312001   Ssátko Svazek: 3 Strana: 0615
Ssátko, vz Ssadlo.

312002   Ssavcokam Svazek: 3 Strana: 0615
Ssavcokam, u, m. S-ky, thereolitha, zka- meněliny ssavčí. Krok. I. c. 82.

312003   Ssavčí Svazek: 3 Strana: 0615
Ssavčí, Säugethier-. S. lebky (možděnice), kusadla. Mus. III. b. 89.

312004   Ssavčitý Svazek: 8 Strana: 0380
Ssavčitý. S. pasovce. Arn. Orb. 104., 105.

312005   Ssavec Svazek: 3 Strana: 0615
Ssavec, vce, m., ssavý živočich, ssáč, ssanec. Ssavci (nejvyšší třída obratlovců a zvířectva vůbec, mammalia, die Säugethiere, die Sauger): dvourucí (člověk), čtverorucí (opice), letouni (netopýři), šelmy (dravci), vaknatí, hlodavci, chudozubi, mnohokopytní, jednokopytní, dvoupaznehtní (přežvýkavci), tuleni, velryby. Pt. Ssavci: 1. opice (pi- theci, die Affen); 2. letouni (chiroptera, die Flatterthiere): netopýři; 3. hmyzožraví (in- sectivora, die Insektenfresser): krtek, rysek, ježek; 4. šelmy (ferae) a) kočkovité (felina): kočka, rys, lev, tygr, pardal, puma, jaguár; b) psovité (canina): pes, vlk, liška, hyena; c) kunovité (mustelina): kolčava n. lasička, hranostaj, tchoř, kuna, vydra, jezevec; d) mědvědovité (ursina): medvěd; 5. vaknatí (marsupialia, die Beutelthiere): klokan ve- liký n. kangurú. vačice potkanová n. suri- namská ; 6. hlodavci (glires, die Nagethiere), a) veverovití (sciurina): veverka, svišť horní; b) myši (murini): myš domácí, krysa, pot- kan, myš polní, lumík, křeček; c) zajíci (leporina): zajíc obecný, králík; d) jíní hlo- davci: bobr, dikobraz europský, tarbík eu- ropský; 7. chudozubý (edentata, die Zahn- lücker) : lenochod tříprstý, pásovec peba, mravencojed hřívnatý, luskoun, ptakopysk podivný; 8. jednokopytníci (solidungula, die Einhufer): kůň, osel, zebra; 9. dvoukopyt- níci (bisulca, die Zweihufer): a) dutorozí (cavicornia): býk domácí, bůvol kaferský, zubr, bison, ovce, koza, kozorožec, kamzík, sajka, gazela; b) parohatí (cervina): srnec, jelen, daněk, sob, los c) jelenovitým po- dobní (moschida a camelopardalinae): kabar pížmový, žirafa; d) bezrozí n. velbloudi (tylopoda): velbloud obecný n. jednohrbý, dromedář; velbloud baktrický n. drabař (s dvěma hrby), lama; 10. mnohokopytníci (multungula, die Vielhufer): prase, tapír americký, slon (indský, africký), nosorožec, hroch; 11. ploutvonozci n. tuleni (pinnipe- dia, die Ruderfüsser): tuleň obecný, mrož lední; 12. kytovití (velryby, cetacea, die Fischsäugethiere) a) pliskavice obecná n. delfín, narval n. zuboun jednorožec, vor- vaň obecný n. kašelot; b) velryby pravé: velryba grónská. Jhl. Jinak: ssavci 1. prst- natí: opice, letouni, hmyzožravci, Šelmy, vačnatí, hlodavci, chudozubi; 2. kopytnatí n. paznehtnatí: jedno-, dvou-, mohokopyt- níci; 3. ploutvonozí: tuleni, velryby. Jhl. Vz také S. N., Schd. II. 383. a násl., Frč. 364. a násl., Krč. 827., 883. — S., dítě při prsu, cucák, der Säugling. D.

312006   Ssavec Svazek: 7 Strana: 0765
Ssavec. Cf. Stč. Zem. 812., Krč. G. 877.

312007   Ssavec Svazek: 10 Strana: 0391
Ssavec, vce, m. Klassifikace ssavců. Vz Vstn. XII. 310. nn. Složení těl ssavců. Vz Ott. XXIII. 1005.

312008   Ssavecký Svazek: 9 Strana: 0308
Ssavecký. S. ústrojnosť. Mus. 1849. IV. 62.

312009   Ssavectvo Svazek: 3 Strana: 0615
Ssavectvo, a, n., alle Säugethiere. Jg.

312010   Ssavice Svazek: 3 Strana: 0615
Ssavice, e, f. = ssací trouba, die Saug- röhre. Nz.

312011   Ssavička Svazek: 3 Strana: 0615
Ssavička, y, f., das Saugglas. Vz Ssavice.

312012   Ssavička Svazek: 10 Strana: 0391
Ssavička, y, f. S. pro telata a sselata. Nár. list. 1903 č. 139. 4.

312013   Ssavka Svazek: 3 Strana: 0615
Ssavka, y, f. = ssavice. Prm.

312014   Ssavní Svazek: 7 Strana: 0765
Ssavní = ssací. S. pumpa. S. N. XI. 3.

312015   Ssavý Svazek: 3 Strana: 0615
Ssavý = ssajícl, cucavý, saugend, Säuge-. S. zvíře. D. S. hlísty, die Trematoden. Nz. lk. — S. = ssací. S. stroj, píšťala, Sauge-. Sedl., Nz. S. lupek, der Saugschiefer. Krč. 902.

312016   Ssavý Svazek: 7 Strana: 0765
Ssavý = ssací. S. hadice, Khl., papír, Prům. čít. 196., rourka. Posp.

312017   Ssavýš Svazek: 3 Strana: 0615
Ssavýš, e, m., cizopasní, svijonohý ko- rýš. S. račí, lernaeodiscus porcellanae. Vz Frč. 88.

312018   Ssavýš Svazek: 7 Strana: 0765
Ssavýš Cf. Brm. IV. 2. 65.

312019   Ssazení Svazek: 3 Strana: 0615
Ssazení, vz Ssaditi.

312020   Ssazený Svazek: 3 Strana: 0615
Ssazený, vz Ssaditi.

312021   Ssázeti Svazek: 3 Strana: 0615
Ssázeti, vz Ssaditi.

312022   Sséci Svazek: 10 Strana: 0391
Sséci, sseku. — co komu. Ssekl mi na mé vsi lúku v Hrozenkově. Půh. ol. III. 599. Sr. Sesekati.

312023   Ssedací Svazek: 3 Strana: 0615
Ssedací, vz Ssedati. A tak s. s obů stranú obecně bývají křivi: jeden že zlostně na- řkne a druhý, že z pýchy brání a nechce mile trpěti. Hus II. 120.

312024   Ssedání Svazek: 3 Strana: 0615
Ssedání, n. Mnozí vadí se až do s. Vz Ssedati. Hus II. 120.

312025   Ssedati Svazek: 3 Strana: 0615
Ssedati; ssednouti, ul, utí; (ssésti, zastr.), ssísti, ssedu, ssedl, ssezení (dění); ssedá- vati — dolů slézti (s koně), absitzen, ab- steigen. Ssedni dolů. Us. — odklid: s koně. V., Háj., Alx. 1125., Vrat., St. let. Z cizieho jest prostřed moře ssiesti. Smil., Mus. — s kým — potýkati se s kým na koni, tur- niren. Ms. pr. pr. — se, sich zusammenset- zen. Zde se všichni nessedneme (do hro- mady nesedneme pro skrovné místo). Ros. Sádlo se nessedá tak hustě jako lůj (= ussa- diti se, stydnouti, sraziti se, geliefern, ge- rinnen, gestehen, coagulari). Kom. Vosk, máslo se ssedá. Ros. Skála se ssedá (sni- žuje, sinkt). Br. Kůže se ssedá (puká se, springt auf). D. Ssiedlo sě jest jako mléko sirdcze jich; Hora ssiedla, mons coagulatus. Ž. wit. 118. 70., 67. 16. — se kam. Ssed- něte se za stůl (dohromady si sedněte). Tehdy ssedši se k Menšíkovi řekla jest. NB. Tč. 240. — se kde (čím). Voda kalná na ta- líři, v hrnci atd. se ssedá. Mé krávy po- brala a tu ssedla na své tvrzi. Půh. I. 190. Krev (pádem, uhozením, Us.) v nich se ssedala. V. — odkud proč. Hned jsme ve- likou radostí s oslů ssedali. Har. I. 107. — se komu. Pysky se mu ssedají (pukají). Jád

312026   Ssedati Svazek: 7 Strana: 0765
Ssedati. Cf. List. fil. 1878. 209. - od- kud: s koně Vš. 155., Troj. 141. b. — se. Skály se ssedaly. Sv. ruk. 185.

312027   Ssedení Svazek: 3 Strana: 0615
Ssedení, n., vz Ssedati.

312028   Ssedivec, v Svazek: 3 Strana: 0615
Ssedivec, vce, m., Gehlenit, m., křemen. Miner. 468.

312029   Ssedlina Svazek: 3 Strana: 0616
Ssedlina, y, f., sraženina, der Nieder- schlag, die Gerinnung, der Satz, Bodensatz, das Lager. S. z másla, oleje, Zlob., kávy. D. S. černidlová, der Schwärzesatz. Šp. Pod vodou zůstala s. hustá. Kom. = S., zprýs- knutí, padlina, die Schrunde am Leib. D.

