294001   Sešuntělosť Svazek: 8 Strana: 0358
Sešuntělosť, i, f. Jan Váňa.Pláč. 22. Sešvagrenec, nce, m. Wtr. Živ. c. I. 394.

294002   Sešuntělý Svazek: 7 Strana: 0670
Sešuntělý Chodí všecek s. (sedraný; ošusta). Us.

294003   Sešuntění Svazek: 10 Strana: 0360
Sešuntění, n. = pokažení. S. fakta. Nár. list. 1904. 61. odp.

294004   Sešuntiti Svazek: 7 Strana: 0670
Sešuntiti = sedříti. Cf. Schund. Nár. list.

294005   Sešupati Svazek: 3 Strana: 0316
Sešupati — s chutí snísti, mit Appetit zusammenessen. — co. Jak mu koláč dala,, hned ho s-pal. Us.

294006   Sešust Svazek: 7 Strana: 0670
Sešust, u, m. = lavina. Sl. les.

294007   Sešuškaný Svazek: 7 Strana: 0670
Sešuškaný, verabredet, conspirirt. Slez. Šd.

294008   Sešuškati se s kým Svazek: 7 Strana: 0670
Sešuškati se s kým, sich verabreden, conspiriren. Slez. Šd.

294009   Sešuvířený Svazek: 3 Strana: 0316
Sešuvířený; -en, a, o = skřivený, ver- dreht. S. deska. Mor. Šd.

294010   Sešvakření, n Svazek: 3 Strana: 0316
Sešvakření, n., die Verschwägerung. J. tr.

294011   Sešvakřený Svazek: 3 Strana: 0316
Sešvakřený, verschwägert. J tr., Us.

294012   Sešvakřiti Svazek: 3 Strana: 0316
Sešvakřiti, il, en, ení, verschwägern. J. tr - koho, se s kým.

294013   Sešvejhaný Svazek: 8 Strana: 0358
Sešvejhaný = sesmaťhaný. S. boty. N. Město. Brt. D. II. 400.

294014   Set Svazek: 3 Strana: 0316
Set, a, m., zastr. = svět.

294015   Set Svazek: 3 Strana: 0863
Set, vz Šít.

294016   Sěť Svazek: 7 Strana: 0670
Sěť, i, f. = semina Vyšel, jenž sěje sěť; některá padla podlé cesty. Ev. olom 280.

294017   S?ť Svazek: 7 Strana: 0670
S?ť = síť Již se sieť na nie (ptáky) či- nieše Ezp. 994.

294018   Seť Svazek: 8 Strana: 0358
Seť = síť (rete). V Chromči. List. fil. 1894. 87.

294019   Seť Svazek: 10 Strana: 0360
Seť, i, f. = setba. Vzdělávati půdu k seti. Mš exc. — S., semina v Ev. olom. 280.

294020   Seťa Svazek: 10 Strana: 0662
Seťa, pl., n. = doba setí, Brt. Sl.

294021   Seťák Svazek: 10 Strana: 0662
Seťák, u, m. = druh velikých bramboiů. Brt. Sl.

294022   Setba Svazek: 3 Strana: 0316
Setba, y, f., od se (seji), vz -tba. Štrsl. sét?ba vedlé s?tva, satio ; příp. -ba. Mkl. B. 217., 218. — S., sejba, setí, čas setí, das Säen, die Saat, Saatzeit. Setba, V., s. na podzim, D., z jara. Upravení síje n. setby, die Saatbestel- lung: v čas síje n. setby. J. tr, Příklad od setby a rolí vzatý. Sš. II. 67, - S., osmí, die Saat Ros. Zpráva o setbě a sklizni, Saaten- u. Erntebericht. Dch.

294023   Setba Svazek: 7 Strana: 0670
Setba. Cf. Mkl. Etym. 294. S. ruční, z ruky, strojná. NA. S. z hrsti, od ruky, do řádků, stejná, nestejná; setbu zadělati. Šp.

294024   Setba Svazek: 8 Strana: 0358
Setba. O pověrách při setbě vz Zbrt. Pov. 99., 100.

294025   Setba Svazek: 10 Strana: 0360
Setba, y, f. Vz Setí.

294026   Setebný Svazek: 7 Strana: 0671
Setebný, Samen-. S. miska. Dlj. 35.

294027   Setebný. S Svazek: 10 Strana: 0360
Setebný. S. tolice, vičenec. Ott. XIX. 709.

294028   Setěch Svazek: 3 Strana: 0316
Setěch, a, m., osobní jm. Šd.

294029   Setěchov Svazek: 3 Strana: 0316
Setěchov, a, m., samota u Sedlce

294030   Setěchovice Svazek: 3 Strana: 0316
Setěchovice, dle Budějovice, něm. Setie- chowitz, ves u Vimberka. Vz Tk. I. 87.

294031   Setěk a setěka Svazek: 3 Strana: 0316
Setěk a setěka, vz Stěk.

294032   Setelain Svazek: 7 Strana: 0671
Setelain Tadeáš, nar. 1775., farář. Jg. H. I. 625.

294033   Seti Svazek: 3 Strana: 0316
Seti, vz Síti,

294034   Setí Svazek: 3 Strana: 0316
Setí, n., setba, síje, osívání, das Säen, Bauen, die Saat, Aussaat. Hus II. 256., BO. Strsl. sétije, z partc, set, a, o, příp. -ije. Mkl. B. 65. S. čisté, míchané, stejné, ne- stejné, řídké, husté. Šp. Ječmen, žito, hrách k setí, Us..; čas setí. V. Již je po s.; ná- klad na s. Šp. Rolí před síjí (setím) se hnojí. Kom. Porostlé obilí k setí se nehodí; Obili k s. vyopálati. Sych. Ranní seti často zmýlí a pozdni vždycky. Vz Hospodářský, č., Lb. Pilné s. vede od čtyř k pěti. Vz Pracovitosť. Lb. O setí vz S. N. — S., osení. Pobral dobytek i s setím. Půh. I. 329.

294035   Setí Svazek: 7 Strana: 0671
Setí. Ranního s. a mladého ženění ještě nikdo nelitoval. Němc. — S. = osení. Husy Byly v s. Osv.

294036   Setí Svazek: 7 Strana: 1381
Setí. Zvyky a pověry o s. vz v NZ. I. 336. (Brt.).

294037   Setí Svazek: 8 Strana: 0358
Setí. V seťa = v době setí. Brt. D. II. 285.

294038   Seti Svazek: 9 Strana: 0290
Seti, seju. Gb. H. ml. ?I. 2. 229., 393.

294039   Setí Svazek: 10 Strana: 0360
Setí, n., setba. Vz Ott. XXII. 893.

294040   Sěti se Svazek: 3 Strana: 0316
Sěti se, sieti se, sěji se, ěl, ění, sěvati se = stkvíti se, glänzen, zastr. — kde. Jako zora po jutřě sě sěje. Rkk. Jar. v. 24 — se od čeho. Sievajiec sě jako jiskry od slunečného vedra. Smrť. Jer. Ms. 1410.

294041   Setidlnice Svazek: 3 Strana: 0316
Setidlnice, e, f. = svítelnice, die Laterne, zastr.

294042   Setidlnice Svazek: 10 Strana: 0360
Setidlnice, e, f. = světidlnice.

294043   Setidlo Svazek: 10 Strana: 0662
Setidlo, a, u. = světidlo, dračka. Brt. Sl.

294044   Setina Svazek: 3 Strana: 0316
Setina, y, f., setba, setí. Zlob. — S., 1/100 nebo: 001, ein Hundertel. — S., Procent, ze sta. Úroky ze sta, setiny (procenta); 6 Procent Gewinn, 6 setin zisku. Kolik ze sta? Kolik setin? Zu wie viel Procent? po kolika setinách? Po pěti setinách, po pěti ze sta. Us. u Jelemnice? Nz.

294045   Setina Svazek: 3 Strana: 0863
Setina, y, f., na Slov. = jehličí, špendlící, das Nadeibktt, die Nadeln. Plk., Kk. 99.. Rst. 501. — Š., y, m., osob. jm.

294046   Setina Svazek: 8 Strana: 0358
Setina je novotvar m. stina. List. fil. 1895. 475.

294047   Setinný Svazek: 3 Strana: 0316
Setinný, Procent-. S. (procentová) srážka (sr. ze sta), Procentabzug, m. S. hustoměr (areometr), Procentenaräometer, m. S. počet, Procentenrechnung, t., číslo (procentové), Procentzahl, f., teploměr (stostupnitý), Cen- tesimalthermometer, m. Nz.

294048   Setíti Svazek: 3 Strana: 0863
Setíti, il, ěn, ění = bláznili, einen zum Narren haben. — koho. Ros. — se, när- risch werden. Ros. Cf. Pošetilý, Pošetiti.

294049   Setíti Svazek: 7 Strana: 0671
Setíti, vz Setnouti.

294050   Setka Svazek: 3 Strana: 0317
Setka, y, f., das Hundert, collect. Chybně: stotka. Nz.

294051   Sétka Svazek: 3 Strana: 0317
Sétka, y, f. = sítka, síť. S. ptačie. Pč. 6.

294052   Setka Svazek: 7 Strana: 1381
Setka, y, f., scarabar, zastr-. Veleš. — S. = setkání. Alx. Vz List. fil. 1892. 99.

294053   Setka Svazek: 8 Strana: 0358
Setka, vz Zzetka (3. dod.).

294054   Setka Svazek: 10 Strana: 0360
Setka, = setkání. Bessus sobě všiu noc setky (zzetky) nedal (nedopustil sobě s ni- kým se setkati). Alx. B. M. 187. (Výb. I. 1258. a Ht. čtou: sedky = odpočinutí).

294055   2. Setkali se Svazek: 3 Strana: 0317
2. Setkali se, setknouti, setkla, setkl, utí, setkávati se = potkati se, sich begegnen.—

294056   Setkání, n Svazek: 3 Strana: 0317
Setkání, n., die Begegnung. Bod s., der Begegnungs, Verschwindungspunkt (bei der Perspektive). Nz. S. (se) vln. Nz. — S., das Gewebe.

294057   Setkaný Svazek: 3 Strana: 0317
Setkaný; -án, a, o. Setkaná hra, gleiches Spiel. Us. Dch. — S., gewoben. S. niti nej- nmožších drkatek, chlupy na chmýru kozí- brad, hadíchmordův (intertextus, verstrickt). Presl. Rostl. 491.

294058   1. Setkati Svazek: 3 Strana: 0317
1. Setkati, setkávati. = tkáním udělati, zusammenweben; vytkati, alles Garn verwe- ben. — co: všecku přízi s. (vytkati). D. — co čím. Setkala jest přiezi svú rukú. BO. — co z čeho: sukně z perel a ze zlata s. Štelc. — co kam: niti do sebe s. (zatkati). — na čem: Neb na těch nitech má býti všechno rúcho setkáno, aby její čeledínové ... nebáli se zimy. Hus III. 165.

294059   2 Setkati se kde Svazek: 7 Strana: 0671
2 Setkati se kde. Vojska s-la se v bitvě v nynější zemi saské. Tk. Č. 3. Přímky s-ly se v bodu A. Us. Pdl. Setkáte se u rasa (oba zlého konce se dočkáte). Us. Tkč.

294060   1. Setkati si co z čeho (kde Svazek: 7 Strana: 0671
1. Setkati si co z čeho (kde) S. si z něčích slov jakýs takýs obraz. Dk Roz. f. 192 Jak z luny paprsků by stkána byla na zrcadle vod. Si nad skráněmi v nebes azuru z duh zářivých svůj stkává diadem. Vrch.

294061   Setkavač Svazek: 3 Strana: 0317
Setkavač, e, m.,der Stricker, Posamentier. Kram.

294062   Setknouti Svazek: 3 Strana: 0317
Setknouti = setnouti. — co komu. Až se smrti dotkli a jí hlavu setkli. Sš. P. 772. se = setkati se. Šm.

294063   Setknouti Svazek: 7 Strana: 1381
Setknouti. Ani očička nesetkla (neza- mhouřila) Val. Slavč. 59. Chudé lidi sjí- mali a stkli. Půh. III. 116.

294064   Setlelosť Svazek: 3 Strana: 0317
Setlelosť, i, f., die Verwesung.

294065   Setlelý Svazek: 3 Strana: 0317
Setlelý, verwesen, morsch. Aqu.

294066   Setleti Svazek: 3 Strana: 0317
Setleti, ejí, el, ení; setlívatí — zpukřeti, zprachnivěti, shníti, zležeti se, vermodern, verwesen. V. — od čeho: od vlhkosti. Zlob. — čím: vlhkostí. Dříví mokrem setlí. Ros. S. ležením. Ros.

294067   Setleti — abs Svazek: 7 Strana: 0671
Setleti — abs. Keď všetko zetlí, na prach sa obrátí. Hol. 175. Všecky tětivy zetlely biechu. Dal. H. 39. Zetlelo jest mé rúcho. BO. — komu. Šaty mu z-ly. Us Šd. — kde: v hrobě, Ntr, na slunci. Tč. Jazyk zetlí v ústech jich. BO. — kdy. V půdě té mrtvola ve třech létech zetlí Us. — jak: úplně. Us. Růže zvadne, k ne- poznání setlí. Zl. Praha 1889. č. 11.

294068   Setlík Svazek: 10 Strana: 0419
Setlík B. Sr. Tob. 218. — S. Jos. Břetisl., spis., nar. 1859. Vz Ott. XXIV. 592.

294069   Setmávka Svazek: 7 Strana: 0671
Setmávka, y, f. = stmívka Slez. Šd. Vz násl.

294070   Setmeliti co Svazek: 10 Strana: 0361
Setmeliti co = tmelem spojiti. Us.

294071   Setmělý Svazek: 8 Strana: 0358
Setmělý, vz Stmělý. Vrch. Rol. XLVI. 186.

294072   Setmíti se Svazek: 3 Strana: 0317
Setmíti se, ěl, ěni; setmívati se, finster, dämmerig werden. — abs. Již se setmívá, setmělo. Přijď domů, než se setmí, Us. — kdy. Ve 4 hodiny se setmívá Ml.

294073   Setmívka Svazek: 7 Strana: 0671
Setmívka, y, f. = setmávka, Abenddäm- merung, f. Domů jsme přišli už na s-ce. Slez. šd

294074   Setně Svazek: 3 Strana: 0317
Setně = sotně, ledva = sotva, zastr. Výb. I. 954., St, skl. V. 195.

294075   Setní Svazek: 3 Strana: 0317
Setní počet (100 obsahující), Hundert enthaltend. — S., k setí, Saat-. S. obilí Us.

294076   Setní Svazek: 7 Strana: 0671
Setní místo. Šf. III. 650.

294077   Setnice Svazek: 3 Strana: 0317
Setnice, e. f., die Hauptmannin. Háj., Pulk.

294078   Setnice Svazek: 10 Strana: 0361
Setnice = sednice. 1793. Mš. exc.

294079   Setnický Svazek: 3 Strana: 0317
Setnický, Hauptmanns-. Jg.

294080   Setnictví Svazek: 3 Strana: 0317
Setnictví n., die Hauptmannsstelle o. Rang. D.

294081   Setník Svazek: 3 Strana: 0317
Setník, a, m., velitel nad sto muži, nyní velitel setniny, der Hauptmann. ZN. Hejt- man aby sobě způsobil s-ky, padesátníky. Arch. IV. 441, r. 1470. S. vojska. V. — S., první mezi 100 žáky. V.

294082   Setník Svazek: 7 Strana: 1381
Setník = představený dvěma padesátní- kům. Vz Padesátník (dod.).

294083   Setnina Svazek: 3 Strana: 0317
Setnina, y, f., die Militärkompagnie. J, tr. S. řadové pěchoty. K ní náleží: setník, nadporučíci, poručíci, kadet náměstek dú- stojnický, šikovatelé, podšikovatelé, desát- níci, zaváděči, pěší, účetní šikovatelé, bu- beníci, trubači, zákopníci, nosiči raněných, důstojničtí sluhové. Rf. 80. Vz Pluk, Vojsko. S. kázně (v Olomouci, die Strafcompagnie). Rf.

294084   Setnina Svazek: 7 Strana: 0671
Setnina trestní, školní, NA., řídící, pěší. křídelní, střední, čelní, náčelní. Us. Čsk.

294085   Setninný Svazek: 7 Strana: 0671
Setninný, Compagnie-. S. rapport, dů- stojník. Čsk.

294086   Setníř Svazek: 3 Strana: 0317
Setníř, e, m. — centnéř, der Zentner Čas. duch. V, 346.

294087   Setnouti Svazek: 3 Strana: 0317
Setnouti, ul, ut, utí, obyč. stíti, sťal, sťat, stětí; stínati = seseknouti, tětím sra- ziti, abhauen. — co: kmen. Kom. Pomůže ti ostrý meč, až ti hlavu setne preč; By mia neseťala ta tvoja šablička. Sš. P. 9., 122. — co komu (kde): hlavu, köpfen, j enthaupten, den Kopf abhauen. Dal., Jel., Pulk. A. ma ta dzěvucha takové tesaře, co ji oni setnu jaborek ve dvore. Sš. P. 748. — co odkud. Hlavu s něho sťali. Kom. — co čím: kosou. Orb. p. Hlavu mečem st. Us. Dch. se jak: prudce s někým (pot- kati se). Dch.

294088   Setnouti Svazek: 7 Strana: 0671
Setnouti, vz Stíti.

294089   Setný Svazek: 7 Strana: 0671
Setný, vz Siatný.

294090   Séto Svazek: 3 Strana: 0317
Séto, a, n. (cf. lat. seta .= žíně, štětina), žíně, das Haarseil. Ras, Ja.

294091   Séto Svazek: 7 Strana: 1381
Séto = závlaha (žíněná). Pakli to tečení slzí jest skrze žíly vnitřnie, tedy vlož séto v dolku chřtalku ušného. Ras. 1. 28. Cf. List. fil. 1892. 251. (Mz.).

294092   Setovník Svazek: 3 Strana: 0317
Setovník, a, m., scariarius, zastr. V.

294093   Seťový Svazek: 3 Strana: 0317
Seťový = k setí. Máme peknej seťovej oves. U Kunv. Msk.

294094   Seťový Svazek: 8 Strana: 0358
Seťový = na setí. S. mašina. Brt. D. II. 283.

294095   Seťový Svazek: 9 Strana: 0290
Seťový. S. pole = pole na setí. U Polné. Hoš. 100.

294096   Setrvačník Svazek: 3 Strana: 0318
Setrvačník, u, m., setrvačné n. přemítací kolo, das Schwungrad. Bc, Šp. — S., der Rotationsapparat, Kreisel. S. Schmidtův, Fes- slův, plechový, olověný. Ck.

294097   Setrvačník Svazek: 8 Strana: 0358
Setrvačník parního stroje. KP. VIII. 76.

294098   Setrvačník Svazek: 9 Strana: 0290
Setrvačník, u, m. S. u parního stroje = přístroj, jenž činí, že pohyb stroje jest pořád stejnoměrný. Vz KP. IX. 37.

294099   Setrvačník Svazek: 10 Strana: 0361
Setrvačník, u, m. = kolo s těžkým věncem. Vz KP. X. 381., Ott. XXII. 895.

294100   Setrvačnost Svazek: 3 Strana: 0318
Setrvačnost, i, f., das Beharrungsver- mögen; das Trägheitsmoment. Bc. Vz KP. II. 10. Vz Setrvalosť. Setrvačný, beharrlich. Vz Setrvale. Setrvale, setrvánlivě, strvale, str- vánlivě = stále, beharrlich, beständig, an- haltsam. Ros. Strvánlivě. V.

294101   Setrvačnost Svazek: 10 Strana: 0361
Setrvačnost, i, f. Vz Ott. XXII. 895.

294102   Setrvačný Svazek: 7 Strana: 0671
Setrvačný. S. kolo, Schwungrad, mo- ment, Trägheitsmoment. Mj. 9.

294103   Setrvalosť Svazek: 3 Strana: 0318
Setrvalosť, i, f., setrvánlivosť, strva- losť, strvánlivosť = stálosť, der Behar- rungszustand, die Beharrlichkeit, Beständig- keit, Anhaltsamkeit, Standhaftigkeit. Ros., V. — S. ve fysice onen stav stroje, jímž jeho běh jest stejnotvárný, die gleichförmige Bewegung einer Maschine. Sedl. Také jakosť těla nehýbati se z místa bez příčiny půso- bící (= lenivosť, vis inertiae). Techn. I. 107. Vz Setrvačnost'.

294104   Setrvalosť Svazek: 7 Strana: 0671
Setrvalosť. Hus III. 78. S. při staro- bylých řádech a zvycích. Šmb.

294105   Setrvalý, setrvánlivý, strvalý, str- vánlivý Svazek: 3 Strana: 0318
Setrvalý, setrvánlivý, strvalý, str- vánlivý, beharrlich, anhaltsam, beständig. Setrvánlivý. V. — v čem: v pilnosti.

294106   Setrvání, strvání Svazek: 3 Strana: 0318
Setrvání, strvání, n., das Beharren, die Beharrung, die Fortdauer, Beständigkeit. V. Následuje Krista v pokojném s.; Aby mi ráčil dáti múdrosť, trpělivosť, pokoru i statečnost' k s. ve své pravdě. Hus I. 238., III. 279.

294107   Setrvánlivě, setrvánlivosť, setrván- livý Svazek: 3 Strana: 0318
Setrvánlivě, setrvánlivosť, setrván- livý, vz Setrvale atd.

294108   Setrvaný Svazek: 3 Strana: 0318
Setrvaný, Ctib. H. 17., šp. m.: setrvalý, setrvavý. Jg.

294109   Setrvati Svazek: 3 Strana: 0318
Setrvati, strvati, setrvávati, be-, aus- harren, fortdauern, anhalten. — abs. Poku- šením zkušen velikým setrvaje má velikú odplatu. Hus I. 377. Setrvá-li, blaze, mu. Us. Kdo setrvá, i zlé přetrvá. Š. a Z. — v čem (jak dlouho): ve svém úmysle, V., v dobrém. Us. Setrváš-li v milosti pána Boha. Hus I. 43. Setrváš-li v tom. Hus I. 33. V pokušenie s.; v dobré vóli; Nepustím jeho, ale v jeho vieře a smilování setrvám; Přijde mu k prospěchu, když setrvá v bázni boží; Zeť mi dá s. ve své milosti až do smrti. Hus I. 345., II. 229., III. 36., 129., 280. S. v lásce do smrti. E. P. 340. S. v něčem do smrti. Chč. 635. S. do konce. Ros., Hus I. 235. — proti čemu. Zlý jest dán dobrým na pokušenie, aby setr- vajíce proti jeho zlosti měli velikú od- platu. Hus II. 61. — jak, Jistě věrnému jeho sluze nelze jest ztratiti, když s jeho pomocí setrvá. Hus III. 278. — kde, u koho, při kom. Us.

294110   Setrvati v čem (jak dlouho Svazek: 7 Strana: 0671
Setrvati v čem (jak dlouho): v běhu. Mj. 152. V životě nekajícím zúmyslně až do konce s. Mž. 18. — jak na čem, při čem. Pevně na něčem s. Sá. Zarputile při něčem s. KB IV. — kde proč. Kol rovu večná koprva tá ztrvá dejsnej ku výstrahe. Slov. Phľd. V. 49.

294111   Setrvavosť Svazek: 3 Strana: 0318
Setrvavosť, i, f., setrvalosť, die Beharr- lichkeit. Jg.

294112   Setrvavý Svazek: 3 Strana: 0318
Setrvavý = setrvalý, trvající, beharrlich, beständig, standhaft.

294113   Setrvavý Svazek: 7 Strana: 0671
Setrvavý. Hus II. 229.

294114   Setržiti Svazek: 3 Strana: 0318
Setržiti, lépe: stržiti.

294115   Setřásání Svazek: 7 Strana: 0671
Setřásání, n., Herabschütteln, u. S. ovoce se stromu. Us. Pdl.

294116   Setřenec Svazek: 3 Strana: 0317
Setřenec, nce, m. = setřený. Ros.

294117   Setření Svazek: 3 Strana: 0317
Setření, n., utření, das Abwischen. — S., die Vertilgung. — S. se, hádka. Po ta- kovém s. se o ten artikul. Bl. Žv. Ag. 83. — S., lítosť dokonalá, contritio (Sš.: skrouha). Ros.

294118   Setřenosť Svazek: 3 Strana: 0317
Setřenosť, i, f., contritio. Ros.

294119   Setřený Svazek: 3 Strana: 0317
Setřený; setřen, a, o = utřený, abge- wischt; zetřený, vertilgt, aufgerieben. — S. srdce (zkroušené). Ros.

294120   Setřepati Svazek: 7 Strana: 0671
Setřepati, vz Střepati.

294121   Setřitel Svazek: 8 Strana: 0358
Setřitel, e, m. S. práva = ničitel. Opak šetřitel. Ztk. 104. (3. vyd.).

294122   Setříti Svazek: 3 Strana: 0317
Setříti, sířiti, stru (v obec. mluvě střu), tři, tra (ouc), třel, třen (a třín), tření; stírati, setírati, stírávati, setírávati = třením sníti, otříti, utříti, abwischen, ab-, wegreiben; s vedlejším významem hojení, heilen, be- nehmen; odníti, sraziti, nehmen, abstossen; zahubiti, aufreiben, vertilgen, vernichten; na drobno rozetříti, změlniti, zerreiben, zu Pulver reiben; u pekaře mischen. Vz Se- tříti se. Jg. — co. Ta voda vředy stírá. Lék. kn. S. nepřítele. Us. S. srdce = vrou- cností změkčiti, zerknirschen, zum Leid be- wegen. Mezi čtyřmi velikými kameny ji položíc setřeli. Pass. 812. — co odkud: prach se stolu (vz Pilník), V., pot s čela, Us., se sebe stud. V. Ten jedné sám přietel bude, kterýž nečistoty s mé duše setře. Hus. III. 271. Špínu Hanby s někoho st. Troj, 314. — co, koho, se čím (odkud). Prach peroutkou s římsy st. Sych. Nepřítele udatností s., Us., něco nohama (rozšlapati, zertreten). V. S. mák zuby. Alx. S. úd hořčicí s vínem. Lk. Vše vetchostí se stírá. Kom. Nečistotu s těla drbáním st. V. — co, koho komu kde (čím). Hněv svůj na někom s. Jel. Stírá ho Bůh na těle bo- lestmi. Kom. Žáhu si s. na někom (provésti svou vůli, sein Müthchen kühlen). S. kanci kly, jelenu rohy. Máslo v hrnci s. Us. Křest stírá veškery hříchy, netoliko hřích dědičný, nýbrž při odrostlých křestěncích také jiné hříchy. Sš. Sk. 29. — co jak. Koření na prach s. Us. — co kam. Smetí na hromadu s. Ros. — V. S. něco v hromadu (do hro- mady). Ros. - se s kým = potkati se slovem n. bojem, sich an Jemand anreiben, zusammenstossen, an einander gerathen. Jg, S. se s nepřáteli. D. Vojínové s nepřátely zmužile se bili a stírali. Ottersd. — Koc, Cyr. — se kde, vz: se s kým. S. se před právem, Smrž., před králem. Star. let. Střely po diamantové zbroji jeho se stírají odrážejí se, abglitschen, abgleiten). Hanka. Neboť se valně spolu bez fortele na lučných rovinách potkali a setřeli. Dač. I. 79. — Po něčem se s. = bažiti, wornach trachten. Nestírá se hrubě po tom. Us. Mark. — se oč = po- hádati se. Č., Bl. Vz Setření.

294123   Setříti Svazek: 7 Strana: 0671
Setříti. Cf. Mkl. Etym. 352. — co: čemer (rozetírati palcem a octem boule, které po namáhavé práci naskakují na žilách po lok- tech a za týlem na lopatkách). Mor. Šd. S. předsudek, abstreifen, Posp., souchotiny. Us. Jsk. Kdo chodí po mém hrobě, bílú rosičku stírá? Sš. P. 109. S. tabulky (sma- zali s nich něco). Bl. Časové mravy a oby- čeje národů ztírají. Koll. Zp. II. 489. Co šlechetných pánóv střiela (zlá náhoda). 15. stol. Spasitel jeho moc všicku zetřel (zničil). Žvt. otc. 48. b S. mandle (utříti). Šp. S. mnoho peněz = stržiti. Mor. Rgl. — co odkud. Rez s nich stierají. Hus I. 239. Vyznala, že jí stírá užitek mléčný z luk. Us. Sk. Kadeře s čela si stírá. Hdk. — co čím. Rány vápnem zetřieti. Pass. 454. — co s čím. (Barvu) s olejem zetřel (olej a barvu spolu). Reg. zdr. — kde. Mlýnský kámen se v melivě zetírá, když se na spodní kámen moc opírá. Us. Tč. Viera pravá stierá každú poškvrnu na té choti (církvi) Hus III. 49. — co jak. Ta věc stírá silně bez leptání. Sal. 58. 25. — se kde oč. O ty věci před králem se stírali. Let 355.

294124   Setunský Svazek: 7 Strana: 0671
Setunský, ého, m., os. jm.

294125   Setunský Svazek: 10 Strana: 0361
Setunský Kar. dr., adv., nar. 1850; S. Ant., prof. Vz Ott. XXII. 897.

294126   Setva Svazek: 3 Strana: 0318
Setva, y, f., strel. = setba. Mkl. B. 178.

294127   Setva Svazek: 9 Strana: 0290
Setva = sotva. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 44.

294128   Setva Svazek: 10 Strana: 0361
Setva, setvinka = sotva. Volyně. Čes. 1. XIII. 125.

294129   Setý Svazek: 3 Strana: 0318
Setý, gesäet, vz Síti. Naopak: planý, di- voký. Prsl.

294130   S?t? Svazek: 3 Strana: 0316
S?t?, strsl. = síť. Mkl. B. 166.. 168.

294131   Seuec Svazek: 3 Strana: 0307
Seuec, nce, m., něm. Senetz, ves u Ro- kycan, něm. Sennetz, ves u Plzně.

294132   1. Seuice Svazek: 3 Strana: 0307
1. Seuice, e, f., něm. Senitz, ves a) u Podě- brad, b) u Klobouk na Mor. Vz Tk. IV. 399.

294133   Seuováha Svazek: 3 Strana: 0308
Seuováha, y, f., die Hewage. Us Dch.

294134   Sev Svazek: 3 Strana: 0318
Sev, na Mor. a na Slov. = sem. — S., u, m., setba, die Saat. Roli k jarním sevům sobě spravoval. 1591. (Gl. 311.).

294135   Śev Svazek: 7 Strana: 0671
Śev = setí (práce) i doba k setí. Dobrý śev = příhodný den k setí. Laš Brt. Žitný sev. Brt D. 264.

