17001   Bouchalka Svazek: 5 Strana: 1042
Bouchalka, y, f., hospoda u Berouna. Krč.

17002   Bouchalky Svazek: 10 Strana: 0560
Bouchalky = louky mezi Žďárem a Klá- šterem. Hoš. Pol. II. 44.

17003   Bouchanec Svazek: 9 Strana: 0016
Bouchanec, n??, m. = buchta do zad. Čes. 1. X. 64.

17004   Bouchání Svazek: 1 Strana: 0085
Bouchání, n. To je dnes b. na ty dvéře, těmi dveřmi. Us. Poltern, Lärmen.

17005   Bouchanice Svazek: 5 Strana: 1042
Bouchanice, e, f. = bouchání. — B. = řezanice, pračka, die Paukerei. Dch:

17006   Bouchar Svazek: 8 Strana: 0022
Bouchar, u, m. = svítek z husích vajec, mléka a mouky. Na Žďárskii. Nár. list, 1894. č. 127. odp. feuill.

17007   Boucharon Svazek: 1 Strana: 0085
Boucharon, u, m., dělo, kus, Jg., Ros. - B., a, m., křikloun. Schreier, Mauldrescher, Prahlhans.

17008   Boucharon Svazek: 7 Strana: 1201
Boucharon. Pal. Rdh. III. 281., Ott. IV. 481.

17009   Boucharon Svazek: 9 Strana: 0016
Boucharon, Sr.: Křikem a boucháním obmezenosť svou hájili. Pal. Děj. V. 2. 118.

17010   Boucharonství Svazek: 7 Strana: 1201
Boucharonství, n. Lpř.

17011   Bouchař Svazek: 7 Strana: 1201
Bouchař, e, m., rybník v Písecku.

17012   Bouchati Svazek: 1 Strana: 0085
Bouchati, buchati, al, án, ání; bouchá- vati; bouchnouti, buchnouti, bouchni, chna (ouc), nul n. chl, utí. B. = hřmíti, pleskati, uhoditi (pochen, puffen, krachen, knallen), buch učiniti (womit knallen, poltern), stříleti (schiessen), žváti (schwätzen), bíti, práti (schla- gen). Jg. — abs. Prach, ručnice bouchá. D., Ros. Již bouchlo = již se stalo. Us. — koho. Buchnem ťa, že ti hned oči vyskočia. Mt. S. Bouchlo ho ženidlo. Us. - (koho) čím: b. dveřmi, D., někoho pěsti. Us. - (se) čím na co (kam), o co: o zem, Jg., na zem, Pass., na dvéře. V. Šla sem husím dávati, a ono na střechu buchá. Svěd. 1569. Bouchnouti se ? stůl Us. — kam, do čeho. D., do vrat. Us. Někoho do zad. Jg. — se do koho = zamilovati se. Us. — koho po čem: po hřbetě. Bern. — kam, v co. Pokrm v sebe b. = cpáti. Jg. - se = uhoditi se, ošiditi se. Ten se bouchl. Č. — odkuci kam. Bouchá od dubu k dubu. Vz Dub. Č.

17013   Bouchati Svazek: 5 Strana: 1042
Bouchati. — abs. Dvéře bouchly. Hrom bouchl. Nrd, Bll. 29. — čím. I sěn i on buchá hlavú. Žk. 470. B. někomu skalami do střechy. Sá. v Osv. I. 98. — kam. B. se v prsa. Us. B. do toho, darauf lospauken. Us. Dch. Simon na zemi buše. Pass. 298. Ihned buchl (padl) do pekla. Hus I. 115. — kde. Srdce zle v něm buchá. Kká. Td. 233. Pod obločkom nebúchaj. Jakže by som ne- búchal, keď som diovča zanuchal? Koll. Zp. I. 314. Nebojím sa pána, ani úradníka, len toho hajdúcha, čo po chrbtě búchá. Koll. Zp. I. 283. — odkud. Jak to srdce z hloubky buchá prudce! Kká. K sl. j. 51. — nad čím. Že by si méł nad čím búchať (čím se bez- pečiti), nemá. Mor. Brt. D. —jak, Hromem to bouchlo. Us. Aby to tak velmi nebuchlo (nápadným nebylo). Čr.

17014   Bouchati Svazek: 7 Strana: 1201
Bouchati. Bouchnouti z kazatelny (spad- nouti, míti ohlášky). Us. Vchř.

17015   Bouchati co Svazek: 9 Strana: 0016
Bouchati co: prádlo (tlučením do něho práti). U V. Jeníkova u Humpolce. Čes. 1. IX. 186.

17016   Bouchavec Svazek: 5 Strana: 1042
Bouchavec, vce, m. = drnavec lékařský, střílice, zlobice, das Glaskraut, parietaria officinalis, rostl. Vz Čl. 151.

17017   Bouchaveček Svazek: 5 Strana: 1042
Bouchaveček, čku, m. = bouchavec. Vz Rstp. 1359.

17018   Bouchavka Svazek: 8 Strana: 0022
Bouchavka, y, f. = pukavka, bouchačka. Brt, I). II. 375.

17019   Bouchavosť Svazek: 5 Strana: 1042
Bouchavosť, i, f., knallende Beschaffen- heit. Šm.

17020   Bouchavý Svazek: 1 Strana: 0085
Bouchavý, knallend, puffend. B. prach, D., střelba. Jg.

17021   Bouchavý Svazek: 8 Strana: 0022
Bouchavý. B. slovo. Nár. list, 1894. č. 150. str. 2.

17022   Boucher Svazek: 5 Strana: 1042
Boucher, chra, m. = židovský učitel. Na Sedlčansku aj. — B. = těhotná žena. U Tře- bonína. Olv.

17023   Bouchera Svazek: 10 Strana: 0560
Bouchera, y, f. = stodola. V zlodějské mluvě. Čes. 1. XV. 46.

17024   Bouches Svazek: 5 Strana: 1042
Bouches, u, m. = rána do zad. U Něm. Brodu.

17025   Bouchnouti Svazek: 5 Strana: 1042
Bouchnouti, vz Bouchati.

17026   Bouchnutí, n Svazek: 1 Strana: 0085
Bouchnutí, n. B. ručnice, Knall. — B., udeření, Schlag. D.

17027   Bouchora Svazek: 10 Strana: 0022
Bouchora, y, f. = stodolo. Ve zlodějské řeči. Sr. Klepárna.

17028   Bouchorka Svazek: 1 Strana: 0085
Bouchorka, y, f., bachoratá okurka. Us.

17029   Bouchoř Svazek: 1 Strana: 0085
Bouchoř, e, m. Vz Puchr. — Nadutá ovce. U Příbrami: bouchor, u, m. Prk.

17030   Bouchoř Svazek: 7 Strana: 1201
Bouchoř, e, m. = tlustý člověk. Rgl.

17031   Bouchoř Svazek: 9 Strana: 0017
Bouchoř, e, m. Nedostaneš z bouchoře (jelita) ani kroupu. Řezn. Dus. vzd. III. 605.

17032   Bouchoř Svazek: 10 Strana: 0560
Bouchoř, e, m. = tlustý člověk. Plešatý b. Vlč. Gol. 59.

17033   Bouchoře Svazek: 9 Strana: 0017
Bouchoře, e, n. Bouchořata = puchry. €ern. Kostelec. Kub. L. f. 1900. 357.

17034   Bouchr Svazek: 7 Strana: 1201
Bouchr, a, m. = žid. U Kdýně. Rgl.

17035   Bouchratý Svazek: 1 Strana: 0085
Bouchratý = bachoratý, Novot., dick- bauchig.

17036   Bouillon Svazek: 1 Strana: 0085
Bouillon (fr. buljon), každá vařicí te- kutina, hlavně silná hovězí polívka. S. N.

17037   Bouillon Svazek: 5 Strana: 1042
Bouillon, vz Buljon.

17038   Bouk Svazek: 1 Strana: 0085
Bouk, búk, a, m. = bukač. Na Slov.

17039   Boukal Svazek: 5 Strana: 1042
Boukal, a, m., der Kollerer. Šm. — B., os. jm. Plk. — B., samota u Březnice.

17040   Boukal Svazek: 9 Strana: 0017
Boukal, u, m. místo pokál. Dšk. Vok. 49.

17041   Boukalka Svazek: 5 Strana: 1042
Boukalka, y, f., ves u Heřmanova Městce. Sdl. Hrd. I. 189.

17042   Boukání Svazek: 1 Strana: 0085
Boukání v břiše. Lk. Das Kollern.

17043   Boukař Svazek: 10 Strana: 0560
Boukař, e, m. = pes. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XV. 46.

17044   Boukati Svazek: 1 Strana: 0085
Boukati, boukávati; bouknouti, nul a kl, utí. — komu kde, v čem. Bouká mu v břiše (bručí, kollert, gurret). D., Us., Troj. — na čem: na nějakém nástroji, na dudech (= špatně hráti). L. - pod čím: pod nosem = mumlati. L. — se. Svině se bouká (běhá se). Us.

17045   Boula Svazek: 10 Strana: 0022
Boula, y, f. = bowle, strč bále. Us. místy. Mš.

17046   Boulatěti Svazek: 1 Strana: 0085
Boulatěti. — Noha jí boulati. Us. (dostává boule.) Vz Boulati.

17047   Boulati Svazek: 1 Strana: 0085
Boulati. — Noha ji boulá (dostává na noze boule, bekommt Beulen). Vz Boulatěti.

17048   Boulatý Svazek: 1 Strana: 0085
Boulatý. Beulen-.

17049   Boulaugerit Svazek: 5 Strana: 1042
Boulaugerit, u, m., nerost. Bř. N. 215.

17050   Boule Svazek: 1 Strana: 0085
Boule, e, f. (zastr. búla); bulka, bulička, y, f., die Beule, Knollen. Sr. střněm. paulá, půla, piula, stněm. biule, nněm. Beule. Mz. 123. — B., hlíza, nádor. B. krevní, nežitová, na víčkách, od padnutí. B. morová, hlíza. D. Bouli od padnutí míti. Us. Uhodil se do hlavy, až má bouli. Jg. Boule se podebrala, provalila. Šp. B. na kosti: pahorek; na dřevě: bakule. Sp. — B. = husté oblaky: Bude bouřka, neboť boule vyvstávají. Sych.

17051   Boule Svazek: 5 Strana: 1042
Boule. Vz Šrc. 128., Mkl. Etym. 24. B. krevná (kýta krevná), haematocele, die Blut- geschwulst. Nz. lk. B. smolná (pryskyričná), die Harbeule, křesavcová, die Feuerstein- knolle. Sl. les. — Jak lid boule zahání, za- říkává. Vz Mus. 1853. 479., 480.

17052   Boule Svazek: 7 Strana: 1201
Boule. Hojení b-lí na Mor. Vz Mtc. XV. 292.

17053   Boule Svazek: 8 Strana: 0022
Boule. Zahánění b-lí na mor. Horácku. Vz Duť. 295.

17054   Boule Svazek: 9 Strana: 0017
Boule, vrch mezi Světlou a Pláněmi. Ná?. list. 1897. č. 291. feuill.

17055   Boule Svazek: 10 Strana: 0560
Boule, e, f. B. dřeva. KP. XL 39.

17056   Boulevard Svazek: 5 Strana: 1042
Boulevard (bulvár), u, m., fr. = hradba, ohrada. Rk.

17057   Bouliti Svazek: 1 Strana: 0085
Bouliti, ím, li, bouli, le (íc), il, en, ení; boulívati; vybouliti = oči moc otvírati, Augen aufsperren, glotzen, co na co, na koho: oči. Jg. — čím. Ten těma očima boulí! Ros.

17058   Bouliti Svazek: 5 Strana: 1042
Bouliti. Cf. Listy filolog. VII. 17.

17059   Boulitý Svazek: 5 Strana: 1042
Boulitý, beulig, beulenähnlich. Vz Bou- lovitý.

17060   Boulovatěti Svazek: 1 Strana: 0085
Boulovatěti, ím, ejí, ěl, ění. Beulen Bekommen. Celý boulovatí. Jg.

17061   Boulovatosť Svazek: 1 Strana: 0085
Boulovatosť, -vitosf, bulovatosť, i, f. Ros.

17062   Boulovatý Svazek: 1 Strana: 0085
Boulovatý, -vitý, bulovatý, -vitý = mnoho boulí mající, voll Beulen, Ros., Jg.; 2. hloupý, einfaltig. Ros. —

17063   Boulovatý Svazek: 8 Strana: 0022
Boulovatý = pln boulí, beulig. Sterz. I. 481. b.

17064   Boulovatý Svazek: 10 Strana: 0560
Boulovatý. B. mračno mající podobu velké boule. Hoš. Pol. I. 147.

17065   Boulovitý Svazek: 5 Strana: 1042
Boulovitý = boulitý.

17066   Boulovitý Svazek: 8 Strana: 0022
Boulovitý, beulicht. Sterz. I. 481. b.

17067   Boulový Svazek: 5 Strana: 1042
Boulový, Beulen-, Šm.

17068   Boulový Svazek: 8 Strana: 0022
Boulový. 13. nemoc prasat. Zbrt. Pov. 92.

17069   Bouluně Svazek: 5 Strana: 1042
Bouluně, ě, f., achimenes, Achimenes, rostl. B. červcová, a. coccinea, sesamovitá, a. sesamoides, kočinčínská, a. cochinchi- nensis. Vz Rstp. 978.

17070   Boumati Svazek: 5 Strana: 1042
Boumati = klátiti. —čím: nohama. Mor. Brt.

17071   Bouna Svazek: 5 Strana: 1042
Bouna, y, f., die Schöpfbuhne (im Wasser- baum). Šm.

17072   Bouprisám Svazek: 8 Strana: 0022
Bouprisám. Phľd. 1894. 522.

17073   Boupřísám Svazek: 5 Strana: 1042
Boupřísám = Bohu přísahám. Us. Rjšk.

17074   Bouquet Svazek: 1 Strana: 0085
Bouquet, fi\, (buké), kytka. Rk. Strauss.

17075   Bouquet Svazek: 7 Strana: 1201
Bouquet vína, květ Ott. IV. 491.

17076   Bouquets Svazek: 8 Strana: 0022
Bouquets, druh doutníků. Us.

17077   Bouquoy Svazek: 5 Strana: 1042
Bouquoy, vz Buquoy.

17078   Boura Svazek: 1 Strana: 0085
Boura, bura, y, f., zadní hedvábí; polo- hedvábí. Halbseide. Vz Bourec.

17079   Boura Svazek: 5 Strana: 1042
Boura, y, f. = hedvábí, které se ku pře- dení nehodí, die Floretseide. Rk., Hvl. — Boží dar jako b. (podařený, kyprý, vysoký). Mor. Knrz. Země jako b. = kyprá. U Po- ličky. Kšá.

17080   Bourá Svazek: 8 Strana: 0022
Bourá, y, ť. = barevná příze, Žďár. Brt. D. II. 295.

17081   Boura Svazek: 9 Strana: 0017
Boura, y, f. = polohedvábí. 1641. Ces. 1. VIL 284. U Janovic na Polensku = vlna. Hoš.

17082   Bourá Svazek: 10 Strana: 0022
Bourá, y, f. Po deštíku byla zem jako b. Vých. Čech. Nár. list. 1901. č. 241.

17083   Bourací Svazek: 1 Strana: 0085
Bourací stroj, zum Einreissen dienlich.

17084   Bourací Svazek: 5 Strana: 1043
Bourací načim, práce, Us., batterie. NA. III. 158.

17085   Bourač Svazek: 5 Strana: 1043
Bourač, e, m., der Zerstörer, Niederreisser. B-či = hasiči, kteří v čas potřeby ohrožená místa bourají. Kal. čes. has. VI. 61.

17086   Bouračka Svazek: 5 Strana: 1043
Bouračka, y, f. = bourání. To tu máte muoho b-ky. Mor. Šd.

17087   Bouračský Svazek: 5 Strana: 1043
Bouračský, Einreiss-. B. nářadí. Dch., Kal. čes. hasičů VI. 42.

17088   Bourání Svazek: 5 Strana: 1043
Bourání, n., das Einreissen. B. mostu, S. N. X. 175., hradeb.

17089   Bouratel Svazek: 5 Strana: 1043
Bouratel, e, m. = bourač. Dk.

17090   Bourati Svazek: 1 Strana: 0085
Bourati, rám, rej, raje (íc), ral, rán, rání; bourávati, sbourati = bořiti, rozbírati, trhati, rušiti, rozházeti, rozmetati, ein-, niederreissen. Jg. co: zeď, Dům, hnízdo. I). — co čím: zeď motykou. — se. Bourá se mi dům. Us. Žena se mu již bourá (co nevidět slehne). Sych. Kamna se nám bourají ( = žena mi brzo slehne). U Plzně. Prk. — Vz Bořiti.

17091   Bouravosť Svazek: 1 Strana: 0085
Bouravosť, i, f. Zerstorungssueht, Rk.

17092   Bouravý Svazek: 1 Strana: 0085
Bouravý, kdo rád bourá, zerstörnngs- süchtig, destruktiv. Rk.

17093   Bourbon Svazek: 5 Strana: 1043
Bourbon (Burbôn), a, m., fr. Vz S. N.

17094   Bourbonit Svazek: 10 Strana: 0022
Bourbonit, u, m., ruda olověná. KP. XI. 276.

17095   Bourbonky Svazek: 9 Strana: 0017
Bourbonky, druh růží. Us.

17096   Bourcový Svazek: 5 Strana: 1043
Bourcový, Spinner-. B. housenka, můra. NA. IV. 109. Vz Bourec.

17097   Bourec Svazek: 1 Strana: 0085
Bourec, rce, m. Seidenraupe. B. morušový (hedbávný červ, hedbávník). B. strakatý. B-ce živiti čerstvým morušovým listem. B. spí, leze, žere, churaví, svléká se, zamotává se atd. Vz Boura, Housenka.

17098   Bourec Svazek: 5 Strana: 1043
Bourec, bombyx. B-ci, bombycidae, die Spinner. Brm. IV. 407. B. smrkový, bombyx pini, der Fichtenspinner, Sl. les., morušový, b. mori, der Seiden-, Maulbeerspinner, Frč. 178., Schd. II. 516., haberní, hruškový, med- vědí. Schd. II. 516., 517., 515. Bourovec prstenčivý (prstenice, prstenák), phalena bombyx neustria, die Ringelraupe, kroužkový, gastropacha neustria, der Ringelspinner, tou- lavý, phalena bombyx processionea, der Pro- cessionsspinner, borový, pini, gastropacha pini, der Kiefernspinner, sosnožravý, gnetho- campa pinivora, der Kiefernprocessionsspin- ner, třešňový, gastropacha lanestris, der Kir- schen-, Birkennestspinner, dubový, bombyx (gastropacha) processionea, der Eichenproces- sionsspinner, Sl. les., topolový, gastr. populi, Pappelspinner, hlohový, g. crataegi, Weiss- dornspinner, Hagedornspinner, vlnořiťný, g. catax, Holzbirnspinner, grauer Wollträger, hruškový, g. everia, Holzbirnspinner, Č. Ka- landra v Km., ostrožiníkový, g. rubi, der Brombeerspinner, jívový, g. ilicifolia, Saal- weidenspinner, osykový, gastr. populifolia, Weissespenspinner, ovocný, g. quereifolia, Eichblattspinner, březový, g. betulifolia, Birkenblattspinner, švestkový, g. pruni, Pflaumenspinner, trávový, g. potatoria, der Grasvogel, jetelový, g. trifolii, Wiesenklee- Spinner, pryžcový, g. castrensis, Wolfsmilch- Spinner, Km. 1876. 614., 599., Brna. IV. 412 , 415., 429., Kk. Br. 148—157., Šír Br., Zl. klasy 1855., Odb. path. III. 931., piniový, cnethocampa pityocampa, der Pinienproces- sionsspinner, Brm. IV. 429., Odb. path. III. 391., tažný. Schd II. 516., KP. III. 315., 316.

17099   Bourec Svazek: 9 Strana: 0017
Bourec. Vz Exl. 79.

17100   Bourek Svazek: 5 Strana: 1043
Bourek, rka, m., Burek, samota u Budě- jovic.

17101   Bourgeoisie Svazek: 7 Strana: 1201
Bourgeoisie (buržoazí), fr. = měšťanstvo.

17102   Bourgeoisie Svazek: 8 Strana: 0022
Bourgeoisie (buržoazí, ťr.) = měšťanstvo, třída měšťanská. Cf. Ott. IV. 499.

17103   Bournonit Svazek: 5 Strana: 1043
Bournonit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 215., Schd. II. 58.

17104   Bouroplodný Svazek: 5 Strana: 1044
Bouroplodný mrak. Dk. Aesth. 427.

17105   Bourovec Svazek: 1 Strana: 0086
Bourovec = Bourec.

17106   Bourovec Svazek: 9 Strana: 0017
Bourovec, vce, m., gastropacha, Glucke, motýl. B. běloskvrnný, borový, březový, cesmínový, dubový, hlohový, jetelový, ko- rový, ostružníkový, osykový, ovocný, prstén- čitý, pryšcový, švestkový, topolový, trá- vový atd. Vz Stein. 74. -76., Exl. 98. —103.

17107   Bourový Svazek: 5 Strana: 1044
Bourový, von Filetseide. Cf Boura.

17108   Bouř Svazek: 1 Strana: 0085
Bouř, lépe: bouře. Jg.

17109   Bouř Svazek: 10 Strana: 0022
Bouř, e, f. Vzplanul hněvem jako b. (bouřka). Zr. Let IV. 37.

17110   Bouře Svazek: 1 Strana: 0085
Bouře, e, bouřka, y, f.; strč. buřa, búřa, burja; za stara i krupobití. Koř.: bur. Vz více v Mz. I, 22. — B., bouřlivé povětří, bouřka (s bleskem a hromem), chomol, Sturm, Unge- witter. B. veliká, hrozná, lítá, mořská. Jg. B. se strhla. I)., Kom. Minu búřa. Rkk. 54. Bouři na moři metánu býti. Troj. Byla B. po všem moři. Troj. B. se zdvihla. Pešin. Bouři na moři učiniti. V. B. se přehání. D., Šp. Po bouři bývá jasno a po jasnu mračno. Č. B. se žene, valí. B. vzdálená rachotí. Pt. B. větrův. V. Včera byla hrozná bouře. Us. Kam se první bouřka honí, všecky ostatní táhnou po ni. Er. P. 53. Kam se nese první bouřka, tam ostatni za ni táhnou. Vz Hospo- dářský. Lb. — B. = hluk, Lärm. Bouřku stropiti. D. — B. politická = nepokoj, zbou- ření, pozdvižení, vzpoura, sběh, Unruhe, Auf- ruhr. V Čechách bouře domácí a války po- vstaly. V. Bouři, bouřku v lidu tropiti, stropiti, V., b. svolávati, vzbuditi, dělati, páchati, na- strojiti, činiti, ztišiti, spokojiti. D., Jg. — B. = násilí, moc, síla, prudkosť, bouřlivosť, Unge- stüm, Hitze, Heftigkeit. B. náruživosti, srdce. Jg. Srdce bouří náruživostí zmítané. Nt.

17111   Bouře Svazek: 5 Strana: 1043
Bouře. Vz o bouřích KP. IL 204., 206., III. 362., S. N., Šrc. 124.—126., Stč. Zem. 660., Kram. Slov. 43. B. = výjev povětrný výbuchem elektřiny vzduchové učiněný. Blř. B-ka lokalní, magnetická, elektrická. Schd. I. 175., 177., Stč. Zem. 662., 675. B. rovno- denní, Aequinoktialstürme, b. s deštěm, der Gewitterregen. Sl. les. B táhla jen zde onde, war nur strichweise; Při bouři na moři srdce se pokoří. Cf. Qui nescit orare, eat ad mare. Dch. B· živlů, Vrch., Tk. Č. 1. Věků divá bouř. Vrch. Búře temná, tohoto světa, vá- lečná. Št. Kn. š. 91., 130., 224. Bouře mořská se strhla, upokojila, je zahnala. Ler. Je jako bouřka (jako koš; o těhotné ženě). U Kr. Hrad. Kšť. Po veliké búři jasno činíš. BO. Jak zažehnávají na mor. Valašsku bouřky? Vz Brt. L. N. I. 219. Pověry o bouřkách vz v Mus. 1853. 490. Proti bouřce lopatu a pometlo na hnůj křížem položiti. Na Val. Vck. B-ky v druhé polovici září přinášejí mnoho větrů. Tč Jsou-li bouřky ještě v mě- síci září, bývá v zimě mnoho sněhu. Mus. 1854. 539. Když krávy střečkují, bude b-ka. Na Zlínsku. Brt. Při dobrém času na bouři pamatuj. Bž., Lpř. — B. = zboření etc. Žá- dají navrácení škody, kterouž jsú v té bouřce vzali. NB. Tč. 110. Bouře náboženské Anth. I. 3. vyd. IV. O to byla veliká b-ka mezi dvořany. Let. 12. Popadše zbraně ztropili v městě bouřku; B-ku spokojiti; Shlukše se zdvihli b-ku. V. B-ku snadno učiniti, ale nesnadno spokojiti. Plác. — B. = moc atd. Bouř tajemných přání. Hdk. — B. = vysoký klobouk, cylindr. Us. Cf. Mračno. — B. = kroupy s krví smíšené a uvařené, polívka jitrnicová, jelítková. U Zábřehu, Olomouce a j. Kčk., Sd. — B., y, m. = hlupák, trouba. U Něm. Brodu. Brnt.

17112   Bouře Svazek: 7 Strana: 1201
Bouře. Cf Zbrt. 283., Mách. 63., 173.

17113   Bouře Svazek: 8 Strana: 0535
Bouře. Po bouři se nebe vyjasňuje. Hudc. 69.

17114   Bouře Svazek: 10 Strana: 0022
Bouře. Bouřky v úplňku měsíce zname- nají déšť dalece. Ott. Kal. 1904. O bouřkách vz Čes. 1. XII. 453.

17115   Bouření Svazek: 1 Strana: 0085
Bouření, n. B.-se větrův, moře, lidu. Us. Vz Bouře.

17116   Bouřenosný Svazek: 5 Strana: 1043
Bouřenosný, cayloyoc, sturmtragend. Lpř. Slov. I. 16.

17117   Bouřený Svazek: 1 Strana: 0086
Bouřený (bouřen, a, o) = gestört, stür- misch, Bewegt, im Aufruhr. — čím. Moře větrem Bouřené. Jg. — kdy (v čem): ve spaní. Us. — Lid B. Jg.

17118   Bouřeplný boj Svazek: 10 Strana: 0560
Bouřeplný boj. Škod. II. 2 II. 165.

17119   Bouřeplodný Svazek: 10 Strana: 0560
Bouřeplodný Zefyr. Škod. II2. II. 214.

17120   Bouřerodý Svazek: 5 Strana: 1043
Bouřerodý, sturmgeboren. Dch.

17121   Bouřevládce Svazek: 5 Strana: 1043
Bouřevládce, e, m., der Sturmbändiger. Dch.

17122   Bouřicí Svazek: 1 Strana: 0086
Bouřicí zvon, Sturmglocke. D.

17123   Bouřící Svazek: 5 Strana: 1043
Bouřící ňádra. Vz Bouřiti. Vrch.

17124   Bouřidlo Svazek: 1 Strana: 0086
Bouřidlo, buřidlo, a, n.; 2. řepa (v břiše bouřící, žertem). Us.

17125   Bouřil Svazek: 1 Strana: 0086
Bouřil, a, m., Lärmer. Us.

17126   Bouřil Svazek: 5 Strana: 1043
Bouřil, a, m., der Tumultuant. Dch. — B., samota u Ml. Vožice.

17127   Bouřilka Svazek: 5 Strana: 1043
Bouřilka, y, f., die Lärmerin, Stürmerin. Šm.. — B., samota a hospoda u Ml. Vožice.

