168001   Naradovaný Svazek: 6 Strana: 1109
Naradovaný; -án, a, o = rozradovaný, potěšený. Slov. N. žena vybehla mu v ústrety. Sb. sl. ps. II. 1. 139. Poštěstilo sa mu za- streliť zajačka: n. odniesol ho žene. Dbš. Sl. pov. I. 231.

168002   Náradši Svazek: 6 Strana: 1110
Náradši = nejradši. Tebe já mám n. Mor. Brt.

168003   Narádzati Svazek: 6 Strana: 1110
Narádzati = naraditi. Slov. Keď jedon to, druhý to narádzal; Dosť on jemu i tú i tú (nevěstu) narádzal. Dbš. Sl. pov. I. 188., 21.

168004   Narafičený Svazek: 6 Strana: 1110
Narafičený; -en, a, o, gut angezettelt, zugerichtet.

168005   Narafičit koho Svazek: 10 Strana: 0631
Narafičit koho = namluviti mu. Slov.

168006   Narafičiti Svazek: 2 Strana: 0062
Narafičiti, il, en, ení. — komu co, chytře nastrojiti, klug anstellen, anzetteln. Us.

168007   Narafičiti Svazek: 6 Strana: 1110
Narafičiti.= co. Ten si to chy tře n-čil, pfiffig abgekartet. Us. Dch. N. špadka — tak položiti na kámen, aby jen hrot vy- čníval. U Kr. Hrad. a Bydž. Kšť. Narafičte uši, spitzet klug die Ohren. Dch. N. se, sich aufputzen (nafintiti se). U Olom. Sd.

168008   Naráhati Svazek: 8 Strana: 0226
Naráhati cesto (těsto). Phľd. 1895. 75.

168009   Narachaný Svazek: 9 Strana: 0180
Narachaný = mnoho nastrojený. Us. Kub. L. f. 1900. 360.

168010   Narachaný Svazek: 10 Strana: 0197
Narachaný = nastrojený. Č. Buděj. Kub. List. fil. 1902. 250.

168011   Narachomejtnotiti Svazek: 6 Strana: 1110
Narachomejtnotiti se = nachomítnouti se. U N. Kdyně. Rgl.

168012   Narachovati Svazek: 6 Strana: 1110
Narachovati = napočítati. Laš. Tč.

168013   Narajic koho Svazek: 10 Strana: 0197
Narajic koho = namluviti. Opava. Mš. exc.

168014   Narákošiť sa Svazek: 8 Strana: 0226
Narákošiť sa = namluviti se, nabesedorati se. Do vôle sa n-li. Phľd. 1892. 624. Cf. Rá- košiť.

168015   Náramček Svazek: 2 Strana: 0062
Náramček, ečku, m. N. na košili, der Achselfleck. D.

168016   Naramec Svazek: 6 Strana: 1110
Naramec, mce, m. = náramek. Tejřov.

168017   Narameč Svazek: 2 Strana: 0062
Narameč, mče, m., ves u Třebíče na Mor. PL.

168018   Narameč Svazek: 6 Strana: 1110
Narameč, mče, m., Narametsch, ves u Tře- bíče.

168019   Náramečnice Svazek: 9 Strana: 0451
Náramečnice = náplecník, épaulette. Ott. XVII. 1022.

168020   Náramek Svazek: 2 Strana: 0062
Náramek, mku, m., náramení, das Arm- band, der Armring, die Armspange. V. N. železné n. kruhy na ruce. Vrat. Plechové náramky proti ráně. D. — N. = náramček. Šp. — N. dřííví, náručí, otépka. Armvoll Holz.

168021   Náramek Svazek: 6 Strana: 1110
Náramek = humeral. Hnoj. — N. řím- ský. Vz Vlšk. 187.

168022   Náramek Svazek: 7 Strana: 1334
Náramek, náramník = čásť odění chrá- nicí rámě. Zbrt. Krj. I. 155. — N-ky starší doby. Cf. Zbrt. Krj. I. 101.

168023   Náramek Svazek: 8 Strana: 0564
Náramek, vz Náplecek (3. dod.).

168024   Náramek Svazek: 10 Strana: 0197
Náramek trávy. Čes. 1. XIII. 384.

168025   Náramenice Svazek: 2 Strana: 0062
Náramenice, e, f., náramek, das Aschsel- band. Kom.

168026   Náramenka Svazek: 6 Strana: 1110
Náramenka, y, f., das Armband. Ozdo- bují hrdla svá zlatými halžemi, ruce nára- menkami. Kosmogr. 57. A.

168027   Náramenní Svazek: 2 Strana: 0062
Náramenní, Arm-.

168028   Náramenní Svazek: 7 Strana: 1334
Náramenní štítek oděnců. Vz Zbrt. Krj. I. 180

168029   Náramenník Svazek: 2 Strana: 0062
Náramenník, u, m., náramek, das Arm- blech, das Armband, die Armspange. D. — N., oděv na ramenou nosený, das Schulter- kleid. Br. — N, v obec. mluvě lajblík, der Leibrock, die Weste. Rybay. — N., šátek přes ramena, Achsentuch, n.

168030   Náramí Svazek: 2 Strana: 0062
Náramí, n. = náramení. Rk.

168031   Náramkový Svazek: 2 Strana: 0062
Náramkový, Armband-, Armschienen-.

168032   Náramkový Svazek: 8 Strana: 0564
Náramkový, vz Ramenný (3. dod.).

168033   Náramně Svazek: 2 Strana: 0062
Náramně, kompar. náramněji = velmi, velice, příliš, sehr, überaus, heftig, gewaltig. Kněz n. výmluvný. V. N. moudrý, horký, V., chudý, veliký. D. N. milovati, se báti, se děsiti, se styděti, prositi, se radovati, se veseliti. V. N. mnoho lidu porazil. Flav. Příliš náramně svou cení. D. Mor n. národy hubí. Kom. Jest n. lekavý. Sych. Náramně s posi- tivem místo superlativu: n. veliký = velmi veliký. Vz Superlativ.

168034   Náramně Svazek: 6 Strana: 1110
Náramně, improbe. Ev. olom. 195.

168035   Náramní Svazek: 6 Strana: 1110
Náramní, Arm-. N. kroužek. Dch.

168036   Náramnice Svazek: 2 Strana: 0062
Náramnice, e, f., náramník, oblek kněž- ský. Aqu. — N. = náramek, das Armband, der Armring. D., Žid. — N. = náramenník, Armblech, n. Plk.

168037   Náramnička Svazek: 2 Strana: 0062
Náramnička, y, f., das Achselleistchen. Rk.

168038   Náramník Svazek: 2 Strana: 0062
Náramník, u, m., odění ramene, das Arm- blech. Cyr. — N., náramnice, šat. Br. N-ci jsú okrasu ramenú. Hugo.

168039   Náramník Svazek: 6 Strana: 1110
Náramník na vojenském kabátě, die Achselspange, vulgo der Acbseldragoner. Dcb. — N. = dřevo silné asi čtyři metry dlouhé, co by silný muž unesl na rameně. Ten může nosiť n-ky (o silném). Čce. Tkč. — N. = mešní roucho, humerale. Špch. 13.

168040   Náramnitě Svazek: 6 Strana: 1110
Náramnitě, gar sehr. Slov. Ssk.

168041   Náramnitý Svazek: 6 Strana: 1110
Náramnitý = náramný. Slov. Ssk.

168042   Náramno Svazek: 2 Strana: 0063
Náramno = náramně, zastr. Hna na něho z náramná. Troj. 14.

168043   Náramnosť Svazek: 2 Strana: 0063
Náramnosť, i, f., velikosť, hroznosť, hru- bosť, die Heftigkeit, Gewaltigkeit, Grösse. Ráj.

168044   Náramnosť Svazek: 6 Strana: 1110
Náramnosť, improbitas. Ev. olom. 274.

168045   Náramnosť Svazek: 8 Strana: 0226
Náramnosť, impetus. Jestliže n. sliny mé v jeho tvář propustím (naň plivnu). Alch. Nách. k. VII.

168046   Náramnúcený Svazek: 6 Strana: 1110
Náramnúcený = náramný. Mor. Brt. D.

168047   Náramný Svazek: 2 Strana: 0063
Náramný, o původu vz Mz. 70. — N., velmi veliký, übergross, ungeheuer, gewaltig, heftig. Ros., V. N. zima, horko, strach, bolesť, žalosť, hýbání, křik, hlad, pláč, prosba. Jg. Pobil je náramnú (magna) ranú i spasil (jiné). Bj. Vz Náramně.

168048   Náramný Svazek: 6 Strana: 1110
Náramný. Mkl. Etym. 273. N. pokrok, bída, sila lidi, Us. Pdl., nemotora. Sá. Míti z něčeho n-mnou radosť. Vlč.

168049   Náramný Svazek: 8 Strana: 0226
Náramný = prudký. Gemer. Phľd. 1895. 443..

168050   Naraňajkovať se Svazek: 8 Strana: 0226
Naraňajkovať se = posnídati. Phľd. 1895. 201.

168051   Naranče Svazek: 6 Strana: 1110
Naranče, pl. Co krásnou barvou, milou chuťou prevyšuje všetky lakoty a naranče. Frsc. Zor. I. 24. — N., importunus, im- probus. Ev. olom. 195.

168052   Naráněti Svazek: 2 Strana: 0063
Naráněti, ěl, én,ění= narážeti (se stromu). Plk.

168053   Narantiti Svazek: 2 Strana: 0063
Narantiti, il, ěn, ění = natropiti, treiben. Hrůza divů narantil. Puchm.

168054   Narárošený Svazek: 6 Strana: 1110
Narárošený. Cf. Rárocha. Slov. Čkžk. X. 6.

168055   Narárošiť sa Svazek: 8 Strana: 0564
Narárošiť sa = rozzlobiti se. Slov. Zátur.

168056   Narásený Svazek: 6 Strana: 1110
Narásený; -en, a, o = zřasený, vrásko- vitý, faltig. Slov. Alec' prejdú roky, vyndeš ty ven z noty, tvoja tvár spanilá bude n-ná jak turanské boty. Obr. Ps.

168057   Narásit Svazek: 10 Strana: 0631
Narásit sukni = nasbírati, dáti do faldů. Slov. Nár. sbor. XI. 7., 14. Sr. Řasa.

168058   Narásť Svazek: 6 Strana: 1110
Narásť = narůsti. Slov. Němc. VII. 27., Loos, ZObz. XXII. 170.

168059   Narastlina Svazek: 6 Strana: 1110
Narastlina, y, f. = narostlina, das Ge- wächs. Slov. Loos.

168060   Nárastlý Svazek: 6 Strana: 1110
Nárastlý = narostlý. Slov. Loos.

168061   Narastnúť Svazek: 6 Strana: 1110
Narastnúť = narůsti. Slov. Ssk.

168062   Nárastok Svazek: 6 Strana: 1110
Nárastok, stku, m. = nárostek, der Zu- wachs. Slov. Loos.

168063   1. Náraz Svazek: 2 Strana: 0063
1. Náraz, u, m., naražení, der Anstoss, Anprall. N-zem berana jzeď se otřásla. Jg. Loď nárazem potopiti. Šm. N. hlavní, der Hauptstoss; n. bouřlivý, der Ansturm; taktika nárazu, die Stosstaktik. Dch. - N., vydlabací železo, das Hohleisen (k vrtání rour). Us. — Jí., ve mlýněe důlek ve pánvici, kterémž kypřiče se otáčí. Die Spur. D. — Jí., kovář- ské špičaté kladivo, kterým díru do železa narážejí a kterou potom průbojem docela probíjejí, der Beisser, Vorlochstempel. N. kulatý, čtverhranný, veliký, malý. — N., náskoka, odraženina, die Kontusion, das Ge- schwür unter dem Fusse. D. — Jí., cejch, liz, das Zeichen am Baume. 1570. — N., náhon. N. k nahánění luk, die Schützbühne, das Gefäng. 1562.

168064   Naráz Svazek: 2 Strana: 0063
Naráz, na jednou, auf einmal. Slov.

168065   Náraz Svazek: 6 Strana: 1110
Náraz, das Carambol. Střed n-zu. ZC. I. 178. Úhel nárazu, der Einfallwinkel. Mj. N. tonu. Mj. 232. N. n. spor dvou žádostí. Dk. P. 147. — N., nárazník k těhlicím k želez- ničným vozům, der Buffer. Wld. Vz Nára- zec, Nárazník. — N. -- bolavý vřed. Rb. Sb. — N., u pernikářů, das Eingefüllte beim Honigpressen. Šp.

168066   Naráz Svazek: 6 Strana: 1110
Naráz, naraz. Také laš. a val. Vck.

168067   Náraz Svazek: 7 Strana: 1334
Náraz, invectio, Pršp. 83. 93.; moneta. Ib. 7. 32.

168068   Nárazec Svazek: 6 Strana: 1110
Nárazec, zce, m. = odrazec, der Bufter. Vz Náraz (dod.). N. pryžcový. Čerm.

168069   Narázeti Svazek: 9 Strana: 0180
Narázeti. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 341. Vz Naraditi.

168070   Narázěti se Svazek: 2 Strana: 0063
Narázěti se, naroditi se. Ve stě let ne- narážel sě rytieř taký. Dal. 181.

168071   Narazgať Svazek: 8 Strana: 0226
Narazgať = nabiti, natlouei. N-gal jim do gatí. Již. Mor. Nár. list. 1896. č. 161. odp. feuill.

168072   Náraziště Svazek: 10 Strana: 0631
Náraziště, ě, n. = místnost', odkud se ruda nakládá k vytažení z dolu. Čes. 1. XIV. 451.

168073   Naraziti Svazek: 2 Strana: 0063
Naraziti, il, žen, žení; narážeti, el, en, ení = počíti raziti, auf-, anschlagen; udeře- ním nahnouti, durch einen Schlag einrichten; vésti, wohin schlagen, leiten; ceniti, bieten, anschlagen, zu Gelde schlagen, aufrechnen; zdělati, verursachen, machen; namluviti, na- vésti, nakloniti, bewegen, dazu bringen; ne dosti jasně se vysloviti, řečí se jen dotýkati, berühren, andeuten. Jg. — abs. Zvěř nara- zila (do něčeho vrazila). Šp. — co: hrušku, boty (i. e. na desky), jitrnice (nabiti), vodu (vésti někam), polní ležení n. stany (Kram.), džbán; dluhy a útraty (zdělati), cenu (zvý- šiti), mouku (do pytle dáti), Jg., tůny, okovy (v horn., plniti, anschlagen). Us. Příbr. — co čím: hrušku na stromě kamenem, Us., tůny rudou, solí, Vys., boty deskami. Us. — k čemu. Píší k svému narážejíce (na svou stranu). Naraziti koho k čemu = pohnouti. Rk. — komu co: boty, vodu (vésti), klobouk. Us. — koho nač (nakloniti). Pomysli, nač tě tvá mysl naráží. Rváč. Každý, co v hlavu za- vzal, na tom stál, jiné na totéž naraziti usi- luje. Kom. — na co (čím). Chléb na lopatu (s prkna na lopatu sázeti) n. Us. Na otcovu řeč narážeti, Kom., na nějaký příklad, Ros., řečí na něco, D., se na kord naraziti. Ros. Aby oči na nějaký předmět narazily. Kom. Naraziti na sebe. Dch. Cf. Vám zpívají a na nás nota padá. Pk. — co do čeho — řečí dotýkati se. Kom. — co kde, na čem: chléb na vale n. (po pekařsku váleti). Dch. N. na penězích, zu Gelde anschlagen. Plk. — čeho. Ten dnes narážel hrušek (mnoho jich). — se čeho: ořechů. Us. — se. Narazil se. Us.

168074   Naraziti Svazek: 6 Strana: 1110
Naraziti. — abs. Narážející voda, das Anschlagwasser. Nz. Nechati koho, aby na- razil, anrennen lassen. Dch. Ten narazil — promokl. Us. u Košic. Brnt. — co: pivo (načíti sud), Us. Ktk., bodák, pflauzen. Čsk. — co komu. Teu si narazil hlavu! Us. — kam {nač co, kde, kdy, jak). N. někoho na kůl, aufpfählen. Lpř. Sl. I. 51., Šml. N. si klobouk na hlavu. Us. Brnt. Na- razil venku na podruhyni, traf sie an. Sá. Narážeti rudu do vozu, NA. IV. 154., slad do pytlů. KP. V. 277. N. na sebe v po- hybu. ZČ. I. 257. Hmoty pružné odrážejí se v rovině a týmž úhlem, ve které a kte- rým na stěnu narážejí. Mj. 172. — čím. N. se potravou, nápojem, wohl füllen. Dch. N. na něco svou řečí. Vj., Lpř. — jak. Vlny kolem narážející. Lpř. To bys krásně n-zil, kdybys to učinil, da kämest du schön an. Dch. Cesty vyvržené (vymleté) v glajch zase n. a napraviti. Výb. II. 749. — se = opiti se. Us. Rgl.

168075   Naraziti Svazek: 7 Strana: 1334
Naraziti. Dává narážeti (tělesně obco- vati). Mor. Rgl.

168076   Naraziti čeho Svazek: 10 Strana: 0631
Naraziti čeho. Že dluhů do šest set kop naraženo (učiněno) jest. 1623. Listář 166.

168077   Nárazka Svazek: 6 Strana: 1110
Nárazka, y, f. = náraz. Bern.

168078   Náraznice Svazek: 10 Strana: 0197
Náraznice, e, f. N. = puffry, pružná péra k zachycování nárazu hybných těles. Vz Ott. XX. 966, Nárazník.

168079   Nárazník Svazek: 6 Strana: 1110
Nárazník, u, m., der Buffer. Vz Náraz, Nárazec. Zpr. arch. VII. 49., Wld., Čerm. Kal. čes. has. 1885. 87.

168080   Nárazníkový Svazek: 8 Strana: 0227
Nárazníkový, Buffer-. N. kobyla, -bock, kotouč, -scheibe Ptrl. 10.

168081   Nárazný Svazek: 2 Strana: 0063
Nárazný, Stoss-. N. deska, die Stossplatte, v ručnici. Vz Závor. Čsk. N. ručnice, das Perkussionsgewehr. Rk.

168082   Nárazný Svazek: 2 Strana: 0063
Nárazný. N. ručnice, Perkussionsgewehr, n. Tech.

168083   Nárazný Svazek: 6 Strana: 1110
Nárazný. N. oštěp, Stosslanze, Dch., deska, šroub, tyč, ZČ. I. 21., 24., 28., plocha klínu, Zpr. VII. 50., rým. Dk. Poet. 415.

168084   Narazovati Svazek: 10 Strana: 0197
Narazovati, vz Naraditi. Bech.

168085   Narazučky Svazek: 6 Strana: 1110
Narazučky, zdrobnělé naráz. A naraz n. narástly obom kriedla. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 346.

168086   Narážecí Svazek: 2 Strana: 0063
Narážecí voda, Aufschlagwasser, n. Rk.

168087   Narážeč Svazek: 2 Strana: 0063
Narážeč, e, m., v horn.. plnič okovů, tůn, der Anschläger. Vz Naraziti co (tůny). Us. Příbr. Č. Vz KP. III. 68.

168088   Narážeč Svazek: 7 Strana: 1334
Narážeč, e, m. = v tkadlcovství.

168089   Narážečka Svazek: 8 Strana: 0227
Narážečka, y, f. — lopatka k narážení, Einfassschaufel, f. Sterz. I. 754.

168090   Narážek Svazek: 2 Strana: 0063
Narážek, žku, m., náraz, rána, die Wunde. Udělal jsem si n. C. — N., nemoc, eine Staupe. Kram.

168091   Naražení Svazek: 2 Strana: 0063
Naražení, n., das Aufschlagen — Nará- žení, narážka, die Anspielung. N. šprýmovná zdvořilým sluší. Kom. Stran přísloví vz: Hruška, Krejčí, Mlíti, Nos, Oko, Osel, Prst, Rozuměti, Šňupka, Špička, Třísky, Vůl. — N., narážení, na penězích. Jg.

168092   Narážení Svazek: 6 Strana: 1110
Narážení. Cf. Jg. Slnosť. 68.

168093   Naražený Svazek: 2 Strana: 0063
Naražený, aufgeschlagen. — N., podna- pilý, der einen Hieb hat. Ostatně vz Naraziti. N. ovoce, auf-, angeschlagen. Us.

168094   Naražený Svazek: 6 Strana: 1110
Naražený. Dejte mi z n-ho (načatého sudu). Us. Ktk. Je n-žen (najeden) jako buk. Us. Ehr. 68. — jak. Klobouk švihácky n-ný. Us. Hrts.

168095   Narážeti Svazek: 2 Strana: 0063
Narážeti, vz Naraziti.

168096   Narážeti se Svazek: 6 Strana: 1110
Narážeti se. Lépe by bylo jemu, by sě byl nenarážal. Hr. ruk. 219. Lépe by mi se bylo stalo, bych se byl nenarázal. Št. Kn. š. 273. Nikdy se ovoce nenarázej z tebe, fíku! M., ZN. Dobré by bylo jemu, by sě byl nenarázel. ZN., M.

168097   Náraží Svazek: 6 Strana: 1110
Náraží, n. = narážiště. Bc., Hř. 41., Hrk.

168098   Narážiště Svazek: 2 Strana: 0063
Narážiště, ě, n., místo, kde horní nádoby rudou narážejí (plní), der Füllplatz. Us. Příbr. Č. Vz KP. III. 68.

168099   Narážiště Svazek: 6 Strana: 1110
Narážiště, ě, n. = náražna, v horn., die Anschlagbühne. Hr., Sp.

168100   Naráživě Svazek: 8 Strana: 0227
Naráživě, andeutend. Nějak n. dodal. Světz. 1894. 531.

168101   Narážka Svazek: 2 Strana: 0063
Narážka, y, f., železo, kterým kováři díry do loukoti u kol narážejí, aby tam hřeby vraziti mohli. Us. — N., narážení řečí, die Anspielung. D. Vz stran přísloví: Narážení. — N., alluse, allusio, když k věci nebo udá- losti odjinud již známé ukazujeme chtíce tím způsob myšlénky názorněji vypsati. Vyhrál jako Rusi u Slavkova. Alluse slovné vzni- kají tytýž etymologickým výkladem jmen vlastních. Lepší Tomáš nežli Adam. Napřed Sobkovi, potom Tobkovi. Byl v Chropině na moresech. KB. 240. — N. = náražek. (J.

168102   Narážlivý Svazek: 2 Strana: 0063
Narážlivý, anzüglich. Rk., Dch.

168103   Náražna Svazek: 6 Strana: 1110
Náražna, y, f. = narážiště. Bc, Hrk., Hř.

168104   Náražní zámek ručnice Svazek: 10 Strana: 0197
Náražní zámek ručnice. Ott. XX. 1017., XXII. 55a.

168105   Náražnice Svazek: 6 Strana: 1110
Náražnice, e, f. = náražná ručnice, perkussionka, das Perkussionsgewehr. Čsk.

168106   Náražník Svazek: 2 Strana: 0063
Náražník, u, m., průboj — nástroj, kterým se díry do zamrzlé země nabíjejí, aby se mohly do nich bez hřmotu kolíky neb sošky zastrčiti, der Frostbohrer. Šp. — N., špičaté kladivo, jímž kovář dírky do podkov naráží, náraz, štemflík. Us. Č.

168107   Náražník Svazek: 10 Strana: 0197
Náražník ručnice. Ott. XXII. 58b.

168108   Náražný Svazek: 6 Strana: 1110
Náražný. N. zámek, trubička, kotouč (u vozu železničného, vz Náraz), jehla (pi- lota), fošna (u vrat stavidla), NA. III. 102., 103., IV. 214.. 229., 255., pole, das Füllorts- feld. Hř. 41.

168109   Narb-o Svazek: 2 Strana: 0063
Narb-o, ona, m., mě., v Gallii. — Narbo- ňan, a, m.; pl. -né. — Narbonský.

168110   Narcein Svazek: 6 Strana: 1110
Narcein, u, m.: C46H29NO18 (alkaloid). S. N. XI. 533., Šfk. Puč. 575., Kram. Slov., Rm. II. 383.

168111   Narcein Svazek: 9 Strana: 0451
Narcein, u, m, v lučbě. Ott. XVII. 1041.

168112   Narceinový Svazek: 6 Strana: 1110
Narceinový, Narcein-. N. sodan, síran, dusičnan. S. N. XI. 533.

168113   Narcis Svazek: 2 Strana: 0063
Narcis, u, narcísek, sku, m., narcissus, die Narcisse, rostlina. N. žlutý n. kadeřavý, pseudonarcissus; bílý, narcissus poäicus, die weisse Narcisse. (ČI. 133.). Vz S. N.. Kk. 131., FB. 24.

168114   Narcis Svazek: 6 Strana: 1110
Narcis. Cf. 1534.-1535., Čl. Kv. 130, Slb. 207., Send. II. 271., Dlj. 78., Č. Kn. s. 256., Rk. Slov., Rosc. 111.

168115   Narcísek Svazek: 9 Strana: 0451
Narcísek, sku, m., narcissus, rostl. Vz Ott. XVII. 1041.

168116   Narcisokvětý Svazek: 6 Strana: 1111
Narcisokvětý, narcissenblüthig. Šm.

168117   Narcisovité, narcissovité Svazek: 2 Strana: 0063
Narcisovité, narcissovité rostliny, ama- ryllideae, narcissenartige Pflanzen. Vz Kk. 130.

168118   Narcisovitý Svazek: 6 Strana: 1111
Narcisovitý. N. rostliny: lír, narcis. Vz Rstp. 1533., Rosc. 111.

168119   Narcisový, narcissový Svazek: 2 Strana: 0063
Narcisový, narcissový, Narcissen.- N. růžička. Jg.

168120   Narciss-us Svazek: 2 Strana: 0063
Narciss-us, a, m., v řec. bájesloví krásný mladík, jenž spatřiv svůj obraz ve vodě, zamiloval se sám do sebe tak, že láskou touto zahynul a od bohů proměněn ve kvítek narciss nazvaný. Vz S. N. — N., samolibý mladík. Rk.

168121   Narciss-us Svazek: 6 Strana: 1111
Narciss-us, a, m. N. Jak. Vrchopolský, br., 1548.—1611. Vz Jir. Ruk. II. 49.

168122   Narcový Svazek: 9 Strana: 0180
Narcový. N. čepice. Př. star. II. 26.

168123   Ňarčeć Svazek: 9 Strana: 0180
Ňarčeć = mňoukati. Slez. Lor. 75.

168124   Ňarčeti Svazek: 6 Strana: 1111
Ňarčeti, vz Jaňčeti (naříkati, křičeti). Laš. Brt. D. 234.

168125   Narčitý Svazek: 10 Strana: 0197
Narčitý = nařčený. Je neřádně pošlá a tím už n-tá a nemůže dobrou býti. Zvon III. 147.

168126   Nard Svazek: 2 Strana: 0064
Nard, u, m., z lat. nardus n. řec. váyáo?, die Narde. Jméno několika rostlin, z nichž se dobýval vonný olej k mazání. Rk. N. vý- borný, celtický, indijský, horní (lesní n. ko- pytník, kozlík horní). Jg.

168127   Nard Svazek: 6 Strana: 1111
Nard Vz Rstp. 843., Slov. zdrav., Mllr. 110., Rk. Slov.

168128   Nárdohospodářský Svazek: 9 Strana: 0180
Nárdohospodářský. N. písemnictví. Vz Jub. P>. 53. —58. (literatura).

168129   Nardový Svazek: 2 Strana: 0064
Nardový, Narden-. N. masť, masť vzácná z kořene nardu zhotovená. Sš. Mr. 62.

168130   Nardžiti Svazek: 6 Strana: 1111
Nardžiti = naplákaje o něco žadoniti. Mor. Brt.

168131   Narebentiti se Svazek: 6 Strana: 1111
Narebentiti se, vz Rebentiti. U Olom. Sd.

168132   Nárečja Svazek: 10 Strana: 0197
Nárečja = nářečí. Slov. Šb. D. 71.

168133   Narejditi Svazek: 6 Strana: 1111
Narejditi, narejdovati se = mnoho rej- diti, tančiti. Ta se narejduje za noc. Us. Kšť. Dnes už se dosť narejdil. Us. Šd.

