423001   Zneuctivý Svazek: 5 Strana: 0590
Zneuctivý, entehrend, entwürdigend. Dch.

423002   Zneulíbiti se komu Svazek: 5 Strana: 0590
Zneulíbiti se komu, missfällig werden. Jeho osoba se mi z-la. Us. Tč.

423003   Zneupřimněti Svazek: 8 Strana: 0515
Zneupřimněti = neupřímným se státi. Nár. list. 1895. č. 234. 2.

423004   Zneúrodněti Svazek: 5 Strana: 0590
Zneúrodněti, vz Zneourodněti.

423005   Zneutralisovati Svazek: 5 Strana: 0590
Zneutralisovati, neutralisiren. — co. Nebezpečné účinky něčeho z. Osv. I. 634. Z. různé živly národův. Pal. Děj. III. 2. 115.

423006   Zneuzdáti se Svazek: 7 Strana: 1150
Zneuzdáti se = za dobré neuznati. Ndrf.

423007   Zneuznanec Svazek: 8 Strana: 0515
Zneuznanec, nce, m. = zneuznaný člověk. Světz. 1894. 462. c.

423008   Zneuznati Svazek: 5 Strana: 0590
Zneuznati, zneuznávati, verkennen. Sá. — co, koho. Sá. Pak bychom postavení jeho zneuznávali. Ddk. VI. 18. — kde. Nelze v něm pravého Boha z. Plusk. D. 211.

423009   Zneuznáváný Svazek: 5 Strana: 0590
Zneuznáváný; -án, a, o, wiederholt ver- kannt. Z. genius. Osv. VI. 33.

423010   Zneuznávati Svazek: 5 Strana: 0590
Zneuznávati, vz Zneuznati.

423011   Zneužitba Svazek: 5 Strana: 0590
Zneužitba, y, f. = zneužití. Z. svobody. Sš. II. 5.

423012   Zneužitečněti Svazek: 5 Strana: 0590
Zneužitečněti, ěl, ění, unnütz werden. Všichni z-čněli. Sš. 1. 43.

423013   Zneužitečniti Svazek: 5 Strana: 0590
Zneužitečniti, il, ěn, ění = vyžiti, zhoršiti, verschlechtern, deterioriren. — co: pole. Ros.

423014   Zneužiti Svazek: 5 Strana: 0590
Zneužiti, vz Zneužívati.

423015   Zneužití Svazek: 5 Strana: 0590
Zneužití, n., der Missbrauch. Mus. 1880. 426.

423016   Zneužívací Svazek: 5 Strana: 0590
Zneužívací, missbräuchlich. Šm.

423017   Zneužívačný Svazek: 5 Strana: 0590
Zneužívačný = zneužívací. Šm.

423018   Zneužívání Svazek: 5 Strana: 0590
Zneužívání, n., der Missbrauch. Z. práva, vz Bezpraví. Z. moci úřední. Rb. 274., Č. Z. slova nějakého. Mus. 1880. 423.

423019   Zneužívatel Svazek: 5 Strana: 0590
Zneužívatel, e, m., der Missbrauch von etwas macht. Podlý z. křesťanství. Sš. Sk. 99.

423020   Zneužívati Svazek: 5 Strana: 0590
Zneužívati; zneužiti, il, ití, missbrauchen. Slovo nové, ale dobré. Č. Cf. Bž. 52.. Pře- strojování (konec). Nadužívati jest vzato z polštiny. Č. — čeho: něčí důvěry. Us. Č. Z. nějakého slova, Mus. 1880. 429., své moci, něčí důvěry. Us. Tím byl bolestně dotknut, že se jeho stáří a choroby tak klamně zne- užívá. Shakesp. Tč. — kdy. Již dávno, před rokem atd. své moci zneužil. — jak. Abychom svobody na zlo nezneužívali. Sš. II. 60. — k čemu. Levice zneužívá ně- meckého lidu k násilí. Mor. Orl. exc. Tč. Ne abychom svobody ke zlu z-li. Sš. II. 60. — proti čemu. Práva, jichž proti synu božímu z-li. Sš. Sk. 62.

423021   Znevaha Svazek: 5 Strana: 0590
Znevaha, y, f. = znevážení, die Ver- achtung. Slov. Plk. Také na Ostrav. Tč. Z-hu někomu učiniti. Na Ostr. Tč.

423022   Znevážení Svazek: 5 Strana: 0590
Znevážení, n., vz Znevážiti.

423023   Znevážený Svazek: 5 Strana: 0590
Znevážený; -en, a, o, vz Znevážiti. Ženská pohlav (pohlaví) a z-ná rada sa mstí. Slov. Tč.

423024   Znevážiti Svazek: 5 Strana: 0590
Znevážiti, il, en, ení, znevažovati =po- číti nevážiti, pohrdati, missachten, gering- schätzen, beschimpfen, verachten, Č. — co. Ha, tento sväté věci znevažuje a božské svetlo života chce tieniť. Sldk. 413. — koho. Jak syn otca znevažuje, ten je zlořečený. Na Ostrav. Tč. Hosťa k tobě příchodného nikdy nezněvažuj. Na Ostrav. Tč. Kdo sta- rých znevažovati příležitosť hledá, tomu jako nehodnému Boh starosti nedá. Slov. Tč. Kdo rodičův znevažuje, trest od Boha za- sluhuje. Mor. Tč. Kdo příkaz boží neplní, Boha znevažuje. Slov. Tč. — jak. Ten sta- rému ubližuje, kdo ho směle znevažuje. Na Ostrav. Tč. Hrozně ho znevažoval, do zlo- dějů mu nadal. Na Ostrav. Tč. — v čem. Keď si mladý, tehdy starých v ničem Ne- znevažuj. Slov. Tč. — čím. Tím mravem bych těm znevážen byl. Shakesp. Tč. Jsouce zneváženi slovy hanlivými utíkali se k soudu. Sláma Putov. 302.

423025   Znevážnosť Svazek: 5 Strana: 0590
Znevážnosť, i, f., die Ver-, Missachtung. Srn.

423026   Znevážný Svazek: 5 Strana: 0590
Znevážný, abschätzig. Z. řeči. Dch. — Z., lästernd. Z. člověk. Tč. — Z., lasterhaft. Z. skutek. Na Ostrav. Tč.

423027   Znevažovatel Svazek: 5 Strana: 0590
Znevažovatel, e, m., der Missachter. Šf. Rozpr. 96.

423028   Znevažovati Svazek: 5 Strana: 0590
Znevažovati, vz Znevážiti.

423029   Znevěrčiti Svazek: 5 Strana: 0590
Znevěrčiti, il, en, ení = nevěrcem udělati, ungläubig machen. — koho čím. Aby nás nevěrou svojou znevěrčil. Slov. Hdž.

423030   Znevěřilý Svazek: 5 Strana: 0590
Znevěřilý = zpronevěřilý, treulos. Kanc. sv. Štěp.

423031   Znevěřiti se Svazek: 7 Strana: 1150
Znevěřiti se = zpronevěřiti se. Prss.

423032   Zneveseliti Svazek: 5 Strana: 0590
Zneveseliti, il, en, ení = neveselým uči- niti, misslaunig machen. — koho. Kdyby v Turky Parom střelil, nebyl by je věru hůře z-lil. Pokr. Z hor 169.

423033   Znevěstělý Svazek: 5 Strana: 0590
Znevěstělý = frejovný, nach Weibern lüstern. Na Slov. Plk.

423034   Znevěstěti Svazek: 5 Strana: 0590
Znevěstěti, ěl, ění = frejovným se státi, nach Weibern lüstern werden. Na Slov. Plk.

423035   Znevestovať koho Svazek: 9 Strana: 0410
Znevestovať koho = svěřiti, půjčiti. Skôr ťa ešte chudobný znevestuje ako bohatý. Zát. Př. 177b.

423036   Zneviděti se Svazek: 5 Strana: 0591
Zneviděti se, ěl, ění. Slovesa toho uží- váme neosobně a znamená tolik jako zne- líbiti se. Sd. Jemu se to z-lo naveky len tie knihy čistiť. Dbš. Sl. pov. I. 175. Pak by se těm zbojným lidem hřešiť z-lo. Hdk. C. 126.

423037   Zneviditelniti Svazek: 5 Strana: 0591
Zneviditelniti, il, ěn, ění = neviditelným učiniti, unsichtbar machen. — koho. Johan. 121.

423038   Znevidoměti Svazek: 5 Strana: 0591
Znevidoměti = oslepnouti, erblinden. — čím: nepříznivým osudem. Sych.

423039   Znevidomiti Svazek: 5 Strana: 0591
Znevidomiti, il, en, ení = nevidomým učiniti, blind machen, blenden.

423040   Znevládati Svazek: 8 Strana: 0515
Znevládati = umdlérati. Keď kone z-ly. Phľd. XII. 528.

423041   Znevolený Svazek: 5 Strana: 0591
Znevolený = znevolněný, vergewaltigt. Sš. Sk. 130.

423042   Znevoliti Svazek: 5 Strana: 0591
Znevoliti, il, en, ení, entzweien. — čím. čapkou, chlebem a solí lidé lidi znevolí. Č. M. 86. — se na koho, unwillig werden. Phld. 11. 155., Hdž. Rkp.

423043   Znevoliti Svazek: 9 Strana: 0410
Znevoliti. Predsa som si lichvu znevoliu (ťažko mi prišlo kupovať a predsa som si zadovážil). Phľd. 1897. 314.

423044   Znevolněný Svazek: 5 Strana: 0591
Znevolněný; -ěn, a, o = znevolený. Sš. Sk. 130.

423045   Znevoněti Svazek: 5 Strana: 0591
Znevoněti, ěl, ění = počíti nevoněti, smrděti, anfangen zu stinken. — komu. Znevonělo mu to. Krok, Koll. Cest. 1. 42.

423046   Znevrlený Svazek: 7 Strana: 1150
Znevrlený = nevrlý. Slov. Sokl. II. 207.

423047   Znevrliti Svazek: 5 Strana: 0591
Znevrliti, il, en, ení; znevrlovati, ne- vrlým učiniti, verdriesslich machen. — koho. Č. Nemálo nás zde z-la zpráva na- šeho čičerona, že.. . Koll. III. 197. — čím.

423048   Znevyplatiti se Svazek: 7 Strana: 1150
Znevyplatiti se = nevyplatiti se. To se mu z-tí. Val Vck.

423049   Znezadlha Svazek: 5 Strana: 0591
Znezadlha = za nedlouho. Z. všetci na cestu sa vystrojili. Dbš. Sl. pov. I. 411.

423050   Znezdařiti se Svazek: 5 Strana: 0591
Znezdařiti se = nepodařiti se, miss- arten, nicht gerathen. Jg.

423051   Znezdobiti co Svazek: 10 Strana: 0681
Znezdobiti co. Slád. Rich. II. 81.

423052   Znežitění Svazek: 5 Strana: 0591
Znežitění, n., vz Znežitěti. Z. plic. Ja.

423053   Znežitěti Svazek: 5 Strana: 0591
Znežitěti = v nežit se obrátiti, geschwä- ren, schwürig werden. — čím. Žláza při- rozenou pomocí někdy znežití. Ja.

423054   Znežititi Svazek: 5 Strana: 0591
Znežititi, il, ěn, ění = v nežit obrátiti, in Geschwür verwandeln, schwürig machen. — se, schwürig werden. Rána se znežitila. Sal.

423055   Zněžnělosť Svazek: 10 Strana: 0681
Zněžnělosť, i, f. Nasládlá z. výrazů. Zvon VI. 98.

423056   Zněžněti Svazek: 7 Strana: 1150
Zněžněti, ěl, ění, zart werden. Lerm. I. 101.

423057   Zněžněti Svazek: 8 Strana: 0515
Zněžněti, ěl, ění. Z. k někomu. Světozor 1895. 571.

423058   Zněžniti koho Svazek: 8 Strana: 0515
Zněžniti koho. Phľd. 1894. 572.

423059   Zni Svazek: 5 Strana: 0591
Zni — znoj. Bž. 31.

423060   Zní Svazek: 9 Strana: 0410
Zní jazýček, achilea millefolium, řebríček. Sbor. slov. II. 75.

423061   Znibřičiti co Svazek: 10 Strana: 0536
Znibřičiti co. Ništ človek neznibričí (ne- svede), čo sa ako usiluje. Slov. Mus. slov. V. 94.

423062   Znice Svazek: 5 Strana: 0591
Znice = vzhůru ku př. zhlédati, jako z hluboka, z dola, z pod sebe, aufwärts. Liška zhlédajíc znice, vece. Výb. I. 888.

423063   Znice Svazek: 7 Strana: 1150
Znice, gt., strb. izB nica. Byť hlédala na mé líce ani z jasna ani z nice. Kat. 776. Žena poče z. hlédati. Otc. 91. a. I poče na mnicha z. vzhlédati. Výb. I 1170. Cf. Nic (dod.).

423064   Znícení Svazek: 5 Strana: 0591
Znícení, n., vz Znítiti.

423065   Znicovatěti Svazek: 5 Strana: 0591
Znicovatěti, zanicovatěti = zkaziti se, verderben, nichtsnutz werden. Ros.

423066   Znicovatiti Svazek: 5 Strana: 0591
Znicovatiti, znanicovatiti = na nic udě- lati, zkaziti. — co. Ros.

423067   Znič Svazek: 7 Strana: 1150
Znič, e, m. = zanícený oheň věčný v oběť nicích, das ewige Feuer an Opferstätten. Slov. Phľd. II. 22.

423068   Zniče Svazek: 5 Strana: 0591
Zniče (vzniče), aor. sl. zniknouti, vznik- nouti = znikl. Aj, kakýť v Čechách nepo- koj zniče z nespravedlnosti! Št.

423069   Zničemnění Svazek: 5 Strana: 0591
Zničemnění, n., das Verderben. Ništ v svete stáleho není, všecko ide k z. Na Slov. Tč. Jestli neco zlostne deláš proti nevinnému, proti sebe Boha voláš k z. tvému. Ib. Tč.

423070   Zničemněti Svazek: 5 Strana: 0591
Zničemněti, ěl, ění = ničemným se státi, nichtswürdig werden; v nic obrácenu býti, zu nichts werden, vernichtet werden. V.

423071   Zničemniti Svazek: 5 Strana: 0591
Zničemniti, il, ěn, ění, zničemňovati = v nic obrátiti, zmařiti, pokaziti, vernichten, verderben, zu nichts machen. V. — co: něčí předsevzetí. Sych. — co, se čím. Velký pán svou pýchou sám se zničem- ňuje. Mor. Tč. Oni krajinu z-mňujú svým hodováním. Slov. Tč.

423072   Zničeně Svazek: 5 Strana: 0591
Zničeně, vernichtet. Z. na podlaze ležela. Sá.

423073   Zničení Svazek: 5 Strana: 0591
Zničení, n., die Vernichtung, das Ver- derben. Hrozil zničením = zničiti, že zničí. Pk. Němce přese všechen statečný odpor až do dokonalého téměř z. na hlavu pora- zil. Ddk. III. 10.

423074   Zničenosť Svazek: 10 Strana: 0536
Zničenosť. Ze své z-sti se probrati. Čch. II. Pov. 189.

423075   Zničený Svazek: 5 Strana: 0591
Zničený ; cen, a, o, entzündet, entflammt. Z. oko, Nrd., útroby. Msn. Or. 124.— čím. Vášní mrzkou z-ný. Čch. Dg.

423076   Zničený Svazek: 5 Strana: 0591
Zničený; -en, a, o, vernichtet. Maličkým a z-ným se tu člověk býti cítí. Koll. IV. 10. Vz Zničiti.

423077   Zničeti Svazek: 5 Strana: 0591
Zničeti, el, ení = v nic přijíti, zmizeti, nichtswürdig werden. — komu: zničely nám ty noviny. Ros. — jak. Tak ďábel s svým usilováním zničel. Br. — čím. Tak velmě měl by se varovati hřiechu smrtedl- ného, aby jím v milosti nezničel. Hus II. 130.

423078   Zničitel Svazek: 5 Strana: 0591
Zničitel, e, m., der Vernichter, Verder- ber.

423079   Zničitelka Svazek: 5 Strana: 0591
Zničitelka, y, zničitelkyně, ě, f., die Ver- nichterin, Verderberin.

423080   Zničitelnosť Svazek: 7 Strana: 1150
Zničitelnosť, i, f., Zerstörbarkeit, f. Posp.

423081   Zničitelný Svazek: 5 Strana: 0591
Zničitelný, verderbbar, vernichtbar, ver- wüstlich. Dch.

423082   Zničiti Svazek: 5 Strana: 0591
Zničiti, il, en, ení; zničovati = v nivec obrátiti, na nic uvésti, vernichten, zu Grunde richten, annulliren. Ros. Zničující mráz. Č. — co, koho. Zdržuje sa plaču, aby záměr z-la Borisov. Zbr. Lžd. 96. Teraz i reč slo- venskú chcejú zničiť beťári. Ppk. I. 211. Miluj národ slávský, jehož nezničí ni sata- náš. Ppk. II. 146. — jak (proč): z ko- řene. Šm. Zničil ho přes zápověď otcovu, ze msty, aby se pomstil atd. Soudcům ne- tanulo, že by on (chromec) celý jejich úmysl z. mohl již pouhou přítomností svojí. Sš. Sk. 47. Dúfala som obnoviť tým šťastia, ale som ho z-la na veky. Zbr. Lžd. 249. — čím: list ohněm. Us. — kde: list v ohni. Us. Slovanstvo nezničí na tom svete žiaden. Pís. sl. — kdy. Něco v zárodku z. Osv. I. 268. — odkud. Aby zničil víru v Krista ze země. Sš. II. 16. — se. Co se dá spra- viť, nesmí se zničiť. Sb. uč.

423083   Zničovací Svazek: 5 Strana: 0591
Zničovací, Vernichtuugs-. Z. pud. Špn.

423084   Zničovadlo, a Svazek: 5 Strana: 0591
Zničovadlo, a, n., das Vernichtungsmit- tel. Vz Ferd. Kubert. Praktické zápisky. I.

423085   Zničování Svazek: 5 Strana: 0591
Zničování, n., die allmählige, wieder- holte Vernichtung. Z. všelikých prostředků válečných. Ddk. II. 122.

423086   Zničovati Svazek: 5 Strana: 0591
Zničovati, vz Zničiti.

423087   Zničující Svazek: 5 Strana: 0591
Zničující, vernichtend. Z. kritika. Mus. 1880. 517.

423088   Zniesť Svazek: 7 Strana: 1150
Zniesť = znésti. Z. koho násilne zo sveta (zprovoditi). Slov. Orl. II. 234.

423089   Zniev, a, m Svazek: 5 Strana: 0591
Zniev, a, m., hrad v Turčansku na Slov. Pokr. Pot. 201., Sl. let. I. 38., 291.

423090   Znieva Svazek: 5 Strana: 0591
Znieva, y, f. = Zniev.

423091   Znijov Svazek: 5 Strana: 0591
Znijov, a, m. = Zniev. Sl. let. I. 291.

423092   Znik Svazek: 5 Strana: 0591
Znik, u, m. = zniknutí, zmizení, ujití, das Entkommen, Verschwinden (aus den Augen). Ros. Vo vojne pobil všetkých do zniku; Kohút pozobal proso do zniku. Dbš. Sl. pov. III. 17., VI. 49. Do zniku zabrati (zhabati, les vyrúbati = do čista). Mt. S. I. 89. Netrav si ryby, neplieň ich do zniku, hájiť tŕlo, ikry, mladye vezmi si do zvyku. Hrbň. Rkp. Všetko do špeti, do zniku (se- brati, posbírati, pobrati atd.). Zátur. — Z. = vznik, povstání, zrůst, das Aufkommen, Ge- deihen. Z. míti, aufkommen. K zniku při- jíti, auf-, emporkommen. V. K svému z. něčeho potřebovati. Puch. Z. čemu dáti, aufkommen lassen, Gedeihen geben. Bůh pyšným z-ku nedá. Kram. — Rad. zv., Kom. Kde není z-ku, ustup. Ros. O obchodě a řemesloch ani zniku nebylo. Er. Sl. čít. 45. Nemá od nich zniku (nemůže se jich zba- viti, jest jim podroben). Us. u Dobruš. Vk. Poznaj mať tvoju: vlasť, i otca: národ, v nich najdeš žitia tvojho z. a zárod. Č. Čt. II. 128. Kterýžto straně protivné žádného zniku nedal. Let. 155. Víra ďábelskému dílu zniku nedá. BR. II. 77. Aby zniku neměl. Ib. 496. a. Dobře (sluší) ustoupiti, kdež (když) zniku není. D., Lb., Šd., Kmp. Žád- ného zniku nemíti (vz Neštěstí). V., Č. Na štěstí svod a příklad ten v prvním vzniku udušený žádných škodných následků neměl. Koll. IV. 198. — Kde Jordan svůj z. má (počátek, pramen). Ráj. Není o něm ani zniku. Us. na Mor. Brt. Nahlídal pod most, ale pokladu nikde zniku nebylo. Kld. II. 105.

423093   Znikaď Svazek: 5 Strana: 0592
Znikaď = odnikud. Slovenský pevec spieva a spieva a ktože pocíti city jeho? Znikad súcitu ozvěna, jeho pieseň bez re- fraina. Čjk. 129.

423094   Znikadial Svazek: 9 Strana: 0410
Znikadial = znikad, odnikud. Zát. Př. 213b.

423095   Znikiaľ Svazek: 7 Strana: 1150
Znikiaľ, znikiaď = znikad. Slov. Phľd. VII. 61., VI. 278., Sal P. 355.

423096   Zniklý Svazek: 5 Strana: 0592
Zniklý = který znikl, ušel, zmizel, ent- gangen, verschwunden. — čeho. Bibl. — Z. = vzniklý, entstanden, aufgekommen. Z. hněv. Us. Sych. — kde. V sobě city a obrazy odtud v duši zniklé utrvaliti jsem se všelijak snažil; Myšlénky a city v srdci mém vzdor všemu ututlávaní zniklé. Koll. III. 80., 278.

423097   Znikněnie Svazek: 10 Strana: 0536
Znikněnie, n. Po z. takového varunku (vzniknutí). List. fil. XI. 263.

423098   Zniknouti Svazek: 5 Strana: 0592
Zniknouti, knul a kl, utí; znikati, zni- kovati (vz Zniče) = s očí zmizeti, aus den Augen verschwinden; ujíti, entgehen, ent- kommen, entfliehen; povstati, entstehen, aufkommen; ssíliti se, auf-, emporkommen. Jg. — abs. Znikají hvězdy (hasnou). Tenkrát znikl toho počátek. Jel. Nesnáze i súdové znikli. Vš. Jir. 289. Práce a nebezpečenství zniká. Žer. Záp. II. 171. Znikl (vznikl) hřmot. V. Znikla různice. Sych. čiň co čiň, přece neznikneš. Sych. Znikne-li če- ština, znikne i umělosť v Čechách. Sych. — co. Psanec z Čech trest znikl na Mo- ravě. Pk. exc. — čeho (= ujíti): pokuty, práva, V., trestu, pomsty, práce, chudoby, Ros., hrozného nebezpečenství, pekla; smrti žádný neznikne, Kom., porážky. Br. Ale to právo této země nikdy nebylo, by o kterú věc který zeměnín mohl panského nálezu zniknouti. O. z D. Když on vazby své znikne. Skl. Sl. 388. Pravda překážek znikla. Troj. Duše má jako ptáče znikla osidla. Br. Z. týrání, pronásledování, útisků. Šmb. S. II. 227., 231. Aby Pavel znikl ná- strah a záloh židů. Sš. Sk. 202. Nemohl jsem toho z. Let. 429. Mravní tuto poklésku svou cítili páni strany rakouské velmi do- bře: ale nemohše jí z., těšili se, že .. . Pal. Děj. IV. 1. 14. My chtiec takových žalob častých z. a mezi nimi poklid učiniti, pro- síme za naučenie. NB. Tč. 203. Znikl vě- zení. Bl. Živ. Aug. 48. Nákladných súduov z. 1492. Úrokův chtě z. Vš. Jir. 337. Ale to právo této země nikdy nebylo, aby o kterú věc který zeměnín mohl panského nálezu z.; Úfáme pánu Bohu, že tudy znik- neme narčenie křivého. Arch. II. 502., III. 182. Úkladů něčích z. 1618. Blk. Abyste léček falešných proroku znikali. BR. II. 529. a. Pakli druhdy těchto pomst zde zniknú, ale potkají je po smrti jiné ; Móž-li člověk z. smrti aneb lúpeže; Ktož se líbí j Bohu, znikne jie (ženy); ale ktož hřiešný jest, popaden bude ot nie; Abychom mohli nepřátel z. věčných muk, věčného zatra- cenie. Hus I. 151., 166., 276., 334., II. 249., III. 141. — čeho s kým. Kterak by s voj- skem tak velikého nebezpečenství znikl. V. — čeho proč. Ižádný člověk nemohl se toho práva (zemského) vydřieti aneb z. pro ižádnú věc. O. z D. Měšťák dílny, rol- ník pluhu zniká před týráním dobrodruhů. Hdk. — kde = vzniknouti, povstati. Zni- kají neduhy v těle. Jel. V těch krajinách zniká převrat. Sych. Znikla (zmizela) na- děje v očích jeho. Č. Boj vznikl v dálce, blesk v dáli. Kká. K sl. j. 188., Němc. Znikla nenávisť mezi nimi. Jel. — s čím. Přátelství obecné s štěstím zniká. Mudr. — odkud. Z toho války znikly. V. Vz Zniče. Št. Úfáme pánu Bohu, že tudy znikneme z narčení křivého. 1414. Z toho znikl hřmot. Pal. Děj. III. 3. 256. — komu. Znikoval pravdě a studu (pozbýval jí, ucházel). Ms. — po kom. Častěji po šťastných rodičích neštastní synové znikali (následovali). Mudr. — jak. Kdož byli obecné porážky životem svým znikli. Ddk. II. 134. Znikli jen šťast- nou náhodou nebezpečí jim strojeného. Pal. Děj. III. 3. 178. Při kteréžto radě byl pan Vilém Kostka a měl také s nimi vyskočiti, ale chytrostí pravú toho znikl. Let. 74. — kdy. Při pití znikají obyčejně vády, rvačky a pračky. Koll. III. 307.

423099   Zniknouti čeho Svazek: 7 Strana: 1150
Zniknouti čeho: hanby, Pal. Rdh. I. 427., panského nálezu, Výb. I. 999., smrti. Krud. 105.

423100   Zniknouti čeho Svazek: 8 Strana: 0515
Zniknouti čeho = ujíti čeho. Z. políč- kuov. Chč. S. 141.

423101   Zniknút se Svazek: 10 Strana: 0681
Zniknút se =státi se, strhnouti se. Vz Brt. Sl.

423102   Zniknutí Svazek: 5 Strana: 0592
Zniknutí, n., das Entrinnen. Z. zlého. Lpř. Sl. I. 84. Z. nástrah, úkladů a nebez- pečenství. Sš. Sk. 171. — Z., das Entstehen. Pro z. nesnáze té vidělo se některým, že . .. Sš. II. 38. — Vz Zniknouti.

423103   Zniknúti Svazek: 7 Strana: 1400
Zniknúti. Žádný z svého slibu a pečeti z. nemuož, dokudž list v moci jest. Půh. V. 185.

423104   Znikovati Svazek: 5 Strana: 0592
Znikovati = znikati? Kdy (člověk) jie (počestnosti) znikuje. Tkadl. 1. 65.

423105   Znilok Svazek: 5 Strana: 0471
Znilok, a, m., vz Zhniloch.

423106   Znímati Svazek: 7 Strana: 1150
Znímati Tato slova v srdci znímej. Výb. I. 362.

423107   Znímati se Svazek: 5 Strana: 0592
Znímati se = zjímati se. Vz Zejmouti.

423108   Znímati se čím Svazek: 9 Strana: 0410
Znímati se čím. Hlava se vám znímá horkostí. Šml. V. 52.

423109   Znímavý Svazek: 8 Strana: 0515
Znímavý. Koně ručí jsou a z-ví. Kub. Rol. 174.

423110   Znina Svazek: 10 Strana: 0536
Znina, conspera. Rozk. P. 2369. Asi zu- nina. Mš.

423111   Zninoh Svazek: 5 Strana: 0592
Zninoh, a, m. = kůň nohami často du- pající, der Fusstönende, Klepper, das Pferd. Kázal státi zninohovi svému. Koll. I. 396. Kočár s bujnými zninohy. Koll. Cest. I. 1. hl. 1. (III. 32.).

423112   Zninoh Svazek: 7 Strana: 1150
Zninoh, mimochodník, sonipes. Šmh.

423113   Znisati Svazek: 7 Strana: 1150
Znisati, vz Nisati (dod.). Poznali jsú jeho v zlomenie chleba a on znisal z očí jich. Ev. olom. 267.

