378001   Vořit Svazek: 8 Strana: 0473
Vořit = ohřáti. V Chromči. List. fil. 1894. 76. U Zábř. Brt. D. II. 124.

378002   Voříť Svazek: 10 Strana: 0489
Voříť = ohříti. Chod. Čes. 1, XI. 71.

378003   Vořmany Svazek: 4 Strana: 0791
Vořmany, ves v Žatecku. Blk. Kfsk. 313.

378004   1. Vos Svazek: 4 Strana: 0791
1. Vos = vás, euch. Co sem vos v domě mrzela. Sš. P. 468.

378005   Vos Svazek: 8 Strana: 0473
Vos = osa, axis. Dob. Dur. I. 90. — V., a, m. = vosa. Mor. Brt. D. II. 284.

378006   Vos Svazek: 10 Strana: 0489
Vos, u, m. = osina, osten klasu. Grm. XXIII.

378007   2. Vos (vosa Svazek: 4 Strana: 0791
2. Vos (vosa), f., ale ve vých. Čechách masc. Šb. Strčil hůl mezi vosy (někoho podráždil). Č. Ostatně vz Os, Hmyz. Osa, Vosa.

378008   Vosa Svazek: 4 Strana: 0791
Vosa, y, f., vespa, die Wespe. Vosa m. osa. Bž. 48. U Opavy a na Zlínsku: osa. Hrt., Klš. Vose, ete, vosátko, a, n. Cf. Schd. II. 511. —512. Vosy bylinné, phytospheoes, mají hruď a břicho celou šířkou srostlé a příkyčlí dvoučlenné. Vz Pilatka, Pilořitka. — Vosy duběnčivé, gallicolae, jsou malí blano- křídlí hmyzové s křídly málo žilnatými; zadek jest spojen s hrudí tenkým článkem. Vz Žlabatka, Podružnice. — Vosy larvo- morné, ichneumonidae, jsou cizopasné vosy, které snášejí vajíčka na tělo nebo do těla larv jiného hmyzu, zejména housenek. Bři- cho u hrudi bývá úzké. Vz Lumek, Lum- čík. — Vosy žahadlové (aculeata) mají břicho s hrudí tenkou stopkou spojené. Vz Mra- venec, Kodulka, Lesklice, Kutilka. Vz Frč. 163. — 169., S. N. — Vosy společenské (ves- pariae) mají štíhlé hladké tělo, přední křídla úzká, podélně složitelná, tykadla kolínko- vitá. Vosa obecná, vespa vulgaris, v. polní, polistes gallica, samotářská, odimerus spi- nipes; sršeň. Vz Os, Hmyz, Frč. 169. A co zbyde na vocet, ať de (= jde) strašit vosy. Čes. mor. ps. 212. V. obecná před deštěm pilně snáší. Prov. Tč. Vosa medu nedá. Sk. Vz, Os, Voš.

378009   Vosa Svazek: 7 Strana: 1046
Vosa. Cf. Brm. IV. 267.-281., 355., Hlb. I. 334., 439., II. 548., Kram. Slov, Mllr 111. Píchnutí vosy. Cf. Slov. zdrav. 401. Kde je med, tam jsou vosy. Obz. Kdo trhá jitrocel mlčky a dá si tri kousky pod ja- zyk, toho vosy nepoštípají V Krkonš. Kšť.

378010   Vosa Svazek: 8 Strana: 0473
Vosa. Osa vyšla čertovi z nosa. Phľd. 1895. 123. Vosenice dříve Osojuice. Cern. Př. 34.

378011   Vosa Svazek: 9 Strana: 0376
Vosa. Vz Zát. Př. 53b. (klevety).

378012   Vosa Svazek: 10 Strana: 0489
Vosa. Osa lichá len do sladkej hrušky pichá. Rizn. 64. — Osy bylinné, phyto- faga. Vz Ott. XIX. 700.

378013   Vosahlová Svazek: 4 Strana: 0792
Vosahlová, é, f. V. Ludm. Vz Blk. Kfsk. 1045.

378014   Vosák Svazek: 7 Strana: 1046
Vosák, a, m. = vosa. Mor. Brt.

378015   Vosalovský Svazek: 4 Strana: 0792
Vosalovský dvůr u Prahy. Vz Blk. Kfsk. 1042.

378016   1. Vosátko Svazek: 4 Strana: 0792
1. Vosátko, a, n., vz Vose.

378017   2. Vosátko Svazek: 4 Strana: 0792
2. Vosátko, a, m., osob. jm.

378018   Vose Svazek: 4 Strana: 0792
Vose, ete, n. junge Wespe. Vz Vosa.

378019   Vosecký Svazek: 4 Strana: 0792
Vosecký, ého, m. V. Frid. V z Blk. Kfsk. CXXXVII. 9., Vesecký.

378020   Voseč Svazek: 4 Strana: 0792
Voseč, e, m., vos u Prahy. Vz Blk. Kfsk. 1196. a 1452.

378021   Voseček Svazek: 4 Strana: 0792
Voseček, čka, m., osob. jm.

378022   Vosečno Svazek: 4 Strana: 0792
Vosečno, a, n., vz Osečná.

378023   Vosedati Svazek: 10 Strana: 0489
Vosedati = usazovati se. Včely vosedly. Sníh vosedá (padá a netaje). Volyně. čes. 1. XIII. 126.

378024   Vosedkonice Svazek: 10 Strana: 0489
Vosedkonice, les u Červ. Lhoty. Čas. mor. mus. III. 148.

378025   Voseg-us Svazek: 4 Strana: 0792
Voseg-us, a, m. = pohoří v Elsasku, Vogesen, Wasgau. Méně dobře: Vogesus. Vz S. N.

378026   Vosej Svazek: 4 Strana: 0792
Vosej, e, m., ves v Táborsku. Blk. Kfsk. 649.

378027   Vosek Svazek: 4 Strana: 0792
Vosek. vz Osek. — V., Wosek, ves a) u Rokycan, b) v Milevsku. Vz Blk. Kfsk. 1452. — V. (Osek velký)= stanice sev. záp. dráhy mezi Poděbrady a Kolínem. Ft.

378028   Vosekati Svazek: 4 Strana: 0792
Vosekati, vz Osekati.

378029   Vosel Svazek: 9 Strana: 0376
Vosel, důl v Kutné Hoře. Dač. I. 138. Vz Osel.

378030   Voselec Svazek: 4 Strana: 0792
Voselec, vz Oselec.

378031   Voselné Svazek: 4 Strana: 0792
Voselné, ého, n. (Oselné), ves u Budě- jovic. Vz Blk. Kfsk. 350.

378032   Voselovice Svazek: 4 Strana: 0792
Voselovice, dle Budějovice. Vz Veselo- vice.

378033   Vosenice Svazek: 4 Strana: 0792
Vosenice (Osenice), ves u Jičína. Vz Blk. Kfsk. 307.

378034   Vosenky Svazek: 4 Strana: 0792
Vosenky, vz Třešně.

378035   Vosep Svazek: 4 Strana: 0792
Vosep, spu, m., vz Osep.

378036   Voschápnout se Svazek: 8 Strana: 0473
Voschápnout se, vz Oschápnout se. Kunšt. Brt. D. II. 412.

378037   Voschápnout se Svazek: 9 Strana: 0376
Voschápnout se = osápnouti se. U Polné. Hoš. 102.

378038   Vosí Svazek: 4 Strana: 0792
Vosí, Wespen-. V. hnízdo, Dch., žahadlo. Us. Píchl do vosího hnízda (popudil na sebe někoho). Us. Kšá. Do vosího hnízda sá- hnouti, lépe: Sršně na sebe drážditi. Brs. 211.

378039   Vosí Svazek: 7 Strana: 1046
Vosí báň. Vezme-li hospodář vosí báň rukou v šátek obalenou a potře-li jí do- bytče, jež vede na trh, bude na kus ten hojně kupců. Us. Kšř.

378040   Vosí Svazek: 8 Strana: 0474
Vosí = louka u Poděbr., nyní: V husejch. 1748. NZ. III. 408.

378041   Vosíček Svazek: 4 Strana: 0792
Vosíček, čka, m., dvůr a mlýn u Nov. mě. nad Met. Vz Blk. Kfsk. 638.

378042   Vosičina Svazek: 10 Strana: 0677
Vosičina, y, f. = misto, kde rostou osyky. Ces. 1. XV. 279.

378043   Vosičiny Svazek: 10 Strana: 0489
Vosičiny, jm. pole. Hoš. Pol. 145.

378044   Vosidlo Svazek: 4 Strana: 0792
Vosidlo, a, n. = osidlo. Pass. 8.

378045   Vosík Svazek: 4 Strana: 0792
Vosík, u, m. = osík, hřib osík, boletus rufus, der Röhrenpilz. Vz Rstp. 1917. — V. ves u Litomyšle. — V., jméno lesa u Cer. Janovic Plk.

378046   Vosikov Svazek: 4 Strana: 0792
Vosikov, a, m., Aspendorf, ves u Šum- berka na Mor.

378047   Vosim Svazek: 8 Strana: 0474
Vosim = osm. Arch. XV. 133.

378048   Vosina Svazek: 4 Strana: 0792
Vosina, y, f., Wossina, dvůr u Dolejšího Nýrska.

378049   Vosinec Svazek: 9 Strana: 0376
Vosinec = místo a) kde jsou vosy; b) kde jsou lidé na sebe jako losy. Věst. VI. 28.

378050   Vosiny Svazek: 10 Strana: 0489
Vosiny, pl., f. Ječmenné v. Brt. Čít. 275. Vosiště, ě, n. = místo, kde jsou vosy. Čes.
XIII. 29.

378051   Vosk Svazek: 4 Strana: 0792
Vosk (zastr. osk), u, voštěk, vošťku, ve- štíček, čku, m., lit. vaszkas, něm. das Wachs, lat. cera, Schl. Cf. Gb. Hl. 125., Bž. 44. — V. = dílo včel, v němž med chovají. V. Vz o něm v Šfk. 483. Vosk bílý n. lipový, bí- lený, žlutý (nebílený, Jg. ), jarý, kordovský, litecký, malabarský, na láhve, panenský, parojkový, stromový, zelený, Kh., čínský, myrikový. Vz Šfk. 484., 499., Kk. 11. V. z voskovníku, vz Rstp. 1415., S. N. Vosk uherský na vousy. Us. V. japanský, pal- mový. Prm. V. č. 1. str. 3. V. myrthový; včelí, rostlinný. Ktk. Vosk na vlasy. Dch. A to je vosk, und das ist nichts? Vyhlíží jako vosk (žlutý). Us. Dhn. Vosk za měkka do formy líti se dá. Kom. Tři libry vosku káže dáti Bohu a sobě vezme, aby prodal. Hus I. 445. Malířství na vosku, Wachs- malerei. Ktk. Žlutý jako vosk, bledý jako z vosku. Barva vosku. Obchodník s voskem. Poskvrna od vosku. Deska voskem pota- žená. V. na střevíce, na boty. Včelař vosk rozpouští. Kom. Voskem vyobraziti. D. V. táhnouti; otisk ve vosku; lis, cedidlo na vosk. Šp. Z vosku něco tvářiti, lípati (bos- sovati, bossiren). Nz. K matce boží platí vosk (bojí se své ženy. Vz Manželství). Č. — V. pečetní nebo španělský, das Siegel- wachs, -lack, Petschierwachs. Vz Kk. 236. V. červený, černý, dámský, poštovní, hnědý, modrý, zelený, žlutý, zlatový. Vz S. N. (Pe- četní). Pečetní vosk = látka pryskyřičnatá, která roztopena jsouc v tenkých vrstvách na věci se vkládá, aby pak pečeť nějaká do ní se vtiskla, S. N. Na vosku roztopeném pečeť se vytlačí: jak zatvrdne, k vytlačení síla tvá nestačí. Mor. Tč. Při tomto listu kus vosku vidíme, ale pečeť to nenie. NB. Tč. 167. On k ledačemus v. přitlačí (o leda- cos přisahá). Ros. — V. pozlacovací n. roz- palovací, das Glühwachs. Kh. — V. ka- menný, tuhý dehet, kamenné máslo, die Stein- butter. Krok. V. zemský, ozokerit. Vz KP. III. 147., Schd. III. 62. — V. palmový, das Palmenwachs. Rst. 41. — V. ušní, das Ohren- schmalz.

378052   Vosk Svazek: 7 Strana: 1046
Vosk. Cf. Schd. 1. 384, Mkl. Etym. 395 b., KP. VI. 85, 336., Em. I. 431., Kram Slov. Je z dobrého hnízda a při tom, jako když ji z vosku vytlačí. Sá. — V. pečetní Hoří, až se rozplývá a tajemství ukrývá (hádanka). Brt., Km. 1886. 753 — V. horní či zemní. Erdwachs, Ozokerit. Hř.

378053   Vosk Svazek: 8 Strana: 0474
Vosk. Hádání z vosku. Vz Zbrt. Pov. 69., 86.. 89., 152.

378054   Voskárna Svazek: 7 Strana: 1046
Voskárna, y, f., Wachsfabrik.

378055   Voskář Svazek: 4 Strana: 0792
Voskář, e, m., der Wachszieher.

378056   Voskaření Svazek: 4 Strana: 0792
Voskaření, n., die Wachszieherei.

378057   Voskařiti Svazek: 4 Strana: 0792
Voskařiti, il, ení, Wachszieherei be- treiben.

378058   Voskářka Svazek: 4 Strana: 0792
Voskářka, y, f., die Wachszieherin. — V., Woskářka, samota u Prahy.

378059   Voskářský Svazek: 4 Strana: 0792
Voskářský, Wachszieher-. V. řemeslo.

378060   Voskářství Svazek: 4 Strana: 0792
Voskářství, n., dle Wachszieherei. V. = řemeslo, zabývající se zděláváním vosku vů- bec a zhotovováním voskových svíček a sloupků zvláště. Vz S. N.

378061   Voskel Svazek: 4 Strana: 0792
Voskel, u, m., Ozokerit, m., nerost, pry- skyřice. Miner. 59l.

378062   Voskenec Svazek: 4 Strana: 0792
Voskenec, vz Voštěnec.

378063   Vosknatosť Svazek: 4 Strana: 0792
Vosknatosť, i, f., Wachsbeisatz, m.

378064   Vosknatý Svazek: 4 Strana: 0792
Vosknatý = s voskem smíšený, mit Wachs vermischt. Ros.

378065   Voskobělidlo Svazek: 7 Strana: 1046
Voskobělidlo, a, n, Wachsbleiche, f. Pl. II. 98.

378066   Voskodárný Svazek: 7 Strana: 1046
Voskodárný, wachsspendend. V. rostliny. Pdl.

378067   Voskodrv Svazek: 4 Strana: 0792
Voskodrv, u, m. = voskovec.

378068   Voskojedec Svazek: 4 Strana: 0792
Voskojedec, dce, m., die Wachsschabe. Aqu.

378069   Voskolek Svazek: 9 Strana: 0376
Voskolek, lku, m. = vnitřní tříska ze štěpiny uštípnutá. čes. 1. IX. 161. Vz Vod- korek.

378070   Voskolep Svazek: 4 Strana: 0792
Voskolep, a, voskolepič, e, m. = vosko- tvárce, keroplastik, der Bossirkünstler, Wachs - bossirer. Nz. Vz Voskotvarnictví.

378071   Voskolepník Svazek: 4 Strana: 0792
Voskolepník, a, m. = voskolep. Koll. Čít. 152.

378072   Voskomalba Svazek: 4 Strana: 0792
Voskomalba, y, f., die Wachsmalerei. Šm.

378073   Voskominy Svazek: 9 Strana: 0376
Voskominy, voskoviny rr dobytčí nemoc po ostré píci. Jičín. Kub. L. f. 1900. 365.

378074   Voskoplátěný Svazek: 7 Strana: 1046
Voskoplátěný, von Wachsleinwand. V. plášť. Koll IV. 10.

378075   Voskotvar Svazek: 4 Strana: 0792
Voskotvar, u, m. = voskový slepek, vosko- tvárné dílo, bossirtes Werk. Nz.

378076   Voskotvárce Svazek: 4 Strana: 0792
Voskotvárce, e, m. = voskolep.

378077   Voskotvarnictví Svazek: 4 Strana: 0792
Voskotvarnictví, n. =ceroplastika, kero- plastika, voskotvarné umění, voskolepictví, die Form-, Bossirkunst. Nz.

378078   Voskotvarný Svazek: 4 Strana: 0792
Voskotvarný, Bossir-. V. umění, vz Voskotvarnictví. Nz.

378079   Voskotvorec Svazek: 4 Strana: 0792
Voskotvorec, rce, m. = voskolep.

378080   Voskov Svazek: 7 Strana: 1046
Voskov, a, m. = Voškobrd. Řvn 432. — V. = vrch u Klučic v Beroun Krč.

378081   Voskovač Svazek: 4 Strana: 0792
Voskovač, e, m. = voskovatel. Šm.

378082   Voskování Svazek: 4 Strana: 0792
Voskování, n., das Wichsen.

378083   Voskování Svazek: 10 Strana: 0677
Voskování nábytku. Vz KP. XL 433.

378084   Voskovaný Svazek: 4 Strana: 0792
Voskovaný; voskován, a, o, gewichst, mit Wachs überzogen. V. boty, střevíce, Ros., plátno, D., dřevo. Prm. IV. 219.

378085   Voskovatel Svazek: 4 Strana: 0792
Voskovatel, e, m., der Zimmerwichser. Šm.

378086   Voskovati Svazek: 4 Strana: 0793
Voskovati, wichsen. — co: plátno, po- dlahu v pokoji. Us. — co čím: niť čistým voskem. Us. Tč.

378087   Voskovatina Svazek: 4 Strana: 0793
Voskovatina, y, f. = ušní hnůj, ceru- men aurium, das Ohrenschmalz. Vz S. N.

378088   Voskovatý Svazek: 4 Strana: 0793
Voskovatý = vosku podobný, wachsartig. Jg.

378089   Voskověbílý Svazek: 10 Strana: 0489
Voskověbílý, wachsartig blass. Ktt.

378090   Voskovec Svazek: 4 Strana: 0793
Voskovec, vce, m. = voskovník, strom, z jehož ovoce vosk se připravuje, myrica, der Wachsstrauch. V. obecný, m. cerifera, karolinský, m. carolinensis, dubolistý, m. quercifolia, srdcolistý, m. cordifolia. Rstp. 1414., Slb. 269., Schd. II. 275., S. N. V. 584. V. nizozemský, aethiopijský. — V. = černá topol, populus nigra, die Schwarz- pappel. Jg.

378091   Voskoveň Svazek: 4 Strana: 0793
Voskoveň, vně, f., ceroxylon, die Wachs- palme. V. andeská, c. andicola. Vz Rstp. 1635., Kk. 121.

378092   Voskověnka Svazek: 4 Strana: 0793
Voskověnka, y, f., cerinthe. Rostl. I. 244. b.

378093   Voskověnka Svazek: 7 Strana: 1046
Voskověnka, Wachsblume. Mllr. 31.

378094   Voskovice Svazek: 4 Strana: 0793
Voskovice, e, f. = vosková svíce, die Wachskerze. D., Šd. Na rozmnožení světla v-cemi v hlavním chrámě ustanovil týhodně 30 grošů. Ddk. V. 43.

378095   Voskovice Svazek: 7 Strana: 1046
Voskovice. Výroba v-vic KP. VI. 81.

378096   Voskovina Svazek: 4 Strana: 0793
Voskovina, y, f. = prvek voskový, ceri- nurn, der Wachsstoff. Rst. 516., Presl. Chym. 2. 197. — V. = laskomina. U Jilemn., Ktk.

378097   Voskovina Svazek: 7 Strana: 1046
Voskovina = laskomina. Cf. Mkl. Etym. 301. b.

378098   Voskovitý Svazek: 4 Strana: 0793
Voskovitý, wachsartig. Rst. 516. V. zvrh- losť, wachsartige Degeneration. Nz. lk.

378099   Voskovka Svazek: 4 Strana: 0793
Voskovka, y, f., cerinthe, die Wachs- błume. V. větší, c. major, menší, c. minor. Vz Rstp. 1112., Čl. Kv. 228., FB. 54., Slb. 362., S. N. — V., bougie. Čs. Ik. IV. 235.

378100   Voskovka Svazek: 7 Strana: 1046
Voskovka = voskovice. Dch — V. = voskové dílo. -V., cerinthe. Cf. Ott. V. 316.

378101   Voskovka Svazek: 8 Strana: 0474
Voskovka, v, ť., ťuchsia. Prostěj. Brt, I). II. 503.

378102   Voskovka Svazek: 9 Strana: 0376
Voskovka, Bougie. V. jícnová, koneční- ková, nitkovitá. Ktt.

378103   Voskovna Svazek: 4 Strana: 0793
Voskovna, y, f. = dílna vosková, die Wachssiederei, -giesserei. Ktk.

378104   Voskovnictví Svazek: 4 Strana: 0793
Voskovnictví, n. = voskářství. L.

378105   Voskovník Svazek: 4 Strana: 0793
Voskovník, a, m. = s voskem zacházející, der Wachsarbeiter, -zieher-, -bleicher. — V., u, m. = sloupek z vosku, der Wachs- stock. — V. = voskovec strom.

378106   Voskovník Svazek: 9 Strana: 0376
Voskovník, u, m., myrica, rostl. Vz Ott. XVII. 928b.

378107   Voskovníkovitý Svazek: 4 Strana: 0793
Voskovníkovitý. V. rostliny, myriceae, Gageln.

378108   Voskovníkový Svazek: 4 Strana: 0793
Voskovníkový V. cesmina, ilex myri- coides. Rostl. III. b. 461.

378109   Voskový Svazek: 4 Strana: 0793
Voskový = z vosku, Wachs-, von Wachs, wächsern. V. tabulky (ku psání), V., obsah, Wachsgehalt, leštidlo, Wachswichse, Šp., svíce, sloupek, Ros., mýdlo (k němuž vosk přimíchán), D., pochodně, obraz, nos, po- máda, masť, flastr, olej. Us. Práva co vo- skového nosu sem tam natahovali. Sych. — V. = ve vosku, Wachs-. V. červ n. mol, Wachsmilbe, f. Ros. — V. = vosku podobný, Wachs-. V. barva, lesk. D.

378110   Voskový Svazek: 7 Strana: 1046
Voskový. Pašek z Vratu říkával, že práva městská mají voskový nos, můžem jej ohnouti, na kteroukoli stranu chcem Let. 420.

378111   Voskový Svazek: 9 Strana: 0377
Voskový, vrch na Slansku. Slan. 2.

378112   Voskový Svazek: 10 Strana: 0490
Voskový papír. Vz Ott. XVIII. 184.

378113   Voskožlutý Svazek: 4 Strana: 0793
Voskožlutý, wachsgelb. Zlob.

378114   Voskres Svazek: 4 Strana: 0793
Voskres. Kristus v. = vzkřísil se, vstal z mrtvých. Tak se pozdravují křesťané na Rusi o veliké noci. Šd.

378115   Voskresenský Svazek: 7 Strana: 1046
Voskresenský = vzkříšenský. V. dopěv Hrbň. — Tf. Mtc. 258.

378116   Voskrz Svazek: 4 Strana: 0793
Voskrz =veskrz. Na Slov. Ssk.

378117   Voskře Svazek: 7 Strana: 1046
Voskře, e, n., pusio, zastr. Rozk.

378118   Voskřivec Svazek: 7 Strana: 1046
Voskřivec, vce, m., polyposus, zastr. Pršp. 47.

378119   Voský Svazek: 10 Strana: 0490
Voský m. vošský (vosa). Dšk. Km. 38.

378120   Vosláděč Svazek: 9 Strana: 0376
Vosláděč, e, m. = osladič. Dšk. Vok. 39. V Volešné vosládeř, e, m. Hoš. 22.

378121   Voslář Svazek: 4 Strana: 0793
Voslář, e, m., osob. jm. Vck. — V., der Eseltreiber. Vz Oslář. Us.

378122   Voslavice Svazek: 4 Strana: 0793
Voslavice, dle Budějovice. V. malé, Klein-Woslawitz, ves u Vel. Meziříčí. V. velké, Gross-Woslawitz, ves tamtéž. PL.

