384001   Vydávený Svazek: 4 Strana: 0912
Vydávený; -ven, a, o = co vydáveno, ausgebrochen, ausgespieen. — V. = vytla- čený, ausgequetscht, ausgepresst. V. míza. V. — odkud (z čeho). Rostl.

384002   Vydáviti Svazek: 4 Strana: 0912
Vydáviti, vydav, il, en, ení; vydavovati = vytlačiti, auspressen, herausdrücken, aus-, herauswürgen; vytisknouti, vytlačiti násilně, auspressen; vyvrhnouti ze sebe, speien, von sich geben. — co odkud (čím, jak, proč): víno rukama z hroznů (vytlačiti). Leg. Ně- koho mocí z panství. Tkad. V. vody z ko- ření. Db. Z velikého hněvu žluč ze sebe vydávil. Záv. Všecky klevety ze sebe v. Sych. — co kudy: skrze šat (vytlačiti). Lék. kn. V. vodu proštipem. Db. — co: jídlo (ze sebe vyvrhnouti). D., BR. II. 850. b. — se. Kdyby se mohl vydáviti. Ros.

384003   Vydáviti Svazek: 8 Strana: 0480
Vydáviti = vytlačiti. — co odkud. Mno- ho vína Z něho (hroznu) vydávi. Alx. Nách. kap. XIV. V. víno z hrozníkóv. Kabt. 32. (Uvařenou masť skrze rúchu) dobře v. 1440. Mus. til. 1896. 267.

384004   Vydáviti Svazek: 9 Strana: 0382
Vydáviti. Dítě pláčem průtrž si v-lo. XVI. stol. Rozb. II. 185.

384005   Vydávka Svazek: 4 Strana: 0912
Vydávka, y, f., die Ausgabe. V. listů na poště. J. tr. Mámy letos hrubě velké v-ky. U Opavy. Klš. — V. = díl trámu neb fošna, která ze stěny, na které jest po- ložena, vyčnívá, na kterou pak plotev se klade, der über die Mauer hervorragende Theil eines Balkens. Na Ostrav. Tč.

384006   Výdavky Svazek: 10 Strana: 0496
Výdavky dcery = vdavky. Na v. 2 1/2 sudu piva; K v-kům těch dcer. H. Jir. Mýto 93. 1- Sr. Výdavok v II. Přisp.

384007   Výdavok Svazek: 8 Strana: 0481
Výdavok, vku, m. = vydání. Slov. Phľd. 1896. 634.

384008   Vydavovati Svazek: 4 Strana: 0913
Vydavovati, vz Vydáviti.

384009   Vyděďbati Svazek: 4 Strana: 0913
Vyděďbati, vz Vydědžbati.

384010   Vyděděnec Svazek: 8 Strana: 0481
Vyděděnec, nce, m. = vyděděný. Nár. list. 1893. č. 295.

384011   Vydědění, n Svazek: 4 Strana: 0913
Vydědění, n. = právní jednání, jímž někdo ve svém posledním pořízení vylučuje někoho z dědictví, na koho jinak jest po- vinen pamatovati dědičným dílem, die Ent- erbung. Vz více v S. N. Zlořečenstvím od otce daným z domu v. Hus I. 151. Přišel k vydědění. Sych.

384012   Vyděděný Svazek: 4 Strana: 0913
Vyděděný; -ěn, a, o, enterbt. — proč od koho. Syn pro marnotratnosť od otce v-ný. Us. Vz Vydědění, Vydědilý.

384013   Vydědicí Svazek: 4 Strana: 0913
Vydědicí, Enterbungs-. V. příčina. J. tr.

384014   Vydědilosť Svazek: 4 Strana: 0913
Vydědilosť, i, f. = vydědění. Jg.

384015   Vydědilý Svazek: 4 Strana: 0913
Vydědilý = vyděděný. V. syn. V.

384016   Vyděditi Svazek: 4 Strana: 0913
Vyděditi, il, ěn, ění; vyděďovati = dě- dictví zbaviti, enterben. J. tr. — koho. V. Kdožkoli chce, vydědě syna, dědicem uči- niti kostel, hledaj jiného, jenž by přijal, než Augustina. Hus III. 195. On jej vydě- dil. Ddk. IV. 71. — koho proč: pro ne- poslušenství. Kom. Pro špatnosť svou vy- děděn byl. Ddk. II. 37. — z čeho: ze statku, Trip., z práva. Dch. Z domu ho vydědil. Msn. Or. 64. — se. Byloť sice do- voleno některým potomkům vyděditi se a zakládati takořka rody nové. Pal. II. 2. 360.

384017   Vydědžbati Svazek: 4 Strana: 0913
Vydědžbati = vyděďbati, vydědzbovati, herausschnitzen, -meisseln. — co odkud čím: něco z kameňa dlátkem. Na Ostrav. Tč.

384018   Vydehtovati Svazek: 7 Strana: 1066
Vydehtovati loď, mit Theer anstreichen. Us.

384019   Výdech Svazek: 4 Strana: 0913
Výdech, u, dchu, m. = vydechnutí i to, co se vydychuje, das Aufathmen, die Exspi- ration, der Hauch. Jg., Nz. lk., Pl., Dch. Seiest výdechu, das Exspirationsgeräusch. Nz. lk. — V. v theologii = spiratio, die Hauchung, das Hauchen, Gehauchtsein. V. ducha svatého nespoléhá na osobném pů- sobení otce a syna, avšak není také pou- hým postupem přírodným, nýbrž jest osobo- dějný úkon. Sš. J. 248., 249. (Hý. ).

384020   Výdech Svazek: 7 Strana: 1066
Výdech. Cf. Slov. zdrav. 405.

384021   Vydechlý Svazek: 4 Strana: 0913
Vydechlý = scíplý, krepirt. Na Slov. Bern.

384022   Vydechlý Svazek: 10 Strana: 0496
Vydechlý, ausgehaucht. Vyšla v-lá duše. Zvon V. 701.

384023   Vydechnouti Svazek: 4 Strana: 0913
Vydechnouti, vydychnouti, vydchnouti (zastr. vytchnouti), nul a chl, ut, utí; vy- dýchati, vydychávati, vydychovati, aus-, auf- athmen, ver-, aushauchen, den Athem von sich geben. V. — abs. Nedal mu ani v., er liess ihn nicht zu Athem kommen. Dch. Mám krátký dech, nemohu vydychovati. Us. Dch. — si. Keď už hodný kus bola prebela, myslí si, že si trochu vydychne; Tu si trochu vydychnul a dostal sa až do vrchovca. Dbš. Pov. VI. 29., I. 146. — co: vůni, ducha. Us. — sobě (odpočinouti si). Jel., Solf. — sobě od čeho: od prací. Kr., Us. — sobě kde: před soudnicí. Kom. — jak: silně. Dch. — co odkud. Tak ducha svého z těla vydechá. Msn. Or. 57.

384024   Vydechnouti Svazek: 10 Strana: 0496
Vydechnouti. No dybych byl ňákému balíkoví vydejch prkenici (ukradl tobolku). Praha 152.

384025   Vydechnouti co kam jak Svazek: 7 Strana: 1066
Vydechnouti co kam jak. V-chla před sebe lehounce slova. Vlč.

384026   Vydechnutí Svazek: 4 Strana: 0913
Vydechnutí, n., das Aufathmen.

384027   Vydechnutý Svazek: 4 Strana: 0913
Vydechnutý; -ut, a, o, ausgeathmet.

384028   Vydechování Svazek: 4 Strana: 0913
Vydechování, n., die Perspiration. Nz. lk.

384029   Výdechový Svazek: 4 Strana: 0913
Výdechový. V. brázda, die Exspirations- furche. Nz. lk.

384030   Výdechový Svazek: 7 Strana: 1066
Výdechový. V. síla, sval, tlak. V. proud. Gb. Ml. II 190.

384031   Výdechový Svazek: 8 Strana: 0481
Výdechový prízvuk. Vz List, lil. 1896. 418. aj.

384032   Výdej Svazek: 4 Strana: 0913
Výdej, e, m. = vydání, výloha, die Aus- gabe. Výdeje vypočítati, D., vynaložiti. Us. Jakou cestou dojíti prostředků žádoucích k takovým výdejům mimořádným. Ddk. II. 366. Není velkých příjmů bez velkých vý- dejů. Prov. Tč. Vz Výdaj, Vydání.

384033   Výdej Svazek: 8 Strana: 0481
Výdej, gt, výdaje. Gb. H. ml. I. 135.

384034   Vydejna Svazek: 10 Strana: 0496
Vydejna, y, f. V. jízdních lístků. Nár. list. 1903. 171. 18.

384035   Výdejný Svazek: 4 Strana: 0913
Výdejný, ausgiebig. Vlastní ruka těžká, ale v-ná. Prov. Tč.

384036   Vydejřiti se Svazek: 4 Strana: 0913
Vydejřiti se, il, ení = vytrhnouti se. — z čeho: ze spaní. Us. Rgl.

384037   Vyděkovati Svazek: 4 Strana: 0913
Vyděkovati, v-ti se, den Dank ausspre- chen, ausdrücken. Nemůžeme se dosti v. Brt. — zač komu. Za to Bohu dosti v. nemůže. Kom. — čím se komu zač. Kom., Žer.

384038   Vyděkovati Svazek: 8 Strana: 0481
Vyděkovati. Viece se (vám) nemohu v. Arch. XV. 40.

384039   Výděl Svazek: 4 Strana: 0913
Výděl, u, m. = vydělaná summa, der Antheil. Jg.

384040   Vydělání, n Svazek: 4 Strana: 0913
Vydělání, n., das Verdienen, der Ver- dienst. Vz Vydělati. — V., die Gerbung, Gerberei. V. syté, satte G., v. na hnědo, braune G., v. stejné, gleichmässige G., v. tříslem dubovým (dubení), G. mit Eichen- rinde, Eichengerberei, pevné, špatné, skon- čené, dokonalé v.; v. podešvic, Sohlenleder- gerberei, Sohlengerbung; v. koží propicho- váním, das Punktirverfahren; rychlé v., die Schnellgerbung; zásady rychlého v., die Schnellgerbeprincipien, zbavení v., die Ent- gerbung; řízení v., die Gerbeprocedur; po- stup v., der Gerbeprocess; výsledek v., das Gerberesultat; v. výtahem, extraktem, die Extraktgerbung. Šp.

384041   Vydělánie Svazek: 9 Strana: 0382
Vydělánie, n. = výrobek. A kupci berú jich (rolníků, vinařů, řemeslníků) v. Št. Bes. 48.

384042   Vydělaný Svazek: 4 Strana: 0913
Vydělaný; -án, a, o, verdient, erworben. V-ný spravedlivý peníz stálosť mívá a vy- lichvený jak oheň tráví. Us. Bž. — V., gegerbt. V. kůže, na Mor.: vyčiněná. Brt. V. tříslem dubovým, eichengegerbt; dobře, rychle, nedokonale v. kůže; v. výrobek, das Gerbeprodukt. Šp.

384043   Vydělati Svazek: 4 Strana: 0913
Vydělati, vydělávati = získati na čem, erarbeiten, gewinnen, erwerben, verdienen; vyčiniti na čisto, ausarbeiten; vyložiti, vy- zdíti, be-, auslegen, aufbauen; představiti, vyobraziti, bilden, vorstellen, ausdrücken; skončiti, ustanoviti, ausmachen. Jg. — abs. Vyděláno jest (skončeno, ustanoveno, jisto). Puch. Kdo dělá, vydělá. Š. a Ž. Více dvě oči než dvě ruce vydělají (dohlídkou v ho- spodářství). Šd., Tč. Kdo chce v., musí někdy prodělati. Vz Zisk. Lb. Kde se ti- síce vydělají, mohou se sta obětovati. Us. Šd. Loupiti není koupiti a na konec vždy více proděláš než vyděláš. Prov. Šd. Tak veliká činže, ty platy, ta drahota, to se dá vydělat. Us. Dch. Vydělá, kdyby zdi ho- řely. U Žamb. Dbv. — co (ne: čeho): chléb, pole, D., kůži (na Mor. vyčiniti, Brt), V., pec, ložiště, pramen, žílu, horu, štolu, díl (hory = z nich nerosty dobývati). Vys. V. podešvice, Sohlenleder gerben. Šp. Ešče mi ho (trojník) mila dala, co ho cěžko (těžko) vydělala. Sš. P. 135. Mějme spolu, co vy- děláš, však škoduj sám, co proděláš. Lom. Vrabce vydělá a hus projí. Ne aby vrabce vydělal a hus ztrávil! V. V. něco = vyn- dati. Na Mor. Brt., Kd. — co na čem: na zboží; na tom se nic nevydělá. D. Málo na tom vyděláte. Jir. Dh. Na zapověděných penězích se vydělávalo. Dač. I. 265. Na něčem v. BR. II. 62. a. Lépe vydělati na mlátě (blátě) nežli prodělati na zlatě. Č. Vydělal, co Michal na sviních (prodělal). D. — při čem. Při tom mnoho vydělal. D. Při sudě 2 zl. v. Us. — si co: mnoho pe- něz. Us. V-li si ručky (přílišnou prací ruce unavili). Č. M. 124. Co si sám můžeš v., o to ani nepros. Bes. mlád. — si co nač: na spodky (dostati výprask). Us. V. něco na zlato (vyobraziti). Jel. Bětuška musela vydělávati na nemocného otce i na sebe. Us. Vydělal na kočku zvonec = nic. Mor. Brt. — co čím: studnici mramorem (vy- zdíti). Troj., vápnem, Rk., něco rukama, prací, dílem. Us. V. holiče mastnotou. Šp. — se v čem. V těch pracech se v. (děláním se unaviti). Cyr. — kde. Kůže v tříselnici vydělati, in der Lohbrühe, v prostoře řídko- vzdušné, im luftverdünnten Raume. Šp. Děti vydělávají ve škole až hrůza, treiben Dumm- heiten. Na Mor. Tč. Aby na svých grun- tech také struhy dostatečně vydělali, kudy by voda jíti měla. Arch. IV. 211. — co jak. V. kůže z kamence, weissgerben. Šp. — odkud. Aby hned od toho miesta, kdež ta voda stojí, ti staří příkopové vyděláni byli tak zhloubí a zšíří, aby ta všecka voda z těch rolí vypadnúti mohla. Arch. IV. 207. Šaty z truhly, chléb ze stola, buchty z trouby atd. v. = vyndati. Na Mor. Šd.

384044   Vydělati Svazek: 7 Strana: 1066
Vydělati, zasloužiti, získati, tržiti, vy- hráti synonyma. Vz Mus. 1845. 543. — co : ohniště. NA. 174. Darmo utracijíc, což sú všedni v-li. Št. Kn. š. 108. — co čím. Kůže tříslem v. Vz Matj. 44. Co svýma rukama v. Hr. ruk. 9. a. — co odkud. Vydělej (vyndej) ruce z kapsy. Mor. Vck. Bůh v-lal Adamovi žebro z levého boku. Hrb. Obr. 42 V. dítě z koupele (= vyn- dati). Mtc. XV. 193.

384045   Vydělati Svazek: 8 Strana: 0481
Vydělati. Z toho nemožu b?t ž?va (býti živa), co vedělám babkó (jako porodní baba). Brt. D. II. 287.

384046   Vydělati co Svazek: 10 Strana: 0496
Vydělati co. Když v-láš něco, jen spěchej s tím domů. Čapk. Most. 57.

384047   Vydělávací Svazek: 4 Strana: 0914
Vydělávací, Gerbungs-. V. látka. Tech. I. 362. V. náčiní. Us. — V., Erwerbungs-. V. ústav.

384048   Vydělávač Svazek: 4 Strana: 0914
Vydělávač, e, m., der Gerber. V. po- dešvic, der Sohlenledergerber. Šp.

384049   Vydělávání Svazek: 4 Strana: 0914
Vydělávání, n., vz Vydělání. V. chleba, der Broderwerb. Dch. — V., die Ausarbei- tung, Gerberei. V. juchty, die Juchtenberei- tung, koží, die Gerberei, konic, Rossleder- gerberei; v. hemlockým tříslem, die Hemlock- gerberei; v. kovy, die Metallgerbung; v. kamencem, die Alaungerbung; deska k v., die Zurichttafel; v. dle starého obyčeje, alt- hergebrachtes Gerbeverfahren. Šp. V. koží bez třísla. Vz Prm. 1878. č. 3.

384050   Výdělčiti Svazek: 7 Strana: 1066
Výdělčiti = na výdělek choditi. Na Hané. Wrch.

384051   Výděleček Svazek: 4 Strana: 0914
Výděleček, čku, m., ein kleiner Ver- dienst. Vz Výdělek.

384052   Výdělečný, -ční Svazek: 4 Strana: 0914
Výdělečný, -ční, Erwerbs- V. cena. V. vysvědčení, J. tr., činnosť, provod. Dch. V. nadbytek, der Uiberverdienst. Šp.

384053   1. Výdělek Svazek: 4 Strana: 0914
1. Výdělek, lku, výděleček, čku, m. = zisk, der Gewinn, Profit, Erwerb, Verdienst. Nz. V. míti na něčem, Ros., z něčeho. Kr. mosk. V. odnésti; na v. kupovati. V. Ne- způsobilý k v-lku, erwerbsunfähig. Šp. Jest bez výdělku (bez výživy), erwerblos; Koupě na zisk, na výdělek, der Spekulationskauf; Ujma na výdělku; Co na výdělku někomu ujde, der Entgang am Gewerbe. J. tr. Pro- cento v-lku, das Verdienstprocent, sazba v-lku, der Verdienstsatz, účet z v-lku, die Verdienstrechnung, daň z v-lku (výdělková), die Erwerbsteuer. Šp. Čistý v. = čistý vý- nos, netto provenu, reiner Gewinn, Rein- ertrag (z čeho všecky výlohy se odpočítaly). Us. Šd. Dělá z menšího v-lku. Us. Oni dě- lají svatbu z v-lku, na v. (um zu verdienen, des Gewinnes halber). U Dobrušky. Vk. Ty peníze stržili jsme za čtyry stromy a ostatní měli jsme v-lkem. Us. V. někomu přebírati (o něj jej připraviti). U Bydž. Kšť., Dch. Lid náš umí sice vydělávati, ale neumí také v. zachovati. Boch. Smutné živobytí, když v-lku není; Za svým výdělkem jíti; V. na- lepšiti. Dch. Spěšná práce nad výdělkem pláče; Šetrnosť — jistý výdělek. Prov. Šd. Lepší jistý výděleček než nejistý v. Sk.

384054   2. Výdělek Svazek: 4 Strana: 0914
2. Výdělek, lku, m. = co vyděleno jest, das Ver-, Ausgetheilte. Bern.

384055   Výdělek Svazek: 9 Strana: 0382
Výdělek. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 162.

384056   Vydělení, n Svazek: 4 Strana: 0914
Vydělení, n., die Aus-, Vertheilung. Bern. — V. = uřízení, die Resolution, Zusage. Bern.

384057   Vydělený Svazek: 4 Strana: 0914
Vydělený; -en, a, o, vz Vyděliti.

384058   Vydělič, vydělitel Svazek: 4 Strana: 0914
Vydělič, vydělitel, e, m., der Austhei- ler. Bern.

384059   Vydeliti Svazek: 4 Strana: 0914
Vydeliti, il, ení, vydelovati = delinu po- ložiti, dřevenou podlahu dáti, den Fuss- boden legen. Na Ostrav. Tč.

384060   Vyděliti Svazek: 4 Strana: 0914
Vyděliti, il, en, ení; vydělovati, seinen Theil hinausgeben, betheilen. — koho: syna (podíl jeho mu dáti). V. Mě už rodiče v-li. Us. Šd. Šak mia mamička vydělí, dá mně peřiny bez peří. Sš. P. 603. — komu. Takovýto chotár sme mu vydělili. Sl. let. V. 329. — V. = odděliti, odstraniti, ent- fernen. — odkud. Kdož by komu ve vino- hradě oblouky vykradl, toho mají z hor vyděliti. Od toho zboží svého vydělen. Lum. 1857. 882. a 883. Z r. 1576. — V., zusagen. Bern.

384061   Vyděliti Svazek: 8 Strana: 0481
Vyděliti. Gazda musi chasu v. a ji to dať, co ona potřebuje. Slez. Nov. Př. 384.

384062   Výdělkář Svazek: 4 Strana: 0914
Výdělkář, e, m., der Spekulant. Šp.

384063   Výdělkářský Svazek: 7 Strana: 1066
Výdělkářský, Speculanten-. V. podnik. Us. Pdl.

384064   Výdělkářství Svazek: 9 Strana: 0382
Výdělkářství, n. Wtr. Part. 13. Sr. Vý- dělkářstvo.

384065   Výdělkářstvo Svazek: 4 Strana: 0914
Výdělkářstvo, a, n., die Spekulation. Kos. Ol. I. 79.

384066   Výdělkový Svazek: 4 Strana: 0914
Výdělkový, Erwerb-. V. daň (daň z vý- dělku), die Erwerbsteuer; V. daň z výroby cukru, die E. auf Erzeugung von Zucker. Šp., Ddk. V. 345. List na v-vou daň, der Erwerbsteuerschein. Šp. V. činnosť. Kř. Stat. 2.

384067   Výdělnosť Svazek: 4 Strana: 0914
Výdělnosť, i, f., die Abgesondertheit. L.

384068   Výdělnosť Svazek: 7 Strana: 1066
Výdělnosť. Dk. Dj. f. 211. a Roz. fil. 32.

384069   Výdělný Svazek: 4 Strana: 0914
Výdělný, abtheilbar, absonderbar. L.

384070   Vydělovač Svazek: 4 Strana: 0914
Vydělovač, e, m., der Austheiler. Bern.

384071   Vydělování, n Svazek: 4 Strana: 0914
Vydělování, n., die Aus-, Vertheilung, Zusage. Bern.

384072   Vydeľovať Svazek: 10 Strana: 0496
Vydeľovať světnici, vz Deľovať.

384073   Vydělovati Svazek: 4 Strana: 0914
Vydělovati, vz Vyděliti.

384074   Výdělový Svazek: 4 Strana: 0914
Výdělový, od výdělu, Abtheilungs-.

384075   Vydemonstrovati Svazek: 4 Strana: 0914
Vydemonstrovati, z lat., vordemonstri- ren. Kos. Ol. I. 246.

384076   Výdeň Svazek: 7 Strana: 1066
Výdeň. Ten každý k tomu pozůstalému masu aby toliko dvó drobného, telat neb skopcův na svůj krám na výdeň v nově přiraziti a prodávati mohl. Co se dotýče návydního dobytka, jeden výdeň masa od pondělka až do čtvrtka neprodával. Sedlá- ček. Děj. Čáslavě. 175.

384077   Vyďend'ušiť Svazek: 10 Strana: 0496
Vyďend'ušiť. V-šil ho, až mu oči vy- lezly. Phľd. XXIV. 345. Vz Děnďušiť.

384078   Vydepati Svazek: 7 Strana: 1066
Vydepati = vytlouci. Tuláku kůži klac- kem v Reš.

384079   Vydeptati Svazek: 4 Strana: 0914
Vydeptati = vyšlapati, austreten. — co: cestu, chodník po trávníku. Na Ostrav. Tč.

384080   Vydeptavač Svazek: 4 Strana: 0914
Vydeptavač, e, m, der Austreter. L.

384081   Výděr Svazek: 4 Strana: 0914
Výděr, u, m. = vydírání, repetundae, die Erpressung. Žije více z výděru než z výdělku. Na Mor. Tč. — V. = záděr na prstech, der Neider. Na Mor. Tč.

384082   Vyděrač Svazek: 4 Strana: 0914
Vyděrač, e, m., der Berauber, Erpresser, Aussauger. Reš.

384083   Výděračný Svazek: 10 Strana: 0496
Výděračný kuplíř. Čapk. Most. XII.

384084   Vyděračský Svazek: 8 Strana: 0481
Vyděračský. V. člověk. Vstnk. II. 577.

384085   Vyděračství Svazek: 4 Strana: 0914
Vyděračství, n. = výděr. Us.

384086   Výděrka Svazek: 4 Strana: 0914
Výděrka, y, f. Prv's mě utíral zlatú vý- děrkú, včil mě utíráš leskovú hůlkú. Sš. P. 532.

384087   Výděrka Svazek: 10 Strana: 0677
Výděrka, y, f. = výběrka, kus houně na vytírání prachu ze srsti koňům. Vz Brt. Sl.

384088   Vyderu Svazek: 4 Strana: 0914
Vyderu, vz Vydříti.

384089   Vydeřiti Svazek: 4 Strana: 0914
Vydeřiti, il, en, ení, vydeřovati, heraus- schlagen. — co komu čím odkud. Tú ranú oštiep z ruky mu vydeřil. NB. Tč. 104.

384090   Výděs Svazek: 7 Strana: 1066
Výděs, u, m. = vyděšení. Kká., Hdk.

384091   Vyděsiti Svazek: 4 Strana: 0914
Vyděsiti, il, en, ení; vyděšovati = vy- strašiti, heraus-, aufschrecken. Vz Vydě- šený. — koho. Us. — co odkud. To mi radosť ze srdce vyděšuje. Nej. Najednou byl jsem vyděšen ze svých myšlének silným zahřměním. Tč. exc. — koho čím: střelbou.

384092   Výdeščí Svazek: 7 Strana: 1066
Výdeščí, n = obkladek, pažba dveří, Thürfutter, n.

384093   Vyděšeně Svazek: 4 Strana: 0914
Vyděšeně, erschreckt, entsetzt. V. hle- děti. Us. Šml.

384094   Vyděšení Svazek: 7 Strana: 1066
Vyděšení, n. V. noční. Vz Slov. zdrav. 405.

384095   Vyděšený Svazek: 4 Strana: 0915
Vyděšený; -en, a, o, erschreckt, aufge- schreckt aufgescheucht, entsetzt, verstört, ausser sich vor Schrecken. V. tvář. Nz. lk. Přiběhl jako v. Us. — čím: strachy. Hlas. Harfa vichrem v-ná. Čch. Mch. 54. — od- kud. Pták střelbou z lesa v-ný. Us.

384096   Vydeštění Svazek: 7 Strana: 1066
Vydeštění, n. = výdeščí (dod.).

384097   Vydeštiti Svazek: 7 Strana: 1066
Vydeštiti il, ěn, ění, verkleiden, aus- täfeln. Pcl. V. plochu mezi okenními rámy. Pdl.

384098   Výděva Svazek: 10 Strana: 0496
Výděva, y, f. = výbava. Aby jí poslali v-vu Val Nár. sbor. VIII. 48.

384099   Vydevříti Svazek: 4 Strana: 0915
Vydevříti, vru, el, en, ení; vydevírati = vyloučiti, aussebliessen. Na Slov. Baiz.

384100   Vydežmovati Svazek: 4 Strana: 0915
Vydežmovati = desátek vybrati, aus- zehnten, aneb odbyti, den Zehnten vollen- den, abzehnten. Na Slov. Bern.

384101   Výdherný Svazek: 7 Strana: 1066
Výdherný = nádherný, prunkvoll. Val. Vck., Slavč. 60.

384102   Vydchnouti Svazek: 4 Strana: 0915
Vydchnouti, vz Vydechnouti.

384103   Vydchnutý Svazek: 4 Strana: 0915
Vydchnutý; -ut, a, o, ausgehaucht, aus- gesprochen. Slova lehce v-tá se víc nevrátí. Tč. exc.

384104   Vydibiti se čemu Svazek: 10 Strana: 0496
Vydibiti se čemu. Nemohu se tomu v. 1559. Uč. spol 1903. XIII. 32.

384105   Vydieti Svazek: 10 Strana: 0496
Vydieti =vydati, edere. — co. Vydiela země žáby. Ž. witt. 104. 30. Ž. pod.: vy- dala. Mš.

384106   Výdil Svazek: 7 Strana: 1066
Výdil, u, m. = podíl za života otcova některému dítěti udělený. Val. Vck., Brt. D. 287., Slavč. 84.

384107   Vydílení Svazek: 4 Strana: 0915
Vydílení, n. = podělování (žebráků), die Betheilung. Na Mor. Kld. 21.

384108   Vydírač Svazek: 4 Strana: 0915
Vydírač, e, m., der Erpresser. Nesvědo- mití vydírači. Ddk. IV. 176. Vz Vyděrač.

384109   Vydírání Svazek: 4 Strana: 0915
Vydírání, n., die Erpressung. Příspěvky vybírati a jakékoli jiné v. zapověděno bylo. Ddk. IV. 35.

384110   Vydírati Svazek: 4 Strana: 0915
Vydírati, vz Vydříti.

384111   Vydistillovati Svazek: 4 Strana: 0915
Vydistillovati (vypáliti), destilliren. — co kudy: skrze alembík. Vys.

384112   1. Vydíti Svazek: 4 Strana: 0915
1. Vydíti, vyďoť, vyděju, austhun, aus- ziehen; říká se jen o kabátě, kaftaně, vestě. — co komu, koho z čeho: někomu ka- bát, někoho z kabátu; Vyďol sem kaftan; Vydij vestu. Na Ostrav. Tč.

384113   2. Vydíti Svazek: 4 Strana: 0915
2. Vydíti, aussprechen, aussagen. Vz Díti 2. — co kde. Co on mezi nimi vydí, toho mají býti poslušni. Půh. I. 263.

384114   Vydívčiti si co Svazek: 4 Strana: 0915
Vydívčiti si co, il, ení = vysloužiti. V-la si tam fagana. Na již. Mor. Šd.

384115   Vydiviti se Svazek: 4 Strana: 0915
Vydiviti se, il, ení = nadiviti se, sich genug wundern. — se čemu. Tomu se ne- mohl vydiviti. Háj.

384116   Výdlab Svazek: 4 Strana: 0915
Výdlab, u, m., eine gemeisselte Vertie- fung. Dbš. — V., eine Schnitzerei, Skulptur. Božského to socha výdlabu. Sš. Snt. 37.