312030   Ssedlina Svazek: 10 Strana: 0392
Ssedlina, y, f. S. močová cihlovitá, sedi- mentum latentium. Ktt.

312031   Ssedlosť Svazek: 3 Strana: 0616
Ssedlosť, i, f., das Geronnensein.

312032   Ssedlosť Svazek: 10 Strana: 0392
Ssedlosť, i, f., congulatio. Mam. F 87a. 1.

312033   Ssedlý Svazek: 3 Strana: 0616
Ssedlý = ssazený, stydlý, geronnen, ge- liefert, gesetzt. S. krev, V., mléko. D. Z par ssedlých dělá se oblak. Kom. — S., skleslý, snížený, gesetzt, gesunken. S. hora, zeď, dům. — S., splesklý, zusammengedrückt. Rostl.

312034   Ssedlý Svazek: 7 Strana: 0765
Ssedlý. S. mléko (sedlesko, kýška, kéška, kyška). Mor. Brt.

312035   Ssednouti Svazek: 3 Strana: 0616
Ssednouti, vz Ssedati.

312036   Ssednutí Svazek: 7 Strana: 0765
Ssednutí, n. S. se půdy. NA. I. 52.

312037   Ssek Svazek: 8 Strana: 0380
Ssek, gt. sesku, nyní cecek. Gb. II. ml. I. 491.

312038   Ssek Svazek: 10 Strana: 0392
Ssek, u, m. = cecek, mamilla. Rozk. P. 434.. Bib. mik. Cant. 4. (Mš). Sr. Sesek.

312039   Ssekati Svazek: 3 Strana: 0616
Ssekati, vz Scsekati.

312040   Ssele Svazek: 3 Strana: 0616
Ssele, lépe než sele. Jg. Vz Sele.

312041   Ssele Svazek: 7 Strana: 0765
Ssele. Cf. Mkl. Etym. 335. a. Z úst sse- lat. B. mik. Matt. 21. 16.

312042   Sselecí Svazek: 3 Strana: 0616
Sselecí == prasecí, Ferkel-.

312043   Ssésti Svazek: 3 Strana: 0616
Ssésti = sesednouti.

312044   Ssésti Svazek: 7 Strana: 0765
Ssésti, vz Ssedati.

312045   Ssestřiti se Svazek: 3 Strana: 0616
Ssestřiti se, il, en, ení, sich verschwi- stern. D.

312046   Ssieci Svazek: 10 Strana: 0392
Ssieci. Ssečený. Alx. B. 151.

312047   Ssiesti Svazek: 10 Strana: 0392
Ssiesti, vz Ssésti.

312048   Ssiesti sě Svazek: 3 Strana: 0616
Ssiesti sě, coagulari. Vz Ssedati.

312049   Ssílati Svazek: 3 Strana: 0616
Ssílati, vz Seslati.

312050   Ssiliti Svazek: 3 Strana: 0616
Ssiliti, vz Sesiliti.

312051   Ssinale Svazek: 10 Strana: 0392
Ssinale. Blesk rudě a s. svítil. Jrsk. VIII. 3. 485.

312052   Ssinalosť Svazek: 3 Strana: 0616
Ssinalosť, i, f., vz Sinalosť.

312053   Ssinalý Svazek: 3 Strana: 0616
Ssinalý = sinalý.

312054   Ssísti, vz Svazek: 7 Strana: 0765
Ssísti, vz Ssedati.

312055   ssk Svazek: 8 Strana: 0380
ssk mění se jako sk: russký m. rusbský, ruský, ruští (nom. pl.). Gb. H. ml. 1. 448.

312056   Ssklíti se Svazek: 3 Strana: 0616
Ssklíti se, vz Sesklíti.

312057   Sskočili Svazek: 3 Strana: 0616
Sskočili, vz Seskočiti.

312058   Ssložiti Svazek: 3 Strana: 0616
Ssložiti, lépe: složiti. V. Vz toto.

312059   Sslzeti Svazek: 7 Strana: 0765
Sslzeti, thränen. Až jest sslzel. Let. 367.

312060   Ssmraditi se Svazek: 3 Strana: 0616
Ssmraditi se, ěl, ění — znečistiti se, stin- kend werden. Br. — čím. Ssmradí-li se duše hříchem. Hugo.

312061   Ssmraditi se Svazek: 9 Strana: 0308
Ssmraditi se, ěl, ění. V III. 616. oprav v: il, ění.

312062   Ssmrazení Svazek: 3 Strana: 0616
Ssmrazení atd., lépe: smrazení atd. Jg.

312063   Ssmrděti sě Svazek: 9 Strana: 0308
Ssmrděti sě = zasmrádnouti. Vz Mus. fil. 1896. 437., 1898. 211.

312064   Ssmrděti se Svazek: 10 Strana: 0392
Ssmrděti se. Učině ránu čistú, ať se nessmrdí. Rostl. G. 290a.

312065   Ssmysliti Svazek: 3 Strana: 0616
Ssmysliti = smyslů nabyti. Kat. 1322.

312066   Ssnoubce, ssnoubiti Svazek: 3 Strana: 0616
Ssnoubce, ssnoubiti atd., lépe: snoubce atd. Jg.

312067   Ssnouti, ssnovati Svazek: 3 Strana: 0616
Ssnouti, ssnovati, vz Snouti.

312068   Ssopiti se Svazek: 8 Strana: 0380
Ssopiti se. Protož z toho bludu ihned se v nich ssopí jiný, aby . . . (zrodí). Clu:. 8. 308.

312069   Ssouti Svazek: 3 Strana: 0616
Ssouti, vz Sesouti.

312070   Ssouti Svazek: 9 Strana: 0308
Ssouti. Chtěje výplatu (zastaveného města) s. (je vyplatiti). Pal. Děj. III. 1. 60.

312071   Ssoužiti Svazek: 3 Strana: 0616
Ssoužiti atd. lépe: soužiti atd. Jg.

312072   Ssov Svazek: 3 Strana: 0616
Ssov, u, m. — hromada, sbor. Kat. 1652. Koř. su (suji — sypám). Cf. sovek = sypek. Prk.

312073   Sspolčiti Svazek: 3 Strana: 0616
Sspolčiti, lépe: spolčiti. Jg.

312074   Ssrdnatěti Svazek: 3 Strana: 0616
Ssrdnatěti, ěl, ění, Herz fassen. Ros.

312075   Ssroufovati se kam Svazek: 3 Strana: 0616
Ssroufovati se kam. Zejtra svátek, po- zejtří sami se budeme do ní (lodi) s. Žer. 1591. (p. VIII.).

312076   Sstačiti Svazek: 7 Strana: 0765
Sstačiti = vystačiti, erschwingen. Leč by onoho přieliš přetáhl, žeby nemohl s. Št. Kn. š. 154. 15.

312077   Sstálosť Svazek: 10 Strana: 0392
Sstálosť, i, f., perseverantia. St. mus. Vrt. 186. 36.

312078   Sstálý Svazek: 7 Strana: 0765
Sstálý. Leč by oba múdra a stála byla. Št. Kn. š. 101.

312079   Sstálý Svazek: 8 Strana: 0380
Sstálý, constans, vytrvalý. Sstál, a, o. List, til. 1895. 300. Stála v VII. 765. b. oprav v: sstála.

312080   Sstaralosť, sstarati s Svazek: 3 Strana: 0616
Sstaralosť, sstarati se atd. Vz Sesta- ralosť atd.

312081   Sstarati se Svazek: 10 Strana: 0392
Sstarati se, senescere, sestárnouti. Mlad jsem byl a sstaral jsem se. Pat. Jer. 15. 13.

312082   Sstáti Svazek: 3 Strana: 0616
Sstáti, vz Státi. S. = setrvati, ausharren. — v čem (s kým). Kdo do konce života sstojí v zatvrzení; s. u víře. Št. Kto i v práci sstojí i v pravdě s Bohem. Št. N. 93. Vez- měte oděnie božie, aby mohli sstáti v deň zlý a ve všech věcech dokonale státi. Hus 1. 177. Ješto sú nesstáli se sv. anděly v tom čtvrtém kuoru u voli boží. Št. Ob. v. 152. 30., 162. 5. — s kým. Št. — v čem čím. Ktož nedá sě zavésti a stojí v hodují upřieni- nosti svým učením. Št. Ň. 109.

312083   Sstáti Svazek: 7 Strana: 0765
Sstáti = setrvati. Cf. Zstáti. — komu. A když tě tu (v čele vojska) uzřie tvoji, tu rád každý tobě sstojí. Alx. v. 262. (Jir. Anth. I. 3. vd. 35.). — v čem (jak dlouho, jak). Neb ktož s ním sstojí až do konce i v núzi své, jistěť jím utěšen bude; Aby u vieře pravé sstál do konce; Když sám v sobě bez Boha nemohl s.; Když sstojí v tom. Št. Kn š. 9., 11., 127., 162. Kdyby j byl Adam sstál v nevině. Št. Uč. 127. b. By Alexandr sstál v té mysli dobrotě. Alx. H. 7. 6.

312084   Sstáti do čeho Svazek: 9 Strana: 0308
Sstáti do čeho, confiďere. Pacholek sstáti bude do své moudrosti, erit confidens in sa- pientia sua. Maš. ruk. 28a., 16b.

312085   Sstaviti Svazek: 3 Strana: 0616
Sstaviti, Sestaviti.

312086   Sstietka Svazek: 9 Strana: 0308
Sstietka, y, f. S. nás již od něho bode, abychom... Št. Bes. 90.

312087   Sstihnutý Svazek: 3 Strana: 0616
Sstihnutý; -tit, a,o = postižený, ergrün- det. Tak Kristus jakožto Buoh všecky naše skutky i myšlení znamená, ale on od nás stihnut nemóž býti. Hus III. 29., 103.

