250001   Promytelný Svazek: 2 Strana: 1157
Promytelný, durchwaschbar.

250002   Promyti Svazek: 2 Strana: 1157
Promyti, myji, myj, yl, yt, ytí, promý- váti, durch-, auswaschen. — co: čas (mytím ztratiti). D. — co komu čím. Tím mu ránu promývej. V.

250003   Promýtiti Svazek: 2 Strana: 1157
Promýtiti, il, cen, ení, durchlichten — co: les. Us. Šm.

250004   Promyvací Svazek: 2 Strana: 1157
Promyvací, zum Durchwaschen dienlich.

250005   Promyvač Svazek: 2 Strana: 1157
Promyvač, e, m., der Wäscher. P. trusu, der Gekrätzwäscher. Šm.

250006   Promyvač Svazek: 7 Strana: 1371
Promyvač, e, m., laveur, stroj v cukro- varech. Ott. V. 763. b.

250007   Promývačka Svazek: 10 Strana: 0311
Promývačka na plyny (přístroj). Vz Věst. XI. 20

250008   Promyvadlo Svazek: 7 Strana: 0503
Promyvadlo, promývadlo, a, n., přístroj v plynárně. St. př. kn. 1877. 115.

250009   Promývalka Svazek: 2 Strana: 1157
Promývalka, y, f , die Herdstube (zum Waschen des Erzes). Sm.

250010   Promývaň Svazek: 2 Strana: 1157
Promývaň, i, f., v horn., Flösse (ein Kasten zum Waschen des Erzes). Šm.

250011   Promývanina Svazek: 2 Strana: 1157
Promývanina, y, í., něco promývaného, etwas Durchgewaschenes. Techn. III. 32.

250012   Promývka Svazek: 2 Strana: 1157
Promývka, y, f., das Durchwaschen. Rk.

250013   Promyvka Svazek: 7 Strana: 0503
Promyvka káďová, die Fasswäsche, v horn. Hř.

250014   Promžený Svazek: 10 Strana: 0311
Promžený vzduch. Jrsk. XXIX. 412. Vz Mžíti.

250015   Promžiti Svazek: 7 Strana: 0503
Promžiti, durchnebeln. Šm.

250016   Pron Svazek: 2 Strana: 1157
Pron, vz Prono.

250017   Proň Svazek: 2 Strana: 1157
Proň = pro něj, für ihn, seinetwegen. U Opav. průň. Klš. Vz On. Toho tvaru v již. Čech. není. Kts. Hned prou poběhnu. Sych. Že jsem proň škody vzal. Půli. II. 253, 304. — Proňho, šp. pro něho. — Proňž — pro nějž. Dal.

250018   Próna Svazek: 10 Strana: 0311
Próna = pró 'na. Mš.

250019   Pronadiv Svazek: 7 Strana: 0503
Pronadiv. Všichni ptáčkové se rozletěli dětem p. VSlez. I. 3.

250020   Pronadívati Svazek: 2 Strana: 1157
Pronadívati, füllen. — co čím.

250021   Pronadiviti se, i Svazek: 2 Strana: 1157
Pronadiviti se, il, ení — dosti nadiviti se. Nemohl se pronadivit. Na Mor. Brt.

250022   Pronajatel Svazek: 7 Strana: 0503
Pronajatel, e, m., der Verpächter. Dch.

250023   Pronajati Svazek: 2 Strana: 1157
Pronajati, vz Pronajmouti.

250024   Pronajatý Svazek: 2 Strana: 1157
Pronajatý; -at, a, o, verpachtet, ver- miethet. P. statek, das Pachtgut. D. -- jak. Dílo úkolem p-té, Pauschgeding, n. J. tr.

250025   Pronájem Svazek: 2 Strana: 1157
Pronájem, jmu, m., pronajetí, die Ver- pachtung, Vermiethung, Arende. der Pacht. V. Návěští o p. D. P. slove osoby n. jiné věci za mzdu k jistému užitku propůjčené užívání. Pr. měst. Ten pivovár, statek jest na p. Dch. Jestiť i jiné plémě dobýváni: pronajetí a najeti. CJB. 369. — P., co p. nese, der Pachtzins. Roční p. co obnáší, vše jedním dnem prohýřili. Sych.

250026   Pronájem Svazek: 7 Strana: 0503
Pronájem. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 436.

250027   Pronájemce Svazek: 2 Strana: 1157
Pronájemce, e, m., der Vermiether, Lo- kator. J. tr. Vz Pronájemník.

250028   Pronájemné Svazek: 2 Strana: 1157
Pronájemné, ého, n., der Pachtzins. Šm.

250029   Pronájemnice Svazek: 2 Strana: 1157
Pronájemnice, e, f., die Verpachterin, Vermietherin.

250030   Pronájemnictví Svazek: 2 Strana: 1157
Pronájemnictví, n.=pronájem. Bern.

250031   Pronájemník Svazek: 2 Strana: 1157
Pronájemník, a, m., kdo pronajímá osobu n. věc za mzdu k jistému užívání, proná- jemce, projednatel, projednavač, der Ver- dinger, Verpachter, Vermiether, Pachtherr. Pr. měst. Vz Pronajmouti. Opak nájemník. der Miether.

250032   Pronájemník Svazek: 7 Strana: 0503
Pronájemník. Cf. Cor. jur. IV. 3. 436.

250033   Pronájemný Svazek: 2 Strana: 1157
Pronájemný, Pacht-. P. statek, das Pacht-, Gedinggut. D.

250034   Pronájemný Svazek: 8 Strana: 0572
Pronájemný. P. řeka. Tov. 69.

250035   Pronajetí Svazek: 2 Strana: 1157
Pronajetí, n., pronajmutí, n., die Ver- pachtung, Vermiethung, Arende. P. úkolem, die Verdingung. D. Vz Pronájem.

250036   Pronajímací Svazek: 7 Strana: 0503
Pronajímací, Verpachtungs-. P. jednání. Bor. 462.

250037   Pronajimač, e, pronajimatel Svazek: 2 Strana: 1157
Pronajimač, e, pronajimatel, e, m., kdo pronajímá, der Verpachter, Vermiether, Verdinger. Pakliby pronajimač byl, péči míti bude, aby nájemníku svému držal a zacho- val všecky věci. CJB. 371.

250038   Pronajimačka, pronajimatelka, y, pro- najimatelkyně Svazek: 2 Strana: 1157
Pronajimačka, pronajimatelka, y, pro- najimatelkyně, ě, f., die Verpachterin. Ros.

250039   Pronajmouti Svazek: 2 Strana: 1157
Pronajmouti (cf. Jmouti, Pnouti),ul, ut, utí; pronajíti, pronajati, al, at, jetí (na Slov. jatí); pronajímati, pronajímávati = ze mzdy půjčiti, projednati, vermiethen, verpachten, ausmiethen, verdingen, verarendiren, in Pacht geben. V. -- abs. Byl mocen svého drženi prodati i pronajíti. Půh. I. 194. — co. Dům hospodář pronajímá, podruh najímá, oboji za mzdu, onen aby vzal, tento aby dal. Ros. P. důchod obecný, V., dílo. D. (Pozn. Šp. někdy užívají pronajati m.: najati ve smyslu něm. pachten ; pronajati znamená verpachten, in Pacht geben.). — co komu. Vinici svou pronajme jiným vinařům. Br. — se komu jak do čeho. P. se zlým i dobrým stejnou ochotností do služby. Obr. čas. duch. — co jak: veřejnou dražbou. Bs. —co komu na kterou dobu. Pronajal mu dvuor i s lidmi za tři léta. Půh. II. 219., 469.

250040   Pronajmouti co Svazek: 10 Strana: 0657
Pronajmouti co: pivovár = vermiethen, ale chybně ve smyslu miethen, najmouti. Věst. XIII. 4.

250041   Pronajmutí Svazek: 2 Strana: 1157
Pronajmutí, vz Pronajetí, Pronájem.

250042   Pronaložení Svazek: 2 Strana: 1157
Pronaložení, n., die Verwendung, der Aufwand. To je ukrutně drahé, to přijde s p-ním. U Dobrušky. Vk.

250043   Pronaložený Svazek: 7 Strana: 0503
Pronaložený= co mnoho namáhání stojí. P. cesta, Kšf., práce. Knrz.

250044   Pronaložiti Svazek: 2 Strana: 1157
Pronaložiti, il, en, ení, verwenden. Ros. — co nač. Konečná příčina jest, aby ten, kdož při obdržel a za vítěz zůstal, měl to, co jest na soud p-žil, zase sobě vynahra- ženo. Bdž. 43.

250045   Pronaložiti Svazek: 9 Strana: 0260
Pronaložiti peníze nač. Arch. XVI. 338., 356., XVIII. 320.

250046   Pronárod Svazek: 2 Strana: 1157
Pronárod, zastr. pranárod, n, m., das Geschlecht, besond. Nachgeschlecht. Reš. Od národu do p-du. Br. Po všecka léta na- rodův i p-dův. Br. — P., národ, lid, die Nation, Völkerschaft, das Volk. Vešken p. ze země vyhnal. Leg. A. 26. — P. (s pří- hanou), ku pr. p. kozí, die Race. — P., na- dávka. To je zatracený p.! das Barbarenvolk.

250047   Pronářek Svazek: 2 Strana: 1157
Pronářek, řku, m., Wehklagen, n. To bylo nějakého p-řku! Us. Msk.

250048   Pronaříkati Svazek: 10 Strana: 0311
Pronaříkati = bědovati. Jrsk. VIII. 3. 257. — jak koho = proklínati. Do devátého kolena. Bydž. Kšť. Lid. 6., Jrsk. Pov. 118., Brt. Čít. 274.

250049   Pronásled, u, pronásledek Svazek: 2 Strana: 1158
Pronásled, u, pronásledek, dku, m. = pronásledování, Verfolgung, f. Dch.

250050   Pronásledba Svazek: 2 Strana: 1158
Pronásledba, y, f. =pronásledování, die Verfolgung. Snášení p-deb, ulevení od p-deb, trpělivost v p-bách. Sš. II. 272., 273., 274. (Hý.)

250051   Pronásledek Svazek: 2 Strana: 1158
Pronásledek, dku, m., die Verfolgung. Potřebuju já ňáký p-dky (nějakých p-dků). Us. v Kunv. Msk.

250052   Pronásledek Svazek: 8 Strana: 0323
Pronásledek. To byl hrozný p. Světz. 1893. 510. b.

250053   Pronásledivosť Svazek: 2 Strana: 1158
Pronásledivosť, i, f.. die Verfolgungs- sucht. Šm. Vz Pronásledovnosť.

250054   Pronásledivý Svazek: 2 Strana: 1158
Pronásledivý, verfolgungsstichtig.

250055   Pronásledovací Svazek: 2 Strana: 1158
Pronásledovací, Verfolgungs-.

250056   Pronásledovač Svazek: 2 Strana: 1158
Pronásledovač, e, m. = pronásledovník.

250057   Pronásledovačnosť Svazek: 7 Strana: 0503
Pronásledovačnosť, i, f., Verfolgungs- sucht, f. Náboženská p. Kalousek.

250058   Pronásledování Svazek: 2 Strana: 1158
Pronásledování, n., die Verfolgung. P. skrze Nerona zavedené; Pravá doba p. zjev- ného byla za prvních časů křesťanství; P. křesťanů se strany židů místa nemělo; Cír- kev vítězí, když p. trpí; Nastalo pak onoho dne p. velké proti církvi. Sš. I. 13., J. 250., Sk. 34., 45., 92. (Hý.).

250059   Pronásledovaný Svazek: 2 Strana: 1158
Pronásledovaný; -án, a, o, verfolgt. P. zvěř.

250060   Pronasledovatel Svazek: 2 Strana: 1158
Pronasledovatel, e, m., der Verfolger. A obyvatelé pohané byli vražedlní p-telé křesťanů. Sš. Sk. 102.

250061   Pronásledovatel Svazek: 10 Strana: 0311
Pronásledovatel, e, m. Hol. Met. II. 476.

250062   Pronásledovati Svazek: 2 Strana: 1158
Pronásledovati, pronásledovávati, ver- folgen. ?— koho. Šavle, Šavle, proč mne p-ješ? Sš. Sk. 106. Dravec holuba proná- sleduje (sticht). — kam. P. (stíhati) postře- lenou zvěř přes n. za hranice loviště. Šp. — koho kde. Pohroziv mu, že po suchu n po moři jej bude p. Sš. J. 226. — koho pro co: pro víru. D. — čím: holí, po- mluvou. — s kým: se psem. — Poznam. Strážník pronásledoval zloděje n. myslivec p-val zvěř, lépe: stíhal. Šb.

250063   Pronásledovati koho kudy Svazek: 9 Strana: 0260
Pronásledovati koho kudy: pustinami.

250064   Pronásledovce Svazek: 2 Strana: 1158
Pronásledovce, e, m. = pronásledovník.

250065   Pronásledovnice Svazek: 2 Strana: 1158
Pronásledovnice, e, pronásledova- telka, y, pronásledovatelkyně, ě, f., die Verfolgerin. D.

250066   Pronásledovnictví Svazek: 2 Strana: 1158
Pronásledovnictví, n. = pronásledování, die Verfolgung. Na Slov. Bern.

250067   Pronásledovník Svazek: 2 Strana: 1158
Pronásledovník, a, m., der Verfolger. D. Veškeři p-ci a Škůdci církve. Sš. Sk. 51.

250068   Pronásledovník Svazek: 10 Strana: 0311
Pronásledovník, a, m. Hol. Met. II. 476.

250069   Pronásledovnosť Svazek: 2 Strana: 1158
Pronásledovnosť, i, f., die Verfolgungs- sucht. Rk. Vz Pronásledivosť.

250070   Pronásledovný Svazek: 2 Strana: 1158
Pronásledovný, kdo pronásleduje, ver- folgend.

250071   Pronášec Svazek: 7 Strana: 0503
Pronášec, šce, m. = kdo pronáší. Vz Pronésti, Pronášení. Dk. Poet. 502.

250072   Pronášení Svazek: 7 Strana: 0503
Pronášení, n. = pronuntiatio. Nz. P. hlasité (deklamace), Dk., operní, Dk. Poët. 260., jasné, přiměřené, zřetelné p. myšlének. Mus. 1880. 339.

250073   Pronášeti Svazek: 2 Strana: 1158
Pronášeti, vz Pronésti.

250074   Pronator Svazek: 7 Strana: 0503
Pronator, u, m. = sval předloktí obra- cející dlaň vzhůru. Slov. zdrav.

250075   Pronavrtati Svazek: 2 Strana: 1158
Pronavrtati, durchbohren. Zlob. — co čím.

250076   Prončiti Svazek: 2 Strana: 1197
Prončiti, il, en, ení — ohýbati, beugen, biegen, krümmen. — se (čím): bolestí. Us. v Jičínsku. P. se žalostí. St. skl. Petr se tedy vzpíral a proučil, ale pán vezdy zů- stával při své předpovědi. Sš. Mt. 345.

250077   Prondati Svazek: 2 Strana: 1158
Prondati = prostrčiti, durchstochen. — co kudy: skrze díru. Us. — čím: lopatou. — P., promrhati, durchbringen. — co: peníze.

250078   Prondati Svazek: 7 Strana: 0503
Prondati. Cf. Prk. Stud. o dat. §. 4. — se na koho. Prondalo se to na ni = pro- zradilo. U Loun. Wtr.

250079   Prondávka Svazek: 2 Strana: 1158
Prondávka, y, f., der Schliessring. Šm.

250080   Proně Svazek: 2 Strana: 1158
Proně = sklonně; proně časem, týmž ča- sem. V tom rčený syn boží tiše zače jedno proně časem milým hlasem. Kat. 1063. Dle Gb. četl Er., vydávaje Kat., toto slovo špatně a jest tedy vymyšleno.

250081   Proně Svazek: 7 Strana: 0503
Proně. Cf. List. fil. 1882. 302. Dle List. fil. 1888. 108. má se čísti pienye = pěnie. Vz tam.

250082   Pronedbati Svazek: 2 Strana: 1158
Pronedbati, versäumen, verwahrlosen. — co: příležitosť, mši. Us. Dch.

250083   Pronésti Svazek: 2 Strana: 1158
Pronésti, nesu, nes, nesa (ouc), sl, sen a sen, ení; pronositi, il, šen, ení; pronášeti, el, en, ení; pronášívati, pronošovati = skrze něco nésti, durchtragen, durchbringen; vy- jeviti, oznámiti, offenbaren, verrathen, kund machen, äussern, an den Tag legen; zraditi (Kat. 571.), verrathen, angeben; říci, vy-
nésti, vysloviti, heraussagen, austragen, vor-
tragen, vorbringen, aussprechen; p. se —-
pracně nésti, nesením se unaviti, sich müde
tragen; na jevo dáti, ohlásiti, zdání své
dáti, sich erklären, äussern, zu erkennen
geben; pronešenu býti, kund, ruchbar wer-
den, herauskommen. — abs. Pronesu (po-
váni, odkud tu moc má, Pass. 836. Mlčte,
tociž nepronášejte. Bj. — koho, co: zboží
kradí p., Plk., p. psaní, Kat. Žer., klevety.
Kom. P. přípitek, nějakou připomínku, ně-
jaká slova, svůj úmysl. Dch. Má se sama
postaviti a svú nemoc p. (anzeigen). Půh.
II. 552. Vniternou pak zlosť svou pronesli,
ani skřipěli zuby na něho; Slovo abba zvu-
kem svojím už jakousi přivinulosť a pěstě-
nosť pronáší. Sš. Sk. 90., I. 87. P. koho =
prozraditi. Pč. 43., Pass. 585. Řeč pronáší
myšlení člověka, V. On to pronesl (prozra-
dil). Ros. P. tajemství. Kat. 571. P. svou
vůli, tajné věci, V., úsudek, Sych., milosť,
ztracení hrdla. Šm. Nemáť, ktož sě zpoviedá,
pronésti jiného. St. N. 337. Tvá řeč tať té
pronáší, vidíme, že jsi z galilejské vlasti.
Pass. 287. Kdyby který konšel radu pro-
nesl, ten jmá hrdlo ztratiti. Sob. 21. P. něčí
radu, BO., Jel., tajnosť. BO., GR. Ne inhed
to pronesla. Št. Pronositi šat, durch Tragen
abnützen. Hý. — co komu: radu nepřá-
telům p. Jg. Někomu svou žádosť p. Br.
Když mužie kam jeti chtiechu, dievky diev-
kám pronesiechu. Dal. 11. 23. Napětí ne-
přátelské bylo hraběti proneseno (prozra-
zeno). Skl. IV. 184. P-sl se hejtmanům. Skl.
V. 61. (Příroda) jaké svému králi pronášela
chvály. Sš. Bs. 2. P. někomu néčí tajemství.
J. tr. — co jak. Aby svůj k Bohu poměr
mlčečky pronesl; Slova s důrazem p.; Ježto
byl vzácný všemu lidu, tudy mohl bez bázně
mínění svoje o křesťanství p.; A shodně
s ním totéž pronáší Jeronym; Slova ta s něhou
pronesena. Sš. J. 70., Sk. 51., 64., I.13., L. 46.
(Hý.). Soudce dle spravedlnosti nález svůj
pronese. Sych. Svou uctivosť k někomu
slovy a skutky p. Kom. P. něco plačtivými
slovy; žalost' řváním p. Br. — co, se kudy.
Stůl skrze dvéře p. Us. Něco dveřmi p.
Us. Jeho odpověď brzy po městě se pro-
nesla. Ml. — co, se na kom, kde, Obraz
Krista na sobě pronášeli. V. Na jich obličeji
spanilosť krásy se pronášela. Eus. Život
Páně na sobě mysticky pronášeti máme. Sš.
I. 234. (Hý.). Mnozí na sobě to, že s rebelly
srozumění mají, zřejmě pronášejí. Skl. V. 228.
Kdež (na jezeře tiberiadském) Pán proroctví
o smrti Petrově pronesl; Ježto křesťan (na
sobě)' povahu demantovou pronášeti má;
Josef či Joses, prozvaný od apoštolů Bar-
nabášem, vůbec a vesměs povahu všech
křesťanů na sobě pronášel; Apoštolé ve
sboru valném všech křesťanů návrhy pro-
nášejí. Sš. Sk. 35., 37., 53., 69. (Hý.). — Br.,
Rvač. — co na koho. Pronesli to na něho
(prozradili). V. Proneslo se to mm. Us. Když
se to naň p-slo, s těžkem skrze to o hrdlo
nepřišel. Cr. — se jak kde. V ten způsob
i sv. Chrysostom se pronáší na počátku
výkladu svého na tu epištolu. Sš. I. 15. Svou zlosť na sudě p-sl BO. - se s čím . Pronesl se s penězi (nesením se unavil ; 2. prozradil se, že je má). Har. Pronesete se s tím břemenem. Sych. — se. Juž p-slo sě jest tvé učenie divnie. Kat. 1271. Sotva se to pronese, už se donese, nur was sagen, 's ist gleich zugetragen, Dch. — co, se v čem. Svou smělosť ve dvou věcech pro- nášíte. Štr. Když koho v tom (že statky zamlčel) pronesl (zradil). Skl. V. 228. P. nebo prohlásiti se v něčem. J. tr. Rodiče své pronesl v nětčem, tak že jim skrze to ' o česť, o hrdlo i statek běželo. Bdž. 83. Sám jsi se o tom pronesl. Lom. Spravedl- nosť svou pronesl i v tom, že . . . Cyr. P. se v bohatství (okázati se). V. Opatrnosť jeho v tom se pronesla (ukázala). V. — se kým, čím. Židem se to proneslo. Let. 379. Veš kraj môj sě (= móž sě) tiem pronésti (durchpaschen). Smil v. 762. — se ke komu. Ale kterak židé ku Pánu pronesli se, když jim ta záhadná slova přednesl? Sš. J. 44. — co proč. Pán dvakráte slovo ono pronesl pro doklad většího důrazu. Sš. J. 48. — co, se skrze co. Ta věc se skrze jedno pachole pronesla (prozradila). Ros. — se při kom. Bystrosť vtipu se při něm pro- nášela. Karyon. — co kdy. Až čtvrtý den se to proneslo. Us. Vk. Při němž (křestu) všechny tři božské osoby výslovně se pro- nésti musejí. Sš. Sk. 29. Své mínění při potazu p. Řd. — se o čem jak. Kommisse pronesla se o stavbě v nepříznivém smyslu. Ml. Musíš se místněji o tom tuto p.; A o tom rozdílu se Pán pronáší; Že nestranně se o nich p. míní; V ta slova se pronáší apoštol o po- měru židů k církvi křesťanské. Sš. J. 24.. 167., Sk. 23., I. 115. (Hý.). - Th., J. tr.', Řd. — co čím: troubením. Jel. Vz P. co jak. — co nad kým. A prones nade mnou slova, jež jsi nad kulhavcem pronesl. Sš. Sk. 169. — co kam. Že věc nepříjemná od nepřátel na pole politické se pronáší. Sš. Sk. 201. — s infinit. Vždycky se Hotovým býti pronáší. V. — že. Pronášel, že spravedlnost miluje. V.

250084   Pronésti Svazek: 7 Strana: 0503
Pronésti. — abs. (Lidem) přikazuje, aby nepronášeli. Pass. 314. — co, koho. Takť jest i víra daremní, jestliže ovoce svého nepronáší. Pož. 10. Tak tebe nepro- nesem (neprozradíme). Pass. mus. 367. Ktož rád milosť pronosí (před tím: pronošuje), ten sám na sě svój meč nosí. Výb. I. 840. — co komu. Pronesla (prozradila) radu božie nepříteli (ďáblu). 1450. Mus. 1884. 242. Ten ten div jiným p-sl. Pass. mus. 405. Tajemství druhé straně p. Št. Kn. š. 150. 3. — co se jak (o čem). P. něco důrazně, Křn., správným přízvukem, Pdl., něco ústy. Lpř. C (lat.) pronáší se zvukem českého k. Křn. P. se o někom s chválou. Schlz. Chtie se mistr viece p. (pochlubiti). Jiří v. 171. Jan Křtitel život prostý také oděvem sprostným pronášel BR. II. 12. b. — co na koho (kdy). Nic na druhého ve zpovědi nepronésti. Št. (Uč. 135. a.). A jiné panie pronesú na ni. Št. Kn. š. 99. — co na čem. Všecky peníze pronosil na šatoch (na ně vydal). Mor. Brt. D. — se. Vdova nechtiec se p. zatratí svój plod. Št. Kn. š. 85. — se v čem. A pronese se v neustavičstvě. Št. Kn. š. 43. Ukázal jim své poklady a pronesl se jim v tom, že je pro ně zachová. Abr. z G. II. 257. — co proč. Zvuky druhdy k úctám bohův a bo- hyní pronášeli. Sš. P. 551.

250085   Pronešení Svazek: 2 Strana: 1159
Pronešení, n., vz Pronésti. P., že se něco přijímá, die Annahmeerklärung. HGB.

250086   Pronešený Svazek: 7 Strana: 0503
Pronešený; -en, a, o. Vz Pronésti. Slova důtklivě p-ná. Sá.

250087   Pronevěra Svazek: 2 Strana: 1159
Pronevěra, y, f., Untreue, Treulosigkeit, Felonie, f. J. tr.

250088   Pronevěrec Svazek: 2 Strana: 1159
Pronevěrec, vrce, pronevěrce, e, pro- nevěřenec, nce, pronevěrník, a, m., der Treulose. P-ci a zrádcové boží. Sš. Sk. 62.

250089   Pronevěrný Svazek: 2 Strana: 1159
Pronevěrný = pronevěřilý, verrätherisch, treulos. Pronevěřilý mnich. Apol.

250090   Pronevěřilec Svazek: 7 Strana: 0503
Pronevěřilec, lce, m. = pronevěrec. Šmb. S. II. 212., 217.

250091   Pronevěřilosť Svazek: 2 Strana: 1159
Pronevěřilosť, i, f., die Treulosigkeit. Jg.

250092   Pronevěřilý Svazek: 2 Strana: 1159
Pronevěřilý, treulos. Scip.

250093   Pronevěřiti Svazek: 2 Strana: 1159
Pronevěřiti se, zpronevěřiti se, il, ení; (zpronevěřovati se, treulos werden. — komu. V. — v čem. Rk.

250094   Pronevěřiti se komu Svazek: 7 Strana: 0503
Pronevěřiti se komu: Bohu, Št. Kn. š. 109. — v čem. Než bych se v tom p-řil. Št. Kn. š. 116.

250095   Proněž Svazek: 2 Strana: 1159
Proněž, proniž, proniuž, proněžto, pro- nižto, proniužto — slova zastaralá = pročež. Vz On. Dal., Bj., Tkad., St. skl. Proněžto aby jemu jeho diel vydán byl. NB. Tč. Pro- něžto přikázal všem. BO.

250096   Proněž Svazek: 7 Strana: 0503
Proněž. Proněžto vinovat jest žalobníka vyvaditi. NB. Tč. 149. Proněžto vybeřtež sedm mužuov. Pass. Proněž rozhněváše sě odešli. Hus II. 396.

250097   Proňho Svazek: 7 Strana: 0504
Proňho. Sš. P. 216., 671.

250098   Proňho Svazek: 7 Strana: 1371
Proňho. Lom. Dle D. Lhrg. 210. špatně.

250099   Proňho, šp Svazek: 2 Strana: 1159
Proňho, šp. m.: proň.

250100   Proniče Svazek: 2 Strana: 1159
Proniče, zastr., vz Nič.

250101   Proničení Svazek: 2 Strana: 1159
Proničení, n., proniknutí, das Durchdrin- gen. P. rány. Sal

250102   Pronik Svazek: 2 Strana: 1159
Pronik, u, m., zastr., mandula, rostl. Rozk.

250103   Proník Svazek: 7 Strana: 1371
Proník, maudibula. Pršp. 32. 85.

250104   Pronikání Svazek: 2 Strana: 1159
Pronikání, n., das Durchdringen. D.

250105   Pronikání Svazek: 7 Strana: 0504
Pronikání, diffuse. Vz Mj. 20., 115., MS. 97.

250106   Pronikatelnosť, proniknutelnosť Svazek: 2 Strana: 1159
Pronikatelnosť, proniknutelnosť, i, f., vlastnosť hmot, že jiným hmotám skrze vlastní svou látku průchod pouštějí. Vz S. N. Durchdringlichkeit, Porosität, f. Vz Poro- vitosť.

250107   Pronikatelný Svazek: 2 Strana: 1159
Pronikatelný, durchdringbar, porös. Vz Proniknutelný.

250108   Pronikati Svazek: 2 Strana: 1159
Pronikati, vz Proniknouti.

250109   Pronikavě Svazek: 7 Strana: 0504
Pronikavě zima, bitterkalt, Dch., vo- něti, písknouti. Pdl. Chuť p. sladká, ko- řenná. Mj. 47., 49. Oko její utkvělo na něm p. Šml.

250110   Pronikavosť Svazek: 2 Strana: 1159
Pronikavosť, i, f., die Durchdringlich- keit, der Eindruck. P. octa, meče, zimy, zvuku, hlasu, bolesti, rozumu, Jg., slova. Kom. — Jg. Vz Pronikavý.

250111   Pronikavý Svazek: 2 Strana: 1159
Pronikavý, který proniká, durchdringend. P. hlas, zima, D., pokřik, Sych., řeč, Ros., zrak, Kram., bolesť, Us., pohled, Km , rozum, Šm., oko. Dch. Výr pronikavě vyl. Sych. Vz Pronikavosť. — P., proniknut býti mo- houcí, durchdringlich, durchdringbar. P. papír (prorážející), V., nežit, Sal., helm, Rkk. 17., kůže. Kom.

250112   Pronikavý Svazek: 7 Strana: 0504
Pronikavý, durchdringend. P. ton, Posp., hvizd, Dch., zápach, Pdl., skřek, Kká., duch (bystrý), Mus., Dk., lesk. Čch. Bs. 64.

250113   Proniklík Svazek: 9 Strana: 0260
Proniklík, a, m., hypulus, brouk. P. dubový, h. quercinus, svazčitý, bifasciatus. Klim. 504.

250114   Proniklosť Svazek: 7 Strana: 0504
Proniklosť = prostoupenosť, das Durch- drungensein. Sš. I. 162.

250115   Proniklosť, i, f Svazek: 2 Strana: 1159
Proniklosť, i, f. = pronikavosť, das Durch- dringen, die Durchdringlichkeit. L.

250116   Proniklý Svazek: 2 Strana: 1159
Proniklý, který pronikl, durchgedrungen. P. úspech, výsledek, výkřik. Dch. — kam: meč v ránu p. Jg. — P., proniknutelný, durch- dringlich, penetrabilis. Aqu.

250117   Proniklý Svazek: 7 Strana: 0504
Proniklý. P-klé na nohách hřeby. Ev. ol. 86

250118   Proniklý kudy Svazek: 10 Strana: 0311
Proniklý kudy. Srdce světem p-klé (plné). Zr. Leg. 128. - čím. Básně p-klé největším humanismem. Pokr. 1885. č. 195. — správně: proniknutý. Mš.

250119   Proniknouti Svazek: 2 Strana: 1155
Proniknouti, knul a kl, ut a čen, utí a čení; promykati, promykovati = rychle prosunouti, prostrčiti, schnell durchschieben, durchrücken; se = prudce odněkud se vy- skytnouti, vyjíti, problesknouti, plötzlich zum Vorschein kommen, hervorbrechen (schim- mern, leuchten). Hý. — co: vlnu (vykram- plovati). Šm. — (se) čím To snadno se přihází, když (mladíci) očima neopatrně semotamo promykují. Marek. Kapradinami se promykuje. Č. -- odkud. Historie, proud to velkolepý, jenžto s hory tajně promyká. Sš. Bs. 165. An Ježíš s hůry promyká. Sš. Hc. 41. Sr. Mknouti, Mykati.

