6001   Balounový Svazek: 8 Strana: 0534
Balounový. B. jablka. Ces. 1. V. 580.

6002   Balousy Svazek: 5 Strana: 0939
Balousy, pl., m. = valousy, der Backen- bart. Mor. Bkř., Vck.

6003   Baloušek Svazek: 5 Strana: 0939
Baloušek, ška, m., os. jm. Mor. Šd.

6004   Bálovať Svazek: 9 Strana: 0008
Bálovať = choditi po bálech; rozkošně žíti. Na Hané. Lisic.

6005   Bálově Svazek: 5 Strana: 0939
Bálově, ballmässig. B. oblečený. Hrts.

6006   Balovitý Svazek: 1 Strana: 0044
Balovitý = tlustý, tučný. Č. B. tělo, dick. fett.

6007   Bálovitý Svazek: 9 Strana: 0008
Bálovitý = tlustý. B. tělo. XVI. stol. Rozb. II. 184.

6008   Balovna Svazek: 5 Strana: 0939
Balovna, y, f., os. jm. B. Bohunka. Žer. Záp. 1. 58.

6009   Bálovní Svazek: 5 Strana: 0939
Bálovní, Ball-. B. dům. Šp.

6010   Bálovník Svazek: 5 Strana: 0939
Bálovník, a, m. = plesovník, der Ball- gast. Šp., Rk.

6011   Bálovský Svazek: 5 Strana: 0939
Bálovský, Schinder-.

6012   Bálovství Svazek: 5 Strana: 0939
Bálovství, n., das Schinderhandwerk. Šm. Vz Bál.

6013   Bálový Svazek: 1 Strana: 0044
Bálový. B. dům, šaty, svícny. Jg. Ball-.

6014   Bálový Svazek: 5 Strana: 0939
Bálový. Přidej: B. řád. oblek, rukavice, Us. Pdl., Šp., síň. Nrd. Bld. 22.

6015   Balsam Svazek: 1 Strana: 0044
Balsam,u, balsám, balzam, (balšam, balšán,) míza vonná lékařská z dřeva, balsamového a, z jiných, dřev. B. akouchi, arakusiri, bikuhy, gileadský n. z Gileada, indický, jantarový sirný, jerusalémský, kanadský, karpatský, karthagiňský, kopaiva n. kabahu, mariánský, mekcký n. z Mekky, muskátový, olovný, perský na rány, peruský n. indický, peru- vianský, kapucínský, pro děti, řecký, rost- linný na vlasy, růžový, sirný, sirný barbad- ský, suchý, svinský, tatranský, toluanský, uherský, terpentinový sirný, vodní, zelený, zemní, z Jericha, Kh.; aegyptský, židovský (gileadský n. opobalsam), nucis moschatae, storak tekutý, embryonis, opodeldok, b. vitae Hoffmanni. S. N. B. vonný, Ben. V., pravý perský na rány, Jg., pro matku. D. — Horký b. žaludka = míza z aloe. — 2. B. = strom n. keř balsam vydávající. Jg. — 3. Balsam, obyčejněji: balšam, balšán == některé vonné rostliny: zahradní n. kudrnatý (balšánka, bal- šínek, kučeračka, kadeřavá máta), planý n. polský, vodní, řecký n. panny Marie, Jg. — 4. Balšán, a, m., ve východních Čechách nadávka sedlákům. Jir. — 5. B.= potěšení, útěcha. Čas do ran (srdce) b. line. Us.

6016   Balsam Svazek: 5 Strana: 0939
Balsam. Přidej ad 1. B. z hebrejského baal šemen = hlavní olej. Ves. IV. 110. B. přirozený, umělý, černý. Ves. IV. 110.—111. B. milanský, peruvianský (na spáleniny), uherský, universalní, růžový, copaivae proti svrabu. Čs. lk. Vz Šfk. P. 583., Scnd. I. 406., Kram. Slov. 26., Slov. zdrav. 25., Šfk. 526., 529., Kk. 11., 102., 256., Mllr. 15. — ad 3. B., menta crispa, máta kadeřavá, die Krauseminze. Vz Nz. Ik., Mllr. 67., Rstp. 1466., Schd. II. 312., Byl. z 15. stol. — ad 4. B = hlupec, der Dumme. Us. Nk.

6017   Balsamický Svazek: 1 Strana: 0044
Balsamický, vonný, Us., balsamisch.

6018   Balsamický Svazek: 5 Strana: 0939
Balsamický = balsamní.

6019   Balsamicky Svazek: 8 Strana: 0009
Balsamicky, balsamisch. Len. 76.

6020   Balsamina Svazek: 1 Strana: 0044
Balsamina, balsaninka, y, f., rostlina. Balsamine.

6021   Balsamina Svazek: 5 Strana: 0939
Balsamina, y, f. = balsamina, lat. B. kameliová, b. camelieformis, růžovitá, b. roseiformis, královská. Dlj. 42. Cf. Schd. II. 312., Slb. 636., Kk. 243., Rstp. 258., Kram Slov. 26., Rosc. 152.

6022   Balsaminovitý Svazek: 5 Strana: 0939
Balsaminovitý. B. rostliny. Rosc. 152.

6023   Balsamka, y Svazek: 5 Strana: 0939
Balsamka, y, f., der Balsamstrauch; die Balsambüchse; eine Aepfelart. Šm.

6024   Balsamní Svazek: 5 Strana: 0939
Balsamní, balsamisch. Šm.

6025   Balsamník, u Svazek: 5 Strana: 0939
Balsamník, u, m., rostl. B. myrrhový. Vz Schd. II. 306., Rstp. 337.

6026   Balsamníkovitý Svazek: 5 Strana: 0939
Balsamníkovitý. B. rostliny, amyrideae. Vz Rstp. 335.

6027   Balsamnosť Svazek: 10 Strana: 0555
Balsamnosť, i, f. Zr. Zahr. 96.

6028   Balsamodechý Svazek: 5 Strana: 0939
Balsamodechý, -dyšný, balsamhauchend. Rk.

6029   Balsamodendr-on, u, m Svazek: 7 Strana: 1190
Balsamodendr-on, u, m, rostl. Vz Ott. III. 190.

6030   Balsamování Svazek: 5 Strana: 0939
Balsamování, n., das Balsamiren. Vz Slov. zdrav. 25., S. N.

6031   Balsamování Svazek: 7 Strana: 1190
Balsamování, vz Ott. III. 191.

6032   Balsamovati Svazek: 1 Strana: 0044
Balsamovati, al, án, ání. — co čím: tělo. Tr. Balsamiren.

6033   Balsamovitý Svazek: 5 Strana: 0939
Balsamovitý. B. rostliny, terebinthaceae, Balsamgewächse. Vz Kk. 238.

6034   Balsamovník Svazek: 1 Strana: 0044
Balsamovník, u, in. Rostl. Balsamholz.

6035   Balsamovník Svazek: 5 Strana: 0939
Balsamovník, u, m., balsamodendron. B. gileadský, b. gileadense, myrrhový, b. myrrha, elemový, b. zeylonicum. Ves. IV. 110, 111., 109., Kk. 239.

6036   Balsamový Svazek: 1 Strana: 0044
Balsamový. B. větříček, vůně, pára (bal- samem vonící); masť, Br., míza, olej (z bal- samu); strom, dřevo, semeno, zahrada, jablko, topol (balsam v sobě mající); sen (posilňující). Jg. Balsam-, balsamisch.

6037   Balsamový Svazek: 5 Strana: 0939
Balsamový. Přidej: B. jablko, momor- dica balsamica officinalis, der Balsamapfel, der Wunderapfel. Mllr. 68. B. žlázy. Ves. IV. 110.

6038   Balšam Svazek: 1 Strana: 0044
Balšam, vz Balsam.

6039   Balšámec Svazek: 9 Strana: 0424
Balšámec, mce, m., balsamita, zastr. Vz Gb. Slov. 24.

6040   Balšámný Svazek: 9 Strana: 0424
Balšámný = balšámový. Gb. Slov. 24.

6041   Balšán Svazek: 7 Strana: 1190
Balšán, a, m. = převzdívka venkovanům. Kutn.

6042   Balšan Svazek: 9 Strana: 0008
Balšan, u, m., menta crispa. XV. stol. List. fil. 1898. 198.

6043   Balšánek Svazek: 5 Strana: 0939
Balšánek, nku, balšán, u, m. = máta, menta silvestris, crispa, aquatica. Val. Vck. Vz S. N.

6044   Balšínek Svazek: 5 Strana: 0939
Balšínek, nku, m. = máta, menta. Mor. Slb. 345., Hrb.

6045   Balta Svazek: 1 Strana: 0044
Balta, y, f. sekera. Beil. Na Slov.

6046   Balta Svazek: 5 Strana: 0939
Balta, y, f. = sekera. Slov. Němc. IV. 325., Lipa 228, Koll. Zp. I. 333.

6047   Balta Svazek: 8 Strana: 0009
Balta. Tatar baltou v hlavu ji udeřil. Phľd. 1894. 667.

6048   Baltazar Svazek: 5 Strana: 0939
Baltazar, a, m. B. z Tuscie. Tk. II. 199., III. 22. VII. 83.

6049   Baltazar Svazek: 8 Strana: 0009
Baltazar: Balač, Baláček, Balada, Balák, Balan, Balaš, Baleár i Barcal, Balcárek, Ba- lek a Bálek, Balíček, Balík, Bališ, Balíšek, Baloun, Balounek. Kbrl. Sp. 14. Cf. Kotk. 10.

6050   Baltické Svazek: 1 Strana: 0044
Baltické moře, baltičtí Slované, baltické provincie. S. N. Baltisch.

6051   Baltickodunajský. B Svazek: 10 Strana: 0555
Baltickodunajský. B. rozvodí. Vlasť. IV. 9.

6052   Baltický Svazek: 7 Strana: 1190
Baltický. B. moře, Slované. Vz Ott. III 193, 197. nn.

6053   Baltimore Svazek: 1 Strana: 0044
Baltimore, (-mór), a, m., mě. v sev.Ame- rice. — Baltimořan, a, m. — Baltimořský.

6054   Baluch Svazek: 5 Strana: 0939
Baluch, u, m., die Alfanzerei. Pověreč- ných lidí zmámí a ošidí svými baluchy velmi snadno lháři. Mor. Cf. Balušiti. — B., a, m., několik domků u Vsetína. PL.

6055   Baluk Svazek: 1 Strana: 0044
Baluk, u, m. Na baluku jíti (polsky) = po čtvermo. L. Běhají o čtyřech n. na baluku. Ssav. Na baluku choditi. Rk. Auf allen Vieren gehen.

6056   Balumen Svazek: 7 Strana: 1190
Balumen, a, m., babylonus, ryba, zastr Pršp. 16. 60

6057   Balúsek Svazek: 5 Strana: 0939
Balúsek, ska, m., os. jm. Mor. Šd.

6058   Balustrada Svazek: 5 Strana: 0939
Balustrada, y, f. = zábradlí, z it., die Brustlehne, das Geländer. Vz S. N.

6059   Balúsy Svazek: 5 Strana: 0939
Balúsy, pl.. m. = valousy. Vz Balousy. Val. Vck., Brt. D. 198.

6060   Balušiť Svazek: 7 Strana: 1190
Balušiť = vymýšleti a povídati věci ne- skutečné ; třeštiti, phantasiren (o nemocném). Slov. Dbš Úv. 10.

6061   Balušiti Svazek: 5 Strana: 0939
Balušiti, il, en, ení = hřmotiti, lärmen, Getöse machen. Slov. Ssk., Loos. Jestli postelkyňa baluší. Dbš. Obyč. 6.

6062   Balvan Svazek: 1 Strana: 0044
Balvan, u, m. bolvan, balban, balvánek. 1. Podlouhlý, veliký kus horniny. Vys. — 2. Veliká, hmotná věc, kra, špalek. Klumpen, Block, Stück, Ballen. — 3. Sudovitě přise- kaný kus soli kamenné až do 30 centův. Nyní ve Viličce po 330 u'. Balvanová sůl = s. v balvanech. Banksalz. Vys. — 4. Morská vlna. L. — 5. Modla, Götzenbild. Papr. — G. Bal- van, a, m., = nemehlo, trup. Einfaltspinsel. L.

6063   Balvan Svazek: 5 Strana: 0939
Balvan. Přidej ad 1. Kamenný b., der Steinblock, Dch.; b. skály, skalní, der Fels- block, Sl. les., žulový, der Granitblock, Us., mnohohranný. Krč. G. 191. B. bludný, blu- divý či erratický. Stč. Zem. 656., 729., Krč. G. 981., 997., 999., Schd. II. 99., 134., Bř. N. 247., 269. Cf. Bř. N. 239.—240., S. N. — ad 2. B. ledovcový, die Morüne. Sl. les. — B. = hruda, trupel, der Klumpen. — B. = veliká vlna vody, veliký oblak. Na Ostrav. Tč. — ad b) B. = hrubý chlap, ein grober Mensch. Němc. VII. 239. — B., das Götzen- bild. Slov. Loos.

6064   Balvan Svazek: 7 Strana: 1190
Balvan, z keltičtiny. Sf. Strž. I. 108

6065   Balvan Svazek: 8 Strana: 0009
Balvan = kus. Pobral mým lidem dva b-ny soli. Půh. IV. 887. — B., kamenný mezník v Nitře. Vz Phťd. XII. 247.

6066   Balvan Svazek: 9 Strana: 0008
Balvan, u, m. = kotouč dýmu. Lor. 70.

6067   Balvanić Svazek: 5 Strana: 0939
Balvanić. Už sem viděla z daleka b. = hrnouti se kouř jako balvany. Laš. Brt. D. 198. Balvaniti.

6068   Balvanica Svazek: 5 Strana: 0939
Balvanica, e, f., der Götzentempel. Na Slov. Ssk., Loos.

6069   Balvaník Svazek: 5 Strana: 0939
Balvaník, a, m., der Götzenverehrer. Šm. Slov. Loos.

6070   Balvanisko Svazek: 5 Strana: 0939
Balvanisko, a, n., hässliches Götzen- bild. Na Slov. Ssk., Loos.

6071   Balvaniti Svazek: 5 Strana: 0939
Balvaniti. Už zdaleka viděla jsem b. (kouř z komína jako balvany se valiti). Slez. Šd.

6072   Balvanitý Svazek: 5 Strana: 0939
Balvanitý, Block-. B. útvar, Stč. Zem. 681., sloh. Zpr. arch. IX. 25. B. kamení skládá se z kusů mnohohranných neb okrouhlých balvanů a leží buď pravidelně mezi vrstev- natým a majíc touž mineralní hmotu jako ono, jest s ním nepochybně téhož původu, buď. . . Krč. G. 79.

6073   Balvanitý Svazek: 10 Strana: 0009
Balvanitý kámen (čedič, diorit, fonolit, syenit, porfyr, trachyt, zelenokámen, žula, žulový porfyr). Vz KP. IX. 255.

6074   Balvanochvalec Svazek: 5 Strana: 0939
Balvanochvalec, lce, m., der Götzen- diener, kdo má peníze za boha. Na Ostrav. Tč.

6075   Balvanovitý Svazek: 1 Strana: 0044
Balvanovitý. B. hory, blockartig; plump, schwer.

6076   Balvanovitý Svazek: 5 Strana: 0939
Balvanovitý, blockartig. B. oblak, Hvls., sloh, složení, Massivgestein, hory (usazené, třetíhory), Flötzgebirge, n. Sl. les.

6077   Balvanový Svazek: 5 Strana: 0939
Balvanový, Block-. B. sůl, das Bank- salz. Vys.

6078   Balvanský Svazek: 5 Strana: 0939
Balvanský, Götzen-. Loos.

6079   Balvanství Svazek: 5 Strana: 0939
Balvanství, n., der Götzendienst. Slov. Rk., Loos.

6080   Balvár Svazek: 5 Strana: 0939
Balvár, u, m. = kotouč dýmu. Val. Brt. D. 198.

6081   Balvínek Svazek: 9 Strana: 0008
Balvínek, barvínek, nku, m. = brčál. Hoř. 106., 107.

6082   Balviště Svazek: 9 Strana: 0424
Balviště (barviště) = tratoliště; také b. hub. Vodňany. Kub. L f. 1900. 357.

6083   Balviti Svazek: 5 Strana: 0939
Balviti, il, en, ení = bláznivě mluviti. Cf. Balamutiti. Na Slov. Ssk. S tým je zle, už balví. Brt. D. 198. — čím. Proč balví řečú (nemluví pravdy)? Ib.

6084   Balvoko Svazek: 8 Strana: 0010
Balvoko, a, n., vz Vojčák (3. dod.).

6085   Baly Svazek: 10 Strana: 0009
Baly, pl., m. = tlach. Sb. sl. 1902. 9.

6086   Balzam Svazek: 1 Strana: 0044
Balzam, vz Balsam.

6087   Balzam Svazek: 5 Strana: 0940
Balzam = balsam.

6088   Balzamína Svazek: 10 Strana: 0009
Balzamína, y, f., tanec. Vz Brt. P. n. 850.

6089   Bałamundźić Svazek: 9 Strana: 0008
Bałamundźić = balamutiti; tlachali. Lor. 70.

6090   Bałunka Svazek: 9 Strana: 0008
Bałunka, ?., m. = pozemek ve Slez. Lor. 82.

6091   Bamba Svazek: 5 Strana: 0940
Bamba, y, m. = hlupák (nadávka). Ty bambo! U N. Bydž. Kšť.

6092   Bambas Svazek: 5 Strana: 0940
Bambas, a, m. B. V., spisov. Jg. H. 1. 532., Šb. H. 1. 2. vyd. 228.

6093   Bambas Svazek: 9 Strana: 0424
Bambas Gust. (Miškovský), spis., f 25. /1. 1901. Vz Nár. list. 1901. č. 26.

6094   Bambásek Svazek: 8 Strana: 0010
Bambásek, sku, m., asi = vatovaná pod- šívka. Wtr. Krj. I. 34G., 478.

6095   Bambásek Svazek: 9 Strana: 0008
Bambásek. B-sků 12 futer. Mus. 1899. 126.

6096   Bambaska Svazek: 7 Strana: 1190
Bambaska, y, f. = bambusová hůlka. Us Rgl.

6097   Bambáskový Svazek: 8 Strana: 0010
Bambáskový. B. futro. Wtr. Krj. I. 463.

6098   Bambati Svazek: 5 Strana: 0940
Bambati = zvoniti bam bam Mor. Šd.

6099   Bambati dítě Svazek: 10 Strana: 0009
Bambati dítě = kolébati. Slez. Vyhl. II. 230.

6100   Bambeluša Svazek: 10 Strana: 0009
Bambeluša, bambula, bombela, bombrlík. Vz Kolébka zde.

6101   Bamberk Svazek: 5 Strana: 0940
Bamberk, a, m. Vz Tk. I. 120., 441., II. 531., III. 642., IV. 455., V. 228., 229., V. 345., VII. 103., Blk. Kfsk. 655. (= Babí, ves v Budějovsku).

6102   Bambeřice Svazek: 10 Strana: 0009
Bambeřice m. Vambeřice. Krkon. Šb. D 30.

6103   Bambice Svazek: 10 Strana: 0555
Bambice, e, f. = žlábek ve vinném lisu. Čes. 1. XIII. 475.

6104   Bambilák Svazek: 5 Strana: 0940
Bambilák, a, m., jm. kopce a lesa vBo- hučovicích na Opavsku. Šd.

6105   Bambitečnice Svazek: 5 Strana: 0940
Bambitečnice, e, f. = bambitnice. Rk.

6106   Bambitek Svazek: 5 Strana: 0940
Bambitek, tku, m., der Mantelsack. Slov. Rk.

6107   Bambitka Svazek: 1 Strana: 0044
Bambitka, y, f., pistol. Pistole jedno- dvou-, mnohohlavňová. Z bambitky stříleti.Šp.

6108   Bambitka Svazek: 5 Strana: 0940
Bambitka z panditka. Vz toto. Src. 136. Malá b., das Terzerol. Čsk. — B. = dýmka. Vojen. us. v Praze. Kld.

6109   Bambitnice Svazek: 5 Strana: 0940
Bambitnice, e, f. = pouzdro na bam- bitky, die Pistolenhafter. Tejř., Ssk.

6110   Bambitok Svazek: 5 Strana: 0940
Bambitok, tku, m., der Mantelsack. Slov. Ssk.

6111   Bambochy Svazek: 5 Strana: 0940
Bambochy = brambory. Na Slov.

6112   Bambol Svazek: 1 Strana: 0044
Bambol, u, m., brambor. Rostl.

6113   Bambol Svazek: 5 Strana: 0940
Bambol, u, m. hlízy či bamboly (tuberi, Knollenknospen) jsou podzemní osy vedlejší, úsilným hromaděním látek škrobových na konci značně ztlustlé, ani listův ani šupin nemající, na povrchu však oka vypouště- jící. Hlízy mají zemáky, jiřinky a j. Kk. 23. B., bambulina, bulva, nádor, hrbol, die Knolle; kořenové bamboly, Wurzelknollen. Sl. les. Cf. Čl. Kv. XIII., XVIII., Schd. II. 174.

6114   Bambol Svazek: 8 Strana: 0010
Bambol, u, m. = brambor. List. til. 1893. 466.

6115   Bamboľ Svazek: 8 Strana: 0010
Bamboľ = brambor. V Krkonš. List, til. 1893. 465.

6116   Bambolatěti Svazek: 1 Strana: 0044
Bambolatěti, ím,3. os. pl. -tějí, ěl, ění, knollig werden. Zemčata bambolatějí (bam- bolatými se stávají). Rostl.

6117   Bambolatý Svazek: 1 Strana: 0044
Bambolatý , bambolovitý , bamboly ma- jící. Rostl. Knollig.

6118   Bambolatý Svazek: 5 Strana: 0940
Bambolatý, knollig. Rk.

6119   Bambolec Svazek: 5 Strana: 0940
Bambolec, lce, m., der Knollen. Rk.

6120   Bambolek Svazek: 5 Strana: 0940
Bambolek, lku, m., cf. také bambol, der Klunker. — B., a, oprav: lka.

6121   Bambolina Svazek: 5 Strana: 0940
Bambolina, y, f. = bambulina, die Knol- lenfrucht, das Knollengewächs. Sl. les.

6122   Bambolovitý Svazek: 5 Strana: 0940
Bambolovitý, knollicht. Rk.

6123   Bamborák Svazek: 5 Strana: 0940
Bamborák, a, m. Bamboráci (bramboráci) = převzdívka obyvatelům Vysokého nad Jizerou. Vz Sbtk. Krat. h. 286.

6124   Bamboria, e Svazek: 5 Strana: 0940
Bamboria, e, f., Schnee mit Wasser ver- mengt. Slov. Ssk.

6125   Bambous Svazek: 5 Strana: 0940
Bambous, a, m., samota u Votic. PL.

6126   Bambous Svazek: 10 Strana: 0009
Bambous, a, m. = nelida. Dšk. Km. 48.

6127   Bambousek Svazek: 5 Strana: 0940
Bambousek, sku, m., vz Kumbálek. — B. = vědérko piva. Na Ploště. BPk. — B., ska, m., samota u Týnce n. L. a u Ro- kycan; hájovna u Čáslavě a hospoda u Blatné. PL.

6128   Bambúch Svazek: 9 Strana: 0008
Bambúch, a, m. = sprosták. Zát. Př. 40. b.

6129   Bambula Svazek: 5 Strana: 0940
Bambula, y, f. = bambule. — B., y, m. = nemotora. U Třebonína. Olv. U Košic. Brat.

6130   Bambula Svazek: 8 Strana: 0010
Bambula, y, f., vz Bambuláč (násl.).

6131   Bambula Svazek: 8 Strana: 0534
Bambula, y, f., vz pŕedcház. Bambeluša.

6132   Bambula Svazek: 10 Strana: 0009
Bambula, y, m. = nadutec. Dšk. Km. 13.

6133   Bambuláč Svazek: 8 Strana: 0010
Bambuláč, bamboláč, e, m. = kdo má vel- kou bambulu, papulu, tvář vypasenou. Brn. Brt. D. II. 292.

6134   Bambulatěti Svazek: 5 Strana: 0940
Bambulatěti, ěl, ění, knollig werden. Rk.

6135   Bambulatina Svazek: 5 Strana: 0940
Bambulatina, y, f. = bambolina. Sl. les.

6136   Bambulatý Svazek: 5 Strana: 0940
Bambulatý, knollig. Rk.

6137   Bambule Svazek: 1 Strana: 0044
Bambule, e, bambulka, y, f., něco kula- tého ; skřínka na masť, Salbenbüchse, V.; báně na věži, Thurmknopf; jabléčko z bram- borového květu. Samenkapsel der Erd. Jg.

6138   Bambule Svazek: 5 Strana: 0940
Bambule. Přidej: B. na kořenech ka- pusty, die Kohlhernie, der Kelch o. Kropf des Kohles. Příčina choroby té je dle Wo- ronia houba plasmadiophora brassicae. Nemoc zuří zvl. v Rusku. Pta. — Bambulka = blatouch. U Skrýje. Kál. B-ky = květy žlutého leknínu. U Nechanic. Kšť.

