270001   Putka Svazek: 2 Strana: 1260
Putka, y, f., slepice, die Henne. Vz Puta.- Kšá. — P.,putička, y, m. a f., hlupák, Dumm- kopf. To je p.! Us. Kšá.

270002   Půtka Svazek: 7 Strana: 0544
Půtka = svár atd. Cf. Mkl. Etym. 368. Mnoho slov a půtek, ale skutek utek. Dch. Měli spolu půtku řečí hanlivú. NB. Tč. 243. — P. = boj Půtku se smrtí míti Dik. II. 41. P. pěstní. J. Lpř. Šrůtky a půtky. Jrsk.

270003   Půtka Svazek: 7 Strana: 1373
Půtka potkání. Vyšel jim v puotku na pomoc. Chč. m. s. III. 61.

270004   Putka Svazek: 8 Strana: 0330
Putka, y, f. = kmotra. Ve Frýdecku. NZ. VI. 39. Cf. Putek (3. dod.).

270005   Půtka Svazek: 8 Strana: 0330
Půtka. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 76.

270006   Puťka Svazek: 9 Strana: 0266
Puťka, ???k?, ?, f. = míč. Polička. Kub. L. f. 1900. 362.

270007   Půtka Svazek: 9 Strana: 0266
Půtka = potkání. Vyšel jim v puotku na pomoc (vstříc). Chč. S. L 200.

270008   Půtkaření Svazek: 7 Strana: 0544
Půtkaření, n., Guerillakrieg. Čas. Čech.

270009   Půtklivý Svazek: 2 Strana: 1260
Půtklivý, půlky milovný, streitsüchtig. Reš. P. slova. Schön. exe.

270010   Půtko Svazek: 2 Strana: 1260
Půtko, vz Poutko, zastr.

270011   Pútko, a Svazek: 7 Strana: 0544
Pútko, a, n., posud na Slov. Daj si koně do pútka. Koll. Zp. I. 325 — P. = čásť dud Vz Brt. N. p. III. str. XL.

270012   Pútko, a Svazek: 9 Strana: 0266
Pútko, a, n. = niť konci ? sobě svázaná, asi 15 metrů dlouhá, ? vázání copů. Vz Phľd. 1897. 614.

270013   Půtkokladce Svazek: 7 Strana: 0544
Půtkokladce, e, m. = kdo s vyššího místa potykače k půtce pobízí, ô áymvo- &érfj?. Sš. II. 178.

270014   Půtkosoudce Svazek: 7 Strana: 0544
Půtkosoudce, e, m., ó ßqaßtvq, ßgaßev- týi. Sš. II. 178.

270015   Putlactvo Svazek: 7 Strana: 0544
Putlactvo, a, n. = darebná toulka. Slez. Šd.

270016   Putlák Svazek: 10 Strana: 0658
Putlák, a, m. = pytlák. Brt. Sl.

270017   Putlář Svazek: 8 Strana: 0330
Putlář, e, m. = chasník s putnou, Buttner, m. Sterz. I. 583.

270018   Putle Svazek: 8 Strana: 0330
Putle = putliny (oka). Brušp. Hledíková.

270019   Putľica Svazek: 8 Strana: 0330
Putľica, e, f. = petlice, skoba. Val. Brt. D. II. 376.

270020   Putlina Svazek: 8 Strana: 0330
Putlina, y, f. = křídlo kýče u karkulky. Věst. op. 1893. 4. Cf. Kyča (3. dod.).

270021   Putlina Svazek: 10 Strana: 0322
Putlina, y, f. = střapec Val. Čes. 1. XI. 114.

270022   Putliua Svazek: 2 Strana: 1260
Putliua, y, f., putlo, a, n., uzlík, der Knoten. Zvaž si šátek na p-nu; Tkalská (tkadlcovská) p. je nejmenší a nejlépe drží. Na Ostrav. Tč. — P., oko, die Schlinge. Na Mor. a ve Slez. Klš. P-nu zadrhnouti. Us. na Mor. Ptáky do putlin chytati. Boč.

270023   Putlovati Svazek: 7 Strana: 0544
Putlovati = nakládati. Led do chladiče p. Zpr. arch. IX. 42.

270024   Putna Svazek: 2 Strana: 1260
Putna, y, putnice, e, puténka, put- nička, puténečka, y, f., dřevěná nádoba k nosení věcí, die Butte, der Kübel. Vz Mz. 285. P. na víno, papírnická, na vodu, k na- máčení, Jg., na uhlí. Šp. P. vody, mléka, kvasnic. Š. a Z. Deset puten hromů (láter hromů). Sych. Nědívaj se, nedívaj, vem pu- ténku, vylívaj. Sš. P. 211. — P., koš, der Korb, v 16. stol., zastr.

270025   Putna Svazek: 7 Strana: 0544
Putna, na Val. nosačka, na Laš. šlová putna. Brt. Cf. Šle (putna s kšandami). Šrc. 307. P. na 3 konve. Us. — P. = kulatá hlídka na hradě v Michalovicích. Rvn. 542. — P. = čes. tanec. Škd.

270026   Putna Svazek: 8 Strana: 0330
Putna. Namluví toho za groš do putny (mnoho). Šml. VIII. 63.

270027   Putnář Svazek: 2 Strana: 1260
Putnář, e, m., kdo putny dělá n. prodává, der Buttenmachen,-händier. — P., kdo v putně něco nosí, der Buttenträger. V.

270028   Putnař Svazek: 10 Strana: 0322
Putnař, e, m. = kramář, kupec (nadávka) XVI. stol. Zvon II. 594.

270029   Putnářka Svazek: 2 Strana: 1260
Putnářka, y, f., die Buttenhändlerin, -trägerin. Jg.

270030   Putnati Svazek: 2 Strana: 1260
Putnati, na Slov. = poutati, fesseln. — koho: koně, ptáka. Plk.

270031   Putnice Svazek: 2 Strana: 1260
Putnice, e, f., putna. — P., ženský plášť, der Frauenmantel. V.

270032   Pútnice Svazek: 2 Strana: 1260
Pútnice, e, f. ==poutnice.

270033   Pútnici Svazek: 8 Strana: 0330
Pútnici. P. mošna. GR. Nov. 12.

270034   Pútnický Svazek: 2 Strana: 1260
Pútnický= poutničky.

270035   Pútniči Svazek: 2 Strana: 1261
Pútniči = poutnicí. Oblečen v p. rúcho. BO. P. osoba. Pass.

270036   Pútniči Svazek: 9 Strana: 0266
Pútniči dům. Arch. XVI. 200.

270037   Putnička Svazek: 7 Strana: 0544
Putnička, vz Putna.

270038   Putnička Svazek: 8 Strana: 0330
Putnička, y, f. = malý kožíšek. Wtr. Krj. I. 394., 463. Cf. Půlní (3. dod.).

270039   Pútnik Svazek: 2 Strana: 1261
Pútnik, u, m., naplněné břicho, der Wanst. Ten hoch má p.! V Kunv. Msk. Naper svůj p. V Choceňsku. Ktk. — P., a, m., v pa- pírně, der Büttarbeiter. Šm.

270040   Pútnik Svazek: 2 Strana: 1261
Pútnik, a, m. = poutník, pocestný, der Reisende. BO., ZN. Jenom pospěš, můj milý pútničku, tam ty najdeš svú milú matičku; Tam jest dobra hospoda, pro pútničky svo- boda; Budu já pútníkem, budu putovati. Sš. P. 17., 14., 515.

270041   Pútník Svazek: 7 Strana: 0544
Pútník, a, m. = peregrinus. Ž. kl. (330.).

270042   Pútnik Svazek: 8 Strana: 0330
Pútnik, u, m. = jitrocel. Phľd. 1893. 52.

270043   Putnovati Svazek: 2 Strana: 1261
Putnovati, v putně slad n. led nositi, v pivováře. Suk.

270044   Pútný Svazek: 2 Strana: 1261
Pútný, k poutu (k pouti) se vztahující, Reise-, Weg-. P. sluha. L.

270045   Púto Svazek: 2 Strana: 1261
Púto = pouto. P. na nohách. BO. Z púta vybyl člověka mého. Půh. II. 201.

270046   Puto Svazek: 8 Strana: 0330
Puto, a, n. = puto, pouto. Pastr. L. 64. Keď najdeš pred Jurom p., daj ho pod úl, neujde roj. Phľd. XII. 33.

270047   Půtočitý Svazek: 2 Strana: 1261
Půtočitý, vz Potočitý.

270048   Půtoléj Svazek: 9 Strana: 0266
Půtoléj = půltolik, polovice. Val. Ces. 1. X. 136.

270049   Putování Svazek: 2 Strana: 1261
Putování, n., das Reisen, Wandern. P. svatých. V. Před rokem mého tudy p., die Durchreise. Har. Cesta, ve svět. p. Kom. Za pozemského p. Páně. SŠ. Sk. 70. — P. k sva- tým místům, pout, die Wallfahrt. — P. duší, přestěhování, die Seelenwanderung. D. — Jg.

270050   Putování Svazek: 7 Strana: 0544
Putování, vz Jg. H. 1. 737.

270051   Putování Svazek: 9 Strana: 0266
Putování, n. Sr. Zát. Př. XIII. odst. 4.

270052   Putovatel, e, putovník Svazek: 2 Strana: 1261
Putovatel, e, putovník, a, m., der Wan- derer. Jg.

270053   Putovatelka Svazek: 2 Strana: 1261
Putovatelka, ?, putovatelkyně, ě, f.. die Wandererin. Jg.

270054   Putovatelský Svazek: 2 Strana: 1261
Putovatelský. Reise-. P. spisy. Rostl.

270055   Putovati Svazek: 2 Strana: 1261
Putovati, putovávati = přes svět praco- vati, cestu konati, reisen, wandern. — jak: bez tlumočníka. Kom. — kudy: světem, Sych., yo světě. D. P-li polem, rozmlúvali spolem. Sš. P. 143. — kam. P. do Polsky. V. Budú ke mně p-ti, zdraví u mne na- bývati; Na horu p. SŠ. P. 42., 15. Putují k věčnému blahoslavenství. Hus. I. 45. Když sama na smrť p-ješ. Er. P. 436. Putují k jejie milosti. Kat. 3482. — odkud kam. P-lo děvče z Prahy do Moravy; od potoka k řece. Er. P. 168. P-ju od světa zlého, není na něm nic dobrého. Sš. P. 46. — kam kdy. Židé damaští k svátkům a slavnostem do chrámu tamějšího p-li. Sš. Sk. 107. (Hý.). — kam za koho. Budu já p. za tebe do Říma. Sš. P. 343. —kam oč proč. Chtějíce o ná- boženství p. na hrad pražský. Let. 132. - s kým kam: do světa s někým p. Er. P. 195. P. S námi p. musíš. Sš. P. 774. Bylbych p-val s tebú na Kalváriu horu. Sš. P. 15., P. až do Vlach. Kram. — kde : v cizích zemích. T. — P. = pout konati, wallfahrten. — kam: na sv. horu. Us.

270056   Putovati odkud kam Svazek: 7 Strana: 0544
Putovati odkud kam. P. z místa na místo. Us. P-val robenek od otce. Sš. P. 11. P. k p. Bohu. Hus I. 355. — proč: za výdělkem. J. Lpř.

270057   Putovní Svazek: 2 Strana: 1261
Putovní kniha (jako vůdce), das Reisen- buch. V.

270058   Pútový Svazek: 7 Strana: 0544
Pútový zámek = na púto, visutý. Mor. Brt.

270059   1. Puť!puť Svazek: 2 Strana: 1260
1. Puť!puť! volá se na bažanty, na sle- pice. Us. Sp., Kšá.

270060   Putr Svazek: 2 Strana: 1261
Putr, u, m. = máslo stlučené, neprevařené, čerstvé; máslo = máslo roztopené (převa- řené). Chléb s putrem, šišky (koblišky) s má-, slem. Na Mor. Brt. Také v Policku, Pí- secku. Da., Zkr.

270061   Putr Svazek: 8 Strana: 0331
Putr, u, m., putra, y, f. = máslo stlučené; máslo = šmalc. Chléb s putrem, šišky s má- slem. Mor. Brt. D. II. 518.

270062   Putr Svazek: 10 Strana: 0322
Putr. Panímáma je pořádem ještě jako z putru. Pittn Sr. násl.

270063   Putra Svazek: 7 Strana: 0544
Putra. Říkání. Panímáma stlúkala, pes jí snědl putru: Počkaj, mrcho chlupatá, já ti ocas utnu. Km. 1886. 628. — P., y, m. = putrohoš. Slov. Šd.

270064   Putra Svazek: 8 Strana: 0331
Putra, y, f. = putyra? Tři putry másla, (pošli). Kat. z Žer. I. 19., 47.

270065   Putrescin Svazek: 7 Strana: 1373
Putrescin, u, m : C4 H12 N2. Vz Vstnk. 1893. 217

270066   Putroh Svazek: 7 Strana: 0544
Putroh, u, m. = břicho. Slov. Dbš. Obyč. 42.

270067   Putrohoš Svazek: 7 Strana: 0544
Putrohoš, e, m. = břicháč. Slov. Dbš. Obyč. 42.

270068   Putrový Svazek: 7 Strana: 0544
Putrový. P. jablka (nakyslá). Mor. Vck

270069   Putrový Svazek: 8 Strana: 0331
Putrový. P. máslo = neprevarené. P. a prepustené máslo. Kat. z Žer. II. 111.

270070   Putrový. P Svazek: 10 Strana: 0322
Putrový. P. máslo = čerstvé (nepřeva- řené). H. Jir. Mýto 96. 1. Sr. Putr.

270071   Putrych Svazek: 10 Strana: 0322
Putrych, u, m., fumus terrae, Erdrauch. Lék. B. 238a.

270072   Putřička Svazek: 7 Strana: 0544
Putřička, y, f. = čerstvé máslo (putr) v pacalkách (upácaných kouscích) na drobný prodej upravené. Mor. Šd.

270073   Putřiéka Svazek: 8 Strana: 0331
Putřiéka, y, f. = čačky, stříbrňák, po- tentilla anserina, rostl. Brt. D. II. 506.

270074   Putujičství Svazek: 9 Strana: 0266
Putujičství, n., peregrinatio. Ž. pod. CXVIII. 54.

270075   Putum Svazek: 8 Strana: 0331
Putum = potom. Brt. D. II. 221.

270076   Putumke Svazek: 8 Strana: 0331
Putumke = potom. Tišn. Brt. D. II. 198.

270077   Puťura, y Svazek: 10 Strana: 0322
Puťura, y, f. — koš ze slámy na vejce. Slov. Mus slov. VII. 58.

270078   Půty Svazek: 2 Strana: 1261
Půty, zastr., lépe: po té = po tom, postea, von der Zeit an. Zav.

270079   Púty Svazek: 2 Strana: 1261
Púty = kadeřavidla (jehly, jimiž kadeře se kroutí); vysoké čepce; ozdoby hlavy, biréty. Výb. I. 338., Br.

270080   Putyfarka Svazek: 7 Strana: 0544
Putyfarka = putifarka. Val. Brt.

270081   Putykář Svazek: 9 Strana: 0266
Putykář, e, m. = lékař. Jdu do města, abych jí hledal lékaře aneb toho p ře. Čes. 1. VIII. 12.

270082   Putym Svazek: 8 Strana: 0331
Putym = potom. Brt, D. II. 221.

270083   Putýnka, y Svazek: 7 Strana: 0544
Putýnka, y, f., vz Putna.

270084   Putynky Svazek: 8 Strana: 0331
Putynky = hrušky. NZ. V. 58tí.

270085   Putyra Svazek: 2 Strana: 1261
Putyra = putera.

270086   Putyra Svazek: 7 Strana: 0544
Putyra Cf. Mkl. Etym 268. P. = bezuchá dřevěná nádoba na 20—30 litrů vydojeného mléka, žinčice. Val. Brt., Vck. Slov. Rr. Sb. Cf. Bačůvka.

270087   Putyra Svazek: 8 Strana: 0331
Putyra = nádoba atd. Phľd. 1893. 763.

270088   Putýrka Svazek: 7 Strana: 0544
Putýrka, y, Putyrky, pl., f. = paseky na Vsacku. Vck.

270089   Puuclák Svazek: 2 Strana: 1251
Puuclák, u, m., punclový hrnek, od slez. mě. Bunzlau. Tyl.

270090   Puučochář Svazek: 2 Strana: 1251
Puučochář, e, m., der Strumpfwirker, -Stricker. Jg.

270091   Puučochářka Svazek: 2 Strana: 1251
Puučochářka, y, f., die Strumpfwirkerin.

270092   Puuický Svazek: 2 Strana: 1251
Puuický, vz Poeni.

270093   Puutelnosť Svazek: 7 Strana: 0273
Puutelnosť, i, f., die Expansibilitat. Nz.

270094   Puva Svazek: 8 Strana: 0331
Puva, y, f. = výr. Slez. Brt, D. II. 496.

270095   Puva, y, f Svazek: 2 Strana: 1261
Puva, y, f.= výr, der Uhu. U Opavy. Klš.

270096   Půvab Svazek: 2 Strana: 1261
Půvab, u, m., živý, silný a spolu příjemný dojem prostě krásného aneb též ony vlast- nosti azpůsoby prostě krásného, jimiž nás takto dojímá. Vz S. N., Povab.

270097   Půvabně Svazek: 7 Strana: 0544
Půvabně, vz Půvabný. Osv.

270098   Půvabnosť Svazek: 7 Strana: 0544
Půvabnosť, i, f., die Anmuth. Posp.

270099   Půvabný Svazek: 2 Strana: 1261
Půvabný, anziehend, reizend. Dch. Vz Povabný.

270100   Půvabolícný. P Svazek: 10 Strana: 0322
Půvabolícný. P. žena (půvabných licí). Msn. Od. 278.

270101   Půval Svazek: 2 Strana: 1261
Půval, vz Poval.

270102   Půvalek Svazek: 7 Strana: 0544
Půvalek, lku, m., vz Poval. Rgl.

270103   Půvalkový Svazek: 8 Strana: 0331
Půvalkový. P. strop = z kulatých, při- sekaných trámů (z půvalků, půvalů). Ott. VIII. 8. a., NZ. II. 572., 648. P. podlaha v perně. NZ. III. 398. Cf. Povalový.

270104   Půvědí, n Svazek: 10 Strana: 0322
Půvědí, n. = doba po obědě. Hruš. 159.

270105   Půvědkový Svazek: 10 Strana: 0322
Půvědkový šat = polosváteční, jenž ženské nosí v neděli k půvědí (po obědě). Hruš. 33.

270106   Půvěrčivosť Svazek: 2 Strana: 1261
Půvěrčivosť, ?, f., VZ Pověrčivosť.

270107   Půvěrčivý Svazek: 2 Strana: 1261
Půvěrčivý, vz Pověrčivý.

270108   Půvěry Svazek: 10 Strana: 0322
Půvěry = pověry. Šumava. Rgl.

270109   Půvěření se Svazek: 9 Strana: 0266
Půvěření se. Tam jest potřebí vyššího přesvědčení a p. se jestotě. Pal. Pam. 426.

270110   Puvík Svazek: 7 Strana: 0544
Puvík, a, m. = sýc obecný. Šír Pt.

270111   Původ Svazek: 2 Strana: 1261
Původ (zastr. póvad), u, m. = pobudka, pohnutka, přičinění, příčina, návod, das Zu- thun, der Grund, Bewegungsgrund, Anlass, die Veranlassung, Gelegenheit, Ursache, An- stiftung. Jg. Jehož p-dem (Mathiolovým) tento bylinář jazykem českým na světlo vy- šel. Byl. Králové římští původem Junia Bruta z Říma vyhnáni byli. V. Opičí láska matčina p-dem byla jeho rozmazanosti. Sych'. Něčemu p. připsati; p. v něčem míti; jeho snahám p. zdaru věci přičten; ukázati k p-du; zákaz musí k tomu p-du veden býti, že ..; p. toho jednání hledati jest v nutnosti . věc v tom má svůj p.; k věci jakožto p-du ukázati. Deh. Pamatujte na ta vítězství, která jste se mnou a mým p-dem obdrželi. V. — F., a, m., kdo příčinou, pohnutkou jest, der Veranlasser, Angeber, Urheber, Stifter, Anstitter, Rädelsführer. Nad původem té války se vymstili. V. Zabili p-da různic. Br. P-dem něčeho býti. V. Bouřek původové trestáni bývají. Kom. P. nějakého nábožen- ství. Kom. P. všeho dobrého Bůh. Jel. Bůh p. veškerenstva jest. Sš. I. 28. —• P., kdo něco sám od sebe počíná a dělá. On jest té knihy původem, Verfasser. Ros. — P., a n. u, m., prvotní spis, obraz atd., das Original. Ve všem se jeví Pavel co nedosáhlý p. Sš. I. 10. — P., počátek, der Ursprung, Anfang, die Herstammung. O p-du a stvoření světa. Kom. P rodu. V. P. a počátek míti, vzíti, V., z Boha. Br. P. od něčeho vzíti, dle Rs. lépe: míti. P. slova. Reš. Předek a p. Br. Hned původem, von Haus aus; p. zprávy té lze až k úředním pramenům stopovati; p. plodin, výrobků; vysvědčení o p-du; při zprávě té jest k p-du omylného ponětí uká- zati; rodina svůj p. až k němu vede; Dch. Ostatně nehodlal apoštol p. a počátek po- hanství tuto všestranně vyvíjeti. Sš. I. 30. Písmo sv. p. má z Boha. Sš. Sk. 13. Tím p. Kristův od Davida tím světleji na oko se staví. Sš. Mt. 26. (Hý.). — P., póvod, a, m., žalobník, der Kläger. Vz Vš. 568. P. od po- vésti, weil der Kläger selbst den Gerichts- boten zum Sitze des Geklagten führen musste, (Kn. rož. čl. 7.), damit dieser die Citation überreiche. Gl. 262. P. od povésti, poněvadž v starší době žalobník komorníka (vz Pů- hončí) sum dovésti n. povésti musel k oby- dlí pohnaného (jako actor od agere). Pr. P. slove od žaloby a od vedení, nebť vede při. Ms. pr. hor. P. pohánějící, obsýlající. V. P. jest ta strana, která druhou obsýlá a na ni žaluje, Ž3 se jemu skrze ni ubližuje a o za- opatření podlé práva žádá. Blř. P. neb ža- lobník slove, který jiného neb jiné před právo obsýlá. Kol. 9. A pohnaný jmá samú přísahú otbyti původa; Když který p. nebo pohnaný, od něhož žaloba jde nebo odpověď, bez úředničího odpuštění stojí v lavicích súdných. O. v. D. Tehdy aby puovod z kan- celáře JMK. obeslání svého hodnověrný výpis ukázal a ten v rejstra soudu komor- ního vložen býti má. Zř. F. I. A. 1(5. P. táhl se na pamět pánův a vládyk a oni vyznali paměť a dali stané právo. Nál. 158. P. i k svědčení i k súdu se všemi potřebami má hotov býti. Vš. II. 3., 5., 8, 13., III. 13. P. i pohnaný má státi k vyhlášení půhonu. Zříz. Ferd. Bez p-da není soudu. Č., Rb. P. i obeslaný právy živi buďte; p. žalobu j provozuj ; p. neprokáže-li žaloby vedlé práva, ničeho neobdrží. Rb. Kdyžby žaloby své p. neprovedl, obeslaný bude očistěn, by pak nic neodvedl. Pr. P. k svému odporníku na jeho právě přikračuj (actor forum rei sequatur); p. má následovati práva obžalo- vaného; p. slova neprovedeného, slova ne- užitečného jako rokle a kamene urazného se vystříhej; p. po vzešlém sporu mezi stra- nami nemůže od žaloby upustiti ani v ní se opraviti; p. ze dvou věcí rozdílně viniti má; }). nemá nic jiného mluviti, než to, co prožaloval; p. kdyžby k soudu nestál, ža- loba jeho přetržena bude; p. jak nestojí, svůj půhon ztracuje a může od pohnaného ze škod pohnán býti; umře-li p., jeho dědic n. nápadník na přisouzené právo nastoupiti má; p. mlčí-li den a rok po žalobě, při tratí; p. žalobu provozuj (vz Průvod); jest povinností p-da, aby obeslání své provedl, neb jest slušné, aby to pravé učinil, co on jistí a čemu druhý odpírá. Vz Žaloba. Pr. — P., vůdce, kdo na místě původa komorníka k sídlu pohnaného vedl. Vš. 437. — P., zá- stupce původův, der Stellvertreter des Klä- gers. Vz Gl. 262. — P., der Hauptmann. P-dy by měli, jimž po německu řiekají haup- many, zvěšeti na šibenici; Aby jiní na ně hleděli jako na p-dy a též činili jako oni. Hus. I. 168., 170. — P., žaloba, die Klage. A když již p. i odporování povědíno bylo. Aesop. Kromě toho, po čemžby póvod šel, worauf geklagt, wird. Sob. 51. — P., vedení pře, die Verhandlung, Rechtsführung. Sta- rostové mezi stranami, kteréž se súdí, ro- venství ve všech jich póvodech n. súdích zachovejte. Ms. pr.hor. IM. — Vz Kb. 271.

270112   Původ Svazek: 7 Strana: 0544
Původ = příčina. Síly, které jsou p-dem výjevů. Mj. 2. — P. = počátek. P. hříchů. Pož. 375. P. všehomíru, soustavy sluneční. Stč. Zem. 264. P. z něčeho míti. Hus III. 302. — P., a, m. = žalobník. Cf. Vš. Jir. 53, 108, 128., 465., Zříz. zem. Jir. 119., 472., 698., Cor. jur. IV. 3. 1. 424., IV. 3. 2. 437.

270113   Původ Svazek: 7 Strana: 1373
Původ. O p-du (žalobci) vz v Wtr. Obr. II. 643 nn.

270114   Původ Svazek: 8 Strana: 0331
Původ, f. Zase proti tomu původ pravila (= žalobkyně). Arch. XIII. 141.

270115   Původ Svazek: 10 Strana: 0322
Původ. O p-dech starší duby vz Arch. XIX 550.

270116   Původa Svazek: 8 Strana: 0331
Původa, y, m. = původce. Na Žďársku. Seyk. Ruk. 54.

270117   Původa y Svazek: 2 Strana: 1262
Původa y, m. a f, původce, der Urheber, die Urheberin. Br. Tys toho p. U Rychn.

270118   Původce Svazek: 2 Strana: 1262
Původce, e, m., původ, příčina, der An- geber, Urheber. Strany vokt. vz -ce. Největší p. a príčina toho byl. Ler. Hlavní p. Dch. P.spiknutí. J. tr. An (messiáš) je p-cem svatosti všeho sveta; Duch sv. je prvotný a hlavní p. propovědí oněch; Prvotný p.; Hlavitý a, přední p. něčeho. Sš. Sk. 27., 50., Mt. I , 1. 20. (Hý.). P. nepřátelství. Us.

270119   Původce Svazek: 2 Strana: 1262
Původce, dce, m. Protáhni koni p. skrze nohy. Db.

270120   Původce Svazek: 7 Strana: 0544
Původce a původ vyjadřuje se a) instru- mentalem, vz Brt. S. 3. vd. 60. d. 1. P.; b) pády předložkovými. Ib. 75. 1.

270121   Původčitosť Svazek: 2 Strana: 1262
Původčitosť, i, f., die Echtheit, Authen- tie. Hý. O p. něčeho rázně se zasaditi. Sš. Oa. 14. Žádný list tak zevrubných průkazů p-sti své nenese, jak právě list k Filípanům. Sš. II. 151. (Hý.) P. písma. Marek. Sr. Pravost.

270122   Původčitý Svazek: 2 Strana: 1262
Původčitý, authentisch. Marek. Přichází-li opravdu svědectví od toho, komu se při- pisuje, tedy sluje p-té. Ib.

270123   Původčitý Svazek: 10 Strana: 0322
Původčitý. Mark. Neujalo se.

270124   Původistě Svazek: 2 Strana: 1262
Původistě, ě, n., původní místo, der Ent- stehugsort, Stammort, die Quelle. Pravlasť a p. Slovanstva. Šf. Strž. 57.

270125   Původiště Svazek: 7 Strana: 0544
Původiště. Šf. Strž. I. 41., 78., II. 431., Dch., J. Lpř.

270126   Původitosť, i Svazek: 2 Strana: 1262
Původitosť, i, f. = původčitosť.

270127   Původitý Svazek: 2 Strana: 1262
Původitý, authentický, pravý, přesný, authentisch, echt. P. spis, kniha. Sš. Ž. 138., Oa. 170. (Hý.).