294136   Sevač Svazek: 10 Strana: 0361
Sevač, e, m., lépe: rozsevač. Mus. 1843. 406.

294137   Sevadlo Svazek: 7 Strana: 0671
Sevadlo, a, n. = secí stroj. Pk.

294138   Sevák Svazek: 3 Strana: 0318
Sevák, a, m., der Säemann, Aussäer. Rk.

294139   Sevák Svazek: 9 Strana: 0290
Sevák, a, m. = sedlák. Jihl. Čes. 1 VII. 369.

294140   Sevastopol n. Sebastopol Svazek: 3 Strana: 0318
Sevastopol n. Sebastopol, e, f., pevnosť krymská. Vz S. N.

294141   Sevdati Svazek: 3 Strana: 0318
Sevdati = sezdati. Zlob.

294142   Sevec Svazek: 3 Strana: 0318
Sevec, vce, m., sejitel. Sš. J. 76. Strsl. s?v?c?, sator; příp. ?c?. Mkl. B. 307.

294143   Seveň Svazek: 3 Strana: 0318
Seveň, vně (vňa), m., říjen, na Mor. a Slov.

294144   Sever Svazek: 3 Strana: 0318
Sever, u, m. Strsl. sever?, boreas, lit. šiaurís, šiaur?, got. skurá-, strhornoněm. sc?r., lat. caurus. Fk. 2.697., Mkl. aL. 59. — S., sněživé povětří, slota, metelice, nekleč, das Schneegestöber, Schlackerwetter. Us. v Krkonš. — S., půlnoční vítr, der Nord- wind. D. — S., půlnoční strana, půlnoc, der Nord, Norden. Bod severu. Nz. Postavě se tváří k východu, k levici máš sever, k pravici jih, za sebou západ. Al. Svob. Vz S. N.

294145   Sever Svazek: 7 Strana: 0671
Sever, Schneegestöber. Vz Mkl. Etym. 295.

294146   Sever Svazek: 9 Strana: 0290
Sever, u, m = podletí. Když slunce vende v Skopnec, učije čas svój sever, jenž slove lenež neb podletí. Maš. ruk. 31a. Vz Mus. fil. 1899. 283.

294147   Sever-us Svazek: 3 Strana: 0318
Sever-us, a, m., jm. 4 řím. císařů. Vz S. N.

294148   Severák Svazek: 7 Strana: 0671
Severák, u, m. = severní vítr, Nordwind, m. Kos, Dch., J. Sládek.

294149   Severák Svazek: 10 Strana: 0361
Severák v VII. 671. za Severec polož před Severec.

294150   Severec Svazek: 7 Strana: 0671
Severec, rce, m. = seveřan. Msr.

294151   Severin Svazek: 7 Strana: 0671
Severin, a, m., os. jm. S., písař jihlav- ský 1505.; S. Jan (S. mladší), knihtiskař, f 1544.: S. kramář, knihtiskař 1520.; S. z Kapí hory (de Montecuculi) Pavel, knih- tiskař, f asi 1550. Vz Jir. Ruk. II. 213. - 214.

294152   Severin Svazek: 9 Strana: 0290
Severin z Kapí Hory Pav, knihtisk, v XVI. stol. Vz Vlč. Lit. I. 360.

294153   Severini Svazek: 7 Strana: 0671
Severini Pavel, kněz, asi 1750. Jir. Ruk. II. 214.

294154   Severinovský Svazek: 7 Strana: 0671
Severinovský. S. mlýny v Praze, nyní sovovské † 1562. Pdl., Kutn.

294155   Severka Svazek: 3 Strana: 0318
Severka, y, f., louka lesní n. horní a tudy pozdnější v zrůstu, die Wald-, Berg-, Spätwiese. Us. Krkonš. — S., der Polar- stern. Sm.

294156   Severn Svazek: 3 Strana: 0318
Severn, y, f., Saverne, řeka v Anglicku. Vz S. N. ., .-.

294157   Severňák Svazek: 7 Strana: 0671
Severňák, u, m. = severní vítr; s., a, m. = severní člověk, zvíře. Šd

294158   Severně Svazek: 10 Strana: 0361
Severně. To místo leží s. od Prahy. Us.

294159   Severní Svazek: 8 Strana: 0358
Severní zář. Cf. Am. Orb. 50.

294160   Severní Svazek: 10 Strana: 0361
Severní, S. větrové v srpnu přinášejí ustavičné bouřky. Us.

294161   Severník Svazek: 3 Strana: 0318
Severník, a, m. = seveřan,

294162   Severný Svazek: 9 Strana: 0290
Severný = podletí se týkající. Od přiro- zení s-ho znamenává lidi pravokrevné le- tory. Maš. ruk. 31b. Sr. předcház. Sever.

294163   Severný, severní Svazek: 3 Strana: 0318
Severný, severní, arktisch, nördlich. S. hvězda, Krok., úhel, Rostl., mys, Světoz., dráha n. železnice, pol, strana, Nz., točna, vítr, Rk., Amerika, ledové moře, bod, moře, záře. Vz S. N. Akcie s. dráhy. Nz. Vz Vý- chodní.

294164   Severoamerický Svazek: 3 Strana: 0318
Severoamerický, nordamerikanisch. S. soustátí, spolek.

294165   Severočeský Svazek: 7 Strana: 1381
Severočeský. Dle Věst. I. 37. lépe: se- vernočeský.

294166   Severočeský Svazek: 10 Strana: 0361
Severočeský. Národní jednota s-ská. Us.

294167   Severochvalinský Svazek: 9 Strana: 0290
Severochvalinský. S. poušť. Mus. 1897. 403.

294168   Severoledový Svazek: 3 Strana: 0318
Severoledový. S. moře, nördliches Eis- meer.

294169   Severomořský Svazek: 9 Strana: 0290
Severomořský. S. kanál. Žv. IV. 289.

294170   Severoněmecký Svazek: 7 Strana: 0671
Severoněmecký, norddeutsch. S. go- thika. Osv. I. 369.

294171   Severoopavský Svazek: 7 Strana: 0671
Severoopavský. S. různořečí. Brt D. 134. nn.

294172   Severopolarní Svazek: 3 Strana: 0318
Severopolarní země, Nordpolländer. Vz S. N.

294173   Severopólní Svazek: 9 Strana: 0290
Severopólní výprava. Pal. Záp. I 119.

294174   Severoseverovýchod Svazek: 3 Strana: 0318
Severoseverovýchod, u, m., Nord-Nord- ost. Nz.

294175   Severoseverozápad Svazek: 3 Strana: 0318
Severoseverozápad, u, m., Nord- Nord- west. Nz.

294176   Severotočnový Svazek: 7 Strana: 0671
Severotočnový, nordpolarisch. S. okean. Stč. Zem. 744.

294177   Severový Svazek: 3 Strana: 0318
Severový = severní. Ziak.

294178   Severovýchod, u Svazek: 3 Strana: 0318
Severovýchod, u, m., der Nordost. Nz.

294179   Severovýchodec Svazek: 3 Strana: 0318
Severovýchodec, dce, m., severovýchodní vítr, euroaquilo, der Nordostwind. Sš. Sk. 284.

294180   Severozápad Svazek: 3 Strana: 0318
Severozápad, u, m., der Nordwest. Nz.

294181   Severozápadní Svazek: 3 Strana: 0318
Severozápadní vítr, der Nordwestwind.

294182   Severský Svazek: 3 Strana: 0318
Severský = severní, nördlich. S. plémě. Mus. IX. 26.

294183   Severský Svazek: 10 Strana: 0361
Severský. S. mythologie, válka (nordická), země, jazyky. Vz Ott. XXII. 901. nn.

294184   Severye, severyje Svazek: 3 Strana: 0318
Severye, severyje, e, f., zlé počasí, slota, das Schlackerwetter. Vz Sever. Us. v Krkonš.

294185   Severýnek Svazek: 10 Strana: 0361
Severýnek, nku, m., rostl. Humpolec. Nár. sbor. VlII. 126.

294186   Seveřan Svazek: 3 Strana: 0318
Seveřan, a, m. (pl. -né), der Nordländer. — Severané, kmen slovanský východně od Polanů kyjevských. Vz S. N. — Seve- řanka, y, f., die Nordländerin.

294187   Seveřanský Svazek: 10 Strana: 0361
Seveřanský = týkající se seveřanů. Nár. list. 1903. č. 175. 13.

294188   Seveřice Svazek: 3 Strana: 0318
Seveřice, e, f., der Nordwind. Rk.

294189   Seveřík Svazek: 3 Strana: 0318
Seveřík, u, m. = severní vítr, der Nord- wind. Slov. Hdk.

294190   Sevilla Svazek: 3 Strana: 0318
Sevilla, y, f., špan. provincie v Andalusii a mě. tamtéž. Vz S. N.

294191   Sevka Svazek: 9 Strana: 0290
Sevka, y, f. = selka. Čes. 1. VIL 376. (Jihl. )

294192   Sevlák Svazek: 3 Strana: 0318
Sevlák, u, m., sium, der Merk, rostlina. S. širokolistý, úzkolistý, uzlovitý, sladký, čínský, srpatý, dlouholistý. Jg., Čl. Kv. 336., FB. 91., Slb. 602.

294193   Sevlák Svazek: 7 Strana: 0671
Sevlák. Cf. Mllr. 99., ZObz. XXI. 266., Odb. path. III. 651., Rstp. 721.

294194   Sevlák Svazek: 10 Strana: 0361
Sevlák, u, m., sium, rostl. Vz Ott. XXIII. 233.

294195   Sevnica Svazek: 3 Strana: 0319
Sevnica nebo Sevenca, e, f., Lichten- wald, mě. ve Štyrsku. Vz S. N.

294196   Sevník Svazek: 7 Strana: 0671
Sevník, u, m. = secí stroj. Mr. Mkl., Sl. les.

294197   Sevný Svazek: 3 Strana: 0319
Sevný, sejný, säebar. Ten letošní voves je sevnější. V Kunv., u Rychn. Msk., Ntk. S. půda, besäebar. Um. les.

294198   Sevo Svazek: 3 Strana: 0319
Sevo, a, n. = babí léto. — S., čas setby, die Saatzeit. V seva se to stalo. — S., setba, das Säen, die Saat. U Opavy. Klš., Sd.

294199   Sevo Svazek: 8 Strana: 0358
Sevo, a, n. Saat, f. Phl'd. XII. 644.

294200   Sevor Svazek: 3 Strana: 0319
Sevor, u, m. = sever, der Nordwind. U Skryje. Kal.

294201   Sevření Svazek: 10 Strana: 0361
Sevření, stažení křečové, strictura spa- stica. Ktt.

294202   Sevření, n Svazek: 3 Strana: 0319
Sevření, n., die Zusammenpressung, Ver- engung, Klemme, der Krampf. S. řitní, střevní, srdce; křečné sevření jícnu, der Krampf der Speiseröhre, úst, die Mundklemme, kla- pek, der Augenliederkrampf, materníka, der Krampf der Gebärmutter, Ja.; svírání v břiše, das Bauchgrimmen, Kom,, v životě. V. S. v svědomí, die Beunruhigung. Kom. Svírání svědomí svého někomu otevříti. Kom. — S., svírka, der Zwang, má-li jelen šlapaje sevřené spáry. Šp.

294203   Sevřenosť Svazek: 7 Strana: 0671
Sevřenosť úst, Stenotomie.

294204   Sevřenosť Svazek: 10 Strana: 0361
Sevřenosť, tíseň, úzkosť, stištění, oppres- sio. Ktt.

294205   Sevřený Svazek: 3 Strana: 0319
Sevřený; sevřen, a, o, vz Sevříti. S. ústa, srdce (gepresst), dech (beklommen), Dch., materník. S. větve = přímé na konci ku kmenu se nachylující ku př. u vlaského to- polu. Presl. Rostl. 491. — čím: nemocí a bídou. Kom. Strachem a studem sevřín. Rv. — v čem: v poutech. Kom. — S., při va- ření sražený, geronnen. S. mléko. Us. u Bydž. Nk. Jinde s. mléko = prevarené. Us.

294206   Sevřený Svazek: 7 Strana: 0671
Sevřený. Dvě desky jednou hranou k sobě s-né Mj. 19.

294207   Sevřený čím Svazek: 10 Strana: 0361
Sevřený čím: láskou. Hus. II. 238.

294208   Sevřičtverec Svazek: 3 Strana: 0319
Sevřičtverec, rce, m., v knihtiskárně, das Schliessgevierte, Schliessquadratchen. Šm.

294209   1. Sevříti Svazek: 3 Strana: 0319
1. Sevříti, vru, vři, vra (ouc), vřel, en a ín, ení; svírati, svírávati = do hromady spojiti, zusammenthun, -pressen o. ziehen o. schliessen o. drängen o. drücken, an- schliessen; súžiti, ver-, einengen, beschrän- ken, zusammenziehen; trápiti, bedrängen, beklemmen,, ängstigen, plagen, in die Enge treiben; truchliti, súženu býti, beängstigt werden, sich bekümmern, in beklemmter Lage sein; svázati, sepnouti, fesseln, binden; pobodnouti, anspornen; se =. stisknouti se, zusammengepresst werden; spojiti se, sich schliessen; súžitise, nepokojiti se, beklemmt sein; sraziti se, gerinnen, geliefern, zusam- menlaufen. Jg. — abs. Zima svírá. Toms. Svírá (dobře na koni sedí). D. — co, koho. Kyselost' ústa svírá. Us. S. koho = trápiti. Br. Strach ho svírá. Štele. S. uzdu náruži- vosti. Jel. — co, koho, se čím (kde). Zeď svory s., aby nepadla, Jel., zeď kle- štěmi, Us., někoho strážemi, Mach., pouty, řetězi, Plk., vazbou, D., hubu uzdou, Jel., koně ostruhami (= pobodnouti), Troj. 253., řemenem s. Us. Někoho pouty na rukou, na nohou s. Plk. Bolestí se svírati. Us. Život starostmi se svírá. V. — co kam: do skrovného položeni. Kram. Sevřel ho do náruče oběma rukama, až v něm kosti praskaly. Us. Šd. — se. Svědomí se svírá. Ros. Třese se a svírá (sužuje). Kom. Moře se svírá (bouří). Us. Smetana se sevřela (srazila). Sych., Kal., Kd. Nestrkej prstu, kde se svírá (kde se dvéře svírají). Prov. — se kde. Svírám se v srdci. Pt. Ms.

294210   2. Sevříti Svazek: 3 Strana: 0319
2. Sevříti, vru, el, ení = svařiti se, sieden. Kn. kuch. Mléko už sevřelo. Us. Cf. Vříti.

294211   1. Sevříti Svazek: 7 Strana: 0671
1. Sevříti. Mkl Etym. 382. a. — abs. Ten šat svírá (je těsný). Us. Dch. — co komu Strach mu hrdlo sevřel. Us. Vrch. — čím. Někoho hradbou s. Dch Až se vám blažeností oči sevrou. Vlč. Vozy húžvemi s. v hromadu. Let. 60. — koho kam: v pouta, Us. Pdl., v zuby. Kká. — se uad čím Nad tím se srdce svírá. Us. Dch. — co s kým. Přímka A svírá s přímkou B úhel a. Us. Pdl. Paprsek odražený svírá s kolmicí dopadu týž úhel, jako paprsek dopadající. ZČ. I. 36. — se kde s kým jak dlouho, jak. V níž (bitvě) s juná- ctvem se pohan Turčín svírá již od úsvitu v zápol tvrdošíjný. Kká. K sl. j. 186. — co jak: město se všech stran. J. Lpř.

294212   2. Sevříti jak Svazek: 7 Strana: 0671
2. Sevříti jak. Mléko klokočem s-lo. Kld.

294213   Sevský Svazek: 9 Strana: 0290
Sevský = selský. S. lid. Jihl. Ces. 1. VIL 369.

294214   Sevšad Svazek: 3 Strana: 0319
Sevšad, vz Zevšad.

294215   Sevšednělý Svazek: 10 Strana: 0662
Sevšednělý zjev. Slád. Jindř. 86.

294216   Sevšedněti Svazek: 7 Strana: 0671
Sevšedněti, ěl, ění = všedním se státi, alltäglich, gemein werden. Každá novota časem s-dní. Us.

294217   Sevšedniti Svazek: 10 Strana: 0361
Sevšedniti, il, ěn, ění. — co. Kubl. 117.

294218   Sevšeobecnělý. S Svazek: 10 Strana: 0361
Sevšeobecnělý. S. jméno. Chyt. 57.

294219   Sevšeobecniti Svazek: 10 Strana: 0361
Sevšeobecniti, il, ěn, ění. — co. Vot. 293.

294220   Sevzájemněti Svazek: 7 Strana: 0671
Sevzájemněti = vzájemným se státi, wechselseitig geltend werden. Hdž. Vět. 57.

294221   Sevzdati Svazek: 3 Strana: 0319
Sevzdati = sebrati, jíti, zusammennehmen, sammeln. Ms. — S. = sezdati. Mor.

294222   Sexagesima Svazek: 3 Strana: 0319
Sexagesima, y, f, osmá neděle n. 60. den před velikonocí. Sexenni-um, a, n., šestiletí, doba šesti let.

294223   Sexagesimalní Svazek: 7 Strana: 0671
Sexagesimalní dělení, Stč. Zem. 117., soustava. Čs. math. X. 87. 489*

294224   Sexar Svazek: 7 Strana: 1381
Sexar, u, m , mince 16. stol. Wtr. Obr. II. 445.

294225   Sexstetter Svazek: 7 Strana: 0672
Sexstetter, stettra, m., os. jm. S. Jiljí, 1800. Jg. H. 1. 625., Jir. Ruk. II. 214.

294226   Sext-us, a, m Svazek: 3 Strana: 0319
Sext-us, a, m., jm. římské.

294227   Sexta Svazek: 3 Strana: 0319
Sexta, y, f., lat., šestá třída škol latin- ských n. realních, die 6. Schulklasse; šestý ton ve skále n. stupnici hudební. Vz S. N., KP. IL 384., 385. Sextan, a, m., pl. -ani (-áni); žák 6. třídy.

294228   Sextant Svazek: 3 Strana: 0319
Sextant, u, m., v mathem. šestá čásť kruhu, kruhošestina n. oblouk 60", sektor; v astro- nomii nástroj ku měření úhlů, KP. IL 132., šesterník. Vz S. N. S. uranický, uranischer Sextant, ein Sternbild. Nz.

294229   Sextant Svazek: 10 Strana: 0361
Sextant, u, m. Vz Ott. XXII. 909.

294230   Sextern Svazek: 7 Strana: 0672
Sextern, u, m. Cf. Sbn. 659.

294231   Sextern-us Svazek: 3 Strana: 0319
Sextern-us, u, m. Druhá žaloba stojí v 2. s-u. NB. Tč. 79.

294232   Sexternik Svazek: 3 Strana: 0319
Sexternik, u, m. Excerpt neb s. o po- vinnostech ouzké rady. Gl. 311.

294233   Sexterník Svazek: 7 Strana: 0672
Sexterník. Četl jim kněz z s-ku. Bart. 147.

294234   Sexterník Svazek: 8 Strana: 0358
Sexterník, a, m. = kdo užívá sexterníku. Arch. XIV. 339.

294235   Sexternion Svazek: 8 Strana: 0358
Sexternion, u, m. Evangelistář měl pět s-nů o 12 listech. Mnč. Dva evangel. X.

294236   Sextet Svazek: 3 Strana: 0319
Sextet, u, m. nebo sextetto, a, n., it. z lat., skladba pro 6 nástrojů n. zpěvův, das Sextett. Rk. Vz S. N.

294237   Sexti Svazek: 7 Strana: 0672
Sexti Jan, nar. 1688., kněz; S. Petr, kněz 1651. Cf. Jir. Ruk. II. 215.

294238   Sexti-us Svazek: 3 Strana: 0319
Sexti-us, a, m., jm. římské. Vz S. N.

294239   Sextola Svazek: 3 Strana: 0319
Sextola, y, í., šesterka, hudební figura. Vz S. N.

294240   Sextový Svazek: 7 Strana: 0672
Sextový akkord. Zv. Př. kn. II. 8. Vz Sexta.

294241   Sexualní Svazek: 3 Strana: 0319
Sexualní, z lat., pohlavní, sexual, ge- schlechtlich.

294242   Seydl Svazek: 10 Strana: 0361
Seydl Jos. Ant., děkan, spis., 1775. až 1837. Vz Ott. XXII. 911.

294243   Seydler Svazek: 7 Strana: 0672
Seydler Augustin, dr a prof. na čes. universitě v Praze, † 22/6 1891. Tf. H. 1. 189., 194. — S. K. V., dr. Mus. 1886. 637., Ukaz. 108.

294244   Seydler Svazek: 9 Strana: 0290
Seydler Aug. dr. Sr. Jub. XXVII.

294245   Seydler Svazek: 10 Strana: 0361
Seydler Aug., prof. a spis., 1849. —1891.; S. Kar., spis., 1847. —1883. Vz Ott. XXII. 911.

294246   Seydlová Svazek: 10 Strana: 0361
Seydlová Anna, spis. Tob. 216.

294247   Seykora Svazek: 7 Strana: 0672
Seykora O. V. Vz Bačk. Př. 82., 100., 147.

294248   Seykora Svazek: 9 Strana: 0290
Seykora Kostelecký Old. Sr. Jub. XXVII.

294249   Seykora-Kostelecký Svazek: 10 Strana: 0361
Seykora-Kostelecký Oldř., spis., nar. 1857. Vz Flš. Písm. 737, Ott. XXII. 914.

294250   Sezam Svazek: 3 Strana: 0319
Sezam, vz Sesam.

294251   Sezamovitý Svazek: 7 Strana: 0672
Sezamovitý. S. kosti v přednártí cho- didla. Vz Matj. 22.

294252   Sezbirati Svazek: 3 Strana: 0319
Sezbirati, vz Sebrati. Ros.

294253   Sezdati — koko Svazek: 3 Strana: 0319
Sezdati — koko: ženicha a nevěstu =. oddati, trauen, kopuliren. Na Mor. Šb. Ko- stelíček v černém lese, poď má milá, sezdáme se. Sš. P. 114. Když kněz snoubence sezdával. Brt. Nejsme od Boha sezdáni. Kld. Až ru- čenky sváže (falář), až nás spolu sezdá, teprv budu věřit, že budu žena tvá. Sš. P. 221., 270., 356. — se s kým. Dal se s. s nevěstou. Kld. Tvého vínečka na stole není, povídajú, že ho vzalo, co se s tebú sezdat dalo, tvé potěšení; A při tom de- sátém (oltáři) panáček v ornátě sezdává synečka se švárným děvčetem. Sš. P. 450., 786. Vz Sevdati, Sevzdati.

294254   Sezdati se Svazek: 10 Strana: 0361
Sezdati se = vzdáti se. Hoš. Pol. 142.

294255   Sezdatněti Svazek: 10 Strana: 0662
Sezdatněti, ěl, ční = zdatným se státi. Umělecky s. Nár. list. 1906. 20., 13.

294256   Sezdávací Svazek: 7 Strana: 0672
Sezdávací, Trauungs-. S. list. Bor. 53.

294257   Sezek Svazek: 3 Strana: 0319
Sezek, zka, m., urania, hmyz motýlovitý.

294258   Sezelenatěti Svazek: 3 Strana: 0319
Sezelenatěti, ěl, ění, grün werden. Us. — čím.

294259   Sezelenati Svazek: 10 Strana: 0361
Sezelenati. Všecek vztekem s-nal, Tbz. III. 1. 199, hněvem. III. 1. 319.

294260   Sezeleněti Svazek: 7 Strana: 0672
Sezeleněti, ěl, ění, grün werden. Mus. 1880. 116.

294261   Sezema Svazek: 7 Strana: 0672
Sezema, y, m., os. jm. Výb. II. 439., Pal.

294262   Sezemice Svazek: 3 Strana: 0319
Sezemice, dle Budějovice, Sezemitz, mě, v Pardubsku. Vz S. N. — S., něm. Sezemitz. ves u Mnichova Hradiště. PL. — S., Sen- semitz, u Teplice. PL.

294263   Sezemín Svazek: 3 Strana: 0319
Sezemín, a, m., něm. Zeisermühl, ves u Ronšperka. PL.

294264   Sezemnatělý Svazek: 3 Strana: 0319
Sezemnatělý. Ta řepa je na čisto s-lá (proměněná v zemi). U Rychn. Msk.

294265   Sezemský Svazek: 10 Strana: 0361
Sezemský Kar., red. Tob. 216.

294266   Sezení Svazek: 7 Strana: 0672
Sezení, die Sitzung. Tohoto slova lid na Mor. neužívá. Má: Je v radě, šel do rady, majú radu. Brt. D. 259.

294267   Sezení Svazek: 9 Strana: 0290
Sezení = sedadlo. Padl ve své s. Ld. 163. Zaniklo.

294268   Sezení, n Svazek: 3 Strana: 0319
Sezení, n. S. liší množí nyní od seděni: seděni = das Sitzen, sezení = die Sitzung. To bylo nějakého seděni v dnešním sezení. Mk. Ale tento rozdíl nebyl vždy činěn: Od dlouhého sezení dostal tuhavku. Sych. Mí- stečko k sezení mi zanechané. Sych. Radní páni mají dnes sezení. D. Sezení míti, od- bývati. Šp. Dnes bude s. Dle Brs. 2. vd, 23. nemá se vůbec říkati sezení, nýbrž se- děni. A v Bž. 194. čteme: seděti má ústrojně seděn, odkudž seděni, nikoliv: sezení (po- něvadž se seděti časuje dle vzorce třetí třídy hleděti, kde ve příč. min. trp. souhlásky před sponou e se nezměžďují. Mřk.). Cf. -sen. Vz Seděni. — S., sídlo, der Sitz. Úp. trest. zák.

294269   Sezima Svazek: 10 Strana: 0361
Sezima Kar. (pseudon. Karla Koláře), spis., nar. 1876. Vz Ott. XXII. 915., Zl. Pr. XXI. 58., Tob. 216.

294270   Sezimiti se Svazek: 7 Strana: 0672
Sezimiti se, kalt werden. Už se s-lo. Němc.

294271   Sezimky Svazek: 3 Strana: 0320
Sezimky, dle Dolany, něm. Zösnitz, ves u Úště (Auscha). PL.

294272   Seznalý Svazek: 3 Strana: 0320
Seznalý, který seznal, der sich einbe- kannt hat. Zlob.

294273   Seznam Svazek: 3 Strana: 0320
Seznam, u, m., das Verzeichniss, die Liste, Konsignation. S výmlatku, J. tr.; s. pro patrnost' něčeho (der Evidenzhaltungs- ausweis). Er. S. (Rejstřík) abecední, jmen, mla- tební (výrnlatku) n. omlatní, dřevního skladu, úbytku (Abfall-), odvodní (Abfuhr-), ode- vzdací (Abgabs-), odevzdaných věcí, odměřo- vaci (Abmass-Consignation), splátek, oplátek, případků (Accidenzregister), spisů, jmění a majetnosti, oznamovací (Anmeldungs-), vý- sevku, výtahů, spotřeby, služného, zakázek, na vývoz piva, bednářské práce, poselného, pokutní, žadatelův, uchazečův, sklizené píce, rodopisný, zásob; s. obchodní založiti, vésti. Šp. S. mučeníků, das Martyrologium; s. ci- zích, die Fremdenliste, Dch., stavu civilního, das Civilstandregister, provinění, das De- lictenregister, nepřítomných, die Absent- tabelle, zboží, das Waarenverzeiehniss. J. tr. S. skladový, das Lagerverzeichniss, hlaso- vací, die Abstimmungsliste. Us. tí. jest vy- ložen. Dch.

294274   Seznamek Svazek: 3 Strana: 0320
Seznamek, mku, m., malý seznam, it. ristretto. Šd.

294275   Seznamenání Svazek: 3 Strana: 0320
Seznamenání, n. - seznam. J. tr.

294276   Seznamenaný Svazek: 3 Strana: 0320
Seznamenaný; -án, a, o, konsignirt. S. spisy.

294277   Seznamenati Svazek: 3 Strana: 0320
Seznamenati, seznamenávati, konsigni- ren, verzeichnen. — co: stromy, ovce (po- znamenati), Us., spisy (die Akten). J. tr. — S., seznati,pozorovati, verspüren, vermerken, wahrnehmen; znamenati, bedeuten. Co se- znamenává jeho řeč? Tkadl. —co čím. Us.

294278   Seznamenati co Svazek: 10 Strana: 0361
Seznamenati co. Pass. 486.

294279   Seznámení Svazek: 3 Strana: 0320
Seznámení, n., das Bekanntmachen. •— S., s. se s lidmi, das Bekanntwerden. Berg.

294280   Seznámiti Svazek: 3 Strana: 0320
Seznámiti, il, en, ení; seznamovati, be- kannt machen; sc, Bekanntschaft machen, sich mit Jemanden bekannt machen. Jg. — koho, se s kým (kdy) Seznámím vás s ním. Zlob. S. se s nějakým kupcem. V., Sych. Před měsícem se s ním seznámil. Aby sobě trochu příležitosti a případnosti shlídl a s lidmi se seznámil. Žer. 330. S ní se seznamte. Dh. 13. Pavel se s ním (Epa- frou) v Efesu při svém téměř tříletém po- bytu s-nail. Sš. II. 191. (Hý.) A když se s ním s-la. Er. P. 120.

294281   Seznamování Svazek: 3 Strana: 0320
Seznamování, n., das Bekantmachen. — S., s. se s kým, das Bekanntwerden.

294282   Seznamovatel Svazek: 7 Strana: 0672
Seznamovatel, e, m., Bekanntmacher, m. Mus.

294283   Seznamový Svazek: 10 Strana: 0662
Seznamový. S. práce. Nár, list. 1905. 319., 13.

294284   Seznání Svazek: 3 Strana: 0320
Seznání, n., die Innewerdung, Erkennung, Rekognition. S. pravdy. Hus. I. 345., Dch. S. listin. J. tr. S. dlužního listu před soudem, die Kontestirung der Schuldurkunde. J. tr. Očité s. Hus III. 15tí. — S., zpráva (u ju- ristů), die Aussage, der Bericht, die Depo- sition. S. svědků. J. tr. Přísežní s o tom učiniti mají. Pr. Aby toto naše i našich sousedů s. k většímu přišlo uvěření. Faukn. 108. — S., confessio, vyznání, das Einge- ständniss. Aby vyznal o té věci, o niž jest pře, jinak bylo by neužitečné s. CJB. 399. Skaličtí píší podlé s. Kozia Senického; Pak Jan po s. Maškově tak jest před námi odpor činil. NB. Tč. 181. Poněvadž let nemají, to jejich s moci nemá. NB. Tč. — S., die Rücksicht. S. s někým míti. U Opav. Klš.

