276001   Rosci-us Svazek: 3 Strana: 0093
Rosci-us, a, m., jm.římské.

276002   Roscovka Svazek: 7 Strana: 0588
Roscovka, y, f. = rascovka, kmínová polévka. Sokl. II. 398.

276003   Rosčapiť sa Svazek: 10 Strana: 0336
Rosčapiť sa = rozkročiti se. Phľd. XXIV. 483. Sr. Rozčapiť.

276004   Roseč Svazek: 3 Strana: 0093
Roseč, e.něm. Rosetseh, ves n Jindř. Hrad., u Kunštatu na Mor., u Zeletavy na Mor., u Veliké Biteše v Jihlavsku, u Jihlavy. PL.

276005   Rosein Svazek: 7 Strana: 0588
Rosein, u, m. VZ KP. VI. 214.

276006   Rosejovice Svazek: 3 Strana: 0093
Rosejovice, dle Budějovice, Rosowitz, ves u Dobříše.

276007   Roselith Svazek: 3 Strana: 0093
Roselith, u, m., halovec jednoklonný. Vz Bř. N. 138.

276008   Rosenberg Svazek: 10 Strana: 0336
Rosenberg Jos., čes. stavitel, spis, nar. 1849. Vz Ott. XXI. 973. Tob. 214.

276009   Rosenberk Svazek: 7 Strana: 0588
Rosenberk. Arch. VII. 719. Pan z R ka počal se psáti r. 1250. Vítkovec Vok. Vz Pal. Rdh I. 116. Z R-ka Jošt, bisk. vrati- slavský, † 1467. Jg. H. 1. 621. — Z R-ka Oldř., † 1462 Vz ib. Kniha starého pána z R-ka ze 14. stol. Vz Pal. Rdh. II. 215.

276010   Rosenberk Svazek: 9 Strana: 0275
Rosenberk. Petr z R-ka. Vz Pal. Děj. V. 1. 367., 405.

276011   Rosendorf Svazek: 10 Strana: 0336
Rosendorf Fr., red. Tob. 214.

276012   Rosenhag Svazek: 7 Strana: 0588
Rosenhag, a, m., učit. † 1779. Jir. Ruk. II 198.

276013   Rosení Svazek: 3 Strana: 0093
Rosení, n., das Thauen. R. lnu, Us,, rud, das Rösten. Krok.

276014   Rosenka Svazek: 7 Strana: 0588
Rosenka, vz Rosa.

276015   Rosenkranc Svazek: 7 Strana: 0588
Rosenkranc, e, m. Jg. H. 1. 621., Rk. Sl.

276016   Rosenkranc Svazek: 10 Strana: 0336
Rosenkranc (Rosenkranz) Jos. V., hud sklad., 1797. —1861. Vz Ott. XXI. 974.

276017   Rosenmüller Svazek: 7 Strana: 0588
Rosenmüller, a, m. R. Kar. Frant., 1678.-1727. Vz Jg. H. 1. 621., Jir. Ruk. II. 198., Bačk Písm. I. 228. - B. Karel. 1659. Jg. H. 1. 621. — R. Kar. Frant 1739. Jg. H. l. 621. - R. Matouš, knihtiskař. 1660. Jir. Ruk II. 199.

276018   RosennaBel Svazek: 9 Strana: 0275
RosennaBel, blu, m., mince = 304 kr. 1623. Dač. II. 240.

276019   Rosený, rošený Svazek: 3 Strana: 0093
Rosený, rošený; -en, a, o, vom Thau benetzt, it. len. Us.

276020   Rosepad Svazek: 3 Strana: 0093
Rosepad, u, m., druh zeliny. Jád.

276021   Rosetka Svazek: 10 Strana: 0336
Rosetka, y, f. = reseda. Litom. 77.

276022   Rosetta Svazek: 3 Strana: 0093
Rosetta, y, f., z fr., ružička (ze stužek n. okrasa z plechu atd.). Rosette, f. Rk. — R., náčiní k broušení diamantů. Vz KP. III. 205. — Bosetka, v bot., skládá se z listů na- hloučených, na všecky strany rozložených; nejčastěji prízemní ze zpodu lodyhy jako u jitrocelu. Čl. Kv. XXVI.

276023   Rosetta Svazek: 7 Strana: 0588
Rosetta = kůra utvořená stříkáním chladné vody na roztopenou měď. Šfk. Poč. 272. — R., jm. feny. Škd.

276024   Rosettovitě Svazek: 7 Strana: 0588
Rosettovitě, rosettenartig. R. rozložené listy. Dlj. Vz Rosetta.

276025   Rosice Svazek: 3 Strana: 0093
Rosice, dle Budějovice, ves u Chrasti a u Pardubic; městys v Brnensku. Vz S. N. — R., lépe: rosnice, der Laubfrosch. Us. Dch.

276026   Rosice Svazek: 3 Strana: 0097
Rosice, dle Budějovice, něm. Roschitz, ves u Jihlavy, PL.

276027   Rosice Svazek: 7 Strana: 0588
Rosice. V Rosicích říčanských nesmí se rakařů nikdo zeptati na raky. Vz Sbtk. Kr.tt. h. 202.

276028   Rosický Svazek: 7 Strana: 0588
Rosický, ého, m., os. jm. R. Frant., nar 1847, zem. školní inspektor v Brně. Vz Tf. H. 1. 192., 195

276029   Rosický Svazek: 9 Strana: 0275
Rosický Fr. Sr. Jub. XXVI.

276030   Rosický Svazek: 10 Strana: 0336
Rosický Fr., zem. šk. insp a spi?., nar. 1847.; Václ., fysik a stenogr.. nar. 1850; Jos., spis., nar. 1860. Vz Ott. XXI. 878. nn; R. Vojt., spisov. Tob. 214.

276031   Rosička Svazek: 3 Strana: 0093
Rosička, y, f., digitaria, tráva. R. holá, panicum glabrum, krvavá, rosa, p. sanguinale, die Bluthirse. Čl. Kv. 100., FB. 7. R., nem. Rositschka, ves u Přibislavi, u Jindř. Hradce, u Kunštatu na Mor., u Dešné, u Ka- menice n. L.; R. Hadravova, ves u Jindř. Hradce; R. dolní a horní, vsi u Bystrice v Brnensku; R. panenská, Jungfrauen-. — R., ves u Telče. PL. — R , lépe: rosnička, vz Rosnice. Us.

276032   Rosička Svazek: 7 Strana: 0588
Rosička, vz Rosa. Vyrazí na ní (na pa- nence stydlivé) r. jako maková zrníčka. Sš. P. 374 Zhynu brzy v krátce, jak r. ranní. Sš. P. 515. — R. tráva. Vz Rstp. 107., 1117.

276033   Rosička Svazek: 8 Strana: 0341
Rosička, ves, dříve Rozsečka. Čern. Př. 33. — R., rosnatka, drosera, rostl. Vz Ott, VIII. 38. Rosička sluneční (tormentilla rep- tans), vz Pětiprstka (3. dod.).

276034   Rosičkovitý Svazek: 8 Strana: 0342
Rosičkovitý. R. rostliny, droseraceae. Ott. VIII. 38.

276035   Rosidlo Svazek: 10 Strana: 0336
Rosidlo, a, n. R. na mladý slad. Nár. list. 1903. č. 140. 5.

276036   Rosina Svazek: 7 Strana: 0588
Rosina, y, f. = kapka, trochu rosy. Sd.

276037   Rosinante Svazek: 3 Strana: 0094
Rosinante, y, f., herka, mrcha, stará ko- byla (don Quijotova). Rk.

276038   Rosinatý Svazek: 7 Strana: 0588
Rosinatý, vom Thau benetzt. Šd.

276039   Rositi Svazek: 3 Strana: 0094
Rositi, il, sen ;a šen. ení; rosívati, thauen, V.; rosou močiti, bethauen. rösten. - abs. Rosí = rosa padá. Us. Také o drobném dešti. Na Ostrav. Tě. -- co : len. D. — kde. R. len na louce. Ml. — co čím: tvář, líce slzami r. L. Rád bych já to velké břímě nosil, rád bych pláčem stezku žití rosil. Sš. lis. 179. — se. Rosí se padá rosa, es thauet.

276040   Rositi Svazek: 7 Strana: 0588
Rositi. — co. Marný stesk mu rosí víčka lem. Čch. — se. Len se rosí (prostírá na rosu, aby se vyrosil). Us. Rgl. — se komu Oko se mu rosí. Kká. — se kdy. Růžičky moje, čo sa vy ráno rosíte? Ht. SI ml. 204 — odkud. Roste nebesa s hory a dštěte oblaci. BO. (Js. 45.).

276041   Rositi Svazek: 7 Strana: 0589
Rositi = udeřiti. Na zem sebú rošil. Mor. Brt. D. 261.

276042   Rositi co Svazek: 8 Strana: 0342
Rositi co. Roste milosť. 1418. List. til. 1896. 105.

276043   Rosívka Svazek: 8 Strana: 0342
Rosívka, y, f. = rozsívka, zástěra na roz- sévání. Dšk. Jihč. I. 38.

276044   Rosivý Svazek: 3 Strana: 0094
Rosivý, thauend, thauig. Dch., Krok.

276045   Rosivý Svazek: 10 Strana: 0336
Rosivý. R. spřežení (rosou pokryté). Škd. F. 50.

276046   Rosjestlit se Svazek: 10 Strana: 0336
Rosjestlit se = rozedníti se. Hoš. Pol. 141

276047   Rosjetliti se Svazek: 10 Strana: 0660
Rosjetliti se = rozsvětliti se. Dyš ráno ser-lo. Hoš. Pol. II. 12. Rosjestlit se v III. Přisp. 336. oprav v: Rosjetliti se.

276048   Roska Svazek: 7 Strana: 0588
Roska, Rozka, y, f. = Rosalie. Us.

276049   Roskeruše Svazek: 3 Strana: 0094
Roskeruše - oskeruše. Tr.

276050   Roskop Svazek: 7 Strana: 1376
Roskop z Rosskopf = jistý výběžek ozdoby hlavy ve středověku Ott. VI. 447.

276051   Roskos Svazek: 7 Strana: 0588
Roskos, vz Rozkos.

276052   Roskovice Svazek: 10 Strana: 0336
Roskovice, pole u Hora. Ůjezda. Čas. mor. mus. III. 141.

276053   Roslav m Svazek: 3 Strana: 0094
Roslav m.: Rostislav. Bž. 48.

276054   Roslík Svazek: 7 Strana: 0588
Roslík, u, m. R-ky = dva hrnce spojené, v nichž se žencům oběd nosívá. U Třebíče. Brt. Vz Nosák (dod ).

276055   Rosmáček Svazek: 10 Strana: 0336
Rosmáček, čka, m., polydrusus, rod no- satců, brouk. Sr. Ott. XX. 168.

276056   Rosmarin Svazek: 3 Strana: 0094
Rosmarin (rozmarín), u, rosmarinek, nku, rosmarineček, čku, m., rosmarina, y, ť., z lat. ros marinus, rosa mořská, der Rosmarin. R. věnečný, r. ofíieinalis; planý (Rojovník). — Jg. Vz S. N., Schd. II. 290., Rozmarin.

276057   Rosmarin Svazek: 7 Strana: 0588
Rosmarin. Cf. Č. Kn. š. 262.

276058   Rosmarin Svazek: 10 Strana: 0336
Rosmarin, rostl. Sr. Ott. XXI. 980., Ros- marýn.

276059   Rosmarinolistý Svazek: 9 Strana: 0275
Rosmarinolistý. R. vrba. Wlt. 30.

276060   Rosmarinový Svazek: 3 Strana: 0094
Rosmarinový, Rosmarin-. R. koření, voda, věnec, ker. Us.

276061   Rosmarinový Svazek: 3 Strana: 0151
Rosmarinový, Rosmarin-. R. hory, vě- neček. Sš. P. 629., 630.

276062   Rosňaček Svazek: 3 Strana: 0094
Rosňaček, čka, m. = rosnice. U Přerova. Bkř.

276063   Rosňáček Svazek: 7 Strana: 0588
Rosňáček, čka, m., polydrusus, Laub- holzrüssler, m.; brouk. Sl. les. Cf. Kk. Br. 293., Brm. IV. 1., 151., Šír II. 62.

276064   Rosňačka Svazek: 7 Strana: 0588
Rosňačka, y, f. = rosička žába. Mor. Brt.

276065   Rosňák Svazek: 3 Strana: 0094
Rosňák, a, m., trávní skokan, der braunge- streifte, essbare Grasfrosch. Us.

276066   Rosňák Svazek: 7 Strana: 0588
Rosňák = holub s opeřenými nohami. Mor. Brt.

276067   Rosňák Svazek: 9 Strana: 0275
Rosňák, a, m., polydrusus, brouk. R. černý, p. picus, hedvábitý, sericeus, hnědo- hlavý, atomarius, hnědonohý, chrysomela, hrbolohlavý, pterigo maturus, modrozelený, p. amoenus, narudlý, mollis, parohatý, cer- vinus, šedavý, uniformis, tmavoštítý, tereti- collis, třpytný, coruscus, vykrojený, margi- natus, zelenoskvrnný, melanosus, žlutonohý, flavipes, žlutozelený, flavovirens. Vz Klim. 534. Rosochov, a, m., kopanice. ?ck. Hol. 133.

276068   Rosnatka Svazek: 3 Strana: 0094
Rosnatka, y, f., drosera, der Sonnenthau, rostlina. R.měsíčitá, okrouhlolistá (rosička, rosnatka, rosa slunečná, bylina slunečná), vsroupavá, dlouholistá, krátkostvolná, ka- řelná, jednokvětá, nízká, okoličnatá, krátko- lislá. síťkovaná, čárkovitá, niťovitá, stříhaná, listnatá. Vz Rostl. l06, S. N., Slb. 646., Schd. II. 294.

276069   Rosnatka Svazek: 7 Strana: 0588
Rosnatka, rostl Cf. Rstp. 106., Rosc. 149., Km. 1889. 408. nn.

276070   Rosnatka Svazek: 10 Strana: 0336
Rosnatka, y, f., rosa slunečná, bylina slunečná, rosník. Nár. list. 1902. č. 224. 3.

276071   Rosnatkolistý Svazek: 3 Strana: 0094
Rosnatkolistý, listy jako rosnatka ma- jící. Rostl.

276072   Rosnatkovitý Svazek: 7 Strana: 0588
Rosnatkovitý. R. rostliny, droseraceae. Vz Rstp. 106., Rosc. 149.

276073   Rosnatý Svazek: 3 Strana: 0094
Rosnatý, thauig, bethauet. R. růže. Víd. list, R. dech noci. Kká. Š. 24.

276074   Rosně Svazek: 3 Strana: 0094
Rosně = zarosené. Koll.

276075   Rosní Svazek: 3 Strana: 0094
Rosní, Thau-. R. krůpěje, vláha. Zlob.

276076   Rosní Svazek: 10 Strana: 0336
Rosní vítr, ventus roris. Ev. olom. 25. 57.

276077   Rosniačka Svazek: 7 Strana: 0589
Rosniačka = rosnička. Slov. Ssk.

276078   Rosniak Svazek: 7 Strana: 0589
Rosniak, u, m. = z raňajšieho dojiva ráno za rosy zhotovený sýr u Valachov (čerstvý, sladký). Dbš., Rr. Sb — R. = ros- nička. Slov. Ssk.

276079   Rosnice Svazek: 3 Strana: 0094
Rosnice, e, f., rosnička, žabka. R. obrov- ská, hyla palmata, Frč, 315. — R. zelená (jiřice, jiřiček, žába lísková), hyla viridis, der Laub-, Baumfrosch; strakatá, h. fusca; mo- dravá n. červená, n. tinctovia, rubra; dvou- barvá nahoře modrá, dole žlutá), h. bicolor; veliká, h. maxima; bučící, h. boans. Jg. Vz S. N. — R. okrouhlolistá, drosera rotuudi- j folia, rundblättriger Sonnenthau. Čl. 60. R. dloubolistá. d. longifolia, obvejčitá, d. obo- rala. Čl. Kv. 381., FB. 78., Schd. II. 487.

276080   Rosnice Svazek: 7 Strana: 0589
Rosnice, e, f = z raňajšieho dojiva na- varená žinčice. Val. Mt. S. I. 195. Cf. Ros- niak (dod.). — R., ves u Kr. Hrad. Kšť.

276081   Rosnice Svazek: 10 Strana: 0336
Rosnice = žába. Sr. Ott. XXI. 982.

276082   Rosnička Svazek: 7 Strana: 0589
Rosnička žába: janiček, pambučková žabička (u Litovle), rosnačka, rosnice, ze- linka (v Brněnsku), žába svatojanská. Mor. Brt. R. předpovídá počasí. Us. Rgl. Cf. Zbrt. 290

276083   Rosnička Svazek: 7 Strana: 1376
Rosnička. Pověry o ní vz v Mtc. XVI. 89.

276084   Rosník Svazek: 3 Strana: 0094
Rosník, u, m , rosnatka, drosella rorella, der Sonnenthau.

276085   Rosník Svazek: 7 Strana: 0589
Rosník. Cf. Rstp. 107.

276086   Rosník Svazek: 10 Strana: 0336
Rosník,, u, m., vz předcház. Rosnatka.

276087   Rosno Svazek: 7 Strana: 0589
Rosno, thauig. Venku je ještě chladno a r. Phľd.

276088   Rosnobýl Svazek: 3 Strana: 0094
Rosnobýl, e, m., roridula, das Tropf- kraut. Rostl.

276089   Rosnolist Svazek: 3 Strana: 0094
Rosnolist, u, m., drosophyllum, der Sonnen- thau. Rostl.

276090   Rosnouti Svazek: 7 Strana: 1376
Rosnouti = rostnouti. Mor. a slov. List. fil. 1892. 129.

276091   Rosný Svazek: 3 Strana: 0094
Rosný, rosu mající, thauig. Sprahlým hrdlem lzali rosnú trávu. Rkk. 52. Mhy rosné. Ráj. li. krůpěj. BO. Zazdvihneš mi nóšu rosnej trávy. Sš. P. 538. — R. tráva, rodní rosička, zblochan, festuca fluitans. das Manna- gras. - R, kaše z rosičky, der Manna- brei. V.

276092   Rosný Svazek: 7 Strana: 0589
Rosný. R perla, Vrch., vláha, Čch., chlad, Dch., démant, Kká., třpyt. Čch

276093   Rosočka, y,f Svazek: 3 Strana: 0094
Rosočka, y,f., lépe: rosoška.Vz. Rozsocha.

276094   Rosodajný Svazek: 3 Strana: 0094
Rosodajný, rosu dající, thaugebend. L.

276095   Rosocha Svazek: 3 Strana: 0094
Rosocha, y. f.. ves u Ústí nad Orl. PL.

276096   Rosochatec Svazek: 3 Strana: 0094
Rosochatec, tce, m., ves u Něm. Brodu. PL.

276097   Rosochy Svazek: 3 Strana: 0094
Rosochy, něm. Rossoch, ves u Chlumce n. C.; ves u Bystřice v Brněnsku. PL.

276098   Rosochy Svazek: 7 Strana: 0589
Rosochy, míst. jm. u Lipníka. Pk.

276099   Rosokapný Svazek: 7 Strana: 0589
Rosokapný, thauträufelnd. Dch.

276100   Rosol Svazek: 7 Strana: 0589
Rosol. Mkl. Etym. 314. Můž učiniti křest kdo chce i z jaké vody chce, z bláta i z ro- sola. Bart. 93. — R. v solnovarech, die Sohle Hř. — R., huspenina, rosolovina: rostlinný, Schd. I. 400., ovocný (meruňkový, bro- skvový, rivisový). Včk. — R, škrobový. Vz KP. V. 409. — R.. přen. Svolán sněm, ale pro nedostavení-se Mor. a Slez. z rosola šel. Břez. Petr Vok 226.

276101   Rosol Svazek: 7 Strana: 1376
Rosol bílý, čistý či huspenina, kyselý, německý, pařížský, vepřový. Vz KP. VI 513. nn.

276102   Rosol Svazek: 8 Strana: 0342
Rosol, u, m. — třasavisko, sedl na. Slez. NZ. IV. 447.

276103   Rôsol Svazek: 9 Strana: 0275
Rôsol = slaná voda. Preslané ako r. Zát. Př. 239a. Rosť, i, f. =? Po žních přivezeno (do Prahy) 39 strychů rosti. 1597. Mus. 1899. 130.

276104   Rosol, u, rosolek Svazek: 3 Strana: 0094
Rosol, u, rosolek, lku, m., slaná voda, ve které se ryby a maso nakládají. R., příp. -ol?. Mkl. B. 111., das Salzwasser, die Salz- brühe, Salzlake, Lake. Máš tam rybičky z rosolu. Sš. P. 1G9. Do rosolu nakládati. Maso v rosolu naložené, nasolené. D. R. sle- ďový. V rosole býti — v nesnázi. V. — R., slaná voda n. jícha, re které se ryby atd. vaří, hustá, die Brühe, Sulze. R. z vařeného masa. R, rybí. V. Jí rybičky s r-lem. Sš. P. 172. — R., huspenina, na Mor. také: drko- tina, kočičina. Bkř. Die Gallerte. R. anana- sový, kdoulový, malinový, kostní. Kh. — R., plesnivina na víně a jiných věcech te- kutých, plíseň, Kahm, m. — R., rostlina, nostoc commune, rostl, z čeledi řas. Vz S. X. — R., přeneseně. Arcikníže odbyl legata dosti z r-la (= ledabylo, nevšímavě, krátce) a povrchně. Skl. IV. 315. Byl-li by pán nějak na prázdno povolán a z r-la, jakž se říká, odpraven, jak by s tím pán spokojen býti mohl, sami souditi můžete. Žer. 314.

276105   Rosolení, n Svazek: 3 Strana: 0094
Rosolení, n., das Sulzen. .

276106   Rosolený Svazek: 3 Strana: 0094
Rosolený; -en, a, o, gesulzt.

276107   Rosoličkář Svazek: 3 Strana: 0094
Rosoličkář, e, m., der gerne Rosoglio trinkt, der Rosogliotrinker.

276108   Rosoličkářka Svazek: 3 Strana: 0094
Rosoličkářka, y, f. Rosogliotrínkerin.

276109   Rosolina Svazek: 3 Strana: 0094
Rosolina, y, f., die Galatine; der Creme. Šp., Dch.

276110   Rosoliti Svazek: 3 Strana: 0094
Rosoliti, il, en, ení, sulzen. Bern.

276111   Rosolka Svazek: 7 Strana: 0589
Rosolka = málo slazená lihovina (více cukru je v likérech). Vz KP. V. 597

276112   Rosolka, rosolička Svazek: 3 Strana: 0094
Rosolka, rosolička, y, f., na Slov. roso- liš, e, f. R., z it. rosoglio, a to z lat. ros solis, vlaská kořalka, Jg., růžová kořalka, Rosoli, Rosoglio, n., Rk. R. alkermesová, kmínová, řebíčková, skořicová atd. Kh. — Vz Mz. 297.

276113   Rosolkář, e, rosolník Svazek: 3 Strana: 0094
Rosolkář, e, rosolník, a, m., der Roso- gliobrenner, -händler.

276114   Rosolkářka, rosolnička Svazek: 3 Strana: 0094
Rosolkářka, rosolnička, y, f., die Roso- gliobrennerin. -Händlerin. Us. Jg.

276115   Rosolkářství Svazek: 8 Strana: 0342
Rosolkářství, n. Am. Orb. 67.

276116   Rosolkový Svazek: 3 Strana: 0094
Rosolkový Rosoglio.

276117   Rosolník Svazek: 7 Strana: 0589
Rosolník, u, m., Soolheber, m. Hř.

276118   Rosolnivka Svazek: 3 Strana: 0094
Rosolnivka, y, f., tremella, druh houby. Rostl.

276119   Rosolnivka Svazek: 8 Strana: 0342
Rosolnivka hlýbní, protococcus nivalis, rostl. Am. Orb. 93.

276120   Rosolný Svazek: 7 Strana: 0589
Rosolný, gesulzt. R. maso. Dch.

276121   Rosolovaný Svazek: 7 Strana: 0589
Rosolovaný, gesulzt. R. pstruh. Dch., Včk.

276122   Rosolovatěti Svazek: 3 Strana: 0094
Rosolovatěti, ěl, ění, kahmig, sulzig werden. Vz Rosol.

276123   Rosolovatosť, rosolovitosť Svazek: 3 Strana: 0094
Rosolovatosť, rosolovitosť, i, f., sulzige Beschaffenheit, der Kahm. — R., plíseň vína, der Kahm, Schimmel.

276124   Rosolovatý, rosolovitý Svazek: 3 Strana: 0094
Rosolovatý, rosolovitý, sulzig, vz Rosol. — R. víno ptesnivé, křesovaté, kahmig, schimmelig. V.

276125   Rosolovina Svazek: 7 Strana: 0589
Rosolovina, y, f., vz Rosol (dod).

276126   Rosolovitý Svazek: 7 Strana: 0589
Rosolovitý, vz Rosolovatý.

276127   Rosolovka Svazek: 7 Strana: 0589
Rosolovka, y, f., tremella sarcoides, Zitterpilz, m. Sl. les. Cf. Rstp. 1941.

276128   Rosolovkovitý Svazek: 7 Strana: 0589
Rosolovkovitý. R. houby, tremellinae. Vz Rstp. 1941.

276129   Rosolovod Svazek: 7 Strana: 0589
Rosolovod, u, m. = rosolovodné trouby, Soolenleitung, f. Hř.

276130   Rosolový Svazek: 3 Strana: 0094
Rosolový, vz Rosol, sulzig, Sulz-. R. strava (maso, ryby do rosolu). L.

276131   Rosolový Svazek: 7 Strana: 0589
Rosolový. R kyselina. Rm. II 249.

276132   Rosolozvěr Svazek: 8 Strana: 0342
Rosolozvěr, a, m. R-vé = slimýši. Am. Orb. 104.

276133   Rosomak Svazek: 3 Strana: 0094
Rosomak, a, m., rossomacha, y, f., z rus., lat. gulo, šelma kunovitá, der Vielťrass. R, severní, g. borealis, žíhaný, g. vittalus, dobro- předhorskv, g. capensis. Vz S. N., Schd. II. 398., Frč. 390.