250120   Proniknouti Svazek: 2 Strana: 1159
Proniknouti, ul, ut, utí; proniku (zastr.), nikl, čen, ení; pronikati, pronikávati, pro- nikovati = projíti, proběhnouti, durchdrin- gen, durchkommen; proraziti, probodnouti, proklati, durchstechen, durchjagen. Jg. — abs. Bodnutí to neproniklo; Voda již pro- niká (proráží); Jeho hlas je slabý, nemůže proniknouti. Šm. — co. Skryté věci proni- kal. Zák. sv. Ben. Meč bolesti pronikl srdce její. Ojíř. P. zdi (proraziti). V. Ač srdce, hlavu proniká. Ros. Řeč proniká srdce. Štr. Koutu není na zemi, kamž p. by nemohl (Bůh). Kom. Mráz údy proniká. Us. Všk. Povahu, ráz, záměr člověka dokonale pro- nikal; A bol ten veškero evangelium jeho proniká. Sš. J. 45. (Hý.). Proniklo mysl jeho mužnú. Jel. Srdce mi to proniká, když etc. Ml. — kam. K něčemu p. V. P. k jádru. Kom. P. svým rozumem až k nesmrtelnosti. Bs. Zrak do mrákoty proniká. V. Do vnitř p. Kram. P. v něco. V. V příčiny zimy p. Toms. Nébrž veškerá nebesa pronikl až k samému Kristu; Aby mohl zrak ducha jeho až k záhvězdným p. oborům; Sotva ještě v dosah těch řečí andělských proni- kala ; Ale Pán Hlouběji proniká ku vniterné příčině nevěry jejich. Sš. I. 8., Sk. 90., L. 15., J. 96. (Hý.). — kudy (komu). Že vel- bloud můž skrze ucho jehly p. Štelc. Skrze místa tajná ženám rozpálené rožny pronikali. Kom. — kudy kam. Okna, jimiž by světlo do kosteluov pronikalo. V. Slunce nemůže skrze hustou mhlu paprsky proniknouti. Šm. — v čem. On nejdále v té věci pro- nikl. Toms. V tom opět a opět proniká mí- nění, lépe: jeví se. Sb. Jan proniká v otázce té až k samému zdroji. Sš. 1. 10. — s čím kde. Ale s takovou žalobou by nebyli p-kli u Pilata. Sš. L. 207. — čím (co komu). Oni trkáním břicha pronikají zvířatům. Áesop. Šíp hrdlem pronikl. Ras. Potupnými slovy srdce mi pronikl, Sych. Světlem, bleskem p, (proraziti). V. Tím hledem jako znatel ledví pronikl jeho útrobu; Víme, že ne- jednou pohled světce lidi velikou mocí pro- nikl; Ovšem že divové ti nehned mocí svou veškerých židokřesťanů mysli pronikli. Sš. J. 33., Sk. 36., 121. (Hý.). P. něco bystrým okem. Šm.

250121   Proniknouti Svazek: 7 Strana: 1371
Proniknouti. Dírkou klíčovou do svět- nice se promyká. Mus. 1891. 274.

250122   Proniknouti Svazek: 10 Strana: 0311
Proniknouti, vz Promykati.

250123   Proniknouti co Svazek: 7 Strana: 0504
Proniknouti co. Síla p-ká jinocha. Posp. Duch vlastenecký p-kal všecky třídy. Sbn. Co p-kneš, tím vynikneš. Lpř. — kam. Až za Dunaj do země getské válečně p-kl. J. Lpř. — kudy (kam). P-kl touto zemí až do Uher. Tk. Přes sousedních vrchů lem slunce pyšným nebes ruměncem pro- nikalo střelou paprslnou. Osv. V. 640. Za horami sladký hlas p-kl nocí temnou. Mcha. P-kl skrze kámen. Krnd. 167. — kde kam. Methoda Heglova Nemohla v přírodopise p. Mus. V umění k nižádné slunečné výši p. nemohli. Tš. — čím. Ty duchem dále můžeš p. Vrch. Jichž (slov) hlaholena v báj světa proniká ves bdící duch. Kká. — odkud. Hřebíkové (adj.) hlavy z toho těla proni kajic (prominentes) jiné maso převyšovachu. Ev. olom. 82. — kdy: při volbě. J. Lpř. — se jak. Pokud obě kapaliny se nepro- niknou na smíšeninu zcela stejnorodou. ZČ. I. 392.

250124   Proniknutelnosť Svazek: 2 Strana: 1160
Proniknutelnosť, i, f., die Durchdring- lichkeit. Rostl.

250125   Proniknutelný Svazek: 2 Strana: 1160
Proniknutelný, durchdringbar, durch- dringlich. Sedl. Zbrojí neproniknutelnou odíni. Ráj.

250126   Proniknutí Svazek: 2 Strana: 1160
Proniknutí, n., das Durchdringen, die Durchdringung. D.

250127   Proniknutosť Svazek: 2 Strana: 1160
Proniknutosť, i, f., die Durchgedrungen- heit. Šm.

250128   Proniknutý Svazek: 2 Strana: 1160
Proniknutý; -ut, a, o, durchdrungen. — čím: opravdovým nadšením. Pal. III. 1.309. P. bázní. Ler.

250129   Proniž Svazek: 2 Strana: 1160
Proniž, zastr., vz Proněž.

250130   Prono Svazek: 7 Strana: 0504
Prono, vz Prove.

250131   Prono a Prou Svazek: 2 Strana: 1160
Prono a Prou, a, Prove, Provo, a, m. (dle Er. chybné čtení m.: Prouo. Vz Prove v S. N.), u starých Slovanů bůh práva aneb spravedlnosti. Krok. II. c. 368. Vz více v S. N.

250132   Pronomen Svazek: 2 Strana: 1160
Pronomen, lat., vz Zájmeno.

250133   Pronominalný Svazek: 7 Strana: 0504
Pronominalný. P. skloňování. Anth. I. 3. vd. XVIII.

250134   Pronořiti se Svazek: 2 Strana: 1160
Pronořiti se, pronořovati se = proraziti, prorážeti,problesknouti,prokmitati,hindurch- brechen, hindurchschimmern. — čím při kom kdy. Při nejedněch světcích svatosť života jejich po smrti blahovůní z mrtvoly a z hrobu jejich vyplynulou se pronořovala. Sš. J. 197.

250135   Pronos Svazek: 2 Strana: 1160
Pronos, u, m., pronešení, Kundmachung, Offenbarung. P. hřiechu. Št. N. 125. Bál se p-su (prozrazení). Rkp. 14. stol.

250136   Pronos Svazek: 7 Strana: 0504
Pronos, Verrathung. Št. Kn. š. 246. 11.

250137   Pronositel Svazek: 2 Strana: 1160
Pronositel, e, m., udavač, der Angeber. P. zboží. BO.

250138   Pronositi Svazek: 2 Strana: 1160
Pronositi, vz Pronésti.

250139   Pronu Svazek: 7 Strana: 0504
Pronu = pro onu. Šf. III. 547., Gb. Ml. 19.

250140   Pronu Svazek: 8 Strana: 0323
Pronu = pro onu. AlxB. 4. 37.

250141   Pronunciamento Svazek: 10 Strana: 0311
Pronunciamento, špan. = veřejné po- vstalecké prohlášení proti vládě. Ott. XX. 768.

250142   Pronuntiace Svazek: 10 Strana: 0311
Pronuntiace, pronunciace = vyslovení, výslovnost (lat. ). Ott. XX. 768.

250143   Pronuntiator Svazek: 10 Strana: 0311
Pronuntiator, a, m. = ve středověku student, jenž za mistra diktoval. Jrsk. VI. 1. 151.

250144   Pronúrati Svazek: 7 Strana: 0504
Pronúrati. Dosti zhusta lidé v těch mě- stech p-rají. Arch. VIII. 184

250145   Pronůška Svazek: 2 Strana: 1160
Pronůška, y, m., der Verräther. Plk.

250146   Pronutkati Svazek: 2 Strana: 1160
Pronutkati, pronutkávati = vynutiti, do- nutiti, erzwingen. Ta pročesť jest pronut- kána. Tkadl. 1. 79.

250147   Pronuziti se Svazek: 2 Strana: 1160
Pronuziti se, ?r??uzovati se = prolo- potiti se, sich kümmerlich durchhelfen. Šm.

250148   Proný Svazek: 2 Strana: 1160
Proný, zastr. = náhlý. Mus. II. 3. 91. Sr. lat. pronus.

250149   Proný Svazek: 7 Strana: 0504
Proný. Chybné slovo. Vz Proně, List. fil. 1882. 302.

250150   Proný Svazek: 8 Strana: 0323
Proný. Slova proná. Alx. Dle List. fil. XVI. 115. (Flš.) chybně m.: slova pro 'na = pro ona slova.

250151   Pronznúti Svazek: 7 Strana: 0504
Pronznúti, strb. pronBznłąti, transfigere, probósti. Konjektura Gb. ad Kat. 3017. (List. fil. 1882. 321.). Cf. Prožnúti.

250152   Pronznúti Svazek: 10 Strana: 0311
Pronznúti = probůsti. A jejie prsy pron- znuchu. Kat. 3017. (List. fit XI. 268., 60. ).

250153   Pronž Svazek: 2 Strana: 1160
Pronž — pročež. Kat.

250154   Pronžť Svazek: 10 Strana: 0311
Pronžť = pro něho ž f. Píseň. Mg.

250155   Prooblažiti se Svazek: 2 Strana: 1160
Prooblažiti se, il, ení = okřáti, sich erholen. Psalt. mus. 38. 14.

250156   Proobraz Svazek: 2 Strana: 1160
Proobraz, u, m., strsl., ??????????. Mkl. B. 348.

250157   Proobraz Svazek: 7 Strana: 0504
Proobraz. Ismael byl p-zem všech pro- nasledovatelů. Sš. II. 53.

250158   Proobraziti Svazek: 2 Strana: 1160
Proobraziti, il, en, ení, bildlich darstel- len, vorbilden. — co. Krajina ta naznačo- vala a proobrazovala říši církve boží. Sš. I. 54. — se. Co se tam proobrazovalo, to se v Kristu uskutečnilo. Sš. I. 47. (Hý.).

250159   Proobrazný Svazek: 2 Strana: 1160
Proobrazný, vorbildlich, typisch. Život Abrahamův v té straně byl p.; Všecka je- dnání a všichni skutkové Páně a činové od něho ač jen dočasně nařízení prozračnou a p-nou povahu měli. Sš. I. 50.. Mr. 27. (Hý.).

250160   Proobrazovatel Svazek: 2 Strana: 1160
Proobrazovatel, e, m., přílika, der Ty- pus. P. Kristův. Sš. I. 140.

250161   Proobročiti Svazek: 2 Strana: 1160
Proobročiti, il, en, ení, prokrmiti, ver- füttern. — co. Ros.

250162   Prooemi-um Svazek: 2 Strana: 1160
Prooemi-um, a, n., dle Gymnasium, z řec. 7t(jooí,iuov, úvod, předmluva, die Vorrede, der Eingang.

250163   Proorání, proorávání, n Svazek: 2 Strana: 1160
Proorání, proorávání, n., die Durch- ackerung, Durchpflügung. Us.

250164   Prooraný Svazek: 2 Strana: 1160
Prooraný; -án, a, o, durchgeackert. P. pole.

250165   Proorati, proorávati Svazek: 2 Strana: 1160
Proorati, proorávati, durchackern, durchpflügen. - co čím : pole pluhem. Us.

250166   Prooravač Svazek: 2 Strana: 1160
Prooravač, e, m., der Durchackerer. Us.

250167   Proorávač Svazek: 7 Strana: 0504
Proorávač, e, m. P. sněhu (pluh u loko- motivy sníh rozrážející). Nár. listy.

250168   Proosliti Svazek: 2 Strana: 1160
Proosliti, il, en, ení, vertölpeln. Us. - co. Us.

250169   Propaběrkovati Svazek: 2 Strana: 1160
Propaběrkovati, durch Nachlese ver- lieren. Ros. — co.

250170   Propad Svazek: 10 Strana: 0657
Propad. Na P-dě = pole u Pacova. Čes. 1. XIV. 440.

250171   Propad, u, propade Svazek: 2 Strana: 1160
Propad, u, propadek, dku, m., der Ver- fall, Verlust. P. statku. Zlob. Pod propadem všeho. Boč. 1615. Napadlo s propad sněhu. Tolik sněhu po polích, že člověk není jist p-du. Us.

250172   Propadání Svazek: 2 Strana: 1160
Propadání, n., das Unter-, Versinken. Us.

250173   Propadati, vz Svazek: 2 Strana: 1160
Propadati, vz Propadnouti.

250174   Propadek Svazek: 7 Strana: 0504
Propadek. 1473. Mus. 1880. 406. P. = propadlina, der Erdfall. Nz.

250175   Propadek Svazek: 9 Strana: 0260
Propadek, dku, m. = propadem. Pod p-dkem. Laš. Mus. fil. 1897. 340.

250176   Propadek Svazek: 10 Strana: 0311
Propadek, dku, m. P. při podsívání. Vz Ott. XXIII. 228.

250177   Propadeň Svazek: 2 Strana: 1160
Propadeň, dně, f., cathatismus. Rozk.

250178   Propadení Svazek: 2 Strana: 1160
Propadení, n., propadnutí, das Unter- sinken. P. země. — P., ztracení, die Ver- wirkung, der Verlust. Nal. 160. Pod propa- dením statku, cti, hrdla přikázal na vojnu se chystati. Sych. Pšenice nemá žádný vy- vážeti pod propadením té pšenice. V. P. lena. J. tr. Měli na roce býti; já jsem na tom roce byl a oni nebyli a proto jej po- honím z toho základu propadení. Půh. I. 238. — Půh. II. 73., 174., 192., 271. Kdoby se chtěl odvolati od tohoto soudu, tomu nemá bráněno býti pod pokutou 50 zl. pro- padení. Kol. 9. A to pod pokutou 50 praž- ských kop grošů českých propadení. Zř. F. I. A. 2. K p. něco určiti, ustanoviti. Th.

250179   Propadení Svazek: 7 Strana: 0504
Propadení, das Untersinken. Sirou a p-ním jest zkažena. Abr.

250180   Propadený Svazek: 2 Strana: 1160
Propadený; propaden, a, o, verfallen, verschwunden, versunken. Peněz mi p-ných plniti nechce; On mi toho základu p-ného neplní. Půh. I. 152., II. 424. P. pokuta. Nál., Zř. F. I. C. 30. P-ný chlapec (zatracený, proklatý). To je p. věc. Us., Zř. F. I. C. 30. — v čem: statek v pokutě p. V. — komu. Ten mi jest p. Půh. I. 372.

250181   Propadiště Svazek: 7 Strana: 0504
Propadiště, ě, n. = propadliště. Zpr. arch. VIII. 38.

250182   Propadlec Svazek: 9 Strana: 0459
Propadlec, dlce, m. Tbz. IV. 1. 341.

250183   Propadlí Svazek: 7 Strana: 0504
Propadlí, n. = les u Rašovice, údolí u Doubrovníka na Mor. BPr.

250184   Propadlice Svazek: 9 Strana: 0260
Propadlice, trať u Roudného. Př. star. V. 122.

250185   Propadlina Svazek: 7 Strana: 0504
Propadlina, y, m. a f., nadávka.. Počkej ty zpropadená p-no! Na již. Mor. Šd.

250186   Propadlina, y Svazek: 2 Strana: 1160
Propadlina, y, f., propadlá země, rokle, Erdfall, m. Sych., Kom. J. 80.

250187   Propadlisko Svazek: 2 Strana: 1160
Propadlisko, a, n., der Erdfall. Šm.

250188   Propadlišťata Svazek: 7 Strana: 0504
Propadlišťata, pl, n. = údolí v Semil. Mzr. 2.

250189   Propadliště Svazek: 2 Strana: 1160
Propadliště, ě, n., die Versenkung auf der Bühne.

250190   Propadliště Svazek: 7 Strana: 0504
Propadliště = dolejší jeviště pod je- vištěm.

250191   Propadlo Svazek: 7 Strana: 0504
Propadlo, a, n. = přístroj na jevišti. Us. Pdl.

250192   Propadlo Svazek: 10 Strana: 0311
Propadlo, a, n. = propadliště. V oka- mžení otevřelo se p. Hrlš. Hus. 115.

250193   Propadlosť Svazek: 2 Strana: 1160
Propadlosť, i, f., das Verfallensein. Jg.

250194   Propadlý Svazek: 2 Strana: 1160
Propadlý, který propadl, verfallen, ver- sunken. Lidé p. Plk. — čemu: zákonu. Šm. — P., prostátý, fällig, verfallen. P. úroky, Sych., pokuta, zboží. Šm. P. právo, lépe: prošlé, mrtvé, uhaslé. Vz Právo. P. jistota. J. tr.

250195   Propadnouti Svazek: 2 Strana: 1160
Propadnouti, ul, utí (propásti, propadu, zastr.), padl, clení; propadati, propadávati, propadovati = skrze něco padati, durch etwas fallen, durchfallen; času placení dojíti. fällig sein, ablaufen, verlaufen; ztratiti, zvl. z trestu, verlieren, einbüssen; p. se = skrze něco padnouti, ver-, einsinken; pojíti, ver- loren gehen. Jg. — abs. Směnka již pro- padla. D. —• co (= ztratiti, zvl. z trestu). P. hrdlo, česť, statek. V., Br. Neb život neb centnéř stříbra jsi propadl. Br. Takový propadne ruku. V. P. hrady. Kram. Kdo koho mocí a násilím jimá, propadá hrdlo, česť i statek. Faukn. P. česť a vieru. Výb. II. 383. Takový každý má libru vosku p. Exc. Ďábel tak při svou propadl. Sš. Hc. 63. Paklibychom toho neučinili, tehdy sme my dva tisíce kop gr. dobrých p-dli. Arch. I. 151. Zmeškal-li kdo radu, ten propadni jeden gr. bílý. Sedl. Rychn. 41. Že jsú ten základ p-dli zrušivše příměří; On zá- klad propadl. Pňh. I. 237., 238., 353., 370., 372., II. 217., 406., 424., 611. Všecku summu peněz p-dne; Všecko jmění i statek propadá; Každý měl hrdlo, zbožie i česť p. Hl. Ne- učiní-li toho, p-dne 10 hřiven. Vl. zř. 333. Tehdy má tomu, kdož právo naň vede, po- kuty třetí díl té summy jistinné p. Zř. F. I. Žádný Arab nesmí do Kaira kupectví vésti, leč chce svá hovada p. Brt. S. §. 47. Pro- padli svou spravedlnost. Štlc. Hrdlo i statek králi propadli. V. Ten má hrdlo i statek obci p. Arch. I. 213. Vz Akkusativ. — čeho. Že kdyby oni p-dli které pokuty v soudě, aby osoby prvotní bez škody je zachovaly. CJB. Pakli po druhé neučiní, propadne dva- ceti hřiven. Vl. zř. 333. — co jak. Ti a ta- koví právo své proti JMK. ztratí a podlé práva manského ten statek manský pro- padnou. Zř. F. I. O. V. — co proti komu. Propadl svůj statek proti JM. Akt. m.Ferd. — kudy. Hrách skrze síto propadá. Us. Propadl skrze koš (dostal koš). V. Peníz propadl štěrbinou. Bs. — co komu: císaři. V. Statek propadl fisku. J. tr. Rozum se mu propadl. Šm. P. něco někomu n. něčemu. J. tr. Rozkladu p. Dch. Tudy také od- sudku a zátratě propadá. Sš. J. 55. On ne- učinil a tu mi p-dl 50 hř. I p-dl mi on Hynek základ 500 mar.; Aby mi p-dl 36. hř. gr. základu; Ta strana druhé straně p-dla 50 kop základu; Ten (základ) jest p-dl mým strýcóm a mně; P-dl mi dvór a lidi platné v Stařechovicích pod léty a tu mi slíbil do menovitého času na tom ne- překážeti; Té mi úmluvy nedržel a základ mi p-dl. Pňh. I. 244., ??. 40., 175., 283., 298., 473., 613. — komu kde. V brodě ko- níčkům propadly (upadly) podkovičky. Č. Ten kus v divadle p-dl. Us. Dch. — (se) čím. P. pří, hrdlem. Sych. Měšcem musí hodně hnouti, kdo pří nechce propadnouti. Sych. Strachem se propadá. Kom. Že lid- stvo pří svou vezdy u Boha p-dne; í zdálo se, že nevěrou svou svěřenství to p-dli; Ale že on vraždou onou úlohu svou na čas p-di. Sš. I. 44., 41., Sk. 82. (Hý.). On m? p-dl úmlu- vami 100 kop gr. Půh. II. 283. — ke komu. Ty viny propadají se k úředníkům menším. Vš. Pokuta k pokladnici chudých propadla. J. tr. P. něco k někomu n. k něčemu. J. tr. Statek propadá k fisku. J. tr. — se. Propadá se dům, Us., město, země. Jel. Co by se propadl. Vz Zmizení. Č. Běží, jen se propadá (rychle). Us. v Kunv. Msk. Ať se p-dnu, když to není pravda. Us. Všk. — se kde : v bahně. Jg. — se kam: do sněhu. D. Jest ten tam, jakoby se do pekelné pro- pasti propadl. Sych. — se s kým. Propadl se i s koněm. Dal. 52. Tu sě most s nimi propade. Dal. 148. Každý se chvěje, jak by p. se s námi vše chtělo. Kom. — co, se proč. Skrze to mi ten základ p-dl. Půh. II. 601. Drahomiř božím přepuščením sě jest p-dla. Výb. I. 320. Kdož by koho ... po- hnal, že jest všecek statek pro něco ... pro- padl králi. Nál. 160. — na čem. Povídal jsem že na tom p-dneš (proděláš). Us. u Rychn. Msk. — kdy. P. při volbě; na mor. Zlínsku: prohořeti. Brt. Že by příroda při bezhříš- nosti Adamově nebyla té poručenosti p-dla. Sš. I. 90. P. při zkoušce, Us., na Mor.: ne- vyjíti při zkoušce. Brt. — v čem: ve při. Cf. Padl ve při. Br. Stav, v němž jsme kletbám zákona propadali. Sš. I. 76.

250196   Propadnouti Svazek: 7 Strana: 0504
Propadnouti. — abs. len kus p-dl (v divadle). Us. Pdl. Tak bylo plno, že by jablko nebylo p-dlo. Us. Dch. — co: zá- klad. Výb. II. 383. Ten najvyššímu komor- níku 50 kop gr. českých p-dá. Vš. 404. Ten dva groše od hlavy p-dá. 16. stol. Jiskra ňadra p-dala, srdce dopadala. Č. Kn. š. 74. Propadá ty děti pořád (proklíná). U Žamb. Dbv. Kdežbych toho neučinil, mám inhed 300 kop základa propasti. Výb. I. 1013. — čemu: hanbě, Kká., zkáze. Mour. — co (čím). Kohouta pěním zloch při svoji p-dl. Sš. P. 479. P-dl osm kop nestáním svým při týchž suchých dnech. Arch. VIII. 472. Ohněm pěti městóm dal se propasti. Št. Kn. š. 113. — kdy: při zkoušce, lépe: neobstáti, nevyjíti. Brs. 2. vd. 187. — se kam (kudy). P. se do země. Osv. P-dli se živi do pekla; Pět měst se p-dlo do pekla. Št. Kn. š. 8., 184. Popel rostem do popelníku p-dá. Us. Pdl. — se proč. Její nitro p-dalo se truchlivostí. Šml. — se kde. V písku se nohy p-dají. Sá. — kdy pod čím. V 11. stol. vláda jejich docela propadla (zanikla) pod želez- ným ramenem Benátčanův. Šf. Strž. II. 287.

250197   Propadnouti Svazek: 7 Strana: 1371
Propadnouti. P-dli dvůr; P-dl pokutu 5 kop grošův. Arch. IX. 383., 468. P. svou pří. Půh. V. 483.

250198   Propadnouti se Svazek: 9 Strana: 0260
Propadnouti se = ztratiti se. Vstrč koni (proštíp) v hrdlo, ažť mu se nežity pro- padnou. Maš. ruk. 289a.

250199   Propadnutí Svazek: 2 Strana: 1161
Propadnutí, n. = propadení, der Vor- fall. P. země, Ľrdfall, m. D. — P., prošlost, der Ablauf, Verfall. P. směnky, zástavy. D.

250200   Propadnutí Svazek: 10 Strana: 0657
Propadnutí, n. Tam se mi přihodilo p. postele. Tk. Pam. II. 290.

250201   Propadnutý Svazek: 2 Strana: 1161
Propadnutý; -ut, a, o, verfallen, verwirkt. P. čas (prošlý). D. — k čemu: Pokuta k záduší p. Zlob.

250202   Propadný Svazek: 2 Strana: 1161
Propadný, Fall-. P. lhůta, die Fallfrist. J. tr.

250203   Propaedeutický Svazek: 2 Strana: 1161
Propaedeutický, z řec., propravný, pro- pädeutisch.

250204   Propaedeutika Svazek: 2 Strana: 1161
Propaedeutika, y, f., z řec., proprava, příprava = nauka k tomu účelu zavedená, by vedla návodem snadným ku poznání zá- hadnějších , hlubších seznání kterýchkoli. Tak bývá dušesloví propaedeutikou filosofie. S. N. Die Propädeutik, Vorübung, Vorschule (zu einer Wissenschaft), der Vorunterricht.

250205   Propagační Svazek: 10 Strana: 0311
Propagační zápas. Nár. list. 1903. č. 17. 13.

250206   Propaganda Svazek: 2 Strana: 1161
Propaganda, y, f., z lat., ústav n. spolek k rozšiřování něčeho. P. náboženská, revo- luční. S. N. Gesellschaft zur Verbreitung religiöser o. politischer Grundsätze.

250207   Propagator Svazek: 10 Strana: 0311
Propagator, a, m., z lat. = rozšiřovatel. P. politických zásad atd. Nár. list. 1903. č. 151. odp.

250208   Propagylpentakarbonový. P Svazek: 7 Strana: 0504
Propagylpentakarbonový. P. kyselina. Vz Rm. 1. 550.

250209   Propáchati co Svazek: 10 Strana: 0311
Propáchati co: křivdu = způsobiti. Msn. Od. 316

250210   Propáchlý Svazek: 2 Strana: 1161
Propáchlý, durchu, durch anrüchig. Srn.

250211   Propachtovaní Svazek: 2 Strana: 1161
Propachtovaní, n., die Verpachtung. Rk. Vz násl.

250212   Propachtovatel Svazek: 2 Strana: 1161
Propachtovatel, e, m., Verpächter, m.Rk.

250213   Propachtovati Svazek: 2 Strana: 1161
Propachtovati, verpachten. — co komu. Vz Pacht, Pronajmouti.

250214   Propalek Svazek: 7 Strana: 0504
Propalek, lku, m., v hutn., der Ein- brand. Sl. les., Hř.

250215   Propálení Svazek: 2 Strana: 1161
Propálení, n., das Durchbrennen. P. rány. Ras.

250216   Propálenina Svazek: 2 Strana: 1161
Propálenina, y, f., propálení, die Durch- brennung. P. učiniti. Ras. — P., prohořelina, prožehanina, das durchgebrante. Šm.

250217   Propálený Svazek: 2 Strana: 1161
Propálený; -en, a, o, durchgebrannt. P. prkno, kabát atd.

250218   Propalidlo Svazek: 2 Strana: 1161
Propalidlo, a, m., vz Propalovadlo.

250219   Propáliti Svazek: 2 Strana: 1161
Propáliti, il, en, ení; propálívati, pro- palovati, durchbrennen. — abs. Slunce pro- paluje. Us. Šm. — co: uhlí (více ho spáliti, než se spáliti mělo; opak: připáliti). Vys. Propálil řešátko (= propekl pánvičku = špatně pochodil). Prov. P-lil boty, chodil bos (žertovně říkáme divíce se = pro pána krále)! Us. Dch., Sd., Dř. — co komu: sobě sukni. — co čím: (kůži, čelo někomu) cejchem p. Br. — se. Papír se propálil. Us.

250220   Propalovadlo Svazek: 2 Strana: 1161
Propalovadlo, a, n., cauterium, Brenn- mittel, n., lék propalujicí, vz Sal. 217., 235.

250221   Propamatovati Svazek: 7 Strana: 0504
Propamatovati něčí jméno, vergessen. Koll. III. 286.

250222   Propan Svazek: 7 Strana: 0504
Propan, u, m , v lučbě. Vz Rm. I. 152.

250223   Propan Svazek: 10 Strana: 0311
Propan, u, m. = uhlovodík ze surového petroleje. Vz Ott. XX. 769.

250224   Propaňákovati Svazek: 7 Strana: 1371
Propaňákovati = propiti. P. statek. Cf. Paňák (2. dod.) Slavč.

250225   Propánečku Svazek: 10 Strana: 0311
Propánečku! zvolání. Dšk. Km. 51.

250226   Propanketovati Svazek: 2 Strana: 1161
Propanketovati, verprassen. V. Vz Ban- ket.

250227   Propánky rači Svazek: 7 Strana: 0504
Propánky rači = co nepravíte (výraz podivu)! U Star. Jič. Vhl.

250228   Propánojce Svazek: 7 Strana: 0504
Propánojce = pro pána Boha! Nov.

250229   Propánojce Svazek: 10 Strana: 0311
Propánojce! zvolání Dšk. Km. 51.

250230   Propárati, proparovati Svazek: 2 Strana: 1161
Propárati, proparovati, durchtrennen. — co.

250231   Propargylalkohol Svazek: 7 Strana: 0504
Propargylalkohol, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 326.

250232   Propargylový Svazek: 7 Strana: 0504
Propargylový. P. kyselina. Vz Rm. I. 445.

250233   Proparoxytoii-on Svazek: 2 Strana: 1161
Proparoxytoii-on, a, n., slovo, které má prízvuk ostrý na třetí slabice od konce: ????????, aTréOavt.

250234   Propartikovati Svazek: 2 Strana: 1161
Propartikovati, verschachern. — co: památku po rodičích. Kos, 01. 1. 123.

250235   Propaření Svazek: 2 Strana: 1161
Propaření, n., die Durchbrühung. Šm.

250236   Propařiti Svazek: 2 Strana: 1161
Propařiti, il, en, ení, propařovati, durch - brühen. — co čím. — se (parou projíti, durchdunsten). Šm.

250237   Propařovací Svazek: 10 Strana: 0311
Propařovací přístroj. Ott. XX. 333. Vz násl.

250238   Propařovač Svazek: 10 Strana: 0311
Propařovač, e, m. = přistroj k upev- nění natištěných barev. Ott. XX. 333.

250239   Propáska Svazek: 2 Strana: 1162
Propáska, y, f., strnad křivanovitý, em- beriza miliaria, die Grau-, Gerstenammer. Palliardi.

250240   Propáska Svazek: 7 Strana: 0504
Propáska. Cf. Brm. II. 2. 302.

250241   Propáska Svazek: 8 Strana: 0323
Propáska, na Mor. místy: loučník, velký lúčník, petruželák. Mtc. 1893. 306.

250242   Propáska Svazek: 9 Strana: 0260
Propáska, y, f. Vz Šír III. 79.

250243   Propáska Svazek: 10 Strana: 0311
Propáska, vz Pištěk.

250244   Propasovati Svazek: 2 Strana: 1162
Propasovati, vz Propásti.

250245   Propasť Svazek: 2 Strana: 1162
Propasť, i, f., od propad (propadu, vz Propadnouti), m. propadť Vz Pasť. P., strsl. propastb, koř. pad, příp. tb, tedy: pro- pad-tb. Mkl. B. 166., 168. Der Abgrund, Schlund, Rachen, die Kluft. P., hluboký otvor do země; mělčejší slove: jáma. P., bezedná hlubina v zemi n. ve vodě. V. P. mezi horami. D. P. pekelná (peklo). V. Zmizel, jakby ho do p-sti hodil. Us. Nati p stí státi. Vz Nebezpečenství. Č. Vehnati koho až na p. Dch.