168134   Narejdovati co Svazek: 2 Strana: 0064
Narejdovati co: vůz, richten. Jg.

168135   Narejkati Svazek: 2 Strana: 0064
Narejkati. Ten toho narejká, der ratscht (schwatzt) dessen zusammen. Dch.

168136   Narejsovati Svazek: 2 Strana: 0064
Narejsovati, vz Narýsovati.

168137   Naremnite Svazek: 6 Strana: 1111
Naremnite = náramně. Slov. Ovce sa všeho šustu a. bojá. Tč.

168138   Naremtati se Svazek: 2 Strana: 0064
Naremtati se, vz Remtati.

168139   Narepentiti Svazek: 9 Strana: 0180
Narepentiti. N til toho jako arabský po- vídač pohádek (namluvil). Šm. IV. 80.

168140   Narepetiti Svazek: 10 Strana: 0197
Narepetiti. Ten jim toho n-til (napovídal). Vin. I. 115.

168141   Narepetyrovati se Svazek: 6 Strana: 1111
Narepetyrovati se = naodmlouvati se. U Brušperka. Mtl.

168142   Narepositi Svazek: 6 Strana: 1111
Narepositi = namluviti. U Brušperka. Mtl.

168143   Nareptati se Svazek: 6 Strana: 1111
Nareptati se = dosti reptati. Veď sa dosť narepcú mrcha ľuďa za mňa (napo- mlouvají mne). Sl. ps.

168144   Narevať Svazek: 6 Strana: 1111
Narevať, viel heulen. Cf. Narvati. Slov. Ssk.

168145   Narezať sa Svazek: 9 Strana: 0180
Narezať sa = opiti se. Slov. Zát. Př. 72b.

168146   Narezavělý Svazek: 10 Strana: 0631
Narezavělý drát. Zvon V. 337.

168147   Nargula Svazek: 6 Strana: 1111
Nargula, y, f. = niva. N. seu niva. D. ol. IV. 370., 499.

168148   Náriadba Svazek: 6 Strana: 1111
Náriadba, y, f. = nařízení. Slov. Rb. Sb.

168149   Nariadenie Svazek: 8 Strana: 0227
Nariadenie, n. = nařízení, Phľd. 1894. 723.

168150   Nariadiť Svazek: 8 Strana: 0227
Nariadiť = upraviti; se = upraviti, obléci se. Phľd. 1895. 215.

168151   Naricať Svazek: 6 Strana: 1111
Naricať = naříkati. Slov. Ssk.

168152   Narícati Svazek: 2 Strana: 0064
Narícati, zastr. = naříkati. Gb. Hl. 110., L. S. v. 23.

168153   Naringin Svazek: 8 Strana: 0227
Naringin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 22.

168154   Nariskové Svazek: 2 Strana: 0066
Nariskové, bojovný národ německý z po- kolení Suevů, v Bavorsku a ve Falcku. S. N.

168155   Nárit Svazek: 6 Strana: 1111
Nárit, u, m. = nářitek. Na Stráni na Mor. Brt. Tráva dobytku trhá se na Stráni do n-tu, jichž se čtyři vejdou do noše, na Lhotkách do výsypu, ve Velké do přípražky, z nichž ze čtyř se uváže batoh. Vz Batoh. Brt. L. N. II. 113.

168156   Nark Svazek: 6 Strana: 1111
Nark, u, m. = nářek, křik. Laš. Brt. D. 234.

168157   Narkogenin Svazek: 6 Strana: 1112
Narkogenin, u, m., das Narcogenin. Nz.

168158   Narkosa Svazek: 6 Strana: 1112
Narkosa rodiček, vz Křž. Por. 195., Slov. zdrav., Rk. Slov.

168159   Narkosa, y Svazek: 9 Strana: 0452
Narkosa, y, f., uměle způsobená necitnosť těla. Vz Ott. XVII. 1044.

168160   Narkosa, y Svazek: 10 Strana: 0631
Narkosa, y, f. Sr.: Také měl-li kdo se dáti řezati anebo připalovati na některém miestě, aby nečil, má prve v nápoji to přijieti (mandragoru k tomu připravenou). Kořeny (mandragory) vložiti do vína aneb kuoru dáti píti, co by tři haléři vážily, tomu, kohož by měli řezati aneb připalovati horkým železem, a nebude číti pro hlu- boký sen. Více přijal-liby, šlak by ho po- razil 1517. Ces. 1. XV. 145.

168161   Narkose, e, narkosa Svazek: 2 Strana: 0066
Narkose, e, narkosa, y, f., z řec, omrá- čenosť, die Betäubtheit. Rk. N. je otupení n. úplné zničení činnosti nervové a tudíž i všech výkonův organických jí řízených, jako oběhu krve, pohybů svalových atd. Vz S. N.

168162   Narkotan Svazek: 6 Strana: 1112
Narkotan, u, m. N. draselnatý. S. N. XI. 534.

168163   Narkotický Svazek: 2 Strana: 0066
Narkotický, z řec, omračující, omamující, narkotisch, betäubend, einschläfernd. N. pro- středek. Rk. N. prostředky, narcotica, jsou léčiva, jichž hlavní účinek záleží v omámeni n. v úplném ztupění činnosti nervové, vz Narkose a jsou: opium, rulík (belladonna), durman, blín, tabák, bolehlav, oměj, ocún, konopě, locika, šafrán, vlčí mák, jmelí, vraní oko, náprstník a hlavně: kyselina kyanová. S. N.

168164   Narkotický Svazek: 6 Strana: 1112
Narkotický. N. jedy. Vz Kram. Slov.

168165   Narkotický Svazek: 9 Strana: 0452
Narkotický. N. prostředky způsobující sen n. bezcitnosť. Ott

168166   Narkotik-um Svazek: 2 Strana: 0066
Narkotik-um, a, n., omamující prostředek. Rk. Das Narkotikom

168167   Narkotin Svazek: 2 Strana: 0066
Narkotin, u, m. N. jest alkaloid, obsažený v některých částech rostlin narkotických. S. N.

168168   Narkotin Svazek: 6 Strana: 1112
Narkotin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 576., Rk. Slov., Rm. II. 384.

168169   Narkotin, u Svazek: 9 Strana: 0452
Narkotin, u, m., alkaloid v opiu. Vz Ott. XVII. 1042.

168170   Narkotisování Svazek: 2 Strana: 0066
Narkotisování (ve smyslu širším) jest každé nahodilé n. zúmyslné utupení činnosti nervové. Vz S. N., Narkose.

168171   Narkotisovaný Svazek: 6 Strana: 1112
Narkotisovaný, narkotisirt.

168172   Narkotisovati Svazek: 6 Strana: 1112
Narkotisovati, narkotisiren.

168173   Narnia Svazek: 2 Strana: 0066
Narnia, e, f., mě. v Umbrii. — Narnijský.

168174   Narobený Svazek: 10 Strana: 0631
Narobený = od roboty přemožený. Brt. Slov.

168175   Narobinec Svazek: 6 Strana: 1112
Narobinec, nce, m., sam. u Riehmburka.

168176   Narobiti Svazek: 2 Strana: 0066
Narobiti, il, en, ení, mnoho urobiti, udě- lati, viel anfertigen. Mnohos toho narobil? Hý. Vz Naráběti.

168177   Narobiti Svazek: 6 Strana: 1112
Narobiti. Dnes je sv. Narob sa (robotní den). Slov. Orl. IX. 246.

168178   Naroc Svazek: 8 Strana: 0227
Naroc = na ruce, náruční kůň. Han. Brt. T). II. 346.

168179   Náročitě Svazek: 2 Strana: 0066
Náročitě, náročky, adv. = naschvál, ge- fliessentlich. Na Slov. Plk.

168180   Náročite Svazek: 6 Strana: 1112
Náročite = slavně. Slov. Ssk.

168181   Náročitě Svazek: 8 Strana: 0227
Náročitě = slavně, v VI. 1112. a. oprav slavně ve: schválne. Cf. násl. Naročně.

168182   Náročitě Svazek: 10 Strana: 0631
Náročitě v VI. 1112. Tam slavně oprav v: schvalně.

168183   Náročitý Svazek: 2 Strana: 0066
Náročitý=výborný, berühmt, vortrefflich. Na Slov.

168184   Náročitý Svazek: 8 Strana: 0227
Náročitý, anspruchsvoll. Phľd. 1892. 827.

168185   Náročky Svazek: 6 Strana: 1112
Náročky, vz Náročite. Slov. Zátur., Včka. IV. 127.

168186   Náročky Svazek: 8 Strana: 0227
Náročky = slavně, oprav v: schválně. N. uteká z domu. Phľd. 1894. 455. Daktorí ho (šťastie) n. odháňajú od seba. Ib. 1892. 6S6.

168187   Náročky Svazek: 10 Strana: 0631
Náročky něco dělati = schvalně. Phľd. XXII. 35.

168188   Náročna Svazek: 2 Strana: 0066
Náročna, y, f., výroční svátek. Rozk.

168189   Náročně Svazek: 8 Strana: 0227
Náročně, náročno = náročky/. N. si to místo vybrala. Phľd. 1893. 45. N-no ho tam priviedol. Ib. 1894. 298.

168190   Nároční Svazek: 6 Strana: 1112
Nároční list (akcie). Rgl. exc. Vz Nárok.

168191   Národ Svazek: 2 Strana: 0066
Národ, u, m., narození, die Geburt. N. boží kdo vypraviti umí. Kanc. s. St. — N. = rod, pohlaví, das Geschlecht. Ženský n. Pass. 785. — N., pokolení, das Geschlecht. BO. Ot Abrahama až do Davida národóv čtrnadete. ZN. — N., rod, druh, die Art, Gattung, Familie, das Geschlecht. Jest sedm národů červův. Ms. Lidský n. Veleš. Utěš se všeho světa národe lidský. Pass. 782. Hospodin krmí ptáčky i všeliký národ náš. Pass. 775. Nevod — všelijaký národ rybí osáhna. Št. Svatý L. z národa královského byl. Pass. 775. — N., u nebo a, m., pl. národy n. ná- rodové, lid. Der Stamm, das Volk, die Nation. Všecky rodiny, které týmž jazykem hned od maličkosti mluví, nazývají se národem. Blř. Národ jest celek více méně pokolení, jehož hlavni známkou jest s??lečný jazyk. Vz S. N. N. římský, český, německý, fran- couzský atd. N. nevzdělaný (lovecký, ry- bářský, kočovný), vzdělaný. TI. Právo n-dů. Ros. Národem Macedo, rodem z města. Lom. Mor národy plení. Kom. N-vé spolu mezující o končiny vadí se. Kom. Jazyky všech n-dů. Kom. Z jiného n-du (cizozemec). V. Proti své krvi bojuje, kdo svůj národ nemiluje; Hlas národa hlas boží. Č., Pk. N. bez ná- rodnosti jest tělo bez kosti. Lb. Vsta Ra- dovan od Kamenna mosta je sě glasy číslem prěgliedati i věčinu provolati v národ, v ná- rod k rozsúzeniu na sněm sboren. LS. v. 83. Národové činní a trpní, rozšírenosť jich. Vz KP. I. 11., 12.

168192   Národ Svazek: 6 Strana: 1112
Národ = narození. Ž. wit. 44. 18. On už byl tak slabý od n-du. Mor. Brt. D. Od národu Pána Ktista. Slez. Šd. Takej řeči néni kraj sveta jako na Brezovej, ona je tady od sveta n-du. Brt. L. N. II. 125. — N. = pokolení. Neb ďábel neprávě jest držal
v své moci lidský n. Št. Kn. š. 20. N. člo-|
věčie. Kar. 86. Nevstalť jest mezi n-dem
ženským větší Jana Krstitele. Ev. olom.
207. Cf. Sv. ruk. An. 364., 677. — N. =
druh. Nevod, venž sě veliký n. ryb sebral.
M. — N. = zástup, lid. I vzjetří sě národ j
Tatar lutých. Rkk. 51. To bylo dnes ná-
roda v kostele! Val. Vck., Brt. D. 234. — N-, das Volk. Gt. národu snad lepší nežli národa, poněvadž neříkáme v akkus. ná- roda nýbrž národ. Viděl jsem národ. Bačk. Ale máme: pytel ovsa, kus sýra, do ko- stela atd., ač říkáme: viděl jsem oves, sýr, kostel atd. Místo tohoto slova objevuje se u Dal. a později až do konce 14. a ještě na počátku 15. stol. slovo jazyk, ano také hlahol. Bdl. Dle Jg. objevuje se slovo národ poprvé ve 14. stol., ale v ústech lidu za- jisté již dříve žilo. Lze to souditi ze slov naroditi a rod, která se již na začátku 14. stol. uvádějí. Bdl. Daj za národ, čo přineslo šťastie vše tebe z neba, nech je voždy, keď treba, vše za u. Ppk. II. 15. Lež večná meno toho nach ovenči sláva, kto seba v obtť svätú za svoj národ dáva. Chlpk. Sp. 12. Miluj národ otcov ako seba, drahá, kdo národu slúži, tomu Boh pomáhá; Kdo v službe národa, teho môžeš lúbiť, ten hodný je junák tvojej, krásna, lásky! S tým ťa môžu spojiť božie věčné svazky. Ntr. V. 132. Hrozná v národoch skrytá bije síla, v srdci n-da vre puls národnosti; Ná- rodovca sú v dějinách světa jako rolníci, nesúci k sejbe zrno člověčenstva; Žijte, ná- rody v svornej súsedskosti, chovanci boží jednej pokrevnosti; Národ s národem v kru- tém rozzurení škrtí sa jako lov a tigria v boji; Som človek Slovák, lebo bez n-da není života, neni bytu, slávy. Trok. 72., 73., 74., 136. Hlas n-da hlas boží. Bž. exc. O nejstarších dějinách a dějepiscích n-dů asijských vz Pal. Rdh. II. 29. a nn., Mus. 1831. IV. 359.-377. O rozličnosti n-dů zvl. v Evropě a Asii vz Pal. Rdh. II. 3.-28., Mus. 1832. III. 357.-382. Cf. Mus. 1878. 139. etc. — N. — český denník (noviny), od r. 1863. vycházející, již zanikl.

168193   Národ Svazek: 7 Strana: 1334
Národ, u i a. Ob. Ml. I. 74 Vyčtení n-dů na zemi bydlících. Vz Ott. VI. 798.

168194   Národ Svazek: 8 Strana: 0227
Národ. N. z národa svojho povstává. Sldk. Phľd. XII. 321.

168195   Národ Svazek: 9 Strana: 0180
Národ, a starší; mladší -u). Gb H. ml. III. 1. 88. Životné kollektivum národ má akkus. posud národ (ne: n-da). Gb. H. ml. III. 1. 29. — N., polit, denník strany Pala- ckého a Riegrovy od r. 1863.

168196   Národ Svazek: 10 Strana: 0631
Národ. Přežili dva národy = dvě po- kolení. Sb. sl. VII. 129.

168197   Národeček, čka Svazek: 6 Strana: 1112
Národeček, čka n. čku, m. = malý ná- rod. Kos.

168198   Národek Svazek: 2 Strana: 0066
Národek, dku, m., ein Völklein. Us.

168199   Národek Svazek: 6 Strana: 1112
Národek. Ž. wit. Puer. 76.

168200   Narodění Svazek: 6 Strana: 1112
Narodění, n. = narozeni. Slov. Bern.

168201   Narodeniatko Svazek: 8 Strana: 0227
Narodeniatko, a, n. = novorozeňátko. Phľd. XII. 642.

168202   Narodený Svazek: 6 Strana: 1112
Narodený = narozený. Slov. Bern.

168203   Narodilý Svazek: 9 Strana: 0180
Narodilý = který se narodil, narazený. N. děti. Maš. ruk. 35a., 39a.

168204   Narodilý Svazek: 10 Strana: 0197
Narodilý = narozený. Baw. Ar. v. 807.

168205   Narodinec Svazek: 7 Strana: 1334
Narodinec, nce, m., natus, narozenec, zastr. Rozk.

168206   Narodinec Svazek: 10 Strana: 0197
Narodinec, ace, m. = narozenec. Mš.

168207   Narodiť sa jak Svazek: 9 Strana: 0180
Narodiť sa jak. Vz Zát. Př. 154a.

168208   Naroditi Svazek: 2 Strana: 0067
Naroditi, il, zen, ení; narázeti, 3. pl. -zejí, el, en, ení = zroditi, gebären. — abs. Když se děvče narodí, psi vyjou, a když chlapec, kohouti zpívou. Kda. — komu čeho (kde). To mu v střevích červů narodilo. V. Lítá lvice, co nám narodíš žalostí. Troj. Ta mu synů narodila. Us. — se. Dítě se narodilo. Us. Byloby lépe, bychme sě nenarázeli. St. skl. Vz Narázeti. Mohl by sě raději ne- naroditi. BO. Ještě se nenarodil ten, kdoby se líbil všem. Us. Ještě se nenarodilo a už se okřtilo. Vz Pověst'. Č. Dnes se znovu narodil (šťastný pro něho den). Vz Štěstí. Č. — se z čeho. Narodil se z mé dcery. Jel. Po druhé narodili smy sě z vody. Gh. Nikdy více neroď se z tebe ovoce. Br. Co se z kočky narodí, nebude (nechce) než myši chytati. Jg. N. se z panny. Kat. 1892. Vz Narozený. — se od koho: od panny čisté. Kat. 1299. — se k čemu. V. — se v čem. Jazyk, v němž se kdo narodil. V. Ve stu let nenarodil se takový rytíř. Us. Narodil se v košilce. Vz Provázek. Č. — se nač: na svět. V — se čím: boháčem, umělcem (ne: co boháč, co u). Vst., Km. Nikdo se nenarodil mudrcem. Č.N. se chudým, Chč. P. 52. b., člověkem. Kat, 1779. Kdo se na- rodil vlkem, tomu liškou nebýti. Č. N. se žebrákem, mrzákem. Brt. Instr. 16. — se proč: Kristus narodil se pro spasení lidí. Koc. — se na čem: na nešťastné planetě. C. N. se na dobré planetě, Us., na ošklivci (nikdo ho nemá rád). Us. v jihozáp. Čech. Šb. — koho jak. Narodila ho bez bolesti. St. ski. N. koho po hlavě, po nohou. Lk. Narodil se pod střechou před časem, před mým synem, po jeho dceři (později než ona). — kdy. Vz Narozený.

168209   Naroditi Svazek: 6 Strana: 1112
Naroditi Vz Narázeti. — koho. Když syna n la. 15. stol. Mus. 1884. 25. — se. Narodí-li se chlapec, mravenec prý se směje (jí-li chlapec, padajó odrobinky na zem, jež pak mravenec sbírá), pakli děvče, pláče (děvčeti zůstávají odrobinky v klíně). Val. Vck. Ešte se něnarodil, co by se byl všec- kym hodil. Slez. Šd. — se odkud (kdy. proč, kam). Pro ny se z nie (dievky) na- rodí. Výb. II. 8. Hahej, hajej, děťátko milé, ty jsi narozen z panny Marie. Sš. P. 6. N-dil se na svět z Čisté panny; Člověk jest z podstaty mateřiny u věku narozen. Št. Kn. š. 12., 15. — k čemu. Člověk sě jest n-dil k úsilí a pták k létání. BO. Když dobudúc dětí z cizoložstva narodie je k ci- ziemu zbožie. Št. Kn. š. 92. — nač. Na ty by se musil n. (kdoby chtěl na ně vyzráti). U Rychn. Mak. — na čem. Kdo se n-di na lvu, bývá silný; kdo na beranu, tvrdo- šíjný ; kdo na vahách, váhavý; kdo na štíru, rád se hašteří: kdo na panně, ztratí věne- ček n. mládenectví před svatbou; kdo na střelci, je zmužilý; kdo na kozorožci, tupo- hlavý; kdo na vodníku, ten se utopí; kdo na rybách, nemluvný bude atd. Vz Mus. 1853. 491. — jak. N-li se mu syn a dcera v jednom bremeni (dvojčata). Slov. Sokl. j II. 356. Je mi, jakobych se byl znova na- rodil (blaze). Kom. D. 223. — kdy kde.
Kdo se n-di v pátek, je nešťastný. Mus.
853. 491. Ježíš n-dil se v Bethlehemě za
i časuov krále Heroda. Pass. XIV.

168210   Naroditi Svazek: 8 Strana: 0227
Naroditi, navozovati se. 1418. Mš. (Florian, ruk.). N-dil sa so zubama (je z vlčího hnízda). Slov. Nov. Pŕ. 534.

168211   Naroditi co Svazek: 10 Strana: 0197
Naroditi co. Aby kúpy nezbily všeho, což léto narodí. Chč. S. II. 201b.

168212   Naroditi se Svazek: 7 Strana: 1334
Naroditi se. By se byl nenarázal. St. skl. III. 32. Ještě se nenarodil, co by se byl všeckym hodil. Us. Brt. — kde (kdy). Viec se na tobě ovoce neurazí Krist. 77. b. N-dil se na hrachovině při měsíčku (o hloupém). Us. Rgl. — se odkud. Když (Adlička) se jest narázela od své mateře. Tkadl. 1.14. — Ms. Bel. 171.

168213   Naroditi se kde Svazek: 10 Strana: 0631
Naroditi se kde. Narodil se na mezi a mez zorali (o člověku, o kterém se neví, odkud je). Litom. 74.

168214   Národně Svazek: 6 Strana: 1112
Národně se rozvíjeti. Kos. Ol. I. 85.

168215   Národněpolitický Svazek: 10 Strana: 0631
Národněpolitický. Nár. list. 1905. 359., 13.

168216   Národněslovanský Svazek: 9 Strana: 0180
Národněslovanský řád. Pal. Pam. 516.

168217   Národněvlastenecký. Národ Svazek: 10 Strana: 0197
Národněvlastenecký. Národ. list. 1904. 45. 1 7.

168218   Národní Svazek: 2 Strana: 0067
Národní, Volks-, Völker-, National-. N. shromáždění, právo, D., jazyk, poklad, obrana, Jg., píseň, divadlo, kroj, slávnosť, Us., kmen, osvěta, list, škola, banka, obrance, ústav, sněm, J. tr., bohactví, hospodářství, síla, Nz., barva, daň, dílna, pověsti, vláda, výbor, S. N. (V. 644.), půjčka, majetek, jmění, Šp., tanec, zvyk, obyčej, jazyk, kavárna, smýšlení. Us. N. škola, učitel, lépe: obecná škola, učitel na (při) škole obecné. Šb. N. listy (noviny v Praze vydávané), noviny. Us.

168219   Národní Svazek: 6 Strana: 1112
Národní básnictví či poesie, boj, cit hrdosť, jednota, listy (noviny od r. 1860. vydavatelem a majitelem jest nyní JUDr. Julius Grégr, redaktorem Jos. Anýž); lite ratura, předpojatost, ráz, samostatnosť, smu- tek, statečnost, uvědomění, válka, vědomí výbor v Praze r. 1848. (vz Pal. Rdh. III' 26.), vzdělání, záští atd. Us. Mus., Osv., J. tr., Šmb., Kb., Anth., J. Lpř., Pdl. N. písně. Vz Hš. Dod. k Jg. I. 7. č. 28.—30. N. barvy, hospodářství, obrana, shromáž- dění, slavnosti. Vz Rk. Slov. N. divadlo v Praze. Vz Divadelní (dod.).

168220   Národní Svazek: 8 Strana: 0227
Národní = veliký, ohromný, důkladný. To je n. fůra. Mor. Rous.

168221   Národní Svazek: 8 Strana: 0564
Národní písně. Cf. Hans. Neb. 174.

168222   Národní listy Svazek: 9 Strana: 0180
Národní listy od r. 1860. — N. hudba a písně. Vz Mus. 1850. II. 81. Př.

168223   Národniar Svazek: 6 Strana: 1112
Národniar, a, m. = národovec (posměšně). Slov. N-ri martinské balamutia predplatite- lov, že . . . Čkžk. I. 65.

168224   Národnictví Svazek: 6 Strana: 1112
Národnictví. Koll. III. 318. Vz Náro- dovstvo.

168225   Národnictví, n Svazek: 2 Strana: 0067
Národnictví, n., slovo nové, der National- sinn. Rk.

168226   Národník Svazek: 2 Strana: 0067
Národník, a, m., ein Nationaler. Rk.

168227   Národník Svazek: 6 Strana: 1112
Národník = národovec. Oni byli světo- občané, křesťané, jen ne n-ci. Koll. III. 220.

168228   Národnosť Svazek: 2 Strana: 0067
Národnosť, i, f., národovosi (pol.), soubor vlastností, kterými každý národ od národů jiných se liší. Blř. Die Nationalität. N. česká. N-sti své hájiti. Vz Následující. N. v Čechách, vz S. N. II. 315.

168229   Národnost Svazek: 6 Strana: 1112
Národnost Zachování n-sti, die Wah- rung der N, J. tr. Největší neštěstí a ne- rozum národ národnosti a řeči pozbavovati. Koll. III. 40. Vlasť pravá v n-sti žije; Jen v n-sti láska k vlasti bije. Trok. 133,, Česká n., vz Ukaz. 35. Dějiny n-sti. Vz Bačk. Písmn. I. 13.-24., 305.—332., Ukaz. 35. Česká a německá n. v Praze až do začátku 15. stol. Vz Mus. 1845. 213. Slovo o české n. Ib. 258. nn.

168230   Národnosť Svazek: 7 Strana: 1334
Národnosť česká. Cf. Ukaz. 35., Ott. VI. 122.

168231   Národnostněpolitický Svazek: 10 Strana: 0197
Národnostněpolitický. Nár. list. 1903. č. 257. 21.

168232   Národnostní Svazek: 2 Strana: 0067
Národnostní, Nationalitäts-. Uznávati rovnoprávnosť n., lépe: uznávati rovné právo národův. Šb., Š. a Ž.

168233   Národnostní Svazek: 6 Strana: 1113
Národnostní myšlénka, Kos. Ol. I. 306., snahy, Šmb. S. II. 86., otázka. Pdl.

168234   Národnostní Svazek: 7 Strana: 1334
Národnostní poměry v Čech. Vz Ott. VI 252. nn.

168235   Národnůstkářství Svazek: 9 Strana: 0180
Národnůstkářství, n. Ton. 7.

168236   Národobijný Svazek: 6 Strana: 1113
Národobijný, volksmordend. N. meč. Dk. Aesth. 582.

168237   Národoborce Svazek: 2 Strana: 0067
Národoborce, e, m., der Volksstürmer. Rk.

168238   Národoborce Svazek: 6 Strana: 1113
Národoborce. Koll. III. 211.

168239   Národodělný Svazek: 10 Strana: 0197
Národodělný muž, SruitoeQyóg, ve pro- spěch lidu pracující. Msn. Od. 262.

168240   Národohospodářský Svazek: 6 Strana: 1113
Národohospodářský, volkswirtschaft- lich. N. věda, Kaizl 36, počtářství, Stč. Alg. 86., Ott. II. 731., činnosť, nauka, zásady. Us. Pdl. Základové počtářství n-ho. Vyd. Dr. Fr. Studnička. 1887.

168241   Národohospodářský Svazek: 8 Strana: 0227
Národohospodářský. Dle Věst. I. 38. lépe: národnohospodářský.

168242   Národohospodářský Svazek: 10 Strana: 0198
Národohospodářský. Národ. list. 1898. č. 135.

168243   Národohospodářství Svazek: 6 Strana: 1113
Národohospodářství, n., die Volkswirth- schaft. Šmb. S. I. 442.

168244   Národohromce Svazek: 6 Strana: 1113
Národohromce, e, m., der Völkerbezwin- ger. Karel Veliký největší věku svého n. Šf. Strž. II. 335., Šmb. S. II. 19.