423114   Znisiti Svazek: 5 Strana: 0592
Znisiti, il, šen, ení = oloupiti, berauben, zastr. Otelila se kráva a nenie znišena svého plodu (non est privata foetu suo). BO.

423115   Znislav Svazek: 5 Strana: 0592
Znislav, a, m., os. jm. Hol. 121.

423116   Zniščic Svazek: 9 Strana: 0410
Zniščic = zničiti. Slez. Lor. 81.

423117   Zništění Svazek: 5 Strana: 0592
Zništění, n. = zničení, die Vernichtung. Pokuta věnné paní pro z. a pustošení věn- ných statků. Zř. zem. op. a rat. 1562.

423118   Zništění Svazek: 8 Strana: 0515
Zništění statků = zničeni. 1650. L. zasíl. I. 62.

423119   Zništiti Svazek: 5 Strana: 0592
Zništiti, znišťovati = zničiti, vernichten, zastr. D. Posud na Ostrav. — co. Ten chlapec je ništíř, on všecko zniští, co do ruky vezme. Na Ostrav. Tč. — abs. Na dreve hrozne mučen, cudzí aby vlastným úmorom úmor znišťovan odvrátil. Slov. Hol. 191.

423120   Znišťovati Svazek: 5 Strana: 0592
Znišťovati, vz Zništiti.

423121   Znit Svazek: 8 Strana: 0515
Znit = zhnit, h odsuto. Brn. Brt. D. II. 167. Zníti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 82.

423122   1. Zníti Svazek: 5 Strana: 0592
1. Zníti (zněti, Plk.), zním, 3. os. pl. zní a znějí, zni a zněj, zněme, zněl, ění; zní- vati, klingen, tönen, schallen, sausen, gäl- len, hallen; smysl míti, Sinn haben, lauten. Jg. Vz ě. Znějí (3. os. pl.): V., Br., Kom., D. Z. ze zvníti, stb. zvbn?ti. Ht., Gb. Hl. 111., 125., Bž. 193., 194., Ht. Sl. ml. 129. Koř. jest zven-; strb. zvbn?ti zvBnja,. V če- štině ztrátou samohlásky kořenné vzniklo zvnieti; skupina zvn- byla nesnadna, proto staly se tu změny hláskové a za zvn- jest pak vzn- a zn-. Sr. Stvieti a Listy filol. 1880. 300. Praes. vzňu, vzníš, pl. 3. vznie, odchylkou podlé III. 1. vznějú; imperat. vzni, pl. vznite, odchylkou -ěte; partc. vzně, vznice-, odchylkou podlé III. 1. vznějúc-; vzněl.Gb. v Listech filolog. 1884. 467. Vz tam více. — abs. Jak zní pravidlo? Us. Ozon (zvuk) pochodí od zneť tak, jako ohon od hnať. Č. Čt. II. 42. Odpověď zněla. Vlč. Praví, že sě to tak před ním dalo, jakož list zní. NB. Tč. Tak daleko, jakož muož hlas zníti. Hus III. 187. Zní zvon, Us., harfa, Br., válka. Jel. Mandat zněl. Skl. I. 29. — co. Dobre sa tehdy milé vy hrdinské prospevy majte: má už len truchlil zneť bude umka peseň. Hol. 372. — kde (komu jak). Zní mi v uších. D., Ros. Jiné slovo v ústech kupců neznělo nežli Kandia. Har. Slova Platonova v latinském jazyku takto znějí. V. V uších mu zněla hudba. Us. Písně v duši zní mi. Us. Ta slova zněla jí Neustále v uších. Osv. I. 180. V hlubokých hvozdech zní rohu veselý ples; Za zdí zněly dva rtové v polibek; Nápěv dlouhým echem v skalách zněl. Vrch. Zní mu z toho v uších. Dch. V řeckém textu sličněji věta zní. Sš. J. 50. Peko Ilič! zní to náhle v davu. Kká. Sl. j. 159. Hlas mne silne v ušách jeho znel, jako prúdy hrčácé; Od slávíčka plynul hlásek, v uchu ešte mi včul zní. Hol. 8., 355. Kteréžto mi- lostivé potvrzení ve všech artikulích, klau- zulích a punktích tako slovo od slova, jak se dole píše, zní. 1577. Tč. Mele, až člo- veku v ušiach znie. Zátur. Zní-li komu v uchu, táže se druhého, ve kterém mu zní. Uhodne-li, že v pravém, je pro něho zlá novina, pakli v levém, dobrá. Nebo: uhodne-li, mluví lidé o něm pravdu, pakli neuhodne, mluví lež. Mor. Vck. Zní-li člo- věku v pravém uchu, mluví lidé o něm pravdu, pakli v levém, pomlouvají ho. Us. — kam (komu odkud). Do uší zníti. Dch. Z kostelíka v šírou dál zní zpěv. Osv. VI. 220. Různé řeči zněly k mému uchu. Vrch. — kam. Zní mi to vždy v ucho. Jel. — jak. To zní v tento rozum. Vyzn. Zákon zní v ten smysl. J. tr. To dobře, zle zní, D., Šm.; jednostejně z. V. Tak, jakž v sobě zní artikul. Václ. XX. Ta slova takto zní. Ros. Slova ta znějí docela jinak. Nz. Zprávy o tom znějí velmi zmateně. Lpř. Děj. I. 191. Hlas jeho zněl měkce, trpce, posměšně, la- skavě. Hrts. V útok znějí fanfáry. Nrd. Papíry na jméno znějící. Kaizl. 219. Prečo tak temno znejete vy struny ľúbej gytary? Čjk. 56. Tu v krik ona, že len tak okolite znelo: Mne pokoj dajte (ertönte es Ringsum). Phld. V. 62. Jeho hlas zněl pláčem anděla i vzdorem ďábla; Jeho Hlas zněl mohutně; Hudba proudem slavnostního hymnu zněla; Zpěv ten otců zazněl řečí. Vrch. Každá zvučka musí svým přirozeným hlasem zníti; Ten ton zní plně. Zv. Přír. kn. I. 2., II. 4. Zní ozvěnou to v horách ; Děsně zní (vo- lání) jak ďábelským to sborem. Kká. K sl. j. 27., 178. Oj, jasným zvukem zni plesným ťukem již číše o číši. Čch. Bs. 157. O sebe ty číše třeskem znějí (při připíjeni). Čch. Mch. 27. Píseň zněla pláčem, zněla smíchem. Čch. L. k. 10. V taký smysl zní pastýřský list. Sb. vel. I. 43. List v tato slova zně- jící. NB. Tč. 85. Milým zněly prúdy hrčá- ním. Hol. 7. I (písmeno i) svou moc tratí a za konsonant zní. Bl. Gr. 11. —při čem. Housle neznějí dobře při troubě. D. — k čemu To k tomu nezní. D. — o kom, o čem. Zní o tobě obecná pověsť. Troj. Vy, ktorí najviac o volnosti zniete, sami ste biedni otroci. Hrbň. Rkp. — komu. Bohu zni můj zpěv. Jg. A také proto, že listové vám zní. Arch. III. 19. — čím, kým. Svatyně zpěvem zněla. Jg. Vše chvá- lami znělo. Lom. Hlasem velkým zapěl, až tím skály zněly ; Celý hrad zněl křikem; Stráň zpěvem zněla. Vrch. Vysoké lúčiny znely trávnicemi. Phld. III. 1. 5. Zní ko- pec, zní spevmi údol. Hol. 426. Krále ple- sáním zněly. Č. 178. — nač. Kto zní na měď (znění činí). Aqu. Zápisy zněly na peníze obecně berné. Zř. F. I. S. XXXII. Emisse bude z. na dva milliony = vydáno bude za 2 milliony akcií. Us. Listina zní na 100 zl. Šim. 94. — odkud (kam). Zněly stromy od koruny po kořen, až v srdce hor. Kká. Š. 80. Žalosť zní z úst jemu jako hrana. Sš. Bs. 192. Z vůkolních dvorů zní psů vytí. Mcha. Svědomie od fojta znějící. NB. Tč. 167. Jáť jsem ten hlas s nebe znějící slyšel. BR. II. 15. b. S retů povzdech zní; S kůru žalmy znějí; Z dálky zněla píseň reky. Vrch. Z Plzně smutné zvony zněly, jak by jimi zvonil žel. Štulc. I. 179. — kudy. Kroky zněly slují; Větrem smích zněl šílený; Hluk ten noční tišinou zní velebně; Rány zněly tichým hvozdem. Vrch. Jich nápev zněl hlbokými kotlinami. Phld. III. 1. 5. Tichem zní šelest. Kká. Náramné po všech naporad zňá brinkoty výhňách. Hol. 19. Pověst zněla po mnoho zemích. Dač. I. 63. — kdy. Teď hudba sladší nežli za dne zní. Shakesp. Tč. V noci hlas zní šeptem za dveřejí. Kká. K sl. j. 234. — jak dlouho. Z dávna zní mu v paměť jako v báji otcův hlas. Kká. K sl. j. 151. Po mnohé věky znělo Europou jen jedno heslo. Vlč. — proč. či jak výraz pro vyvýšenost města Jerusalema zní. Sš. Sk. 95.

423123   Zníti Svazek: 7 Strana: 1150
Zníti. Takto zni smysl toho (těch slov). Št. Kn š. 292. — komu. Dsky obojie straně znějí. Arch. VII. 512. — kde. Komu zní v uších, říká: Zní mi v uších, koušu se do malíka, a kdo o mně povídá, kousne se do jazyka. U N. Bydž. Kšť.

423124   2. Zníti se Svazek: 5 Strana: 0593
2. Zníti se, vz Zejmouti se.

423125   Znítit Svazek: 10 Strana: 0536
Znítit oheň = rozdělati. Liptov. Sbor. slov. IX. 47.

423126   Znítiti Svazek: 5 Strana: 0593
Znítiti, il, cen, ení, zněcovati, entzünden. Dch. — co kde. Duch Kristov v mrákote tej večnej svetlo znietil. Zátur. Vinš. I. 10. Myšlénky v jejich čelech znítím. Hdk. -- se, entbrennen, sich entzünden. — se jak. Jiskra se v plamen znítila. Dch. — Vz Vznítiti.

423127   Znitrovaný Svazek: 9 Strana: 0410
Znitrovaný = ubohý? Je z-ná stvora. Zát. Př. 210b.

423128   Znitřnosti Svazek: 8 Strana: 0515
Znitřnosti z ryb; z přisuto. Us. Dšk. Jihč. I. 38. *

423129   Znivečiti Svazek: 5 Strana: 0593
Znivečiti, znivočiti = zničiti, vernichten. Slov. D. — koho, co. Nie pre seba jich on do boja vyviedol (vyvedl), lež aby ne- spravedlivosť znivočil. Lipa 227. Dobre dolniakovi orať po rovine, pluh mu ne- ostává státi po skaline; ale my horniaci po skolách oreme, volky znivočíme, pluhy 327 vydereme. Č. Čt. I. 20. Ľudomilnô tvôjho ducha dielo znivočil duch Uhár márnivý. Hdž. Rkp. Znivočiť nároky dědičnosti ku koruně uhorskej. Let. Mtc. Sl. VIII. 1. 49. Veď nieť vätšej na svete tom ztraty, jak keď poctivosť znivočí psota; Tak hľa! dávnu tvoju krásu znivočil zhubný dych času. Ppk. I. 107., II. 101. — jak. Tu shromaždil osud neslýchaný celú kľatbou stíhanú rodinu, aby jednou znivočil ju ranou. Zbr. Hry 253. — kdy. Roku 640. Avari znivočili Solin Sl. let. V. 22. — co proč. Dám znivočiť i mé nohy za ztracený poklad mnohý. Koll. II. 353.

423130   Znivellovati Svazek: 5 Strana: 0594
Znivellovati, nivelliren. — co: krajinu. Zpr. arch. VII. 87.

423131   Znivo Svazek: 5 Strana: 0594
Znivo, a, n., das Hörbare. Šm.

423132   Znivo Svazek: 9 Strana: 0410
Znivo, a, n. Sr. Klc. v Mus. 1843. 74.

423133   Znivočiti Svazek: 5 Strana: 0594
Znivočiti, vz Znivečiti.

423134   Znivuoka Svazek: 9 Strana: 0410
Znivuoka, y, f. = dožinky. Slez. Nár. sbor. I. 168.

423135   Znivý Svazek: 7 Strana: 1150
Znivý. Z. hlásky. List. fil. 1888. 202.

423136   Zniz Svazek: 7 Strana: 1150
Zniz, u, m. Byl by ho byl obral do znizu = docela. Slez. Šd.

423137   Znízka Svazek: 5 Strana: 0594
Znízka, z nízka = nízce, tief, niedrig. Cf. Z níza.

423138   Zniže Svazek: 8 Strana: 0516
Zniže — z nížiny, z nižní strany, zdola. Slov. Kal. S. 216.

423139   Znížený Svazek: 8 Strana: 0519
Znížený. Jsouc vnitř zlé (lakomstvo) proč jsi svrchu z-né? Dal. 55. 34.

423140   Znížiti Svazek: 5 Strana: 0594
Znížiti, il, en, ení; zničovati, vz Snížiti,

423141   Znižovati Svazek: 5 Strana: 0594
Znižovati, vz Znížiti.

423142   Zňjesť Svazek: 5 Strana: 0594
Zňjesť = znésť. Slov. Nekoho zo sveta z. Er. Sl. čít. 62.

423143   Znmoženotečký Svazek: 9 Strana: 0409
Znmoženotečký, vz Slunéčko.

423144   Znobiti Svazek: 5 Strana: 0594
Znobiti (m. zonbiti, ząbiti; n je pře- smyknuto. Gb. Hl 124., 141. Cf. Zábsti, Bž. 44.), il, en, ení; znobívati = zimou mořiti, trápiti, frieren; se, frieren, Kälte leiden. Nač se darmo znobíš? Ros.

423145   Znobiti Svazek: 8 Strana: 0516
Znobiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 45. — co. Zima líce znobí. Kolc. 59. — se. Celý tejden se z-li (za mrazu lovíce ryby). XVIII. st. NZ. IV. 102.

423146   Znobiti Svazek: 10 Strana: 0536
Znobiti = trápiti. Baw. E. v. 584., 608. a j. Znobí rád holčičky. Světz. 1888. 39.

423147   Znobiti koho Svazek: 7 Strana: 1151
Znobiti koho. Mráz s zimú jest tě znobie. Ezp. 1789. — koho čím. Bláznovým smie- chem múdrého neznob. Ezp. 608. Někoho zlým z. Ezp. 1561. Jenž úrazem znobí koho. Ib. 1556.

423148   Znobívati Svazek: 5 Strana: 0594
Znobívati, vz Znobiti.

423149   Znobliti koho Svazek: 10 Strana: 0536
Znobliti koho, nobilitieren. Hlavn. 11.

423150   Znociti sa Svazek: 5 Strana: 0594
Znociti sa, il, ení, Nacht werden. Slov. Znocilo sa. Hdž. Čít. 135.

423151   Znoclehovati Svazek: 5 Strana: 0594
Znoclehovati, übernachten. Slov. Bern.

423152   Znoht Svazek: 5 Strana: 0594
Znoht, u, m. = pazour na ptačí noze, die Kralle am Vogelfusse. Slov. Hdž. Čít. 178. Vz Znocht.

423153   Znohtilý. Z Svazek: 10 Strana: 0536
Znohtilý. Z. maso. 1454. Mš.

423154   Znocht Svazek: 5 Strana: 0594
Znocht, u, m. = znoht. Šd.

423155   Znoj Svazek: 5 Strana: 0594
Znoj, e, m. = vedro, úpal, die Glut, Glut- hitze, die Hitze, Sonnenhitze, aestus. Výb. I. 1089, Dch., Kaln. 208., Světz. 1875. V MV. nepravá glossa. Pa. Snáším zimy, znoje. Puch. Rozdýmejte ohňů tavné znoje. Nitra VI. 125. Ale tí, ako len mohli, popchýnali koně, že sa len tak v znoji zvárali. Dbš. Sl. pov. I. 564. Oko pobleskuje v chorém znoji. Čch. Mch. 99. Trpiechu lidé všelikeho horka znoj (aestuaverunt; aestu magno). ZN. V onej v spále, v onom znoji jeden Hřek sě pitie sžádav. Alx. M. v. 88. (HP. 92.). — Z. = put, der Schweiss. Na Slov. Žrebec Činko, jako sňach z čista neba spadlý, celý pokrytý bielou znoja penou. Sldk. Mart. 6. Z. se mi juž s čela roní. Pokor. Z hor 32. Pan tatík se věru octne nad ním v znoji. Ib. 153. Kráča, stúpa a z. mu tečie z čela. Dbš. Sl. pov. V. 66. — Z. = těžká práce, schwere Arbeit. Mus.

423156   Znoj Svazek: 7 Strana: 1151
Znoj. Cf. Mkl. Etym. 403. b. Z. = vedro. Z. ohnivý pálí tělo jeho. B. mik. Sir. 38. 29. Slunce na polední straně pálí zemi a proti jeho znoji kto móž státi? Ev. olom. 43. 3. Přijdou opět letní znoje. Č. Kn. š. 198. Milostný z. Čch. St. 73. Slunce znojem zře na poli; Že se chce lev znojem (slunce) vztéci. Ezp. 595., 1180. Zbyli věčného znoje; Z. slunce. Sv. ruk. 75., 86.

423157   Znoj Svazek: 8 Strana: 0516
Znoj. O pův. cf. Gb. H. ml. L 73.

423158   Znojčice Svazek: 5 Strana: 0594
Znojčice, dle Budějovice, ves v Chlu- mínsku. Tk. III. 86.

423159   Znojem Svazek: 5 Strana: 0594
Znojem, jma, Znojni, a, m., Znojmo, a, n., mé. na Mor. Od znoj, die Sonnenhitze, znojiti, heiss machen. Starší tvar Znojim (partc. praes. pass.), lat. Znoim, něm. Znoim, nyní Znaim. Gl. 387. Cf. Tk. I. 630., III. 664., IV. 746, V. 264., V..358. — Ze Znojma Stanislav. Vz Tf. H 1. 54. Ze Z. Oldř., Petr. Sbn. 561., 446., 509. Vz více v S. N.

423160   Znojem Svazek: 7 Strana: 1151
Znojem. Ze Znojma Oldř. Cf. Pyp. K. II. 331. Ze Znojma Stanisl. Ib. 325.

423161   Znojemský Svazek: 5 Strana: 0594
Znojemský, Znaimer. Z. okurky. Šd. Z. hrad. Dal. Jir. 135., Tk. V. 265.

423162   Znojený čím Svazek: 10 Strana: 0536
Znojený čím: bujarostí. Lit. I. 842.

423163   Znojík Svazek: 7 Strana: 1151
Znojík, u, m., zdrobn. znoj. Koll. Zp. I. 302.

423164   Znojil, a Svazek: 5 Strana: 0594
Znojil, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

423165   Znojím Svazek: 8 Strana: 0516
Znojím, vz Znojem, Brt. D. II. 428.

423166   Znojimo Svazek: 5 Strana: 0594
Znojimo, a, n. = Znojmo. Vz Znojem. Mor. Knrz.

423167   Znojiti Svazek: 5 Strana: 0594
Znojiti, il, en,ení, znojovati, heiss machen, erhitzen. Vz Znojem. — čím. Rychlou chůzí celý znojen jsem a upocen, gluterhitzt. Us. Dch. — Z. se = potiti se, schwitzen. Slov.

423168   Znojiti se Svazek: 9 Strana: 0410
Znojiti se. Znojil se pod tíhou žití. Slád Ham. 83.

423169   Znojm Svazek: 5 Strana: 0594
Znojm, vz Znojem.

423170   Znojmo Svazek: 5 Strana: 0594
Znojmo, vz Znojem.

423171   Znojnica Svazek: 7 Strana: 1151
Znojnica, e, f., Schwitzbad, -stube, hrvát. Šd.

423172   Znojný Svazek: 5 Strana: 0594
Znojný = rozpálený, erhitzt; zpocený, im Schweiss gebadet. Vz Znoj. Slov. Na nivách nebies slnce vrcholí o poludni. Lúč (paprslek) žhavá z výše na znojné roľníkovo čelo píše. Phld. III. 2. 188.

423173   Znojný Svazek: 8 Strana: 0516
Znojný. Z. léto. Phľd. 1895. 424.

423174   Znojovina Svazek: 5 Strana: 0594
Znojovina, y, f. = pot, der Schweiss. Vz Znoj. Na Slov. D.

423175   Znojovitý Svazek: 7 Strana: 1151
Znojovitý, schweisstriefend. Slov. Ev. šk. I. 129.

423176   Znoním Svazek: 5 Strana: 0594
Znoním, a, m., sargus, ryba břichoplý- tevná, okounovitá. Krok I. d. 107.

423177   Znoriť Svazek: 5 Strana: 0594
Znoriť, il, en, ení = zaňuchati, zavoněti. Na Slov. — po čem. Hej, človek mnohý tiež jak ten pes skučí, na príklad ten, co znorí po mamone. Phld. IV. 364. — Z. = ponořiti. — se kde. Nuž, odhalte prsa má se, ať se znoře v rájů kráse duch můj po té koupeli pobratří se s anjely. Štulc I. 99.

423178   Znorov Svazek: 5 Strana: 0594
Znorov, a, m., Znorow, ves u Uher. Hra- diště. PL.

423179   Znorov Svazek: 7 Strana: 1151
Znorov, oprav v: Znorovy. Šd.

423180   Znorovský Svazek: 5 Strana: 0594
Znorovský křen. Vz Znorov. Šd.

423181   Znorovy Svazek: 5 Strana: 0594
Znorovy, dle Dolany, ves u Strážnice na Mor. Šd. Tam děvčata každoročně okna, podrovnávku a i sv. Jana a sv. Trojici na modro barví. Vz Sbt. Krat. h. 217.

423182   Znosení Svazek: 5 Strana: 0594
Znosení, n. = znošení.

423183   Znosený Svazek: 5 Strana: 0594
Znosený = znošený.

423184   Znosím Svazek: 5 Strana: 0594
Znosím, a, m., Znosím, ves u Vlašimi. PL. Vz Bfk. Kfsk. 516., 896, 1222

423185   Znosim Svazek: 7 Strana: 1151
Znosim, ě (i), f., míst. jm. Km. 1886. 28.

423186   Znosímský Svazek: 5 Strana: 0594
Znosímský dvůr, Hof-Znosim, u Vlašimi. PL.

423187   Znositi Svazek: 5 Strana: 0594
Znositi, il, šen, ení = vznášeti, tragen. — koho kudy. Ta bouřka nás po všech mořích znosila. Jel. — Vz Znésti. — Z. = láti, vyplísniti, ausschelten. Slov. Plk.

423188   Znositý Svazek: 5 Strana: 0594
Znositý, vz Vznositý.

423189   Znošený Svazek: 5 Strana: 0594
Znošený; -en, a, o, ab-, weggetragen; durchs Tragen abgenützt. Bern. Vz Znésti, Znositi.

423190   Znošeuí Svazek: 5 Strana: 0594
Znošeuí, n., die Ab-, Wegtragung; Ab- nützung. Vz Znositi, Znésti. Bern.

423191   Znoška Svazek: 5 Strana: 0594
Znoška, y, f. = snůška, der Beitrag, die Kollekte. Slov. Bern.

423192   Znôtiť Svazek: 8 Strana: 0516
Znôtiť dovedna = v soulad uvésti. Slov. Kal. S. 216.

423193   Znotiti Svazek: 5 Strana: 0594
Znotiti, il, ěn, ění = zanořiti. Slov. Bern.

423194   Znov Svazek: 5 Strana: 0594
Znov = znova, zastar., ale na Slov. posud. Aby sě se mnú z. dělil. Půh. I. 343. lam ďalej o krok, o chvíľu, možná znov búrka ťa chytí, z. možná zbudia ťa city. Ppk. II. 209. Znov tě vítám, země slavná, po tak dlouhém rozchodu. Štulc. I. 198.

423195   Znova, znovu Svazek: 5 Strana: 0594
Znova, znovu (zastr.: znovy; na Zlín- sku posud. Brt.), v Krkonš. stoznova, von neuem, wiederum, neuerdings, aufs neue. Kb. Znovu: Tab., D., Kom., Tov., BR., Půh. a na Mor. a v Pol. vůbec (cf. Brt. v Pdg. 1881. 138., Bž. 127. a složená s: znova-, znovu-); znova: V., St., Byl. atd. O rozdílu mezi ,zase, opět, znova´ vz Opět. Z. začíti, dělati. V. Kniha znova vydaná. Us. Znovu zrození. D. Znovu vzpomínati, připomínati, dáti. D. Z. dávati (karty). Dch. Znova tvo- řiti, stavěti, zemi podrobiti. Us. Půjdou znova na nás. Dch. I zchachotal sa pri tom znova. Phld. V. 60. Páni znova na sněm přibyli. Pal. Děj. V. 1. 194. Ano se zlé vždy počíná z nova. Št. Kn. š. 28. L'ubte národ, milujte ho devy! najkrajšieho venca sa doznáte: ak kroz (= pro) váš rod znovu sa prerodí. Ppk. I. 72. Hole, moje hole, vy ste svety moje, keď po vás prechodím, veď sa znovu rodím. Zátur. Znovu. Tov. Vz Chlap. Znovu roditi. BR. II. 14. a. Za ta dobrodiní znovu, co mohu, děkuji; Pročež neračte se diviti, jestli se znovu na KMti způsob (zdraví) nynější dotazuji. Žer. 18., 311. Znovu ža- lovati, pohnati, póhony slyšeti. Půh. I. 312., 391., II. 64., 627.

423196   Znovadobytí Svazek: 5 Strana: 0595
Znovadobytí, n., die Wiedereroberung. Z. ztraceného království. Šmb. S. II. 286.

423197   Znovaný Svazek: 5 Strana: 0595
Znovaný = unavený. Slov. Vz Znuvaný. Z-né v ťažkej vypočívalo drimote ľudstvo; Z. údy; Keď z-ný už i ľud zasnul; Vestup- tež do ohrad a z-ní si na čas vypočiňte. Hol. 7., 24., 43., 71.

423198   Znovaspořádání Svazek: 5 Strana: 0595
Znovaspořádání, n., die Wiederherstel- lung. Z. říše. Šmb. S. II. 76.

423199   Znovazkříšení Svazek: 5 Strana: 0595
Znovazkříšení, n., die Wiedererwek- kung. Z. češtiny. Tč. exc.

423200   Znově Svazek: 5 Strana: 0595
Znově = znovu, v nově. Pokud v z. mi- strství nevymění. Sl. let. I. 306.

423201   Znove Svazek: 7 Strana: 1151
Znove = znova. Phl'd. VI. 255.

423202   Znoveč Svazek: 5 Strana: 0595
Znoveč = znova. Slov. Ssk.

423203   Znovek Svazek: 5 Strana: 0595
Znovek = znova. Slov. Po nekterém čase zas napomenul céry, aby z. vybraly sa na cestu. Dbš. Sl. pov. VIII. 69. Aby si ma z. a vždy milovala. Phld. IV. 22.

423204   Znovel Svazek: 9 Strana: 0410
Znovel = znovu. Slez. Lor. 81.

423205   Znovie Svazek: 7 Strana: 1151
Znovie, dria, arbor, zastr. Pršp. 24.

423206   Znovinářštiti Svazek: 9 Strana: 0410
Znovinářštiti literaturu. List. fil. 1899. 297.

423207   Znoviti Svazek: 5 Strana: 0595
Znoviti, il, en, ení, znovovati = obnoviti, erneuern. Slov. Bern.

423208   Znovotařiti Svazek: 7 Strana: 1151
Znovotařiti, il, en, ení, verneuern. Če- ština znovotařená. Zl. Jg. 286.—289.

