158001   Mračna, y Svazek: 10 Strana: 0627
Mračna, y, f. = ženská se mračící. Brt. Slov.

158002   Mračnati Svazek: 6 Strana: 1035
Mračnati = mračiti se, finster werden. Už mračná. Us Laš. Tč.

158003   Mračnatý Svazek: 1 Strana: 1073
Mračnatý, gewitterschwer. Rk.

158004   Mračně Svazek: 1 Strana: 1073
Mračně, kalně, wolkig, dunkel. Jg.

158005   Mračně Svazek: 6 Strana: 1035
Mračně hleděti. Čch. Bs. 44.

158006   Mračně Svazek: 8 Strana: 0216
Mračně. Opustil jej m. (mrače se). Kká. Puš. Roz. 52.

158007   Mračnice Svazek: 6 Strana: 1035
Mračnice. Blk. Kfsk. 330., Rk. Sl.

158008   Mračnice, Mračenice Svazek: 1 Strana: 1073
Mračnice, Mračenice, dle Budějovice, u Horšova Týna. Raschnitz. Tk. I. 618., III. 86.

158009   Mračník Svazek: 1 Strana: 1073
Mračník, a, m., noctilio, der Kantenlefzer, netopýr. Ssav.

158010   Mračno Svazek: 1 Strana: 1073
Mračno, a, n. Vz Mračiti, Mrak, die Wolke, Regenwolke, Wetterwolke, das Ge- wölk. Jg., V. Mračna se stahují, vystupují; bouřlivé m.; nebe mračny se zatahuje. D. Mračna kaprovatějí (dostávají podobu šupin kapřích, dostávají beránky, začíná se vy- jasňovati). Na Mor. Mrk. M-a se rozešla. Bart. M-a rozháněti. Br. Zvoniti proti mračnům n. na mračna. Jg. Po bouři bývá jasno a po jasnu mračno. Mus. Nemůže tak jasno býti, aby po něm m. nebylo. Jg. Nebude z toho mračna déšť (není věc tak zlá, jak se po- dobá). Jg., Lb. Vz Nebáti se. Sedí mračna na čele (hněvá se). Vz Oblak.

158011   Mračno Svazek: 6 Strana: 1035
Mračno. V předposlední řádce polož mu za Sedí. Mračénko, mračínko. Cf. Sté. Zem. 625. Je pod mračnem (zamračeno). Us. Sd. M. deštivé. Sté. Zem. 625. M. ovčí, Feder-, hromadná. Haufen-, vrstvová, Schichten-, bouřková. NA. V. 365. Táhne se jako smola, jako mračno. Brt. V tom se m. postavilo a tu chůvěnku zabilo. Sš. P. 179. Nebude z toho mračna déšť (také = nebude z těch námluv žádná svatba). Us. — Hádanka: Roz- trhaná plachta nad zemí letí (mračno). Brt. Dt. 144. — M. = široký klobouk. Cf. Bouřka. Mor. — M. = tmavě vlasy. Temná m. Čch. Brč. 50. — M., a, m., os. jm. Mus. 1880. 256.

158012   Mračno Svazek: 7 Strana: 1328
Mračno. Cf. Mách. 212.

158013   Mračno Svazek: 9 Strana: 0172
Mračno. Z té strany nám netáhnou mračna (nebezpečenství ? ?. ). Šml. V. 62.

158014   Mračnobrvý Svazek: 8 Strana: 0216
Mračnobrvý. Čch. Otr. 34.

158015   Mračnohledý boj Svazek: 10 Strana: 0187
Mračnohledý boj. Slád. Rich. 7.

158016   Mračnochodý Svazek: 6 Strana: 1035
Mračnochodý = mrákotou, temnotou krá- čející, temnostopý, ijegoyolti?, im Dunkeln wandelnd. Exc.

158017   Mračnomlha Svazek: 10 Strana: 0187
Mračnomlha, y, f. Msn. Od. 125.

158018   Mračnooký Svazek: 6 Strana: 1035
Mračnooký, dunkeläugig, finsterschauend. Šm.

158019   Mračnopojemný Svazek: 10 Strana: 0187
Mračnopojemný. M. řeka. Msn. Od. 107.

158020   Mračnopozor Svazek: 8 Strana: 0216
Mračnopozor. Aristarchův m. Jg. Krok. II. 1. (List. fil. 1894. 179.).

158021   Mračnorouchý Svazek: 10 Strana: 0187
Mračnorouchý. M. jeseň. Mš. exc.

158022   Mračnosháněč Svazek: 6 Strana: 1035
Mračnosháněč, e, m., der Wolkensam- mler. M. Zeus. Exc.

158023   Mračnoshánitel Svazek: 6 Strana: 1035
Mračnoshánitel, e, m. = mračnosháněč. Nej

158024   Mračnosť Svazek: 1 Strana: 1073
Mračnosť, i, f., temnosť, die Düsterheit. Ms.

158025   Mračný Svazek: 1 Strana: 1073
Mračný, mračen, čna, o; temný, mrá- kotný, wolkig, bewölkt. Jg. M. povětří, Jel., oblak, V., večer, Jel., nebe, V., noc, Us., slunce, V., poskvrna, Ráj.; — oči, Plk., mysl, Sych., tvář, čelo. Us.

158026   Mračný Svazek: 6 Strana: 1035
Mračný. M. kout, Dch., stín, skráň, duma, Vrch, pohled, Osv. V. 749., zraky, Kká., brw. Hdk. Sedí mu m. mrzutosť na čele. Č. Kn š. 371.

158027   Mračov Svazek: 6 Strana: 1035
Mračov, a, m., Mračow, ves u Blatné.

158028   Mráčský Svazek: 6 Strana: 1035
Mráčský, ého, m., os.jm. Arch. VII. 714.

158029   Mradice Svazek: 1 Strana: 1073
Mradice, dle Budějovice, v Žatecku. Mrai- ditz. Tk. I. 618., III. 132.

158030   Mradice Svazek: 6 Strana: 1035
Mradice, ves u Postoloprt. S. N. XI. 528. Blk. Kfsk. 92., Rk. Sl.

158031   Mrak Svazek: 6 Strana: 1035
Mrak. Šf. III. 548. M. = soumrak. Od svitu do mraku. Dbš. Sl. pov. I. 544. — M = mračno. Cf. Schd. I. 170 , Kram. Slov. M. přede mnou, m. za mnou, neví nikdo, nežli pán Bůh nade mnou. Us. M. střel. Čch. Bs. 152. — Přen. Čelo plné mraků. Vrch. Tvář jeho přeletl mráček nevole. Arb. O tom není ani mráčku pochyby. Pal. Rdh. II. 240.

158032   Mrak Svazek: 8 Strana: 0216
Mrak. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33., 61., 77.

158033   Mrak Svazek: 9 Strana: 0172
Mrak. Přihnali se jako m. Jrsk. XXIII. 391.

158034   Mrak, u, mráček Svazek: 1 Strana: 1073
Mrak, u, mráček, čku, m., pl. mraky, ve vých. Čech. v pl. jen, mraka. ' Jir. M. od mrk (mrkati se = stmívati se). Gb. Hl. 147. Vz R, Mračiti. — M. = temno, das Dunkel. Za nebeské světlo tento smutný mrak. Ráj. — M., zvl. temnota mezi dnem a nocí, sou- mrak, die Dämmerung. Slunce zašlo, mrak nastal večerní. L. Až do mraku. Pulk. — M., mračno, oblak, die Wolke. M. visí, se sbírá. Us. Černý m. (dříve: tuča). D. Jak m. črný. Rkk. Příval s mrakóv. Rkk. Dnes je pod mrakem (slunce nesvítí). Jg. — M. = množství, Menge, f. Byly tam mraky lidí.

158035   Mraka Svazek: 1 Strana: 1073
Mraka, y, f. = mrak, das Dunkel, der Nebel. Mus. Vz Mrak.

158036   Mráka Svazek: 6 Strana: 1035
Mráka, y, f. = mrak, pl. mráky i mraka. Troubiti na mráku (o hloupém). U N. Kdyně. Rgl.

158037   Mrákat se Svazek: 10 Strana: 0627
Mrákat se = mračiti se. Hoš. Pol. I. 148.

158038   Mrákava Svazek: 1 Strana: 1073
Mrákava, y, f. (zastr. a na Slov. = černý mrak, Brt. ). Veliká m. všecku horu obklíčila. Pass. 864. Oči černé, oči jak černá mrákava. Mor. P. ' 299. Mrákavy jdou. Mor. P. 148., Plk. — M., stanice buštěhradské dráhy, od Prahy druhá za únoštskou, má jméno od myslivny nedaleko jsoucí. Mrakau.

158039   Mrákava Svazek: 6 Strana: 1035
Mrákava = černý mrak. Místo m. stojí v Ž. wit. všude mhla. Jir. Némc. — VII. 181., Hdk. C. 380., List. fil. X. 338., Ž. kl., Kká. K sl. j. 202., Bž. 231, Brt. N. p I. 152. Zábřesk slunce v m-vě. čch. Bs. 68. Okále draka z m-vy metajú žiare. Tat. a m. Vaj. 150. (174.). Tváři mé zakryta jest m.; Přijdu k tobě v m-vě oblačné; Biechu na hoře tmy i oblaky i m. BO. Mojžíš přistúpil k m-vé, v kterejžto byl Buoh; A tmy ob- klíčí zemi a m. lidi; Diabelskú chytrostí činie v povětřie temnosti a m-vy. Ev. olom. 119., 98., Mill. 51. Cf. Chmárava.

158040   Mŕákavka Svazek: 6 Strana: 1035
Mŕákavka, y, f. = mrákava. Bern.

158041   Mrákavosť Svazek: 6 Strana: 1035
Mrákavosť, i, f. = mračnosť. Bern.

158042   Mrákavý Svazek: 1 Strana: 1073
Mrákavý, temný, dunkel, trüb. M. oči. Čerň.

158043   Mrakeš Svazek: 6 Strana: 1035
Mrakeš, kše, m., os. jm. Arch. I. 255., III. 10., D. ol. II. 27., X. 546. NB. Tč., Pal. Rdb. I. 123., Pk. Npj. 38., Tk. VII. 151., Sdl. Hr. III. 196., IV. 372.

158044   Mrakeš Svazek: 10 Strana: 0627
Mrakeš, kše, m. = člověk zamračený. Ces. 1. XV. 279.

158045   Mráko Svazek: 9 Strana: 0172
Mráko, mráka = mrak. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 50.

158046   Mrakočerný Svazek: 6 Strana: 1035
Mrakočerný, wolkenschwarz Lpř.

158047   Mrakodusný Svazek: 10 Strana: 0187
Mrakodusný. M. sídlo Hádovo. Msn. Od. 157.

158048   Mrakohávý Svazek: 10 Strana: 0187
Mrakohávý Zeus. Msn. II. 265., 402.

158049   Mrakohojný Svazek: 6 Strana: 1035
Mrakohojný, wolkenreich.

158050   Mrakohromce Svazek: 9 Strana: 0172
Mrakohromce, e, m. Koll. Bás. 30. Sr. Mravokárce.

158051   Mrakohustý Svazek: 1 Strana: 1073
Mrakohustý, woľkendicht. Ráj.

158052   Mrakochmurný Svazek: 6 Strana: 1035
Mrakochmurný Kronovec. Msn.

158053   Mrakokalný Svazek: 10 Strana: 0187
Mrakokalný. M. krev. Škd. Od. 168., II2. 70.

158054   Mrakolih Svazek: 1 Strana: 1073
Mrakolih, u, m., scotophilus, netopýr. Ssav.

158055   Mrakoplašný Svazek: 6 Strana: 1035
Mrakoplašný, Wolken verscheuchend.

158056   Mrakoplodný Svazek: 10 Strana: 0187
Mrakoplodný Zeus. Msn. Od. 11.

158057   Mrakoptyl Svazek: 10 Strana: 0187
Mrakoptyl, a, m. = rozptylovač mraků (Hermes). Škod. IP. 25., Od 2., 74.

158058   Mrakosběratel Svazek: 10 Strana: 0187
Mrakosběratel Zeus. Škodd Od. 3., 132., 74., II2. 18.

158059   Mrakosběrný Svazek: 10 Strana: 0187
Mrakosběrný Zeus. Msn. Od. 190., Škod. Ila. 103.

158060   Mrakosháněč Svazek: 1 Strana: 1073
Mrakosháněč, e, m., Wolkensammler, m.

158061   Mrákositi Svazek: 1 Strana: 1073
Mrákositi, il, ení, obličej škarediti, das Gesicht trüben. Us.

158062   Mrakosvodný Svazek: 10 Strana: 0187
Mrakosvodný Zeus. Msn. II. 91., Msn. Hym. 5., 12., 72.

158063   Mrakot Svazek: 1 Strana: 1073
Mrakot, u, m. = mrakota.

158064   Mrákota Svazek: 1 Strana: 1073
Mrákota, y, f., temnosť, die Dunkelheit, Finsterniss, das Dunkel. V. Ve tmách m-y hledati. V. M-tu dělati. Troj. Motati se slepě v m-tě. Kom. M. očí, V., v očích. Lk. Dě- lají se mi m-ty před očima. D. Věčná m. zastírá zrak slepce. Ml. — M., oblak, die Wolke. Slunce smutně jako skrze m-tu a mlhu svítilo. V. M-y zármutku. Smutku m-u od nás odžeň. Vš. Blesk začal m-y pověr rozháněti. Kom. — M., pošlosť očí, sleposť, caligo. Ja.

158065   Mrákota Svazek: 6 Strana: 1035
Mrákota = temnosť. Cf. List. fil. X. 338. M. noční. Us. Je v m-tách. Vz Opilý. — M. = oblak. Hospodin zavolal z prostředka m-ty. BO.

158066   Mrakotati se Svazek: 9 Strana: 0172
Mrakotati se. Ld. Sr. Mrákotiti se.

158067   Mrakotemný Svazek: 6 Strana: 1035
Mrakotemný, iqeßewoq. Msn. Hes.

158068   Mrakotice Svazek: 6 Strana: 1035
Mrakotice, dle Budějovice, Mrakotitz, ves u Sedlce. Blk. Kfsk. 493., Rk. SI.

158069   Mrakotín Svazek: 6 Strana: 1035
Mrakotín, a, m., ves u Skutče; ves u Telče. Sdl. Hr. I. 82., Rk. Sl. V M-ně u Telče vyhrabal vůl zvon. O tom, co se s tímto zvonem stalo, vz v Sbtk. Kr. h. 187.

158070   Mrakotín Svazek: 8 Strana: 0216
Mrakotín. V M-ně, v té dolině zůstává tam radní pán; má paruku z kozích chlupů, točí se mu sem a tam. Mor. Čes. 1. V. 422.

158071   Mrákotiny Svazek: 10 Strana: 0187
Mrákotiny, pole a les u Svatoslavě. Čas. mor. mus. III. 137.

158072   Mrakotiti se Svazek: 1 Strana: 1073
Mrakotiti se, il, ění = mračiti se, sich verdunkeln. Us. Mark.

158073   Mrakotlivý Svazek: 6 Strana: 1035
Mrakotlivý, traurig. Laš. Tč.

158074   Mrákotně Svazek: 1 Strana: 1073
Mrákotně, temně, dunkel, nebelig.

158075   Mrákotnosť Svazek: 1 Strana: 1073
Mrákotnosť, i, f., temnosť, die Dunkel- heit. Jg.

158076   Mrákotný Svazek: 1 Strana: 1073
Mrákotný = temný, mračný, nejasný, dunkel. V. M. háj, Jg., povětří, hloub. Ráj.

158077   Mrákotný Svazek: 6 Strana: 1035
Mrákotný. M. spousta, mdloba, Čch. Bs. 51., 73., sen, Šml., propast'. Vlč.

158078   Mrakotorodce Svazek: 10 Strana: 0187
Mrakotorodce, e, m. To jsou všichni m-dci ((máři). Šf. v Pal. Záp. II. 54.

158079   Mrákotosháněč Svazek: 6 Strana: 1035
Mrákotosháněč, e, m. = mrakosháněč. Plk.

158080   Mrakotyčný Svazek: 9 Strana: 0172
Mrakotyčný. M. věž. Slád. Bouře. 86.

158081   Mrakov Svazek: 6 Strana: 1035
Mrakov, a, m., Mrakau, myslivna u Dobré u Unoště. Vz Mrákava. Rk. Sl.

158082   Mrakovať Svazek: 6 Strana: 1035
Mrakovať = na mraku večernom a pred zažatím svetla podriemať si Slov. Dbš. Obyč. 37,

158083   Mrakověnec Svazek: 6 Strana: 1036
Mrakověnec, nce, m., der Wolkenkranz. Kříž věže m-cem obklíčený. Pl. II. 184 (1. 93.).

158084   Mrakověnec Svazek: 8 Strana: 0216
Mrakověnec. Vrch. F. II. 191.

158085   Mrakovládný Svazek: 10 Strana: 0187
Mrakovládný Jupiter. Pokr. 1885. č. 151. Sr. Hromovládný.

158086   Mrakovlna Svazek: 1 Strana: 1073
Mrakovlna, y, f., die Wolkenwelle. Krok.

158087   Mrakovodný Svazek: 10 Strana: 0187
Mrakovodný Zeus. Msn. II. 15., 59.

158088   Mrakovský Svazek: 6 Strana: 1036
Mrakovský mlýn. Mus. 1880. 234.

158089   Mrakový Svazek: 6 Strana: 1036
Mrakový, Wolken-. M. trůn. Kká.

158090   Mrakva Svazek: 6 Strana: 1036
Mrakva, y, f. = mrákava. Zle, Janíčku, zle s námi, černá m. nad námi. Sš. P. 171.

158091   Mramor Svazek: 1 Strana: 1073
Mramor, u, m., marmor. Mramor přesmyk- nutím m. marmor. Vz Gb. Hl. 124. Mor. bramor. Der Marmor. V. Hrob z bílého bramoru. Mor. P. 125. Zb. M. je bílá, jemnozrná od- rňDa vápence. M. karrarský, parský (z ostrova Para), pestrý, červený, šedý, černý, lastu- rový. Vz Vápenec. Bř. 24. M. bílý, železné barvy, hladký. Jg. Dílo z mramoru. D. Imi- tace m-u. Vz Prm. III. 16. Čištění skvrn z m-u. Vz Prm. III. č. 21. Vz S. N. a Šfk. 187., KP., III. 24.

158092   Mramor Svazek: 6 Strana: 1036
Mramor. Bř. N. 133., Mkl. Etym. 183. M. mušlový, Krč. G. 632., tetínský, slive- necký, radotínský, podolský, benátský, solno- hradský, žlutavý. S. N. V. 519. Cf. Schd. I. 332., KP. IV. 370., 382., Rk. Sl., Chdt. 15., 22. Stojie na mramoře. BO. — M. = vrch u Všeradic. Krč.

158093   Mramor Svazek: 8 Strana: 0216
Mramor. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33.

158094   Mramor Svazek: 9 Strana: 0449
Mramor, vz Ott. XVII. 809.

158095   Mramor Svazek: 10 Strana: 0187
Mramor. Tření na m-ru= výkon alchi- mistické práce, totožný se třením v porcu- lánových miskách. Rozpouštění na m-ru dálo se na desce zvlášť k tomu prohlou- bené po straně se žlábkem, kudy se teku- tina nebo roztok sléval, což nazývalo se též destillatio per filtrum. Zach. Test. 148.

158096   Mramorář Svazek: 1 Strana: 1073
Mramorář, e, m., der Marmorarbeiter. Jg.

158097   Mramorní Svazek: 1 Strana: 1073
Mramorní, Marmor-. M. mlýn. D. — Mra- morník, a, m. Marmorpolierer. Troj.

158098   Mramornictví Svazek: 6 Strana: 1036
Mramornictví, n., die Bildhauerkunst. Šm.

158099   Mramorný Svazek: 6 Strana: 1036
Mramorný = mramorový. M. dlažba. Orl. III. 74.

158100   Mramorobáň Svazek: 6 Strana: 1036
Mramorobáň, ě, f, die Marmorkuppei. Pl. I. 293.

158101   Mramoroschodný Svazek: 10 Strana: 0187
Mramoroschodný. M. zpěvna. Pol. — Lit II 8.

158102   Mramorosloup Svazek: 6 Strana: 1036
Mramorosloup, u, m., die Marmorsäule. Pl.

158103   Mramorosloupní Svazek: 6 Strana: 1036
Mramorosloupní, mit Säulen von Mar- mor. M. chrámové. Pl. V. 327.

158104   Mramorovaný Svazek: 1 Strana: 1073
Mramorovaný, marmorirt. Jg.

158105   Mramorovaný Svazek: 6 Strana: 1036
Mramorovaný. M. mýdlo (přídavkem ultramarínu, frankfurtské černi atd.). Al. Stč.

158106   Mramorovati Svazek: 1 Strana: 1073
Mramorovati = mramorem potahovati n. na způsob mramoru dělati, marinoriren. D. — co čím: barvou, mramorem bílým. —

158107   Mramorovitý Svazek: 1 Strana: 1073
Mramorovitý, marmorartig. D. — Mra- morovnictví, n., die Bildhauerkunst. Jg.

158108   Mramorovník Svazek: 1 Strana: 1073
Mramorovník, a, m. = mramorník. Plk.

158109   Mramorovo Svazek: 10 Strana: 0187
Mramorovo. Na m. něco postříkati. Jrsk. XIII. 3. 8.

158110   Mramorový Svazek: 1 Strana: 1073
Mramorový kámen (mramor), V., lom. D.

158111   Mramorový Svazek: 6 Strana: 1036
Mramorový. M moučka, čelo (bílé jako mramor). Dch., Hrts.

158112   Mramorství Svazek: 1 Strana: 1073
Mramorství, n., die Kunst aus Marmor zu hauen. Kon.

158113   Mramotice Svazek: 6 Strana: 1036
Mramotice, dle Budějovice, Mramotitz, ves u Znojma.

158114   Mráň Svazek: 9 Strana: 0450
Mráň, ě, f. = pečivo s děrou. Slov. Nár. sbor. 1901. 141.

158115   Mrana Svazek: 1 Strana: 1073
Mrana, y, f., attelabus, hmyz, der Schild- krötenkäfer. Krok.

158116   Mrána Svazek: 6 Strana: 1036
Mrána, y, f. = vlha, včelojed, merops apiaster. Rk. Sl.

158117   Mrančet Svazek: 10 Strana: 0627
Mrančet, el, ení. Kočka mrančí (ňamčí). Vz Brt. Slov.

158118   Mrančeti Svazek: 6 Strana: 1036
Mrančeti n. brančeť = připlákati, žebro- niti. Co pořád mrančíš? Na mor. Slov. Brt. D. 231.

158119   Mrančiti Svazek: 6 Strana: 1036
Mrančiti, wie die Katze schreien, miauen. U Olom. Sd.

158120   Mráska Svazek: 6 Strana: 1036
Mráska, y, f. = vráska. Slov. Č. Čt. II. 162. — M. = špatné dobytče. To je maso z m-ky. V Kunv. Msk.

158121   Mráskohledý Svazek: 6 Strana: 1036
Mráskohledý, mit gerunzelter Stirn blickend. M. tvář. Vký.

158122   Mraščák Svazek: 8 Strana: 0216
Mraščák, a, m. = kdo pořád pláče. Dolno- beč. Brtch.

158123   Mraščeť Svazek: 6 Strana: 1036
Mraščeť = mrančeť. Laš. Brt. D. 231.

158124   Mraščík Svazek: 7 Strana: 1328
Mraščík, a, m. = kdo rád pláče. Mor. Brtch.

158125   Mráščiti Svazek: 6 Strana: 1036
Mráščiti. Vz List. fil. X. 345, Mkl. Etym. 192. Za Výb. I. polož: 737. Za Št. polož: Kn. š. 165. - - M. = brečeti, plärren (o dě- tech). Mor. Vck. Co za mnou pořád mraštíš? Slez. Šd. Larnpa-li špatně, nejasně hoří, mraští. Na Hané. Bkř.