168245   Národoľubivý Svazek: 6 Strana: 1113
Národoľubivý. Slov. Nár. nov. 1886. č. 117.3.

168246   Národomil Svazek: 6 Strana: 1113
Národomil. Č. Čt. I. 154. (Vz Reč). Hor- livý n. Koll. III. 74., 286.

168247   Národomil, a, národomilec Svazek: 2 Strana: 0067
Národomil, a, národomilec, lce, m., der Volksfreund. Rk.

168248   Národomilenství Svazek: 6 Strana: 1113
Národomilenství, n., die Volksliebe. Vroucí n. Koll. III. 48.

168249   Národomilovník Svazek: 6 Strana: 1113
Národomilovník, a, m. = národomil. Opravdový n. Koll. III. 220.

168250   Národomilovný Svazek: 6 Strana: 1113
Národomilovný, volksfreundlich. Šm.

168251   Národomilství Svazek: 9 Strana: 0180
Národomilství, n. Hlídka. 1896. 444.

168252   Národomocný Svazek: 10 Strana: 0198
Národomocný. N. reakce. Nár. list. 18. /9. 1900.

168253   Národomorna Svazek: 6 Strana: 1113
Národomorna, y, f., die Völkerplage- stätte. Tč. exc.

168254   Národomorný Svazek: 8 Strana: 0227
Národomorný centralismus. Nár. list. 1896. č. 101.

168255   Národopis Svazek: 6 Strana: 1113
Národopis. Vz Mus. 1886. 644.-647., Hš. Dod. k Jg. 1. str. VI., Úkaz. 57., Jg. Slnosť. 94.

168256   Národopis Svazek: 7 Strana: 1334
Národopis. Vz Ott VI 336. b.

168257   Národopis, u Svazek: 9 Strana: 0452
Národopis, u, m. Vz Ott. XVIII. 1051.

168258   Národopis, u, m Svazek: 2 Strana: 0067
Národopis, u, m., ethnografie, die Ethno- graphie, die Völkerbeschreibung, Völker- kunde. Šf.

168259   Národopisný Svazek: 2 Strana: 0067
Národopisný, ethnographisch. N. výstava.

168260   Národopisný Svazek: 6 Strana: 1113
Národopisný. N. mappa, Kŕ., methoda (způsob psáti dějepis všeobecný dle jedno- tlivých národův). J. Lpř.

168261   Národopraví, n Svazek: 2 Strana: 0067
Národopraví, n., das Völkerrecht. Rk.

168262   Národopravný Svazek: 2 Strana: 0067
Národopravný, völkerrechtlich. Rk.

168263   Národosloví Svazek: 2 Strana: 0067
Národosloví, n., die Ethnologie. Rk.

168264   Národoslovný Svazek: 6 Strana: 1113
Národoslovný. N. zásada, známosť, li- teratura slovanská. Šf. Strž. I. 52., 144., III. 397.

168265   Národoslovuý Svazek: 2 Strana: 0067
Národoslovuý, ethnologisch. N. známosti. Sf.

168266   Národostně Svazek: 8 Strana: 0227
Národostně. Místo n. ohrožené. Věst. 1896. 148.

168267   Národostní Svazek: 10 Strana: 0198
Národostní politika, složení státu, vy- rovnání. Nár. list. 1903. č. 312. 13., 284. 21.

168268   Národošálenství Svazek: 6 Strana: 1113
Národošálenství, n. = klamání národů. Kýž v Europe toto n. již přestane. Koll. III. 261. (U.).

168269   Národotvorný Svazek: 6 Strana: 1113
Národotvorný, völkerbildend. N-ným živlem jsou Maďarům v první řadě Slováci, pak židé. Mor. Slovač. 1885.

168270   Národovčiti Svazek: 8 Strana: 0227
Národovčiti = jako národovec se chovati. Phľd. 1895. 747.

168271   Národovec Svazek: 2 Strana: 0067
Národovec, vce, m. To je veliký, upřímný n., der Eingeborene, Nationale, Patriot. Krok.

168272   Národovectví Svazek: 10 Strana: 0198
Národovectví, n. Nár. list. 1904. 201. 3.

168273   Národověda Svazek: 7 Strana: 1334
Národověda, y, f Vz Mus. 1890. 301.

168274   Národovědný Svazek: 6 Strana: 1113
Národovědný, ethnologisch. Dch.

168275   Národovka Svazek: 6 Strana: 1113
Národovka, y, f., die Patriotin. Šd.

168276   Národovkyně Svazek: 9 Strana: 0180
Národovkyně, ě, f. Vlč. Lit. slov. I. 135.

168277   Národovláda Svazek: 2 Strana: 0067
Národovláda, y, f., lidovláda, die Demo- kratie, Volksherrschaft.

168278   Národovládný, lido Svazek: 2 Strana: 0067
Národovládný, lidovládný, demokratický, demokratisch; — 2. národem vládnoucí, völker- beherrschend. N. osud. Krok.

168279   Národovosť Svazek: 6 Strana: 1113
Národovosť, i, f.. der Patriotismus. Kos. Ol. I. 251.

168280   Národovrah Svazek: 6 Strana: 1113
Národovrah, a, m., der Völkermörder. Šf. Strž. II. 486.

168281   Národovstvo Svazek: 6 Strana: 1113
Národovstvo, a, n. = národnictví. Slov. Vtedy bol národ bez n-stva. Zátur.

168282   Národový Svazek: 6 Strana: 1113
Národový, Volks-, National-. N. práva, BO., spojení. Pal. Rdh. III. 41.

168283   Národozhoubný Svazek: 6 Strana: 1113
Národozhoubný, völkervernichtend. N. záměr. Šf. Strž. II. 445.

168284   Národoznalství Svazek: 2 Strana: 0067
Národoznalství, n., die Völkerkunde. Rk.

168285   Národoživný. N Svazek: 10 Strana: 0198
Národoživný. N. země. Msn. II. 5.

168286   Národoživotný Svazek: 6 Strana: 1113
Národoživotný, das Volksleben betref- fend. N forma. Šf. Strž. I. 317.

168287   Národožroutství Svazek: 10 Strana: 0198
Národožroutství, n. Národ. list. 1885. č. 79.

168288   Národství Svazek: 2 Strana: 0067
Národství, n., das Volksthum. Rk.

168289   Národství Svazek: 6 Strana: 1113
Národství. Vzdáti se všelikého se svým n-stvím svazku; Za nedrahný čas jejich n. pohlceno bude; Židovské n.; N. jedno opa- novalo, druhé zahynulo. Sš. Sk. 175., 177., 208.

168290   Národství Svazek: 8 Strana: 0227
Národství jest heslo (národů vůkol). Jg. v Kramer. Novinách. 1818. 25./4.

168291   Národsťví Svazek: 9 Strana: 0180
Národsťví, n. Počal jsem se starati o n. Pal. Záp. I. 35.

168292   Narodzenča Svazek: 8 Strana: 0227
Narodzenča = narozenec. N. s dlhými vlasmi na hlave skoro umře. Phľd. 1894. 713.

168293   Narochytěný Svazek: 9 Strana: 0180
Narochytěný fěrtoch (jako rochetka). U Císařova. Mtc. 1899. 36.

168294   Narojiti Svazek: 2 Strana: 0067
Narojiti, il, en, ení; naploditi, erzeugen. Hrozný boj n. (nastrojiti). Troj.

168295   Nárok Svazek: 2 Strana: 0067
Nárok, u, m. (zastr. naroc, narek, naroch, GL), ve starém právnictví českém spravedlivé pohledávání práva na něčí věci, doličování práva před soudem, der Einspruch, Wider- spruch. (Stavové) v držení práva (k voleni krále) od tolika set let beze všech nároků byli. Skl. V. 343. Dědictví, které kdo bez odporu a nároku drží. Vš. Naříkati co ná- rokem zemského práva. Tov. 93. Slibujeme ten dvór očistiti před každým nárokem. Vš. Ačkoli statek jest v nářku. Žer. Záp. I. 172. Kterýkolivěk člověk drží . . . bez nárokův. VI. zř. 219. Povinen jest prodavač kupu- jícímu dědictví odevzdané od všelikých ná- roků vypraviti. Ms. Pr. kut. Kdo drží zboží některé po 3 léta a 18 nedělí bez n-ků, toho požiti má. Er. Vz Odpor. — N., Anspruch. Užívání slova v tomto smyslu mnozí kárají, ale zbytečně. Pocházíť od slovesa ,nařknouti', jež dle knihy drnovské str. 136. znamená: ,právem k čemu se táhnouti, beanspruchen, praetendere, reclamare.' Jest tedy ve smyslu právnickém dobře řečeno: n-ky k něčemu činiti, Ansprüche auf etwas erheben. Brs. 209. Také Prk. v Programu příbramském 1876. str. 21. slova tohoto hájí dovozuje ze článků: ,nárok, nářek, nařčení, naříkati, na- říkání, že slovo nárok značí spravedlivé po- hledávání práva (Vš., Zř. Fr.), potahování se na něco, pohledávání, právo k něčemu, Anspruch. Vz Naříkati atd. Proto čteme v S. N. V. 652. V nynějším právnictví jest n. právo domnělé, právo o němž se kdo dovídá, že mu přísluší, tudíž n-ky činiti jest tolik, co hlásití se o něco jako o právo své. N. provésti. Er. N. míti: N-ky na služné. Us. N-ky zdvihnouti, erheben sp. m. činiti. Vk. Ovšem můžeme i jiných slov užívati: právo, nápad míti k čemu, k čemu se právem táhnouti, na někom něčeho (právem) žádati, vyhledávati, pohledávati. Jv. Chudí mají n. na podporu,= mohou (smějí) žádati pomoci na obci. Činil n-ky na korunu českou — osoboval si právo ke koruně české. Činili n-ky na vlastnictví fary týnské = dovozovali, že fara týnská jest jejich n. domáhali se práva k faře týnské. Šb. Cf. ještě: Strana žádná na více se táhnouti nemá. Zř. F. V postavení svém mnoho si osobovati, mnoho požadovati; něco si přivlastňovati, osvojovati. Brs. 109. Ansprüche machen slove také: připovídati se k něčemu, domáhati se něčeho. Mřk. — N., nařknutí, nářek, Beschuldigung eines Verbrechens. Jg. Čistý od nároků = unbe- scholten. Má jich sedm býti vládyk nená- jemných, čistých ot nárokóv a usedlých ot dědin. O. z D. Očisť ten n. s sebe přísahou. Půh. a Nal. 1490. Koho ve zlý n. uvésti. Šm. — N., záloha právní z velikého provinění n. př. vraždy, Anklage. D., Jg. N-kem co stíhati. Vz Stíhati. J. tr. --- N., die Ehren- beleidigung it. Ehrenbeleidigungsklage. N. o česť, kým má souzen býti. Tov. 127. Že má při o n. poctivosti. Žer. Záp. I. 29. — N., zločin, das Verbrechen. Učiněna mi škoda; pověz, kterým nárokem? Kn. rož. kap. 226., Arch. I. 477. — Nároky, ův, náročky, pl., varlata, die Hoden, die Geile. Krab., Aesop., Hal., Ras. Bolesť, zánět n-ku. Ja. N. pozdní, Leistenhode, llodenversteckung. Ja.

168296   Nárok Svazek: 6 Strana: 1113
Nárok, der Anspruch. Cf. Nemá se více na to natahovati, Anspruch erheben. Gl. 113. Měl to podkútí, kteréž náleží ke mlýnu,
v n-ce, rechtlich ansprechen., 1477. N. zlého
lože; o Česť. Tov. 113.; 67., 124. Cf. Kn.
rož. 122. — N., die Hode. Proti bolesti
n-ků. Ruk. kd. N-ků v ty tři dni a ledví
neleč. Rkp. 1450. Stává se druhdy otok na
n-ciech lidem sic zdravým. Rhazes IV. 19. Nárokom = náročky. Slov. Ssk.

168297   Nárok Svazek: 7 Strana: 1334
Nárok 13. stol. D. Gesch. 91., Reg. IV. 115.

168298   Nárok Svazek: 8 Strana: 0227
Nárok = obvinění. Nemohli na něho pro- vésti, by vinen byl tím n-kem. Arch. XIV. 58.

168299   Nárok Svazek: 10 Strana: 0198
Nárok, U, m. =soudní pokuta. XIII. stol., Friedr. 15. c., 25. Sr, Jir. Prove 186.

168300   Nárokovati se o čem Svazek: 2 Strana: 0068
Nárokovati se o čem, sich lange berat- schlagen. Háj., Ros.

168301   Nárokovati si c Svazek: 6 Strana: 1113
Nárokovati si co = nároky činiti, be- anspruchen. Slov. Phľd. V. 215. To si teraz M. Čák drzo n-kuje. P. Tóth. Trenč. M. 36. Otázali Ba, že na akom základe Řím n-kvje si nadvládu v církvi bulharskej? Lčk. CM 38.

168302   Nárokový Svazek: 2 Strana: 0068
Nárokový míšek. Hodensack. D., Ras.

168303   Nárokový. N Svazek: 10 Strana: 0198
Nárokový. N. boubel (varietní), Samen- cyste. Ktt.

168304   Narositi Svazek: 2 Strana: 0068
Narositi, il, sen, ení, bethauen. — se. Jg.

168305   Nárostek Svazek: 2 Strana: 0068
Nárostek, stku, m., přírostek. N. jarní stromu jest větev. Jg. Der An-, Zuwachs.

168306   Narostění Svazek: 2 Strana: 0068
Narostění, n., zastr., hojení, doplnění růstem, das Heilen, die Ergänzung durch Wachsen. N. rány. Sal., Ras.

168307   Narostený Svazek: 2 Strana: 0068
Narostený, geheilt. N. rána. Sal. 104.

168308   Narosticí Svazek: 2 Strana: 0068
Narosticí, zastr., léčivý, heilend. N. věci. Sal.

168309   Narostina, narostlina Svazek: 2 Strana: 0068
Narostina, narostlina, y, f., něco na- rostlého. Das Gewächs. N-ny jsou nepřiro- zené vysedlosti na kůži. Ja. N. sprostá, rační. Polypus non cancrosus et canerosus. Sal. 25. 6. Vz Nástroje na narostliny, na polypy.

168310   Narostiti Svazek: 2 Strana: 0068
Narostiti, il, štěn, stěn, ění; narošfovati, narostovati; činiti, aby narostlo, wachsen machen; růsti, wachsen. — co: ránu. Sal. 232. co čím: mastí. Sal. Hlízky narostuj masem. Ms. Oba nádorky mohou příliš narostiti. Ja.

168311   Narostivý Svazek: 2 Strana: 0068
Narostivý, wachsen machend. N. lék, masť. Ras. N. lékařství, medicinae incarna- tivae. Sal. 231. 20.

168312   Narostlina Svazek: 2 Strana: 0068
Narostlina, y, f., das Gewächs. — N., masitosť das Fleischgewächs. Ja.

168313   Narostlina Svazek: 6 Strana: 1113
Narostlina, vz Narostina. N. = nádor, das Gewächs. N. v pochvě, ve vaječníku, v pánvi. Vz Křž. Por. 150., 203, 220., 259., Čs. lk. III. 35., 43., VIII. 289., IX. 358. Ten lék sžírá n-ny v nose (leptá). Čern.

168314   Narostlina Svazek: 10 Strana: 0198
Narostlina (výrostek), novotvar, neo plasma, pseudoplasma. N. květákovitá, pa- pilloma, Blumenkohlgewächs. Ktt.

168315   Narostlý kom Svazek: 2 Strana: 0068
Narostlý komu. Rohy volu narostlé. Us. Angewachsen.

168316   Naroubati Svazek: 2 Strana: 0068
Naroubati (zastr.), narúbati, nasekati, viel abhauen. — čeho čím: dříví sekerou. Us. — se čeho, se s čím. Us.

168317   Narouhati (s Svazek: 6 Strana: 1113
Narouhati (se), Gott viel, oft lästern. Bern.

168318   Narouchati komu Svazek: 6 Strana: 1113
Narouchati komu = vybiti Jrsk. Cf. Rochati.

168319   Narov Svazek: 2 Strana: 0068
Narov, a, m., něm. Urowitz, ves v Pl- zeňsku. PL.

168320   Narovášiti komu Svazek: 6 Strana: 1113
Narovášiti komu = vybiti. Hrvát. Šd.

168321   Narovnací Svazek: 2 Strana: 0068
Narovnací řízení, das Vergleichsverfahren. Rk.

168322   Narovnání Svazek: 2 Strana: 0068
Narovnání, das Geradmachen, die Ein- richtung, das Schlichten. Jg. N. křivého železa, údů, dříví. Jg. — N. = smíření, der Vergleich, Ausgleich. N. jest dobrovolné ukončení sporu vzájemnou povolností stran. Vz S. N. Jdeme k n. Us. N. učiniti (smlouvu). Sněm. Mezi Uhry a králem jejich učiniti n. Háj. N. o hory a kovy učiniti; V n. horním, které se stalo léta 1534.; A protož již na minulém sněmu spolu se stavy za příčinou hor pavování obzvláštní n. jsme učiniti ráčili. Nar. o h. a k., Pr. I. 88.-94. Přátelská n. V. N. mezi muži a ženami. Kom. Mrzutým kyselostem přátelským narovnáváním konec učiniti. Sych. Když se n. nezvede. Er. Vz Smlouva.

168323   Narovnání Svazek: 8 Strana: 0227
Narovnání. Lepší hubené n. nežli tučný process. Vz Čes. 1. V. 30.

168324   Narovnaný Svazek: 2 Strana: 0068
Narovnaný, gerad gemacht, geschlichtet; verglichen. Vz Narovnati. Jg.

168325   Narovnatel Svazek: 2 Strana: 0068
Narovnatel, e, m., der Geraderichter. N. vidliček (u mečíře). — N., smiřitel, smluvce, der Vergleicher. Jg.

168326   Narovnati Svazek: 2 Strana: 0068
Narovnati, narovnávati = rovné činiti (gerade) richten; porovnati, srovnati, smířiti, vergleichen, Vergleich machen, schlichten. Jg. — co, koho: drát, železo, dříví, Us., zlomený úd, D.; sporné strany. Ml. Na ten způsob jsem je narovnal (srovnal, smířil). Ros. N. rozbroje. Berg. — co kde: dříví ve dvoře, na dvoře. Us. — co kam: dříví v hromadu. Us. — co čím: drát rukama, kleštěmi. Us. — s kým oč, se jak oč. Žer. Očkoli jsme se narovnali s vámi, stálé jest. Br. Aby se přátelským způsobem o to na- rovnali. Sněm. — co s kým. Kteréžto věci s vámi jsme narovnali. V. —koho s kým - smířiti. Us. — se. Takto se mezi sebou na- rovnali. Ros. — se koho, čeho. Dosti se jich narovnal a neporovnal jich. Us. Ten se toho narovnal. Us. — se s čím. Dosti se s tím dřívím narovnali. Ros. —co z čeho: oltář z kamení. Har. I. 156. — co komu: hlavu, Jemanden den Kopf zurecht setzen. Dch. — co do čeho. Narovnali dříví pod kolnou do sáhů ke zdi. Us.

168327   Narovnati co komu Svazek: 6 Strana: 1113
Narovnati co komu: kosti (vyprášiti mu zadek). Us. Wtr. N. si kříž (leže na zádech, odpočinouti si). Us. Šd. — se proč. Nemůže se pro boleni n. Us. Dch. —s kým o čem. Pavel s nimi o něm (evangeliu) narovnával; Jeronym se sv. Augustinem o tomto místě n-val v dopisech posud za chovaných. Sš. II. 18., 23. — s kým oč Aby s knížetem o to n-li. Let. 364.

168328   Narovnavací Svazek: 2 Strana: 0068
Narovnavací, Vergleichs-. N. řízení, das Vergleichsverfahren. Rk.

168329   Narovnavač Svazek: 2 Strana: 0068
Narovnavač, e, m. N. hřbetu srdcovitý (narovnatel). Cn.

168330   Nárovný Svazek: 6 Strana: 1113
Nárovný = rovný. V n-nej od seba ďále. Hol. 187.

168331   Naroz Svazek: 6 Strana: 1113
Naroz = naráz. Laš. Tč.

168332   Narozeňátko Svazek: 2 Strana: 0068
Narozeňátko, a, n., ein neugeborenes Kind. Koll.

168333   Narozeně Svazek: 2 Strana: 0068
Narozeně, ěte, n. = narozeňátko. Rk.

168334   Narozenec Svazek: 2 Strana: 0068
Narozenec,nce, m., der Geborene. Ros., Č.

168335   Narození Svazek: 2 Strana: 0068
Narození, n., das Geborenwerden, die Geburt. Od, po n. V. Den n. (porodu). V. Svátek n. Kristova. D. Od n. spasitele. V. Od božího n.; léta od n. Krista pána. V. Místo n. D. Hříšníci od n. Us. Hluchý od n.; před n-ím něčím. Us. Den Marie narození na osm neděl časy mění. Mor.

168336   Narození Svazek: 6 Strana: 1113
Narození. Místo n. Dch. Božie n. světiti. Št. Kn. š. 12. N. z nepoctivého rodu. Šp. Toulal se lesom již před n-ním (těhotná matka lesem chodívala). Světz. 1874. 583.

168337   Narození Svazek: 7 Strana: 1334
Narození Připadne-li boží n. v pondělí, bude násled. roku mnoho závitek. Kdo toho dne upadne, do roka zemře. Přejde li žid dědinou, následující masopust oprašiví, ne- bude svateb. Val. Vck.

168338   Narození Svazek: 8 Strana: 0227
Narození. Zvyky atd. při n. dítěte. Vz Duf. 3. nn.. N. Krista Pána (hra vánoční). Vz NZ. IV. 125. Na boží n. o hubu otevření (je den delší). Gb. H. ml. I. Na boží n. o bleší převaleni. Duť. 242.

168339   Narození Svazek: 9 Strana: 0180
Narození. Pověry týkající se n. Vz Čes 1. 1898. 199, Hoř. 139. O božím n. (25. /12. ) na Vyzovsku. Vz Mus. ol. XII. 14.

168340   Narození Svazek: 10 Strana: 0198
Narození, n. Otvírá-li děcko hned po n. ručky, bude štědré, zavírá-li je, bude la- komo. Mtc. 1. 1897. 55. Pověry táhnoucí se k božímu n. (ve Slez. ). Vz Vyhl. II. 15.

168341   Narozeníčko Svazek: 2 Strana: 0068
Narozeníčko, a, n. = narozeňátko. Leg.

168342   Narozeniny Svazek: 2 Strana: 0068
Narozeniny, nin, pl., f., den narození, narození se. N-ny slaviti. Us. Der Geburtstag.

168343   Narozeniny Svazek: 6 Strana: 1113
Narozeniny římské. Vz Vlšk. 193., 227.

168344   Narozenosť Svazek: 2 Strana: 0068
Narozenosť, i, f., das Geborensein, die Geburt. Slepý od n-sti (od narození). Ros.

168345   Narozený Svazek: 2 Strana: 0068
Narozený, narozen, a, o, geboren. V. Na- rozenu býti. V. Bratří dva spolu n-ní. V. — z čeho: z nízkého rodu, ze smilstva, z cizo- ložstva, V.; nežít z krve n. Lk. — na co: na sirobu n. D. — kdy: v nešťastnou hodinu. V. —jak: po nohou, po hlavě. Lk. — čím: láska hromem n-ná. Hlas.

168346   Narozený Svazek: 6 Strana: 1113
Narozený. Jsou mnozí n-ní zlodějové. Koll. IV. 226. Uzdravil chromého hned tak n-ho. BR. II. 400. — nač: na sirobu. V. — odkud. Bystřiny n-né z hory. Hdk. C. 50. Syn z otce přede všemi věky n. Št. Kn. š. 13. — jak v čem. Dítě mrtvě n-né. Us. Pdl. V nově v Kristu n-ní. Hus III. 87.

168347   Narozmýšleti se Svazek: 2 Strana: 0068
Narozmýšleti se, el, en, ení. — se o čem s kým, sich lange besinnen, lange erwägen. Jg.

168348   Narozovati se Svazek: 8 Strana: 0227
Narozovati se. Vz Naroditi se (3. dod.). Nártek = nářitek. Brt. D. II. 207.

168349   Narozprávěti se o čem Svazek: 6 Strana: 1113
Narozprávěti se o čem, genug erzäh- len. Us.

168350   Narozprávěti se o čem Svazek: 7 Strana: 1334
Narozprávěti se o čem. Arch XI 256

168351   Narozpučiti se Svazek: 2 Strana: 0068
Narozpučiti se, il, ení, zerspringen. —- se v čem. Srdce narozpučilo se v něm z kořen. St. skl. IV. 193.

168352   Narozpusťovat se do vůle Svazek: 9 Strana: 0180
Narozpusťovat se do vůle = nadová- děti. Šeb. 151.

168353   Nározsudek Svazek: 2 Strana: 0068
Nározsudek, dku, m., Episyllogimus, m.

168354   Narozsvěcovati se Svazek: 6 Strana: 1113
Narozsvěcovati se, genug, oft anzünden Us.

168355   Narozsvěcovati se čeho, se s čím Svazek: 2 Strana: 0068
Narozsvěcovati se čeho, se s čím, lange, oft anzünden.

168356   Narozsýpati Svazek: 6 Strana: 1113
Narozsýpati, viel verstreuen. Ssk.

168357   Narozuměti Svazek: 2 Strana: 0068
Narozuměti, ěl, ění. — čemu. Ler.

168358   Nárožek, žku Svazek: 2 Strana: 0068
Nárožek, žku, m., das Eckstück. Šp.

168359   Nároží Svazek: 6 Strana: 1113
Nároží = ostré hrany křížového klenutí. NA. I. 50.

168360   Nároží Svazek: 8 Strana: 0564
Nároží, n. N. vrchu = stoupající hřeben. Ott. XL 773.

168361   Nároží Svazek: 10 Strana: 0198
Nároží, n. Vz Sběžiště (následuje).

168362   Nároží, í Svazek: 2 Strana: 0068
Nároží, í, n., roh. Vus. Die Ecke.

168363   Nárožka Svazek: 7 Strana: 1334
Nárožka, y, f., brectina, zastr. Rozk.

168364   Nárožné Svazek: 2 Strana: 0068
Nárožné, ého, n., die Abgabe vom Horn- vieh. Ms. 1616.

168365   Nárožní Svazek: 2 Strana: 0068
Nárožní, co na rohu jest, úhelní. N. dům, brána, kámen. Us. Eck-, Ort.-

168366   Nárožní Svazek: 10 Strana: 0631
Nárožní spojování dřev. KP. XI. 70.

168367   Nárožní, -ný Svazek: 6 Strana: 1113
Nárožní, -ný. N. cedule, Us. Pdl., kráče (krátce, kratec), der Gratstichbalken, Nz., sloup, Ecksäule, NA. I. 11., sloupky (ke korbě, k zábradlí), lišta. Us. Pdl.

168368   Nárožnice Svazek: 2 Strana: 0068
Nárožnice, e, f., die Eckstange. Us. Dch.

168369   Nárožnice Svazek: 9 Strana: 0180
Nárožnice, e, f. = kratší strana střechy (má-li čtyři strany). Slez. Čes. 1. IX. 101.

168370   Nárožník Svazek: 6 Strana: 1113
Nárožník = nárožní pilíř, der Eck pfeiler. Nz. — N. = hřebík, der Schift-, Anschiftnagel. Nz. Tesař sbiji břevna, trámy n-ky. Kom. N. = lodní hřeb, der Schiff- nagel. Sl. les. — N., a, m., os. jm. Pal. Děj. III. 3. 149., Tk. IV. 598., V. 251.

168371   Nárožník Svazek: 7 Strana: 1334
Nárožník, u, m., jm. mezníku v 16. stol. NZ. II. 174.

168372   Nárožník Svazek: 10 Strana: 0198
Nárožník, u, m. = největší druh hřebíků dvouhlavých, jimiž se upevňuje dříví hra- něné. Vz KP. IX. 272.