384117   Výdlab Svazek: 7 Strana: 1066
Výdlab. Mkl. Etym. 40. a.

384118   Vydlabací Svazek: 4 Strana: 0915
Vydlabací, Hohl-. V. železo, pilník, D., dláto. Techn.

384119   Vydlabání, n Svazek: 4 Strana: 0915
Vydlabání, n., die Ausstemmung, Aus- meisselung.

384120   Vydlabanina Svazek: 7 Strana: 1066
Vydlabanina, y, f., etwas ausgehöhltes. Lpř.

384121   Vydlabaný Svazek: 4 Strana: 0915
Vydlabaný; -án, a, o, ausgemeisselt. Us. — kde čím: díra dlátem ve dřevě v-ná. Us.

384122   Vydlabati Svazek: 4 Strana: 0915
Vydlabati, vydloubati, -dlabám n. -dlabi, -dlabu; vydlabovati, ausstemmen, ausmeis- seln, aushöhlen, auslöchern. V. — co: díru, sloup. D. — co čím kam. Vydlabal dlask do dubu zobákem svým několik dírek jako ostrým dlátem. Sych. — co kde: díru v prkně. Us.

384123   Výdlabek Svazek: 4 Strana: 0915
Výdlabek, bku, m., die Höhlung. Šm.

384124   Vydlabiti Svazek: 4 Strana: 0915
Vydlabiti, il, en, ení, vydlabovati = vy- mačkati, ausdrücken. Ros.

384125   Vydlábiti Svazek: 8 Strana: 0481
Vydlábiti. Potom se to čistě v-bí a čisté do sklenice vleje. Vck. Val. I. 131.

384126   Vydlábiti co na kom Svazek: 7 Strana: 1066
Vydlábiti co na kom = vyžebroniti. Mor Brt. D. 287.

384127   Vydlachniti Svazek: 4 Strana: 0915
Vydlachniti (střídku nepravidelně vy- krojiti), im Brode die Krume schlecht aus- schneiden. — co. Kdo pak ten chléb zase tak vydlachnil? U Rychn. Ntk.

384128   Vydlátovati Svazek: 4 Strana: 0915
Vydlátovati = dlátem vydlabati, aus- stemmen. Us. Šd.

384129   Vydláždění Svazek: 4 Strana: 0915
Vydláždění, n., die Auspflasterung.

384130   Vydlážděný Svazek: 4 Strana: 0915
Vydlážděný; -en, a, o = vydlážený.

384131   Vydlážděný Svazek: 7 Strana: 1066
Vydlážděný. Mají kapsu v-nou (jsou bez peněz). U N. Bydž. Kšť.

384132   Vydlážditi Svazek: 4 Strana: 0915
Vydlážditi, vydlážiti, il, en, ení; vydlaž- ďovati, vydlažovati, aus-, bepflastern. — co čím komu: cestu kamením. V. Samými tolary chodníček vydláždím. Čes. mor. ps. 129. Podlahu dal leštěnými kameny v. Ddk. IV. 261.

384133   Vydlažďování Svazek: 4 Strana: 0915
Vydlažďování, n., die Auspflasterung. V. ulice. Us.

384134   Vydlážený Svazek: 4 Strana: 0915
Vydlážený; -en, a, o = vydlážděný, ge- pflastert. — čím. Cesta k nebesům je sa- mou dobrou volou v-ná. Lipa 391. Zdejší chrámy jsou drahým českým kamením v-né. Koll. I. 277.

384135   Vydlažovatel Svazek: 4 Strana: 0915
Vydlažovatel, e, m., der Auspflasterer. Bern.

384136   Vydlíti Svazek: 4 Strana: 0915
Vydlíti, ausharren. Vz Dlíti. — co: čas. Na Ostrav. Tč.

384137   Vydliti Svazek: 7 Strana: 1066
Vydliti = vyděliti. Vz Delina (dod.). Laš. Tč.

384138   Vydloubati Svazek: 4 Strana: 0915
Vydloubati, aushöhlen. — co kam: díru (duču) do země. Us. Ten by mi ještě oči vydloubal (o zlém člověku)! Us. Dch.

384139   Vydlužitel Svazek: 4 Strana: 0915
Vydlužitel, e, m., der Darlehensnehmer. Dch.

384140   Vydlužiti Svazek: 4 Strana: 0915
Vydlužiti, il, en, ení, vydlužovati si (ne: se), entlehnen, ausborgen, erborgen. — si čeho n. co od koho: peníze n. peněz. Us. — nač: na směnku. — se, schuldenfrei werden. — se kdy. Za hodinu se vdlužíš, ale za rok se nevydlužíš. Us. Tč.

384141   Výdma Svazek: 4 Strana: 0915
Výdma, y, f. = výše vydmutí, das Auf- schwellen, Aufblasen; der Höhenpunkt der Anschwellung. Vz Stč. Zmp. 799.

384142   Vydmceti Svazek: 8 Strana: 0481
Vydmceti. Baba všecko v-la = vytlachala. Brt. D. II. 308.

384143   Vydmechnouti Svazek: 4 Strana: 0915
Vydmechnouti, vydmýchnouti, chnul a chl, ut, utí; vydmechovati, vydmychovati = vydechnouti, vydýmati, aus-, herausblasen, ausathmen, aushauchen. V. — co: svíci (sha- siti). L. — odkud. Cosi z nádoby vy- dmýchlo ven (jako dech vyšlo). Kom. — co kudy: dým ústy a nosem vydmychuje. Br. — Jg.

384144   Výdmoměr Svazek: 4 Strana: 0915
Výdmoměr, u, m. = nástroj ku měření výškové změny (stoupání a klesání) hladiny mořské, der Limnimeter, Fluthmesser. Stč. Zmp. 764.

384145   Vydmouti Svazek: 4 Strana: 0915
Vydmouti, vydmu, ul, ut, utí; vydýmati, vydymovati = vydechnouti, den Athem aus- blasen; dma vyvrci, herausblasen; dým vy- dávati, ausdünsten; nafouknouti, aufblähen, aufblasen; zvýšiti, anschwellen; se = na- fouknouti se, sich aufblasen, aufblähen; auf- schwellen. Jg. — co: měchýř, líce (nafouk- nouti). Jg. — co, se odkud: žloutek a bílek z vejce (dmutím vyvrci). Jg. Nil vy- dmul se z břehův. Us. — se. Vydmul se jako holub. Sych. Vydýmá se moře, řeka. Us. — Jg.

384146   Výdmuch Svazek: 10 Strana: 0496
Výdmuch, u, m. V. větru. Jlnk Jas. I. 69

384147   Vydmuchati Svazek: 4 Strana: 0915
Vydmuchati, vyduchati, aus-, heraus- blasen. — abs. Musíš dmuchati, až vydmu- cháš. Na Ostrav. Tč. — co odkud: oheň z jisker, z uhlí. Ib. Tč.

384148   Vydmuchov Svazek: 9 Strana: 0382
Vydmuchov, a, m, osada u Fryšt. Věst. op. 1895. 18.

384149   Vydmuchovisko Svazek: 9 Strana: 0382
Vydmuchovisko, ?, ?., polní trať u Ba- vorova v prus. Slezsku, Juliusburk. Čes. 1. X. 193.

384150   Výdmuť Svazek: 7 Strana: 1066
Výdmuť, i, f. = výduť. V. podkopu, das Ausblasen der Mine Čsk.

384151   Vydmutí Svazek: 4 Strana: 0915
Vydmutí, n., die Aufblähung, Anschwel- lung. V. hladiny mořské. Stč. Zmp. 759. — V., der Netzbusen. Šm.

384152   Vydmutí Svazek: 8 Strana: 0481
Vydmutí, n., vypnutí. V. dříku sloupového, eutasis. Vz Ott, VIII. 634. nn.

384153   Vydmutina, y Svazek: 9 Strana: 0382
Vydmutina, y, f. 1700. Vlč. Lit. II. 1. 64.

384154   Vydmutý Svazek: 4 Strana: 0915
Vydmutý; -ut, a, o, aufgebläht. V. voda.

384155   Vydmychnouti Svazek: 4 Strana: 0915
Vydmychnouti, vz Vydmechnouti.

384156   Vydníti Svazek: 4 Strana: 0915
Vydníti, il, ěn, ění = vydnívati = až do dna vyvážiti, bis auf den Boden erschöpfen. — co za koho. Život svój jsi za nás vy- dnil. Modl. ms.

384157   Vydníti se Svazek: 4 Strana: 0915
Vydníti se, vydnívati se, tagen. Až se vydní. — kdy. V zimě se pozdě vydnívá. Us. Tč.

384158   Výdoba Svazek: 4 Strana: 0915
Výdoba, y, f., lépe: výdělek, der Erwerb. Rk.

384159   Výdoba Svazek: 7 Strana: 1066
Výdoba kovov z bání = vydobývání. Slov. N. Hlsk. IV. 90.

384160   Výdoba Svazek: 8 Strana: 0481
Výdoba, y, f. = forma. Krok 1895. 330.

384161   Výdoba Svazek: 10 Strana: 0677
Výdoba, y, f. zz obraz vzoru svému zcela podobný. List. fil. 1905. 365.

384162   Vyďobaný Svazek: 4 Strana: 0916
Vyďobaný; -án, a, o, mit dem Schnabel a) ausgehöhlt, b) aufgeklaubt. V. višně.

384163   Vyďobati Svazek: 4 Strana: 0916
Vyďobati, vyďobávati = vyklubati, aus- picken. — co kam čím. Slepice zobákem díru do másla vyďobala. — se odkud. Z vajec kuřata se vyďobala.

384164   Vyďobati Svazek: 7 Strana: 1066
Vyďobati. Oči bys mi v-la. Koll. Zp. I. 79.

384165   Vyďobáuí Svazek: 4 Strana: 0916
Vyďobáuí, n., das Aus-, Aufpicken (mit dem Schnabel).

384166   Vydobení Svazek: 8 Strana: 0481
Vydobení, n., formatio. Krok 1895. 330.

384167   Vydobiti Svazek: 4 Strana: 0916
Vydobiti, il, en, ení = vytvořiti, aus- bilden. — co. Rk.

384168   Vydobrykati Svazek: 4 Strana: 0916
Vydobrykati, vydobruchati = udobřiti, gut machen. — koho, se s kým. Na Ostrav. Tč.

384169   Vydobřeti Svazek: 4 Strana: 0916
Vydobřeti, el, ení = vyceleli, heil wer- den. Na Slov. Plk.

384170   Vydobřeti Svazek: 8 Strana: 0481
Vydobřeti = usmířiti se. Phľd. 1894. 479.

384171   Vydobřiti se Svazek: 4 Strana: 0916
Vydobřiti se, besser werden. Jsem ne- mocna, třa čekať, až se to zasej vydobří. Slez. Šd.

384172   Vydobudnúť Svazek: 10 Strana: 0497
Vydobudnúť = dobyti. V. víťazstvo. Slov. Czam. Siov. 222.

384173   Výdobytek Svazek: 4 Strana: 0916
Výdobytek, tku, m., die Errungenschaft. Na Slov. Zaslepení svojimi hmotnými vy- dobytkami. Mt. S. IX. 2. 87. Týmto v-tkom rozplamenený bol i národní duch slovanský v Polsku. Sl. let. IV. 181. A toto bolo naj- drahocenějším v-tkom valnejšieho rozvoju kultury. Sl. bájesl. Paul. Tótha I. 95.

384174   Vydobytel Svazek: 4 Strana: 0916
Vydobytel, e, m. Carevna rozjedovaná v-la Benderu Ivanoviča Panina za polného vodcu oproti rebelantovi vymenuje. Lipa 246.

384175   Vydobyti Svazek: 4 Strana: 0916
Vydobyti, -dobudu a -dobydu, yl, yt, ytí; -vydobývati = vyndati, vytáhnouti, vy- trhnouti, herausbringen, herausziehen, her- vorholen, tief herausholen; vymoci, erringen; způsobiti, machen, bereiten. — se = vy- moci sc, mocí vyniknouti, sich herauswinden, entrinnen, sich herausmachen. — co: pa- řezy, D., zub, Sych., kořeny (v mathem. ). Sedl. Meč ten vydobyla, sama se probila. Sš. P. 186. — co čím: mocí něčí vlasť. Ráj. — co, se odkud: z pošvy meč, D., z lesů pole (udělati), Us., se z hříchu. Kram., olovo z hor. Vys. Mne v-byl z bahna hlu- bokého. Kom. V úmyslu maje z hlavitého toho Maloasie města (Efesa) evangeliu val- ného průchodu v. Sš. I. 154. — čeho, lépe: dobyti čeho. V. si úctu, lépe, úcty, dobyl si úcty, zjednal si úctu. V lednu chopil sa kněžic zbraní, aby Prahy vydobyl. Ddk. IV. 110.

384176   Vydobytí Svazek: 4 Strana: 0916
Vydobytí, n., die Eroberung. V. Sicilie. Ddk. IV. 99.

384177   Vydobytný Svazek: 4 Strana: 0916
Vydobytný = mohoucí vydobyt býti, er- werbbar, erreichbar. Víd. list.

384178   Výdobytok Svazek: 8 Strana: 0481
Výdobytok, tku, m. V. ľudského umu, Errungenschaft, f. Phľd. 1893. 516. Cf. Vý- dobytek.

384179   Vydobytosť, i Svazek: 9 Strana: 0382
Vydobytosť, i, f. Vlastní v. Slád. Bouř. 79.

384180   Vydobývající Svazek: 4 Strana: 0916
Vydobývající, erobernd. Měl čosi vy- dobývajúceho v držaní u oku svojem. Lipa 223.

384181   Vydobývání Svazek: 4 Strana: 0916
Vydobývání, n., vz Dobývání, Vydobytí.

384182   Výdoj Svazek: 4 Strana: 0916
Výdoj, e, m. = výdaj, die Heirath. Juž sú všecky dcery na výdoj (dospělé) a žoden nepřichodí. Na Ostrav. Tč. — V., das Aus- gemelkte, die Melke.

384183   Vydoja Svazek: 8 Strana: 0481
Vydoja mléko = mléko čerstvě vydojené. Slovo ,vydoja' (vl. přechodník) je nesklonné. Daj mi v-ja mléka. Jicko. Brt. D. II. 414.

384184   Vydojčiti Svazek: 4 Strana: 0916
Vydojčiti, il, en, ení = vykrmiti, auf- säugen. Slov. D. Ej mamo, mamo, vy ste ma dobre vydojčili. Dbš. Sl. pov. I. 89.

384185   Vydojení Svazek: 4 Strana: 0916
Vydojení, n., das Ausmelken.

384186   Vydojený Svazek: 10 Strana: 0497
Vydojený. Stál jako v-ný (nikdo si ho nevšímal). Val. Čes. l. XII. 385.

384187   Vydojiti Svazek: 4 Strana: 0916
Vydojiti, il, en, ení; vydájeti, el, en, ení, vydojívati, vydojovati, aus-, herausmelken, völlig melkeu. — co, koho: mlezivu, Sych., mléko, Us., krávy. Ros. Nažni travy, vydoj kravy, vyžeň jich do pola. SŠ. P. 497. — čeho jak. Pokud prázdnin nevydojí do kapky. Kos. Ol. I. 183. V. něco také = vyssáti, aussaugen. V.

384188   Vydokonalení Svazek: 10 Strana: 0497
Vydokonalení, n. Šf. v Kroku I. a. 30 (r. 1821).

384189   Vydokonaliti Svazek: 4 Strana: 0916
Vydokonaliti, il, en, ení, vervollkomm- nen. — se v čem, sich vervollkommnen. Na Ostrav. Tč.

384190   Vydolati co na kom Svazek: 4 Strana: 0916
Vydolati co na kom, ertrotzen. Tak dlúho okolo něho chodil, až na něm všecky peníze vydolal. Na Ostrav. Tč.

384191   Vydoleti Svazek: 4 Strana: 0916
Vydoleti, el, ení = vystačiti, ausreichen. Tu, dieťa drahé, tu máš, zapi, lež spor, môj synku, aby vydolela, až dôjdem ku čerstvým prídom žriela. Phld. III. 1. 54.

384192   Vydolévati Svazek: 4 Strana: 0916
Vydolévati = na dolívku spotřebovati, zum Nachguss brauchen. — se kam. Vy- dolévalo se do 13 beček 9 másů vína. Mor. Šd, Sl. let. IV. 147.

384193   Vydoliti Svazek: 4 Strana: 0916
Vydoliti, vz Vydolévati.

384194   Vydolovaný Svazek: 4 Strana: 0916
Vydolovaný; -án, a, o, vz Vydolovati. V. vinohrad. Mor. Šd.

384195   Vydolovati Svazek: 4 Strana: 0916
Vydolovati = vinici rozvody vzdělati, mit Ablegern, Senkern aussetzen, auspflan- zen. — co: vinici, Bern., vinohrad. Mor. Šd. Vz Dolovati.

384196   Vydorozuměti Svazek: 4 Strana: 0916
Vydorozuměti, ěl, ění, vollkommen be- greifen. — čemu. Já sem tomu dobře vy- dorozuměl. Us. Tč.

384197   Vydostati Svazek: 4 Strana: 0916
Vydostati, herausbekommen. — se, her- auskommen, sich losmachen. Na Ostrav. Tč.

384198   Vydoufati Svazek: 4 Strana: 0916
Vydoufati, erhoffen. — co na kom. Co jsem doufal, konečně jsem na něm vydoufal Na Mor. Tč.

384199   Vydoulaný Svazek: 4 Strana: 0916
Vydoulaný; -án, a, o = buclatý. V. klu- čík. U Smidar. Kšť.

384200   Vydoupnalý Svazek: 7 Strana: 1066
Vydoupnalý, hohl. V. kmen Čch. Sl. 120.

384201   Vydoupnalý Svazek: 8 Strana: 0481
Vydoupnalý. V. pahýl, Słow. 37., strom. Len. 58., Světz. 1894. 105.

384202   Vydoupněti Svazek: 7 Strana: 1066
Vydoupněti, vydoupnatěti, ěl, ění, hohl werden. Čch Živ.

384203   Vydouti Svazek: 4 Strana: 0916
Vydouti, duji, ul, ut, utí; vydouvati = vydmouti, nadouti, aus-, herausblasen. Us. — co: měchýř. Jg. Vítr moře vydul. Jg. — co jak. Vítr vodu v sloup vydul. Štelc. — co odkud. Podúvaj větríčku, podúvaj na skále, azda mi vyduješ z môjho srdca žiale. Koll., Sl. ps. 117., Šl. ps. Šf. II. 58. — se. Moře se vydulo. Us. — V. = vypiti, aus- trinken. — co. Vůl vydul plné koryto vody. Mor. Šd. Ten dúl z puténky, až vydúl celou puténku. Mor. Šd.

384204   Vydoutnalý Svazek: 4 Strana: 0916
Vydoutnalý, ausgeglimmt. V. kořen. Vrch,

384205   Vydováděti se Svazek: 4 Strana: 0916
Vydováděti se, ěl, ění = dosti dováděti, genugsam treiben, schäckern, sich herum- tummeln. Už se tam dosť v-děl. Us. Šd. — V. se = přestati dováděti. Us.

384206   Vydovědač Svazek: 4 Strana: 0916
Vydovědač, e, m., der Ausforscher. Na Slov.

384207   Vydověděti se Svazek: 4 Strana: 0916
Vydověděti se = dověděti se. Na Slov.

384208   Výdovka Svazek: 4 Strana: 0916
Výdovka, y, f. = vydávka, die Ausgabe. Na Ostrav. Tč.

384209   1. Vydra Svazek: 4 Strana: 0916
1. Vydra, y, f., lutra vulgaris, die Otter, Fischotter. V. Vz Frč. 390., Schd. II. 399., KP. III. 348., 352., S. N. V. europská nebo obecná, kanadská, karolinská, brasilská, Jg., hnědá jihoafrická. Holub I. 216. Lapání vy- der; pes na vydry. Us. V. loví, vychází na lov; živí se rybami, raky a žabami; hvízda, vychází z vody, potápí se, píská; pasť, že- leza, síť na vydry; lov vyder; vydry lapati, stříleti. Šp. Bojí se jako v. Vz Strach. Č. Chytil vydru (říká se, když někdo do vody spadne). Ros. Tys chytřejší než v. Dh. 128. Ten je jako v. (hbitý). U Žamb. Kf.

384210   2. Vydra Svazek: 4 Strana: 0917
2. Vydra, y, f. = vydrovka. U Nivnice. Kch.

384211   3. Vydra Svazek: 4 Strana: 0917
3. Vydra, y, m., osob. jm. V. Stan., prof. a spisov., †1804. Vz Jg. H. I. 655., Tf. H. 1. 185., Šb. H. 1. 307. — Dětřich z Vydry. Vz Tk. V. 230., 233., S. N.

384212   1. Vydra Svazek: 7 Strana: 1066
1. Vydra, pol. wydra, lit. udra, lett. ?drs, pr. vdro, aind. udra. Mkl. aL. 162. Cf. Mkl Etym. 397. a. Kram. Slov , Hlb. II. XXXVI. V mořská. Vega II. 212 , 215. — V. = cundra, protivná ženská, Brt., zlá ženská. V. Vondrák.

384213   2. Vydra Svazek: 7 Strana: 1066
2. Vydra Stan., nar. v Kr. Hradci 1741. Cf. Tf. Mtc. 2 , Zl. Jg. 13., Mus. 1870. 55 , 103., Bačk. Př. 136. a Písm. I. 218., 220, 933., Rb. Křisit. 40.—66., Rk. Sl.

384214   Vydra Svazek: 8 Strana: 0481
Vydra. V. mořská, enhydra marina. Vz Ott, VIII. 621.

384215   Vydra Svazek: 9 Strana: 0382
Vydra, y, f. = cundra, scortum. Hus I. 202. —. Stanisl. Sr. Jub. XXXV., Flš. Písm. 563.

384216   Vydra Svazek: 10 Strana: 0497
Vydra Stan. Sr. Lit. I. 939.

384217   Vydráběti Svazek: 4 Strana: 0917
Vydráběti, vz Vydrobiti.

384218   Vydrabovati Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrabovati, vz Drabovati.

384219   Vydračkovati Svazek: 4 Strana: 0917
Vydračkovati, ausspänen. Na Slov. Ntk.

384220   Vydrahniti se Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrahniti se, il, ění = vyjasniti, sich aiisheitern. U Olom. Sd.

384221   Vydrahovaný Svazek: 10 Strana: 0497
Vydrahovaný = vystopovaný. V. škodná (v lese). Nár. list. 1904. 314. 9.

384222   Vydrahovati Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrahovati = na stopu přijíti, vyšla- kovati, auf die Spur kommen. — koho. Pes zajíce vydrahoval. Č. Zloděje draho- vali, až ho přece v-li. Us. Šd.

384223   Vydralina Svazek: 4 Strana: 0917
Vydralina, y, f. = smola, výmol. U Opav. Klš.

384224   Vydráňať Svazek: 7 Strana: 1066
Vydráňať něco = vyžebromti. Mor. Brt. D. 207.

384225   Vydrancování, n Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrancování, n., die Plünderung. V. města. Us.

384226   Vydrancovati Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrancovati = vyloupiti, ausplündern. — co: město. V. — proč: pro odpor vojsku činěný. — kým. Město vojskem vydranco- váno bylo.

384227   Vydranec Svazek: 4 Strana: 0917
Vydranec, nce, m., der Wasserriss. Šm.

384228   Vydranec Svazek: 7 Strana: 1066
Vydranec, nce, m. = výmol. V prus. Slezsku. Mus. 1892. 400.

384229   Vydrání Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrání, n., das Herausreissen, Entreis- sen, der Verlust. První vyhrání z kapsy v. Us. Tč.

384230   Vydranisko Svazek: 4 Strana: 0917
Vydranisko, a, n. = vydraná, vymletá cesta, ausgespülter Weg. Nelze tu přejet po takovém v-sku. Slez. Šd.

384231   Vydránkati Svazek: 4 Strana: 0917
Vydránkati, vydránkávati = vyškebrati, aus-, erbetteln. — co od koho. Bern. Od jalovej krávy tele v. Mt. S. I. 128. — si co. Dbš. Pov. II. 87. Vz Vrangati, Vyvran- gati. Šd.

384232   Vydraný Svazek: 4 Strana: 0917
Vydraný; -án, a, o, herausgerissen, ent- rissen, ausgeraubt.

384233   Vydraný Svazek: 7 Strana: 1066
Vydraný. Už sú všeci v-ní (mají sedrané šaty). Val. Vck.

384234   Vydrápání Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrápání, n., das Auskratzen; das müh- same Hinaufklettern.

384235   Vydrápaný Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrápaný; -án, a, o, ausgekratzt; müh- sam hinanfgekrochen. Us.

384236   Vydrápati Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrápati, -drápám a -drápu; vydra- pnouti, pnul a pl, ut, utí; vydrápiti, il, en, ení; vydrapovati = drápáním dobyti, aus-, herauskratzen, herausreissen, ausscharren; se = obtížně vylézti, schwer hinaufklettern, mit Noth herauskommen. — co. Kdes to vydrápal (gefunden)? Na Mor. Tč. — co čím: nehty. V. Nehty by ho rád vydrápal (když se teprve po smrti na koho vzpo- míná). Ros. — co komu: oči. D. Bál sa, že mu zlá žena doma oči vydriape. Dbš. Pov. I. 19. Laskav naň, div mu očí ne- vydrápe (o zlobivých, nenávistných). Ros. Osudu na svete nič a nič nezdolá: len od- vaha, len tá ho uhnete, tá mu vydrapí svoj kus blaha. Lipa II. 387. — co čím kam: nožem v kameny (vrýti). Pref. — co, se odkud: něco někomu z rukou, Us., něco z písma (vyškrábati), Apol., se z rokle. Us. Jehož bych já nehty ze země vydrápala. Dh. 12. Pes nohama drápal, až kosť ze země vydrápal. Us. Tč. — se kam: na strom. Hlas., Sych. Vydriapala sa teda na jeden vysoký strom a tam čekala zorničku. Dbš. Pov. I. 51. I vydriape sa ti čo na naj- vyššieho stroma do samého vrcholca a po- zerá na všetky strany, či by tam dakde v tých horách ohňa nebolo. Dbš. Pov. VI. 66. Nuž ten skoro vydriapal se na tú vrbu. Dbš. Pov. VII. 94. V. se na skálu. — jak. Po dlouhém namáhání tam se v-pal. Us.

384237   Vydrápati co odkud Svazek: 8 Strana: 0481
Vydrápati co odkud. Aby z něho slovo vydrap ovál (o nemluvovi). Brt, D. II. 414.

384238   Vydrapení Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrapení, n., das Herausreissen. Bern.

384239   Vydrapený Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrapený; -en, a, o, herausgerissen.

384240   Vydrapiti Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrapiti, il, en, ení, vydrapovati, her- aus-, ausreissen. Bern. Vz Vydrápati.

384241   Vydrapkati Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrapkati = vydrápati. Bern.

384242   Vydrář Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrář, e, m., der Otterfänger.

384243   Vydrásati Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrásati = vyrvati, herausreissen. Dch. — co komu odkud. To vše mně z mysli hněv můj zuřivý vydrásal hříšně Shakesp. Tč.

384244   Vydrati Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrati, deru, dral, án, ání, na Slov. tý, tí; vydírati, vydrávati = vydrápati atd., ausreissen, auszerren, auszupfen; vynutkati, abdringen; třením vyhloubiti, aushöhlen; vy- lupati, abprügeln. — co komu: vlasy, Jg., oči. V. Mně se bráníš a vydíráš. Us. Rgl. Kdo mi mou řeč vydírá, chce mi také rozum a život, česť a právo mého národa urvati. Krap. Č. 152. Zástupové jejich do všelija- kých krajů na picování rozesýlaní hubili zemi vydírajíce chudině poslední její zásoby. Pal. Dj. III. 3. 143. A vojska polní ostatek jim vydrali Chč. P. 6.. — Kom. — co. Vydral všecko peří (sedral). Us. V. písmo, ausraufen, ausradiren. Nz. — komu nač: sobě na šaty (dráním získati). Jg. — co, se komu odkud V. se z díry. Us. Ně- komu sekeru z rukou, Svěd., se komu z ru- kou. Kom. Chléb z rukou nuzným vydírati (vylupovati). Kom. Vydírá mně to z ruky. Us. Šd., Vck. První výhra z kapsy vydrá; Kdo první vyhraje, si z kapsy vydraje. Na Ostrav. Tč. By té rukou naší vydral supů drápům lakotným. Čch. Mch. 60. V. někomu něco z náručí. Čch. Bs. 71. Výkřik se mu z prsou vydral. Us. Vydírají se z prsou slova. Pal. Dj. V. 2. 307. Ani pak činie zpět, (umgekehrt), porúčejí ho ďáblóm a žá- dají, aby jeho duši vydrúce z prsí do pekla vzěli. Hus II. 203. — co kde. Vydřel mi to z rukou na ulici, ve stodole atd. — komu kde = vybiti: na dereši, auf der Prügelbank. Dbš. Obyč. 81. — komu, koho (vybiti), ab-, durchprügeln. Mor. Vck. Na Slov. Bern. Otec mu dnes notně vydral. Mor. Vck., Brt. Vydírati koho, aussaugen. Us. Dch. — komu čím: pěstí (vylupati mu). D. — se kam: do výše (vydrápati se). Jg. Pes pořádem vydírá se ven, rád by se mezi pse (psy) na ulici vydral. Mor. Šd. — se. Koleso se vydralo. Bern.

384245   Vydratí Svazek: 4 Strana: 0917
Vydratí, n. = vydrání. Na Slov.

384246   Vydrati Svazek: 7 Strana: 1067
Vydrati. Když se vozkovi koni z uzdy vydrou. Bart. 90. — co, jak. Pod lestnú omluvú i lichvu vydrú. Št. Kn. š. 159.