17128   Bouřiti Svazek: 1 Strana: 0086
Bouřiti, řím, 3. pl. bouři, buř, ře (íc), il, en, ení; bouřívati = nepokojiti, bouřlivé činiti, stürmisch, ungestüm machen, Beun- ruhigen; rotiti, aufwiegeln; aufbringen, er- zürnen; hluk činiti, buráceti, poltern, stürmen, lärmen, rumpeln; zdvíhati se, nepokojiti se, stürmen, Brausen; řáditi, dováděti, hýřiti, blázniti, schwärmen. Jg. — abs. Bouří vítr, vichřice, náruživosť, Us., mlýn (hřmotí). Vys. Bouří (hřmí). Přestalo bouřiti. D. — co, koho., Vitr bouří vody. Us. B. lid. V. — se, koho na koho : poddané na pány. Us. - (co) kde. Žluč ve mně bouříš. Us. Každou noc v tom domě něco bouří. Us. — kudy. Vietr buřie přes vlasti. Rkk. 15. — se, koho čím: lidi povykem. Us. Strachem se Bouřiti. V. — se, koho z čeho: ze spaní. D., Let. 350. — se, koho proti komu: L., Us., Br.; proti vrahům B. Rkk. 10. -- na co: na dům (tlouci). Us. — kam: u vrahy. Rkk. 13. — se. Moře, lid, vítr, krev, žluč, člověk, mladé pivo se Bouří. V., Us. — se bez čeho : Bez příčiny. Us. — se čím. Moře vlnami se bouří. Kom. — se o něco. Když člověk ne o všecko se bouří. Br. — Troj.

17129   Bouřiti Svazek: 5 Strana: 1043
Bouřiti. Mkl. Etym. 24. — koho. Protož ptáčka napomíná, aby pokoje nebouřil. V. — kde. Duch v něm bouřil. Vrch. B-lo se v něm srdce, žluč. Sá. B-lo to v něm. Šbr. V hlavě to bouří. Hrts. Židé se b-li v Je- rusalemě. Har. I. 147. — kudy kdy. Tisíc ozvěn bouří lahodně po stráních vlahou nocí. Kká. K sl. j. 58. — oč. O tu se mnoho b-li v Praze. Let. 19. — proti čemu. Všecky proti bratřím b-li a pozdvihovali. Čr. — jak. Hluk bouřil stále. Vrch. Moře z dna se bouří. Nrd. — se. Kráva, jalovice se nám bouří (běhá se, chce k býku), povedeme ji k býku. Us u Kr. Hrad. Hrš.

17130   Bouřiti n Svazek: 9 Strana: 0428
Bouřiti na robotu = buditi. Hoš. 165.

17131   Bouřiti oč Svazek: 9 Strana: 0017
Bouřiti oč = bouřlvě jednati. Oč tedy bouři? Kom. Ohláš. 111. — koho = ze sna buditi. U Polné. Hoš.

17132   Bouřivě Svazek: 1 Strana: 0086
Bouřivě, bouřlivě, nepokojně, stürmisch, unruhig. V., Kom.

17133   Bouřivě Svazek: 5 Strana: 1043
Bouřivě. — . probíhati, pronikati. Lpŕ. Slov. I. 48. Ňádra bouřlivě se dmou. Čch. Bs. 77.

17134   Bouřivosť Svazek: 1 Strana: 0086
Bouřivosť, bouřlivosť, i, f., nepokojnosť, hřmotnosť, Ungestüm. B. srdce, náruživosti, Kat.

17135   Bouřivý Svazek: 5 Strana: 1043
Bouřivý. Mikl. Etym. 24. — Bouřlivý proud, die Sturmfluth, koutek, der Wetter- winkel. Dch. Ej prijde dáždík búrlivý, azda mi ho zobudí. Koll. Zp. I. 186. B, kvašení, stürmische Gährung. Sl. les. — B. = ne- klidný, prudký, B. pochvala, der Beifallsturm, povaha, turbulenter Charakter, naléhání, Dch., vlna, Čch. Bs. 66., smích, Vrch., políbení, touha, Šml. I. 8., 18., hněv, Osv. I. 269., výstup, souhlas, jásot, život vésti, schůze, sněm. Us. Pdl. — Pozn. V těchto příkladech jest všude bouřlivý.

17136   Bouřivý, V., bouřlivý Svazek: 1 Strana: 0086
Bouřivý, V., bouřlivý, V. = nepokojný, zevřelý, stürmisch, ungestüm. B. moře, Jel., V., voda, Háj., vitr, Br., povětří, čas, V., mračno. D. — B., který se bouří, nepokojný, unruhig, ungestüm, aufrührerisch. B. člověk, Ros., obec, V., Buřiči, Kom., měšťané, Jel., lid cizí. Háj. — B. kůň, ungestüm. Cyr. - B., co k pobuřování jiných slouží. B. kázaní činiti. V. — B. slova = neklidná, prudká, heftige, polternde Reden. CtiB. — Jg.

17137   Bouřivzdorný Svazek: 7 Strana: 1201
Bouřivzdorný, dem Sturm trotzend. B. brejle. Ott. II 629.

17138   Bouřka Svazek: 1 Strana: 0086
Bouřka, vz Bouře.

17139   Bouřka Svazek: 7 Strana: 1201
Bouřka. Pověry o b. na Mor. Vz Mtc. XVI. 83.

17140   Bouřka Svazek: 9 Strana: 0017
Bouřka. Síru pak palte svěcenou při velkých bouřkách pod komínem. Když táhla veliká b., rozdělávali předkové naši velký oheň uprostřed světnice z dubových polen a otvírali okna i dvéře dokořán, aby hro- movládce Kralomoc hned kouř z něho spa- třil a vida, že v stavení tom jest ctén, do něho nepral. Sá. Kant. 33. Znamení blížící se bouřky, vz Šeb. 227. Lidové podání o bouřce. Vz Mus. ol. 1897. 153. Pověry na Hořicku ? bouřce se táhnoucí. Vz Hoř. 114., Čes. 1. IX. 254. — B. = nesnáz. To není b. ve sklenici vodv. Šml. IV. 134. — B. = vzpoura. Poněvadž lid vždy prý na bouři stál (k bouři byl hotov). Pal. Děj. V. 1. 239.

17141   Bouřka Svazek: 9 Strana: 0428
Bouřka v lidovém podání. Vz Mus. ol. 1897. 153.

17142   Bouřka Svazek: 10 Strana: 0022
Bouřka. Vz Hřměti.

17143   Bouřkolibý Svazek: 10 Strana: 0022
Bouřkolibý Zeus. Msn. 11. 7., 23., Od. 103., 246.

17144   Bouřkový Svazek: 5 Strana: 1043
Bouřkový, Sturm-, Gewitter-. B. mračno. Kv. 1870., 316., NA. V. 326.

17145   Bouřliváček Svazek: 1 Strana: 0086
Bouřliváček, čka, m., Sturmvogel. Plk.

17146   Bouřliváček, čka Svazek: 10 Strana: 0022
Bouřliváček, čka, m. = předzvěstitel bouří. Nár. list. 1902. Vz násl.

17147   Bouřlivák Svazek: 5 Strana: 1043
Bouřlivák, a, m. = bouřliváček. Dch.

17148   Bouřlivák Svazek: 10 Strana: 0022
Bouřlivák, u, m. = bouřlivý vítr. Čes. 1 XII. 455.

17149   Bouřlivák Svazek: 10 Strana: 0022
Bouřlivák, a, m. = pták věstící bouři. Vz předcház. Tbz. V. 5. 97.

17150   Bouřlivě Svazek: 1 Strana: 0086
Bouřlivě, bouřlivosť, vz Bouřivě, Bouři- vosť. Bouřlivec, vce, m. = buřič.

17151   Bouřlivec Svazek: 10 Strana: 0022
Bouřlivec, vce, m. Jrsk. III. 348.

17152   Bouřlivosť Svazek: 8 Strana: 0022
Bouřlivosť. Pak hlasu utajila b. Vrch. Rol. L—VI. 79.

17153   Bouřlivý Svazek: 1 Strana: 0086
Bouřlivý. B. počasí, vítr, noc, moře (stálá vlastnosť); shromáždění (také — od- Bojný). Nt. Vz Bouřivý.

17154   Bouřlivý Svazek: 9 Strana: 0017
Bouřlivý. Večer byl b. radostným ne- pokojem duše. Pal. Záp. I. 119.

17155   Bouřně Svazek: 5 Strana: 1043
Bouřně = bouřivě. Kká. K sl. j. 179.

17156   Bouřný Svazek: 1 Strana: 0086
Bouřný = Bouřlivý. Č.

17157   Bouřný Svazek: 5 Strana: 1044
Bouřný. — B. racek, larus caaus, die Sturmmöve, Sl. les., cit, Kká. K sl. j. 159., let, Hdk., vřava, řeka, Vrch., vír, Mcha., proud, vichřice. Osv. I. 378., VI. 598.

17158   Bouřný Svazek: 8 Strana: 0022
Bouřný. B. gradient = značný až i přes 5 mm. měřící. Sté. P. př. 92.

17159   Bouska Svazek: 5 Strana: 1044
Bouska, y, f., samota u Mníška.

17160   Bousla Svazek: 9 Strana: 0428
Bousla, y, t = Bohuslava. Mtc. 1901. 312.

17161   Bouslav Svazek: 5 Strana: 1044
Bouslav, ě (i), f., vsi v Boleslavsku a Litoměř. Vz Blk. Kfsk. 531., 865.

17162   Bouslav Svazek: 7 Strana: 1201
Bouslav, a, m., vz Boslav (2. dod).

17163   Bouslavice Svazek: 5 Strana: 1044
Bouslavice, Wojslawitz, ves u Votic. Ty máš hlavu jako Bouslavice (velikou). U Kvasin.

17164   Bousnice Svazek: 5 Strana: 1044
Bousnice, Bausuitz, ves u Trutnova.

17165   Bousodov Svazek: 5 Strana: 1044
Bousodov, a, m, ves v Litoměř. Vz Blk. Kfsk. 863.

17166   Bousov Svazek: 1 Strana: 0086
Bousov, a, m., město v Boleslavsku, Bautzen, (také: Bohusov). B. hořeni, dolení. Jg. — Bousovan, a, m. — Bousovský.

17167   Bousov Svazek: 5 Strana: 1044
Bousov, a, m., Bausow, ves u Ronova v Čásl.; B. Dolní a Hořejní, Unter-, Ober- Bautzen, mě. a ves u Sobotky. Vz Blk. Kfsk. 1287., Sdl. Hrd. I. 179., II. 146. Dolní Bousov jest od starodávna chlupatý. Vz Sbtk. Krat. h. 15.

17168   Bouša Svazek: 7 Strana: 1201
Bouša, e, m., nadávka. Čce. Tkč.

17169   Bouša Svazek: 8 Strana: 0022
Bouša, dle Bača, Bouše, os. jm., z Bole- slav. Vz Kbrl. Sp. 11.

17170   Bouše Svazek: 7 Strana: 1201
Bouše, e, m. = Bohuše. Mus 1889. 162.

17171   Boušek Svazek: 5 Strana: 1044
Boušek, ška, m. B. Petr a Václ. Vz Blk. Kfsk. 1287.

17172   Boušice Svazek: 5 Strana: 1044
Boušice, dle Budějovice, Bauschitz, vsi u Jaroměře, u Benešova (Bohoušice).

17173   Bouška Svazek: 10 Strana: 0022
Bouška Sig., kněz, básník a překlad. Vz Fis. Písm. 713.

17174   Boušov Svazek: 5 Strana: 1044
Boušov, a, m., Bauschov, ves u Blovic.

17175   Boušov Svazek: 9 Strana: 0017
Boušov, a, m., vrch na Slansku. Slan. 2.

17176   Boušovice Svazek: 5 Strana: 1044
Boušovice, dle Budějovice, Bauschowitz, ves u Terezína. Tf. Odp. 223.

17177   Bouteille Svazek: 1 Strana: 0086
Bouteille, fr. (Butelj), láhev. Rk.

17178   Bouts-rimés Svazek: 5 Strana: 1044
Bouts-rimés, vz Uložený.

17179   Bouvka Svazek: 5 Strana: 1042
Bouvka, y, f. = bucka, míč. Mor. Lpř., Sd.

17180   Bouzov Svazek: 5 Strana: 1044
Bouzov, a, m., Busau, městečko u Mo- helnice.

17181   Bova Svazek: 5 Strana: 1044
Bova, y, f.= veliká a tučná žena, ein grosses, feistes Weib. Slov. (Gemer.). Šd.

17182   Bovíčka Svazek: 5 Strana: 1044
Bovíčka, y, m., os. jm. Žer. Záp. I. 19.

17183   Bovilly Svazek: 1 Strana: 0086
Bovilly, gt. -vill, pl., f., me. v Latiu.

17184   Bovlan Svazek: 10 Strana: 0022
Bovlan, u, m. = vytrasená a pohúžvaná viazanica slámy (vytřesená a svázaná otep slámy). Sbor. slov. VII. 110.

17185   Bovýčeti Svazek: 1 Strana: 0086
Bovýčeti = bučeti, Brüllen. Ben., Troj.

17186   Bóvyžehnaj Svazek: 9 Strana: 0428
Bóvyžehnaj = Bóh vy (vás) žehnaj. Gb. Slov. 88.

17187   Bowle Svazek: 5 Strana: 1044
Bowle (bohl), u, m., angl. = číše, šálek, Napf, Schale.

17188   Boxerova Svazek: 5 Strana: 1044
Boxerova patrona. KP. IV. 49i.

17189   Boxeř Svazek: 10 Strana: 0022
Boxeř, e, m., druh psů.

17190   Boxiře Svazek: 8 Strana: 0022
Boxiře zaháněná troubením. Vz Zbrt. Pov. 119. Znamení, z nichž lze souditi, že bude b. Vz Duť. 245. ltamrí bouřku přitahuje jiných devět. Duť. 363. Je-li bouřka před Juřím, bude ještě zima; Časné búření (bouřky) — pozdní hlad (bude úroda); Je-li bouřka ráno, bude i večer (vrátí se). Vek. Val. 1.162., 164. Zámky z oblakov sú nastavené — bude búrka. Slov.; Když osel jest lenivý, budě burka. Slez. Nov. Př. 445.

17191   Boxovač Svazek: 8 Strana: 0022
Boxovač, e, m., Boxer, m. Sterz. I. 406.

17192   Boxování Svazek: 7 Strana: 1201
Boxování, n., das Boxen. Vz Ott. IV. 514.

17193   Boxovati Svazek: 8 Strana: 0022
Boxovati, boxen. Sterz. I. 406.

17194   Boycottování Svazek: 7 Strana: 1201
Boycottování, n. = vzdorné jednání na- proti nenáviděným irským statkářům nebo správcům a výběrčím jejich. Vz Ott. IV. 515.

17195   Boz Svazek: 8 Strana: 0022
Boz, a, m., míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 179.

17196   Bozati Svazek: 1 Strana: 0086
Bozati, na Slov. = líbati, küssen, užívá se ho jen ve sprosté frasi: Bozaj ma v riť. Rybay.

17197   Bozati Svazek: 5 Strana: 1044
Bozati = lízati, lecken; bozkati. Slov. Ssk Mor. Brt.

17198   Bozděch Svazek: 5 Strana: 1044
Bozděch, a, m. MDr. Gust. B., zemský školní inspektor a gymnas. ředitel v Budě- jovicích, nar. 16/919. B. Eman., spisov., nar. 1841. Vz Tf. H. 1. 138

17199   Bozděch Svazek: 7 Strana: 1201
Bozděch Em. Cf. Ott. IV. 518., Pyp. K. II. 422.

17200   Bozděch Svazek: 9 Strana: 0017
Bozděch Em. Vz Jub. IV.

17201   Bozděch Svazek: 10 Strana: 0022
Bozděch Eman. Sr. Věst. X. 205.

17202   Bozděch Svazek: 10 Strana: 0560
Bozděch Em. Sr. Máj. III. 347.

17203   Bozdiře Svazek: 5 Strana: 1044
Bozdiře, pl., Wostirschen, ves u Horšova Týna. PL.

17204   Bozdíše Svazek: 5 Strana: 1044
Bozdíše, ves v Plzeňsku. Blk. Kfsk. 331.

17205   Bozeň Svazek: 5 Strana: 1044
Bozeň, zně, f., Bosein, samota u Vlašimě; hájovna u Ml. Vožice.

17206   Bożen Svazek: 5 Strana: 1044
Bożen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

17207   Bozen Svazek: 8 Strana: 0022
Bozen, a, m., os. jm. u Kosmy.

17208   Bozensko Svazek: 5 Strana: 1044
Bozensko, a, n. B. leželo na levém břehu Vltavy. Pal. Děj. II. 2. 398., Tk. I. 603.

17209   Bozensko Svazek: 9 Strana: 0017
Bozensko, a, n. = župa na levém břehu Vltavy. V ní: Příbram, Milín, Březnice, Blatná, Lnáře atd. Pal. Děj. I 2. 243.

17210   Bozenský Svazek: 5 Strana: 1044
Bozenský. B. župa v Čech. zahrnovala Příbram, Březnici, Sedlici, Orlík. Vz S. N.

17211   Bozk Svazek: 5 Strana: 1044
Bozk, u, m. = bosk. Slov.

17212   Bozkati Svazek: 1 Strana: 0086
Bozkati, vz Boskati.

17213   Bozkorka Svazek: 5 Strana: 1044
Bozkorka, oprav v: bozorka.

17214   Bozkorka, y Svazek: 1 Strana: 0086
Bozkorka, y, f., čarodějnice, Hexe. Č.

17215   Bozkosť Svazek: 5 Strana: 1044
Bozkosť = božství. Ssk.

17216   Bozkov Svazek: 5 Strana: 1044
Bozkov, a, m. Z B-va Matěj. Tk. V. 203.

17217   Bozkov Svazek: 8 Strana: 0022
Bozkov, a, m., míst. jm., od Božka (IJohu- slava). Dle lidové etym. od: božský kov. Cern. Př. 30.

17218   Bozký Svazek: 5 Strana: 1044
Bozký, vz Božský.

17219   Bozna Svazek: 1 Strana: 0102
Bozna, y, f., místo nad břehem rybníka. Jg.

17220   Bozňák Svazek: 1 Strana: 0086
Bozňák atd., vz Bosňák.

17221   Bozokut Svazek: 9 Strana: 0428
Bozokut, u, m. — šestihran? šestistěn? Gb. Slov. 88.

17222   Bozonie Svazek: 5 Strana: 1044
Bozonie, e, f. = Prešpurk. GP.

17223   Bozonie Svazek: 10 Strana: 0022
Bozonie, e, f., z lat. Posonium, Prešpurk. Pel. II.

17224   Bozorák Svazek: 5 Strana: 1044
Bozorák, a, m. = bosorák. Sl. let. I. 91.

17225   Bozorka Svazek: 5 Strana: 1044
Bozorka, y, f. = bosorka. Slov.

17226   Bozslibnosť Svazek: 5 Strana: 0985
Bozslibnosť, i, f., die Gelübdelosigkeit. Srn.

17227   Boztěchov Svazek: 5 Strana: 1044
Boztěchov, a, m. B. Nový, B. Starý, Neu-, Alt-Bostiechau, vsi u Jindř. Hradce. PL. Vz Blk. Kfsk. 850., Sdl. Hrd. IV. 368.

17228   Boztví Svazek: 5 Strana: 1044
Boztví, v z Božství.

17229   Bozvrška Svazek: 5 Strana: 0988
Bozvrška, y, f. = dobronika, medovník, doubravník, inelittis, das Immenblatt, rostl. Slb. 332. — U Rožnova = rozrazil polní, veronica agrestis. Bayer. Vz Bezvršník.

17230   Bôžä Svazek: 5 Strana: 1044
Bôžä, ata, n., ein armer Mensch. Slov. Ssk. Cf. Božata.

17231   Boža Svazek: 7 Strana: 1201
Boža, vz Bohumil (2. dod).

17232   Boža Vůla Svazek: 8 Strana: 0022
Boža Vůla, potok a trať ve Frýdecku. Vest, opav. 1893. 6.

17233   Božan Svazek: 1 Strana: 0086
Božan, a, m. = datel. Us,

17234   Božan Svazek: 5 Strana: 1044
Božan, a, m. B. J. Jos. 1719. Vz Jg. H. 1. 537., Jir. Ruk. I. 94.

17235   Božan Svazek: 7 Strana: 1201
Božan Jan Jos. Vz Mus. 1891. 101., Srb. 57.

17236   Božan Svazek: 9 Strana: 0017
Božan Jan Jos., farář v XVIII. stol., vydal kancional. Vz Vlč. Lit. II. 1. 126.

17237   Božanov Svazek: 5 Strana: 1044
Božanov, a, m., Barzdorf, ves u Brou- mova. Tk. I. 419.

17238   Božata Svazek: 5 Strana: 1044
Božata, Božeta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. — B., pl., n. = bůžata. Slov. Vz Bůže. Té dobré bôžata medzi ľud sstúpily. Slov. Zatur.

17239   Božata Svazek: 7 Strana: 1201
Božata, y, m., vz Bohumil (2. dod.).

17240   Božátko Svazek: 1 Strana: 0086
Božátko, vz Bůže.

17241   Božátko Svazek: 5 Strana: 1044
Božátko, a, n. = ubožátko. Brt. D. 200.

17242   Božba Svazek: 5 Strana: 1044
Božba, y, f = božení se, dovolávání-se Boha (za svědka). Mz. Mkl.

17243   Božce Svazek: 5 Strana: 1044
Božce, pl.. Božete, ves u Týnce nad Labem. Sdl. Hrd. I. 99., II. 145.

17244   Božcovník Svazek: 5 Strana: 1044
Božcovník, u, m., asperula arvensis, rostl. Let Mtc. S. VIII. 1. 28.

17245   Božcový Svazek: 1 Strana: 0086
Božcový. B. koření či hlizní koření. Čern. Waldmeister, GeissBlatt.

17246   Božcový Svazek: 10 Strana: 0022
Božcový (psotníkový) záchvat, insultus eclampticus. Ktt.

17247   Bóže Svazek: 5 Strana: 1044
Bóže, genium. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Bôžä.

17248   Bože Svazek: 7 Strana: 1201
Bože = bos' je, bo jsi je, nebo jsi. Mor. Brt. Dt. 236.

17249   Božec Svazek: 1 Strana: 0086
Božec, žce, m., psotnik. Vz Psotnik. Na Božec stonati. Kom. B. dítě napadl. Čern. B. ho potrhal. Sych. — B., bůžek, modla. Kat.

17250   Božec Svazek: 5 Strana: 1044
Božec = psotník. Vz Slov. zdrav. 37. Kouká, jakoby očima jeho b. pohrával (zma- teně, na všecky strany, kroutí jimi). Světz. 1864. 583 B. ji napadl. Břez. 161. B. naň připadl. Nekr. fratrum. 247. — B. = zaříkač, zaklínač nemocí, pomáhač od kouzel a čarů a kdo hádá, kdo co ukradl. Mor. Kld., Vck. Vz Brt. Mtc. 1880. 8., L. N. I. 199.

17251   Božec Svazek: 7 Strana: 1202
Božec děti, eclampsia infantum, omladnic, e. puerperarum, rodiček, e. parturientium, těhotných, e. gravidarum, z otravy olovem, e. sarurnina. Ktt. exc. Zaříkání božce. Vz Zbrt. 249 , 250 , 282.

17252   Božec Svazek: 8 Strana: 0022
Božec. Cf. Zbrt, Pov. 62. B., eclampsie, všeobecné křeče spojené s bezvědomím. Vz Ott, VIII. 468. a.

17253   Božec Svazek: 9 Strana: 0017
Božec, žce, m. = bůh, modla. Vz Ž. pod. Pat. 150.

17254   Božec Svazek: 10 Strana: 0022
Božec = padoucnice. Slov.

17255   Božecký Svazek: 5 Strana: 1044
Božecký Václ. Vz Blk. Kfsk. 1287.

17256   Božedrevina Svazek: 5 Strana: 1044
Božedrevina, y, f., cf. násl. Zazpievaj, kohútku, na b-ne: čo mi má Pánboh dať, už ma to neminie. Koll. Zp. I. 153.

17257   Božedrevina Svazek: 8 Strana: 0535
Božedrevina = božie, drevce, artemisia abrotanum. Sbor. slov. I. 71.

17258   Božedrieva Svazek: 5 Strana: 1044
Božedrieva, abrotanum; i jiný ještě keř. Slov. Chlpk. Sp. 204.

17259   Božehrobci Svazek: 7 Strana: 1202
Božehrobci, řád. Bor, Děj. dioec. 156.

17260   Božech Svazek: 5 Strana: 1044
Božech, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

17261   Božech Svazek: 7 Strana: 1202
Božech, a, m., vz Bohumil (2. dod.)

17262   Božechna Svazek: 5 Strana: 1044
Božechna, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

17263   Božechna Svazek: 7 Strana: 1202
Božechna, y, f., vz Blažena, (2. dod.).

17264   Božechraň Svazek: 10 Strana: 0560
Božechraň. Brt. Sl. 22.

17265   Božej Svazek: 5 Strana: 1044
Božej, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118., Dal. 92., 96.—98., Tk. I. 45., 107.

17266   Božej Svazek: 7 Strana: 1202
Božej, e, m., vz Bohumil (2. dod.).

17267   Božej Svazek: 8 Strana: 0022
Božej, e, m., os. jm. u Kosmy.

17268   Božejník Svazek: 10 Strana: 0022
Božejník, a, m., juratus. Jir. H. Prove. 18.

17269   Božejov Svazek: 5 Strana: 1044
Božejov, a, m., městečko v Pelhřimovsku. Arch. III. 499., S. N., Tk. IV. 723., Blk. Kfsk. 1287., Sdl. Hrd. III. 157., IV. 368.

17270   Božejovice Svazek: 5 Strana: 1044
Božejovice, dle Budějovice, Bažejovice, ves u Jistebnice; Boschowitz, ves u Písku; Božowitz, dvůr u Vodňan. Cf. Tk. IV. 723., Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 1222., Sdl. Hrd. II. 45., IV. 368.

17271   Božek Svazek: 5 Strana: 1044
Božek, žka, m., der Andächtler. Šm. — B., os. jm. Šd., Pal. Rdh I. 118.

17272   Bóžek Svazek: 5 Strana: 1044
Bóžek, žka, m., deus, bůžek. Ž. wit. 46. 10.

17273   Božek Svazek: 7 Strana: 1202
Božek, žka, m., vz Bohumil (2. dod.). — B. Jos., čes. mechanik. Vz Ott. IV. 521.

17274   Božek Svazek: 8 Strana: 0023
Božek, žka, m., os. im., z Bohuslav. Cern. Př. 26.

17275   Božekať Svazek: 10 Strana: 0022
Božekať = Bohem se dokládati. Val Čes. 1. XIII. 372.

17276   Božekati Svazek: 1 Strana: 0086
Božekati, ächzen. Koll.

17277   Božekati Svazek: 5 Strana: 1044
Božekati = naříkati, říkati: Bože. Slov. A tak b-ká, že by aj ten kameň slzy za- lialy. Mt. S. I. 63. B-ká od rána do noci. Sb. sl. ps. 104.