276134   Rosomakový. R Svazek: 7 Strana: 0589
Rosomakový. R. kůže, Vielfrassfell, n. Šp.

276135   Rosomala Svazek: 3 Strana: 0094
Rosomala, y, 1. (cizí), altingia, rostl so- snovirá.

276136   Rosomaší Svazek: 3 Strana: 0094
Rosomaší, Vielfrass-. Vz Rosomak.

276137   Rosoměr Svazek: 3 Strana: 0094
Rosoměr, u, m., der Thaumesser, Droso meter, Drososkop. Tpl.

276138   Rosoměr Svazek: 8 Strana: 0342
Rosoměr. Vz Ott. VIII. 39.

276139   Rosonosný Svazek: 3 Strana: 0094
Rosonosný, thaubringend. L.

276140   Rosopastka Svazek: 3 Strana: 0094
Rosopastka, y, f., roemeria, rostl. mako- vitá.

276141   Rosoperlý Svazek: 7 Strana: 0589
Rosoperlý. R. dítky Flory. Koll. III. 44.

276142   Rosorodný Svazek: 3 Strana: 0094
Rosorodný, thauerzeugend.

276143   Rosoší Svazek: 7 Strana: 0589
Rosoší, n, míst. jm. u Lipníka. Pk.

276144   Rosošky Svazek: 7 Strana: 0589
Rosošky, ves v Kladsku.

276145   Rosovati Svazek: 3 Strana: 0094
Rosovati, vz Rositi.

276146   Rosovice Svazek: 3 Strana: 0095
Rosovice = Rosejovice.

276147   Rosovník Svazek: 7 Strana: 0589
Rosovník, u, m. R. dlholistý, rostlina ovcím velmi škodná. Slov. Šd.

276148   Rosový Svazek: 3 Strana: 0095
Rosový, z rosy, od rosy, Thau-. R. perly, Us., med, Har. II. 111. (Vz Rosu 1). duha, len (rosený). D. — R. kaše z rosičky, der Schwadenbrei. Rohn.

276149   Rosožné Svazek: 7 Strana: 0589
Rosožné = paseky na Vsacku. Vck.

276150   Rospe Svazek: 3 Strana: 0095
Rospe = rozsype. — co Padne i rospe jahody. Št, N. 20.

276151   Rospe Svazek: 7 Strana: 0589
Rospe = rozspe, rozsype. Št. Kn. š. 77. 26.

276152   Rospěrácky Svazek: 3 Strana: 0095
Rospěrácky mluvjit = žvástati, plandern. V již. Čech. Kts. Vz Rospěrák.

276153   Rospěrák Svazek: 3 Strana: 0095
Rospěrák, a, m., kdo se rozpírá, mnoho mluví, der Schwätzer. V již. Čech. Kts.

276154   Rossbereiter Svazek: 10 Strana: 0336
Rossbereiter, tra, m., z něm. R. ne- spraví při koni nic, jestliže... Kom. Did. 234. Vz násl.

276155   Rosshaar Svazek: 3 Strana: 0095
Rosshaar, z něm., žíně. Sp.

276156   Rossia Svazek: 7 Strana: 0589
Rossia, e, f. = Rusko. Slov. Zbr. Lžd. 93.

276157   Rossian Svazek: 7 Strana: 0589
Rossian, a, m. = Rus. Slov. Zbr. Lžd. 108.

276158   Rossijský Svazek: 7 Strana: 0589
Rossijský = ruský Slov. Zbr. Lžd. 108.

276159   Rosso antico Svazek: 3 Strana: 0095
Rosso antico, dalmatska červeň.

276160   Rossporejter Svazek: 10 Strana: 0336
Rossporejter, tra,. m, z něm. Rossbe- reiter, objezdný. objížděč, koníř. Kom. Did. 102. Sr. předcház.

276161   Rost Svazek: 3 Strana: 0095
Rost, u, m. = růst, das Wachsen. Při : trvání a r-u bouře. Sš. Sk. 284. — R., vše co roste, wachsendes Wesen; opak: nerosty. Hmoty některé jmenujeme rosty. Krok. Člo- věk byť s nerosty, cit s rosty, život se zví- řaty, rozum s anděly společně má. Sš. Mr. 73. — Pr. chym.

276162   Rost Svazek: 7 Strana: 0589
Rost = co roste. Č. Rž. LVIII. — R, a, m., os. jm. R. Baltaz., primas jičín. 1758. Cf. Jir. Ruk. II. 199., Jg. H. 1. 621.

276163   Rost Svazek: 8 Strana: 0342
Rost, u, m., Wuchs, m. Chdt. v Nár. list. 1893. č. 306.

276164   Rosť Svazek: 10 Strana: 0660
Rosť, i, f. = rasca, kmín. Sb. sl. VII 110.

276165   Rostanec Svazek: 3 Strana: 0095
Rostanec, nce, m., s někým spolu vy- rostlý. My jsme byli -ci, chodili jsme spolu do školy. Us. Bern.

276166   Rostaní Svazek: 3 Strana: 0095
Rostaní, n., Rozstání, něm. Rostein, ves u Plumlova na Mor. PL.

276167   Rostanka Svazek: 3 Strana: 0095
Rostanka, y, f., crescentia, der Kala- bassenbaum. Šm.

276168   Rostárna Svazek: 3 Strana: 0095
Rostárna, vz Rostírna.

276169   Rostba Svazek: 3 Strana: 0095
Rostba, y, f., die Kultur, der Anbau. Rk.

276170   Rostebna Svazek: 7 Strana: 0589
Rostebna, y, f., Wachshaus, n , Cultur, f. Rk.

276171   Rostectvo Svazek: 3 Strana: 0095
Rostectvo, a, n., das Reich der organi- schen Körper. Prsl.

276172   Rostejné Svazek: 3 Strana: 0095
Rostejné, ého, n., něm. Rostein, ves u Golč. Jeníkova.

276173   Rostenec Svazek: 7 Strana: 0589
Rostenec, nce, m. Jsme r-ci. ČT. Tkč. Cf. Rostanec.

276174   Rostenec Svazek: 8 Strana: 0342
Rostenec = současně vyrůstající. Nár. list. 1893. č. 265.

276175   Rostení Svazek: 3 Strana: 0095
Rostení, n., das Wachsen. Sal. 104. 30.

276176   Rostění Svazek: 3 Strana: 0095
Rostění, n. = rostba. Rk.

276177   Rostění Svazek: 7 Strana: 0589
Rostění. Šíření a r. Šf. III 467.

276178   Rostenice Svazek: 3 Strana: 0095
Rostenice, dle Budějovice, něm. Rostenitz, Rosternitz, ves u Výškova. PL.

276179   Rostenka Svazek: 8 Strana: 0342
Rostenka, y, f. Fem. k rostenec. Nár. list. 1893. č. 265., 1896. č. 143.

276180   Rosti Svazek: 3 Strana: 0095
Rosti, vz Růsti.

276181   Rosticí Svazek: 3 Strana: 0095
Rosticí šťáva, keimfördernder Saft.

276182   Rostidlo Svazek: 3 Strana: 0095
Rostidlo, a, n., der Röstapparat. R. k vý- robě sladu vzduchové (pneumatické). Dch.

276183   Rostinárna, y Svazek: 3 Strana: 0095
Rostinárna, y, f. = sklenník, slovo nové. Hk.

276184   Rostírna Svazek: 3 Strana: 0095
Rostírna, y, f., die Wachskammer zum Krystallisiren des Alauns. Šp.

276185   Rostislav Svazek: 3 Strana: 0095
Rostislav, a, m., jm. muž. Tk. I. 186.

276186   Rostišev. Z Svazek: 7 Strana: 0589
Rostišev. Z R-va H. Jg. H. 1. 621.

276187   Rostitba Svazek: 7 Strana: 0589
Rostitba, y, f. = rostba. Rk.

276188   Rostiti Svazek: 3 Strana: 0095
Rostiti, il, štěn, ění, wachsen machen. co. Ovce vlnu rostí a. skrblík se postí — pro jiného. Č. M. 56.

276189   Rostiti Svazek: 7 Strana: 0589
Rostiti, rostovati. Rostujte iné rostliny. ZObz. XXIV. 244. Tvú chválu v srdci rostě. Pravn. 641.

276190   Rostiti Svazek: 10 Strana: 0336
Rostiti = zvětšovati. — co. Lásku svár a různice nedlí, ale rostí. Koll. Sl. dc. I. 101. Rostlina. Vz Ott. XXI. 990. R-ry v li- dovém podání na Klatovsku. Vz Čes. 1. XI. 287. nn. R-ny a živočichové. Vz Vstnk. XIV. 38 nn. Jména léčivých rostlin v Starej Pazove, na Slov. Vz Čas. mus. VI. 7. Sr. násl.

276191   Rostivo Svazek: 7 Strana: 0589
Rostivo, a, n , Pflanzenmaterie, f. Sl. les.

276192   Rostivosť Svazek: 3 Strana: 0095
Rostivosť, i, f., moc rostení, die Heil- kraft (dass etwas wachse). Jg.

276193   Rostivý Svazek: 3 Strana: 0095
Rostivý, který rostí. R. masť, die Heil- salbe. Ros.

276194   Rostivý Svazek: 7 Strana: 0589
Rostivý, vegetativ. Rst. 484. R. nervy. Sv. 45

276195   Rostka Svazek: 7 Strana: 0589
Rostka, y, f., vz Rozha.

276196   Rostlík, a Svazek: 7 Strana: 0589
Rostlík, a, m. = jinoch dospělý. R-ci i mladší Rezn.

276197   Rostlina Svazek: 7 Strana: 0589
Rostlina Cf. Rst. 484 , Rosc. 181., Hlb. Rejstřík XXXIII., Rstp. 2057., NA. IV. 87.— 92 , Pflanze v Sl. les., Rk. Sl. Rozmnožo- vání rostlin, vz Kram. slov. 591., škůdníci rostlin. Ib 598

276198   Rostlina Svazek: 9 Strana: 0275
Rostlina. Názory lidu na Hořicku o r-nách Vz Hoř. 98.

276199   Rostlina, rostlinka Svazek: 3 Strana: 0095
Rostlina, rostlinka, y, f., cokoli roste, zrostlina, zvl. věc ze země rostoucí, strom, keř-, bylina atd. Jg. Das Gewächs, die Pflanze. R-ny jsou oživené ústrojné bytosti, kteréž nečijí aniž samovolně se pohybují. Vz S. N. R. má koře« s kořínky, oddenek (Wurzel- stock), lodyhu (Stängel, u stromu: kmen, Stamm), listy, květ; kmen má kůru, lýko, dřevo a dřen (Mark); nahoře rozvětvuje se kmen ve větve a haluze (ratolesti, Aeste u. Zweige). Pt. K rostlinám náležejí: stromy, keře, zeliny, řasy, houby, lišejníky, mechy, kapradiny a přesličky. Pt. — Bostliny : I. prostoplátečné: 1. pryskyřníkovité a) s nož- kami jednosemennými: podléštka (jaterník modrý); jasanka (pohanina bílá); koniklec luční; orsej ; pryskyřník prudký, lítý n. litík; plamének bílý; b) s měchýřky mnoho- semennými: čemeřice černá blatouch n. žlufák n. máslový květ; pivoňka; oměj pravý č. šalamúnek; 2. křížokrětné: a) se šešulkami: kapusta zelná (jarmus n. kade- řávek, zelí Hlávkové, broukev, karfiol n. květné zelí, brokoli); řepku (ř. olejna n. olejka, r. ozimná, turín, kolník); řepa (ř. olejná n. řepák, vodnice n. okrouhlíce, ř. letní a ozimná); hořčice rolní; řetkev; fijala žlutá letní, zimní, řeřicha luční, česnáěek): b) se šešulinkami: chudobinka jarní; kokoška n. pastuší tobolka; křen: řeřicha potoční; lnice; boryt; choulivka n. růže jerišská; c) příbuzné: a) rýtovité: reseda vonná; ß) má- kovité: laštovičník; mák zahradní n. opojný; mák vlčí; 3. hvozdíkovité: karafiat; kartouzek n. slzičky; knotovka smolná n. smolnička; ptačinec; 4. a) slezovité: slez lesní; ibišek n. ajbiš n. proskurník lékařský; bavlník bylinný; b) přibuzné: a) čajovníkovité: ča- jovník (s čajovníkem jest blízko příbuzna: kamelie); ß) lípovité: lípa malolistá n. zimní, velkólistá; o. motýlokvětné u. luštinaté: a) lu- štiny jedlé : hrách ; čočka; fazol; bob svinský ; b) picni byliny, jetel luční; vojtěška; ligrus n. vičenec; vikev setebná (ptačí,plotní); c)jiné byliny motýlokvětné: lecha jarní; čičorečka pestrá; komonice lékařská; ledenec obecný n. štírovník; d) kroviny a stromy: žanovec; čilimník obecný n. kozí jetel; trnovník n. akát; e) příbuzné: rohovník n. chlebík svato- janský; 6. růžokvětné: a) mandloňovité: a) s peckovicí suchou, bezšťavnatou: mandloň obecná; /?) se šťavnatou, hedvábně plsťnatou peckovicí, plody jednotlivé, nestopkaté: bro- skvoň, meruňka; y) s peckovicí ojíněnou, plody jednotlivými, stopkatými: švestka, trnka; d) s peckovicí hladkou a lysou, plody v oko- líčkách : třešeň ptačí, višeň; e) s lysou pec- kovicí, plody v hroznech: střemcha obecná; b) jabloňovité: hruška; jabloň; jeřáb; hloh; c) růžovité: růže šípková n. planá; malinník; ostružinník, jahodník lesní; mochna jarní; 7. tučnicovité: a) rozchodník ostrý n. tučný mužík, netřesk obecný; b)příbuzné: a) lomi- kamenovité: lomikamen vždy živý, /9) srst- kovité: srstka n. chlupatka n. angrešť; rybíz červený n. meruzalka; 8. kaktovité: nopál červcový; kaktus velekvětý; dyňucha obecná; 9. okoličnaté: a) jedlé a kořenné: mrkev; petržel; kmín; anýz; kopr; b) jedovaté: kozí pysk (petržel); bolehlav blámatý; rozpuk; c) příbuzné: a) prodarovité: brečtan; ß) dři- navité; y) jmélovité; 10. jiné prostoplátečné: a) lekrnínovité: leknín bílý; b) violkovité: violka vonná; v. trojbarevná n. maceška; c) rosnicovité: mucholapka; d) třezalkovité: třezalka; e) pomorančovité: citroník; pomo- ranč; f) javorovité: javor mléčnatý; g) ji- rovcovité: jirovec n. kaštan koňský; h) révo- vité: réva vinná; i) řešetlákovité: krušina; k) routičkovité: třemdava bílá; 1) kakosto- vité: kakost n. čapí nosek luční; len; šťavel; netýkavka žlutá; m) pupalkovité: vrbobka úzkolistá: n) kyprejovité: kyprej obecný; o) myrtovité: myrta. — II. Srostloplátečné: 11. prvosenkovité: prvosenka n. podléštka jarní; brambořík (sviňský chléb); 12. lilkovité: a) s plodem bobulovitým: brambor (zemce); potměchuť; rajské jablko: papřika (pepř čer- vený); rulík; kustovnice; b) s tobolkami: blín černý, durman; tabák; 13. drsnolisté: plicník lékařský; pomněnka; hadinec; 14. pyskaté: hluchavka skvrnatá, mateří douška; šalvěj; lavandule ; 15. tlamaté: hledík větší n. lví tlama; náprstník; divizna; rozrazil polní; podbílek; zarara; 15. tykvicovité: tykev; okurka; meloun; posed černý; 17. vřesovité: vřes; pénišník srstnatý; borůvka; 18. olivo- vité; ptačí zob; šeřík n. bez modrý; oliva; jasan; 19. mařinovilé: mařinka vonná; svízd ; mařina barvířská; příbuzné: a) kávovníko- vité: kávovník; b) zimolezovité: kalina; bez černý; kozí list; 20. složnokvětné: a) paprs- kok větné: podběl; sedmikrása n. chudobka; heřmánek ; řebříček; protěž bílý; slunečnice; b) trubkokvětné: chrpa n. modráček; bodlák obecný; lopucha; c) jazykokvětné: čekanka; pampeliška n. smetanka; kozí brada luční; locika; 21. jiné srostloplátečné: a) jitrocelo- vité: jitrocel kopinatý; b) kozlíkovité: kozlík lékařský n. baldrián; c) zvonkovité : zvonek broskvolistý; d) hořcovité: hořec; e) brčá- lovité: brčál; f) svlačcovité: svlačec polní; kokotice. — III. Bezkorunné: 22. jehnědo- květné: a) vvbovité: vrba; topol; b) břízo- vité: olše lepkavá: bříza; c) habrovité: habr; líska; d) čiškonosité: dub; buk; kaštan jedlý ; e) orešákorité: ořešák n. vlaský ořech; 23. kopřivovité: kopřiva; konopě; chmel; 24. morušovité: moruše; chlebon; smokvoň n. tikový stromek; příbuzné: a) platanovité: platan n. vodoklen východní; b) jílmovité: jilm; 25. ji//é bezkorunné: a) merlíkovité: cvikla n. burák; špinat; b) rdesnoviié: po- hanka ; šťovík; c) pryšcovité: pryšec chvoj- ka; zimostráz; d) vavřínovité: vavřín n. bob- kový strom; e) lýkovcovité: lýkovec n. vlčí pepř; f) podražcovité: kopytník. — IV. Je- dnoděložné: 26. mečíkolisté: a) narcisovité: podsněžník; b) kosatcovité: kosatec, šafrán; c) agavovíté: agave; d) ananasovité: ananas; 27. vstavačovité: vstavač; střevičník n. pan- tollíčky, vanilka; 28. banány: banán n. pi- sang; 29. palmy: a) peřenolisté: datlovník; rokosovník; b) vějířnaté: palma nízká; vě- jírovník obecný; 30. palicokvětné: aron bla- matý; puškvorec; orobinec šírolistý; 31. li- lijovité: a) s cibulemi a plody tobolkovitými: tulipán; řebčík; lilie; hyacint; cibule; če- snek; b) s plazivými oddenky a plody bo- bulovitými: konvalinka; chřest; vraní oko; c) příbuzné: a) ocúvovité: ocún; ?) sítino- vité: sítina- 32. trávy: a) s květenstvím lato- vitým: oves; proso; rýže; rákos; třtina; bambus; b) s klasem na konci stébel: žito n. réž; pšenice; ječmen; jílek; o) s květen- stvím dvojím, prášníkovým latnatým a pe- stíkovým paličovitým na též rostlině: kuku- řice ; příbuzné šáchorovité: ostřice; skří- pina. — V. Nahosemenné: 33, jehličnaté: a) s dřevnatými šiškami: smrk; jedle; mo- dřín: sosna; kleč; pinie; limba; cypřiš; b) s bobulemi n. jednotlivými zbobulenými se- meny: jalovec, tis. --- VI. Tajnosnubné čévnaté: 34. kapradiny: osladič; kapraď; hasivka orličí; příbuzné: a) přesličky: pře- slička; b) planině: plavou. — VII. Tajno- snubné bezcévné: 35. mechy: rokyt tama- ryškový; ploník; meřík; rašelinník; jatrovka; 36. řasy: a) chaluhy mořské: chaluha bubli- natá a hroznatá; žabí vlas potoční; 37. li- šejníky : lišejník plieni n. islandský; bradatý či bradač; tercovka zední; lišejník strapatý n. strupavka; 38. houby: a) rouškaté: mu- chomorka, úhelka (pečárka n. žampion); liška jedlá; hřib; hubka zápalná; kyjanka žlutá n. kuřátka; smrž; b) břichatky: lanýž černý ; pýchavka; paličkovice nachová; c) plísně: plíseň sivá;d) rezy: sněť obilní. Tedy hlavní rozdělení: A) jevnosnubné (phanerogamae), a) krytosemenné (angiospermae). 1. Dvouděložné (dicotyledoneae). 1. Prostoplátečné (eleutheropetalae). 2. Srostloplátečné (gamopetalae). 3. Bezkorunné (apetalae). II. 4. Jednoděložné (monocotyledoneae). b) 5. Nahosemenné (gymnospermae). " B) Tajnosnubné (cryptogamae). bV Cévnaté (vasculares). 7. Bunečné (cellulares). Čl. Vz tam více. Rostliny poskytují potravy, lihových nápojův, lahůdek, látky oděvné, barviva, staviva, paliva. TI. — Vz S. N., KP. III. 397., Schd. II. XXIII. (Rejstř.).

276200   Rostlinář Svazek: 3 Strana: 0096
Rostlinář, e, m., der Botaniker. Jg. —- R., kniha o rostlinách jednající, herbář, by- linář, das Pflanzen-, Kräuterbuch. Prsl.

276201   Rostlinář Svazek: 9 Strana: 0275
Rostlinář, e, m., antholinus, brouk. R. temný, a. analis. Klim. 457.

276202   Rostlinaření, n Svazek: 7 Strana: 0589
Rostlinaření, n. = pěstování rostlin. NA. IV. 87.

276203   Rostlinářský Svazek: 8 Strana: 0342
Rostlinářský. R. slovár. Cf. Vlč. Lit. 47.

276204   Rostlinářství Svazek: 7 Strana: 0589
Rostlinářství, n. = rostlinnictví. Rk.

276205   Rostlinec Svazek: 9 Strana: 0275
Rostlinec, nce, m., phytobius, brouk. R. bělotečký, ph. comari, čtverobrbý, quadri- tuberculatus, čtverorohý, quadricornis, na- rudlokrový, velatus, rýhovaný, canaliculatus, stříbřitý, leucogaster, vypuklooký, velaris, žlutošedý, muncatus. Vz Klim. 579.

276206   Rostlinění Svazek: 8 Strana: 0342
Rostlinění krajiny (vegetování). Ztk. 18. (3. vyd.).

276207   Rostlinický Svazek: 7 Strana: 0589
Rostlinický, Pflanzen-. R. zahrada. Sl. les.

276208   Rostlinictví Svazek: 7 Strana: 0589
Rostlinictví, n., Botanik, f. Rst. 2., 484.

276209   Rostliniště Svazek: 3 Strana: 0096
Rostliniště, ě, f., der Standort der Pflanze.

276210   Rostliniti se Svazek: 9 Strana: 0275
Rostliniti se = stávati se rostlinou. Mus. 1849. III. 117.

276211   Rostliniua Svazek: 3 Strana: 0096
Rostliniua, y, f., der Pflanzenstoff. Šm.

276212   Rostlinnictví, n Svazek: 3 Strana: 0096
Rostlinnictví, n., bylinářství, die Pflan- zenkunde, Botanik.

276213   Rostlinnosť Svazek: 3 Strana: 0096
Rostlinnosť, i, f., das Pflanzenwesen, die Vegetabilität, Rostl.

276214   Rostlinný Svazek: 3 Strana: 0096
Rostlinný, Pflanzen-. R. choroby, prsť. Rostl., sbírka, Mus., potrava, Kouble, ana- tomie (pitva), fibrín, chemie n. lučba, huspe- nina, klih, sliz, sýrovina, vlákno, zásady (alkalie). Nz.

276215   Rostlinný Svazek: 7 Strana: 0589
Rostlinný. R kyselina, látka, hmota, Šp., vláknina, -fibrin, bílkovina, -albumin, žíravina, -alkali, hnůj, povlak, přikrývka, rosol, céva, rod, bytosloví, -geographie, Sl. les., zeměpis, palaeontologie, pergamen, Kk., palivo, okres, říše, Stč , míšenec, Osv., cizo- pasník, buňka, potrava. Us. Pdl. Ústroje r-né v těle lidském. Vz Enc paed. I. 267.

276216   Rosťlinohalovce Svazek: 3 Strana: 0096
Rosťlinohalovce, řád nerostů tvárnosti nekovové, barvy a vrypu bílého n. žlutého, bráněných v soustavě čtvercové a jedno- klonné. Vz S. N.

276217   Rostlinojedný Svazek: 8 Strana: 0342
Rostlinojedný živočich. Ztk. 67. (3. vyd.).

276218   Rostlinonosný Svazek: 3 Strana: 0096
Rostlinonosný, pflanzentragend.

276219   Rostlinopas Svazek: 7 Strana: 0589
Rostlinopas, a, m., phytonomus, brouk. Cf. Kk. Br. 301.-303.

276220   Rostlinopis Svazek: 3 Strana: 0096
Rostlinopis, u, m., die Pflanzenkunde, -beschreibung. Vz Rostlinozpyt.

276221   Rostlinopisec Svazek: 3 Strana: 0096
Rostlinopisec, sce, m., der Pflanzenbe- schreiber.

276222   Rostlinopisectvi Svazek: 3 Strana: 0096
Rostlinopisectvi, n., die Photographie Šm.

276223   Rostlinopisný Svazek: 3 Strana: 0096
Rostlinopisný, pflanzenbeschreibend, R. článek. Us.

276224   Rostlinopitva Svazek: 3 Strana: 0096
Rostlinopitva, y. f., die Pfburzenanatomie. Šm.

276225   Rostlinosloví Svazek: 7 Strana: 0589
Rostlinosloví, n, Phytologie, f. Rst. 2., 484.

276226   Rostlinotvar Svazek: 3 Strana: 0096
Rostlinotvar, u, m., die Pflanzenform. Vz Bř. N. 53.

276227   Rostlinovina Svazek: 3 Strana: 0096
Rostlinovina, y, f. — rostlinina.

276228   Rostlinozpyt Svazek: 3 Strana: 0096
Rostlinozpyt, u, m. rostlinosloví, zpy- tovala rostlinstva, die Pflauzenerforschung. Vz S. N.

276229   Rostlinozpytec Svazek: 3 Strana: 0097
Rostlinozpytec, tce, m., der Botaniker.

276230   Rostlinozpytný Svazek: 7 Strana: 0589
Rostlinozpytný, botanisch. R. věda. Hg.

276231   Rostlinozualec Svazek: 3 Strana: 0096
Rostlinozualec, lce, m., der Botaniker.

276232   Rostlinozvíře Svazek: 3 Strana: 0097
Rostlinozvíře, ete, n., rostlinoživok, a, m., das Pflanzenthier. Jg.

276233   Rostlinozvířecí Svazek: 3 Strana: 0097
Rostlinozvířecí, Pflanzenthier-. R. hmota, prvek. Rostl.

276234   Rostlinožilec Svazek: 7 Strana: 0589
Rostlinožilec, lce, m. Osv. I. 558.

276235   Rostlinoživočný Svazek: 3 Strana: 0097
Rostlinoživočný = rostlinozvířecí. Rostl.

276236   Rostlinoživok Svazek: 3 Strana: 0097
Rostlinoživok, vz Rostlinozvíře. Mus.

276237   Rostlinožravec Svazek: 7 Strana: 0589
Rostlinožravec, vce, m., Pflanzenfresser, m. Kv. 1869. 301.

276238   Rostlinožravý Svazek: 7 Strana: 0589
Rostlinožravý, pflanzenfressend. R živo- čich. Osv. I. 558.

276239   Rostlinský Svazek: 7 Strana: 0589
Rostlinský, Pflanzen-. R. lučba. Kv. 1870. 211.

276240   Rostlinství, n Svazek: 3 Strana: 0097
Rostlinství, n., die Pflanzennatur, -Be- schaffenheit, das Pftanzenwesen.

276241   Rostlinstvo Svazek: 3 Strana: 0097
Rostlinstvo, a, n., die Pflanzen, das Pflanzenreich. Koubl. R., soujem všech ro- stlin nyní žijících i vymřelých. Vz S. N., Rostlina.