270128   Původitý Svazek: 7 Strana: 0545
Původitý. Pal. Rdh. II. 216.

270129   Původkyně Svazek: 2 Strana: 1262
Původkyně, ě, f., původa, die Urheberin; žalobnice u soudu, die Klägerin. D. — Jg.

270130   Původně Svazek: 2 Strana: 1262
Původně, ursprünglich. P. bydleli v Asii.

270131   Původní Svazek: 7 Strana: 1373
Původní svědek = původův. Vz Wtr. Obr II. 673.

270132   Původní, -ný Svazek: 2 Strana: 1262
Původní, -ný, prvotný, počáteční, ur- sprünglich, originell, Grund-. V p. jazyku. Kom. P. spis, obraz, síla, příčina, slovo (kmenné), práce, příčina, syllaba, D , hřích, Scip., básník, ráz, zpěvohra. Nz. — P. strana, původ, žalobník, der Kläger. Ros., D.

270133   Původnice Svazek: 2 Strana: 1262
Původnice, e, f., die Urheberin. Us.

270134   Původnictví Svazek: 2 Strana: 1262
Původnictví, n., die Urheberschaft. J. tr.

270135   Původník Svazek: 2 Strana: 1262
Původník, a, m., původ, původce, der Urheber, Rädelsführer. P. různic. Fil. zám., D.

270136   Původník Svazek: 7 Strana: 0545
Původník, u, m., das Original. Ruko- pisové, jenž z bulharských p-ků přepsáni jsou. Šf. Strž. II. 506. Z p-ku spodní čára (písmene T) téměř zmizela. Koll. St. 750.

270137   Původník Svazek: 10 Strana: 0322
Původník(!), u, m. = genitiv. Klc. 69.

270138   Původnost', i, f Svazek: 2 Strana: 1262
Původnost', i, f., vlastnosť čeho, že jest svého vlastního původu a ne jiného; na vyšším stupni jmenuje se původným to, co svého způsobu novým jest, nový směr počíná. Vz S. N. Die Originalität, Ursprünglichkeit. — P., authentičnosť, die Echtheit, Authen- ticität. Sš. Ob. 263.

270139   Původný Svazek: 2 Strana: 1262
Původný, vz Původní.

270140   Původný Svazek: 7 Strana: 1373
Původný = povolný. Lib. NZ. I. 548.

270141   Původojevný Svazek: 8 Strana: 0331
Původojevný, genetisch. Krok 1896. 83. Nz.

270142   Původopis Svazek: 7 Strana: 0545
Původopis, u, m., das Original. Šf. III. 298.

270143   Původoslovný Svazek: 9 Strana: 0266
Původoslovný. P. příčina. Mus. fil 1898. 174.

270144   Původový Svazek: 7 Strana: 0545
Původový, Ursprungs-. Rk.

270145   Původství Svazek: 2 Strana: 1262
Původství, n., die Urheberschaft. Trest. zák.

270146   Půvoj Svazek: 2 Strana: 1262
Půvoj, e, m., lépe: půboj. Jg.

270147   Půvoz Svazek: 2 Strana: 1262
Půvoz, u, m., povoz, dovoz, die Zufuhr. Povinnosť p-zu =- dosýlání vozů se špíží do královského vojska v čas války. Mus. V. 320.

270148   Púz Svazek: 7 Strana: 0545
Púz, u, m. = pauz. V Jalubí. Brt.

270149   Púza Svazek: 7 Strana: 0545
Púza, y, f. = mačka. Slov. Ssk.

270150   Púza, maňa Svazek: 8 Strana: 0331
Púza, maňa = lichotivá přímluva ke koč- ce. Slov. Zátur.

270151   Půzalka Svazek: 7 Strana: 0545
Půzalka, y, f. = kočička, kocánka, ba- ruška, květ vrbový atd. Slov. ZObr. XXI 53., Rr. Sb., Sbtk. Rostl. 136.

270152   Půzalka Svazek: 8 Strana: 0331
Půzalka. Cf. Barka (3. dod.). Na kvetnú nedeľu svätia sa p-lky. Phľd. 1894. 131.

270153   Puzan Svazek: 7 Strana: 0545
Puzan, a, m. = psí jm. Škd.

270154   Púzati Svazek: 7 Strana: 1373
Púzati, púzeti, fugare, zastr. Hank Sb. 232.

270155   Půzdějc Svazek: 10 Strana: 0322
Půzdějc = později. Dšk. Km. 48.

270156   Puzderce, puzderník, puzdro Svazek: 2 Strana: 1262
Puzderce, puzderník, puzdro, vz Pouz- derec atd.

270157   Půzdný Svazek: 9 Strana: 0266
Půzdný m. pozdní. Jihozáp. Cech. Dšk. Vok. 46.

270158   Púzdrář Svazek: 7 Strana: 1373
Púzdrář = pouzdrář, futrarius. Veleš.

270159   Púzdro Svazek: 10 Strana: 0322
Púzdro, vz Pouzdro. P., futrum. Rozk. P. 2522.

270160   Puzednice Svazek: 2 Strana: 1262
Puzednice, pl., f., trámy na zdi ležící a ostatní krov držící. U Klatov. Dš. Vz Pozednice. *

270161   Půzednice Svazek: 8 Strana: 0331
Půzednice = silné stavební dříví; trám ležící na podélné straně zdi; přes něj kladou se příční trámy opírající celý krov. NZ. II. 646., IV. 207.

270162   Půzednice Svazek: 10 Strana: 0322
Půzednice, e, f., vz Pravidlo.

270163   Puzenec Svazek: 2 Strana: 1262
Puzenec, nce, m., roj uměle dělaný. Lš.

270164   Puzení Svazek: 2 Strana: 1262
Puzení, n., das Treiben, der Antrieb, Drang. Jg. P. mysli. Jel. Kdo z cizího p. hřeší. Kom. Vlastním pním. Dch.

270165   Puzení Svazek: 7 Strana: 0545
Puzení = nátisk, tíseň. Sv. ruk. Aug. 325. ř. 23.

270166   Puzený Svazek: 2 Strana: 1262
Puzený ;puzen, a, o, getrieben. — k čemu. Jel. — čím. Nenávistí jména českého puzen (jsa) praví se býti Němcem. Sych. P. lakom- stvím. Háj. 46.

270167   Púzěti Svazek: 7 Strana: 0545
Púzěti, fugere. Ž. wit. Deut. 30. Cf. Ž. wit. 248., Ž. kl. (330.).

270168   Púzik Svazek: 7 Strana: 0545
Púzik, u, m. Na zelený štvrtok máte už vždy p-ky a prútiky šibačné. Slov. Orl. II. 380.

270169   Půzim Svazek: 10 Strana: 0322
Půzim, u, m. = podzim. Klat. Čes. 1. XI. 368.

270170   Půzimek Svazek: 10 Strana: 0322
Půzimek, mku, m. = podzimek. Hruš. 159., 8.

270171   Puzírka Svazek: 2 Strana: 1262
Puzírka, y, f., physocarpum, rostl. pry- skýřníkovitá. Rostl.

270172   Puzírník Svazek: 2 Strana: 1262
Puzírník, a, m., z Bossirer. P-ei k dě- lání svého zboží potřebují kadlubů sádro- vých. Techn. I. 391.

270173   Půzní Svazek: 10 Strana: 0322
Půzní, půzný = pozdní. Stráž. List. fil. 1902. 251.

270174   Púzník Svazek: 8 Strana: 0331
Púzník, u, m., vz Táhlo (3. dod.).

270175   Puzykán Svazek: 2 Strana: 1262
Puzykán, vz Buzygán.

270176   Puzzolánka Svazek: 2 Strana: 1262
Puzzolánka, y, 1, druh sopečného tufu drobného, die Puzzolanerde, Vz S. N.

270177   Půža Svazek: 7 Strana: 0545
Půža, dle Bača, os. jm.

270178   Půžď Svazek: 9 Strana: 0266
Půžď = později. Vých. Č. Čes. 1. X. 59.

270179   Půžď Svazek: 9 Strana: 0460
Půžď = později. Vých. Čech. Čes. 1. X. 400.

270180   Pužejčeti Svazek: 2 Strana: 1262
Pužejčeti= půjčiti, leihen. U Olom. Sd.

270181   Půžina Svazek: 2 Strana: 1262
Půžina, y, f., caleitrapa, rostl. chrpovitá, Kosti.

270182   Půžitečnosť Svazek: 2 Strana: 1262
Půžitečnosť, vz Požitečnosť.

270183   Půžitečný Svazek: 2 Strana: 1262
Půžitečný, vz Požitečný. Půžitek, vz Požitek.

270184   Pvoňkový Svazek: 10 Strana: 0257
Pvoňkový. P. zrnce. Lék. B. 182a.

270185   Pyaemický Svazek: 8 Strana: 0331
Pyaemický. P. tvar. Čas. čes. lék. 1888. 54.

270186   Pyaemie Svazek: 2 Strana: 1262
Pyaemie, e, f., řec. nvov = hnis a aí/ia = krev, zvředění a zhnisení krve. P., talo- vitosť krve, jest nemoc, jejíž podstata se klade v nakažení krve talovem, jakýž při hnisání tělesných částek do žil vniká, Vz S. N., KP. IV. 378. Die Pyämie.

270187   Pyaemie Svazek: 7 Strana: 0545
Pyaemie, vz Slov. zdrav. 451., 324.

270188   Pýci Svazek: 2 Strana: 1262
Pýci, V., vz Péci.

270189   Pyči Svazek: 7 Strana: 0545
Pyči, vz Pykati.

270190   Pýči, Vz Svazek: 2 Strana: 1262
Pýči, Vz Pykati.

270191   Pyčka Svazek: 8 Strana: 0331
Pyčka, y, f. Baňatá p. na destillování vod. Wtr. St. Pr. 26.

270192   Pyčkový Svazek: 9 Strana: 0266
Pyčkový = tyčkový. P. plot. Hoř. 76

270193   Pyčkrle Svazek: 2 Strana: 1262
Pyčkrle, e, n., tyčkrle = špaček, náčiní k hráni, das Titscherle. U Chrud. Kd. Vz Purga.

270194   Pyčte Svazek: 2 Strana: 1263
Pyčte, (pykati) = litujte. Kat. 3280. Vz Pykati.

270195   Pydna, y Svazek: 2 Strana: 1263
Pydna, y, f., bylo město v Makedonii. — Pydňan, a, m., pl. -né. — Pydenský.

270196   Pygmaiové Svazek: 2 Strana: 1263
Pygmaiové, báječný národ trpaslíků či pídimužíkův. Rs.

270197   Pygmalion Svazek: 2 Strana: 1263
Pygmalion, a, m., král na Kypru. Vz S. N.

270198   Pych Svazek: 2 Strana: 1263
Pych, u, m. (pých, pouch,) dýchání, das Athemhohen. — P., pýcha, pupnosť, nadu- tosť mysli, der Hochmuth, Stolz, Trotz. Kat. 2205. P-u všelikému zvyklý. Ml., Reš. Ne- chtělo se mu pro pych prositi, vzal sám (ukradl). Ros. V poměru k bližnímu roze- znávají se do podrobna tito druhové pýchy (superbia): 1. marnosť (vanitas), vz to; 2. nadutosť (tumor), vz to; 3. osobitosť (arro- gantia, die Amuassung), vz to; 4. spupnosť (fastus), při nížto někdo od jiného očekává, aby se hluboko pod ním býti cítil; 5. přepych (insolentia), vz to. MP. 137. Něčí p. zkrotiti. D. Z pychu = svévolně. Reš. Z pouhého pychu něco dělati. Us. — P., úmyslné urazení ně- koho, moc, násilí, násilné vražení na majetek cizí a poškození ho, der Frevel am fremden Eigenthume, die Thátlichkeit, der Hochmuth. P. jest mi učinil, chtě mú dědinu vybíjeti. Půh. ol. 1412. Co jest v německé řeči kvalt, to jest v čes. jazyku pych. 1535., Výb. I. 630. P. na posvátných olivách prováděný. Sš. Sk. 205. Pohané veškeren p. a celou svévoli proti němu provodili. Sš. II. 283. (Hý.). P-chu se dopustiti. V. P. provésti (dokázati, že se stal; 2. pychu se dopustiti). Jg. P. provoditi nad lidem. Br. Lesní p. (Waldfrevel). Kdožby komu lesy, louky, stro- moví, keř vinný posekal atd., toto jest p. Pr. měst. Pych (násilí) někomu učiniti. St. Vz více v S. N., Gl. 289. P. nad zvěří učiněný. J. tr. P. všelijak nad bohy n bohyněmi pro- váděti. Sš. II. 283. (Hý.). Pravým p-em i ná- silím ? pravou hrdostí; Tu pravým p-em mlýn zrubal; Učinil mi p. v mírné zemi. Půh. I. 280., II. 188., 419.. 429. — P., nádhera, die Pracht. P. a nádhernosť. Br. Římané chodili tři dni a noci s velikým pychem a veselím, když Filippus počal kralovat. Martini. St. skl., Kat. 1171.

270199   Pych Svazek: 7 Strana: 0545
Pych. Cf. Mkl. Etym. 268., List. fil. XIV. 416., Cor. jur. IV. 3. 2. 438. — P. = pýcha P. umělčí, Künstlerstolz, m. Dk. Coj' to než p. a závisť? Aby pychem padli a hr- dostí od pravé pravdy. Št. Kn. š. 163., 167. (202. 32., 236. 28.). — P. = násilí atd. P honební, Jagdfrevel. Škd. Novoměští staro- městským pychem a bezprávně odjali dvě bráně. Let. 89. Přihnali (se) na mú dědinu a mně p. učinili a mé lidi bili a stříleli. Půh. II. 419. Cf. Zříz. zem. Jir. 698.

270200   Pych Svazek: 8 Strana: 0331
Pych, u, m., o pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75.

270201   Pych Svazek: 10 Strana: 0323
Pych, u, m. = porušení cizího majetku. P. polní, vodní. Vz Ott. XX. 1032. O pychu v starší době vz Arch. XIX. 552., 621., 623.

270202   Pýcha Svazek: 2 Strana: 1263
Pýcha (zastr. paycha, v obec. mluvě pej- cha), y, f. P. od puch (puchnouti), kdo na- • dýmáním-se puchne, vz Y. P., nadutosť, hrdosť mysli. P. vnější = nádhernosť v šat- stvu, v jídlech, v chování se: p. vnitrní = samolibosť nad jiné bez příčin se vynášející. Vz, S. N. P. neřádná zalíbenosť v sobě samém, der Stolz, MP. 137., Hochmuth, die Hoflart, Aufgeblasenheit. P-chou se nadýmati; p-chu provoditi; p-chou nadutý; p-ou téměř se pukati. V. P. jest příčina závisti. Rvač. Všech pých se odřekl. GR. Páni světští, kteří před sebú z pýchy klekati dávají. Hus. 74. Kaž- dého hříchu počátek jest p. Hus. I.,75. P-chu něčí poraziti. Sš. J. 25. Nešla bych pro muže do hospody, darmo mu uděláš p-u (= ho pyšným). V Kunv. Msk. P-ou se na- dmouti. Smil v. 1223. P. ho píchá. Lb. P-ou nad jiné se vypínati. Sych. P-chou zhřešiti. Tkad. V pýše se zatvrditi. Solf. P-chu na se vzíti. Solf. V p-chu se vydali. Br. P. na svůj stav. Šm. P. ho dme. St. Láska nedme se pýchú a kde veličejšie pýcha než mezi bojovníky. Hus. I. 161 Smrdí p-chou co tchoř. Č. P. peklem (čertem) dýchá; Hlouposť a p. na jednom dřevě rostou; Není dudka bez chocholky a hlupce bez pýchy; Kde důstojnost, tam p.; P. předchází pád ; P. před pádem, utíkej před hadem; Kdež přijde p., tudíž za ní při- kluše hanba; Za p-chou palice chodí (kráčí. Rb.); Kde p. tam i pohaněni. Č. Pokora milosti, pýcha předchází žalosti, pokora poctivosti, pýcha pádu. Jg. V patách za p-chou závisť kluše. Jg. P. čeledínu tak sluší, jako svini zlatý obojek (jako oslu zlaté sedlo). Berg. Veš přindúcí do kožucha víc má pýchy než co se v ním (v něm) splohla (zplodila); Na chudobné pýše ďábel řiť si utírá; Z p-y neví jak má řiť postavit. Ve Slez. Té. V ústech blázna (jest) metla p-y. Lb. V lete velká pýcha, v zime ledvaj dýcha. Na Slov. Za hříšnou pýchou honí se smrť; Nad jiné kdo se vynáší, pýchu mrzutou pro- náší. Lb. P. nejvíc trpí. Sk. P. má jednu nohu. Km. P. na ulici a handry v truhlici. Mt. S. Vz strany přísloví: Bečka, Cep, Erb, Hadr, Hlava, Hnidy, Honositi, Hrdý, Hřeben, Huba, Hvězda, Chlubný, Chmel, Chudoba, Chvála, Kadeře, Koleno, Košile, Král, Kráva, Křeček, Křídlo, Krocan, Lavice, Mech, Mou- cha, Mozek, Nebe, Obočí, Olej, Pán, Pan- stvo, Páv, Pes, Plíce, Pokora, Popíti oč, Pyšný, Roh, Rozum, Sláma, Slunce, Sokol, Škola, Trnož, Trouba, Veš, Větší, Vítr, Vole, Vlána, Vysoko, Žába, Žlab. — P., nád- hernost, die Pracht. P-u vedli v komonstvu a v mnohé čeledi. Hus. I. 434. P. ženská v oděvích. Chč. 628. Vz P. (na začátku článku).

270203   Pýcha Svazek: 7 Strana: 0545
Pýcha. Cf. Mkl. Etym. 268., List. fil. XIV. 415. Lačná p. (pyšná žebrota). Brt. P. ze ctnosti, Tugendstolz. Dk. Z pýchy nepo- tupuj i najmenšého. Slov. Tč. P. již mn nedá. Kká. Td. 213. Má pýchu i v kapsách Tbz. Za pýchou vždy se loudí Nemesis. Výb. II. 1623. Pýchy nemaj v srdci, neb si na nišť súcí. Slov. Tč. Kde se p. zako- ření, tamo požehnám není. Tč. P. s nemou- drostí — v jedné společnosti, Dummheit und Stolz wachsen auf einem Holz. Dch. P. hlupstvo = jedno družstvo. P. kořen všeho zlého. Plác. Proti Bohu pýchu plodíš. Hr. rk. 417. P. jest kořen i počátek a krá- lovna všech hřiechuov. Hus III. 178. (I. 379.). P. do očí píchá. P. s pádem vždy se stíhá, hanba všude na ni číhá. P. s nad- bytkem snídá, s chudobou obědvá a s han- bou večeří Sb. učit.

270204   Pýcha Svazek: 8 Strana: 0331
Pýcha, o pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75. P. má enem jednu nohu; jak ju zláme, němá žádné. Brušp. Hledíková.

270205   Pýcha Svazek: 8 Strana: 0573
Pýcha. Vypadla pejcha z nebe, nepůjde tam zase. Bl. (Čes. 1. VI. 128.).

270206   Pýcha Svazek: 9 Strana: 0266
Pýcha. Pohřeb bez veliké pýchy (nádhery) udělati, neb ta nás do n?b?? nepřinese. 1506. Sdl. Hr. IX. 26 Hlouposť a p. z jedněch úst dýchá. Hoř. 118. Sr. také Zát. *Př. 36., 38., 159a., 345b.

270207   Pýcha Svazek: 10 Strana: 0323
Pýcha roste mezi lidem jako konopí. Rais. Vlast. 48. Koho sa p. chytí, netreba mu viacej trestu. Sbor. slov. VII. 130. Za pýchou chodí palice (hůl). Lit. list. XIX. 242. Kde p. roste, tam všecky neřesti. Tbz. III. 2. 13. Chce pýchu hrat a nemá nič. Mus. slov. VI. 111.

270208   Pýcha Svazek: 10 Strana: 0658
Pýcha, y, f. Lačná p. (pyšní se a nemá čím). Phľd. XXIV. 341.

270209   Pýchalec Svazek: 2 Strana: 1263
Pýchalec, lce, pýchálek, lka, m., pyšný člověk, ein stolzer Kerl. L.

270210   Pýchání Svazek: 7 Strana: 0545
Pýchání = pýcha. Sv. ruk. Al. 935.

270211   Pýchati Svazek: 2 Strana: 1263
Pýchati, pýchám a pýši; pýchnouti, chnul a chl, utí = puchati, dýchati, foukati, Kat. 2106, blasen, aufblähen, Odem holen; pyš- ným býti, nadutým býti, mnoho o sobě my- sliti, stolzen, hochmüthig sein, sich erheben, hoftärtig tlum; pych provoditi, Frevel ver- üben, Gewalt, thun. Jg. P., koř. ???h, sr. lit. putu, (flo), čes. puch (die Flaumfedern), lit, pukas. Mkl. aL. 160. — abs. Nechte mne párkrát pýchnout (zakouřiti tabák). Us. v Krkonš. Člověk pýchá (jest pyšný). Ros. Pak král poče pýchati. Dal. 89. Proto je každý smrtelný hříšník modlosluha, že pý- chaje nechtěl by nad sebú jiného mieti. Hus. I. 75. Nesluší p. V. — proti komu: proti bližním. Ros. —- čím : dary božími (zmítati, plýtvati). Ros. Tím on pýchá. Žer. T. 125. Ty nepýcháš zbožím ani dobrým urozením. Nikdy nepýchali národové tak vzdělaností svou. Kos. Ol. I. 153. A takměř p-li dolehli- vosími na ně dorývajícími. Sš. J. 247. Kdo štěstím pýchá, pozdě pýchy pyká. Cyr. P. otcovskými vítězstvími. Jol.. Br. Poklady pýchal i", po zbití nepřátel piesně nezpieval. Hus. I. 162. — proč. Z čehož tedy člověk pýchá znaje počátek svůj?V V. P. z koruny (že ji n á). V. Pýchám si pro něco. V. Na člověka nikoli nesluší, aby pro svou vyvý- šenost pýchati měl. Vodn. Vědomosti lidské jsou plny nedostatků, ale člověk přece pýchá pro ně. Sa. Nemá pro pád bližního p.; Aby snad pro své k víře přijetí nepýchali. Sš. 1. 117., 116. — jak dlouho. Po všecky své dny nemilostivý pýchá. BO. — (co) odkud. Země vnitř hořící pýchá z sebe (vyráží) po- pel. Ros. — v čem kde : v důstojenství. Reš. P. v zemi (pych provoditi). St, skl. Aby v jich panství pýchali. Bls. 38., Štelc.

270212   Pýchati Svazek: 7 Strana: 0545
Pýchati. Cf. Mkl. Etym. 268., List. fil. XIV. 415., Sv. ruk. Al. 281. P., superbire. Ž. wit. 9. 2.; delectari. Ib. 76. 4. — proč. Nechtěj p. z takové cti tobě učiněné Výb. II. 659. — čím. P. silou, Brt., pěkným úřadem. Msn. Or. 127. — v čem. Nepýchati v dobrých dařích božích. Výb. II. 1635. — nad čím. P. nad jinými. Výb. I 822., Hus II. 44. — jak: bláznivě. Pass. 823.

270213   Pýchati Svazek: 8 Strana: 0331
Pýchati = pohrdati. P-li jinými. Ev. seit. 32. Luc. 18. 9. — P. = dýmati. Hory pý- chajú. Brt. D. II. VI.

270214   Pýchati nač Svazek: 9 Strana: 0266
Pýchati nač. Arch. XVI. 41.

270215   Pýchavice Svazek: 9 Strana: 0266
Pýchavice, e, f. = pýchavka houba (pestřec obec). Čes. 1. IX. 105.

270216   Pýchavka Svazek: 2 Strana: 1264
Pýchavka, y, f., puchavka, prašník, prašnice, lycoperdon, der Staubschwamm, Stieber (houba). Jg P. obecná, 1. bovista, gemeiner Flockenstäubling. Vz Čl. 183., Schd. ÍI. 257. Z p-chy (zralé) prach prší Jád. Chléb jest vzešlý (pěkný) jako p. (kyprý, vyky- nutý). Ros

270217   Pýchavka Svazek: 7 Strana: 0545
Pýchavka. Cf. Brm. 1962., Rosc. 71.

270218   Pýchavka Svazek: 8 Strana: 0331
Pýchavka, P. houba, místy: mužíkovo tabáček. Us. Čl. Cf. Tabák čertí (3. dod.). Je jako pejchavka (prchlivý, hned vybuchne). Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill.

270219   Pýchavka Svazek: 9 Strana: 0266
Pýchavka, houba. Sr. Ott. XVI. 503.

270220   Pýchavka Svazek: 10 Strana: 0323
Pýchavka. Vz Ott. XX. 1032.

270221   Pýchavkovník Svazek: 7 Strana: 0545
Pýchavkovník, a, m., lycoperdina, brouk. Vz Kk. Br. 400.

270222   Pýchavkovník Svazek: 8 Strana: 0573
Pýchavkovník, a, m., lycoperdina, brouk. P. obecný, 1. bovista, páskovaný, succincta. Vz Klim. 310.

270223   Pýchavý Svazek: 10 Strana: 0323
Pýchavý =kyprý, vykynulý. Mork jest p-vý bílé barvy. Rkp. lék. J. hr. 209a. (Mš).

270224   Pychejř Svazek: 10 Strana: 0323
Pychejř, e, m. = puškvorec; malý člověk. Volyně. Čes. 1. X1I1. 125.

270225   Pychlání Svazek: 9 Strana: 0266
Pychlání, ?., delectatio. P. na pravici tvé. Z. pod. XV. 10.

270226   Pychlati se Svazek: 2 Strana: 1264
Pychlati se, libovati si, sich ergötzen. Žalt vit.

270227   Pychlati sě v Svazek: 7 Strana: 0545
Pychlati sě v radosti. Ž. wit. 67. 4. V Ž. kl.: kochati se, ochutiti, delectari.

270228   Pychlena Svazek: 10 Strana: 0323
Pychlena, vz Pichlena. Mš.

270229   Pychliti Svazek: 9 Strana: 0266
Pychliti. Čechové, hovada hloupá, slepá, vše to krmí (své protivníky), chovají, pychlí, ani je všemu světu hyzdí. Rokycana. Flš. Písm. I. 235.

270230   Pýchlý Svazek: 2 Strana: 1264
Pýchlý, pouchlý, kyprý, aufgeblasen, an- gelaufen. P. chléb, koláč, buchty. Ros.

270231   Pychňati Svazek: 2 Strana: 1264
Pychňati = kňourati. Puchm.

270232   Pýchoborný Svazek: 7 Strana: 0545
Pýchoborný = pýchu bořící, hubící. Ntr. VI. 70.

270233   Pychoduch Svazek: 2 Strana: 1264
Pychoduch, a, m., der geistig Hoffärtige. Sš. L. 23. (Hý.).

270234   Pýchora Svazek: 7 Strana: 0545
Pýchora, y, f., aphyteia, Pilzmalve, rostl. Vz Rstp. 1468.

270235   Pýchořiti Svazek: 2 Strana: 1264
Pýchořiti, il, ení, sich erheben, hoffärtig thun. Rk.

270236   Pýchosť Svazek: 7 Strana: 0545
Pýchosť. Sv. ruk. 94. P. činiti. Ž. kl. 21. a. Proč na p. tolik vzkládáš. Hr. rk. 417.

270237   Pychosť, i Svazek: 2 Strana: 1264
Pychosť, i, f., pýcha, der Stolz, zastr. St. skl.

270238   Pychota Svazek: 9 Strana: 0266
Pychota, y, f. = pýcha. Slov. Zát. Př. 84 Pozn.

270239   Pýchov Svazek: 2 Strana: 1264
Pýchov, a, m., něm. Peihof, ves u Jindř. Hradce. PL.

270240   Pýchovati Svazek: 2 Strana: 1264
Pýchovati, prádlo než se pere (do louhu) namáčeti, die Wäsche beuchen, sechteln, laugen. Mor. a Slez.

270241   Pýchovna Svazek: 2 Strana: 1264
Pýchovna, y, f., místo, kde se šaty pý- chají. Ros.

270242   Pýchovňa Svazek: 7 Strana: 0545
Pýchovňa, ě, f., vz Pajchovňa.

270243   Pychtiti Svazek: 2 Strana: 1264
Pychtiti, těžce oddychati, schwer athmen, keuchen. Ms. vlaš.

270244   Pychtiti Svazek: 7 Strana: 0545
Pychtiti, vaporare. Já jakžto Libanus nenarezaný p-la jsem příbytek svój (quasi Libanus non incisus vaporavi). Ev. olom. 197.

