301001   Slétnouti Svazek: 3 Strana: 0418
Slétnouti, vz Slétati.

301002   Sletovaný Svazek: 3 Strana: 0418
Sletovaný; -án, a, o, zusammengelöthet. S. dělohy maďalek a kaštanů (pevné, spo- jené, srostlé). Rst. 493.

301003   1. Sletovati Svazek: 3 Strana: 0418
1. Sletovati, svařiti, spojiti kovem, löthen, zusammen-, einlöthen. — co čím: olovem. V.

301004   2. Sletovati Svazek: 3 Strana: 0418
2. Sletovati, vz Slétati.

301005   Slev Svazek: 8 Strana: 0367
Slev. Keď jezero slevy hadzě (vlny). Phľd. 1895. 271. Cf. Slévání, fiuctus.

301006   1. Sleva Svazek: 3 Strana: 0418
1. Sleva, y, f., slevek, vku, m. = slevení při koupi, der Nachlass beim Kaufe. V. Zač to dáte bez slevy. Us.

301007   2. Sleva Svazek: 3 Strana: 0418
2. Sleva, y, f. = slíva. To jsó špatny s-ve. Na mor. Drahansku. Hý.

301008   Slevací Svazek: 3 Strana: 0418
Slevací, slévací, Giess-. S. lžíce, D., káď, der Giessbottich, Ros., trouby. Techn.

301009   Slevač Svazek: 3 Strana: 0418
Slevač, e, m.. litec, přelevač, der Giesser, Schmelzer. S. děl. Us., BO., Br. S. skelní, der Glasschmelzer. Dch.

301010   Sleváč Svazek: 3 Strana: 0418
Sleváč, e, m., der Gussbotich. Sp. — S., kámen slitý, zalehlý, hustý, taubharter Mühl- stein. Šp., Prm. IV. 188.

301011   Slevač Svazek: 9 Strana: 0296
Slevač, e, m. = nádoba na zelí. Tábor. Kub. 157. — S. = vysoký škopek (nosí jej dva na bidle). Neveklov. Kub. L. f. 1900. 363.

301012   Slévač Svazek: 10 Strana: 0373
Slévač, e, m., nádoba. S. na mléko, na smetanu. Nár. list. 1904. 138. 19.

301013   Slévač Svazek: 10 Strana: 0663
Slévač, e, m. = zalehlý, zalitý mlýnský kámen = příliš hustý. Čes. 1. XV. 292. Sleváč v III. díle oprav v: Slévač.

301014   Sléváček Svazek: 9 Strana: 0296
Sléváček, vz Slejváček.

301015   Slevačka Svazek: 3 Strana: 0418
Slevačka, y, f., die Giesserin, Schmel- zerin. Jg. — S., lžíce k lití kulí, der Giess- löffel. Bur.

301016   Slevačný Svazek: 3 Strana: 0418
Slevačný, Schmelz-. Us.

301017   Slevačský Svazek: 3 Strana: 0418
Slevačský, slevacký, Giesser-, Schmel- zer-. Jg.

301018   Slévačský Svazek: 9 Strana: 0296
Slévačský. S. lžíce. Tům. Ml. 8.

301019   Slévačský Svazek: 10 Strana: 0373
Slévačský. S. železo. KP. X. 141 S. ná- stroje. Vz Ott. XXIII. 361.

301020   Slevačství Svazek: 3 Strana: 0418
Slevačství, slevactví, n., slevacké umění, die Giesserei, die Giess-, Schmelzkunst D. S.: mosaznictví, cínařství, zvonařství, lití děl, lití železa atd., vz více v S. N.

301021   Slévačství Svazek: 10 Strana: 0373
Slévačství, n. Vz Ott. XXIII. 360.

301022   Slevadlo Svazek: 3 Strana: 0418
Slevadlo, a, n., náčiní k slévání, der Giesspuckel (Nz.), der Schmelztiegel; die Gussform. D. Zlatníci lejí kov roztavený do slevadel. Techn. Vz KP. I. 335., 336.

301023   Slévák, slívák Svazek: 3 Strana: 0418
Slévák, slívák, u, m., nádoba na slévání mléka, dojáč, krajáč, der Milch-, Schöpftopf. V. — S., dčber, der Gussbottich, Zuber. Šp., Kal. — S., der Trichter. Koš mlýnský visí v štalcích na způsob sleváku, na hoře ši- roký, spodem užší. Us. Dch.

301024   Sľévala Svazek: 10 Strana: 0663
Sľévala, y, m. = ožralec. Brt. Sl.

301025   Slévání Svazek: 3 Strana: 0418
Slévání, n., das Herab-, Zusammengies- sen, der Guss. S. mořské, die Fluth. Us. — V. — S. bronzu, cinku, děl, sádrou, stříbra, zvonoviny, železa, der Guss. KP. IV. 165., 114., 509., 381., 227., 161., 83.

301026   Slévání Svazek: 7 Strana: 0703
Slévání, fluctus. Ž. kl. 64. 8.

301027   Slévárenský Svazek: 10 Strana: 0373
Slévárenský. S. sušárna. Vz Ott. XXIII. 364.

301028   Slevárna Svazek: 3 Strana: 0418
Slevárna, y, f., die Giesserei, Schmelze- rei, Giesshütte. S. zrcadelná, Techn., písma (písmolitectví, litectví), die Schriftgiesserei, Nz., železa, na děla. Rk.

301029   Slévárna Svazek: 8 Strana: 0367
Slévárna. Staroslovanské s-ny na Mor. Vz NZ. III. 548.

301030   Slevární Svazek: 3 Strana: 0418
Slevární dělník, der Schmelz-.

301031   Slévárniční Svazek: 9 Strana: 0296
Slévárniční jeřáb. Vz Ott. XIII. 242.

301032   Slévař Svazek: 7 Strana: 0703
Slévař, e, m. = slevač. Us

301033   Slévařství Svazek: 3 Strana: 0418
Slévařství, n. = slévačství.

301034   Slévati Svazek: 3 Strana: 0418
Slévati, vz Slíti.

301035   Slévavka Svazek: 3 Strana: 0418
Slévavka, slejvavka, y, f., slévavá, jílo- vatá země, lettiger Boden. Us. u Bělohradu.

301036   Slevek Svazek: 3 Strana: 0418
Slevek, vku, m. == slitina, die Gusswaare, das Gusswerk. Koll. — S., slevení na ceně, der Preisnachlass. Skř. Vz Sleva.

301037   Slevek Svazek: 7 Strana: 0703
Slevek, Nachlass. Nz. Máme naději, že tak hojný s. od nás přijmete. 1591. Mus.

301038   Sľevek Svazek: 8 Strana: 0367
Sľevek, vka, m. = člověk. Na Pile u Ti- sovce. Phľd. 1893. 555.

301039   Slevek Svazek: 8 Strana: 0576
Slevek, vku, m. Pro ten s. tří tisíc kop. Arch. XV. 302.

301040   Slévek Svazek: 9 Strana: 0296
Slévek, vku, m. Tu musejí býti slévky pro rukávky (musí se prodati i špatné slévky, aby se utržilo něco na parádu). 1557. Vlč. Lit. I. 424.

301041   Slevek Svazek: 10 Strana: 0373
Slevek, vku, m. = slití. S. vůní květů. Koll. Sl. dc. I. 104.

301042   Slevení Svazek: 3 Strana: 0418
Slevení, n., der Nachlass. Vz Slevek. Dch.

301043   Slevený Svazek: 3 Strana: 0418
Slevený; -en, a, o, nachgelassen. Dostal s-nou. Dch.

301044   Sleviti Svazek: 3 Strana: 0418
Sleviti, il, en, ení; slevovati = ustoupiti ceny, odpustiti, nachlassen, wolfeiler lassen; upustiti od něčeho, ab-, nachlassen. Jg. — abs. Slevuje (= upouští). Sych. — co komu z čeho: z ceny, ze sumray. J. tr. — na čem. V. Toliko aby na summě sleveno bylo. Žer. 332. — komu v čem. Lom. — s čeho. Rk.

301045   Sleviti Svazek: 7 Strana: 0703
Sleviti, Cf. Mz. v List. fil. 1882. 202. Jeho rodiče mu s. (povoliti) nechtěli. Sá.

301046   Sleviti co komu Svazek: 9 Strana: 0296
Sleviti co komu. Tohle ti neslevím (ne- odpustím). Hoř. 94.

301047   Slevka Svazek: 3 Strana: 0418
Slevka, y, f. — Slevky, slivky, gt. -ek, f. nebo -ův, m., co se z rozličných nádob sleje, pozadky, der Abguss ; zvětralé víno, stočky, co z čepu nakape, der Tropf-, Zapfen- wein. V. Bern.: slivky, ů, m. To jsou ně- jaké slevky. Ros.

301048   Slevka Svazek: 10 Strana: 0373
Slevka, y, f., defusile. Rozk. R. 95., P. 1918.

301049   Slevovací Svazek: 7 Strana: 0703
Slevovací dražba, Minuendo-Licitation. Pr. tr.

301050   Slevovati Svazek: 3 Strana: 0418
Slevovati, vz Sleviti.

301051   Slevuňk Svazek: 3 Strana: 0418
Slevuňk, u, m., šp. m.: sleva, slevek, der Nachlass. Us.

301052   1. Slez Svazek: 3 Strana: 0418
1. Slez, gt. pl. místo slz, vz Slza. (Zastr.).

301053   2. Slez Svazek: 3 Strana: 0418
2. Slez (strsl. Slez?, příp. -ez?. Mkl. B. 318.), i, f., pl. Slezy a Sleze, genit. Slez, m., (zastr. Slezí), Slezsko (Slézko, V., Slízsko, Žer.), a, n, Silesia, Schlesien. S. od řeky Slezy n. dle Šf. od Selingův, kteří tam bydleli. V Slezi města dobyli. St. let. Do Slez, St. let., v Slezích. Háj. Horní a dolní Slezy. Zlob. — Jg.

301054   3. Slez Svazek: 3 Strana: 0418
3. Slez, u, m., čtvrtý a pravý žaludek přežvykujících zvířat, syřiště, echinus, der Salter. V., Kom. Vz Žaludek. Frč. 379.

301055   2. Slez Svazek: 7 Strana: 0703
2. Slez. Mkl. Etym. 306. Slezy. Výb. II. 871. a j. S. od Silingů, ratolesti vandal- ských Suevů. Šf. Strž. 1. 457. Knieže v Slezi. Arch. VIII. 161. Táhli do Slez. Let, 71. Učinil (Jiří král) jiezdy do slezské země, chtě z toho užitek mieti a Slezy na zlatě holdovati. Výb. II. 841. Páni ze Slezí. Arch. X. 104.

301056   4. Sléz Svazek: 7 Strana: 0703
4. Sléz. 14. stol. V MV. pravá glossa. Pa. 24. Čf. Mkl. aL 271., Mkl. Etym. 307., Dlj. 45 , Mllr. 65., Rosc. 150., Sbtk. Rostl. 283.

301057   Sléz Svazek: 9 Strana: 0296
Sléz (sliz), malva. Vz Ott. XVI. 734.

301058   4. Sléz Svazek: 10 Strana: 0373
4. Sléz, u, m. = malva. Rozk. P. 719., archangelica, Rozk. P. 734.; s. vlaský, altea. Rostl. D. 89b.

301059   5. Sléz Svazek: 10 Strana: 0374
5. Sléz = posléze. Zr. Let. IV. 29. Ode- šel s. Zr. Nov2. 400. S. pravil. Zr. Brand. 90.

301060   4. Sléz, slíz Svazek: 3 Strana: 0418
4. Sléz, slíz, u, m., rostlina, malva, die Malve. S. okrouhlolistý (obecní, zaječí), lesní, jinolistý (polní, zahradní n. římský, vlaský), pížmový, kadeřavý, kapský, mouřenínský, krmný. — 2. S. vysoký n. domácí chlupatý, ibišek, althaea officinalis, der Eibisch. V. Cf. Čl. 28., Kk. 226., 227., Čl. Kv. 317., 638., FB. 83., Slb. 640., Rostl. 131.-134. S. při- pravený, malva viscus praeparatus; s. vlaský, (léky). Sal. 37. 9., 227. 30.

301061   Sleza Svazek: 3 Strana: 0418
Sleza, y, f., něm. Lohe, řeka ve Slezsku, od níž prý Slezsko má jméno. Dch., Šd. Vz S. N., Slez, 2.

301062   Slezací Svazek: 8 Strana: 0367
Slezací. S. želízko elektr. montéra. KP. VIII. 190.

301063   Slezácký Svazek: 3 Strana: 0418
Slezácký = slezský, schlesisch.

301064   Slezačka Svazek: 3 Strana: 0418
Slezačka, y, f., eine Schlesierin. — S., eine Art Strohschneidebank. Us.

301065   Slezaj Svazek: 7 Strana: 0703
Slezaj, e, míst. jm. v Mal. Hontu. Let. Mt. sl. VI. 2. 13

301066   Slezaje Svazek: 7 Strana: 0703
Slezaje pl. = trámy cez potok položené, na ktoré sa krížom iné pribíjajú a tvoria most. Slov. Rr. Sb.

301067   Slezák Svazek: 7 Strana: 0703
Slezák od dřevního národa Silingů. Šf. Strž. I. 65., II. 395.—398., 422., 423 — S. = hlupák, Tölpel, m., nadávka. Slov. Sb. sl. ps. I 116., Dbš. Obyč. 44. — S. Anton., 1820.—1868., dr. lékař. Vz Rk. Sl.

301068   Slezák Svazek: 9 Strana: 0296
Slezák, a, m. = sprosták. Slov. Zát. Př. 41a.

301069   Slezák Svazek: 10 Strana: 0374
Slezák Ant. Sr. Ott. XXIII. 365. — S. = druh holubů (s kroužky přes křídla). Šumava. Rgl.

301070   Slezák, Slezan Svazek: 3 Strana: 0418
Slezák, Slezan, a, m., ze Slezska rodilý der Schlesier. V. — S., zajíc (žertovně). Us. — S., osob. jm. Šd.

301071   Slezan Svazek: 7 Strana: 0703
Slezan, vz Slezák (i dod.). Slezané slouli Oslojedi (od Osla, zlatonosné hory u Rei- chensteina, kde Slezané dolovali). Sbtk. Krat. h. 224.

301072   Slezana Svazek: 7 Strana: 0703
Slezana, y, f. = slezina. U Kdýně. Rgl.

301073   Slezání Svazek: 3 Strana: 0418
Slezání, n., das Herabkriechen, -steigen. S. do dolu. Vz KP. III. 83.

301074   Slezanka Svazek: 3 Strana: 0418
Slezanka, y, f, die Schlesierin. Příp. -?ka. Mkl. B. 272.

301075   Slézati Svazek: 3 Strana: 0418
Slézati, vz Slézti.

301076   Slezba Svazek: 7 Strana: 0703
Slezba, y, f. = slezení, slezání. Šd.

301077   Slezen Svazek: 7 Strana: 0703
Slezen, zně, f. = slezina. Rhaz. IV. 4., 5. Vz Slezina.

301078   Slezena Svazek: 3 Strana: 0418
Slezena, y, f. = slezina, zastr. S. z sple- zena dle Fk. 625. Příp. -ena. Mkl. B. 126.

301079   Slezena Svazek: 7 Strana: 0703
Slezena. V MV. pravá glossa. Pa. 24.

301080   Slezena Svazek: 8 Strana: 0576
Slezena, O skloň. ok. r. 1440. cf. Mus. fil. 1896. 443. Slezeno, a, n., Splen. Ib.

301081   Slezené Svazek: 8 Strana: 0367
Slezené ze staršího Slezané. Gb. H. ml. I. 114.

301082   Slezení Svazek: 3 Strana: 0419
Slezení, n. = slehnutí ženy, povození, die Niederkunft. — S., vz Sležeti, das Verlie- gen, die Abliegung. S. plátna, zboží. Plátno od s. skvrny má, ist stockfleckig. Us.

301083   Slezenice Svazek: 3 Strana: 0418
Slezenice, e, f., spasenka, plicnice, žíla. Vz Žíla sleznice. Sal. 206. 35.

301084   Slezenný Svazek: 9 Strana: 0296
Slezenný. S. neduh, bolesť, nemoc. Maš. ruk. 44a., 44b., 189b.

301085   Slezenný Svazek: 10 Strana: 0374
Slezenný, vz Slezinný.

301086   Slezeno Svazek: 3 Strana: 0418
Slezeno, a, n. = slezina. Zánět s-na. Na mor. Drahansku. Hý.

301087   Slezeno Svazek: 9 Strana: 0296
Slezeno, a, n. = slezena. Maš. ruk. 193b. (Mus. fil. 1898. 205. )

301088   Slezený Svazek: 3 Strana: 0418
Slezený; -en, a, o, vz Slézti. Páni byli s-ní, šp. m.: byli s kočáru slezli. Us. na mor. Zlínsku. Brt.

301089   Slézí Svazek: 10 Strana: 0374
Slézí, n., vz Sléz, malva. Mš.

301090   Slezina Svazek: 7 Strana: 0703
Slezina. Cf. Slezana (dod.). Cf. Rm. II. 418., Mkl. Etym. 290., Slov. zdrav. 341. Lit. blužnis, sansk. pl?han, řec. ónl^v, ó7tkáy- /vet, lat. lien z pl?hen. Mkl. aL. 269. Tr- hlina s-ny, Milzruptur, dřen s-y, Milzpulpa, trámečky s-ny, -trabekeln, nádor, naduření s-ny, -tumor. Nz. lk. S. bloudívá (volná, pohyblivá, lien migrans), lalokovitá (laloč- natá, 1. lobatus), vedlejší (poboční, 1. suc- centuriatus); bolesť s-ny, Milzweh, n, bou- bele s-ny, -cysten, bujení s-ny, -hyperplasie, cizopasníci s-ny, -parasiten, krvácení s-ny, -blutung, nedokrevnosť s-ny, -anaemie, ne- moc sleziny, -krankheit, píchání v slezině, -stechen, rakovina s-ny, -carcinom, úbytě s-ny, -atrophie, ucpání s-ny, -stockung, vymknutí se s-ny, luxation, vyříznutí s-ny, -exstirpation, záhať s-ny, infarkt, zánět s-ny, lienitis, zatvrdlosť s-ny, -Verhärtung, zbytnění s-ny, -hypertrophie, zhnisání, -ver eiterung, zvětšení s-ny, -vergrösserung. Ktt. exc. Slezeň jest úd neušlechtilý, protož pro- tětie a řezánie móž trpěti bez škody ve- liké. Rhaz. IV. 4. O uvedenie s-ny na jejie miesto když vyhřezne skrze ránu. Ib. IV. 4. 491* Slezeň druhdy oduří a to se děje z hrubé krve, kteráž jest v tenkých žilách jeho. Ib. IV. 5.

301091   Slezina Svazek: 8 Strana: 0367
Slezina, strsl. slezena, o pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 28. Naduření s-ny, tumor lienis. Ho- jeni ho na Slov. Vz Mtc. XVIII. 209.

301092   Slezina Svazek: 10 Strana: 0374
Slezina, y, f. S. špekovitá, Speckmilz; zhnisání s-ny, Vereiterung der Milz; nádor s-ny stavením se krve, Stauungsmilztumor; zánět s-ny stavením se krve, Stauungsmilz- entzündung. Ktt. Sr. Ott. XXIII. 365.

301093   Slezina, slezinka Svazek: 3 Strana: 0418
Slezina, slezinka, y, f. (zastr. slezeň, ě, slezena, y, f., slezeno, a, n.). S., žláza hou- bovitá velmi žilnatá, v níž se rozvětvuje tepna; zdá se, že připravuje krev k vylučo- vání žluče. Schd. II. 354. Vz Slezena, Slezeno. Lien, splen, die Milz. Vz více v S. N. S; mne píchá od běhání. Píchá mne v s-ně. Us. Na snu neduživý, V., stonající. Us. Bo- lení s-ny. Oduření, zánět, snět, mrť s-ny. Šp. Stonání na s-nu. Kosatcový kořen dobře činí neduživým na s-nu. Byl. Zacpanosť v s-ně, kra. Ja. Kosatec červený obměkčuje tvrdosť (kru) s-ny. Rkp. bib. Koprník vše- lijaké zacpání jater a s-ny otvírá. Byl. Kdo s-nu jídá, tomu vlasy rostou. Sk. Ceterak a jelení jazyk s-nu opravuje. Byl.

301094   Slezinice Svazek: 3 Strana: 0419
Slezinice, e, f. = slezinník. Rostl. 699.

301095   Slezinník Svazek: 3 Strana: 0419
Slezinník, u, m., rostlina, asplenium, das Streifenfarn, das Milzkraut. S. lékařský, čer- navý, kořenolistý, červený. — Jg. Vz Schd. II. 261., Čl. 170., Kk. 203., FB. 2., 97., Čl. Kv. 74., 353., Slb. 90., 569., Rostl. 699., 1785.

301096   Slezinník Svazek: 7 Strana: 0704
Slezinník. Cf. Ott. II. 895., Mllr. 33., Rosc. 81., 161.

301097   Slezinníkolistý Svazek: 3 Strana: 0419
Slezinníkolistý kychňák, coptis aspleni- folia. Rostl.

301098   Slezinnosť Svazek: 3 Strana: 0419
Slezinnosť, i, f., hypochondria, die Milz- sucht, der Spleen. Ja.

301099   Slezinný Svazek: 3 Strana: 0419
Slezinný, co k slezině náleží, od sleziny, v slezine, Milz-. S. bolesť, Lék. kn., žíla, D., nemoc, Us., tvrdosť, V., zápal, zánět. Ja. — Jg.

301100   Slezinný Svazek: 7 Strana: 0704
Slezinný, lienalis. S. bakterie, SP. II. 253., cévy, Milzgefässe, dřeň, -pulpa, hlíza, -abscess, sešlosť, cachesis, sněť, -brand (bacilli sněti s-né, Milzbrandbacillen, ho- rečka pri sněti s-né, Milzbrandfieber, jed sněti s-né, -gift, neštovice sněti s-né, -blat- tern, očkování sněti s-né, -impfung, zánět krku při sněti s-né, -angina), těliska, Milz- körperchen, tkaň, -gewebe, trámčina, -bal- ken, -trabekel, tuberkulosa, -tuberculose, uzlíky, -knoten, vlásečnice, -capillaren. Ktt. exc.

301101   Slezinochorý Svazek: 3 Strana: 0419
Slezinochorý, milzkrank. Šm.

301102   Slezinojaterní Svazek: 7 Strana: 0704
Slezinojaterní, splenohepatique.

301103   Slezinosnětivý Svazek: 7 Strana: 0704
Slezinosnětivý. S. bakterie, bacili, jed. Nár. listy 1889. č. 296. Příloha.

301104   Slezinový Svazek: 3 Strana: 0419
Slezinový, Milz-. S. sněť. Dch.

301105   Slezinový Svazek: 7 Strana: 0704
Slezinový = slezinný. S. měchýřky (pu- chýřky), -bläschen, míšek, -follikel, pouzdro, -kapsel. Ktt. exc.

301106   Slezka Svazek: 3 Strana: 0419
Slezka, y, f. = Slezačka. Šd.

301107   Slezka Svazek: 10 Strana: 0374
Slezka, y, f., zdrobn. slza. Ani Nestoro- vec nezadržel ve zraku slezky. Msn. Od. 35. Nikdy slezky neseschly v očích. Msn. Od. 78.

301108   Slezko Svazek: 3 Strana: 0419
Slezko, vz Slezsko. V.

301109   Slezko Svazek: 8 Strana: 0367
Slezko, vz Slezsko.

301110   Slezký Svazek: 3 Strana: 0419
Slezký = slezský. V.

301111   Slezlý Svazek: 3 Strana: 0419
Slezlý, co slezlo n. popustilo, was herab- gestiegen o. abgefallen ist o. nachgelassen hat. S. struna, vlasy. Us. Jg., Č.

301112   Slézný Svazek: 10 Strana: 0374
Slézný, erklettbar. Těžko s. vrch. Nár. list. 9/11. 1897. 2.

301113   Slézov Svazek: 9 Strana: 0296
Slézov, a, m., míst. jm. Pck. Hol. 92.

301114   Slezovec Svazek: 3 Strana: 0419
Slezovec, vce, m., der Eibischteig. Šm.

301115   Slezovitý Svazek: 3 Strana: 0419
Slezovitý. S. rostliny, malvaceae, mal- venartig: bahobab, stola, prosvirník, pros- kurník, sliz. Vz Schd. II. 297., Kk. 203., Slb. 638. S. květ, složený z plátků 5 ob- vejčitých aneb obsrdičitých, jejichž krátké nehty dohromady jakož i s trubkou nitko- vou srostly na př. slez, proskurník a j. Rst. 493., Rostl. 130.

301116   Slézovity Svazek: 7 Strana: 0704
Slézovity. S. rostliny. Rosc. 150.

301117   Slézový Svazek: 3 Strana: 0419
Slézový, slízový, od slézu, Malven-. S. okvětí, Rostl., semeno, Krab., syreček, růže, malva mauritanica, D., voda, Čern., bylina. Reš. — Jg.

301118   Slezový Svazek: 8 Strana: 0367
Slezový. S. růže, syrečky, syráčí, seřeček, malva alcea, rostl. Brt. D. II. 505.

301119   Slezový Svazek: 9 Strana: 0296
Slezový. S. růže = proskurník. Sbor. č. 2. 17.

301120   Slezsko Svazek: 3 Strana: 0419
Slezsko (Slézko,V.),lépe než Slízsko (Žer.). Vz Slez. Schlesien, n. Příp. -?sk?. Mkl. B. 280. Vz Sleza a více o Slezsku v S. N. Dyby byla Morava jako je Slezko, dala bych ti huběnky, až by to plesklo. Sš. P. 700. V Slezsku, v Slezště.

301121   Slezsko Svazek: 8 Strana: 0367
Slezsko. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 55., od hory u Vratislavě Slenza. Věst, op. 1894. 45. Slezko, V. Kal. 129. aj., Slezsko. Ib. 90. a j. často.

301122   Slezskočeský Svazek: 3 Strana: 0419
Slezskočeský, schlesich-böhmisch. S. Kr- konoše. Rostl.

301123   Slezský Svazek: 3 Strana: 0419
Slezský, slezký, zastr. slízský, slizký (Žer.), schlesisch. Slezská země. V. Na pomezí slez- ském. Sych. Vz Slezák. - Vz S. N., Tk. I. 624., III. 462., IV. 740.

301124   Slézti Svazek: 3 Strana: 0419
Slézti, slezu, slez, za (ouc), zl, ení; slé- zati, slizati = lezením dolů sjíti, herunter- kriechen ; sestoupiti, herab-, hinuntersteigen; vypadati, ausfallen (von Haaren); lezením vzíti, přelézti, ersteigen. — se = lezením se shromážditi, zusammenkriechen, -kommen. Jg. — abs. Ktož jest na střeše, neslaz. M. Nedaleko chodníčka teče dobrá vodička, slízej, milá, slízej dolů, napojíme koníčka; Včil mně kážeš slízati, měls mě nebrat od máti. Sš. P. 80. — odkud: se stromu, s koně, s vozu. Us. Slízej, milá, slízej s koňa, od- počinem si trochu; Jak do domu přijeli, všeci s vozu slízali; Hned s koníčka slezl, kord do něho vrazil, do svého srdečka z pi- stole vystřelil; Matka k němu vyběhla, s koňa mu slézć kázala; Slezu-li já s koňa svého, zbavím tebe vínka tvého; Chce-li tvůj kůň trávu jésti, musíš s něho dolů slézti. Sš. P. 80., 85., 88., 92., 192. (Tč.). - odkud kam. Zatočil se a zasmál se, slezl s koňa k té panence. Sš. P. 192. — se o čem. Dřevce vsazené v zemi snadně vytáhneš ze země, ale ponecháš-li déle jeho (v zemi), nesnáze vytáhneš, když se o něm (= okolo něho) země sleze. Št. N. 129. — kam: do dolu. D. — (se) komu. Slezly mu vlasy. Us. Má za ušima, když se mu slezou. Us. — co. Celý dům, strom s. Us. Táboři slezli město Boleslav v noci (přelezli hradby). Plk. — se. Housenky se slezly. Us. Ti se už slezli (chodí za sebou, o zamilovaných), slízaji se. Us.

301125   Slézti Svazek: 7 Strana: 0704
Slézti. Ten sníh letos dlouho nechce s. (sejíti). Us. Šd. Dvéře slezly (sesadily se). Us. S. po řebříku dolů. Us. Pdl.

301126   Slézti Svazek: 10 Strana: 0374
Slézti = leza vzhůru vzíti, dobyti, to je vzlésti. Lépe: zlézti. Mus. 1843. 404.

301127   Slezy Svazek: 3 Strana: 0419
Slezy, dle Dolany, Losen, ves u Olora. — S., vz Slez, 2.

301128   Sleželý Svazek: 3 Strana: 0419
Sleželý, ver-, abgelegen, stockig, stock- fleckig. S. zboží, Ros., plátno, sukno. Us. Šd.

301129   Sleželý Svazek: 10 Strana: 0374
Sleželý. Staré a s. vejce. Kom. Did. 68.

301130   Sležení Svazek: 10 Strana: 0374
Sležení, n., cubatio. Rozk. P. 1505.

301131   Sležený Svazek: 3 Strana: 0419
Sležený, verlegen. S. zboží. Zlob. Vz Sleželý.

301132   Sležeti Svazek: 3 Strana: 0419
Sležeti, el, ení = polem ležeti, Lager hal- ten, zu Felde ziehen. — kde proti komu: na poli proti nepřátelům. Mus. — se = pro- ležeti se, ležením se zkaziti, verliegen. Zboží se sleželo. D. — Vz Slehnouti.

301133   Sležeti Svazek: 9 Strana: 0296
Sležeti. Že muže na poli proti všem ne- přátelům vesele s. Pal. Děj. III. 2. 147.

301134   Sležné Svazek: 8 Strana: 0367
Sležné, ého, n. = porodní útraty, Entbin- dungskosten. Sterz. I. 803.

301135   Slgátý Svazek: 9 Strana: 0296
Slgátý. S. vejce = přeškorubek. Čes. 1. VIL 197.

301136   Slhocení Svazek: 3 Strana: 0419
Slhocení, n., die Fristung, Terminzahlung. Učinilo se mu s. s purkrechtem takové, aby pololetně po 4 zl. platil. Ms. 17. stol., Gl. 314.

301137   Sliac Svazek: 7 Strana: 0704
Sliac, e, m. = vrch u Zvolena; koupele tamtéž (léčí slabosť čiv, kámen, padoucnici a některé ženské choroby). Pokr. Pot. II. 200.