294285   Seznání Svazek: 7 Strana: 0672
Seznání, n. Cor. jur. IV. 3. 1. 431.

294286   Seznaný Svazek: 3 Strana: 0320
Seznaný; -án, a, o, vz Seznati. — na kom: mysl na někom s. J. tr.

294287   Seznatel Svazek: 3 Strana: 0320
Seznatel, e, m., der Erkennende, Aus- sagende, Deponent. J. tr.

294288   Seznati Svazek: 3 Strana: 0320
Seznati, seznávati = poznati, znamenati, domakati se, dověděti se, erkennen, einsehen, finden, sehen; vyznati, bekennen, aussagen, bezeugen. Jg. — abs. Člověk bude tím pil- něji pletení a táhnutí, když sezná některak, k čemu plete a tíhne, že k blahoslavenství. Hus III. 166. — co, koho. Přece sem je seznal velmi tvrdy a ostry a vykračující poněkud z slušnosti pohlaví. Žer. 328 Má toho požiti, což ten kněz sezná a to na po- sudku aby se stalo. Půh. II. 488. Skutky pokúšíme Boha, když bez núze božie vóle chceme jisti býti, neb moc jeho seznati atd. Hus I. 354. A to bych chtěl osobně s. NB. Tč. 289. S. pravdu. V. Seznali ho hodného. Kom. Kdo Boha nezná, brzo bídu sezná. Us. Tč. Má to, nač přisahá, ústně seznati. Vl. zř. 272. A to když komorník obé sezná. O. z D. — co komu. Žádají-li strany, mají bez přísahy stranám seznati, jestliže by mezi stranami smlúva sepsána nebyla. Vl. zř. 407. To jemu úřad sezná (zusprechen); Aby mi seznal, což jest toho zboží; Komuž ti co ku polepšení seznají, při tom mají ostati. Půh. I. 388., II. 248., 452. Makr. milosť ne- sezná Habartovi toho. Půh. I. 312. A tohoť Tvé milosti věřím, že mi to seznáš. Ps. ozští. — čeho do koho. Že jest toho seznáno do něho, že otce haněním dotýkal. Br. Černý sám toho sezná. NB. Tč. 242. — co při kom. Každý to při ní s. může. Byl. — co na kom, na čem. Nic na ní toho se- znati nemohli. V. To na zimnici s. můžete. Flav. — co jak. Když seznáš stav svuoj podlé těla i duše, tehdy poznáš, kteraký jsi. Hus III. 144. V pravdě něco s. Hus I. 222. Pod přísahou něco s. (vyznati). Pr. měst. Aby mu seznali po puhonu neb bez púhonu, že to bude moci učiniti (zuerkennen, gestatten). Zříz. Ferd. Že to svědomí má přijato býti a bez přísahy a ústně seznáno. Vl. zř. 15. — něco na někoho (vyznati, aussagen). Er., J. tr. Na kohož by Bartošek seznal, ten má vinen býti druhému podlé póhonu. Půh. II. 553. Pod zatracením své duše naň seznal. NB. Tč. 108. — o čem: o poslední vůli (aussagen, bezeugen). J. tr. — co kde: dlužní list před soudem s. J tr. Před námi seznali jsú, že . . . Faukn. 107. Tu ihned se seznal přede pány, že jest odporu neobnovoval. Půh. I. 209., 208., 11. 445. Seznal před fojtem, že . . . NB. Tč. 30., 3tí., 51., 90. — s inft. Seznám výtečnou býti věc. Jel. A tak sami se býti hodné ošklivosti seznají. Br. - že. Seznají-li, že nemocen byl. Zř. F. I. C. XXXV. S-li se, že sobě při tom trhu o penězích nic nevy- mínili. NB. Té. 256. Sezná-li, že otec Onšov tím listem upomínal, tehdy jmá jemu pla- ceno býti; Seznávám, že přivoluji; Ti se znali, že to Ježek kúpil a zaplatil. Půh. I. 204., 270., II. 44tí. A tak dále seznáš, že dvojí jest řád milování, Hus III. 163. Se- znali, že lhal, Us., Br. Seznáme, že bychom to proti své cti udělali. Zř. F 1. B. XXV. — se k čemu, sich bekennen Jestliže by který služebník co komu z rozkázánie pána svého učinil a pán se k tomu seznal. Vl. zř. 481. A vezme-li to ten na se a k tomu se sezná. Vl. zř. 95. S. se ke skutku. Krab., Er. Pan Oldřich se k tomu seznal. Půh. I. 265. Seznal se k tomu. NB. Tč. 64., 120. — v čem. Pakliby kto nehonil (zločinců) a v tom seznán byl. Vl. zř. 540. V tom sě jest Telec seznal (vyznal). Pč. 5. Já sem vzal to, v čemž mi jsi se seznal. NB. Tč. 224. S. se ve své vině. Št. N. 334. V čemž se úředníci seznají, má jemu to pan Lacek vrátiti. Půh. II. 145. — co čím. Tím jste seznali, že . . . Us. Sezná-li tento svým listem ... Půh. II. 139. A tu obrmany seznal, že Mikulášovi žádných peněz nepřiříkal. Půh. II. 446. — komu. Abyste mi seznali, že mi v ničem viny nedává Klímek. NB. Tč.

294289   Seznati Svazek: 7 Strana: 1381
Seznati. Kdož by se neseznal (nepřihlá- sil, neopověděl). Arch. X 491.

294290   Seznati Svazek: 8 Strana: 0575
Seznati s inft. Seznal se dlužen býti 20 kop gr. Mus. XV. 521.

294291   Seznati Svazek: 9 Strana: 0290
Seznati. Aby všichni před ním seznali (přiznali, kolik mají vinnic). 1549. Arch. XVIII. 391.

294292   Seznati co Svazek: 7 Strana: 0672
Seznati co = poznati. Toto lepší. Brt. S. 3. vd. 196. — co v kom. Seznal v ní svou budoucí choť (lépe: poznal). Osv. I. 62. — odkud. Seznal (poznal) z řeči, že... Šml. — na koho. Pohrůžky činil, jak Bo- nuše naň seznává. Bart. 107. — se. Seznaje se pokoříš se. Št. Kn. š. 17. — se oč. A potom seznal se jest o ten list (přiznal se, jak to s listem bylo). Let. 373.

294293   Seznavací Svazek: 3 Strana: 0321
Seznavací Erkennungs-.

294294   Seznavač Svazek: 3 Strana: 0321
Seznavač, e, m., kdo seznání činí, usu- zovatel, opravce, der Schiedsrichter. Od svrchupsaných s-čóv a opravcí jednostajně to na ně seznáno. Arch. III. 253., 252.

294295   Sezobati Svazek: 3 Strana: 0321
Sezobati, zobám a zobu, wegschnäbeln, weg-, zusammenfressen (o ptácích). —- co. Slepice sezobaly pšenici. Us. — Sych.

294296   Sezobati Svazek: 7 Strana: 0672
Sezobati, vz Szobati.

294297   Sezouti Svazek: 7 Strana: 0672
Sezouti, vz Zezouti, Szouti

294298   Sezpěvovati Svazek: 10 Strana: 0361
Sezpěvovati, vz Sezpívati. Ž. kap. č. 57. 3., 49. 19.

294299   Sezpieva Svazek: 7 Strana: 1381
Sezpieva, y, f., neuma, zastr. Pršp. 85. 32.

294300   Sezpívati Svazek: 3 Strana: 0321
Sezpívati, vyzpívati, až do konce zpívati, ab-, herab-, durchsingen, zu Ende singen; společně zpívati, mit einander singen, zu- sammensingen, anstimmen; zazpívati, an- fangen zu singen, ein Lied anheben o. an- stimmen. Jg. — co kdy kde: Po večeři Kristus písničku sezpíval. Kom. Něco v ko- stele. — co komu: chválu svatému. Ctib.

294301   Sezpívati Svazek: 7 Strana: 0672
Sezpívati. Zezpievati. Ž. kl. 136. 4.

294302   Sezpívati co Svazek: 10 Strana: 0361
Sezpívati co: čtenie (zazpívati). Chč. S. II. 276b.

294303   Sezralý Svazek: 3 Strana: 0321
Sezralý, reif geworden. S. víno. Brikc.

294304   Sezráti Svazek: 3 Strana: 0321
Sezráti, zraji, ál, ání; sezrati, zrám, al, ání; sezrávati, reifen, völlig reif werden. Jg. — abs. Až ovoce sezraje (uzraje). Us. Když sezrá úroda. Br. — v čem. Ve svých hříších s. Br. A že sú sežráli v dobrých skutciech, protož je v své stodole královstvie věčného schovává. Hus III. 57.

294305   Sezrzavělý Svazek: 3 Strana: 0321
Sezrzavělý, rostig geworden, S. kosa.

294306   Sezrzavěti Svazek: 3 Strana: 0321
Sezrzavěti, ěl, ění, rostig werden. Us.

294307   Sezření Svazek: 10 Strana: 0361
Sezření, n., suspectus, Rozk. P. 972., suspicio. Rozk. 1461.

294308   Sezřený Svazek: 7 Strana: 1381
Sezřený, suspectus. 14. stol. Jgč. XIV. 1. 14.

294309   1. Sezříti Svazek: 3 Strana: 0321
1. Sezříti, zřím, el, en, ení; sezívati = shlednouti, spatřiti, erblicken, ersehen, an- sichtig werden. Jg. — koho: člověka. D. Nemohu ho ani s. Jansehen, leiden). Mor. Šd. — čím: očima. Žal. — odkud: s nebe sezřel. Ben., Br., Ž. wit. 32., 13., Zlob. S. s tróna (nebeského). Kat. 1573. — kam, na koho, nač. Leg. Na něčí žádosť. Bianc.

294310   2. Sezříti Svazek: 3 Strana: 0321
2. Sezříti, pohrdati, zhrzeti, příliš do- slovně z lat. despicere přeloženo. Č.

294311   1. Sezříti Svazek: 7 Strana: 0672
1. Sezříti. Sezři duše přirození. Št. Když sezříš vše popsání víry. Št. Kn. š. 15. Se- zřev božích muk tak mnoho. Pravn. 2900., 2908. — kam. Dolů na nás nesezříš. Pass. 14. stol. — se kdy. Tehdy se Petr sezřel. Sv. ruk. 169. — se kde. Sezřiece sě mezi sebú vybeřtež sedm dobrých mužuov. Pass.

294312   Sezříti co Svazek: 10 Strana: 0361
Sezříti co = pozor míti na něco se — prozkoumati se. Pel. XXI.

294313   Sezříti co čím Svazek: 9 Strana: 0290
Sezříti co čím. Sesřev ostrým okem zištné k boji místo. Pal. Děj. III. 1. 300.

294314   Seztné Svazek: 3 Strana: 0321
Seztné = šestné, zastr.

294315   Sezubatěti Svazek: 10 Strana: 0662
Sezubatěti, ěl, ění = zubatým se státi. Meč mu s-těl. Slád. Jindř. 54.

294316   Sezúkati Svazek: 7 Strana: 0672
Sezúkati někoho = vyzoukati mu. Mor. Šd.

294317   Sezva Svazek: 3 Strana: 0321
Sezva, zastr. = sezval. Kat.

294318   Sezvanec Svazek: 10 Strana: 0361
Sezvanec, nce, m. S-ci = sezvaní lidé. Tbz. III. 1. 160.

294319   Sezvánění, n Svazek: 10 Strana: 0361
Sezvánění, n., compulsatio. Rozk. P. 2328.

294320   Sezváněti Svazek: 3 Strana: 0321
Sezváněti, ěl, ění, sezvoniti, il, ěn, ění, zusammenläuten. — abs. Už sezvánějí. Slyšel zvonit, ale ne sezvánět. Prov. — koho. Sezvoniv obec, ustavil jim hejtmana. Bis. 67. — koho čím kam: lid do kostela velikým zvonem na hrubou (mši) s. Us. — se kde. U matky boží sněžné se sezvonili a podlé obyčeje k rathouzu starého města běželi. Bls. 69. — se. Když se pozvání, brzy se sezvání (když počne někdo něco omlouvati, brzy vytasí se se záměrem svým). Lb.

294321   Sezváněti nač kdy Svazek: 10 Strana: 0361
Sezváněti nač kdy. V noci na hodinky (pobožnosť) s. Rokyc. Post. 273a. Vz násl.

294322   Sezvati Svazek: 3 Strana: 0321
Sezvati, sezývati = pozvati dohromady, společně, zusammenladen. — koho k čemu: sousedy k poradě, Us., k nějaké slavnosti. Us. Šd. — kdy. Ciesař inhed v ty hodiny sezva všecky. Kat. 208. — koho proč. Pro něžto biskup lidí sezval. Pass. 31. (Hý.). — koho nač: na radovánky. Háj. — se s kým. Sezvali bychom se s polnými spolu, žeť potom nic nezůstalo v domu. Rad. zv.

294323   Sezvati Svazek: 7 Strana: 0672
Sezvati. Přátely szovúc. Št. Kn. š. 66

294324   Sezvěděti Svazek: 7 Strana: 0672
Sezvěděti, erfahren. — odkud. Z té knihy mnoho dobrého s-děl. Us. Šd.

294325   Sezvoliti Svazek: 3 Strana: 0321
Sezvoliti, il, en, ení = dovoliti. — co komu, k čemu. Na Ostrav. Tč.

294326   Sezvoniti koho Svazek: 10 Strana: 0361
Sezvoniti koho. Obec sezvoniti (občany). 1512. Arch. XIX. 90. Vz předcház.

294327   Sezvýkati Svazek: 3 Strana: 0322
Sezvýkati, sežvýkávati, sežvykovati, zu- sammen-, durchkauen. Ros. — co: pokrm, čím: zuby.

294328   Sež Svazek: 3 Strana: 0321
Sež, seže = se -\- že. On sež bál. Us. u Pe- trovic. Dch.

294329   Sežabiti se Svazek: 3 Strana: 0321
Sežabiti se, il, ení. Vůl se s-bil (uhonil-li si rychlým napitím nemoc podobnou té, kterou u člověka zoveme čemer, Darrgicht). V Nivnici. Kch.

294330   Sežana Svazek: 3 Strana: 0321
Sežana, y, f., Sessana, ves v Goricku. Vz S. N.

294331   Sežati Svazek: 3 Strana: 0321
Sežati, vz Sežíti.

294332   Sežati Svazek: 7 Strana: 0672
Sežati, vz Sžati.

294333   Sežatý Svazek: 3 Strana: 0321
Sežatý; -at, a, o, geerntet, geschnitten.

294334   Seždial Svazek: 7 Strana: 0672
Seždial = sežďal, smačkal. Vz Seždímati. Seždial papír. Kn. Kom. 1533. Sžímaje své zuby. Hr. rk. 31.

294335   Seždímati Svazek: 3 Strana: 0321
Seždímati; sežďati, seždmu, sežmu, ďal, at, atí? Jg., dle Mřk. -án, ání = smačkati, zusammendrücken. — co: zuby. St. skl. I. 20. Cf. Ždímati.

294336   Seždíti Svazek: 10 Strana: 0361
Seždíti, vz Seždímati.

294337   Sěže Svazek: 3 Strana: 0321
Sěže, zast. = sáhl. Jg. Vz Sáhnouti.

294338   Sežebračelý Svazek: 10 Strana: 0662
Sežebračelý. Slád. Jindř. 108.

294339   Sežébrovati Svazek: 3 Strana: 0321
Sežébrovati, sežejbrovati = snísti. — co: mnoho chleba za den s. Us. Hý. Vz Se- žibrovati.

294340   Sežéci Svazek: 7 Strana: 0672
Sežéci, vz Sežíci.

294341   Sežehliti Svazek: 3 Strana: 0321
Sežehliti, il, en, ení, zusammenbügeln.- co: prádlo. Dch.

294342   Sežejbrovati Svazek: 3 Strana: 0321
Sežejbrovati, vz Sežibrovati.

294343   Sežejbrovati se Svazek: 7 Strana: 0672
Sežejbrovati se = sešinouti se; nesnadno slézti. Nežli ty se sežejbruješ, to je doba. Us. Kšť.

294344   Seželezněti Svazek: 7 Strana: 0672
Seželezněti, ěl, ění, eisenhart werden. Šd.

294345   Seženu Svazek: 3 Strana: 0321
Seženu, vz Sehnati.

294346   Sežernovati Svazek: 3 Strana: 0321
Sežernovati = sešrotovati. Na Slov.

294347   Sežeru Svazek: 3 Strana: 0321
Sežeru, vz Sežrati.

294348   Sežibrovati Svazek: 3 Strana: 0321
Sežibrovati = pojísti, zusammenessen. — co. Však on to všecko sežibruje. Mor. Šd. Jinde: sežejbrovati.

294349   Sežíci Svazek: 3 Strana: 0321
Sežíci, sežhu, žžeš, žže, žžeme, žžete, žhou; sežži, sežehl, sežžen, ení; sežhnouti, sežehnouti, sežahnouti; sežíhati, sžíhati, se- žíhávati, sžíhávati, sežehovati, sžehovati = spáliti, verbrennen. — co. Oheň sežže všecko. Hus III. 181. Kto sežže (spálil) dědiny? Rkk. 17. — co čím: plevy ohněm s. Nov. test., ZN. Chrámy bohóv sežže ohněm. BO. — co kde: cihly v ohni. BO.

294350   Sežíci Svazek: 7 Strana: 0672
Sežíci, sežéci. — co. Sežže sviečku. Výb. II. 15. — co čím. Sežže ohněm vše liudi. Dal. 67. S. co ohněm. Št. Ř. 189. a. - co komu. Kká. — co kde. Sžehl kadidlné věci na vysokých horách. BO.

294351   Sežiděný Svazek: 7 Strana: 0672
Sežiděný; -ěn, a, o, ganz verjudet. Šd.

294352   Sežiděti Svazek: 7 Strana: 0672
Sežiděti, sežiditi se, ganz Jud werden. Šd.

294353   Sežidovatělý Svazek: 9 Strana: 0290
Sežidovatělý prašivec. Nár. list. 1897. č. 142. feuill.

294354   Sežidověti Svazek: 10 Strana: 0361
Sežidověti, vz Sežiděti.

294355   Sežinek Svazek: 7 Strana: 0672
Sežinek, nku, m. Hrsť je aj zožinok žita. Hdž. Šlb. 38.

294356   Sežiník Svazek: 3 Strana: 0321
Sežiník, u, m., gynerium, tráva rákoso- vitá. Rostl.

294357   Sežírati Svazek: 3 Strana: 0321
Sežírati, vz Sežrati.

294358   Sežíravý Svazek: 3 Strana: 0321
Sežíravý, auffressend. Šm.

294359   Sežiti Svazek: 3 Strana: 0321
Sežiti, il, ití, an der Neige des Lebens sein. Mor. Kld.

294360   Sežíti Svazek: 3 Strana: 0321
Sežíti, sžíti, sežati, nežnouti, sežnu, žal, žat, žetí; sežínati = požíti, skliditi, abernten, abmähen, völlig einernten. Jg. — abs. Už sme sežali, už nic nemáme, kam ty kosáky pochovat dáme. Sš. P. 556. — co. Užitky potomek sežne. Jel. Což kdo síti bude, toť sežne. V. Kterak já tě (obilí) sežnu, do stodoly svezu? Sš. P. 10. — co kde. Jen až pod háječkem žito jaří sežneš. Er. P. 161.

294361   Sežiti Svazek: 7 Strana: 0672
Sežiti. Kdyby to aspoň sežil (toho užil) Slez. Šd. Nemohu ho ani s. (cítiti). U Přer. Blý.

294362   Sežíti Svazek: 7 Strana: 0672
Sežíti. — co kde. Zelinu na poli zo- žala. Slov. Hdž. Šíb. 18. — co čím: žito srpem. Sš. P. 258.

294363   Sežloutlý Svazek: 3 Strana: 0321
Sežloutlý, gelb geworden.

294364   Sežloutlý jak Svazek: 10 Strana: 0361
Sežloutlý jak. Tváře měla s-lé jako list na podzim. Tbz. V. 6. 436. S. do zlata. Zvon V. 525.

294365   Sežloutnouti Svazek: 3 Strana: 0321
Sežloutnouti, tnul a tl, utí, sežloutati, gelb werden. D. — od čeho. Ros.

294366   Sežloutnouti Svazek: 10 Strana: 0361
Sežloutnouti nepřízní. Tbz. III. l. 309.

294367   Sežlutlý. S Svazek: 3 Strana: 0321
Sežlutlý. S. osení, gelb geworden.

294368   Sežmachlaný Svazek: 3 Strana: 0321
Sežmachlaný, vz Podlachmaný (v do- datcích). Mor. Šd.

294369   Sežmoliti Svazek: 7 Strana: 0672
Sežmoliti = pomačkati, zerdrücken, zer- walkern. S. šaty. Us. Kšť.

294370   Sežnouti Svazek: 7 Strana: 0672
Sežnouti, vz Sežiti.

294371   Sežokovati Svazek: 3 Strana: 0321
Sežokovati, einsäcken. Ros. — co: chmel.

294372   Sežrale Svazek: 3 Strana: 0321
Sežrale = ochlastále, besoffen. Ros.

294373   Sežralosť, i, f Svazek: 3 Strana: 0322
Sežralosť, i, f., ozralosi, die Besoffenheit. Ros.

294374   Sežralý Svazek: 3 Strana: 0322
Sežralý = ožralý, besoffen, trunken. V.

294375   Sežrání Svazek: 3 Strana: 0321
Sežrání, n., die Reife. S. otoku. V. Něco k sezrání přivésti. Br. Kosatec k s. přivodí. Byl.

294376   Sežrání Svazek: 3 Strana: 0322
Sežrání, n., das Auf-, Zusammenfressen. Zvěři divoké k s. házíni byli. Kom. Proto má stáda učiněná sú v lúpež a ovce mé v sežránie všech zvěří polských. Hus I. 246.

294377   Sežraný Svazek: 3 Strana: 0322
Sežraný; -án, a, o, zusammen-o. aufge- fressen. Jel.

294378   Sežraný Svazek: 10 Strana: 0361
Sežraný. Byl s. = ožralý. Ghet. 118.

294379   Sežrati Svazek: 3 Strana: 0322
Sežrati, sežeru, sežru, sžeru, žral, án, j ání; sezírati, sžírati, sežírávati, sžírávati, sezrávati = žera stráviti, snísti, fressen, zu- sammen-, auf-, aus-, ein-, abfressen; pokou- sati; hubiti, utiskovati, beissen; vertilgen, be- drücken. — co (komu, čím). Ďábel jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral. Br. Chodí, jakby mu slepice chléb byly sežraly (zkormoucený). Prov. A sžerou tě i města tvá. Br. Sžerou Israele všemi ústy. V. Ach co já to němám tak smutně hled- zeci, dy už mě má ten drak, už mě má sežraci. Sš. P. 40. Cf. Sš. 621., 790. Co pes vysere, zase sežere. Ve Slez. Tč. Vítr teplý sníh sežírá. Us. Sd. Oheň szerze zemju. Ž. wit. Deut. 22. Dlužníka lichvou z lichvy sžírati. Kom. — co po kom. Po čertu droby by sežral (žrout). C. — se, sich be- saufen. V. — se jak: do vůle se s. Har. — se od čeho: od koštování vín. Klat. — se s kým = hrýzti se, zanken. Na Slov. — se čím: kořalkou (opiti se).

294380   Sežrati co Svazek: 7 Strana: 0672
Sežrati co. Co npsní, (to) sežere. Us. Dbv. Sžeře je ptactvo nebeské. Bj. Ne- sežeru-li já tebe, sezereš ty mne. Pal. Rdh. III. 176. Závisť ho sežírá. Us. Fč. Libůstky mnoho peněz sežírají. Mus. Kdo sa mieša medzi otruby, zožrú ho svině. Zbr. Báj., Opav. týd. 1885. č. 21. Škoda je, čo pes zožre, was der Wolf auffrisst. Zátur. Prudký je oheň zžíře. Kom. Suchý vzduch oblaky sežírá (mění je v neviditelné páry). Mj. 148. Jedni druhé zžírají. BR II. 18. a. (28. b.). Statky jejich zžírali. Ib. 102. Nespravedlivý peňážček sto jiných zežírá. Slov. Tč. Ne- věstky a chudobní příbuzní to je ten hmyz, čo zožiera ľudí zdvihnuvších sa trochu nado chlopstvo. Zbr. Lžd. 44. — se čím proč. Leč se hořem pro strasť lidu zžírám. Sš. Bs. 199. — co po kom. Hovno po sobě by sežral (o lakomém). Us Tkč. — co jak. Sluneční paprskové sníh pomalu sžírají. Zr. — co s čím. Prach jeho dám zožrať sviňam s otrubami. Slov. Zbr. Lžd. 109. — se. Tak se sežravše (opivše) náhle zcepe- něli. Bart. 338. 22.

294381   Sežření Svazek: 10 Strana: 0361
Sežření, n. = sežrání, shltání. Vz násl.

294382   Sežřieti Svazek: 9 Strana: 0290
Sežřieti, devorare. — co. Ž pod. 111b., 9.

294383   Sežříti Svazek: 10 Strana: 0361
Sežříti = sežrati, shltati. II. Přisp. 290. Jenž sežře chudého. Ž. pod. Hab. 3. 14. (devorat). Ž. klem.: požírá, Ž. witt.: lepce. — co komu. Baw. E. v. 2727.

294384   Sežuhlati Svazek: 7 Strana: 0672
Sežuhlati = smačkati. S. šaty. ČT. Tkč.

294385   Sežultnouti Svazek: 3 Strana: 0322
Sežultnouti = sezloutnouti. Na Ostrav. Tč.

294386   Sežvachati Svazek: 3 Strana: 0322
Sežvachati, na Mor. sečvachtati = sezvý- kati, sezvati, zusammenkauen. Na Slov. - S. = sežvaniti. — co: mnoho za den s. Us. Hý.

294387   Sežvachlati Svazek: 7 Strana: 0672
Sežvachlati = smačkati. S. šaty. ČT. Tkč., Val. Vck.

294388   Sežvachtati Svazek: 3 Strana: 0322
Sežvachtati = rozdupati, zertreten. — co: sníh. Us.

294389   Sežvaniti Svazek: 3 Strana: 0322
Sežvaniti, il, ěn, ění = sezvýkati, «hlo- dati, zusammenkauen; zcuchati (šat), uma- chati, zermanschen. Us. — S., natlachati toho mnoho, zusammenschwätzen.

294390   Sežvaný Svazek: 3 Strana: 0322
Sežvaný, geknüllt. S. šaty. Puchm. — S., zerkauet. S. jídlo.

294391   Sežvati Svazek: 3 Strana: 0322
Sežvati, sešívati = skousati, sežvýkati, zusummenkauen. — co. Sych. — čím: zuby.

294392   Sežvati Svazek: 10 Strana: 0361
Sežvati, sživu. Ž. klem. 48. 15.

294393   Sežženie Svazek: 10 Strana: 0361
Sežženie, combustio. Že by s. byl dóstojen. Pat. Jer. 106. 10. — Pror. olom. 15a. 2.

294394   Sežženina Svazek: 10 Strana: 0361
Sežženina, y, f. Proti s-ně v ohni. Rostl. G. 49a.

294395   Sfabolně Svazek: 10 Strana: 0361
Sfabolně m. svévolně. Brt. II. 47. Sr. Huj. Progr. 16.

294396   Sfackovati koho Svazek: 7 Strana: 0672
Sfackovati koho, abohrfeigen; něco, verhudeln. Us. Šd.

294397   Sfáčovati Svazek: 3 Strana: 0322
Sfáčovati, vz Zafáčovati. Us. Šd.

294398   Sfaera Svazek: 3 Strana: 0322
Sfaera, vz Sfera.

294399   Sfaera Svazek: 8 Strana: 0358
Sfaera, y, f., řec. Harmonie sfaer. Vz Nár. list. 1896. č. 296. feuill.

294400   Sfaerometr Svazek: 10 Strana: 0361
Sfaerometr, u, m. = přístroj k měření malých tlouštěk, po případě malých vzdá- leností od určité roviny základní. Vz Ott. XXII. 919.

294401   Sfakliti Svazek: 7 Strana: 0672
Sfakliti = sraziti. — co: někomu hlavu. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 561

294402   Sfalcovati Svazek: 3 Strana: 0322
Sfalcovati, sdrážiti, abfalzen. Nz. — co kde čím. Us.

294403   Sfaldovati Svazek: 3 Strana: 0322
Sfaldovati, sřásniti, zusammenfalden. — co: košili. Ros., V.

294404   Sfalerit Svazek: 3 Strana: 0322
Sfalerit, u, m., blejno cinkové, peřestek obecný, nerost. Vz Bř. N. 228.

294405   Sfalšovati Svazek: 3 Strana: 0322
Sfalšovati, porušiti, zkaziti, verfälschen. — co, V., čím.

294406   Sfandrholiti se Svazek: 10 Strana: 0662
Sfandrholiti se = zblázniti se. Když se holka s-lí. Čes. 1. XV. 143.

294407   Sfanfrněti se Svazek: 7 Strana: 0672
Sfanfrněti se = poblázniti se. Us Tkč.

294408   Sfěckej Svazek: 10 Strana: 0361
Sfěckej — světský. Dšk. Km. 38.

294409   Sfera, sfaera Svazek: 3 Strana: 0322
Sfera, sfaera, y, f., z řec, die Kugel, koule; zeměkoule, die Erdkugel: povrch koule, die Kugelfläche; kruh, okruh, der Kreis; odtud potom kruh či obor nějakého zaměstnání, působení n. smýšlení, die Sphäre. S. N.

294410   Sferickocylindrický Svazek: 7 Strana: 0672
Sferickocylindrický, sfaer... S. brejle. Ott. IV. 629.

294411   Sferickohranolový Svazek: 7 Strana: 0672
Sferickohranolový, sfaer... S. brejle. Ott. IV. 629.

294412   Sferickoochranný Svazek: 7 Strana: 0672
Sferickoochranný, sfaer .. S. brejle. Ott. IV. 629.

294413   Sferický Svazek: 3 Strana: 0322
Sferický, sfaerický, kulový, sphärisch, pol. kulistý. S. dvoj-, trojúhelník, trigono- metrie n. trojúhloměrství; s. zrcadlo. Nz. Vz S. N. — S. úchylka, vz Úchylka. KP.
IL 149. S. nadbytek, sphärischer Excess,
der Uiberschuss der Winkel eines sphärischen
Dreiecks über zwei Rechte. Nz.

294414   Sferický Svazek: 7 Strana: 0672
Sferický. S. kuželosečka, ellipsa, hyper- bola, epicycloida . . Vnč. 89.—112., úhel, jehlan, Jd. Geom. 44.—46., astronomie, Stč. Zem. 91., čočka, ZČ. III. 166., brejle. Ott. IV. 628.