250246   Propasť Svazek: 7 Strana: 0504
Propasť. Dzi (jdi), satane, do p-sti, ně- maš tu žádnej radosti Sš. P. 19. (26.) P-sti přikryly sú je. Ž. kl. P-sti srdcí lidských. Vrch. P. bez naděje, snů, dum. Vrch. P. náboženská socialní. J. Lpř. P. zející mezi ním a jeho podmaniteli. Šmb. Stř. II. 11.

250247   Propast Svazek: 8 Strana: 0323
Propast' hranická. Dle něm. Gevatterloch šp. se říká: Kmotrova díra. Na severových. Mor. Mtc. XVIII. 231.

250248   Propasť Svazek: 9 Strana: 0260
Propasť, i, Us. -ě. Gb. H. ml. III. 1. 388.

250249   Propásti Svazek: 2 Strana: 1162
Propásti, promeškati. — co: touše, D., zvěř, príležitosť. Šp. — P., pasu, pásl, sen, ení = pasením ztratiti, verhüten. Jg. P. ovci. D.

250250   Propasti Svazek: 7 Strana: 0504
Propasti = propadnouti. Št. Kn. š. 113. 27.

250251   Propastitě Svazek: 10 Strana: 0311
Propastitě. Místo p. příkré. Msn. Hym. 89.

250252   Propastitosť Svazek: 2 Strana: 1162
Propastitosť, i, f., bezedná hlubokosť, die Grundlosigkeit, Abschüssigkeit. L.

250253   Propastitý Svazek: 2 Strana: 1162
Propastitý = propastný, sehr steil, ab- schüssig; plný propastí, voll von Klüften. Č,, Ráj.

250254   Propástka Svazek: 9 Strana: 0260
Propástka, y, f., zdrobn. propasť. Mtc. 1900. 15.

250255   Propastně Svazek: 10 Strana: 0311
Propastně. Zr. Jahr. 87.

250256   Propastník Svazek: 2 Strana: 1162
Propastník, a, m., kdo bytuje v podsvětí, Dd.

250257   Propastný Svazek: 2 Strana: 1162
Propastný, Kluft-. P. jáma, Pass. 972., tajemství, nesmyslnosť. Dd. Padají zhusta do p-ného dolu. Sš. Sk. 85. V domě bieše mnoho p-ných jam. Pass. 972. Jsem p. hlu- bokost šeredných hřiechuov. Pass. 893. P. hlubina, hlubokosť BO.

250258   Propašovati Svazek: 7 Strana: 0504
Propašovati, durchpaschen. P. papírek šťastně ze zadnějši lavice do přední. Kos.

250259   Propátranosť Svazek: 7 Strana: 0504
Propátranosť, i, f., die Durchforschung. P. materialu. Jir. Mor. 71.

250260   Propátrati Svazek: 2 Strana: 1162
Propátrati, propatrovati = prohlídnouti, durchforschen, -spähen. — co: zemi. Us. P-li jsme slávu jeho. Sš. J. 22. — co čím: hlubinu tyčkou, něco rozumem svým p.

250261   Propátrati co jak Svazek: 7 Strana: 0504
Propátrati co jak: mikroskopicky. Us. Pdl.

250262   Propatrný Svazek: 2 Strana: 1162
Propatrný, perspicuus, deutlich. Blyska- nie p-no jest. BO.

250263   Propavovati Svazek: 2 Strana: 1162
Propavovati, an der Zeche Schaden leiden. Us. Jg.

250264   Propavovati Svazek: 7 Strana: 1371
Propavovati užitek z dolův. Snm. I. 570.

250265   Propavovati co Svazek: 9 Strana: 0260
Propavovati co: velikou summu (peněz). Mus. 1871. 56.

250266   Propažiti Svazek: 7 Strana: 0504
Propažiti, ganz spriesen, stemmen. Šm.

250267   Propéci Svazek: 2 Strana: 1162
Propéci, peku, pečeš, pekou, pec, peka (ouc), pekl, čen, ení; propekati = dostatečně péci, durchbacken, -braten; pečením neb jinak ztratiti, zmrhati, verlieren, einschustern, ver- puffen. Jg. — co. Chléb dobře p. Us. P. pri. V. Propekl pánvičku (špatné pochodil). Prov. Vz Propáliti řešátko. — se. Chléb se již p-kl. Us. Šm.

250268   Propečený Svazek: 2 Strana: 1162
Propečený; -en, a, o = vypečený, durch- gebaeken. Chléb dobře p-ný. Šm.

250269   Propedeutika Svazek: 2 Strana: 1162
Propedeutika, vz Propaedeutika.

250270   Propehliti Svazek: 7 Strana: 0504
Propehliti = profrejovati. — co: jmění. U Kr. Hrad. Kšť.

250271   Propěkný Svazek: 7 Strana: 0504
Propěkný = velmi pěkný, přepěkný. Což nám ty dáš, p. pacholče? Sš. P. 745. P. děvčátko.

250272   Propeller Svazek: 10 Strana: 0311
Propeller, angl. = součásť srojní způ- sobující bezprostředně propulsi; hlavně bez- prostředně hnací čásť ústrojí parolodí. Vz Ott. XX. 770.

250273   Propenylbenzoový Svazek: 7 Strana: 0504
Propenylbenzoový. P. kyselina. Vz Rm. II. 182.

250274   Propěradlo Svazek: 7 Strana: 0504
Propěradlo, a, n. = místo, kde se rudy propírají, Erzwäsche, f. S. N., Hř.

250275   Properditi Svazek: 2 Strana: 1162
Properditi, v obec. ml. = promrhati, verbuben, vergeuden. D., Ros.

250276   Properispomen-on Svazek: 2 Strana: 1162
Properispomen-on, a, n., slovo, které má přízvuk průtažný nad druhou slabikou od konce: ???????.

250277   Properti-us Svazek: 2 Strana: 1162
Properti-us, a, m. P. Sextus Aurelius, lyrický básník římský, žil v druhé polovici prvního stol. př. Kr Vz S. N.

250278   Propěstounovati co Svazek: 10 Strana: 0311
Propěstounovati co: nejkrásnější doby života. Č. (Lit. II. 481. ).

250279   Propěstovati co Svazek: 7 Strana: 0504
Propěstovati co, durchforschen, ganz entwickeln a p. Kos.

250280   Propěv Svazek: 7 Strana: 0504
Propěv, u, m. Podáváme tuto obyčejné při tom p-vy, jež se opětuji, až se přijde na určité místo. Sš. P. 768.

250281   Propchnouti Svazek: 7 Strana: 0504
Propchnouti = propíchnouti. Šm.

250282   Propich Svazek: 8 Strana: 0323
Propich, u, m., Durchstich, m. Sterz. I. 728.

250283   Propíchnouti Svazek: 2 Strana: 1162
Propíchnouti, na Slov. a na Mor. pro- pchnouti, chnul a chl, ut, utí; propšiti, il, en, ení; propíchati, propíchávati, propichovati, durchstechen, spiessen, aufstechen, anspies- sen. V. — co (komu) čím: ucho jehlou. Jg. Díru drátem. — koho čím: mečem. Us.

250284   Propíchnutí Svazek: 7 Strana: 0504
Propíchnutí, n., Durchstich, m.

250285   Propichovací Svazek: 2 Strana: 1162
Propichovací, propichací, Stech-. P. jehla.

250286   Propichovadlo Svazek: 7 Strana: 0505
Propichovadlo, a, n. = prošťuchovadlo (u uhlířů), der Raumpfahl. Škd.

250287   Propiják Svazek: 7 Strana: 0505
Propiják, a, m. = kdo své jmění pro- píjí. Šd.

250288   Propíjení Svazek: 2 Strana: 1162
Propíjení, n., das Durchtrinken. P. peřin = svačina, při které se propíjejí peřiny při svatbě žertem hostem prodané. Na mor. Zlín. Brt.

250289   Propíjený Svazek: 2 Strana: 1162
Propíjený; -en, a, o, vertrunken. Na p-nou dáti, dostati, Tringeld. Us.

250290   Propíjeti Svazek: 2 Strana: 1162
Propíjeti, vz Propiti.

250291   Propijná Svazek: 7 Strana: 0505
Propijná, é, f. = zpropitné. Prss. Gaz. 12.

250292   Propikovati Svazek: 2 Strana: 1162
Propikovati, ve hře pik prohrátí, ver- spielen. — co. Ros.

250293   Propilek Svazek: 2 Strana: 1162
Propilek, lku, m., die Durchfeilung. Šm.

250294   Propilovati Svazek: 2 Strana: 1162
Propilovati, durchfeilen. — co čím: jemným pilníkem.

250295   Propinace Svazek: 2 Strana: 1162
Propinace, e, f., z lat., vystavování ná- poje, právo výčepné, Propination, f., der Bier-, Weinzwang d. i. die ausschliessliche Brau-, o. Brenngerechtigkeit eines Gutes. Hý.

250296   Propinační Svazek: 2 Strana: 1162
Propinační právo, právo k vystavování, právo vystavovací, das Propinationsrecht. Er., Rk. Vz S. N., Právo.

250297   Propinační Svazek: 10 Strana: 0311
Propinační právo (výčepní). Vz Ott. XX 772.

250298   Propínati Svazek: 2 Strana: 1162
Propínati, vz Propnouti.

250299   Propiniova Svazek: 2 Strana: 1162
Propiniova kyselina: C6 H6 O4. Vz. SN.

250300   Propiolový Svazek: 7 Strana: 0505
Propiolový. P. kyselina. Vz Rm. I. 445.

250301   Propionaldehyt Svazek: 7 Strana: 0505
Propionaldehyt, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 346.

250302   Propionan Svazek: 7 Strana: 0505
Propionan, u, m., propionsaures Salz. Nz.

250303   Propionanový Svazek: 8 Strana: 0323
Propionanový. P. kyselina. Vstnk. III. 409.

250304   Propionitril Svazek: 7 Strana: 0505
Propionitril, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 222., Šf. Poč. 434.

250305   Propionový. P Svazek: 7 Strana: 0505
Propionový. P. kyselina, Propionsäure. Nz., Rm. I. 412.

250306   Propionový. P Svazek: 10 Strana: 0311
Propionový. P. kyselina. Vz Ott. XX. 774.

250307   Propionylomravenčí Svazek: 7 Strana: 0505
Propionylomravenčí kyselina. Vz Rm. 1. 486.

250308   Propiplati Svazek: 2 Strana: 1162
Propiplati, vertändeln. — co čím: čas běháním.

250309   Propírací Svazek: 2 Strana: 1162
Propírací, propěrací, Wasch-. P. pytel, stroj. Techn.

250310   Propíradlo Svazek: 2 Strana: 1162
Propíradlo, propěradlo, a, m., v hutn., der Waschherd. Rk.

250311   Propíradlo Svazek: 7 Strana: 0505
Propíradlo, vz Propěradlo. Pr. tr.

250312   Propírati Svazek: 2 Strana: 1162
Propírati, vz Proprati.

250313   Propis Svazek: 2 Strana: 1162
Propis, u, m. = rozpis. Rk.

250314   Propis Svazek: 9 Strana: 0260
Propis, u, m. = programm (gymnas). Mus. 1851. IV. 173.

250315   Propisek Svazek: 2 Strana: 1162
Propisek, sku, m., přepsání, der Schreib- fehler. Leč ta změna se dála nějakým p-skem. Sš. (Hk. exc).

250316   Propískati Svazek: 2 Strana: 1162
Propískati, verpfeifen; verrathen. —co. Propískal to všecko i. e. pověděl, vyzradil. Vz Tajemství. Č.

250317   Propískati Svazek: 7 Strana: 0505
Propískati. Což jsi rozum p-kal? Vc. Lab. 131.

250318   Propiskovati Svazek: 9 Strana: 0260
Propiskovati = porami pronikati. Lisic.

250319   Propištěti Svazek: 2 Strana: 1162
Propištěti, ěl, ěni, durchpiepen. Us. Jg.

250320   Propitek Svazek: 2 Strana: 1162
Propitek, tku, m., co se propije, was ver- trunken wird.

250321   Propiti Svazek: 2 Strana: 1162
Propiti. Vz Píti; propíjeti, el, en, ení, vertrinken. — co: jmění, statek, V., večer. oběd. D. Mohliby peníz spolu p. (o podob- ných). Prov. Co sním, propiji, toho užiji (o mrhačích). Č. Propíjeti věneček (sejme-li při oddavkách v kostele družka drive ženi- chovi věneček s hlavy, musí jej družba vy- platiti; pakli si přispíší družba, platí družka; peníze se pak propijí). U Domažl. N1. Propil by nos mezi očima. Na Policku. Kšá. — kolik. Každý z nich po peniezi na pivě, prve než odešli, propili. NB. Tč. — jak. V bázni boží statek p. Us. Dš. — co na čem. Propili na víně 10 zl. Ros. — co (s kým) kde: ve vinárně, v hospodě. P. sekeřici u biřice. Dh.

250322   Propíti Svazek: 2 Strana: 1162
Propíti, vz Propnouti.

250323   Propití Svazek: 2 Strana: 1162
Propití, n., das Austrinken, Trinkgeld. Vzal od něho 4 gr. na p.; Za to od nich p brával. Pč. 6., 16. Jemu 4 gr. žid dal na p. NB. Tč. Vz Propitné.

250324   Propití Svazek: 7 Strana: 0505
Propití. Št. Kn. š. 137. Má jemu na každé suché dni na p-tie jedno panovanie dáti. Výb. I. 967.

250325   Propiti Svazek: 8 Strana: 0323
Propiti. Propil by aj plášť z p. Marie. Slov. Nov. Př. 598.

250326   Propiti co Svazek: 7 Strana: 0505
Propiti co: rozum. Wtr. exc. Propil gazda voly a gazdina krávy; Už sem pro- pil všecko, ještě mám propíjať tebe, gala- nečko; Co propijó, zaplatijó, žádnýho se nebojijó. Słôš. P 612., 653., 718. — kdy. Mnozí blázni v svátky neb o masopustě propí . . . Št. Kn. š. 55. — proč. Už sem já to propiu všecko, a to pro tebe, dě- večko. Sš. P. 653. — na čem: na víně, Brt. P. 38., na pivě. NB. Tč. 151. — co odkud. Propivše z sebe sukně, kukly i pásy. Mnč. R. 98.

250327   Propitné, ého Svazek: 2 Strana: 1162
Propitné, ého, n., das Trinkgeld. Us. Propitného n. na propitnou dáti. Us.

250328   Propitní Svazek: 7 Strana: 0505
Propitní = mimořádný plat ve mlýně z měřice kromě obyč. mýta, je-li málo vody, jinak tringeld. Zlínsky. Brt.

250329   Propižlati Svazek: 2 Strana: 1162
Propižlati, verzetteln, vertändeln. Vz Pižlati. — co: čas. Us. Dch.

250330   Propláceti Svazek: 7 Strana: 0505
Propláceti, vz Proplátati.

250331   Proplacniti Svazek: 2 Strana: 1162
Proplacniti, il, ěn, ění = prostrannějším učiniti, erweitern. — co: stodolu atd. Na mor. Zlínsku. Brt.

250332   Proplahočiti Svazek: 2 Strana: 1162
Proplahočiti, il, en, ení = proběhati, schwänzen. — co : školu. D. — se kudy: světem (bídně se protlouci). Us. Da.

250333   Proplach Svazek: 7 Strana: 0505
Proplach, u, m., der Läutergraben. Hř.

250334   Propláchnouti Svazek: 7 Strana: 0505
Propláchnouti, vz Propláknouti.

250335   Propláchnutí, n. P Svazek: 10 Strana: 0311
Propláchnutí, n. P. střeva, enterochysis Ktt.

250336   Proplakaný Svazek: 8 Strana: 0323
Proplakaný. P. noci. Quis. Ifig. 90.

250337   Proplakati Svazek: 2 Strana: 1162
Proplakati, durchweinen. — co: ostatky krásy, Omyl., celý den.

250338   Propláknouti Svazek: 2 Strana: 1162
Propláknouti, knul a kl, ut, utí; pra- plakovati, ausspülen, auswaschen. — co: rada, Šm.; hrdlo proplakovati (píti), D. — co kolnu čím. P. si ústa vodou, Us., ně- kým (pomlouvati ho). Kram. Proplákl si ústa latinou (málo se jí naučil). V. Ani abecedou úst neproplákl. V. — Jg.

250339   Propláknouti Svazek: 7 Strana: 1371
Propláknouti. Abecedou astronomickou ani zubů si neproplákl (nezná jí). 16. stol. Mus. 1891. 238.

250340   Propláknutí, proplakování Svazek: 2 Strana: 1163
Propláknutí, proplakování, n.. das Ausspülen, die Ausschwänkung. Jg.

250341   Propláknutý Svazek: 2 Strana: 1163
Propláknutý; -ut, a, o, ausgespült. P. huba, nádoba. — čím: vodou.

250342   Proplakovací Svazek: 7 Strana: 0505
Proplakovací, Ausspül-. P. stoka. Zpr. arch. IX. 48.

250343   Proplakovati Svazek: 7 Strana: 0505
Proplakovati, vz Propláknouti.

250344   Proplaniti Svazek: 2 Strana: 1163
Proplaniti, il, ěn, ění, lichten, durch- hauen. — co : les. Ros.

250345   Proplasma Svazek: 2 Strana: 1163
Proplasma, ata, n., hliněný vzorek, dle něhož umělec zhotovuje sochy z mramoru atd., das Vorbild, Thonmodel der Künstler. Us. Hý. Vz Proplastika.

250346   Proplastek Svazek: 2 Strana: 1163
Proplastek, stku, m., v horn., das Zwi- schenmittel, Mittel, die Zwischenbank, Schee- ren , Scharren. P. jalový, taubes Mittel, slínovcový, das Schiefermittel, šrámový, das Schrammittel. Hř.

250347   Proplastek Svazek: 7 Strana: 1371
Proplastek, stku, m., melonita, zastr. Pršp. 5.

250348   Proplastek Svazek: 8 Strana: 0323
Proplastek. P. pískovcový. Mtc. 1895. 26.

250349   Proplastika Svazek: 2 Strana: 1163
Proplastika, y, f., z řec., umění zhoto- vovati hliněné vzorky, dle nichž umělec zhotovuje sochy z mramoru atd. S. N. Vz Proplasma.

250350   Proplašiti Svazek: 2 Strana: 1163
Proplašiti, il, en, ení, verscheuchen, schrecken. — koho, co. Proplašil ho = postrašil. Us. Luče kamenem na ptáky, pro- plaší je. BO. — P., nerozumně pronésti, ausplaudern, ohne Uiberlegung reden. Jediné zlé slovce proplaše (nerozumně pronesa), ti- sícem ho nenavrátíš zase. St. skl. — Jg. — Výb. I. 914.

250351   Proplátaný Svazek: 2 Strana: 1163
Proplátaný, z dílů sražený,aus einzelnen Theilen zusammengeschlagen. Šf.

250352   Proplátati Svazek: 2 Strana: 1163
Proplátati, z dílů sraziti. Vz předch. Šf.

250353   Proplátati Svazek: 7 Strana: 0505
Proplátati, propláceti, durchspicken. — co čím. Nestor těmito zprávami řecký text p-cel. Šf. Strž. I. 263. Knihu tu mnohými přípisky p-tali. Ib. 249. Knihy výpisky ze starých foliantů proplátané. Ib. 526.

250354   Proplavati Svazek: 2 Strana: 1163
Proplavati, durchschwimmen; durchflös- sen, durchschwemmen. — co: proud, Ros., dříví. — co kde. Plovači pod vodou jaké- koli hlubiny proplouvají. Kom. Vz Proplouti.

250355   Proplavení Svazek: 2 Strana: 1163
Proplavení, proplavování, n., das Durch- schiffen, Durchschwemmen.

250356   Proplavený Svazek: 2 Strana: 1163
Proplavený; -en, a, o, durgeschwemmt. P. dříví, koně.

250357   Proplaviti Svazek: 2 Strana: 1163
Proplaviti, il, en, ení; proplavovati, pro- plavívati = naskrze plaviti, durchflössen, -schiffen; proplavati, durchschwimmen. Jg. — co, koho: dříví, Us., koně, durchschwem- men. Ros. — kudy. Skrz ty proudy šťastně proplavili (proplavali) = proplavili se, pro- plouti. Ros. P. dříví jezem.

250358   Proplavovací Svazek: 10 Strana: 0311
Proplavovací zařízení. Nár. list. 1903. č. 159. 6.

250359   Proplazení Svazek: 2 Strana: 1163
Proplazení, proplazování, das Durch- kriechen.

250360   Proplaziti se Svazek: 2 Strana: 1163
Proplaziti se, il, ení, proplazovati se, durchkriechen.

250361   Propleniti Svazek: 2 Strana: 1163
Propleniti, il, ěn, ění = proplaniti, z hu- stého řídké učiniti, durchplündern, dünner machen, entkräften, verringern. Ros. — co.

250362   Proplesati Svazek: 2 Strana: 1163
Proplesati, v radosti stráviti, jauchzend zubringen, durchjauchzen, durchjubeln. - co kde. Několik dní jsme u něho p-li. Šm.

250363   Proplesati Svazek: 9 Strana: 0260
Proplesati. Proplesávati. Koll. Bás. 47.

250364   Proplesknouti Svazek: 2 Strana: 1163
Proplesknouti, sknul a kl, ut, utí; pro- pleštiti, il, štěn, ění; propíštěti, propleskati, proplískati, propleskávati = pleskáním pro- tlouct, durchplätschen, durchschlagen; pro- bleptnouti, ausplaudern. Jg. — co : těsto propleskati. Ros. Propleskl tajemství ně- komu. Us.

250365   Proplesknouti co Svazek: 7 Strana: 0505
Proplesknouti co. Co mu slina přinese, to proplíští. Hus III. 182.

250366   Proplesnivěti Svazek: 2 Strana: 1163
Proplesnivěti, ěl, ění, proplesnívati, ver- schimmeln. Ros.

250367   Proplésti Svazek: 2 Strana: 1163
Proplésti, pletu, tl, ten, ení; proplítati, proplétati, propletávati, durchflechten, durch- winden. — co čím: plot trním, věnec kvítím. Jg. — se kudy: proutím, skrze proutí. Jg.

250368   Proplésti co Svazek: 7 Strana: 0505
Proplésti co: háček. Us. — co čím: věnec rozmarýnem. Sš. P. 133. P-tala čer- veným harasem. Ib. 731. P. děje bájemi, Pdl., vypravování jadrnými výpověďmi. Tf. — se kde. Mezi nimi pěšinky se proplé- taly. Sá. — se kdy. Krůpěje deště v pádu svém se proplítají. Vrch.

250369   Propleštiti Svazek: 7 Strana: 0505
Propleštiti, vz Proplesknouti.

250370   Proplet Svazek: 2 Strana: 1163
Proplet, u, m., zastr. = propletení.

250371   Proplet Svazek: 8 Strana: 0323
Proplet, u, m. V sterém p-tu zde psáno (bylo). Vrch. Rol. XXIII.— XXIX. 39.

250372   Propletadlo Svazek: 8 Strana: 0323
Propletadlo ozdob, Guillochiermaschine. Sterz. I. 1155. b.

250373   Propletek Svazek: 7 Strana: 0505
Propletek, tku, m., Schnorkel, m. Šm.

250374   Propletení, propletání Svazek: 2 Strana: 1163
Propletení, propletání, n., das Durch- flechten.

250375   Propletený Svazek: 2 Strana: 1163
Propletený; -en a. o; propletaný; -án, a, o, durchgeflochten.

250376   Propletený Svazek: 7 Strana: 0505
Propletený. P. rýmy. Dk. Poet. 417.— čím. Vlasy kvítím p-né. Čch. Bs. 169.

250377   Propléti Svazek: 2 Strana: 1163
Propléti. pleji, plel, et, etí. — co: za- hradu, záhony, durchjäten. Ros.

250378   Propletina Svazek: 2 Strana: 1163
Propletina, y, f., der Schnörkel. Šm.

250379   Propletl Svazek: 2 Strana: 1163
Propletl, n., das Durchjäten, die Durch- jätung.

250380   Propletlý čím Svazek: 10 Strana: 0311
Propletlý čím. Vlasy p-tlé květy. Zr. Poes. 188.

250381   Propletý Svazek: 2 Strana: 1163
Propletý; -et, a, o, durchjätet. Us. Jg.

250382   Proplichtiti Svazek: 2 Strana: 1163
Proplichtiti, il, ěn, ění, s plichtou pro- hrátí, verspielen. Ros.

250383   Proplískati, vz Svazek: 2 Strana: 1163
Proplískati, vz Proplesknouti.

250384   Proplítanosť, i Svazek: 2 Strana: 1163
Proplítanosť, i, f., die Ver-, Durch- flochtenheit. Šm.

250385   Proplítaný Svazek: 2 Strana: 1163
Proplítaný; -án, a, o, durchflochten. — čím. Věnec jetelíčkem p. Er. P. 495., 36.

250386   Propliti Svazek: 2 Strana: 1163
Propliti, pliji il, it, ití; proplinouti, pro- plivnouti, vnul a vl, ut, utí; proplívati, durchspeien. — co. Pavučinu snadno pro- plivne. Ros.

250387   Proplížiti se kudy Svazek: 10 Strana: 0311
Proplížiti se kudy: lesem. Jrsk. III. 75.

250388   Proplouti Svazek: 2 Strana: 1163
Proplouti, pluji, pluj, pluje (íc), ploul n. plul, plutí; proplynouti, ul, utí; pro- plouvati, proplývati, proplavati, proplovati = protéci, durchfliessen, durchrinnen; pro- plaviti se, durchschwimmen, durchschiffen Jg. — co. A moře cilické ? pamfylské pro- pluvše přibyli jsme do Lystry. Sš. Sk. 281. Ta řeka zemi proplave. St. skl. P. hlubiny. Us. — Jg. Vz Proplavati.

250389   Proplouti co Svazek: 7 Strana: 0505
Proplouti co: život. Lpř. — kudy: průkopem. Lpř. — odkud. Krev z jeho boku proplula. Sv. ruk. 296.

250390   Proploužiti se Svazek: 2 Strana: 1163
Proploužiti se, proplížiti se, il, ení, durch- schleichen. Us. -- kudy.

250391   Propluvnúti Svazek: 7 Strana: 0505
Propluvnúti = proplynouti, protéci. Sv. ruk. MM. 296. ř. 22.

250392   Propluvnúti odkud Svazek: 10 Strana: 0311
Propluvnúti odkud. Krev z jeho boku propluvía. Vít 87b.

250393   Proplynouti Svazek: 7 Strana: 0505
Proplynouti, durchfliessen. P. mýto (projeti). Arch. VIII. 90.

250394   Proplýtvati Svazek: 2 Strana: 1163
Proplýtvati = promarniti, vergeuden. D. — co čím: hody. P. čas odklizováním rumu. Kos. Ol. I. 119.

250395   Proplyvací Svazek: 2 Strana: 1163
Proplyvací =prorážející. P. papír, Lösch- papier, u. Us.

250396   Proplývati Svazek: 2 Strana: 1163
Proplývati, durchfliessen. — abs. Papír tento p-vá. Us. Jg.

250397   Propnouti Svazek: 2 Strana: 1163
Propnouti (vz Pnouti), propíti, pro- piati, ial, iat, ětí, propínati, durchspannen. — co. Us.

250398   Propnouti se kudy Svazek: 7 Strana: 0505
Propnouti se kudy. Zelenavým stínem lupení propínaly růžové se žíly. Čch. Bs. 83.

250399   Propocení Svazek: 2 Strana: 1163
Propocení, n., das Durchschwitzen.

250400   Propocený Svazek: 2 Strana: 1163
Propocený; -en, a, o, durchgeschwitzt. P. košile. Us. Jsem všecek p. Us. Hý.

250401   Propočítati co Svazek: 7 Strana: 0505
Propočítati co, durchzählen. Stč. Zem. 177.

250402   Propočtovati Svazek: 2 Strana: 1163
Propočtovati, durchs Rechnen verlieren. Bern.

250403   Propodsívaný. P Svazek: 10 Strana: 0311
Propodsívaný. P. řeč. Slád. Cor. 102.

250404   Propodsívati Svazek: 2 Strana: 1163
Propodsívati. — co kudy: prach, obílí skrze říčici, durchsieben. Ros.

250405   Propojičitedlnosť, i Svazek: 7 Strana: 0505
Propojičitedlnosť, i, f., Verleihbarkeit. Vz Vládnouti. CJB. 293.

250406   Propojičiti Svazek: 2 Strana: 1163
Propojičiti, zastr., vz Propůjčiti.

250407   Propojička Svazek: 2 Strana: 1163
Propojička, y, f., zastr., vz Propůjčka.

250408   Propomenli Svazek: 7 Strana: 0505
Propomenli (!), Aussöhnung, f. Pohl.

250409   Proponent Svazek: 2 Strana: 1163
Proponent, a, m., z lat., navrhovatel, der Antragsteller.

250410   Proponování Svazek: 10 Strana: 0311
Proponování, n., z lat. P. lekcí. Listář 23., 25.

250411   Proponovati Svazek: 2 Strana: 1163
Proponovati, z lat., navrhovati, vortragen, vorschlagen, vorstellen, proponiren.

250412   Propontidský Svazek: 2 Strana: 1163
Propontidský, propontisch.

250413   Proporce Svazek: 2 Strana: 1163
Proporce, e, f., z lat., úměrnost, srovna- losť, v mathm. rovnosť dvou rozdílů (p. arithmetická) neb dvou podílů (p. geome- trická) : a — b = m — n; a m --- = --- nebo b n a : b = m : n., das Verhältniss, die Proportion. Vz S. N. — P., míra, das Eben- mass. Údové spolu se drží svazky ustavič- nými v p-ci příslušné. Kom. J. 242. — Br.

250414   Proporce Svazek: 7 Strana: 0505
Proporce v hudbě = poměrnosť rozlič- ných tonů dle též míry. Vz S. N. XI. 78. — P. chemická. SP. II. 240.

250415   Proporcionalní Svazek: 2 Strana: 1164
Proporcionalní, z lat., úměrný, poměrný, srovnalý, proportional. P. kružidlo, nástroj k zmenšování n. k zvětšování daných čar podlé určitého libovolného poměru způso- bem mechanickým. Šfk. Vz S. N. — P., verhältnissmässig, angemessen.

250416   Proporcionalnosť Svazek: 2 Strana: 1164
Proporcionalnosť, i, f., die Verhältniss- miissigkeit, Angemessenheit.

250417   Proporúhání Svazek: 9 Strana: 0260
Proporúhání boží. Praž. evang.

250418   Propos Svazek: 2 Strana: 1164
Propos (fr., propo), řeč, návrh, die Aeus- serung; der Vorschlag, Antrag; a p. (a propó), právě v hod, právě v čas, abych ne- zapomněl. Rk.

250419   Proposice Svazek: 2 Strana: 1164
Proposice, e, f., z lat., návrh, předloha, der Vortrag, Vorschlag; ve filosofii návěsť. Rk., S. N. Počíná všeobecnou návěstí ho- řejší. SŠ. J. 165.

250420   Proposlouchati koho kde Svazek: 10 Strana: 0657
Proposlouchati koho kde. Lékař p-chal nemocného na zádech. Máj. IV. 538.

250421   Propotek Svazek: 7 Strana: 0505
Propotek, tku, m., Durchschwitzung, Transsudat. Nz. lk.

250422   Propotiti Svazek: 2 Strana: 1164
Propotiti, il, cen, ení, propotívati, pro- pocovati, durchschwitzen. — co: košili, kabát.

250423   Propoučeti Svazek: 7 Strana: 0505
Propoučeti = prosákati. Voda p-čí. U Kdyně. Rgl.

250424   Propouštěcí Svazek: 2 Strana: 1164
Propouštěcí list z jisté summy = kvi- tance, Quittung, f. J. tr. P. vysvědčení, Ent- lassungszeugniss. P. nebozez(čepovník, Šm.), der Durch-, Zapfenbohrer. Šm.