158126   Mraščiti Svazek: 8 Strana: 0216
Mraščiti, mraštiti. Št,, Gb. H. ml. I. 33., 78.

158127   Mraškuľa Svazek: 10 Strana: 0627
Mraškuľa - mraščák. Brt. Slov.

158128   Mrašno Svazek: 9 Strana: 0450
Mrašno, a, n. = mračno. Sbor. slov. IV. 137.

158129   Mraštiť Svazek: 10 Strana: 0187
Mraštiť = plakali. Slez. Vyhl. II. 229. Vz Mraščiti v VI. 1036.

158130   Mraštiti Svazek: 1 Strana: 1073
Mraštiti, il, ěn, ění; smraštiti = vraštiti, in Falten legen, runzeln. — co: čelo. Jg. — se: rúcho aby se nemraštilo (záhybů ne- činilo). Št., Výb. I.

158131   Mraštiti se Svazek: 8 Strana: 0562
Mraštiti se. Dítě se mraští (vrní). Slez. Jes. 1. VI. 142. Cf. Mraščiti (VI. 1036.).

158132   Mratica Svazek: 6 Strana: 1036
Mratica = Mradice.

158133   Mratín Svazek: 1 Strana: 1073
Mratín, a, m., ves u Prahy za Karlínem. Tk. III. 52.

158134   Mratm Svazek: 6 Strana: 1036
Mratm, a, m., ves u Kostelce nad Labem. Tk. IV. 172., Rk. Sl.

158135   Mrau Svazek: 10 Strana: 0187
Mrau interj., výraz hněvu. Che. S. II. 194a. Sr. Bu.

158136   Mrav Svazek: 1 Strana: 1073
Mrav, u, m., obyč. v pl. mravy, m.; strč. nrav, srbsky podnes narav. Ht. Vz nr, Nrav. Vz Gb. Hl. 98. M., povaha, obyčej, zvyklosť, die Sitte, Lebensart, das Wesen. V., Jg. Mravy pověstné, chvalitebné, dobré, nezvedené, se- dlské, divoké, líbezné, příjemné, V., kázané, tiché, Dal., šlechetné, lidské, V., hloupé, Dal., porušené, Kram., ozdobné, Háj., vzorné, vý- borné, chvalitebné, bezúhonné, uspokojivé, zákonné, méně zákonné, ne bezvadné, nezá- konné (ve školách). Us. Dobrých mravů hoch. Us., V. Míti do sebe dobré mravy. V. Počestní mravové zhola dokonce padli a uhasli. V. Ten tiché mravy měl. Dal. Ta stydlivé m. měla. Dal. K mravům lidským dohlížeti. V. Tovaryšstvo rozpustilé porušuje zajisté mravy. Kom. Porušení, zkáza mravův. Rk., Kram. Dobří mravové tuchnou. Br. I mravy i rodem Čech. Us. Má mravů co hladový pes. Jg. Na hodnosť vyšel, o mravy přišel. Trnk. Zlé mravy dobrá práva. Č. Pro- měna krajů nezlepší mravu. Pk. Ukrutný mrav nezůstane práv. Km. — Vz S. N.

158137   Mrav Svazek: 6 Strana: 1036
Mrav. Mkl. Etym. 216., Rk. Sl. M spo- lečenský. Vlč. Dívka mravů lahodných. Mus. 1880. 445. České mravy a obyčeje. Dal. 7. až 8., 133., 136., 141., 167., Ukaž. 33. Cti měnie m-vy, ale řídko v lepší. GR. Mravy i cnosti chcú být v společnosti. Mor. Tč. Kdo má trpké mravy, není v mravoch zdravý; Rozličné mravy rozličnosť v obci spósobujú, nekdy s hodnosťú neb s vekem v mnohých sa zmenujú Slov. Tč. Každý hoví mravu svému. Us. Bž.

158138   Mrav Svazek: 7 Strana: 1329
Mrav. Mravy a obyčeje čes. Cf. Ukaz. 33.

158139   Mrav Svazek: 8 Strana: 0216
Mrav. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33.

158140   Mrav Svazek: 9 Strana: 0450
Mrav. Vz Ott. XVII. 811.

158141   Mrav ný, -ní Svazek: 6 Strana: 1037
Mrav ný, -ní = k mravům se vztahující. M. hana, chvála, souhlas, Dk., dokoNalosť, Tf., skleslosť, J. Lpř., tendence, Mus. 1880. 158., vlastnosti boží, MH. 7., porážka, Šmb., hynutí, Osv. I. 523., příčina, Psp., dobro, zlo, ctnosti, Hlv., síla, rozhořčení, vítězství. Pdl. M. cit, Jg. Slnosť. 32., nevinnosť, šlechet- nost, vznešenosť, 47., povinnosť, 120., krása. 45 M. naučení si vzíti. Výb. II. 927. — M. = dobrých mravů. M. život, chování. Us. Chceš-li ve cti žíti, hleď vždy mravným býti. Sb. uč. — M. = náležitý, patričný, pěkný, schön, ordentlich, gehörig. Nemáme m-ho písku (cihlám). Val. Vck. To je m. prasácko. Val. Brt. D. 231. M. dobytek. Val. Vck.

158142   Mrava Svazek: 1 Strana: 1074
Mrava, y, f. = mrav, způsob, Art, Sitte, f. Us.

158143   Mrava Svazek: 10 Strana: 0187
Mrava, y, f. Vzal to pro mravu (jak velí mrav). Val. Čes. 1. XI. 48.

158144   Mravcať Svazek: 8 Strana: 0216
Mravcať. Kočka prskala, fúkala a mrav- cala. Phľd. 1896. 222.

158145   Mravcati Svazek: 1 Strana: 1074
Mravcati, mňoukati, miauen. Us. U Roz- honic.

158146   Mravce Svazek: 6 Strana: 1036
Mravce, e, m. = mravec. Bern.

158147   Mravcový Svazek: 10 Strana: 0187
Mravcový = mravenčí. Sbor. slov. VII. 124.

158148   Mravčadlo Svazek: 6 Strana: 1036
Mravčadlo, a, n. = dítě ustavičně pro nic za nic plačící. Slov. Rb. Sb. — M. = kočičí muzika, die Katzenmusik. Slov. Rr. Sb., Čkžk. II. 161.

158149   Mravčák Svazek: 1 Strana: 1074
Mravčák, a, m., plačtivé dítě. Na Slov.

158150   Mravčanie Svazek: 8 Strana: 0216
Mravčanie = mňoukání. M. koček. Phľd. XII. 209.

158151   Mravčať Svazek: 6 Strana: 1036
Mravčať = mňoukati, Loos; planati. Slov. Vyhladovělé deti počaly m., žeby jiedly. Dbš. Sl. pov. I. 8. — Koll. I. 282 Vz Mačence (dod.).

158152   Mravčec Svazek: 8 Strana: 0216
Mravčec, Ameisensäure, f. Am. Orb. 67.

158153   Mravček Svazek: 1 Strana: 1074
Mravček, ečka, m. = mravenec.

158154   Mravčenka Svazek: 1 Strana: 1074
Mravčenka, y, f., myrmecia. Rostl.

158155   Mravčí Svazek: 1 Strana: 1074
Mravčí = mravenčí. Na Slov.

158156   Mravčil Svazek: 8 Strana: 0216
Mravčil, Formyl. Am. Orb. 67.

158157   Mravčiti Svazek: 1 Strana: 1074
Mravčiti, il, ení, hemžiti se jako mra- venci, wimmeln. Bern. Na Slov.

158158   Mravčok Svazek: 6 Strana: 1036
Mravčok = mravček. Slov.

158159   Mravec Svazek: 1 Strana: 1074
Mravec, vce, m., mravek = mravenec.

158160   Mravec Svazek: 6 Strana: 1036
Mravec. Val. Brt., Mkl. Etym. 202.

158161   Mraveček Svazek: 6 Strana: 1036
Mraveček, čka, m. = mraveneček. Slov. Dbš. Úv. 199.

158162   Mravečník Svazek: 6 Strana: 1036
Mravečník, u, m. = mraveniště. V m-ku hemžia sa pilné mravci. Slov. Sokl. I. 323.

158163   Mravek Svazek: 6 Strana: 1036
Mravek, vka, m., vz Mravec. — M. = neduživý, zamořený člověk, též takové zvíře. U N. Bydž. Kšť. Cf. Mravky.

158164   Mrávek Svazek: 10 Strana: 0187
Mrávek, vka, m. = nemocné zvíře. To je m. ! Kšť. Lid. 12.

158165   Mravencohubec Svazek: 6 Strana: 1036
Mravencohubec, bce, m. = mravenco- jed. Rk.

158166   Mravencojed Svazek: 6 Strana: 1036
Mravencojed. Vz Schd. II. 418., 519, Kram. Slov.

158167   Mravencojedi Svazek: 1 Strana: 1074
Mravencojedi, myrmecoleontidae. Vz Mravkodav a Frč. 152.

158168   Mravencomil Svazek: 6 Strana: 1036
Mravencomil, a, m., scydmaenus, brouk. M. nohatý, s. tarsatus, chlupoštítný, s. hirti- collis, prodloužený, s. elongatulus, nejmenší, s. pusillus. Kk. Br. 122.

158169   Mravencomil Svazek: 8 Strana: 0562
Mravencomil, scydmaenus, brouk. M. červený, s. rufus, Hellwigův, Hellwigi, obutý, tasatus. Vz Klim. 277.

158170   Mravencomilný Svazek: 9 Strana: 0450
Mravencomilný. M. rostliny, živočichové. Vz Ott. XVII. 812., 931.

158171   Mravencovitý Svazek: 1 Strana: 1074
Mravencovitý, ameisenartig. Krok.

158172   Mravencovník Svazek: 9 Strana: 0172
Mravencovník, a, m., formicomus, brouk. M. nahý, f. pedestris. Klim. 518.

158173   Mravencový Svazek: 1 Strana: 1074
Mravencový. M. voda, koupel. Jg. Amei- sen-. Vz Mravenčí.

158174   Mravencožil Svazek: 8 Strana: 0562
Mravencožil, a, m., myrmecoxenus, brouk. M. podzemní, m. subterraneus, rezavý, vapo- rariorum. Vz Klim. 310.

158175   Mravenčan Svazek: 1 Strana: 1074
Mravenčan, u, m. M. ethylnatý či ether mravenčí. Vz Šfk. 471.

158176   Mravenčan Svazek: 6 Strana: 1036
Mravenčan, ameisensaures Salz. Nz., Sfk. Poč. 430.

158177   Mravenčář, mravenečkář Svazek: 1 Strana: 1074
Mravenčář, mravenečkář, e, m., kdo mravenčí vajíčka sbírá a prodává. Ameisen- eiersammler, -verkäufer, m. Šp.

158178   Mravenček Svazek: 6 Strana: 1036
Mravenček, nečka, m. = mraveneček Gryl.

158179   Mravenčení Svazek: 6 Strana: 1036
Mravenčení, n. = brnění údů, brňavka Slov. zdrav.

158180   Mravenčení Svazek: 9 Strana: 0450
Mravenčení. Vz Ott. XVII. 812.

158181   Mravenčení Svazek: 10 Strana: 0187
Mravenčení, n, formicatio, myrmecis- mus, Ameisenlaufen. Ktt.

158182   Mravenčí Svazek: 6 Strana: 1036
Mravenčí kyselina. Rrn. I. 387.

158183   Mravenčí, mravencový Svazek: 1 Strana: 1074
Mravenčí, mravencový, Ameisen-. M. vajíčko, hnízdo; lev (mravencojed) myrme- coleo formicarius.

158184   Mravenčík Svazek: 1 Strana: 1074
Mravenčík, a, m., myrmecophaga, der Ameisenfresser. M. hřívnatý, m. jubata, der Ameisenbär; dlouhouchý, tamandua; dvoj- prstý, m. didactyla; kroužkovaný, m. annu- lata. Ssav. Vz Mrakodav, Mravenečník.

158185   Mravenčík Svazek: 8 Strana: 0562
Mravenčík, a, m., lomechusa, brouk. M. hnědý, 1. strrtmosa. Vz Klim. 146.

158186   Mravenčíkovitý Svazek: 6 Strana: 1036
Mravenčíkovitý, dem Ameisenfresser ähnlich. Šm.

158187   Mravenčírka Svazek: 6 Strana: 1036
Mravenčírka, y, f. = mravenčí kopec, der Ameisenhaufen. Má na lúce m-ky. Slez. Šd.

158188   Mravenčiti Svazek: 1 Strana: 1074
Mravenčiti, il, ení, parohy mraveniště rozhazovati (o jeleních). Šp.

158189   Mravenec Svazek: 1 Strana: 1074
Mravenec, nce, mraveneček, čka, m., na Slov. a vých. Moravě: mravec, mrávek, mra- vouch, mravouk, mrávček, brablenec, formica, die Ameise. M. lesní (f. rula), veliký, červený, drnový (tetramorium caespitum), stěhovavý (v Brasilii), Jhl., černý (f. ligniperda), žlutý (f. flava), Frč. 168., rezavý, červený n. Bo- jovný, dřevokaz obecný. Vz S. N. Vz Hmyz, Frč. 167. M. malý jest, ale pracovitý. Kom. M-ce pásti (zaháleti). Č. Z m-ce horu dělati. Vz Zvětšování. Č. Jeden m. nedělá hromadu. Hnš. M-ci do prázdných stodol nikdy nelezú. Vš. II. 18. Mravenci-li na sv. Annu vyha- zují, na tuhé mrazy ukazují. Kda. — M., nemoc, formica, die Flechtenwarze; druh svrbivky, prurigo formicans, eine Art Haut- jucken. Ja.

158190   Mravenec Svazek: 6 Strana: 1036
Mravenec, mravček, mravník, mraveček, mravka, mravušek. V MV. pravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 67., 80., List. fil. X. 336. Mkl. Etym. 202., Rk. Sl. M. bodavý, ponerida, Stachel-, černolesklý, lasius fuliginosus, Schwarze Holž-, černý, lasius niger, f. fuligi- nosa, braune A., červenohnédý, lasius emar- ginatus, dravý, eciton rapax, der Eciton, dřevokaz, f. ligniperda, camponotus ligni- perdus, drnový, Rasen-, hnědý, f. rufa, Wald-, klešťonosný, odontomachida, Zangen-, lesní, rothe Wald-, obrovský, camponotus herculáneua, Ross-, potulný, anomnoa arceas, Treiber-, rezavý, myrmica laevinodis, rothe A., rolnický, myrmica molificans, ackerbau- treibende A., slepý, dorylida. Blind-, stěho- vavý, oecodoma cephalotes, Zug-, súžený, ponera contracta, uzlatý, myrmicida, Knoten-, válečný, eciton, žlutý, lasius flavus, f. flava, gelbe A. Brm. IV. 282., 294.-302., Mllr. 47., Hlb. I. 449., 299., Odb. path. III. 925., Schd. II. 512. Malý mravček velký kopec časom vystavuje, když vesele bez prestání smeti naň svlačuje. Glč. I. 306. I m. umí se hněvati. Hkš. Hra na brablence. Vz Brt. Tt. 194. — M. = nemoc. Cf. Sal. 80., 242.

158191   Mravenec Svazek: 8 Strana: 0216
Mravenec. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33.

158192   Mravenec Svazek: 9 Strana: 0450
Mravenec. Vz Ott. XVII. 812., 931.

158193   Mraveneček Svazek: 8 Strana: 0562
Mraveneček. M-čky lásky ve všech ži- lách cítí. Bráb. Vrch. 142.

158194   Mravenečkář Svazek: 6 Strana: 1036
Mravenečkář, e, m., der Ameiseneier- sammler. Šm.

158195   Mravenečkář Svazek: 8 Strana: 0562
Mravenečkář, e, m., cephenium, brouk. M. karpatský, c. carpathicum, široký, latum, štítový, thoracicum. Vz Klim. 274.

158196   Mravenečník Svazek: 1 Strana: 1074
Mravenečník, a, m., der Ameisenfänger. M. hřívnatý, myrmecophaga jubata. Vz Frč. 385.

158197   Mravenečník Svazek: 6 Strana: 1036
Mravenečník, myrmekophaga. M. dvoj prstý, m. didactyla, tříprstý, m. tridactyla, veliký, m. jubata. Brm. I. 2. 533.-546., Rk. Sl.

158198   Mravenečník Svazek: 8 Strana: 0562
Mravenečník, a, m., atemeles, brouk. M. žernoštítý, a, nigricollis, okrouhloštítý, para- doxus, široký, emarginatus. Vz Klim. 146.

158199   Mravenečník Svazek: 9 Strana: 0450
Mravenečník, a, m., chudozubý ssavec. Vz Ott. XVII. 813., 931.

158200   Mraveneěník Svazek: 8 Strana: 0216
Mraveneěník, pták. Cf. Ott. IX. 371.

158201   Mraveník Svazek: 6 Strana: 1036
Mraveník, a, m., myrmecobiua fasciatus, der Ameisenfänger. Brm. I. 2. 570.

158202   Mraveník Svazek: 9 Strana: 0450
Mraveník, a, m. Sr. Ott. XVII. 931.

158203   Mravenisko Svazek: 6 Strana: 1036
Mravenisko, a, n. = mraveniště. HVaj. BD. I. 8.

158204   Mraveniště Svazek: 1 Strana: 1074
Mraveniště, ě, n. Der Ameisenhaufen. M. rozkopnoti, rozrhnoti, rozhrabati, vy- brati. Us. Mravenci snášejí do m. mrvy, drobty atd. Kom.

158205   Mraveništní Svazek: 8 Strana: 0562
Mraveništní. Vz Rovnoštítec (3. dod.).

158206   Mraveništník Svazek: 6 Strana: 1036
Mraveništník, a, m., myrmedonia, brouk. M. rýhovaný, m. canaliculata, širokohrdlý, m. laticollis, vykrojený, m. limbata, černý, m. funesta, lopatkoskvrnný, m. humeralis. Kk. Br. 73. — M., u, m., triplaris, rostl. M. obecný, t. americana. Vz Rstp. 1261.

158207   Mraveništník Svazek: 8 Strana: 0562
Mraveništník, a, m., myrmedonia, brouk. M. černohlavý, m. limbata, hnědokrový, lu- gens, hnědý, cognata, podobný, similis, rzivo- nohý, funesta, šíroštítý, laticollis. Vz Klim. 147.

158208   Mravín Svazek: 6 Strana: 1037
Mravín, a, m., Mrawin, ves u Vysokého Mýta. Sdl. Hr. I. 256., Rk. Sl.

158209   Mravinec Svazek: 6 Strana: 1037
Mravinec, nce, m., der Ameisenstrauch. Rk.

158210   Mravisko Svazek: 1 Strana: 1074
Mravisko, a, mraviště, ě, n. = mrave- niště. Leg., Troj.

158211   Mraviště Svazek: 6 Strana: 1037
Mraviště Alx. V. v. 2039. (HP. 49.). — M., Mrawischt, sam. u Vlašimě.

158212   Mravišťko Svazek: 6 Strana: 1037
Mravišťko, a, n., titul spisu mravouč- ného. VzHš. Dod. II. 35. č. 215.

158213   Mravitě Svazek: 1 Strana: 1074
Mravitě, sittsam. Tiše a m. se jměješe. Pass. 507.

158214   Mravitě Svazek: 8 Strana: 0216
Mravitě = mravně. Bl. Gr. 102.

158215   Mravitý Svazek: 1 Strana: 1074
Mravitý = mravný, gesittet. Pass., O 7 vstup.

158216   Mravitý Svazek: 6 Strana: 1037
Mravitý. Jsú mravy spósobní v chodu, v řeči i ve všech činech, jimiž móž slúti mravitý. Št.

158217   Mravk Svazek: 6 Strana: 1037
Mravk, u, m. = mňoukání, das Miauen. Slov. Ev. Šk. II. 191.

158218   Mravka Svazek: 6 Strana: 1037
Mravka, y, f. = mravenec. Něm. III 11.

158219   Mravkati Svazek: 6 Strana: 1037
Mravkati, mravknouti = mravčati. Slov. Bern.

158220   Mravkolev Svazek: 6 Strana: 1037
Mravkolev, lva, m. = mravkodav. M. čirokřídlý, m. formicalynx, čtyřčárný, m. tetragrammicus, obecný. Brm. IV. 515.—517., S. N. V. 519., Rk. Sl.

158221   Mravkotlav Svazek: 1 Strana: 1074
Mravkotlav, a, m. M. obecný, myrme- coleon formicarius, mravencojed. Vz Frč. 152. Ameisenlöwe, m.

158222   Mravky Svazek: 6 Strana: 1037
Mravky, ů, pl., der Schauer, Frost. Ssk. Cf. Mravek.

158223   Mravlenka Svazek: 6 Strana: 1037
Mravlenka, y, f., myrmecia, hmyz. Šm.

158224   Mravně Svazek: 1 Strana: 1074
Mravně živ býti, sobě vésti, V., se cho- vati, gesittet.

158225   Mravněti Svazek: 1 Strana: 1074
Mravněti, ěl, ění, gesittet werden. Č.

158226   Mravní Svazek: 7 Strana: 1329
Mravní dativ, d. ethicus. Vz Gb. Ml. II. 119 14.

158227   Mravní, mravný Svazek: 1 Strana: 1074
Mravní, mravný, Sitten-. M. zákon, pravda. Jg. Vz Mravný.

158228   Mravnický Svazek: 10 Strana: 0187
Mravnický. M. jednání, tractatus mo- rales. Krok I. a. 12. (1821. ).

158229   Mravnictvo Svazek: 1 Strana: 1074
Mravnictvo, a, n., Die Sittenlehre. Marek.

158230   Mravnictvo Svazek: 10 Strana: 0187
Mravnictvo, a, n. = mravouka. Vz Čad. 116. pozn.

158231   Mravník Svazek: 1 Strana: 1074
Mravník, a, m. = mravenčík.

158232   Mravník Svazek: 6 Strana: 1037
Mravník, a, m. = mravenec. Us. kopan. mor. Brt.

158233   Mravník a Svazek: 10 Strana: 0187
Mravník a, m. = moralista. Hyna. Vz Čad. 116.

158234   Mravniti Svazek: 1 Strana: 1074
Mravniti, il, ěn, ění, sittlich machen. Rk.

158235   Mravniti Svazek: 6 Strana: 1037
Mravniti. Hš.

158236   Mravnomluva Svazek: 6 Strana: 1037
Mravnomluva, y, f., lépe: mravnictví. Šm.

158237   Mravnonábožný Svazek: 6 Strana: 1037
Mravnonábožný, sittlichreligiös. Z m-ho ohledu. Koll. Zp. II. 493.

158238   Mravnosť Svazek: 1 Strana: 1074
Mravnosť, i, f., Die Sittlichkeit. Jeho m. je chvalitebná, bezúhonná. M. (přestupky 'proti ní), vz Rb. str. 268. — M., zdvořilosť, zvedenosť, Sittsamkeit, Bescheidenheit, f. V.

158239   Mravnosť Svazek: 6 Strana: 1037
Mravnosť. O pokroku msti. Proslovil dr. Jos. Durdík.

158240   Mravnostní Svazek: 6 Strana: 1037
Mravnostní, Sitten-. M. spor, Dk. Aesth. 401., policie. Kaizl 25.

158241   Mravný Svazek: 1 Strana: 1074
Mravný, k mravům se vztahující, Sitten-, sittlich, moralisch. Jg. M. zákon, učení, na- učení, knihy, bájky, povaha, Jg., poučka, průpověď, cit, krása, povinnosť; cit (krása) mravného, cit mravnosti. Nz. — M., netě- lesný, nefysický, moralisch. M. osoba, svět. — M. = dobrých mravův, artig, manierlich, sitt- sam, eingezogen, gesittet. Jest m. Nemravné mluvení. Us. M. hoch, žák, děvče. Vz Mravní.