17278   Božekovati Svazek: 8 Strana: 0023
Božekovati, vz Božekati. List. fil. 1895. 464.

17279   Boželze Svazek: 5 Strana: 1044
Boželze, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

17280   Božen Svazek: 7 Strana: 1202
Božen, a, m., vz Bohumil (2. dod.).

17281   Božena Svazek: 1 Strana: 0086
Božena, Boženka, y, f.

17282   Božena Svazek: 5 Strana: 1044
Božena, y, f., Beatrix. Pal. Děj. L 2. 218 B. Kněžna, †1052. Dal. 70., 71.

17283   Božena Svazek: 7 Strana: 1202
Božena, y, f., vz Blažena (2. dod.).

17284   Božena Svazek: 10 Strana: 0022
Božena, y, f. = studánka u Peruce. Čch. Kv. 220. — B., jméno. Popěvek: Božena za- padla do sena. Božena ma křivé kolena. Slez. Vyhl. II. 255.

17285   Boženec Svazek: 9 Strana: 0017
Boženec, ence, m., mysticus. XV. stol. Mus. 1899. 507.

17286   Boženi Svazek: 5 Strana: 1044
Boženi, n. = přísaha. Slov. Pokr. Pot. I. 348.

17287   Boženický Svazek: 5 Strana: 1044
Boženický, = porotní, Geschworener-. Slov. Loos., Šm.

17288   Boženictví Svazek: 5 Strana: 1044
Boženictví, u., das Geschwornenamt. Slov. Šm , Loos.

17289   Boženík Svazek: 1 Strana: 0086
Boženík, a, m., na Slov. = přísežný, Geschworne. D.

17290   Boženík Svazek: 5 Strana: 1044
Boženík, také konšel, radní, jurát, der Geschworene (porotce) Rb. B-ci na to pri- sahali. Sl. ps. 260. Čítal Týdenník b-kům a přísežným pilné naslouchajícím. Koll. 1823. Sedával za stolem jako předsedník ostatních 12 b-níků vůkol stola; Městský rychtář měl 12 b-ků čili úředních přísežných osob a po- mocníkův. Koll. IV. 99., 117.

17291   Boženkati Svazek: 9 Strana: 0017
Boženkati = bědovati. Phľd. 1897. 117.

17292   Božepor Svazek: 5 Strana: 1044
Božepor, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

17293   Božeský Svazek: 5 Strana: 1044
Božeský, göttlich. B. bytosti. Slov. Dbš. Úv. 26.

17294   Božeství Svazek: 5 Strana: 1044
Božeství, n. = božství. Kom.

17295   Božestvo Svazek: 5 Strana: 1044
Božestvo, a, n. = božstvo. Slov. Dbš. Úv. 27., 29.

17296   Božešice Svazek: 5 Strana: 1045
Božešice, dle Budějovice, Božeschitz, há- jovna u Dnespek. Cf. Tk. V. 40

17297   Božeta Svazek: 5 Strana: 1045
Božeta, y, m., os. jm. Tk. I. 61.

17298   Božetěch Svazek: 5 Strana: 1045
Božetěch, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118., S. N., Sbn. 119.

17299   Božetěch Svazek: 7 Strana: 1202
Božetěch, a, m, opat kláštera sázav- ského asi 1091.—1096. Vz Ott. IV. 522.

17300   Božetěch Svazek: 8 Strana: 0023
Božetěch, a, m., os. jm. u Kosmy, Deo- carus.

17301   Božetěcha Svazek: 5 Strana: 1045
Božetěcha, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I.118., S. N.

17302   Božetěcha Svazek: 8 Strana: 0023
Božetěcha, y, f., Deocará, os. jm. u Kosmy. Vz Mus. 1894. 117.

17303   Božetělový Svazek: 5 Strana: 1045
Božetělový. B. (božítělový. MP. 126.) průvod, die Frohnleichnahmprocession. Sš. L. 142.

17304   Božetice Svazek: 5 Strana: 1045
Božetice, dle Budějovice, Božetitz, ves u Milevska, dvůr u Kostelce nad Orl. Vz Blk. Kfsk. 151., Sdl. Hrd. II. 34.—35.

17305   Božetín Svazek: 5 Strana: 1045
Božetín, a, m., ves u Sedlce. Vz S. N., Blk. Kfsk. 177., Sdl. Hrd. IV. 356.

17306   Boževládce Svazek: 5 Strana: 1045
Boževládce, e, m., alyioyoę. Lšk. Lpř. překládá: aigidu držící, nosící, bouřenosný, vládce bouřky.

17307   Boží Svazek: 5 Strana: 1045
Boží. B. oheň, Němc., bojovník, Dch., rána (mor), kázeň (božec), Mus. 1863. 27., mor (padoucí nemoc). Bdl., lóno, umučení, rytieř, Výb. II. 3., 6., 7., mučenník, kázání (přikázání), b. slovo kázati. Pass. 14. stol. B. soud (ordalie, vz S. N.), peníz, vz Tk. II. 319., tělo. 1b. 532. B. těla kaple. Tk. III. 643., VI. 27. B. město, strach, timor domini, Ž. wit. 86. 3., 110. 10., pomsta, písmo, řeči, obraz a podobenství, královstvo, bázeň, pře- puštěnie, andělé. Št. Kn. š. 4., 6., 8., 11., 20. Pro Boha božího! Us. Vk. Mam ženu boží (těhotnou); Byl b. (opilý). U Žamb. Dbv. Mor. Brt. D. 200. Už je boží (už spí). Us. Brt. D. 200. Sestra, radím tobě, těch listóv chovaj, božíť jsú a tvoji. Půh. II. 356. Netoliko srdcem, ale i ústy máme boží býti. Št. Kn. š. 111. Kde pak chodíš od božího rána, celý b. den ? Us. Brt. Je na božích cestách, ein Quartalsäufer. Vz Opilý. Brt. Tázán-li kdo, čí je to pole, odpovídá, je-li jeho majetkem: moje a boží. Na Zlinsku. Brt. B. děcko z jeslí. Jl. Jest boží a Mi- chalů (říkají o opilci). Km. II. 327. Od bo- žího rána až do večera k nim mluvil. Sš. Sk. 294. Vyznali pod přísahú na božích mukách; Pro Buoh a matku boží; A nač jest peníz boží dal, že se toho drží. NB. Tč. 72, 258. Jmenovánie božie ješitné (brání jména božího nadarmo). BO. — B. dárek také: člověk k ničemu, hlupec. Každá žena k politování, jíž se takový b. d. bez kvas- nic dostane. Sk. Črty 7. — V botanice B. dřevce = brotan, artemisia abiotanum. Cf. Božídřevec. Dch,., Slb. 421., Sbtk. Rostl. 18., 289., Mllr. 17. Čože je to za zelina božie drevce? čo že je to za šuhajka, čo ma ne- chce? Koll. Zp. I. 153. — B. koláčky = sléz okrouhlolistý, zaječí sléz, syrečky, potáčky, pagáčky, pagačice, malva rotundifolia. Slb. 641., Mllr. 65. — B. nohavičky = stračka, stračička, stračí nožka, kozí bradka, delphi- nium, der Rittersporn. Slb. 669. — B. dar, antinhinum. Vz Hledík. Rt. — B. oko, cre- pis drumondi. Vz Škarda. Rt. — B. lístky, die Marienblätter. U Příbora. Mtl. — B. vlásky = suchopýr. U Ždáře na Mor. Olv.— B. dřevo = svaté dřevo, francouzské dřevo, guajacum officinale, sanctum, das Quajak- holz, Heiliges Holz, Pockenholz. Mllr. 52. — B. milosť = čist, čistec, sideritis, das Fess- perkraut. Vz Mllr. 98. — Jména místní. B. Vráska, vrch u Mníška. Krč. B. Pole a Lesík u Vranovic na Mor. Pk. — B. Voda, Geweihter Brunn, u Libochova. Dch. — B. Dar, Gottesgab, horní mě. u Jáchymova v Chebsku. Vz S. N B. Dům = Nové Hrady. Tk IV. 380., Sdl. Hrd. I. 252. B. Vůle. Sdl. Hrd. III. 114.

17308   Boží Svazek: 7 Strana: 1202
Boží. Vůle b. všecko lomí. Us. Brt. Všecky věci v boží moci. Ib. B. oheň, posel. Cf. Mách. 150., 66. O b. soudech vz Jos. Svátka Obrazy z kultur. dějin čes. II.

17309   Boží Svazek: 8 Strana: 0023
Boží. O tvarech cf. Gb. H. ml. 1.126., List. fil. 1895. 326. Neváží sobě nic prikázanie bo- žieho přestúpiti. Chč. m. s. III. 52. Hneď si boží (hned tě zabiji, jsi syn smrti). Us. Phľd. 1894. B. ve významu ironickém: b. dárek = člo- věk k ničemu. Cf. Kla. Sklad. 61., 66. B. dílo je nám milo; Vuľa b. všecko lomí; Všecky věci v b. moci; Aněla (anděla) božího vem na řbet a p. Mariju pod pažu, tak projdeš celý svět. Mor. Čes. 1. V. 417. — B. tělo. Prší-li na b. tělo, nelze vymísiti těsto, nebo je řídké. Val. Vek. Val. í. 163. — B. hod. Vz NZ. II. 601., IV. 330.—B. peniaz = zá- vdavek. Phľd. 1894. 316. — B. oheň = živý, způsobený třením dřeva o dřevo. Zbrt. Pov. 91.

17310   Boží Svazek: 9 Strana: 0017
Boží O sklonění vz Gb. H. ml. III. 1. 563. nn. B. masc. jako Juří, fem. jako paní a neut. jako znamení. Vz Gb. H. ml. III. I. 315. nn. Dyž na boží tělo za panáčkem vadne tráva, bude pěkná pohoda na seno. Mor. Seb. 224. O příslovích a pořekadlech vz Zát. Pr. 300., 3 »1. B. bojovníci = bojov- níci za Boha. Mus fil. 1899. 94. O božím těle vz Charv. 98. — B. Muž, řezník (osobní jméno). 1511. Arch. XVIII. 522.

17311   Boží Svazek: 9 Strana: 0428
Boží. B. rameno mocné je; Na božie na- rodzenie o blšie (bleší) prevalenie (je den delší). Mus. slov. II. 78., 25.

17312   Boží Svazek: 10 Strana: 0022
Boží. Lehne-li si hospodář na boží hod, lehne mu na poli pšenice. Mtc. 1. 1897. 61. Je-li na boží tělo jasno, bývá dobrý rok. Matka boží kužele složí a svačinu naloží (předlo se přes Matku boží. Ces. 1 XIII. 164. Na b. tělo jaký den, dlouho se potom vrací ten. Ott. Kal. 1904. Na boží-li hroby (na veliký pátek a bílou sobotu) prší, všeho úrodu poruší. Ib. B. tělo ve Slez. Vz Vyhl. II. 51. — B. host — nejsvětější svátosť při zaopatřování nemocných. Bolesl. čes. 1. XII. 88.

17313   Boží Svazek: 10 Strana: 0560
Boží. Za hlas boží majú, v čom sa všetci srovnávajú; Z božej ruky ber vďačne dary i muky. Sb. sl. 84., 86. - Sr. Brt. Sl. 22. — B. tělo. Svěcení zelia. Vz Brt. Čít. 393. — B. matky prsa, hora na Šumavě. Nár. list. 1905. 6. 9.

17314   Boží, božský Svazek: 1 Strana: 0086
Boží, božský, Gottes-, göttlich. B. tělo (svátosť oltářní), pole (hřbitov), muka (Mar- tersaeule), hod, hrob, soud (ordalie), narozeni (vánoce), dárek (člověk hloupý; Tys také boží dárek!), dům (kostel), správa (zpověď), služba n. služby, posel (hrom), milosti (jisté jídlo), peníz (litkup), bič (psotník), ruka (mrtvice), vůle (veliký vřed), slovo (písma svatá), vstoupení, dar (chléb), milosť, pomoc, řízení, milosrdenství, dopuštění. Půjde to snad přece s Boží pomoci. Dejtež, co jest císařovo, císaři a co jest božího, Bohu. (Vz Genitiv partitivní; Co, 6.; Spodobení). Na den Božího křtění, jenž slove hod svíček. T??. 149. B. vstoupení (Himmelfahrt), vzkří- šení. Gl. Každý Boží den. Křičí až B. dopu- štění. Rk. Celý Boží den se vadí. Ml. Je živ o Božím. Těžko nám o Božím býti. Už mu jíti pod Boží muka = žebrati. (Stran těchto přísloví vz také: Žebrota). Č. S boži milostí, pomocí. V. Bude-li vůle boží. Z milosti boži král český. Us. Všecko jde podlé božího řízení. Děj se vůle boží. Us. Naše je myšlení, ale B. působení; Když je nouze největší, bývá pomoc boži nejbližší; Pozdě melou B. kola. Vz ještě: Bůh, Božský.

17315   Božíbyt, u Svazek: 5 Strana: 1045
Božíbyt, u, m., ambrosia, die Ambrosie. B. pomořský, a. maritima. Vz Rstp. 880., Slb. 398.

17316   Božic Svazek: 1 Strana: 0086
Božic, e, m., syn boží, St. skl., Gottes- sohn.

17317   Božic Svazek: 5 Strana: 1045
Božic, Hr. rk. 133., Mkl. Etym. 16.

17318   Božice Svazek: 5 Strana: 1045
Božice, dle Budějovice, Positz, ves u Ja- roslavic na Mor.

17319   Božice Svazek: 8 Strana: 0023
Božice v lekovadle. Vz Zbrt. Pov. 62.

17320   Božický Svazek: 5 Strana: 1045
Božický z Božic. Sdl. Hrd. IV. 116.

17321   Božič Svazek: 5 Strana: 1045
Božič, e, m. = božic. Hrbň. Jsk.

17322   Božíček Svazek: 1 Strana: 0086
Božíček, čka, m., božínek, nka. Ach ty můj milý božičku! Šm. Vz Bůh.

17323   Božíček Svazek: 8 Strana: 0023
Božíček, čka, m. = kdo boží (prosí). Laš. Brt. D. II. 295.

17324   Božičin Svazek: 5 Strana: 1045
Božičin, a, o = božicův. V prostriedku stola vidno b-čin koláč všelijak okrášlený (štědrovečerní koláč, vánočka u pravoslav- ných Srbů). Slov. Č. Čít. I. 77.

17325   Božídar Svazek: 5 Strana: 1045
Božídar, u, m., dvůr u St. Benátek.

17326   Božídopuštění Svazek: 7 Strana: 1202
Božídopuštění, ího, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 88.

17327   Božídřevec Svazek: 5 Strana: 1045
Božídřevec, vce, m., vz Boží dřevce (ku konci). Slb. 421., Šd.

17328   Božiee Svazek: 1 Strana: 0086
Božiee, e, f., na Slov. = světice, Wahr- sagerin.

17329   Božíhodně Svazek: 9 Strana: 0017
Božíhodně vystrojený (jako na boží hod). Tům. MI. 310.

17330   Božíhodní Svazek: 9 Strana: 0017
Božíhodní kabát. Tům. Ml. 76. Sr. Boži- hodový.

17331   Božíhodový Svazek: 1 Strana: 0086
Božíhodový, co se nosí o Boží hod. B. šaty. Us. na Plaště. Prk.

17332   Božíhodový Svazek: 5 Strana: 1045
Božíhodový oděv, Us., ornát, Jrsk., oběd, Nrd., ruce (čisté). Ve Skuhrově. Dhn.

17333   Božíhrobný Svazek: 5 Strana: 1045
Božíhrobný kostel. Sš. Sk. 143.

17334   Bôžik Svazek: 5 Strana: 1045
Bôžik, vz Šetek. Šumia trávniky sloven- ské, zahrajú šumy zvädlých líp a skryté v halúzkach bôžiky zatrepocú krídelkama zelenými nad hlavou užuž mrúcej. Sldk. 198.

17335   Božík Svazek: 5 Strana: 1045
Božík, a, m., osob. jm. 1130. Pal. Děj. L 2. 16., 17., Rdh. I. 118., Tk. I. 124.

17336   Božík Svazek: 7 Strana: 1202
Božík, a, m., vz Bohumil (2. dod.).

17337   Bóžik Svazek: 8 Strana: 0023
Bóžik. Má b-ka vo vačku (má štěstí při kupčení). Novohrad. Phľd. 1896. 252.

17338   Božíkov Svazek: 5 Strana: 1045
Božíkov, a, m., místní jm. Sdl. Hrd. III. 88.

17339   Božilý Svazek: 10 Strana: 0022
Božilý. B. rozmysl. Jg. v Mus. 1843. 398. toto slovo kárá pro noření ho. Snad: zbožný, rábožný. Mš.

17340   Božimucková Svazek: 8 Strana: 0023
Božimucková, é, f., přezdívka, NZ. IV. 306. Božiti = prositi. Vz předcház. Božíček.

17341   Božinec Svazek: 9 Strana: 0428
Božinec, nce, m, dimessa. Pršp. 599. Vz Gb. Slov. 90.

17342   Božínek Svazek: 5 Strana: 1045
Božínek, nka, m. = božíček. Ty můj b-ku, du mein lieber Gott! Us. Rk.

17343   Božínek Svazek: 7 Strana: 1202
Božínek, nku, m., dimessa, rostl., zastr. Prsp. 25. 599.

17344   Božínešť Svazek: 10 Strana: 0022
Božínešť = Člověk k ničemu. U Zbirova. Čes. 1. XI. 269.

17345   Božinka Svazek: 5 Strana: 1045
Božinka, y, f., samota u Smíchova.

17346   Božinkě Svazek: 9 Strana: 0017
Božinkě, božinkova, božinkove' = božínku! U Císařova. Mtc. 1900. 148.

17347   Božisko Svazek: 5 Strana: 1045
Božisko, a, n. Venkovská b-a lesův a niv. Ovid. Truhlář.

17348   Božislava Svazek: 5 Strana: 1045
Božislava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I.118.

17349   Božistná Svazek: 7 Strana: 1202
Božistná, é, f. = louka v Písecku.

17350   Božiště Svazek: 5 Strana: 1045
Božiště, ě, u. = božnice. Obzor. Ehr. Starci zatým a kňaz v posvátném hája bo- žišti súdy vedú. Hol. 194.

17351   Božištná Svazek: 5 Strana: 1045
Božištná, é, f., jm. louky. Arch. I. 511.

17352   Božítělní Svazek: 5 Strana: 1045
Božítělní, gottähnlich; Frohnleichnahms-. Šm , Loos.

17353   Božítělový Svazek: 5 Strana: 1045
Božítělový, vz Božetělový.

17354   Božiti Svazek: 1 Strana: 0086
Božiti, im, 3. pl. -ží, bož, že (íc), il, en, ení; božívati. — koho = jako Boha ctíti. Us., Jg. Göttlich verehren. — koho kde. Koho sníček v chladu boží (bohem dělá) Puch. — se na co = přisáhati. D. — se před kým = kořiti se. L.

17355   Božiti Svazek: 5 Strana: 1045
Božiti. Mkl. Etym. 16. — B. = božekati, prositi. U Místka a j. na Mor. Škd., Mtl. Pořád tam cosi božuje. Na již. Mor. Šd. Božil mě, až to na mně vybožil. Slez. Šd. — se = Boha se dovolávati. Mor. Brt. v Mtc. 1878. 30. B. se na to nebudu. Brt. D. 200.

17356   Božívoda Svazek: 5 Strana: 1045
Božívoda, y, f., samota u Ml. Boleslavě; Geweihtenbrunn, ves u Mělníka; Heiligen- brunn, koupele u Petrovic.

17357   Božka Svazek: 5 Strana: 1045
Božka, y, f. = bohyně, die Göttin. Po- zlatil řemeslně jalůvce růžky, by ze skvost- nosti radosť měla b. vidoucí. Msn. Odyss. III. 437. — B. = Božena. — B., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

17358   Božkov Svazek: 5 Strana: 1045
Božkov, a, m., Božkow, vsi u Čern. Ko- stelce, u Plzně a Domažlic; Paschkau, ves u Hranice na Mor. PL. Cf. Sdl. Hr. I. 7.

17359   Božkovati Svazek: 5 Strana: 1045
Božkovati, frömmeln. Koll. III. 249.

17360   Božkovice Svazek: 5 Strana: 1045
Božkovice, dle Budějovice, Božkowitz, ves u Benešova.

17361   Božná Svazek: 5 Strana: 1045
Božná, é, f., Božnay, ves u Lobosic.

17362   Božně Svazek: 9 Strana: 0428
Božně, vz Božný.

17363   Božnění Svazek: 5 Strana: 1045
Božnění, u., die Vergötteruug. B. sil (přírodních). Dbš. Úv. 61.

17364   Božněný Svazek: 5 Strana: 1046
Božněný; -ěn, a, o, vergöttert. B. slunce. Dch.

17365   Božnice Svazek: 1 Strana: 0086
Božnice, e, f., chrám. D., Měst. bož. Tempel.

17366   Božnice Svazek: 5 Strana: 1046
Božnice. Svatovit na mnohých místech b. měl. Koll. Zp. I. 406. První stolice v b-cích.

17367   Božničí Svazek: 5 Strana: 1046
ZN. Božničí, Tempel-. Šm.

17368   Božník Svazek: 5 Strana: 1046
Božník, a, m., der Deist (De-ist). Loos.

17369   Božník Svazek: 10 Strana: 0022
Božník, a, m., divinus, Rozk. P. 888. — B., u, m.. armessa. Rostl. drk. 177b. (Mš. Slov. ).

17370   Božniti Svazek: 1 Strana: 0086
Božniti, 3. pl. -ní, božni, ně (íc), il, ěn, ění; božnívati. — koho = božiti.

17371   Božnosť Svazek: 5 Strana: 1046
Božnosť. Pal. Rdh. I. 346. Kdo ku b-sti prohlídá. Sš. II. 67.

17372   Božnosť, i Svazek: 1 Strana: 0086
Božnosť, i, f., Gottartigkeit. Pal.

17373   Božnova Svazek: 7 Strana: 1202
Božnova, y, f., trať na Drnovsku u Uh. Brodu. MzO. 1890. 125.

17374   Božný Svazek: 1 Strana: 0086
Božný = Bohu podobný, Pal., gottartig, gottähnlich.

17375   Božný Svazek: 5 Strana: 1046
Božný. B. krása a síla. Dch. Aby lidé nemněli, by co božné v těch stvořeních bylo. Hus. I. 103. — B. = zbožný, nábožný, fromm. Bez ducha sv. život b. věrců Páně obstáti jinak nemůže. Sš. J. 231.

17376   Božný Svazek: 9 Strana: 0017
Božný. B. člověk = ve kterém božská bytnost, mocnosť a účinnosť působí co nej- přesněji. Pal. Pam. 415. a j.

17377   Božodrevina Svazek: 9 Strana: 0017
Božodrevina, y, f. Vz Božedrevina. Odvar z b-ny. Sbor. slov. III. 156.

17378   Božodrievä Svazek: 8 Strana: 0535
Božodrievä = brotan. Slov. Kal. S. 18. Cf. předcház. slovo.

17379   Božokať sa Svazek: 5 Strana: 1046
Božokať sa = bíti se v prsa. Mor. Brt. D. 200.

17380   Božovati Svazek: 5 Strana: 1046
Božovati, vz Božiti.

17381   Božovice Svazek: 5 Strana: 1046
Božovice v Písecku. Blk. Kfsk. 1179. Z Božejovice. Jir. v Osv. 1886. 916.

17382   Božskobýl Svazek: 1 Strana: 0086
Božskobýl, u, m., Göttergabe, rostl. B. zubolistý, celolistý. D.

17383   Božskočlovecký Svazek: 5 Strana: 1046
Božskočlovecký, gottmenschlich. Církev je b. organism. Sš. II. 134.

17384   Božskodobý Svazek: 10 Strana: 0022
Božskodobý Odysseus, Telemach. Msn. Od. 333., 237.

17385   Božskokvět Svazek: 5 Strana: 1046
Božskokvět, u, m., dodecatheon, die Götterblume. B. virginský, d. meadia. Vz Rstp. 1232.

17386   Božskomocný Svazek: 5 Strana: 1046
Božskomocný, mit göttlicher Macht be- gabt. Šm.

17387   Božskopodobný Svazek: 10 Strana: 0022
Božskopodobný muž. Msn. Od. 112.

17388   Božskosť Svazek: 1 Strana: 0086
Božskosť, i, f., Göttlichkeit. Mus.

17389   Božskosť Svazek: 10 Strana: 0560
Božskosť, i, f. B. bohů. Slád. Ant. 17.

17390   Božskovati Svazek: 5 Strana: 1046
Božskovati, frömmeln. Šm.

17391   Božskovoň Svazek: 5 Strana: 1046
Božskovoň, ě, m., diosma, das Diosma. B. srstnatý, d. hirsuta. Vz Rstp. 278.

17392   Božskovoň Svazek: 8 Strana: 0023
Božskovoň, diosma. Cf. Ott. VII. 580.

17393   Božskovoňovitý. B Svazek: 5 Strana: 1046
Božskovoňovitý. B. rostliny, diosmeae: božskovoň, těbozev, sviloklec. Vz Rstp. 278., 271.

17394   Božský Svazek: 1 Strana: 0086
Božský, boží, od Boha, Bohu náležející, göttlich. B. věci, služba, moc, velebnosť a sláva, bytnosť, podstata, původ, zjevení, právo. V. Měli i odpovědi božské, ale bludné. Kom. Poctivosť božskou (modle) učinil. Br. Máš-li b. požehnaní, budeš míť vše podlé přání. LB. O příslovích vz Boží, Bůh.— B. = Bohu podobný, dokonalý, gottähnlich, vollkommen. Figura božská. Kom. Obraz B. Troj.

17395   Božský Svazek: 5 Strana: 1046
Božský (bozký, cf. český m. češský. Ht. Zv. 103.). B. poctu někomu činiti. Us. Pdl. B. sebeklam, Kká., pokrm, masť, olej, vůně, Lpř. Slov. I. 35., osoby, ctnosti. Mž. 16. B. úcty požívati. Lpř. Děj. I. 29. V b. sboru, deorum. Ž. wit. 81.1. Což mám hned kápnout (říci) božskou (pravdu)? U Kvasin.

17396   Božský Svazek: 7 Strana: 1202
Božský. B. právo. Vz Wtr. Obr. II. 638.

17397   Božsky Svazek: 10 Strana: 0022
Božsky. Us.

17398   Božský Svazek: 10 Strana: 0022
Božský, božštější. Kom. Did. 292.

17399   Božství Svazek: 1 Strana: 0087
Božství, ?. Gottheit. První osoba v B. V. B. se klaněti. Kram.

17400   Božství Svazek: 5 Strana: 1046
Božství (boztví. Ht. Zv. 103. Cf. Božský.). Pro tvé b.; Amen i duchu sv., ot b. nedě- lenému. Výb. II. 13., 26. V b. nižádná osoba není menší než druhá v dóstojenství. Hus I. 457. Ale však otcovo i synovo i ducha sv. jedno jest b.; Rovný otci podlé b., menšie otce podlé člověčstvie. Št. Kn. š. 14., 15.