378123   Vöslavský Svazek: 7 Strana: 1397
Vöslavský, Voslauer-. V. víno. Us. Dhnl.

378124   Voslejchati se Svazek: 10 Strana: 0490
Voslejchati se, vz Oslýchati se. Čes. 1. XIV. 51., Us.

378125   Voslep Svazek: 4 Strana: 0793
Voslep = slepě, blind. Na Slov. Ideš v. za nima.

378126   Voslep Svazek: 8 Strana: 0474
Voslep. Letěli v. (slepě). Phľd. XII. 212.

378127   Vosléska Svazek: 7 Strana: 1046
Vosléska, vz Vošléška (dod.).

378128   Vosletín Svazek: 4 Strana: 0793
Vosletín (Osletín), a, m., ves v Táb. Vz Blk. Kfsk. 151., 650.

378129   Voslice Svazek: 4 Strana: 0793
Voslice, vz Vozlice.

378130   Voslimáčený Svazek: 7 Strana: 1046
Voslimáčený. V. ničigárstvo. Slov. Hdž. Vět. 143.

378131   Voslov Svazek: 4 Strana: 0793
Voslov (Oslov), a, m., ves v Pís. Vz Blk. Kfsk. 649.

378132   Voslovice Svazek: 4 Strana: 0793
Voslovice, dle Budějovice, Wasslowitz, ves u Herrnsena u Čes. Lípy. PL.

378133   Vöslovka Svazek: 7 Strana: 1046
Vöslovka, y, f., vinnice na Kr. Vinohra- dech nad vodárnou. Ta v několika létech zmizí, hodláť ji nynější vlastník stavitel J. Maas rozparcellovati. Bude z ní další čásť nynější Korunní střídy.

378134   Vöslovka Svazek: 7 Strana: 1397
Vöslovka oprav v : Vöslavka.

378135   Vosluchov Svazek: 4 Strana: 0793
Vosluchov, a, m., ves u Prahy. Blk. Kfsk. 606.

378136   Voslýn Svazek: 4 Strana: 0793
Voslýn (Osly), a, m., ves v Pís. Vz Blk. Kfsk. 335.

378137   Vosmerka Svazek: 10 Strana: 0490
Vosmerka, y, f. V. něčeho = osmá čásť. Hruš. 159.

378138   Vosmětati co Svazek: 10 Strana: 0490
Vosmětati co. Všecko v. (vyslíditi, vy- čenichati, smlsati). Domžl. Čes. 1. XI. 268.

378139   Vosmička Svazek: 8 Strana: 0580
Vosmička, y, f., čes. tanec. Čes. 1. VI. 233.

378140   Vosmík Svazek: 4 Strana: 0793
Vosmík, a, m., osob. jm.

378141   Vosná Svazek: 4 Strana: 0793
Vosná, é, f., Wosna, dvůr u Nov. města n. Met. PL. — V., ves v Táb. Vz Blk. Kfsk. 341.

378142   Vosňák Svazek: 4 Strana: 0793
Vosňák, u, m., český národní tanec. Vz S. N.

378143   Vosnák Svazek: 8 Strana: 0474
Vosnák m. ostnák. Us. Čern. Př. 75.

378144   Vosní Svazek: 4 Strana: 0793
Vosní nůž. Vz Osní.

378145   Vosnice Svazek: 4 Strana: 0793
Vosnice, místní jm. Arch. III. 385.

378146   Vosnice Svazek: 9 Strana: 0376
Vosnice, vz Osnice.

378147   Vosník Svazek: 4 Strana: 0793
Vosník, a, m., osob. jm. Šd.

378148   Vosník Svazek: 9 Strana: 0376
Vosník, vz Osník.

378149   Vosno Svazek: 4 Strana: 0793
Vosno, a, n., ves zaniklá v Hrad. Blk. Kfsk. 637., 681.

378150   Vosnouti Svazek: 7 Strana: 1046
Vosnouti = usnouti Koll. Zp. II. 312.

378151   Vosnovice Svazek: 4 Strana: 0793
Vosnovice, dle Budějovice, Höslowitz, ves u Bítova.

378152   Vosobiti se več Svazek: 7 Strana: 1046
Vosobiti se več, sich verpersönlichen. V něčí duši se v. Msr SP. II. 281.

378153   Vosobný Svazek: 8 Strana: 0474
Vosobný. Chlíb je v-bné (nadělaný, není porovitý"). Heršpice. Rous.

378154   Vosobný Svazek: 9 Strana: 0376
Vosobný člověk = tlustý, tělnatý. U Polné. Hoš. 102.

378155   Vosojed Svazek: 7 Strana: 1046
Vosojed, a, m. Včelojed měl by se vlastně nazývati v. Šíř. Pt.

378156   Vosojné Svazek: 4 Strana: 0793
Vosojné, ého, n., Fasona, dvůr a my- slivna u Manetína. PL.

378157   Vosojny Svazek: 4 Strana: 0793
Vosojny (Osojně), ves zaniklá, nyní dvůr v Plz. Vz Blk. Kfsk. 467.

378158   Vosorka Svazek: 7 Strana: 1046
Vosorka, vz Ozhorka.

378159   Vosoudov Svazek: 4 Strana: 0793
Vosoudov, a, m., Endsmannsdorf, ves u Želetavy.

378160   Vosouška Svazek: 8 Strana: 0474
Vosouška, v, f. — peřinka, do které se vykoupané dítě balí. Duf. 17.

378161   Vosov Svazek: 4 Strana: 0793
Vosov, a, m. V. malý, Klein-Wosow, ve- liký, Gross-Wosow, vsi u Dobříše PL. Vz Blk. Kfsk. 118.

378162   Vosová Svazek: 4 Strana: 0793
Vosová, é, f., Wossowa, ves u Vel. Mezi- říčí. PL.

378163   Vosovice Svazek: 7 Strana: 1046
Vosovice, e, f. = rybník v Písecku.

378164   Vosovitý Svazek: 4 Strana: 0793
Vosovitý, wespenartig. Šm.

378165   Vosovka Svazek: 4 Strana: 0793
Vosovka, y, f., St. Prokopi, lázně u Sá- zavy.

378166   Vosovský Svazek: 4 Strana: 0793
Vosovský, ého, m. V. z Adláru, rodina vládycká. Vz S. N.

378167   Vosovy Svazek: 8 Strana: 0474
Vosovy = vosí. V. uštipnutí. Háj. Herb. 214. b.

378168   Vospalec Svazek: 9 Strana: 0376
Vospalec, lce, m. = smolnička. Hof 108.

378169   Vospěl Svazek: 4 Strana: 0793
Vospěl, a, m., osob. jm. Šd.

378170   Vospělů Svazek: 4 Strana: 0793
Vospělů mlýn u Telče. Tč.

378171   Vospense Svazek: 10 Strana: 0490
Vospense = brčka oškubané huse znova se nalévající; husí kůže na těle. Domažl. Má po těle h-nse. Čes. 1. XII. 306., 382. Jinde polopérko.

378172   Vospolek Svazek: 7 Strana: 1046
Vospolek = vespolek. Slov. Ht. Sl. ml 164.

378173   Vospust Svazek: 8 Strana: 0474
Vospust. Len tri k v. sveta chodil = zbůh- darma, bezúčelně. Phľd. 1895. 79., 1892. 652. Bľabotí vospust sveta. Slov. Nov. Př. 611. Cf. Vozpust (o. dod.).

378174   Vosrký Svazek: 9 Strana: 0376
Vosrký = osáklý, oschlý. V. chléb. Čes. 1. X 236.

378175   Vôst Svazek: 7 Strana: 1046
Vôst, u, m. Vôstie, vôstä, bodliak; vôst jednotlivá pichlavá čásť z neho, ktorá sa do nohy zabodne. Cf. Osten. Slov. Zátur., Rr. Sb., Phľd. II. 566., NZ. I. 373.

378176   Vosták Svazek: 7 Strana: 1046
Vosták, u, m. = osták, strbák, cirsium arvense. Slov. Rr. Sb.

378177   Vostal Svazek: 4 Strana: 0793
Vostal, a, m., osob. jm.

378178   Vostalů Svazek: 4 Strana: 0793
Vostalů mlýn u Kamenice na Mor. Tč.

378179   Vostanouti někde Svazek: 10 Strana: 0490
Vostanouti někde = zůstati. Dšk. Km. 52.

378180   Vostárek Svazek: 4 Strana: 0793
Vostárek, rka, m., osob. jm. Šd.

378181   Vostaš Svazek: 4 Strana: 0793
Vostaš, e, m., Wostasch, ves u Police; samota u Skalice.

378182   Vostašovice Svazek: 4 Strana: 0793
Vostašovice (Ostašovice), dle Budějovice, hrad. Vz Blk. Kfsk. 682.

378183   Vostať Svazek: 7 Strana: 1046
Vostať = zůstati. Us.

378184   Vostatek Svazek: 4 Strana: 0793
Vostatek, tka, m., osob. jm. Vz Blk. Kfsk. 1072., 1073.

378185   Vostatky Svazek: 4 Strana: 0793
Vostatky, pl., m. = poslední dni maso- pustu, vz Ostatky.

378186   Vostatní Svazek: 10 Strana: 0490
Vostatní auterek (masopustní). Hoš. Pol. II. 33. Vz Ostatní.

378187   Vostějkovice Svazek: 4 Strana: 0793
Vostějkovice, dle Budějovice, Wostej- kowitz, ves u Jemnice v Brněnsku.

378188   Vostenky Svazek: 9 Strana: 0377
Vostenky, vz Ostenky.

378189   Vosterský Svazek: 4 Strana: 0793
Vosterský, ého, m., osob. jm. Blk. Kfsk. 233., 239., 1452.

378190   Vôstie Svazek: 7 Strana: 1046
Vôstie, vz Vôst (dod.).

378191   Vostíp Svazek: 4 Strana: 0793
Vostíp, a, m. V. Jan. Blk. Kfsk. 1045.

378192   VostľO Svazek: 9 Strana: 0377
VostľO = ostře.

378193   Vostojavka Svazek: 4 Strana: 0793
Vostojavka, y, f., Wostojawka, myslivna u Ledče.

378194   Vostokov Svazek: 7 Strana: 1046
Vostokov Alex. Cf. Tf. Mtc. 65.

378195   Vostopovice Svazek: 4 Strana: 0793
Vostopovice, dle Budějovice, Wostopo- witz, ves u Brna.

378196   Vostraňky Svazek: 9 Strana: 0377
Vostraňky = prostraňky. Volešná Hoš. 102.

378197   Vostrážka Svazek: 10 Strana: 0490
Vostrážka, y, f., les u Bezděkova. Čas. mor. mus. III. 148.

378198   Vostrev Svazek: 9 Strana: 0377
Vostrev, vz Ostrev.

378199   Vostrlíz Svazek: 7 Strana: 1046
Vostrlíz, u, m., vz Ostrlíz.

378200   Vostrliz Svazek: 8 Strana: 0474
Vostrliz, Brň.; vz Oštrľejz (3. dod.).

378201   Vostro conto Svazek: 4 Strana: 0793
Vostro conto = váš účet, it., u kupců. Kh.

378202   Vostrojiti koho Svazek: 4 Strana: 0793
Vostrojiti koho = ustrojiti. Us. u Ji- lemnice. Ktk.

378203   Vostromeč Svazek: 4 Strana: 0793
Vostromeč, e, m., zám. v Tábor. Blk. Kfsk. 155.

378204   Vostroměřická Svazek: 4 Strana: 0793
Vostroměřická, é, f. V. Hedvika. Vz Blk. Kfsk. LXXXIV. 261

378205   Vostromíř Svazek: 4 Strana: 0794
Vostromíř, e, f., vz Ostromíř.

378206   Vostromířská Svazek: 4 Strana: 0794
Vostromířská z Rokytníka. Vz Blk. Kfsk. 1452.

378207   Vostromířský Svazek: 4 Strana: 0794
Vostromířský z Rokytníka. Vz Blk. Kfsk. 1452.

378208   Vostrov Svazek: 4 Strana: 0794
Vostrov, a, m., vz Ostrov. — V., Wo- strow, myslivna v Milevsku. PL.

378209   Vostrov Svazek: 10 Strana: 0677
Vostrov, a, m. = loupež. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

378210   Vostrovce Svazek: 4 Strana: 0794
Vostrovce (Ostrovce), ves v Písecku. Vz Blk. Kfsk. 73.

378211   Vostrovcová Svazek: 4 Strana: 0794
Vostrovcová, é, f. V. z Kralovic. Vz Blk. Kfsk. 1453.

378212   1. Vostrovec Svazek: 4 Strana: 0794
1. Vostrovec, vce, m., Wostrowetz. V. dolní a horní, vsi u Čimelic. Vz Blk. Kfsk. 650. PL.

378213   2. Vostrovec Svazek: 4 Strana: 0794
2. Vostrovec, vce, osob. jm. O. z Kra- lovic. Vz Blk. Kfsk. 1452.

378214   Vostrovská Svazek: 4 Strana: 0794
Vostrovská, é, f. V z Blk. Kfsk. 1453.

378215   Vostrovský Svazek: 4 Strana: 0794
Vostrovský, ého, m. Vz Blk. Kfsk. 1453.

378216   Vostrovy Svazek: 4 Strana: 0794
Vostrovy, pl., Wostrowy, samota u Mni- chova Hradiště. PL.

378217   Vostrufka Svazek: 8 Strana: 0474
Vostrufka, pl., n. = ostrůvky, název luk u ře. Moravy. List. fil. 1891, 267.

378218   Vostružeň Svazek: 4 Strana: 0794
Vostružeň, vz Ostružno.

378219   Vostruží Svazek: 9 Strana: 0377
Vostruží, n. = ostružiny. Čes. 1. VIII. 380.

378220   Vostružina Svazek: 4 Strana: 0794
Vostružina = ostružina. Us.

378221   Vostružnice Svazek: 9 Strana: 0377
Vostružnice, e, f., pozemek. Hoř. 136.

378222   Vostry Svazek: 4 Strana: 0794
Vostry, Wostry, samota u Hořovic.

378223   Vostrý Svazek: 4 Strana: 0794
Vostrý, ého, m., osob. jm. — V. (Ostré), ves v Táb. Vz Blk. Kfsk. 1222.

378224   Vostrývka Svazek: 10 Strana: 0490
Vostrývka, y, f. = silné vysoké ráhno, skrze něž prostrkány jsou šprosle, od spodu nahoru se zúžující (na otrhávání ovoce s vy- sokých stromů). Mtc. 1902. 7. Sr. Dvoják. — V. = ostrov. Volyně. Čes. 1. XIII. 126.

378225   Vostřebal Svazek: 4 Strana: 0793
Vostřebal, a, m., osob. jm.

378226   Vostřejž Svazek: 9 Strana: 0377
Vostřejž, vostříž = ostříž. Šír. I. 52.

378227   Vostří Svazek: 4 Strana: 0793
Vostří, n. = ostří. Us.

378228   Vostřice Svazek: 10 Strana: 0490
Vostřice = oděnky. Č. Třeb. Čes. 1. XII. 227.

378229   Vostřišovatý Svazek: 9 Strana: 0377
Vostřišovatý. V. louka. 1500. Arch. XVII. 484. Vz: 2. Ostříž (ostříš).

378230   Vostřížek Svazek: 8 Strana: 0474
Vostřížek, žka. m. = krahulák (Zábř.), astur nisus, pták. Brt. D. II. 493.

378231   Vosule Svazek: 4 Strana: 0794
Vosule, Wossule, ves u Prachatic. PL.

378232   Vosum Svazek: 10 Strana: 0490
Vosum = osm. Us.

378233   Vosumnáct Svazek: 10 Strana: 0490
Vosumnáct = osmnáct. Us.

378234   Vosy Svazek: 4 Strana: 0794
Vosy, dle Benátky, Wosy, samota u Ml. Vožice.

378235   Vosyčí Svazek: 9 Strana: 0377
Vosyčí a volší. 1494. Arch. XVII. 447. Vz Osyčí.

378236   Vosyka Svazek: 4 Strana: 0794
Vosyka, y, f., vz Osyka. — V., y, m.. osob. jm. V. Fr., ředitel škol. a spisov. Vz S. N. V. Is. a Václ. Vz Blk. Kfsk. 1076.

378237   Vosym Svazek: 4 Strana: 0794
Vosym (Osy), a. m., ves v Plz. Blk. Kfsk. k. 587.

378238   Voš Svazek: 4 Strana: 0794
Voš, i, f. = veš, die Laus. Na Slov. Čuší jako voš pod chrastou. Mt. S. I. 88. Načo voš kašle, keď nemá pľúc (proč něco pod- nikati, co převyšuje síly). Mt. S. I. 123. Vz Voške, Veš.

378239   Voš Svazek: 9 Strana: 0377
Voš = veš. Vz Veš. Slov.

378240   Voš Svazek: 10 Strana: 0490
Voš. Mohol sa držať, ako voš kožucha. Sb. sl. VII. 130. Co je väčšie ako voš, to odlož. Mus. slov. IV. 29.

378241   Vošahlík Svazek: 4 Strana: 0794
Vošahlík, a, m., osob. jm. Šd.

378242   Vošákati Svazek: 9 Strana: 0377
Vošákati = obíliti. U Křenovic. Vchř.

378243   Vošalík Svazek: 4 Strana: 0794
Vošalík, a, m., osob. jm.

378244   Vošamule Svazek: 10 Strana: 0490
Vošamule, e, f. — veliký klobouk. Č. Buděj. List. fil. 1902. 253.

378245   Vošata Svazek: 4 Strana: 0794
Vošata, y, m., osob, jm.

378246   Vošatka Svazek: 4 Strana: 0794
Vošatka, y, f., vz Ošatka, Kosatka. — V., čes. národ, tanec. Vz S. N.

378247   Vošatka Svazek: 8 Strana: 0474
Vošatka, vz Ošatka. Brt. D. II. 412.

378248   Voščal Svazek: 7 Strana: 1046
Voščal, vošťal, u, m, cerarinus, zastr. Rozk.

378249   Voščal Svazek: 10 Strana: 0490
Voščal, ceraunus, kámen. Rozk. P. 107., ceranius. Rozk. R. 57. Chybou etym. slova ceraunus, v němž viděl překladatel cera = vosk. Mš.

378250   Voščený Svazek: 4 Strana: 0794
Voščený zastr. = voštěný.

378251   Voščina Svazek: 7 Strana: 1046
Voščina, vz Voština Pršp. 19.

378252   Voščiny Svazek: 8 Strana: 0474
Voščiny, pl., f. = souš. Laš. Brt. D. 11. 412.

378253   Voščiti Svazek: 4 Strana: 0794
Voščiti, zastr. = voštiti.

378254   Vošebeliti Svazek: 10 Strana: 0490
Vošebeliti = nějak upravit. Ja jim (koním) to futro v-lím. Dšk. Kom. 5.

378255   Vošednice Svazek: 4 Strana: 0794
Vošednice, vz Osečnice.

378256   Vošechtalý Svazek: 7 Strana: 1046
Vošechtalý = otrhaný. U Studené. Vlchř.

378257   Vošička Svazek: 4 Strana: 0794
Vošička, y, f. = hruška václavka: ple- skačka, planečka, čáslavka španělská, krá- lovna, pasovka, die Plutzerbirn. Vz Rstp. 516.

378258   Vošimulec Svazek: 9 Strana: 0377
Vošimulec, lce, m, pole a les u Podě- šina. Hoš. 102.

378259   Vošitka Svazek: 4 Strana: 0794
Vošitka = ošitka. Us.

378260   Vošítka Svazek: 10 Strana: 0490
Vošítka, y, f. očepek kůže na cepu. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29.

378261   Vošívati koho Svazek: 10 Strana: 0490
Vošívati koho. Blechy ho vošívaly. Faust. 72.

378262   Voškár Svazek: 7 Strana: 1046
Voškár, u, m. = voškorník. Slov. Rr. Sb.

378263   Voške Svazek: 4 Strana: 0794
Voške = vešky, Läuse. Keď stě mu zo zadku obuškom voške treli. Na Slov. Šd.

378264   Voškeruše Svazek: 4 Strana: 0794
Voškeruše, e, f. =jeřáb oskeruch, oske- ruše, oskoruše, oskoruch, sorbus domestica. Vz Rstp. 512.

378265   Voškeruše Svazek: 10 Strana: 0490
Voškeruše =mišpule. Mtc. 1902. 11.

378266   Voškloubnouti Svazek: 4 Strana: 0794
Voškloubnouti, bnul a bl, utí. Ceny vobilní (obilní) voškloubly = jsou menší. Kb.

378267   Voškobrd Svazek: 7 Strana: 1046
Voškobrd, u, m., Wolfsberg, vrch u Po- děbrad. Řvn. 432.

378268   Voškobrchský Svazek: 4 Strana: 0794
Voškobrchský z Voškobrch. Vz Blk. Kfsk. 901.

378269   Voškomrdělý. V Svazek: 9 Strana: 0377
Voškomrdělý. V. liška, mutilenta vulpes. Rozb III. 694., Vz Oškomrděti.

378270   Voškorník Svazek: 4 Strana: 0794
Voškorník, u, m., xanthium strumarium, rostl. Mt. S. VIII. 1. 24.

378271   Voškorník Svazek: 7 Strana: 1046
Voškorník. Či má býti voškovník ?

378272   Voškovník Svazek: 7 Strana: 1046
Voškovník, vz Voškorník (dod.), což asi chybné jest. V ZObz. XXI. 267. také voškovník.

378273   Voškrd Svazek: 4 Strana: 0794
Voškrd, u, m. = oškrd. Us.

378274   Voškrda Svazek: 10 Strana: 0490
Voškrda, y, m. Klevetný starý v. Zvon III. 124.

378275   Vošky Svazek: 8 Strana: 0474
Vošky = svrbivka na nohou. Slov. Zátur. Cf. Voške.

378276   Vošky Svazek: 9 Strana: 0377
Vošky = svrbivka. Lidové léčení vošek (na nohách pod palci a šlapadlem). Vz Sbor. slov. III, 161.

378277   Vošlach Svazek: 9 Strana: 0377
Vošlach = ošlejch. Ezop. 25. 12.

378278   Vošlanda Svazek: 4 Strana: 0794
Vošlanda, y, m. V. Pal. Vz Blk. Kfsk. 989.

378279   Vošlapek Svazek: 7 Strana: 1046
Vošlapek, pku, m. = sláma z boty Mtc. 1891. 101.

378280   Vošléch Svazek: 8 Strana: 0474
Vošléch, u, m. = pažítka. Záp. Mor. Brt. D. II. 412. Vz Ošlejch. Dle Brt. D. II. 499. vošlejch, pažítka (val.), kundraska (val.). fryzloch (sev. Mor.), allium schoenopr., rostl.

378281   Vošléška Svazek: 7 Strana: 1046
Vošléška, y, f. (jinde vosléska) = maza- nice, kluzká půda, když země rozmrzá. Z rána se dělává v. Mor. Neor.

378282   Vošmenda Svazek: 8 Strana: 0474
Vošmenda, y, m . přítok Kamenice u Vy- sokého. Nár. list. 1893. č. 228.

378283   Vošmenka Svazek: 7 Strana: 1046
Vošmenka, y, f. řeka v Semilsku. Mír. 147.

378284   Vošmik Svazek: 9 Strana: 0377
Vošmik, u, m., pozemek. Hoř. 136.

378285   Vošna Svazek: 4 Strana: 0794
Vošna, vz Vosna.

378286   Vošňák Svazek: 4 Strana: 0794
Vošňák, u, m., osník, nůž bednářský. V Krkš. Kb.

378287   Vošnupka Svazek: 7 Strana: 1046
Vošnupka, y, m. = ošňupka, otrapa U Kr. Hrad. Kšť

378288   Vošoust Svazek: 4 Strana: 0794
Vošoust, a, m., der Lump Us. Holk.

378289   Vošoustnouti koho Svazek: 7 Strana: 1046
Vošoustnouti koho = napáliti, ošiditi. 1558. Wtr. Obr. I. 185.

378290   Vošplav Svazek: 9 Strana: 0377
Vošplav, U, m. = modrý kamének ve vodě rozpustný, z Waschblau. Př. star. V. 9.

378291   Vošta Svazek: 4 Strana: 0794
Vošta, y, m., osob. jm. Šd.

378292   Vošťál Svazek: 4 Strana: 0794
Vošťál, a, m., osob. jm. — V., cerarinus (kámen), zastr. Rozk.

378293   Vošťanka Svazek: 4 Strana: 0794
Vošťanka, y, f., rus. = voskové plátno, klejanka, die Wachsleinwand. D.

378294   Vošťankář Svazek: 4 Strana: 0794
Vošťankář, e, m., der Wachsleinwand- verfertiger. Techn. I. 203.

378295   Vošťankový Svazek: 4 Strana: 0794
Vošťankový, von Wachsleinwand. Techn. I. 121.

378296   Vošťavek Svazek: 4 Strana: 0794
Vošťavek, vka, m., Woschtiavek, samota u Křelovic.

378297   Voště Svazek: 4 Strana: 0794
Voště, ěte, n., der Wechselbalg. Us. Boč. exc.

378298   Voštěk Svazek: 4 Strana: 0794
Voštěk, u, m., demin. slova: vosk. L.

378299   Voštěnec Svazek: 4 Strana: 0794
Voštěnec, nce, m., ceratus, das Wachs- pflaster. Dle Jg. v dotat. lépe než: voskenec.