312088   Sstihuouti Svazek: 3 Strana: 0616
Sstihuouti — sestihnouti, einsehen, er- gründen. — co. Št. N. 255. — koho proč. Také pro jeho zrak ostrý, vedlé rozumu jeho božské velebnosti, žádný jeho s. ne- môže. Hus III. 28. Vz Stihati.

312089   Sstlupa Svazek: 10 Strana: 0392
Sstlupa, y, f. = sestoupení, cesta. Bohatství jest do pekla náhlá s. Baw. E. v. 8.

312090   Sstoupati Svazek: 3 Strana: 0616
Sstoupati, vz Sstoupiti.

312091   Sstoupavý Svazek: 3 Strana: 0616
Sstoupavý, descendens. Rostl.

312092   Sstoupečník Svazek: 7 Strana: 0765
Sstoupečník, a, m. = kdo s kým má sstu- pek, Mitbesitzer, Theilhaber. Adam a Otík, s-ci Janovi, dali jsú vuoli k tomu. Z. d. opav.

312093   Sstoupené Svazek: 3 Strana: 0616
Sstoupené = důvěrně, vertraut. S. s ně- kým obcovati. D.

312094   Sstoupenec Svazek: 3 Strana: 0616
Sstoupenec, nce, m. = společník, der An- hänger. V.

312095   Sstoupení Svazek: 3 Strana: 0616
Sstoupení, n., dolu sstoupení, sjití, das Absteigen, die Niederfahrt. V. S. do pekel. D. Jeho s nebe s. jest jeho vtělení. Hus II. 194., 31. — S., do hromady sstoupení, sjití se, die Zusammenrückung. Jg. — S. — od- stoupení čeho, die Abtretung, Uiberlassung. Jg-

312096   Sstoupenství Svazek: 3 Strana: 0616
Sstoupenství (stoupenství, V.), n. = spo- lečenství, spolek, přátelství tajné, smlouva, die Verbindung, der Bund, geheime Freund- schaft. V,

312097   Sstoupený Svazek: 3 Strana: 0616
Sstoupený; -en, a, o = spojený, vertraut, verbündet. Při své k nim s-né lásce; Ale kterak mohl on, nejsa apoštolem, aniž do s-ho družstva Páně náležeje, divy činiti?; Domnělí se, že, kdo divy ve jménu Ježíšově konati se osměluje, má ku s-ným jeho učňům se hlásití; Podivná mocnosť Páně, jenžto se i mimo s. obor učeníků vylévala. Sš. II. 152., Mr. 41., 42. S. chování. Sš. I. 7. (Hý.).

312098   Sstoupiti Svazek: 3 Strana: 0616
Sstoupiti, sestoupiti, sstup, sstoupě (íc), il ení; sstupovati, sstoupati — dolů stou- pili, herab-, nieder-, heruntersteigen, nieder- fahren; postoupiti, abtreten; do hromady stoupiti, zusammentreten; se = do hromady stoupiti, sjíti se, zusammentreten; spolek učiniti, sich verbinden; sraziti se, eingehen. Jg. — abs. V pořádku sstupujících jsou vnuk, pravnuk. Kom. Sstúpila, když jest ovoce i řeč hadovu oblibovala. Hus II. 430. Sestoupit! schliessen! Čsk. — odkud: s koně. Us. Sstup, můj synu, s kříže dolů, já za tebe trpět budu. Sš. P. 50. S. s vý- sosti. Kat. 1728. Sstúpil s své pře. Št. Kn. š. 142. Sstup s kříže, jsi-li syn boží; Ale myšlení tato ne s hóry sstúpila sú, ale z dolu v srdce; Já jsem chléb, jenž sem s nebe sstúpil. Hus I. 238., II. 138., 147., 148., 236., III. 174. Aj vizi zjevného hriešnika, že viece jsa spravedliv sstúpil jest z chrámu nežli zákonník. Hus II. 318. Nebo ti, kteří z nich sstupují (pocházejí, descendenti). Reh. sv. Ben. — (se) kam. S. do dolu, D., do pe- kla, V., do pekel, Ros., do propasti. Kom. Kristus sstoupil do předpeklí. Sš. Sk. 27. S. do pekla, Chč. 301., 626. Až do pekla sstúpíš; V hlubokost sstúpil; Viera v srdce sstúpila; Do pekel sstúpili radovníci, z nichž jeden byl jest tento bohatec; Sstúpil jest v nedostatek pokoje hřiechem; Zmilelý mój sstúpil jest do zahrady k záhrobci voňa- vosti, aby se pásl v zahradách; Protož zuove choť choti svého, aby sstúpil do vi- nice. Hus I. 196., 212., 147., II. 244., 336., III. 71., 91. (Tč.). S. se do rady. Kom. S. v hromadu, v kolo. Apol., Žer. L. I. 20. S. se v potaz. V. — odkud kam: s vrchu k jezeru. Zák. sv. Ben. Jdi k jihu na cestu, jež sestupuje od Jerusalema do Gazy. Sš. Sk. 101. Člověk jeden sstupováše od Jeru- salema do Jericha i upadl jest v lotry; O člověče! sstúpils s výsosti v nízkost', u vinu od nevinnosti, od světla v temnosť, od ži- vota v smrť . . .; Když jsem s nebe sstúpil do židovstva. Hus II. 327., II. 430., III. 78. (Té.). —jak: v jistém pořádku s. Kom. — co. Sstupuji to zboží (postupuji). Dipl. 1493. Když poženú koho s té dědiny, júž dědinu dětem svým vložil ve dsky, tak že sstúpil (odstoupil). Kn. rož. 128.— komu čeho (s čím, jak) = postoupiti. Že mu hradu praž- ského sstoupil, V., biskupstva. Dal. Sstoupili města i se vším zbožím. V. Sstoupil mu mě- sta pod úmluvou. Ms. Trub. Kr. Měl jsem jemu s. hradu Melic i toho zboží, což jsem k tomu držal; Slíbil mi svú víru a svú česť, abych jemu tvrze sstúpil; Měl mi tvrze s. a všechno zase vrátiti; Kázal mi toho s. Půh. I. 155., 156., 223., II. 278. (Tč.). Paní má mu hraduov, měst s. bez přiekazy. Dsky. — se = sjíti se atd. Vz na hoře. Sstoupili se rady (radové). Kom. Račte se sstoupiti. Ros. Sstupuji se vojáci. Cyr. Sukno se sstou- pilo = srazilo se. Ros. — se čeho: naděje (vzdáti se). Jel. — (se) s kým (v co). S Vršovci se nesstup (nespolčuj). Dal. La- tině vzní, že sstúpil jest s nimi, protože Jerusalem výše sedí než Nazaret. Hus II. 31. Sstupili se s pány v potaz. Žer. L. 35., Vš. 16. — se kde. V té bráně zeď se sstú- pila a spojila. Pass. 804. A když se přiblí- žil k bráně, tehdy zdi sstúpily sú se před ním a před jeho lidem. Hus II. 127. Že od- ved mě od mého práva a sstúpiv sě se mnú před markrabími milostí vším, což má, i ne- chce mi žádného dílu dáti. Půh. I. 160. — v čem. Ale když přijde, to věz sstúpí v da- řích. Hus II. 186. - komu na čem. Svato- kupec jest, že příteli na penězích sstupuje. Hus I. 423. Na puol lánu ježto mi sstúpili na závadném. Půh. II. 197. — co komu nač. Ten hrad sú prodali a sstúpili zlým lidóm na zemskú záhubu. Půh. II. 237. — kam čím. Sstúpie (Kristus) do pekel duší svou. Hus I. 3., 45. Sstúpil jest do pekla duchem umřev vedlé těla na kříži. Hus II. 182. — proč. Kristus praví, že s nebe se- stoupil pro spásu lidskou; Lásko svatá, se- stup na zem pro mne na odtuchu. Sš. J. 108., Bs. 205. Ješto jsem sě s ním sstú- pila bezděčně svého muže kázáním. Pňh. 1. 175. A tak ďábel v tom boji jsa od Krista přemožen i pro hanbu i z božieho súdu do pekla jest sstúpil; Však syn boží pro ni (duši) s nebe sstúpiti ráčil jest, aby ji vy- svobodil z moci ďábelské. Hus II. 93., III. 143. — oč. S-li jsme se o to. Žer. — kdy. Obilí časem hodně sestoupí se (seschne). V Kunv. Msk. A kdo první sestoupil do rybníka po skormoucení vody zdráv se stá- val; Anděl pak Páně sestupoval časem do rybníka; Kdy a které doby anděl sestupo- val, o tom nic se neví. Sš. J. 88., 83. — zač. Hodonína sstoupil za puol druhého sta hřiven gr. za markrabími milosť. Půh. II. 98. — kudy. Kněz jeden sstupoval túz cestú a uzřev Ho minul jest. Hus II. 432. — aby. Ktož na střeše jest, nesstupuj, aby vzal sukni svú; Ale proto jest on sstúpil, aby cierkev sv. k nemu vstúpila. Hus III. 60., 71. Vz Stoupiti.