294415   Sferid Svazek: 3 Strana: 0322
Sferid, u, m., nerost. Bř. N. 139.

294416   Sferoidalní Svazek: 7 Strana: 0672
Sferoidalní, sfaeroidalní, sphäroidisch. S. stav Hmot. Osv I. 111.

294417   Sferoidický Svazek: 7 Strana: 0672
Sferoidický, sfaeroidický, sphäroidisch. S. hmota, Stč. Zem. 352., tvar země. SP. II. 52.

294418   Sferometr, sfaerometr Svazek: 3 Strana: 0322
Sferometr, sfaerometr, u, m., der Sphärometer.

294419   Sferosiderit Svazek: 3 Strana: 0322
Sferosiderit, sfaerosiderit, u, m., nerost. Bř. N. 150., 241., KP. III. 64.

294420   Sfertoch Svazek: 10 Strana: 0361
Sfertoch, u, m. = fěrtoch. Litom. 68.

294421   Sfičeti Svazek: 3 Strana: 0322
Sfičeti, vz Zfičeti.

294422   Sfiknouti Svazek: 3 Strana: 0322
Sfiknouti, knul a kl, ut, utí, verpfuschen. — co. Ten to sfikl. Dch.

294423   Sfin-x Svazek: 3 Strana: 0322
Sfin-x, gy, f., řec. původně aegyptský symbol krále vyobrazeného jako lev s hlavou člověčí. Vz S. N., KP. I.110. V Řecku dcera Echidny a Orthra n. Tyfaona, měla tělo psí, drápy lví, ocas dračí, hlavu dívčí a u po- zdějších křídla, neb též napřed tělo ženské a zadek lví. Dle pověsti thebské Hera ne- vražíc na krále Laia poslala prý ji The- banům, kteráž na skále u Theb sedíc dá- vala okolo jdoucím hádanku: ,Který tvor chodí ráno po čtyřech, v poledne po dvou a večer po třech/ Kdo jí nerozřešil, toho usmrtila. Konečně Oidipos hádanku uhodl, načež potvora ta svrhla se do moře. Rk., S. N.

294424   Sfinxovati si něco Svazek: 10 Strana: 0361
Sfinxovati si něco: = vymysliti. Mart. S. Ind. 248., Fel. 11.

294425   Sflákati Svazek: 3 Strana: 0322
Sflákati, stlouct, durchbläuen. — koho. Šm., Plk. — čím. — S., hltavě snísti. — co. Ten toho sfláká (mnoho). Us. Hý.

294426   Sflaky Svazek: 3 Strana: 0322
Sflaky, pl., m , lišty v postelích, na nichž leží prkénka, die Bettleisten. V Kruml. Bar. Sflekati, zusammenhauen. — koho jak: na cancory. D.

294427   Sfleknouti něco Svazek: 7 Strana: 0672
Sfleknouti něco = rychle, ale špatně odbyti. Us. Rgl. Já to sfleknu (to by se mi chtělo)! V kartech. Co si řeknem? Že si sfleknem (zahrajem). Us ČT. Tkč.

294428   Sflekovati Svazek: 3 Strana: 0322
Sflekovati = záplatami vypraviti, zu- sammenflicken. — co: kalhoty. Us. Všk.

294429   Sformovati Svazek: 3 Strana: 0322
Sformovati, z lat., formiren, bilden. — co z čeho, Kom., z hlíny. Kos. Ol. I. 287.

294430   Sformovati co jak Svazek: 10 Strana: 0361
Sformovati co jak. Bůh člověka k obrazu svému s-val. Kom. Did. '29.

294431   Sforzaudo, it Svazek: 3 Strana: 0322
Sforzaudo, it., v hudbě = náhle sesíleně. S. N.

294432   Sfouknouti Svazek: 3 Strana: 0322
Sfouknouti, knul a kl, ut, utí; sfoukati, sfukovati, herab-, weg-, ausblasen; zusam- menblasen. — co (odkud): oheň. Us. Dch. S. prach s obrazu. Us. Nemohu to s. = v rych- losti učiniti. Us. Dch. To se nedá s. Us. Sd. Neduh ten se dlouho sbíral, proto se nedá s. (rychle odstraniti). Dch. Vše prodal, jakoby to sfoukl. Ros. — co kam: v hro- madu, do klobouku, pod klobouk. Us.

294433   Sfouknouti. — co kde Svazek: 10 Strana: 0361
Sfouknouti. — co kde. Sfúknuť sněh po okně. Val Čes. 1. XII. 419.

294434   Sfouknouti co Svazek: 7 Strana: 0672
Sfouknouti co. To není jen tak s. (to nejde tak snadno). Us. Rgl. — koho = oklamati, ošiditi. Us. — co kde. Morana v nich sfoukla světlo životní. Šml.

294435   Sfoukýnati Svazek: 10 Strana: 0361
Sfoukýnati = sfukovati. Kbrl. Džl. 16.

294436   Sfragistický Svazek: 10 Strana: 0361
Sfragistický erb = pouhý obraz na pe- četi. Kol. Her. I. 21.

294437   Sfragistika Svazek: 3 Strana: 0322
Sfragistika, y, f, pecetisloví, náuka o pe- četech, die Sphragistik. Nz.

294438   Sfragistika Svazek: 9 Strana: 0290
Sfragistika (znalosť listinných pečetí) v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 244. 245.

294439   Sfrajmarčiti Svazek: 9 Strana: 0290
Sfrajmarčiti = vyměniti. 1475. Arch. XVIII. 23.

294440   Sfrejmarčiti Svazek: 3 Strana: 0322
Sfrejmarčiti, il, en, ení, zastr., eintau- schen.

294441   Sfrnenúť Svazek: 8 Strana: 0575
Sfrnenúť = sletéti; sraziti. Slov. Kal. S. 157.

294442   Sfukarovati Svazek: 7 Strana: 0672
Sfukarovati obilí = vyfoukati, vyčistiti (mlýnkem). Vz Fukar (dod.). Mor. Šd.

294443   Sfygmofon Svazek: 8 Strana: 0358
Sfygmofon, u, m. = přístroj k ohledání tepny. KP. VIII. 373.

294444   Sgágati Svazek: 7 Strana: 0673
Sgágati, sgatotati. Vz Gágati (kýhati). Tu sgagocú husi; Babušky sgágaly vre- sklavým gagotem. Sldk. Mart. 47., 45. (227., 228.).

294445   Sgahati Svazek: 3 Strana: 0322
Sgahati, shabati = pobrati. — co. Rád by sám vše sgabal. Mor. Šd.

294446   Sgalamutiť Svazek: 7 Strana: 0673
Sgalamutiť, confus machen. Slov. Phľd. VI. 256.

294447   Sgarb, u Svazek: 3 Strana: 0322
Sgarb, u, m., svršky, majetek. To jsou naše s-y. To jsou staré sg-by. Mor. Šd.

294448   Sgazdovaný Svazek: 8 Strana: 0358
Sgazdovaný = nahospodařený. S-né pe- ňáze. Phľd. 1894. 267.

294449   Sgazdovať Svazek: 7 Strana: 0673
Sgazdovať = uhospodařiti. Slov. Čo kto s čertom sgazduje, pre to si príde ďábel aj s interesom. Rr. MBš.

294450   Sglgať co Svazek: 8 Strana: 0358
Sglgať co = shltati, spolykati. Nár. list. 1895. c. 222. odp. feuill.

294451   Sgłumený Svazek: 10 Strana: 0361
Sgłumený = schoulený, skrčený. Brt. D. I. 216.

294452   Sgniaviť Svazek: 7 Strana: 0673
Sgniaviť, zusammenquetschen, zermalmen. Slov. Loos.

294453   Sgolomutený Svazek: 8 Strana: 0358
Sgolomutený = udivený. Phľd. 1894. 56.

294454   Sgraffito Svazek: 10 Strana: 0361
Sgraffito, ital. = ozdoby v obmítce škrá- bané (způsob dekorace pro vnější stěny). Vz Ott. XXII. 920.

294455   Sgraffitový Svazek: 7 Strana: 0673
Sgraffitový. S. malba = sgraffito, druh uměleckého ozdobování budov záležející v tom, že barevná červená, oranžová, žlutá n. šedivá půda sádrová ovrhne se asi na nůž silnou vrstvou obmítky, v které se pak vzorky výkresů vyškrábou až na půdu sá- drovou, tak že barevný výkres dobře mezi bílou obmítkou vyniká. Vz S. N., Zpr arch. VIII. 89., Wtr. Obr. 792.

294456   Sgraffitový Svazek: 10 Strana: 0361
Sgraffitový dvůr. Zr. Leg. II. 5. Sr. Sgraffito.

294457   Sgrbloň Svazek: 10 Strana: 0361
Sgrbloň, ě, f. = lakomec. Přerov. Čes. 1. XIII. 279

294458   Sgundžený Svazek: 7 Strana: 0673
Sgundžený; -en, a, o, zusammengesetzt. Slov. Hdž. Čít. 204

294459   sh Svazek: 8 Strana: 0358
sh mění se v Litovelsku, Konickú a Je- vičku v zh: zhodit, zhnit; v Kunšt., Dačicku a Telči mění se u výslovnosti v sch: schon m. shon, schod' ho m. shoď. Brt. D. II. 111., 232., 288.

294460   sh Svazek: 8 Strana: 0575
sh mění se v sch: shořeti — schořeti. Mas. fil. 1896. 433.

294461   Shabaný Svazek: 7 Strana: 0673
Shabaný = sgabaný. S. majetok. Sl. let II. 189.

294462   Shabať Svazek: 7 Strana: 0673
Shabať, vz Sgabať.

294463   Shabať Svazek: 10 Strana: 0361
Shabať = shrábnouti. — co: něčí maje- tek. Slov Sbor. čes. 29.

294464   Shabrovati Svazek: 3 Strana: 0322
Shabrovati = nemotorně spadnouti. — odkud: s hrušky. Mor. Mřk.

294465   Sháčkovati Svazek: 8 Strana: 0359
Sháčkovati. Naraz sa s-val (zamyslil, zpě- til). Phľd. XII. 204.

294466   Shádání Svazek: 7 Strana: 1381
Shádání, n = odhad S. platu ročního. Půh. V. 5.

294467   Shádaný Svazek: 7 Strana: 0673
Shádaný, abgeschätzt. S. plat. Z. d. opav.

294468   Shadaný Svazek: 9 Strana: 0290
Shadaný. Plat roční s-ný (ujednaný). 1441. Arch. XVI. 106.

294469   1. Shádati Svazek: 3 Strana: 0322
1. Shádati, shadovati = shoditi, odhádati, schätzen. — na čem po čem. Na desátcích obilných když se shaduje po kopách. Tov. — o čem. Toho se zeptati, kterak jest sha- dováno o tom platu. Půh. II. 549.

294470   2. Shádati se Svazek: 3 Strana: 0323
2. Shádati se, shodnouti se, srovnati se, übereinkommen. Us. — v čem, oč.

294471   Shádati se s kým Svazek: 10 Strana: 0361
Shádati se s kým = pohádati se. Sá. XIII. 38.

294472   Shachlovati Svazek: 3 Strana: 0323
Shachlovati, den Flachs kämmen. D.

294473   Shajsnouti se Svazek: 7 Strana: 0673
Shajsnouti se = sklouznouti se (na ledě). U Zborovic. Šd. Cf. Hajsati

294474   Shakesp Svazek: 3 Strana: 0669
Shakesp. Tč. — skrze co. On také učinil, aby choť jeho byla lilium s. skrze ctnosť. Hus III. 25. — čím. Jsúcie stkvúcie krású. Kat. 460. Kristus, choť cierkve sv., jest s. panenskú čistotú. Hus III. 65. Jest s. mno- hými ctnostmi. Hus III. 49. (Tč.).

294475   Shakespeare Svazek: 3 Strana: 0323
Shakespeare (angl., Šekspír), a, m., sl. angl. básník.

294476   Shakespearovský. S Svazek: 10 Strana: 0361
Shakespearovský. S. scena. Nár. list. 1902.

294477   Shakovati Svazek: 3 Strana: 0323
Shakovati = hákem zorati, haken. — co. Boč. exc.

294478   Shaliti Svazek: 3 Strana: 0323
Shaliti, il, en, ení, shalovati, ein-, ver- hüllen. Dch. — co čím.

294479   Shaliti koho več Svazek: 9 Strana: 0290
Shaliti koho več: v plášť. Pavl. Konp. I. 57.

294480   Shamati Svazek: 7 Strana: 0673
Shamati, shamnouti = uchvátiti, snísti, pobrati. Všecko shamá (pobere). Čce. Tkč Pes to sham(l). Us. Němc. Dítě to sha- malo (snědlo). Us. Kšť. Už je to tam, co vlček sham. Us. Němc.

294481   Shamovať Svazek: 8 Strana: 0359
Shamovať. Všade ho dačo s-lo (zdržovalo a p.). Phľd. 1895. 65.

294482   Shamtati Svazek: 3 Strana: 0323
Shamtati, sešlapati, tretend zusammen- stampfen. — co kde: seno na voze. — co: maso shamtnouti = popadnouti. Ros.

294483   Shamtiti Svazek: 7 Strana: 0673
Shamtiti = pohltiti, shamtati. U Kdýně. Rgl.

294484   Shánačka Svazek: 9 Strana: 0290
Shánačka = sháněčka. Mus. slov. II. 8.

294485   Shaňati Svazek: 3 Strana: 0323
Shaňati = utíkati, laufen. U Opav. Klš. — S. = sháněti. Ib. Klš.

294486   Sháněcí Svazek: 8 Strana: 0575
Sháněcí pec (hutn.). Ott.

294487   Sháněč Svazek: 7 Strana: 0673
Sháněč, e, m., Zusammentreiber, m. S. lúpeže. Hol. 257.

294488   Sháněčka Svazek: 3 Strana: 0323
Sháněčka, y, f., der Spreubesen. — S., ku shánění obilí, sháňka, shánědlo, shonec, stěradlo, shrnovačka, dska, das Streichbrett, Streichholz. Us. S-kou dostává v leb. Č. M. 433. Vz Sháňka.

294489   Sháněčka Svazek: 7 Strana: 0673
Sháněčka = shánění. Mt. S. I. 52.

294490   Shánědlo Svazek: 3 Strana: 0323
Shánědlo, a, n. = sháněéka. Sp.

294491   Sháněl Svazek: 10 Strana: 0361
Sháněl, a, m. = držgrešle. Rais Lep. 128.

294492   Shánělivý Svazek: 7 Strana: 0673
Shánělivý, emzig, suchend, zusammen- tragend. S. mravenec. Us. Vk. Cf. Shánlivý.

294493   Shánělka Svazek: 10 Strana: 0662
Shánělka, y, f., vz Běhna.

294494   Shánění Svazek: 3 Strana: 0323
Shánění, n., vz Sehnati. S. se po účinku, die Effekthascherei. Nz.

294495   Sháněti Svazek: 3 Strana: 0323
Sháněti, vz Sehnati.

294496   Shánidlo Svazek: 7 Strana: 0673
Shánidlo, a, n. = sháněčka. Rk.

294497   Shánivosť Svazek: 3 Strana: 0323
Shánivosť, i, f., baživosť, slídivost po účinku = shánění se.

294498   Shánivý Svazek: 8 Strana: 0359
Shánivý = přičinlivý. Sterz. I. 476. a.

294499   Sháňka Svazek: 3 Strana: 0323
Sháňka, y, f., shánění se, das Suchen, Jagen, die Nachfrage wornach. Byla po něm s. Us. Ten měl sháňku (běhal)! Vk. — S., = shánění ryb táhnutím plotu do loviště. Šp. — S., náčiní ku shánění obilí = sháněčka. Obilí sháňkou sháněti. — S., náčiní, jímž se vrch od věrtele shání, když obilí se měří = sháněéka. Us. Hk.

294500   Shánlivosť Svazek: 8 Strana: 0359
Shánlivosť. Čiłá s. Pečírkův Kalendář. 1896. 64. Shánlivý. Pečírkův Kalend. 1896. 64.

294501   Shánlivý Svazek: 7 Strana: 0673
Shánlivý S. oči. Prss. Cf. Shánčlivý.

294502   Shanobiti si Svazek: 7 Strana: 1381
Shanobiti si = nasháněti si, nastřádati. Slov. Phľd. XII. 694.

294503   Shárati Svazek: 3 Strana: 0323
Shárati, verbrennen, im Verbrennen be- griffen sein. Bur.

294504   Sharmonisovati co Svazek: 3 Strana: 0323
Sharmonisovati co, harmonisch stimmen. Us.

294505   Shasinadlo Svazek: 8 Strana: 0359
Shasinadlo, a, n. Ott. VIII. 777. b. Elek- trické s. KP. VIII. 169. Shasiti. Vápenici shasil. Půh. VI. 221.

294506   Shasínák Svazek: 7 Strana: 0673
Shasínák, u, m., Löschzeug, n. S. svíček. Vaňa

294507   Shasiti Svazek: 3 Strana: 0323
Shasiti, shas, il, šen, ení; shasívati, sha- sovati, přechodné sloveso = oheň hořící udusiti, löschen, auslöschen. — co: svíčku, Ros., oheň, Br., Háj., dřevo hořící. Kom. Světla neshašuje přes celou noc. V. — co kde. Oheň v slámě s. Br. Světlo v lampách s. Pref. — co čím: svíci fouknutím. — Vz Shasnouti.

294508   Shasiti Svazek: 7 Strana: 0673
Shasiti Cf Zaduchať. — co: vápno, löschen, vodu, abschrecken, Šd., světlo, Pass. mus. 381., příčinu války. Anth. Jedna baba nám ju (lásku) shasila. Sš. P. 272. — co kdy. Já každý den v určitou hodinu sví- tilnu sháším. Dch.

294509   Shaslý Svazek: 3 Strana: 0323
Shaslý. S. oheň, ausgelöscht, verloschen. D.

294510   Shasnouti Svazek: 3 Strana: 0323
Shasnouti, snul a sl, utí; shasínati = přestati hořeti, nepřechodné, aus-, er-, verlöschen; sterben, erlöschen. — abs. Oheň shasl, V., svíčka shasla, Ros., shasíná. Us. Již shasl = umřel. Us. Slavné jméno shasne. —čím (umříti). S. smrtí; těžkostí srdce (gt.) s. V. — Pozn. Tohoto slovesa často špatně užívají přechodně místo: shasiti. Shasni (m.: shas) svíčku. Us. Oharek, aby nesmrděl, shasni (m.: shas). Kom. Vítr shasl (m.: shasil) světlo. D. Vz Hasnouti, Shasiti.

294511   Shasnouti Svazek: 7 Strana: 0673
Shasnouti. — abs. Všecka svietla shasla. Pass. mus 381. Západ shasl, Kká., hvězda shasla. Nrd. — od čeho. Světlo shaslo od větru (větrem). Tč. — kde. V šeru svit denní shasíná; Plamen síly v něm shasl. Vrch. Pomsty žár jí v oku shasl. Osv. — v čem. Otec v síle zhasíná (slábne). Phľd. IV. 17. — kdy. Mdel, až teď v noci před některou hodinou zhasl (zemřel). Žer. 352. Ni v smrti nezhasne láska opravdivá. Ppk. II 100.

294512   Shasnutí Svazek: 3 Strana: 0323
Shasnutí, n., das Erlöschen. Soused náš je na s. (brzo umře). Šm.

294513   Shasnutí Svazek: 10 Strana: 0361
Shasnutí, n. Ta je na s. jak pochodeň. Čes. j. XII. 307.

294514   Shášati Svazek: 7 Strana: 0673
Shášati = shašovati. Na již. Mor. Šd.

294515   Shašení Svazek: 7 Strana: 0673
Shašení, n., das Auslöschen. Vz Shasiti.

294516   Shašený Svazek: 7 Strana: 0673
Shašený; -en, a, o, gelöscht. Vz Shasiti.

294517   Shašovati Svazek: 7 Strana: 0673
Shašovati. Vz Shasiti.

294518   Shawl Svazek: 3 Strana: 0323
Shawl, u, m., šál, das Umschlagtuch der Frauen. S. hedvábný, z velbloudí srsti n. chlupů, bavlněný, vlněný, hladký, tisknutý, angorový. Šp.

294519   Sházavý Svazek: 3 Strana: 0323
Sházavý, který shazuje, abwerfend. S. kůň. Slov. Plk.

294520   Sházeti Svazek: 3 Strana: 0323
Sházeti, vz Shoditi.

294521   Sházka Svazek: 3 Strana: 0323
Sházka, y, f., shození, das Herab werfen. — S. = obilí z perny na humno shozené, asi 30 snopů na tři posady. U Opav. Klš.

294522   Shazky Svazek: 7 Strana: 0673
Shazky, pl., m. = smeti. Kehricht, n. Šmd.

294523   Shebnouti Svazek: 7 Strana: 0673
Shebnouti, zhebnouti = umříti (opovržl.).

294524   Shečmati Svazek: 7 Strana: 0673
Shečmati, zusammenpferchen, -pressen. Posp.

294525   Shed Svazek: 7 Strana: 0673
Shed, u, m., Sheddach, n. Vz Střecha pilová. Pcl. 42.

294526   Shejtnouti Svazek: 7 Strana: 0673
Shejtnouti = spadnouti. Však ty shejt- neš! U Čejova u Humpl. J. Svátek.

294527   Shekovati Svazek: 10 Strana: 0361
Shekovati = spářiti, z něm. S. kanáry. Us. Rgl.

294528   Shemzati Svazek: 3 Strana: 0323
Shemzati, zusammenkriechen. Ros.

294529   Shepnouti Svazek: 3 Strana: 0323
Shepnouti = sepnouti. U Olom. Sd.

294530   Sherný Svazek: 10 Strana: 0361
Sherný, gut spielbar. S. drama. Masar. Stud. 17.

294531   Sherry Svazek: 8 Strana: 0359
Sherry, angl., čti šery, jinak xeres, dobré j špaň. víno. Vilím. Cenník.

294532   Sherry Svazek: 10 Strana: 0361
Sherry, španělské víno. Vz Ott. XXII. 936.

294533   Shiiésti co Svazek: 10 Strana: 0362
Shiiésti co. Těsto sválejí a shnětú. Mill. 124a. Vz Shnísti.

294534   Shilling Svazek: 10 Strana: 0361
Shilling (šilink. angl. ) = asi 50 kr. r. č.

294535   Shirtink Svazek: 7 Strana: 0673
Shirtink, u, m. = látka na košile, Shir- ting Us. Jdr.

294536   Shladek Svazek: 9 Strana: 0290
Shladek, dku, m, mince. Dač. I. 358.

294537   Shladitel Svazek: 3 Strana: 0323
Shladitel, e, m., der Vertilger. Tkadl.

294538   Shladitelka Svazek: 3 Strana: 0323
Shladitelka, y, f., die Vertilgerin.

294539   Shladiti Svazek: 3 Strana: 0323
Shladiti, il, zen, ení; shlazovati = uhla- diti, zusammenglätten o. -streichen; zahla- diti, zkaziti, zahubiti, tilgen, vertilgen. Jg. — co: vlasy (uhladiti), Br., hřích (zahladiti), V., město. Us. S. koho. Rk. Jako bláto shlazuje. Ž. wit. 17. 43. Shlaď viny mé. Kom. Jeho zásluh s. nelze. Us. Dch. (Umřel Ježíš), aby pýchu naši shladil; Věrně tací lehce by Krista shladili, kdyby jim ta řeč stála; Neb viem, že mnozí, mnějíce by lépe rozuměli, což dobře jest psáno, shlazují a zle napi- sují; Těla božieho přijímanie hřiechy shla- zuje, všědnie i smrtedlné. Hus I. 17., 244., 440., III. 177. S. hanebnosť, nevedomosť a nestateč. Sš. II. 8. — si co na kom. Shla- dil si na něm svou žáhu (učinil mu to, čeho si přál, aby se mu pomstil). Us. Vrů., Kp. - koho odkud. S. někoho se světa. Pass., Výb. II. 9. Pro tu příčinu dóm Jeroboam zhřešil jest a vyvrácen a shlazen s(e) země; Co škodí člověku, že z té dcky chce jej shladiti lidská hlúposť, poňavadž z knih ži- vých neshlazuje ho zlé svědomie? Hus. I. 446., III. 227. — koho jak. Potři v zemiech našich nepřátely, shlaď je u věk a věky vě- koma. Rkk. 54. Kterýž kolivěk Hřích skrze pokání shlazen nebude, ihned svú těžkostí k jinému táhne. Hus III. 184. — co, koho čím: hřích dobrotou, Jel., koho ukrutnou smrtí, Kram., písmo nožíkem (vyškrabati). Brikc. S. písmo nožem v listině. J. tr. Protož zápisové ohrazení těmi pečeťmi s podpisy svědkův učiní v súdech i krom súdů plnu víru; když jedně nebyli by shlazováni a naj- více na místě zle domnělém. S. při času dání neb na místě vlastních jmen nebo na počtu peněz. CJB. 415.

294540   Shladiti Svazek: 9 Strana: 0290
Shladiti = uhladiti. Ta masť všecky strupy shladí. Maš. ruk. 185b.

294541   Shladiti se Svazek: 7 Strana: 0673
Shladiti se. Jeho čelo zakaboněné trochu se shladilo. Exc. Křivda se zhladí, památka nezhyne. Us. Tč.

294542   Shládnouti Svazek: 7 Strana: 0673
Shládnouti, vz Shlédati. Zhľádni sa včul nade mnou. Hol. 5.

294543   Shlanouti Svazek: 3 Strana: 0323
Shlanouti, dnul, utí. Túhať mně po ní, když na ní zpomenu, div že kdy neshlanu, omdleje v túhách stana. Boč. Cant.

294544   Shlasiti Svazek: 3 Strana: 0323
Shlasiti, il, šen, šení = naladiti. Šm.

294545   Shlásiti se Svazek: 10 Strana: 0361
Shlásiti se = shodovati se. S pravidlem se s. Krok II b. 316.

294546   Shlavec Svazek: 7 Strana: 0673
Shlavec, vce, m. = poduška pod hlavu, Kopfkissen, n. Mor. Knrz.

294547   Shlavek Svazek: 7 Strana: 0673
Shlavek, vku, m. = shlavec. Laš. Tč.

294548   Shlaví Svazek: 3 Strana: 0323
Shlaví, n., dřevo mezi kolečky u pluhu, na němž leží hřídel. Hk. Vz Zhlaví.

294549   Shlaví Svazek: 7 Strana: 0673
Shlaví = špalek ve mlýně. Vz KP. V. 612.

294550   Shlavíčko Svazek: 7 Strana: 0673
Shlavíčko, a, n. S. zadlabané ve shlaví (ve mlýně). KP. V. 612.

294551   Shlaviti Svazek: 3 Strana: 0323
Shlaviti, il, en, ení = hlavu stíti, köpfen, enthaupten. — koho čím. Vlastní rukou dcerku svou shlavil. Ob. pan.

294552   Shlazení Svazek: 3 Strana: 0323
Shlazení, n., die Vertilgung, vz Shladiti. V. S. s listu, jestli na miestě nepodezřelém, to neškodí, pakli jest na miestě napsaném nebo podezřelém, jakožto při datum, tehda škodí. Brikc. Beschädigung der Urkunde.

294553   Shlazený Svazek: 7 Strana: 0673
Shlazený; -en, a, o, vertilgt; radirt. Písmo nožíkem v listině s-né. J. tr.

294554   Shled Svazek: 3 Strana: 0323
Shled, u, m., hledění dolů, das Herabse- hen; hledění nač, das Besehen, die Beschau. V tom se událo, že jest sem s jinými lidmi jel na shledy. NB. Tč. 115. — S., účel, die Absicht. D. — S., ohled, die Rücksicht. Shle- dem toho. Plk.

294555   Shled Svazek: 7 Strana: 0673
Shled ptačí, Vogelperspective, f. Dch.

294556   Shled Svazek: 10 Strana: 0361
Shled, u, m. Přišel k nám na shledy (na ohledy). Zvon IV. 81., Světz. 1895. 306.

294557   Shlédací Svazek: 7 Strana: 0673
Shlédací, Befunds-. S. výkaz.

294558   Shlédač Svazek: 3 Strana: 0323
Shlédač, e, m., explorator, der Kundschaf- ter. Poslal s-če do jich stanovišť. BO., Bj.

294559   Shledalý Svazek: 3 Strana: 0323
Shledalý, umsichtig. Tkadl.

294560   Shledám -se Svazek: 9 Strana: 0290
Shledám -se. Úsloví atd. vz v Zát. Př. XIII. odst. 4. (223. ).

294561   Shledaná Svazek: 3 Strana: 0323
Shledaná, vz Shledaný.

294562   Shledání Svazek: 3 Strana: 0323
Shledání, n., die Findung, Entdeckung, Ersehung, der Befund. Jg. — S., das An- sehen, Besehen. — S., das Herabsehen. — S., s. se, die Zusammenkunft, das Wieder- sehen. S. s kým míti. Har. Na s. Us. S. přá- telské. V. S tím vás ochraně všemohoucího poroučím, ten rač potěšené s. mezi námi způsobiti. Žer. 349.

294563   Shlédání Svazek: 7 Strana: 0673
Shlédání. Až z toho zhlédanie poškvr- něné myšlenie mějieše. Pass. 28.

294564   Shledaný Svazek: 3 Strana: 0324
Shledaný; -án, a, o, zusammengesucht. Krmě odevšad s-né (nákladné). V. — čím. Věc zkušením shledaná. Kram. — na kom vina shledaná Us. — Shledaná, é, f. = shle- dání, das Wiedersehen. Na s-nou! Mark.