276242   Rostlinstvo Svazek: 8 Strana: 0342
Rostlinstvo. O pověrách k němu se táh- noucích cf. Zbrt. Pov. 165. moravské. Vz Brt. D. II. 498. nn.

276243   Rostlinstvo Svazek: 10 Strana: 0336
Rostlinstvo v podání prostonárodním. Naps. Jos. Košťál. Vel. Meziříčí. 1903. str. 307.

276244   Rostlinstvo v Svazek: 9 Strana: 0275
Rostlinstvo v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 71.

276245   Rostlinuický, rostlinský Svazek: 3 Strana: 0096
Rostlinuický, rostlinský, botanisch. Spisy obsahu r-kého. Rostl.

276246   Rostliuník Svazek: 3 Strana: 0096
Rostliuník, a, m. = rostlinář.

276247   Rostliuoznalství Svazek: 3 Strana: 0096
Rostliuoznalství, n., die Botanik Rk.

276248   Rostlivo Svazek: 7 Strana: 0589
Rostlivo, a, n. = rostlina. NA. IV. 79.

276249   Rostlivý Svazek: 3 Strana: 0097
Rostlivý, který roste, wachsend, wachs- bar. Zlob.

276250   Rostlmárua Svazek: 3 Strana: 0096
Rostlmárua, y, f., das Treib-, Gewächs- haus. Vz S. N.

276251   Rostlopesec Svazek: 3 Strana: 0097
Rostlopesec, sce, m., odrůda psa pesce, canis isatis. Ssav. 232.

276252   Rostlosť Svazek: 3 Strana: 0097
Rostlosť, i, f., grosser Wuchs.

276253   Rostlý Svazek: 3 Strana: 0097
Rostlý, který rostl, gewachsen. Víno lon- ského roku rostlé. — kam. Vousy má příliš do světa rostlé (v nepořádku). V Žamber. Dv. — jak: křivě. Dch. — kde. Drva vy- sokorostlá v hustotě (v hustém lese) pod skalú. Rkk. 19.

276254   Rostlý Svazek: 7 Strana: 0589
Rostlý = přirozený, ne umělý. R. vo- nička. Us. Hrb.

276255   Rostlý Svazek: 10 Strana: 0336
Rostlý. Pěkně r. vraník. Tbz. III 2. 163

276256   Rostnouti Svazek: 3 Strana: 0097
Rostnouti, vz Růsti.

276257   Rostnutí Svazek: 3 Strana: 0097
Rostnutí, n., rostení, das Wachsen. Ros.

276258   Rostný Svazek: 7 Strana: 0589
Rostný. R. doba, píce, pohyb, potrava, výkon. NA. V. od. II. 21 —23.

276259   Rosto Svazek: 3 Strana: 0097
Rosto. Běda na rosto = nastojte! Na mor. Zlínsku. Brt.

276260   Rostok Svazek: 10 Strana: 0336
Rostok M., spisov.

276261   Rostoklaty Svazek: 8 Strana: 0342
Rostoklaty, dříve Chroustoklaty. Cern. Př, 32.

276262   Rostoky Svazek: 3 Strana: 0097
Rostoky, vz Roztok.

276263   Rostoměr Svazek: 7 Strana: 0589
Rostoměr, u, m. = přístroj k měření vzrůstu rostlin pomalu rostoucích, Auxano- meter. Vz Ott. II. 1089.

276264   Rostomilý Svazek: 3 Strana: 0097
Rostomilý, vz Roztomilý.

276265   Rostopáčný, rostopášný Svazek: 3 Strana: 0097
Rostopáčný, rostopášný = prostopášný. Na Mor. Hý.

276266   Rostopášník Svazek: 10 Strana: 0336
Rostopášník, a, m.. Jrsk. XXV. 292.

276267   Rostopšinka, y Svazek: 7 Strana: 0589
Rostopšinka, y, f. = druh silné kořalky. Rk. Sl.

276268   Rostoucí Svazek: 3 Strana: 0097
Rostoucí, wachsend.

276269   Rostovací Svazek: 3 Strana: 0097
Rostovací káď, ve které se kamenec hlatí, das Wachsfass. Krok. II. 599.

276270   Rostovati Svazek: 7 Strana: 0589
Rostovati, vz Rostiti.

276271   Rostovati Svazek: 10 Strana: 0336
Rostovati. Masť rostující a hojící. Lék. 223a. Sr. Rostiti.

276272   Rostovlasatý Svazek: 3 Strana: 0097
Rostovlasatý, vz Prostovlasatý.

276273   Rostožijící Svazek: 9 Strana: 0275
Rostožijící věc. (Obilí) se kvasí, aby se ono vypučilo, což při všech r-cích věcech jest počátek. Fisch. Hosp. 77. Sr. Roštující.

276274   Rostral Svazek: 3 Strana: 0097
Rostral = rastral.

276275   Rostropice Svazek: 3 Strana: 0097
Rostropice, dle Budějovice, ves ve Slez. u Skoczówa. Vz S. N.

276276   Rostující Svazek: 9 Strana: 0276
Rostující = činící, aby něco rostlo. Masť r. a hojící. Maš. ruk. 223a.

276277   Rosůčka Svazek: 7 Strana: 0589
Rosůčka, y, f. = malá rozsocha. Us. Nap.

276278   Róšať Svazek: 7 Strana: 1376
Róšať = rousati. Dol. Brtch.

276279   Rošec Svazek: 8 Strana: 0342
Rošec, šce, m. = hrudi. Slaný jak r. Han. Brt. D. II. 379.

276280   Rošejt Svazek: 10 Strana: 0336
Rošejt = ? Má vlasy jako r. Deštná. Mš.

276281   Rošení Svazek: 7 Strana: 0589
Rošení, n , Thauröstung, f. Vz Rositi.

276282   Rošický Svazek: 10 Strana: 0336
Rošický Václ. (V. Leandr, Sušický, Gabler, Vodňanský), prof. a spis., nar. 1857. Vz Ott. XXI. 1000. — R V. L., spisov. Tob. 214.

276283   Rošija Svazek: 7 Strana: 0589
Rošija, e, f. = kráva s dlouhými no- hami. Mor. Brt.

276284   Rošindol Svazek: 8 Strana: 0342
Rošindol, a, m., z něm. Rosenthal, děd. na Slov. Phľd. 1895. 46.

276285   Rošindol Svazek: 10 Strana: 0336
Rošindol, u, m., dědina v prešpurské stolici. Vz Sbor. slov. VIII. 45.

276286   Roškopov Svazek: 3 Strana: 0097
Roškopov, a, m., ves u Nové Paky.

276287   Roškot Svazek: 10 Strana: 0336
Roškot Jan, kn. a spis, nar 1832 Vz Ott. XXI. 1000.

276288   Roškula Svazek: 7 Strana: 0589
Roškula, y, f. = kráva s černými rohy a bílými konci. Cf. Rohula, Rohlena. Mor. Brt.

276289   Roškvárky Svazek: 3 Strana: 0097
Roškvárky, vz Rozškvarek.

276290   Roškverky Svazek: 9 Strana: 0276
Roškverky. Dač. I. 54. Vz Rozškvarek.

276291   Rošsovice Svazek: 3 Strana: 0097
Rošsovice, die Budějovice, něm. Roschwitz, ves u Klášterce v Kadaňsku. PL.

276292   Rošt Svazek: 7 Strana: 0589
Rošt. Cf. Mkl. Etym. 282., KP. VI. 287. nn R. k pečení Ten sluší na r. (budiž upálen). Mtc. 1880. 121. — R. = podélný příční trám u stropu, jenž ostatní podpírá. Vck., Bkř., Hrb. Obr. 49. — R. = roští. Aspoň ten r. má člověk darmo. V Kunwald. Msk.

276293   Rošt Svazek: 7 Strana: 1376
Rošt = příční trám na stropě. Mor. Brt.

276294   Rošt Svazek: 8 Strana: 0342
Rošt, u, m. = trám. Vz Hřada (3. dod.).

276295   Rošt Svazek: 9 Strana: 0276
Rošt v peci atd.: rovinný či plochý, stup- ňový a patrový, struskový. KP. IX. 3.

276296   Rošt Svazek: 10 Strana: 0336
Rošt = časť vysoké peci pod šachtou (vz Šachta). Sr. KP. X. 144. — R. n. rožeň = nástroj mučící. Vck. Vset. 192.

276297   Rošť Svazek: 10 Strana: 0336
Rošť, i, f. = rasca, kmín. Sbor. slov. VII. 110. Sr. II. Pŕísp. 275.

276298   Rošt, u, roštec Svazek: 3 Strana: 0097
Rošt, u, roštec, štce, roštík, u, roští- ček, čku, m., z něm. Rost, železná mřížo- vina do kamen a pecí, aby k hořícímu pa- livu vzduch zezpod přicházeti a oheň rozně- covati mohl Vz S. N. — R., nástroj, na němž se něco suší neb peče. V. Na roště smažiti, sušiti, upéci. V. Viece Boha uctí, nežliby byl pečen na rošti, jako sv. Vavřinec. Hus. II. 150. R. ležatý. Nz. — R. plochý, der Plan- rost, pultový, Pultrost, stupňový, der Trep- penrost. Bc. — R. v stavitelství — rešt. Starám já se starám, strča hlavu za trám, ručičky za rošt, to je moja starost. Sš. P. 682. R. je- hlancový. Nz.

276299   Rošťák Svazek: 7 Strana: 0589
Rošťák, a, m. = sedlák. U Chotěb. Olv. — R., Wegelagerer, m. Dch., Šd.

276300   Rošťák Svazek: 7 Strana: 1376
Rošťák = hajný, lesník. U Libáně. Dr Šnejdárek.

276301   Roštár Svazek: 8 Strana: 0342
Roštár, a, m., děd. v Gemer. Phľd. 1895. 389.

276302   Roštec Svazek: 3 Strana: 0097
Roštec, štce, m., vz Rošt.

276303   Roštejn Svazek: 8 Strana: 0342
Roštejn, a, m., z Rothenstein. Cern. Př. 37.

276304   Roštěná Svazek: 3 Strana: 0097
Roštěná, é, ť. (pečeně), der Rostbraten.

276305   Roštěnec, nce Svazek: 3 Strana: 0097
Roštěnec, nce, m. = roštěná. Šm.

276306   Roštění Svazek: 3 Strana: 0097
Roštění, n., něm. Rosehtin, ves u Zdou- nek v Kroměřížsku. PL.

276307   Roštěník Svazek: 8 Strana: 0342
Roštěník, u, m. R. elektrický, varák. KP. VIII. 211.

276308   Roštěnka Svazek: 7 Strana: 0590
Roštěnka, y, f., Rostbraten, m. Dch., Džl., Kos., Tkč.

276309   Roštěný Svazek: 7 Strana: 0590
Roštěný. Vz Roštěná.

276310   Roštěp Svazek: 3 Strana: 0097
Roštěp, vz Rozstěp.

276311   Roštéř, roštýř Svazek: 3 Strana: 0097
Roštéř, roštýř, e, m., kdo rudu roštuje, der Röster. V.

276312   Rošthús Svazek: 7 Strana: 1376
Rošthús, u, m., z Rösthaus. Arch. XII. 431.

276313   1. Roští Svazek: 3 Strana: 0097
1. Roští, n., roždí, chrastí, das Reisholz, Gestrippe. V., Jg. Vz Rozha. Gb. Hl. 99., 104.

276314   2. Roští Svazek: 3 Strana: 0097
2. Roští, n., něm. Roschty, ves u Vam- berka. PL.

276315   Roští Svazek: 7 Strana: 0590
Roští m. roždí in Anlehnung an růsti. Jag. Arch. XII. 215. Slečna z r. (nevěstka). Hvz. Andělíček s r. (člověk rozpustilý; ne- věstka). Us. Rgl. — R. = drobné kůstky, jež po rozkrájení pečené husy na talíři zů- stanou. U Chrud. Hk. — R. staré = stará panna. Tkč.

276316   Roští Svazek: 10 Strana: 0336
Roští, n. = les. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

276317   Roštíce Svazek: 7 Strana: 0590
Roštíce, e, f., zdrob. rošt. Rgl.

276318   Roštík Svazek: 3 Strana: 0097
Roštík, u, m., vz Rošt.

276319   Roštín Svazek: 7 Strana: 0590
Roštín, a, m, ves u Zdounek. Tam oblekli v zimě sv. Jakuba do kožicha. Vz Sbtk. Krat. h. 199.

276320   Roština Svazek: 3 Strana: 0097
Roština, y, f., roští. Pl. — R., roštěná. D.

276321   Roštiště Svazek: 3 Strana: 0097
Roštiště, ě, n., v hutn., das Rostbett. Šm.

276322   Roštka Svazek: 3 Strana: 0097
Roštka, vz Rozha.

276323   Roštlapil Svazek: 7 Strana: 0590
Roštlapil, a, m. B. Jos. Mnohoslav, nar. 1809., farář. † Vz Jg. H. 1. 621., Tf. Mtc. 188., Bačk. Písm. I. 520., Rk. Sl.

276324   Roštlapil Svazek: 10 Strana: 0337
Roštlapil Jos., kn. a spis., 1809—1888.; Václ., archit, nar. 1856. Sr. Ott. XXI. 1000. až 1001.

276325   Roštní Svazek: 7 Strana: 0590
Roštní, Rost .

276326   Roštnice Svazek: 9 Strana: 0276
Roštnice, části roštu. Vz KP. IX. 3.

276327   Roštnutý Svazek: 9 Strana: 0276
Roštnutý = rozštípený. Koně líce r-né mají. Maš. ruk. 289b.

276328   Roštování, n Svazek: 3 Strana: 0097
Roštování, n., z něm., pálení rudy s uhlím v hutích, das Rösten. Pr.

276329   Roštovanie Svazek: 9 Strana: 0276
Roštovanie, n. = lešení. Ve Spišsku. Sbor. slov. IV. 88.

276330   Roštovati Svazek: 7 Strana: 0590
Roštovati, rösten. Rk.

276331   Roštovina Svazek: 3 Strana: 0097
Roštovina, y, f., der Dampf o. Rauch, der aus den Schmelzhütten steigt.

276332   Roštovina Svazek: 7 Strana: 0590
Roštovina = dříví na rošť, Rostholz, n. Sl. les.

276333   Roštovitý Svazek: 7 Strana: 0590
Roštovitý, rostförmig. Sp.

276334   Roštový Svazek: 3 Strana: 0097
Roštový, Rost-. R. pečeně — roštěná. D.

276335   Roštový Svazek: 7 Strana: 0590
Roštový R. hůl, Roststab, m., Šp., prut, plocha, trámec, Šmr. 9., kyvadlo. ZČ. I. 160.

276336   Roštový Svazek: 9 Strana: 0276
Roštový. R. světlá plocha = mezery mezi rostnicemi. KP IX. 3.

276337   Roštu Svazek: 3 Strana: 0097
Roštu, vz Růsti.

276338   Roštyk Svazek: 3 Strana: 0097
Roštyk, a, m., slaneček, der Pickelhäring, z něm. der rostige (eingesalzcne) Häring. V.

276339   Roštykovatý Svazek: 3 Strana: 0097
Roštykovatý, nasolený, v rosolu nalo- žený, eingepökelt. Reš. Vz Roštyk.

276340   Roštýř Svazek: 7 Strana: 0590
Roštýř, vz Roštéř. Vchř.

276341   Rot Svazek: 3 Strana: 0097
Rot, rtu, m. = ret, die Lippe. Na Slov. D.

276342   1. Rota Svazek: 3 Strana: 0097
1. Rota, y, f., houf jakéhokoli lidu, zá- stup, der Haufe, die Sippe, Gefolgschaft, Rotte. R. = sto vojákův; město rotou svou opanoval. V. Po rotách. Reš. Od Paška a jeho roty. Bart. 296.18. Těch časů Vlaši na dvě roty rozděleni byli; jedni sluli Guelphi a druzí Gibellini. V. Protož nynie pase (ďábel) preláty, kněžie a tu rotu hojně pravým chlebem, aby je zBavil druhého chleba; V toho Šimona rotě jsú kněžie, kteří jsú odpustky papežovy najali, aby peníze tržili. Hus. I. 329., 342. Ďábel a jeho rota. Hus. I. 280. Roty vojen- ské, vz v S. N.: Roty. R., dva vojáci za sebou stojící, spol. Dvě vedlé sebe stojící roty: dvojrota (dvojspol, das Rottenpaar); muž zadáka (Hintermann) nemající slove slepou rotou (blinde Rotte). Čsk. — R., die Sekte. V. Kacíři všelijaké roty. Arch. III. 80. R. filosofů. Jel. Nadělali rot mezi křesťany. Chč. — R., nehoda, das Unglück. Člověk ani neví, jaká r. se mu přihodí. U Rychn. Msk. — St. skl. III. 214. — R., slota, sběř, die Rotte. R. zlodějská. J. tr. — Br., Cyr.

276343   2. Rota Svazek: 3 Strana: 0097
2. Rota (zastr.), 'hudební nástroj strunný, die Rotte. Proch.

276344   2. Rota Svazek: 7 Strana: 0590
2. Rota, lyra. Hrajechu v húsle, v roty a v bubny. Bj. (Reg. II. 6. 5. — Par. I. 15. 16.)

276345   3. Rota Svazek: 7 Strana: 0590
3. Rota. Kn. rožm. 134., List. fil. 1890. 176. (Mz.).

276346   Rota Svazek: 8 Strana: 0342
Rota. Zlá r. (nadávka sedlákům). NZ. III. 512.

276347   Rota Svazek: 10 Strana: 0337
Rota 1. a 2. vz Mš. Slov. — R. vojenská. Vz Ott. XXL 1016. — R. = nesnáz, nehoda, zlo. Pakliť škodí co životu, poruč lékaři tu rotu. S. Vít. 71b. Sr. III. 97.

276348   3. Rota, růta Svazek: 3 Strana: 0097
3. Rota, růta, y, f. (zastr.), přísaha, for- mule přísahy, die Eidesformel, der Schwur. Kn. rož., Pal. IV. 1.25., Mkl. aL. 69. Odtud porota. Trojanští Řekové přísahali podlé roty jim vydané. Troj. 442. Oldřichovi rota vydána v tato slova. Půh. brn. 1417. Já chci, aby to řekl, jakož já tobě rotu vy- dám. Pass. 900. — Leg,Výb. I. 618. Vz Gl. 300.

276349   Rotace Svazek: 3 Strana: 0097
Rotace, e, f., pohyb točivý, kolotání, die Rotation, Umdrehung, die Rundschwingung, der Umschwung, Umlauf. Vz Posloupnosť plodin.

276350   Rotace Svazek: 10 Strana: 0337
Rotace, e, f., z lat. Sr. Ott. XXI. 1002.

276351   Rotačka, y Svazek: 10 Strana: 0660
Rotačka, y, f., stroj. Telefon, r-čky v ti- skárně. Máj. IV. 92.

276352   Rotačku Svazek: 7 Strana: 1376
Rotačku, y, f., Rotirmaschine Nár. Li- sty.

276353   Rotační Svazek: 3 Strana: 0097
Rotační pumpa, Rotationspumpe. Šk.

276354   Rotační Svazek: 7 Strana: 0590
Rotační plocha, těleso, Hra., Stč. Zem. 453., 331., doba, rychlosť, ellipsoid, Stč. Zem 235., 237., 356., magnetismus. ZČ. I. 7., prskoun, NA. III. 135., přístroj. Wld.

276355   Rotační Svazek: 10 Strana: 0337
Rotační magnetismus, plocha, stroj, tě- leso, vz Ott. XXI. 1003., kužel. Věst XI. 13

276356   Rotalovice Svazek: 3 Strana: 0097
Rotalovice, dle Budějovice, Rotralowitz, ves u Holešova na Mor. PL.

276357   Rotan Svazek: 7 Strana: 0590
Rotan. Cf. Rstp. 1645.

276358   Rotan, rotang Svazek: 3 Strana: 0097
Rotan, rotang, u, m., calamus nebo pal- mijuncus, druh palem rákosovitých. Vz S. N. R. dračí, calamus draco, der Drachenrotang o. die Rohrpalme. Čl. 141., Schd. II. 269.

276359   Rotař Svazek: 3 Strana: 0097
Rotař, e, m., rotník, der Rottenstifter, Sektirer. Jg.

276360   Rotařský Svazek: 3 Strana: 0097
Rotařský = rotnický, Rottenstifter-. Jg.

276361   Rotařstvo Svazek: 3 Strana: 0097
Rotařstvo, a, n., spiknutí, die Rotterei, Sekte. D.

276362   Rotba Svazek: 3 Strana: 0097
Rotba, y, f., das Fluchen. Sm.

276363   Rotba Svazek: 7 Strana: 0590
Rotba = přísaha. Vký. Vz Rota, 3.

276364   Rotec Svazek: 10 Strana: 0337
Rotec, tce, m. R. šefelínu, dřevce = hrotec, hrotek. 1512. Arch. XLX. 156.

276365   Rotek Svazek: 8 Strana: 0342
Rotek m. hrotek, h odsuto. Brt. D. II. 250. (Žďár.).

276366   Rotění Svazek: 7 Strana: 0590
Rotění, n. = rocení. Slov. Kyt. Vz Ro- titi.

276367   Rotercuk Svazek: 7 Strana: 0590
Rotercuk, a, m., comes palatinus. GP.

276368   Rotercuk Svazek: 10 Strana: 0337
Rotercuk, vz Rochercuk.

276369   Roth Svazek: 7 Strana: 0590
Roth, a, m. B. Julius, prof. čes. realky v Praze, nar. 1842. Vz Tf. H. 1. 179. — R. Tom. 1782. Jg. H. 1. 621. — R., 1787. Vz ib.

276370   Roth Svazek: 9 Strana: 0276
Roth Jub. Sr. Jub. XXVII.

276371   Roth Svazek: 10 Strana: 0337
Roth Jul., prof. a spis., 25. /6. 1842. — 29. /11. 1904. Vz Ott. XXI. 1005., Tob. 214. Nár. list. a jiné listy z též doby, Zl. Pr. XXII. 94., Věst. XII. 182. nn.

276372   Rothe Svazek: 10 Strana: 0337
Rothe Jos., spis. Tob. 214.

276373   Rothšmid Svazek: 7 Strana: 0590
Rothšmid. R dové na staroměst. rynku. Výb. II. 1271.

276374   Rotitel Svazek: 3 Strana: 0097
Rotitel, e, m. = rotař. D.

276375   Rotitel Svazek: 9 Strana: 0276
Rotitel, e, m. R. peněz = dobyvatel. Laš. 1666. Mus. fil. 1897. 340.

276376   Rotitelka, y, rotitelkyně Svazek: 3 Strana: 0098
Rotitelka, y, rotitelkyně, ě, f., die Rot- tenstifterin. Mach.

276377   Rotiti Svazek: 3 Strana: 0098
Rotiti, il, cen, cení — klnouti, kleti, flu- chen, schimpfen; roty činiti, rotten, rottiren; shromažďovati, rotten, sammeln, aufwiegeln; se = přísahati, schwören; bouřiti se, sich rotten; scházeti se, shromažďovati se, sich versammeln. Jg. — abs. Ten tam zle rotí (kleje). Jg. — koho. Mé srdce se modlí zaň, ačkoliv ho rotí (proklíná) jazyk můj. Mark. Omyl. — koho, se proti komu. Židy proti Římanům rotiti. Plk. Jedni proti druhým se rotili. V. — kde. Kteříž v tom sboru rotili (roty činili). Br. — se kdy mezi kým. Po smrti otcově mezi sebou se rotili. Přík. k Cyr. — k čemu: k válce bouřiti, rotiti. Prot. 25. — komu = kleti. V Krkonš. Kb. — na koho. U Vysokého. Lng.

276378   Rotiti Svazek: 7 Strana: 0590
Rotiti. Cf. Mkl. Etym. 282., List. fil. 1870. 176. (Mz.). Petr sě poče kléti i r. (přísahati). Hr. rk. 241. — koho = naň hubovati. Sá. v Osv. 1872. 28. — se = hojně vyrůstati. To se to rotí (o pýru). U Kdýně. Rgl.

276379   Rotiti Svazek: 8 Strana: 0342
Rotiti. Jal sě jest mnohými r. kletvami, jurare. 1410. (Gb.). Za Hr. ruk. 241. polož: Cf.: A on počě sě kleti a přisahati. Mark. XIV. 71. Olom. bibl. — se. Vždy se rotíš (bou- říš). Chč. Post, 60. a.

276380   Rotiti Svazek: 10 Strana: 0337
Rotiti = hubovati, zlobiti, vztekati se. A čím bude žena více r. 1459. Vz List. fil. 1904. 436. Pořád kňouráš, že tě r-me. Sá. 8. 156.

276381   Rotiti se s kým Svazek: 9 Strana: 0276
Rotiti se s kým = svářiti se. Chč. S. I 218.

276382   Rotivý Svazek: 7 Strana: 0590
Rotivý, rebellisch. R. hlava (buřič, ne- spokojenec). Us. — R. = rychle rostoucí a se rozmnožující. U Kdýně. Rgl. Vz Rotiti.

276383   Rotlerin Svazek: 7 Strana: 0590
Rotlerin, u, m., barvivo. KP. VI. 227.

276384   Rotmajstr Svazek: 7 Strana: 1376
Rotmajstr, u m., z Rottenmeister. Půh. V. 85.

276385   Rotmberk Svazek: 3 Strana: 0098
Rotmberk, a, m., byl hrad ve Smiřicku. Vz S. N.

276386   Rotmistr Svazek: 3 Strana: 0098
Rotmistr, a, m., nad rotou vojáků po- stavený, der Rottmeister. V. Nejvyšší r-i a původové všeho nepokoje. Bart. 294. 39. — R., rotník, der Sektenstifter. — R., buřič, der Rottenmacher. Jg.

276387   Rotmo Svazek: 7 Strana: 0590
Rotmo. Šik r., Rottenstellung, f. Čsk. R. se řaditi, sich rottiren. Ib.

276388   Rotně Svazek: 3 Strana: 0098
Rotně, po rotách, rottenweise. R. šli. Troj.

276389   Rotné Svazek: 10 Strana: 0337
Rotné, ého, n. = taxa z přísahy. A od r-ho jeden groš má jmieti. 1335. Reg. III., Jir. Prove. 317.

276390   Rotně. S Svazek: 7 Strana: 0590
Rotně. S lidem r. jezdil (Žižka). Výb. II. 255.

276391   Rotní Svazek: 3 Strana: 0098
Rotní, Rotten-. R. tovařiš, der Rotten- gesell. Reš. — R., sektářsky, Sekten-, aufwieg- lerisch. Reš.

276392   Rotnictví Svazek: 3 Strana: 0098
Rotnictví, n. = rocení, die Rottung. Jg.

276393   Rotničí Svazek: 3 Strana: 0098
Rotničí. Usmrcení sv. Václava byl skutek nejen osobní mezi Václavem a Boleslavem, nýbrž r-či, pošlý z povstání strany proti straně. Pal. Radh. Vz Rotnický.