301138   Sliada Svazek: 7 Strana: 0704
Sliada, y, f. = slída. Slov. Hdž. Čít. 205.

301139   Sliati Svazek: 7 Strana: 0704
Sliati = slati. Slov. Tóth. B. 604.

301140   Slib Svazek: 3 Strana: 0419
Slib (zastr. sliub, slub), u, m., obět Bohu učiněná, zaslíbení, das Gelübde, votum. V. S., dobrovolná, dobře rozvážená, Bohu uči- něná přípověď, že z dvojího dobrého lepší, což vlastně není přikázáno, nýbrž toliko raděno, činiti chceme. Pkt. S. v theologii == dobrovolná přípověď Bohu daná, kterouž se člověk k možnému a lepšímu dobru za- vazuje. S. je přípověď a nikoli jednoduché předsevzetí; přípovědí se zavazujeme k ně- čemu, ješto jednoduchým předsevzetím něco činiti neb opomíjeti, ještě žádného závazku sobě neukládáme. Rozeznáváme: 1. sliby osobné, das persönliche G., votum personale, jichžto předmětem jest osobné konání, na př. postiti se v nějaký nepostní den na po- kání, od slibů věcných, das sachliche G., votum reale, které se odnášejí k dávání věcí ku př. postem takovým uspořený peníz hned chudému almužnou dáti, a kteréž i na dědice závazkem přecházeti mohou, avšak jen jako povinnosti právní; 2. nepodmíněné, das unbedingte G., v. absolutum, od pod- míněných, das bedingte G., v. conditiona- tum, na př. ozdravím-li, vstoupím v řád ře- holný a p.; 3. doživotné, das lebenslängliche G., v. perpetuum, od dočasných, das zeit- weilige G., v. temporale; ku př. někdo sli- buje, že na čas, jiný že na vždy pálených nápojů se zdržovati bude; 4. jednoduché, das einfache G., v. simplex, od slavných, das feierliche G., v. solemne. Poslední slib tento (slavný) činí se při vstoupení do ře- hole církevní a při skládání professe v ruce náležitého představeného. — Účel, látka, závažnosť, pominutí slibu; s. chváliti, ku slibu raditi. Sliby řeholné: slib dobrovolné chudoby, panenské čistoty a stálé posluš- nosti. Prosté pominutí závaznosti slibu, das einfache Aufhören; zmaření čili irritace slibu = zničení slibu ze strany toho, jehož moci vůle slibovatelova (přímé z.) nebo látka slibu (nepřímé z.) podléhá; prominutí (dis- pensace) slibu = propuštění z jeho závaz- nosti, které se děje představeným církev- ním; směna slibu (kommutace) záleží v tom, že předmět slibu s jiným s touže závazností se vyměňuje. Třeba, by slib s náležitou rozvahou a přisvědčením vůle se učinil; Nesmí tedy s. vynucen býti strachem, aniž co do předmětu, příčiny a účelu slibu ně- jaký podstatný blud místa mějž; S. je čin neprostředné bohopocty; Mimo to propůj- čuje s. vůli naší pevný směr k dobrému; Nejvyšší cenu mají tři sliby řeholné; Kdo tyto tři sliby naplňuje, dává Bohu vše co má; Každý s. platný zavazuje ve svědomí; Nezdržeti slibu Bohu učiněného je věro- lomností k Bohu; Podmíněné sliby zavazují teprv, když se podmínka dostavila; O zá- vaznosti slibů platných mluví písmo sv. na mnohých místech; Lépe je neslibovati, nežli po slibu přípovědi nesplniti; Tak mohou na př. rodičové přímo zničiti sliby nedospě- lých dítek; S. vstoupiti v řeholu církevní, pouti do Říma (ad limina apostolorum), do Jerusalema (ku sv. hrobu), do Kompostelly (ad s. Jacobum). MP. 110.—113. (Hý.). Slibem, ovšem ne bez vnuknutí a nastrojení ducha sv. učiněným, se byla k zachování čistoty zavá- zala. Sš. L. 17. Aby najprve byl s. Bohu, neb nemá býti s. nižádnému svatému, jedné jakož konečně chýlí se k božie chvále; Ktož se za- vieže slibem ke kněžství, jenž jest úřad, také se zavieže i k těm věcem, jenž k tomu úřadu slušejí; Tak činí s. ku pokoře, k trpělivosti; Propustil-liby tě Kristus z s-bu a odpustil tobě, aby hřešila, tehdy chutně měj muže; Ta jest každé duši položena úmluva, aby slib svój Bohu držela. Hus I. 266., 267., 269., III. 107. S. Bohu učiniti, s. slíbiti, s. na se přijíti, slibem se zavázati; s. splniti, vyplniti, naplniti; s-u dosti učiniti; s. dr- žeti, s-u nedržeti; od s-u neodstupovati, s-bu pominouti, v s-u nestáti. V. Bohu s-y činiti. Kom. S. vykonati, rušiti, zrušiti. Us. Řeholní s. učiniti, Kram., klášterní. J. tr. — S. člo- věku učiněný, slibování, přípověď, přiřčení, das Versprechen, Angelöbniss, die Angelo- bung. S. manželský, neplatný, vz Rb. 271., rukou dáním. J. tr. Na s. věřiti. Václ. VII. Lečby prve s. a povinnosť králi a vší zemi učinil. Vl. zř. 412. Žádáť zajisté jeden každý od toho, kdož jemu v něčem dlužen jest z slibu neb úmluvy. CJB. 387. Slib bráti, přijati = slibem koho zavázati. Cf. Přísahu bráti, přijati. Brs. 2. vd. 226. Právo od ně- koho bráti. Vz Přijíti. A tiem ze svého slibu se vypravujeme (sich entledigen). Ms. Něsu já ti novinečku, ale nědobru, že už tvoju najmilejší ke slubu vedu. Sš. P. 316. Slub něberu v Dunajičku, sluby beru v ko- stelíčku při tym velkym oltařičku. Sš. P. 154. S. na česť a víru. Vz Žer. Záp. I. 164. S. měšťanský, sousedský. J. tr. S. dědičné věr- nosti, die Erbhuldigung. J. tr. Slub brať (oddavky míti); slubu nabrať (oddán býti). U Opav. Klš. Aby s. učiněný vyplnil; Nej- blíže sice s. ten odnášel se k budoucímu vládnutí země chananejské, ale. . . tedy ve s-ech těch obsaženo zaslíbení a proroctví, že ...; Příčina, důvod a základ učiněných jemu s-bů byla víra; Všechny s-by ty v zá- rodě se obsahovaly hned v prvním slibu; Slibové boží Abrahamovi učiněni vyzdviženi a zhlazeni býti nemohou; S-bem k něčemu se zavázati; S. ten dokonával se v chrámě v Jerusalemě; Obnova s-bu toho dáti se musila při stánku či při chrámu; Vyplnil nyní s. ten dřívější. Sš. I. 5., 54., II. 37., Sk. 217., 221. (Hý.). Jsa city nebo vínem podmaněn, nepropouštěj s-bu od sebe, neboť přípověď tvá velikou, ač pozdní litosť mohla by ti způsobiti. Kmp. Čechosl. 142. Slibu svému nedostátí. Us. S. zrušiti. Št. N. 182. S-bu svému dosti učiniti. Bart 4. 2. S. pl- niti. Dal. 109. Aby naše s-by na darmo ne- vyšly (nebyly marny). Slav. II. 5. 289. S. neslibný; Ale tys pustila, slibóms uvěřila, taks při tom věneček zelený pozbyla; Ty synkovy s-by jak na vodě ryby; ony jsú tak stálé jak ty hrušky plané; Ty synkovy s-by děvče oklamajú; Už tvoju najmilejší ke slubu vedú; Ma mila sa juž ku slubu (k svatbě) stroji; S mrtvým Janíčkem slub brala (= se zasnubovala); Propusť mě ze slibu svého, budu Čekat na jiného; Velké s-by máme, který jich zrušíme, počet z něho dáme. Sš. P. 257., 296., 306., 307., 316., 424., 792., 325., 343. (Té.). Klímku, kde jsou tvé sliby?; Musil dosti učiniti vedlé svého slibu; A tak (oba) s. z ruky v ruku vzali. NB. Tč. 7., 53., 275. Svých slibův mi Bušek nesko- nal; Poněvadž se jemu znají v slibu, mají jemu plniti podlé slibu; Proto jsme tento s. napsali v knihy; Tu mě upomíná z toho s-bu tím listem; Já toho s-bu prázden býti nechci; Pro s. otcóv; On na jeho s. k že- nitbě povolil, auf sein Versprechen hin ; Jej pohoní z otcových slibuov. Tu jest mimo svój s. a zápis na mně dobyl peněz. Půh. I. 367., II. 65., 85., 159., 345., 517., 527., 572., 603. (Tč.). Lépe jest neslibovati než po slibu slíbenie nedržeti; Přinuzený s. neslove volné slíbenie; S. zlé věci nevieže; V zlých sli- bech přetrhni věrnosť, o mrzkém slibu pro- měň ujištěnie a cos nepatrně slíbil, nečiň ; Ještě věz, že někdy jest s. upřiemo k hřie- chu a ten nikoli má držien býti; Aniž móž ho kto od toho s-bu zprostiti, ani sám Buoh ; Pád jest člověku oslibovati (devotare) svaté t. j. s-bem svatých popúzeti a potom s-bu nedržeti; Tolik jest zmatků v slibiech, že jim koncě nenie; A bohdaj sě aneb chutné slibóv varovali aneb chutně slíbiece dobré, plnili; Tomu, ktož se v hřiechy navracuje, tyto věci se přiházejí: Prvé nevděčnosť mi- losti božie; druhé, v duchovniem životě emdlenie; třetí, slibu přestúpenie; Ktožby s. měl s kterú a také ona s ním zasě, ten, pojal-liby jinů, cizoložil by s ní a musil by s pokániem se ku prvnie vrátiti; Protož manželé sobě dluh platie a to ze zavázenie dvojieho: najprve z slibu svého, kterýž sú sobě učinili, sě pro plod pojímajíce; S. na- plniti; S. panenstvie i vdovstvie má vždy držien býti; S. ve zlém nemá držien býti; Slibu, jenž jest upřiemo k ctnosti, nemóž ani Buoh rozhřešiti. Hus I. 266., 267., 268., 271., II. 106., III. 207., 209.; I. 354., 380. (Tč.). Já na ten slib u něho kúpil jsem ten rybník. Půh. II. 596. Veliké s-by a přípo- vědí činiti, s. svůj vyvaditi; s-u nezdržeti, proti s-u učiniti. V. S. s přísahou. Na ve- liké s-y něčí něco učiniti. Har. Vérou a slibem se zavázati., Us. S-by někoho krmiti. Vz Lžíce, Hora, Ústa, Lízati co skrze co. Č. S-ům se blázni radují; Kdo s-y živ, zbo- hatne-li, bude div. Ros., Č. Dobrovolný s., spravedlivý dluh. Ros., Č., Rb. Po s-u škody čekej; Panští slibové a ženští slibové za nemnoho stojí; Blázni s-y veseli, moudří se kají; S-by se blázni kojí, ale moudří se jimi kají; S-by se slibují, blázni se radují. Č. Slubky majú zubky (— sliby chyby). U Opav. Klš. Sluby dělají velké zuby. Slez. Tč. Slib není žádný dluh. Hnš. Slib sem slib tam, lépe: sliby chyby. Km. Přečasto se zmýlí, kdo na lidské sliby spoléhá. Lb. Sliby — chyby. Č. Sliby jsou chyby (plívy). Lb. Těch slibů se drž, které se do měšce kladou. Pk. Na s-by můž každý bohat býti; Kdo mnohomluven, zřídka s-bu věren. Pk. S. herní nevíže; S. zlé věci nevíže; S. ve zlém nemá držán býti. Rb. Přijíti k činění n. k vykonání slibu (měšťanského). J. tr. Přijav od něho s. pod věrú. GR. Utvrdili mezi sebú slib. BO. Sliby a viru držeti. V. Vz Smlouva, Půjčka, Výpověď. — S. práv- nický jest dobrovolné podvolení k dosti- činění toho, co se na někoho od jiného po- dává, das Gelöbniss, Gelübde, die Zusage. Pr. měst. S-y s výminkou, bez výminky jistého času. Pr. měst. List n. dekret slibu poručnického, das Angelobungsdekret der Vormünder. J. tr. — S., rukojemství, die Bürgschaft. V. S. je dobrovolné k něčemu za jiného se podvolení. Er. S-y se zavedl. Klat. S. držeti. Kom. Ze s-u a závazku ně- koho propustiti. Kom., V. — S., spolek, das Bündniss, foedus. Vjide David v s. s nimi. BO. Nemožem s vámi v slib vjíti (foedus inire). BO.

301141   Slib Svazek: 7 Strana: 0704
Slib = přípověď. Slov. sľub. S. platební, Kzl. 213., viery manželské. Šť. Kn. š. 91. S. vynucený za neplatný prohlásiti. Šmb. Jsou na slibech (slíbili si, že se vezmou). Kv. 1884. 386. S. chovati. Ž. wit. 77. 57. Sľuby — huby (houby). Slov. Šd. Pohoním kněze Jiříka faráře, že jest Hance slib dal s Vá- clavem (že je sezdal, copuliren), vědúc o tom, že táž Hanka s Blažkem slib brala a s ním se pokládala. 1540. Soud. kn. opav. Posud u Opavy. Zkl. S. slibovati, v jiný promě- niti St. Kn. š. 74. Pustili jsme ho na jeho sliby. Arch. 1. 491. Ktož jednou slib zruší komu, po stu létech nevěř tomu; Slíbený v bázni slib nestojí (není platný). Ezp. 1435., 1518. Kteří za lež se stydí, tiť k sli- bům jsou zpozdilí (váhaví). Jel. Holé sliby kapsy neplní. Bž. exc. Sliby mé nejsou ve vodě ryby. Šml. Slibem jsú blázni veseli Sv. ruk. 149. Kdo sliby živ, zbohatne-li, bude div. Us. Dobrovolný s. spravedlivý dluh; Sľuby mají dlúhé zuby (mnoho zů- stává za zuby); Sľuby idu z huby a huba něni svatá evandělija. Slez. Šd., Brt. — Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 433. nn., IV. 3. 2. 440. nn., Zř. zem. Jir. 476., 699.

301142   Slib Svazek: 8 Strana: 0367
Slib. Sľuby tvoje, sľuby, jako na pni huby (houby); huby odpadajú, sľuby oklamajú. Phľd. 1894. 196. Sluby vyndú na ruby. Slov. Nov. Př. 93.

301143   Slib Svazek: 9 Strana: 0296
Slib. Slibů zlatem do očí mu svítí. Vond. Kiejst. 60. Sliby. Vz Zát. Př. V. odst. 4. Sliby posměšné. Vz ib. XVI. odst. 11. (str. 247. ) Sľuby — huby (houby). Cigáň sľuby nesplní. Sľubom měšec nenaplníš. Sľubov velá do vrecka. Sľubu sa blázni těšia. Zo sľubu sa vyspal. Ib. 360a.

301144   Slib Svazek: 10 Strana: 0374
Slib. O slibech v starší době. Vz Arch. XIX. 638. Zo sľubov nikto neztučnie. Sbor. slov. VIII. 86.

301145   Slíbaný Svazek: 10 Strana: 0374
Slíbaný. Uvadly s-né krásky. Klášt. Ep. 90.

301146   Slíbati Svazek: 3 Strana: 0421
Slíbati, líbaje setříti, ab-, herabküssen. — co jak. Lačné perly narcisků tryskem s. slunce volí. Nár. bibl. V. 115. — co od- kud: slzy s tváře s. Nej., Hanka.— koho. Celého slíbala — zlíbala.

301147   Slíbati Svazek: 3 Strana: 0424
Slíbati, vz. Slehnouti.

301148   Slíbati Svazek: 7 Strana: 0704
Slíbati. Hr. ruk. 171.— koho jak: ho- roucně. Hrts. — co komu: ruce. Kká. — co kde. Slze s-lo ji v oku. Hdk — koho proč. Za to ho zlíbal. Němc. I. 175.

301149   Slibce Svazek: 3 Strana: 0421
Slibce, e, m., kdo co slíbí, der Verspre- cher, Zusager, promissor. Bůh s. sobě ne- odporuje. Sš. Mt. 31. — S., rukojmě, der Bürge. V., Kom., Jel. Tak mi nadepsaní ja- kožto podpory a jednostajní slibce jedno- stajně rukou společnou a nerozdílnou . . . Tov. 152.

301150   Slibčí Svazek: 3 Strana: 0421
Slibčí list, eine Urkunde, in der verspro- chen wird, dass dem Gläubiger der Schuld- brief in der mündlich versprochenen Zeit in aller Form Rechtens ausgefertigt und eingehändigt wird. List s. do listu doko- nání. Tov. ed. Dem. 153.

301151   Slíbenec Svazek: 3 Strana: 0421
Slíbenec, nce, m., promissus, der Ver- sprochene. Já sešli s-cě mého otcie u vy. ZN.

301152   1. Slíbení Svazek: 3 Strana: 0421
1. Slíbení, n., das Versprechen, die Zu- sage, das Gelübde. S. veliké někomu uči- niti. Dal. k. 59. Ve zlých slíbeních odřeš vernosť, v mrzkém slibu proměň úmysl, cos neopatrně slíbil, nečiň; Zlé s. jest, kteréž hříchem se plní; Veliká dobrota božie, že k samému s. hřiechy odpúštie ; Manželstvie úplně v s. a zavázáni vuole srdečné záleží. Hus I. 105., II. 343., III. 201. (Tč.). Přinu- zený slib neslove volné s-nie. Hus I. 266.

301153   2. Slíbení, n Svazek: 3 Strana: 0421
2. Slíbení, n., das Wohlgefallen. Měj na mé řeči s. St. skl.

301154   Slíbenice Svazek: 3 Strana: 0421
Slíbenice, e, f., die Verlobte. Bern.

301155   1. Slíbený Svazek: 3 Strana: 0421
1. Slíbený; -en, a, o, geliebt, wohlgefäl- lig. Past. rkp.

301156   2. Slíbený Svazek: 3 Strana: 0421
2. Slíbený; slíben, a, o, versprochen, ver- heissen. Uvedou tě do země slíbené své. Hus III. 19. Doličuje, ež on pravý messiáš v starém zákoně s-ný. Pass. 10. S. věc. V. Těšíme se na slíbené, dle německého, lépe: Těšíme seqslíbenou věc n. na to, co nám slíbeno. (Šb.). — za koho: za muž s-ná. Št.

301157   Slíbený Svazek: 7 Strana: 0704
Slíbený. S-né se čeká. Us. Bž. Pro s-né jeď na rychlém koni. Hkš. Na s-ném koni daleko nezajede. Brt.

301158   Slíbichu Svazek: 3 Strana: 0421
Slíbichu, zastr. = slíbili.

301159   Slibitel Svazek: 3 Strana: 0421
Slibitel, e, m. = rukojmě. ZN. — S., slibce, der Versprecher. Reš.

301160   Slibitelka, y, slibitelkyně Svazek: 3 Strana: 0421
Slibitelka, y, slibitelkyně, ě, f., die Versprecherin, Bürgin. Jg.

301161   1. Slíbiti Svazek: 3 Strana: 0421
1. Slíbiti, bím, slib, slíbě (íc), il, en, ení; slibovati. S. = slib Bohu učiniti, ein Ge- lübde thun, geloben ; připověděti něco komu, přiříci, zakázati se, versprechen, geloben, zusagen; ručiti, rukojmím býti, für Jeman- den gut stehen, gutsprechen, bürgen; dou- fati, hoffen, sich etwas versprechen; se, sich zusagen, sich versprechen. Jg. — abs. Slíbí, ale nekoná. Us. Kdo slíbí, ten dej. Č. Prov. Sliby se slibují, blázni se radují. Prov. na Slov. Slib (= ruč) a dej své. Reš. Slíbiti je pansky, držeti chlapsky; Slib a dej; Kdo slíbí (ručí), chystej své; Slíbiti a dáti jest dvojí; Čeho nemáš, neslibuj. Č. Kdo slíbí, nedá. Pk. — s inft. Slíbil kostel vystavěti. Us. Slíbil dobytek dávati. Br. Slibuji ti to naplniti. Troj. Aby pravdu činiti slíbili. Pulk. 281. Pamatuj na svú řeč, žes mi slíbil žád- ného zmatku nečiniti. NB. Tč. 7. Slíbil sem ťa dáti Turku pohanovi; a já bych zaň ne- šla, radši bych umřela; Slub mi moju byť (= že budeš mojí); Slub mi moju być ! a co bym ja tobě slubovala? neumim robić; Slu- bovala jsi mně dva zelene věnky za klobuč- kem nosič. Sš. P. 145., 207., 208., 351. (Tč.). Slíbili mu dáti tři kopy. Pč. 49. Slíbil jest pán Buoh otcóv tvých dáti tobě zemi mlé- kem a strdí tekoucí; Slibují mnozí knězem býti jsúc nehodní; Jemu věrnosť slíbí dr- žeti až do smrti. Hus I. 54., 380., III. 302. Pro šlechetnú mysl slubi panenskú čistotu nésti do svého skončenie. Kat. 142. Slibovav mi to vyložiti a již mi toho učiniti nechce; Tu mi je slíbil z toho slibu vyvaditi bez mé škody; On mně slíbil mimo mě žádnému neprodati. Půh. I. 171., 225., II. 608. Když kto komu slíbí co naplniti. Kn. rožn. č. 229. Cf. Bdl. Obr. 2. str. 78. — co (komu). Zlaté hory s.; hory a doly slibovati. V. Slibuje hory doly, ale nic neplní. Br. Sli- buje hory doly a když k skutku přijde, nepodá vody. Vz Sliboval. Lb. Sliboval hory doly, ale skutek utek. Dch. S. pod- danosť, člověčenství někomu. V. Cožkoli jest zalíbila a slíbila, splní. BO. Neslib bláznu a vezme na tě kyj. Šml. Že by ona jemu slíbila a s niem v stav manželský vstúpiti měla. NB. Tč. 273. S-val jsem Bohu svému, že půjdu na službu k němu; Mýtníčku, mýt- níčku, máš ty jednu dceru, až nám ty ju slúbíš, ty sa vyslobodíš; Ně tak si mi slu- bovala, dys po Dunaju plyvala; A ešče ťa kolébali a už mně ťa slubovali; Dříve's mně sliboval, že budu tvá, včilka raně povídáš: Néni možná; Choďte, chuapci, choďte, ví- nečko k nám noste, náš tata ho lúbjá, oni vám mia slúbjá; De's te mně decky slebo- val, že te mě vezmeš k sobě; A un (on) sobě myslil, že sem mu slíbila, a to něni slibiť, slovečko promluviť; Nevěřte, děv- čátka, nevěřte synkovi, co on vám slibuje, dyž za várna chodí; Co sme si slíbili, ať si vyplníme; Já sem mu slúbila svůj zelený vínek; Já jsem ti, synečku, slibovala, svůj vínek zelený darovala, od stříbra od zlata, to je má podstata, sem ti darovala; Dy by byl lepší trúbil, byl bych mu boty slúbil; Dycky mně má milá slubovala, že by mi půl srdce darovala. Sš. P. 46., 147., 154., 225., 231., 239., 248., 299., 30tí., 357., 417., 431., 615., 662. (Tč.). (Panna) dary béře, vezme u jednoho, dá druhému a slibuje ne- jednomu; Slíbils co Bohu, drž jemu; Ovšem ktož Bohu čistotu slíbí, jižť jest sobě jeho za svého manžela osobil a zaslíbil; Když sú sobě slibovali, tehdy jeden druhému dal, jakožto panic panně, prsten na ten prst, kterýž jest vedlé najmenšieho na rucě; neb ot toho prstka jde žíla jedna až do srdce, tiem ukazujiece, že sobě věrnosť srdečnú chtie držeti; Manžel dá vuoli své manželcě a jie vernosť nerozdielnú slibuje až do smrti a ona jemu takéž zasě to tudiež slíbí. Hus I. 203., 268., III. 205., III. 208., 202. (Té.). Tu mi slíbil i otci mému což bychom tam měli, aby nám na ničem nepřekážel. Půh. II. 542. Slibuj to, což móžeš dáti. Smil v. 1765. Pak sobě sliubichu vieru. Dal. 17. S. někomu dary. Alx. 1117. Jeden ji miluje, druhej jí slibuje; Cos mně včera slíbila, já jdu pro to dnes; Vona mu slibuje, že prej mu daruje, co na voze veze. Er. P. 124., 138., 410. Byť on zlatou kozu sliboval (ne- věř). Us. Kdo mnoho slibuje, málo plní. Ros. Což kdo slíbil, dosti tomu učiniti (to držeti.). V. Neslibuj jeřába v nebi, dej ra- ději síkoru v ruce. Pk. Když slíbí prase, vezmi hned pytel na se (vezmi si je hned, než by slibu litoval). Č. Stromoví slibuje mnoho ovoce (lépe: ukazuje, lze se nadíti mnoho ovoce). Žádnému se nazalíbíš, neplníš-li, co slíbíš. Rb. Strany přísloví a pořekadel vz: Báně, Bělmo, Opice, Řeč, Ryba, Skutek, Slovo, Straka, Těšínský, Tlachal, Víra, Vo- diti koho zač. — čeho. Sliboval mu pokoj- ného pobytu, znamenitých důstojenství šp. m.: pokojný pobyt atd. (akkus.). Brt. — komu čím (za co). Slíbil zaň za ten dluh společně, nerozdílnou rukou. Š. a Ž. Slibiž za ne statkem i hrdlem svým. Bl. Ž. Aug. 76. (Falešní proroci) jiné postavú svú a řečí slibují a jiné skutkem ukazují. Hus. II. 293. S. něco ústy. Št. N. 212. S. za koho hrdlem. Žer. II. 94. — co kde. Tam nad mlýnem pod jesenem na vysoké stráni slíbila mně věrné milování. Er. P. 202. Mi slíbil svú dobrú věrú před mnoho dobrými hotových 50 kop dáti; Chci naň tím listem ukázati, jakož mi slibuje v něm. Půh. II. 261., 374. Slíbila-lis slavně, t. j. před knězem v ko- stele neb jinde před lidmi přivolavši je na svědomí, tehdy tieže hřešíš; Tu slávu, kte- rúž mi v budúciem životu slibuješ, nechť v tomto životě jsúc skrze vieru a naději v podobenství spatřím. Hus I. 269., III. 34. Co komu ústy slíbíš, hleď, aby (= abys) držel. Rb. Ruky dáním s., V., Sych., ctí a věrou někomu něco s. Jg. Tehdy má (cizi- nec) králi a vší zemi listem povinnosť s. Zř. F. I. B. XV., Vl. zř. 412. Co jsi ústy slíbil, skutkem si naplnil. BO. By pak všecko učinil, co bychom tobě rozkázali, ještě za nic tobě neslibujeme. Bart Jednou rukou slibovati, druhou sázeti. Č. — co, se na co: na svou víru! V. Jednak die (žena), že sě slíbila na pouť a v slibu ne náboženství, ale smilství leží. Hus I. 203. Ješto on byl na to slíbil za Sešela. Půh. I. 167., 126. Na ten mlýn slíbil (100 zl.). NB. Tč. 28. Mazno na prázno s. Vz Slib. Č. — za co, za koho (ručiti). Slíbíš-li za druhého, dej své (dej půl svého, sázej ze svého. Č.). V. Ru- kojmě tomu, za kohož jest slíbil. Vl. zř. 399. Za dobrotu lodí slibovati. Har. Kdo zač slíbí, k tomu státi povinen jest. Rb. S. za koho. Št. N. 315. Nedostalo by sě jim ru- kojmí a sv. Petr za ně neslíbí. Hus. I. 342. Kdo mi může za to slíbiti, že . . . Žer. 314. Paní, pojeď ke mně a stoj u mne, jáť tobě za to slibuji, že s koňmi svými u mne bez- pečna budeš; Kateřina chce ty lidi vyva- diti, kteříž jsú zaň slíbili; Našel jsem na bráně svého jistce, za kteréhož jsem pánu svému za pět hřiven grošuov českých slíbil, i chtěl jsem jej obstaviti; Slibovali ste mi za dobré víno a to sě tak nenachází; On jemu za nic nesliboval; Žeby zaň z víry slíbil do dvú nedělí na postavenie pod zá- kladem pod pěti hřivnami gr. širokých; Pro- sil jsem Křižka a Prokopa, aby za mne slí- bili za osazenie (že osadím); Slíbili sme za Tomana bednáře do cechu za pět hřiven. NB. Tč. 6., 12., 19., 64., 134., 141., 142., 144. a na jiných místech. Jemu slíbil za zá- klad za 30 hřiven za Mikuláše z Chrudi- chrom; Mi slíbil za úroky doživotní, aby mateři své vydával; Otec jeho za jeho otce v židech slíbil. Půh. I. 118., 231., 354. a kromě toho Půh. I. 126., 161., 167., 235., 283., II. 11., 12., 25., 112., 474, 543., 559. (Tč.). Vz Saditi. — co, se ke komu. Slíbil jsem se dnes večer k vám, sich zusagen (slíbil jsem, že dnes večer k vám přijdu, půjdu). Us. Mně jest slíbil i k jiným věrným ru- kám, že měl mé sestřenici Dorotě dáti 60 hř. Půh. II. 208. Mnozí by k těm dóstojen- stvím slibovali, kdyby mohli dojíti; A tak ukázal jest u příkladě, co jest nám slíbil k odplatě. Hus I. 267, II. 133. — skrze co. Co komu ctí a věrou skrze ruky dání slíbíš, to vykonati hleď. Rb. — sobě = doufati. V. Slibuji si tam potěchu. Kom. — od koho sobě co. Mnoho sobě od něho slibuje (doufá). D. — co s kým. Konšelé všech tří měst pražských s obcemi svými věrnosť a poslušnosť slibovali. Dač. I. 27. Věřím jemu, žeť on za mne s tebú slíbí; Mirúš předek jeho s nimi za 50 zl. slíbil společnú rukú a nerozdílnú panu Hřivínovi za Jana Kuklíka. NB. Tě. 142., 265. — kdy. Sliboval mu před měsícem a dnes mu opět slíbil, že . . . Kmp. Slibuje každý na křtu, že chce ctnostný býti; A to slibuje král na svém korunování. Hus I. 267., 468. — aby. Tu mi slíbil, abych odtud hnut nebyl do roka. Půh. I. 368. Ale že kněžstvie se lehcě jim naměte, protož slibují, aby kněžie byli; Mnozí slibují, aby byli kněžie a nejsú hodni, aby pásli svině jsouc zprzněni smilstvím atd.; Slibuji, abych přikazoval a skutkem abych mocně naplnil. Hus I. 267., 468. (Tč.). — že. Slibovals, že si mne vezmeš, až to zralé žito sežneš; Slíbil sem, že budu k šenký- řům chodit. Sš. P. 258., 654. Slíbil jí, že ji za manželku vzíti chce. V. Slíbil, že to udělá, bude dělati. Kos. — co jak. Pod přísahú slibováše. BO. Slibovals mi pod duši, že svou lásku nezrušíš. Sš. P. 367., 258. Slibovalas mně o duši, že se ta láska nezruší. Sš. P. 356. Nikdo neslibuj nad možnosť. Rb. Do ruky vám slibuji (dáním ruky). Mor. Sk. Jak to Barce na své spa- seni slíbila. Sá. Na jisto někomu něco s. Kn. Poh. 429. Proto po třetí mu Bůh a to s přísahou slíbil. Sš. II. 33. To slibujem naší věrú a pod naší ctí. Arch. I. 55., 150., 191., Půh. II. 184., Tov. 109., Let. 27. To cti a věrou svou skrze ruky dání slíbili. V. Předml. k Aen. Silv. Pod přísahou a utě- tím palce u ruky pravé sobě slíbili. Let. 11., St. skl. IV. 207. Nerozdielnú rukú néco s., hrady a tvrzemi, slibem, svým slovem; Sli- bujem naší dobrú věrú bez zlej lsti, pod stracením cti a viery naši. Arch. I. 61., 67., 68., 144., 200. Vrtiž se, kam chceš, vždyť jest naplniti, cos Bohu s dobrým smyslem dobrého, jež móžeš naplniti, slíbila, ač chceš býti spasena; Ale slíbil-li jí pod přísahou, tehdy bude křivý přísežník. Hus I. 269., II. 39. Zikmund pod svou mocí a ctí králov- skou jemu sliboval. Žal. 58. Slíbil mi pode dvěma sty hř.; Slíbil jemu dobrú svú věrú, že jej chce vyvaditi beze vší jeho škody. Půh. I. 336., II. 47. Nechtěli s. společnú rukú; Prosil jeho, aby za ty dva a 100 zl. slíbil k naší ruce; Slíbil mu ruky dániem; Vieš, žes mi slíbil v hotové peníze. NB. Tč. 62., 139., 150., 212., 285. Jestliže dva dluž- níci slíbí kterému věřiteli za dluh společně n. nerozdílnou rukou. Pr.

301162   1. Slíbiti Svazek: 7 Strana: 0704
1. Slíbiti. Cf. Mz. v List. fil. 1883. 54., 56. — abs. Jiná véc jest s. a jiná vyko- nati. Dch. Slíbila, nedala. Er. P. 138. a. Snadno sľubiť, ale ťažko splniť. Slov. Tč. Kdo slubuješ, vólu vkládáš do ruky druhé. Mor. Tč. S. a dáti je dvojí. Us. Dříve než slíbíš, rozmysl se a slíbě splň. Výb. II. 650. — co (komu kdy). Sľubovala dukáty, Sb. sl. ps. II. 1. 90. Zpomeň si na ta slova, co jsi před časy s-vala. Er. P. 199. b. Sli- buju vám pěkný taneček. Er. P. 311. b. Bratřie Prokopa zvolichu a poslušenství k němu slíbichu. Hr. rk. 23. Sliby, ježto Bohu slibujeme. Št. Kn. š. 74. Zřídka slibuj a čo slubíš,vyplniť usiluj; Když čo slubíš, hňeď máš věděť, čo je v tvej možnosti. Slov. Tč. Čo raz sľúbiš, to že splň. DŠk. II. 232. Zavazuji se a svú česť a vieru s-ji. Arch. IX. 217. — jak. Slibovaľs mi na duši. Brt. N. p. 183. Slíbil od kněze opata i sám od sebe. Arch. IX. 128. Ať slíbí pod pečeťmi. Arch. VII. 299. S. rukojemstvím. Lpř. Toho neslušie plniti, což hrózú musil s. Ezp. 1488. Slibujem slovem královským. Výb. II. 878. Jestliže který s kterú popaden bude v smilství a ten neb jie slib manžel- stvo aneb hlavu ztrať: on chtě při životě ostati, slíbí jie hlasem. Hus. III. 201. — zač. Bratr náš Jan za též slibuje. Výb. I. 1031. Kdož by za koho byl rukojmě a ten, za koho by slíbil, umřel. Václ. 156.

301163   Slíbiti Svazek: 7 Strana: 1383
Slíbiti je moda a splniti škoda. Us.

301164   Slíbiti Svazek: 8 Strana: 0367
Slíbiti. Sľúb iba toľko, čo môžeš. Phľd. 1892. 589.

301165   Slíbiti Svazek: 9 Strana: 0296
Slíbiti. Sľúbil, čo vo sne videl. Sľúbil kozu so zlatými rohy. Sľúbiľs, drž. Sľúbil, ked košom načieral. Sľubovať je ľahko atd. Slov. Vz Zát. Př. 360a. Sľibuji svú česť a a svú vieru, že... Arch. XVI. 431.

301166   Slíbiti. — abs Svazek: 10 Strana: 0374
Slíbiti. — abs. Kdo slibuje, ten dej. Faust, 185. — co. Sľúbil mnoho a dal hovno (nic). Mus. slov. VI. 110. — komu čím. Bohu svou čistotou jsem slíbila 1727. Pís. advent. Mš. — co komu do koho. Neb se jest slíbilo Pánu do tebe, quia complacuit domino in te. Pror. ol. 45b. 2. — s inft. Slíbil jim půl tolaru navrátiti. Tk. XII. 195. Boj slibuje býti tuhým, verspricht, špatně m: zdá se, že bude tuhý. Mus fil. X. 138.

301167   2. Slíbiti se Svazek: 3 Strana: 0423
2. Slíbiti se, il, ení = zalíbiti se, gefal- len; sich verloben. — abs. Víš, dychmy (kdy jsme) se slubovali, minul roček včera. Sš. P. 497. — se komu. S. se Hospodinu. Ž. wit. 114. 9. Kterak se nám to s. může? V. V mé moci není všechněm se s. V. To i mně se slíbí dílo. Dh. 21. Synu mému slíbila se jest vaše dcera. BO. Slíbila se Maňkovi; Ne- požívá milosti božie, jemuž by se mohl s., jsa bez smrtelného hřiechu. Hus I. 198., III. 174. Pakliť sě šeredný šeredným slíbí. K. š. 1. My se mladým lidem slubiti nežádámy. Mast. v. 338. Židóm se chtě s. Št. N. 95. Slíbila se mu ta rada. Smrž. — se komu čím: rozličnými skutky, Pulk., vtipem a vý- mluvností. Dvě kron. — se komu v kom, v čem. To jest syn mój, v němžto mi se dobře slíbilo. Výb. II. 526. Sliubil jsem se v pravdie. Ps. Ms. — se kdy na co. V té úzkosti slíbili jsme se na pouť do Loreta. Cest. z Lobk.

301168   2 Slíbiti se Svazek: 7 Strana: 0704
2 Slíbiti se. By se slíbil (zalíbil). Ezp- 825. S. sě chtieše. Ib. 920.— se komu. Kar. 81. S. se Bohu, muži, lidem. Št. Kn. š. 46., 61., 165. Ta se řeč všem slíbila. Pass. — čím. Že se jeden druhému zlým spieše chce s. nežli dobrým; Jimiž bychom se s-li Bohu. Št. Kn. š. 38 , 46. — se komu v čem. S-lo se mu v tom. Výb. II. 499. — se komu jak. Žádajíc se jim s. smilně. Št. Kn. š. 63. — se ke komu. Slib se k pravému Bohu Jesukristu. Pass. mus. 282. — se z čeho jak. Aby ty bez po- kory mohla se s. z panenstvie svého. Št. Kn. š. 81.

301169   Slibka Svazek: 3 Strana: 0423
Slibka, y, f., v bajesloví mor. Valachů duch ženštiny, jež za živobytí vernosť a přísahu milenci zrušivši po smrti se zdr- žuje v lesích v podobě bílého, jemně pějí- cího ptáčete. Kdo za jeho zpěvem jde, toho daleko do lesa zavádí. S. N.