384247   Vydrati komu čím Svazek: 9 Strana: 0382
Vydrati komu čím: karabáčem (vy- práskati). Vyzov. Mus. ol. XII. 108.

384248   Vydratovati Svazek: 4 Strana: 0917
Vydratovati, bedrahten. — co čím: hrnec silným drátem. Us. Tč. — si co: ně- kolik grošů. Us. Kšť.

384249   Vydratý Svazek: 4 Strana: 0917
Vydratý = vydraný, vz Vydrati. Na Slov.

384250   Výdražba Svazek: 7 Strana: 1067
Výdražba, y, f., das Meistbot, co se vydražbilo. V-bu rozděliti. Šd.

384251   Výdražba Svazek: 8 Strana: 0481
Výdražba, y, f. Nár. list. 1894. č. 190. 4.

384252   Vydrážďat Svazek: 7 Strana: 1067
Vydrážďat = vydražditi (násl.). Val. Vck.

384253   Vydrážděný Svazek: 8 Strana: 0481
Vydrážděný. Něčím v-ný. Světz. 1895. 36.

384254   Vydrážditi Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrážditi, il, ěn, ění, provociren. — koho čím: nadávkami. Us. Dch.

384255   Vydražditi Svazek: 7 Strana: 1067
Vydražditi, il, ěn, ění = vyprositi, vy- žebroniti. Tolik draždí o to, až to vydraždí. Val. Vck. Vz předcház. a Dražditi (dod.).

384256   Vydrážditi koho čím Svazek: 8 Strana: 0481
Vydrážditi koho čím. Vz předcház.

384257   Vydražení Svazek: 4 Strana: 0917
Vydražení, n., vz Vydražiti.

384258   Vydrážení Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrážení, n., vz Vydrážiti.

384259   Vydrážený Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrážený; -en, a, o. V. lišta, die Nuth- leiste (beim Messtisch). Nz.

384260   Vydražitel Svazek: 7 Strana: 1067
Vydražitel, e, m., Ersteher. Exekuční v. usedlosti. Pr.

384261   Vydražiti Svazek: 4 Strana: 0917
Vydražiti, il, en, ení; vydražovati = zdražiti, vertheuern. Jg. — co komu. Rk.

384262   Vydrážiti Svazek: 4 Strana: 0917
Vydrážiti, il, en, ení, vydražovati, vy- drážkovati, v obec. mluvě vyfalcovati, aus- falzen, auskehlen, u tesařů a u truhlářů. Nz. — co: desky. Us. — čím: prknem.

384263   Vydražiti Svazek: 7 Strana: 1067
Vydražiti věc, erstehen. Pr. tr.

384264   Vydražiti Svazek: 9 Strana: 0382
Vydražiti = vystopovati. Pes zajaca vy- draží. Phľd. 1897. 314.

384265   Vydrbání Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrbání, n, das Auskratzen; Durch- prügeln.

384266   Vydrbaný Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrbaný; -án, a, o, ausgekratzt; ab- geprügelt, Us.

384267   Vydrbati Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrbati, -drbám, a drbi; vydrbnouti, bnul a bl, ut, utí; vydrbovati, vydrbávati vyškrábati, auskratzen; vytlouci, vylupati, ausgerben, durchprügeln; pravdu pověděti, einem es gut sagen. — komu = vylupati, abprügeln, durchbeuteln, karniffeln, Dch.; 2. pravdu pověděti. Solf. Vydrbal mu slušně. Vz Trest. Č. — co čím: prstem, auskrat- zen. — co kam: dírku do papíru. Tč. — co odkud: kobzole z řádkův. Cf. Vydlu- bati. Na Ostrav. Tč. Kobzole zpod natě, herauskratzen. Ib. Tč.

384268   Vydrbati Svazek: 7 Strana: 1067
Vydrbati. V-la děti pořádně = umyla. Us. Kšť. — se odkud Ona se z práce ne- vydrbe (nezbaví se jí, poněvadž je šukavá, nemotorná). Val. Vck.

384269   Vydrbčiti Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrbčiti, vydrbkati = vydrbati. Slov.

384270   Vydrbína Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrbína, y, f. = kurva, die Hure. Us. u Plz. Prk. Př. 27.

384271   Vydrbkati Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrbkati = vydrbati. Bern.

384272   Vydrcati Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrcati, vydrcnouti, cnul a cl, utí = vyraziti, heraus-, ausschlagen, herausstos- sen. — co komu odkud. Vydrel mu z ruky pohárek, chléb. Us. Šd. — koho čím odkud kam: koho pěstí z jizby za dvéře. Na Ostrav. Tč. — se odkud, einer Sache los werden. V. se z nemoci. U Olom. Šd.

384273   Vydrdati Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrdati = nalézti, vyslíditi, vyčenichati, vyhledati, auffinden, aufsuchen, aufspüren. Na Mor. Bkř. — co. Přece kdesi cosi vy- drdal. Mor. Šd.

384274   Vydrdati se kam. A Svazek: 9 Strana: 0382
Vydrdati se kam. Až se v-dá ven = vy- valí, vyjde. Šeb. 43.

384275   Vydrdlati Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrdlati = vymluviti, vyškamrati. — komu co; se. Mor. Šd.

384276   Vydrémati se Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrémati se = vydřímati se. Bern.

384277   Vydrežňac Svazek: 10 Strana: 0497
Vydrežňac. Psi ze začali v. (šklebiti). Spiš. Sbor. slov. 1901. 86. — se komu = napodobiti ho. Spiš. Sbor. slov. IX. 49.

384278   Vydrgancovat komu do zadů Svazek: 9 Strana: 0382
Vydrgancovat komu do zadů = vybiti. Již. Mor. Šeb. 180., 289.

384279   Vydrganec Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrganec, nce, m. = podmáslí, die Buttermilch. Na Slov. Plk.

384280   Vydrgati Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrgati, vydrgnouti, vydrgovati = vy- raziti, herausschlagen. Na Slov. —co komu odkud: z rukou. Bern.

384281   Vydrháč Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrháč, e, m. = nástroj k vydrhání, der Ausreiber, Durchstecher.

384282   Vydrhnouti Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrhnouti, hnul a hl, ut, utí; vydrho- vati = drhnutím vyčistiti, vytříti, ausscheu- ern, putzen; vydrati, vybiti, abprügeln; vy- láti, ausschelten. — abs. Šenkovna prázdna, jakoby vydrh (jakoby vymetl). Us. Msk. — co kdy: lavice každou sobotu v. Us. — co: nádobí, cín, Ros., len, Us., sklenici (vyčistiti; 2. na Slov. = vyprázdniti). Bern. — co čím: pískem, Dch., sklenice pře- sličkou, zuby chlebem. — co jak: prádlo z vody, auswinden. Us. Tč. — se kde: v koupeli. Bern. — komu: vyplísniti, ab- prügeln, durchbeuteln. Mtl.

384283   Vydrhnutí Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrhnutí, n., die Ausscheuerung.

384284   Vydrhnutý Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrhnutý; -ut, a, o, ausgescheuert. V. nádobí. Us. Dch., Šd.

384285   Vydrholec Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrholec, lce, m., vz Fidrolec. Co pak jsou ty slívy na v-ci (na místě, kde je každý může otrhati)? Us. Msk.

384286   Vydrholec Svazek: 7 Strana: 1067
Vydrholec = žulový vrch u Ouval. Krč. — Sedí na V-ci = má postavení velmi ne- jisté U N. Bydž. Kšť. Cf. Drholec.

384287   Vydrhování Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrhování, n., das Ausscheuern. Us.

384288   Vydrhovati Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrhovati, vz Vydrhnouti.

384289   Vydrchati Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrchati = vyplésti, aus-, herausfitzen. — co odkud: nitky krajní ze šatky; vlasy někomu z hlavy. Us. Dch., Tč.

384290   Vydrchmati se Svazek: 4 Strana: 0918
Vydrchmati se = vyspati se, ausschlafen. Pořád by drchmal! nemůže se už v. Na Mor. Šd.

384291   Vydridušník Svazek: 8 Strana: 0481
Vydridušník, a, m. = vydřiduch. Phľd. 1894. 268.

384292   Vydrkal Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrkal, a, n., osob. jm.

384293   Vydrkati se odkud Svazek: 10 Strana: 0497
Vydrkati se odkud: z řetězu (vyvléci se). Kdýně. Rgl.

384294   Vydrmochati. — koho z čeho Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrmochati. — koho z čeho, ausfit- zen, entwirren: z nití (vyplésti). Ros.

384295   Vydrnditi se Svazek: 7 Strana: 1067
Vydrnditi se = vyfrnditi se. Do krčmy se v-la. Slez. Šd.

384296   Vydrnkati Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrnkati = vyběhati, auslaufen. — si co. Us. Šd. — V., ausklopfen. — co komu odkud. Hůlčička jim všechen prach z ka- mizol vydrndala. Poh. mor. 21.

384297   Výdrobek Svazek: 4 Strana: 0919
Výdrobek, bku, m. = kousek z něčeho vydrobeného, der Brocken. Šd.

384298   Vydrobení Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrobení, n., vz Vydrobiti.

384299   Vydrobený Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrobený; -en, a, o, vz Vydrobiti. Má v. zub. Cihla ta jest v-na. Us. Šd.

384300   Vydrobiti Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrobiti, il, en, ení, vydrobovati, vy- drobívati, aus-, herausbröckeln, — co čím: zub trháním. — se komu. Vydrobil se mu zub. Us.

384301   Výdrolek Svazek: 4 Strana: 0919
Výdrolek, lku, m. = vydrolené obilí. Vz Vytroliti.

384302   Vydroliti Svazek: 4 Strana: 0919
Vydroliti, il, en, ení, vz Vytroliti.

384303   Vydrouženec Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrouženec, nce, m., geodia, der Ku- gelschwamm. Šm.

384304   Vydrovec Svazek: 7 Strana: 1067
Vydrovec, vce, m., chironectes. Brm. I. 2. 579.

384305   Vydrovec Svazek: 9 Strana: 0382
Vydrovec, vce, m., chironeotes, ssavec vačnatý masožravý. Vz Ott. XII. 204.

384306   Vydrovice Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrovice, e, f. = vydrovka. Brt., Šd.

384307   Vydrovina Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrovina, y, f., der Otterbalg, das Otterfell, das Fischotterfell. Nz. lk. — V. = vydřina. Vz Vydří. — V. = chuť po vydře, Ottergeschmack, m. D.

384308   Vydrovka Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrovka, y, f. = čepice z vydří kože- šiny, eine Mütze von Otterfell. Us.

384309   Vydrový Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrový, vz Vydří.

384310   Vydrpati Svazek: 7 Strana: 1067
Vydrpati = vyrýpati, vyškrabati. Laš. Brt. I). 287. Němáš rozum, vydrpaj se (si) z nosa (jsi ještě uvozhřený, mladý). Slez. Šd.

384311   Vydrsniti Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrsniti, il, ěn, ění, rauh machen. Rejže vydrsní jen žaludek, ale síly nedodá. U N. Kdyně. Rgl.

384312   Vydrtiti Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrtiti, il, cen, cení, vydrcovati = vy- troliti, ausreiben. Jg. — co: zrna. D. — co odkud. Vydrtil ze snopů mnoho zrna. Us. Šd. — se komu kde. Že bylo obilí suché, hned na poli se mu mnoho vydrtilo. Us. Šd.

384313   Vydrů Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrů Jan, osob. jm. Vz Ů. Tč.

384314   Výdrubek Svazek: 9 Strana: 0382
Výdrubek, bku, m., trať. Pck. Hol. 77.

384315   Vydrukovaný Svazek: 10 Strana: 0497
Vydrukovaný = vysoustruhovaný. To ká- zání jest jako v-né. Vyhl. Slz. 93.

384316   Vydruš Svazek: 4 Strana: 0919
Vydruš, vydrouš, e, m., exidrates, zastr. Rozk. Hank. Sb. 62.

384317   Vydrutovati Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrutovati = vydrátovati. Na Ostrav. Tč.

384318   Vydrůvka Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrůvka, y, f. = vydrovka. Us. Vck.

384319   Vydrúzgati Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrúzgati = vybiti. Na Slov. Phld. II. 2. 51.

384320   Výdruž Svazek: 8 Strana: 0481
Výdruž, e, f. Stanoviska všetkých druhov, miešancov, v-ží a foriem (rostlin) v pamäti nositi. Phľd. XII. 658.

384321   Výdružie Svazek: 10 Strana: 0497
Výdružie, n. Phľd. XXII. 574. Sr. Výdruž v I. Přisp. 481.

384322   Vydružiti Svazek: 4 Strana: 0919
Vydružiti, il, en, ení, vydružovati, aus- schliessen. — koho odkud: ze společnosti. Na Ostrav. Tč.

384323   Vydrviti Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrviti, il, en, ení = vylstiti, heraus- listen, durch Ränke erhalten. Na Slov. V tom dopálil starý na čiernom oblaku s búrkou a ľadovcem, dobre všetku tú pšenicu ne- vydrvil. Povieda mu ten žnec, veď že mi tú pšenicu všetku nevydrvte. Dbš. Pov. I. 44.

384324   Vydrviti koho Svazek: 10 Strana: 0497
Vydrviti koho. Zimnica ho vydrví (zdrobí) Sbor. slov. 1900. 139.

384325   Vydryanec Svazek: 10 Strana: 0677
Vydryanec, nce, m. = podmáslí. Val. Čes. 1. XV. 266.

384326   Vydrychmaný Svazek: 7 Strana: 1067
Vydrychmaný = vyspalý. Mor. Brt. D. 208.

384327   Výdrž Svazek: 4 Strana: 0919
Výdrž, e, f., při tělocviku. V. únožmo (vznos), přednožmo (přednos), zanožno (váha) a) pobok, b) pokos; v. paží, trupu, nohou; v. předpažmo, upažmo, vzpažmo; v. před- kloňmo, zakloňmo, ukloňmo; v. přednožmo, zanožmo, unožmo; v. na řebříku, vz Ře- břík; v. na hrazdě, vz Hrazda; vz také: Bradla, Kruh. Tš., KP. I. 574.

384328   Výdrž Svazek: 7 Strana: 1067
Výdrž, die Halte. Rgl.

384329   Vydržání Svazek: 4 Strana: 0919
Vydržání, n. = vydržení. Bern.

384330   Vydržaný Svazek: 4 Strana: 0919
Vydržaný = vydržený. Bern.

384331   Vydržať Svazek: 9 Strana: 0382
Vydržať = dostati domluvu, bití. Val. čes. 1. X. 31. V-žeč. Slez. Lor. 80.

384332   Vydržati Svazek: 4 Strana: 0919
Vydržati = vydržeti. Bern.

384333   Vydrždíra Svazek: 7 Strana: 1067
Vydrždíra, y, f. = kurta. Mor. Knrz.

384334   Vydržecí Svazek: 4 Strana: 0919
Vydržecí, Ersitzungs-. V. lhůta. J. tr.

384335   Vydržecí Svazek: 7 Strana: 1067
Vydržecí držba = k vydržení způsobilá, Usucapionsbesitz. Pr. tr.

384336   Vydržel Svazek: 4 Strana: 0919
Vydržel, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

384337   Vydrželý Svazek: 9 Strana: 0382
Vydrželý. Statek léty zemskými v. Sdl. Hr. IX. 129.

384338   Vydrženě Svazek: 4 Strana: 0919
Vydrženě, tenuto, v hud. Šm.

384339   Vydržení Svazek: 4 Strana: 0919
Vydržení, n., das Aushalten, Erdulden, die Verjährung. Vz Vydržeti. To není k v., lépe: toho nelze vydržeti. Km. V. let práv- ních, die Verjährung. V. pokojné let; v. času a let právních; v. času právem vy- měřené. Pr. měst. Pokojné v. času práv- ního. Er. Vz Rb. 274., S. N.

384340   Vydržený Svazek: 4 Strana: 0919
Vydržený; vydržen, a, o, ausgehalten, erduldet, verjährt. Vz Vydržeti. V. právo, ersessen. Vz Právo. Vydržené držení. Jg.

384341   Vydržený Svazek: 7 Strana: 1067
Vydržený. Právo vydržené, Arch. VIII. 477., léty právními. Stárek 375.

384342   Vydržeti Svazek: 4 Strana: 0919
Vydržeti, drž, drže (íc), el, en, ení; vy- držívati, vydržovávati, vydržovati, aushalten; bleiben; standhaft bleiben; beobachten; ver- jähren; freihalten. — abs. Ty peníze vy- drží, lépe: vystačí. Km. IX. 157. Že jsú ty služby vydržány. Arch. I. 521. Synečku hybký, neboj se bitky, a jak dnes vydržíš, vydržíš dycky. Čes. mor. ps. 286. Vydržíš (= však ty dostaneš)! Mor. Šd. Počkaj, vydržíš ( = budeš bit), Janíčku, žes nám popásl travičku. Sš. P. 137. Aj počkaj, Janku, vydržíš, že sa jednej nedržíš. Já sem sa jednej přidržel a přece sem vydržel (byl jsem bit). Sš. P. 657. Počkej, ty vy- držíš. Na Mor. Brt., Mtl., Sd., Vck. Vydržíš, jak nebudeš ticho. Tč. — co, koho: průbu, D., rány, Ros., svůj čas, svou hodinu, Us., slavnosť, Plk., pole (setím zhoršiti). Us. V. rudu (vytlouci, das Erz aushalten), vodu (nástavkem vodu zvýšiti, aby potom kolo silněji hnala). Vys. V. čas, právní léta. J. tr. V. školy = na ni náklad vésti, na ni na- kládati. Brs. 260. V. koho = za něho pla- titi, D., jej chovati. Brs. 2. vyd. 260. Vz Chovati. Jdi vydržovati tvaroh (připravo- vati). U Černíkovic. Bůh mě sílí, že to vydržím. Us. Dch. Vydržiavajú radostník (= dělají hostinu z radosti, že se jim na- rodilo dítě). Dbš. Obyč. 3. Než pokud (pro- najatá role) rodí, dotud ji drží a vydrže ji, když roditi nechce, vrátí ji. Zř. selské 1525. Pověděl jest, že po uvázanie Jana ze Stu- deného v ty dědiny na něho přišlé léta po- kojná vydržal. Arch. III. 345. Že sú léta pokojně vydrželi to zboží držíce; Když ukáží, že jsú léta vydrželi, tehdy jemu ne- mají odpovídati. Půh. I. 209., 258. (II. 144., 274., 448., 471. ). — (koho) jak. Někoho na své útraty v Praze vydržovati. Puch. V. něco časem právním, ersitzen. J. tr. V-vati někoho zdarma. Šim. 152. On ji tam vydr- žuje na své peníze. Us. Vk. Divoké kachny zřídka v-žejí na ránu. Us. — čemu. Ti ludé, aby tomu horku vydržat mohli, musá dračí maso pod jazykem nosiť. Na morav. Valašsku. Er. Čít. 46. — co jak dlouho. Chcejuc ich až do skončenia výpravy tej vydržiavat (= vydržovati). Mt. 8. IX. 1. 12. Krásné počasí na sv. Matouše vydrží ještě čtyry neděle. Pran. Tč. Za právo nalezujem, že Vaník tu při obdržel proti Janovi a má pokojíka požiti, jakožto rok a den vydržal. Arch. IV. 347. — proč. Nechoď k nám, synečku, do té našé síně, pro tu našu lásku vobá vydržíme (budeme biti). Sš. P. 398. — co čím. Markrabí dle starého obyčeje panovníků sebe i dvůr svůj dával zemí vydržovati. Ddk. V. 5. — kde. Vydržel u něho celou hodinu. Jg. V. v dolech (vy- trvati). Us. — v čem: ve službě, v mučení (stálým zůstati). Us. V bitce obyčejné ten v-ží (je bit), kdo je příčina. Mor. Tč. Ka- novníci v tom zboží vydržali léta pokojná. Půh. II. 462. — s kým. Nelze s ním vy- držeti. Jg. Ona vydrží s tou homolí od sv. Václava až do.... Us. Vk. — z čeho: z kamene (o pružině, melivo z díry běhou- nové vyhnati). Vys. V-vati vojsko z daní. Šb. — co kdy: časem právním, ersitzen. Rk. Statek lety zemskými vydržeti. Ros. Kdož jest které dědictví před shořením desk zemských tři léta a 18 nedělí pořád zběhlých pokojně bez naříkání vydržel. Zř. F. I. E. XXXVI. — o čem, čím: o hladě = hlady. — adv.: dobře, zle, dlouho. Us. — proč kde. Pro zlou službu u něho nevy- držel. — se. Svadba sa vydržiavala taká, akej nebolo ani nebude. Dbš. Pov. I. 301. Májová koťata nejlepší, ale zřídka kdy se vydrží. Prov. Tč.

384343   Vydržeti — kde Svazek: 7 Strana: 1067
Vydržeti — kde. Ton jen na samohlás- kách se vydržuje. Fr. Chlum XIV. Někoho ve studiích v. Hrts. — co jak: mužně. Vrch.

384344   Vydržeti komu Svazek: 10 Strana: 0497
Vydržeti komu. Sediáci by pánům ne- vydrželi (nemohli by se tak dlouho souditi). Hoš. Pol. II. 57.

384345   Vydržiavať Svazek: 8 Strana: 0481
Vydržiavať. V tento den vydržiavaly sa (slavily sa) pánové narodzeniny. Phľd. 1895. 404.

384346   Výdržka Svazek: 4 Strana: 0920
Výdržka, y, f., das Aushalten des letzten Tones. Bern.

384347   Vydržování Svazek: 4 Strana: 0920
Vydržování, n., die Erhaltung. V. od- borné školy od společenstva. Us. Šp. V. války. Vz Přechování, Vydržení.

384348   Vydržovatel Svazek: 4 Strana: 0920
Vydržovatel, e, m., der Unterhalter, Un- terhaltgeber. Dch.

384349   Vydržovati Svazek: 4 Strana: 0920
Vydržovati, vz Vydržeti.

384350   Vydřaždžiny Svazek: 9 Strana: 0382
Vydřaždžiny = mnohomluvný. Slez. Lor. 80. Sr. Dřaždžeč.

384351   Vydřechu Svazek: 4 Strana: 0918
Vydřechu, zastr. = vydřeli. Kat.

384352   Vydření Svazek: 4 Strana: 0918
Vydření, n., die Er-, Auspressung, Ab- dringung. Jg.

384353   Vydřený Svazek: 4 Strana: 0918
Vydřený; vydřen, a, o, erpresst, abge- drungen. V. mandle (z kože svlečené). V.

384354   Vydřepiti Svazek: 4 Strana: 0918
Vydřepiti, il, en, ení, ersitzen. — co. Šm.

384355   Vydřepnouti co Svazek: 7 Strana: 1067
Vydřepnouti co = proříci. U Kdýně. Rgl.

384356   Vydřeti Svazek: 4 Strana: 0918
Vydřeti = vydříti. Bern.

384357   Vydřetí Svazek: 4 Strana: 0918
Vydřetí, n. = vydření. Slov. Vz Vy- drati.

384358   Vydřetý Svazek: 4 Strana: 0918
Vydřetý, vz Vydrati.

384359   Výdřeva Svazek: 4 Strana: 0918
Výdřeva, y, f., v horn., die Zimmerung = každé dolní pojištění a podporování dřívím. Vz S. N., Dřevení.

384360   Vydřevení Svazek: 4 Strana: 0918
Vydřevení, n. = výdřeva.

384361   Vydřeviti štolu Svazek: 10 Strana: 0497
Vydřeviti štolu (dřívím podepříti). Zvon III. 7.

384362   Vydři Svazek: 4 Strana: 0918
Vydři = vydrový, Otter-, Fischotter-. V. kůže, maso (vydřina, vydrovina), hlava atd. Šp. — V., n., Widern, ves u Plavska. — V. kostelní, Kirchwidern, ves u Dacie. V. střední, Mitter-Widern, ves u Dačic. V. zadní, Hinter-Widern, ves u Telče. PL. — Albrecht z Vydřie. Arch. IV. 5. Cf. Tk. V. 287., S. N.

384363   Vydřiduch Svazek: 4 Strana: 0918
Vydřiduch, a, m. = vydřiduška, vydři- groš, lakomec, dráč, vydírač, odírač, odři- hosť, der Schinder, Erpresser, Wucherer, Pfennigfuchser, Schaber, Gelderpresser. Koll. I. 359. Židé jsou strašní v-vé. U Jižné. Vrů. To je v. ! Us. Praprohnaný v. Dch. Nesvě- domitý v. Kšá. (Publikani) v-vé byli; V-vé byvše lakomstvím jste zhřešili. BR. II. 25. a., 245. b. — V. = kdo se příliš mnoho učí, der Büffler. Us. Brnt. Vz Dříč. — V., u, m. = lom u Rokycan. Zpr. arch. VIII. 92.

384364   Vydřiduch Svazek: 7 Strana: 1067
Vydřiduch. 15. stol. D. Gesch. 307. — Krnd. 199. — V. = porfyrový vrch ve Zby- rovsku. Krč.

384365   Vydřiduša Svazek: 4 Strana: 0918
Vydřiduša, e, m. = vydřiduch. Na Ostrav. Tč.

384366   Vydřiduška Svazek: 4 Strana: 0918
Vydřiduška, y, m. a f., vz Vydřiduch.

384367   Vydřidušský Svazek: 10 Strana: 0497
Vydřidušský právní přítel. Lit. I. 578.

384368   Vydřieti Svazek: 10 Strana: 0497
Vydřieti, vz Vydříti.

384369   Vydřigroš Svazek: 4 Strana: 0918
Vydřigroš, e, m., vz Vydřiduch. On ti je celý v. Mt. S. Umřel Darmoděj, nastal Vidřigroš. Prov.

384370   Vydřímati se Svazek: 4 Strana: 0918
Vydřímati se = dřímaje vyspati se, aus- schlummern. Us.

384371   Vydřina Svazek: 4 Strana: 0918
Vydřina, y, f. Vz Vydři.

384372   Vydřípnouti něco Svazek: 7 Strana: 1067
Vydřípnouti něco = vyklevetiti. U Kdýně. Rgl.

384373   Vydřipole Svazek: 7 Strana: 1067
Vydřipole, vz Vyžerpole (dod.). Brt.

384374   Vydřiskura Svazek: 4 Strana: 0918
Vydřiskura, y, m. = vydřiduch. Ve Slez. Tč.

384375   Vydřístati se Svazek: 4 Strana: 0918
Vydřístati se = dřístačky, běhavky, úpla- vice pozbyti, den Bauchfluss verlieren. Mor. Až se v-stá, zase bude dobře. Us. Šd.

384376   Vydřístnouti něco Svazek: 7 Strana: 1067
Vydřístnouti něco = vyklevetiti. U Kdý- ně. Rgl.

384377   Vydříti Svazek: 4 Strana: 0918
Vydříti (u Opavy vydřeť, Klš. ), vydru, dři, dra (ouc), el, en n. ín, ení; vydírati, vyděrávati = vytrhnouti, mocí vzíti, aus-, herausreissen, entreissen; odříti, abschinden; se = mocí se osvoboditi, utéci, sich losreis- sen; vypínati se, sich brüsten, stolz sein. Jg. — co: peníze, život, V., pole; lišku (odříti). Jel. Rád by sbožie vydřel. Hr. rk. 107. a. Židé nás v-li. Us. Tč. Co jednouc vlkovi do hrdla padlo, to těžko vydrieť. Phld. I. 2. 7. — odkud. Duše naše jako vrabec vydřiena jest z osidla lovcového. Ž. wit. 123. 7. — co, se komu odkud. V. někomu z rukou hůl, Kom., dítě. D. Loupež vlku vydírati (o věci nebezpečné). Ros. Poslední kousek (sousto) by mu z huby (z hrdla) vydřel. Us. Poslední babku ně- komu v. Sych. Vz Lakomý. Vydři se jako pták z ruky čižebníka. Kn. přísl. 6. 5. V-la se mu z náručí; Vydřel se z domu; V-lo se mně to z huby, ani sem to tak nemínil (vyklouzlo mi to, es entschlüpfte mir). Us. Sd. Jim vítězství z rukou vydřel. Pal. Děj. III. 3. 155. Mohutný pastýř vlku nebo lvu ovci uchvácenou z úst vydírá a vyrývá. Sš. II. 8. (Hý. ). V. prsy z těla. Kat. 3022. Tvú duši vydrú črtie z tebe. GR., ZN. Vy- dřel by jednomu z hrdla. Vz Nesyta. Lb. V-li nám všecko. Us. Tč. Proukázání toho, že mi se nějak to nevydřelo, ale že jsem s dobrým rozmyslem tu klatbu vynesl. BR. II. 624. a. Ty by si byl vydřel krahujcu svú drahú. Rkk. 28. Jeden Němec chtěl jí to děťátko vydříti, aby je zamordoval. Let. 195. Lakomá pak žádosť k tomu člověka ponouká, aby bližnímu chléb vydřel; Jednu škodu vezma a jako plášť sobě vydříti dada, stroj se k jiných křivd podnikání. BR. II. 30. a., 221. b. A takž se jim i vede: oni mnějí, by tudy zbohatěli a pán Buoh jinudy jim vydře pojednú, co oni zachovají zle po mnohé časy. Hus III. 249. Tím nesnáze se vydřeš tomu. Št. N. 11. V. někomu = vy- biti, durch-, abprügeln. Mor. Vck. Od jalo- vej kravy tela vydrieť. Mt. S. I. 128. To město z rukou věrných křesťanů vydřel a opanoval. V. — Háj., Br., Rkk. —jak: moci. V. — se jak proti čemu. Proti proudu mocí se v. Aesop. — co na kom. Us. — se v čem. Aby se v neznámých uměních příliš nevydírali (nevypínali). Reš. — se čeho. Ižádný člověk počnúc ot krále až do tkačete nemohl se toho práva (zemského) vydřieti neb zniknúti. O. z D., Arch. II. 488. — se kam. Pes, jak jenojn se může vydřít ven, hned je na ulici. Us. Šd. — adv. násilně, tejně, kradí vydírati. V.