250425   Propouštění Svazek: 7 Strana: 0505
Propouštění, n., Entlassung, f. P. otroků na svobodu. Šmb.

250426   Propouštění, n. P Svazek: 10 Strana: 0311
Propouštění, n. P. školních správců. Listář 34.

250427   Propouštěti Svazek: 2 Strana: 1164
Propouštěti, vz Propustiti.

250428   Propouštítko Svazek: 2 Strana: 1164
Propouštítko, a, n P. osnovní, das Ein- lesebretchen, v tkadl.

250429   Propoušťka Svazek: 2 Strana: 1164
Propoušťka, y, f., der Abschied. Rk.

250430   Propouti-s Svazek: 2 Strana: 1163
Propouti-s, dy, f., nyní Mare di Mar- morn mezi Hellespontem a Bosporem thra- ckým. Vj.

250431   Propověď Svazek: 7 Strana: 0505
Propověď, vz Gnoma. P., apophthegma, senrentia, stručný a jadrný výrok pocháze- jící od člověka jednoho a pokládaný za výrok jeho i když jest rozhlášen v obe- censtvu. Vz Lpř. Báj. aisop. 35. Cf. Jg. H. 1. 735., List. fil. VII. 119., Jg. Slnosť. 96, 156.

250432   Propověď Svazek: 8 Strana: 0323
Propověď, vz Návěta (zde).

250433   Propovědač Svazek: 2 Strana: 1164
Propovědač, e, m., der Aussager. Us. Jg.

250434   Propovědění Svazek: 2 Strana: 1164
Propovědění, n., das Sagen, die Aus- sprechung, vz Propověděti. — P., co pro- pověděno, propověď, die Aussage, der Aus- spruch. Pěkné p.; p. kratičké ale moudré, V., znamenité. Orb.p. —P., der Syllogismus. Větší, menší p. Jir. exc.

250435   Propovědění Svazek: 9 Strana: 0260
Propovědění, axioma. XVI. stol. Mus. 1898. 256

250436   Propověděti Svazek: 2 Strana: 1164
Propověděti, propovědíti, vím, věz, véda (ouc), děl, děn, ění; propovídati, propovídá- vati = promluviti, aussagen, aussprechen. Onen starý Kato velmi pěkně propověděl. V. — co komu. Propoví mu slovo. Jel. — co nad čím. Kněz posvěcuje — nad chlebem propoví slova. P. Kr. Ms. c. pic. — co o čem. Alx. — skrze koho. A tehdy jeden každý skrze řečníka propověz i odpověz. CJB. 383.

250437   Propověděti co o čem Svazek: 7 Strana: 0505
Propověděti co o čem. Alx.V. (Anth. I. 3. vd. 33.).

250438   Propověd',i, f.,průpověď, i, propovídka, propovídečka Svazek: 2 Strana: 1164
Propověd',i, f.,průpověď, i, propovídka, propovídečka, y, f., propovědění, n., frase, der Satz, die Phrase. Řečník slova změně- ním (tropis) a průpovědi (sententias) figu- rami šlechtí. Kom. Vydati se na sbírání českých průpovědí. Sych. P. hlavní, základní, der Hauptsatz. Zlob. — P., krátké, nějakou důležitou pravdu n. naučení obsahující pro- povědění, der Spruch, die Sentenz. P-di jsou vzdělanějšímu to, co sprostému přísloví. Marek. P. památná, Denk-, vtipná, Sinn-, důvtipná, Jg., mravná, p. hlubokého smyslu, Sych., biblická. Kom. Příležitě tu propovídku pro- hodil. Jg. — P., přísloví, das Sprichwort. Berg. — P., věta důkazu žádající, der Lehr- satz. P. z přezvědu. Hš. — P., věta, která žádného důkazu nepotřebuje, der Grundsatz. Sedl.

250439   Propovědnosť Svazek: 2 Strana: 1164
Propovědnosť, i, f., die Sentenziosität. Sm.

250440   Propovědný Svazek: 7 Strana: 0505
Propovědný. P. báseň. Jg. Slnosť. 133.

250441   Propovědný, -dní Svazek: 2 Strana: 1164
Propovědný, -dní, průpovědní, Spruch-. P. kniha (propovědí zavírající). D. P. báseň = druh didaktického básnictví pronášející nauky moudrosti a zkušenosti krátkým, jadrným, názorným způsobem co možná nejzvláštněji. Vz více v S. N. — P., výměsní, aphoristisch. Šm.

250442   Propovídka Svazek: 2 Strana: 1164
Propovídka, vz Propověď.

250443   Propracování Svazek: 2 Strana: 1164
Propracování, n., die Durcharbeitung, Durchbildung. Dch.

250444   Propracovanost Svazek: 2 Strana: 1164
Propracovanost, i, f. = propracování. Kos. Ol. I. 278.

250445   Propracovaný Svazek: 7 Strana: 0505
Propracovaný, durchgearbeitet. P. my- šlénka. Jir.— čím. Čelo myšlénkami p-né. Pká.

250446   Propracovati Svazek: 2 Strana: 1164
Propracovati,durcharbeiten, —co: těsto. Us. — se = pracně se probrati; v hornictví klízením n. pavováním skalou se prodělati. Am. -- se kudy: skrze vlny, Č., skrze houští. Vz Trouditi, 3.

250447   Propracovati se kam Svazek: 7 Strana: 0505
Propracovati se kam: k cíli. Sbn., Osv.

250448   Propraetor Svazek: 2 Strana: 1164
Propraetor, a, m., u Římanů úředník, který byv rok praetorem v Římě dostal pak některou provincii jakožto místodržitel k spravování. S. N.

250449   Proprachnivěti Svazek: 2 Strana: 1164
Proprachnivěti, ěl, ění, durch u. durch morsch werden. Ros.

250450   Proprání Svazek: 2 Strana: 1164
Proprání, n., das Durchwaschen. Us.

250451   Propraný Svazek: 2 Strana: 1164
Propraný; -án, a, o, durchgewaschen. Us.

250452   Proprapravnuk, a Svazek: 2 Strana: 1164
Proprapravnuk, a, m., der Urururenkel. Plác.

250453   Proprášiti Svazek: 2 Strana: 1164
Proprášiti, il, en, ení; proprašovati, durch-, ausstäuben. — co: kožich.

250454   Proprašný Svazek: 2 Strana: 1164
Proprašný, durchgestäubt.

250455   Proprati Svazek: 2 Strana: 1164
Proprati, peru, pral, án, ání; propírati, proprávati, durchwaschen. — co: prádlo, zlato (ryžovati) = naskrze, z většího dílu práti, schwemmen; čas (praním stráviti, ver- waschen. D. — co kde: košile v horké vodě. Us. Rudy v mlýně p. Vys. — se kudy: skrze nepřítele — protlouct se, sich durch- schlagen. Ros., Skl. V. 321.

250456   Proprava Svazek: 2 Strana: 1164
Proprava, y, f. propravení, uvedení, úvod, die Einführung, Einleitung. Pán zákon starý jako předchozí p-vu křesťanské víry vysta- vuje; Kázání jeho jinde pronesená se jen za p-vu pokládati mohou. Sš. J. 76., L. 60. Vz Prodromus. (Hý.). Logika může slouti propravou ke všem vědám. Vz Propaedeu- tika. Marek. Vědecká p. ku písmu sv. sta- rého a nového zákona, die biblische Einlei- tung o. Isagogik. Us. Hý.

250457   Proprava Svazek: 7 Strana: 0505
Proprava, Propaedeutik. Nz. P. k čemu. Dsch. I. 18., Šf. Strž. I. 11.

250458   Proprávati Svazek: 2 Strana: 1164
Proprávati, vz Proprati.

250459   Propravce Svazek: 2 Strana: 1164
Propravce, propravitel, e, m., der An- bahner. Přípravcem a p-cem cesty býti měl pro Krista. Sš. J. 17.

250460   Propravitel Svazek: 2 Strana: 1164
Propravitel, e, m., der Durchbringer, Helfer.

250461   Propraviti Svazek: 2 Strana: 1164
Propraviti, il, en, ení; propravovati — prodělati, překážky odkliditi, provésti skrze něco, durchbringen, durchthun; se, sich durch- arbeiten, durchkommen. Jg. — co: strouhu, Ros., cestu (prodělati; 2. přístup zjednati. D.). V. P. ruku (prostrčiti), zapovězené zboží (pronésti), kůži (vydělati). Šm. — co komu: sobě zrak p. Kom. Ženám tok po porodu, zástavu p. Byl. P-viv sobě cestu udává apoštol příčinu. Sš. Sk. 39. — co, koho kudy. Propravil se skrze lesy. Ros. P. niť skrze ucho jehly. — co z koho: vodu ze sebe p. V. — co komu čím. Císař brannou rukou cestu sobě p-vil. V. — přes co. Přes jejich zříceniny a těla brannou rukou sobě cestu k nám propravil. V. — co kudy kam. P. si cestu skrze trubici močovou do mě- chýře Lk. — se kudy: cestou zatrženou. Jg.

250462   Propraviti co Svazek: 9 Strana: 0260
Propraviti co. Jenž p-ví cestu tvú před tebú. Praž. evang. (List. fil. 1897. 188. )

250463   Propraviti co čí Svazek: 7 Strana: 0505
Propraviti co čím. Pocestní bidla s se- bou nosí, kterýmiž sníh p-vují. Kosmogr. 1. 40. A.

250464   Propravna Svazek: 2 Strana: 1164
Propravna, y, f. Encyklické vědy byly p-ny filosofie. Sš. Sk. 210. Vz Průpravna.

250465   Propravnuk, a Svazek: 2 Strana: 1165
Propravnuk, a, m., der Ururenkel. Plác.

250466   Propravný Svazek: 2 Strana: 1165
Propravný, ku propravě se odnášející, einleitend, Vor-,Hilfs-, propädeutisch. P. po- znamenání, Šf. Rozpr. 36., škola, křest. Sš. J. 57. Věta dřívější toliko p-nou povahu ku pokoji obnášeti může. Sš. Sk. 128. P. vě- domosti. Jg.

250467   Propravný Svazek: 7 Strana: 0505
Propravný. P. pojednání, vědomosti, Šf. I. 567, 411., činnosť. Osv. I. 77.

250468   Proprázdniti Svazek: 2 Strana: 1165
Proprázdniti, il, ěn, ění; proprazdňo- vati, aussleeren. — co komu. Chřípí mu proprázdnil a nos bez facalétu utřel = ošidil ho. Reš.

250469   Propražiti Svazek: 2 Strana: 1165
Propražiti, il, en, ení, durchrösten, -bren- nen. Us. Jg.

250470   Proprdnouti Svazek: 2 Strana: 1165
Proprdnouti, dnul a dl, ut, utí; propr- děti, ěl, ěn, ění, durchfarzen. — co. Pro- prděls kalhoty (říká se dětem). Ros.

250471   Propremovati co Svazek: 10 Strana: 0311
Propremovati co. 1724. Hrubý 242.

250472   Proprchnouti Svazek: 2 Strana: 1165
Proprchnouti, chnul a chl, ut, utí, pro- prseti, el, en, ení, proprchati, proprchávati, proprchovati, durchregnen, durehfliesen. — abs. Hezky proprchuje. Us. Jg.

250473   Propria manu Svazek: 2 Strana: 1165
Propria manu, lát., vlastní rukou.

250474   Propriety Svazek: 7 Strana: 0505
Propriety (z lat. proprietas, příslušnosť, vlastnictví) ve vojenství = všecky vojákovy příslušnosti a maličkosti, jichž pro svou do- mácnosť ve vojárně k čištění oděvu i koní má zapotřebí a jimiž se z tak zvaného zá- vdavku (Handgeld) při vstoupení do služby praesenční sám opatřiti musí. S. N. XI. 78.

250475   Proprodati Svazek: 2 Strana: 1165
Proprodati, durch den Kauf verlieren. Us.

250476   Proprotiviti Svazek: 10 Strana: 0311
Proprotiviti. Kat. 2162. Asi chybně m.: poprotiviti. Sr. List. fil. 1882. 315., XV. 106.

250477   Propršeti Svazek: 10 Strana: 0311
Propršeti. Dobrá dušková (došková) stře- cha nemohla p. Čes. 1. XII. 193.

250478   Proprtati Svazek: 2 Strana: 1165
Proprtati, proprtovati, durch-, verflicken.

250479   Proprúčit Svazek: 9 Strana: 0260
Proprúčit = prohnouti. Proprúčit se. Mus. ol. 1898. 114.

250480   Propruditi Svazek: 2 Strana: 1165
Propruditi, wund schrammen. — co: kůži. — se. Šm.

250481   Propřísti Svazek: 2 Strana: 1165
Propřísti, durchspinnen. — co: celou noc — si co: prsty, sich wundspinnen. Šm.

250482   Propříští Svazek: 8 Strana: 0323
Propříští. Od času sv. Jiří p-ho. 1619. Kutn. šk. 156.

250483   Propříti Svazek: 2 Strana: 1165
Propříti, vz Příti, den Process verlieren. — abs. Tehdá jest propřel. Kn. rož. 152. — co. Ib. čl. 275.

250484   Propříti co Svazek: 9 Strana: 0260
Propříti co. Ktož dědinu propří. o nížto sú se vdávali. Kn. rožm. čl. 275. Vz Vdáti.

250485   Propsanec Svazek: 2 Strana: 1165
Propsanec, nce, m., der Geächtete, Pro- skribirte. Ms. pr. pr. 92.

250486   Propsaný Svazek: 9 Strana: 0260
Propsaný rebeli. Br. Hod. 292. Vz Pro- psati.

250487   Propsati koho Svazek: 2 Strana: 1165
Propsati koho, proskribiren, ächten. Us. — co = mezi něco psáti, dazwischen schrei- ben. — co čím. Dch. Propisovati český text latinskými slovy, červeným inkoustem. Us. Č.

250488   Propsati koho Svazek: 10 Strana: 0311
Propsati koho achtem, proscribere, nedo- poručuje V. Zelený. Vz Pokr. 1885. č. 354.

250489   Propsíti Svazek: 2 Strana: 1165
Propsíti, il, en, ení = prohýřiti, durch- bringen, verlumpen. = co. Ros.

250490   Propšení, n Svazek: 2 Strana: 1165
Propšení, n. = propíchnutí. P. divoké svině oštěpem, der Saufang.

250491   Propšiti Svazek: 2 Strana: 1165
Propšiti = propíchnouti. — co čím kde. Propšil jsem to vyhřezenie u prostřed jehlú tenkú. Sal.

250492   Propšukati Svazek: 2 Strana: 1165
Propšukati, pšukáním ztratiti. Mnoho prachu p-li (viel Pulver verplatzen). D.

250493   Proptati se Svazek: 2 Strana: 1165
Proptati se, durchfragen. — koho. Všech se proptal. Šm. — kudy : skrze neznámé krajiny se p. Šm.

250494   Propučiti Svazek: 2 Strana: 1165
Propučiti, il, en, ení = otevříti, prodíti, öffnen. — co: vřed. Sal.

250495   Propučiti. A Svazek: 7 Strana: 0505
Propučiti. A růže v vůni p-čí. Hlk.

250496   Propud Svazek: 7 Strana: 1371
Propud, ynum, zastr. Pršp. 39. 68.

250497   Propud, u Svazek: 2 Strana: 1165
Propud, u, m., der Durchtrieb. Vz Pro- pudy. Šm.

250498   Propuditi Svazek: 2 Strana: 1165
Propuditi, il, zen, ení, durchjagen. Ros. — koho čím kudy. P.,koně ostruhou skrze vodu. Šm.

250499   Propuditi koho Svazek: 9 Strana: 0260
Propuditi koho = zahnati. Rozb. III. 723.

250500   Propudy Svazek: 2 Strana: 1165
Propudy. Dali mu propudy. Vz Odbytí. Č. M. 639.

250501   Propuchřeti Svazek: 2 Strana: 1165
Propuchřeti, propráchnivěti, durchmo- dern. Šm.

250502   Propůj čitelný Svazek: 2 Strana: 1165
Propůj čitelný, verleihbar. Ms. pr. hor. 28.

250503   Propůjčce Svazek: 7 Strana: 0505
Propůjčce, e, m. = propůjčovatel.

250504   Propůjčení Svazek: 2 Strana: 1165
Propůjčení, n., die Verleihung, Erthei- lung. P. úřadu, pomoci, milosti (udělení). D. Dle p. práv městských. Zlob. P. výsady, Privilegienverleihung. J. tr. K našemu vlast- nímu užitku a propůjčování si zůstavujeme. Nar. o h. a k. P. služby, Dienstverleihung. Csk. P. fary. J. tr.

250505   Propůjčený Svazek: 2 Strana: 1165
Propůjčený; -en, a, o, verliehen. P. věc, spis, das Kommunikat. J. tr. Věř toliko a ujmeš spásu v Kristu p-nou. Sš. I. 109.

250506   Propůjčený Svazek: 7 Strana: 0505
Propůjčený. Mocí sobě od Boha p-nou. Pož. 190.

250507   Propůjčitel Svazek: 2 Strana: 1165
Propůjčitel, e, m., zastr. propojičitel, der Verleiher. CJB. 323., Ms. pr. hor. 33.

250508   Propůjčitelnosť Svazek: 2 Strana: 1165
Propůjčitelnosť, i, f., die Verleihbarkeit. Ms. pr. hor. VII.

250509   Propůjčiti Svazek: 2 Strana: 1165
Propůjčiti, il, en, ení (zastr. propojičiti, propojčiti), propůjčeti (zastr. propojčeti), el, en, ení; propůjčívati, propůjčovati = k uží- vání půjčiti, dáti, verleihen, dargeben, ge- währen, gestatten, ertheilen; připustiti, ein- räumen: p. se = po vůli býti, Jemanden zum Willen sein, sich einem mittheilen, überlassen, vergünstigen. Jg. — Propůjčeno míti = do- voleno; není mi propůjčeno — nesmím. V. - co (komu): svobodu, V., milosť (uči- niti), D, statek (poddati, verleihen), D., pro- pojičky (v hornictví, belehnen). Jg. P. ně- komu svou službu. Dch. P. někomu moc,. úřad; p. sobě obapolně spisy v rozepři J. tr. — čeho (komu): pomoci, milosti, pokoje, daru, úřadu, Jg., laskavého ucha, D., moci. V. Já vám toho propůjčuji (při- pouštím). Br. Jestli nám Bůh takové lásky propůjčil. Sš. I. 61. Dobrého slova jí v po- radě propůjčí (dobře o ní promluví). V. Že Bůh potomstvu jeho (Abrahamovu) země svaté propůjčí. Sš. Sk. 76. — čeho, co, se k čemu. P. svých hlasů k přerozkošné mu- sice. Kom. P. děti k žebrání. J. tr. Doly k pavování někomu p. Nar. o h. a k. P. se někomu k službám. Sych. Jazyk český pro- půjčoval se k opravdovým studiím filoso- fickým. Pal. Rdh. III. 259. Jak se mohl k tomu šmejdu p.? Us. Dch. —komu odkud. Chudým ze svých statků propůjčoval. Sš. Sk. 53. — komu v co. Bojovati musíme s pletí a jí ničeho v rozkoš nepropůjčovati. Sš. Sk. 15. — co, čeho kde: noclech v domě. v hospodě, v nájmu p. V. — co komu k čemu (zač). Hory (doly) k vzděláváni kovů za, některý díl zisku někomu p. Vys. Hojnosť času k napravení-se jim propůjčoval. Br. Janovi bratru svému Moravu k drženi p-čil. V. — se čemu, komu: času (hověti mu). V. Tobě se propůjčuji (jsem po vůli). V. — se komu za koho: za dobrého přítele. Th. — co komu kdy. Otec totiž dal a pro- půjčil soud synu teprv při jeho vtělení; Kdež sv. apoštolu při kázání se p-val. Sš. J. 89., L. 2. P. někomu spisy v rozepři. J. tr. Příteli v jeho potřebě se p. Rvač. — se komu proč, k čemu jak. Z peněz se nám k službám propůjčil, Jel., s chutí. Sych. David všechněm úminkům těm se milerád p-čil; Ač se byl na nějakou chvíli jemu p-čil; Slušně se tedy do Pána nadála, že se nějakou měrou svatům propůjčí: Spra- vedlnost byla jemu kromě zásluh vlastních propůjčena; S milostí a láskou se nám p-čil: Pán se jim také v tom přeochotně p-čil; Abychom k nepřízni jejich láskou, k nená- visti jejich dobročiněním, k jejich hanám modlitbami se jim propůjčovali. Sš. Sk. 158.. 152., J. 39., I.' 51., L. 30., 66., 73. Nebo za- pálivše hraň propůjčovali se nám všechněm pro déšť nastalý a pro zimu. Sš. Sk. 288. (Hý.). Jestližeby hormistr propůjčil komu která propojičku bez vědomí těžařův. CJB. 357. — se čím, se komu v čem. P. se službou. V. Jenž se v tom svým pánům propůjčují. aby . . . Br. Římanům se v platných služ- bách propůjčoval. Plác. P. se v službě. V. Rád se v tom Bohu propůjčuje. D. Král propůjčoval se pánům českým nadobyčejnou štědrostí. Pal. ?. 1. 352. Propůjčuje se nám divy svými; Kdyby se vší silou svojí hlá- sání tomu nepropůjčoval; Kteří jí (církvi) silami svými se propůjčují; Že se duch svatý milostmi svými všechněm lidem k vedení bohumilého života propůjčí; P. se někomu ochranou a záštitou. Sš. L. 62., I. 9., Sk. 1., 18., 26. (Hý.). Ač Pavel k nenávisti jejich se jim láskou, modlitbami . . . propůjčoval; Všelijak vlídností a zdvořilostí svou světo- známou Pavlovi se propůjčujíce; Ostrované se nemalou vlídností a ochotou propůjčili rozbitkům; Pavel za svého na Maltě po- bytu se obyvatelům zázračnou pomocí, oni pak jemu všelijakou ochotou propůjčují. Sš. Sk. 236., 205.. '289., 288. — se komu kde. Petr tuto v Antiochii nějak příliš se židům a mravům jejich propůjčoval. Sš. Sk. 186. (Hý.). — že. Propůjčme (připusťme, dejme tomu), že tak jest. V.

250510   Propůjčiti co Svazek: 7 Strana: 0505
Propůjčiti co. To jsem někde p-la (půj- čováním toho jsem pozbyla). U Dobrušky. Vk. — se komu k čemu (zač): k platné radě a pomoci, Mus, za mzdu. Osv. I 168. — kde. Na té dráze krasocit vždy novou mu propůjčoval sílu. Vlč. — čím. P. se někomu dobrou radou i hmotnou pomocí. Mus. — jak. Místo to p-čí se prozatím na rok. Us. Pdl. — v čem V ničem se mu p. nechtěl. Pal. Rdh. I. 254.

250511   Propůjčka Svazek: 2 Strana: 1166
Propůjčka (zastr. propojička, propojčka), y, f.= propůjčení, podání, úřední dovolení k pavování dolů (v hornictví, die Schurf- lizenz). Am., Pam. kut. Die Verleihung. P. výprosná (výprosa), Bittleihen, n.; příjemce p-ky, der Entlehner; p-kou něco vzíti; p. horní, Berglehen. J. tr. Potvrzení p-ky. Am. Propojičkú tak se právo dobývá: Když kdožkoli z dělníků nejprve pramen nalezl by, ten od urburéřů pramenů přijíti má; Třetí díl, který z propůjček na nás sluší. CJB. 319., 315. Však aby ovšem první pří- jemce, který by při pánu první p-ky hledal, při ní zůstaven byl. Nar. o h. a k.

250512   Propůjčka Svazek: 8 Strana: 0323
Propůjčka na horní pole. Vz Ott. XL 620. b.

250513   Propůjční Svazek: 2 Strana: 1166
Propůjční, Leih-. P. knihovna. Leih- bibliothek. J. tr.

250514   Propůjčník, a, m Svazek: 2 Strana: 1166
Propůjčník, a, m., der Entlehner. Rk.

250515   Propůjčovací Svazek: 10 Strana: 0311
Propůjčovací listina. Ott. XX. 775.

250516   Propůjčovatel, propůjčce Svazek: 2 Strana: 1166
Propůjčovatel, propůjčce, e, m., der Verleiher. J. tr.

250517   Propuk Svazek: 7 Strana: 0505
Propuk, u, m., der Ausbruch. Období p-ku, Eruptionsstadium. Exc. P. nádoru, Geschwulsteruption.

250518   Propuk Svazek: 10 Strana: 0311
Propuk, u, m. = propuknutí. Horečka při p-ku osutin, horečka propuková, Erup- tionsfieber; P. neštovic, oparu, lišeje, Herpes-, osutin, potu, Schweissausbruch. Ktt.

250519   Propukati Svazek: 10 Strana: 0311
Propukati, propuknouti. Odstředivé snahy propukají, lépe: ukazují, objevují se, vy- rážejí. Mtc. 1903. 270.

250520   Propuklina Svazek: 2 Strana: 1166
Propuklina, y, f., propuklá země, der Riss, die Kluft. Us. Tč. — Valk. Alx.

250521   Propuklý Svazek: 2 Strana: 1166
Propuklý, durchgebrochen. Dch.

250522   Propuknouti Svazek: 2 Strana: 1166
Propuknouti, knul a kl, utí; propukati, propuliovati = vypuknouti, otevříti se, auf- brechen, sich öffnen; náhle na jevo přijíti, los- brechen, sich unverhofft ereignen, ausbrechen. Jg. — abs. Nežit, vřed propukl (propukl se). Ros. Když se nežit propukne. Kom. Zlá nemoc tu propukla. Kram. Tajemství, bouření pro- puklo. Jg. Propukly se rady a zrady někte- rých o bezhrdlí Soběslava. V. Záští p-klo. Dch. — odkud. Propuklo to z něho. Ros. — jak. Takový oblak s hřmotem propuká. Tabl. lid. Zda květ stromu propukává lihou ? Sš. Bs. 186. — kde. Na korábu morová rána propukla. Kram. — v co. Vášeň jeho v tento nářek propukla. Ráj. P. v smích. Us. Hý. — se na koho. Propuklo se to na něho. Ros. — se kde. Když se něco nového ve světě propukne. Plk.

250523   Propuknouti. — abs Svazek: 7 Strana: 0505
Propuknouti. — abs. Radosť p-kává. Dk. — jak. Záliba p-ká často náhlým vý- křikem. Dk. — kde. V žilách jarosť pro- pukává. Kká. V horách na straně půlnoční skály se p-kly. Tk. Č. 1. Propuklo se mi v uchu (zalehlém). Dch. — več: v pláč, v jásot. Us, Hrts., Dch. — se. Již se pro- puká, jak škodné věci jednají. Arch. VIII. 111.

250524   Propuknouti se Svazek: 2 Strana: 0970
Propuknouti se, kl, utí, přepukati se, entzwei springen, aufbersten. Ros.

250525   Propuknutí Svazek: 2 Strana: 1166
Propuknutí, n., der Ausbruch. P. bouře, války. Dch. P. neštovic (provalení), das Durchbrechen. Šm.

250526   Propukový Svazek: 7 Strana: 0506
Propukový. P. horečka, fiévre éruptive.

250527   Propulsator Svazek: 2 Strana: 1166
Propulsator, a. m., lat., pudič, pudidlo. S. N.

250528   Propust Svazek: 7 Strana: 0506
Propust vojínům vysloužilým dávaný, der Abschied. Vz S. N. XI. 78.

250529   Propusť Svazek: 9 Strana: 0260
Propusť, Durchlass. Lodní p. vorní. Nár list. 1897. č. 293. 2. P. v jezu. Ott. XIII. 307.

250530   Propust, u, propustek Svazek: 2 Strana: 1166
Propust, u, propustek, stku, m. = pro- puštění, osvobození, die Freilassung, Los- lassung. Poslal mne hlásat zajatým propust; Po onom apoštolů z vězení p-stu. Sš. L. 59., 67. — P., místo ku propouštění, prů- chod i průjezd ku př. pod železnou drahou, der Durchlass. Dch. — Propustek, list pro- pustný, rozvodný, libellus repudii, der Scheide brief. Za času Páně u židu již zavládlo, že ženy o p. či propustný list žádali. Sš. Mr. 44.

250531   Propustitelný Svazek: 2 Strana: 1166
Propustitelný, durch-, entlassbar. D.

250532   Propustiti Svazek: 2 Strana: 1166
Propustiti, il, štěn, ění; propouštěti, 3. os, pl. ěji, ěl, štěn, ění, propouštívati = skrze něco pustiti, durchlassen; od sebe, z povinnosti pustiti, entlassen, gehen lassen; na svobodu pustiti, frei-, loslassen; dáti, propůjčiti, ein- räumen, zulassen; zrušiti, přetrhnouti, od- pustiti, nach-, erlassen, auflösen; prodíti, öffnen, aufbrechen. Jg. — Propuštěno míti — moci; není mi propuštěno (nesmím). V. Nežit se propustil (pukl). Sal. — co, koho: pojatou manželku, někoho svobodného, ji svobodnou, Kom., ženu, Br., dům (prodati), V., zápověď (zrušiti), Háj., čas, lhůtu (pro- spati, promlčeti), Vš., vojsko, D., vězně, za- jatého, Sych., sněm, Šm., hlízu (prodíti). Jád. P-la Petříka pohonu prázdna; On ty rukojmě k sobě přijal a mě prázdna p-stil. Půh. I. 261., II. 415. Všecky ty nápady pro- púští. Vl. zř. 317. Nechtěl-liby potom statku postúpiti a zápisu propustiti. Vl. zř. 43. Když pohonie komorníci, právo jim sehnati, kdež žena jeho sedí, nepropouštějíce neděl, verstreichen lassen; Ten to p-stil, že nestál na tom, o něž sě příta, durch Unachtsamkeit verlieren. Kn. rož. 23., 288. Pakli potom nebude tobě k mysli, propustíš ji svobodnou. BO. Rojovníková voda propouští (otvírá) krtice. Jád. — koho nač: na svobodu, Vrat., na jisté výminky. V. P. někoho na rukojmě. Bart. 1. 38. — koho čeho: vyše- tření. Šf. Rozpr. 35. Quitprifem ukázal, že jej toho propúští; Václav kněze biskupa propúští toho póhona o tu věc, o niž jej pohnal. Půh. II. 317., 572. — koho, co z čeho: ze slibu manželského, mincmistra z povinosti i počtu, někoho z poddanosti, V., z úřadu, z klatby, z kázně, Jg., z vojny, Čsk., Sych., ze služby, ze závazku, J. tr., z půhonu, Žer. Záp. II. 78., D., z pokuty, z daní p. Jg. Dědictví své, zápisy z desk p. (vymazati). Vš. Někoho ze své moci p. V. P. někoho z přísahy, Bl., z jisté summy peněz (kvitovati, prázdna a svobodna uči- niti); p. statek z manství, ein Gut allodi- siren; p. někoho ze zatčení, z vazby; věc nemovitou z knihy pozemností, J. tr., ně- koho ze žaloby, před časem z učení. Sp. Propusť mě ze slibu mého, Er. P. 152. A toho dne byli všichni páni čeští ze slibuov a z přísah propuštěni, i kníže Viktorin z vě- zení, i kníže míseňské z léna. Let, 217. Z toho jej prázdna p-la; Z desk je p-li; Ona z toho věna p-la i jeho i jeho dětí. Půh. II. 65., 278., 444. Z té stávky ona ho p. nechce: Zaplatila, já tebe z toho propouštim. NB. Tč. Tehdy páni takového z úřadu toho p. mají bez odpornosti a jiným (instr. sg.) ten úřad a to místo opatřiti mají. Zř. F. I. B. 28. Svědek prve nežli svědomí vydá, uči- niti má přísahu, léčby ho z ní ten, proti komu se vede, p-stil. Kol. 22. By původ pohnaného z přísahy p-stil. Nál. 213. P. ně- koho ze zápisů postranních. Václ. 31. Tako- vého prve z poddanosti nemá p., lečby se prve dskami zemskými přiznal tak, jakž se nahoře píše; Item jestližeby ten trh z desk zase p. chtěli, tehdy ten, komuž se pro- pouští . . . Zř. Vl. 557., 160. — co, koho kudy. P. někoho po Dunaji, Vrat., po mostě. Kram. P. vodu rourou. Někoho skrze za- hradu p. Ros. — koho, kdy jak: vězně (před časem) mimo poručení krále. Sych. P. koho s hanbou, s odmrštěním, Šm., bez pokuty a trestáni. V. Bez svolení něčího něco z desk p. (vymazati). Vš. Věděli, že je p. musejí bez trestu dalejšího. Sš. Sk. 48. Tys jeho propustil bez mé vuole. NB. Tč. Leč bych od pana hejtmana z úst v uši propuštěn byl (zastr.). Bdí. Obr. 111. P. ně- koho v nedostatku důkazu. J. tr. Aby jimi upomínal nepropúštěje let od roku (terminu) plněni; pakliby kto neupomínal a p-stil tři léta a 18 nedělí od plnění roku. Vl. zř. 381. Poručník může . . . právo stané i půhon po nálezu p. Nál. 216. — koho kam: do vlasti. Vrat. — koho odkud. Žalostivě jej od sebe propustil. Háj. P. někoho z vězení. Vrat. Tebe od toho propustím. NB. Tč. Háj Ne- propouštěti manželky od sebe krom příčiny cizoložstva. Ojíř. — co komu (dáti, pro- půjčiti). Králům ty věci propouští. V. Přední důstojnosti vládykám p. Har. To své právo obdržené jemu p-la jest mocně. Půh. II. 242. Jáť jemu propouštím rukojmie. NB. Tč. — co komu zač: za svobodné. Chč. 444. — koho proč: pro nedostatek důkazů. J. tr. Skrze to jsem Beneše pohonu p-stil. Půh. II. 427. Skrze svolení něčí něco z desk p. (vymazati). Vš. — co kde oč. To jsú mezi sebú p-li o tu věc. Půh. II. 322. — se kudy kam. Mořem nyní propustili se Pavlovi prů- vodčí všickni až do Assu. Sš. Sk. 234.