6139   Bambule Svazek: 9 Strana: 0008
Bambule, pl., f. = brambory. U Polné., Hoš.

6140   Bambulek Svazek: 1 Strana: 0044
Bambulek, lku, m., suché ovčí lejno na vlně. Klunker. Ch. — B., a, m„ malý člo- věk. Knirps.

6141   Bambuličí Svazek: 5 Strana: 0940
Bambuličí hodinky = lilek černý. U Kr. Městce. Kšť.

6142   Bambuličí Svazek: 10 Strana: 0009
Bambuličí hodinky = lilek černý, psí víno, solanum nigrum. Kšť. Lid. 8.

6143   Bambulička Svazek: 10 Strana: 0009
Bambulička, y, f. Roh erbu okrášlený b-kami n. kuličkami na ťopkách. Kol. Her. I. 328. Sr. Bambule.

6144   Bambulina Svazek: 1 Strana: 0044
Bambulina, y, f., hlíza, Knollen. Rostl. B. svazečná, muďatečná, dlanitá, prstnatá, mnohopupenná, hrbolatá, šupinatá. Presl. — Bambuliny — rostliny s bambulemi. Vaň. hosp.

6145   Bambulina Svazek: 5 Strana: 0940
Bambulina. Přidej: Vz Slb. XL., Bambol.

6146   Bambulinatěti Svazek: 5 Strana: 0940
Bambulinatěti = bambolatěti. Sl. les.

6147   Bambulinatý Svazek: 10 Strana: 0555
Bambulinatý pryskyřník, ranunculusbul- bosus. Čes. 1. XIV. 134.

6148   Bambulka Svazek: 5 Strana: 0940
Bambulka, vz Bambule.

6149   Bambulnatěti Svazek: 1 Strana: 0044
Bambulnatěti, ěl, ěni = bambolatěti.

6150   Bambulnatosť Svazek: 1 Strana: 0044
Bambulnatosť, i, f. Knolligkeit, Rostl.

6151   Bambulnatý Svazek: 1 Strana: 0044
Bambulnatý, bambuliny mající, knollicht, Rostl.

6152   Bambulovina Svazek: 5 Strana: 0940
Bambulovina, y, f., der Knollenstoff z. B. der Erdäpfel. Šm.

6153   Bambulovitý Svazek: 5 Strana: 0940
Bambulovitý = bambulnatý. Sl. les.

6154   Bamburka Svazek: 9 Strana: 0008
Bamburka, ?, f. = ozdoba mužského klobouku. Slov. Čes. 1. VIII. 52.

6155   Bambus Svazek: 1 Strana: 0044
Bambus, u, m. B. obecný, polní, bez- branný. Bambusrohr. Jg.

6156   Bambus Svazek: 5 Strana: 0940
Bambus, u, m., bambusa, das Bambusrohr. B. rákosovitý, b. arundinacea, obecný, b. vulgaris, trnatý, b. spinosa, polní, b. agrestis. Vz Rstp. 1753., Čl. 155., Kk. 110., Schd. II. 267., Kram. Slov. 26., S. N., Rosc. 108.

6157   Bambuska Svazek: 5 Strana: 0940
Bambuska, y, f., der Bambusstock. Rk.

6158   Bambusnice Svazek: 5 Strana: 0940
Bambusnice, e, f. = bambus.

6159   Bambusník Svazek: 5 Strana: 0940
Bambusník, u, m., das Bambusrohr. Rk.

6160   Bambusovitý Svazek: 5 Strana: 0940
Bambusovitý, bambusartig.

6161   Bambusový Svazek: 1 Strana: 0044
Bambusový. B. třtina, hůlka, Jg. Bambus-.

6162   Bambúšit Svazek: 8 Strana: 0010
Bambúšit = vybírati vnitřnosti. Val. Brt. D. II. 292.

6163   Bamheluša Svazek: 8 Strana: 0534
Bamheluša, e, f., druh kolébky, také bom- bola, bombrlík, bambula. V ní děti bambají. Slez. Čes. 1. VI. 143.

6164   Bampel Svazek: 5 Strana: 0940
Bampel, plu, m. = bagon. Vz toto. Slov. Hdž. Čít. 218. No bodaj by si ty bol shorel i s tvojim bampľom. Syt. Táb. 263.

6165   Bamvalec Svazek: 9 Strana: 0424
Bamvalec, lce, m. = kláda, po níž se dříví na vůz valí; podval. První čásť slova z něm. Baum-. Sušice. Kub. L. f. 1900. 357.

6166   Bán Svazek: 1 Strana: 0045
Bán, lépe než ban, a, ?., z arabského n. perského; persk. ban = strážce. Vz ? pů- vodu Mz. 103. — Bán = králův náměstek. B. charvatský. — V širším smyslu bánové = správci rozličných, zvláště menších krajin. B. severinský, sedmihradský atd. — Na Černé Hoře místo gospodar = pán. Mz.

6167   Báň Svazek: 1 Strana: 0045
Báň, vz Báně.

6168   Ban Svazek: 5 Strana: 0940
Ban, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117., S. N.

6169   Bán Svazek: 5 Strana: 0940
Bán, u, m., das Rodeland. Slov. Ssk.

6170   Baň Svazek: 5 Strana: 0940
Baň, ě, m., samota u Libně; něm. Bain, samota u Chlumce v Jičínsku; Baň Nový, Neu-Bain, ves u Chlumce v Jičínsku.

6171   Báń Svazek: 5 Strana: 0940
Báń, vz Báně. Také na Slov. Ssk.

6172   Baň Svazek: 7 Strana: 1190
Baň, ě, f., Bausch. Baně rukávcův. Mor. a slov. NZ. II. 26.

6173   Bán Svazek: 7 Strana: 1190
Bán Heronova. NA. V. 182

6174   Bán Svazek: 8 Strana: 0010
Bán. Vyťatý b. (v lese), zkade drevo dolu na dolinu svážali, Phld. 1895. 488.

6175   Báň Svazek: 9 Strana: 0008
Báň, ě, f. Má hlavu jako báň (má mnoho starostí, bolesti). Hoř. 88.

6176   Bán Svazek: 10 Strana: 0009
Bán. Sr. Jir. H. Prove 5.

6177   Báň Svazek: 10 Strana: 0009
Báň, ě, f. — dýmka. Rais. Lep. 133.

6178   Bana Svazek: 5 Strana: 0940
Bana, y, f. = důl, hora, das Bergwerk. Na klopačky klopajú, už jamiari stávajú, s kahanci do bany farajú; Vtedy bolo sveta žít, gverkom i haviarom být, z krčmy na fraj a z fraju do bany jít. Koll. Zp. II. 391., I. 348.

6179   Baňa Svazek: 5 Strana: 0940
Baňa, dle Káča = dýně, die Wasser- melone. U Opavy. Klš., Zukal. — B. = facka, políček, die Maulschelle, das Kopf- stück. Na Vsacku. Vck. — B. = báně. Slov. Ssk. B. nebies. Slov. Ssk. B. pletená, ein von Gerten geflochtenes Taubenhaus. Slov. Ssk. — B. = břichatá nádoba s úzkým hrdlem. Na Ostrav. Tč.— B. = rána pěstí do obličeje, ein Faustschlag ins Gesicht. Ib. Té.

6180   Báňa Svazek: 5 Strana: 0940
Báňa, ě, f. = hrnčiarská pec. Slov. Rr. Sb.

6181   Bana Svazek: 7 Strana: 1190
Bana, bana. Volání na husy. Čce. Tkč.

6182   Bana Svazek: 8 Strana: 0010
Bana, y, Baňa, ě, f., byl brad v Nitransku. Vz. Phld. XII. 341.

6183   Baňa Svazek: 8 Strana: 0010
Baňa, ě, f. = mýdlová bublina. Laš. Brt. D. II. 292. Cf. Bana.

6184   Baňa Svazek: 9 Strana: 0008
Baňa, ě, f. — báně; pohlavek. Lor. 70. ? holubí = koš na nasazení holubů. Šeb. 238.

6185   Baňa Svazek: 10 Strana: 0555
Baňa = důl, pl. baně.

6186   Baňák Svazek: 5 Strana: 0940
Baňák, u, m. = baňatý hrnec, žbán. B. na smetanu. Mor. Škd., Mtl. — Baňáci Ha- náci. Severozáp. od Zlinska. Brt. — B. = baňaté kladivo, der Treibhammer. Šp.

6187   Baňák Svazek: 8 Strana: 0010
Baňák. B-ci = obyvatelé Kroměřížska a Holešovska (od širokých červenic, baní). Brt, D. II. III.

6188   Banální Svazek: 1 Strana: 0045
Banální = všední, bezvýznamný.

6189   Banálnosť Svazek: 10 Strana: 0009
Banálnosť, i, f. = otřepanost, ovsednélosť. Kvap. Lib. 160.

6190   Banan Svazek: 1 Strana: 0045
Banan, u, m., Musa, Pisang. B. blamatý, přímoklasý, červcový.

6191   Banan Svazek: 5 Strana: 0940
Banan. Přidej: B. obecný, m. paradisiaca; blamatý, musa sapientum; přímoklasý, m. trogloditarum; hnědý, m. maculata; růžový, m. rosacea; nádherný, m. superba; konco- listý, m. balbisiana; dolnolistý, m. bertero- niana; abysinský, m. ensete. Vz Rstp. 1477., S. N., Kk. 136., Kram. Slov. 26., S. N., Rosc. 112., Čl. 139., KP. L 17. B. lanový, musa textilis. S. N. I. 5. — B. = rajský fík, ovoce rostliny bananu. Us. Brt. Vz Bananka.

6192   Banán Svazek: 9 Strana: 0424
Banán, rostl. Vz Ott. XVII. 888?.

6193   Banan Svazek: 10 Strana: 0009
Banan, u, m. Banány sušiti a potom je na mouku rozmílati. Stan. III. 75.

6194   Bananě Svazek: 1 Strana: 0045
Bananě, ě, f., plod bananový. Jg. Ba- nanfrucht.

6195   Banáník Svazek: 5 Strana: 0940
Banáník, u, m. = banan. Rk.

6196   Bananka Svazek: 5 Strana: 0940
Bananka, y, f., die Banane (Frucht). Vz Banan (konec). Šp.

6197   Bananovitý Svazek: 5 Strana: 0940
Bananovitý. B. rostliny, musaceae: banan, ravenala, bihaj. Rstp. 1476., Kk. 134., Schd. II. 271., SP. II. 117., Rosc. 112.

6198   Bananožrout Svazek: 5 Strana: 0940
Bananožrout, a, m., musophaga violacea. Brm. II. 282., 284.

6199   Banánožrout Svazek: 9 Strana: 0424
Banánožrout, pták šplhavý. Sr. Ott. XVII. 906.

6200   Banař Svazek: 5 Strana: 0940
Banař, e, m., os. jm. Mor. Šd.

6201   Báňař Svazek: 5 Strana: 0940
Báňař, e, m. = kdo v báních pracuje. Němc. IV. 329.

6202   Banát Svazek: 1 Strana: 0045
Banát, u, m. Krajina v již. Uhersku. — Banátský. B. pšenice, kukuřice.

6203   Banát Svazek: 5 Strana: 0940
Banát, krajina v Rakousku. Vz S. N. Baňat, a, m., os. jm. Sl. let. III. 64.

6204   Baňát Svazek: 9 Strana: 0008
Baňát, u, m. = místní jméno. Pck. Hol. 113.

6205   Báňati Svazek: 5 Strana: 0940
Báňati = silně kouřiti, stark rauchen. Báňá, jako když chudý peče chléb. U Kr. Hrad. Kšť. — B. = mnoho píti. U Ronova. Rgl. — B. = pohlavkovati. Val. Brt. D. 198. — B. = baňkati, faseln, plauschen. Ostrar. Tč.

6206   Baňatka Svazek: 1 Strana: 0045
Baňatka, y, f., hruška. V.

6207   Baňatka Svazek: 5 Strana: 0941
Baňatka. — 2. B. = (skleněná) baňatá nádoba. ZČ. I. 478.

6208   Báňatka Svazek: 5 Strana: 0941
Báňatka, pl., n. = baburence. Slov. Ssk.

6209   Baňatosť Svazek: 1 Strana: 0045
Baňatosť, i, f. Bauchigkeit.

6210   Baňatý Svazek: 1 Strana: 0045
Baňatý. B. nádoba, konev, hrnek, džbán, sklenice atd., Jg., bauchig, plutzig.

6211   Baňatý Svazek: 10 Strana: 0555
Baňatý = tlustý. B. frater. Zvon III. 62. Wtr.

6212   Baňavka Svazek: 8 Strana: 0534
Baňavka, y, f. = banka. Am. Orb. 32.

6213   Bancúch Svazek: 8 Strana: 0010
Bancúch, a, m., statek v Trenčínsku. Phl'd. XII. 341.

6214   Bančar Svazek: 1 Strana: 0045
Bančar, u, m. Z lipového lýka upletený košík na rudu stříbrnou. Vys.

6215   Bančar Svazek: 5 Strana: 0941
Bančar, u, m., die Tragkraxe. Šp.

6216   Baňče Svazek: 1 Strana: 0045
Baňče, ete, n., bančátko = house. Us., Bolesl.

6217   Bančiar Svazek: 8 Strana: 0010
Bančiar, u, m. = nádoba .širokého hrdla. Slov. Phľd. 1893. 53. Cf. Bančár.

6218   Bančíc Svazek: 9 Strana: 0008
Bančíc = žvaniti. Lor. 70. Cf. Bančiti.

6219   Bančič Svazek: 1 Strana: 0045
Bančič, e, m., kdo baňči, nabadač. Hetzer.

6220   Baňčička Svazek: 5 Strana: 0941
Baňčička, y, f., vz Baňka; die Hetzerin. Sm.

6221   Baňčidélko Svazek: 5 Strana: 0941
Baňčidélko, das Schröpfeisen. Rk.

6222   Bančit Svazek: 8 Strana: 0010
Bančit = dávati bani' (pohlavkovati); baf- čiti, kouřiti. Brt. D. II. 292.

6223   Baňčiti Svazek: 1 Strana: 0045
Baňčiti, im, 3. pl. -či, il, en, ení; baňko- vati, baňčívati. — koho (bíti na lice), ohr- feigen. Ros., Us.; 2. sváděti, namlouvati : holky, überreden, hetzen. Vid. listy., Th. — koho čím (namluviti). — koho k čemu. Rk. — koho s kým.

6224   Bančiti Svazek: 5 Strana: 0941
Bančiti = utráceti (peníze) vergeuden. Val. Vck. — Brt. D. 198. — B. = rukou tlouci. Cf. Nabančiti. — B. = brečeti, weinen, greinen, knautschen. Nebanč, sic dostaneš baňu. Ostrav. Tč.

6225   Bančiti Svazek: 7 Strana: 1190
Bančiti = toulati se. Val. Vck.

6226   Baňčitka Svazek: 5 Strana: 0941
Baňčitka, y, f., excipula, der Becher- schorf, rostl. Vz Rstp. 1952.

6227   Banda Svazek: 1 Strana: 0045
Banda, y, f. (z it. banda). 1. Spolek, shro- máždění lidí. Bande, Gesellschaft. V jedné bandě, z jedné bandy býti. Jg. — 2. Spolek bu- řičův, taškářův. Rotte, Bande. B. loupež- nická. — 3. B. hudební n pluku vojenského. K bandě patří veliký buben, talíře a triangl. Hd. — B., rozšířená šachta. Techn.

6228   Banda Svazek: 5 Strana: 0941
Banda = název vojenského sboru hudeb- ního. Mlt. Přidej: B., der Kohlensack. Prm. V. 4. 5. — B., vz Bandaska. — B. = spřež, lotr, lotři. To je banda! BPk.

6229   Banda Svazek: 7 Strana: 1190
Banda, y, f. = druh velikých hracích fa- zolí. Vchř.

6230   Bandage Svazek: 1 Strana: 0045
Bandage (bandáž, fr.), obvazadla, obvazky hojičské. Rk.

6231   Banďák Svazek: 5 Strana: 0941
Banďák, a, m., nadávka. To je bandur, banďák (= tlustý člověk). Slez. Šd. Na Mor. Brt.

6232   Bandalice Svazek: 5 Strana: 0941
Bandalice, e, f. = zbraň 16. stol.

6233   Bandalir Svazek: 7 Strana: 1190
Bandalir, u, m. = převěsný řemen vo- jákův. Rk.

6234   Bandaska Svazek: 1 Strana: 0045
Bandaska, y, f., na Mor. mandaska, banda, kulatý, baňatý džbán s tenkým hrdlem. S b-skou pro vodu choditi. Jg. — B., hůl. Us. — B., urna.

6235   Bandaska Svazek: 5 Strana: 0941
Bandaska. Přidej: ein Krug mit engem Halse. — B. = baňatá dýmka. U N. Kdyně. Rgl.

6236   Bandaska Svazek: 7 Strana: 1190
Bandaska či koboz (cymbalum). Srb 183

6237   Bandážní Svazek: 5 Strana: 0941
Bandážní tlumok, der Bandagentornister. Vz Bandage. Čsk.

6238   Banderi-um Svazek: 1 Strana: 0045
Banderi-um, a, n., dle Gymnasium.

6239   Banderi-um Svazek: 5 Strana: 0941
Banderi-um = banderie, das Banderium. Čsk.

6240   Banderie Svazek: 1 Strana: 0045
Banderie, e, f., prapor zemské hotovosti v Uhřich, Rk.

6241   Banderie Svazek: 5 Strana: 0941
Banderie. Přidej: ein Fähnlein.

6242   Banderista Svazek: 5 Strana: 0941
Banderista, y, m. = člen banderia, ban- derie, der Banderist.

6243   Banderistský Svazek: 5 Strana: 0941
Banderistský, Banderisten-. Hrts.

6244   Banderola Svazek: 5 Strana: 0941
Banderola, y, f., das Fähnlein an der Lanze. Šm.

6245   Bandička Svazek: 10 Strana: 0009
Bandička, y, f. B. na mléko. Nár. list. 23. /8. 1900. Sr. Banička.

6246   Bandista Svazek: 5 Strana: 0941
Bandista, y, m., pl. sté, der Bandist, ein Soldat der Militärmusik, einer aus der Sippschaft. Slov. Ssk.

6247   Bandit Svazek: 1 Strana: 0045
Bandit, vz Bandyt.

6248   Bandiť se Svazek: 9 Strana: 0424
Bandiť se. Nevěsta se bandí (když si nechce někoho vzíti). Sušice. Kub. L. f. 1900. 357.

6249   Banditi Svazek: 5 Strana: 0941
Banditi = z hospody do hospody choditi a píti. U N. Bydž. a Kr. Hrad. Kšť.

6250   Banditka Svazek: 5 Strana: 0941
Banditka = bambitka.

6251   Banditství Svazek: 1 Strana: 0045
Banditství, n. Banditenleben.

6252   Bandlářský Svazek: 8 Strana: 0010
Bandlářský varštát (Werkstatt). 1722. Pras. Řem. 54.

6253   Bandoch Svazek: 5 Strana: 0941
Bandoch, u, m. = bandor, břicho. Mor. Brt.

6254   Bandonion Svazek: 8 Strana: 0012
Bandonion, u, m., druh ruční harmoniky. Vilímkův cenník. Dhnl.

6255   Bandor Svazek: 5 Strana: 0941
Bandor. Přidej: Vz Bandory. — B. = bandur, schwarze Semmel. Us. Zkr. — B. = malý snop, jaké se nyní dělají, aby obilí dříve vyschlo. Us. — B. = břicho. Brt.

6256   Bandor Svazek: 9 Strana: 0008
Bandor = mandel snopků. Sr. Kozička, Panák, Voják. Čes. 1. IX. 253.

6257   Bandoračka Svazek: 5 Strana: 0941
Bandoračka, y, f. = placka z bandorů (z bramborů). Us. u Kraskova. Brnt.

6258   Bandorák Svazek: 5 Strana: 0941
Bandorák, a, m., der Erdäpfelesser.

6259   Bandorák Svazek: 10 Strana: 0009
Bandorák, u, m. = strouhanec (jídlo). Vz Čes. 1. XI. 89

6260   Bandóre Svazek: 8 Strana: 0010
Bandóre (y), vz Dřevěnky (3. dod.).

6261   Bandorec Svazek: 5 Strana: 0941
Bandorec, rce, m. = bandor, břicho. Mor. Brt.

6262   Bandorka Svazek: 10 Strana: 0009
Bandorka, y, f. = polévka z bandorů. O její úpravě vz v Čes. 1. XI. 90. Vz násl. Bandorový.

6263   Bandorový Svazek: 5 Strana: 0941
Bandorový, Erdäpfel-. Šm.

6264   Bandorový Svazek: 10 Strana: 0009
Bandorový. B. nadivajna či bandorka, dm = jídlo bramborové (brambory se roz- strouhají, osolí, přidá se hrstka mouky, načež se kaše vlije na pekáč politý horkým máslem). Krkonoš. Čes. 1. XIII. 175.

6265   Bandory Svazek: 1 Strana: 0045
Bandory — brambory. Kb. (Bandor, ban- dur, u, m., bandora, y, f.).

6266   Bandořiště Svazek: 5 Strana: 0941
Bandořiště, ě, n. = brambořiště. U Vy- sokého. Sá.

6267   Bandovať koho Svazek: 9 Strana: 0008
Bandovať koho = obírati. Hoř. 88.

6268   Banduch Svazek: 5 Strana: 0941
Banduch, u, m. = břicho. Bolí mňa b. Val. Vck., Brt.

6269   Bandur Svazek: 1 Strana: 0045
Bandur, a, m., na Slov., pěší voják; za- valitý, nejapný člověk. Us., Jg.; — 2. Ban- dur, u, m. Houska z černé mouky n. podlouhlé chleby pekařské. V Boleslavsku a Jičínsku; v již. Čechách: krufofka m. kruchovka (kruch = chléb), poněvadž jest z kruchové mouky, t. j. z té, z které se dělá chléb. Kts.

6270   Bandur Svazek: 5 Strana: 0941
Bandur. ad 1. Bandure hlavatá (říkají malým hochům s velikou hlavou). Prk. Vz Rod. — B., gebackenes Teigmännchen, peče se v adventě a o sv. Mikuláši. U Místka. Škd. Cf. Kram. Slov. 27. — B. = břicho. Brt. — B. = nepálená cihla. U St. Jič. na Mor. Brt. D. 198. — B. = baganč, čižma, bačkora. Ostrav. Tč. Popad ty b-ry a hned do másla skočil. Sš. P. 705.

6271   Banďur Svazek: 5 Strana: 0941
Banďur, u, m. = brambor. Na Plasku. BPk.

6272   Bandur Svazek: 8 Strana: 0010
Bandur, u, m. = vánočka. Mor. Ostrava. Brt, I). II. 472.

6273   Bandúr Svazek: 8 Strana: 0010
Bandúr, u, m., vz (lihla (3. dod.).

6274   Bandur Svazek: 9 Strana: 0424
Bandur, U, m. = rovný střevíc bez pod- patku. Těšín. Věst. op. 1895. 21.

6275   Bandur Svazek: 10 Strana: 0009
Bandur, U, m. = bandor, brambor. Mš. — Bandury = rovné střevíce bez podpatků, aby podkůvky se mohly na ně přibiti. Val Ces 1. XI. 118, Vyhl. II. 196. - B., a, m. = lenoch. Volyně. Čes. 1. XIII. 122.

6276   Bandura Svazek: 1 Strana: 0045
Bandura, y, f. = bandur. — 2. Bandura, y, m. = zavalitý, nejapný člověk. — 3. Ná- stroj hudební, loutně podobný. Die Pandore, Pandure. D.

6277   Bandurák Svazek: 5 Strana: 0941
Bandurák, u, m. = bramborové jídlo. Vz Bandor. U Ronova. Rgl.

6278   Bandurista Svazek: 5 Strana: 0941
Bandurista, y, m., pl. sté = zpěvák, jenž zpěv svůj bandurou doprovází (vz Bandura). Adámek K. Cf. Sbn. 25.

6279   Bandurka Svazek: 1 Strana: 0045
Bandurka, y, f., lavice, na. které koho bijí. Ležel na bandurce (byl bit). Č. Vz Trest.

6280   Bandurka Svazek: 5 Strana: 0941
Bandurka. — 2 B. = brambora. Slov. — B., das Erdäpfelsieb; ein Gefäss für Erdäpfel. Sm.

6281   Bandurník Svazek: 9 Strana: 0424
Bandurník, u, m. = bandurecník, osúch (tvrdý koláč) z uvařených nálešníků. U Še- beše. Mus. slov. I. 87.

6282   Bandurov Svazek: 9 Strana: 0008
Bandurov, a, m., smyšlené jm. místní.

6283   Banďurovka Svazek: 5 Strana: 0941
Banďurovka, y, f. = banďurová, bram- borová polívka. Na Plasku. BPk.

6284   Bandurský Svazek: 5 Strana: 0941
Bandurský = bandura se týkající. Vz Bandur. Dělati b-skou = hýřiti, dělati rá- musy, hulákati. U Kr. Hrad., u Písku, u Po- čátek a j. Kšť., Jdr., Mg. Odešel s b-skou = hubuje, nadávaje. U Ronova. Rgl. Přijíti na někoho s b-skou, spustiti na někoho b-skou (rázně, důrazně, hulvátsky). U Něm. Brodu. Holk. Us. Bačk.