276394   Rotničí Svazek: 9 Strana: 0276
Rotničí duch. Kom. Ohláš. 185.

276395   Rotník Svazek: 3 Strana: 0098
Rotník, a, m., rotitel, bouřlivý, der Rot- tenstifter. V. — R., kdo s rotníkem drží, der Rottgesell. Ráj, Měst. bož. — R., sektář, der Sektirer, Ketzer. V., Hus. I. 128. — R., kdo na rotu hraje, der Kytharist. Vz Rota, 2. Veleš.

276396   Rotný Svazek: 3 Strana: 0098
Rotný, houfný, rottenweise. R. schůzky. R. a hlúpé zvíře. Tkadl.

276397   Rotný Svazek: 7 Strana: 0590
Rotný zvuk, citherae, lyrae. Vz Rota, 2. Bibl.

276398   Rotovati se Svazek: 10 Strana: 0337
Rotovati se. Lid se scházel a mezi sebou se r-val. Neveč. 63. Sr. Rotiti.

276399   Rotovník Svazek: 9 Strana: 0276
Rotovník, a, m. R. a zbojník. Mus. 1898. 346.

276400   Rotšand Svazek: 3 Strana: 0098
Rotšand, a, m. Pod tu korúhev slušejí brnieři, jehláři, helméři, r-dové. Ž. Karl. IV.

276401   Rotšmid Svazek: 10 Strana: 0337
Rotšmid = kotlář. Zvon IV. 131. Wtr.

276402   Rotštein Svazek: 3 Strana: 0098
Rotštein, a, m., byl hrad u Klokoče v Bo- leslavsku. Vz S. N.

276403   Rott Svazek: 10 Strana: 0337
Rott Vinc, velkoobchod., 1811. —1890.; Aug., továr. nud. nástrojů. 1815. —1868. Sr. Ott. XXI. 1011.

276404   Rotte Svazek: 3 Strana: 0098
Rotte, něm., vz Spolek, Rota.

276405   Rotter Svazek: 10 Strana: 0337
Rotter Fr., lesmistr a spis. 1831. —1895. Vz Ott. XXI. 1013.

276406   Rotterdam Svazek: 3 Strana: 0098
Rotterdam, a, m., mě. v Holandsku. Vz S. N.

276407   Rotuický Svazek: 3 Strana: 0098
Rotuický == rotničí,Rottenstifter-, Sekten-. Jg. R. podloudnictví.

276408   Rotul-us Svazek: 3 Strana: 0098
Rotul-us, u, m., svazek úředních spisů n. soudních řízení, též seznam listin v jed- nom fascikulu obsažených. Der Rotulus der Akten, Aktenstoss. S. N., J. tr.

276409   Rotulace Svazek: 3 Strana: 0098
Rotulace, e, f., z lat., řádné skládání spisův úředních, das ordnungsmässige Zu- sammenheften schriftlicher Verhandlungen, die Rotulation.

276410   Rotulovati Svazek: 3 Strana: 0098
Rotulovati, skládati spisy, Akten zu- sammenheften, rotuliren.

276411   Rotunda Svazek: 3 Strana: 0098
Rotunda, y, f., lat., ve stavitelství každé okrouhlé stavení, das Rundgebäude, die Ro- tunde.

276412   Rotunda Svazek: 7 Strana: 0590
Rotunda = koliště. Kmk. Kuk. I. 480.

276413   Rotyka Svazek: 9 Strana: 0276
Rotyka (rokyta), y, f. = hra; několik se drží za ruce a jiný proráží řadu. Ten mu zahrá rotyku! Buděj. Kub. L. f. 1900. 362.

276414   Rotykant Svazek: 10 Strana: 0337
Rotykant, a, m. = kdo honí při rotyce. Již. Čech. List. fil. 1902. 251.

276415   Roub Svazek: 7 Strana: 0590
Roub. Cf. Mkl. Etym. 281., List. fil. 1890. 181. (Mz) Svázali ho do roubu (do kozelce). Us. Tkč.

276416   Roub, u, roubek Svazek: 3 Strana: 0098
Roub, u, roubek, bku, roubeček, čku, m., něco uťatého, kolík, der Pflock, zvl. uru- bená vetvička k štěpování, das Pfropfreis, Satzholz, der Setzling. Mkl. B. 40., Ros. R. na pláň štěpovati n. rohovati. V. Rouby v proštíp sázeti. Reš. Dobrý r. pláň kyselou změňuje v dobrý štěp. Boč. — Roubek (k háčkování), kulatý, oblý, ostrý. — R., der Knebel, Bindnagel. Vz Roubík.

276417   Roubalík Svazek: 10 Strana: 0337
Roubalík Bohum., č. malíř, nar. 1845. Vz Ott. XXI. 1018.

276418   Roubanice Svazek: 3 Strana: 0098
Roubanice, e, f., sekanice, roubání, das Hauen, Gehau. Jg.

276419   Roubanín Svazek: 3 Strana: 0098
Roubanín, a, m., něm. Robein, Raubanin, ves u Jevíčka na Mor.

276420   Roubanina Svazek: 3 Strana: 0098
Roubanina, y, f., sekanina, seč, die Met- zelei, das Blutbad. L.

276421   Roubati Svazek: 3 Strana: 0098
Roubati, vz Roubiti.

276422   Roubati co Svazek: 10 Strana: 0337
Roubati co: les s pařezů. 1512 Arch. XIX. 128., 131.

276423   Roubčí Svazek: 3 Strana: 0098
Roubčí, ího, m. = roubný. Jg.

276424   Roubek Svazek: 3 Strana: 0098
Roubek, vz Roub a Rub.

276425   Roubel Svazek: 3 Strana: 0098
Roubel, e, m., vz Roubík. Boč.

276426   Roubelec Svazek: 3 Strana: 0098
Roubelec, lce, m., der Griffel zum Schrei- ben, der Schieferstift. Šm.

276427   Roubeliti Svazek: 7 Strana: 0590
Roubeliti, roubelovati = snopy roubelem vázati. U Boskov. Jsk.

276428   Roubeň Svazek: 3 Strana: 0098
Roubeň bně, f. = obruba, ohrada, srub, der Brunnenkasten. Vký., D.

276429   Roubenec Svazek: 3 Strana: 0098
Roubenec nce, m., lithospermum. Us. Jg.

276430   Roubenec Svazek: 10 Strana: 0337
Roubenec, nce, m., les u Mikulovic. Čas. mor. mus. III. 141.

276431   Roubení Svazek: 3 Strana: 0098
Roubení, n., vz Roubiti, das Hauen, Hacken, Zimmern, die Zimmerung. R., podporování skály dřívím. KP. III. 69. — R,, něco vrou- beného, das Gezimmer, Zimmerwerk. D. Dře- věná stavení až po střechu vystavěná slují r. Us. R. okolo studnic, roubeň der Brun- nenkasten. R. fošnové, der Bohlenschrott. Bc. Vz Ohlavně. — R., štěpování roubův, das Pfropfen. — R., roubenina, lámanina, krupice, die Grütze. R. ovesní. Jád., Sal. — R., bylina. Jád.

276432   Roubení Svazek: 7 Strana: 0590
Roubení = zeď kolem zahrady. U Rokyc. Fč., Rgl. — R. zámku bezpečného, Reif- besatzung, f.; r. na desce střední, Mittel- bruchbesatzung, f. Vz Včř. Z. I. 56., 57.

276433   RouBení Svazek: 9 Strana: 0276
RouBení = plot z klad. Na Plasku: tejn Plz. 119.

276434   Roubenica Svazek: 10 Strana: 0660
Roubenica, e, f. = chalupa ze dřeva srou- bená. Brt. Sl.

276435   Roubenina Svazek: 3 Strana: 0098
Roubenina. y, f., roubení, roubeň, das Zimmerwerk. — R., roubení, die Grütze. R. ovesná. V. — R , polévka z krup, die Schleimsuppe. D.

276436   Roubeniny Svazek: 7 Strana: 0590
Roubeniny, pl., f. = pole u Veselíčka. Pk

276437   Roubenka Svazek: 3 Strana: 0098
Roubenka, y, f. = roubená studnice, vz Roubený.

276438   Roubenka Svazek: 10 Strana: 0337
Roubenka, y, f. = stodola. Litom. 61.

276439   Roubený Svazek: 3 Strana: 0098
Roubený, -en, a, o, vz Roubiti, mit einer Brunneneinfassung versehen. Studýnka ró- bená voda v ní stodená; Studýnka róbená mezi vinohrady, pověz mně má milá čí uží- váš rady; Pod ním je louka zelená, nad ní studánka roubená. Sš. P. 28G., 335., 754.

276440   Roubící Svazek: 3 Strana: 0098
Roubící, Hau-. R. sekera. Jg.

276441   Roubíček Svazek: 3 Strana: 0098
Roubíček, čka, m., měkkýš ploutvonožec. R. přepásaný, hyolites cinctus. Frč. 227.

276442   Roubík Svazek: 7 Strana: 0590
Roubík, roubel, roub, slov. rúblik. List. fil. 1890. 181. (Mz.;. Stojí jako r. (jako svíčka). Us. Tkč. — R. u tkadlců, Scher- stab, m. Šp. — R. = sazečka, jíž se zna- menají na zemi tečky, kam semena při sá- zení přijíti mají. NA IV. 79. — R., a, m., os. jm. Arch. VII. 602., 719. R. Jindřich z Hlavatec Mus. 1881. 73., 214.

276443   Roubík Svazek: 7 Strana: 1376
Roubík. Vz Špička (dod.). — Mnoho-li obilí se vymlátilo, psáváno na r. Vz Mnč. Zás. 15.

276444   Roubík Svazek: 8 Strana: 0342
Roubík = malý roub. R., jak jej vště- puješ, tak půjme po sobě pláň a obrátí v chuť a sladkosť štěp. Bl. Gr. 299. R. = želízko. Vlasy pálili jehlicí, r-kem, jako posud. XV. stol. Wtr. Krj. I. 101.

276445   Roubík Svazek: 9 Strana: 0276
Roubík, u, m. Břidlicový roubík, Griffel- schiefer. Z r-ků dělali brousky na srpy a kosy. Mtc. 1899. 55

276446   Roubík, u Svazek: 10 Strana: 0337
Roubík, u, m. Měl jazyk jako r. (ztuhlý, o opilém). Jrsk. III. 21.

276447   Roubík, u, roubíček Svazek: 3 Strana: 0098
Roubík, u, roubíček, čku, m. R., malý roub, der Pfropfer. Na kmen r. vsaditi. Ms. o štěp. — R., kolík, kterým se zatahuje snop, roub, u Třebíče: kňutel, z něm. Knittel. Gn. Der Knebel, Pflock, Sperrung. R. zastrčiti. D. R-kem snopy vázati. Pt. — R., dřevo, jímž se komu ústa svírají, aby nemluvil, der Knebel. R. někomu do úst dáti. D. R-kem ústa rozvírati. Trip. — R., dřevo, kterým se lovecké plachty spojují. Šp. — R., vše, co r-ku podobno, kolík, der Pflock, Stab, die Stange. R. břidličný atd. Techn. R. pečet- ního vosku. Prm. r. 4.165. Síra v roubících. Db. Vz Valach, Tkadlcovství.

276448   Roubíkovati Svazek: 3 Strana: 0098
Roubíkovati, roubíkem spojiti, zandati, knebeln. Šp.

276449   Roubíkovitý Svazek: 3 Strana: 0098
Roubíkovitý, stangenförmig. Min. 18.

276450   Roubíkový Svazek: 3 Strana: 0098
Roubíkový, Stangen-. R. síra, Prsl.

276451   Roubiš Svazek: 7 Strana: 0590
Roubiš, e, m. = vrub, vroubek. Máš u mne na r-ši. Sk. (Km. 1880. 620.). Na svůj r. mluviti, jednati. U N. Kdýně. Rgl.

276452   Roubitel Svazek: 3 Strana: 0098
Roubitel, e, m. R. sítí, der Netzstricker. Dch. Vz Roubiti.

276453   Roubiti Svazek: 3 Strana: 0098
Roubiti (zastr. rubiti), il, en, ení; roub- nou-ti, rubnouti, bnul a bí, ut, utí; roubati, roubívati, roubávati = sekati, hauen, hacken ; z trámů otesaných stavení pořádati, zimmern, zusammensetzen; rouby štěpovati, pfropfen, impfen, einschneiden; obrubu dělati, säumen, na vrub řezati, kerben. Jg. — abs. Kdo roubí a teše, na střechu si křeše. Č. M. 431. — co: strom (sekati), V., 2. štěpovati. Us. Jako když někdo roubá a štípá dřeva. Br. R. vazbu dříví, Br., chlív, stodolu, chalupu. Vz Roubení. R. punčochy, Techn., lépe: plésti. Jg. R. daně — rozepisovati, ausschrei- ben. Na Slov. Plk. Roubni ho = uhoď ho. Us. — co kde: dřevo v lese r. (sekati). Ms. pr. pr. R. pod zemí kořen. — koho čím. Mečem svým ji roubal (sekal). Lom. Nepřá- tele šavlemi r. Cyr. — co odkud. Tataři hlavy s nás roubati (sekati) budou. V. — co kam: v rozkol, do prokolu, do proštěpu, v proštíp, v prokol, do rozkolu, do celého rozkolu, do polovičního rozkolu. R. za kůru. Vz Roubování.

276454   Roubiti Svazek: 7 Strana: 0590
Roubiti Cf. Mkl. Etym. 281. R. = tou- lati se, lajdati. Kudy pořád roubíš? Us. Rjšk.

276455   Roubl Svazek: 3 Strana: 0099
Roubl, u, m., vz Roub, roubík, der Kne- bel, Bindnagel. Olom. Sd.

276456   Roublíček Svazek: 8 Strana: 0342
Roublíček, čku, m., vz Vrublík (3. dod.).

276457   Roublík Svazek: 3 Strana: 0099
Roublík, u, m. = roubík (k vázání snopu). Us. Kšá.

276458   Roublík Svazek: 8 Strana: 0342
Roublík, u, m. = rampouch, střechýl. Třebíč. Brt. D. II. 379.

276459   Roublík Svazek: 9 Strana: 0276
Roublík, u, m. = roubík. U Polné. Hoš 100.

276460   Roublovati Svazek: 3 Strana: 0099
Roublovati, knebeln (von Garben), binden. Us. u Olom. Sd.

276461   Roubný Svazek: 3 Strana: 0099
Roubný, rozvrhující, Repartirungs-. — R.,ého, m., rozvrhovač, der Repartirer. Jg.

276462   Roubování Svazek: 10 Strana: 0337
Roubování, n. Vz Ott. XXL 1020.

276463   Roubování, n. R Svazek: 3 Strana: 0099
Roubování, n. R. či šlechtění jest přená- šení vzácných proutků (roubů) na pláně (zpo- dinu), aby dobré ovoce neslo. Vz S. N. Das Pfropfen, Impfen. Yz Roubiti. R. do roz- kolu (proštěpu), do polorozkolu, do kůry, sedlování, r. do boku, do prýtů. Vz S. N., KP. III. 275., Schd. II. 187.

276464   Roubovaný Svazek: 7 Strana: 0590
Roubovaný; -án, a, o, gepropft. R. strom. Us. Pdl.

276465   Roubovaný. R Svazek: 10 Strana: 0337
Roubovaný. R. bába. Vz Kšť. Poh. 255.

276466   Roubovati, co Svazek: 3 Strana: 0099
Roubovati, co: pláně. Us. Vz Roubiti.

276467   Roubšovka Svazek: 7 Strana: 0590
Roubšovka, y, f. = skála u Dalečína. Pk.

276468   Rouceti Svazek: 9 Strana: 0276
Rouceti m. hrouceti. Gb. H. ml. III. 2. 346.

276469   Rouč Svazek: 3 Strana: 0099
Rouč, e, f., roučí víno. Vz Roučí.

276470   Roučák Svazek: 3 Strana: 0099
Roučák, u, m., roučí oves, der Frühhaber. Puchm.

276471   Roučák Svazek: 9 Strana: 0276
Roučák, a, m. = roček (mladý vůl). Us. Kub. 156.

276472   Rouče Svazek: 3 Strana: 0099
Rouče (ruče), komp. roučeji = rychle, schnell, rasch. V. — R. = pěkně, schön. Na Slov. Bern.

276473   Rouče Svazek: 9 Strana: 0276
Rouče. Utečme r. = rychle. Ezop. 168.

276474   Rouček Svazek: 3 Strana: 0099
Rouček, čka, m., kdo nemá ruky neb malou ruku má, der Einhändige, die Klein- hand. Ros.

276475   1.Roučí Svazek: 3 Strana: 0099
1.Roučí (zastr. ručí), komp. roučejší — rychlý, schnell, rasch. Vsedachu na ručie koně. Rkk. I rozluti se Luděk, rúčiem hla- sem svola své voje. Rkk. 11. Koně silné a ručie jmiejechu. Troj. — R., raný, frühzeitig, früh. R. hruška, V., ovoce, Kom., porod. Us. — R. víno slabé, jakubské (madelain noir), hedbávné (Seidentraube), lánské (Frühe von der Lahn). Sk. Vz Víno.

276476   2. Roučí Svazek: 3 Strana: 0099
2. Roučí, n., proutí. Vinnice burgundským roučím vysázená. Hk.

276477   Roučí Svazek: 7 Strana: 0590
Roučí = rychlý. V záp. i ve vých. Čech., na Slov. Km. 1883. 667. — Kká. K sl. j. 60., Mkl. Etym. 276, — R. = raný. Rst. 482.

276478   Roučka Svazek: 3 Strana: 0099
Roučka, y, f., strsl. rač&ka, vz Ruka. R. na Slov. a na Mor.= ručka; b) držadlo, ná- sada, der Griff, das Heft, die Handhabe. Jg. Kck. R. rádla, u kleští. Plk. — R., dřevo u saní (jsou 4), jímž oplín k sanici připevněn jest, das Heft. Us. u Bélohr. — R., ves u Vse- tína na Mor.

276479   Roučka Svazek: 9 Strana: 0276
Roučka, y, f., vz předcház. Porisko. — R. (zdrobn. ruka) = ucho nádoby. Čes. 1. IX. 59.

276480   Roučko Svazek: 3 Strana: 0099
Roučko, a, n. = držadlo, ucho u koše, u hrnce, der Henkel. Vz Roučka. V Byster- sku. Sn., Kšá.

276481   Roučňák Svazek: 10 Strana: 0337
Roučňák, u, m. = koš. Sr. Ručák. Dšk. Km. 29.

276482   Roudeau Svazek: 7 Strana: 0587
Roudeau. Cf. Vor. P. 115., Mlt. 94., Jg. Slnosť 111.

276483   Roudík Svazek: 9 Strana: 0276
Roudík, u, m., místo: roubík. Hoř. 75.

276484   Rouditi Svazek: 3 Strana: 0099
Rouditi burcovati. V Krkonš. Kb.

276485   Rouditi Svazek: 7 Strana: 0590
Rouditi = rzí poskvrniti. Od železa prádlo se roudí (poroudí). ČT. Tkč.

276486   Roudka, y Svazek: 7 Strana: 0590
Roudka, y, f., ves na Mor. Ve Velké či Hrubé Roudce na Mor. nazývají se oby- vatelé hruborouteckou vrchností. Vz Sbtk. Krat. h. 201.

276487   Roudná, é Svazek: 3 Strana: 0099
Roudná, é, f., něm. Rauden, ves u Hor- šova Týna. PL.

276488   Roudné Svazek: 3 Strana: 0099
Roudné, ého, n., byl hrad blízko Plzně. Vz S. N. — R., něm. Roudna, ves u Sobě- slavi. — R., něm. Raudney, ves u Chaba- řovic.

276489   1. Roudnice Svazek: 3 Strana: 0099
1. Roudnice, e, f., vrch u Petrovic s ru- dou hlinou. Dch. — R., roudník, u, m., po- zději : hroudnice, náčiní na rozpuštěnou te- sařskou hrudku, das Schnürrfässchen. Us. Dch.

276490   2. Roudnice Svazek: 3 Strana: 0099
2. Roudnice (Rudnica), e, f., mě. v Čech. na úpatí Řípu, něm. Raudnitz. Vz více o něm v S. N. Vz také Mělník.

276491   Roudnický Svazek: 3 Strana: 0099
Roudnický, Raudnitzer.

276492   Roudnický Svazek: 7 Strana: 0590
Roudnický, ého, m. Sbn. 326.

276493   Roudnický Svazek: 10 Strana: 0337
Roudnický Vác, red. Tob. 214.

276494   Roudnictví Svazek: 7 Strana: 0590
Roudnictví = rudnictví, Erzbau, m. Pal. Rdh. I. 160.

276495   Roudničan Svazek: 3 Strana: 0099
Roudničan, a, m., der Bewohner von Raudnitz.

276496   Roudníček Svazek: 3 Strana: 0099
Roudníček, čka, m., něm. Raudniček, ves u Budina. PL.

276497   Roudničká Svazek: 3 Strana: 0099
Roudničká, y, f., ves u Král. Hradce. PL.

276498   Roudník Svazek: 3 Strana: 0099
Roudník, vz Roudnice.

276499   Roudník Svazek: 7 Strana: 0590
Roudník, míst. jm. u Ohrozimě.

276500   Roudníky Svazek: 3 Strana: 0099
Roudníky, dle Dolany, ves u Chabařovic.

276501   Roudný Svazek: 3 Strana: 0099
Roudný, ého, m., něm. Raudney, ves. u Hodkovic.

276502   Roudný Svazek: 7 Strana: 0590
Roudný, vrch Pam. arch. I. 178.

276503   Rouge Svazek: 7 Strana: 0590
Rouge, z fr. (rúž) = červená látka. Cf. Šfk Poč. 341.

276504   Rouh Svazek: 3 Strana: 0099
Rouh, u, m., prostor na poli lísami uza- vřený, kde ovce přes noc se zavírají, aby jej ovčím trusem a močeni pohnojily, der Pferch, die Pferche, das Pferchlager. Jg.

276505   Rouhač, ruhač Svazek: 3 Strana: 0099
Rouhač, ruhač, e, m. Vz č (přípona). Der Spötter, Hohnsprecher, Schmäher, Lä- sterer, Gotteslästerer, Religionsspötter. Rou- hačům jazyk vytažen bývá. Kom. Ruhač boží i slova jeho. V. Kacieře jsi s těmi ži- dovskými ruhači potupila. Hus. II. 105. Za kacíře a ruhače ho odsoudili. V. R. a zlo- lajicí, vz Rb. 271.

276506   Rouhačka, ruhačka Svazek: 3 Strana: 0099
Rouhačka, ruhačka, y, f., die Spötte- rin, Lästererin. D.

276507   Rouhačný Svazek: 3 Strana: 0099
Rouhačný = rouhavý, lästernd, läster- lich.

276508   Rouhačný. R Svazek: 10 Strana: 0337
Rouhačný. R. lež. Tbz. V. 1. 80. R. hubo- tluk. Msn. II. 27.

276509   Rouhačský, ruhačský Svazek: 3 Strana: 0099
Rouhačský, ruhačský, rouhacký, dem Lästerer eigen.

276510   Rouhačství, ruhačství, rouhactví Svazek: 3 Strana: 0099
Rouhačství, ruhačství, rouhactví, n. = rouhání, die Lästerung.

276511   Rouhání Svazek: 3 Strana: 0099
Rouhání, n., hanění, hanlivá slova, po- směch, die Lästerung, Schmachrede, der Hohn. Jg. R. proti Bohu. V. R. jména božího. Jel. R. v theologii — zneuctění Boha buď slovem neb posunami nebo písmem neb obrazy, die Gotteslästerung, blasphemia. Jest buď for- malné n. materialné či věcné; buď prosté, einfach Gott entehrende G., blasphemia mere dehonestativa, aneb kacířské, häretisch, b. haereticalis, aneb zlořečivé, verwünschende o. verfluchende G., bl. imprecativa. MP. 119., Pkt. Ukazuje, že r. naň nepripadá. Sš. Sk. 75. (Hý.). Židé hněvem, závistí a r-ím k smrti ho připravili; Prvým rúháním hřešili sú kněžie židovští řkúc, že pán Ježíš se rúha a že jest hřiešný a svódce; Kterakž tedy nenie r. Boha tak od Boha poběhnúti a ďáblu se poddati?; Jest ještě jedno r., jenž jest hrie- chu svého bránění řeči; Modlenie nesrdečné ústy jest posmievánie a r. božie; R. jest moci božské hanění; Ktož kolivěk die r. proti Bohu, zahyň; Tretie jest r., když to, což na samého Boha slušie, přidávají púhému stvorenie. Hus. I. 189 , 224., 225., 228., 372., 392., 469., II. 377. R. se osobě zemepána. J. tr. — Vz S. N.

276512   Rouhanlivě Svazek: 7 Strana: 0590
Rouhanlivě mluviti = rouhavě. Dvor.

276513   Rouhanlivosť Svazek: 9 Strana: 0276
Rouhanlivosť. Pokuta r sti. 1708. Vlč. Lit. II. 1. 90.

276514   Rouhatel Svazek: 3 Strana: 0099
Rouhatel, e, m., der Lästerer.

276515   Rouhatelka Svazek: 3 Strana: 0099
Rouhatelka, v, f, die Lästererin. Sš. P. 767.

276516   Rouhati Svazek: 7 Strana: 0590
Rouhati. Cf. Mkl. Etym. 276. — se komu jak: křivě. Hus II. 103.

276517   Rouhati se Svazek: 3 Strana: 0100
Rouhati se, rouhávati se = haněti, lä- stern, tadeln, verspotten. R. se, strsl. ragati se, koř. rag?, Mkl B. 455., lit. rangoti. Mkl. aL 98. — abs. Mnozí budú následovati jich smilstva, od nichž cesta pravdy bude rúhána. Hus. I. 469. — se komu = 1. zlobivě proti někomu mluviti; 2. něčí slova n. hlas s po- směchem opakovati, Jemandens Worte und Stimme spöttisch nachmachen. V., Br., Dal: 141., J. tr. R. se Bohu. Ros. Nesjednává-li se srdce s ústy, netoliko nechválíš Boha, ale rúháš se neb posmieváš se Bohu; Po- něvadž kněžie zlí tak se Bohu rúhají, má král mocí svú, řádem chvály božie mstě, kněží těch od hřiechuov potáhnúti; Jenž sú Krista nevinného potupili a jemu se rú- hali; Lotr vise na kříži rúhal se spasiteli svému. Hus I. 307., 469., 472., II. 271. — se komu kde. Rúhali sú se (židé) Bohu na púšti mnějice, by jich Bóh nemohl na- sytiti. Hus. II. 376. — se komu čím, jak: nepříkladným životem. Chč. 624. Třetím obyčejem rúhají se křesťanští kněžie řkúce, že svú mocí hřiechy odpúštějí. Hus. I. 225. — kdy. Též diem i o tanci, jimž v neděli Bohu se rúhají. Hus. II. 409. — se nad kým = komu. Ros., J. tr., T. — se proti komu: proti duchu svatému. Br.