312099   Sstoupiti — odkud (proč Svazek: 7 Strana: 0765
Sstoupiti — odkud (proč). Když jest p. Jičínský sstupoval z Brumova, volal. NB. Tč. 128. Jenž pro ny a pro spasení naše sstúpil s nebes. Št. Kn. š. 14., Výb. II. 24. — kam. Sestoupnou děvčata do kola a drží se za ruky. Sš. P. 732. V hrob a v pekla more zstúpil. Lipa. Sstúpil do pekelných krajin. Št. Kn. š. 12. — jak: těsně. J. Lpř. Buoh člověčstvie příjem nízko sstúpil. Št. Kn. š. 20. Stupi (=sstupi) jakožto decz (déšť) v přievale. Ž. wit. 71. 6.— komu čeho. Žádaje, aby jemu jeho purk- rechtu a gruntu zstúpil, že by on k němu právo měl. NB. Tč. 166. Když by hradu páně Mti sstupoval. Arch. VII. 274. (X. 373.). Upřiemě tobě všeho ciesařstvie sstupuji. Výb. 11.537. — se več: v cechy, ve spolky, v bratrstva, v sněm. J. Lpř. Atomy prv- kové sestupují se v molekuly. Rm. 45. — se k čemu: k poradě, Šml., Šmb., k vzá- jemné obraně. J. Lpř. Nohy jejie sstupují k smrti a do pekla chodové jejie dochodie. Hus I. 277. — kudy. Zvolna sestupoval po úbočí. Šml. 495

312100   Sstrašiti Svazek: 3 Strana: 0617
Sstrašiti, vz Sestrašiti.

312101   Sstrčiti Svazek: 3 Strana: 0617
Sstrčiti, il, en, ení; sstrčovati, sstrkovati, sstrkávati = dolu strčiti, herabstossen. Jg. — koho kam: do nouze. V. — co, na koho: vinu. Aesop. — koho odkud: s úřadu, s důstojenství, V., ze skály. Anjel sstrčen s nebe v pyšné mysli. Št. N. 229. — se s kým = v rozepři vjíti, Händel haben. D. — co komu. Ta věc mu hrdlo sstrčila (života jej zbavila). Plk. S. někomu hlavu = stíti. Dal. — aby. Uvedše ho na huoru, na niež jest stálo město, chtiece ho s., aby hlavu zlomil, protože jim pravdu kázal. Hus III. 242.

312102   Sstrk Svazek: 10 Strana: 0392
Sstrk, vz Strk.

312103   Sstrouhati Svazek: 3 Strana: 0617
Sstrouhati, vz Sestrouhati.

312104   Sstřebati Svazek: 10 Strana: 0392
Sstřebati, absorbere. — co. Voda sstře- bala by ny. Ž. kap. č. 123. 4.

312105   Sstřediti Svazek: 3 Strana: 0617
Sstřediti, il, ěn, ění, koncentriren. — co kde (v čem). Ráj.

312106   Sstřeliti Svazek: 3 Strana: 0617
Sstřeliti, vz Sestřeliti.

312107   Sstřískati Svazek: 3 Strana: 0617
Sstřískati, lépe: střískati. Jg.

312108   Sstúpati Svazek: 10 Strana: 0392
Sstúpati = sestupovati, descendere. S. s nebe. Pat. Zim. 52all.

312109   Sstúpati Svazek: 10 Strana: 0392
Sstúpati=sestupovati, descendere. S nebes s. Pat. Zim. 52a11.

312110   Sstúpečník Svazek: 10 Strana: 0392
Sstúpečník, a, m. Mně to nebožtík bratr s. poručil. Půh. ol. III. 458. Sr. Stoupečník v VII. 765., Stupečný.

312111   Sstupek Svazek: 3 Strana: 0617
Sstupek, pku, m. = spolek. Vš. Měl s. s mým otcem a toho mi vyložiti nechce. Půh. I. 171. (175., II. 182., 194., 207.).

312112   Sstupek Svazek: 7 Strana: 0766
Sstupek. Cf. Spolek (počátek). Zavolá se na spolky nebo na sstupky skrze řeč- níka. Vš. 37. S. = unio, congressus bono- rum, sstoupiti se s někým ve společné dr- žení statku, tedy totéž co obyč. se nazývá spolek. Quia cum ipsa habet congressum i. e. stupek. Desky olom. VII. 234., 254. Sunt congressi et fecerunt sstupek seu in verum na spolek. Brněn. des. VII. 196. Pozn. Společník nemohl bez vědomí ostat- ních spolumajitelů statek nikterak zavaditi nebo prodati. Pdl.

312113   Sstupek Svazek: 9 Strana: 0308
Sstupek = spolek, přijímání jiných lidí na společné vlastnictví statků. Bdl. v Ku. rožm. str. 22.

312114   Sstúpení Svazek: 9 Strana: 0308
Sstúpení, ?., constellatio. Skopnec jest ohnivý; kdožkolivek narodí se v tomto s., milovati bude. Maš. ruk. 18a. Vz více v Mus. fil. 1899. 286.

312115   Sstúpení Svazek: 10 Strana: 0391
Sstúpení, n. Po s. mimo penieze co má vzieti vdova? Když jiej dsky jiného ne- svědčí než jedno penieze, má vzieti penieze. Z Dubé 72. (Jir. Prove 344).

312116   Sstúpiti Svazek: 9 Strana: 0309
Sstúpiti, decedere. Dievka, což sobě za- myslí, nesnadno s toho sstúpí. Maš. ruk. 27a. Cf. Sestoupiti.

312117   Sstúpiti se Svazek: 10 Strana: 0392
Sstúpiti se = sestoupiti, zavříti se. Ona se vrata tak sstúpichu. Bav. J. v, 1394. Rána se sstupuje (zavírá, spojuje). Kom. Did. 139.

312118   Sstupné Svazek: 10 Strana: 0664
Sstupné, ého, n. Prodá-li dům v městečku, má dáti s-ho 9 haléřů; kdo koupí, dá s-ho 9 hal. 1489. Privil, města Blatné.

312119   Sstupník Svazek: 3 Strana: 0617
Sstupník, a, m. Jestliže Petr ukáže dskami, že je s., tehdá má jemu odpoví- dati. Půh. I. 205.

312120   Sstupník Svazek: 7 Strana: 0766
Sstupník člen sstupku, společník spo- lečného statku. Vz předcház., Spolek (po- čátek). Consentierite ad hoc fratre suo, qui est suus sstupník. Desky olom. VII. 225.

312121   Sstupný Svazek: 3 Strana: 0617
Sstupný. Bratr nerozdílný a s. Pňh. I.194.

312122   Sstupovaní Svazek: 3 Strana: 0617
Sstupovaní, n., das Herabsteigen. Zlé jest s. od boží milosti v hněv, od podoben- stvie božieho v podobenstvie hovadné i ďá- belské. Hus II. 430., 431.

312123   Sstupovati Svazek: 3 Strana: 0617
Sstupovati, vz Sstoupiti.

312124   Sstvosť Svazek: 9 Strana: 0316
Sstvosť, i, f. Ktož má oči, ježto se v stvosti svítí, jest smělý. XV. stol. Rozb. II. 194.

312125   Sstvosť Svazek: 10 Strana: 0405
Sstvosť v II. Přisp. 316. za Stvora oprav v: Stvosť.

312126   Sstydlý Svazek: 3 Strana: 0617
Sstydlý = ustydlý, kalt. S. tělo (člověka), D., lůj. Us. — čím: zimou. Dch.

312127   Sstydnouti Svazek: 3 Strana: 0617
Sstydnouti, stydl, utí; sstydati, kalt werden. — v čem. V té zimě člověk brzo sstydne. — komu. Údy mu sstydly. Jg. — se = studenem se ssaditi, durch Auskiih- lung dick werden, gerinnen. Ros. — Jg.

312128   Sstydnouťi Svazek: 9 Strana: 0309
Sstydnouťi. Krev sstydne se. Maš. ruk. 203a., 222b. (Mus. fil. 1898. 211. ).

312129   Sstydovati se Svazek: 3 Strana: 0617
Sstydovati se, erkalten. Jg.

312130   Ssu Svazek: 3 Strana: 0617
Ssu, vz Ssáti.

312131   Ssuji Svazek: 3 Strana: 0617
Ssuji, vz Sesouti.

312132   Ssumovati Svazek: 3 Strana: 0617
Ssumovati = spočítati, summiren. — co v co. Aby to všecko v hromadu z každého panství zvláště se ssumovalo. V.

312133   Ssumovati co Svazek: 8 Strana: 0380
Ssumovati co. Arch. XIII. 455.

312134   Ssunouti se Svazek: 7 Strana: 0766
Ssunouti se. Vz Sesouti se. Dům nad hlavou se ti ssune v rum. Osv. I. 377.

312135   Ssurovělý Svazek: 3 Strana: 0617
Ssurovělý, roh. S. doba. Bdl.

312136   Ssušiti Svazek: 9 Strana: 0309
Ssušiti. Maš. ruk. 201b.

312137   Ssušiti co Svazek: 10 Strana: 0392
Ssušiti co. Rostl. G. 201b.

312138   Ssuť Svazek: 7 Strana: 0766
Ssuť, i, f. = rum, Schutt, m. Čerm. Kal. čes. has. 1885. 100.

312139   Ssutí Svazek: 3 Strana: 0617
Ssutí. n., sesypání, die Zusammenschüt- tung. — S., sboření, der Umsturz. S. zdi. D. — S. = splacení zástav n. jiných břemen na statku jsoucích. Vš. V. 5., Kn. dm. 30., Půh. I. 116., 129., 154., 295. Chtěl jsem s. a peníze jemu dáti; Páni nalezli o ta s. pro zemské dobré, jestliže by kto nepovolil k s., ježto prodává zboží, tehdy to zboží nemuož ssuto býti. Pňh. II. 397., 489. Povinovati budou dědici toho zboží, komužby to dr- žení potom přiřčeno bylo, to věnné s. zase navrátiti. Zr. mor. Tč. — S., plnení zprávy při prodaji statku slíbené. Index k Tov. 135. — S , právo příbuzných kupiteli summu, kterou za statek dal, vyplatiti a tak sami ve statek se uvázati, die Ablösung. Nena- řekli-li příbuzní statek za rok a den, ne- mohli později k s. připuštěni býti. Arch. II. 1!4 — Š., ssuvka, aphaeresis. Vz Se- suvka.