378300   Voštěnka Svazek: 7 Strana: 1046
Voštěnka, y, f. = vošťanka. Mz. Mkl.

378301   Voštěný Svazek: 4 Strana: 0794
Voštěný = z vosku, od vosku, Wachs-. V. svíce, Alx. HP. 1., mýdlo. Techn.

378302   Voštěpačka Svazek: 8 Strana: 0474
Voštěpačka, y, f. = sekera. Hrš. Nách. 1. 452. Cf. Oštěpačka.

378303   Voštěpiště Svazek: 8 Strana: 0474
Voštěpiště, ě, n. Uhodil ho, a z se pře- vrhl a já jej zavrhl voštěpištěm (zaštítil). Arch. XIII. 513.

378304   Voštěrálek Svazek: 4 Strana: 0794
Voštěrálek, lka, m., osob. jm. Mus. 1880. 448.

378305   Voští Svazek: 4 Strana: 0794
Voští, n., die Bienenzellen. Zlob.

378306   Voští Svazek: 10 Strana: 0490
Voští, n. hadnice. Husám, kozám se seká v. Litom. 56.

378307   Voštice Svazek: 7 Strana: 1046
Voštice, dle Budějovice, ves. VSlz. II. 215.

378308   Voštice Svazek: 10 Strana: 0490
Voštice, e, f. místo: vojštice staré zemské cesty k hranicím vedoucí. Vz Litom. 56.

378309   Voštíček Svazek: 4 Strana: 0794
Voštíček, vz Vosk.

378310   Voština Svazek: 7 Strana: 1046
Voština. Med z úst jde atd. Theurer Honig, den man vom Stachel leckt.

378311   Voština Svazek: 8 Strana: 0474
Voština, y, f= ostí ječmenné. Vz Ostina. Záp. Mor. IM. D. II. 412.

378312   Voština, voštinka Svazek: 4 Strana: 0794
Voština, voštinka, y, f. = včelní ko- můrka, chaloupka, die Bienenzelle. V. — V. = vosková buňka prázdná. Hk. V úle jest jenom v. Šd. — V. = plást, die Wabe, der Wachskuchen, die Wachstafel. D., Prm. — V. = kal vosku n. medu. V-ny dotlačo- vati. Vz Pozdě. Č. Šašek med líže a vo- štiny mu v hrdle váznou. Č. M. 82. Pra- videlně jde med z úst; kdežto v-ny v hrdle váznou. Hrb.

378313   Voštinář Svazek: 4 Strana: 0794
Voštinář, a, m. V. chodí po světe sku- povat u včelařů voštiny a med a prodává velkým obchodníkům ve městech. Der Wachs- kuchen-, Honighändler. Na Slov. Dbš. Obyč. 100.

378314   Voštinatý Svazek: 4 Strana: 0794
Voštinatý = plný voštin, wabenreich. V. med. Us.

378315   Voštinný Svazek: 4 Strana: 0794
Voštinný, wabig, Wachsscheiben-. Dch.

378316   Voštinovatý Svazek: 4 Strana: 0794
Voštinovatý = jako voštiny. Lišej v. Krok. I. a. 94.

378317   Voštinový Svazek: 4 Strana: 0794
Voštinový = z voštin, Wachs-. V. koule, Wachswinde. D.

378318   Voštip Svazek: 4 Strana: 0794
Voštip, a, m., osob. jm. Vz Blk. Kfsk. 1193., 1097.

378319   Voštipka Svazek: 4 Strana: 0794
Voštipka, y, f., samota u Prahy.

378320   Voštíralý Svazek: 4 Strana: 0794
Voštíralý = okoralý. Vz Oštíralý.

378321   Voštiti Svazek: 4 Strana: 0794
Voštiti = voskovati. L.

378322   Voštník Svazek: 4 Strana: 0794
Voštník, a, m. = voskář. Tk. II. 375.

378323   Voštník Svazek: 8 Strana: 0474
Voštník = voskář. Arch. XV. 539.

378324   Voštnosť Svazek: 4 Strana: 0794
Voštnosť, i, f., die Gelblichkeit, Wachs- farbe. V. barvy. Sal. 26. 16

378325   Voštný Svazek: 4 Strana: 0794
Voštný = žlutý jako vosk, wachsfarbig Ja.

378326   Vošťovice Svazek: 4 Strana: 0794
Vošťovice, dle Budějovice, Woschtiowitz, ves u Sobotky. PL.

378327   Vot-um Svazek: 4 Strana: 0795
Vot-um, a, n. = slib učiněný Bohu. — V. = mínění projevené hlasováním, hlas; v. consultativum, hlas poradný; v. decisivum. hlas rozhodný; v. separatum, hlas zvláštní, náhled n. zdání zvláštní; v. virile, hlas vi- rilní n. osobní (ve sněmu) atd. — V. důvěry n. nedůvěry. Vz S. N.

378328   Votace Svazek: 4 Strana: 0794
Votace, e, f., z lat. = hlasování, die Ab- stimmung, Votirung.

378329   Votáč Svazek: 9 Strana: 0377
Votáč, e, m. Míti v. = mnoho práce. Kub. 365.

378330   Votáčka Svazek: 4 Strana: 0794
Votáčka, y, f. = otáčka. Žádný z pánuov ani z vládyk z soudu zemského aby nemlu- vil a v-ček žádných aby k stranám nebylo. Arch. V. 506.

378331   Votáčka Svazek: 7 Strana: 1046
Votáčka = kokotice. U N. Města. Brt.

378332   Votáčka Svazek: 8 Strana: 0474
Votáčka, vz Otáčka (dod. 1.). Je jako v. (kokotice) v obilí (o dotěrném). Nár. list. 1894. č. 196. odp. feuill.

378333   Votáčka Svazek: 9 Strana: 0377
Votáčka (otáčka), y, f. V. dobytka = otáčení, zahánění, aby nevešel do škody. Čes. 1. VIII. 380.

378334   Votad Svazek: 8 Strana: 0474
Votad m. odtad, d odsuto. Dšk. Jihč. 1. 17.

378335   Votáhlíček Svazek: 8 Strana: 0474
Votáhlíček, čku, m., pláštik. Wtr. Krj. D. 644.

378336   Votajď Svazek: 9 Strana: 0377
Votajď = odtud. Dšk. Vok. 56.

378337   Votajkovitý Svazek: 4 Strana: 0794
Votajkovitý. Vaše pšenice nebyla v-tá (žádný klas nevyrazil později). V Kunv. Msk.

378338   Votajky Svazek: 7 Strana: 1046
Votajky = okraje nedozrálého obilí na poli NZ. I. 545.

378339   Votajky Svazek: 9 Strana: 0377
Votajky m. votavky (letorosty). Hoř. 76.

378340   Votall Svazek: 8 Strana: 0474
Votall, vz Otah, Odtah. Na dlouhé v-hy. rozvláčně. Záp. Mor. Brt. D. 11. 412.

378341   Votanka Svazek: 4 Strana: 0794
Votanka, y, f., Wotanka, samota u Chrasti.

378342   Votant Svazek: 4 Strana: 0794
Votant, a, m. = hlasující, der Stimmgeber, Votant.

378343   Votátok Svazek: 8 Strana: 0474
Votátok = odtud. U mor. Kruml. Brt. D. II. 220.

378344   Votava Svazek: 4 Strana: 0795
Votava, y, f., v obec. mluvě = otava. — V., y, m., osob. jm. — V. Bartol., hudeb., † 1787. Vz S. N. — V. Pav. Jir. H. 1. II. 332., Jg. H. 1. 654.

378345   Votava Svazek: 7 Strana: 1046
Votava, y, f., čes. tanec.

378346   Votava Svazek: 9 Strana: 0377
Votava m. Otava.

378347   Votavče Svazek: 7 Strana: 1046
Votavče, ete, n. = kuře v čas otav vy- líhnuté. Us Kšť.

378348   Votavka Svazek: 9 Strana: 0377
Votavka, y, f. = vůz na otavu Bukovsko. Kub. 158. — V., druh slepic. Strak. Kub. 159.

378349   Votavnice Svazek: 10 Strana: 0490
Votavnice, louky u Laviček. Čas. mor. mus. III. 148.

378350   Votec Svazek: 10 Strana: 0677
Votec, tce, m. = otec. 1492. Arch. XXII. 41.

378351   Votelec Svazek: 4 Strana: 0795
Votelec, lce, m., dvůr v Čásl. Blk. Kfsk. 379.

378352   Voteleč Svazek: 4 Strana: 0795
Voteleč, lče, m., Wotelesch, dvůr u Plaňan.

378353   Votěra Svazek: 4 Strana: 0795
Votěra, y, m., osob. jm. Šd.

378354   Votesánek Svazek: 10 Strana: 0490
Votesánek, nka, m. veliký jedlík. Vz Litom. 79.

378355   Votěšice Svazek: 4 Strana: 0795
Votěšice, ves v Plzeňsku. Vz Blk. Kfsk. 484.

378356   Votěšín Svazek: 4 Strana: 0795
Votěšín, a, n., ves v Plzeň. Blk. Kfsk. 668.

378357   Votešník Svazek: 7 Strana: 1046
Votešník, a, m. = vetešník. Slov. Loos.

378358   Votěž Svazek: 4 Strana: 0795
Votěž = otěž. Us.

378359   Votěžník Svazek: 4 Strana: 0795
Votěžník, a, m. = otěžník, vozka otěž držící. Vlč.

378360   Votchať Svazek: 4 Strana: 0795
Votchať = vopchať.

378361   Votchý Svazek: 8 Strana: 0474
Votchý = vetchý. Slov. Zátur.

378362   Votice Svazek: 10 Strana: 0490
Votice = hlavatka, ryba. Sb. sl. 1901. 163.

378363   Votice, Otice Svazek: 4 Strana: 0795
Votice, Otice, dle Budějovice, mě. v Tá- borsku. Vz S. N., Otice. Od Oty. Pal. Rdh. I. 135. Cf. Blk. Kfsk. 241. — V., ves u Ří- čan.

378364   Votický Svazek: 4 Strana: 0795
Votický -Řeh. (Říha), spisov. ku konci 15. stol. Vz Jir. H. l. II. 332.

378365   Votický Svazek: 7 Strana: 1046
Votický. O v. zvonu vz v Sbtk. Krat. h. 131.

378366   Votík Svazek: 4 Strana: 0795
Votík, a, m., osob. jm. Arch. I. 256., II. 140.

378367   Votíkat Svazek: 10 Strana: 0490
Votíkat = otékati. V-la mu noha. Hoš. Pol. 145.

378368   Votíková Svazek: 4 Strana: 0795
Votíková, é, f. Vz Blk. Kfsk. 1453.

378369   Votín Svazek: 4 Strana: 0795
Votín, a. m., Wottin, ves a) u Klatov, b) u Vel. Meziříčí, c) u Jihlavy. PL., Blk. Kfsk. 1452.

378370   Votinoves Svazek: 7 Strana: 1046
Votinoves, vsi, f., od toho votinský n. votinovský. Na Mor. Brt. D. 153.

378371   Votinský Svazek: 7 Strana: 1046
Votinský, vz předcház.

378372   Votipera Svazek: 10 Strana: 0490
Votipera, y, m. Co ten v. ? Jrsk. XXIX. 72. Ty v-ro bláznovská! Ib XX. 2. 350., Zvon III. 662.

378373   Votiva Svazek: 9 Strana: 0377
Votiva, y, f. = requiem. Wtr. Part. 272.

378374   Votivka Svazek: 7 Strana: 1046
Votivka, y, f., z lat. = votivní mše. Us. Pdl.

378375   Votivní Svazek: 4 Strana: 0795
Votivní, z lat. = slibný. V. desky, obrazy, malby, oltáře. Vz S. N. V. chrám ve Vídni.

378376   Votjízka Svazek: 8 Strana: 0474
Votjízka, y, f. = zájezek? V řece v-kv dělati. Arch. XIII. 437.

378377   Votka Svazek: 4 Strana: 0795
Votka, y, m. V. Jan, kněz a spisov. Vz Tf. H. 1. 182. — V., y, f. = otka. Us.

378378   Votka Svazek: 7 Strana: 1046
Votka Jan Kř., kněz a spisovatel. Cf. skratek: V.V.

378379   Votka Svazek: 10 Strana: 0490
Votka Jan, spis. Tk. Pam. I., 500.

378380   Votkát Svazek: 9 Strana: 0377
Votkát = odkud. Slov. Čes. 1. X. 69.

378381   Votkolek Svazek: 9 Strana: 0377
Votkolek, votkorek, vz Vokorek. Hoš. 102.

378382   Votký Svazek: 10 Strana: 0490
Votký = vetchý. Slov. Phľd. XXIV. 605.

378383   Votmeknouti Svazek: 8 Strana: 0474
Votmeknouti = odemknouti. V. truhlu. Arch. XIII. 462. Votojce = otoč se. Brt. D. II. 13l.(Zábř.).

378384   Votměti se někde Svazek: 9 Strana: 0377
Votměti se někde = do tmy tam zůstati. Hoš. 183.

378385   Votmice Svazek: 4 Strana: 0795
Votmice, vz Otmice.

378386   Voto Svazek: 10 Strana: 0490
Voto, vz O to zde.

378387   Votoček Svazek: 4 Strana: 0795
Votoček, čka, m., osob. jm. V. Jindř., sochař, nar. 1828.

378388   Votoček Svazek: 10 Strana: 0490
Votoček Emil, docent a spis. chem.

378389   Votočka Svazek: 4 Strana: 0795
Votočka, y, m., osob. jm.

378390   Votoch Svazek: 4 Strana: 0795
Votoch, u, m. = poslední čtvrť měsíce. Jaký v., taký nov. Němc. III. 253.

378391   Votoš Svazek: 9 Strana: 0377
Votoš = veteš. Slov. Pbľd. 1897. 314.

378392   Votovati Svazek: 4 Strana: 0795
Votovati = hlasovati, hlas odevzdati; o něco se usnésti, abstimmen, votiren, be- schliessen.

378393   Votráviti Svazek: 4 Strana: 0795
Votráviti = otráviti. Us.

378394   Votrelstvo Svazek: 7 Strana: 1046
Votrelstvo, a, n. = vetřelstvo. Slov. Dbš Úv. 108.

378395   Votrhánkovic Svazek: 4 Strana: 0795
Votrhánkovic mlýn, Wotrhanker Mühle, u Unoště.

378396   Votrotice Svazek: 4 Strana: 0795
Votrotice (Otrotice), ves v Čásl. Vz Blk. Kfsk. 573.

378397   Votroubek Svazek: 4 Strana: 0795
Votroubek, bka, m., osob. jm. Šd.

378398   Votruba Svazek: 4 Strana: 0795
Votruba, y, f., vz Otruba. — V., y, m., osob. jm.

378399   Votrubec Svazek: 4 Strana: 0795
Votrubec, bce, m., os. jm. Mus. 1880. 372.

378400   Votrubů Svazek: 4 Strana: 0795
Votrubů mlýn, u Třebíče. Tč.

378401   Votruby Svazek: 8 Strana: 0474
Votruby, z Otryby (místo). Čern. Př. 33.

378402   Votrusky Svazek: 8 Strana: 0474
Votrusky. Arch. XV. 98. Vz Otrusky.

378403   Votrušice Svazek: 4 Strana: 0795
Votrušice, vz Větrušice.

378404   Vottava Svazek: 4 Strana: 0795
Vottava, y, m. V. Šeb. Vz Jg. H. 1. 654.

378405   Votule Svazek: 4 Strana: 0795
Votule, v Jg. Slov. chybně m.: rotule. Č.

378406   Votuší Svazek: 4 Strana: 0795
Votuší, ího, n. (Votuzy, Otuže), ves v Jič. Vz Blk. Kfsk. 810.

378407   Votvovice Svazek: 4 Strana: 0795
Votvovice, dle Budějovice, Wotwowitz, ves u Velvar.

378408   Votvrňů Svazek: 4 Strana: 0795
Votvrňů mlýn u Dačic. Tč.

378409   Votyča Svazek: 7 Strana: 1046
Votyča, e, f = koza s růžky jako vi- dlička. Cf. Vidlica. Mor. Brt.

378410   Votyd Svazek: 9 Strana: 0377
Votyd m. odtud. Dšk. Vok. 52.

378411   Votýpka Svazek: 4 Strana: 0795
Votýpka, y, f., vz Otep. — V., y, m., os. jm. V. Jos., kněz a spis., † 1870. Vz S. N., Jg. H. 1. 654. — V., Jos., učitel. Vz Ib.

378412   Vou Svazek: 8 Strana: 0474
Vou = vůl. V Čade. Phľd. 1893. 372.

378413   Vouditi Svazek: 4 Strana: 0795
Vouditi, vúditi, il, ěn, ění = spojiti, ein- gliedern. Rostl. III. a. 114.

378414   Voucherka Svazek: 4 Strana: 0795
Voucherka, y, f., voucheria, řasa žabin- covitá. Rostl. I. 273. a.

378415   Voupolky Svazek: 8 Strana: 0474
Voupolky. Drželi se v. Wtr. St, Pr. 113. Popadněte ho v. (vejpůlky). Wtr. St, nov. 130.

378416   Vous Svazek: 4 Strana: 0795
Vous, u, m., fous; vousy, pl., m. Vous jen jeden vlas, der Bart. Vz S. N., Fousy. Vousy, valousy, krňousy, licousy. Š. a Ž. U Opavy: fus, a, fusky, pl. m. Klš. Vousy za- ječí, Bart., kočičí. Fúsek = chmýř, der Milch- bart. (Cf. Má pod nosem pápení; Bije sa s housatama; Má ještě mléko na bradě). Na Slov. Míti vousy jako strniště, jako struhadlo (tvrdé, povyrostlé); Někomu vousky hladiti, den Bart streicheln; Vousy k holení namy- dliti, holiti, stříhati; Do vousů mumlati, in den Bart hineinbrummen. Dch. Ten člověk je vous na vousu (má husté vousy). Tbz. Má-li někdo jenom kníry, říká se potupně: Má pod nosem fúsa a v hubě viks. Na Vsacku. Vck. Ona taky má pod nosem fousa; Nejez slanin, narostou ti fousa. Mor. Šd. My se pod vous usmíváme; Rozježený vous; Do vousu vždy mručel. Kká. Td. 199., 114., 148. Vousem stříhá, prská. Ib. 294. Kde jsou vousy, tam je rozum. Sk. Kdyby měla paní teta vousy, byla by panem strýcem. Bayer. Do vousů si něco povědíti (pravdu). Sm. To mi nejde pod vousy (nelíbí se). Ta holka má vousy (rozum). Má tři vousy pěti řa- dami (málo; vz Holobrádek). Č. Vz Vlas, Vlšk. 181. a S. N. — Vousy sv. Ivana = kavil pernatý, stipa pennata, das federige Pfriemengras. Kk. 110., Čl. Kv. 101.. FB. 8., Schd. II. 262., Čl. 155. — V-sy u rostlin v otépkách buď přímo postavené, buď hvěz- dovitě rozložené. Rostl. V. = chomáč nebo řada široká hustá chlupů na listech anebo částkách květových. Vz Rst. 516.. 174. V. na vinici = drobné kořínky okolo révy, fazory. Čk. Proč má ječmen vousy? Šd. — V., ves zašlá v Žatecku. Blk. Kfsk. 599.

378417   Vous Svazek: 7 Strana: 1046
Vous. Cf. Mkl. Etym. 223. b., Slov. zdrav., Fous. O užitečnosti vousu vz Kv. 1884. 654. Míti vous z práce (věděti si s ní rady). U Vel. Postřelmově. A. Krmela. Úprava vousů u starých Čechů. Vz Zbrt. Krj. I. 228. - V. magnetické. NA. V. 287.

378418   Vous Svazek: 8 Strana: 0474
Vous. Cf. Gb. H. ml/l. 48., 433. V. v XV. a XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 38., 56., 413., 128. V. (brada) kněží. Ib. 192., 550. — Vousy sv. Ivana, čertoro peří, stipa. pennata, rostl. Brt. D. II. 507.

378419   Vous Svazek: 9 Strana: 0377
Vous. Vz Zát. Př. 65. nn., VI. odst. 7., Fúzy, Vousy. — Vousy = rourky na spodní části hlavičky houby. Mor. Čes. 1. IX. 105.

378420   Vous Svazek: 10 Strana: 0490
Vous. Má zrzavý vous, lépe: vousy. Hlavn. 55. Nechat si vousy růsti (státi), šp. m.: bradu spustiti. 1571. Vodič. Mtc. 1901. 380. Mysli, že ma Slezsko a Rakusy, a ene ma pod nosem fusy (o pyšném). Vlasť L 235.

378421   Vousáč Svazek: 4 Strana: 0795
Vousáč, e, m. = vousatý. V. chlupatý (nadávka). Mor. Šd.

378422   Vousáč Svazek: 7 Strana: 1046
Vousáč, leistus, Bartlaufkäfer, brouk Kk. Br. 26.

378423   Vousáč Svazek: 8 Strana: 0474
Vousáč, e, m., leistus, brouk. V. červeno- hnědý, 1. rufescens, hnědočerný, piceus, modrý, spinibarbis, rezavý, ferrujiineus. Klim. 11.

378424   Vousáč Svazek: 9 Strana: 0377
Vousáč, e, m. = filosof. Hrub. Cic. Dob. 139

378425   Vousačka Svazek: 4 Strana: 0795
Vousačka, y, f. = vousatka.

378426   Vousák Svazek: 4 Strana: 0795
Vousák, a, m. V. zelený, bucco viridis, pták. Frč. 359.

378427   Vousák Svazek: 7 Strana: 1046
Vousák, megalaema, pták. Cf. Brm. II. 199.—200., Ott. V. 123.

378428   Vousan Svazek: 4 Strana: 0795
Vousan, a, m., pogonias, pták. Krok. I. c. 118.

378429   Vousanka Svazek: 7 Strana: 1046
Vousanka, y, f., mostella, ryba. Brm. III. 3. 196.

378430   Vousanka Svazek: 9 Strana: 0377
Vousanka, moř. ryba. Vz Ott. XVII. 785.

378431   Vousatcovitý Svazek: 4 Strana: 0795
Vousatcovitý. V. rostliny, myoporineae. S. N. V. 584., Rstp. 1209., 1715.

378432   Vousatec Svazek: 4 Strana: 0795
Vousatec, tce, m. = vlasatec, řežnice, ječmenka, elymus, das Haargras. Slb. 148., S. N.

378433   Vousatec Svazek: 7 Strana: 1046
Vousatec, bryopogon, lišejník. Nk. J.

378434   Vousatěnec Svazek: 4 Strana: 0795
Vousatěnec, nce, m., myoporum. Rostl. I. 246.

378435   Vousatěnka Svazek: 7 Strana: 1046
Vousatěnka, y, f., barbula, mech list- natý. Vz Ott. II. 302.

378436   Vousatěti Svazek: 4 Strana: 0795
Vousatěti, ěl, ění, einen Bart bekommen. Us.

378437   Vousatiti Svazek: 4 Strana: 0795
Vousatiti, il, ěn, ění, Jemanden den Bart wachsen lassen. — co: něčí líce. Měst. bož. II. 11.

378438   Vousatka Svazek: 4 Strana: 0795
Vousatka, y, f., andropogon, rostl. Ci. Kv. 100., FB. 7., Slb. 131., S. N., Rstp. 1715.