270245   Pyin Svazek: 2 Strana: 1264
Pyin, u, m., zvláštní látka proteinová ob- sažená v hnisu. S. N.

270246   Pyj Svazek: 2 Strana: 1264
Pyj, e, m., pyje, e, f., mužský úd, das männliche Glied; posek, prut, žíla, ocas, (u zvířat); u ženského pohlaví: pošťiváček, lehtačka, lektal. Šp. P. jelení, velrybí. Kh. Poranil ji svým pyjem v jejie kep bezpravně. O. z D. Vz Nástroj (k operaci na pyji).

270247   Pyj Svazek: 7 Strana: 0545
Pyj. Cf. List. fil. XII. 321., XV. 160. Zdvihač pyje, erector penis, houbovitá tě- lesa pyje, corpora cavernosa penis, květák (rakovina) pyje, Karfiol, m., nemoci pyje, Peniskrankheiten, vymknutí pyje, Penislu- xation, zlomenina pyje, Fractur des Penis, odnětí pyje, Penisamputation, rozštěpení, rozeklání pyje, Penisspaltung, zbytnění pyje, Penishypertrophie, zhmoždění pyje, Penis- quetschung. Ktt. exc.

270248   Pyj Svazek: 9 Strana: 0266
Pyj. Vz Krok. 1897. 163.

270249   Pyj Svazek: 10 Strana: 0323
Pyj. Vz Úd mužský.

270250   Pyjostydký Svazek: 7 Strana: 0545
Pyjostydký, penopubes.

270251   Pyjošourkový Svazek: 7 Strana: 0545
Pyjošourkový, penoscrotalis.

270252   Pyjový Svazek: 7 Strana: 0545
Pyjový, Penis-. P. kosti.

270253   Pyjový Svazek: 10 Strana: 0323
Pyjový. P. žíly hluboké, venae profundae penis Ktt. P. těleso, žalud. Ott. XIX. 445.

270254   Pyk Svazek: 2 Strana: 1264
Pyk, u, m., pykání, zel, die Reue. D.

270255   Pyk Svazek: 7 Strana: 0545
Pyk. Mať p. na niekoho (mrzeti se naň). Hdž. Čít. XIII.

270256   Pykačka, y, f Svazek: 2 Strana: 1264
Pykačka, y, f., místo ve hře dětské zaja- tému dítěti určené. Vz Er. P. 98.

270257   Pykánek Svazek: 10 Strana: 0323
Pykánek, nku, m. = místo ochranné, útočiště (ve hře). Chrud. Rgl.

270258   Pykání Svazek: 2 Strana: 1264
Pykání, n., lítost, die Reue, Busse. V., Kom. Hneš mlčenou, kam chceš, mluvení nese pykání. Ros. Na zlé zvykání, rychlé p. Dch.

270259   Pykati Svazek: 2 Strana: 1264
Pykati, pykám a pyči; pyknouti, knul a kl, utí; pykávati = litovati, káti se, po- kání činiti, reuen, bereuen, bedauern, ge- reuen, büssen. V., Jg. — P., zamykati, klíč s sebou bráti (říkají děti při hře na honičku). U Bechyně. Mý. — abs. Tuť pozdě pyčí a po něm se ptají. V. Pozdě pyká (bycha honí). Us. — čeho. Alx. 1140. P. hříchů. Výb. II. 25., mlčenie. Smil v. 609. Poče toho rytíře srdečně p. (litovati). St. skl. 360. Pyká času zmařeného, přítele ztraceného. Us. Velmi jsme toho pykali. V. Pyčeš toho, že jest tvá vlasť padla. Jel. P. své poskvrny, své viny, hřiechu. Št. N. 35., 332., 33. Jmene jeho budu p. BO. Nic toho nelituji ani pyči. MP. Pyčtež mne panny, žeť mi jest zahy- nuti pro milovánie. Boč. exc Cant. boh. — Sych., Ros., Solf., Lom., Leg., St. skl. — co. Pomni co pykati máš n co mluviti. Tkad. Akkusativ u zájmen rodu střed. často m. genitivu, vz: Žádati. Ostatně lépe: p. čeho. — jak čeho. Ha bídné matery, jakou ža- lostí srdcí vašich schrány budete p., když uzříte. Troj. — čeho proč. Pro zlé skonání počátku p.Troj. — kdy: po účinku. Smrž. Bez rady nic nečiň a po účinku nepykneš. Č. M. 285. — na koho. Jimž koní tu snide mnoho, pyčiuče (grollen?) na krále z toho. St. skl. — že. Pyká, že to učinil. Kom. — o koho. Budeš pykat o mě. MM. — s inft. Aby údem býti církve nepykal. Kom. Las. 297. — s adv. Bycha honí a pozdě pyčí. Reš.

270260   Pykati Svazek: 7 Strana: 0545
Pykati. Cf. Mkl. Etym. 269. — čeho. Já nic toho nelituji ani pyči. Bart. 435. Nemají, čeho by p-li. Hus III. 72. (181.). Nepyč toho. Výb. II. 643. Toho pyču. LAI. Taký zlého pyče. Št. Ř. 192. b. Pyče hřiechóv. Ib. Uč. 150. Pyčíc jeho krásy. Sv. ruk. 72., Št. Kn. š. 232. 1. a 2. — čeho jak. P. něčeho trpce, Šmb., věrně. Výb. II. 25. Proto nám p. smutnými hlasy jeho smrti. Bož umuč. 108. — na koho proč. Pyčúc na krále z toho. Alx. V. v. 2333. (HP. 56.). — čeho s kým. Pyčte všichni se mnú jeho. Hr. ruk. 153. — kdy. Tuť pozdě pyčí. V.— jak zač. Krutým trestem p. musil za zlobu svou. Vrch.

270261   Pykati Svazek: 9 Strana: 0266
Pykati. O tvarech vz Gb. H ml. III. 2. 364

270262   Pykati Svazek: 10 Strana: 0323
Pykati = mstíti. Ktož mi přeje, rač mi pomoci p. a toho popravovati, Baw. Arn. 1532. (Baw. str. 184. ).

270263   Pykavý Svazek: 2 Strana: 1264
Pykavý, který pyká, reuig. — čeho. P. hříchu. Nej.

270264   Pyklník Svazek: 9 Strana: 0266
Pyklník, u, m. = piklink, uzený slaneček, Pickelhäring. 1597. Mus. 1899. 35. (tamtéž na str. 36.: piklník).

270265   Pyknický Svazek: 7 Strana: 0545
Pyknický verš. Dk. Poet. 271.

270266   Pyknografie Svazek: 10 Strana: 0323
Pyknografie, e, f. z řec. Vz Skiagrafie.

270267   Pyknometr Svazek: 2 Strana: 1264
Pyknometr, u, m., pyknoskop, hustoměr, nástroj k určování hutnosti n. potažné tíže vzácných tekutin. Vz S. N., Bř. N. 58.

270268   Pyknometrický. P Svazek: 10 Strana: 0323
Pyknometrický. P. methoda. Vot. 62., 216.

270269   Pyknostyl-os Svazek: 7 Strana: 0545
Pyknostyl-os, u, m. = sloupová řada, kde sloupy tak blízko vedle sebe stojí, že vzdálenosť jednoho od druhého neobnáší více než 2 průměru sloupu. S. N. XI. 84.

270270   Pykov Svazek: 7 Strana: 0545
Pykov, a, m. = pole u Radostic na Tře- boň. BPr.

270271   Pykrana, y Svazek: 2 Strana: 1264
Pykrana, y, f., kráva strakatá (červená s bílými skvrnami). Us. Dch.

270272   Pyksla, pyxla Svazek: 2 Strana: 1264
Pyksla, pyxla, y, f., pykslička, z něm. Büchse, krabice, die Dose. P. na tabák, taba- těrka, P. na nápravě. Hk. — Pyksly, hrušky.

270273   Pykslář, pyxlář Svazek: 2 Strana: 1264
Pykslář, pyxlář, e, m., der Dosenmacher. Techn.

270274   Pykytylykytyšvonc Svazek: 8 Strana: 0331
Pykytylykytyšvonc, e, m. Kdo na Do- mažl. o svatodušních svátcích na boží hod ráno na určenou pastvu své stádo první při- žene, je králem, kdo poslední, je p-ncem. Vz NZ. IV. 492.

270275   Pykytyrykyty Svazek: 7 Strana: 1373
Pykytyrykyty = slavnosť o letnicích na Domžl. NZ II. 125.

270276   Pyl Svazek: 7 Strana: 0545
Pyl Cf. Čl Kv. XXIV., Slb. XLV., Rosc. 85. Líček růžový pel. Kká.

270277   Pyl, pel, u, pylek Svazek: 2 Strana: 1264
Pyl, pel, u, pylek, lku, m., drobný prach, feiner Staub. P. motýlů. — P., lat. polien, prach zúrodňující v květu. Rostl. P. = prášek, jenž v prašníku květovém obsažen jest a z něho se vypráše a na semeník padna rostlinné vajíčko zúrodňuje. Der Blü- thenstaub. Vz S. N., Prašník, Schd. II. 202. Med je chlebem, p. však masem včelám. Lš.

270278   Pyl-os Svazek: 2 Strana: 1264
Pyl-os, a, m., bylo město v Peloponnesu. — Pylan, a, m., pl. -né. — Pylský.
Pyuada, y, f., pachiptila,pták vodní. Krok.

270279   Pyla Svazek: 7 Strana: 0545
Pyla, pyla! Volání na husy. Vz Husa.

270280   Pylad-es Svazek: 2 Strana: 1264
Pylad-es, a, m., syn Strofia, krále ve Fo- kidě, přítel Orestův. Vz S. N.,

270281   Pylades Svazek: 7 Strana: 0545
Pylades = věrný přítel. Bdl.

270282   Pyle Svazek: 10 Strana: 0323
Pyle = housata. V dětské řeči ve Slez. Čes. I. XI. 342.

270283   Pylena Svazek: 7 Strana: 0545
Pylena, pylenka, y, f. = husa. VSlz. I. 74. Vz Pyla.

270284   Pylinka Svazek: 8 Strana: 0331
Pylinka, y, f. Jasnomrazivá p. Am. Orb. 4.

270285   Pylínok Svazek: 7 Strana: 0545
Pylínok, nku, m. = prašník, Staub- beutel, m. Slov. Hdž. Čít. 198.

270286   Pyliť Svazek: 9 Strana: 0266
Pyliť, stauben. Sbor. slov. I. 58. — P. = píliti. Začali mu desky pyľit (na rakev). Brt. P. n. 51.

270287   Pylkový Svazek: 2 Strana: 1264
Pylkový, od pylku, vz Pyl, Staub-. P. nitky, die Staubfäden (der Blumen).

270288   Pylný m Svazek: 8 Strana: 0331
Pylný m. plný. Val. Brt. D. I. 162.

270289   Pylonosný Svazek: 2 Strana: 1264
Pylonosný, den Blumenstaub enthaltend. P. tyčinky. Rostl.

270290   Pylorodný Svazek: 7 Strana: 0545
Pylorodný, pollenbildend, blüthenstaub- erzeugend. P. ústroj, p. Organ. Sl. les.

270291   Pylový Svazek: 7 Strana: 0545
Pylový, Pollen-, Blüthenstaub-. P. zrnko, tělisko, brylka, žlázka, -drüsse, pytlíček či vak. Sl. les., Osv., Hg., Rosc. 47., 88.

270292   Pyň Svazek: 7 Strana: 0545
Pyň, gt. pňa, m. = peň. Laš. Tč.

270293   Pyňažky Svazek: 7 Strana: 0545
Pyňažky, pl., m. = peníze. Slez. VSlz. I. 235.

270294   Pynize Svazek: 10 Strana: 0323
Pynize = peníze. Ostrava. Šb. D. 56.

270295   Pyntla Svazek: 7 Strana: 0545
Pyntla, y, f. = pentle. Laš. Tč.

270296   Pyocist-is Svazek: 2 Strana: 1264
Pyocist-is, y, f., řec., hnisavá dutina v plících neb i v jiných částech těla. S. N.

270297   Pyocyailin Svazek: 8 Strana: 0331
Pyocyailin, u, m., extrakt z ,bacillus pyo- cyaneus'. Vstnk. III. 271.

270298   Pyofthalmie Svazek: 2 Strana: 1264
Pyofthalmie, e, f., řec, hnisavý zánět očí, die Pyophthalmie.

270299   Pyofthis-is n. pyofthis-a Svazek: 2 Strana: 1264
Pyofthis-is n. pyofthis-a, y, f., hnisavé souchotiny, die Pyophthisis. S. N.

270300   Pyogenně Svazek: 8 Strana: 0331
Pyogenně. P. někde fungovati. Vstnk. II. 500.

270301   Pyogenní Svazek: 8 Strana: 0331
Pyogenní. P. vlastnosti bacilla tyfového; P. kokkus. Vstnk. II. 500.

270302   Pyohaemie Svazek: 8 Strana: 0331
Pyohaemie, e, f. = hnisokrevnosf. Dhnl. exc.

270303   Pyokinanin Svazek: 7 Strana: 0545
Pyokinanin, u, m. Čs. lk. IV. 157.

270304   Pyon Svazek: 2 Strana: 1264
Pyon, u, m., řec., hnis, talov, der Eiter, die Materie.

270305   Pyopericardi-um Svazek: 2 Strana: 1264
Pyopericardi-um, a, n., osrdec naplněný talovem. S. N.

270306   Pyopneumothora-x Svazek: 2 Strana: 1264
Pyopneumothora-x, ku, m., naplnění vaku pohrudního talovem a plynem. S. N.

270307   Pypin Svazek: 7 Strana: 0545
Pypin, a, m., os. jm. P. Alex, liter, hi- storik a publicista rus. v Petrohr., nar. 1833. Vz Tf. H. 1. 175.

270308   Pypin Svazek: 9 Strana: 0266
Pypin Al. Sr. Jub XXV.

270309   Pypla Svazek: 2 Strana: 1264
Pypla, y, m. Mistr p., der Pfuscher. U Opavy. Pk. Cf. Pipla.

270310   Pyplati Svazek: 2 Strana: 1264
Pyplati, pfuschen. — co. Ten to spyplał. Us. na mor. Zlínsku. Brt. — P. něco, po- mazati, ušpiniti, beschmutzen, besudeln. Upy- planý, popyplaný. U Opavy. Klš. Cf. Piplati.

270311   Pýr Svazek: 2 Strana: 1264
Pýr (v obec. ml. pejr), u, m., pýř (pejř), e, m., f., pýřavka, y, f., pýří (pejří), n., pýříčko, a, n. P., strsl. ??r?, die Quecke, mrus. pyryj, lit. purai (pl.), prus. pure (die Trespe), řec. miQÓq. Mkl. a L. 160. P. = kořeny bylin ku př. drnu odrýpnutého; zvl. kořen rostliny týmž jménem zvané, die Wur- zel des Queckengrases. Rolí změlněná a od pýře vyčištěná se hnojí. Kom. -- P., bylina rolí hubící, zvl. agropyron, die Quecke. P. plazivý (pýřavka, pýřina, Quecke, triticum
repens), psí (t. caninum), obecný (t. vul-
gare), sivý (t. glaucum). FB. 13., Čl. Kv.
115., Slb. 180., Schd. II. 2G2. — P. tru-
skavec, úpor, horohaše, polygonum avicu-
lare, das Blutkraut. Ja. P. n. bejlí vy-
praviti. Reš. P. pole hubí, pařená však do-
bytku chutná a k duhu jde. Sych. Stojím
o tebe jako rolník o pejřavku. U Žirovnic.
Vlk. — P., vlnka, vlna na některých rostli-
nách, pappus, lanugo, die Wolle, Flocken. P. na květu některých bylin. V. — P., pýří na bradě = první chlo.upkv, der Milch-, Flachsbart, das Staub-, Gauchnaar. V. Brada mužská předně pýřím se kryje. Kom. — P., drobné pýří na mladých ptácích. V. Lehký jest jako pýří. Kram. — Pýr, pýř, pýří, pýření, pýřenice, na Mor. pyřen a perňa = popel řeřavý, die Loderasche, Flockasche, glühende Asche. BO. Vz Mkl. aL. 160. Jsa spálen v pýř se promění. Troj. Kde jsou tyrannové: všichni jsou prach a pýří. V. — P. kúdelný, die Flachsflocken. Výb. I. 335.

270312   Pýr Svazek: 7 Strana: 0545
Pýr. Cf. Mkl. Etym. 269., Pýřina, Rstp. 1758., Mllr. 107.

270313   Pyram Svazek: 9 Strana: 0266
Pyram, u, m. = pyramida, mezník u cesty. Hoř. 93.

270314   Pyramida Svazek: 2 Strana: 1265
Pyramida, y, f., z řec., die Pyramide. — P. v geometrii a krystalografii, tvar ohra- ničený pravidelnou neb nepravidelnou spo- dinou 3-, 4- n. víceúhelnou a tolikerými trojúhelníky, sbíhajícími se nahoře v jediný hrot, kolik zpodina stran má. Tento hrot slove vrcholem. Kolmá spuštěná s hrotu p-dy na zpodinu (nebo prodloužení její) značí výšku její. Padne-li výška do středu zpodiny, slove p. přímá, jinak šikmá. Má-Ii přímá p. za zpodinu mnohoúhelník pravi- delný, jmenuje se p-dou pravidelnou. Je-li vrchní časť nějakou rovinou seříznuta, říká se zbytku p. komolená n. komole p-dy. Zpo- dina umnožená třetinou výšky činí objem p-dy. Vz Jehlan. — V archaeologii slovou p-dami obrovské pomníky staroaegyptské v podobě čtverstěného jehlance. Vz více v S. N., KP. I. 97., 109., II. 20. Die Pyra- mide.

270315   Pyramidalní Svazek: 2 Strana: 1265
Pyramidalní, co má tvar pyramidy, je- hlancovitý, pyramidal. — V přenes. smyslu: hrozitánský, úžasný, ku p. nesmysl. S. N.

270316   Pyramidalnosť Svazek: 7 Strana: 0546
Pyramidalnosť, i, f. Tš.

270317   Pyramidou Svazek: 10 Strana: 0323
Pyramidou, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII 58.

270318   Pyramidový Svazek: 7 Strana: 0546
Pyramidový = pyramidalní. Strpž.

270319   Pyramidy Svazek: 9 Strana: 0266
Pyramidy. Vz ??r. ?. 156.

270320   Pyrantimoničnan Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrantimoničnan, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 199.

270321   Pyrargyrit Svazek: 2 Strana: 1265
Pyrargyrit, u, m., temnorudek, stříbrná, tmavočervená ruda skládající se ze stříbra (58—64%), z antimonu a siry. Vz S. N., Bř. N. 227., Schd.

270322   Pýrati se Svazek: 7 Strana: 0546
Pýrati se. Cf. Zapýrati se.

270323   Pyren Svazek: 7 Strana: 0546
Pyren, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 287., Šfk. Poč. 570.

270324   Pýreň Svazek: 7 Strana: 0546
Pýreň, rně, f. = perna. NA. IV. 82.

270325   Pyren Svazek: 10 Strana: 0323
Pyren, u, m., (fenylennaftalin), uhlovodík. Vz Ott. XX. 1039.

270326   Pyrenaeje, í Svazek: 2 Strana: 1265
Pyrenaeje, í, pl., f., pohraničné pohoří mezi Francií a Španělskem. Dle Brs. a Bž. P., m., gt. -nej, dat. jům, lok. -jích, instr. jemi, dle Budějovice. Vz o nich S. N.

270327   Pyrenaejský Svazek: 2 Strana: 1265
Pyrenaejský, pyrenäisch. P. pohoří. Vz Pyrenaeje. P. poloostrov: Španělsko a Portu- galsko. S. N.

270328   Pyrenchinon Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrenchinon, u, m., v lučbě. Vz Rm II. 287.

270329   Pyret-us Svazek: 7 Strana: 0546
Pyret-us, a, m., řeka Prut. Vz Poras Šf. Strž. I. 549.

270330   Pyrheliometr Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrheliometr, u, m. = stroj na mě- ření žáru slunečního. Stč. Zem. 502.

270331   Pyrice Svazek: 2 Strana: 1265
Pyrice. něm. Pyritz, mě. v prus. Stětín- sku. Vz S. N.

270332   Pyridin Svazek: 2 Strana: 1265
Pyridin, u, m. (C10 H5 N), organická zá- sada, tvořící-se suchou destillací kostí. Vz S. N. Pyriflegethon, thonta, m., byla starým Rekům řeka podzemské říše.

270333   Pyridin Svazek: 7 Strana: 0546
Pyridin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 222., Šfk. Poč. 571., Slov. Zdrav. 452.

270334   Pyridinový Svazek: 7 Strana: 0546
Pyridinový. P. kyselina, zásady. Vz Rm. II. 224., 222.

270335   Pyrimidin Svazek: 10 Strana: 0323
Pyrimidin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 591.

270336   Pyripalič Svazek: 7 Strana: 0546
Pyripalič, e, m., IlvQHpkeyéd-ow. Lšk.

270337   Pyrit Svazek: 2 Strana: 1265
Pyrit, u, m., kyz, nerost kovům se po- dobající. S. N., Krč. 266.

270338   Pyrit Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrit, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 344.

270339   Pyrit Svazek: 10 Strana: 0323
Pyrit, u, m., nerost. Vz Ott. XX. 1048., Vstnk. X. 819.

270340   Pyritový Svazek: 10 Strana: 0323
Pyritový výpražek (u výroby železa). KP. A. 143.

270341   Pýrka Svazek: 2 Strana: 1265
Pýrka, y, f., druh malých zemčat. Us.

270342   Pyrklišov Svazek: 2 Strana: 1265
Pyrklišov, a, m., něm. Pirkelsdorf, ves u Mor. Třebové. PL.

270343   Pýrko Svazek: 2 Strana: 1265
Pýrko, a, n., lépe: pérko. Jg.

270344   Pyrna Svazek: 2 Strana: 1265
Pyrna, vz Perna.

270345   Pýrnačka Svazek: 7 Strana: 1373
Pýrnačka = pýří. Roľa p-čkou zarostla Slov. a mor. Obz. 1891. 163.

270346   Pýrnatý, pýřnatý Svazek: 2 Strana: 1265
Pýrnatý, pýřnatý, pýr mající, faserig, flockig, wollig. Vz Pýr.

270347   Pyrnodyška Svazek: 2 Strana: 1265
Pyrnodyška, y, f., doris, plž. Krok.

270348   Pýro Svazek: 2 Strana: 1265
Pýro, a, n. =péro. Původ žaluj v městech pražských ústně, v jiných městech, kde se k pýru mluví (diktuje), skrze spis. Kol. 10.

270349   Pýro Svazek: 10 Strana: 0323
Pýro, a, n. = čásť těla hovězího dobytka. Světz 1886. 483.

270350   Pyroboran, u Svazek: 7 Strana: 0546
Pyroboran, u, m. P. sodnatý. Vz Ott. IV. 368.

270351   Pyrocinchomeronový Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrocinchomeronový. P. kyselina. Vz Em. II. 224., List. fil. XV. 162.

270352   Pyrocinchonový Svazek: 8 Strana: 0331
Pyrocinchonový. P. kyselina. Vstnk. III. 250.

270353   Pyrocitronový Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrocitronový. Vz Smahlocitronový (dod.).

270354   Pyrodextrin Svazek: 2 Strana: 1265
Pyrodextrin, u, m. (C48 H36 O36+ HO), látka hnědá dírkovitá povstávající ohřatím suchého škrobu na 230° tepla. Vz S. N.

270355   Pyroelektrickosť Svazek: 2 Strana: 1265
Pyroelektrickosť, i, f., soubor zvláštních elektrických úkazů, jež se objevují na ně- kterých hlatích, drží-li se určitým způsobem po nějakou dobu nad plamenem. Vz S. N.

270356   Pyroelektrický Svazek: 9 Strana: 0266
Pyroelektrický. P. způsob zkoušení. Vstnk. X. 62

270357   Pyroelektricky Svazek: 10 Strana: 0323
Pyroelektricky. Tento elektrický proud působí p. t. j. teprv po záměně v energii, tepelnou. KP. X. 112.

270358   Pyroelektřina Svazek: 10 Strana: 0323
Pyroelektřina, y, f. Vz Ott. XX. 1050.

270359   Pyrofagie Svazek: 2 Strana: 1265
Pyrofagie, e, t., řec, ohněžroutství (kej- klířské umění jísti oheň). Vz S. N.

270360   Pyrofan, u,m Svazek: 2 Strana: 1265
Pyrofan, u,m. = hydrofan, odrůda opálu, když voskem nasáknut jsa silným ohřatím průzračným se stává. S. N.

270361   Pyrofon Svazek: 10 Strana: 0323
Pyrofon, u m., druh varhánek. Strh. Aknst. 369.

270362   Pyrofor Svazek: 2 Strana: 1265
Pyrofor, u, m., ohňonoš, látka, jež, jak- mile vzduchu se dotkne, sama sebou žeřa- věti a hořeti počíná. Der Luftzünder. Vz S. N.. KP. IV. 641.

270363   Pyrofor, u Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrofor, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 239.

270364   Pyrofosfat Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrofosfat, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 183.

270365   Pyrofosforečnan, u Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrofosforečnan, u, m., Pyrophosphor.

270366   Pyrofosforečný Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrofosforečný. P. kyselina, Pyrophor- säure. Nz.

270367   Pyrofotografie, e, f Svazek: 2 Strana: 1265
Pyrofotografie, e, f. Vz KP. IV. 530., 543.

270368   Pyrofylit Svazek: 2 Strana: 1265
Pyrofylit, u, m., nerost krystalový. Vz S. N.

270369   Pyrofysalit Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrofysalit, u, m., odrůda topasu. Vz S. N. Der Leuchtstoff.

270370   Pyrogagol Svazek: 10 Strana: 0323
Pyrogagol, n, m., v lučbě. Ott. XX 1050.

270371   Pyrogallat Svazek: 8 Strana: 0331
Pyrogallat, u, m. Alkalický p. Vstnk. IV. 124.

270372   Pyrogallol Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrogallol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 97., Šfk. Poč. 545., Slov. zdrav. 452.

270373   Pyrogallolfthallein, u Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrogallolfthallein, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 256.

270374   Pyrogallový Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrogallový. P. kyselina, Pyrogallus- säure, f. Sl. les.

270375   Pyrogalolaldehyd Svazek: 10 Strana: 0323
Pyrogalolaldehyd, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 121.

270376   Pyrogen, u Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrogen, u, m., látka, která působením ohně z některých ústrojných látek se tvoří, der Leuchtstoff. S. N.

270377   Pyrogenní Svazek: 8 Strana: 0331
Pyrogenní. P. vlastnosť (horko tvořící). Ott. XI. 573. a.

270378   Pyrografie Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrografie, e, f., vz Prm. III. č. 6.

270379   Pyroguajacin Svazek: 7 Strana: 0546
Pyroguajacin, u. m., v lučbě Vz Rm. II. 370.

270380   Pyrohroznový Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrohroznový. P. kyselina. Vz Rm. I. 483.

270381   Pyrokatechin Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrokatechin, u, m.: C12 ?6 ?4 =C12 H4O2.2HO. Šfk. 574.

270382   Pyrokatechin, u Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrokatechin, u, m. Vz Rm. II. 85, Šfk. Poč. 534.

270383   Pyrokol Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrokol, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 600.

270384   Pyrol, u Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrol, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 599.

270385   Pyrolevulový Svazek: 8 Strana: 0331
Pyrolevulový. P. kyselina. Vstnk. IV. 118.

270386   Pyrolín Svazek: 10 Strana: 0323
Pyrolín, u, m. = lék k hojení a pěstování kůže.

270387   Pyrolusit Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrolusit, u, m., nerost skupiny man- ganu z třídy těžkých kovů. Vz. S. N., Šfk. 229., Schd. II. 52.

270388   Pyrolusit Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrolusit, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 344.

270389   Pyromachitické Svazek: 2 Strana: 1266
Pyromachitické n. živcovité n. trachi- tické horniny. Vz S. N.

270390   Pyromanie Svazek: 2 Strana: 1266
Pyromanie, e, f., řec, zvláštní chorobná náklonnost k zakládám požárů. Vz S. N.

270391   Pyromantie Svazek: 2 Strana: 1266
Pyromantie, e, f., řec, hádání, proroko- vání budoucích věcí z ohně i z blesku, ale zejména z ohně obětního. Vz S. N.

270392   Pyromekonový Svazek: 7 Strana: 0546
Pyromekonový. P. kyselina, Pyromekon- säure, f. Nz.

270393   Pyromelitový. P Svazek: 7 Strana: 0546
Pyromelitový. P. kyselina. Vz Rm. II. 196.

270394   Pyrometr Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrometr, u, m., z řec, žaroměr, nástroj k měření vysokých stupňů tepla, Vz S. N., KP. II. 403. Der Hitzmesser.