17401   Božstvo Svazek: 1 Strana: 0087
Božstvo, a, n. = božství. — B. = bůh, bůžek. Č., Nej.

17402   Božstvo Svazek: 8 Strana: 0023
Božstvo. Toho slova u Přer. neužívají. Brt. I). II. 374.

17403   Božstvost Svazek: 10 Strana: 0022
Božstvost, i., f. XV. stol. Uč. spol 1903. III. 31.

17404   Božtek Svazek: 5 Strana: 1046
Božtek, žtka, m., kleiner Gott, der Ge- nius, das Idol. Slov. Loos.

17405   Božtěšice Svazek: 5 Strana: 1046
Božtěšice, dle Budějovice, Božetitz, ves u Klatov; Postitz, ves u Ústí nad Lab. Tk. I. 87., III. 131., Blk. Kfsk. 261.

17406   Božur Svazek: 7 Strana: 1202
Božur, u, m., poenia, květina. Slov. Phľd II. 106.

17407   Božút Svazek: 8 Strana: 0023
Božút, a, m., obec v Požúnsku. Phľd. XII. 246.

17408   Br Svazek: 1 Strana: 0087
Br. Tys celá fr, br = zbrklá, potrhlá, ztřeštěná. Novotn.

17409   Br Svazek: 5 Strana: 1035
Br kořen v bořiti, brojiti, zbroj, obrana, zbraň, brána, brániti. Bž. 31.

17410   Br Svazek: 5 Strana: 1046
Br. Kořen v: bráti, sbírati, výběr, výbor, sbor. Bž. 31.

17411   br Svazek: 8 Strana: 0023
br. V br b přisuto: břinkovka. Dšk. Jihč. I. 22. — br m. vr: brabec, bráborat. Ib. 24. — br m. vř: břasa m. vřes. Ib. 24.

17412   br Svazek: 10 Strana: 0022
br m. pv. brabancovej olej. Us. Jir.

17413   Bra Svazek: 5 Strana: 1046
Bra, y, f., die Steuer. Slov. Loos.

17414   Bra sě Svazek: 1 Strana: 0087
Bra sě, zastr., bral, -a, -o se. Kat.

17415   Brab Svazek: 5 Strana: 1046
Brab, a, m. Bylo jich tam jako brabů (mnoho). Na Poličsku. Kšá.

17416   Brabák Svazek: 5 Strana: 1046
Brabák, u, m. = brouk. U Litovle. Brt.

17417   Brabancový Svazek: 5 Strana: 1046
Brabancový = brabantský. B. olej. Us. Vlk.

17418   Brabant Svazek: 1 Strana: 0087
Brabant, a, m. (Brabancí, f. V.) — Bra- bantsko, a, n. (krajina u Nizozemska). Rk. Brabantský.

17419   Brabant Svazek: 10 Strana: 0022
Brabant, u, m. = druh řepy cukrovky. Us.

17420   Brabantka Svazek: 5 Strana: 1046
Brabantka, y, f. = brabantská slepice, Brabanter Henne. Šp.

17421   Brabantka Svazek: 8 Strana: 0023
Brabantka také druh krmné řepy. Hlasy z vých. Čech. 1893. 7./4.

17422   Brabantsko Svazek: 5 Strana: 1046
Brabantsko, a, n., země v kraji bur- gundském. Vz S. N.

17423   Brabantský Svazek: 5 Strana: 1046
Brabantský Mikuláš. Žer. Záp. I. 275.

17424   Brabce Svazek: 5 Strana: 1046
Brabce, pl.,Brabetz, ves u Jindř. Hradce.

17425   Brabci Svazek: 10 Strana: 0560
Brabci = k usky masa seříznuté se sádla. Us

17426   Brabčák Svazek: 7 Strana: 1202
Brabčák, a, m. = vrabčák, vrabec. Us. Brnt.

17427   Brabčák Svazek: 9 Strana: 0017
Brabčák, a, m. = vrabec.

17428   Brabčata Svazek: 10 Strana: 0022
Brabčata, pl, n. = skubánky. Volyně. Čes. 1. XIII. 125.

17429   Brabčí Svazek: 5 Strana: 1046
Brabčí = vrabčí.

17430   Brabčík Svazek: 9 Strana: 0017
Brabčík, a, m. = vrabec

17431   Brabčina Svazek: 5 Strana: 1046
Brabčina, y, f., samota u Turnova.

17432   Brabčinec Svazek: 9 Strana: 0017
Brabčinec, nce, m. = vrabčí trus. Seb. 15.

17433   Brabčinka Svazek: 1 Strana: 0087
Brabčinka, y, f., čočka, Linsen. Us.

17434   Brabčinky Svazek: 8 Strana: 0023
Brabčinky = ptáčnice, drobné třešně. Brt. D. II. 295.

17435   Brabčov, a Svazek: 5 Strana: 1046
Brabčov, a, m., samota u Sušice.

17436   Brabčovec Svazek: 5 Strana: 1046
Brabčovec, vce, m., mlýn u Kutné Hory.

17437   Brabec Svazek: 1 Strana: 0087
Brabec, bce, m., v obec. mluvě m. vrabec, vz B m. V.

17438   Brabec Svazek: 8 Strana: 0023
Brabec španělský, vlaský = ťuhýk. Mor. Mtc. 1893. 303.

17439   Brabec Svazek: 10 Strana: 0022
Brabec Ad., spis.

17440   Brábek Svazek: 5 Strana: 1046
Brábek, bka, m. = ptáček (žertovně). Mšk. (Sš. P. 478., 553., 697.). — B. Frant., lektor jazyka maďar. v Praze, nar. 1848., spisov. Vz Tf. H. 1. 147.

17441   Brábek Svazek: 7 Strana: 1202
Brábek, bka, m. B. Frant. Vz Mus. 1879. 429. Brabenčář, e, m. = mravenčář. U Pelhř. Šd.

17442   Brábelí, drábelí Svazek: 10 Strana: 0560
Brábelí, drábelí, n. = haraburdí. Litom. 43.

17443   Brabenář Svazek: 8 Strana: 0023
Brabenář. B-ři vybírali mravenčí vajíčka (kukly) a prodávali; také připravovali mra- venčí líh, jímž hojili bolesti kloubů a nastu- zeniny. NZ. IV. 236. Brabenčí med = stromové klí. ČT. Tkč.

17444   Brabenčí Svazek: 10 Strana: 0560
Brabenčí med = klovatina ra švestkách a třešních. Litom. 77.

17445   Brabenec Svazek: 1 Strana: 0087
Brabenec, nce, m., v obec. mluvě m. mravenec, vz B m. V.

17446   Brabenec Svazek: 5 Strana: 1046
Brabenec, nce, m. B. lesní, veliký mra- venec, formica rufa, grosse Waldameise. Mllr. 47.

17447   Brabenec Svazek: 9 Strana: 0017
Brabenec, nce, m. Je jich tam jako b cü (mnoho). Hoř. 91. — B. = hrách (ve věze- ních). Kukla. 150.

17448   Brabenec Svazek: 10 Strana: 0560
Brabenec Bedř., spis.

17449   Brabeničná Svazek: 5 Strana: 1046
Brabeničná, é, f., les u Kolšova. Pk.

17450   Brabeništé Svazek: 5 Strana: 1046
Brabeništé, ě, n., samota u Sedlce.

17451   Brabeniště Svazek: 8 Strana: 0535
Brabeniště, ě, n. = mraveniště. Mtc. 1897. 52.

17452   Brabeniště Svazek: 9 Strana: 0017
Brabeniště, ě, n. = mraveniště. Us. Vlch.

17453   Brabešeka Svazek: 10 Strana: 0022
Brabešeka, y, f. Bylo tam dětí jak b-šek. AI. Mrštík.

17454   Brabinky Svazek: 9 Strana: 0017
Brabinky, jm. pole. Pck. Hol. 202.

17455   Brabisko Svazek: 8 Strana: 0023
Brabisko, a, n. = mraveniště. Záp. Mor. Brt. D. II. 295.

17456   Brabišče Svazek: 10 Strana: 0560
Brabišče, e, n. = brabisko, mraveniště. Hoš. Pol. I. 135, II. 37.

17457   Brablc Svazek: 5 Strana: 1046
Brablc, brablec, gt. brabca, m. = vrabec, der Spatz. Hlavně na Mor. Brablc. Na Zlínsku. Brt. Dva brablce uškubané, to jsú naše voli tažné. Sš. P. 672. Jak brablc v hrsti. Na již. Mor. Šd. Brablec. Na Mor. Vck. U Po- ličky. Kšá. Vybrali sme brablce. U Bzence. Šd. Sedí brablec na kostele jako mládenec. Sš. P. 478.

17458   Brablčenka Svazek: 5 Strana: 1046
Brablčenka, y, f., druh hrušek. Mor. Brt.

17459   Brablec Svazek: 5 Strana: 1046
Brablec, vz Brablc.

17460   Brablenec Svazek: 1 Strana: 0087
Brablenec, nce, m. = mravenec. Na Mor.

17461   Brablenec Svazek: 5 Strana: 1046
Brablenec. Brt.

17462   Brablenec Svazek: 7 Strana: 1202
Brablenec. Hra na b-nce. Vz Km. 1887. 313.

17463   Brablinka Svazek: 9 Strana: 0017
Brablinka, vz Rablinka.

17464   Brabłčenka Svazek: 10 Strana: 0560
Brabłčenka, y, f. = druh hrušek. Brt. Sl. 23.

17465   Brábník Svazek: 8 Strana: 0023
Brábník, a, m. = brávník. Mor. Mtc. 1893. 305.

17466   Brabor Svazek: 1 Strana: 0087
Brabor, u, m., kyčelnice devítilistá. Sloboda.

17467   Brabor Svazek: 5 Strana: 1046
Brabor, dentaria enneaphyllos. Slb. 697.

17468   Brabor Svazek: 10 Strana: 0560
Brabor, u, m., vz Řeřišnice devítilistá, rostl.

17469   Bráborať Svazek: 10 Strana: 0022
Bráborať m. vrávorati. Vých. Čech. Jir. Mus. 1863. 335.

17470   Bráborati Svazek: 1 Strana: 0087
Bráborati, v obec. mluvě m. vrávorati.

17471   Brabouk Svazek: 8 Strana: 0023
Brabouk, a, m. = pavoule. ČT. Tkč., Dšk. Jihč. L 9., 25. — B., brablouk = brouk. Záp. Mor. Brt. D. II. 295.

17472   Brabtati Svazek: 8 Strana: 0023
Brabtati = breptati. U Hrozenk. Brt. D. I. 29.

17473   Braburda Svazek: 10 Strana: 0560
Braburda, y, f. = haraburda. Rgl.

17474   Braca Svazek: 5 Strana: 1046
Braca, e, f., das Bruderband, die Brüder. Slov. Ssk.

17475   Bracelet Svazek: 1 Strana: 0087
Bracelet, fr. (braslé), braseleta, z lat, brachiale, náramek, náramnice, nárameník, náruček. Rk. Armband.

17476   Bracelets Svazek: 5 Strana: 1046
Bracelets caustiques, stužky leptavé k odejmutí údův. Čs. lk. III. 124.

17477   Bracka Svazek: 5 Strana: 1046
Bracka, y, f., tintinabulum, břinkadlo, eine Schelle. Slov. Ssk. V MV. nepravá glossa. Pa.

17478   Braclav Svazek: 7 Strana: 1202
Braclav, a, m., vz násl.

17479   Bráč Svazek: 1 Strana: 0087
Bráč, e, m. Nehmer. Správce nemá býti darův bráč. V. Byli u nás bráči o dceru, o syna na vojnu. Us. — B , kdo víno sbírá, Gl., Weinleser. B., die Bratsche, hudební nástroj. Jg.

17480   Bráč Svazek: 5 Strana: 1046
Bráč. Mnoho ženichů, žádný bráč. Č. M. 385. — B., viola, antiviola, die Bratsche, Altviole, hud. nástroj. Mus. 1850. Z it. viola da braccio (braccio = rámě). Dch.

17481   Bráč Svazek: 9 Strana: 0017
Bráč, e, m. Hus Er. IL 314.

17482   Bračä Svazek: 5 Strana: 1046
Bračä, ata, n., ausgemerztes Schaf. Slov. Ssk.

17483   Brača Svazek: 8 Strana: 0023
Brača, e, f., území v Hontě. Phľd. XII. 342., 75.

17484   Brače Svazek: 1 Strana: 0087
Brače, ete, n., bračata, ovce letošní, Us., junges Schaf.

17485   Braček Svazek: 1 Strana: 0087
Braček, čka, m., bratříček, Brüderchen. Na Slov.

17486   Braček Svazek: 5 Strana: 1046
Braček. Dbš. Sl. pov. 8. 35., Sl. spv. IV. 143. Vz Znepáčiť sa. — B., vz Brak.

17487   Bračice Svazek: 5 Strana: 1046
Bračice, dle Budějovice Bratschitz, ves u Čáslavě. Vz Blk. Kfsk. 78.

17488   Bračický Svazek: 5 Strana: 1046
Bračický Petr. Blk. Kfsk. 38. B. z Chořov. Sdl. Hrd. I. 166.

17489   Bračisko Svazek: 10 Strana: 0560
Bračisko, a, n. = kochanec, milenec Orava. Sb. sl. IX. 62.

17490   Bračislav Svazek: 7 Strana: 1202
Bračislav, a, m, skráceně: Braclav, Braslav, Břeslav. Exc.

17491   Bračka Svazek: 1 Strana: 0087
Bračka, y, f., vybrakovaná ovce; suchá kráva, Jg., (ausgemerztes Schaf; magere Kuh).

17492   Bračka Svazek: 5 Strana: 1046
Bračka. — B., sherardia, rostl. Vz Čl. Kv. 214., Slb. 487., FB. 49.

17493   Bračka Svazek: 7 Strana: 1202
Bračka, y, f., sistrum, hud. nástroj

17494   Bračka Svazek: 10 Strana: 0022
Bračka, y, f., sherardia, rostl. Vz Ott. XXII. 47a.

17495   Bračka Svazek: 10 Strana: 0560
Bračka, y, f., rostl. Sr. Ott. XXII. 934.

17496   Bračkočková Svazek: 5 Strana: 1046
Bračkočková, é, f., samota u Smíchova.

17497   Bračo Svazek: 10 Strana: 0560
Bračo, a. m. = bratr. Orava. Sb. sl. IX. 57.

17498   Bračok Svazek: 5 Strana: 1046
Bračok, čka, m. = braček. Slov. Hdk. C. 376., Šd., Sl. ps. 132., Koll. Zp. I. 263.

17499   Brada Svazek: 1 Strana: 0087
Brada, brádka, bradička, y, f. Čásť hlavy, Kinn. B. mužská předně pýřím, pak fousy se kryje. Kom. Ještě mléko mateřino na bradě a chce se ženiti. Prov. Pýří na bradě. D. — B. = vousy na bradě, Bart. B. kozí, sv. Ivana, dlouhá, V., po pás. L. Bradu holiti, stříhati, V., oškubati. Us. Dlouhou bradu nositi. Dal. B. se mu pučí. V. Bradou zemi rýti = umírati. L. B. mudrce nečiní. V. Kozel dlouhou bradu má a není mudrcem. Č. Netřesku bradu holiti (vz Marný). Č. Pytaj (vydluž se) na bradu (slezsky. Vz Dluh). Č. Každý svou b-u hladí. Pk. Oholím si Bradu, vezmu si mladu (ženivý vdovec). Vz Manželství, Ženitba. Č. Nerozkazuj, ještě Brady neholíš (vz Nedospělý). Č. — B. u sekery, u klíče, der Bart, vůbec jakás takás podoba brady n. vousů lidských na některých Nástrojích. Kat. 2775. — B. nože, ona čásť čepele, kde se ostři ku střence skláni. Dch. — B. v botanice. B. aronova; kozí či kozlová (Bocksbart; FärBeginster; Geisblatt). Jg. — Brada, pl. n., vrch a sbořený hrad u Jičína. U Brad, na Bradech. Us. — Brady, pl., f., vesnice u něho. Us.

17500   Brada Svazek: 5 Strana: 1046
Brada. Vz Gb. Hl. 125., Bž. 44., Mkl. Etym. 19. — B., das Kinn. Už mám těch tvých orací právě po bradu. Sá. Má lukšu na bradě (říkají tomu, jehož matka je v ne- dělích). Na Hané. A keď prišli do Aradu, oholili zradcom bradu. Koll. Zp. I. 42. Brada jako struhadlo, jako strniště (jsou-li vousy krátké). Dch. Už je vzhůru bradou (umřel). Tkč., Pkt., Bdl. Ani se od něho nehnu, až bude vzhůru bradou. Us. Msk. — B. = rohovitá spodní čásť dolejšího pysku brouků. Kk. Br. 4., Ves. IV. 61. — B. = vousy, barba. Ž. wit. 132. 2. B. až po pás. Kn. pob. II. 247. Mužie dlúhé brady nosiechu. Dal. 16. Učinil si bradu velikú z vlasuov koňských a kozích. Pč. 23. Soukal bradu (rozpačitě za vousy se tahal). Wtr. v Osv. 1884. 441. Hladiti koho po bradě. Dch. Bradou dává se znáti kozel a lidé moudrou mluvou. Č. — Brada = kus koudele bradě podobný, kterážto koudel na dračce jsouc zavěšená se spřádá. Mor. Bkř. B. stromová = vousy stromové, der Baumbart, die Bart- flechte (längeres Baummoos). Sl. les. — B. klíče, vz Klíč. B., bradka, odsadec, der Griff am Hufeisen des Pferdes. Čsk. — B. v botan. Kozí b. = kozí barva, žlutidlo, kručinka barvířská, stínavec, janovec, ge- nista tinctoria, der Ginster. Vz Rstp. 354. Kozí b., tiagopogon, der Wolfsbart. Sl. les. Kozí b. = kuřátko, kyjanka, clavaria, der Keulenschwamm, houba, Sl. les.; kyjanka ozdobná, clavaria formosa, die Bärentatze. Na Vsacku. Vck. Kozí b. (prstňak), druh hřibů. Na jihovýchod. Mor. Brt. — Brada (bylina) Aronova, Aronový kořen, židova brada, duronova brada, diblík, blázinec, tvář sv. Jana, štiplavec, arum maculatum, der Aronsstab, Aronswurzel, Eselsohren usw. Vz Mllr. 17. — B., pl., hrad n Jičína. Vz S. N., Tk. IV. 723., Tk. Ž. 102., Sdl. Hrd. II. 34 — B., y, m., os. jm. Mikat B. Žžk. 8., 172., B. Mart,, Mikul. Tk. Ž. 6., 172.

17501   Brada Svazek: 8 Strana: 0023
Brada. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 32. B. (vous) v XV. a XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 38., 56. Bradu holiti (pověra). Vz Zbrt. Pov. 100. — B., vz Ščiplavec (3. dod.). — B. kozí. Vz Slunečník (3. dod.; rostl.). — B. kozí, houba, vz Tanečnice (3. dod.). — B. == špatná, pozadní koudel. Jevíčko. Brt, D. II. 295.

17502   Brada Svazek: 9 Strana: 0017
Brada. Svou brada nad jiné vynáší (pyšný). Br. Věk. 182. -B. = vousy. Brada nepřidavá moudrosti. Šml. III. 161. O po- řekadlech sr. Zát. Pr. 300. b.

17503   Brada. Nejedz Svazek: 10 Strana: 0560
Brada. Nejedz, b. sa ti kýva. A tvoja sa díva. Mus. slov. V. 77. — B. vousy. Kto má bradu, nebude ani bez hrebeňa. Slov. Phľd. XXII. 620.

17504   Bradáč Svazek: 1 Strana: 0087
Bradáč, e, m. To je b. (má dlouhé vousy). Us. Langbart. — 2. Měřidlo výšky vody na pražském mostě. Vz S. N.

17505   Bradáč Svazek: 5 Strana: 1047
Bradáč, der Langbart. Holoplusk (holo- brad) učí b-če. Pk. Pochlebník jest ďáblova dojka, jenž prsmi jedovatými krmí ty, jimž pochlebuje; a to ssání jest ohavné starým bradáčom a babám. Hus I 260. — B. = bratr laik či konverš v klášteřích, jenž se neholil. Dal., Sv. ruk. 103. — B. = pro- vazovka, usnea, die Haar-, Bartflechte, rostl. Sl. les. Cf. Slb. 216. — B., os. jm. B. Petr. Tk. V. 79. B. Vinc., kanovník, nar. 1815. Vz Šb. H. 1. 2. vyd. 231. B. Dan. a Vít. Vz Blk. Kfsk. 957., 966.

17506   Bradáč Svazek: 10 Strana: 0022
Bradáč, e, m. = socha atd. Tk. XII. 156.

17507   Bradáč Svazek: 10 Strana: 0560
Bradáč Jos., prof. a spis.

17508   Bradáček Svazek: 5 Strana: 1047
Bradáček, čka, m. = malý bradáč. Lpř. — B., listera, das Zweiblatt, rostl. B. vej- čitý, l. ovata. Vz Čl. Kv. 136., FB. 23.

17509   Bradáček Svazek: 10 Strana: 0022
Bradáček, čku, m. = protahlička, rostl. Vz Ott. XX. 792a.

17510   Bradačka Svazek: 5 Strana: 1047
Bradačka, y, f., samoty u Tábora a u Ji- čína.

17511   Bradáčkov. Na B Svazek: 10 Strana: 0561
Bradáčkov. Na B-vě = pole u Pacova. Čes. 1. XIV. 441.

17512   Bradačov Svazek: 5 Strana: 1047
Bradačov, a, m., ves u Ml. Vožice. Blk. Kfsk. 112., Sdl. Hrd. I. 112., IV. 368.

17513   Bradál Svazek: 5 Strana: 1047
Bradál, a, m. = bradáč. Šm.

17514   Bradanka, y Svazek: 5 Strana: 1047
Bradanka, y, f., byssomia, eine Schnei- kenart. Šm.

17515   Bradárna Svazek: 1 Strana: 0087
Bradárna = bradýrna, Na Slov.

17516   Bradař Svazek: 5 Strana: 1047
Bradař, e, m. = holič. Ssk. — B., os. jm. Šd.

17517   Bradaška Svazek: 5 Strana: 1047
Bradaška, y, f., samota u Jičína.

17518   Bradatec Svazek: 5 Strana: 1047
Bradatec, tce, m. = vousatka, barbula, mech. B. rolní, b. ruralis. Ves. prázdn. 136., 240.

17519   Bradatěti Svazek: 1 Strana: 0087
Bradatěti, 3. pl. -tějí, ěl, ění; bradatívati = bärtig werden, Bart Bekommen, vousy dostávati, vousatěti.

17520   Bradatice Svazek: 1 Strana: 0087
Bradatice, e, f., bradatá, široká sekera. Háj., Dal. Bartaxt.

17521   Bradatice Svazek: 5 Strana: 1047
Bradatice. Dal. 126., Alx. B. v. 102. (HP. 74.), Alx. V. v. 1700. B-cí hlavu stíti. Dal. 37. B. bednářská či jednoručka. Hk. Vz S. N.

17522   Bradatice Svazek: 8 Strana: 0023
Bradatice z něm. Barte (širočina). Čerň. Př. 69.

17523   Bradatice Svazek: 10 Strana: 0022
Bradatice = halapartňa. Baw. E. V. 1149.

17524   Bradatičník Svazek: 5 Strana: 1047
Bradatičník, a, m., der Hellebardirer. Šm., Loos.

17525   Bradatka Svazek: 5 Strana: 1047
Bradatka, y, f. = bradatice, švancara. Sl. les.

17526   Bradatka Svazek: 7 Strana: 1202
Bradatka, y, f., dasypogon, moucha. Brm. IV. 485.

17527   Bradatka Svazek: 8 Strana: 0023
Bradatka, y, f. = sekera tesařská a ko- lářská. Hrš. Nach. 503. Cf. Bradatice.

17528   Bradatosť Svazek: 5 Strana: 1047
Bradatosť, i, f., die Bärtigkeit. Šm.

17529   Bradatý Svazek: 1 Strana: 0087
Bradatý, kdo má velikou bradu, lang- kinnig; 2. vousatý, bärtig. Us.

17530   Bradatý Svazek: 5 Strana: 1047
Bradatý muž, Pass. mus. 318., sup, vultur barbatus, der Bartgeier, lišejník, usnea bar- bata, die Bartflechte, sekera, vz Bradatice. Sl. les. — B. Jan ze Stříbra. Tk. II. 158., III. 584., IV. 723., V. 236.

17531   Bradatý Svazek: 9 Strana: 0428
Bradatý = vousatý. Vz Gb. Slov. 90.

17532   Bradava Svazek: 5 Strana: 1047
Bradava, y, f., mlýn u Zavlekoma.

17533   Bradava Svazek: 7 Strana: 1202
Bradava, y, f., potok, v delším toku slove Koukalka u Mišova. Ott. VI. 83. b.

17534   Bradava Svazek: 9 Strana: 0017
Bradava, y, f. = přítok Radbuzy. Uč. spol. 1897. VIII. 9.

17535   Bradavice Svazek: 1 Strana: 0087
Bradavice, e, f. Warze. B. visutá, na stopce, široká, růžkovitá, na hubě, materníku, žilná, na rukou, na nohou; prsní, na prsu; na rostlinách (skvrny). Jg.

17536   Bradavice Svazek: 5 Strana: 1047
Bradavice, verruca. MV. Vz S. N., Kram. Slov. 45., Slov. zdrav. 37., Mkl. Etym. 19 B. snovací u pavouka, die Spinndrüse, chut- nací, papilla, das Zungen-Geschmackwarz- ehen, Nz., Schd. II. 346., prsní, Sv. ruk. 314., vz Honeček. Us. B. spojivky, v. conjunctivae. Schb. Která ženská má b-ci v obličeji, ta prý jest dobrá hospodyně. Us. Nežity a b. nesmějí se počítati, jinak rostou neustále. Mus. 1853. 479. B. na štědrý večer rybí žlučí potřené se ztratí. U N. Bydž. Kšť. Máš-li b-ce, snadno se jich zbavíš, dotýkej se jich penízem a ten vyhoď oknem; kdo jej zvedne, na toho přejdou. Us. Sbtk. Jak se ještě zahánějí? Vz Mus. 1853. 480., 1855. 55., Kv. 1885. 346. Skutečná pomoc. Natírej si b-ce šťavou (žlutou) vlaštovičníku (krvo- vníku, nebeského daru, celidonie, celduně, celistonu, lat. chelidonium, das Schöllkraut). To znal také Presl, napsalť v Rstp. 64.: Šťavou zahánějí se b-ce. V botan: skládají se b. z několika nahloučených buněk ztvrd- lých, žádné šťávy nevylučujících. Kk. 9. B. kůry (píha), das Linschen, die Linsen- drüse, lenticella; plodná, úrodná, die Frucht- warze. Sl. les. — B. koule, der Kugelflügel. Koule s b-cemi. Čsk.

17537   Bradavice Svazek: 7 Strana: 1202
Bradavice, verruca. B. starých, v. se- nilis, víček, v. palpebrarum. B. (kuří řiť, kozí řiťka). Hojení jich na Mor. Vz Mtc. XV. 294., 1893. 149.