250533   Propustiti — co Svazek: 7 Strana: 0506
Propustiti — co. Počal zeman vodo propuščati. Sš. P. 794. Ucpávka propouští vzduch. Šmr. 55. P. knihu. Výb. II. 1439. Aby mi p-li mojeho milého. Sš. P. 600. Propustíš-li tři léta a 18 nedělí. Vš. 297., 296. — odkud. P. někoho ze slibu, Sš. P. 325., děvče po děvčeti z kola, Ib. 727., od sebe, Dch., poddané z panství, J. Lpř., z poslušnosti. Šmb. Zápis z desk p. Vš. 294. — komu (co jak). Rádi každému propouštějíce (připouštějíce); P-stil jim Dal- macii s tou výminkou (dal). Šf. Strž. II. 56., 295. a j. — kam. Enom mně dom pro- pustíte mojeho milého. Sš. P. 600.

250534   Propustiti se Svazek: 9 Strana: 0260
Propustiti se = provaliti se. Hlíza ven bude hníti a p-stí se, bude ven z života téci. Maš. ruk. 224b.

250535   Propustné Svazek: 2 Strana: 1167
Propustné, ého, n., die Extabulations- taxe. J. tr.

250536   Propustnosť Svazek: 8 Strana: 0323
Propustnosť, Permeabilität. Vstnk. III. 18.

250537   Propustný Svazek: 2 Strana: 1167
Propustný, durchlässig. Nepropustné mí- sto, der Sperrpunkt (im Gebirge usw.). Dch. — P., Entlassungs-, löschungsfähig. P. list z úroků, Zinsenquittung, f; p. list vojenský, Abschiedsmkunde, f. (Čsk.); p. list (u ži- dovských manželů), der Scheidebrief. J. tr. P. list dáti, vyhotoviti, komu doručiti, ženě dáti. Sš. Mt. 258., 80. P. léto = milostivé či jubilejní. Sš. L. 61. P. list, der Entlass-, Freibrief, mittels dessen ein Höriger aus dem Unterthansverbande entlassen wird. Gl. 278. Nemá sobě naň z cizí země p-ného listu jednati. Vl. zř. n. 262.

250538   Propustný Svazek: 7 Strana: 0506
Propustný, durchlässig. P. slepenec, Zpr. arch. VII. 88., plocha. KP. V. 311. — P. kvitance, löschungslähig, J. tr., vysvědčení, Entlassungs-. Šd.

250539   Propuštěnec Svazek: 2 Strana: 1167
Propuštěnec, nce, m., der Entlassene (Soldat). J. tr. P. z otroctví = svobodník. Sš. Sk. 72.

250540   Propuštěnec Svazek: 7 Strana: 0506
Propuštěnec. Cf. Vlšk. 252., 266.

250541   Propuštění Svazek: 7 Strana: 0506
Propuštění. O p. póhonu, Vš. VIII. 37., od poručenství, 38., od let, 39., od nadání, 41., z manství, 40., od listu obrannieho, 42., od zájmu, 42., 44., od uvázání s ko- morníkem, 43., od úmluvy, od zvodu, 44., od odhádání, 45 , od otporu. 46. Cf. Vš. Jir. 465., Zříz. zem. 470. P. z obžaloby. Pr.

250542   Propuštění, n Svazek: 2 Strana: 1167
Propuštění, n., die Entlassung. P. man- želky n. manžela, list p. (Scheidebrief); p. z moci otcovské, z dluhu, pokuty; p. dluhu (kvitance), V.; p. ze závazku, z řádu, J. tr., ze služby. Čsk. Žádati, dosíci p.; p. míti. Ros. P. zápisu, trhu, věna z desk (vyma- zání). Vš. P. z desk jiného nic nenie, než z desk toho, což ve dsky vloženo jest, vy- mazánie a v nie obrácenie. Vz Vš. 568. Tehdy ten, kdožby v tom úřadě býti nechtěl, má to na krále vznésti a za p. toho úřadu žá- dati. Zř. F. I. B. 28.

250543   Propuštěnka Svazek: 2 Strana: 1167
Propuštěnka, y, f., die Freigelassene. P. z otroctví. Mach.

250544   Propuštěný Svazek: 2 Strana: 1167
Propuštěný; propuštěn, a, o, ent-, frei- gelassen. P. z poddanosti, V., ze služebnosti. Kom.

250545   Proputovati Svazek: 2 Strana: 1167
Proputovati, durchreisen, durchpilgern, durchs Reisen verlieren. — co. Proputovala své panenství. Ros. P. zemi svatou. Us. Da,

250546   Propýchati Svazek: 2 Strana: 1167
Propýchati, propychovati, durch Stolz, Hoffart verlieren. — co (komu). Propý- chal si jeho přízeň (pýchou ztratil). Sych. P. statek, tělo a duši. V. Nehrdaj jinými a toho, což máš, nepropychuj. Čt. N. P. své zbožie, M., své věci. Reš. — co jak: vše- tečně. Reš.

250547   Propýchati Svazek: 7 Strana: 0506
Propýchati. Kdyby projhrál aneb jinak nemúdre pro svú hrdosť p-chal a ztratil. Št. Kn. š. 156. (196. 25.).

250548   Propýchati Svazek: 9 Strana: 0260
Propýchati. Nehrdaj jinými a toho, ač co máš, nepropychuj. Št. Bes. 98.

250549   Propyl Svazek: 7 Strana: 0506
Propyl, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 458.

250550   Propylaie, -leje Svazek: 2 Strana: 1167
Propylaie, -leje, í, pl., f., z řec., v stavit. = předsíň či nádherný vchod do velikého stavení. Vz S. N. KP., I. 119.

250551   Propylalkohol Svazek: 10 Strana: 0311
Propylalkohol, u, m. Vz Ott. XX. 775.

250552   Propylalkoholy Svazek: 7 Strana: 0506
Propylalkoholy. Vz Rm. I. 251.—255.

250553   Propylamen, u Svazek: 2 Strana: 1167
Propylamen, u, m., chemická 'zásada. Vz Šfk. 617.

250554   Propylamin Svazek: 7 Strana: 0506
Propylamin, u, m., v lučbě. Slov. zdrav.

250555   Propylamin Svazek: 10 Strana: 0311
Propylamin, u, m. Vz Vstnk. XII. 47.

250556   Propylbenzol Svazek: 7 Strana: 0506
Propylbenzol, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 548.

250557   Propyleje Svazek: 7 Strana: 0506
Propyleje. Cf. Vlšk. 9., 18.-20.

250558   Propylen Svazek: 2 Strana: 1167
Propylen, u, m., uhlovodík řady ethyle- nové. Vz Šf k. 507.

250559   Propylenglykoly Svazek: 7 Strana: 0506
Propylenglykoly. Vz Rm. I. 291.

250560   Propylglycocyamin Svazek: 7 Strana: 1371
Propylglycocyamin, u, m.: C6 H15 N3 O2 Vz Vstnk. 1893. 217.

250561   Propylit Svazek: 10 Strana: 0311
Propylit, u, m. = křemitý andesit, nerost. Vz Ott. XX. 776.

250562   Propylkoniin Svazek: 10 Strana: 0311
Propylkoniin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 577.

250563   Propylnatý Svazek: 10 Strana: 0311
Propylnatý propionan. Vot. 59.

250564   Propylpiperidin Svazek: 10 Strana: 0312
Propylpiperidin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 578.

250565   Propylpseudonitrol Svazek: 10 Strana: 0312
Propylpseudonitrol, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 47.

250566   Propylsulfochlorid Svazek: 10 Strana: 0312
Propylsulfochlorid, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 47.

250567   Proquaestor Svazek: 2 Strana: 1167
Proquaestor, a, m., náměstek quaesto- rův neb i ten, komu byla quaestura pro- dloužena. S. N.

250568   Prorada Svazek: 2 Strana: 1167
Prorada, y, f., zrada, Verrath, m. Pass., V. Netuší, že tu je prorada. Koll. P. Jidá- šova. Sš. Sk. 13. Na nějž (Pavla) se obava p-dy a jiné věci vymysliti daly. Sš. Sk. 114. — P., y, m., zrádce. Prorado, skvrno křesťan věčná. Rkk. 53.

250569   Prorada Svazek: 7 Strana: 0506
Prorada. Výb. II. 3. P. vůdců. Šf. Strž. I. 466. Kristus jeho p-dů umřel. Št. Kn. š. 9. (243. 12.) Kto se v tu p-du uvázal. Hr. ruk. 219. — P. = zrádce. Nevěrný, tys má p. 1362.

250570   Prorada Svazek: 8 Strana: 0323
Prorada. Ze trpí p-du (zradu), si naříkala. Vrch. Rol. XLII. 177. Dle Seyk. Ruk. 55. ne- znamená p. v Rkk. zrádce, nýbrž zradu. Cf. Mus. 1896. 280.

250571   Prorádce Svazek: 2 Strana: 1167
Prorádce, e, m.= zrádce, der Verräther. V., St. skl., Pass., Pč. 22., Št. N. 22. Jeden z Benešova byl jich p. Pč. 11. Vlastnie vlasti p. byl. BO. Sv. Petr proradci Jesu Kristova věděti chtieše. Výb. I. 265.

250572   Proradce Svazek: 7 Strana: 0506
Proradce. Pass. mus. 427., Alx. BM. v. 1. (HP. 81.), Hr. ruk. 229., Drk. (Mus. 1888. 331.).

250573   Proraditel Svazek: 10 Strana: 0312
Proraditel, e, m. XV. stoi. Vstnk. X. 602.

250574   Proraditi Svazek: 2 Strana: 1167
Proraditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění, provazovati = zraditi, verrathen. V. —koho. Leg., ZN. — co čím. Jiná píseň drsnatostí svou mistrnosť hlavy něčí proradí. Bl. — co komu: dobytek zlodějóm. Pč. 24.

250575   Proraditi Svazek: 9 Strana: 0260
Proraditi, prorázeti. Rozb. III. 734.

250576   Proraditi koho Svazek: 7 Strana: 0506
Proraditi koho. Jenž tě jednou p-dí, neb tě v kterú škodu vsadí. Ezp. 1437., 1438. P-dil jsem krev nevinnú. Sv. ruk. 175. Ten mě p-dil. Hr. ruk. 219. Jistě se potom p-díš. Výb. II. 1165. — k čemu. P-die ho k smrti. Ev. olom. 244. Ktož mě jest k tobě p-dil. 14. stol. Mus. 1890. 200. — koho čím. Políbením mě prorazuješ. Sv. ruk. 164. — koho komu: židóm. 14. stol. Mus. 1890. 198.

250577   Proradnice Svazek: 2 Strana: 1167
Proradnice, e, f., zrádkyně, die Ver- rätherin Hank. Gloss.

250578   Proradník Svazek: 2 Strana: 1167
Proradník, a, m.,prorádce, der Verräther. St. skl. II. 161., IV. 169., Martini.

250579   Proradník Svazek: 7 Strana: 0506
Proradník. Alx.V. v. 207. (HP. 6.).

250580   Proradný Svazek: 2 Strana: 1167
Proradný, zrádný, verrätherisch. P. Mi- lota. Pulk. 402., Mus.

250581   Proradný Svazek: 7 Strana: 0506
Proradný. P. plémě, Jda. v. 132., Výb. I. 170., ruka. Čch. Dg. 485.

250582   Proramčica Svazek: 10 Strana: 0657
Proramčica, e, f. = košile ženská. Brt. Sl.

250583   Prorámek Svazek: 2 Strana: 1167
Prorámek, mku, m., byla kšanda plátěná, na níž rubáč zavěšen byl na rameně. Das Achselband. Na mor. Zlínsku. Brt.

250584   Prorámek Svazek: 8 Strana: 0572
Prorámek, mku, m., vz Prirámek (3. dod.).

250585   Proramenice Svazek: 2 Strana: 1167
Proramenice, e, f. = proramice.

250586   Proramice Svazek: 2 Strana: 1167
Proramice, e, f., popruh, das Tragband (beim Korb usw.). Vz Pant. — P. u živůtku, průramek, das Achselband. Cf. Prorámek.

250587   Proramovati Svazek: 2 Strana: 1167
Proramovati = proklestiti, Aeste aus- hauen, lichten. Ros. — co komu. To mi žaludek p-lo. Us. Da.

250588   Proránky Svazek: 7 Strana: 0506
Proránky, pl. = na rozličné spôsoby povyšívané tabličky na ženských rukávcoch. Slov. Rr. Sb.

250589   Proránky Svazek: 8 Strana: 0323
Proránky, vz Prolánky (3. dod.).

250590   Prorazení Svazek: 2 Strana: 1167
Prorazení, n., der Verrath. Aqu., Ctib., St. skl. 4. 155.

250591   Prorázeti Svazek: 9 Strana: 0260
Prorázeti, vz Proraditi.

250592   Prorazilosť, i Svazek: 2 Strana: 1167
Prorazilosť, i, f., penetrantia, Durch- dringlichkeit, f. GR.

250593   Proraziště Svazek: 7 Strana: 0506
Proraziště, ě, n., Durchschlagsstelle. Us.

250594   Prorazitelnosť Svazek: 2 Strana: 1167
Prorazitelnosť, i, f., die Durchschlag- barkeit. — P., možnosť proraziti, die Mög- lichkeit durchzuschlagen. Jg.

250595   Prorazitelný Svazek: 2 Strana: 1168
Prorazitelný, mohoucí proražen býti, durchschlagbar. — P., mohoucí proraziti, durchschlagend. P. olej. Ms. bib. 239.

250596   Proraziti Svazek: 2 Strana: 1168
Proraziti, raz, il, žen, ení; prorážeti (na Slov. provazati), el, en, ení; prorážívati, provažovati = něco na skrz protlouci, pro- píchnouti, durchschlagen, -stossen, -stechen, -rennen, -brechen, -bohren, aufstosen; pro- běhnouti, durchlaufen, -dringen; protlouci se, proprati se, sich durchschlagen, durch- brechen ; propouštěti černidlo, durchschlagen, -fliessen. Jg. — abs. Proráží papír, loď, teplo, Us., voda, déšť, D., inkoust. Ml. Rána nepro- razila. D. — co, koho: závady (překážky), Kom., díru, Us., led, nepřátely, Ros., cestu, D., zeď, oblaka. Dch. Proráží mne = mrzí mne. Sá. — (co, koho) čím: lichocením ? úplatky, Sych., prosbami, prosebným spisem p. Sych. Bleskem p. (proniknouti). V. Okno kamenem p. Us. Hned se z toho popouzíš a do zbroje strojíš, chceš stropem vyletěti a. hlavou střechu proraziti. Reš. Čelem zeď p. chtěl. Jir. Anth. II. 354. Krásnýma pa- rohama hustý les proráže. Rkk. 25. A spolu měla se Petrovi samému tím cesta, do Říma, do Hlavy celé říše římské p. Sš. Sk. 121. Hlavou zdi neprorazíš. Prov. P. návrhem (způ- sobiti, aby přijat byl). Us. Da. — co proti čemu: důl proti vodě p. Vys. — v čem čím. Připochlebil se mu, aby v právní při své přízní jeho prorazil. Sych. —(se) kudy. Prorazil skrze své nepřátely. Ros. Prorazil se skrze nepřátelské vojsko. Ros. Prorazil se skrze ledové hory. V. Zvěř skrze honce p-zila (brach o. ging durch). Sp. — co, se kam: štolu do dolu p. Vys. Horníci pro- razili se do dolu. Vys. K západu p. Us. Horníci na den se prorazili. (Vz Den), na štolu. Vys. Horníci po prameních dělajíce prorazili se jedni na druhé. Vys. — co jak. Ten lék na horu i dolů p-zil. Berg. exe. Oheň v skok studených kachlů neproráží. Anth. II. 352. P. na skrz. Us. Srn. — kde. Vrch v peci anděl prorazí. Kat, 2910. Tako proráže (Záboj) dráhy u vrazěch. Rkk. 13.

250597   Proraziti Svazek: 7 Strana: 0506
Proraziti. — abs. Návrh p-zil, kam zum Durchbrach. Dch. — co. Meteor vzduch p-ží. Osv. Ruměnec snědé jeho líce p-žel. Šml. Návrh p. Dch. — v čem. V požívání uměleckého díla p-ží individualita vníma- telova. Dk. Aesth. 622. — co komu jak. Mně dub p-zil na štvero hlavičku. Sš. P. 98. — co komu: srdce. Sš. P. 116. —kde. Zsinalost p-la na jejich tvářích. Sml. — kudy. Prudké mrazení plo jej všemi údy. Tbz. Skřípání člověku všemi kostmi p-ží. Osv., Sá.— s čím: se svým návrhem. Us.

250598   Prorazitivý Svazek: 9 Strana: 0260
Prorazitivý. P. duše. Rozb. II. 149. Vz -itivý.

250599   Prorazivosť Svazek: 2 Strana: 1168
Prorazivosť, i, f., Durchdringlichkeit, f.

250600   Prorazivosť Svazek: 8 Strana: 0323
Prorazivosť = schopnosť prorážení. GR. Nov. 58.

250601   Prorazivý Svazek: 2 Strana: 1168
Prorazivý, durchdringend.

250602   Prorazný Svazek: 7 Strana: 0506
Prorazný, durchdringlich. Rk.

250603   Prorazovati Svazek: 10 Strana: 0312
Prorazovati. Pulk. Lobk. k. 31. Vz Proraditi.

250604   Proražec Svazek: 2 Strana: 1168
Proražec, žce, m, náčiní ku prorážení něčeho, u sedláře, sklenáře, plechaře, ševce, řemenáře, der Durchschlag, das Stecheisen, der Durchbruchsmeissel. Ševci a řemenáři mají p. (Locheisen), jímžto dělají díry okrouhlé.

250605   Proražení Svazek: 2 Strana: 1168
Proražení, n., der Durchschlag, Durch- bruch. D., Dch.

250606   Proraženo Svazek: 10 Strana: 0312
Proraženo = protrženo, prozrazeno. V zlo- dej. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

250607   Proražený Svazek: 2 Strana: 1168
Proražený; -en, a, o, durchgeschlagen. Vz Proraziti.

250608   Proražený Svazek: 7 Strana: 0506
Proražený. P. díra. Šmr. 16. P-nou ce- stou leckdos trefí. Bž. exc. — čím: hřebem. Mž.

250609   Prorážeti Svazek: 2 Strana: 1168
Prorážeti, vz Proraziti.

250610   Proražitý Svazek: 7 Strana: 0506
Proražitý = pronikavý, ostrý. P. dým, tabák. Val. Brt. D. 257.

250611   Proráživý Svazek: 2 Strana: 1168
Proráživý, proplývací papír (piják), Lösch- papier, n. Rk.

250612   Prorážka Svazek: 2 Strana: 1168
Prorážka, y, f., průkop, der Durchschlag, die Löcherung. Us. u Příb.'— P., čím se co proráží, vz Proražec. P. mosazná. Dch.

250613   Prorážka Svazek: 7 Strana: 0506
Prorážka nepřátelských lodí = prora- žení. Lpř.

250614   Prorážkový Svazek: 8 Strana: 0323
Prorážkový. P. nebozez, Stossbohrer, m. Petrl. 23.

250615   Prorážlivosť Svazek: 7 Strana: 0506
Prorážlivosť, i, f., Durchdringlichkeit.

250616   Prorážlivosť Svazek: 8 Strana: 0323
Prorážlivosť. P. střely. Nár. list. 1894. č. 43.

250617   Proražování, proražovaný Svazek: 2 Strana: 1168
Proražování, proražovaný, proražovati, vz Proražení, Proražený, Proraziti.

250618   Prorčení Svazek: 2 Strana: 1168
Prorčení, prořčení, n.. der Ausspruch, Hus., Leg.

250619   Prorčený, prořčený Svazek: 2 Strana: 1168
Prorčený, prořčený; -en, a,. o, ausge- sprochen. Us. Jg.

250620   Prordívati se Svazek: 10 Strana: 0312
Prordívati se. Sem tam se p-la koruna buku. Zvon II. 163. (objevovala se).

250621   Prorejditi Svazek: 2 Strana: 1168
Prorejditi, prorejdovati, durchlaufen, durchschweifen. — co. A vždy nová práni prorejduji mou obraznosť. Srn. — se. Ty děti se prorejdily. Us.

250622   Prorejdovati Svazek: 2 Strana: 1168
Prorejdovati --= utratiti, durchbringen. — co. Ros.

250623   Prorejniti Svazek: 2 Strana: 1168
Prorejniti, il, čn,ění = prohrabati, durch- wühlen. Dch.

250624   Prorejthařiti Svazek: 2 Strana: 1168
Prorejthařiti, il, en. ení, als Reiter zu Schaden kommen. — co: statek. Ros.

250625   Prorekovati Svazek: 2 Strana: 1168
Prorekovati, durch Heldenthaten ver- lieren. — co: kord. Ros.

250626   Prorektor Svazek: 2 Strana: 1168
Prorektor, a, m., z lat., na universitách hodnostář, jenž předešlého roku byl rekto- rem. S. N.

250627   Prorektorat Svazek: 8 Strana: 0323
Prorektorat, u, m. Sterz. II. 593.

250628   Proreptati Svazek: 2 Strana: 1168
Proreptati, proreptávati, murmeln. — kudy. Pramének vodičkou proreptávající. Plk.

250629   Prorezavělý Svazek: 2 Strana: 1168
Prorezavělý, rötlich. P. vousy. Us.

250630   Prorobiti Svazek: 2 Strana: 1169
Prorobiti, il, en, ení, prorobívati =pro- dělati, durchstechen, durchgraben; pro kup- čiti, durch Handel verlieren. Na Slov. Bern.

250631   Prorocký Svazek: 2 Strana: 1169
Prorocký (m.: proročský), prophetisch. P. řeč. Jel., knihy. V., hlas, Scip., úřad, Leg., důstojenství. Sš. J. 27. O p. knihách vz S. N.

250632   Prorocky Svazek: 7 Strana: 0506
Prorocky, prophetisch. P. mluviti. Us.

250633   Proroctví Svazek: 2 Strana: 1169
Proroctví, n., die Prophezeihung, Weis- sagung ; das Seherthum; das Prognostikon. Mkl. B. 69. P. slove oznámení budoucí udá- losti, jehož splnění za zázrak se míti musí. Oznámení to díti se může slovem (předpo- vědění) aneb skutkem (předoznačení). Vz více v S. N. P. v theologii = mluvení ze zjevu a z podnětu či vdunutí a vnuknutí ducha sv., mluvení to a pronášení věcí skrytých buď se k budoucnu, buď ku přítomnu, buď k mi- nulosti, buď k hloubí útroby lidské odná- šejících a k získání nevérců, i k utvrzení, osvícení, napomenutí a potěšení věrců vele- příhodných a mocně působených. Sš. I. 251. (Sr. Sš. I. 239., II. 265). FS. 14. P. před- pověděti, poznati, uznati; V tu chvíli, když p. to se splnilo; Znala p. to Isaiášovo o panně. Sš. I. 111., J. 200.. L. 17. (Hý.). P. učiniti. Us.

250634   Proroctví Svazek: 7 Strana: 0506
Proroctví. Vz Jg. H. 1. 735.

250635   Proročí Svazek: 2 Strana: 1169
Proročí, prorocký, prophetisch. P., strsl. proročb ; příp. -j?, tudíž p. — ?rorok? + j?. Mkl. B. 73. P. duch, Pulk., Sš. I. 105., Šk. 138., úřad, Sš. J. 58., řeč. Št. Duchem p-čím mluvil. Sš. Mt. 259. P. písmo, ZN., dósto- jenstvie, BO., hroby (= proroků). ZN.

250636   Proročidlo Svazek: 7 Strana: 0506
Proročidlo, a, n. = oraculum. Koll. St. 384.

250637   1. Proročiti Svazek: 2 Strana: 1169
1. Proročiti, il, en, ení, prorokovati, pro- rokovávati, prophezeien, weissagen, wahr- sagen. P. = věci tajné a skryté z nadšení duchem sv. způsobeného projevovati, buďtež ty věci přítomné aneb buďtež budoucí. Sš. L. 27. — kde. Od počátku světa v ráji prorokováno, že . . Sš. Sk. 42. (Hý.). — proč. Z peněz králi p-val. Hus. I. 398. — co komu. To mu prorokovali, Br.; p. pro- měnu v povětří. Sych. — o čem. Duch boží o hladu mu p-val. Sš. Sk. 138. O ve- liké žalosti matky božie p-val. Jir. Anth. I. 56., 77. A o něm (o Bohu) p-vala. Kat. 1807. On o tom prorokuje. Ros. P. o těch věcech. Br. — Odkud. Z jich břicha zlý duch pro- rokuje. Bj.

250638   2. Proročiti Svazek: 2 Strana: 1169
2. Proročiti, einen Termin bestimmen.

250639   Proročivý Svazek: 9 Strana: 0260
Proročivý = kdo umí prorokovati, zjevo- vati. Ten pták (dědek) jest velmi p-vý. Maš. ruk. 295a.

250640   Proročka Svazek: 2 Strana: 1169
Proročka, y, f. = prorokyně. Proročně = prorocky, prophetisch. Pán předvěstně a p. k těm dvěma příkladům prohlídá. Sš. L. 165.

250641   Proročnice Svazek: 7 Strana: 1371
Proročnice, e, f., prophetissa. Muč. Ev. 8. L. 2. 36.

250642   Proročný Svazek: 2 Strana: 1169
Proročný = prorocký. P. duch. Pulk.

250643   Proročský Svazek: 10 Strana: 0312
Proročský = prorocký.

250644   Proročství Svazek: 9 Strana: 0260
Proročství, n. Ž. pod. 75% 33. Vz Pro- roctví.

250645   Proročství Svazek: 10 Strana: 0312
Proročství = proroctví. Pror. ol. 9b. 1.

250646   Prorod Svazek: 2 Strana: 1169
Prorod, u, m., pokolení, das Geschlecht. Mne blahati budou všichni prorodové. Sš. L. 22.

250647   Proroditi Svazek: 2 Strana: 1169
Proroditi, il, zen, ení, prorozovati, zastr. = poroditi, gebären.

250648   Prorogace Svazek: 2 Strana: 1169
Prorogace, e, f., z lat., odročení něčeho, der Aufschub. Rk.

250649   Prorogovati Svazek: 2 Strana: 1169
Prorogovati = odročiti, aufschieben, ver- tagen.

250650   Prorok Svazek: 2 Strana: 1169
Prorok, a, m., strsl. ?r?r?k?, Mkl. B. 24., 26., pro-říkati od kořene rek (řku); tedy p. = předpovědník, hadač, věštec, der Prophet, Seher, Weissager, Wahrsager. V. Vz více v S. N. P. = kdo budoucí věci předpovídá. Kom. P. falešný, V., p. křivý, ZN.; p. po- časí. D. Lže — nebo lichoprorok. Us. Hý. P. vroucí duchem svatým; p. starozákonný, Mojžíšem předpověděný, Mojžíšovi rovný, ano nad něho vyvýšený; P-ci jsou, kdož z nadšení ducha svatého mluví a věci skryté oznamují, buďtež věci ty budoucí, buďtež tajemství víry, buďtež vniterná lidská my- šlení, buďtež jiné tajnosti; P-ci vnukem ducha sv. předpovídali. Sš. Zj. 344.. 61., J. 105., Sk. 138., 237. (Hý.). Zamyká to, jako by tam měl proroky (pán Bůh ví co). Us. u Ry- chnova. Msk. S prorokem do louže (když kdo zle prorokuje). Prov. Napadl ho duch Saule proroka (hněv, zlobivosť). Ros. Žádný p. není vzácen ve vlasti své. Č., ZN. Proro- kovali proroci, že bude tma v noci a po dešti bláto. Č., Pk. Co neseš ? Proroky (oby- čejně znamená to podsvinčata). Us. u Litom. Dř.

250651   Prorok Svazek: 7 Strana: 0506
Prorok. Málo takový p. ví, co chleba na peci jí. Val. Vck. Mluvil skrze p-ky. Št. Kn. š. 14. — P. = kukačka. Sedí p. na bláznovské větvi. Brm. II. 242. — P. = sýc obec. Šír. Pt.

250652   Prorok Svazek: 8 Strana: 0323
Prorok. Pravím vám, že ijeden p. vzácen není v zemi své. Ev. víd. 57. Luc. 4. 24. — P. = dítě. Bude mať do roka proroka. Phľd. 1893. 15., 1895. 710.

250653   Prorok Svazek: 9 Strana: 0260
Prorok. Bez vážnosti doma p. Koll. Bás. 37. Úsloví vz Zát. Př. 43a, 351b. — ?. — svícen na louč nebo dračky. Hodslavice. Mus. ol. XI. 121.

250654   Prorok. P Svazek: 10 Strana: 0312
Prorok. P. doma sotva kdy's bývá oceněn Kká. Sion II. 79.

250655   Prorokář Svazek: 2 Strana: 1169
Prorokář, c, m., s příhanou, der Wetter- prophet. Us. Dch.

250656   Prorokování Svazek: 2 Strana: 1169
Prorokování, n., das Weissagen, Pro- phezeihen. Us. Jg.

250657   Prorokovaný Svazek: 2 Strana: 1169
Prorokovaný; -án, a, o, geweissaget. Us. Jg.

250658   Prorokovati Svazek: 2 Strana: 1169
Prorokovati, vz Proročiti.

250659   Prorokový Svazek: 2 Strana: 1169
Prorokový počet = proroků. Ž. vit.

250660   Prorokový Svazek: 7 Strana: 0506
Prorokový. P. hroby, sepulcra prophe- tarum. Ž. Kr. — Ž. wit. Ambr. 260. a.

250661   Prorokyně, ě Svazek: 2 Strana: 1169
Prorokyně, ě, f., die Prophetin. Pro- ???? + ynja = prorokyně. Mkl. B. 145. Vz Proročka. Liubiše prorokyni bieše a všiucku zemiu súdieše. Dal. k. 3. 11.

250662   Proroniti Svazek: 2 Strana: 1169
Proroniti, il, ěn, ění = propustiti, durch- lassen. — co kudy kam. Zahříváním šťávu květovou skrze pytel na misku p. Rostl.