270395   Pyrometr Svazek: 8 Strana: 0331
Pyrometr. P. akustický, optický, thermo- elektrický. Vstnk. III. 281., 303.

270396   Pyromorfit Svazek: 2 Strana: 1266
Pyromorfit, u, m., nerost, fosforečnan olovnatý, smíšený s chloridem olovnatým a často i s arseničnanem olovnatým zelenoba. Vz S. N., Bř. N. 192.. Schd. II. 56.

270397   Pyronit Svazek: 10 Strana: 0323
Pyronit, u, m., berlicis. Rostl. drk. 197b.

270398   Pyrop Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrop, u, m., český granát. Vz S. N.„ Krč. 1001., Bř. N. 173., KP. III. 397.

270399   Pyrop Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrop. List. fil. XV. 163.

270400   Pyropissit Svazek: 2 Strana: 1266
Pyropissit, u, m., nerost., Bř. N. 232., Schd. II. 46. Die Wachskohle.

270401   Pyroretin Svazek: 2 Strana: 1266
Pyroretin, a, m., zkamenělá pryskyřice. Vz S. K, Bř. N. 232.

270402   Pyrosírový Svazek: 10 Strana: 0323
Pyrosírový. P. kyselina. KP. X. 104.

270403   Pyroskop Svazek: 2 Strana: 1266
Pyroskop, u, m., nástroj, kterým lze po- znati, kdy teplota v nějakém prostoru ji- stého stupně dosáhla, Vz S. N.

270404   Pyroskop Svazek: 10 Strana: 0323
Pyroskop, u, m = jehlanec trojúhelníkové základny (v cihlařství). Vz KP. IX. 86.

270405   Pyroslizský Svazek: 7 Strana: 0546
Pyroslizský. P. kyselina. Rm. I. 586.

270406   Pyrosmalith, u Svazek: 10 Strana: 0323
Pyrosmalith, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 834.

270407   Pyrostibit Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrostibit, u, m., nerost. Bř. N. 227.

270408   Pyrostibit Svazek: 10 Strana: 0323
Pyrostibit, u, m. Vz KP. X. 229.

270409   Pyrostilpnit Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrostilpnit, u, m., nerost. Bř. N. 227.

270410   Pyrosulfát Svazek: 9 Strana: 0267
Pyrosulfát, u, m. P. sodnatý. KP. X. 5.

270411   Pyrotechnický Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrotechnický, z řec, ohňostrojský, pyrotechnisch. Rk.

270412   Pyrotechnik Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrotechnik, u, m., Pyrotechniker, m. Us. Pdl.

270413   Pyrotechnika Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrotechnika, y, f., z-řec., nauka o stro- jeni ohně a užívání ho. Rk. Die Feuerwer- kerei.

270414   Pyrotelegraf, u Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrotelegraf, u, m., Pyrotelegraph, m. Šmb.

270415   Pyrothonid Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrothonid, u, m., látka tvořící se při nedokonalém shoření papíru a plátna. Vz S. N.

270416   Pyroti-cum Svazek: 2 Strana: 1266
Pyroti-cum, ??, m., lékařský prostředek pálící, žíravý.

270417   Pýrovatý Svazek: 2 Strana: 1266
Pýrovatý = pýřiti. Reš.

270418   Pýrovec Svazek: 10 Strana: 0323
Pýrovec, vce, m. = pýr. Liptov. Sbor. slov. IX. 44.

270419   Pyrovinný Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrovinný. P. kyselina. Vz Rm. I. 514.

270420   Pýrovitý Svazek: 7 Strana: 0546
Pýrovitý, mit Gauchhaaren besetzt. Rk.

270421   Pýrovitý, pýřovitý Svazek: 2 Strana: 1266
Pýrovitý, pýřovitý=pýřitý. P. povrch rostlin. Rostl.

270422   Pýrovka Svazek: 2 Strana: 1266
Pýrovka, y, í. P-ky, druh bramborů. Us. Dch. Vz S. N. — P., nástroj k odstraňování pýru, der Queckenexstirpator. Rk.

270423   Pyroxen Svazek: 2 Strana: 1266
Pyroxen, u, m., augit, pětilup, mineral. Vz S. N., Schd. II., 47., Bř. N. 174.

270424   Pyroxen Svazek: 7 Strana: 0546
Pyroxen, u, m. Vz Chdt. 10.

270425   Pyroxen Svazek: 10 Strana: 0323
Pyroxen, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 716. 838.

270426   Pyroxylin Svazek: 7 Strana: 0546
Pyroxylin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 577 , Šfk. Poč. 518., Schd. I. 397.

270427   Pyroxyliu Svazek: 2 Strana: 1266
Pyroxyliu, u, m., střelná bavlna, die Schiessbaumwolle. Šfk. 558., KP. IV. 475.

270428   Pyrrh-os Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrrh-os, a, m., král epirský, f r. 272. př. Kr. Vz S. N.

270429   Pyrrha Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrrha, y, f., dcera Ephnetheova a Pan- dořina, manželka Deukalionova.

270430   Pyrrhichi-os Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrrhichi-os, a, m., z řec, stopa ver- šová, u u: nebe, duše.

270431   Pyrrho Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrrho, a, m., strřec. filosof 376.—-288 př. Kr. Vz S. N.

270432   Pyrrhosiderit Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrrhosiderit, u, m., sametka, nerost. Bř. N. 155.

270433   Pyrrhotin Svazek: 2 Strana: 1266
Pyrrhotin, u, m. či kyz magnetový. Vz Bř. N. 224,

270434   Pyrrhotin Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrrhotin, u, m. = kyz magnetový, ne- rost. Šfk. Poč. 344.

270435   Pyrrhus Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrrhus Jiřík. 1520. Jir. Ruk. II. 159.

270436   Pyrrol Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrrol, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 519.

270437   Pyrrol Svazek: 10 Strana: 0323
Pyrrol, u, m. Vz Vstnk. XII. 57.

270438   Pyrrolin Svazek: 8 Strana: 0331
Pyrrolin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 1.

270439   Pyrť Svazek: 9 Strana: 0267
Pyrť, pyrťák, vz Pirť, Pirťák.

270440   Pyrt Svazek: 10 Strana: 0658
Pyrt. Sr. také Pyrta.

270441   Pyrta Svazek: 7 Strana: 0546
Pyrta, y, f. = lesní cesta jen myslivcům známá. Slov. Němc. VII. 74.

270442   Pýručí Svazek: 2 Strana: 1266
Pýručí, n., roždí, das Gesträuch. Us. Klat. P-čím jámu postlati. Světoz.

270443   Pýř Svazek: 7 Strana: 0546
Pýř, vz Pýr. Cf. List. fil. XV. 162. — P., e, m. = netopýr. Mor. Brt.

270444   Pýř Svazek: 8 Strana: 0331
Pýř. Toho člověka se zbavit těžko jest jako pejře v zahradě i na poli. Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill. Kdo chce péř vyplenit, nechť voře pole v pátek vodpoledňa. Heršpice. Rous.

270445   Pýřání Svazek: 7 Strana: 0546
Pýřání, n. = pýření. Rk.

270446   Pýřání Svazek: 9 Strana: 0266
Pýřání, n. Jíti na p. = přízinání obilí Bukovsko. Kub. L. f. 1900. 362.

270447   Pýřavka Svazek: 2 Strana: 1265
Pýřavka, y, pýřavice, e, f., vz Pýr. Věchtoví z p-ky. Us.

270448   Pýřavka Svazek: 7 Strana: 0546
Pýřavka. Mllr. 107.

270449   Pýření Svazek: 2 Strana: 1265
Pýření, vz Pýřiti, die Erröthung. Kom. Las. 172. U mladého pýření dobré znamení. Č. M. 121. — P., pýř, vz Pýř (popel že- ravý). Přirovnán, jsem blátu a podoben jsem p. a popelu. BO. — P., listí u obilí, zvl. když vzrostá, Getreideblätter, der Säher. — P., malé klasy, když se počíná obilí metati, der Schosskiel. Us.. — P., spodní část snopu, naproti klasům, jinak: řítol, řítoví. — Jg.

270450   Pýření Svazek: 7 Strana: 0546
Pýření, favilla, pýř (popel řeřavý) 15. stol. Cf. List. fil XV. 162. — P. = chmýří. P. pod nosem. Na hořejším rtu vyráželo mu teprve p. Tbz.

270451   Pýření Svazek: 7 Strana: 1373
Pýření jarého žita = žitné listy. Vz Mus. 1891. 480.

270452   Pýřenice Svazek: 2 Strana: 1265
Pýřenice, e, f., pýř, die Loderasche. Na Slov. a na Mor. Jg.

270453   Pýřenice Svazek: 7 Strana: 0546
Pýřenice = polospálená sláma zo striech slamou krytých v čas požiaru vetrom za- nášená; jinde na Slov. pláchy, na Mor. pá- pení. Slov. Rr. Sb.

270454   Pýřenka Svazek: 2 Strana: 1265
Pýřenka, y, f., vlas plovoucí po vodě. Us. v Krkonš.

270455   Pýřeti Svazek: 2 Strana: 1265
Pýřeti, el, ení, pýrem obrostati, Fasern bekommen. — komu. Pýřelo mu pole, Us.; pýřela mu brada. Jg. Vz Pýr. — P., tlíti, zeřavěti jako pýr, lodern, glühen wie die Asche, červeněti, roth sein, sich schämen. — Jg-

270456   Pýřeti Svazek: 7 Strana: 0546
Pýřeti. List. fil. XV. 162.

270457   Pýří Svazek: 7 Strana: 0546
Pýří světla, Nrd., sněhu. Čch.

270458   Pýří, n., vz Svazek: 2 Strana: 1265
Pýří, n., vz Pýr.

270459   Pýřičkatý Svazek: 7 Strana: 0546
Pýřičkatý, schwachflaumhaarig. Rst. 481.

270460   Pýřina Svazek: 7 Strana: 0546
Pýřina. Cf. Mkl. Etym. 269., List. fil. XV. 162.

270461   Pýřina, y, f Svazek: 2 Strana: 1265
Pýřina, y, f. = pýř, die Quecke. Pýřinu jsem mu přeoral. Us. Vz Srdce (strany jeho uzdravení pýřinou). — P., pýření, die Lo- derasche.

270462   Pýřinoška Svazek: 2 Strana: 1265
Pýřinoška, y, f., pappophorum, tráva. Jg.

270463   Pýřiť sa Svazek: 7 Strana: 0546
Pýřiť sa = zlostí se nadouvati. Mor. Brt. D. 259.

270464   Pýřiti Svazek: 2 Strana: 1265
Pýřiti, il, en, ení = pýrem plniti, mit Fasern, Quecken, Flocken füllen; červeným učiniti, glühend, schamroth machen. — co. Krok ten nepýří zde žádného děvčete líce. Gníd. — se = pýřeti; zeřavěti, tlíti, rdíti se. P. od strč. pyr = jiskra, cf. nv{> a něm. Feuer. Vz Pýr. Pýří se pole, květ, brada. Jg. Stydím se, anobrž i pýřím. Br. Pýří se, ja-, koby ji kdo horkou vodou polil. Sych. Pře- staň žertovati, když se tvář pýří. C. M. 83. — se kde. Chloupky na bradě jeho ještě po řídku se pýřily. Hank. — se čím : studem. — se proč: pro mrzké řeči se p. (červenati, styděti se). Kom.

270465   Pýřitý Svazek: 2 Strana: 1265
Pýřitý, porostlý pýřím t. j. chlupy krát- kými, měkkými, nepříliš hustými, flaumig, weichhaarig. Čl. Kv. XXVI.

270466   Pýřitý Svazek: 7 Strana: 0546
Pýřitý popel = létavý, Flugasche, f. SI. les.

270467   Pýřník Svazek: 8 Strana: 0573
Pýřník, a, m., symplocaria, brouk. P. ko- vový, s. metallica, lesklý, acuminata, polo- pruhý, semistriata. Vz Klim. 368.

270468   Pýřovka Svazek: 7 Strana: 0546
Pýřovka, vz Pýřavka. Us. Rgl.

270469   Pýřovský Svazek: 7 Strana: 0546
Pýřovský. Hleďte ho, jaký to pýř p-ský ! Vz Pýřiti se (v dod.). Brt. D. 259.

270470   Pýřový Svazek: 2 Strana: 1266
Pýřový. Byla jejich víra jako p-vá. Sš. J. 45. Vz Pýr.

270471   Pyseček Svazek: 7 Strana: 0546
Pyseček, čku, m., zdrobn. pysk, zobák. P čky k zpívání otvírali (ptáci). 1504.

270472   Pysk Svazek: 7 Strana: 0546
Pysk, pyseček. Cf. Mkl. Etym. 270. P. lidský. Svalstvo pysků, Lippenmusculatur. Srostění pysků, concretio labiorum. Exc. Nemám mléka ani co by pysky smočil, svlažil. Us. Hnšk. Hledáš-li zisku, nelituj pysku. Brt. — P. = ústa (s příhanou). P. jak potáč. U St. Jič. Vhl. Má p. (tlamu, hubu, odmlouvá rád). Slez. Šd. — P. motýlů, brouků. Kk. Mot. 3. a Br. 3. — P. = stydký úd. Krevní nádor stydkých pysků, Blut- geschwulst der Schamlippen, odchlípení pysků děložních, ectropium uteri. — P. v bot. = medník, die Honiglippe der Orchi- deae. Nz. Kozí p. dlouhoobalný, aethusa cynapium, Hundspetersilie, f. Sl. les.

270473   Pysk Svazek: 8 Strana: 0331
Pysk. To má čižmár v zisku, čo natiahne v pysku. Slov. Zátur.

270474   Pysk Svazek: 9 Strana: 0267
Pysk. To máš v zisku, co máš v pysku. Trnka.

270475   Pysk Svazek: 10 Strana: 0323
Pysk. Dvojitý p. (zaječí, rozštěp pysku), labium duplex, cheiloschisis, coloboma labii, labium leporinum). Ktt.

270476   Pysk, u, pyštěk Svazek: 2 Strana: 1266
Pysk, u, pyštěk (zastr. pyšček), u, py- stíček, čku, m. P., strsl. ??sk?, srovnávají s lit. putu (flo). Mkl. aL. 160. P. kraj úst u každého živočicha. Ros. — P. lidský, ret, die Lippe, Lefze, Labbe. P. svalovitá čásť obličeje, která dělíc se v p. hořejší a dolejší objímá otvor ústní č. ústa. S. N. V p-cích jsou tyto svaly: pozdvihovatel p-u hořej- šího, pozdvihovatel koutku, malý a veliký sval jařmový, sval smíchový, stahovatel koutku, stahovatel p-u dolejšího, pozdvi- hovatel brady, svalové řezační, sval lícní, sval kruhový či zavěratel. Vz S. N. P. vrchní,hoření, hořejší; spodní, dolení, do- lejší. Šp. P. jest tolik co ret. Zdvořilí pysků, vyplazujíce jazyk, nelíží. Kom. Sám v sobe se hryže, trápí a kouše. Kram. Duši na pysku míti (mříti). V. P-ky natahovati (ne- býti s něčím spokojen). Hryže pysky. Div sobě pysků neuhryze. Vz Mrzutý. Č. Za dlouhou chvieli mlčel hryza pysk. Čr. Jest té řeči, až přes pysky přetýká (příliš). Us. u Petrovic Dch. P. široký co radlice. Dh. 125. P-ky nadouti (pýchou), Us. Brt,, čpu- liti. Dch. — P., ústa, huba, das Maul (s pří- hanou). Dostal přes pysk. Ros. Dal mu přes pysk (bil ho. Vz Trest). Č. — P., klok, der Zungenschlag. Pysk dáti (klok křesati), den Zungenschlag geben. D. — P. sviní, sviňský (rypák), sloní n. slonový (trouba, der Rüssel; zaječí (rozdvojený, rozštípený u hlodavců, vz Jhl.), die Hasenscharte; ptačí (zobák), der Schnabel. V. Kdyby svině měla rohy, trkala by, než že má pysk, musí lejna pýskati (o chudých pyšných). Ros. Delfín má p. podobný svini. Har. Ptáci pyskem zobají zrna. Kom. Každý pták tak zpívá, jak mu pysk narostl. Ros. Na p-u má (husa) lysku, u zadu zvoneček. Sš. P. 764. — Pysky stydké (u ženského pohlaví), klapky, kří- zalka, obruba, poklopy, poklopky, die Scham- lefzen. Šp. — P. kamene, ona čásť, za kterou jej popadnouti můžeme, chyt. Us. — P., přední část lodi. — P. rány sečné n. říznuté. S. N. — P., koruna květová u čeledi rostlin pyskatýeh. S. N. — Pysky u kleští = ta částka, kterou kleště zachycují. Jg. Die Zan- genwange. Šp. — P. n. hubička u konvice. P. n. kohoutek u nádoby. — P. kozí by- lina, Schierling, m. — Psí p., šedivek, by- lina. Us. — Vz více v S. N.

270477   Pyskáč Svazek: 2 Strana: 1266
Pyskáč, e, pysklík, a, m., pyskatý, der Lips, das Trollmaul. — P. = pyšný, pupný, stolz. Na Slov.

270478   Pyskač Svazek: 7 Strana: 0546
Pyskač, e, m. = kdo pyská, hubuje. U Místka. Škd.

270479   Pyskáč Svazek: 8 Strana: 0331
Pyskáč, e, m., orectochilus, brouk. P. vlnatý, o. villosus. Vz Klim. 108.

270480   Pyskáč Svazek: 9 Strana: 0267
Pyskáč, e, m. = hrubián. Slov. Zát. Př. 57b.

270481   Pyskačka Svazek: 2 Strana: 1266
Pyskačka, y, f., hubatka, konev s pyskem, die Füllkanne. Plk.

270482   Pyskačka Svazek: 9 Strana: 0267
Pyskačka, y, f. = hrubá ženská. Slov. Zát. Př. 57b.

270483   Pyskál Svazek: 2 Strana: 1266
Pyskál, a, m., pyskáč, pyskatý. Na Mor. Hý.

270484   Pyskál Svazek: 7 Strana: 1373
Pyskál, a, m., lambita. Rozk., Pršp. 12. 69.

270485   Pýskala Svazek: 2 Strana: 1266
Pýskala, y, f., eine Keiferin, Grossmau- lige. Na Ostrav. Tč.

270486   Pýskala Svazek: 7 Strana: 0546
Pýskala, y, m. = kdo se v jídle pýská. U Star. Jič. Vhl.

270487   Pyskaně Svazek: 2 Strana: 1266
Pyskaně, ě, f., vadilka, die Zänkerin. Slov.

270488   Pýskání Svazek: 2 Strana: 1266
Pýskání, n., das Wühlen. Kram.

270489   Pýskati Svazek: 2 Strana: 1266
Pýskati, pyskem rýti, mit dem Rüssel wühlen; na Mor., Slov. a ve Slez.: mazati, káleti, beschmutzen, besudeln. — abs. Ne- pýskej (=nehnbnj, zanke o. räsonire nicht), nic nevypýskáš, babo! Na Ostrav. Tč. — co. Kdyby svině měla rohy. trkala by; než že má pysk, musí lejna pýskati (o chudých pyšných). Ros. Vz Pysk. — koho = po- haněti, beschimpfen. Na Ostrav. Tč. — se v čem, kde = v něčem rýti. P. se v zemi, v rozkošech, v slávě, Kom., v jídle (nezpů- sobile jísti). Ros. P. se ve zboží. MP. 84. Pyskatý, kdo má veliké pysky, lefzig, lippig, V.; hubatý, kdo rád hubuje, zänkisch. Plk. — P-té rostliny, labiatae, Lippenblütler. Vz Hluchavka, Mateří douška, Šalvěj, Lavan- dule. Čl. 79. P., dvoupyský kalich, též ko- runa, trubkovitý, rozdělený ve dvě větší ušty naproti sobě, často opět rozeklané (tak zvané pysky), z nichž jeden hoření a druhý dolení, dolů hledící. Čl. Kv. XXVL.,Schd. II. 290.

270490   Pýskati Svazek: 7 Strana: 0546
Pýskati = pokáleti. Vypýskal na ten obrázek kde jakú barvičku (vybarvil). Val. Brt. D. 259. — kde. Za Kom. polož: Lab. 58., 112.

270491   Pyskati Svazek: 9 Strana: 0267
Pyskati v jídle = vybírati si, štourati se. Brt. (Pýskati oprav v: pyskati).

270492   Pyskatokvětý Svazek: 7 Strana: 0546
Pyskatokvětý, lippenblüthig. Sl. les,, Rst 481., Rosc. 134.

270493   Pyskatý Svazek: 8 Strana: 0331
Pyskatý. V II. díle 1267. a. oprav ,dvě ušty' v: dva ušty. Cf. Ušet.

270494   Pyskejř Svazek: 8 Strana: 0331
Pyskejř, e, m. = pryskýř. Dšk. Jihč. I. 9.

270495   Pyskejř, e Svazek: 10 Strana: 0323
Pyskejř, e, m., místo: pryskýř. Dš. Vz Huj. Progr. 17..

270496   Pysklík Svazek: 2 Strana: 1267
Pysklík, vz Pyskáč.

270497   Pysklovy Svazek: 9 Strana: 0267
Pysklovy, pozemek. ?ck. Hol. 230.

270498   Pyskní Svazek: 2 Strana: 1267
Pyskní, k pyskům se vztahující, Lippen-. P. hlas, der Lippenton. Berg.

270499   Pyskocely Svazek: 2 Strana: 1267
Pyskocely, dle Dolany, ves u Čerň. Ko- stelce. PL.

270500   Pyskohltánový Svazek: 7 Strana: 0546
Pyskohltánový, labiolaryngeus.

270501   Pyskokvětý Svazek: 2 Strana: 1267
Pyskokvětý, lippenblütig. P. rostliny, labiatae.

270502   Pyskolícní Svazek: 10 Strana: 0323
Pyskolícní rozštep (kosý rozštěp obliče- jový, meloschisis. Ktt.

270503   Pyskoň Svazek: 7 Strana: 1373
Pyskoň, ě, m. = pyskáč. Mor. Brtch. v List. fil. 1893. 121.

270504   Pyskopatrový Svazek: 7 Strana: 0546
Pyskopatrový. P. štěrbina, Lippengau- menspalte. Exc.

270505   Pyskor Svazek: 2 Strana: 1267
Pyskor, u, m. = purga. Slov.

270506   Pyskoráci Svazek: 2 Strana: 1267
Pyskoráci, druh ryb. U Týniště.

270507   Pyskoun Svazek: 2 Strana: 1267
Pyskoun, a, m., ryba, labrus, der Lipp- fisch. P-ni mají malou tlamu s velikými pysky a se silnými zuby v čelistích, labri- dae. P. drozdák, labrus tardus, p. vroub- kovaný, crenilabrus pavo. Frč. 293.

270508   Pyskoun Svazek: 7 Strana: 0546
Pyskoun. Cf. Brm. III. 3. 176. — P. = kdo má veliké pysky, nevypařenou hubu, hubáč. Pyskún pyskuje celý den. Slov. Rr. Sb.

270509   Pyskoun Svazek: 10 Strana: 0323
Pyskoun, ryba. Vz Ott. XXII. 716.

270510   Pyskovati Svazek: 7 Strana: 0546
Pyskovati = hubovati, nadávati, schel- ten. Vz Pyskoun (dod.). Mor. a slez. Wrch., Šd. — koho z čeho VSlz. I. 40.

270511   Pyskový Svazek: 7 Strana: 0546
Pyskový. P. červeň, Lippenroth, n. — P. polívku dostati, ausgeschimpft werden. Us. Tč.

270512   Pyskový. P Svazek: 10 Strana: 0323
Pyskový. P. čára, sulcus mentolabiaiis; p. žíly, venae labiales. Ktt.

270513   Pyskožlázy Svazek: 2 Strana: 1267
Pyskožlázy, pl., f., die Lippendrüsen. Šm.

270514   Pyskula Svazek: 7 Strana: 0546
Pyskula, y, f., die Keiferin. Laš. Tč.

270515   Pyskule Svazek: 2 Strana: 1267
Pyskule, e, f., meretrix, mlž. Krok. II. 128.

270516   Pysky Svazek: 10 Strana: 0323
Pysky = páperky. Štěpánovice. List. fil. 1902 251.

270517   Pyskyřice Svazek: 10 Strana: 0323
Pyskyřice m.: pryskyřice. Dš. (Huj. Progr. 17. ).

270518   Pystíček Svazek: 7 Strana: 0546
Pystíček, čku, m., demin. k pysk. Č. Kn. š. 162.

270519   Pysula Svazek: 10 Strana: 0658
Pysula, y, f = jméno kraví. Brt. Sl.

270520   Pýšček Svazek: 2 Strana: 1267
Pýšček, vz Pysk.

270521   Pyšček Svazek: 7 Strana: 0546
Pyšček, ščku, m. = pystíček. U Místka. Škd.

270522   Pýščelenka Svazek: 9 Strana: 0267
Pýščelenka, y, f. = pišťalka. Brt. P. n. 230.

270523   Pyščiť Svazek: 10 Strana: 0323
Pyščiť, aufblasen. Slov. Sbor. slov. VIII. 69.

270524   Pyščury Svazek: 8 Strana: 0331
Pyščury, m. = veliké pysky. Jevíčko. Brt. D. II. 376.

270525   Pýšek Svazek: 2 Strana: 1267
Pýšek, ška, pýška, y, m., pyšný člověk, ein stolzer Mensch. Us.

270526   Pyšel Svazek: 7 Strana: 0547
Pyšel, šla, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

270527   Pyšelovice Svazek: 7 Strana: 0547
Pyšelovice, ves neznámá. D. ol. I. 991.

270528   Pyšely Svazek: 2 Strana: 1267
Pyšely, dle Dolany, městys u Dnespek. Vz S. N., Tk. I. 47. PL.

270529   Pyšely Svazek: 7 Strana: 0547
Pyšely od Pyšela. Pal. Rdh. I. 136. V P-lích se neptej, mají-li vdolky na pro dej. Vz Sbtk. Krat. h. 93. — P., sam. u Vamberka. PL.

270530   Pyšeti Svazek: 7 Strana: 0547
Pyšeti = dýchati, supati Nosy jmají a nepyšie. Kat. 2106. S hrozným hněvem sede pyše. Ib. 2205. Cf. List. fil. 1882. 315.

270531   Pyšišvor Svazek: 7 Strana: 0547
Pyšišvor, a, m., Kleinkrämer, -geist, m. Rk.

270532   Pýšiti Svazek: 2 Strana: 1267
Pýšiti, il, en, ení, stolz machen; — se, pyšniti se, stolzen. Orb. p.

270533   Pýšiti sa Svazek: 8 Strana: 0331
Pýšiti sa čím. Phľd. 1893. 751. aj. často. P-šil se v královských šatech. Kld. III. 33.

270534   Pýškov Svazek: 2 Strana: 1267
Pýškov, a, m., něm. Peischkow, ves u Pel- hřimova, b) u Tišňovic na Mor. PL., Tk. III. 36., 44

270535   Pyšně Svazek: 2 Strana: 1267
Pyšně, zpupně, stolz. P. proti někomu si počínati. Kram. Hrdě a p. mluviti. V. P. ho mstili. Br.

270536   Pyšněti Svazek: 2 Strana: 1267
Pyšněti, ějí, ěl, ění; pyšnívati, stolz werden, stolzen. D.

270537   Pyšněti v Svazek: 9 Strana: 0267
Pyšněti v štěstí. Pal. Děj. II. 2. 7. — čím. Na tom si mnoho zakládají a tím pyšněji. Har. II. 154.

270538   Pyšnica Svazek: 2 Strana: 1267
Pyšnica, e, f., tagetes patula, zahradní květina. Na mor. Zlínsku. Brt.

270539   Pyšnica Svazek: 8 Strana: 0331
Pyšnica, e, f., rostl., vz Karafiat (3. dod.).

270540   Pyšnice Svazek: 2 Strana: 1267
Pyšnice, e, f., eine Stolze. Šm.

270541   Pyšničký Svazek: 2 Strana: 1267
Pyšničký = pyšný. Mus. III. d. 59.

270542   Pyšnidlo Svazek: 7 Strana: 0547
Pyšnidlo, a, n. = pyšník. Rk.

270543   Pyšník Svazek: 2 Strana: 1267
Pyšník, a, m., člověk pyšný, ein Stolzer. Ctib., Pulk., Výb. I. 464., BO. Pýcha nynie sě ve světě rozmnožila a má mnoho synóv, jenž sú pyšníci, nad nimiž luciper kraluje. Hus. L 75. Smilníci, lakomci a p-ci. Hus. I. 68. P-ci svú pýchu ukazují na rúše, na pyš- ném chodu; Luciper jest nad p-ky králem. Hus. I. 123.