378439   Vousatka Svazek: 7 Strana: 1046
Vousatka. Cf. Ott. II. 305., Ves. 1880. 16.

378440   Vousatosť Svazek: 4 Strana: 0795
Vousatosť, i, f., die Bärtigkeit. Rk.

378441   Vousatý Svazek: 4 Strana: 0795
Vousatý, fousatý, bärtig. Ten jest celý v. Us.

378442   Vousatý Svazek: 10 Strana: 0490
Vousatý. V. pšenice. Us. Rgl. Vousek, sku, m., rostl. Vz Koniklec zde.

378443   Vousek Svazek: 4 Strana: 0795
Vousek, sku, m., das Bärtchen. — V., vousky, pl. V. boží, die Küchenschelle, Oster- blume. Rk. — V ska, m., der ein Bärtchen hat. Rk. 261*

378444   Vousenka Svazek: 4 Strana: 0796
Vousenka, y, f., haeruca, der Bartwurm. Šm.

378445   Vousinatý Svazek: 4 Strana: 0796
Vousinatý = vousatý. PL

378446   Vousisko Svazek: 4 Strana: 0796
Vousisko, a. n. = špatný, ohavný vous, hässlicher Bart. Šd., Č.

378447   Vouska Svazek: 4 Strana: 0796
Vouska, pl., n. = vousy. Vz Vous. Mor. Šd.

378448   Vousnice Svazek: 4 Strana: 0796
Vousnice, e, f. = vousatka. Šp.

378449   Vousoholič Svazek: 4 Strana: 0796
Vousoholič, e, m., der Bartscherer. Rk.

378450   Vousonosec Svazek: 9 Strana: 0377
Vousonosec, sce, m., motýl. Exl. 163.

378451   Vousovatý Svazek: 4 Strana: 0796
Vousovatý = vousatý. Rk.

378452   Vousový Svazek: 7 Strana: 1046
Vousový lišej, Bartflechte.

378453   Vousový Svazek: 10 Strana: 0490
Vousový. Zánět míšků vousových, men- tagra. Ktt.

378454   Vousy Svazek: 9 Strana: 0377
Vousy = ovsy a fousy = vousy. V Krkonš. Nár. list. 1899. é. 161. 1.

378455   Vousy Svazek: 10 Strana: 0490
Vousy, vz Vous.

378456   Vovce Svazek: 10 Strana: 0490
Vovce = ovce. Us.

378457   Vovčí Svazek: 4 Strana: 0796
Vovčí = ovčí. Us., Pass. 10. (Hý. ).

378458   Vovedne Svazek: 8 Strana: 0474
Vovedne = v hromadě, pohromadě. Ľud a s n.in v. oddaná intelligencia. Phľd. XII. 395. Sedeli v. na konci stola. Ib. 1896. 651.

378459   1. Voves Svazek: 4 Strana: 0796
1. Voves, vz Oves.

378460   2. Voves Svazek: 4 Strana: 0796
2. Voves, vsa, m., osob. jm. Vz Blk. Kfsk. 966., 999.

378461   Voves Svazek: 8 Strana: 0474
Voves, čes. tanec. Vz NZ. III. 443., Tanec čes. (3. dod.).

378462   Voviesť Svazek: 8 Strana: 0474
Voviesť = revésti. Slov. Kal. S. 205.

378463   Vovísek Svazek: 8 Strana: 0474
Vovísek, ska, m., vz Zvonoblík (3. dod.).

378464   Vovita Svazek: 4 Strana: 0796
Vovita, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

378465   Vovocka Svazek: 10 Strana: 0490
Vovocka, y, f. = vodnice? Litomyšl. Čes. l. XIII. 251.

378466   Vovocovka Svazek: 10 Strana: 0490
Vovocovka, y, f. = ovocová polévka. Vz Ovocovka.

378467   Vovocový Svazek: 10 Strana: 0490
Vovocový. V. polévka. Vz Ovocová.

378468   Vovrant Svazek: 7 Strana: 1046
Vovrant, u, m. = svačina. Vz Olevrant, Slov.

378469   Vovrták Svazek: 7 Strana: 1046
Vovrták, u, m. = náčiní bednářské. Wtr. Obr. 589.

378470   Vovsnej Svazek: 9 Strana: 0377
Vovsnej m. ovesný. V. chlebíček. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 32.

378471   Vovterek Svazek: 7 Strana: 1047
Vovterek, rku, m. = úterek. Uh. Brt D. 285.

378472   Vovždy Svazek: 8 Strana: 0474
Vovždy = vždy. Slov. Kal S. 205.

378473   Voyage Svazek: 4 Strana: 0796
Voyage (fr., voajáž) = cesta, pouť, Reise. f.

378474   Voyageur Svazek: 4 Strana: 0796
Voyageur (voajažér), a, m. = pocestný, poutník, Reisender, m.

378475   Vóz Svazek: 4 Strana: 0796
Vóz = vůz, zastr. Ž. wit. 67. 18. Posud na Slov. Vz Vůz.

378476   Vozabal Svazek: 4 Strana: 0796
Vozabal, a, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1045.

378477   Vozabalka Svazek: 4 Strana: 0796
Vozabalka, y, f., os. jm. Blk. Kfsk. 1223.

378478   Vozabul Svazek: 4 Strana: 0796
Vozabul, a, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1069.

378479   Vozacko Svazek: 10 Strana: 0677
Vozacko, a, n. = klouzačka na ledě. Brt. Sl.

378480   Vozač Svazek: 4 Strana: 0796
Vozač, e, vozař, e (vozár, a), m. = vozka, der Fuhrmann. Na Slov. Bern.

378481   Vozač Svazek: 8 Strana: 0474
Vozač, e, m. = důlní dělník, Hundstosser, m. Ott. XI. 607., Nár. list. 1894. č. 129. odp.

378482   Vozačka Svazek: 4 Strana: 0796
Vozačka, y, f., die Fahrt, der Weg. Na Slov. Ssk.

378483   Vozačka Svazek: 7 Strana: 1047
Vozačka = klouzačka. Slez. Šd. Na Hané. Vck.

378484   Vozadlo Svazek: 7 Strana: 1047
Vozadlo, a, n. = vozíčka, vození se po ledě. Vz Brt. Dt. 208.

378485   Vozák Svazek: 4 Strana: 0796
Vozák, a, m. = kůň do vozu, das Wagen- pferd. U Rychn. Hosp. — V., osob. jm.

378486   Vozák Svazek: 10 Strana: 0677
Vozák, a, m. V. dělal celý vůz (kolář). Wtr. Řem. 146.

378487   Vozakovec Svazek: 4 Strana: 0796
Vozakovec, vce, m., myslivna u Karviny ve Slezsku. Tč.

378488   Vozár Svazek: 4 Strana: 0796
Vozár, vz Vozáč. Vz železo viezli. Dbš. Sl. pov. I. 90., Němc. Čím lepše koně za- práhneš do voza jedného, víc utratíš, jestli nemáš vozára dobrého. Na Slov. Tč. — V. = převozník. Č. 1. 164.

378489   Vozáreň Svazek: 4 Strana: 0796
Vozáreň, rně, f. = vozárna. Na Slov. Bern.

378490   Vozárna Svazek: 4 Strana: 0796
Vozárna, y, f. = kůlna na vozy, das Wagenhaus, die Wagenschupfe. — V., die Wagenfabrik. Šd.

378491   Vozař Svazek: 4 Strana: 0796
Vozař, e, jm., vz Vozáč. — V., der Wagen- fabrikant. Šd.

378492   Vozařiti Svazek: 4 Strana: 0796
Vozařiti = vozařem býti, Fuhrmann sein. Bern.

378493   Vozářiti Svazek: 4 Strana: 0796
Vozářiti, vz Ozářiti.

378494   Vozařství Svazek: 4 Strana: 0796
Vozařství, n. = vozatajství, das Fuhr- wesen, Fuhrmannswesen.

378495   Vozataj Svazek: 7 Strana: 1047
Vozataj, vector. Sv. ruk 321., Wtr. Obr I. 516. nn., Ezp. 1687., Bhm. 36., Tk VIII. 389., Arch. VII. 567. (1482.), Koll. III. 43 V. vedlé vozotaj. Mkl. aL. 74.

378496   Vozataj, e, vozatajek Svazek: 4 Strana: 0796
Vozataj, e, vozatajek, jka, vozatajík, a, m. = vozič, vozka, kočí, vozník, der Wa- genknecht. Tk. II. 389., Bž. 18., 230., Bj. V MV. nepravá glossa. Pa. Jest to proti přirození, aby v. koní, rozum libosti po- slouchal. V. V. povojní, der Stangenreiter. Čsk. Dobrý v. okročí zlý šlak. Ctib. Hád. Neb v-je sú měli pokorného a tichého, jho sladké a břiemě lehké; Jede-li v. na koni a zle vóz spravuje, tak že se chýlí k převrá- cení, musí býti pokřik na v-je, ale ne na vóz; A jakož v. veze vóz, tak Buoh vedl lid ten do země slíbené. Hus II. 54., 117., III. 18. (Tč. ). — V., der Wagenlenker. Us., Alx. HP. 82. V. římský a řecký vz Vlšk. 42., 376. — V. = kdo z platu lidi vozí, der Lohnkutscher. Dal. k. 94. — V. = souhvězdí, der Fuhrmann, Bootes. V. — Vz Vozotaj.

378497   Vozatajík Svazek: 4 Strana: 0796
Vozatajík, a, m., vz Vozataj. — V., u, m. = kování na konci oje, formánek, das Deichselbeschläge. Us. u Plaňan. Vz Vozka.

378498   Vozatajský, vozatajný Svazek: 4 Strana: 0796
Vozatajský, vozatajný, Fuhrmanns-.

378499   Vozatajství Svazek: 4 Strana: 0796
Vozatajství, n., das Fuhrwesen; vozo- tajstvo, a, n., das Fuhrwesenkorps, der Train. V. = vozy, koně a všecka náčiní k dopravování vojenských potřeb. Vz S. N. K vozatajské polní švadroně patří ritmistr, nižší důstojníci, nižší zvěroléčitel, léčicí kovář, strážmistrové, desátníci, trubači, vo- jáci, kováři, koláři, sedláři, sluhové. Vz více v Rf. str. 62., 109. a násl., Čsk. I. 5. 36. Cf. Vozstvo.

378500   Vozati Svazek: 4 Strana: 0796
Vozati = vázati. Na Ostrav. Tč.

378501   Vozba Svazek: 4 Strana: 0796
Vozba, y, f. = vezení, das Fahren, Ge- fahre, die Fahrt. Od vozby platiti. Bref. V. na dráze, po železnici; v. tam a zpátky; v. klusem (klusná); v-bu zastaviti, přetrhnouti; v. o závod. Us Dch. V. obilí. Tč. Nemá jeho i žádnú špíží, vozbami, nošením z města Kadaně fedrovati. Arch. II. 278. Máš vóz a spřeženie volová k vozbě. Bj. V. lodná. Aqu., D. — V. = vozatajství. Vozbou se živiti. S kramářem mluv o vozbě. BO. V. železničná. Šp. — V. = vůz, der Wagen. Sv. Zlatoúst oblak ten zove vozbou krá- lovskou. Sš. Sk. 10. — V. = náklad, die Fracht. Celá v., půl vozby. Jg. — V. = cesta vozová, der Fahr-, Fuhrweg. Zlob.

378502   Vozba Svazek: 7 Strana: 1047
Vozba = náklad. V-bu vína platiti Arch VII. 656.

378503   Vozbolibý Svazek: 10 Strana: 0490
Vozbolibý Amython. Msn. Od. 7.. 167.

378504   Vozce Svazek: 4 Strana: 0796
Vozce, e, m. = vozka.

378505   Vozček Svazek: 4 Strana: 0796
Vozček, ečku, m. = malý vůz, kleiner Wagen.

378506   Vozčík Svazek: 4 Strana: 0796
Vozčík, a, m., der Fiaker. Šm.

378507   Vozd Svazek: 4 Strana: 0796
Vozd, u, m., vz Hvozd.

378508   Vozd Svazek: 7 Strana: 1047
Vozd. Cf. Mkl. Etym. 229. b.

378509   Vozdecký Svazek: 4 Strana: 0796
Vozdecký, ého, m., osob. jm. Šd.

378510   Vozděčko Svazek: 4 Strana: 0796
Vozděčko, a, n., Wosdečko, ves u Mo- helnice. PL.

378511   Vozditi Svazek: 4 Strana: 0796
Vozditi, vz Hvozditi.

378512   Vozdnice Svazek: 4 Strana: 0796
Vozdnice, Hvozdnice, e, f., hrad v Hrad. Blk. Kfsk. 1071.

378513   Vozdo Svazek: 10 Strana: 0490
Vozdo, a, n. = hvozd. Dšk. Km. 5. Sr. Hvozdo.

378514   Vozdr Svazek: 7 Strana: 1047
Vozdr, u, m. = vozher. U Kdýně. Rgl.

378515   Vozdr Svazek: 8 Strana: 0474
Vozdr z vozlier. Cf. Dšk. Jihč. I. 32., List. lil. 18í)6. 159.

378516   Vozdrakov Svazek: 4 Strana: 0796
Vozdrakov, a, m., Wozdrakow, mlýn u Nadějkova. PL.

378517   Vozdřivka Svazek: 7 Strana: 1047
Vozdřivka = vozhřivka. U Kdýně. Rgl.

378518   Vozduch Svazek: 7 Strana: 1047
Vozduch, u, m. = vzduch. Slov. Sldk. 392., Czm. 108 , Ppk. I. 23.

378519   Vozebenej Svazek: 8 Strana: 0474
Vozebenej = ozábJý. Dšk. Jihč. I. 28.

378520   Vozebné Svazek: 4 Strana: 0796
Vozebné, ého, n., der Fuhrlohn.

378521   Vozebný Svazek: 4 Strana: 0796
Vozebný, Fahr-, Fuhr-. V. kolo (u šicího stroje). Dch.

378522   Vozebný Svazek: 7 Strana: 1397
Vozebný V. ředitelstvo, Verkehrsdirec- tion, f. Tch. 1889. 62.

378523   Vozec Svazek: 4 Strana: 0796
Vozec, zce, m., der Waggon. Šm.

378524   Vozec Svazek: 8 Strana: 0474
Vozec, zce, m., zdrobn. vůz. Byl bych ho na vozci nahoru dopravil, ale . . . Arch. XV. 141.

378525   Vozečie Svazek: 7 Strana: 1047
Vozečie, n. = zájezdné ? Pk. MP. 167.

378526   Vozejčkář Svazek: 7 Strana: 1047
Vozejčkář, e, m = vozíčkář. Us.

378527   Vozejčkářský Svazek: 10 Strana: 0490
Vozejčkářský závod. Nár. list. 1902. č. 90. 2.

378528   Vozek Svazek: 4 Strana: 0796
Vozek, zku, m. = vozík. Na Slov. Bern.

378529   Vozek Svazek: 10 Strana: 0677
Vozek, zka, m. = vozka svatební. Vz Brt. Sl.

378530   Vozeň Svazek: 7 Strana: 1047
Vozeň, zně, m., Waggon ? Rozlietly dvere sa vozňa. Vaj. T. m. 157.

378531   Vozeň Svazek: 8 Strana: 0474
Vozeň, zně, m., Waggon, m. Krčil sa v kúte vagóna . . . kraj letel pred oblokom vozňa. Phľd. XII. 404., XV. 141. a j. tam.

378532   Vození Svazek: 4 Strana: 0796
Vození, n., das Führen. Od sena v. po- kłádámy 1 gr. Půh. II. 239. Vz Vézti. — V. = vodění.

378533   Vozený Svazek: 4 Strana: 0796
Vozený; -en, a, o, geführt, gefahren. Vz Vézti. — V. = voděný, geleitet.

378534   Vozer Svazek: 8 Strana: 0474
Vozer starší tvar slova vozlier. Cf. Dšk. Jihč, L. 17., List. fil. 1895. 158.

378535   Vozerovice Svazek: 4 Strana: 0796
Vozerovice, dle Budějovice, dvůr v Sel- čansku. Tz S. N. — V., hájovna u Votic.

378536   Vozet se Svazek: 7 Strana: 1047
Vozet se po nekem = voziti se, pomlu- vou vyhledávati sporů. Mor. Neor.

378537   Vozger Svazek: 7 Strana: 1047
Vozger, vz násl.

378538   Vozgrivec Svazek: 9 Strana: 0377
Vozgrivec, vce, m. = uvozhřenec Zát. Př. 223a.

378539   Vozgroš Svazek: 10 Strana: 0490
Vozgroš, e, m. = sopliak, soplavý člověk. Liptov. Sbor. slov. IX. 47.

378540   Vozher Svazek: 7 Strana: 1047
Vozher. Cf. Mkl. Etym. 395. b. Vozger, vozker. Ib. V. speklý na Plaště kundrát, u Klatov pípa, u Budéjovic šišeň. BPk.

378541   Vozher, ozher Svazek: 4 Strana: 0796
Vozher, ozher, hru (zastr. vozker), m. = nečistota z nosu tekoucí, sopel. V. Vz Ozher. Der Rotz, Schnuder. Vozhri. MV. Což z voz- hera soudili (staří se domnívali, že výmět z blan nosních jest výmět z mozku). Kom. Lab. V. (ozher) z nosu vysmrknouti. V. V. tahati, smrkati. D. Ozherem káleti. Kom. Mezi mrzutými smeťmi a vozhry. Bls. 119. — V., ozher od svíčky = oharek, die Schnuppe. V.

378542   Vozhor Svazek: 7 Strana: 1047
Vozhor = vzhůru Tam v. sa maj i ty pieseň moja. Čjk. 17.

378543   Vozhrový Svazek: 4 Strana: 0797
Vozhrový = vozhřivý. Db.

378544   Vozhře, voskře Svazek: 4 Strana: 0796
Vozhře, voskře, ete, n. = malý chlapec (uvozhřený), der Rotzbube. Rozk.

378545   Vozhřiti, ozhřiti Svazek: 4 Strana: 0796
Vozhřiti, ozhřiti = vozher vymítati, soptiti, rotzen. — abs. Kůň vozhří. Sych.

378546   Vozhřivě Svazek: 4 Strana: 0796
Vozhřivě, ěte, n. = vozhře. Veleš.

378547   Vozhřivec Svazek: 4 Strana: 0796
Vozhřivec, vce, m. = uvozhřený, der Rotzige. Ros.

378548   Vozhřivej Svazek: 10 Strana: 0490
Vozhřivej zz ozhřivý. Us. Mš.

378549   Vozhřivěti Svazek: 4 Strana: 0797
Vozhřivěti, ěl, ění = vozhřivým býti počínám, rotzig werden. Aqu. — abs. Kůň ten vozhřiví. Ja.

378550   Vozhřivice, ozhřivice Svazek: 4 Strana: 0797
Vozhřivice, ozhřivice, e, vozhřivka, ozhřivka, y, f. = nemoc, rýma, smrkačka (u Opavy: smrktavosť. Klš. ), der Schnupfen, Strauchen, die Steindruse. V. V-ku míti. D. Majoránová voda jest dobrá proti v-ci n. reumě. Čern. — V. = psí nemoc, v obec. ml. vozkřivka, die Hundsseuche. Us. Vz Voz- hřivka.

378551   Vozhřivka Svazek: 10 Strana: 0490
Vozhřivka, y, f., vz Vozhřivice, Ozhřivka.

378552   Vozhřivosť, ozhřivosť Svazek: 4 Strana: 0797
Vozhřivosť, ozhřivosť, i, f. = jakosť vozhřivého, die Rotzigkeit. D. — V. = psí nemoc, psí mor, psí nákaza, die Hundsseuche, Staupe. Ja. Vz Vozhřivice.

378553   Vozhřivý, ozhřivý Svazek: 4 Strana: 0797
Vozhřivý, ozhřivý = soptivý, rotzig. V. nos, D., kůň v. Ros.

378554   Voziar Svazek: 4 Strana: 0797
Voziar, a, m. = vozár, vozka. Lipa. 184.

378555   Voziareň Svazek: 4 Strana: 0797
Voziareň, rně, f., die Wagenschoppe. Na Slov. Ssk.

378556   Voziarský Svazek: 4 Strana: 0797
Voziarský, Fuhrmanns-. Na Slov. Ssk.

378557   Vozicí Svazek: 4 Strana: 0797
Vozicí jeřáb, die Krahnwinde. Šp.

378558   Vozič Svazek: 4 Strana: 0797
Vozič, e, m. = vozka, der Fuhrmann. — V. v hor., der Förderer, Hundstösser, Wagen- stösser, Schlepper. Hř. — V., der Fuhrmann, Lastführer. Šd. A vy vozičé, spravujte (šňo- rujte) biče. Sš. P. 755.

378559   Vozíček Svazek: 4 Strana: 0797
Vozíček, čku, m., ein kleiner Wagen. Vz Vůz.

378560   Vozíček Svazek: 10 Strana: 0490
Vozíček, čku, m. = váleček, o nějž opí- rali vidlici, když jí hrnec do nístěje (pece) strkali. Jrsk. XXIII. 171.

378561   Vozička Svazek: 4 Strana: 0797
Vozička, y, f. = vozní cesta. Na Slov. — V. = klouzačka, na níž se hoši vozíja (klou- zají), die Schleifbahn. Na Mor. Vck., Brt.

378562   Vozička Svazek: 10 Strana: 0490
Vozička, y, f. = kolotoč. Litom 27.

378563   Vozíčkář Svazek: 4 Strana: 0797
Vozíčkář, e, m., der Kärrner. Us.

378564   Vozíčkářka Svazek: 10 Strana: 0490
Vozíčkářka = která řídí vozík, v němž je dítě. Zvon IV. 651.

378565   Vozičné Svazek: 9 Strana: 0377
Vozičné, trať. Pck. Hol. 133.

378566   Vozidlo Svazek: 4 Strana: 0797
Vozidlo, a, n. = prostředek dopravovací, das Fahrzeug (vůz, kára, kolečko). S. N. XI. 74., Zpr. arch. IX. 69.

378567   Vozierač Svazek: 4 Strana: 0797
Vozierač, e, m. = vozorák. Na Slov. Šd.

378568   Vozihnoj Svazek: 4 Strana: 0797
Vozihnoj, e, m., der Mistausführer, -knecht. Zlob. — V., osob. jm. Šd.

378569   Vozík Svazek: 7 Strana: 1047
Vozík zvrhací na slad, Wld., nastírací, KP. V. 259., kulisní (v divadle), Pdl., vá- lečný, Lpř., hornický, Hunt, na uhlí, po- štovní.

378570   Vozík Svazek: 8 Strana: 0580
Vozík přední a zadní, Vorder-, Hintcr- zange, náčiní truhlářské. Prům. mus. V.

378571   Vozík, u, vozíček Svazek: 4 Strana: 0797
Vozík, u, vozíček, čku, m., v obec. mluvě: vozejk, vozejček, ač se nepíše: vozýk. Cf. koník, ps-ík, nož-ík, nos-ík. Mk., Bž. 26. Ein kleiner Wagen. V. V. dětský, Kinder- wagen, ruční, Hand-, dvoukolý, na piano, Dch., na pytle, na kaši, Breikutsche (v to- várnách). Šp. Já sem dnes ráno kola namazal, by mně přes Brno vozejk nevrzal. Sš. P. 701. Závodní v., Rennwagen. V. Vozík sena. Us. — V. v knihtiskařství = náčiní, na něž se klade forma připravená, opatřená víkem a rámečkem. Techn. III. 432. — V. u pro- vazníka, dvě kolečka kamením obtížená k napínání pramenů, když se provaz plete. Us.

378572   Vozíkati Svazek: 4 Strana: 0797
Vozíkati = voziti. Na Slov. Bern. Veď vás už len po jednom budem v. Dbš. — kde. V-la je na slniečku, aby sa prevetrily. Dbš. Pov. V. 79.

378573   Vozíkati Svazek: 7 Strana: 1047
Vozíkati. Cf. Mkl. Etym. 387. a.

378574   Vozíkový Svazek: 7 Strana: 1047
Vozíkový, Wagen-, Hunt- (v horách). Hrbk.

378575   Vozílek Svazek: 4 Strana: 0797
Vozílek, lka, m., osob. jm. Šd.

378576   Voziny Svazek: 9 Strana: 0377
Voziny v sušírně = dřeva podobná kolej- nicím na železnici. Mus. ol. X. 24.

378577   Vozisko Svazek: 4 Strana: 0797
Vozisko, a, n., elender Wagen. Tč., Vck. — V. = uvozené, ujezděné místo buďto ve sněhu od saněk aneb někde na břehu, kady v létě chlapci po řiti dolů jezdívají, der Fahrplatz, die Fahrbahn, der Tummelplatz. U Bzence na Mor. Šd.