17538   Bradavice Svazek: 8 Strana: 0023
Bradavice. Hojení b-vic na Mor. Vz Mtc. 1894. 334., Duť. 29., 291., Vek. Val. I. 131.

17539   Bradavice Svazek: 9 Strana: 0017
Bradavice. Léčení b-vic. Vz Hoř. 100., Čes. 1. VIL 123., 124. Zaříkadlo na b-vice. Vz Mus. 1859. 54.

17540   Bradavice Svazek: 10 Strana: 0022
Bradavice. Chceš-li se zbýti b-vic, říkej, | když slyšíš někomu neznámému zvoniti hrany: Zvoní hrany, nevím komu, brada- vice, jděte domů. Při tom se b. něčím (ha- dříkem, třískou atd. ) potírají a to pak se zahodí. Mtc. 1. 1897. 58. Potírají se šťavou vlaštovičníku (chelidonium). Říkání na b. Vz Čes. 1. XII. 432.

17541   Bradavice Svazek: 10 Strana: 0561
Bradavice, e, f. B. hrbolatá a zoubko- vaná, porrum, Lauchwarze, jícnová (hlta- nová, požeráková), verruca oesophagia, měkká či masitá, v. carnosa s. mollis, mollusciformis, weiche Warze, Fleisch- warze, obecná (tvrdá), v. simplex s. vul- garis, harte W., vrozená, v. congenita, naevus verrucosus, angeborene W. Ktt.

17542   Bradavicovatý, -covitý Svazek: 1 Strana: 0087
Bradavicovatý, -covitý, voll Warzen. B. noha. Krok.

17543   Bradavičák Svazek: 1 Strana: 0087
Bradavičák, a, m., druh želvy. B. aegypt- ský, americký. Presl.

17544   Bradavičenka Svazek: 1 Strana: 0087
Bradavičenka, y, f., Warzenflechte. Rk.

17545   Bradavička Svazek: 5 Strana: 1047
Bradavička, y, f., vz Bradavice.

17546   Bradavičnatosť Svazek: 7 Strana: 1202
Bradavičnatosť, i, f., Warzigkeit

17547   Bradavičnatý Svazek: 1 Strana: 0087
Bradavičnatý, Bradavice mající, ku Bra davici podobný, warzenartig, warzenähnlich. Rostl.

17548   Bradavičnatý Svazek: 5 Strana: 1047
Bradavičnatý. B. kůže, Us., krovky, Kk. Br. 6., brslen, euonymus verrucosus, warziger Spindelbaum. Sl. les.

17549   Bradavičnatý holub Svazek: 10 Strana: 0022
Bradavičnatý holub. Nár. liat. 1903. č. 136. 9.

17550   Bradaviční Svazek: 10 Strana: 0022
Bradaviční kořen, euforbia, rostl. Mtc. 1902. 116. Sr. Bradavičný.

17551   Bradavičník Svazek: 1 Strana: 0087
Bradavičník, u, m., bradavičné koření, Warzenkraut. Byl.

17552   Bradavičník Svazek: 5 Strana: 1047
Bradavičník = slunečnice, otočník, heli- anthus annuus, heliotropium majus, Sonnen- blume, Sonnenwende, Krebsblume u. s. w. Vz Mllr. 53. — B., malachius, brouk. B. rudokrký, m. rubricollis, lemovaný, m. mar- ginellus, blešní, m. pulicarius, dvouskvrnný, m. bipustulatus, měďozelený, m. aeneus, grosser Blasenkäfer, zelený, m. viridis, pěkný, m elegans. Vz Kk. Br. 228. — 230., Brm. IV. 127. B. janský, acrochordus javanicus, die Warzenschlange. Brm. III. 402.

17553   Bradavičník Svazek: 9 Strana: 0017
Bradavičník, u, m. = pryšec chvojka, euphorbia cyparissias. Mus. ol. X. 60. — ?., a, m., malachius, brouk. B. letní, nestejno- rohý, příbuzný, vzácný, zelenavý, zeleno- skvrnný, žlutohubý. Vz Klim. 458., Ott. XVI. 689.

17554   Bradavičník Svazek: 10 Strana: 0561
Bradavičník, u, m., rostl. Vz Vlašťo- vičník zde.

17555   Bradavičný Svazek: 1 Strana: 0087
Bradavičný, plný bradavic, warzig. V.

17556   Bradavičný Svazek: 5 Strana: 1047
Bradavičný. B. kručinka. Vz Kručinka.

17557   Bradavičný Svazek: 7 Strana: 1202
Bradavičný, warzig. Nk. 7.

17558   Bradavičný Svazek: 8 Strana: 0023
Bradavičný kůň (který má bradavice. Lé- čení lidové). Vz NZ. III. 328.

17559   Bradavka Svazek: 1 Strana: 0087
Bradavka, y, f., bradavice. Na Mor.

17560   Bradavka Svazek: 5 Strana: 1047
Bradavka, papilla. Nz. Ik. B. chutnací (vlákenné, hřibovité, ohrazené), Osv. I. 148., Dk. P. 15, kožní, die Hautpapille. Šp. One- mocnění b-vek, der Brustwarzen. Křž. 445. B. u muže, kde má žena prs. Stff. Vz o b-kách na konci prsu vz Slov. zdrav. 38., Šv. 50., 55.

17561   Bradavka Svazek: 7 Strana: 1202
Bradavka, y, f., vz Úhlava (dod).

17562   Bradavka Svazek: 9 Strana: 0017
Bradavka. B-vky jazykové, nitkovité, hřibovité, ohrazené, listovité. Vz Ott. XIII. 133. a.

17563   Bradavka Svazek: 10 Strana: 0022
Bradavka, y. f B. oční, Zahnpapilla·, vymknutí b-ky oční, excavatio papillae. Ktt.

17564   Bradavkatý Svazek: 9 Strana: 0428
Bradavkatý. B. chlup. Vstnk. X. 239.

17565   Bradavkonosný Svazek: 8 Strana: 0023
Bradavkonosný, papillentragend. Sterz. II. 491.

17566   Bradavkovitý Svazek: 5 Strana: 1047
Bradavkovitý, warzenähnlich. Pdl.

17567   Bradavkovitý Svazek: 8 Strana: 0023
Bradavkovitý. B. výrůstek. Vstnk. II. 569.

17568   Bradavkový Svazek: 5 Strana: 1047
Bradavkový = brdečkový, papillaris, War- zen-. Nz. lk.

17569   Bradavkový Svazek: 10 Strana: 0022
Bradavkový. Čára b-vá prsní, Mammi- larlinie, b. hrbek, tuberculum papilläre, b. tílce, stratům seu corpus papillare. Ktt.

17570   Bradavky Svazek: 8 Strana: 0023
Bradavky, vz Tanečnice (3. dod.).

17571   Bradavnice Svazek: 5 Strana: 1047
Bradavnice, e, f., verrucaria, die Warzen- flechte. B. tečkovaná, v. punctiformis. Vz Rstp. 1814.

17572   Bradavnicovitý Svazek: 5 Strana: 1047
Bradavnicovitý. B. rostliny, verruca- rieae: bradavnice. Vz Rstp. 1830., 1844.

17573   Bradavník Svazek: 10 Strana: 0022
Bradavník, vz Ambrožka (rostl. )

17574   Bradavník Svazek: 10 Strana: 0561
Bradavník, u, m. = světlík lék. U Opavy. Čes. 1. XV. 49.

17575   Brádek Svazek: 5 Strana: 1047
Brádek, dka, m., os. jm.

17576   Bradel Svazek: 5 Strana: 1047
Bradel, dlu, m. = skalisko, die Klippe. Šd.

17577   Bradelnatý Svazek: 5 Strana: 1047
Bradelnatý = skalovitý, klippig. Sl. les.

17578   Bradholič Svazek: 1 Strana: 0087
Bradholič, e, m., bradoholič, Bartscherer. Kom.

17579   Bradholič Svazek: 8 Strana: 0023
Bradholič, e, m., o odsuto. List. lil. 1895.90.

17580   Bradička Svazek: 1 Strana: 0087
Bradička, vz Brada.

17581   Bradík Svazek: 5 Strana: 1047
Bradík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

17582   Bradim Svazek: 10 Strana: 0022
Bradim, a, m., kopec nad Sloupskými jeskyněmi na Mor. Čes. 1. XII. 97.

17583   Bradina Svazek: 5 Strana: 1047
Bradina, y, f. = slabý, špatný vous. Šm., Loos.

17584   Bradinka Svazek: 8 Strana: 0536
Bradinka, y, f. = lupínek u hrachu (dole). Am. Orb. 75.

17585   Bradíř Svazek: 1 Strana: 0087
Bradíř, e, m., holič. Vz Bradýř.

17586   Bradisko Svazek: 5 Strana: 1047
Bradisko, a, n. = bradina. Šm.

17587   Bradiště Svazek: 5 Strana: 1047
Bradiště, ě, n., das Kinn; starker Bart. Šm.

17588   Braditi Svazek: 1 Strana: 0087
Braditi: 1. vousy holiti, Šm.; 2. na zá- vadě býti. Kb.

17589   Braditi Svazek: 5 Strana: 1047
Braditi = překážeti, zvl. když pod odě- vem nebo v obuvi něco přílišný tlak působí. Nevím, co mi to tuhle dnes pořád bradí. V Krkonoš. Lg.

17590   Brádka Svazek: 1 Strana: 0087
Brádka na klíči, B. podkovy, Griff, Rk. Vz Brada.

17591   Brádka Svazek: 5 Strana: 1047
Brádka, y, f. = vousy na bradě, der Kinnbart. B. bieše črná také. Hr. rk. 63. — B. kozí, calatripa, agrilena. Byl. 15. stol. Cf. Brada.

17592   Bradka Svazek: 8 Strana: 0023
Bradka kozí. Dle List. fil. 1893. 393. aqui- lena a calaripa, 1440.

17593   Brádka Svazek: 9 Strana: 0428
Brádka, y, f., zdrobn. brada. Vz Gb. Slov. 91.

17594   Bradka Svazek: 10 Strana: 0022
Bradka, y, f. = krček nože, nákovek mezi čepelem a stření nože. Ott. XVIII. 509. — B. = dýmka. Zapálil svou dřevěnou bradku. Hruš. 68.

17595   Bradky Svazek: 9 Strana: 0017
Bradky, trať u Vsetína. Vck.

17596   Bradla Svazek: 1 Strana: 0087
Bradla, del, pl., n., der Barren, nástroj telocvičný. B. mají žerdi (o něž sę opíráme), drouky, stojany, železné kolíčky. Zerď pravá, levá; přední, zadní. Cvičení v podporu, ve visu, vnitř Bradel, na konci bradel, z vnější strany bradel. — A) Cvičení v podporu, a. Vnitř bradel: podpor prostý (jen pomocí rukou a paží), smíšený (když i nohy žerdí se dotýkají). Způsoby podporu prostého: vzpor, rozpor, klik, podpor o předloktí, podpor v záloktí. Podpor smíšený: podpor ležmo, podpor ležmo před rukama a za rukama. Jiná cvičení na bradlech: skok do podporu; ručkování (po- stupování po žerdech rukama); vzepření a klecáni (přecházení z jednoho způsobu pod- poru do druhého); komíháni (pohyby trupu a nohou); obraty v podporu; výsedy, přese- dání, výšvihy z bradel prednožmo a zánožmo, kola, kotouly, překoty, přemety (mitání v bra- dlech, mety z bradel); výdrže. Komíháni klíc- mo. Ručkování střídoručné, souručné, napřeD, na zad (vzporem, rozporem, klikem, klícmo rozporem). Klouhání (ručkováni v podporu o předloktí). Vzepření střídopažné, soupažné, s ručkováním, kmihem. Komíhání: předkmih, zákmih; snožmo a s nataženýma nohama; poniž, povýš; ve vzporu, v kliku, v podporu o předloktí. Komíhání toporné, úhlem, roz- nožmo, trčmo, letmo. U komíháni předpa- žovať a upažovať. Komíhání s poskokem, klícmo. Obraty vzporem, klikem, střidoručné, souručné, se vzepřením, s klecáním, s komí- háním, s kmihem z podporu pobok, z pod- poru pokos. Výsedy přednožmo, roznožmo pokos, zánožmo, snožmo, jízdmo, roznožmo, střížmo. Sed snožmo, jízdmo, roznožmo, střížmo. Mety z bradel: přednožka a zánožka (v pravo, v levo). Mety s poskokem, se vzepřením. Mety do bradel, únožmo, před- nožmo, roznožmo; mety z bradel: únožmo, zánožmo, roznožmo; odbočmo, skrčmo. Kolo, jednonož n. obounož na před n. zad. Kotoul na před, na zad. Přemet pobok z bradel, Výdrže: vznos jízdmo, vznos roznožmo, přednos (vznos přednožmo). Váha pobok, pokos, v týle i o paži. Stoj o paži, o jedné paži, o předloktí, o rameně, jednoruč, o rukou klikem a vzporem, o rukou s ručkováním. Chod o rukou střídopažný n. soupažný. Překoty napřed, vzporem na zad. Premet klikem, vzporem, pobok, pokos. Výskok krčmo. Roznožka pobok do stoje n. do pod- poru, pokos. B) Cvičení ve visu a svisu: a) vnitř bradel: ve visu prostém: vis vznesmo, v zadu, v podkolení, stehnoma,; vis smíšený: vis ležmo (před rukama, za rukama, v zadu, poBok). Závěs. Hnízdo. Vis plavmo. Přesmyk. Překot na zad a na před. Výmyk do sedu, předem. Přemyk. — b) Ve visu na konci bradel vz a). Mimo to: vzepření tahem a vzklopmo. — c) Cvičení ve visu z vněšní strany Bradel: přednos, vis vznesmo, váha v předu a v zadu, vis v podkolení, vis ležmo a závěs, překot napřed a na zad, průmyk. Tš. — Vz Tělocvik.

17597   Bradla Svazek: 5 Strana: 1047
Bradla. Vz KP. I. 462.

17598   Bradlava Svazek: 7 Strana: 1202
Bradlava, y, f., potok u Žinkova.

17599   Bradlce Svazek: 9 Strana: 0428
Bradlce, e, ?., zdrobn. bradlo. Vz Gb. Slov. 91.

17600   Bradle Svazek: 5 Strana: 1047
Bradle, pl., ves u Nov. Města n. Metují.

17601   Bradlec Svazek: 1 Strana: 0088
Bradlec, dlce, m., pustý zámek u Jičína.

17602   Bradlec Svazek: 5 Strana: 1048
Bradlec, dlce, m., ves u Mnich. Hradiště; hrad u Jičína. Vz S. N., Tk. III. 620., Blk. Kfsk. 833. a 767., Tk. Ž. 17.

17603   Bradlec Svazek: 7 Strana: 1202
Bradlec vrch v Semilsku. Vz Mzr. 132.

17604   Bradlenka Svazek: 7 Strana: 1202
Bradlenka, y, f., vz Úhlava (dod.).

17605   Bradleny Svazek: 5 Strana: 1048
Bradleny, dle Dolany, ves u Letovic na Mor.

17606   Bradleny Svazek: 8 Strana: 0023
Bradleny, Bradlné, Bralné, zaniklá ves v Kunšt. Mtc. 1895. 329.

17607   Bradlí Svazek: 1 Strana: 0088
Bradlí, n. = zábradlí, Geländer. Zlob.

17608   Bradlo Svazek: 1 Strana: 0088
Bradlo, vz Bradla; 2. zábradlo, Zlob.; 3. na Slov. = skála. B. úskalí, útes, skalisko. Š. a Ž.

17609   Bradlo Svazek: 5 Strana: 1048
Bradlo. Ad zábradlí. Veliký počet jich sešel se na bradlo u Kamenice. Bls. 47. Cf. Hradili se proti sobě dělajíce zábradla a šranky. Ib. 71. — B. = úskalí pod hladinou mořskou. Bkř. Die Bergspitze, Klippe. Ssk., Jir. — B., vrch v pradědských horách na Zábřešsku. Km. — B. u čekany = násada? U Domažl., Jrsk. — B., samota u Kamenice nad Lab.; B. Korní, Dolní, Ober-, Unter- Bradlo, vsi u Nasavrk, vz Blk. Kfsk. 313., Sdl. Hrd. I. 232., II. 275., IV. 368.; Bradlenz, ves u Jihlavy.

17610   Bradlový Svazek: 10 Strana: 0022
Bradlový. B. konstrukce Nár. 1. 1903. č. 159. 6.

17611   Bradna Svazek: 5 Strana: 1048
Bradna, y, m., os. jm. Šd.

17612   Bradné Svazek: 5 Strana: 1048
Bradné, ého, n., Broden, ves u Klatov. Blk. Kfsk. 608.

17613   Brádno Svazek: 8 Strana: 0023
Brádno, a, n., míst, jm. v Gemerskú. Phľd. 1894. 61.

17614   Bradný Svazek: 5 Strana: 1048
Bradný, Bart-, Kinn-. Slov. Ssk.

17615   Bradohol Svazek: 5 Strana: 1048
Bradohol, a, m. = bradoholič. Šm.

17616   Bradoholič Svazek: 5 Strana: 1048
Bradoholič, e, m. = bradýř, holič, la- zebník. Us., Loos.

17617   Bradojazykový Svazek: 7 Strana: 1202
Bradojazykový sval, musculus genio- glossus. Ott. IV. 534.

17618   Bradojazykový Svazek: 10 Strana: 0022
Bradojazykový sval, Musculus genio- glossus. Ktt.

17619   Bradojazylkový Svazek: 7 Strana: 1202
Bradojazylkový sval, musculus genio- hyoideus. Ott. IV. 534.

17620   Bradotřásek Svazek: 1 Strana: 0088
Bradotřásek, ska, m., kdo bradou třese.

17621   Bradouš Svazek: 7 Strana: 1202
Bradouš, e, m., barbida, monstrum. Rozk., Pršp. 13. 86.

17622   Bradouykový Svazek: 10 Strana: 0022
Bradouykový, mentolabialis. Ktt.

17623   Bradov Svazek: 5 Strana: 1048
Bradov, a, m. = paseky na Vsacku. Vck. Za B-vem = pole v Hovězí na Vsacku. Vck.

17624   Bradova Svazek: 5 Strana: 1048
Bradova Judita. Blk. Kfsk. 1010.

17625   Bradovka Svazek: 5 Strana: 1048
Bradovka, y, f. = bradavice. Tč. — B., y, m., os. jm. Slov. Šd.

17626   Bradový Svazek: 5 Strana: 1048
Bradový, mentalis, Kinn-. Nz. lk.

17627   Bradový Svazek: 10 Strana: 0023
Bradový sval, musculus mentalis. Ktt.

17628   Bradský Svazek: 5 Strana: 1048
Bradský, ého, m., os. jm. B. Jan, Sigm. Tk. I. 125. B. z Labouně. Vz Blk. Kfsk. 1287., Sdl. Hrd. III. 301.

17629   Braducha Svazek: 5 Strana: 1048
Braducha, y, f. B. mnohoklasatá, andro- pogon ischaemum. Let. Mt. S. VIII. 1. 18. Vz Vousátka úzkolistá.

17630   Bradý Svazek: 5 Strana: 1048
Bradý, bärtig. Slov. Ssk.

17631   Bradypepsie Svazek: 5 Strana: 1048
Bradypepsie, e, f. = zdlouhavé trávení.

17632   Bradýrna Svazek: 1 Strana: 0088
Bradýrna, y, f., bradárna, na Slov. Bar- bierstube.

17633   Bradýrna, y Svazek: 5 Strana: 1048
Bradýrna, y, f., die Barbierstube. Šm.

17634   Bradýř Svazek: 1 Strana: 0088
Bradýř (holič), e, m., Barbier. B. v bra- dýřské světnici vlasy bradýřskými nůžkami stříhá n. holí břitvou. Kom. — B., hojič ran. V. B. polní. D. Tam sem s ním byla u toho bradýře, když mu hubu zašíval. Švěd. 1569.

17635   Bradýř Svazek: 5 Strana: 1048
Bradýř není spokojen s vousy, on chce zaplacen býti. Exc. — B. Arnošt. Blk. Kfsk. 1054.

17636   Bradýřka Svazek: 5 Strana: 1048
Bradýřka, y, f., die Bartschererin. Šm.

17637   Bradýřka Svazek: 8 Strana: 0023
Bradýřka, y, f. Cf. Bradýř. Arch. XII. 375.

17638   Bradýřský Svazek: 1 Strana: 0088
Bradýřský, Barbier-. B. světnice (bra- dýrna), Kom., umění (bradířství). V., řemen, D., nůžky. V., míska, nářadí. D.

17639   Bradýřský Svazek: 5 Strana: 1048
Bradýřský, Barbier-.

17640   Bradýřský Svazek: 7 Strana: 1202
Bradýřský pořádek starý na Mor. Vz Mtc. XVI. 14.

17641   Bradýřství Svazek: 1 Strana: 0088
Bradýřství, n., Barbierkunst. D.

17642   Bradýřství Svazek: 5 Strana: 1048
Bradýřství, die Barbierkunst. Šm.

17643   Bráf Svazek: 7 Strana: 1202
Bráf Albín, dr. a prof. při čes. práv- nické fakultě pražské.

17644   Bráf Svazek: 9 Strana: 0017
Bráf Alb. Dr. Vz Jub. IV.

17645   Brah Svazek: 5 Strana: 1048
Brah, u, m. = obilní stoh, der Schober. Plk., Ssk. Vz Brh., Sv. ruk. 321., Mkl. Etym. 19. Tu hned brahy, jinak stohy obilné, roz- metali. Háj. r. 847. O původu sr. Listy fi- lolog. VII. 11.

17646   Brah Svazek: 8 Strana: 0023
Brah, u, m., acervus, Schober, m. Böhm, m. O původu slova cf. Gb. H. ml. I 77.

17647   Brah Svazek: 10 Strana: 0023
Brah, u, m. = hromada. B. dříví. Tbz. V. 9. 40.

17648   Braha Svazek: 9 Strana: 0017
Braha, pl., n. = pole, sousedící s polem jiné vsi (Řevnovice. Kub. 150).

17649   Brahamka Svazek: 9 Strana: 0017
Brahamka, y, f., druh slepic. Nár. list. 1898. č. 134.

17650   Brahinit Svazek: 5 Strana: 1048
Brahinit, u, m., nerost. Osv. V. 13.

17651   Brahinit Svazek: 7 Strana: 1202
Brahinit, u, m., meteorit. Osv. 1875. 13.

17652   Brahma Svazek: 5 Strana: 1048
Brahma, y, m. = jm. nejvyšší božské bytosti indijské. KB. Vz S. N.

17653   Brahma, b Svazek: 1 Strana: 0088
Brahma, božství indické. Rk. Brahmané, bohoslovci Indův, nejpřednější kasta ve vý- chodní Indii. Rk.

17654   Brahmabutrovka Svazek: 5 Strana: 1048
Brahmabutrovka, y, f., das Brahmaputra- huhn. Šp.

17655   Brahmanism-us Svazek: 5 Strana: 1048
Brahmanism-us, u, m. = učení brah- manů. Vz KP. I. 104., Lpř. Děj. I. 21., S. N., Enc. paed. I. 709.—715.

17656   Brahmanky Svazek: 10 Strana: 0023
Brahmanky, f., druh slepic. Nár. list. 1903. č. 136. y.

17657   Brahy Svazek: 7 Strana: 1202
Brahy, pl. f., quadrancula, zastr. Veleš.

17658   Brach Svazek: 1 Strana: 0088
Brach, a, m., bracháček, brachánek = bratr, Bruder. Pl: braši n. brachové. Milý brachu, milá brachu. D.

17659   Brach Svazek: 5 Strana: 1048
Brach. Ve vých. Čech. a j. také = spo- ečník, der Kamerad, Gesell, Bursch. Dch., Kál. Jdi s cesty, brachu! Dch. Oženili sme sa, milí braši, co nám budú říkať doma naši? Sš. P. 588. Milá brachu, všaks ty ode mne peníze brala. NB. Té. 51. Jméno brach jest rodu ženského i o mužských osobách ve rčení: Milá brachu! Brt. D. Brachek, chka, m. = brach. BO.

17660   Brach Svazek: 7 Strana: 1202
Brach. Milý brachu! dej mi hrachu, až namlátím, zas ti vrátím. Km. 1886. 639.

17661   Brách Svazek: 8 Strana: 0023
Brách, bracháčelc nadávka čes. Bratřím v XVI. stol. Wtr. Živ. c. L 52.

17662   Brach Svazek: 9 Strana: 0017
Brach, a, m. Milý brachu = milý bratře; milá brachu = milá sestro. Phľd. 1897. 315.

17663   Brácha Svazek: 1 Strana: 0088
Brácha, y, f. = brach. Us. v Praze. Prk.

17664   Bracha Svazek: 8 Strana: 0023
Bracha, fern, k Brach.

17665   Bracháček Svazek: 10 Strana: 0023
Bracháček, čka, m., zdrobn. brach. Pulk. Lobk. k. 17., Vstnk. VIII. 182. Ty's horší než Bracháčkové z Boleslavě. Světz. 1895 27.

17666   Bracheri-um Svazek: 1 Strana: 0088
Bracheri-um, a, n., Vz Připasadlo.

17667   Brachialní Svazek: 10 Strana: 0561
Brachialní násilí, z lat. brachium. Nár. list. 1905. 349. 2.

17668   Brachňa Svazek: 9 Strana: 0017
Brachňa, ě, f. = brašna. U Polné. Hoš.

17669   Brachovati Svazek: 5 Strana: 1048
Brachovati = děliti. Slov. Ssk.

17670   Bracht Svazek: 8 Strana: 0023
Bracht, u, m. Vz Koleda (3. dod.).

17671   Brachu sě Svazek: 1 Strana: 0088
Brachu sě, zastr., Brali, -y, -a se. Kat.

17672   Brachyblast Svazek: 8 Strana: 0023
Brachyblast, u, m. Že ta šupina plodní jest b. ČI. L. Jos. 46. B. borovice. Ib. 8.

17673   Brachygrafie Svazek: 5 Strana: 1048
Brachygrafie, e, f. = stenografie. S. N.

17674   Brachykatalektický. B Svazek: 10 Strana: 0561
Brachykatalektický. B. kolo daktylské, je-li poslední takt celý vyplněn pausou atd. Vz Král. Metr. 5.

17675   Brachykefalní Svazek: 5 Strana: 1048
Brachykefalní plémě lidské (s krátkými lebkami). Stč. Zemp. 737.

17676   Brachykefalové Svazek: 5 Strana: 1048
Brachykefalové, z řec. = krátkolebí (Ba- skové, Etruskové). Stč. Zem. 841., Slov. zdrav. 38.

17677   Brachylogie Svazek: 1 Strana: 0088
Brachylogie, e, f., z řec, krátkosť v mlu- vení, Rk., stručnosť.

17678   Brachylogie Svazek: 5 Strana: 1048
Brachylogie (stručnomluv) = stručnosť a úsečnosť slohu, přivoděná k místu vý- pustkou všeho toho, čeho ze souvislosti snadno se dovtípiti lze. A hned uzřím zá- stup lidí všelijaké věci sbírajících a do bře- men skládajících. Ptám se, co to? Oni, že se přes svět strojí. Já, a proč ne bez těch tíhot? lehčeji by jeli. Oni: bloud jsi ty! Jak že by jeli? to jejich křídla. Kom. L. 29. — KB. 239. Cf. S. N.