250663   Prorost Svazek: 2 Strana: 1169
Prorost, u, prorostek, stku, m., proro- stání, der Durchwuchs. Us. Jg.

250664   Prorostati Svazek: 2 Strana: 1169
Prorostati, vz Prorůsti.

250665   Prorostavý Svazek: 2 Strana: 1169
Prorostavý, durchwachsend. P. plod. Rostl.

250666   Prorostek Svazek: 2 Strana: 1169
Prorostek, vz Prorost. Šm.

250667   Prorostiti Svazek: 2 Strana: 1169
Prorostiti, il, ěn, ění, prorostovati, zastr., durchwachsen machen. Pref. 237.

250668   Prorostlík Svazek: 2 Strana: 1169
Prorostlík, u, m., bupleurum, Durch- wachs, m., rostlina. P. okrouhlolistý n. pu- povník, b. rotundifolium, dlouholistý, b. longi- folium, srpkovitý, b. falcatum, nejtenší, b. tenuissimum. Jg., FB. 92., ČI. Kv. 338., Slb. 581.

250669   Prorostlík Svazek: 7 Strana: 0506
Prorostlík. Cf. Rstp. 722., 723., Mllr. 26., Rosc. 158.

250670   Prorostlík Svazek: 10 Strana: 0312
Prorostlík, u, m., rostl. Vz Ott. XX. 776.

250671   Prorostlost Svazek: 2 Strana: 1169
Prorostlost, i, f., das Durchwachsensein. Jg.

250672   Prorostlý Svazek: 2 Strana: 1169
Prorostlý, durch-, unterwachsen. P. list, jenž lodyhu kolkolem neděleným zpodkem obrostl, tak že lodyha jakoby skrze něj pro- rostla, jako u rostliny bupleurum rotundifo- lium (vz Prorostlík). Ol. Kv. XXV. — čím: louka mechem, Sych., dřevo suky, Br., maso tukem p., BO., Ros.; p. sádlem. Chč. 375. — v čem: v tuku. Chč. 303.

250673   Proroubati Svazek: 7 Strana: 0506
Proroubati, vz Prorubiti.

250674   Prorozumělý Svazek: 2 Strana: 1169
Prorozumělý = mudrácký, mudrlantský, klügelnd, Klügler-. Byli tu i jiní lidé zarytí a p-li. Sš. Sk. 21. (Hý.).

250675   Prorozuměti Svazek: 2 Strana: 1170
Prorozuměti, ěl, ění, verstehen. BO.

250676   Prorub Svazek: 2 Strana: 1170
Prorub, u, m., der Durchhau. Okolo p-bu hejno bílých holubů(zuby v ústech). Er. P. 21.

250677   Prorub Svazek: 10 Strana: 0312
Prorub, u, m. P. na řece (díra v ledě). Brt. Čít. 48.

250678   Proruba Svazek: 2 Strana: 1170
Proruba, y, f., ves a) u Vamberka, b) u Rychnova. PL.

250679   Prorubati Svazek: 10 Strana: 0657
Prorubati = prosekati. V zimě mají rybníky prorubovati. 1546. Arch. XXII. 137.

250680   Prorubiti Svazek: 2 Strana: 1170
Prorubiti, il, en, ení, prorubati, prorou- bati, prorubnouti = proklestiti, durchhauen. — co: les, Šm., stezku. Pass. — co čím kudy kam: cesty do Němec. Pč. 49. P. cestu sekerami k jeskyni skrze trní. Leg., Jg.

250681   Prorubský Svazek: 7 Strana: 0506
Prorubský, ého, m., os. jm. Arch. VII. 510. — P. potůček. Mzr. 142.

250682   Proruby Svazek: 7 Strana: 0506
Proruby, pl., m. = hora na Třeboňsku. BPr.

250683   Prorudnouti Svazek: 2 Strana: 1170
Prorudnouti, röthlich werden. Rk.

250684   Prorukovati něco Svazek: 7 Strana: 0506
Prorukovati něco = pozbyti toho ča- stým ručením. U Kojetína. Wrch.

250685   Proruměniti co Svazek: 9 Strana: 0459
Proruměniti co: obličej. Tbz. IV. 1. 416.

250686   Prorůsti Svazek: 2 Strana: 1170
Prorůsti, rostu, stl, stení, prorostati, pro- rostávati, durch-, bewachsen. — kudy čím. Prorostá skrze obilí tráva n. obilí travou prorostá. Us. Svoboda tam pýchou proro- stala. Br. Tukem prorůsti. Kom. — v čem: v tuku. Cf. Prorostlý.

250687   Prorůsti Svazek: 8 Strana: 0323
Prorůsti, prorostovati. Pref. Mus. 1894 520. — komu čím. Břicho jí prorostlo tukem. Chč. S. 206.

250688   Prorůsti kudy Svazek: 7 Strana: 0506
Prorůsti kudy. Kořínky prorostly zemí. Dlj. 74.

250689   Prorušiti Svazek: 8 Strana: 0572
Prorušiti. V noci vodnatelnost se p-la (provalila). Borb. 127.

250690   Prorušiti Svazek: 10 Strana: 0312
Prorušiti. Jiř. brn. 503. Dle Prk. (Krok 1891. 392. ) = provésti, dokázati.

250691   Prorušiti co Svazek: 7 Strana: 1371
Prorušiti co. Umuč. sv. Jiří. 503.

250692   Prorůzniti Svazek: 2 Strana: 1170
Prorůzniti, il, ěn, ění = protříbiti, lich- ten, schütter machen. Ros. — co čím.

250693   Prorůžovělý Svazek: 7 Strana: 0506
Prorůžovělý, rosenfarbig. Sá.

250694   Prorva Svazek: 2 Strana: 1170
Prorva, y, f., rokle, die Schlucht. Balb. zem.

250695   Prorva Svazek: 7 Strana: 0506
Prorva = průlom, Durchbruch eines Flusses durchs Gebirge. Nz. P. = průsmyk, Engpass, m. Sl. les. Prorvaný. P. pomezí, koupirtes Terrain. Čsk. — čím. Rovina údolími p-ná. Stč. Zem. 280. — P. rýmy. Dk. Poet. 419.

250696   Prorvalý Svazek: 2 Strana: 1170
Prorvalý = násilně protržený, zbodaný, poraněný, gewaltsam durchbrochen, ver- wundet usw. — čím. Hlava trním p-lá. Sš. Hc. 85.

250697   Prorvanina Svazek: 2 Strana: 1170
Prorvanina, y, f. = prorva.

250698   Prorvaný Svazek: 2 Strana: 1170
Prorvaný; -án, a, o, vz Prorvati. P. břehy = rozsedlé, zerklüftet.

250699   Prorvati Svazek: 2 Strana: 1170
Prorvati, prorvávati, gewaltsam durch- brechen, durchstossen, verwunden. — co. P. něčí srdce. Dch.

250700   Prorvati Svazek: 2 Strana: 1170
Prorvati, brüllend durchlaufen, zubrin- gen, durchbrüllen. — co. Lev prořvává les. Šm. Lev prořval celou noc.

250701   Prorvati Svazek: 7 Strana: 0506
Prorvati. Havrana skřek prorve dumy borů. Vrch.

250702   Prorybařiti Svazek: 2 Strana: 1170
Prorybařiti, il, en, ení, durchs Fischen zu Schaden kommen. Ros. — co : své jmění.

250703   Prorýpati Svazek: 2 Strana: 1170
Prorýpati, prorýpnouti, durchstechen, durchwühlen, durchlöchern. Šm. — co. Us.

250704   Prorytěřovati Svazek: 2 Strana: 1170
Prorytěřovati, als Ritter durch Ritter- fahrten zu Schaden kommen. — co: svůj statek. Ros.

250705   Proryti Svazek: 2 Strana: 1170
Proryti, ryji, ryj, ryje (íc), yl, yt, ytí 59; prorývati, durchgraben, durchwühlen. — co. Krtkové prorývají luka. Us. Řeky a potoky prorývají krajinu. Us. Šm. — se kudy. Prorývají se skrze vnitřnosti země. Kom.

250706   Proryti co Svazek: 7 Strana: 0506
Proryti co. Loď p-rývá vlny. Us. — se kam. Eufrat p-vá se k jihu. J. Lpř.

250707   Prorytý Svazek: 2 Strana: 1170
Prorytý; -yt, a, o, durchwühlt. — čím jak. Rovina dle všelikého směru dolinami p-tá. Krok. 3. 67.

250708   Proryv Svazek: 7 Strana: 0506
Proryv, u, m = prorva. Cesta je samé proryvy. Kv. 1869. 107.

250709   Proryvač, e Svazek: 2 Strana: 1170
Proryvač, e, m., der Durchgräber. Us. Jg-

250710   Proryvačka Svazek: 2 Strana: 1170
Proryvačka, y, f., die Durchgräberin.

250711   Proržati, proržu Svazek: 2 Strana: 1170
Proržati, proržu, ržáním přečkati, durch- wiehem. Us. Jg.

250712   Prořadovati Svazek: 2 Strana: 1167
Prořadovati = prochlastati,verzechen. — co: peníze, čas. Jg.

250713   Prořéci Svazek: 10 Strana: 0312
Prořéci, vz Prořeknouti.

250714   Prořečení Svazek: 2 Strana: 1168
Prořečení, n., das Aussagen. - P., před- mluva, Prolog, m. Scip.

250715   Prořečený Svazek: 2 Strana: 1168
Prořečený; -čen, a, o, vz Prořeknouti.

250716   Prořečniti, il Svazek: 2 Strana: 1168
Prořečniti, il, ěn, ění, provečňovati,durchs Reden verlieren. — co: při. Ros.

250717   Prořediti Svazek: 2 Strana: 1168
Prořediti, proříditi, il, děn, ění, řídké učiniti, dünn, schütter machen. Proředěný, schütter gemacht. — co čím: inkoust octem.

250718   Proředlosť Svazek: 2 Strana: 1168
Proředlosť, pvořídlosť, i, f., řídkost, die Diinnheit.

250719   Proředlý, prořídlý Svazek: 2 Strana: 1168
Proředlý, prořídlý, řídký, dünn, schütter. Ros.

250720   Prořednouti Svazek: 2 Strana: 1168
Prořednouti, dnul a dl, utí, ein wenig dünn, schütter werden. Ros.

250721   Prořek Svazek: 2 Strana: 1168
Prořek, řku, m.. zastr., der Prolog. Rozk.

250722   Prořek Svazek: 7 Strana: 1371
Prořek, prologus. Pršp. 88. 20.

250723   Prořeknouti Svazek: 2 Strana: 1168
Prořeknouti, ul, ut, utí a (prořku, zastr.) proříci, řekl, rčen a řčen, ení =propověděti, aussagen, vorbringen, zu viel sagen. D. — co o kom. Náhodou slovo o tom prořekl. D. — co nad kým. Dionysius nad slepým ta slova prořekl. Pass. 900. — co jak. V po- směch dá, co se v sprostnosti prořeklo. Sych.

250724   Prořeknouti co Svazek: 7 Strana: 0506
Prořeknouti co: vzkázánie, Krist. 5. a., zjevení. Pass. mus. 328. — o kom. Dobře o něm Hospodin prořekl. Pass. mus. 281.— co proti komu. Sá., Osv. I. 100.

250725   Prořeknutí Svazek: 10 Strana: 0312
Prořeknutí, n. Přihodilo se p., kterým oba se urazili. 1723. Mtc. 1903. 17.

250726   Prořemeslniti Svazek: 2 Strana: 1168
Prořemeslniti, il, ěn, ění, durchs Hand- werk verlieren. — co: jmění. Ros.

250727   Prořez, proříz, průřez, u, prořízek Svazek: 2 Strana: 1168
Prořez, proříz, průřez, u, prořízek, zku, u. m., proříznutí, n., der Durchschnitt. P. nožem. — P., průměr, der Durchschnitt. Kláda 15 palců v prořízu tlustá. Vaň.

250728   Prořezací Svazek: 2 Strana: 1168
Prořezací pila, nůž (ku prořezání slou- žící, zum Durchschneiden dienlich). -— P., prořezávající, durchschneidend. P. přímky se sběhnou. Sedl.

250729   Prořezání Svazek: 2 Strana: 1168
Prořezání, prořezávání, n., das Durch- schneiden.

250730   Prořezaný Svazek: 2 Strana: 1168
Prořezaný, prořezávaný; -án, a, o, durch- geschnitten. Us.

250731   Prořezati Svazek: 2 Strana: 1168
Prořezati, řezám a řeži; pvoříznouti, znul a zl, ut, utí; prořezávati, a prořezovati, durchschneiden. — co: dvéře. Us. — co čím: nožem, pilou. Jg. — se kudy kam: střechou na půdu, do světnice. Jd. — jak. Na skrze něco p. V.

250732   Proříci Svazek: 2 Strana: 1168
Proříci, vz Prořeknouti.

250733   Prořídati Svazek: 2 Strana: 1168
Prořídati, vz Prořídnouti.

250734   Proříditi se ze spaní Svazek: 9 Strana: 0260
Proříditi se ze spaní = prořítiti se, vy- trhnouti, probrati se. Hoř. 93., Rais. Pot. 52.

250735   Prořidlina Svazek: 7 Strana: 0506
Prořidlina, y, f. = ředina, die Räumde. Sp.

250736   Prořídlosť Svazek: 10 Strana: 0657
Prořídlosť, i, f. Byla tam p. lidí (způ- sobená válkami). Dvoř. Mor. 287.

250737   Prořídlý Svazek: 7 Strana: 0506
Prořídlý, etwas dünn, selten, licht. P. les, Us., vzduch, Stč., obočí, vlas. Hrts.

250738   Prořídnouti Svazek: 2 Strana: 1168
Prořídnouti, ul, utí, prořídati, dünn, selten werden. -- kde. Lidé na trhu již prořídají. Us. Dch. — čím. Staré spisy zá- žehem ohně i hryzem času prořídly. Obr. čas. duch. — komu. Vlasy mi prořídají. Us. Hý.

250739   Prořídnouti Svazek: 7 Strana: 0506
Prořídnouti. Její jmění silně p-dlo. Hrts.

250740   Prořítiti Svazek: 2 Strana: 1168
Prořítiti, il, cen, ení, durchwerfen. — se, aufwachen. Us. Jg. — se z čeho: ze sna (probrati, probuditi se). Us.

250741   Proříz Svazek: 2 Strana: 1169
Proříz, vz Prořez.

250742   Prořízený Svazek: 10 Strana: 0312
Prořízený = pozorný. Rais. Koř. 52.

250743   Prořízně Svazek: 2 Strana: 1169
Prořízně, prořízeni, im Durchschnitt. Kostkový střevíc dubu vážívá p. 62 libry. Um. les.

250744   Proříznouti Svazek: 2 Strana: 1169
Proříznouti, vz Prořezati.

250745   Proříznutí, n Svazek: 2 Strana: 1169
Proříznutí, n., der Durchschnitt. D.

250746   Proříznutý Svazek: 2 Strana: 1169
Proříznutý; -ut, a, o, durchgeschnitten.

250747   Prořizovati se Svazek: 10 Strana: 0657
Prořizovati se, vz Proříditi se v II. Přisp.

250748   Prořnúti Svazek: 2 Strana: 1169
Prořnúti = proříznouti, durchschneiden. Na Ostrav. Tč.

250749   Pros Svazek: 7 Strana: 0506
Pros, u, m. = prosení. Dal se do prosu. Brt. D. 258., Phľd. III. 289. Vz Proso.

250750   Pros Svazek: 8 Strana: 0323
Pros, u, m., hymnus. Wtr. Živ. c. 853.

250751   Pros Svazek: 8 Strana: 0324
Pros, e, m., vz předcház. Prokop.

250752   Prosa Svazek: 2 Strana: 1170
Prosa, y, f., z lat., prostomluva, řeč prostá či nevázaná (neveršovaná), die gerade, un- gebundene Rede, Prosa. Slovo prosa u Ří- manů vzniklo. Užívaliť tito na označenou řeči nevázané nejprve výrazu oratio soluta, pak oratio prosa t. j. prorsa = proversa = řeč volná, prostě jdoucí. KB. 1. P., ačkoli se jí mnohdy přiodívají také díla básnická, přece po přednosti výrazem jest činnosti rozumové. Od nepaměti již odštěpivši se od poesie a zprostivši se pout metrických roz- vinula se samostatně v řeč nevázanou čili prostomluvu. Jsouc organem všedního obco- vání daleko jest rozšířenější než poesie. Beze prosy nižádný myslící člověk obejíti se nemůže: poesie darem je řídkých kte- rých duchů vynikajících. Má však i prosa zvláštní své formy umělé a vzhledem k ob- sahu i zvláštní svůj obor. P. všedního obco- vání však není zároveň i prosou spisovnou, literarní. Onano po stránce syntaktické často bývá nedbalá, jalová, ano i tvaro- a zvuko- slovně porušena. Tato vymáhá netoliko správ- nosť zvukoslovnou, přesnotu tvarů, bezúhon- nosť syntaktickou, nýbrž i jistou krásu rhyth- mickou, jakož i přiměřenou hojnosť obsahu myšlénkového. Čím více p. všedního života se sbližuje prose spisovné, tím společnost jí mluvící jest vzdělanější. Mluvou nesprávnou člověk vždy na jevo dává nedostatek vkusu a tím vychování ledabylé. Spisovná p. zne- náhla se vyvíjí a sice mluvy básnické vždy později a povolněji. Z této p. váží sílu a vzlet; dává-li však básnickým obrazům a obratům místo měrou hojnější, stává se prosou básnickou. KB. 231. P., jak kdy za tím neb za oním účelem se béře a tu neb onu látku pojednává, rozmanitého nabývá rázu. Rozeznáváme šestero tvarů základných slohu prosaického, které jindy o sobě se vyskýtají, jindy, zvláště pak ve spisech roz- sáhlejších rozmanitě se prostupují a proplé- tají. Jsouť tyto: 1. výprava (vypravování), 2. popis a líceň (líčení), 3. rozprava (po- jednání; zvláštní způsob rozpravy jest chrie). 4. rozjímání (reflexe), 5. rozhovor (dialog), 6. list. Vz tato slova. KB. 242. Mimo zá- kladní tvary rozeznáváme dva hlavní směry prosy. Pořizujíc potřeby tu vyššího tu niž- šího života praktického slove prosou jednací; jsouc ústrojím ku pronášení poznatků lidských slove prosou vědeckou n. umělou. V litera- tuře pouze tato důležita jest; ona jen po části skrovné nabyti může důležitosti lite- rarní. Při obou těchto směrech základné tvary p-sy, o nichžto shora řeč byla, roz- manitým způsobem docházejí upotřebení. Odstíny prosy jednací tak rozmanity jsou jako vespolné obcování lidí a potřeby jejich ve státě a společnosti. Odtud prosloveni dle obsahu a účelu spisu jednacího býti může přerozlično. Rozeznáváme sloh občanský, kupecký, vojenský, soudní čili kurialní, diplomatický. Za dob novějších u nás i sloh novinářský čili publicistický nabyl důleži- tosti. Každý druh p-sy jednací na jistých utkvěl zvláštnostech, úslovích a způsobech mluvných, do kterých těm, kdož na to neb ono zaměstnání se dávají, vpravovati se jest. Mluva obyčejné p-sy jest jednoduchá, sucho- párna, prázdna všech ozdob. Jen sloh diplo- matický a publicistický druhdy se popiná na výši slohu umělého a může tudíž i plat- nosti literarní docházeti. KB. 268. Prosa umělá rozvětvuje se v p-su vědeckou a řeč- nickou. Onou projádření docházejí rozličné vědy odborné, tato dojímavou mluvou vzru- šuje mysli a přesvědčuje rozum a předpo- kládá vždy někoho, ke komu řeč se obrací. O předmětech vědeckých buď v jednotlivých rozpravách (pojednáních, monografiích, ex- kursích) se pojednává, buď v obsáhlých dílech vědeckých neb i v učebných knihách. P. vědecká jinou a jinou povahu na se béře podlé rozličnosti pojednávaných předmětů. Mohly by tedy jednotlivé způsoby její na- zývány býti podlé jednotlivých odborů vě- deckých; obyč. však rozeznává se toliko sloh dějepravný (historický) a přírodopisný, filosofický a právnický. KB. 269. P. řečnická, jak kdy za kterým účelem jde, jiného jest obsahu a jiného nabývá rázu: zaznívajíc s ka- zatelny slove kázáním a jest obsahu nábo- ženského. Písemná přímluva duchovního pa- stýře slove listem pastýřským. Řeč soudní za účel má buď obžalobu neb obranu. Beč poli- tická zanáší se nějakou záležitostí státní. Přímluva vojenská k tomu jde, aby rozja- řila a povznesla mysli vojínů. Akademické a školské řeči, jakož i slavnostné a příleži- tostné (větším dílem chvalořeči), přípitky přerozličny jsou obsahem vedlé rozličných příležitostí, za kterých jsou činěny. KB. 305. Vz také S. N.

250753   Prosa Svazek: 7 Strana: 0506
Prosa vědecká, všední. Dk. Poet. 156. O vývoji historické prosy čes. v 16. a 17. věku. Vz Mus. 1873. 408. Cf. Jg. Slnosť. 35., 90.

250754   Prosa Svazek: 7 Strana: 1371
Prosa čes. Vz Ott. VI.

250755   Prosa Svazek: 8 Strana: 0323
Prosa v hudbě — delší zpěv, jenž přes všecko zpívání vždycky proměnnou notu neb melodii má a každý verš jiným se zpívá způ- sobem. Bl. Gr. 356.

250756   Prosadařiti Svazek: 2 Strana: 1171
Prosadařiti, il, en, ení, prosadařovati, durch Obsthandel verlieren. — co: své jmění. Us. Ros.

250757   Prosadilý Svazek: 2 Strana: 1171
Prosadilý, versetzt. Šm.

250758   Prosaditi Svazek: 2 Strana: 1171
Prosaditi, il, zen, ení, na Slov. děn, dění; prosázeti, el, en, ení; prosazovati = jedno skrze druhé sázeti, durch einander setzen ; sázeje probrati, im Spiel verlieren. Jg. - co : křoví (jedno mezi druhé saditi), peníze (sáze ztratiti). Ros., D. — co čím. Zahrad- ník stromky zeleninou p-zel. — co v čem: ve hře lotterní. Brs. 134. — co kam: své jmění do lotterie. Us. Dch. — P., durch- setzen. P. volbu, návrh, šp. m.: provésti ná- vrh n. volbu, návrhem proraziti, něco vy- konati, něčeho dovésti, dobyti, domoci se, vz tato slova. Kmp., V. Zelený, Vst, Jv., Km., Brs. 134.

250759   Prosaditi co Svazek: 7 Strana: 0506
Prosaditi co. Neb sem již prosadil své spasenie. Hus I. 94. — co kudy: nýty skrze plech. Pcl. 73. — co čím: svorník okem tyče. Ib. 69.

250760   Prosáhnouti Svazek: 2 Strana: 1171
Prosáhnouti, vz Prosíci.

250761   Prosaický Svazek: 2 Strana: 1171
Prosaický, z lat., prostomluvný, nebás- nický, neveršovaný, všední, prosaisch. Rk.

250762   Prosaický Svazek: 7 Strana: 0507
Prosaický. P. spis, spisovatel, KB. 1., písemnictví, literatura. Tf.

250763   Prosaictví Svazek: 7 Strana: 0507
Prosaictví, n., Jg. Slnosť. 35.

250764   Prosaičný Svazek: 7 Strana: 0507
Prosaičný, prosaisch. P. všednosť. Tš.

250765   Prosák Svazek: 2 Strana: 1171
Prosák, a, m., dotěrný prositel, der zu- dringliche Bitter. Šm.

250766   Prosák Svazek: 7 Strana: 0507
Prosák, u, m. = prosba. Přilezl s p-kem ku kříži. Mor. Rgl.

250767   Prosákání Svazek: 2 Strana: 1171
Prosákání, n., das Durchsickern. Us.

250768   Prosákati, v Svazek: 7 Strana: 0507
Prosákati, vz Prosáknouti.

250769   Prosáklivý Svazek: 7 Strana: 0507
Prosáklivý, durchlassend. P. půda. Sl. les., Kod.

250770   Prosáklosť Svazek: 2 Strana: 1171
Prosáklosť, i, f., die Durchtränkung. P. cizím živlem. Šb. LS. 114.

250771   Prosáklý Svazek: 2 Strana: 1171
Prosáklý, durchgedrungen, angefüllt, voll, durchtränkt. — čím : cizím živlem, Us., du- chem německým. Sš. LS. 114.

250772   Prosáknouti Svazek: 2 Strana: 1171
Prosáknouti, knul a kl, utí; prosákati, durchsickern. — čím. Země tou vodou pro- sákla (se promočila). Duchem latinským pro- sákly. Kos. Ol. I. 73.

250773   Prosáknouti kudy kam odkud Svazek: 7 Strana: 0507
Prosáknouti kudy kam odkud. Voda z řeky pískem do studně p-kuje. Us. Pdl. — Mj. 10.

250774   Prosáknutí, n. P Svazek: 10 Strana: 0312
Prosáknutí, n. P. rohovky, infiltratum corneae. Ktt.

250775   Prosáknutý čím Svazek: 10 Strana: 0312
Prosáknutý čím. Půda krví p-tá (pro- sáklá). Dost. Pov. 244.

250776   Prosakování Svazek: 7 Strana: 0507
Prosakování, n., das Durchsickern. P. vody cihlami. Us.

250777   Prosakování, n. P Svazek: 10 Strana: 0312
Prosakování, n. P. tekutin. Vz Ott. XX. 777.

250778   Prosápka Svazek: 2 Strana: 1171
Prosápka, y, f., miliaria, pták skřivanovitý.

250779   Prosárna, y Svazek: 7 Strana: 0507
Prosárna, y, f., ve mlýně.

250780   Prosař, e Svazek: 7 Strana: 0507
Prosař, e, m , Hirsehändler. Us. Šd.

250781   Prosáti Svazek: 7 Strana: 0507
Prosáti, vz Proseti. Šp.

250782   Prosatý Svazek: 2 Strana: 1171
Prosatý, prosat, a, o, vz Proseti, durch- gesiebt. P. skrze co. Jád.

250783   Prosazení, prosazený Svazek: 2 Strana: 1171
Prosazení, prosazený, vz Prosaditi. Us.

250784   Prosázeti, vz Svazek: 7 Strana: 0507
Prosázeti, vz Prosaditi.

250785   Prosažný Svazek: 2 Strana: 1171
Prosažný = důsažný, intensivní, intensiv. P. víra. Sš. I. 51. (Hý.). Vz Intensivní.

250786   Prosba Svazek: 2 Strana: 1171
Prosba, y, f., prosbička, v obec. mlnvě místy prosba. P., strsl. pros?ba, příp. -ba. Mkl. B. 215. Die Bitte, Ansprache, Bittschrift, das Gesuch. P. ústní, pro Boha, V., snažná, neplatná, D., slzavá, Har., pilná, úsilná, Th., bouřlivá, die Sturmpetition, J. tr., horlivá, krátkozraká, Sš. Mt. 106., 122., neupřímná. Pass. 523. P-bě místo dáti, povoliti; p-bu vyslyšeti, naplniti, vyplniti, vykonati, činiti; p-bou nakloniti, obměkčiti, prositi; p-by vy- lévati; s poníženou p-bou. V., s p-bou snaž- nou. D. Ohlednouce se na p-by vaše opa- tříme ho tak. Sych. Bojím se vám tou p-bou v těžkosť přijíti; p-bami na někoho dorá- žeti ; p-bami někoho ohnouti, oblomiti; ne- oslyšeti něčí prosby. Sych. P-bu oslyšeti; Pán povolil p-bě té; P-bu svou o uzdravení ochrnutého na den jiný odročiti; P-bu ně- komu odepříti; Maria p-bu na něho vznesla; P-bu přednésti, opětovati, novým důvodem podepříti; Předmět p-by; P-bu svou někomu předložiti. Sš. Mt. 106., 122., 123., J. 39., 40., 262., L 122., L. 122. (Hý). P-by jeho všeliké jsú před Bohem. Výb. II. 482. P-bu k někomu vznésti; p-bu něčí uslyšeti. Kat. 768., 2850. P-bu za někoho zprostříti. Alx. Proto ty osoby s rodiči svými k vám svoje p-by skládají. Us. Brt. Ke mně své prosby čiňte. Pass. 862. P-bu na někoho skládati. Žer. K jeho p-bě přivolujíce tři koně od Jiříka Šohaje vyručili; Oni prosbu na mne učinili, ale já jsem té prosby nepřijal; Já jsem p-bu učinil na Vaška prose jeho pro Buoh, aby jí to odpustil. NB. Tč. Ku prosbě mé. Ms. ps. P-bu na někoho míti, lépe k ně- komu atd. (Vz ostatní). Brs. 134. Učiniti něco k prosbě něčí, lepe než: na něčí prosbu (Bs.), ač čteme: Mají uvážiti, má-li se jemu na prosbu jeho odtah učiniti. Zř. F.. I. Cf. Když jsem se k jeho p-bě uvázala v ten dvuor; K jeho p-be chovala jemu jeho tvrze; Tak páni zjednali p-bú bez nálezu, že ...; Otci jeho nedílnému jeho p-bú (= k jeho p-bě) pójčil jsem . . .; Tu jsem slíbil její p-bú (=k její p-bě, auf ihre Bitte); Tu oni k jeho p-bě slíbili zaň . . .; Slíbil jsem k jeho p-bě za jeho paní věno. Půh. II. 128., 129., 142., 194., 207., 210., 567. Nyní p-bu samu vylévá. Sš. J. 263. P-bu k někomu vzdávati. Št. Ani p-by ani hrozby jím ne- hnou. Us. P. za půjčku. Uchýliti se, obrátiti se, utéci se k někomu o něco s p-bou. J. tr. Lepší p. nežli hrozba. Č. Nejdražší jest, co se p-bou kupuje. Cf. Draho se kupuje, co se vyprošuje. Č. P. za něco, o něco. Vz Prositi. — P., die Bitte, das Ersuchen des Pfarrers von der Kanzel herab, Gaben für die Er- haltung der Kirche zu widmen. Prosby při kostele, co se při slavnostech v kostelech vyprosí, z toho 3 groše rektorovi a co mimo to zůstává, faráři polovic se dává a druhá polovice k záduší zůstává. Mus. 1847. 545. — P., modlitba, das Gebet, Vylévati p-by všemohoucímu Bohu, V., před Bohem. Br. P-bami milosť a odpuštění hříchů mu upro- sili. Reš. — P., žebrota, das Betteln. Třikrát byla již na p-bě (prosit). U Rych. Vk. Ještě nedávno byl u nás na p-bu (žebrati) a už je po něm. Ib. Choditi prosbou = žebrotou. Us. u Zbiroha. Lg.

250787   Prosba Svazek: 7 Strana: 0507
Prosba, deprecatio, Ž. wit. 16. 1., po- stulatio, 118. 170.; prosby, preces, 33. 16.; petitiones. 19. 17. Prostná p. Št. Kn. š. 11. Svou prosbu skládám za své dobrodince. Sš. P. 60. Vzal z truhličky k prosbě své svekruše dva cinky. NB. Tč. 143. Tu jsem jeho snažnú prosbú prosil. 1370. Mus. Když matka boží za nás prosbu složí. Sš. P. 63. P. = modlitba. Uslyšána vaše prosba. Výb. II. 17., Ž. wit.

250788   Prosba Svazek: 9 Strana: 0260
Prosba lepšia ako hrozba. P. prebíja nebo (nebe), zem. Prosbou viac ako hrozbou. Slov. Zát. Př. 351b. Sr. Ib. V. odst. 13.

250789   Prosba Svazek: 10 Strana: 0312
Prosba. Vřelá p. až k nebesiam dosahuje. Rizn. 166.

250790   Prosbopis Svazek: 7 Strana: 0507
Prosbopis, u, m., Bittschrift. Vlč., Loos.

250791   Proscati Svazek: 2 Strana: 1171
Proscati, štiji, al, án, ání; proscávati, durchbrunzen. — co : peřinu. Ros.

250792   Prosceni-um Svazek: 2 Strana: 1171
Prosceni-um, a, n., dle Gymnasium, das P., nyní popředí jeviště divadelního před oponou až ku předním lampám. S. N.