378578   Vozitel Svazek: 10 Strana: 0490
Vozitel, e, m. = vozka. Vin. I. 126.

378579   Voziti Svazek: 4 Strana: 0797
Voziti, vz Vézti.

378580   Voziti Svazek: 4 Strana: 0798
Voziti = vážiti, wägen, schätzen, hoch- achten. Na Ostrav. Tč.

378581   Vozivo Svazek: 4 Strana: 0797
Vozivo, a, n., v horn., die Fördermasse, das Hauwerk, Fördermaterial.

378582   Vozivo Svazek: 9 Strana: 0377
Vozivo, a, n. Železniční v. Ott. XIV 545a.

378583   Vozivod Svazek: 4 Strana: 0797
Vozivod, a, m. = vodař, Wasserführer, m. L.

378584   Vozka Svazek: 4 Strana: 0797
Vozka, y, m., dle Despota = vozič, vo- zataj, der Kutscher, Fuhrmann. V., Vš. Vozka koně před sebou žene. Kom. Špatný v., který neumí obrátiti (kdo se neumí vymluviti. Vz Výmluva, Výmluvný). Č. — V. = hřídel u pluhu. Us. — V. = formánek na oji. Vz Vozatajík. — V., souhvězdí. Stč. Zmp. 24.

378585   Vozker Svazek: 7 Strana: 1047
Vozker, vz Vozher (dod.). Bhm., Pršp. 47.

378586   Vozkrze Svazek: 7 Strana: 1047
Vozkrze, pusio, zastr. Pršp. 46.

378587   Vozkrzivec Svazek: 9 Strana: 0377
Vozkrzivec (poliposus) v Pršp. 1177. dle Uč. spol. 1893. 7. místo: vozhrzivecz.

378588   Vozkův Svazek: 4 Strana: 0797
Vozkův, -ova, -ovo, dem Fuhrmann ge- hörig. Us.

378589   Vozlice Svazek: 4 Strana: 0797
Vozlice, Wozlitz, samota u Benešova v Buděj. — V. (Voslice), ves zaniklá v Táb. Blk. Kfsk. 212., 489.

378590   Vozmo Svazek: 4 Strana: 0797
Vozmo, zu Wagen. Us. Šd. Jízda v. a koňmo, das Fahren und Reiten. Dch.

378591   Vozmo Svazek: 10 Strana: 0490
Vozmo se na někoho řítiti. Msn. II. 74. V. obchodovati (na voze zboží rozvážeti a tak prodávati). Mtc. 1902. 19.

378592   Vozmydlo Svazek: 4 Strana: 0797
Vozmydlo, a, n. = dítě, které jako mýdlo z rukou chůvy na zem sjíždá, ein unruhiges Kind. U Olom. Sd.

378593   Vozna Svazek: 4 Strana: 0797
Vozna, y, f., plaustrum, zastr. Rozk.

378594   Voznák Svazek: 4 Strana: 0797
Voznák, a, m., osob. jm. Slez. Šd.

378595   Vozné Svazek: 4 Strana: 0797
Vozné, ého, n. = plat od vození. D. Vz Vozný.

378596   Vozní Svazek: 4 Strana: 0797
Vozní = vozu se týkající, Wagen-. V. kolo, Br., cesta (voznice), kůň, kůlna. Šp. — V. pospoj, der Fahrten-, Wagenverkehr, náklad, jízda, der Wagenverkehr. Dch. — V., Fahr-. V. most, třída, die Fahrklasse der Eisen- bahn, lístek, řád, pořádek, cena. Us. Dch. V. stříkačka. NA. IV. 13. — V. příze, Mule- garn, vřeteno, Mulespindel, stroj. Techn. — Vz Vozový, Vozný.

378597   Vozní Svazek: 7 Strana: 1047
Vozní bojovník, Wagenkämpfer. Lpř.

378598   Voznica Svazek: 8 Strana: 0474
Voznica, e, f., obec v Tekovsku. Phľd. XII. 310.

378599   Voznica Svazek: 9 Strana: 0377
Voznica, e, f. = jízda vozem. Ani sanica, ani v. Mus. slov. III. 36.

378600   Voznice Svazek: 4 Strana: 0797
Voznice, e, f. = vozní cesta, der Fahr-, Landweg. Sych., Šd., Dch., Šp., Kšá. — V. = plachta na vůz, die Wagendecke. Na Mor. Šd., Kčr., Džl. — V. = prkno na spodku vozu ležící, das Wagenbrett. Na Mor. Džl. — V. = vozní sud, das Fahr-, Wasserfass, Wagenfass, die Leite. V. na hnojnici (hnojná), Jauchfass. Dch. V. na ryby, na víno, na vodu k hašení ohně. Us., D., Šp. — V. = vo- zárna. — V., dle Budějovice, Woschnitz, ves u Hajdy; Wosnitz, ves u Kr. Hradce; Woznitz, ves u Dobříše. — V. nové, Neu- Wosnitz, samota u Kr. Hradce. PL.

378601   Voznice Svazek: 7 Strana: 1047
Voznice = údolí u N. Huti u Berouna. Řvn. 140. Tam říkají: Vůznice.

378602   Voznice Svazek: 10 Strana: 0490
Voznice, e, f. = plachta na vůz. Brt. Sl. 93.

378603   Voznický Svazek: 4 Strana: 0797
Voznický, Fuhrmanns-. V. krčma. Dch.

378604   Voznicový Svazek: 10 Strana: 0490
Voznicový. V. čerpadlo. Nár. list. 1904. 135. 21.

378605   Voznictví Svazek: 7 Strana: 1047
Voznictví, n. = povoznictví. Hvlč. I. 93.

378606   Voznictvo Svazek: 4 Strana: 0797
Voznictvo, a, n. = vozatajstvo. L.

378607   Vozníček Svazek: 10 Strana: 0490
Vozníček, čku, m., zdrobn. vozník

378608   Vozničiti Svazek: 10 Strana: 0490
Vozničiti = vozníkem býti. Msn. II 188.

378609   Voznička Svazek: 7 Strana: 1047
Voznička, y, f, Flosskarren, m. Čerm.

378610   Vozník Svazek: 4 Strana: 0797
Vozník, a, m. = vozní n. tažní kůň, das Wagenpferd. Někto k věnu ženě své při- dává vóz a vozníky najlepšie čtyři; Kdyby pro pět kop zajal čtyři v-ky, ješto by každý stál za deset kop, zlá by to rozšafnosť jeho byla a tomu, komuž zajímá, škodná. Vš. Jir. 218., 328. Pobral mi z dvoróv vozníky. Půh. 1. 154. Právo k svému mají i k svrchkům: k vozu, vozníkům, k loži... Tov. 78. — V., Háj., Har., Zel. — V. = vozní n. tažní vůl. — V. = vozka, vozataj. S. N., Klš., Pal, Dj. III. 2. 217., Koll. — V-ci, die Besatzmann- schaft der Wagenburg. Gl. 368. — V. = kolář, Wagner, m. Troj., Židk. — V., osob. jm. Šd.

378611   Vozník Svazek: 7 Strana: 1047
Vozník = vozní, tažní kůn. V každém voze (válečném) jedné čtyři v-ci mají býti Výb. II. 1014. V každém voze čtyři v-ky nevelmi dobré. Arch. VIII. 97. (233.), X. 64. — Výb. II. 176. — V. = vozataj. Msn , Arch. VII. 129. — V., alveus. Pršp. 73.

378612   Vozník Svazek: 10 Strana: 0677
Vozník, u, m. = kůlna na vůz. Vz Brt. Sl.

378613   Vozno Svazek: 4 Strana: 0797
Vozno, zu Wagen. Div. z ochot. 22.

378614   Vozný Svazek: 4 Strana: 0797
Vozný = vozní. V. kolo, BO., Ben. V., kůň, St. skl., střída, die Förderstrecke, Hř., Bc, cesta (voznice), lístek, die Fahrkarte, pošta, die Fahrpost, Dch., clo. D.

378615   Vozný Svazek: 8 Strana: 0474
Vozný. V. vrata (kterými se vozy pro- jíždělo). Arch. XV. 533.

378616   Vozný Svazek: 10 Strana: 0490
Vozný. V. cesta. Msn. II. 401.

378617   Vozobojce Svazek: 10 Strana: 0490
Vozobojce, e, m. = s vozu bojující. Msn. II. 180.

378618   Vozoborný Svazek: 10 Strana: 0490
Vozoborný Ares. Msn. Hym. 60.

378619   Vozohojný Svazek: 7 Strana: 1047
Vozohojný, wagenreich. Lpř.

378620   Vozokany Svazek: 8 Strana: 0474
Vozokany, dle Dolany, obec v Tekovsku. Phľd. XII. 74., 554.

378621   Vozomistr Svazek: 4 Strana: 0797
Vozomistr, a, m., der Fahrmeister (u dělo- střelců). Dch,

378622   Vozor Svazek: 8 Strana: 0474
Vozor, u, m. = vozdr. Dšk. Jihč. I. 17.

378623   Vozorák Svazek: 4 Strana: 0798
Vozorák, bozorák, bosorák, a, m. = vo- zierač, vzírač, augur, haruspex. Vz Vozorstvo. Na Slov. Sl. let. I. 91.

378624   Vozorka Svazek: 4 Strana: 0798
Vozorka, y, f. = žena vozorákova. Sl. let. I. 91.

378625   Vozorstvo Svazek: 4 Strana: 0798
Vozorstvo, a, n. Čarodejnictvu (t. j. uměl- cům, ktorí umelí vyrývati a vyčítati smysl z nakupených čar a vrážek čili primitivným čtenářům) podobné je i bozorstvo čili vo- zorstvo t. j. nadpřirodzená moc mať vozor, vzor čili vhľad do tajných alebo budúcich vecí. Ti, ktorí sa s tým u Rimanov zaoberali, nazývali sa augures, aruspices atd., u Slo- vanov bozoráci, vozoráci, vozierači, ktoré meno preišlo i do maďarskej mluvy (bo- szorkány). Tá povera ľudu o strigách, čaro- dejniciach, vrážodejniciach a vozorkách t. j. tá bludná mienka ľudu, že sú takí nadpri- rodzenou, od diabla pochádzajúcou mocou nadaní ľudia, hlboko zaryla sa do nevzde- laného, ľahkoverného ducha ľudského. Ná- sledkem tohoto bludenia, jestli sa dačo pri- hodilo, čoho príčinu neznali si udať, ihneď uzavierali na porobenie a na strigy. Ssk. v Sl. let. I. 91, (Šd. ).

378626   Vozotaj Svazek: 4 Strana: 0798
Vozotaj, vz Vozataj. Pč. 15., 29.

378627   Vozotajový Svazek: 4 Strana: 0798
Vozotajový. V. města, urbesquadrigarum. BO.

378628   Vozotajský Svazek: 4 Strana: 0798
Vozotajský, Fuhrmanns-. V. pacholek. Bč. 33. Vz Vozatajský.

378629   Vozotajstvo Svazek: 4 Strana: 0798
Vozotajstvo, a, n., vz Vozatajstvo.

378630   Vozotažný Svazek: 7 Strana: 1047
Vozotažný, wagenziehend. V. kůň. Msn. Hes.

378631   Vozotažný Svazek: 10 Strana: 0490
Vozotažný kůň. Msn. II. 274. Sr. Vozník.

378632   Vozoteč Svazek: 7 Strana: 1047
Vozoteč, e, m., verida, zastr., Rozk., vereda. Pršp. 79.

378633   Vozotoč Svazek: 10 Strana: 0490
Vozotoč = vozoteč. Mš.

378634   Vozoví Svazek: 7 Strana: 1047
Vozoví, n. = vozstvo. Čsk.

378635   Vozovic Svazek: 4 Strana: 0798
Vozovic Bartoloměj. Vz Blk. Kfsk. 1244.

378636   Vozovka Svazek: 4 Strana: 0798
Vozovka, y, í. V. = váhy bez spouští, závaží a mísek. — V. = vozová cesta, Fahr- weg, m. Us. — V., Wozowka, samota u Prahy.

378637   Vozovka Svazek: 9 Strana: 0377
Vozovka, y, f. V. vozů tramwayovýeh, Wagenremisse. Us.

378638   Vozovna Svazek: 4 Strana: 0798
Vozovna, y, f. = vozárna, pol. L.

378639   Vozovna Svazek: 10 Strana: 0490
Vozovna, y, f. = místnosť pro vozy a hospodářské nářadí. KP. X. 426.

378640   Vozovník Svazek: 4 Strana: 0798
Vozovník, a. m., der Wagenmeister; Wagner. Vz Vozník. Dch.

378641   Vozový Svazek: 4 Strana: 0798
Vozový, Wagen-, Fahr-. V. cesta, Ros., kolo, Reš., tábor. Bur. V. zeď (Táboritův). Čch. Bs. 85. Vz Vozní, Vozný. Nešlechetnosti k němu lnou ako bláto k v-u kolu. Reš. V. hradba Žižkova, die Wagenburg. Vz S. N., Pal. Dj. III. 1. 331. V. vojsko. Lpř. J. Dj. I. 28. V. dráha, die Fahrbahn, stříkačka čtyřkolová, pospoj. Dch V. vzvuk, BO., stráž, die Trainwache, Čsk., kůň, Km., skříně, Zpr. arch. XI. seš. 2. str. 4. Nápisy na vozových tabulkách. Opav. týd. Šd. Nezakryje hanby své, ani kdyby vozovou plachtu roztáhla (o ženské nepočestné). U Žam. Dbv. V po- slední bitvě s Uhry zmocnil se nepřátelské hradby vozové. Ddk. VI. 143. Stály nyní dvoje hradby vozové proti sobě: městská šestiřadová, panská jedenáctiřadová; Kázal svým pěším sedati na koně vozové. Pal. Dj. III. 3. 152., IV. 2. 458.

378642   Vozový Svazek: 7 Strana: 1047
Vozový. V. podstavec, péro. V., spřež, kočí, Msn. Hes., boj, Lpř., silnice. Čsk.

378643   Vozový Svazek: 9 Strana: 0377
Vozový šik Zižkův a jiných. Vz Tom. 184 nn.

378644   Vozový Svazek: 10 Strana: 0490
Vozový. V. krajky. Vz Krajka.

378645   Vozpät sa Svazek: 7 Strana: 1047
Vozpät sa = vzpiať se. Slov. Czm. 108.

378646   Vozpitanec Svazek: 10 Strana: 0490
Vozpitanec, nce, m. = vyučenec, učenník Jsem Váš v. (Marek Jungmannův). Mark. — Lit. I. 561.

378647   Vozpust Svazek: 8 Strana: 0474
Vozpust. Robí vozpust sveta, Slov. Nov. Př. 576. Cf. Vospust (i 3. dod.).

378648   Vozpustný Svazek: 7 Strana: 1047
Vozpustný mlynár. Phľd. V. 131.

378649   Vozratín Svazek: 10 Strana: 0490
Vozratín, a, m., pole a louky u Stří- žova. Čas. mor. mus. III. 148.

378650   Vozstvo Svazek: 4 Strana: 0798
Vozstvo, a, n., der Train; die Wagen- burg. V. bitevní, Gefechts-, zavazadelní, Bagage-, opatřovací, Verpflegs-. Čsk. Vz Vozotajstvo.

378651   Voztok Svazek: 7 Strana: 1047
Voztok, u, m, = východ. Zora v-ku. Slov. Sldk. 591.

378652   Voztrhati něco Svazek: 4 Strana: 0798
Voztrhati něco, zerreissen = roztrhati. Us. u Jilemn.

378653   Vozubec Svazek: 10 Strana: 0490
Vozubec, bce, m. V. u dveří: dvéře otví- rají se za řemínek, jímž se vnitřní páka z vozubce nadzdvihuje. Čes. 1. XV. 41.

378654   Vozupravdu Svazek: 8 Strana: 0474
Vozupravdu = opravdu. Dšk. Jihč, I. 28.

378655   Vozůvka Svazek: 7 Strana: 1047
Vozůvka, y, f. = voznice, vozová cesta. Mor. Brt. D. 285.

378656   Vozvysok Svazek: 7 Strana: 1047
Vozvysok = do výše. Slov. Phľd. IV. 3., Ev. šk. II. 163.

378657   Vozvyšok Svazek: 8 Strana: 0474
Vozvyšok. Hor v. = hore do vysoka, rzhůru. Phľd. 1894. 306. V VII. 1047. chybně: vozvysok.

378658   Vožaha Svazek: 9 Strana: 0377
Vožaha, y, m. = syčák. Dšk. Vok. 26. Vz Vožehnouti.

378659   Vožbrunda Svazek: 10 Strana: 0490
Vožbrunda, y, m. = opilec. Kšť. Lid. 5.

378660   Voždaň ě Svazek: 4 Strana: 0798
Voždaň ě, f., Woždan. samota u Týna n. Vl.

378661   Vožděj Svazek: 9 Strana: 0377
Vožděj = březová n. buková tyč, na které jsou v předku klády voru navlečeny; také předek voru. Vz Čes. 1. VII. 20. — 22.

378662   Voždy Svazek: 4 Strana: 0798
Voždy =vždy, immer. Na Slov. Mt. S. VIJI. 1. 59. Aby brať ta v slaviansveta sbore obrazom svornosti v. bola. Lipa 175. U mojej mamičky v. chlieb na stole. Sl. ps. 364.

378663   Vožech Svazek: 4 Strana: 0798
Vožech, u, m., vz Ožech. — V., a, m., os. jm. Šd.

378664   Vožechovic Svazek: 4 Strana: 0798
Vožechovic mlýn, Wožechmühle, u Kra- lovic.

378665   Vožení Svazek: 4 Strana: 0798
Vožení, n., das Fahren. Štelc.

378666   Voženilec Svazek: 7 Strana: 1397
Voženilec, lce, m. = ženáč. V Litomšl. Tkč.

378667   Voženílek Svazek: 4 Strana: 0798
Voženílek, lka, m., osob. jm.

378668   Vožera Svazek: 4 Strana: 0798
Vožera, y, m. = ožera, der Süffling. Us. Msk.

378669   Vožice Svazek: 4 Strana: 0798
Vožice, e, f. V. mladá (nová), mě. v Tá- borsku. Vz S. N., Tk. III. 75., V. 93., 153., II. 553., IV. 745., Blk. Kfsk. 112. — V. stará, Alt-Woschitz, ves u Ml. Vožice. Vz Blk. Kfsk. 891.

378670   Vožice Svazek: 7 Strana: 1047
Vožice. Cf. Cákal, Kamberk (dod.). V. Mladá sloula dříve Pláňková. Nyní na- zývají obyvatelé třepaky, poněvadž zimu z rukávů vytřepávají. Vz Sbtk. Krat. h. 132.

378671   Vožický Svazek: 4 Strana: 0798
Vožický, ého, m., osob. jm.

378672   Vožický Svazek: 10 Strana: 0490
Vožický F. P., spis.

378673   Vožinky Svazek: 8 Strana: 0474
Vožinky = obžinky. Dšk. Jihč. I. 22.

378674   Voživotiť Svazek: 7 Strana: 1047
Voživotiť = oživotiti. V. myšlienku. Slov. Hdž. Vět. 43.

378675   Vožky Svazek: 4 Strana: 0798
Vožky = vážky. Na Slov.

378676   Vožný Svazek: 4 Strana: 0798
Vožný, ého. m. V. na Litvě = general, malý šlechtic usedlý, roznášel obsýlky, ohla- šoval intromisse, činil ohlédání, předvolával obžalované atd. Kká. Td. 20., 371. a j.

378677   Vožrutný Svazek: 4 Strana: 0798
Vožrutný = vyběračný, genäschig. Us. u Humpolce. Cf. Žrutný. Krjk.

378678   Vožvalda Svazek: 7 Strana: 1047
Vožvalda, y, m. = žvanil. U Kdýně. Rgl.

378679   Vp Svazek: 4 Strana: 0798
Vp se někdy přesmykuje: Kvap m. kavp od koř. kyp. Kt. Vz Y (stupňováno).

378680   Vpáčení Svazek: 4 Strana: 0798
Vpáčení, n., vz Vpáčiti. V. kosti, der Knocheneindruck. Šm.

378681   Vpáčiti Svazek: 4 Strana: 0798
Vpáčiti, il, en, ení = mocně vundati, mit Gewalt einthun. — se kam (do čeho). Sal., Ras. — čím. Sochorem do domu se vpáčiti, einbrechen.

378682   Vpád Svazek: 4 Strana: 0798
Vpád, u, m. = vpadnutí, das Einfallen, der Einfall. V. řeky do moře; v. učiniti, udělati (také = na nepřítele se obořiti); vpádem dobývati. V. Vpád nepřítele. D. V. do země činiti. Aqu., Zř. zem. Jir. L. 16. V. válečný, loupeživý. Us. V českém pře- kladu spisu, Manipulus juris Brunensis z r. 1631. překládá se výboj, incursio, slovem vý- stupek, který slove v. na dům. Ddk. IV. 230. V. na někoho učiniti. Koc. Před vpádem nepřátelským někoho zachrániti. Sych. Ná- hrady Škod vpádem nepřátelským učiněných. J. tr. Náhlý v. Dch.

378683   Vpadací Svazek: 4 Strana: 0798
Vpadací, Mündungs-. V. místo. Dch.

378684   Vpadající Svazek: 4 Strana: 0798
Vpadající, klappend.. V. souhra. Dch. V. jáma, der einfallende Schacht. Hrk.

378685   Vpadání Svazek: 4 Strana: 0798
Vpadání, n., das Einfallen, der Einfall. V. světla, der Lichteinfall. Dch. — V. = vpád. Skrze to v. přišla jsem o 40 kop gr. Půh. II. 258.

378686   Vpadati Svazek: 4 Strana: 0798
Vpadati, vz Vpadnouti.

378687   Vpadlina Svazek: 4 Strana: 0798
Vpadlina, y. f., die Einsenkung. Dch.

378688   Vpadlina Svazek: 8 Strana: 0474
Vpadlina, y, f. V. v zemi. Mus. 1893. 453.

378689   Vpadlosť Svazek: 4 Strana: 0798
Vpadlosť, i, f., die Eingefallenheit, Ein- gesunkenheit.

378690   Vpadlý Svazek: 4 Strana: 0798
Vpadlý, eingefallen, eingesunken. V. oči, D., Dch., Šd., Čch. Mch. 29., tváře. Us. Kamének do střevíce vpadlý, nevyjme-li se, tlačí. Kom.

378691   Vpádní Svazek: 4 Strana: 0798
Vpádní = ku (od) vpádu, Einfalls-. V. stanoviště, Einbruchstation. Mus. I. 6. 92. Vz Vpádný.