312140   Ssutí Svazek: 7 Strana: 0766
Ssutí = splacení zástav. To dálo se za příčinou potřebné výplaty čili tak řečeného ssutí dávných zástav královských Pal. D|. II. 1. 178. Cf. Pal. Rdh. II. 288., Vš. 149. — S. = právo příbuzných přidej: po meči. Lat.: abscussa alienatio, sipatio (ssúti = sypati), něm. Abschüttung. Cf. Výb. I. 979., Kn. rož. 136.

312141   Ssúti co Svazek: 3 Strana: 0617
Ssúti co: dědictví (vyplatiti a tak práva k němu nabyti). Výb. 1. 979. Vz Sesouti.

312142   Ssutina Svazek: 3 Strana: 0617
Ssutina, y, f., ssutiny, pl. = sbořeniny, sříceniny, rum, der Schutt, Schutthaufen, Sturz, Ruin, das Geschütte, die Trümmer. S-ny ukliditi. Br. Nyní vyklízejí se v Praze s-ny z nádherného důstojného národního divadla českého, na něž národ český po 30 let dobrovolné příspěvky sbíral, které však dne 12. srpna 1881., když se po tři- náctileté stavbě právě dostavovalo, k ne- smírnému žalu celého národa zlým osudem vyhořelo. Avšak národ nezoufá, nýbrž chutě peníze sbírá, aby je opět vystavěl. Ve 3 ne- dělích sebráno 600000.

312143   Ssutinný Svazek: 10 Strana: 0392
Ssutinný. S. pahorky babylonské. Nár. list. 11/7. 1900.

312144   Ssutiště Svazek: 7 Strana: 0766
Ssutiště, ě, n., Ruine. Tk.

312145   Ssutý Svazek: 3 Strana: 0618
Ssutý = sesypaný, zusammengeschüttet. — s čeho: se statku — ssazený zaplacením, abgeschüttet. Vz Ssúti, Ssutí. Půh. 1475.

312146   Ssutý Svazek: 7 Strana: 0766
Ssutý = shořený. S. hrad, klášter. Čch. Bs. 46., 68., Kká. — S. = sutý. S. obilí. Vš. 223., Soudn. kn. opav. 1559.

312147   Ssutý orloj Svazek: 10 Strana: 0664
Ssutý orloj = z něhož písek zvolna se ssuje, ukazoval čas. Wtr. Rem. 825.

312148   Ssuvka Svazek: 7 Strana: 0766
Ssuvka, aphaeresis. Šf. III. 464. Cf. Se- suvka.

312149   Ssužovatel Svazek: 3 Strana: 0618
Ssužovatel, ssužovati atd., lépe: sužo- vatel, sužovati. Jg.

312150   Ssvadnouti Svazek: 3 Strana: 0618
Ssvadnouti (V.), lépe: svadnouti. Jg.

312151   Ssypati Svazek: 3 Strana: 0618
Ssypati, vz Sesypati.

312152   Ssyrověti Svazek: 7 Strana: 1385
Ssyrověti, ěl, ění = syrovým se státi. Wtr. Obr. II. 525.

312153   Ssyřený Svazek: 3 Strana: 0618
Ssyřený; -en, a, o, coagulatus. S. hora.

312154   Sš Svazek: 3 Strana: 0618
Sš. Této skupeniny se českoslovenština varuje a mění ji v jš: krajší m. krasší (v ob. ml.). Ht.

312155   Sš. Místo skupeniny šš slyšeti Svazek: 3 Strana: 0942
Sš. Místo skupeniny šš slyšeti u lidu jen š: vyší m.: vyšší. Kts. Vz Š.

312156   Sšacovati co Svazek: 7 Strana: 1385
Sšacovati co, abschätzen. Půh. V. 214.

312157   Sšelmilosť Svazek: 3 Strana: 0618
Sšelmilosť, i, f. = divokosť, die Wild- heit, Jg.

312158   Sšelmilý Svazek: 3 Strana: 0618
Sšelmilý = divoký, wild,bestialisch. Lom.

312159   Sšeptati Svazek: 3 Strana: 0618
Sšeptati, sšeptám a sšepci; sešeptati, sšep- távati, sešeptávati = šeptáním se smluviti, etwas zusammenlispeln, abreden. Jg. — se proti komu, se s kým. Br.

312160   Sšeptati se s kým Svazek: 10 Strana: 0392
Sšeptati se s kým. On se jest s trubačem sčeptaval, s dráby. Arch. XXI. 58., 384.

312161   Sšereděti Svazek: 7 Strana: 0766
Sšereděti, ěl, ění = šeredým se státi. Lenz. Mariol. 24.

312162   Sšeřiti se komu Svazek: 10 Strana: 0392
Sšeřiti se komu. Mně svět se sšeřil (za- temnil). Slád. Ant. 98.

312163   Sšetřený Svazek: 7 Strana: 0766
Sšetřený = ušetřený. Hlk. S. I. 26.

312164   Sšibati koho na Svazek: 8 Strana: 0380
Sšibati koho na zem. Vz Šibati. Phľd. Xll. 353.

312165   Sšikovati Svazek: 3 Strana: 0618
Sšikovati = spořádati, ordnen. — co proti komu: vojsko, Flav., vojsko proti nepřátelům. Kom. — koho k čemu: lid k bitvě. V. — se kde kdy s kým. V před- městí v noci (za dne) se svými se sšikoval. V. - Jg.

312166   Sšikovati co kam Svazek: 7 Strana: 0766
Sšikovati co kam. Uhři s-li divoké Sikuly a Pečence do pivních řad. Ddk. II. 441. — co jak. Čechové zšikovavše se šikem táhli pět dní Pal. Děj. III. 3.330.— koho na koho = poštvati. Neměv na tom dosti s-val na mě kněze, že mě o túž věc pohnal k duchovnímu právu. Půh. II. 481. — co kdy k čemu. Při skonání měsíce července s-val sobě vojsko k polnímu po- tkání. Skl. 1030.

312167   Sšinouti se Svazek: 3 Strana: 0618
Sšinouti se, ul, utí = odchýliti se, aus-, abweichen. — se s čeho. Rád s pravdy se sšínul. Br. S. se s cesty. Rk.

312168   Sšinouti se Svazek: 7 Strana: 0766
Sšinouti se. Neštěstí se do cesty vám sšine. Zl. Praha 1889. č. 11.

312169   Sšíti Svazek: 3 Strana: 0618
Sšíti, vz Sešiti.

312170   Sšitý Svazek: 3 Strana: 0618
Sšitý, vz Sešitý.

312171   Sšívání Svazek: 7 Strana: 0766
Sšívání, n. Sukně jedna z mnohých ba- rev jiného a jiného s. Let. 275.

312172   Sškvrklý Svazek: 3 Strana: 0618
Sškvrklý atd., vz Seškvrklý.

312173   Sšosovatěti Svazek: 8 Strana: 0380
Sšosovatěti = šosákem se státi. Světz. 1894. 69. a.

312174   Sšoustati Svazek: 3 Strana: 0618
Sšoustati, vz Sešoustati.

312175   Sštípaný Svazek: 7 Strana: 0766
Sštípaný. S. třtiny (nalomené). BR. 11. 53. b.

312176   Sštípati co Svazek: 3 Strana: 0618
Sštípati co: dříví. V. Zštípaly ho včely. Jg. Vz Štípati.

312177   Sšumovati Svazek: 3 Strana: 0618
Sšumovati, abschaumen. — co. D.

312178   Sšvagřený Svazek: 9 Strana: 0309
Sšvagřený. Dvoř. Si Kingu. 96.

312179   Sšvagřiti Svazek: 3 Strana: 0618
Sšvagřiti, il, en, ení; sešvagřiti, verschwä- gern. — se s kým.

312180   St Svazek: 3 Strana: 0618
St! (znamení k mlčení; citoslovce vybíze- jící, aby se někdo utišil). Šd. — St, povstalo z dt, tt, vz tato. — -st, v gt. pl. cest, vz -ct. — St. Místo st na Slovensku c (st jest znakem českého nářečí. Šf.; střevo — črevo, střída — črěda). Šf. Vz Č. — St mění se v šť: a) v komparaťivu před -ěji: Hustě — houště; b) v příčestí minul, času rodu trp- ného u sloves 4. třídy (za příčinou hlásky vz Příčestí): mastiti— mastjen — maštěn, pustiti — puštěn; ale-: křestiti — křestén vedlé křtěn; c) při tvoření časoslov opěto- vacích: pustiti — pouštěti, jistiti — ujišťo- vati, vz šť. — -st v číslovkách místo -ct u Radhoště na Mor.: jedenást. Šb.

312181   -sť Svazek: 3 Strana: 0618
-sť (-st?), přípona jmen podstatných ab- straktních rodu ženského: bělosť (bělost?), bolesť, žádosť, nedbalosť, moudrosť, milosť atd. Vz -ť. — Jména žen. rodu ukončená v -sť skloňují se podlé Kost. Cf. Bž. 230., Mkl. B. 170.

312182   -st Svazek: 7 Strana: 0766
-st mění se a) v -si na Frenštatsku, Stram- bersku, Příborsku: opuštěny, omastěny, vy- prostěny, b) v se: opuscyny, omascyny (= opusceny, na Frýdecku), c) po různu: roscu, rosceš, rosce. Opav. Brt. D. — -st odsuto: jest. Vz List. fil. 1891. 432.

312183   -sť Svazek: 7 Strana: 0766
-sť přípona. Cf. Gb. Ml. 60. — St, st méní se místy na Mor. všść: śćena, nevěśće (nevěstě), v měśće, śćehno, rośće, hość, liśći, kopyść. Brt. D. Na Dolní Bečvě se si v trp. příčestí mění v šč: puščený. Vz List. fil. 1885. 247.