250793   Prosceniový. P Svazek: 7 Strana: 0507
Prosceniový. P. lože, zeď. Us. Pdl.

250794   Prosceradlo Svazek: 8 Strana: 0572
Prosceradlo, a, n. = odevačka (3. dod.). Sbor. slov. I. 48. Cť. Prostěradlo.

250795   Prosčava Svazek: 2 Strana: 1171
Prosčava, y, f., prostý, selský lid, das Bauernvolk. Na Slov. Hdk. C.

250796   Prosčeradlo Svazek: 7 Strana: 0507
Prosčeradlo, a, n. = bílá plachetka, oděv ženský u Hrozenkova. Brt.

250797   Prose Svazek: 7 Strana: 0507
Prose = proso. Mill. 26.

250798   Prosebce Svazek: 10 Strana: 0312
Prosebce, e, m. = prosebník. Msn. Od. 264.

250799   Proseben Svazek: 10 Strana: 0312
Proseben, deprecabilis. Vz Prosebný. P-ben buď nad sluhami tvými. Ž. pod. 89. 13. — Ž. gloss. a witt. ib.

250800   Prosebně Svazek: 2 Strana: 1171
Prosebně, bittweise. P. volati, Kom., žá- dati. Solf.

250801   Prosebnice Svazek: 2 Strana: 1171
Prosebnice, e, f., která za něco prosí, die Bitterin, Bittstellerin, Fürbitterin. Výb. I. 290., Pass.

250802   Prosebnický Svazek: 10 Strana: 0312
Prosebnický šat. Slád. Cor. 68.

250803   Prosebnictví Svazek: 2 Strana: 1172
Prosebnictví, n., die Bittstellerei. Šm.

250804   Prosebnictvo Svazek: 7 Strana: 0507
Prosebnictvo, a, n., die Bittenden. Lpř.

250805   Prosebník Svazek: 2 Strana: 1172
Prosebník, a, m., der Bitter, Bittsteller. V. Prosebníci, euchité či messaliani, massa- liani, Ižemystici prvních století křesť, (okolo r. 350.). P-ci nevhodne se táhli k místu tomu. Sš. J. 103. (Hý.).

250806   Prosebný Svazek: 7 Strana: 0507
Prosebný =prositelný,deprecabilis. Pro- seben buď. Ž. wit. 38. 13.

250807   Prosebný Svazek: 10 Strana: 0312
Prosebný, vz Proseben.

250808   Prosebný, -bní Svazek: 2 Strana: 1172
Prosebný, -bní, Bitt-, bittlich, bittsuchend, flehentlich. P. žadatel (prositel), der Sup- plikant, J. tr., průvod, der Bittgang. Dch. P. list, V., spis (supplika), D., žádosť, zpěv, písemnosť (spis). Sych. P. spis u zeměpána zadali, aby. Sych. P. dnové (obyč. křížové, Hý.), Lom., neděle (provodní, neděle po ve- likonocích). Rk.

250809   Prosec Svazek: 7 Strana: 0507
Prosec, sce, m. = ženich. Němc. I. 293.

250810   Proséci Svazek: 2 Strana: 1172
Proséci, vz Proseknouti.

250811   Prosecí Svazek: 8 Strana: 0323
Prosecí m. processí (přesmykn.). Dšk. Jihč. I. 48. a j., Gb. H. ml. I. 549.

250812   Prosecí Svazek: 9 Strana: 0261
Prosecí, n. = processí. Us. Hoř.

250813   Prosecí Svazek: 10 Strana: 0312
Prosecí, Odtud šli jsme p. Lob. 76. a j.

250814   Prosector Svazek: 10 Strana: 0312
Prosector, a, m., z lat. = lékař nebo Professor chorobozpytné tělovědy v nemoc- nici, konající pitvy mrtvol zemřelých v ne- mocnici. Ott. XX.

250815   1. Proseč Svazek: 2 Strana: 1172
1. Proseč, i, f, prosečená cesta, ein durch- gehauener Weg. Us. Jg.

250816   2. Proseč Svazek: 2 Strana: 1172
2. Proseč, e, f.. Proschwitz, ves a) u Mi- moně, b) u Čes. Dubu, c) u Nové Paky. — P., Prosetsch, ves a) u Brna, b) u Něm. Brodu, c) v Chotěbořsku, d) u Chrudimi, e) u Richenburka, f) u Ledče, g) u Turnova, h) u Pelhřimova, i) u Pacova. PL. Vz S. N., Tk. III. 36., 43. To už pamatuje P. (Žižku. Říká se o věcech starých). U Litomš. Msk.

250817   Proseč Svazek: 9 Strana: 0261
Proseč. Z Proseči. Vš. 139.

250818   Prosečený Svazek: 7 Strana: 0507
Prosečený, durchbrochen. Pohoří řeči- štěm p-né. Cf. Šf. Strž. I 517.

250819   Prosečná Svazek: 10 Strana: 0312
Prosečná, vrch u Ružomberka. Sbor. čes. 280.

250820   Prosečné Svazek: 2 Strana: 1172
Prosečné, ého, n., Proschwitz, ves u Ho- stinného.

250821   Prosečnice Svazek: 2 Strana: 1172
Prosečnice, dle Budějovice, Prosetschnitz, ves u Jílového. PL.

250822   Prosečnice Svazek: 7 Strana: 0507
Prosečnice, e, f., Brandschneisse. P. ko- nečná, Endquerfläche. Sl. les.

250823   Prosěd Svazek: 7 Strana: 0507
Prosěd, u, prosědek, dku, m. = prostřed, prostředek, zastr. Anth. I. 3. vd. XLI. Vz Ž. kl. (329.). U prosiedcie nepřátel tvých. Ž. klem. 109. 2. Plavaje jako prosěd moře. Hr. ruk. 389. Prosěd jejie srdcě. Pravn 378. Prosěd věčné chvály; P. mé duše, těž- kého hoře, tvé dobroty, tvého božstvie. Pravn. 506., 716., 979., 1745., 1990. - Pro- sěd z posrěd, cf. provaz z povraz; nejoby- čejnější tvar jest prostřed. List. fil. 1885. 288.

250824   Prosedání Svazek: 2 Strana: 1172
Prosedání, n., v hor., die Aushöhlung, Ausbohrung, Ausarbeitung. Šm.

250825   Prosedek Svazek: 2 Strana: 1172
Prosedek, dku, m., prohlubina seděním učiněná. Us. Dch.

250826   Proseděný. P Svazek: 10 Strana: 0312
Proseděný. P. pohovka. Hlk. VII. 259.

250827   Proseděti Svazek: 2 Strana: 1172
Proseděti, ěl, zen, ení a děn, ění; pro- sednouti, ul, ut, utí (prosísti, prosésti, pro- sedit, zastr.), dl, den, ení, prosedati, pro- sedávati — sede díru v něčem učiniti, durch- sitzen; sede ztratiti, durchsitzen, mit Sitzen zubringen; seděním ztratiti, versitzen; za- meškati platiti, restiren. Jg. — co. P. celé noci, Č., čas (sedě zameškati, ztratiti). D., peníze (zameškati platiti, zadržeti). Ros. Pro- sednouti štolu, chodník (štolu etc. do hory hnáti); šachtu, okno světelné (dělati, hlou- biti); žílu, pramen, plásť, pole, horu etc. (skrze žílu atd. chodník hnáti n. šachtu hloubiti). Vys. — co komu: si spodky. Ros. — co kde: kůži na stolici. Ros. Celý den a celou noc v hospodě p. Us. Hý. — (co) čím kudy: propasť závažím prosednouti (změ- řiti). Rajský slavíček 1716. Prosedati ortem skrze skálu, až se kdo na den prorazí. Vys. — kam: na vodu (dolovým dílem dostati se na vodu), das Wasser verschroten. Vys. — se = vpadnouti, hluboko vězeti, einfallen. Kde se neprosedly rány. Ms. 14. stol. (v Rozb. 1840.).

250828   Proseděti kudy kam Svazek: 7 Strana: 0507
Proseděti kudy kam. Prosednouti šach- tou až na pevnou skálu. NA. IV. 139 — co kudy: šachtou vrstvy vodovodné. NA. IV. 140. — jak. P. šachtu o sáh hlouběji. Us. Pdl.

250829   Prosedlačiti Svazek: 10 Strana: 0312
Prosedlačiti = statku pozbyti. čím: ne- hospodářstvím. Us. Nár. list. 1885. é. 112.

250830   Prosedlati co Svazek: 9 Strana: 0261
Prosedlati co: něčí zboží = pokrásti a pod. Braun. 9.

250831   Prosednutí Svazek: 7 Strana: 0507
Prosednutí, n., v horn. Vz Proseděti.

250832   Prosednutý Svazek: 7 Strana: 0507
Prosednutý; -ut, a, o. Vz Vroseděti. Ložisko šachtou p-té; Žíla žilou n. hřbe- tem p-tá. NA. IV. 128.

250833   Prosejn Svazek: 10 Strana: 0312
Prosejn = louky, pole a les u Radošova. čas. mor. mus. III. 140.

250834   Prosejpati co Svazek: 10 Strana: 0312
Prosejpati co: zob. Mart. S. Ind. 233.

250835   Prosejpavky Svazek: 10 Strana: 0312
Prosejpavky, pl., f. = prosypaci hodiny. Tbz. V. 5. 210. a j.

250836   Prosek Svazek: 2 Strana: 1172
Prosek, vz Prosík.

250837   Prosek Svazek: 8 Strana: 0323
Prosek, ska, m., vz Prokop (3. dod.).

250838   Prosek Svazek: 8 Strana: 0324
Prosek, ška, m., vz předcház. Prokop.

250839   Proseka Svazek: 2 Strana: 1172
Proseka, y, f., místo lesem prosekané, pa- seka, der Durchhau. Krok., Dch.

250840   Prosekati Svazek: 2 Strana: 1172
Prosekati, prosekávati, proseknouti, ul, ut, utí; prosíci (proséci, proseku, zastr), sekl, sečen, ení, durchhauen. — co: cestu, vřed. Us. — co komu: žílu, vojsku cestu lesem, vojsku les. Ros., Us. — co, se čím. P. díru sekerou, Us., se mečem řadami ne- přátelskými. Ml. — co kde: led na řece. Us. Cf. Prorubiti.

250841   Prosekati Svazek: 9 Strana: 0261
Prosekati. Řezník říká, že prosekává (prodělává). Obz. 1889. 17.

250842   Prosekati co Svazek: 7 Strana: 0507
Prosekati co: železo. Us. — se kudy kam: nepřátely k pevnosti. Kká.

250843   Prosekávač Svazek: 7 Strana: 0507
Prosekávač, e, m. P. obratiu, Rachiotom.

250844   Proseknutí Svazek: 7 Strana: 0507
Proseknutí, n. P. tepen, Arteriotomie, f.

250845   Prosektor Svazek: 2 Strana: 1172
Prosektor, a, m., z lat,., assistent pro- fessora anatomie, der Vorzergliederer, Pro- sektor. Vz S. N,

250846   Prosel Svazek: 9 Strana: 0261
Prosel, nějaké koření. 1633. Čes. 1. VII. 282.

250847   Proselit Svazek: 10 Strana: 0312
Proselit, U, m. = drahý kámen. Baw. J. v. 1114.

250848   Proselyta Svazek: 2 Strana: 1172
Proselyta, y, m., dle Despota, z řec. 7iQo6ŕj).vTos;, prišelec, příchozí, der Fremdling, kdo víru mění, novověrec, advena, der Pro- selyt, hebr. ger. P-té u židů = obrácenci z pohanstva na víru židovskou. Byli dvo- jího stupně: 1. p-té brány, die Proselyten des Thores, p. portae seu inquilini, 2. p-té spravedlnosti, die P. der Gerechtigkeit, ?. justitiae seu foederis. Sš. Mt. 304., I. 14., 4. P., přidruženec. Sš. Sk. 167. Nébrž p-tem vrátným či přibraným toliko ostávaje. Sš. Sk. 102. (Hý.). Vz S. N. Proselyty sbírati, získati. Us. O Mikuláši přidává Lukáš, že byl p. či novověrec židovský. Sš. Sk. 70

250849   Proselytářství Svazek: 10 Strana: 0312
Proselytářství, n. Tajné p. Uč. spol. 1905. V. 3.

250850   Proselytka Svazek: 2 Strana: 1172
Proselytka, y, f., přišelkyně; novověr- kyně, die Proselytin. Sš. Sk. 193. (Hý.).

250851   Proselytství Svazek: 2 Strana: 1172
Proselytství, n., pnšelství, das Prosely- tenthum. Sš. Sk. 201. (Hý.).

250852   Prosen Svazek: 7 Strana: 0507
Prosen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

250853   Prosení Svazek: 2 Strana: 1172
Prosení, n., das Bitten.

250854   Prosenice Svazek: 2 Strana: 1172
Prosenice, dle Budějovice, vymyšlené jméno. Dal se do Prosenic (počal prositi). Tr. Cf. Prosík. — P., ves u Sedlčan, b) u Li- pníka, PL.

250855   Proseními Svazek: 2 Strana: 1172
Proseními, é, f., Prosseln, ves u Pod- mokel. PL.

250856   Prosený Svazek: 2 Strana: 1172
Prosený; -en, a, o, gebeten. Us.

250857   Proserpin-a Svazek: 2 Strana: 1172
Proserpin-a, y, f., dcera Jovišova a Ce- reřina, choť Plutonova.

250858   Proserpina Svazek: 7 Strana: 0507
Proserpina = Ninva (!). Utvořil Rosa.

250859   Prosesť Svazek: 8 Strana: 0323
Prosesť, i, f. Část krosna, kade sa tka- nivo otáča, to sa tam tiež p. volá. V Liptově. Phľd. 1894. 85.

250860   Proseti Svazek: 2 Strana: 1172
Proseti, prosíti, seji, sel a sál a síl, set a sát a sit, etí; prosévati, prosívati = na skrze seti, durchsäen; podsívati, durchsieben. — co: obilí. D. — co kudy: mouku skrze sítko. Ms. Chym. — co čím: sítem. Us. — P., setbou ztratiti, verbauen. — co kde: ve špatném poli. Us.

250861   Prosetín Svazek: 2 Strana: 1172
Prosetín, a, m., ves u Tišňovic na Mor. PL.

250862   Prosetín Svazek: 7 Strana: 0507
Prosetín. Proč v P-ně o polednách ne- zvoní? Vz Sbtk. Krat. h. 197.

250863   Prosevač, prosívač Svazek: 2 Strana: 1172
Prosevač, prosívač, e, m., der Sieber. Ros.

250864   Prosevadlo, prosívadlo Svazek: 2 Strana: 1172
Prosevadlo, prosívadlo, a, n., říčice, síto, řešeto, podsevačka, das Sieb. V.

250865   Prosévání Svazek: 2 Strana: 1172
Prosévání, n., das Durchsieben, die Sichtung.

250866   Prosévaný Svazek: 2 Strana: 1172
Prosévaný; -án, a, o, durchgesiebt,

250867   Prosévati Svazek: 2 Strana: 1172
Prosévati, vz Proseti.

250868   Prosevek Svazek: 9 Strana: 0261
Prosevek, vku, m. Měli při své živnosti veliký ?., ale ten nebyl jejich. Sá. Kresb. z Ješt. 9.

250869   Proséviny Svazek: 2 Strana: 1172
Proséviny, pl., f., co proseto, das Durch- gesiebte. L.

250870   Prosevky Svazek: 2 Strana: 1172
Prosevky, pl., f. = proseviny.

250871   Prosévný Svazek: 2 Strana: 1172
Prosévný, durchsiebbar. Us. Jg.

250872   Proschnouti Svazek: 2 Strana: 1172
Proschnouti, schnul a schl a sechl, utí; prosychati, austrocknen, trocken werden. Jg., Ros. — abs. To seno hezky proschlo. Us. Hý. — kde čím: prádlo na větru, větrem proschlo.

250873   Prosíci Svazek: 2 Strana: 1172
Prosíci, prosáknouti, hnul a hl, ut, utí; prosakovati, durchgreifen. Prosahující vzdě- lání. Šm. — co čím. Má zajisté církev Páně podstatou svou veškery říše prosahovati. Sš. J. 280. (Hý.).

250874   Prosící Svazek: 7 Strana: 0507
Prosící list = prosebný. Mus. 1880. 462.

250875   Prosíci Svazek: 8 Strana: 0323
Prosíci = prosekati. P. led. Šf. (Mtc. 1895. 297.).

250876   Prosící Svazek: 8 Strana: 0572
Prosící. A těch má prositi listem p-cím otevřeným. Kn. drn. 73.

250877   Prosič Svazek: 2 Strana: 1172
Prosič, e, m. = prosebník.

250878   Prosič Svazek: 10 Strana: 0312
Prosič, e, m. Mam. F. 88a. l.

250879   Prosíček Svazek: 2 Strana: 1172
Prosíček, čka, m., Prosíčka, pl., n., ves u Chrudimi. PL.

250880   Prosíčka Svazek: 2 Strana: 1172
Prosíčka, pl., n., vz Prosíček. — P. hořejší a dolejší, ves u Ledče. PL.

250881   Prosičko Svazek: 2 Strana: 1172
Prosičko, a, n., milium effusum, das Flat- tergras. Šm.

250882   Prosíčko Svazek: 2 Strana: 1172
Prosíčko, a, n., ves u Něm. Brodu. PL.

250883   Prosík Svazek: 2 Strana: 1172
Prosík, a, m., ves u Prahy v Karlínsku. Vz S. N., Tk. T. 621., II. 546.. lil. 40. - Šel na Prosík (= prosit). Č. Vz Žebrota, K Pro- síku se uchýliti. Th. Když viděl, že je zle, dal se do P-ka (n. do Prošáka — počal pro- siti). Mor. Brt., Hý., Bkř.

250884   Prosík Svazek: 7 Strana: 0507
Prosík. Jest z P-ka (žebrá). Bdl. — P. = rybník u Malešova (u K. Hory). BPr.

250885   Prosík Svazek: 8 Strana: 0323
Prosík, dříve Prosek. Čern. Př. 33.

250886   Prosil Svazek: 7 Strana: 0507
Prosil, a, prosílek, lka, m. = kdo prosí. Us. Rgl.

250887   Prosimír Svazek: 7 Strana: 0507
Prosimír, a, m., os jm. Pal. Rdh. I. 124., Cod. Mor. II. 155.

250888   Prosina Svazek: 2 Strana: 1173
Prosina, y, f., sláma z prosa, Hirsenstroh, n. Hanka.

250889   Prosinalý Svazek: 2 Strana: 1173
Prosinalý, durch u. durch nebelblau. Šm.

250890   Prosincovka Svazek: 2 Strana: 1173
Prosincovka, y, f., die Dezemberver- fassung in Oesterreich. Rk.

250891   Prosincovka Svazek: 9 Strana: 0261
Prosincovka, y, í. = základní zákon státní ze dne 21. pros. 1867. Vz Ěezn. Pal. 276.

250892   Prosincový Svazek: 2 Strana: 1173
Prosincový, Dezember-. P. počasí, zima.

250893   Prosincový Svazek: 7 Strana: 0507
Prosincový. P. ústava (r. 1867.) Srbený 4.

250894   Prosine Svazek: 7 Strana: 0507
Prosinec znamenal až do r. 1360. listo- pad. List. fil. I. 61., Mnč. R. 18 Její zrak svítil, jako hvězdy v p-ci. Zr. Gris. Jako v červnu měsíci bývá také v prasinci Kda. Prosinec bochy solí, vaří pivo a pole hnojí. 15. stol. — Cf. Zbrt. 219.

250895   Prosinec Svazek: 2 Strana: 1173
Prosinec, nce, m., lépe než prasinec. Do- brovský odvozuje toto slovo od prositi, že prý v tom měsíci advent jest a ranní prosba o narození Páně. Tento výklad poráží se již tím, že jiní Slované tímto slovem měsíc leden znamenají, do kterého tato prosba ne- padá. Rakověcký od pro-sinec, od sinosti či modrosti mhel, protože prý v lednu mhly přestávají a nebe se vyjasňuje. Erben myslí, že má Jg. pravdu, který toto slovo odvo- zuje od slovin. prosinieti — osvětliti, že toho měsíce děje se přechod od nejkratšího dne ku přibývajícímu dni a světlosti. P. tedy (dříve leden, ale v nejstarších dobách také listopad, ku př. v jedné listině z r. 1128., vz Gl. 278.) = měsíc, ve kterém začínají se jasnější a delší dni. (Mk.). Z též příčiny nazývají se v Čechách vánoční svátky svět- lými svátky. Důležité jest korut. simic (leden) m. sinic, sinec, protože předložku pro- od- vrhujíc ve své jednoduché způsobě původ svůj od sinieti zjevně odhaluje. P., měsíc prosínající = světla nabývající. Mus. 1863. 158., 1849. 157. Mkl. odvozuje slovo toto z koř. si (lucere), tedy p. = počátek světla t. j. čas, v kterém dni delšími býti počínají. Vz více v Gl. 278. a v S. N. Obecnější nežli prosinec bylo někdy v Čechách, na Moravě a i ve Slovensku prasinec. Toto se odvozuje od slova prase, poněvadž se v něm nejvíce prasat rodí a bije. Ale slovo Pro- sinec jest zajisté starší a i lepší, což i z toho vysvítá, že slovo Prasinec nikdež u jiných Slovanův ani ve starých pramenech se ne- nalézá. Er. Měsíc prosinec. Když v p-ci mrzne a sněží, úrodný rok na to jistě běží. Hš., Tč. Není-li p. studený, bývá příští rok hubený. Kda.

250896   Prosinec Svazek: 2 Strana: 1186
Prosinec, nce, m., artora, zastr. Rozk.

250897   Prosinec Svazek: 7 Strana: 1371
Prosinec = listopad. 12. stol. D. Gesch. 84. Cf. Mách. 205. P. artora. Pršp. 66. 10.

250898   Prosinec Svazek: 9 Strana: 0261
Prosinec. Jaké počasí panovalo v p-ci, to se opakuje v červnu, kdy sekáme trávy. Sá. Kant. 134. Pranostiky a pověry ? ?. se táhnoucí vz Hrub. 14., Hoř. 206., Čes. 1. VIL 376., Mus. ol. XII. 62.

250899   Prosinec Svazek: 10 Strana: 0312
Prosinec. Vz Ott XX. 779. Jak p. hvízdá, tak červen tančí. Čeč. 168. Studený p. se sněhem dá žito na každé výšině. Ott. Kal. 1904. Mrazy v p-ci, které brzy ochabnou, zvěstují mírnou zimu.

250900   Prosinieti Svazek: 7 Strana: 0507
Prosinieti, prosinievati. Vz Prosinec. A ihneď začalo prosinievať před nimi. Syt. Táb. 22., 28.

250901   Prosinky Svazek: 7 Strana: 0507
Prosinky, pl., jm. vsi, nyní Prusinky u Napajedel. Pk. Npj. 22.

250902   Prosiny Svazek: 7 Strana: 0507
Prosiny, pl. = prosná sláma. Na jižní Mor. Šd.

250903   Prosiny Svazek: 7 Strana: 1371
Prosiny, zebea. Pršp 27. 58.

250904   Prosisko, a Svazek: 7 Strana: 0507
Prosisko, a, n., Hirsenfeld, n. Loos.

250905   Prosit Svazek: 2 Strana: 1173
Prosit, lat., ať slouží ke zdraví. Rk.

250906   Prositba Svazek: 2 Strana: 1173
Prositba, y, f., die Einladung zur Hoch- zeit. Šm.

250907   Prositebně Svazek: 8 Strana: 0323
Prositebně. P. žádati. Mtc. 1896. 226.

250908   Prositebně Svazek: 8 Strana: 0572
Prositebně žádati. Tov. kn. 73.

250909   Prositebný Svazek: 2 Strana: 1173
Prositebný, prosebný. Bitt-. P. slova, Kom., psaní. Sl. Uh. 1. 15.

250910   Prositel Svazek: 2 Strana: 1173
Prositel, e, m., strsl. prositel?, přípona -tel?. Mkl. B. 175. Der Bitter, Bittsteller. V.