301170   Slibka Svazek: 7 Strana: 0704
Slibka. Dle Brt. L. N. I. 217. Chodí slibka v podobě bílé ženy po horách a láká k sobě mužské hlasem: Ú, poď sem. Vz více tam.

301171   Slibkyně Svazek: 3 Strana: 0423
Slibkyně, ě, f., die Versprecherin, die Bürgin. Ja.

301172   Slibně Svazek: 10 Strana: 0374
Slibně, verheissend. Oči s. milostné. Kká. Sion II. 51.

301173   Slibní Svazek: 7 Strana: 0704
Slibní, vz Slibný.

301174   Slibník Svazek: 3 Strana: 0423
Slibník, a, m., der Versprecher, Gelober. Leg.

301175   Slibnosť Svazek: 3 Strana: 0423
Slibnosť, i, f., vielversprechendes, schmei- chemdes Wesen, das Gefällige. Br. S. zpěvu. Plk.

301176   Slibný Svazek: 3 Strana: 0423
Slibný, k slibu se vztahující, Gelübde-, gelobt, angelobt. S. dar, oběť (kterou kdo slíbil), Jg., prsten. Hlas. — S. soud — druh soudů přísežných ve věcech menších a ne- patrnějších, eine Art Geschwornengericht. Vz S. N., Mus. XL 96. — S., co se slíbiti = zalíbiti může, gefällig, beliebt. Úlisná a slibná slova. V. S. řeč, náboženství, život těla slibný; Řečmi slibnými dal si uši lek- tati. Br. — čemu. Věci oku slibné a libé. Kram. — Jg.

301177   Slibný Svazek: 7 Strana: 0704
Slibný. S. deska, Votivtafel, f. Posp. — S., ehelich. On není sľubný. Slez. Šd.

301178   Slibolomný Svazek: 3 Strana: 0423
Slibolomný, Mo slib učiněný nesplnil, wortbrüchig. Koll.

301179   Sliborušivý, sliborušný Svazek: 3 Strana: 0423
Sliborušivý, sliborušný, wortbrüchig.

301180   Slibovací Svazek: 7 Strana: 0704
Slibovací přísaha. Katech. Trid. 365.

301181   Slibovač Svazek: 3 Strana: 0423
Slibovač, e, m. = slibce, der Versprecher. Jg. Vz Sliboval.

301182   Slibovačka Svazek: 3 Strana: 0423
Slibovačka, y, f., die Versprecherin. Bern.

301183   Sliboval Svazek: 3 Strana: 0423
Sliboval, a, m., der Versprecher. Strany přísloví vz Slíbiti co komu (konec).

301184   Slibování Svazek: 3 Strana: 0423
Slibování, n., připovídání, das Verspre- chen, die Versprechung. V. Neplaču já, můj šohajku, za nikým, jenom za tvým s-ním velikým. Sš. P. 797. — S. za koho = ru- kojetnství, die Bürgschaftsleistung. Kom. J.

301185   Slibovaný Svazek: 10 Strana: 0374
Slibovaný. Sľubovaných vecí sa moc do vreca nenapchá. Mus. slov. IV. 78.

301186   Slibovatel Svazek: 3 Strana: 0423
Slibovatel, e, m., der Versprecher.

301187   Slibovati Svazek: 3 Strana: 0423
Slibovati, vz Slíbiti.

301188   Slibovice Svazek: 10 Strana: 0374
Slibovice m. slivovice. Us.

301189   Slibovní Svazek: 3 Strana: 0423
Slibovní, Profess-. Šm.

301190   Slibovnik Svazek: 3 Strana: 0423
Slibovnik, a, m. = slibovatel. Ta přísaha jest v s-ciech . . . Hus I. 99.

301191   Slíciti Svazek: 3 Strana: 0423
Slíciti, slicovati = spodobiti, spořádati, směřiti, líc dáti, přidráziti, drážkou spojiti, srovnati, anfugen, anfalzen, abfügen, glatt hobeln. — co: krancle u kamen (aby rovné byly). Us. — co, se čemu, k čemu. Nesli- cujte se světu tomu; S. se k světu. Sš. I.122.

301192   Slíct Svazek: 8 Strana: 0367
Slíct m. svléci. Us. Cf. svl.

301193   Slič Svazek: 3 Strana: 0423
Slič, i, f., amia, ryba kaprovitá. Krok. I. d. 109.

301194   Sličba Svazek: 7 Strana: 0704
Sličba, y, f., formatio. Cf. Slika. Slov. Phľd. II. 4. 19., Ssk.

301195   Sličen Svazek: 10 Strana: 0374
Sličen, čna, o, vz Sličný.

301196   Slíčenosť Svazek: 3 Strana: 0423
Slíčenosť, i, f., die Gestaltung. Mm. 166.

301197   Sličenství Svazek: 3 Strana: 0423
Sličenství, n., zastr., příležitost, die Ge- legenheit. Pulk. Hledavše s., aby jej zradil (opportunitas). ZN., M.

301198   Sličenství Svazek: 10 Strana: 0374
Sličenství, n. = pořádek. Baw. Ar. v. 4811.

301199   Slíčiti Svazek: 3 Strana: 0423
Slíčiti, il, en, ení = ozdobiti, upraviti, aufputzen. — co komu: vlasy. Berg.

301200   Slíčiti Svazek: 7 Strana: 0704
Slíčiti. Tu sě krátce všecko slíčí. AlxV. v. 913. (HP. 22.).

301201   Sličiti se Svazek: 10 Strana: 0374
Sličiti se = státi se. Pel. XXII.

301202   Sličně Svazek: 3 Strana: 0423
Sličně, hodně, slušně, passend, schicklich. Tuto musím do moravské kroniky málo za- jíti, abych mohl k své řeči sličněji přijíti. Dal. Jeho obviniti chtieše, ale s. nemožeše. St. skl. Velměť jest užitečno otázati, když jest s., koho, čemu kto čta nerozumie. St. — S., pěkně, wohlgestaltet, schön, reizend. Jg.

301203   Sličně Svazek: 7 Strana: 0704
Sličně = vhodně, slušně. Otázati, když jest s. koho. Št. Kn. š. 1. 15.

301204   Slično Svazek: 3 Strana: 0424
Slično, vz Sličný.

301205   Sličnokadeřný Svazek: 10 Strana: 0374
Sličnokadeřný. Msn. II. 19., 45., 365. S. nymfa. Msn. Hym. 19., 64.

301206   Sličnokasanka Svazek: 10 Strana: 0374
Sličnokasanka, y, f. = dívka sličně ka- saná. Msn. II 13.

301207   Sličnokosý. S Svazek: 10 Strana: 0374
Sličnokosý. S. víla. Msn. Od. 75.

301208   Sličnokučerný. S Svazek: 10 Strana: 0374
Sličnokučerný. S. dívka. Msn. Od. 95.

301209   Sličnonohý Svazek: 7 Strana: 0704
Sličnonohý, schönfüäsig. S. Hory. Šf. T. m. 24.

301210   Sličnosť Svazek: 3 Strana: 0424
Sličnosť, i, f. = shodnost částek, slušnosť, die Schicklichkeit. S. místa k hradu. S. slohu. Jg. Mánie s křesťany i nekřesťany v slič- nosti sě obierati. Št. N. 90. — S., pěkná forma, die Schönheit. S. tváři, mravů, D., postavy. Gníd. Ačkoliv písmena, jež kladu, s-ti do sebe nemají. Sš. II. 68.

301211   Sličnosť Svazek: 7 Strana: 0704
Sličnosť. Mz. v List. fil. 1882. 209.

301212   Sličnosť Svazek: 9 Strana: 0296
Sličnosť (člověka) příjemným činí a nikde pak cizincem není. Vaň. Göth. 83.

301213   Sličnostolný. S Svazek: 10 Strana: 0374
Sličnostolný. S. jitřena. Msn. Od. 291

301214   Sličnostrůjný. S Svazek: 10 Strana: 0374
Sličnostrůjný. S. obětnice. Msn. II. 14.

301215   Sličnostvůrný Svazek: 10 Strana: 0374
Sličnostvůrný. Msn. Od. 131.

301216   Sličnota Svazek: 3 Strana: 0424
Sličnota, y, f. = sličnosť. Které ústo dosti může vychváliti tvou s-tu. Sš. Bs. 38., Sk. 55.

301217   Sličnotělý Svazek: 3 Strana: 0424
Sličnotělý, von schönem Leib. Sš. Hc. 144.

301218   Sličnotvárný. S Svazek: 10 Strana: 0374
Sličnotvárný. S. Demeter. Msn. Hym. 50.

301219   Sličný Svazek: 3 Strana: 0424
Sličný; sličen, čna, o (ne: slíčný). S. = hodící se, způsobný, passend, schicklich. Kat. 632., 1103., 1901. Však nic sličného v zemi nečinil, ani pokoje lidem zjednal. St. skl. Nenie slično podlé ženy muži smil- stvo ploditi. Ms. Ev. Vien. — S., pekne formy, pěkný, krásný, wohlgestaltet, schön, reizend. S. obličej, panna, V., řeč. Smrž., zahrady, Gníd., pleť, Mus., mluvení. Leg. —- podlé čeho. Podlé zevnitřního vzezření někteří jsou sliční, jiní nepěkní. Kom. S. panno! Sš. P. 736. Vybil si mně zuby z moji sličné huby a praviš mi: Stara´s jest. Sš. P. 667 - jak. Ta dci na div slična bieše. Rkk. 39. — v čem: v učenie vysokém. Kat. 1437.

301220   Sličný Svazek: 7 Strana: 0704
Sličný. Mz. v List. fil. 1882. 209. S. pří- čina. AlxV. v. 771. (HP. 19.).

301221   Sličný čím Svazek: 10 Strana: 0374
Sličný čím: tváří. Jrsk. VIL 2. 126.

301222   Sličný jak Svazek: 9 Strana: 0296
Sličný jak. Sličná jako z pohádky. Sml. IV. 112.

301223   Slíd Svazek: 7 Strana: 0704
Slíd, a, m. = slidič, slida. Slíde, spadneš. U Strunkov. Rjšk.

301224   1. Slída Svazek: 3 Strana: 0424
1. Slída, slida, y, f., leštnák, blyštinka, lepozelen (Sm.), der Glimmer. S. lithionová, železná, draselnatá (růžová n. lepidolith, Zinnwaldit), hořečnatá. S. jednoosná (ein- axig), dvojosná (zweiaxig). Nz. S. zelená, chlorit. Nz. Vz více v S. N., Schd. II. 46., KP. III. 10., Bř. N. 158., 199., 140.

301225   2. Slída Svazek: 3 Strana: 0424
2. Slída, y, m. = slídič. Jdi ty slído. Us. u Solnice.

301226   1. Slída Svazek: 7 Strana: 0704
1. Slída. Cf. Frč. G. 42.

301227   3. Slída Svazek: 7 Strana: 0704
3. Slída, y, f. = škoda slídivým člově- kem nebo zvířetem učiněná. Husy sly do slídy. Us. Měl dobytek na slídě (ve škodě). Us. u Čes. Krumlova. Plsk. — S. = slídění. Choditi na slídy (slídit, o mlsném). Cf. Vý- blištka.

301228   Slída Svazek: 9 Strana: 0296
Slída. Jíti na slídu = hnáti dobytek na cizí. Č. Křemže. Kub. L. f. 1900. 363.

301229   Slída Svazek: 10 Strana: 0374
Slída uranová. Vz Vstnk. XI. 833.

301230   Slidák Svazek: 3 Strana: 0424
Slidák, a, m. S-ci, lycosidae, pavouci. S. vodní, lycosa piratica, s. jižní či tarantule, lycosa tarantula. Vz Frč. 120.

301231   Slíďák Svazek: 8 Strana: 0367
Slíďák, pavouk. Cf. Ott. VIL 792.

301232   Slíďák Svazek: 10 Strana: 0374
Slíďák, a, m. Slíďáci, lycosidae, pavouci. Vz Ott. XIX. 777a.

301233   Slíďan Svazek: 8 Strana: 0367
Slíďan, a, m. = slídný (3. dod.). Brušp. Hledíková.

301234   Slídění Svazek: 3 Strana: 0424
Slídění, n., das Nachspüren. Nz. — S., slldná práce n. dílo, die Ausrichtung, v horn. Hř.

301235   Slidič, slídič Svazek: 3 Strana: 0424
Slidič, slídič, e, slídil, a, m., der Spü- rer, Späher; der Spür-, Stöberhund. Sp.

301236   Slidička, slídička, slídilka Svazek: 3 Strana: 0424
Slidička, slídička, slídilka, y, f., die Spürerin, Späherin. Jg. — S., slídivá včela. Lš.

301237   Slídičský. S Svazek: 10 Strana: 0374
Slídičský. S. noha tam nezabloudila. Tbz. XVI. 159.

301238   Slídičství Svazek: 10 Strana: 0374
Slídičství, n. Kubl. 291.

301239   Slidikout Svazek: 3 Strana: 0424
Slidikout, a, m. = slídič. Reš.

301240   Slidikvas Svazek: 3 Strana: 0424
Slidikvas, a, m., kdo rád po kvasech chodí, der Gerngast, Schmarotzer. Reš.

301241   Slídikvásek Svazek: 10 Strana: 0374
Slídikvásek, zdrobn. slídikvas, nadávka. 1562. Reš., Zvon II. 591.

301242   Slídil Svazek: 7 Strana: 0806
Slídil Frant 1834 Jg. H I 630.

301243   Slídilství Svazek: 10 Strana: 0374
Slídilství, n. Zvon V. 520.

301244   Sliditel Svazek: 3 Strana: 0424
Sliditel, e, m. = slidič.

301245   Slíditi Svazek: 3 Strana: 0424
Slíditi (zastr. sléditi), il, ěn, ění (zastr. slédati, slédnouti, slídnouti, dl, ut, utí), slí- dívati, sledovati. S. = po sledu jíti, der Spur nachgehen, spüren, nach-, ausspüren, spähen, ausspähen; hledati, vyzvídati, šukati, štá- rati, spüren, suchen, ausspähen. Jg. — abs. Pes slídí (zvěři po stopě jde). Ros., Kom. On všudy slídí. Ros. — po čem (koho). Pes zvěř po stopě slídí, sleduje. Ml. — kde. Pes slídí v lese. D. Pes slídí po lese. D. Po světu Němce nesleď, v svej zemi mezi svými seď. Dal. 67. Kdo jen po hospodách slídí, ten svých nerád vidí. Us. Té. — na koho. Pes slídí na dítky, když jedí (pořád na ně kouká). Us. — čím po kom: očima po lidech s. Cyr. — co. Němci několik jízdných vyslali, aby Čechy slédli. Ms. Cont. Ben. Kdo do cizích věcí rád nos strká, je slídí a spravuje. Br. Co tajného, vše slídím a stíhám. Kom. S. voj (špehovati). St. skl. Kto mně služí, mene sleduj. Ev. sv. J. S. sebe = po sobě jíti, auf einander folgen. Nz.

301246   Slíditi co Svazek: 7 Strana: 0705
Slíditi co. Průběh něčeho sledovati. Us. Slédil jsem ty šlepěje dále. Pal. Rdh. n. 170. — po čem. Sá. Šla bych po nich sle- díec, kam jej nesli. Hr. rk. 109. — co kde jak. Hru s napětím sledovati. Vlč. Můžeme v těchto výtvorech století za stoletím očitě sledovati ducha lidského v širé dávnově- kosti. Vlč. — nač = slačiti. Laš. Brt. D. 266.

301247   Slídivě Svazek: 7 Strana: 0705
Slídivě, spürend. Kká.

301248   Slídivosť Svazek: 3 Strana: 0424
Slídivosť, i, f., die Spürsucht. S. po účinku, die Effekthascherei. Nz.

301249   Slídivý Svazek: 3 Strana: 0424
Slídivý, spürend. Vz Slídní. Rk.

301250   Slídnatokřemenitý Svazek: 7 Strana: 0705
Slídnatokřemenitý porfyr. Mus. 1880. 371.

301251   Slídnatoživcový Svazek: 7 Strana: 0705
Slídnatoživcový porfyr. Mus. 1880. 371.

301252   Slídnatý Svazek: 3 Strana: 0424
Slídnatý, glimmerig. Šm.

301253   Slídnatý Svazek: 7 Strana: 0705
Slídnatý. Frč., NA. V. 561.

301254   Slídnice Svazek: 10 Strana: 0374
Slídnice, e, f. S. zvířat (Artemis). Msn. Hym. 68.

301255   Slídník Svazek: 3 Strana: 0424
Slídník, a, m., slídný pes, der Spürhund, Stieber, Leithund. V. — S. = slídič. Také pochlebníci jsú s-ci ďáblovi, že, což ďábel nepozná, oni oslédie. Hus I. 261. Pravý s. (totě můj špehař). Prov. Mus. Kurevský s. Reš.

301256   Slídník Svazek: 7 Strana: 0705
Slídník. Cf. Mkl. Etym. 306.

301257   Slídnouti Svazek: 3 Strana: 0424
Slídnouti, vz Slíditi.

301258   Slídný Svazek: 7 Strana: 0705
Slídný = mlsný, genäschig. Us. Wrch., Brt. D. 266.

301259   Slídný Svazek: 8 Strana: 0367
Slídný = vyběračný v jídle. Brušp. Hle- diková.

301260   Slídný Svazek: 10 Strana: 0374
Slídný = slídící. S. let havrana. Klást. Maz. 37.

301261   Slídný, -dní Svazek: 3 Strana: 0424
Slídný, -dní, slídící, Spür-. S. pes. V. Myslivec zvěř psů slídných čenicháním po šlepějích šlakuje a loví. Kom. — S. člověk, žena, vorwitzig, alles gern ausspürend, Zlob.; mysl (skoumavá). V. Nebo kněží chytří a slídní jak liška na púšti. Hus III. 315. — S. střída, die Ausrichtungsstrecke, Gezeugs- strecke, der Feldort, překop, der Ausrich- tungsquerschlag, v horn. Hř.

301262   Slídoň Svazek: 3 Strana: 0424
Slídoň, ě, m. = slídič, mlsný člověk. U Příbora. Mtl.

301263   Slidopísek Svazek: 3 Strana: 0424
Slidopísek, sku, m., der Glimmersand. Šm.

301264   Slídovať Svazek: 9 Strana: 0296
Slídovať, i, f. Mus. ol. 1898. 116.

301265   Slídovatka Svazek: 9 Strana: 0296
Slídovatka, y, f. Mus. ol. 1898. 116.

301266   Slidovec Svazek: 3 Strana: 0424
Slidovec, vce, m., der Glimmerschiefer. Rk.

301267   Slídový, slídový Svazek: 3 Strana: 0424
Slídový, slídový, Glimmer-, S. křeme- nec, Greisen, Nz., porfyr n. minet. Vz S. N. S. lupen, lupínek. Krok. Vz Slída.

301268   Slidozemina Svazek: 3 Strana: 0424
Slidozemina, y, f., die Glimmererde. Šm.

301269   Sliediti Svazek: 10 Strana: 0374
Sliediti = běhati, blouditi. Slov. Phld. XXIV. 483.

301270   Sľieňový Svazek: 8 Strana: 0379
Sľieňový. S. venec dlhých vlasov. Phľd. 1805. 217. Cf. Sřín (3. dod.).

301271   Sliepať Svazek: 7 Strana: 0705
Sliepať = slepovati. Slov, Rl. Pr. II. 22.

301272   Sliepka Svazek: 9 Strana: 0296
Sliepka, y, f. Keď s. krákoří, zlá novina do domu. Keď s. spieva, to věští oheň. Sbor. slov. IV. 48., 145.

301273   Sliepnať Svazek: 8 Strana: 0367
Sliepnať. Otvorem sliepňal slabý plamo- nok (kmital). Phľd. 1893. 619. Neveselo sliep- ňaly lampy (blikaly a p.). Ib. 1895. 140.

301274   Sliepnať sa Svazek: 10 Strana: 0374
Sliepnať sa = oči si kaziti při špatném světle. Slov. Phľd. XXIV. 483.

301275   Slieva Svazek: 10 Strana: 0374
Slieva, y, f, nějaký druh potoku. Sbor. slov. VIII. 66

301276   Slievka Svazek: 7 Strana: 0705
Slievka, y, f. = slévání. Slov. Ev. šk. I. 149

301277   Slich Svazek: 3 Strana: 0424
Slich, vz Šlich.

301278   Slichovati Svazek: 3 Strana: 0424
Slichovati = líchy z něčeho udělati. Vz Lícha. — co: pole, zahradu. Us. Šd.

301279   Slika Svazek: 3 Strana: 0424
Slika, y, f., oznak, das Bild, der Typus. Sš. Zj. 434.

301280   Slíkajkabát Svazek: 10 Strana: 0374
Slíkajkabát, tanec. Vz Brt. P. n. 882.

301281   Slíkanec Svazek: 9 Strana: 0296
Slíkanec, n??, m. = rak v době svlékání. Turnov. Kub. 157.

301282   Slíkati Svazek: 3 Strana: 0424
Slíkati, vz Svlékati.

301283   Slíkati Svazek: 10 Strana: 0374
Slíkati, vz Svlékati.

301284   Slikovati Svazek: 7 Strana: 0705
Slikovati, illustriren. Vz Slika.

301285   Slikovec Svazek: 3 Strana: 0424
Slikovec, vce, m., der Kuphönspath, ne- rost. Miner. 415.

301286   Slim Svazek: 3 Strana: 0424
Slim, u, m., na Slov. = bahno, der Schleim.

301287   Slimáček Svazek: 3 Strana: 0424
Slimáček, vz Slimák.

301288   Slimáčí Svazek: 3 Strana: 0424
Slimáčí, Schnecken-. Rk. S. skořápka.

301289   Slimačí Svazek: 8 Strana: 0367
Slimačí. Vléci sa s-čím krokom. Phľd. XII. 689.

301290   Slimačie Svazek: 9 Strana: 0296
Slimačie. Výšivka na s. rožky. V Trenčan. Mus. slov. L 26.

301291   Slimačiti Svazek: 3 Strana: 0424
Slimačiti, na Slov. = sliniti, geifern. Bern.

301292   Slimačiti se Svazek: 7 Strana: 0705
Slimačiti se = slimatiti se. Slov. Vľmi dĺho sa mi to s-lo, dokial chrasta prischla. Er. Sb.

301293   Slimačitý Svazek: 3 Strana: 0424
Slimačitý, schneckenartig, -förmig, schnec- kigt. S. škrabulka, larva limaciformis, die Schneckenraupe. Sm.

301294   Slimáčkovitý Svazek: 7 Strana: 0705
Slimáčkovitý = slimačitý. Hmota (lu- penky kriedovej skaly) z drobulinkých s-tých škrupiniek pozostává. Slov. Ev. šk. III 162.

301295   Slimáčnice Svazek: 3 Strana: 0424
Slimáčnice, e, f., místo k chování sli- máků, das Schneckenhaus, -behältniss. Bern.

301296   Slimák Svazek: 3 Strana: 0424
Slimák, a, m., slimáček, čka, m. Sli- máci jsou hlemýžďové bez skořepiny. Kom. S-ci, limacidae. S. polní, limax agrestis, s. obecný, 1. cinereoniger, lesní, arion empiri- corum. Vz Frč. 249., 250. Cf. Schd. II. 535. Die Schnecke, Erd-, Feld-, Waldschnecke. S. černý, ryšavý, největší. — S. mořský, Cochlea marina, die Meerschnecke. Na Slov. — S., na Slov. také = Františkán. Jg. — S., nadávka = slivoň. Mor. Hý.

301297   Slimák Svazek: 7 Strana: 0705
Slimák. Cf. Mkl. Etym. 307., Brm. IV. 2. 238.-239., Dud. 7.-9., Břichonožec. Čechové řkou pěkným slovem hlemýžď, Moravci mrzutě slimák. Bl. 339. S-ci neb rakvice. Mill. 108. Na s-ka se říká: Slimáku, ráčku, vystrč rožky na parožky; esli mně ich nevystrčíš, rozbiji ti domeček. Mor. Hrb. Šneku, šneku, vystrč rohy, jestli mi jich nevystrčíš, hodím tě do vařící se vody. Us. Šnečku, šnečku, vystrč rohy, jestli mi jich nevystrčíš, hodím tě do vroucí vody; Slimáčku, ráčku, vystrč rožky na parožky, esli mi jich nevystrčíš, uderím tě, až se skrčíš ; Šnečku, šnečku, vystrč růžky, dám ti grejcar na tvarůžky a troníček na tabá- ček, bude z tebe hajdaláček. Brt. Dt. 38. — Hádanka. Beznohý na dřevo leze. Brt. Dt. 148. — S., Schraubbohrer, m. Ssk.

301298   Slimák Svazek: 8 Strana: 0367
Slimák = hlemýžď. Mor. Bl. Gr. 339. Pře- tahuj o sa ako s. na dážď. Slov. Nov. Př. 654.

301299   Slimák Svazek: 10 Strana: 0374
Slimák, a, m., limax, plž nahý. Vz Ott. XXIII. 398. Tak je mu, jako s-kovi v chřeně. Rizn. 174.

301300   Slimakář Svazek: 3 Strana: 0424
Slimakář, e, m., kdo slimáky sbírá, der Schneckenzusammenklauber. Bern.

301301   Slimákokam Svazek: 7 Strana: 0705
Slimákokam, u, m., Schneckenstein, m.

301302   Slimákov Svazek: 7 Strana: 0705
Slimákov, a, m., míst jm. VSlz. II. 306.

301303   Slimákovec Svazek: 3 Strana: 0424
Slimákovec, vce, m. S. bukový, liraaco- des testudo, der Zwergeichenspinner, Erd- schneckenspinner, motýl. Vz Km. 1878. 597.

301304   Slimákovec Svazek: 9 Strana: 0297
Slimákovec, vce, ?., motýl. Exl. 11., 92.

301305   Slimákový Svazek: 3 Strana: 0425
Slimákový, Schnecken-. S. skořepina. Bern.

301306   Slimatiti se Svazek: 3 Strana: 0425
Slimatiti se, schlüpfrig werden. S-tí se, když země zmrzla a nastává odměk. U Opav. Klš.

301307   Slimatý Svazek: 3 Strana: 0425
Slimatý = sliznatý, schleimig. Světz.

301308   Slimavý Svazek: 7 Strana: 0705
Slimavý = slimatý. Ssk.

301309   Slimejš Svazek: 3 Strana: 0425
Slimejš, vz Slimýš.

301310   Slimení Svazek: 3 Strana: 0425
Slimení, n., zastr. = tečení, tok, der Fluss. Jg-

301311   Sliměnka Svazek: 7 Strana: 0705
Sliměnka, y, f., limacina, hmyz. Brm. IV. 2. 331.

301312   Slímohlist, a Svazek: 3 Strana: 0425
Slímohlist, a, m., scolex, hlísta. Krok.

301313   Slimoch Svazek: 3 Strana: 0425
Slimoch, a, m., blennius, der Schleim- fisch, ryba. Světz.

301314   Slimovatý, šlimovitý Svazek: 3 Strana: 0911
Slimovatý, šlimovitý = šlemovatý, schlei- mig.

301315   Slimule Svazek: 3 Strana: 0425
Slimule, e, f. S. živorodná, zoarces vivi- parus, ryba slizoun. Vz Frč. 297.

301316   Slimule Svazek: 7 Strana: 0705
Slimule. Cf. Brm. III. 3. 148.

301317   Slimýš Svazek: 3 Strana: 0425
Slimýš, e, m. S-ši, medusae, die Medusen, jsou láčkovci dvoutvarní, tvaru polypového a tvaru zvonovitého. Vz Frč. 34. S-ši po- lypoví usedlí, hytroidea (keřnatka, troube- latka, nezmar); s-ši polypoví plovoucí či trubejši, siphonophora, die Röhrenquallen (měchýř mořský, paruska desková, trubejš). Vz Frč. 35., 38. Cf. Schd. II. 533., 540. S. mořské zvíře z tvaru hvězdejšů. S. žeber- natí, zvonovití, trubonosní n. trubýši. Vz více v S. N. — S., ryba břichoplýtevná, pulcovitá = slimoch. Krok.

301318   Slimýš Svazek: 10 Strana: 0374
Slimýš, láčkovec. Vz Ott. XXIII. 390.

301319   Slimýš. Cf. Am Svazek: 8 Strana: 0367
Slimýš. Cf. Am. Orb. 76.

301320   Slimýšovitý Svazek: 7 Strana: 0705
Slimýšovitý. S-tí, gastrozoa, Schleim-

301321   Slimýšovitý Svazek: 8 Strana: 0367
Slimýšovitý. S. medusy, hydromedusae. Vz Ott. VI1I. 795.

301322   Slimýšovitý. S Svazek: 10 Strana: 0374
Slimýšovitý. S-tí, hydrozoa. Vz Slimýš, Ott. XXIII. 392.

301323   1. Slin Svazek: 3 Strana: 0425
1. Slin, u, m., země vápnem prorostlá, erdiger Kalkstein, Mergel, Tegel. S. = smí- šenina vápence celistvého, zemitého n. bři- dličného s hlinou. S. vápenný, hlinitý. Bř. S. liaský, der Liasmergel. Nz. Vz více v S. N. S-nem mrviti. D. S. pijavý, obecný, živič- natý, břidličnatý, ďárovitý, prachovitý, cy- renový, pestrý. Miner. Cf. Bř. N. 134., 246., Šfk. 211., Schd. II. 76., 130.; 118., KP. III. 20., Krč. 805., 651., 679., S. N.

301324   Slín Svazek: 9 Strana: 0297
Slín, u, ?., trať u Dětm. Vest. op. 1895. 17.

301325   Slín Svazek: 10 Strana: 0374
Slín, u, m., vápenec celistvý, Mergel. Vz Ott. XXIII. 392. — Brodili se ve slinu (v bahně, ukončivše lov ryb). Strn. Poh. 65.

301326   2. Slín, a Svazek: 3 Strana: 0425
2. Slín, a, m., ryba, ein Fisch. Zlob.

301327   Slina Svazek: 7 Strana: 0705
Slina. Cf. Mkl. Etym. 251. a., 307., Slov. zdrav. 342., Šrc. 158., Rk. Sl. Léky sliny vypuzující, sialagoga. Nz. lk. Len tak slinky prežiera (je hladný). Slov. Mt. S. I. 91.

301328   Slina Svazek: 8 Strana: 0367
Slina. S-ny mu na to idú = má na to la- skominy. Phľd. 1894. 493.

301329   Slina Svazek: 9 Strana: 0297
Slina. Sliny hltať. Sliny mu idú na jedlo. Slov. Zát Př. 359b.

301330   Slina Svazek: 10 Strana: 0374
Slina, succina. Rozk. P. 118 — Bylo řečí jako slin (mnoho) Wtr. Str. 6.

301331   Slina, slína Svazek: 3 Strana: 0425
Slina, slína (V.), slinka, y, f., pl. sliny, f., vlaha úst. S. m. splina, utvořeno-li toto slovo z pli (plíti). Ht. Skp. 75. S., strsl. s. vedlé sljuna. J. Schmid Gesch. d. indogerm. Vo- calismus 2. 259. Sr. lett. slénas, slěkas, lit. seile, lett. seilas. Koř. spljů,"jenž ve tvaru sljuna p vysul, ve tvaru plju (pliji) pak s sesul. Mkl. aL. 174., 129. Sr. lett. spjau, spljau. Příp. -na. Mkl. B. 117., 118. S. jest tekutina vodnatá, bezbarvá, obsahující o něco více než 1% rozpuštěných látek pevných a slouží k navlažování potravy. Vz Schd. II. 352., S. N. S. břišní. Vz Schd. II. 354. Der Speichel. S. jest mok nebarevný, pěnivý, něco vlačitý, mydlinatý, bez chuti a bez vůně. Ja. Sliny vylučují žlázy pííušní, pod- sáňové, podjazyční, podpyskové a tvářní. Vz S. N. S. vyhozená (Kom.) = chrkel, s. lačná n. postní. Šp. Sliny pokrmy zavlažují a z části i rozmočují; S. ústní, břišní. Pž. Lačnou s-nou něco stírati. Us. Šd. Tlachá, co mu s. k hubě připlaví (co s. k ústům přinese n. přivede, co na jazyk přijde). Č. Vz Tlachal. Co slina k ústům přinese, to žvete. Str. Kdo do nebe plije, na jeho vlastní tvář slina padá. Koll. Za nic a jako za slinu se počítají. Vš. Sliny z úst co kancové ně- jací vypouštěli. Ler. Cokolivěk jemu náhlosť a s. přinese, to proplíští. Hus III. 182. — Slinu, slinku na něco míti = laskominy, grossen Appetit zu etwas, wässeriges Maul wornach haben. Jg. Sliny mu na to z úst tekou. Us. Dělati někomu na něco sliny (šťávu, laskominy); Až mu s-ny na to z úst tekou. Vz Mlsný. č. Dělaly se mu sliny v hubě Us. Šd. Dá komu s-ny robiť (chuť drážditi). Mt. S. — Slinu, slinku polykati, den Speichel schlucken = závistivě na něho hleděti. Vz Závisť. Č.

301332   Slinavě Svazek: 3 Strana: 0425
Slinavě, speichelvoll. Bern.

301333   Slinavec Svazek: 3 Strana: 0425
Slinavec, vce, m., der Speier, Geiferer. Bern.

301334   Slinavý Svazek: 3 Strana: 0425
Slinavý, spurcus, zastr. Lex. vet. — S., speichelvoll, phlegmatisch.

301335   2. Slinc Svazek: 3 Strana: 0911
2. Slinc, e, m. = useknutý kus, der Fetzen, das Stück. Š-ce sněho padaly. Ctib. H. 109. Sr. střněm. slize, vetché plátno. Mz. 328.

301336   1. Slinc, e Svazek: 3 Strana: 0911
1. Slinc, e, m., z něm. der Schlitz = rána, jízva od pořezání, uhození, der Schütz, die Wunde; prouha po seknutí, die Narbe. Us. Sr. něm. Schlitz, Riss, říz, vrub, střněmec. sliz, rima, fissura, rozpuklina. Mz. 328.

301337   Slinda Svazek: 7 Strana: 0705
Slinda, y, f., šp. m.: slída. Jg. Nap.

301338   Slinec Svazek: 3 Strana: 0425
Slinec, nce, m. = slinavec.

301339   Slinec Svazek: 3 Strana: 0911
Slinec, nce, m. = nečistá prouha na prá- dle, ein schmutziger Streif in der Wüsche. V Policku. Kšá. Cf. Šmaha.