276518   Rouhati se Svazek: 8 Strana: 0342
Rouhati se. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81.

276519   Rouhavě Svazek: 3 Strana: 0100
Rouhavě, rúhavě (zastr.), hanlivě, läster- lich. R. se smáti, D., psáti. Štele. Posměšně a r. berú v svá ústa božie jméno. Hus. I. 102.

276520   Rouhavec, ruhavec Svazek: 3 Strana: 0100
Rouhavec, ruhavec, vce, m. = rouhač. Hus. I 222., 226.

276521   Rouhaviště Svazek: 3 Strana: 0100
Rouhaviště, ě, n., der Lästerungsort. Č.

276522   Rouhavosť Svazek: 3 Strana: 0100
Rouhavosť, rúhavost (zastr.), i, f., rou- hání, die Lästerung, Neigung zum Lästern. Ros.. Sych.

276523   Rouhavý Svazek: 3 Strana: 0100
Rouhavý, rúhavý (zastr.), kdo se rád rouhá, lästernd, lästerlich, schimpfend, Lä- ster-, höhnisch, gotteslästerlich. R. slova, člověk, jazyk. Ros. R. věci mluviti. Br. R. kacíř, Kom., pochlebenství, kněžie. Hus. I. 393., II. 105.

276524   Rouhavý proti komu Svazek: 7 Strana: 0590
Rouhavý proti komu: proti bohům. Lpř. Sl. I. 30.

276525   Rouhota Svazek: 9 Strana: 0276
Rouhota, vz Rúhota.

276526   Rouhování Svazek: 8 Strana: 0342
Rouhování = vyhánění napasených ovcí po žních před setbou na pole (přes poledne, na úhor nebo na strniště), aby pole pohno- jily. Plzeň. Čes. 1. V. 134.

276527   Rouhovati Svazek: 3 Strana: 0100
Rouhovati, pole ovcemi hnojiti, pferchen. Vz Rouh, Hnojiti. D.

276528   Rouch Svazek: 8 Strana: 0342
Rouch, u, m., vz Uterák (3. dod.).

276529   Roucha Svazek: 3 Strana: 0100
Roucha (zastr. rúcha), rouška, rúška, y, rušice, e, f., plátěný šat k vytírání hlavy aneb k nějakému zastírání, das Tuch, Für- tuch, Zeug. Vz Rócha. Ros. Aniž tajemná rouška ta podnes odhalena jest. Sš. Sk. 20. A ještě hůře, že jich (kněží) hace jsú či- stejšie než rúšky, na nichž božie tělo leží. Hus. II. 66. Roucha potní. V. Nohy umýval, čistou rouchou utíral. V. Procedě skrze roušku. Jád. — R. k zastření hlavy, der Schleier. V., Kom. Rouškou zastříti. D. Rouškou zakryla líce. Sych. Vezmi r-ku a zavij se. Sš. P. 3. Chodí on v roušce, ona v kukle. Mus.

276530   Roucha Svazek: 7 Strana: 0590
Roucha. Cf. Mkl. Etym. 282.

276531   Roucha Svazek: 8 Strana: 0342
Roucha, vz Rouška (3. dod.).

276532   Rouchání Svazek: 7 Strana: 0590
Rouchání, n. = práskání bičem. — R. = kašel. Kdo bude tu ustavičné r. poslouchati? ČT. Tkč.

276533   Rouchat' co Svazek: 10 Strana: 0337
Rouchat' co = rušiti. Strážov. Čes. 1. XT. 368.

276534   Rouchati Svazek: 7 Strana: 0590
Rouchati = silně kašlati; práskati. ČT. Tkč.

276535   Rouchavec Svazek: 7 Strana: 0590
Rouchavec, vce, m. = kašlavec. ČT. Tkč.

276536   Rouchnouti Svazek: 3 Strana: 0100
Rouchnouti, řouchnouti, chnul a chl, utí, rouchati = udeřiti, bouchati, schlagen. — čím. Ve vých. Čech. a na Mor. Kšá,, Mtl. Vz Hrochati.

276537   Roucho Svazek: 3 Strana: 0100
Roucho, a, n., o původu vz Mz. 71., Mkl. aL. 173., B. 22. R. = oděv, šat, der Anzug, das Gewand, Kleid. V. R, oděvací, V., slabé, tuhé (tesné), ženské, k zastření (v lázni), Kom., smutné, kněžské, V., huňaté, Aqu., knížecí, královské, Ros., spodní, svrchní, mešné (vz Mešní), Hus., D., kožichem pod- šité, V., sváteční, škaredé, Br., šarlatové, Flav., vlhké n. mokré (přiléhající), volné, řasnaté. Vz S. N. R. kajicí, das Büsserhemd. Dch. Má (vdova) vzíti peníze, své rúcho chodící a ložní, na kterémž s svým mužem léhala a sedala; Otec dlužen jest synóm dáti všeho statku pravý díl, buď na čem buď, kromě seděni má napřed do života, věno ženy své, rúcho ložní a klenoty, což po ženě vzal. O. z D. Přivieže-li kto oheň v lono své i zdali r. jeho nebude hořeti ? ; Běda těm, kteří pyšné r. pro chlúbu nosie, kteří je divně střiehají. Hus. I. 276., II. 18. Ctnosti jsú rúcho duše a r. světlé, jako zase hřiechové jsú rúcho temnosti; Ač před vi- děním lidským v rúchu biskupském zdá se, by se stkvěl, již před božíma očima kněž- stvie zbaven jest; Pod rúchem ovčím jsú vlcie hltaví, jimž nevinný beránek v dole pod nimi vodu kalí; Oblec se rúchem oslavy své, Jerusaleme, město svaté; Pro samu marnú chválu drahého rúcha lidé pilni jsú; Nižádný nechce tu v rúcho drahé býti oble- čen, kdežby od lidí nebyl vidien. Hus. I. 122., 183., 208., II. 5.,240. Roucho krojem lepým (instr. jakosti). Št. Choď vždy v krás- ném rúše. Smil v. 841. R. na sobě míti. Br. R. s někoho svléci, V., obléci v roucho ně- koho. Us. Odín byl mešním rouchem. Dvě kron. Často pod chatrným rouchem tají se moudrosť. Cizie rúcho jako plsť dráti. Šmil. Mol v drahém rouše, živá ryba na suše atd. Vz Mol. — Vz Oděv. — R., ovčí kožka, košilka zrozeněte, die Wasserhaut, das Schaf- häutchen. Ja. Rouško, u hub mázdra klo- bouk potahující. Rostl.

276538   Roucho Svazek: 7 Strana: 0590
Roucho. Mkl. Etym. 282., List. fil. 1890. 195. (Mz ). R. kostelní, počestné a pokorné, Št.,lněné, BO., bohoslužebné, křestní, obřadní, smuteční, umrlčí, Hnoj., chodící, Let, Výb. II. 342., 839., ložní. Výb. I. 1002., 1004. Pobral rúcho. Půh. II. 411. Krásný čin juž sám se halí ve krásného slova roucho. Vrch. R. ot hedvábie. Sv. ruk. 6. Rúcha jsú často znamenie člověčie mysli; Oděje tě v nové rúcho. St. Kn. š. 163 , 17. Lépe v svátek ženy jich (židův) vlnu zbieraly, nežli celý deň v nových svých rúchách nestydlivě skákaly; Před něho rúcha stlaly; Rúcho barvené rybí krví (purpura); Nižádný rúcha drahého nehledá jedné k marné chvále; R. cierkve sv. jsú okrasy dobrých skutkóv. Hus I. 28., II. 129., 239, 240., III. 52. R. římská. Vz Vlšk. 509. — R. = nevěstino věno. V Plzeň. Otm. R. = výbava nevě- stina, hl. její peřiny. Pojďte se podívat, už vezou roucho. U Zbir. Lg. — R. babí, salvia pratensis, šalvěj luční. Mtc. 1891. 93.

276539   Roucho Svazek: 7 Strana: 1376
Roucho knížat a králů českých. Vz Zbrt. Kroj. I. 128.

276540   Roucho Svazek: 8 Strana: 0342
Roucho = nevestini/ periny. U Plzně. Škar. 35. aj.

276541   Roucho Svazek: 10 Strana: 0337
Roucho = šat. Vz Ott. XXI. 1028. Sr. Rouška.

276542   Rouchovany Svazek: 3 Strana: 0100
Rouchovany, dle Dolany, městys v Zno- jemsku. S. N.

276543   Rouchovany Svazek: 7 Strana: 0591
Rouchovany. Proč tem nevaří piva? A proč se tam nesmí nikdo ptáti, je-li už kožich na ciferník udělán? Vz Sbtk. Krat. h. 200.

276544   Rouchový Svazek: 7 Strana: 0591
Rouchový, Kleider-. R. chovatedlnice. BO.

276545   Roula Svazek: 7 Strana: 0591
Roula, y, m. = hlupák. U Domažl. Rgl., Bdl. — R. = Lorenz, Vavřinec. Rgl.

276546   Roula Svazek: 8 Strana: 0342
Roula, y, m., přesmyknutím z Laura — Laurentius, z něm. Lorenz. Kbrl. Sp. 20.

276547   Róuleau Svazek: 3 Strana: 0100
Róuleau (fr., ruló), válec, obvinec, Rk., svinovací n. spouštěcí záslona v okně, die Rolle, der Rollvorhang.

276548   Roulec Svazek: 7 Strana: 0591
Roulec, lce, m. = oble svinutá látka, již si vdané ženy srbské na způsob věnce ko- lem hlavy ovíjejí. Cf. Rulík. Džl.

276549   Roulette Svazek: 3 Strana: 0100
Roulette (fr., rulet), obyč. ruleta, roleta, kolečko u nohou židlic, stolův atd., Rollräd- chen; malý dětský vozík o 3 kolách; druh hazardní hry, ein Glücksspiel mit Kugeln. Vz S. N.

276550   Roulička Svazek: 9 Strana: 0276
Roulička, y, f. = rolnička. Dšk. Vok. 49.

276551   Roumný Svazek: 3 Strana: 0100
Roumný, rumný — červený, vypasený, zastr.

276552   Rouna Svazek: 3 Strana: 0100
Rouna (rúna), der Weg zwischen den Abtheilungen des Weingartens, dann der Rain zwischen den Weingärten, z něm. Rune, Rinne, der Einschnitt in der Erde, im Holze. Gl. 301. Do vinohradův a rúnami skrze ně choditi nemají. Gl. exc. Na Slov. Hz.

276553   Rounatý Svazek: 3 Strana: 0100
Rounatý, rouní, rounný, rouno mající, vlnatý, wollig, Fliess-. Rouní kůže. Zlob. Skopec rounatý. Ráj.

276554   Rounek Svazek: 3 Strana: 0100
Rounek, nka, m. R. nový a starý, Neu-, Alt-Rounek, vsi u Jihlavy.

276555   Rouno Svazek: 3 Strana: 0100
Rouno, a, n. =. vlna, zvl. vlna. s koží ještě spojená. Koř. rů, příp. -no. Mkl. B. 116., aL. 173. Sr. Rváti. Die Wolle, das Fliess, Vliess. Ovčí r. a vlčí srdce. C. M. 41. Berana po rounu poznáš. Prov. R. ovčí. Štelc. — Zlaté rouno, das goldene Flies. V. V Kolchidě byl jmín beran se zlatým rounem, jehož Iason dobyl. Troj. I. 1. — Řád zlatého rouna. J. tr. Rytíř zlatého rouna. Ros. Vz S. N. — R., pýří na bradě, die Milchhaare. L.

276556   Rouno Svazek: 7 Strana: 0591
Rouno, vellus. Sv. ruk. 321., Mkl. Etym. 284. V MV. nepravá glossa. Pa. 46. — Řád zlatého rouna nejvznešenější světský řád, založený r. 1430. od Filippa III., vé- vody burgundského. Bačk.

276557   Rouno Svazek: 8 Strana: 0342
Rouno. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74.

276558   Rouno Svazek: 9 Strana: 0276
Rouno. Rytíři zlatého rouna. Vz Har. I. 346.

276559   Rouno Svazek: 10 Strana: 0337
Rouno, a, n. Rád zlatého rouna. Vz Ott. XXI. 1031.

276560   Rounobílý Svazek: 3 Strana: 0101
Rounobílý, weisswollig. Koll.

276561   Rounovatý Svazek: 3 Strana: 0101
Rounovatý, mit Wolle bedeckt, wollig.

276562   Rououti Svazek: 3 Strana: 0093
Rououti, ul, utí, fliessen. — odkud. Div-li, že tok pláče s tebe rone? Sš. Bs. 192.

276563   Roup Svazek: 3 Strana: 0101
Roup (zastr. rup), u, m., housenka čili zelený červ, eruca, der Krautwurm. — R., pupa, eingesponnenes Insekt, die Pupe. Us. Ros. — Roupy, červi, hlísty, v žaludku a v částce střev zvl. druh oxyuris vermicula- ris, der Madenwurm, srnice. Také některé druhy střevních červův u dobytka, nejvíce u koní. Chřen dáti v ovse koni zobati nebo jinému bravu, všichni rupy i červie zemrú. Jád. - Vz S. N., Frč. 71. - R., střeček, ovad, hovadnice, hovadí moucha, tabanus, die Bremse, Rossbremse. Střečkern (roupem) pobodnuté dobytče strečkuje. Kom. — Pře- neseno. Roupy míti (nepokojným býti). Má roupy (neposeda). D. Ten neposeda má roupy v paní mandě. Sych. Píchají ho roupy. D. Někomu roupy vzíti, vybrati. Vz Výprask. Roupy v hlavě míti (třeštiti). V. — Vz Červ.

276564   Roup Svazek: 7 Strana: 0591
Roup = hlísta. Cf. Mz. 299., Výb. II. 36., Slov. zdrav. 331., Mkl. Etym. 283., Brm. IV. 2. 111., 119., Drk. hry 251., Ves. IV. 165. Přen. Pobíhal jako s roupy. Ehr. 16. — R. = puchr. Na Hané. Bkř.

276565   Roup Svazek: 10 Strana: 0337
Roup, a, m. = srnice, oxyuris, rod hlístů oblých z čeledi škrkavek, housenky, pazděr- nice. škrobotnice. Čes. 1. XIV. 21. Vz Ott. XXI. 1031.

276566   Roupa Svazek: 3 Strana: 0101
Roupa, y, f. — úborek. U Sedlčan. L. Šbk. Vz Pucher.

276567   Roupa Svazek: 8 Strana: 0342
Roupa, y, ť. = routa, Vz NZ. II. 59í). (U Křemže u Krumlova.)

276568   Roupal Svazek: 9 Strana: 0276
Roupal, a, m, jm. koně. Čes 1. IX. 172.

276569   Roupcovitý Svazek: 7 Strana: 0591
Roupcovitý. R. hmyzí, tanystomata, Raubfliegen. Nz.

276570   Roupec Svazek: 3 Strana: 0101
Roupec, pce, m. R. rezavý, sršňový, asilus crabroniformis, dvoukřídlý členovec. Frč. 158.

276571   Roupec Svazek: 7 Strana: 0591
Roupec, Raubfliege. SI. los. Cf. Brm. IV. 1. 484.-486., Ott. II. 876.

276572   Roupi Svazek: 3 Strana: 0101
Roupi, n., das Wurmholz. Puchm.

276573   Roupice Svazek: 3 Strana: 0101
Roupice, e, f. R. trouchová, enchytraeus vermicularis, červ. Frč. 78.

276574   Roupice Svazek: 10 Strana: 0337
Roupice, e, f. = červ kroužkovitý. Ott. XXI. 1032

276575   Roupík Svazek: 7 Strana: 0591
Roupík, u, m. = roupové koření, orsej jarní, ficaria verna, Feigwarzenkraut, n. Rstp. 15. Cf. Roupník.

276576   Roupník Svazek: 3 Strana: 0101
Roupník, u, m., orsej jarní, ficaria verna, das Feigwarzenkraut, der Schmergel. Rostl.

276577   Roupník Svazek: 8 Strana: 0342
Roupník. Dej koňům r. s chlebem snísti. NZ. III. 326.

276578   Roupník Svazek: 10 Strana: 0337
Roupník, u, m. = potměchuť. Neveklov. List. fil. 1902. 251.

276579   Roupov Svazek: 3 Strana: 0101
Roupov, a, m., ves v Přešticku. Vz S. N.

276580   Roupov. Z Svazek: 7 Strana: 0591
Roupov. Z R-va Hynek, převor, † 1528. Jir. Ruk. II. 163. — Arch. VIII. 602.

276581   Roupový Svazek: 3 Strana: 0101
Roupový. R. koření. Vz Roup. Kom. Raupen-, Würmer-.

276582   Roura Svazek: 3 Strana: 0101
Roura (na Slov. rúra), rourka, rourečka, y, f. — cev, trouba, die Röhre. R. vodná, lépe : trouba. Jg. Vodu rourami n. po rou- rách někam vésti. Zlob. R. plynová. Us. R. střeňová (v rostlinách na střeň), die Mark- röhre. Rostl. R. Bellocqova (rozkládací), vz Nástroj ranlékařský; r. jícnová francouzská, anglická, r. pro děti; vz Nástroje k opera- cím v ústech; r. děložní (Mutterrohr) cínová, pružná, s násadcem rohovým; r. dvojitá k ukrucování polypů hrtánových, vz Ná- stroje na polypy; r. Bellocqova (na uši), Itardova, r. konversační (s nálevkou roho- vou), vz Nástroj na uši. Cn. R. vystěrací nad vystěrači kádí (jíž se šrot do kádi pouští), der Malztrichter; scezovací, die Abläuterungs- röhre. Suk. R. teploměrná. Stč. Alg. 150. R. odvodicí, ssací, zdvihací u pumpy, stří- kací u stříkačky, vz KP. II. 403. R-ry po-, přeložiti. Us. Dch. — R., kašna, cisterna, der Röhrkasten. Ze čtyr trub teče voda do roury. Zlob. Svatého Jiří obraz z mědi nad rourou na hradě pražském postaviti kázal. Háj. — R., holeň, das Schienbein. Na Slov.

276583   Roura Svazek: 7 Strana: 0591
Roura Eustachova, močová, Slov zdrav. 332., srdeční, tube cardiaque, slzní, Šv. 59., průdušničná, med., dělová, okularní (daleko- hledu), ZČ., kouřová, pro zbytečnou vodu, parovodní, s okrajem, sběrací, s nálitkem, stoupací, topná, trativodná, stoková, zácho- dová, vyrovnávací, vodovodná, Zpr. arch., hrdélná, parní, pístová, přiváděcí, výtoková, zahřívací, NA., zvěstná, Communications- rohr, Geisslerova, blesková, Mj., koncová (u hadice), výpustní (u stříkačky), Khl., vlásková, Capillare, Mour., vlévací, Inguss-, Čsk., plamenná, ohenní (u parního kotlu), rozpalovací (ib.), odvodná, parovodná, Hrm., chladicí, mosazná, plynová, svařovaná, tla- čená, Wh., hlásná, k napájení (kotlu), cínová, kotlová, lokomotivní, k manometrům, k na- šroubování do sebe, k lisům, nýtovaná, olo- věná, tažená, vytápěcí, z kujného železa, cinková, Wld., odkapní, dymní, Rauch-, průvětrná, Fensterluft-, naplňovací, rozvá- děcí (u dvouproudní stříkačky), ohnutá, výparová, Dunstschlauch, ryhovaná. Us. Pdl.

276584   Roura Svazek: 10 Strana: 0337
Roura cínová, dřevěná, flanšová, hliněná, hrdlová, kameninová, měděná, porculánová, skleněná atd. Srv. KP. IX. 270. — R. ruč- nice. — R. močová (urethra), u mužů zvaná cíbel. Vz Ott. XXI. 1034. nn.

276585   Rourař Svazek: 3 Strana: 0101
Rourař, e, m. = rourník.

276586   Rourař Svazek: 10 Strana: 0337
Rourař. Frant. 6. 12.

276587   Rourečka Svazek: 10 Strana: 0337
Rourečka, rourka, zdrobn. roura.

276588   Rourejš Svazek: 3 Strana: 0101
Rourejš, e, m., solenostoma, druh ryby. Krok. I. d. 106.

276589   Rourka Svazek: 7 Strana: 0591
Rourka, vz Roura.

276590   Rourkatý Svazek: 10 Strana: 0337
Rourkatý nálevník, opbryodendron. Ott. XVIII. 807.

276591   Rourkonosný Svazek: 7 Strana: 0591
Rourkonosný. R-sní nálevníci, suctoria. Vz Ott. I. 127., Nálevník (dod.).

276592   Rourkování Svazek: 7 Strana: 0591
Rourkování, n. = kladení rour.

276593   Rourkovaný, R Svazek: 10 Strana: 0337
Rourkovaný, R. přílba. Škod. II2. 90

276594   Rourkovec Svazek: 7 Strana: 0591
Rourkovec, vce, m., saenuris. Ves. IV.

276595   Rourkovitý Svazek: 7 Strana: 0591
Rourkovitý aneroid. ZČ. I. 419. Vz Rourkový (dod.).

276596   Rourkový Svazek: 7 Strana: 0591
Rourkový, Röhren-, röhrig. R. aneroid. ZČ. I. 419., Zpr. arch. IX. 127.

276597   Rourmistr Svazek: 7 Strana: 1376
Rourmistr. 1588. Cf. Tk. VIII. 287., Hrš. Nách.

276598   Rournatec Svazek: 3 Strana: 0101
Rournatec, tce, m. R. chvostnatý, serpula contortuplicata, červ. Frč. 78.

276599   Rournatec Svazek: 7 Strana: 0591
Rournatec Cf Brm. IV. 2. 82.

276600   Rournatělec Svazek: 3 Strana: 0101
Rournatělec, lce, m. R. záhadný, magi- lus antiquus, měkkýš břichonožec. Frč. 239.

276601   Rournatělec Svazek: 7 Strana: 0591
Rournatělec. Cf. Brm. IV. 2. 276.

276602   Rournatka Svazek: 3 Strana: 0101
Rournatka, y, f., nálevník. R. kulová, podophrya fixa, obecná, actineta mistacina, stromkovitá, dendrocometes paradoxus. Frč. 21., 22.

276603   Rournatka Svazek: 7 Strana: 0591
Rournatka. Cf. Ott. I. 127.

276604   Rournatý Svazek: 3 Strana: 0101
Rournatý, Röhren-. R-tí, die Rohrquallen.

276605   Rourní Svazek: 3 Strana: 0101
Rourní, Röhr-. R. stříkačka, Ros., voda, D., věže (kterými po trubách voda do města se vede). V.

276606   Rourní Svazek: 7 Strana: 0591
Rourní mlýn = vodárna. Paměti Sla- ného I. 291.

276607   Rournice Svazek: 3 Strana: 0101
Rournice, e, f., das Kühlfass beim De- stilliren. L.

276608   Rourník Svazek: 3 Strana: 0101
Rourník, a, m., vodák, pumpař, der Röhren-, Pumpenmacher. V.

276609   Rourník Svazek: 7 Strana: 0591
Rourník = rourař, rourmistr, lourník, rurák, rormagistr, rormajstr, lormejstr, plu- nýř, prunýř. Wtr. Obr. 529.

276610   Rouročípkový Svazek: 7 Strana: 0591
Rouročípkový, salpingostaphylinus. Nz. lk.

276611   Rourohltanový Svazek: 7 Strana: 0591
Rourohltanový, salpingolaryngeus.

276612   Rouropatrový Svazek: 7 Strana: 0591
Rouropatrový. R. svaly, Tubengaumen- muskeln.

276613   Rourovitý Svazek: 3 Strana: 0101
Rourovitý, röhrenförmig, röhrig. Us. Tč.

276614   Rourovka Svazek: 3 Strana: 0101
Rourovka, y, f., tubulina, rostl, pýchav- kovitá. Rostl.

276615   Rourovod Svazek: 3 Strana: 0101
Rourovod, u, m., die Röhrenleitung. Šp. Vz Potrubí.

276616   Rourovod Svazek: 8 Strana: 0574
Rourovod. Cf. KP. VIII. 439.

276617   Rourový Svazek: 3 Strana: 0101
Rourový, Röhr-. R. kašna, trouba, voda. Zlob.

276618   Rourový Svazek: 7 Strana: 0591
Rourový. R. nosník, Kastenträger, Pcl. 76., stříkačka, Zpr. arch., kotel, bylina, Röhrenblume. Posp.

276619   Rourový Svazek: 9 Strana: 0276
Rourový. R. kašna. Dač. I. 179.

276620   Rourožábrý. R Svazek: 3 Strana: 0101
Rourožábrý. R. plžové, siphonobranchia. Krok. II 124.

276621   Rourožilec Svazek: 3 Strana: 0101
Rourožilec, lce, m., rourožilka, y, f., tubularia, der Haarköcher, das Seevenushaar.

276622   Rourožilec Svazek: 7 Strana: 0591
Rourožilec, červ. Nz

276623   Rouřiny Svazek: 3 Strana: 0101
Rouřiny , pl., f., die Sichterhöhle (im Deichbau). Šm.

276624   Rous Svazek: 7 Strana: 0591
Rous. Mkl. Etym. 283., List. fil. 1890. 177. (Mz.). Rousy, pl., Backenbart, m. U Místka. Škd. Vz Rousek (dod.). — R., a, m. = rousáč. — R, os. jm. Arch. VII. 719., VIII. 602.

276625   Rous Svazek: 8 Strana: 0342
Rous, u, m. = vlas. Jimramov. Brt, D. II. 379.

276626   Rous Svazek: 10 Strana: 0337
Rous Fr., sochař, nar. 1872. Vz Ott. XXI. 1039.

276627   Rous, u, rousek Svazek: 3 Strana: 0101
Rous, u, rousek, sku, m., pl. rousy, peří u noh ptačích ku př. holubích, Hosen. Ten holub má veliké rousy. Ros. — R., pel v košíčku včelím (na zadní noze) stlačený. Lš. — R., dlouhé chlupy na koňských no- hách, Haarzotte, f. Us. — Vz Mz. 297.

276628   Rousáč Svazek: 3 Strana: 0101
Rousáč, e, rousáček, čka, m., rousáče, ete, n., kdo se brodí, rousá, courá. — R., kdo rousky nosí, der Fransenhosen tragt.

276629   Rousal Svazek: 7 Strana: 0591
Rousal, a, m., os. jm., podučitel. Jako student urovnal mi zhruba čásť cedulek, z nichž tento slovník jest sestaven.

276630   Rousalka Svazek: 7 Strana: 0591
Rousalka, y, f. = jm. feny. Škd.

276631   Rousanka Svazek: 3 Strana: 0101
Rousanka, y, f., ein behostes Mädchen. Šm. Vz Rousáč.

276632   Rousati Svazek: 7 Strana: 0591
Rousati = jda nohy po zemi vláčeti. Us. u Strunkov. Rjšk. — se kudy = ros- nou travou. Us. Hdk.