158242   Mravo Svazek: 10 Strana: 0187
Mravo, a, n. = vepřový dobytek. Dšk. Km. 23. Sr. Brav.

158243   Mravobohosloví Svazek: 6 Strana: 1037
Mravobohosloví, n. Dk. Dj. fil. 73.

158244   Mravocestný Svazek: 10 Strana: 0187
Mravocestný muž. Msn. Od. 38.

158245   Mravocit Svazek: 1 Strana: 1074
Mravocit, u, m., moralisches Gefühl, lépe: mravní cit. Pch.

158246   Mravocit Svazek: 10 Strana: 0187
Mravocit, u, m. Hyna v Čad. 84., 115.

158247   Mravocvičení Svazek: 6 Strana: 1037
Mravocvičení, n., die Ascetik. Šm., Loos.

158248   Mravocvičný Svazek: 6 Strana: 1037
Mravocvičný, ascetisch. Šm., Loos.

158249   Mravocvik Svazek: 7 Strana: 1329
Mravocvik, u, m. Hš. Št. 234.

158250   Mravodav Svazek: 6 Strana: 1037
Mravodav, a, m., formicaviida. pták. Brm. II. 2. 654.

158251   Mravodozorce Svazek: 6 Strana: 1037
Mravodozorce, e, -hledec, dce, -hlídce, e, m., der Sittenaufseher. Šm.

158252   Mravojemně Svazek: 6 Strana: 1037
Mravojemně působiti, sittigend ein- wirken. Dch.

158253   Mravokára Svazek: 6 Strana: 1037
Mravokára, y, f., die Sittenzucht, Sa- tire. Šm., Ssk.

158254   Mravokaratel Svazek: 10 Strana: 0188
Mravokaratel, e, m. = mravokárce. Mark. v Kroku II. b. 313. (1827. ).

158255   Mravokárce Svazek: 1 Strana: 1074
Mravokárce, e, m., Der Sittenrichter. Us.

158256   Mravokárenství Svazek: 10 Strana: 0188
Mravokárenství, n. Národ. list. 1901. č. 331.

158257   Mravokárnice Svazek: 6 Strana: 1037
Mravokárnice, e, f., die Satire. Loos.

158258   Mravokárný Svazek: 6 Strana: 1037
Mravokárný, die Sitten züchtigend. M. báseň, Tf., Mus. 1880. 370., spis. Us.

158259   Mravokárství Svazek: 6 Strana: 1037
Mravokárství, n., Sittenrichterei, f. Rk.

158260   Mravokaz Svazek: 6 Strana: 1037
Mravokaz, a, m., der Sittenverderber. Rk.

158261   Mravokazný Svazek: 6 Strana: 1037
Mravokazný, sittenverderbend. Šm., Rk., Loos.

158262   Mravoličnosť Svazek: 6 Strana: 1037
Mravoličnosť, i, f., ethopoeia. Nz.

158263   Mravoličný Svazek: 6 Strana: 1037
Mravoličný, sittenschildernd. Loos. M. obraz. Rk.

158264   Mravomalba Svazek: 1 Strana: 1074
Mravomalba, y, f. Sittenmalerei, f., lépe: líčení mravů.

158265   Mravoměrnosť, i Svazek: 6 Strana: 1037
Mravoměrnosť, i, f., die Etiquette. Rk.

158266   Mravonaučný Svazek: 6 Strana: 1037
Mravonaučný, sittenlehrend, ethisch. Šm., Loos.

158267   Mravonauka Svazek: 6 Strana: 1037
Mravonauka = mravouka. Loos.

158268   Mravopis Svazek: 6 Strana: 1037
Mravopis, u, m., die Moral (Buch). Šm Loos.

158269   Mravopisec Svazek: 6 Strana: 1037
Mravopisec, sce, m., der Sittenlehrer Šm., Loos.

158270   Mravopisný Svazek: 6 Strana: 1037
Mravopisný, sittenschildernd. M. líčení národa, oddíl starožitností. Šf I. 364., 256

158271   Mravopočestnosť Svazek: 1 Strana: 1074
Mravopočestnosť, i, f. Jak se trestaly výstupky proti m-sti (smilstvo, cizoložstvo, násilí panně n. ženě poctivé učiněné), vz Rb. 232. —234. Die Ehrsamkeit, Ehrbarkeit, Sitt- samkeit. D.

158272   Mravopočestnosť Svazek: 6 Strana: 1037
Mravopočestnosť. Knst., Šf. II. 531.

158273   Mravopočestný Svazek: 1 Strana: 1074
Mravopočestný, sittsam, wohlgesittet. D.

158274   Mravoprava Svazek: 6 Strana: 1037
Mravoprava, y, f., die Ethopoie. Šm. Loos.

158275   Mravoprázdný Svazek: 7 Strana: 1329
Mravoprázdný svět. Nár. listy.

158276   Mravorázný Svazek: 6 Strana: 1037
Mravorázný, die Sitten gut ausdrückend. Šm.

158277   Mravoschopnosť Svazek: 6 Strana: 1037
Mravoschopnosť, i, f. M. lidská. SP. II. 168.

158278   Mravoschopný Svazek: 6 Strana: 1037
Mravoschopný, der Gesittung fähig. SP. II. 177.

158279   Mravoslovec Svazek: 6 Strana: 1037
Mravoslovec, vce, m., der Moralist. Šm.

158280   Mravosloví Svazek: 6 Strana: 1037
Mravosloví, n. = mravověda. Dk., MP. L, Loos.

158281   Mravoslovný Svazek: 6 Strana: 1037
Mravoslovný. M. verše. Dk. Moudrými berou býti filosofy m-né. Sš. I. 167. — Loos.

158282   Mravoslušnosť Svazek: 6 Strana: 1037
Mravoslušnosť, i, f., die Gesittung. Šm.

158283   Mravoslušný Svazek: 6 Strana: 1037
Mravoslušný, gesittet. M. chování. Šm.

158284   Mravoščiřeň Svazek: 7 Strana: 1329
Mravoščiřeň, mravoštiřeň, řně, m., for micalides, zastr. Rozk.

158285   Mravot Svazek: 10 Strana: 0188
Mravot (!) = policie. Rosa.

158286   Mravoučba Svazek: 6 Strana: 1037
Mravoučba, y, f. = moralka, die Sitten- lehre (als belehrender Grundsatz, zásada po- učná v povídce atd.). Dch.

158287   Mravoučení Svazek: 6 Strana: 1037
Mravoučení, n., die Sittenlehre, Moral. Šm.

158288   Mravoučitel Svazek: 1 Strana: 1074
Mravoučitel, e, m., der Sittenlehrer. D.

158289   Mravoučný Svazek: 6 Strana: 1037
Mravoučný, sittenlehrend. M. průpověď, J. Lpř., pořekadlo, spis. Us. Pdl. M. sklá- dání. Vz Jir. Ruk. II. 46.

158290   Mravouch Svazek: 1 Strana: 1074
Mravouch, vz Mravenec.

158291   Mravouka Svazek: 1 Strana: 1074
Mravouka, y, f., učení o mravích, ethica, Die Sittenlehre.

158292   Mravousky Svazek: 1 Strana: 1074
Mravousky, pl., m., ovoce jako rybes, ale sladké. Na Slov.

158293   Mravovážnosť Svazek: 6 Strana: 1037
Mravovážnosť, i, f., die Eingezogenheit. Šm.

158294   Mravověda Svazek: 1 Strana: 1074
Mravověda, y, f. = mravouka.

158295   Mravověda Svazek: 6 Strana: 1037
Mravověda, die Ethik. M. filosofická či rozumová, MP. 2, katolická, heretická či kacířská. Ib. 1.

158296   Mravověda Svazek: 9 Strana: 0450
Mravověda. Vz Ott. XVII. 814. nn.

158297   Mravovědec Svazek: 1 Strana: 1074
Mravovědec, dce, m., der Moralist, Lehrer der Moral. Sš. Sk. 6.

158298   Mravovědecký Svazek: 6 Strana: 1037
Mravovědecký = ethický, ethisch. J. Lpř.

158299   Mravovědný Svazek: 6 Strana: 1037
Mravovědný = ethický, ethisch. Nz. M. důkaz pro jsoucnost! boží. MH. 5.

158300   Mravovláda Svazek: 8 Strana: 0216
Mravovláda, y, f., Ethokratie. Ott. VIII. 779. b.

158301   Mravozákon Svazek: 6 Strana: 1037
Mravozákon, u, m. = mravný zákon, das Sittengesetz. Nz.

158302   Mravoznalství Svazek: 6 Strana: 1037
Mravoznalství, n., mravozpyt, u, m., die Ethognosie. Rk.

158303   Mravoznalství Svazek: 8 Strana: 0216
Mravoznalství, n., Ethognosie. Ott. VIII. 779. b.

158304   Mravozpytec Svazek: 6 Strana: 1037
Mravozpytec, tce, m.. der Sittenforscher. Rk.

158305   Mravúčnik Svazek: 6 Strana: 1037
Mravúčnik, a, m., der Ameisenbär. Slov. Ssk.

158306   Mravúch Svazek: 6 Strana: 1037
Mravúch, mravúk, a, m. = mravec. Slov, Ssk.

158307   Mravús Svazek: 8 Strana: 0216
Mravús, a, m. = mravenec. Mor. Mtc. 1894. 22.

158308   Mravúsky Svazek: 10 Strana: 0188
Mravúsky, keř. Sb. sl. 1901. 154.

158309   Mravúšek Svazek: 6 Strana: 1037
Mravúšek, ška, m. = mravenec. Na jiho- vých. Mor. Brt. L. N. II. 168.

158310   Mravúšnik Svazek: 6 Strana: 1037
Mravúšnik, a, m. = mravúčnik. Ssk.

158311   Mravy Svazek: 9 Strana: 0172
Mravy Úsloví atd. vz v Zát. Př 333a.

158312   Mráz Svazek: 1 Strana: 1074
Mráz, gt. mrazu, mrázek, zku, mrazík, u, mrazíček, čku, m. Vz á. M. od mrz v mrznouti, r v ra, vz R., GB. Hl. 147. M. je tuhá zima, jíž na zemském povrchu voda pevného skupenství nabývá. S. N. Der Frost. M. studený, veliký, tuhý, Us., perný, jedo- vatý, ein schneidender Frost. Dch. Sníh osení přikrývá, aby od mrazu nemrzlo. Kom. Mra- zem zmrznouti. Kram. Dnes uhodil m. Jg. M. květy vysvěďuje. Mt. 79. Mrazem připá- len; škoda z mrazu; Kolik mrazů do sv. Jiří, tolik do sv. Václava. Šp. Přišel (přijde) na psa mráz (= také se mu toho dostalo, proč se jiným posmíval. Vz Msta). Č. Počkaj, príde na psa m. Mt. S. Mráz kopřivu ne- spálí. Vz Zlý. Lb. Přitrhnou-li mrazy s Ka- teřinou, hleď se každý opatřit peřinou; v le- dnu kolik dešťů, v květnu tolik mrazů. Kda. Hu tele na m., D., a: Troubiti na m. nebo: Troubí jako slouha na m. Jg. Vz Hloupý. Č. — M., třesení od zimy, od neduhu od strachu atd. Der Schauer. M. po mně jde. Jg. Když na to myslím, až po mně mráz chodí, tak se hrozím. Br. M. ho obešel. Jg. Mráz ho přejíma (strach); Mráz sa mu pré- chodi po kostiach (třese se strachem). Mt. S. M. me pochází. Us. — M., zima s jektá- ním zubův, mrazení, rigor, der Starrfrost. Us. — M., jíní, der Reif. V. Padlý m. — M. starých hlav = šedivé, bílé vlasy, graues Haar.

158313   Mráz Svazek: 6 Strana: 1037
Mráz. MV. Cf. Mkl. Etym. 193. Gt. na Zlínsku á nekrátí: mrázu. Brt. Noční m. Bod, stupeň m-u Mj. Cf. Kram. Slov., List. fil. X. 346, Rk. Sl. Není tam na mráz. Us. Mrazové škodní v Čech. Vz Let. 80., 243,, 252., 411., 423 Postaviti, dáti koho na m., kaltstellen. Dch. Holívá lidi za mrazu stu- denou vodou (o nelidském). U Žamb. Dbv, Odkud sem se nadál, že mne slunce ohřeje., odtud na mne mrazy bijí. Lpř. Slabá rosa proti mrazu. Lpř. Jest-li m. na boží na- rození, celá zima drží bez proměny. Slez. Šd. Mráz je najlepší oráč. Slov. LObz. XVI. 13. Hádanka: 1. Přišel k nám bílý vůl, vypil vody plný dvůr. 2. Přišel k nám hosť, spravil nám most, bez sekery, bez dláta, a je přece pevný dosť. Brt. Dt. 144. — M. = dluh. Proč nechodíš do té ho- spody? Mám tam m. (jsem tam dlužen). Laš. Wrch. — M. = třesení od zimy atd. Pro- bíhal ho m., když to slyšel. Us. Stnk. — M., vz Mrazek. Na arabs-kém mrazu pro- jížděl ee kolem břehu. Hlč. — M., a, m., os. jm. Tk. V. 136., 140., Sdl. Hr. IV. 338., Arch. VII. 668., Blk. Kfsk. 1368., 1369., Jg. H. 1. 601., Sbn. 299.

158314   Mráz Svazek: 7 Strana: 1329
Mráz. Cf. Mách. 72., 75., 202.

158315   Mráz Svazek: 8 Strana: 0216
Mráz. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33., 78. Po kostiach mu m. behá. Slov. Nov. Př. 586.

158316   Mráz Svazek: 9 Strana: 0172
Mráz. M. skromný každého honí. Hrub. 16. Tolik spadá mrazů po sv. Jiří, kolik jich bylo minulého roku před sv. Michalem; Kolik bývá mrazů před sv. Václavem, tolik jich bývá následujícího roku po sv. Filippovi a Jakubovi. Fisch. Hosp. 272., 293. Sr. také Zát. Př. 333a. Hú tele na mráz (nadávka). Nár. list. 1900. č. 163.

158317   Mráz Svazek: 9 Strana: 0450
Mráz. Vz Ott XVII. 817. — M. Fraňo, spis. sloven., 1835. —1884.; Stanisl., spis., nar 1864. Vz Ott. XVII. 818.

158318   Mráz Svazek: 10 Strana: 0188
Mráz. Už nás mrazy nepoplení. minulotě boží křtění. Ott. Kal. 1904.

158319   Mráz se ještě někdy ukazuje Svazek: 6 Strana: 0919
Mráz se ještě někdy ukazuje, Ve dne teplé slunce zase svítí, Znak to, že se jaro přibližuje, Když se rosa na travičce třpytí. Ve dne teplé slunce zase svítí, Stromy pučeti již začínají; Když se rosa na travičce třpytí, ,Přijde jaro'! ptáčci zazpívají. Tč. exc.

158320   Mrazci Svazek: 6 Strana: 1038
Mrazci, několik domkův u Vsetína.

158321   Mrazek Svazek: 1 Strana: 1075
Mrazek, zka, m., der Eisenschimmel. D.

158322   Mrázek Svazek: 1 Strana: 1075
Mrázek, zku, m., kleiner Frost. D.

158323   Mrázek Svazek: 6 Strana: 1038
Mrázek, zka, w., os. jm. Blk. Kfsk. 1369. M. Václ., 1826.—1874., prof. báňské akademie v Příbrami. Vz S. N., Rk. Sl.

158324   Mrázek Svazek: 7 Strana: 1329
Mrázek, zka, m. = mandelík u Býště. Šír. Pt.

158325   Mrázek Svazek: 9 Strana: 0172
Mrázek, zka, m., pták. Vz Mandelík.

158326   Mrázek Svazek: 9 Strana: 0450
Mrázek Václ., spis.; Vojt. dr., č. lékař a spis., nar. 1864; Alois dr., spis., nar. 1868. Vz Ott. XVII. 818.

158327   Mrázek Svazek: 10 Strana: 0627
Mrázek Vojt. Dr, spis.

158328   Mrazen Svazek: 6 Strana: 1038
Mrazen, zně, m. = prosinec. Slov. č. Čt. II. 240., Hdž. Čít. 145.

158329   Mrazení Svazek: 1 Strana: 1075
Mrazení, i, n. M. v těle míti. Das FrieRen.

158330   Mrazení Svazek: 6 Strana: 1038
Mrazení, vz Slov. zdrav.

158331   Mrazíček Svazek: 6 Strana: 1038
Mrazíček, vz Mráz.

158332   Mrazidlo Svazek: 6 Strana: 1038
Mrazidlo, a, n., die Eismaschine. Zpr. arch. IX 112.

158333   Mrazík Svazek: 1 Strana: 1075
Mrazík, u, m., ein kleiner Frost. D.

158334   Mrazík Svazek: 9 Strana: 0450
Mrazík Jan, spis., nar. 1848. Vz Ott. XVII. 819.

158335   Mrazík J Svazek: 10 Strana: 0188
Mrazík J,, spisov. Sr. Zvon IV. 462.

158336   Mrazina Svazek: 1 Strana: 1075
Mrazina, y, f. = mráz, der Frost. M. na zdech se vyráží. Jg.

158337   Mraziště Svazek: 1 Strana: 1075
Mraziště, ě, n., der Gefrierpunkt, jest te- plota, za které kapalina počíná nabývati sku- penství pevného. S. N.

158338   Mraziti Svazek: 1 Strana: 1075
Mraziti, il, en (žen), ení (žení). — koho. Jemanden frieren. Hrůza nás mrazí. Us. Mrazí mne. Rk. — kde. V celém, po celém těle mne mrazí. Us. — se = mrznouti. Jg.

158339   Mraziti Svazek: 6 Strana: 1038
Mraziti. Cf. Mkl. Etym. 193. Přec bol a hrůza mrazí žilobitím. Kká. Š. 76.

158340   Mrazito Svazek: 1 Strana: 1075
Mrazito. Je m. = mráz. Us. v Přer. Kd.

158341   Mrazivě Svazek: 10 Strana: 0188
Mrazivě. To ho m. projelo. Zr. Nov2. 311.

158342   Mrazivka Svazek: 7 Strana: 1329
Mrazivka, y, f. = druh zimnice. Rgl.

158343   Mrazivosť Svazek: 1 Strana: 1075
Mrazivosť, i, f., die Frostigkeit. M. zim- ního počasí. Jg.

158344   Mrazivý Svazek: 1 Strana: 1075
Mrazivý, mrazicí, frostig, kalt. V. M. po- větří (studené), vítr, zimnice. D. M. směs. Vz Prm. III. č. 19.

158345   Mrazivý Svazek: 6 Strana: 1038
Mrazivý dech, Vlč., den, Mj. 149., smíše- nina. Kk. Fy a. 98. Kde vlhkosť a déšť, tam obyčejně i m-vo. Koll. St. 684.

158346   Mrazka Svazek: 1 Strana: 1075
Mrazka, y, f., kráva n. kobyla bílé a hnědé srsti. Us., Dch.

158347   Mrázka Svazek: 6 Strana: 1038
Mrázka = hubený kůň. Nakládá mnoho na takovou mrazku. U Kr. Hrad. Kšť. Vz Mrazurka.

158348   Mrazka Svazek: 8 Strana: 0216
Mrazka. Kotk. 157. myslí, že se má psáti mraska, že to souvisí s ném. March, Mähre. (I. 1075. a., VI. 1038. a,). Cf. Mráska (dod.). Mrazně. Opav. Brt. D. I. 127.

158349   Mrazkovitý Svazek: 1 Strana: 1075
Mrazkovitý kůň = mrazek.

158350   Mrázků Svazek: 6 Strana: 1038
Mrázků Mlýn, mlýn u Sedlčan.

158351   Mrazna Svazek: 6 Strana: 1038
Mrazna, y, f., jm. feny. Škd. exc.

158352   Mraznice Svazek: 1 Strana: 1075
Mraznice, e, f., der Frost.

158353   Mraznice Svazek: 6 Strana: 1038
Mraznice. M-cou menuje sa vo zvolen- skej stolici malá stodola so stajňou, vysta- vená na horských lúkach, kde dobytok nashromáždeným v lete senom v zime cho- vajú. Slov. Rr. Sb. Cf. Vyzimovaný. — M. = hora v karpat. pohoří. Škd. exc.

158354   Mráznice Svazek: 6 Strana: 1038
Mráznice, e, f., acidalia brumata, der Frostfalter, motýl. M. = drobný, šedobru- natý motýl, ktorý obyčajne vtedy zjavovať sa počína, keď prve mrazy nastanú. Slov. Rr. Sb.

158355   Mráznice Svazek: 9 Strana: 0172
Mráznice, e, f. M-cí se klády dolů spou- štějí. Slov. Mus. 1848. II. 311.

158356   Mrazník Svazek: 6 Strana: 1038
Mrazník, u, m., na teploměru, der Ge- frierpunkt Dch.

158357   Mrazno Svazek: 6 Strana: 1038
Mrazno. Je tam m. (mrazivá zima). Us Šd.

158358   Mraznosť Svazek: 6 Strana: 1038
Mraznosť, i, f. M. k tomu zimodechu třebné ubrala jim mízy. Pl. I. 37.

158359   Mraznostudený Svazek: 10 Strana: 0188
Mraznostudený den. Msn. II. 217.

158360   Mraznouti Svazek: 6 Strana: 1038
Mraznouti = mrznouti. Mrazne. Slez. Šd.

158361   Mrazný Svazek: 1 Strana: 1075
Mrazný, Frost-, M. studenosť; ruka, kalt. Jg.

158362   Mrazný Svazek: 6 Strana: 1038
Mrazný. M. děs, frostiges Entsetzen, vichřice, Kká., zrak, Osv. VI. 871., noc, úsměv. Vrch. Padej s nebe, padej mrazný sněhu, ustel smrtné lože přírodě. Sš. Bs. 192. Zachvěje se mrazným dechem. Čch. L. k. 9. M. bázeň tělem chvěje. Č. Kn. š. 196.

158363   Mrazný Svazek: 10 Strana: 0188
Mrazný. Sv. Josef jest mrazný (bývá ještě zima). Slez. Vlasť. I. 212.

158364   Mrazo Svazek: 6 Strana: 1038
Mrazo, a, m., os. jm D. ol. VI. 534.

158365   Mrazokrajný Svazek: 6 Strana: 1038
Mrazokrajný teploměr, das Minimum- thermometer.

158366   Mrazoměr Svazek: 6 Strana: 1038
Mrazoměr, u, m., der Kryometer. NA. V. 259.

158367   Mrazomilka Svazek: 1 Strana: 1075
Mrazomilka, y, f., psychrophila. Rostl.

158368   Mrazotvorný Svazek: 7 Strana: 1329
Mrazotvorný, frostbildend. M. míšeniny. Kod Úv. 199.

158369   Mrazotvorný Svazek: 9 Strana: 0450
Mrazotvorný. M. směs. Ott. XVII. 819.

158370   Mrazour Svazek: 1 Strana: 1075
Mrazour, u, m. = mráz, der Schauer. Us. MaRek.

158371   Mrazov Svazek: 6 Strana: 1038
Mrazov, a, m., Prosau, ves u Teplé. Sdl. Hr. IV. 216., Rk. Sl.

158372   Mrazová Svazek: 6 Strana: 1038
Mrazová, é, f., sam. u Sedlčan.

158373   Mrazovica Svazek: 8 Strana: 0216
Mrazovica, e, f. —- vysoká baranica. Brn. Brt. D. II. 469.

158374   Mrazovitosť Svazek: 1 Strana: 1075
Mrazovitosť, i, f., der Schauer, die Fro- stigkeit. — M., rozsedliny od mrazu, Risse, m. Um. les.

158375   Mrazovitý Svazek: 1 Strana: 1075
Mrazovitý, frostig. M. noc, Zlob., ukrut- nosť. Háj.

158376   Mrázovka Svazek: 1 Strana: 1075
Mrázovka, y, f., v Krkonš. = zimní če- pice. Kb., die Wintermütze.

158377   Mrázovka Svazek: 6 Strana: 1038
Mrázovka, y, f., sam. u Smíchova. Arb.

158378   Mrazový Svazek: 1 Strana: 1075
Mrazový, Frost-. M. vítr, opuchlina, Frost- beule, bod, Gefrierpunkt.

158379   Mrazurka Svazek: 6 Strana: 1038
Mrazurka, y, f. = hubený kůň mrazka. Na tu m-ku pily vrány už litkup. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

158380   Mražené Svazek: 1 Strana: 1075
Mražené, ého, n. Gefrorenes. M. ruské, šťávové, smetanové, malinové, jahodové, ana- nasové, višňové, meruňkové, jablkové, me- lounové, pomerančové, rybízové, citronové, šípkové, vanilkové, čokoládové, lískooříš- kové, makové, skořicové, fíkové, kaštanové, kávové, punčové. Vz více o připravování ho v Prm. III. č 10. —12.