384378   Vydříti odkud: z Svazek: 7 Strana: 1067
Vydříti odkud: z ruky. Ž. kl. CMD. 39. V. nůž z nožnic. Let. 374. — proti čemu. Leckaks jeho (sbožie) dobývajíc i protiv pravdě vydrúc. Št. Kn. š. 30. (18.). — na kom. Že na nich vydrú viece, než jim kázáno. Št. Kn. š. 157. — komu čím. Kdo nechce vzíti, dobře mu prutem po řiti vydříti Us. Brt.

384379   Vydštiakati Svazek: 4 Strana: 0920
Vydštiakati = vydubati. Zlob.

384380   Vydubařiti Svazek: 4 Strana: 0920
Vydubařiti, il, en, ení = vybiti. Na Slov. Phld. II. 2. 51.

384381   Vyďubati Svazek: 4 Strana: 0920
Vyďubati; vyďubnouti, bnul a bl, ut, utí; vyďubovati, vyďubávati = vyďobati, aus- picken. Bern. Síkora vďube dírku do oře- cha, by vyďubala zrno. Na Ostrav. Tč.

384382   Vyďubati Svazek: 7 Strana: 1067
Vyďubati. Mkl. Etym. 404.

384383   Vydubiť Svazek: 9 Strana: 0382
Vydubiť = vydělati kůži duběnkami. Val. Čes. 1. X. 32.

384384   Vydubiti Svazek: 4 Strana: 0920
Vydubiti, il, en, ení, beizen. — co: tele- tice. Techn. — V. = vybiti. Na mor. Valaš. Vck.

384385   Vyďubkovati Svazek: 4 Strana: 0920
Vyďubkovati, vz Ďubkovati. U Olom. Sd.

384386   Vyducený Svazek: 4 Strana: 0920
Vyducený = vydutý, hohl. V. tykev. Světz.

384387   Vyduckaný Svazek: 4 Strana: 0920
Vyduckaný, ausgestampft. Mor. Šd.

384388   Vyduckati Svazek: 4 Strana: 0920
Vyduckati, stampfend herausschlagen. — co: důlek. Na Mor. Šd.

384389   Vydudati co Svazek: 10 Strana: 0497
Vydudati co = dudáním získati. Brt. P. n. 805.

384390   Vydudlati Svazek: 4 Strana: 0920
Vydudlati, vz Dudlati. No a keď aj vynde z domu a nieco predsa vydudlá. Mt. S. I. 181.

384391   Vydudrati sa Svazek: 7 Strana: 1067
Vydudrati sa. No len dudri, veď sa raz vydudreš. Slov. N. Hlsk. XXI. 36. Vz Du- drati = hubovati.

384392   Výduch Svazek: 7 Strana: 1067
Výduch, u, m., Luftloch, n., Gebläse- form, f. Hř.

384393   Výducha Svazek: 4 Strana: 0920
Výducha, y, f. = vůně, der Duft. Pl.

384394   Vyduchati Svazek: 4 Strana: 0920
Vyduchati, vyduchnouti, ohnul a chl, ut, utí; vyduchovati, na Slov. = vyfukovati, herauswehen, -blasen. — co. Když jí ne- vyduchá (větřík). Hdk. C. 147. Vydúchajme ty plevy. Dbš. Pov. I. 92. — V., den Alko- hol verlieren. Na Slov. Ssk. — Vydúchnuť, erlöschen. Na Slov. Ssk. — V. = douškem vypiti, austrinken. — co jak. Priľahne si k jezeru a vydúcha ho ako dáku hoľbičku vína; Tí osmi vypili, koľko chceli a to vyšnie ten lokaj do ostatnej kvapky vydú- chal. Dbš. Pov. I. 553., 568. Sadol k stolu a vydúchol první pintu vína, ani tvár ne- premenil. Ib. I. 532. Vz Duchnouti. Vz Vy- dmuchati.

384395   Vyduji Svazek: 4 Strana: 0920
Vyduji, vz Vydouti.

384396   Vydůlený Svazek: 4 Strana: 0920
Vydůlený, ausgehöhlt. Slb.

384397   Vydůliť Svazek: 7 Strana: 1067
Vydůliť = až na dno vypiti. Val. Brt. D. 287.

384398   Vydulý Svazek: 4 Strana: 0920
Vydulý, aufgebläht, hochgeschwellt. Aqu., Us. Dch. Vydulé oči obrátily se ku stropu. Stn.

384399   Výdum Svazek: 4 Strana: 0920
Výdum, u, m. = výdumek. Májek vý- dumy barevnými, pentlemi a pozlátkem ově- šený. Sš. P. 755.

384400   Vydumač Svazek: 10 Strana: 0497
Vydumač, e, m. = rybník. Vz Nadymač.

384401   Vydumaný Svazek: 10 Strana: 0497
Vydumaný. Čelo do vysoka v-né (vy- pouklé). Čch. I. Pov. 219.

384402   Vydumati Svazek: 4 Strana: 0920
Vydumati, ersinnen. L.

384403   Vydumati co Svazek: 10 Strana: 0497
Vydumati co: dumky (vymysliti). Tbz. V. 4. 302.

384404   1. Vydumek Svazek: 4 Strana: 0920
1. Vydumek, mku, m. = vyfouknuté vejce, leeres Ei. V. z vejce. Us. Cf. Výfuček, Vy- fouk, Výfuk.

384405   2. Výdumek Svazek: 4 Strana: 0920
2. Výdumek, mku, m., die Ersinnung. Vyduna, y, m., osob. jm. Arch. I. 236.

384406   Výdumek Svazek: 7 Strana: 1067
Výdumek, vz Podkladek, Pouch, Pouchle, Vyvírek. Kram. Slov.

384407   Výdumek Svazek: 8 Strana: 0481
Výdumek = veliké oko. Co ty v-mky na mne vyvaluješ? U Žleb. NZ. II. 615.

384408   2. Vydumek Svazek: 10 Strana: 0497
2. Vydumek, mku, m. = výmysl. V. že- nichů. Msn. Od. 30. Sr. Vydumati.

384409   Vydundati Svazek: 4 Strana: 0920
Vydundati, vollends austrinken. Us. Šd.

384410   Výduněk Svazek: 4 Strana: 0920
Výduněk, ňku, m. = výdumek. U Vys. mýta. Hrp.

384411   Vydunouti Svazek: 4 Strana: 0920
Vydunouti = vydouti, aus-, aufblasen.

384412   Vydupaný Svazek: 4 Strana: 0920
Vydupaný; -án, a, o, durchs Stampfen aufgewirbelt. — čím: prach konstvem vy- dupaný. Pal. Dj. II. 1. 39.

384413   Vydupati Svazek: 4 Strana: 0920
Vydupati, vydupovati, ausstampfen. — co kde čím. Obilní zrna v Uhrách na poli dobytkem vydupati dávají. Us. Dch., NA. IV. 53. — co odkud. Armady ze země se nevydupují. Us.

384414   Vydupčiti Svazek: 9 Strana: 0382
Vydupčiti, vz Predupčiti.

384415   Vydúpnělý Svazek: 7 Strana: 1067
Vydúpnělý = dutý, hohl. V. strom. Slez. a laš. Šd., Brt. D 287., VSlz. I. 38.

384416   Vydupněti Svazek: 10 Strana: 0497
Vydupněti, ěl, ění = dutým se státi. Ilma už v-la. Vlasť. I. 38.

384417   Vyďurbati se z čeho Svazek: 7 Strana: 1067
Vyďurbati se z čeho : ze strachu = probrati se. Nemohl sa z tŕní v., z dluhů. Mor. Brt. D. 287.

384418   Vyďurditi koho Svazek: 8 Strana: 0481
Vyďurditi koho = vyhnati. Phľd. 1895. 4. Cf. Vyduřiti.

384419   Vydurditi se Svazek: 4 Strana: 0920
Vydurditi se = vyzlobiti se, auszürnen. U Olom. Sd.

384420   Vydurchovanec Svazek: 4 Strana: 0920
Vydurchovanec, nce, m. = hrubý písek skrz hlavík neprošlý, Kiesel und Grobsand. Us. Am.

384421   Vydurkati Svazek: 4 Strana: 0920
Vydurkati, vydurkovati = vypuditi. Na Slov. Ssk. — V. = tlačiti, drucken. Us. Tč.

384422   Vydurmati Svazek: 4 Strana: 0920
Vydurmati = vycucati, vypiti, aussau- gen. Ros.

384423   Vyduřiti Svazek: 4 Strana: 0920
Vyduřiti, il, en, ení = vyhnati, vypla- šiti, verscheuchen, hinausjagen. Na Slov. Koll.

384424   Vyduřiti Svazek: 8 Strana: 0481
Vyduřiti. Umienil si, že ju (psotu) z domu vydurí (vyžene). Phľd. XIL 720. Pes v-ril z diery medvěda, Ib. XIII. 474.

384425   Vydusiti Svazek: 4 Strana: 0921
Vydusiti, il, šen, ení; vydušovati koho = udusiti, erwürgen. Us., Bern. Hodně ho vy- dusil = ubil. Ros. — co = najednou vypiti, austrinken. Us. — co odkud: bolesť tajem- ství z srdce vydusí. L. — V. = ubiti, ab- prügeln. — koho. Ros.

384426   Výdušky Svazek: 4 Strana: 0921
Výdušky, pl., m., sg. výdušek = výdu- mek. Slov. let. II. 145.

384427   Výdušný Svazek: 4 Strana: 0921
Výdušný = větrní, Luft-. V. jáma. Hř. V. větrní proud, ausziehender Wetterstrom. Bc. V. prostor, der Ausblaseraum, otvor, die Ausblaseöffnung. Bc.

384428   Výduť Svazek: 4 Strana: 0921
Výduť, i, f., aneurysma, der Aderkropf, die Blutadergeschwulst. V. srdečnice, Čs. lk. I. 209., tepny břišní, II. 95., krkavice, III. 402., v kosti, IV. 155., tepny kyčelní, VI. 386., oblouku aortového, V. 217. atd. Cf. S. N. V. chlopní, Klappenaneurysma; aneu- rysma anastomoticum, v. větevnatá, prů- točná; a. arteriosovenosum, v. žilotepenná; a. circumser., ohraničená, v. obmezená, dru- hotná; a. cirsoideum, v. městková; a. con- secutivum, v. druhotná; a. cylindricum, v. válcovitá; a. dissecans, v. rozštípením; a. fusiforme, v. vřetenitá; a. herniosum, kýl- natá; a. mixtum, v. smíšená; a. m. ext., v. smíšená zevnější; a. m. int., výduť smíšená vnitřní; a. primarium, v. prvotná; a. sacci- íorme, měšcovitá, v. vakovitá; a. spontaneum, v. samostatně, samovolně vzniklá; a. spu- rium, v. rozlehlá, nepravá; a. traumaticum, výduť úrazem, z úrazu; a verum, v. pravá.

384429   Výduť Svazek: 7 Strana: 1067
Výduť = každé ohraničené rozšíření te- pen. Vz Ott II 315, Slov. zdrav. 405. V. dělivá, a. dissecans, dělohokonečníková, ex- cavatio uterorectalis, houbovitá, angioma spongiosum, hroznovitá, tumor vasculosus arterialis, klkovitá pravá, an. varicosum verum, kýlovitá, an. herniosum, náhlá, a. acutum, pravá, a. verum, rozsáhlá, a. diffu- sum, vlasečnic, a. capillare, vmetková, a. embolicum; jehla na výduti. Ktt. exc.

384430   Výduť Svazek: 10 Strana: 0497
Výduť srdeční, aneurysma cordis. Ktt.

384431   Vydutec Svazek: 4 Strana: 0921
Vydutec, tce, m., elodes, hmyz. Krok. II. 252.

384432   Výdutek Svazek: 4 Strana: 0921
Výdutek, tku, m., eine Höhlung im Wege. U Bydž.

384433   Výdutek Svazek: 7 Strana: 1067
Výdutek, Bausch, m.

384434   Výdutek Svazek: 10 Strana: 0497
Výdutek, tku, m. = vydutina, odbočení od přímé cesty. Udělali tam dva zbytečné v-tky. Kšť. Lid. 15.

384435   Vydutí Svazek: 4 Strana: 0921
Vydutí, n. = nadutí, v. měchýře, die Auf- blähung. — V. = vyvýšení, zvýšení, die Hebung. V. moře. V. — V. = břicho, vy- dutina, výduť, die Aushöhlung, der Bauch. V. lodí. V. — Jg.

384436   Vydutina Svazek: 4 Strana: 0921
Vydutina, y, f. = vydutosť, die Aushöh- lung. Us. V. čáky. Čsk.

384437   Vydutiti Svazek: 7 Strana: 1067
Vydutiti, aushöhlen. Dch.

384438   Výdutka Svazek: 4 Strana: 0921
Výdutka, y, f., die Puffe. Šp.

384439   Výdutka Svazek: 8 Strana: 0481
Výdutka z vlasů učiněná. NZ. VI. 59.

384440   Vydutopoddutý Svazek: 4 Strana: 0921
Vydutopoddutý, konvexkonkav. Us. Ssk.

384441   Vydutosť Svazek: 4 Strana: 0921
Vydutosť, i, f. = vydutí. Ráj.

384442   Vydutovidutý Svazek: 4 Strana: 0921
Vydutovidutý. V. plocha. Stč. Dif. 233.

384443   Vyduťový Svazek: 10 Strana: 0497
Vyduťový. V. rozšíření, aneurysmatische Erweiterung. Ktt.

384444   Vydutovypuklý Svazek: 4 Strana: 0921
Vydutovypuklý. V. plocha. Stč. Dif. 233.

384445   Vydutý Svazek: 4 Strana: 0921
Vydutý; vydut, a, o, ausgeblasen. V. vejce. — V. = nadutý, aufgeblasen, auf- gebläht. Bern. = V. = vyvýšený, vydaný, bauchig, erhaben. V. koule, Kom., nebe, v. země do moře (vrch visící). Bern. V. víko (gewölbt). Šp. V. loď.

384446   Vydůvoditi Svazek: 4 Strana: 0921
Vydůvoditi, il, ěn, ění, erweisen. Ros.

384447   Vyduzniti komu Svazek: 9 Strana: 0382
Vyduzniti komu = vytlouct. Již. Mor. Seb. 154., 289.

384448   Vydvaliti Svazek: 10 Strana: 0497
Vydvaliti, amovere. Gl. roudn. (Krok. 1888. 401).

384449   Vydvářať Svazek: 7 Strana: 1067
Vydvářať = vyváděti. Laš. Brt. D. 287.

384450   Vydvihnouti Svazek: 4 Strana: 0921
Vydvihnouti = vyzdvihnouti.

384451   Vydvořiti Svazek: 4 Strana: 0921
Vydvořiti = vyšperkovati, aufputzen. Ti se umějí v. U Kvasin.

384452   Vydybiti se n Svazek: 7 Strana: 1067
Vydybiti se na hlavu = postaviti se. Slov. Sbor.

384453   Vydýchanina Svazek: 7 Strana: 1067
Vydýchanina, y, f., das Ausgeathmete. Zátur. Priat. II. 41.

384454   Vydýchaný Svazek: 10 Strana: 0497
Vydýchaný. Přišel všecek v. Brt. Čít. 190.

384455   Vydýchati Svazek: 4 Strana: 0921
Vydýchati, vz Vydechnouti.

384456   Vydychnutí Svazek: 4 Strana: 0921
Vydychnutí, n., vz Vydechnutí.

384457   Vydychnutý Svazek: 4 Strana: 0921
Vydychnutý, vz Vydechnutý.

384458   Vydychovač Svazek: 4 Strana: 0921
Vydychovač, e, m., der Aufathmer. — V. = odváděč vyvinujících se par, der Ex- haustor. Šp.

384459   Vydychování Svazek: 4 Strana: 0921
Vydychování, n., die Aushauchung, Aus- dünstung. Vz Rst. 253.

384460   Vydýliti Svazek: 4 Strana: 0921
Vydýliti, il, en, ení, vydylovati, ausdie- len. — co: jizbu. Na Ostrav. Tč.

384461   Vydymač Svazek: 7 Strana: 1067
Vydymač, e, m. = fukar. Laš. Wrch.

384462   Vydýmati Svazek: 4 Strana: 0921
Vydýmati, vz Vydmouti.

384463   Vydymovať Svazek: 7 Strana: 1067
Vydymovať = prudce váti, heftig blasen. Na tych kopeach ten větr tak vydymuje. Brt. D. 287.

384464   Vydymovati co Svazek: 9 Strana: 0382
Vydymovati co = dýmem ocaditi. 1704. Vlč. Lit. II. 1. 9.

384465   Vydynchovati Svazek: 4 Strana: 0921
Vydynchovati, z něm. austünchen. BR. II. 104. a. — co čím: komoru vápnem v. V.

384466   Vydynchovati Svazek: 8 Strana: 0481
Vydynchovati dom = vybíliti. Kabt, 33.

384467   Vydynovati Svazek: 4 Strana: 0921
Vydynovati. — co od koho = častým dynováním dostati, abnöthigen (durch vieles Reden). Ros. — V. = zkusiti co. Ros.

384468   Vydýřiti Svazek: 10 Strana: 0497
Vydýřiti. Sotva usnul, byl náhle vy- dýřen (= vyburcován ze sna). Čes. 1. XIV. 17.

384469   Vydźubati Svazek: 4 Strana: 0921
Vydźubati = vyďubati, aushacken, aus- picken. Na Ostrav. Tč.

384470   Vydžbániti Svazek: 4 Strana: 0921
Vydžbániti, il, en, ení. — co. Všecko v-ní (při džbáně vytlachá). Bl.

384471   Vydžbániti Svazek: 8 Strana: 0481
Vydžbániti. Ku Bl. přidej: Gr. 225. Cf. Vyžbániti.

384472   Vydžgávati Svazek: 4 Strana: 0921
Vydžgávati, vydžgati, vydžgnouti = vy- cpati, ausstopfen. — co čím: boky, měch senem, slamou v. Mor. Šd. — V. = vyra- ziti, ausschlagen. — co komu, čím odkud. No, vydžgej mně oko! Vydžgnul rukou ta- bulku z okna. Mor. Šd.

384473   Vydžice Svazek: 4 Strana: 0921
Vydžice, Wischitz, ves u Heřmanova městce. PL.

384474   Vyďžisko Svazek: 8 Strana: 0481
Vyďžisko, a, n. = vikviště. Gb. H. ml. I. 527.

384475   Vyeakovati co Svazek: 8 Strana: 0480
Vyeakovati co: šat = vystříhati. Slez. Věst. op. 1894. 12.

384476   Vyetymologisovati Svazek: 4 Strana: 0921
Vyetymologisovati, durch Etymologie erklären. — co odkud. Co ale znamená Daphne? Meno toto z řečtiny samej v. ne- možno. Phld. III. 1. 63.

384477   Vyfackovati Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfackovati = vypoličkovati, abohrfei- gen. — komu. Ros.

384478   Vyfajčiti Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfajčiti, il, en, ení, na Slov. = vykou- řiti, ausrauchen. — co: faifku. Phld. III. 2. 185. — V. = vyvésti, ausführen. Tys to v-čil (tys tomu dal)! Mor. Škd.

384479   Vyfajčiti se Svazek: 7 Strana: 1067
Vyfajčiti se = vydělati se, vykakati se. Slov. Rr. Sb. Vz násl. Vyflákati.

384480   Vyfajfčić co Svazek: 9 Strana: 0382
Vyfajfčić co = špatně udělati, pokaziti. Slez. Lor. 80.

384481   Vyfákať sa Svazek: 10 Strana: 0497
Vyfákať sa = vysrati se. Phľd, XXIV. 346.

384482   Vyfákati se nač Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfákati se nač (vysrati se). V obec. mluvě.

384483   Vyfakliti Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfakliti, il, en, ení, vyfaklovati = vy- biti, vysvětliti. Na Slov. Ssk.

384484   Vyfarářiti Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfarářiti, il, en, eno. — si co = jako farář si získati, als Pfarrer erwerben. — V. = přestati farářiti, das Pfarramt auf- geben. Us.

384485   Vyfarbiti Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfarbiti = vybarviti. Na Slov.

384486   Vyfarmatringovať Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfarmatringovať = vybiti. Na Slov. Phld. II. 2. 51.

384487   Vyfarniti Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfarniti =vyfařiti. — se odkud. My sme se z té farnosti vyfarnili. Mor. Šd.

384488   Vyfařiti Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfařiti, il, en, ení = z farnosti odlou- čiti, auspfarren. Šd.

384489   Vyfašlovati Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfašlovati, abbinden, auswickeln.

384490   Vyfatinkovati Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfatinkovati, ausschmarotzen. Bern.

384491   Vyfermežeti co Svazek: 10 Strana: 0497
Vyfermežeti co. Čes. 1. XIII. 322. Sr. Fermežiti.

384492   Vyfičaný Svazek: 7 Strana: 1067
Vyfičaný = vycvičený ? Masár svetom v-ný své ščastie probiruje. Slov. Koll. Zp. I. 350.

384493   Vyfičeti Svazek: 10 Strana: 0497
Vyfičeti. Tamodtud jí (poctivosti) snad ještě větry nevyfičily. Tbz. V. 6. 192.

384494   Vyfifliti Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfifliti, vz Vyfintiti.

384495   Vyfiglování Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfiglování, n., die Auskünstelung. Na Slov.

384496   Vyfiglovaný Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfiglovaný; -án, a, o, ausgekünstelt. Na Slov.

384497   Vyfiglovati Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfiglovati, auskünsteln. Na Slov. Bern.

384498   Vyfikaný Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfikaný = vyšlehaný, honěný. V. člo- věk, šelma, Us., zloděj. Sych.

384499   Vyfikati Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfikati; vyfiknouti, knul a kl, ut, utí; vyfikávati, vyfikovati = prutem n. metlou vyšlehati, schwippen, auspeitschen. — komu. Ros. — V. = vyšperkovati. Na Slov. Ssk.

384500   Vyfiklý Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfiklý = vystrojený, vyfintěný, aufge- putzt. Mor. Vck.

384501   Vyfiknouti se Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfiknouti se = vyfintiti se. Us. Vz Vy- fikati. — V. = vytrysknouti. Tak to vy- fiklo, až mě to celého zafókalo. V již. Mor. Šd.

384502   Vyfiltrovati Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfiltrovati, abfiltriren = procediti.

384503   Vyfiltrovati Svazek: 4 Strana: 0923
Vyfiltrovati, z něm. ausfüttern = pod- šiti, podsaditi, vyložiti, podšívkou opatřiti, ausfüllen, ausfüttern. — co čím: suknem, vatou. V. díry mechem. Us. Jg., Tč.

384504   Vyfintěnec Svazek: 10 Strana: 0497
Vyfintěnec, nce, m. = vyfintěný člověk. Tbz. III. 1. 191.

384505   Vyfintění Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfintění, n. Úplné v., volle Wichs. Dch.

384506   Vyfintěný Svazek: 4 Strana: 0921
Vyfintěný; -ěn, a, o, aufgeputzt, ausge- schniegelt, aufgestrichen. V. hlava, ein Zier- kopf. Dch. Vždycky v-ný málo k čemu dobrý. Č. M. 99. 269

384507   Vyfintiti, vyfifliti Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfintiti, vyfifliti, il, ten, ění; vyfinťo- váti, vyfiflovati = vyšňořiti, aufputzen. Vy- fintěná fiflena, Sych., vyfiflená ženská. D. — se. Ta se v-la! Us. Dch.

384508   Vyflágat Svazek: 9 Strana: 0382
Vyflágat. Všecek rozum před tú volbú v-li a včil budú hlúpýma. Již. Mor. Šeb. 204.

384509   Vyflákaný Svazek: 4 Strana: 0922
Vyflákaný; -án, a, o, vz Vyflákati. — V. = všemi mastmi mazaný, durchgetrieben. To je v. člověk! U Kost. n. O. Ktk.

384510   Vyflákati Svazek: 4 Strana: 0922
Vyflákati = vybiti, abprügeln, pleschen. — komu. Us. Šd., Tč. Já ti jich vyflákám, co se do tebe vejde! Us. Ktk.

384511   Vyflákati se Svazek: 7 Strana: 1067
Vyflákati se = vykakati se. Na to se mu v-kám (toho nechci). Us. BPk., Rjšk.

384512   Vyflariti Svazek: 4 Strana: 0922
Vyflariti = promrhati, verschwenden. Slov. Plk.

384513   Vyflekací Svazek: 4 Strana: 0922
Vyflekací. Dostal pořádný v. list = do- stal na záda, byl bit. Ehr. 105. — V., f. = výprask. U Něm. brodu. Holk.

384514   Vyflekati Svazek: 4 Strana: 0922
Vyflekati: vyfleknouti, knul a kl, ut, utí; vyflekávati, vyflečiti = vypleskati, aufhauen, abprügeln, schlagen. — co komu (jak): zadnici někomu v.; vyflekl mu jednu přes Hubu. Ros. — se z čeho. Přeceť on se z toho vyflekal (vysekal). Ros. Však on se z toho v-ká, máť dobrou hubu! Us. Šd. — komu čím. Dy nechceš helekať, daj sobě v. (vybiť), ja starú lopatú, co leží za latú. Sš. P. 527.

384515   Vyflekovati Svazek: 4 Strana: 0922
Vyflekovati = spraviti, vylátati, aus- flicken. — co: šat, díry, kabát. Ros.

384516   Vyfliaskať Svazek: 9 Strana: 0382
Vyfliaskať. Červený ani čoby ho v-kal. Zát. Př. 65a.

384517   Vyfliaskati Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfliaskati, ausohrfeigen. Na Slov. Ssk.

384518   Vyfliknouti Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfliknouti, knul a kl, ut, utí, vyfliň- kati = vybřinkati, vyfackovati, ztepati. — co komu: faňouru, versetzen, abohrfeigen.

384519   Vyfliňkovati Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfliňkovati = vyfackovati. abohrfeigen. — koho. Puchm.

384520   Vyfňukati Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfňukati, ausraunzend, näselnd aus- sprechen. — co jak: nosem. Mor. Tč.

384521   Vyfňukati se Svazek: 7 Strana: 1067
Vyfňukati se = vyplakati se. Us. — co na kom = fňukaje dobyti. Us. Kšť.

384522   Vyforbicirovati Svazek: 4 Strana: 0922
Vyforbicirovati = vybiti. Na mor. Va- laš. Vck.

384523   Vyforemniti Svazek: 10 Strana: 0497
Vyforemniti, efformare. Bech.

384524   Vyformaniti Svazek: 4 Strana: 0922
Vyformaniti, il, ěn, ění = formankou něco vydělati, als Fuhrmann erwerben. — si co. Ros. — V. = přestati formaniti. Tč.

384525   Vyformovati Svazek: 4 Strana: 0922
Vyformovati, vz Vytvořiti.

384526   Vyforovati koho Svazek: 4 Strana: 0922
Vyforovati koho = vyhnati, hinaus- jagen, herausschaffen. — co odkud: z domu. Us. na Mor. Vck., Tč. Vz Forovati.

384527   Vyfortelovati Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfortelovati, listig herausbringen. Pě- kně to v-val, aby ven přišel. Us. Tč.

384528   Vyfouk Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfouk, u, m. = výdumek. U Kvasin.

384529   Vyfouknouti Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfouknouti, knul a kl, ut, utí; vyfou- kati, vyfoukávati, vyfukovati, ausblasen, Herausblasen, auswehen; ukrásti, vzíti, listig wegnehmen, wegschummeln, wegkappern, wegschnipsen; utéci, upláchnouti, weg-, da- vonlaufen, entschlüpfen. — co (kde). Ve sklenných hutích sklenice vyfukují. Us. Nič to zato, že je blato, príde vetor, vyfúka to. Mt. S. I. 121., Lipa 1. 80. — komu. Dnes nám vítr vyfoukal. Us. — co odkud. Prach z nádoby. Us. Ještě mu korbel z hlavy vyfukuje (jest opilý); Všecko um z hlavy vyfúkalo. Bern. Tuk z kosti v. Tč. Vejce ze skořápky v. Us. Šd. Vyfoukl mu hodinky z kapsy (ukradl). Us. Vrů. — co odkud čím, kam. Štětičku z roury (Blasrohr) do terče vyfukovati. Tč. Fukačem všecky plevy z obiló (obilí) v. Us. na Ostrav. Tč. — komu odkud: z jizby (utéci). Us. Šd., Sd. — co komu: peníze někomu z kapsy v. (ukrásti). Us. V. komu kámen v dámě. Us. Však mu brzy všecky vyfukají (peníze se mu rozejdou). Us. Šd. — se. Vítr se již vyfoukal. Us.

384530   Vyfouknouti Svazek: 7 Strana: 1067
Vyfouknouti. V 8. ř. článku oprav zato v: za to. — koho kde kdy. Dnes je vítr na cestě v-ká. Us. Rgl. — odkud jak, kudy. A mžikem vyfoukla (vyletěla) z ko- mína, komínem. Č. Kn. š. 323. — co čím. Stéblem slámy mydlinové bubliny vyfuko- vati. ZČ. I. 357.

384531   Vyfouknutí Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfouknutí, n., das einmahlige Ausbla- sen. Us.

384532   Vyfouknutí Svazek: 9 Strana: 0383
Vyfouknutí parního kotle = vypláknutí KP. IX. 22. Vz násl.

384533   Vyfouknutý Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfouknutý; -ut, a o, ausgeblasen. V. vajíčko. Vz Výdumek. Us. Šd. — V., ent- wendet. V. hodinky. Us.

384534   Vyfouknutý Svazek: 7 Strana: 1067
Vyfouknutý. Rourky tyto jsou na jed- nom konci kulovitě v-ty. Rm. I. 43.

384535   Vyfouněti něco Svazek: 7 Strana: 1067
Vyfouněti něco = vyčenichati. Us. Wrch.

384536   Vyfrajmarčiti Svazek: 7 Strana: 1067
Vyfrajmarčiti, vz Vyfrejmarčiti. NB Té 10.

384537   Vyfrajmočiti Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfrajmočiti = vyčarovati. Na Slov. Bern.

384538   Vyfraškovati Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfraškovati, herausscherzen. Ros.

384539   Vyfrckati Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfrckati, vz Frckati.

384540   Vyfrčeti Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfrčeti, vz Vyfrkati.

384541   Vyfrčkárený Svazek: 8 Strana: 0481
Vyfrčkárený, vz Vycickaný (3. dod.).

384542   Vyfrejmarčený Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfrejmarčený; -en, a, o, vyměněný, ausgetauscht. V. koně. Že již vuoz jiný jest i koně jiné jsú za ty koně v-né. NB. Tč. 146.