301340   Slinec Svazek: 8 Strana: 0367
Slinec, nce, m. = šlinec, chrchel. Dšk. Jihč. 1. 38.

301341   Slinění, n Svazek: 3 Strana: 0425
Slinění, n., das Geifern. Vz Sliniti. Taký (hořký) má býti pláč na hřiechy, ne falešné s., jež činie ženy. Hus II. 110. — S. = sliw- tavost.

301342   Sliníce Svazek: 3 Strana: 0425
Sliníce, e, f., slinová žláza, die Speichel- drüse. S. břišná. Rostl.

301343   Sliniti Svazek: 3 Strana: 0425
Sliniti, il, ěn, ění; slinívati = slinou mo- křiti, mit Speichel benetzen. — abs. Z nosu chlípí, ústa slinie (schäumen), zuby pršie, rtové hnijí. Hus III. 110. — co. Karty dá- vaje prsty sliní. Ros. Kočky se rády po kozlíku válejí a sliní (== sliní se, sliny okolo sebe vypouštějí). V.

301344   Sliniti Svazek: 3 Strana: 0425
Sliniti, il, ěn, ění, pole slínem promí- chati, mit Mergel mischen. Koubl.

301345   Sliniti se Svazek: 7 Strana: 0705
Sliniti se. Kom. Lab. 83.

301346   Sliniti se Svazek: 9 Strana: 0297
Sliniti se. Kanec beránky kousal slině se a zuby brouse. Ezop. 68., 132.

301347   Slínitý Svazek: 3 Strana: 0425
Slínitý, Mergel-. S. vápenec. Krč. 792.

301348   Slínivka Svazek: 3 Strana: 0425
Slínivka, y, f. (pancreas) či mikter jest největší žláza slinná tvaru podlouhlého, ležící na příč v dutině břišní mezi žalud- kem, dvanáctníkem a slezinou. Vz S. N.

301349   Slinivka Svazek: 7 Strana: 0705
Slinivka, sialismus. S. podjazyčná, glan- dula sublingualis, Unterzungenspeicheldrüse, břišní, pancreas. Cf. Ott. IV. 678. Zánět s-ky, Speicheldrüsenentzündung, nádory slinivek, -geschwulst.

301350   Slinivka Svazek: 10 Strana: 0374
Slinivka, y, f. S. sáňová, glandula sub- maxillaris. Ktt.

301351   Slinivkový Svazek: 7 Strana: 0705
Slinivkový. Pištěla s-vá, Speicheldrüsen- fistel.

301352   Slinka Svazek: 7 Strana: 0705
Slinka, y, f. = slina; slín. Rgl.

301353   Slinka Svazek: 8 Strana: 0367
Slinka, y, f., zdrobn. slina. Len tak slinky prežiera (má hlad). Slov. Nov. Př. 596.

301354   Slinka Svazek: 9 Strana: 0297
Slinka, y, f. Slinku mu pohnul (nadělal chuti). Slov. Zát. Př. 69a.

301355   Slinko Svazek: 3 Strana: 0425
Slinko, a, m. = slinavec. Slov.

301356   Slinník Svazek: 3 Strana: 0666
Slinník, u, m., das Schattendach, der Lichtschirm. Šm., Šml.

301357   Slinný Svazek: 3 Strana: 0425
Slinný, pln sliny, Speichel-, voll Speichel. S. žláza. Ssav.

301358   Slinný. S Svazek: 10 Strana: 0374
Slinný. S. žlázy, glandulae salivales. Vz Ott. XXIII. 393. S. kaménky, ealculi sali- vales, Speichelsteine. Ktt.

301359   Slinohorovatý Svazek: 3 Strana: 0425
Slinohorovatý, die Bräune habend. L.

301360   Slinohoř Svazek: 3 Strana: 0425
Slinohoř, e. m., bolesť v hrdle, angína synanche, die Halsentzündung, Bräune, Spei- chelkrankheit. Ms. bib.

301361   Slinolizal Svazek: 3 Strana: 0425
Slinolizal, a, m., der Speichellecker. Sm. Vz násl.

301362   Slinolízavý Svazek: 3 Strana: 0425
Slinolízavý, dle něm. speichelleckerisch. Víd. list.

301363   Slinoplískač Svazek: 3 Strana: 0425
Slinoplískač, e, m., der Schwätzer. Vz Slina. Sych., Fil. Zám. p. 735.

301364   Slinoplískač Svazek: 8 Strana: 0367
Slinoplískač. 1550. Wtr. Živ. c L 440.

301365   Slinopudný, S Svazek: 10 Strana: 0374
Slinopudný, S. léky, sialagoga. Ktt.

301366   Slinoslizek Svazek: 9 Strana: 0297
Slinoslizek, zka, ?., Speichellecker. Mus. 1898. 341.

301367   Slinotok Svazek: 3 Strana: 0425
Slinotok, u, m., slinění, slintavosť, der Speichelfluss. D. Kafr slouží proti s-ku. Rostl.

301368   Slinotok Svazek: 7 Strana: 0705
Slinotok, salivatio, ptyalismus. Nz. lk. Cf. Slov. zdrav. 342.

301369   Slinotok Svazek: 10 Strana: 0374
Slinotok, u, m., ptyalismus. Vz Ott. XX. 954. Sr. Slintavosť.

301370   Slinouti se Svazek: 3 Strana: 0425
Slinouti se, ul, utí = slíti se, zusammen- fliessen. — kde. Když se částky tyto v po- větří slinou. Exc.

301371   Slínovač Svazek: 8 Strana: 0367
Slínovač, e, m. = kdo hnojí pole slínem, Mergeler, m. Sterz. II. 306.

301372   Slinovatělý Svazek: 3 Strana: 0425
Slinovatělý, schaumartig. S. sádlo (bez jádra). Jg.

301373   Slinovatěti Svazek: 3 Strana: 0425
Slinovatěti, ěl, ění, slinovatým se státi. Jg.

301374   Slinovati Svazek: 8 Strana: 0367
Slinovati = slínem hnojiti, mergeln. Sterz. II. 306.

301375   Slínovatka Svazek: 7 Strana: 0705
Slínovatka, y, f. = hlinitá země, Mergel- boden, m. U Kdýně. Rgl.

301376   Slinovatosť Svazek: 3 Strana: 0425
Slinovatosť, i, f. = slinotok. Ms. bib.

301377   Slínovatosť Svazek: 3 Strana: 0425
Slínovatosť, i, f., die Mergelartigkeit. Jg-

301378   Slinovatý Svazek: 3 Strana: 0425
Slinovatý, plný slin, speichelflüssig. Jg.

301379   Slínovatý, slínovitý Svazek: 3 Strana: 0425
Slínovatý, slínovitý, mergelartig. S. země. Kom. J. 293.

301380   Slínovec Svazek: 3 Strana: 0425
Slínovec, vce, m. S. kamenouhelný, der Schieferthon, Kohlenschiefer. Hř. S. smolitý, bituminöser Schiefer, Brandschiefer, krovní, der Harigendschiefer, počevní, der Liegend- schiefer (des Kohlengebirges). Hř.

301381   Slinovice Svazek: 3 Strana: 0425
Slinovice, e, f. — slín, půda slínovitá. Mor. Šd. S. není dosti úrodná. Brt.

301382   Slinovina Svazek: 3 Strana: 0426
Slinovina, y, f., prvek ve slinách a p., der Speichelstoff, das Ptyalinum. Pr. Chym. II. 302. — S. — slín. Mor. Šd.

301383   Slinovitý Svazek: 7 Strana: 0705
Slinovitý, vz Slinovatý.

301384   Slinovka Svazek: 3 Strana: 0426
Slinovka, y, f., břišní šťáva, slina. MP.

301385   Slinovod Svazek: 3 Strana: 0426
Slinovod, u, m., der Speichelgang. Rk.

301386   Slinovod Svazek: 7 Strana: 0705
Slinovod. Cf. S. N. XI. 383.

301387   Slinovodový Svazek: 7 Strana: 0705
Slinovodový. S. píštěla, Speichelgang- fistel.

301388   Slinový Svazek: 3 Strana: 0426
Slinový, od sliny, Speichel-. S. žláza (sliníce). Ď.

301389   Slínový Svazek: 3 Strana: 0426
Slínový, od slína. S. země, die Mergel- erde. D.

301390   Slinožření Svazek: 3 Strana: 0426
Slinožření, n., sinantia, die Kehlge- schwulst. Cathol. lex. ms.

301391   Slinta Svazek: 3 Strana: 0426
Slinta, y, m. a f. (masc. dle Despota) = kdo mluvě pořád sliní, das Geifermaul, der Geilerer, Geiferbart. Ros. — S., brepta, žvastal, der Plauderer, Plauscher. Jg.

301392   Slinta Svazek: 10 Strana: 0374
Slinta, y, m. To je s. uslintaná (opilec). Čes. 1. XIV. 51.

301393   Slintač Svazek: 3 Strana: 0426
Slintač, e, m. == slinta. D.

301394   Slintačka Svazek: 7 Strana: 0705
Slintačka, y, f. = slintání; slintáček (slínták). Laš. Tč.

301395   Slinták Svazek: 3 Strana: 0426
Slinták, a, m., slinta. — S., u, slintá- ček, čku, m., bryndálky, předstěrka, která se dětem pod bradu uvazuje, aby si čistého oděvu neposlintaly. Uvaž, dej dítěti s., das Lätzchen. Šp.

301396   Slinták Svazek: 9 Strana: 0297
Slinták, ?, ?. = slimák. Nár. sbor. 1901. 146.

301397   Slinták Svazek: 10 Strana: 0374
Slinták, a, m. = dítě. Dšk. Km. 28. — S., u, m., slintáček, čku, m. Vz III. 426.

301398   Slintal Svazek: 7 Strana: 0705
Slintal, a, m. = slinta. Lpř.

301399   Slintati Svazek: 3 Strana: 0426
Slintati, slintávati = sliniti, sliny pr- skati, geifern, lillen; schäumen; hloupě mlu- viti, dumm reden, faseln. Jg. — abs. Dítě slintá. Us. Opilci slintají. Kom. — čím : zlostí. D. — po čem: po mstě (chuť ke mstě míti). Víd. list. — jak. Lecos bez hlavy a bez paty slintáš (nerozumně mlu- víš). Kram. — se = slintati. Divoký kanec se slintá. Kom. Osnova se slintá. Na Mor. Co se dycky slinceš. Na Ostrav. Tč.

301400   Slintati Svazek: 7 Strana: 0705
Slintati. Co činiti, aby dítě neslintalo? Vz Mus. 1856. 61.

301401   Slintati co před kým Svazek: 9 Strana: 0297
Slintati co před kým = žvaniti. Vlč Lit. II. 1. 13.

301402   Slintavka Svazek: 7 Strana: 0705
Slintavka, y, f., nemoc dobytčí, ovčí. Us. Vz Slintavosť.

301403   Slintavka Svazek: 10 Strana: 0374
Slintavka, vz Kulhavka.

301404   Slintavosť Svazek: 3 Strana: 0426
Slintavosť, i, f., slinění, slinotok, der Geifer, Speichelfluss. D.

301405   Slintavosť Svazek: 10 Strana: 0374
Slintavosť, i, f., salivatio, sialorrhoea, ptyalismus. Ktt. To je pouhá s. (žvast). Hlk. X. 335.

301406   Slintavý Svazek: 3 Strana: 0426
Slintavý, geiferig. S. kanec zuby skřípí. Smrž. S. příze (plihá). Na Mor.

301407   Slintot Svazek: 7 Strana: 0705
Slintot, u, m. = tlachot, Geschwätz, n. Lpř. Sl. II. 378. a.

301408   Slinúti Svazek: 7 Strana: 1383
Slinúti, expuere. Mnč. Ev. 33. Mar. 7 33.

301409   Slinúti Svazek: 10 Strana: 0374
Slinúti, vz Slinouti.

301410   Slinutí Svazek: 10 Strana: 0374
Slinutí, n. = splynutí. S. představ. Hyna. Vz Čad. 111.

301411   Sliny Svazek: 9 Strana: 0297
Sliny, trať u St. Města u Fryšt. Vest. op. 1895. 17.

301412   Slípák Svazek: 3 Strana: 0426
Slípák, a, m., der Zusammenkleber. — S. neumělý = mazač, der Schmierer. Scip.

301413   Slípal Svazek: 3 Strana: 0426
Slípal, a, m. = všetečka. U Vys. Lng.

301414   Slípati Svazek: 3 Strana: 0426
Slípati, vz Slepiti. — do čeho = vše- tečně něčeho se dotýkati, všetečně něco si prohlížeti. U Vys. Lng.

301415   Slípati Svazek: 8 Strana: 0367
Slípati. Kubice do ní vždycky s-la = ryla, rýpala, hubovala. Rais. Rod. 117.

301416   Slípati Svazek: 9 Strana: 0297
Slípati. Kozy S-ly = běhaly do škody. Čes. 1. VIII. 340.

301417   Slípavosť Svazek: 3 Strana: 0426
Slípavosť, i, f., všetečnost. U Vys. Lng.

301418   Slípavý Svazek: 3 Strana: 0426
Slípavý = všetečný. U Vys. Lng.

301419   Slípavý Svazek: 7 Strana: 0705
Slípavý. S. uhlí, Sinterkohle, f. NA. V. 516.

301420   Slípek Svazek: 3 Strana: 0426
Slípek, pku, m., co se slepí, zvl. místa na chlebě, která se v peci k sobě přilepila. Ten chléb n. bochník jest samý slípek. Us. Sr. Sklípek, Slípka. — S„ pka, m., osob. jm. Šd.

301421   Slipík Svazek: 3 Strana: 0426
Slipík, a, m., měďáček, anguis fragilis, die Blindschleiche. Vz Slepýš.

301422   Slípka Svazek: 3 Strana: 0426
Slípka, y, f. Vz Slepice. S-ky vodní, rallidae, ptáci brodiví. S. zelenonohá, galli- nula chloropus, s. modrá, porphyrio vete- Rum. Vz Frč. 345., 346. S. brasilská, skalní, vodní. Vz Schd. II. 472., 451., 471. — S., při kůrce chlebové sražená střída, das Schlie- fige. — S. bochníku. Vz Slepka, Slípek.

301423   Slípka Svazek: 7 Strana: 0705
Slípka = chroust. U Bohdilova. Brt.

301424   Slípka Svazek: 9 Strana: 0297
Slípka vodní (slepička), das grünfüssige Teichhuhn. Šír. IV. 54. O úslovích atd. vz v Zát. Př. 359b.

301425   Slípkovitý Svazek: 3 Strana: 0426
Slípkovitý chléb, který se v peci s jiným bochníkem slepil n. který má násadu. Vz Násada, Slípek. Mý.

301426   Slípnouti Svazek: 3 Strana: 0426
Slípnouti, pl, utí = slepiti se, zusammen- geklebt werden. Ros.

301427   Slirovizeň Svazek: 8 Strana: 0392
Slirovizeň, zně, f. = sychravý čas, syrové dříví (val.). Brt. D. II. 391.

301428   Slísati se Svazek: 8 Strana: 0367
Slísati se. Nebo apoštolé Antikristovi s-li sú se s tóu mocí. Chč. S. 66. A tak sú se s tú mocí s-li přiezní tělesnú. Ib. 164.

301429   Slisovatelnosť Svazek: 8 Strana: 0367
Slisovatelnosť, i, f., Pressbarkeit. Sterz, II. 583.

301430   Slisovatelný Svazek: 8 Strana: 0367
Slisovatelný, pressbar. Sterz. II. 583.

301431   Sliška Svazek: 3 Strana: 0426
Sliška, y, f. = šiška = knedlík. U Opav. Klš. Vz Slíž.

301432   Sliškan Svazek: 3 Strana: 0426
Sliškan, u, m., sůl z kyseliny sliškové, die Sullagsäure. Pr. Chym. II. 62.

301433   Slit Svazek: 3 Strana: 0426
Slit, u, m. = slitování. Jemužto slitu a smilu se dostává. Sš. I. 102. — S., slitina. Pl.

301434   Slítati Svazek: 3 Strana: 0426
Slítati, vz Sletěti.

301435   Slitáž Svazek: 3 Strana: 0911
Slitáž, e, f. = jízda na saních. Uš. Kšá.

301436   Sliťbný Svazek: 8 Strana: 0369
Sliťbný. S. dítě = manželské (protože ro- diče v kostele vzali slub). Slez. NZ. VI. 39. Sluha. O pův. slova cf. Jag. Arch. XV. 479. Čo pán rozkáže, s. dokáže; Lepšie býti malým pánom, ako velkým sluhou. Slov. Nov. Př. 329., 381.

301437   Slitedlný. S Svazek: 10 Strana: 0374
Slitedlný. S. tinktura, věc. Zach. Test. 85., 50.

301438   1. Slitek Svazek: 3 Strana: 0426
1. Slitek, tku, m., slitý kus. S. stříbra, zlata, rudy, eine Stange.

301439   2. Slitek Svazek: 3 Strana: 0426
2. Slitek, tka, m, persephone, korýš. Krok. II. 248.

301440   Slitek Svazek: 8 Strana: 0367
Slitek = pokrm z mouky, vajec a mléka, na pekáči pečený. S. třešňový, borůvkový, krvavý (dá-li se krev m. mléka). ČT. Tkč,

301441   Slíti Svazek: 3 Strana: 0426
Slíti, sliji (sliju), slij, slije (íc), il, it, itý; slívati, slévati = dohromady líti, zusammen- giessen; polívati, begiessen; dolů n. pryč uliti, abgiessen; lije sformovati, abgiessen, zusammenschmelzen, formen, giessen; se == sběhnouti se jako tekuté věci, zusamraenflies- sen, sich zusammengiessen ; rozpustiti se a formu změniti, zusammenschmelzen; stéci, herabfliessen. Jg. — abs. Horko, až slívá. Us. Slívají (se) = lijí rozpuštěné olovo nebo cín do vody (děvčata u večer před třemi králi a na Silvestra a v štědrý večer mníce, že dostanou za muže sedláka, tesaře, ševce, ulijí-li cep, sekeru šidlo atd.). — co: pivo. Ros. Slívati (polívati) děvečky (když po prvé na trávě byly, aby nedřímaly). Hanka. S. zvon. D., Vys., Dač. I. 42. — co kam (odkud): dvě tekutiny v jednu nádobu s. Us. Slil pivo ze všech sklenic do korbele. Us. Vodu na štolu slívati. Vys. Slíváš se své báně na vše tvory Páně k zapomnění strastí libých spánků slasti. Sš. Bs. 34. — co o kom. Máš vypleniti všecky ty, kteříž o něm ten pikel slili (se spikli). Prav. živ. — co, koho, se čím. Nemocného teplou vodou s. (po- liti). Lék. kn. Baby dítě studenou vodou slijí. Krab. Slíte jej pomyjemi. Tur. kr. Olovo ohněm s. Us. Nákladem krále zvon slit jest. Let. 318. — co kde jak. Bez přestání slívá co v lázni na kamna (opilec). V. — co odkud: omáčku s masa, mastnotu s pečeně s. Us. — se komu. Neštovice se dítěti slily. Us. — se od čeho. Zvon od ohně se slil. V. — se kdy kam. V dešti mnoho vody do kanálu se slilo. Us. — se. Slívají se neštovice. D. Slil se (stekl) hrozný příval. V. — aby. Slil špínu, aby voda čista byla. Us.

301442   Slíti Svazek: 7 Strana: 0705
Slíti. — se. Je horko, jen se slívá. Us. — se kdy. Olovo na tři krále s. Us. Rgl. — se več. Slili se v jeden národ. Šmb. Vše se kol něho v jednu hymnu slilo. Osv. VII. 32. — co s čím: rtuť se zlatem. NA. IV. 171. — kde. Žal se v oku slévá. Hdk.

301443   Slití Svazek: 7 Strana: 0705
Slití. Jeden (jest Kristus) ne slitím pod- staty, ale jednotú osoby. Št. Kn. š. 15.

301444   Slíti co proti komu Svazek: 10 Strana: 0374
Slíti co proti komu. Pikle proti někomu slívati (skládati). Frant. 14 29.

301445   Slitina Svazek: 7 Strana: 0705
Slitina kovů. Cf. Ott. II. 25., 464., Šfk. Poč. 210., 206, 219., 278.

301446   Slitina Svazek: 10 Strana: 0374
Slitina, y, f. S-ny vyrábějí se sléváním kovů i nekovů v jistých poměrech. Ott. XXIII. 393. S-ny železa, mědi, olova, stříbra a zlata, platiny, cínu, rtuti, hliníku. Vz KP. X. 262. -266.

301447   Slitina, slitinka Svazek: 3 Strana: 0426
Slitina, slitinka, y, f., něco slitého, etwas Zusammengegossenes; zvl. věci z kovu slité, das Gusswerk, das Gussmetall, Metallgemisch, die Legirung. Rytiny a s-ny mužův a žen. Kom. Slitiny (smíšeniny kovové, die Metall- legirung. Nz.): mosaz (7 částí mědi a 3 části zinku), tombak (21 č. mědi a 4 č. zinku), bronz z mědi a cínu, zvonovina (4 č. mědi a 1 č. cínu), dělovina (9 č. mědi a 1 č. cínu), pankfong či argen tán či nové stříbro (4 č. mosaze a 1 č. niklu; s přísadou asi 2°/0 stříbra: čínské stříbro) atd., vz S. N. O sli- tinách kovů, mědi, olova, stříbra, zlata atd. vz Šfk. 139., 330, 31tí., 352., 361., KP. IV. 179., 152., 277., 231., 257. — S. na tváři, der Gesichtsgrind, vyraženina. — S. a kyselice krvavá v materníku. Volk. S. v žaludku zví- řecím (chundel srsti). Ja. Ty neštovice jsou jedna s. (v jedno slité). Us. Rk. S. krevní, placenta sanguinis, der Blutkuchen. Nz. Vz Schd. II. 359.

301448   Slitinový Svazek: 3 Strana: 0426
Slitinový, Kompositions-. Šm.

301449   Slitinový Svazek: 7 Strana: 0705
Slitinový. S. hnilobiny, Coagulations- necrose.

301450   Slítiti se Svazek: 9 Strana: 0297
Slítiti se. To se slítí nad jeho hlavou. Ld. 176.

301451   Slítiti se komu čeho Svazek: 3 Strana: 0426
Slítiti se komu čeho, Leid thun. Co pak se ti toho tak slítilo (co pak jest ti toho tak líto)? U Rychn.

301452   Slitka Svazek: 3 Strana: 0426
Slitka, y, f., die Synaloephe. Cf. Elision.

301453   Slitkový Svazek: 7 Strana: 0705
Slitkový. S. železo, Flusseisen, n. Hř.

301454   Slítl Svazek: 3 Strana: 0424
Slítl, vz Sled.

301455   Slítnouti Svazek: 3 Strana: 0426
Slítnouti, vz Sletěti.

301456   Slítný Svazek: 3 Strana: 0426
Slítný, flügge. Šm.

301457   Slitosť Svazek: 10 Strana: 0374
Slitosť, i, f. = slití. S. věci. Zach. Test. 122.

301458   Slitostiti se Svazek: 3 Strana: 0427
Slitostiti se, il, ění = slitovati se, sich erbarmen. — se nad kým. Krok.

301459   Slitování, n Svazek: 3 Strana: 0427
Slitování, n., die Erbarmung, das Erbar- men. V., Št. N. 33. S. boží. Štelc. Mějte se mnou s. Us. Míti k němu s. Tkad. S. nad někým míti. Smil v. 1730. A týž smysl po- kládá spasitel ve čtení sv. Matúše o sluze zlosynu, jenž po s. a odpuštění pána svého svých dluhóv, ukrutně jest hrdlil svého dluž- níka; A to jest učinil z velikého s.; Žádáš s. nechtěv se slitovati. Hus I. 337., II. 1., 246. (Tč.). Kterúž (ženu) kovář ďábel v ku- chyni zapálí, u té nečekej s. Hus. 1. 202. — S., soucit, Sympathie, die Mitleidenschaft. Sal. 93. 29.

301460   Slitovaný Svazek: 9 Strana: 0297
Slitovaný. Volá po s-ném smilování (duše) = slitovním a p. XV. stol. Modl. ms. (Mus fil. 1898. 55. ), Rozb. II. 139.

301461   Slitovatel, e, slitovník Svazek: 3 Strana: 0427
Slitovatel, e, slitovník, a, m., der Er- barmer. Jg.

301462   Slitovatelka Svazek: 3 Strana: 0427
Slitovatelka, y, slitovatelkyně, ě, sli- tovnice, e, f., die Erbarmerin. Jg.

301463   Slitovatelný, slitovatlivý Svazek: 3 Strana: 0427
Slitovatelný, slitovatlivý, sich erbar- mend. S. Bůh. Ros.

301464   Slitovati se Svazek: 3 Strana: 0427
Slitovati se, slitovávati = lítost míti, smilovati se, sich erbarmen. Jg. — V. — abs. Nenie, kto by sě s-val, aby raněným uvázal ránu. Hus III. 271. — se (komu) nad kým. Nebesa se nad námi slitují. Sych. Jemu se nad tak velikým soužením lidu sli- tovalo. Koc. Nad sirotkem se slitovali; S-val se nad věkem strýce svého. V. Neotpustí starci ani se slituje nad robátkem; Neslito- val se nad jinošemi. BO. Musie člověk mieti slitovánie nad spolusluhú, jakož pán ne- smierně dóstojenstvie větčieho slitoval sě nad ním; Kto by sě s val nad sirotky jeho; Vida Ježíš zástupy s-val sě nad nimi; Učiň ty sobě sám dobře slituje sě nad sebú, ne- roď sám sobě škoditi, aby mohl život věčný mieti; S-val sě nad hřiechy lidu. Hus I. 141., 402., II. 1., 215., 433. (Tč.). — se nad kým proč. K těm slovům ten jistý pán milosr- denstvím slitovav se nad ní, ssedl jest do- lův. Pulk. — se komu čeho (bezosobně; gt. příčiny). Knížeti slitovalo se té bídy švagra jeho. V. Králi se toho velmi slito- valo. Háj. Slitovalo se mu jich. Br. Pánu Bohu na nebi mohlo by se s., jak on se mnou zachází. Bs. Králi se jich s-lo. Čr. Velmi mu se toho s-lo., Kn. Králi se toho příliš s-valo. Bart. 12. Ó Bože, slituj se tobě toho. Bart. 144. Ale jejie biedy s-vav se choť nepřátely jejie potopú shladil. Hus III. 2. Slitovalo se jim škody té. Skl. I. 306. — Ros., Plk., Lom. — se jak. Ny- nie jsi milosrdně ze všeho dluhu propuštěn a již nechceš sě za čas s-vati. Hus III. 393.

301465   Slitovati se čemu Svazek: 10 Strana: 0374
Slitovati se čemu. Měľs se s. přísluze tvému. Ev. ol XXX.

301466   Slitovati se nad čím Svazek: 7 Strana: 0705
Slitovati se nad čím. Nad svú hřiešnú duší se slitovavši na púsť běžela. Pass. 322. Není jí (smrti) mrzek starý a nad mladým se neslituje. Št. Uč. 150. — se komu čeho. Neb se některým židóm nás s-lo. Výb. II. 1034. — Bart. 328. — se kým. Muž jeden jím (hadem) se slitova. Ezp. 385.

301467   Slitovnice Svazek: 3 Strana: 0427
Slitovnice, e, f. 1. slitovatelka, slitova- telkyně. Us. — 2. Prikryvadlo na arše ži- dovské, der Gnadenstuhl, der Gnadenthron. Hospodin obdán jsa mrakem dýmovým nad s-cí archy úmluvy se vznášel. Sš. J. 22. — Sš. I. 47., II. 125.

301468   Slitovnice Svazek: 7 Strana: 0705
Slitovnice = zlatá deska na arše úmluvy. BO. Vz Ott. II. 654.

301469   Slitovnice Svazek: 8 Strana: 0368
Slitovnice, propitiatorium. Bild. Cf. Dob. Dur. 286.

301470   Slitovník Svazek: 3 Strana: 0427
Slitovník, a, slitovatel, e, pl. -lé, m., der Erbarmer. S-ník a vykupitel náš. Kom. S-če náš. Kom.

301471   Slitovník Svazek: 10 Strana: 0374
Slitovník, a, m. Kom. Did. 8., 80.

301472   Slitovnost Svazek: 3 Strana: 0427
Slitovnost, i, f., náchylnosť ku slitování se, smilovnosť, Geneigtheit sich zu erbarmen. Zplesá jazyk můj nad s-tí tvou. Sš. Oa. 29. — Sš. II. 163.

301473   Slitovný Svazek: 3 Strana: 0427
Slitovný, milostivý, slitující se, barm- herzig. S. láska. Měst. bož., Sš. II. 217. Tyto úkazy jsou znakové s-né lásky jeho. MP.

301474   Slitovný Svazek: 8 Strana: 0368
Slitovný. By tobě k vůli s-ný k ní byl Krs. Moor. 101.

301475   Slitý Svazek: 3 Strana: 0427
Slitý:; slit, a, o, zusammengegossen, ge- gossen. S. led. Jel., tele. Br. Zdělal si sobe bohy cizie a slité, aby mě k hněvu popudil. Hus I. 446. Slité neštovice. Cf. Slíti, Sli- tina, 2. — čím. Jabloň slitá jablky (plná jablek). KB. — na čem. S. ooraz na mo- sazi (z mosazi). Har. — z čeho: ze stříbra. Har. — Jel. — S. v rostl., verschmolzen, když meze dvou částek jindá rozdílných nelze rozeznati na př. trubkovité obaly s osou okvětenství u rozemšilky. Rst. 493.

301476   Slity Svazek: 7 Strana: 0705
Slity. Letos bude hrušek až slito (mnoho). Rgl.

301477   Slitý Svazek: 8 Strana: 0368
Slitý. Byl celej slitej od strupů = samý strup. Záp. Mor. Brt. D. II. 385.

301478   Sliuavosť, i Svazek: 3 Strana: 0425
Sliuavosť, i, f., der Speichelfluss. S. koně. Ja.

301479   Sliučka Svazek: 7 Strana: 0705
Sliučka, y, f. = sľučka, Schlinge, Ma- sche, f. Slov. Zátur.

301480   Slíva Svazek: 7 Strana: 0705
Slíva. Byl. 15. stol. Cf. Mkl. Etym. 307., Rosc. 165., Mllr. 83. Smažené slívy = po- vidla. V prus. Slez. Sláma. Put. po Slez. 408. Hodili se k sobě jako švestka k slívě. Šml.

301481   Slíva Svazek: 7 Strana: 1383
Slíva = švestka. Lib. NZ. I. 547.

301482   Sliva Svazek: 8 Strana: 0368
Sliva, y, f. = švestka. Laš. Brt. D. II. 439. — | Slívy se zapalují, budeme čekati (už se pří-' ležitosť blíží). Šml. VII. 31.

301483   Slíva Svazek: 9 Strana: 0297
Slíva. Byl bych blázen, kdybych netrhal slívy, když mi zrají. Šml. VIL 29. Já o slívách a on o hlivách. Slivky ako žúžol. Slivky mäkké ako duša. Slivky sa zapaľujú. Slov. Zát. Př. 359b.

301484   Slíva Svazek: 10 Strana: 0374
Slíva, prunus. Bhm. hex. 230., Rozk. P. 602., R. 70, Ott. XX. 843. Slívy (= všecky švestky mimo š. vlašské i. e. kadlátka): blumy, křikve, křupavky, kutnohorské, melagrámy, medunky, nebeské slívy, prdlavky, ryngle, říčky, sedmihradské, sedmírky, špendlíky atd. Vz Litom. 78. Slívy na Slov. v Novej Bani: belice, bystrickie, durandzie, kompr- dice, kozie cecky, okrúhličky, ringloty, štefanské slúky, voňavie. Mus. slov. VII 72.

301485   Slíva, slívka (slivka Svazek: 3 Strana: 0427
Slíva, slívka (slivka, Plk.), y, f.; slivoň (Šp.). S., die Pflaume, prumus, rostlina. Sr. strhněm, sl?ha, sl?a. Mkl. B. 18. Pod slívú léžeti. Sš. P. 157. — S., též, ovoce této ro- stliny, prunum, die Pflaume. V. — Bodové té rostliny: a) S. střemcha, ß) s. meruňka, y) s. nízká, ?) s. višeň, e) s. ptáčnice, f) s. prcavka (slivka, trnoslivka), ?) s. trnka, O) s. bobková, t) s. švestka. Vz tato jména. Jg. — Druhové rozliční švestek n. úžeji tak zvaných sliv jsou: babí vejce, bílá s., by- střická s., červená, duranče, hedbávné slivky n. sebasteny, hlušice, chrupavky (krupavky), karia ta n. karlátka, koňské veliké slívy (hlusice), s. lesní, švestka, Jg., planá, žlutá (špendlík), zelená (zelenka), uherská, na polo sušená: zápečka, Šp.; psí s. Us. S. brou- movská. damascenka, lepina, mirabelka, ryngle, vejcovka fialová. Dumek. Ve Věst- níku národo-hospodářském čtli jsme toto rozdělení sliv. Slívy. I. Kulaté slívy (Da- mascenen). 1. Modré: Lepinka (Lepine) je- diná z této třídy k sušení způsobilá. 2. Čer- vená: slíva z Kolumbie (Columbia-Pflaume). 3. Žluté: meruňková slíva (Aprikosenpflaume). 4. Pestrá: pestrá korotvička (Bunter Per- drigon). — II. Slívule (podlouhlé slívy, Oval- pflaumen). 5. Červené: montfortská slívule (Pflaume von Montfort). 6. Žluté: washing- tonka (Washington-Pflaume). 7. Žluté: panská slívule (gelbe Herrenpflaume). 8. Zelené: slívule admirála Rigniho (Admiral Rigny). 9. Pestré: Jeffersonka (Jefferson's Pflaume). — III. Vejcovky (Eierpflaumen). 10. Červená vejcovka (Rothe Eierpflaume). 11. Královská vejcovka (Königspflaume, Drap d'or). 12. Královna Viktorie (Königin Viktoria). — IV. Vzácné slívy čili ringle (Reinclauden). 13. Červené: Althanová svojšická (Graf Althann) domácí ve Svojšicích z pecky od- chovaná. 14. Červené: nektarina (Rothe Nektarine). 15. Meroldovka (Meroldťs Reine- claude). 16. Veliká zelenka (Grosse grüne Reine-Claude). 17. Fialová slíva (Violette Reine-Claude). — V. Voskovky (Mirabellen- Wachspflaumen). 18. Malá ranná voskovka (Mir. precoce). 19. Rhangeriova voskovka (Rhangeri´s). 20. Brisetka (Brisette). 21. Žlutá voskovka (Gelbe Mirabelle). Někde mezi švestkami a slívami dělají rozdíl, jmenujíce slívy kulaté, švestkami podlouhlé s.; jinde pod jménem sliv oboje jdou. Jg. Švestky sedmihradské, uherské, české. Us. Vz Švestka. Cf. Kk. 252., FB. 101., Čl. Kv. 374., Slb. 513., Rostl. 481., 477., KP. III. 274. — O hubách mluviti, a o slívách odpovídati. V. Já o hruškách a on o slívách; Já o sli- vách, a on o cibuli; Ptali se ho o slívách a on odpověděl o houbách (o hlivách); Od- pověď dává o slivách, když pře je o jaho- dách. Vz Nedorozumění. Č. Já o slivách a ty o blumách. Us. Já o hruškách, on o s. Us. Sr. Já o Havlu, ty o Pavlu nebo: Já o strace, on o vráně. Vz Nedorozumění. Ani slívám, ani hubám (nerozumí. Vz Hloupý). Mus., Č. Nad slívami vodu měřiti; Sedíme zde právě jako nad slívami vodu měříce. Vz Nejapný, Nesnáze. Č. Lonských sliv ne- připomínej (toho, co už pominulo. Vz Dávno). Č. Nezapomínej starých sliv (dávných udá- lostí). Šml. — Má slívu = šeplá. V Policku. Kšá. — S. — hlupec, der Tölpel. Není než s. On je jako s. Ros. Ty slívo! Us. Vru. Ty hloupá slívo! Msk. — To je slíva == opilý. Us. Sn.