423209   Znovoti Svazek: 5 Strana: 0595
Znovoti, v novoti = znova, od neužíva- ného: novoť. U Olom. Sd.

423210   Znovotiti Svazek: 5 Strana: 0595
Znovotiti, il, ěn, ění = znoviti. Bern.

423211   Znovu Svazek: 5 Strana: 0595
Znovu, vz Znova.

423212   Znovu Svazek: 8 Strana: 0516
Znovu. Je jako z. zrozen (vyvázl-li z těžké nemoci). Nov. Př. 625.

423213   Znovukřtění Svazek: 9 Strana: 0410
Znovukřtění v jednotě. Vlč. Lit. I. 373.

423214   Znovukřtíti Svazek: 5 Strana: 0595
Znovukřtíti, von neuem, neuerdings taufen. Vz Křtíti. 1535. Mus. 1883. 243.

423215   Znovunarození Svazek: 5 Strana: 0595
Znovunarození, n., die Wiedergeburt. Kos. Ol. I. 307.

423216   Znovuobrození Svazek: 10 Strana: 0536
Znovuobrození, n. Věst. X. 268.

423217   Znovuotevření Svazek: 5 Strana: 0595
Znovuotevření, n., die Wiedereröffnung. Z. učení Karlova. ZČ. Předml. V.

423218   Znovuoživený Svazek: 5 Strana: 0595
Znovuoživený, neubelebt. Z. síly. Tč.

423219   Znovuplození Svazek: 5 Strana: 0595
Znovuplození, n., die Wiedererzeugung. Nz. lk.

423220   Znovupostavení Svazek: 5 Strana: 0595
Znovupostavení, n., das Wiederauf- bauen, der Neubau. Z. domu. Us. Pdl.

423221   Znovurození Svazek: 5 Strana: 0595
Znovurození, n., das Wiedergebaren, die Wiedergeburt. Zlob.

423222   Znovurozený Svazek: 5 Strana: 0595
Znovurozený = znovu zrozený, neu-, wiedergeboren. Kom.

423223   Znovusestrojení Svazek: 5 Strana: 0595
Znovusestrojení, n., die Wiederkonstru- irung. Dk.

423224   Znovustvoření Svazek: 10 Strana: 0536
Znovustvoření, n. Věst. X. 268.

423225   Znovutvoření Svazek: 5 Strana: 0595
Znovutvoření, n., die Wiedererzeugung, Neubildung, Regeneration. Nz. lk.

423226   Znovuvypravování Svazek: 5 Strana: 0595
Znovuvypravování, n., die Nacherzäh- lung. Us. Pdl.

423227   Znovuvystavení Svazek: 5 Strana: 0595
Znovuvystavení, n. = znovupostavení. Jeptišky nalezly až do z. příbytků svých útočiště při kostele sv. Jana. Ddk. III. 100.

423228   Znovuvysvěcení Svazek: 5 Strana: 0595
Znovuvysvěcení, n., die Wiedereinwei- hung. Z. kostela. Ddk. III. 109.

423229   Znovuvzkřísiti Svazek: 5 Strana: 0595
Znovuvzkřísiti, il, šen, ení, wiederer- wecken, neubeleben. — koho: národ. Us.

423230   Znovuvzkříšení Svazek: 5 Strana: 0595
Znovuvzkříšení, n., die Wiedererwek- kung. Z. vkusu. Osv. I. 365. Z. Europy. Ib. I. 364.

423231   Znovuvzkříšený Svazek: 5 Strana: 0595
Znovuvzkříšený; -en, a, o, wiederer- weckt, neubelebt. Z. národ, umění. Us.

423232   Znovuvzniknutí Svazek: 10 Strana: 0536
Znovuvzniknutí, n. Z. tkaně (úplné zho- jení), reorganisatio. Ktt.

423233   Znovuzbudování Svazek: 5 Strana: 0595
Znovuzbudování, n., das Wiederauf- bauen, der Wiederaufbau, Neubau. Z. ná- rodního divadla r. 1883. Us.

423234   Znovuzploditi Svazek: 5 Strana: 0595
Znovuzploditi, il, zen, ení, wiederer- zeugen. — co. Palladio antiku nenapodo- biti, ale z. uměl. Koll. III. 274.

423235   Znovuzroditi Svazek: 5 Strana: 0595
Znovuzroditi, il, zen, ení, neugebären. — se, wiedergeboren werden. Osv. I. 41.

423236   Znovuzrození Svazek: 5 Strana: 0595
Znovuzrození, n., die Wiedergeburt. Z. poesie české. Nitra VI. 195. Z. přírody. Vlč. Z. slohu římského. Osv. I. 365.

423237   Znovuzrozený Svazek: 5 Strana: 0595
Znovuzrozený; -en, a, o, neu-, wieder- geboren, neuaufgelebt. Z. idea, Osv. I. 364., probošství. Ddk. V. 24. — k čemu: k ve- likým činům. Kká. K sl. j. 143.

423238   Znovuztvrzení Svazek: 10 Strana: 0681
Znovuztvrzení, n. Slavné z. (zemských práv). Tk. Pam. II. 12.

423239   Znovy Svazek: 5 Strana: 0595
Znovy, vz Znova.

423240   Znoženodělený Svazek: 5 Strana: 0595
Znoženodělený, fusstheilig. Vz Zno- žený.

423241   Znoženoklaný Svazek: 5 Strana: 0595
Znoženoklaný, fusspaltig. Vz Znožený.

423242   Znoženosečný Svazek: 5 Strana: 0595
Znoženosečný, fusschnittig. Vz Zno- žený.

423243   Znoženožilný Svazek: 5 Strana: 0595
Znoženožilný, pedatinervius, fussnerwig, když řapík se rozděluje na větve roze- vřené, tlusté (čili žíly) a když tyto větve na straně vnitřní n. hoření opět se rozdě- lují co hlavní žíly do cípů čili uštů vzni- kající. Příklady vz v Znožený.

423244   Znožený Svazek: 5 Strana: 0595
Znožený; -en, a, o = pedatus, k noze podobný, fussförmig. Z. listy. Rostl. I. a. 89., Nz. Z., když listy znoženožilé též po- dlé rozvětvení žil jsou rozděleny. Podlé hloubky výřezů rozeznáváme znoženoklaný, pedatifidus, fusspaltig, když výřezy sahají k polovičce listové n. p. u lomikamenu ka- kostového; znoženodělený, pedatipartitus, fusstheilig, jdou-li vřezy až k samým hlav- ním větvím řapíku n. p. u čemeřice smrad- lavé; znoženosečný, pedatisectus, fusschnit- tig, když cípy docela jsou odděleny a hlavní větve žílové nahy n. p. listy čemeřice černé, takový slove též znožený, pedatus. Rst. 525. Z. list, rozdělený nejprve ve 3 díly, z nichž postranní dva opět se ve dvé dělí, načež vnější úkrojek těchto dělení to opakuje. Č. Kv. XXX.

423245   Znucovati Svazek: 5 Strana: 0595
Znucovati, vz Znutiti.

423246   Znuděnec Svazek: 9 Strana: 0410
Znuděnec, nce, m. = kdo se unudil. Nár. list. 1897. č. 293. odp. feuill.

423247   Znudenosť Svazek: 8 Strana: 0516
Znudenosť. Nár. list. 1894. č. 27. Ned. záb. Cf. Znuditi.

423248   Znuděný Svazek: 5 Strana: 0595
Znuděný = znuzený, vz Znuziti. — čím: daňami a vojnou. Slov. Zbr. Hry 136.

423249   Znuditi Svazek: 5 Strana: 0595
Znuditi, vz Nuditi. — koho čím: vál- kami. Plác. — se komu. Z-lo se mi to, es wurde mir langweilig. Us. Tč.

423250   Znudlovati něco Svazek: 5 Strana: 0595
Znudlovati něco, z něm. = stlouci, z kousků udělati. — co. Sotva ten domek z-val. U N. Bydž. Kšť. — Z. = zhudlovati, verpfuschen.

423251   Znudzeti Svazek: 5 Strana: 0595
Znudzeti = znuzeti. Slov. Bern.

423252   Znudziti Svazek: 5 Strana: 0595
Znudziti = znuziti. Slov. Bern.

423253   Znudzovati Svazek: 5 Strana: 0595
Znudzovati = znuzovati. Slov. Bern.

423254   Zňuch Svazek: 7 Strana: 1151
Zňuch = co by oňuchal, očichal, málo. Donesla toho z. Val. Vck.

423255   Zňuchati Svazek: 5 Strana: 0595
Zňuchati, herausschnufeln. — co kde. Jídlo v kuchyni. Na Ostrav. Tč. 327*

423256   Znumek Svazek: 10 Strana: 0536
Znumek, mka, m. = známý. Prus. Slez. Čes. 1. XII. 310.

423257   Znúter Svazek: 5 Strana: 0596
Znúter = znúterně. Na Slov. Bern.

423258   Znúterně Svazek: 5 Strana: 0596
Znúterně = vnitř, innerlich, inwendig.

423259   Znúternosť Svazek: 5 Strana: 0596
Znúternosť, i, f. = vnitřnosť, vnitřek, das Inwendige. Slov. Bern.

423260   Znúterný Svazek: 5 Strana: 0596
Znúterný = vnitřní, inwendig, innerlich. Slov. Bern.

423261   Znutiti Svazek: 5 Strana: 0596
Znutiti, il, cen, ení; znucovati = při- nutiti, zwingen. — koho k čemu: k po- divení. Mus., Rk. Když nechce, kdo pak ho k tomu znutí? V Kunvald. Msk.

423262   Znutiti Svazek: 7 Strana: 1151
Znutiti. Řeřáb vlka k slibu znuti. Ezp. 517.

423263   Znutiti koho z čeho Svazek: 10 Strana: 0536
Znutiti koho z čeho: ze slibu = žádati věc slíbenou. Baw. E. v. 517.

423264   Znútra Svazek: 5 Strana: 0596
Znútra = z vnitřku, z nitra, von in- wendig, von innen. Slov. Bern. Z. vyísť. Hol. 113. Strašné hučání z. stále sa ozý- valo. Hol. 35. — Z. = znúterně. Bern.

423265   Znutrajší Svazek: 5 Strana: 0596
Znutrajší = znúterný. Slov. Bern.

423266   Znutrák Svazek: 5 Strana: 0596
Znutrák, a, m. = kdo má jedno varle anebo obě uvnitř těla a ne v šourku, wer die eine o. beide Hoden nicht im Hoden- sack, sondern im Körper verborgen hat. Slov. Bern.

423267   Znútrek Svazek: 5 Strana: 0596
Znútrek, terka a terku, m. = vnitřek. Slov. Bern.

423268   Zňutř Svazek: 5 Strana: 0596
Zňutř, ab intus. Ž. wit. 44. 14.

423269   Znuvaný Svazek: 5 Strana: 0596
Znuvaný = unavený, znovaný, abge- mattet, müde. Slov Z. usnul. Čjk 70. Sníva o tom lid z-ný, čím bol vo dne zamiest- naný. Č. Čt. I. 270.

423270   Znúvať Svazek: 7 Strana: 1151
Znúvať. Darmo sa znúva sťažeň dobový, Orl. X. 118.

423271   Znúvať Svazek: 8 Strana: 0516
Znúvať = trápiti koho, dolézati, nuditi. Slov. Kal. S. 216.

423272   Znuzačilý Svazek: 5 Strana: 0596
Znuzačilý = znuzený. Je na dobro z-lý. Hrad. Kšť.

423273   Znuzačiti Svazek: 5 Strana: 0596
Znuzačiti, il, en, ení, znuzačovati, v nouzi uvésti, elend machen. — koho. Děti ho z-ly. U Hrad. Kšť. — Vz Znuziti.

423274   Znuzelosť Svazek: 5 Strana: 0596
Znuzelosť, znuzilosť, i, f. = nouze, die Verarmung.

423275   Znuzelý Svazek: 5 Strana: 0596
Znuzelý, znuzilý = znuzený, verarmt, elend. — čím: bídou. Br. Stav obce ne- úrodou z-lé. Us. Z-lí sousedé. Mus. 1880. 249.

423276   Znuzení Svazek: 5 Strana: 0596
Znuzení, n., die Verarmung. Vz Znuzeti a Znuziti. Až do znuzení, bis zum Ekel. Šm.

423277   Znuzený Svazek: 5 Strana: 0596
Znuzený = znuzelý. Z. člověk. Us. Tč. Z. železnice (která se nevyplácí), nothlei- dende Bahn; směnka (pro neplacení n. ne- přijetí osvědčená), nothleidender Wechsel. Dch. Nyní žije z-ný. Koll. III. 406.

423278   Znuzeti Svazek: 5 Strana: 0596
Znuzeti, el, ení = schudnouti, verarmen, dürftig werden, Noth leiden. V. — čím: neštěstím.

423279   Znuzila Svazek: 7 Strana: 1151
Znuzila, y, f., enixa, zastr. Pršp. 64.

423280   Znuzilosť, i Svazek: 5 Strana: 0596
Znuzilosť, i, f. = znuzelosť.

423281   Znuzilý Svazek: 5 Strana: 0596
Znuzilý = znuzelý. Koll. Cest. I. 49.

423282   Znuzilý Svazek: 7 Strana: 1151
Znuzilý. Pal. Rdh. I. 50., Šf. Strž. I. 265., 347.

423283   Znuziti Svazek: 5 Strana: 0596
Znuziti, il, en, ení; znuzovati = v nouzi uvésti, ochuditi, arm, dürftig machen. — koho. Br., Kram.— se čím: prací. Tč.— Cf. Znuzačiti.

423284   Znuziti koho Svazek: 10 Strana: 0536
Znuziti koho = ožebračiti. Baw. Ar. v. 1719.

423285   Znuzněti Svazek: 5 Strana: 0596
Znuzněti, ěl, ění = znuzeti. Papr.

423286   Znuzovaný Svazek: 5 Strana: 0596
Znuzovaný, abgeplagt, elend. Z. národ. Tč. exc. Vz Znuziti.

423287   Znuzovati Svazek: 5 Strana: 0596
Znuzovati, vz Znuziti.

423288   Znylý Svazek: 10 Strana: 0536
Znylý = unylý. Zub. Még. 36.

423289   Znýnati Svazek: 7 Strana: 1151
Znýnati, vz Znýti.

423290   Znýnati Svazek: 10 Strana: 0536
Znýnati. Srdcem z. Výb. I. 364. 4. Vz Znýti.

423291   Znýti Svazek: 5 Strana: 0596
Znýti, znyji, yl, ytí; znývati, znýnati = nýti, umříti, sterben, schmachten. — abs. Žádá a znývá duše má. Ž. kap. 83. 3. Také znyl prorok a řekl (optavit et dixit). Št. sv. Aug. Hriešník znyje. Ž. wit. 111. l0. — v čem. Ať jen v tvém žádaní znyje duše má. Ms. Č. — čím. Srdce j'mu zřením znylo. Alx. M. v. 92. (HP. 92.). Ms. Alx., Výb. I. 1089. 9. Často srdcem znýnáš. Výb. I. 364. — proč. Srdce jeho od žalosti znylo. Us. Tč. — kde. Tvé srdce v tobě znylo. Pravn. 841.

423292   Znýti Svazek: 7 Strana: 1151
Znýti. Tudy jeho úsilé všecko znyje (je marné). Výb. I. 1168. Znyl jsem u mém smysle. 14. stol. Mus. 1885. 125. a.

423293   Znýti Svazek: 9 Strana: 0410
Znýti. Má se dívati božie výsosti, ažby znyl v srdci. Št. Bes. 10.

423294   Znýtovati Svazek: 5 Strana: 0596
Znýtovati, zusammenlöthen. Bern.

423295   Zo Svazek: 5 Strana: 0596
Zo, na Slov. m.: s, se, z: zožrati = sežrati, zomreť = zemříti, zoptati = zeptati. Jg. Vyžeň čerta zo sadu svojho ; Na starom do mlýna i zo mlýna (samá starosť); I ten ka- bát zo seba by mu dal. Zátur. Rád ťa vi- dím zo srdiečka úprimného. Sl. spv. II. 41. — Také na mor. Slovácku. Tč. Na Ostrav. také místo: za = zotka = zátka, zorobek = zarobek, zomasta = zámasta. Tč.

423296   -zo Svazek: 8 Strana: 0516
-zo. Subst. ukončená v -zo sklánějí se místy na Mor. dle vzoru měkkého: v železi. Vz Brt. D. II. 6.

423297   Zoanthropie Svazek: 5 Strana: 0596
Zoanthropie, e, f. = druh šílenství, v Němž šílenec domnívá se býti nějakým zvířetem. S. N.

423298   Zob Svazek: 5 Strana: 0596
Zob, u, m. = ptačí (slepičí) potrava, zrní, das Körner-, Streu-, Schütt-, Vogel-, Schna- bel-, Taubenfutter, Hühnerfutter. To se ptá- kům k zobu prosypá. V. Slepicím zobu na- sypati. Reš. Kuří, slepičí zob. Budiž krkav- cům za zob. Prov. Ani káněti na zob ne- hodí se (za nic nestojí). Ehr. 243. Ptáka klamávají zobem a člověka slovem (sliby). Brt. S. 4. Vtáky, co zrno zobajú (zob za pokrm majú), opatrené sú zogony, kde sä im ten zob umäkuší prý, lešby do žalúdka im prešiol. Hdž. Čít. 177. Študentský z., Stu- dentenfutter; dělový z., Kanonenfutter. Dch. Mají tam dobrý z. (jídlo), etwas für den Schnabel. Ros. Krkavec (krkáň, vrána) v létě maje všude dosti zobu, když uvidí dobytčí trus, oškliví si jej volaje: Be, be, be; ale v zimě rád mu je mně, že našel: Koláč, koláč. Brt. L. N. II. 18. — Z. ptačí, rostlina, ligustrum, die Raiuweide, der Zaun- riegel, Hartriegel Bobule ptačího zobu, od- var z bobulí ptačího zobu. Šp., D. —Žlutý zob, bodlavá vrbka, hippopha? rhamnoides, der Sand-, Weiden-, Steckdorn. D. — Z. ptačí = ovoce (peckovité) od ptákův ozo- bané. Vyber si ptačí zoby, ty jsou nej- sladší. U Kr. Hrad. Kšť. — Z. = zobák, der Schnabel. Zobem pochytiti. Plk. Vz Zobák.

423299   Zob Svazek: 7 Strana: 1151
Zob. Cf. Mkl. Etym. 404. a.

423300   Zob Svazek: 8 Strana: 0516
Zob = píce. Oři pro zob. XIV. stol. Mus. 1893. 336. v. 27.

423301   Zobací Svazek: 5 Strana: 0596
Zobací, Pick-.

423302   Zobáče Svazek: 10 Strana: 0536
Zobáče = hrubé domácí kroupy. Lišen. Mtc. 1902. 114.

423303   Zobáček Svazek: 5 Strana: 0596
Zobáček, čku, m., das Schnäbelchen. Vz Zobák. Zobačka.

423304   Zobáčik Svazek: 5 Strana: 0596
Zobáčik, u, m. = zobáček. Malý vtáčik máva kriklavý z. (malý člověk je hněvivý).

423305   Zobáčiti Svazek: 5 Strana: 0596
Zobáčiti, il, en, ení, zobačovati = spa- třiti, erblicken. Div predivný zobáčily jasné jeho oči. Chlpk. Sp. 133.

423306   Zobačka Svazek: 5 Strana: 0596
Zobačka, y, f. = zobák, ligustrum vul- gare. Cf. Zobačky, Zobák. Let. Mt. S. VIII. 1. 29.

423307   Zobačky Svazek: 5 Strana: 0596
Zobačky, pl., f. = ptačí zob rostl. Slb. 373. Vz Zob.

423308   Zobáčky Svazek: 5 Strana: 0596
Zobáčky, pl., m., ve vinohr., das Schnabel- holz. Šm.

423309   Zobáčky Svazek: 8 Strana: 0516
Zobáčky, pl., m. = zimolez, ligustrum vulg. Brt. D. II. 504.

423310   Zobačov Svazek: 5 Strana: 0596
Zobačov, a, m., Zobačow, ves u Litovle na Mor. Tč.

423311   Zobadati Svazek: 5 Strana: 0596
Zobadati = zkoumati, pozorovati, beo- bachten. — co. Chym.

423312   Zobadlo Svazek: 5 Strana: 0596
Zobadlo, a, n. = zubadlo (koni). Sl. let. VI. 257.

423313   Zobák Svazek: 5 Strana: 0596
Zobák, u, zobáček, čku, m., zobík, u = ptačí pysk, nosec, zob, klivák, der Schnabel. Dlask zobákem dlabe díry do dubu. Sych. — Z., zobec, zoban, ďob, ďobák, klofec, ťob, klubák, kluban, klubec, klvec, kluk, Šp., v již. Čech. šnobák. Kts. Z. silný, od ko- řene rovný, hákovitě zahnutý, od kořene hákovitý, zejkovaný (vroubkovaný), zahnutý, rovný, hranatý, slabý, krátký, dlouhý, tenký, oblý, slabě ohnutý, útlý, šídlovitý, s ostrým krajem, plochý, špičatý, se strany smáčknutý, kuželovitý, tlustý, měkký, tvrdý, na hřebene zahnutý, mírně klenutý, u kořenu měkký, lysou blánkou potažený, svalnatou koží po- krytý, trojhranný, hranatý, vysoký, ku předu súžený, napřed sploštělý a široký, hladký. Jhl. Kuřata mají zobáky otevřené, je jim horko. Slez. Šd. Činil se, co zobáček stačil. U Dobruš. Vk. Jest přísloví kratší než zo- báček ptačí. Km. Každý pták zpívá píseň, kterou má v z-ku (každý jedna po svém rozumu;. U Žamb. Dbv. Sluší mu to jako huse bez zobáku (nesluší) U Litomšle. Bda. Každý pták zpívá podlé svého zobáka. Mor. Tč. Malý ptáček mívá křiklavý zobáček. Vz Zobáčik. Bž. — Chtěl něco na zobák (jísti). Us. Dch. Všude musíš míť ten zobák (do všeho se plésť). Dhn. Rok má dlouhý zobák. Prov. Šd., Tč. Z. konvice (huba, pysk). Us. Z, lodi, der Schiffschnabel. Z. = válečný stroj obranný. NA. III. 89. Slémě z-ku, die Firste des Schnabels. Nz. — Z , a, m. = mlsoun, der Näscher; chytrák. U Olom. Sd. U Jindř. Hrad. Vlk.

423314   Zobák Svazek: 7 Strana: 1151
Zobák. Cf. Mkl. Etym. 404. a. — Z. kachní = obuv tupě zakončená. Ott. VI. 448.

423315   Zobák Svazek: 8 Strana: 0516
Zobák u obuvi. Wtr. Krj. I. 161. Cf. Zo- batý, Nos.

423316   Zobák Svazek: 9 Strana: 0410
Zobák. Jsi ještě mladý ptáček, máš žlutý zobáček (jsi nezkušený). Br. Věk. 144. — Z. = kleště, kterými s hradeb bouRací be- rany zachycovali a nahoru natahovali. Ott. XIV. 367a.

423317   Zobák Svazek: 10 Strana: 0536
Zobák, u, m. Z. hole = ohnutá hořejší její část. Hamz. 53.

423318   Zobák Svazek: 10 Strana: 0681
Zobák, u, m. Z. byl střevíc prodloužený do špice. Wtr. Řem. 250.

423319   Zobákovitý Svazek: 5 Strana: 0597
Zobákovitý, schnabelartig. Z. závorky. {}. Šim. 13.

423320   Zobákovitý Svazek: 10 Strana: 0681
Zobákovitý střevíc. Wtr. Řem. 120. Sr. předcház. Zobák.

423321   Zobákový Svazek: 5 Strana: 0597
Zobákový, Schnabel-. Z. střevíce (ve 12. stol.). Ddk. IV. 254., Mj.

423322   Zobálek Svazek: 5 Strana: 0597
Zobálek, lku, m., ve sklárnách, das Fü- geeisen. Fugeisen. Šm.

423323   Zobaliti co čím Svazek: 9 Strana: 0410
Zobaliti co čím: své zámysly písmy. Chč. 8. 1. 50.

423324   Zoban Svazek: 5 Strana: 0597
Zoban, u, m., vz Zobák. Ve Slez. a již. Mor. ďoban. Šd. — Z. v bot. = ďob, ťob, rostrum, der Schnabel; protah obyč. cepný, zobanovitý, patrně dlouhý anebo takový díl na konci nějakéko údu nasazený ; tím názvem se znamená špička na víku mnohých mechů, prodloužená trubka kalichová na nažkách locik a hadíchmordů, stálá a prodloužená čnělka zelic, hořčic, lomikamenův. Rst. 525. — Z. = konec retorty, das Schwanzende, Pta. V lučbě = spojnice, der Vorstoss. Šp. Z., a, m., os. jm. Šd.

423325   Zobanatý Svazek: 5 Strana: 0597
Zobanatý, rostratus, geschnäbelt; pro- tahem zobanatým opatřený na konci. Vz Zoban. Rst. 525.

423326   Zobánek Svazek: 5 Strana: 0597
Zobánek, nku, m., das Schnabelchen: 1. vůbec malý zoban, 2. protah krátký zo- banovitý na blizně nebo nad ní u některých violek a vstavačovitých. Rst. 525.

423327   Zobání Svazek: 5 Strana: 0597
Zobání, n., das Picken. — Z. = zob, das Schnabelfutter. Dch.

423328   Zobání Svazek: 7 Strana: 1151
Zobání, voramen. Pršp. 51.

423329   Zobanice Svazek: 5 Strana: 0597
Zobanice, e, f. = zobání. To byla z.! Us.

423330   Zobaník Svazek: 5 Strana: 0597
Zobaník, a, m., os. jm. Mor. Šd.

423331   Zobanitec Svazek: 5 Strana: 0597
Zobanitec, tce, m., rhychotheca. Rostl. I. 216. a.

423332   Zobanitka Svazek: 5 Strana: 0597
Zobanitka, y, f., rostellaria, plž. Krok II. 126.

423333   Zobanitý Svazek: 5 Strana: 0597
Zobanitý = k zobanu podobný, schnabel- artig Z. nažka, všivec. Rostl). Slb. 468.

423334   Zobanka Svazek: 5 Strana: 0597
Zobanka, y, f. = smetanník, rostl. Vz Slb. 451.

423335   Zobanka Svazek: 10 Strana: 0536
Zobanka, y, f. = ventosa. Rozk. P. 2506.

423336   Zobánkatý Svazek: 5 Strana: 0597
Zobánkatý, kurzgeschnäbelt, malý zoban, zobánek mající na př viko na baničce plo- níku vlasatého. Rst 525.

423337   Zobánkovitý Svazek: 9 Strana: 0410
Zobánkovitý konec. Čl. Fyll. 19. Vz Zo- bánek (v koruně rostlin).

423338   Zobánky Svazek: 5 Strana: 0597
Zobánky, pl., na mor. Slov. ďobánky = třešně ptactvem ozobané. Mor. Šd.

423339   -zobanný Svazek: 5 Strana: 0597
-zobanný, -rostris, -schnäbelig. Dvojzo- banný, birostris, zweischnäbelig na př. kalich lomikamenův; krátkozobanný, brevirostris, kurzschnäbelig; křivozobanný, curvirostris, krummschnäbelig; rovnozobanný, rectirostris, gpradsehnäbelig. Rst. 525.

423340   Zobanovitý Svazek: 5 Strana: 0597
Zobanovitý, vz Zoban, Zobanatý.

423341   Zobanůska Svazek: 5 Strana: 0597
Zobanůska, y, f., rhynchites, hmyz. Krok II. 255.

423342   Zobaný Svazek: 5 Strana: 0597
Zobaný; -án, a, o, gepickt, mit dem Schnabel gesammelt. Z. semeno. Us.

423343   Zobaru Svazek: 5 Strana: 0597
Zobaru, adv. = honem, ledabylo. Z. něco dělati Na mor. Val. Vck.

423344   Zobatec Svazek: 5 Strana: 0597
Zobatec, tce, m., curculigo, die Rüssel- lilie. Z. vstavačový, c. orchioides, stojatý, c. stans. Vz Rstp. 1550. a násl.

423345   Zobatec Svazek: 7 Strana: 1151
Zobatec. Cf. Ott. V. 786. a.

423346   Zobatec Svazek: 8 Strana: 0516
Zobatec, tce, m., aesulas, brouk. Klim. 381.

423347   Zobatěnec Svazek: 5 Strana: 0597
Zobatěnec, nce, m., curculigo. Rostl. I. 263. Vz Zobatec

423348   Zobati Svazek: 5 Strana: 0597
Zobati, zobám a zobi, zobej a zob, al, án, ání; zobávati = klovati; zobaje jísti; jísti; se = klovati se; celovati se. Jg. — abs. Zobte, vece, moji Řeci (jezte). Alx. V. 1062. Již zráli hroznové a mohli se z. BO. — co, koho. Nezobej mne = neštípej mne. U Něm. Brodu. Brnt. Zobe jako holub všecko, co se předeň sype (slouží každému). Vlč. Pri potoku sedela, na kačeny volala: Kač, kač, kač, kač, kačena, nasypem ti jačmena. Neni som ja kačena, abych jačmen zobala, ale som ja devečka od Nového Mestečka. Sl. ps. II. 72. Cizí proso oháníš a tvé vrabci zobou. Č. M. Chce hvězdy z., trägt die Nase hoch. Us. Šd. (Alexandr) poče ten mák z. (jísti). Alx. V. v. 1059. (HP. 26.). Ten ho zobl (udeřil; napálil). Us. Kšť. Slepice zobají pšenici. Ros. — Sych., Br. Dobré kousky zobati (jísti). Ros. — co kde. Ptáci na humenci (obilí) zobou. BR. II. 513. Z-la tam jetelinku drobnú. Sš. P. 561. Žáci slívy ve škole zobí. Pass. — co čím: obilí zobákem. Kom. — kam (do čeho). Rk. — se jak. Tu se (ptáci) v sladkém lásky požívání (lásky požívajíce) zobají. Puch. — komu. Hej, Janko, lap ho, lap! Ak lapíš, dobre: zobni si; ak nie, nuž noštek utri si. Phld. V. 71. — po čem. Orel zobnul po kořisti. Dch. — s kým. Zobal jsi se slepicemi (říká se dí- těti, které má špičku nosu umazanou). Přer. Kd.