158381   Mražené Svazek: 10 Strana: 0627
Mražené, ého, n., od mraziti = co zmrzlým bylo učiněno, Vz Zmrzlina.

158382   Mražení Svazek: 10 Strana: 0188
Mražení, n Slastné m. smrti ji proví- valo. Hrlš. Hus. 192.

158383   Mražený. M Svazek: 6 Strana: 1038
Mražený. M. káva, der Eiskaffee. Dch.

158384   Mrcálek Svazek: 10 Strana: 0188
Mrcálek, lka, m. = dítě, jež se pořád chytá sukně. Volešník. Kub. List. fil. 1902 249.

158385   Mrcas Svazek: 1 Strana: 1075
Mrcas, u, mrcásek, sku, m. Jednoduchý kořen i větve kořenové bývají rozděleny v tenounké větvičky, mrcasy, Wurzelfasern, f., Kk. 14.

158386   Mrcasatý Svazek: 1 Strana: 1075
Mrcasatý kořen, faserig, vedlejší a te- nounký. Vz Mrcas, Kk. 15.

158387   Mrcásek Svazek: 6 Strana: 1038
Mrcásek, vz Mrcas.

158388   Mrcat Svazek: 10 Strana: 0627
Mrcat = pospíchati a nestačiti. Litom. 49.

158389   Mrcati Svazek: 6 Strana: 1038
Mrcati = mrdati, hýbati. Mourek na stole sedě přede a mrcá svým ocáskem. Kos., v Km. 1884. 617. — M. = toulati se. Mrcá celý deň po dedině. Slez. Šd.

158390   Mrcatiti se Svazek: 1 Strana: 1075
Mrcatiti se, il, ění; zmrcatěti se, o psu, když čile sem tam běhá ocasem mrdaje. — Zmrcatiti se, närrisch werden, o člověku. Us.

158391   Mrcek Svazek: 6 Strana: 1038
Mrcek, cka, m = mrcásek, der Wedel, ein kleines Schwänzchen. Mor. Šd. — M., oka, m. = čiperné dítě. U Kr. Hrad. Kšť.

158392   Mrcika Svazek: 8 Strana: 0216
Mrcika, y, f., nějaká stužka. Slov. NZ. III. 158.

158393   Mrcina Svazek: 1 Strana: 1075
Mrcina, y, f., na Slov., = mrcha, das Aas, Plk.; nízka přezdívka jako: mrcha, mršina, Plk.; hubený kůň, mrcha, eine Mähre. Plk. Kvapku lepší, kvapku horší: to celá m. Mt. S.

158394   Mrcina Svazek: 9 Strana: 0172
Mrcina, y, f. Kvapku lepší, kvapku horší, to celá m. Zát. Př. 12., 77a.

158395   Mrcinár Svazek: 6 Strana: 1038
Mrcinár, a, m. = mrcholec. Slov. Rr. Sb.

158396   Mrcínek Svazek: 6 Strana: 1038
Mrcínek, nka, m. = male děcko. Us. Dbv.

158397   Mrcka Svazek: 6 Strana: 1038
Mrcka, y, f. = hubená kráva, koza a p. U Rychn.

158398   Mrckoš Svazek: 9 Strana: 0174
Mrckoš, e, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př. 41a.

158399   Mrcmrc Svazek: 1 Strana: 1075
Mrcmrc, e, m. homole dřevěná, vlk, mezi šňůry dávaný za příčinou stáčení jich, die Lehre. Techn.

158400   Mrcna Svazek: 1 Strana: 1075
Mrcna, y, f., tulačka, liederliches Weib. Us. Bydž.

158401   Mrcňa Svazek: 6 Strana: 1038
Mrcňa, dle Káča, ryba. Najlepšie ryby potokov a riek našich, totiž pstruh a m. LObz. XIX. 262.

158402   Mrcnička Svazek: 9 Strana: 0172
Mrcnička, y, f., jm. koně. Čes. 1. IX. 174.

158403   Mrcôl, u Svazek: 6 Strana: 1038
Mrcôl, u, m. = mrcous, ocásek. Iné majú dlhy chvost, iné krátky, len taký m., mr- côlik. Slov. Hdž. Čít. 168.

158404   Mrcouch Svazek: 1 Strana: 1075
Mrcouch, u, m. = mrcas, die Faser. Ci- bule má m-chy. Us. — Na mrcouch choditi (na námluvy. Ve sprosté mluvě). Jg.

158405   Mrcousek Svazek: 6 Strana: 1038
Mrcousek, vz Mrcas.

158406   Mrcúň Svazek: 6 Strana: 1038
Mrcúň, é, m. = svišť, das Murmelthier. Val. Vck.

158407   Mrčák Svazek: 9 Strana: 0172
Mrčák, a, m. M-ci, nadávka Bojkovským na Mor. Mus. ol. XIII. 26.

158408   Mrčala Svazek: 6 Strana: 1038
Mrčala, y, m. = brňala, der Brummer, Schmoller. Slez. a mor. Ten starý m. vždy- cky cosi mrčí. Šd.

158409   Mrčati Svazek: 6 Strana: 1038
Mrčati = mrčeti. Slov. Ssk.

158410   Mrče Svazek: 1 Strana: 1075
Mrče = mrkne, zmračí se. Kat. 3029.

158411   Mrčeti Svazek: 6 Strana: 1038
Mrčeti, el, ení, o volu = mrr dělati, o člověku: bručeti, mruéeti, mumlati, brum- men, schmollen. Mor. Vck., Knrz., Kmk. Kuk. I. 116., Šd., Škd., Sd.

158412   Mrčeti Svazek: 8 Strana: 0216
Mrčeti. Můrou dušený počal m. Vck. Val. I. 100. a j. — M. = těžce oddychovati. Brt. D. II. 343.

158413   Mrčidlo Svazek: 6 Strana: 1038
Mrčidlo, a, n., ein brummiger Mensch. U Místka. Škd.

158414   Mrd Svazek: 6 Strana: 1038
Mrd, u, m. = rychlý pohyb. Ten pták nemá takový m. jako onen. Us. u Renčova. Mrd mrd mrd sem i tam vrtím sa. Koll. Zp. I. 345.

158415   Mrd Svazek: 9 Strana: 0172
Mrd. Je bez mrdu = zdlouhavý. Slov. Zat. Př. 34b.

158416   Mrd áč Svazek: 6 Strana: 1038
Mrd áčka, y, m., os. jm. Jan M. NB. Tč. 169.

158417   Mrdačka Svazek: 1 Strana: 1075
Mrdačka, y, f., ein Pferdchen, n., malý kůň. Reš.

158418   Mrdačka Svazek: 9 Strana: 0172
Mrdačka, y, f. Vz předcház. Trdla.

158419   Mrdák Svazek: 6 Strana: 1038
Mrdák, a, m., nadávka. Slov. Rr. MBš.

158420   Mrdákov Svazek: 6 Strana: 1038
Mrdákov, a, m., Mrdaken, ves u Doma- žlic. Blk. Kfsk. 1056., Rk. Sl.

158421   Mrdal Svazek: 6 Strana: 1038
Mrdal, a, m., os. jm. Arch. IV. 384., Tk. V. 85. — M., mlýn u Sedlčan.

158422   Mrdalka Svazek: 6 Strana: 1038
Mrdalka, y, f., mlýn u Krumlova.

158423   Mrdálov, a Svazek: 6 Strana: 1038
Mrdálov, a, m., pole u Hošťálkové u Vse- tína. Vck.

158424   Mrdas Svazek: 1 Strana: 1075
Mrdas, u, m., na Slov.: ocas, der Schwanz; vrkoč, geflochtener Zopf. Jg.

158425   Mrdasiti Svazek: 6 Strana: 1038
Mrdasiti = mrdoliti Slov. Bern.

158426   Mrdati Svazek: 1 Strana: 1075
Mrdati; mrdnouti, dnul a dl, nutí = (ry- chle) pohybovati, vrtiti, kývati, (schnell) bewegen, wedeln, schütteln. Jg. — nač. On na to mrdá. Apol. — čím (nad čím). Hla- vou nad neštěstím m. Kom., V. Pes mrdá ocasem. Us. Očima m. (čerstvě jimi pohy- bovati). Us. Brali, až ušima mrdali (velmi dychtivé). Us. Mrdši hlavou a zasmávši se řekla. Ler. — kde. Okolo něho mrdaje ocasem. St. skl. — se kde. Ryba mrdá se (mrská se) ve vodě. Us. — M., obsc., tělesně obcovati, vom Beischlaf.

158427   Mrdati Svazek: 6 Strana: 1038
Mrdati, cf. Mkl. Etym. 190. — čím. Brožek mrdal fúzikami. Ntr. IV. 173. On len fúzikom mrdne na stranu. Ntr. V. 12. Johana, nemrdej nohama, ak na. budeš, věr moja nebudeš. Koll. Zp. 1. 78. — M., ob- scoen. Mrdej, mrdej, dokud tvrdej, jeli měkkej, toho nechej. Us.

158428   Mrdati Svazek: 10 Strana: 0188
Mrdati čím (nač). Byť jí prstem po ústech mrdl, uzřel by... Rokyc Post. 118a. Hlavou na někoho m. (vrtěti). Baw. Ap. 213b.

158429   Mrdati čím Svazek: 8 Strana: 0216
Mrdati čím. Mrdla plecom (trhla, pokrčila). Phľd. XII. 198. — nad čím. An mrdá nad ním (hrachem) hledě zvěřiny (vrtí hlavou, nechce ho, jí raději zvěřinu). Chč. S. 254.

158430   Mrdavý Svazek: 6 Strana: 1038
Mrdavý, sich gern bewegend, rege.

158431   Mrdě Svazek: 1 Strana: 1075
Mrdě, ěte, n., flinkes Kind. Mrdali jsme ve sklepě jako mrďata. Us.

158432   Mrdek Svazek: 6 Strana: 1038
Mrdek, dku, m. = malý dětský vrkoč. Laš. Tč. Cf. Mrdús.

158433   Mrdenie Svazek: 10 Strana: 0188
Mrdenie, n. Baw. Ap. 213b.

158434   Mrdice Svazek: 6 Strana: 1038
Mrdice, zašlá ves. D. ol. I. 240., Tov. 130. Ojíř z Mrdic. Arch. III. 472., Sdl. Hr. I. 256., IV. 198., Rk. Sl.

158435   Mrdický Svazek: 6 Strana: 1038
Mrdický z Mrdic. Sdl. Hr. IV. 198.

158436   Mrdil Svazek: 1 Strana: 1075
Mrdil, a, mrdílek, lka, m., člověk mrdný, čerstvý, ein flinker Mensch. — M., der Hans- wurst. Ptr.

158437   Mrdísek Svazek: 6 Strana: 1038
Mrdísek, ska, m. = nejapný člověk, der Einfaltspinsel. Ve vých. Čech. Všk.

158438   Mrdkati Svazek: 6 Strana: 1038
Mrdkati = mrdati. Psíček mrdkal chvo- stíkom. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 202.

158439   Mrdla Svazek: 6 Strana: 1039
Mrdla, y, f. = mrla. Slov. Ssk.

158440   Mrdlo Svazek: 8 Strana: 0216
Mrdlo, a, n. = mýdlo, ý v r. V Hlinném na Zďár. Brt. D. II. 246. Cf. Prtel.

158441   Mrdněti Svazek: 1 Strana: 1075
Mrdněti, ějí, ěl, ění, flink werden. Jg.

158442   Mrdniti Svazek: 1 Strana: 1075
Mrdniti, il, ěn, ění, flink machen. Jg.

158443   Mrdnosť Svazek: 1 Strana: 1075
Mrdnosť, i, f., mrštnosť, die Flinkheit. Us.

158444   Mrdnouti Svazek: 6 Strana: 1039
Mrdnouti, vz Mrdati. j

158445   Mrdnouti čím Svazek: 10 Strana: 0627
Mrdnouti čím. Kača mrdla (hnula) plecom a umkla (odešla) do izby. Phľd- XXII. 42. 40*

158446   Mrdnutí Svazek: 1 Strana: 1075
Mrdnutí oka, okamžení. Hus. Schnelle Bewegung, f.

158447   Mrdnutí Svazek: 6 Strana: 1039
Mrdnutí očí. Hus II. 285. Jeho dobré stránky len tak m-tím pleca odbaví, mit Achselzucken. Slov. Ev. Šk. III 20.

158448   Mrdný Svazek: 1 Strana: 1075
Mrdný = mrštný, flink. Tys m. — Iron. Tyť jsi mrdný = zdlouhavý. Jg.

158449   Mrdný Svazek: 6 Strana: 1039
Mrdný. Cf. Mkl. Etym. 190.

158450   Mrdofúz Svazek: 8 Strana: 0216
Mrdofúz, a, m.; cf. Plž (3. dod.).

158451   Mrdofúz Svazek: 9 Strana: 0172
Mrdofúz, a, m. = vousáč. Slov. Zát. Př. 66a.

158452   Mrdol Svazek: 1 Strana: 1075
Mrdol, e (na Slov. u), m., ocas, chvost, der Schwanz. Jg.

158453   Mrdolín Svazek: 1 Strana: 1075
Mrdolín, a, m., člověk čerstvý, ein flinker Mensch. Us. u Litom.

158454   Mrdoliti Svazek: 1 Strana: 1075
Mrdoliti, il, en, ení; mrdolívati = mr- dati, kývati, vrtiti, wedeln, bewegen. čím. Pes ocasem mrdolí. Bern. — se = vrtiti se, sich herumdrehen. On se celý mrdolí. Jg.

158455   Mrdoliti Svazek: 6 Strana: 1039
Mrdoliti. Dy šla krávy dojit, sedla pod bujáka: jak dojí, tak dojí, ocasem mrdolí; ach jojda jojdanku, kráva nic nedojí. Sš. P. 679.

158456   Mrďós Svazek: 10 Strana: 0188
Mrďós. Na mrd'ose vlasy upraviti. Slov. Czam. Slov. 219. Sr. Mrdús v VI. 1039.

158457   Mrdouceti se Svazek: 1 Strana: 1075
Mrdouceti se, el, ení, kloktati, schlau- dern (jako cívka). D.

158458   Mrdousek Svazek: 6 Strana: 1039
Mrdousek, sku, m., vz Mrcek.

158459   Mrdrcina Svazek: 9 Strana: 0172
Mrdrcina m. medicína. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 65.

158460   Mrdúc Svazek: 9 Strana: 0172
Mrdúc, e, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př. 41a.

158461   Mrdús Svazek: 6 Strana: 1039
Mrdús, u, m. = vrkoč vlasů. Cf. Mrdek. V Lanžhotě. Brt.

158462   Mrdús Svazek: 8 Strana: 0562
Mrdús. Na mrďose česané vlasy. Vz Vlas.

158463   Mrdús Svazek: 9 Strana: 0172
Mrdús, a, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př. 4la.

158464   Mrdúsek Svazek: 6 Strana: 1039
Mrdúsek, vz Mrcásek, Mrdús. Mor. Šd.

158465   Mrek Svazek: 6 Strana: 1039
Mrek, u, m. = mrekot. Rk.

158466   Mreka Svazek: 1 Strana: 1075
Mreka, y, f., kořalka, der Schnapps, Brannt- wein. Us. Turn.

158467   Mrekati Svazek: 6 Strana: 1039
Mrekati, mrekotati, blöcken. Rk — se. Koze se mreká (chce ke kozlu). Č. T. Tkč., Loos.

158468   Mrekot Svazek: 6 Strana: 1039
Mrekot, u, m., das Geblöcke. Šm., Rk., Loos.

158469   Mrekotati Svazek: 6 Strana: 1039
Mrekotati, vz Mrekati.

158470   Mrena Svazek: 9 Strana: 0172
Mrena, y, f. = vousatá parma. Slov. Zát. Př. 290b. Sr. Mřena.

158471   Mreť Svazek: 6 Strana: 1039
Mreť = mříti. Slov. Ssk.

158472   Mreže Svazek: 8 Strana: 0216
Mreže, pl. = veliká, obdélná síť; dole visí koule olověná, na vrchu dřevěná. Strážn. Brt. D. II. 498.

158473   Mrežkat Svazek: 9 Strana: 0172
Mrežkat, gittern (při ženských pracech). Slov. Sbor. slov. I. 194 Sr. Mřežkovati.

158474   Mrežovitý Svazek: 6 Strana: 1039
Mrežovitý, gitterähnlich. Šm.

158475   Mrgati Svazek: 1 Strana: 1076
Mrgati = mrkati, zwinkern. — čím: očima. — M., na udici bráti, anbeisen. Na Mor.

158476   Mrgati Svazek: 6 Strana: 1039
Mrgati také = škaredě hleděti, finster schauen. Val. Vck., Brt. D. 231.

158477   Mrhacký Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhacký (m. mrhačský, vz Mrhač), ver- schwenderisch.

158478   Mrhactví Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhactví, n., die Verschwenderei. Č.

158479   Mrhač Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhač, e, m., člověk marnotratný, der Ver- schwender, Schwelger, Prasser. Pakli by byl bratr starší mrhač neb bez smyslu, pán země neb hejtman má jiným sirotky opatřiti. T??. 82. Ale byl-li by týž manžel mrhač. Kol. 46. M. statku. V. M. života svého. Jel. M. na- posledy s hanbou do Nouzova a Chudobic táhnouti musí. Č. Já řekla: Dobře jste udě- laly. Což bych měla dáti mrhačuom, protož manželu svému dala sem všecko. Svěd. 1568. Mrhačům se rozum trousí, až se vytrousí. Km. Ptáček mrháček, vz Plat. Vz Marno- tratný, Mrhák.

158480   Mrhač Svazek: 6 Strana: 1039
Mrhač. Kdo své věci marně tratí, m. sa menuje. Glč. I. 119. U m-če vždy děravá kapsa. Sb. uč.

158481   Mrhačka Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhačka, y, f., die Verschwenderin, Schwelgerin. D. — M., v pivováře náčiní k odhrnování mláta, aby pivo čisté teklo, veslo, die Träberschaufel. Us., Háj.

158482   Mrhačný Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhačný, verschwenderisch. M. žena. Reš.

158483   Mrhačský Svazek: 6 Strana: 1039
Mrhačský = mrhačný, verschwenderisch. Rk.

158484   Mrhačství Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhačství, n., marnotratnosť, vz Mrhactví.

158485   Mrhák Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhák, a, m. = mrhač. Mladý m., starý žebrák. Berg. Vz Marnotratný, Mrhač.

158486   Mrhák Svazek: 6 Strana: 1039
Mrhák. Št. Kn. š. 63.

158487   Mrhák Svazek: 8 Strana: 0216
Mrhák. Pták m., rybka chybka (sedlák ptáčník a rybář zanedbáva hospodářství). Mor. Nov. Př. 425.

158488   Mrhal Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhal, a, m. = mrhač. Us.

158489   Mrhálek Svazek: 6 Strana: 1039
Mrhálek, lka, m. = mrhal. Us.

158490   Mrhalka Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhalka, y, f. = mrhačka. — M., zmr- halka. Na Mor.

158491   Mrhalkyně Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhalkyně, ě, f., mrhačka, die Ver- schwenderin. 1520.

158492   Mrhání Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhání = utrácení, maření, das Ver- schwenden, Prassen, die Schwelgerei. Jg. M. statků, peněz, času. Us. — M. = zhouba. Das Verderben. Pod jich ochranou zůstávali, aby k m. nepřišli. Štelc.

158493   Mrhař Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhař, e, m. = mrhač. D.

158494   Mrhatel Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhatel, e, m., der Verschwender. 1520.

158495   Mrhati Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhati, mrhávati = nešetřiti, mařiti, ka- ziti, verschwenden, prassen. Jg. — co, koho: čas. V., síly, peníze. Us. Máš-li co po star- ších, hleď toho nemrhati, neb po šedesáti letech nebudeš moci dělati. Rým. By otčizny (dědictví) nemrhal. Kom. M. statek. Br. Kdo se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek. Pak-li by jej mrhala, právo to přetrhnouti a díl její jí vydati má. Kol. 46. M. sebe sám. Chrysos. — co kde: čas v hospodách, po kavárnách. Us. — co čím: Hejsek kvasy své jmění mrhá. Kom. — co komu: Nic mi nemrhá = neschází. D.

158496   Mrhati Svazek: 6 Strana: 1039
Mrhati. Šf. III. 504., Mkl. Etym. 191. — čím. Není stříbro, čím on mrhá. Hdk. C. 32. — co. Kdo nejsa kohout kokrhá, po- koj mrhá. Č. M. 81.

158497   Mrhavě Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhavě, verschwenderisch. Jg.

158498   Mrhavosť Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhavosť, i, f. = mrhactví.

158499   Mrhavosť Svazek: 6 Strana: 1039
Mrhavosť panovala mezi Římany. Sš. I. 131.

158500   Mrhavý Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhavý, marnotratný, verschwenderisch, schwelgerisch. D.

158501   Mrhavý Svazek: 8 Strana: 0216
Mrhavý m. mlhavý. M. čas. Laš. Brt. D. I. 109. Vz násl. Mrholiti m. mlholiti, od mlha. V Krkonš.

158502   Mrhel Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhel, e, m., slín, der Mergel. Us. Opav.

158503   Mrhel Svazek: 6 Strana: 1039
Mrhel, také slov. Rr. Sb.

158504   Mrhelec Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhelec, lce, m., v již. Čech. šípek. Vz Merhelec. Kts.

158505   Mrhelec Svazek: 6 Strana: 1039
Mrhelec. Rstp. 506. M. = plod složený, sestávající z holének zavřených v kalichu s lůžkem terčovitým srostlém baňkovitém, zdužnatělém, u růží, u šípků. Rst. 444.

158506   Mrhelka Svazek: 6 Strana: 1039
Mrhelka, y, m., os. jm. Pk. MP. 74.

158507   Mrhol Svazek: 6 Strana: 1039
Mrhol, u, m. = mrholení, drobný dážď. Hdž. Čít. XIII.

158508   Mrhola Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhola, y, m. = ničema Rk.

158509   Mrhola Svazek: 6 Strana: 1039
Mrhola, y, f. = mrhol. Slez. a mor. Šd. —- M, y, m. = ničema. U Čechtic.

158510   Mrholica Svazek: 6 Strana: 1039
Mrholica, e, mrhůlka, y, f. = droboučký déšť. Mor. Brt. D. 231

158511   Mrholiti Svazek: 1 Strana: 1076
Mrholiti, il, ení = mhlíti, mžíti, slabě n. drobně pršeti. Us. u Jilem. Schwach regnen, rieseln. Mrholí. — koho = tělesně užívati, mrhti, missbrauchen, entehren. Us. Studenec. — Vz Meholiti.

158512   Mrholiti Svazek: 6 Strana: 1039
Mrholiti = mžíti. Vz List. fil. X. 337., Mkl. Etym. 191. Také na Mor. a na Slov. Brt., Kmk. Dnes pořád mrholí. Us. — se komu. Na druhý deň ráno, keď sa pre- budil, len tak akosi ve snách sa mu m-lo (zdálo), že mal včera 500 zl. Slov. Šd. exc. — M. = postonávati, kränkeln. To dítko porád m-lí. Us. Dcb. — co = kaziti. Ten to zmrholi. U N. Kdyně. Rgl.