378692   Vpadnouti Svazek: 4 Strana: 0798
Vpadnouti, ul, utí; (zastr. vpásti, vpadu), vpadl, dení; vpadávati, vpadati, vpadovati = v něco padnouti, ein-, hinein-, hereinfallen; dostati se, přijíti, fallen, geráthen; skočiti, dotříti, doraziti, obořiti se, einfallen. Jg. - abs. Noc vpadá. V. — kam (komu kde, jak; do čeho, v co, nač, mezi co). V. do jámy; Jakoby do vody padl (zmizel). Ros. V. do země, do ležení. D., Háj., Kom. V. někomu do rukou. Šm. Labe u Hamburku do moře vpadá. V. Petr s mečem do zástupu vpadl. Kom. Se dveřmi do domu v. (nemo- torně něco vyvésti). Do Čech vojensky vpa- dal. Let. 67. Lid pasovský vpadl do Čech. Dač. I. 352. A Beckovskému vpadli do jeho dvora a vzali mu mocí čeledína; Aby po- ručeno bylo vpadnouti do zemí tureckých. Pal. Dj. V. 2. 224., 513. (Šd. ). Dvě řeky do zátoky vpadají. Ler. Který (potuoček) vpa- duje do potoka Tichý nazvaného. Sl. let. VI. 78. Vpadli do Bechyně. Pč. 28. Vpadl mi do mého dvora i pobral mi, což jsem měl; Vpadl mi v mé věno a to zdržel osm let; Vpadl mi v mú tvrz v Vzdunky; Vpadl mi v mé zboží a to mi zahubil; Vpadl mi v mé lidi a nedal mi jich mocnu býti; Vpadl mi v mój les v Švarzvald; Vpadl mi v mú zástavu. Půh. II. 599., I. 147., 163., 245., II. 257., 267., 400. (Tč. ). Tu na šlechtice vpadli, do tváří jim svítí. Kká. Td. 248. V. v bláto po kolena. Jg. V. někomu v řeč. V., v něčí nelásku, L., v chorobu, v nemoc. Us. Padl lotrům v ruce. Jel. V. v zlosť, v hněv. Us. To dobře v to (do toho) padlo (se hodilo). Us. Moje zlá myšlenie i hnutie vpadují v po- kušenie; Aby lid nevpadl v modloslúženie; A v tomto mordu mnozí preláti a kněžie vpadli sú v nehodnosť kněžstvie; My kněžie chudobu opustivše vpadli sme v žádosť cizích věcí; Vpadnouti v nemoc. Hus I. 72., 77., 233., 281., 331. (Tč. ). Pes, nač padl, to sápal. Kom. V. na jazyky lidí (do pověsti přijíti). Us. Vpadli na lotry v tom všem kraji na jeden den. Sněm 1547. V. mezi Tatary. Vrat. — kam proč. Moj pratel skrz ne- ščastí vpadel do chudoby. Na Slov. Tč. Pro malú věc v žalosť vpadne. Smil v. 1578. Jsú mnozí lidé, ješto pro rod v nebezpečné hřiechy vpadají. Pass. 8. (Hý. ). — kam čím. Slibuji nepřekážeti ani v to kterú pří vpa- dati. Arch. II. 325. — jak (kam kde): dobře vpadati, klappen Dch. A mé srdce všemi zvony vpadlo lesům ve choral. Kká. Td. 81. V. někam mocí. Arch. I. 57. Ta strúha odtud tokem svým vpadá do Moravy mezi trávníky městskými a staroměstskými. List zr. 1482. Braunou mocí vpadl do Rakous. Ddk. III. 127. Jan ze Sovince mi vpadl ve Vážany pravú mocí. Mtc. 1882. 76. Vpadl mi v šest hřiven gr. platu tu v Švabenicích bez viny a bez práva svými syny; Jemu pravú mocí vpadl jest v meze a v potoky. Půh. I. 230., II. 81. (Tč. ). — kde jak dlouho. Od 15 let vpadal mi v Heřmanicích. Půh. II. 110. — kam kdy. Dle něho (kronikáře) vpadl Soběslav již 16. ledna do Slezska. Ddk. III. 51. Vpadl mi po otcově smrti v hrad v Sovinec; V pravém lantfridu vpadl v městečko Byteš. Půh. I. 64., II. 293. (Tč. ). — komu. Vpadly mu oči, tváře. Us. Vpadl jí a drží bezpravně její dědictví. Půh. II. 45.

378693   Vpadnouti kam (komu jak odkud Svazek: 7 Strana: 1047
Vpadnouti kam (komu jak odkud). V. na něco náskokem, im Anlauf. Lpř. Když zrno v zemi vpadne; Onen v hněv vpadne a v závisť. Št. Kn š 28., 128. Ne- přátelé ze zálohy vpadli vojsku v bok. Pdl.

378694   Vpadnutí Svazek: 4 Strana: 0799
Vpadnutí, n., das Einfallen, der Einfall. V. do vody. V. očí. Nz. lk. — V. = útok, der Anfall, Angriff. V. na nepřítele. Jg. V. nepřítele do země. Násilné v. do cizího nemovitého statku. J. tr.

378695   Vpadnutý Svazek: 4 Strana: 0799
Vpadnutý; -ut, a, o = vpadlý. Pozri tú tvár v-tú. Lipa II. 268. — od čeho. Líca v-té od hladu. Dbš. Sl. pov. I. 90.

378696   Vpádný Svazek: 4 Strana: 0799
Vpádný, einfallend. V. voj, střelba. Us. Dch. Vz Vpádní.

378697   Vpadovati Svazek: 4 Strana: 0799
Vpadovati = vpadati. Vz Vpadnouti. Na Slov. Bern.

378698   Vpáchnouti Svazek: 4 Strana: 0799
Vpáchnouti, hineinduften. — kam. Zavři, ať nám smrad nevpáchne do jizby. Us Tč.

378699   Vpálení, n Svazek: 4 Strana: 0799
Vpálení, n., das Einbrennen.

378700   Vpálený Svazek: 4 Strana: 0799
Vpálený; -en, a, o, eingebrannt. V. zna- mení, Brandzeichen, n. — kam. Nápis do skla v-ný. Sl. let. I. 326.

378701   Vpáliti Svazek: 4 Strana: 0799
Vpáliti, vpal, vpále (íc), il, en, ení; vpa- lovati, einbrennen; vběhnouti, hineinrennen. — co čemu: znamení koni. Hlas., Mach. Jak já mu jednu vpálím (udeřím ho)! Us. Mtl. Vpaluj čmáry. Hdk. C. 137. — kam. Však já to nějak do té stížnosti vpálím. Us. Dch. Vpálil medvědu na kožich. Us. Dch. Zrazu vpálila (přiběhla) stará střiga do izby. Er. Sl. čít. 59. V tom vpálil (vletěl) drak do dverí. Dbš. Sl. pov. I. 27. Čožeby ja peňazí nemal? pomyslil si kráľovič a vpálil zrovna dnu. Dbš. Sl pov. I. 383. Dobehnul až k jednej jaskyni a vpálil dnu ako do bezpečného úkrytu. Dbš. Pov. VII. 46. V. znamení do nohy, Rk., ránu, broky do těla; znamení v čelo. Us.

378702   Vpáliti Svazek: 7 Strana: 1047
Vpáliti. On jí ho (pyj) tam vpálil (obs.). Us.

378703   Vpalovací Svazek: 4 Strana: 0799
Vpalovací = enkaustický, enkaustisch. Nz. V. způsob, železo. V. malování, malířství. Nz. Vz Vlšk. 97. — V., zum Einbrennen dienend. Jg. V.

378704   Vpalování Svazek: 4 Strana: 0799
Vpalování, u., das Einbrennen. V. zna- mení. Vz Vlšk. 252, 264.

378705   Vparovati Svazek: 4 Strana: 0799
Vparovati, hineindunsten = kudy kam. Kyselina do jizby dveřmi vpaľovala. Na Ostrav. Tč.

378706   Vpářiti Svazek: 7 Strana: 1047
Vpářiti. Arnošt se k nima vpáře (při- bera) učini hroznú popravu. Arn. 1387.

378707   Vpásti Svazek: 4 Strana: 0799
Vpásti, vpasu. Když se ti ptáci za ně- jaký čas do toho osení vpasou (navnadí). Č. exc. — V., vz Vpadnouti.

378708   Vpastovati se Svazek: 4 Strana: 0799
Vpastovati se = vpásti se, nahlěděti se. Přietelé sě vpastováchu. Hr. rk. 437.

378709   Vpašovali Svazek: 4 Strana: 0799
Vpašovali, einschmuggeln. — co kudy kam odkud: tabák z Uher přes hranice do Moravy. Us. Tč.

378710   Vpátečný Svazek: 9 Strana: 0377
Vpátečný koláč (v pátek pečený). Adám. Čech. 37.

378711   Vpatka Svazek: 4 Strana: 0799
Vpatka, y, f. Jestliže by který obyvatel pro některý účinek zboží a statku svého odběžel, takovému hejtman náš vpatku činiti nemá. Arch. II. 40l.

378712   Vpátrati se Svazek: 4 Strana: 0799
Vpátrati se, sich hineinforschen. Šm.

378713   Vpatřiti Svazek: 4 Strana: 0799
Vpatřiti, il, ení, hineinsehen. — se kam (v co). Šm.

378714   Vpažení, n Svazek: 4 Strana: 0799
Vpažení, n. Sličné a spolu důrazné vřa- dění a v. souvztažných členu. Sš. 1. 168. Vz Vpažiti.

378715   Vpažiti, il Svazek: 4 Strana: 0799
Vpažiti, il, en, ení, vpažovati, einscharren. Vz Pažiti. Čsk. — co kam: nůž do hloubku zelí, einschneiden. Na Mor. Tč.

378716   Vpéci Svazek: 4 Strana: 0799
Vpéci, v z Péci; vpékati, vpíkati, vpeká- vati, einbacken. Us., Ros. — co kam. Uzené maso se vpeče do chleba a taký chléb slove plecovník. Na Ostrav. Tč.

378717   Vpečetiti Svazek: 4 Strana: 0799
Vpečetiti, il, ěn, ění, vpečeťovati, das Siegel eindrücken. — co kam: svoji pečeť do vosku. Us. Tč.

378718   Vpelešiti Svazek: 4 Strana: 0799
Vpelešiti, il, en, ení, einnisten. Šm.

378719   Vpeliti Svazek: 4 Strana: 0799
Vpeliti, il, en, ení, vpelovati, versetzen. — co komu. Takovou ti vpelím, že se pětkrát otočíš. Us. u Litovle. Kčr.

378720   Vpepřený Svazek: 4 Strana: 0800
Vpepřený; -en, a, o, gepfeffert. Dch.

378721   Vperčiti Svazek: 8 Strana: 0474
Vperčiti. Až vperčil kolenem do lavice (narazil). Světz. 1895. 352. b. Vperčila se mu do brady (zabrala). Wtr. St. nov. 35.

378722   Vperčiti se komu kam. V Svazek: 10 Strana: 0490
Vperčiti se komu kam. V-la se mu do brady (zabrala, vpeřila). Kn. svěd. rakovn. Wtr. Vz Vpeřiti. Vperčil kolenem do la- vice. Světz. 1895. 352.

378723   Vperu Svazek: 4 Strana: 0800
Vperu, vz Veprati.

378724   Vpeření Svazek: 4 Strana: 0800
Vpeření, n. Svědčíce, že každé kvapné v. se takořka do středu samé zahrádky, bez předběžného ohledání půdy... Šf. III. 4. Vz Vpeřiti.

378725   Vpeřiti Svazek: 4 Strana: 0800
Vpeřiti, il, en, ení = včiniti, vstrčiti, vraziti, vtlouci, hineinthun, hineindrängen, hineinschlagen; se, sich eindrängen, ein- dringen; vepříti se, dáti se do něčeho (peřím = pru). Jir. ad. Žk. 159. — co (se komu) kam (jak). Do cizího statku ruce v. (an- tasten). V. Vpeřiti se do sebe a pěstiti ška- redě. Kom. Vpeřil se mu do vlasů (popadl ho za vlasy). Us. V-li se do sebe. Kom. I baby se do toho v-ly. Drsk. Aby také do milé vlasti naší se nevpeřili (nevnikli). Vrat. Němčinu jim do hlav v-li. Kos. ol. I. 18. V čelo se mu pěstí svatý hněv můj vpeří Hdk. C. 354. Až i vpeřil v srdce jí ty střelky. Koll. I. 37. Sic sám pohan tebe v moře vpeří. Sš. Bs. 187. Ten dobrý druh vpeří se v škodu, počne s ním svádu. BN. Někdy se vládař v mě vpeři; Tak se druh ve druha vpeři za vrch tak nelítostně. Žk. 159., 462. Lichva se ve všecky statky i lidi vpeřila. V. — Kom., Hlas. — se komu kde. Komár vpeřil se mu, kdež neměl žádných chlupů, mezi nosem. Aesop. — se proti komu. Ctib. — V. = brk ptáku do hlavy vstrčiti a tím ho usmrtiti. Us. Ktk.

378726   Vpeřiti Svazek: 7 Strana: 1047
Vpeřiti = vstrčiti, vraziti, vložiti. Sv. ruk. NM. 323. — co se komu kam Až těm klukům vpeřím ministranturu (jí je na- učím). Kos. Lysec ruku v hlavu vpeří. Ezp. 1539. Trochu té němčiny mu přes prázdniny ještě vpeřil do Hlavy. Kos. Cf. Opeřiti.

378727   Vpěti Svazek: 7 Strana: 1047
Vpěti, vpíti v pouto, compedire. Bhm

378728   Vpevněný Svazek: 7 Strana: 1047
Vpevněný; -ěn, a, o, hineinbefestigt. Lpř.

378729   Vpchání Svazek: 4 Strana: 0800
Vpchání, n. = vstrčení.

378730   Vpcháti Svazek: 4 Strana: 0800
Vpcháti = vstrčiti. Na Slov.

378731   Vpiati Svazek: 4 Strana: 0800
Vpiati = vpíti. Vz Vepnouti.

378732   Vpich Svazek: 4 Strana: 0800
Vpich, u, m., náčiní barvířské, der Ein- stecher. Rohn.

378733   Vpichnouti Svazek: 4 Strana: 0800
Vpichnouti, chnul a chl, ut, utí; vpíchati, vpichovati, einstechen, einbohren, spiessen. D. — co kam (do čeho, v co) komu. Us. Zrak v soka vpíchl (Tadeáš). Kká. Td. 37.

378734   Vpíchnouti se Svazek: 10 Strana: 0490
Vpíchnouti se = býti lapenu. V zloděj. mluvě.

378735   Vpichnutí Svazek: 4 Strana: 0800
Vpichnutí, n, das Hineinstechen.

378736   Vpichnutý Svazek: 4 Strana: 0800
Vpichnutý; -ut, a, o, hineingestochen.

378737   Vpichováni Svazek: 10 Strana: 0490
Vpichováni rozžhavených jehel, igni- punctura. Ktt.

378738   Vpichovati Svazek: 4 Strana: 0800
Vpichovati, vz Vpichnouti.

378739   Vpíjeti Svazek: 4 Strana: 0800
Vpíjeti, vz Vpíti.

378740   Vpilovati Svazek: 4 Strana: 0800
Vpilovati, einfeilen, co: vrub. Ros. — kam (do čeho, v co).

378741   Vpínavý Svazek: 7 Strana: 1047
Vpínavý. V. mysl. Dk Aesth. 582.

378742   Vpiplati Svazek: 4 Strana: 0800
Vpiplati, hineinschmieren, schlecht hinein- schreiben. Na Ostrav. Tč. — V. = einthun, einpanschen. Ros. — co, čeho kam. Vpi- plal do mouky mnoho koření. Us.

378743   Vpiprati Svazek: 4 Strana: 0800
Vpiprati = vbabrati, hineinschmieren. — co kam čím: rukama vpipral tu maltu do okna. Na Ostrav. Tč.

378744   Vpíratl Svazek: 4 Strana: 0800
Vpíratl, vz Veprati, Vepříti. — se v co. NB. Tč. 192.

378745   Vpis Svazek: 4 Strana: 0800
Vpis, u, m. = zápis, vepsání, die Ein- schreibung, Verschreibung. Poněvadž sobě takový v. do desk zemských tak velice ob- těžují a váží. Pal. Dj. V. 1. 412. (Šd. ).

378746   Vpísati Svazek: 4 Strana: 0800
Vpísati = vepsati. — co kam. Vpisal svoje jméno do knihy. Na Ostrav. Tč.

378747   Vpisek Svazek: 4 Strana: 0800
Vpisek, sku, m., die Zuschrift, Glosse. Přece pak jiní slova verše 12. mají za v. a vstavek Lukášův; V. ten byl později vy- puštěn. Sš. Sk. 111., 167. (Hý. ).

378748   Vpisné Svazek: 4 Strana: 0800
Vpisné, ého, n., die Einschreibgebühr. V-ného dáti. Zlob.

378749   Vpisný Svazek: 4 Strana: 0800
Vpisný = od vpisu, Einschreibungs-.

378750   Vpisování Svazek: 4 Strana: 0800
Vpisování, n., die Einschreibung, Ein- tragung. Matěj praví, že jest při rejstřiech nebyl, a že o tom v. nic nevie. NB. Tč. 47. V-nie, vymazovánie a propúščenie z desk. Vš. Jir. 161. Co se v. ve dsky zemské do- týče. Arch. V. 498.

378751   Vpisovati Svazek: 4 Strana: 0800
Vpisovati, vz Vepsati.

378752   Vpíši Svazek: 4 Strana: 0800
Vpíši, vz Vepsati.

378753   1. Vpíti Svazek: 4 Strana: 0800
1. Vpíti, vz Vepnouti.

378754   2. Vpíti Svazek: 4 Strana: 0800
2. Vpíti, vpiji, il, it, ití; vpíjeti, el, en, ení; vpívati = do sebe píti, trinken, ein- saugen. — co, se kam = vtáhnouti se, ein- ziehen, sich hineinziehen. Voda se do mouky vpije. Br., Nrd. Bld. 20. Vpili se do dobré chuti. U Kr. dvora. A jest tento smysl tak do srdce vpit. Žer. Apol. 7.

378755   2. Vpíti Svazek: 7 Strana: 1047
2. Vpíti. Vpíjel se pohledy těmi až na dno její duše. Hrts.

378756   Vpíti Svazek: 8 Strana: 0474
Vpíti. Pakli co smrtelného vpijí, neuvadí jim. Ev. seit, 24. Marc. 16. 18.

378757   Vpitý Svazek: 4 Strana: 0800
Vpitý; vpit, a, o, eingesaugt. V. voda. Us.

378758   Vpjantati Svazek: 4 Strana: 0800
Vpjantati, vz Vplantati.

378759   Vpláceti Svazek: 4 Strana: 0800
Vpláceti, el, ení = všívati. Reš.

378760   Vplácnouti Svazek: 7 Strana: 1047
Vplácnouti něco někam. Vz Plácnouti. Kutn.

378761   Vplakati Svazek: 7 Strana: 1047
Vplakati se ošemetně do úřadu, Bart. 126., do města. Wtr. Obr I. 599.

378762   Vplakti se kam Svazek: 4 Strana: 0800
Vplakti se kam, durchs Weinen ge- langen: do úřadu. Ros.

378763   Vplantati Svazek: 4 Strana: 0800
Vplantati, vpjantati, einfitzen. — se kam. Niť se do brda, do osnovy vplantala; Palica se mu mezi nohy vplantala a upadl. Na Ostrav. Tě.

378764   Vplašiti Svazek: 7 Strana: 1047
Vplašiti, il, en, ení, hineinscheuchen. Když hospodyně plamen zástěrou do pece vplaší. VSlz. I. 195.

378765   Vplatek Svazek: 4 Strana: 0800
Vplatek, tku, m., die Einzahlungsgebühr. Tč. Berní vplatky, Steuereingänge. Dch.

378766   Vplatiti Svazek: 4 Strana: 0800
Vplatiti, il, cen, cení, einzahlen; se = vkoupiti se, sich einkaufen. — kam (do čeho): do úřadu. Ros.

378767   Vplátovati Svazek: 4 Strana: 0800
Vplátovati, einplätten. Ros.

378768   Vplav Svazek: 4 Strana: 0800
Vplav, u, m., das Einschiffen. Mus. II. 162.

378769   Vplavati Svazek: 4 Strana: 0800
Vplavati, vplaviti, vz Vplouti.

378770   Vplavice Svazek: 10 Strana: 0490
Vplavice (wplawicze), e, f. = úplavice. Pulk. Klem. k. 80.

378771   Vplaviti Svazek: 4 Strana: 0800
Vplaviti, il, en, ení, vplavovati, hinein- schwemmen, ein-, hineinflössen, einschiffen, hineinschaffen. — co kam: zboží do města, koně do hlubiny. —- se kam, sich einschif- fen: mezi ostrovy. Pref. Vz Plouti.

378772   Vplaziti.— co se kam Svazek: 7 Strana: 1047
Vplaziti.— co se kam. Některé maďa- rismy v-ly se do jejich mluvy. Koll. IV. 190. Hlemýžď vplazi tělo i nohy (vtáhl do skořápky) Ezp. 769. — se sup. Hruď zra- něnou se vplazí složit v sluji. Kká. K sl. j. 33.

378773   Vplaziti se Svazek: 4 Strana: 0800
Vplaziti se, il, ení, ein-, hineinkriechen. V. — kam (do čeho, v co). Us.

378774   Vplemeniti Svazek: 4 Strana: 0800
Vplemeniti, il, ěn, ění = rozšířiti, ein- führen, ausbreiten. — co kam. Švýcarské krávy v-nil na Moravu. Tč. — se kam. Týž mor i do Čech se vplemenil. V.

378775   Vpleniti Svazek: 4 Strana: 0800
Vpleniti, il, ěn, ení, vpleňovati. — kam. Dub už do pně ořešáku vpleněn, žalud roste místo ořechu. Koll. I. 95.

378776   Vpleskati Svazek: 4 Strana: 0800
Vpleskati, vplískati; vplesknouti, vplísk- nouti, sknul a skl, ut, utí; vpleštiti, vpliš- titi, il, ěn, ění = do něčeho vplesknouti, vstříknouti, vhoditi, einplätzen, hineinpat- schen, hineinwerfen, hineinschlagen. — co kam: lejno na tváře něčí. Br. V. maltu do putny, bláto do kaluže. Us. Tč. Pohla- vek někomu za ucho vpleštiti. Tč. Vpleštil mu to mezi oči = v oči pověděl. Ros.

378777   Vplésti Svazek: 4 Strana: 0800
Vplésti, vplísti, vpletu, vpleť, tl, ten, tení; vplétati, vplítati = pletením včiniti, einflechten; vmíchati, einmengen, einflechten. — co, koho, se komu kam (do čeho, v co, mezi co, nač): do plotu. D. Ně- koho do kola, Háj., do mnohých těžkostí v. V. někoho na kolo. D., Reš Vpletl se v blud. Jel. Provaz se mu vpletl mezi nohy. Us. Kdo by dívčičku nedospělou po- rušil, ten má v kolo vpleten býti. 1647. Mus. 1880. 162. Vpletl se nám do řeči; Spadl s vozu a noha se mu vpletla do kola; Vpletl se mezi nás. Us. Šd. Avšak tu nová věc se do toho vpletla. Ddk. IV. 6. Perle do něho vpleteny. Er. P. 482. Ba i laikové někdy v kněžský stav vpleteni bývali. Pal. Dj. IV. 1. 107. Odpusť, že tak nedokonale sem muky tyto vpletla ve znělky. Koll. I. 361. Vpletli se v bolesti mnohé. Hus I. 281. — kam kdy. Po smrti do kola jej vpletli. Dač. I. 97. — kam jak. On jest pastýř, jenž ne sám se v ovcě s pýchú a všetečně vpletl. Hus II. 224. — koho. Nehledajme výmluv, omluvy starším našim nepomohly, ale dále je vpletly. Št.

378778   Vplešiti co kam Svazek: 10 Strana: 0490
Vplešiti co kam. Papež jej (masopust) v kalendář vplešil (vřadil). Dač. (Wtr. Min. 132. ).

378779   Vpleštiti Svazek: 4 Strana: 0801
Vpleštiti, vz Vpleskati.

378780   Vpleťba Svazek: 4 Strana: 0801
Vpleťba, y, f. = vpletení, vtělení, die Menschwerdung, ťvoáy/. oótc. Časové vtělení či v-by Páně. Sš. J. 15. (Hý. ).

378781   Vpletení Svazek: 4 Strana: 0801
Vpletení, n., die Einflechtung. D., Veleš.

378782   Vpletění Svazek: 4 Strana: 0801
Vpletění, n. = vpleťba. V. syna božího. Sš L. 19.

378783   Vpletený Svazek: 4 Strana: 0801
Vpletený; -en, a, o, eingeflochten. — kam: vzorek do punčochy v-ný. Us. V. do kola. Háj.

378784   Vpletěný Svazek: 4 Strana: 0801
Vpletěný; -en, a, o = vtělený, včlově- čený, menschgeworden. Hlas panny byl hlas pána v ní v-ho. Sš. L. 20., J. 28.

378785   Vpletichati Svazek: 4 Strana: 0801
Vpletichati = pletichami vpraviti, ein- prakticiren. Ros.

378786   Vpletiti se Svazek: 4 Strana: 0801
Vpletiti se, il, ění = pleť, tělo lidská přijíti, člověčenství na se vzíti, státi se člo- věkem, vtěliti se, Mensch werden, incarnari. — abs. Vpletil se syn boží; Slovo se vple- tilo; Že v něm (v Šimonu) logos tělem se stal či se vpletil. Sš. L. 19., J. 21., Sk. 97. (Hý. ).

378787   Vplichtiti Svazek: 4 Strana: 0801
Vplichtiti, vplichti, il, těn, ění = vmí- chati, einmengen, einmischen. — se komu kam: do řemesla. Zlatohv. V. se k něčí straně. Puch. Vplichtil se mezi ně. Us. Jak ale to s nimi dopadne, kterého z nich vrch- nosť při polnosti ponechá a který se vplichti do císařské služby. Sk.

378788   Vplištiti Svazek: 4 Strana: 0801
Vplištiti, vz Vpleskati.

378789   Vplítek Svazek: 8 Strana: 0474
Vplítek, tku, m., Eingewebe, n. Sterz. I. 758.

378790   Vplíti Svazek: 4 Strana: 0801
Vplíti, vpliji, vplij, il, it, ití; vplivnouti, vplinouti, vnul a vl, ut, utí; vplivati = v něco plivati, hineinspeien. Ros. — kam komu: do obličeje, v obličej. Us.