276633   Rousati se v čem Svazek: 3 Strana: 0101
Rousati se v čem: v trávě (v rose se plahočiti, sich im Thau nass machen). Us. Dch.

276634   Rousatý Svazek: 3 Strana: 0101
Rousatý, vz Rousný.

276635   Rousatý Svazek: 7 Strana: 0591
Rousatý. Cf. List. fil. 1890. 177. (Mz.).

276636   Rousek Svazek: 7 Strana: 0591
Rousek, sku, m. Rousky, Backenbart, lépe než nejapně tvořené licousy. Mz. v List. fil. 1890. 177. — R., ska, m. = psí jm. Škd.

276637   Rousek Svazek: 10 Strana: 0337
Rousek A., pseudon. J. Machara. — R. B., pseudon. Sv. Čecha.

276638   Rousina Svazek: 7 Strana: 0591
Rousina, y, f., Weidenruthen zum Flech- ten. Škd. exc. Cf. List. fil. 1890. 177. (Mz.).

276639   Rousinatý Svazek: 7 Strana: 0591
Rousinatý = mající rousy. R. pinč. Us.

276640   Rousinky Svazek: 3 Strana: 0101
Rousinky — rousky. Šm.

276641   Rousinov Svazek: 3 Strana: 0101
Rousinov, a, m. R. nový, Neu-Raussnitz, městys v Slavkovsku na Mor. Vz S. N. — R. starý, Rousinovec, vce, m. (Hý.), ves u R. nového. — R., něm. Raussinow, ves 1. u Benešova v Budějovsku, 2. u Vys. Mýta, 3. u Rokycan. PL.

276642   Rousínov Svazek: 7 Strana: 0591
Rousínov. Kolik židů je v Novém R-vě a jak se tam nafukují? V Starém Rousově ztratil se Ježíš, když ho nejvíce potřebí bylo. Vz Sbtk. Krat. h. 200.

276643   Rousinovský Svazek: 7 Strana: 0591
Rousinovský. 1590. Jg. Hl l. 617., Jir. Ruk. II. 163.

276644   Rousinovský Svazek: 8 Strana: 0342
Rousinovský = Frant. Sušil. List. til. 1894. 423.

276645   Rousko Svazek: 3 Strana: 0101
Rousko, a, n., něm. Rausko, ves u Nov. Jičína na Mor. PL.

276646   Rousmírov Svazek: 3 Strana: 0101
Rousmírov, a, m., něm., Rausmirau, ves u Vel. Mezeříčí. PL.

276647   Rousnáč Svazek: 3 Strana: 0101
Rousnáč, e, m., druh bažanta, phasianus crispus, das Straubhuhn. D.

276648   Rousnačka Svazek: 3 Strana: 0101
Rousnačka, y, f., die Wollfussbiene. Šm.

276649   Rousňačka Svazek: 10 Strana: 0337
Rousňačka, y, f. = koza s dlouhými chlupy. Litom. 76

276650   Rousňák Svazek: 3 Strana: 0101
Rousňák, a, m., strix noctua, rauhfüssi- ger Nachtkauz. Pdy. — R., sněžník, skře- menáč, sněhule (Šm.), lagopus, das Holz-, Schneehuhn. Linn.

276651   Rousňák Svazek: 7 Strana: 0591
Rousňák sýc. Vz Brm. II. 2. 107. — R. = holub mající rousy. Us. Rgl.

276652   Rousňák, a, m Svazek: 9 Strana: 0276
Rousňák, a, m. Káně r., archibubo lagopus. Vz Ott. XIII. 916. R. = káně sněžné. Šír I. 41.

276653   Rousnatěti Svazek: 3 Strana: 0101
Rousnatěti, vz Rousněti.

276654   Rousnatosť Svazek: 3 Strana: 0101
Rousnatosť, i, f., die Straubigkeit, Rauh- füssigkeit, Behostheit. Šm., Jg.

276655   Rousnatý Svazek: 3 Strana: 0101
Rousnatý, vz Rousný.

276656   Rousnatý Svazek: 7 Strana: 0591
Rousnatý. Vz List. fil. 1890., 177. (Mz.).

276657   Rousněti Svazek: 3 Strana: 0101
Rousněti, ěl, ění, straubig, struppig wer- den. Holub r-í. Vz Rous.

276658   Rousnice Svazek: 7 Strana: 0591
Rousnice, e, f. = veliká červená žížala. Na r. ryby berou. U N. Bydž. Kšť.

276659   Rousniti Svazek: 3 Strana: 0101
Rousniti, il, ěn, ění, straubig, struppig machen. — co.

276660   Rousnosť Svazek: 3 Strana: 0101
Rousnosť, i, f. = rousnatosť.

276661   Rousný Svazek: 7 Strana: 0591
Rousný vlas. Dk. Aesth. 419. Cf. List. fil. 1890. 177. (Mz.).

276662   Rousný, rousnatý, rousatý, rousý Svazek: 3 Strana: 0102
Rousný, rousnatý, rousatý, rousý, kdo má rousy, čapatý, kosmatý, feder-, rauh- füssig, geraupert, gehost, straubig, mit hä- richten Füssen. R. holub, slepice. Ros. Chodí co rousný holub (nohama od sebe). Ros. R. holoubek na ledě stojí. Sš. P. 400.

276663   Rousovatosť, rousovitosť Svazek: 3 Strana: 0102
Rousovatosť, rousovitosť, i, f. = rousna- tost.

276664   Rousovatý, rousovitý Svazek: 3 Strana: 0102
Rousovatý, rousovitý, mnoho rousů ma- jící, rousnatý, behost, struppig. Ros.

276665   Rousovice Svazek: 3 Strana: 0102
Rousovice, dle Budějovice, Rausowitz, ves u Mělníka. PL.

276666   Rousti Svazek: 10 Strana: 0337
Rousti = růsti. Již. Čech. Kub. List. fil. 1902. 251.

276667   Rousy Svazek: 9 Strana: 0276
Rousy, důl u Kutné Hory. Dač. I. 109.

276668   Rouš Svazek: 3 Strana: 0102
Rouš, e, m., z něm. Rausch, opilost, pod- napilost, mach, opice. Vyspati se z rouše. D. R. míti. D. — Bude o to divný r. (dranice a nesnáze). Vz Nesnáze. Č. Der Lärm, das Gereisse. — R., stejná barva. Ta dvě hří- bata jdou dobře do rouše. Us. Dch.

276669   Rouš Svazek: 8 Strana: 0342
Rouš. S dobrým roušem (opicí) tam odtadž jsem odjel. 1653. L. posíl. 65.

276670   Roušák Svazek: 9 Strana: 0276
Roušák, u, m. = slaný rohlík. Volyň. Kub 156.

276671   Roušar Svazek: 10 Strana: 0337
Roušar Jos., spis. Tob. 214.

276672   Roušečnice Svazek: 3 Strana: 0102
Roušečnice, e, f., die Schleiermacherin. Půh. 1520. Lidě (= Ludmile), r-ci z Prahy. Gl. 301.

276673   Roušečník Svazek: 3 Strana: 0102
Roušečník, a, m., der Schleiermacher. V Jg. chybně: roušenílc. Gl. 301.

276674   Roušek Svazek: 3 Strana: 0101
Roušek, vz Rous.

276675   Roušina Svazek: 3 Strana: 0102
Roušina, y, f., proutí vrbové ku pletení košů připravené, Weidenruthen zum Flechten. Us. Dch., Šm.

276676   Roušiti Svazek: 3 Strana: 0102
Roušiti == píti, trinken. — kde: v ho- spodě. Ros. — se: rouš dostávati, Rausch bekommen, berauscht werden. Již se mi hlava rouši, Ros.; 2. hoditi se k něčemu, passen. Karta se mu rouši (má stejnou barvu). Ros. — se k čemu. Ta postel se k tomu pokoji nerouší. Us. u Buděj.

276677   Rouška Svazek: 3 Strana: 0102
Rouška, vz Roucha.

276678   Rouška Svazek: 7 Strana: 0591
Rouška. Cf. Sdl. Hr. II. 167., List. fil. 1890. 195. (Mz.).

276679   Rouška Svazek: 8 Strana: 0342
Rouška. XV. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 48. nn., 104., 344., 380. R, = bílá plena asi 2 lokte dlouhá a ? lokte široká s vyšitými konci (už se nenosí). Vck. Val. I. 32.

276680   Rouška Svazek: 8 Strana: 0574
Rouška hub, hymenium. Vz Ott. XI. 689. a.

276681   Rouška Svazek: 9 Strana: 0276
Rouška, y, f. = jemné plátno. Fisch. Hosp. 429.

276682   Rouška Svazek: 10 Strana: 0337
Rouška, y, f. = šátek na hlavu přes čepec složený. Pelhřimov. Čes. 1. XI. 330. — R. = stahovačka, obinadlo, splenium, Kompresse. R. čtvercová, s. quadratum, podélná, s. oblongatum, v podobě maltézského kříže, stupňovitá, s. gradatum. Ktt.

276683   Rouškář Svazek: 3 Strana: 0102
Rouškář, e, m., der Schleiermacher, -händ- ier. Jg.

276684   Rouškářka Svazek: 3 Strana: 0102
Rouškářka, y, f., die Schleiermacherin, händlerin. Jg.

276685   Rouškatý Svazek: 8 Strana: 0574
Rouškatý. R. houba. Ott. XI. 997., 1031.

276686   Rouškatý. R Svazek: 10 Strana: 0337
Rouškatý. R. houby. Vz Ott. XX. 189.

276687   Rouško Svazek: 3 Strana: 0102
Rouško, vz Roucho.

276688   Rouškolup Svazek: 3 Strana: 0102
Rouškolup, u, m., hymenophyllum, Haut- farren, m. Šm.

276689   Rouškonosné Svazek: 3 Strana: 0102
Rouškonosné houby, hymenomycetes: kloboukaté, pileati, kuřátkovité, clavarici, smržovité, discophori, rosolovkovité, tremel- linae. Vz S. N.

276690   Rouškonoš Svazek: 7 Strana: 0591
Rouškonoš, e, m., hymenophorum, Schlauchchischtträger, m., v bot. Nz., Rst. 482.

276691   Rouškoústý Svazek: 3 Strana: 0102
Rouškoústý. Příroda r-á rodí poupátka, anaž mžikem rozkvetou. Tč. exc.

276692   Rouškovitý Svazek: 7 Strana: 0591
Rouškovitý. R. vnikání, insertio vela- mentosa.

276693   Rouškový Svazek: 3 Strana: 0102
Rouškový, Schleier-. R. plátno.

276694   Rouškový Svazek: 7 Strana: 0591
Rouškový, Schlauch-. R. vrstva. Sl. les., Rst. 483.

276695   Rouškový Svazek: 8 Strana: 0342
Rouškový. R. dílo. Vz Rouška. Mus. 1893. 104. R. šmuk v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 381.

276696   Rouškový Svazek: 9 Strana: 0276
Rouškový. R. sukně (z jemného plátna). Sá. V. 125. Sr. Rouška.

276697   Roušky Svazek: 3 Strana: 0101
Roušky, pl., m — rousy, vz Rous. — R., kalhoty bílé buď s třepením, buď s kraj- kovým neb vyšívaným okružím, Hosen mit Fransen o. Tatzeln. Us. Dch.

276698   Roušna Svazek: 7 Strana: 1376
Roušna, vz Rúšna.

276699   Roušnice Svazek: 3 Strana: 0102
Roušnice, e, f. = rouškářka. V. — R., schrána na roucha, die Kleiderkammer.

276700   Roušník Svazek: 3 Strana: 0102
Roušník, a, m. = rouškář. Ros.

276701   Roušníkář Svazek: 3 Strana: 0102
Roušníkář, e, m. = roušník. Rohn.

276702   Roušný Svazek: 3 Strana: 0102
Roušný, od rouš = opilý, podnapilý, be- rauscht. Us. na Mor. Hý. — R., od rouchy. R. komora, die Kleiderkammer.

276703   Rouštice Svazek: 3 Strana: 0102
Rouštice, e, f., das Schleierchen. Boč. ms. 1542.

276704   Rout Svazek: 10 Strana: 0337
Rout (čti raut), u, m. = sběh lidu; dýchánek (angl. ). Vz Ott. XXI. 1047.

276705   Routa Svazek: 3 Strana: 0102
Routa (zastr. ruta), routka, routička, y, f., rostlina, ruta, die Raute. R. obecná n. vonná n. lesni, r. graveolens, die gemeine R. Čl. Kv. 327., FB. 87., Slb. 637. — R. zední, pozední, r. muraria, die Mauerraute. Čl. Kv. 75., FB. 2. R. roste v rozsedlinách skal neb zdí. Us. Tč. — R. kozí, galega officinalis, die Geissraute. — R. turecká n. planá, peganum harmala. — R. domácí n. zahradní, ruta hortensis. V., Jg. Vz Rou- tička.

276706   Routa Svazek: 7 Strana: 0591
Routa. Cf. Sbtk. Rostl. 40., 231.—236., Rosc. 153., Mllr. 19., 48., 91., Rstp. 269, 371. R. polská, fumus terrae, planá, ruta agrestis. Byl. 15. stol.

276707   Routa Svazek: 8 Strana: 0342
Routa, ze sthněm. r?ta. Gb. H. ml. I. 352. Léčení routou (r. graveolens) na Val. Vz Vck. Val. I. 158. R. polní, vz Zemědým (3. dod.).

276708   Routa Svazek: 10 Strana: 0337
Routa, ruta, rostl. Vz Ott. XXII. 370., Dymnivka.

276709   Route Svazek: 3 Strana: 0102
Route (fr., rut), cesta, směr cesty n. plavby; výkaz cesty n. plavby, der Weg, Reiseweg, die Strasse, die Richtung o. der Ausweis der Reise.

276710   Routek Svazek: 3 Strana: 0102
Routek, tku, m., der Doppelschuh (beim Tuchwerk). Šm.

276711   Routěný Svazek: 3 Strana: 0102
Routěný = routový.

276712   Routi Svazek: 3 Strana: 0102
Routi, ruji, ul, ut, utí = rváti, trhati, reissen, raufen. — co, koho. Bijte ho, rujte ho, do žaláře ve tmu saďte, ať nás neučí. Hus. II. 80. I počali křičeti, že šilhavého rují. NB. Tč. R. si vlasy. V. Vlk vlka ne- ruje. Prov. — koho za co : za vlasy. Us. — kam: v hlavu někoho r. St. skl. — se = rváti se, zastr. Jir. Routička, y, f., vz Routa. — R., rostlina, fumaria, zemědým, der Erdrauch. R. robán- katá, f. rostellata, lékařská, f. officinalis, drobnokvětá, f. Vaillantii, stopkatá, f. Schlei- chern. FB. 72., Slb. 656., Schd. II. 312.

276713   Routi Svazek: 7 Strana: 0591
Routi. Cf. List. fil. 1883. 452., 1890. 162., Mkl. Etym. 284., Gb. Ml. I. 157. — co od- kud. Vlasy z hlavice rující. Bož. umuč. v. 82. Ruje vlasy s brady. Jir. exc. 484*

276714   Routi Svazek: 8 Strana: 0342
Routi = rýti. Svině ruje. Na Plašsku. Krok. 1892. 268.

276715   Routička Svazek: 7 Strana: 0592
Routička. Cf. Rstp. 68.-69., Mllr. 48.

276716   Routičkolistý Svazek: 3 Strana: 0102
Routičkolistý, mající listy jako routa, rauteblättrig. R. pryskyřník, ranunculus fu- mariaefolius. Rostl.

276717   Routina Svazek: 3 Strana: 0102
Routina, y, f., die Runse (Schuttlavine). Dch.

276718   Routine (fr Svazek: 3 Strana: 0102
Routine (fr., rutín), rutina, obratnost, zkušenost, zběhlost, die Fertigkeit, Geschick- lichkeit, Geläufigkeit. Rk.

276719   Routinovaný Svazek: 7 Strana: 0592
Routinovaný = obratný, zhašený, zbě- hly, routinirt. Us. Kutn.

276720   Routiti Svazek: 3 Strana: 0102
Routiti, hroutiti, il, cen, ení; rouceti (na Slov. roucati), řítiti, bořiti. R., strsl. ratiti (jacere) vedlé rjutiti, řítiti, pol. rzucić. Mkl. aL. 99. Werfen, stürzen. — co : dům, zeď. Us. na Mor. — se. Podlaha se routí, že jest z syrových prken (bortí se). Sych. — se odkud. Potok se skály se routí. Na Slov.

276721   Routiti Svazek: 7 Strana: 0592
Routiti. Cf. Mkl. Etym. 279 , List. fil. 1890. 198. (Mz.).

276722   Routiti Svazek: 9 Strana: 0276
Routiti. Ptak jej rúcil mech (pytel) pe- nězi (hodil). Na Spiši. Sbor. slov. II. 86. Že ju rúci (hodí) do vody. Tamtéž 87.

276723   Routka Svazek: 3 Strana: 0102
Routka, y, f., zlutucha, thalictrum, die Wiesenraute. Slb. 680.

276724   Routník, u Svazek: 3 Strana: 0102
Routník, u, m., die Raute, rhombus. Krok. I. b. 93.

276725   Routokvětý Svazek: 7 Strana: 0592
Routokvětý. Rosc. 153., Ott. II. 1050.

276726   Routovitý Svazek: 3 Strana: 0102
Routovitý, rautenförmig. R. rostliny. Rostl., Schd. II. 295. R., kosníkovitý, koso- čtverečný list, kosočtverci či rhombu po- dobný. Čl. Kv. XXI.

276727   Routovitý Svazek: 7 Strana: 0592
Routovitý. Vz Rstp. 268.

276728   Routový Svazek: 3 Strana: 0102
Routový, Rauten-. R. věnec, D., listy, voda, olej. Bern., Ras. R. koruna a věnec v heraldice. Vz S. N.

276729   Rouzenka Svazek: 10 Strana: 0337
Rouzenka, rouzenička, y, f. = nějaká sukně. Litom. 68.

276730   Roužátko Svazek: 3 Strana: 0102
Roužátko, a, n., lépe: rozžehátko, das Zündhölzel. Us. Šm.

276731   Rouže Svazek: 3 Strana: 0102
Rouže = růže. Mor.

276732   Roužnouti Svazek: 3 Strana: 0102
Roužnouti, roznouti - rozžžci. Us. u Plzně a v Písecku. Rs., Dšk.

276733   Roužnouti Svazek: 7 Strana: 0592
Roužnouti. Stran rozžžíci vz Žéci, Roz- žíci.

276734   Rov Svazek: 7 Strana: 0592
Rov = hrob. Provodie mě až do rova. Homl. v. 299. Tělo mají v rovu červi sniesti. Št. Kn. š. 6. (21.). — V MV. pa- dělaná glossa. Pa. 46. — R. podélný, hutný, Längsrösche beim Schürfen. Hř. — R = jáma v zemi vykopaná, do níž se plodiny hlízaté ukládají. R. pod-, nadzemní. NA. IV. 84.

276735   Rov Svazek: 8 Strana: 0342
Rov. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74.

276736   Rov Svazek: 10 Strana: 0337
Rov, u, m. = mezník. H. Jir. Slov. pr. I. 76.. II. 230., 275.

276737   Rov, u, rovek Svazek: 3 Strana: 0102
Rov, u, rovek, vku, rovec, vce, rove- ček, čku, m. Rov od ru (rýti), u v ov, vz U, Ht., Gb. Hl. 145. — R., hrob, das Grab. Kat. 1968., 2047., 3038., Výb. I. 196. Tělo v rov vložiti; kámen na rov vložiti. Mus. 1851. 3. 38. V tom rovu ji pochovejte. St. skl. Do rova vložiti. St. skl. Plačíce nad rovy mrtvých. BO. Kdě mój otčík milý ? zahřeben v rovečce. Rkk. 65. — R., mo- hyla, das Grab, der Grabeshügel. Učiň mi tak vysoký rov, jenžby uzřel ves Chýnov. Dal. 32. Nový r. (monumentum novum). ZN. — R., v horn., die Räsche, fr. franchée. Vz Roviti. Hř. 70.

276738   Rovadla Svazek: 7 Strana: 0592
Rovadla. pl., n, = máry. Slov. Tóth.

276739   Rovaišče Svazek: 7 Strana: 0593
Rovaišče, e, n. = rovina, planum. Ev. olom. 126.

276740   Rováš Svazek: 3 Strana: 0102
Rováš, e, rovášek, šku, m., na Mor. a na Slov. = vrub, das Kerbholz. Píti na něčí r. Baiz. Na r. nařezati, dáti. — Vz Rabuš.

276741   Rováš Svazek: 7 Strana: 0592
Rováš. Mkl Etym 282. Na cudzí r. sa za- bávať. Zátur. Na metr dlouhá čtyrhranná hůl, rováš, pokrytá různými vruby, toť kniha, do níž bača zapisuje. Pokr. Pot. II. 70. To všetko pôjde na tvoj r. Mt. S. I. 97. Krč- márečka naša, daj nám bez r-ša, r. sa ti ztratí, ktože ti zaplatí? Pokr. Pot. II. 70. — Koll. Zp. II. 429. O r-ši vz více v Dbš. Obyč. 77—78.

276742   Rováš Svazek: 10 Strana: 0337
Rováš, e, m., incisura, Kerbholz. Vz Phľd. XXII. 759.

276743   Rovášek Svazek: 7 Strana: 0592
Rovášek, vz Rováš. — R. = vdolek na- ditý mákem. Na jihových. Mor. Brt. L. N. II. 116.

276744   Rovášek Svazek: 7 Strana: 1376
Rovášek = koláč. Vz Vrtanec (dod.).

276745   Rovášík Svazek: 7 Strana: 0592
Rovášík, u, m. = rováš. Mor. a slov. Sš. P. 277., Koll. Zp. I. 202.

276746   Rovášiti Svazek: 7 Strana: 0592
Rovášiti = na rováš zařezávati, kerben. Hrvát. Šd.

276747   Rovášník Svazek: 7 Strana: 0592
Rovášník, a, m. = kdo nařezával rezky do rováše, obecní zapisovatel. Dbš. Obyč. 77.

276748   Rovček Svazek: 9 Strana: 0276
Rovček = roveček. Rkk.

276749   Rovec Svazek: 3 Strana: 0102
Rovec, vz Rov.

276750   Rovečín Svazek: 3 Strana: 0102
Rovečín, a, m., Rowetschin, ves u Bo- skovic na Mor.

276751   1. Roveň Svazek: 3 Strana: 0103
1. Roveň, vné, f., rovina, die Ebene. Kat. 2764., Br. Na jedné krásné rovni vojensky se položil. Pass. 824. Cesta jde po rovni. Na Ostrav. Tč. Srny a jelenové v rovni a v blatinách nerádi ostávají. Hus. II. 28. Na velikých rovněch pastviště jich. BO. Za Opavú na rovni, vytočil se na koni. Sš. P. 85. R. mezi dvěma rohy (údolí). V. Po rovni choditi. Br. Na rovni se valně položichu; zde potka s chluma v rovniu. Rkk. Proč na rovně klesáš V Jel. —- Rovně, ě, roven, vně, m. a f. = rovný, rovná někomu, seines Gleichen. Strsl. rav?n?, příp. -?. Mkl. B. 55., 59. Činil se ve všem Bohu rovně. St. skl. Vrána vedlé vrány sedá, jeden druhému ro- veň hledá. Prov. Roveň nám se býti praví. Sych. V bohatství jest mu roveň. V. Jemuž na světě rovně není. St. skl. Nebo jí nero- veň bieše. Dal. Kto je pyšného srdce, ani by chtěl rovně mieti; Každý hledaj, aby pojal rovni svú (k manželstvu); Rovniem svým protiví sě i vyšším sebe. St. N. 120., 45., 159. Měščenín neb sedlák můž prodati své rovni a vložiti. Tov. 67. Tak veliký kolec bieše, že mu v zemi rovnie nebieše. Dal. Ty si mi nie roveň. Mt. S. A já tobě na statku nésu roveň, na poctivosť sem ti rovná. Sš. P. 212. Krávy, že jim nebylo ro- veň. Us. u Chocerad. Vk. Jemu v celé kra- jině žádný roveň není. Nár. pís. Tč. On nemá sobě rovně. Us. Dch. Protož najlepšie učenie bylo by mně i mým rovném nestřepěti k čas- ným věcem . . .; Pane, sluha tvój chce býti tobě roveň ; Hřiech smrtelný jest závisť, když jest člověk pyšný a nechce sobě míti rovni. Hus. 1. 62., 157., III. 179. Budete-li chtíti naše rovnie býti (similes nostri); Nenie mi rovně v uměnie čarovánie; Nenie mu rovně na zemi; Súdí se syn člověčí s svú rovní. BO. Tobě rovně nenie. Bj. Mimo jiné své rovně. M. Ver jej nemá roveň stolica zvo- lenská. Ht. Sl. mí. 227. Když to sami mlu- víte, žeť mi osovně ve všech zemiech nenie rovně. Kat. 392. Pohanu nesluší za roveň býti křesťanu. Dal. 40. — Gb. píše v Li- stech filolog, a paedag. 1879. 50. o věci takto: Vedlé roven, rovna, rovno bylo staro- české subst. rovné — aequalis, rodu muž- ského i ženského a skloňováno pravidelně dle Duše. Na př. sg. nom.: rovně: Hospo- dine, kto jest rownye tobě. Žalt. klem. 236. Kto jest rownye tvój. Ib. 70 a. Ze jemu ne- nie ižádný rownye. Ráj duše 13. Na všem světě ty časy nikdě jiej (sv. Kateřině) ne- byla rownye. Kat. 8. — Sg. gt. rovně. Neb jsú i v zlosti rozličná pokolenie, ale této zvěři zlosti (sg. dat.) nenie rovně. Št. N. 158. Mluvíte, žeť mi nenie rownie. Kat. 25. — Sg. dat. rovni. Všeliký tvor vine se k své rovni. Br. (Jg.). — Sg. akk. rovni. I svět- ské panny bylyť by v božiem požehnání, bohabojně čekajíc, až by Buoh i nahodil rovni k manželstvu, kohož ráčí. St. N. 7. (Ib. 45., 121.). — Sg. instr. rovniu, rovní. Syn člověčí s svou rovní. Ctib. (Jg.). — PI. gt. rovní. Když kto nechodí v drahém rúše podlé svých rowny. Št. Uč. 91. a. Ktož jest taký rytier božie, tomu nenie těžko trpěti s sebú svých rowny neb vyšších sebe Ib. 89. b. — Pl. dat. rovniem. Zvěř i rohy má, jimiž rovniem svým protiví se i vyšším sebe. St. N. 159. — Pl. akk. rovně. Když to dítě do školy dáno, tu nade vše své rownye prospěl. Pass.328. (Druh) nad své rownye vždy tiehne. Št. Uč. 90. a. (Ib. 89. b.). — Při mnohých ja- kmenech odsouvá se časem koncová samohláska v nom. a akkus. sg., na př. nom. hráz' m. hráze, akkus. hráz' m. hrázi, a podobně mez´zem', poušt atd., tak i správec (t. j. správć s mírnícím e mezi v a c) m. správce a tak i roveň m. rovně v nom. a m. rovni v akkus. Na př. Kdyby sobě roveň miloval. Bianc. Mezi svou ro- veň, Har. Hleď sobě roveň pojíti. Lom. Je- den druhému roveň hledá. Prov. (Jg.). Z toho také vysvítá, že neprávem pokládá se za chybné rčení obecné: roven býti někomu. Gb. ib. Vz Km. 1877. str. 20., Listy filolog. 1879. 50. — R., rovnost, die Gleichheit, Prospívání v moudrosti klade Lukáš na rovni s prospíváním ve věku. Sš. L. 48. Postavil Pavel na rovni židy s pohany. Sš. I. 41. Nad obyčejnou roveň, über das Ni- veau. Papíry státní jsou na rovni, die Staats- papiere stehen al pari. J. tr. — R., rovná míra, das gleiche Mass. Všeho koření roveň vzíti. Db. -- Zaroveň, za roveň = zrovna, gleich, zugleich. V. Z. s námi tu byl. Us. — Zaroveň—rovným způsobem, stejně, gleicher- massen. Mathematická učení zaroveň jsou potřebná i vtipná. Kom. Když den a noc z. jest; Když váha z. stojí; a z. se těšil z věcí smutných jako veselých. V. S jinými falešnými bohy jej zaroveň pokládaje. Br.