158513   Mrholivý Svazek: 10 Strana: 0188
Mrholivý přísvit dne, Mrsť. Obrz. 118., déšť. Stan. I. 315.

158514   Mrhon Svazek: 6 Strana: 1039
Mrhon, ě, m., pl. Mrhoně, vinohrad u Stráž- nice na Mor. Šd.

158515   Mrhoulati Svazek: 7 Strana: 1329
Mrhoulati = mrholiti. Lib. NZ. I. 455

158516   Mrhouliti Svazek: 9 Strana: 0172
Mrhouliti = mrholiti. M-lo na nás. Kub L. f 1900. 358.

158517   Mrhov Svazek: 6 Strana: 1039
Mrhov, a, m., Mrchow, ves u Poličky. Rk. Sl.

158518   Mrhovaný Svazek: 8 Strana: 0216
Mrhovaný, vz Merhovaný (3. dod.). Mrcha. Dle Mkl. od sthn. merha, střhn. march. Čern. Př. 51. Sthněm. marha. Gb. H. ml. I. 445. Cf. ib. 64., Phľd. 1893. 762. — M. — něco špatného. S mrchou (= sluhou) zle a bez nej horšie. Phľd. 1894. 256. Na mrcha koni sedí (umře). Ib. 193. Má mrcha oči = zlé, úrečivé. Ib. 492. Všade sa m. (planá zelina) najde. Ib. 441. M. nemoc. Vz Vřed (psotník)i v dod., Mtc. 1894. 106.

158519   Mrhůlka Svazek: 1 Strana: 1076
Mrhůlka, y, f., mžení, der Staubregen, das Siefern. D.

158520   Mrhůlka Svazek: 6 Strana: 1039
Mrhůlka, vz Mrholica.

158521   Mrcha Svazek: 1 Strana: 1076
Mrcha, y, f., mrtvé tělo, mrtvola, od mr (mř-íti). Todter Körper, Die Leiche. Tělo když jest mrtvé, neslove tělo ale mrcha. Bart. M. umrlce. Jel. Lidé mrchu lidskou jedli. Dal. Smrad těla jeho mrchy (člověka) pře- vyšuje všeliké mrchy. V. Co platno jest mrchu léčiti. Jg., Šp., Lb. Vz. Marný. Mrch tu ležeše jak v lesě dřievie. Rkk. 55. Tamo k vrchu pohřebat mrch. Rkk. 15. (Hrob) zbielen po vrchu vnitř má škaredu mrchu. Smil v. 860. — M.., nyní jen o dobytku scíplém: scíplina, zdechlina, mrlina, skapalina, ein todtes Thier, das Aas. Mrcha mrše smrdí. Jáma na mrchy: mrchoviště, mršinec, mršník. Šp. M. smrad vypouští. Kom. — M., pře- zdívka, Schimpfwort, Aas, Luder, n. Troj. To je mrcha. Us. — M., něco špatného, etwas schlechtes, Luder, n. M. peníze (la- cino). D. Za mrchu peníz něco koupiti. D. Mrchu cenu na něco podati. Mrcha podání (malé, špatné). D. M. cesta. Baiz. M. papír, čas, voda, člověk (sviňák), kůň (špatný). D. Špatná mrcha, ale dobře táhne. Vz Opilství. Č. A tobě vostane mrcha žena. Er. P. 157. To je m. člověk (zlý). Mrk.

158522   Mrcha Svazek: 6 Strana: 1039
Mrcha = mrtvola. Št Kn. š. 152. V MV. nepravá glossa. Pa. Mkl. Etym. 190., 191. Tělo mrtvé neslove tělo, ale m. Bart. 133. Sněli jich mrchy s šibenic. B. ol. Josue. 8. Vaše mrchy (cadavera) lehnú na púšti; I po- brachu mrchu Saulovu i synóv jeho i po- hřbíchu jich kosti; Mrchy umrlých (lidí). BO. A buď m. tvá v pokrm všemu ptactvu. Hus I. 56. — M. = věc špatná, zlá. Jsou to mrcha časy. Dhn. M. nemoc. Rr. Sb. Bojím se mrcha řeči. Slav. II. 5. Mrcha ja novinu na teba znám. Sl. p. 98. Co dobrého majú, přede mnú skovajú a co mrcha, to přede mě dajú. Mor. ps. Hrb. Bude ze mňa mrcha voják. Sš. P. 571. Zlosť mrcha lidí. Er. SI. čít. 57. Nesíde to (žitko) tej jaseni, lebo je to v mrcha zemi. Sb. sl. ps. II. 1. 20. Pambů sú na nás m. (= přísný). V Pod- luží. Brt. L N. II. 65. Panáček byl na ká- zání mrcha (přísný, rozhněvaný). Ib. — M.= kořalka. Us.

158523   Mrcha Svazek: 9 Strana: 0172
Mrcha zůstane mrchou (o stále hubeném), Luder bleibt Luder. Hoř. 117. Sr. Zát Př. 333a.

158524   Mrcha Svazek: 10 Strana: 0188
Mrcha. Neboj sa mrcha kúpi, ale mrcha ruky (od dakoho dobre kúpi, ale zle prodá). Sbor. slov. VII. 131. Mrcha mrše nesmrdí. Frant. II. 32. — M. = zimnice. Čes. 1. XII. 198.

158525   Mrcha Svazek: 10 Strana: 0628
Mrcha, y, f. = něco špatného. Kto mrcha psa (zlého hladí, zle si poradí. Sb. sl. VIII. 84. Žena hluchá, kosa tupá, tráva suchá, všetko mrcha. Ib. VIII. 85. Sr. Brt. Slov. 207.

158526   Mrchač Svazek: 6 Strana: 1039
Mrchač, e, m. = zlostník. Slov. Bern.

158527   Mrchař Svazek: 8 Strana: 0562
Mrchař, e, m., colon, brouk. M. hnědý, c. brunneum, kyjorohý, clavigernm, mdlý, fuscicorne, příbuzný, affine, rohatý, angularc, šedý, murinum, široký, latum, rzivorohý, vien- nense. Vz Klim. 282. — M. = pták, který žere mrchy. Krs. Moor. II. 81.

158528   Mrchavec Svazek: 1 Strana: 1076
Mrchavec, vce, m., zlý člověk, ein böser Mensch. Na Slov.

158529   Mrchavosť, i Svazek: 6 Strana: 1039
Mrchavosť, i, f., die Bosheit, Schlimm- heit. Mllr., Slov. Bern.

158530   Mrchavý Svazek: 1 Strana: 1076
Mrchavý (mrcha). Aas-. M. smrad; ne- štovice, na Slov. hnojavé osypky. D. — M. = špatný, mrzký. Na Slov. Kd. Schlecht. M. voda, peníz, zub, muž. Jg.

158531   Mrchavý Svazek: 6 Strana: 1039
Mrchavý = zlý, nepříjemný. M. člověk, Brt. N. p. I. 154., křeč (v žaludku). Němc. IV. 312. Zanechal ma milý pre m-vých ľudí. Sb. sl. ps. II. 1. 118. Kým si, šuhaj, svo- bodný, uži tú svobodu, bo ťa žena m-vá pošle i na (pro) vodu. Sl. sp. II 121. Ne daj že mi, milý Bože, m-bo muža. Koll. Zp. I. 149. To je m-vá. Brt. Mtc. 1878. 37.

158532   Mrchavý Svazek: 8 Strana: 0216
Mrchavý. Človek ako m. pes. Slov. Nov. Př. 557.

158533   Mrchlava Svazek: 1 Strana: 1076
Mrchlava, y, f., der Aaskopf. Zlob.

158534   Mrchlava Svazek: 8 Strana: 0216
Mrchlava m. mrchohlava, Aaskopf, stavit, ozdoba. Sterz. I. 3. Mrchohltný = mrcholačný. Sterz. I. 2. Mříti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 27., 28., 70., 77.

158535   Mrchojed Svazek: 10 Strana: 0188
Mrchojed, a, m. = sup. Hol. Met. II. 550.

158536   Mrchojedi Svazek: 1 Strana: 1076
Mrchojedi, cantaridae, červi. Aqu.

158537   Mrchojedy Svazek: 1 Strana: 1076
Mrchojedy, dle Dolany, ves u Sobotky. Tk. II. 431.

158538   Mrchojedy Svazek: 6 Strana: 1039
Mrchojedy, dle Dolany, Mrkwojed, ves u Sobotky; Murchowa, ves u Horšova Týna. Blk. Kfsk. 1369., Rk. Sl.

158539   Mrcholačný Svazek: 1 Strana: 1076
Mrcholačný, aasgierig. Rk.

158540   Mrcholec Svazek: 6 Strana: 1039
Mrcholec, lce, m. = mrcinár, silpha opaca, der Aaskäfer. Rr. Sb.

158541   Mrcholina Svazek: 1 Strana: 1076
Mrcholina, y, f., nadávka. Us. Bělohr.

158542   Mrchoš Svazek: 1 Strana: 1076
Mrchoš, e, m. = mrchavec. Na Slov.

158543   Mrchovatý Svazek: 10 Strana: 0628
Mrchovatý. Mrcha m-tá! Rgl.

158544   Mrchovec Svazek: 6 Strana: 1039
Mrchovec, vce, m. = pole u Malešova a j. BPr.

158545   Mrchovina Svazek: 1 Strana: 1076
Mrchovina, y, f., Schindfleisch, n. D.

158546   Mrchovind Svazek: 6 Strana: 1039
Mrchovind, Aasgeruch, -gestank.

158547   Mrchoviště Svazek: 1 Strana: 1076
Mrchoviště, ě, n., mršinec, mršník, dráha. Der Schindanger, die Schindergrube. D.

158548   Mrchovitý Svazek: 6 Strana: 1039
Mrchovitý, aasartig. Us., Loos.

158549   Mrchovláčka Svazek: 6 Strana: 1040
Mrchovláčka, y,f. = mrchoviště, kam se mrchy vláčely. Čce. Tkč.

158550   Mrchovna Svazek: 6 Strana: 1040
Mrchovna, y, f. Na M-ně = pole u Ho- řan. BPr.

158551   Mrchovský Svazek: 9 Strana: 0172
Mrchovský. Mrcha m-ská. Na Hané. Mus. 1898. 110.

158552   Mrchový Svazek: 1 Strana: 1076
Mrchový smrad, Aasgestank, m. D.

158553   Mrchový Svazek: 7 Strana: 1329
Mrchový. M. křeč = žaludeční. Slov.

158554   Mrchožravec Svazek: 9 Strana: 0172
Mrchožravec, vce, m., vz Mrchožrout. Žv. VI. 141.

158555   Mrchožravý Svazek: 1 Strana: 1076
Mrchožravý, aasfressend. M. sup. D.

158556   Mrchožrout Svazek: 6 Strana: 1040
Mrchožrout, a, m, silpha, der Aaas- käfer, brouk. M. černavý, s. nigrita, černý, s. atrata, schwarglänzender A., červenohrdlý, s. thoracica, rothhalsiger A., čtverotečný, s. quadripunctata, vierpunktiger, obecný, s. obscura, pobřežní, s. litoralis, prohýbaný, síťnatý, s. reticulata, s. sinuata, šedý, s. opaca, tmavý = obecný, vráskovitý, s. ru- gosa, vykRojený, c. carinata. Kk. Br. 124. až 125., Brm. IV. 68.-72., Šír II. 61. — M. sup, neophron percnopterus, vultur percno pterus, Aas-, Kibgeier (noh hladožrout). Sl. les., Brm. II. 2. 27.

158557   Mrchožrout Svazek: 8 Strana: 0562
Mrchožrout, a, m., silpha, brouk. M. temný, s. granulata, tmavý, obscura, vykro- jený, lunata. Vz Klim. 287.

158558   Mrchožrout Svazek: 10 Strana: 0188
Mrchožrout, a, m. M-ti, silphidae, brouci. Ott. XXIII. 169.

158559   Mrchožrouti Svazek: 1 Strana: 1076
Mrchožrouti, silphidae. Vz Mršník, Hro- bařík. Vz Frč. 188.

158560   Mrchúcký Svazek: 9 Strana: 0172
Mrchúcký = mrchovský. Mus. 1898. 110.

158561   Mrchúcný Svazek: 7 Strana: 1329
Mrchúcný Mrcho n-cná, až m-cná! Mor. Brt D. 155

158562   Mrchúcný Svazek: 10 Strana: 0628
Mrchúcný. Mrcho mrchúcná, až mrchúcná! Val. Brt. Slov.

158563   Mriavkati Svazek: 6 Strana: 1040
Mriavkati = mňoukati, miauen Mačka začala m. Slov. Dbš. Sl. pov. I 519.

158564   Mríčka Svazek: 6 Strana: 1040
Mríčka, y, f. Hra na m-ku (na schová- vanou) Slov. Vchř. Cf. Mřík, Mriečka.

158565   Mriečka Svazek: 6 Strana: 1040
Mriečka, y, f., das Versteckspiel. Slov. Ssk

158566   Mriha Svazek: 9 Strana: 0172
Mriha, nadávka ženským. Zát. Př. 13. Má snad býti: mrcha.

158567   Mrií Svazek: 6 Strana: 1041
Mrií. Šel okolo mrň (nepozdravil)! Mor. Tr.

158568   Mrinál Svazek: 9 Strana: 0172
Mrinál, a, m. = mlynář. Slov. Phľd. 1897. 674.

158569   Mrížokřídlý Svazek: 10 Strana: 0188
Mrížokřídlý. Sr. Ott. XX. 908.

158570   Mrk Svazek: 1 Strana: 1077
Mrk, u, m., mrknutí očima, der Wink (mit den Augen). Mrkem a šeptem. Zlob. — M. na Slov. = mrak, die Wolke. Plk.

158571   Mrk Svazek: 6 Strana: 1040
Mrk = mrak. Pozdní m. = soumrak. Slov. Phľd. IV. 14.

158572   Mrk Svazek: 8 Strana: 0216
Mrk, u, m. = okamžení. Vrátím se v mrku. Zábř. Brt. D. II. 343.

158573   Mrk Svazek: 9 Strana: 0450
Mrk. Už je m. = už se smrká. Sbor. slov III. 135.

158574   Mrk Svazek: 10 Strana: 0188
Mrk, u, m. = oko. Brt. Čít. 85.

158575   mrk v Svazek: 6 Strana: 1040
mrk v: mrak, mračiti, mrákota. Bž. 31.

158576   Mrkač Svazek: 1 Strana: 1077
Mrkač, e, mrkáček, čka, m., der Blinzler. Us.

158577   Mrkačka Svazek: 1 Strana: 1077
Mrkačka, y, f., dle Blinzlerin. Us.

158578   Mrkačka Svazek: 6 Strana: 1040
Mrkačka = oční klapka. U Kruml. Bauer.

158579   Mrkání Svazek: 1 Strana: 1077
Mrkání, mžikání, das Blinzen, der Augen- wink, D.; soumrak, smrkání, das Dämmern, die Dämmerung. M. u večer. Pass.

158580   Mrkání Svazek: 6 Strana: 1040
Mrkání, crepusculum. Skřivánci tmy m. bojíc se. Ev. olom. 90.

158581   Mrkáníčko, a Svazek: 6 Strana: 1040
Mrkáníčko, a, n. = mrkání. Mrkáni m-čko, tmavá nocičko. Brt. L. N. I. 205.

158582   Mrkati Svazek: 1 Strana: 1077
Mrkati, mrknouti, knul a kl, utí; mrká- vati; mhourati, mžikati, blinzen, nicken; dřímati, schlummern; tmíti se, dunkel, finster werden, dämmern. — abs. Slunce mrklo a svú krásu bieše ztratilo. Pass. 301. Světlo mrklo (shaslo). Rk., V. Stařec mrká (dřímá). Za západem jde soumrak, když mrká a tmí se. Kom. Ani mi viac nemrkni ani nemlkni. Mt. S. Co by mrk (= mrkl. Cf. Co by pět napočítal = hned). Us. Solnice. — čím: očima, očkem. Us., Er. P. II. 7. Očima mrkal, uka- zuje k jeskyni. Aesop. — na koho. Us. Mrkni na něho, aby... Mrkl na mne. Us. — komu na co. Ten na zármutek mrká mi a svitá. Koll. — kde. Zbledl a hned se mu kolena strachem třásla, v očích mu mrkalo. Pont. Mrklo po všem světě (tmělo se). Leg. — se. Mrká se (tmí se). Us.

158583   Mrkati Svazek: 6 Strana: 1040
Mrkati, mrkotati. Vz List. fil. X. 337., 340., Mkl. Etym. 191. — abs. Sedí, ani nemrká. Us. Budeš m. (se diviti), až to uslyšíš. U N. Bydž. Kšť. Ježúš, ande mrká, vende v tu zahradu. Hr. ruk. 227. Bylo mrklo, tenebrac factae sunt. Sv. ruk. An. 580. — čím. Co by okem mrk (krátce). Hnšk. — nač. Potutelně na sebe m-li. Sá. Len mi na zármutek i mrká i svítá. Koll. Zp. I. 8. Ten mrká na drát (kouká udiveně). U Rokycan. Fryč. — se. Večer sa mrká, ráno svítá. Rr. Šb. — na čem. Kteří chodí po sněhu, na zraku mrknou. Wtr. exc. — (se) kudy. Po všem světu mrklo se jest. Hod. 47. b. Už se mrká dolinou. Bl. Ps. 37. A jakž brzo nocí mrče. Kat. v. 3029. — proč. Den mrká nocí a člověk žalostí. Č. M. 181. — jak. Den mrká září ruměnou. Čch. Bs. 92. — komu o čem. Moudrému o tom jen mrkni. Dk. — kam. Stoudně zas do sebe mrká (hvězda). Nrd.

158584   Mrkati Svazek: 8 Strana: 0216
Mrkati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33., 61.

158585   Mrkati Svazek: 9 Strana: 0172
Mrkati. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 249. Svíčka mrká. Hoř. 91. Tomu sa ani v očiach ne- mrkne (nestydí se). Zát. Př. 31b.

158586   Mrkati Svazek: 10 Strana: 0188
Mrkati = pohybovati; temně mluviti, zvu- četi. Vz Čes 1. XI. 210

158587   MrkáŮOVat Svazek: 10 Strana: 0628
MrkáŮOVat = býti za soumraku na be- sedě. Brt. Slov.

158588   Mrkavě Svazek: 8 Strana: 0216
Mrkavě. Pravil m. (mrkaje) lahodným tonem. Jan Vaňa. Pláč. 15.

158589   Mrkavosť Svazek: 6 Strana: 1040
Mrkavosť, i, f., die Blinzäugigkeit; Däm- merung.

158590   Mrkavý Svazek: 1 Strana: 1077
Mrkavý; mrkav, a, o, kdo mrká, blinzend; 2. temný, zamračený, mrakavý, dürster, däm- merig. Jako zora, kehdy nad mrkavy šumy (nad temné lesy) vznide. Rkk. 46.

158591   Mrkavý Svazek: 6 Strana: 1040
Mrkavý. M. větve. Čch. Bs. 50. To je m-vé (smutné), když je pouštějí z práce. Us. u Solnice. Cf, Soumrak.

158592   Mrkavý Svazek: 10 Strana: 0188
Mrkavý. M. světlo lojové svíčky. Zvon III. 455

158593   Mrkev Svazek: 1 Strana: 1077
Mrkev, kve, na Mor. mrkva, y, f. O pů- vodu vz Mz. 61. M., daucus. M. obecná, daucus carota, Möhre o. gelbe Rübe, Mohr- rübe. M. velekvětá, d. grandiflorus. FB. 94. M. planá, cerata; zahradní, d. sativus; hol- landská, erfurtská. Vz S. N. M. červená a bledě žlutá; lesní, succus scaphilion; psí n. horká (bolehlav pravý), cicuta virosa. Ja. Kaše z mrkve. Vz Mrkvička, Čl. 50., Kk. 197. KP. III. 270.

158594   Mrkev Svazek: 6 Strana: 1040
Mrkev, mrkvička, pastinaca, 1402., dau- cia. Byl. 15 stol. V MV. pravá glossa. Pa. Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym. 192. Mrkev pařížská, dlouhá, polodlouhá, obrovská, an- glická, brunšvická, ranná. Dlj., Rt. Cf. Rosc. 158., Slb. 587, Mllr. 40., Čl. Kv. 345., Schd. II. 300., Rstp. 752. Kto na nove (mesiaca) m. seje, bude mu búzatá. Vz Búzatý. Slov. Dbš. Obyč.59. — Hádanka: 1. Zelená jsem jako tráva, tráva nejsem, žlutá jak vosk a vosk nejsem; duši mám a člověk nejsem, ocas mám a pes nejsem, hádej, co jsem ? Slez. Šd. 2. Sedí panna v komoře a vlasy má na dvoře. 3. Sedí panna ve světnici, má vlasy až na ulici. Brt. Dt. 144.

158595   Mrkev Svazek: 8 Strana: 0216
Mrkev, sthněm. morha, moraha. Gb. H. ml. I. 445., 67.

158596   Mrkev Svazek: 9 Strana: 0172
Mrkev. To je stará m. (o ženě). Zát. Př. 85b.

158597   Mrkev Svazek: 10 Strana: 0188
Mrkev. Taká je, ako na jar m. (o starší ženské). Rizn. 174.

158598   Mrkevník Svazek: 6 Strana: 1040
Mrkevník, u, m. = vdolek sekanou mrkví naditý. Mor. Hý. Vz Mrkvánek.

158599   Mrkevník Svazek: 8 Strana: 0216
Mrkevník, u, m. = bodák. Ve šviháčině. Brt. D. II. 521.

158600   Mrkevný Svazek: 1 Strana: 1077
Mrkevný, Möhren-. M. semeno. Jg.

158601   Mrkevný Svazek: 8 Strana: 0216
Mrkevný = mrkvový. M. semeno. Kat. z Žer. I. 181.

158602   Mrknouti Svazek: 1 Strana: 1077
Mrknouti, vz Mrkati.

158603   Mrknutí Svazek: 1 Strana: 1077
Mrknutí, mžiknutí, der Augenwink; mr- kání, tmění se, die Dämmerung; závrať n. mrknutí očí, der Schwindel. Reš., Jg.

158604   Mrknutí Svazek: 6 Strana: 1042
Mrknutí. V oko m. = v okamžení. Brt. Mtc. 1878. 37.

158605   Mrkocina Svazek: 10 Strana: 0188
Mrkocina. y, f., něj. špatné jídlo. Jemu dala m-nu. Slov. Čes. 1. XII. 313.

158606   Mrkolím Svazek: 1 Strana: 1077
Mrkolím, a, m., slepý Žižka, ein Blinder. Us. Turn.

158607   Mrkoň Svazek: 1 Strana: 1077
Mrkoň, ě, m., mrkavý, der Blinzler. Us. Poličan.

158608   Mrkoniti Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkoniti, il, ěn, ění = z temna mluviti. Mor. Brt. D.

158609   Mrkos Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkos, a, m. = M. Václ., malíř krajin. Orl. III. 345.

158610   Mrkos Svazek: 10 Strana: 0628
Mrkos J. A., spis.

158611   Mrkosil, a Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkosil, a, m. = hlupák; nešika. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

158612   Mrkosín Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkosín, a, m. = sam. u Volenic. BPr.

158613   Mrkosiť Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkosiť, il, ení = nepokojně spáti. U Uh. Brod. Brt. D. 232.

158614   Mrkot Svazek: 1 Strana: 1077
Mrkot, u, m. = mrk.

158615   Mrkota Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkota, y, m. = bručák. To je starý m.! Mor. Šd.

158616   Mrkotání Svazek: 8 Strana: 0216
Mrkotání. Kde jde o m., hlodání, svády, žaplení. 1598. Phľd. 1894. 2.

158617   Mrkotat Svazek: 8 Strana: 0216
Mrkotat = z temna mluviti, bručeti. Zlín. Brt. D. II. 343.

158618   Mrkotati Svazek: 1 Strana: 1077
Mrkotati, -tám a mrkoci, mrktám a mrkci = mrkati, blikati, blinzeln. Jg. Svíčka mrktá. Jg. — čím. Co pořád tím světlem mrktáš? se s čím = piplati, párati se, tändeln. — se kde. Nemrktej se v tom uhlí (= nedrá- pej se).