6285   Bandusi-a Svazek: 1 Strana: 0045
Bandusi-a, e, f., studánka u Venusie v již. Italii.

6286   Bandyt Svazek: 1 Strana: 0045
Bandyt, a, bandyta, y, m., z it. bandito — vypovězenec. Verbannter, Geächteter. Ban- dytem býti. V. U Polákův: z domova vy- povězený. Mz. 104. — B.} loupežník. Us. — Tur. kron. Bandit, Räuber. — Bandytský život. Jg. —· Bandytství, n. Jg.

6287   Bandytka Svazek: 9 Strana: 0008
Bandytka, y, f. Jsi-li dobrý, odundej b-tku, a vem tolik do rukou, jako já, a braň se. Sedl. Hr. II. 150.

6288   Báně Svazek: 1 Strana: 0045
Báně, ě, bán, Č, f., baňka, baněčka, banička, y, f'. 1. Nádoba zahrdlitá, břichatá: cínová, hliněná, skleněná, Jg., zlatá, Br., měděná, na ocet, Us., olejná (na olej). V. Bäuchiges Gefäss, Kanne, Blase, Krug. — 2. Alembík k pálení vod. Kolbe. B. zakřivená, povětrná, u vývěvy. L. Do baně distillo- vati. Alch. rkp. — 3. Z proutí upletená: ho- lubí = holubník. V. Taubenhaus, -korb. Místo, v kterém holuby chovají, holubinec (báně) slove. Kom. Točí se, jako holub na báni (na baňce). Vz Neposeda. Lb., D. — 4. Na vrchu věže. Der Thurmknopf. — 5. Polsky a rusky = lázně. L. —6. Důl, doly. Soujem děl do- lových, v kterých se kopají užitečné nerosty. Vys. (Tedy ne jenom šachty, jak Am. píše). Vz Šachta. — Někomu zlaté báně slibovati (hory). Jg. Vz Sliboval. Lb. Ani by mu báně nestačily (o marnotratném). Jg., Č. I báně se přeberou. Bern., Pk. Báně jest báně, předce se přebere, když se vždy do ni jde. Bern. — Odtud 7. Báně = báňská, horní města, v Ohřích: B. Veliká (Rivulinum, Neustadt); B. Zlatá (Aurimontium, Goldberg); B. Nová (Regiomontum, Königsberg). Vz Báňský. — 8. B. vosí = vosí hnízdo. V Klatovsku.

6289   Baně Svazek: 5 Strana: 0941
Baně, í, pl., f. = hanácké červené koženky, pod koleny zadrhnuté, zapínané na malý roblík železný nebo dřevený, rothe, lederne Hosen der Hanaken. Brt., Vck.. Sbtk., Nl. — B., ě, f. = facka, die Watsche, Maul- schelle. U Olom. Sd. — B., ěte, n. = house. Vz Bani. Také u Ronova. Rgl.

6290   Báně Svazek: 5 Strana: 0941
Báně. ad 1. Baňka ze skla mléčného. Šp. B. stříbrná (phiala). BO. Pijú v báních víno, in phialis. BO. Je v báni, má báňu = opilý. Hluboko nahledl do baňky (do sklenky; o opilém). Us. Baňka ve vých. Čech. = džbán, Kál.; u Kobylí = krajáč. Brt. Cf. Kram. Slov. 26. — B., ein krugförmig aus Stroh geflochtenes Behaltniss zu Eiern, Federn etc., slov. loboska. Plk. — ad 4. , die Kuppel, das Kugelgewelbe, klenutí bá- ňovité, kopule. Nz., Vlšk. 24., 140. — B. = tykev, der Kürbis. U Mor. Ostravy. Wrch. — B. u plynu, die Glasglocke, Šp., zvon přídvorní (veliká, prostřední, malá, s zin- kovou střechou), die Flurglocke (u plynu). Šp. — B. = parní klobouk na lokomotivě, der Dampfdom. Zpr. arch. VII. 28., NA. IV. 205. — B. nebeská, das Himmelsgewölbe, Čch. Bs. 64. — ad 6. Das Bergwerk. Celé okolí kremnické páchne báněmi, rudami a podzemními plodinami. Koll. IV. 124. — Na konec: B. = bublina, die Blase. Báně dělati, Seifenblasen machen. U Litovle. Kčr. Na vodě dělaly se veliké báně. Na Slov. Mk., Mínařík. — Báň = lesní kotlina, eine Wald- vertiefung Na Slov. Dch. — Báně, baňka, der Kolben, die Stiefelröhre. Sl. les. — Báně, ves u Zbraslavě. PL. — Cf. Mkl. Etym. 7., S. N.

6291   Baně Svazek: 7 Strana: 1190
Baně. Hanáku s baňama, smiluj se nad náma. Šak já se smiluju, až baně naduju. Km. 1886. 637.

6292   Báně Svazek: 7 Strana: 1190
Báně, z keltic. Šf. Strž. I. 108.

6293   Báně Svazek: 8 Strana: 0010
Báně = důl. Baňu kopati, bauen. Phl'd. 1893. 435. Do jednej baně kujú (jsou při ně- čem svorni). Mor. Ces. 1. V. 420. — B. = džbán. Mieša koše s baniami — rozdielne veci. Slov. Pliľd. 1894. 441. — B. = lom, Steinbruch, m. Ib. 1893. 297. — B. = vysekaný les, hora. Ib. — B. znamená niečo prázdneho, vybratého a dutého. Ib.

6294   Baněk Svazek: 5 Strana: 0941
Baněk, ňka, m., os. jm. Mor. Šd., Pal. Rdh. I. 117.

6295   Bánek Svazek: 9 Strana: 0269
Bánek, nku, m = ráno. Vodňany. Kub. 156.

6296   Baneš Svazek: 5 Strana: 0941
Baneš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

6297   Banešané Svazek: 9 Strana: 0008
Banešané, nadávka Staroměstským na Mor. Mus. ol XIII. 26.

6298   Báněvý Svazek: 8 Strana: 0010
Báněvý= báňský. Baněvé knihy. Pub. III. 335.

6299   Bangal Svazek: 10 Strana: 0009
Bangal, n, m. = bankal. Na tebe aby měl člověk b. Mor. Kmk.

6300   Banglica Svazek: 9 Strana: 0269
Banglica, e, f. = rajnica, kastrol. V Dol. Dubovianech. Mus. slov. II. 24.

6301   Bání Svazek: 5 Strana: 0941
Bání, n. = strach, bázeň. Hr. rk. 261.

6302   Bani, bani Svazek: 5 Strana: 0941
Bani, bani = volání na housata. Vz Baně, Banička.

6303   Banián Svazek: 5 Strana: 0941
Banián, u, m. = obrovská smokvoň indij- ská, ficus indica. Čl. 124.

6304   Baniar Svazek: 5 Strana: 0941
Baniar, u, m. = hlboká nádoba hlinená n. drevená. Slov. Rr. Sb.

6305   Baniatka Svazek: 8 Strana: 0010
Baniatka = riasa raky/y; v Bosáckej: barátka, v Nitranská: cicúšky. ľbľd. Ib93. 470.

6306   Baniatka Svazek: 9 Strana: 0008
Baniatka, pl., n. = kočičky. Sbor. slov. III. 130. Sr. Baburence.

6307   Banickatý Svazek: 8 Strana: 0534
Banickatý. B. ovoce. Am. Orb. 75.

6308   Bánický Svazek: 5 Strana: 0941
Bánický = báňský. Slov. Ssk.

6309   Banictvo Svazek: 1 Strana: 0045
Banictvo, a, m. Knappschaft.

6310   Bánictvo Svazek: 5 Strana: 0941
Bánictvo, a, n., die Knappschaft. Slov. Loos.

6311   Baníctvo Svazek: 10 Strana: 0555
Baníctvo, a, n. = hornictví. B. na Slov. Vz Phľd. XXIV. 532. nn. V I.: Baníctvo, m., oprav v: B., n.

6312   Banička Svazek: 1 Strana: 0045
Banička, y, f. = baněčka, bäuchiges Ge- fässchen. D. — B., plod mechu. Rostl. — B., husička. Us. Bolesl.

6313   Banička Svazek: 5 Strana: 0941
Banička. ad. 2. Die Mooskapsel. Sl. les. Ssk., Kk. 88.

6314   Banidlo, a Svazek: 5 Strana: 0941
Banidlo, a, n., das Krugeisen (beim Kupfer- schmied). Rk.

6315   Baník Svazek: 1 Strana: 0045
Baník, a, m. = horník. Plk. — B., u, m., náčiní k vytíráni děla po vystřelení. D. Stück - wischer.

6316   Báník Svazek: 5 Strana: 0942
Báník, a, m. = horník. Němc.

6317   Baníkov Svazek: 10 Strana: 0009
Baníkov, a, m, vrch v Gemersku na Slnv. Sb. sl. 1901. 165.

6318   Banín Svazek: 5 Strana: 0942
Banín, a, m., Bohnau, ves u Poličky. Vz Blk. Kfsk. 281., Sdl. Hr. I. 252.

6319   Baninka Svazek: 10 Strana: 0555
Baninka, y, f = house. Ronov. Rgl.

6320   Baníř Svazek: 5 Strana: 0942
Baníř, e, m., samota u Nepomuk. PL

6321   Banisko Svazek: 10 Strana: 0555
Banisko, a, n., pole u Dovalova. Mus. slov. VIII. 9.

6322   Baníš Svazek: 5 Strana: 0942
Baníš, e, m., der Fratz. U Místka. Škd. T yb-ši!

6323   Banište Svazek: 8 Strana: 0010
Banište, e, n. V Belujsku na Slov. Phvd. 1893. 481.

6324   Bániti Svazek: 1 Strana: 0045
Bániti, im, il. ěn, ěni — báni činiti = nadýmati. bauchig machen, aufblasen. — se. Zlob. —

6325   Bániti Svazek: 9 Strana: 0008
Bániti = kouřiti. Bánil z dýmky. Us. Nár. list. 1897. Č. 210. odp. feuillt.

6326   Banitosť Svazek: 1 Strana: 0045
Banitosť, i, f. Jg. — Baňatosť.

6327   Banitý Svazek: 1 Strana: 0045
Banitý, baňatý. Reš.

6328   Bank Svazek: 1 Strana: 0045
Bank, u, m., banka, y, f.; banko, a, n. (it. banco, fr. banque.) Sněm český usnesl se r. 1862. o tom, aby se říkalo: banka, a nyní tohoto slova všeobecně užíváme, — 1. Stůl penězoměncův a peníze na něm jsoucí, penězoměna. Die Wechselbank, die Bank. — 2. Peníze, které hráč na stůl položil a proti němuž ostatní hrají. Die Bank. Bank n. banko držeti, dělati = peníze saditi. V bank hráti. Banku vyhráti. D. Bank komu držeti = míti ho závislým od své vůle. L. — 3. Pojištěná skladní komora kupectva, do níž se peníze kladou a na skrovný úrok vydávají. Peněžna. Šp. Das Wechselhaus, die Leihbank, die Bank. Dáti neb skládati peníze na bank. Bank držeti = penězi kupčiti. Bank pustiti = bankrotovati. U něho jak v banku = má vždy hotové peníze. L. Ředitel, řízení, úředník, pokladnice, ředitelstvo, nejvyšší správa, výsada, dluzník, listina, poměr, ma- jetek, jmění banky (peněžny). Šp. Banka hypothečni, rolnická, úvěrní, hospodářská, půjčovní, Šp.; vedlejší n. filiální, nadaci, schovací (Depositenbank). J. tr. Banka úvěru pozemkového a průmyslového lépe než : úvěrní banka pro pozemky a průmysl. (Pro je zbytečné. Banque du credit foncier et industriel). Bs. Banky převodné (Giro- B.), cedulové, eskomptní n. srážecí, půjčující na zástavy movité čili půjčovny na zástavy, půjčující na zástavy nemovité n. banky
hypotheční, deposiční n. schovárny. S. N.
Česká B. obchodu a průmyslu, česká eskomptní
b., česká národní banka, čes. Union b., čes.
spol. banka pro úvěr hypotheční, čes. vše-
obecná b., hospodářská úvěrní b., pražská
směnkářská b., první splátková b. ? Praze,
úvěrní b. v Kolíně, živnostenská b. pro Čechy
a Moravu; b. anglorakouská, anglouherská,
eskomptní b. (moravská, dolnorakouská,
štýrská), frankorakouská, frankouherská, ob-
chodní b. vídeňská, Rakouská hypotheční b.,
hypotheční b. haličská, hospodářská úvěrní
b. pro Čechy, moravská b. pro průmysl a
obchod, víd. směnkářská banka atd. Z novin.

6329   Bank Svazek: 8 Strana: 0010
Bank. Dva banky čili 80 balvanu soli. Pras. Těš. 60.

6330   Bank Svazek: 9 Strana: 0269
Bank Jos. Sr. Jub. XXVI.

6331   Baňka Svazek: 1 Strana: 0046
Baňka, y, f. Vz Báně. — 1. Nádoba, Gef'äss, vz Báně. B. olejna, sklená atd. Jg. Čím b. navře, tím páchne, až se rozbije. Sk. Baňka = baňatá sklenice k rozpouštění. Vys. — 2. Poliček. Dal mu baňku. Ros. Baňky, šňupky, kacírky držeti. Vodň. S Baňkou se potkati. Vrat. cest. — 3. Baňka soli = kousek soli. L. — 4. B. na vodě = bublina. Wasser- blase. L. Baňka z mýdla (mydlná. L.) — 5. B. lazebnická, kterou se krev pouští, pušťadlo. Schröpfkopf. Vz „Nástroje" k sázení baněk. B. skleněná, mosazná, kaučuková. Cn. Baňky stavěti na podpaži a pod paži. Lk. Baňky sázeti (baňkovati); baňkami krev pouštěti. V., Kom. Tak jest mi to milo, jakobys mi baňky sázel. Sych. Třeba mu na hlavu postaviť baňku (= jest blázen). L. Baňky jeden druhému sázel (tupili se). L., Č. Přisadil mu u pána baňku (přisolil naň, přilepil mu svíčku). Čas. mus., Č. Potkal se s bankou (uštouchl se). Č. — B., mosazná pukla na knize. Die Buckel. D. — B. v ústech = zvuk huby naduté. V.

6332   Banka Svazek: 5 Strana: 0942
Banka, vz Bank. B. = ústav buď od státu anebo na akcie soukromníky založený, sloužící k usnadňování platebných záležitostí a k rozmnožování potřebných k tomu pro- středkův, ale též k dobývání a upevňování zemského úvěru. Blř. — B., jm. ženské ze 14. stol. Mus. 1880. 467.

6333   Baňka Svazek: 5 Strana: 0942
Baňka, ad 1. B. rozsévací, die Saatflasche, Heronova, der Heronsball. Sl. les. Vz KP. II. 109., Vlšk. 140. — Kohoutek u baňky, der Glockenhahn, držadlo k baňce, der Glo- ckenhalter, kříž k baňce, das Glockenkreuz. Šp. — B. přepalovací, překapovací, der Destillirkolben. Šp., Schd. I. 105., Zpr. arch. XL 12. B. puščedlné. MV. (pravá glossa). Pa. Vz Slov. zdrav. 26., Kram. Slov. 27. — B., druh hrušek. Mor. Brt. — Ad poliček. Hynek dal baňku Zdenkovi. Dač. — B. = bublina, die Wasserblase. Uhodíš-li kaměnem do vody, dělají se baňky; Baňky z mydlin. Ostrav. Tč.

6334   Banka Svazek: 7 Strana: 1190
Banka. Cf. Ott. III. 235. nn., VI. 177. — B., nidiolum, zastr. Pršp. 9. 81. — B., biblus, zastr. Pršp. 35. 46.

6335   Baňka Svazek: 8 Strana: 0010
Baňka. B-ky stavěti po těle. Vz Z brt. Pov. 100. (Povera,) — B. slepičí = kukaně. Brt, 1). II. 292.

6336   Baňka Svazek: 9 Strana: 0008
Baňka, y, f. = pokladnička pro stavěče kuželek. Na Hané. Lisic.

6337   Banka Svazek: 10 Strana: 0009
Banka, y, f. B. národní, obchodní, prů- myslová, všeobecná zajišťovací. Nár. list. 1903. č. 127. 5, č. 177. 5. - B. = větev. Dšk Km. 30.

6338   Baňka Svazek: 10 Strana: 0009
Baňka, y, f. = džbán. Čes. 1. XII. 227.

6339   Bankál Svazek: 1 Strana: 0046
Bankál, u, m., banka; 2. římsa pod oknem, Gesims.

6340   Bankál Svazek: 5 Strana: 0942
Bankál. Přidej: Celý otvor okna ve světlosti jest omezen čtyřmi kusy kamen- nými, z nichž spodní slove bankál, svrchní nadpraží a oba postranní ostění. Šand. II. 58.

6341   Baňkarec Svazek: 5 Strana: 0942
Baňkarec, rce, m., nadávka dětem. Cf. Panchart, Baňkart. Ti tvoji paťhani všecko mi chtějí sežrať. A ti tvoji baňkarci ni! Slez. Šd. Laš. Brt. D. 199.

6342   Baňkart Svazek: 5 Strana: 0942
Baňkart, a, m. = panchart, der Bastard, Fratz. Ty b-te, budeš mlčet! U Místka. Škd. Vz Baňkarec.

6343   Bankář Svazek: 1 Strana: 0046
Bankář, e, m., kdo dělá baňky, lahevník, Flaschner. — 2. Kdo baňky sází, der Schröpfer. Toms. — 3. Kdo koho banči, namlouvá, Hetzer, Ohrenbläser. Vodň. — Jg.

6344   Baňkář Svazek: 5 Strana: 0942
Baňkář, e, m. Za Ohrenblaser polož : Vz Poklička. — B. = pes (v zlodějské řeči). Šd.

6345   Bankař Svazek: 10 Strana: 0009
Bankař, e, m. = nemanželské dítě, z něm. Bankkind. Ti bešťáci a bankaři. Wtr. Str. 108.

6346   Baňkářka Svazek: 5 Strana: 0942
Baňkářka, y, f.. die Schröpferin; Ohren- bläserin. Rk.

6347   Baňkářství Svazek: 5 Strana: 0942
Baňkářství, n., die Ohrenbläserei. Vz Baňkář. — B., die Flaschnerei. Rk. Všecka jejich předešlá pochlebenství a b. na né (dvořany) obrácena bývají. Vod.

6348   Baňkati Svazek: 5 Strana: 0942
Baňkati = namlouvati, přemlouvati, na- váděti, ponoukati, überreden, anführen, rei- zen, bethören. — koho. Knrz. Pořád mě baňkal, abych tam šel. Již. Mor. Šd. Hdo tě baňkal? Mor. Neor. — koho k čemu. K. Adámek, Sd. — koho čím. Věříte-li pak tomu, čím jste baňkal Veselého? Kos. v Ol. I. 135. — Vz Nabaňkati, Zbaňkati.

6349   Baňkážský Svazek: 5 Strana: 0942
Baňkážský, Flaschner-; Anhetzer-. Šm.

6350   Bankéř Svazek: 1 Strana: 0046
Bankéř, a, n. bankýř, e, m. 1. penězo- měnec, Wechsler, Bankier, fr. banquier. — 2. Boháč.

6351   Bankéřka Svazek: 5 Strana: 0942
Bankéřka, y, f. = žena bankéřova.

6352   Bankéřský Svazek: 5 Strana: 0942
Bankéřský, Banquier-. B. obchod. Pr. 1884. 3.

6353   Bankéřství Svazek: 5 Strana: 0942
Bankéřství, n., die Bankhalterei, das Bankwesen. Pr. 1884. 3.

6354   Banket Svazek: 1 Strana: 0046
Banket, u, m., z it. banchetto, kvas, hostina, Schmaus, Banket. B. držeti, V., b. připraviti, Štel., b. strojiti. L. Spravil mu ne leda b. = zle se s ním obešel. Lvu ky- jem hroz, uvidíš, na jakém banketu budeš (o nebezpečenství). L.

6355   Banket Svazek: 5 Strana: 0942
Banket. — 2. B-ty silničné = chodníky. NA. IV. 182. Vz o nich ve spise Fr. Peichla: Rada o správě silnic. 1867. — B-ty = krtiny. U Domažl. Nl., Němc. IV. 248.

6356   Banketní Svazek: 1 Strana: 0046
Banketní, besedný, kvasný, hodovní. Banket-, Schmaus-. Banketník, a, m., kdo banket dává, Schmausgeber, nebo hodovník, Banketirer, Schmauser. Jg.

6357   Banketovati Svazek: 1 Strana: 0046
Banketovati (panketovati. V.), al, ání, banketiren. — koho = častovati. L. — se. L — na co: Sami též budou na sirotčí b. Štelc.

6358   Bankista Svazek: 7 Strana: 1190
Bankista, y, m, pl. -sté = komediant Nrd.

6359   Banknota Svazek: 1 Strana: 0046
Banknota, y, f., vz Bankovka. Banknotte.

6360   Banknotka Svazek: 5 Strana: 0942
Banknotka = banknota. — B. = po- hlavek, ein Kopfstück. Dám ti b-ku, že jí neproměníš. U Kr. Hrad. Kšť. Cf. Kram. Slov. 27.

6361   Banko Svazek: 5 Strana: 0942
Banko, a, n , ves u Píščan na Slov. Tč.

6362   Bankocedule Svazek: 10 Strana: 0009
Bankocedule, e, f. = bankonota.

6363   Bankomet Svazek: 8 Strana: 0010
Bankomet, a, m. — hráč dávající banku Lerm. II. 89.

6364   Bankonče Svazek: 5 Strana: 0942
Bankonče, ete, n. = odrostlé sele. Slov. Tč.

6365   Bankorot Svazek: 1 Strana: 0046
Bankorot, u, m., bankrot, bankrut, it. bancorotto, der Bankerott = zlámaná stolice, poněvadž za starodávna kupcům platiti ne- mohoucím ve sboru kupeckém lavice (vz Bank, 1.) zlámána byla. Jg. V Benátkách míval na mostě rioltském každý obchodník lavici (banca), na které peníze se počítaly. Nemohl-li některý kupec v ustanovený čas slovu svému dostáti a zaplatiti povinných peněz, byla na znamení, že čestného toho místa nehoden jest, jeho lavice rozbita (banca rotta), od čehož pochází, že o člověku na mizinu přišlém říká se, že učinil bankrot. Kv. Bude b. Kram. B. podvodný, lehkomyslný, nezaviněný, státní. S. N. B. udělati == do- kupčiti, na mizinu, na koráb přijíti. Nt. — 2. Bankrot, a, m. = na jmění upadlý. Kron. tur. Der Bankrottierer, Bankbrüchiger.

6366   Bankorot Svazek: 5 Strana: 0942
Bankorot, u, m. Přidej: das Falliment. Vz S. N.

6367   Bankorotovati Svazek: 1 Strana: 0046
Bankorotovati, al, ání; bankrotovati, bankrutovati. Bankerott werden, bankerot- tiren, do-, prokupčiti. Na schvál b. Jg. — na čem: na cti (přijíti o česť). L.

6368   Baňkování Svazek: 10 Strana: 0555
Baňkování, n. = sázení baněk, cucurbi- tatio, das Schröpfen. Ktt.

6369   Baňkovati Svazek: 1 Strana: 0046
Baňkovati, al, án, ání. — co: sůl = sůl na menší kusy (balvany) rozrážeti. Vys. — — koho: nemocného — baňky mu sázeti, schröpfen. Us.

6370   Baňkovati Svazek: 10 Strana: 0555
Baňkovati = pouštěti krev baňkou, sázeti baňky, scarificieren. Ktt. Vz Násek zde.

6371   Baňkovati se Svazek: 5 Strana: 0942
Baňkovati se = bez účelu sem tam cho- diti, herumschlendern. U Nivnice. Kch. U Uher. Brodu. Brt. D. 199. Vz Baňčiti.

6372   Baňkovitec Svazek: 5 Strana: 0942
Baňkovitec, tce, m., der Zyathodes. Šm.

6373   Baňkovitosť Svazek: 5 Strana: 0942
Baňkovitosť, i, f., die Bauchigkeit. Šm.

6374   Baňkovitý Svazek: 1 Strana: 0046
Baňkovitý. B. koruna. Rostl., Bäuchig, rund.

6375   Baňkovitý Svazek: 5 Strana: 0942
Baňkovitý, kugelförmig. B-tá koruna (v botan.) = jak džbáneček baňatá, pod ústím zaškrcená. Čl. Kv. XVIII., Slb. XL.

6376   Bankovka Svazek: 1 Strana: 0046
Bankovka, y, f., banknota, banknotka. Banknotte, Bankozettel. Vydáni, oběh ban- kovek. Šp. Bankovky vydati, stáhnouti, J. tr., padělati. Šp. Lis na bankovky.. Šp.

6377   Baňkovka Svazek: 9 Strana: 0008
Baňkovka, y, f. = bankovka; pohlavek. Hš. Quell. 131.

6378   Bankovkový Svazek: 10 Strana: 0009
Bankovkový. B. záloha. Nár. list. 1903 č 128. 17.

6379   Bankovnětechnický Svazek: 10 Strana: 0555
Bankovnětechnický ohled. Nár. list. 1906. 27. 17.

6380   Bankovní Svazek: 1 Strana: 0046
Bankovní: půjčka, úvěrní list. Šp. Bank-. Bankovník, a, m., Banquier.

6381   Bankovní Svazek: 5 Strana: 0942
Bankovní, Bank-. Přidej: B. závod, jednota, obchod, Us. Pdl., cedule, směnka, úhrada. Kaizl 244.—246. B. číslo = druh peněz, jímž vede obchod některá banka, die Bankvaluta. Vz S. N.