301486   Slívací Svazek: 3 Strana: 0428
Slívací, vz Slévací.

301487   Slívač, slivač Svazek: 3 Strana: 0428
Slívač, slivač, e, m. — slévač, der Bot- tich. Us. Chrud.

301488   Slívák Svazek: 3 Strana: 0428
Slívák, vz Slévák.

301489   Slivan Svazek: 7 Strana: 0705
Slivan, a, m. = psí jm. Škd.

301490   Slivanec Svazek: 7 Strana: 0705
Slivanec, nce, m. = buchtička se slívami v peci pečená. U Kr. Hrad. Kšt.

301491   Slívání Svazek: 3 Strana: 0428
Slívání, n., das Abgiessen, der Abguss. Šp.

301492   Slívaný Svazek: 3 Strana: 0428
Slívaný obraz, gegossen. V. Vz Sliti.

301493   Slívárna Svazek: 7 Strana: 0705
Slívárna, y, f. = slévárna. Us. Tč.

301494   Sliváš Svazek: 3 Strana: 0428
Sliváš, e, m.,slivná zahrada, der Pflaumen- garten. Slov. Bern.

301495   Slívati Svazek: 3 Strana: 0428
Slívati, vz Slíti.

301496   Slivčovie Svazek: 7 Strana: 0705
Slivčovie, n., collect. = kríky z koreňov slívových ppvyrastané. Slov. Rr. Sb.

301497   Slivek Svazek: 3 Strana: 0428
Slivek, vku, m., pl. slivky, der Abguss, Zusammenguss; gepantschtes Bier. Us. Nemám mléka, už jenom samy slivky = ostatky, zbytky. Us. Šd.

301498   Slivek Svazek: 7 Strana: 0705
Slivek. Špinavé slivky. 1615

301499   Slivenec Svazek: 3 Strana: 0428
Slivenec, nce, m., Sliwenetz, ves u Zbra- slavi. PL., Tk. 1. 624., S. N.

301500   Slivenecký Svazek: 7 Strana: 0705
Slivenecký mramor, potok. Kv.

301501   Slivín Svazek: 3 Strana: 0428
Slivín, a, m., Schlieben, mě. v pruském Sasku. Vz S. N.

301502   Slivina, y Svazek: 7 Strana: 0705
Slivina, y, f., Pflaumengarten. Kráčel s-nou k stráni. DSt. I. 14. Vz násl.

301503   Slivjé Svazek: 10 Strana: 0663
Slivjé, n. = slivkové stromoví. Vz Brt. Sl.

301504   Slívka Svazek: 3 Strana: 0428
Slívka, y, f., peckovice, die Steinfrucht, Pflaume. Nz. Vz Slíva.

301505   Slivka Svazek: 10 Strana: 0663
Slivka, y, f. = hora v Těšínsku. Slám. Put. 352.

301506   Slivkoví Svazek: 3 Strana: 0428
Slivkoví, n., slivkové stromy, die Pflaumen- bäume. Bern.

301507   Slivkovka Svazek: 10 Strana: 0374
Slivkovka, y, f., les v Oravsku. Sb. sl. 1901. 154.

301508   Slivkový Svazek: 3 Strana: 0428
Slivkový, Pflaumen-. S-vá chuť, dřevo; koláč (švestkový). Bern.

301509   Slivky Svazek: 3 Strana: 0428
Slivky, vz Slivek.

301510   Slivňák Svazek: 7 Strana: 0705
Slivňák, u, m. = slívový sad, švestkový. Šd.

301511   Slivnice Svazek: 3 Strana: 0428
Slivnice, e, f., slivník, u, m., slivná zahrada, der Pflaumengarten. Bern.

301512   Slivník Svazek: 8 Strana: 0368
Slivník, u, m. — pole slivami posázené. Laš. Brt. D. II. 439.

301513   Slivno Svazek: 3 Strana: 0428
Slivno, a, n. S. malé, Klein-Sliwno, ves u St. Benátek; S. hořejní, Ober-S., tamtéž; S. dolejní, Unter-S., ves tamtéž. PL., Tk. III. 659., S. N.

301514   Slivný Svazek: 3 Strana: 0428
Slivný, ze sliv, Pflaumen-. S. voda. Sal.

301515   Slívolistý Svazek: 3 Strana: 0428
Slívolistý tušalaj, viburni sp. prunifolium. Rostl. III. b. 94.

301516   Slivoň Svazek: 3 Strana: 0428
Slivoň, ě, f., vz Slíva, Kk. 252., Rostl. 477. — S., ě, m. = hlupec, der Tölpel, V., slinta, der Geiferbart, D.; očhlasta, chlastoň, der Saufaus, D., surovec, hrubián. Mor. Brt.

301517   Slivon Svazek: 8 Strana: 0368
Slivon, ě, m. = převzdívka dospělejším šohajům, kteří vše vyslídí a na potvoru udě- lají. Již. Mor. Nár. list. 1896. č, 161. odp. feuill.

301518   Slivonice Svazek: 3 Strana: 0428
Slivonice,Sliwonitz,ves u Horažďovic. PL.

301519   Slivoniti Svazek: 3 Strana: 0428
Slivoniti = tlachati, plaudern. — co. Us.

301520   Slívonka Svazek: 10 Strana: 0374
Slívonka, y. f., jídlo ze švestek a mouky. Vz Čes. 1. XI. 89.

301521   Slivouch Svazek: 3 Strana: 0428
Slivouch, u, m., flacourtia, die Flacourtie. Rostl. 96.

301522   Slivouchovitý Svazek: 3 Strana: 0428
Slivouchovitý. S. rostliny, vz Rostl. 95.

301523   Slívovačka Svazek: 9 Strana: 0297
Slívovačka, y, f. = syrové švestky na kaši rozvarené, krumpera. Hoř. 184.

301524   Slívoví Svazek: 3 Strana: 0428
Slívoví = slivkoví.

301525   Slivovice Svazek: 3 Strana: 0428
Slivovice, e, f., pálená kořalka ze sliv, kořalka slívová, der Sliwowitz. Plk. S. = lihový nápoj připravovaný ze sliv. Vz více v S. N., Kk. 253., Rostl. 478. S. srymská, uherská. Kh. — S., Slibowitz, ves u Chlumce n. C. PL.

301526   Slivovice Svazek: 7 Strana: 0705
Slivovice upravuje se z kvašené břečky slívové. Vz KP. V. 479., 481., 596.

301527   Slivovice. S Svazek: 10 Strana: 0374
Slivovice. S. Ott. XXIII. 395.

301528   Slivovicový. S Svazek: 10 Strana: 0374
Slivovicový. S. silice. Vz Ott. XXIII. 395.

301529   Slívovina Svazek: 3 Strana: 0428
Slívovina, y, f., prvek, der Tragantstoff, Cerasin. Pr. Chym.

301530   Slívovitý Svazek: 3 Strana: 0428
Slívovitý, k slívám podobný, pflauraen- artig. S. rostliny. Rostl. Vz Schd. II. 308., Slb. 513.

301531   Slivovka Svazek: 7 Strana: 0705
Slivovka, y, f. = polívka ze sliv. U Tur - nova.

301532   Slívovník Svazek: 3 Strana: 0428
Slívovník, u, m., der Pflaumenkuchen. Slov.

301533   Slivovník Svazek: 7 Strana: 0705
Slivovník, a, m. = slívový klikoroh, Pflaumeurüsselkäfer, m. Sl. les.

301534   Slívový Svazek: 3 Strana: 0428
Slívový, Pflaumen-. S. pecky, Sych., strom (= slíva), V., dříví, koláč (slívami poma- zaný, slívovník). Jg. Náš tatíček jest slívovej (jí rád slívy). Us. Msk.

301535   Slívový Svazek: 7 Strana: 0705
Slívový. S. pouť (když se již slívy pro- dávají). Rais. 26.

301536   Sliz Svazek: 3 Strana: 0428
Sliz, i, f., slizkosť, Schleim, m. S. = te- kutina zahoustlá, vazká, niťovitě se rozta- hující, nacházející se při všech ústrojných tvorech. S. (muscus) živočišná (Thierschleim) a rostlinná (Pflanzenschleim). S. tragantová, Tragantschleim, prachová, Rückstand im Ge- wehre. Csk. Vz S. N., Šfk. 556., 664., Schd. IL 297., Kk. 11, Rst., 31., 493. Posilivé věci vy chrkání slizi z plic provozují. Ja.

301537   Slíz Svazek: 3 Strana: 0428
Slíz, vz Sléz.

301538   Slíz Svazek: 7 Strana: 0706
Slíz. Cf. Mkl. Etym. 308. S. = hlen, mucilago. S gummová, Gumimschleim, Nz. lk., oční, Augen-. Šv. 60.

301539   Slíz Svazek: 9 Strana: 0297
Slíz štěpný = topolovka. Hoř. 108.

301540   Slíza Svazek: 7 Strana: 1383
Slíza, y, f., splenetica, nemoc, zastr. Pršp. 62. 12.

301541   Slizan Svazek: 3 Strana: 0428
Slizan, u, m., sůl z kyseliny slizové, die Schleimsäure. Pr. Chym.

301542   Slízati Svazek: 3 Strana: 0428
Slízati, vz 1. Slézti, 2. Slíznouti.

301543   Slizavý Svazek: 8 Strana: 0368
Slizavý. Nezabúdky s-vým tokom nepo- kojené. Phľd. 1891. 148.

301544   Slizej Svazek: 3 Strana: 0428
Slizej, e, m., kláda ve strouze, aby led na mlýn nepouštěla, der Eisbaum. Puch.

301545   Slizejš Svazek: 3 Strana: 0428
Slizejš, e, m. S. slepý, gastrobranchus coecus, ryba. Schd. II. 492.

301546   Slízel Svazek: 3 Strana: 0428
Slízel, e, m., rostl. zvl. v ječmeně ro- stoucí. Us. v Prachen.

301547   Slízeť Svazek: 7 Strana: 0706
Slízeť = prýštiti se. Val. Brt. D. 266.

301548   Slizeť Svazek: 8 Strana: 0368
Slizeť. Sklenice, rána slizí. Myjava. Phľd. 1895. 444.

301549   Slízí Svazek: 7 Strana: 0706
Slízí, n. = sléz (collect.).

301550   Slizina Svazek: 3 Strana: 0428
Slizina, y, f., slizká látka, schleimiges Wesen. Berg.

301551   Sliziti Svazek: 3 Strana: 0428
Sliziti = slziti, weinen. BO.

301552   Slizka Svazek: 3 Strana: 0428
Slizka, y, f., splenetica (languor). Rozk.

301553   Slizkati se Svazek: 3 Strana: 0428
Slizkati se = klouzatise, glitschen, gleiten. — kde: na ledě, pod stromy atd. Ráj.

301554   Slizko Svazek: 3 Strana: 0428
Slizko = kluzko, schlüpfrig. Koll.

301555   Slizko Svazek: 3 Strana: 0428
Slizko = Slezsko. Žer.

301556   Slizkosť Svazek: 3 Strana: 0768
Slizkosť, vz Souzkosť.

301557   Slizkosť, slzkosť Svazek: 3 Strana: 0428
Slizkosť, slzkosť, i, f., kluzkosť, die Schlüpfrigkeit. D.

301558   Slizkouzlec Svazek: 3 Strana: 0428
Slizkouzlec, zlce, m., nemoposanthes, rostl, brslenovitá. S. kanadský, n. canadensis. Rostl. III. b. 465.

301559   Slizkovatý, šlížkovitý Svazek: 3 Strana: 0911
Slizkovatý, šlížkovitý, klössig. Š. těsto, mouka, mák. U Olom. Sd.

301560   Slizký Svazek: 3 Strana: 0428
Slizký, slzký = kluzký. Slizký, V., slizký, D., slzký, na Slov. S., strsl. sl?z?k?., lubricus, příp. -?k?. Mkl. B. 256. Schlüpfrig. S. po- choť. Sš. Hc. 23. S. cesta, Kmp., led. Tč. S. cukr. Vz S. N. S. země, kámen. Smrž. — Ráj., Ja. S., hustý a trochu lepký na př. šťáva z kořene proskurníka obecného. Rst. 493.

301561   Slizký Svazek: 3 Strana: 0428
Slizký = slezský.

301562   Slizký Svazek: 7 Strana: 0706
Slizký. Mkl. Etym. 300. S. had, Vrch., voda, Kká., kyselina. Rm I. 585.

301563   Slizký Svazek: 8 Strana: 0368
Slizký. Slovo to zamítá Bl. Gr. 327.

301564   Sliznatec Svazek: 3 Strana: 0428
Sliznatec, tce, m., stilbum, houba. Rostl.

301565   Sliznatka Svazek: 3 Strana: 0428
Sliznatka, y, f. S-ky, myxinida, ryby kruhoústé. S. slepá, myxine glutinosa. Vz Frč. 281.

301566   Sliznatka Svazek: 9 Strana: 0297
Sliznatka. Sr. Ott. XVII. 952.

301567   Sliznatý Svazek: 3 Strana: 0428
Sliznatý, plný slizi, schleimig. S. zvířata: plž, hlemýžď, Škeble rybničná (lastury či misky), perlovka říční, ústřice, perlovka mořská, korál, nálevníci. Š. a Ž. S. blána, kvašení. Ssav., Nz. S. užovka, coluber mu- cosus, die Schleimnatter, slepuška, caecilia glutinosa, die Schleimschlange. Sm.

301568   Sliznatý Svazek: 7 Strana: 0706
Sliznatý. S. horečka, febris mucosa.

301569   Slizní Svazek: 3 Strana: 0428
Slizní, od slizi, Schleim-. S. mrtvice, Ja., míšky, Ssav., blána, die Schleimhaut. Nz. S. dna, die Schleimdarmgicht, žláza.

301570   Sliznice Svazek: 3 Strana: 0428
Sliznice, e, f., mucosa, tvoří povlak všech dutin těla zvířecího. Vz S. N.

301571   Sliznice Svazek: 7 Strana: 0706
Sliznice. Vz Slov. zdrav. 342. S. chřtánu, ústní, Osv., poševní, Vaginal-, pastelínová, Mastdarm-, cíbelová, Urethralschleimhaut, lícní, tváři, Backen-, měchýřová, Harnblaseu-, nosní, Nasen-, tenkého střeva, Dünndarm- schleimhaut, jazyková, Periglotte, hrdla dě- lohy, Cervicalschleimhaut; katarrh sliznice, Schleimhautkatarrh, krvácení sliznice, -blu- tung, onemocnění s-ce, -erkrankung, pří- jičná osutina sliznice vředovitá, papulöses Schleimhautsyphilid, polypy s-ce děložní, Schleimhautpolypen, tkaň s-ce, -gewebe, zánět s-ce, -entzündung. Ktt. exc

301572   Sliznice Svazek: 10 Strana: 0375
Sliznice, e, f Zánět s-ce hrdla děložniho, endocervicitis; zbytnění s-ce (bradavičnaté hrtanové, rozsáhlé hrtanové), pachydermia (laryngis verrucosa, laryngis diffusa); osutina příjičná s-ce červeňová, erythematöses Schleimhautsyphilid; úbytě s-ce, slizniční, Schleimhautatrophie; provleklý zbytnivý zá- nět sliznice nosu, rhinitis chronica hyper- trophica; prudký zánět s-ce nosní (katarrh nosní), rhinitis acuta; zánět s-ce cíbelové (močové roury), urethritis, Harnröhren- schleimhautentzündung; zánět s-ce hltanové, pharyngitis, Rachenschleimhautentzündung; zánět s-ce průdušniční, tracheitis, Luft- röhren-.; zánět s-ce ústní, stomatitis, Mund- schleimhautentz. (mázdřitý, membranacea, vředovitý, ulcerosa); zánět s-ce děložní, metritis. Ktt. Sr. Ott. XXIII. 396.

301573   Sliznicový Svazek: 7 Strana: 0706
Sliznicový, Schleimhaut-. S. řasy, S. N. X. 203., kýla, mucocele. S. bujení, Schleim- hautwucherung, jahly, -milien, osutina pří - jičná, -Syphilid, pupence, -papeln, roura, -rohr, rakovina, -krebs, svaz, -band, vředy, -geschwüre, zákožnice, -comedonen. Ktt. exc.

301574   Slizniční Svazek: 10 Strana: 0375
Slizniční chobotky, processus folliculares, osutina, enanthema; choroba jevící se krev- ními skvrnami kožními a s-nými, morbus maculosus Werhoffi; s. řasy, Schleimhaut- falten; s. vřed čočkovitý, ulcus lenticulare. Ktt.

301575   Slizník Svazek: 3 Strana: 0428
Slizník, a, m. = slimýš.

301576   Slizník Svazek: 7 Strana: 0706
Slizník, u, m., Schleimbeutel, m.

301577   Sliznouti Svazek: 3 Strana: 0428
Sliznouti, zl, utí, slizkým se díti, schleimig werden. — kdy. Maso v horku slizne a smradne. Jg. Vz Plžiti se.

301578   Slíznouti Svazek: 3 Strana: 0429
Slíznouti, znul a zl, ut, uti; slízati, slí- zám a slíži; slizovati, ab-, auflecken. - co odkud: med s prstu, Us., čím: jazykem. — co. Cos tam slízl (sobě uhonil, utržil)? Výprask. Us. Dej pokoj, sice něco slízneš! Dch. Kolik jsi jich slízl (dostal ran) ? Us. Vrů.

301579   Slíznouti co Svazek: 7 Strana: 0706
Slíznouti co: dvojku (ve škole), Us, dvě léta (byl odsouzen na dva roky). Us. Rgl. — se. Ti se slízali (ku př. milenci, spíklenci se scházeli). Us.

301580   Slizný Svazek: 7 Strana: 0706
Slizný = slizní. S. žlázy, Schleimhäute, Šv., kašel, blenoptysis.

301581   Slizohouba Svazek: 9 Strana: 0297
Slizohouba, y, f., leocarpus. Vz Ott. XV. 864.

301582   Slizokrevný Svazek: 3 Strana: 0429
Slizokrevný, studenokrevný, schleim- blütig, phlegmatisch. Rostl.

301583   Slizomíšek Svazek: 7 Strana: 0706
Slizomíšek, šku, m. S. slaný, gloeocapsa salina, řasa. Hg. 180.

301584   Slizomočení Svazek: 3 Strana: 0429
Slizomočení, n., blennuria vera, das Schleimharnen. Šm.

301585   Slizonit Svazek: 3 Strana: 0429
Slizonit, u, m., gloionema, der Schleim - faden. Rostl. 1879.

301586   Slizoplod Svazek: 3 Strana: 0429
Slizoplod, u, m., pittosporum, der Kleb- same. Rostl. 117.

301587   Slizoplodovitý Svazek: 3 Strana: 0429
Slizoplodovitý. S. rostliny. Vz Rostl. 115.

301588   Slizorodný Svazek: 7 Strana: 0706
Slizorodný, muciparus. Nz. lk.

301589   Slizosemenný Svazek: 3 Strana: 0429
Slizosemenný. S. rostliny. Rostl. 1953., 1956.

301590   Slizoslímec Svazek: 3 Strana: 0429
Slizoslímec, mce, m, stilbospora, tvrdo- houba. Rostl.

301591   Slizošťávnatosť Svazek: 3 Strana: 0429
Slizošťávnatosť, i, f., schleimige Feuch- tigkeit. Rostl. III. b. 119.

301592   Slizotok Svazek: 3 Strana: 0429
Slizotok, u, m., der Schleimfluss. Rostl. III. a. 110. Vz S. N. S. plícni, die Schleim- lungensucht. Šm.

301593   Slizotoký Svazek: 3 Strana: 0429
Slizotoký, Schleimfluss-, schleimflüssig.

301594   Slizoun Svazek: 7 Strana: 0706
Slizoun. Cf. Brm. III. 3. 142., 145., Ott. II. 252., IV. 165.

301595   Slizoun, a Svazek: 3 Strana: 0429
Slizoun, a, m. S-ni, blennioidei, ryby. S. okatý, blennius ocellaris. Vz Frč. 297.

301596   Slizovaný Svazek: 7 Strana: 0706
Slizovaný; -án, a, o, geschleimt. Šp.

301597   Slizovatina Svazek: 3 Strana: 0429
Slizovatina, y, f., hlen, die Schleimigkeit. Krok., S. N.

301598   Slizovatosť, slizovitosť Svazek: 3 Strana: 0429
Slizovatosť, slizovitosť, i, f., die Schlei- migkeit. Ja.

301599   Slizovatý Svazek: 3 Strana: 0429
Slizovatý, slizovitý = šlemovitý, plný slizi, schleimig. S. lék. Ja. S. povlek huspe- ninovatý některých rostlin řasovitých. Rst. 493.

301600   Slizovice Svazek: 7 Strana: 0706
Slizovice, e, f. = slizná horečka, blen- nopyra. Cf. Slizovka.

301601   Slizovina Svazek: 7 Strana: 0706
Slizovina, y, f., Schleimstoff, m.

301602   Slizovitý Svazek: 10 Strana: 0375
Slizovitý nádor, myxom; s. nádor čivový, gliomyxom, s. vrstva či zárodeční, stratum mucosum seu germinativum. Ktt.

301603   Slizovka Svazek: 3 Strana: 0429
Slizovka, y, f., žlázenice, das Schleim - fieber, febris glutinosa. Ja.

301604   Slizovka Svazek: 7 Strana: 0706
Slizovka, y, f. = sliznice.

301605   Slizovka Svazek: 8 Strana: 0368
Slizovka. S-ky, myxomvcetes. Vz Ott, IX. 763.

301606   Slizovka Svazek: 10 Strana: 0375
Slizovka, y, f. S-ky, myxomycetes, Schleim- pilze, Pilzthiere, nejnižší organismy na roz- hraní říše rostlinné a živočišné. Vz Ott. XXIII. 396.

301607   Slizovláknitý Svazek: 7 Strana: 0706
Slizovláknitý nádor, Myxofibrom. Ktt. exc.

301608   Slizový Svazek: 3 Strana: 0429
Slizový, od slizi, Schleim-. S. mázdřice v nose; s. měchýřky. Ja., cukr, Techn., kyselina, Schleimsäure. Vz S. N.

301609   Slízový Svazek: 3 Strana: 0429
Slízový, vz Slézový.

301610   Slizový Svazek: 7 Strana: 0706
Slizový míšek (vak), bursa mucosa (pod- deltovitý, podhákovitý, subcoracoidea, pod- jazylkový, subhyoidea, podnadpažkový, sub- acromialis, předholeňový, praetibialis, štítný, thyreoidea). Ktt. exc.

301611   Slízsko Svazek: 8 Strana: 0368
Slízsko = Slezsko. Kat. z Žer. I. 93., 102. a j.

301612   Slizýš Svazek: 3 Strana: 0429
Slizýš, vz Slizejš.

301613   Slíž Svazek: 7 Strana: 0706
Slíž. Cf. Mkl. Etym. 307., Slejšky. Ky- sané slíže = pěry, kyselé šišky. V Podluží. Brt.

301614   Slíž, šlíž, e, slížek, šlížek Svazek: 3 Strana: 0429
Slíž, šlíž, e, slížek, šlížek, žka, sližík, a, m., na Mor. a na Slov. = mřen, malá rybka, cobitis barbatula, die Schmerle. D., Tys. — Slíž, slížek, žku, pl. slíže, slížky (v obec. mluvě slejšky, slejšky) — krátké tlusté nudle, Schopf-, Schoppnudeln, Schleissen von Mehl. S. makové. — Slížky ke krmení hus, jinde šišky = podlouhlé kusy těsta z hrubé mouky, sušené, Schopfnudeln. Husa šlejškami krmená. Us. — Slejšky = pomyje. Us. v Tábor. Ndk.

301615   Slížany Svazek: 3 Strana: 0429
Slížany, dle Dolany, ves u Zdounek na Mor. Tč.

301616   Slíže Svazek: 9 Strana: 0297
Slíže = střapce, visící se šiřice. Sbor. slov. II. 126.

301617   Slíže, í Svazek: 3 Strana: 0911
Slíže, í, f., pl. = bílé fazole, podlouhlé a ploskaté. Mor. Brt.

301618   Slížence Svazek: 10 Strana: 0375
Slížence, pl. = pečivo podobné lívancům, jen že se peče na zelných listech v peci, obecněji podlesník. Val. Čes. 1. X. 467.

301619   Slíženec Svazek: 7 Strana: 0706
Slíženec, nce, m. = vdolek. Val. Vck. Slov. sbor. 1885. 338.

301620   Slížik Svazek: 9 Strana: 0297
Slížik, u, m. = zámik, knčirek, ozubte, for- mánek na oji. Slov. Phĺd. 1897. 675.

301621   Slížový Svazek: 8 Strana: 0576
Slížový. S. deska = vál. Slov. Kal. S. 161.

301622   Slížový Svazek: 9 Strana: 0297
Slížový. S. deska na rozgulovanie cesta (těsta), vál. Sbor. slov. III. 29.

301623   Slldžic Svazek: 9 Strana: 0316
Slldžic, vysudzič komu = přísně domlou- vati; s. na koho = rozhořčeně o kom mlu- viti. Slez. Lor. 79.

301624   Slnce Svazek: 8 Strana: 0368
Slnce. Zuby na slnci vvsúša (lenivý). Phľd. 1894. 440.

301625   Slnce, slnéčko Svazek: 3 Strana: 0429
Slnce, slnéčko — slunce, slunéčko. Slov.

301626   Slneční Svazek: 9 Strana: 0297
Slneční rosa (rostl. ). Mor. Mus. ol. V. 112.

301627   Slnečnica Svazek: 7 Strana: 0706
Slnečnica, e, f. Zo slnečného úpeku povstala S-ca, panna po poli na poľudnia chodiaca a palčivosťou svojou na poli pra- cujících usmrťujúca. Slov. Phľd. II. 109. S. opáli spiaceho na sluci a povedia o ňom: S. ho opahla alebo: Ošiaľ od slnca chytil ho. Dbš. Obyč. 116.

301628   Slnečnica Svazek: 8 Strana: 0368
Slnečnica, e, f. = úpal, Sonnenstich, m. Phľd. 1894. 37().

301629   Slnečník Svazek: 7 Strana: 0706
Slnečník, u, m. = slunečnice, Sonnen- blume, f. Slov. Hdž Šlb. 84.

301630   Slnečník Svazek: 8 Strana: 0576
Slnečník, u, m. = slunečník. Slov. Kal. S. 161. — S., helianthus annuus, rostl. Sbor. slov. I. 67.

301631   Slnečník Svazek: 9 Strana: 0297
Slnečník. Prší s. (když prší a zároveň svítí slunce). Zát. Př. 230a.

301632   Slnečnosť Svazek: 9 Strana: 0297
Slnečnosť, i, f. Rok s-sti (sluneční) všetko dáva v hojnosti. Slov. Zát. Př. 195a.

301633   Slnej Svazek: 8 Strana: 0368
Slnej = silný. Ten je slnej. Dšk. Jibč. I. o.

301634   Slniatko Svazek: 7 Strana: 0706
Slniatko, a, n. = slunéčko. Jaj taký ti je krásný, jak božie s. Slov. Bl. Ps. 99.

301635   Slniečkový Svazek: 8 Strana: 0391
Slniečkový = sluneční. S. zář. Slov. Mtc. 1895. 157.

301636   Slniť sa Svazek: 8 Strana: 0368
Slniť sa = sluniti se. Slov. Phľd. 1896. 299.

301637   Slniti Svazek: 3 Strana: 0429
Slniti, il, ěn, ění == slepiti, blenden. — co komu. To mi zrak slní. Mus.

301638   Slniti Svazek: 7 Strana: 0706
Slniti. Kroje vojínů zraky slní. Kká. Td. 366.

301639   Slnivě Svazek: 9 Strana: 0297
Slnivě se odrážeti. Nár. list. 1898. č. 83.

301640   Slnivě Svazek: 10 Strana: 0375
Slnivě, blendend. S. něco (ku př. diva- delní hru) vypraviti. Nár. list. 1885. č. 80. Nedobře, jako oslniti. Mš.

301641   Slnivý Svazek: 8 Strana: 0368
Slnivý. S. blesk. Černý. Cenci 84.

301642   Slnko Svazek: 3 Strana: 0429
Slnko, vz Slunce.

301643   Slnko Svazek: 8 Strana: 0368
Slnko, a, n. = slunko. Pastor. L. 85.

301644   Slno Svazek: 7 Strana: 0706
Slno-, vz Sluno-. Slov. Ssk.

301645   Slnočný Svazek: 7 Strana: 0706
Slnočný = sluneční. Slov. Loos.

301646   Slnouti Svazek: 3 Strana: 0429
Slnouti, ul, uti — slepnouti, geblendet werden, blöd werden. Jg. — komu. Hledí- címu naň oči slnuly. Plk.

301647   Slntať Svazek: 8 Strana: 0368
Slntať = slintati, i odsuto. Brt. D. II. 162. V Brnensku.

301648   Slný Svazek: 8 Strana: 0368
Slný = silný. Chod. (Gb. H. ml. I. 288. Cf. Slnej.

301649   -slo Svazek: 3 Strana: 0429
-slo, -sl?. Přípona -tlo přešla někdy v -slo, jako t nezřídka v s, ne však k vůli l, sr. řee. rép«? z regar a pod. Připíná se pak -slo obyč. ku kmenům otevřeným: řemeslo (vz Řemeslo), kuzlo foneticky místo ku-slo z koř. ku. Vz Prk. Př. 22.

301650   -slo Svazek: 7 Strana: 0706
-slo. Cf. Gb. Ml. I. 59.

301651   -slo Svazek: 8 Strana: 0368
-slo. Ukončená v -slo nepřijímala v gt. pl. pohybného c: řemesl. Kruml. 40. Cf. tib. H. ml. I. 165.

301652   Sloamka Svazek: 3 Strana: 0429
Sloamka, y, f., sloanea, rostl.

301653   Slob, a Svazek: 3 Strana: 0429
Slob, a, m., myší ocásek, myosurus mi- nimus, der Mäuseschwanz. Tč.

301654   Slobačica Svazek: 7 Strana: 0706
Slobačica, e, f. = trať polí na Vsacku Vck.

301655   Sloboda Svazek: 3 Strana: 0429
Sloboda, y, f., svobodný týden, v který služebný lid po skončení roku ze služby vychází, prázdniny služebných. Na východ. Mor. — Ostatně vz Svoboda.

301656   Sloboda Svazek: 7 Strana: 0706
Sloboda, y, m., os. jm. — S. Daniel, nar. 1809., ev. farář na Mor. Vz Šb. Dj. ř. 288., Tf. Mtc. 297 , Jg. H. l. 626., Rk. Sl.

301657   Sloboda Svazek: 8 Strana: 0368
Sloboda = Herberge. Povez ty nám, pa- choľe, kdě je tady hospoda, pro putničky sło- boda, Laš. Brt, D. II. 385.

301658   Sloboda Svazek: 9 Strana: 0297
Sloboda Dan. Vz Vlč. Lit. slov. I. 59., 271.

301659   Sloboda Svazek: 10 Strana: 0375
Sloboda. Přijíti o s-du(svobodu, o vě- neček, o nevinnosť). Slov. Čes. 1. XI. 296. — S., městečko nad Úpavou; teď říkají Frei- heit, Vrajt. Mus. 1891. 447. Wtr. — S. Daniel, 1809. —1888. Sr. Ott. XXIII. 398.

301660   Slobodár Svazek: 7 Strana: 0706
Slobodár, a, m. = přívrženec svobodo- myslných. Slov. Šd.

301661   Slobodáš Svazek: 7 Strana: 0706
Slobodáš, e, m. = svobodník. Z milosti zemanské stal se s-šem. Pokr. Pot. II. 91.

301662   Slobodenka Svazek: 3 Strana: 0429
Slobodenka, y, f. = svoboda. Slov.

301663   Sloboditi Svazek: 3 Strana: 0429
Sloboditi, slobodnice atd. vz Svoboditi, Svobodnice atd.

301664   Slobodňácký Svazek: 7 Strana: 0706
Slobodňácký S. košile (svobodných). Mor. Brt. Vyšívání na košelách s-kých jest červené, na mužáckých bílé. Brt. L. N. II. 23. Vz Svobodňák (dod.).