423349   Zobati Svazek: 7 Strana: 1151
Zobati. Cf. Mkl. Etym. 404. a., Mkl. aL. 270. Z. v dialekt. Vz List. fil. 1892. 293.— co. Mnozí zobí jehněd (jedí). Št. Kn. š. 309. 37. Nebude šípky z. (nedožije podzimku) Rr. Sb. — s kým. Zobaľs s vranami (o umou- něném). Brt. Dt. 28.

423350   Zobati Svazek: 9 Strana: 0410
Zobati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 352. - co. Zobal jako holub vše, co předeň se sypalo = všemu zpozdile věřil. Pal. Děj. V. 2. 5.

423351   Zobatina Svazek: 10 Strana: 0536
Zobatina, y, f. = věc zobatá. Hamz. 22.

423352   Zobatuška Svazek: 5 Strana: 0597
Zobatuška, y, f., panorpa, hmyz síťno- křídlý. Krok II. 259.

423353   Zobatý Svazek: 5 Strana: 0597
Zobatý = dlouhý zob mající, langschna- belig. Bočan z. Ráj.

423354   Zobatý Svazek: 8 Strana: 0516
Zobatý. Z. obuv, střevíce. Wtr. Krj. I. 34., 70. Cf. Nosatý, Zobák (předcház.).

423355   Zobávati Svazek: 5 Strana: 0597
Zobávati, vz Zobati.

423356   Zobavý Svazek: 7 Strana: 1151
Zobavý = kdo rád zobákem zobe. Šd.

423357   Zobcovan Svazek: 7 Strana: 1151
Zobcovan, a, m., excomunicatus, zastr. Pršp. 36.

423358   Zobcovati Svazek: 10 Strana: 0537
Zobcovati = vyobcovati, excommunicare. Rozk. P. 870.

423359   Zobcovitý Svazek: 10 Strana: 0537
Zobcovitý. Sukovka z-tého ohybu. Rais. Lid. 91.

423360   Zobčák Svazek: 10 Strana: 0537
Zobčák, a, m. = pekař. V zloděj. mluvě. Čes. 1. X. 142.

423361   Zobčanělosť Svazek: 5 Strana: 0597
Zobčanělosť, i, f., die Civilisation. Šm.

423362   Zobčaniti Svazek: 5 Strana: 0597
Zobčaniti, il, ěn, ění = občanem učiniti, civilisiren. — koho. Rk. — koho čím. Nedovierali Kristovi podmaniť, vierou národy a láskou zobčaniť, preto brávali nie z ne- beských hradov zbroj na neverných, ale z pekla skladov. Hrbň. rkp. V. H.

423363   Zobčanštění Svazek: 7 Strana: 1151
Zobčanštění, n., Civilisation, f. Dk.

423364   Zobďaleč Svazek: 10 Strana: 0537
Zobďaleč = zdálky. Čas. mus. V. 19.

423365   Zobdobiti si co Svazek: 5 Strana: 0597
Zobdobiti si co = zobraziti, formare. — jak. Po tomto písme vzorov nebeských z-li si pradedovia naši písmo druhé. Syt. Táb. 190.

423366   Zobec Svazek: 5 Strana: 0597
Zobec, bce, m., der Schnabel. Vz Zobák. Č. Kos vystrkoval žlutý z. Km. 1884. 579. í Když se z. (orlův) v oblouk tak mu zkřiví. Kká. Td. 125. — Z. = zob, semenec U Pře- rova. Bkř. — Z. = kolozob, koňský bob. Sázeli zobce. N. Bydž. Kšť.

423367   Zobec Svazek: 9 Strana: 0410
Zobec, bce, m. = veliký nos. Hoř. 96. — Z. = jídlo. Us. u zlodějů. Kukla 162.

423368   Zobec Svazek: 10 Strana: 0537
Zobec, bce, m. = střevíc s nosem. Jrsk. VI. l. 9. Sr. Nos. — Z. = chléb. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142.

423369   Zoběcati Svazek: 5 Strana: 0598
Zoběcati, alles aufopfern. Šd.

423370   Zobecnělosť Svazek: 5 Strana: 0598
Zobecnělosť, i, f., die Gemeinwerdung, Gemeinheit. Z. nemoci. Ja. Aby neutonul v bahně jalové samospokojenosti a všední z-sti. Koll. III. 319.

423371   Zobecnělý Svazek: 5 Strana: 0598
Zobecnělý, gemein geworden, gemein. Z. nemoc, Ja., věc, Zlob., píseň, Němc, jméno, Lpř., mínění, Pdl., název, Sb. vel. III. 31., zvyk, Us., formule. Pal. Děj. IV. 1. 50.

423372   Zobecnělý Svazek: 7 Strana: 1151
Zobecnělý. Náhled v knihách z-lý. Dk. Aesth. 408.

423373   Zobecnění Svazek: 5 Strana: 0598
Zobecnění, n., die Verallgemeinerung. Dch.

423374   Zobecněný Svazek: 5 Strana: 0598
Zobecněný; -ěn, a, o, verallgemeinert.

423375   Zobecněti Svazek: 5 Strana: 0598
Zobecněti, ěl, ění, gemein werden. — abs. Ten kroj již zobecněl. Kos. Název, zvyk ten zobecněl. Us. Pdl. Kázeň když v obyčej vejde a zobecní. BR. II. 166. b. Toto slovo již z-lo. Us. Tč. Nemoc zobec- něla. Ja. — komu. Boč. — kdy. To za našeho věku zobecnělo. Mudr. Brambory teprv po velikém hladu r. 1772. u nás na dobro z-ly. Osv. VI. 682. — kde proč. U Římanů z-něl pro plody její název prae- coqua. Osv. VI. 687. Pro věc tu z-něl ná- zev. Pdl. — komu. Neníť prorok beze cti než v své vlasti, protože takoví mnohým zobecnějí. BR. II. 63. a.

423376   Zobecniti Svazek: 5 Strana: 0598
Zobecniti, il, ěn, ění; zobecňovati = obecným učiniti, gemein machen; obecným, všeobecným zdělati, verallgemeinen, gene- ralisiren.— koho. Br. — co komu. Smrž. — se komu. Hříchové se lidem tak zobec- ňují, aby .... V. — co čím. Analytické rovnice lze z. tím, že se každý binom a + b promění v trinom a + b + c, z čehož pak dále polynom povstává. Šim. 32.

423377   Zobecňování Svazek: 5 Strana: 0598
Zobecňování, n., die Verallgemeinerung, Generalisation. Nz.

423378   Zobecňovati Svazek: 5 Strana: 0598
Zobecňovati, vz Zobecniti.

423379   Zobejmouti Svazek: 5 Strana: 0598
Zobejmouti, vz Zobjímati.

423380   Zoběný Svazek: 7 Strana: 1151
Zoběný. Z. obilí = zadní, drůbeži na zob. Z. réž. Slez. Šd.

423381   Zoberať Svazek: 5 Strana: 0598
Zoberať, vz Zobírati.

423382   Zobeslat Svazek: 7 Strana: 1151
Zobeslati koho do Žatče k sněmu. Arch. III. 58. a j.

423383   Zobeslati Svazek: 5 Strana: 0598
Zobeslati, zobešlu, al, án, ání; zobsý- lati = veškeren obeslati, beschicken — co (kam): sněm do Prahy z. Arch. II. 214. Žá- dáme od tebe s pilností, aby hned všecky many naše zobsýlal, aby veřejně vojensky vzhóru byli. Arch. V. 302. — čím. Král Jiří dekretem daným zobsílal všecky kraje. Pal. Děj. IV. 2. 548. — kdy. K tomu času aby se všickni zobsílali, kteří jsou na tom sněmu nebyli. Let. 240.— 241.

423384   Zoběti Svazek: 7 Strana: 1151
Zoběti, ěl, ěn, ění = býti zoběným, vz toto (v dod.). Bídné obilí, to zobí pro ho- luby. Slez. Šd.

423385   Zobhlídati Svazek: 5 Strana: 0598
Zobhlídati, ganz genau anschauen. — koho. Lékař nemocného z-dal. Na Ostrav. Tč.

423386   Zobhrýzti Svazek: 5 Strana: 0598
Zobhrýzti, zobhryzati, nach und nach alles abnagen. — co: kosti. Us. Tč.

423387   Zobcházeti, vz Svazek: 5 Strana: 0598
Zobcházeti, vz Zobjíti.

423388   Zobí Svazek: 7 Strana: 1151
Zobí, n., Hühnerfutter, n. Vz Zoběný (dod.). Laš. Wrch.

423389   Zobidovať sa Svazek: 8 Strana: 0516
Zobidovať sa = mrzeti se. Slov. Kal. S. 217.

423390   Zobidovati sa Svazek: 5 Strana: 0598
Zobidovati sa = obořiti se? Na Slov. Mámo! zobiduje sa zdurený, čože ma tak kváčete? Dbš. Sl. pov. IV. 7. — na koho. Z-lo se zdurené na matku. Dbš. Sl. pov. IV. 8.

423391   Zobíjati Svazek: 5 Strana: 0598
Zobíjati, zobiti, vz Zbíjeti, Zbíti.

423392   Zobík Svazek: 5 Strana: 0598
Zobík, u, m. = zobák. Osv. V. 639.

423393   Zobírati Svazek: 5 Strana: 0598
Zobírati = poobírati, abklauben. — co. D. Tam úrody a ovocia neprestávajú, jedno zoberajú a druhô im už zakvitáva. Hdž. Čít. 148. Nikoho zbojník tu nezoberá. Sldk. 339.

423394   Zobjektisovati Svazek: 5 Strana: 0598
Zobjektisovati, objektisiren. - - co. Us.

423395   Zobjezditi co Svazek: 10 Strana: 0537
Zobjezditi co: dědinu. Brt. Čít. 390.

423396   Zobjímati Svazek: 5 Strana: 0598
Zobjímati, zobejmouti, zobjati, zobjíti = celého, mnohokrát obejmouti, wiederholt um- armen. — koho. St. skl., Us. Tu vkročí slávna mať jeho a dieťa si zobjíma, mohut- nosť ľaku hrozného materské niadra zdýma. Č. Čt. I. 181. — co komu. A v růže tebe položí a líčka tobě zobjímá. Ntr. VI. 93. — jak. Tu ju zobjal tuho kolo drieku. Phld. IV. 22.

423397   Zobjíti Svazek: 5 Strana: 0598
Zobjíti, vz Zobjímati. — Z., zobejdu, zobešel, objití; zobchoditi, il, zen, ení, na Slov. -děn, ění = obcházeje vyřizovati, her- umgehend ausrichten — co. Us.

423398   Zobka Svazek: 5 Strana: 0598
Zobka, y, f. Na zobku jíti = na zobání jahod n. třešní jíti. Kb.

423399   Zobka Svazek: 8 Strana: 0516
Zobka, y, f., jméno slepičí. Tkč.

423400   Zobkati Svazek: 5 Strana: 0598
Zobkati = po lehku zobati, leise mit dem Schnabel auflesen. Na Slov. Ona si sedí, zobká jahody. Sldk. 261. A tie naše pekné kozy len si tak cifrujú, šípky, trnky len si tak zobkajú. Sl. spv. I. 14.

423401   Zobkati Svazek: 7 Strana: 1151
Zobkati. Holubička s holoubkem se zobká. Č. Kn. š. 143.

423402   Zobkleště Svazek: 5 Strana: 0598
Zobkleště, pl., f., o chirur., der Greif- schnabel. Šm.

423403   Zobkovati se s kým Svazek: 10 Strana: 0537
Zobkovati se s kým. Sá. XVII. 162. Sr. Zobkati.

423404   Zobky Svazek: 5 Strana: 0598
Zobky, pl., m. = polovařený hrách n. čočka, halbgekochte Erbsen o. Linsen. Na Slov. Plk. — Z., adv. Navarily mu tam hrachu len tak na zobky (aby si pobíral jen rukou bez lžíce). Dbš. Sl. pov. VII. 13. Gazdina rozhádže sebe (sobě) ponad hlavu a za chrbát po izbe na zobky uvarený hrach, aby za rána sliepky naň pustila. Mt. S. I. 166.

423405   Zobláček Svazek: 5 Strana: 0598
Zobláček, čka, m., os. jm. Šd.

423406   Zobláčeti Svazek: 5 Strana: 0598
Zobláčeti, el, en, ení, zobléci, zoblékati = obléci, ankleiden (von mehreren). -- koho, se več: někoho v roucho kmentové. V., Jel. Pokudž vás Duch sv. jako v zbroj nezobláčí. BR. II. 294. a. Z. se v oděv, Jel., se v žíně. Ben. V. — koho čím: dvojím rouchem. V. Popy jeho zoblaczyu spasením. Ž. wit. 131. 16. — jak. Neboť oni vše na zlé zobláčejí. Chč. 448. — Z. = svléci, ausziehen. — co. Katuško, dcérko má! idi do svetličky, sberaj že si, sberaj té tvoje šatôčky; angliu zobliekaj a šarlat obliekaj. Č. Čt. I. 128. — se. Němc. VII. 105. Ako sa zoblieka, začuje v chyži dý- chanie. Dbš. Sl. pov. I. 72. — jak. Strezte sebe a keď lapíte okradača, zoblečte ho do naha. Zbr. Hry. 81. Prídu Nemci, zoblečú ťa do naha, keď im nemáš co dať. Klčk. VI. 70.

423407   Zobláčeti se več Svazek: 7 Strana: 1151
Zobláčeti se več. Mill. 61., Výb. II. 563. — Byli zobláčeni do bílých košilí. Let 433

423408   Zobléci Svazek: 5 Strana: 0598
Zobléci, vz Zobláčeti.

423409   Zoblékati Svazek: 5 Strana: 0598
Zoblékati, vz Zobláčeti.

423410   Zoblený Svazek: 8 Strana: 0516
Zoblený. Z. kraj kladodia. Čl. L. Jos. 25.

423411   Zoblinkati koho Svazek: 5 Strana: 0598
Zoblinkati koho = vybiti, durchprügeln. U Místka. Mtl.

423412   Zobliti Svazek: 5 Strana: 0598
Zobliti, il, en, ení = oblým učiniti, läng- lich rund machen. — co kde. Na hamrách n. válcech se (cínové železo) zoblí. Techn.

423413   Zoblízati Svazek: 5 Strana: 0598
Zoblízati, zoblizovati = oblízati. — co. D.

423414   Zoblizovati Svazek: 5 Strana: 0598
Zoblizovati = oblízati, auf-, ablecken. — co. Vz Zoblízati.

423415   Zobloučení Svazek: 5 Strana: 0598
Zobloučení, n., ve stavit., die Archi- volte. Nz., NA. I. 162.

423416   Zobnatka Svazek: 5 Strana: 0598
Zobnatka, y, f., měkkýš. Z. černá, rhyn- chonella psittacea, koněpruská, r. princeps, česká, r. bohemica, příčkovaná, pentamerus acutolobatus, z. obecná, atrypa reticularis. Vz Frč. 206., Frč. Geol. 26.

423417   Zobnatka Svazek: 7 Strana: 1151
Zobnatka. Cf. Brm. IV. 2. 180.

423418   Zobnatý Svazek: 5 Strana: 0599
Zobnatý = zobák mající, schnabelig. D.

423419   Zobnažiti Svazek: 5 Strana: 0599
Zobnažiti, il, en, ení; zobnašovati = ob- nažiti, nackt machen, entkleiden. — koho z čeho: ze všech vědomostí. Mus.

423420   Zobnažovati Svazek: 5 Strana: 0599
Zobnažovati, vz Zobnažiti.

423421   Zobnice Svazek: 5 Strana: 0599
Zobnice, e, sobnička, y, f., die Schnabel- krankheit. Rk.

423422   Zobnička Svazek: 5 Strana: 0599
Zobnička, vz Zobnice.

423423   Zobnička Svazek: 8 Strana: 0516
Zobnička, nemoc holubí. Ott. XI. 512. a.

423424   Zobničky Svazek: 5 Strana: 0599
Zobničky, pl., f., hrušky, eine Birnart.

423425   Zobnoviti Svazek: 5 Strana: 0599
Zobnoviti = obnoviti, erneuern. — co. Us.

423426   Zobohlavec Svazek: 5 Strana: 0599
Zobohlavec, vce, m., mycterus, brouk. Z. stříbrohlavý, m. curculionoides. Kk. Br. 273.

423427   Zobohlavec Svazek: 9 Strana: 0410
Zobohlavec. Sr. Klim. 525.

423428   Zobojetnělý Svazek: 5 Strana: 0599
Zobojetnělý = obojetným učiněný. Zá- para jest zředěná, částečně kyselinou sol- nou neb sírovou z-lá melasa. KP. V. 144.

423429   Zobojetnění Svazek: 5 Strana: 0599
Zobojetnění, n. = neutralisace, die Ne- utralisation, Neutralisirung. Šp.

423430   Zobojetněný Svazek: 5 Strana: 0599
Zobojetněný ; -ěn, a, o, Neutralisirt. Šp.

423431   Zobojetněti Svazek: 7 Strana: 1151
Zobojetněti. Volné kyseliny ve šťávě z-tňují. Ott. V. 763,

423432   Zobojetniti Svazek: 5 Strana: 0599
Zobojetniti, il, ěn, ění, zobojetňovati = obojetným zdělati, neutralisiren. Jg., Nz. — co čím: kyselinou nejakou hmotu. Rostl.

423433   Zobol Svazek: 5 Strana: 0599
Zobol, u, m. = zobák, der Schnabel. Na Slov. Nuž už len oľutovala toho moriaka. A zlatý prsteň, hla, tam ti mu bol v zo- bole. Dbš. Sl. pov. IV. 37. Laštovička každá má pred Jánom skalôčky rozličnej barvy v zobole. Mt. S. I. 200. — Z. = věno, die Mitgift. Na Slov. Žena so z lom; Hoci so zobolom. Mt. S. I. 99. — Z. = struma (ne- moc). Slov. Dbš. Obyč. 106.

423434   Zobol Svazek: 8 Strana: 0516
Zobol. Hoci so zobolem, nech len so so- bolem (věnem) = čo je aj špatná, len nech je bohatá. Phľd. 1895. 583.

423435   Zobol Svazek: 9 Strana: 0410
Zobol, u, m. = hrvoľ. Phľd. 1897. 745.

423436   Zobonosec Svazek: 5 Strana: 0599
Zobonosec, sce, m., rhynchites, brouk. Z. modrohlavý, r. caeruleocephalus, stejný, r. aequatus, březový, r. betulae, schwarzer Birkenstecher, jabloňový, r. bacchus, zlatý, r. auratus, malý, r. nanus, topolový, r. po- puli, der Pappelstecher, révový, r. betuleti, stahlblauer Rebenstecher, KP. V. 171., me- děný, r. cupreus, der Pflaumenbohrer, rudo- zelený, r. aeneovirens, německý, r. germani- cus, očkovaný, r. ophthalmicus. KP. Br. 280.—282. Z. kuželovitý, r. conicus, der Zweigabstecher, česnáčkový, r. alliariae, der Blattrippenstecher. Bmr. Živ. zv. 165.—166. (160.—166.).

423437   Zobonosec Svazek: 7 Strana: 1151
Zobonosec, vz Šír II. 63.

423438   Zobonosec Svazek: 9 Strana: 0410
Zobonosec, sce, m., rhynchites, brouk. Z. černý, rh. aethiops, dvojmotečký, inter- punctatus, hedvábitý, sericeus, hnědoehlupý, pauxillus, chlupatý, tomentosus, jahodový, fragariae, kovový, aeneovirens, měďový, cupreus, modravý, coeruleus, olivový, oli- vaceus, purpurový, purpureus, širokonosý, tristis, štětinatý, pubescens, uherský, hun- garicus, zakrslý, nanus, zelenohlavý, coeru- leocephalus, zlatý, auratus. Vz Klim. 616. - Z., motýl. Exl. 163.

423439   Zobonoska Svazek: 5 Strana: 0599
Zobonoska, y, f., brouk. Z. smrková hylobius pini. Vz Schd. II. 510., KP. III. 313.. 314.

423440   Zobonoska Svazek: 10 Strana: 0537
Zobonoska, y, f., nosatec brouk. Vz Ott. XXI. 676.

423441   Zobonosný Svazek: 9 Strana: 0410
Zobonosný zlatokřídlec (motýl). Exl. 149.

423442   Zobor Svazek: 5 Strana: 0599
Zobor, a, m., vrch na Tatrách. Dvoj- hlavý Z. Phld. I. 1. 19. Nad vysokou Ni- trou (510) vyzdvihuje sa báječný Z. (1842'). Č. Čt. II. 362. Počul si, kto tam dole čas tráviš, usedavý hlas Zobora? Počuls plač temný tej našej slávy, stolice nášho národa, kde žila a kde i dokonala našich praotcov sloboda? Č. Čt. 161.

423443   Zoborožec Svazek: 5 Strana: 0599
Zoborožec, žce, m. Z. veliký, buceros rhinoceros, pták tropický havranu podobný. Frč. 358., Schd. II. 451.— Z., brouk. Mor. Brt.

423444   Zoborožec Svazek: 7 Strana: 1151
Zoborožec. Cf. Brm. II 291., 302., 306.

423445   Zobour Svazek: 5 Strana: 0599
Zobour, u, m., rhynchantera, die Horn- anthere, rostl. Z. hrubokvětý, r. grandiflora. Vz Rstp. 567.

423446   Zobouti Svazek: 5 Strana: 0599
Zobouti, vz Zobouvati.

423447   Zobouvati Svazek: 5 Strana: 0599
Zobouvati, zobouti = všecky obouti, alle beschuhen. — koho. Br. Vz Zobuť.

423448   Zobouzeti koho Svazek: 7 Strana: 1151
Zobouzeti koho. Wtr. Obr. II. 684.

423449   Zobr Svazek: 10 Strana: 0537
Zobr, a, m., velmi rychlé zvíře. List. fil. XVI. 110.

423450   Zobra Svazek: 7 Strana: 1151
Zobra, malus, zastr. Pršp. 92 44.

423451   Zobraceti Svazek: 5 Strana: 0599
Zobraceti, el, en, ení, zobrátiti, alles umkehren, umwenden. — co = zpřevraceti, umkehren, durch einander werfen, über u. unter sich kehren. Br. — se (čím kde). Zmítáním lodi vše se v nás zobracelo. Har. Obrazy se zobracely, na se hleděť nedaly (sich abwenden) Sš. P. 3. — se kam. Spí všetko v tuhom spánku. Abraham práve včul na druhú stránku sa zobracal. Phld. III. 1. 35.

423452   Zobraceti co jak: na Svazek: 7 Strana: 1151
Zobraceti co jak: na ruby. Pyp. K. II, 96. — co kam. Z-cel sem tam palné zory. Phl'd. VI. 252.

423453   Zobrati Svazek: 5 Strana: 0599
Zobrati = zebrati. Slov. Zobratí sa, že sa vráťa domov. Dbš. Sl. pov. I. 2. Zoberieš si (ty nabereš, dostaneš). Dbš. Obyč. 45.

423454   Zobratí Svazek: 8 Strana: 0530
Zobratí = žebrati. Slov. Pastr. L. 11.

423455   Zobrátiti Svazek: 5 Strana: 0599
Zobrátiti, vz Zobraceti.

423456   Zobrazení Svazek: 5 Strana: 0599
Zobrazení, n., die bildliche Darstellung, Verbildlichung. Nz. Nový způsob z., neue Dar- stellungsweise. Dch. Z. způsobu vlády. Ntr. VI. 372. Z povrchu zemského: průmětem středovým či centralním, průmětem rovno- běžným či parallelním, odvinovávím; stejno- platné či aequivalentní, stejnotvárné či con- formní, orthomorfické či pravotvárné, zeni- talní, hvězdovité, průmětné či projektivní, stredozemské či gnomické (točnové či po- larní, poledníkové či meridialní, obecné či horizontalní), obvodozemské či stereogra- fické (točnové, rovníkové či aequatorealní, horizontalní), mimozemské, středové, rovno- běžné, Clarkeovo, Jamesovo, Parentovo, perimekoické, Lewryovo, De la Hireovo, perihalické, orthografické, americké, ekvi- pollentní, globularní, konvencionalní, mnoho- kuželové, polykonické, projektivní, stejno- značné, vyrovnávací. Vz Stč. Zmp. 382., 387.—389., 398., 400., 402., 406., 410., 417., 422., 423., 444., 445., 455.

423457   Zobrazený Svazek: 5 Strana: 0599
Zobrazený: -en, a, o, bildlich darge- stellt. K úplnému seznání z-ho předmětu není třeba přirovnávati několik vyobrazeni mezi sebou. Šnd. Náv. k rýs. 14. — čím. Pozorujme přímý kužel kruhový, zobrazený svými průměty. Ib. 18. — kde. Přístroj v obrazci 234. z-ný. ZČ.

423458   Zobrazitel Svazek: 10 Strana: 0537
Zobrazitel, e, m Z. něčeho. Nár. list. 1903 154. 13.

423459   Zobraziti Svazek: 5 Strana: 0599
Zobraziti, il, en, ení; zobrazovati, bild- lich darstellen, figuriren, abbilden, phan- tasiren. (Dk. P. 154.). Z. průměty tělesa, předměty stavitelské a strojnické. Šnd. Náv. k rýsov. 1., 18. — co kde. Skály v temnomodrém zrcadle zobrazují své líce. Č. Na něčem se z. 1324. Z tadiaľ na Vršatca skalné zabehneme temä, tam zobrazím, čo sme boli, snad aj, čo budeme. Ppk. I. 187. Z. něco v duši. Kká. K sl. 209. V ní rydlem z-zil děje dánské. Čch. Dg. 84. 231. Zrcadlo, v němžto se zobrazoval svět. Vlč. Tužb. 64. — co čím. Z-vati uměle nitro své sochou, kresbou, malbou. Vlč. Tužb. 65. Tím mělo býti zobrazeno poslání Krista s 12 učedlníky. Ddk. Ví. 170. Vkusné postavy apoštolů jsou příhodnými barvami zrakům určitěji zobrazeny. Sb. vel. III. 35. Jeho tváří sebe zobrazil a zvěčnil řezbář Heinrich. Sb. vel. III. 35. Což oltářním obrazem krásně zobrazila dovedná ruka řezbářova. Ib. I. 67. Zobraziti půdorysem, nárysem, bokorysem krychli, jehlanec tří-, pěti-, šestiboký; Z. krychle šikmým prů- mětem. Šnd. Náv. k rýs. 13., 16. Jeden díl tělesa zobrazíme nárysem, druhý díl prů- řezem. Ib. Činy a city národní nejsilněji dojímají nás, jsou-li vlastní řečí (mateřskou) z-ny. Exc.

423460   Zobrazný Svazek: 7 Strana: 1151
Zobrazný. Z umění. Stč. Luň. 86.

423461   Zobrazovací Svazek: 5 Strana: 0600
Zobrazovací = zobrazující, darstellend. Z. měřictví, Nz., methoda, způsob. Stč. Zmp. 409., 432.

423462   Zobrazování Svazek: 5 Strana: 0600
Zobrazování, n., die bildliche Darstel- lung. Z. průmětů na nákresně. Jrl. 16. Z. grafické. ZČ. 9. Z. povrchu zemského, vz Zobrazení. Průmětné z., projektivisches Dar- stellen ; z. technických předmětův a modelů, hranolovitých a válcovitých těles, vazeb dřev a průřezu atd. Vz Šnd. Náv. k rýs. 2., 13., 19., 16.

423463   Zobrazovati Svazek: 5 Strana: 0600
Zobrazovati, vz Zobraziti.

423464   Zobrazující Svazek: 5 Strana: 0600
Zobrazující, darstellend, deskriptiv. Vz Zobrazovací, Popisný. Z geometrie. Us. Z. bod, tečka, beschreibender Punkt.

423465   Zobrikovati Svazek: 5 Strana: 0600
Zobrikovati sa = utrhnouti se, osopiti se? Slov.— na koho. Vetrík sa z driemot strhnul a špatně sa zobrikoval na matku, že čo ho tak šklbe. Dbš. Sl. pov. IV. 10.

423466   Zobrodiariť sa Svazek: 7 Strana: 1151
Zobrodiariť sa. Hrozno z-lo sa, t. j. malé, nedorastené zrnká na viacej miestach zostaly. Slov. ZObz. XX. 211.

423467   Zobroditi Svazek: 5 Strana: 0600
Zobroditi, il, zen, ení, fortbilden.

423468   Zobrostati Svazek: 5 Strana: 0600
Zobrostati, vz Zobrůsti.

423469   Zobroubiti Svazek: 5 Strana: 0600
Zobroubiti, il, en, ení, zobrubovati, vz Obroubiti. — co: náměstí (obejíti). Ehr. 10.