6382   Bankovní Svazek: 10 Strana: 0009
Bankovní. B. papír, sazba, spolek, trh, dlužní úpis. Nár. list. 1893. č. 128. 17., č. 168. 14., č. 114. 17., č. 177. 5.

6383   Bankovnictví Svazek: 5 Strana: 0942
Bankovnictví, n., das Baukwesen. Vz Bankéřství. Kaizl 239., 250.

6384   Bankový Svazek: 1 Strana: 0046
Bankový, Bank-, Wechselbank-. — B. dům, nadací, upsání, odměna, hodnota, číslo, mark, Šp., ústav. J. tr. — Bankovnícký dům. J. tr.

6385   Bankrot Svazek: 1 Strana: 0046
Bankrot, vz Bankorot.

6386   Bankrotář Svazek: 1 Strana: 0046
Bankrotář, e, m., bankrotník, vz Ban- korot, a. — Bankrotovati, vz Bankorotovati.

6387   Bankrotěti Svazek: 10 Strana: 0009
Bankrotěti, ěl, ění. Zelí již b-tí = na bramborech trouchniví nať atd. Sá. Prost. II. 169.

6388   Bankrotka Svazek: 5 Strana: 0942
Bankrotka, y, f. = čepice s beránkem. Sá. Kř. u pot.

6389   Bankrotní Svazek: 5 Strana: 0942
Bankrotní, Bankrott-. Šm.

6390   Bankrotník Svazek: 5 Strana: 0942
Bankrotník, a, m., der Bankrottirer. Šm.

6391   Banky Svazek: 5 Strana: 0942
Banky, banek, pl., f., das Banket. Slov. Bern.

6392   Banky ta Svazek: 8 Strana: 0010
Banky ta, y, ť. = ptačí chléb, viburnum lantana, rostl.Brt. D. II. 508.

6393   Bankýř Svazek: 1 Strana: 0046
Bankýř, vz Bankéř.

6394   Bankyta Svazek: 5 Strana: 0942
Bankyta, y, f. = kalina, viburnum lan- tana. Slb. 489.

6395   Bannosť Svazek: 8 Strana: 0010
Bannosť. Čes. 1. V. 178. Vz Banosť (3. dod.).

6396   Bano Svazek: 5 Strana: 0942
Bano, a, n. = chvojčina, frica, das Heide- kraut. Slb. 383. B. = vřes, břes, chamajda, erica, die Heide. Sl. les. Vz Rstp. 992.

6397   Baňo Svazek: 5 Strana: 0942
Baňo, a, n. = banka, hrnec? Holianské pastocha má hodnýho lenocha ; navařil mo baňo moch, na, lenocho, naper břoch, hejno, naper břoch. Sš. P. 555.

6398   Báno Svazek: 8 Strana: 0010
Báno = ba ano. Oestr. Mon. (Böhm.). I. 494.

6399   Báno Svazek: 9 Strana: 0269
Báno. Do rána bieleho. R. rob, večer hop! R. sa smial, večer plače. R. učí se sladko. Slov. Zát. Př. 353—354. Lepšia r. hodina než na večer tri. Ib. 164a.

6400   Báno mi Svazek: 5 Strana: 0942
Báno mi = žel mi. Báno mi je, báno, čerkati ostrožkami. Na Slov. Báno mi je, báno, nebol šuhaj dávno. Sb. sl. ps. II. 1. 85.

6401   Baňok Svazek: 10 Strana: 0555
Baňok, u, m. = baňatý hrnec. Val. Čes. 1. XIV. 46.

6402   Baňory Svazek: 8 Strana: 0010
Baňory = baňaté rukávy. Mor. Nár. list, 1896. č. 107. Feuill.

6403   Bánosť Svazek: 5 Strana: 0942
Bánosť, i, f. = lítosť, das Leid. Nech nemají za bánosť. Slov. Ssk., Ntr. IV. 348.

6404   Banosť Svazek: 8 Strana: 0010
Banosť. Nerač mať za, b., že ruším. Phľd. 1895. 40.

6405   Banosť Svazek: 9 Strana: 0269
Banosť, i, f. = maturitas. Ž. pod. CXVIII. 147.

6406   Banostajček Svazek: 9 Strana: 0269
Banostajček, čka, m. = hranostaj. Zát. Př. 292b.

6407   Banoš Svazek: 10 Strana: 0555
Banoš, e, m. = oráčiny i lúky u B. Bystrice. Mus. slov. VII. 42.

6408   Bánošičko Svazek: 9 Strana: 0269
Bánošičko, a, n. = časné ráno. Mus. ol. 1898. 59.

6409   Baňotka Svazek: 8 Strana: 0010
Baňotka, y, ť. = kaňot (3. dod.).

6410   Baňousy Svazek: 5 Strana: 0942
Baňousy, pl., m., z pavousy, der Knebel- bart. Č.

6411   Banov Svazek: 5 Strana: 0942
Banov, a, m. (od Bana, Pal. Rdh. I. 133.), Banow, městečko u Uher. Brodu. PL. Vz S. N.

6412   Baňov Svazek: 5 Strana: 0942
Baňov, -a, m., samota u Sedlčan, ves u Votic. Žer. Záp. I. 111., 212., Sdl. Hr. IV. 368.

6413   Bánova Svazek: 9 Strana: 0008
Bánova, pl., n. = jméno trati. Pck. Hol. 144.

6414   Bánovák Svazek: 9 Strana: 0269
Bánovák, u, m. = veliký hrnec. Táborsko. Kub. 156.

6415   Banovati Svazek: 5 Strana: 0942
Banovati = litovati, želeti, pykati, be- dauern, bereuen, slov. a mor. z mad. Brt., Vck., Kld. I. 51., Sl. ps., Rr. Sb., Šd., Džl. — abs. Nevydávejte mia na druhú dědinu: keď mia tam vydáte, b. budete; Počkaj, děvče, budeš b., nechtělos mně oken otvá- rať; ani oken ani vrat, ani se mnú hovárať. Sš. P. 495., 627, Veď já nebanujem, že tvoja nebudem, ale jen banujem, jako ťa zabud- nem. Sl. sp. 11. Či ty, milá, nebanuješ, keď mňa viacej nepočuješ hor dědinou zpievá- vati, ani k tebe chodievati?; Janíčok, Ja- níčok, voňavý ladníčok, kdo ťa bude voňať, nebude banovať. Koll. Zp. I. 60., 148. — čeho. Nic toho nebanuj; Vždycky jsem té chvíle banovala. U Frýšt. Džl. Včilej enom banuju starodávního času. Brt. P. 78. Ani tak nemele ve mlýně odrážka, jako mé sr- denko banuje šohajka. Sš. P. 795. — za čím = toužiti, sich sehnen. Jedon mä odišiel, druhý sa zjavuje; ale moje srdce za prv- šim banuje. Mt. S. I. 13. Banuj, dievča, banuj, ej máš za čím b. Slov. Nebanuj za Nemcom, najdeš ho za chlievcom; Ani sa nebudem na krátce milovat, mala by, šuhajko, za tebou banovať. Koll. Zp. I. 41., 68. — čeho proč. Nebanujte ničeho pro minářské. Hrb. (Hk.).

6416   Bánovce Svazek: 5 Strana: 0943
Bánovce, městečko v Uhřích. Phld. V. 182., Hdk. C. 376.

6417   Bánovce Svazek: 8 Strana: 0010
Bánovce, míst. j m. v Trenčínsku. Phľd. XII. 154.

6418   Bánovček Svazek: 8 Strana: 0010
Bánovček, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 653.

6419   Baňovice Svazek: 5 Strana: 0943
Baňovice, dle Budějovice, ves v Dačicku na Mor.

6420   Bánovina Svazek: 5 Strana: 0943
Bánovina, y, f., das Banat (ein vom Ban verwaltetes Land). Rk.

6421   Bánovitě Svazek: 5 Strana: 0943
Bánovitě, bäuchig, rund. Strop b. kle- nutý. Us.

6422   Báňovitý Svazek: 1 Strana: 0046
Báňovitý. B. nádoba, Reš., bäuchig, rund.

6423   Bánovitý Svazek: 5 Strana: 0943
Bánovitý. B. rostliny, ericeae : jochovec, libavka, bahenka, kysloun, vřes, bano. Vz Rstp. 987., 989. B. klenutí. Vlšk. 25.

6424   Báňovitý Svazek: 5 Strana: 0943
Báňovitý. Přidej: Kuppel-. B. klenutí, das Kuppelgewölbe. Bc, Pcl. 50.

6425   Bánovky Svazek: 10 Strana: 0009
Bánovky, pl., f., hora u Růžomberka. Sb. čes. 280.

6426   Bánovo Svazek: 9 Strana: 0424
Bánovo, a, n., vrch u Tisovce. Sbor. slov. III. 125.

6427   Bánovský Svazek: 5 Strana: 0943
Bánovský Jiří, rektor, †1561. Vz Jg. H. 1. 532., Jir. Kuk. I. 46.

6428   Báňový Svazek: 5 Strana: 0943
Báňový, Schacht-. B. pícka. Šm.

6429   Báňský Svazek: 1 Strana: 0046
Báňský, na Slov. a to lépe: báňský vz -ský. B. úřad, město, výtěžky. Nz. Vz Báně. Berg-. B. Bystřice, Neusohl, Neosolium, v sev. Uhřích.

6430   Banský Svazek: 5 Strana: 0943
Banský. B. hranice. Zer. Záp. I. 65. B. ze Dřenic. Sdl. Hr. II. 58.

6431   Baňský Svazek: 5 Strana: 0943
Baňský. Přidej: B. plyn (uhlovodík lehký, větry třaskavé, plyn bahnatý), das Sumpf- gas, schlagende Wetter. Sl. les., NA. IV. 151., Kk. Fys. 68., inženýr, hejtmanství, bratrstvo (Bruderlade), Zpr. arch., lesina, der Montanforst, velkostatek, Montandomaine, dříví (pančavy), das Grubenholz. Sl. les. Kremnice, staré baňské čili rudní město. Koll. IV. 124.

6432   Baňský Svazek: 10 Strana: 0555
Baňský. B. Bystrice na Slov. Vz její dě- jiny v Mus. slov. VII. 40. nn.

6433   Baňství Svazek: 1 Strana: 0046
Baňství, n. Markscheidekunst. Rk.

6434   Banštiák Svazek: 5 Strana: 0943
Banštiák, u, m. = trhací prach. Slov. Němc. IV. 444. — B. = tanystra. U Brezna na Slov. Dbš., Rr. Sb.

6435   Bantál Svazek: 9 Strana: 0269
Bantál, u, m. = ozdoba hlavy (kotúč na věnci). Ty r-ly bývaly inačí. Mor. Čes. 1. 1898. 233, Šeb. 288. — B. = randál, křik, hádka. Již. Mor. Šeb. 288.

6436   Bantamka Svazek: 5 Strana: 0943
Bantamka, y, f., das Bantamhuhn. Šp.

6437   Bantion Svazek: 9 Strana: 0269
Bantion = výpalné. Vz předcház. Rancí.

6438   Bantíř Svazek: 5 Strana: 0943
Bantíř, e, m. = noční tulák, ein Nacht- schwärmer. Laš. Brt. D. 199.

6439   Bantor Svazek: 9 Strana: 0008
Bantor, u, m. = vypasené břicho, bandor. Na Hané. Lisic.

6440   Bantovać Svazek: 9 Strana: 0008
Bantovać = bouchati, hlomoziti. Lor. 70.

6441   Bantovať Svazek: 10 Strana: 0555
Bantovať = ubližovati někomu, znepokojo- vati někoho Slov. Phľd. XXII. 756.

6442   Bantovať po Svazek: 7 Strana: 1190
Bantovať po hůře = šťabarcovať. Mor. Vhl.

6443   Bantovati Svazek: 5 Strana: 0943
Bantovati = prohlížeti, durchsuchen, mu- stern.— co, koho. Mor. Vck., Sd. — komu kde. Bantoval mu v kapsách. Na již. Mor. Šd. Co mně zde v mojich věcech bantuješ? Ib. Šd. — se = toulati se, zaháleti, popí- jeti. Slez. Šd.

6444   Bantovati Svazek: 10 Strana: 0010
Bantovati = působiti. Už teu jed v něm b-val. Val Nár. sbor. VIII. 99.

6445   Bantschner Svazek: 5 Strana: 0943
Bantschner, a, m. B. Ez. 1680. Jg. H. 1. 532.

6446   Banudka Svazek: 9 Strana: 0269
Banudka, y, f. = sedmikrása. Slez. Věst. op 1896. 16.

6447   Baňulatý Svazek: 7 Strana: 1190
Baňulatý nos. Kos.

6448   Baňur Svazek: 5 Strana: 0943
Baňur, u, m. = hrnec na smetanu. Vz Hrnec. Us. u Klimkovic na Mor. Brt.

6449   Baňura Svazek: 5 Strana: 0943
Baňura, y, f., marsdenia, die Marsdenie. B. barvířská, m. tinctoria, přímá, m. erecta. Vz Rstp. 1043., Odb. path. III. 757.

6450   Banyana Svazek: 5 Strana: 0943
Banyana, y, f. = pipal, rostl. Vz Rstp. 1370.

6451   Baobab Svazek: 5 Strana: 0943
Baobab, u, m. = chlebovník, adansonia digitata, der Affenbrodbaum. Zl. klasy. 1855., Čl., Rjšk.

6452   Baorátka Svazek: 5 Strana: 0943
Baorátka, y, f., květina. V mor. Pod- luží. Brt. L. N. II. 20.

6453   Baptisál Svazek: 8 Strana: 0010
Baptisál, u, m. = kniha, do které se novo- křtěnci zapisovali. Wtr. Živ. c. 613.

6454   Baptistář Svazek: 10 Strana: 0555
Baptistář, e, m. = baptisterium (kniha). Nejed. 16. 22.

6455   Baptisté Svazek: 5 Strana: 0943
Baptisté, sekta křesťanská. Vz S. N.

6456   Baptisteri-um Svazek: 5 Strana: 0943
Baptisteri-um, a, n. = křestní kaple. Šmb. S. I. 457.

6457   Bár Svazek: 1 Strana: 0046
Bár = třeba, byť i, aby i; aneb; kéž, kéžby. Na Slov. -bář. Přípona jmen podst.: řezbář. V již. Čechách: řezbař (-bař). Kts.

6458   Bar Svazek: 5 Strana: 0943
Bar. Přidej: kdy by i, ačkoli, třeba. Loos, Ssk. a Bern. píší bár. Ve spojení se vztaž- nými náměstkami a příslovci rovná se če- skému: leč, leda. Bar je hodný, přeca ho nemajú rádi; Bar pod lavkú přenocuje. V Po- dluží na Mor. Brt. Bar je bohatá, přeca ju nechcu; Nech křičá bar všeci; Nuž bar (tedy třebas, přisvědčuje). Brt. D. 170. Bár si z múdra vedu. Sš. P. 547. Bar ty na mne pozabudneš, Boskej pomsty ty neujdeš. Koll. Zp. I. 75. Bar bych ťa, šohajku, nebyla po- znala. Brt. P. 17. Bar kerý, bar kdo = ledakdo; bar kde = ledakde. Mor. Brt. D. 170. Človek rozhnevaný ctnej pravdy ne- uzná, bar by mu ju pred očima vyvázal z uzla. Na Slov. Tč. Sak ty tam, Janičku, svej maménky nemáš. Bar nemám maměnky. Ale mám Aničku. Sš. P. 573.

6459   Bar Svazek: 10 Strana: 0555
Bar = ačkoli, třebas; kéž. Vz Brt. SI. 12.

6460   Bar kedy Svazek: 5 Strana: 0945
Bar kedy = leckdy. Na mor. Slovácku. Hrb.

6461   Bára Svazek: 1 Strana: 0046
Bára, vz Barbora.

6462   Bara Svazek: 5 Strana: 0943
Bara, y, f., také pl. bary = bařina, mo- čál, bahno, der Morast, Sumpf. Mor. Bkř., Vck. — B. = Barbora. Ssk.

6463   Bará Svazek: 5 Strana: 0943
Bará Jos., nar. v Praze 1833. Vz Šb. H. l. vyd. 228.

6464   Bára Svazek: 5 Strana: 0943
Bára, y, f. = Barbora. — B. = basa.

6465   Bára Svazek: 7 Strana: 1190
Bára, y, m., vz Bartoloměj.

6466   Bára Svazek: 8 Strana: 0010
Bára, y, ť., z Barbora, dissimilací. List, til. 1893. 465.

6467   Bara Svazek: 10 Strana: 0010
Bara, y, f. = peřina. V zloděj. řeči. Čes. 1. XI. 140

6468   Baraban Svazek: 7 Strana: 1190
Baraban, u, m. = buben (rus.) Pohl.

6469   Barabaš Svazek: 5 Strana: 0943
Barabaš, e, m., samota u Březnice.

6470   Barabáška Svazek: 8 Strana: 0010
Barabáška, y, ť., stráň u Krče, N ár. list. 1896. č. 107.

6471   Barabášky Svazek: 10 Strana: 0555
Barabášky = konopí seté na sv. Bara- báše. Haná. Čes 1. XIV. 439.

6472   Barabina Svazek: 1 Strana: 0046
Barabina, y, f. = barák. V Krkonoších.

6473   Barabuš Svazek: 7 Strana: 1190
Barabuš, e, m. = bubák. V Krkonoš. Obz. 1886. 132. Cf. Bubuš (2. dod.).

6474   Baracká mýť Svazek: 9 Strana: 0008
Baracká mýť, vrch u Rokycan. Plz. 14.

6475   Barácký Svazek: 5 Strana: 0943
Barácký = kdo bydlí v baráku. Byl u nás b. strýc. U Kr. Hrad. Kšť.

6476   Baráček Svazek: 8 Strana: 0010
Baráček, demin. slova Barák.

6477   Baráčisko Svazek: 10 Strana: 0010
Baráčisko, a, n. - malý barák (opovrž livě). Kmk.

6478   Baračka Svazek: 8 Strana: 0010
Baračka, v, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 77.

6479   Baráčník Svazek: 1 Strana: 0046
Baráčník, a, m., chalupník, der Häusler. — Baráčnice, e, f.

6480   Baráčník Svazek: 5 Strana: 0943
Baráčník. Za chalupník přidej: mající domek, chalupu bez polí, der Kleinhäusler, Köthner. Vz Chalupník.

6481   Baradlo Svazek: 5 Strana: 0943
Baradlo, a, n., také v pl. baradla, ve- liká jeskyně na Slov. u vsi Aggteleku. Pokor. I. 131.

6482   Barachba Svazek: 5 Strana: 0943
Barachba, y, f., die Tändelei. Slov.

6483   Barachovec Svazek: 7 Strana: 1190
Barachovec, vce, m. = rybník v Písecku.

6484   Barachovec Svazek: 9 Strana: 0008
Barachovec, vce, m., ryba. Pis. 20

6485   Baracht Svazek: 5 Strana: 0943
Baracht, u, m., das Geplauder, Geschwätz. Rk.

6486   Baracht Svazek: 7 Strana: 1190
Baracht. Ty písně (o koledě) bývají marné b-ty. Zbrt. 264.

6487   Barachta Svazek: 10 Strana: 0010
Barachta, y, f. Téch baracht nikdo za evangelium držeti nebude (tlachů). Fel. 11.

6488   Barák Svazek: 1 Strana: 0046
Barák, u, m. Cf. arab. barak = stan. Jg. Vz Mz. 104. V Krkon.: barabina. B. = chatrč, chalupa, bouda, die Barake, Hütte. Má b. na spadnutí. Us. — B., bouda pro vojáky. Jg., Sych. — B. = ovčín. Na Mor.

6489   Barák Svazek: 5 Strana: 0943
Barák. Přidej : — B. = palanda v chlévě, kde čeleď spává, moráně. Jak se ti spalo na baráku? U Kr. Hrad. Kšť. Táhni na b. V Kunvald. Msk. — B , der Windschauer (uhl.). Sl. les. — B., mlýn u Nepomuk. PL. — B. Jos., žurnalista, 1833.—1883. Vz Tf. H. I. 3. vyd. 129., S. N.

6490   Barák Svazek: 8 Strana: 0010
Barák, a, m., os. jm. z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14. — B., u, m., fr. baraque = tyč, žerď, tedy b. = chýše ze žerdí n. prken sbitá. Cern. Př. 48. — B. = veverčí hnízdo. Záp. Mor. Brt, D. II. 292.

6491   Barák Svazek: 9 Strana: 0008
Barák. O původu vz Čes. 1. VIII. 8. — B. = malá podsíňka přede dveřmi. Záp. Mor. Čes 1. VIII. 397. — B. = veverčí hnízdo. Záp. Mor. Brt. D. II. 292.

6492   Barák Svazek: 9 Strana: 0425
Barák Jos. Sr. Flš. Písm. 618.

6493   Barák Svazek: 10 Strana: 0010
Barák (chatrný). Je to pod tři stoky, má to střechu až na zem; potřeboval by rodičů (opravy). Ml. Bolesl. Čes. l. XIII. 178.

6494   Barakán Svazek: 8 Strana: 0010
Barakán, u, m. = látka oděvní. XV. stol. Wtr. Krj. I. 115.

6495   Barákový Svazek: 5 Strana: 0943
Barákový, Baracken-. B. nemocnice, Nz. lk., ležení. Čsk.

6496   Barakša Svazek: 8 Strana: 0010
Barakša, e, ť., obec v Tekové. Phľd. XII. 341.

6497   Baralad Svazek: 8 Strana: 0010
Baralad, a, m., obec v Požúně. Phľd. XII. 341.

6498   Baran Svazek: 1 Strana: 0046
Baran = beran. Na Mor. a Slov.

6499   Baran Svazek: 5 Strana: 0943
Baran, a, m. = beran. Mor. — B , u, m. = druh jablek. Mor. Brt. — B. = že- lezný sekáč na zemáky. Val. Brt. — B., a, m., kněz. Vz Jir. Ruk. 46.

6500   Baran Svazek: 8 Strana: 0010
Baran, a, Baránek, nka, m., os. jm. z Bar- toloměj. Kbrl. Sp. 14. — B., Widder; Vy- hnaľi barana za dvůr, aby ho psi nepotrhali. Mor. Ces. 1. V. 417.

6501   Baran Svazek: 10 Strana: 0010
Baran, a, m. = řetězem svázaná a v zadu k saním přivázaná hromada dříví, aby rych- losť saní při svážce byla mírněna Val. Ces. 1. XII. 46.

6502   Baraň Svazek: 10 Strana: 0555
Baraň, ě, f., hora v Těšínsku. Slám. Put. 358.

6503   Baraňa Svazek: 5 Strana: 0943
Baraňa, dle Káča = kopec na hranici uherskomor.-slezské, kde tancula tančí o sv. Janě v noci a koho potká, s sebou béře. Tč.

6504   Baraňák Svazek: 5 Strana: 0943
Baraňák, u, m., druh hroznů. Slov. Plk.

6505   Baráňati na někoho Svazek: 5 Strana: 0943
Baráňati na někoho = doléhati. Val. Vck.

6506   Baraňay Svazek: 5 Strana: 0943
Baraňay Mat., kněz a spis. Vz Jir. Ruk. I. 46.

6507   Baranča Svazek: 5 Strana: 0943
Baranča, ete, n., das Lamm. Slov. Ssk.

6508   Baranček Svazek: 7 Strana: 1190
Baranček = beránek. Slov. Šd.

6509   Barančiar Svazek: 5 Strana: 0943
Barančiar, a, m., der Lammhirt. Slov. Ssk.

6510   Barančiatko Svazek: 5 Strana: 0943
Barančiatko, a, n. = baranča. Slov. Ssk.

6511   Barančica Svazek: 5 Strana: 0943
Barančica, e, f. = beranice, die Pelz- mütze. A na hlavu si ztiahni b-cu. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 241. Zatlačil si b-cu na čelo. Phld. V. 113., Mor. — B., das Lamm- fell. Slov. Ssk.

6512   Barančica Svazek: 10 Strana: 0555
Barančica, e, f. = čapka z beraní kůže. Slov. Mus. slov. IV. 50.

6513   Barančina Svazek: 5 Strana: 0943
Barančina, y, f., das Lammfell. B-nu teplú na kožíšek. Kol. ván. 73. Bílé kožichy s černou b-nou u krku a rukou. V Podl. na Mor. Brt. L. N. II. 25.

6514   Barančinový Svazek: 9 Strana: 0008
Barančinový. B. čepice. Slov. Phľd. 1898. 117.

6515   Baranducování Svazek: 8 Strana: 0010
Baranducování, n. = dělání: baran duc. Vz Ducnouti. Mor. Nár. list. 1896. č. 161. odp. ťeuill.

6516   Baranec Svazek: 5 Strana: 0943
Baranec, nce, m. = beran. Slov. Ssk. Peče nám hospodyň b-ca, b-ca pěkného, tlustého, našla ho za plotem zdechlého. Sš. P. 555. — B., der Bergwerkshund. Slov. Ssk. — B., rostl. Papratka b. (beranec), aspidium baromec, rostl. Vz Rstp. 1785.