378791   Vpliv Svazek: 9 Strana: 0377
Vpliv jejího učení. Pal. Děj. III. 1. 32.

378792   Vplivadlo Svazek: 4 Strana: 0801
Vplivadlo, a, n., der Spuckkasten. Rohn.

378793   Vplivati Svazek: 4 Strana: 0801
Vplivati, vz Vplíti.

378794   Vplížiti se Svazek: 4 Strana: 0801
Vplížiti se, vpliž, žil, ení = vplaziti se, sich einschleichen, eindrängen, hineinkrie- chen. — kam (jak). Tadeáš zas v levo k silnici se vplížil. Kká. Td. 154. Hlemýžď se vplížil do díry. Jg. Vladislav vplížil se po tichu do pokoje. Bes. ml. (Tč. ).

378795   Vplížiti se nač Svazek: 7 Strana: 1047
Vplížiti se nač, Kká., dveřmi Wtr.

378796   Vplně Svazek: 4 Strana: 0801
Vplně, vollends. Ty smlouvy dlužen jsem v. zadržeti a splniti; To v. o registrách platí. Arch. II. 323., 515. (Šd. ).

378797   Vplně Svazek: 7 Strana: 1047
Vplně nalézti milosť. Pravn. 436.

378798   Vplně Svazek: 9 Strana: 0377
Vplně. Aby to v. stihli. Št. Bes. 4.

378799   Vplnouti v život Svazek: 10 Strana: 0490
Vplnouti v život = vplynouti. Lék. B. 200a.

378800   Vplnúti Svazek: 4 Strana: 0801
Vplnúti = vplvati. Na Slov. Bern.

378801   Vplocati Svazek: 4 Strana: 0801
Vplocati = vpláceti, einzahlen. Na Ostrav. Tč.

378802   Vploditi Svazek: 4 Strana: 0801
Vploditi, il, zen, ení, vplozovati, ein- pflanzen. Plk. — se, sich einpflanzen, sich vermehren. Ž. wit. 106. 38.

378803   Vplouti Svazek: 4 Strana: 0801
Vplouti, vpluji, vploul, utí; vplynouti, ul, utí; vplaviti, vplovati, vplavati (vplovám a vplovu) = plouti v něco, einschwimmen, einschiffen. — kam jak. Jungmann bez hluku vplul do nezhledné výše. Tč. exc. Vplouti šťastné s rozvitými plachtami do přístavu. Mus. — Vplynouti = vtéci, ein- fliessen. D. — Vplouti kam komu, hinein- spucken. Na Ostrav. Tč.

378804   Vploužil Svazek: 4 Strana: 0801
Vploužil, a. m., der Einschleicher. Dch.

378805   Vploužiti se Svazek: 4 Strana: 0801
Vploužiti se = vplížiti se.

378806   Vplstiti Svazek: 4 Strana: 0801
Vplstiti, il, stěn, ění, einfilzen. Jg. — se, sich einfilzen, verhärten. Nádor se vplstil. Sal. I. 19.

378807   Vpluštiti Svazek: 4 Strana: 0801
Vpluštiti, il, ěn, ění, hineinschlagen. — komu čeho kam: vody do očí. Na Ostrav. Tč.

378808   Vplúť Svazek: 4 Strana: 0801
Vplúť, hineinspeien. Na Slov. Bern.

378809   Vplutí Svazek: 7 Strana: 1047
Vplutí, n., die Einfahit, das Einlaufen. Lpř.

378810   Vpluvati Svazek: 4 Strana: 0801
Vpluvati = vplivati. Na Slov. Bern.

378811   Vplvati Svazek: 4 Strana: 0801
Vplvati = vplouti. Na Slov. Bern.

378812   Vplynouti kam Svazek: 9 Strana: 0377
Vplynouti kam. Maš. ruk. 200a.

378813   Vplyv Svazek: 4 Strana: 0801
Vplyv, u, m., pol. = vplývání, vlévání, der Einfluss, die Einwirkung. Krok., Mus. Lépe: vliv, vz toto. V. jest něm. Einfluss (vplynouti). Os., Brs. 3. vyd. 258. Jenžto (blud) zlým vplyvem a vlivem mamičů po- vstal. Sš II. 31. Tiché krasoumy vplyvem okrášlily lásku nám. Koll. I. 234.

378814   Vplyv Svazek: 7 Strana: 1047
Vplyv. Šf. Strž. I. 51.

378815   Vplývati Svazek: 4 Strana: 0801
Vplývati = vplyv (vliv) míti, působiti, einwirken. — kdy nač jak. Již před po- rážkou u Augsburku vplývala církev vý- chodní na maďarský národ nemalou měrou. MP. v Čas. duch. 1882. 478.

378816   Vplyvný Svazek: 8 Strana: 0474
Vplyvný = vplyv mající, einflussreich. V. rodina, Phľd. XII. 136., 1893. 390., XIV. 438. V. muž. lb. 1896. 714.

378817   Vplznouti se Svazek: 7 Strana: 1047
Vplznouti se = vkrásti se, vetříti se. Val. Vck., Slavč. 55.

378818   Vplznút za kým kam Svazek: 10 Strana: 0491
Vplznút za kým kam: do kuchyně. Val. Čes. 1. X. 403., 483.

378819   Vpnouti se na Svazek: 9 Strana: 0377
Vpnouti se na kůň. Ld. 46.

378820   Vpočísti Svazek: 4 Strana: 0801
Vpočísti, einrechnen, vz Čísti. — co kam (do čeho). J. tr., Rk.

378821   Vpočítaný Svazek: 7 Strana: 1047
Vpočítaný, eingezählt. Lpř.

378822   Vpočitatelnosť Svazek: 7 Strana: 1047
Vpočitatelnosť, i, f., Anrechenbarkeit. Pr. tr.

378823   Vpočtení Svazek: 4 Strana: 0801
Vpočtení, n., die Anrechnung. V. v díl povinný. J. tr.

378824   Vpodací Svazek: 4 Strana: 0801
Vpodací (právo) = podace. Gl. 368.

378825   Vpodsíti Svazek: 4 Strana: 0801
Vpodsíti, seji, el n. il, et, etí; vpodsí- váti, einsieben. — co kam. I koukol mezi obilí vpodsíval. Ros. V. něco do něčeho, v něco. Us.

378826   Vpochlebovati Svazek: 4 Strana: 0801
Vpochlebovati, vpochlebiti, se kam: v úřad, Kom., do stolic, durch Schmeiche- leien hineingelangen, erlangen. Kom.

378827   Vpojení Svazek: 7 Strana: 1047
Vpojení, n., das Hineinfügen. Lpř.

378828   Vpojení, n Svazek: 9 Strana: 0377
Vpojení, n. Nabytí a v. do země celého Slezska. Pal. Děj. II. 2. 196.

378829   Vpojený Svazek: 7 Strana: 1047
Vpojený; -en, a, o, eingefügt. Lpř.

378830   1. Vpojiti Svazek: 4 Strana: 0801
1. Vpojiti, il, en, ení; vpojovati = spo- jiti, připojiti, einfügen. — co, se kam: v církev. D. V. do ní (komory české) opět Polsko; Že páni strany římské vpojili v se hlas kněžstva svého; A jiné země v Něm- cích do téhož království dědičně vtěleny a vpojeny jsou. Pal. Dj. II. 1. 465., V. 2. 66., V. 2. 172. A cožby kolivěk dobyli, to má v království vpojeno býti. Arch. V. 443.

378831   2. Vpojiti Svazek: 4 Strana: 0801
2. Vpojiti, il, en, ení; vpájeti, el, en, ení, vpojívati = poje vpustiti, einflössen. — co sobě kam: v paměť. L. Blud v někoho v.

378832   Vpojiti Svazek: 7 Strana: 1397
Vpojiti. Ráčil knížectví opavské do krá- lovství čes. v. Arch. Xll. 178.

378833   Vpol Svazek: 7 Strana: 1047
Vpol. Sestra, dítě v. (skorem ještě dítě). Osv. VI. 221.

378834   Vpoložití Svazek: 10 Strana: 0491
Vpoložití. Vpoložils' nás v podobenstvie pohanóm, posuisti nos in similitudinem gentibus. Ž. kap. 43. 15.

378835   Vpora Svazek: 10 Strana: 0491
Vpora, y, f. = impetus. Jeremiáš při tejž vpoře řekl. Kat. 1917. Sr. Úpora.

378836   Vposled Svazek: 7 Strana: 1047
Vposled, zuletzt. Hol. 358.

378837   Vpošvení Svazek: 7 Strana: 1047
Vpošvení měchýře, invaginatio vesicae.

378838   Vpošvený Svazek: 4 Strana: 0801
Vpošvený; -en, a, o. V. střevo, invagi- nirt. Nz. lk.

378839   Vpošviti Svazek: 4 Strana: 0801
Vpošviti, il, en, ení, invaginiren.

378840   Vpouchlý Svazek: 7 Strana: 1047
Vpouchlý, concav. Čsk.

378841   Vpouřiti se Svazek: 10 Strana: 0491
Vpouřiti se (vzpoura), Mark.

378842   Vpouštěcí Svazek: 4 Strana: 0801
Vpouštěcí, Einlass-, Eingangs-. V. ko- houtek, trouba. Šp.

378843   Vpouštěč Svazek: 4 Strana: 0801
Vpouštěč, e, m., der Einlasser. V. páry (srkač), der Dampfinjekteur. Šp.

378844   Vpouštědlo Svazek: 7 Strana: 1047
Vpouštědlo, a, n., Einlesegestell, n. Rk.

378845   Vpouštění Svazek: 4 Strana: 0801
Vpouštění, n., das Einlassen.

378846   Vpouštěný Svazek: 4 Strana: 0801
Vpouštěný; -ěn, a, o, nach und nach eingelassen. V. páry.

378847   Vpouštěti Svazek: 4 Strana: 0801
Vpouštěti, vz Vpustiti.

378848   Vpoutati Svazek: 4 Strana: 0801
Vpoutati, in Fesseln legen. — koho kam. V-la ho k sobě. Us. Tč.

378849   Vpouzdření Svazek: 4 Strana: 0801
Vpouzdření, n. = vtěsnání, sevření, die Einsackung. Nz. lk.

378850   Vpouzdřený Svazek: 4 Strana: 0801
Vpouzdřený; -en, a, o, eingekapselt, ein- gesackt, saccatus. Nz. lk.

378851   Vpouzdřený Svazek: 7 Strana: 1047
Vpouzdřený ; -en, a, o, saccatus, inca- psulatus, abgekapselt.

378852   Vpouzdřiti Svazek: 4 Strana: 0801
Vpouzdřiti, il, en, ení, einsacken, ein- kapseln. Nz. lk.

378853   Vpracovati Svazek: 4 Strana: 0801
Vpracovati, vpracovávati = v pracování vycvičiti, an die Arbeit gewöhnen. — koho. L. — se do čeho, sich einarbeiten. Us. Tč.

378854   Vpráskatel Svazek: 7 Strana: 1047
Vpráskatel, e, m , Einpeitscher.

378855   Vpráskati Svazek: 7 Strana: 1047
Vpráskati, einpeitschen.— koho kam.

378856   Vprášati se Svazek: 4 Strana: 0802
Vprášati se = vprošovati se. Vz Vpro- siti. Já se jim tam v. nebudu. Slez. Šd.

378857   Vprašování Svazek: 7 Strana: 1047
Vprašování, n. = vefukování. Vz Slov. zdrav. 401.

378858   Vpraštiti Svazek: 4 Strana: 0802
Vpraštiti, il, ěn, ění, hineinschlagen. — co kam: kámen do okna. Us. Tč.

378859   Vpratati Svazek: 4 Strana: 0802
Vpratati, vz Pratati. — co kam. Čiastka cestovatelov na záživnější pokrm navyklá i nekolko sto klbás a hodnú zásobu piva do žalúdka vpratala. Lipa 259. — se kam. Milý zlatušký frajer vpratal sa do suda. Mt. S. I. 71.

378860   Vpráti se Svazek: 4 Strana: 0802
Vpráti se = vedrati se, sich eindrängen. — kam. Rád by se mezi nás vpral. Mor. Šd.

378861   Vprátiti Svazek: 4 Strana: 0802
Vprátiti. — co komu. On mi to v. ne- chtěl. Půh. I. 173.

378862   Vprava Svazek: 4 Strana: 0802
Vprava, y, f. = vpravení. L.

378863   Vpravdě Svazek: 4 Strana: 0802
Vpravdě = v pravdě. Vz Pravda.

378864   Vpravení Svazek: 4 Strana: 0802
Vpravení, n. = napravení, die Einren- kung. Nz. lk.

378865   Vpravení Svazek: 7 Strana: 1047
Vpravení něčeho mezi něco. ZČ. I. 248.

378866   Vpravení, n Svazek: 10 Strana: 0491
Vpravení, n. V. kýly, repositio herniae. Ktt.

378867   Vpravený Svazek: 4 Strana: 0802
Vpravený; -en, a, o, vz Vpraviti. V. noha, eingerenkt. Princ podzemné dvierka tu v-né rozotvorí. Mt. S. I. 60.

378868   Vpravený do Svazek: 7 Strana: 1047
Vpravený do hlavy, eingelernt. Lpř.

378869   Vpravitelný Svazek: 4 Strana: 0802
Vpravitelný, einsetzbar, einfügbar. V. znak. Stč. Alg. 4.

378870   Vpraviti Svazek: 4 Strana: 0802
Vpraviti, il, en, ení; upravovati = ná- ležitě vsaditi, einsetzen, einpassen, einfassen, genau einfügen; uvésti, vundati, einthun, einführen, hineinbringen; vpuditi, přivésti koho kam, wohin bringen, einsetzen, ein- drängen, hineintreiben, einzwängen; lákati, hineinlocken, hineinziehen; cvičením způ- sobným učiniti, auslehren, abrichten; se, přijíti, vjíti, hineinkommen, einziehen; na- učiti se, sich einüben, sich einstudiren, sich dareinfinden. Jg. — co, se, koho kam jak. Čípek do zadku si v. (vstrčiti). Lk. Do věci, do svého postavení, do těžkých poměrů se v.; v. vůz do kolejí, něco do škatule, Us., Dch., něco do formy, Šp., dr- žátko do kosiska. Tč. Kdož v duchu do- vede se v. do 11. věku. Ddk. II. 318. V. se do řeči. Kos. Ol. I. 98. Tabule ve stěnu v. Dch. Kteří (nepraví křesťané) křivé mí- nění svoje podloudně v mysl jiných kře- sťanů v. usilovali. Sš. II. 19. V dobu se v. Dch. Dovede mne několika slovy na dobrou cestu v. Sk. Vše takto vpraviv do pořádku. Kká. Td. 73. Někoho v osidla v. (vplésti). V. Ruku vyvinutou do kloubu v. Us. Zboží do lodí. D. Někoho do zbroje v. = 1. ozbro- jiti, 2. rozhněvati. V. Nemohl ptáka do klece v. (vlákati). Us. Omáčku na pečité v. (vlíti). Rostl. Nevědí se do správy úřadů jak v. V. V. se do nějakého úřadu, do nějakého jazyka (vycvičiti se). Ros., Kom. V. se do obchodu, Kom., do práce. Ml. To pravidlo nemohu si do hlavy v. Jd. — se v co: v okolnosti. Mus. 1880. 147. Velikým na- máháním se vpravil v tuto věc. Us. Ve všecky věci umějí se vpraviti. V. se v cizí povahu, myšlení, Šb. Stř. I. 479., v poměry. Mus. 1880. 274. — co čím: močením, ein- ätzen. — se s čím kam: s vojskem do města se v. (přijíti). Br.

378871   Vpraviti koho Svazek: 7 Strana: 1048
Vpraviti koho : psa = vycvičiti. Škd. — co kam: veličinu v rovnici. Rm. Koně na hambalky v. (uhnati). Črn. Zuz. 318.

378872   Vpravo Svazek: 4 Strana: 0802
Vpravo = v pravo. Vz Pravo.

378873   Vpravování Svazek: 4 Strana: 0802
Vpravování, n., das Einfügen, Einrich- ten. V. do kloubů. Kom. — se do stavu nějakého. Kom.

378874   Vprázdniti se Svazek: 4 Strana: 0802
Vprázdniti se, il, ění = uprázdniti se, sich Zeit nehmen. — k čemu. D.

378875   Vprdati se Svazek: 4 Strana: 0802
Vprdati se = míchati se, sich einmischen. — do čeho. Na mor. Valaš. Vck.

378876   Vpresovati Svazek: 4 Strana: 0802
Vpresovati, z něm. = vtisknouti, vliso- vati. Ros.

378877   Vprchnouti Svazek: 4 Strana: 0802
Vprchnouti, chnul a chl, utí; vprchati; vpršeti, el, ení, vprchávati = prchaje vjíti, hineinfallen, tropfenweise hineinregnen. — kam. Každá kapka dešťová, která do květu vprchne. — kudy. Malou dírkou vždy přece vprchá něco deště. Jg. — V. = vběhnouti, hineinlaufeu. — kam (mezi koho). Vrat.

378878   Vprositi Svazek: 4 Strana: 0802
Vprositi, il, šen, ení; vprošovati, durch Bitten hineinbringen, einbitten; se, durch Bitten hineinkommen, sich einbitten oder einbetteln. Jg. — co, se kam. Nepřijmou, leč co do nich vprosíš. Kom. V. se do sto- lice (v kostele). Kom. V. se v úřady. V., J. tr., Vš. Jir. 34. Vprošuje se do vnitř prosbou cifrovanou. Pokor. Z hor 153. (Šd. ).

378879   Vprostraniti Svazek: 4 Strana: 0802
Vprostraniti, il, ěn, ění, erweitern. Šm.

378880   Vprošení Svazek: 4 Strana: 0802
— Vprošení, n., die Erlangung durch Bitten. Páni to obé mají zdvihnúti a v nic i dánie i v. takové obrátiti. Vš. Jir. 271.

378881   Vproudění Svazek: 4 Strana: 0802
Vproudění, n., die Einströmung. V. plynu; dyksa k v. plynu, Gaseinströmungsdüse. Šp.

378882   Vprouditi Svazek: 4 Strana: 0802
Vprouditi, il, ění, einströmen. Dch.

378883   Vprovázeti Svazek: 4 Strana: 0802
Vprovázeti, el, ení, hineinbegleiten. Us. Tč. — koho kam.

378884   Vprovoditi Svazek: 4 Strana: 0802
Vprovoditi, il, ěn, ění, einbegleiten. Šm. — co kam.

378885   Vprozvěděti Svazek: 7 Strana: 1048
Vprozvěděti. V-děv mě mých všech vě- ciech. Arch. IX. 164.

378886   Vprskati Svazek: 4 Strana: 0802
Vprskati; vprsknouti, sknul a skl, ut, utí; vprskávati, hineinspritzen. — co kam (do čeho, na koho). Vprskl naň vodu.

378887   Vprsknouti Svazek: 10 Strana: 0491
Vprsknouti. Mluvil, co mu slina vprskla na jazyk. Zvon III. 37. Wtr.

378888   Vprštiti Svazek: 4 Strana: 0802
Vprštiti = vprsknouti, hineinspritzen, hineinstreuen. — co kam. Na záhon ně- kolik zrnek v., do země. Mor. Šd.

378889   Vprv Svazek: 4 Strana: 0802
Vprv = v prv. V. příští úterý, den nächst kommenden Dienstag. Seydl. exc.

378890   Vprysknouti. V Svazek: 7 Strana: 1048
Vprysknouti. V oko vpryskne slzná něha. Nrd. Kos. ps. 45.

378891   Vprýštění Svazek: 7 Strana: 1048
Vprýštění, n., endosmosa. NA. V. 172.

378892   Vprýštiti Svazek: 4 Strana: 0802
Vprýštiti, il, ění. — kam. Vprýštivše v Jordan přebředli před králem. Bj.

378893   Vpřáhati Svazek: 7 Strana: 1047
Vpřáhati, vpřáhnouti, einspannen. ,V tře- men hanby vlasť vpřáhá. Kyt. 1876. 52.

378894   Vpřáhnouti Svazek: 8 Strana: 0474
Vpřáhnouti. V. dvě krávě u vóz. Ol., Reg. 6. 7. (Gb. H. ml. I. 107.).

378895   Vpřásti Svazek: 4 Strana: 0802
Vpřásti, hineinspinnen. — se kam. Pa- vouk se vpřadl do okna. Us. Tč. Vz Přísti.

378896   Vpřáteliti se Svazek: 4 Strana: 0802
Vpřáteliti se, sich befreunden. — kam. V-lil se do domu našeho. Us. Tč.

378897   Vpřed Svazek: 4 Strana: 0802
Vpřed jíti, vorwärts gehen. Us. Tč.

378898   Vpředný Svazek: 4 Strana: 0802
Vpředný, opak zpětný. Dk. P. 56.

378899   Vpředu Svazek: 4 Strana: 0802
Vpředu, vz. Vpřísti.

378900   Vpříč, napříč Svazek: 4 Strana: 0802
Vpříč, napříč = v příč, na příč. V. mu přišel. Tč.

378901   Vpřirozeniti Svazek: 4 Strana: 0802
Vpřirozeniti, il, ěn, ení, zur Natur ma- chen, angewöhnen, aneignen. — sobě co. Plk.

378902   Vpřísti Svazek: 4 Strana: 0802
Vpřísti, vz Přísti; vpřádati, einspinnen. — co kam (do čeho, v co). V kukli se v. Hdk. L. kv. 33.

378903   Vpuditi Svazek: 4 Strana: 0802
Vpuditi, il, zen, ení; vpouzeti, el, en, ení; vpuzovati, hineintreiben. — koho kam (do čeho, v co). Us., Č.

378904   Vpuklý Svazek: 4 Strana: 0802
Vpuklý, tief eingebogen, zastr. D.

378905   Vpumpovati Svazek: 4 Strana: 0802
Vpumpovati, einpumpen. — co kam: vodu do džberu. Us. Tč.

378906   Vpůsoba Svazek: 4 Strana: 0802
Vpůsoba, y, f., der Einfluss; lépe: vliv. Dch.

378907   Vpust Svazek: 7 Strana: 1048
Vpust, u, m. = vpuštění. V. světla. Dbš. Úv. 160.

378908   Vpusť Svazek: 7 Strana: 1048
Vpusť, i, f. V. kanálu pro dešťovou vodu. Exc.

378909   Vpusť Svazek: 8 Strana: 0474
Vpusť = kanál, kterým se voda z ulic do stok svádí. Nár. list, 1893. č, 307.

378910   Vpusť Svazek: 9 Strana: 0377
Vpusť, vz Nástrčka. Splachovací v. má v průměru 1. 20 m. a vede do komory shyb- kové. Vz Nár. list. 1897. č. 113.

378911   Vpustiti Svazek: 4 Strana: 0802
Vpustiti, vpusť, vpustě (íc), il, štěn, ění; vpouštěti, ěl, ěn a ín, ění, ein-, hineinlassen. — co, se kam. V. vodu do rybníka, okov n. se do studny, Us., trám do cizí stěny. J. tr. V. se do někoho = dáti se do něho. D. Jestližeby kdo po listu obranném v dr- žení nevpustil. Zříz. F. I. C. XXIX. Srp v cizí žeň v. (míchati se do cizích věcí). Prov. Jg., Šm. Kámen do vody v. Us Dch. Eva přivolila hadu ďáblu a tak smrť v sě i v nás v-la. Hus I. 114. Vpusti Buoh otrá- penie snové na Adama. BO. — co, koho: šťávu, den Saft einlassen. Šp. Má pomněti, že když Kristus vyvrže z něho ďábla, jenž v něm smrtelným hříchem přebývá, že, vpu- stí-li potom zasě ďábla, bude jemu mnoho hóře než prve. Hus II. 106. — co čím. Febus druhdy svú střelú mor vpouští. Jel. Enc. m. 48. — kam jak. Vpuštěn byv od strany své bez všelikého odporu do hradu, biskupa Heřmana dal jíti; Shledav brány za- vřené a hradby lidem osazené, nebyl přese všecko osobní napomínání vpuštěn. Ddk. II. 415., 416. Věru pravím vám, že vdova tato chudá viece nade všecky v-la jest v po- kladnici; Patři, aby nic zlého s přivolením v srdce nevpustila s libostí. Hus II. 269., III. 106. — odkud. Neb všichni z Hojnosti v-li sú, ale tato z své chudoby vše, což jest měla. Hus II. 269. (Tč. ). — kdy. Pakli by v drženie po zvodu skutečně nebyl vpuštěn. Vš. Jir. 83.