168373   Nárožník, u Svazek: 2 Strana: 0068
Nárožník, u, m., co na rohu jest, Eck-; nárožní kámen: rohovník, patník, krajník, odsadník, úhelník, úhelní kámen. Šp. N., nárožní kul. Eckpfahl. Jg. — N., hřebík do krovu. Dch. I chytá se nárožníků stěny (v po- vodni). Hlas. — N., a, m., snad poddaný, který za půdu sobě postoupenou nárožné platil. Gl. 172. — N., vlastník nárožního domu. Vz Tk. II. 110,

168374   Nárožný Svazek: 6 Strana: 1113
Nárožný, vz Nárožní. — N., os. jm. Šd.

168375   Nárt Svazek: 2 Strana: 0069
Nárt, u, m., v již. Čech. nárut, u, m. Kts. N. nohy, svrchek, svrchní plocha, das obere Fussblatt, der Rist, Spann, Oberfuss. V. Od dolního příhbí spodek nohy jest, kotníky, patu, nárt a podešvu a s prsty palec u nohy v sobě držící. Kom. — N. na střevíci, na botě. Us. Střevíce bez nártu (vykrojené pan- tofle), das Oberleder am Schuh, Stiefel. V. Střevíce, podešvy, nárt a řemínky mající. Kom. Kůže na nárt, n. dvojnásobný, n. s fifkou, s jazýčkem (mit der Zunge). Šp. — N. = kůsle, die Schlittschuhe. Kron. mosk. 44.

168376   Nárt Svazek: 6 Strana: 1113
Nárt nohy, vz Chodidlo. Cf. Mz. v List. fil. XI. 176., Mkl. Etym. 211.

168377   Nárt Svazek: 7 Strana: 1334
Nárt Vz List. fil. 1890. 200. (Místo: ná-ret).

168378   Nárt Svazek: 9 Strana: 0180
Nárt. Ohřívat nárty = býti doma. Us. fiakristů. Kukla 134.

168379   Nártí Svazek: 2 Strana: 0069
Nártí, n., plocha nártová, nárt, die Fläche des obersten Fussblattes, der Rist, Spann. Jg. N. noh. V. Vz Sal. 215.10. — N., podsev, die Fusssohle. N. dělati. Aqu.

168380   Nártní Svazek: 6 Strana: 1114
Nártní kosť. Vz Nárt. Šv. 24.

168381   Nártopřednártní Svazek: 10 Strana: 0198
Nártopřednártní. Hřbetní vazy n., liga- menta tarsometatarsea dorsalia. Ktt.

168382   Nartoun Svazek: 2 Strana: 0069
Nartoun, a, m. N-ni, macrotarsi, poloopice, mají tvářnosť plchů neb veverek, hlavu tlustou, oči a boltce veliké, ocas dlouhý. N. ryšavo- ruký, tarsius spectrum. Frč. 397.

168383   Nartoun Svazek: 6 Strana: 1114
Nartoun, das Fusswurzeltbier. N., tar- sius spectrum, der Koboldmaki. Brm. I. 265.

168384   Nartoun Svazek: 10 Strana: 0631
Nartoun, a, m. N. ryšavoruký čili pří- šerný. Vz Ott. XXV. 106.

168385   Nartovati Svazek: 6 Strana: 1114
Nartovati = nárty přišívati. Boty n., vorschieben. Us. Sd., Tč.

168386   Nártovice Svazek: 2 Strana: 0069
Nártovice, e, f., das Oberleder. Rk.

168387   Nártovice Svazek: 6 Strana: 1114
Nártovice jaké mají býti. Vz Matj. 54. a násl.

168388   Nártovka Svazek: 6 Strana: 1114
Nártovka, y, f. = nártovice. Mz. — Mkl.

168389   Nártový Svazek: 6 Strana: 1114
Nártový, Oberleder-. N. kúže, odpadky. Šp.

168390   Nárty Svazek: 6 Strana: 1114
Nárty, pl., m . vrchy u Nové Huti. Rvn. 292.

168391   Narub Svazek: 2 Strana: 0069
Narub, naruby, vz Rub.

168392   Nárub Svazek: 6 Strana: 1114
Nárub, u, m. = prvý rub, za nímž ná- sleduje druhý a odrub. V tělocv. Rgl.

168393   Narubati Svazek: 2 Strana: 0069
Narubati, vz Naroubati.

168394   Narúbati Svazek: 6 Strana: 1114
Narúbati kopu (kopku) sena (nasekati). Mor. Brt.

168395   Narubení Svazek: 7 Strana: 1334
Narubení, n., indicamen, zastr. Veleš.

168396   Narubiti Svazek: 2 Strana: 0069
Narubiti, il, en, ení = narubnouti.

168397   Nárubka Svazek: 6 Strana: 1114
Nárubka, y, f. = nárub, naroubené místo. Šd.

168398   Nárubní, -ý Svazek: 2 Strana: 0069
Nárubní, -ý, verkehrt. N. báseň, die Tra- vestie. Dch.

168399   Narubnouti Svazek: 2 Strana: 0069
Narubnouti, bnul a bl, ut, utí, natíti. — co: dřevo, anhauen. Jg.

168400   Narubnouti Svazek: 6 Strana: 1114
Narubnouti míč = udeřiti. U Chrud. Kd.

168401   Naruby Svazek: 6 Strana: 1114
Naruby, vz Narub.

168402   Narúcať Svazek: 6 Strana: 1114
Narúcať, viel niederreissen. Slov. Ssk.

168403   Narúcený Svazek: 6 Strana: 1114
Narúcený; -cen, a, o = nařícený, od řítiti. Kráčí mezi samými n-mi kameními. Čas. duch. 1878. 462.

168404   Narucest Svazek: 8 Strana: 0227
Narucest = náhle. Ku synu vzplála vášní u. Vrch. Hol. XXIIL—XXIX. 102.

168405   1. Náruč Svazek: 2 Strana: 0069
1. Náruč, adv., kůň na pravé straně, ná- ruční, das Handpferd. Náš vraný jde na- podsed a hnědý náruč. Vz Náruční. Us. Koubl.

168406   2. Náruč Svazek: 2 Strana: 0069
2. Náruč, i, f., v již. Čech. jen náručí; í se neodhodilo. Vz Náručí.

168407   Náruč Svazek: 6 Strana: 1114
Náruč. Ten kůň půjde do náruč (za ná- ručního). Čce. Tkč. Nejdou spolu do náruč (nehodí se k sobě). 1b. Tkč.

168408   Narúčať Svazek: 6 Strana: 1114
Narúčať, befehlen, Slov. Ssk. Vz Na- ručiu. — N. sa = nařičeti se.

168409   Naruček Svazek: 2 Strana: 0069
Naruček, čku, m., der Stutzärmel, Stutzel. Rk.

168410   Náručeň Svazek: 2 Strana: 0069
Náručeň, čně, f., das Handblech. Rk.

168411   Naručesť Svazek: 2 Strana: 0069
Naručesť, adv., zastr. = rychle. V. Ručesť.

168412   Naručesť Svazek: 9 Strana: 0452
Naručesť, confestim. XIV. stol. List. fil. 1901. 112.

168413   Naručeť Svazek: 10 Strana: 0198
Naručeť = naručesť. Jeden žáček n. počal mieti otok nárokóv. Rhas. E. 78.

168414   Náručí Svazek: 2 Strana: 0069
Náručí, í, n., objetí rukou n. rukama, die beiden Arme. Jg. Vzal ho do n-čí a hodil jím o zem. Ros. Nesl to v n. Jest toho s n. Nabral dříví s n. Ros. Vzech zmilitku v n. Rkk. V n. nositi, D., míti; v n. koho ležeti, zemříti. Nt. Do n. něco bráti. Do n. někomu padnouti. Us. — N., co se na ruce vzíti a odnésti může, armvoll. N. dříví (s n.). Us. Ženci srpem žnou a po n. rozkládají. Kom. — N., důlek pod páží. Us. Vorlík. Die Achsel- höhle.

168415   Náručí Svazek: 10 Strana: 0198
Náručí, n. Kto primnoho do náručia bere, málo stlačí. Riz. 63.

168416   Náručisko Svazek: 7 Strana: 1334
Náručisko, a, n. = náručí. Slov. Phľd. XII. 740.

168417   Naručiti Svazek: 2 Strana: 0069
Naručiti, il, en, ení, lange bürgen. — se za koho (dlouho zaň ručiti). Us. — komu = poručiti. Na Slov., Koll.

168418   Náručka Svazek: 2 Strana: 0069
Náručka, y, f., die Manchette. Dch., Čsk. — N., náručí.

168419   Náručka Svazek: 6 Strana: 1114
Náručka, y, f., vz Zápěstek

168420   Náručko Svazek: 6 Strana: 1114
Náručko, a, n. = náručí. Slez. Šd.

168421   Náruční Svazek: 2 Strana: 0069
Náruční kůň. Vozka náručního koně s pod- sedlním spřahá. Kom. Vz Náruč. Das Hand-, Beipferd. Pije jako náruční. Sml.

168422   Náručnice Svazek: 2 Strana: 0069
Náručnice, e, f., náramek, das Armband. BO.

168423   Náručnice Svazek: 6 Strana: 1114
Náručnice, das Handleder. Čsk.

168424   Náručnice Svazek: 8 Strana: 0227
Náručnice = ruční pouta. N Z. III. 510

168425   1. Náručník Svazek: 2 Strana: 0069
1. Náručník, u, m., šat na ruku. 1522.

168426   2. Náručník Svazek: 2 Strana: 0069
2. Náručník, a, m., náruční kůň, das Hand- pferd, vůl. D. Opak : podsedlní. N. přední, střední, povojní (podsedlný). Čsk.

168427   Náručník Svazek: 6 Strana: 1114
Náručník, u, m. = manipel, roucho boho- služebné. Spch. 13.

168428   Nárúdek Svazek: 6 Strana: 1114
Nárúdek, dka, m. = malý národ. BPr.

168429   Nárůdek Svazek: 8 Strana: 0227
Nárůdek m. národek zavrhuje Brt. v Ruk. 94.

168430   Naruditi Svazek: 10 Strana: 0198
Naruditi = rudým učiniti. N. kopie. Alx. Hr. 117.

168431   Nárudka Svazek: 6 Strana: 1114
Nárudka, y, f. = náruční strana. Kůň chodí pod n-kum (= nárukou) = na náruční straně. Slez. Šd.

168432   Narudkovati Svazek: 6 Strana: 1114
Narudkovati, anrötheln. Šp., Sk.

168433   Narudlokrový Svazek: 8 Strana: 0564
Narudlokrový lmojník, brouk. Vz Klim. 390.

168434   Narudlokrový Svazek: 9 Strana: 0180
Narudlokrový. Vz Proužkokrovečník, Rostlinec.

168435   Narudlonohýlstník Svazek: 9 Strana: 0180
Narudlonohýlstník, brouk. Klim. 450.

168436   Narudlotlapý Svazek: 8 Strana: 0564
Narudlotlapý blýskáček, brouk. Klim. 340.

168437   Nárudly Svazek: 6 Strana: 1114
Nárudly, röthlicb. N. vousy, Čch. Bs. 84., zář. Pdl.

168438   Narudovatý Svazek: 10 Strana: 0198
Narudovatý mramor. Lbk. 66.

168439   Náruk Svazek: 2 Strana: 0069
Náruk, u, m.. zastr., náručí, Arm. Ž. kap. 97. 1., 78. 11. '

168440   Náruka Svazek: 8 Strana: 0227
Náruka, y, f. = náruční strana. Kůň chodí pod n-kum. Laš. Brt. D.. II. 346.

168441   Narumadgzať sa Svazek: 6 Strana: 1114
Narumadgzať sa = narvati se, napla- kati se. Slov. Nář. čiernohronecké. Šd.

168442   Naruměniti Svazek: 6 Strana: 1114
Naruměniti, roth schmieren. Mz. Mkl.

168443   Narumpat Svazek: 8 Strana: 0227
Narumpat někomu = vybiti. Jevíčko. Brt. D. II. 346.

168444   Narundaný Svazek: 6 Strana: 1114
Narundaný = rozbručený. Nech ho, je n. Us. Kšť.

168445   Nárus Svazek: 6 Strana: 1114
Nárus, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

168446   Nárusalý Svazek: 2 Strana: 0069
Nárusalý, trochu rusý. Barva n. Svět. Etwas blond.

168447   Narůsti Svazek: 2 Strana: 0069
Narůsti, narostu, rostl, stění; narostati, wachsen. — komu: Narostly mu rohy (zbuj- něl). Ros. Narostlo mně v cestu rákosí. Er. P 133. Narostla nám prede dvermi zelená buk- vička. Zpěv. I. 83. Po níž (masti) jim (koním) pěkná drobná hříva naroste. Vrat. 60. — abs. Až tráva naroste. Ros. Větší než na- rostl (o pyšných). Ros. Vz Růsti.

168448   Narůsti Svazek: 6 Strana: 1114
Narůsti, slov. narásť. Tvoj koník vranný, ostro kovaný, pokopal by ma podkovič- kami; já bych nenarástla, za muž bych ne- pošla medzi horama. Sl. spv. I. 16. — pro koho. Sohaj ze dvou gruntů pro mne ne- narostl. Prss. Gazd.

168449   Narůsti Svazek: 9 Strana: 0180
Narůsti. Ten ti narastie toľko, ako kus chleba v ruke (toho ubývá). Mus. slov. I. 11.

168450   Narůsti Svazek: 10 Strana: 0198
Narůsti. Jsou lidé na světě, kteří si od svých zvláštností pomoci nemohou, musí býti takoví, jak na nich narostlo maso. Sá. XIII. 23.

168451   Narušený Svazek: 6 Strana: 1114
Narušený; -en, a, o, vz Rušiti. — čím: zubem času. Šf. III. 99. Mysl vinou n-ná. Šml.

168452   Narušiti Svazek: 6 Strana: 1114
Narušiti, il, en, eni, narušovati, ver- letzen. — koho. Těžký vřed ho n-val. Sš. — co čím. Aby, jestliby svojím zpro- tivením-sa n. chcel prísahu, podľahol kliatbe na veky. Sl. let. 11. 6.

168453   Naruť Svazek: 2 Strana: 0069
Naruť, ě, f., nárt, das Oberleder am Schuhe. Us. k Bavor.

168454   Nárut Svazek: 6 Strana: 1114
Nárut, vz Nárt.

168455   Nárut Svazek: 8 Strana: 0227
Nárut, náruť, náryt = nárt. Doudl. Kts. 10.

168456   Narutiť Svazek: 6 Strana: 1114
Narutiť = navaliti. Slov. Ssk.

168457   Narůzno Svazek: 8 Strana: 0227
Narůzno. Háj. Herb. 54.

168458   Náružeti Svazek: 2 Strana: 0069
Náružeti, ojí. el, ení, znáružeti = náru- živěti. Ros.

168459   Náružitý Svazek: 10 Strana: 0631
Náružitý = náruživý. Liptov. Sb. sl. IX. 44.

168460   Náruživě Svazek: 2 Strana: 0069
Náruživě, vášnivě, leidenschaftlich. N. sc hněvati, D., rozhněvati. Háj.

168461   Náruživě Svazek: 6 Strana: 1114
Náruživě hráli, se zamilovati. Mus., Vlč.

168462   Náruživec Svazek: 2 Strana: 0069
Náruživec, vce, m. = člověk náruživý. Dch.

168463   Nárůživělý, narůžovělý Svazek: 2 Strana: 0069
Nárůživělý, narůžovělý, ins rosenrothe gehend, rosenfärbig. Us.

168464   Náruživěti Svazek: 2 Strana: 0069
Náruživěti, ějí, ěl, ění; znáruživěti, ná- ruživým se stávati, leidenschaftlich werden. Ros.

168465   Náruživosť Svazek: 2 Strana: 0069
Náruživosť, i, f., trvalé mysli hnutí. Jg. N. jest nejvyšší stupeň vášní t. j. citů a pudů, rušících poklid mysli čili rovnováhu pohnutek lidských. Die Leidenschaft. Hš. Vz S. N. Vůle podmaněna jest náruživostem. Kom. Bez n-stí zdání a přímluvu rozbírati. V. Vír n-stí. D. Jeho n. ho k tomu nese, pudí. V. S n-stí milovati. Troj. N. žádosti nečisté. Stav. svob. — N., vášeň, der Affekt. N-sti (hněv, mrzu- tosť, lekání), jsou člověku vždy škodny. Berg. Vášeň jest každé silnější pobouření mysli, ale netrvá dlouho. N. jest vkořeněnější a déle, někdy velmi dlouho trvá. Vz více v Jg.

168466   Náruživosť Svazek: 6 Strana: 1114
Náruživosť = zvyk tak silný, že každé príležitosti používá a tak úsilně po svém baží, že i nedovolených prostředků se chápe, jen aby cíle svého dosáhl. Sb. uč. N. zlá, ušlechtilá, pocitová či smyslná, citová, po- litická; takt, instinkt náruživosti. Dk. P. 155., 156., 157. N-sti člověku spáti nedají. Sbor.

168467   Náruživý Svazek: 2 Strana: 0069
Náruživý, nepokojný na mysli, vášnivý, zlobivý, prchlý, leidenschaftlich. Mnozí jsou n-ví a nepamětliví. V. N. žádosť, V.,žalost. Troj., chtivosť pomsty, Troj., hráč, Sych., hněv, radosť, zalíbení na čem míti, lovec, milenec. Nt. — v čem. Nt. — k čemu. Žádosť těla k hříchům náruživého. Br.

168468   Náruživý Svazek: 6 Strana: 1114
Náruživý. N. ctižádost, láska, kuřák. Us. Pdl. Cf. Mz. v List. fil. XI. 176.

168469   Náruživý Svazek: 9 Strana: 0180
Náruživý. O pův. sr. Zub. 410.

168470   Náruživý. O Svazek: 8 Strana: 0227
Náruživý. O pův. slova cf. Jag. Arch. XVI. 3. 4. Heft. 410.

168471   Náruživý v čem Svazek: 10 Strana: 0198
Náruživý v čem: v požitcích. Müll. 53.

168472   Narůžovělý Svazek: 2 Strana: 0069
Narůžovělý, rosenfärbig. Rostl.

168473   Narváčov Svazek: 8 Strana: 0227
Narváčov a Navráčov z: Na Rváčově, Čern. Př. 36.

168474   Narval Svazek: 6 Strana: 1114
Narval. Cf. Schd. II. 438., Vega I. 102.

168475   Narval, a, m Svazek: 2 Strana: 0069
Narval, a, m., či zuboun jednorožec, mo- nodon monoceros. Frč. 374. Der Hornfisch.

168476   Narvati Svazek: 6 Strana: 1114
Narvati = natrhati. — co komu kde. N-la jim na želé chrástí (nalámala). Slez. Šd. — se s kým = naprati se.

168477   Narvučeti Svazek: 6 Strana: 1114
Narvučeti, el, ení = naporoučeti. Ta mu toho n-la! U Mešna. Otm.

168478   Nary-x Svazek: 2 Strana: 0069
Nary-x, ky, f., mě. v Lokridě.

168479   Narychlo Svazek: 2 Strana: 0069
Narychlo, vz Rychle.

168480   Narýknúť Svazek: 6 Strana: 1114
Narýknúť = nasáknouti vodou. Laš. Brt. D. 234.

168481   Narýpati Svazek: 2 Strana: 0069
Narýpati, al, án, ání; narýpnouti, pnul a pl, ut, utí, anstechen; viel stechen, graben. Jg. — co. Kdo to narýpl ? Narýpal sílu ko- řenů. Us. — se čeho n. s čím. Us.

168482   Narýpati se kde Svazek: 6 Strana: 1114
Narýpati se kde. Už jsi se dosť v za- hradě n-pal. Us. Pdl. — co čím. Sklo dia- mantem narýpnouti. Us. Pdl.

168483   Narýpnutí Svazek: 2 Strana: 0069
Narýpnutí, n., der Anstich. D.

168484   Narýpnutý Svazek: 6 Strana: 1114
Narýpnutý; -ut, a, o, geritzt. Sklo dia- mantem n-té. Us. Pdl.

168485   Nárys Svazek: 6 Strana: 1114
Nárys, u, m. = náčrt, der Aufriss, Ent- wurf, Plan, die Aufzeichnung, Skizze, Con tour. Let. Mt. S. V 1. 18., Uch., Šp., Hrk., Bc, Jrl. 421., NA. V. 49. N. objevuje nám obraz zevnějšku stavení z rozličných stran. KP. I. 202. Půdorysem i nárysem koule je vždycky kruh, jehož poloměr se rovná poloměru koule; N. Čili průmět druhý (ver- tikalní) obdržíme, když na předmět pohlí- žíme z předu kolmo na nárysnu. Sand. Náv. k rýs. 8., 6.

168486   Nárysna Svazek: 6 Strana: 1114
Nárysna, y, f. = druhá průmětna. Jrl. I. 4. Rovina, na niž obraz ten (nárys) z předu hledíce spatřujeme, slove n. či průmětna vertikalní (průmětna druhá). Šand. Náv. k rýs. přel. 5.

168487   Nárysný Svazek: 6 Strana: 1114
Nárysný. N. rovina, průmět, vzdálenost, stopa, průsečnik. NA. V. 49., 50., 54 , 55.

168488   Narysov Svazek: 2 Strana: 0069
Narysov, a, m., něm. Narisow, ves u Pří- brami. PL., Tk. II. 37.

168489   Narysov Svazek: 6 Strana: 1114
Narysov. Sdl. Hr. I. 222., Rk. Slov.

168490   Narýsovati, co čím komu Svazek: 2 Strana: 0069
Narýsovati, co čím komu, aufzeichnen. Vz Rýsovati.

168491   Narysy Svazek: 6 Strana: 1114
Narysy = Narysov.

168492   Narysyrov Svazek: 6 Strana: 1114
Narysyrov, a, m. Sdl. Hr. VI. 125.

168493   Náryš Svazek: 6 Strana: 1114
Náryš, e, m. = otrapa, trhan. Val. Vck.

168494   Naryšavělý Svazek: 2 Strana: 0069
Naryšavělý, röthlich. Rostl.

168495   Naryšavěti Svazek: 2 Strana: 0069
Naryšavěti, ěl, ění, naryslavěti, röthlich werden. Ros.

168496   Naryšavistý Svazek: 6 Strana: 1114
Naryšavistý = naryšavělý. N. brada. Slov. Čkžk. XIII. 14.

168497   Náryšavý Svazek: 2 Strana: 0069
Náryšavý, röthlich. Byl.

168498   Náryšenství Svazek: 7 Strana: 1334
Náryšenství, n , flavitudo, zastr. Rozk.

168499   Náryť Svazek: 6 Strana: 1114
Náryť, ě, f. = nárt. Na Plaště. BPr.

168500   Naryti Svazek: 2 Strana: 0069
Naryti, ryji, ryl, yt, ytí; narývati, auf- graben, aufstechen. Jg. —co. Ten záhon naryl, ale nedoryl ho. — čeho. Naryj koření stří- lového a vař. Jád. — se čeho, s čím.

168501   Naryti Svazek: 8 Strana: 0227
Naryti. Kde ťa nechcú, ta sa nenarývaj (ne- vtírej). Phľd. 1893. 699.

168502   Naryzlý Svazek: 8 Strana: 0227
Naryzlý. N. hříva. Kub. Rol. 73. Násad, cf. Lnice (3. dod.).

168503   Nařád Svazek: 7 Strana: 1334
Nařád = napořád. Zvl. mladší ducho- venstvo téměř n. národnosti slovanské sobě všímá. Obz. 1889 148.

168504   Nářad Svazek: 10 Strana: 0197
Nářad, u, m. N lodní (náčiní). Msn. Od. 190. Sr. Nářadí.

168505   Nářadí Svazek: 6 Strana: 1109
Nářadí kostelní. NA. I. 56. N. hospo- dářské, chrámové, k ležení, k seděni, k sví- cení, obětní (římské a řecké). Vz Vlšk. 503. Strč. n. Vz Sdl. Hr. III. 103., 205., IV. 77., 78., 110., 111., 200.

168506   Nářadí, í Svazek: 2 Strana: 0062
Nářadí, í, nářadíčko, a, n., das Geräth, Hausgeräth, die Geräthschaft, Einrichtung. Jg. N. v domě: lavice, stolice (sesle, židle, židlice), stůl (s trnožem, podnožkou), pohovka (lehátko), almara, šatník, prádelník, zrcadlo, obrazy, koberce, záslony (záclony, opony), postel atd. Pt. Vz Nábytek. N. kuchyňské, hrnčířské (dílo), polní, k setí, myslivecké. D. N. domácí a hospodářské, náčiní a p. na Mor. vz: Baňka, Graca, Hrotíček, Hrotek, Hrotík, Hůlka, Kolovrátnica, Kosák,Kotůček, Křivák, Kubáňa, Kučovnica, Lamačka, Látka, Lepačka, Mandaska, Masnica, Obušek, Paj- chovňa, Pantok, Patírka, Rýl, Struhadla, Stru- hálko, Škřich, Štangle, Táčky, Trečaf, Zřez, Žigla. Vz Mtc. 1878. 37. Brt. N. k lovení rybníkův : nevod (vlak), vatka, plot (plůtek, oplotna), klika, dědík, keser, tenátka, sbě- račka, sak (cejp), ohnoutka, nosidla, kádě, džbery, naběrák, vědra, měřička, vany, vo- znice (lejty), říčice, přebírky, košíky, plachty, stany, lopaty, sekery, loďky, váhy, přezmen, (mincíř), stolička. Obšírný popis podává p. Fr. Spatný ve knize: O rybnikářství, na str. 66. a násl. (Mus. spis č. 110.). Šp. N. (tělocvičné) pevné, pohyblivé. Cvičení bez nářadí, cvičení nářadová. Tš. Vz Cvičení. N. dlaždické, das Pflasterwerkzeug, zákop- nické. Csk. Popis, inventář, denník, seznam n. rejstřík nářadí; účet z n. Šp.

168507   Nářadli Svazek: 7 Strana: 1334
Nářadli (!) = nářadí. Pohl.

168508   Nářadní Svazek: 2 Strana: 0062
Nářadní, iho, m., kdo k loveckým ná- strojům přihlíží, der Zeugmeister. Šp.

168509   Nářadní Svazek: 6 Strana: 1109
Nářadní, Geräthscbatts-, Requisiten-. N. vůz (hasičský), truhlík, Černi., budka (u sta- veb). Dch.

168510   Nářadnice Svazek: 6 Strana: 1109
Nářadnice, e, f. = nádobna, komora na nářadí, die Geräthe-, Geräthkammer. Hrbk.

168511   Nářadnictví Svazek: 6 Strana: 1109
Nářadnictví, n., die Geräthekunde. Dk., Sl. les.

168512   Nářadník Svazek: 6 Strana: 1109
Nářadník, a, m., der Geräthmacher. Sl. les.

168513   Nářadový Svazek: 6 Strana: 1110
Nářadový, Werk-. N. dříví. Sl. les. N. cvičení v tělocv. (na nářadí). Kl. Han.

168514   Nařáchať komu Svazek: 9 Strana: 0180
Nařáchať komu = nabiti. Již. Mor. Seb. 133., 288.

168515   Nařachati se Svazek: 7 Strana: 1334
Nařachati se = nabrouzdati se. Rais Vým. 54.

168516   Nařampati Svazek: 2 Strana: 0063
Nařampati, nařápati = hodně někomu natlouci, abprügeln. Us. v Krkn. Kb.

168517   Nařčenec Svazek: 6 Strana: 1111
Nařčenec, nce, m. = nařčený. Bart. 85.

168518   Nařčenec, nce Svazek: 2 Strana: 0063
Nařčenec, nce, m. = nařčený. Bart.

168519   Nařčení Svazek: 2 Strana: 0064
Nařčení, n., narčení — požadování, der Anspruch. Má přestati od n. dědin. Ms. — N. = obvinění, die Beschuldigung, Schän- dung. Troj. Z n. a domnění zlého. Martini. V domnění a n. býti. Bart.