423470   Zobrozování-se Svazek: 5 Strana: 0600
Zobrozování-se jazyka, die Fortbildung. Jg. Sloves. 1845. 5.

423471   Zobrůsti Svazek: 5 Strana: 0600
Zobrůsti, zobrostati (vz Růsti), von allen Seiten verwachsen. — čím: mechem. Phld. IV. 14.

423472   Zobrykovať Svazek: 8 Strana: 0516
Zobrykovať= silně okřikovati. Slov. Kal. S. 217.

423473   Zobřeti Svazek: 5 Strana: 0600
Zobřeti, el, ení = obrem se státi, ein Riese werden.

423474   Zobřínati Svazek: 5 Strana: 0600
Zobřínati, ganz ab-, wegschneiden. — co odkud čím: stromek, haluz se stromku nožem. Na Ostrav. Tč.

423475   Zobřiti Svazek: 5 Strana: 0600
Zobřiti, il, en, ení = obrem učiniti, rie- senhaft machen, vergrössern. — koho. Koll.

423476   Zobsýlati Svazek: 5 Strana: 0600
Zobsýlati, vz Zobeslati.

423477   Zobšíměti Svazek: 8 Strana: 0516
Zobšíměti. Wtr. Krj. I. 584.

423478   Zobtesaný jak Svazek: 10 Strana: 0537
Zobtesaný jak. Skála jako na hladko zo-ná. Msn. Od. 181.

423479   Zobuditi Svazek: 5 Strana: 0600
Zobuditi, il, zen, ení (Slov. -děn, ění); zobuzovati, zobuznúti = vzbuditi, wecken. Slov. — koho, se, co. Plk. Vylecela (vy- letěla) holubička zo skaly, zobudzila čarné očka, co spaly. Sl. spv. VI. 220. Spala deva, spala málo, obraz jeden ju zobudil. Sldk 247. Keď som zore zaspau, zobudila si ma. Sl. ps. Šf. I. 113. Núdza zobúdza, zobudila aj túto (ženu). Dbš. Sl. pov. IV. 36. Z. mrtvoly. Čjk. 38. Zobuď sa, zobuď! Btt. Sp. 117. Keď odvaríme, potom ho zo- budíme a nachováme. Dbš. Obyč. 56. Ne- mám ja už milého, nemá ma kto zobudiť; Zobudí má, zobudí, keď on pôjde z vohľa- dov. Sl. ps. 143. Já nemám frajera, kdože ma zobudzí? Koll. Zp. II. 381. Leží šuhaj za humny, kdože ho tam zobudí? Príde daždík búrlivý, ten ho veru zobudí. Sb. sl. ps. II. 1. 69. — kde. Zobudiľs ma v ko- morence na mej mäkej poscielence. Ps. sl. 225. — kam. Núdza do roboty zobúdza. Hdž. Šlb. 22., Dbš. Obyč. 87. — kdy. V tom sa v hrudi vzdych žialny zobudí. Kyt. 1876. 7. Jano, milý Jano, zobúdzaj v čas ráno podojiť kravičku, vyhnať na rosičku. Phld. IV. 465. Cf. Sl. spv. V. 186. — čím. Vlci vytím pastierov zobúdzajú v košiare. Phld. III. 460. Hromovou hudbou zobuď naše rody, bo sa spasenie s tebou i jim rodí. Lipa 346. Z rána už od svitu v húšti na prútkoch sám vysedáva, piesňou tvorstvo svojou lúbozňou zo sna zobúdza. Ppk. I. 167. Zobuť = vyzouti, ausziehen. — koho. Pobití boli skoro všetci bez čižiem. Pechota jich zobula. Phld. H. 3. 146. Ostrožkami nečerkaj, ale zobuj čižmičky; zaves (zavěs) mundur nade mne a sam lehni popri mne. Sb. sl. ps. II. 1. 31. — Vz Zobouvati.

423480   Zobúdzať Svazek: 9 Strana: 0410
Zobúdzať = pobízeti, nutiti. Núdza do ro- boty zobúdza. Zát Př. 157b.

423481   Zobutí Svazek: 5 Strana: 0600
Zobutí, n. = vyzutí. Slov. Bern.

423482   Zobutý Svazek: 5 Strana: 0600
Zobutý = vyzutý. Slov. Bern.

423483   Zobúvak Svazek: 5 Strana: 0600
Zobúvak, u, m. = vyzouvák. Slov. Bern.

423484   Zobúvati Svazek: 5 Strana: 0600
Zobúvati = zobouvati. Slov. Bern.

423485   Zobuznúť Svazek: 5 Strana: 0600
Zobuznúť = zobuditi. — koho. Nezo- buzni mater moju. Sl. ps. Sf. I. 124.

423486   Zobuzovati Svazek: 5 Strana: 0600
Zobuzovati, vz Zobuditi.

423487   Zobyčajení Svazek: 5 Strana: 0600
Zobyčajení, n. = zobyčejení, die Ein- führung einer Gewohnheit; die Abbringung, ausser Gewohnheit Setzung; die Entwöh- nung einer Sache. Slov. Bern.

423488   Zobyčajený Svazek: 5 Strana: 0600
Zobyčajený = zobyčejelý, eingeführt durch die Gewohnheit, entwöhnt. Slov. Bern.

423489   Zobyčajeti Svazek: 5 Strana: 0600
Zobyčajeti = zobyčejeti. Slov. Bern.

423490   Zobyčejelosť Svazek: 5 Strana: 0600
Zobyčejelosť, zobyčejilosť, zobyčejnělosť, i, f, die Uiblichkeit. D.

423491   Zobyčejelý Svazek: 5 Strana: 0600
Zobyčejelý, zobičejilý ,zobyčejnělý, üblich. Ta věc jest již z-lá. Berg. — Plác. — komu. Byl.

423492   Zobyčejený Svazek: 5 Strana: 0600
Zobyčejený; -en, a, o = zobyčajený, zobyčejelý. — kde. Berně se ukládaly prve nebývalé, potom v Čechách z-né. Dač. I. 84.

423493   Zobyčejeti Svazek: 5 Strana: 0600
Zobyčejeti, zobyčejněti, ěl, něl, ení, nění, üblich, alltäglich werden. — kde. Ač uka- menování u židů více zobyčejnělo. Sš. Sk. 142.

423494   Zobyčejiti Svazek: 5 Strana: 0600
Zobyčejiti, il, en, ení; zobyčejniti, zoby- čejovati, zobyčejňovati = v obyčej uvésti, zur Gewohnheit, üblich machen. — co. V. Z. si co = v obyčej vzíti, sich angewöhnen. Z. si ožralství. Štelc.— V., Koc. — se = v oby- čej vjíti. V. — Jg.

423495   Zobyčejnělý Svazek: 5 Strana: 0600
Zobyčejnělý = zobyčejelý. Z. slova. Šf. Rozpr. Ib. Z. diminutiva. Koll. III. 292.

423496   Zobyčejněti Svazek: 5 Strana: 0600
Zobyčejněti, vz Zobyčejeti.

423497   Zobyčejnilosť Svazek: 5 Strana: 0600
Zobyčejnilosť, vz Zobyčejelosť.

423498   Zobyčejnilý Svazek: 5 Strana: 0600
Zobyčejnilý, vz Zobyčejelý.

423499   Zobyčejniti Svazek: 5 Strana: 0600
Zobyčejniti, vz Zobyčejiti.

423500   Zobyčejňovati Svazek: 5 Strana: 0600
Zobyčejňovati, vz Zobyčejiti.

423501   Zobyčejovati Svazek: 5 Strana: 0600
Zobyčejovati, vz Zobyčejiti.

423502   Zobyduvati sa Svazek: 5 Strana: 0600
Zobyduvati sa = osupiti se? Na Slov. — na koho. Pýtala si od macochy, aby ju vypravila z domu, ako svedčí sa. Táto iba zobyduvala sa na ňu, že ako ju vy- praviť? Dbš. Sl. pov. VI. 5.

423503   Zobzerať sa Svazek: 5 Strana: 0600
Zobzerať sa, sich umsehen. Slov. A Katka sa zobzerala, na Janíčka zavolala. Sb. sl. ps. II. 1. 129. — jak. I zobzerá sa okolo skaly. Sldk. 11. Kováč sa dookola zobzerau. Dbš. Sl. pov. I. 48.

423504   Zobživený Svazek: 5 Strana: 0600
Zobživený; -en, a, o, wiederbelebt, er- frischt. Us. Šd. Zobživiti, il, en, ení, zobživovati, wieder
beleben, erfrischen. — koho čím. Šd.

423505   Zobživnouti Svazek: 5 Strana: 0600
Zobživnouti, vnul a vl, utí = obživnouti, wieder zum Leben kommen, sich erfrischen, beleben, wieder erwachen. — kde kdy. Zobživla při tom ve mně upomínka. Us. Šd.

423506   Zoc Svazek: 9 Strana: 0410
Zoc = zívati. Žaje se mi = jest mi do zívání. Slez. Lor. 81.

423507   Zocelení Svazek: 5 Strana: 0600
Zocelení, n., die Verstählung. Šp.

423508   Zocelený Svazek: 5 Strana: 0600
Zocelený; -en, a, o, verstählt.

423509   Zocelený čím Svazek: 10 Strana: 0537
Zocelený čím. Lidé životem z-ní. Nár. list. 1903. 312. 21.

423510   Zoceleti Svazek: 5 Strana: 0600
Zoceleti, el, ení = tvrdým jako ocel se státi, zu Stahl werden. D.

423511   Zoceliti Svazek: 5 Strana: 0601
Zoceliti, il, en, ení; zocelovati = v ocel obrátiti, stvrditi, stählen, verstählen, härten wie Stahl. — co. D. Z. železo. Us. Tč.

423512   Zoceliti koho Svazek: 9 Strana: 0410
Zoceliti koho. V chrabrosť z. ducha. Slád. Caes. 39.

423513   Zocelovaný Svazek: 5 Strana: 0601
Zocelovaný; -án, a, o, verstählt. Z. že- lezo.

423514   Zocelovatěti Svazek: 5 Strana: 0601
Zocelovatěti, ěl, ění = zoceleti. Šd.

423515   Zocelovati Svazek: 5 Strana: 0601
Zocelovati, vz Zoceliti.

423516   Zocmivac sě Svazek: 9 Strana: 0410
Zocmivac sě = setmívati se. Ve Spišsku. Sbor. slov. IV. 86.

423517   Zocneť sa Svazek: 5 Strana: 0601
Zocneť sa = zastesknouti se? — komu. Zatvoreným v korabe Noemovom zverom zocnelo sa tak, že mnohým z nich od dlhej chvíle až rohy vyrástly, jako to pri hlúpych hlavách obyčajné. Zbr. Hry 35.

423518   Zócný Svazek: 5 Strana: 0601
Zócný, vzócný = vzácný, selten, rar. Na Ostrav. Tč.

423519   Zoctělosť Svazek: 5 Strana: 0601
Zoctělosť, zoctilosť, i, f., die Versaue- rung, Säure. Z. piva, vína. Zlob.

423520   Zoctělý Svazek: 5 Strana: 0601
Zoctělý, zoctilý, zu Essig, sauer gewor- den. Z. víno. V. Pivo buď čisté, nezoctělé, ze sladu dobrého, vyleželé. 16. stol. Šd.

423521   Zoctění Svazek: 5 Strana: 0601
Zoctění, n., z zoctěti, das Sauerwerden; z zoctiti, das Sauermachen.

423522   Zoctěný Svazek: 5 Strana: 0601
Zoctěný; -ěn, a, o, sauer geworden; sauer gemacht. Bern.

423523   Zoctěti Svazek: 5 Strana: 0601
Zoctěti, ěl, ění = v ocet se obrátiti, zu Essig werden. Víno zoctělo. Pr. měst., Har.

423524   Zoctěti Svazek: 9 Strana: 0410
Zoctěti. Víno z-lo. Har. I. 68.

423525   Zoctiti Svazek: 5 Strana: 0601
Zoctiti, il, ěn, ění; zocťovati = v ocet obrátiti, zu Essig, essigsauer machen. Us.

423526   Zoctovatěti Svazek: 5 Strana: 0601
Zoctovatěti = zoctěti. Ros. Víno, pivo z-lo. Šp., Šd., Tč.

423527   Zoctovati Svazek: 5 Strana: 0601
Zoctovati, vz Zoctiti.

423528   Zočení Svazek: 5 Strana: 0601
Zočení, n., das Erblicken. Jakový to rozdíl mezi pouhým opsáním (popsáním) a mezi skutečným zočením staropohanských chrámů! Koll. III. 195.

423529   Zočina Svazek: 9 Strana: 0410
Zočina, y, i. — methúr, pľuzgier, pryskýř naplněný žlutou, kalnou až černou látkou tekutou. Vz Sbor. slov. I. 208.

423530   Zočiti Svazek: 5 Strana: 0601
Zočiti, il, en, ení = zhlídnouti, spatřiti, erblicken, sehen. — co, koho. St. skl., Dal., Rad. zv. Zočil jelena sličnosti neobyčejné. Ddk. II. 154. Jen co to zočili, dali se do hlasitého smíchu. Ntr. VI. 223. Keď však jeden vyhrabal zrno z mrvy a druhý tvrdil, že on ho zočil prvý, a chceli ho mať oba, vznikla medzi nima zloba. Zbr. Báj. Chlapec, ktorý prvý raz mraveniště zočil, s otázkou k otcu, odkuď hŕba tá, priskočil. Zbr. Báj. 3. Tu kráľa zočí sa valiť. Hol. 155. Co jsi tuto zočil. Čch. Dg. 700. Kde čo zočil, všetko ulovil. Dbš. Sl. pov. I. 92. — čeho. Na- horu vystoupiv žíznících krajů zočil, šp. m.: co (kraje). Brt. — co kde. Tu Jaromír zočil u postele kus sýra. Ddk. II. 230. Dievča v blízku keď zočím, šabličkou z kutej oceli parádne si pokročím. Ppk. I. 62. Dúfal som vo chráme zočiť syna, abych sa s ním rozžehnal na veky. Zbr. Lžd. 37. — jak. Prv něž kdo do čeho vkročí, něch se (si) všecko dobře zočí (obhlídne). Na Ostrav. Tč. — kdy. Stráže rozestavené v čas ještě zočivše jízdné, brány zavřely. Ddk. II. 408. — se = pučiti se, oka do- stati. — se kde. Byli dnové teplí, tak že se na vinicích zvočilo. V.

423531   Zočiti se komu Svazek: 10 Strana: 0537
Zočiti se komu. Aby se mu co z-lo = za- líbilo. Baw. E. v. 2054, Sbor. čes. 76.

423532   Zodběhnouti Svazek: 5 Strana: 0601
Zodběhnouti, hnu a hl, utí, zodbíhati, davon laufen, sich zurückziehen. — odkud. Rozľátá posaváď najšír voda zrázu opadne a z poľ zodbíhá i do svého sa výmola za- vre. Hol. 96.

423533   Zodborňovací tendence Svazek: 10 Strana: 0681
Zodborňovací tendence. Nár. list. 1906. 69. 13.

423534   Zodejmouti Svazek: 5 Strana: 0601
Zodejmouti, vz Zodjímati.

423535   Zodepnouti Svazek: 7 Strana: 1151
Zodepnouti, zodpínati, aufknöpfen.

423536   Zodhaliti Svazek: 5 Strana: 0601
Zodhaliti = všecky n. mnohé odhaliti, aufdecken,

423537   Zodhrabati Svazek: 5 Strana: 0601
Zodhrabati, ganz wegkehren, wegrechen, wegscharren. — co odkud: seno od vody, hnůj zpod krav. Na Ostrav. Tč.

423538   Zodiak Svazek: 5 Strana: 0601
Zodiak, u, m. Vz Zvířetník.

423539   Zodiakalni Svazek: 5 Strana: 0601
Zodiakalni = zvířetníkový, Zodiakal-. Z. světlo. ŠŽ., Stč. Zmp. 22., 198. Z. světlo = slabá zář, která doprovází slunce jediné v rovině jeho rovníku do znamenité dálky. Vz S. N.

423540   Zodiať Svazek: 7 Strana: 1151
Zodiať = zodíti. Slov. Rr. Sb.

423541   Zodíti Svazek: 5 Strana: 0601
Zodíti, ději, ěl, ěn a ín, ění; zodívati = obléci, be-, ankleiden. — koho: čeleď. Jel. — čím, več.

423542   Zodíti koho Svazek: 7 Strana: 1151
Zodíti koho. Chč. m. s. II. 67.

423543   Zodíti koho čím Svazek: 10 Strana: 0537
Zodíti koho čím. Chč. S. L 32b.

423544   Zodívati Svazek: 5 Strana: 0601
Zodívati, vz Zodíti.

423545   Zodjímati Svazek: 5 Strana: 0601
Zodjímati, zodejmouti = vše odjíti, alles, von allen wegnehmen.— co komu: larvu. Kom. — V., Apol. Hrdla sobě zodjímali (sáhali si na životy). Bdž. 178.

423546   Zodjížděti Svazek: 5 Strana: 0601
Zodjížděti, ěl, ění, davonfahren. Ně- kteří preč zodjížděli. Dač. I. 255.

423547   Zodkaď Svazek: 10 Strana: 0537
Zodkaď = odkud. Val. Nár. sbor. VIII. 47.

423548   Zodkel Svazek: 5 Strana: 0601
Zodkel, adv. = zodkud, woher. Na mor. Val. Vck.

423549   Zodkel Svazek: 8 Strana: 0516
Zodkel. Vck. Val. I. 48.

423550   Zodkládati Svazek: 5 Strana: 0601
Zodkládati, vz Zodložiti.

423551   Zodkriepiti Svazek: 5 Strana: 0601
Zodkriepiti, il, en, ení = zakrpiti. Slov. Náboženských škriepok (hádek), ktoré vlastne Čechu z-pily a zakrpily. Hdž. Vet. 62

423552   Zodkryti Svazek: 5 Strana: 0601
Zodkryti, zodkrývati, nach und nach alles aufdecken, vše odkryti. Jel. — co: chýše něčí. Br. Všecky hrnce zodkrýval. Na Ostrav. Tč.

423553   Zodkud Svazek: 5 Strana: 0601
Zodkud = odkud. Na Zlinsku. Brt. Vz Zodkel. Král se vyptával, z. je. Z Rožnova. Kld. II. 133.

423554   Zodlomiti Svazek: 5 Strana: 0601
Zodlomiti, vorbrechen. Šm.

423555   Zodložiti Svazek: 5 Strana: 0601
Zodložiti, zodkládati, alles weglegen. Us.

423556   Zodmúť Svazek: 5 Strana: 0601
Zodmúť, emporschnellen. Slov. Loos.

423557   Zodmykaný Svazek: 5 Strana: 0601
Zodmykaný; -án, a, o, geöffnet. Hejno chrtů kvačí ze psinců z-ných. Kká. Td. 48.

423558   Zodmykati Svazek: 5 Strana: 0601
Zodmykati = vše odemknouti, alles auf- machen. — co komu: všecky zámky a pokoje z. Zlob. Truhly z-kal. Štl. — co kde: zámky u dveří z. Us. Šd., Osv. VI. 871.

423559   Zodmykati Svazek: 7 Strana: 1400
Zodmykati komory. Arch. XII. 233.

423560   Zodnechtíti se Svazek: 5 Strana: 0601
Zodnechtíti se, die Lust verlieren. Vz Chtíti. — Z. = chuť ztratiti. — se komu čeho. Zodnechtělo mi se toho. Kom.

423561   Zodpořilý Svazek: 5 Strana: 0601
Zodpořilý = sporný, strittig. Z. les. Roj.

423562   Zodpořilý Svazek: 7 Strana: 1151
Zodpořilý = kdo klade odpor. Vz Od- pořiti se. Z-lí Sasové byli poraženi. Dr. Kalousek.

423563   Zodpořiti Svazek: 5 Strana: 0601
Zodpořiti = sporným učiniti, strittig machen. — co komu: meze. Ros. — se = sepříti se, sich widersetzen. Ros.

423564   Zodpověď, i Svazek: 5 Strana: 0601
Zodpověď, i, f., die Rechenschaft, Dch.

423565   Zodpověděti Svazek: 5 Strana: 0601
Zodpověděti, zodpovědíti, povím, po- věděl, děn, ění; zodpovídati = odpověděti nač, antworten, beantworten. — co, správně: odpovídati k čemu, nač. Vz Odpověděti a Brs. 274., Ht. Brs. 291., Pdg. I. 138., Rs. — co komu: otázky. Víd. nov. — zač = za to státi, práv býti, verbürgen, verantworten. D. — se z čeho = sich worüber verant- worten. My ze všeho se zodpovídáme. Sych. V tomto smyslu neříkáme dobře: zodpoví- dati co m.: zodpovídati zač, z čeho, spraviti se z čeho. Jg. Pastýř musí se z ovec svých z., lépe: počet vydati. Brt. By se z-li ze svého jednání. Sb. vel. III. 209.— se komu. Ty se mi zodpovíš, lépe: ty mi z toho odpovíš, se vyhradíš. Jg. — se komu z čeho: Bohu z činův. Ml. Cf. předcháze- jící. — se kdy. Prosil o laskavost', aby o jiném sjezdě mohl se z. Ddk. III. 282. — kde. Z. něco před svým svědomím. Hrts. — odkud. Pokusíme se z. některé otázky z pramenů moravských. Ddk. IV. 292. — jak. Vše mi to zodpovídej pochopitelně. Msn. Or. 136. To. těžko z. Ddk. IV. 209. Otázku tu dostatečně z-dal. Ddk. III. 228. — se čeho. On se toho (z toho) nezod- poví. U Rychn. Črk. — Vz nahoře.

423566   Zodpovědnosť Svazek: 5 Strana: 0602
Zodpovědnosť, i, f. die Verantwortlich- keit. Vz Zámluva. Z. na sebe vzíti, někomu uložiti. Kdo má dosť smělosti přijať z. Ntr. VI. 145.

423567   Zodpovědný Svazek: 5 Strana: 0602
Zodpovědný; -den, dna, o, verantwort- lich. D. Z. redaktor, dozorce, lépe: odpo- vědný. Vz toto.

423568   Zodpovídání Svazek: 5 Strana: 0602
Zodpovídání, n., die Beantwortuug, Ver- antwortung. Někoho k z. předvolati. D. To z. na se přejmu. Sych. U náš k z. se do- staviti máte. Sych. Umlkl, aby si z. uspořil. Sych. Z. otázky. Na mé z. Us. Míti z. Dch. Působilo mu to nemilé z. Hš. Slov. 159. Vz Zodpověděti.

423569   Zodrati Svazek: 5 Strana: 0602
Zodrati = zedrati. Vz Sedrati, Zedrati. Slov.

423570   Zodraziti Svazek: 5 Strana: 0602
Zodraziti, vz Zodrážeti.

423571   Zodražený Svazek: 7 Strana: 1151
Zodražený. Obraz paprskem z-ný. Č. Kn. š. 202.

423572   Zodrážeti Svazek: 5 Strana: 0602
Zodrážeti, el, en, ení, zodraziti, il, žen, žení, alles abschlagen. —? co čím.. Všecky zámky kladivem zodrážel. — se kde. Jak se zde zevnitřní svět v zrcadle mé duše ukazoval a zodrážel. Koll. III.

423573   Zodreti Svazek: 5 Strana: 0602
Zodreti = sedříti. Slov. — co. Vezmi si ten dárok a zdráva ho zodri. Sb. sl. ps. II. 1. 75. Vz Sedříti, Sedrati.

423574   Zodrhati Svazek: 5 Strana: 0602
Zodrhati, zodrhnouti, hnul a hl, ut, utí, zodrhovati = docela drhati, přetřásati, durch- hecheln. — co čím. Život jejich rozpráv- kami odrhavými, tak jako říkají, zosnují, zoodrhají a přesouší Bech.

423575   Zodrhlica Svazek: 9 Strana: 0410
Zodrhlica, e, f. = zádrhel. Slez. Lor. 81.

423576   Zodrhnouti Svazek: 5 Strana: 0602
Zodrhnouti, vz Zodrhati.

423577   Zodrhovati Svazek: 5 Strana: 0602
Zodrhovati, vz Zodrhati.

423578   Zodroditi se Svazek: 5 Strana: 0602
Zodroditi se, il, zen, ení, ansarten. — kde več. Tato láska k hudbě z-la se u Če- chů již téměř v hudební nemoc. Koll. III 291.

423579   Zodsacovati Svazek: 5 Strana: 0602
Zodsacovati. Vz Sácať (Séci). — kam. Nedajú sa predca do černých z. kaluží a vraziť do trasidla Čudáci. Hol. 290.

423580   Zodsaditi Svazek: 7 Strana: 1151
Zodsaditi = sesaditi, absetzen. Všecka markrabata zodsazoval. Šf. Strž. II. 344.

423581   Zodstrčiti Svazek: 5 Strana: 0602
Zodstrčiti, il, en, ení, zodstrkovati, zu- rücksetzen. Šm.

423582   Zodtínati Svazek: 5 Strana: 0602
Zodtínati = vše odetnouti, alles abhauen. — co. Kom.

423583   Zodtrhati Svazek: 5 Strana: 0602
Zodtrhati, zodtrhovati = vše odtrhnouti, alles abreissen. — co komu. Cyr. — se komu. Kom.

423584   Zodtrhovati Svazek: 5 Strana: 0602
Zodtrhovati, vz Zodtrhati.

423585   Zodtrieskati Svazek: 5 Strana: 0602
Zodtrieskati, alles nach u. nach weg- schlagen. — si co kde. Na stavbe tej zod- trieskal sis rohy polmesiaca svojho, Imane. Hdž. Rkp.

423586   Zoduřelý, vz Svazek: 5 Strana: 0602
Zoduřelý, vz Oduřelý. U Olom. Sd.

423587   Zoduřeti, vz Svazek: 5 Strana: 0602
Zoduřeti, vz Oduřeti. U Olom. Sd.

423588   Zodvážiti Svazek: 5 Strana: 0602
Zodvážiti = vážením srovnati, abwägen. — co čím. Kamar.

423589   Zodvětiti Svazek: 5 Strana: 0602
Zodvětiti = zodpovídati. — co komu jak. Abychom si to náležite z. mohli. Slov. Hdž. Větín. 116.

423590   Zodvihnúti Svazek: 5 Strana: 0602
Zodvihnúti = zdvihnouti, aufheben. Slov. — co. Zodvihne ešte raz hlavu a hovorí. Er. Sl. Čít. 65. Janko skočil a z-hnul pero. Dbš. Sl. pov. I. 116. Menšie je od kopyta a zodvihne kylu žita (nácesta = kvasnice). Slov. Mt. S. I. 133. A keď ti on kľakne, zodvihne dva prsty, potom budeš vedieť, že je už tvoj istý. Sl. ps. 371. — jak. Zodvihol ho ako perce. Mt. S I. 99. — co komu kam. Nasypali uhlia do jednoho hodného vreca a z-hli mu ho na plece. Dbš. Sl. pov. I. 137.

423591   Zodvírati. — co čím Svazek: 5 Strana: 0602
Zodvírati. — co čím: všecky zámky klíčem zodvíral, alles aufmachen. — Vz Zotvírati.

423592   Zodvšád Svazek: 10 Strana: 0681
Zodvšád = odevšad Brt. Sl.

423593   Zodzábnouti Svazek: 7 Strana: 1151
Zodzábnouti, zodzábati = oznobiti se. Nekteří sú zodzábali. Arch. X. 19.

423594   Zoea Svazek: 5 Strana: 0602
Zoea, krab. Vz Frč. 108.

423595   Zôfať Svazek: 5 Strana: 0602
Zôfať = zoufati.

423596   Zoflancovati Svazek: 5 Strana: 0602
Zoflancovati = vyoflancovati. Na již. Mor. Šd.

423597   Zogan Svazek: 5 Strana: 0602
Zogan, a, m., zogon, nadávka. Slov. Mt. S. I. 116.

423598   Zogaň Svazek: 5 Strana: 0602
Zogaň, ě, m. = zogan. Dbš. Obyč. 44.

423599   Zogan Svazek: 9 Strana: 0410
Zogan, a, m. = sprosťak. Zát. Př. 41b.

423600   Zogoľ Svazek: 8 Strana: 0516
Zogoľ, e, m. = vole. Slov. Zátur.

423601   Zogon Svazek: 5 Strana: 0602
Zogon, u, m. = vole, der Kropf. Vtáky, čo zrno zobajú, opatrené sú zogony, kde sä im ten zob umäkuší prú, leš by do ža- lúdka im prešiol. Hdž. Čít. 177. Cf. Zogan.

423602   Zografský Svazek: 5 Strana: 0602
Zografský. Z. evangelium (evangelium zographense) = památka panonská psaná písmem hlaholským, již vydal písmem cy- ryllským V. Jagić. V Berlíně u Weidmanna 1879. Ppl. Gr. strb. 7.