276752   2. Roven Svazek: 3 Strana: 0103
2. Roven, vně, f., něm. Rowen, ves a) u Sobotky, b) u Vamberka; c) R. horní a dolní u Holic. PL.

276753   Roveň Svazek: 7 Strana: 0592
Roveň = rovina. Přeutěšená r. Troj. R. souřadnic, Coordinatenebene; r. obrazu, Bild- ebene. Nz. I míjechu rovně i hory. Rkk. 13. Také tu jest některaká krásná rovně. Mill. 28. (125.). Jedíše po tej rovni. Ev. olom. 6. (44). Když čbán na rovni bieše. Hr. Rk. 389. Krpcom koňa pichne a cez roveň, ko- peň cvála v turecké leženie. Orl. III. 302. Před městem na jednej rovni. Kat. 2764. — R. = rovný. Nevím mu roveň U Dobr. Vk. Nech si každý šuhaj svoju roveň hladá. Koll. Zp. II. 371. By bylo od Boha, rád bych trpěl, ale od svého rovně, neb od nižšieho nemohu trpěti. Št. Neb mej bolesti rovně nikděž nenie; Činí sě ve všem Bohu rovné. Hr. ruk. 113., 237. Aby každý sobě hledal rovně. Št. Kn. š. 64. Nikde jiej ne- byla rovně, aequalis. Kat. 121. — Št. Kn. š. 161., 162., 163., 165., 249. — R. = rov- nosť. Na r. postaviti, gleichstellen. Dch. Šlechta polská se brzy začínala stavěti na r. s králem. Tč. exc.

276754   Roveň Svazek: 8 Strana: 0342
Roveň — rovný. Svojej rovni sa drž. Phľd. 1893. 567. — R., les u Místka. Věst, op. 1894. 6. — R. = rabarbora, rheum, rostl. Vck. Val I. 157.

276755   Roven Svazek: 9 Strana: 0276
Roven sebe ber; R. si hľadaj; Roven, neroven komu. Sr. Zát. Př. 355b.

276756   Roven Svazek: 10 Strana: 0337
Roven. Doba k době. rovni k sobě. Čes. 1. XII. 308.

276757   Roven, vz Svazek: 3 Strana: 0102
Roven, vz Rovný.

276758   Roveňačka Svazek: 8 Strana: 0342
Roveňačka, y, f., vz Tanec čes.

276759   Rovence Svazek: 3 Strana: 0103
Rovence, e, n., něm. Rubenz, ves v Bu- dějovsku.

276760   Rovenčička Svazek: 3 Strana: 0103
Rovenčička, y, ť. — vrstevnice, die Alters- genossin. Suhajíčku mladý, nelub staré baby, ale lub děvčičky, tvoje r-ky. Koll. Vz Ro venice.

276761   Rovenec Svazek: 10 Strana: 0337
Rovenec, nce, m., pole u Přibyslavic. Čas. mor. mus. III. 141.

276762   Rovenečka Svazek: 7 Strana: 0592
Rovenečka, y, f. = rovinečka. Mor. Brt. P. 90.

276763   Rovenek Svazek: 10 Strana: 0337
Rovenek, nku, m. = rovina (na pastvě). Slez. Vyhl. II. 286., Vyhl. Slz. 44.

276764   Rovenice, rovenica, e, rovenička Svazek: 3 Strana: 0103
Rovenice, rovenica, e, rovenička, y, f., na Slov., vrstevnice, týž věk mající. Vz Rovenčička.

276765   Rovenka Svazek: 3 Strana: 0103
Rovenka, y, f., cesta v rovině, ein Weg in del Ebene. Veze on ho (dřevo) po r-ce svojej milej pod okence. Sš. P. 276.

276766   Rovénky Svazek: 7 Strana: 0592
Rovénky, pl., f. = pole ve Slez. Šd.

276767   Rovenník Svazek: 3 Strana: 0103
Rovenník, a, m., vrstevník, der Zeitge- nosse. Šf. II. 134.

276768   Rovensko Svazek: 3 Strana: 0103
Rovensko, a, n., městys v okresu tur- novském. Vz S. N. — R., ves u Zábřehu. — Rovenský.

276769   Rovensko Svazek: 7 Strana: 0592
Rovensko Tam mají prý výbornou šíp- kovou omáčku; Panně Marii zavěsili ne- pravé korále; Až do r. 1877. byli všichni rovenští po smrti spaseni; Do radnice lezou tam po otýpkách a na ciferníku nemají sedmičky. Vz Sbtk. Krat. h. 96.

276770   Rovenský. R Svazek: 10 Strana: 0337
Rovenský. R. krajky. Vz Krajka. Dle vsi u Vamberka.

276771   Rovenství Svazek: 3 Strana: 0103
Rovenství, n. = rovnost, stejnost, jedna- kosť, srovnalosť (Šm.), die Gleichheit. ZN. Rozděleni kořistí mielo se dáti v roven- stvie vedlé stanov a zaslouženie. Troj. R. vzkříšenců s anděly. Sš. L. 190. Konšelé pak a přísežní, jakož muži výborní, ku požádání súdce se všech stran súpeřům r. zachovávajíce nálezy vynášejte. CJB. 423., Tkadl., Sych. — R., pravost, spravedlivosť, die Billigkeit. Vulg., Ms. pr. hor. — Kat. 565. — R., smlouva, der Vergleich. Od pa- novánie má komorník vzíti věrdunk neb jak se v r. umluví. O. z D.

276772   Rovenství Svazek: 7 Strana: 0592
Rovenství = rovnosť Kar. 7., Arch. I. 232., Výb. II. 650., Ž. kl. (331.).

276773   Rovenství Svazek: 8 Strana: 0342
Rovenství = podobenství. Ev. seit. 15. Mat. 13. 3.

276774   Roveredo Svazek: 3 Strana: 0103
Roveredo, a, n., Rovereto, mě. v Tyrol- sku. — Rovereďan, a, m.; pl. -né. — Rove- redský, Rovereder. Vz S. N.

276775   Rovesek Svazek: 8 Strana: 0342
Rovesek, ska, m. = rovesník. Mor. Nár. list. 1896. č. 77. odp. feuill.

276776   Rovesnice Svazek: 7 Strana: 0592
Rovesnice, e, f. = vrstevnice, rovennice. Laš. Brt. D. 146., Tč. Slov. Dbš. Sl. pov. 1. 13.

276777   Rovesník Svazek: 7 Strana: 0592
Rovesník, a, m. = rovenník, vrstevník. Mor. Tč., Brt. D. 114., Vck., Vký. Slov. Sb. sl. ps., Dbš. Obyč. 8., Mkl. Etym. 226.

276778   Rovienec Svazek: 8 Strana: 0342
Rovienec, nce, m. Na malém rovienci povyše dzedziny sú role najúronnejšie. Phľd. XII. 697.

276779   Rovigo Svazek: 3 Strana: 0104
Rovigo, a, n. (Polesine, y, f.), mě. v Be- nátsku. Vz S. N.

276780   Rovík Svazek: 7 Strana: 0592
Rovík, u, m. = malý rov, Cuvette, f. Čsk.

276781   Rovina Svazek: 3 Strana: 0104
Rovina, y, f., rovinka, rovinečka, pla- nina, šiřina, plošťavina, ploština. Sp. R. = rozsáhlá čásť povrchu zemského, na níž buď žádné buď jen nepatrné hrbolky vyčnívají. Vz S. N. Die Ebene, das Blaehfeld, flache Land, Flachland. R. naplavená, Alluvial-, úrodná, Cultur-, blatná, Sumpfebene, jezerná, Seeplatte, Š. a Ž., nakloněná, die schiefe Ebene. A ty Réhradice na pěkné rovině; Běží jablíčko dolino, můj milé jede rovino. Sš. P. 210., 438. Byli na r-ně (bylo jim hej, dobře). Us. u Solnice. Fch. Shůry drž, po r-ně pusť. Lb. R. vysoká, nízká. Tl. Někudy r-ny, jinudy hory a doly se spatřují. Kom. To město leží v rovině. Kram. Vz Plocha, Vrch, Země. — R. hoblíku = hladký spo- dek, die Bahne. Rohn.

276782   Rovina Svazek: 7 Strana: 0592
Rovina. R. asymptotická, křivosti, nor- mal, normalná, obzorná (v persp.), osku- lační, otáčení, paprsková, promítající, pro- tější (v persp.), průmětná, souměrnosti, řídící, středová, styčná, tečná, totožnosti, úběžná (unendlich ferne), vrcholová, zá- kladní, vertikalná, svazek rovin, Ebenen- büschel, n., Jrl. 266., 228., 120., 326., 21., 424., 189., 404., 425.. dopadu, kyvu, mo- mentová, plování, souměrnosti, ZČ. I. 58., 154., 297., III. 36., nakloněná, MS. 21., defilovní n. rovnací, dohledná, nárysná, obrazná, přetvorná, prostorová, průrysná, půdorysná, těžná, NA. III. 147., V. 49., 53., 54., 60., 80., 81., 83., 138., 391., kyvadlová, poledníková, rovníková, slunníková, Stč. Zem. 60, 61., 71., 72., 76., 87., 118., při- lnulá, Vnč. 3., sil. Pck. 55. Geometrie v ro- vině (planimetrie). Jd. Cf. Plocha. — R. = vrch u Velenie; Na R-nách, vrch u Srb, sam. u Libovic, u Hvězdy u Slaného.

276783   Rovina Svazek: 8 Strana: 0342
Rovina. Nesvědčí r. tomu, co příroda za- sela v horách. Šml. I. 84.

276784   Rovina Svazek: 9 Strana: 0276
Rovina. R-ny moravské: dyjská, mo- ravská oderská. Mtc. 1899. 76. R. jako pod- laha. Šml. V. 7.

276785   Rovina Svazek: 10 Strana: 0337
Rovina. Vz Ott. XXL 1051.

276786   Rovinák Svazek: 7 Strana: 0592
Rovinák, a, m. = obyvatel rovin. Msr.

276787   Rovinatý Svazek: 3 Strana: 0104
Rovinatý, eben. R. krajina. Dch.

276788   Rovinatý Svazek: 7 Strana: 0592
Rovinatý. Hdž. Čít. 159., Phľd. IV. 247., Nz., Tbz.

276789   Rovinka Svazek: 3 Strana: 0104
Rovinka, y, f., malá rovina. — R., ves u Králové Dvora. PL.

276790   Rovinný Svazek: 3 Strana: 0104
Rovinný, vodorovný, horizontal, v horn. R. n. ležaté ložíště, söhliges Lager, střída, sohlige Strecke. Hř. 70.

276791   Rovinný Svazek: 7 Strana: 0592
Rovinný, eben. R. křivka, ebene Curve, Nz., tvar, Dch., hladina, plocha, povrch, stěna, ZČ., obrazec, NA., moment, SP., rošt, Šmr., čáry. Vnč. 2.

276792   Rovinný Svazek: 7 Strana: 1376
Rovinný obrazec, lépe než: ploský. Sold.

276793   Rovinoměr Svazek: 7 Strana: 0592
Rovinoměr, u, m., Sohlwaage, f. Hrbk.

276794   Rovinovatý Svazek: 3 Strana: 0104
Rovinovatý, eben. Plk.

276795   Rovinovatý Svazek: 7 Strana: 0592
Rovinovatý R. krajina. Výb. II. 1566.

276796   Rovinový Svazek: 7 Strana: 0592
Rovinový, eben. R. plocha. ZČ.

276797   Roviti Svazek: 3 Strana: 0104
Roviti, il, en, ení (zastr.) === zahrabati, vergraben. Ros. — R., rovy (zákopy) dě- lati po délce některé krajiny a na příč až na tvrdou skálu, aby se co do výchozu vrstev a ložišť n. žil rudných na den pro- skoumala, Röscher treiben. Vz KP. III. 66., Hř. 70.

276798   Rovná Svazek: 3 Strana: 0104
Rovná, é, f., hora ve Slez. Tč. — R., é, f., ves u Strakonic.

276799   Rovná Svazek: 8 Strana: 0342
Rovná, é, f., trať u Dobré ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 12.

276800   Rovňa Svazek: 8 Strana: 0342
Rovňa, ě, f., trať v Pražmě ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 12.

276801   Rovnací Svazek: 3 Strana: 0104
Rovnací deska, stroj, Richt-. Techn. R. stání, die Tagfahrt zum Vergleich. J. tr.

276802   Rovnač Svazek: 3 Strana: 0104
Rovnač, e, m. = rovnatel.

276803   Rovnač Svazek: 8 Strana: 0574
Rovnač, e, m. = hoblík, kterým se v ko- šíkářství pruty stejně tlustými činí, Rauh- bankhobel. Vz KP. VIL 119.

276804   Rovnáček Svazek: 7 Strana: 0592
Rovnáček, čka, m., Bestreckholz, n.

276805   Rovňačka Svazek: 7 Strana: 0592
Rovňačka, y, t. = rovenice. Dhnl.

276806   Rovnačka Svazek: 9 Strana: 0276
Rovnačka, y, f. = deska napínací, na které se plechy rovnají, napínají. Ott. XIV. 345

276807   Rovňačka Svazek: 10 Strana: 0337
Rovňačka, y, f. R. v práci = stejná v práci. Hauer 14 Vz násl.

276808   Rovnačov Svazek: 3 Strana: 0104
Rovnačov, a, m., něm. Rovnačow, ves u Jilemnice. PL.

276809   Rovnadlo Svazek: 7 Strana: 0592
Rovnadlo, a, n. = rovnací stroj, Richt- maschine Hř.

276810   Rovnadlo Svazek: 9 Strana: 0276
Rovnadlo, a, n. = válec, kterým se plechy rovnají, napínají. Ott. XIV. 345.

276811   Rovňák Svazek: 3 Strana: 0104
Rovňák, a, m. = rovenník. U Opavy. Klš.

276812   Rovnak Svazek: 7 Strana: 0592
Rovnak = rovnako. Slov. A platí r. všade. Dbš. Úv. 107., l10.

276813   Rovňák Svazek: 7 Strana: 0592
Rovňák. Také mor. Šd.

276814   Rovňák Svazek: 10 Strana: 0337
Rovňák, a, m. =: stejný (v práci); vrstevník. Hauer 14.

276815   Rovnako Svazek: 3 Strana: 0104
Rovnako = rovno. Slov.

276816   Rovnako Svazek: 7 Strana: 0592
Rovnako. Také laš. Brt. D. 175.

276817   Rovnakosť, i Svazek: 7 Strana: 0592
Rovnakosť, i, f. = rovnosť. Slov. N. Hlsk. III. 410., Phľd. II. 4. 119. R. ľudu neve- dela si vytvoriť hlavu. Lipa II. 121.

276818   Rovnaký Svazek: 7 Strana: 0592
Rovnaký = rovný, aequalis. Mor. a slov. Dva raky, šnupka tabáky, bude břuch r-ký (stejný). Laš. Tč. Žena stavu vysokého, ta si hladá r-ho. Koll. Zp. II. 279. — Phľd. II. 4. 119., Zbr. Múdr. živ. II. 97.

276819   Rovnaly Svazek: 3 Strana: 0104
Rovnaly = rovný. Slov.

276820   Rovňan Svazek: 7 Strana: 0592
Rovňan, a, m. = obyvatel roviny. Val. Vck., Brt. L. N. I. 169. Cf. Vršan.

276821   Rovnání Svazek: 3 Strana: 0104
Rovnání, n., das Schlichten. R. dříví; plat od r. Us. — R. se komu, die Gleich- stellung. Drážditi někoho rovnáním se mu v pompě. Žer. — R., der Vergleich Ty máš s ním pořád r. Msk. Měli dnes r.; při tom r. jsem nebyl. Ros. R. počtů. V. Vz Rovnati.

276822   Rovnatel Svazek: 3 Strana: 0104
Rovnatel, e, m., der Ordner, Gleich- macher, Regulator. R. stránek (v knihtisk.), metteur en pages. — R. odstředivý, vz KP. II. 48. — R. tlaku plynu, der Gasdruck- regulator, Prm., proudu. Ck. — R., nástroj jirchářský, der Mond. Jg.

276823   Rovnatel Svazek: 9 Strana: 0276
Rovnatel, e, m. = náčiní při točení šňůr. Vz KP. VIL 164., 176.

276824   Rovnatelka, rovnačka, y, rovnatel- kyně Svazek: 3 Strana: 0104
Rovnatelka, rovnačka, y, rovnatel- kyně, ě, f., die Ordnerin.

276825   Rovnati Svazek: 3 Strana: 0104
Rovnati; rovnávati = rovným činiti, pla- niti, ebnen, eben machen; rovně skládati, v pořádek uvésti, schlichten, ordnen; mířiti, jednotiti, vergleichen, schlichten, den Streit beilegen, besänftigen; podobiti, připodobňo- vati, vergleichen, in Vergleich setzen; se = rovným býti, podobati se, gleichen, gleich sein; mířiti se, sich vergleichen, einig wer- den, Vergleich treffen ; přirovnávati se, sich gleich stellen, vergleichen. Jg. — co: zem, Ros., věci. D., nerovné věci; co křivého jest, rovnati; r. sporné strany, V., dříví (skládati), Ros., roztržky (mířiti). Kom. — co, koho, se k čemu: žádosti své ke statku r. (aequare fortunae appetitum). Jel. Co ty to k tomu rovnáš (připodobuješ) ? Us. Jedny k druhým r. Br. Ku povahám tvým se rovná (hodí se). Kom. Na co sa ty k mládenečku rovnáš, dyž ty žádnej poctivosti nemáš ? Sš. P. 681. To se mi k smrti rovná. Us. Msk., Er. — co kde (podlé čeho): v kostnici kosti. V. Roztržky na sněme r. Kom. V lese dříví podlé sáhové míry (sáhovky). Ml. — co, koho kam: vojáky v řady. Bur. Dříví do sáhů r. Šm., Šp. Rovná vzduch do sáhu. Vz Opilý. Vz R. co s čím. — co, koho, se s čím: starou radu s novou r. (mířiti). V., Háj. Pazdeří s růží r. (věci nepodobné). Prov. Příjem s vydáním r. V. R. se s kým (mířiti). Jg. Domy s prstí r. Us. li. časy jedny s druhými. V. Když každý svú notú rovná se s druhým v jednotu (pták zpě- vák). Smil v. 1690. — koho mezi kým.* Rovnal je mezi sebou (mířil). Jel. Rovnají se mezi sebou. — co proti čemu. Jedno proti druhému r. V. Vydání proti příjmu. Ros. Připiš proti originálu r. Th. — co, se čemu. Své výmyslky božímu slovu r. (za stejné pokládati). Mej múdrosti, ni krásě nikte živý nerovná se. Kat. 302. Čemu se rovnala slova jeho, moři-li či nebesům ?; Pověz ty mi, krásná růže, kdo se tobě ro- vnať může? Sš. I. 11., Bs. 66. Hrdý se pyš- nému rovná. Prov. To se zlatu rovná. Ros. Rovná se knížatům. Dal. To se smrti rovná. Br. 2-/-2 = 4 dvě a dvě rovná se čtyřem; 12 : 4 = 3, 12 děleno čtyřmi rovná se třem; 12 — 3 — 9 = 12 méně tří rovná se devíti. 7 2 t, j. x rovná se sedm lomeno dvěmi, x = šp. m.: x rovná se sedmi lomeným dvěma. 5xa = 7b-5c3d čte se 5x lome- ných a rovna se sedmi b méně pěti c lomeným třemi d. Vst. Vz Rovný. Nz. — se komu čím: Heleně se rovná krásou. Jg. Zručností se tovaryš rovná mistru. Ml. R. se někomu rouchem. Št. Což se těch věcí mezi našimi lidmi do- týče, jsem k tomu přistoupil, aby spravedl- ností rovnáni byli. Arch. I. 125. R. se ně- komu postavou, Chč. 449., rouchem. Št. Kn. š. 163. Tak že jich sedm bylo a počtem svým se diakonům či jáhnům rovnali. Sš. Sk. 232. — se komu k čemu. To se mi k smrti rovná. Ros., Br., Kom. — se komu v čem. Rovnal se jí v kráse. Gníd. V práci se apoštolům rovná. Br. Pavel i v tom (že mrtevce vzkřísil) se rovnal Petrovi. Sš. Sk. 233.

276826   Rovnati Svazek: 7 Strana: 1376
Rovnati. Třikrát 5 rovná se patnáct, chyb. m.: patnácti. Sold. 10.

276827   Rovnati co Svazek: 7 Strana: 0592
Rovnati co: plech, spannen, Včř., sváry, pře. Šmb. — co k čemu. Roztáhni milosť každý, jakž najlép móž, k svým přátelóm a pak k té milosti rovnaj a táhni tu mi- losť, jížto dalejší miluješ. Št Kn. š. 43. — co kde kdy. Před desíti lety zemi nad ní rovnali (zemřela). Us. Fč. — co, se komu. R. někomu stezky, Vrch., cestu. Šmb. Stařec rovná se dítěti. Us. Neroď skotu jich (pacholků) r. Sv. rnk. 274. — se komu v čem. Jemuž nemóž nižádný se r. v zlatě. Výb. II. 589. — co jak. Jenom to umět pěkně r. Us. Msk.

276828   Rovnátko Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnátko, a, n, Winkelhaken, m. Rk.

276829   Rovné Svazek: 3 Strana: 0104
Rovné, ého, n., něm. Rovvna, ves a) u Kře- lovic, b) u Pacova, c) u Pelhřimova; něm. Rowney: d) u Rychnova, e) u Čes. Dubu, f) u Roudnice, g) u Chotěboře, h) u Bystřice na Mor.

276830   1. Rovně Svazek: 3 Strana: 0104
1. Rovně, hladce, nedrsnatě, srovnale, gleich, eben. R. kováno, brzo zbroušeno. Smil. prov. Vinici r. skopati. — R., přímo, zrovna, gerad, nicht schief, nicht krumm. Rovně cestou jíti. Ros. R. pověděti. Bern. Našli ho, an rovně měl ku králi jeti. čr. — R., stejně, podobně, gleich, eben so. R. platný. V. Strojil ji rovně jako psa lehavého. BŇ. Tam též náleží kotláři, konváři, rovně též bednáři. V. R. též mysliti. V. Chudobná děvečka rovně je dar boží; nevíš ty sy- nečku, co ti pán Bóh vloží. Sš. P. 309. A jsú r. jako nevěstka pyšná, která panuje nad tím, který jest jí poddán. Hus. III. 313. R. někomu něco činiti. Dch. Rovně je taková děvucha jak jiné. Sš. P. 409. Tak aby je měl r. s Bohem, jako jest všemohúcnosť, všeznámosť atd.; Aj Jan húni měl, jíž jest i hanbu i zimu rovně odpudil; protož chválí ho spasitel, že nechodí v rúše měkkém; Ty tři osoby jsú r. mocné i múdré. Hus. I. 73., II. 19., 229. Duchem a srdcem r. výtečný. Dch. — R. jako, r. tak = nejináč než jako, touž měrou, eben so wohl, als. R. mu pá- rati jako šíti. Lom. R. jako po zemi. Kom. R. co by motovidlem střelil. — R. děliti = na rovné, stejné díly, gleichmässig gleich theilen. Ostatek rudy na 4 šichty těžařům rovně buď rozděleno. CJB. 315. Pakli se (páni) r. počtem rozdělí, tehdá ke kteréž straně pristúpi úřad větší, to má před se jíti. O. z D. — R. — právě. eben. A tehdáž r. střihl ovce své. Br. — R., mírně, levně, billig. To tě dosti r. stane — nedraho přijde. V. Ješto jsem já to Ondřejkovi rovněje dal než jemu. Půh. II. 608.

276831   Rovné Svazek: 3 Strana: 0105
Rovné, ého, n., ves ve Vyšebrodsku. — R., něm. Roben, ves v Hlubčicku (v Opol- sku). — R., ves v Trenčansku. Vz S. N.

276832   1. Rovně Svazek: 7 Strana: 0593
1. Rovně = srovnale. Slad r. položiti. KP. V. 277. Cesta vedla r., jakoby šňůrou hodil. Světz. — R. = přímo. R. na nohy skočila. Osv. — R. = stejně. Berci ač úkoly berú r., ale zámazné težce; R. budeš súditi velikého i malého. Št. Kn. š. 156., 146. — R. = právě. Přijeli sme r. o nešpořích. Výb II. 1136.

276833   2. Rovně Svazek: 7 Strana: 0593
2. Rovně, m. a f Vz Gb. Ml. L 96., Roveň (i dod.).

276834   3. Rovně Svazek: 7 Strana: 0593
3. Rovně, míst. jm. u Nahašovic u Ja- sené. Pk., Šd. Rovné za Rovnati a za Rovně 1 spoj.

276835   2. Rovně Svazek: 8 Strana: 0342
2. Rovně. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a, 32.

276836   1. Rovně Svazek: 9 Strana: 0276
1. Rovně, ě, m a f., rozdílné od adj. rovný. Vz Gb. H. ml. III. 1. 235. Tu jest krásná rovně (rovina); Kde rovně jest, tam... M. Polo (Mus. 1897. 410., 412. ).

276837   2. Rovně Svazek: 9 Strana: 0276
2. Rovně = právě. Když se tomu divil, r. přišlo pacholátko. Ezop. 262. a j.

276838   Rovně Svazek: 10 Strana: 0337
Rovně, ě, f. = rovina. Mill. 125a.

276839   2. Rovně, ě, f Svazek: 3 Strana: 0105
2. Rovně, ě, f. = roveň, osoba někomu rovná. Vz Roveň. Kat. 121. — R. = rovina. U Vsetína. Vck.