168520   Nařčení Svazek: 6 Strana: 1111
Nařčení. NB. Tč. 92. 0 n. měštěnína. Vz Výb. II. 339.

168521   Nařčený Svazek: 6 Strana: 1111
Nařčený. Od žádného o to nařčen býti nejmám. NB. Tč. 162.

168522   Nařčený, narčený Svazek: 2 Strana: 0064
Nařčený, narčený; nařčen, a, o. V. N. = zlehčený, zmařilý, zhaněný, beschul- digt, beschimpft, in üblen Ruf gebracht. Vác. XXXIV. A ten nařčený z takového nářku nechtěl se podlé práva vyvoditi. Zř. F. I. Na tom se ustanovili, aby s žádným narče- ným nemluvili, ani obcovali. Bart. N. pře, svědek, člověk. Jg. — čím: žalobou, Pr. Kut., zlodějstvím, Jel., bludy. Hus. — z čeho: z bludů. vyzn.— v čem. Rk. — na čem. Ktož jest na cti nařčen (verleumdet). VI. zř. 273. Vz Naříkati.

168523   Nařčeti Svazek: 2 Strana: 0064
Nařčeti, el, ení, zastr. = nazvánu býti, genannt werden. — od čeho. Narčela od své materie. Tkadl.

168524   Nařčeti Svazek: 6 Strana: 1111
Nařčeti. Matús byl narčen od Kytlice, žeby oběšené svláčel. NB. Tč. 234.

168525   Nařčlivý, nařklivý Svazek: 2 Strana: 0064
Nařčlivý, nařklivý, beschuldigend. N. slovo. Jg.

168526   Nařečený Svazek: 9 Strana: 0180
Nařečený = nařknutý. Laš. Mus. fil. 1897. 438

168527   Nářečí Svazek: 2 Strana: 0064
Nářečí, n. N. jest odrůda společného ná- rodního jazyka. Vz S. N., Gb. Uv. 49. Slo- vanská nářečí. Us. Die Mundart, der Dialekt.

168528   Nářečí Svazek: 6 Strana: 1111
Nářečí moravská vz v Brt. Diolektologii, Osv. 1884. 54., Mtc. 1880. 14.

168529   Nářečí Svazek: 7 Strana: 1334
Nářečí čes., mor., sloven. Vz Šb. D. 10., 34., 61.

168530   Nářečí Svazek: 9 Strana: 0180
Nářečí. Sr. Ott. XIII. 137b.

168531   Nařeči Svazek: 10 Strana: 0197
Nařeči, vz Naříci, Naříkati.

168532   Nářečisko Svazek: 6 Strana: 1111
Nářečisko, a, n., vz Nářečí. Chraňme se rozkatování našeho národa na nesčíslné čá- stečky a kmenky a n-a. Koll. III. 265., Šb. Hlasové 184.

168533   Nářečivosť Svazek: 6 Strana: 1111
Nářečivosť, i, f. Kmenní pokrevnosť aneb n řeči slavjanské. Koll. St. IX.

168534   Nářečivý Svazek: 6 Strana: 1111
Nářečivý, dialektisch. Louč a louk jsou n-vé odliky. Koll. St. 816.

168535   Nářeční Svazek: 2 Strana: 0064
Nářeční, Mundart-. Sf.

168536   Nářečni, -ný Svazek: 6 Strana: 1111
Nářečni, -ný. Nz. N. forma slova. Šf. Strž. II. 143.

168537   Nářečnice Svazek: 10 Strana: 0631
Nářečnice, e, f. N. u lodních mlýnů (vz Lodňák) hradba z fošen na kolích; na- háněla vodu pod kola vodní. Čes. 1. XV. 227.

168538   Nářečník Svazek: 2 Strana: 0064
Nářečník, a, m., řečník, der Redner. Lex. vet.

168539   Nařečniti se jak: do Svazek: 2 Strana: 0064
Nařečniti se jak: do usiptění. Č. Viel reden.

168540   Nářečový Svazek: 6 Strana: 1111
Nářečový = nářeční. N. rozdíl. St. Strž. III. 571.

168541   Nářečový Svazek: 7 Strana: 1334
Nářečový N. pravidlo. Brich.

168542   Náředba Svazek: 2 Strana: 0064
Náředba, y, f., nařízení, rozkaz. N-bu někomu dáti; od n-by upustiti. Sš. I. 288., 289., Sš. Sk. 89.

168543   Nařediti Svazek: 6 Strana: 1111
Nařediti, dünner machen, verdünnen. Us.

168544   Nařehtati čeho Svazek: 7 Strana: 1334
Nařehtati čeho = nažvaniti. Burger- stein Dekl. 1862. I. 26.

168545   Nářek Svazek: 2 Strana: 0064
Nářek, řku, m., nařčení, nařknutí, pohle- dávání, právo k něčemu, der Anspruch, D., závada na statku n. jiné věci vězící. Má ten prodaný statek ode všech nářkúv a závad spraviti. Ros. — N., pomluva, zlehčení do- brého jména n. dobré pověsti, die Beschim- pfung, Verleumdung, Verdacht, m., Klage, Be- schuldigung. Jg. N. je zlehčení cti a dobré pověsti. Er. N. je škodlivé uražení dobré pověsti. Er., Jg. Vz Vš. 566. N. jest obvi- ňování někoho ze skutku nehodného. S. N. Aby ten n. (jímž jsou od mnohých nejvíce naříkáni byli, totiž pikarstvím) se sebe sňali. Bart. 316. 6. Proto táži se vás, zdali se k tomu nářku cti znáte. Arch. mě. Nách. 1629. Hrš. Pohnati koho z nářku cti. VI. zř. 34., Faukn., Zř. F. I. Ten pán bude moci o nářek svě- domí (= svědectví) svého viniti tu osobu před soudem, jak zřízení zemské o nářek ustanovuje. Vác. Že má při o n. poctivosti. Žer. Záp. 149. Nářky od sebe odvésti. Prot. 65. Provcde-li se n., svědomí to bude za- vrženo. Kol. 31. N. v šraňcích. Vz Žer. Záp. I. 149., 155., 187. N. od pána na služebníka učiněný. Er. Zjevný n. cti. V. Nářku nepro- kázati. Faukn. Nářky smítati. V. N. s někoho svésti. Br. Od nářku se očistiti. Br. Provésti na někoho n. (usvědčiti). Ros. N. svědka = zamítnouti ho. Us. Vz Rb. str. 268. — N., naříkání, hořekování. N., osvědčování bolesti tělesné neb duševní, ježto děje se hlasem živým, zvýšeným, s kvílením a pláčem. S. N. Das Jammergeschrei. Ruce lomíc n. vedla. Puch. Vede si n. na vás. Sych.V n. se vyliti. Sš. Mt. 164.

168546   Nářek Svazek: 6 Strana: 1111
Nářek z cti. Cf. Zř. zem. 461., 462., 694., 695., Sdl. Hr. IV. 200., 277., 278., Cor. jur. IV. 3. 1. 407., 408., IV. 3. 2. 424., 425., Arch. VII. 729.

168547   Nářek Svazek: 9 Strana: 0180
Nářek, vz násl. Nářky.

168548   Nářek Svazek: 10 Strana: 0197
Nářek. O nářku cti v starší době vz Arch. XIX. 614.

168549   Nařekadlo Svazek: 6 Strana: 1111
Nařekadlo, a, n. = nárok, kategorie. V. V. 149.

168550   Nařeklý Svazek: 8 Strana: 0227
Nařeklý. N. zem = napojená vodou. Je- víčko. Brt. D. II. 346.

168551   Nařeknouti Svazek: 2 Strana: 0064
Nařeknouti, vz Naříkati.

168552   Nařéknút Svazek: 8 Strana: 0227
Nařéknút = do niti zmoknouti. Jevíčko. Brt. D. II. 344.

168553   Nařemesliť Svazek: 6 Strana: 1111
Nařemesliť = udělati. Slov. Nové n. z lebky poháry prisľubujú. Hol. 240.

168554   Nářez Svazek: 2 Strana: 0064
Nářez, u m., der Einschnitt, Anschnitt. Na svém těle zčinie sobě nářezóv. BO. — N., dávka, dobytek do královské kuchyně dodávaný. Er. Reg. 419. — N., plat za pastvu tohoto dobytka. Er. Reg. 99., Gl. 171. — N. Povinnosť tato, že vojsko královské, kamkoli přitáhlo, od obyvatelův obrokem pro koně zdarma opatřeno býti musilo, jme- nuje se v nejstarších listinách ,nářez. Pal. Radh. II. 102. — N., vroubek, die Kerbe. D.

168555   Nářez Svazek: 6 Strana: 1111
Nářez. Věta a n. hudební. Pal. Rdh. I. 394. - N. = daň. Vz také Pal. Rdh. II. 253., Slov. sbor. 1884. 691.

168556   Nářez Svazek: 10 Strana: 0631
Nářez, u, m. Studený n., kalter Auf- schnitt, jídlo masité. Us. Rgl.

168557   Nařezač Svazek: 2 Strana: 0064
Nařezač, e, m., der Anschneider; hoblík, der Nothhobel.

168558   Nařezání Svazek: 2 Strana: 0064
Nařezání, n., das An-, Aufschneiden. Kom. N. péra, der Schlitz, die Spalte. Korn.

168559   Nařezaný Svazek: 2 Strana: 0064
Nařezaný, auf-, an-, eingeschnitten. Us.

168560   Nařezati Svazek: 2 Strana: 0064
Nařezati, -zám a -ži; nařezávati; naří- znouti, znul a zl, ut, utí, viel schneiden, auf- schneiden ; anschneiden; oft, lange schneiden. Jg. — co: Nařízli dub, ale nedořízli ho. Us. — čeho (komu): dříví, řezanky, sobě prutů (mnoho); si peněz (dobyti nepravým způ- sobem). Us., D. Ten mu jich (ran) nařezal (vybil mu). Hý. Ten mu nařezal dluhů, hat ihm grosse Schulden aufgepelzt. Dch. Naře- žeme sečky (= řezanky). Sš. P. 543. — co čím: pilou to dříví nařezali (všecko; toho dříví = čásť). Us. — se čeho, s čím. Dosti se toho dříví, s tím dřívím nařezali. Us. — komu = vybiti. Vz Řezati.

168561   Nařezati koho Svazek: 6 Strana: 1111
Nařezati koho: chlapíka (dělati). Us. Rjšk. — se čeho jak. Nařezal se (napil se) čerstvej vody do dobrej vôle. Rr. Sb., Dbš. Sl. pov. I. 543.

168562   Nařezávač Svazek: 6 Strana: 1111
Nařezávač, vz Nařezač.

168563   Nářezek Svazek: 2 Strana: 0064
Nářezek, zku, m., naříznutí, der Anschnitt, Einschnitt. Berg.

168564   Nářezné Svazek: 2 Strana: 0064
Nářezné, ého, n. K témuž zámku jest platu stálého, kterýž se jmenuje poprašné a nářezné, kterýž úředníci lesní každého roku dávají. Abgabe für die Weide in den Wäldern o. für den Bezug des Wildes ? Gl. 170. (1556.)

168565   Nářezný Svazek: 2 Strana: 0064
Nářezný (na řez), Schlachtvieh-. Jg.

168566   Nářhetek Svazek: 10 Strana: 0631
Nářhetek, tku, m. = řemen na hřbetě koní. Brt. Slov

168567   Nařícený Svazek: 2 Strana: 0064
Nařícený, überschüttet. — kde. V pís- čitém dolu n. (nařítiti). Troj.

168568   Naříci Svazek: 2 Strana: 0064
Naříci, vz Naříkati.

168569   Naříci Svazek: 7 Strana: 1334
Naříci. My ten kšaft naříkáme, (námitky činíme). Arch. XII. 75.

168570   Nařičeti Svazek: 7 Strana: 1334
Nařičeti, ču, češ, če = naříkati Mor Rgl.

168571   Nařičeti se Svazek: 6 Strana: 1111
Nařičeti se, lange, oft brüllen. Us.

168572   Nářidek Svazek: 6 Strana: 1111
Nářidek, dku, m. = nářitek. Nyní selky chodí po pansku, nosí klobouky, na šatech ze zadu mají n- dků celou fůru. Ehr. Pastýř duchov. 1882. 448.

168573   Nařiditclka Svazek: 6 Strana: 1111
Nařiditclka, y, f, die Gebieterin, Ver- ordnerin. Bern.

168574   Nařiditel Svazek: 2 Strana: 0064
Nařiditel, e, m., der Verordner. N. práva, der Gesetzgeber. V., Kom.

168575   Nařiditelsky Svazek: 6 Strana: 1111
Nařiditelsky, gebieterisch. Bern.

168576   Nařiditelský Svazek: 6 Strana: 1111
Nařiditelský, gebieterisch. Bern.

168577   Nařiditelství Svazek: 6 Strana: 1111
Nařiditelství, n., die Regierung, Dik- tatur. Bern.

168578   Naříditi Svazek: 2 Strana: 0064
Naříditi, il, zen, zení; nařizovati (m. na- řezovati; nařizovati na rozdíl od nařezati — nařezovati. Gb. Hl. 36.), ustanoviti, ver-, an- ordnen, bestellen, ordnen, verfügen; einsetzen; poručiti, befehlen, verordnen, auftragen, auf- geben, beordern, anschaffen. Jg. — abs. Na- řizujeme a ustanovujeme. Us. Vrchnosť na- řizuje. D. — co, koho: noční stráže, Cyr., zaklínače, Br., lík, D., práva a řízení, V.v poručníka, Kol., učitele (ustanoviti), zasvě- cený svátek. D. Co Bůh uložil a nařídil. V. — co komu: práci, plat. Ros. Jiným po své vůli práva nařídil. V. N. si hodinky. Us. Dch. — Br., Nz. — koho k čemu. Kdo vás k tomu nařídil? Sych. — co, koho kde.
N. koho na míste jiného (jako zástupce). V.
Nic dobrého mezi sebou nenařídili. Trip. Při zvonicích nařízeno jest. Schön. Při nás to nařídil. Schön. V městech trhy n. Kom. — koho čím: Správcem města ho nařídil. Plk. — o čem. Římané nejvíce práv o tom na- řizovali, aby ... V. Císař takto o tom na- řídil. Plk. — Pr., Smrž., Nz. — co o čem jak. O důchodích dle vůle a libosti. J. tr.. Er. — za koho. Za dědičku nařizuji. Rkp. 1631. — co pro koho: učení pro mladé i staré. Kom. — s inft. Nařídil mu to učiniti. Ros. — aby. Nařídil, aby se to stalo. D.

168579   Naříditi co Svazek: 6 Strana: 1111
Naříditi co. Bůh manželstvo n-dil. Pož. 278. — koho k čemu: k úradu (ustano- viti, úřad mu dáti). Dač. I. 117. — co komu: hodinky. Us. Dch. N. pokladníkovi, aby vyplatil 100 zl. — co jak. Plachty po větru n. Us. Pdl. — oč. Nevěděl jsem jak o peníze n. Žer. L. I. 170. ,

168580   Nářidlosť Svazek: 2 Strana: 0065
Nářidlosť, i, f., die dünne Beschaffenheit. N. jíchy. Jg.

168581   Nářidlý Svazek: 2 Strana: 0065
Nářidlý, ein wenig dünn. Jg.

168582   Nařidlý Svazek: 10 Strana: 0197
Nařidlý. Vlasy už n-dlé. Tbz. V. 6. 47.

168583   Náříhati se Svazek: 6 Strana: 1111
Náříhati se, viel rülspen. Us.

168584   Naříkáč Svazek: 2 Strana: 0065
Naříkáč, e, m., der Beschuldiger. Štr.

168585   Naříkačka Svazek: 6 Strana: 1111
Naříkačka, y, f. = žena, která při pohřbu naříká, das Klageweib. V Podluží. Brt. L. N. II. 53.

168586   Naříkálek Svazek: 10 Strana: 0631
Naříkálek, lka, m. = kdo stále naříká. Us. Rgl.

168587   Naříkání Svazek: 2 Strana: 0065
Naříkání, n., die Ansagung. -— N., ob- viňování, Beschuldigung, f., der Tadel. N. koho v zlodějství n. žlodějstvím. — N., po- žadování, Anspruch. N. statků vztahuje se na přítomné v zemi. Er. — N., hořekování, stížnost, žaloba, toužení; kvílení, pláč, das Klagen, Wehklagen, Jammergeschrei, der Jammer. Jg. N. žalostivé, žalobně, truchlivé, V., toužebné. Troj. N. nad mrtvým. V. Při- praviž nařikánie (nad mrtvým, fac luctum). BO. Velikým n-ím naříkal. Ctib. — N. svědka, die Perhorrescirung, Ablehnung, Anfechtung. Pr. měst.. Kol. 30.

168588   Naříkání Svazek: 6 Strana: 1111
Naříkání činiti = naříkati. Otters. I. 1.

168589   Naříkání Svazek: 7 Strana: 1334
Naříkání nad zemřelým Vz Světz. 1882. 288.

168590   Naříkání Svazek: 8 Strana: 0227
Naříkání. N. nad mrtvým. Vz Zbrt, Pov. 161.

168591   Naříkaný Svazek: 2 Strana: 0065
Naříkaný, vz Naříkati. Wogegen Ein- sprache erhoben worden ist, pro quibus nulla instantia facta sit. Že toho má požiti též jako jiných dědin, kteréž by nebyly naříkány, auf die Niemand einen Anspruch erhoben hat, VI. zř. 220. Vz Naříkati.

168592   Naříkaný Svazek: 6 Strana: 1111
Naříkaný. Nenaříkané zboží. Vš. 186.

168593   Naříkatelný Svazek: 8 Strana: 0227
Naříkatelný. N. smlouva, Ott. VII. 842.

168594   Naříkati Svazek: 2 Strana: 0065
Naříkati; naříkávati; nařknouti, nul, ut, utí; naříci, nařku, nařekl, nařčen a nařčen, ení. — N. = napovídati, ansagen; něco zlého na někoho praviti, mluviti, ze cti loupiti, beschuldigen, zeihen, anklagen, an der Ehre antasten; právo si na některé věci pokládati, ansprechen; stýskati, hořekovati si, klagen; stýskati si na koho, na co, stěžovati sobě, vinu na někoho uvalovati, sich beklagen, beschweren, die Schuld geben; kvíliti, pla- kati, jammern, klagen, beweinen, betrauern; žalovati, klagen, sich beschweren; uřknouti, uhranouti, beschreien; o něco často říkati, oft sagen. Jg. — koho, co: Nařekl (napo- věděl) něco, ale nedopověděl. Us. N. koho, beschuldigen, zeihen, verdächtigen. Nál. 156. Kteréhož (lesa) se nikdá nenaříkali, worauf sie nie Anspruch gemacht hatten. Ms. 1552. Neprávě ho naříkali (něco zlého naň uvalo- vali, dobré pověsti a cti se dotýkali; belei- digen), Br., Tov. 116., 125., svědka n. svě- domí (odpírati, popírati), Pr. m., statek n. manství žádati, právem k čemu se táhnouti, beanspruchen), Pr. man., věci kradené. Brikc. Takto má se svědek naříkati hned při publi- kování svědomí: naříkám a pravím, že tento svědek N. za svědka proti mně přijat býti nemá. Kol. 30. Ktožby to zboží nařekl. Kn. dr. 83. N. koho (uřknouti, uhranouti). Někdo mě nařknul, bolí mne hlava. Us. On jiné nařkl. V., on ho těžce nařkl (ze cti oloupil). Ros. — koho v čem (viniti): v klamu. v zlodějství (= že klamal, kradl). Ros. Kdo koho v šraňcích nařkne. Žer. Záp. I. 149. V nevěře a necti nařčeni byli. Jir. Anth. I., 79. — Er., J. tr., Pr. měst. — co, koho čím. N. koho čím zlým. Ens. Nařknouti koho vinou nějakou. Jel. Nařekl ho tím, že cti nemá. Faukn. Když kdo koho zrádci nařkne. Tov. 125. Maruše ty dědiny nařekla jest čtyřmi sty věna svého. Dsky I. 148. N. co bludem. Bart. 2. 16. Kdo naříká list falší a falše neprovede, propadá svou česť. Faukn. 99. Čím ho nařekl, to provedl naň. Pr. N. koho zlodějem. Bl. Až by to zboží zemským právem nařekl (požádal ho). Dipl. N. koho zločinem. J. tr. Jestliže by kdo druhého nařekl chlapstvem. VI. zř. 45., O. z D. A jestliže by to zboží právem kdo nařekl. Tov. 102. — jak. S pláčem n. V. Velikým naříkáním naříkal. Ctib. S křikem a s pláčem naříkati. V. Poněvadž tak dlouhé časy nena- říkal podlé práva zemského, že Ctibor od- povídati nemá. Nález. r. 1593. — čeho čím. Dědictví svého právem naříkati. Pr. M. F., Rk. — koho z čeho. Věci z krádeže n. (zpět žádati). Brik. Muž ze žádného zboží přátel ženiných nemůž n. Br. Prve nás z ni- čeho nenaříkali. Kart. 111. Poněvadž léta vyšla a z toho zbožie nebyla nařčena, Půh. brn. 1406. — pro koho, proč. N. pro prsten. Er. P. 218. Nebude naříkat jeden pro druhého. Er. P. 498., 453. O ten statek naříká (žádá) z té příčiny. Pr. man. — koho před kým, kde. Před Amelbertem ji nařkli (obvinili). Ob. Pan. —koho na čem, kde: na cti. Vš., Dsky I. 222. Vz; Nařčený. Mě- štěnín na městském právě naříkán neb viněn býti má. V. Abych já vás pane Jindřiše z B. na Vaši cti naříkati měl. AN. 1629. Hrš. Pro nezdržení smlouvy koho na cti naříci. Zř. F. I. — s inft. Já ho naříkáni (viním) býti ďábelníkem. Lom. — komu. Sobě n. (stěžovati). Us. — na koho, na co (stěžovati si). N. na svůj krátký rozum. Er. P. 169. N. na své hříchy, neštěstí. V., na svůj osud. Sych. — jak dlouho. Až do smrti na někoho n. Us. — nad čím: nad mocí nepřátel, Br., nad umrlým. V. Jest jistě lítostivá věc, nad níž slušně úpěti a naříkati můžeme. Žer. L. I. 29. — Pozn. N. nad čím jest prý šp. m. za čím, ale ona vazba jest s dostatek doložena. — si po kom. Sobě po dětech n. (toužiti). Br. — kdy. Něčí kšaft po jeho smrti n. Pr. n. — (koho) o co. Kdyby práva nebylo, o každý soud naříkali by soudce o křivdu; když právo psané obecné jest, pokoj dadí, neb se k tomu svolili. Br. N. o česť. Tov. Že o ten dvůr právem nenaříkal v tak dlouhých letech. Půh. a Nál. 1514. Nevracaj se proň, nenaříkej oň (o véneček). Mor. P. 451. Vz N. koho z čeho. — u čeho, kde: u práva (žalovati). Jg. — se čeho: Ten se těch slov naříkal! Us. — se komu oč, (často říkati). Us. —s adv.: hořce, žalostně n. Jg. Neprávě koho n. Br. — že. Nařknul ho, že to udělal. Us. Naříkal, že ho okradli,

168595   Naříkati Svazek: 6 Strana: 1111
Naříkati. Naříču, češ, če, čeme, ete, čú. Val. Vck. Ja plaču, nařiču, nemám pomoci. Sš. P. 568. — koho. Nemá ho kdo nařie- kati (výraz největší opuštěnosti). Němc. III. 251. — koho z čeho. Ač by mě kdo z toho zboží právem nařekl. Půh. II. 196., II. 214. Z dílu otcovského někoho n. Vc. Strč. děd. pr. 25. Pozn. 34. — na koho jak: v duchu. Sá. — kdy. Nenazdala som sa v útorok, že ťa budem nariekati vo čtvr- tok. Némc. Žena narieka muža, syna pri pohrebe, betrauern. Slov. Némc. Na svých kázaních nás bani a naříká. Bart. 102. — koho o čem kde. Nariekáš nás o nevěře při třech článciech. Krad. 51. — čím. Na- řekl ho nešlechetenstvím a mordem. Arch. VII. 477. —komu. Turek sobě naříče. Sš. P. 145. Vy jste, budiž Bohu naříkáno, nepřišel. Šml. — čeho. A já pláču a na- říkám dávnej příhody, měla sem vínek ze- lený, spadnul do vody. Sš. P. 352. Manka nařikala svého Janka. Brt. N. p. 11. 378. Cf. Plakati čeho.

168596   Naříkati Svazek: 7 Strana: 1334
Naříkati Plakachu i nařiekachu jeho. Mus 1890 200.

168597   Naříkati Svazek: 8 Strana: 0227
Naříkati. O smilování k Bohu n-ká. Pokr. Mrt. z. 42.

168598   Naříkati co Svazek: 10 Strana: 0197
Naříkati co. Naříká mi lesy mé (chce je míti), za kteréž peníze vzal. Půh. brn. III. 582. — koho čím oč. Milota mě řekl odvaditi, ač by mě kdo nařekl o Obřanské zboží právem zemským. Ib. 541.

168599   Naříkavě Svazek: 2 Strana: 0065
Naříkavě, klagend. N. úpěti. Ler.

168600   Naříkavý Svazek: 2 Strana: 0065
Naříkavý, žalobný, kvílivý, klagend, kläg- lich. Nesrdnatý a n. jest. Kom. A naříkavým pláčem všecko zavírá. Br. N. věci z kronik vypravovati. Ctib.

168601   Naříkavý Svazek: 6 Strana: 1111
Naříkavý, N. Meluzína, Jrsk., žena. Brt.

168602   Nařinkaný Svazek: 2 Strana: 0066
Nařinkaný, příliš nastrojený, aufgedon- nert. Dch.

168603   Nářišenstvie Svazek: 10 Strana: 0197
Nářišenstvie, n., vz Náryšenství. Mš.

168604   Nářitek Svazek: 2 Strana: 0066
Nářitek, tku, m., na Mor., co se na zádech unese. Das Bündel, Häufel. Jg. N. trávy. D. Za n. = s n., asi n., ne zcela n., ani ne n. = trochu, málo, wenig. Bylo toho jenom za n. Hý. Z n-ku mnohých na hromadu vysypaných dělá se loktuše trávy. Hank. N., co se vejde do plachty na zádech zavešené. Tráva trhá se v nářitky, ty vysýpají se na hromadu a pak v nůši se vážou, která se buď na hlavě prostě nebo na zádech přivázaná nosí. Mor. Brt. Z plachty travné (luktuše) udělaný záhyb, do kterého hrsti trávy se dávají; z více na- řitků dělá se nůše trávy. Mřk. — N., košile nad řití z kalhot vykasaná; z předu: ňádra. Mor. Mřk.

168605   Nářitek Svazek: 6 Strana: 1111
Nářitek. Nz., Brt. Dt. 120., Nářit, Na- hrtek, Přípřež, Přípraž, Přípražka, Výsyp, Zanáška. Také v Chrud. Hk. — N. Šaty s n-tkem (s tunikou). U N. Kdyně. Rgl.

168606   Nářitek Svazek: 7 Strana: 1334
Nářitek. Cf. List. fil. 1890.

168607   Nařítiti Svazek: 2 Strana: 0066
Nařítiti, il, cen, ení; naříceti (na Slov. narucat), 3. os. pl. -ejí, el, ení; nařicovati = nahoditi, aufwerfen. — se. Taká se zima nařítila. Plk.