384543   Vyfrejmarčiti Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfrejmarčiti, il, en, ení = vyměniti, austauschen, erhandeln, erkaufen. — si co od koho: od židů. Ros., NB. Tč. 10.

384544   Vyfrejmarčiti Svazek: 7 Strana: 1067
Vyfrejmarčiti. Abyste jej na p. Zdeň- kovi v-li nějakým vězněm. Arch. VIII. 74. Ty věci v-čil v Netolicích na Jiechovu bratru. Arch. IX. 137.

384545   Vyfrejmarčiti co zač Svazek: 8 Strana: 0481
Vyfrejmarčiti co zač. Louku za jinou v. Arch. XII. 329. V. svini za vepře. Ib. XIII. 444.

384546   Vyfrejovati Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfrejovati = frejem dobyti, erbuhlen. — si co: žebráckou mošnu. Sych.

384547   Vyfrkati Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfrkati; vyfrknouti, knul a kl, ut, utí, vyfrčeti, vyfrkávati, vyfrkovati = vychrchati, herausschnauben, ausschnauben, heraussprit- zen. Us. — co (odkud). Z nosu sopel v. Tč. Kůň všecek kach vyfrkal (vyházel). Bern. — komu odkud jak. Sopel mu z nosu na sáh vyfrknul. Bern. Pták mu z klece vyfrkl (= uletěl). Us. Tč. — se. Hodně se vyfrkal člověk nebo kůň. Hneď mu červené iskry z nosa vyfrkly, keď ho fuknul; A oplan kočiš triasol sa ako osika: všetky hlavnice z popod neho vyfrkly. Mt. S. I. 89., Dbš. Pov. I. 7.

384548   Vyfrknouti Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfrknouti, knul a kl, utí = vyletěti, hinaus-, davonfliegen. — odkud. Pták z klece vyfrnkl. Us. Šd.

384549   Vyfrknouti Svazek: 8 Strana: 0481
Vyfrknouti = vyletěti, utéci. Vyfrkne do poveträ. Pastr. L. 87.

384550   Vyfrnčeti Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfrnčeti, el, ení, vyfrnkati, aussehnur- ren, ausmurmeln.

384551   Vyfrnděný Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfrnděný; -ěn, a, o, aufgeputzt, vyfin- těný. Ta frnda přišla celá v. Mor. Šd.

384552   Vyfrnditi Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfrnditi, il, ěn, ění, vyfrnďovati = vy- šperkovati, ausputzen. —se. To děvče se v-lo! Us. Šd. — se k čemu. K musice se vyfrnďuje a náčení neumyje. Čes. mor. ps. 213.

384553   Vyfrndoliti Svazek: 7 Strana: 1067
Vyfrndoliti = vyfrnditi. Rr. Sb.

384554   Vyfrndžati Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfrndžati, aufhören zu murmeln (zi- schen). Na Slov. Bern.

384555   Výfuček Svazek: 4 Strana: 0922
Výfuček, čku, m. = prázdné vejce. Na Slov. Bern, Ssk. Vz Výdumek.

384556   Vyfučeti Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfučeti, el, en, ení = přestat fučeti, aussausen. Vítr již vyfučel. Jg. — co komu odkud. Vyfučel nám vítr sílu prachu se silnice. Jg. Větr vyfučí plevy z humna. Us. Tč. — se. Bern. Až se větr vyfučí, zas pre- staně. Na Ostrav. Tč.

384557   Vyfufňati Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfufňati = vyňuhnati, durch die Nase aussprechen. Na Ostrav. Tč.

384558   Vyfujati se Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfujati se, sich auswehen, ausstöbern. Větr se v jal. Na Ostrav. Tč.

384559   Výfuk Svazek: 4 Strana: 0922
Výfuk, u, m. = výdumek. Mor. Tč. Oby- čejně smrť tu ze slámy obláčejí do šatů bílých dle kroje svého a ověšují stuhami, škaroupkami z vajec čili výfuky či vý- dumky. Sš. P. 708.

384560   Výfuk Svazek: 9 Strana: 0383
Výfuk, u, m. = ucházení spotřebované páry z parního stroje. Vz KP. IX. 34. V. páry. Ib. 17.

384561   Výfuk Svazek: 10 Strana: 0497
Výfuk, u, m. V. u pneumatické pošty. Ott. XIX. 977.

384562   Vyfukarovati co Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfukarovati co: žito, ječmen. Vz Fu- karovati. Mor. Šd.

384563   Vyfukování Svazek: 4 Strana: 0922
Vyfukování, n., das öftere, wiederholte Ausblasen. V. páry komínem. Hrm. 47. V. pískem, das Sandgebläse (ve sklárnách). Dch.

384564   Vyfukovati Svazek: 4 Strana: 0923
Vyfukovati, vz Vyfouknouti.

384565   Výfukový Svazek: 7 Strana: 1067
Výfukový. V. pára = která práci vy- konavši stroj opouští. Ott. I. 220.

384566   Výfukový Svazek: 8 Strana: 0481
Výfukový. V. parní stroj. Nár. list. 1896. č. 142.

384567   Výfukový Svazek: 9 Strana: 0383
Výfukový. Parní stroj v., odchází-li pára, vykonavši práci, přímo do ovzduší. KP. IX. 7., 27., O, t. XIV. 673. Sr. Kondensační.

384568   Vyfundžati Svazek: 4 Strana: 0923
Vyfundžati = vyfrndžati. Na Slov. Bern.

384569   Vyga Svazek: 8 Strana: 0481
Vyga, y, f. = vika. Val. Brt. I). I. 65. Také slov. Gb. H. ml. I. 527.

384570   Vygabati Svazek: 4 Strana: 0923
Vygabati, lukrativ profitiren. — co. Zase kdesi co vygabal. Mor. Šd.

384571   Vygabrovať se Svazek: 10 Strana: 0497
Vygabrovať se = vyjiti, vybelhati se. Faust. 155.

384572   Vygagati Svazek: 4 Strana: 0923
Vygagati, vygagnouti, ausschnattern. L.

384573   Vygagotiti Svazek: 4 Strana: 0923
Vygagotiti, ausgackern (jako husy); stot- ternd aussprechen. Děvčata se už v-ly, aus- schnattern. Na Ostrav. Tč.

384574   Vygajdati, vygajdovati si Svazek: 4 Strana: 0923
Vygajdati, vygajdovati si = vyhráti si gajduje, vyhudlati, aushudeln. Mor. Šd., Tč.

384575   Vygazdovati si co kde jak Svazek: 4 Strana: 0923
Vygazdovati si co kde jak: pilností, erwirthschaften. Na Mor. Tč. Na Slov. Dbš. Pov. I. 554. Veru som ja gazda, veď som vygazdoval; oves som popredal, koňom som slamy dal. Sl. sp. VI. 213.

384576   Vygecnúť Svazek: 7 Strana: 1067
Vygecnúť něco = vyklopiti, vykydnouti. Vz Vykecati. Mor. Šd.

384577   Vygichati se Svazek: 4 Strana: 0923
Vygichati se, sich strömend ausschüt- ten, ausregnen; vygichnouti = velikým gi- chem (Gicht) vyprýštiti. — kam. Voda, oheň na nás vygichl. Na Ostrav. Tč.

384578   Vygizditi Svazek: 4 Strana: 0923
Vygizditi, il, ěn, ění = vyhyzditi, aus- leeren, ausreinigen. — se kam, kde. Na Ostrav. Tč.

384579   Vyglábositi se Svazek: 4 Strana: 0923
Vyglábositi se, il, ení = vyklábositi. Už by se mohl v. Na již. Mor. Šd.

384580   Vygľajdaný Svazek: 10 Strana: 0677
Vygľajdaný = rozviklaný. Vz Brt. Sl.

384581   Vyglcati, vyklcati se Svazek: 4 Strana: 0923
Vyglcati, vyklcati se = nedělati glc (klc), přestať hlavou klímati, dřímati. Mor. Šd.

384582   Vyglejtovati Svazek: 4 Strana: 0923
Vyglejtovati, glaciren. — co čím: hrnce bílou glejtou (Silberglätte). Na Ostrav. Tč.

384583   Vyglgati Svazek: 4 Strana: 0923
Vyglgati. A túto pintu tu nechať, to by už bola hanba! Vyglgal (vypil) eště aj tú. Dbš. Pov. I. 544. (Šd. ).

384584   Vygliediť Svazek: 7 Strana: 1067
Vygliediť = gliedou vyliti. Slov. Zátur.

384585   Vyglondati Svazek: 4 Strana: 0923
Vyglondati = vyhledati. Brt. P. 148.

384586   Vyglundať Svazek: 10 Strana: 0497
Vyglundať = vyklízeti. Panny z tebe (kostelíčka) vyglundají. Slám. Put. 405. Sr. Vyglondati IV. 923.

384587   Vygmentiti Svazek: 4 Strana: 0923
Vygmentiti, il, ění = vynadati. U Bruš- perka. Mtl.

384588   Vygnáviti Svazek: 4 Strana: 0923
Vygnáviti, il, en, ení. Naraz sa to aj k jeho posteli zblížilo a ho zmlacilo a vy- gnávilo, že ani dýchať nemohel. Dbš. Pov. VI. 19.

384589   Vygniačit Svazek: 4 Strana: 0923
Vygniačit. Vygniačilo, vigniavilo ho, že dýchať nemohel. Mt. Ss. 112. Cf. Vygnáviti.

384590   Vygniaviti Svazek: 4 Strana: 0923
Vygniaviti. Vygniačilo, vygniavilo ho, že dýchať nemohel. Mt. S. I. 112. Cf. Vy- gnáviti.

384591   Vygombičkovati Svazek: 4 Strana: 0923
Vygombičkovati, aufknöpfen. Na Slov. Bern.

384592   Vygombíkovati Svazek: 7 Strana: 1067
Vygombíkovati = gombíky opatřiti. Slov. Pokr. Pot. II. 13.

384593   Vygombovať Svazek: 7 Strana: 1067
Vygombovať = vygombíkovať. Slov. Sl. sp. II. 44.

384594   Vygoň Svazek: 9 Strana: 0383
Vygoň, e, f., polní trať u Bavorova v prus. Slez. Čes. 1. X. 193.

384595   Vygrajdati Svazek: 4 Strana: 0923
Vygrajdati = vyšmaťhati, die Schuhe austreten. — co: boty, střevíce. U Olom. Sd.

384596   Vygramoliti se kam Svazek: 4 Strana: 0923
Vygramoliti se kam, sich mühsam hin- aufarbeiten. V. se na kopec. Na Ostrav. Tč. — se odkud. Jak jsi se z té bryndy v-til? Wie bist du aus dieser Schlamastik hinausgekrochen? Na Ostrav. Tč.

384597   Vygrcati Svazek: 4 Strana: 0923
Vygrcati, vygrcnouti, ausspeien. Co snědl, to hned vygrcal. Na Mor. Tč. Ve Slez. Šd.

384598   Vygrgati Svazek: 4 Strana: 0923
Vygrgati, ausspeien (vybliti). Mt. S. L 209.

384599   Vygrimbovať sa Svazek: 7 Strana: 1067
Vygrimbovať sa. V-buj sa, synku! Slov. Phľd. X. 363.

384600   Vygruchnúť Svazek: 4 Strana: 0923
Vygruchnúť, mit grossem Krach (gruch) heraussehiessen. — odkud: z moždířa v. Na Ostrav. Tč.

384601   Vygruntovati Svazek: 4 Strana: 0923
Vygruntovati, aus dem Grunde heraus- nehmen.

384602   Výgrunty Svazek: 9 Strana: 0383
Výgrunty, trať v Kobylí. Šeb. 189.

384603   Vygúlati Svazek: 4 Strana: 0923
Vygúlati, herausrollen, -wälzen. Na Slov. Bern.

384604   Vygúliti Svazek: 4 Strana: 0923
Vygúliti = vykuliti, hinauswälzen. — co kam. Plný sud pred hostinec vygúlili. Sldk.

384605   Vygumati Svazek: 4 Strana: 0923
Vygumati = do země díru udělati (so- chorem, zvl. na kolky, na něž se věší obilí). Na mor. Valaš. Vck.

384606   Vygummovati co Svazek: 4 Strana: 0923
Vygummovati co, ausgummiren.

384607   Vygyglaný Svazek: 4 Strana: 0923
Vygyglaný; -án, a, o, vyviklaný. Mor. Šd.

384608   Vygyglati Svazek: 4 Strana: 0923
Vygyglati = vyviklati, vyšvehlati. Mor. Sd.

384609   Vygziti se Svazek: 4 Strana: 0923
Vygziti se, il, ení = nahoniti. se t. j. krávy, když se gzí, vytoulí ocas vzhůru a potom utíkají, až se vygzí. V. koho = či- niti, aby se gzil t. j. utekl. Na Ostrav. Tč.

384610   Vyhabati se odkud: z Svazek: 7 Strana: 1067
Vyhabati se odkud: z příkopy = těžce se vybrati, se dostati. Mor. Brt. D. 212.

384611   Vyhabrati se Svazek: 4 Strana: 0923
Vyhabrati se, vyhabrovati se = vypá- rati se, sich langsam aufmachen. Ros.

384612   Vyhačati se Svazek: 4 Strana: 0923
Vyhačati se = poseděti sobě (v dětské řeči), genugsam sitzen (in der Kindersprache). Us. Šd.

384613   Vyháčkovati Svazek: 4 Strana: 0923
Vyháčkovati = z háčku vypnouti, aus- hängen. — co: okno. V. písť u pumpy vodní. Šp. V. = háčkem střeva pernaté zvěři vytáhnouti, aushäkeln. Šp.

384614   Vyhadač Svazek: 4 Strana: 0885
Vyhadač, e, m., der Ausforscher. — V. = násilník, kdo kšafty mění. Aqu.

384615   Vyhádaný Svazek: 4 Strana: 0923
Vyhádaný; -án, a, o = hádáním uhod- nutý, errathen. V-nú osobu na stranu za- vésti. Dbš. Obyč 131.

384616   Vyhádati Svazek: 4 Strana: 0923
Vyhádati; vyhádnouti, dnul a dl, ut, utí; vyhadovati, vyhádávati, errathen. — abs. Tu hadač vyhádal, na kterom strome v da- lekej hore vták na hniezde sedí. Dbš. Pov. III. 7. — co. Pořád hádá a předce nic ne- může v. Us. Šd. V. průměr na 16 palců. Krok. — co komu odkud. Cikáni mu peníze z kapsy vyhádali (hádáním o ně jej připravili, durchs Wahrsagen um etwas brin- gen). Ros. — co na kom. Vyhádal = vy- mluvil, ausstreiten, abhadern. V. na jalové krávě tele. Vz Výmluvný. Prov. Lb., Sych. — se, sich müde hadern; sich herausdispu- tiren.

384617   Vyhádnutí Svazek: 4 Strana: 0923
Vyhádnutí, n., das Errathen. Bern.

384618   Vyhádnutý Svazek: 4 Strana: 0923
Vyhádnutý; -ut, a, o, errathen. Na Slov. Bern.

384619   Vyhadovati Svazek: 4 Strana: 0923
Vyhadovati, vz Vyhádati.

384620   Vyhádzati Svazek: 4 Strana: 0923
Vyhádzati, vz Vyhoditi. Na Slov. Bern.

384621   Vyhafati Svazek: 4 Strana: 0923
Vyhafati = vyštěkati, herausbelfern. — koho na sebe: vlka. Ros.

384622   Vyhafriti Svazek: 4 Strana: 0923
Vyhafriti, il, en, ení = ubiti, abprügeln. — koho: neposlušného chlapce. Na Slov. Phld. II. 2. 52.

384623   Vyhachlovati Svazek: 4 Strana: 0923
Vyhachlovati = vyčesati (hachlí), aus- hecheln. Bern.

384624   Vyhajati se Svazek: 4 Strana: 0923
Vyhajati se, v dětské řeči = vyspati se, ausschlafen (in der Kindersprache). Už se vyhajal. Us.

384625   Vyhajduchovať Svazek: 7 Strana: 1067
Vyhajduchovať. Slov. Musíte držať ja- zyk za zubami, lebo vero ľahko v-te z obce (potáhnete, se vystěhujete). Phľd. VIII. 163.

384626   Vyhájiti Svazek: 4 Strana: 0923
Vyhájiti, il, en, ení, vyhájívati, vyhajo- vati, aushägen. — co kde: nějaké místo v lese (vyznačiti; podle něm. aushägen. Jg. ). — koho odkud: z vlasti (vyobcovati, aus- hägen, verweisen, vertreiben, ausschliessen). L.

384627   Vyhájiti Svazek: 7 Strana: 1067
Vyhájiti. On nám to zle vyhájil = ob- hájil, ochránil. Val. Vck.

384628   Vyhákati Svazek: 4 Strana: 0923
Vyhákati = výskati, jauchzen. Nevyhákej dřív, až budeš na kopci. U Rychnova. — se s čím. On se vším rád se vyháká (vy- chloubá). U Rychn. Črk. — co komu. On mi vše vyhákal (vyčítal, warf mir vor). U Rychn. Črk. — V., mit Anstrengung, mit Mühe etwas heraussagen, herauslesen. To trvá věky, než ten hákala něco vyháká. 269* Mor. Šd. — na koho (= na koně, křičeti vyhá, auf die Pferde schreien, dass sie ziehen sollen), Us.

384629   Vyhákati Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhákati. Má co v. má co dělati, aby vyšel. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

384630   Vyhakmatiti Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhakmatiti, il, cen, ení = ledabylo učiniti. Ros.

384631   Vyháknouti Svazek: 4 Strana: 0924
Vyháknouti, knul, utí, vyhakovati, aus- haken. — co: kybl neb kybli (z háku vy- pnouti, v horn. ). Vys. V. řebřík. Khl. 66.

384632   Vyhálati Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhálati = zaháleti. Na Slov. Bern.

384633   Vyhalati se Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhalati se = vyhajati se (v dětské řeči). Na Mor. a Slov. Šd.

384634   Vyhalení Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhalení, n., die Entblössung. Bern.

384635   Vyhaliti Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhaliti, il, en, eno, vyhalovati, ent- blössen. — co: tělo (odhaliti). Bern. Pán vyjasňuje a vyhaluje oblohu mysli jejich. Sš. J. 237.

384636   Vyhampasovat Svazek: 10 Strana: 0677
Vyhampasovat = pracně dobyti. Vz Brt. Sl.

384637   Vyhamraziti něco Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhamraziti něco = namáhavě vydě- lati, verdienen. Praví se o lidech slabých, že si něco v-zí, že mohou jen malý výdě- leček z něčeho míti. Val. Vck., Brt. D. 213.

384638   Vyhánač Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhánač, e, m., der Austreiber.

384639   Vyhánačka Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhánačka, y, f. = hojdačka, die Aus- treiberin. Dbš. Obyč. 8. V-ky vyženú kra- vičky z chlievov. Mt. S. I. 190.

384640   Vyháňati Svazek: 4 Strana: 0924
Vyháňati, vz Vyhnati. Bern.

384641   Vyhanbiti Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhanbiti, il, en, ení, vyhanbovati. Už vedel, že by ho otec len v-bil, akby len toľko zkúsil ako jeho brat. Na Slov. Dbš. Pov. VI. 31.

384642   Vyhandlovati co Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhandlovati co = handluje získati, erhandeln; 2. vyměniti, einhandeln, eintau- schen. Us.

384643   Vyhandrkovati Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhandrkovati, ermarkten. Šm.

384644   Vyhandrlačiti Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhandrlačiti, il, en, ení, erhausiren. Us. Tč.

384645   Vyháněcí Svazek: 7 Strana: 1068
Vyháněcí stroj. NA. IV. 154.

384646   Vyháněč, vyhaněč Svazek: 4 Strana: 0924
Vyháněč, vyhaněč, e, m., der Ver-, Austreiber. Aqu.

384647   Vyháněčka, vyhaněčka Svazek: 4 Strana: 0924
Vyháněčka, vyhaněčka, y, f., die Ver-, Austreiberin.

384648   Vyhánějící Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhánějící, hinausjagend. Kořen lodyhu v., entlassend. Rst. 518.

384649   Vyháněk Svazek: 4 Strana: 0924
Vyháněk, ňku, m. = haluz, která ze stromu vyhnala, vlk, der Trieb, Wildling, Schössling. U Uher. Hrad. Tč.

384650   Vyhánění Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhánění, n., das Austreiben. V. rudy. Vz KP. III. 87. O v. stád vz Sbtk. 108., 135., 136.. 175., 177., 186., 188. V. plodu, die Austreibung der Frucht. Šb. V. vody ze stříkačky. NA. IV. 18.

384651   Vyhánění Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhánění šachtami NA. IV. 153.

384652   Vyháněný Svazek: 7 Strana: 1068
Vyháněný, hinausgetrieben. Okovy vra- tidlem, žentourem v-né NA. IV. 157

384653   Vyhaněný. V Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhaněný. V. moc. Rhas. E, 17.

384654   Vyhaněti Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhaněti, ěl, ění, sich satt tadeln. Jg.

384655   Vyháněti Svazek: 4 Strana: 0924
Vyháněti, vz Vyhnati.

384656   Vyháňka Svazek: 4 Strana: 0924
Vyháňka, y, f. = výhon, přes svodnice jdoucí brázda pro stok vody, die Wasser- furche. Us.

384657   Vyhanov Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhanov, a, m., Wihanow, vsi u Vam- beřic a Chrasti.

384658   Vyhanubiti Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhanubiti, il, en, ení, vyhanubovati, ausmerzen. — co odkud. Ty fabriky všecky ryby z řek v-ly = vyhubily. Na Ostrav. Tč.

384659   Vyhárati Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhárati, vz Vyhořeti.

384660   Vyharcovati Svazek: 4 Strana: 0924
Vyharcovati, schnell hinausreiten. Na Ostrav. Té.

384661   Výharek Svazek: 4 Strana: 0924
Výharek, rku, m. = škvarek, vyhořelé uhlí, ausgebrannte Kohle. Na Mor. Tč.

384662   Vyharvasiti se Svazek: 4 Strana: 0924
Vyharvasiti se, il, ení = vyhlomoziti se. Vz Harvas, Harvasiti. Mor. Šd.

384663   Výhas Svazek: 4 Strana: 0924
Výhas, u, m. = vyhasnutí peci v huti. Na Mor. Vck.

384664   Vyhasákovati co Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhasákovati co: kládu = pomocí ha- sáku na vůz vyzvednouti. Us. Čes. 1. VIL 20.

384665   Vyhasitel Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhasitel, e, m., der Auslöscher. Jel.

384666   Vyhasiti Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhasiti, il, šen, ení; vyhašovati, cele uhasiti, ablöschen, auslöschen. — abs. Vy- hasl = zemřel. Bdl. Brzo vyhasil. Prov. D. Vždycky u korbele sedí a nikdy nevyhašuje (má pořád žízeň). V. — co: pec, vápno. A čobys' popod oblaky lietal, dopálim ťa, vyhasím ťa (vybiji ti). Mt. S. I. 103., Dbš. Obyč. 45. (Šd. ). Co ťa nepálí, nehas, aby ťa nevyhasili (nevybili). Na Slov. Ruttkaj 51. — co kde: v kamnech, pod kotlem. Ros. Železo ve vodě (kaliti). Vys. — co čím. Ale ťa tu hádám niekto kyjom vyhasil (vy- bil). Dbš. Obyč. 122. Vyhasím ťa ožehem. Mt. S. I. 17.

384667   Vyhasiti Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhasiti. ,V-sl = zemřel' polož do Vy- hasnouti.

384668   Vyhasiti Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhasiti. Brzo v-sil (dědictví probii). Rybay.

384669   Vyhaslý Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhaslý, erloschen. V. oheň, Us., sopky. Vz Bř. N. 252., Stč. Zmp. 788. — z čeho. Bitva z paměti v. Č.

384670   Vyhasnouti Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhasnouti, snul a sl, utí, vyhasínati, na Ostrav. vyhášati (Tč. ) = přestati hořeti, ver-, auslöschen. — abs. Oheň vyhasl. Us. Brzy vyhasl. Vz Marnotratný. Č. Nechoď milý kým sú hore, ale keď svieca vyhasne. Sl. ps. Šf. II. 132. — kdy (kým). Znojemská větev vyhasla již r. 1197. knížetem Otíkem. Ddk. IV. 114. Ohně svatojanské po půlnoci už vyhasínaly. Na Ostrav. Tč. — kde. V kamnech již vyhaslo. Us. Šd. Uhlí pod popelem jen slabě vyhasíná. Us. Tč. — odkud. Ťažko je to, ťažko, dvom sa za- budnuti, keď z jich sŕdc nemôže láska vy- hasnúti. Sl. ps. 187., Sl. spv. I. 1.

384671   Vyhasnutí Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhasnutí, n., das Verlöschen. Bern.

384672   Vyhasnutý Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhasnutý; -ut, a, o, erloschen. Bern.

384673   Vyhašený Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhašený; -en, a, o, gelöscht, ausge- löscht. V. vápno. Us.

384674   Vyhašovati Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhašovati, vz Vyhasiti.

384675   Vyhatati se Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhatati se, ausgehen. — odkud: z do- mu. Koll.

384676   Vyhatiti Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhatiti, il, cen, ení = hatěmi vystlati, mit Faschinen bebrücken. L. — co: cestu. Jg.

384677   Vyhatlati Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhatlati, ausschreiben, ausschmieren. — co kde, kdy. Děti křídu všecku na tabuli v-ly; Děti sešity za týden v-ly. Na Mor. Tč.

384678   Výhaz Svazek: 4 Strana: 0924
Výhaz, u, m., lépe: výhoz, der Aus-, Wegwurf-, Ausschuss. Jg.

384679   Vyházení Svazek: 4 Strana: 0924
Vyházení, n., vz Vyhoditi.

384680   Vyházený Svazek: 4 Strana: 0924
Vyházený, vz Vyhoditi.

384681   Vyházka Svazek: 4 Strana: 0924
Vyházka, y, f. = vyházení, das Aus- werfen. Má peníze na vyházku. Br. Nemám nic na v-ku. Šm. Na vyházce býti (ve hře v karty, Vorhand). Us.

384682   Vyhazov Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhazov, u, m., die Hinauswerferei. Dch. Dostal vyhazov = vyhodili ho. Dali mu v. Us., Šd., Kšť.

384683   Vyhazovák Svazek: 8 Strana: 0481
Vyhazovák, u, m. V. u revolveru. Ott. IX. 940. b.

384684   Vyhazování, n Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhazování, n., das. Auswerfen. V. ho- molí, das Brodlangen. Šp. Vz Vyhoditi.

384685   Vyhazovati Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhazovati, vz Vyhoditi.

384686   Vyhbí Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhbí, n.. die Streckseite.

384687   Výheb Svazek: 4 Strana: 0924
Výheb, hbu, m. = vyhnutí z cesty, der Ab-, Nebenweg. Ros.

384688   Vyheblaný Svazek: 9 Strana: 0383
Vyheblaný nôž = vyviklaný? Zát. Př. 240b.

384689   Vyhegati Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhegati = vytřásti, erschüttern. Na Slov. Bern.

384690   Vyhejčkanec Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhejčkanec, nce, m. = vyhejčkaný. Nár. list. 1900.

384691   Vyhejčkaný Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhejčkaný; -án, a, o, ausgehätschelt. Nrd. Bld. 22.

384692   Vyhejčkati Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhejčkati, aufhätscheln. — co: dítě. Us.

384693   Vyhejralý Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhejralý = zpyšnělý, stolz. U Chrud. Kd.

384694   Vyhekati Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhekati, vyheknouti, knul a kl, ut, utí = ze sebe vyraziti, schwer aus der Brust herausbringen. — co odkud. Těžce to ze sebe vyhekal. Vz Hekati. Us. Šd.

384695   Vyhemzati se Svazek: 4 Strana: 0924
Vyhemzati se = hemzaje vylézti, heraus- kriechen, -krabbeln. Us. Ros.

384696   Vyhemžiti se Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhemžiti se, il, ení, sich herauswim- meln. — odkud. Čekejme, až se lid z ko- stela vyhemží. Us. Tč.

384697   Výheň Svazek: 4 Strana: 0925
Výheň, hně, výhně, ě, f. O původu vz Mz. 87. V. = díra (kovářské atd. ) peci, kudy se dým s ohněm vyáží, sopouch, capouch, das Rauchloch. Jg., Šp., Hlk., Vrů., Nz. Vz S. N. VIII. 678. b., Ros. V. sopečná. Krok. — Obyčejně pícka či ohniště a místo, kde
oheň ku př. u kováře hoří. Vz Kovář. Die
Esse, Feueresse. V. polní (přenosná), die
Feldschmiede. Prm. V. polní s kloboukem.
Wld. — V. = pec, ve které se rozpouštějí
kovy, der Schmelz-, Glühofen. Výheň nebo
šmelcovna. Aqu. Zlato u výhni. Bern., V. — V. = mincířská pec k změkčování plátu o. Am. — V. = kovárna, die Schmiede. Kovář ve výhni měchem dýmá a železo kuje. Kom. — V. Věčná v. prsou. Hdk. Les. k. 88.

384698   Výheň Svazek: 7 Strana: 1068
Výheň = jímka na oheň, ústí do ní: nos, klobouk nad výhní k odvádění kouře a plynů: dmychadlo. V. přenosná n. pře- vozná, transportable Schmiedesse, polní, Feldschmiede. Vz Včř. Z. II 3. nn.