378912   Vpustiti Svazek: 8 Strana: 0474
Vpustiti. Byla. do Březnovsi vpuštěna i. e. puštěna z poddanství a dovoleno jí, aby se tam vdala za muže i poddanství tam při- jala, 1551. Ned. Zábran. 20.

378913   Vpustiti co Svazek: 7 Strana: 1048
Vpustiti co: jed. Št. Kn. š. 76. Keď človek za groš hladu do brucha vpustí, nevyžene ho potom ani za dvoma grošami. Slov. Rr. MBš. — co, koho kam jak, s čím. Vpusť s novinou nás velkou k sobě Kká. Nyní vpouštějí se potápěči v oděvu nepromokavém do vody. Mj. 8. — co od- kud kam. Tak že i od sebe paprsky v srdce lidské vpouští. Pož. 49.

378914   Vpustné Svazek: 4 Strana: 0803
Vpustné, ého, m., das Einlassgeld. Šm.

378915   Vpustní Svazek: 4 Strana: 0803
Vpustní, Einlass-. Šm.

378916   Vpustní Svazek: 9 Strana: 0377
Vpustní otvor (kudy se splašky do shybky vpouštějí). Nár. list. 1897. č. 113. Vz Vpusť.

378917   Vpuščka Svazek: 4 Strana: 0803
Vpuščka, y, f. = vpuštka, der Einlass. Na Ostrav. Tč.

378918   Vpúšťati Svazek: 4 Strana: 0803
Vpúšťati = vpouštěti. Na Slov.

378919   Vpušťátko Svazek: 4 Strana: 0803
Vpušťátko, a, n., u zlatotepců, der Ein- lass. Šm.

378920   Vpuštění, n Svazek: 4 Strana: 0803
Vpuštění, n., der Einlass. V. páry. Šp. Vdově pro ne vpuštěnie v drženie skutečné věna jejího ve třech letech a 18 nedělích móž list obranní dán býti. Vš. Jir. 381.

378921   Vpuštěný Svazek: 4 Strana: 0803
Vpuštěný; -ěti, a, o, eingelassen. Us.

378922   Vpušťka Svazek: 4 Strana: 0803
Vpušťka, y, f., vz Vpuščka.

378923   Vputiti Svazek: 4 Strana: 0803
Vputiti. Zbi tučné jich a vybrané Izrahel vputil (Proch.: překážku učinil). Z. w. 77. 31. Dle Gb. vydání: (A) zaby tuczne jich, a vzvolenezie isralské obmeska.

378924   Vputovati Svazek: 4 Strana: 0803
Vputovati, hineinwallen. — kam. Více než 20 processí v-lo do města ku sv. p. Marii. Us. Tč. Plato... byl jen plavcem, v kraje pravdy ploval, do krajiny samé nevputoval. Sš. Bs. 188.

378925   Vpuzení, n Svazek: 4 Strana: 0803
Vpuzení, n., das Hineintreiben. Jg.

378926   Vpuzený Svazek: 4 Strana: 0803
Vpuzený; -en, a, o, eingetrieben. Us.

378927   Vpýchnouti Svazek: 4 Strana: 0803
Vpýchnouti, chnul a chl, ut, utí = vdech- nouti, einblasen, einhauchen. Reš.

378928   Vpytati se Svazek: 4 Strana: 0803
Vpytati se = vprositi se, sich einbitten. — kam: do služby. Na Ostrav. Tč.

378929   Vpyvkování Svazek: 8 Strana: 0580
Vpyvkování, Einflussnahme. Hanš. Neb. 85.

378930   Vr Svazek: 4 Strana: 0803
Vr ve: vír, vříti, vřídlo, var, vařiti, ve- řeje, zavříti, závora atd. Bž. 31.

378931   vr Svazek: 8 Strana: 0474
vr. Z rr v odsuto: Varouš m. Vavrouš. Dšk. Jihč. I. 26.

378932   Vrab Svazek: 4 Strana: 0803
Vrab, u, m. = rasa, záhyb, zmrsk, die Falte. Klín, lůno jest řasa či v., jejž činí opasek na oděvu pod hrudí. Sš. L. 74. — V., a, m. = vrabec.

378933   Vrab Svazek: 7 Strana: 1048
Vrab, a, m. = vrabec. Vz Vrabový (dod.). V., u, m. V. na šatech, Falte, f.

378934   Vráb Svazek: 7 Strana: 1048
Vráb = dráp, škráb rukou do něčeho. Mor. a slov. Šd. Kde aký vrchol, pahorec, toť hurkaj vráb — váb ujuju! Phl'd. V. 51.

378935   Vrabäcí Svazek: 7 Strana: 1048
Vrabäcí = vrabčí. V. skok. Phľd. III. 546.

378936   Vrabák Svazek: 7 Strana: 1048
Vrabák, a, m. = brouk. U Litovle. Brt.

378937   Vrabata Svazek: 8 Strana: 0474
Vrabata = vrabčata. XIV. stol. Seyk. Huk. 21.

378938   Vrabcovitý Svazek: 4 Strana: 0803
Vrabcovitý = ku vrabci podobný, sper- lingsartig. V-tí ptáci, passerini (fringillidae). V-tí ptáci mají zobák krátký, silný, kuže- lovitý: pěnkava, jikavec, vrabec, zvonek, čížek, stehlík, zvonohlík, hýl, ořešník, jiřice, čečatka, kanár, sněhule, snovač, kardinál, vdova rajská. Vz Vrabec, Frč. 353.

378939   Vrabčací Svazek: 4 Strana: 0803
Vrabčací = vrabčí. Na Slov. Len čo poskočí deň o v. skok. Dbš. Obyč. 101. V. hlava. Sl. let. I. 319.

378940   Vrabčák Svazek: 4 Strana: 0803
Vrabčák, a, m. = vrabec. Us.

378941   Vrabčák Svazek: 7 Strana: 1048
Vrabčák, a, m. = krahujec. Šír. Pt.

378942   Vrabčák Svazek: 9 Strana: 0377
Vrabčák. V- ci = Novodvorští (že předsti- hují ve sbírání třešní vrabce). Čes. 1. IX. 420.

378943   Vrabčáky Svazek: 10 Strana: 0491
Vrabčáky = uzenářské odřezky. Us.

378944   Vrabče Svazek: 4 Strana: 0803
Vrabče, ete, n. = mladý vrabec. Sš. P. 697. — V., Prabsch, ves u Budějovic.

378945   Vrabčí Svazek: 4 Strana: 0803
Vrabčí, Spatzen-, Sperlings-. V. hnízdo, hlas, Jg., nožky, -beine, hastroš, -schreck. Us Dch. Tam našly celé mestiska jahôd veľkých ako vrabäcie hlavy. Dbš. Pov. V. 76. — V. jazyk = kokoška, rostl. D.

378946   Vrabčí Svazek: 7 Strana: 1048
Vrabčí mluva. Vz Km. 1886. 361. a 379., Brt. Dt. 51., 61., 63., Er. P. 24., ZN. II. 30.

378947   Vrabčí Svazek: 8 Strana: 0474
Vrabčí. V. mluva. Vz NZ. III. 330. V. daň. Daň z vrabců zavedena r. 1750., odváděli vrabčí hlavy. NZ. III. 221.

378948   Vrabčí Svazek: 9 Strana: 0377
Vrabčí mluva. Vz Čes. 1. VIII. 344.

378949   Vrabčí mluva Svazek: 10 Strana: 0491
Vrabčí mluva. Vz Vyhl. II. 264., Vlasť. I. 112.

378950   Vrabčice Svazek: 4 Strana: 0803
Vrabčice, e, f. = vrabčí samice, das Weib- chen des Sperlings. Rd. zv. 160.

378951   Vrabčík Svazek: 4 Strana: 0803
Vrabčík, a, m. = malý vrabec, kleiner Spatz. — V. V-ky = odřezky vepřového masa při krájení sádla ku škvaření. LV Mý.

378952   Vrabčík Svazek: 7 Strana: 1048
Vrabčík. Je jako v. = malý a suchý. Us. Kšť.

378953   Vrabčinec Svazek: 4 Strana: 0803
Vrabčinec, nce, m. = vrabčí trus, der Spatzenmist, -auswurf. Šd.

378954   Vrabčinka Svazek: 4 Strana: 0803
Vrabčinka, y, f. = čočka, die Linsen. Us. u Plz.

378955   Vrabčinka Svazek: 10 Strana: 0491
Vrabčinka, y, f. = vikvice, vikev ptačí. Nár. list. 1902. 191. 3.

378956   Vrabčinky Svazek: 4 Strana: 0803
Vrabčinky, pl., f. = malé třešně. Cf. Ptačky. U Pier. Kd. Vz Vrabčirka.

378957   Vrabčirka Svazek: 4 Strana: 0803
Vrabčirka, y, f. = vrabčinka, ptáčnice, Vogelkirsche, f. U Opavy. Klš.

378958   Vrabčisko Svazek: 7 Strana: 1048
Vrabčisko, a, n., vz Vrabec. Děvče jako v. o žních (veselé). Šml.

378959   Vrabčiti Svazek: 4 Strana: 0803
Vrabčiti, il, ení. Slad vrabčí (když ko- řínky v chumáče srůstají). Zpr. arch. VII. 57.

378960   Vrabčiti se Svazek: 9 Strana: 0377
Vrabčiti se = při tanci skákati (o děv- čatech). Kub. 159.

378961   Vrabčník Svazek: 4 Strana: 0803
Vrabčník = vrabečník.

378962   Vrabčov Svazek: 4 Strana: 0803
Vrabčov, a, m., Brabschow, samota u Su- šice; Wrabtschow, mlýn u Kutné hory.

378963   Vrabě Svazek: 7 Strana: 1048
Vrabě, ěte, n. = vrabče. Leg. o sv. Anně 42., Rozk., Veleš.

378964   1. Vrabec Svazek: 4 Strana: 0803
1. Vrabec, bce, vrabeček, čka, vrab- číček, čka. m. (vrab, Ros., vrablec, Sych., vrabikové, MV., na Slov. a ve Slez.: vrabel, na Zlínsku: brablc); vrabčice, e, f.; vrabče, ete, vrabčátko, a, n. = mladý vrabec; v., cvrlík, vrabčík. V., passer, der Spatz, Sperling. V. domácí, p. domesticus, polní, p. montanus, skalní, p. petronius. V. královský; v. po- spolitý, pbiletaerus socius Holub I. 217., 90. Strany odvozování vz Šrc. 57., 70. Vra- bikové. MV. Vz Pták, Frč. 353., Schd. II. 445., S. N. V. šviřinká, cvrliká. Kom. V. šibří (jako sokol). V. volá v zimě: Pusť mě, sedláče, do stodoly, budu ti na vesno pásať voly! Na vesno pak praví sedláku: V řiti, v řiti! Na Vsacku. Vck. V-ce ho- niti, chytati, lapati, stříleti. K vrabcům patří také: kanárek, konopásek, pěnkava, stehlík, dlask, jikavee, jiřice, polňák (úpol- ník, štilipec), čížek atd. Vz Vrabcovitý, S. N. Poďte, poďte chlapci, budeme mít vrabce; poďte, poďte děvčata, budeme mít vrabčata. Čes. mor. ps. 14. Z hora vrabci obzobali, z dola panny oblámaly. Sš. P. 322. Jako v. písku, v ní (ve vodě) třepetá se Zoška; V. křikloun. Kká. Td. 148., 197. Jako pták, jenž vysoko letí, a vrabec leckam letící, též lánie darmo řečené (Šal. př. 26. ); Dva vrabcě duši a tělo znamenáta, koláč lásku, šest mierek oleje šestero milosrdenstvie a pop pokoru. Hus I. 250, II. 45. Mladý v. učí sa čviríkať od starého. Mt. S. I. 124. Je toho, co vrabec na ocasu unese (málo). U Opav. Klš. Vrabců nechytíš velikým (tureckým) bubnem; Na v. nechoď s velikým (tureckým) bubnem. Dch. V. se ohnízdí, kde je dobře, žid, kde je co bráti. Mor. Tč. Tak chytí ptáčník, když líčí na stehlíky, též někdy s nimi vrabce. Kká. Td. 102. Nebudú ti tie vrabce nádobné (draho tu pletku zaplatíš). Mt. S. I. 101. Starého vrabce plevami ne- ošidíš. Šd., Pk. By slavík jak krásně zpí- val, přece vrabce nenaučí; Kdo se vrabců bojí, nech prosa neseje. Pk. Vrabci v trní (už jsou na bezpečném místě. Vz Bezpeč- nosť, Vtipný); Už to vrabci po střechách zpívají (je to známé); Tu písničku vrabci na střeše zpívají (O tom už aj vrabci na streche čirikajú. Na Slov. Mt. S. I. 93. ); Medle, uč ty vrabce (orlici) lítati (vz Vše- tečný); Chce učiti v. lítati; V. by unesl jeho jmění (vz Chudoba); Mají se jako vrabci přede žněmi (vz Blahobyt); Vrabce vydělá a hus projí (ztráví i. e. víc utratí než vy- dělá. V. Vz Marnotratný, Šetrnosť); Hledí co těhotný v. (vz Mrzutý); Hledí co nedo- peřený v. (hloupě, vz Hloupý); Vypravuje se jako v. z Čech (o nevýpravném); Co jednou z úst vrabcem vyletí, zase toho ne- vtáhneš čtyřmi koňmi; Sváří se co vrabci o cizí proso; Vrabci se hádají o cizí proso (o těch, již si o cizí při nesnázi dělají. Vz Hádka); Lepší v. v rukou, nežli orel v po- větří; Lepší v. v hrsti, nežli zajíc v chrastí (než na střeše pět; než jeřábek v lese; nežli čáp na střeše); Nesluší za vrabcem vejci házeti. Č. Je tlustý jako ženatý vrabec pod kolenem (= suchý, vyzáblý). U Kr. Hradce. Kšť. Žádnému pečený v. (holub, pták) do huby (do úst) nevletí (každý musí praco- vati). Čeká na pečené vrabce (vz Lenoch). Sych. Pečení vrabci aby jim v ústa lítali. Lom. Jde mi z tebe strach co z pečeného vrabce (co by mne blecha kousla). D. V. na střeše zisku nenese. Vz Hospodářský. Tč., Šp. O pověrách vrabců se týkajících vz Mus. 1853. 488.

378965   2. Vrabec Svazek: 4 Strana: 0804
2. Vrabec, bce, m., osob. jm. Tk. V. 89., 187., Blk. Kfsk. 1217., 1133. V. Fr., čes. malíř, †1799. Vz S. N.

378966   1. Vrabec Svazek: 7 Strana: 1048
1. Vrabec, vrabčisko; vrabě; brabla (mor.). Vrablec. Ev. olom. 25. a j., Bhm. 29. Cf. Čiřík, Hlb. II. XXXVI., Kram. Slov., Brm. II. 2. 338. nn., Mkl Etym. 394. b. V. žlutokrký, fringilla petronia, Graufink. Sl. les. V. cviriká, čičiriká, čviliká. Mluva vrabce, vz Vrabčí (dod.) Je tam vrabců až černo (mnoho). Us. Kd. V. štěstí domu při- náší. Vz Zbrt. 64. V. jest domácí ptáček, zpívá sobě jako žáček. Kol. ván. 115. Plat- nější jest v. v ruce než sto řeřabóv na lúce. Ezp. 401. Lepší v. v hubě než holub na dubě. Obz. Vrazí-li v zimě v. do okna, ohlašuje prý nouzi a bídu. Kšť. Aby vrabci obilí neškodili, dává někde hospodář na strašáka podbradek z mrtvého, který je plaší. Kšť. Pomoc od nich. Vz NZ 1. 338.

378967   Vrabec Svazek: 7 Strana: 1397
Vrabec polní: skřeček a špulec. U Kelče. Mtc. 1893. 236.

378968   Vrabec Svazek: 8 Strana: 0474
Vrabec. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 34. V. domácí, brabec, brablec, u Brodku na Mor. knnčák, Mtc. 1893.306., vrabeľ (Březová uh., Opava), vrobeľ (Místek-Frýdek), brable (Zlín.),
passer doraesticus, pták. Brt. D. II. 495. — V. skalní, garažija (Štramberk), turdns saxa- tilis, pták. Brt. D.. II. 496; místy na Mor. = drozd skalní, monticola saxatilis, u Kunst. amer. vrabec. Mtc. 1893. 805. — V. polní, vz Polňák (3. dod.). — V. vlaský, španělský, strakoš, lanius collurio. Brt. D. II. 495. Bude hlídat vrabce (umře). Us. Dsk. Jihč. I. 24. Vrabcům když strašidlo zvětší a oni jemu obvyknou, nebojí se ho. Bl. Gr. 803. Htedí co (jako) pečený v. Cf. Kotě. Bl. Gr. 295. V. jen pľné stodoly chválí. Mor. NZ. V. 541. — V. n. vrablenec = mravenec, m v v. Brt. D. II. 73.

378969   VraBec Svazek: 9 Strana: 0377
VraBec domácí {brabec, brablec, vrabčák, brahčák, vrabčík, brabčík, vrabel, vrubel, štilip, štilipec, čtilipec, čtilipák, štěrabec, švihlík, svi- holec, šprcek, šprlec, špelc, škudlan, Skudlitec, šimek, šimčík, štarabec, taskář, žitňák, polní (oupolník). Šír III. 83., 96. O tom vrabci čirikajú; Akí vrabci, takí chlapci atd. Vz Zát. Př. 376a. V. starý (o člověku). Ib. 85b. Ma vrabce pod klobúkom (o tom, kdo ne- smeká; o moudrém, opatrném). Mus. slov. III. 35. Proti vrabcům. Vz Čes. 1. IX. 263. To byla hrsť pšenice mezi vrabce (vhod). Šml. VI. 65. — V. = odřezek od šunky, než se udí, uči- něný. Us. — Vrabci = odřizky z vepřového masa. Us.

378970   Vrabec Svazek: 10 Strana: 0491
Vrabec. Ti přitáhnou jako vrabci za zrním. Us. Hlk. VIII. 59. Sedi vrabel na makytě, kruti řítum znamenitě; ludě idu do kostela, divaju se, co to děla. Slez. Vyhl. II. 266. Utichli, jako když do vrabců střelí. Zvon III. 77. Dal mu, co v. na ocase unese. Vlasť I. 239. Starý v. ani pri snope nejde na lep. Sb. sl. VIII, 87. — V. Jan, prof. a spisov.

378971   Vrabečnice Svazek: 4 Strana: 0804
Vrabečnice, e, f., rostl., passerina, die Spatzenzunge. V. vlnitá, p. hirsuta, barvíř- ská, p. tinctoria, Rstp. 1319., Čl Kv. 162., FB. 34., Slb. 240., S. N., velkokvětá, grandi- flora, jednokvětá, uniflora, niťkovitá, fili- formis, strboulatá, capitata, dužná, orientalis, šicholistá, dioica, kališnatá, calycina, sněžná, nivalis, klasatá, spicata. Rostl. I. 234., III. 120.

378972   Vrabečnice Svazek: 10 Strana: 0677
Vrabečnice, e, f, thymelaea, rostl. Vz Ott. XXV. 48.

378973   Vrabečník Svazek: 4 Strana: 0804
Vrabečník, a, m. = poštolka, falco ti- nunculus, der Spatzenfalk. D.

378974   Vrábek Svazek: 4 Strana: 0804
Vrábek, bka, m. = vrabec. Nevideu ani ftáčka ani vrábka. Dbš. Sl. pov. I. 537.

378975   Vrabeľ Svazek: 8 Strana: 0475
Vrabeľ, vz Vrabec (3. dod.).

378976   Vrabel Svazek: 9 Strana: 0377
Vrabel = ďábel (eufem. ). Kýho vrabla! Slez. Lor. 80.

378977   Vrabeł Svazek: 4 Strana: 0804
Vrabeł, bła, m. = vrabec. Na Slov. a ve Slez. Šd. Sedí v. na makytě, krútí řiťum rozmanitě; lidé idú do kostela, ptají se ho, co to dělá? Já nedělám nic, poľubte mě všecí v řic. Slez. Šd. — V., snad eufemis- mem zpotvořeno z ďábel, der Geier. Jdi do v-bla; V. tě tam nis (nesl). Na Ostrav. Tč.

378978   Vrabenečník Svazek: 8 Strana: 0475
Vrabenečník, a. m., les u Náchoda. Hrš. Nách. 281.

378979   Vrabí Svazek: 4 Strana: 0804
Vrabí = vrabčí. Ros. — V. símě = ka- mejka lékařská, lithospermum officinale, der Steinsame, rostl. Jg., Čl. Kv. 227., FB. 53. — V., n., městečko v Brandýsku n. Lab. Tk. V. 220. Vz Blk. Kfsk. 1453.

378980   Vrabí Svazek: 7 Strana: 1048
Vrabí símě. Byl. 15. stol.

378981   Vrabík Svazek: 4 Strana: 0804
Vrabík, a, m. = vrabčík, vrabec. Na Slov. Němc. VII. 298. Tu nechyrovať ani vtáčika ani vrábika. Mt. S. 97. Blúdi po tých ho- rách dľho sám a sám, nikde ani vtáčika ani vrábika. Dbš. Sl. pov. I. 344. Nechť já sokol s ostruhami, tatík vrabík bosý. Hdk. C. 79.

378982   Vrabina Svazek: 4 Strana: 0804
Vrabina, y, f., Wrabina, hájovna u Stoda. PL. — V., jm. hor a lesů u Přeštic.

378983   Vrabinec Svazek: 4 Strana: 0804
Vrabinec, nce, m. = Vrabník. Blk. Kfsk. 53.

378984   Vrablčka Svazek: 7 Strana: 1048
Vrablčka, vrablička, y, f. = druh hru- šek. Mor. Brt.

378985   Vráble Svazek: 8 Strana: 0475
Vráble, obec v Tekovsku. Phl'd. XII. 74., 554.

378986   Vrablec Svazek: 4 Strana: 0804
Vrablec, blce, m. = vrabec, vz toto. Je veliký jak v. v hrsti. Mor. Šd.

378987   Vráblic Svazek: 4 Strana: 0804
Vráblic, e, m., osob. jm. Na Slov. Šd.

378988   Vrablica Svazek: 4 Strana: 0804
Vrablica, e, m., osob. jm. Na Slov. Šd.

378989   Vrablík Svazek: 4 Strana: 0804
Vrablík, a, m., osob. jm Vck.

378990   Vrablina Svazek: 10 Strana: 0677
Vrablina, y, f. = samice vrabčí. Brt. SI.

378991   Vrábník Svazek: 4 Strana: 0804
Vrábník, a, m. = bravník, die Mistel- drossel, turdus viscivorus. Frč. — V. = prskavec, die Schnarrdrossel. — V. = po- štolka, der Thurmfalk. Pdy.

378992   Vrabník Svazek: 4 Strana: 0804
Vrabník, a, m. = Vrabinec, Sperlingstein, hrádek v Děčínsku. Vz S. N., Blk. Kfsk. 53.

378993   Vrabov Svazek: 4 Strana: 0804
Vrabov, a, m., Wrabow, ves u Vlašimi.

378994   Vrabový Svazek: 7 Strana: 1048
Vrabový. V. oko (vrabčí). Mus. 1887. 222.

378995   Vrabřacinec Svazek: 8 Strana: 0474
Vrabřacinec, vrabčiačinec, nce, m. = vrabčí lejno. Phľd. XII. 569., Sbor. slov. 1.77.

378996   Vrabří Svazek: 4 Strana: 0804
Vrabří, n., Worhabschen, ves u Stříbra.

378997   Vrabsko Svazek: 4 Strana: 0804
Vrabsko, a, n., Dietrichstein, ves u Či- melic; Wrabsko, hájovna tamtéž. PL.

378998   Vrabský Svazek: 4 Strana: 0804
Vrabský, ého, m. V. z Vrabí, jm. šlechtic, rodiny. Vz S. N. Cf. Blk. Kfsk. 453.

378999   Vracanie Svazek: 7 Strana: 1048
Vracanie = zvracování, vomitus. Slov. Šd.

379000   Vracanisko Svazek: 7 Strana: 1048
Vracanisko, a, n., vz Požičiavanisko (dod).