6517   Baranec Svazek: 10 Strana: 0010
Baranec, nce, m, hora u Růžomberka na Slov. Sbor. čes. 280.

6518   Barani Svazek: 5 Strana: 0944
Barani Dan., †1802. Vz Jg. H. 1. 532., Jir. Ruk. I. 46.

6519   Baraní Svazek: 8 Strana: 0010
Baraní. B. rožky, vz Vranec (3. dod.). — B. vajco, baranica, semeno ocúnu. Brt. 1). 501. Cť. Tanečnice (houba. 3. dod.), Vajco (8. dod.).

6520   Baráni Svazek: 9 Strana: 0425
Baráni Daniel, slov. veršovec. Vz Vlč. Lit. II. 284

6521   Baranica Svazek: 8 Strana: 0010
Baranica, vz Baraní (3. dod.), Tanečnice (3. dod.) — B. (Zlín.), hromadnice (Březová), hromaždilky (Brumov), agaricus congregatus, houba. Brt. I). II. 511.

6522   Baranica Svazek: 9 Strana: 0008
Baranica, e, f. = beranice. Má v- b-ci (o podnapilém). Us. Šeb. 220.

6523   Baranice Svazek: 5 Strana: 0944
Baranice, e, f. = beranice. Mor. — B. = drobné, žluté houby. Na Zlínsku. Brt. B. — ocún, někde kyjanka (houba). Val. Vck.

6524   Baranie Svazek: 10 Strana: 0555
Baranie maso = skopové. Mus slov. IV. 49.

6525   Baranina Svazek: 5 Strana: 0944
Baranina, y, f. = beranina, skopovina. Slov. Nevěsty sa radia, čo mu jésti dadia: jedna b-nu, druhá husacinu. Koll. Zp. I. 252. Nebude z vlka b. Sb. sl. ps. I. 129.

6526   Baranina Svazek: 10 Strana: 0010
Baranina, y, f. = hloupost. Vyvedl b nu. Val. Čes. 1. XII. 130.

6527   Baraninka Svazek: 5 Strana: 0944
Baraninka, y, f. = baranina. Podávám vám b-nu. Phld. III. 2. 145.

6528   Baraniť Svazek: 7 Strana: 1190
Baraniť na koho = stále do něho mlu- viti, bučeti. Val. Slavč. 40. Cf. Beraniti.

6529   Baranit Svazek: 8 Strana: 0010
Baranit co na kotu = loudit i. Jicko. Brt. D. II. 292.

6530   Baraniti Svazek: 5 Strana: 0944
Baraniti = blázniti. U Brušperku. Mtl. — B. = někomu něco vysvětlovati. Vz Na- baraniti. B. do někoho. Mor. Vck. — B. v čem = rýpati se. Val. Brt. D. 199.

6531   Baranitý Svazek: 5 Strana: 0944
Baranitý = beranitý, dumm. U Olom. Sd.

6532   Barankář Svazek: 7 Strana: 1190
Barankář, e, m. = obchodník s ovcemi, jehňaty, berany, Schafhändler. Val. Vck.

6533   Baránkovať se Svazek: 7 Strana: 1190
Baránkovať se = na obloze dělají se beránky (druh oblak) Slez. Šd.

6534   Baránkovat se Svazek: 8 Strana: 0010
Baránkovat se. Baránkuje se = na obloze dělají se beránky. Brt, I). II. 292.

6535   Baranorožok Svazek: 5 Strana: 0944
Baranorožok, žka, m., das Muffelthier. Slov. Ssk.

6536   Baranovec Svazek: 9 Strana: 0425
Baranovec, vce, m., osada v Pol. Ostravy. Věst. op. 1895. 10.

6537   Baraňský Svazek: 8 Strana: 0010
Baraňský, přítok Černé ve Frýdecku. Vest, opav. 1893. 6.

6538   Barany Svazek: 5 Strana: 0944
Barany, dle Dolany, les u Místka. PL.

6539   Baraný Svazek: 5 Strana: 0944
Baraný = beraní. Slov. Ej ženo, Parom ti do duše, ved si ty sprostá ako b. roh. Dbš. Sl. pov. II• 62.

6540   Baráŕník Svazek: 8 Strana: 0010
Baráŕník, jinak: zahradník, záhon ík, domkář, podruh, hryzoplot. NZ. III. 144., 512.

6541   Bárati Svazek: 5 Strana: 0944
Bárati = bořiti. Slov. — co kdy. V zime ľad nikdy nebáraj. Zátur. Nápr. 114. — se. Keď sa v zime oteplí, teda padne odmäk; ked odmäk zamrzne na poli tak, že sä noha nebára, to sä tiež volá srieň. Hdž. Čít. 156.

6542   Barátka Svazek: 5 Strana: 0944
Barátka, pl., n. = barušky, berušky, vrbové kočičky. Slov. Rr. Sb.

6543   Barátka Svazek: 8 Strana: 0010
Barátka, vz Baniatka.

6544   Baratr-um Svazek: 10 Strana: 0010
Baratr-um, barat-um, a, n., název pekla. Luc 41. 45.

6545   Baratto Svazek: 5 Strana: 0944
Baratto = výměna zboží, Waarenumsatz, Waarentausch, kupecky. Kh.

6546   Barattový Svazek: 5 Strana: 0944
Barattový, Baratt-, Stich-. B. (směnný) počet. Nz.

6547   Baraž Svazek: 5 Strana: 0944
Baraž, e, m. B-ži, elapidae, Giftnattern. Brm. III. 413.

6548   Baraž Svazek: 8 Strana: 0010
Baraž, jedovatý had. Známe 160 druhu baražu. Vz'ott, Vlil. 478., X. 712.

6549   Barba Svazek: 1 Strana: 0046
Barba = barva. Výb. I.

6550   Barba Svazek: 5 Strana: 0944
Barba. Přidej: 1075. 22.

6551   Barbadosový Svazek: 5 Strana: 0944
Barbadosový krem, Barbadoscr?me. Šp.

6552   Barbadský Svazek: 5 Strana: 0944
Barbadský bavlník v Záp. Indii a Již. Americe rostoucí. Balda.

6553   Barbakán Svazek: 5 Strana: 0944
Barbakán, u, m., der Barbakan, ein Vor- werk. Čsk.

6554   Barbar Svazek: 1 Strana: 0046
Barbar, a, m. z řec. ???????? — cizí, cizozemec. — 2. Nevzdělaný; někdy i ukrutný člověk, surovec. Jg. —

6555   Barbaráš Svazek: 5 Strana: 0944
Barbaráš, e, m. = kdo hraje na basu, der Bassist. Slov. Hdk. C. 376.

6556   Barbarism-us Svazek: 1 Strana: 0046
Barbarism-us, u, m.; chyba proti pra- vidlům jazyka, cizomluv. Jg.

6557   Barbarism-us Svazek: 5 Strana: 0944
Barbarism-us. Přidej; barbaromluv, ci- zoslov, das Fremdwort; cizomluvnosť, cizo- mluvství, cizoslovnosť, häufiges Anbringen von Fremdwörtern. Nz., Jg. Slovsn. 60. — B. = barbarství, die Barbarei. Mus. 1880.12.

6558   Barbarka Svazek: 5 Strana: 0944
Barbarka, y, f., die Barbarin.

6559   Barbarořečný Svazek: 10 Strana: 0010
Barbarořečný = cizí řečí mluvící. Škd. Od 120.

6560   Barbarsko Svazek: 5 Strana: 0944
Barbarsko, a, n., das Barbarenland. Šm.

6561   Barbarský Svazek: 1 Strana: 0046
Barbarský = cizí; nevzdělaný; ukrutný. Us., Tur. kron. — Barbarisch. Barbarsky s někým zacházeti.

6562   Barbarství Svazek: 1 Strana: 0046
Barbarství, n. = divokosť. Národ z b. vymaniti. — 2. Nevzdělanosť. — 3. Ukrutnosť. — 4. Nelidský skutek. Nt. B. páchati, se do- pustiti. —

6563   Barbarstvo Svazek: 1 Strana: 0046
Barbarstvo, a, m., vz Barbarství.

6564   Barbarstvo Svazek: 5 Strana: 0944
Barbarstvo. Přidej : B. = barbarové, die Barbaren.

6565   Barbařiti Svazek: 1 Strana: 0046
Barbařiti, ím, il, ení = barbarsky jednati. — v čem. Ve vlastním jazyku. Č.

6566   Barbařiti Svazek: 7 Strana: 1190
Barbařiti. Tak i po stránce slohové jazyk náš se b-ří. Brt.

6567   Barbata Svazek: 8 Strana: 0010
Barbata, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 77.

6568   Barbera Svazek: 10 Strana: 0555
Barbera, vz Barborka rostl.

6569   Barbetty Svazek: 5 Strana: 0944
Barbetty, fr., die Pritsche; Brustwehr ohne Schiesscharten. NA. III. 145.

6570   Barbinek Svazek: 8 Strana: 0010
Barbinek, nku, m. = barvínek. Phľd. 1895. 18.

6571   Barbír Svazek: 1 Strana: 0046
Barbír, a, m., v obecné mluvě: polbír, Z. fr. barbier a to z lat. barba. U starých Čechův: barviř, nyní: bradýř, holič. S. N.

6572   Barbírka Svazek: 7 Strana: 1190
Barbírka, y, f. = žena barbírova. Wtr Obr. I. 94.

6573   Barbiton Svazek: 1 Strana: 0047
Barbiton, u, m., řecký hudební nástroj. Jg.

6574   Barbiturový Svazek: 7 Strana: 1190
Barbiturový. B. kyselina. Vz Rm. 1. 591.

6575   Barbiturový. B Svazek: 10 Strana: 0010
Barbiturový. B. kyselina. Vstnk. XI. 131.

6576   Barbor Svazek: 5 Strana: 0944
Barbor, a, m. B. Adam. Vz Blk. Kfsk. 1075.

6577   Barbora Svazek: 1 Strana: 0047
Barbora, y, f., Barborka, Bára, Barka, Baruška, Barunka, Bořena, Bořenka, y, f., z řec. = cizí. Proč chodiť k Barboře, když všecko na dvoře (nepotřebovati ničeho). Vz Blahobyt. Č. O sv. B—ře, sáně jsou na dvoře. Hrš. — 2. Barbora = basa. Slov. — 3. Na barborku hráti (míčem). Us. u Litom. — 4. Čubka u vozu. Na Mor. (Boč). — 5. Pří- střeší, z něhož k lázním n. na prádlo n. Do pivováru vodu váží; také stuDnice v pivo- vaře. Jg. — 6. Prachovna na lodích. Bur. — Barbořin, a, o.

6578   Barbora Svazek: 5 Strana: 0944
Barbora. Přidej: ad 1. Něm. Barbora. Vz S. N. Nač mám chodiť k Barboře, když mám všecko na dvoře. Němc. Je-li na sv. Barboru hodně sněhu, je příští rok hodně trávy. V Bystersku. Sn. Prší-li na sv. Bar- borku, budou příští rok roje na med bo- haty. Kld. O chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře vz v KP. I. 158., 163, — Barbora = veliké hrbovaté prasecí střevo nadívané, ge- füllter Schweinsdarm. U Olom. Sd. — B. = veliký hever. Mor. Bkř. — B. = basa. Vz Barboráš. Mor. Bkř. — B., bouda u ryb- níka. Vz Bašta.

6579   Barbora Svazek: 7 Strana: 1190
Barbora, barborka = sušírna na vylu- štění semene ze šišek borových a smrko- vých. Chdt. — B., vz Klebetnice, Pušťák. — B. sv. Cf. Mách. 57. Chrám sv. B-ry v Kutné Hoře. Vz Ott. VI. 400. b. Na sv. B-ru co děvčata dělají. Vz Mus. 1889. 350. Choditi s B-borkou: Na den sv. Barbory chodí děvčata dům od domu a rozdávají cukrová srdéčka od sv. panny B-ry. Ott. II. 300. B., Bacha, Bachna. Mus. 1889 164.

6580   Barbora Svazek: 8 Strana: 0010
Barbora. Na den sv. B-y utrhne se višňová letorůstka a dá se do vody; kvcte-li o štědrém večeru, bude brzo léto, pakli ne, bude léto hodně pozdě. Us. — B. n. cigánka — část vozu vzadu dole žebřiny spojující. Cf. Brt. D. II. 445. — B. = čásť tkadlc. stavu (z předu). 1b. 455.

6581   Barbora Svazek: 9 Strana: 0008
Barbora. Vz Chorv. 124.

6582   Barbora Svazek: 9 Strana: 0425
Barbora. Obchůzka se sv. B-rou. Vz Čes. 1. X. 126., 131.

6583   Barbora Svazek: 10 Strana: 0010
Barbora, y, f.: Barča, Barče, Barka, Ba- bouš, Běta, Betuš. B. vaří, Sáva chladí a Nikola jí (srbsky). B. mosty mostí. Judita hřeby ostří a Mikuláš přibíjí. (4. 5. a 6. pros. ). Ott. Kal. 1904. Popěvek: Barbora ze dvora ztratila bachora. Vz více ve Vyhl. II. 255. — B. = almara. V zloděj. řeči. — B. (martin) = veliké jelito. Slez. Vyhl. II 201.

6584   Barbora Svazek: 10 Strana: 0555
Barbora. Slezské pranostiky vz ve Vlasť. I. 215. — Sv. B-ry zelí, vz Barborka rostl. — B., y, f. Káča řekla Barce: Nechme toho tance (t. j. po sv. Kateřině se již netancuje). Čes. 1. XV. 159.

6585   Barboráč Svazek: 5 Strana: 0944
Barboráč, e, m. = basista. Slov. Bern.

6586   Barborák Svazek: 10 Strana: 0555
Barborák, u, m., druh brambor. Brt. Sl. 12.

6587   Barboráš Svazek: 5 Strana: 0944
Barboráš, e, m. = barbaráš. Slov. Sldk. 91.

6588   Barborka Svazek: 5 Strana: 0944
Barborka, y, f., vz Barbora. — B., bar- barea, die Winterkresse, rostl. B. obecná, b. vulgaris; tuhá, b. stricta. FB. 75., Kk. 214., Slb. 687, Rosc. 145., Čl. Kv. 292.— Na barborkách, kopec, bývalé popraviště u Prahy. Krč. — Vz Bašta. — B., mlýn u Svoliňovsi. —B., Althütten, samota u Po- čátek. PL. — B. = přístřeší n. výstupek, z něhož k lázním nebo na prádlo voda se váží. Šp.

6589   Barborka Svazek: 7 Strana: 1190
Barborka, vz Barbora (dod ). — B-ky zastupují ve Slezsku Lucku a chodí po vsech večer před sv. Barborou. Vz Mách. 192. — B. = lesní káně. Šír. Pt. — B. = slunéčko, brouk. Mor. Brt. — B., y. m. B Ant. 1835. až 1891., prof. v Pardub., spis. Vz Ott. II. 300.

6590   Barborka Svazek: 8 Strana: 0010
Barborka = basa. Vz Barbora, — B. = uzel, který vznikne, když se řetěz přetrhne v některém článku a přetržené články se pak spojí kouskem dřeva. Brt, D. II. 292.

6591   Barborka Svazek: 9 Strana: 0008
Barborka, y, f. Obchůzka s B-kou. Čes. 1. VIL 81., IX. 458., 336. B. = samota na Slansku, Slan. 30., 79., 93.; vrch u Blo- vic. Plz. 11. — B. = káně lesní. Šír. 1. 36.

6592   Barborka Svazek: 10 Strana: 0010
Barborka, y, f. Má-li sv. B. bílý fěrtoch (sníh), bude hodně trávy. Hlavn. 65. B-ky chodily večer před sv. Barborou. Slez. Vz Vyhl. II. 7.

6593   Barborka Svazek: 10 Strana: 0555
Barborka, y, f. B. obecná, barbarea vul- garis: barbera, barbora, sv. Barbory zelí, kozí vymeno, rostl. Vz Čes. 1. XIV. 373. B. drobná, vz Hulevník (rostl. ). — Chodění Barborek v den sv. Barbory. Vz Vlasť. I. 140. — Sv. B. vyhání dříví ze dvorka (pá- lením ho ubývá). Us.

6594   Barborkolistý Svazek: 10 Strana: 0555
Barborkolistý starček, senecio barba- reaefolius, rostl. Vz Ott. XXII. 855.

6595   Barborkový Svazek: 9 Strana: 0008
Barborkový. Vz Krytorypec.

6596   BarBorový Svazek: 9 Strana: 0008
BarBorový. B. koření, čimerka, reveň. Slez. Čes. 1. VIL 127.

6597   Barbořák Svazek: 5 Strana: 0944
Barbořák, a, m., os. jm. na Vsacku. Vck.

6598   Barbořička Svazek: 7 Strana: 1190
Barbořička, y, f., demin. Barbora.

6599   Barbořin Svazek: 5 Strana: 0944
Barbořin, a, o, der Barbora gehörig. Us.

6600   Barbošit koho Svazek: 8 Strana: 0010
Barbošit koho = plašit, strašit. Myjava. Plťd. 1895. 444.

6601   Barburka Svazek: 9 Strana: 0425
Barburka, y. f. = polní trať u Bavorova v prus. Slez. Čes. 1. X. 193.

6602   Bárby Svazek: 5 Strana: 0944
Bárby, wenn nur, wenn doch. Slov. Loos.

6603   Barcal Svazek: 5 Strana: 0944
Barcal, u, m. = buchta z hněteného těsta, naplněná mákem nebo ovocem. U Bla- níka. Nl. — B., os. jm.

6604   Barcarola Svazek: 7 Strana: 1190
Barcarola, y, f., vz Barkarola (dod). Obz. 1888. 136, Nár. listy.

6605   Barcelona Svazek: 1 Strana: 0047
Barcelona, y, f., mě. v Španělích. — Barceloňan, a, m. — Barcelonský. —

6606   Bárci Svazek: 1 Strana: 0047
Bárci. V obec. mluvě m.: ba arci.

6607   Barci Svazek: 5 Strana: 0944
Barci = ba arci. Us. Tč.

6608   Barciklata, pl., n Svazek: 10 Strana: 0010
Barciklata, pl., n. = vejce. V zloděj. řeči.

6609   Bárciť Svazek: 8 Strana: 0010
Bárciť = ba arciť. Světz. 1894. 826.

6610   Barciže Svazek: 10 Strana: 0556
Barciže = ovšem. Sr. Bárci. Litom. 37.

6611   Barco Svazek: 9 Strana: 0008
Barco, barsco = cokoli. Mor. Šeb 287.

6612   Barcoch Svazek: 5 Strana: 0944
Barcoch, u, m. = háby, peřiny, plénky a p., asi něm. Rumpelzeug. Mor. Vynes ty b-chy; Zanes ven vysušit ty b-chy z ko- lébky. Šd.

6613   Barcovati v něčem Svazek: 5 Strana: 0944
Barcovati v něčem = probírati něco. Mor. Brt. D. 199.

6614   Barča Svazek: 5 Strana: 0944
Barča, dle Káča = Barbora.

6615   Barčák Svazek: 5 Strana: 0944
Barčák, a, m., os. jm. na Vsacku. Vck.

6616   Barče Svazek: 9 Strana: 0008
Barče vedle Barča. Dšk. Vok. 10.

6617   Barčov Svazek: 5 Strana: 0944
Barčov, a, m., Bartschow, ves u Neustu- pova. PL., Sdl. Hr. IV. 368.

6618   Bard Svazek: 1 Strana: 0047
Bard, a, m., z něm., básník starého věku v jihozáp. Evropě, zpěvák. Jg. —

6619   Bard, u Svazek: 5 Strana: 0944
Bard, u, m., das Schneidmesser. Slov. Ssk.

6620   Barda Svazek: 8 Strana: 0010
Barda, y, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6621   Bardáš Svazek: 9 Strana: 0008
Bardáš, e, m. = nadávka knížeti min- sterberg8kému Bartoloměji, vnuku krále Ji- řího. Vz Pal. Děj. V. 2. 259.

6622   Bardijov Svazek: 1 Strana: 0047
Bardijov, a, m., mě. Bartfeld, v Uhřích. Jg.

6623   Bardijov Svazek: 5 Strana: 0944
Bardijov, a, m., míst. jm. Vz Tk. VI. 71. —73.

6624   Bardin Svazek: 5 Strana: 0944
Bardin, a, m., os. jm. Tk. V. 143.

6625   Bardo Svazek: 5 Strana: 0944
Bardo, a, n. = brdo. Na Slov. Sl. ps. 310.

6626   Bardoněk Svazek: 8 Strana: 0010
Bardoněk, vz Bartoněk.

6627   Bardoun Svazek: 5 Strana: 0944
Bardoun, a, m., jm. lesa u Dalečína. Pk.

6628   Bardové Svazek: 7 Strana: 1190
Bardové. Vz Pal. Rdh. I. 435

6629   Bardství, n Svazek: 10 Strana: 0010
Bardství, n. Napodobení b. Lit. I. 650. Sr. Bard.

6630   Bardún Svazek: 1 Strana: 0047
Bardún, u, m. Zastaralý, hudební nástroj. Mz. 104. Jiní myslí, že slovo toto znamená silnější struny téhož nástroje. Potáhneš-li na húslech jedněch strun výše, potáhnútiť je i bardunóv, ať by ze všech šel hlas řádný. Št. — Vz víc v Gl. 4.

6631   Bardún Svazek: 8 Strana: 0010
Bardún, vz Zbrt, Tan. 29.

6632   Bardybuc Svazek: 8 Strana: 0534
Bardybuc. Máš b. (bom) ? ptají se dítěte, udeřilo-li se padnuvši. Slez. Čes. 1. VI. 143.

6633   Bardybuc Svazek: 10 Strana: 0010
Bardybuc. Máš b. ? (tážou se dětí, upa- dly-li a udeřily-li se). Nebo máš bom? S ez. Vyhl. II. 230.

6634   Bardyš Svazek: 5 Strana: 0944
Bardyš, e, f. = sudlice, bradatice, hala- partna, die Hellebarde. Čsk.

6635   Bardzo Svazek: 5 Strana: 0944
Bardzo = velmi. Slov. Ssk.

6636   Báre Svazek: 10 Strana: 0010
Báre, e, n. = vepř. V zloděj. řeči. Čes. 1. XI. 140.

6637   Báreční Svazek: 1 Strana: 0047
Báreční = lodní, Barken-. Vz Bárka. B. provaz. V.

6638   Báreční Svazek: 5 Strana: 0944
Báreční, Barken-. Šm.

6639   Bárečník Svazek: 5 Strana: 0944
Bárečník, a, m., der Barkenschiffer. Rk.

6640   Barek Svazek: 5 Strana: 0944
Barek, rka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

6641   Barek Svazek: 8 Strana: 0010
Barek, rka, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6642   Bareš Svazek: 5 Strana: 0944
Bareš, e, m. = bar?ge, ein wollener, flor- artiger Stoff. Šp. Cf. Kram. Slov. 27. — B., os. jm. Pal. Rdh. I. 117. B. Hládek ze Zasmrk. Arch. III. 190. — Tk. V. 79., Jg. H. I. 532. B. z Kamenice. Sdl. Hr. IV. 355.

6643   Bareš Svazek: 7 Strana: 1190
Bareš, e, m., z: Bartoloměj. Sdl. Hr. VII. 263, Mus. 1889 164., Wtr. Obr. I 81. — B. Frant., nar. 1851, prof. v Ml. Bolesl., spis. Ott. II. 315.

6644   Bareš Svazek: 8 Strana: 0011
Bareš, rše, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14., 8., Čern. Př 27.

6645   Baret Svazek: 5 Strana: 0944
Baret = biret. Šd.

6646   Barevna Svazek: 1 Strana: 0047
Barevna, y, f. = barvírna. V.

6647   Barevna Svazek: 5 Strana: 0944
Barevna, y, f., samota u Kolína a u Měl- níka. PL. — B. = barvírna. Slov. Ssk.

6648   Barevna Svazek: 9 Strana: 0008
Barevna, y, f = barvírna. 1510. Arch. XVII. 162.

6649   Barevňák Svazek: 10 Strana: 0010
Barevňák, a, m. = barvíř. Mtc. 1902. 22.

6650   Barevně Svazek: 10 Strana: 0010
Barevně. Plátna b. tkaná. Nár. list. 1885. č. 107.

6651   Barevní Svazek: 1 Strana: 0047
Barevní hůl (k barvě náležející). V.

6652   Barevnice Svazek: 5 Strana: 0944
Barevnice, e, f. = skřínka na barvy, der Farbenkasten. Sl. les. — B., die Fär- berin. Šm.

6653   Barevnický Svazek: 5 Strana: 0944
Barevnický, Färber-. Slov. Ssk.

6654   Barevnictví Svazek: 1 Strana: 0047
Barevnictví, n. D. Färberkunst.

6655   Barevnička Svazek: 5 Strana: 0944
Barevnička, y, f. = paletta, die Palette, das Färbekästchen. B. malířská. Mírohorský, Posp.

6656   Barevník Svazek: 1 Strana: 0047
Barevník, a, m. = barviř. Troj.

6657   Barevník Svazek: 8 Strana: 0011
Barevník, u, m. = válec, který se napájí barvou, černí. Nár. list. 1894. č. 88. odp. feuill.