158619   Mrkotati Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkotati, cf. Mkl. Etym. 191.

158620   Mrkotiť sa Svazek: 7 Strana: 1329
Mrkotiť sa = nechtěti se. Dva zlaté vy- dať mnohému by sa m-lo. Slov. ZObz. XXII. 61.

158621   Mrkotno Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkotno, vz Mrkotný. M. sa mu vidí. Slov. Zátur. Žene (ženě) to bylo m., ale na prvýraz utišila sa. Dbš. Sl. pov. III. 14.

158622   Mrkotnosť Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkotnosť, i, f. = poušť, die Wüste; neveselosť, nechuť, die Unlust; nevole, das Missvergnügen. Slov. Bern.

158623   Mrkotný Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkotný = pustý, wüst; neveselý, ne- chutný, nepříjemný, unangenehm, unlustig. Slov. Bern.

158624   Mrkous Svazek: 1 Strana: 1077
Mrkous, u, m., bylina mrkvi podobná, bílá, chaerophyllum silvestre, das Tollkörbel. Vyhlíží jako m. (o bledém v nemoci)! Jg.

158625   Mrkous Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkous, cf. Mllr. 31., Rstp. 756.

158626   Mrkta Svazek: 1 Strana: 1077
Mrkta, y, m. = mrktavý. Jg.

158627   Mrktal Svazek: 1 Strana: 1077
Mrktal, a, mrktálek, lka, m. = mrkta.

158628   Mrktavec Svazek: 6 Strana: 1041
Mrktavec, vce, m. = mrkta. Šm.

158629   Mrktavosť Svazek: 1 Strana: 1077
Mrktavosť, i, f., dal Blinzeln. Jg.

158630   Mrktavý Svazek: 1 Strana: 1077
Mrktavý, blikavý, blinzelnd. M. člověk, světlo. Na Mor.

158631   Mrkva Svazek: 1 Strana: 1077
Mrkva, y, f. M. lesní, Brachypodium silvaticum; prapořitá, b. pinnatum. FB. 12. M. = mrkev. Mor. a Slov. — M., trouba. Tys mrkva. Tölpel, m. Na Mor. Mřk.

158632   Mrkva Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkva, cf. Mkl. Etym. 192.

158633   Mrkva Svazek: 10 Strana: 0628
Mrkva y, f. Škrabe mrkvu (zemřel). Phľd XXIV. 341.

158634   Mrkvák Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkvák, u, m. = mrkevník, mrkvánek.

158635   Mrkváň Svazek: 9 Strana: 0172
Mrkváň, ě, f. = pečivo. Val. Mus. ol. XIII. 113. Sr. Mrkvanec.

158636   Mrkvanec Svazek: 1 Strana: 1077
Mrkvanec, nce, m., vdolek naplněný mrkví, der Möhrenkuchen. Us.

158637   Mrkvanec Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkvanec, nce, m. = mrkevník. U Ho- řic. Ktk.

158638   Mrkvánek Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkvánek, nku, m. = mrkevník, mrkvo- vec, mrkvák, mrkvanec. Vchř., Všk. — M., nka, m. = hlupák. Ve východ. Čech. Olv., Všk.

158639   Mrkvář Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkvář, e, m. = kdo mrkev pěstuje n. prodává. Přijeli m-ři. Us. Kšť. — M-ři -= obyvatelé Čechtic. Vz Sbtk. Krat. h. 26.

158640   Mrkvářský Svazek: 7 Strana: 1329
Mrkvářský = mrkváře se týkající. M. zahrada. ZObz. XXIV. 55.

158641   Mrkvářství Svazek: 7 Strana: 1329
Mrkvářství, n. pěstování mrkve. ZObz XXIV 55.

158642   Mrkvice Svazek: 1 Strana: 1077
Mrkvice, e, f., mrkev planá, ptačí hnízdo, pastrnák, m. polská, horák, múdní měšek, olešník. M. divoká. Die wilde Möhre, das Vogelnest. Jg.

158643   Mrkvice Svazek: 8 Strana: 0217
Mrkvice, daucus. 144.0. List. fil. 1893. 334.

158644   Mrkvicový Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkvicový, von wilder Möhre. Šm.

158645   Mrkvička Svazek: 1 Strana: 1077
Mrkvička, y, f. Malá mrkev. — Mrkvi- čku někomu strouhati. Vz Posměch, Vysmáti se. Lb., D., Č. Ein Rübchen schaben.

158646   Mrkvička Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkvička, y, f. = český národní tanec. Bačk. -- M. = nadávka děvčatům v 16. stol. Wtr. — M., y, m., os. jm. — M. J. V., čes. malíř. Pdl.

158647   Mrkvička Svazek: 8 Strana: 0562
Mrkvička, y, f. = šiška (pečivo). U Pra- chat. Us.

158648   Mrkvička Svazek: 9 Strana: 0450
Mrkvička Jan, malíř, nar. 1856. Vz Ott. XVII. 823.

158649   Mrkvičkářství Svazek: 1 Strana: 1078
Mrkvičkářství, n., soudilkování t. j. ne- laskavé přetřepávání malých chyb bližního, das Splitterrichten. MP. 203.

158650   Mrkvičko Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkvičko, a, n., Mrkwičko, mlýn u Ha- ber.

158651   Mrkvina Svazek: 1 Strana: 1078
Mrkvina, y, f., zelí z mrkve, das Möhren- kraut. Us. Turn.

158652   Mrkvisko Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkvisko, a, n. = veliká n. nehezká mrkev. Us.

158653   Mrkviště Svazek: 1 Strana: 1078
Mrkviště, ě, n., mrkvoviště, das Möhren- feld. Us.

158654   Mrkvojedy Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkvojedy = Mrchojedy. Rk.Sl.

158655   Mrkvolistý Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkvolistý, möhrenblätterig. Šm.

158656   Mrkvot Svazek: 8 Strana: 0217
Mrkvot, a, m. = morous? Cože ten starý m. Phľd. 1892. 593.

158657   Mrkvous Svazek: 1 Strana: 1078
Mrkvous, u, m., eine ausgeartete Möhre. Us.

158658   Mrkvous Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkvous, a, m.= hlupák. Cf. Mrkva. Mor. Sd., Brt. — M., u, m. = mrkev. Slb. 587.

158659   Mrkvovec Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkvovec, vce, m. = mrkevník. U Po- lič. Kšá.

158660   Mrkvoviště Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkvoviště, ě, n. = mrkviště. Rk.

158661   Mrkvovitý Svazek: 1 Strana: 1078
Mrkvovitý, möhrenähnlich. Rostl.

158662   Mrkvovitý Svazek: 6 Strana: 1041
Mrkvovitý. M. rostliny, daucieae: mr- kev. Rstp. 702., 752.

158663   Mrkvový Svazek: 1 Strana: 1078
Mrkvový. M. voda, nať, kaše. D. Möhren-.

158664   Mrkvový Svazek: 8 Strana: 0217
Mrkvový. M. semeno. Snm. I. 377. Cf. Mrkevný.

158665   Mrkvús Svazek: 8 Strana: 0562
Mrkvús = divoká mrkev. Sbor. slov. I. 73. Cf. Mrkvous.

158666   Mrkvús Svazek: 10 Strana: 0628
Mrkvús, U, m. = plevel listu a kořene mrkvového. Brt. Slov.

158667   Mrký Svazek: 6 Strana: 1041
Mrký = černý? M. oblak. Slov. Phľd. VIII. 132.

158668   Mrl Svazek: 1 Strana: 1078
Mrl, e, m., mrle, e, f., na Slov., = muňka, die Filz-, Plattlaus. Nečistota na údu tejném i mrle zploditi může. Tabl. — M. = starosť, péče, Unruhe, Sorge, f. Mrle ho hryzou, trápí. Bern. — M., Milbe, f. Plk.

158669   Mrl Svazek: 6 Strana: 1041
Mrl = muňka. Cf. Mkl. Etym. 192. Také na mor. Kopanicích. Brt. L. N. II. 167. Mrle ho jedia. Sb. sl. ps. I. 91. Mrle mu sedia na kožke (má strach). Mt. S. I. 91.

158670   Mrl Svazek: 10 Strana: 0188
Mrl. Mrle mu sedia na koške=je ne- poseda. Czam. Slov. 78.

158671   Mrla Svazek: 6 Strana: 1041
Mrla, y, f. = mrl.

158672   Mrlač Svazek: 6 Strana: 1041
Mrlač, e, f., kollekt. Honelník obyčajne m. t. j. jehňata pásává. Slov. Včka. IV. 127.

158673   Mrle Svazek: 6 Strana: 1041
Mrle, vz Mrl. Také = mšice, veš bo- dláční, aphis cardui, die Distellaus. Sl. les.

158674   Mrle Svazek: 8 Strana: 0217
Mrle = starosť, nuda. Po čas jeho roz- právky až m. ma jedly. Phľd. XII. 653. Mrle ho jedia (hryzú, kúšu = je mrzutý. Maly ho mrle zesť od dlhej chvíle). Phľd. 1891. 440.

158675   Mrlena Svazek: 7 Strana: 1329
Mrlena, y, f, geon, zastr. Rozk.

158676   Mrliak Svazek: 6 Strana: 1041
Mrliak, a, m.= beran či skopec? Zali si jedniho m-ka a jednu jarku. Slov. Nář. čiernohronecké. Šd. A ukradený m. pri re- zaní zabľačí Dbš. Obyč. 94.

158677   Mrliak Svazek: 8 Strana: 0217
Mrliak. Dle Phľd. XII. 695. = skopec.

158678   Mrlice Svazek: 7 Strana: 1329
Mrlice, e, f. = kůže. Wtr. Obr. I. 81.

158679   Mrlice Svazek: 10 Strana: 0188
Mrlice, e, f'. = zdechlina. Aby nižádný z mric kožichóv nedělal. 1444. H. Jir. V. Mýto 41. 2.

158680   Mrlík Svazek: 6 Strana: 1041
Mrlík, a, m., os. jm. Pk. MP. 106.

158681   Mrlín Svazek: 6 Strana: 1041
Mrlín, a, m., os. jm. NB. Tč.

158682   Mrlina Svazek: 1 Strana: 1078
Mrlina, y, f., umrlina, mrtvola, die Leiche. Kdož ponese takovou m-u. Ben. M. Bubří. D. — M., der Brand. M. horká, studená, suchá, špitální. Rostl. — M., řeka, u Nim- burka.

158683   Mrlina Svazek: 6 Strana: 1041
Mrlina = mrtvola. BO., Ž. wir. 78. 2., Os. lk. — M., Mdlinná, Drnava, říčka vté- kající u Nimburka do Labe. Vz Rk. Sl., Arch. VII. 497.

158684   Mrlina Svazek: 7 Strana: 1329
Mrlina, Mdlinná či Drnava, ř. u Li- báně. Ott. VI. 41.

158685   Mrlina Svazek: 10 Strana: 0628
Mrlina, y, f. = kůže zvířete zdechlého. Wtr. Řem. 859.

158686   Mrline Svazek: 6 Strana: 1041
Mrline, několik domkův u Vsetína.

158687   Mrliní Svazek: 9 Strana: 0172
Mrliní, n,, les u Vsetína. Vck.

158688   Mrlinky Svazek: 6 Strana: 1041
Mrlinky, ves u Holešova. Vz Rk. Sl.

158689   Mrliti Svazek: 1 Strana: 1078
Mrliti, il, ení = slabě hořeti, schwach brennen. Zlob. — M., na Slov., svrběti, jucken. — koho. Mrlí mě kůže. Bern. Vz Mrl.

158690   Mrlonec Svazek: 6 Strana: 1041
Mrlonec, nce, m., os. jm. NB. Tč.

158691   Mrložení, n Svazek: 6 Strana: 1041
Mrložení, n. Zle vychovaní synové jsú všudy jen ku bídnému m. odsúzeni. Zbr. Múdr. živ. II. 47.

158692   Mrlý Svazek: 1 Strana: 1078
Mrlý = umrlý, mrtvý, todt, gestorben. Ms.

158693   Mrlý Svazek: 6 Strana: 1041
Mrlý = mortuus. BO.

158694   Mrmati Svazek: 7 Strana: 1329
Mrmati = plýtvati jídlem. Val. Vck.

158695   Mrmkati si Svazek: 6 Strana: 1041
Mrmkati si = mrmlati si? Slov. Po- šťáral tu tam, ťapil, kutal a pri tom mrm- kal si a hútal. Phľd. IV. 7.

158696   Mrmla Svazek: 6 Strana: 1041
Mrmla, y, m. = mrmola, mrňous. Na již. Mor. Šd.

158697   Mrmlač Svazek: 6 Strana: 1041
Mrmlač, e, m , der Murrer, Murmler. Šm.

158698   Mrmlačka, y Svazek: 6 Strana: 1041
Mrmlačka, y, f., die Murrerin, Murmle rin. Šm.

158699   Mrmlati Svazek: 1 Strana: 1078
Mrmlati, mrmrati, na Slov., = mumlati, murmeln. Ryb. Když někdo jsa opilý jasně nemluví. Mřk.

158700   Mrmlati Svazek: 6 Strana: 1041
Mrmlati. Cf. List. fil. X. 341., Mkl. Etym. 192. — kde (jak). Mrmle jako medvěd v diere. Slov. Rr. MBš. Stará baba už u dveří bude si m.: Poď marníce dom spat. Sš. P. 667. — abs. Lecí slavíček ces javor- níček mrmliaci. Sl. ps. 175.

158701   Mrmlati Svazek: 7 Strana: 1329
Mrmlati v dialektech. Vz Listy fil. 1892. 362.

158702   Mrmlati si pod Svazek: 10 Strana: 0628
Mrmlati si pod nos (bručeti, mumlati). Phľd. XXII. 219.

158703   Mrmlot Svazek: 8 Strana: 0217
Mrmlot, u, m. = mumlaní. Phľd. 1894. 299

158704   Mrmola Svazek: 6 Strana: 1041
Mrmola, y, m. = mrmla, nimra. Na již. Mor. Šd., Brt. D. 232.

158705   Mrmot, u Svazek: 6 Strana: 1041
Mrmot, u, m. = mrmlání, das Murmeln, Gemurmel. Slov. Ntr. I. 263.

158706   Mrmotať Svazek: 8 Strana: 0217
Mrmotať = mrmlati. Phľd. 1896. 65.

158707   Mrmotati Svazek: 8 Strana: 0562
Mrmotati = mumlati. Slov. Phľd. 1896. 609.

158708   Mrmrač Svazek: 1 Strana: 1078
Mrmrač, e, m. bublač, Murrer, m. Slov.

158709   Mrmračka Svazek: 6 Strana: 1041
Mrmračka, y, f. = škamračka. Vz Mr- mrac. Bern.

158710   Mrmrati Svazek: 6 Strana: 1041
Mrmrati = mrmlati, škamrati. Ssk., Bern., Mkl. Etym. 192.

158711   Mrmravosť Svazek: 6 Strana: 1041
Mrmravosť, i, f. = škamravosť. Ssk., Bern.

158712   Mrmravý Svazek: 6 Strana: 1041
Mrmravý = škamravý. Ssk., Bern.

158713   Mrmula Svazek: 6 Strana: 1041
Mrmula, y, m. = mrmola. — M. = ne- mehlo, mrňa. U Olom. Sd.

158714   Mrňa Svazek: 1 Strana: 1078
Mrňa, ě, m., na Mor. blbý, blöd; na Slov. mrňa, ě, f., mrnda = kurva, nevěstka. Jg. Vz Mrňák. Die Hure.

158715   Mrňa Svazek: 6 Strana: 1041
Mrňa, dle Bača = nemotora. Zlínsky. Brt. Sestrám nadával suchých mrň. Prss.

158716   Mrňa Svazek: 10 Strana: 0628
Mrňa, ě, f. Je mu to mrňou (nelíbí se mu to). Phľd. XXIV. 343. — M. = sušené ovoce. Brt. Sl. — M., ě, m. = nimira. Brt. Slov.

158717   Mrňáctvo Svazek: 8 Strana: 0217
Mrňáctvo, a, n. = marnotratnost? Phľd. 1896. 242.

158718   Mrňák Svazek: 1 Strana: 1078
Mrňák, u, m., vz Mlýn. — 2. Paleční n. líční kolo, das Kronrad. — 3. Na Slov. mrňák, a, m., mrndák = smilník, der Hurer. Jg.

158719   Mrnák Svazek: 6 Strana: 1041
Mrnák (mlýn) po ráně, Vorgelege auf den Druck, proti ráně, V. auf den Hub. Prm. IV. 270., 271.

158720   Mrňati Svazek: 1 Strana: 1078
Mrňati, dětská hra. Us. u Bydž. Mý. — M., točiti, drehen. Us. Poličan.

158721   Mrňati Svazek: 6 Strana: 1041
Mrňati Koule se mrňú (točí). U N. Kdyně. Rgl. — čím. Pes ocasem mrňal. Kos. — M. = kňourati; mňoukati. Dítě, kočka mrňá. Ib. Cf. Mrňavý.

158722   Mrnavec Svazek: 6 Strana: 1041
Mrnavec, vce, m. = mrňavý člověk. Usta- novil mě m-vce za učitele Józovi Kos.

158723   Mrňavo Svazek: 6 Strana: 1041
Mrňavo. Když jsem dnes vstal, bylo mi m. (nevolno). Cf. Mrňavosť, Mrňavý. V Sku- hrové. Dhn. Je mu m. U Kr. Hrad. Kšť.

158724   Mrňavosť, i Svazek: 6 Strana: 1041
Mrňavosť, i, f., der Katzenjammer. Mš.

158725   Mrňavý Svazek: 1 Strana: 1078
Mrňavý, verbuttet. Vz Mrněk. — M., plaudernd. — M., mňoukavý, miauend. M. kočka. Er. P. 376. — M., páravý, krňhavý. Us. Petrov. Dch.

158726   Mrňavý Svazek: 6 Strana: 1041
Mrňavý = kdo se k něčemu nemá. Dch. — Ten s tím nadělá m-vých kusů, Fixen und Faxen. Dch. — M. = mňoukavý. Naše kočka m-vá, m-vá, chytila ptáka etrnada, strnada. Pís.

158727   Mrnčeti Svazek: 1 Strana: 1078
Mrnčeti, el, ení, na Slov. = mečeti, meckern. Koza, kůň mrnčí. Koll.

158728   Mrnčeti Svazek: 6 Strana: 1041
Mrnčeti = bučeti. Kráva mrnčí. Slov. Hdž. Šlb. 34.

158729   Mrnčeti Svazek: 8 Strana: 0217
Mrnčeti = nesrozumitelně mluviti, mručeti. Vých. Mor. Brt. D. II. 343.

158730   Mrnčeti Svazek: 9 Strana: 0172
Mrnčeti. I to chce žrát, co mrnčí. Zát. Př. 198a.

158731   Mrnčiti Svazek: 1 Strana: 1078
Mrnčiti, zavřenou tlamou mučeti, munkeln. Na Slov.

158732   Mrnda Svazek: 1 Strana: 1078
Mrnda = mrňa.

158733   Mrnda Svazek: 6 Strana: 1041
Mrnda = obratné, švarné děvče. Us. Tkč.

158734   Mrnda Svazek: 7 Strana: 1329
Mrnda. Cf. Rozmrndati (dod.).

158735   Mrnda Svazek: 8 Strana: 0217
Mrnda = bučivé dítě. ČT. Tkč.

158736   Mrnda Svazek: 9 Strana: 0172
Mrnda, y, f. = sprostá ženská. Slov. Zát. Př. 41b.

158737   Mrndák Svazek: 1 Strana: 1078
Mrndák, a, m. = mrňák.

158738   Mrndár Svazek: 6 Strana: 1041
Mrndár, a, m. = mrňák. Slov. Bern.

158739   Mrndárit Svazek: 6 Strana: 1041
Mrndárit = mrnili. Slov. Bern.

158740   Mrndárství Svazek: 6 Strana: 1041
Mrndárství, n. = smilnosť, die Unzucht, Hurerei. Slov. Bern.

158741   Mrndati Svazek: 6 Strana: 1041
Mrndati = běhati. Us. Tkč.

158742   Mrnditi Svazek: 6 Strana: 1041
Mrnditi, il, ění = mrniti. Slov. Bern. 433

158743   Mrndoliti Svazek: 8 Strana: 0562
Mrndoliti. Jak (žid) mrndolí (mete) kri- vými nohami. Phľd. 1896. 750.

158744   Mrně Svazek: 1 Strana: 1078
Mrně, ěte, n., škvrně, malé dítě. Ty mrně, du Zwerg, Knirps. — M., mrňata = valousy, frňousy, D., der Schnurrbart; chlupy, vlasy od něčeho visící, Fasern, f. Ptr.

158745   Mrněk Svazek: 1 Strana: 1078
Mrněk, ňka a ňku, m., mrňka, y, f., co malé, zakrnělé jest, etwas Verbuttetes. Vůl, strom m. Us. u Petrov. Dch.

158746   Mrnění Svazek: 6 Strana: 1042
Mrnění, n., vz Mrněti. Dětské m. Šml. — M. = sesláblosť, die Schwäche. Míti m. = býti slabým. U Nezamyslic. Bkř.

158747   Mrněti Svazek: 1 Strana: 1078
Mrněti, 3. pl. -ní, ěl, ění = tenký zvuk vydávati, wimmern. Prase, drůbež, děti mrní. Jg.

158748   Mrněti Svazek: 6 Strana: 1042
Mrněti. Táta jednou ji přistihl při pláči. Co mrníš? ptal se jí. Bdč. zahr. 1887. 175.

158749   Mrnidlo Svazek: 6 Strana: 1042
Mrnidlo, a, n. = plačtivý člověk. Čce. Tkč.

158750   Mrnílek Svazek: 6 Strana: 1042
Mrnílek, lka, m. = mrňavý kocour. Us. Rgl.

158751   Mrniti Svazek: 6 Strana: 1042
Mrniti, il, ění = smilniti. Slov. Bern.

158752   Mrniti sa Svazek: 8 Strana: 0217
Mrniti sa nad primitivnou servirovkou = diviti se, mrzeti se. Phľd. 1895. 232.

158753   Mrňka Svazek: 1 Strana: 1078
Mrňka, vz Mrněk.

158754   Mrnka Svazek: 6 Strana: 1042
Mrnka. To máte mrňku tele! V Kunv. Msk.

158755   Mrňka Svazek: 7 Strana: 1329
Mrňka. Cf. Kňouravec.

158756   Mrňkati Svazek: 1 Strana: 1078
Mrňkati, skučeti, kňourati, mrněti, wim- mern. Dítě mrňká. Jg.

158757   Mrňkati se Svazek: 6 Strana: 1042
Mrňkati se = piplati se. M. se s něčím. Sá. Kř. u pot. 319.

158758   Mrnkati se s čím Svazek: 8 Strana: 0217
Mrnkati se s čím = párati se. Nerad se (s tím) mrukám. Sá. Kř. u pot. 312.

158759   Mrňkavý Svazek: 6 Strana: 1042
Mrňkavý = fňukavý, nevrlý. M. dítě. Němc.

158760   Mrňky Svazek: 1 Strana: 1078
Mrňky, něk, pl., na Slov., Gewimmer, n. Budeš mrňky jísti (místo jídla budeš mrňkati). Bern.

158761   Mrňky Svazek: 10 Strana: 0188
Mrňky, pole u Petrovic. Čas. mor. mus. III. 137.

158762   Mrňou Svazek: 6 Strana: 1042
Mrňou, das Katzengeschrei. Šm.

158763   Mrňoukati Svazek: 1 Strana: 1078
Mrňoukati, miauen. Kočka mrňouká. Ko- lečka mu mrňoukají (vrzají), kobylka mu bzíká. Nár. pís. Bž. — se. Kočka se mr- ňouká (se běhá), rammelt. Us.