312184   st Svazek: 8 Strana: 0380
st neměkne na Třebíčsku v sť: host, chy- trost; ale: niť, čtvrť. Brt. D. II. 225. Cf. násl. sť. — st mění se a) v št: masopuštní; b) v ct: kláct m. klásti. Dšk. Jibč. I. 41. Vect, plect, Gb. II. ml. I. 480.; c) v sť: stežeje, stěžeje. Us. Gb. II. ml. I. 388. — Y st s přisuto. To je stíž (tíže)! Dšk. Jihč. I. 41. st odsuto v 3. os. sg.: jest, ve v šedesát m. šestdesát, staroství, ozaj (vz toto). Gb. II. ml. I. 399.

312185   sť Svazek: 8 Strana: 0380
sť. Slova ukončená v sť a skloňovaná podle vzorce kosť mají v Brnensku místy st: radost. Brt. D. II. 166. V Kunštátsku imper.: pust, narnast. 1b. 233. (ť tvrdne v t). —- Za spisovné sť bývá v dialekt. sc, śč, šč: sečna = scěna, u Hrozen. Brt. I). 1.40.; šécna = stěna, laš., Brt. I). I. 106.; ščena = stěna, laš. Ib. 107. (Gb. II. ml. 1). Ciščiť m. čistiti. Záhoří. Brt. 1). II. 16. Došč = dosť, radošč m. radosť, ješč m. jesť (inft-), ščiri (štiri, čtyři). V Hád- kové. Phľd. 1894. 192. Päšč m. päsť, mašč m. masť. Ib. 1893. 559. V instr. sg. jmen od- ťažitých vzorce kosť: zloščó, radoščó, u Koje- tína, u Drahan, u Litovic, u Zábřehu, v Tiš- ňovsku, v Litovelsku, Kónickú, Jevicku a u Kunštátu. Brt. D. II. 47., 101., 105., 122., 128., 186., 233. Koščí. V Ratkové, Phľd. 1893. 559.

312186   St rusný Svazek: 3 Strana: 0733
St rusný. S. moucha, strusk. D., Rk. Vz Strusk.

312187   Sta Svazek: 3 Strana: 0618
Sta, zastr. = stalo. Sta se. Knst. — 2. Dual slovesa jsem. Obě kůže sta ranienie. Ras. — 3. Sta = stál, a, o.

312188   -sta Svazek: 3 Strana: 0618
-sta, přípona jmen podstat.: starosta. — Jména podst. rodu muž. v -sta ukončená mají v nom. pl. i a é, řidčeji -ové: basista, -sti, -sté, -stové; ostatně dle Páv (v pl.; v sg. vz Despota). Mk., Jv.

312189   1. Sťa Svazek: 3 Strana: 0618
1. Sťa, stia, zastr. = sťal. Stia hlavu jeho. Troj.

312190   2. Sťa Svazek: 3 Strana: 0618
2. Sťa. na Slov. = jako; sťajako = jak- kolivěk. Bern., Ht. Sl. ml. 96.

312191   2. Sťa Svazek: 7 Strana: 0766
2. Sťa. Černý s. uhel; Letí s. pták. Koll. Zp. I. 428. (36.) Nekedy s. vlastenec na váhu musel položit vážnosť svoju. Lipa. 168. S. by dlaňou pľaskol (okamžite). Slov. Sd. Fujara zaplakala, sťaby srdce mala. Phľd. IV. 7. Dcéra krásna s. zornica. Ppk. I. 122. Slapali (Janíčka), s. vtáčka na lepe. Btt. Sp. 11. Slovce sťa připojuje se na mor. Val. k: kdo, jaký, který, jak, kde. Jak se máš? Sťajak (všelijak). Který tam půjde? Sťakerý (kterýkoli). Kde zůstaneš? Sťakde (kdekoli). Val. Vck. Cf. Brt. D 165. 9.

312192   Stáb Svazek: 3 Strana: 0618
Stáb, štáb, u, m., z něm., vyšší důstoj- nictvo. Rk.

312193   Stabarcovat čím Svazek: 9 Strana: 0309
Stabarcovat čím = hrkati, tlouci. Val. Ces. 1. X. 35.

312194   Stabilisace Svazek: 10 Strana: 0392
Stabilisace, e, f., z lat. = ustavení. S. výroby. Nár. list. 1904. 110. 9.

312195   Stabilita Svazek: 3 Strana: 0618
Stabilita, y, f., z lat., stálosť, setrvalosť, die Festigkeit, Dauer, Stabilität, der Be- stand.

312196   Stabilní Svazek: 3 Strana: 0618
Stabilní, z lat., stálý, trvalý, nehybný, fest, dauerhaft, stabil.

312197   Stabilnosť Svazek: 10 Strana: 0392
Stabilnosť, i, f., vz Stabilita.

312198   Stablovec Svazek: 7 Strana: 0766
Stablovec, vce, m., os. jm. S. z Lipiny. Arch. IV. 379.

312199   Stáblovice, pl Svazek: 3 Strana: 0618
Stáblovice, pl., ves ve Slezsku. Tč., Šd.

312200   Stabna Svazek: 7 Strana: 0766
Stabna, y, f. S. na mostě (chodiště pro pěší?).

312201   StaBoch Svazek: 9 Strana: 0309
StaBoch = stonásobné božství. Slov. Zát. Př. 292b.

312202   Stabor Svazek: 3 Strana: 0618
Stabor, a, m., osob. jm. Pal. Rdh., Mus.

312203   Stábuí Svazek: 3 Strana: 0618
Stábuí, Stabs-. Vz Stáb. S. důstojník, major, podplukovník, plukovník, S. N., vo- jenský sudí, lékař, J. tr., auditor, dragoun, pěchota, bytovník. Čsk.

312204   Sťaby Svazek: 8 Strana: 0380
Sťaby = jakoby. Vz Sťa, Phľd. XII. 68.

312205   Staccato Svazek: 10 Strana: 0392
Staccato (stakato), it. v hudbě = odra ženě.

312206   Sťaco Svazek: 10 Strana: 0392
Sťaco = leccos. Val. Čes. 1. XI. 482.

312207   Stač Svazek: 3 Strana: 0618
Stač, e, f., na Slov. = dostatek, die Menge, Reichlichkeit. Má všeho na stač. Bern.

312208   Stačák Svazek: 7 Strana: 0766
Stačák, u, m. = stačka (dod.).

312209   Stáčati Svazek: 7 Strana: 0766
Stáčati = stáčeti. Slov.

312210   Stáčecí Svazek: 3 Strana: 0618
Stáčecí = odváděči, Abzugs-. S. díra, die Abzugsöffnung. Šp.

312211   Stáčecí Svazek: 7 Strana: 0766
Stáčecí stroj. Vz KP. V. 185.

312212   Stáčeč Svazek: 8 Strana: 0380
Stáčeč, e, m. S. piva, vína atd. Us.

312213   Stáčedlo Svazek: 7 Strana: 0766
Stáčedlo, a, n , Abziehapparat, m. S. pivní. Wld.

312214   Stáčející se Svazek: 3 Strana: 0618
Stáčející se, distortus, verdreht; listy mechové usušením nepravidelně se skřivu- jící a s. Rst. 495.

312215   Stáčení Svazek: 7 Strana: 0766
Stáčení vína, das Abziehen. Us. Pdl.

312216   Stáčený Svazek: 3 Strana: 0618
Stáčený; -en, a, o, vz Stočiti. S. pivo, Abzugsbier, n. Dch Křesání stáčenou, das Zughauen, v mlyn. Šp.

312217   Stačert Svazek: 7 Strana: 0766
Stačert, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 86.

312218   Stáčeti Svazek: 3 Strana: 0618
Stáčeti, vz Stočiti.

312219   Stáčidlo Svazek: 3 Strana: 0618
Stáčidlo, a, m., stroj ku stáčení, ku spou- štění vody na mlýn. Us. Dch. Též stojan v kaberně v rybníku, der Ständer. U Mile- tína. Jg.

312220   Stačiti Svazek: 3 Strana: 0618
Stačiti, il, en, ení; stačovati, stačívati. S. m. statčiti (od statek). Šf., Gb. Hl. 116. U Opavy: starčiti. Klš. Hinreichen, klecken, zu-, ausreichen, zu- o. auslangen, hinlangen, hinreichen, langen, genügen. Jg. — abs. Tyč tam nestačí. D. Provaz stačí. D. Jak řemen stačí, hospodařiti. Tak kráčej, jak řemen stačuje. Ros. Ten plat stačí. D. Pla- titi, pokud kapsa stačí. Pokud nejdál mož- nosť stačuje. Kom. Sotva jsem stačil. Kom. Chci obecného dobra hleděti, pokudž naj- dále muoj rozum stačiti muož. Zř. selské v Loučanech. 1525. Šd. Pakli stačovati se vám zdá, co o věci pověděno. Kos. Ol. I. 58. V karty hraju, piju, už stačiť nemožu. Sš. P. 403. Starší dluh předcházie nověj - šieho, pokudž peníze s. mohú. NB. Tč. 218. A co by zbývalo, z toho, pokud s. by mo- hlo, mají jiní dluhové věřitelóm placeni býti. NB. Tč. 216. Pila by se, dyby byla kasa, edem že peňaza nestača. Sš. P. 654. — čeho. Málo je nás málo, kdeby se nás bralo, ja proste děvčátka, aby nás stačilo. Sš. P. 574. Pakliby sám toho stačiti ne- mohl. 1402. — komu. Peníze mi nestačily. Us. Což mohlo třem mužům s. V. Nestačí mu čas. Čert véská, co može, křečí a piščí, co mo hrdlo stačí. Er. Čít. sl. 48. Běžel, co mu nohy s-ly. Er., Šd. Já sám všem nesta- čím. Brt. Skl. 40. Nestačilo mu peněz. Us. Dch. Kabát mu sotva stačí (ztloustl). Us. Šd. Pýše nestačí panství. Chč. 450. — s ně- kým. Aby s námi s. mohli. Pref. — kde. V tom rybníce nestačíš. Us. Na světě nestačí, aby najmenší stránku plně stihl, dokavad jest v smrtedlnosti. Hus I. 314. — komu v čem. Koni v běhu s. Ros. S. někomu v da- rech. Dch. — za kým. S. za ním nemůže. Kom. — k čemu. K tomu jeho síla nestačí. Sych. K tomu 10 let nestačí. Statek k za- placení nestačí. Chč. 450. Sám nemohu ke všemu s.; Jedny ruce k tomu nestačí. Us. Šd. — s infinit. Pass. Potrhati se mohu, abych stačila pokrmy snášeti. Nestačil jsem mu dodávati. Ros. K svědomí můž pohoniti kdy kdo chce, co by jemu jediné mohli svědkové s.přijíti aneb přijeti k svědomí. Vl. zř. 23. Živí umrlých nastačichu hřiesti (sepelire). BO. — nač. Má toliko vzíti, jakžby úrok na právo stané stačil. O. z D. — komu čím. Jede voják s velkým spě- chem, kůň mu sotva stačí dechem. Sš. Bs. 95. — jak. Že by vyznávání Krista bez přidání se k církvi stačilo. Sš. I. 110.