423603   Zogunek Svazek: 5 Strana: 0602
Zogunek, nku, m. = záhonek. Slez. Brt. P. 150.

423604   Zoha Svazek: 7 Strana: 1151
Zoha, y, f., pirolus, zastr. Pršp, 21.

423605   Zohabeti Svazek: 5 Strana: 0602
Zohabeti, el, ení = zanechati, verlassen. Slov. — koho. Miloval me za dva ročky i za dzeň a ceraz (teraz) me zarmucenu zohabel. Sl. ps. 64. A toho treceho (frajera) nezohabím. Sb. sl. ps. II. 1. 51.

423606   Zohabiti Svazek: 5 Strana: 0602
Zohabiti, il, en, ení = zabudnúti. Slov. Ssk. Vz předcház.

423607   Zohabiti Svazek: 8 Strana: 0516
Zohabiti. Zamrzelo ma, že ma ona z-la (opustila). Phľd. 1893. 549. Jaký ty mi hlib dáváš, taký ja ci zohabim. Phľd. 1895. 187. Cf. Zohaběti.

423608   Zoháněti koho Svazek: 5 Strana: 0602
Zoháněti koho. Ten ji z-něl (honil ji ku práci)! U Dobrušky Vk.

423609   Zohava Svazek: 5 Strana: 0602
Zohava, y, f., die Entstellung. (On dal) za všetkých božskú svoju slávu medzi zlo- čincov na zohavu. Hrb. Rkp. V. H

423610   Zohavení Svazek: 5 Strana: 0602
Zohavení, n., vz Zohaviti.

423611   Zohavený Svazek: 5 Strana: 0602
Zohavený; -en, a, o, entstellt, stüm- melt. verunstaltet, verunglimpft. V z Zoha- viti. Vzkříšení těla jeho z-ho. BR. II. 369. a. — jak. Všichni se děsili vidouce prin- cesku na matěry zohavenou. Kld. I. 254. — kde: na těle. Ddk. II. 235.

423612   Zohavěti Svazek: 9 Strana: 0410
Zohavěti. Čes. 1. VIII. 13.

423613   Zohaviti Svazek: 5 Strana: 0602
Zohaviti, il, en, ení; zohavovati = ohavným učiniti, schänden, verschänden, verunstalten, verstümmeln, verhunzen, verhudeln, ent- stellen. — abs. Tři léta již leží, je všecka z-na, sám strup. Kld II. 138. — co (komu): tvář, obličej, D., tělo, Kram., něčí pověsť. V. — Br. — čím. Z. se hříchem, Har., nepra- vostmi. Us. Co čím. Br. — se nač. Zohavil sa na pentličky = ukradl je. Na Zlínsku. Brt. Z-vil se na těch pár grošů (nestyděl se je vzíti). Mor. Tč. — jak Byl strašně zohaven. Us. Dch. — se kde Ty ohavo, ty se sám před světem zohavíš. Us. Šd

423614   Zohavnouti Svazek: 5 Strana: 0602
Zohavnouti = ohavným se státi, entstellt, garstig werden. Zlob.

423615   Zohavovati Svazek: 5 Strana: 0602
Zohavovati, vz Zohaviti.

423616   Zohbitěti Svazek: 5 Strana: 0602
Zohbitěti = ohbitým se státi, gelenkig werden. — čím. Tím ruka zohbití. Sal.

423617   Zohebnělý Svazek: 5 Strana: 0602
Zohebnělý, gelenkig gemacht, geschmei- dig. — čím: olejem. Posp.

423618   Zohebněti Svazek: 5 Strana: 0603
Zohebněti, ěl, ění = ohebným se státi, gefügig werden. Techn.

423619   Zohebovati Svazek: 5 Strana: 0603
Zohebovati, gelind, biegsam machen. — co. Rostl. III. b. 33.

423620   Zohladiti Svazek: 5 Strana: 0603
Zohladiti, il, zen, ení; zohlazovati = cele ohladiti, ganz glätten, abglätten. — co. Č.

423621   Zohlazovati, vz Svazek: 5 Strana: 0603
Zohlazovati, vz Zohladiti.

423622   Zohledati Svazek: 5 Strana: 0603
Zohledati, zohledávati, zohledovati = cele ohlednouti, alles besehen, untersuchen. — co (komu): záda (ztlouci, abprügeln). Us. Přípis, kterýž's mi poslal, zohledal sem. Arch. II. 34. Také i rejstra svá zohledávali, nic v nich o tom dluhu nalezli jsú. NB. Tč. 69. — kdy. A tu že všichni listové byli zohledováni, ale že nic nalezeno není. Arch. V. 398., Pal. Děj. V. 1. 243.

423623   Zohlidovati co Svazek: 10 Strana: 0537
Zohlidovati co. 1515. Arch, XXII. 58. Sr. Zohledati.

423624   Zohněněti Svazek: 5 Strana: 0603
Zohněněti, ěl, ění = zohnivěti, glühend, feurig werden, Č.

423625   Zohněniti Svazek: 5 Strana: 0603
Zohněniti, il, ěn, ění = zohniti, rozohniti, glühend, heiss machen. Zohněněna výmluva tvá násilně. Ž. kap. 118. 140.

423626   Zohnistvovať Svazek: 7 Strana: 1151
Zohnistvovať = zohniti. Sokl. I. 442.

423627   Zohniti Svazek: 5 Strana: 0603
Zohniti, il, ěn, ění = vznítiti, entzünden. — co proč: lásku pro vlasť. Mus. — koho. Bk.

423628   Zohnivělý Svazek: 5 Strana: 0603
Zohnivělý, feurig gemacht, glühend. Zlob.

423629   Zohnivěti Svazek: 5 Strana: 0603
Zohnivěti, ěl, ění = ohnivým se státi, glühend werden. Zlob.

423630   Zohnouti Svazek: 5 Strana: 0603
Zohnouti, vz Zohýbati.

423631   Zohnúť sa do čela Svazek: 10 Strana: 0681
Zohnúť sa do čela = uhoditi se o něco ostré. Brt. SI.

423632   Zohráť koho Svazek: 7 Strana: 1151
Zohráť koho. Dej mi to. Zohrál bych tě! Brt Vz Zvohráti (i dod.).

423633   Zohrditi Svazek: 8 Strana: 0516
Zohrditi = zadrhnouti? Prečo ju (zá- pletku) z-dil? Phľd. XII. 707.

423634   Zohriať sa Svazek: 5 Strana: 0603
Zohriať sa = z + ohřáti se, zehřáti se, sich erwärmen. Slov. — koho, se. Doveďte mi švárne dievča, co ma (mé) budě zohrie- vať. Sl. ps. 334. Keď ti zima, poď sa zo- hriať. Dbš. Sl. pov. I. 8. — kde. Na obetnom zápale tom národu sa duchy slovenského, zimou skrehlé, zohriali. Hdž. Rkp.

423635   Zohrievadlo Svazek: 5 Strana: 0603
Zohrievadlo, a, n., der Bettwärmer, Wärmapparat. Slov. Loos.

423636   Zohrievárňa Svazek: 5 Strana: 0603
Zohrievárňa, ě, f., das Treibhaus, Warm- haus. Slov. Loos.

423637   Zohrievati Svazek: 5 Strana: 0603
Zohrievati, vz Zahrivať, erwärmen. Slov. Loos.

423638   Zohrievka Svazek: 5 Strana: 0603
Zohrievka, y, f., warmer Umschlag, die Bähung. Slov. Loos.

423639   Zohříti Svazek: 8 Strana: 0516
Zohříti. Zohrial ho = dopálil. Phľd. 1894. 373.

423640   Zohřivěti Svazek: 8 Strana: 0516
Zohřivěti. NZ. III. 326.

423641   Zohůn Svazek: 5 Strana: 0603
Zohůn, u, m. = záhon, das Beet. Ostrav. Tč.

423642   Zohvězditi se Svazek: 5 Strana: 0603
Zohvězditi se, il, ěn, ění, sternenhell werden. — kde. Až se mi v krbě z-dí. Němc.

423643   Zohyb Svazek: 5 Strana: 0603
Zohyb, u, m. = zohýbání. Do druhej podčriedy rátajú sä plazúne, čo nemajú nôh, ale z-bom dlhého těla svojho sä pohybujú, teda plazia sä. Slov. Hdž. Čít. 182.

423644   Zohýbaný Svazek: 5 Strana: 0603
Zohýbaný; -án, a, o, an mehreren Stellen gebogen. — jak. Plech vlnitě z-ný. Us. Pdl. Trubice hadovitě z-ná. Kk.

423645   Zohýbaný Svazek: 8 Strana: 0516
Zohýbaný hlas = vycvičený. Bl. (Hostn. 4L).

423646   Zohýbati Svazek: 5 Strana: 0603
Zohýbati, zohnouti, hnul, ut, utí, alles umbiegen. — co. Zohýbaly větry pláň. Kos. Olym. I. 34. Kdo zohne oči (sklopí). Dbš. Obyč. 177. Večer se začne milý žobrák od zimy triasť a stenať a jajkať a zubami drkotať, tak že tieto tam dnu ani oka zohnúť ne- mohly. Dbš. Sl. pov. I. 84. Ukrčil sa, že bude spať; ale tu veru nemohol celú noc ani oka zohnúť, co tie deti neprestajne ne- pokoj robily. Mt. S. I. 65. — se = sehnouti se, sich neigen. Mor. Vck. Prútek se zohýbá, ist biegsam. Us. Šd. Koník sa zohýba, pod ťarchou spenený, a v strmeni sedí šuhajík omdlený. Ppk. I. 143. — co čím: ten drát rukou celý zohýbal. — se kde. (Družina) sa tam na poli při klasoch zohýna. Slav. 45.

423647   Zohýbati Svazek: 7 Strana: 1151
Zohýbati. Ten vie z. (lháti)! Slov. Rr. Sb.

423648   Zohýňati Svazek: 8 Strana: 0516
Zohýňati. Celý les temer z-ňal sa pod. tlakom vetra a stenal. Phľd. XII. 168.

423649   Zohýnati se Svazek: 5 Strana: 0603
Zohýnati se = zohýbati se.

423650   Zohýrala, y Svazek: 5 Strana: 0603
Zohýrala, y, m., ein unfolgsamer, lässiger Mensch. U Olom. Sd.

423651   Zohýralosť Svazek: 5 Strana: 0603
Zohýralosť, i, f., die Unfolgsamkeit, Lässigkeit U Olom. Sd.

423652   Zohýralý Svazek: 5 Strana: 0603
Zohýralý (vz Ohýralý), unfolgsam, lässig. U Olom. Sd.

423653   Zohýrati se Svazek: 5 Strana: 0603
Zohýrati se, sich an etwas lässig machen. U Olom. Sd.

423654   Zohyzdění Svazek: 5 Strana: 0603
Zohyzdění, n., vz Zohyzditi.

423655   Zohyzděný Svazek: 5 Strana: 0603
Zohyzděný; -ěn, a, o, vz Zohyzditi. — jak. Lid pouze odzpěvoval Kyrie eleison, z-né na Krleš. Ddk. IV. 282. — čím: kalem. Štulc I. 53.

423656   Zohyzditi Svazek: 5 Strana: 0603
Zohyzditi, il, ěn, ění; zohyžďovati = zohaviti, zhanobiti, zšerediti, hässlich machen, verhunzen, verunstalten, entstellen. V. — co, koho. Us. Hlavu svou z-la. BR. II. 563. b. — koho, se čím: šatem. Jg. Zohyzdě se jednou vadou, nesmyješ se žádnou vodou. Mus. 1880. 130. -- se komu. On se nám zohyzdil (zošklivil). Sych.

423657   Zohyzdněti Svazek: 5 Strana: 0603
Zohyzdněti, ěl, ění = ohyzdným se státi, hässlich werden. D.

423658   Zohyžďovati Svazek: 5 Strana: 0603
Zohyžďovati, vz Zohyzditi.

423659   Zoch Svazek: 5 Strana: 0603
Zoch, a, m., os. jm. Šd.

423660   Zoch Svazek: 9 Strana: 0410
Zoch Ctiboh, spis., nar. 1815. Vz Vlč. Lit. slov. I. 180., 278. — Z. Ivan. Vz ib 278.

423661   Zochabělý Svazek: 5 Strana: 0603
Zochabělý, lappicht, schlapp. D.

423662   Zochaběti Svazek: 5 Strana: 0603
Zochaběti, vz Ochabnouti.

423663   Zochabiti Svazek: 5 Strana: 0603
Zochabiti, il, en, ení; zochabovati = ochablým učiniti, schlapp machen. — co. Rostl. — Z. = zapomenouti, nechati. Na Slov. Plk. Keď verbujú, budú brať! Dajú koňa i šaty, i klobúčik rohatý, a do ruky karabín, už ťa, milá, zachabím; zostaň, milá, komu chceš, už ty moja nebudeš. Mt. S. I. 37., Sl. spv. III. 90. Vábil si mne, vábil, pokuds mne nezvábil a jak si mne zvábil, tak si mne zochabil. Koll. Zp. II. 238. (509). Už ťa ja, má milá, už ťa ja zochabím. Sb. sl. ps. II. 1. 120. -- koho kde. Zochabím ce (tě) na slobodze, jako tu rybečku v bystrej vodze. Sl. ps. 152.

423664   Zochabnouti Svazek: 5 Strana: 0603
Zochabnouti, bnul a bl, utí = ochablým se státi, schlapp werden. Puch.

423665   Zochabovati Svazek: 5 Strana: 0603
Zochabovati, vz Zochabiti.

423666   Zochotněti Svazek: 5 Strana: 0603
Zochotněti = ochotným se státi, bereit- willig, willfährig werden. Us.

423667   Zochotniti Svazek: 5 Strana: 0603
Zochotniti, zochotňovati = ochotným uči- niti, bereitwillig, willfährig machen.

423668   Zochotňovati Svazek: 5 Strana: 0603
Zochotňovati, vz Zochotniti.

423669   Zochromiti Svazek: 5 Strana: 0603
Zochromiti, il, en, ení, zochromovati — chromým učiniti, lähmen. — koho. Pr. měst.

423670   Zochtábovati koho Svazek: 7 Strana: 1151
Zochtábovati koho = ztlouci. U Kr. Hrad. Kšť.

423671   Zochvěti Svazek: 5 Strana: 0603
Zochvěti, ěl, ěn, ění, zastr. = povzbuditi, wozu bewegen. Leg.

423672   Zochviti Svazek: 5 Strana: 0603
Zochviti, il, en, ení. — se = zochvěti, instaurari. Bibl.

423673   Zoický Svazek: 5 Strana: 0603
Zoický z řeč. Z. či oživené útvary. Vz Stč. Zmp. 682.

423674   Zoisit Svazek: 10 Strana: 0537
Zoisit, u, m., nerost. Vz Mtc. 1903. 51., Vstnk. XI. 834.

423675   Zoizit Svazek: 5 Strana: 0603
Zoizit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 173.

423676   Zoja Svazek: 5 Strana: 0603
Zoja (Hoja), e, f. = Živa. Nav bola sí- dliskom duší nebohých, t. j. ktoré po smrti člověka následkom jeho cnostného a šlechet- ného života dostaly sa do neba, záležavšieho zo troch častí: raju, neba (v užšom smysle) a navi, z nichžto každá nachádzala sa na osobitnej hore. Na prvej hore bývaly duše narodiť sa majúcich ľudí pod dozorom priadky (Parky) Boje a jej podriadených Rojenic, Ha druhej Hore bývali bohovia a s nimi priadka Zoja čili Hoja (Živa); na tretej bývaly cnostné duše zomrelých pod dozorem priadky Noje čiii Nynvy abo Nyoly. Paul. Tóth. Slov. bájesl. I. 49.

423677   Zok Svazek: 5 Strana: 0604
Zok, a, m. = sok. Gl. 387.

423678   Zokalec Svazek: 5 Strana: 0604
Zokalec = zákalec. Na Ostrav. Tč.

423679   Zokcidentalisovati se Svazek: 5 Strana: 0604
Zokcidentalisovati se, Sitten des West- landes annehmen, sich im Westland heimisch machen. Pal. Děj. V. 2. 8.

423680   Zokel Svazek: 7 Strana: 1151
Zokel, kle, m. Zokle = osekaná dřeva, z kterých se žleby a ryzny dělají. Němc. IV. 450.

423681   Zoklikovati Svazek: 5 Strana: 0604
Zoklikovati = v okliky uvésti, krümmen. — co: řeku. Příd. k Cyr.

423682   Zokluk Svazek: 9 Strana: 0410
Zokluk, u, m. = zátočina. Slez. Lor. 81. Sr. Zákluka.

423683   Zôkol Svazek: 5 Strana: 0604
Zôkol = vůkol. Slov. Phld. III. 437. Sú z. otočení cudzími národy. Sl. let. III. 114.

423684   Zókolvókol Svazek: 5 Strana: 0604
Zókolvókol. Tam štvoro hvezdovaných uhľádať postav. Každá šest jasných rozkládá prez tela krídel, každá nad to plná aj z. i znútra je očí. Hol. 84.

423685   Zokor Svazek: 5 Strana: 0604
Zokor, a, m., aspalax zokor, krtomyš. Vz Frč. 388.

423686   Zokrouhlení Svazek: 5 Strana: 0604
Zokrouhlení, n. = zakrouhlení, zkrou- hlení, die Abrundung, Arrondirung. Nz.

423687   Zokrouhlený Svazek: 5 Strana: 0604
Zokrouhlený; -en, a, o, abgerundet, ar- rondirt.

423688   Zokrouhliti Svazek: 5 Strana: 0604
Zokrouhliti, il, en, ení = okroužliti, run- den, abrunden, arrondiren.— co čím: prkno hoblíkem, pilou. Kružidlem z-lil to. BO. (Js. 44. 13.). — co kam. Veliké kotouče na obraz z. (vykresliti). Exc. — Vz Zakrou- hliti, Zkrouhliti.

423689   Zokrvaviti koho Svazek: 8 Strana: 0516
Zokrvaviti koho. 1418. List. fil. 1895. 221.

423690   Zol Svazek: 7 Strana: 1151
Zol, u, m. = hrubší smeti, chamraď, dro- botina, děti (převzdívka). Brt. D. 301., 346. 3., BKn. II. 11.

423691   Zól Svazek: 8 Strana: 0516
Zól, u, m. = sál. U Císařova. NZ. VI. 74.

423692   Zola Svazek: 9 Strana: 0410
Zola také = vyloužený popel. Slov. Zát. Př. 13a. Slez. Lor. 81.

423693   Zola Svazek: 10 Strana: 0537
Zola. Vylévala zoły. Slez. Vlasť I. 162. Sr. Zola II. Přisp. 410.

423694   Zoľa, y Svazek: 5 Strana: 0604
Zoľa, y, f. Z. neočatá (nadávka ženským). Slov. Mt. S. I. 117., Dbš. Obyč. 45.

423695   Zolaz Svazek: 5 Strana: 0604
Zolaz, u, m. = descensus. Sl. let. II 24. Vz Zolazina.

423696   Zolazina Svazek: 5 Strana: 0604
Zolazina, y, f. = zolaz. Sl. let. I. 217.

423697   Zoldán Svazek: 7 Strana: 1151
Zoldán babylonský. Ev. olom. 61.

423698   Zoldanek Svazek: 9 Strana: 0410
Zoldanek, nku, m. = závdavek. Slez. Lor. 81.

423699   Zolec Svazek: 7 Strana: 1151
Zolec, lce, m., mola, zastr. Rozk.

423700   Zolejovatěti Svazek: 5 Strana: 0604
Zolejovatěti, öhlicht werden. Mandle zolejovatěly. Rost.

423701   Zoliak Svazek: 9 Strana: 0410
Zoliak, a, m. Z. neočatý (nadávka). Slov. Zát. Př 13. Sr. Zoľa.

423702   Zoliti se Svazek: 7 Strana: 1151
Zoliti se = broditi se blátem, sněhem, im Koth, Schnee waten. Val. Vck., Slavč. 13.

423703   Zolity Svazek: 5 Strana: 0604
Zolity = zálety. Na z. ke galance choditi. U Místka. Škd.

423704   Zollfrei Svazek: 5 Strana: 0604
Zollfrei. Die Gedanken sind z. Mysl cla nedává (neplatí). Prov. Ros.

423705   Zolna Svazek: 10 Strana: 0537
Zolna, y, f., potok na Slov. Sb. sl. 1902. 57.

423706   Zolotník Svazek: 5 Strana: 0604
Zolotník, u, m., Solotnik, rus. váha 1/3 lotu. Nz.

423707   Zolovatěti Svazek: 10 Strana: 0681
Zolovatěti. Šlapky jí z-ly. Zvon VI. 173. Vz Zolověti.

423708   Zolověnec Svazek: 7 Strana: 1151
Zolověnec, nce, m., Frischstück, n. Hř.

423709   Zolověti Svazek: 5 Strana: 0604
Zolověti, ěl, ění, zu Blei werden. Šm.

423710   Zolovica Svazek: 5 Strana: 0604
Zolovica, žolvica, e, f., die Schwester des Mannes. Slov. Ssk. Mužov brat pre ženu je dever, mužova sestra pre ženu je zolvica (rus. zolovka). Phld. III. 2. 201, 3. 251. Nemáš svokry, Nemáš ani len zolvice. Phld. V. 58. Dle Šb. Dial. také n Opavy. Cf. yaXóo)c, Zelva, Želvica, Zolva.

423711   Zolovněti Svazek: 9 Strana: 0410
Zolovněti, ěl, ění. Nohy mu z-ly (s aly se těžkými). Br. St. 38.

423712   Zolva Svazek: 5 Strana: 0604
Zolva, y, f. = zolvica. Slov. Ssk.

423713   Zolvica Svazek: 5 Strana: 0604
Zolvica, vz Zolovica.

423714   Zomacati Svazek: 5 Strana: 0604
Zomacati = zomačkati, ganz berühren, befühlen.— koho čím kde: kyjem po hřbetě. Na Ostrav. Tč.

423715   Zomáčeti Svazek: 5 Strana: 0604
Zomáčeti, el, ení = vše omočiti, alles eintauchen. — co kde: ve vodě.

423716   Zomačkati Svazek: 5 Strana: 0604
Zomačkati, vz Zomacati.

423717   Zomakati co Svazek: 10 Strana: 0537
Zomakati co. Msn. Od. 295.

423718   Zomasta Svazek: 5 Strana: 0604
Zomasta, zámasta, y, f., etwas zum Schmie- ren. Máslo k chlebu na z-stu. Na Ostrav Tč.

423719   Zomdletí Svazek: 5 Strana: 0604
Zomdletí, zomdlievati, ermatten; ohmäch- tig werden. — abs. Jaj! zkříkla mamička, sedlajte koníčka, jďte pre farára, zomdlieva Anička. Mt. S. I. 8. — kde. Na cestě zomdlel. Mor. Šd. — Vz Zemdleti

423720   Zomejkati Svazek: 5 Strana: 0604
Zomejkati, vz Zomítati.

423721   Zomek Svazek: 10 Strana: 0537
Zomek, mku, m. = zámek. Slov. Mš.

423722   Zoměť Svazek: 5 Strana: 0604
Zoměť, i, f. = záměť, die Schneewehe. Na Ostrav. Tč. Zomílati = vše omleti, alles mahlen, ab- mahlen. — eo: všecko zrní z. Jg.

423723   Zomětat koho Svazek: 8 Strana: 0516
Zomětat koho = vybiti mu. Zďár. Brt. D. II. 428.

423724   Zomírati Svazek: 5 Strana: 0604
Zomírati = zmírati. Vz Zemříti.

423725   Zomítati Svazek: 5 Strana: 0604
Zomítati, alles bewerfen. — co: celou zeď z. Us. — koho s čím. To mne s tím čert zomítal (čerť mi nedal dobře dělati). Vz Zomýkati.

423726   Zomlieť Svazek: 5 Strana: 0604
Zomlieť = semleti. — jak. Viezol raz do mlyna raž na chleba z. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 37. Išiel som do mlýna: Co robíte? Či mi tu pšeničku zomeliete? Nezomeliem, pytla nemám. Sb. sl. pies. II. 1. 73.

423727   Zomretí Svazek: 5 Strana: 0604
Zomretí = zemříti. Na Slov.

423728   Zomretý Svazek: 5 Strana: 0604
Zomretý = zemřelý. Slov. Tak sme tu oba ležali vystretí, já mrúci, on z-tý. Lipa II. 371.

423729   Zomýkati Svazek: 5 Strana: 0604
Zomýkati = navésti, ponoukati, anspor- nen, verführen. — koho s čím. Čert mne s tím zomejkal! Mor. Knrz. Cf. Zomítati.

423730   Zon Svazek: 5 Strana: 0604
Zon, u, m. = zadina, zadní obilí, das Hintergetreide. Mám pět měřic viky a měřici toho zonu. Na mor. Val. Vck. — Z. = sonus, der Schall. Slov. Zátur.

423731   Zona Svazek: 5 Strana: 0604
Zona, y, f. = pleva z konopí, die Hanfspreu. Na vých. Mor. Brt. Z. = nedozralé, lehké proso; zkažené proso v kýstkách (klasích prosných). Na Hané. Bkř. Z. vůbec pleva, die Spreu. U Nezamysl. na Mor. Bkř. Cf. Zuna. — Z., z řec. = zemský pás, pásmo podnebné, die Zone. Nz. — Z., y, m , osob. jm.

423732   Zona Svazek: 7 Strana: 1151
Zona. Mkl. Etym. 404. a.

423733   Zóna Svazek: 8 Strana: 0516
Zóna. Pomrvená sláma se přemlátí, aby nezůstaly zony = zrnka v klasech. Jevíčko. Brt. D. II. 428.

423734   Zonačit Svazek: 7 Strana: 1151
Zonačit také = pobiti; zamazati. Val. Brt. D. 301.

423735   Zonačiti Svazek: 5 Strana: 0604
Zonačiti, il, en, ení; zonačovati = zjina- čiti, ab-, verändern. Us. — co. Šd., Vck. — co. Ten všecko z-čil (přeměnil; pokazil). Na mor. Val. Vck. On mne z-čil = pomluvil, verleumden. Ti ho zonačili (v pranici po- znamenali). U Vsetína. Vck. — se (kdy). Jak se ten svět z-čil! Us. Zonačuje se (pře- tvařuje se), simuliren. Ten člověk po nemoci se zonačil. Us. Vck.

423736   Zonačovati Svazek: 5 Strana: 0604
Zonačovati, vz Zonačiti.

423737   Zonad Svazek: 10 Strana: 0537
Zonad = odtamtud. Přiváděl je z. Msn. II. 173.

423738   Zondač Svazek: 8 Strana: 0516
Zondač, e, m. = žiadač. Horn. Spišsko. Phľd. 1894. 296.

423739   Zondaný Svazek: 8 Strana: 0516
Zondaný, vz Zondati. Kub. Rol. 115.

423740   Zondati Svazek: 5 Strana: 0604
Zondati, zvondati, zundati = utahati, upachtiti, zemdliti, abmatten, abmüden. — koho čím: chůzí. —jak. Z. koho do úmoru. Kyt. 1876. 47.

423741   Zonditi Svazek: 7 Strana: 1151
Zonditi = pokaziti. Mor. Brt. D. 241.

423742   Zonec Svazek: 8 Strana: 0516
Zonec, nce, m. — zóna. (3. dod.).

423743   Zonek Svazek: 5 Strana: 0604
Zonek, nka, m., os. jm. Šd.

423744   Zoněměti Svazek: 10 Strana: 0537
Zoněměti, ěl, ění. Msn. Od. 103.

423745   Zongor, a Svazek: 5 Strana: 0604
Zongor, a, m., os. jm. Šd.

423746   Zongr Svazek: 5 Strana: 0604
Zongr, a, m., Angern, v Rakousích. Pal. Děj. V. 1. 305.

423747   Zonknúť Svazek: 5 Strana: 0604
Zonknúť, knul a kl, ut, utí. — co odkud. Aj podkovaná strega, keď sa už dos (dosť) sem a tam nabehala a zadechčala, zonkla zo seba kantár (zmykla). Slov. Mt. S. I. 77.

423748   Zooamelín, u Svazek: 5 Strana: 0604
Zooamelín, u, m. = některé škrobové látky v tělech zvířecích. Vz S. N.

423749   Zoofyté Svazek: 5 Strana: 0604
Zoofyté, zoophyta, z řec: ostenokožci, hlísty, mořští polypové, nálevníci. Vz S. N.

423750   Zoofytolity, m Svazek: 5 Strana: 0604
Zoofytolity, m. = zkameněliny zoofytů. S. N.

423751   Zoogenní Svazek: 8 Strana: 0516
Zoogenní hornina (původu živočišného). Ott. XL 612. b.

423752   Zoogeografie Svazek: 5 Strana: 0604
Zoogeografie, e, f., z řec.= rozšíření živočišstva na povrchu zemském. Vz Stč. Zmp. 827.