270544   Pyšník Svazek: 7 Strana: 0547
Pyšník. Žvt. otc. 50 a., Ž. wit. 88. 11.

270545   Pyšník Svazek: 8 Strana: 0331
Pyšník. O tomto slově praví Bl. Gr. 322., že jest to vox inepta.

270546   Pyšniti Svazek: 2 Strana: 1267
Pyšniti, il, ěn, ění; pyšnívati = pyšným činiti, stolz machen. V. — se = pýchati, pyšným býti, stolz sein, stolzen, sich brüsten. Jg. — abs. Páv svůj ocas rozestra pyšní se. Kom. — se nač: na svou krásu. Sych. Pyšní se nemaje nač. Č. — proč: pro po- chvalu příliš se pyšní. Sych. — se v čem. Chceš v marnosti cizí se pyšnit' a stkvít'. Puch. — že. Pyšní se, že má nový pytel na maso (nové šaty). .fg., Č. — se čím : svým úřadem. Čím se koza pyšní, za to se ovce stydí. Pk.

270547   Pyšnivý Svazek: 7 Strana: 0547
Pyšnivý = kdo se rád pyšní, prunk- süchtig. Osv. 1871. 95.

270548   Pyšno Svazek: 2 Strana: 1267
Pyšno, stolz. Z vysoka a pyšna mluviti. V. Neveď si pyšno, by na zlé nevyšlo. Č. Že můj milý chodí z pyšna. Sš. P. 348. Vz Pyšný.

270549   Pyšno Svazek: 9 Strana: 0267
Pyšno. Nemluv pyšno, by na zlé něvyšlo. Zát. Př. 37b.

270550   Pyšnočelý Svazek: 10 Strana: 0323
Pyšnočelý člověk. Msn. Od. 25.

270551   Pyšnoduchý Svazek: 10 Strana: 0323
Pyšnoduchý muž. Msn. II. 268., Hym. 89.

270552   Pyšnodumný Svazek: 2 Strana: 1267
Pyšnodumný, hochmüthig. L.

270553   Pyšnomluvnosť Svazek: 2 Strana: 1267
Pyšnomluvnosť, i, f., die Grosssprecherei. L.

270554   Pyšnomluvný Svazek: 2 Strana: 1267
Pyšnomluvný, grosssprecherisch. L.

270555   Pyšnosť Svazek: 2 Strana: 1267
Pyšnosť, i, f., pýcha, der Stolz, Hoch- muth. Us.

270556   Pyšnosť Ž Svazek: 7 Strana: 0547
Pyšnosť Ž. wit. 35. 12.

270557   Pyšnostydlivý Svazek: 7 Strana: 0547
Pyšnostydlivý, stolz u. zugleich scham- haft. P pohled na nás obrátila. Koll. IV. 168

270558   Pyšnota Svazek: 7 Strana: 0547
Pyšnota, y, f. = pyšnosť. Hol. 129, 398.

270559   Pyšný Svazek: 2 Strana: 1267
Pyšný; pyšen, šna, šno. — P., pýchou nadutý, aufgeblasen, stolz, hochmüthig, hof- färtig. V. P. žebrák nic nevyžebře. Kom. Na pyšného si hráti. Hm. P. nos zdvíhati, die Nase hoch tragen. Dch. Nic není pyšněj- šího jako žák na koni, kněz na kazatelnici a kurva na voze. Dač. II. 127. Neveď si pyšno, aby na zlé nevyšlo. Pk. Zde pyšní lidé ve zlatě chodí, zítra je červi a žáby snědí. Sš. P. 73. P-mu chlapu hvězda za uchem vychází a za uchem zapadá. Pk. Na p-ného čeká důlek (spadne do díry), na kvapného kůlek (narazí naň). Pk. Vz Pýcha. P-šným se Bůh protiví, pokorným dává milosť. Č. Sráží Bůh p-šným rohy. Č., Lb. Hrdý se p-nému rovná. Jg. — v čem, kde: v řeči a mluvení. V. Tělo, tělo hříšné, bý- valo jsi v světě pyšné. Sš. P. 17. — ke komu. Ona je p-ná paní k nám. Sš. P. 429. — komu. A tak Bohu pyšni byli. Br. Sousedům svým pyšným býti. Lom. Všem žákóm mohu býti pyšen. Žk. 366. — nač: na svůj stav. Šm. z čeho. Lépe by bylo pannou nebýti, než z panenství pyšnou býti. Št. N. 26. Strany pořekadel a přísloví vz: Dírka, Honositi se, Jeti v čem, Narůsti, Odfouknouti si, Pýcha, Pytel, Rameno, Roh, Slunce, Stavěti co, Vole; strany pyšného nuzáka vz: Blecha, Dým, Hnida, Chlap, Chlouba, Chudoba, Kůň, Mísa, Papež, Trnož, Zadek; strany pyšného skroceného ,vz: Brk, Cep, Křídlo, Rukáv, Slavíček, Úřad, Vážný. — P., k pyšnému se vztahující, jemu náležející, nádherný, skvostný, prächtig, Pracht-. Jel. Pýchu pro- vodí, v p-ných šatech chodí. Sš. P. 44. Král učinil pyšnú jiezdu přes moře. Martim.

270560   Pyšný Svazek: 7 Strana: 0547
Pyšný. Cf. Mkl. Etym. 268., List. fil. XIV. 415. P. hlava Hdk., čelo, krása. Vrch. Kdo mně p., já jemu hrda. Črn. Zuz. 101. P. jako panský správec, jako městaká vrchnosť. Us. Bačk., Dbv. Je p., ani na hlas nemrká (žertem o skromném). Us. Kšť. Že je pivo nevykyšný, že jsů z něho chlapci pyšní Sš P. 554. Pri sčastí p. nebuď, než prá- telov si nadobuď Slov. Tč. Chceš-li se Bohu líbiti, nebuď p Hus II. 423. Nejlepší způsob na p-ho nedbati nic na něho. Lpř., Bž. Lidé pyšní podobají se klasům, čím výše se zvedají, tím prázdnější jsou. Sb. uč — čím. Horáci jsou pyšní svým lnem. Brt. Byl jsem pyšen i hrd svú myslí. V. Ps. fol. 134. b. — P. = nádherný, hezký. P. hrad, zámek, Čch , Us , žito. Brt.

270561   Pyšný Svazek: 8 Strana: 0331
Pyšný. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75. Pyšnému chlapu mořo po kolena. Slez. Nov. Př. 98. Pyšní vypovídají se z Nekoře přes Hrdoltice do Nižovic. NZ. III. 229.

270562   Pyšný Svazek: 9 Strana: 0267
Pyšný: horenos, mech (měch) nadutý, po- panštěnec, roháč, rohačka (ženská), rozdrá- panec, sombor nadutý. Slov. Zát. Př. 38b. Keď si šťastný, nebuď pyšný; Pyšný pyšného najviac nenávidí. Ib. 37., 246. — nad čím. Je p. nad tím, že bvl pochválen. Císař. Mtc. 1900. 142. — jak. P. jak papuč, žaba, schoř, holub. Šeb. 220. Sr. Nadutý.

270563   Pyšný Svazek: 10 Strana: 0323
Pyšný myslí, že je z mouky (lepší než jiní). Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 176.

270564   Pyšoň Svazek: 7 Strana: 0547
Pyšoň, ě, m. = pyšný. Na mor. Slov. Hrb.

270565   Pyštěk Svazek: 2 Strana: 1267
Pyštěk, vz Pysk, Pajštiek. — P., ústka, hubička, huba zvířecí. Slov. Kd.

270566   Pyštěk Svazek: 7 Strana: 0547
Pyštěk. Krev se hreje, srdce směje, když se p. k líčku připojuje. Koll. Zp. II. 250.

270567   Pyštkyně Svazek: 7 Strana: 0243
Pyštkyně, e, f., die Flötenspielerin. Lpř.

270568   Pyšťok Svazek: 8 Strana: 0331
Pyšťok. P-ky si na ručníkoch na bok na- pravia. Pdľd. 1895. 450. Cf. Pyštěk.

270569   Pyštuntál Svazek: 7 Strana: 0547
Pyštuntál, u, m. = něco velikého, sil- ného, co vyčnívá; úd mužský. Us. Rgl.

270570   Pyta Svazek: 2 Strana: 1267
Pyta, y, f. = pešek, šátek stočený ke hře a bití, der Plumpsack. V Budějovsku. Č. — P., žebrání, das Betteln. Chodi na pyty. Na Ostrav. Tč. Člověk pracovitý nechodí na pyty. Mor. Tč.

270571   Pyta Svazek: 7 Strana: 0547
Pyta. Cf. List. fil. XV. 163.

270572   Pytac Svazek: 8 Strana: 0331
Pytac = řečník při svatbě. Slov. Ces. 1. V. 244.

270573   Pytač Svazek: 2 Strana: 1267
Pytač, e, m., serutator, der Erforscher. Vz Ptáti. P. spravedlný jeho srdce. BO. Ktož jest p. veleslavenstvie božieho. BO. — P., der Brautwerber. Slov. Koll.

270574   Pytačka Svazek: 7 Strana: 0547
Pytačka, y, f. = sdávanka. Slov. Dbš. Obyč. 13.

270575   Pytačstvo Svazek: 7 Strana: 0547
Pytačstvo, a, n. = pytačka (dod.). Slov. Phľd. II. 68.

270576   Pytajka Svazek: 2 Strana: 1267
Pytajka, y, f. = žebrota, ptání, das Betteln. Na p-ku jíti. Od Místku k mor. Ostravě. Mtl. Vz Pyta.

270577   Pytaky Svazek: 7 Strana: 0547
Pytaky, pl., m. = pytačka, námluvy. Slov Phľd. VIII. 225.

270578   Pytam się Svazek: 10 Strana: 0323
Pytam się, pytam kie człowiek seže- sliwy, tanec v Těšínsku. Vz Brt. P. n. 975.

270579   Pytání Svazek: 2 Strana: 1267
Pytání, ptání, n., das Betteln. Po ?. cho- diti. Na Ostrav. Tč.

270580   Pytání Svazek: 7 Strana: 0547
Pytání = žebrání. Išiel po p. Nár. nov.

270581   Pýtať koho Svazek: 10 Strana: 0323
Pýtať koho. Pýtal moju dcéru (ucházel se o ni). Slov. Czam. Slov. 224. Radšej stom dať, ako jednoho pýtať (žebrati). Mus. slov. VI. 110.

270582   Pytati Svazek: 2 Strana: 1267
Pytati, na Slov. pýtati, zastr. = ptáti, fragen. Pytám, pyceš, pyce. Na Ostrav. Tč. Na Slov. a na Mor. — prositi, bitten, bet- teln. — co : almužnu, milosť. Baiz. — na co. Keď na zuby pytáš (kdy o něco k jídlu prosíš). Baiz. — se = ptáti se. Rkk. — P., kupovati, kaufen. — co zač. Pytal vienek za tolar. Slov. pís. 20. — Vz Ptáti.

270583   Pytati Svazek: 7 Strana: 0547
Pytati scrutari. Ž wit. 63. 7. — co od koho. Šecko dobré od tebe pytám. Mor. Brt. Prečo já to od vás pytám. Kyt. — čeho. Těch měst pytaj. Mst. v. 18. Pri studni stojí a vody pytá. Slov. Rr. MBš. — si čeho. Keď si pytám vody. Kyt. 1876. 18. — se čeho (jak). Hvězd se pytá šepo- tavým slovem. Kká. Pytaj se tetky Kyt. Pytám se vás, páni milí. Sš. P. 175. — se od koho. Naše dievča sa pytalo od ku- chára, čo len kľúčovou dierkou poluknúť na ten tanec. Dbš. Sl. pov. I. 53. — o čem od koho. Nebude potřeba o tom p. od ji- ných, kde je. Hr. ruk. 143. — se kam. To se pytá na světlo (dere?). Zbr. — s dvěma akkus. Mě družku (družkou, za družku) pytala. Laš. Brt. D.

270584   Pytel Svazek: 2 Strana: 1268
Pytel, tle, pytlík, u, pytlíček, čku, m. Vz Mz. 286. Na Mor. měch, der Sack, Beutel. P. chmelničný (na chmel, žok), na mouku, na obilí, mlýnský (prašný, moučný, mly- nářský). Jsi červená jako mlynářský pytlík (pytel). Jg. Dáti pytlík k mlýnu; p. připiati, přitáhnouti; p. na špicování (český, německý). Vys. P. na peníze (měšec); nacvakovaný, mastný pytlík; To řeže do pytlíku. Us., D. Vlastní pytlík má (= bohatý). Kom. P. ko- žený (koženec), V., na prach, D., Čsk., na vlasy atd. Us. P. od mouky. Er. P. 286. P. k cezení, procezovací, der Filtrirsack, Pta., k stáčení (laloch), der Füllbeutel, -sack. Suk. P. v horn. calovka, knechtovice. Šm. Pytlí- ček v kostele, der Klingelbeutel. Hý. Úvazek, motouz u pytle; jehla, plátno na p. Šp. P. obilí, mouky, bramborů, ořechů, peněz, BO., práva, naděje. Š. a Ž. S pytel = co se do pytle vejde. Us. P. na led z papíru perga- menového. Cn. Pytlem dáti = ze mlýna upráše ho vyhnati, Ros.; výhosť dáti zvl. milovníku. Ros., Dh. 127. Jestliže ona jemu pytlem dá. Ler. Odpověď pytlem vzíti (ne- , příjemnou odpověď dostati). V. Ten Člověk je p. dobroty. Us. Pytle vázati; do pytlů dáti, měřiti, sypati (žokovati: vlnu, chmel). Šp. Nosič pytlů = 1. kdo pytle nosí; 2. osel. D. Vrahové otců s hady do koženého pytle zašiti a do vody potopeni bývají. Kom. Ne- styď se, není to v pytli. Us. Chtějí toliko, aby svůj pytel naplnili, do jiného třebať čert naprášil. Reš. Toť se s tím zrovna p. trhá (jest toho mnoho); Obchod s pytli; Ten má moudrosti plný p.; On má důvěry plný p.; Běhání v p-li; Dobrou noc, p. blech na pomoc! Dch. Která poctivá děvečka dá groš bílý do pytlíčka. Sš. P. 740. Na toho už čert p. šije (umře). U Poličky. Je tam tma jako v ranci, v pytli, ani čert by ne- vylezl. U Rychn. Voní jako rasův p. (smrdí). Us. Msk. Povždy u nich více na p-li než v p-li. Šml. Kouká jako 5 krejcarů z p-le. U Rychn. Hsp. Má smích a pláč v jednom pytlíčku (hned se směje, hned pláče). V Po- licku. Kšá. Pán Bůh požehnej pytlíček ko- ženej. U Nách. Dř. Nacpi do režného p-le samé dukáty, neuděláš z něho hedvábný. Hnš. Pytel přítel, kapsa strýc. Sk. Do svého pytle honiti; Nešij pytle hedvábím; Až by se z pytle vyhrozil (vadivý). V. Draho do pytle, draho z pytle (podlé věna obvě- nění); Žebrácký p. nositi. Vz Žebrota. Č. Děravý p. Vz Marnotratný. Jest z téhož pytle. Vz Stejnosť. Č. Svázati je do jednoho pytle (jsou si rovni). Kšá, Pyšní se, že má nový pytel na maso (nový oděv), vz Pyšný. Prázdný p. nestojí; Pytlem praštěný, ude- řený (měchem ud., vz Hloupý). Č. Udeřil osla přes p. (o zámince ku trýznéní hlou- pého trpitele. Dch.). Mnoho domnění do pytle se vsype, ale plný nebude. Domnění (zdání, podezření) mnoho v pytel vchází. Domnění lidských mnoho se vejde v pytel. Víc zmůže s hrsť moci, nežli s plný pytel práva. Lepší hrsť jistoty nežli pytel naděje. Nemůže se sídlo v pytli tajiti. Marnosť a bláznovství jako šídlo v pytli zatajiti se nemůže. Zajíce v pytli (v měchu) koupil. Když prase připovědí, jíti po (= pro) ně hned s pytlem. Jako pytel děravý nenasy- ceni jsou. Obratný jako sochor v pytli. Tancuje jako sochor v pytli. Kšá. Svině pytel najde u mošna lotra. — P., vz Ne- laskavec. — P., pytlík, a, m., člověk hloupý, nečilý, neobratný, ein plumper Sack. Us. Dch. Tys pytlík! Us. Bezedný p. = nena- syta, der Nimmersatt. Us. Kšá. — P., šourek, der Hodensack. Jád. — P., slepé střevo, der Blinddarm. Ms. bib.

270585   Pytel Svazek: 7 Strana: 0547
Pytel. Cf. Mkl. Etym. 270, Šrc. 126. P. hrubý, hustý, konopný, vlněný; pytle pře- rovnati, vyprázdniti atd. Šp. P. záchranný, zachraňovací, Rettungssack, m. Tlm., NA. P. saku (sakovina). NA. IV. 120. Dítě jako p. (těžké). Dch. Jest jako brány do pytle (neohrabaný). Us. Vk. U ženských vždy více na pytli než v pytli (na zevnějšku). Šml. Nekupuj podlé toho, co stojí na pytli. Šml. Pytlem dostati, někoho uhoditi, po- prášiti (= výhost dostati, někomu dáti). Us. Rgl., Jrsk., Čern. Zuz. 109. Musí ho ke všemu tahat, jako z pytle (o líném). Us. Řekne-li někdo: Já se bojím, radí se mu žertem: Vlez do pytle. Us. Kšť. Nic v sobě zatajiti nemůže, ale jako šídlo z pytle se vším na trh jede. Pož. 128 Věc nezůstane v pytli (tajnou). Kmk. Svázat je do jednoho pytle, bude vždycky stejný na vrchu (oba nestojí za nic). Us. Hnšk. Děravého pytle nenaplníš a lakomci se nedodáš. Us. Bž. Letí pán na pytel (čti zpět). Brt. — P. = černé mračno. Us. Olv. — P. = les u Plzně. BPr.

270586   Pytel Svazek: 8 Strana: 0331
Pytel, sthněm. biutel. Gb. H. ml. I. 424. Pravil, že jest (těmi slovy) také přes p. bit (že také naň padala). Bl. Gr. 291. Má ho v pytli (už ho získal a p.). Nov. Př. 615.

270587   Pytel Svazek: 9 Strana: 0267
Pytel. Povždy u nich více na pytli než v pytli. Šml. IV. 109. Kdekoli počnu milo- vati, všude pytlem mám (mne odbudou). 1573. Sdl. Hr. VIL 7. P. sladu = strich. Pal. Děj. V. l. 399. Vz Vrecko, Vreco. Je to v pytli = ukradeno. Us. fiakristů. Kukla 134. — P. = druh síti. Vz KP. VII. 195.

270588   Pytel Svazek: 9 Strana: 0460
Pytel. Jejich tam, jakoby je z pytle vy- sypal (mnoho). Šml. VI. 106.

270589   Pytel Svazek: 10 Strana: 0323
Pytel. To je p. dobroty (dobrý člověk). Haw. Chamr. 146. Ty's hodna pytle = aby tě kat jako čarodějnici utopil v pytli. XVI. stol. Zvon II. — P. = dýnko micky ženské (Mütze). Pr. Slez. Čes. 1. XII. 309.

270590   Pytelivna Svazek: 10 Strana: 0323
Pytelivna, y, f., capactum (ve mlýně). Rozk. P. 2387.

270591   Pytelka Svazek: 7 Strana: 0547
Pytelka, y, f. = pytlonoš. Brm. I. 420.

270592   Pytevna, vz Svazek: 2 Strana: 1268
Pytevna, vz Pitevna.

270593   Pytevnický Svazek: 7 Strana: 0547
Pytevnický, anatomisch. Rk. Vz Pitevní.

270594   Pytevnictví, vz Svazek: 2 Strana: 1268
Pytevnictví, vz Pitevnictví.

270595   Pytevník Svazek: 2 Strana: 1268
Pytevník, vz Pitevník.

270596   Pytevný Svazek: 2 Strana: 1268
Pytevný, vz Pitevný.

270597   Pythagoras Svazek: 2 Strana: 1268
Pythagoras, y, m., dle Despota, strřec. filosof působil ok. r. 540.— 500. př. Kr. Vz o něm v S. N.

270598   Pythagorka Svazek: 2 Strana: 1268
Pythagorka, y, f., pythagorea. Rostl.

270599   Pythagorův Svazek: 2 Strana: 1268
Pythagorův, -ova, -ovo. P. tabulka (mno- žilka); věta či osličí most (že summa čtverců obou odvěsných či kathed ve přímoúhelném trojúhelníku rovná se čtverci přepony (hy- potenusy); tělesa (pravidelné mnohostěny), trojúhelník (pravoúhelný, jehož strany v po- měru směřitelném k sobě jsou), čísla. Vz S. N.

270600   Pythagorův Svazek: 7 Strana: 0547
Pythagorův. Místo přímoúhlem čti: pra- voúhlem.

270601   Pythi-a Svazek: 2 Strana: 1268
Pythi-a, e,f.,kněžka Apollonova v Delfech, která prorokovala. — P., dle Gymnasium v pluralu, pythické, pythské n. delfské hry. Vz Pythický.

270602   Pythiambické Svazek: 2 Strana: 1268
Pythiambické dvouverši, metrum py- thiambicum secundum, složené z hexametru a iambického senaria. Zk. Ml. II. 200.

270603   Pythický Svazek: 2 Strana: 1268
Pythický, pythský, pythisch. P. hry ko- návaly se od Reků ke cti boha Apollona na krissaiské rovině blíže města Delf. Vz S. N., Pythia (pl.).

270604   Pytho Svazek: 2 Strana: 1268
Pytho, y, f., starší jméno Delf.

270605   Pythochvácenec Svazek: 2 Strana: 1268
Pythochvácenec, nce, m., vz Python.

270606   Python Svazek: 2 Strana: 1268
Python, a, m. = had na Hoře Parnassu, jejž Apollo, strážce a vládce věštebnice del- fické, usmrtil. Odtud Apollo sám dostal příjmí Pythona a odtud každý věští duch duchem pythona či duchem pythonovým neb duchem pythickým prozván byl, jakož i ti, kdož budoucí věci předpovídali, ?????????? ^ pythochvácenci byli nazváni. Sš. Sk. 194. (Hý.).

270607   Pytka Svazek: 7 Strana: 0547
Pytka, y, f. = vyptávání torturou, mu- čení. Neľudské doprosy a pytky. Zbr. Lžd. 38. — P. = pyta. List. fil. XV. 163.

270608   Pytl Svazek: 10 Strana: 0323
Pytl, a, m., Pytl — patl = patlal, nešika. Kšť. Lid. 13

270609   Pytl-patl Svazek: 7 Strana: 0547
Pytl-patl - patla. Tys p. U Nov. Bydž.

270610   Pytlácký Svazek: 9 Strana: 0267
Pytlácký. P. pověry na Mor. Vz Mus. ol. 1897. 151.

270611   Pytláctví Svazek: 2 Strana: 1268
Pytláctví, n., působení škod na zvěři na cizím pozemku n. krádež zvěři, der Wild- diebstahl. J. tr. Vz S. N.

270612   Pytlačiti, pytlařiti Svazek: 2 Strana: 1268
Pytlačiti, pytlařiti, zvěř krásti, wildern. — kde: v panské oboře. Sych.

270613   Pytlačka Svazek: 2 Strana: 1268
Pytlačka, y, f., ručnice pytlákova k rozun- dání, das Wilddiebengewehr. Šp. — P., py- tlákova žena. Šp.

270614   Pytlák Svazek: 2 Strana: 1268
Pytlák, a, m., pytlář, e, m., zloděj zvěři, der Raub-, Wildschütz, Wilddieb. P. spiso- vatelský, der Plagiator. Šm. —- P., u, m., semeno lněné, které se po pytlích prodává, jinak tunové. — Jg.

270615   Pytlák Svazek: 7 Strana: 0547
Pytlák. Vodní p. (chytá ryby). Us. Po- věry o p-cích vz v Mus. 1853. 481.—482., 1854. 539., 1855. 178. — P. = čmelák (me- dák) rezavý. Mor. Brt.

270616   Pytlák Svazek: 7 Strana: 1373
Pytlák, a, m. = unterkeifl, přísežný jed- natel a měřič obilí na trzích, jenž vybíral tržné. V Litoměř. v 16. stol. Wtr. Obr. II. 561.

270617   Pytlanka Svazek: 2 Strana: 1268
Pytlanka, y, f. P-ky, psychidae, druh motýlů. Vz Vakanoš. Frč. 179.

270618   Pytlář Svazek: 7 Strana: 0547
Pytlář, vz Pytlák.

270619   Pytlařiti, vz Svazek: 2 Strana: 1268
Pytlařiti, vz Pytlačiti.

270620   Pytlářka Svazek: 2 Strana: 1268
Pytlářka, y, f., vz Pytlačka.

270621   Pytlářský Svazek: 10 Strana: 0323
Pytlářský lid (pytláci). 1671. Ces. 1. X- 287.

270622   Pytlářský, pytlácký Svazek: 2 Strana: 1268
Pytlářský, pytlácký, Raubschützen-.

270623   Pytlářství Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlářství, pytláctví, n., střílení cizí zvěři, die Wilddieberei, das Wildschützengewerbe. Šp.

270624   Pytlatý Svazek: 7 Strana: 0547
Pytlatý, měchatý, sackig. Vz Rst. 481.

270625   Pytlatý Svazek: 8 Strana: 0331
Pytlatý. P. kalhoty (široké). Wtr. Krj. I. 354.

270626   Pytlenový Svazek: 10 Strana: 0323
Pytlenový stánek okrouhlý. Vz Ott. XIX. 909

270627   Pytlevnice Svazek: 7 Strana: 1373
Pytlevnice, e, f., dedaciaterium, zastr. Rozk.

270628   Pytlíček Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlíček, čku, m., vz Pytlík.

270629   Pytlíček Svazek: 10 Strana: 0323
Pytlíček, čka, m. = nadávka zloději pytle mouky. XVI. stol. Zvon II. 622.

270630   Pytličina Svazek: 2 Strana: 1269
Pytličina, y, f., látka na mlynářské pyt- líky. Us. V letě ?kna řídkou p-nou obestři. Kouble. Vz Pytlina.

270631   Pytlíčkatý Svazek: 7 Strana: 0547
Pytlíčkatý, bebeutelt. P. prašník, žláza. Vz Rst. 481.

270632   Pytlík Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlík, u, m., vz Pytel.

270633   Pytlík Svazek: 7 Strana: 0547
Pytlík, sacculus. B. mik. Luk. 10. 4. P. mlýnský. Vz KP. V. 613. — P. = náhubek z motouzu upletený volům, aby se nepásli. U Počát. Jndr. — P., a, m. = člověk tlustý; neohrabaný. Vz Pytel. BPr. — P., os. jm. Arch. VIII. 546. — P. Jan. 1488. Jg. H. 1. 616, Jir. Ruk. II. 159. — P. zásobenej, os. jm. Wtr. Obr. 89.

270634   Pytlík Svazek: 10 Strana: 0323
Pytlík, u, m., vz Vreco. P. na tvaroh. Nár. list. 1904. 138. 9. — To je p. na ně- mecké myši (o hloupém). Us. Rgl

270635   Pytlikář Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlikář, e, m., der Beutelmacher, Beutel- schneider, Sackmacher, Säckler. Šp., Prm. IV. 271.

270636   Pytlikářka Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlikářka, y, f., die Beutel-, Sackma- cherin, -Schneiderin. Us.

270637   Pytlikářský Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlikářský, Sackmacher-, Säckler-.

270638   Pytlikářství Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlikářství, n., pytlikářské řemeslo, die Säcklerei. Jg.

270639   Pytlíkov Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlíkov, a, m., něm. Pittling, ves u Te- plice. PL.

270640   Pytlíkovati se s kým Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlíkovati se s kým: s dítětem (je jako pytel pořád nositi). Us. Dch. — se komu nač. Pytlíkuje se mu na to jazyk (říká se o mlsném). Ü Olom. Sd.

270641   Pytlíkovský Svazek: 9 Strana: 0267
Pytlíkovský. P. hora (za hradem praž- ským). 1496. Arch. XVIII. 373.

270642   Pytlina Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlina, y, f., látka na moučné pytle, das Sacktuch. Slov. Cf. Pytličina.

270643   Pytlinka Svazek: 7 Strana: 0547
Pytlinka, y, f. = pytlina. N. Hlsk.

270644   Pytlisko Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlisko, a, n., ein grosser, hässlicher Sack. Zlob.

270645   Pytlomyš Svazek: 8 Strana: 0331
Pytlomyš, geomys. Vz Ott. X. 36.

270646   Pytlonoš Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlonoš, e, m., der Sackträger. — P., saccophorus, ssavec myšovitý. Ssav.