312221   Stačiti Svazek: 7 Strana: 0766
Stačiti. Cf. Mkl. Etym. 319. a. — abs. Viece jsme dlužni Bohu než s. móžem. Št. N. 56. — komu. Tlustý, sotva mu dvéře stačí Us. Tč. Lid mudruje, jak mu rozum stačí. Osv. Stačil sobě sám. Dch. Běží, ne- mohu mu s. Us. Až kam zrak jí stačí. Nrd. — nač. Veliký lidské je lásky bol a ně- kolik slov naň stačí. Nrd. — čemu s čím. Leč chvělá píseň má ví, s křídlem sklo- něným že zvěstům nestačí těm plamenným. Kká. K sl. j. 7.

312222   Stačiti Svazek: 8 Strana: 0380
Stačiti. Nestačil dopovedať = sotva do- pověděl. Phľd. 1895. 4.

312223   Stáčivý Svazek: 7 Strana: 0766
Stáčivý. S. záslona (rouleaux). Pdl.

312224   Stáčka Svazek: 3 Strana: 0619
Stáčka, y, f., stáčení, der Abzug, das Fassen. S. vína, piva. Us. Šp., Suk. Dnes máme s-ku. — S., vytáčka, stáčky, pl. = špatnější pivo, víno, které pod čepem v ná- dobe se nadržuje, podčepky, der Zapfenwein. Jg. — S., das Schürl den Leim von den Leimspindeln abzunehmen. Us. Puch.

312225   Stačka Svazek: 7 Strana: 0766
Stačka, y, f. = dostatečná známka škol- ská. Dostal s-ku. Us. Pdl. Jinde také: sta- čák, sták, dostak. kůl. Rgl.

312226   Stačný Svazek: 7 Strana: 0766
Stačný = dostatečný. Lpř., Dk.

312227   Stačný Svazek: 8 Strana: 0380
Stačný = statočný. Mamalíci jsú lidé dosti stační. Kabt, 31.

312228   Stád Svazek: 8 Strana: 0380
Stád v Ev. ol. prý není. List. fil. 1896. 340.

312229   Stadáreň Svazek: 3 Strana: 0619
Stadáreň, rně, f. = stadárna. Slov.

312230   Stadárna Svazek: 3 Strana: 0619
Stadárna, y, f. = pastviště skotu, die Rindviehweide. Slov. Bern. Vz Stadáreň.

312231   Stadař Svazek: 3 Strana: 0619
Stadař, e, m. = pastýř, skoták, der Rind- viehhirt. Slov.

312232   Stadařiti, il Svazek: 3 Strana: 0619
Stadařiti, il, ení, grösseres Vieh hüten. Slov.

312233   Stadařka Svazek: 3 Strana: 0619
Stadařka, y, f., die Rindviehhüterin. Slov. Bern.

312234   Stadařský Svazek: 3 Strana: 0619
Stadařský = skotácký, dem Rindvieh- hirten zuständig. Slov.

312235   Stadařství Svazek: 3 Strana: 0619
Stadařství, n., die Rindviehhütung. Slov. Bern.

312236   Stádce Svazek: 3 Strana: 0619
Stádce, vz Stádo.

312237   Stádce Svazek: 8 Strana: 0380
Stádce, grex. 1418. List. fil. 1896. 111.

312238   Stadebné Svazek: 7 Strana: 0811
Stadebné, svatebné = plat za povolení k ženění. Sbor. slov. 1887. 516.

312239   Stádec Svazek: 9 Strana: 0309
Stádec. V tom vypasený s. běží kol (kus ze stáda, jelen). Slad. Jak. 35.

312240   Stadenka Svazek: 3 Strana: 0619
Stadenka, y, f., něm. Stauding, ves v Opav- sku. S. N.

312241   Stádenko Svazek: 7 Strana: 0766
Stádenko, a, n., zdrobn. stádo. Us. Šd.

312242   Sťadevenek Svazek: 7 Strana: 0766
Sťadevenek = sťakde, kdekolivěk. Val. Vck. Vz Sťa (dod.).

312243   Stadi-um Svazek: 3 Strana: 0619
Stadi-um, a, n., z řec, hon, míra, 125 kroků, die Lauf-, Rennbahn. Rk. — S., jistá doba v rozvoji nějaké události, nějakého stavu, zvl. nemoci, die Verlaufzeit.

312244   Stadi-um Svazek: 10 Strana: 0392
Stadi-um, a, n., řec. o) řecká míra = 600 stop; b) závodiště pro závody v běhu. Vz Ott. XXIII. 1024. Sr. Slov. III. 619.

312245   Stadia Svazek: 3 Strana: 0619
Stadia, něm. Stadel, samota u Turnova.

312246   Stadice Svazek: 3 Strana: 0619
Stadice, e, f., ves v Čech. u Teplice. Vz S. N., Tk. I. 54., 465.

312247   Stadický Svazek: 3 Strana: 0619
Stadický. Libuše za manžela pojala Pře- mysla S-kého. Šb.

312248   Stadion Svazek: 7 Strana: 0766
Stadion = prostora v řec. gymnasii (v tě- locvičně), v níž běhali o závod. Brt.

312249   Stádiště Svazek: 10 Strana: 0392
Stádiště, ě, m., der Trieb- und Weide- platz. Bdl. Glos. 321. (r. 1578. ). Sr. Past- viště.

312250   Stadlec Svazek: 3 Strana: 0619
Stadlec, delce, m., něm. Stahletz, městys v Táborsku. Vz S. N.

312251   Stádlisko Svazek: 7 Strana: 0766
Stádlisko, a, n. = pole na Kroměr. Wrch. a j. Pk.

312252   Stádlisko Svazek: 10 Strana: 0392
Stádlisko, a, n. = místo, kde se zdržovalo stádo krav. Litomšl. Čes. 1. XIII. 3.

312253   Stádliti Svazek: 3 Strana: 0619
Stádliti, il, ení = na stádle zůstávati, býti, am Standort (des Weidviehes) sein, sich aufhalten. Slov. Plk.

312254   Stadlmann Alois Svazek: 10 Strana: 0392
Stadlmann Alois, uč. a spis., 1846. —-. 1896. Ott. XXIII. 1024.

312255   Stádlo Svazek: 3 Strana: 0619
Stádlo, a, n., na Slov. = stavadlo, kde stádo stává, der Standort der Heerde: 2. sta- vadlo rybářské, der Standort der Fischer; 3. místo milíře, der Meilerplatz. Plk. — S., něm. Stadl, ves u Šternberka na Mor. PL. — S., v horn., der Zugstock. Šp.

312256   Stádlo Svazek: 7 Strana: 0766
Stádlo. Cf. Mkl. Etym. 319. a. Maria, tvé v tróně s., Maria, všech paní zrcadlo. Sv. Mař. 413. Judáš prozván dědicem ne- pravého stádia lícem (pod tvárností nepra- vého sňatku rodičův). Leg. o Pil. a Jidáši. Cf. polské s = muž a žena, manželstvo. Jir.

312257   Stádně Svazek: 3 Strana: 0619
Stádně = stádem, v množství, houfně. S. se valili, heerden-, schar-, haufenweise. Kom. Jak včely se hrnou stádně. Koll.

312258   Stádní Svazek: 3 Strana: 0619
Stádní, Heerd-, Heerden-. S. býk, V., kůň. Koc.

312259   Stádní dvořiště Svazek: 10 Strana: 0664
Stádní dvořiště = ovčín. Škod. IP. II. 238.

312260   Stádník Svazek: 3 Strana: 0619
Stádník, a, m., stádní býk, der Zucht- stier. D. — S., stádní kůň, das Ross (aus einer Heerde genommen). Ros.

312261   Stádník Svazek: 10 Strana: 0392
Stádník, a, m. = kůň. Arch. XX. 189

312262   Stádný Svazek: 3 Strana: 0619
Stádný = stádní. S. místo, Pulk., býk (stádník). Reš. S. brána (gregis); Ber se po sledu stádném. BO. — S. = bohatý na stáda, heerdenreich. Zlob.

