodniti, il, ěn, ění, zavodňovati, über- schwemmen, bewässern. — co : luka. — Z. = potopiti, unters Wasser setzen. — co čím. Řeka spoustami vody celou krajinu zavod- nila.

410985   Zavodňovací Svazek: 5 Strana: 0345
Zavodňovací, Bewässerungs-. Z. práce, Us. Pdl., soustava, umění. Osv. VI. 590., 677.

410986   Zavodňovačka Svazek: 7 Strana: 1127
Zavodňovačka, y, f., Bewässerungs- graben, m. Us. Hk.

410987   Zavodňování Svazek: 5 Strana: 0345
Zavodňování, n., die Bewässerung. Z. zahrad, luk. Us., Zpr. arch. VII. 80.

410988   Zavodňovati Svazek: 5 Strana: 0345
Zavodňovati, vz Zavodniti.

410989   Závodný Svazek: 5 Strana: 0345
Závodný, ého, m., osob. jm. Šd., Vck.

410990   Závodný Svazek: 7 Strana: 1127
Závodný, vz Závodní.

410991   Závodný Svazek: 10 Strana: 0680
Závodný = vábivý, vábný. Z. děvče. Brt. Sl.

410992   Závodojízduý Svazek: 5 Strana: 0345
Závodojízduý, innódapoc;, um die Wette fahrend. Z. Atreus. Vký., Krok III. 350.

410993   Závodoně Svazek: 5 Strana: 0345
Závodoně, e, f. Pole za z-čí, hinter dem Abzugsgraben. Mor. Šd.

410994   Závodový Svazek: 5 Strana: 0345
Závodový = závodní. Z. běh. Č.

410995   Závodský Svazek: 5 Strana: 0345
Závodský, ého, m., osob. jm. Tč., Šd. — Z., samota u Křelovic. PL. — Z., fabrik- mässig.

410996   Závodvedoucí Svazek: 5 Strana: 0345
Závodvedoucí, ího, m., der Geschäfts- führer, -leiter. Us. Dch. Z. jednatel. Dch.

410997   Zavochlovati Svazek: 5 Strana: 0345
Zavochlovati = počíti vochlovati, zu he- cheln anfangen; vochlováním zandati, ver- hecheln. Jg.

410998   Závoj Svazek: 5 Strana: 0345
Závoj, e, závojek, jku, zavojík, u, m., od za-vi (víti, viji), vz i v oj (bíti, bi, boj; líti, li, loj atd.). — Z. = zavití hlavy, rouška, šlojíř, pavučník, přístěrek, podvijka,
podvíka, podvíčka, der Schleier. V MV.
nepravá glossa. Pa. Z = jemná látka, kte-
rou si ženy obličej zastírají. Vz S. N. Z.
římský a řecký. Vz Vlšk. 179. Z. gazový.
Kh. Stála mající obličej zastřený bílým zá-
vojem. Johanit. — St. skl. Z-jem obličej za-
stříti, zakryti; z-jem oblíčej n. se před stu-
deným větrem chrániti. Z. krajkový, Spitzen-,
čarovný, Zauber-; z. odhaliti, z-jem zahaliti,
obestříti. Dch. Hluboko splývající z., jejž
venkovanky tak ovinouti uměly kolem hlavy
a lící, že jen oči bylo lze viděti. Ddk. IV.
254. Zem kryje mlhy závoj. Exc. Sněhů
věčných bílé z-je vám ověnčily čela malebná;
Z. mraků, tmy. Vrch. Osvědčuje s usedavým
plačom, že radšej smrť nežli závoj mníšský
a predca ju odievajú riasou. Zbr. Lžd. 37.
Obloha závojem oblačným zastřená. Stč.
Zmp. 518. Veškeren z. nad písmem starého
zákona ulehlý v Kristu se odhrnuje. Sš. Sk.
160. Z-jem někoho zadáviti. Dal. Jir. 45. — Z. v rostl. = čásť teřichu blánovitá u hub hned pod plachetkou jsoucí hned bez ní ztuha přiléhající na klobouk a třeň, načež, když všecky díly vyrostly, se trhá a pak na třeni prsten dělá (annalus, der Ring), a na kraji kloboukovém oponku (cortina, der Vorhang). Velum, der Schleier. Rst. 522., 218., Kk. 78. — Z. = prach černý po trámech ve mlýně smetený na placky n. na maz, der Mehlstaub. Us. — Závoje, pl. = žabí vlas. N. Bydž. Kšť.

410999   Závoj Svazek: 7 Strana: 1127
Závoj. Cf. Tk. VIII. 405. — Bhm., Rozk.

411000   Závoj Svazek: 8 Strana: 0504
Závoj. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 73. O z-iích v XVI. stol. cf. Wtr. Krj. I. 377.