294565   Shledaný v čem Svazek: 7 Strana: 0673
Shledaný v čem: v klamu. Bart. 110.

294566   Shledatelný Svazek: 3 Strana: 0324
Shledatelný, vorfindlich. Dch.

294567   Shledati Svazek: 3 Strana: 0324
Shledati, shledávati, shlednouti = hledaje snésti, snášeti, zusammensuchen, herbeischaf- fen; nalézti, uviděti, přesvědčiti se, zkusiti, finden, sehen, ersehen, entdecken, erfahren, in Erfahrung bringen, wahrnehmen. Vz Sh. se. Jg. — abs. Přestaň jim jen raků za ňadra sypati, tedy shledáš, jací to byli přátelé. Prov. D. Hledej a shledáš. Dch. A kdy tyto kusy budem pilně vážiti, shledáme, co jest křivých klevet; Ajižť jest shledal, dobře-li byl přikázal; A tu shledáš, kterak sú na mnohých miestech bible obecné nové poka- ženy. Hus I. 252., III. 252., 260. - co, koho. Řečník rozličné způsoby mluvení shledává. Kom. Něčí vernosť. Har. Které shledali, ty zabili. Háj. Shledati (opatřiti) summu, auf- bringen. J. tr. S. hlasy. Us. Dch. Ješto jsem já tu měl s. svój dluh; Což úředníci shle- dají, to má Zykmund platiti; Páni shleda- jíce všecko spolu chtí spravedlivé učiniti; Tu bych měla s. 4 mr. svého věna a to mi schází; Jsem já měla tu svój dluh shledati. Půh. I. 253., II. 65., 138., 249., 616. A věř mi na mé svědomie, že jsem mnoho shledal kněží, jenž s vlastními sestrami takměř každý deň i na vánoce i na velikú noc shřešili sú; O nebeském království kázal, ovcě zahynulé shledal. Hus I. 277., II. 1. Shledal ho zdráva. — co komu. Rád by sobě více věcí shledal. Ros. — co odkud: zprávy z rozličných kronik s. Dal. Z toho shledáme, že mnohá zde jsú dóstojenstvie mylná. Hus I. 152. — co na koho. Jestli to naň shledali. Pr. Pakliby se toho přes to kdožkoli dopustil a naň to shledáno bylo. Zř. F. L A. VIII. Na koho by shledáno bylo. Bdž. 187., NB. Tč. 179. To se naň shledalo. Us. — co kde (na čem, v čem, před kým, při čem, u koho). Lesť při někom shledati. J. tr. Patrné bezpraví, nedbalosť při někom s. J. tr. Ne vždy se při těch věcech shledává. Byl. A shledše u něho zlaté (peníze) pravila. NB. Tč. 148. Nemohu v té věci s. chuti, vkusu žádného. Dch. Jednou v tom se shledáš. Er. P. 236. S. a usvědčiti koho v čem. Bart. 1. 25. S. na někom vieru. Arch. I. 147. Jakož se to v svědomí shledává; Žalobníci v nesprave- dlivém másu shledáni byli. NB. Tč. 183., 244. Ty tři příčiny na tom těle mrtvém jsú shle- dány; Na nich bude moci své shledati. NB. Tč. 93., 271. Toho jsem dskami dovedla a úředníci na dědině shledali; Ješto jsem měla na tom své škody shledati; Páni spolek vi- děli, než v tom nemohli s., k čemu by ta paní právo měla; A k tomu jsmy také shle- dali v menších knihách úředničích, že na ty časy se zde v Olomúci před úřadem súdil; V knihách jsem shledal. Půh. I. 240., II. 331., 554., 601. Aby se v pyšném rúše okázali, aby se shledali ve freji; A nic jiného než božie vuoli v něm shledává. Hus I. 130., III. 22. — kde čeho šp. m.: co. Shledá-li po- hanů (m.: pohany) tupého rozomu ; V něko- lika číslech shledáváme suchoparných věcí. Brt. Vz S (III. 245. b.). - co, se jak. V do- brém zdraví se s. Us. Což podlé listu úřed- níci shledají jeho dílo, to má plniti; Na tom základu měl bych ty peníze shledati. Půh. I. 264., II. 271. — o čem. V druhé stránce o pořádku slušně a užitečně z strany hospo- dářství kratičce shledáno. Vc. Stč. d. p. 53. — se oč. O to sě ty sluhy shledú (= shle- dají se, sejdou se). Kat. 3012. — kdy. Do dne do roka se tady zase všeci shledáme. Er. Sl. čít. 39. A proto prvního dne jej na Kou, druhého na Rodu . . . shledáváme. Sš. Sk. 245. Byl bych se včerejšího dne rád s vámi ještě před výjezdem vaším shledal.. . Žer. 349. Kde se shledáme před výletem ? Ml. Vz S. se s kým. — co, koho za co: někoho za moudrého. Br. S. něco za dobré. Dch. — hoho kým : drzomluvným. Zyg. Pakli který rozdělitel bude shledán přestu- pitelem toho ustanovení, s úřadu svého buď ssazen. CJB. 315. Mikuláš nikda nebyl blud- ným člověkem shledán. Brt. S. 56., Bart. 107. Poněvadž jest knihami shledáno, že se přiznal. Půh. II. 60. Spravedlivým shledán budeš v řečech. Sš. I. 42. — se s čím = najíti se, finden; hledati, suchen. Nevím, kde se s tím shledám. Us. Přece jsem se se svými věcmi shledal. Us. Ztratil to, už se s tím neshledá. Us. Dch. Se vším se shle- dáš. Er. P. 233. Shledal se s jedním bra- trem. Bl. Žv. Aug. 13. Však ty se ve mně shledáš (mne poznáš)! Rychn. — Br. — se s kým kde (na čem, v čem, před kým, u koho) = sjíti se, zusammen kommen, sich finden: na náměstí, v kostele, Us., před pánem Bohem, Háj., u strýce. Sych. Dej nám, ať se s tebou v nebesích shledáme. Sš. P. 61. Abych se s Vaší milostí v dobrém zdraví potěšené po vyplnění svých úmyslů s. mohl; Za potřebné bych soudil, abych se dříve toho času s vámi s. a strany té věci rozmluviti mohl; Shledal se se mnou v Brně. Žer. 18., 345. V jedny časy shledav se s ním i řekl jemu takto; Kdežby kolvěk p. Boček se s ním shledali před pány, tu má jemu svú nemoc zpraviti. Půh. II. 344., 488. I shle- dali se na poli nad Sádlnem s Dominem. Pč. 34. V radosti nebeské spolu se shledáme; To poznáte, až se u Boha v radosti s jeho pomocí shledáme. Hus III. 278., 283. Shle- dáme se u kožešníka na bidle (jako liščí kůže) i. e. nikdy; 2. v hrobě, na šibenici. Sych. — s inft. Shledal jsem býti mezi ji- nými potřebnou knihu: Politiam historicam. V. Tuto věc tak se míti shledají. Mudr. — Kom. — že. Shledalo se, že to učinil. Us., Har., Sych. A když se shledá, že se žaloba jeho se dskami dělí. O. z D, Zř. F. I. A. XXXVIII. Pakliby shledala, že by co měl, má se naň zvésti; Shledají-li, že jest tu co škodného, to má minúti a opraveno býti. Půh. I. 391., 203. Shledáno, když sta umřela, kto jest vyšší a dóstojnejší, že Lazar, a kto nižší, že bohatec; Neb sem to shledal, že prve obecnie noviny věděli sú v klášteřiech zavřených než v uliciech zjevných; A shledna, že užitkové nejsú dobři, proč chce pověstná slova rozsievati?; Shledá, že obecně ti, kte- říž jiné klnú, jsú v boží kletbě. Hus I. 243., 264., 265., II. 204. — Shledán býti v čem, za koho, za co, před kým, s infinit.: v hříchu, Jg., za moudrého. Br. Shledán jest původ toho býti. Kom. Věc v pouhé pravdy jistotě shledána. Troj. A kdyby v tom shledán byl. že minci falšoval. Nar. o h. a k. A bude shledáno přede pány. Půh. I. 309. A kdyžby ve lži shledáni byli, aby hodně utr- pěli ; A budu-li shledán v kterém bludu anebo v kterém kacierstvie neodmlúvám jako blu- dný, jako kacieř utrpěti. Hus I. 264., III. 275. Shlédati, shlídati, shlédávati, shlédnouti, shlídnouti, dl, ut, utí; shledovati, shlízeti (v obec. mluvě shlížeti) = patřiti, hleděti, sehen, ansehen, erblicken, in Augenschein nehmen, beschauen, gewahr werden, ersehen; s hůry dolů hleděti, herabsehen. Jg. — abs. Shledněte, jaká jest země ta i lid. Br. Ten škaredě shlídá (= hledí). Mor. Šd. Ten shlídá (finster o. trotzig aussehen, zornig auf Je- manden schauen). Mor. Sd., Vch. — co, koho. Chce nás shlédati, musíme se ho báti. D. S. město (rekognoskovati). Br. Vyjeli do pole, aby shlídali příležitosť města. Sl. Uh. 1. 126. Shlídati něco, etwas gierig begehren. U Olom. Sd. S. vojsko. Us. — (co) čím. Něco očima shlédnouti. V. Shleduje orličíma - očima (dolů hledí). Ryt. kř. —- ke komu. Bůh k tvorům svým shlíží. Hlas. — (co) odkud (kde). Se svého příbytku dvory ve vší vsi s. mohl. Háj. Až milý Buoh, vida neduh k zhojení lidem nemožný, shlédl jest s nebe jsa sám mocný. Hus III. 266. Bůh shlédl s nebe. Br., Ros. — kde. Něco ve světě shlédl. Kom. Vojsko své při Hradci Králové shlídl a spořádal. Pešina. 1643. V zrcadle se shlížel. Us. Vch. V čem se shlížíš, když si vážeš (šátek)? Němc. 180. Úklady okolo sebe shlédni. Jel. — se na kom, na čem, sich am Jemanden versehen. Shlédla se na praseti, na strýci, na ohni (o ženách těhotných). Us. — (se) kam (do čeho, nač, v co). Tenkráte se do toho shlídali (hleděli udiveně na úl, když jej uzřeli). Us. (Lego Jan). Shlídal na mne (= škaredě na mne hleděl). Mor. Šd. Shlí- dati se nač (o tom, kdo si něco — obyčejně věc menší ceny — přsvojil, co nebylo jeho). Mor. Brt. Vy jste se shlídli jenom na pe- , níže (na statek) a tak jste učinili dceru ne- šťastnou tím vdajem. Mor. Šd. Shlídati se nač (etwas nicht gerne verschenken). U Olom. Sd. Kde shlížel věžní v šero dálky. Kká. Š. 19. — se čemu, k něčemu prohlédati, zření míti nač, sein Augenmerk auf etwas haben o. richten (Hy.), nach etwas begierig trachten. U Prostěj. Vch. Vy ste se shlídli jen penězům. Mor. Mřk. Když provdával dceru, shlídl se penězům. Mor. Hý. — s inft. Shlídl ji s ním mluviti. Záv. — čeho: švar- ných tváří, šp. m. co. Brt.

294568   Shlédati. — abs Svazek: 7 Strana: 0673
Shlédati. — abs. Jen shlízej (mrač se)! Us. ČT. Tkč. — co. Domov drahý, rodné kraje popraj, Bože, zhliadnúť raz. Ppk. II 49. — kde. Tvé oko shlíželo se v mém. Kyt. Asi deset kroků od dubu zhlédla jasný lesk. Tč. exc. V studánce se shlížela. Němc. Zhlíží-li se kto večer v zrcadle, dostane zlatenku neb uhlídá v něm smrť. Kld. II. 306. — se na čem. Těhotná snadno se zhlídne na tom, nač se dlouho dívá. Vz Mus. 1853. 475. — kam (jak čím). Shlíží v jezero, Tč., na města. Hvl. 379. S opo- vržením na někoho s. Šb. F. Shlédni očima svého milosrdenství na tento svůj lid. Mž. 32. Poče naň po oku z. St. skl. IV. 370. — se zač. Zahálka se zhlížela za potupnou (byla pokládána). U Solnice. — se čemu. Zhlédl se laciném(u) zboží (koupil, že bylo lacino, ale bylo špatné). Zlínsky. Brt.

294569   Shledati co Svazek: 7 Strana: 0673
Shledati co. Zhľadá každý kútik. Slov. Dbš. Sl. pov. V. 17. Pacholci koně shledá- vajú. Sš. P. 552. S. Boha, exquirere. Ž. kl. 76. 3. — jak. Jestližeby skrze to rukojem- ství jaké škody vzali, tu aby toho všeho postihnúti a shledati mohli přede všemi ji- nými 1519. Mus. — se kdy. Dobrou noc, rozume, sám p. Bůh ví, kdy se zase shle- dáme (řekl ochlasta jda do hospody). Us. Bayer. — kde. Móž po dskách i náleziech shledáno býti. Vš. 267. Shledali si po sed- nici své věci. Sá. — co na kom. Peníze sobě na dobrých lidech shledali. Mus. 1880. 24., NB. Tč. 271., Osv. I. 485. — se oč. O to se sluhy shledú (se shledají, sejdou se). Kat. v. 3012. — koho v kom. Otec v něm shledával pomocníka. Kos.

294570   Shledavač Svazek: 3 Strana: 0325
Shledavač, e, m., der Beseher, Untersu- cher. Br.

294571   Shledávání Svazek: 7 Strana: 0673
Shledávání, n. = schůze. V společných s-ních promlouvali. Výb. II. 1466.

294572   Shledavatel Svazek: 3 Strana: 0325
Shledavatel, e, m. = sběratel, der Sam- mler. D.

294573   Shledávati se oč Svazek: 10 Strana: 0361
Shledávati se oč. Baw. Ar, v. 4862.

294574   Shledčivý Svazek: 3 Strana: 0325
Shledčivý = spatřitelný, vyvýšený, sicht- bar. Reš.

294575   Shledlý Svazek: 3 Strana: 0325
Shledlý, uhledčivý, oculatus. Reš.

294576   Shlednouti Svazek: 3 Strana: 0325
Shlednouti, vz Shledati.

294577   Shlédnouti Svazek: 3 Strana: 0325
Shlédnouti, vz Shlédati.

294578   Shlednúti Svazek: 10 Strana: 0361
Shlednúti = shlédnouti. Mill. 70.

294579   Shlédnutí, shlídnutí Svazek: 3 Strana: 0325
Shlédnutí, shlídnutí, n., das Erblicken, der Augenschein. — S., pozor, das Augen- merk. Kostelníci pozorné s. míti mají, kdo v kostele jest a kdo není. Mus. IX. 153.

294580   Shledny Svazek: 3 Strana: 0325
Shledny, sichtlich. Rk.

294581   Shledovati Svazek: 10 Strana: 0361
Shledovati. Vz Shlédati, Baw. Ar. v. 4774.

294582   Shledú sě Svazek: 3 Strana: 0325
Shledú sě, vz Shledati se oč.

294583   Shlídavě Svazek: 10 Strana: 0361
Shlídavě = pátravě. Na někoho s. pa- třiti. Msn. II. 180.

294584   Shlídavec Svazek: 3 Strana: 0325
Shlídavec, vce, m., ponurý, ein gräuli- cher, finsterer, zorniger Mensch. U Olom. Sd.

294585   Shlídavosť Svazek: 3 Strana: 0325
Shlídavosť, i, f., finsteres Blicken, finste- res Wesen, die Zornmüthigkeit. U Olom. Sd.

294586   Shlídavý Svazek: 3 Strana: 0325
Shlídavý, shlédavý, finster blickend, zorn- müthig. U Olom. Sd.

294587   Shlídník Svazek: 3 Strana: 0325
Shlídník, a, m. = dohlížitel, der Aufse- her. Scip.

294588   Shlídný Svazek: 7 Strana: 0673
Shlídný = krásný. Na Hané. Bkř.

294589   Shlídoň Svazek: 3 Strana: 0325
Shlídoň, ě, m., kdo shlídá, škaredě hledí. Ten s.! Vz Shlídati. Mor. Šd.

294590   Shlízeti Svazek: 3 Strana: 0325
Shlízeti, vz Shlédati.

294591   Shloba Svazek: 9 Strana: 0290
Shloba, y, f. = onen článek, kde jsou dvě prkna ? sobě zadělána. Slov. Mus. 1848. II. 210.

294592   Shlobiti Svazek: 3 Strana: 0325
Shlobiti, il, en, ení, shlobovati = udělati, verfertigen. Šp., Mtl. — co z čeho. By z desek bednu shlobili. Kld.

294593   Shlodati Svazek: 3 Strana: 0325
Shlodati, hlodám a hlozi. — co. Ten tálov kosť objídá a shloze. Us. Zajíc tu kůru celou shlodal. Pokladu ani mol ani rez ne- zhloze. GR.

294594   Shlodati Svazek: 7 Strana: 0673
Shlodati. I kosti shlozí a zhryzú. Hus I. 231.

294595   Shlodek Svazek: 7 Strana: 0673
Shlodek, dku, m. = zakrsalý člověk. Brt.

294596   Shlomoziti Svazek: 3 Strana: 0325
Shlomoziti, il, žen, ení, utýrati, ermüden. Č.

294597   Shlopec Svazek: 9 Strana: 0290
Shlopec, pce, m. = vikýř. Val. Čes. 1. VIII. 316.

294598   Shlostěti Svazek: 9 Strana: 0290
Shlostěti. Jak von také shlostí (zkrotne). Hoř. 94.

294599   Shloubčiti Svazek: 3 Strana: 0325
Shloubčiti, il, en, ení, vertiefen. Kram. — co čím.

294600   Shloucati Svazek: 3 Strana: 0325
Shloucati = špatně učiniti, ukopati, smač- kati, stlouci, verpfuschen, verderben. — co: přízi (příliš tlustou učiniti). U Petrovic. Dch.

294601   Shlouceti Svazek: 3 Strana: 0325
Shlouceti, el, en, ení = shltati, zusam- men-, verschlucken. Us. — co.

294602   Shlouček Svazek: 7 Strana: 0673
Shlouček, čku, m. = menší zástup. Kos

294603   Shloučeně Svazek: 3 Strana: 0325
Shloučeně, hlukem, hromadně, schaar- weise. Kram.

294604   Shloučení Svazek: 3 Strana: 0325
Shloučení, shlučení, n. = shromáždění, zástup, die Schaar, der Haufe. S. lidu. Aqu.

294605   Shloučený Svazek: 3 Strana: 0325
Shloučený; shloučen, a, o, geschaart, zu- sammengerückt. S. šik. Plk. — v co. Květ v strboulek s. Rostl. Lid v hromadu s. Reš.

294606   Shloučiti Svazek: 3 Strana: 0325
Shloučiti, shlučiti, il, en, ení; shloučeti, el, en, ení; shluknouti, kl, ut, utí; shluko- vati, shlučovati = v hluk sraziti, shromáž- diti, schaaren, zusammendrängen; s. se = shromážditi se, shrnouti se, sich schaaren, sich versammeln, sich zusammenstellen, zu- sammenrücken. V., Jg. — koho. Har. IL 146. — co, koho, se v co. Dělníky v hromadu s. St. skl. Se v hromadu s. Flav. Naliť Uhřie v setniny sě shluků. Rkk. 49. Mnostvie v je- dnu sílu se shluče. Rkk. 51. — se kde (kam). Okolo něho se shlukli. Háj. Shlu- čechu sě v lesě pod Hrubú skalú. Rkk. 36. — jak. Tam u velikém množství se shlukli. Eus. Nebudú sě shlučovati v chrámě. BO. Vz S. se proti komu. — koho, se k čemu (kam). Se k hradu s., Rkk., 19., k zlému. Jel. Vojska k němu se shlukla. V. Shlučí se k němu zástup. ZN. — Br. — se s kým. Vitoš opat s bratří sě shluče i jide. St. skl. — se proti komu. Br. Shlukše sě proti němu jechu sě jeho kamenovati. BO. Veliká čásť horlitelů v zaryté pýše proti Pavlovi se shlukla. Sš. Sk. 246. — se na koho: na krále. Br.

294607   Shloučiti Svazek: 7 Strana: 0674
Shloučiti = shromážditi. Hr. ruk. P. 297., 977. — se več(kde). Shlukli se u veliké spolky. Tk. Č. 3. Shlukujíce se na slušných místech v obce městské. J. Lpř. — se kde. Lidé se shloučili před ko- stelem. Us. Pamatuji časy, v nichžto nad otčinou se prvně shlukla divá honba za frančinou. Kká. Td.

294608   Shloučiti se s čím kam Svazek: 9 Strana: 0290
Shloučiti se s čím kam. S li se s bra- němi k rynku před Paulovy. Dač. I. 49.

294609   Shltati, vz Svazek: 3 Strana: 0326
Shltati, vz Sehltiti.

294610   Shlučení Svazek: 3 Strana: 0326
Shlučení, vz Shloučení.

294611   Shlučený Svazek: 10 Strana: 0362
Shlučený = shluklý. S. dav lidu. Mark.

294612   Shlučilý Svazek: 3 Strana: 0326
Shlučilý, vz Shlučiti. Vz s-lé syny své. BO.

294613   Shlučiti se Svazek: 3 Strana: 0326
Shlučiti se, vz Shloučiti.

294614   Shlučný Svazek: 3 Strana: 0326
Shlučný = hlučný. S. svatba. Olom. Sd.

294615   Shluk Svazek: 3 Strana: 0326
Shluk, u, m., shluknutí, hromada, der Rumel, Haufe, die Schaar, die Rotte. Dch., Jg. I braňú rozráže mocnú vrahom shluky. Rkk. 25. S. hlásek, Anhäufung von Lauten. Nz. S. lidí. Sš. Sk. 247. — S., v horn., der Stock. Hř. S-ky n. čoky. Krč. 190. S-y žu- lové, pevného křemene. Krč. 471., 899. S. krystalů. Vz Bř. N. 47., 49.

294616   Shluk Svazek: 7 Strana: 0674
Shluk hlásek. Vz Souhláska v Brs. 2. vd. 233. a v tomto slovníku. S. hvězd, obláčkový, Stč., drah, Tl. M. 108., lidstva, Dch., molekularní, Rm. 5., 67., věží. Čcb. Kapaliny jsou shlukem hmotných částic. ZČ. I. 281.

294617   Shluk Svazek: 8 Strana: 0359
Shluk kovů, je-li mohutnosť jich veliká, ale rozsáhlost do délky a šířky malá. Ott. XI. 593.

294618   Shluken Svazek: 8 Strana: 0359
Shluken, knu, m. = první doba tvoření-se koulotvarů. Am. Orb. 84. Cf. Svoren (3. dod.). Shnilý. S. zimnice — břišní tyfus. CT. Tkč.

294619   Shluklosť Svazek: 3 Strana: 0326
Shluklosť, i, f., die Zusammenschaarung. Dch.

294620   Shluklý Svazek: 3 Strana: 0326
Shluklý, geschaart. — v co. Lid v hro- madu s. Reš.

294621   Shluknouti, vz Svazek: 3 Strana: 0326
Shluknouti, vz Shloučiti.

294622   Shluknutí Svazek: 3 Strana: 0326
Shluknutí, n., sběh, shon, der Auflauf. S. a shluknutí-se. V., J. tr.

294623   Shluknutí Svazek: 10 Strana: 0362
Shluknutí, n., Auflauf. Vz Ott. XXII. 938.

294624   Shluknutý Svazek: 3 Strana: 0326
Shluknutý; -ut, a, o, geschaart, zusam- mengehäuft. Háj.

294625   Shlukování Svazek: 7 Strana: 0674
Shlukování, n. = připevňování navrta- ných dřev voru houžví. Houžev se přes příčně na voru ležící dřevo do vyvrtaných děr zastrkuje a klínem upevňuje, Biegelung, f. Na Labi. Špd.

294626   Shlukovati se kde jak Svazek: 10 Strana: 0362
Shlukovati se kde jak. S-vali se tam jako mouchy za parna. Jrsk. VII 2. 121.

294627   Shmatati Svazek: 3 Strana: 0326
Shmatati, begreifen, betasten. — co: panošské zboží. Hus I. 182.

294628   Shmatati Svazek: 9 Strana: 0290
Shmatati. (III. 326. ) Hus. I. 182. Dle Flš. v Mus. 1898. 246. znamená s. = stráviti a ne omakati, betasten.

294629   Shmotnělý Svazek: 10 Strana: 0362
Shmotnělý = v hmotu proměněný. Nár. list. 1903. č. 119.

294630   Shmotněný Svazek: 10 Strana: 0362
Shmotněný. P. paprsky luny. Zr. Strat. 302.

294631   Shmoždinkování Svazek: 3 Strana: 0326
Shmoždinkování, n., die Verdibelung. Us. Šp.

294632   Shmoždinkovati Svazek: 3 Strana: 0326
Shmoždinkovati, zusammendibeln. Šp. — co čím.

294633   Shmožditi Svazek: 3 Strana: 0326
Shmožditi, il, ěn, ění = zmačkati, zemdlíti, zusammendrücken, sehr abmüden, abarbeiten, abrackern. — co, koho : koně. Us. Hlavu i s kostmi s. Ler. Vz Zhmožditi.

294634   Shňácati Svazek: 3 Strana: 0326
Shňácati, sežrati, auffressen. — co. Vše shňácal, co se mu na stůl dalo. Sych. Vše s. (zmotati). — co komu: kabát (pokaziti, spatně ušiti), verpfuschen. Cf. Schňápati.

294635   Shniknouti, shnuknouti se s kým Svazek: 3 Strana: 0326
Shniknouti, shnuknouti se s kým = spolčiti se, sebrati se. Us. v Krkonš. Kb. Dle Lng. tamtéž = znesvářiti se, uneins werden, in Streit gerathen.

294636   Shnilák Svazek: 3 Strana: 0326
Shnilák, u, m. = shnilé dřevo, faules Holz. V Kunv., u Žambrk., Frenšt. Msk., Kf., Dřk. — S., a, m. = lenoch, ein Faulenzer. Dřk., Kf. Cf. Shniloch.

294637   Shnilák Svazek: 7 Strana: 0674
Shnilák, u, m. = nahnilý brambor. U Kdý- ně. Rgl.

294638   Shnilec Svazek: 3 Strana: 0326
Shnilec, lce, m. = shniloch. Rk.

294639   Shnilice Svazek: 3 Strana: 0326
Shnilice, e, f., shnilá zimnice, das Faul- fieber. Hlas. Vz Shnilka.

294640   Shniličelý Svazek: 3 Strana: 0326
Shniličelý, zhniličelý, teig. V. S. hruška. Kom.

294641   Shniličeti Svazek: 3 Strana: 0326
Shniličeti, el, ení, teig werden. Ovoce shniličelo. Us.

294642   Shnilina Svazek: 3 Strana: 0326
Shnilina, y, f., shnilosť, die Fäule, Fäul- niss. Voda smrdí shnilinou. D. S. v ústech = rozjedlina, kurděje, hnilota, die Mund- fäule. S. materníka, mrť. S-ny rozjídající. Kom. S. v kostech, prachnivosť, der Bein- frass. Ja. S. štětin, die Borstenfäule, plicní (mrtvina), die Lungenfäule. Ja. — Jg.

294643   Shnilina Svazek: 7 Strana: 0674
Shnilina jater ovcí. Vz KP. VI. 445.

294644   Shnilka Svazek: 3 Strana: 0326
Shnilka, y, f. = shnilice. Ja.

294645   Shniloba Svazek: 7 Strana: 0674
Shniloba, y, f., Fäulniss, f. Tč.

294646   Shniloch Svazek: 3 Strana: 0326
Shniloch, a, m. = lenoch, der Faulenzer. Vz Shnilák. Mor. Šd.

294647   Shnilosť Svazek: 3 Strana: 0326
Shnilosť, i, f., die Fäulniss, Fäule, Morsch- heit. V., Nz.

294648   Shnilota Svazek: 3 Strana: 0326
Shnilota, y, f. = shnilosť. Har.

294649   Shnilotina Svazek: 3 Strana: 0326
Shnilotina, y, f., shnilina, die Fäule. — S.. motolice, neduh ovčí, sviňský, die Fäule der Schafe, Schweine. Vz Shnilina.

294650   Shnilý Svazek: 3 Strana: 0326
Shnilý, faul, in Fäulniss übergangen, ver- fault, modrig. V. S. dřevo, maso, Us., břicho, Kom., moře, Flav., zimnice, slezina (zánět), mrť, proležení. Us. Shnilých bahen puch. Dch. S. kout = západní strana, protože bývá deštivá. Mor. Šd. Ty kakramencká kůže shnilá (lenochu)! Us. Šd. Mamičko, je pěkná bílá; synečku, mrcha shnilá! Ps. sl. Odkažte tam mej paní, nech šije čechel nový, že je tento juž shnilý, od sirot upla- kaný. Sš. P. 110. Živý sem já živý a na poly shnilý. Sš. P. 147. Milý jest milý, byť byl na poly shnilý. Marná věc zrazovati, co komu milo, byť i bylo na půl shnilo. Němc. Každému své milo, byť i na poly shnilo bylo. Vz Skladač. Mrštný jako shnilý kapr v blátě. Hš.

294651   Shnilý Svazek: 7 Strana: 0674
Shnilý. Co kdo kochá, to mu milo a byť na půl shnilé bylo. Lpř. — S. = lenivý. U své maměnke: Stávé dcerko milá; u jeho maměnke: Stávé, mrcho shnilá! Sš. P. 499. S-mu je krok milý. Vhl. S. jak klát, Zlinsky Brt., jako peň, Slez. Šd., až do střev (velmi líný). Na Hané. Bkř. Ty zhnilochu, už jsi co den zhnilší. Mor. a slez. Šd.

294652   Shnilý Svazek: 9 Strana: 0290
Shnilý. Má s-lú nemoc (je líný). Mtc. 1899 221.

294653   Shnísti Svazek: 3 Strana: 0326
Shnísti, shnětu, tl, ten, ění, shnětovati, zusammenkneten. V. — co s čím: jíl s me- chem s. (hnětením smíchati). Č. Mouku. D. — co k čemu. Stálosť vaše i nás k smrti shněte. Sš. Bs. 70.

294654   Shnísti Svazek: 7 Strana: 0674
Shnísti. Shnětěno jest hovězí dobytče, když mu kopyta změkla. Lg.

294655   Shníti Svazek: 3 Strana: 0326
Shníti, shniji (zastr. shním), il, ití, faul werden, verfaulen. — abs. Ruka ta s. ne- měla. V. Jméno bezbožných shnije. V. Plíce shnijí. Jméno zlých shnie; Zbožie vaše shnila sú; Také světí v nebesiech, jichž těla jsú mrtva a hnijí aneb shnila sú . . .; Až tělesně porušen budeš a shniješ. Hus II. 239., 300., 336., III. 172. Tělo shnie. GR. — kde, v čem: v hrobě, v posteli za živa shníti. Us. S. na poli. Us. Aj tomuto bohatci shnilo jest (jméno) před Bohem, že nechtěl ho jmenovati; Shnila sú hovada v lajnách svých. Hus II. 239., III. 55. By mně dala čechel nový, že v tom čechli shnít nemožu. Sš. P. 168. S. v hnisu. Hus III. 199.

294656   Shníti Svazek: 7 Strana: 0674
Shníti. — abs. Nebude moci s., ne- shnije (pro nešlechetnosti). Us. Tkč — kde. Diamant v hrudě nezhnije. Syt. Táb. 299. — komu. Hrotka neumyje, cedítko jí shnije. Sš. P. 786. — jak. Čoby shnily hneď od poly. Kyt. 1876. 21. — jak dlouho. Dítě v masopustní dni narozené do soudného dne prý nezhnije. Slez. Šd. Aby nezhnila na věčné věky. Pck. Ps. 71.

294657   Shnízditi se Svazek: 3 Strana: 0326
Shnízditi se, il, ění; shnizdovati, sich einnisten, nisten, Nest bauen, Junge hegen. — se kde, u koho, Reš., Tkad., y čem. Porazil . . ., kteří se před tím v Čechách shnízdili. V. Shnězď sě duše v dierách té skály. 14 stol.