17679   Brachystochrona Svazek: 5 Strana: 1048
Brachystochrona, y, f. = čára nejkrat- šího pádu. Vnč. 54. Vz S. N.

17680   Brajan Svazek: 8 Strana: 0023
Brajan, a, m., obec v Tekovskú na Slov. Phľd. XII. 342.

17681   Brajgl Svazek: 7 Strana: 1202
Brajgl, u, m. = veselosť; hádka, pracka; divoká zábava taneční. Slovo to vyšlo pů- vodně z malířské akademie jako posměšný výraz pro něco podobající se manýře pro- slulého Nizozemského malíře Petra Brueg- hela mlašího. Us. praž. Pepíku. Herm. Pr. z. 132.

17682   Brajgl Svazek: 8 Strana: 0023
Brajgl. Světz. 1893. L/12.

17683   Brajny Svazek: 10 Strana: 0561
Brajny, z něm. Bräune, záškrt. Slez. Čes. 1. XV. 49.

17684   Brak Svazek: 1 Strana: 0088
Brak, u, braček, čku, m., výmět, výměsek, přeběrek. Das Brack, Pofel. D., Rk. Jíti v Braky = za nic nestáti. Jg. Ta panna přijde na B. = nevdá se již. Us. Brak dobytka, ovci, nádobí (Ausschuss). — B. = rod, druh Art, Gattung, Sorte. Jsi též toho braku. Sych. Bůh v lidech braku (rozdílu) nemá. L. — U myslivcův: výstřela. Šp. — B. = výbor. Braku nejpřednějšího hoden. Scip.

17685   Brak Svazek: 5 Strana: 1048
Brak, der Pofel. Cf. Mkl. Etym. 20. — B., sorbus torminalis, druh jeřábu, eine Art der Eberesche. Vz Slb. 519., Mllr. 100.

17686   Brak Svazek: 8 Strana: 0023
Brak, břakyňa, břečinek, pyrus, rostl. Brt. D. II. 506.

17687   Brak Svazek: 9 Strana: 0017
Brak = druh. Národové téhož břaku. Ho- ren. 337.

17688   Brak Svazek: 10 Strana: 0025
Brak, u, m. Poďme bežkom, brakom. Slov. Sbor. čes. 141.

17689   Brakář Svazek: 5 Strana: 1048
Brakář, e, m., der Auswähler. Šm.

17690   Brakola Svazek: 5 Strana: 1048
Brakola, y, f., os. jm. Mor. Šd.

17691   Brakovati Svazek: 1 Strana: 0088
Brakovati, braknouti, nul a kl, utí = nedostávati se, fehlen, mangeln. — komu na čem. Brakło mu na počtu vojákův. Jg. = vybírati, ausmerzen, ausschiessen, aus- werfen, ausmustern, ausbracken. Jg. — co k čemu: dobytek k prodeji (na prodej. Brt.). Svob. - v čem: v dobytku. Us. - čím. Bůh lidmi nebrakuje (nedělá rozdílu). L. — co, kam. Ryby do kádí (přebírati), dle čeho: dle druhů a velikosti jich. Šp.

17692   Brakovati Svazek: 5 Strana: 1048
Brakovati = rúzno děliti; vybírati. — abs. Vlk něbrakuje (nevybírá). Slez. Šd. — D. = chyběti. Brakuje mi teho. Las. Brt. B. 200.

17693   Brakovati co Svazek: 9 Strana: 0017
Brakovati co. Mart. S. 65.

17694   Brakovina Svazek: 1 Strana: 0088
Brakovina, y, f,, v horn. Das Klauberig.

17695   Brakovna Svazek: 5 Strana: 1048
Brakovna, y, f. = káď, do níž se ryby brakují. Us. Rgl.

17696   Brakovnice Svazek: 1 Strana: 0088
Brakovnice, e, f., brakyně. Na Mor.

17697   Brakovník Svazek: 1 Strana: 0088
Brakovník, a, m., kdo brakuje. Aus- wähler, Bracker.

17698   Brakovný Svazek: 1 Strana: 0088
Brakovný dobytek. Svob. Brack-, Aus- wurf-.

17699   Brakovný Svazek: 10 Strana: 0023
Brakovný. B kapři, ovce, jehňata. 1652. Čern. Juz. 311., 317. (1652. )

17700   Brakový Svazek: 1 Strana: 0088
Brakový = brakovný.

17701   Braktea Svazek: 8 Strana: 0023
Braktea, vz Ligula (3. dod.).

17702   Brakteat Svazek: 1 Strana: 0088
Brakteat, u, m., plecháč, stará mince z tenkých lístkův stříbra jedním toliko štem- plem vybitá tak, že co na jedné straně vy- pouklé, na druhé prohlubeno jest. (Bez opisu). — Polobrakteat jest tluští, menší, dvěma štemply ražený. S. N.

17703   Brakteát Svazek: 8 Strana: 0023
Brakteát, u, m. = plecháč, z lat, bractea = lištka, cetka, plíšek, mince ze stříbrného plechu, sedm jich vážilo asi tolik co náš stří- brný desetník. Exc. Byly v oběhu do července r. 1300. Vstnk. III. 489.

17704   Braktický Svazek: 5 Strana: 1048
Braktický. B. či smíšené usazeniny. Stč. Zem. 723.

17705   Brakule Svazek: 5 Strana: 1048
Brakule, e, f. = stará škatule. U N. Kdýně. Rgl.

17706   Brakůvka Svazek: 5 Strana: 1048
Brakůvka, y, f., vybrakovaná ovce. Slez. Šd. Mor. Brt. D. 200.

17707   Braky Svazek: 5 Strana: 1048
Braky, pole u Lověšic. Pk.

17708   Brakyně Svazek: 1 Strana: 0088
Brakyně, ě, f., vy brakovaná ovce, (Brack-, Merzschaf), kráva. I).

17709   Bral Svazek: 5 Strana: 1048
Bral, u, m. = bralo, bradlo. U Ronova. Rgl.

17710   Brala Svazek: 5 Strana: 1048
Brala, y, f. = břila, ploský kámen. Slov. Tč.

17711   Bralce Svazek: 10 Strana: 0561
Bralce = skála. Sb. sl VIII. 104. Sr. Bralo.

17712   Brale Svazek: 5 Strana: 1048
Brale, e, f. = bralo. Šm.

17713   Bralec Svazek: 1 Strana: 0088
Bralec, lce, m., Werber. Rk.

17714   Brálek Svazek: 1 Strana: 0088
Brálek, lka, m., kdo rád béře. Ty jsi kočičí dárek a zas brálek. Us. Nehmer.

17715   Bralí Svazek: 5 Strana: 1048
Bralí, vz Bralo.

17716   Bralice Svazek: 5 Strana: 1048
Bralice, e, f. = bralo. Šm.

17717   Bralisko Svazek: 8 Strana: 0023
Bralisko, a, n., zdrobn. bralo. Pokr. Mrt. X. 11.

17718   Bralistý Svazek: 5 Strana: 1048
Bralistý = bralnatý. Slov. Hlasom v bra- listých krajov zaznieva jeho nadchnutie. Sldk..466.

17719   Braliti Svazek: 1 Strana: 0088
Braliti, bradliti se = bradla působiti, sich klippen. — se nad co. Tato hornina nad povrch břidlice se brali.

17720   Braliti Svazek: 5 Strana: 1048
Braliti, il, en, ení, emporheben. Slov. Ssk.

17721   Bralnatý Svazek: 1 Strana: 0088
Bralnatý, klippig. Krok.

17722   Bralné Svazek: 8 Strana: 0023
Bralné, vz Bradleny (3. dod.).

17723   Bralo Svazek: 5 Strana: 1048
Bralo, a, bralí, n., brale, bralice, f. = skalisko. Slov. Duní Dunaj a luna za lunou sa valí. nad ním svieti pevný hrad na vy- sokom brali. Chlpk. Sp. 3. Sokoli si hniezdo uvili na bralí. Chlpk. Sp. 111. Jeden se ztrácí na bralách, druhý u sítiny. Hdk. C. 120. Aby se tá láska na bralí rodila, nejedna panenka hlavu by zlomila. Sl. sp. I. 3. Tak som žil pod Tatrami, v jejich bralách videl som sílu národa. Lipa 333.

17724   Bralo Svazek: 8 Strana: 0023
Bralo, a, u., místo bradlo, d před I vy- padá. Pastr. L. 147. B. = skalisko na vysokém vrchu. Pokr. Mrt, X. 90. B. místo bradlo. Gb. H. ml. I. 410.

17725   Bralý Svazek: 1 Strana: 0088
Bralý. Jsou lidé bralí a dalí = kteří rádi dávají a rádi berou. Ch. Gern nehmend.

17726   Brama Svazek: 1 Strana: 0088
Brama, šp. m.: Brahma.

17727   Brama Svazek: 5 Strana: 1048
Brama, vz Brahma.

17728   Bramarbas Svazek: 1 Strana: 0088
Bramarbas, a, m. = tlučhuba. Schwätzer.

17729   Bramarbasovati Svazek: 5 Strana: 1048
Bramarbasovati = tlachati, vychloubati se. Šm., Ntr. VI. 403.

17730   Brambola Svazek: 10 Strana: 0561
Brambola, y, f., místo: brambora. Hoš. Pol. I 25.

17731   Brambor Svazek: 1 Strana: 0088
Brambor, u, m., bramborek, bandora, bandůrka, zemák, zemník, zemče, zemňák, živlák, Erdapfel, Erdbirn; ve východ. Čechách: santaburák, santaburka, santák. Jir. Na Plaště: banďur; u Příbrami také: brambora, y; u Ro- kycan : bramboro, a, n., ale pl. -ry. Na Plašte gt. pl. brambor vedlé bramborů. Prk. Na Mor.: kobzole, jablouška, zemská jablka. Na Slov.: bobály, kobzole, kobzale, švábky. Vz Lilek. Jméno ,brambory' dostaly snad od „Branibor" (Brandenburg), odkud k nám snad {přišly. B. v popeli pečené: pečárky, opečárky, ope- čáry. B. červené, roháčky, ledvinky, kliho- váče, jakubky. Pytel, bečka bramborův. Bram- bory sázeti, okopávati, vykopávati, vyorá- vati; na pytle n. bečky atd. prodávati; na brambory jíti. Z bramborův kořalku a líh dělati. Vz Kořalka. Nákaza zemčat. V čas nouze brambory pochoutkou. Jg. Mohl by řepu síti, brambory sázeti (na svých špinavých nohou a rukou). Vz Ušpiněný. Lb. B. při- vezl Frant. Drake r. 1565. z Ameriky do Europy.

17732   Brambor Svazek: 5 Strana: 1048
Brambor = zemče, žampák, lilek, bobál, krumple, krumpír (Grundbirn), erteple (z Erd- apfel), Solanum tuberosum. Vz Rstp. 1120., Kk. 186., Čl. 72., Čl. Kv. 231., Slb. 358., Kram. Slov. 45., FB. 55., KP. III. 263., Odb. Path. III. 826. B-ro, pl. b-ra, u Víškova u Polné. Zl. V pl. rozeznává se na Zbirož- sku muž. a žen. rod. V muž. rodě rozumí se jediné podzemní plod, v ženském však celá rostlina, jak u množství na poli roste, tedy jaksi pole bramborové; brambořiště = pole po bramborách. Dej mi několik b-rů; máme b-rů plný sklep; Zajíc skočil do bram- bor; máme brambor jeden záhon. Přidej kmínu k b-rům; oráme k b-rám. V bram- borech není tak pěkný škrob jako ve pše- nici ; zajíc leží v b-rách. Lg. Na Slov. také: zemčák, krumpolec, krompach, grumbir, grumbolec, grule, bamboch, bombir, budka, bandurka, šupák, kartofl; druhy brambor na Slov.: rusáky, angličáky, saské, oselky, rohlíky, modráky, rychlíky, červenáky, bílé, rapáky, bzeňáky (sviňské). Sb. uč. 1858. 204. IVa Zlínsku: samsóny, vyroviáky, rychlíky, jánky, cigány, vídeňáky, rohlíčky, sviňáky. Brt. F Podluží na Mor.: svatojánky, nekvě- tuše, češky, sviňské. Brt. Na slovenskopol- ské hranici: svapka, v Horní Oravě švapka. Listy filol. 1885. 468. Šestinedělky, české, modráky, modrovočky, amerinkány, žluťáky, kudly, rohlíky, cibulky. U Rokycan. Ver- moutky, růžovky, zlatoušky, cibuláky, bro- skvový květ, skotský žampion. Us. Pdl. B. nové, staré, syrové, vařené, smažené, ma- štěné, se slanečkem, s uzeninou, se syreč- kem. Us. B-ry v kožíšku (neloupané). Us. Dbv. Jsou živi o holých b-rech. Us. Vk. B-ry cediť = bečeti, plakati. U Písku. Sgl. Vz Zemák, Zemče, Mllr. 99. B. prostředek proti kurdějím. Vega I. IX. p. — B. = dro- botina, maličkosť, die Kleinigkeit. Tulich, zámek a více jiných brambor. Z. arch. praž. č. 1174. f. 92. Wtr.

17733   Brambor Svazek: 7 Strana: 1202
Brambor. Najez se (nových) b-rů do syta a podívej se na slaměnou střechu, máš hned zase chuť na jídlo (člověk brzo je stráví). NZ. I. 52.

17734   Brambor Svazek: 9 Strana: 0017
Brambor. Vz Kulice. Jsou zajisté sázeny (brambory), když byl stejný týden a mnoho hodin, mezi desátou a dvanáctou dopoledne, a nikoli odpoledne; i musili ti, kdož o nich pracovali, pořádně po záhonech se váleti, že jsou tak veliké, soudil dědeček. Na středu sázeny nejsou, to by měla každá v sobě suk, a na vodníka také ne, to by zase byly vodnaté. Sá. Kant. 31. B-ry se zelím. Vz Chomout, Šustanice.

17735   Brambora Svazek: 10 Strana: 0561
Brambora. Sr. Brt. Sl. 23. — Rozšíření bramborů. Vz Věst. XIII. 43 — Tys' b. = ničema Pacov. Čes. 1. XIV. 51.

17736   Bramboračka Svazek: 5 Strana: 1049
Bramboračka, y, i. = bramborová placka. U Malče. Olv. U Ronova. Rgl.

17737   Bramboračka Svazek: 7 Strana: 1202
Bramboračka také = bramborová po- lévka. B. skleněná = řídká. NZ. I. 49.

17738   Bramboračka Svazek: 8 Strana: 0023
Bramboračka, y, f. = prodavačka bram- bor. Us.

17739   Bramboračka Svazek: 10 Strana: 0561
Bramboračka, y, f. = bramborová po- lévka. Hoš. Pol. I. 117

17740   Bramborák Svazek: 1 Strana: 0088
Bramborák, a, m., kdo brambory jí. Erdäpfelesser.

17741   Bramborák Svazek: 8 Strana: 0023
Bramborák, a, m. = prodavač brambor. Us.

17742   Bramborák Svazek: 9 Strana: 0017
Bramborák, u, m S ívový b. (jídlo). U Ješteda. la. Nar. list. 1897. č. 291. Feuill.

17743   Bramborák Svazek: 10 Strana: 0023
Bramborák, u, m., vz Bramburák.

17744   Bramboráky Svazek: 10 Strana: 0561
Bramboráky = jídlo z rozstrouhaných bramborů, které se míchají s moukou: při- dává se česneku, pepře, marjánky a soli a, přisypávají se škvarky. To vše se pro- míchá omastkem a peče v troubě. Vz Čes. 1. XIV. 145.

17745   Bramborář Svazek: 1 Strana: 0088
Bramborář, e, m., kdo brambory sází. Erdäpfelbauer.

17746   Bramborářka Svazek: 5 Strana: 1049
Bramborářka, y, f., žena, která bram- bory a) sází, b) prodává. Stat. př. kn. 1877. 39. Wtr.

17747   Bramborářství Svazek: 5 Strana: 1049
Bramborářství, n., die Erdäpfelkultur, der Kartoffelbau. Zpr. arch. VIII. 101., Sl. les.

17748   Bramborat Svazek: 10 Strana: 0561
Bramborat sa někam = ubírati se, jíti. Kam se b-ráš? Brt. Čít. 84.

17749   Bramborati se Svazek: 7 Strana: 1202
Bramborati se = téci, ubírati se. Há- danka : Široká, dlouhá, kam se b-ráš? Často stříhaná, čemu se mne ptáš? Řeka — louka. Mor. Brt.

17750   Bramborciti Svazek: 8 Strana: 0023
Bramborciti = namítati, překážeti. Ma- cecha vždycky v tom něco b-la a kde mohla, cestu jí založila. Cern. Zuz. 21.

17751   Bramboria Svazek: 8 Strana: 0023
Bramboria, e, ť. = kořalka. Brt. D. II. 486.

17752   Bramborka Svazek: 8 Strana: 0023
Bramborka, y, f., byl rybník v Poděbr. NZ. IV. 100. — B-ky pečené při svatbě ve Vlásenicích na Táb. = šišky pečené z mouky, kulaté, velikosti menších bramborů. Vykl. Svat. 61.

17753   Bramborka Svazek: 9 Strana: 0428
Bramborka nebo dm = rozstrouhané brambory moukou promíchané a upečené a máslem potřené. Jrsk. XXII. 230.

17754   Bramborka Svazek: 10 Strana: 0023
Bramborka nebo drn = z brambory roz- strouhané, moukou promíchané, na vyma- zaném pekáči upečené. Severových. Čechy Jrsk. XXII. 230.

17755   Bramborníček Svazek: 1 Strana: 0088
Bramborníček, čka, m., motacilla, Braun- kehlchen, Wiesenschmätzer. Rk.

17756   Bramborníček Svazek: 5 Strana: 1049
Bramborníček, čka, m. B. hnědý, pratin- cok rubetra, das Braunkehlehen, der braun- kehlige Wiesenschmätzer, černohlavý, p. ru- bicola, schwarzkehliger W. Sl. les., Brm. II. 2. 152.

17757   Bramborníček Svazek: 7 Strana: 1202
Bramborníček. Cf. Brm. II. 2. 152.

17758   Bramborníček Svazek: 8 Strana: 0023
Bramborníček, v Kelci: malý lúčník. Mtc, 1893. 305.

17759   Bramborníček Svazek: 9 Strana: 0017
Bramborníček, č. a, m., praticola, pták. B. cernohrdlý, p. ruficola (na Mor. u Štrumb. polní chvístek, u Zubří fitkař), Mus. ol. III. 116., hnědohrdlý, černohrdlý. Vz Sír III. 58. — B. = bramborová mandelinka. Ott. XVI. 747.

17760   Bramborník Svazek: 1 Strana: 0088
Bramborník, u, m., jídlo bramborové, Erdäpfelspeise. Rk.

17761   Bramborník Svazek: 5 Strana: 1049
Bramborník, u, m. = sviňský chléb, sviňský kořen či ořech, trávožina, psí zub, cyclamen europaeum, arthanita officinarum, das Sau-, Schwein-, Erdbrod. Mllr. 39.

17762   Bramborniště Svazek: 5 Strana: 1049
Bramborniště, ě, n., der Kartoffelacker. Sl. les.

17763   Bramboroplodný Svazek: 5 Strana: 1049
Bramboroplodný, erdäpfeltragend. B. krajina. Zpr. arch. VIII. 101.

17764   Bramboroví Svazek: 1 Strana: 0088
Bramboroví, n. Erdäpfelkraut.

17765   Bramborovina Svazek: 1 Strana: 0088
Bramborovina, y, f., brambořina.

17766   Bramborovitý Svazek: 5 Strana: 1049
Bramborovitý, erdäpfelartig. Buňky b-té podoby. KP.

17767   Bramborový Svazek: 1 Strana: 0088
Bramborový. B. líh, nať, kaše, polívka, vdolek. Erdäpfel-.

17768   Bramborový Svazek: 5 Strana: 1049
Bramborový. B. okres, rostlina, plíseň, perenospora infestans, der Kartoffelschimmel. Sl. les. B. revoluce v Belgii, válka v Ba- vořích. Vz S. N.

17769   Bramborový Svazek: 7 Strana: 1202
Bramborový. B. krupky = jídlo z bram- bor a krupek, přidá se mléka a na vrch smažená cibulka. NZ. I. 139. — B. = kdo rád jí brambory. Us. NZ. I. 457.

17770   Bramborový Svazek: 10 Strana: 0023
Bramborový. B. brynda = kořalka. Strn. Poh. 77.

17771   Brambory Svazek: 5 Strana: 1049
Brambory, dle Dolany, ves u Čáslavě.

17772   Bramboření Svazek: 5 Strana: 1049
Bramboření, n. = bramborářství. Sl. les.

17773   Bramboříček Svazek: 5 Strana: 1049
Bramboříček, čka, m. B. koloradový, koloradovní, brouk bramborový, deryphora decemlineata, chrysomela d., der Kolorado- kartoffelkäfer. Sl. les.

17774   Brambořík Svazek: 5 Strana: 1049
Brambořík, a, m., saxicola, pták. B. hnědý a černohlavý. Vz Frč. 355. — B., u, m., cyclamen, die Erdscheibe, Waldrübe, das Saubrod. B. obecný, ořech sviňský, sviňský chlebík, tvarožina, c. europaeum, Vz Rstp. 1233., Schd. II. 286., FB. 66., Čl. 71., Čl. Kv. 268., Kk. 190., Slb. 296., Odb. path. III. 731., S. N. VI. 954., Dlj. 71., Km. 1883. 118.. Rosc. 137.

17775   Brambořík Svazek: 7 Strana: 1202
Brambořík. Cf. Ott. V. 807. b.

17776   Brambořina Svazek: 1 Strana: 0088
Brambořina, y, i, bramborová nať. Erd- äpfelkraut. Jg.

17777   Brambořisko Svazek: 10 Strana: 0023
Brambořisko, a, n. = brambořiště. Rais. Lep. 518.

17778   Brambořiště Svazek: 1 Strana: 0088
Brambořiště, e, f., bramboroviště, -feld.

17779   Brambořiti Svazek: 7 Strana: 1202
Brambořiti = bručeti. Črn. Zuz. 21., Tkč.

17780   Bramburák Svazek: 10 Strana: 0023
Bramburák, U, m = koš na brambory.

17781   Bramburk Svazek: 1 Strana: 0088
Bramburk, u, m. = Brandenburg Pulk.

17782   Bramburk Svazek: 5 Strana: 1049
Bramburk, a, m., z Brandenburk. Jir.

17783   Brambůrky Svazek: 9 Strana: 0017
Brambůrky = druh buchet pokropených syrubem n. medem a posypaných mákem. Čes. 1. IX. 395. Sr. Bramborka v Přisp. 23.

17784   Bramburský Svazek: 5 Strana: 1049
Bramburský, z brandenburský, branden- burger. Kn., Dal. 154. B. země. Št. Kn. š. 156.

17785   Bramin Svazek: 5 Strana: 1049
Bramin, a, m. = indijský kněz. Brt. Cf. Brahma, S. N.

17786   Bramor Svazek: 5 Strana: 1049
Bramor, u, m. = mramor. Vím já jednu hospodu, je z kameňa bramoru. Sš. P. 177. (Sš. P. 125.). A já budu žena tvá, až necháš ustaviť Jeruzalem z b-ra. Brt. P. 56.

17787   Bramor Svazek: 8 Strana: 0023
Bramor, vz Brousek (3. dod.).

17788   Bramor Svazek: 10 Strana: 0561
Bramor, u, m. = břidlice. Mor. Čes. 1. XV. 54

17789   Bramorka Svazek: 7 Strana: 1202
Bramorka, y, f. = mramorová oselka, Slez. Šd.

17790   Bramorový Svazek: 5 Strana: 1049
Bramorový = mramorový, marmorn. Mor. Brt. P. 55., Šd. B. trohla, stavení, schody. Sš. P: 79., 178., 373.

17791   Brámovka Svazek: 5 Strana: 1049
Brámovka, y, f., das Bramsegel. Zadní b., Kreuz-, hlavní, Gross-, přední, Vorbram- segel. Kpk.

17792   Brámovník Svazek: 5 Strana: 1049
Brámovník, u, m., der Bramschnitt. B. na dna, der Boden-, malý, Froschbrainschnitt, náčiní bednářské. Skv.

17793   Bramoyník Svazek: 8 Strana: 0536
Bramoyník, vz Okrojník (3. dod.).

17794   Braň Svazek: 1 Strana: 0088
Braň, ě, n., i, f, braňka, braněčka. Vz Zbraň. Die Wehr, Waffe. Braň: meč, šavle, oštěp atd. B. při boku. V. B. i odění proti nepříteli vzíti. Troj. B. nositi. Rkk. Byli bez zbrani. Jel. Na někoho zbraně dobyti. Jg. B. na někoho obnažiti. Háj. Chopiti se braně. Us. B. od sebe odvrci, odložiti, V., složiti, položiti, od sebe řítiti. L. Braní ně- koho opatřiti. V. K Brani sáhnouti, B. cho- piti. V. Stráž Do bráně volati. L. — V. pře- kládá lat. telum = zbraň, braň; arma = zbroj. — Brán, bráně, hraní u rybníka. Od udě- lání nových braní, aby ryby proti vodě z rybníka nevycházely. Gl. — B.= bašta, pevnost. V. — Vz Zbraň.

17795   Bran Svazek: 5 Strana: 1049
Bran, a, m., os. jni. Pal. Rdh. I. 118.

17796   Braň Svazek: 5 Strana: 1049
Braň, ě n. i (čárku za n vynech). Koř. br. (strb. brati = bojovati). Gb. Hl. 146., Mkl. Etym. 18. Braň, i. Let. 47. Zvířata svými braněmi bojují. Vodn. Žižka vozy, pušky, brané jim pobral. Dač. I. 15. Imajíce braň. Bj. Však s sebou lstivou braň nosí. Dh. 101. Světskú múdrosť v braň a v oděnie spra- vedlnosti obrátil. Hus III. 4. Katové, driev než šedli (dle Gb. v Listech filol. 1882. 321. sedli, sotva že usedli, ani neusedli totiž od poprav předešlých), už své brani s sebú vzemše vedú Porfyra. Kat. 3152. Zbrojí a braní (rovnou) pohnaného opatřiti. Ktož jsú práva zemi české ustanovili, před potka- niem a brani obnażeniem pohnanému jsú dva tarasy hojemstvie udělali. Vš. Jir. 62. Braně dobytí. Zř. Zem. Jir. Q 15., T. 40. B. při dskách kdoby obnažil. Vz Zř. zem. Jir. L. 21., T. 40. B. v šrancích se nenosila. Žer. Záp. II. 181.

17797   Braň Svazek: 7 Strana: 1202
Braň, ě, f. = odpor. Vz List. fil. 1887. 251.

17798   Braň Svazek: 8 Strana: 0023
Braň, strslov. bran?; o strč. sklonění. Cf. Gb. H. ml. I. 32. a Gb. Km. -i. 22. Když to zvědě, že ti ľude k bráni (k obraně, k od- poru) řiedie. Alx. V. 2013.