168608   Nařízení Svazek: 2 Strana: 0066
Nařízení, n., ustanovení, die Einrichtung, Anordnung, Verfügung. N. učiniti. V. Řádu n. = v řád uvedení. V. Učinili jsme mezi sebou to sneseni a n. přátelské. V. Avšak takovým perkmistra n-ním nikterakž pro- dléváno býti nemá. Nar. o h. —N. mince, die Errichtung einer Münzstätte. Nar. o h., Pr. I. 91. — N., poručení, zákon. Der Befehl, Auftrag, die Verordnung. Jg. N. horní, eine Verordnung in Bergsachen. Nar. o h. Jiná všelijaká důležitá, ze samé potřeby nyní učiněná n. k tomu vésti budou. Nar. o h., Pr. I. 89. Vrchní, nejvyšší n., podlé n. D. Nařízení od 13. září 1872., jest germans., lépe: nařízení dané dne 13. září 1872. nebo: nařízení ze dne 13. září. N. od vys. mini- sterstva dolů k někomu sešlé, s hůry přišlé. Er. Soudce má n. na rubriku připsati. Řd. Obce dostávají n. (rozkazy. Pk. Vz Abstrakta). Aby na ten čas zatím do dalšího n. úřad na sobě podržel. Žer.

168609   Nařízení Svazek: 6 Strana: 1111
Nařízení. Z n. něčího něco udělati. Mus. 1880. 251.

168610   Nařízený Svazek: 2 Strana: 0066
Nařízený; nařízen, a, o, verordnet, ange- ordnet, bestimmt, befohlen, eingesetzt. Jg. N. učitel (ustanovený), vydání. Us. N. mírnost' v jídle a piti. Kom. N. právo. Kom. V dobře n-ných obcích to zapovědíno bývá. Byl. — k čemu. Zvonec k tomu nařízený. Har.

168611   Nařízený Svazek: 6 Strana: 1111
Nařízený. N. hotovosť obecná. Mus. 1880.' 457. — proč. Úředníci pro jednu každou větev hospodářskou n-ní. Mus. 1880. 441.

168612   Nařízeti Svazek: 7 Strana: 1334
Nařízeti = nařizovati. Arch. X. 27.

168613   Naříznouti Svazek: 2 Strana: 0066
Naříznouti, vz Nařezati.

168614   Naříznutí Svazek: 2 Strana: 0066
Naříznutí, n., der An-, Ein-, Aufschnitt, die Einsägung. D.

168615   Naříznutý Svazek: 2 Strana: 0066
Naříznutý, an-, eingeschnitten, angesägt. Jg-

168616   Nařizovací Svazek: 2 Strana: 0066
Nařizovací, Verordnungs-. N. list. Rk.

168617   Nařizovatel Svazek: 6 Strana: 1111
Nařizovatel, e, m., der Anordner. Lpř.

168618   Nařizovatelka Svazek: 6 Strana: 1111
Nařizovatelka, y, f., die Anordnerin.

168619   Nařizovati Svazek: 8 Strana: 0227
Nařizovati m. nařezovati, poněvadž říditi jest z řiediti. Gb. H. ml. I. 50., .193.

168620   Nařizovati, vz Svazek: 2 Strana: 0066
Nařizovati, vz Naříditi.

168621   Nářka Svazek: 2 Strana: 0066
Nářka, y, f., nářek, nařknutí, Beschuldi- gung, f. Někoho v n-ku uvésti, v n-ce míti. Us. Dch.

168622   Nařkání Svazek: 6 Strana: 1112
Nařkání, n. = naříkání. Ti lidé byli v jeho drženi pokojném až do n. ženy tejto. NB. Tč. 158.

168623   Nářklivý Svazek: 2 Strana: 0066
Nářklivý, hanlivý. N. člověk. V. N-vá slova mluviti. V. N. spis. Vus. Schmäh-, ehrenrührig.

168624   Nařklivý Svazek: 9 Strana: 0180
Nařklivý. N-é cedule metati. Dač. II. 180.

168625   Nařknouti Svazek: 2 Strana: 0066
Nařknouti, vz Naříkati.

168626   Nařknutelnosť Svazek: 6 Strana: 1112
Nařknutelnosť, í, f., praedicabilitas. V.V. 80.

168627   Nařknutelný Svazek: 6 Strana: 1112
Nařknutelný, praedicabis. V.V. 81. Cf. Naříkati.

168628   Nařknutí Svazek: 2 Strana: 0066
Nařknutí, n., očernění (křivé obžalování) Die Beschuldigung, der Anspruch. Vz Na- řčení. Pr. měst.

168629   Nařknutý Svazek: 2 Strana: 0066
Nařknutý; nařknut, a, o; nařčený, be- schuldigt. — čím: vinou. Jel. — na čem: na poctivosti. Schön.

168630   Nářkový Svazek: 7 Strana: 1334
Nářkový, N. truchlohra. Rgl.

168631   Nářkuplný Svazek: 10 Strana: 0631
Nářkuplný zápas. Škod. II. II. 81.

168632   Nářky Svazek: 9 Strana: 0180
Nářky při pohřbu Vz Zát. Př. 81.

168633   Nařkýnati koho Svazek: 2 Strana: 0066
Nařkýnati koho, naříkati, viniti. Us. na Plaště. Prk.

168634   Nařmati, v Svazek: 6 Strana: 1111
Nařmati, vz Nařnúti.

168635   Nařnúti Svazek: 6 Strana: 1112
Nařnúti = naříznouti, nařínati = naře- zovati, anschneiden. Laš. a slez. Tč.

168636   Nařúchati Svazek: 8 Strana: 0227
Nařúchati. N-chá ti polenem do chrbta (nabije). Nár. list. 1896. č. 174. odp. feuill.

168637   Nařváně Svazek: 6 Strana: 1114
Nařváně, ěte, nařvanec, nce, m. = nar- vaný. Čce. Tkč.

168638   Nařvaný Svazek: 6 Strana: 1114
Nařvaný = nadělaný, tlustý, břichatý. N. chlapík. U Kr. Městce, u Třebonína. Kší., Olv. Je n-ná — těhotná. Us. Dq.

168639   Nařvati Svazek: 2 Strana: 0069
Nařvati, nařvu, al, ání, lange, oft brüllen, heulen. — se. Dosti se narvali (nakvílili, naplakali). Ros.

168640   Nás Svazek: 2 Strana: 0070
Nás, genit., akkus. a lok. pl. zájmena já. Běží o nás. Nás všech Pán. Mluví o nás. Vz Já. Jg.

168641   Nas Svazek: 2 Strana: 0074
Nas-o, ona, m., jm., římské.

168642   Nas Svazek: 6 Strana: 1114
Nas, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

168643   Nás Svazek: 6 Strana: 1115
Násadka na ocelové péro (držátko), u biče (bičiště), na tužky. Hs., Dch., Ktk. N. či nástava u děla, der Aufsatz. NA. III. 96., 97. — N. v bot., flosculus abortivus, der Ansatz. Slb. XLIV. Násadkový čípek, der Ansatzschweif. Čsk.

168644   Násad Svazek: 2 Strana: 0070
Násad, u, m., co najednou k tlačení neb k mlácení nasadí n. rozestrou, ein Beet zum Treten, Dreschen. Plk. Dva násady jsme vy- tlačili. Máme oves v násadě. Plk.

168645   Násad Svazek: 6 Strana: 1114
Násad = příční dřevený trámec na voze mezi přední kola pod svořeň nasazený, na němž leží bočnice, žebřiny. Mor. Šd. — N.= pokolení. Z ženského n-da se narodil. Pass. mus. 277. Vz Násada.

168646   Násada Svazek: 2 Strana: 0070
Násada, y, f., násadka, co se nasadí, der Ansatz. N. u cepu (drží se v ruce), der Stiel; u biče, ručnice (v obec. mluvě: šift), der Schaft, u saní, Jg., k řezáku, kulatá k dlátu, rundes Stemmeisenheft, Šp., n. k dlátu s kroužkem, Stemmeisenheft mit Eisenring, n. k pilníku se železným n. mosazným kroužkem. Skv. Ň. pily (Heft); na lopaty, na péra, šidlo, štětku. Kh. Vz Držadlo. — N., to místo na bochníku, kde s jiným bochmíkem v peci se spojil, slípek, slípka, dušička; chléb slípko- vitý. Us. v Bechyňsku a jinde. Mý. Us. — N. ve víne, der EiNsatz. Jg. — N., něco živého, co se nasadí. N. rybničná, der Fisch- satz. Gl. 173., Břez. 100. N. rybná, ryb; plod, plůdek, der Fischsatz. Ryby pro n-du. Boč. Nemálo ? něm (rybníce) násady zvýšil; Rybník povýšen, do kteréhož dvojnásob násady nežli prve nasaditi se může. Břez. 198., 239. N-dou cizí rybník nasaditi (o cizoložnících). Lomn. — N., laj a louh, které mydlář do štorce nalívá. Techn. III. 7tí. — Vz Násadka.

168647   Násada Svazek: 6 Strana: 1114
Násada, forale. Sv. ruk. 321. N. sekery. Dch. — N. = na chlebě, patka, der An- schuss. Šp. — N. kapří. Us. To je člověk ze špatné násady (rodu). V Kunv. Msk. — N. = loď, veliká, dopravní. Šífy, kteréž Uhři n-dy jmenují. Koc. z Konc. II. 229.

168648   Násada Svazek: 8 Strana: 0227
Násada u saní = příční dřevo, jež spojuje sanice. Brt. D. II. 451.

168649   Násada Svazek: 10 Strana: 0198
Násada, y, f. = nasazená vejce (pod sle- pici). Na n-dě seděti. Rais. Lep. 164.

168650   Násada Svazek: 10 Strana: 0632
Násada dlátová, do kladiv, do seker, do motyk, hlazená, na řezáky, na vrtáky, na kladiva, na oškrdy, pilníková, topůrková atd. Rgl.

168651   Násadec Svazek: 2 Strana: 0070
Násadec, dce, m., nástavek, der Ansatz. Rostl.

168652   Násadec Svazek: 6 Strana: 1114
Násadec ssací, Us., k vodometu, Wld., ku klystérce, děložní. Us. N. svalový na hlavě. Jmt. N-dce obratlů, Wirbelfortsätze, trnový, Dornfortsatz, příčný. Šv. 18. N. čer- vikovitý ve slepém střevě. Vz Slov. zdrav. N. v bot. = rozvodítko, protah, výběžek, der FortBatz. SI. les. N. podzárodkový. Ves. I. 71.

168653   Násadečný Svazek: 2 Strana: 0070
Násadečný, násadcem opatřený, mit An- satz versehen. N. kůstka. Krok.

168654   Násadek Svazek: 8 Strana: 0227
Násadek, dku, m., vz Slavík (3. dod.).

168655   Násadenka Svazek: 6 Strana: 1115
Násadenka, y, t., ancula, hmyz. N. str- mělková, a. cristata. Brm. IV. 2. 315.

168656   Násadí Svazek: 6 Strana: 1115
Násadí, u., das Besteck (dýmky). Šm.

168657   Násadí Svazek: 10 Strana: 0198
Násadí, n = násada. Dšk. Km. 6.

168658   Nasadidlo Svazek: 2 Strana: 0070
Nasadidlo, a, n., der Stückaufsatz. Bur. (V dělostrel.)

168659   Násadista Svazek: 6 Strana: 1115
Násadista, y, m. = lodní vojín. Vz Ná- sada. Hejtman v Uhříich nad n-sty, kteřížto na šířích brání řek a vod uherských proti loupežníkům tureckým. Koc. z Koc. II. 8. (1594.).

168660   Násadiště Svazek: 2 Strana: 0070
Násadiště, ě, n., topořiště, topůko, der Stiel. Sekyra se svého n. spadla. Pass. 808. — N., dřevce u kopí, der Lanzenschaft. N. kopie vážieše místo závaží. Bj. — N., v hor- nictví dřevo příční, na kterém horníci sedíce do dolů se spouštějí, topořisko, šterc, der Knebel. V. — N., malý člunelc na Dunaji, ein Kahn. Vrat.

168661   Násadiště Svazek: 7 Strana: 1334
Násadiště, ascia. Ž kl. 73. 6.

168662   Nasaditi Svazek: 2 Strana: 0070
Nasaditi, il, zen, ení; nasázeti, el, en, ení; nasazovati = saditi na něco, ansetzen, worauf setzen, viel setzen; nastaviti, napra- viti, ansetzen, anstücken, anflicken; zdražiti, vertheuern; vystaviti proti něčemu, v šanc dáti, daran setzen; nastrojiti, poštívati, an- hetzen, anstiften; ustanoviti, nadělati, ein- setzen. — co, koho: sekeru, ručnici (násadu jí dáti), dělo (na ložích osaditi), L., město, rybník, ves, L., slepici, husu, ocet, život, vejce (pod slepici atd. dáti), parohy, Us., cenu, Chč. 449., své jmění (svým statkem něčeho se odvážiti, Pk.), šat, snopy (vz Ná- sad), D., korunu, Šm., líce. Jg. Plnou zahradu stromů n. Us. Statek n. (zdražiti, nadsaditi). Ros. Vše n. D. — čeho. Kdo chceš cizího, nasaď svého. Ros. N. stromů, bylin, D., štěpů, Jel.; hrdla, života svého n. Troj. Voda soli nasadí. Har. — nad koho (více dáti). Jg. — kde: v zahrado. Us. Slepici v koši n. Us. Nasadím na poušti cedrův. Br. — koho proti komu. Čr. Syna proti otci nasazovali (štvali). V. Krále proti němu nasazoval. V. Ještě jiné proti nám nasazujete a podpalu- jete. Br. Buřiči lid proti vrchnosti nasazují. V. — koho, co kam (do čeho, k čemu, co na, na koho). Někoho na své topořiště n. (závislým učiniti) = k své vůli nakloniti. Č. Sekeru na topůrko, slepici na vejce. Rk., Jg. Svých peněz na to nasadil. Us. Nasadil si vší do kožicha (zbytečné starosti atd. si učinil). Hý. Nasadil jsem ryb do haltéře. Jel. Ryby do rybníka. Šp. Země k břehu se na- sadila. J. tr. Svou mysl k něčemu nasaditi. Papr., Sin. — si čeho: Konsulů si nasadili (ustanovili). V. Kdo mnoho žita má, ať si myší nasadí. Jg. — co, čeho pro koho, pro co. Svobody své pro vlasť nasadili. Berg. — co čím. N. krátké bidlo kusem dřeva. Jg. — co za co: život za vlasť. Ml. Život za krále n. Ml. — jak: život bez příčiny. — kdy. Ve hře, za hry něco n. Us.

168663   Nasaditi co Svazek: 6 Strana: 1115
Nasaditi co: všecky páky, alle Hebel in Bewegung setzen. Dch. N. plachty. Strom nasazuje plod. Dl. — co kam. N. někomu pušku na prsa, Tbz., bodák na pušku, Us. Pdl., škvora do ucha. Us. Rgl. N-dil mi na zadnici (napráskal mi). Brnt. Kam se na- sadí, tam je pak jednobytně (stále). U Ry- chnova. — nač. Nasadil naň peníze a nic z něho nebylo. U Dobrušky. Vk. Celou svou silu na to n-dil. Us. Dch. Na někoho nasazovati, gegen einen hetzend Klagen zuführen. Dch. Strom nasazuje na ovoce. Dumek. N. na kuřata (vejce pod slepici dáti). Us. Tč. — čeho proč jak. Neb i sám sebe i toho, což má, pro obecné dobré s múdrostí má n. Št. Kn. š. 153. Hrdel svých směle n. Hus. I. 399. — čeho zač. Rád bych chtěl hrdla svého n. Arch. VII. 45. Života svého za ovce n-dil. Hus I. 414. Biedneho života za život věčný n. Hus I. 455. — co komu: psí hlavu = zostuditi ho. Us. Rgl.

168664   Nasaditi koho nač Svazek: 10 Strana: 0198
Nasaditi koho nač. Kdyby kdo sluhy n-dil na smrť (vydal). Hus II. 214.

168665   Násadka Svazek: 2 Strana: 0070
Násadka, y, f., das Ansatzrohr. N. ze stříbra, kostěná, pružcová. Cn. — N., hle- dítko, měřítko, der Aufsatz, u verndlovky (ručnice). Ostatně vz Násada.

168666   Násadka Svazek: 10 Strana: 0632
Násadka, y, f. = stlačenina na bochníku chleba povstalá v peci dotykem bochníku s boch- níkem. Šum. Rgl.

168667   Násadni Svazek: 2 Strana: 0070
Násadni, Ansatz-, Stiel-. N. rybník (ná- sadník), Jg., der Satzteich., kohoutek. Zlob.

168668   Násadnice Svazek: 8 Strana: 0227
Násadnice n. sedlo hoblíku. Vz Ott. XI. 418.

168669   Násadnický Svazek: 7 Strana: 1334
Násadnický. N. šify pluli po Dunaji do Černého moře. Wtr. Obr. I. 271.

168670   Násadník Svazek: 7 Strana: 1334
Násadník, n. m , Electrophor. Kod. Úv. 267.

168671   Násadník, a Svazek: 2 Strana: 0070
Násadník, a, m., osadník. Mach. — N., u, m., rybník násadní, der Satzteich.

168672   Násadný Svazek: 6 Strana: 1115
Násadný. N. kružidlo (nástrčné), der Stockzirkel, Nz., tahadlo, das Ansatzge- stänge. Hř. 41.

168673   Násadovitý Svazek: 2 Strana: 0070
Násadovitý chléb, s násadou. Vz Násada. Us.

168674   Násadový Svazek: 10 Strana: 0198
Násadový buchar, der Stielhammer. Jind. 11.

168675   Nasahati Svazek: 6 Strana: 1115
Nasahati, nasahovati, genug die Hand nach etwas ausstrecken. Us.

168676   Nasákati sa Svazek: 6 Strana: 1115
Nasákati sa, sich viel schneuzen. Slov. Bern.

168677   Nasáklivosť Svazek: 6 Strana: 1115
Nasáklivosť, i, f. N. vody (jímavosť), die Wasseraufnahmsfäbigkeit. Sl. les.

168678   Nasáklý Svazek: 6 Strana: 1115
Nasáklý, angezogen. Je n. = opilý. Us. Bda. — čím: vodou. Mour.

168679   Nasáknouti Svazek: 6 Strana: 1115
Nasáknouti, knul a kl, ut, utí, (Nässe) anziehen. — čím: vodou, pověrčivostí. Mus. 1880. 3. — se kam. Nasáklo-li potřebné množství potravy do rostliny. Mj. 151.

168680   Nasakování Svazek: 9 Strana: 0180
Nasakování (napájení), imbibace. Vz Ott. XII. 528.

168681   Nasálati Svazek: 6 Strana: 1115
Nasálati, vz Nasoliti.

168682   Nasalní, z Svazek: 2 Strana: 0070
Nasalní, z lat., nosový. Rk. Nasal-, Nasen-.

168683   Nasalovaný Svazek: 8 Strana: 0227
Nasalovaný. N-né samohlásky am, om atd. Mtc. 1896. 203.

168684   Násamiční Svazek: 6 Strana: 1115
Násamiční = návaječní. Šm.

168685   Nasaňkovati se Svazek: 6 Strana: 1115
Nasaňkovati se, genug schütten fahren. Bern.

168686   Nasápati se Svazek: 2 Strana: 0070
Nasápati se. Nadomlouvay jim a nasápav se tu nad nimi, kázal jim. Cr.

168687   Nasáti Svazek: 2 Strana: 0070
Nasáti = naseti.

168688   Nasatoniti se Svazek: 10 Strana: 0632
Nasatoniti se = nazlobiti se. Rais Sir. 75.

168689   Nasavrchy Svazek: 6 Strana: 1115
Nasavrchy, Nasevrky, dle Dolany, Nassa- berg, městečko v Chrudimsku. Blk. Kfsk. 1370.

168690   Nasavrky Svazek: 2 Strana: 0070
Nasavrky, dle Dolany, něm. Nassaberg, ms. v Chrud., také Nasevrky. PL. Vz S. N.

168691   Nasavrky Svazek: 6 Strana: 1115
Nasavrky, dle Dolany, Nasawrk, ves u Tábora a u Mladé Vodce; Nasawrk o. Nassaberg, ves u Golčova Jeníkova. Sdl. Hr. II. 255., Rk. Slov.

168692   Násaz, u Svazek: 9 Strana: 0452
Násaz, u, m. Který by (švec) pod kramflík násaz udělal, dá pokuty 4 gr. 1718. Boč-exc,

168693   Nasazení Svazek: 2 Strana: 0070
Nasazení, n. die Ansetzimg, Besetzung, Anpflanzung. D. Čas k n. D., die Satzzeit. — N. zbraní, der Anschlag, Ansatz des Ge- wehres. Jg.

168694   Nasázení Svazek: 2 Strana: 0070
Nasázení, n., die Anpflanzung. Jg.

168695   Nasazení Svazek: 6 Strana: 1115
Nasazení. S n-nim vlastního života něco učiniti. Mus, 1880. 472. N. spásy. Vj. N. piva droždím. KP. V. 368.

168696   Nasazenina Svazek: 6 Strana: 1115
Nasazenina, y, f., der Ansatz. Lpř. Sl. N. prachových zbytků v ručnici. Kutn.

168697   Nasazený Svazek: 2 Strana: 0070
Nasazený, -zen, a, o, angesetzt, einge- steckt. N strom, vejce, rybník, bodák. Us., Jg. — na co: radlice na čertadlo nasazená. Kom.

168698   Nasazený Svazek: 6 Strana: 1115
Nasazený. N. vejce, vz Zaskřečený. Jdou s nasazeným bodákem. Us. Ti jsou na cestu dobře n-ni (oděvem opatřeni). U Ronov. Rgl.

168699   Nasazený čeho Svazek: 8 Strana: 0227
Nasazený čeho. Zahrada rozličných ště- pov n-ná. GR. Nov. 60. Cf. Naplněný.

168700   Nasázeti Svazek: 2 Strana: 0070
Nasázeti, vz Nasaditi.

168701   Nasázka Svazek: 2 Strana: 0070
Nasázka, y, f., das Besetze (des Eier- stockes). Rk.

168702   Nasazování Svazek: 2 Strana: 0070
Nasazování, n. Čas k n. Die Satzzeit. — N. husí, kachen atd. Die Unterlegung. D. S nasazováuím vlastního života, lépe: na- sadiv život. Km. Vz Abstrakta.

168703   Nasazování Svazek: 6 Strana: 1115
Nasazování mladiny droždím. KP. V. 368.

168704   Nasazovaný Svazek: 6 Strana: 1115
Nasazovaný; -án, a, o, wiederholt an- gesetzt. — N. = popuzovaný, gehetzt. Jsa od manželky své proti otci svému m Pož. 136.

168705   Nasazovati Svazek: 2 Strana: 0070
Nasazovati, vz Nasaditi.

168706   Nasážiti Svazek: 2 Strana: 0070
Nasážiti, il, en, ení, na sáhy skládati, auíklaftern. D.

168707   Násběrka Svazek: 2 Strana: 0070
Násběrka, y, f., Falbel, f. Nasbírati, aufsammeln. — čeho: dříví. Čr. — se čeho, se s čím.

168708   Násběrka Svazek: 6 Strana: 1115
Násběrka. U Zbirova. Lg., Dch.

168709   Nasbíraný Svazek: 6 Strana: 1115
Nasbíraný; -án, a, o, gesammelt. N. látka; šat, in Puffen gezogen. Mour.

168710   Nasbírati čeho (odkud kde Svazek: 6 Strana: 1115
Nasbírati čeho (odkud kde): slov a frasí z kněh. Us. Pdl. Co sme se nažali, klasů nasbírali na tom panském poli, až nás hlava bolí. Sš. P. 555.

168711   Nascati Svazek: 6 Strana: 1115
Nascati, cf. Scáti. — co kde. (Učení nové) zrádný Martin (Luter) v Praze na- scal. 1525.

168712   Nasci Svazek: 6 Strana: 1115
Nasci, kmen slovanský. Vz Šf. Strž. I. 236., 244.

168713   Nasčegliť sa koho Svazek: 6 Strana: 1115
Nasčegliť sa koho, genug kitzeln. Slov. Bern.

168714   Nasec Svazek: 6 Strana: 1122
Nasec = purpura. 1424., Sv. ruk. SR. 677.

168715   Naséci, vz Svazek: 2 Strana: 0070
Naséci, vz Nasekati.

168716   Náseč Svazek: 2 Strana: 0070
Náseč, i, f. V. Sekerou a násečí (palici) porazili je. Proch.

168717   Náseč Svazek: 6 Strana: 1115
Náseč = náseka, der Aufhieb, Looshieb. Sl. les. Plocha náseče, místo náseče (po- rubní, mýtní), die Angriffsfläche, der An- hiebsort. lb. — N. = siročina, tesla, die Zimmeraxt. Prk., Wtr. Sěkerú a n-čí. Ž. wit. 73. 6

168718   Nasěč Svazek: 7 Strana: 1334
Nasěč, e, f. = purpura, pak drahocenná látka purpurová. Bhra.43.. Rozk. 91. (ostrum), Sv. ruk. 82., Eml. Reg. II. 1202., Zbrt. Krj., I. 225.

168719   Náseč Svazek: 8 Strana: 0227
Náseč = strouhač na dělání dřevěných ko- rýtek. Chod. NZ. III. 21. Cf. Koplice, Skohlík.

168720   Nasečení Svazek: 2 Strana: 0070
Nasečení, n., das Anhauen. Jg.

168721   Nasečenina Svazek: 2 Strana: 0070
Nasečenina, y, f., věc a zvi. místo na- sečené, der Anschnitt.

168722   Nasečený Svazek: 2 Strana: 0070
Nasečený, angehauen. N. louka. Us.

168723   Násečka Svazek: 2 Strana: 0070
Násečka, y, f., naseknuté znamení, das Aufhauen. Jg. — N., vykládání zlatem a stříbrem. Kord se stříbrnou n-kou. Die Da- mascirung. Jg.

168724   Násečně Svazek: 6 Strana: 1115
Násečně, incisim. NZ. Ten prý úsudek násečné a mimochodem vkládá apoštol. Sš. II. 217. N. mluviti = jednotlivými slovy: Přišel, viděl, zvítězil. Jg. Slnosť. 79.

168725   Násečnice Svazek: 2 Strana: 0070
Násečnice, e, násečnička, y, f., die Zim- meraxt. Toms.

168726   Nasečový Svazek: 7 Strana: 1334
Nasečový. N. prostěradlo. Cf. předcház. Jag Arch. 1889. 322.

168727   Násečový Svazek: 10 Strana: 0198
Násečový = z hedvábného brokátu. Baw. Ar. v. 2765.

168728   Násed, u, m Svazek: 2 Strana: 0070
Násed, u, m., nájem nemovitého zboží, der Pacht.

168729   Nasedati, vz Svazek: 2 Strana: 0070
Nasedati, vz Nasednouti.

168730   Násedce Svazek: 2 Strana: 0071
Násedce, e, m., podsedlní kůň, das Sattel- pferd. Jg.

168731   Násedek Svazek: 2 Strana: 0070
Násedek, dku, m., der Aufsatz. Rk.

168732   Nasedělý Svazek: 2 Strana: 0071
Nasedělý. N. vejce (smradlavé), verlege- nes Ei. Rohn.

168733   Naseděný Svazek: 8 Strana: 0227
Naseděný. N. vejce. Mtc. 1893. 303.

168734   Naseděti Svazek: 2 Strana: 0071
Naseděti, ěl, ění. Co tu nasedíme! Ve Zlínsku na Mor. Brt. — se kde, lange sitzen. Slepice se na vejcích naseděla. N. se v ko- stele. — s kým v hospodě. Vz Seděti.

168735   Naseděti Svazek: 6 Strana: 1115
Naseděti. Co tu nasedíme (= darmo tu sedíme)? Mor. Brt. D. 167.

168736   Násedka Svazek: 2 Strana: 0071
Násedka, y, f., das Sitzpolster. N. ko- žená, pružcová. Cn.

168737   Nasedlati Svazek: 6 Strana: 1115
Nasedlati sud. KP. V. 381.

168738   Nasedlený Svazek: 6 Strana: 1115
Nasedlený = obydlený. Slov. Czm. 91.

168739   Nasedlina Svazek: 2 Strana: 0071
Nasedlina, y, f., was sich ansetzt. Boule a n-ny brotan rozhání. Zlob.

168740   Nasedlina Svazek: 6 Strana: 1115
Nasedlina chrustavková, ecchondrosis, Auflagerung. Nz. lk.

168741   Násedlnice Svazek: 2 Strana: 0071
Násedlnice, něm. Nasilnitz, ves u Ml. Bolesl. PL.

168742   Násedlnice Svazek: 6 Strana: 1115
Násedlnice. Blk. Kfsk. 843., Rk. Sl.

168743   Násedlovice Svazek: 2 Strana: 0071
Násedlovice, ves u Kyjova na Mor. PL. Už jede k N-cům (už je po něm veta). Mřk.