294658   Shnízditi se kde Svazek: 7 Strana: 0674
Shnízditi se kde. Že antikrist měl se v též církvi zhnízditi BR. II. 699.

294659   Shnízditi se kde Svazek: 9 Strana: 0290
Shnízditi se kde. Pták se s-dil mezi obilím. Ezop. 284.

294660   Shnojený Svazek: 3 Strana: 0326
Shnojený = shnilý, faul, verfault. V.

294661   Shnojilý Svazek: 9 Strana: 0290
Shnojilý pokrm. XVI. stol. Rozb. II. 184. Vz Shnojiti.

294662   Shnojiti Svazek: 3 Strana: 0326
Shnojiti, il, en, ení; shnojovati = vlhkem zkaziti, učiniti, aby hnilo, faul machen. — co čím: podlahu deštěm. Us. — co kde: obilé na poli. St. skl.

294663   Shnojiti Svazek: 8 Strana: 0359
Shnojiti. Mohls je (tyto lži) v řiti s sebou s., leže v hrobě. Břez. Font. V. 475.

294664   Shnojiti co Svazek: 10 Strana: 0362
Shnojiti co. Že jsú to (zbožie) shnojili pro lenosť (dali shníti). Chč. S. II. 204b. — se komu kde. Ať se um to plátno v truhle nezhnojí. Arch. XXI. 373.

294665   Shnojiti se čím Svazek: 10 Strana: 0662
Shnojiti se čím. Ubrusy se více shnojí znečišťováním než užíváním. Arch. XXII. 158.

294666   Shoblovati Svazek: 3 Strana: 0326
Shoblovati, ab-, herabhobeln. — co. Ros. — čím.

294667   Shoda Svazek: 3 Strana: 0326
Shoda, y, f., shodnutí, die Übereinstim- mung. S-du dvou duší najíti. Hlas. Zákon s-dy, neshody. Marek. S. okolností. Dch. Ve shodě s někým žíti (shazovať se, sich vertragen). Opav. Klš. S. po sporu = udo- bření. L. Shody a neshody života, die Wechselfälle des Lebens. Dch. S-u předpo- vědí prorockých s řečmi, událostmi a skutky Páně dokonale poznali; Mravná s. vůle; Po- zorovati sličnou s-u závěrky té s počátkem prvého listu; Ani v tom nepanuje shoda; Neshodu v s-u proměniti; Býti s kým na (n. ve) shodě (shodovati se s ním). Sš. J. 45., 265., I. 403., Mt. 18., L. 55., J. 266. Formy shody (shodnosti), die Kongruenz- formen. Nz. — Shoda prísudku s podmětem. I. Vynáší-li se přísudek časoslovy, srov- nává se časoslovo s podmětem svým v osobě a čísle. (My) čteme. (Vy) píšete. (Oni) bě- hají. Lampa hasne. Lampy hasnou. Páry vystupují. Br. — Pozn. Je-li přísudkem sloveso záporné, jež nějakou existenci zna- mená, stává podmet v genitive, sloveso pak v .5. osobe jedn. čísla. Proti věku není léku. Není konce. Nedostává se vody. Mk. Vz více v článku Podmět (II. 644. a.). — 2. Opisuje-li se příčestím, srovnává se mimo to i v pádě a rodě. Vy jste psali. Děvčata psala. Nedostávalo se, nebylo tam vody. Větrové přestali, moře se utišilo. Troj. Děti plakaly. Br. Všecko město kvílilo. Br. Zpustly stodoly, vyschlo obilí. Br. — 3. Při časoslovech bezosobných užívá se v opsa- ných časech rodu středního. Knížeti se velmi stýskalo. Háj. Velmi se zablesklo. Háj. Zod- nechtělo se mi toho. Kom. Zašlo mi za nehty. — Zk. Skl. 32., vz tam více příkladů. — II. Je-li přísudkem jméno přídavné, srovnává se s podmětem v rodě, pádě a čísle. U jmen přídavných volí se lépe a pra- vidlem, pokud možná, forma neurčitá, avšak užívají i formy určité.Vz Přídavný. Sy- nové tvoji zabiti jsou. Čas smrti nejistý jest. Mudr. Vaše sestry jsou laskavy. Us. Pták jest pruhat. Št. Tělo nemocno jest. Mudr. Lid byl vesel. Br. To nejisto jest. V. Borovice jsou několikery. Byl. Já dobrý jsem. Br. Všecko jest kusé, necelé, roztrhané. Kom. Tresť jest několikerá. Byl. — Pozn. Během 16. stol. počali s podniětení rodu středního a čísla množného vázali přísudky se zakon- čením rodu ženského. Jezera vypráhly (m. vypráhla). Háj. Slunce tři se ukázaly. Háj. Vína z toho sklepu byly vytáhnuty. Svěd. (Zk. Skl. 33., Mkl. S. 35). — III. Je-li pří- sudkem jméno podstatné, rozdíl činiti jest mezi jménem osobným (značí-li nějakou osobu) a mezi věcným (značí-li nějakou věc). Jméno osobné srovnává se, je-li pře- chylné, s podnietení v rodě a čísle a bývá na otázku co jest, tedy obyč. ve větách vý- mérných (výměr, definici obsahujících, vz No- minativ) v nominativě a na otázku čím jest v instrumentale (ve větách případ - nosti, vz Instrumental). Libuše věštkyně byla. Háj. Pravda nade vším vítězitelkou jest. Č. Římané byli nepřátely Rekův. Bůh jest pán světa.Da. Bůh jest dařitel všeho dobrého. V. Čistota jest vší šlechetnosti královna. Pass. Opatrnost těla jest nepřítel- kyně Bohu. Br. Má dci křesťankú jest. Pass. Abel byl pastýřem ovcí. Br. Amabilia jeptiš- kou byla. V. A těch věcí mistryně jest ta múdrosť. Chč. P. 100. b. Ale: Ta žena jest blázen (poněvadž blázen není slovo pře- chylné). — Pozn. Jméno osobní rodu střed- ního váže se s podniětení jak rodu muž- ského tak ženského. On jest v těch věcech dítětem. V. Sestra nerozumné dítě jest. Us. Její otec mocné kníže byl. Pass. — Pak-li v přísudku jméno věci neb pojmu odtaže- ného jest, neshoduje se s podmětem ani v rodě ani v čísle, ale jest na otázku co jest v nominativě, na otázku čím jest v instr. Vy jste sůl země. Br. Hospodin jest úto- čiště lidu svého. Br. Lidé jsou trupel hlíny. Br. Nesmírná přísaha jest hříchem. Br. Beze mne i lékařství jedem jest. Kom. Ta věc jest podnětem lásky. V. — Pozn. 1. Ale někdy s ním v čísle a rodě se shoduje: Školy jsou dílny lidí. Kom Pokora jest ozdoba dobrých hospodyň. Št. Svědectví tvá jsou mé rozkoše. Br. — Pozn. 2. S pod- mětem věcným rodu ženského váže se někdy jméno osobné rodu mužského. Ta cesta svědek (m.: svědkyní) jest cesty vaší. Mudr. Pokora jest pěstoun všech šlechetností. Št. — Pozn. 3. S podmětem rodu středního pojí se v prí- sudku jméno osobné rodu muž., někdy i žen- ského. Všech věcí mistr přirození jest. Mudr. Lakomství jest máti všech zlostí. Troj. Vz Výrok. — IV. Jsou-li podmětem čísla určitá od pěti až do tisíc nebo neurčitá: mnoho, málo, něco, kolik, několik, tolik atd. (vz Čí- slovky), klade se sloveso do rodu středního sg. Padlo jich mnoho. Sto vojínů padlo. Šest synů zrodilo se Davidovi v Hebronu. Br. Tam něco Turků bydlí. Har. Dvanásť trubáčov trúbilo, štvoro pacholiatok spie- valo, Ilt. Sl. 203. (Ps. sl. I. 64.). — V. Jsou-li podmětem zájmena ukazovací teu, ta, to a přísudkem jména podstatná, srovnávají se s přísudkem v rodě a čísle nebo kladou se do rodu středního sg. Ti jsou synové Jose- fovi. Br. A tato jsou obydlí jejich. Br. Ta jest byla příčina zlého. Háj. Toť byla kní- žata horejška. Br. Toto jsou kořisti Davi- dovy. Br. Cizoložníky na osla sázívali a po městě k divadlu vodívali a ta byla veliká potupa a posměch. Bdž. 188. Toto sú moje děti. Ht. Sl. 186. Cf. Ono to byl pán uradník. Ht. Sl. 186. Toť jsou dětinské věci. Kom. Vz Ten. — Pozn. 1. Když se o bytnosti věci tážeme, klademe zájmeno tázací do rodu středního. Co jest život? Mudr. Co jest učeným býti V Kom. Někdy k němu připoju- jeme ukazovací zájmeno to. Co jest to spra- vedlnost'? V. — Pozn. 2. Někdy zájmeny ten, ta, to, on, ona, ono na předcházející podmět za příčinou důraznosti ukazujeme. Rozum, ten k duši přináleží, ale smrť k tělu. Mudr. Ale úzkosť brány, ta jest ji zdržovala. Háj. Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude. Br. - VI. Je-li podmětem infinitiv, stává přísudek jen v nominativu. Bohatnouti není hřích, Mk. Vz Výrok, Infinitiv (I. 577. a.). — VII. Spona býti srovnává se z pravidla s podmětem v čísle a rodě ; ale je-li u vý- roku přísudek hlavní věcí (obsahu obec- nějšího nežli podmět), řídí se spona číslem a rodem přísudku. Dobří lidé jsou klénot města. V. Koruna ozdobná jsou šediny. Br. A braň jejich lučiště bylo. Troj. Pokuta ci- zoložníku byla meč. Br. Roucho mé byla jediná sukně. Pass. Chytrost nejsou žádné čáry. A pokrm jeho byl kobylky. Br. — Pozn. 1. Připojí-li se k věcnému podmětu přístavka (apposice), může se přísudek i s ní srovnati, jmenovitě když ku jménům míst přístávky: město, ves, hrad, dvůr atd. se přičiní. Syn boží, nebeské světlo, i na zemi skrze pannu prosvitlo. Pís. br. 1521. V něm zdávna lakomství hříchu máti své kořeny vtrousila. Troj. Městečko Strakonice vyhořelo. V. Ale: Strakonice vyhořely. V. Toho roku město Čáslav založeno jest. V. Hrad Žleby od Sirotků sbořen jest. Háj. Vz Přístávka. Zk. — Pozn, 2. Je-li podmě- tem zájmeno to, srovnává se spona s přísud- kem v čísle a v rodě. To jsou žáci. To byly hody. Kz. Vz Shoda V. — VIII. Přísudek váže se s podmětem někdy toliko podlé smy- slu (vazba podlé smyslu, smyslosled, výsna- mosled, constructio ad intellectum, v.axh 6v- veóov) a tu se přísudek od podmětu číslem n. rodem delí. 1. Číslem, a) V prísudku klade se číslo množné místo jednotného : a) při jménech hromadných: lid, ptactvo, národ, zástup, strana, obec atd., když se při nich k živým bytostem, jež se v nich drží, hledí. Všechen lid té krajiny šli do lesa. Br. Mnohý zástup stlali roucha. Br. Všeliký národ zákony se spravují. Mudr. Sami kněžstvo jsou tím vinni; Kněžstvo vzali příčinu sobě proti bratřím. Cr. Lid jsou běhali, pobízejíce se na biskupy. Bart. Množství veliké přišli k němu. Ht. Sl. 185. Ptactvo nebeské hnízda sobě dělají. Br. To ta chasa si to tak udělali, aby od svatebčanů něco dostali. Us. u Police. Hrš; Polovice z nich hotovi byli k boji. Br. Čiastka jich pletú, čiastka take naprsníky robia. Slov. Ht. Ej, neplačte vy, moja rodina. Ht. Sl. 185. (Mkl. S. 765.). Cf. Každý z nich po penězi na pivě, prve než odešli, propili. NB. Tč. 151. Vz Enallage. — /?) Při jménech číselných od pěti až do tisíc atd. Jedenácte učedlníků šlí do Galilee. Br. Pět měst ka- nanejských se propadla. V. Tu pannu dva- nácte rytířů bičovali. Pass. Aby 12 osob z pánuov k takovému soudu vybráni byli. Vl. zř., Arch. V. 12. Těch 7 svatých duše své pustili. Vz Brt. S. §. 13. — y) Když se jméno, jež se k podmětu předložkou s (se) přičiní, za souřadné myslí. Matka s dcerou (= matka a dcera) šly do lesa. Us. Hekuba s dcerou svou vyšly z chrámu. Troj. Pře- mysl s Libuší na Libin se navrátili. Háj. Král s ľudstvom šli za nimi. Pov. 296. Ta žena obžalovaná s mužem svým u něho v domě seděli pijíc. NB. Tč. 59. Druh s druhem sho- vívati mají. Sš. I. 133. Saul s lidem svým obkličovali Davida. Br. — f) Ze zdvořilosti užíváme vy na místě ty atd. Pane, učiňte toho. Příteli mně milý, přál bych Vám, byste se dobře měli a zdrávi byli. — ) Jsou-li podmětem náměstky: každý, žádný, někdo, který, kdo. Každý, kamž mohl, utekli. Nikdo nejsme bez chyby. Ztratil jsem prsten, který jste ho našli? Zle činí těm, kdož mu dobře činili. Brt. S. 2. vyd. §. 20. — Shoda pod- mětu s výrokem, vykáme-li někomu. Tu sho- dují se s podmětem vy v čísle jen tvary sloves jednoduché a spona býti, všecko ostatní bývá v sg. Jak se máte? Vy jste hodný (ne- hodní). Kdy jste přišel? — Slováci a Mo- ravané (i ve vých. a již. Čech., ale ne tak zhusta, Kts.) kladou sloveso do plur. Vy jste povídali. Já jí řekla: Má milá paní, kýž jste sobě něco vymínily pro sestru svou! Sved. Zdraví bych Vám přál, tak jakž byste sami ráčili. Vil. z Pernšt. Oni! je to váš pes, co za tebou jde (říká se tomu, kdo brzy vyká, brzy zase oniká). V Kunv. Msk. — I o nepřítomných zvláštní úcty hodných osobách obyčejně třetí osobou mluvívají. Pan farár kázali. Otec se radovali. Já jim (matce) to povím. Naše paní máma byly v Praze. Co pak váš pan táta tam dělali? Pan kráľ sú doma. Ht. Pan kapitán nám kázali von z mesta ho vyviesť, čo si už nevedia s ním porady. Ht. Šl. 185. Kde je otec? Oni šli do kostela (i. e. otec); Ukrojte pánovi chleba a oni si nadrobí. Us. Dch. Paní máma vo- lajú. Us. u Přer. Kd. Na mor. Zlínsku osobám dospělým se vyká, v té pak pří- čině nejen určité sloveso, nýbrž i všecka participia, přísudky a přívlastky adjektivné ve množném čísle se kladou; je-li osoba rodu ženského, přísudek i přívlastek jest rodu mužského: Naši tatíček sú nemocní. Naši tetička byli včéra u nás. Stařenko, byli ste tam? Moji milí maměnko! Nejsú tam naši (otec nebo matka, hospodář nebo hospodyně) u vás? Bałajkovi (t. strýčku nebo tetičko), kde idete? V pádech kosých užívá se pravidelně přívlastku v singularu: potkáł sem vašu stařenku, ale též slyšeti: šel s našima stařenkú, povídáł to naším ta- tíčkovi. Mtc. Brt. Cf. KB. 308. — b) Místo čísla množného klade se ve přísudku číslo jednotné při číslech: dva, tři, čtyři a pak při těch, která z nich složena jsou: dvě stě, tři sta. Dva díly lidu zemřelo (ale i: zemřely). Háj. I bylo jich dvě stě. Br. A zbito v té bitvě na poli takměř čtyři tisíce mužův. V. Jest tomu jednak dvě letě. Svěd. Ale i: Tomu budou brzo dvě létě. Svěd. — 2. Rodem, a) Přísudek klade se v rodě mužském při podmětech osobných jako jsou: kníže, hrabě, markrabě atd. a pak při jméně děti. Kníže rozkázal (m. rozkázalo). Háj. Kníže bavorské míval obyčej. V. Děti jsou útlí. Br. Ale také z pravidla: Kníže do země se vrátilo. Pulk. Tedy řekla knížata všemu shromáždění. Br. Cf. T. 1. na sv. Jakuba sjeli se všecka města česká do Prahy. Let. čes. vyd. Pal. 621. č. 692. — Při titulatuře rodu žen. přísudek shoduje se s podmětem z pravidla podlé pohlaví přirozeného. Brt. S. §. 20. (vyd. 2.). To mi markrabina milosť dal. Půh. I. 293., 229. — b) Přísudek klade se v rod střední při podmětech kolikosti jako : polovice, půl, čtvrť, díl, ostatek, hoj- nosť, když se jako o množství nějakém mluví. Polovice jich drží kopí. Br. Větší díl jich v sněhu potonulo. Prot. 357., Kom. Třetina země shořalo jest. ZN. Shrklo se síla kniežat; Síla lidstva pohynulo. Ht. Sl. 211. Tehdáž třetí díl lidu v Čechách po- mřelo. V. Ostatek života jeho sepsáno jest. Br. Toho roku také hojnosť vína dobrého se obrodilo. V. Ovšem také: držela, pomřel, sepsán, obrodila. Vz o této věci více v Ak- kusativu (I. 18.). — c) Po slovech večer, zima, tma, veta, potřeba a pod. I bylo večer zima, tma. Br. Tma bylo ve dne jako v noci. V. Již veta po mně bylo. V. Toho potřeba bylo. Br. — Ale i: Byl večer. Br. Jich potřeba byla atd. V. — d) Podmět čísla dvojného váže se nyní v prísudku s číslem množným (ve staré češtině byl pří- sudek v dualu). Pro žalosť oči mé pošly. Br. Obadva zabiti byli. Br. Uši zaléhají. Us. Vz Dual. — Zk. Dle Zk. Skl. str. 32.-42., Zk. Ml. II. 5.-7. Cf. Mkl. S. 47. a násl., Ht. Sr. ml. 25., Predikat v S. N. — IX. Když věta více podmětu v sobě drží. 1. Jestliže se podměty za věc jednu pokládají, klade se přísudek v číslo jednotné, pakli se po- kládají za věc mnohou, v číslo množné. Ku př. Trest a kázeň ukládá se lidem ne- zbedným. Kom. Nebe i země pominou. Kom. Smrk a jedle jsou jednostejného přirození. Zhouba a hlad buď tobě za smích. Br. Dá- vání a brání jest věc svatá. Br. Učení a zpráva potřebují pokoje. Kom. — 2. Když se podmety za věc jednu mají, srovná se přísudek, když jsou rodu rozličného, s rodem jména nejbližšího aneb nejmocnějšího, když jsou však rodu jednostejného, podlé rodu společného. Ten den bude země i nebe ob- noveno. Pass. Duše i tělo zdrávo bylo. Mudr. K tomu žádná nouze a potřeba nenutila. V. Žalosť a hněv jemu síly přispořovala. Ozim a jař potlučena byla. Us. Věk jeho i čas toho žádal. Troj. — 3. Když se podměty za věc mnohou pokládají a přísudek se ke všem táhne, tehdy klade se přísudek a) jsou-li podmětem osoby rodu jednostejného, v rod společný čísla množného, pakli jsou rodu rozličného, v rod mužský čísla množ- ného. Moudrý a blázen ve spaní jednostejní jsou. Mudr. Stály pak blíže kříže matka jeho a sestra její. Br. Otec a matka divili se těm řečem. Br. Král i všecko shromáždění obětovali. Br. Ale také: Aby jednak muži, jednak ženy regiment držely. Kom. — b) Když pak podmětem jsou věci rodu roz- dílného, klade se výrok v číslo množné rodu vzácnějšího, pakli jsou rodu jednostejného, v číslo množné rodu společného. Povětřím roztrhali se plátna i provazové. Troj. Tu hromobití hrozná a blejskání se děla. Troj. Knížectví opolské a ratibořské pod léno a manství koruny české postoupena byla. V. Propast'a zahynutí nebývají nasyceny. Rozum a ctnosť nejlépe vědomi jsou těch obou cest. — Pozn. 1. Mužská bezživotná jména, když se s jinými podměty spojí, mají za sebou nyní obyčejně rod ženský čísla množného. V tom pouhý kus a z něho povstalá zvyk- losť panovaly. Šf. Chvojka a kolovratec mléčnaté jsou. Byl. Strach a bázeň tě osedly. Jg. — Pozn. 2. Zřídka se při věcech rodu rozdílného výrok v rod střední čísla množ. klade. Ale jiné nové nebe a nová země pro budoucí život že stvořena budou, svědčí se. Kom. — 4. Když se podměty za věc mnohou pokládají, avšak přísudek toliko k jednomu podmětu se táhne, při ostatních pak na mysli se doplní, tehdy srovná se toliko s tím, ku kterému se bezprostředně táhne. Tedy vyšel Petr a jiný učedlník a šli k hrobu. Br. Na tom sněme byl také Vladislav I. a Soběslav I., knížata česká. Koně a všechen dobytek jeho zahynul. Pass. Syn jeho i lid všechen Přemyslovy smrti velmi želel. Háj. Vyjdi z korábu ty i žena tvá i synové tvoji. Br. — 5. Když podmětem jsou roz- ličné osoby, tehdy klade se přísudek v číslo množné osoby vzácnější, t. j. osoby první, když ta mezi podměty jest, aneb druhé, když osoby první mezi nimi není. Otec tvůj a já hledali jsme tebe. Br. Ty a bratr tvůj mluvte. To vy a váš rod budete užívati. Háj. -- Pozn. Když se podměty s přísudkem spo- lečným proti sobě staví, řídí se přísudek podmětem nejbližším. Netoliko já ale i oni blázni jsou. Mudr. Oni nám i my jim nic nerozumíme. Háj. — Zk. Skl. 587.—591., Zk. Ml. II. str. 7.-8, — S. přísudkového jména infinitivniho, vz Infinitiv (I. 577. b). a Brt. S. 2. vyd. 107. — S. jména před- mětového na infinitivě závislého. Sloveso řídící a infinitiv splývají v jeden celek, pročež předmět závislý na infinitivě nespra- vuje se do pádu infinitivem, nýbrž slovesem řídícím. Není bezpečno souditi takových věcí. Nechceš pravdy pověděti. Dej mi vody píti. Jal se toho spolku trhati. Dávno jsem žádostiv byl té noviny slyšeti. Ta se jest písmu ve své mladosti čísti naučila. Brt. S. 2. vyd. 108. Vz Infinitiv (I. 578. a.) — S. přívlastku se jménem určeným. Vz Pří- vlastek. — S., náhoda. Kon., Ráj. — S., adv. = dobře. S. naň tak (když komu ně- jakého neštěstí přejeme). Ros., Mus.

294668   Shoda Svazek: 7 Strana: 0674
Shoda výroku s podmětem, cf. Vm. 11., Brt. S. 9., přívlastku se jménem určeným, 16., výrok. jména při infinit., 107., jména předmětného na infinitivu závislého. 107. S. v čísle, v rodě, v osobě. Vz Gb. Ml. II. 46., 63., 68., 70., 71.

294669   Shoda Svazek: 8 Strana: 0359
Shoda. Jak je s., to se dva i na šindele vyležo (vyleží). Slez. Nov. Př. 113.

294670   Shoda Svazek: 9 Strana: 0290
Shoda výroku s podmětem v Mašk. ruk. Vz Mus. fil 1898. 206.

294671   Shoda Svazek: 10 Strana: 0362
Shoda. Kaj je s., i dva na šindele se vyspaju. Slez. Vyhl. II. 65.

294672   Shoddy Svazek: 10 Strana: 0362
Shoddy = vlna z vlněných hadrů ne- valchovaných. Vz Ott. XX 605., Mungo.

294673   Shodec Svazek: 7 Strana: 0674
Shodec, dce, m, vz Sokl. — Let. 455.

294674   Shodení, n Svazek: 3 Strana: 0329
Shodení, n. = cena. Podlé s. má vrátiti, pro aestimatione restituet. Zlomek strč. exodu 22. 5. V Listech filolog. 1880. 131.

294675   Shodenie Svazek: 8 Strana: 0359
Shodenie = shodnutí. 01. Lev. 27. 15. Shon. Debet metere per quatuor dies de messe, quae shon dicitur. Eml. Urb. 158., 159. — S. Na shon zvěř honiti (sháněti, střel- cům naháněti). Bl. Gr. 310.

294676   Shoditelnosť Svazek: 3 Strana: 0329
Shoditelnosť, i, f., die Absetzbarkeit. Šm.

294677   Shoditi Svazek: 3 Strana: 0329
Shoditi, shoď, il, zen, ení; sházeti, el, en, ení; shazovati, shozovati — svrhnouti, dolů hoditi, ab-, herab-, hinunterwerfen, ein-, hinabstürzen; na hromadu hoditi, zu- sammenwerfen ; ceniti, schätzen; se = sho- diti se, shodnouti se, shodovati se, shozovati se = srovnati, übereinstimmen, übereinkom- men, sich mit Jem. abfinden, sich reimen, zutreffen. Jg. — abs. Ten kůň shazuje. Us. — co, koho. Kůň mne shodil. Jel. Kůň zuby shazuje (wechselt), jelen parohy. Us. Shodnouti co = uhodnouti. Lg. S. Jezuity = zrušiti. Jezuité byli shodění. Na mor. Zlínsku. Brt. S. révy (zbytečné uříznouti). Ck. Mohla by (kráva) pěkná telata shazovat (germ.). V Kunv. Msk. — co komu = dolů hoditi. U Opavy také = haněti, Jemanden etwas aus- reden, missbilligen. Klš. — se komu (proč). Netoliko židovi, nébrž i pohanu by se taková omluva shodila. Sš. I. 43. I samým Římanům voda jeho (bravného rybníka) pro nemocné vojáky dobře se shodila. Sš. J. 82. (Hý.). — co, koho odkud: se schodů, D., obuv s nohy. Puch., někoho s úřadu (složiti). Plk., Sych., Apol., Brt. Shodil ho s kathedry (dotekl ho). Prov. S. hrnce s police. Er. P. 38. Tak později asi po 30 nebo méně letech stejným obořením apoštola Jakoba mladšího s cimbuří chrámu shodili. Sš. Sk. 91. Shoď mia, miíý, shoď mia s mosta, ať sem já tej hanby prosta. Sš. P. 139. S. se služby, ab- setzen. Mor. Šd. — co, koho, se jak: ně- koho po hlavě dolů s. V.— kdy. Shodnouti se po vádě (smířiti se). L. Po dvou letech hříbě stoličky mlíčné první shazovati počíná. Ja. — co kam: v jednu hromadu = na hromadu. Plk. — co zač = ceniti. Ms. pr. hor. — co čím: seno s půdy rukama, po- dávkami s. Us. Rád by klobásou polt slanin shodil (veliké za malé obdržel). Č. — se. Nemohou se shodnouti (jsou si na štíru). D. Shozuje se vůle jejich. Jel. Dva úhlové se shodují. Sedl. Shodí se to, es wird brauch- bar. U Olom. Sd. Ty trojúhelníky se sho- dují, kongruiren. Nz. — se s kým = a) srovnati se. V. Nemohu se s ním shodnouti, na čisto přijíti. D. Sloh toho písma se slohem ostatních písem téhož spisovatele se neshoduje. Marek. Také sloh evangelia sho- duje se s osobností sv. Luky. Sš. L. 2. To s pravdou se neshoduje. Dch. Pes s kočkou se neshodí. Na Ostrav., Tč., u Opavy. Klš. — b) = rozuměti si. Čech s Polákem se shodne. Us. — se oč: o záměr, in Betreff eines Planes. Sych. — Kram. — se v čem. V tom se shozují. Ryt. kř. Ty závěrky v znacích se shodují. Marek. Shodnouti se v trhu. L. V zásadách se s ním shodoval; V tom výkladě se všichni s-dují. Sš. II. 25., 133. (Sk. 108., 239. — Hý.). - se o čem: o věcech (srovnávati se). D. — čemu. Všemu tomu shoditi (vyhověti) umí. V., Jel. Dobrá hospodyně všemu tomu s. může. V. — (co komu) na čem. Shodil (= slevil) mu 20 kr. na lokti. Mor. Brt. Přemoudře se nyní na tom shodli. Sš. Bs. 197. — s inft. Proč jste se shodli pokusiti ducha Páně? Sš. Sk. 54. — se nač. Ješto se to na něco shodí = dobré býti k čemu. Na Slov. Bern. — Neshodnouti se = ne- zvésti se, zlý konec míti, zle padnouti. V.

294678   Shoditi Svazek: 9 Strana: 0290
Shoditi jídlo = vyvrhnouti. Slez. Čes. 1. X. 402.

294679   Shoditi čemu Svazek: 7 Strana: 0674
Shoditi čemu. Ale tomu by shodili věrní křesťané (vyhověli). Hus II. 11. — co komu. Shodil jí Bůh cedulenku. Sš. P. 792. — odkud. Od žádného ruky nezhodím než od dvorského, na něhož žaloba tato jest. NB. Tč. 108. — co kam. S. slad v housku. Vz KP. V. 277. S. někoho do vody. Us. Šd. Abys ty mna nezhazoval pod sebe (o koni). Pck. Ps. 73. — kdy. Král po roku zhodil smutok. Dbš. Sl. pov. I. 489. Krejcar při prodeji s. (sleviti). Us. Rgl. — komu čeho. Jazť jej toho doma shozi (S. = na- hraditi). Hr. rk. 377.

294680   Shodně Svazek: 3 Strana: 0330
Shodně, übereinstimmend. S. pozorují vykladatelé o Janu, že . . . S. se vykla- datelé o tom mají; Slova jeho s. vyložiti s odchodnými udáními jiných otců; Leč ani v tom se nesnášeli dosti shodně a tudy svědectví jejich nestačilo; Jak nejnovější grammatikové řečtí se v tom s. nalezají. Sš. J. 116., Mt. 287., Mr. 3., 66., Ž. 102. '(Hý.).

294681   Shodno Svazek: 7 Strana: 0674
Shodno = hodno. Není s. ani o tom pro- mluviti. Mor. a slez. Šd.

294682   Shodnost Svazek: 3 Strana: 0330
Shodnost, i, f., srovnalosi, der Einklang, die Üibereinstimmung. S. vniterná, myšlen- ková. Sš. L. 120. S. trojúhelníků, die Kon- gruenz.