270647   Pytlonoš Svazek: 7 Strana: 0547
Pytlonoš, geomys. Cf. Pytelka. Brm. I. 420.

270648   Pytlov Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlov, a, m., něm. Pittlau, ves u Stříbra.

270649   Pytlovací Svazek: 7 Strana: 0547
Pytlovací odrážka, čásť mlýnského ústrojí. Vz KP. V 614.

270650   Pytlovací Svazek: 10 Strana: 0323
Pytlovací. Čisticí mlýnek s p-cím pří- strojem. Nár. list. 1905. 131. 21.

270651   Pytlování Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlování, n., přístroj ve mlýně,jímž se mouka podsívá, das Beutelwerk. České p., das Gabelbeutelwerk, Gabelzeug. Šp. — P., das Beuteln, ve mlýně. P. do truhly moučné. Us. Jg.

270652   Pytlování Svazek: 7 Strana: 0547
Pytlování = přístroj, kterým se mouka a krupice od šrotu a otrub odděluje. Vz KP. V. 613.-614., Pytlovati.

270653   Pytlovati Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlovati (ve mlýně), oddělovati pytlíkem mlýnským mouka od šrotu, otrub n. jiných hrubých hmot, beuteln, sichten; třásti, schüt- telN, beuteln. Jg. — co: mouku (prosívati). V. — co kde: mouku v moučním pytlíku. V. — kým. Pytlovala jím zimnice (třásla). Ros. Pytluje sebou (třese se zimou). Us. Kšá. — p. se = mlíti se z drobna, feinge- mahlen werden. Ms. 1550. Na Slov. = prou- dem téci, strömen. Plk. — se s kým. Vz Pytlíkovati. — se čím. Pytluje (třese) se zimou. Us. Kšá. — P.= utíkati, do bot prásknouti, davon laufen. Us. u Opavy. Klš. - se = spatně skákati. Na mor. Zlínsku. Brt. — P. = působiti. A tak ďábel p-je mezi lidem svatokupectví. Hus. I. 427.

270654   Pytlovati co Svazek: 7 Strana: 0547
Pytlovati co. Múky nepytlují, než s ple- vami zadělávají. Výb. II. 1023. — se = špatně tančiti. Brt.

270655   Pytlové Svazek: 7 Strana: 0547
Pytlové, ého, n. = pytlůvka. Laš. Tč.

270656   Pytlovina Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlovina, y, f., die Sackleinwand. V. P. se nešije hedvábím (s hrubými lidmi ne- dělá se mnoho cavyků). Us. Dch. — P., kozí kůže na střevíce, Bockhaut, f. Us.

270657   Pytlovitý Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlovitý, Sack-, sackförmig. P. plášť. Krok.

270658   Pytlovka Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlovka, y, f., sukně z hrubého, pytlo- vého plátna. Us. u Petrovic. Dch.

270659   Pytlový Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlový, Sack-. P. plátno, das Sack-, Beuteltuch. — P. střevíce, bockhäutene Schuhe. Reš.

270660   Pytlový Svazek: 7 Strana: 0547
Pytlový. P. zachraňovadlo. Vz Pytel záchranný (dod.). Pdl.

270661   Pytlový Svazek: 8 Strana: 0331
Pytlový. P. čtvrtek = po středě popeleční. Jihočes. NZ. V. 588.

270662   Pytlový Svazek: 9 Strana: 0267
Pytlový žid = chodící s pytlem. Braun 79. — P. neděle (černá) = první postní (od postního roucha). Us.

270663   Pytlový Svazek: 10 Strana: 0323
Pytlový cedák, das Beutelfilter. Jind. 12.

270664   Pytlůvka Svazek: 2 Strana: 1269
Pytlůvka, y, f., poplatek mlynáři od pytle dávaný, das Mahlgeld, Sackgeld. Na Mor. a ve Slez. Tč., Pk. Dle Klš. platí se u Opavy mlynářčíkům p. v penězích, kdežto mlynář sám dostává obilí (měřičné).

270665   Pytlůvka Svazek: 7 Strana: 0547
Pytlůvka = jablko. Mor. Brt.

270666   Pytrov Svazek: 2 Strana: 1269
Pytrov, a, m., Pitrau, ves u Těšína ve Slez. PL.

270667   Pyturie Svazek: 2 Strana: 1269
Pyturie, e, f., řec., močení hnisové n. talovité. Vz S. N.

270668   Pytva Svazek: 2 Strana: 1269
Pytva, vz Pitva.

270669   Pytvač Svazek: 2 Strana: 1269
Pytvač, e, m., der Anatom. Vz Pitvač.

270670   Pytvák Svazek: 2 Strana: 1269
Pytvák, u, m., tupý nůž, stumpfes Messer. U Kroměříže. Bkř.

270671   Pytvárna Svazek: 2 Strana: 1269
Pytvárna, vz Pitvárna.

270672   Pytvatel Svazek: 2 Strana: 1269
Pytvatel, vz Pitvatel.

270673   Pytvati Svazek: 2 Strana: 1269
Pytvati, vz Pitvati.

270674   Pytvec Svazek: 2 Strana: 1269
Pytvec, vz Pitvec.

270675   Pyty Svazek: 7 Strana: 0547
Pyty, pl, m. = pytačka. Na pyty cho- diti. VSlz. I. 222.

270676   Pyurie Svazek: 9 Strana: 0267
Pyurie, e, f., z řec, je-li v moči hnis. Ott. XVII. 488b.

270677   Pyxla, vz Svazek: 2 Strana: 1269
Pyxla, vz Pyksla.

270678   Pyzda Svazek: 7 Strana: 0547
Pyzda, y, f., vz Pízda.

270679   Pyzdry Svazek: 2 Strana: 1269
Pyzdry, dle Dolany, něm. Peysern, mě. ve Varšavsku. Vz S. N.

270680   Pyzem Svazek: 2 Strana: 1269
Pyzem — po zem, docela, bis auf den Grund. Ven p. vycházeti. Mor.

270681   Pyzmejzl Svazek: 8 Strana: 0331
Pyzmejzl, u, m. Sukně podšitá p-zlem. XV. stol. Wtr. Krj. I. 119.

270682   Pyžla Svazek: 7 Strana: 0547
Pyžla. y, f. = tupá kudla. V Táborsku. J. Matoušek.

270683   Pyžlati Svazek: 2 Strana: 1269
Pyžlati, vz Pižlati.

270684   Pzdění Svazek: 7 Strana: 1373
Pzdění, n., siphon. Rozk.

270685   Pzdění Svazek: 10 Strana: 0323
Pzdění. Rozk. P. 1261. Sr. Bzdění.

270686   Pzdieti Svazek: 8 Strana: 0331
Pzdieti v. bzdieti. Vz Gb. H. ml. I. 324.

270687   Pzdina Svazek: 10 Strana: 0323
Pzdina, y, f. Pzdin k masti přičiniti. Mast. M. 160. Sr. Bzdina.

270688   Pzdíti komu kam Svazek: 10 Strana: 0323
Pzdíti komu kam: pod nos. Mast. M. 83. Sr. Bzdíti.

270689   Pžeháňka Svazek: 7 Strana: 0434
Pžeháňka. V 7. ř. za poslíčky přidej: příšlehy.

270690   Pžvněji Svazek: 10 Strana: 0317
Pžvněji = dříve, spíše. P. jim (svatým) doufají než samému Bohu. Chč. 01. 245a.

270691   Q Svazek: 3 Strana: 0001
Q jest v romanských a germanských ja- zycích obvyklá hrdelnice, která v písmu jen přeci u se užívá. Ostatně není Hláska ta ani etymologicky ani fysiologicky zvláštni, nýbrž v každém ohledě = k. Staré k totiž v pozdějším latinském pravopise, vyjma ně- kolik archaismů, v c a q proměněno jest; q pak zejména tenkráte nastupovalo, když u a ještě jedna samohláska následovati měla, na př.: qua, quem, qui, quo, quum atd., řidčeji před pouhým u. jako v zastaralém pequnia. Tak stala se skupenina qu neroz- lučnou a z ní později opět pouhé a čisté k se vyvinulo, což na franc. que (ke), question (kestion) atd. patrno. V některých slovech přešlo v g, na př. franc. égale (aequalis). V ital. jazyku však zní ještě u, na př. quale, equale; řidčeji celá skupenina qu v ch (k) prešla: chi. V gotštině jest q = kv, v ostat- ních pak německých jazycích opět jen qu při- chází. Slované latinkou píšící skupeniny této jen ve slovech cizích užívají. Gb. v S. N. Avšak tato slova také literou k se píší: kvadrat, kvitance. Q slcrácené v lat. = Quintus, Quintius, quaestor. — Q jakožto římská číslovka = 500, q = 500000. S. N.

270692   Q Svazek: 7 Strana: 0548
Q. V 2. ř. sh. oprav která v: které. — Q. = metrický cent.

270693   Qu Svazek: 3 Strana: 0001
Qu-. Slova zde scházející hledejž čte- nář pod Kv-.

270694   Quadové Svazek: 3 Strana: 0001
Quadové, ův, m., národ za starého věku v dnešní Moravě.

270695   Quadr Svazek: 3 Strana: 0001
Quadr, u, m., quadrovec, quadrový ká- men, čtverhraný pískovec, der Quader.

270696   Quadrace Svazek: 3 Strana: 0001
Quadrace, e, f., rozčtvrcení, die Quadra- tion.

270697   Quadragena Svazek: 3 Strana: 0001
Quadragena, lat., čas 40 dní kajících, 40tägige Bussübung. Vz S. N.

270698   Quadragesima Svazek: 3 Strana: 0001
Quadragesima (pars), y, f., čtyřicátý díl; šestá neděle před velikonocí, 40 dní před velikým pátkem, die 40tägige Fastenzeit.

270699   Quadrans Svazek: 3 Strana: 0001
Quadrans, antu, m., 1/4 libry lékárnické, 10 1/2 dekagr.

270700   Quadrant Svazek: 3 Strana: 0001
Quadrant, u, m, čtverník, kruhočtvrť, čtvrť kruhu, der 4. Theil eines Ganzen, be- sonders eines Kreises; der Winkelmesser. Rk.

270701   Quadrant Svazek: 7 Strana: 0548
Quadrant, nástroj k vyměřování úhlů. Q. dělostřelecký. Vz S. N. XI. 85.

270702   Quadrat Svazek: 3 Strana: 0001
Quadrat, quadrát, u, m., čtverec; moc- nosť stupně drahého, ein gleichseitiges, re- gelmässiges Viereck; das Quadrat; pokryvka hlavy duchovního při obřadech (Dch.).

270703   Quadrat Svazek: 7 Strana: 0548
Quadrat, a, m., os, jm. — Q. Bernard, nar. 1821., prof. v Brně. Vz Tf. H. 1. 193., Šb. Dj. ř. 281.

270704   Quadratický Svazek: 3 Strana: 0001
Quadratický. Q. n. pyramidalní n. dvoj- a jednoosová soustava v krystalografii. Vz S. N.

270705   Quadratický Svazek: 7 Strana: 0548
Quadratický. Q. rovnice. Hra.

270706   Quadratní Svazek: 3 Strana: 0001
Quadratní, quadrátní, čtvercový, čtve- reční; q. míle, čtvereční míle, Quadrat-.

270707   Quadratura Svazek: 3 Strana: 0001
Quadratura, y, f., čtvercování, rozdělení ve čtverce, die Eintheilung in Quadrate: čtvrť měsíce, ein Mondesviertel.

270708   Quadratura Svazek: 7 Strana: 0548
Quadratura = postavení oběžnice, v němž přímka od země k slunci vedená, svírá se směrem, v němž oběžnice na obloze se octla, pravý úhel. Stč. Zem. 169.

270709   Quadrieinni-um Svazek: 3 Strana: 0001
Quadrieinni-um, a, m., dle Gymnasium, čtyřletí, čtveroletí, ein Zeitraum von vier Jahren.

270710   Quadrifoli-um Svazek: 3 Strana: 0001
Quadrifoli-um, a, n., čtverolist, čtyrlístek, das Vierblatt.

270711   Quadrille Svazek: 3 Strana: 0001
Quadrille, kadrilla, y, f., (fr., kadrilja), čtvertanec. čtverylka, die Quadrille.

270712   Quadrillion Svazek: 3 Strana: 0001
Quadrillion, u, m, tisíckrát tisíc trillionu.

270713   Quadrinom Svazek: 3 Strana: 0001
Quadrinom, u, m., quadrinomi-um, a, n., čtyrčlen, Quadrinom, n.

270714   Quadrivi-um Svazek: 3 Strana: 0001
Quadrivi-um, a, r\.,čtveřocestí, křižovatka.

270715   Quadrivialní Svazek: 7 Strana: 0548
Quadrivialní předmět. Vz Quadrivium (dod.). Šbm. S. I. 445.

270716   Quadrivium Svazek: 7 Strana: 0548
Quadrivium. Musika, arithmetika, geo- metrie a astronomie sluly ve středověku q. Šbm. S. I. 444.

270717   Quadruplika Svazek: 3 Strana: 0001
Quadruplika, y, f., odpověď na tripliku, Quadruplik, f.

270718   Quaestion Svazek: 3 Strana: 0001
Quaestion, něm. z lat. quaestio, doptávka, poptávka, Quaestionsschreiben, n., poptavní list. Hnš. Vz Dotazovací.

270719   Quaestor Svazek: 3 Strana: 0001
Quaestor, a, m., byl v Římě za času králů vyšetřovatel a soudce vraždy, později správce obecní pokladnice a státních dů- chodů pod dohlídkou senatu. Vz S. N.

270720   Quaestor Svazek: 7 Strana: 0548
Quaestor. Vz Vlšk. 64., 279.

270721   Quaestura Svazek: 3 Strana: 0001
Quaestura, y, f., úřad quaestora. — Q. při universitách = akademický úřad, jemuž přísluší vybírání a účtování školního platu a honoraru za přednášky. S. N.

270722   Quai Svazek: 3 Strana: 0001
Quai (fr., ké), nábřeží, das Quai.

270723   Qualifikaee Svazek: 3 Strana: 0001
Qualifikaee, e, f., z lat., způsobilost, die

270724   Qualifikation Svazek: 3 Strana: 0001
Qualifikation, Befähigung.

270725   Qualita Svazek: 3 Strana: 0001
Qualita, y, f., z lat., jakost, povaha, do- brota, die Qualität, Beschaffenheit, Güte, der Werth. Vz S. N.

270726   Qualitativni Svazek: 3 Strana: 0001
Qualitativni, qualitativ. Q. rozdíl, věcný. Vz S. N.

270727   Quant-um Svazek: 3 Strana: 0001
Quant-um, a, n., množství, míra, der Betrag, Antheil, die Menge, Grösse, das Mass.

270728   Quantita Svazek: 3 Strana: 0001
Quantita, y, f., z lat., kolikost, velikost, die Menge, Grösse, das Gewicht, Mass, vz S. N.; míra slabik, časoměr, časomčrnosť, das Silben-, Zeitmass.

270729   Quantitativně Svazek: 3 Strana: 0001
Quantitativně, dle množství, quantitativ.

270730   Quantitující Svazek: 7 Strana: 0548
Quantitující = časoměrný. Q. rhythmus verše. KB. 2. vd. 2.

270731   Quarantaine Svazek: 3 Strana: 0001
Quarantaine (fr., karantén), karantena, y, f., stávka 40denní k vyšetření zdraví, die

270732   Quarantaine Svazek: 3 Strana: 0001
Quarantaine. Rk.

270733   Quardigie Svazek: 7 Strana: 0548
Quardigie, e, f. Byl ve Vídni fendrych nad q-gií. Mus. 1888. 384.

270734   Quarré Svazek: 3 Strana: 0001
Quarré (fr., karé), n., čtverhran, čtverec pěchoty proti prudkému útoku jízdy, das Q., Viereck.

270735   Quarreau Svazek: 3 Strana: 0001
Quarreau (fr., karó), a, n., kostky (bubny) ve fr. kartách.

270736   Quart Svazek: 3 Strana: 0001
Quart, u, m., z lat., čtverce, čtverka (for- mat), .das Viertelmass, Quaxt.

270737   Quarta Svazek: 3 Strana: 0001
Quarta, y, f., z lat., čtvrtá (třída), die 4. Gymnasial- o. Realschulklasse; čtvrtíce (mezera v tonech), čtvrtý zvuk, počítaje od některého určitého tonu, interval čtyř stupňů, die Quarta; třetí struna na houslích (A), vz Quinta. S. N.

270738   Quartal Svazek: 3 Strana: 0002
Quartal, quartál, u, m., čtvrtletí, das Vierteljahr, Quartal.

270739   Quartaliter Svazek: 3 Strana: 0002
Quartaliter, čtvrtletně, vierteljährig.

270740   Quartan Svazek: 3 Strana: 0002
Quartan, quartán, a, m., žák quarty, der Quartaner.

270741   Quartant Svazek: 3 Strana: 0002
Quartant, u, m., kniha re čtvercovém, formatě, ein Buch in der Form eines Viertel- bogens.

270742   Quarteron Svazek: 7 Strana: 0548
Quarteron, u, m. (karteron) = ? sta. — Q., a, m. = potomek Europana a terce- ronky n. mestice. Rk.

270743   Quartetto Svazek: 3 Strana: 0002
Quartetto, a, n., čtvcrohlasný sbor, čtvcro- spěv, Q. = hudební skladba, pro 4 hlasy buď vokalní aneb instrumentální; obyč. skladba pro nástroje smyčcové složená a dvěma houslemi, violou a basičkou zastoupená. Das Quartett, vierstimmiges Tonstück.

270744   Quartier Svazek: 3 Strana: 0002
Quartier, u, m., obydlí, byt, die Wohnung, Herberge, das Quartier.

270745   Quartiermeister Svazek: 3 Strana: 0002
Quartiermeister, něm., ubytovatel.

270746   Quartový Svazek: 3 Strana: 0002
Quartový, ku quartě se vztahující. K. kruh v hudbě. Vz S. N.

270747   Quasievoluta Svazek: 7 Strana: 0548
Quasievoluta, y, f. = jistá křivá čára. Cf. Vnč. 50.

270748   Quasikasárna Svazek: 7 Strana: 0548
Quasikasárna = prozatímní kasárna. Vz S N. XI. 86.

270749   Quasimodogeniti Svazek: 3 Strana: 0002
Quasimodogeniti, první neděle po veliko- noci. Vz S. N.

270750   Quasinormala Svazek: 7 Strana: 0548
Quasinormala, y, f. Vz Vnč. 4.

270751   Quassia Svazek: 3 Strana: 0002
Quassia, e, f., strom americký, jehož hořkého dřeva v lékařství se užívá, kvassie, hořko«, quassia amara, das Bitterholz. Vz S. N.

270752   Quassiovina Svazek: 3 Strana: 0002
Quassiovina, y, f. (quassiin, u, m., Šfk.), hořká látka obsažená ve dřevě quassie. Vz 8. N.

270753   Quatember Svazek: 3 Strana: 0002
Quatember, bru, m., z lat., čtvrtletí, Jahresviertel; čtvero suchých dní v roce, vierteljähriger Fasttag, die Quatemberfasten.

270754   Quateruo Svazek: 3 Strana: 0002
Quateruo, a, n., čtveřina, výhra 4 čísel, der Viertreffer.

270755   Quatridu-um Svazek: 3 Strana: 0002
Quatridu-um, a, n., lhůta 4 dní, eine Frist von 4 Tagen.

270756   Quatuorvirat Svazek: 3 Strana: 0002
Quatuorvirat, quatuorvirát, u, m., z lat., čtyřvláda, das Quatuorvirat.

270757   Quautitovati Svazek: 7 Strana: 0548
Quautitovati. Takové jazyky kvantitují. Dk. P. 335.

270758   Quebek Svazek: 3 Strana: 0002
Quebek (Kvíbek), a, m., hl. mě. ve vých. Kanadě, vz S. N. — Quebečan, a, m. — Quebečský.

270759   Quedi-us Svazek: 7 Strana: 0548
Quedi-us, a, m., quedius, brouk. Vz Kk. Br. 97.

270760   Quercetin Svazek: 3 Strana: 0002
Quercetin, u, m., žluté barvivo. Šík. 566.

270761   Quercit Svazek: 3 Strana: 0002
Quercit, u, m., cukr žaludový: CJ2 HJ2 O10.

270762   Quercit Svazek: 7 Strana: 0548
Quercit, u, m., v lučbě. Vz Sf Poč. 508.

270763   Quercitrin Svazek: 3 Strana: 0002
Quercitrin, u, m., mletá kůra amerického dubu quercus tinctoria, žlutý prášek k bar- vení. Vz Sfk. 566.

270764   Querein Svazek: 3 Strana: 0002
Querein, u, m., hořká, krystalová látka v dubu. S. N.

270765   Querjoch Svazek: 3 Strana: 0002
Querjoch, něm., rozsocha.

270766   Queue Svazek: 3 Strana: 0002
Queue (fr., ké), ocas, ohon, der Schweif; zadní část vojska na pochodu, der Nachtrab; šťuchátko k biliáru, der Stossstock beim Billardspiel, das Tago. Rk.

270767   Quiescent Svazek: 3 Strana: 0002
Quiescent, a, m., z lat., odpočívající, ein in Ruhestand Versetzter.

270768   Quieskovati Svazek: 3 Strana: 0002
Quieskovati, z lat., upokojiti někoho, be- ruhigen; na odpočinek dáti, in Ruhestand versetzen.

270769   Quietism-us Svazek: 3 Strana: 0002
Quietism-us, u, m., spočinutí (v Bohu), blouznění náboženské, jež v 17. stol. zvl. v Italii a ve Francii se rozšířilo. Vz S. N.

270770   Quinar Svazek: 7 Strana: 0548
Quinar, u, m. Q. trochejský. Dk. Poet. 267.

270771   Quincti-us Svazek: 3 Strana: 0002
Quincti-us, a, m., jm. římské. Vz S. N.

270772   Quinctili-us Svazek: 3 Strana: 0002
Quinctili-us, a, m., jm. řím. Vz S. N.

270773   Quindecemviri Svazek: 3 Strana: 0002
Quindecemviri, lat., sbor 15 mužův.

270774   Quinola Svazek: 7 Strana: 0548
Quinola, y, f. = zastr. hra karetní. Zbrt. Hry. 220.

270775   Quinquennalka Svazek: 3 Strana: 0002
Quinquennalka, quinquennálka, kvin- kvennalka, y, f., přídavek pětiletý (každých 5 let, vždy po 5 letech), die Quinquennal- zulage.

270776   Quinquenni-ura Svazek: 3 Strana: 0002
Quinquenni-ura, a, n. (kvinkvenniuin), lat., pětiletí, Zeitraum von 5 Jahren.

270777   Quint-a Svazek: 3 Strana: 0002
Quint-a, y, f., lat., pátá třída školní, die 5. Gymnasial-, Realschulklasse; pětice, pátý ton od základního, die Quinte, vz S. N.; čtvrtá nejtenčí struna na houslích (É), vz S. N.

270778   Quint-us Svazek: 3 Strana: 0002
Quint-us, a, m., příjmí starořímské.

270779   Quintan Svazek: 3 Strana: 0002
Quintan, quintán, a, m., žák 5. třídy, ein Schüler der fünften Gymnasial-, Real- schulklasse.

270780   Quintana Svazek: 3 Strana: 0002
Quintana, y, f., pětidenní zimnice, das fünftägige Fieber.

270781   Quinterno Svazek: 3 Strana: 0002
Quinterno, a, n., pětice, výhra 5 čísel, das Quinterno, der Fünftreffer.

270782   Quintessence Svazek: 3 Strana: 0002
Quintessence, e, f. (pátá essence či tresť), jádro, výbor něčeho, der Kraftauszug o. Kern, das Feinste u. Kräftigste aus einer Sache, die Quintessenz.

270783   Quintetto Svazek: 3 Strana: 0002
Quintetto, a, n.,pětizpěv, pětihra, skladba pro 5 hlasů n. nástrojů, das Quintett, ein fünfstimmiges Musikstück.

270784   Quintfagot Svazek: 7 Strana: 0548
Quintfagot, u, m. Mlt. 90.

270785   Quintilian-us Svazek: 3 Strana: 0002
Quintilian-us, a, m. Q. Marcus Fabius, proslulý rhetor v Římě v 2. polov. 1. stol. po Kristu. Vz S. N.

270786   Quintový Svazek: 3 Strana: 0002
Quintový kruh v hudbě. Vz S. N.

270787   Quintový Svazek: 7 Strana: 0548
Quintový. Q. kamna. Nár. listy 1886. 29/9.

270788   Quirin-us Svazek: 3 Strana: 0002
Quirin-us, a, m., příjmí Romula. Vz S. N.

270789   Quirinal Svazek: 3 Strana: 0002
Quirinal, quirinal, u, m., dříve papežský, od r. 1870. však královský palác na vršku téhož jména. Vz S. N.

270790   Quiritové Svazek: 3 Strana: 0002
Quiritové, čestné jméno římských mě- šťanův.

270791   Quis Svazek: 7 Strana: 0548
Quis, a, m., os. jm. — Q. Ladisl., dr. a advok. v Přelouči, nar. 1846. Cf. Tf. H. 1. 135., 146., Bačk. Př. 45.

270792   Quis Svazek: 10 Strana: 0658
Quis Ladislav. Sr. Zl. Pr. XXIII. 204., Máj. IV. 321. s podobiz.

270793   Quit Svazek: 3 Strana: 0002
Quit, fr., prost, zproštěn něčeho. Jsme si q., jsme vyrovnáni.

270794   Quito Svazek: 3 Strana: 0002
Quito, a, n., hl. mě. jihoamer. republiky Ecuadoru, vz S. N.

270795   Quittance Svazek: 3 Strana: 0002
Quittance, vz Kvitance.

270796   Quittbrif Svazek: 7 Strana: 0548
Quittbrif, quittpryf, u, m. Q. dáti. Půh. I. 207., II. 108., 222. Chci to ukázati židov- ským q-fem. Ib. II. 45.

270797   Quiuquagesima Svazek: 3 Strana: 0002
Quiuquagesima, y, f.,z lat., sedmá ne- děle před velikonocí.

270798   Quiuquennali-e Svazek: 3 Strana: 0002
Quiuquennali-e, i, dle Gymnasium v pl., vz Pětiročniny.

270799   Quodlibet Svazek: 3 Strana: 0002
Quodlibet, lat. (co libo, co se líbí), smě- sice, míchanice, všehochuť, v hudbě, vz Pot- pourri.

270800   Quodlibetár Svazek: 10 Strana: 0658
Quodlibetár, a, m. = kdo učí všemu. Phľd. XXIV. 421.

270801   Quos ego Svazek: 3 Strana: 0002
Quos ego! lat.: já vás (i. e. potrestám)! Tak hrozí u Vergilia (Aen. I. 135.) Neptun větrům, kteří proti jeho vůli foukali. S. N.

270802   Quota Svazek: 7 Strana: 0548
Quota, y, f. = poměrná čásť.

270803   Quotace Svazek: 7 Strana: 0548
Quotace, e, f. = vypočítávání podílů, Quotation, f. Kh.

270804   Quotient Svazek: 3 Strana: 0002
Quotient, u, m., podíl (v počtech), sluje v arithmetice číslo, jež se výsledkem dě- leni býti objevuje; číslo to ukazuje, koli- krát dělitel (divisor) v dělenci (v dividendu) obsažen jest. S. N.