301665   Slobodňačka, y Svazek: 10 Strana: 0375
Slobodňačka, y, f. = svobodná žena. Smíš. 17.

301666   Slobodňák Svazek: 8 Strana: 0368
Slobodňák, a, m. = svobodný muž. Pod- luží. Brt. D. 11. 459.

301667   Slobodnice Svazek: 7 Strana: 0706
Slobodnice, e, f. = svobodnice. Slov. Bern.

301668   Slobodnický Svazek: 7 Strana: 0706
Slobodnický = svobodnický. Slov. Bern.

301669   Slobodnictví Svazek: 7 Strana: 0706
Slobodnictví = svobodnictví. Slov. Bern.

301670   Slobodník Svazek: 7 Strana: 0706
Slobodník = svobodník. Slov. Bern.

301671   Slobodný Svazek: 3 Strana: 0429
Slobodný, vz Svobodný.

301672   Slocký Svazek: 3 Strana: 0429
Slocký = slotský. Ty sloto slocká! Mor. Šd.

301673   Sloh Svazek: 3 Strana: 0429
Sloh, u, m., složení nějaké věci, die Zu- sammensetzung, Textur, das Gewebe, Ge- füge. Nerostové přiosobují sobě sloh, jako rostové ústrojí (organismus). Krok. S. ne- rostů : břidličnatý, celistvý, Bř., jednoduchý, kulovitý, Nz., krystalický, lupenatý, misko- vitý, mnohonásobný, porfyrovitý, šupinatý, vláknitý, zrnitý, žulový, jikrovitý (oolithische Struktur. Dch.) atd. Bř. S. hornin vniterný, jednoduchý, složený. Vz Bř. N. 51., Schd. II. 66., 78. S. kůry zemské, protažený (ge- streckt), mandlovitý, skalního kamení, vlák- nitý, balvanitý, vějířový, huronského útvaru, hor krkonošských a jizerských, silurského útvaru. Vz Krč. 177., 183., 184., 189., 214., 269., 334., 358. S. deskovitý (složení desko- vité, tafelige o. plattige Zusammensetzung), sloupovitý (složení sloupovité, säulige Zu- sammensetzung), porfyrový, porphyrische Struktur. Nz. — Vz Složení. S. rostlin = způsob, jímž ústroje prvopočátečně n. složené dohromady jsou spojeny. Rstl. 493. — S., stil, způsob, představovati výtvory umě- lecké dle jich předmětné významnosti, der Stil. Vz více v S. N. Sloh stavební nebo stavby nebo stavitelský, der Baustil. Us. Šd. Š. výtvarních umění dle času: staro- východní (staroorientalní) či předřecký, an- tický či klassický (Řekův a Římanův), ro- mantický či s. umění křesťanského. S. N. S. přísný, idealní, líbý či příjemný, vzne- šený, přirozený, krásný. Vz více v S. N. S. vlaský, arabský, byzantský, gothický, stavitelský; bezslohý. Šp. S. obloukový t. j. romanský, byzantský, der Bogenstil, renais- sanční, Renaissance-Stil. Nz. Vazba slohu přesného (u knihaře), stilvolle Einbände. Dch. — S. v astronomii a historii: julijský (juliansky), nový, řehořský, starý. Nz. — S., stil (z lat. stilus), způsob psáni, der Stil, die Schreibart. S. = způsob vyjadřování myšlének. KB. 1. Slohem vyrozumíváme způsob, jakým myšlénky docházejí projá- dření. Ačkoli i při dílech básnických i při prosaických řeč bývá o slohu, přece po přednosti slova toho se užívá o dílech pro- saických. Dobrý sloh prosaický vymáhá správnosť mluvnickou jak po stránce tvaro- slovné tak i po syntaktické, jistou míru libozvukosti, myšlének, jasnosť a hlubokost KB. 231. S. jest k věci a záměru píšícího n. mluvícího přiměřené pronášení myšlének. Jg. S. církevní, citný, Gemüths-, didaktický, diplomatický, dřevěný, drsný, dvorský, hladký, hledaný, horující (schwunghaft), hrubý, humoristický, chybný, jadrný, jalový, jasný, jednací, kancelářský, kroucený, ku- pecký, lahodný, liknavý, lehký, listovní, maka- ronský (kde se do jisté řeči jiná plete), mdlý, mocný, nádherný, nadutý n. nahrnutý, ná- pisový (lapidarní), náučný (učebný, didak- tický), nespojitý, nevkusný, něžný, nižší, novinářský či publicistický, nucený, ob- čanský, obchodní, obyčejný, operní, pěkný, planý, plouhavý, plynný, pochopitelný, před- mětový, překroucený, přerývaný n. přervaný (abgebrochen), přesný (čistý), přetínaný, pří- jemný, přiměřený, pronikavý, prostocitný, prostřední, provláčený, pružný, řečnický, rozmanitý, roztrhaný, zerhackt, rozumový, sekaný, skrutilý (skroucený, překroucený), soudní n. právnický, sprostý, srdečný, stro- jený, stručný, těkavý (scestný, zápolný, vý- skočný, ausschweifend), tvrdý, učebný (didak- tický), účelný, uhlazený, úřední, váhavý, vě- decký, vkusný, vojenský, volný n. svobodný, vybroušený, vysoký, vyšší, vznešený, zábav- ný, zatemnělý, zpěvoherský. Nz. S. horuje, horuje ve slohu; tvar slohu n. řeči (slohový způsob učebný, popisný atd.); figura slohu (slohová); okrouhlosť, uhlazenosť, rozezna- livosť, vlastnosti, správnosť, mocnosť, pro- nikavosť slohu; náuka o slohu (stilistika); cvičiti se (někoho) ve slohu. Nz. S. v těch kapitolách hebraizuje; S. přerývaný více dopadá k okoličnosti; Činí to slohem téměř lapidarním, slavným, odsečným, z útroby vytonulým; Věty ty barvitosť slohu apo- štolova sebou obnášejí; Sloh posvátný se v modernou lehkost' rozplavuje; Kterýmžto přechodem živosť slohu se zvláště vyvyšuje. Sš. L. 3., 192., II. 68., J. 61., Mt. 10., Sk. 7. (Hý.). Figura slohu, die Stilfigur. Nz.

301674   Sloh Svazek: 7 Strana: 0706
Sloh nerostů : hrachový, prosový, trachy- tický, Osv. V. 15., plástevný, proudový. NA. V. 552. — S. stavitelský: kasárnický, tudorský či perpendikularní, Osv. I. 376., 371., anglický, kruhový, Rundbogen, lon- gobardský, německý (germanský, oblouku lomeného, Spitzbogen-, gotický), ozdobný, vladislavský., NA., I. 49., 61., 66., 69. S umělecký v Čech. v 15. a 16. stol. Vz Wtr. Obr. 349. nn. — S. psaní. S. baročný či podivínský, NA., mathematický, Mus. 1880. 166., elegantní, Šmb., bohatý na krásné formy jazyka a pěkné obrazy, květný, obratný, půvabný, rozvláčný, ušlechtilý, Tf.. důstojný, mužný, Šml., energický, řízný, úsečný, Dk., obřadní, úřadní. Vlč. Má s. Dk. Slovem i slohem, in Wort und Schrift. Neč. Mocnosť slohu. Vz Jg Slnosť. 60., 81. O vlastnostech, o stručnosti, rozmanitosti, ozdobnosti, názornosti, živosti atd. slohu. Vz Vor. St. 14. nn., 16 nn., 46. nn., 83. — S. Sloh č, ou sk, Šf. III. 106, 321., 419, 437., počet tvořících slohů a forem, 444.; vkládání slohů t, th, k, Šf. Strž. II. 41.; obměna slohův e č. ě a a. Ib. 147.

301675   Sloh Svazek: 10 Strana: 0375
Sloh, u, m. = litera, písmeno, skupina iter. Přesmyknutí slohů. Šf. Rozpr. 43. — S., Stil. S. starověký (starovýchodní, staro - západní, klassický), středověký, novověký. Vz Cechner O slozích stavebních; Ott. XXIII. 398. S. Klácelův. Vz List. fil. 1905. 251.

301676   2. Sloha Svazek: 3 Strana: 0431
2. Sloha, y, f., die Schichtwolke. Nz.

301677   Sloha Svazek: 7 Strana: 0706
Sloha. Cf. Vor. P. 38. nn, 44., Strofa, Dk. Poet. 301.—317., 428.-433.

301678   1. Sloha, sloka Svazek: 3 Strana: 0430
1. Sloha, sloka, y, f., strofa, spojení ně- kolika veršův v metrický celek. Dva nebo více veršů rhythmem spojených v celek spů- sobují slohu čili strofu. — Dle počtu veršů do strofy jdoucích rozeznáváme rozličné druhy strof. — a) Dvojverší. Sem patří z veršů na základě časoměrném osnovaných: ?) dvojverší elegické (distichon) t. j. hexa- metr spojený s pentametrem. — ß) Dvojverší skládající se z hexametru a daktylického tetrametru: Zdráv buď, mistře veleslavný, zdráv náš Ty starosto! nesmírné Ty jehož jsi bohatství objal nesmírnou pílí a umem divu hodným, týmž jazykem Tebe šíře a šíře upřímný velebí zástup, a pronášeje díky z díla těší se s Tebou zdařeného. (Č. Jungmannovi.) ?) Dvojverší glykonicko-asklepiadejské. Nech ať praskotavým celý svět zrouti se valem, ctnosť sama zůstane. (Holý). ?) Dvojverší skládající se ze sedmiměru a nadměrného iambu pětistopého: Řekněte pokladených v temných hlavy kost- nicech, která je kterého, zdali pána neb sedláka? (Holý). Verše zosnované na základě prízvuku v jednotu slohy pojí rým: Dub zpět větru sílu vrací, neb se zlomen k zemi kácí. (Jehlička). Nízký v lese rov, kříž březový — koho zastírá, vám nepoví. (Sv. Čech). Kdo může oko zarositi bolem, když úsměv, květ a blaho kolem? Kdo může násilně si vzbudiť tíseň, když duší táhne jarní zase píseň. (Nrd). b) Trojverší (tercina) skládá se ze tří veršů rhythmu trochejského neb iambického, z nichž prvý se třetím se rymuje, druhý pak s veršem prvním následující slohy. Ku poslední tercině připojuje se verš, jenž se rymuje s prostředcem. Jestiť tedy řada rýmů tato: a b a, b c b, c d c atd.

301679   Sloha, složka Svazek: 10 Strana: 0375
Sloha, složka papíru = 5 a 10 archů. Vz Ott. XV1I1. 182.

301680   Slohati Svazek: 3 Strana: 0911
Slohati, šlohnouti, vz Šlehati.

301681   Slohosloví Svazek: 10 Strana: 0375
Slohosloví, n., die Stillehre. J. Lpř. v Paedag. 1883. 386.

301682   Slohování, n Svazek: 3 Strana: 0431
Slohování, n., die Stilisirung. S. listu. Sš. Sk. 263.

301683   Slohovati Svazek: 7 Strana: 0706
Slohovati, stilisiren. Dk.

301684   Slohově Svazek: 7 Strana: 0706
Slohově, stilgemäss. Chrám s. obnoviti. Us. Pdl.

301685   Slohovec Svazek: 3 Strana: 0431
Slohovec, vce, m., der Stilist. Sm.

301686   Slohověda Svazek: 3 Strana: 0431
Slohověda, y, f., die Stilistik.

301687   Slohovědný Svazek: 7 Strana: 0706
Slohovědný, stilistisch. Pdl.

301688   Slohovosť Svazek: 10 Strana: 0375
Slohovosť. Historická s. Nár. list. 1904. 196. 13.

301689   Slohový Svazek: 3 Strana: 0431
Slohový, Gefüge-, Lager-. Plochy ští- páním odkryté nazývají se slohovými n. jádrovými. Miner. — S., Stil-. S. cvičení (ve slohu, ve psáni). S. způsob (učebný), die Stilart. Nz. S. jasnost Dch. — S. píseň (ve slohách), das Strophenlied. Dch.

301690   Slohový. S Svazek: 10 Strana: 0375
Slohový. S ornament, jednota. Nár. list. 1903. č. 347. 13., č. 312. 13.

301691   Slohovzorný Svazek: 7 Strana: 0706
Slohovzorný = slohem vzorný. Mor. orl. 1884. 6. 108.

301692   Slohoznatel Svazek: 3 Strana: 0431
Slohoznatel, e, m., der Stilist. Šm.

301693   Sloj Svazek: 3 Strana: 0431
Sloj, e, f., vrstva zvl. v kameni ku př. skřidličném. Jg. Dle Mkl. B. 4 lépe než sluj. Die Schichte, Lage. S je, flece, Flötze — hornina nebo ruda (semenka) za pravěků z vod uložená a běží tedy vždy více vodo- rovně a rozeznávala se malá a veliká či šramovní, kde šramovačky potřebí bylo. Vz Couk. Am. S. hnědouhelná, das Braun- kohlenlager, vápenná, das Kalklager. Vz Slůj. — S. = sluj, rozsedlina v kamení vrstev- natém. Er.

301694   Sloj Svazek: 7 Strana: 0706
Sloj. Cf. Mkl. Etym 307. S. kameno- uhelná. Ves. I. 32. Zmiznul vír s tlamou svojí a jen klokočem vývary se dmou a z tajna nitra se sloj na sloji (vrstva na vrstvě) různé předměty na površí pnou. Ntr. VI. 129.

301695   Sloj Svazek: 8 Strana: 0368
Sloj, e, m. = léta v kameni. Kámen sloj- natý. Brt. D. II. 325.

301696   Slojík Svazek: 7 Strana: 0706
Slojík, u, m. = malá sloj.

301697   Slojířník Svazek: 3 Strana: 0911
Slojířník, a, m., der Schleiermacher. Tk. II. 372.

301698   Slojnatý Svazek: 8 Strana: 0368
Slojnatý, vz předcház. Sloj.

301699   Slojovatý Svazek: 3 Strana: 0432
Slojovatý, schieferig, geschichtet. S-tý kámen, der Schieferstein. Ü3.

301700   Slojový Svazek: 3 Strana: 0432
Slojový = slojovatý. S-tý kámen, skála.

301701   Slok Svazek: 3 Strana: 0911
Slok, a, m., šp. z něm. Schlag = mimo- chod, klus, der Zelt. D.

301702   Slok Svazek: 7 Strana: 1383
Slok, u, m., forca, zastr. Pršp. 90. 91.

301703   Slok Svazek: 8 Strana: 0368
Slok. Že (to) znáte, za slok nezvolím si látku. Vrch. Rol. XX111.—XXIX. 155.

301704   Sloka Svazek: 3 Strana: 0432
Sloka = sloha.

301705   Slokotvorný Svazek: 7 Strana: 0706
Slokotvorný princip. Dk. Poet. 297.

301706   Slokový Svazek: 7 Strana: 0706
Slokový, Strophen-. S. píseň. Zv. Př. kn. II. 28., báseň, dvojřádky. Dk. Poet. 318., 303.

301707   Slombidlo Svazek: 7 Strana: 0706
Slombidlo = habán, ztahoň. Cf. Prk. v Pdg. 1886. 180.

301708   Slombidlo, slonbidlo, zlombidlo, a Svazek: 3 Strana: 0432
Slombidlo, slonbidlo, zlombidlo, a, n., veliký, štíhlý člověk, sahan, dlouhoš, eine Standarte, langer Kerl, Klachel; v jižních Cech. slomjidlo, vz B. To je s.! Lb. S. bývá málo kdy moudrý (moudré). Vz Hloupý, Sláma. Č. M. 563. — S., též dlouhá ženská, lochna, chlapkyně, langes Weib.

301709   Slomejšek Svazek: 10 Strana: 0375
Slomejšek, šku, m. = kousek. S. chleba. Zvou III. 362.

301710   Slomidlo Svazek: 10 Strana: 0375
Slomidlo, a, n. = slombidlo. Dšk. Km. 51.

301711   Slomihlava Svazek: 3 Strana: 0432
Slomihlava, y, f. = péče, starosť, Kopf- brechen, n., die Sorge. To mi dělá velkou s-vu. S tym našim synkem je s. U Opav. Klš., Pk.

301712   Slomiok Svazek: 8 Strana: 0368
Slomiok, u, m. = slaměný klobouk. Slez. NZ. VI. 41.

301713   Slomitelnosť, zlomitelnosť Svazek: 3 Strana: 0432
Slomitelnosť, zlomitelnosť, i, f., die Zerbrechlichkeit. Jg.

301714   Slomitelný, zlomitelný Svazek: 3 Strana: 0432
Slomitelný, zlomitelný, zerbrechlich. V.

301715   Slomiti, vz Svazek: 3 Strana: 0432
Slomiti, vz Zlomiti.

301716   Slomjidlo Svazek: 10 Strana: 0375
Slomjidlo, a, n., = slombidlo. Dšk. Km 51.

301717   Slomníky Svazek: 3 Strana: 0432
Slomníky, dle Dolany (Słomniki), město v Polsku. Vz S. N.

301718   Slon Svazek: 3 Strana: 0432
Slon, a, m., pl. slonové. D. Sloně, ěte, m.; slonice, e, f. S. od sloniti = kloniti, an- lehnen (k přešlo v s), lat. clino, řec. x).ívo>, poněvadž se myslilo, že s. o strom osloněný spává. Šf. S., strsl. slon?., dle některých od slonéti, lehnen, k čemuž dopadá lit. šléjus vedlé šl?ju, Lehne. Mkl. B. 28. Lit. slanas vedlé šlajus. Mkl. aL. 70. Der Elephant. S. má dlouhý rypák (chobot) a 2 dlouhé kly, z nichž je známá kosť slonová.' Slon žije v Africe a v Indii vých. (v Asii). Pt. Slon indský, elephas indicus, africký, elephas africanus, sumatorský, vz S. N., zkamenělý s.: s. mamut, starodávný (priscus), vlaský (meridionalis). Ssav. — Frč. 376., Schd. II. 420., 421., KP. I. 5., III. 353., Krč. 882. Mylně se věřilo, že slon má hnáty bez ohbí. Sych. S. jako vůl trávu ji. Br. S. jest zvíře nesmilné a přirození studeného; A jsú slo- nové silní v ctnostech; S-vé nesú na sobě věže, s nichžto lidé bojuji. Hus III. 68., 84. Slonové se trou a komary mezi sebou dáví. Prov. Co s. nepohne se. Vz Svéhlavý. Č. Z mouchy slona strojí. Z komára slona (vel- blouda) dělati. Prov. Jg. — S., hroch, ve hře šachovné, der Elephant. V. — S., slona, sloj, die Schichte im Steine. Us.

301719   Sloň Svazek: 3 Strana: 0432
Sloň, i, f., zastr., slonová kost. Kat. 979.

301720   Slon Svazek: 7 Strana: 0707
Slon. Cf. Mkl. Etym. 308., Šf. III. 561., Brm. I. 3. 495. nn , Hlb. Rejstr. XXXIV. V MV. nepravá glossa. Pa. 47. — S. = os. jm. Arch. VII. 620.

301721   Sloň Svazek: 8 Strana: 0368
Sloň. Křeslo ze sloni. Kub. Kol. 120. — Čch. Otr. 23., Vrch. Rol. XLVI. 175.

301722   Slon Svazek: 10 Strana: 0375
Slon u, m. = slonová kosť. Stolice stáše od slona přebělúcieho. Baw. Ar. v. 2789. Sr. Sloň.

301723   Slon Svazek: 10 Strana: 0375
Slon, a, m. Sr. Ott. XXIII. 399.

301724   Slona Svazek: 7 Strana: 0707
Slona = záslona. Čch. Mch. 70.

301725   Slona, vz Svazek: 3 Strana: 0432
Slona, vz Slon (konec).

301726   Slonbidlo, vz Svazek: 3 Strana: 0432
Slonbidlo, vz Slombidlo.

301727   Slonček Svazek: 10 Strana: 0375
Slonček, nečka, m., zdrobn. slon, ele- phantus. Rozk. P. 478.

301728   Slončina Svazek: 3 Strana: 0433
Slončina, y, f., die Kombination. Šm.

301729   Sloně Svazek: 3 Strana: 0432
Sloně, ěte, n., Elephantenkalb, n. Dch.

301730   Slonek Svazek: 8 Strana: 0368
Slonek, vz Táčka (3. dod.).

301731   Sloněnka, y Svazek: 3 Strana: 0432
Sloněnka, y, f., elephantopus, rostl. Vz Sloní.

301732   Sloní Svazek: 3 Strana: 0432
Sloní, Elephanten-. S. přirození, Rad. zv., kosť, kůže. S. noha, elephantopus, der Elephantenfuss. Rostl. 858. S. řád v Dánsku. Vz S. N. S. veš, vz Slonový; roztoč, acarus elephantinus, die Elephantenmilbe. Šm.

301733   Sloní Svazek: 7 Strana: 0707
Sloní veš, anacardium, rostl. Vz Ott. II. 226.

301734   Sloní Svazek: 8 Strana: 0368
Sloní. S. noha, rostl. Cf. Ott. V1II. 516.

301735   Slonice Svazek: 3 Strana: 0432
Slonice, e, f., slonová samice, die Ele- phantin.

301736   Slonidlo Svazek: 7 Strana: 0707
Slonidlo, a, n. = záslona. Včř. Z. I. 45.

301737   Slonina Svazek: 8 Strana: 0368
Slonina, y, f. = slonovina. Kulička ze s-ny. KP. VIII. 4.

301738   Sloniti Svazek: 3 Strana: 0432
Sloniti, il, ěn, ění = zakrývati, zasláněti, cloniti, be-, verdecken; sluniti, svítiti, bly- štěti, scheinen, schimmern; se = sluniti se, sich wittern. Jg. — komu. Odevšad mu nebe jasně sloní (svítí). Puch. Tomu domu nic nesloni. Mand. — co čím. Rytíř své levé rámě pukléřem slonil. L. Ó nechať tenkrát duše má milosti tvé sloní světlem se libým. Sš. Bs. 36. — čeho čím. Rukou sloní čela, šp. m.: co: čelo. Brt. — se. Včely se sloní (sluní). D. — se kde : na záři zásluh otců se s. Puch.

301739   2. Sloniti Svazek: 7 Strana: 0707
2. Sloniti = kloniti. Vz Slon. Slon od slonění se ku dřevu. Koll. III. 348.

301740   1. Sloniti co kde Svazek: 7 Strana: 0707
1. Sloniti co kde. Hora témě sloní v bož- ských výšinách. Kká. — komu v čem. Kdo mu v čem sloní. Kom. Vz Dmýchnutí (dod.). Cf. Mkl. Etym. 307., Šf. III. 561.

301741   Slonohlav, a, m Svazek: 3 Strana: 0432
Slonohlav, a, m., rhinantus elephas, der Elephantenkopf. Šm.

301742   Slonokosť Svazek: 3 Strana: 0432
Slonokosť, i, f. = slonovina. Žák.

301743   Slonokostice Svazek: 10 Strana: 0375
Slonokostice, e, f. Msn. Od. 120.

301744   Slonokostní Svazek: 3 Strana: 0432
Slonokostní, Elfenbein-.

301745   Slononoh Svazek: 3 Strana: 0432
Slononoh, u, m. = sloní noha. Šm. Vz Sloní.

301746   Slonorožec Svazek: 3 Strana: 0432
Slonorožec, žce, m., salicornia, rostl. Krok.

301747   Slonovec Svazek: 7 Strana: 0707
Slonovec, vce, m. = jm. příkrých hor- ských boků u Drahlína v Příbr. Krč.

301748   Slonovina Svazek: 3 Strana: 0432
Slonovina, y, f., slonová kosť, das Elfen- bein. Hřeben ze s-ny. Ros. — S., slonová nemoc, bakulovatosť, neprávě i pakostnice, Elephantiasis. V. Vz S. N. Od s-ny uzdra- viti. Sš. J. 161. S., prokaza hlízová nebo aegyptská. Sš. Mt. 111. Vz Prokaza. — S. rostlinná, vegetabilisches Elfenbein. Vz Kk. 119., 121., Rostl. 1651.

301749   Slonovina Svazek: 7 Strana: 0707
Slonovina = slonová kosť. Cf. Vlšk. 99., 104., Hlb. Rejstr. XXII. V MV. nepravá glossa. Pa. 47. — S. nemoc. Kteříž by jí (šošovice) mnoho a často požívali, upadají v tu prašivosť těžkou, kteráž slove s. a rak. Háj. CI. S. arabská, elephantiasis Ara- bum. Kžk. Por. 203. S. bradavicovatá, e. verrucosa, čivová, e. neromatoides, hladká, e. laevis, hrbolovitá, e. tuberosa, klkovitá, e. papillaris, měkká, e. mollis, s rozšíře- nými míznicemi, e. lymphangiectoides, s roz- šířenými vlásečnicemi, e. teleangiectoides, tvrdá, e. dura; s. bérce, E. des Unterschen- kels, plemenidel, e. genitalium, hrmy, e. vulvae, pyje, e. penis, stehna, e. cruris, šourku, e. scroti. KU. exc.

301750   Slonovina Svazek: 8 Strana: 0368
Slonovina, elephantiasis. Vz Ott. V1II. 516.

301751   Slonovina Svazek: 9 Strana: 0297
Slonovina, y, f. = slonová kost. S. měkká, tvrdá. Vz KP. VII. 220. Soustruhování s-ny. Vz ib. 261.

301752   Slonovina, y Svazek: 10 Strana: 0375
Slonovina, y, f., nemoc. S. rozsáhlá, roz- teklá, pachydermia diffusa, hrtanová (zbyt- nění sliznice hrtanové), p. laryngis. Ott. XIX S. italská, pellagra. — S., ebur, Elfen- bein. Sr. Ott. XXHI. 400.

301753   Slonovinný. S Svazek: 10 Strana: 0375
Slonovinný. S. kruh, koule. Hol. Met. II. 397. — S sešlosť, cachexia pachydermica, myxoedema. Ktt.

301754   Slonovitosť Svazek: 3 Strana: 0432
Slonovitosť, i, f. = slonovina, nemoc. Sš. Mt. 47.

301755   Slonovitý Svazek: 3 Strana: 0432
Slonovitý, elephantenartig. Vz Krč. 877.

301756   Slonovitý Svazek: 7 Strana: 0707
Slonovitý. S. přeměna kosti, Eburnifica- tion. Exc.

301757   Slonovka, y Svazek: 10 Strana: 0375
Slonovka, y, f. = slonní kosť. Msn. II. 90.

301758   Slonovnice Svazek: 3 Strana: 0432
Slonovnice, e, f., phytelephas, Elephan- tusia, rostl. Šm.

301759   Slonovod, a Svazek: 3 Strana: 0432
Slonovod, a, m., der Elephantenführer, -treiber. Rk.

301760   Slonovosť Svazek: 3 Strana: 0432
Slonovosť, i, f. = slonovina, nemoc. Sš. II. 82., Ž. 112.

301761   Slonový Svazek: 3 Strana: 0432
Slonový, Elephanten-. S. nos (trouba, chobot), Us., kosť (slonovina, kly slonovy, vz více v S. N.), noha, zub. D. Bílý jako s-ová kosť. V. — S., ze slonové kosti, von Elfenbein. S. hřeben, Ros., věž (eburnea), BO., trůn, Kom., lože, Br., kulička. Sych. Skrze knížky s-vé provlečeny byly pro- vázky. BO. — S., elfenbeinweiss, bílý do žlutava a lesknoucí se jako s. kosť na př. květy konvalinkové. Rst. 493. S. barva. — S. nemoc = slonovina. — S. veš, pediculus elephantis, ovoce. Ms. bib.

301762   Slonový Svazek: 7 Strana: 0707
Slonový. V MV. nepravá glossa Pa. 47.

301763   Slonozub Svazek: 3 Strana: 0432
Slonozub, u, m. Lezovka s., dentelium elephantinum, der Elephantenmeerzahn. Srn.

301764   Slonský Svazek: 10 Strana: 0375
Slonský = sloní. Slonské lejno. Stan. II. 213. Jinde všude: sloní.

301765   Sloop Svazek: 7 Strana: 0707
Sloop (slúp), u, m., angl., lodice velmi rychle plovoucí, jíž k rekognoscím užívají. S. N. XI. 169. Vz Slupa (dod.).

301766   Slopačka Svazek: 7 Strana: 0707
Slopačka, y, f., vz Lopačka. Laš. Brt.

301767   Slopák Svazek: 7 Strana: 0707
Slopák, a, m., nadávka. Slov. Rr. MBš.

301768   Slopák Svazek: 10 Strana: 0375
Slopák, a, m. = pitel S. vína. Msn II. 7.

301769   Slopanica Svazek: 7 Strana: 0707
Slopanica, e, f., das Schlürfen, Saufen. Ssk.

301770   Slopati Svazek: 3 Strana: 0432
Slopati, -pára, a pi; slopávati; stopnouti, pnul a pl, ut, utí = vodu psím způsobem chlemtati, nezpůsobně píti, schlürfend trin- ken, schlabben. Kom., Brt. — co. Rk.

301771   Slopati Svazek: 7 Strana: 0707
Slopati = čichati, cítiti. S. smrad, haňbu. Mor. Brt. D. 266.

301772   Slopec Svazek: 3 Strana: 0432
Slopec, pee, m., na Slov. = schlopec, eine Thierfalle. Na slopce jíti, klásti. Plk. S. na vlky, na ptáky. L.

301773   Slopek Svazek: 8 Strana: 0368
Slopek, pku, m. Když pastucha pase na polovici místa, kde s. stojí. 1445. Hrš. Nách. I. 444.

301774   Slopná, é Svazek: 3 Strana: 0432
Slopná, é, f., ves u Vyzovic. PL., Tč.

301775   Slosař Svazek: 3 Strana: 0911
Slosař, e, m., šp. z něm. Schlo sser, zá mečník. U Místka na Mor. Škd.

301776   Slosovací Svazek: 3 Strana: 0432
Slosovací listina, die Ziehungsliste. Dch.

301777   Slosování Svazek: 7 Strana: 0707
Slosování, n., Verlosung, f. Us.

301778   Slosovaný Svazek: 7 Strana: 0707
Slosovaný; -án, a, o, verlost. Us.

301779   Slosovatelný Svazek: 7 Strana: 0707
Slosovatelný, verlosbar. S. papír, obli- gace. Us. Pdl, Stč. Nár. 142.

301780   Slosovati Svazek: 3 Strana: 0432
Slosovati. — co, koho, verlosen. Dch.

301781   Slot Svazek: 7 Strana: 0707
Slot, a, m., psí jm. Škd.

301782   Slota Svazek: 3 Strana: 0432
Slota, y, f., déšť se sněhem, plískanice, plíhanice, metelice, nečas, nekleč, schlimmes Wetter, Unwetter. Kom. U Opavy: cnota. Klš. U nás padala slota. Us. Tč. S., aby psa vyhnal. Dch. Což je tam s. Ros. — Sloty, pl. = kroupy, psoty, der Hagel. Někde padly sloty. Ros. — S., psota, das Elend. Někoho do sloty přivésti. Záv. — S. a) o jednom člověku = darebák. Brt. Ty sloto! b) O více lidech, zběř, luza, holota, darebina, das Pack, Lumpengesindel. Zlodějská s-to. Lecjaká s. se zde usadí. Us. Ntk. — S., přezdívka dětem, Fratz, m. Sloto slofatá. Opav. Klš.

301783   Slota Svazek: 7 Strana: 0707
Slota. Cf. Mkl. Etym. 308. Dievku unesl sobě, bojal se pak jiné sloty, by mu jie nevzeli jiní. Pravn. 1562. — S. = psí jm. Škd. — S., os. jm. — S. Jiří, nar. 1819, farář na Slov. Vz Šb. Dj. ř. 288., Tf. Mtc. 245., Rk. Sl.

301784   Slota Svazek: 10 Strana: 0375
Slota (Slotta) Jiří, 1819. —1882. Sr. Ott. XXIII. 401.

301785   Slotácký Svazek: 7 Strana: 0707
Slotácký = darebácký. Počkej, ty slo- táku s-ký! Na již. Mor. Šd.

301786   Slotačko Svazek: 9 Strana: 0297
Slotačko, a, n. = sloták (nadávka). Horen. 248.

301787   Sloták Svazek: 7 Strana: 0707
Sloták, a, m. = darebák. Vz Slota, Slo- tácký (dod.). Na již. Mor. Šd., Kmk. — S., os. jm. Arch. IV. 376.

301788   Sloťatý Svazek: 3 Strana: 0433
Sloťatý, vz Slota,

301789   Slotiti Svazek: 7 Strana: 0707
Slotiti. Dnes tam pořád slotí (padá sníh s deštěm). Na již. Mor. Šd.

301790   Slotiti Svazek: 10 Strana: 0375
Slotiti = klíti. Bude s. a naříkati. Al. Mršť. — Děti slotí = zlobí, vztekají se, dová- dějí. Litom. 52.

301791   Slotně Svazek: 7 Strana: 0707
Slotně. Sláva u Lipan mne s, ochromila. Vc. Lab. 64.

301792   Slotný Svazek: 3 Strana: 0433
Slotný == deštivý. S. čas, Zlob., mlhy, počasí.

301793   Slotný Svazek: 7 Strana: 0707
Slotný, vz Slota. S. počasí. Us. Prss.

301794   Slotov Svazek: 3 Strana: 0433
Slotov, a, m., Schlotten, ves u Jaroměře. PL.

301795   Slotovský Svazek: 7 Strana: 0707
Slotovský = slotský. Šd.

301796   Slotřilosť Svazek: 3 Strana: 0433
Slotřilosť, vz Zlotřilosť (konec).

301797   Slotúch Svazek: 7 Strana: 0707
Slotúch, a, m. = slota (člověk). Slez. Šd.

301798   Slotý Svazek: 3 Strana: 0433
Slotý = slitý. Na Ostrav. Tč.

301799   Sloub Svazek: 9 Strana: 0297
Sloub, u, ?., caulis, Krautstengel. Fisch. I. Má asi býti: hloub.

301800   Slouck Svazek: 3 Strana: 0432
Slouck, nka, m. S. létací — chrobák atlas, scarabaeus atlas, der Elephantenkiifer.

301801   Sloučeně Svazek: 7 Strana: 0707
Sloučeně, vereint, verbunden. Osv. VI. 45.

301802   Sloučení Svazek: 3 Strana: 0433
Sloučení, n., die Verbindung, Verschmel- zung, Fusion. Dch., V.

301803   Sloučení Svazek: 7 Strana: 0707
Sloučení lučebné či chemické. Mj. 22.

301804   Sloučenina Svazek: 3 Strana: 0433
Sloučenina, y, f. Hmota na částice jino- rodé čili prvky rozlučitelná, slove sloučenina, polučenina, chemische Verbindung. Pr. Chym. S-ny dvojtvarné (dimorfické), homologické, chemické (lučebné), isomerické (rovnočá- stečné), isomorfické (stejnotvárné), meta- merické, nitrované (nitrosloučeniny, Nitro- verbindungen), počtverné, podvojné (binäre), poměrné, proteinové, Proteinverbindungen, amidové, Amid- , polymerické , potrojné, srovnalé. Nz. O s-ách chemických, podvoj- ných, neurčitých, sdružených vz Šfk. 4., 15., 692., 393., o s. ústrojných vz Schd. II. 34., 117. S. atomistické a molekularní, Šf k., bílkovité, Albuminkörper. Sp.