384699   Výheň Svazek: 8 Strana: 0481
Výheň, sr. got. auhus = pec. Mtz., Cern. Př. 50.

384700   Vyherdekovati komu Svazek: 4 Strana: 0925
Vyherdekovati komu, ausschelten. Na Ostrav. Tč.

384701   Výherec Svazek: 8 Strana: 0481
Výherec, rce, m., Gewinner, m. Sterz. I. 1092.

384702   Výherkyně Svazek: 8 Strana: 0481
Výherkyně, ě, f., Gewinnerin, f. Sterz. I. 1092.

384703   Výherní Svazek: 4 Strana: 0925
Výherní, Gewinnst-. V. loterie, die Ge- winnstlotterie, J. tr., Dch., list, Gewinnst- schein, předměty, společnosť, Lottogesell- schaft. Dch.

384704   Vyhídka Svazek: 4 Strana: 0888
Vyhídka, y, f. = vybídnutí, vybízka, die Aufforderung. D.

384705   Vyhlacení Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhlacení, n., die Kristallisirung.

384706   Vyhlacený Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhlacený; -en, a, o, kristallisirt. Stč. Zmp. 622. Vz Vyhlatiti.

384707   Výhľad Svazek: 4 Strana: 0925
Výhľad, u, m. = výhled, okno. Na Slov. Plk., Šd.

384708   Výhľad Svazek: 8 Strana: 0481
Výhľad, u, m. = okno. Nář. belujské. Phľd. 1893. 428., 1894. 674.

384709   Vyhladati Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhladati = vyhledati. Na Slov.

384710   Vyhladění Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhladění = vyhlazení. Bern.

384711   Vyhladěný Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhladěný = vyhladovělý. Vck.

384712   Vyhľaděť Svazek: 8 Strana: 0481
Vyhľaděť = vyhleděti. Nečítaj tolik, vy- hľadíš si oči. Phľď. 1894. 550.

384713   Vyhľadeti Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhľadeti = vyhleděti. Na Slov.

384714   Vyhladitel Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhladitel, e, m. = záhubce, der Ver- tilger, Ausrotter. Jg.

384715   Vyhladitelný Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhladitelný, polirbar; vertilgbar. Lpř.

384716   Vyhladiti Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhladiti, hlaď, il, zen, ení, na Slov. děn, ění; vyhlázeti, el, ení, vyhlazovati = pěkně uhladiti, glatt machen, ausglätten, poliren; vyničiti, vymazati, ausrotten, ver- tilgen, aufreiben. — co: tvář, V., čelo, bradu (uhladiti) Us.; město, V., tyranství. Lom., poskvrnu (zničiti). D. Švec boty vy- hladil. Us. Svatopluk v-dil Vršovce; To nestačilo v. úctu k němu; Tataři prý za- mýšleli v. veškeré křesťanstvo. Ddk. II. 407., III. 6., V. 218. (Tč. ). — co čím: prkno hoblíkem, mořskou pěnou, V., sklem, ab- glasen. V. něco vodou, mýdlem, pískem, ausglätten. Dch. Co napsáno pérem, nevy- hladíš toporem. Prov. Šd. — co odkud: z paměti. Bern. Vyhlazen bude z lidu svého. Br. Pán Bůh ty nekající lidi metlami zde trestal a je ze světa v-dil. BR. II. 813. a. — kde. On vyhladí je před tebou. Br. Vy- hladíš jméno jejich pod nebem. Br. — se. Vlny se už zase v-ly. Us. Dch.

384717   Vyhladítko Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhladítko, a, n., die Glättahle. Šp.

384718   Vyhladlosť Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhladlosť, i, f. = hlad.

384719   Vyhladlý Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhladlý = vyhladovělý, ausgehungert, hungrig. Us. Přišel domů celý v. Us. Sd. Hus je už v-dlá. Us. Dobytek ráno nakr- mený je o polednách v-dlý. Mor. Šd. V. stádo. Kká. Td. 311.

384720   Vyhladněti Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhladněti, ěl, ění = vyhladověti. Ros.

384721   Vyhladniti Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhladniti, il, ěn, ění = hladovým uči- niti, hungrig machen. — koho. Silná práce člověka vyhladni. Na Ostrav. Tč.

384722   Vyhladnouti Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhladnouti, dnul, dl, utí = vyhlado- věti, zlačněti, Hunger bekommen, hungrig werden. Na Mor. a Slov. Bern. Však tam za celý den vyhladneš; Už, jak se patří, vyhladl; Vezmi si do kapsy chléb, do ve- čera vyhladneš. Us. na Mor. Šd.

384723   Vyhládnouti Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhládnouti = vyhladověti. Us. Hoš. 102.

384724   Vyhladnúť Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhladnúť = vyhladověti. Gb. sl. 1902. 25.

384725   Vyhladovanie Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhladovanie, n. = vyhladovění. Sb. sl. 1902. 26.

384726   Vyhladovělosť Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhladovělosť, i, f. = hladovitosť, die Hungrigkeit.

384727   Vyhladovělý Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhladovělý, ausgehungert, hungrig. Mus,

384728   Vyhladovělý. V Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhladovělý. V. kassa divadelní. Lit. I. 236.

384729   Vyhladověný Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhladověný, ausgehungert, chybně od vyhladověti m. vyhladovělý; od vyhladoviti je vyhladovený. Mš.

384730   Vyhladověti Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhladověti, 3. pl. -ějí, ěl, ění = hla- dovým se státi, hungrig werden, Hunger bekommen. Až tatíček oči zamže, syneček se hladu namře, vyhladoví, nevyspí se, otr- haný nachodí se. Čes. mor. ps. 242.

384731   Vyhladověti Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhladověti. Člověk při práci vyhla- doví, Šml., prací.

384732   Vyhladoviti Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhladoviti, il, en, ení, aushungern. — koho. Dch.

384733   Vyhladoviti Svazek: 8 Strana: 0481
Vyhladoviti. Když vyhládá mne kořínky. Slow. Lil. Ven. 28.

384734   Vyhladovování Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhladovování, n. System v-ní. Nár list. 1903. 174. 5.

384735   Vyhladzovati Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhladzovati, vz Vyhladiti. Bern.

384736   Výhlas Svazek: 4 Strana: 0925
Výhlas, u, m. = vyhlášení. Šm.

384737   Vyhlasitel, vyhlašovatel Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhlasitel, vyhlašovatel, e, m., der Ausrufer. Dobré víno v-le nepotřebuje. Krab. V. umění svého. Jel.

384738   Vyhlásiti Svazek: 4 Strana: 0925
Vyhlásiti, hlas, hlásil, šen, ení; vyhlašo- vati = známým učiniti, bekannt machen, ausrufen, ankündigen, kund machen. — co: rozsudek pře, Kom., císařský mandat, Skl. I. 37., půhon, napravení práv. Zř. F. I. C. XI, II. XVIII. Král vyhlásil tedy pole na ně k oktavě sv. Michala nejblíže příštího. Ddk. II. 322. — jak. V přítomnosti vaší to vyhlásil. Žer. 349. Vz V. co zač. — co kdy. Po vysvědčení kšaft v. se má. Kol. 56. — co komu kde. Jakož v městech pražských všem obcem vyhlášena jsou. Kol. Předml. — kde kdy. Neméně dal v den sv. tří králů v Mohuči v. všemu lidu, že...; Načež ho dne 31. prosince v Ingelheimě za ssazena trůnu v-li; Na novém sněmu vyhlá- šena kletba na každého, kdožby...; V létě dal arcibiskup ve veškeré dioecesi své v. obecný půst. Ddk. II. 381., 389., 445., 454. (Tč. ). — co komu: soud. Plk., ortel, Us., stranám výpověď. Ros., jatým svobodu. Br. — co skrze koho: vojnu skrze herolta. Kom. — co koho za co: něco za sprave- dlnosť, za spravedlivé, někoho za spravedli- vého, Br., za mrtvého, za kacíře, D., za krále, Har., za svatého, Us., za kníže. Háj. Je za šelmy v. dal. Skl. II. 213. Všecky za nevěřící vyhlašovali. V. — Po smrti Jind- řicha II. vévoda francký Kunrat dne 8. září 1024. zvolen a vyhlášen jest na sněmu pod Vormsem za krále německého; Barbarossa krok králův vyhlašoval za nezákonný; V-li vysvěcení jeho za křivé a neplatné; Když ho o vigilii svatodušní za papeže s jménem Viktora III. byli vyhlásili; Opaty, jež teprv Palacký a sice na základě letopisů hradišt- ských v-sil za opatovické; Chtělť asi nej- spíše pozbytí oka vyhlašovati za trest boží; I vyhlásili se svolením knížete Vladislava kněze Menharta za biskupa v Praze. Ddk. II. 93., 290., 303., 312., 403., 408., 457. (Tč. ). Ba za smrtelný hřích Čechům to vyhlašo- vali, jestližeby dosavadní zjednání mělo zru- šeno býti. Pal. Dj. III. 3. 138. Pohanským mudrcům se líbilo věci ty hanebné za obo- jetné a nejetné vyhlašovati. Sš. II. 126. (Hý. ). V-li za krále arcikníže rakouské Maximi- liana. Dač. I. 162., 260. V. někoho za vůdce. Vrat. 150. Poněvadž sem na tom v-ti jej od sv. Václava příštího tam za úředníka. Žer. 330. Zjevně vůbec za pořádného kněze vy- hlášen; Apoštoly za své nejmilejší přátely vyhlašuje. BR. II. 1., 57. (Sd. ). Na obecném rákoši pánů a měst uherských Ladislava za krále vyhlásili. V. — co nač: na prodej. D. — co do čeho: statek do prodeje. Berg. — čemu: práci (stačiti). Us. na Mor. — koho, co čím: cenu rozpisem. J. tr. V-ti někoho pánem. Har. V. něco cinkáním, aus- schellen. Dch. Čechové v-li čekancem krá- lovství čes. Friderika Hendricha. Dač. I. 264. Ona byla vyhlášena bláznem. Vk. Městem některé místo v-li. Har. V. někoho polním vůdcem. Vrat. 159. — proč. Na žádosť jedné strany má rozsudek odevřín a vyhlášen býti. Kol. 35. — co o čem. Konkurs o něčí mo- hovitosti v. ŘZ. 1850. Č. 1. §. 14.

384739   Vyhlásiti. — abs Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhlásiti. — abs. Kdo v-sil, ten za- prášil. Slez Šd.

384740   Výhlasně Svazek: 4 Strana: 0926
Výhlasně = hlasitě, na hlas, laut; opak: tajně. Výb. I. 920. Na Slov. Ssk.

384741   Výhlasník Svazek: 4 Strana: 0926
Výhlasník, a, m. = hlasatel, der Herold. Ziak.

384742   Výhlasnosť Svazek: 4 Strana: 0926
Výhlasnosť, i, f., Berühmtheit, f. Lup. vit, car.

384743   Výhlasnosť Svazek: 8 Strana: 0481
Výhlasnosť. Vejhlasnosti královské uží- vaje, modestia et iutogritate usus. Enns. 108. B.

384744   Výhlasný Svazek: 4 Strana: 0926
Výhlasný = vyhlašující, verkündend. — V., ého, m. — vyhlasitel, der Verkünder, Herold. Kom. — V. = slavný, rozhlášený, berühmt. V. pověsť. Mus.

384745   Vyhlášenec Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlášenec, nce, m. Že z něho bude jednou v. Sá. (Osv. 1873. 40. ).

384746   Vyhlášenec Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhlášenec, nce, m. Nemůže být každý v-ncem (slavným mužem). Sá. Kr. z Ješt. 259.

384747   Vyhlášení Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlášení, n., die Kundmachung, Ver- kündigung, der Ausruf. V. půhonu, Zříz. Ferd., boha (výpověď), Jel., kšaftu. Pr. měst. V. za svatého, za nevinného. D. Den po v.; Počínaje dnem v. Us. Způsob v. (vyhlašo- vací), die Kundmachungsart; den v., ode dne v., vom Kundmachungstag. J. tr. V-ní dětí nemanželských za manželské. J. tr. Řádné v. Šp. Podlé v. svého povinovati jsú jako rukojmie. NB. Tč. 196. V. zákona. Us.

384748   Vyhlášenosť Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlášenosť, i, f., das Renommé.

384749   Vyhlášený Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlášený; -šen, a, o, erklärt, kund ge- macht, publicirt, ausgerufen. V. práva, Kom., rek, umělec. Sych. Kromě zjevných a v-ných (berüchtigt) zhoubci zemských. Václ. VII. V. pivo, renomirt, hostinec. Dch. V. lékař, berühmt. Šd. V-ná výprava na Poláky. Ddk. II. 250. — čím: pánem. Har. — za co: za svatého, Har., za dobrého. Jel. — kdy. R. 1126. v-ný proti nim říšský acht. Ddk. III. 22. — jak. Lebo, abyste vedeli, ten pastier bol veľmi krásný šuhaj a vyhlášený na moc. Dbš. Pov. I. 557.

384750   Vyhláška Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhláška, y, f., die Kundmachung. Kniha vyhlášek, das Proklamabuch. Dch. V. něčí viny, die Schuldigerklärung. J. tr. V. mini- sterská, veřejná. Er.

384751   Vyhlašné Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhlašné, ého, n. = plat za vyhlášení, Einschaltungsgebühr.

384752   Vyhlašovací Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlašovací, vz Vyhlášený.

384753   Vyhlašovač Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhlašovač, e, m. = vyhlašovatel. Šd.

384754   Vyhlašování Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlašování, die Verkündigung, Kund- machung. V. puohonuov. Vz Zř. z. Jir. B. 34.

384755   Vyhlašovaný Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlašovaný, vz Vyhlášený.

384756   Vyhlašovatel Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlašovatel, e, m. = vyhlasitel.

384757   Vyhlašovati Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlašovati, vz Vyhlásiti.

384758   Vyhlatiti se Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlatiti se, il, cen, cení, vyhlacovati se = docela se hlatiti, vollends kristallisiren. Svět. Útvary ty se v-ly. SP. II. 4.

384759   Výhlav Svazek: 4 Strana: 0926
Výhlav, a, m. = vijohlav. Na Zlínsku. Brt.

384760   Vyhlávčeti Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlávčeti, el, ení = vykvésti. Jetel v-čí. U Rychn. Hsp.

384761   Vyhlaviti Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlaviti, il, en, ení, vyhlavovati = vy- hladiti, vertilgen, ausmerzen, mit Stumpf und Stiel ausrotten. Dch.

384762   Vyhlavský Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlavský, ého, m., osob. jm. V. Mar. Vz Blk. Kfsk. 1193.

384763   Vyhlavy (Vlhlavy Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlavy (Vlhlavy), dle Benátky, ves v Buděj. Vz Blk. Kfsk. 351.

384764   Vyhlazení Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlazení, n., das Ausglätten. V. zdí. Reš. — V. = zhlazení, zničení, die Ausrot- tung, Austilgung, Vertilgung. V. O něčí v. se přičiniti. Kram. Zákony čelící k v. po- hanství v Uhřích. Ddk. II. 348. Usilováno o v. jména a jazyka českého. Mus. 1880. 484.

384765   Vyhlazenosť Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlazenosť, i, f. = hladkosť, die Glät- te. L.

384766   Vyhlazený Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlazený, ab-, ausgeglättet. V-ný kov. ZČ. 25. V. čelo. V. — V. = zhlazený, vy- hubený, ausgerottet. Berg.

384767   Vyhlazovací Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlazovací, Ausrottungs-. Dch. — V-cí válec, die Satinirwalze. Šp.

384768   Vyhlazovač Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlazovač, e, m., der Satinirer, Polirer. Dch. — V. = vyhubitel, der Vertilger. Bern.

384769   Vyhlazovadlo Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlazovadlo, a, n. = hladidlo, hladicí stroj, die Satinirmaschine. Šp.

384770   Vyhlazovák Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhlazovák, u, m. = kladivo, kterým klempíř plech vyhlazuje. Ott. XIV. 345.

384771   Vyhlazování Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlazování, n., das Glätten, Satiniren. Šp. — V. = vyhubování, das Austilgen.

384772   Vyhlazovati Svazek: 4 Strana: 0926
Vyhlazovati, glätten, satiniren. Vz Vy- hladiti.

384773   Výhled Svazek: 4 Strana: 0926
Výhled, u, m. = vyhlédnutí, pohled, die Aussicht, der Ausblick, Auslug, Ausguck. Odtud jest pěkný v. na okolí. Les v. zastřel. Sych. Místo k výhledu, der Aussichtspunkt. Dch. Zde se nám daleký v. (rozhled) otvírá. Dch. Dáti něco na v., etwas in Sicht stellen. Dch. A tak, to je jiný v. ! das sieht ganz anders aus! V Kunv. Msk. Nevěsta jde na výhledy (prohlídnout si hospodářství ženi- chovo). U Bydž. Mý. Rodiče chtíce syna do přespolního statku přiženiti aneb dceru svou naň vdáti, vysýlají tam starosvata, aby pře- věděl tam všecko to, čeho jim u věci věděti třeba jest. O poselství takovém praví se, že šel starosvat na vejhledy. Lg. Přišel na výzvědy a na v-dy. Světz. 1880 50. Hora s krásným v-dem na daleká úrodná popluží. Sš. Sk. 95. — V. = právo skrze místo sousední hleděti, die Aussicht. — V. = pohledění do budouc- nosti, die Aussicht. Jaké máme v-dy do bu- doucnosti ? Jg. Ale ač takové Pavel do bu- doucna v-dy měl. Sš. Sk. 237. Jaký pak to medle v. (kam pak to vede)? Us. Msk. V. (naději) na něco míti. Us. Mus. 1880. 199. — V. = místo, kam hledíme. Tyto louky, za- hrady atd. činí rozkošný v. Jg. — V., něm. Weyhled, ves u Jaroměře. PL.

384774   Výhled Svazek: 7 Strana: 1068
Výhled = výlet, vycházka. Mor. Bkř.

384775   Výhleda, výhlédka, vyhlídka, vý- hlídka Svazek: 4 Strana: 0926
Výhleda, výhlédka, vyhlídka, vý- hlídka, y, f. = místo n. okénko, kudy se vy- hlídati může, der Gucker. V. Na vyhlédkách býti (na číhání). D. Místo v-ky, der Aus- sichtspunkt; Býti na v-ce. Us. Dch. A to ti prikazujem, ráno keď preč pójde ani len vy- hliadkom za nim nekukni. Ale najmladšia dievka už kukla vyhliadkom za nim. Dbš. Pov. I. 84. — V. = výhled, die Aussicht, Ansicht, der Prospekt. Líbezná v-da. D. Ze svého obydlí dalekou v. míti. Sych. Děti jdou na v-ky (když matku z města čekají). Us. Pk. Nyní z mnohých oken pěkná vy- hlídka na bídu. Hkš. Často také: pohled na něco, rozhled po něčem. Km. — V. =po- hled do budoucnosti, die Aussicht. To jsou smutné v., das sind traurige Aspekten; Na v-ku něco dáti; Nemíti žádných v-dek; Skvělé v-ky někomu dělati; Nemíti nadějné v-ky, keine Chancen haben. Dch. Dobrá to zajisté v. pro Byzantinské po zemích ba- žící; Tím byla zmařena výhlídka na trvalé držení zastavených Rakous. Ddk. III. 253., VI. 155. (Tč. ). Vz Vidok.

384776   Vyhledač Svazek: 4 Strana: 0927
Vyhledač, vyhledavač, e, m., der Aussu- cher, Ausleser. — V. = vyšetřovatel, der Sucher, Untersucher. Bern.

384777   Vyhlédač Svazek: 4 Strana: 0927
Vyhlédač, e, n, speculator, strážný, der Wächter. BO. V., jenž sedieše nad branú. Bj. Vz Vyhlídač.

384778   Vyhlédač Svazek: 8 Strana: 0481
Vyhlédač, e, m. slídící člun, Lugger, m. Sterz. II. 248.

384779   Vyhlédadlo Svazek: 4 Strana: 0927
Vyhlédadlo, a, n. = specula, hlídka, strážnice, hlásnice, die Wache. Hledaj na v-dle. Bj.

384780   Vyhledání Svazek: 4 Strana: 0927
Vyhledání, n., das Aufsuchen, die Er- hebung, Ermittelung. V. zpráv státopisnýcb, skutečné události, die Erhebung des That- bestandes; V., ježto se bez prodlení předse vzíti má, sofort zu beschaffende Erhebungen. J. tr. V. hodnoty, die Wertherhebung. Šp. Slíbil pánóm i vší zemi s tiem věrně a právě učiniti až do v. práv. Arch. IV. 129.

384781   Vyhlédání, n Svazek: 4 Strana: 0927
Vyhlédání, n., das Hinaus-, Heraussehen. Us.

384782   Vyhledaný Svazek: 4 Strana: 0927
Vyhledaný; -án, a, o, ausgesucht, aus- erlesen. Us.

384783   Vyhledatel Svazek: 4 Strana: 0927
Vyhledatel, e, m. = vyhledávač, der Aussucher, Ausleser.

384784   Vyhledati Svazek: 4 Strana: 0927
Vyhledati (zastr. vyhladati), vyhledati, vyhlídati, vyhlednouti, vyhlédnouti, vyhlíd- nouti, dnul a dl, utí; vyhledávati, vyhlédá- vati, vyhlídávati, vyhleděti, ěn, ění, vyhlí- zeti lépe než vyhlížeti, ejí, el, ení; vyhlí- zívati, vyhlížívati, vyhledovati, vyhledati, vy- hlídati, vyhlednouti = ven hleděti, vyzírati, heraus-, hinaus-, aussehen; patřiti, pozoro- vati, sehen, schauen; strměti, ven houkati, hervor-, heraussehen, hervorgucken, hervor- ragen, durchscheinen, sich blicken lassen; sočením atd. vybyti, ausmerzen, vertreiben; dobře udělati, vypracovati, besorgen; vy- chovati, erziehen, hledati, suchen, nachsu- chen, forschen, erforschen, untersuchen; vy- šetřovati, untersuchen, erforschen; žádati, pohledávati, um etwas anhalten, ansuchen, fordern, begehren, erheischen, erfordern. Jg. — abs. Vyhlédají kosti jeho (vyčnívají). Br. Vyhlížeti bledý, červený, zelený, pěkný, Bern.; všecek poplašený, poděšený v., Us., zma- tený, pomatený. D. Vyhlíží (vypadá) jako Pe- trovský (krutě), D., jako sedm drahých let; (vyzáblý), Prov., jako kuchtík (špinavý). Sych. Vyhlíží jak andílek, když z krbu vyletí. Čes. mor. ps. 210. V-ží tam jako u Jankova (vz Zpousta). Lb. Vyhlídáš, jakobys na čtvrtý den švrčky žral. Slez. Šd. Vz Vypadnouti. — co, koho. Dobře to vyhlídl. Us. Zemřelý, má-li otevřené oči, někoho vyhledí. Us. Šd. Milá jej vyhlídá (očekává), vrata mu voťvírá. Čes. mor. ps. 93. Už tři leta pomíjajú, sestry bratra vyhlídajú. Sš. P. 175. Dítě, psa, prase, husu, slepici atd. vyhlídati (vycho- vati), Us., blechy v-ti. D. Taková práce vy- hledává (potřebuje) celého člověka. Kom. Jeden díl..., který by to vyhledal; To vše vyhledávati. Skl. I. 357., II. 110. Solní hory neb prameny v-ti a zjeviti. Nar. o h. a k. Příhodnou dobu v., den geeigneten Moment ersehen. Dch. Pekaři to umějí vyhleděti (vědí, jak si hleděti toho, by boží dar byl pěkný). U Dobrušky. Vk. V-ti něčí přá- telství. Us. Kdo svú chválu vyhleduje, málo dobře postupuje. Na Ostrav. Tč. Co sme vynahlídali za oknem po něm a nic sme nevyhleděli. Us. Tč. Šak si já zas vyhledám to hezké děvče. Čes. mor. ps. 159. V. sku- tečnou událosť, den Thatbestand erheben. J. tr. Arcibiskup zcestná chování některých pánuov prelatuov tuze vyhledával a trestal; Z obojí strany pomocníky v-li. Dač. I. 171., 261. Vyhledávati samotu. Us. Pes dráhu zvěři vyhledává. NA. IV. 114. Tak hovorí, i hneď sa ho dá vyhladávat a vókol peklo celé pobehá. Hol. 33. Co i proti spravedl- nosti božskej bylo, že bych já cudzé dluhy vyhledávati měla. Sl. let. V. 253. (co, čeho) odkud Je-li dělenec složený, dělitel však pouhý, jest třeba podíl z každé jeho části při témž děliteli vyhledávati; Z rovnice hodnotu neznámé (veličiny) vyhledati. Šim. 42., 99. Dobrý malíř vyhledí a vyvábi z každého kraje něco vábivého (pilný pra- covník všudy se uživí). Šml. Věru bych si šohajíčka přičarovala, ale ne každého, enom jedneho, co vyhlédá z okenečka malovaného. Brt. P. 62. Vyhlédati koho z pouti, z města (naň čekati). Mor. Brt. Krev lidu z ruky strážného vyhledávati (požadovati) budu. Sš. Sk. 238. A já vy- hlednu z okna ven i uslyším ženu žalob- níkovu. NB. Tč. 251. I vyhledá z něho (z klobouku) jako z krbu. Chč. 450. Z matrik něco v. Us. Šd. Syneček přišel v poledně, ona děprem z lůžka vyhledně. Sš. P. 541. Bota jim z každého kouta vyhlídá. Proch. Vyhlídá mu ze škoreň sláma. Dh. Jen kdyby z toho něco vyhlídalo (kdyby byl z toho nějaký zisk)! Us. Dch. V. z okna, Jel., Br., Ros., něco z kněh. Us. Věž vyhlédá z moře. Rk. Vyhlídá mu mlíčen z kalhot (košile mu vykukuje). Us. Někoho z domu vyhleděti (sočením atd. vypuditi). Ros. Něco z dějin v. V. Z vtipu a mozku svého něco v. Har. — kudy. V. oknem, Sš. P. 147., Plk., skulinami. Kom. Lab. 90. Vyhledni, dceruško, vyhledni oknem ven, prachy-li to idú nebo Turci jedú ? Sš. P. 147. V. skrze okno. Kom. — (co) kde. Hrob za zdí. Us. Za tím místem věž vyhle- dala. Pref. Čeho pak si u nás vyhlížíte (= po čem slídíte)? U Zbir Lg. V pozemkových knihách něco v. Us. Šd. Zisk svoj na vi- nici Pána vyhledávať máme. Tč. exc. V-ti u někoho útočiště. Šb. Stř. III. 149. Vyhle- dávajíce toho při něm. Skl. I. 110. Nepře- stávali toho při nás skrze znamenité pří- mluvy vyhledávati. Apol. Vyhledával při něm rady; Vysvěcení náleželo vyhledávati v Němcích; U dvora císařova v Italii spásu svou vyhledával; Vyhledali na statcích jeho místo vhodné pro klášter. Ddk. II. 327., III. 17., 244., IV. 39. U prostřed zámku vyhlédá okrouhlá věž. Pref. 292. Jemu páni na plném soudu rozkázali, aby v rejstřích ani ve dskách nevyhledával. Arch. IV. 448. Vyhlížel (oče- kával) jsem ho před vraty. Us. Rgl. Něco v knihách, Us., skryté věci v příslovích. Br. Pivo ve spilce dobře v. (obstarati). V. Aby on (hofmistr) to mezi stranami vyhledal a na místě postavil. Jdn. 164. Své právo před soudem v-ti. Ml. — (komu co) čeho (be- gehren, verlangen, ansprechen, fordern). V. sobě místo, Plk., jiný byt, D., pannu. Kom. Víry posluchačů řečem svým v. Nz. Svého zisku, užitku, kozích vrátec, příležitosti, po- moci v., V., svého práva. D. Podobné po- moci vyhledával; Pasu aneb průchodu lidu svému náležitě v.; Svého vlastního zisku v. Skl. I. 87., 274., 332. Pobožní mužové to, čeho lid sprostý vyhledává, trpělivě jsou snášeli; Vyhledával spolku s Vršovci, čímž sám vlezl jest do pasti; Bořivoj jal se vy- hledávati přízně Boleslava. Ddk. II. 284., 363., 399. (II. 378., 393., III. 29., 34. — Tč. ). Vyhledával s ním styků přátelských. Šb. Dj. II. 273. V-val jeho milosti. Dač. I. 179., 321. Musel svěřiti se cele straně té, která vyhle- dávala jediné prospěchu svého a nikoli cí- sařova. Pal. Dj. III. 3. 105. Bůh by nemlčel a na mně prvním, potom pak na vlasti mé ostejchavosti mé by vyhledával. Žer. 322. To ne proto činil, jakoby pravdy v-val, ale jen Pána za slovo lapati chtěl. BR. II. 124. a. Svého zisku více než obecného dobrého v-vá. V. Vyhleděti sobě oči. Kom. Nehleď pořáde do té knihy, vyhledíš si oči. Us. Šd. Hledí, div si oči nevyhledí. Brt. S. 127. Nuž ten už potom len pozerá, dobre si oči ne- vyhľadi. Mt. S. I. 52. Dakde si azdaj dáky nocľal vyhľadáme; Ľubka málo, že si oči nevyhľadela na tej sláve, ktorú v tom zámku našla, sich blind sehen. Dbš. Pov. I. 22., II. 35. (Šd. ). V-vá sobě živnosť. Us. Šd. U našej zahrádky roste květ, pro moju galánku jede čert: vem si ju, čertičku, já nedbám, jinú si galánku vyhledám. Sš. P. 272. — komu. Sedláka nikde neukryješ, všude mu boty vyhlídají. Prov. Tč. — si koho proč: pro něco. Mus. 1880. 473. — co, čeho v čem. Vyhlížím v tom jako do zelí. Us. Vyhledá- vajíce v tom zvůle; Jakého prospěchu biskup Dětleb ve smíru tomto asi vyhledával, není nám známo. Ddk. II. 407., IV. 15. (Tč. ). Že sou nás v tom obě strany s náležitou ucti- vostí vyhledávaly, abychom... List z r. 1626. — kdy. Pan Ladislav po svém útěku mi- losti vyhledával. Dač. I. 179. Po nebožtíkovi teprva včil se to bude všecko vyhledávat Us. Šd. Ale ti synečka po čase vyhledám. Sš. P. 375. To se na ten čas vyhledalo, že k těm špitálům nemalé roty újezdné náležejí. List z r. 1581. — co, čeho čím. Joachym Novohradský z Kolovrat vyhledával pokut těžkých zřízením zemským pro sedláni. Dač. I. 182. Jal se ihned pustošením a pleněním kraje vyhledávati sobě náhrady nákladu vá- lečného. Ddk. II. 352. Vyhledával toho na měšťanech prosbami i hrozbami. Pal. Děj. IV. 1. 14. Mnozí dobří lidé o svůj statek skrze to přišli, nejsúce svědomi a neumějíce své spravedlnosti dskami vyhledati. Arch. IV. 448. — co zač. Někoho za vyslance vyhlídnouti, in Aussicht nehmen. Us. Dch. Za třetí choť vyhlídl si sestru Jindřichovu. Ddk. V. 166. On jest za jeho nástupce vy- hlídnut, in Aussicht genommen. Dch. — koho oč. Uhry o přátelství v-ti. Dač. I. 247. — za kým. Vyšla ze dveří a vyhlídala za ním, kam půjde. Us. Sd. — (co) proti komu. Slova proti někomu v. Br. Často proti ní vy- hlédaje. Biancof. — koho jak. Kteří v. je budou s kopím v domích jejich. Br. Rozšaf- ností svou slávy v-ti. V. Něčeho právem sou- kromým v. J. tr. Něčeho dychtivě v. Mus. 1880. 155. Pod záminkou rozkazu knížecího i msta soukromá neváhala obětí svých vyhledávati. Ddk. II. 405. Rys vyhlídá kořisť bystrým okem. Vrch. To mají purkmistr a rada, cožby se toho koli spravedlivě našlo, na své přísahy všecko v-ti. List z r. 1581. Tč. Vz V. co v čem. — čeho k čemu: příčiny k něčemu v. D. K daným rovnicím s n ne- známými mají se vyhledati takoví nasobitelé, aby... Šim. Opatrnosť dle úsudku sv. Te- resie především k vedení jiných lidí se vy- hledává. Sš. Sk. 16. (Hý. ). — čeho od koho, na kom. Věcí nemožných od někoho. n. na někom v. Ros., Br., J. tr. — (čeho) nač. Na všecky rozdíly v. (patřiti). Plác. Nemá sobě naň nižádných obtížností zúmyslně v. Pr. Vy- hledávalo se naň něco jiného. Dač. I. 179. Na tvou pomoc vyhlédám stále. Kom. Je na to vyhlídnut. Dch. — kam. Dům na moře vy- hlédá. Bern. — adv. dobře, zle, nemocně, zdravě, bledě, nevrle, zarmouceně, zkormou- ceně. Us. Něco (něčeho) pracně, Us., pilně v. V. — že. To se vyhlídalo (wurde ausge- späht), že tam chodí. 1532.