158764   Mrňourek Svazek: 6 Strana: 1042
Mrňourek, rka, m. = kocourek. Krolm.

158765   Mrňous Svazek: 1 Strana: 1078
Mrňous, a, m., vz Mrně.

158766   Mrňous Svazek: 8 Strana: 0217
Mrňous, u, m. = rendez vous. Byla na m-se. Vlastně o kočkách, Us.

158767   Mrňouse Svazek: 1 Strana: 1078
Mrňouse, ete, n. = mrně.

158768   Mrňousek Svazek: 9 Strana: 0172
Mrňousek, ška, m., vz předcház. Madla- foušek.

158769   Mrnškle Svazek: 6 Strana: 1042
Mrnškle, ete, n. = mrňkavé dítě. U Žamb. Dbv. Mroucí, vz Mříti. M. den, hled, slunce, Čch., zář. Kká.

158770   Mrňúchat Svazek: 10 Strana: 0628
Mrňúchat. Mládenci mrňúchajú okolo panny. Phľd. XXIV. 755.

158771   Mrouskálek Svazek: 6 Strana: 1042
Mrouskálek, lka, m. = malý, lichotivý člověk. U Poděšína. Rsck.

158772   Mrouskati Svazek: 1 Strana: 1078
Mrouskati, murren, knurren, na Mor. Morče, kočka, slon, dítě mrouská. Chmel.

158773   Mrouskati Svazek: 6 Strana: 1042
Mrouskati, murren, knurren. Rk.

158774   Mrož Svazek: 9 Strana: 0450
Mrož. Vz Ott. XVII. 824.

158775   Mrož, vz Mrž Svazek: 1 Strana: 1078
Mrož, vz Mrž.

158776   Mrožolovecký Svazek: 10 Strana: 0188
Mrožolovecký. M. loď. Nár. list. 2. /10 1900.

158777   Mrsčina Svazek: 6 Strana: 1042
Mrsčina, y, f. = řasa, fald. V MV. ne- pravá glossa. Pa.

158778   Mrsk Svazek: 1 Strana: 1078
Mrsk, u, m., mrsknutí, švihnutí, der Schmitz, Strich mit der Ruthe, Peitsche etc. Mrskem přeťal hada. Jg. Mrsk vzíti, den Schwung nehmen. Dch. — M., poplítka u biče, das Schnürchen. Puch.

158779   Mrsk Svazek: 6 Strana: 1042
Mrsk, cf. Mkl. Etym. 192. Orla zperna- tělé křídlo mrskem žene do výsosti. Pl. I. 106. M. v šermu = mach, švich, der Schwung, kurzer Hieb. Čsk., NA. III. 71.

158780   Mrskací Svazek: 1 Strana: 1078
Mrskací, Schlag-. M. stroj. Techn.

158781   Mrskač Svazek: 1 Strana: 1078
Mrskač, e, m., kdo mrská. Der Geissler. — M-či, die Geisselbrüder, kteří se v 13. a 14. stol. veřejně mrskali tak pokání činíce. Vz Gl. 161. a Naháč, Tk. II. 14.

158782   Mrskač Svazek: 6 Strana: 1042
Mrskač, e, m. M-či, nábož. sekta, poeni- tentiarii. Vz Výb. I. 434., II. 1545., 1550.

158783   Mrskač Svazek: 8 Strana: 0217
Mrskač, flagellant, sektář. Vz Ott. IX. 281.

158784   Mrskač Svazek: 9 Strana: 0172
Mrskač, e, m. Je veliký m. společenských zlořádů. Nár. list. 1898. č. 206.

158785   Mrskáč Svazek: 10 Strana: 0628
Mrskáč = flagellant. Sr. Dvoř. Mor. 125. — M. = tatar, žíla na mrskačku. Brt. Slov.

158786   Mrskačka Svazek: 1 Strana: 1078
Mrskačka, y, f., die Geisslerin. — M., mrskanice, das Geissein. Vz Mrskut.

158787   Mrskačka Svazek: 6 Strana: 1042
Mrskačka, zlínsky, mrskut, han. a val., šlahačka, slov., šmekrust, na sev. Mor., šmig- rust n. kyčkování, slez. Brt. Dt. 302., BRt. v Km. 1887. 774. Cf. Tatar., Zbrt. 77., 79.

158788   Mrskačka Svazek: 6 Strana: 1042
Mrskačka. Hk., Ktk.

158789   Mrskačka Svazek: 7 Strana: 1329
Mrskačka = přístroj kuchyňský na dě- lání pěny, sněhu. Us. Rgl.

158790   Mrskačka Svazek: 8 Strana: 0217
Mrskačka = hůlka, kterou se obílí ze snopů vyklepává, vymrskává. Brt. D. II. 438.

158791   Mrskačka Svazek: 10 Strana: 0188
Mrskačka, y, f. = mrskání v pondělí velikonoční ženských (mužská), v úterý potom mužských (ženská). Také: Kúpačka, Mrskat (na Hané a záp. Mor. ), Šibáky, Šla- hačka, Šlaháky, Šmigrust(valašsky a lašsky); Šmerkous, Šlehačka Brt. Čít. 385. — M. = ná- stroj, kterým se mrská (korbáč, kýčka, tatar, žíla). Ib.

158792   Mrskadlo Svazek: 1 Strana: 1078
Mrskadlo, a, n., die Wollfachmaschine. Tpl.

158793   Mrskanec Svazek: 1 Strana: 1078
Mrskanec, nce, m., der Gepeitschte. — M., mrskání.

158794   Mrskání Svazek: 1 Strana: 1078
Mrskání, n., das Peitschen, die Geisse- lung. D.

158795   Mrskání Svazek: 6 Strana: 1042
Mrskání bavlny, metlou, očima. Dch., Lpř., NA. IV. 31.

158796   Mrskanice Svazek: 1 Strana: 1078
Mrskanice, e, f., der Staupenschlag. D.

158797   Mrskaný Svazek: 1 Strana: 1078
Mrskaný pondělek = velikonoční. Us. Jilem.

158798   Mrskaný Svazek: 6 Strana: 1042
Mrskaný pondělek = velikonoční pon- dělí od mrskáni děvčat (pomlázkou). Vz

158799   Mrskaný Svazek: 10 Strana: 0628
Mrskaný (šlahaný) šátek = červený květo- vaný. Vz Brt. Slov.

158800   Mrskati Svazek: 1 Strana: 1078
Mrskati, mrskávati; mrsknouti, knul a kl, ut, ntí; mrštiti, il, ěn, ění. M. = hbitě házeti; bíti, šlehati, lupati, práskati. Jg. — koho, co. Kluka, vlnu. Us. — čím. Lev oho- nem mrská. Jg. Ryba sebou mrská. Us. — čím kde. Ryba sebou mrská ve vodě. — koho čím: metlou, žilou, bičem. D. Mršť valachem berana, budem skákat do rána (smyčcem struny na houslích). Zlob. — čím, kým o co: o zem. V., D., Sych. — čím po kom. Saul mrštil kopím po Davidovi. Svěd. Okem po někom mrsknouti. Us. Mrskl po něm okem, až se zajiskřilo. Sk. Kamenem po někom mrštiti. Svěd. — kým kam: pod kolo, Aesop., pod stůl. — koho kam: do hlavy kamenem (uhoditi). Us. Nedarmo se dal v zadek m. Vz Chytrý. Č. — koho přes co. Někoho přes měšec mrskati (na penězích pokutovati). V. — čím na koho. Na spa- nilou Venuši okem m. Gníd. Vida, že je čas, mrskl se naň. Štěstí, BN. — koho zač. Vz Krejcar. Č.

158801   Mrskati Svazek: 6 Strana: 1042
Mrskati, cf. Mkl. Etym. 192. — abs. Jak jsó mrskli, tak jsó jeli. Sš. P. 82. — co: čelo mrštiti (svraštiti). Rb. Sb. — čím (co jak, proč, kam). Mrskl sebou. BR. II. 16. a Mrsk ho sekyrou. Arch. rkv. A jož jo tam vedó, čím jo m. budó? Březovó metlickó, Hokradla hosečko. Sš. P. 687. M. pažemi, nohou, schnellen. V tělocv. Kučera. Zlostně rukou k něčemu m. Nrd. Blld. 18., Lpř. Sl. I. 20. Z kaiícnosti nemilosrdně tělo kopřivami mrskal. Mus. 1880. 463. — komu co. Dal si m. prdel (= uhodil se přes kapsu, tentokráte nákladu, peněz nešetřil). Us. Holk. — koho odkud. Jal se ďábly m. z koutů. Vrch. — kam. Mrštiti se na něco, hin- stürzen. Lpř. Mrštil okem stranou k němu. Kká. Td. Mrštiti něco do výšky, empor- schnellen. Dch. Mrštiti něčím pod stůl. Arb. Mrštil ho v čelo. Bj.

158802   Mrskati Svazek: 8 Strana: 0217
Mrskati. Mrsk se naň dám mu políček. XV. stol. Vlč. Lit. 265.

158803   Mrskati Svazek: 9 Strana: 0172
Mrskati. Jsou hned hotovi, jakoby bičem mrskl. Šeb. 166.

158804   Mrskati čím (jak Svazek: 10 Strana: 0188
Mrskati čím (jak). Mrskl sebou jako ryba. Brt. P. n. 1039. Mrskajíc špičatou bradou radostně. Zvon III. 193. Kdyby ten lotr byl dřevem nešťastně mrskl (hodil). Ib. IV. 123.

158805   Mrskavec Svazek: 6 Strana: 1042
Mrskavec, vce, m., heniochus, der Peit- schenfisch, ryba. O. ostnitý, ostňák, h. ma- crolepidotus, der Geissler. Brm. III. 3. 57.

158806   Mrskavka Svazek: 1 Strana: 1078
Mrskavka měnivá, stentor polymorphus, prvok. Vz Frč. 18.

158807   Mrskavka Svazek: 6 Strana: 1042
Mrskavka modravá, s. coeruleus. Ves. IV. 92.

158808   Mrskavý Svazek: 8 Strana: 0217
Mrskavý. M. učitel (který kluky rád mrskává). Krok. 1894. 259.

158809   Mrskavý Svazek: 9 Strana: 0172
Mrskavý pondělek = velikonoční. Hoř. 83.

158810   Mrsklesy Svazek: 6 Strana: 1042
Mrsklesy, dle Dolany, Merzkles, ves u Třebenic. Blk. Kfsk. 196., 234, Rk. Sl.

158811   Mrsklice Svazek: 6 Strana: 1042
Mrsklice, dle Budějovice, Nirklowitz, ves u Olomouce.

158812   Mrsknouti Svazek: 8 Strana: 0217
Mrsknouti, vz Mrskati.

158813   Mrsknutí Svazek: 1 Strana: 1078
Mrsknutí, í, n. M. metlou, m. sebou o zem. Jg. Das Werfen, der Schmitz, Schwung.

158814   Mrskosť Svazek: 6 Strana: 1042
Mrskosť == mrzkost. Bern.

158815   Mrskoš Svazek: 10 Strana: 0188
Mrskoš. Dšk. Km. 50. Vz Mrzkoč.

158816   Mrskota Svazek: 6 Strana: 1042
Mrskota, y, f., die Epilepsie. Šm.

158817   Mrskouz Svazek: 1 Strana: 1078
Mrskouz, u, m. = mrskut. Na m. jíti. Zlob.

158818   Mrskut Svazek: 1 Strana: 1078
Mrskut, u, m., mrskání, zvl. slavnosť mrskací o velikonocech, pomlázka. Na Mor. Lpř. Schmecks Ostern. Vz Mrskačka, Mrskouz.

158819   Mrskut Svazek: 6 Strana: 1042
Mrskut. Sš. P. 734., Sbtk. Rostl. 134.

158820   Mrskut Svazek: 10 Strana: 0188
Mrskut = šmerkust (pomlázka). Vykl. Obrz 160.

158821   Mrský Svazek: 10 Strana: 0628
Mrský = nehezký. Keď je chlap jen kúštek krajší (krásnější) od čerta, už je pekný, a keď je diovče jen kus mrskejší od anjela, už je mrskô. Mus. slov. V. 77.

158822   Mrša Svazek: 6 Strana: 1042
Mrša, e, f. = mršena.

158823   Mršák Svazek: 1 Strana: 1078
Mršák, a, m., der Aasgeier.

158824   Mršatý Svazek: 6 Strana: 1042
Mršatý, vz Mršena.

158825   Mršavý Svazek: 1 Strana: 1078
Mršavý, mager.

158826   Mrščinka Svazek: 8 Strana: 0217
Mrščinka, y, f. = větvička. Prostěj. Brt. DI. . I343.

158827   Mrščinka Svazek: 10 Strana: 0628
Mrščinka, y, f. = hanácké vyšívání za- drhovaným stehem. Vz Brt. Slov.

158828   Mrščiti Svazek: 10 Strana: 0188
Mrščiti se = mrsknouti se, vyskočiti. Pel. X.

158829   Mršec Svazek: 8 Strana: 0562
Mršec, ršce, m., necrophilus, brouk. M. podzemní, n. subterraneus. Vz Klim. 288.

158830   Mršena Svazek: 6 Strana: 1042
Mršena, y, f. = mrša, mršenka, mršica, mršička (říkají v důvěrném, milostném ho- voru). Ty's mršena! Ty mršeno mršatá! Mor. Šd. Cf. Mršina.

158831   Mršenec Svazek: 8 Strana: 0217
Mršenec, nce, m. = mršinec, mrchovistě. Kld. IV. 190.

158832   Mršeti Svazek: 1 Strana: 1078
Mršeti, el, ení, zur Schindmähre werden. Zlob.

158833   Mrší Svazek: 1 Strana: 1078
Mrší smrad, jáma. Jg. Aas-.

158834   Mršina Svazek: 1 Strana: 1078
Mršina, y, f., mrší maso. Das Aas. M-nou se živiti. Orb. — M., mrcha, das Luder. Ta m. přece zase přišla. Vz Mrcha, ku konci. —

158835   Mršina Svazek: 6 Strana: 1042
Mršina. Ty m-no mršinská! Us. Tč. Vz Mršena. — M. = žena. Sš. P. 665.

158836   Mršina Svazek: 9 Strana: 0172
Mršina, y, f. Úsloví atd. v Zát. Př. 333.

158837   Mršinec Svazek: 1 Strana: 1078
Mršinec, nce, m., Der Schindanger. Mor.

158838   Mršinisko Svazek: 6 Strana: 1042
Mršinisko, a, n.= mršník. Slov. Bern.

158839   Mršiniště Svazek: 6 Strana: 1042
Mršiniště, ě, n. = mršník. Slov. Bern.

158840   Mršinovatý Svazek: 1 Strana: 1078
Mršinovatý, aashaft. Th.

158841   Mršinský Svazek: 6 Strana: 1042
Mršinský, zum Aus gehörig, Aas-. Bern. Vz Mršina.

158842   Mrška Svazek: 6 Strana: 1042
Mrška, y, f. = mrcha. To je m. kůň, elendes Pferd. Lpř.

158843   Mršník Svazek: 1 Strana: 1078
Mršník, u, m., vz Mrchoviště. To patří na m. Sych. Na m. se hodí. Er. P. 356. Der Schindanger. Zůstala tam jako na m-ku (Dlouho se nevrací). Us. — M., a, m. M. obecný, silpha obscura, mrchožrout, brouk. Vz Frč. 188.

158844   Mršník Svazek: 6 Strana: 1042
Mršník = mrchoviště. U Kr. Městce. — M. = pelech, kde mrchy, nevěstky líhavají. U Žamb. Dbv. — M. = špatná louka. U Nov. Města na Mor. Knrz. — M., a, m., hister, der Aas-, Stutzkäfer, brouk. M. červ- cový, b. purpurascens, čtveroskvrnný, h. quadrimaculatus, ctverotečný, h. quadrino- tatus, dvanáctiproužkový, h. bissexstriatus, dvouskvrnný, h. bimaculatus, hnojní, h. stercorarius (fimetarius), Mist-, Stutzkäfer, jednobarvý, h. unicolor, lejnový, b. merda- rius, mrchožravý, h. cadaverinus, uhlířský, h. carbonarins, výkalový, h. fimetarius. Kk. Br. 133.-134., Hlb. 1.299., Brm. IV. 73. až 74.

158845   Mršníkovitý Svazek: 6 Strana: 1042
Mršníkovitý, Stutzkäfer-. Sm.

158846   Mršníkový Svazek: 8 Strana: 0562
Mršníkový koropas (brouk). Vz Klim. 352.

158847   Mršný Svazek: 1 Strana: 1079
Mršný = mrší, Aas-. M,. káně. D.

158848   Mršný Svazek: 6 Strana: 1042
Mršný potok (cadaverum). BO.

158849   Mrštěnec Svazek: 7 Strana: 1329
Mrštěnec pod kalich = corporale. Wtr. Obr. I. 1590.

158850   Mrštění Svazek: 6 Strana: 1042
Mrštění, n., das einmalige Schleudern. Lpř.

158851   Mrštěnka Svazek: 6 Strana: 1042
Mrštěnka, y, f. = steh moravského vy- šívání.

158852   Mrštěný Svazek: 1 Strana: 1079
Mrštěný, geschmissen, geworfen. Jg.

158853   Mrštíce Svazek: 6 Strana: 1042
Mrštíce, e, f., v horn., der Trümmelgang. Sm.

158854   Mršticí Svazek: 1 Strana: 1079
Mršticí síť. Prellnetz, n. D.

158855   Mrštichlup Svazek: 1 Strana: 1079
Mrštichlup, a, m., nadávka soukenníkům a kožišnikům. Jg.

158856   Mrštichlup Svazek: 6 Strana: 1042
Mrštichlup. Vz Ivančice.

158857   Mrštík Svazek: 9 Strana: 0172
Mrštík Al., Vil. a j. Sr. Jub. XXI.

158858   Mrštík Svazek: 9 Strana: 0450
Mrštík Alois, spis., nar 1861. Vilém, spis., nar. 1863.; Norbert dr., lékař, nar 1867. Vz Ott. XVII. 824. - 826. Bratří Mrštíkové. Naps. J. Kamper v Obzoru liter, a uměl. III. č. 1. —4.

158859   Mrštík Svazek: 10 Strana: 0188
Mrštík Vil., nar. 1863., básn., Alois. Vz Flš. Písm. 728., Obz. lit. III. 35.. 49.

158860   Mrštík Svazek: 10 Strana: 0628
Mrštík Norb. MDr. a spis. f 18/2. 1905. maje 38 let. Vz Nár. list. 1905. 52.. 3., Máj. III. 406., Zl. Pr. XXII. 227. — M. Vil, spis.

158861   Mrština Svazek: 1 Strana: 1079
Mrština, y, f., řása, die Falte. Šp. glossa v MV. Vz České glossy od Pa. str. 40.

158862   Mrštíte Svazek: 7 Strana: 1329
Mrštíte, a, m , spisov.

158863   Mrštiti Svazek: 1 Strana: 1079
Mrštiti, vz Mrskati.

158864   Mrštiti Svazek: 6 Strana: 1042
Mrštiti, vz List. fil. X. 343., Mkl. Etym. 192.

158865   Mrštiti Svazek: 8 Strana: 0217
Mrštiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64.

158866   Mrštivý Svazek: 6 Strana: 1042
Mrštivý, schnellend. Nz. lk.

158867   Mrštivý Svazek: 10 Strana: 0188
Mrštivý prst, schnellender Finger, kte- rého nelze bez násilí narovnati a který, jakmile tlak pomine, ihned do původní po- lohy se vrací. Ott. XX. 825a.

158868   Mrštně Svazek: 1 Strana: 1079
Mrštně, hieb-, geisselungsweise; flink. Jiných m. slovy dojímati. Br.

158869   Mrštník Svazek: 1 Strana: 1079
Mrštník, u, m., elater, Sporenschleuder, n rostl., neplodná, závitkovitá buňka. V z Kk. 87., 93.

158870   Mrštník Svazek: 6 Strana: 1042
Mrštník. Cf. Rst. 444., Rosc. 74.

158871   Mrštník Svazek: 8 Strana: 0217
Mrštník, elator. Cf. Ott. VIII. 479. b.

158872   Mrštník Svazek: 8 Strana: 0562
Mrštník, a, m., eucinetus, brouk. M. krvo- řiťný, e. haemorrhoidalis. Vz Klim. 295.

158873   Mrštník Svazek: 9 Strana: 0450
Mrštník. Vz Ott. XVII. 826.

158874   Mrštnonohý Svazek: 10 Strana: 0188
Mrštnonohý Ares. Msn. Od. 117.

158875   Mrštnooký Svazek: 6 Strana: 1042
Mrštnooký, tlUmy. Lpř.

158876   Mrštnoplod Svazek: 1 Strana: 1079
Mrštnoplod, u, m., pilocarpus. Rostl.

158877   Mrštnoplod Svazek: 10 Strana: 0188
Mrštnoplod, u, m., filocarpus, rostl. Vz Ott. XIX. 744.

158878   Mrštnoplodovitý Svazek: 6 Strana: 1042
Mrštnoplodovitý. M. rostliny, pilocar- peae: ampák. Vz Rstp. 271., 275.

158879   Mrštnosť Svazek: 1 Strana: 1079
Mrštnosť, i, f., svižnosť, obratnosť, hbi- tost', Flinkheit, Geschmeidigkeit, Gewandt- heit, f. M. prutu, kapra, oka, Jg. — M., pružnosť, Schnellkraft, Schwungkraft, f. Jg., Rostl.

158880   Mrštnota Svazek: 6 Strana: 1042
Mrštnota, y, f. = mrštnost. Rk.

158881   Mrštný Svazek: 1 Strana: 1079
Mrštný, švižný, hbitý, obratný, na Slov. švihký, flink, geschmeidig, gewandt. D. M. prut, D., oko. Jel. Zveličování čím kratšími a mrštnějšími slovy se dělá, tím lepší jest. Kom. Mrštný jako shnilý kapr na blátě (zdlouhavý). Jg., Č. Mrštný jsa theologus. Ler. — M., pružný, elastisch. Hlas.

158882   Mrštný Svazek: 10 Strana: 0188
Mrštný jako úhoř. Us.

158883   Mrštný. M Svazek: 6 Strana: 1042
Mrštný. M. báseň, Mus. 1880. 462., hod. Lpř. M. jako pstruh, Němc, jako proutí. Vc. Lab. 67.

158884   Mrštnýš Svazek: 6 Strana: 1042
Mrštnýš, e, m., trigonocephalus, had. Šm.

158885   Mrť Svazek: 1 Strana: 1079
Mrť, i, f., vše co odumřelo, mrtvina, mrlina, sněť, das todte Wesen. D. — M. na ráně, mrtvé maso, hnijící částky, todtes Fleisch, der Brand. Sal., Lk., Ja, — M. u jirchářů, co se s rubu (se strany vnitřní) od kůže seškrábe, zmízdří, das Schabaas, der Schund. D. — M. nebo úžeh, choroba rostlinná za- kládající se v černání a vadnutí listí a jiných částek rostlinných, der Brand. — M., uschlé chamradí na stromích, chomůr; stelivo lesní. — Kat. 2799. Dürres Reissholz, Gesträuch. — M.. země, země mrtvá, neúrodná, taube Erde. — Na mrť = na caparty, cele, ganz und gar. Louku do mrti spásti (zcela). Us. — Jg.

158886   Mrť Svazek: 6 Strana: 1042
Mrť = země neúrodná, hluboká. Cf. Mkl. Etym. 190. M. do pole smrť. — M. = spodní hloub u zelí, der untere Krautstrunk. Val. Vck., Brt. — M. = věc mrtvá. List. fil. IX. 319., Kat. 2799. Otlúče všecku mrť od ži- vého. Sal. 65. M. rozteklinou, Colliquations- nekrose, ze sražení n. slití, Coagulations- nekrose.

158887   Mrť Svazek: 8 Strana: 0217
Mrť. O strč. skloň, vz Gb. Km. -i. 37.

158888   Mrť Svazek: 8 Strana: 0562
Mrť. Toť pomož a vyjie vše zlé mrti. 1440. Mus. fil. 1896. 444.

158889   Mrť Svazek: 9 Strana: 0172
Mrť = neúrodná země. M. do pole smrť. Hrub. 18.

158890   Mrť Svazek: 10 Strana: 0188
Mrť, i, f. M. sliznice, Schleimhautne- krose. Ktt.

158891   Mrťafa Svazek: 8 Strana: 0217
Mrťafa. V 1. dod. vlověk oprav v: člověk.

158892   Mrťafa, mrťapa Svazek: 6 Strana: 1042
Mrťafa, mrťapa, y, m. = vlověk malý, tlustý (ve velikém oděvě), Kšť., Vck.; ne- ohrabaný, hloupý. Us. Olv., Kutn., Rgl., Všk., Vck., Brnt., Brt. D. 232.