301805   Sloučenina Svazek: 7 Strana: 0707
Sloučenina. Cf. Šfk. Poč. 2., 5, 20., 390., MS. 307., Mj. 26, 27, Rm. I. 19.

301806   Sloučeniny Svazek: 10 Strana: 0375
Sloučeniny. Sr. Ott. XXIII. 402.

301807   Sloučenosť Svazek: 3 Strana: 0433
Sloučenosť, i, f., die Verbindung. Pro jejich s. Měst, bož., Sš. J. 13.

301808   Sloučenství Svazek: 3 Strana: 0433
Sloučenství, n., srovnání všeliké prvků čili živlů pohlcených, (chemische) Verbin- dung. Pr. Chym. S. rostlin. Vz Schd. II. 230.

301809   Sloučený Svazek: 3 Strana: 0433
Sloučený; sloučen, a, o, verbunden, ver- einigt. Us. — čím (s kým). Duše s tělem s-ná; Sloučen býti tovaryšstvem s někým. Scip.

301810   Sloučík Svazek: 8 Strana: 0368
Sloučík, u, m., zusammengesetztes Atom. Am. Orb. 65.

301811   Sloučín Svazek: 3 Strana: 0433
Sloučín, a, m., Slautscbin, ves u Stra- konic PL.

301812   Sloučiti Svazek: 3 Strana: 0433
Sloučiti, sluč, slouče (íc), il, en, ení; slučovati, sloučivati = spojiti, vereinigen, verbinden, zusammenfügen; spřáteliti, ver- einigen, versöhnen. Jg. — co, koho. On je zase sloučil (spojil, spřátelil). Us. Oba zá- vody s. Dch. S. částici a jméno. Bž. 236. A co pán Bůh slúčí, žádný nerozlúči, leda rýl, motyka, co sa zemi týká. Sš. P. 787. — co jak: v jedno. — co, se (kde) s kým: jedno s druhým s. Kram. S duší se sloučil. Br. Kyseliny slučují se v soli s kysličníky. Ml. — Kom.

301813   Sloučiti co jak več Svazek: 7 Strana: 0707
Sloučiti co jak več. Všecky látky slu- čují se jen dle určitého poměru váhy n. objemu. Mj. 24. Obě látky za výbuchu se sloučí ZČ. S. se v celek. Mj. 11. Oldřich dělníky v hromadu sloučil. Hr. rk. 23. — se s čím v čem, več, nač jak. Slučuje-li se látka A s látkou B dle váhy v poměru a : b; Uhlík se slučuje i se sirou na sirník uhličitý. Mj. 24., 36. Vodík slučuje se se sírou v sirovodík. Us Pdl. Jak zima s ja- rem v jednom polibku by s-ly se. Vrch.

301814   Sloučivosť Svazek: 3 Strana: 0433
Sloučivosť, i, f., chemische Wahlver- wandschaft. Šm.

301815   Slouditi Svazek: 3 Strana: 0433
Slouditi, sluď, sloudě (íc), il, zen, ení (na Slov. -děn a -dění); sluzovati, sloudívati = svésti, verleiten, verführen. — koho. V. — koho v čem. Div člověče, kak se trúdíš a kak sobú sám v tom s-díš. St. skl. II. 237.

301816   Slouha Svazek: 7 Strana: 0707
Slouha. Cf. Mkl. Etym. 308

301817   Slouha, sluha Svazek: 3 Strana: 0433
Slouha, sluha, y, m. (dle Despota) a f., služebník, služebnice, der Diener, die Die- nerin. V. Slouha jest, kterýž pánu svému slouží. Kom. Slouha církve (kazatel). . V. Sluha boží. Br. Jan papež slouha všech sluh božích. Pulk. Člověk jest slouha smrti.
V. Pohleď do hrobu jejich a viz, který s-a
a pán. V. Sluha nemocných, radní. D. Vz Sluha. — S., pastýř obecný, der Gemeinde-
hirt. D. S. vyhání již stádo. Us. — Jg.
Udělal slouhu správcem. Us. Dch. Ty s-ho,
trub na mráz (říkají lenochům); Nebuď tam
jako s. (dohlížej k práci). U Rychn. Msk. — S. = slombidlo. Us. v Policku. Sn.

301818   Slouhovský Svazek: 10 Strana: 0375
Slouhovský úřad. Hamz. 55.

301819   Slouhozpěv Svazek: 10 Strana: 0375
Slouhozpěv, u, m. = pastýřský zpěv. XVIII. stol. Lit I. 424.

301820   Slouhův Svazek: 10 Strana: 0375
Slouhův. Slouhovo thé, vz Kokoška, rostl.

301821   Slouchací Svazek: 3 Strana: 0433
Slouchací trubice, das Hörrohr. Dch.

301822   Slouchačka Svazek: 7 Strana: 0707
Slouchačka, y, f. = zaječí ucho. S-ky jsem na zad sklopil. Pís. slez. Šd.

301823   Slouchadlo Svazek: 3 Strana: 0433
Slouchadlo, a, n., das Hörrohr. Šm.

301824   Slouchati Svazek: 7 Strana: 1383
Slouchati. Nemohli sa spolu s. = ne- chtěl jeden druhého poslouchati, nesnášeli se. Val. Slavč. 84.

301825   Slouchati. — čemu čím Svazek: 3 Strana: 0433
Slouchati. — čemu čím. Často uchem hlaholům sloucháme. Krok. — co kde. A věsť jistou v sobě slouchá, že se Vesna rozvine. Sš. Sm. bs. 77. — Pozn. Tohoto slovesa nesloženého Čech obyč. neužívá, lépe: hlaholů slýcháme, posloucháme. Jg. Vz Sluch.

301826   Slouchati se s kým Svazek: 10 Strana: 0375
Slouchati se s kým = srovnati. Nemohl se s nimi slúchať. Val. Čes. 1. XI. 274.

301827   Slouchavý Svazek: 3 Strana: 0433
Slouchavý, lauschig. S. koutek. Dch.

301828   Slouka Svazek: 3 Strana: 0433
Slouka, y, f., strsl. slaka, pol. słomka, die Schnepfe, slov. sluka, sljuka, lit. slanka, lett. sloka, prus. slanke, maď. szolonka, Mkl. aL. 99. Vz Sluka.

301829   1. Sloup Svazek: 3 Strana: 0433
1. Sloup (zastr. slúp, stlúp, na Slov. stlp), u, m.; v již. Čech. posud stloup, Kts.; tedy jest z tohoto slova t odsuto. Cf. Gb. Hl. 116. Strsl. stl?p?, rus. stolp?. Mkl. aL. 30. Vz o s-ech v Bř. N. 239., 240. — S. jest štíhlé, okrouhlé či vlastně válcovité těleso, skláda- jící se z hlavně čili dříku či stvolu (der Säulenschaft), jenž činí vlastně sloup a kromě v dorickém slohu leží na zvláštní patce či noze (basis), která, jako i hořejší čásť jeho (hlavice, hlava, hlavina, kapitél), v rozličných druzích s-ů i rozličné určité formy dostává. Vz S. N. S. = podpora, pilíř, die Säule, der Pfeiler. V. S. toskánský, ionský, korinthský, dorský, římský (patery s-y stavitelské); s. sosnový, dubový, ka- menný, Jg., polouztracený (Wand-, Halb- säule), Nz., na stání (ku kterému koně při- vazují, kobyla, přívora), V., milní (milník), s. s obrazem, u lešení, s. barky, s. lodí, ve zdi, ve stěně, D., plavecký n. plachetní v lodi (stěžen), V., na rozcestí, Br., s ru- kami na rozcestí, na památku, pamětní, slávy, ke cti postavený, na peníze (Geld- stock), hrobní, ve střeše, pod hranicí nebo hraniční (ve mlýně, který drží celý vrchní díl hranice), stavěcíi, u pytlování. Us. (Jg.). S. schodový (schodnice), stoličný, Dach- stuhl-, točitý, Drehsäule, Nz., vítězný, ná- věštní, Anschlag-. Dch. S. dřevěný n. zděný mostu (mostnice). Kpk. S. plotní, die Zaun-. Dch. Stavba, řád, tloušťka, okolek, výška sloupu; polštář pod sloupy, brána na slou- pích, ozdoba na sloupu; na s-ech postavený. Šp. S-py okolo něčeho (peristilium). Dch. Ke sloupu někoho přivázati. Us. Zlob. Dům sloupy utvrzený stojí. Kom. Pata, břevnoví, římsa, článek, dřík (stvol) sloupu. Nz. Své k osnově stavby nepřináležejí, ale přidáni bývají, aby budovu nesli a podporovali. Sš. II. 21. Pozdravuje sloup. Vz Opilý. Dává sloupům dobrou noc. Vz Opilý. A když přijdě do staveni, dava sloupu pozdraveni, pozdvihuje k nebi oči, celý svět se pod nim točí; Dyž na rynku lidí néní, dává slúpům pozdravení. Sš. P. 649. Jakož nic přieměj- šieho a pevnějšieho než slúp, tak nic sil- nějšieho než láska. Hus III. 69. — Sloupy H erakleovy = skály v úžině gibraltarské. — S., co sloupu podobno. S. ohnivý na nebi, V, s. písku, Šm., prachu. Ros. S. ohenný a oblakový; S. dýmu vychází z města. BO. V jednom slúpě jezděchu (v řadě). St. skl. II. 209. S. v tělocviku, vz KP. I. 434. — Sloupek = podstavek, die Unterlage. Po- stav lampu na slúpek. Mor. Šd. — S. ve fysice —- batterie, die Batterie, Säule. S. Voltův, galvanský, Zamboniův, suchý, stálý, poddružný, thermoelektrický, hydroelek- trický (mokový, na mok), Nz., otevřený, zavřený. Vz KP. II. 214.— 216. S. dvou- článkový. Nz. — S-, podpora, pomoc, die Stütze. Jakož také pána z Kounic a všecky jiné sloupy, na nichž se spoléhá slavné mar- krabství moravské, totiž pana . . . Žer. 11. Kněžie sami se nazývají slúpy cierkve svaté; Skrze slúpy doktorové cierkve sv. se roz- umějí, kteříž ji slovem a příkladem držie a zpodpierají. Hus II. 117., III. 40. Nejzku- šenější voják a sloup panství tureckého umřel. Vrat. Církev jest sloup a utvrzení pravdy. Štr. Hlavitý s. církve. Sš. J. 1. — S., věc nepohybná, die Säule, das Starren. Lotova žena obrácena jest v sloup solný. Br. Státi jako s. D. Je hloupý troup, stojí přede vším jako sloup. Horný. Oči v sloup pošlé. V s. pošly jí oči. Čes. vč. Oči mu v s. zašly, se obrátily. Zlob. Oči mu jdou v s., má již oči v s. (v sloupku). Oči mu sloupem stály. Brt. S. 56. Oči mu stlpkom stojá (= jako sloupek, v sloupě, v sloup). Na Slov. Ht. Cf. Zrak se mu trhá. Jg., Ml. Postaviv oči v stlupie, pusti duši. Št. Pa- ducnicí trpící hovado se svalí, oči v sloup otáčí, sliní atd. Ja. — S., hřbetní kosť, das Rückgrath. Hlas. Spadlo muco na s., (po- štěstilo se výše naděje. Vz Štěstí). Č. — S. v botanice, vz Sloupec.

301830   2. Sloup Svazek: 3 Strana: 0434
2. Sloup, a, m., Slaup, ves a) u Mníška, b) u Blanska; něm. Bürgstein, ves u Hajdy. PL., S. N.

301831   1. Sloup Svazek: 7 Strana: 0707
1. Sloup. Vz Mkl. Etym. 321. a., List. fil. XII. 174., Vlšk. 511. S. byzantský, Šmb., hranolovitý, Jd., kruhy oddělený, jedno- duchý, křižující se, lomený, naběhlý, kuže- lovitý, palicovitý, pruhovitý (jehož kanne- lury vyplněny jsou konvexními pruhy), pro- pletený, uzlem svázaný, válcovitý, zábra- delníkovitý. NA. I. 162. Jíti ku čtyřem sloupům (k posteli, spat). Us. Rgl.— S.= šibenice. Visí na sloupě. Us. Hdk. — S. = co sloupu podobno. A z slúpa oblakového mluvieše k nim. Ž. wit. 98. 7. S. kouře, páry. Us. Pdl. — S. = věc nepohybná. Sttaneta ti oči v slúpě. Hádka duše s těl. Mus. 1855. 306. b. Oči v slúpě již stojíta. Bl. Gr. Vyd. 1857.103. A každý jako v slúpě oči postaviv hledieše. Kat. 2127.

301832   2. Sloup Svazek: 7 Strana: 0707
2. Sloup, a, m., os jm. Arch. VIII. 35 , 39.

301833   Sloup Svazek: 8 Strana: 0368
Sloup. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 66. Keď stĺp vyvrátíš, plot sa svalí. Phľd. 1894. 299. — S. (slúp) korábový = stěžeň. Bibl. Cf. Dob. Dur. 118.

301834   Sloup Svazek: 9 Strana: 0297
Sloup. Vz Podpora, Podpěra, Podstávka, Přídruha, Podklad, Podval. Soustruhování sloupů. Vz KP. VIL 259.

301835   Sloup Svazek: 10 Strana: 0375
Sloup, Säule. Sr. Ott. XXIII. 402. S. Voltův, Zamboniův. Ib. 405. S. dorský, ionský, korinthský, římský, toskánský. Vz popis jich v KP. XI. 80. no.

301836   Sloupati Svazek: 3 Strana: 0434
Sloupati, vz Sloupiti.

301837   Sloupati Svazek: 3 Strana: 0912
Sloupati, sloupnouti, v obec. mluvě = šlapati, šlapnouti, treten. Š. nač, po ně- čem. Zlob.

301838   Sloupatka Svazek: 3 Strana: 0434
Sloupatka, y, f., stylidium, die Säulen- blume. Rostl. 962.

301839   Sloupatka, y Svazek: 10 Strana: 0375
Sloupatka, y, f., rostl. Vz Ott. XXIV. 313.

301840   Sloupatkovec Svazek: 7 Strana: 0707
Sloupatkovec, vce, m = sloupatka. Hg.

301841   Sloupatkovitý Svazek: 3 Strana: 0434
Sloupatkovitý. S. rostliny. Vz Rst. 962.

301842   Sloupatkovitý. S Svazek: 10 Strana: 0375
Sloupatkovitý. S. rostliny, stylidiaceae. Vz Ott. XXIV. 313.

301843   Sloupcovaný Svazek: 3 Strana: 0434
Sloupcovaný papír, Linienpapier, n.

301844   Sloupcovitý Svazek: 3 Strana: 0434
Sloupcovitý, Säulen-. S. okénko. Vymz. S. titul, nadstránkování, der Kolumnentitel. Nz.

301845   Sloupček Svazek: 8 Strana: 0368
Sloupček, očku, m. = sloupeček. Mor. Brt. D. I. 40.

301846   Sloupčík Svazek: 7 Strana: 0707
Sloupčík, u, m. = nádoba, ve které se tluče mák. U Kraskova. Brnt.

301847   Sloupec Svazek: 3 Strana: 0434
Sloupec, pce, sloupek, pku, sloupeček, čku, m. = malý sloup, das Säulchen. S-pec u svícnu, v Hodinách (Kom.), u vratidla či rumpálu (v nichž se rumpál točí), u stolu (noha), voskový (vosková svice svinutá, Kom. . Několik oblých s-ků či cev, Trieb- stöcke. Prm. IV. 200., III., Č. 20. Vodní s., die Wassersäule. Hrk. U rostlin (peň menší,) deR Stengel, Strunk. S. plodu rostlin oko- ličnatých = sloupkovitá prodlouženina lůžka, která jest mezi oběma oddělenými pouzdry (nažkami), které s konce jejího často dvou- klaného visí. ČI. Kv. XXVlI. S , trubka ze srostlých nitek tyčinkových, prašníky ne- soucí ku př. u slézovitých, vikvovitých, columna, die Säule. Rostl. 191., 493., Slb. XLV1. S. = mladistvá réva (V.), die Schoss- rebe, vz Víno; vcházeti v s. — metati se, stängeln, schössen. V. Kořen již v sloupky všel. V. Košťál n. sloupek ze země vyrostlý listí má. Ler. Růže rostou z bodlavého sloupku a větví. Věn. poct. Bobový s. V. S. cibulní n. česnekový, Kram., mechový, D., květový (pistillum, der Blüthenstämpel). Rostl., Kk. 88., 132. S. plodový, columella, das Mittelsäulchen, plemenidelní, gynoste- mium, die Griffelsäule. Nz. — S. v uchu (vřeténko). Krok. II. 410. — S., rozvržení tabulní, rozvrzek, kólumna, die Kolonne, Rubrik; u knihtiskařů: die Spalte. Sté. Alg. 121. Naše dsky logarithmické v pěti sloup- cích záleží. Sedl. Hlava sloupce,.Nz., 8-pec jednotek, desítek; ve sloupcích. Šp., s. celý, dělený, dvojený, trojený, Nz., číselný, číslo- vaný, dvouštěpinný, tříštěpinný (s. o dvou, o třech štěpinách; štěpina u sazečů == oddíl sloupce, Nz.), datování (Datirungsspalte), hlavní, kolmý, nedostatků (Abgangskolonne), odvolavací, osobní, peněžní, potažný, po- známkový, jedno-, mnohočlenný, předmětův, příjmů, příloh, schodků, slovní, úhrnkův jednotlivých (obnášek, die Betragskolonne), věcný, vedlejší, vydajní, vydajův, vykazo- vací (Ausweisungs-), vypisovací (Facten-K.), vztahovací, vztažný, Beziehungskolonne, Šp., peněžní, die Geldbetragskolonne, spo- jovací, Verbindungsk. Nz. S. poukazovací, die Berufungskolonne (v němž se v jedné knize ukazuje ku stránce jiné knihy). Sd. Větší s-ce sčítanců. Skř., Šp. Vysaditi cenu v sloupec; sloupce vyplniti, Šp., přelamo- vati. Nz. — S. Má oči v sloupku (v sloupu). Vz Sloup.

301848   Sloupec Svazek: 10 Strana: 0663
Sloupec, pce, m. S. zdiva. Vz KP. XI. 330.

301849   Sloupečný Svazek: 3 Strana: 0434
Sloupečný, Säulchen-. S. přehrádky. Rostl.

301850   Sloupek Svazek: 3 Strana: 0434
Sloupek, pku, m., vz Sloupec. — S., ve vinař., die Fruchtruthe. Sk. — S., pka, m. Sloupek pláténkový, conularia grandissima, ploutvonožec skořepatý. Vz Frč. 227.

301851   Sloupek Svazek: 7 Strana: 0707
Sloupek u dvířek, Thürsäule, nárožní ke korbě, Ecksäule, u zábradlí a mříží, Pdl, mosazný výčepný, Wld., barometrický, rtu- ťový, Stč. Z. 565., v oku, Osv. I. 146., vzdušní, tlakoměrný, Stč. Zem. 556.-560., v determinantu. Zh. 4. S. ženských prací: dlouhý, krátký, křížový, obyčejný, pevný, podvojný, polovičný, zdrhovaný. Us. Slou- pek = kaučukový proutek, Bougie: an- glický, cínový, francouzský, kuželový, vál- cový, vkládací, voskový, konečníkový. Ktt. exc. -- S. = zkamenělina, hyolites. Frč. G. 61.

301852   Sloupek Svazek: 8 Strana: 0368
Sloupek, pku, m. = stéblo. Oves dává se do slúupků, už je v slúpkoch, nesmí se žínat. Brt. D. II. 509.

301853   Sloupek Svazek: 10 Strana: 0375
Sloupek, pku, m. Bougies. S-pky angli- cké, pružné, hnědé neb červené, se špičkou olivovou, francouzské, černé, kuželovité či paličkovaté. Ktt. — S. kosy. Litom. 64.

301854   Sloupeň Svazek: 3 Strana: 0434
Sloupeň, pně, f., podoria, boscia, rostl. S. tupolistá. Rostl. — S., sloupová síň, die Säulenhalle. Nz.

301855   Sloupení, n Svazek: 3 Strana: 0434
Sloupení, n., das Abschälen, vz Sloupiti. — S., mnoho sloupů pohromadě, sloupoví, der Säulengang. — Jg.

301856   Sloupeřnice Svazek: 8 Strana: 0368
Sloupeřnice, e, f. = sloupová deska, Co- lumnentriiger, m. Sterz. I. 612. a.

301857   Sloupěti Svazek: 3 Strana: 0434
Sloupěti, ěl, ění, starren, erstarren. L.

301858   Sloupeuec Svazek: 3 Strana: 0434
Sloupeuec, nce, m., něm. Lupenz, ves u Krumlova. PL. — S., epistylium. Rostl.

301859   Sloupeuka Svazek: 3 Strana: 0434
Sloupeuka, y, f., stylidium. Rostl.

301860   Sloupisko Svazek: 7 Strana: 0707
Sloupisko, a, n, Riesensäule, f. Lpř

301861   1. Sloupiti Svazek: 3 Strana: 0434
1. Sloupiti, slup, sloupé (íc), il, en, ení; sloupati; stoupnouti, pnul a pl, ut, utí; slu- povati = loupaje sníti, abschälen, abnehmen, herabreissen. Jg. — co odkud čím: kůru nožem se stromu. Us. Bělmo s očí někomu s. Zlob., Lk. Kóže jich se stúpila biedú a hubenstviem. BO. Strach s mysli s. Kat. 2568. S kuří oko nožem. Dch. — co od čeho. Zelená šupina dá se od skořepiny s. Čern. 2. S. = oloupiti, vz Zloupiti.

301862   3. Sloupiti se kým Svazek: 3 Strana: 0434
3. Sloupiti se kým — podpírati se na koho, spoléhati na koho, sich verlassen. Vršovici se neslupi, kdež raóžeš, tu je tupi. Dal. 63. 4. S., v sloup obraceti, starr machen. L.

301863   Sloupkář Svazek: 3 Strana: 0434
Sloupkář, e, m., der Wachsstollemnacher. 1693.

301864   Sloupkokvětý Svazek: 7 Strana: 0707
Sloupkokvětý. S. rostliny. Vz Rosc. 149

301865   Sloupkoměr Svazek: 7 Strana: 0707
Sloupkoměr, u, m., Pfeilermass, n. Šp.

301866   Sloupkovatěti Svazek: 3 Strana: 0434
Sloupkovatěti, ěl, ění, säulen-, stengel- artig werden. Chm.

301867   Sloupkovati se Svazek: 3 Strana: 0435
Sloupkovati se, in den Halm schiessen. Chm.

301868   Sloupkovatý, sloupkovitý Svazek: 3 Strana: 0435
Sloupkovatý, sloupkovitý, säulen-, stengelartig. S. semenice. Rostl.

301869   Sloupkový Svazek: 8 Strana: 0368
Sloupkový. S. vrstva, Vstnk. III. 388.

301870   Sloupkový. S Svazek: 10 Strana: 0375
Sloupkový. S. hodiny, Stockuhr. Kos. Živ. 187.

301871   Sloupné Svazek: 3 Strana: 0435
Sloupné, ého, n., němec. Slaupno, ves u Chotěboře. PL.

301872   Sloupnice Svazek: 3 Strana: 0435
Sloupnice, ves u Litomyšle. Vz S. N.

301873   Sloupník Svazek: 3 Strana: 0435
Sloupník, a, m., der Säulenbewohner. Šm.

301874   Sloupník Svazek: 9 Strana: 0297
Sloupník, ?, ?., vz Lejsek.

301875   Sloupno Svazek: 3 Strana: 0435
Sloupno, a, n., něm. Slaupno, ves u Nov. Bydžova. PL., S. N.

301876   Sloupnouti Svazek: 3 Strana: 0435
Sloupnouti, vz Sloupiti.

301877   Sloupný Svazek: 7 Strana: 0707
Sloupný = co lze sloupnouti, abschälbar. Pl.

301878   Sloupochodba Svazek: 3 Strana: 0435
Sloupochodba, y, f., die Arkade. Šm.

301879   Sloupochodba Svazek: 7 Strana: 0707
Sloupochodba. Koll. III. 175.

301880   Sloupokruh, u Svazek: 3 Strana: 0435
Sloupokruh, u, m. — sloupení. Šm.

301881   Sloupoměr Svazek: 7 Strana: 0707
Sloupoměr, u, m. = sloupomíra, Model, Modulus, v archit. Rk.

301882   Sloupomíra Svazek: 3 Strana: 0435
Sloupomíra, y, f., sloupová míra, modul, sloupoměr, das Model, Baumass. Nz.

301883   Slouponosný Svazek: 3 Strana: 0435
Slouponosný. S-né rostliny, columniferae, die Säulenblumen. Šm.

301884   Sloupořadí Svazek: 3 Strana: 0435
Sloupořadí, r.., vz Sloupoví. Pl. Správně: sloupení. Vz Brs. 2. vyd. 232.

301885   Sloupořadina Svazek: 7 Strana: 0707
Sloupořadina, y, f. = sloupořadí. Pl. I. 184.

301886   Sloupořadný. S Svazek: 10 Strana: 0375
Sloupořadný. S. síň. Lit. II. 9.

301887   Slouposemenný Svazek: 3 Strana: 0435
Slouposemenný plod, jehož semena na semenici sloupovité připevněna jsou. Rst.493.

301888   Slouposíň Svazek: 7 Strana: 0707
Slouposíň, ě, f., Säulensaal, m. Pl. II. 223.

301889   Sloupotrůn Svazek: 8 Strana: 0368
Sloupotrůn, u, m. = sloupový trůn. Krs. Moor. 84.

301890   Sloupovatý Svazek: 9 Strana: 0297
Sloupovatý = sloupovitý. S. tvrz. Krs. Ten. 12.

301891   Sloupoví Svazek: 3 Strana: 0435
Sloupoví, n., sloupení (sloupořadí), der Säulengang. Jg. S-ví korinthské pověstno bylo. Sš. I. 153.

301892   Sloupovina Svazek: 7 Strana: 0707
Sloupovina, y, f. = dříví na sloupy, Säulholz, m. Šp.

301893   Sloupovitě Svazek: 7 Strana: 0708
Sloupovitě, säulenförmig. Hlína s. lomná. NZ I. 59.

301894   Sloupovitě Svazek: 8 Strana: 0368
Sloupovitě. Sopečné horniny větrají s. a špalkovitě, Vz Mtc. 1895. 133.

301895   Sloupovitý Svazek: 3 Strana: 0435
Sloupovitý, säulenförmig, columnaris. S. nožka mučenek. Rst. 493. S. hlati. Krok. — S., hloupý. Ros.

301896   Sloupovka Svazek: 7 Strana: 0708
Sloupovka, y, f. = sloupová síň, chodba.

301897   Sloupovnice Svazek: 7 Strana: 0708
Sloupovnice, e, f. = podkrokevnice, vz toto.

301898   Sloupový Svazek: 3 Strana: 0435
Sloupový, od sloupu, Säulen-. S. chodba, síň, dřík (der Säulenschafts. Nz. Dospěl (do- konal) jest dielo s-vé. Bj. S. lis, Säulen- presse. Dch. S. podloubí, der Säulengang. Šd.

301899   Sloupový Svazek: 7 Strana: 0708
Sloupový. S. řád, pilíř, NA., basilika, svícen. Pdl. S. kamna (při topení teplou vodou). Vz KP. VI. 317.

301900   Sloupská Svazek: 3 Strana: 0435
Sloupská jeskyně, vz Krč. 1008.

301901   Sloupský. S Svazek: 10 Strana: 0375
Sloupský. S. jeskyně na Mor. Vz Sbor. čes. 192.

301902   Slouskati Svazek: 3 Strana: 0435
Slouskati; slousknouti, knul a kl, uti, aufknacken und essen. — co. (Dítě) dříve smrť sluští než život zakusí. Hus I. 203.

301903   Slouskati Svazek: 9 Strana: 0297
Slouskati. Citát z Husa I. 203. polož před Sluštiti.

301904   Slouštěný Svazek: 3 Strana: 0435
Slouštěný; -ěn, a, o. Umění svobodná jako nějakým třeskutým mrazem n. větrem ostrým s-ná a svadlá zdají se opět zkvétati. Skl. V. 287.

301905   Slouti Svazek: 3 Strana: 0435
Slouti, sluji, ješ atd. a slovu (řidčeji), veš atd., slul (D.) n. sloul (Us., Brs. 2. vd. 22., Bž. 186.), sluj (imperat.), slutí = jmeno- vati se, heissen, genannt, werden. Vz Bíti, Žíti. S. od slu. Čf. řec. x).v-o), skr. koř. cru, goth. hliuma. Schl. Strsl. sluti, slova,, clarum esse, slovo, verbum, stind., éru, šrnoti. Vedlé slu je i sly. Mkl. aL. 174. — abs. Reinprecht z Lesenie nebli odkavad slove. Půh. II. 25. Jak to město sluje n. slove? Ros. — Sku- tečné stálé jméno vyjadřuje se nominativem. Brt. S. §. 159. Vz více v článku Jmenovati se (ku konci; I. 647. b.). Jest a sluje místo- držící. V. Vjide sathan v Jidáše, jenž slo- vieše Škarioth. ZN. Místo to, ve kterém se holubi chovají, holubinec slove. Kom. Zletilí šlovou mládenci, dospělí, jinoši. Kom. Oni synové boží slouti budou. Br. Kniehy, ješto scolastica historia slovú. K. š. 3. Ač i ne- chcete slúti lichevníci. Št. Tělo když jest mrtvé, slove mrcha. Bart. 133. Ty myši u nás německé slovou. Har. I. 94. V tom městě, ješto Vyšehrad slove. Jir. Anth. I. 55. Berně slove zde v Čechách obecná pomoc královi. Št. Kn. š. 156. Tak ďábel slove Bóh tohoto světa, břicho lakotných slove bóh jich, taktéž lakomstvie s. modlo- slúženie; Ale slovú ďábli neb modly bohové, protože lidé nazývali sú je a měli za bohy; Věrně chtie slúti kněžie Kristovi, ale nechtie trpěti s Kristem; Proto my s-me nemocní, že hřešieme; Proto slovú němí hřieši, že o nich nemají mluviti; Ta bude s-ti mužena, že z muže vzata jest; Krádež slove skryté bránie cizie věci bez vuole toho, jehož jest ta věc, a to ne k jeho prospěchu, ale k svému; V písmě někdy slove otec proto, že stvořil, že zachovává n. . . .; Vizte, kte- rakú lásku dal nám otec, abychom synové boží sluli i byli; Slove královstvie nebeské sbor svatých lidí, jenž slove cierkev svatá; Naj poslednější mohu slúti světí najmenšieho zaslúženie; Jenž slul Faulfiš; Jerusalem s-e jeho město; Ciesař slove každý římský král od prvnieho, jenž jest slul ciesař; A to od- počívadlo zlaté slove; Žlabové jsú koryta, v nichžto omáčejí vlnu n. niti n. sukno ve krvi rybie, jenž potom purpura n. šarlat slove Hus I. 65., 181., 188., 193., 199., 208., 315., 316., 323., II. 68., 95., 376., 399., III. 40., 86. (Tč.). — u čeho. Zde sluje u zlaté růže. Ros. — čím. Sluje tím jménem. Jel. Jest v pravdě tím, čím slove. Br. Slovo, jímž co slove. V. Bůh vší zemí slouti bude. Ben. Milosrdným sluje. Br. Kdo chce mou- drým slouti, dej mnohé řeči mimo se plouti. Rým. Moudrým ten se darmo slove, kdo neumí radiť sobě; Zrno tone, pleva pluje, proto přece plevou sluje. Brt. S. §. 159. Milostí člověk, když dobré miluje, slove dobrý. Št. Kn. š. 35. Malátnosť nemůže opatrností slouti. Bl. Chtě mužem s. Št. Kn. š. 43. Slují písně pořadovými, že po řadě děva za děvou píseň nějakou pěti musí. Sš. P. 765. Cicero otcem vlasti sloul. Jir. Anth. II. 310. Králem s. bude. Arch. I. 74. S. pastuší chalupou. Vrat. II. 17. Ta vojna husitskou sloula. Prot. 29. Bude-li náš život takový, aby před tváří boží mohl modlitbú slúti; Kto mi to dá, abych slul bratrem tvým? Hus III. 52., 92. A on nechtě hubeným slúti povolí. Hus I. 310. Israelem sloul Jakob jménem posvátným; Odtud částka obdržená a dědičná losem či hřebím sluje. Sš. II. 98., 197. S. nevéstů. Kat. 1082. Milosrdným s. budeš. Br. Něčím králem s. Alx. Místo něho jalovým císařem sloul. Skl. I. 90. — (čím) kdy. Po nemoci a po pouti (i. e. po cestě) těžko dobrým slouti. Prov. Jg. Názvem tím kniha za dnů nejdávnějších sluje. Sš. Sk. 1. — čím proč. Slul i s Janem synem hromu pro svou velikou horlivosť; Šimon sloul Kananitem t. j. horlivcem pro svou stranickou dřívější proti Římanům rozhorlenosť. Sš. Sk. 141., J. 39. (Hý.). — čím kde. Jak každý král u Egypťanů fara- onem sloul; Ne jedna žena na východě tím od přesličného zvířete vypůjčeným jménem sluje; An logem či slovem Pánu Jana sluje; Bůh sluje v listu k Efesanům Bohem Pána našeho Jesu Krista podlé člověčenství, Sš. Sk. 103., 118., 240., I. 139. (Hý.). Na vše strany ve všem světě jeho chvála slula spoře. Kat. 41. Ten veliký bude slúti v krá- lovství nebeském. Hus I. 288. — od koho. Od něho gentiana latinským jménem podnes slove. Byl. Kamenem ústrku od následku sluje, že se na něm ustrčili a urazili. Sš. I. 107. — po čem. A to sluje panování po starých právích. O. z D.

301906   Slouti Svazek: 7 Strana: 0708
Slouti. Cf. Mkl. Etym. 309., Gb. Ml. 1. 157., Šf. III. 507., Brt. S. 3. v. 193., List. fil. 1883. 452., Bž. 186. Slovu, později sluji; imper. slovi. Gb. Vz List. fil. ib. S nomin.: Mohuč jedno město slove. Anth. I. Město slulo Caesarea Filippova. Hus II. 403. (Milosti) slove člověk, když dobré miluje, dobrý; Chtiec každá slouti múdrá Št. Kn. š. 35., 93. Ta voda Sázava slove. Hr. rk. 4. Ten ostrov sloul Leukas. Pref. 8. Město Nikozia slulo. Kat. 4. — čím kdy. Hora Ararath jmenem slovieše. Výb. II. 10. Žádný nechce s. lichevníkem. Št. Kn. š. 174. Jímž (uměním) sluli již za Achilla. Osv. I. 85. — kde. Slove pak v právích spravedlivosť ustavičná a . . . Kol. 3. Hřiešnice po všem kraji slovieše. Pass. 334. — odkud. Rukopis kralodvorský sluje tak od Králové Dvora. Tf. Pontus krajina slula jest jedna, od té jest Pilat slul ponský. Št. Kn. š. 19. — proč. Ti jsú naši nepřietelé, pro něž pán Buoh slove každého spravedlivého vysvo- boditel. Hus I. 356.