384785   Vyhledati co jak Svazek: 8 Strana: 0481
Vyhledati co jak = konati, plniti. Kte- rak velmi nedbanlivo své povinnosti vyhlídá. 1587. Kutn šk. 41. Aby povinnosti svý, jak náleží, vyhlídali. 1597. Kutu. šk. 55.

384786   Vyhlédati jak Svazek: 10 Strana: 0677
Vyhlédati jak. Vyhlíží jako dej mu kus chleba (vyhublý, nuzný). Máj IV. 263.

384787   Vyhledati koho Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhledati koho. Děti vyhlédajú matku (jdou naproti a čekají). Brt. D. 287. — jak. Snesení rady této vyhledávalo se po hlavách (viritim). J. Lpř. Dj. I. 178.

384788   Vyhledávací Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhledávací zásada (inkvisiční), činnosť soudu. Ott. Říz. I. 62., 37., 255.

384789   Vyhledávač Svazek: 4 Strana: 0928
Vyhledávač, vyhledavač, e, m. = kdo vyhledává, der Aussucher, Ausleser. Ben. V. — V. = skoumatel, der Untersucher, Er- forscher. V.

384790   Vyhledávačný Svazek: 4 Strana: 0928
Vyhledávačný, vyhledavačný, gern su- chend, spürlustig. Reš.

384791   Vyhledávání Svazek: 4 Strana: 0928
Vyhledávání, n., das Aufsuchen. Vz Vy- hledání. Pečlivé v., jak by otázka zpravena býti mohla. Kom.

384792   Vyhledávání Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhledávání, inventio. XVI. stol. Mus. 1898. 175.

384793   Vyhledávaný Svazek: 4 Strana: 0928
Vyhledávaný; -án, a, o, aufgesucht. V. právo, angesprochenes Recht. J. tr.

384794   Vyhledávatel, vyhledavatel Svazek: 4 Strana: 0928
Vyhledávatel, vyhledavatel, e, m., pl. -lé; der Sucher, Aufsucher, Aussucher, Un- tersucher. V. cti, V., pravdy.

384795   Vyhledávatelný Svazek: 4 Strana: 0928
Vyhledávatelný, vyhledávatelný, er- forschbar. Us. — V., der zu forschen ver- mag. Všudy v-né oko boží. Plk.

384796   Vyhledávati Svazek: 4 Strana: 0928
Vyhledávati, vz Vyhledati.

384797   Vyhledávka Svazek: 4 Strana: 0928
Vyhledávka, y, f. = vyhledávání. Šd.

384798   Vyhledčí Svazek: 10 Strana: 0677
Vyhledčí = lidé, kteří jdou něco pro- hlednouti na komiss. Brt. Sl.

384799   Výhledek Svazek: 4 Strana: 0928
Výhledek, dku, m., das Guckloch. Šm.

384800   Vyhledění Svazek: 4 Strana: 0928
Vyhledění, n. = výhled. Veselé v. Arch. III. 393.

384801   Vyhleděný Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhleděný; -ěn, a, o = náležitě při- pravený. V. pec (když se peče chléb). Mor Kurz.

384802   Vyhleděti Svazek: 4 Strana: 0928
Vyhleděti, vz Vyhledati.

384803   Vyhleděti Svazek: 8 Strana: 0481
Vyhleděti. V-děla si šitím oči (oslepla). Brt. D. II. 414. Cf. Vyhľadet (3. dod.). Chla- pec měl bolavý oči, ale jôž se z teho trocho vehleděl. Litovel. Ib.

384804   Výhledí Svazek: 4 Strana: 0928
Výhledí, n. = vyhlídnutí, výhled, die Aussicht. Dal. 167. — V., das Lugloch bei Burgthürmen, das Visir beim Helme. Gl. 371., Jel.

384805   Výhlediště Svazek: 4 Strana: 0928
Výhlediště, ě, n., der Aussichtspunkt. Dch.

384806   Vyhlédka Svazek: 4 Strana: 0928
Vyhlédka, y, f. = výhleda. Jg.

384807   Vyhledlo Svazek: 4 Strana: 0928
Vyhledlo, a, n. Na v-dla, in specula, zastr.

384808   Výhledná Svazek: 4 Strana: 0928
Výhledná, é, f., die Beschau. Někam na v-nou jíti. Svět.

384809   Výhledně Svazek: 10 Strana: 0497
Výhledně. Zpráva zněla velmi v. Nár. list. 1903. 333. 21.

384810   Výhlednosť Svazek: 4 Strana: 0928
Výhlednosť, i, f., die Sehweite. Dch.

384811   Výhlednosť Svazek: 10 Strana: 0497
Výhlednosť nových smluv. Nár. list. 1903. 159. 12

384812   Vyhlednouti Svazek: 4 Strana: 0928
Vyhlednouti, vz Vyhledati.

384813   Vyhlednutí Svazek: 4 Strana: 0928
Vyhlednutí, n. = výhleda, die Aussicht. S druhé pak strany jest v. na Dunaj. Vrat.

384814   Vyhlednutý Svazek: 4 Strana: 0928
Vyhlednutý; -ut, a, o, ausgesucht, in Aussicht genommen.

384815   Výhledný Svazek: 4 Strana: 0929
Výhledný = k výhledu sloužící, Aus- sichts-. V. věž, okno. Dch. — V. = hezký, souměrný, schön, symmetrisch. Šak ty domky tam také nejsou výhledné. Na mor. Val. Vck.

384816   Výhledný Svazek: 10 Strana: 0497
Výhledný. Jednání jest dosti výhledno (nadějné). Nár. list. 1904. 121. 17.

384817   Výhlezd Svazek: 7 Strana: 1068
Výhlezd, u, m., extilium, zastr Pršp. 49.

384818   Vyhliačik Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhliačik, u, m. = tabule v okně, která se otvírá, kukatko, vyhlídka, špehýlka Vz Výhleda. Slov. Orl. IX. 72.

384819   Vyhliadok Svazek: 7 Strana: 1398
Vyhliadok = okénko na vyhlídání. Slov. Sal. P. 148.

384820   Vyhlíd Svazek: 8 Strana: 0481
Vyhlíd, u, m., býv. rybník u Poděbr. NZ. IV. 100.

384821   Vyhlídač Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlídač, e, m., der Ausluger, Ausspä- her. Us. Dch. Vz Vyhlédač.

384822   Vyhlídal Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlídal, a, m. = vyhlídač. Dch. — V., osob. jm. Šd.

384823   Vyhlídal Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhlídal Jan, kněz a spis.

384824   Vyhlídání, n Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhlídání, n. = vyhudění.

384825   Vyhlídaný Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhlídaný. Var 16 sudů nevyhlídaného starého piva. List. Chrud. 1663. H. Jir. Mýto 90. 1.

384826   Vyhlídati Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhlídati = vygajdati, aushudeln, aus- plauschen. U Uher. Hrad. Tč. — V., durchs Spiel erlösen. David lepší zahudal, svoju matičku vyhudal. Sš. P. 2.

384827   Vyhlídati Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhlídati, vz Vyhledati

384828   Vyhlídati jak Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhlídati jak. Vyhlida jak strašidlo v zelu. Slez. Vlasť. I. 238.

384829   Výhlídka Svazek: 4 Strana: 0929
Výhlídka, vz Výhleda. — V., Výhlídky, něm. Wihlidka, ves u Lišova a hájovny u Budějovic, u Krumlova a u Vodňan.

384830   Vyhlídkový Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhlídkový. V. věž, rozhledna, Aus- sichtsthurm.

384831   Vyhlídnouti Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlídnouti, vz Vyhledati.

384832   Vyhlídnutý Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlídnutý = vyhlednutý. V. místnosť. Dch. Maje určitou osobu vyhlídnutou. Ddk. II. 365.

384833   Vyhlinovati Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlinovati = hlinou vymazati, lehmen. — co. Us.

384834   Vyhlízeti, lépe Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlízeti, lépe než vyhlížeti. Vz Vy- hledati.

384835   Vyhlobený Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlobený; -en, a, o = vyhlodaný. — jak. Je tam všetko až do země v-né (wie abrasirt) = tráva úplně vypáslá n. vyžatá. Mor. Šd. — V. = vyražený. Vz Vyhlobiti.

384836   Vyhlobiť sa Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhlobiť sa = vykakali se, zábzdíti. Slov. Rr. Sb.

384837   Vyhlobiti Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlobiti, il, en, ení, vyhlobovati = vy- hlodati. — co. Zajíc řepu vyhlobil (vyhlodal, vyžral). Mor. Šd. — V. = vyraziti, heraus- schlagen. — co: klín. Vz Hlobiti. Mor. Brt. — co jak. Lenivosť sa musí v. skrze ná- chylnosť. Na Slov. Tč.

384838   Vyhlodaný Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlodaný; -án, a, o, ausgenagt. V. list, gezackt. Slb. Vyhlodaný zub (kotlavý, čer- vivý, vyžraný, vyjedený), kraj (listu). Us.

384839   Vyhlodati Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlodati, vyhlodávati, ausnagen, abna- gen, ausbeissen. — co. Myši vyhlodaly sýr. D. Voda vyhlodala břeh. Ros. Červ jádro vy- hlodal. Jir. Ves. čt. 394. — co kam: dírku do ořecha. Tč. — co odkud: jádro z ořecha. Us. Tč. — se. Zub se vyhlodal. Us.

384840   Výhlodek Svazek: 7 Strana: 1068
Výhlodek, dku, m. = výhryz, ausgenagte Stelle. Sl. les.

384841   Vyhlomoziti Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhlomoziti, vz Hlomoziti. — Všecko s dobytkem v-zí (vypase). Čce. Tkč.

384842   Vyhloubalý Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhloubalý. Jemně v. Zub. Még. 35.

384843   Vyhloubati Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhloubati, vz Vyhloubiti.

384844   Vyhloubení Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhloubení, n., die Aushöhlung, Lo- chung.

384845   Vyhloubenina Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhloubenina, y., f. = vyhloubené místo NA.

384846   Vyhloubený Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhloubený; -en, a, o, ausgehöhlt, hohl, konkav. Us.

384847   Vyhloubitel Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhloubitel, e, m., der Austiefer; Er- gründer, Erforscher. Šm., Jg.

384848   Vyhloubiti Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhloubiti, il, en, ení; vyhloubati, vy- hlubovati = jámu v něčem udělati, vydlou- bati, austiefen, aushöhlen, tief machen; hlou- bením k něčemu přijíti, ergrübeln;. z hluboka vyskoumati, ergrübeln. — co: jámu, Ros., příkop. D. Všecko chce vyhloubati (vyskou- mati). Sych. — co čím: skryté věci svým rozumem v. Us. — co k čemu. Drahé ka- mení k nádobám v. Jel. — co jak: kámen na kropenku. Vrch.

384849   Vyhloubíti co čím Svazek: 10 Strana: 0677
Vyhloubíti co čím. V-li si hrob slzí záplavou. Slád. Rich. II. 84.

384850   Vyhltati Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhltati = hltavým způsobem vyžrati, heraussehnappern. Mor. Tč.

384851   Vyhltiti Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhltiti, il, cen, ení; vyhlcovati, vyhltati = hltavě pozříti, ver-, ausschlucken. — co. Všecko žrout sám vyhltal. Jg.

384852   Výhlub Svazek: 4 Strana: 0929
Výhlub, u, m., die Aushöhlung. Čsk.

384853   Výhlubeň Svazek: 4 Strana: 0929
Výhlubeň, bně, f. = vydutina, die Aus- höhlung, excavatio. Šp., Nz. lk. — V., myo- nima, der Rattenfras, rostl. V. obvejčitá, m. obovata. Rstp. 824.

384854   Vyhlubení Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlubení, n., die Aushöhlung, Aus- senkung.

384855   Vyhlubenina Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhlubenina, y, f, vz předcház. Kk. Br. 43.

384856   Vyhlubený Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlubený; -en, a, o, ausgehöhlt. V. loď. Us. Šp.

384857   Vyhlubič Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlubič, e, m. = vyhlubovač.

384858   Vyhlubina Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlubina, y, f., die Aushöhlung.

384859   Vyhlubiti Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlubiti, il, en, ení, vyhlubovaťi, vz Vyhloubiti.

384860   Výhlubník Svazek: 7 Strana: 1068
Výhlubník, u, m., vz Hlubník (dod.).

384861   Vyhlubočiti Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlubočiti, il, en, ení = vyhloubiti. Na Slov. Bern.

384862   Vyhlubovati Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlubovati, vz Vyhloubiti.

384863   Vyhlučiti Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhlučiti, il, en, ení = hlukem vystra- šiti. Div z něho duši nevyhlučí. Us. Kšť. — V. = vyzraditi. Hned všecko do světa v-čí (vyklevetí).

384864   Vyhlučiti se Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlučiti se, il, ení = vyliti se hlukem, tosend herausströmen. Voda se v-la. Ms. pr. pr.

384865   Vyhlušiti Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhlušiti, il, en, ení, vyhlušovati, taub machen; prázdným učiniti, leer machen, ver- nichten. — co. Charpa a jiné plevelo zboží (obilí) aneb zahluší aneb aspoň klasy vyhluší. Na Ostrav. Tč.

384866   Vyhmatati Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhmatati, vyhmatávati, heraustasten. Reš. — co jak: něco po šňůře. Reš.

384867   Vyhmožditi Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhmožditi, il, ěn, ění; vyhmoždívati, vyhmoždovati = vymoci, vytáhnouti, vykrou- titi, erpressen, herauswinden. — se s čím. Sotva se s tím vyhmoždil (pracně ven se dostal). Ros.

384868   Vyhňácnouti Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhňácnouti, cnul a cl, utí = nezpů- sobně pověděti, unartig heraussagen. Něco v. Us. Ntk.

384869   Vyhnal Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnal, a, m., něm. Wihnal, mlýn v Mi- levsku. PL.

384870   Vyhnálek Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnálek, lka, m., osob. jm.

384871   Vyhnalík Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnalík, a, m., osob. jm. Šd.

384872   Vyhnalosť Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnalosť, i, f., die Verbannung. Kol. I. 121.

384873   Vyhnálov Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnálov, u, m. = vyhnanství, die Ver- bannung, opuštěné, zastrčené místo. Bydlí tam, je tam jako na v-vě. Mor. Šd., Vck. Su tu jak na v-vě (osamocen). Na Zlínsku. Brt. — V., a, m. Ober- Dohalitz, ves u Ne- chanic. PL. Vz Blk. Kfsk. 1096. — V., osada u Zábřeha na Mor. Tč.

384874   Vyhnalovje Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnalovje, e, n., Wyhnalowje, samota u Chotěboře.

384875   Vyhnalý Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnalý = uhnaný, vyhnaný, abgetrie- ben. Ros.

384876   Vyhnánče Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnánče, ete, n. = vyhnanec. Na Slov. D.

384877   Vyhnančí Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnančí, od vyhnance, Exulanten-. L.

384878   Vyhnanec Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnanec, nce, m. = z vlasti vyhnaný, der Verbannte, Ausgewiesene. Šd., Jel., Kom. Ruthart pobyv co v. za osm let mimo dioe- cesi svou; V. Bořivoj zemřel v Uhřích dne 2. února r. 1124. Ddk. II. 385., 451. (Tč. ). Kdo ste, asnad v-cové z Troje? Koll. I. 86.

384879   Vyhnanecký Svazek: 10 Strana: 0677
Vyhnanecký svět = cizí, v němž kdo žije jako vyhnanec. Slád. Rich. II. 24.

384880   Vyhnanectví Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnanectví, n., vz Vyhnanství.

384881   Vyhnanečník Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnanečník, a, m. = kdo vyhnán býti má. Ros.

384882   Vyhnánek Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnánek, nka, m., osob. jm. Šd., Vck.

384883   Vyhnání Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhnání. Násilné v. plodu.

384884   Vyhnání, n Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnání, n., das Heraustreiben, Hinaus- jagen. V. zvěři z peleše. V. z města, z vlasti, ze země (vypovědění, die Vertreibung, Ver- weisung, Verbannung, Acht). V. Z v-ní do vlasti přišli. V. Sasů z Prahy. Mus. 1880. 81. Hodna's pro svú nešlechetnosť v. NB. Tč. 237. — V. zdi (vystavění), Pref., chleba. Šm.

384885   Vyhnanice Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnanice, e, f., die Ausgewiesene, Ver- triebene. Mor. Šd. — V., Wihnanitz, vsi u Bechyně a u Tyniště. Vz Blk. Kfsk. 682.

384886   Vyhnanina Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnanina, y, f. = pustina, die Wüste, f. Na Slov. Plk.

384887   Vyhnanka Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnanka, y, f. = vyhnanice. Šd., Ziak, Ros.

384888   Vyhnanov Svazek: 4 Strana: 0929
Vyhnanov, a, m., něm. Wihnan, ves u Jaroměře; něm. Wihnanow, vsi u Vam- beřic a u Chrasti. Vz Blk. Kfsk. 400. — V. Je tam jako na V-vě. Vz Vyhnálov. Us. u Rychn.

384889   Vyhnanský Svazek: 4 Strana: 0930
Vyhnanský, ého, m., osob. jm. Arch. IV. 271.

384890   Vyhnanský Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhnanský. V. léta. Mus. 1898. 248.

384891   Vyhnanství Svazek: 4 Strana: 0930
Vyhnanství, í, n. = vyhnání z vlasti. Vz Vyhnaní. Pro pravdu boží v. si zvoliti; do v. odeslati; v. snášeti; z v. povolati. Kom. Vymoci koho z v. Sych. Z v. se vrá- titi. Us. Do v. někoho zavésti. Šm. V Bě- lehradě byv oslepen poslán jest hloub do Uher u v.; Odešel do v.; Ruthart žil u v. v Duryncích; Soběslav na ten čas ještě u v. jsoucí; Víme, že musil ztráviti více let ve v. nežli v otčině; Také Spytihněv před rokem přičiněním císařovým vyměnil v. za vlasť. Ddk. II. 161., 331., 380., 465., III. 217. (Tč. ). Taková pouť v. mi sluje; Jíti na v.; I já žiji ve smutném v. Koll. 1. 126., 133., 186. (Tč. ). Kde zlosť má své panství, tam ctnosť má v. Na Slov. Tč.

384892   Vyhnanstvo Svazek: 4 Strana: 0930
Vyhnanstvo, a, n. = vyhnanství. Na Slov. Koll.

384893   Vyhnaný Svazek: 4 Strana: 0930
Vyhnaný, vyhnán, a, o, herausgetrieben, ausgetrieben. Vz Vyhnati. Dáti komu za vy- hnanou. Dch. — odkud. Ďáblu z lidí v-mu jest to odporné a těžké, že má jich prázden býti. BR. II. 56. b. — V. = vypověděný, po- běhlý, vertrieben, ein Vertriebener. V.

384894   Vyhňápati se kde Svazek: 4 Strana: 0930
Vyhňápati se kde: na chodníku = vy- neřáditi se. Na Zlínsku. Brt.

384895   Vyhnatel Svazek: 4 Strana: 0930
Vyhnatel, e, m., der Verbanner. Dch.

384896   Vyhnati Svazek: 4 Strana: 0930
Vyhnati, vyženu, neš.., nou; vyžeň; vyžena (ouc), hnal, án, ání; vyhoniti, il, ěn, ění; vyháněti, ěl, ěn a ín, ění; (vyhnávati), vyhánívati, vyhonívati = ven hnáti, vypu- diti, aus-, heraus-, hinaustreiben, heraus-, ausjagen; vypověděti, vyloučiti, vyobcovati, verweisen, verbannen, verjagen, vertreiben, abschaffen; vytlačiti, vymučiti, mocí vynu- titi, vytisknouti, aus einem treiben, bringen, mit Gewalt erzwingen; uhnati, abjagen, ab- treiben, müde jagen; vzhůru hnáti, auf-, hinauftreiben; honěním něco způsobiti, ein- treiben, erjagen; vyrůsti, aufschiessen, auf- spriessen. Jg. — abs. Nejlépe vyháněti, když se práská (nejlépe dceru vdávati, když ženiši berou). Puch. Květina vyhání. Jelen vyhání (vyrůstá) D. Že... ďábel vyhánín bývá. BR. II. 54. a. — co, koho. Vyžeň je ven. D. V. zvěř. Us. Jednoho čerta vyženeš a 10 jiných vženeš. V. V-ti voly (uhnati), Ros., grunty. Jel. V. pot (vlhkosť), D., zeď, Br., stavení na horu, V., chléb, těsto, brázdu. Šm. Sv. Petr ho vyhání, aby šil, kde patři. Er. Čít. 49. V. plod, die Leibesfrucht. Nz. lk. Je nečas, aby psa vyhnal. Dch. Sv. Jura vyhání ven šťúra. Slez. Šd. Už strom puky vyháňa. Dbš. Pov. I. 223. Já krav nevyženu; Dočkaj mia kravačku za tú našú stěnú a já ti vyženu krávu nedojenú; Dež husičku vy- háněla, na májo se podívala, haj, husičke, hájhá, zelená se mája. Sš. P. 497., 542., 716. (Tč. ). Jeden nespravedlivý krejcar vyhání 99 spravedlivých. Us. Kšá. A tako modlitba vyhánie závisť. Hus I. 324. — koho (gt. šp. m. akkus. ). Scipio Karthaginských z Hi- spanie vyhnal (m.: K-ské). — koho, co od- kud: ze světnice, z postele, Us., z domu, nepřítele z města, Jel.; někoho z vlasti, ze země (vyobcovati), Kom., kolo z náboje (vy- strčiti, aby palci svými do jiného kola ne- zabíralo; opak: vehnati, vstrčiti, dáti do ná- boje). Vys. Aby takový česť, hrdlo i statek ztratil a ze země vyhnán byl. Zř. F. I. B. VI. V. (vystrčiti, dáti) něco z náboje, aus dem Eingriff der Kämme setzen. Šp. Z domu a statku někoho v. Dch. Co pak mě, ta- tíčku, nerád máte, že vy mě od sebe vyhá- ňáte? Sš. P. 435. Němci pak vyhnali Uhry ven ze zámku. Kron. hrad. Tč. Otrhana (otr- haná) chalupa a zlo (zlá) žena k tomu, ty dvě věci vyženu hospodářa z domu. Sš. P. 611. Stodolečka děravá a zlá žena k tomu, ty dve veci vyženú hospodára z domu. Sl. ps. Šf. IV. 68. Keď ma už rodina von z domu vyhnala. Sl. ps. 128. Kněží vyháněli ducha zlého z jednoho mladého člověka posedeného. Dač. I. 204. Lze-li nebe vyhnať z jeho vlastní země? Koll. I. 103. Dioklecian jest dnes ze svého královstva vyhnán. Pass. 46. (Hý. ). Vyhnal mu lidi z jeho lesů. Půh. I. 347. Do- mnívaje se, že Kristus Pán tělesným králem bude a jej z království vyžene. BR. II. 9. b. Nehněvá sě, ale vyhoní taký hněv z sebe a pudí od sebe jako jed; Hlad a žiezeň od nich vyhnala dřéve řečená plnosť; Oni z viery bludné vyhnali a Kristus v pravú uvedl; Pán Ježíš vyhnal a vymetal ty lidi a věci z chrámu; Tys vyhnán z ráje; A když by mne vyhnali z města, nemám se tiem mú- titi. Hus I. 167., 220., 251., 302., II. 430., III. 242. (Tč. ). Sv. Barborka vyhání dřevo ze dvorka; Sv. Šimon a Júdy vyhání ptáč- níka z búdy. Slez. Šd. Jeden nespravedlivý groš vyháňa z vačku aj sto spravedlivých. Mt. S. I. 120. I vyhánie z hájev vsie kra- huje. Rkk. 8. Kdo chce z kuchyně psa vy- hnati, snadno najde hůl. Metla vyhání děti z pekla. Prov. První vyhrání z kapsy vy- hání. Vz Nespravedlivý. — co, koho čím: čerta zaklínáním, D., těsto kvasnicemi. Jg. Rukama vyháňajú či kolembajú (ausschlagen). Na Slov. Dbš. Obyč. 153. V. někoho psem. Er. P. 136. Máti má kyjem mne vyhnala. NB. Tč. 163. Rudu koňmi na den v. Vys. Zpouru dětí potrestáním v-ti. Kom. — co komu: roupy. Us. Vyhoniti si pěknou věc. Us. Dítěti blechy vyhoniti. — co kde: zeď vysokou mezi hradem a městem v. Br. — co kam (do čeho, nač, k čemu, nad co). V. stavení do vrchu, Br., zeď do výšky. Rk. V. dobytek na pastvu. Us., Vel., Jel. Vody horníky na den vyhnaly. Vys. Vyhnati komín nade střechu. Zlob. Někoho na mráz v. Dch. Dášť sa lil, že nebolo hodno ani psa na cestu vyhnať. Er. Sl. čít. 70. Vyhnala jich (krávy) v širé pole a tam plela len. Sš. P. 207. (332. ). Sú lidé v dědině, znajú tě, že nechceš stávat, kravičkám dávat a na pole ich vyháňat. Brt. P. 13. Řepa vyhnala do květu. Us. Kšá. Vyžeň svině, krávy do stáda. Us. Šd. Jediného syna na vojnu mi vzali, ostatní čeládku na panské vyhnali. Sl. ps. Vyhnali ho k čertu. BN. Povedzte mej materi: ešte jednu dcéru má, nech ju lepšie naúča. Mne po vôli dávala, do pekla ma vohnala; mňa bila len bylinou, nech ju bije trninou. Sl. spv. IV. 147. — koho odkud s kým. Můžeš tu býć do rana, vyženu tě s ovcama. Sš. P. 195. Bratra i s přívrženci jeho ze země vyhnal. Ddk. II. 459. A s tiem vás se psy vyženu. Žk. 122. — jak. Od toho jsem ode všeho vystrčena a vyhnána bez Boha a bez práva. Půh. I. 158. Návodem Rokycany z Prahy jsú vyhnáni. Let. 71. Truhlíky po provazech k hranicím (v lo- mech) vyháněti. NA. IV. 133. — proč. Choť mój, kterýž rozhněvav se mě z ráje pro ztracenie okrasy spravedlivé vyhnal... Hus III. 8. — co kdy, v čem (odkud kam). Přirození ve snách vyhoní símě. Sal. Ne- rosty v tunách, v kožich z dolu na den, v. Vys. — v co. Obilí v stéblo v-ní. Šp., Dch. — se. Snad se už vyhonili (dosť se nahonili). Us.

384897   Vyhnati Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhnati Cf. List. fil. 1878. 212. — co: výhon = rozděliti stejnoměrně na oba po- stranní skládance pluhem se širokou, rovnou radlicí, tak zvaným hákem, jinde percákem BPk. Peň vyhnal větev. Us. Fč. Nespra- vedlivý groš vyžene jiných koš. Slez. Šd — co odkud (čím): nezdravotu z těla potem. Hrts. Ďábla od něho vyhnal. Výb. I. 307. — kam. Pilíř věže vyhnán jest nad zemi. Let. 329. V. rudu na den. Us. Pdl. = do čeho. Rostlina v-la do semena. Us. — kde kam. Vyháněti rtuť v rouře do výše. ZC. I 285 — kudy : rudu šach- tou na den v okovech. NA. IV. 153., 138.

384898   Vyhnati Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhnati, vyhoňovati. Rozb. III. 733.

384899   Vyhnati Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhnati. Pastýř už vyhnal (dobytek na pastvu); Obilí již vyhnalo (vymetalo). Rgl.