250911   Prositelka Svazek: 2 Strana: 1173
Prositelka, y, f. = prositelnice. Krok. 3. 330.

250912   Prositelnice Svazek: 2 Strana: 1173
Prositelnice, e, m., die Bitterin, Für- bitterin. Leg.

250913   Prositelný Svazek: 2 Strana: 1173
Prositelný, prositebný, bittlich. P. žádosť. Akt. m. Ferd., Mus.

250914   Prositelský. P Svazek: 10 Strana: 0312
Prositelský. P. pósa (jakou dělá prositel). Máj. III. 7.

250915   Prositi Svazek: 2 Strana: 1173
Prositi, sím (zastr. proši a prošit), pros (šp.: proš), se (íc), il, sen a šen, ení; pro- sívati = žádati, prosebný spis podati, bitten, er-, ansuchen, ansprechen, begehren, suppli- ciren; žebrati, betteln. Jg. Vz strany vazeb: poprositi. P., koř. praš; sr. lit. prašiti, piršti, peršu, got. fraihnan, lat. preces, procus, ind. praśna (Frage). Mkl. aL. 69. — abs. Dávať a prosiť jest mnoho. Pročež: Beř rád, když dávají. Č. M. 48. Prosím, prosím (přípojek, jímžto vyjadřujeme zdvořilou úslužnosť)! Bitte sehr! Dch. Jak nejvýše býti může, prosím. Břez. 45. Pros ty nebo bij, vše jedno. Č. Již pros nebo peklem hroz, ničeho u nich nepořídíš (přece při nich nic nespravíš, ale jak zapřáhli, tak potáhnou. Br.). Prov. Vz Marný. Dokud prosí, zlatá slova nosí a před placi záda obrací. Pk. Lépe proso než ber (lépe prositi než bráti). Vz Cizí. Lb. Strany přísloví vz Huba, Řeč, Slovo, Tlouci. Chodi prosit (žebrat). Us. — co, koho (akkus.). Ve všem uslyšána, co si p-la. Výb. II. 21. Než bych já paňmámu prosil. Er. P. 110. Proste chlapci moju mamu. Sš. P. 100. Dcera matku prosila. Ss. 100. (Bdl. Obr. 77.). Ne- víte, co prosíte. Hus. I. 309. Již něco pro- síme ; Abychom chléb vezdejší prosili. Ib. 319., 330. Prosila (má milá) rosičku; Já ji prosil o kousíček; Když ji (fijaličku) na- sázela, prosila vlažičku. Er. P. 191., 429., 164. Cos prosil, na toms uslyšán. Výb. I. 305. Nevědí, co prosí a koho prosí. Chč. 379. Což král prosi. Smil v. 53. A co bude p. otce mého. Bibl. bočk. 279. Prosi u Sera- piona milostyniu. Mkl. Slov. stsl. ?r?šd? že Iisus?), v?prašaaše učeníky svoje; V??r?šą že vy i ?z? jedino slovo. Bibl. strsl. Matth. 16., 13., 21., 24. Cf. Genitiv E. 5. Pozn. 3. (I. 388. b.). Když poskytne jemu Bůh toho, co jest prosil. Št. Co pán prosí, to sluha musí. Prov. na Slov. Což matka boží na svém synu prosí, to vše obdrží. Pass. Pro- sícím jej. Zlomek ev. sv. Jana. — čeho, koho (gt.): sousedů, Us., obyvatelův, Vrat., pomoci, V., Boha, Št., odplaty nebeské. Št. Před jeho dům šed almužny prosil. Pass. Čím víc chlapce prosíš, tím ho víc popouzíš. Prov. Barbora prosila mužův. Dvě kron. Vyznal svú vinu a prosil milosti. Št. N. 335. Žaluje na . . . že mu zabil otce a prosí práva. O. z D. Když prosíta poslóv před opovědí. Kn. rož. 239. A prosí jich, aby . . . Chč. 379. Protož prosím vašie rady. Smil v. 48. Král sv. křtu prosil; Chudi almužny prosiechu. Pass. 129., 175. Kristus nás na- pomenul, abychom prosili svých potřeb. Št. 46. Potom pros božie pomoci. St. 267. Prosí jich. Kat. 1452. Prosila svého děťátka. Kat. 958. A těch má p. Tov. 87. Prošu práva. Arch. I. 482. Jiřík odtahu prosil. Dsky I.165. Mnich poče prositi roka (lhůty); Když chleba prosiechu. Dal. 42., 137. Prosím, dievko, já hřiešný velmi tvé přiezni (= tvé milosti). Dr. v. 128. Pravil, že jich Smil z Husi prosil. Pč. 28. Prosím póhona na Bartoše; Prosím panského nálezu; Aby stál a roku prosil; Prosil útoku; Delšího roku p. opět za dvě neděle; Tu jsem jich prosil, aby mi odhádali jistinu; Páni chtí královy milosti prositi; Roku nemocného prosil; Ješkovi z Tupce prošeno jest roku nemocného. Půh. I. 157., 228., 266., 380., II. 138., 290., 447., 460., 572. Vašie milosti prosím. NB. Tč. Tu rodičů prosil. Er. P. 489. Panna Maria, co včera noclehu prosila. Er. P. 501. Tu jich ďábel prosil. Kuldovy Poh. P. božího deště. Er. Prosím jich, vono to tam (na půdě) není s pokojem (neobstojí to tam). Us. u Do- brušky. Vk. Hovora je sě jich prositi. Dal. 34. 47. (59.). Já nemožu robit, musím chleba prosit. Sš. Mor. p. 119. — koho (gt.) zač, za koho: za radu, za pomoc. V., za chléb, Br., za něco, Št., Alx., za obranu, za milosť, Sych., za hříchy své. Jel., Boha za hříšné, Pass., za odpuštění, za spravedlivé opa- tření, Us., za dítky. Flav. Ani se má člověk obrazu zpoviedati, ani jeho zač prositi; A tak když kto Boha prosí za něco, tehdy se modlí; Mojžíš za hříchy lidu prosil. Hus. I. 73., 69., 90. Za koho, matičko, ty budeš p.; Pře můj milý maliřečku, zač já tebe prosím: vymaluj mně ten obrázek, který v srdci nosím; To tě budu prosit za dru- žičku ; Tak sem se já modlíval, pána Boha prosíval za to dívča černojoké, aby mně ho pán Bůh dal, nepomucký sv. Jan. Sš. Mor. p. 18., 299., 782., 796. Hovora je sě za duši u Boha p. Dal. 60. Božské milosti za něco prositi. Pr. M. P. někoho za kmo- tra. D. Prositi za duši, za někoho. Chč. 636., 303. Snažně prosil Boha za ty, ktož ... Dr. v. 94. Prosil pokladu za svú sestru; Pakli nebude za roky prošeno. Půh. I.130., 308. A za to prosil jest David prorok; Máme p. za blahoslavenství; Dávali kostely ne- hodným, za něž sú páni prosili. Hus. I. 27., 310., 427. P. za křesťany. Výb. II. 24. Prosil za svůj dluh pána svého (i. e. aby mu jej odpustil). Št. Boha zaň prose. Št. N. 48. P. koho za přímluvu. Arch. I. 70. Za mú sirů duši Hospodina pros. Pass. 968. Vašie milosti za naučení na tu při prosíme, kterak strany o to rozděliti máme; Za naučení té pře vás prosíme k rozsouzenie stran svrchu- psaných podlé práva; Já jsem jich nepe- četila, aniž jsem žádného za pečeť prosila; Prosí žalobník za právo a žádá navrácenie statku svého. NB. Tč. Pán v této vele- kněžské modlitbě své neprosí za svět. Sš. J. 264. P. Boha za nevěrné děvčátko; Než bych já matičku za tebe prosil; Já se jí za slovo p. nebudu; Za dary p-síme; Za to já tě jen prosím. Er. P. 385., 218., 230., 75., 156. Pros za nás za hříšné. Us. Dch. Však prosím za maličké strpení. Us. Brt. Stavové JMK. za to prosí. Zř. F. I. B. 14. Daj mi, Bože, ten dar, čo ťa ja prosím zaň. Ht. Sl. ml. 216. Pros za nás Hospodine. BO. Prosí zaň Boha co vlk za kraví ocas (tak dědicové za dlouhý život příbuzných lakomcův). Č. — skrze koho komu kdy. Aby žádný skrze se sám ani skrze jinou osobu nesměl prositi z pánův ani z rytířstva za žádný úřad zem- ský za živnosti kterékoli osoby, který by úřad zemský držel z pánů nebo z rytířstva, chtě sobě nebo svým dětem nebo komu ji- nému prositi, dokudž ještě ty osoby živy jsou, které ty úřady drží. Zř. F. I. A. 21. O sjezdě prošen byl. Žer. Na milosť onu spoléhaje prosil David skrze Nathana pro- roka, aby směl vystavěti dům Hospodinu. Sš. Sk. 87. Pro něžto vás skrze svatú přiezeň vaši, jižto jste kdy ke mně měli, prošu. Pass. — koho (gt.) oč. Když uprosíš, očs prosil, poděkuj. Kom. Já se jich o to ne- prosím; Prosil o ty otroky (míti je chtěje), prosil za ty otroky (za ně se přimlouval). Dch. Posluchači o odvod a vývod otázek svojich p-li. Sš. Sk. 233. Milosť, o kterou po drahný čas prosil; Jakuba světce o pří- mluvu prosí. Sš. Sk. 39., Bs. 86 (Hý.). Prosil ji o jeden věnek; O to tebe prosím, bys při mně stál; O jejího syna prositi se ne- budu ; Měl bych sě o co prosić; Prosit ťa, nevím oč, nevěděla bych proč; O to já tě prosím, vymaluj mně ten obrázek, co pod srdcem nosím; Nesem babu v koši, smrť nás o ňu prosí. Sš. Mor. p. 169., 231., 335., 351., 359., 642., 770. O jeden obrázek prositi budu. Er. P. 303. Prositi o dovolení. Plk. Prosím o hojemství na tři hodiny. Sych. Vz Prositi komu oč. — čeho od koho: od Boha, V., milosti od někoho, Háj., po- moci od Boha. Št. Prosi křista (= za křest) ot Svatopluka, Dal. Prosíš mošny od že- bráka a holi od ovčáka. Prov. Mudr. 171. P-sil almužny od vycházejících. Bibl. boč- kovská. 321. — Br. — jak (pro co, s čím, instr., dle čeho, na čem). Pro všecky svaté, pro Krista, pro Boha, V., pro Buoh, BN., pro jméno boží někoho p. V. Prosil ho pro všecko. Us. Dch. Ač pokorně pro Bůh prosí. Dh. Prosím tebe pro tvé spa- senie. Hus. I. 34. Ande milosrdie pro Bóh prosi. Rkk. 49. Prosím pro Buoh, pro matku boží, pověz pravdu; Prosím pro Buoh a pro spravedlnost, aby mi to dali znáti. NB. Tč. Pro Bóh p. Arch. 1. 9. Prosila jsem ťa pro Boha, že já nejsem tobě rovna; Prosil ti ju pro Boha, pro Boha živého, nesváďé toho na mně, sveď to na jiného. Sš. Mor. p. 251., 379. P. vší mocí a silou, Kom., prosbou. V. Nezaloží ani zlatým, by jich prosil Bohem svatým. Lom. Modlitbú pro- síme milosrdenstvie tvého. Št. Nízkými pros- bami někoho p. Bart. Prosím, prosím že- brotú. Er. P. 5. P. pokornými prosbami. Troj. 516., Svěd. Protož vaší milosti s ve- likou ponížeností prosím. Dh. Prosiž s ve- likú pokorú tej panny krásnej. Kat. 662. Je sě s pláčem prositi. Dal. ?30., 25., 53. Protož dle míru VMti prosíme. Arch. I. 386. r. 1446. Na svých modlitbách chtějí za vás p. Us. Brt. P. na kolenou. Dch. P. s pil- ností, V.; s pláčem pro Boha p. Har. Za to prosím se vší ponížeností. Er. — čeho, koho nač. P. někoho na oběd, Us.; p. na sebe smrti. Žalanský. Rokové nemocní dáni, jakož jich jemu prošeno na všecky póhony. Půh. II. 491. Poče prositi na pomoc Krstitele svatého. Dal. 118. Králka na krále prosí (králi chudému), že to býti mosí; dyby to býti nemoselo, ani by se to neprosilo. SŠ. Mor. p. 761. — se koho oč. Já se tě o to neprosím. Us. Vz P. za co. — co, čeho na kom. Počal na otci boje prositi (= vyzývati, aby se s ním potýkal). Dal. Jed- nohoť na tobě prosím. Dal. 10. Což matka boží na svém synu prosi. Pass. Za odpuštěni na něm prosí. Kom. Obapolně za rok prosili na posudku. Půh. I. 308., 310. Prosímy na tvej milosti. Výb. II. 13. (Pass.). Prosiž na svých boziech. Pass. 554. Což na nás p. budeš, obdržíš. Pass. 428. Ty je (pouchňata) budeš na mně prosit. Er. P. 100. P. co na kom. Bart. 4. 3. Ktožby řečníka neměl, vždy na pániech nebo na úřadu má řečníka (gt. = za řečníka) prositi. O. z D. — komu. Prosíme naší chudé královně. Er. P. 74. Ješkovi prošen jest rok. Půh. II. 34. — j komu čeho. Chleba bych mu prosila. Er. j P. 285. Avšak hřešícím milosti když jest prosil, neobdržel. Hus. I. 90. — se komu. Ei hanba mládenče, že sa ty prosíš panence. Sš. Mor. p. 323. Nejsi dívko hodna, abych se ti prosil; Co ty sa zdomíváš, že já sa ti prosím? Sš. Mor. p. 307., 413. Kdo chce dievče máti (míti), materi (dat.) se proste. Pís. na Slov. Tak se mu prosil, žeby skala bola musela pohnuť a predca nič. Mt. S. — se komu z čeho. Já se ti synečku z tej lásky neprosím. Sš. Mor. p. 361. — komu oč. Posýlá mne pán, že prosí o kus chleba své pani. Mudr. 505. — co v čem. Kdo co v modlitbách prosí. Není odporné písmu v ta- kové věci prosit jeden druhého. Chč. 607. — aby, že. Pros, aby ti otevříno bylo. Kom. Kašpar prosil, aby jim pivnice popříla. NB. Tč. Prosila, by ji za sluhu přijalo. Kat. 960. Já jeho prosil, aby mi to stavil. Půh. II. 588. (Půh. I. 250., 240.). A já tebe prosím, bys se nehněvala. Sš. Mor. p. 211. Vz předcházející věty. Také že se klade, když co tvrdíme nebo s jistotou očekáváme. Prosíme tebe, že to uči- níš. Zk. Vz Chtíti. Žádám a prosím, že to la- skavě oblíbiti a přijíti ráčíte. Proch. Prosím, že ráčíte naříditi. Žer. 1591. Jak se (tím) každý obzvláštně spravuje, že známo učiníte, prosím. Žer. Vaší milosti prosíme, že nás právem ráčíte naučiti. NB. Tč. Vz Kon- ditional IV. 1. Pozn. 2. — koho z Čeho. Ještě tebe prosi z toho: Rač jim dáti jich otměny. Kat. 3364. Prosili jsme ze spo- lečného usnesení našeho. Žer. Sn. 67. — kde. Roku třetího prošil před úřadem. Půh. II. 573. Žebráka tu každodenně před vra- tama prosícího; Pán v této modlitbě své ne- prosí za svět. Sš. Sk. 36., 264. (Hý.). Prosili ho na sněmě. Jde před krále a prosí u něho daru. Brt. S. §. 79. 4. Pozn. — koho k čemu. Jiných lidí k tomu proste. Dh. — s imperat. Prosím, ustanovte soud. Bdl., Šb. — s inft. jako v latině, v řečtině a němčině. I prosil Filippa vstoupiti a sednouti s ním. Sš. Sk. 101. Pánóv prosi podlé sebe siesti. Dal. 13. (6. '28.). Ktož čie tajemstvie pronosí, a'n jeho mlčeti prosí. Kat. 572. Sprosi kněžnu ustaviti pravdu. LS. v. 27. Prosíc v tom ochráněn býti. Žer. Záp. I. 179. Národ jí prosil vyvoliti si chotě. Pal. I. 1. 107. Cf. Žádati, Slíbiti, Kázati, Poručiti, Dovoliti, Bdl. Obr. 78., 79., Mus. 1878. 124. (Jir.). -- S ať. Pros Boha, ať tvé cesty způsobí. Brt. S. §. 493. 1. Pozn. — S kdyby. Prosil bratra, kdyby mu přispěl. Ib. — Dům od dům p., lépe: dům od domu p. — adv.: snažně, yelice, náramně, úpěnlivě, poníženě, služebně, úsilně, pokorně. Pěkně prosím. Dch. Jak ho nemám pustit, dež mě tuze prosí. Sš. Mor. p. 368.

250916   Prosíti Svazek: 2 Strana: 1175
Prosíti, vz Proseti.

250917   Prositi Svazek: 7 Strana: 0507
Prositi. Cf. Mkl. Etym. 265. Praes. prošu, prost a novotvar prosím od sklonku 14. stol. Vz List. fil. 1886. 280. — abs. A všakžť proši, ktož . . . Št. Kn. š. 6 Kdo prosí, ne- hreší. Slov. Rr. MBš. Kdo prosí, ten nosí. Č. M. 8. Učí se p. (žebrati). Us. Vck. — co, koho (jak, na kom). Kaj mě něprosí (pl. něprošú), něch mě něnosí (pl. něnošú) = kdo mne nepožádal, tam nepůjdu. Slez. Šd. Což jste prosili; Co prosíte. Výb. II. 17., 711. a j., Leg. Kr. v. 380. Což prosí na tvé milosti, na Boze. Mnč. R. 40., 47. Čo pán prosí, to byt mosí. Slov. Šd. Ne- víte, co prosíte. Arch. VIII. 352., 353. Jenž tebe co prosí. Sv. ruk. 260. Když co ná- božně prosíte. Hr. ruk. 51. Což prosil, ob- držel. Jrd. 4. b. Počal mysliti, co by prosil. Pass. mus. 410. Kterúžkoli řečí v modlit- vách co prosí. Št. Kn. š. 45. — čeho (kde, od koho, po kom, komu). Prosmež tedy hvězdy této. Brt. N. p. 589. Chleba bych mu p-la. Pk. Pohnaný má řečníka sobě p.; P-sil těla Ježíšova Výb. I. 613., II. 410. P. JMKské, odpovědi po poslu. Arch. VII. 157., 309., VIII. 4. a j. P. boží pomoci, Lg. Kr. dod. v. 88., BO., Sv. ruk. 191., Št. Kn. š. 160., 182., něčí milosti, 13. stol. Mus. 1882. 121., daru u někoho, Hr. ruk. 291., milosti u někoho, Hus III. 107., své ženy, Hr. ruk. 377., boží matky, Marg. v. 494., knížat, pánův, Žžk. 14., oblehčenie od bře- mene hřiechóv, chleba slova božieho, mě- šťanóv, aby své obchody právě vedli, Hus I. 333., III. 282., proseb užitečných, Št. Kn. š. 48., znamení od někoho, Št., krmě. Ž. wit. 77. 18. Kdo prosí všelikého. Sv. ruk. 221. Proč prosíte ote mne odpočinutie? 14. stol. Mus. 1889. 451. Žádám vas, že budete ode mne (mým jménem) p. Arch. IX. 34. — zač (koho, kde, kdy, jak, čím). P. někoho za něco. Ž. wit. 39 7., Št. Kn. š. 45., Arn. 1278. Pros za nás nyní i v hodinu smrti naší. Mž. 4. P. za něco uctivě, Dvor., denně za něčí duši Boha, Kká., za něčí ruku, Šml., za děťátka, Výb. II. 26. (17., 21., 24.), někoho za svědomie, NB. Tč., za někoho před Bohem, Sv. Mař. v. 353., modlitbou Boha za koho, Sv. ruk. 296. (372.), Boha za své protivníky. Pass mus. 322. Když na modlitvách prosíme jeho zač. Št. Kn. š. 48. Prose za to. Alx. M. v. 30. (HP. 50), Hus I 311 , 379., Pasa. mus. 281, 357. — koho skrze koho. Hus II. 189. Skrze tu nevymluvenú radosť prosím tebe. 14. stol. — jak (pro koho, koho kde čeho od koho). P. koho pro Buoh. 1468. Mus. 1884. 471., NB. Tč. 206., Hr. ruk. 43., pro (boží) nebeské síly. Výb. II. 13. P. pro boží rány, pro umučenou hodinu, pro milé spasení. Us. Tkč. Prosí, jak aegypt- ská cikánka. Us Vhl. Snažně někoho p., Výb. II. 13., spravedlivě u Boha. Hus I. 308., s vierú, Sv. Mař. v. 373., Boha plnú žádostí, Št. Kn. š. 43., sprostně, z přiemého úmysla. Ib. 9. P-la nás sama od sebe i také ode všeho konventu svého, im Namen. Arch. VIII. 529. Co bude p. otcě mého ve jméno mé. Hus I. 310. A všech proseb sedmi z úst i z srdce p-li od milého otce; A u pa- teři krátkú řečí p-me všeho toho, což . . . Št. Kn. s. 46., 13.— nač: na veselé (zváti) Slez. Šd. P. na koho (žebrati). Us. Rjšk. Prosil ji na svůj chlebík (za ženu). Hdk. — kde. U Boha proste. Výb. II. 445. — co, čeho na kom. Na kom rady p.? Hr. rk. 113. Tohoť jáz na tobě proši. Ib. 373. Což na Boze prosí. Lg. kr. dod. v. 13. Prosil na něm, aby- . .; Pros na mně, což chceš; Na Bozie nic sem neprosil. Pass. mus. 371., 410., 414 — komu čeho od koho. Svým dětem od Boha prosie dóstojenstvie a zbo- žie. Hus II. 191. — se komu = dvořiti se Nic taký trhani, čo sa dievkam prosia. Slov. Orl. II. 51. Prosiť sa nebudem nikdy leda- komu. Obr. Ps. — koho jak kam. Milo- stivě ji k sobě prosí. Sv. ruk. 83. — kdy. Kdo mnoho dělí, bude brzo p. Sb. učit. — s inft. A vstúpiv v jednu lodí, jenž bieše Šimonova, prosie ho od země odvézti ma- ličko. Hus II. 277. — s kým koho. Bart. 96.

250918   Prositi Svazek: 7 Strana: 1371
Prositi. Pros to, co zdá se poctivé. 16. stol. Jgč. XIV. 1. 21. On vždy na mo- dlitvách prose. 14. stol. Mus. 1892. 306. Prosím tvé sv. milosti, Ib. Pros ode mne = mým jménem. Arch. IX. 194. Prosbú velkú prosil. Arch. XI. 176.

250919   Prositi Svazek: 9 Strana: 0261
Prositi. Vzorec časování. Vz Gb. ml. III. 2. 298. Prosím, a musí tak byť. Kdo mnoho prosí, málo nosí. Pros, nepros, jedno. Zát. Př. 351., 352. — jak. Srdcem a jazykem prosíme tebe. Hod. 14. stol Mus. fil. VII. 99. — čeho od koho. Jedné věci prosil sem od mého pána. Modl. CXLVI. 110.

250920   Prositi co Svazek: 8 Strana: 0323
Prositi co. Neviete, co prosíte. Chč. S. 103. Cožkolivěk p. budete otce. XV. stol. List. fil. 1896. 96. Co kto prosí. Ev. seit. 24. Luc. 14. 10. — zač. Jakož pán za to prosil. Chč. S. 45. Budu za vy p. otce ot vás (jmé- nem vaším). Ev. seit. 23. Joh. 16. 26. — koho kam. Kaj ťa něprosú, nech ťa čerti něnosú. Slov. Nov. Př. 420. — koho čeho. Kto z vás otce prosí chleba. Ev. seit. 24. Luc. 11. 10. Milosti prosíce. GR. Nov. 11. —jak. Prosím, jakž muož najvejš prošeno bejti. 1591. L. posíl. 57. P. Bohem živým. Brt. D. II. 287. — koho k čemu. Prosil ju k tancu. Phľd. 1895. 385.

250921   Prositi jak. Z Svazek: 10 Strana: 0312
Prositi jak. Z toho srdce prosím tě (snažně). Slád. Šl. 88. Kto, kterak, co, skrze koho, od koho má p. Hus. Post. 189. (Hrubý 25. ) Sr. Mš. Slov.

250922   Prositovati Svazek: 2 Strana: 1175
Prositovati, durchsieben. Ras. — co.

250923   Prosívací Svazek: 2 Strana: 1175
Prosívací řešeto, das Durchwurfgitter. Hř.

250924   Prosívací Svazek: 7 Strana: 0508
Prosívací stroj pekařský. KP. V. 699.

250925   Prosívač Svazek: 7 Strana: 0508
Prosívač, e, m. = prosévač. Rk.

250926   Prosívačka Svazek: 8 Strana: 0572
Prosívačka, y, f., Sichterin. Sterz. II. 928.

250927   Prosivadlo, vz Svazek: 2 Strana: 1175
Prosivadlo, vz Prosévadlo.

250928   Prosívaný Svazek: 2 Strana: 1175
Prosívaný, durchgesiebt. P. uhlí, die Grieskohle. Hř.

250929   Prosívaný Svazek: 7 Strana: 0508
Prosívaný, durchsiebt. P. vápno. Šp., Dlj.

250930   Prosívati, vz Svazek: 2 Strana: 1175
Prosívati, vz Prositi a Proseti.

250931   Prosivělý Svazek: 7 Strana: 0508
Prosivělý = drobet sivý. P. vlasy. Hdk. Př. 7.

250932   Prosivý Svazek: 2 Strana: 1175
Prosivý, der um Almosen anspricht.

250933   Proskákati Svazek: 2 Strana: 1175
Proskákati, vz Proskočiti.

250934   Proskakování Svazek: 2 Strana: 1175
Proskakování, n., das Herumspringen, Jubeln. Jest čas smutku a čas p. Kaz. 34.

250935   Proskakující Svazek: 9 Strana: 0261
Proskakující papír = piják. Fisch. Hosp. 238.

250936   Proskati Svazek: 7 Strana: 1371
Proskati = prositi. Slov. Phľd. XII. 77.

250937   Proskati Svazek: 8 Strana: 0323
Proskati = prositi. Proskám pekne. Slov. Phľd. XII. 77.

250938   Prosklenařiti Svazek: 2 Strana: 1175
Prosklenařiti, il, en, ení, durch Glaserei verlieren. — co : své jmění. Ros.

250939   Proskoč Svazek: 2 Strana: 1175
Proskoč, e, m., euphorbia lathyris. Linn.

250940   Proskočení Svazek: 2 Strana: 1175
Proskočení, n., das Durschpringen, der Durchbruch. — P., běhavka, úplavice.

250941   Proskočilý Svazek: 2 Strana: 1175
Proskočilý, kdo proskočí, durchspringend, durchdringend. Neboť jest ten olej velmi p-lý a prorazitelný všech údův uschlých a skrčených. Ms. (Jg.). — P., proskočený, durch- drungen, laxirend. Některé ovoce užívá se, aby měkké a p-lé břicho sušilo. Krab. 80. b.

250942   Proskočiti Svazek: 2 Strana: 1175
Proskočiti, il, en, ení; proskakovati, proskákati, proskákávati, proskakovávati = skrz něco projíti, skočiti, durchspringen; vyskytovati se, entstehen, ausbrechen, her- vorsprossen, hervorstechen; vesele skákati, springen, hüpfen, hin u. her springen. Jg. — abs. Papír proskakuje. V. Nemoci proska- kují. Ros. Reč proskakovala. Kron. tur. Omylná pověsť proskočila. Plác. Hlas pro- skakuje. Us. — co. Proskočíce všechny ne- snáze. V. Jejich končiny proskakovali. Br. To ovoce břicho proskakuje (proráží). Krab. Potom dali jemu jiné lékařstvie, aby jeho proskočilo. Let. 167. — kde. Morní bolesti mezi lidmi proskakovaly. V. Nemoc v Praze proskakovala. Břez. 182. — odkud kam. Potom kníže pomocí bratra svého proskočil jest z kláštera do vojska. Let. 189. — kudy. Dal mu něco, hned to proskočilo skrze ně. Ros. Oboří se svým húfem na ty z Ústí a rozrazí je tak, že vešken houf jezdcóv skrze ně proskočí. Let. 31. — St. skl. — co čím. Slunce povětří svou jasností proskakuje. Krab. Věc suchá vlhkostí proskočí. Br. — s kým kam: s vojskem k městu. Koc. Můj koníčku vraný, chop se, proskoč se mnou přes ty kopce. Sš. Mor. p. 586. — v čem. I v tom zlé užíváni proskakuje. V. — sobě, se. Ten si proskočil. Ti se tam proskákali (vesele skákali.) Us.

250943   Proskočiti Svazek: 8 Strana: 0323
Proskočiti. Kteréžto vojsko několikrát p-čiv několik set jich zamordoval. Břez. Font. V. 526.

250944   Proskočiti Svazek: 9 Strana: 0261
Proskočiti. Za Pal. polož: Děj. III. 1. 284. To světlo může tmy p. Chč. S L 71.

250945   Proskočiti. — abs Svazek: 7 Strana: 0508
Proskočiti. — abs. P-vala pověst. Šml. Opět jakés noviny p-ly. Arch. VIII. 245.— c o. P-li soutěsky polední Dacie. Šf. Strž. I 284. Oheň věčný kóži i kosti p čí. Hus I. 285. — kde. Věsti p-kují v kruzích dobře zpravených. Šml. Na obloze p-ly hvězdy. Sá. Na líci mu červeň p-la. Jrsk. Ten neduh i v jiných zemích p-val. Výb. II. 1269. a j. Který's již v tom těle, kteréž si pro mě na se vzal, vysokosť nebeskú p-čil. Hus III. 34. — kam. Podařilo se p. k příchozím. Pal. — jak. Oštěp veskrz p-čil. Lpř. — proč. P-čil plamen k vůli pravdě. Č. Kn. š. 250. — komu. Proska- kujú mu vlasy (šedivějí). Val. Brt. D. 258.

250946   Proskočiti koho Svazek: 10 Strana: 0312
Proskočiti koho. Ty pilulky ho p-ly (dostal běhavku). Frant. 25. 46.

250947   Proskočivý Svazek: 2 Strana: 1175
Proskočivý — průhledný, durchsichtig. Světlé a p. tělo. Hugo.

250948   Proskočný Svazek: 7 Strana: 0508
Proskočný. Záštita ranám neproskočná, undurchdringlich. Šf. Strž. I. 402

250949   Proskočný Svazek: 9 Strana: 0261
Proskočný tanec. Šml. IX. 237.

250950   Proskok Svazek: 2 Strana: 1175
Proskok, u, m., proskočení, der Durch- sprung. Míti p. =průchod, Statt haben, Folge o. Macht haben. Gl. 279. A tvé milosti gleit ať vždy p. má, Arch. III. 182. Mohla jest pravda p. jmieti v těch letech. NB. Tč.

250951   Proskomírati Svazek: 10 Strana: 0312
Proskomírati a proskučeti co: vítězství. Slád. Cor. 183.

250952   Proskoumání Svazek: 2 Strana: 1175
Proskoumání, n., die Durchforschung. P. hodný. Mus.

250953   Proskoumaný Svazek: 2 Strana: 1175
Proskoumaný; -án, a, o, durchgeforscht.

250954   Proskoumati Svazek: 2 Strana: 1175
Proskoumati, durchforschen. — co jak: s velikou bedlivostí. — co v čem. Přírodu ve všech tajemstvích. Ml. *

250955   Proskova Svazek: 10 Strana: 0657
Proskova, y, f. = kůlna. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

250956   Proskovec Svazek: 7 Strana: 0508
Proskovec, vce, m., os. jm.

250957   Proskovice Svazek: 2 Strana: 1175
Proskovice, dle Budějovice, Proskowitz, ves u Mor. Ostravy. PL.

250958   Proskribovaný Svazek: 2 Strana: 1175
Proskribovaný, z lat., psanec, verbannt, proskribirt. Vz Psanec.

250959   Proskribovati Svazek: 2 Strana: 1175
Proskribovati, z lat., někoho za psance vyhlásiti, do klatby dáti, verbannen, pro- skribiren.

250960   Proskripce Svazek: 2 Strana: 1175
Proskripce, e, f., z lat., vyhlásení někoho za psance, dání někoho do klatby, die Achts- erklärung, Verbannung, Proskription. Rk. Vz S. N.

250961   Proskřip Svazek: 2 Strana: 1175
Proskřip, proškřip, proskřipec, pce, proskřipek, pku, m., der Kloben beim Vogel- steller. P. ku kleštění valachů. Ja.

250962   Proskřípnouti Svazek: 2 Strana: 1176
Proskřípnouti, proždmouti, prohněsti, wund quetschen, durchquetschen. — co komu. P. si prst. Šm.

250963   Proskučeti Svazek: 2 Strana: 1176
Proskučeti, proskučívati =prohukati, prokvíliti, provyti, durchheulen. — kudy. Vítr proskučívá vršky stromů. Šm.

250964   Proskuliti Svazek: 2 Strana: 1176
Proskuliti, il, en, ení, proskulovati = skuliti, křičeti jako pes, liška, bellen. Cyr. 40.

250965   Proskum Svazek: 7 Strana: 0508
Proskum, u, m. = proskoumání. Mus. 1880. 293. Jsme teprv v počátcích p-mu. S. N. X. 175. P. epických obratův. Pyp. K. I. 226.

250966   Proskur Svazek: 2 Strana: 1176
Proskur, u, m. = proskurník. Šm.

250967   Proskurník Svazek: 2 Strana: 1176
Proskurník, u, m., na Mor. proskvorec, proškvorec. Hý. P. lékařský, ibišek, aibiš, althaea officinalis, der Eibisch. Kk. 227. P. ružový či topolovka, a. rosea, die Papelrose. Ib. Vz Čl. 23., FB. 83., Čl. Kv. 318., Slb. 638., Schd. II. 297.

250968   Proskurník Svazek: 7 Strana: 0508
Proskurník. Cf. Rstp. 133., Ott. II. 17., Rosc. 150, Mllr. 11.

250969   Proskurník Svazek: 10 Strana: 0312
Proskurník, u, m., rostl. Sr. Ott. XX. 780

250970   Proskurníkový Svazek: 2 Strana: 1176
Proskurníkový, na Mor. proškvorcový. Hý. Eibisch-. P. kořeny. Svět.

250971   Proskutčený Svazek: 7 Strana: 1371
Proskutčený, demeritus, zastr. Hank. Sb. 175.

250972   Prosky Svazek: 2 Strana: 1176
Prosky, pl., f., zastr., proda (obilí). Rozk.

250973   Proskytati se Svazek: 2 Strana: 1176
Proskytati se, hie und dort zum Vor- schein kommen. Us. Dch.

250974   Proslabikovati Svazek: 7 Strana: 0508
Proslabikovati, durchbuchstabiren. — se kudy: žalmem (slabikuje jej přečísti). Zl.

250975   Prosladiti Svazek: 2 Strana: 1176
Prosladiti, il, zen, ení, proslazovati, durch-, versüssen. — co čím: medem. Us. Dch.

250976   Proslátek Svazek: 10 Strana: 0312
Proslátek, tku, m., melonita. Rozk. P. 99.

250977   Proslav Svazek: 7 Strana: 0508
Proslav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124., Hol. 264.

250978   Proslava Svazek: 2 Strana: 1176
Proslava, y, f., proslavení, die Glorie. Dch.

250979   Proslavenec Svazek: 2 Strana: 1176
Proslavenec, nce, m., der Gefeierte. Šm.

250980   Proslavenosť Svazek: 2 Strana: 1176
Proslavenosť, i, f., die Berühmtheit, Ce- lebrität.

250981   Proslavený Svazek: 2 Strana: 1176
Proslavený; -en, a, o, berühmt.

250982   Proslaviti Svazek: 2 Strana: 1176
Proslaviti, il, en, ení; proslavovati, aus- zeichnen, berühmt machen. — se čím: uče- ností. Ze by se byli založením církve řím- ské p-li. Sš. 1. 13. — se čím kde. Zázraky v Jerusalemě se p-vili. Sš. J. 45. (Hý.).

250983   Proslaviti se v Svazek: 7 Strana: 0508
Proslaviti se v umění. Tf.

250984   Proslavný Svazek: 7 Strana: 0508
Proslavný = proslavený. P. doba. Sš. Rž. 8.

250985   Prosled Svazek: 2 Strana: 1176
Prosled, u, m., Verfolgung, f. L.

250986   Prosled Svazek: 8 Strana: 0323
Prosled = pronásledování. Napoleon I. byl mistrem v prosledech (nepřátel). Nár. list. 1894. č. 33.

250987   Prosled Svazek: 9 Strana: 0261
Prosled, u, m. = pronásledování. Pustili se na p-dy nepřátel. Mas. 1898. 508.

250988   Proslechnouti Svazek: 2 Strana: 1176
Proslechnouti, prosléchati, proslýchati, das Gehör wieder bekommen. — abs. Hluchý opět proslechl. Us. Dch. Vz Proslýchati.

250989   Proslenka Svazek: 7 Strana: 0508
Proslenka, y, f. = něco pro sliny, obyč. ovoce. Doneste něco na p-ko. Neor.

250990   Proslepiti co Svazek: 7 Strana: 0508
Proslepiti co, vor Blindheit nicht sehen Hleděv na hezkosť rámů p-pil jsem často nejpodstatnější krásy. Koll. III. 285.

250991   Proslíditi Svazek: 2 Strana: 1176
Proslíditi, il, ěn, ení, proštárati, pro- kutiti, durchmäkeln. — co. Šm.

250992   Proslintati Svazek: 2 Strana: 1176
Proslintati, poslintati, durchgeifern. — co. Šm.

250993   Proslojek Svazek: 7 Strana: 0508
Proslojek, jku, prosloj, e, m., Schmitz, Flötzschmitze, Zwischenmittel, v horn. Hř.

250994   Proslouti Svazek: 2 Strana: 1176
Proslouti, sluji, ul, utí = slavným se státi, berühmt werden. — čím. Město ob- chodem proslulo. Obmýšleli dobrotou p. Sš. Sk. 55. Ostrov Chios mramorem proslul a jílem. Sš. Sk. 234. (Hý). — kdy (kde). Proslul (Cyprus ostrov) podobně za dřívěj- ších dob tržbou. Sš. Sk. 135. Sestry jeho (Lazarovy) za dob těch po křesťanstvu pro- sluly. Sš. J. 183. (Hý.). Jan Křestitel proslul po oboru židovském. Sš. Sk. 159.

250995   Prosloužiti Svazek: 2 Strana: 1176
Prosloužiti, il, en, ení; prosluhovati, durchdienen. — komu. Prosloužil (sloužil) jsem císaři 35 let. Mus. — co. Co si jinde vysloužil, to tam všechno proslouží, durch den Dienst verlieren. Ros.

250996   Proslov Svazek: 2 Strana: 1176
Proslov, u, m., proslovení, předmluva, die Vorerinnerung, Vorrede, das Vorwort, der Prolog. Jak v témž p-vu praví; Jichž (spi- sovatelů) se ve svém p-vu dotýká. Sš. L. 4.

250997   Proslov Svazek: 7 Strana: 0508
Proslov Vz Jg. Slnosť. 58., 147.

250998   Proslova Svazek: 2 Strana: 1176
Proslova, y, f. = proslov. Div. z och. 32.

250999   Proslova Svazek: 10 Strana: 0312
Proslova, y, f. = proslov. Mark.

251000   Proslovení Svazek: 2 Strana: 1176
Proslovení, n., vz Proslov. Dch. — P., der Ausdruck. Mark.