276840   Rovněkráte Svazek: 7 Strana: 0593
Rovněkráte, ebensovielmal. Mj. 355.

276841   Rovněmocný Svazek: 7 Strana: 0593
Rovněmocný = rovnomocný. Osv. I. 140.

276842   Rovněna Svazek: 7 Strana: 0593
Rovněna, y, f, Ebensohle, f. Hrbk.

276843   Rovněž Svazek: 3 Strana: 0105
Rovněž = rovně, eben so, desgleichen. R, tak. D.

276844   Rovnice Svazek: 3 Strana: 0105
Rovnice, e, f., výraz totožnosti hodnot dvou veličin neb veličinných útvarů značící totožnosť tuto znaménkem =. Ku příkl.: ax -/- b = c Vz více v S. N. Die Gleichung. R. pomocná, vyšší, totožná n. jednostejná, středová (Mittelpunktsgleichung), transcen- dentní, r. přímky; r. o jedné, o dvou, o třech neznámých, určitá, neurčitá, čistá, přesná, smíšená; r. stupně prvního, druhého, třetího, čtvrtého, ntého, druhostupňových rozkladův, veliká, dráhy, času, jednoduchá, základní, spořádaná; r-ci sestaviti, uvésti v nullu; r-ci snížiti, vyšetřovati; dvě r. určují dvě ne- známé veličiny; přenésti (převésti) člen na druhou stranu rovnice; veličinu x do r-ce vpraviti, uvésti; r. s udavatelem (exponen- tem) n. mocnitelem nestálým. Nz. Vz S. N. R. číselná (numerická), nestejnoměrná, tri- nomická, exponencialní. Stě. Alg. 105., 129., 134., 135. — R., rovná centa, ein ebener Weg. Na r-ci sú zbojníci. Sš. P. 684. — R., die Parallele.

276845   1. Rovnice Svazek: 7 Strana: 0593
1. Rovnice Diofantova či diofantská, Nz., linearná, homogenná či stejnorodá, Zh. 23., 29 , všeobecná, podmínečná, momentová, ZČ. I. 9., 92., tří momentů, Šln. II. 45., vrcholová čoček, ZČ. III. 169., křivky (po- larná), Jrl. 205., 212., Plückerova, Vnč. 34., dvou-, tříčlenová, analytická, čtvercová, vyšší, poměrová, spřežita, Šim. 10., 32., 97., 103., 138, Clapeyronova, Pck. 94., časová či časojevná, differencialní stupně n-tého, Sté. Zem. 108., Dif. 64 , čáry, přímky, kruhu (kruhová), obecná, vrcholová, středová, ellipsy, osová, ohnisková, polarná, hyper- boly, Jd. Geom. IV. 39., 40., 57 , 58., 74., 76., 102., 103., 128., bikvadratická Cs. math. X. 122. Členy r-ce: levý, pravý; přední, střední, zadní; R-ci upraviti či spořádati, Šim. 10., 97., zříditi, vzdělati, Jd., řešiti. Hra. Řešení lovnic. Nz.

276846   2. Rovnice Svazek: 7 Strana: 0593
2. Rovnice, e, f. = rovenice. Mor. Šd.

276847   Rovnice Svazek: 10 Strana: 0337
Rovnice, v math. Vz Ott. XXI. 1053.

276848   Rovnicový Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnicový, Gleichungs-. R. trojčlen, -trinom. Šim. 148.

276849   Rovníček Svazek: 3 Strana: 0105
Rovníček, čku, m. — rovnosť. Poněvadž stav třetí chtěl všude jak v direkcí tak i v jiných věcech se stavy vyššími rovnosť míti, aby tedy i v odvozování berní r-čka táhli. Skl. IV. 20.

276850   Rovnička Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnička, y, f., libella, Wasserwage, f. Nz. lk.

276851   Rovničky Svazek: 9 Strana: 0276
Rovničky, vrch v Rokyc. Plz. 13.

276852   Rovničký, rovňoučký Svazek: 3 Strana: 0105
Rovničký, rovňoučký, vz Rovný.

276853   Rovník Svazek: 3 Strana: 0105
Rovník, u, m., der Aequator. R. = kru- hová čára od obou točen všude stejně vzdá- lená. Blř. R. = kruh, jenž dělí zeměkouli na polokouli severní a jižní. Blř. R. světový či nebeský, der Himmelsaequator. Š. a Ž. Kde věc sama tak jasně vyslovena, tam stín se ztrácí, jako když pod r-kem slunko za po- ledne na hlavu padá. Sš. Mr. 64. R. magne-
tický, zemský, nebes; výška r-ku. Nz. — R., a, m., společník, vz Rovenník. Slov.

276854   Rovník Svazek: 7 Strana: 0593
Rovník. Ve 3. ř. článku: R. = kruh oprav v: R. = kružnice. R. dynamický. Sté Zem. 670. (668., 58.). — R = rovný My jsme v kostnici všeci rovnici. Slez. Té.

276855   Rovník Svazek: 8 Strana: 0342
Rovník, a, m. = vrstevník. Slov. Nár. list. 1896. č. 12. feuill.

276856   Rovník Svazek: 10 Strana: 0337
Rovník, u, m. R. zemský. Vz Ott. XXI. 1055.

276857   Rovníkový Svazek: 3 Strana: 0105
Rovníkový. R. Hodiny, proud, prouděni, průměr, průmět, Aequators-, Nz., rovina. Ebene des Aequators, S. a Ž., vedro.

276858   Rovníkový Svazek: 7 Strana: 0593
Rovníkový, Aequatoreal-. R. vítr, po- větří, Sl. les., krajiny, poloměr, zobrazení (povrchu zemského) stereografické. Sté.

276859   Rovníky Svazek: 9 Strana: 0276
Rovníky. Na R-kách, jm. místa u N. Hro- zenkova na Mor. Vck.

276860   Rovnina Svazek: 3 Strana: 0105
Rovnina, v, f. — rovina, die Ebene. Us. Jg., Pref.

276861   Rovnina Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnina = rovnice. SP. II. 167., Dk. Rozb. f. 198.

276862   Rovnina Svazek: 8 Strana: 0342
Rovnina, y, ť., trať u Kanovic ve Frýde- cku. Věst. op. 1893. 12.

276863   Rovnina Svazek: 9 Strana: 0276
Rovnina, y, f. = rovina. Ezop. 336.

276864   Rovninečka Svazek: 7 Strana: 0593
Rovninečka, y, f. = rovinečka. Sl. ps. II. 115.

276865   Rovniti Svazek: 3 Strana: 0105
Rovniti, il, ěn, ění = rovnati, rovným či- niti, eben machen, ebnen, planiren.

276866   Rovnítko Svazek: 3 Strana: 0105
Rovnítko, a, n., das Richteisen (ve sklár- nách). Šm.

276867   Rovnítko Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnítko = znamení rovnosti, das Gleich- heitszeichen (=). Šim. 10., Skř., Rjšk., Nz.

276868   Rovno Svazek: 3 Strana: 0105
Rovno, vz Rovný. — R., adv. = rovně, gerade, aufrecht. R. tyčku postaviti. Jg. R. někam běžeti — přímo. Kartig. Kudy milá chodívala, bylo všudy rovno. , Hank. z nár. pís. Tam vše rovno jako v bibli řádky. Hdk. C. 39. — R., z rovna, gerade zu, gerade heraus. Mluv mu zrovna pravdu. -- Zarovno, zarovná = zaroveň, stejně, gleichermassen, gleich. Nemožná věc jest, spolu zarovno i Boha i svět milovati. Ottersd. — R. — stejno, gleich. Ach vy lesi, tmaví lesi, lesi miletinští, čemu vy sě zelenáte v zimě v letě rovno ? Rkk. 65. Po rovnu rozdávati. Zlob. Moje leta také idú rovno s hodinami. Sš. P. 65.

276869   1. Rovno Svazek: 7 Strana: 0593
1. Rovno = rovně. Na r. ohnouti. Dch. Koho bijú po hlave, aby r. šiel (hřebík, klín). Slov. Rr. MBš. — R. = stejně. Ko- žuchy r. leknicú (stejně dlouhé). Brt. D. 175. — Za rovno. A bude s vámi za r. lhář. Ev. víd. 33 Voda šla zarovno cestú, z. prahem. Brt. D. 175.

276870   2. Rovno Svazek: 7 Strana: 0593
2. Rovno, a, n., subst. Jeli jsme čistým rovnem skrze krajinu Kampanii. Arch. VII. 433.

276871   Rovno Svazek: 10 Strana: 0337
Rovno, a, n. A potom jest rovnem (ro- vinou) jíti proti témuž schodu. Lbk. 80.

276872   Rovnobarevný Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnobarevný, isochromatisch. Nz.

276873   Rovnoběhý Svazek: 3 Strana: 0105
Rovnoběhý, vz Rovnoběžný. R. místa. Vz Parallelismus.

276874   Rovnoběžec Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnoběžec, žce, m. = rovnoběžník. Dk.

276875   Rovnoběžka Svazek: 3 Strana: 0105
Rovnoběžka, y, f. rovnoběžnice. Vz Rovnoběžný.

276876   Rovnoběžka Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnoběžka. NA. III. 158. Cf. Zápruží.

276877   Rovnoběžka Svazek: 10 Strana: 0337
Rovnoběžka, y, f., parallela v geom. Vz Ott. XXI 1056.

276878   Rovnoběžkový Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnoběžkový. R. síť. Mus. 1887. 500.

276879   Rovnoběžkový Svazek: 8 Strana: 0342
Rovnoběžkový. R. pohoří. Mus. 1893. 458.

276880   Rovnoběžnice Svazek: 3 Strana: 0105
Rovnoběžnice, e, i'., parallela. Vz Rovno- běžný.

276881   Rovnoběžnice Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnoběžnice. Vnč. 51.

276882   Rovnoběžničný Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnoběžničný, Parallelcurven-. Lpř. Dj. I. 44.

276883   Rovnoběžník Svazek: 3 Strana: 0105
Rovnoběžník, u, m., parallelogramm, das Parallelogramm. R. jest čtyřúhelník, v němž dvě a dvě protilehlé strany rovno- běžné jsou. R. pravoúhlý, kosoúhlý, rovno- stranný, nerovnostranný, Jd., r. rychlostí, sil. Nz. Vz KP. II. 11., 352.

276884   Rovnoběžník Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnoběžník sil Schd. I. 4L, 198., MS. 10., Wattův. Šmr. 94., NA. V. 282. - R = kružnice na zeměkouli s rovníkem rovno- běžná R. točnový či polarní, obzorníkový, rovníkový. Stč. Zem. 59., 62., 293., 312., Ott. I. 940., nebeský NA. V 395.

276885   Rovnoběžník Svazek: 9 Strana: 0276
Rovnoběžník, u, m. Wattův r. parního stroje. KP. IX. 32.

276886   Rovnoběžník Svazek: 10 Strana: 0337
Rovnoběžník, u, m., parallelogramm Vz Ott. XVI. 1056.

276887   Rovnoběžníkový Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnoběžníkový. R. oblouk, teplota. Sté. Zem. 328, 544.

276888   Rovnoběžnoplochý Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnoběžnoplochý. NA. V. 464.

276889   Rovnoběžnosť Svazek: 3 Strana: 0105
Rovnoběžnosť, i, f., vz Parallelismus. Sš. Ž. 93.

276890   Rovnoběžnosť Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnoběžnosť. Nz.

276891   Rovnobežnosť Svazek: 9 Strana: 0276
Rovnobežnosť, i, f., Parallelismus. Mus. 1850. ?. 15. Př.

276892   Rovnoběžnostěn Svazek: 3 Strana: 0105
Rovnoběžnostěn, u, m., Parallelopiped, n. Hranoly čtyřboké, přímé i šikmé, které jsou po koncích omezeny plochami rovno- běžnými, jmenujeme r-ny. Prm. III. č. 16.

276893   Rovnoběžnostěn Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnoběžnostěn = hranol, jehož zá- kladnou jest rovnoběžník. Hra. R. pravo-, kosoúhlý, Jrl. 165., 173., Nz., sil. NA. V. 134.

276894   Rovnoběžnostěnný Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnoběžnostěnný, Parallelobiped-. R. tyč, desky, skříň ZČ. I. 243., 370., III. 17., 31.

276895   Rovnoběžnostran Svazek: 3 Strana: 0105
Rovnoběžnostran, u, m , Parallelopi- ped, n. Vz Rovnoběžnostěn.

276896   Rovnoběžný Svazek: 3 Strana: 0105
Rovnoběžný, parallelní, v rovné vzdá- lenosti běžící, parallel. R. čáry, kruhy, po- stava (Stellung), pravítko. Nz. R, čáry, rovno- běžky, rovnoběžnice, dvě v též rovině le- žící přímky, které jsouce do nekonečna prodlouženy nikdy se nestýkají. Vz S. N., Čára. R. plocha. Sedl. R. místo; Všecko se na r-ných místech u Matouše a Marka na- lézá; R-ny jsou věty ty. Sš. L. 144., J. 81., Sk. 40. — s čím. Celý tedy život křesťana se životem Krjsta r-žen býti má. Sš. I. 69. Vz Parallelismus. .

276897   Rovnoběžný Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnoběžný. R. kruhová čára (kružnice), Vnč. 109., roviny, osvětlení, promítaní, Jrl. I 7., 422., 423., škály. Chlum 50. Dvě latě k sobě r-né. ZČ. I. 260.

276898   Rovnobočný Svazek: 3 Strana: 0105
Rovnobočný, gleichseitig. L.

276899   Rovnobohý Svazek: 10 Strana: 0337
Rovnobohý. Škd. Od., Man. Od. 18. Jiní doporučují: bohorovný. Sr. Hodnověrný, Věrohodný. Mš.

276900   Rovnobok Svazek: 3 Strana: 0105
Rovnobok, u, m., eine gleichseitige Figur. L.

276901   Rovnoboký Svazek: 3 Strana: 0105
Rovnoboký, gleichseitig. R. ozubení. Prm. IV. str. 122.

276902   Rovnoboký Svazek: 9 Strana: 0276
Rovnoboký. Vz Hrotažník.

276903   Rovnoboký Svazek: 10 Strana: 0337
Rovnoboký úhelník. Lék. A. 16b. 2.

276904   Rovnobytný Svazek: 3 Strana: 0105
Rovnobytný = rovné bytnosti, podstaty jsoucí, gleichen Wesens, gleicher Wesen- heit seiend, consubstantialis. Veškerenstvo od Loga výpravce rovnobytného božské úrady stvořeno bylo. Sš. J. 14. (Hý.).

276905   Rovnocennosť Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnocennosť, i, f., das Aequivalent (vom Preise), rovnohodnost (vom Werthe); věc rovné ceny, hodnoty (als Sache). J. tr.

276906   Rovnocenný Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnocenný, denselben Werth habend. Rk.

276907   Rovnočárně Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnočárně. Vz Kopinatý (dod.).

276908   Rovnočárný Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnočárný, geradlinig. Dch.

276909   Rovnočasí Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnočasí, n., rozdíl délky dne oprav- divého slunečního a vymyšleného, die Zeit- gleichheit. Smet. Astr. 23.

276910   Rovnočasnosť, i Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnočasnosť, i, f, Isochronismus, m. Šp.

276911   Rovnočasný Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnočasný, isochron. Sp., Nz.

276912   Rovnočelí Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnočelí, n. Pl. I 240.

276913   Rovnočelka Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnočelka, y, f, orthothylus, hmyz. Brm. IV. 1. 629.

276914   Rovnočetný Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnočetný, gleichzahlig. R pojmy. Athen. III. 169.

276915   Rovnočlení Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnočlení, vz Rovnosť.

276916   Rovnočlení Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnočlení, n., rovnočlennosť, i, f., Iso- colon, n. Nz.

276917   Rovnočlenný Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnočlenný, gleichgliedrig. Lpř.

276918   Rovnočnělka Svazek: 10 Strana: 0337
Rovnočnělka, y, f, orthotylus, rod ploštic. Vz Ott. XVIII. 892., XXI. 1057.

276919   Rovnodenní Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnodenní, aequinoctial. R. body, Mj. 468., krojník (kolur). Stč. Zem. 77., déšť, bouře. Sl. les. — R., subst., vz Rovnoden- nosť.

276920   Rovnodennosť Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnodennosť, i, f., rovuodenní, n., die Nachtgleiche, das Aequinoctium. R. jarní a podzimní; předbíhání, předstoupání, prae- oesse, poruch, pošinutí, ústup r-sti, die Prä- cession der Aequinoctien. Š. a Ž.

276921   Rovnodennosť Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnodennosť. Nz., Ott. I. 271., Stč. Zem. 54 , 67 , Koll. St 272.

276922   Rovnodennostní Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnodennostní doby. Stč. Z. 200., 89.

276923   Rovnodeštnice Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnodeštnice, e, f., isohyeta. NA. V. 367.

276924   Rovnodílnosť Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnodílnosť, i, f., die Gleichtheilig- keit. Zlob.

276925   Rovnodílnosť Svazek: 9 Strana: 0276
Rovnodílnosť, i, f. R. dědiců. Pal. Děj. I. 2. 195.

276926   Rovnodobý Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnodobý, isochronisch. Rovnodobé dráhy, kyvy. Mj. 156., 157. Pohyby po- vstalé skroucením drátu jsou r-bé jako u kyvadla. Mj. 16.

276927   Rovnoduchosť Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnoduchosť, i, f., Gleichmuth, m. R. stoická. Ml.

276928   Rovnoduchý Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnoduchý , gleichmüthig , schlicht; jednoduchý, einfach. Na Ostrav. Tc.

276929   Rovnoduší, n Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnoduší, n., der Gleichmuth. Joh.

276930   Rovnodušně Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnodušně, gleichmüthig.

276931   Rovnodušně Svazek: 8 Strana: 0342
Rovnodušně, gleichmüthig. Phľd. 1895. 7.

276932   Rovnodušno Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnodušno = rovnodušně. Slov. Č. Čt. II. 135.

276933   Rovnodušnosť Svazek: 9 Strana: 0276
Rovnodušnosť, Gleichmutb, Gleicbgiltig- keit. Pal. Pam. 142., Jg. Mus. 1871. 357.

276934   Rovnodušný Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnodušný, gleichmüthig. Div. z och. 39.

276935   Rovnodušný Svazek: 8 Strana: 0342
Rovnodušný. Cch.

276936   Rovnodvojtvarný Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnodvojtvarný, isodimorph. Sl. les.

276937   Rovnohlas Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnohlas, u, m., rovný Ulan, die Gleich- stimmigkeit, gleiche Stimme (slovo nové). — R., stejné jméno, gleicher Name. Tigris (řeka) pro svú bystrost' tomu zvieřeti r. má. Hist. schol. 1404.

276938   Rovnohlasitý Svazek: 9 Strana: 0276
Rovnohlasitý. R. syllaba (rymovaná). 1727. Vlč. Lit. II. 1. 107.

276939   Rovnohlasně Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnohlasně, gleichstimmig. R sou- zený. Msn. Or. 148.

276940   Rovnohlasý Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnohlasý, gleichstimmig. Jg. — R., obojetný, zweideutig. Aqu.

276941   Rovnohlasý Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnohlasý, beim Abstimmen gleich- berechtigt. Lpř.

276942   Rovnohovce Svazek: 8 Strana: 0342
Rovnohovce, děd. v Gemer. Phľd. 1895. 351.

276943   Rovnohranný Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnohranný, gleichkantig. R. roh. Nz.

276944   Rovnochody Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnochody, gleichgehend. R. regula- tor. Zpr. arch.

276945   Rovnojmenný Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnojmenný, gleichnahmig. R. rodiny. Koll. St. 321.

276946   Rovnokelný Svazek: 7 Strana: 0593
Rovnokelný. R. rostliny, rectembryae. Vz Rstp. 346.

276947   Rovnokout Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnokout, u, m., das Rechteck, der rechte Winkel. Šm.

276948   Rovnokoutný Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnokoutný, gleichwinkelig, zastr. Vz Rovnoúhelný.

276949   Rovnokoutý Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnokoutý = rovnoúhelný. Jd. Geom. II. 22.

276950   Rovnokrajný Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnokrajný, flachrandig. Rst. 485.

276951   Rovnokřídlý Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnokřídlý, gerade Flügel Habend. R. hmyzové, orthoptera, Geradflügler, m. Vz S. N., Frč. 141.

276952   Rovnokřídlý. R Svazek: 10 Strana: 0337
Rovnokřídlý. R-dlí, hmyz. Vz Ott. XXI. 1057.

276953   Rovnolehlosť Svazek: 8 Strana: 0342
Rovnolehlosť, i, f. Zůstane-li páka (váhy) v r-sti. Am. Orb. 23.

276954   Rovnolehlý Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnolehlý; rovnoběžný, parallel. Ráj.

276955   Rovnoletý Svazek: 9 Strana: 0276
Rovnoletý šíp. Ld. 11.

276956   Rovnoliný Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnoliný, přímoliný, geradlinig. D.

276957   Rovnoměna Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnoměna, y, f. R., die Parität des Kurses, ku př. 100 zl. v státních úpisech stojí 100 zl. hotových; měna, kurs jest na rovni, der Kurs ist al pari. R. zlatá, stří- brná, Gold-, Silberpari. Skr.

276958   Rovnoměnný Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnoměnný, homonym. Ssk.

276959   Rovnoměr Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnoměr, u, m., das Ebenmass, der Gleichmesser. Ssav.

276960   Rovnoměrně Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnoměrně, ebenmässig. Rychlosti r. ubývá, přibývá. Mj. 153.

276961   Rovnoměrně Svazek: 8 Strana: 0342
Rovnoměrně, glechmässig. Phľd. 1894. 729.

276962   Rovnoměrnosť Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnoměrnosť, i, f., das Eben-, Gleich- mass, die Glcichmässigkeit. Rohu.

276963   Rovnoměrný Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnoměrný, ebenmässig.

276964   Rovnoměrný Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnoměrný. R. průmět, isometrische Projection, obtížení trámů, Šln. I. 32., po- hyb, Mj. 152., běh stroje. Šmr. 147.

276965   Rovnomístný Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnomístný, gleichstellig. Ssk.

276966   Rovnomluv Svazek: 8 Strana: 0342
Rovnomluv, u, m., diallale. Ott. VII. 459.

276967   Rovnomocně Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnomocně, aequivalent. Osv. I. 197.

276968   Rovnomocnice Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnomocnice, e, f. = rovnomocná čára (isodynamická), isodynamische Linie. Nz.

276969   Rovnomocnina Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnomocnina. Šfk. Poč. 11. R. endos- motická, refrakční, ZČ. I. 396., III. 126., tepla. NA., Mj., Schd. I. 266., 370.

276970   Rovnomocnosť Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnomocnosť, i, f, aequivalentia, Ka- deřávek, rovná moc, aequipollentia. Nz.

276971   Rovnomocný Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnomocný, aequivalent - rovnou moc n. účinek s něčím jiným mající. Šfk.

276972   Rovnomocný Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnomocný. Rm. 63. R. čísla, Schd. I. 266., NA. V. 444., čára (rovnomocnice), Nz., vodič, Mj , hodnota, ZČ., Dk., stopy, Dk. Poet. 229.. pojmy, Jd. 16., řady, sou- stavy, Athen, III. 224., 233.

276973   Rovnomonina Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnomonina, y, ť. vše. co rovnou sílu, moc neb platnosť má jako jiná věc, tedy ji zastupovati neb nahraditi muže. S. N. R. = číslo, jež označuje poměr váhy, v němž hmota s hmotou se slučuje. Blř. V lučbě slovou tak různá množství látek jednoduchých n. sloučených, jež jedna druhou ve slouče- ninách zastupovati neb nahražovati mohou. Aequivalent, n. Vz S. N., KP. IV. 42., Šfk. 10., TOS., 760., Bř. N. 79., 80.

276974   Rovnomravný Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnomravný, gleichmoralisch. R. ná- rodové. Šf. Strž. I. 73.

276975   Rovnomyslnosť, i Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnomyslnosť, i, f., der Gleichmut!). Jg.

276976   Rovnomyslný Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnomyslný, gleichmüthig. Jg.

276977   Rovnonaddutý Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnonaddutý. R. čočky (na jedné straně rovné, na druhé nadduté), flachkonvex. Sedl.

276978   Rovnonocie Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnonocie, n., Nachtgleiche, f. Ssk.

276979   Rovnonoctví Svazek: 10 Strana: 0337
Rovnonoctví, n. Zimní r. aequinoctium autumnale. D. Gesch. 2. 170. Sr. Rovnonocie v VII. 504.

276980   Rovnonoční Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnonoční - rovnodenní. L.

276981   Rovnonoční Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnonoční, nachtgleich. Sl. les.

276982   Rovnonoční Svazek: 8 Strana: 0342
Rovnonoční. R. den, aequinoctialis. 1418. List. fil. 1896. 116.

276983   Rovnonohý Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnonohý, flachíiissig. L. — R., rovný v nohách, gleichfüssig. Bern.

276984   Rovnonosý Svazek: 9 Strana: 0276
Rovnonosý. Vz Rypáčník.

276985   Rovnonožka Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnonožka, y, f. R-ky = raci rovno- nozí, isopoda, Asseln. Nz.

276986   Rovnooblý Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnooblý. R. sklo (čočka). Kod. Úv. 165.

276987   Rovnoobvodný Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnoobvodný, von gleichem Umfange. L.

276988   Rovnoodklonice Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnoodklonice, e, f. = rovnoodklonná čára (isogonická), Isogone. Nz.

276989   Rovnoodklonný Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnoodklonný, vz Rovnoodklonice.

276990   Rovnoodlehlý Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnoodlehlý, gleich weit abstehend.

276991   Rovnoosý. R Svazek: 10 Strana: 0337
Rovnoosý. R. hyperboha. Strh. Mech. 527.

276992   Rovnopáduý Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnopáduý, senkrecht. Tvár človeka téměř r-ě jest skloněna. Ztk.

276993   Rovnopennosť, i Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnopennosť, i, f., Geradschäftigkeit, f. Sl. les.

276994   Rovnopisný Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnopisný či homalografický průmět. Stč. Zem. 451.

276995   Rovnoplatně Svazek: 8 Strana: 0342
Rovnoplatně. R. vystupovati. Vstnk. III. 246.

276996   Rovnoplatnosť Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnoplatnosť, i, f., die Gleichgiltigkeit. Ros.

276997   Rovnoplatnosť Svazek: 8 Strana: 0342
Rovnoplatnosť. R. vodíků. Vstnk. III. 245. R. dvou výřezů. Ott. VIII. 473. b.

276998   Rovnoplatný Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnoplatný = rovný plat, rovnou plat- nosť či cenu mající, gleichen Werth habend, von gleichem Werthe, äquivalent. Již v oby- čejném mluvení nebéřeme náhradu v tom smyslu, že by věc tatáž se nám dáti mu- sila, nýbrž spokojujeme se, když se nám dostane věci r-né. Sš. Mt. 270. (Hý.).

276999   Rovnoplochý Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnoplochý, gleichflächig. R. tvar. Osv. I. 638.

277000   Rovnopoddutý Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnopoddutý, na jedné straně rovný, na druhé poddutý, flachkonkav. Sedl.