384900   Vyhně Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhně, něm. Wiehen, ves u Kaplice. Vz Blk. Kfsk. 654.

384901   Výhně Svazek: 7 Strana: 1068
Výhně, ě, f., vz Výheň.

384902   Vyhněsti Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhněsti, vyhnísti, hnětu n. hnetu, hnětl, hnetl, ten, ení; vyhnětati = vymačkati, vy- tlouci, durchkneten, auskneten, heraus-, aus- drücken, pressen. — co: těsto. D.

384903   Výhnětek Svazek: 4 Strana: 0931
Výhnětek, tku, m., die Trester, Traber. L. Vz Výhnětky.

384904   Vyhnětení, n Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnětení, n., die Ausknetung. Us.

384905   Vyhnětený Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnětený; -en, a, o, ausgeknetet. V-né těsto, hlína. Us. — čím kde: rukama na vále. Us.

384906   Vyhnetiť Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhnetiť sa = z místa se hnouti. Phľd. 1897. 315.

384907   Výhnětky Svazek: 4 Strana: 0931
Výhnětky, pl., m. = matoliny, mláto, die Träber. Šp. Vz Výhnětek.

384908   Vyhněvaný Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhněvaný. Byl již v-ný (už se ne- hněval). Jrsk. XII. 251.

384909   Vyhněvati Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhněvati, gehörig in Zorn bringen; se, aufhören zu zürnen, sich satt ärgern, aus- grollen. Už se's vyhněval? Us. Šd. — koho čím. On ho tou věcí dobře vyhněval. Us. Tč. — se. Necháme ho, až se vyhněvá. Us. Šd. — se na koho. Us. — co na kom, durchs Zürnen erhalten, erzürnen. Mudr. Nelze na něm vyláti ani v. Jir. Ves. Čt. 6.

384910   Vyhněvati co na kom Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhněvati co na kom. Na něm (Bohu) nelze v. XV. stol. Mus. 1904. 388.

384911   Výhněvý Svazek: 4 Strana: 0931
Výhněvý, od výhně, Esse-. Znoj (vapor) ohněvý žže jeho tělo a v horkosti výhněvé (fornicis) sám se sobě protiví. BO.

384912   Vyhnígati Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnígati = vyhniti. Na Slov. Bern.

384913   Výhník Svazek: 4 Strana: 0931
Výhník, u, m., u kovářů = výheň, ohnisko, které měchem se rozdmychuje, die Feuer- esse. U Hořic. Hk.

384914   Vyhniličeti Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhniličeti, el, ení = zhniličeti, völlig teig werden. Hrušky vyhniličely. Us.

384915   Vyhnilosť Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnilosť, i, f., das Ausgefaulte, die Fäulniss, Verwesung. Jg.

384916   Vyhnilý Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnilý, ausgefault, verwesen. V. maso, brambory. Us.

384917   Vyhnipati se Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnipati se = vyspati se dlouhým spaním. Vstávej, dosť jsi se vyhnípal. Us. Dch.

384918   Vyhnis Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnis, a, m., osob. jm. V. Vinc., gymn. řed. a spisov. v Příbrami. Vz Tf. H. 1. 177.

384919   Vyhnis Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhnis Č. Cf. Bačk. Př. 71., 96.

384920   Vyhnis Svazek: 8 Strana: 0580
Vyhnis Vinc. + 23./3. 1897.

384921   Vyhnis Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhnis Čen. Sr. Jub. XXXV.

384922   Vyhnisati Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnisati, auseitern. Nz. lk. — kde. Rána pod prstem vyhnisala. Us. Tč.

384923   Vyhnísti Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnísti, vz Vyhněsti. Bern.

384924   Výhniště Svazek: 7 Strana: 1068
Výhniště, ě, n. = míst. jm. v M. Hontu na Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 13.

384925   Vyhniti Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhniti (vz Hniti), vyhníjeti, el, ení; vy- hnívati, ausfaulen, auseitern. — komu. Vy- hnilo mu oko. Ros. Mohlyť sú nám v. zuby. Hš. Mus. 1880. 463. Čekej, až ti rána pod prstem vyhnije (vyhnisá), zahojí se. Mor. Tč. — od čeho. Od mnohého kyselé vy- hnijú nám plíce. Sl. ps. Tč. — kde. Kob- zole v mokré zemi vyhnijú. Na Ostrav. Tč.

384926   Vyhnití Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnití, n., das Ausfaulen; Auseitern. Vz Vyhniti.

384927   Vyhnitý Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnitý; -it, a, o, ausgefault. Bern.

384928   Vyhnízditi Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnízditi, il, ěn, ění = z hnízda vysa- diti, aus dem Neste herausheben. — co, koho. Ros., Koll. I. 304. — odkud, hinausschaffen. Tč. — se = v hnízdě, vylíhnouti se, aus- geheckt werden.

384929   Vyhnojení Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnojení, n., die Düngung. V. vinice. KP. V. 162.

384930   Vyhnojený Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnojený; -en, a, o, gedüngt. V. půda. Us. On má pole dobře v-né. Us. Šd. — čím: ovčím, hovězím atd. hnojem, ptačím lejnem. Us.

384931   Vyhnojevý Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnojevý = vyhnojitelný, vyhnojicí, k vyhnojení sloužící, eitern machend, aus- fallen machend. V. lékařství (lék). Sal., Ras.

384932   Vyhnojicí Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnojicí = vyhnojevý. Šm.

384933   Vyhnojitelný Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnojitelný = vyhnojevý. Šm.

384934   Vyhnojiti Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnojiti, il, en, ení; vyhnojívati, vy- hnojovati = dobře pohnojiti, gut düngen. — co: pole., V., ránu (hnojením vyčistiti, ganz ausfaulen o. ausschwären lassen). — co čím. jak. Vyhnoj ten nežit až do kosti mastí zelenú. Sal. V-ti pole dobrým hnojem. Vz Vyhnojený. — se jak. Rána bez bolesti se vyhnojila. Us. Jg. — odkud. Z chlíva vy- hnojiti, den Kuhstall reinigen. Na Ostrav. Tč.

384935   Vyhnojující Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnojující lékařství, die vereiternde, durch Eiterung reinigende Mittel. Sal. 229.

384936   Vyhnouti Svazek: 4 Strana: 0931
Vyhnouti, vyhnu, hni, hna (ouc), hnul, ut, utí; vyhýbati, vyhybovati = uhnouti, ohnouti, obrátiti, ausbeugen; zajíti, odejíti, gehen, sich verfügen; uhnouti se, ausbeugen, ausweichen, auslenken, ausbiegen, pariren, vermeiden, entgehen, sich entziehen. Jg. — abs. Vyhýbá, co čert kříži. Ros. — (co) odkud. V. nohu z kloubu (ohnouti). Sal. V-ti z (s) cesty. V., Troj. Časně z Prahy vyhnul (se odstranil). V. z boje, ze země. Troj., Rk. V-ti si kosť z kloubu, sich aus- renken. Us. Tč. Vyhni od nás, schau, dass du weiter kommst. Na Ostrav. Tč. Z cesty se mu právě nevyhýbám (není mi právě pro- tiven). Šml. Málo z boje vyhnuv. Troj. Starci se slušně vyhýbej. Us. Tč. — (se) odkud: z (s) cesty. V. Vyhnite z cesty, planéty. Sldk. 353. Br., Č., Us. — se čemu, komu. Chtěje se kyji vyhnouti, trefil na palici. V. V. se ráně. Bern. Čím více se člověk čertu vyhýbá, tím spíše se nachomejtne; Ten ne- dbalec se všemu vyhýbá; Tomu hrubému hulvátu (fouňovi) rád se vyhýbám; Vyhni se těm roháčům (volům); Výlohám se vy- hýbati; Výhýbati se něčemu, kde jak možná. Us. Dch. Abych se mládencům vyhýbala. Us. Výhybá se mým zrakům. Šd. Vyhni mi se, řeklo štěstí. Rozum byl tehdáž ještě ne- zkušený, nevěděl, kdo komu se má vyhýbat. Er. Sl. čít. 19. Chceme v. se všelikému ne- dorozumění; Synodě se vyhýbal; Aby se vyhnul nepříjemnostem; Odo jme se tu jaksi ostýchavě vyhýbati se určitějším zprávám; Aby nebyl donucen práva svého se zastati, vyhýbal se sněmu; Z církve vyloučeným se vyhýbal; Vlivu takovému nebylo lze se vyhnouti. Ddk. II. 205., 254., III. 87., 170., 199., V. 82., IV. 186. (Tč. ). S nouzí se potká, kdo se práci vyhýbá. Kmp. Č. 130.. Vyhni se opilému jakož i bláznu. Prov. Šd., Vy- hýbá se práci co čert kříži. Us. Pk., Šd. — čemu. Ke kostelom přijeli, zdaleka vyhý- bali; Co to, pane, děláte, kostelom vyhýbáte, šibenicám se klaňáte. Sš. P. 23. Zdaleka mu vyhnul. Us. Šd. Aby si dobrý pozor dala, falešným chlapcom vyhýbala. Brt. P. 6. Opi- lému i pán Bůh vyhne. Mt. S. I. 126. Vyhni takovému kozlovi. Us. Pk. Když se podnapijí, zdaleka jim vyhni, jinač hned se s baňkou nebo s trkem potkáš. Vrat. Proč tedy kříži vyhejbáte? Žer. 320. Ujdeš súdóv, vyhneš nákladóm a starosti zbudeš nejedné. Vš. Jir. 212. Která je dívka poctivá, zdaleka ho- chům vyhýbá. Brt. Anth. 55. — Ros., Br., Kram., D. Vyhni trkavému kozlu. Sych. Tovaryšstvu ničemnému vyhýbej. Kom. — kdy. Od té doby mohl se jen při největší obezřelosti vyhnouti roztržce s císařem; Moravský žid, jenž i podnes štítí se rol- nictví, vyhýbal se mu zajisté ještě rozhod- něji ve 12. století. Ddk. III. 288., IV. 161. (Tč. ). — jak. Aby jemu pozdravení nedal, na potkání vyhýbá. BR. II. 22. b. Vyhnu se mu do půlkola. Hdk. — čeho. Abyste nákazy vyhýbali. Kom. — (se) kde: na moři. D. — kam. Aby někam do cizí kra- jiny vyhnula (zajela). Ob. pan. Na pravo, na levo v. Br. V. se do pole širého. Er. P. 169. — se proč. Pro potřebu svou jsme sem vyhnuli (zašli). Troj.

384937   Vyhnouti Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhnouti. Jeho vůli vyhýbati nelze (bez: se). Kom. Theatr. 33. a j. A oni témuž ne- bezpečenství vyhýbajíce (bez s?). Mart. S. 45.

384938   Vyhnouti Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhnouti. Víte, že i já se toho (půjček) vyhýbám. Arch. XX. 121.

384939   Vyhnouti se Svazek: 8 Strana: 0481
Vyhnouti se. Besnému psu sa vyhni. Slov. Nov. Př. 252.

384940   Vyhnouti se kudy kam Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhnouti se kudy kam: oknem v tma- vou noc (nahnouti, vyložiti se). Zr. — se čím kam. Někdy vyhnou se koleje jízdou vlaků silně stranou. NA. IV. 195. — čemu. Smrti žádný nevyhýbal (bez se). Kom. Lab. 19. Vyhybuje žebrákovi, jako čert božej muke. Slov. Rr. Sb.

384941   Vyhnouvati Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhnouvati = vyhýbati. Kbrl. Džl. 16.

384942   Výhňový Svazek: 7 Strana: 1068
Výhňový. V. horkosť. Vz Výheň. B. mik. Sir. 38 29.

384943   Vyhnutelný Svazek: 4 Strana: 0932
Vyhnutelný, vermeidlich.

384944   Vyhnutí Svazek: 4 Strana: 0932
Vyhnutí, n., das Ausweichen, der Aus- weg. Tu není v., da giebts keinen Ausweg. Posp., Sá. — se čemu. Br. V. hříchu. D. Vz Vyhnouti.

384945   Vyhnutka Svazek: 4 Strana: 0932
Vyhnutka, y, f., ausweichender Vorwand. Dch.

384946   Vyhnutný Svazek: 4 Strana: 0932
Vyhnutný = vyhnutelný. V čas nevy- hnutné potřeby. Sš. II. 24. Podmínka a vý- minka nevyhnutná. Sš. Sk. 236.

384947   Vyhnutý Svazek: 4 Strana: 0932
Vyhnutý; -ut, a, o, gekröpft. Hřídel uprostřed v-tý. Šim. 97.

384948   Vyhnutý Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhnutý. Oblouk vypukle, trochu ven v-tý. NA. Ruka z člunu v-tá (vystrčená). Čch. Dg

384949   Vyhobliti Svazek: 4 Strana: 0932
Vyhobliti, il, en, ení; vyhoblovati = ho- blíkem vystrouhati, aushobeln. — co: prkno. — koho = z hruba vycvičiti. Us. — co čím: desku hoblíkem. Tč. — co kam: rýhu do prkna.

384950   Výhod Svazek: 4 Strana: 0932
Výhod, u, m. = obecná pastva, die Ge- meinweide. Na Slov. Bern.

384951   Výhod Svazek: 7 Strana: 1068
Výhod. Nedám hned 5 zl. na výhod (ne- vyhodím). U Dobrušky. Vk.

384952   Výhoda Svazek: 7 Strana: 1068
Výhoda. Násobiti, děliti čísla s v-dou. Hra. Zrobil mi výhodu = prokázal službu. Laš. Brt. D. 287.

384953   Výhoda, výhůdka Svazek: 4 Strana: 0932
Výhoda, výhůdka, y, výhodnosť, i, f. = příhodnosť, pohodlnosť, pohodlí, der Vor- theil, die Begünstigung. Každá nehoda má svou v-du, fr. ? quelque chose malheur est bon. Dch. V-dy hmotné. Mus. 1880. 481. Již ve 12. století poznávány byly výhody sklá- dání pozemků. Ddk. IV. 143. To je mu s výhodou; Má od něho veliké výhody. Us. Mně, bratříčku, malou výhodičku (podárek), tobě za to milé pacholátko. Ps. srb. I. 132. Tož dejte se nám žičit svobodou a budeme se hájiť s výhodou. Sš. Bs. sm. 174. Když tak zlem posedlí budeme, že každý pro svou výhodu druhého obere anebo poraní, nevy- hnutelně se musí lidského pokolení spo- lečnosť rozpadnouti. Cic. (Kmp. Č. 152. ).

384954   Výhodek Svazek: 4 Strana: 0932
Výhodek, dku, m. = co vyhozeno, der Auswurf, Ausschuss, das Schlechtere. Bern.

384955   Vyhodění Svazek: 4 Strana: 0932
Vyhodění, n. = vyhození. Na Slov. Bern.

384956   Vyhodilka Svazek: 4 Strana: 0932
Vyhodilka, y, f. = prak, die Schleuder.

384957   Vyhodinařiti Svazek: 4 Strana: 0932
Vyhodinařiti, il, en, ení, als Uhrmacher erwerben. Ros.

384958   Vyhoditi Svazek: 4 Strana: 0932
Vyhoditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění; vyházeti, ejí, el, en a ín, ení; vyhazovati = ven vyvrci, vypuditi, odděliti, aus-, heraus-, hinauswerfen, aussehrueissen, einen Wurf thun, vorwerfen, werfend verjagen, aus- sprühen, ausschlagen, ausmerzen; vzhůru ho- diti, aufwerfen, schnellen, schiessen, in die Höhe werfen. Jg. — abs. Kdo vyhazuje (ve hře v karty, první vynáší, ausspielen)? Us. Kůň vyhodil. Člověk, nemocný vyhazuje (vy- kašluje chrchle). Us. — co: peníze (nešetřiti jich, 2. vz Vyhoditi nač, bestimmen); krev v.; vrch oheň v-je (soptí). D. Měl měsíčně 30 zl. vyhozeno (passirt), lépe: vyměřeno, vykázáno. Sotva sieť vyhodil, už ju vyta- hoval plnú. Dbš. Pov. VII. 73. V-ti skálu, pevnosť, podkop, Us., pěny. V. — co kudy: oknem, dveřmi. Us. Hlavičky jsem uřezala, okénkem jsem jich ven vyházela. Ps. slez. Šd. — co odkud: kamení z řemení, Kom., někoho ze sedla, D., z pokoje, Us.; se z vody v. Har. Bráňa ti k nám chodiť a já ťa ne- môžem zo srdca vyhodiť. Sl. ps. 184. Nesuď jiných, najprv vyhoď brvno z oka tvého. Na Slov. Tč. Vyhoditi někoko z hospody. Us. Někteří ze strany evangelitských dva místodržící a s nimi sekretáře ven z oken do příkopu hradského vyházeli. Dač. I. 244. — se z čeho. Vy se z nich (práv) vyházíte Kos. Ol. I. 135. — čím: Kůň vyhazuje nohou, Us., zadkem i předkem. D. Vyhazovati zemi lopatou. Hraběmi něco vyhazovati. Us. Šp. Kôň vyhodil zadníma nohama. Dbš. Pov. III. 78. — co kam: tvrz prachem do povětří. D. S koš očí by na pacholky vyházela. Mus. Na oči někomu něco vyhazovati = vytýkati. Na Slov. Kamením (kámen) naň z okna vy- hodil. Svěd. Beloň zpínal sa a vyhadzoval už vopred. Šuhaj chytil uzdu a vyhodil sa naňho. Dbš. Pov. III. 20. Vyhodil kámen do panka (= do výšky). U N. Bydž. Kšť. V-ti loď, město do povětří. Mus. 1880. 363. Tehdy nebožtík Jan švec skočil na stůl i chtěl se- keru vyhoditi na Blahuta. NB. Tč. 107. Sedm konšelův okny ven na ulici vyházeli. Pal. Dj. III. 1. 24. Kalendář na mráz v-ti (je-li zima a kalendář-li klade opak). Us. Dch. Vyhodil mě za vrata, tam mě našli koťata. Sš. P. 711. — koho s kým kam. Kdybys i perlou byl, nejsi-li zasazen ve zlatě, se smetím tě ven vyhodí. Rbš. — co za koho. Mladý kůň treta, za starého vyhazuješ pe- níze. Prov. Tč. — co za kým. To přece není za psem vyhodiť — nadarmo. U Opavy. Klš. — kdy. Když ovcu o Matce boží za plot v-dí, že sa uživí. Mor. Šd. Hráz i zákop kolem temena vrchu vyhazují křesťané za nočního temna. Ddk. V. 228. Vyhazují-li mravenci na sv. Annu kopečky, bude prý tuhá zima. Mor. Tč. — kam proč. Mladíci vyhazovali radostí kosírky své (klobouky) do povětří. Na Mor. Tč. — jak. Zem do třetice ho vyhodila nechtíc ho přijati (člověka s Bo- hem nesmířeného, oběšence, zoufalce). Mor. Šd. Hraško zakrútil pár ráz okolo hlavy svojim velikým budzogáňom, až povetria vendžalo. Potom ho vyhodil vysoko, ale vysoko. Dbš. Pov. I. 55. Ani jsem si nemohl z kopejtka vyhodiť. Us. Tč. — komu. Vy- hodili si (vypili několik korbelů). Slov. Šd. V. (zachovati se) všem nelze. U Opavy. Klš., Pk. — co komu. Já ti ho vyhodím, ale ne živého, zabolí tě srdce, pohlídna na něho. Sš. P. 117. V-li mu boty = vyhodili ho. V Bystersku. Sn. — se komu kde. Ne- štovice se mu na tváři v-ly. D. V-dil se mu vřídek na krku. Us. Sd. V-lo se mu cosi na pysku; V-la se mu na noze modrá nešto- vice; Dobře, že se to na něm vyhodilo. Us. Šd. — co komu na kterou dobu. V-dil mu na rok 200 zl. (ustanovil). Us.

384959   Vyhoditi čím za kým, na koho od- kud Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhoditi čím za kým, na koho od- kud. Nemá ani za psom čím v Slov. Zá- tur. A naň z okna kamenem v-dil. Svěd. — co kudy. Nestojí to za to, aby to v-dil oknem. Us. Hnšk. = komu = vyhověti. Laš. Brt. D. 287. — co komu. V. si ruku. Us. Rgl. Co ty mi máš co moje děcka vy- hazovat (vyčítati). Us. u Star Jič. Vhl.

384960   Vyhoditi koho odkud Svazek: 8 Strana: 0481
Vyhoditi koho odkud. Vyhodil ho (z majetku), ako žabu z vršky. Slov. Nov. Př. 637.

384961   Vyhoditi se komu kam Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhoditi se komu kam. V-lo se mi to na jazyk = přišlo, pověděla jsem to. Us.

384962   Výhodka Svazek: 4 Strana: 0933
Výhodka, y, f., při hře v karty, Vorhand. Us. Zb. — V. = prak, die Schleuder. Reš. Vz Vyhodilka.

384963   Výhodně Svazek: 7 Strana: 1068
Výhodně Něčeho užiti, vortheilhaft. ZČ.

384964   Výhodné Svazek: 7 Strana: 1068
Výhodné, ého, n. = výhoda. Cena s x% v-ho. Us. Pdl.

384965   Výhodnosť Svazek: 4 Strana: 0933
Výhodnosť, i, f. = výhoda.

384966   Vyhodnouti Svazek: 4 Strana: 0933
Vyhodnouti. On to hned vyhodí, er hats sofort Herausgebracht. Us. Dch.

384967   Výhodný Svazek: 4 Strana: 0933
Výhodný = co lze vyhoditi, verwerflich. Bern. — V. = pohodlný, bequem, vorteil- haft. Mus. V. okolnosti, koupě. Us. V. den, der Diskretionstag. J. tr. Kde plísně, pakliže (sic) pro ně v-né poměry nastanou, opět oživnou šp. m.: kde plísně za příznivých okolností opět obživnou. Brt. Dle všeho toho třeba tedy míti postavení nového knížete ke králi německému za v-né. Ddk. II. 420. — k čemu. Krajina východní jest k lovu v-ná. Ddk. IV. 127. — pro co. Ty vesnice měly polohu pro biskupa výhodnější. Zdali by to nebylo pro církev výhodnější. Ddk. IV. 143., VI. 3.

384968   Vyhodovati Svazek: 4 Strana: 0933
Vyhodovati = vyjísti, ausschmausen. — co, koho: statek (projísti). — kdy. V-li jej v krátkém čase. Jg.

384969   Vyhogance Svazek: 4 Strana: 0933
Vyhogance, pl., m. = podmáslí, die But- termilch. U Broumova na Mor. Vck.

384970   Vyhojení, n Svazek: 4 Strana: 0933
Vyhojení, n., die Ausheilung.

384971   Vyhojený Svazek: 4 Strana: 0933
Vyhojený; -en, a, o, ausgeheilt. Vz Vy- hojiti.

384972   Vyhojitelný Svazek: 4 Strana: 0933
Vyhojitelný, heilbar. V. nemoc. Us.

384973   Vyhojiti Svazek: 4 Strana: 0933
Vyhojiti, il, en, ení; vyhojívati, vyhovo- vati, ausheilen, völlig heilen. — koho, se. Ros. — nač. Na těžkou nemoc se vyhojil. Lk. — koho z čeho: ze čtvrtačky. Plk. Z poranění se v. Pk. Boleslava v-jil z této nemoci dvorský kaplan jeho. Ddk. II. 45. V. někoho z neduhu, z hřiecha. Št. N. 306., 332. — jak. Moja milá má takovú másť, ona vyhojí za jeden ráz. Sš. P. 152. To divně, podivně vyhojil. Sš. P. 721. — co. Ja dochtor nemá takej masti, co by v-jil ty bolesti. Sš. P. 152. (Tč. ). — co, koho komu. Dovezte ji do kláštera, ať mi ji vyhojí. Ps. mor. Šd., Brt. P. 115. Vyhojte vy mně ji. Er. P. 176. — se. Když se vyhojil, propuštěn byl. Sl. let. III. 36. Kdo ví, vyhojí-li se ne- mocný. Us. Dch.

384974   Vyhojiti koho jak Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhojiti koho jak: dokonale, Osv., jakž takž. Let. 255.

384975   Výhojník Svazek: 9 Strana: 0382
Výhojník, a, m. excussor. Z. pod. CXXVI. 4.

384976   Vyhokati Svazek: 4 Strana: 0933
Vyhokati = výskati, jauchzen, frohloc- ken. Nevyhokej, až vyjedeš (ještě nejsi na břehu). U Kunv. Msk. Cf. Vyhoukati.

384977   Vyhokynařiti Svazek: 4 Strana: 0933
Vyhokynařiti, il, en, ení, erhökern. — si co. Us., Ros. — čím. V-la si sýrem a máslem dům. Us. Tč.

384978   Vyholdanec Svazek: 7 Strana: 1068
Vyholdanec, nce, m. = člověk vyžilý, ein abgelebter, ausgemergelter Mensch. Slez. Šd.

384979   Vyholdaný Svazek: 7 Strana: 1068
Vyholdaný = vyježděný. V. vůz. Slez. Šd. — V., abgelebt, ausgemergelt. Slez. Šd.

384980   Vyholdať Svazek: 7 Strana: 1068
Vyholdať, aus-, abnützen, ausmergeln Ten ju v-dal. Slez. Šd.

384981   Vyholdovati Svazek: 4 Strana: 0933
Vyholdovati = holdem získati, ausbetteln; násilně vybrati, ausrauben, aussaugen. — kdy. On ten rok mnoho vyholdoval (holdem získal). Ros. — co na kom, z čeho = ná- silně vybrati. Země z peněz a statku v. Plk. Mnoho statků na nich vyholdoval. Sych. — čeho na kom. Kom. — Jg. Vyholenec, nce, m. = švihlík, der Stutzer. Jg.

384982   Vyholdovati si co čím Svazek: 10 Strana: 0497
Vyholdovati si co čím = získati. Tbz. V. 6. 287.

384983   Výholec Svazek: 7 Strana: 1068
Výholec, lce, m. = pole u Domanína na Mor., dříve tam byl les. Šd.

384984   Vyholení Svazek: 4 Strana: 0933
Vyholení, n. (vz Vyholiti), das Kahl- machen, Entblössen, Ausleeren.

384985   Vyholený Svazek: 4 Strana: 0933
Vyholený; -en, a, o, vz Vyholiti. Je tam všecko v-né jak břitvou (= tráva vysečena, vyžata, vypasena, vytrhána). Mor. Šd. V. ovoce = holičky (když květ uschne a ovoce se objeví). U Kr. Hradce. Kšť. V. paseka, der Abtriebsschlag. Škd. exc.

384986   Vyholeti Svazek: 4 Strana: 0933
Vyholeti, el, ení = holým se státi, kahl werden. Jg.

384987   Vyholiti Svazek: 4 Strana: 0933
Vyholiti, il, en, eni; vyholovati = holým učiniti, kahl, nackt machen. — co: paseku. Um. les. — co komu kde: na hlavě pleš. Ros. — co kde čím. V. břitvou vousy pod bradou; vedlé rány vlasy někomu v. Us. Tč. — co jak. Vyholil tam vše až do ko- řene (= vypásl). Mor. Šd.

384988   Vyholotiti Svazek: 4 Strana: 0933
Vyholotiti, il, cen, ení = vyprázniti, ganz kahl machen, entblössen, ausleeren. — co: místo. L.

384989   Vyhomoliti Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhomoliti, il, en, ení = jako homoli zbudovati. Hdž.

384990   Výhon Svazek: 4 Strana: 0933
Výhon, u, m. = vyhonění, das Hinaus- treiben, der Trieb. První v. jaloviny a krav. Dbš. Obyč. 53. V. krav na pastvu. Mt. S. I. 189. — V. = válečný výpad, exenrsus, der Ausfall. Nejviece v noci takových výhonův učinil. BO. — V. = ohrazené místo, kam se dobytek vyhání, aby byl na čerstvém vzdu- chu. Us. Hk. — V. = mladá ratolesť, prut, der Schössling. V. = výstřelek pařezový ku př. z pařezu dubového, der Eichenstockaus- schlag. Výhon z kořene, der Wurzelaus- schlag. Šp. — V. = prostřední brázda, die Mittelfurche. Vz Obháněti. — V. = cesta, kudy se žene, der Trieb; též obecné pastviště, die Gemeinweide. V., D. V. mezi lesem a vinicemi. Zlob. Na výhoně noc strávil. Sych. Pase koně na v-ně, čím je šlehá? Čes. mor. ps. 32. — V. ve stavitelství vodním = hráz v řece v určité vzdálenosti od břehu vysta- věná a na jednom aneb obou koncích s bře- hem spojená, die Buhne, Bühne. Vz S. N. V. hradicí, die Sperrbühne, kamenný, die Steinbuhne; v. (srub) jímací, die Schöpf- buhne. Nz. Mešká na výhoně. Us. Šd. Stavba v-nu, der Buhnenbau, hlava v-nu, der Buh- nenkopf; v. proti vodě, po vodě, popříč vody. Nz.

384991   Výhoň Svazek: 4 Strana: 0933
Výhoň, ě, m., osob. jm. Pal. Dj. I. 283.

384992   Výhon Svazek: 8 Strana: 0481
Výhon = pastviště. Nemotorný kluk nesmí mezi hbité kluky na v., tam by se mu zle vedlo. Mor. Vz NZ. III. 22.

384993   Výhon Svazek: 10 Strana: 0677
Výhon, u, m. Ovčí v. (vyhánění na pastvu). 1561. Arch. XXII. 190.

384994   Vyhoncovaný Svazek: 4 Strana: 0933
Vyhoncovaný; -án, a, o, ausgemergelt. Us. Šd. —V. = vyhoněný. Čemu je ten pes v. V Kunv. Msk.

384995   Výhonček Svazek: 4 Strana: 0933
Výhonček, ečku, m., eine kleine Gemein- weide. Bern.

384996   Výhončivý, výhončlivý Svazek: 4 Strana: 0933
Výhončivý, výhončlivý = který vyhání z masa, hubne. V. kůň, vůl. Us. — V. = plachý, scheu. Us. — V. = chlipný, geil. Us. na Mor.