17799   Brána Svazek: 1 Strana: 0089
Brána, branka, branička, y, f. Instr. sg. branou; pl.: brány, bran, branám", brány, v branách, branami. Vz A (se krátí). Das Thor. — B. městská, zámecká, hradní, výpadní (Ausfallsthor), u hradby, u plotu, pekelná, nebeská, slávy , průčelná (Portal); žitná, prašná, strahovská, výpadní, koňská, nová, pořičská, mostní etc. (v Praze). Jg., Us. Z brány, branou vyjíti, jiti, táhnouti, Jg., se vyhrnouti, Us.; bránu otevříti, zavříti (zámky a závorami). Jg. Skrze bránu jíti. Br. Z brány jeli. Troj. Za branou bydleti (za městem). Us. Zvonec u brány. Us. Brány vojskem osa- diti. Troj. Táhli z města oběma branami. — Brána, obyč. brány, vz Brány. — B. = menší průliv. Š. a Ž.

17800   Brána Svazek: 5 Strana: 1049
Brána, od bránění. Vz S. N., Mkl. Etym. 18. B-ny městské. Vz Tk. I. 603. B. čestné, vítězné atd. u Římanů. Vz Vlšk. 488. Brány a věže v hradech. Vz Sdl. Hrd. I. 233. B. hlavní, vedlejší (kleine Pforte), zevnější, das Aussenthor, do pevnosti, Festungsthor, Čsk., slavnostní. Us. Brány věčné! du lieber Himmel! Dch. Jíti za bránu, vors Thor. Dch. Otvoři mu bránu přes Vltavu. Rkk. 31. Široká jest brána do pekla. Bž. Chytni za provázek, spadne ti řeťázek, tak se ta bránečka otvíra. Sš. P. 310. — B. moře, vz Moře. — B., ves v již. Čech. 1379. Reg. Rožm. č. 75.

17801   Brána Svazek: 7 Strana: 1202
Brána. Městské brány v 15. a 16. stol. v Čech. Vz Wtr. Obr. 1. 234. nn. Hra na zlatou bránu otevřenou. Vz Km. 1887. 276.

17802   Brána Svazek: 8 Strana: 0024
Brána svatební (těstová, všelijak ozdo- bená). Vz Phľd. 1895. 707.

17803   Brána Svazek: 9 Strana: 0017
Brána. O skloňování a krácení á vz Gb. H. ml. III. 1. 184. Stavění brány (dětská hra). Vz Mus. ol. 1897. 159.

17804   Brána Svazek: 10 Strana: 0023
Brána. Hra na bránu. Slez. Vz Vyhl. II. 249.

17805   Brána Svazek: 10 Strana: 0561
Brána pražská: B. proti sv. Ambroži, sv. Benedikta, Černá, Francouzská, Horská, Kartouzská, Koňská, Leopoldova, Martinská, Nová, Oujezdská, Pisecká, Prašná, sv Pro- kopa, Strahovská, Špitálská, sv. Štěpána, Újezdská, Zderazská b. Vz Dolen. Pr. 614. Bruska, Poříčská, Vyšehradská, Sviňská b. atd.

17806   Brana Minderka Svazek: 5 Strana: 1049
Brana Minderka, samota u Troje u Prahy.

17807   Branáč Svazek: 5 Strana: 1049
Branáč, e, m., der Egger. Slov. Ssk.

17808   Braňač Svazek: 10 Strana: 0561
Braňač, e, m. = kdo koho brání Braňač dostane viac než oráč (t. j. ten, ktorý jiného oráči — ovalí, zaraz. Kdo bitého brání, dostane víc než bitý). Čes. 1. XIV. 461.

17809   Braňany Svazek: 5 Strana: 1049
Braňany, dle Dolany, Prohn, ves u Bí- liny. Blk. Kfsk. 863.

17810   Branař Svazek: 5 Strana: 1049
Branař, e, m., der Thorwächter. Kom.

17811   Branář Svazek: 8 Strana: 0024
Branář, e, m. = vlačec, vlačebník, Egger, m. Sterz. I. 738. Branislav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 13.

17812   Branba Svazek: 1 Strana: 0089
Branba, y, f., bránění. Krab., Pref. Ver- teidigung.

17813   Branba Svazek: 5 Strana: 1050
Branba. Pref. 79., Ssk.

17814   Branbor Svazek: 9 Strana: 0018
Branbor, u, m. = brambor. Čes. 1. VIL 375.

17815   Branc Svazek: 9 Strana: 0428
Branc(?) agnita. Pršp. Vz Gb. Slov. 93.

17816   Branc Svazek: 10 Strana: 0023
Branc (brancz), agnita (de plantis). Rozk. P. 617.

17817   Bráncě Svazek: 9 Strana: 0428
Bráncě, ě, m., aemulator. Vz Gb. Slov. 93.

17818   Bráncě Svazek: 10 Strana: 0023
Bráncě, emulator. Mam. A. 22a. (Mš. Slov. ).

17819   Branci Svazek: 1 Strana: 0089
Branci, pl., neduh, když spadnou mandle. Bräune. Ros. — B., vz Branec.

17820   Brancouse Svazek: 5 Strana: 1050
Brancouse, pl., Branzaus, ves u Třebíče.

17821   Brancov Svazek: 5 Strana: 1050
Brancov, a, m. = Branišov.

17822   Branč Svazek: 5 Strana: 1050
Branč, e, m. = hrad u Sobotiště na Slov. Pokr. Pot. I. 13. Z Branče, vz Dohanský.

17823   Brančí Svazek: 1 Strana: 0089
Brančí — Drüsen-. Ch.

17824   Brančík Svazek: 5 Strana: 1050
Brančík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

17825   Brančikov Svazek: 5 Strana: 1050
Brančikov, a, m., Branzikau, ves u Kla- tov. Blk. Kfsk. 578.

17826   Brančíky Svazek: 5 Strana: 1050
Brančíky, dle Dolany, Prenzig, ves u Kra- lup. Vz Blk. Kfsk. 617., Tf. Odp. 35.

17827   Brančovina Svazek: 5 Strana: 1050
Brančovina, y, f. = vepřovina. Slov. Němc. VII. 267.

17828   Brandalík Svazek: 5 Strana: 1050
Brandalík, a, m., os. jm.

17829   Brandeburk Svazek: 5 Strana: 1050
Brandeburk, a, m. Počkaj B-ku, dám já tebe gulku, že nebudeš chodiť viac k nám na cibulku. Koll. I. 43. Majó kulke z ře- dekve, B-ko hotěké (utíkej). Sš. P. 683.

17830   Brandejs Svazek: 5 Strana: 1050
Brandejs, vz Brandýs.

17831   Brandejský Svazek: 5 Strana: 1050
Brandejský Frant. Jos. Vz Mus. 1855. 403.

17832   Brandira Svazek: 5 Strana: 1050
Brandira, y, f., samota u Sedlce.

17833   Brandl Svazek: 5 Strana: 1050
Brandl, a, m. B. Jan Petr. Vz Slavín I. 136. B. Vinc., archivář zemský v Brně, Nar. 1834. Vz Tf. H. 1. 203., Šb. H. 1. 2. vyd. 231. B. z Valderichu Jiří. Vz Blk. Kfsk. 39.

17834   Brandl Svazek: 7 Strana: 1202
Brandl Vinc. Cf. Ukaz. 95., Bačk. Písm. 925., Bačk. Př. 179., Ott. IV. 563.. Pyp. K. II. 536.

17835   Brandl Svazek: 9 Strana: 0018
Brandl Vinc. Vz Jub. IV.

17836   Brandl Svazek: 10 Strana: 0023
Brandl Vinc. f 26. /12. 1901. maje 67 let. Vz Nár. list 1901. č. 356., Mtc. 1902. 301. nn., Lit. I. 907., Alm. XIII. 126 -134., Čas. mor. mus. II 154. nn.

17837   Brandl Svazek: 10 Strana: 0561
Brandl Petr. Vz Dolen. Pr. 197.

17838   Brandlín Svazek: 5 Strana: 1050
Brandlín, a, m., ves u Soběslavě. Albera z B-na. Arch. III. 475., Blk. Kfsk. 1287.

17839   Brandov Svazek: 5 Strana: 1050
Brandov, a, m., Brandau, ves u Mostu. Vz Blk. Kfsk. 195.

17840   Brandýs Svazek: 1 Strana: 0089
Brandýs, Brandejs, a, m. B. nad Labem; B. nad Orlici. — Brandýský. — B. lat. Brun- dusium (ad Albim). Jg. Brandeis.

17841   Brandýs Svazek: 5 Strana: 1050
Brandýs. Hopsa, hejsa do B-sa. U Nové Kdyně. Rgl. V B-se nad L. nemají posví- cení, propili je v podmáslí. Vz Sbtk. Krat. h. 15. — Cf. Tk. I. 446., II. 280., III. 482., IV. 723-, V. 236., VI. 346., Tf. Odp. 385., Blk. Kfsk. 1287. Z B-sa Ondř., Jan. Vz Blk. Kfsk. 1287., Tk. Ž. 191., Sdl. Hrd. I. 252., II. 275., III. 301., IV. 157. Z B-sa Jan. Sbn. 434. — B. nad Orlicí sluje kozí a mají tam o měsíc méně. Vz Sbtk. Krat. h. 15. — B., Bran- deis, ves u Těšína. — B., samoty u Nové Kdyně a u Domažlic. PL. — B. Udělati brandejs = poraziti tři prostřední kuželky, proraziti uličku. Us. — B. Václ., nar. 1807., kněz. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 537. — B. Frant. Jan. kněz, 1733. Vz Jir. Ruk. I. 94.

17842   Brandýsek Svazek: 5 Strana: 1050
Brandýsek, ska, m., něm. Brandeis, ves u Uhlíř. Janovic; Brandeisel, ves u Slaného. PL.

17843   Brandýská Svazek: 5 Strana: 1050
Brandýská Kateřina. Žer. Záp. I. 256.

17844   Brandýsko Svazek: 9 Strana: 0018
Brandýsko, a, n., župa. Vz Pal. Děj. I. 2. 242.

17845   Brandýský Svazek: 5 Strana: 1050
Brandýský, brandeiser. B. panství nad Lab.; b. zboží n. Orlicí. Tf. Odp. 291., 296.

17846   Brandzól Svazek: 9 Strana: 0428
Brandzól, u, m., z něm. Brandsohle = druhý, vnitřní podešev. Sbor. slov. III. 32.

17847   Braně Svazek: 5 Strana: 1050
Braně, pl., f. = braň, die Teichwehre. Šm.

17848   Braně Svazek: 10 Strana: 0023
Braně, ě, f = braň Každý svú brani jmějéše. Ryt. krems. 14. (Mš. Slov. ).

17849   Branec Svazek: 1 Strana: 0089
Branec, nce, m. = ozbrojenec, Waffen- mann ; nováček, Rekrut. — Branecký, Rek- ruten-.

17850   Branec Svazek: 5 Strana: 1050
Branec. Brance ku zbraním svolati. Čsk.

17851   Braněna Svazek: 5 Strana: 1050
Braněna, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

17852   Bránění Svazek: 1 Strana: 0089
Bránění, n. Vertheidigung, Beschützung. B. něčeho, b. se něčemu, proti něčemu. Rk. Místo pevné k b. (bašta). V. K b. opatřiti město (upevniti). V. Po dlouhém bránění se. Har.

17853   Bránění Svazek: 5 Strana: 1050
Bránění flankové. NA. III. 144.

17854   Bránění Svazek: 9 Strana: 0018
Bránění, n. = branný prostředek. Hatiti hráze ruostkami a jinými b mi. Arch. XVII. 14.

17855   Braněnka Svazek: 5 Strana: 1050
Braněnka, y, f. B. černožlutá, stratiomys chamaeleon, muchovitý členovec dvoukřídlý. Vz Frč. 158.—159.

17856   Braněnka Svazek: 7 Strana: 1202
Braněnka, stratiomys, moucha. Vz Brm. IV. 488.

17857   Braněnosný Svazek: 1 Strana: 0089
Braněnosný, waffentragend. Jg.

17858   Bráněný Svazek: 5 Strana: 1050
Bráněný. V tvrdej zemi nebránenej (un- geeggt), len trninkou povláčenej. Sl. sp. 179.

17859   Braněti Svazek: 1 Strana: 0089
Braněti, komu v čem. Braní mi v uších. Na Mor.

17860   Braněti Svazek: 5 Strana: 1050
Braněti, oprav v: břáněti. Cf. Břáňati. — čím. Bouřil a řetězem břáněl. Kld. 187. Mnohý, když už je napilý, něco po německu břání. Mor. ps. Šd. — B. = zníti, tönen. Břaní mi v uších. Mor. Brt. D. 200.

17861   Branche Svazek: 1 Strana: 0089
Branche, fr. (branš), větev, odvětví, od- řadí, odbor (služby). Rk. Zweig, Geschäfts- abtheilung.

17862   Braní Svazek: 1 Strana: 0089
Braní, brání, n. Nehmen. B. darův, služ- ného, obroku. Rk. B. na před. Reš. — B. na vojnu. Rekrutirung. D. Brání (branie) jest pro úrok nezaplacený na dědictví dlužníka s komorníkem a poslem purkrabie najvyš- šieho, nebo bez komorníka i posla mocí svú — koni, krav, ovec, sviní a jiného všelikého dobytka zájem, což za úrok nezaplacený i za náklady dosti móž býti. Vš. 337.—339. Vz o Bráni Vš. 563.

17863   Brání Svazek: 5 Strana: 1050
Brání. Vodorovnou čárku (—) za Reš. vynech. B. brabanky, die Bodenstreube- nutzung, b. sběru, der Klaubholzbezug, b. provise, der Provisionsbezug; pramen b. dříví, die Holzbezugsquelle, Sl. les., b. tax, sazeb, der Taxbezug, naturalií, přírodnin, Naturalienbezüge. Šp. B. míry na šaty, das Massnehmen, b. na úvěr, das Nehmen auf Kredit, Us. Pdl.; b. úroku, práva. Mus. 1880. 557. Přijde čas b. vína. ZN. B. spravedlností svých; B. tvé dskami zapsáno bylo ; Obrátili by tu večnosť (platu) netoliko u časnosť, ale také v nic, kdyby se pokut bránie nestrašili; B. a uvázánie. Vš. Jir. 62., 212., 214., 461. O b. s komorníkem. Vz Vš. Jir. 325.—335., 461. Cf. Kn. drn. 127. B. s komorníkem pro plat komorní; B. a zajímání dobytka. Vz Zř. zem. Jir. G. 38., G. 31., E. 16. Násilné b. jest mocné neb zjevné bránie cizie věci bezprávně. Hus L 208. Já nekradu od té doby, co nastalo brání. Us. Rgl. Byli na b. (na loupení) u Črnovic. Pč. 16. Ponvadž ta věc dotýče se b., Plünderung. Půh. I. 207. Dávání jest za našich časů tak vzácná bylina, že si brání pospíšiti musí, by něco dostalo. Tyl.

17864   Braniborsko Svazek: 5 Strana: 1050
Braniborsko, vz S. N.

17865   Braniborský Svazek: 5 Strana: 1050
Braniborský, Chaso b-ská, je vám cesta úzká. Sš. P. 586.

17866   Branibory Svazek: 1 Strana: 0089
Branibory, m., pl., dle Dolany = Brani- borsko, a, n. — Braniborský. — Brambor, a, m., město Brandenburg.

17867   Branice Svazek: 1 Strana: 0089
Branice, e, f. = brání. Nehmen; Plün- derung.

17868   Bránice Svazek: 1 Strana: 0089
Bránice, e, bránička, y, f. = blána, jíž jsou játra, střeva a bachory obvinuty, te- netce, mázdra pístní, plsť, Netz, Netzhaut, Kom., V. B. skákáním lehce se protrhne. Berg. — B. = blána okolo srdce, osrdec, Herzfell, Herzbeutel. D. — B.= blána příční dutinu hrudní od břišní oddělující. Zwerch- fell. Krok., V. Zapálení b. příční. Jg. — B. panenská, hymen, Jungferhäutchen. — B., lůžko, děloha, Nachgeburt. Aqu. — Jg.

17869   Bránice Svazek: 5 Strana: 1050
Bránice, das Zwerchfell. Vz S. N., Schd. II. 353., 365., Slov. zdrav. 38., Mkl. Etym. 17., Sal. 237. — B. = přední plachta, před- nice. B. tedy zdvižena a rozvinuta proti větru. Sš. Sk. 287. — B, Branitz, ves v Kečersku ve prus. Slez., Šd., ves u Mi- levska (vz Blk. Kfsk. 649., 650 ). PL. B. Mo- ravské, Mährisch-B., ves u Konic, B. Ně- mecké, Deutsch-B., ves u Konic na Mor. PL.

17870   Bránice Svazek: 7 Strana: 1202
Bránice, diaphragma, svalová přepažka v těle. Ott. IV. 575., 677. Hloubka b-ce, Zwerchfelltiefstand, křeč b., -krampf, ochr- nutí b., -lähmung, poranění b., -Verletzung, trhlina b., -ruptur, vytísnění b., -Verdrän- gung. Ktt. exc.

17871   Bránice Svazek: 10 Strana: 0023
Bránice, e, f. B. nervová = sítnice. Hyna. Vz Čad. 114. — B. = čásť bran. Dšk. Km. 41.

17872   Branická Svazek: 9 Strana: 0428
Branická, y, f., zdrobn. bránice. Vz Gb. Slov. 93.

17873   Bránický Svazek: 5 Strana: 1050
Bránický. B. pásmo, Bř. N. 257., skála u Bráníka, Vz Krč. v Kv. 1884. 653.

17874   Bránicový Svazek: 5 Strana: 1050
Bránicový, Zwerchfell-. B. svaz, -band, m., kýla, -bruch, m., zánět, diaphragmitis. Nz. lk.

17875   Bránicový Svazek: 10 Strana: 0023
Bránicový. Neuralgie čivu b-ho, phren- algia. Ktt.

17876   Branič Svazek: 1 Strana: 0089
Branič, e, m., kdo brání, der Wehrer, Hus., branitel.

17877   Branič Svazek: 5 Strana: 1050
Branič. B. svého hřiechu činí se jako stranú proti Bohu; (Takoví) bývají b-či činóv zlých svých. Hus I. 228., II. 355. — B., der Nehmer, Plünderer. Slov. Ssk.

17878   Braničev Svazek: 5 Strana: 1050
Braničev, a, m., hrad. B. byl tam, kde sa nachodí (v Sedmihradsku) saské město Törzburg. Let. Mt. S. V. 1. 73.-74.

17879   Bránička Svazek: 5 Strana: 1050
Bránička, y, f. = malá brána. — B. = děloha. Vz Branka. Bdl.

17880   Braničkov Svazek: 5 Strana: 1050
Braničkov, a, m., Branzikau, ves u Klatov.

17881   Bráničnatý Svazek: 5 Strana: 1050
Bráničnatý, querwändig, v botan. Sl. les.

17882   Brániční Svazek: 1 Strana: 0089
Brániční, od bránice. B. střevo. V. Netz- darm.

17883   Bráničnoslezinový Svazek: 5 Strana: 1050
Bráničnoslezinový, phrenicolinealis. Nz. lk.

17884   Bráničnožaludkový Svazek: 5 Strana: 1050
Bráničnožaludkový, phrenicogastricus. Nz. lk.

17885   Bráničný Svazek: 5 Strana: 1050
Bráničný, phrenicus. Nz. lk.

17886   Branidlo Svazek: 1 Strana: 0089
Branidlo, a, n., bránidlo. Eine Wehre. B. města (příkopy atd.) Jg.

17887   Bránidlo Svazek: 5 Strana: 1050
Bránidlo (lunetta, brejle) na soustruhu, der Wetzstock, die Lünette, Brille. Vz Včř. Z. II. 65.

17888   Branieť Svazek: 5 Strana: 1051
Branieť = brněti. Slov. Ssk.

17889   Braník Svazek: 1 Strana: 0089
Braník, a, m., najimač vojska, Werber.

17890   Bráník Svazek: 5 Strana: 1051
Bráník, a, m. Velký a Malý B., jm. dvou lesů u Jelenče. Dch. — B., ves u Prahy za Vyšehradem. Vz S. N., Tk. I. 603., II. 532., III. 50., 51., IV. 723., Tf. Odp. 267.

17891   Bráník Svazek: 9 Strana: 0428
Bráník, u, m. = klínec v polních branách. Mus. slov. II. 22.

17892   Branimír Svazek: 5 Strana: 1051
Branimír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118., S. N.

17893   Braninec Svazek: 5 Strana: 1051
Braninec, nce, m., ves. Arch. I. 530.

17894   Braninoš Svazek: 5 Strana: 1051
Braninoš, e, m., der Waffenträger. Cf. Zbrojnoš.

17895   Branisko Svazek: 5 Strana: 1051
Branisko, a, n., vrch na Slov. Vz S. N. — B. = braniště. Slov. Loos.

17896   Branislav Svazek: 5 Strana: 1051
Branislav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

17897   Braniš Svazek: 5 Strana: 1051
Braniš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

17898   Braniš Svazek: 7 Strana: 1202
Braniš, e, m., B. Jos., prof. v Budějov., nar. 1853. Vz Ott. IV. 578.

17899   Braniš Svazek: 8 Strana: 0024
Braniš, e, m., os. jm. u Kosmy.

17900   Branišov Svazek: 5 Strana: 1051
Branišov, a, m., Brandschau, ves u Vim- berka; Branschau, ves u N. Kdyně; Bran- schow, ves u Chotěboře. PL. Vz Arch. I. 529., Blk. Kfsk. 1287., Sdl. Hrd. III. 301., IV. 368.

17901   Branišovice Svazek: 5 Strana: 1051
Branišovice, dle Budějovice, Branchowitz, ves u Milevska. PL. Vz Blk. Kfsk. 650., 241.

17902   Braniště Svazek: 1 Strana: 0089
Braniště, ě, n. Werbeplatz. D.

17903   Brániště Svazek: 7 Strana: 1202
Brániště = brány k vláčení pole. Lib. NZ. I. 545.

17904   Branitel Svazek: 1 Strana: 0089
Branitel, e, m., pl. -lé, vz Branič.

17905   Branitelka Svazek: 1 Strana: 0089
Branitelka, y, -telkyně, ě, f. Die Ver- theidigerin.

17906   Brániti Svazek: 1 Strana: 0089
Brániti, -ním, 3. os. pl. -ní, braň, bráně, (íc), -il, -ěn, -ění; bránívati = braní hájiti, chrániti, zabraňovati, zapovídati, překážeti; zpěčovati se — vertheidigen, schützen, ver- fechten; vor etwas bewahren, steuern, hin- dern, wehren, abwehren; sich weigern; b. se = sich wehren, widerstehen, sich widersetzen. Jg.; b. se, vz dole. — co: pevnosť, Har.; lépe s genitivem; vz doklady k genit. — čeho: svých životův, vlasti, žen i děti, statku. Troj. Král toho má b. (nepřipustiti). Arch. I. 62. — V., Br., Jel, Kom., Chč., Háj., Výb, D., Zk. — koho (gt.), se čeho před kým. Aby nás bránili před nepřátely na cestě. Br. Kuřátek před luňákem b. Št. Hájiti se před právem. Us. — Kom. — Pozn. Kde se nám pouhý genit. nejasným vidí, přičiňme, kde to možná, raději od, anoť jest původnějši a lepší předložky před. Brt. — koho v čem: v právě ( = před soudem za- stávati). Jg. Kdo sám sobě se líbí, vždy se chce vymluviti a ve všem se bráni. Chč. 622. — koho čím: zbraní, Us., mečem, Br.; vší mocí toho bránili. Troj. — komu čeho ( = překážky činiti). Ale tobě sem bránila tvého bludu. Kat. 1261. — Kom., Jel., Ros., Reš-, Solf., Bart. I. 4., J. tr., Zk. Proto jest ho- spodář pán v čeledi, aby jí bránil neslič- ného. Št. — koho, čeho od koho. Kostel- ních práv od zlých lidí Bránil. Pass. Od ne- přátel někoho B. V. - čeho vedlé čeho: své pře vedlé práv. Vš. — Pr. — komu, čemu = zabraňovati, zapovídati, překážeti. Káva bráni snu. Lk. B. ohni. Us. B. křivdě. Us. — Št, V., D., J. tr. Vz B. komu čeho. — čeho Čím s čím. Kdo s hrdou smělostí mocí a soudy umí svých věcí b. Chč. 382. — komu čím. Obě straně jarobujnú silú druha druzě postúpati brání. Rkk. 48. — se = braně se chápati, odpírati. Všichni více přejí tomu, kdož se bráni, než tomu, kdož na druhého počíná. Pr. Vz Vš. 564. Tíže jest se b. než žalovati. Vš. II. 17. — se čím. B. se někomu mečem. Výb. II. 67. B. se holí, Us., patami (utéci). Č. B. se léty. Arch. I.138. - Dal. — se komu, čemu (od- por činiti). B. se nepřátelům. Br. Myslivci 18. praporu statečně se Bránili Prusům u Po- dola (1866). Ml. Tvému bezpraví minim se B. Výb. II. 60. - Alx., Háj, Výb., Vš., Zk. — se kde: za zdí, za vozy, Let, 60., za hradbou. Us. Dobře jest za dveřmi se B. Pk. Bráně se na soudě. Brt. — se čeho. Zk. - se nad co: nad svou moc. Troj. — se s čím. Bránil se zmužile s svou škodou. Troj. Již s velikú núzí se Bránil. Výb. II. 60. — se, koho proti komu. Dítěte proti vlkům b. Ml. - Pass. — s infinit. Poznámky činiti nikdo nebráni. Kom. Nebraňte jim jiti ke mně. Br. Jakož Bůh brání koukole trhati. Chč. 443. Srozuměli sme, že bráníš lidem svým berni dáti. Arch. I.51. Nebraňte mu milo- srdnému býti. Zyg. Matička jí brání jíti. Er. P. 474. - V, Troj., Háj., D. Vz Brániti komu Čim. — komu pro koho. Bráni mně pro tebe, že nemáš pole. Er. P. 184. — aby ne. Braň mne, aby mne nepotloukl. Us. Kdož nám může b., abychom nekazili . . . Chč. — Pozn. Brániti, zabraňovati, ohrožo- vati, zdržovati atd.: po těchto slovesech klade se spojka a s konditionalem k vytčení úmyslu, aby se jmenovaná činnosť v skutek nepřiváděla. Odtud na jevě jest, že v příči- nách těch věta vedlejší záporná jest. Zk. Cf. Zdržoval ho, aby nechodil tak Daleko od vozu. Bl. Póvod se má pilně stříci, aby se v to nedával. Vš. Vz Konditional IV. 3. (Brt.) Srovnej ještě: Hájiti, Ne 11., Překážeti, Va- rovati se, Zabrániti, Zapověděti, Zdržeti, po nichž vždy stojí: aby ne, a nikdy pouhé ,abyí bez ne. Srovnej také: Bojím se, že otec přijde. Dám-li m. že: aby, kladu také aby ne: Bojím se, aby otec nepřišel. Chybně tedy: Hory jim zabraňují, aby se vespolek stýkali (má býti: nestýkali). — s adv. B. se hrdinsky, udatně, silně, zmužile. Us.