168744   Nasedlý Svazek: 2 Strana: 0071
Nasedlý, angesetzt. Prach na stěně n-dlý. Jg-

168745   Nasedlý Svazek: 6 Strana: 1115
Nasedlý. N. poupata, angelegte Knospen. Posp., Sl. les.

168746   Násední Svazek: 2 Strana: 0071
Násední, nájemní, Pacht-. N. plat, činže. Jg-

168747   Násednice Svazek: 2 Strana: 0071
Násednice, e, f., nájemnice, die Pächterin.

168748   Násedník Svazek: 2 Strana: 0071
Násedník, a, m., nájemník, der Pächter. 1574.

168749   Nasednouti Svazek: 2 Strana: 0071
Nasednouti, dnul a dl, utí; nasedati, auf- sitzen, sich setzen, einsetzen. Slepice na- sedla (i. e. na vejce). Us. — kam: Nasedlo mu na vůz šest osob. Ros. Nasedlo mnoho ptáčku na vějičky. Us. — komu. Dobře mu nasedá (má štěstí, mnoho se mu nabírá). Ros.

168750   Nasednouti komu Svazek: 9 Strana: 0452
Nasednouti komu. Uhodil ho kamenem, až mu boule nasedla. Wtr. Part. 503.

168751   Nasejpati Svazek: 6 Strana: 1115
Nasejpati, vz Nasypati.

168752   Násek Svazek: 6 Strana: 1115
Násek, u, m., der Anhieb, Anschnitt. Polesný do stromů prodaných n-ky dělal. Us. Tč. — N. = sek, jímž protivníka ze střehu utýkáme. NA. III. 74. — N. = vkla- dek, vložené slovo, incisum. Nz. Někteří mají slova ,ku chvále veleby jeho za vkla- dek či násek nějaký. Sš. II. 85. Vz Vklad, Jg. Slnosť. 78. — N., ska, m., os. jm. Arch. VII. 286.

168753   Násek Svazek: 9 Strana: 0452
Násek, sku, m. = v šermu sečmo útok ze střehu. Ott. XVII. 1055.

168754   Násek Svazek: 10 Strana: 0198
Násek, u, m. = naseknutí, scarificatio. Učiniti četné náseky, pustiti baňkou, baň- kovati, scarificieren. Ktt.

168755   Nasekání Svazek: 2 Strana: 0071
Nasekání, n., vz Nasekati.

168756   Nasekaný Svazek: 2 Strana: 0071
Nasekaný, vz Nasekati.

168757   Nasekati Svazek: 2 Strana: 0071
Nasekati; nasekávati; naseknouti, knul, ut, utí, naséci, naseku, sekl, sečen, ení, viel hauen, schneiden, mähen; anhauen. Jg. — co. Nasekl strom, ale nedosekal ho. N. díru. D. — čeho: dříví, sena, slámy, Us., rudy. Vys. Nasekej doubí zeleného. Sš. P. 113. Dluhů si n. (mnoho dluhů nadělati), sich in grosse Schulden stürzen. Us. Hý. — co, čeho čím: skálu železy. Vys. — co, čeho kam: tři libry masa do jitrnic. — odkud čeho: kousků cukru z homole, Us., ratolestí se stromu n. Br. Vz Sekati.

168758   Nasekati Svazek: 6 Strana: 1115
Nasekati. — co jak. Tupý pilník znovu n. Us. Pdl. — co kde: kameni v dolech n. Us., NA. IV. 152.

168759   Nasekávač, e Svazek: 10 Strana: 0198
Nasekávač, e, m., vz Púšťadlo (zde).

168760   Nasekávání Svazek: 6 Strana: 1115
Nasekávání stromů, das Anhacken. Sl. les.

168761   Naseknutí Svazek: 2 Strana: 0071
Naseknutí, n., das Anhauen. D.

168762   Naseknutý Svazek: 2 Strana: 0071
Naseknutý, angehauen, vz Nasekati.

168763   Násep Svazek: 2 Strana: 0071
Násep, vz Násyp.

168764   Násep Svazek: 6 Strana: 1115
Násep. Úzký n. Výb. 1. 829. Cf. Násyp.

168765   Násep Svazek: 8 Strana: 0227
Násep = vyzděný nízký taras plochými kameny vydlážděný táhnoucí se podle delší stěny do nádvoří, jinak: zábrež, záhrobek, zá- praží, záprseň, zásep, zástěnek, nápraží, ná- lepek, násp, náspa, pohrádka (laš.), předsí- nek (val.). Brt, D. H. 434. Vz Ott. VIII. 7. b.

168766   Nasepek Svazek: 8 Strana: 0564
Nasepek, vz Násyp. Tov. kn. 74.

168767   Násepní Svazek: 6 Strana: 1115
Násepní. Schanz-. N. chodba. NA. III. 148.

168768   Násepník Svazek: 2 Strana: 0071
Násepník, a, m., der Schanzgräber. Rk.

168769   Nasésat Svazek: 8 Strana: 0227
Nasésat = zvědavě nahlížeti. Han. Brt. D. II. 47. Cf. Natýsať,

168770   Nasetí Svazek: 2 Strana: 0071
Nasetí, n., die Ansäung. Jg.

168771   Naseti co Svazek: 6 Strana: 1115
Naseti co. Cos nasel, to si požni. Kká. Td. 253. Žneš, jehož jsi nenasal. ZN.

168772   Naseti co kde Svazek: 9 Strana: 0180
Naseti co kde. Nasela někde šátek (ztra- tila). Hoř. 92.

168773   Naseti, nasíti, nasáti Svazek: 2 Strana: 0071
Naseti, nasíti, nasáti, naseji, el, íl, ál, et, át, etí; nasávati, mnoho síti, säen, viel säen, an-, ein-, aus-, besäen. Jg. — co: Co naseješ, to budeš žíti. V., Jel. Nasela jsem marianku. Sš. P. 283., 327. Samou pšenici nasel. Us. — čeho. Nepřítel nasil koukole. Ros. Nasejí pšenice, ale trní žíti budou. Br. — čeho kam, kde. Nasíl koukole mezi pšenici. V. Spali (mlčeli), jakoby mezi nimi máku nasel. Š. a Ž. N. na pole ječmene, do zahrady pšenice. Ros. Nasili koukole na to naše pole. Er. P. 205. Zelin v zahradě nasál. Jel. — co pro co. Nasej hrachu . . . pro mé zuby. Er. P. 24. — čím. Lociku svou rukou nasál. Pont. o stat. — co komu kam. Dítěti v mysl svévolnosti. Kom. Vz Síti.

168774   Nasetičky Svazek: 6 Strana: 1115
Nasetičky, dvůr v Plzeňsku. Blk. Kfsk. 331

168775   Nasetý Svazek: 2 Strana: 0071
Nasetý, -set, a, o, gesäet, angesäet. Jg.

168776   Násev Svazek: 7 Strana: 1334
Násev = obilí na setí. Us. Šd.

168777   Násevek Svazek: 2 Strana: 0071
Násevek, vku, m., výsevek, die Aussaat. Mají veliké n-ky (mnoho polí). Us.

168778   Násevka, násivka Svazek: 2 Strana: 0071
Násevka, násivka, y, f., nádoba k setí, das Samengefäss bei der Aussaat. Us. Petrov. Dch.

168779   Nasevrky Svazek: 2 Strana: 0071
Nasevrky, vz Nasavrky. — N., něm. Nassawrk, ves u Vys. Mýta. PL.

168780   Nasevrky Svazek: 6 Strana: 1115
Nasevrky. Bž. 67, Sdl. Hr. I. 256., IV. 372., Rk. Slov. (Vz Nasavrchy (dod.).

168781   Nasevzetí Svazek: 2 Strana: 0071
Nasevzetí, n., das Unternehmen, Aufsich- nehmen. Us.

168782   Naseweis Svazek: 6 Strana: 1115
Naseweis, něm., na Zlinsku: rozumbrada. Brt.

168783   Nasháněti se koho Svazek: 6 Strana: 1115
Nasháněti se koho, viel zusammentrei- ben.

168784   Nashledávati se čeho Svazek: 6 Strana: 1116
Nashledávati se čeho, viel, lange, oft zusammensuchen. Us.

168785   Nashonobit co Svazek: 10 Strana: 0632
Nashonobit co. Jejich majetok je leda- ako nashonobený. Slov. Phľd. XXIV. 46.

168786   Nashrabati Svazek: 2 Strana: 0071
Nashrabati, nashrabovati, aufrechen, häufen. — co čím. Čí bude, skrblíku, co jsi chamoněním nashrabal? Sych. — čeho: peněz. Us.

168787   Nashrabovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1116
Nashrabovati se čeho, viel, lange, oft zusammenrechen. Us.

168788   Nashrnovať se čeho Svazek: 6 Strana: 1116
Nashrnovať se čeho, genug zusammen- scharren. Us.

168789   Nashromáždění Svazek: 2 Strana: 0071
Nashromáždění, n., das Aufsammeln, Aufhäufen. Jg.

168790   Nashromážděný Svazek: 2 Strana: 0071
Nashromážděný, aufgesammelt, aufge- häuft. Jg.

168791   Nashromážditi Svazek: 2 Strana: 0071
Nashromážditi., il, ěn, ění; nashromažďo- vati, viel sammeln, aufhäufen, aufsammeln. -- co. Co nashromáždil Stýskal, to promrhal Výskal. Jg. — komu čeho: sobě zásluh. Kram. Potrav n. Klenotů sobě n. Br.

168792   Naschlválnosť Svazek: 10 Strana: 0198
Naschlválnosť, i, f., Geflissentlichkeit. Nár. list. 1905. 8. 13. Sr. Naschvální v I. díle.

168793   Naschnouti Svazek: 9 Strana: 0180
Naschnouti. Nasýchá mu (má strach). Šeb. 264, 288.

168794   Náschodí Svazek: 2 Strana: 0071
Náschodí, n. = schody. Světoz.

168795   Naschořovati Svazek: 10 Strana: 0198
Naschořovati. Co se n-la, než... (po tajmu brala a prodávala). Hlk. V. 59. Srov. Tchoř.

168796   Naschovávati Svazek: 6 Strana: 1116
Naschovávati, viel verbergen, verstek- ken, aufbewahren. Us.

168797   Naschvál Svazek: 7 Strana: 1334
Naschvál z: na-vz-chvalu. Gb. Ml. II. 135.

168798   Naschvál, naschvále Svazek: 2 Strana: 0071
Naschvál, naschvále, zúmysla, zúmyslně, mit Fleiss, geflissentlich, mit Vorsatz, vor- setzlich. Jg. N. hřešiti, zlého skutku se do- pustiti. Kom. N. jsem ho k vám poslal. Br. N. toho mlčením pominul. Br. — Vz Dole, S chval.

168799   Naschvále Svazek: 6 Strana: 1116
Naschvále. Pro něhož n. poslali. Výb. II. 1443. — N. Néni mi (se mnú) na schvál (dobře). To sukno néni na schvál (není příliš pěkné). Brt. D. 234. — Žertem: To něni na schval, to je na obežart (to není žertem, to je na opravdu). Las. Brt. D. 234.

168800   Naschvále Svazek: 7 Strana: 1334
Naschvále Jan Wtr. Obr. I. 90.

168801   Naschválí Svazek: 9 Strana: 0180
Naschválí = naschvál. Ty sexterny n. odsílam. 1603. Uč. spol. 1890. IX. 11., 13.

168802   Naschvální Svazek: 8 Strana: 0227
Naschvální. N. posel. Kat, z Žer. I. 85., L. posil. II. 44.

168803   Naschvální Svazek: 10 Strana: 0198
Naschvální rektor (učitel) = schválně ku škole vydržovaný. Km. Did. 280.

168804   Naschvální, -ný Svazek: 2 Strana: 0071
Naschvální, -ný, geflissentlich, mit Fleiss gemacht. Jg. N. poselství, V., posel. Žer. Chci vám po n-ném poslu odpověď dáti. Žer.

168805   Naschvály Svazek: 10 Strana: 0198
Naschvály někomu dělati = něco schválně Sá. Prost. II. 172.

168806   Nasiałam se Maryjanku Svazek: 10 Strana: 0198
Nasiałam se Maryjanku, tanec v Tě- šínsku. Vz Brt. P. n. 976.

168807   Nasíci Svazek: 2 Strana: 0071
Nasíci, vz Nasekati.

168808   Nasídliti koho Svazek: 6 Strana: 1116
Nasídliti koho, ansiedeln. Šm.

168809   Nasien Svazek: 6 Strana: 1116
Nasien, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

168810   Nasika Svazek: 2 Strana: 0071
Nasika, y, m., dle ,Despota', jm. římské.

168811   Násila Svazek: 2 Strana: 0071
Násila, y, f., násilí. Berg., Jg. Sbr. sp. 210. Nad zbrojnicí zemskou nějakou násilu časem nočním sobě provésti chtěli. Skl. 27.

168812   Násila Svazek: 6 Strana: 1116
Násila. Jg. Sbr. sp. 1841. 210.

168813   Násilé Svazek: 10 Strana: 0198
Násilé = násilí. Ž. gloss., Ž. wit. 54. 11 a j.

168814   Násilen Svazek: 10 Strana: 0198
Násilen, lna, o, vz Násilný.

168815   Násilenství Svazek: 2 Strana: 0071
Násilenství, n. = násilí. Jg.

168816   Násilenstvo Svazek: 6 Strana: 1116
Násilenstvo, a, n. = násilenství. Phľd. IV. 472. Proti n-stvu protestovati. N. Hlsk. IV. 213. — Lipa, Vaj. Ttr. m. 70.

168817   1. Násilí Svazek: 2 Strana: 0071
1. Násilí, í, n. (zastr. násilé), namáhání síly, die Mühe, Anstrengung. Ros., Kom. Od násilí velikého polámán, potrhán. Us. — N. = síla, moc, die Gewalt. N-lím vypáčiti dvéře. — Zvláště s vedlejším vyznamenáním bezpraví, die Gewalttätigkeit, Thätlichkeit, der Zwang, die Gewaltthat, Gewalt. N. vůbec značí jednání protizákonné, kterýmžto jiná osoba se donucuje, buď aby něco trpěla aneb něco činila, k čemuž by jinak povinna ne- byla. Vz S. N. N. zevnitřní (vnější). Pr. N-lím a mocí království na sebe přivésti usiloval. V. Z n. naň žalovali. Dal. Nám se jest n. brániti. Dal. N-lím dohnati, donutiti; mocí a n-lím na někoho sáhnouti. V., Smil. v. 554. Ojieř za králem v komniatu násilím vnide. Dal. 140. Kdyžby měštěnín pro n. utekl z města. Sob. 159. Které věci n-lím neb se strachem se dějí, za důvodné a pevné jich nemáme. CJB. 399. N. někomu učiniti. V., Kat. 1894., Smil v. 559., Dal. 152. N-lím se někoho zmocniti. Jg. N. branné; n. užiti. Nt. Násilé dáti (učiniti). Kat. 878. N. provésti. V. N-lím, moci něco vzíti. D. N. trpěti. Jel. N. panně učiniti (ji zprzniti). V. Jiná věc než smilstvo jest násilí neb podav. Pr. měst. N. se jí stalo. Br. Kdyžby která žena neb panna chtěla z n. pohoniti, tehdy v ten čas, když se jí n. bude díti. Arch. II. 125. Kdožby koli z n. panen a paní přemožen byl, sťat bude. Pr. měst. 178. Pannám i manželkám násilé tak činili, až je mořili. Bls. 13. Spra- vedlivější jest, kdož násilí brání než ten, kdož je činí a počíná. Bls. 34. N. si činiti = nutiti se. D. N. veřejné. Us., J. tr. N. nepřeje právu. Pr. Proti násilí zase násilí se dopouští (dovoluje). Vz Mor. Er. Že jest jej bezelstně a bráně se násilí zabil (Nothwehr). Er. Žena, jíž se n. děje (Nothzucht). Panna n. trpící. Er. N. se také děje zprzněním pa- nenky v letech dětinských. Er. N. činěné panně n. ženě poctivé, vz Mravopočestnosť a Násilný v S. N. V. 656. — Vz Dobrota, Rb. str. 268.

168818   2. Násilí Svazek: 2 Strana: 0072
2. Násilí, Násilé, n., něm., Nassiedel, ves v Opavsku. Vz S. N.

168819   Násilí Svazek: 6 Strana: 1116
Násilí. Veliké nasilé. Kar. 113., Bart. 189. N. proti lesnímu úředníku. Sl. les. Sám si učinil n. (usmrtil se). Dch. O n. páni ne- chtějí súditi. Půh. II. 324. Násilé trpěti. Ž. wit. Ezech. 14. Tu škodu a to nlé poklá- dámy za 300 hř. g. Půh. I. 183. N-lim jíti (nerád). Kld. Kdo slabým se cítíš, nehledej spásy v n. Pal. Rdh. III. 176. N-lím se ně- komu něco vzíti může, dáti nemůž; Dobrota srdce jímá, n-lím se nic neujímá. Lpř. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 425. — N., míst. jm. Arch. VII. 714.

168820   Násilí Svazek: 9 Strana: 0180
Násilí. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 137.

168821   Násilí Svazek: 9 Strana: 0452
Násilí. Vz Ott. XVII. 1056.

168822   Násilí Svazek: 10 Strana: 0198
Násilí jest důkaz slabosti. Vrch. Muš. II. 219

168823   Násiliti Svazek: 2 Strana: 0072
Násiliti— násilí činiti, Gewalt anthun.— komu. Jg. Slov.

168824   Násiliti Svazek: 6 Strana: 1116
Násiliti, násilovati. Vyhnali nezvané hosti, násilující lupiče své Šf. Strž. I. 578. — nač. Ani násil na mě. Ž. wit. 68. 16.

168825   Násilivý Svazek: 6 Strana: 1116
Násilivý, violentus. N. potok. BO.

168826   Násilně Svazek: 2 Strana: 0072
Násilně, násilím, bezdečně, mit Gewalt, gewaltig, gewaltsam. V. N. přinutiti, vydírati, V., s kým nakládati, porušiti, D., vzíti. Flav. N. jiné loupiti. Chč. 448. N. někomu věřiti -= velmi, příliš, sehr. St. skl. N. vážně = velmi vážně a přísně. Kat. 123. N. milovati. Pulk. 82. N. se podivila. Bj. Rozhněval se proti nám n. BO. Zastyděli sú sě n. BO.

168827   Násilně Svazek: 6 Strana: 1116
Násilně = velmi. Biechu n. lakomi. M. N. koho ctíti, milovati. Ž. brn., M. Tomu se poče n. diviti. Výb. I. 1164. To vida n. se lekl. Ev. olom. 81.

168828   Násilnice Svazek: 2 Strana: 0072
Násilnice, e, f., pasites, hmyz včelovitý. Krok.

168829   Násilnícký Svazek: 2 Strana: 0072
Násilnícký, Zwangs-, tyrannisch, despo- tisch. Rk.

168830   Násilnícký Svazek: 6 Strana: 1116
Násilnícký. N. panování. Lpř. Děj. I. 171. Způsobem n-kým. Us.

168831   Násilnícky Svazek: 10 Strana: 0198
Násilnícky něco hubiti. Škd. Od. 23.

168832   Násilnictvo Svazek: 2 Strana: 0072
Násilnictvo, a, -tví, n., die Gewalttä- tigkeit. C.

168833   Násilník Svazek: 2 Strana: 0072
Násilník, a, m., kdo jiným násilí činí, der Gewaltthäter. Dal., Št., Brikc, BO. Přestavše mordovati svých násilníkův, na dobrou vůli a hody se oddali. V. Kázal páliti, že byli násilnici panen a paní. V.

168834   Násilník Svazek: 6 Strana: 1116
Násilník. Šf. Strž. II. 371., Kká. Td. 213., Dch., Pass. mus 348., 283., Ezp. 289. Pánóv diel byli n-ci. Kar. 29. Bohatí, jenž nuzie chudé, jsú n-ci; Pavel, cierkve sv. n. Hus I. 363., III. 122. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 407., IV. 3. 2. 425.

168835   Násilnorodník Svazek: 10 Strana: 0198
Násilnorodník, a, m. Mš. Vz Násilno- rodný.

168836   Násilnorodný Svazek: 2 Strana: 0072
Násilnorodný = násilný, gewaltthšitig. Br. 1617.

168837   Násilnosť Svazek: 2 Strana: 0072
Násilnosť, i, f., násilí, síla, moc. Die Ge- walttätigkeit, Gewaltsamkeit, Gewalt. Štelc.

168838   Násilnosť Svazek: 6 Strana: 1116
Násilnosť. Kdo čo robí z n-sti, práca ho sužuje (nerád to dělá). Glč. II. 309.

168839   Násilný Svazek: 2 Strana: 0072
Násilný, -len, lna, lno; s násilím spojený, násilí činící, gewaltsam, gewaltthätig. V. N. panovník, proud, jednání, moc, počínání, pohanění panny (porušení, násilí), přikázání. V., Jg. N. rána, der Gewaltstreich. Dch. Ná- silnou mocí poskvrniti, Har. N. zprznění, smilství. Vz S. N. Stran pořekadel vz Bečka, Hora.

168840   Násilný Svazek: 6 Strana: 1116
Násilný. Ani což n-ho jest věčného. Výb. II. 724. — N. = silný, prudký, vehe- mens. Cf. Násilně. Krup n-ný přieval obilé kazíše. Ev. olom. 83.

168841   Násilomocně Svazek: 10 Strana: 0198
Násilomocně koho vázati. Msn. Od. 63., 139., 326.

168842   Násilorodník Svazek: 2 Strana: 0072
Násilorodník, a, m., zastr. = násilník.

168843   Násilorodný Svazek: 6 Strana: 1116
Násilorodný, gewaltthätig. Rk.

168844   Násilov Svazek: 6 Strana: 1116
Násilov. Rk. Slov.

168845   Násilov, a, m Svazek: 2 Strana: 0072
Násilov, a, m., ves u Milevska v Buděj.PL.

168846   Násilovati Svazek: 6 Strana: 1116
Násilovati, vz Násiliti.

168847   Násinavý Svazek: 6 Strana: 1116
Násinavý, grauschimlich. N. bůh (moř- ký). Truhlář. Vz Násivý.

168848   Násiní Svazek: 2 Strana: 0072
Násiní, n., das Vorhaus. Rk.

168849   Nasipěti se Svazek: 6 Strana: 1116
Nasipěti se, keuchen. Co se n-la, než umřela Us. Tč.

168850   Nasísati Svazek: 6 Strana: 1116
Nasísati, naslsnouti, hineinsehen. Mor. Bkř., Sd., Hrb. — kudy kam: oknem do jizby. Us. Šd.

168851   Nasísati Svazek: 8 Strana: 0564
Nasísati. Než slunečko na dvůr nasísne, gde je jim už konec! Mor. Nár. list. 1897. č. 32. feuill.

168852   Nasísati Svazek: 10 Strana: 0198
Nasísati v I. Přisp. 564. Vz Nasýsati v III. Přisp.

168853   Nasíti Svazek: 2 Strana: 0072
Nasíti, vz Naseti.

168854   Nasivělý Svazek: 6 Strana: 1116
Nasivělý = drobet násivý. Čl. Kv. XXIII., Rst. 447.

168855   Násivý Svazek: 2 Strana: 0072
Násivý, grauschimmlich. Pref.

168856   Naskákati Svazek: 2 Strana: 0072
Naskákati, viel springen; an-, hinein- springen. Jg. — komu kam. Naskákaly mu blechy na punčochy, zajíci do pole. Us. — komu čeho. Naskákalo mu puchýřů. Ros. — se kde: na, po prknech. Us. — Vz Na- skočiti.

168857   Naskakovati Svazek: 6 Strana: 1116
Naskakovati, vz Naskočiti.

168858   Naskala Svazek: 6 Strana: 1116
Naskala, žamberské předměstí.

168859   Náskalec Svazek: 2 Strana: 0072
Náskalec, lce, m., linyphia, druh pavouků. Krok.

168860   Naskládati Svazek: 2 Strana: 0072
Naskládati, vz Skládati.

168861   Nasklízeti Svazek: 6 Strana: 1116
Nasklízeti, el, ení. To se nasklízelo do té police nádobí! Co jsem já se toho n-la, a tys to najednou prohnal krkem (nahospo- dařila)! Až si n-zím na kabát, budu sklí- zeti na kalhoty. Us. u Strunkovic. Rjšk.

168862   Naskočený Svazek: 6 Strana: 1116
Naskočený; -en,. a, o, = naběhlý, auf- gegangen. N. kůže. Sp.

168863   Naskočiti Svazek: 2 Strana: 0072
Naskočiti, il, ení; naskakovati. An-, auf- laufen; naběhnouti, otéci, aufschwellen. D. — abs. Zvěř naskakuje (když se snaží síť neb plachty přeskočiti neb proraziti), ansetzen, durchschlagen. Šp. — komu, čemu. Nasko- čila mu boule, Ros., husí kůže. Us. Hý. Všude mi naskakuje (nabíhá). Ros. Obilí naskočilo, poskočilo (připlatilo). Us. — komu kam: na kord. Ros. — čím: hněvem naskočily mu líce. Čes. Vč. — kde. Ty peřiny hodně na slunci naskočily. Jg. Vz Skákati.

168864   Naskočiti Svazek: 6 Strana: 1116
Naskočiti, naskakovati. Stále naskakuji mraky nové. Oav. I. 90. —- komu (kde). Těch několik krejcarů hned člověku n-éí (přibude, že to pozná). Us. Ntk. N-la mu hlíza pod kyčlí. Us. Dch. — na koho jak. Keď na mňa s krikem n-či (se oboří). Vaj. Tatr. m. 20.

168865   Naskočiti Svazek: 8 Strana: 0227
Naskočiti. N-čil na mňa ako jašter (vy- jel si na mne). Slov. Nov. Př. 61(5.

168866   Naskočiti kam Svazek: 10 Strana: 0198
Naskočiti kam. Až bolesť na hrdlo n-Čí. Rokyc. Post. 364.

168867   Naskočne Svazek: 6 Strana: 1116
Naskočne, aufschwämmend; anfallend, anlaufend, angreifend. Bern.

168868   Naskočnosť Svazek: 6 Strana: 1116
Naskočnosť, i, f., die Aufschwämmung, Anschwellung; das Anspringen, Anlaufen, Angreifen. Slov. Bern.

168869   Naskočný Svazek: 6 Strana: 1116
Naskočný, vz Naskočně.

168870   Náskok Svazek: 2 Strana: 0072
Náskok, u, m., naskočení, der Ansprung. — N., nemoc. Mám na noze n. (bulku od naražení). Us. Deh.

168871   Náskok Svazek: 7 Strana: 1334
Náskok, scarea, nemoc. Pršp. 61. 95 Cf. dole nástok.

168872   Náskoka Svazek: 2 Strana: 0072
Náskoka, y, f., náskok, odraženina, das Geschwür unter dem Fusse. Ja.

168873   Náskranní Svazek: 6 Strana: 1116
Náskranní = na skráni jsoucí. N. vlasy. Kos. v Km. 1886. 215

168874   Naskrbiti, naskrbliti Svazek: 2 Strana: 0072
Naskrbiti, naskrbliti, il, en, ení, er- kargen. — co, čeho. Cos naskrbil? Ros. N. peněz. Vz Skrbiti.