6658   Barevník Svazek: 8 Strana: 0534
Barevník, a, m., amphichroum, brouk. B. žlábkovaný, a. canaliculatum. Vz Klim. 252.

6659   Barevnolistnatý Svazek: 5 Strana: 0945
Barevnolistnatý. B. rostliny. Dlj.

6660   Barevnost Svazek: 1 Strana: 0047
Barevnost', i, f. B. piva. Färbigkeit. Jg.

6661   Barevnost Svazek: 5 Strana: 0945
Barevnost. Vyrost mně kvíteček zamo- dralý všeliky b-sti, měla sem na něm dosti. Sš. P. 394.

6662   Barevnosť Svazek: 7 Strana: 1190
Barevnosť předmětů. Vz MS. 161.

6663   Barevný Svazek: 1 Strana: 0047
Barevný, färbig, jest nerost, který na prach roztlučen jsa barvu svou podržuje, jako kovy. Vys. — B. přítel (neupřímný). Č. B. vlasy, obočí (tmavé), pivo (oppos. bledé). — B. dříví, kotel, Färbe-, = k barvení nále- žející. Reš., D.

6664   Barevný Svazek: 5 Strana: 0945
Barevný (ad 1.). B. nerost, idiochroma- tisches Mineral. Sl. les., Bř. N. 75. — ad. 2. B. zboží, Farbwaaren, Dch., mapa (kolorirte Mappe), Sl. les., okno, inkoust, Us., světlo, Mj., rozptylování světla, ZČ. III. 94., vy- obrazení. Mus. 1880. 378. Chtěli všecky živly na ně obořiti pod tím jménem barev- ným jakoby víry bránili. Bart. — ad 3. B. břečka, die Farbebrühe. Šp. — B. lidé = Mesticové a Mulattové.

6665   Barevný Svazek: 9 Strana: 0008
Barevný. Jen b. přítel hoví náruživostem druha svého. Šml. IV. 129.

6666   Barevný. XV Svazek: 10 Strana: 0010
Barevný. XV. stol. Uč. spol. 1903. III. 30.

6667   Barhany Svazek: 8 Strana: 0011
Barhany m. varhany, v v b. Dšk. Jihč. I. 24.

6668   Barchan Svazek: 1 Strana: 0047
Barchan (Barchent), barkan, u, m. Tka- nina, jejíž osnova lněná, vetkáni bavlněné jest. Stran vpůvodu vz Mz. 105., Gl. 4. B. na podšívku, Šp., na haleny, na šaty. Kh. — 2. V mincovnách železné náčiní, v které se stříbro vlévá. Od toho „barchaník", který držel barchan (nálevku) k lití roubikův nebo cánův stříbrných. Vz Cány. Am. — Barcha- nový. B. sukně.

6669   Barchan Svazek: 5 Strana: 0945
Barchan. Přidej: ad 1. B. tkanina lněná s bavlnou smíchaná. Mus. 1884. 445. Bar- chany pobrali. Pč. 17., 27.

6670   Barchan Svazek: 7 Strana: 1190
Barchan. u, m. = slavnosť svatovítská v Jemnici. Kld. II. 11.

6671   Barchan Svazek: 8 Strana: 0011
Barchan = přístroj k lití stříbrných cánů (prutů). Arch. XII. 454.

6672   Barchanec Svazek: 5 Strana: 0945
Barchanec, nce, m., os. jm. Vz Tf. Odp. 385., Sdl. Hr. II. 167.

6673   Barchanec Svazek: 7 Strana: 1190
Barchanec, nce, m. = kabátec barcha- nový. Tk. VIII. 495.

6674   Barchanice Svazek: 9 Strana: 0008
Barchanice, e, f. = barchanka (sukně). Seb. 172.

6675   Barchaník Svazek: 5 Strana: 0945
Barchaník, a, m. (vz Barchan), der Ein- gusshälter. — B., der Barchentweber. Cf. Tk. II. 373., 381.

6676   Barchaník Svazek: 8 Strana: 0011
Barchaník = kdo dělal barchan. B. tkal do lněné osnovy bavlněné niti; barchentník tká také pomeziny a látky kropenaté. Wtr. Krj. I. 115.

6677   Barchanka Svazek: 5 Strana: 0945
Barchanka, y, f., der Barchentrock. Rk.

6678   Barchanka Svazek: 8 Strana: 0011
Barchanka, y, f. = barchanová sukně. Wtr. Krj. I. 396.

6679   Barchanový Svazek: 5 Strana: 0945
Barchanový, Barchent-. B. pytlík. Šp.

6680   Barchant Svazek: 1 Strana: 0047
Barchant, a, m. = pankhart, podvrženec. Na Mor.

6681   Barchent Svazek: 5 Strana: 0945
Barchent, u, m., vz Barchan. S. N.

6682   Barchentka Svazek: 10 Strana: 0556
Barchentka, y, f. = sukně barchentová. Rais. Lid. 219.

6683   Barchentník Svazek: 8 Strana: 0011
Barchentník, vz předcház. Barchaník.

6684   Barchentový. B Svazek: 10 Strana: 0010
Barchentový. B. bluza. Nár. list. 1903. č. 243. 15.

6685   Barches Svazek: 5 Strana: 0945
Barches, u, m. = macek, tenký koláč z mouky a vody přesný, nekvašený, jaké pekou židé o velkonočních svátcích, Barches, ungesalzener Judenkuchen; u Kyjeva b. = koláč v podobe pletenky. Džl. B., israeli- tisches Sabbathbrod, Barches. Šp.,Rjšk., Sd.

6686   Barches Svazek: 8 Strana: 0011
Barches, u, m. = placka ze za syrova strouhaných bramborů, krupice a mouky. ČT. Tkč.

6687   Barchet Svazek: 7 Strana: 1190
Barchet, u, m. = barchan. Nár. listy.

6688   Barchetový Svazek: 10 Strana: 0010
Barchetový = barchentový. Nár. list. 28. /11 1-97.

6689   Barchov Svazek: 5 Strana: 0945
Barchov, ves u Nechanic. PL. Cf. Tk. II. 89., IV. 163., Sdl. Hr. I. 252., II. 275., IV. 184., Blk. Kfsk. 8., 410.

6690   Barchovec Svazek: 5 Strana: 0945
Barchovec, vce, m., os. jm. Tk. V. 79.

6691   Barchovice Svazek: 5 Strana: 0945
Barchovice, dle Budějovice, Barchowitz, ves u Kouřimě. PL.

6692   Barchovky Svazek: 5 Strana: 0945
Barchovky, Klein-Barchow, ves u Nov. Bydžova. PL.

6693   Bari-um Svazek: 5 Strana: 0945
Bari-um, a, n. = merotík, das Barium, v lučbě. Nz. Vz Sfk. 175., Schd. II. 38., Šfk. P. 261., Rosc. 37.

6694   Baribal Svazek: 5 Strana: 0945
Baribal, a, m. = černý medvěd, ursus americanus, der Baribal. Brm. I. 2. 195., Schd. H. 398.

6695   Baric Svazek: 10 Strana: 0010
Baric = pařiti. Slov. Sbor. slov. 1900. 180.

6696   Barický Svazek: 8 Strana: 0011
Barický. B. růže pro tlak vzdušný. Stč. P. př. 86.

6697   Barikáda Svazek: 1 Strana: 0047
Barikáda, lépe barrikáda, y, f. Ulični taras, přepora, Rk., z fr. barre či barrique = sud. S. N.

6698   Barin Svazek: 5 Strana: 0945
Barin, a, m. = bojarín, kdo se v boji vyznačil, rus. Phld. V. 314.

6699   Barinka Svazek: 10 Strana: 0556
Barinka, y, f., nějaká obuv. Slov. Čas. mus. V. 18.

6700   Barišky Svazek: 5 Strana: 0945
Barišky, pl., f. = baburence. Slov. Ssk.

6701   Barjak Svazek: 5 Strana: 0945
Barjak, u, m. = prapor, srb. A ty čo? Svet môj mladý! Ty svôj nezkalený zrak opri v túžbách posvätných na ten nezlomný b. Btt. Sp. 134.

6702   Bárjak Svazek: 9 Strana: 0008
Bárjak = nějak. Již. Mor. Šeb. 178.

6703   Bárjaký Svazek: 9 Strana: 0008
Bárjaký = jakýkoli. Mor. Šeb. 287.

6704   Bark-as Svazek: 1 Strana: 0047
Bark-as, a (Dle Páv), neho: Bark-as, y (Dle Despota), m., vůdce karthaginský.

6705   Bárka Svazek: 1 Strana: 0047
Bárka, y, f., loďka, člun, kocábka, Barke, menši než koráB. V. — 2. Dřevěný n. zděný sloup, pilíř pod mostem, mostnice. Most na šesti Bárkách. Us. — Jg.

6706   Barka Svazek: 5 Strana: 0945
Barka, Barečka, y, f., vz Barbora.

6707   Bárka Svazek: 5 Strana: 0945
Bárka. ad. 1. 1512. Mus. 1883. 364. B., čajka, die Barkasse, Pinasse, der Nachen. Sl. les., Kpk., Kram. Slov. 27. B. = Ps., S. N., loď obchodní s 3 stěžni. Kpk. B. s vesly, die Chaluppe, parní, die Dampfbarkesse. Kpk., Sl. les. — ad 2. Das Joch, der Joch- pfeiler, der Pfeiler bei einer Jochbrücke, das Brückenjoch. Sl. les., Nz., Ssk. Bárky mostné ochranné (u dřevěného mostu). NA. IV. 229. — B., der Fischhälter. Slov. Ssk.

6708   Barka Svazek: 8 Strana: 0011
Barka, y, f. = koroptev (u pytláků). Světz. 1894. 214. a j. — B., baruška = jehniatka, púzalky, kočičky, květné puky rokyty. Phl'd. XII. 317.

6709   Bárka Svazek: 8 Strana: 0011
Bárka = loďka. Již u Bozk. (Dob. Dur. 390.) Na bárkách plúti. Alx. Nach. kap. XIII.

6710   Barka Svazek: 9 Strana: 0008
Barka. Hrdá b. = teucrium chamedris,. rostl. Sbor. slov. I. 209.

6711   Bárka Svazek: 9 Strana: 0008
Bárka, y, f. = pilíř. Sedl. Hr. VIII. 174.

6712   Bárka y Svazek: 9 Strana: 0425
Bárka y, f. = jařmo, opěra mostu upro- střed konstrukce ze dřeva zhotovená. Ott. XVII. 767b.

6713   Barkan Svazek: 1 Strana: 0047
Barkan, vz Barchan.

6714   Barkarola Svazek: 5 Strana: 0945
Barkarola, y, f, v it. barcarole, píseň plavecká, die Barkarole.

6715   Barkarola Svazek: 8 Strana: 0011
Barkarola. Příkl. vz v Kvp. 61.

6716   Bárkář Svazek: 5 Strana: 0945
Bárkář, e, m. = vlastník bárky, der Ei- gentümer einer Barke. Osv. I. 81. (Nrd.).

6717   Barkář Svazek: 8 Strana: 0011
Barkář, e, m. = lovec barek, koroptví. Vz předcház. Barka, Světz. 1894. 223. c.

6718   Barkář Svazek: 10 Strana: 0556
Barkář, e, m. = pes. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

6719   Barkos Svazek: 5 Strana: 0945
Barkos, a, m., os. jm. Šd.

6720   Bárkový Svazek: 5 Strana: 0945
Bárkový, Joch-. B. most, NA. III. 165., IV. 236., dříví (na bárky), das Jochholz. Sl. les. — B., Barken-. Šm.

6721   Barkus Svazek: 10 Strana: 0556
Barkus, u, m. = bramborový lívanec. Brt. Sl. 12.

6722   Bárky Svazek: 8 Strana: 0534
Bárky = kterýkoli. Mor. Nár. list. 1896. č. 239. Ned. záb.

6723   Barla Svazek: 5 Strana: 0945
Barla, y, f. = berla. Slov. Daj sem ten kyj a tu máš moju barlu. Dbš. Sl. pov. III. 62. — B., y, m., os. jm.

6724   Barlaam Svazek: 5 Strana: 0945
Barlaam, u, m., duchovní roman v 14. věku v češtinu z řeč. přeložený. Vz Jir. Ruk. I. 46.. Sbn. 383.

6725   Barlaam Svazek: 7 Strana: 1190
Barlaam. Vz D. Gesch. 244.

6726   Barlaam a Jo Svazek: 9 Strana: 0008
Barlaam a Josafat. Vz Hanš. Neb. 93.

6727   Barmoška Svazek: 5 Strana: 0945
Barmoška, y, f., vz Kal. Na Hané. Brt.

6728   Barna Svazek: 5 Strana: 0945
Barna, y, f. = barnavé mračno, tuča, schwarze Gewitterwolke. Mor. Brt. V létě chodívá húlava (dešťové mračno) nebo b., z něhož barúchá (hřmí). V mor. Podluží. Brt. L. N. II. 65. — B. = podpálená kráva, p. vůl. Ib. Brt. Vůl barna má jméno od bourného mraku téhož jména. Brt. L. N. II. 12.

6729   Barnab-as Svazek: 1 Strana: 0047
Barnab-as, y, n. a, m., (viz: Barkas); obyčejně Barnabáš, e, in., učedlník sv. Pavla.

6730   Barnabas Svazek: 5 Strana: 0945
Barnabas. Přidej: Vz S. N. Prší-li na sv. Barnabáše, urodí se hojnosť kaše. Kld. Praví sv. Barnabáš: Nehrej, nehřej, nepro- hráš. Bž. — B., u, m., scharfer Essig. Šm.

6731   Barnabáš Svazek: 5 Strana: 0945
Barnabáš, vz Barnabas.

6732   Barnabášník Svazek: 9 Strana: 0008
Barnabášník, a, m. Nár. list. 1900. č. 20. odp.

6733   Barnabášník Svazek: 10 Strana: 0010
Barnabášník, a, m. Barnabášníci. Tak volala žena na psa a kočku, když jí porie- sili housata. Nár. list. 1900. č. 202.

6734   Barnabité Svazek: 5 Strana: 0945
Barnabité, vz Pavláni, Enc. paed. I. 498., Kram. Slov. 27., S. N.

6735   Barnačí Svazek: 5 Strana: 0945
Barnačí (barnavé) mračno = bouřné. V mor. Podluží. Brt. 349

6736   Barnatý Svazek: 5 Strana: 0946
Barnatý. Hydrat kysličníku barnatého, das Bariumoxydhydrat; b. soli, Bariumoxyd- salze, Barytsalze. Nz. B. sacharat (cukran), das Barytsaccharat, Šp., chlorečnan, chlor- saures Barium; mangan, mangansaures Ba- rium; dusičnan, der Barytsalpeter; chroman (ultramarin žlutý), chlorsaurer Baryt; chlorid, Chlorbarium. Sl. les. Kysličník b-tý, das Bariumoxyd. Krč. G. 56.

6737   Barnavel Svazek: 5 Strana: 0946
Barnavel, e, m., barchetypes Manganerz. Rk.

6738   Barnavosť Svazek: 5 Strana: 0946
Barnavosť, i, f. = brunatosť. Slov. Ntr. V. 301.

6739   Barnavý Svazek: 5 Strana: 0946
Barnavý = temný jako barna, dunkel- braun, dunkelschwarz. Mor. a slov. Hdk. C. 376. B. barva, mračno, Brt., vůl (pod- pálený, Brt. D. 199.). Šd. Maďara možno zaraz poznať: posmúhly, oči úzké, čierne lebo barnavé, vlasy tiež tmavé. Phld. III. 2. 139. (Osení) b-vú zem temer pokrylo. Lipa I. 192. B-vý vlas na prostred hlavy rozdelený půtcom, siaha mu po uši. HVaj. BD. I. 34.

6740   Barner Svazek: 9 Strana: 0008
Barner Jan, 1643. —1708., kazat. a spis. Vz Vlč. Lit. II. 1. 15.

6741   Barner, a Svazek: 5 Strana: 0946
Barner, a, m. B. Jan, jesuita, 1643.-1708. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 90., Jg. H. 1. 532., Jir. Ruk. I. 46., Šb. H. 1. 2. vyd. 229.

6742   Barník Svazek: 5 Strana: 0946
Barník, a, m., os. jm. Mor. Šd.

6743   Barno Svazek: 10 Strana: 0556
Barno, a, m. = barnavý vůl. Brt. Sl. 12.

6744   Barnoš Svazek: 5 Strana: 0946
Barnoš, e, m. = barnavý vůl n. jiné do- bytče. Vz Barnavý.

6745   Barnoša Svazek: 5 Strana: 0946
Barnoša, dle Káča = kráva podpálená. Vz Barna. Mor. Brt.

6746   Barnov Svazek: 5 Strana: 0946
Barnov, a, m., Bernhau, ves u Podštaty.

6747   Barnula Svazek: 5 Strana: 0946
Barnula, y, f. = barnoša. Mor. Brt.

6748   Barnum Svazek: 10 Strana: 0010
Barnum, a, m. = odvážný a chvástavý podnikatel s dotěrnou reklamou. Kád. 8.

6749   Barnuša Svazek: 5 Strana: 0946
Barnuša, dle Káča = barnoša. Slov. Šd.

6750   Baroční Svazek: 5 Strana: 0946
Baroční = divouský, barock, it. barocco. Cf. Bizarní. B. sloh. NA. 1. 84. Formy, ne- vkus b. Osv. I. 365., 368. Cf. S. N.

6751   Barograf Svazek: 5 Strana: 0946
Barograf, u, m. = tlakopisec. Vz Stč. Zem. 564.

6752   Barograf Svazek: 10 Strana: 0010
Barograf, u, m, z řec. = přístroj, jenž zaznamenává graficky změny tlaku vzdu- chového. Vz Strh. Mech. 520.

6753   Barografický Svazek: 5 Strana: 0946
Barografický, barographisch. B. mapa. Sté. Zem. 576.

6754   Baroch Svazek: 1 Strana: 0047
Baroch, u, m., bachor, Wampe.

6755   Baroch Svazek: 5 Strana: 0946
Baroch, a, m. — 2. B., os. jm. Šd.

6756   Baroch Svazek: 8 Strana: 0011
Baroch, a, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6757   Barocháč Svazek: 1 Strana: 0047
Barocháč, e, m., barokáč, pyšný člověk jako břicháč se nafukující. Us.

6758   Barocháč, barokáč Svazek: 5 Strana: 0946
Barocháč, barokáč, e, m., der Dick- wanst. Šm.

6759   Barochatý Svazek: 5 Strana: 0946
Barochatý = bachatý. Rk.

6760   Barok Svazek: 7 Strana: 1190
Barok, u, m. = malebná dekorativní re- naissance, při níž architekta neviděti pro plastiky a malíře. Wtr. Obr. I. 363.

6761   Barokní Svazek: 10 Strana: 0010
Barokní, vz Baroční, Barokový.

6762   Barokní Svazek: 10 Strana: 0556
Barokní Praha. Nár. list. 1906. 27. 13. Sr. Barokový.

6763   Baroko Svazek: 8 Strana: 0011
Baroko, a, n. = barok. Mus. 1893. 54.

6764   Barokový Svazek: 9 Strana: 0008
Barokový. B. doba, sloh. Vz KP. VIL 530., 556.

6765   Barokový Svazek: 10 Strana: 0010
Barokový. B. rámec obrazu. Tbz. V. 9. 249.

6766   Barokový Svazek: 10 Strana: 0556
Barokový sloh (římsy obloukovite vinuté, rohy otupené obloukem a množství okras původu často fantastického). Vz KP. XI. 89.

6767   Baroměr Svazek: 10 Strana: 0010
Baroměr, u, m. Nár. list. 1903. č. 134. 25.

6768   Barometr Svazek: 1 Strana: 0047
Barometr, u, m., z řec. ????? (těžký) ??????? (míra), težkoměr, tlakoměr. B. stoupá, klesá, padá, ukazuje na krásné etc. povětří, nechce se hýbati; B. je lhář. Barometer.

6769   Barometr Svazek: 5 Strana: 0946
Barometr. Přidej: B. holosterický = aneroid. Stč. Zem. 563., KP. II. 56. Vz Tlakoměr, Schd. I. 81.

6770   Barometrický Svazek: 5 Strana: 0946
Barometrický, barometrisch. B. sloupec, Stč. Zem. 565., Mj. 107., měření výšek, ZČ. I. 451., Zpr. arch. IX. 1., rozdíl, Stč. Zem. 565, maximum, minimum, změna, nestej- nosti. Stč. Z. 570., 572., 591.—593.

6771   Barometrograf Svazek: 5 Strana: 0946
Barometrograf, u, m. Vz Mj. 111., KP. II. 60. B. váhový. ZČ. I. 423.

6772   Baron Svazek: 1 Strana: 0047
Baron, a, m., z fr. Barona dělati, na Barona si hráti. Us. — Baronovic. Baronovna (dcera Baronova). — Baromký. — Baronství, n., hodnosť, 2. statek baronský. D. — Baron- stvo, a, n. — Baronův. Jg. — Baronka, y, f. — Baronová, é, f.

6773   Baron Svazek: 5 Strana: 0946
Baron, a, m., z lat. baro = člověk opo- vržený, sprostý; později u Němců = slu- žebník velikého pána, někde také muž že- natý; ve střvěku v Německu, ve Francii a Anglii = šlechtic zeměpánu přímo podro- bený; u nás = svobodný pán, člen stavu panského. Kram. Slov. 28. Cf. S. N. — B., os. jm. S. N.

6774   Baron Svazek: 10 Strana: 0010
Baron, a, m. Uhelný b. = bohatý ob- chodník s uhlím. Nár. list. 1903. č 168. 13.

6775   Baroňátko Svazek: 5 Strana: 0946
Baroňátko, a, n. = malý, mladý baron. Km.

6776   Baronie Svazek: 5 Strana: 0946
Baronie, e, f. = baronstvo, die Baronie.

6777   Baronisovati Svazek: 9 Strana: 0008
Baronisovati koho = baronem dělati. Pal. Pam 51.

6778   Baroskop Svazek: 5 Strana: 0946
Baroskop, u, m. = barometr; zvláštní stroj meteorologický, der Baroskop, Dasy- meter. Sl. les., Mj. 126., ZČ. I. 400., S. N.

6779   Barósy Svazek: 8 Strana: 0011
Barósy = dlouhé vlasy. Záp. Mor. Brt, B. II. 293.

6780   Baroš Svazek: 5 Strana: 0946
Baroš, e, m. = beran. Mor. a Slez. Škd., Šd., Tč.

6781   Baroš Svazek: 8 Strana: 0011
Baroš, e, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6782   Baróše Svazek: 8 Strana: 0011
Baróše = plod jehličnatého stromu. Brt, D. II. 508.

6783   Barošek Svazek: 5 Strana: 0946
Barošek, ška, m. = lichotné jméno be- ránka. Mor. a slez. Brt., Šd., Škd.

6784   Barouchati Svazek: 5 Strana: 0946
Barouchati, barúchati = hřmíti, donnern. — odkud. Z barny barúchá. Na mor. Pod- luží. Brt. Vz Barna. — B. = porouchati. Nač by ti k vůli stávala, svou postelku ba- rouchala? Na mý postelce drahé šaty, já si ich nesmím b. Sš. P. 218.

6785   Baroun Svazek: 1 Strana: 0047
Baroun, u, m. Veliká loď, z vlas. Barcone. Mz. 105.

6786   Baroun Svazek: 5 Strana: 0946
Baroun, a, m. = baron. Us.

6787   Barouš Svazek: 8 Strana: 0011
Barouš, e, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6788   Barov Svazek: 5 Strana: 0946
Barov, a, m., samota u Chrudimě. PL.

6789   Barovice Svazek: 5 Strana: 0946
Barovice, dle Budějovice, Barowitz, ves u Chotěboře. Cf. Sdl. Hr. II. 205.—206.

6790   Barovnice Svazek: 10 Strana: 0010
Barovnice, e, f. — borovnice. Domažl. Kbrl. Džl. 5.

6791   Baroxyton Svazek: 5 Strana: 0946
Baroxyton, u, m. = kovový hudební ná- stroj, jenž měl nahraditi nepohodlný bom- bardon. Vz KP. II. 317.

6792   Barragan Svazek: 7 Strana: 1190
Barragan, buceramus, bogram, bocarani, pokeranum, bougrán = látka z příze a jemné kozí srsti. Vz Zbrt. Krj. I. 222.

6793   Barrande Svazek: 5 Strana: 0946
Barrande, da, m. B. Joach., fr. geolog, prozkoumal střední Čechy, žil v Praze. Vz S. N.

6794   Barrandit Svazek: 5 Strana: 0946
Barrandit, u m., nerost. Vz Bř. N. 138.

6795   Barrandit Svazek: 10 Strana: 0010
Barrandit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 832.

6796   Barriera Svazek: 1 Strana: 0047
Barriera, y, f., z fr., zábradlí. — 2. Mýtní zápora. Rk.

6797   Barrikáda Svazek: 1 Strana: 0047
Barrikáda, vz Barikáda.

6798   Barrikady Svazek: 10 Strana: 0556
Barrikady v Praze. Sr. Tk. Pam. I. 473.

6799   Bars Svazek: 1 Strana: 0047
Bars = ačkoli. Na Slov.

6800   Bárs Svazek: 5 Strana: 0946
Bárs, bars = bar + si = byť, ač, ačkoli, třebas. Vz Bar. Na Slov. Slav. B. mám v srdci žiaľ veliký. Sl. ps. 197. Zastane ten na hrade bezpečnom, kto sa k božskosť pre- rúba. Bars i zákon ten, čo svetmi krúti, veselosť tvoju krížom zarmúti. Č. Čt. 11. 181. Bars sa vaša vôla stane, naša láska neprestane. Sl. sp. 10. B. som ještě mladá, muožem hrda býti; Tak falešné srdce bars komu doprajem. Koll. Zp. I. 59., 114.