17907   1. Brániti Svazek: 5 Strana: 1051
1. Brániti. Mkl. Etym. 18. — abs. To je věru, až Bůh braň. Us. Dch. Dala sem se potřebovať, až Bůh braň. Us. Kšk. — komu co. Balvan mu bránil přístup k sluji. Vrch. Než póhon znovu jemu nemá bráněn býti. O. z D. — čeho. B. dvoru, země. Dal. 21., 57., 176. Snáze bylo jedné strany b. než obú. Let. 59. Také móž syn b. mateře. Arch. I. 468., Kn. rož. čl. 134. I musil jsem toho rozbroje na mostě b. NB. Tč. 19. Jan nemá b. žádných cest starých do mých le- suov. Půh. II. 400. To jsem musel učiniti bráně svého života. Výb. I. 617. Chtí b. práva kostelního; Shledal sem, že sprostní kněži a chudí laikové a ženy statečněji pravdy brání než doktorové sv. písma; Pán zlé krotí a dobrých brání. Hus I. 426., 455 , II. 258. — před kým. A kterak jeho brání před kacíři. Chč. P. 23. a. Před násilím b. kněží, vdov. St. Kn. š. 162. (154.) Mocný móž také vzácnú almužnu učiniti bráně před násilím lidí upřiemých. Št. 251. — v čem. Pakli se hněváš a odmlouváš a ovšem bráníš se v hřiechu. Hus I. 247. V dobrém skutku nebraň. Pk. — čím. B. se zuby nehty. Us. Dch. Musíme vlasti naší mečem a oděním b. Výb. I. 569. Své země životem b. Dal. 180. Braň se, synečku, obuškem, já tě za- stinu fěrtuškem. Sš. P. 586. B. se právem. NB. Tč. 149. Muožeš-li tě viery pravým roz- umem b. Pass. 537. Výmluvou biskupa b. Hus I. 419. — komu čeho. Když jim brá- něno bylo mostu u Stínavy, oni nalezše na blízku brod možný, přepluli tam přes řeku. Pal. Děj. III. 3. 51. Braňte mně mojej hla- věnky; Otec mně brání synečka. Sš. P. 442., 603. Páni jim toho brání. NB. Tč. 89. (207.). Jeden druhému brání pokory pořádné. Št. Kn. š. 91. Chtěli mu toho pole b.; Sladov- níci bránili svobody vaření piva sousedům. Let. 40., 246. Kratochvíle jí poctivé s dobrými lidmi bránil. BN. Má jim trhů bráněno býti. Tov. Že mi svobodných cest brání. Půh. II. 396. Brání jim duch boží utisknutie neb sáhnutie proti lásce. Hus 1. 165. Každý hospodář má b. všie necti i všeho zlého své čeledi. Št. 98. — koho, komu od čeho. Nebrance (nebraňte) mi od teho šuhaja. Sl. ps. 95. Chtě nás b. rád od národu zlého. Pís. 1526. Kto vás bude od vlkov brániť? Sl. sp. 25., Mus. 1864. 389. A toho místa od skoku a případu nepřátel pilně b-li. Let. 40. Jenžto brání meči svému ote krve. BO. Tebe od ďábla brání. Hus II. 7. — komu. Která múdrá máti, nebraňuj díťati. Sš. P. 94. — se komu, čemu: psům. Dh. Jir. Tvému bezpraví mienim se b. Výb. II. 42., Bls. 34. B. se skutku tělesnému, tělesné žá- dosti, myšlení zlému, hříchům. Št. Kn. š. 70., 82., 111., 182. (Město) b. se j'mu po- mysli. Alx. Anth. Jir. I. 3. vyd. 37. — kde. By jich bránil na zboží. Hus. — se čeho. Bráně se toho. Let. 60. — jak A ještě viece bránie práva pod velikú pokutú knězi, aby... Št. Kn. š. 84. — kdy. Toho, což bránie kněžie na kázání neb na zpovědi, bude se střieci. Št. Kn. š. 97. — proti komu (jak). S prospěchem proti někomu se b. J. Lpř. Bráně jich proti právu. Půh. II. 410. Měl se b. proti Žižkovi. Pč. 29. — na koho. Tot se ví, že vždy na Matýska b-la. Sá. v Osv. 1873. 33. Když na pastvě naň b-la. U Ještěda. Sá. — čeho jak dlouho. Braň pravdy až do smrti. Hus I. 7. — s infinit. Mně hrdosť brání odpovídat silou. Osv. I. 593. Sočiti braňte svému jazyku. BO. Moju Aničku brániá mi lúbiti. Koll. Zp. I. 161. Také vám nebráním hádati. NB. Tč. 40. Ale had bránieše jí odjíti i vece k ní. 1450. Mus. 1884. 242. Obě straně jarobujnú silú druha druze postúpati brání. Rkk. Brániece po- slúchati člověka, když co proti Bohu velí. Hus I. 89. Ale snad se vyrazie někteří brá- niece odvázati té hřiešné oslicě; To, což pán činiti brání. Hus II. 130 , III. 223. Věci, ješto viera věřiti brání; Tři Bohy neb pány věřiti nám brání. Št. Kn. š. 8., 14. Deváté přikázánie brání žádati bližnieho svého ženy. Št. N. 300. Vz Zbrániti. — Pozn. Při in- finitivu není záporu. — aby-ne. Bráníš, aby knih múchy nezcídily, aby jich neoblily. Hus I. 81. A bránie jim, aby nečtli. Hus I. 57. Sr. ještě: Odraditi, Pochybovati, Pomi- nouti, Překaza, Překaziti, Zakázati, Zapírati, Zápor (Listy filol. 1883. 273.), Brs. 2. vyd. 80., Věta podstatná spojková. Cf. 'Anajo^M óoi fiij v.ivbiúd-cu. Xen. Cyr. I. 4. 10. Vz více v Niederlově řec. mluvnici. §. 779.

17908   2. Brániti Svazek: 5 Strana: 1051
2. Brániti, il, ěn, ění = vláčeti, eggen. Slov. Nesíde to (žítko) tej jeseni, lebo je to v mrcha zemi; v planej zemi, neoranej, len motyčkou pokopanej; ani branou ne- bráněno, len halúzkou povláčenô. Sb. sl. ps. II. 1. 20., Mt. S. 1874. 20.

17909   Brániti Svazek: 8 Strana: 0536
Brániti. Bránil se dáti kury a oves k to- muto zámku; Aby do toho mlýna, obilí voziti bránili. Arch. XV. 370., 426.

17910   1. Brániti Svazek: 9 Strana: 0018
1. Brániti s inft. (Svoboda koruny) soudu zahranicného podnikati bránila. Pal. Děj. IV. 2. 417. Nerci abych lidem svým ortele od vás bráti bránil. Arch. XIII. 27. Cf. Za- brániti. — se skrze koho. Aby se mohl b. skrze ně (skrze veliké pány, jejich po- mocí). Chč. (List. fil. 1898. 453. ). —se. Vz stran pořekadel Zát. Pr. 106. a. — abs. Je tam vítr, až Bůh brání. Us. Kub.

17911   2. Brániti Svazek: 9 Strana: 0018
2. Brániti = branami pole upravovati. Veď mne capy nebráňa a kozy neorú. Zát. Pr. 178. a.

17912   Brániti Svazek: 10 Strana: 0023
Brániti. Po b., odstrašovati, zapovídati a p. má Pal ve větě závislé správně aby ne (nynější spis. často chybně ne vynechávají). Vz Mtc. 1901. 375.

17913   Brániti. — abs Svazek: 7 Strana: 1202
Brániti. — abs. Klel, až Bůh bránil (mnoho). Us. Brtv. — Slíbil jie od všie núze b. Výb. I. 474. — čeho (komu). Chtěl těch stran (křesťanských) Turkóm b. a ob- hajovati. Arch. X. 170. I brání (lev) jeho (pastieře) všeho zvěře (gt. m.) Ezp. 2026. — aby — ne. Vz Zbrániti (tam dobré pří- klady s inft.).

17914   Brániti čeho (od čeho Svazek: 8 Strana: 0024
Brániti čeho (od čeho). Muož b. lidu svého od bezprávie. Chč. S. 82. Kto nám jich b. muož (moci a panovanie nad lidem)? Ib. 111. Aby takového neřádu b-li (mu odporovali). Arch. XII. 59. — s inft. Bránil jich činiti. Chč. S. 291. Brání našim dřev bráti. Půh. IV. 103. Brání mi jim toho vydati. Půh. IV. 437. Aby na Malou stranu přijíti bránili; B-li jim do města vjeti. Břez. Font. V. 349., 370. Cf. Zbraňovati (i 3. dod.). — aby — ne. Svým lidem bránil, aby mi desátku nedali. Půh. IV. 166. Bránil, aby nepřipisoval. Arch. XIII. 413. Ferd. I. pravil čes. Bratřím: Brániti budeme, abyste se nescházeli a své ťicifacle strojili. Wtr. Živ. c. I. 62.

17915   Brániti s inft Svazek: 9 Strana: 0428
Brániti s inft. Bráníce kázati slova bo- žího; Aby bránili volati; Jiným bránili sly- šeti slovo boží. Chč. S. I. 212., 233, 318. — aby-ne. Bránili, aby nevolal ku p. Ježíši. Chč. S I. 234.

17916   Bránivý Svazek: 5 Strana: 1051
Bránivý. B. síla (u magnetu), die Koër- citivkraft. Nz., KP.

17917   Bránivý Svazek: 8 Strana: 0024
Bránivý. B. (koercitivní) síla = síla, kte- rou hmota zmagnetování železa odporuje. Vz KP. VIII. 23.

17918   Branka Svazek: 1 Strana: 0090
Branka, y, f., vz Brána, Pfortchen, Ein- lass. — B., zámek, maternice. Jg. Oeffnung der Bärmutter.

17919   Branka Svazek: 1 Strana: 0090
Branka, vz Braň.

17920   Branka Svazek: 5 Strana: 1051
Branka. Brankou oka, durch des Auges Pfortchen. Dch. — ad 2). B. zašlá; slepení b-ky; pevné srostění otvoru branky (atresia uteri. Čs. lk. II. 96.); nekrvavé rozšíření branky; umělé rozšíření b-ky při porodu; krvavé rozšíření branky při tuhosti její n. celého čípku atd. (hysterostomatomia). Vz Křž. Por. 49., 133., 134., 489., 490. — B. = průsmyk z Čech do Kladska; úzké údolí u Starého Města, do kterého Metuje vtéká. Krč. — B., ves u Opavy. PL. — B., y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

17921   Branka Svazek: 7 Strana: 1202
Branka. Hubený jako b. (jako louč). N. Bydž. Kšt. — B. = dvířka zastupující spodní čásť dveří. V Polabí. NZ. II. 163.

17922   Branka Svazek: 8 Strana: 0024
Branka, zdrobň. brána. Hledí už přes branku (o mladíku, který už pohledá po děv- čatech). Mor. Čes. 1. V. 417. — B. = volná dolejší část dveří. Ott. VIII. 8. a, — Šněro- vačka s brankou u vdaných žen, opatřená zpředu šněrováním a přezkami, za něž se zadrhoval srdcovitě vykrojený punt. NZ. II. 152. — B. kosy = dolejší tyč. Brt. I). II. 452. — B. či Brána zemská v Náchodská. Hrš. Nach. 679. Branný n. mýtný. Cel. Pr. m. I. 495.

17923   Branka Svazek: 9 Strana: 0018
Branka = vrátka pro pěší vedle vrat. Ces. 1. VIII. 264.

17924   Bránka Svazek: 9 Strana: 0018
Bránka, y, f. = lenoch židlice, Slez. Ces. 1. VIII. 55.

17925   Branka Svazek: 9 Strana: 0428
Branka, y, f. B. kalhot = poklope. Př. star. V. 11.

17926   Branka Svazek: 10 Strana: 0023
Branka, y, f. Hubený jako b., jako louč. Kšť. Lid. 8.

17927   Brankovice Svazek: 5 Strana: 1052
Brankovice, dle Budějovice, ves u Bu- čovic v Brněnsku. PL., Arch. II. 478.

17928   Braňkvara Svazek: 1 Strana: 0090
Braňkvara, y, f., jídlo příliš řídké. Jauche, Tunke. Stala se z toho b. Us., Jg.

17929   Branky Svazek: 5 Strana: 1052
Branky, pl., f., něm. Branek, ves u Val. Meziříčí.

17930   Branná Svazek: 1 Strana: 0090
Branná, é, f., městečko v Bydžovsku.

17931   Branná Svazek: 5 Strana: 1052
Branná. B., ves u Třeboně; hájovna u Nasavrk; B. Hořejní, Ober-Branna, ves u Jilemnice; B. Dolejní, Hennersdorf, ves u Jilemnice. PL. Cf. S. N., Blk. Kfsk. 1287., Sdl. Hrd. I. 252., III. 301., IV. 79., 105. — B.. die Pförtnerin. Vz Branný.

17932   Branná Svazek: 7 Strana: 1202
Branná, é, f., vz Skřemelice (2. dod.).

17933   Branně Svazek: 1 Strana: 0090
Branně, se zbrani, bewaffnet. B. s rotou vyjel. Troj.

17934   Branné Svazek: 1 Strana: 0090
Branné, ého, n., Thor-, Sperrgeld.

17935   Branně Svazek: 10 Strana: 0023
Branně na někoho se hrnouti. Msn. II. 94

17936   Branneberský Svazek: 5 Strana: 1052
Branneberský. B. víno, Branneberger Wein. Šp.

17937   Brannice, e f Svazek: 10 Strana: 0023
Brannice, e f., tirsa. Rozk. P. 2402. (Mš. ).

17938   Brannost Svazek: 1 Strana: 0090
Brannost, i, f., zbrojnosť, Wehrhaftig·- keit. D.

17939   Branný Svazek: 1 Strana: 0090
Branný, statečný, bojovný, wehrhaft. V. B. pacholek, Ros., lid. V. B. lid sbírati. Kde lud náš branný? Rkk. — B., k bránění se hodící, Wehr-. B. věž, Troj., stav (vojenský), D., místo (pevné, hrazené), V., meč, Koc, Hrad. Nz. — B. = braní opatřený, zbrojný, bewaffnet, bewehrt. Vzíti město brannou rukou. V., Br. Brannou a otevřenou válkou bojo- vati. Br. Byť pak i k brannému obhajováni přijíti mělo. V. Ujdem brannou rukou a. bez škody. Solf. — B., k braní se vztahující. B. povinnosť (pov. ke službě vojenské, Wehr- pflicht). — Branný, ého, m., vrátný; branná, é, f., vrátná. Pförtner, -rin, Thorwächter. Br. Volali na branného. V. Nepověděl než bran- nému a branný každému. Vz Klevetář. Mus., Lb. — Branný písař, Thorschreiber. D. — B., od bran, ku branám, Egge-. B. hřeb, kolík, Eggezinken; b. mečík, Eggeschiene; b. paprslek, Eggebalken. Us. Vz Brány, Egge.

17940   Branný Svazek: 5 Strana: 1052
Branný = bojovný. B. Čeleď, družina. Lpř. Mužie branní; deset tisícov branných; Byl hlava nad muži brannými. BO. Byl b-ný v nepřátelské přietě. Kat. 39. — B. — k brá- nění se hodící. Hrad oprav v : hrad. B. oruží. Tov. 46. B. pavlany, pavlače, cimbuří, Ma- chicoulis (mašikuli), čára (obranná), die Ver- theidigungslinie, Čsk., NA. III. 140., 143., 147., moc, Heeresmacht, Lpř., síla. Osv. — B., Thor-. B. dvéře, fores portarum. BO.

17941   Branný Svazek: 7 Strana: 1202
Branný = k braní se vztahující. B. povinnosť, zákon, zřízení. Ott. IV. 581. nn.

17942   Brano-klik Svazek: 1 Strana: 0090
Brano-klik, u, m.. Der Kloben bei Der Egge: —pluh, u, m., Eggenpflug; — váhy pl., f., Eggenwage. Rk.

17943   Branokliky Svazek: 10 Strana: 0023
Branokliky, pl., f. = část bran. Dšk. Km. 52.

17944   Branonoh Svazek: 9 Strana: 0018
Branonoh, a, m., gecarcinus ruricola, Landkrabbe. Mus. 1849. IV. 48., 1849. ?I. 48.

17945   Branov Svazek: 5 Strana: 1052
Branov, a, m., ves u Křivoklátu.

17946   Braňoves Svazek: 5 Strana: 1052
Braňoves, vsi, f., od Brana. Pal. Rdh. I. 136.

17947   Branovice Svazek: 5 Strana: 1052
Branovice, dle Budějovice, ves u Poho- řelic; dvůr u Vltavotýna. Cf. Sdl. Hrd. III. 301.

17948   Branovský Svazek: 5 Strana: 1052
Branovský z Branova. Vz Blk. Kfsk. 40., 1264.

17949   Bránový Svazek: 1 Strana: 0090
Bránový, branský. Thor-. Rk. Branská služba. Thorwächteramt. 1684. Jg.

17950   Branský Svazek: 5 Strana: 1052
Branský. B. lístek, der Thorzettel. Šp. — B., ého, m. = vrátný, der Pförtner. Cf. Branný. U Poličky. Kšá.

17951   Branský Svazek: 9 Strana: 0018
Branský, ého, m., Thorwächter, m. Sedl. Hr. XL 35.

17952   Bransole Svazek: 1 Strana: 0090
Bransole, vz Branzole.

17953   Braňsoudov Svazek: 5 Strana: 1052
Braňsoudov, a, m., dvůr u Humpolce. Vz Braňsudov, Blk. Kfsk. 468.

17954   Branství Svazek: 5 Strana: 1052
Branství, n., die Kriegsgefangenschaft.

17955   Branstvo Svazek: 5 Strana: 1052
Branstvo, a, n., Kriegsgefangene; Rekru- ten. Šm., Rk.

17956   Branstvo Svazek: 10 Strana: 0023
Branstvo, a, n. = branný lid. Msn. II. 95.

17957   Branstvo, a Svazek: 1 Strana: 0090
Branstvo, a, n. = branci, vz Branec.

17958   Braňsud Svazek: 5 Strana: 1052
Braňsud, a, m., os. jm. Arch. I. 257., Pal. Rdh. I. 118.

17959   Braňsudov Svazek: 5 Strana: 1052
Braňsudov, a, m., cf. Braňsoudov. Arch. V. 558.

17960   Branškov Svazek: 5 Strana: 1052
Branškov, a, m., ves u Tišnova.

17961   Branšov Svazek: 5 Strana: 1052
Branšov, a, m., Branschau, vsi u Pelhři- mova a Jihlavy; Brandschau, ves u Vimperka; Branšow, vsi u Horní Bobrové a u Chotěboře (Braničov); samoty u Sedlce a u Nadějkova. Cf Tk. III. 36., Blk. Kfsk. 1287.

17962   Brant Svazek: 1 Strana: 0090
Brant, u, m., z něm. Brand, snét, zapá- lenina, maso vojenské. — Branty míti, (zlo- biti se; nepokojným býti). Us., zvl. v Krko- noších. Kb.

17963   Brant Svazek: 10 Strana: 0561
Brant J., spis.

17964   Brantál Svazek: 1 Strana: 0090
Brantál, u, m., hřeb v branách, vz Branný (hřeb). Nagel in der Egge.

17965   Brantál Svazek: 5 Strana: 1052
Brantál, z něm. Brettnagel. Na mor. Val. Vck. Hřebík větší než šindelak s okrouhlou hlavičkou. Tč.

17966   Brantál Svazek: 8 Strana: 0024
Brantál, u, m., z Brettnagel, val.; slov. peřák. Brt. D. II. 513.

17967   Brantice Svazek: 5 Strana: 1052
Brantice, dle Budějovice, Bransdorf, ves u Horní Bobrové a u Chotěboře; samoty u Sedlce a Nadějkova, Karnovsku ve Slez.

17968   Brantovník Svazek: 8 Strana: 0024
Brantovník, u, m., geum urbanum, rostl. Brt, D. II. 503.

17969   Brantovník Svazek: 9 Strana: 0018
Brantovník, u, ?., rostl, pomáhající do- bytku od brantu. Mus. ol. V. 12.

17970   Brantový. B Svazek: 5 Strana: 1052
Brantový. B. koření = haděnec, volový jazyk planý, žebrák, láska panská, echium vulgare, Natter-, Otterkopf, Otterwuzel usw. Vz Mllr. 42.

17971   Brány Svazek: 1 Strana: 0090
Brány, bran, pl., f., nástroj k zavláčeni rolí. Jg. Vlačidlo, die Egge. Řidčeji v sing, brána.. Brána má tři paprsky, dva mečíky a 15 neb více hřebův. Us. Části bran: paprsky (svláky, zábranky, v nichž hřebíky zabity jsou); mečíky (průvlačky, švinky, někde svláky) = příční dřeva, která paprsky k sobě vážou; hřebíky; žezla (n. bidelce) jsou oby- čejně k branám připnuty n. zaháčkovány dvěma řetízky, jež slovou běhlice, na které se zavěšují váhy s rozporkami čili bradcemi. U některých bran je rozporka na řetězu, který je zavěšen na nosu (nosatině, hlavě), nosatém konci paprsku. Paprsek, na kterém je rozporka zavěsena, slove také tahounek. JeDny brány jsou k Druhým připnuty ře- tízkem, jenž slove spinka n. spěnák. Podlé počtu paprskův slovou brány: čtverky, pa- terky, šesterky atd. Brány planské, s brano- líkem, brabantské (nejlepší). B. nabité, z trní (smyk, b. trnové). Šp. S branami do lesa (marná práce). Ros. Urozumí, až ho brána potře. (Vz Svéhlavý, Hloupý.) Mus., Č. Brána v hlino- vaté zemi železná býti musí, v písčité dře- věná dosti jest. Kom. Osení branami přira- ziti. Hlas. B. vlačebné. Reš. - O krácení á vz Brána,

17972   Braný Svazek: 1 Strana: 0090
Braný. Na slovo braný (slovutný), Jg., berühmt.

17973   Brány Svazek: 5 Strana: 1052
Brány. MV. Na Mor, místy (u Klobouk. na Ostrav.): vláky, vláčky. Bka., Tč. B. luční na mech, Nár. listy 1883. č. 119., trhací, skotské, klikaté, ježkovité, NA. IV. 74., anglické klikaté, norvéžské ježkovité, okrou- hlé, trnové. Vz KF. III. 231.—233., S. N. Vóz okovaný, dvě bráně, devatero sviní. Půh. I. 338. Vláčí se jak b. Na Zlínsku. Brt. Leze (jezdí) to po mně jako brány (na poli. O blechách). Na Hané. Bkř. — B. = svatební pečivo, skládá se z kola a dvou prutů na příč a z dvou na zdýl. V Podluží na Mor. Brt. — B., Prahn, ves u Kralup. Vz Blk. Kfsk. 622., 1085.

17974   Braný Svazek: 5 Strana: 1052
Braný = vraný. Přišel tu k ni šohajiček na koňu braném; Po čem's mě, ma mila, poznala, že si mě ty panem nazvala? Po tvojim koníčku po branym a po sedelečku červenym. Sš. P. 207., 387. (40., 415.).

17975   Brány Svazek: 7 Strana: 1202
Brány. Jezdí s branami do lesa (podniká věci nepřiměřené). Us. Vk. — Hádanka. 1. Roztrhaná plachta na poli se cachtá. 2. Rachty, rachty, roztrhané plachty po poli běhají, pod kůlnou sedají. Km. 1886. 703.

17976   Brány Svazek: 8 Strana: 0024
Brány. Popis polních bran (k vláčení). Vz Brt, D. II. 450. B-ny vléci. Eml. Urb. 111. — B. = svatební pečivo z bílé mouky: kolo a dva těstové pruty na zdýl, dva na přič. Pod- luží. Brt. D. II. 472.

17977   Brány Svazek: 9 Strana: 0428
Brány, jimiž se pole vláčí. Jejich části: 5 válkov (priem), 35 železných zubov, behún, desky. V Brezovici. Mus. slov. II. 8.

17978   Brány Svazek: 10 Strana: 0561
Brány k vláčeni polí. Jejich části. Sr. Brt. Sl. 24. s vyobraz. Části bran: paprsně, mečíky, bidélce. Litom. 64. Patentní luční cirkulační b., b. dvoudílné, třídílné, čtyř- dílné osevní. Nár. list. 1905. 131. 21.

17979   Branzole Svazek: 1 Strana: 0090
Branzole, e, f., z něm. Brandsohle; stelka, Šp., nadpodešve. Šm. Vz Bota.

17980   Branža Svazek: 5 Strana: 1052
Branža, e, f. = branže, branche. Mor., slez. Sd., Šd., Vck.

17981   Branže Svazek: 5 Strana: 1052
Branže, e, f. = luza, chatra, cháska, holota, pustá čeládka, banda, suroví lidě, eine Gesellschaft von liederlichen Leuten, der Pöbel, das Gesindel. Rk , Šd., Sd., Vck., Rjšk. To je b. (nadávka)! Kšť., Dš. Cf. Branche, Branža.

17982   Branžež Svazek: 5 Strana: 1052
Branžež, e, f. ?, ves u Mnich. Hradiště. Blk. Kfsk. 1287.

17983   Branžovský Svazek: 5 Strana: 1052
Branžovský, ého, m., os. jm. Šd.

17984   Branžovský Svazek: 7 Strana: 1202
Branžovský Richard, nar. 1856., prof. v Táboře. Vz Bačk. Př. 146.

17985   Braovina Svazek: 5 Strana: 1052
Braovina, y, f. = vepřovina. U Opavy.

17986   Braový Svazek: 5 Strana: 1052
Braový = vepřový. U Opavy. Klš.

17987   Braový Svazek: 8 Strana: 0024
Braový = bravový, v odsuto. Lašsky. B. maso. Brt. D. I. 110., II. 472. Břasa, y, f. místo vřes. Dšk. Jihč. I. 24.

17988   Brasilie Svazek: 1 Strana: 0090
Brasilie, e, f., v Americe, Brasilien. - Brasilské dřevo (prysilové. fernambucké, čer- vené dřevo). Rk.

17989   Brasilie Svazek: 5 Strana: 1052
Brasilie, vz S. N.

17990   Brasilin Svazek: 5 Strana: 1052
Brasilin, u, m. = červené barvivo ve dřevě brasilském. Vz S. N., Šfk. Poč. 588.

17991   Brasilin Svazek: 7 Strana: 1203
Brasilin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 358.

17992   Brasilový Svazek: 7 Strana: 1203
Brasilový. B. kyselina. Rm. I. 519.

17993   Brasilský Svazek: 5 Strana: 1052
Brasilský sokol, falco brasiliensis, Sl. les., ořechy. S. N. B. jazyky. Šrc. 349., 397. B. školství a j. Vz Enc. paed. I. 716—718.

17994   Braslav Svazek: 5 Strana: 1052
Braslav, ě (i), f., dvůr u Sušice. — B., ves v Chebsku. Blk. Kfsk. 278.

17995   Braslav Svazek: 7 Strana: 1203
Braslav, a, m„ vz Bračislav (2. dod).

17996   Braslavec Svazek: 5 Strana: 1052
Braslavec, vce, m., dvůr u Kumštata.

17997   Braslavice Svazek: 5 Strana: 1052
Braslavice, dle Budějovice, Přaslawitz, ves u Křelovic.

17998   Braslé Svazek: 1 Strana: 0090
Braslé, vz Bracelet.

17999   Brasmoskop Svazek: 9 Strana: 0018
Brasmoskop, u, m. = přístroi ? měření cukernatosti řipy. Nár. list. 1898. č. 262.

18000   Bráša Svazek: 5 Strana: 1052
Bráša. dle Bača = brach, bratr. U Tře- bonína. Olv.