294683   Shodnosť Svazek: 10 Strana: 0362
Shodnosť, i, f., vz Ott. XXII. 939.

294684   Shodnouti se Svazek: 3 Strana: 0330
Shodnouti se, vz Shoditi.

294685   Shodnozvučnosť Svazek: 3 Strana: 0330
Shodnozvučnosť, i, f., die Kongruenz.

294686   Shodnozvuk Svazek: 3 Strana: 0330
Shodnozvuk, u, m. = shodnost, die Üiber- einstimmung. Nz.

294687   Shodný Svazek: 3 Strana: 0330
Shodný, shodící se, srovnalý, überein- stimmend, einträchtig, einmüthig, harmo- nisch, kongruent. S. trojúhelníky (se kryjící, na se připadající), Sedl., představy (které sebe neruší), úsudkové. Mark. S. znamení. Ráj. S. pojmy, obrazcové. Nz. — čemu. Život idei boží s. a přiměřený. Sš. J. 140. — k čemu. Leč neshoden výklad ten k sou- vislosti. Sš. J. 226. — v čem. Aby apoštolé shodni byli v duchu, v mysli, ve vůli; Po- dání v tom shodna nejsou. Sš. J. 265., L. 2. — proč. (Tvorové) rozliční jsou ve svém zvuku, avšak shodni pro nauku. Sš. Bs. 17. — s kým. S-ni jsouce se světem ničeho se od něho nemusíte obávati; Úsudek můj shoden jest s ideou pravdy a soudu; Od- pověď s podáním docela shodná. Sš. J. 122., 141., I. 14. (Hý.). Shodopis, u, m., die Konkordanz. Sm.

294688   Shodný Svazek: 7 Strana: 0674
Shodný. S. strany, úhly, Jd., promítání, Jrl. 143., čísla: a = b (mod. m) = a je shodné s b dle modulu m. Hra. Cf. Roz- ličný (dod.) Dva obrazce jsou spolu shodny, když ... NA. V. 5. — v čem. V tom le- gendy o nich jsou shodny. Šf. III. 167.

294689   Shodovati se Svazek: 7 Strana: 0674
Shodovati se, vz Shoditi

294690   Shodový Svazek: 7 Strana: 0674
Shodový = co se ku shodě čísel vzta- huje. S. výraz. Šim. 107. Cf. Shodný.

294691   Shojiti Svazek: 3 Strana: 0330
Shojiti, zusammenheilen. Sm.

294692   Shola Svazek: 7 Strana: 0674
Shola. Vše s. vidí. Št. Kn. š. 186. Cf. Zhola.

294693   Sholiti Svazek: 3 Strana: 0330
Sholiti, il, en, ení; skolovati — oholiti, abscheren ; sraziti, stíti, abhauen, abschlagen. — co hlavu = 1. oholiti, Us., 2. stíti, sraziti. V. Sholí všecky vlasy. BO. — co komu: hlavu. Ros. — co odkud čím: vlaisy s hlavy. Mand., břitvu. Sal. — Jg.

294694   Shon Svazek: 3 Strana: 0330
Shon, u, m., shánění, honění, das Ge- laufe, Rennen, die Jagd. To tam byl včera s. Ros. Co jest to za s. na tržišti? Sych. Jest mezi nimi s. (shánění po sobě). Kom. Jest s. o to zboží, hat reissenden Absatz. Č. Pouličný s., der Gassenauflauf, veselý, fröhliches Getriebe. Dch. I povstal shon lidu. Sš. Sk. 249. — S., sběh lidí podda- ných ve žních na pole vrchnosti, aby rychle sklidili obilí (in messi, quae dicitur shon). V listině broumovské. Mš. exc. — S. = lov, die Jagd. S. udělati. V. Dal shonku dělati s tenaty svými na gruntech mých. Půh. 1522. S. násilný, das Zwangtreiben, poslední shon při zataženém lovu, jímž se dostane zvěř do malého prostoru, odkud se potom do výtahu žene. Šp. — Bck. II. 303. Na shony loviti (na opak: na podsedky). Us.

294695   Shon Svazek: 7 Strana: 0674
Shon. Po lučinách se rolníků s. množí. Osv. Oldřich ptal se do posledního shona (konce). Hr. rk. 23. Dělá shony = ustavičně běhá. Mor. Vck.

294696   Shon Svazek: 7 Strana: 1381
Shon = lov. Aby na shon honěno bylo; Kdož by honil na shon a v tom postižen byl Arch. X 412. S, messio. Reg. IV. 517.

294697   Shon Svazek: 10 Strana: 0362
Shon, u, m. = práce, úsilí Pel. XXI S. = sběh lidí ve žních atd. Vz III. 330. Urb. 158.. Jir. Prove 330.

294698   Shonba Svazek: 3 Strana: 0330
Shonba, y, f. = shon, der Zusammenlauf. To byla s. lidu. Us. To byla s. po něm. U Cnocerad. Vk.

294699   Shonec Svazek: 3 Strana: 0330
Shonec, nce, m., sháněčka, das Streich- holz. Ros.

294700   Shonek Svazek: 3 Strana: 0330
Shonek, nku, m., shonky, ův, pl., m., vývějky, výtočky, plevný prach, co při pod- sívání obilí na říčici zůstane (klásky atd.). Mor. Brt. Der Spreustaub, das Abkehricht.

294701   Shonek Svazek: 7 Strana: 0674
Shonek, nku, m. = sklad, skládanec. Brázda s brázdou od vedlejšího záhonu odoranou činí s. Na Plaště. BPr.

294702   Shoniti Svazek: 3 Strana: 0330
Shoniti, vz Sehnati.

294703   Shonitý Svazek: 3 Strana: 0330
Shonitý. S. cesta (náhlá), abschüssig. Us.

294704   Shonka Svazek: 7 Strana: 0674
Shonka, y, f. = shůnka. Měli tam včera shonku. Mor. u Přer. Šd. — S. = řešeto, ve kterém se stáčením klásky do prostřed nad zrní dostanou. U Rokyc. Fč.

294705   Shonkovice, e, Shonkovka Svazek: 3 Strana: 0330
Shonkovice, e, Shonkovka, y, f., řešeto k podsívání obilí, Komreuter. Us.

294706   Shonky Svazek: 9 Strana: 0290
Shonky, m. = řádky brambor. Blatná. Kub. 156.

294707   Shonlivě Svazek: 8 Strana: 0359
Shonlivě. Holky s. se obracely (rychle). Světz. 1895. 354. c.

294708   Shonlivosť Svazek: 8 Strana: 0359
Shonlivosť, i, f. S. po užitku (zisku). Světz. 1895. 11.

294709   Shonlivý Svazek: 7 Strana: 0674
Shonlivý = kdo dobře umí sháněti, shro- mažďovati. U Košic. Brut.

294710   Shonlivý Svazek: 8 Strana: 0359
Shonlivý. Člověk s., stržnický. Světz. 1895. 10. Shonné. Eml. Urb. 55., 58. a j. Shonobiti. Roky trvá, kým shonobia (prac- ně dobudou), čo plameň zhltol v okamihu. Phľd. 1893. 544. Co sme si pri vernej práci s-li (pracně dobyli). PHd. XII. 694.

294711   Shonné Svazek: 10 Strana: 0362
Shonné, ého, n., messale, plat žencům. Solvunt duas tynas avenae do quolibet laneo za shonné. Urb. 55., Jir. Prove 330.

294712   Shonník Svazek: 7 Strana: 1381
Shonník, a, m., messor. 1343. Reg. IV. 494., 507.

294713   Shonník Svazek: 10 Strana: 0362
Shonník, a, m. = pracovník o žních, žnec. Messores, qui bohemice s-ci nuncupantur. Urb. Vz Jir. Prove 330.

294714   Shora Svazek: 3 Strana: 0330
Shora, s hora, se shora, von oben. Us. S. dola i se shora. Dch.

294715   Shora Svazek: 7 Strana: 0674
Shora. Oprav S. dola v: S dola... Do- stal zhora do hlavy. Sldk. 35. I zhora i zdola každý na mňa hľadí, akoby mňa mali všetci chlapci rádi. Sl. spv. VI. 203. Miesta nemám shory ani zdolu. Pravn. 1287.

294716   Shorcovať Svazek: 7 Strana: 1381
Shorcovať = shroutiti se po něčem hr- bolatém. Zeď s-la; Ať s téj zdi neshorcu- ješ! Val. Slavč. 41.

294717   Shorek Svazek: 3 Strana: 0330
Shorek, rka, m., chlapec, filek, svršek (ve hře karetní), der Oberbauer.

294718   Shorek Svazek: 7 Strana: 0674
Shorek. Shorky, aliquotní tony, tony svrchní. Vz Ott. I. 876., Dk. Aesth. 221., 220.

294719   Shorének Svazek: 3 Strana: 0330
Shorének, nku, m. = brambor. S. pečený. Kda.

294720   Shorének Svazek: 7 Strana: 0674
Shorének oprav v: Shořének.

294721   Shorky Svazek: 7 Strana: 0674
Shorky, vz Shorek (dod ).

294722   Shorný Svazek: 3 Strana: 0330
Shorný, spalný, verbrennlich. D.

294723   Shoř Svazek: 3 Strana: 0330
Shoř, vz Tchoř.

294724   Shoř Svazek: 9 Strana: 0290
Shoř, e, m., rybník. Pís. 21.

294725   Shořalka Svazek: 9 Strana: 0290
Shořalka, y, f., pozemek. Hoř. 135.

294726   Shořalý Svazek: 3 Strana: 0330
Shořalý, zastr. = shořelý.

294727   Shořalý Svazek: 8 Strana: 0359
Shořalý = pohořelý. Je mi svědomo, že Jiřík kovář není s-lý. Arch. XIII. 364.

294728   Shořejší Svazek: 10 Strana: 0362
Shořejší hamr. List. Jhrad. č. 41.

294729   Shořeliště Svazek: 3 Strana: 0330
Shořeliště, ě, f., die Brandstätte.

294730   Shořelý Svazek: 3 Strana: 0330
Shořelý dům, zastr.: shořalý, abgebrannt, verbrannt. Jád.

294731   Shoření Svazek: 7 Strana: 0674
Shoření, n., vz Shořeti.

294732   Shořenisko Svazek: 7 Strana: 0674
Shořenisko, a, n. = shořeliště. Sldk. 112.

294733   Shořeniště Svazek: 10 Strana: 0362
Shořeniště, ě, n. = spáleniště. 7A. Pr. XXI. 195.

294734   Shořený Svazek: 3 Strana: 0270
Shořený; -en, a, o, eingestürzt. S. dům zase postaviti. Kom.

294735   Shořený Svazek: 10 Strana: 0362
Shořený. Poloshořený důra (není passi- vum, tedy správně: poloshořelý). Mš.

294736   Shořeti Svazek: 3 Strana: 0330
Shořeti, el, ení; shořovati, ver-, nieder-, ab-, wegbrennen. Jg. — abs. Celý dům shořel. Ros. Dá, až čert umře a peklo shoří (nikdy). Prov. Kterak my vás přikrýť máme, samy zítra shořet' máme. Sš. P. 42. Třetina země shořalo jest. ZN. A tak ta vojna sho- řela (udušena jest, nic z ní nebylo). St. let. — čím: ohněm. V. Myslil jsem, že hanbou, studem shořím. Mor. Šd. — od čeho. Od ohně shoří dům. V. Obilí od horka shořelo. V. Od zapálení hromem shořal jeden dům. Let. 448. Vz Moskva. — kde. Na tom nezdár- ném kluku každá domluva jako na psu shoří (netkne se ho). Us. Dch. Vz Bříza. Shořal jest špitál v Praze křížovníkóm s hvězdú podlé mostu. Scr. 2. 452. — jak: do prachu s. Hlas. Uhlí plamenem shořelo. Us. S. na prach. Er. P. 10. S. na padrť. Us. Hý.

294737   Shořeti Svazek: 7 Strana: 0674
Shořeti. — abs. Kdo dá, ten boží, a kdo nedá, ten shoří. Bart. 197. Dobře bude, když čert umře a peklo shoří. Us. Buď Bohu chvála, kostel shořel, krčma ostala. Us. — kde. Shoř tu ešte dnes (kletba). Mt. S. I. 117. Na psu všecko zhoří (nic se ho netkne, vše brzo pomine). Mor. Šd. Diamant shoří v kyslíku na kyselinu uhli- čitou. Mj. 35. Zhořela mu fára blízko pivo- vára. Sš. P. 759. Mnohý chce s. v zlatě (zlatem se lesknouti). Smil. v. 872. — jak. Aby ta falešná láska na popel shořela Sš. P. 758. Fosforvodík na vzduchu na kyse- linu fosforečnou shoří. Mj. 38. — komu. Často jim po hřiechu shoří (sklapne). Hr. rk. 397.

294738   Shořeti Svazek: 8 Strana: 0575
Shořeti = pohořeti. Krčmář, který jest shořel. Arch. XV. 102.

294739   Shořeti Svazek: 9 Strana: 0290
Shořeti. A tak prý ta vojna shořela ne- došlo ? ní). 1513. Pal. Děj. V. 2. 244. Jestli jazyk (nemocného) shořal (horkostí oschl). *Mas. ruk. 171b.

294740   Shořeti od čeho Svazek: 10 Strana: 0362
Shořeti od čeho: od slunce (uschnouti). Čes. 1 XIV. 51.

294741   Shořitel Svazek: 3 Strana: 0270
Shořitel, e, m., der Herabstürzer, Zer- störer. Bibl.

294742   Shořklý Svazek: 7 Strana: 0674
Shořklý, vz Zhořklý.

294743   Shospodařiti Svazek: 3 Strana: 0330
Shospodařiti, shospodařovati = uhospo- dařiti, erwirtschaften. Koll. — co.

294744   Shotovení Svazek: 3 Strana: 0330
Shotovení, n., die Fertigmachung, Be- reitung. V. Shotovení vojska. V. — S., die Vorbereitung. Chce-li beze všeho s. řečňo- vati, aus dem Stegreif. Č. exc.

294745   Shotovenina Svazek: 7 Strana: 0674
Shotovenina, y, f., Product, n. Rk.

294746   Shotovený Svazek: 3 Strana: 0330
Shotovený; -en, a, o = pripravený, ge- macht, gefasst. Psaní s. vám odesýlám. Žer. 346. — nač jak. Rečník na každou věc s roz- vážlivou odpovědí s. Smrž.

294747   Shotoviti Svazek: 3 Strana: 0330
Shotoviti, il, en, ení; shotovovati, fertig machen, bereiten. — co komu čím. Vz Zhotoviti.

294748   Shotovovatel Svazek: 7 Strana: 0674
Shotovovatel, e, m., Verfertiger, m. Rk.

294749   Shoule Svazek: 3 Strana: 0330
Shoule, e, f., hromada, der Haufe. S. mračen. Krok., Pl., Dch.

294750   Shoule Svazek: 7 Strana: 0674
Shoule ještěrná. Pl. I. 170.

294751   Shoulivec Svazek: 3 Strana: 0331
Shoulivec, vce, m., armadillo, kývoš. Krok.

294752   Shoupnouti Svazek: 3 Strana: 0331
Shoupnouti, pnul a pl, ut, utí; shoupati, beim Schaukeln herabwerfen. — koho. Us. — koho odkud: z úřadu (svrci, stürzen). Jg. S. (se) se stromu, s vozu (= seskočiti). Us. Hý. — se (do neštěstí padnouti, ins Un- glück kommen). Plk.

294753   Shousti Svazek: 3 Strana: 0331
Shousti, shudu, shoudl a shudl, shuden, ení = sehrati, sezpívati, zusammensingen, musiciren. — kým. Potom náma ďábel shude. St. skl., Mast. v. 111.

294754   Shousti Svazek: 7 Strana: 0674
Shousti. Všem jest shudla smrtedlná struna. Hod. 83. b.

294755   Shousti Svazek: 9 Strana: 0290
Shousti. Někomu na harfu s Ezop. 342.

294756   Shoustnouti Svazek: 7 Strana: 0674
Shoustnouti, dicht werden. Vz Zhoust- nouti. Mj. 116.

294757   Shoušť Svazek: 3 Strana: 0331
Shoušť, i, f., shuštěnost, sehnanosť, die Koncentration. Nz.

294758   Shovárať sa s kým Svazek: 8 Strana: 0359
Shovárať sa s kým = umlouvati. Phľd. 1895. 405. Shováraj sa s ním, a s kobylou sa modli, to je jedno. Slov. Nov. Př. 568.

294759   Shovárati Svazek: 3 Strana: 0331
Shovárati = umlouvati. Slov. Vz Sho- vořiti.

294760   Shovárka Svazek: 3 Strana: 0331
Shovárka, y, f., rozmluva, das Gespräch. Slov. Rybay. Vz Shovorka.

294761   Shovění Svazek: 3 Strana: 0331
Shovění, shovení, n., sečkání, ztrpění, die Nachsicht, Geduld. S. míti. V. Sluší v tom s. míti. V. Žádal o dva dny s. Schön. Aby měl s. až do sv. Havla. Boč. S. míti nejaké summy do času. J. tr. Aby dluhuom jeho do slušného času s. měli (1552). Er. Aj čaká, a my na jeho shovievánie netbáme. Hus II. 124., II. 124.

294762   Shověrčivý Svazek: 8 Strana: 0359
Shověrčivý = shovívavý. Bol s. Phľd. 1893. 317.

294763   Shověti Svazek: 3 Strana: 0331
Shověti, vím, vějí, ěl, ění; shovívati = čekati, ztrpění míti, trpěti, Geduld, Nach- sicht haben, sich gedulden, nachsehen. Jg. — abs. Pán Bůh dlouho shovívá. Ros. Shov, milá matičko, až ti jich nalovím. Sš. P. 34. — komu. Bůh lidem shovívá, Br.; s. dlužníku. D. Shověj mi. Hus II. 391. Pán Bóh milostivě ještě shovie poběhlému, aby se k němu navrátil. Hus I. 209. Pakli dieš, ež jest učená, tomu já shoviem (to připuštím). Kat. 793. — Troj.— s kým. Druh s dru- hem shovívati mají. Sš. I. 133. — nad kým. Bůh nad bezbožnými shovívá pro pokání. Štelc. — Syr. — k čemu: k hří- chům. V. — komu v čem: v přísaze. Ms. pr. kut. — Rvač., Lom.

294764   Shověti čemu Svazek: 8 Strana: 0359
Shověti čemu. A když jest neshověl ne- i moci jeho. Chč. m. s. III. 48.

294765   Shověti komu Svazek: 7 Strana: 0674
Shověti komu. Dobrý kuchař pokud se ucho neutrhne, hrnci shovívá. Pož. 188. — s kým. Když sobě muž s ženú neshovieta. Št. Kn. š. 69. — nad čím. Ty nad hříchy shovíváš. Brt. N. p. 502.

294766   Shovívajícnosť Svazek: 3 Strana: 0331
Shovívajícnosť, i, f., šp. m.: shovívání. Zlob.

294767   Shovívajícný, šp Svazek: 3 Strana: 0331
Shovívajícný, šp. m.: shovívající, lang- müthig. Zlob.

294768   Shovívání Svazek: 3 Strana: 0331
Shovívání, n., vz Shovění.

294769   Shovívavě Svazek: 7 Strana: 0674
Shovívavě, nachsichtig. S. se chovati. Mus.

294770   Shovívavost Svazek: 3 Strana: 0331
Shovívavost, i, f., die Nachsichtigkeit, der Langmuth. Us.

294771   Shovívavý Svazek: 3 Strana: 0331
Shovívavý, nachsichtig, langmüthig. Bůh jest s. Mus.

294772   Shovívavý ke komu Svazek: 7 Strana: 0674
Shovívavý ke komu. S-ví buďte k sobě. Vrch., Šmb.

294773   Shovor Svazek: 3 Strana: 0331
Shovor, u, m. = rozmluva, die Bespre- chung, Unterredung. Na s-ru s někým někde býti. Slov. Koll.

294774   Shovorčivosť Svazek: 3 Strana: 0331
Shovorčivosť, i, f., die Gesprächigkeit, Freundlichkeit. Slov.

294775   Shovorčivosť Svazek: 8 Strana: 0359
Shovorčivosť. Phľd. 1896. 477.

294776   Shovorčivosť Svazek: 10 Strana: 0362
Shovorčivosť, i, f. = hovornosť. Phľd. XXII. 311.

294777   Shovorčivý Svazek: 3 Strana: 0331
Shovorčivý, gesprächig, freundlich. Slov.

294778   Shovorčivý Svazek: 7 Strana: 0674
Shovorčivý. Radosť sama je němá, ale spomienka na ňu je s-vá. Lipa 382.

294779   Shovorčivý Svazek: 8 Strana: 0359
Shovorčivý = hovorný. Phľd. XII. 413. shř m. sř: shřezati m. sřezati. Dal. J. 37. — Gb. II. ml. I. 465.

294780   Shovorka Svazek: 3 Strana: 0331
Shovorka, y, f., Gespräch, n., Besuch, m. Nebyli týden spolu na s-ce. Slov. Němc. Vz Shovarka.

294781   Shovorka Svazek: 9 Strana: 0290
Shovorka, y, f. = rozmluva. Mus. 1859. 90.

294782   Shovořiti se Svazek: 3 Strana: 0331
Shovořiti se, il, ení; shovárati se, sich bereden. — se s kým = smluviti se. Keď já bělím aj mažu, shovárať sa nemôžu; potom sa já shovorím, aj ti dvířka otvorím. Sš. P. 195. Tajně sme se shovárali, aby ludia nezradili lásku našu do sobášu. Ps. sl. Tak som sa ja s ním shovárau až do rána bieleho; Za hřiech si počítáš shovárať sa so mnou. Ps. sl. 86., 67.

294783   Shovořiti se Svazek: 7 Strana: 0674
Shovořiti se. Kto sa chce shovárať, musí hubu otvárať. Slov. Rr. MBš. — s kým. Taký sa mně sen zazdál, že sa s jinú sho- várá (milý). Čes. mor. ps. 89.

294784   Shození Svazek: 3 Strana: 0331
Shození, n., das Herabwerfen; die Ab- setzung, Verstossung. Jg.

294785   Shozený Svazek: 3 Strana: 0331
Shozený; -en, a, o, herabgeworfen; ab- gesetzt. Vz Shoditi.

294786   Shozený Svazek: 7 Strana: 0675
Shozený svátek = svátek prv zasvěcený, ale později vyzdvižený. Kld. I. 216.

294787   Shozování Svazek: 3 Strana: 0331
Shozování, n., vz Shoditi, Shození.

294788   Shrabati. — zač Svazek: 7 Strana: 0675
Shrabati. — zač Ten za to, za ten kousek shrábl (výprask). Us. — co čím kam: seno hráběmi do kopky, na hro- madu. Us. S. žhavé uhlí cizíma rukama. Rgl. Cf. Zhrbati.

294789   Shrabek Svazek: 8 Strana: 0359
Shrabek, bku, m. S. obilí. Ott. XI. 723. b. Cf. Shrabky v III. d.

294790   Shrabky Svazek: 3 Strana: 0331
Shrabky, pl., m., co se po prvním hra- bání ještě shrabe, die Uiberkehr. Us. Tč.

294791   Shrabovalka Svazek: 10 Strana: 0362
Shrabovalka, y, f. = hra s kaménky. Vz Čes. 1 XIII. 69.

294792   Shrabování Svazek: 3 Strana: 0331
Shrabování, n., das Zusammenrechen, -scharren. A časného statku vším činem s. Sš. II. 126.

294793   Shrahati Svazek: 3 Strana: 0331
Shrahati, shrabám a shrabu; shrábnouti, bnul a bl, ut, utí; shrabávati, shrabovati = dohromady hrabati, zusammenrechen, -schar- ren, raspeln, aufraffen; dolů hrabati, herab- scharren, -rechen. — co: seno, užitek. Us. Sám chce vše s. (vydělati, získati). Své pe- níze shrábnouti. D. A ten dôvod mnohými hýbá, aby mnoho jeden shrabal obrokóv. Hus I. 441. Stoh shrabati (dolů hrabati). Ros. — co kam: na hromadu. V. — co za co: peníze za obilí. Shrábne za to pěkné peníze. Us. Šd.

294794   Shranělý Svazek: 7 Strana: 0675
Shranělý, shraněný = setlelý, zvětralý, verwittert. Mor. Šd.

294795   Shraniti Svazek: 3 Strana: 0331
Shraniti, il, ěn, ění = hraněním srovnati, passend machen, richten. Cant.

294796   Shrapnel Svazek: 3 Strana: 0331
Shrapnel (šrapnel), u, m., dělová dutá koule uvnitř prachem a olověnými kuličkami naplněná. Vz S. N., KP. IV. 503.

294797   Shrapnel Svazek: 10 Strana: 0362
Shrapnel (šrapnel) Vz Ott XXII. 940.

294798   Shrbatělý Svazek: 7 Strana: 0675
Shrbatělý = shrbělý. U Kdýně. Rgl.

294799   Shrbatěný Svazek: 3 Strana: 0331
Shrbatěný; -ěn, a, o, buckelig gemacht. S. stareček. Vid. list. šp. m.: shrbělý a shrbený. Jg.

294800   Shrbatěti Svazek: 3 Strana: 0331
Shrbatěti, ěl, ění, buckelig werden. Jg.

294801   Shrbatěti čím Svazek: 10 Strana: 0362
Shrbatěti čím: poklonami. Kmk.

294802   Shrbati Svazek: 7 Strana: 0675
Shrbati, shrbnouti = shrabati. Laš. Tč.

294803   Shrbatiti Svazek: 3 Strana: 0331
Shrbatiti, il, ěn, ění == hrbatým učiniti, buckelig machen. Jg.

294804   Shrbělý Svazek: 3 Strana: 0331
Shrbělý, který shrběl, krummgebogen. S. osel. Kom. J. 180.

294805   Shrbeně Svazek: 7 Strana: 0675
Shrbeně, gebückt. S. seděti, choditi. Us. Pdl.

294806   Shrbenec Svazek: 3 Strana: 0331
Shrbenec, nce, m., shrbený, ein Gebückter. Ros.

294807   Shrbení Svazek: 3 Strana: 0331
Shrbení, n., die Krümmung, Bückung. — S., hrb, der Höcker. Ja.

294808   Shrbenosť Svazek: 3 Strana: 0331
Shrbenosť, i, f., der Katzenbuckel. Dch.

294809   Shrbený Svazek: 3 Strana: 0331
Shrbený, -en, a, o = ohnutý, gebückt, ge- beugt, geduckt, krummgebogen. S. osel, Kom., stařec. Ros. Chodí shrbený (shrbeně). Kom. — čím: starostí, V., věkem.

294810   Shrbený Svazek: 9 Strana: 0290
Shrbený. S. pole (na svahu). Fisch. Hosp. 6.

294811   Shrběti Svazek: 3 Strana: 0331
Shrběti, ěl, ění = shrbiti se, gebückt, krumm werden. Jg.

294812   Shrbilý Svazek: 3 Strana: 0331
Shrbilý = shrbený. Mudr.

294813   Shrbiti Svazek: 3 Strana: 0331
Shrbiti, il, en, ení; shrbovati = skloniti, ohnouti, skřiviti, krümmen, bücken, gebückt machen. Jg. - koho. Starosť ho shrbila. Us. — se. Tělo se shrbuje. Kom. Shrbě se chodí. Us. — se čím: starostí. V. — se pod čím: pod břemenem. Pešín.

294814   Shrbiti se kam Svazek: 7 Strana: 0675
Shrbiti se kam. A telo sa mu shrbo- valo k zemi. Mt. S. I. 80.

294815   Shrbnouti Svazek: 3 Strana: 0331
Shrbnouti = shrnouti. Na Ostrav. Tč.

294816   Shrbolcovati Svazek: 8 Strana: 0359
Shrbolcovati. A on s-val do hlbokej prie- pasti (spadl). Slov. NZ. VI. 45.

294817   Shrčať sa Svazek: 7 Strana: 1381
Shrčať sa = sesypati se, obstoupiti. Val. Slavč. 33. Cf. Shrčiť se.

294818   Shrčať sa Svazek: 9 Strana: 0290
Shrčať sa = shrnouti se. Drva shrčaly = spadla s hranice. To sa téj práce shrčalo! Val. Čes. 1. X. 298.

294819   Shŕčiti se Svazek: 7 Strana: 0675
Shŕčiti se = shrknouti se. Keď sa shŕči taká rota divoká a robí skrek. Čkžk. X. 52.

294820   Shrdati Svazek: 3 Strana: 0331
Shrdati, verachten. — čím. Shrdají tiem. NB. Tč. 127.

294821   Shrdati čím Svazek: 7 Strana: 0675
Shrdati čím. Kým jest Bóh zhrdal. BO.

294822   Shrk Svazek: 3 Strana: 0332
Shrk, u, m., shrknutí, stok, der Zusam- menfluss. Pl. Vz Shrnek.

294823   Shrknouti kam Svazek: 7 Strana: 0675
Shrknouti kam. Všecko na ně shrklo (spadlo). Us. Rgl. — se na koho = sběh- nouti se. Us. Vck.

294824   Shrkotati Svazek: 8 Strana: 0359
Shrkotati. Pričapil dvere, až obloky s-ly (se třásly). Phľd. XII. 681. Cf. Přičepený.

294825   Shrnačka, shrnovačka Svazek: 3 Strana: 0332
Shrnačka, shrnovačka, y, f. = shá- nědlo, das Streichholz. Plk.

294826   Shrňák Svazek: 9 Strana: 0290
Shrňák, u, m. = místo ? stodole ? oplotně, do které se vymlácené obilí shrňuje. Slov. Čes. 1. VIII. 330., Šeb. 119.