270805   Quotový Svazek: 7 Strana: 0548
Quotový system Kzl. 251., klíč. Srbený. 25.

270806   R Svazek: 3 Strana: 0003
Při vyslovení r jest postavení jazyka po- dobné jako při d a t nebo n, ale konec ja- zyka nezůstává tu v postavení svém ne- pohnutě, nýbrž chvěje se a ve chvění tom o přední patro takořka bubnuje (při hrdel- ném r činí tak čípek o kořen jazykový) Gb. Listy filolog. II. 158. R hrdelné (!) z českých úst jenom při chybném mluvení ná- hradou za obyčejné jazyčné r se slyší; při něm chvějící se čípek o kořen jazyka bu- bnuje a každým nárazem proud přerývá. Gb. v List. filol. II. 155., Gb. Hl. 7., 19.— Dříve bylo r pouhou souhláskou a (ne- vlastními) samohláskami byly jery za r sto- jící rb., rb. Schl. Vz Jer, L. Dle Mkl. jest r ve fysiologickém smyslu jen souhláskou, ale přes to můžeme je nazývati vokalním r. Kde nyní l a r samohláskami se jeví, mu- síme původně polohlásky b a b při nich před- pokládati. Bž. 32. Již dlouho jest r právě tak jako l polohláskou, které se užívá je- dnak jako samohlásky, jednak jako plynné souhlásky. Dle Mkl. vyskytuje se r jako samohláska již ve starobulharštině, dle ji- ných teprve později. Ze všech pak sou- hlásek nejsou si žádné tak blízké jako r a l, jež se již v nejstarší době zhusta mezi sebou zaměňují; původnějším, jak se zdá, bylo ve všech jazycích r, na jehož místě v době pozdější l nastoupilo. V řečtině sluší do- tknouti, že náslovné r vždy se vyslovuje s přídechem ?. V jazycích indoeuropských jeví se střídání tím směrem, že r v l pře- chází a že tudíž r za původní drsnou, l za mladší jemnou plynnou hlásku pokládáme; tak původní koncovky -tar a -tram (lat. -tor a -trum), proměnily se ve slov. -tel a -dlo: doc-tor, uči-tel, ara-trum, ora-dlo. Po- dobně české upláchnu a uprchnu. Gb. v S. N. V obec. mluvě: chramstnouti — chlamst- nouti, falář m. farář, palagraf m. paragraf, Kb., Jir.; pliskýř, legruta m.: pryskýř, re- kruta. Na mor. Zlínsku. Brt. Cf. ještě rubrika a v obec. ml. lubrika; čes. velbloud a rus. ver- bljud, čes. vlkodlak a slov. vrkolak, čes. křik a slv. klik, slov. prepelica a chrv. plepelica, čes. kobliha a rus. kovriga, čes. lilium, lilie a ill. lěr, ill. blabositi a brbositi, pol. tłum a krajin, truma, čes. břesk, zábřesk a blesk, slv. grbtaň a čes. chřtán a hltati, čes. blekot a brek a brečeti, čes. mozol (callus) a mosor (cicatrix), rus. kljuka a krjuk (uncus), srb. Arbanasin a lat. Albanus, čes. koliandr a koriandr, čes. hrýzti a mrus. hlisti a slv. glodati a čes. hlodati, čes. a pol. rytíř a mrus. licar', slv. grib a čes. hřib a ill. srb. gliva a čes. hlíva, čes. toral m. tolar, Fro- lian m. Florian, Tylory m. Tyroly, dilektor m. direktor atd. Příbuznosť souhlásek r a l jest tak veliká, že je novější slovozpyt za pouhé rozliky a obměny jednoho prazvuku, v prvotním indoeuropském jazyku ještě ne- odděleného, pokládá, jakž to skutečně ještě až podnes u dětí a ve výslově nejednoho českého prostolidína shledáváme. Ve mno- hých jazycích to ani k úplnému rozdvojení nepřišlo, tak ku př. v zendském pouze r, v čínském pouze l se nalézá. Vz více v St. III. 542. Vz L. — Mimo to střídá se r 2. s s. rmutný vedlé smutný. Gb. v Š. N. — 3. S d v obec. ml. Hlavně ve vých. Cechách: her- bábí, karlec, bernář, Kadlík, Kadle m. hed- vábí, kadlec, bednář, Karlík, Karle. Kb., Jir. Vz D. — 4; S t v obec. mluvě: svarba m. svatba. Šb. — 5. S n v krkonoš. de- sentýr m. deserteur. Kb. — 6. S ř v obec. mluvě parez, rezat, trakar (v střed, a jiho- záp. Čech.) m. pařez, řezat, trakař; porád, dvírka (ve vých. Cech.) m. pořád, dvířka. Sb. Cf. Gb. Hl. 97. Modrat sa, provětřat m.: modrati se, provětrati; uderit, varit. Na mor. Zlínsku a jinde na Mor. Brt. — 7. S š: ořklivý m.: ošklivý, na mor. Zlínsku. Brt. Vz Š. - 8. S ž; drůbeř, krádeř, mládeř, roho- řka, Us. Brt., řebřík — žebřík. Gb. Hl. 97. — Stojí-li r ve slabice mezi dvěma souhlás- kami aneb činí-li s jinou'souhláskou slabiku, pokládá se jako l v témže případě sa samo- hlásku: tr-hati, srd-ce, ví-tr; jinak za sou- hlásku. Us. Vz L., Gb. Hl. 31. — Pozn. 1. Co do složitosti jsou samohlásky l,rjednoduchy a dvojhlásek nečiní; kdykoli k nim samohláska jiná přistupuje, úkol jejich samohláskový se ztrácí a jsou souhláskami na př.: vlhnu — vlahý, vrtnu — vrata. Gb. — Pozn. 2. Měk- čícího vlivu nemají a bývají po souhláskách tvrdých, zřídka také po měkkých a to zvl. v nářečích, na př.: klnouti, trhnouti, slov. žltý (žlutý), náčrt. Gb. Hl. 18. — Pozn. 3. Co do závažnosti samohláska l, r vydá méně než souhláska l, r s jinou samohláskou spo- jená, na př. slabika vla ve slově vlahý jest závažnější nežli slabika vl ve slově vlhnu a podobně je závažnější vra- a vře- ve slo- vích vrata a vřeteno, než vr ve vrtnu atd. Dialektické dlouhé l, r je přirozeně též zá- važnější než krátké l, r. Gb. Hl. 18. — Pozn. 4. R častěji má na mor. Zlínsku platnosť samohlásky nežli v češtině: brła, ščrbina, ščrbatý, ščrk, žrd. Co do kvantity jest r tam krátké i dlouhé. Dlouhé r slyší se v těchto asi slovech: kŕč (křeč), tŕn, tŕní, vŕš (verš), vrba, kŕdel, vřchtitý (vrchovatý), pŕlit, srkat, cabŕňat, šobŕňat, hogŕňat. Brt. v Mtc, 1878. 2. Taktéž na Slov. jsou l a r zhusta samo- hláskou, kde 1b a rb mezi dvěma souhlás- kami (vlbkb sr&na) stojí: čln, dlbati, dlh, dlhý, hlboký, chlp, klzký, slnce, žlč, žltý, blcha, krv atd. (člun, dlubati, dluh, dlouhý, hluboký, chlup, kluzký, slunce, žluč, žlutý, blecha, krev). Vz Ht. Sr. ml. 116., Zv. 85. Cf. Gb. Hl. 31. R a l jakožto samohlásky i na Slov. se dlouží: vlča (vlče), srn (gt.). Ht. Sr. ml. 116. — Jsouc souhláskou zní r často nepříjemně slovan. uchu před jinými, zvl. před němými souhláskami a proto jazyk všemožně takovému r se vyhýbá; nejrůznější prostředek jest tu 1. přesmýkání, totiž r před samohlásku se postaví: Karl — král, Art — rod, bart — brada, Garten — hrad, dormire — dřímati, curtus — krátký, marmor — mramor, tertius — třetí, vertere — vrátiti, arca — rakev. Arm — rámě, Furt — brod, Gb. Hl. 124., Ht, lit. parszas, lat. porcus, staroněm. varh, čes. prase, Schl.; 2. řidčeji přesmyknutím plynné za němou souhlásku: \ carpis — kapr, corporalis — kaprál; ale ne všude: berla, čárka, čert; 3. i v původních slovech se přesmykuje: provaz m. strč. po- ! vraz, Ht, kopřiva (kopriva), strč. kropiva, dveří — strčes. dřvi, trut — rtuť atd. Vz Gh. Hl. 124. — R se předsulo v: rmou- titi (kormoutiti, zarmoutiti) m. strč. mútiti, zármutek a zámutek; rdousiti n. hrdousiti m. dusiti, rputný (zarputilý). Šf., Ht. Cf. G-b. Hl.120. Tento přídech v násloví trvá as od 16. stol. Jir. —Vsouvá se: čechrati = česati (s v ch se proměnilo a r se vsulo), bučeti — bručeti, bouliti — brouliti, bečeti — brečeti - brouk, kapkati — krapati, koš — krošna, Šf., ve vých. Čech.: šmátrat (šma- tati, chmatati), probříslo m. povříslo, Jir., v již. Čech. jertel m. jetel. Kts. — Naopak r se vysouvá v máti, dci, sesti, neť (vedlé mateř-e, dceř-e, sestr-a, neteř-e), Gb. Hl. 115.; ve vých. Čech. (i v Krkon.): Bernad m. Bernard, Jir., bambory m. brambory, Kb., v již. Čech. v násloví se sesouvá: tuť m. rtuť. Kts. Žídlo m. zřídlo. Na mor. Zlínsku. Brt. Cf. obecní puškvorec z. něm Brustwurz. Vz Odsouvání. — Jako samohláska stupňuje se r zvláštním způsobem, který nejlépe se jeví v češtině a i l společný jest: klade se totiž dle jedněch před nebo za r nějaká samohláska tak, že máme: er, re, or, ro, íř, ří, ar, fa: zr — zora — záře — zrak, vr — vříti — svírati — svornosť — svár, str (strměti) — strom — strana, Gb. v S. N., mrz — mráz — mrk — smrákati — mrak, vr — várka, vrt — vrátiti, dr - dříti — vydírati, br — beru výběr — výbor, vrt (vrtěti) — vřeteno, mr — mor — umírám — mařiti, hř (hřmíti) — hrom — hřímám, pr — párati. Mkl. B. 339., Kt., Mk. Vz více příkladů v Gb. Hl. 146., 147. Vz o stupňování samohlásky r jiné mí- nění v článku L (I. 868. b., 869. a.), Km. 1876. 774. — Již v nejstarších Českých pa- mátkách stojí za r později i před ním samo- hlásky místo strslov. b a b zaujímající a sice 1. e: mretvý, sredce; v Krkonš. a Domažlicku. kerk, serce, sernec, smerť, peršeť; v Krkonš. a Doudlebsku: pelný, melha, smysel (Gb. Hl. 82.); 2. v latin, listinách 11. a 12. stol. pravidelně i: Brino (Brno); i před r: birvy, tirlice (brvy, trlice), Ht., ricadlo m. zricadlo (Světoz. 1875. 595.), tepřiva (v Domažl. a Ostrav.), napilnime (Sš. P. 701.); y: hrynec, sryp (valaš.), neprýší (neprší, Sš. P. 519.), vylček, pylný (opav.), chyrt, syrna (Sš. P. 623.), syrdečko, myrkva (opav.);«: sluzička (doudl., mor.), sluza (mor.), tepruv (mor.), petružel (doudl.), vručeti (Sš. P. 208), žultý (opav.); o: skroz (třeboň.); a: charpa vedlé chrpa Vz více v Gb. Hl. 82., 83. — Kromě češtiny jest r samohláskou ve slovinštině, srbštině a chorvátštině a schází jakožto samo- hláska v jazyku novobulharském, polském, v ruštině a v obou lužických srbštinách. Gb. v S. N. — Na konci slov slovenských však ' neobjevuje se r nikdy samohláskou, než bud! odlučuje se od předcházejících sou- hlásek pohyblivým o nebo e, bud' i zcela zaniká. Zanikání jest řídké: brat m. bratr. Pohyblivé o neho e ryskýtá, se často: víchor. vietor — víeher, víter m. českého: vichr, vítr. Ht. — V cizích slovech objevuje se v místo : or, íř: Postoloprty z lat. Apostolorum porta, krchov z něm. Kirchhof. Ht. — R pří- ponou subst.: da-r, vít-r (víti), D., brat-r, Č., kopr. Vz Tvoření slov., Mkl. B. 86. — Jména podstatná v r ukončená jsou rodu muž., a skloňují se dle 1. sklonění. Vz Sklonění. Ve vokativu sg. mají koncovku e, před kterou se r v ř mění, stojí-li před r souhláska : bratr — bratře, kmotr — kmotře ; pakli před ním
stojí samohláska, podrž uje r: professor —
professore, doktor — doktore, Vojmír — Voj-
míre, kačere, husare, jako je to v: darech,
větrech, bereš, bere; ale někteří připouští
(Mk-, Bs.), že se i v tomto případě r může
měkčiti: professoře, husaře, komáře, ale lid
toho nečiní. — Strany lokalu vz Lokal. —
Po r piš vždy y, kromě: vari, ferina, frinda
a slov cizích: Marie, rigorosa, Marius. — R. skrácené = rok. R. P. = Roku Páně. — R. t. = roku tohoto. — R. b. = roku běžícího. — R. m. = roku minulého. — Na teploměrech značí R stupně dle teploměru Reaumurova; na receptech = recipe (== vezmi i. e. k užívání); v hodinkách kapesních — retarde (značí stranu, na kterou se má ru- čička posunouti, aby hodinky šly volněji). S. N.

270807   R Svazek: 3 Strana: 0032
Raža, e, f., zář (ohně,-slunce), der Strahl, Glanz. Na Mor. a ve Slez. Tč., Klš.

270808   R Svazek: 3 Strana: 0046
Rej voda, y, f., der Rebebogen? Gl. 295. Vinice nejspíš řezbami a r-dami zvelebeny a zavedeny býti mohou. Mus. 1835. I. 65.

270809   R Svazek: 3 Strana: 0090
Rokle, e, f., roklí, n. (Zlob.), f. (Plk.), roklina, y, f. = výmol, rozpuklina země, důl, jáma. Jg., zmol, zmola, zmolina. Šp. R., úzké skalnaté údolíčko n. hluboká brázda do boků hor n. do vysočin zarytá, die Schlucht, Rachel, Höhlung. S. N. Upadl s koněm do hluboké rokle. Háj. Přívalové nadělali v ro- lích velikých roklí. Sych. Nehoň ptáka zdra- vého pěš, a proň v rokli neupadneš. Tkad. V., Br., Háj.

270810   R Svazek: 7 Strana: 0548
Cf. Mkl. aL. 203., Vm. od Mkl. aL. 22., 8., Gb. Ml. I. 27. B a ř v Chodsku. Vz List. fil. 1891. 44. — B se střídá s u: frňák — fuňák (rypák prasecí). Brt. D. — Na Val. má r všude platnosť samohláskovou: vrtel (věrtel). Vz Brt. D. 60. — R se vsouvá. Cf. Šf. III. 468.—473., 496., Brt. D. 110, 65.— B se vysouvá. Cf. Mkl. aL. 296., 297., Brt. D. 111. — Na východní Mor. r na konci slov místy se vokalisuje: věter, cuker, Peter; jinde vsouvají hlásku y. Brt. — Dlouhé ŕ na morav. Val., na morav. Slov., u mor. Kopaničárů: vŕba, popŕchá, zdŕžať. Brt. Ve strč., vz List. fil. X. 107.-109. Cf. Mkl. aL. 186., 210. — Symbolický význam hlásky r. Vz Src. 535.-537. — R slabiko- tvorné (samohláskové). Vz Gb. Ml. I. 22. Takové v Chodsku. Vz List. fil. 1891. 43. — R prípona. Cf. Gb. Ml. I. 58. — R = real; rs = reales. — R vyslovovati s přídechem hlásky h (rhákovati, rhatschen). Šd. Vz Přiškrhákovati. — Sklonení žen. jmen kmene na r. Vz Kvř. Ml. 59.

270811   R Svazek: 7 Strana: 1374
R na Dolnobečovsku na Mor. jako samo- hláska. Vz List. fil. 1891. 414. — R se tam mění a) v d v cizích (něm.) slovech ve sku- pině dl: odľab (Urlaub), Kódl, v domácím skadłóp; b) v u: dudłať m. drdlať, jako na Zlinsku; c) ve v: sakva, sakvalint, sakva- lenské m.: sakra, eufem. Odtud: sakulind, sakulindský, sakulajda. Cf. List. fil. 1891. 429. — R se tam neměkčí v některých pří- padech před původním b a e; starec, bereš, mudrc, v koncovce: -řský atd., ale měkčí se v: modřať sa, provětřať. Vz List. fil. 1891. 429. — R střídá se tam často s l hlavně ve slovech cizích: ľegrace, ľegruta etc. Vz ib. — R se tam přisouvá: pro- stranky (postranky). Ib. 430. — Ř se tam mění a) v r ve slově uderyť (udeřiti) jako na Zlinsku; b) v š: pšéšera (příšera); c) v ž: žédlo (= žihadlo; zřídlo). Ib. 429. a 430. — Ř se tam přisouvá: kréčíř. Také zlinsky. Ib. 430.

270812   R Svazek: 8 Strana: 0331
R původní. Vz Gb. H. ml. I. 302. Praslo- vanské r, ŕ. Ib. 307. Souhl. r a její povaha. Ib. 327. nn. — R se psalo literou r, někdy rr: porr m. por, Háj. Herb. 147. a., berr. MV. (cf. Gb. ib. 328.). — R se sykavkou mísí se v ř: dvorky. Pass., G-j. ib. 343. — R se mění v 1: alkýř, alcipřěst, Gb. ib. 350., beltram, šlotýř, planýř m. pranýř, pliskýř m. pryskýř, lorejs atd., vz List. fil. 1893. 466.; u Litovl., Konic, Jevíčka: kolér (kurýr); v Brň.: falář; v Kunst.: falář, lichtář, Brt. D. II. 112., 165., 232.; na Slov. stríblo, popelvál, Pastr. L. 141.; v ř, když následující samohláska jest praejo- tovaná nebo následuje v téže slabice i: po- kora — pokoře — pokořiti; výjimky v mor. udeřiti a vari, varíte, cf. Gb. H. ml. I. 337.; u Litovle, Konic, Jevíč., Kroměř. ve slovech: modřat se, větřat, netopéř, řemlice jako na Val. a mor. Slov. Brt. D. I. 14., II. 16., 112. Na Slov. se r z pravidla neměkčí. Pastr. L. 129.; v d: kladynet. Mor. Kruml. Brt. D. II. 207. — R cizí zůstává, ale někdy se mění v ř: regula — řehole. Gb. ib. 352. — R a I přesmykují se v témž slově: leberia m. re- bellie. Ib. 541. — R se přisouvá: rmut- za starší mut-, rmoutiti — mútiti, zármutek — zámutek, rdousiti proti dusiti atd. Ib. 352. V podřečí olom., prostěj, atd. před příponou -ný v adj.: dřevěrný, olověrný. Brt. D. II. 69. — R sr odsouvá: bandor v brambor z něm. Brandenburg, tanistra z Tornister, ib. 353., tuť m. rtuť. Háj. Herb. 44. a., 306. a.; hadlák m. hadrlák, u Litovl., Konic, Jevíčka, Brna, vz Brt, D. II. 112., 165. — R slabikotvorné vzniklo z r spojeného s některým jerem: smrt bylo sbmbrtb; vzniklo z ir, yr, ri, ry, er. Cf. Srna, sekera, vŕš, vrtel. Gb. ib. 287. Mění se ver v: haderník, chaterné, Kruml. a Kunšt., Brt. D. II. 207., 232., črt — čert, črn — černý; v ry, ri: hrnec — hrynec, srdce — sridce, Wrisovici, Gb. ib. 290.; v'ur: vrba — vurba, potvurzuje, ib. 294.; v ru: teprv — tepruv, vrčel — vručel, ib. 295., petružel, Brn., vz Brt. D. II. 165.; v re: krt — kret, Gb. ib. 297.; v ro: drzost — drozost, Gb. Ib. 295., kroz; (skrz), Zďár., skroz (skrz), Brn., vz Brt. D. 11. 248., 165.; v yr: vítyr, cukyr, Žďär., Brt. D. II. 248.; v Doudlebsku v-l: umrlý — umllý, brloh — blloh. Kts. 13. Ve Spišsku ho není a objevují se místo něho následující střídnice: cerk, harc, harenc, herdzina, kark, kerst, merzki, naparstek, smerc, tarch, tverdo, zarno. Vz Phľd. 1893. 431. V Gemersku na- opak jest obecné, krátké i dlouhé: vŕba, Ib. 557. — Znění, vokalisování, změny, odsouvání, přisouvání, dloužení hlásky r v již. Čech. vz v Dšk. Jihč. I. 7.—10., v (Chromči na Mor. vz v List, fil. 1894. 88., 89. Dlouhé r (ŕ) bylo v staročeštině a jest po- sud v dialektech: kŕmil, vŕczi, sŕňa, vŕšok. Gb. ib. 287., 300. Méklcé ŕ je z původního r) nebo změkčením od násled. i, ě, ie, e (původ.), b a znělo asi jako rj t. j. r s mírným příhlasem jotovým; později změnilo se v ř. Gb. ib. 328., 331. R. Všeliké staré ř je ze staršího ŕ. Gb. ib. 331. Vzniklo někdy na počátku XIII. stol. a jest pravidlem již od sklonku XIII. stol. Jest temné ř (rs) a jasné ř (rz). Ib. 329.—330. Psalo se: rz, rs, rzs, zr, sr, zrs, rzz, rž, rsz, rzi/. Gb. ib. 328. — Se sykavkou mísí se v ř: mořský — mořký, císařský — císařký. Gb. ib. 348. — Rozkládá se v rs: chřtálek — chrstálek z lat. cartilago. Gb. ib. 349. — Mění se v š, ž: řebro — žebro, neřkuli — neškuli, Gb. ib. 350.; v j ve slově jeřucha v Kadově na Žďár. Brt. D'. II. 248. — V Háj. Herb, stává často m. r: cedřiš, cinobř, neto- pýr a naopak: cypřiš, horčice. List. fil. 1894. 211., 212. — R tvrdne: u Malenovic ve sl. kryda jako v Han., u Kvasic a Kroměř.: kryda, uderyt, Brt. D. II. 2., 4., 5., 16.; u Bystr., Týnce, Litovl., Konic a Jevíčka: oderet, kreda, 73., 93., 112.; u Drahan, Litovic, Brn., Bri- tova, Černé Hory: hodereť, ale křída, v Tišn. hodeřit, 101., 105., 165., 185.; ve Vyškov, oderet, ale křéda, 99.; u Kruml., Kunšt. a na Zd'ár.: porád, dvírka, uderit, ale místy i udeřit. 207., 232., 248. — Jeho původ; r m. ř, ř m. r; ŕ mění se v ž a š, odsouvá se v již. Čech. Vz Dšk. Jihč. I. 10.—11.

270813   R Svazek: 8 Strana: 0573
R (ř) jak se ok. r. 1440. psalo; r se mě- nilo v I, ř (porfil, cinobř); r se odsouvalo (ost m. ostr, mist m. mistr); r slabikotvorné (1440.); r měnilo se v r (pryskyrník). Vz Mus. til. 1896. 419., 431., 432.

270814   R Svazek: 9 Strana: 0267
O vyslovování hlásek r a ř vz ve Vstnk. VIII. 243., 251. — R se ve vokat sg. vzorů chlap a dub' často nemění v ř, hlavně je li mezi dvěma samohláskami: Homere, sbore, doktore atd. Gb. H. ml. III. 1. 25. Jeho změny na Hořicku vz v Hoř. 75. Na Horno- ostravsku vz v Lor. 15., 17., 26. (ř). — E slabikotvorné u Císařova na Mor. Vz Čes. 1. VI. 586. Dlouhé r v jihozáp. Cech. vz v Dšk. Vok. 63.

270815   R Svazek: 9 Strana: 0460
R. Změny této hlásky v XV. stol. u Vel. Meziříčí. Vz Mšín. 6.

270816   R Svazek: 10 Strana: 0324
R, Ř vz v Ott. XXI. 1 Změny hlásek r a ř v podřečí polmckém. Vz Hoš. Pol. 27. — r-r dissimiluje se v r -1. Vz Huj. Progr. 7.

270817   R. m. = rakouské měny Svazek: 7 Strana: 0580
R. m. = rakouské měny.

270818   R., radodal, a Svazek: 3 Strana: 0014
R., radodal, a, m., kdo rád dává, der Frei- gebige. Jg.

270819   R. střední Svazek: 3 Strana: 0081
R. střední (medium), když podmět činným a spolu trpným jest, když podmět rovnou měrou jest i původcem i cílem činnosti anebo, že podmět ani činným ani trpným nejsa ve stavu nějakém jest: chválím se, myji se; bojím se, hořím, kvetu, odpočívám (Bž. 166.). Vrací-li se činnosť podmětu zpět, je-li pod- mět výroku spolu i jeho předmětem, tudy činný i trpný, vynáší se rod střední formou činnou se zájmeny se, sobě, si. — Pozna- menati sluší: 1. Mnohá časoslova jsou z po- vahy své rodu středního tak, že se jich nikdy bez zájmena zvratného neužívá. Sem patří zvl. časoslova duševních pohnutí, která v mysl zpět působí: bojím se, lekám se, stydím se, štítím se, divím se, raduji se, modlím se, směji se atd. — 2. Přechodná časoslova při- jímají k sobě zájmeno zvratné: a) když pod- mět spolu i předmětem činnosti jest: bráním — bráním se, zastavím - zastavím se, zdržím — zdržím se. — b) Když moc a význam, časo- slov nepřechodných na se berou: beru co — beru se do dalekých zemí; strojím co — strojím se do Prahy; cítím co — cítím se atd. — c) Když se s předložkami do a na složí znamenajíce, že se podmět něčeho účastna činí: volám — dovolávám se; piji — napiji se. — d) Když se vyjadřuje, co podmět v pro- spěch svůj obrací: rozmnožím—-rozmnožím si, vedu — vedu sobě statečně. — e) Když na se berou moc a význam vespolnosti (v. reci- proca): biji koho — biji se s kým, soudím koho — soudím se s kým. — 3. I časoslova nepřechodná přijímají k sobě zájmeno zvrat- né: a) když význam svůj mění: utíkám — utíkám se, scházím — scházím se. — b) Když se k tomu ukazuje, že z činnosti časoslova jednoduchého vyrostá. Jdu — ujdu se, lezu — rozlezu se, běhám — uběhám se. — c) Je-li řeč o tom, co se vůbec sbíhá: chodim — chodí se, spím — spí se. Zk. Skl. 591. a násl. Vz Časoslovo.

270820   R-ky Svazek: 3 Strana: 0224
R-ky, rohy kamzíkové, Krickeln. Sp. — R. u provazníků k dělání ok, der Maschnagel. Us. Dch.

270821   -ra Svazek: 3 Strana: 0005
-ra, přípona subst.: dcera, jiskra, sestra, D., míra, síra, máz-d-ra, sádra. Mkl. B. 86. Vz Tvořeni slov.

270822   -ra Svazek: 7 Strana: 0548
-ra přípona. Gb. Ml. I. 58.

270823   Ra Svazek: 7 Strana: 0549
Ra, rage Cf. Slov. zdrav. 326.

270824   Raab Svazek: 3 Strana: 0005
Raab, a, m., mě. v Horn. Rakousích. Vz S. N. — R., ves u Pardubic.

270825   Rab Svazek: 3 Strana: 0005
Rab, a, m., strsl. rabb vedlé robb, servus. Mkl. li. 74. R., zajatý, der Gefangene, D.; nevolník, otrok, der Sklave, Knecht, Leibei- gene. Na Slov. Plk.

270826   Ráb Svazek: 3 Strana: 0005
Ráb, a, m., mě. v Ullřich, Raab, lat. Jaurinum, Arabonia, maď. Györ (D'ör). Vz více v S. N. — Bában, a, m. — Baltský.

270827   Rab Svazek: 7 Strana: 0548
Rab = otrok. Čch. L. k. 13., Čch. Evr. 90., Kln.; vězen. Bern.

270828   Ráb Svazek: 7 Strana: 0548
Ráb Václ., 1807.-1838. Vz Tf. H. 1. 113., Jg. H. 1. 616., Šb. Dj. ř. 281.

270829   Ráb Svazek: 10 Strana: 0324
Ráb Václ. (J. Benátský), básn., 1807 (?) až 1838. Vz Ott. XXI. 4, Tob 214.

270830   Raba Svazek: 10 Strana: 0324
Raba, y, f =: stará kráva. Hluboká. List. fil. 1902. 251

270831   Raba, y, Rabice Svazek: 3 Strana: 0005
Raba, y, Rabice, e, f., řeka ve Štýrsku a Uhřích, der Raabfluss; řeka v Krakovsku. — R., v pol. - roba, nevolnice, die Gefan- gene; Sklavin. Vz Rab.

270832   Rabáč Svazek: 3 Strana: 0005
Rabáč, e, m., rabiák, chlap urvalá, ur- valec, ein ruchloser Mensch, der Galgenvogel. U Rychn. Msk.

270833   Rabačov Svazek: 7 Strana: 0548
Rabačov, a, m, = několik nespořáda- ných chalup u Břízy (v Hradecku). Je tu jako v Rabačově (veliký nepořádek). Us. Kšť.

270834   Rabach Svazek: 7 Strana: 0549
Rabach, rebach, u, m. = rabati, užitek. Žid má při tom r.

270835   Rabák Svazek: 3 Strana: 0005
Rabák, u, m., drsnící rám, v souken., der Rauchback. Šm.

270836   Rabák Svazek: 7 Strana: 0549
Rabák, a, m. = darebák. U N. Brodu. Olv. — R. = kdo při hře v karty raboval. Us Rjšk. — R. u, m. = rabovaná karta. Rjšk.