6801   Bársaký Svazek: 5 Strana: 0946
Bársaký (bárs aký) = jakýkoli, welch immer. Na Slov. S milou rozlúčenie, veď je ťažká vec; ešte ťažšia než bársaká bo- lesť. Sl. ps. 148. Fanika vedela z remesla viac než bársaký tovaryš. Phld. III. 545. B. pravdy rušitel. Ib. IV. 5.

6802   Barsi Svazek: 5 Strana: 0946
Barsi = bars. Slov. Rr. Sb. Nechcem jich míti, b. sú sladká. Šf. Sl. ps. II. 123.

6803   Bárskde Svazek: 5 Strana: 0946
Bárskde = kdekoli, wo immer. Na Slov.

6804   Bárskedy Svazek: 5 Strana: 0946
Bárskedy = kdykoli, wann immer. Na Slov. Keď skláda a vije to pierečko, horí od ľúbosti jej srdiečko; za rána bárskedy pierko oddá: mladého dievčata vydať škoda. Sl. spv. I. 30.

6805   Bárskto Svazek: 5 Strana: 0946
Bárskto = kdokoli, wer immer. Slov.

6806   Bárskto Svazek: 8 Strana: 0011
Bárskto = kdokoli. PhVd. 1895. 83.

6807   Bársktorý Svazek: 8 Strana: 0011
Bársktorý = leckterý. Slov. Phľd. 1893. 74.

6808   Barský Svazek: 5 Strana: 0946
Barský hrabě. Vz Tk. I. 524. B. Mark- vart, Zigmund. Vz Žer. Záp. II. 181.

6809   Barslen Svazek: 5 Strana: 0946
Barslen, wenn auch nur. Slov. Ssk. Cf. Bars.

6810   Báršon Svazek: 5 Strana: 0946
Báršon, u, m. = samet. Vz Baršún. Slov. Lúky jako by menistým báršanom zatia- hnuté malujú sa ti. Lipa I. 308.

6811   Baršónek Svazek: 8 Strana: 0011
Baršónek, nku, m. = balšánek, l v r. Brt, D. II. 112.

6812   Báršonový Svazek: 5 Strana: 0946
Báršonový = sametový. B. stužka. Dbš. Obyč. 10. Hostia pozaujímali miesta na bar- šonových stolicách. Lipa I. 190.

6813   Baršún Svazek: 5 Strana: 0946
Baršún, u, m., der Sammet. Slov. Phld. IV. 20. Vz Báršon.

6814   Barta Svazek: 1 Strana: 0047
Barta, y, m., Bartoň, Bartoš, Bartouš, Bar- tošek, Bartoněk = Bartholomaeus. Gl.

6815   2. Bárta Svazek: 5 Strana: 0946
2. Bárta, samota u Budějovic, u Vltavo- týna, u Lomnice v Budějov., u Sedlčan a u Zalužan. — B. Emanuel, prof. a spisov., nar. v Táboře 1841. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 195. — B. Jos., Hudebník. S. N.

6816   Bárta Svazek: 7 Strana: 1190
Bárta, y, m., vz Bartoloměj (dod.).

6817   Bárta Svazek: 8 Strana: 0011
Bárta, y, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6818   Bárta Svazek: 10 Strana: 0556
Bárta K, spis.

6819   Barták Svazek: 5 Strana: 0946
Barták, a, m., vz Bartoloměj. — B., samota u Žďára. — B. J., 1838. Vz Jg. H. 1. 532.

6820   Barták Svazek: 7 Strana: 1190
Barták, a, m., vz Bartoloměj (dod.). — B. Jos., 1842.—1878., kněz. Cf. Ott. II. 374.

6821   Bartákov Svazek: 5 Strana: 0946
Bartákov, a m., samota u Jaroměře. PL.

6822   Bartásek Svazek: 8 Strana: 0011
Bartásek, ska, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6823   Bartek Svazek: 5 Strana: 0947
Bartek, tka, m., vz Bartoloměj.

6824   Bártek Svazek: 8 Strana: 0011
Bártek, tka, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6825   Barteska Svazek: 5 Strana: 0947
Barteska, y, m., os. jm. Šd.

6826   Barteska Svazek: 8 Strana: 0011
Barteska, y, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6827   Bartfeld Svazek: 1 Strana: 0047
Bartfeld = Bardijov, a, m.

6828   Barthold Svazek: 5 Strana: 0947
Barthold z Praitenberka Jiří (Pontanus), †1616. Vz Jir. Ruk. I. 47.

6829   Barthold Svazek: 9 Strana: 0008
Barthold z Praitenberka Jiří (Potanus i. e. rozený z Mostu), f 1616. Vz Flš. Písm. I. 397. Na str. 392 jeho podobizna.

6830   Bartholomaeides Svazek: 9 Strana: 0008
Bartholomaeides Lad. Vz. Vlč. Lit. slov. I. 29.

6831   Bártík Svazek: 5 Strana: 0947
Bártík, a, m. B. z Dobrémysli. Sdl. Hr. IV. 361.

6832   Bartík Svazek: 8 Strana: 0011
Bartík, a, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6833   Bártl Svazek: 8 Strana: 0011
Bártl, a, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6834   Bartlík Svazek: 8 Strana: 0011
Bartlík, a, m., os.jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6835   Bartodějský Svazek: 5 Strana: 0947
Bartodějský, ého, m., os. jm. Vz Žer. Záp. II. 158.

6836   Bartoch Svazek: 5 Strana: 0947
Bartoch, u, m. = veliký, pletený koš, ein grosser geflochtener Korb. U Litovle. Kčr.

6837   Bartoch Svazek: 8 Strana: 0011
Bartoch, a, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14., 8.

6838   Bartocha Svazek: 5 Strana: 0947
Bartocha, y, m., os. jm. Šd.

6839   Bartocha Svazek: 7 Strana: 1190
Bartocha, y, m. Bačk. Písm. 915.

6840   Bartocha Svazek: 8 Strana: 0011
Bartocha, y, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6841   Bartocha Svazek: 10 Strana: 0556
Bartocha Jos., prof. a spis.

6842   Bartochov Svazek: 5 Strana: 0947
Bartochov, a, m., Baderhof, samota u Velešína. PL.

6843   Bartolomaeides Svazek: 8 Strana: 0011
Bartolomaeides Ladislav, 1754.—1825., kněz a spis. Phľd. 1895. 354.

6844   Bartolome-us Svazek: 5 Strana: 0947
Bartolome-us Jiří 1619. Vz Jir. Ruk. I. 48.

6845   Bartolomeides Svazek: 5 Strana: 0947
Bartolomeides, a, m. B. Lad., naroz. v Klenovci v Uhřích 1754., f 1825. Vz Jg. H. 1. 532., Jir. Ruk. I. 48., Šb. H. 1. 2. vyd. 229., S. N.

6846   Bartolomeides Svazek: 10 Strana: 0010
Bartolomeides Lad., slov. spis. 1754. až 1825. Vz Vlč. Lit. I. 507.

6847   Bartoloměj Svazek: 1 Strana: 0047
Bartoloměj, e, m., Barta, y, Barták, a, Bartek, tka, Bartoň (ě), Bartoš, e, Bartoušek, ška, m. Bartolomejská noc, vz Noc. Na sv. B—je brambory do věrtele; Na sv. B—je moči jelen do vody a nesmí se nikdo více koupati. Hrš. Bartholomaeus.

6848   Bartoloměj Svazek: 5 Strana: 0947
Bartoloměj. Přidej: Jaký Bartoloměj, taký podzim; Je-li na Bartoloměje (24/8) čas, je z listu kvas (dobrá ornice); B. zlomí letu hlavu. Val. Vck. Je-li na sv. B-je rosa, sedláče, sej žito až do lesa (všude se zdaří). V Bystersku. Sn. Jak sv. B. navaří, tak se celý podzim daří. Kld. Sv. B. zavádí mraky (po něm nejsou už bouřky); O sv. B. jelen do vody se uštije a voda počne býti stu- denou. Mus. 1853. 496. Sv. Bartolomí létu hlavu zlomí. Na Zlínsku. Brt. Túla sa od zeme do zeme ako had po Bartolome. Mt. S. I. 97. Na sv. B-měja každá plánka zralá. Slez. Šd. Na Zlínsku. Brt. B-měj svatý od- poledne krátí. Bž. Sv. B-je chrám v Kolíně. Vz KP. I. 158. O B-jích vz Tk. I. 601., S. N.

6849   Bartoloměj Svazek: 7 Strana: 1190
Bartoloměj = Bára, Bareš, Bárta, Barták, Bartoň, Bartoš, Bartuš. Mus. 1889.164. Před sv. B-jem, sedláče, měš (vz Mísiti pole), po sv. B-ji raději lež. Žink. Fč., Mách. 26.

6850   Bartoloměj Svazek: 8 Strana: 0011
Bartoloměj. Odtud: Bartoch, Bartocha; Bartoň, Bartoněk i Bardoněk, Bartoník, Bar- toníček, Bartůněk, Bartůček; Bartoš, Bartošek, Bartošík, Bartůšek; Bartuněk, Bartušek, Bar- tuška; Bárta, Bártek, Bartík, Bartásek, Bar- teska, Bártl, Bartlík; Barek, Bareš, Barda, Barák, Baráček, Baran, Baránek, Barášek, Baroch, Baroš, Barouš. Kbrl. Sp. 14. Cf. Kotk. 10. Hřímá-li po sv. B-ji, bývá ještě teplo. Val. Vck. Val. I. 164.

6851   Bartoloměj Svazek: 9 Strana: 0009
Bartoloměj. O pranostikách k němu se táhnoucích vz Hoř. 205., Mus. ol. XII. 62., Chorv. 101.

6852   Bartoloměj Svazek: 10 Strana: 0010
Bartoloměj. Bartoloměji, na pěkný pod- zimek máš naději. Na sv. B-je sedlák žito seče.

6853   Bartoloměj Svazek: 10 Strana: 0556
Bartoloměj sv. Pověrv k němu se táh- noucí. Vz Čes. 1. XIII. 429.

6854   Bartolomějka Svazek: 5 Strana: 0947
Bartolomějka, y, f., druh hrušek. Mor. Brt., Šm.

6855   Bartolomějský Svazek: 5 Strana: 0947
Bartolomějský slanec, der Bartholomäus- haring. Šp. Vz Bartoloměj. B. noc. Vz S. N.

6856   Barton Svazek: 5 Strana: 0947
Barton, a, m. B. Frant., nar. v Plzni, farář, 1731.—1748. Vz Jg. H. 1. 532., Jir. Ruk. I. 48.

6857   Bartoň Svazek: 5 Strana: 0947
Bartoň, ě, m,, vz Barta, Bartoloměj. Také os. jm. Tk. V. 78., 86., Pal. Rdh. I. 117.

6858   Barton Svazek: 7 Strana: 1190
Barton Frant. Jeron. (ne: Jan). Vz Mus. 1891. 306.

6859   Bartoň Svazek: 7 Strana: 1191
Bartoň, ě, m., vz Bartoloměj (dod).

6860   Bartoň Svazek: 8 Strana: 0011
Bartoň, č, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6861   Bartoněk Svazek: 5 Strana: 0947
Bartoněk, ňka, m., vz Barta.

6862   Bartoněk Svazek: 8 Strana: 0011
Bartoněk, ňka, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14. Také Bardoněk.

6863   Bartoněk Svazek: 10 Strana: 0556
Bartoněk Vojt., malíř. Sr. Zl. Pr. XXII. 178.

6864   Bartoníček Svazek: 5 Strana: 0947
Bartoníček, čka, Bartoník, a, m., os. jm. Šd. — B. = Bartoň. Škd.

6865   Bartoníček Svazek: 8 Strana: 0011
Bartoníček, čka, m.. os. jm., z Bartolo- měj. Kbrl. Sp. 14.

6866   Bartoník Svazek: 8 Strana: 0011
Bartoník, a, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6867   Bartoňka Svazek: 5 Strana: 0947
Bartoňka, y, f. = druh hrušek. Mor. Brt.

6868   Bartoňov Svazek: 5 Strana: 0947
Bartoňov, a, m., Bartelsdorf, ves u Šum- berka. PL.

6869   Bartoňovic Svazek: 5 Strana: 0947
Bartoňovic Adam. Vz Blk. Kfsk. 1120.

6870   Bartonský Svazek: 7 Strana: 1191
Bartonský stupeň = svrchní pásmo eo- cenového oddělení útvarů tertiarních. Vz Ott. III. 390.

6871   Bartoš Svazek: 5 Strana: 0947
Bartoš, e, m., vz Bartoloměj. Na sv. Bartoše máme hrnce bez kaše (není nové pšenice na krupici). Hrš. — B. Frant., nar. v Mlatcově na Mor. dne 16/3 1837., prof. a spisov. v Brně, z jehož spisů mnoho látky do tohoto slovníku vřaděno bylo. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 136., 151., 173., 178., 181., 199. — B. písař, †1535. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 62., 63., Tk. V. 97., Šb. H. 1. 2. vyd. 229., S. N., Jg. H. 1. 532., Sbn. 558., 865., 963., Jir. Ruk. I. 49. — B. měšťan. Tk. I. 312. — B. z Bíliny, farář 1540.—1544. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 532., Jir. Ruk. I. 49. — B. Jan a Jiří. Vz Blk. Kfsk. 584., S. N.

6872   Bartoš Svazek: 7 Strana: 1191
Bartoš, vz Bartoloměj (dod). — B.. os. jm. Arch. VIII. 584. — B. písař. Cf. Tf Mtc. 117., 122. — B. Fr., kněz, nar. 1825. Cf. Bačk. Př. 167. — B. Frant., ředitel gymnas. a školní rada v Brně. Cf. Bačk. Př. 26., 103., Ott. III. 393., Bačk. Písm. 310., 661., 917., Slavín IV. 3. 277. (30. seš.), Pyp. K. II. 535.

6873   Bartoš Svazek: 8 Strana: 0011
Bartoš, e, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6874   Bartoš Svazek: 9 Strana: 0009
Bartoš, e, m. = ocas. Vz Kora (zde). — B. písař (Bartoloměj od sv. Jiljí). Vz Vlč. Lit. I. 361., 384., Flš. Písm. I. 292, Jub. II — B. Frant Cf. Jub. IL, Čes. 1 VI. 402.

6875   Bartoš Svazek: 10 Strana: 0010
Bartoš Frant. Vz Flš. Písm. 739. (i po- dobizna). — Kronika B-še písaře (kritický rozbor). Vz Vstnk. XII. 241. nn. Cf. Č. Čas. histor. 1901.

6876   Bartoš Svazek: 10 Strana: 0556
Bartoš písař. Sr. Tk. Pam. I. 382.

6877   Bartošek Svazek: 5 Strana: 0947
Bartošek, šku, m. = proutěný košík na brambory, ein Korb auf Erdäpfel. B. jablek = košík bramborů. U Litovle. Vck. Vz Bartůšek. — B., ška, m., os. jm. Tk. IV. 256., Jg. H. 1. 532., Sbn. 627., Jir. Ruk. I. 49., S. N.

6878   Bartošek Svazek: 8 Strana: 0011
Bartošek, ška, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14. B. z Drahonic. Vz Mtc, XVIII. 283.

6879   Bartošík Svazek: 8 Strana: 0011
Bartošík, a, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6880   Bartošna Svazek: 8 Strana: 0011
Bartošna, y, f., vz Vartošna.

6881   Bartošov Svazek: 5 Strana: 0947
Bartošov, a, m., Patersdorf, ves u Štok. PL. Cf. Blk. Kfsk. 586.

6882   Bartošova Svazek: 8 Strana: 0011
Bartošova Kronika. Cf. Vlč. Lit. 280.

6883   Bartošovice Svazek: 5 Strana: 0947
Bartošovice, dle Budějovice, Batzdorf, ves u Žamberka; Partschendorf, ves u Nov. Jičína. PL., Sdl. Hr. II. 275.

6884   Bartošovský Svazek: 5 Strana: 0947
Bartošovský, ého, m., os. jm. — B. potok, přítok Divoké Orlice. Krč. — B. Žebrákov, dvůr u Dobříše. PL.

6885   Bartouš Svazek: 5 Strana: 0947
Bartouš, e, m., vz Bartoloměj.

6886   Bartoušek Svazek: 5 Strana: 0947
Bartoušek, ška, m., vz Bartoloměj.

6887   Bartoušov, a Svazek: 5 Strana: 0947
Bartoušov, a, m., Bartoschow, ves u Ji- čína. Pč., Sdl. Hr. II. 30., Blk. Kfsk. 1281.

6888   Bártová Svazek: 5 Strana: 0947
Bártová, é, f. Blk. Kfsk. 1164.

6889   Bartovice Svazek: 5 Strana: 0947
Bartovice, dle Budějovice, Bartelsdorf, ves u Mor. Ostravy. PL.

6890   Bartůček Svazek: 8 Strana: 0011
Bartůček, čka, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6891   Bartůněk Svazek: 8 Strana: 0011
Bartůněk, ňka, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6892   Bartuš Svazek: 5 Strana: 0947
Bartuš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

6893   Bartuš Svazek: 7 Strana: 1191
Bartuš, e, m., vz Bartoloměj (dod.).

6894   Bartůšek Svazek: 5 Strana: 0947
Bartůšek, šku, m. = bartošek. Na Hané. Brt. U Litovle. Kčr.

6895   Bartůšek Svazek: 8 Strana: 0011
Bartůšek, ška, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6896   Bartuška Svazek: 8 Strana: 0011
Bartuška, y, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl. Sp. 14.

6897   Bartys Svazek: 5 Strana: 0947
Bartys, a, m. B. Matěj, převor 1728. Vz Jg. H. 1. 532., Jir. Ruk. I. 49.

6898   Barubač Svazek: 5 Strana: 0947
Barubač, e, m. Třeba ty byl b-čem. Brt. P. 178.

6899   Barúchať Svazek: 5 Strana: 0947
Barúchať, vz Barouchati.

6900   Baruchov Svazek: 5 Strana: 0947
Baruchov, a, m., byla ves v Pražsku. Vz Blk. Kfsk. 379.

6901   Barun Svazek: 5 Strana: 0947
Barun, a, m. = beran. Slez. Té.

6902   Barunda Svazek: 5 Strana: 0947
Barunda, y, f. = Barbora. V obec. ml. Rgl.

6903   Barunka Svazek: 5 Strana: 0947
Barunka, y, f. = Barbora.

6904   Barunka Svazek: 8 Strana: 0011
Barunka, y, f. = Baruška,

6905   Baruša Svazek: 5 Strana: 0947
Baruša, dle Káča = bílá ovce s černými nohami. Mor. Brt.

6906   Baruše Svazek: 5 Strana: 0947
Baruše, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

6907   Baruše Svazek: 10 Strana: 0010
Baruše, e, f. = Barbora. Dšk. Km. 50. Na sv. Baruši střez nosu i uší. Ott. Kal. 1904.

6908   Baruška Svazek: 5 Strana: 0947
Baruška, y, f. = Barbora. — B. = be- drník, chlapina, kachnička krkavec, krev- nice, krvavé koření, toten, zelenohlávek, san- guisorba officinalis, die Bibernell, Pimpinell, Becherblume, das Blut-, Nägel-, Sperber- kraut, rostl. Mllr. 94. Cf. Slb. 512. — B. = kočičky, vz Slovník. Réž se urodí, je- -li na březách mnoho barušek (řas semenných). Na Zlínsku. Brt. — B. = lichotné ovčí jméno. Na Mor. miloušek, liebstes Kind, Liebchen, Schatz. Počkej jen drobet, baruško. Poď sem, b-ko moja. Co je ti, ty moja b-ko? Mor. Kčr., Sd., Šd., Brt. — B. = beruška, slunečko, der Sonnenkäfer. Baruško, ba- ruško, kam poletíš? Leť do nebíčka nebo do peklíčka! Us. u Kr. Hrad. Kšť. — B. = červená stěnice na kmenech lipových při zemi žijící. Na Zlínsku. Brt. — B. = sto- nožka. Mor. Brt.

6909   Baruška Svazek: 8 Strana: 0011
Baruška, vz Barka (kočička). Phľd. XII. 317.

6910   Baruška Svazek: 10 Strana: 0010
Baruška, y, ť. Suché b šky = smrkové šišky. Mor. Čes 1. XI. 119.

6911   Baruškovatět Svazek: 10 Strana: 0556
Baruškovatět = měniti se v beránky (o oblacích). Brt. Sl. 13.

6912   Barušky Svazek: 1 Strana: 0047
Barušky, pl, f., kočičky, jehnedy na stro- mech, Kätzchen. D.

6913   Barut Svazek: 1 Strana: 0047
Barut, a, m., Baireuth.

6914   Barva Svazek: 1 Strana: 0047
Barva, y, f., (barba, Výb. L), z něm. Farbe, vz: f, b. — Gt. pl. barev. Lučba, smíšenina, hra, talácení, rozptýlení barev. Nz. — Barva jakožto vlastnosť těl: přirozená, původní, subjektivní, kovová, nekovová, Nz.; jasná, temná, tmavá, stálá, nestálá, plná, silná, živá, slabá, pravá, nepravá, minerální, Šp.; červená, modrá, bílá, zelená, hnědá, černá, šedivá, žlutá atd. Us.; tělná, dikavá (eisengrün), dubová k spodnímu nátěru, helová (berggrün), kozí, mědná či měděná, medová, Kh., vosková, žemličková, šeříková (Lilafarbe; šeřík = turecký n. španělský bez), Rk.; vodová, Pt.; mosazná, duhová, plamená, zlatá, stříbrná, zvonová, ocelová, tabulová, Ńz., bělavá, blan- kytná, bledá, brčalová, brunátná, cihlová, citró- nová, fialová, jablková, játrová, holubí, hřebíč- ková, karmasinová, kaštanová, klihová, králov- ská, kolčavová, krvavá, lasicová, louhová, mlíčná, mrtvá, mramorová, myší, nachová, ne- beská, oblaková, ohnivá, ořechová, perlová, pi- havá, plavá, popelavá, ryšavá, ryzí, sinalá, sivá, sklená, smolná, sněžná, šafránová, šarlatová, uhelná, umrlčí, vlčí, zemská, železná. Jg. Nejmilejší b. (Leibf.), křiklavá, proměnná, libá. Us. — Barvy nerostův: stálá, nahodilá n. nestálá, kovová, nekovová. — Barvy kovové: bila (u stříbra, cínu), šedá (u olova), černá (u železa), žlutá (u zlata), ruDá (u mědi), hnědá (u tombaku).— Barvy nekovové: bílá jako sníh, šedá jako popel, černá jako aksamit, modrá jako modř berlínská, zelená jako smaragd, žlutá jako citron, červená jako karmin, hnědá jako kaštan. Bř. Vz Nerost. — Věc Barvu poušti. Us. B. vyšla, pustila. Jg. B. drží. Jg. Barvu vzíti, vytáhnouti D. Jsou též barvy (= stejní. Vz Stejnost'). Č. Po b-ě něco poznati. Tkad. B-u podržeti, pouštěti; b-y dobře se liší, různí. Šf. v barvě se měniti, barvu měniti, porušiti. Reš. Barva se kloní do černá šp. m. mění se do černá, Pk. Nebe má modrou b-u. Barvy jedné, jednostejné. Slepý soudí o barvách ( = zle). Mluví jako slepý o barvách. Vz Tlachal. Č. — B. tváři, pleť. Mění barvu (tvář). Nemocný ztratil svou barvu. Dostal opět svou barvu. Us. — B. zapýŕení, zardění. B-y červené komu přidati (zahanbiti jej). V. Přidal mu b-y. Ros. Po čem barva (když se někdo zardí)? Ros. Odkud barva? (proč jsi se začervenal)? Ros. Barvu měniti = zapýřiti se. Us. — Barva = barvicí látka. B. zemní, šťavová, Erd-, Saftf., malířská, knihařská (tiskařská, Drukerf.), olejna, vodní, suchá (tužka Barevná), mokrá, Jg., chladná, teplá, sytá, Šp., natěrači, okrová, cementová, Kh., základní, laková. Nz. B. z rostlin na vlasy. Barvami lazované květiny. Nz. B-y tříti, míchati, spojiti; barev si natříti; barva se plaví (trati); b. se odprýskala od dřeva; barvu chytiti. D. B-ou napouštěti, pomazati, v barvě omáčeti; b-ami vynášeti, vynésti (malovati). V. Malíř obraz navrhuje a pen- zlikem (štětcem) různými barvami potahuje. Kom. B., kterou se ženy líčí (líčidlo). B-y nakládati (tlustě, mastně malovati), rozmý- vati. Nz.B. klásti. Šf. Malovati bez barvy = lháti. Č. — B. = způsob, kterak co barvami malováno, Farbe, Colorit. Živé, temné, měkké, tvrdé barvy. Živými barvami něco malovati. — B., barvička = zámysl, záminka, zástěra, způsob, plášť, oko, Farbe, Anstrich, Schein, Vorwand, Mantel, Bemäntlung, praetextus. Dal tomu barvičku. V. Pěknou barvou mrzkost' hříchu zastíral. Kom. Jakouž takouž barvu k výmluvě vymysliti. Br. Postřehl barvy (znamenal lesť). L., Č. Pod všelikou barvou někoho podváděti. Ml. Vice barvy nežli pravdy. Ros. Pod všelijakou barvou (zámin- kou). Nz. Jednáni pod barvou (na oko, na pohled, pod zástěrou, s obmyslem, na bělo). J. tr. Dával tomu tu barvu = rozum, výklad. Jg. Pod barvou dobrotivosti. Ottersd. Něco pod barvou říci (verblümt etwas sagen). D. — 2. Ve hře: Barvu vydati, nésti, přiznati, zapříti, Jg., clíti (přiznati). Š. a Z. — Dlouho nechtěl s barvou ven. Hned s barvou ven! Us. — 3. B. = krev, u myslivcův. Pes na barvu. Schweisshund. D. Pes barvu líže, žere. Na barvu štváti. Šp. — 4. Šaty slou- žících: Něčí barvu nositi. Dvorská barva. Jg. — 5. Čmýra. Us.