158893   1. Mrtev Svazek: 1 Strana: 1079
1. Mrtev, vz mrtvý.

158894   2. Mrtev Svazek: 1 Strana: 1079
2. Mrtev, tve, f., kusy kůže na klih, das Leimleder. D.

158895   Mrtí Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtí, n., die Walderde. Vz Mrť. Koubl.

158896   Mrti Svazek: 6 Strana: 1042
Mrti = mříti, zastr. Vrn.

158897   Mrtina Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtina, y, f. Do mrtiny nás okradli = zcela. Vz Mrť. Šm. — M., len uprahlý n. zpruzený a příze z něho, brandiger Flachs und Gespinst (n. ) daraus.

158898   Mrtkati čím Svazek: 9 Strana: 0450
Mrtkati čím = hýbati. Čáp chvostem mrtká. U Jelšavy. Sbor slov. IV. 138.

158899   Mrtlina Svazek: 10 Strana: 0188
Mrtlina, y, f. = mrlina. Ž. wit. 78. 2.

158900   Mrtnatý Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtnatý = chlupatý. Rostl.

158901   Mrtnatý Svazek: 6 Strana: 1042
Mrtnatý = chlupy krátkými a trochu tuhými porostlý. Čl. Kv. XXIII.

158902   Mrtník Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtník, a, m. Jindřich z M-ka. Arch. II. 449.

158903   Mrtníky Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtníky, dle Dolany, Mrtnik, ves u Ma- netína a u Hořovic. Blk. Kfsk. 407., Rk. Sl., Arch. VII. 714., Sdl. Hr. VI. 277.

158904   Mrtohlavý Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtohlavý, vrtohlavý, drehig. Us. Turn. M. ovce. Us. u Vorl.

158905   Mrtohlavý Svazek: 10 Strana: 0628
Mrtohlavý v. vrtohlavý. Sr. Huj. Progr. 16.

158906   Mrtol Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtol, a, m., sam u Rokycan.

158907   Mrtovid Svazek: 10 Strana: 0188
Mrtovid, a, m., basiliscus, zřítelnice. Mam. A. 17a.

158908   Mrtovy Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtovy, dle Dolany, několik domkův u Těšína.

158909   Mrťový Svazek: 10 Strana: 0188
Mrťový. M. zánět, nekrotische Entzün- dung. Ktr.

158910   Mrtv Svazek: 8 Strana: 0217
Mrtv. Za to později mrtev. AlxB. M. 7.

158911   Mrtva Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtva, y, f. (zastr. ), lámání pakostnice, das Gliedweh. Rkp. — M., mrtvice nižšího stupně s obtížným dýcháním, der Todten- schlaf. Ja.

158912   Mrtvariť Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvariť = mrtviti. Slov. Bern.

158913   Mrtvárník Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvárník, a, m. = mrtvárský kámen. Slov. Bern.

158914   Mrtvárský Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvárský = mrtvá těla ztravující. M. kameň, druh mramoru, der Sarkstein. Slov. BerH.

158915   Mrtv'at Svazek: 8 Strana: 0217
Mrtv'at = mrtvěti, dřevěněti, trnouti. Val. Brt. D. II. 343.

158916   Mrtvě Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvě, todt, leblos. M. co činiti. Kom.

158917   Mrtvě Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvě zvadlý obličej, Kká.; m. bledý, zsinalý, Nrd., narozený. Us. Pdl.

158918   Mrtvě Svazek: 9 Strana: 0173
Mrtvě něco rozprávěti, mluviti. Chč. S. I. 348., 352.

158919   Mrtvec Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvec, evce, m., ein Todter. Nej. A stala se krev jeho jako mrtevce. Sš. Zj. 462.

158920   Mrtvec Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvec. Č. Kn. š. 325. Znělo to jako lkání mrtevce. U Žamb. Dbv.

158921   Mrtvení Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvení, n., die Tödtung. Ja,

158922   Mrtvění Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvění, n., das Ersterben. Sal.

158923   Mrtvení Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvení, vz Mrtviti; mrtvěni, vz Mrtvěti.

158924   Mrtvenoš Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvenoš, e, m., silva vespilla, der Bisainkäfer. Sl. les.

158925   Mrtvěti Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvěti, ěl, ění; zmrtvěti; umírati, im Sterben liegen; dřevěněti, trnouti, ersterben, erstarren. V. Údy mrtvějí. Us. — pro co. Lidé pro strach mrtvějí. Kom.

158926   Mrtvěti Svazek: 10 Strana: 0188
Mrtvěti, ěl, ení. M. v nohách, okolo srdce. Zvon III. 159.

158927   Mrtvice Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvice, e, f., poražení údů, ruka Páně, v obec. mluvě také šlak (z něm. ), na Mor. guta, der Schlag, Schlagfluss, apoplexia san- guinea s. haemorrhagia cerebri, jest nemoc mozková označující se náhlým samočinným t. j. nižádným zevnějším násilím spůsobeným ochrnutím citlivosti a pohybu vůli podříze- ných. Vz S. N. M. ho ranila. O našeho otce m. se pokoušela, Ml. M. ranila levý bok. Lk. — Kom., Tkad. — M., hluchá kopřiva, lamium, die taube Nessel. Plk.

158928   Mrtvice Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvice vedrem či z parna, der Hitz- schlag, Dch., nervová, a. nervosa, mízní či syrovateční, a. serosa, S. N. V. 522., mi- chová, při všeobecné tukovitosti, rheuma- tická, Čes. lk. III. 20., V. 382., X. 124., krevní, a. sanguinea, plicní cévová, a pul- monum vascularis. Raněným m-cí dávají pod nos napálenou tkanici od modré zá- stěry, a to prý pomůže. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav., Ott. IL 530., Rk. Sl., Čs. lk. — M., pl., die Petetschen. Slov. Ssk. — M., e, m., os. jm. Výb. II. 1520.

158929   Mrtvice Svazek: 9 Strana: 0173
Mrtvice, sr. PorážkaJ

158930   Mrtvice Svazek: 9 Strana: 0450
Mrtvice: porážka, pošinutie, šlak. Sbor. slov. III. 53. Bodej ta m. ranila! Ib. 54.

158931   Mrtvice Svazek: 10 Strana: 0188
Mrtvice, e, f. Smrť m-cí, apoplektischer Tod. Ktt.

158932   Mrtvicí Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvicí látka, tödtend. Šp.

158933   Mrtvicovitý Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvicovitý. M. obrny, apoplektiforme Lähmungen.

158934   Mrtvicovitý Svazek: 10 Strana: 0188
Mrtvicovitý. Vz Mícha.

158935   Mrtvicový Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvicový. M.jizva, apoplektische Narbe, boubel, a. cyste.

158936   Mrtvicový Svazek: 10 Strana: 0188
Mrtvicový. M. (mrtviční) záchvat, apo- plektischer Insult, Anfall; m. hnízdo, apop. Herd; m. obrna, paralysis apoplectica. Ktt.

158937   Mrtvič Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvič, e, m, kdo mrtví, der Abtödter. M. těla svého. Us.

158938   Mrtvička Svazek: 7 Strana: 1329
Mrtvička, y, f. = hromnička. Brt. N. p. 607.

158939   Mrtvičký Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvičký, docela mrtvý, mäusetodt. D.

158940   Mrtviční Svazek: 10 Strana: 0188
Mrtviční návaly v mozku, apoplektische Hirncongestionen. Ktt. Vz Mrtvicový.

158941   Mrtvičný, -ční Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvičný, -ční, Schlag-. M. bylina, das Gichtkraut. V.

158942   Mrtvina Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvina, y, f., něco mrtvého, mrlina, mrť (mrtvé maso na ráně, todtes Fleisch), mrtvá půda, taube Erde. Jg.

158943   Mrtvina Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvina = mrlina. (Tam) nejvíce mrtvin tatarských pohrobených leží. Koll. III. 54. Úžasný byl pohled na m-nu. Č. Kn. š. 325. — M. = spodní neplodná půda pod ornici. Brt. M., Čo sa nikdy neorává. Trok. 127. — M. = mrť. Skrofulosní m. Křž. Por. 256. Dobrá jest šošovice proti vlku a m-ně. Háj. C. I. — M. = mrtvá poloha kliky, pistu, die Todtenpunktslage. Šim. 85. Vz Mrtvý.

158944   Mrtvina Svazek: 9 Strana: 0173
Mrtvina, y, f. = mrtvola. Maďaři vtrhli do Europy přes mrtvin kopy. Koll. Bás. 55.

158945   Mrtvina Svazek: 10 Strana: 0188
Mrtvina = mrtvola. Otec odnášel právě m-nu. Vin. I. 259.

158946   Mrtvina Svazek: 10 Strana: 0628
Mrtvina, y, f. Leželo to fšechno mrtvi- nama = úhorem. Hoš. Pol. I. 148.

158947   Mrtviny Svazek: 9 Strana: 0173
Mrtviny, pl., f., les u Kojetína. Arch. XVI. 318.

158948   Mrtviště Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtviště, ě, n., der Leichenhaufen. Lpř. Cf. Mrtvoliště.

158949   Mrtviti Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtviti, il, en, mrtvívati, tödten. — co, kolio: své tělo, žádosti, údy, Jg., rtuť (práškem tak dlouho tříti, až všecky kuličky rtuti zmizejí). Vys. Smrť vše mrtví. V. — co, se v čem (kde). Svědomí v sobě m. Br. M. se v žádostech. Kom. — co čím: se posty. Br. Tímto listem právo mrtvím. Dipl. Tělo hladem. — co k čemu. Lidé v obětech prvních mrtvili ke cti bohu zvieřata a do- bytek svój. Št. — co v co. Býky mrtvili v oběť bohu. Št.

158950   Mrtviti Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtviti. Cf. Mkl. Etym. 190. — abs. Hospodin mrtví i živí. Bj., Ž. wit. 48. 22. — co: něčí údy. Koř. Kol. 3. 5., Hus. III. 48. — se čím: hříchy. Št. Kn. š. 185,.

158951   Mrtviti Svazek: 8 Strana: 0217
Mrtviti. Zákon velí zlé m. Chč. S. 171.

158952   Mrtvo Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvo, vz Mrtvý.

158953   Mrtvobledý Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvobledý, leichenblass. V. Šolz.

158954   Mrtvodeň Svazek: 7 Strana: 1329
Mrtvodeň, dně, f., ipofarrus, zastr. Rozk.

158955   Mrtvohrad Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvohrad, u, m., die Nekropole. Šm.

158956   Mrtvol Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvol, u, m. = mrtvola. Čch. Bs. 48.

158957   Mrtvola Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvola, y, f., mrtvole, e, mrtvolka, y, f., mrcha, mrtvé tělo hlavně lidské. V. Der Leichnam, die Leiche, todtes Thier. Mrcha, hovado, které samo pošlo, mrtvola. V. M-lu cítiti. Us. M. bubří. D. M-lu pocho- vati, do země položiti, zahrabati, spáliti, vystaviti (slavně, okázale, Dch. ) vynésti. Us. M-lu ohledati; ohledání m-ly. Šp. Vz Mrtvý, S. N.

158958   Mrtvola Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvola. Ohledač mrtvol. Us. M-ly pá- liti Je m-lou. Tkč. Příznaky na m-le, síň pro m-ly (mrtvolna), otevření, spálení, ze- tlení m-ly. Nz. lk. Cf. Kram. Slov., Čs. lk.

158959   Mrtvola Svazek: 8 Strana: 0217
Mrtvola. Vynášení m-ly (pověry). Vz Zbrt. Pov. 14.

158960   Mrtvola Svazek: 9 Strana: 0173
Mrtvola. Pověry týkající se mrtvol. Vz Ces. 1. 1898. 201.

158961   Mrtvola Svazek: 9 Strana: 0450
Mrtvola. Vz Ott. XVII. 827.

158962   Mrtvolář Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvolář, e, m. = mrtvolník. Rk.

158963   Mrtvoli Svazek: 8 Strana: 0217
Mrtvoli, Leichen-. M. zdoba. Stow. 65. M. pole Sřow. Lil. Ven. 130.

158964   Mrtvolina Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvolina, y, f., der Leichengeruch. Tpl.

158965   Mrtvoliště Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvoliště, ě, n. = mrtviště. Lpř. Sl. I. 575.

158966   Mrtvolna Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvolna, y, f., die Leichenkammer. Rk.

158967   Mrtvolně Svazek: 10 Strana: 0628
Mrtvolně bledý. Zl. Pr. XXH. 50.

158968   Mrtvolnice Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvolnice, e, f., die Leichenwarterin. Rk.

158969   Mrtvolník Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvolník, a, m., der Leichenwächter. Rk.

158970   Mrtvolník Svazek: 8 Strana: 0562
Mrtvolník, a, m., ptomaphagus, brouk. M. hedvábitý, p. sericeus, hedvábný, serica- tus, různorohý, variecornis. Vz Klim. 283.

158971   Mrtvolný Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvolný, Todten-. M. stuhnutí, bledosť, zsinalosť, skvrny, stuhlosť, plyny, zápach, jed, síň, prosáknutí, -imbibation, změna, roz- klad. Nz. lk.

158972   Mrtvolný Svazek: 10 Strana: 0188
Mrtvolný. Hrbolek vzniklý vniknutím jedu m-ho v tělo, tuberculum necrogenium, Leichentuberkel. Ktt.

158973   Mrtvololehlý Svazek: 10 Strana: 0188
Mrtvololehlý trup = mrtvý. Msn. Od. 337.

158974   Mrtvolovitý Svazek: 7 Strana: 1329
Mrtvolovitý, leichenarlig.

158975   Mrtvolový Svazek: 10 Strana: 0188
Mrtvolový. Mrtvolu m-vým pasem opa- třiti (má li býti spálena). Pokr. 1885. č. 328.

158976   Mrtvoložravý Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvoložravý, leichenfressend. M. pta- ctvo. Dch.

158977   Mrtvonoš Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvonoš = hrobařík. Cf. Kram. Slov.

158978   Mrtvonoš, e Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvonoš, e, m., necrophorus, der Bisam- käfer, hmyz. Krok.

158979   Mrtvorozenec Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvorozenec, nce, m., der Todtgebo- rene. Kaizl 50.

158980   Mrtvorozený Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvorozený; -en, a, o, todtgeboren. Kaizl 46.

158981   Mrtvosť Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvosť, i, f., jakost', když co mrtvé jest, der todte Zustand, der Tod. M. a neživosť. Kom. — M., zmrtvění, nečitelnosť, Gefühl- losigkeit, Erstarrung, f., das Einschlafen. M. údův. Kom. M-sti ducha na sobě ukazoval. Br.

158982   Mrtvost Svazek: 10 Strana: 0188
Mrtvost', i, f. Přílišná m. v lidech. Chč. Post. 151a.

158983   Mrtvota Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvota, y, f., das Todtsein atd. Vz Mrtvosť. (Bůh) z m-ty ducha tvorí, budí. Trok. 62. Poď se mnou do života z tejto m-ty. Phľd. II. 67. A pieseň zvučná srdce umorené z m-ty viacej k žitiu nepovznesie. Lipa II. 389.

158984   Mrtvotichý Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvotichý, todtenstill. Ml.

158985   Mrtvotuk Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvotuk, u, m., das Leichenfett. Rk.

158986   Mrtvověrný Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvověrný, mrtvověrý, todten Glau- bens, ohne Werke. Šm.

158987   Mrtvožer Svazek: 6 Strana: 1043
Mrtvožer, u, m, sarcophagus, der Sarg- stein. Šm. Mrtvý = umrlý. Ž. wit. 87. 6. Mezi m-mi. Ž. wit 87. 6. O m-vých jen pravdivé (mluv). Dch. Stražiti na mrtvo (je-li vnada na udici tnrtva). NA. IV. 120. Nesli sú jeho sluhy mrtva. Bj. Nechal ho mrtva na ulici ležati. GR. Odnesli ji za mrtvou domů. Us. Vk. Zkouší na mrtvém meče (pomlouvá nepřítom- ného). Bdl. Vstal jest z mrtvých. Št. Kn. š. 12. Drží jako mrtvý v zubech (pevně). Us. Sláma. Kaj se mrtvé dítko narodí, tam se každý hřebík zapotí (tam mají veliký zá- rmutek). Slez. Šd. Pověry o mrtvých vz v Mus. 1856. 63. M. pes nekouše; Mrtvý necítí, kde a jak leží. Us. Bž. — Hádanka: Sto prstů, pět krstů, štyry duše, pět hlav. (Když čtyři živí mrtvého nesou). Brt. Dt. 156. — jak. Když by mrtva na poly. Výb'. II. 19. — na čem: na duši. Hus I. 20., II. 357. — čím: hříchem. Hus I. 144. — M. země, salsugo, Ž. wit. 106. 34., temnota, Kká., cesta (kterou se mrtvoly na hřbitov nosí), Brt. D. 161., voda řeky (kudy se plavili nelze), todtes Wasser, Dch., klid, Stč. Zem. 22., kosť (navní), Brt., body, Mj. 70., bavlna (v níž jsou nezralá vlákna), Mour., uhlí (mrtvina), Hř. 39., viera, Št. Kn. š. 16., zpráva, vz Zpráva, Lpř. Dj. I. 2., právo (zaniklé), Us., poloha kliky, pístu, die Todtenpunktslage, vz Mrtvina (konec), Šmr. 85., úhel u hradeb, NA. III. 142., chod šroubu. ZČ. I. 27. Pakli zrno mrtvo bude. Ev. olom. A ten starosta mrtvým snem tak poražen, ež jeho nikde až do smrti Nemohl vzbuditi. Pass. XIV. Uhel živý přiložený k jiným i mrtvé (uhly) obživuje. Us. Aby všecky Nechuti, nesnáze atd. na věky mrtvy byly. 1449. Mus. 1880. 404. My to za věc mrtvou (odbytou) pokládáme. Wtr. Aby nedrželi peněz mrtvých (bez zisku). Výb. II. 792. — Hádanka. Mrtvý vleče živého z hor (hřeben, veš, vlasy). Mor. Brt.

158988   Mrtvý Svazek: 1 Strana: 1079
Mrtvý; mrtev, tva, tvo. M. od mr (mr-u, mříti), vz Mříti. — M., bez života, umrlý, todt, leblos. M. tělo. V. Mrtvá těla do hrobu pochovávati, páliti, pohřebovati; mrtvého k hrobu doprovoditi, provoditi; jíti za mrt- vým až k hrobu; mrtvého zahrabati, zako- pati. V. Tělo m. ku -pohřebnici nésti. Kom. Mrtvé hrdiny mezi bohy počítati. Kom. Na poly mrtvý. Har. Říše mrtvých. D. Zpí- vaná mše za mrtvé, oběť za mrtvé. D. Zbu- diti, vzkřísiti z mrtvých, V.; z mrtvých vstáti. Us. Mrtvý na pohled. Lk. Činiti oběť za mrtvé. Mrtvých z chrámu (z hrobů) ne- navracují. Č. Mrtvého už zuby nebolí. Č. O mrtvém buď dobré, nebo nic. Č. Živé i mrtvé spraviti (přesouditi. Vz Kleveta). Č. Lenivého se došleš, ospalého dobudíš, ale m-ého se nedovoláš; M. bez hrobu a živý bez místa nezůstává, Pk. Koštuje meč o mrt- vého. Vz Marný. Lb. Vz Umrlý, Mrtvola. — na čem. M. na těle nejie pokrmu tělesného. Št. N. 226. — M. barva (umrlčí), D., maso (mrť), úd (zdřevěnělý), Us., úhel (uhasený), V., ticho, jazyk (řeč), popel, zem (neúrodná), moře (vz S. N. ), břeh. Mrtvá kopřiva (hlu- chá). Ve Zlinsku na Mor. Brt., V. V tom místě je velmi mrtvo (neživo, ticho, úzko, dusno); dnes je tam mrtvo (bez větru, vedro). Us., Jg. — M. ve hře, matt. D. — M. maso, Divoké, zbytné, vojenské. Ja. — M., bez síly, marný. M. víra, jistina. Jg. — na čem. Lidé na duši mrtví. Br. — M. ruka (die todte Hand). Arch. III. 115. Mrtvá ruka slovou takoví držitelé pozemků, kteří s nimi nemohou dle libosti nakládati, jmenovitě jich prodati ani jinak odciziti jich nesmějí ku př. klášterové. S. N. — Mrtvé body stroje vz KP. II 352.

158989   Mrtvý Svazek: 7 Strana: 1329
Mrtvý. M. kosť = namna kosť, námnice, navná, nální, nadní kosť. Léčení jí. Vz Mtc. XV. 295. Svědectví m-ho. Vz NZ. I 155.. Wtr. Obr. II. 742.

158990   Mrtvý Svazek: 8 Strana: 0217
Mrtvý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64. Mrtvých z hrobů nedvíhaj; Mrtvým daj pokoj v hrobe (zabudnutých vecí nespomínaj). Phľd. 1894. 195. Keď mám. jedno oko otvorené, volá niekoho za sebou a ten aj skoro umre. Ib. 713. Mrtví, pohrab a smrť v tradici a zvy- koch ľudových. Vz Phľd. 1895. 16. nn. — M. kosť. Hojení její na Mor. Vz Mtc. 1894. 338. — M. Váh = rečiesko na Slov. Phľd. XII. 252.

158991   Mrtvý Svazek: 9 Strana: 0173
Mrtvý. Živej s živejma a mrtvej smrtvejma (tak se těší pozůstalí); S mrtvým vždy dobře mluvit (nezlobí se). Hoř. 122. M. poloha stroje jest ona, kde snaha otáčeti klikou úplně přestává. KP. IV. 37. S mrtvým ven, s živým sem! Šeb. 95. — čemu: světu. Chč. S. I. 191. —Přísloví atd. vz v Zat. Př. 80., 333. — M. list, Todtenschein. Mtc. 1899. 220.

158992   Mrtvý Svazek: 9 Strana: 0450
Mrtvý. M. moře. Vz Ott. XVII. 826. M. kosť = návní. Nár. sbor. 1901. 169.

158993   Mrtvý Svazek: 10 Strana: 0188
Mrtvý. Kdo nosí šaty po mrtvém člo- věku, dlouho mu nevytrvají, neboť jak tělo hnije a prachniví, tak tlí i šaty a rozpadá- vají se; Vynáší-li se tělo zemřelého ze sta- vení, musí býti obráceno nohama ven, sice v tom domě v brzku někdo zemře. Mtc. 1. 1897. 62., 17. Z mrtvého pána žádný strach. Zvon III. 96. Dětská hra na mrtvého ve Slezsku. Vz Vlasť. I. 129 — M. město = město mrtvých ku př. Pompeji. — M. list — o úmrtí. - M rameno reky (nemající odtoku). Nár. list. 1903. č 143. 2. — M. sésona, letní období Ib. č. 175. 17., é. 154. 18.

158994   Mrtvý Svazek: 10 Strana: 0628
Mrtvý. Bože, poteš, keď budeme smutní, a požehnaj, keď budeme mrtví. Sb. sl.. VII. 129.

158995   Mru Svazek: 1 Strana: 1080
Mru, vz Mříti.

158996   Mručák Svazek: 6 Strana: 1043
Mručák, a, m. = bručák. Us. Všk.

158997   Mručeti Svazek: 1 Strana: 1080
Mručeti, el, ení; mrukati; mruknouti, kl, utí = mumlati, murren, brummen. Medvěd mručí.

158998   Mručeti Svazek: 6 Strana: 1043
Mručeti na někom něco = šebroniti. U Kr. Hrad. Kšť. Cf. List. fil. X. 340.

158999   Mručivý Svazek: 6 Strana: 1043
Mručivý. M. hučení. Arb. M. hláska, murmelnder Laut. Nz.

159000   Mručivý Svazek: 10 Strana: 0188
Mručivý. M. odpověď. Stan. II. 303.