301907   Slouti Svazek: 8 Strana: 0368
Slouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 37., 74. ,Sluji' se Bl. Gr. 276. nelíbí, doporučuje ,slovu'. Jenž slove Kristus, ne: sluje.

301908   Slouti Svazek: 9 Strana: 0297
Slouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 231.

301909   Slouze, e Svazek: 7 Strana: 0708
Slouze, e. f. = slza. U Č. Krumlova. Písk.

301910   Slouzeti Svazek: 10 Strana: 0375
Slouzeti = slzeti (plakati). Volyně. Čes. 1. XIII. 125.

301911   Sloužení Svazek: 3 Strana: 0436
Sloužení, n., das Dienen, Bedienen. Ta- kové oddílné Bohu s. k modlářství zavádělo. Sš. I. 113. To máte, žáčkové, za vaše slo- žení, že jste poslóžili mýmo potěšení; Poď Kačenko k placení za sedum let slóžení (za sedmiletou službu). Sš. P. 79., 178. S. mše z peněz; Mší s. slove svaté, že proto jest, aby lidé skrze ně byli světí. Hus I. 287., 321. (Tč.).

301912   Sloužený Svazek: 3 Strana: 0436
Sloužený; sloužen, a, o, ge-, bedient. Slouženo mu od nás. Us. On chce býti sloužen (aby se mu sloužilo). Ros.

301913   Sloužící Svazek: 3 Strana: 0436
Sloužící = sluha, služebnice. Muoho s-ích míti. S-cího vyhnati atd.

301914   Sloužící Svazek: 8 Strana: 0368
Sloužící. S. vypovídají se z Pánkova přes Neuslužice do Sluhova. NZ. III. 230.

301915   Sloužící Svazek: 9 Strana: 0297
Sloužící. Stesky s-cích. Vz Zát. Př. VIII. B. odst. 6. a 7.

301916   Sloužílek Svazek: 3 Strana: 0436
Sloužílek, lka, m, der Augendiener. Dch.

301917   Sloužitel Svazek: 3 Strana: 0436
Sloužitel, e, m., služebník, der Diener. Ros.

301918   Sloužitelka, y, sloužitelkyně Svazek: 3 Strana: 0436
Sloužitelka, y, sloužitelkyně, ě, f., obyč. služebnice, die Dienerin. Jg.

301919   Sloužiti Svazek: 3 Strana: 0436
Sloužiti, žím, 3. pl. -ží, služ, služiž, slouže (íc), il, en, ení; slouživaťi. S., od sluha, koř. slu (slyšeti, audire). Schl. — S. = poddaným komu býti, dienen, abhängig o. unterthänig sein; sloužiti jako otrok, nevolník, fröhnen; o něčí věci pečovati, jemu užitečným v něčem býti, dienen, Jemanden Dienste erweisen; někomu něco k zalíbení činiti, posluhovati, vděčiti se, dienen, Dienste erweisen, ge- fällig sein; posluhovati, bedienen; prospěti, užitečným býti, dienlich sein, nützen. Jg. — S., někomu oddati se a vůli jeho poslou- chati. Sš. I. 19. — abs. Jak jsi sloužil, tak budeš placen. Rb. Jak slouží? Jak slouží zdraví ? Us. Pojď ty ke mně slúžiti, chceš-li muža nabyti; Já k vám slúžit nepůjdu, máte tuhé vrata. Sš. P. 106., 547. Kněz zlý není hoden, aby slúžil. Hus. I. 476. Kdo slouží, dvojnásob touží. Pk. — co: mši (ne: čísti). Kom., Háj., Har., Vrat. 21., Pass. 966., Hus I. 420. a j., Sš. P. 621., 714., 28. Naši páni páteři nejsou doma, není kdo sloužit mši svatou. Us. u Rych- nova. Vk. Sloužiti služby boží. Brt. S. 20. Křestné jméno s. (= slaviti). Brt. Čít. pro I. tř. Službu hřícha sloužiti. Žalansk. Těžkou službu s. Us. — komu. Větší s. bude men- šímu. Br. S. Bohu, modlám, žádostem, li- bostem těla, spravedlnosti, panně a vdové (se zavděčovati), nevděčnému, času (hověti). V. S. svému pánu. Kom. Bezbožným štěstí slouží. Br. To by obecnému dobrému ne- málo sloužilo. Nar. o h. a k. Té paní slúží a frejuje. BN. S. dvěma pánoma. ZN. Obci, vlasti a králi věrně s. Us. Zdraví mu slouží. Us. Ne každému dlouho štěstí slouží. Prov. Ten kabát mi bude ještě dlouho s. Jg. Jemu slouží štěstí, věk, léta. Us., Bs. Neslouží mu zdraví. Dch. Neslouží každému zahálka. Sá. Jeho mysl pochotein a chtíčům pleti slouží; Potřebám mojim a těch, kteří se mnou jsou, sloužily ruce tyto; Výminka, pode kterou otcovství Abrahamovo židům ku spáse s. může; Abych sloužila Bohu živému. Sš. J. 50., Sk. 235., I. 53., II. 237. Už ten vtipný rozum mi slúžiť nechce; Hlava bolí, srdce touží, že můj milý dvema slouží; Jinší s-ží, ba i budě, ež (až) mne zaňho haňba budě; Dybych tak byl Bohu slúžil, jako divča tebě, byl bych davno svatym zostal s andě- lami v nebě; Dys ty sloužil otci mému, kaž si zaplatiti; Dvanáct trubačů troubilo a to všecko panně nevěstě sloužilo. Sš. P. 10., 227., 374., 704., 798. (Tč.). To by podlé toho i obecnému dobrému a užitečnému nemálo sloužilo. Nar. o h. a k. Měl mi s. i neslúžil mi. Půlu I. 222. Nevím, kterak mi noha má dále s. bude; Zdravému netřeba služebníka moha sobě samému on slúžiti. Žer. 326., 348. Andělé zbožným lidem rádi slouží. Kom. L. 127. Budeš tam s. bohóm cizím; Obžerní slúžie tomu bohu Bél; Pyšní slúží Luciperu; Svatým slúžime proto, že nám mohú pomoci; Nižádný sluha nemóž slúžiti dvěma pánoma, nemóžte s. Bohu a zboží; S. zboží jest Boha zapřeti. Hus I. 58., 375., 379., 382., II. 238., 349. a j. (Tč.). By jí jako pikartce právo nesloužil.) (jí neplatilo, k ní se nevztahovalo). Skl. I. 52. — kde: u souseda. Us. Mládenec ten sloužil tuto při církvi. Sš. Sk. 233. S. na faře u pana faráře; Má panenka v Praze slouží. Er. P. 418., 119. Jděte vy tam k pánu tomu, v jehož jste s-li domu; Nebudu už u Rašků slúžiť; Slóžilo děvče u polesnýho, nechcelo jísti chleba režnýho. Sš. P. 42., 522, 682. (Tč.). Mnozí slúží u dvoróv; Viece jich s-ží u stola než u oltáře. Hus I. 447., II. 66. U kterého pluku sloužíš? Sych. S. v pluku. S. při dvoře králově. Us. S. někomu při tabuli. D. S. na vojně. Jg. Na Vyšehradě mši s-il. Háj. — za co: za děvečku, V., za pacholka, za kuchaře, za kočího s. Us. Budu s. za Rachel 7 let. Br. S. za stravu (o mzdě). Řd. S. za kuchaře. Kn. poh. I. 33. My za vás Bohu sloužíme. Chč. 376. — Násl. věty se neschvalují : Návrhu zákona slouží za základ myšlénka, lépe: návrh zákona zakládá se na myšlénce. Šb., S. a Ž. S. za most, za základ a p. kárá také Ht. v Brs. 289. do- poručuje: býti mostem, základem. Sloužiti za příklad, dle Brs. 2. vd. 229. lépe: býti za příklad, příkladem, ku příkladu. To slouží za vzor, lépe: to jest vzorem. Rs. Podobné jsou věty: Výrokům těm myšlénka o trojici boží za podklad sloužila; Bludové dotčení Pavlovi za podlohu při vyvíjení myšlének sloužili; Listina ta sněmům cír- kevním pozdějším za vzor sloužila. Sš. I. 121., II. 78., Sk. 184. Špilberk sloužil za vězení, lepe: byl vězením. Pk. — co za koho. Budu za vás mšu s.; Vem dceruško bílé groše a daj zaňho slúžiti mše. Sš. P. 37., 112. S. za někoho mši. Chč. 377. Mši za páně milosť s-iti. Chč. 636. — z čeho: z chleba (um die Kost dienen). Zlob. Z kusu chleba s. (parasitari). V. S. ze mzdy. Hus II. 167. S. z platu, Sš. P. 705., z chleba. Dal. 76., 131. Já jsem sloužil, má panenko, z líčka Červeného. Sš. P. 704. — v čem. V čem ti mohu sloužiti ? Kdo vám slouží v té rozepři ? Když poznám, že bych Vám v čem příjemně s. mohl. Žer. Kteří (Mojžíš a Josue) ve zvláštním od Boha sobě svěřeným úkolu sloužili. Sš. I. 19. Každý, čím má v duchovenství slúžiti, ať slúží; Slúžiece jim v skutciech milosrdných. Hus I. 134., 140. (Tč.). — pod kým: pod plukovníkem Janem. Us. — Jg. — k čemu: Ve smyslu býti, hoditi se, prospívati, napomáhati doporučuje Brs. 2. vd. 227. tato slovesa, ač i sloužiti k čemu i v tomto smyslu vším právem za
dobré má. S. ke mši, Jg., ke stolu (poslu-
hovati). V. Čas k tomu slouží (jest prospěšný).
V. Neslouží k tomu. V. To mu slouží k duhu.
Kom. Slouží mu to ke cti. D., Ml. Kůň s-ží
k boji. Us. Ať slouží ke zdraví (říká se,
kdvž někdo kýchne). Us. Kmín slouží k za-
žiti. Sych. Meč slouží k sekání a bodáni.
Ml. Ale že mohou (tito prostředkové) nyní
i budoucně k obecnému dobrému tomuto
království s. Zř. F. I. A. X. 5. Což k vojně
slúžie. Alx. 1122. Osnovou svých mraků
sloužím pravdě k znaku; Svým příkladem
a kázáním židům k tomu sloužil, aby . . .;
K tomu zajisté má historie sloužiti, abychom
nyní moudrosti a opatrnosti se učili; Což
mu ku potěše sloužilo. Sš. Bs. 12., L. 12.,
Sk. 64., 282. (Hý.). Požehnej, Bože, ty dary,
ať nám všem slouží ku zdraví. Sš. P. 74.
Něco množ u nás k obecnému dobrému a
poctivému slúžiti, ješto by u vás k tomu
tak neslúžilo. NB. Tč. 267. Kněžie jediné
k oltáři a k obětem s. mají. Hus III. 250.
Podlé úřadu svého jsem zavázánjednomu
každému k dobrému sloužiti. Žer. 322.
Nyní ani čas k tomu neslouží ani příleži-
tosť. Žer. 325. Ústroje tyto slouží k pohy-
bování těla, spatně prý místo: ústroje tyto
pohybuji tělo, hýbají tělem; jsou k tomu,
aby pohybovaly tělo, hýbaly tělem. Vst. Ale káraná vazba jest dobra, sr. předchá-
zející věty. — čím (kde). Svátostí velebnou
pod oboji s-iti. Jg. Ten službou ve dvoře
sloužil. Dal. Smím Vám tím sloužiti? Plk.
Košíkem s. Prov. Mus. Bezbožné tresce a
ku pokání pohrůžkami a i sliby božími jim
slouží. Br. Psí službou někomu sloužiti (po-
chlebovati). Č. Opilí duší i tělem vínu atd.
slouží. Bl. Těmi věcmi sloužil jim nemalý čas. Bl. Žv. Aug. 57. Anna prorokyně s-la Bohu netoliko modlitbami, ale i přísným životem; Částice ta úvodem slouží dalejšímu vypra- vování. Sš. L. 43., Sk. 94. Svú ztrátu mar- nému pánu sloužiti. Výb. I. 233. S. někomu postem, trudem. Kat. 1103. On sám jediný Í Let. 42. Sloužil mu po některý čas. Sš. II. 195. — proti čemu. Kalmus slouží i proti uštknutí hada. Byl. Ale i ta jeho zapome- nutosř dobře slouží církvi boží proti těm bludařům, kteří . . . Sš. J. 99. — jak (nad co, nač, v čem, v co, do čeho, čím, s čím, k čemu, bez čeho, na čem, vedlé čeho, s adv.). Učícímu se při světle sloupek (voskový) nad lojovou svíčku slouží. Kom. Ven ze země sloužiti. Jir. exc. Slouží na tisíc zlatých. Us. Msk. S. střídmostí na příklad. Us. Vk. Ty pak Bohu ve sprave- dlnosti a svatosti s. budeš; Sloužiť jiným v potěchu jest mi vrchol oddechu; Bohu sloužím v duchu svém (duchem svým, Sš. I. 23.); Abychom do sil vlastních Bohu sloužili ve stavě, v nějž nás postavil; Cae- sarea druhdy i sídlem prokuratorovi řím- skému sloužila; Slouže pánu se vší pokorou a se slzami a pokušeními. Sš. L. 29., Bs. 31., I. 22., J. 58., Sk. 106., 234. (Hý.). Ješto jsú měli s věrú slúžiti. S-iti někomu svou osobou. Zř. zem. S. někomu v čistotě, Smil v. 1886., s pilností. Výb. II. 41. I slúžil mu k jeho vóli. Žk. 195. Husité bez ornátóv mši s-li. Chč. Jen k oku jim slúžiec (= na oko). Št. Kn. š. 66., Sš. II. 139., Výb., ZN. Modlil se a slúžil pánu Bohu v světlé lásce; Na peněziech (= za peníze) nechci mše slúžiti; Postmi a modlitbami slúžieci ve dne v noci; Neb služiec sobě na zatra- cenie ... Slúžiti mu budu správně & nábožně; Ktož chce vděčně slúžiti; Slúžiece vedlé svých nálezkóv. Hus I. 122., 437., II. 23., 207., III. 89., 184., 240. (Tč.). Mnoho jest údů v těle zplozeno, aby každý svému tělu sloužil úřadem svým. Exc. A tak slouží ná- jemník, že na nájmu slouží neb námezdník, že ze mzdy tělestné slúží. Hus II. 167. Bohu sloužiti na modlitbách. Sixt. z Ottrsd. — aby. Bohu slouží tak, aby čerta nerozhněval (chce se dobrým i zlým zalíbiti). Prov. Věci ty sloužily k tomu, aby lid s větší ochotou zákon boží přijal. Sš. Sk. 89. Sloužnósť, sloužný, lépe: slušnost, služný. Jg.

301920   Sloužiti Svazek: 7 Strana: 0708
Sloužiti. Mkl. Etym. 308 Dej vám pán Bůh zdraví. Odpověď: Ať slouží. Us. Šd.- co: mši. Hr. rk. 11. — komu. Svíce, lidem sloužíc, sama se stravuje. Km. Nesnadno světu s. i Bohu. Št. Kn. š. 83. (9.). — Pass. — zač: za mzdu, za žold. J. Lpř. — komu k čemu. Nemóž s. otci k jeho vóli. Št. Kn. š. 17. — čím. Slovem božím s. Smr- žický. Tiem sbožím slúžil hotově sirotkóm. Hr. rk. 45. — jak. S. někomu k oku, Št., ze mzdy, z daróv, Št. Kn. š. 106., Sv. ruk. 220., v pravé pokoře, Št. Kn. š. 81., tělem i duší. Mž. 34. Mši s. dle obřadu slovan- ského. Vrch. Kdo věrně slouží, dostane staré šaty. Val. Vck. — kde jak dlouho. Ve vojště tři léta s Us. Pdl. — komu proč kdy. Blížnému pre Boha z lásky vždy služ v potrebnosti. Slov. Tč.

301921   Sloužiti Svazek: 8 Strana: 0368
Sloužiti. Nežiaľ tomu slúžiť, kto dá dobre užiť. Phľd. 1894. 256. Kdo věrně slúží, do- stane staré šaty. Vck. Val. I. 109. Služ pá- novi věrně, dostaneš se k volům. Mor. Nov. Př. 382. Slúži za groš i čertu i p. Bohu. Slov. Ib. 549.

301922   Sloužiti Svazek: 9 Strana: 0297
Sloužiti. Slúži mu to na zdravie atd. Vz Zát. Př. 360a. Od šedesáti zl. nechtěl s. Mtc. 1900. 143. S. vojákem, za vojáka, na vojně; s. pacholkem atd. Vz Čes. 1. X. 370.

301923   Sloužiti jak. Kto ako Svazek: 10 Strana: 0375
Sloužiti jak. Kto ako slúži, taký má plat. Mus. slov. V. 95.

301924   Sloužno Svazek: 10 Strana: 0375
Sloužno. Cokoli k uzdravení možno a s. bylo. Koll. v Pal. Záp. II. 165.

301925   Slov. Phľd. I Svazek: 7 Strana: 0853
Slov. Phľd. I. 2 19.

301926   Slovaci-us Svazek: 7 Strana: 0708
Slovaci-us, a, m. — S. (Slovák) Pavel 1600. a S. Václ, farář 1620. Vz Jg. H. 1. 626., Jir. Ruk. II. 232., 233., Šb. Dj. ř. 288.

301927   Slovacius Svazek: 9 Strana: 0297
Slovacius Pav. + 1604. Vz Flš. Písm. I. 388.

301928   Slovacius Svazek: 10 Strana: 0375
Slovacius Pav. (V. Turnovský), kněz a theol. spis. v XVI. stol. Sr. Ott. XXUI. 428.

301929   Slovácký Svazek: 3 Strana: 0437
Slovácký, slovakisch, obyč. slovenský.

301930   Slovácký Svazek: 8 Strana: 0368
Slovácký šp. m. slovenský. Šť. Vz -ácký (3. dod.).

301931   Slováctvo Svazek: 3 Strana: 0437
Slováctvo, a, n., Slovač, i, f., na Slov. = slovácká země, die Slovakei. Za ubohou Slovač. Hdk. C. 26. Bídná jest S., však jádra zdra- vého. Nitra VI. 150.

301932   Slovač Svazek: 7 Strana: 0708
Slovač, e, f., vz Slováctvo. Dle Brt. S. = Slováci, nesprávno tedy: Moravská Slovač.

301933   Slovač Svazek: 7 Strana: 1383
Slovač, tedy nesprávně jako země. Cf. Bohač (dod.).

301934   Slovač Svazek: 8 Strana: 0368
Slovač. Cf. Sedlač.

301935   Slováčik Svazek: 7 Strana: 0708
Slováčik, a, m. = Slováček. Slov. Šd.

301936   Slovačina, y Svazek: 3 Strana: 0437
Slovačina, y, f., slovácká řeč, die slova- kische Sprache. Veď se mi jen netrap S-no zlatá. Hdk. C. 112.

301937   Slovačisko Svazek: 7 Strana: 0708
Slovačisko, a, n., ein ungehobelter Slo- vak. Bern.

301938   Slováčiti Svazek: 7 Strana: 0708
Slováčiti = Slovákem býti, se dělati. Phľd. VII. 6.

301939   Slovačka, y Svazek: 3 Strana: 0437
Slovačka, y, f., die Slovakin. Bern.

301940   Slovák Svazek: 7 Strana: 0708
Slovák. Cf Šf. Strž. II. 468. nn., Zje- viti, Ukaz. 68. S. od subst. slovB, = paho- rek, hora, příponou -ák, která má funkci přípony -janín, tedy = obyvatel hor, ho- rák. Mtc. XV. 221. Bôh veru málo udelil S-kom úrodných polí, ale jim dietky po- žehnal a to zlých súsedov bolí. Vaj. T. m. 144. Ja som S. od rodu, slovenského pô- vodu. Hdž. Čít. 108. Když S-ka zabiješ, ještě uteče do Uher (tak naznačují otužilosť jich). Hrb. S. (mor.) bez rvačky jako pes bez masa. Hrb. Obr. 73. Po kaši, po mädě poznat S-ka všadě. Slov. Němc. S. má rád štíhlé ženské jako jedle, a třebas neměla zrna, jen když se nosí jako srna. Němc. O S-cích a postavení jejich k řeči a k li- teratuře čes. r. 1829. a 1846. Vz Pal. Rdh. III. 240.—254., Mus. 1829. IV. 25. nu. Cf. Němec. — S., os. jm. Arch. VIII. 69. Cf. Slovacius (dod.).

301941   Slovák Svazek: 9 Strana: 0297
Slovák. S-ci plodzá sa ako chrobáci. Na S-ka každý čert. S. ako repa. S. čo nie, to Němec. S. — chlap. S. od koreňa. S. pre- budne cudzích atd. Slov. Zát. Př. 359b. (6tr. 269. )

301942   Slovák Svazek: 10 Strana: 0375
Slovák, a, m. Vz Czam. Slov. 81. — S. Jindř.. spjs. Tob. 217. — S., u, m. S. šopky. Vz Šopka.

301943   Slovák, a, Slováček Svazek: 3 Strana: 0437
Slovák, a, Slováček, čka, m., Slovan uherský nad Dunajem, der Slovak. S. jako řepa. Prov. na Slov. Vz S. N. Na n. ve S-ích = na n. ve Slováctvu. Us. Hý. — S. = Slovan, der Slave. Od Javana Řekové a Slováci pocházejí, dle zdáni rabínů. Br. — S., benediktin v Emauslch (zastr.). — Jg.

301944   Slovakism-us Svazek: 7 Strana: 0708
Slovakism-us, u, m. = slovo n. vazba slovenská. Mus. 1880. 59.

301945   Slovákový Svazek: 7 Strana: 0708
Slovákový = slovácký. Chlpk. Sp. 2.

301946   Slováky Svazek: 3 Strana: 0437
Slováky, pl., slovácká země, die Slovakei. Zlob.

301947   Slovan Svazek: 3 Strana: 0437
Slovan, starší Slověnín, a, m., pl. Slo- vané, Slovené, die Slaven. Slované: severo- vých. Rusové, západně: Poláci, Čechoslo- vané a lužičtí Srbové, jižně: Slovinci, Srbochorvati, Bulhaři. Tl. Slované národ holubičí. Kom. Kde Slovan, tam zpěv; kde Maďar, tam hněv; Kam Slovan přijde, každý hřebík se před ním třese (praví Němec a Slovan dodává:, Pravda; ale kam Němec přijde, ten ho zajisté vytáhne'); Slovan (Čech) vůl, Němec kůl, Turek tráva zelená, Francouz růže červená; přišel vůl, porazil kůl, sežral trávu zelenou, posral růži čer- venou, č. — Vz Slovanský, S. N. VIII. 589.—671., Mtc. 1880. 108.

301948   Slovan Svazek: 7 Strana: 0708
Slovan. O jméně Slovanův (ani od slávy ani od slova) vz Šfk. Strž. II. 13., 29., 45., 236., 255, Slovené, Vendi, Srbi, Mus. 1837. 53.—67., 313., 352. (č.), Bačk. Písm. I. 313., 352. S. z koř. slo, ze subst. slovB = pa- horek, tedy S-né = obyvatelé pahorků nebo hor (Karpat). Vz Slovák, Mtc. XV. 219. až 220. Cf. ib. 215.—224. S-né byli dle Jor- nanda hlavní větev vindického kmene. Šf. Strž. I. 84. Slovo Slovan jest zkrácené ze starého Slovanín (Slovjanín), Slověnín; slova ta jsou nejspíše topická či místná. Šf. Strž. 1835. 384. O S-nech v Dol. Rakousích vz Mus. 1845. 163. nn. Slovan na svojom seje i žnie len na svojom, cudzö nežiada. Chlpk. Sp. 5. S. jest a bude nepřemožitelným, po- kudkoli heslo spojené svobody a svornosti ozývati se bude v srdci jeho. Pal. Rdh. III. 32. Vz Slovanstvo (dod.). - Cf. Rk. Sl.

301949   Slovan. O Svazek: 8 Strana: 0368
Slovan. O pův. cf. Dob. Dur. 214., 219.. 227., 258., 295., 387., 417.

301950   Slovančina, slovanština Svazek: 3 Strana: 0438
Slovančina, slovanština, y, f., řec n. cokoli slovanského, slavische Sprache, Ge- bräuche, Gesetze, Kleidung usw.

301951   Slované Svazek: 10 Strana: 0375
Slované. Vz Ott. XXIII. 429 nn.

301952   Slovanec Svazek: 3 Strana: 0438
Slovanec, nce, m. = Slovan. Šf.

301953   Slovanin Svazek: 3 Strana: 0438
Slovanin, a, m. = Slověnín, Slovan.

301954   Slovaniti Svazek: 7 Strana: 0708
Slovaniti = Slovana dělati. Kmk. Sbr. sp. I. 38.

301955   Slovaniti Svazek: 9 Strana: 0297
Slovaniti. Břetislav počav nad jiné předky své s. Pal. Děj. 1. 1. 304.

301956   Slovanka Svazek: 3 Strana: 0438
Slovanka, y, f., eine Slavin. Kde S., tam zpěv. Koll.

301957   Slovanka Svazek: 7 Strana: 0708
Slovanka. K. N. 1840.—1842. Jg. H. 1. 627., Bačk. Písm. I. 860. — S. = hospoda a lihovar u Lan.

301958   Slovanka Svazek: 8 Strana: 0368
Slovanka, tanec.Vz Zbrt Tan. 264.

301959   Slovanka Svazek: 9 Strana: 0297
Slovanka, y, f., časopis 1814., —1815. Vz Flš. Písm. 505.

301960   Slovanka Svazek: 10 Strana: 0375
Slovanka. Časopis z let 1814., 1815. Vz Lit. I. 188.

301961   Slovanobijce Svazek: 7 Strana: 0708
Slovanobijce, e, m., Slavenmörder. Vz Šf. Strž. II. 388.

301962   Slovanofag Svazek: 7 Strana: 0708
Slovanofag, a, m., Slavenfresser, m. Bdl. ŽŠf. 112.

301963   Slovanofil Svazek: 7 Strana: 0708
Slovanofil, a, m., Slavenfreund, m. Mus. 1880. 172.

301964   Slovanofilský Svazek: 10 Strana: 0375
Slovanofilský. S. společnost Nár. list. 1904. 95. 1.

301965   Slovanofilství Svazek: 10 Strana: 0375
Slovanofilství, n. Us.

301966   Slovanomilství Svazek: 10 Strana: 0375
Slovanomilství = slovanofilství. Lit. II 434.

301967   Slovanonmil Svazek: 3 Strana: 0438
Slovanonmil, a, m., der Slavenfreund. Šm.

301968   Slovanopisec Svazek: 10 Strana: 0375
Slovanopisec, sce, m. Krok. L d. 127.

301969   Slovanopohanský Svazek: 7 Strana: 0708
Slovanopohanský obyčej. Koll. Zp. II. 73

301970   Slovanovědění Svazek: 10 Strana: 0375
Slovanovědění, n. = vědění o Slovanech. Nár. sbor. VIII. 147.

301971   Slovanovrah Svazek: 10 Strana: 0375
Slovanovrah, a, m. Lit. II. 43.

301972   Slovanožrout Svazek: 7 Strana: 0708
Slovanožrout, a, m. = slavožrout. Rk.

301973   Slovanožroutský Svazek: 10 Strana: 0376
Slovanožroutský duch zpupnosti Nár. list 1904. 73. 1.

301974   Slovansko Svazek: 3 Strana: 0438
Slovansko, a, n., slovanská země, das Slavenland. — S., zeme s poledními Uhry mezující, Slavonia, Slavonien, n. — S., země Slovákův, die Slovakei. Jg.

301975   Slovansko Svazek: 3 Strana: 0438
Slovansko-, slavisch-: slovanskočeský, slovanskopolský, slovanskoruský. — Jg.

301976   Slovanskonároflní Svazek: 8 Strana: 0576
Slovanskonároflní duch. Hanš. Neb. .106.

301977   Slovanskopohanský Svazek: 9 Strana: 0297
Slovanskopohanský. S. Čechy. Pal. Děj. I. XIII.

301978   Slovanskosť Svazek: 3 Strana: 0438
Slovanskosť, i, f., die Slavheit. Šf., Kos. Ol. I. 267.

301979   Slovanský Svazek: 3 Strana: 0438
Slovanský, -sky, po -sku, slavisch. S. jazyk, národ. — S. země, Slavonia. Vz Slo- vansko. — Jg. Slovanské jazyky: Slovanský jazyk jest větev kmene indo- europského (Němci říkají: indogermaNského). Větev 1. arská (odvětví: jazyk staroindský n. sanskrtský a starobaktrijský n. zendština i stará perština); 2. thrakoitalská; 3. slo- vanskolitevská; 4. německá; 5. keltská či gallská. Jazyk slovanský rozpadá se svým ústrojím na dvě pořadí, na jihovýchodní a západní, vz předcházející rozvrh. Čeština jest západním jazykům srozumitelnější nežli jihovýchodním. Staroslovenština vyniká přes- ností ústrojí svého, proto jest mluvozpytu slovanskému velmi důležita. Kt. — Ostatně vz strany slovanských jazyku Gebauerův článek Slovan v S. N. a Gb. Uv. 47. S. právo, vz Právo. — S. rýže, špalda, triticum spelta. Schd. II. 264. — S. klášter. Vz Tk. II. 548., III. 659., IV. 740.

301980   Slovanský Svazek: 7 Strana: 0708
Slovanský. V MV. nepravá glossa. Pa. 47. S. bohoslužba, obřad, písemnictví, Anth. I., písně, vz Šf. III. 160., sjezd v Praze za- hájený dne 2/6 1848. Vz Pal. Rdh. 31.—37., Ukaz. 70., klášter na Novém městě praž- ském (založ. Karel IV.), cf. Slavany (dod.), Výb. 11. 1547., Tk. VI. 13., VII. 322., Tk. Ž 44., 45., bájesloví, dějiny, jazyk, litera- tura, mythologie, písmo, písně, právo, pří- sloví, starožitnosti, tiskárny, typografie, učené společnosti, zpěv. Vz Ukaz. 69.—70. S. hroby. Vz Ndr. Anthr. I. 18.

301981   Slovanský Svazek: 8 Strana: 0368
Slovanský. Pro Čechy, Poláky, Charvaty, Rusy atd. neznal Bl. společného jména. Vz Bl. Gr. 340.

301982   Slovanský Svazek: 10 Strana: 0376
Slovanský. S. bajesloví, literatura, ja- zyky, právo. Vz Ott. XXIII. 435. - 453, 418. nn.

301983   Slovanství Svazek: 3 Strana: 0438
Slovanství, n., das Slaventhum. Krok.

301984   Slovanstvo Svazek: 7 Strana: 0708
Slovanstvo. Č. Čt. II. 128. Všetci sme Slovania, tam od sňažnej Tatry, Rus, Po- liak, Ilír, Čech, to sú naši bratri! Hej, píše nám to Kollar, Šafarik i Mladen, hej Slo- vanstvo niezničí na tom svete žiaden ! Nech nás učia tu němčinu handrchovať (maďar- činu mondokovať) ústy: predsa bude naše srdce len slovensky hústi. Hej, len ta reč je milá, čo učila matka, hej, vernému Slo- vanu v ústach jeho sladká! Pís. Pokr. Pot. I. 229.

301985   Slovanština Svazek: 7 Strana: 0709
Slovanština, y, f. Stará čili posvátná s., die altslavische o. Kirchensprache. Ht.

301986   Slovany Svazek: 3 Strana: 0438
Slovany, gt. Slovan, dat. -ům (vz Dolany), m. = Slovansko, das Slavenland. Do Slovan jíti. — S., Slavonie. — S., klášter v Praze, Emauzy, das Emauskloster. Jg.

301987   Slovany Svazek: 7 Strana: 0709
Slovany, obec v turčan. stolici. N. Hlsk. I. 163. — S. = Emausy v Praze, poněvadž kněží v tomto klášteře služby boží jazykem slovanským konali. D. Gesch. 52. Vz Slo- vanský (dod.).

301988   Slovárna Svazek: 3 Strana: 0438
Slovárna, y, f., o špatném slovniku. D.

301989   Slovárna Svazek: 7 Strana: 0709
Slovárna = slovník. Navrhl Rosa. Ne- ujalo se.

301990   Slovář Svazek: 3 Strana: 0438
Slovář, e, m., na Slov. slovár = slovník, vz Slovník. — S. = spisovatel slovníku, vz Slovníkopisec. D., Zlob.

301991   Slovář Svazek: 7 Strana: 0709
Slovář. Cf. Jg. H. 1. 745.

301992   Slovář Svazek: 7 Strana: 1383
Slovář. Staré s-ře. Vz Ott. VI. 282.

301993   Slovaření Svazek: 3 Strana: 0438
Slovaření, n., die Wortmacherei. Šm.

301994   Slovářopisec Svazek: 7 Strana: 0709
Slovářopisec, sce, m. = slovníkář. Koll. Zp. I. 419.

301995   Slovářský Svazek: 3 Strana: 0438
Slovářský, lexikographisch, lexikalisch.

301996   Slovářský Svazek: 8 Strana: 0368
Slovářský. S. práce. Mark. (Zl. Jg. 313 ).

301997   Slovářství Svazek: 7 Strana: 0709
Slovářství, n., Lexikographie, f. Vz Jg. Slnosť. 6.

301998   Slovce Svazek: 3 Strana: 0438
Slovce, e, n., slovo, strsl. slovtce, vocula, příp. -?ce. Mkl. B. 314., 315. Das Wort. V. Promluviec k němu slovce milé. St. skl. A nás pak sbúří k hněvu jediné slovce pro- tivné? Št. N. 234.; 23., 97. S. ale. Hus I. 355. Pohlavní s. šp. m.: člen, das Geschlechts- wort. Nz. Než chybil-li jsem kde čteny neb sřeku neb slovce opustil, za to prosím, aby opravil. Hus II. 440. Povím mu s. s opatkem. Prov. Ctib. Had. — S., písmeno, litera, der Buchstabe. D. exc.

301999   Slovce Svazek: 7 Strana: 0709
Slovce. Sv. ruk. 68. Nenie kto s. při- dada. AlxM. 5., 6. Zdali by kdy které s. bylo komu užitečno. Št. Kn. š. 129.

302000   Slovce Svazek: 9 Strana: 0297
Slovce, e, n. I s. nechtí strpěti protiv- ného. Št. Bes. 77.