423753   Zoografický Svazek: 8 Strana: 0516
Zoografický. Z. říše, Krok 1892. 368., zjev. Stč. P. př. 29.

423754   Zoografie Svazek: 5 Strana: 0604
Zoografie, e, f., z řec. = popis zvířat, zivočichopis, Zoographie. Nz.

423755   Zoochemický Svazek: 7 Strana: 1151
Zoochemický, zoochemisch. Z. analysa. Vz Ott. II. 244.

423756   Zoochemie Svazek: 5 Strana: 0604
Zoochemie, e, f. = lučba zvířecí, nauka o ústrojných látkách těla zvířecího s ohledem na jich lučební vlastnosti a způsoby jich sloučenin jakož i s ohledem na vliv jejich, kterýmž se proměna látek v těle zvířecím působí. S. N.

423757   Zool gický Svazek: 5 Strana: 0605
Zool gický, zoologisch. Z. zahrady, ve kterých se přechovávají k účelům vědeckým rozličné druhy zvířat domácích i cizích. Vz více v S. N. Ten kůň je z-ké vydání svého pána (má též vlastnosti jako pán). Šml. ve Světz. 1881. 294.

423758   Zoolatrie Svazek: 5 Strana: 0605
Zoolatrie, e, f., z řec. = klanění se zví- řatům jako bohům.

423759   Zoolity Svazek: 5 Strana: 0605
Zoolity, m. = zkamenělé zbytky zvířat ve vrstvách zemských uložené. S. N.

423760   Zoolog Svazek: 5 Strana: 0605
Zoolog, a, m., z řec. = znalec zoologie, der Zoolog Stč. Zmp. 689.

423761   Zoologie Svazek: 5 Strana: 0605
Zoologie, e, f., z řec. = jedna z věd pří- rodních, kteráž se zanáší vědeckým skou- máním veškeré zvířeny vůbec a jednotlivých zvířat zvlášť. Vz více v S. N. Z., nauka o zvířatech, zvěroznalství. Rk. Cf. Schd. II. 315.

423762   Zoologie Svazek: 9 Strana: 0410
Zoologie. Vz čes. literaturu o ní v Jub. IIb. 4—16.

423763   Zooplast Svazek: 5 Strana: 0605
Zooplast, a, m. = výtvarce zvířat.

423764   Zoopsychologie Svazek: 10 Strana: 0537
Zoopsychologie, e, f., z řec. = studium duše zvířecí k pochopení duševních jevů člověka. Čad. 57.

423765   Zootechnie Svazek: 7 Strana: 1151
Zootechnie, e, f. Vz Ott. II. 195.

423766   Zootechnika Svazek: 10 Strana: 0537
Zootechnika, y, f. Vz Krec. 21.

423767   Zootherapie Svazek: 5 Strana: 0605
Zootherapie, e, f. = ošetřování, léčení zvířat.

423768   Zootomický Svazek: 7 Strana: 1151
Zootomický, vz Anatomický

423769   Zootomie Svazek: 5 Strana: 0605
Zootomie, e, f., vz Anatomie.

423770   Zopáčeň Svazek: 7 Strana: 1151
Zopáčeň, pulpitus, zastr. Pršp. 85. 35. V rj. zápočen. Ib.

423771   Zopáčiti Svazek: 5 Strana: 0605
Zopáčiti, il, en, ení = zobrátiti, umkehren, umstossen. Hdž. Rkp. — co. Všecko z-čil. Us. Hanka.

423772   Zopáčiti Svazek: 8 Strana: 0499
Zopáčiti. Supplikaci svou z-čil sem k J. M. knížecí o propuštění mne z arrestu. Borb. 116.

423773   Zopačiti co Svazek: 8 Strana: 0516
Zopačiti co. Slez. NZ. IV. 315.

423774   Zopáchati Svazek: 5 Strana: 0605
Zopáchati = zapáchati. — čím: jalovcem. Ler.

423775   Zopak Svazek: 5 Strana: 0605
Zopak. Z. ruky = zpak ruky. Na již. Mor. Šd.

423776   Zopakovati co Svazek: 10 Strana: 0537
Zopakovati co, wierderholen. Müll. 30.

423777   Zopálati Svazek: 5 Strana: 0605
Zopálati = vše opálati, ausschwingen, durch Schwingen reinigen. Co se na jeho říčici dostane, umí z. Šd. — co odkud. plévy od pšenice z. Smrž. — co komu = omluviti, pomlouvati, durchhecheln. Kom.

423778   Zopálati koho Svazek: 7 Strana: 1151
Zopálati koho. Krnd. 34.

423779   Zopáliti Svazek: 5 Strana: 0605
Zopáliti, il, en, ení; zopalovati = vše opáliti, alles versengen. — co. Techn.

423780   Zopanovice Svazek: 5 Strana: 0605
Zopanovice či Čepanovice, dle Budějo- vice, Zoppanz, ves u Písečné na Mor. Pl.

423781   Zopár Svazek: 5 Strana: 0605
Zopár = s pár, několik, einige. Práve som bola na tej slivke pred domom, chcela som vám k obedu z. ztriasť. Dbš. Sl pov. I 443. Nuž nech ešte priložia Maďari k ne- spravedlivosťam týmto z. podobných. Phld. III. 1. 71.

423782   Zopasek Svazek: 10 Strana: 0537
Zopasek, sku, m. Z-sky vést s duchy = zápasy, potyčky. Slez. Vyhl. II. 304., Vyhl. Slz. 39.

423783   Zopasovati Svazek: 5 Strana: 0605
Zopasovati = všeckny opásati, alles um- gürten. — koho čím. Br.

423784   Zopät sa Svazek: 5 Strana: 0605
Zopät sa = vzpíti se. Slov. Sivky zo- päly sa a zabočily v ľavo. HVaj. BD. II. 148.

423785   Zopäť sa Svazek: 8 Strana: 0516
Zopäť sa. Baba sa zopäla (vzepřela) a provaz potrhala. Phľd. 1895. 327.

423786   Zopatrna Svazek: 5 Strana: 0605
Zopatrna si počínati, vorsichtig. Us.

423787   Zopatrnělý Svazek: 7 Strana: 1151
Zopatrnělý = opatrným učiněný. Zkuše- nostmi z-lý. Gndl. I. 19.

423788   Zopatrněti Svazek: 8 Strana: 0516
Zopatrněti, ěl, ční = opatrným se státi. Světz. 1895. 559. a.

423789   Zopětovati Svazek: 10 Strana: 0537
Zopětovati, wiederholen — co s kým. Šf. v Kroku I. a. 24.

423790   Zopchyňacka Svazek: 8 Strana: 0516
Zopchyňacka, y, f., vz Stánka (3. dod.).

423791   Zopiatý Svazek: 5 Strana: 0605
Zopiatý = sepiatý. Prosil zo z-týma ru- kama. Sb. sl. pies. II. 1. 140.

423792   Zopičený Svazek: 5 Strana: 0605
Zopičený; -en, a, o, verafft. Co z člo- věčenstva z-ho vyroste? Bdl.

423793   Zopičeti Svazek: 8 Strana: 0516
Zopičeti. Římské dámy hned z-ly (hned to napodobily). 1594. Zbrt. Tan. 159.

423794   Zopíchati Svazek: 5 Strana: 0605
Zopíchati, stampfen. — co kde : ječmen v stupách. V. Nebude on jinakší, by ho v stoupě zopíchal. Mus. Blázna bys v stoupě zopíchal, jiným nebude. Č. M. 20.

423795   Zopiti Svazek: 5 Strana: 0605
Zopiti, zopíjeti se, sich betrinken. — kdy. Viece se (v neděli) zopíjejí, nežli v jiné dni. GR.

423796   Zopiti Svazek: 8 Strana: 0516
Zopiti. K GR. přidej: Nov. 179. 43.

423797   Zopláchnouti Svazek: 5 Strana: 0605
Zopláchnouti, chnul a chl, ut, utí, ab- spülen. — co: nádobí. Us. Šd.

423798   Zoplaniti Svazek: 5 Strana: 0605
Zoplaniti, il, ěn, ění, zoplanovati = oplanem učiniti. Vz Oplan. Na Slov. Hrbň. Rkp V. H.

423799   Zóplata Svazek: 5 Strana: 0605
Zóplata, y, f. = záplata, der Lohn. Jaká robota, taká zóplata. Na Ostrav. Tč.

423800   Zopoďáľ Svazek: 5 Strana: 0605
Zopoďáľ = opodál. Tam z. jich kráľ za- hlédne a dávných poznává krajanov. Hol. 70.

423801   Zopovy Svazek: 5 Strana: 0605
Zopovy, dle Dolany, Sopau, ves na Hlub- čicku v prus Slez. Šd.

423802   Zopozdilosť Svazek: 5 Strana: 0605
Zopozdilosť, i, f., die Verspätung.

423803   Zopozdilý Svazek: 5 Strana: 0605
Zopozdilý, verspätet.

423804   Zoppo Svazek: 5 Strana: 0605
Zoppo, v hud., it. = kulhavě. Mlt. 123. Vz tam více.

423805   Zopravditi se Svazek: 5 Strana: 0605
Zopravditi se, il, ěn, ění, zopravdovati se, sich Bewahrheiten, zur Wahrheit wer- den. Vždycky jsme o tom pochybovali, ale včil se ho z-lo. Mor. Šd. — kdy. Slova ta vezdy při každých půrkách církve znova a znova se zopravďují. Sš. J. 200.

423806   Zopravdu Svazek: 5 Strana: 0605
Zopravdu = opravdu. Slez. Šd.

423807   Zopravdy Svazek: 5 Strana: 0605
Zopravdy = opravdu. U Opav. Pk.

423808   Zopraviti Svazek: 5 Strana: 0605
Zopraviti, il, en, ení; zopravovati, vše opraviti, aus-, verbessern. — co: zdi měst- ské, Flav., lodí, rybníky. V. — co komu. Us. — co čím. víno sirou. D. — Jg.

423809   Zopříti Svazek: 5 Strana: 0605
Zopříti, zopru, přel, en, ení = opříti, anstämmen, anlehnen. — co. Svoj dražiak lepšie zopre. Kyt. 1876. 25. (21.). — se, sich widersetzen. Plác.

423810   Zopsiť sa Svazek: 5 Strana: 0605
Zopsiť sa = zepsiti se, psem se státi, ein Hund werden. Zapľuvala mu triraz do očú hovoriac: Boh daj si sa zopsil; Aby z-la se, ako ona jemu urobila. Dbš. Sl. pov. VI. 78., 82.

423811   Zopsúť sa Svazek: 5 Strana: 0605
Zopsúť sa = zepsouti, zepsovati, zkaziti se. Slov. Bolo, bolo, ale sa zapsulo. Mt. S. I. 104.

423812   Zopyr-us Svazek: 5 Strana: 0605
Zopyr-us, a, m., známý Peršan za krále Daria Hystaspa. Vz více v S. N.

423813   -zor Svazek: 5 Strana: 0605
-zor, ve složených: pozor, názor, vzor, koř. zr (zříti). D.

423814   Zor Svazek: 5 Strana: 0605
Zor, u, m., obyč. zvor, u, m. = zorání, das Ackern. Kom. — Z. = role, pole, das Feld, der Acker. Luka ide až po zor. Na Mor. Laš. Brt Kdo svých zorů neobstará, od takého jenom vara. Tč. Ženo, sbírej do komory. Chlape, hleď na svoje zory. Tč.— Z. = pohled, zření, der Blick. Dravci zor.
Phld. IV. 3. Jasný její zor perlovým pře-
téká mokem. Oml. Měsíčku, by bylo citného
ti zoru. Nrd. Na hosta pne jiskrnatý zor;
A jen časem vyplašený z. v malomocném
záští pod klobouku lemem kmitne; Snězte,
co zde váš vidí zor; Hrdopyšný z.; Řád
jesuitský má bystrý z. Cch. L. k. 9., Mch.
17., 23., 35., 99. — Z. = mohutnosť, kterou
zíráme nadsmyslné věci. Klc.

423815   Zor Svazek: 8 Strana: 0516
Zor (Zor? = žďár), pastviny na Frýdecku. Vz Věst. op. 1894. 20. — Z. = zorání. Role skutečného zoru dvanáct měřic. 1749. Mtc. 1896. 298.

423816   Zora Svazek: 5 Strana: 0605
Zora, y, zořice, e, f., zastr. od zr — zříti. Z. = ranní záře, die Morgenröthe. Alx. V. v. 673. (HP. 17)., Rkk., Dal. Tak to? dí zora, zořice. Hdk. C. 196. Staňme, bratia, staňme hore, ako Kriváň v rannej zore. S. ps. Ej, spodobaly sa mi tie líčka červené bielym mliečkom, zorou červenou barvené; Keď som chodil k Dore, sviecaly mi zore; teraz chodím k Anci, sviecajú mi oči. Sl. spv. I. 8., VI. 213. So zorou ráno vstávať. Čjk. 122. Už zora ligotala sa na východe, už deň blížil sa; Ranná z. blado- růžovým dychom východ barvila; Život náš, život! žiara rannej zory po tisícvekej slavnej svitla noci. Lipa 323., 338., 346. Oči jasné ako zora, tvár biela ako ľalija, a v nej dve ruže červené ako karmazín. Mt. S. I. 93. Bol to za párik: šuhaj ako slnce a dievča ako zora! Dbš. Sl. pov. I. 429. Novohradskými už za horami zora bronieť započína. Sldk. 32. Hľa, hľa! vi- díte? pólnočnú dúhu? jak sa puká zorou Rána?; Nápis, jak z. blískavá. Btt.. Sp. 59., 69. Spí on už hluboko, oj, a z toho spania neprebudí ho už zlatá z. rannia. Chlpk. Sp. 117. Všetko tenkrát jása v bujarej prírode, všetko sa len teší v raňajšej zore. Ppk. I. 50. V Nový Siget bijú bez ustania, bez ustania útoky naň robia ode zory až do šerej noci. Č. Čt. 1. 148. Kade sa nad Ta- trou začne beleť zora, už bystrí valaši majú sa do hora. Zátur. Svetlo slnečnie volá sä rano zora, svit, večer žiara (zore zapálené, červánky), cez den jas, jag. Hdž. Čít. 151. V čas k ránu, keď požltkavým východom len slabá ešte zora hrala, vstal z loža cel- kom čulý, zdravý; Vyšiel oheň na horu, na horu, vyšlo slnce za zoru, za zoru. Oheň horu svecuje, svecuje, sluko zoru znecuje, znecuje. Phld. IV. 6., 467. — Zory, pl. = zora. Slov. Na zorách = na úsvitě. D. A s tou švarnou družinou chodí on po ho- rách pri slnci a mesiaci, pri hviezdach a zorách. Btt. Sp. 33. — Z., časopis hospo- dářský v Pešti. Pokr. Pot. 296. — Vz Zoře.

423817   Zora Svazek: 7 Strana: 1151
Zora. Vz Mkl. Etym. 401. b., Mách. 42., 43 , 45., 47., 56.—58., 59.

423818   Zora Svazek: 9 Strana: 0410
Zora. Zore už znamenajú, vstaň! Zore večernie — jasno; z. zapálené — vietor. Zát. Př. 380b.

423819   Zorací Svazek: 5 Strana: 0606
Zorací = zářící. Z. štít. Slov. Hol. 113.

423820   Zorana Svazek: 5 Strana: 0606
Zorana, y, f., os. jm. Šb. Lit. I. 29.

423821   Zorání, n Svazek: 5 Strana: 0606
Zorání, n., das Durchpflügen, Durch- ackern. Us. Z. úhoru. Mus. 1880. 510.

423822   Zoranina Svazek: 7 Strana: 1151
Zoranina, y, f. = zorané pole. U Rokyc. Tč.

423823   Zoraný Svazek: 5 Strana: 0606
Zoraný; -rán, a, o, durchgeackert, durch- gepflügt. Vz Zorati. Z. země. Jel. Rolí v nově zorané (novina). V. Orava, Orava, všecka si zoraná, orali ťa chlapci pri me- siačku v noci. Sb. sl. pies. II. 1. 135. V bot. = brázdičkami hlubšími n. mělčejšími n. různosměrými opatřený. Rst. 525. — čím: čelo vráskami zorané. Troj., Jel. Brázdou z-ný. Rst. 525. Branami bránia (vláčí) role pluhom najprú z-né. Hdž. Šlb. 32. Celou na- šou odmenou tie jazvy, ktorými zorané líca naše. Zbr. Lžd. 195.

423824   Zorati Svazek: 5 Strana: 0606
Zorati (v obec. mluvě: zvorati), zorá- vati = oráním zdělati, pflügen, ackern, auf- ackern, bepflügen, durchackern, durchpflü- gen. — co: pole, Us., novinu (krojiti), V., úlehl. Dal. Kone napasciť, aj úhor zorať. Sl. ps. 37. Ach, milý Bože, což on tam zoře, nesě on koně štyry v sotoře. Brt. P. 146. Orie dievča s volkom jedným. Ešte brázdu nezorala, ej, mati na ňu zavolala: Ančúš, Ančúš, poďže domu. Sl. spv. III. 94. Svú roli jsi zoral a ne jinú (coitus). BN. — kdy. Role, ješto dva voly za den z-li. Bj. — co komu. Cestu mi zoral. Půh. 347.—jak: pole po jednom záhonku. Brt. P. 150. Zvoral jsem, tatíčku, ale málo, že se mně rádylko polámalo. Sš. P. 535. — co kým: pole voly. Er. P. 412.

423825   Zorav Svazek: 5 Strana: 0606
Zorav, a, m. = jeřáb, der Kranich. V. Z. obecný, grus cynerea. Vz Frč. 347.

423826   Zorav Svazek: 7 Strana: 1151
Zorav. Cf. Brm. II. 3. 414.—419.

423827   Zorav Svazek: 9 Strana: 0410
Zorav, a, m. Vz Šír IV. 16.

423828   Zorava Svazek: 5 Strana: 0606
Zorava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.

423829   Zorávati Svazek: 5 Strana: 0606
Zorávati, vz Zorati.

423830   Zorba Svazek: 5 Strana: 0606
Zorba, y, f. (ze zříti), die Optik. Slov. Phld. II. 3. 99.

423831   Zorbár Svazek: 5 Strana: 0606
Zorbár, a, m., der Optiker. Slov. Ssk. Vz Zorba, Zorník.

423832   2. Zore Svazek: 7 Strana: 1151
2. Zore = zorí, rozbřeskuje se. Uh. Brt. D. 301.

423833   Zorebný Svazek: 5 Strana: 0606
Zorebný, optisch, zur Optik gehörig, die Optik betreffend. Šd. Vz Zorba.

423834   Zorec Svazek: 5 Strana: 0606
Zorec, rce, m. = zříč, der Seher. Šd.

423835   Zorena Svazek: 5 Strana: 0606
Zorena, y, f.= kráva velmi červená (při- palistá). Mor. Brt.

423836   Zorenka Svazek: 5 Strana: 0606
Zorenka, y, f., zdrobnělé: zora. Žalo- stivá kukulienka, zasmej sa! Mrákavou krytá zorenka, zardej sa! Vaj. Tat. a mor. 18.

423837   Zorganisovaný Svazek: 5 Strana: 0606
Zorganisovaný; -án, a, o, organisirt. — jak. bpolečnosť ve stát z-ná. Kaizl. 130.

423838   Zorganisovati Svazek: 5 Strana: 0606
Zorganisovati, organisiren. — co (jak). Sv. Prokop slovanské mnichy rozptýleně žijící z-val. Km. 1884.

423839   Zorica Svazek: 5 Strana: 0606
Zorica, e, f. = zornice. Oj, vyďubaly orlici bieluškej kaňúri oka zornicu zoricu. Sldk. 231.

423840   Zorič Svazek: 5 Strana: 0606
Zorič, e, m., os. jm. Šd.

423841   Zorievať Svazek: 5 Strana: 0606
Zorievať = svítati. Slov. Vz Zořiti.

423842   Zorilla Svazek: 7 Strana: 1152
Zorilla, y, f. = jihoafrický tchoř, rhab- dogale mustelina. Hlb. 1. 37., II. 352., 490.

423843   Zorista Svazek: 10 Strana: 0537
Zorista, y, f., přívrženec listu Zora. Čch. Kv. 174.

423844   Zoristý Svazek: 7 Strana: 1152
Zoristý, cf. Zora. Na z-stých krýdlach sa spúšťa.

423845   Zorivosť Svazek: 5 Strana: 0607
Zorivosť, i, f. = zuřivosť. Na Slov. Bern.

423846   Zorivý Svazek: 5 Strana: 0607
Zorivý = zuřivý. Na Slov. Bern.

423847   Zorja Svazek: 7 Strana: 1152
Zorja, e, f., vz Zora, Mkl. Etym. 401. b.

423848   Zorka Svazek: 5 Strana: 0607
Zorka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.

423849   Zorkovce Svazek: 7 Strana: 1152
Zorkovce, pl., obec v Turci. Phľd. XII. 158.

423850   Zorkovice Svazek: 5 Strana: 0607
Zorkovice, dle Budějovice, Zorkowitz, ves u Strakonic.

423851   Zorky Svazek: 5 Strana: 0607
Zorky, pl., f. = výzvědy, tajné ohledání, ozorky, Heimliche Kundschaft. Poslal ho na zorky (ozorky). Mor. Val. Vck.

423852   Zorleti Svazek: 5 Strana: 0607
Zorleti, el, ení = orlem se státi, ein Adler werden — kde. Na orlím hnízdě i sova zorlí. Č. M. 324.

423853   Zorně Svazek: 5 Strana: 0607
Zorně = pozorně, aufmerksam. Pl.

423854   Zorné Svazek: 5 Strana: 0607
Zorné, ého, n., protiva věcného (Gegen - satz des Realen), das Ideale. Klc.

423855   Zornělý Svazek: 5 Strana: 0607
Zornělý (von selbst) urbar geworden. Nz.

423856   Zorněný Svazek: 5 Strana: 0607
Zorněný; -ěn, a, o, urbar gemacht, Nz.

423857   Zorněti Svazek: 5 Strana: 0607
Zorněti, ěl, ění, urbar werden. Nz.

423858   Zorní Svazek: 5 Strana: 0607
Zorní = ranní, jitřní, Morgen-. Z. jas- nosť, Troj., světlosť, St skl., záře. Zlob. Z. hvězda, Troj., Alx. BM. v. 29. (HP. 81.), užovka, coluber aurora, die Augenschlange. Sl. les. Od vzchoda zornieho (ab ascensu aurorae), poňaž nevyjdú hvězdy. BO.

423859   Zorní Svazek: 7 Strana: 1152
Zorní hodina. Kar. 21.

423860   Zornice Svazek: 5 Strana: 0607
Zornice, e, f. = zřítelnice, zornička. Us. Šd. — Z. = zornička, jitřenka hvězda. Ta jasná hviezda, čo ju vídame hned ráno na východe, hned večer na západe. Keď ju vidíme ráno, voláme ju zornicou, keď ju vidíme večer, volame ju večernicou. Hdž. Čit. 150. Ukoristil i Turkyňu, pravú krá- savicu, dcéru bega tureckého, krásnu sťa zornicu. Ppk. I.122. Nuž nemáme bohatierov ? A čo tá svätica? Ona skvie sa nám z blan- kytu sťa ranná zornica. Ppk. L 224. — V z Zornička.

423861   Zornice Svazek: 7 Strana: 1152
Zornice = zorná čára, Visirlinie, f. Šd.

423862   Zornice Svazek: 8 Strana: 0516
Zornice, Nepravidelnost z-ce, dyscoria; štěrbinovitá z., coresthenosis; mimo ústřední z., ectopia pupiltae. Ott. VII. 123. Nehybnosť z-ce, immobilitas pupillaris; rozšíření z-ce, mydriasis; zúžení z-ce, myosis. Ib. 125.

423863   Zornice Svazek: 10 Strana: 0537
Zornice, e, f. Uzavřená z, synicesis, Pu- pillenverschliessung. Ktt.

423864   Zornicový Svazek: 7 Strana: 1152
Zornicový, pupillaris, Pupillen-. Z. kraj, příznak.

423865   Zornička Svazek: 5 Strana: 0607
Zornička, y, f. = zornice, zřítelnice, pa- nenka, dle Pupille. Z. mimostřední, corec- topia; zúžení z-ky, myosis, corestenoma, utvoření z-ky, coremorphosis, ektopie z-ky, corectopia, rozšíření z-ky, mydriasis. Schb., Nz. lk. — Z. = zornice, hvězda, jitřenka, der Morgenstern. Vysoko z., nad kostelem hvězda Sl. ps. 23. Večerná z. mihotala sa už na pade ponáhlajúc sa za ligotným slncom. Lipa 299. Z. na obzore ligoce sa mu mali ká. Kyt. 1876. 30. — Z. = ranní záře, zoře, div Morgenröthe. Než zornička vyjde. Němc. Už prvá z. vychodí. Dbš. Obyč 54. Vydriapala sa teda na jeden vy- soký strom a tam čakala z-ku. Dbř. Sl. pov. I. 51.

423866   Zornička Svazek: 7 Strana: 1152
Zornička, Pupille. Zarostění z-ky, atresia pupillae.

423867   Zornička Svazek: 10 Strana: 0537
Zornička, y, f. Trvalé stažení z-čky kře- čové, myosis spastica; umělé utvoření z-čky, umělá z., coremorphosis; více z-ček v jedné duhovce, polycoria (mnohozorničí). Ktt

423868   Zorničkový Svazek: 5 Strana: 0607
Zorničkový, pupillaris, Pupillar-. Z. blána. Nz. lk.

423869   Zorničný Svazek: 5 Strana: 0607
Zorničný = od zornice, Morgenröthe-. Keď žiara z-čná na horách zasvieti, roz- lúčime sa s nášmi hviezdami. Syt. Táb. 46.

423870   Zorník Svazek: 5 Strana: 0607
Zorník, a, m., der Optiker. Cf. Zorbár.

423871   Zorniti Svazek: 5 Strana: 0607
Zorniti, il, ěn, ění, urbar machen. — co: zemi (ornou učiniti). Nz.

423872   Zornka Svazek: 5 Strana: 0607
Zornka, y, f., zornia, rostl. vikvovitá. Rostl. I. 230. a.

423873   Zorný Svazek: 5 Strana: 0607
Zorný, Gesichts-, Seh-. Z. pole, prostor, das Gesichtsfeld, osa, úhel. Nz., ZČ. I. 31., Sté. Zem. 102., Dk. P. 59., Mj., Jrl. 402., 426. Z. paprsek, der Sehstrahl. Jrl. 422. Z. pole dalekohledu. ZČ. Z. pole čočky. Mj 280. Z. sklo. Wld. Z. skla (skleněná kukátka, Glasaugen, Schaugläser) zasazena jsou do přední stěny kotlu varního, aby vařič viděl do vnitřku kotlu. KP. V. 109. Z. přímka, der Gesichtsstrahl. — Z. = od zory, Morgenröthe-. Z. ruměnec. Kyt. 1876.8. Tam teda pokľaknuv na pobožných stále sa meškal modlitbách, dokavád zorná nevychádzala žára. Hol. 9. Láska nebeská je vetrík juha, duše sú strunky srieborné, rám tých strún pekná več- nosti dúha, blesky strún, blesky sú zorné. Sldk. 345. — Z. = názorný, zračný, zra- čitý, anschaulich. Nz.

423874   Zorný Svazek: 10 Strana: 0537
Zorný. Slepota v polovici z-ho pole, hemianopia. Ktt. — Z. = zírající. — kam. K nebi zorná chýše. Mark.

423875   Zoroastr Svazek: 5 Strana: 0607
Zoroastr, a, m. = mudrc v staré Persii, asi 600 r. př. Kr. Vz více v S. N.

423876   Zorobahel Svazek: 9 Strana: 0410
Zorobahel, e; nč. gt. -e i -a. Gb. H. ml. III. 1. 79.

423877   Zorolub Svazek: 5 Strana: 0607
Zorolub, a, m., os. jm. V tom ražnú Z. strelu do Privinovca zamírí. Hol. 148.

423878   Zorožarie Svazek: 5 Strana: 0607
Zorožarie, f., die Gluth der Morgen- röthe. Jasajúce sa v z. jasnej. Lipa. 345.