6915   Barva Svazek: 5 Strana: 0947
Barva = dojem způsobený v oku lid- ském rozličným způsobem lámaní světla a odrážení jeho od předmětu, jež vidíme, a rozličnou z toho následující rychlostí vln světlových. Vz více v Š. N. Přidej: Str. 47. b. ř. zd. 6. za Us.: B. Čokoládová, Nz., světlá, mdlošedá, mořenová, Krappfarbe, masla, Butterfarbe, Šp., slívová, pflaumen- blau, olejová, ölgrün, lavendulová, levandel- blau, kdoulová, apfelgrün, švestková, Pflau- menf., medová, honiggelb, zářová, morgen- rothe F., růžová, rosenroth, trvalá, echt, ošlejchová, lauchgrün, pistaciová, pistazien- 349* grün; indichová, indigoblau, dýmová, rauch- grau, dřevová, Holz-, mléková, milchweiss, malinová, himbeerroth, vlasová, haarbraun, vranná, rabenschwarz, sněhová, schneeweiss, živá, kolumbinová, kolombinroth, hnědo- žlutá, ochergelb, višňová, kirschroth, Sl. les., zelenavá, orangeová, zlatožlutá, sma- ragdová, safírová, tmavomodrá, modroze- lená, jasněbílá, žlutobílá, žlutavá, modravá, bledozelená, karmínová, žlutohnědá, tmavo- rudá, Us. Pdl., dehtová, Theerfarbe, vz v Prm. III. č. 3., masová. Ktzr. B. kožní, Šv. 5., sytá, bujná, teplá. Dk. Aesth. 7. B-vy doplňovací, harmonické. KP. II. 140., 162., Schd. I. 132., duhové. Schd. I. 134. B. bronzová, kliková, laková, měděná, olejná, olověná, pastellová, železitá. Vz KP. IV. 672., 714., 710., 696., 683., 674., 670. B. lidskému zdraví škodlivé. Čs. lk. 127., 174., 205. O jedovatých vlastnostech barev ani- linových. Ib. V. 90. B. římské a řecké. Vz Vlšk. 7., 8., 97. 175. O výměru slova barva a o barvách vůbec vz obšírný článek v Enc. paed. I. 502.—511., Kram. Slov. 30. O Bar- vách zvířat a květů vz Kv. 1885. 498. O sym- bolice barev zvl. rostlinných: B. černá jest barva neštěstí a zármutku; b. bílá jest barva ctnosti, neposkvrněné čistoty, panenství a přátelství (jabloňový květ uzardělý zna- mená lásku nesmělou, květ broskvový stud); b. modrá činí pocit chladna, v ná- rodních písních slovanských jest výrazem zármutku (nevěsta nesmí o svatbě míti šaty modré, to by znamenalo, že umře n. že se jí ve stavu manželském špatně povede); blankyt značí uzavřenosť mysli; jasná modř vzbuzuje důvěru, přátelství; rozrazil a po- mněnka jsou symbolem věrnosti, podlíska důvěry, barvínek nezměnitelného přátelství, čekanka důvěry v návrat, chrpa umpřím- nosti a věrnosti; b. žlutozelená znamená závisť, žlutá růže nevěrnosť; v národních písních vystupuje na jevo odpornosť barvy žluté; b. zelená jest barva lásky, naděje, svěžesti; rostliny vždy zelené (barvínek, břečtan, myrta, rozmarína), jsou symbolem stálosti, vytrvalosti a nesmrtelnosti; červeň činí dojem vážnosti a důstojnosti (zvl. čer- veň nachová), jakož i půvabu a milosti (červeň jasná); národní básnictví slovanské nemiluje barvy rudé ani tmavočervené, ale jasněčervené, růžové a. zarděló a ta bývá barvou lásky, radosti a veselí, půvabu a krásy. Sbtk. Rostl. 46.-49. Vz tam více. — Ib. ř. 2. zd. po u tombaku přidej: Vz více v Bř. N. 173., Schd. II. 18. — Str. 48. a. ř. 3. sh. po Bř. přidej: Vz Bř. N. 74.-75., kde jest naznačeno mnoho odstínů barev, červené, hnědé, žluté, zelené, modré, bílé, šedé a černé na rozličných nerostech. — Ib. ř. sh. 14. po Č. přidej: Barvy rovnati, aby souhlasily. Dch. Barvu ztratiti. Vz Ztratiti. Ton barvy, der Farbenton, odstín, krása, měňavosť, změna, proměna barev. Sp. Ne- vidomosť barev (achromatopsia). Schb. Ta b. mu nestojí (nesluší). U Kr. Hrad. Kšť Na každém (dřevě) praporec jiné barvy bieše. Výb. II. 43. Hra na barvy. Vz Brt. L. N. 60., Mtc. 1879. 168. — Ib. ř. 16. sh. po Us.: B. kožní. Us. Hrál všecky barvy. Us. Fch. Líčka budú mať barvu zas. Sl. ps. 46. A já mám barvičku jako kerá jiná a já bych ani nešla za jejího syna. Sš. P. 278. Šátek krade barvu (člověk zdá se býti bledším). U Rychn. Msk. — lb. ř. 21. sh. po Us.: Přibylo mu barvy. Us. Kšť. Barvu si koupiti. Uá. Kšť. Kdoby řekl, lhal by, že já nemám barvy: má barvička visí na halúzce v lesí. Sš. P. 211.— Ib. ř. 26. sh. po Nz.: B. bílá: horská křída, karlovarská hlinka, běl (zinková, olovná, kremžská), stálá (permanentní, lirofonová); červená: bo- lus, caput mortuum, anglická červeň, sienská hlinka pálená, suřík, charmonin či nová ru- mělka, karmin, laka (císařská či mnichov- ská, vídeňská); modrá: modř (pařížská, Berlínská, ultramarínová, kobaltová;; žlutá: okr, okr zlatý, sienská hlinka nepálená, žluť (chromová, oranžová, železitá, neapol- ská); zelená: zelená hlinka, zeleň chromová (zelený cinobr, zeleň listová), zeleň (svině- brodská, norimberská, Viktořina), měděnka čili plista; hnědá: hněď (horská, kasselská); černá: kopt, čerň (frankobrodská, révová, kostní či pařížská); šedá: šeď cinková, tuha. Al. Stč. B. čerstvá, zlepšená, základní či půdová či prvotní či podkladní, Grund- farbe, Šp., KP. II. 141., smíšená. KP. II. 141. Mlýnek na tření barev. Wh. Barvu nanésti, vařiti. Šp. — Ib. ř. 17. zd.: S bar- vou (s pravdou) ven! Us. Vk. Nechtělo se mu s barvou ven. Šml. Musila s barvou ven (se přiznati). Ona je vám do všech barev (každému přisvědčuje). Us. Vk. On nyní takovou barvu tomu dává. Abr. z G. 2. 37. Jedni druhé pod lstivou barvou dali stínati. Bart. Před sebe to brali pod pěknou barvou. Čr. Pražané pod barvou učiněnou odložili jim toho do zejtří. Bart. 258. 15. Ač pak na kázáních pod barvou mluvíte, že v to dobrovolně jdou. MP. Aby žádný pod žádnú barvú z té daně se nevytahoval. Sněm 1581. — Ib. ř. 11. zd. Barva zaječí. Šp.

6916   Barva Svazek: 7 Strana: 1191
Barva. Zření barev. Vz Ott. II. 318. Sym- bolika barev u star. Čechů. Vz Zbrt. List. Význam barev při oděvu (u starých Čechů). Vz Zbrt. Krj. I. 203.

6917   Barva Svazek: 8 Strana: 0011
Barva (šatstva). Vz Wtr. Krj. I. 355. Hra na b-vy. Vz Duf. 91., 105. — B. = prým. Nohavice s b-mi. Wtr. Krj. I. 480.

6918   Barva Svazek: 9 Strana: 0009
Barva. Ukázal barvu (objevil se, jakým je). Hoř. 118. O slov. pořekadlech a pří- slovích vz Zát. Př. 238., XV. 7.

6919   Barva Svazek: 9 Strana: 0425
Barva. Ze střhněm varwe. Mus. fil. 1901. 202. Peryt (kámen) jest barvy náčrven. Maš. ruk. 295a. a j. Je b., až tak oči preberá. Mus. slov. III. 74.

6920   Barva Svazek: 10 Strana: 0010
Barva. Obtížné rozeznávání barev, chro- matodysopsia. Ktt.

6921   Barva Svazek: 10 Strana: 0556
Barva na máslo a sýr. Nár. list. 1905. 131. 23.

6922   Barvan Svazek: 5 Strana: 0948
Barvan, u, m., der Chromeisenstein. Rk.

6923   Barvárna Svazek: 5 Strana: 0948
Barvárna, y, f. = barvírna. Rk.

6924   Barvář Svazek: 1 Strana: 0048
Barvář, e, m. Techn. - Barvářský. — Barvářství, n. Techn. Vz Barviř atd. Barvení na pevno.

6925   Barvář Svazek: 5 Strana: 0948
Barvář, e, m. = kdo barvy dělá, der Farbenmacher. Šp. — B. = kdo je prodává, der Farbenhändler. Šp. — B. = honící pes, der Schweisshund. — Vz Barva, Barvíř.

6926   Barvářský Svazek: 5 Strana: 0948
Barvářský, vz Barvířský.

6927   Barvářství Svazek: 5 Strana: 0948
Barvářství, n., vz Barvířství.

6928   Barvastek Svazek: 5 Strana: 0948
Barvastek, stku m., v lučbě, der Chrom- eisenstein. Sl. les, Šfk. 253.

6929   Barvec Svazek: 5 Strana: 0948
Barvec, vce, m. = chromit, nerost. S, N.

6930   Barvena Svazek: 5 Strana: 0948
Barvena, y, f., jm. kravské. Mor. Brt.

6931   Barvení Svazek: 5 Strana: 0948
Barvení, n., das Färben. Čokoláda k bar- vení; b. na hnědo. Šp. B. vlasů na hnědo, na černo. Us. Pdl. B. látek u Římanův a Řekův. Vz Vlšk. 270., 277. B. pokrmů, vý- robků cukrářských. Vz Kram. Slov. 28. Cf. S. N. B. dřev olejovými barvami. Vz Prm. III. č. 16 B. v zádělu, das F. in der Brut (Braut). Šp.

6932   Barvení Svazek: 7 Strana: 1191
Barvení látek. Vz Ott. III. 402., KP. VI. 150. nn., 166. nn.

6933   Barvení Svazek: 10 Strana: 0010
Barvení, n. B. cihlářské hlíny. Vz KP. IX. 195.

6934   Barvení Svazek: 10 Strana: 0556
Barvení, n. B. histologické. Vz Vstnk. XIV. 235. B. povrchu dřeva. Vz KP. XL 61., 65.

6935   Barvenica Svazek: 5 Strana: 0948
Barvenica, e, f., die Farbenbüchse. Slov. Ssk.

6936   Barvenice Svazek: 8 Strana: 0011
Barvenice, e, f., vz Šarka (3. dod.). B. = modrá sukně, Ces. 1. V. 181.

6937   Barveník Svazek: 1 Strana: 0048
Barveník, a, m.= barviř. na Slov.

6938   Barveník Svazek: 5 Strana: 0948
Barveník, a, m. = barvíř. Na Zlinsku. Brt. D. 199.

6939   Barvenotvárný Svazek: 7 Strana: 1191
Barvenotvárný Britanec. Šf. Strž. I. 134.

6940   Barvený Svazek: 1 Strana: 0048
Barvený. — čím. atd. Vz barviti. Gefärbt.

6941   Barvený Svazek: 10 Strana: 0010
Barvený = červený. Št. Ř. bes. 26. 85.

6942   Barvep Svazek: 8 Strana: 0534
Barvep, u, m. = barvené kolo na motý- lích a ptačích křídlech. Am. Orb. 32.

6943   Barvěř Svazek: 7 Strana: 1191
Barvěř, ě, f., bustas, zastr. Rozk.

6944   Barvhard Svazek: 5 Strana: 0948
Barvhard, a, m. B. ještěřitý, elops sau- rus, der Lanzettenschwanz. Šm.

6945   Barviar Svazek: 5 Strana: 0949
Barviar, a, m. = barvíř. Slov. Ssk.

6946   Barviarňa Svazek: 5 Strana: 0949
Barviarňa, ě, f. = Slov. Ssk.

6947   Barvicí Svazek: 1 Strana: 0048
Barvicí (vz-ci): břečka, lázeň, Nz., hmoty, Jg., tužka. Färbe-.

6948   Barvící Svazek: 5 Strana: 0949
Barvící či barvivé nerosty, färbende Mi- neralien. Nz.

6949   Barvič Svazek: 1 Strana: 0048
Barvič, e, m. Färber.

6950   Barvičitka Svazek: 8 Strana: 0534
Barvičitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

6951   Barvičitý Svazek: 5 Strana: 0949
Barvičitý, Chrom-, Rk., Šm.

6952   Barvička Svazek: 1 Strana: 0048
Barvička, y, f, barva; hra v karty. Us. — Barvidlo, a, n., Färbestoff.

6953   Barvička Svazek: 5 Strana: 0949
Barvička, y, f., vz Barva. — B-ky, jm. polí u Zlina. Pk.

6954   Barvička Svazek: 9 Strana: 0009
Barvička = hra ferble.

6955   Barvičkářství Svazek: 10 Strana: 0010
Barvičkářství, n. Bojovali proti vlaste- neckému b. (nosení barevných odznaků a p. ). Nár. list. 1903. č. 186 2.

6956   Barvičnan Svazek: 5 Strana: 0949
Barvičnan, u, m. B. olovitý, das Roth- bleierz, chromsaures Blei. Šm.

6957   Barvičnatka Svazek: 8 Strana: 0534
Barvičnatka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

6958   Barvidlo Svazek: 5 Strana: 0949
Barvidlo, a, n., das Färbewerkzeug. Ssk.

6959   Barvík Svazek: 5 Strana: 0949
Barvík, u, m. = chrom, das Chrom. S. N., Nz. — B., a, m., os. jm. Arch. IV. 371.

6960   Barvík Svazek: 8 Strana: 0534
Barvík, a, m., baptolinus, brouk. B. dlouho- hlavý, b. longiceps, příbuzný, affinis, vlaso- rohý, pilicornis. Vz Klim. 212.

6961   Barvíkový Svazek: 5 Strana: 0949
Barvíkový, Chrom-. Šm.

6962   Barvikropec Svazek: 9 Strana: 0425
Barvikropec, pce, m. Vz Barvokropec.

6963   Barvina Svazek: 1 Strana: 0048
Barvina, y, f., látka barvicí. Rostl. = barvidlo. B. černá v oku, Färbestoff. —

6964   Barvina Svazek: 5 Strana: 0949
Barvina, y, f., der Farbestoff. Slov. Ssk.

6965   Barvínek Svazek: 1 Strana: 0048
Barvínek, nku, m., z lat. pervinca, zimo- stráz. Um. les. — Kom. — Vinca minor, Sinn-, Ingrün. — 2. Clematis, Waldrebe. — 3. Vi- ticella Jg. — Mz. I. 18.

6966   Barvínek Svazek: 5 Strana: 0949
Barvínek. Přidej: Vz Rstp. 1059., Mllr. 34., 111., Kk. 175., Slb. 374., 668., FB. 21., Sbtk. Rostl. 226.—231., S. N., Rosc. 140., Čl. Kv. 272. Vzala mně ho voda, když kvetl b. Sš. P. 116. — Na b-nku = výšina nad Mořinami. Krč.

6967   Barvínek Svazek: 8 Strana: 0011
Barvínek. Cf. Krok. 1895. 176.

6968   Barvínek Svazek: 9 Strana: 0009
Barvínek, vz Balvínek

6969   Barvínkový Svazek: 5 Strana: 0949
Barvínkový, Singrün-.

6970   Barvírna Svazek: 1 Strana: 0048
Barvírna, y, ť. Färbestofffabrik.

6971   Barvíř Svazek: 1 Strana: 0048
Barvíř, e, m., Färber. B. na červeno, V., na černo, D., na krásno, na pěkno, na šarlat. Reš. B. vlny, příze, sukna. D. B. v kotle barvi. Kom. — 2. = barbír. Vz toto. — 3. = ranhojič. Kom.

6972   Barvíř Svazek: 5 Strana: 0949
Barvíř, e, m. Přidej: Vz Tk. II. 374., 381. B. nesměl býti konšelem. Cod. jur. IV. 3. 1. 384. — B. = pes na barvu, barvář, der Schweisshund. Šp., Sl. les., NA. IV. 114. — B., os. jm.

6973   Barvíř Svazek: 8 Strana: 0011
Barvíř = lazebník. B-ři a doktoři. Kat. z Žer. I. 28., II. 5.

6974   Barvíř Svazek: 10 Strana: 0556
Barvíř Jindř. Dr., prof. a spis.

6975   Barvířka Svazek: 5 Strana: 0949
Barvířka, y, f., samota u Smíchova. PL.

6976   Barvířka Svazek: 8 Strana: 0011
Barvířka, y, f. = barvířský ostrov, nyní Zofín v Praze. Zbrt. Tan. 285.

6977   Barvířovská Svazek: 5 Strana: 0949
Barvířovská Judita. Vz Blk. Kfsk. 1186.

6978   Barvířský Svazek: 1 Strana: 0048
Barvířský, Färbe-. B. lučba, Nz., kotel, umění, příprava, koření. Jg. — 2. Barvířské nůžky = holičské, bradýřské. Kom. Vz Bar- bír, Barvíř. — B. ranhojický. B. byliny. Kom.

6979   Barvířský Svazek: 5 Strana: 0949
Barvířský. Přidej: — B., Färber-. B. ostrov, die Färberinsel, nyní Žofín v Praze. — B. v botan. B. světlice, carthamus tinc- torius, der Saflor, die Farbendistel; b. mo- řena, brotec, rubia tinctorum, der Krapp; b. boryt, isatis tinctoria, der Waid; b. li- šejník (skalačka), rocella tinctoria, die Lak- musflechte; b. kručinka, genista tinctoria, der Frauenmantel; b. řešetlák, rhamnus tinc- toria, der Gelbbeerenstrauch. Sl. les. Vz o barvířských rostlinách v Rolníku nového věku XXVII, a v S. N. — B. Jos., naroz. v Třebechovicích 1821., †1840. Vz Jg. H. 1. 532. — B. Jan. Jir. Ruk. I. 49.

6980   Barvířství Svazek: 1 Strana: 0048
Barvířství, n. Ros. Färberei, Färbekunst. — Barviště, ě, n. Vz Barvírna. — Barvi- telný, farbig. Reš.

6981   Barvířství Svazek: 5 Strana: 0949
Barvířství, n. = umění, jež barviva různá, hlavně však rostlinná na tkaniny a vlákno (len, bavlnu) neb zvířecí (vlnu, hedvábí) upevňuje. Vz o tom více v Šfk. 581., 601., 602., 609., S. N , Schd. I. 403., Kram. Slov. 28.

6982   Barvířství Svazek: 7 Strana: 1191
Barvířství. Vz Ott. III. 405.

6983   Barvisko Svazek: 9 Strana: 0425
Barvisko, a, n., trať u Kozic. Př. star. V. 121.

6984   Barvistý Svazek: 5 Strana: 0949
Barvistý = barvitý. Bern. Na Ostrav. Tč.

6985   Barvitě Svazek: 5 Strana: 0949
Barvitě přírodu vylíčiti, in Farben. Mus. 1880. 147.

6986   Barvitel Svazek: 5 Strana: 0949
Barvitel, e, m. = barvíř. Ssk.

6987   Barvitelný Svazek: 5 Strana: 0949
Barvitelný, farbbar. Rk.

6988   Barviti Svazek: 1 Strana: 0048
Barviti, ím, barvi, 3. os. pl. -vi, barvě (ic), il, en, ení; barvívati, färben. — abs. Jelen barví (krvácí). Us. Barvíř barví. — co. Sukno, vlnu, přízi, Jg., tvář, V., hřích. Kom. — co na co: na bílo, na černo atd. Jg. Něco na zeleno b. Kom. Lab. 42. — co, koho na co: na černo (zle popisovati, černiti). Č. Vz Kleveta. — co v čem: sukno v kotlích. Kom. — co komu: vlasy. Us. — co po čem dle čeho. D.., Sm. — co čím: Ačkoliv to jménem božím barvíte (líčíte). Br. Sukno černou barvou b. Us. B. se čím. Koll. — co před kým. Kom. — se. D. — s adv.: černě, bíle, žlutě. Jg. —

6989   Barviti. — co Svazek: 5 Strana: 0949
Barviti. — co. Bránil se Žampach a divně to obdarování vykládal a barvil (be- mänteln). Žer. Záp. I. 113. — co čím. Nachem jisker barví oblohu. Vrch. Myth. 1. 210. Bez studu klamal a tím svou ne- upřímnost barvil. BR. II. 10. — jak proč. Barví z vlastního prospěchu raději na bilo naž na pravdivo. Šml. — na koho = čí- hati. U Litomyšle. Dř.

6990   Barvitius Svazek: 10 Strana: 0010
Barvitius Ant. Vz Alm. XII 130. —131.

6991   Barvitost Svazek: 1 Strana: 0048
Barvitost, i, f., rozličnosť barev, Colorit. Živá barva slohu. Jg. — Barvitý = barevný, colorirt, farbig. B. věnec. Č.

6992   Barvitosť Svazek: 5 Strana: 0949
Barvitosť, das Kolorit. Přidej: B. tonu (zakládá se na rozmanitém spoluzaznívání tonův alikvotních, Mlt), vz KP. 289., 322., Stč. Úvod do fysikalní theorie hudby. B. jasná, skvělá, jemná, svěží. NA. I. 99., 100., 107.

6993   Barvitosť Svazek: 10 Strana: 0010
Barvitosť, i, f. B. zvuku. Strh. Akust. 405. B. malebná, inštrumentační. Nár. list. 1903. č. 134. 13., Zvon III. 660.

6994   Barvitý Svazek: 5 Strana: 0949
Barvitý. B. okna, Čch. Bs. 70., vrstva (v oku), Osv. I. 146., úchylka. Vz KP. II. 149.

6995   Barvitý Svazek: 9 Strana: 0009
Barvitý. B. (chromatická) škála v hudbě Mus. 1850 II. 42. Př.

6996   Barvitý Svazek: 10 Strana: 0010
Barvitý. B. zrnka v obsahu bakterií. Vz Vstnk. XII. 31., 34.

6997   Barvivo Svazek: 5 Strana: 0949
Barvivo, a, n., der Färbestoff. B. hnědé, šedivé a žlutě anilinové, vz Prm. III. č. 18., zelené anilinové, vz Prm. III. č. 17., violové anilinové, modré anilinové, Anilinfarbe, vz Prm. III. č. 13., 3., samostatné, subjektiver Farbstoff, červené z bunic krevních (häma- tin), das Hämatin o. Bluthroth; b. černé na žilovici, das Pigment, Sl les., kampeš- kové, Blauholzfarbstoff, Šp.; b. na vlasy, vz Vlasy. B. těles chlorofyllových. SP. II. 101. Uložení (Ablagerung), nahromadění, tvoření, poblánice, nedostatek, buňky b-va, des Pigmentes. Nz. lk. Vz Kk. 12., Šfk. 580., Schd. I. 402., Slov. zdrav. 26., Rosc. 24. Barviva likérů, vz Kram. Slov. 30.

6998   Barvivo Svazek: 7 Strana: 1191
Barvivo. Vz Ott. III. 407., 410, KP. VI. 183. nn.

6999   Barvivo Svazek: 8 Strana: 0011
Barvivo. Upotřebení elektr. proudu k vý- robě b-va a lučebnin. Vz KP. VIII. 236.

7000   Barvivo Svazek: 10 Strana: 0010
Barvivo, a, n. B. oční, Augenpigment, krevní, Blutpigment, krevní v moči, Ilae- matinurie, rozpuštěné b. krevní v moči, Haematoglobinurie. Ktt.