294827   Shrnati Svazek: 3 Strana: 0332
Shrnati, vz Shrnouti.

294828   Shrnek Svazek: 3 Strana: 0332
Shrnek, nku, m., náhrn, náhrnek, conge- ries, die Anhäufung. Nz.

294829   Shrnouti Svazek: 3 Strana: 0332
Shrnouti, nu, ul, ut, utí; shrnati = do hromady hrnouti, zusammenhäufen, aufhäu- fen, aufraffen, zusammenraffen; stočiti, zu- sammenwinden, -rollen, -wickeln; se — shromážditi se, do hromady se sraziti, sich sammeln, sich häufen, zusammenkommen o. -laufen, zusammenströmen; stočiti se, sich zusammenrollen. Jg. — co: zemi, Us., pe- níze (shrábnouti). D. David shrnul všecken lid. Bj. Rádby všechno shrnul (do své truhly lakomec). Ros. Svůj plášť s. (stočiti). Zlob. Shrnu to spolu (krátce povím). Jel. — co, se kam (do čeho, v co, k čemu, pod co, nač): peníze do klobouku. Ros. Včely do chumáče se shrnuly. Ros. Peníze v hro- madu s. Vš. Shrnuli se k nám. Vrat. Shr- nulo se polízačů se všech koutů k hostinám. Sych. S. se k někomu (utéci se, confugere). V. Shrnula se mu krev k srdci. D. Všecky bídy se na mne shrnuly. V. Had se shrnul (stočil) na hromadu. Jg. Sv. Štěpán shrnuje na ně (židy) bohozradu ,a bohovraždu. Sš. Sk. 89. Mezi tým si z Ústie získali sobě nějaké přívrší, na něž se všichni shrnuli. Let. 30. Pod korouhev důvěrně se shrňme. Us. Shr- nuli se na mne jako sršni. Us. Hý. — čeho kam: do čeho atd. šp. m.: co, vz S. Brt. — jak: stručně, pozorně, s velikou pozor- ností něco s. Us. S. něco do mála slov, kurz fassen. Hý. — co komu. A hněv boží sobě jako poklad shrnují. Br. — (v čem) čím co. Obilí lopatou s. Us., Šp. Věci, v nichžto potřeby vaše božským do- brodiním všecky jsou shrnuty. Jel. — co, se kde. Pod jejichžby se ochranou jako pod křídly s. mohli. V. Ve slovech posled- ních dvojí otázka se v jednu shrnuje; On veškeru náplň moci v sobě shrnoval; Hla- vité pojmy shrnuje ve formě vývodku. Sš. Sk. 134., 238., I. 66. (Hý.). Nechtě přes tu řeku dále shrnu sě při jedné skále. St. skl. — se. Papír, had se shrnul (stočil). Jg. S. se (= pojíti v manželství). Na Slov., Plk. — se o kom = okolo koho. Rytieřstvo sě o něm shrnu. Alx. 1115.

294830   Shrnouti Svazek: 7 Strana: 0675
Shrnouti. — co, se kam (jak). S. úkazy podobné ve zvláštní skupiny. Dk. Vlasy do čela s. Us. Pdl. Kadeře na zad s. Hrts. S hanbou musí v skrýše své se s. (zalézti). Výb. II. 1688. — jak. S. něco v jedno slovo. Dk. Výsledek bádání ně- kolika slovy s. Us. Pdl. — co, se kde. V tvé duši lidstvo shrne bytosť svou. Vrch. Sv. Prokop shrnu sě při jednej skále (při- stěhoval se). Hr. ruk. 13. — co odkud: vlasy s čela. Hrts.

294831   Shrnovací Svazek: 3 Strana: 0332
Shrnovací plachty, vz Plachta.

294832   Shrnovačka Svazek: 7 Strana: 0675
Shrnovačka, y, f. = sháněčka. — S. = sněhovka, Schneeschaufel, f. Sl. les. — S-ky = vysoké shrnovací boty, Faltenstiefel. Rgl., Kšť.

294833   Shrnovatel Svazek: 3 Strana: 0332
Shrnovatel, e, m. Jupiter, oblakuov s., Sammler, m. Jel.

294834   Shrnovatel, e Svazek: 7 Strana: 0675
Shrnovatel, e, m., Aufhäufer, Sammler, m. Rk.

294835   Shrnutí Svazek: 3 Strana: 0332
Shrnutí, n., vz Shrnouti. S.-se věřitelů na někoho = konkurs. J. tr. S. se zločinů, die Konkurrenz der Verbrechen. J. tr.

294836   Shrnutosť Svazek: 3 Strana: 0332
Shrnutosť, i, f., die Gedrungenheit. Šm.

294837   Shrnutý Svazek: 3 Strana: 0332
Shrnutý; -ut, a, o, zusammengestrichen, eingerollt. S. peníze, oblek atd. Us.

294838   Shromaditi Svazek: 3 Strana: 0332
Shromaditi, il, ěn, ění, zusammenbringen, ve vojště, massiren. Dch.

294839   Shromáždění Svazek: 3 Strana: 0332
Shromáždění, n., v hromadu snesení, die Zusammenbringung, Sammlung, Ver- sammlung. S. peněz. S. starodávných věcí, Antiquitätensammlung. D. — S., sjezd, sbor, schůzka, die Zusammenkunft, Versammlung. Ž. wit. 55. 6. S. urozených paní a panen, V., lidí vůbec, mnichův, vybraných osob, D., synodní, Kom, národní, valné, plné, obecné, všeobecné (Plenar-, General-Ver- sammlung). Nz. S. valné sezvati. Šp. Všichni poslancové činí na sněmu jedno s. ŘZ. 1850. č. 1. Místo ku s. Us. Dch. S. skončiti, za- vříti; s. míti z vyššího povolení. J. tr. Valné s. velerady objednati. Sš. Sk. 46. S. vojska, die Vergatterung. Čsk. Vz Sjezd.

294840   Shromážděný Svazek: 3 Strana: 0332
Shromážděný; -děn, a, o, versammelt, gehäuft. S. poklad, bohactví, Kom , osoby, D., lid., Us., otcové. — kde. V Adamu, v bedrách jeho shromážděno bylo celé po- kolení lidské. Sš. I. 63. — proč. Veškeří křesťané ti, jenžto tentokráte shromážděni byli pro vyprosení od Boha apoštolům oněm svobody. Sš. Sk. 50.

294841   Shromážděný. V Svazek: 7 Strana: 0675
Shromážděný. V Kristu s-ní. Us.

294842   Shromáždisko Svazek: 7 Strana: 0675
Shromáždisko, a, n. = shromáždiště. Dk.

294843   Shromáždiště Svazek: 3 Strana: 0332
Shromáždiště, ě, n., der Versammlungs- platz, -ort-, Sammelpunkt, Sammlungsort, das Versammlungslokale. J. tr., Dch., Čsk., Sk. I. 153.

294844   Shromažditel Svazek: 3 Strana: 0333
Shromažditel, e, m., der Sammler. Plk.

294845   Shromažditelka, y, shromažditelky Svazek: 3 Strana: 0333
Shromažditelka, y, shromažditelky- ně, ě, f., die Sammlerin. Jg.

294846   Shromažditelný Svazek: 3 Strana: 0333
Shromažditelný, sammelbar. Jg.

294847   Shromažditi Svazek: 3 Strana: 0332
Shromažditi = shromážditi. Ž. wit. 15. 4.

294848   Shromážditi Svazek: 3 Strana: 0333
Shromážditi, il, ěn, ění; shromážděti, ěl, ění; shromažďovati, shromáždívati = hro- maditi, na hromadu snésti, v hromadu při- vésti, v hromadu svolati, hromadu způsobiti, sammeln, ver-, einsammeln, zusammenbrin- gen, an-, aufhäufen, mehren; se, zusammen- kommen, sich versammeln. Jg. - co, koho (komu). S. statek, peníze, bohacťví, zboží, V., přátele, Ros., knihy. Reš. Slepice shro- mažďuje svá kuřátka. ŽN. S. sbožie. Z. wit. 38. 7. S-dil sem sobě střiebro i zlato králóv a vlastí. Hus I. 282. — čeho: dítek božích do církve s., kněží učených atd. šp. m. co. Brt. Vz S. — co, se kam: na jedno místo. V. Již hřích na hřích se shromažďuje. Kram. S. v jedno. V. — Har. S. zlé na někoho. Ž. wit. Deut. 23. Lid k soudu s. Us. Zna- menajte havrany, žeť nesejí ani žnú, ani s-ďují do stodol, a otec váš nebeský krmí je. Br., Hus II. 351. Sebrati všechny moci duše a v jednotu s. ctnosti. Hus I. 461. Aby pátú čiesť užitku po ta sytá léta s-dil v stodoly. BO. — se. Voda, lid se shro- mažďuje. Us. — co, se v co kde (kdy): v hromadu na poli. Pulk. Děti své okolo sebe s. Us. D., Ml. Shromážditi se na hradě o půl noci. S. se u souseda. — se s kým jak kde, aby. Shromáždili se se sousedy bez povolení pod černou skalou, aby se uradili. Us.

294849   Shromážditi co Svazek: 7 Strana: 0675
Shromážditi co: sněm, Šmb., odplaty věčné. Št. — co kde. Aby v svých srdcích duchovní pšenici s-li. Št. Kn. š. 4. — (čím) koho, co v čem. Jenž jsi rozličné národy v jednotě víry s-dil; Neb u vieře malú řečí mnoho dobrého rozumu jest shromáždieno. St. Kn. š. 123., 13

294850   Shromáždka Svazek: 3 Strana: 0333
Shromáždka, y, f. = shromáždění. Mus.

294851   Shromáždně Svazek: 3 Strana: 0333
Shromáždně, hromadně, versammelter Weise. Aqu.

294852   Shromáždník Svazek: 3 Strana: 0333
Shromáždník, a, m., společník, der Theil- nehmer bei einer Gemeinschaft. Aqu., J. tr.

294853   Shromažďovací Svazek: 7 Strana: 0675
Shromažďovací, Versammlungs-. Shro- mažďovací právo, Šp., místo. Lpř.

294854   Shromažďovač Svazek: 7 Strana: 0675
Shromažďovač, e, m., Sammler, m. S. páry u parního kotlu. Us. Pdl.

294855   Shromažďovač Svazek: 9 Strana: 0290
Shromažďovač vzduchu = kotel při pneu- matické poště. Vz Nár. list. 1897. č. 325. 3.

294856   Shromažďování Svazek: 3 Strana: 0333
Shromažďování, n., vz Shromáždění. S. statků, V., píce. Kom. — S., scházení-se, die Zusammenkunft, Versammlung. V.

294857   Shromažďovatel Svazek: 3 Strana: 0333
Shromažďovatel, e, m., der Sammler. D.

294858   Shromažďovati Svazek: 3 Strana: 0333
Shromažďovati, vz Shromážditi.

294859   Shromiti Svazek: 3 Strana: 0333
Shromiti, il, en, ení, niederdonnern. — co. Shromil pýchu židů. Sš. I. 113.

294860   Shrotiti koho jak Svazek: 10 Strana: 0362
Shrotiti koho jak. Nejmenší zlo nás shrotí jako třtinu. Pokr. 1886. č. 19. Asi chybně m.: shroutí. Mš.

294861   Shroucený. S Svazek: 10 Strana: 0362
Shroucený. S. poloha těla. Zvon IV. 21. Vz Shroutiti.

294862   Shroutiti Svazek: 9 Strana: 0290
Shroutiti. Někdy jediné slovo nás shroutí. Krč. Assoc. 81.

294863   Shroutiti se Svazek: 3 Strana: 0333
Shroutiti se, il, cen, ení, zusammen- stürzen. Stavba se s-la. Us. Dch.

294864   Shroutiti se — več Svazek: 7 Strana: 0675
Shroutiti se — več: v rumy. Čch. Sl. 78. — kam: k zemi. Vrch. — kde. Ta chatrč nade mnou se shroutí. Čch. L. k. 24. — čím. Nedej, ať se trpkým sklamáním naděje mé shroutí. Čch. Mch. 94. — kdy. Za nímž (tleskotem) hned se shroutil. Čch. Mch. 23.

294865   Shrozený nad čím Svazek: 9 Strana: 0290
Shrozený nad čím. Král s-ný nad tím. Čes. 1. 1898. 232.

294866   Shroziti Svazek: 3 Strana: 0333
Shroziti, il, žen, ení, abschrecken. — koho odkud: s rychtářství. Boč. exc. 1444.

294867   Shrstiti Svazek: 3 Strana: 0333
Shrstiti, il, štěn, ění, hrstí svírati, tvořiti, in die Hand schliessen, mit der Hand formen. — koho, co. Br.

294868   Shrubělý Svazek: 3 Strana: 0333
Shrubělý, etwas grob. Rostl.

294869   Shruběti Svazek: 7 Strana: 0675
Shruběti, vz Zhruběti.

294870   Shrynčeti Svazek: 7 Strana: 0675
Shrynčeti = sřinčeti, erklirren. Slov. Okovy na jeho nohách shrynčia. Kyt. 1876. 30

294871   Shrýzti Svazek: 3 Strana: 0333
Shrýzti, shryzu, zl, en, ení; shryznouti, zl, ut, utí; shryzati, shryzovati = skousati, zusammennagen. — co, koho. Pesshryzl kosť. Us. Odporná slova shrýzti (slyšeti a mlčeti). V. Musí to shrýzti, jako pes horký koblih. Rvač. Tak ho shryzl, že umřel. Pass. To také musel shrýzti, verschlucken, sich ge- fallen lassen. Čr. Ktožť v poctivosti Boha nemá, byť všecky oltáře shryzl, nenieť před Bohem na milosti. Št. — co kam. Bezpraví do sebe shrýzti. Reš. — co jak: veselou myslí. Aesop. — kde: křivdu, ztrátu, důtku v sobě s. D. — co komu. Shryzly mu myši nohavice. Lom.

294872   Shrýzti co Svazek: 7 Strana: 0675
Shrýzti co. A priatelia, kdeže sú ti? Blízko stoja, kým (dokud) čo zhryznú; na- krmení, napojení v dialke stoja, v dialke miznú. Čjk. 19. Železné tele chodí po ko- stěnej hůře a zhrýzá otavu (břitva. Há- danka) Pck. Ps. 112. — co s kým. Aby to jablko s ní zhryzl. Mus. — se. Nepřežil to, zhrýzol sa (umřel). Zátur. Priat. II. 35.

294873   Shŕžditi Svazek: 7 Strana: 0675
Shŕžditi = svraštiti, falten. Čelo shřždi, ako čoby pilne premyšloval. Klčk Zb. III. 4. — S , verkrippeln. Slov. Ssk.

294874   Shřáti Svazek: 3 Strana: 0331
Shřáti, shříti, shřeji, shříl, shřel (Bž. 203.), shřál, át a it, etí a ití, án, ání, ení n íní; shřívati = ohříti, wärmen, erwärmen. St. — se, koho. Oheň učiň, ať by pán se mohl shřieti. GR. Hledajmy děvečky mladé, ať shřievá hospodu našeho krále. Bj. Ižádného miesta sobě neshřieli (= nikde se nezdrželi). BO. — co, koho čím. Shřej mě ohněm tvým. Ruk. sv. Aug. — koho, se kde: v srdci. St. skl. Shřeješ se jako had na ledě. Us. Se u ohně. Marek. Ale to sě stane, až had na ledu sě shřěje. Hus I. 100. — se od čeho: od uhlí. Ben., Rd. zvíř. — se s kým. A v tej černej hoře jasný oheň hoří, shřívá se tam paní s drobnýma dítkami. Sš. P. 140.

294875   Shřáti Svazek: 8 Strana: 0359
Shřáti. Nikdy oka na ňom neshreje. Slov. Nov. Př. 560. Shrbilý. S. baba. Lobk. 101.

294876   Shřáti. — co, se Svazek: 7 Strana: 0675
Shřáti. — co, se. Slunce vše shřievá. Št. Kn. š 96. (131.). Aby se shřeli ti, ješto sú stydli. Št. Kn. š. 3. Shřielo se srdce mé. Ž. kap. — kde. Zlí dobrého nechtie jmieti, ni j'ho mohú v srdci shřieti. Hr. rk. 149. — se s kým. Abych se i s vámi shřél. Št. Kn. š. 3. (65).

294877   Shřběti Svazek: 9 Strana: 0290
Shřběti. Ta těla tam shřběla (byla po- hřbena) Rozb. III 733. Vz Hřběti.

294878   Shřebný Svazek: 3 Strana: 0332
Shřebný, březí, užívá se jen o koních, trächtig. Příp. -?n?. Mkl. B. 151. S. klisna.

294879   Shřeji Svazek: 3 Strana: 0332
Shřeji, vz Shřáti.

294880   Shřešení Svazek: 10 Strana: 0362
Shřešení, n. Pass. 294.

294881   Shřešenie Svazek: 7 Strana: 0675
Shřešenie, n. Vz List. fil. 1878. 208.

294882   Shřešiti Svazek: 3 Strana: 0332
Shřešiti, il, ení; shříšeti, el, ení; shřeší- vati, sündigen. V. — abs. Pomsta božie nemešká nic, kdy člověk shřešil. Hus I. 377. — z čeho. P. Maria z lítosti chtěla, aby před časem div Kristus učinil, aniž z toho by shřešila. Hus II. 35. — proč. Pro ni- žádnou věc má člověk shřěšiti. Hus II. 169. — nad kým. Shřeší-li bratr nad námi, mó- žeme mu odpustiti. Hus I. 340. Shřeší-li bratr tvój nad tebú, treskci ho. Hus I. 244. — Hus I. 240., 241., 248. — jak: smrtelně, Hus II. 321., I. 334., těžce. Sš. P. 67., Hus I. 105. A v těžké proměněnie, že moh ne- umřieti, shřešiv musil jest umřieti; Ktožby kolivěk z nevědomie shřešil; S. smrtedlně, všedně. Hus II. 336., III. 74., 184. — čím. Mnohými zásadami shřešila Eva. D. Davše Krista na smrť, avšak sú tiem smrtedlně shřěšili; Každého hřiecha počátek jest pýcha, tak že pýchú ďábel najprve jest shřešil; Oni sú shřěšili hřiechem nekánie konečnieho, tak že sú sě hřiechu konečně nekáli. Hus I. 189., II. 422., III, 116. S. smilstvem. BO. — proti komu: proti Bohu. D. Proti někomu s. Alx. Shřeší-li muž proti muži, móž sě Bóh nad ním smilovati; ale shřeší-li proti Bohu, nenie na naší moci, ale na božie vóli záleží. Hus I. 245., 340. - Hus I. 336., 340., II. 201. — s kým kdy. Mnozí kněží s vlast- ními sestrami takměř každý deň i na vá- noce i na velikú noc shřešili sú. Hus I. 277. — komu. Tobě samému shřešil jsem. Br., D. Vz Hřešiti, Zhřešiti.

294883   Shřešiti Svazek: 7 Strana: 0675
Shřešiti. — abs. Udá-li se vám zhře- šiti, teskli duše vašeho života. Výb. I 506. Vždy sluha vinný, keď pán zhřešil. Zbr. Hry 28. — čím: myšlením, řečí, skutkem, Us. Pdl., lakomstvím, BR. II. 245. b., pře- stúpeniem božieho přikázanie, Hus. I. 168., velikým hřiechem. Št. Kn. š. 26 , 225. Zhřešil jsem viděním, očima. V. Ps. fol. 135. a. Opiť sa ! hm, veď s tým (m.: tím) nikomu nezhreším. Dbš. Sl. pov. V. 21. — kdy. Shřešil jsem ve všem životě svém. Mž. 98. Kde-li, kolikrát-li, kterým-li činem, v kterú-li hodinu člověk zhřešil. Pass. 17. Co jsem zhřešil z své mladosti až do dnešního dne. V. Ps fol. 134. a. — v čem. Zhřešil jsem v sedmi smrtedlných hřiešiech. V. Ps. fol. 134 b.

294884   Shříšný Svazek: 3 Strana: 0332
Shříšný = hříšný, sündhaft. S. člověk. Ms. Bel. 33.

294885   Shřití Svazek: 3 Strana: 0332
Shřití, n., zastr. shřetí, das Erwärmen. — S., něco shřitého, das Gewärmte, Warm- gemachte. Sal.

294886   Shřívadlo Svazek: 7 Strana: 0675
Shřívadlo, a, n., Erwärmungsort, m. Lpř. Sl.

294887   Shudu, vz Svazek: 3 Strana: 0333
Shudu, vz Shousti.

294888   Shuknouti se Svazek: 3 Strana: 0333
Shuknouti se, kl, utí = spiknouti se, sich sammeln, schaaren. Jg.

294889   Shulák Svazek: 3 Strana: 0333
Shulák, a, m., zuzura, kývoš. Krok.

294890   Shúlať Svazek: 7 Strana: 0675
Shúlať, zaudern, zögern, verziehen. Slov. Bern.

294891   Shumplovaný Svazek: 3 Strana: 0333
Shumplovaný; -án, a, o = zkažený, zničený. Mor. Sd.

294892   Shumplovati Svazek: 3 Strana: 0333
Shumplovati = zkaziti, nedbalostí, ver- derben, vernichten. Mor. Šd. — co.

294893   Shůn Svazek: 7 Strana: 0675
Shůn, u, m. = shon. V již. Čech. Rjšk.

294894   Shůn Svazek: 9 Strana: 0290
Shůn. Zena jeho je shůn (m. shon) = přičinlivá. Jihozáp. Čechy. Dšk. Vok. 46.

294895   Shůněti Svazek: 10 Strana: 0362
Shůněti = sháněti. Volyně. Čes. 1 XIII. 125 Vz Schůněti.

294896   Shůněti se Svazek: 7 Strana: 0675
Shůněti se = dováděti. V již. Čech. Rjšk.

294897   Shůnka, y, f Svazek: 3 Strana: 0333
Shůnka, y, f., vz Nadhánka, Shon. Na- stala po něm s. Us. Šd.

294898   Shunt Svazek: 8 Strana: 0359
Shunt, u, m. Magnetický s. Vstnk. III. 21. Shyb. Chceš-li, abych ti sukni podriapal a dieru v tvých shybiech učinil? 1607. Phľd. 1894. 5.

294899   Shup Svazek: 3 Strana: 0333
Shup, u, m., das Abfroschen (v tělocviku). Tš.

294900   Shup Svazek: 7 Strana: 0675
Shup ze závěsu, Stehschwung, m.

294901   Shupnouti Svazek: 7 Strana: 0675
Shupnouti, herabspringen. Vz Zhupnouti.

294902   Shůr Svazek: 3 Strana: 0333
Shůr, u, m., steinigteR Flecken im Felde. Us.

294903   Shůrou Svazek: 10 Strana: 0362
Shůrou. Metelice se žene od s. a důlou. Krkonš. Fr. Nečásek.

294904   Shůry Svazek: 3 Strana: 0333
Shůry = dolu, von oben herab. Us. Vz Shora.

294905   Shuspeninatěti Svazek: 3 Strana: 0333
Shuspeninatěti, ěl, ění, gallertig wer- den. Rostl.

294906   Shústi Svazek: 10 Strana: 0362
Shústi, vz Shousti.

294907   Shustitelný Svazek: 3 Strana: 0333
Shustitelný, stlačitelný, kompressibel. Nz.

294908   Shustiti Svazek: 3 Strana: 0333
Shustiti, il, štěn, ění; shušťovati, shusťo- vati, dick machen, verdicken, verdichten. — co: V., sýr, zimu. — Jg. — co čím: sme- tanu moukou.

294909   Shustiti se več Svazek: 7 Strana: 0675
Shustiti se več. Zkušenosť z-la se v celé pásma myšlének. Dk. — co, se kde. Z. plyn v nádobě, Us. Pdl., vzduch pod pístem. Mj. 121. — čím. Když únor vodu spustí, ledem ji březen zhustí (mrzne). Us. Tč.

294910   Shustlosť Svazek: 3 Strana: 0333
Shustlosť, i, f., die Verdickung, Ver- dichtung. S. krve.

294911   Shustlý Svazek: 3 Strana: 0333
Shustlý, dicht, verdichtet. Chléb přesný (nekvašený) jest shustlý. Kom. S. krev. Us.

294912   Shustnouti Svazek: 3 Strana: 0333
Shustnouti, stl, utí, dick, dicht werden. — V. — čím: zimou. — od čeho. Toms. — se v čem. Br.

294913   Shustnouti kde Svazek: 7 Strana: 0675
Shustnouti kde. Kaše na okně ve chladě zhustla. Us. Tč.

294914   Shuštění Svazek: 3 Strana: 0333
Shuštění, vz Zhuštění. Vz S. N.

294915   Shuštěnosť Svazek: 3 Strana: 0333
Shuštěnosť, i, f., shoušť, sehnanosť, die Koncentration, Verdichtung. Nz.

294916   Shuštěný, vz Svazek: 3 Strana: 0333
Shuštěný, vz Zhuštěný.

294917   Shušťovací Svazek: 3 Strana: 0333
Shušťovací pumpa, die Kompressions- pumpe. Nz. Hlavní její části: nádržka a bota s pístem. Vz S. N.

294918   Shušťování Svazek: 3 Strana: 0333
Shušťování, n., die Kondensation. Nz.

294919   Shušťovatel Svazek: 3 Strana: 0333
Shušťovatel, e, m , der Kondensator. S. Nattererův, Oerstedtův. Vz KP. II. 90.

294920   Shutať Svazek: 7 Strana: 1381
Shutať = spolknouti. Val. Slavč. 98.

294921   Shvárať Svazek: 7 Strana: 0675
Shvárať, vz Shovárať. Slov. Rr. Sb.

294922   Shvariať sa Svazek: 3 Strana: 0333
Shvariať sa = rozmluviti se. Slov.

294923   Shvězdění, n Svazek: 3 Strana: 0333
Shvězdění, n., konstellace, zvláštní roze- stavení slunce, měsíce a planet. Vz S. N. Das Sternbild.

294924   Shyb Svazek: 3 Strana: 0333
Shyb, u, m., der Bug, die Biegung, Beu- gung. S. v tělocviku, vz KP. I. 474., 477. — S-by, die Ge'enke. Slov.

294925   Shýbací Svazek: 7 Strana: 0675
Shýbací laffeta. NA. III. 110.

294926   Shybák Svazek: 3 Strana: 0333
Shybák, u, m. = zavěrák, nůž, Taschen- messer. Slov.

294927   Shýbati Svazek: 3 Strana: 0333
Shýbati, vz Sehnouti.

294928   Shýbka Svazek: 3 Strana: 0333
Shýbka, y, f. S. běhounu, die Neigung des Mühlsteines. Us.

294929   Shybka Svazek: 8 Strana: 0575
Shybka, y, f. Kanalisační s. Nár. list. 1897. často.

294930   Shybka Svazek: 9 Strana: 0290
Shybka, y, f. = železná roura do dna ře- čiště zapuštěná, jež spojuje stoky na obou březích řeky jsoucí. Yz Ott. XIII. 897. V Praze má s. převáděti splašky z kanalisačního ob- vodu na pravém břehu Vltavy na levý břeh a sváděti je do tunelu. Skládá se ze dvou rour průměru asi po jednom metru. Vz Nár. list. 1897. č. 113.

294931   Shybka Svazek: 10 Strana: 0362
Shybka, y, f. = dřevěná n. kamenná stoka k odvodňování n. zavodňování vedená pod hrázemi, silnicemi, řečišti atd. Vz Ott. XXII. 941.

294932   Shybkový Svazek: 9 Strana: 0290
Shybkový. S. roura. Vz předcház.

294933   Shýknouti Svazek: 7 Strana: 0675
Shýknouti, shýkati, vz Zhýkati. Pri naj- menšom dotknutie shýkne. Lipa 198.

294934   Shylock Svazek: 10 Strana: 0362
Shylock, a, m. = žid ukrutný, chtivý peněz, jenž nechce upustiti od svého úpisu. Ott. XXII. 941.

294935   Shýňať sa Svazek: 7 Strana: 0675
Shýňať sa = shýbati se. Slov.

294936   Shynouti Svazek: 3 Strana: 0333
Shynouti, ul, utí = zhynouti, zu Grunde gehen. — čím: trudem. Alx. 1107.

294937   Shýřeti Svazek: 9 Strana: 0290
Shýřeti. Kto se nebojí, brzo shýří. Št. Bes. 72.

294938   Shýřiti Svazek: 3 Strana: 0333
Shýřiti, il, ení = shřešiti, proviniti, fre- veln, sündigen. — na čem proti komu: proti Bohu. Ms. Leg. — čím. Ač kdo shýří svou křehkostí. O 7 vstup.

294939   Sch. Kar Svazek: 10 Strana: 0363
Sch. Kar., red Tob 216.

294940   Scháb, u, schábek Svazek: 3 Strana: 0333
Scháb, u, schábek, bku, m., pečeně od žeber (n. od hrudi), der Rippen-, Weissbraten. D.

294941   Schabělý Svazek: 9 Strana: 0290
Schabělý. S. údy. Braun. 61.

294942   Schabiti Svazek: 3 Strana: 0333
Schabiti, il, en, ení, entmuthigen. Dch. — koho čím.
Scháblý = ocháblý, schlaff.

294943   Schabiti Svazek: 7 Strana: 0675
Schabiti, schabnouti = tajně n. drze vzíti, ukrásti, wegschnappen. — co komu odkud. Laš. Tč. Slez. Šd, Brt. D. 264.

294944   Schablý Svazek: 9 Strana: 0290
Schablý. S. tep srdce. Proch. 126.

294945   Schábnouti Svazek: 7 Strana: 0675
Schábnouti, schlaf werden. S. horkem. Us. Rgl.

294946   Schábový Svazek: 3 Strana: 0333
Schábový, od schábu, Schweinrippen-. Puch.

294947   Schabrať něco Svazek: 10 Strana: 0662
Schabrať něco = pomalu posbírati, ne- dbale snésti, spojiti. Brt. Sl.

294948   Schaden, něm Svazek: 3 Strana: 0333
Schaden, něm. Škodu, porušení bráti Vzala úraz spadši s koně. V. — Mk.

294949   Schádzať Svazek: 7 Strana: 0675
Schádzať = scházeti. Slov. Bern.

294950   Schádzka Svazek: 7 Strana: 0675
Schádzka = schůze. Slov. Bern.

294951   Schaetzen Svazek: 3 Strana: 0334
Schaetzen, něm. Procenili ji 300 zlatých. V. Cenil nám ty koně 4 kopy. Dům se všemi svrchky a nábytky šacován a položen jest za 300 kop grošův. Hádali jsme vší summy v těch měsících více než za 300 kop. Svěd. — Mk.

294952   Schalbaný Svazek: 10 Strana: 0362
Schalbaný = zmuchlaný. Slov. S. koberec. Phľd. XXIII. 559.

294953   Schalovať Svazek: 10 Strana: 0362
Schalovať = shrnovať. Bavorovice. List fil. 1902. 251.

294954   Schamlati Svazek: 3 Strana: 0334
Schamlati, gierig verschlingen. — co. Rád by jenom sám všecko schamlal. Mor. Šd.

294955   Scháněti Svazek: 3 Strana: 0334
Scháněti, šp. m. sháněti.

294956   Schanoi Svazek: 10 Strana: 0362
Schanoi Adolf, spis. Tob. 216.

294957   Schápati Svazek: 3 Strana: 0334
Schápati, vz Schopiti.

294958   Schapirograf Svazek: 8 Strana: 0575
Schapirograf, u, m. = přístroj k rozmno- žování dopisů, listin, výkresů, not atd. čer- ným tiskem. Vz Nár. list. 1897. č. 59. inser.

294959   Schaplavý Svazek: 10 Strana: 0362
Schaplavý = sápavý, kdo se rád sápe. Mor. Čes. 1. XI. 310.

294960   Schapnosť Svazek: 3 Strana: 0334
Schapnosť, i, f, die Gier, Essgier. U Olom. Sd.

294961   Schápnouti se Svazek: 10 Strana: 0362
Schápnouti se. S řečí schapni se. Frant. 49. Pozn. 1.

294962   Schapný Svazek: 3 Strana: 0334
Schapný, gierig, essgierig. U Olom. Sd.