423879   Zortelovati koho Svazek: 8 Strana: 0516
Zortelovati koho, aburtheilen. Světz. 1894. .309. c.

423880   Zoruba Svazek: 9 Strana: 0410
Zoruba, y, f. = plot okolo pole. Slez. Lor. 81.

423881   Zorvák Svazek: 5 Strana: 0607
Zorvák, u, m., čes. tanec. Škd. exc.

423882   Zoř Svazek: 5 Strana: 0605
Zoř, i, f., vz Zoře.

423883   Zoře Svazek: 5 Strana: 0606
Zoře (zastr. zůře, zořie), e, f., zoř, i, f. = ranní záře, jitřenka, na Slov. zornička, aurora, die Morgenröthe. Výb. I. 525., 1073. 19., 1106. I, Dal., St. skl., Kat. Z. od zr (ve zříti. Gb. Hl. 146.). Zořie, zuořie, aurora. Bibl. Ráno v zorzie. Ž wit. 45. 6. Za jutra u pravé zoře by Čech sám sedm na tej hoře. Dal. Jir. 7. Zoře brává se ve strčes. v pluralu. Gb. v Listech filol. IX. 299. Ty si skoval zorzie, fabricatus es au- roram. Z. klem. 73. 16. Zoři ukázal jejie miesto. BO. A jakž brzo vznide zoře. Kat. 866. Vzcházie jako zořie, quasi aurora. BO. Červánková z. Osv. VI. 595. Nebudem ja viac vyzerať, či skoro vyndú zore. Mt. S. I. 29. Když zoře vzchodila, tu se panna narodila. Sv. Mař. v. 264. Hore, hore — už sú zore (vstávejte, už svítá)! Zátur. Zprostřechu hlas až před zoře. Alx. Slunce vzchodí v zoře. Alx. Jitřní zoře. D. Vz Zobuditi. Již zuořie vzchodí. BO. Jako světlo zuořie, když slunce vzchodí, bez oblakóv se stkví, a jako dštěm rodí se všeliké býlé z země. Bj. — Z., zastar. a na Slov. = den- nice, der Morgenstern. Troj. Ty jsi stvořil zorzyu. Z. wit. 73. 16. — Z. = večerní hudba vojenská, der Zapfenstreich, rus. D. — Vz Zora.

423884   1. Zoře Svazek: 7 Strana: 1151
1. Zoře. Dívka krásná jako z. Marg. v. 89 Cf. Jir. Mor. 59. a.

423885   Zoře Svazek: 8 Strana: 0516
Zoře. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80.

423886   Zořek Svazek: 7 Strana: 1152
Zořek, u, m., Eous, zastr. Rozk., Pršp. 80. Cf. Zozřel (dod.).

423887   Zořel Svazek: 10 Strana: 0537
Zořel, eous, Rozk. P. 149., exus. Rozk. R. 53. Sr. Zořek.

423888   Zořeláč Svazek: 5 Strana: 0606
Zořeláč, e, m., echites, zastr. Rozk.

423889   Zořena Svazek: 5 Strana: 0606
Zořena, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 128., Phld. 170., 866.

423890   Zořešení Svazek: 5 Strana: 0606
Zořešení, n., die nussartige Verände- rung, Rst. 525.

423891   Zořešeti Svazek: 5 Strana: 0606
Zořešeti, el, ení, zur Nuss werden, nuss- artig sich verändern.

423892   Zořice Svazek: 7 Strana: 1152
Zořice, e, f., Morgenstern, m., Venus, f. Rk.

423893   Zořička Svazek: 5 Strana: 0606
Zořička, y, f. = malá zora. O pól noci pojdě, na zoričkách přijdě, ještě moju milú na postielce najdě. Sl. ps. Šf. II. 110. Mr- kajte, mrkajte! mé milé mrkanie! mé milé tri večernie Zoričky, Krista pána sestričky! Idzte vy na mého milého, osúdenca oprav- dového, keby on bol za horámi, za vodámi, za zelenými mrežámi: aby sa mohel cez tie hory preválať, cez tie vody preplávať, cez tie mreže prelámať a za mnou sa ponáhlať. Za mým menom, za mým telom, za mými šatámi, za mými patámi, za tým naším všet- kým domom (zaříkání). Slov. Phld. IV. 48.

423894   Zóřiosťv Svazek: 9 Strana: 0410
Zóřiosťv.. zuřivosť = vztek; přísnosť, vážnost Grimm, Wuth; Strenge, Ernst Krok 1897. 134., 135., Kuhn's Zeitschr. für vergl. Sprachf. 1898. 597., 598.

423895   Zořiti Svazek: 5 Strana: 0606
Zořiti, il, en, ení, factitivum slovesa zříti, bewirken, dass etwas gesehen werde: facti- tivum slovesa zráti, zur Reife bringen. Cf. Szořiti a ilyr. uzoriti, maturare. Č. — čím. Veľkým okom zorím jasne. Slov. Zátur. — se. Zořiti se, Tag werden, tagen. Zoří se = zoře počíná svítiti. Na Slov. Už sä zorí, už sa zore (aurora est). Hdž. Čít. 133. Este sa len zorí, už k hore, do hory štyry duše honia turecké potvóry. Sl. spv. III. 111. Zora sa Zora, dňa nového družica. Sldk. 588. Keď sa počalo zorievať, išiou som od neho. Koll. Zp II. 319. Zorí sa zora, pur- purovo blčí, Tatra hromami, more búrou zhučí. Vaj. Tat. a mor. 168

423896   Zóřiti Svazek: 9 Strana: 0410
Zóřiti, ereifern, in Hitze bringen, auf- bringen, reizen. Vz Prk. v Kuhn's Zeitschrift für vergl. Sprachf. 1898. 597

423897   Zóřiv Svazek: 9 Strana: 0410
Zóřiv, nč. zuřiv = zralý, vl. zralým činící. Krok 1897. 134., 135., Prk. v Knhn's Zeitschr. fúr vergl. Sprachf. 1898 597., 598.

423898   Zóřivý Svazek: 5 Strana: 0607
Zóřivý = opravdový, přísný, ernsthaft, Výb. I. 348., vážné mysli. Jir. Josef opět zóřivě (jiný rkp. horlivě) vzhledl na deset bratří; Postrašil je tvrdú řečí a zóřivú tváří hledě na ně. Živ. Josefa. Mus. 1862. 222., 225.

423899   Zořivý Svazek: 7 Strana: 1152
Zořivý. O původu vz Krok 1887. 259. — Výb. I. 343., Mus. 1884. 280., Jos 18., 19., 22., 221. Člověk matorný a z-vý, ernst. Výb. I. 348.

423900   Zóřivý Svazek: 8 Strana: 0516
Zóřivý, strč., maturus, pošinuto v alacer a dále ve furibundus. Vz Gb. H. ml. I. 246., Zůřivý.

423901   Zořklivěti si co Svazek: 8 Strana: 0516
Zořklivěti si co místo: zoškliviti si co, š v ř. Gb. H. ml. I. 513.

423902   Zořovka Svazek: 5 Strana: 0607
Zořovka, y, f. Z. bolehlavitá, pumpava, erodium cicutarium, schierlingsblätteriger Reiherschnabel, rostl. Vz Kk. 241.

423903   Zosaditi Svazek: 5 Strana: 0607
Zosaditi, vz Zosázeti.

423904   Zosáknouti Svazek: 5 Strana: 0607
Zosáknouti, knul a kl, ut, utí, zosá- kati = cele osáknouti, hängen bleiben. Vz Osákati, Osáklý. — kde. Aby jie věčně ze statku, kterýž jest při nie zosákl, nena- pomínali. Zap. měst. 1451.

423905   Zosázeti Svazek: 5 Strana: 0607
Zosázeti, el, en, ení; zosazovati, zozsa- diti, il, zen, ení = osaditi, alles besetzen. — co čím: města svým lidem. Br. — co, se kde. Ptolomeus zosazoval vojska na stráži v každém městě. Br. Zosazovali se (volili obydlí) v té zemi. Plac, Plk. Hojné zá- . stupy do říše přijav v rozdílných je kra- jinách z-dil. Pal. Děj. I. 66. Slované velmi časně v krajinách těch se zosazovali. Šf. II. 431. .

423906   Zosazovati Svazek: 5 Strana: 0607
Zosazovati, vz Zosázeti.

423907   Zosinavěti Svazek: 5 Strana: 0607
Zosinavěti = zesinavěti, blau werden. — komu. Tak ma uštipla, že mi až z-lo ra- meno. Zbr. Hry 46.

423908   Zoskutečniti Svazek: 5 Strana: 0607
Zoskutečniti, il, ěn, ění, zoskutečňovati = uskutečniti, bewerkstelligen. — co. Ros.

423909   Zoslaběti Svazek: 5 Strana: 0607
Zoslaběti, ěl, ění, schwach werden.

423910   Zoslabiti Svazek: 5 Strana: 0607
Zoslabiti, il, en, ení, schwach machen, schwächen.

423911   Zoslabnutý Svazek: 5 Strana: 0607
Zoslabnutý = sesláblý, schwach gewor- den. Slov. Phld. III. 358.

423912   Zoslovanštiti Svazek: 5 Strana: 0607
Zoslovanštiti = seslovanštiti, slavisiren. Slov. — koho. Sebä ale ani za mak z. něchcejú Phld. II. 3. 88.

423913   Zoslovatěti Svazek: 5 Strana: 0607
Zoslovatěti ěl, ěn, ení = zhloupěti, ein Esel, dumm werden. D.

423914   Zosmeronásobiti Svazek: 5 Strana: 0608
Zosmeronásobiti, verachtfachen. — co.

423915   Zosmožka Svazek: 5 Strana: 0608
Zosmožka, y, f. = zásmažka, die Ein- brenn. Na Ostrav. Tč.

423916   Zosmradený. Z Svazek: 10 Strana: 0537
Zosmradený. Z. vajcia = zasmrádlá. Mus. slov. VII. 54.

423917   Zosmrdený. Z Svazek: 10 Strana: 0537
Zosmrdený. Z. ryba (zasmrádlá). Slov. Phľd. XXI. 655.

423918   Zosmrdeť sa Svazek: 5 Strana: 0608
Zosmrdeť sa = zasmradnouti. Vodám žitia nedá z. sa. Sldk. Mart. 18. Keby nie vietor, nuž by toto povetria, čo nám je tak treba na dýchania a žitia, sä zasmrdelo a zhnilo by. Hdž. Čít. 154.

423919   Zosňat Svazek: 5 Strana: 0608
Zosňat = sníti, sejmouti, herabnehmen. Slov. — koho odkud. Na skutku dal pán Janka z kochu dolu z. Dbš. Sl. pov. IV. 52. Taký je, ako by ho z kríža zosňal (utrápený, po nemoci). Zátur.

423920   Zosňatý Svazek: 5 Strana: 0608
Zosňatý, zosniatý = sňatý, herabgenom- men. Vz Zosňať. Na Slov. Na nich zľudu zosňaté hodil on reťazy. Btt. Sp. 142.

423921   Zosniatý Svazek: 5 Strana: 0608
Zosniatý, vz Zosňatý.

423922   Zosnímnúť Svazek: 5 Strana: 0608
Zosnímnúť = sníti. Vz. Zosňať. Slov. Zosnimte povrazok. Dbš. Sl. pov. I. 176.

423923   Zosnování Svazek: 5 Strana: 0608
Zosnování, n., vz Zosnovati.

423924   Zosnovaný Svazek: 5 Strana: 0608
Zosnovaný; -án, a, o, vz Zosnovati. — jak. Soustava od kněží do podrobna z-ná. Lpř. Děj. I. 18. Dobře, chytře, obratně z-ný plán. Us. Pdl., Posp. — kde. Vzpourou v Čechách se strany Filippa z-nou viděl se přinucena opustiti Otu. Ddk. V. 29. — odkud. To se stalo částečným z Moravy z-ným pobouřením v Čechách. Ddk. V. 31. — proti komu. Užitečnosť slídících psů seznali jsme při spiknutí z-ném proti Sobě- slavovi I. r. 1130. Ddk. IV. 229.

423925   Zosnovati Svazek: 5 Strana: 0608
Zosnovati, sosnovati = splésti, zkartiti, weben, zusammenweben; zusammenspinnen, abkarten, anzetteln. — co z čeho. Sal. — co: řeč dlúhú (sosnovati). Troj. 195. b. Něco zlého 7. (splésti, učiniti). D. Z. spik- nutí. Šp. Sám tu vraždu z-val Msn. Or. 65. — co kde (čím) Všecko na světě my svú mocí zosnujem. Tkad. Dřív než jsem proslov v mozku z-val, již hru jsem započal. Shakesp. Tč. — kdy. Před ně- kolika roky z-val Ondřej II. manželský sňatek mezi Belou a Marií. Ddk. V. 122. Nespokojenci z-li hned na počátku r. 1240. povstání. Ddk. V. 269. — jak. Zlé činy, jež jsem tajně z-val, na jiné svezu těžkým břemenem. Shakesp. Tč. — co na koho, proti komu, anlegen, anzetteln. Us Tč. — Cf. Zosnovaný.

423926   Zosnutí Svazek: 5 Strana: 0608
Zosnutí, n. = zesnutí. Oltár z. blaž. p. Marie. Sl let. 1. 126.

423927   Zosobášiti se s kým Svazek: 5 Strana: 0608
Zosobášiti se s kým, sich vermählen. Hneď sa aj z la s ním. DBš. Sl. pov. I. 229.

423928   Zosobělý Svazek: 10 Strana: 0537
Zosobělý. Zr. Čer. 49.

423929   Zosobení Svazek: 5 Strana: 0608
Zosobení, zosobování, n., die Personifi- kation. Vz Prosopopeia. Nz., Sš. I. 83., 84.

423930   Zosobení Svazek: 7 Strana: 1152
Zosobení. Vz Jg. Slnosť 68.

423931   Zosobenina Svazek: 5 Strana: 0608
Zosobenina, y, f , die Personifikation. Lpř.

423932   Zosobený Svazek: 5 Strana: 0608
Zosobený; en, a, o, personificirt. Ústa z-né spravedlnosti. Sš. I. 109.

423933   Zosobitelka Svazek: 10 Strana: 0537
Zosobitelka. Morana, z. zimy a smrti. Dvoř. Mor. 9.

423934   Zosobiti Svazek: 5 Strana: 0608
Zosobiti, il, en, ení; zosobovati, sich etwas zueignen, sich anmassen. — si co (přivlast- niti). Větší díl země sobě zosobili. V. — Plk. Chtíce vladařství sobě z. Dač. I. 31. Z. si koho = ochočiti, osedlati. U Kvasin. — kdy. Po letech potomci týchž poruční- kuov sami sobě ten statek zosobili dědičně. Dač. I. 118. — jak. Filippus z-bil si mocí svou království portugalské. Dač. I. 154. Vz předcház. — Z., personificiren. Vz Zo- sobení. Nz. Město Kafarnaum se tu z-buje. Sš. I,. 62.

423935   Zosobiti si co kdy Svazek: 7 Strana: 1152
Zosobiti si co kdy. V té době mnohé obyčeje od Litvanů sobě zosobil, aneignen. Šf. Strž. II. 587.

423936   Zosobliviti Svazek: 5 Strana: 0608
Zosobliviti, il, en, ení, zosoblivovati = osoblivým učiniti, individualisiren? Rostl. I. 160.

423937   Zosobna Svazek: 5 Strana: 0608
Zosobna = osobně, persönlich. Jak se nám všechněm a jednomu každému z. chovati sluší. Kom. Pán starejší a vážený z. Zátur. Vinš I. 29. Vieme my, že každý z. túžite, aby vaše dieťa k hanbe vám nebolo. Zátur. Vinš I. 35.

423938   Zosobnění Svazek: 5 Strana: 0608
Zosobnění, n. = zosobení, die Personi- fizirung. Jg., Tf. Slovo Rarach jest z. zlé moci přírodní. Ddk. I. 283. Věčný žid není nic jiného než z. celého židovského národu. Tč. exc. Představujeme-li si nějakou věc jako osobu, povstává personifikací či z. ku př. Závisť šilhavá. Hš. Sl. 141.

423939   Zosobněnosť Svazek: 7 Strana: 1152
Zosobněnosť, i, f. = zosobnění. Dk. Aesth. 273.

423940   Zosobněný Svazek: 5 Strana: 0608
Zosobněný; -ěn, a, o = zosobený. Z-né pojmy. Lpř. Děj. I. 23. Ústa z-né či zoso- bené spravedlnosti. Sš. I. 109. Duše je dech z-ný; Parabola je jádrem svým vždy perso- nifikací, jelikož v ní jednající jen z-né pojmy jsou. Hš. Sl. 80., 142. — kde. V první jizbě zosobněno a představeno jest boho- sloví. Koll. IV. 79.

423941   Zosobněti Svazek: 5 Strana: 0608
Zosobněti, ěl, ění, personificirt werden. — kde. V němž (ve zvolání tom) hlas ten z-bněl. Sš. J. 28.

423942   Zosobnilý Svazek: 5 Strana: 0608
Zosobnilý = o sobě, o samotě jsoucí, einsam. Z. řeka. Krok.

423943   Zosobniti Svazek: 5 Strana: 0608
Zosobniti, il, ěn, ění; zosobňovati = o sobě postaviti, od jiných odděliti, verein- zeln, individualisiren Jg. = Z. = vystaviti v osobě, vorstellen, personificiren. — koho, co. C. A hřích co krále nějakého zosobňuje. Sš. I. 77. Obrazivosť lidu vše téměř z-la. Hš. Sl. 94. Tma se z-bňuje jako nějaká vra- hyně. Sš. J. 206. — kde. V starých bozích brahma prý se z-bňoval. Lpř. Děj. I. 21. Již v starém zákoně nejednou zosobováno slovo boží; Na a druhém místě hřích se zosobňuje; Tudy se písmo tu zosobňuje. Sš. J. 12., 148, III. 41.

423944   Zosobniti něco Svazek: 7 Strana: 1152
Zosobniti něco. Šf. III. 87.

423945   Zosobňovací Svazek: 7 Strana: 1152
Zosobňovací, personificirend. Dk. Poet. 141., 495. a j.

423946   Zosobňování Svazek: 7 Strana: 1152
Zosobňování, n. Vz Jg. Slnosť 68.

423947   Zosobování Svazek: 5 Strana: 0608
Zosobování, n., die Personificirung. Vz Zosobení. Prosopopoeia: zvěčnění či z. představ. Hš. Sl. 78.

423948   Zosohovať Svazek: 7 Strana: 1152
Zosohovať, vz Zosožiti. ZObz. XXII. 268.

423949   Zosožiti Svazek: 5 Strana: 0608
Zosožiti, il, en, ení = zužitkovati, ver- werthen. Slov. — co proč. Poznaj otravnie huby, kríky, rasty i škodné hmyzy, vody a marasti. Sbieraj si múdrosť, ako ich ky- nožiť, abo pre Boha a ľudí zosožiť. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. — jak. Starý Sloven pro Kristovu spásu verne dušu svoju zubožil, aby z marných dejín všeho času na věč- nosť ju slavnu zozožil. Hdž. Rkp.

423950   Zospúd Svazek: 8 Strana: 0516
Zospúd m. zespod. Us. Phľd. 1893. 371.

423951   Zosrienený Svazek: 7 Strana: 1152
Zosrienený, mit Grundeis überzogen. Slov. Jazerá sú z-né, ale nie zamrznuté. Orl. III. 238. Cf. Stříž.

423952   Zosrkať Svazek: 7 Strana: 1152
Zosrkať. Cf. Srkati. Šupnul dvermi slovka nerečúc, len zosrkajúc zrejme príkrosťou. Slov. Phľd. X. 125.

423953   Zóstalý Svazek: 5 Strana: 0608
Zóstalý, übrig geblieben; festbestimmt, festgesetzt. Gas a rok mezi nimi z-lý. Vš. Jir. 289.

423954   Zóstání Svazek: 5 Strana: 0608
Zóstání, n., das Verbleiben, die Bestim- mung. To viem, že žádným z-niem zemským, nálezem obecním žádným to změněno nenie. Vš. Jir. 429.

423955   Zostanoviti Svazek: 8 Strana: 0516
Zostanoviti. Na čemž by se společně zostanovili (zůstali). Arch. XV. 187.

423956   Zóstanu Svazek: 5 Strana: 0608
Zóstanu, zastr., vz Zůstati, Zůstaviti.

423957   Zostarati se Svazek: 5 Strana: 0608
Zostarati se = zestarati se. Slov. Umreť chce, čo sa zostará. Sldk. 310. Nech sa rad- šej zostará ako vrba, ako bych ju dala za dákeho chuďasa. Chlpk. Dram. 1. 21. Už sa nevládze (starý Perun) držať vo stremeni, slabne rameno, duch sa zastarieva. Vaj. Tat. a mor. 112.

423958   Zostareť Svazek: 5 Strana: 0609
Zostareť = zestařeti, alt werden. Slov. Veľmi zostarel. Klčk. Zb. III. 117.

423959   Zóstati Svazek: 5 Strana: 0609
Zóstati, vz Zůstati.

423960   Zóstati Svazek: 10 Strana: 0537
Zóstati = opustiti. Baw. Ar. v. 4860.

423961   Zóstatky Svazek: 5 Strana: 0609
Zóstatky, pl., m. = ostatky. Svaté z. Hol. 204.

423962   Zóstávati Svazek: 5 Strana: 0609
Zóstávati, vz Zůstati.

423963   Zóstavení Svazek: 5 Strana: 0609
Zóstavení, n. = zůstavení. Slov. Bern.

423964   Zóstavený Svazek: 5 Strana: 0609
Zóstavený = zůstavený. Slov. Bern.

423965   Zóstaviti Svazek: 5 Strana: 0609
Zóstaviti = zůstaviti. Slov. Bern. Ne- videl jsem spravedlného, by byl zóstaven. Št. Kn. š. 29. — co: tele (odstaviti). U Místka. Mtl.

423966   Zóstavovati Svazek: 5 Strana: 0609
Zóstavovati, vz Zóstaviti.

423967   Zostejnení Svazek: 5 Strana: 0609
Zostejnení, n., die Angleichung. Slov. Ssk.

423968   Zoster Svazek: 5 Strana: 0609
Zoster, stra, m., mys v Attice.

423969   Zoster Svazek: 7 Strana: 1152
Zoster, u, m., herpes zoster, opar pá- sový. Vz Slov. zdrav.

423970   Zostěra Svazek: 5 Strana: 0609
Zostěra, y, f. = zástěra mužská, die Mannsschürze. Chlopi majú z-ry, roby ka- sunky (kasanky). Na Ostrav. Tč. — Z. = mořská tráva, das Seegras. Slov. Někde površie morské a najbližšie vrstvy hlbin jeho pokrýva hrubá plsť morskej trávy (pod učeným menom zostera známej). Č. Čt. II. 316.

423971   Zostouzeti se s kým Svazek: 5 Strana: 0609
Zostouzeti se s kým. Vz Zostuditi.

423972   Zostra Svazek: 5 Strana: 0609
Zostra, z ostra, scharf. Z. do něčeho se pustiti. Sá. Z. koně kovati, na někoho mlu- viti. Us. Tč. Ně tak panimamo z., budu jo (já) vaša něvěsta. Sš. P. 462.

423973   Zostrapatený Svazek: 8 Strana: 0516
Zostrapatený. Kôň z-ný od potu. Phľd. 1895. 301.

423974   Zostrašeně Svazek: 5 Strana: 0609
Zostrašeně = zestrašeně, ustrašeně, er- schrocken. Slov. Zatriasla sa a z. pozrela vôkol seba. Phld. IV. 196.

423975   Zostrašiti Svazek: 5 Strana: 0609
Zostrašiti, il, en, ení, zostrašovati, ab- schrecken, erschrecken. — se koho. Učeš pekne tvoje vlasy, že sa ťa kôň nezostraší. Slov. Zátur. (Sláv. 14.).

423976   Zostrojený Svazek: 5 Strana: 0609
Zostrojený; -en, a, o, geschmückt. Pro tebja idú koče zostrojené. Sš. P. 148.

423977   Zostřéhati co Svazek: 5 Strana: 0609
Zostřéhati co = ostříhati. Zžk. 16.

423978   Zostřelosť Svazek: 9 Strana: 0410
Zostřelosť piva = fis. Fi-ch. Hosp 73.

423979   Zostřelý Svazek: 5 Strana: 0609
Zostřelý = ostrý, scharf, geschärft. Pro- lestací z. 1684.

423980   Zostřený Svazek: 5 Strana: 0609
Zostřený; -en, a, o. vz Zostřiti. V bo- tan. = zakončitý. Z. louh, angeschärfte Aescher. Šp. — čím. Vězení postem, samo- vazbou z-né. Us.

423981   Zostřeti Svazek: 5 Strana: 0609
Zostřeti, el, ení = ostrým se státi, scharf werden. Hej, orličatá! ztvrdly vám zobáky, podrástly brká, pazúry zostrely. Syt. Táb. 194.

423982   Zostřiti Svazek: 5 Strana: 0609
Zostřiti, il, en, ení; zostřovati, zostří- vati = zaostřiti, přiostřiti, naostřiti, schär- fen, zuschärfen; zvětšiti, ztužiti, verschär- fen. V. — co: nůž, D., kosu, Us., zákon, Kom., mužnosť vojska. Haj. Z. pec (vhoditi do ní otep suchého ruští nebo tříštěk, když je málo vytopena a již se péci má). U Kr. Hrad. Kšť. Z. (zrychliti) kroky. Vrch. Čelo své proti němu zbírá, nos zostřuje. BR. II. 22. b. Částice ta zostřuje otázku. Sš. L. 177. Z. zrak. Vrch. Myth. I. 206. Prežehnať sa, z. zrak, vysúkať rukávy, plece k plecu! bo deň tu — potný, no deň slávy! Phld. III. 476. — kdy. Kosmas zostřil jenom výrazy při líčeni německé církve v Če- chách. Km. 1884. — co odkud. Z múdrých řečí zostříť vtip tvůj. Na mor. Tč. — co komu: trest, pokutu. Kom. — co čím. Příhodami lidé sobě rozum zostřují. Boč. Z. zákon proti něčemu novým opatřením. Lpř. Děj. I. 213. Tím zostřují se protivy společenské. Kaizl. 85. V rukou držívají práva městská i zřízení zemská, aby sobě jimi proti jiným jazyky zostřovali. Jir. Ves. č. 381. Prílišnosť lidské nepravosti právo milostivé přiesností zostřie. Vš. Jir. 289. — co kde. Schopnosť k cítění krásy, již všelikým způsobem bysme u sebe cho- vati a zostřovati měli. Koll. III. 319. — se. Vítr se zostřil. Us.

423983   Zostřiti co čím Svazek: 7 Strana: 1152
Zostřiti co čím. Št. Kn. š. 185.

423984   Zostřívati Svazek: 5 Strana: 0609
Zostřívati, vz Zostřiti.

423985   Zostřovati Svazek: 5 Strana: 0609
Zostřovati, vz Zostřiti.

423986   Zostuditi Svazek: 5 Strana: 0609
Zostuditi, il, zen, ení, zostouzeti, in Ver- schmach bringen, brandmarken, auf den Pran- ger stellen, Schande anthun, zu Schanden bringen, verleiden, blamiren. — koho, se. Tím se od strupů očistí a vrátí je na tu osobu, co jej z-la (která mu ostudu, strupy přičaro- vala). Kld. II. 328. — čím. Tváře ohav- nými důlky z-la. Us. — se s kým. Nerád bych se s ním zostudil (zostouzel). Us. Dch. — koho kde. Z-dil jej v očích všech známých. Us. Pdl.

423987   Zostuditi koho Svazek: 7 Strana: 1152
Zostuditi koho. Pal. Rdh. III. 264.

423988   Zostúpiti Svazek: 5 Strana: 0609
Zostúpiti, il, ení = sestoupiti, herab- steigen. Sviašteník prežehnal jich a náhle zostúpil dolů. Slov. Lipa 253.

423989   Zostuzení Svazek: 5 Strana: 0609
Zostuzení, n., vz Zostuditi. Z. protiv- níka. Mus. 1880. 487. Ženská, která tako- vého prostředku k z. mužského užila, po- kládala se za čarodějnici. Kld. II. 328.

423990   Zosuchotati Svazek: 8 Strana: 0516
Zosuchotati = zahustiti. Z-la sláma, Pbľd. XII. 206.

423991   Zosvěd Svazek: 7 Strana: 1152
Zosvěd, u, m , publicamen, zastr. Pršp. 82. 45.

423992   Zošarpavěť Svazek: 7 Strana: 1152
Zošarpavěť = zbídněti. Slov. Phľd. VII. 269.

423993   Zoščídiť sa Svazek: 7 Strana: 1152
Zoščídiť sa = vystřídati se. Za deň sa všeci z-díja. Val. Brt. D. 301. Cf. Čída.

423994   Zošedivelý Svazek: 5 Strana: 0609
Zošedivelý = zešidivělý. Z. kabát. Zátur.

423995   Zošediveti Svazek: 5 Strana: 0609
Zošediveti, el, ení = zešedivěti. Slov.

423996   Zošialeť Svazek: 5 Strana: 0609
Zošialeť, thöricht werden. Slov. Phld. IV. 212.

423997   Zošialiť sa Svazek: 5 Strana: 0609
Zošialiť sa = ošiditi se. Z-lil si sa. Mt. S. I. 117., Dbš Obyč. 44.

423998   Zoškareděti Svazek: 5 Strana: 0609
Zoškareděti, ěl, ění = oškareděti. Ros.

423999   Zoškliený Svazek: 5 Strana: 0609
Zoškliený; -en, a, o, vz Zoškliviti. Z. soused. Šf. II. 473.

424000   Zošklivělý Svazek: 5 Strana: 0609
Zošklivělý, ekelhaft, hässlich geworden. Gníd.