168875   Naskrovati Svazek: 10 Strana: 0198
Naskrovati = nachovati, naschrániti? — komu nač. Naskrovej mi na střevíčky. Vých. Slez. Čes. 1. XL 103.

168876   Naskrývati Svazek: 6 Strana: 1116
Naskrývati = naschovávati. Us.

168877   Naskrz, naskrze, naveskrz Svazek: 2 Strana: 0072
Naskrz, naskrze, naveskrz, adv., durch. N. svítící. D. N. projíti, jíti, jeti, uditi; n. mokrý, děravý. Střevíce jsou naskrz. D., Jg. — N., ovšem, docela, durchaus, durchgehends, durchgängig, durchwegs. V. Království téměř n. všecko. V. Nebo v učení božím n. všude se to nalézá. Br.

168878   Náskrzný Svazek: 6 Strana: 1116
Náskrzný. To je jediná, věcně pravá a n. cesta. Slov. Sokl. II. 2.

168879   Naskřečeti Svazek: 2 Strana: 0072
Naskřečeti. Málo tu naskřečíme. Vz Ske- četi. Ve Zlínsku na Mor. Brt.

168880   Naskřívati se Svazek: 2 Strana: 0072
Naskřívati se, na Mor. naškřívati se = churavěti, kränkeln. — čím: prsami. Us.— N. se, dlouho bdíti, lange wachen. To sem se naskřívala a přece sem se nedočkala. Mor. Hý.

168881   Naskřivovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1116
Naskřivovati se čeho, genug, viel bie- gen.

168882   Naskučeti se Svazek: 6 Strana: 1116
Naskučeti se, genug, oft kreischen, heu len, winseln (o psech). Us.

168883   Naskupiti Svazek: 6 Strana: 1116
Naskupiti, gruppiren. Šm.

168884   Naskupovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1116
Naskupovati se čeho, genug o. viel zusammenkaufen. Us. Tč.

168885   Naskutku Svazek: 8 Strana: 0227
Naskutku = hned. N. ho vyplatili. Phľd. XII. 494.

168886   Náský Svazek: 2 Strana: 0072
Náský = tuzemský, domácí. N. dobytek. Na Mor. Brt.

168887   Náský Svazek: 6 Strana: 1116
Náský. Jméno Zacheus značí po násku čistý. Sš. L. 179. Po nasku. Brt. D. 234.

168888   Naský Svazek: 9 Strana: 0180
Naský = vlhký. Us. u Polné, z něm. nass. Nár. list. 1899. č. 256.

168889   Náský Svazek: 10 Strana: 0198
Náský. Také v již. Čech. Holas. Pís.

168890   Naskýtati Svazek: 2 Strana: 0072
Naskýtati (naskýtati, Br.), naskytovati, naskytnouti, tnul a tl, ut, utí, navrhovati, namítati, dohazovati, anbieten, darreichen, an die Hand geben, einhelfen, vorhalten. Jg. — co (komu). Kříž mu naskytali, aby se mu klonil. Plk. Pokrm mu místo naskytalo. Žalan. 1614. Boč. -- komu čeho. Čehož jí on na- skytl a co rozkázal, tu se poslušně měla. Br. Poušť jim naskýtá pokrmů. Br. — Koc. — čeho k čemu. Příčin k ní naskýtá. Br. — se = nahoditi se, sich darbieten, vorkommen, sich darstellen, in den Wurf kommen. Jg. Naskytl se. V. Slova se sama naskýtají. Kom. Prostředkové dostateční se naskýtají. Kom. Naskytne-li se nějaká příležitosť. Jg. Nasky- tuje se otázka. Dch. — se komu. Naskytuje se mi pěkná příležitost (nahazuje se). Ros. Očím se ledacos naskytne. Ros. Vz Skytnouti. — se z čeho. Naskytuje se z rozjímání věčnosti. Kruz.

168891   Naskýtati Svazek: 2 Strana: 0082
Naskýtati, vz Skytati.

168892   Náskyte Svazek: 2 Strana: 0072
Náskytek, tku, m., zufällige Erkenntniss, f., Zufall, m. Marek. Das Vorkommniss. Rk.

168893   Naskytnouti Svazek: 2 Strana: 0072
Naskytnouti, vz Naskytati.

168894   Naskytnutí Svazek: 2 Strana: 0072
Naskytnutí, n., das Darbieten. Kom.

168895   Naskytnutý Svazek: 2 Strana: 0072
Naskytnutý, dargeboten. N-té příčiny dobře užíti. Br.

168896   Násladck Svazek: 2 Strana: 0072
Násladck, dku, m., moučka sladká na sušeném ovoci. Us. Petrov. Dch.

168897   Nasladění Svazek: 8 Strana: 0227
Nasladění, n. Poetické n. Phľd. 1894, 738.

168898   Nasladiti Svazek: 2 Strana: 0072
Nasladiti, il, zen, ení, versüssen. — komu co, se čím. Besedou se nasladíme (poko- cháme se). Jg. — se kde. Rk.

168899   Nasladiti Svazek: 6 Strana: 1116
Nasladiti. Nasládil sa, lež mu přišlo, že može mět hospodu (načekal se na svolení). Brt. D. 266.

168900   Nasladkastý Svazek: 6 Strana: 1116
Nasladkastý = trochu sladký. Slov. Zátur.

168901   Násladký Svazek: 2 Strana: 0072
Násladký, drobet sladký, süsslich. Reš. N. chuť mléka. Krab.

168902   Nasládle Svazek: 10 Strana: 0632
Nasládle se usmívati. Zvon V. 29.

168903   Nasládlý Svazek: 6 Strana: 1116
Nasládlý, süsslich. Us., Čech. 1888. č. 23.

168904   Nasládnouti Svazek: 6 Strana: 1116
Nasládnouti, süsslich werden. Zmrzlé zemáky n-dnou. Us. Šd.

168905   Naslákať na koho Svazek: 10 Strana: 0198
Naslákať na koho = dolézati. Čes 1. XI. 323. Vz Sláčať.

168906   Naslákati Svazek: 6 Strana: 1116
Naslákati = číhati nač, státi oč. Cf. Slačiti. Mor. Vck. N. = dychtivě (druhému nevhod) na něco čekati. Brt. D. 234.

168907   Naslaniniti Svazek: 6 Strana: 1116
Naslaniniti, il, ěn, ění = slaninou pro- tkati, spicken. N. zajíce. Hrvát. Šd.

168908   Naslastiti Svazek: 2 Strana: 0072
Naslastiti, il, štěn, ění, naslaštívati — nasladiti, versüssen. Novor. 1824.

168909   Naslaždenie Svazek: 6 Strana: 1116
Naslaždenie, n. = požitek. Slov. Phľd. 1881. 361.

168910   Násled Svazek: 2 Strana: 0072
Násled, u, m., následek, die Folge. Kartig.

168911   Násled Svazek: 7 Strana: 1334
Násled, u, m. = následování. Jenžto mě k tvé službě vedú po tvém čistém n-du šlechetností vší dobrotú. Pravn. 2726 N., imitatio. Pršp. 52. 28.

168912   Následa Svazek: 6 Strana: 1116
Následa, y, f. = nesnáz, starost. Nečiní mi to žádné n-dy. U Zboř u Čce. Tkč.

168913   Následač Svazek: 2 Strana: 0072
Následač, e, m. — následovač. Lex. vet.

168914   Nasledavosť Svazek: 2 Strana: 0072
Nasledavosť, i, f., lépe: následovnictví, schopnosť k následování, der Nachahmungs- trieb. Jg.

168915   Následba Svazek: 6 Strana: 1116
Následba, y, f. = následování. Hrvát. Šd.

168916   1. Následek Svazek: 2 Strana: 0072
1. Následek, dka, m. = nástupce, der Nachfolger. N. trůnu. D.

168917   2. Následek Svazek: 2 Strana: 0072
2. Následek, dku, m. N. je to, co se z dů- vodů poznává. Mark. Die Folge, der Erfolg. Formalně je n. věta taková, jež z nějaké hlavní věty Čili zásady plyne; realní či věcný n. je to, co obyčejně účinkem zoveme, jež předpokládá opět svou příčinu. Hš. Vz S. N, Z toho povstaly zlé n-ky. Berg. N-ky míti. z něčeho vyvoditi. D. Z toho n-kem musí jíti, že . . . Měst. bož. N-kem uzavření (na- řízení) = vedlé usnesení, nařízení. Rs. Nemělo to dobrých n-kův = na nic dobrého to ne- vyšlo. Jv. Za n. míti, nach sich ziehen ; n-ky jeviti; řeč velikých n-ků; n-ky daleko sa- hající ; n-ky neprodlévají; n-kem toho. Dch. V n-ku toho jinak jednám, šp. místo : proto, za tou příčinou atd. Vk. N-kem toho se stalo, že . . . Pozn. ,Následek je sice nové ale dobré slovo. Nahrazovati se může starším ,účinek.' ,Následkem´ nahrazovali staří slovy: z té příčiny, za tou příčinou. Také m. frasí: ,následek (za n.) míti' mělo by se častěji klásti: následovati, pojíti, pocházeti, vzejíti, v zápětí míti. Brs. 109. Někdy stačí předložka z: Udělal to následkem nouze = z nouze. Kos.

168918   Následek Svazek: 10 Strana: 0198
Následek. Z malých příčin veľké n-dky. Rizn. 166.

168919   Následivosť Svazek: 6 Strana: 1116
Následivosť, i, f., der Nachahmungstrieb. Dch.

168920   Následka Svazek: 2 Strana: 0073
Následka, y, f. = následek. D.

168921   Následkovati co z čeho Svazek: 10 Strana: 0632
Následkovati co z čeho. Z toho sme n-li (soudili). Čas. mus. IV. 32.

168922   Následník Svazek: 2 Strana: 0073
Následník, a, m. — následovník.

168923   Následnosť Svazek: 2 Strana: 0073
Následnosť, i, f., následovnosť; následek. Jg.

168924   Následný Svazek: 2 Strana: 0073
Následný. Znak základní a následný (při- datečný). Marek. N. neduh (potomný, secun- darius). Opp. Prvotný. Následný čas. Zk., Ndr. 411. Tyto následující řádky, ne: ná- sledné. Následný = consecutivus, následující = sequens. Jg. Ale čteme v Šf. Rozpr. 22.: Tato jména mohla dobře v 5. stol. a ná- slédné době z němčiny přijata býti. Vz Ná- sledovný. — N. = následovný, nachahmlich. D.

168925   Následný Svazek: 6 Strana: 1116
Následný = následující. N. účinek, die Nachwirkung, Hg. 76., slabika, Sš. Pros. 11., svědomí, Víšek 69., bratr, rodina. Koll. III. 119., 426.

168926   Následování Svazek: 2 Strana: 0073
Následování, n., die Nachfolgung, Folge. V., Br. — N., die Nachahmung, Folge. To je n. hodno. Us. Což jest představeno k n. V.

168927   Následování Svazek: 6 Strana: 1116
Následování, n., die Nachfolgung, Nach- folge; der Eiter, Wetteifer. Bern.

168928   Následovaný Svazek: 2 Strana: 0073
Následovaný, nachgeahmt, nachgefolgt, verfolgt. Jg.

168929   Nasledovatel Svazek: 2 Strana: 0073
Nasledovatel, e, m., následovník, der Nachfolger. Ros.

168930   Následovatelný Svazek: 6 Strana: 1116
Následovatelný, nachahmlich, des Nach- folgens würdig. Šm.

168931   Následovati Svazek: 2 Strana: 0073
Následovati = za někým jíti, folgen, nachfolgen, gehen; jíti z čeho, vyplývati, folgen, erfolgen; namlouvati sobě, sich be- werben, freien; pokračovati podlé něčeho, po někom dělati, nachahmen, nachfolgen; radou něčí se spravovati, folgen; držeti se koho, Anhänger sein, Jemanden in seiner Lehre, Meinung folgen. Jg. Staří častěji kladli: jíti za kým, postupovati po kom. Proch. Následující noci. Br. Následujícím způsobem. Us. O čemž v této a v následující knize se vypravuje. Br. To nenásleduje. Us. — koho, co. Ten, který ji následuje (si ji namlouvá), jest člověk mladý. Kateř. Žer. N. koho = prosbami obtěžovati, belästigen. Us. Na Mor. Brt. Jinak ve významu: nach- ahmen, imitari a říditi se (Brs. 109.) šp. rn.čeho, koho (gt.) — koho (gt.), čeho. Ležení a vojska n., den Feldzug mitmachen. Har. Učitele pilně n. Kom. Příkladu něčího n. V. Šlepějí otce svého n. V. Cizí rady n. V. N. pokory panenské, svatých. Št. Násle- dováše svého ujce činóv. Výb. I. 207. Násle- doval jich. Chč. 375. Synové následujíce otců svých, totéž činiti nikdy nepřestaly. Čr. Následujte toho, což pravého jest. BO. Ne- následuj ho pořád (nechoď p. za ním). Us. Hý. — za kým, za čím = jíti za kým (vedlé gt. Cf. Tak jako noc následuje dne. Br. — Brs. 109.). Následuje za tou jiná kniha. Eus. — J. tr. — po kom, po čem. Následující po nás (i. e. potomkové). V. Den po noci následuje. Ml. Po nem syn jeho následoval. Byl. On po něm následuje (drží se ho). Jg. — J. tr. — (koho) v čem (kde, jak). Proč by se ho v tom následovati styděli správcové ? V. V zemi následovalo sedm neúrodných let. Ml. N-val ho v zápětí, Ml., v patách. Jichž jsme v tom obyčeji jejich následovati se nezdráhali. Har. II. 86. Bratří brzy po sobě následovali v držení statku. Ml. — J. tr. — z čeho. Z toho nic nená- sleduje. Ml. — čeho při čem. Téhož exem- pláře i při těch knihách následováno. Br. — koho čím (jak): pokorou. Št. — komu, šp. m. koho. Bs. — adv. pilně, horlivě koho n. Jg.

168932   Následovati Svazek: 6 Strana: 1117
Následovati. — abs. Následuj (volají na vodiče, nalezne-li stopu a má-li dále jíti)! Richťs aus! Škd. List následujícího obsahu. Us. — koho, čeho. N. boží vůle. MH. 13. N. sv. andělóv, Št. Kn. š. 122., svého ujce činóv. Hr. ruk. 65. N. koho = nalézat na koho, obtěžovati. Brt. D. 234. — koho v čem. Následuj jeho v témž. Št. Kn. š. 29. N. Krista v chudobě, v ctnostech, v po- koře, Hus I. 404., 408., 430., otce u vládě. Bdl. Ve všem n-val šlépějí svých předchůd- cův. Lpř. Děj. I. 28. — jak. Nábožně ná- sleduje. Výb. II. 13. Věrně originalu n-val. Jir. Anth. I. 32. — kudy. N-duj mne ce- stou závratnou. Vrch. — čím. Nemůžeš-li sv. Marie panenstvím, snaž se n. pokoru. St. Kn. š. 81. — nač. Roku, který na smlouvu tu n-val. Bdl. — oč. Že jeden mládenec o dcerku jeho následuje (za ní chodí). Us. Drsk. — N. = adorare, modliti. Vz Modla, Modlitevník (dod.). Jichžto sú nenásledovali otci jich, non coluerunt. Ž. kl. Deut. 32. 17.

168933   Následovati koho s čím Svazek: 10 Strana: 0198
Následovati koho s čím = obtěžovati. Já ťa nerád s tým následuju Val. Čes. 1. XIII. 111.

168934   Následovavosť Svazek: 6 Strana: 1117
Následovavosť, i, f., der Nachahmungs- trieb. Sm.

168935   Následovce Svazek: 2 Strana: 0073
Následovce, e, m., následovník, der Nach- folger. Ráj.

168936   Následovce Svazek: 6 Strana: 1117
Následovce, e, m., der Nachmann. J. tr.

168937   Následovně Svazek: 2 Strana: 0073
Následovně, folglich. Sf. Rozpr. 67.; lépe: tedy, tímto způsobem, takto. Brs. 109. Vz Ná- sledovný.

168938   Následovně Svazek: 6 Strana: 1117
Následovně = potom. Byl předně dě- kanem v Příboře, n. byl v Brně děkanem. Beck. II. 1.

168939   Následovní Svazek: 2 Strana: 0073
Následovní, čeho následovati sluší, nach- ahmungswürdig. N. příklad. Scip. — N., lépe: následující a uvádíme-li řadu osob n. věcí, hodí se nejlépe zájmeno: tento. Přítomni byli tito. Příčiny toho uvádíme tyto. Bs. Vz Následující.

168940   Následovní Svazek: 6 Strana: 1117
Následovní = následující. N. věk. Šf. Strž. I. 569.

168941   Následovnice Svazek: 2 Strana: 0073
Následovnice, e, f., die Anhängerin, Nach- folgerin, Nachahmerin. D.

168942   Následovnictví, následnictví Svazek: 2 Strana: 0073
Následovnictví, následnictví, n., das Nachfolgen. Mést. bož. V. 16.

168943   Následovnička Svazek: 6 Strana: 1117
Následovnička, y, f. = následovnice. Bern.

168944   Následovník Svazek: 2 Strana: 0073
Následovník, a, m., kdo se jiného při- držuje, der Nachfolger; der Anhänger; Nach- ahmer. V. Horlivý n. dobrých umění. V. Syny měl, následovníky své nešlechetnosti. v. N. pravdy boží. Štr. Mnoho n-kův míti. D. Buďte n-ci moji. ZN. N-ci Pavlovi. Bj. — N., pes, který za jiným honí. Šp.

168945   Následovník Svazek: 6 Strana: 1117
Následovník. N. zlého. Sv. ruk. 251. Buďte moji n-ci. Výb. I. 345. Aj věrný n-če! Hus I. 238. Skrze apoštoly a jich n-ky; N. dobrého tovařistvie, šlechetnosti. Št. Kn. š. 26., 78.

168946   Následovník Svazek: 7 Strana: 1334
Následovník, a, m., Verfolger. Turek, n. křesťanského jména a víry. Snm. I. 238.

168947   Následovnosť Svazek: 2 Strana: 0073
Následovnosť, i, f., die Konsequenz; Nachahmlichkeit. D.

168948   Následovnosť Svazek: 10 Strana: 0198
Následovnosť, i, f., consequentia; nyní: dôslednosť. Mark.

168949   Následovný Svazek: 2 Strana: 0073
Následovný, kdo následuje něčeho, an- hänglich, folgend, nachahmend. — čeho. Lid horlivě následovný dobrých skutkův. Br. Lid pověr a poboňků n-ný. V. Buďtež ho ná- sledovní. Br. — N., následný, nachahmlich. D. N. stav, ritus colendi. BO.

168950   Následovný Svazek: 6 Strana: 1117
Následovný = konsekutivní. Nz. — N., folgend. — čeho. Lid dobrých skutkóv n. Hus I. 339. — N. = následování, úcty hodný. Ó n-ná trojice, o adoranda trinitas! Hymn. 1418. Divná jest i n-ná pána našeho po- kora. Hus II. 403.

168951   Následovný Svazek: 8 Strana: 0227
Následovný. O n-ná trojice, o adoranda trinitas. List. til. 1895. 438. — čeho. Lid n-ný dobrých skutkuov. Chč. S. 82.

168952   Následství Svazek: 6 Strana: 1117
Následství, n., die Nachfolgerschaft. N., úprava n. v říši české; Slíbil mu n. po sobě. Ddk. II. 176., 326. — N. = následek. Slov. Czm. 91.

168953   Následuictví Svazek: 2 Strana: 0073
Následuictví, n., die Folge. Měst. bož. IV. 43.

168954   Následující Svazek: 2 Strana: 0073
Následující, který následuje, der folgende, folgend, sequens. Jg. N. byliny barvířské jsou. Kom. Za sebou n., lépe: po sobě jdoucí. — N. užíváme často m. ten, ta, to, ukazu- jeme-li buď k slovům něčím neb k nějakému výčtu. V lat. klade se hic nebo ille, na- značujeme-li, že to, co následuje, buď něco vůbec známého jest nebo že to zvláštní důležitosti a váhy jest. Caesar ad Ariovi- stum legatos cum his mandatis mittit. Caesar k Ariovistovi posly s následujícími (s těmito) rozkazy poslal. Kos. Vz Následovní.

168955   Následujicnosť, i Svazek: 2 Strana: 0073
Následujicnosť, i, f., lépe: následnosť, následovnosť, důsledek, závěrka; následek.

168956   Náslech Svazek: 2 Strana: 0073
Náslech, u, m., das Gerücht. N-chové jsou, že . . . Gl. 173.

168957   Náslech Svazek: 6 Strana: 1117
Náslech, u, m. = doslech. Vím to z ná- slechu. U Rychn.

168958   Nasléchač Svazek: 2 Strana: 0073
Nasléchač, e, m., der Behorcher.

168959   Nasléchačka Svazek: 2 Strana: 0073
Nasléchačka, y, f., die Behorcherin. D.

168960   Naslechatelkyně Svazek: 6 Strana: 1117
Naslechatelkyně, ě, f., die Behorcherin. Šm.

168961   Nasléchati Svazek: 2 Strana: 0073
Nasléchati, naslýchati; naslechnouti, chnul a chl, ut, utí, naslouchati, hören, vernehmen, horchen, behorchen. D. Jakž naslýchám, po- mlouvají mne. V, — co. Já jsem toto na- slechnul. Ros. Naslechl to. D. — čemu. Tu zplamenělé písni vojínové nasléchali. Pán. jez. — jak. Ucho naslýchalo s potěchou. Ráj. — kde: u dveří. Reš. — že. Naslý- cháni, že . . . (přichází mi k uším). Ros. — Vz Poslouchati.

168962   Nasléchati co Svazek: 6 Strana: 1117
Nasléchati co. Háje němě n-cbá. Koll. Daremné řeči n. Št. Kn. š. 48. — jak. (čemu). Napjatě něčemu n. Šml. N-li všichni z ticha nejhlubšího. Kká. Td. — kam: do dálky, Sá., v dálku. Vrch. — kde. Kdo za dveřmi n-chá, sám o sobě slýchá. Ehr. V jeho dveřích naslýchá. BO. — se čeho. Dosť jsem se toho naslýchal. Us.

168963   Nasléchati komu jak Svazek: 10 Strana: 0198
Nasléchati komu jak. Naslouchali mu, jako p. páteru o kázání. Zvon II. 255.

168964   Naslechnouti něco o něčem Svazek: 9 Strana: 0180
Naslechnouti něco o něčem (uslyšeti). XVII. stol. Mus. 1897. 477.

168965   Nasľepcovati se čím Svazek: 10 Strana: 0632
Nasľepcovati se čím. Vz Sľepcovati.

168966   Nasleplý Svazek: 6 Strana: 1117
Nasleplý, etwas blind. Šm.

168967   Nasleplý Svazek: 8 Strana: 0227
Nasleplý. N. tabule, okno = nečisté, po- prášené, našlé a p. Světz. 1894 94. b.

168968   Náslepý Svazek: 2 Strana: 0074
Náslepý, drobet slepý, schlecht sehend. Us.

168969   Naslévati Svazek: 2 Strana: 0074
Naslévati, viel zusammen giessen, schüt- ten. Us.

168970   Naslibovati Svazek: 2 Strana: 0074
Naslibovati komu mnoho, viel verspre- ?h?n. Us.

168971   Naslíditi se Svazek: 6 Strana: 1117
Naslíditi se, genug herumspähen, -spü- ren. Us.

168972   Nasliněný Svazek: 6 Strana: 1117
Nasliněný; -en, a, o, mit dem Speichel benetzt. N. prst. Us.

168973   Nasliniti Svazek: 2 Strana: 0074
Nasliniti, il, ěn, ění nastiňovati, mit dem Speichel benetzen. — co komu: si ruku. Us.

168974   Naslintati Svazek: 2 Strana: 0074
Naslintati, begeifern, beschäumen. — co. Ten kůň celý žlab naslintal. Us. — čeho, plaudern, schwätzen. Ten toho naslintal (na- ti am pal). Ros.

168975   Naslizlý Svazek: 6 Strana: 1117
Naslizlý, angeschleimt. Šp.

168976   Náslona Svazek: 6 Strana: 1117
Náslona, y, f. = náznak. Sš. J. 88.

168977   Nasloniti Svazek: 6 Strana: 1117
Nasloniti, il, ěn, ění, nasloňovati = na značiti. Sš.

168978   Naslopati se Svazek: 2 Strana: 0074
Naslopati se, na Mor. naslupati se. Ros. Je hezky naslupaný, napilý, angetrunken. Mor. Hý.

168979   Naslopati se jak Svazek: 10 Strana: 0198
Naslopati se jak = napiti se. Nažere a naslope se ako to prase. Nár. sbor. 1903. 17.

168980   Naslouchací Svazek: 6 Strana: 1117
Naslouchací, Horch-, Lausch-, N. prů- kop. NA. III. 164.

168981   Naslouchač Svazek: 6 Strana: 1117
Naslouchač, e, m., der Horcher, Lau- scher. Kká. Td. 66.

168982   Naslouchadlo Svazek: 6 Strana: 1117
Naslouchadlo = naslouchátko., Rk.

168983   Naslouchal Svazek: 6 Strana: 1117
Naslouchal, a, m. = naslouchač. Lpř. Sl. II. 435.

168984   Naslouchati Svazek: 2 Strana: 0074
Naslouchati, vz Nasléchati.

168985   Naslouchati Svazek: 6 Strana: 1117
Naslouchati sladkým zvukům, lépe: sladké zvuky. Cf. Naslechl to (nikoli: tomu). Us. — Brs. 2. vd. 150.

168986   Naslouchátko Svazek: 2 Strana: 0074
Naslouchátko, a, n., das Hörrohr. N. lékařské. Ck. Vz KP. II. 278.

168987   Naslouchátko Svazek: 6 Strana: 1117
Naslouchátko. Vz Slov. zdrav.

168988   Naslouchavý Svazek: 6 Strana: 1117
Naslouchavý, gern horchend. Šm.

168989   Násloupí Svazek: 6 Strana: 1117
Násloupí, n. = architrav. Method II. 56., Vlšk. 4., 6., 7. N., imôTvhov, epiatylium = příčné dřevo položené od středu sloupu ku i středu vedlejšího sloupu nad abakem. Ott, II. 691. Nasloužiti se kde, genug dienen. Us.

168990   Násloupí Svazek: 9 Strana: 0452
Násloupí, n., architrav. Ott. XVII. 1057.

168991   Náslov Svazek: 2 Strana: 0074
Náslov, u, m., nadpis, titul, der Titel. Dch.

168992   Násloví Svazek: 2 Strana: 0074
Násloví, í, n., hláska na začátku slovního kmene stojící, der Anlaut. Slovo ,dub' má v násloví d. Samohláska v n-ví. Vz Samo- hláska. — N., pověst. Ms. Cat. Voigt.

168993   Násloví. N Svazek: 6 Strana: 1117
Násloví. N. souhláskové, samohláskové, KB. 2. vyd. 2., Lpř. Sl. I. 43. Vynechání i samohlásky v n. Mkl. aL. 198.

168994   Nasloviti sa Svazek: 6 Strana: 1117
Nasloviti sa = namluviti se. Slov. Hdž. Ds. 4.

168995   Naslovní Svazek: 6 Strana: 1117
Naslovní hláska. Ndr., Lpř. Sl. 1. 43.

168996   Náslovník Svazek: 6 Strana: 1117
Náslovník, u, m, das Titulaturbuch. Šm.

168997   Náslovný Svazek: 2 Strana: 0074
Náslovný list, das Titelblatt. Dch. Vz Náslov.

168998   Naslovovzatosť Svazek: 6 Strana: 1117
Naslovovzatosť, i, f. = váha, vážnost, dobré jméno, das Ansehen, Gewicht, der Name. Nz.

168999   Naslovovzatý Svazek: 6 Strana: 1117
Naslovovzatý, berühmt. Vz Slovo.

169000   Násluch Svazek: 2 Strana: 0074
Násluch, u, m., das Horchen, Gehorche. Rk.