270837   Rabakov Svazek: 3 Strana: 0005
Rabakov, a, m., ves u Bousova,

270838   Rabarbara Svazek: 7 Strana: 0549
Rabarbara. Cf. Rstp. 1252 -1253., 940., Mllr. 88., Nz. lk.

270839   Rabarbara Svazek: 8 Strana: 0332
Rabarbara. Léčení jí na Val. Vz Vck. Val. I. 157.

270840   Rabarbara, rebarbara, rebarbora Svazek: 3 Strana: 0005
Rabarbara, rebarbara, rebarbora, y, f., reveň, rheum palmatum, Rhabarber, f. a m., rostl. R. bílá, čínská, francouzská, mni- šková, rakouská, ruská n. bucharská n. mo- skevská, turecká, vodní. Kh. Vz Kk. 153., 154.

270841   Rabarbarový Svazek: 3 Strana: 0005
Rabarbarový, rebarbarový, rebarborový, reveňový, Rhabarber-. R. šťáva, prášek, kapky. Bern.

270842   Rabas Svazek: 7 Strana: 0549
Rabas, a, m. = veliký a silný člověk. U N. Bydž. Kšť. — R. = hrubý, lakomý sedlák. Čce. Tkč. — R., os. jm. Arch. I. 420.

270843   Rábati se Svazek: 3 Strana: 0005
Rábati se, těžce někam se bráti, unbe- hilflich wohin gehen, kriechen. — se kam: na seno (lézti tam). Marek. — se s čím — táhati se, sich mit etwas schleppen. Mar. — Jg. Cf. Hrabati sc.

270844   Rabátko Svazek: 3 Strana: 0005
Rabátko, a, n., příční záhon v zahradě, die Rabatte, das Gartenbeet.

270845   Rabátko Svazek: 7 Strana: 0549
Rabátko. Cf. List. fil. XVI. 161.

270846   Rabatt Svazek: 3 Strana: 0005
Rabatt, u, m., z it.. předplatné, úroky; výhodná srážka, der Abzug, Nachlass vom bestimmten Preise einer Waare, vz Srážka. Rk.

270847   Rabbi Svazek: 3 Strana: 0005
Rabbi, obyč. rabín, a, m., židovský učitel náboženství, hebr. vl. = můj mistr, můj pán (Hý.), der Rabbi, Rabbiner, jüdischer Gesetz- lehrer. Rk. Vz více v S. N.

270848   Rabbínka Svazek: 7 Strana: 0549
Rabbínka, vz Rabínka.

270849   Rabbinský. R Svazek: 10 Strana: 0324
Rabbinský. R. kollegium. Ghet. 55.

270850   Rabček Svazek: 7 Strana: 0549
Rabček, bečka, m., os. jm. Vz Jir. Ruk. II 159.

270851   Rabčičanka Svazek: 10 Strana: 0324
Rabčičanka, přítok Biele Oravy na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

270852   Rabčíkovati Svazek: 10 Strana: 0658
Rabčíkovati = pytlačiti. Těšínsko. Z něm. Slam. Put. 278. Sr. Raubčík. Rabutí, n., clematis, rostl. Brt. Sl. Račín, a, m., pole u Pacova. Čes. 1. XIV. 442. Račiny. V Račinách, pole u Pacova. Čes. 1. XIV. 440. Rada, y, f. Dobrá r. stojí groš. Phľd. XXIII. 678. Řádek, dku, m. = cech. Wtr. Řem. 594. Radenstvi, n. Přípitek na vládní r. (že byl jmenován vládním radou). Tk. Pam. II. 207. Radiace, e, f., z lat. R. elektrická. Vz Vstnk XIV. 590. nn. Radioaktivita, y, f., z lat. Vz Vstnk. XIV. 545., Phľd. XXIV. 361. Radiový. R. hodiny. Vz Zl. Pr. XXIII. 333. Radium, a, n. Sr. Vstnk. XV. 216. nn. Radlo. Popis a obraz v Brt. Sl. Rajféř, rejfíř suken, jenž vyškubával zvláštním nástrojem uzly ze suken při tkaní povstalé, druh postřihače. Wtr. Řem. 133. Rak: buřinář (krátký, plavý), olšan (černý). Brt Sl. Rakouskoněmecký spolek. Us. Rakouskosrbský spor. Us.

270853   Rabě Svazek: 8 Strana: 0332
Rabě m. hrabě, h odsuto. Dšk. Jihč. I. 32.

270854   Rabec Svazek: 3 Strana: 0005
Rabec, bce, m. = rab, rob. Víra svobod- nými činí r-ce. Sš. Bs. 17.

270855   Rabec Svazek: 7 Strana: 0549
Rabec, bce, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 125.

270856   Rabek Svazek: 3 Strana: 0005
Rabek, bku, m., v Krknš. = polička na stěně. Kb.

270857   Raběnín, a Svazek: 7 Strana: 1374
Raběnín, a, m., Arabs, zastr. Rozk.

270858   Rábený Svazek: 3 Strana: 0005
Rábený, vyrobený, erzeugt. Hedvabí z bourců r-né. Bdl.

270859   Ráběř Svazek: 3 Strana: 0005
Ráběř, e, f., rabování, das Rauben. L.

270860   Ráběř Svazek: 7 Strana: 0549
Ráběř, oprav v: Ráběž.

270861   -ráběti Svazek: 7 Strana: 1374
-ráběti v dialekt. List. fil. 1892. 289.

270862   Rabí Svazek: 3 Strana: 0005
Rabí, n., mě. u Sušice, vz S. N., Tk. IV. 738. — R., f., coll., strsl. rabbja, rabija, příp. -ija, servi. Mkl. B. 69., aL. 113.

270863   Rabiák Svazek: 7 Strana: 0549
Rabiák, a, m. = rabiát. Rk.

270864   Rabiát Svazek: 7 Strana: 0549
Rabiát, rabiják, a, m. = násilník, ne- urvalec Us. Vlč., Rjšk., Rgl.

270865   Rabiátní Svazek: 10 Strana: 0324
Rabiátní = neurvalý, vzteklý. Ott. XXI. 9.

270866   Rabiatství Svazek: 7 Strana: 0549
Rabiatství, n. = násilnictví. Tkč.

270867   Rabice Svazek: 8 Strana: 0332
Rabice m. krabice, h odsuto. Dšk. Jihč. I 32

270868   Rabijáš Svazek: 10 Strana: 0324
Rabijáš, e, m. = rváč. Dšk. Km. 50. Sr. Rabiat v VII. 549.

270869   Rabín Svazek: 3 Strana: 0006
Rabín, a, m., vz Rabbi. - R., ves u Ne- veklova. PL.

270870   Rabiň, Rabině Svazek: 9 Strana: 0267
Rabiň, Rabině, ě, f., vrch. Pís. 3.

270871   Rabina Svazek: 3 Strana: 0006
Rabina, y, f., jatá děvice, ein gefangenes Mädchen. Vký. Cf. Rab, Rabině.

270872   Rabína Svazek: 7 Strana: 0549
Rabína, y, f. Ř. v surovém železe, Wanze. Hř.

270873   Rabině Svazek: 3 Strana: 0006
Rabině, ě, f., porobkyně, nevolnice, otro- kyne, die Sklavin. Sr. Rab. Nejsme synové r-ě. Sš. II. 54.

270874   Rabině Svazek: 7 Strana: 0549
Rabině, ě, f. = hora v Písecku.

270875   Rabinka Svazek: 7 Strana: 0549
Rabinka, y, f., rybník v Písecku.

270876   Rabínka Svazek: 7 Strana: 0549
Rabínka, y, f. = rabínova žena. Us. Šd. Vz Rabbínka, Rabbi.

270877   Rabínský Svazek: 7 Strana: 0549
Rabínský, Rabbiner-. Rk.

270878   Rabinství Svazek: 3 Strana: 0006
Rabinství, n., das Rabbinat. Šm.

270879   Rabírství Svazek: 8 Strana: 0332
Rabírství = raubířství. Věst. op. 1893. 48. (z r. 1774.).

270880   Rabíř Svazek: 8 Strana: 0332
Rabíř = raubíř. Vz Věst. op. 1893. 47. (r. 1774.).

270881   Rabišany Svazek: 3 Strana: 0006
Rabišany, dle Dolany, Rabersdorf, ves u Frenštátu. PL. Vz Rabořov.

270882   Rabiti se Svazek: 7 Strana: 0549
Rabiti se = čeřiti se. Voda se rabí U Štěchovic. Krjk. Cf. List. fil. XVI. 161. (Mz.).

270883   Rábka Svazek: 3 Strana: 0006
Rábka, y, f., brukev. U Zábřehu, Olom. Kčk., Sd.

270884   Rabka Svazek: 8 Strana: 0332
Rabka, y, f. = rabkyně. Čch. Otr. 47.

270885   Rábka Svazek: 10 Strana: 0324
Rábka, y, f. = kvaka, cukryna. Haná. Vyhl. II. 202

270886   Rabkyně Svazek: 3 Strana: 0006
Rabkyně, ě, f., zastr. = rabině.

270887   Rabkyně Svazek: 8 Strana: 0332
Rabkyně. Čch. Otr. 18.

270888   Rablinka Svazek: 9 Strana: 0267
Rablinka, y, f., v starších listinách ßra- blinka. hora a les. Pcl. Hol. 55., 43.

270889   Rabořov Svazek: 3 Strana: 0006
Rabořov, a, m. = Rabišany.

270890   Raboša Svazek: 10 Strana: 0324
Raboša, e f. = tabule v hospodě, na kterou se křídou zapisuje dluh jednotlivých sousedů za propité pivo atd. Haná. Hoch. 39. Vz násl. Rabuše.

270891   Rabota Svazek: 3 Strana: 0006
Rabota, y, f., zastr., die Sklaverei, Leib- eigenschaft. Mkl. B. 163.

270892   Raboun Svazek: 3 Strana: 0006
Raboun, u, m., v souken., der Rauchbaum. Šm.

270893   Rábov Svazek: 7 Strana: 0549
Rábov, a, m., míst. jm. Pk. 2. progr. 37., 38.

270894   Rabovati Svazek: 3 Strana: 0006
Rabovati, cf. pol. rabuš, der Räuber, rabować, Mkl. B. 319., lat. rapio, řec.ÔQqiavóg, got. ráubôn. Hý. — R., drancovati, loupiti, obrati, plündern, Zlob.; zajímati, gefangen nehmen. Plk. — abs. Vojáci r-li. Us. Hý. — kde: v městě dobytém po domech. Us. Hý.

270895   Rabovati Svazek: 7 Strana: 0549
Rabovati. Vz Mkl. Etym. 271. — R. = ve hře v karty, kaufen. Us. Rgl., Tkč.

270896   Rabovati Svazek: 9 Strana: 0267
Rabovati komu v kapsách —prohledávati je. Val. Čes. 1. X. 299.

270897   Rabovka Svazek: 8 Strana: 0332
Rabovka, y, f. = lov. Slez. Jíti na r-ku. NZ. IV. 314.

270898   Rabovna Svazek: 3 Strana: 0006
Rabovna, y, f. = vězení. Na Slov.

270899   Rabovník Svazek: 3 Strana: 0006
Rabovník, a, m., loupežník, der Räuber. L. — R., zajimač, der Gefangennehmer. Na Slov. D.

270900   Rabovník Svazek: 10 Strana: 0324
Rabovník, a, m. = kdo rabuje. 1717. Mtc. 1903. 20.

270901   Rábovský Svazek: 8 Strana: 0332
Rábovský. R. system o svodu robotním či emfyteut rábovský sestavený od dvorního rady z Raabu. Vz NZ. III. 138.

270902   Rabský Svazek: 3 Strana: 0006
Rabský, sklavisch. Vz Rab.

270903   Rabský Svazek: 7 Strana: 0549
Rabský. Vz Rabí. Rabští mívali kostel bez kněze, radnici bez purkmistra, hodiny bez ručiček, kašnu bez vody a pastýře bez býká. Vz Sbtk. Krat. h. 93. — R. Vilém. Výb. II. 860.

270904   Rabství Svazek: 3 Strana: 0006
Rabství, n., rabstvo, a, n., otroctví, die Knechtschaft. Vz Rab. Muž s ženou v rab- stvo a žena s mužem v chlapstvo. C. M. 347.

270905   Rabštein Svazek: 3 Strana: 0006
Rabštein, původně Babenstein, a, m., mě. v Plzeňsku. Tk. III. 412., IV. 738.

270906   Rabštein Svazek: 7 Strana: 0549
Rabštein polož před Babudí. Cf. S. N. XI. 90., Mus. 1889. 13., Arch. VII. 718, VIII. 601 Z B na Jan. Vz Tf. H. 1. 38., 113., Pyp. K. II. 337., Sbn. 316., 664., 668., 872 — Z R. Prokop. Jg. H. 1. 616.

270907   Rabštein Svazek: 9 Strana: 0267
Rabštein. Z R-na Jan. Vz Vlč. Lit. I. 296.

270908   Rabuď Svazek: 10 Strana: 0324
Rabuď, i, f., vz Rabudí v III. 6.

270909   Rabudeň Svazek: 9 Strana: 0267
Rabudeň, dně, f., rostl. Zelená r. Brt. P. n. 137.

270910   Rabudí Svazek: 3 Strana: 0006
Rabudí, n., barvínek, plamének, clematis, die Waldrebe. Slb. 668.

270911   Rabula Svazek: 7 Strana: 0549
Rabula, y, m. = klevetník. Slov. Bern.

270912   Rabulant Svazek: 7 Strana: 0549
Rabulant, a, m. = rabulista. Us. Kutn

270913   Rabulina Svazek: 7 Strana: 0549
Rabulina, y, f., Kollnertraube, slov. List. fil. XVI. 162. (Mz.).

270914   Rabulista Svazek: 3 Strana: 0006
Rabulista, y, m., z lat. rabula, die Rechts- chikane, (Hý.), dle Despota, pravokrut, tluč- huba zvl. advokatní, který překrucuje práva, der Rabulist, ränkevolle Rechtsgelehrte, Zun- gendrescher, Rechtsverdreher. Rk., S. N.

270915   Rabun Svazek: 7 Strana: 1374
Rabun, panarum, zastr. Pršp. 92. 31.

270916   Rabun Svazek: 10 Strana: 0324
Rabun, u, m., panarum v VII. 137. oprav v.: pandrum.

270917   Rabunkoš Svazek: 8 Strana: 0332
Rabunkoš, e, m. = drančíř, rabovač. Phľd. 1894. 662.

270918   Rabus Svazek: 3 Strana: 0006
Rabus, u, m., der Maulkorb für Hunde. Us. u Táb. Ndk. — R., vz Raveň.

270919   Rabus Svazek: 7 Strana: 0549
Rabus, a, m., os. jm. Vz Jg. H. 1. 616.

270920   Rabuš Svazek: 7 Strana: 0549
Rabuš, e, m. = rabus, Maulkorb. U Po čátek. Nvk. Vz Rabuše.

270921   Rabuše Svazek: 3 Strana: 0006
Rabuše, rabuš (Mkl.), e, f., slov. rovaš, mezera (po naříznutí), ná- n. zářez, vrub, zásek, karb, die Kerbe, der Kerb. Koř, ra- biti, seccare. Mkl. aL. 98. Sr. rovatí, wühlen, in der Bedeutung kerben: rumun. rbvaš, rbboš, něm. Rabisch = Kerbholz im Berg- baue (Schmelzer, bair. Wörterbuch 3. 4.), maď. rovás, nřec. (>aßaoi. Mkl. B. 340. (Hý.). f

270922   Rabuše Svazek: 7 Strana: 0549
Rabuše. Cf. Mkl. Etym. 282.

270923   Rabuše Svazek: 8 Strana: 0332
Rabuše, f., pl. = céchy, provázky, oprátky, kusy lesa na vysekání rozměřené a prodané. Zábř. Brt. D. II. 376.

270924   Rabuše Svazek: 10 Strana: 0324
Rabuše, e, f. = truhla. V zloděj. mluvě.

270925   Rabuška Svazek: 7 Strana: 0549
Rabuška, y, f. = tabatěrka. V zloděj, řeči.

270926   Rabušní Svazek: 3 Strana: 0006
Rabušní, Kerb-. R. dřevo. Vus. Vz Ra- buše.

270927   Rabušník Svazek: 3 Strana: 0006
Rabušník, a, m., v horn.,der Rabischauf- seher. Šm.

270928   Rabušník Svazek: 10 Strana: 0324
Rabušník, u, m. = zamčený stolek. V zloděj mluvě. Čes. 1. XI. 141.

270929   Rabůvka Svazek: 3 Strana: 0006
Rabůvka, y, f., rabování, das Rauben, Plündern. Býti na r-vce, jíti na r-ku. Us. na Mor. Hý.

270930   Rabuvka Svazek: 10 Strana: 0324
Rabuvka, y, f. = lov. Slez. Vyhl. II. 29.

270931   Rabyňa Svazek: 8 Strana: 0332
Rabyňa, ě, f. = otrokyně. Phľd. 1893.755.

270932   Rabyška Svazek: 10 Strana: 0324
Rabyška Jan, spis., 1822. -1896. Vz Ott. XXI 12

270933   Rác Svazek: 7 Strana: 0549
Rác = trumf v kartech. Už věděl, čeho je rác (kolik uhodilo). Zlinsky. Brt. D. 259.

270934   Rać Svazek: 7 Strana: 1374
Rać = rozpoltěné kopyto. Laš Šb. D. 60

270935   Rac Svazek: 8 Strana: 0332
Rac = raději. Us. Cf. List. fil. 1895. 319.

270936   Rać Svazek: 9 Strana: 0267
Rać, ratka (val. ) = ratice. Slez Lor. 77.

270937   Rác Svazek: 10 Strana: 0324
Rác Emil. č. spis., 1853. —1900. Vz Ott. XXI. 12., Tob. 214.

270938   Rác, e, Racan Svazek: 3 Strana: 0006
Rác, e, Racan, a, m. Racané, Srbové v Uhřích od řeky Rašky. Der Raitze, Serbe. — R., druh černého hroznu, eine Art schwarzer Weintrauben. — R., v kartech, trumf, atout. Už věděl, kolik je rác (kolik uhodilo). Po- vím ti, čeho je rác (zač je toho loket). Na mor. Zlínsku. Brt.

270939   2. Raca, e, racka Svazek: 3 Strana: 0006
2. Raca, e, racka, y, f., mřežka na vy- šívání, das Gatter in der Stickerei. Na Slov. Bern.

270940   1. Raca, reca, f Svazek: 3 Strana: 0006
1. Raca, reca, f., dle Káča, strsl. réca, anas, kachna, sr. něm. Retscheute. Mkl. aL.58.

270941   Racafák Svazek: 7 Strana: 0549
Racafák, u, m. = smrkací šatek Čce. Tkč.

270942   Racaille Svazek: 7 Strana: 0549
Racaille (rakallj) = brak, Ausschuss, m. Kupecky. Kh.

270943   Racajda Svazek: 7 Strana: 0549
Racajda, y, f. = flandra, nedbale ustro- jená ženská. Čce. Tkč.

270944   Racajda Svazek: 8 Strana: 0332
Racajda = neuhlazená ženská. U Žleb. NZ. II. 614.

270945   Race Svazek: 3 Strana: 0006
Race (fr., rase), e, f., plemeno, das Ge- schlecht, die Race.

270946   Racek Svazek: 3 Strana: 0006
Racek, cka, m., racka, y, f., pták vodní, die Möve. R. mořský, larus marinus, chech- tavý (vodní káně), 1. ridibundus, stříbrošedý, 1. argentatus, bělokřídlý, 1. leucopterus, ry- bák obecný (mořská vlaštovka), sterna hi- rundo; rybák černý či černá mořská vla- štovka, sterna nigra, chaluha cizopasná, lestris parasitica. S. N., Frč. 344., Schd. II. 475. — R., Rastislav. Gl. 290., Ratimir.

270947   Racek Svazek: 7 Strana: 0549
Racek pták. Cf. Brm. II. 2. 683., List. fil. XVI. 162. (Mz.), Rk. Sl. — R. = Radi- slav, Ratislav, Radimír, Ratimír, Rastislav a Ratibor. Mus. 1889. 161. — Cf. Arch. VIII. 601, Výb. II. 234., Jir. Ruk. II. 159.

270948   Racek Svazek: 7 Strana: 1374
Racek, larus Cf. Brm. II. 3. 569.--583.

270949   Racek Svazek: 8 Strana: 0332
Racek. R. chechtavý, xema ridibundum, místy na Mor.: vlaštovica, rybářka, rybníkářka. Mtc. 1893. 308. — R. = holub, columba bubo. Ott. XL 511. b.

270950   Racek Svazek: 9 Strana: 0267
Racek chechtavý (morka, morčák bílý, mořská vlaštovka, rybák, vodní káně, kozáček, koníček, morče): malý, tříprstý, šedý, stříbřitý, bourní, mořský, žlutonohý. Vz Šír IV. 149. až 157. R. chechtavý na Mor.: rybářka, u Hukv. rybárka, u Rožn. bílá čajka. Vz Mus. ol. III. 119.

270951   Racek Svazek: 10 Strana: 0324
Racek Jan, spis. XVI. stol. Vz Ott. XXL 12. — R. Adolf, básník. — R. vodní, pták Vz Ott. XXI. 16.

270952   Racemický. R Svazek: 10 Strana: 0324
Racemický. R. látka, sloučenina, kyse- lina. Vz Vot. 82., 83., Vstnk. XI. 504.

270953   Racibor Svazek: 10 Strana: 0324
Racibor, potok, přítok Oravice na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

270954   Racija Svazek: 3 Strana: 0006
Racija, e, f., die Ration, Portion. Us. ve vojen. řeči. Na Ostrav. Tč.

270955   Racionalismus Svazek: 3 Strana: 0006
Racionalismus, vz Rationalismus.

270956   Racionalní Svazek: 7 Strana: 0549
Racionalní, Rational-. R. čára, Vnč. 48., funkce. Stč. Dif. 3.

270957   Racka Svazek: 3 Strana: 0006
Racka, vz Raca, Racek.

270958   Racka Svazek: 3 Strana: 0006
Racka, y, f., Báckyně, rácká žena, eine Raitzin, Serbin. Slov. Bern. Vz Rác.

270959   Racková Svazek: 3 Strana: 0006
Racková, é, f., ves u Holešova na Mor.

270960   Rackovati Svazek: 3 Strana: 0006
Rackovati = mřežovati, gattern (in der Stickerei). Na Slov. Bern. Vz Raca, 2.

270961   Rackovitý Svazek: 9 Strana: 0267
Rackovitý, R-tí ptáci, laridae, möven- artige Vögel. Šír IV. 147.

270962   Rácký Svazek: 3 Strana: 0006
Rácký, Raitzen-, raitzisch. V. Vz Rác. R. despota, V., krajina. Bern.

270963   Rácky Svazek: 8 Strana: 0573
Rácky flertoch (= červený) mala jen mla- ducha k sobáši. Sbor. slov. I. 45.

270964   Rácký Svazek: 9 Strana: 0267
Rácký len. Vz Zrácí.

270965   Ráckyně Svazek: 3 Strana: 0006
Ráckyně, ě, f., vz Rácka.

270966   Raclav Svazek: 7 Strana: 0549
Raclav, a, m., z Radoslav. Jir. R. = Radislav, Radoslav, Radslav, Rastislav, Ra- tislav, Ratslav. Mus. 1889. 162.

270967   Raclavice Svazek: 3 Strana: 0006
Raclavice, dle Budějovice, ves 1. u Ne- veklova, 2. u Přerova; R. hrubé, ves u Víš- kova; R. malé n. Raclavičky, ves u Víškova; R. horní ves u Vel. Mezeříčí; R. dolní, tamtéž; něm. Ratzlawitz. PL.

270968   Raclavice Svazek: 7 Strana: 0549
Raclavice z Rastislavice, Radislavice. Mus. 1889. 162., 163.

270969   Raclavský Svazek: 7 Strana: 0549
Raclavský = z Radslavic Mus. 1889. 165.

270970   Racocha Svazek: 3 Strana: 0006
Racocha, y, f., malý trám v přední n. zadní polovici lodi. — Macocha r-cha. Č. M. 399. — R-chy. Druh mechu, byssus globosa, die Wetterzotte. D.

270971   Racocha Svazek: 10 Strana: 0324
Racocha, y, m. = člověk neupravený hlavně co do hlavy. Volyně. Čes. 1. XIII. 125.

270972   Racocháč Svazek: 3 Strana: 0006
Racocháč, e, m., kostrbáč, kosmáč, der Strobelkopf. D.

270973   Racochatý Svazek: 3 Strana: 0006
Racochatý, kosmatý, rousný, straubig. D. Zachovej nás, pane, od moudy r-té. Č. M. 335.

270974   Racochatý Svazek: 7 Strana: 0549
Racochatý. Oprav moudy v: Mandy.

270975   Racochejl Svazek: 7 Strana: 0549
Racochejl, a, m. = obluda, ohyzda, pro- tiva. Us. Kutn.

270976   Racochejľ Svazek: 10 Strana: 0324
Racochejľ = rozcuchaný. Příde na ťa r. (hrozba dětem). Štěpánovice. List. fil. 1902. 251.

270977   Racoška Svazek: 7 Strana: 0549
Racoška, y, f. = rozsocha. Slov. Rr.

270978   Racošnatý Svazek: 7 Strana: 0549
Racošnatý = racochatý. Slov. Rr. MBš.

270979   Rácov Svazek: 3 Strana: 0006
Rácov, a, m., sbořený hrad v Boleslavsku. Vz S. N.

270980   Racovati Svazek: 3 Strana: 0006
Racovati = trumfovati, atoutiren. Vz Rác. Mor. Brt.

270981   Racovati Svazek: 7 Strana: 0549
Racovati = trumfovati. Vz Rac (dod.). Zlinsky. Brt.

270982   Racovská Svazek: 9 Strana: 0267
Racovská, é, f., louka. Pck. Hol. 167.

270983   Ráctvo Svazek: 3 Strana: 0006
Ráctvo, a, n., Bácové, die Raitzen. Vz Rác.

270984   Racůvka Svazek: 7 Strana: 0549
Racůvka, y, f., míst. jm. u Nemil.

270985   Rač Svazek: 7 Strana: 0549
Rač z Radeč (vz toto; dod.). Mus. 1889. 163. — R. = raději. Us.

270986   Ráč Svazek: 7 Strana: 0549
Ráč, e, m. = chlebník, Brodhange, f. Slov. Bern.

270987   Rač Svazek: 9 Strana: 0267
Rač, vz Radši.

270988   Rač, e, Rače Svazek: 3 Strana: 0006
Rač, e, Rače, dle Budějovice, Radeč, dče, m., ves u Sedlčan.

270989   Račacina Svazek: 7 Strana: 0549
Račacina, y, f. = maso z raků. Hdž. Šlb. 86.

270990   Račák Svazek: 7 Strana: 0549
Račák, u, m. = hrnec nízký u dna roz- šířený. Po hrnčíři Raku. Vchř.

270991   Račák Svazek: 8 Strana: 0332
Račák, a, m. (Račok) = potok u H. Lhoty ve Frýdecku. Věst. op. 1893, 12.

270992   Račany Svazek: 7 Strana: 0549
Račany Na R-nech = čásť vsi u Dale- šína. Pk.

270993   Ráčata Svazek: 7 Strana: 0549
Ráčata, pl., n. = vyšívání v Podluží. Brt. v Obz. 1884. Vz Ráče, Ráčatový (dod.).

270994   Ráčata Svazek: 9 Strana: 0267
Ráčata, tanec Čes. 1. VI. 558.

270995   Ráčatový Svazek: 7 Strana: 0549
Ráčatový. R. formička (na slov. vyší- vání) Brt. L. N. II. 89. Vz Ráčata.

270996   Ráče Svazek: 3 Strana: 0006
Ráče, ete, račátko, a, n., mladý rak, ein junger Krebs.

270997   Ráče Svazek: 8 Strana: 0573
Ráče, cte, n. Báčata, čes. tanec dle textu písně: Sou, sou na potoce raci. Čes. 1. VI. 232.

270998   Ráče Svazek: 10 Strana: 0324
Ráče, ete, n., cancrio. Rozk. P. 350.

270999   Račej Svazek: 3 Strana: 0006
Račej = raději, lieber. Vz Rád.

271000   Ráček Svazek: 3 Strana: 0006
Ráček, čka, m., vz Rak. — R., muška obilní, der Getreidewurm. Zlob. — R. knihovny, chelifer cancroides, pavouk rakovitý. Vz S. N., Schd. II. 523. — R., čku, m., hadové koření, černý zanikl, cruciata (bistorta), die Schlan- genwurz. Ms. bib.