312263   Stádný. S Svazek: 10 Strana: 0392
Stádný. S. kravka, brav. Msn. Od. 307., 11. — S. Arkadie = bohatá na stáda. Msn. Hym. 19.

312264   Sťado Svazek: 7 Strana: 0766
Sťado, sťagdo = kdokoli. Val. Slavč. 56.

312265   Stádo Svazek: 7 Strana: 0766
Stádo. Cf. Mkl. Etym. 319. a. S. ryb, Vrch., otroků. J. Lpř. — S. = hromada. Malým stádem veliká vojska byla ponižo- vána. Krnd. 13.

312266   Stádo, a, stádce, e, stádečko Svazek: 3 Strana: 0619
Stádo, a, stádce, e, stádečko, a, n.. die Heerde, der Haufe. Stádce, gt. pl. stádec. Bž. 100. S. dobytka, V., volů, koní, oslů, ovcí, koz; nevlastně s. husí, kachen, pávů, ptáků, koroptví atd. Us. U ptáků: hejno. Šp. Stáda skotová. BO. Stáda hnachu. BO. V stádu ovce vyhnati. Alx. Jak s. běží překládati v němčinu. Kos. Ol. J. 53. Stá- dami letěli špačkové od nás. U Žamb. Dbv. Pásti svěřené sobě s. Sš. Ob. 228. S. správně opatrovati. Ib. Neb mi mého pastýře bil u stáda. Půh. I. 284. Měl jsem mnohá stáda hovad a ovcí; Ukaž mi, kde velíš pásti ovce svého s-a, neb ty jsi sám pastýř dobrý. Hus I. 282., III. 16. Stádo husí, stádo ovec, chodí, maměnko, za mnú vdovec; S. husí, s. káčat, mosíš, vdovečku, dalej kráčat; Pa- stýř žene tamto s. s hory vrškem dolů; Ješčes, děvečko, hrubě mlada, zajmi kravičky, žeň do stada, zajmi moje mezi svoje, možu być to všecky tvoje; Dyž půjdu za stadem, ple- sknu si tatarem; Pomož pan Bůh, mala kra- varečko. pasalas mi dvě leta stadečko. Sš. P. 199.; 297., 340., 483., 551. (Tč.). Nechá s. stádem. D. S-do ovcí vlku poručiti. V. Není dobře stáda vlku poručiti. D. Jaký pastýř, takové s. V. Co se ze stáda mla- dých plodí, ku stádu náleží. Pr. Lepší s. je- lenů pod vůdcem lvem nežli stádo lvů pod vůdcem jelenem. Lb. — S. lidí — hromada, zástup, die Horde, Schaar, der Schwarm. V. — Stádem = stádně. V. Stádem se přihr- nouti, přijíti. Us.

312267   Stádoehova Svazek: 8 Strana: 0380
Stádoehova, y, f., Viehzucht, f. Phľd. 1894. 652. V Kal. S. 167.: stádochov.

312268   Stádohojný Svazek: 7 Strana: 0766
Stádohojný, viehreich. Lpř.

312269   Stádorodý. S Svazek: 10 Strana: 0392
Stádorodý. S. krávy. Msn. Od. 154. —

312270   Stadovnička Svazek: 7 Strana: 0766
Stadovnička, y, f. = stadařka. Slov. Bern

312271   Stádovník Svazek: 3 Strana: 0619
Stádovník, a, m. = stadař. Slov.

312272   Stádový Svazek: 3 Strana: 0619
Stádový, Heerden-. S. chlév, caula gre- gum. BO.

312273   Stafellit Svazek: 3 Strana: 0619
Stafellit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 129.

312274   Stafette Svazek: 3 Strana: 0619
Stafette, obyč. štafeta, y, f., mimořádný posel jízdný, reitender Eilbote. Rk.

312275   Staffage Svazek: 3 Strana: 0619
Staffage, obyč. stafáž, e, f., v malbě kra- jin rozličné lidské i zvířecí postavy, jakéž umělec uvádí k oživení obrazu. Die Staffage, Auszierung eines Gemäldes mit Figuren. S. N.

312276   Staffage Svazek: 7 Strana: 0766
Staffage. Vz Jg. Slnosť. 116.

312277   Staffirovati Svazek: 3 Strana: 0619
Staffirovati, vykrášliti, vyšňořiti, aus- zieren, aufputzen, staffiren. Rk.

312278   Stafra Svazek: 7 Strana: 0766
Stafra = cafra, safra. BPk.

312279   Stafrajensky Svazek: 10 Strana: 0392
Stafrajensky na tě berou (ženské). Rais. Sir. 70.

312280   Stafraportský Svazek: 7 Strana: 0766
Stafraportský = tafraportský. Us. Kšť.

312281   Stafrument Svazek: 7 Strana: 0766
Stafrument, vz Tafraport.

312282   Stafryše Svazek: 9 Strana: 0309
Stafryše = stafra. Horen. 6.

312283   Stafylokokkový Svazek: 8 Strana: 0380
Stafylokokkový. S. infekce. Ott. XI. 571.

312284   Stafylokokky Svazek: 8 Strana: 0380
Stafylokokky. Vstnk. II. 502., Ott. XL 571. Cf. Kokka (2. dod.).

312285   Stafylom Svazek: 3 Strana: 0619
Stafylom, u, m., staphyloma. Nz. lk.

312286   Stafylom Svazek: 7 Strana: 0766
Stafylom. Cl. Slov. zdrav. S. bělimo- cévnatkový, sraphyloma sclerochorioidale, částečný duhovky, s. iridis partiale, hrozno- vitý rohovky, s. corneae racemosum, nepravý rohovky, s. corneae spurium, pravý rohovky, s. corneae verum, zadní, s. posticum; stěna, stopka, -fuss. Ktt. exc.

312287   Stafylom Svazek: 10 Strana: 0392
Stafylom, u, m. = výduť na oku. Vz Ott. XXIII. 1029.

312288   Sťagde Svazek: 7 Strana: 0766
Sťagde = leckde. S. nám pobyť. U Rož- nova. Brt. D. 175 Cf. Sťa (dod.).

312289   Sťagdo Svazek: 7 Strana: 0767
Sťagdo, vz Sťado (dod.).

312290   Stagira Svazek: 3 Strana: 0619
Stagira, gt. Stagir, pl., n., nebo Stagir-us, a, m., město v Makedonii. — Stagiřan, a, m. — Stagirský.

312291   Stagnace Svazek: 3 Strana: 0619
Stagnace, e, f. (z lat. stagnum, bahno), zástava, váznutí (jako v bahně), nehýbáni se z místa, der Stillstand, die Stagnation. S. N.

312292   Stah Svazek: 3 Strana: 0619
Stah, u, m. = stáhnutí, stažení, die Kon- traktion. Šp.

312293   Stah Svazek: 7 Strana: 0767
Stah, u, m. = šteh, šev. Slov. Bern.

312294   Staha Svazek: 3 Strana: 0619
Staha, y, f., liga, zastr. Zlob.

312295   Stahák Svazek: 3 Strana: 0619
Stahák, u, m., vz Přidrž. — S., oprátka, das Leitseil. Slov. Koll.

312296   Stahák Svazek: 7 Strana: 0767
Stahák. Z-ky sú tie retiazky, ktoré sú jedným koncom pripnuté v chomút koňa, druhým koncom ale v koniec oja, čím sa nelen oje spravuje (ŕídí), ale nimi dolu vr- chom kone aj vozík stahujú (zadržiavajú). Na panských koňoch (v kočáře) sú z-ky remenné. Slov. Zátur. Vz násl.

312297   Sťahák Svazek: 9 Strana: 0309
Sťahák, u, m., convolvulus saepium, rostl. Sbor. slov. I. 207., V. 86.

312298   Stáhala Svazek: 3 Strana: 0619
Stáhala, y, m., osob. jm. Šd.

312299   Stahala Svazek: 8 Strana: 0380
Stahala, Klachel, m., laš. Brt. D. II. 389.

312300   Stahaný od Svazek: 3 Strana: 0619
Stahaný od práce, abgerackert, abstra- pizirt. Dch. — čím: prací.

312301   Stahati Svazek: 3 Strana: 0619
Stahati, vz Stáhnouti.

312302   Sťahe Svazek: 10 Strana: 0392
Sťahe = část krosny (stavu tkadl. ). Mus. slov. VIL 58.

312303   Sťahel Svazek: 3 Strana: 0619
Sťahel, hlu, m., der Ziegel. Slez. Šd.

312304   Sťahel Svazek: 7 Strana: 0767
Sťahel, hle, f. = oprať. Val. Slavč. 70.

312305   Sťahel Svazek: 8 Strana: 0380
Sťahel. Stahle, stihle = řemeny od cho- moutu k udidlu se táhnoucí. Brt. D. II. 452.

312306   Sťahlav Svazek: 3 Strana: 0619
Sťahlav, a, m., osob. jrn. Vz Šťáhlav.

312307   Stáhlosť Svazek: 3 Strana: 0620
Stáhlosť, i, f., die Strackheit. Jg.

312308   Stahlůvka Svazek: 7 Strana: 0767
Stahlůvka, y, f. = provazová oprať na chomoutě. U Star. Jičína. Vhl. Vz před- cház.

312309   Stáhlý Svazek: 3 Strana: 0620
Stáhlý = natažený, rovný, gerad, strack.

312310   Stáhnouti Svazek: 3 Strana: 0620
Stáhnouti (zastr. stáhnouti), ul, ut, uti; (stahu, zastr.), stáhl, stažen, ení (zastr. stěhu, stěžen, ení), stáhati, stahovati — táhna spo- jiti, shromážditi, zusammen-, einziehen ; utá- hnouti, svázati, zusammen- o. eng an ein- ander ziehen ; skrátiti, zusammenziehen; dolů stáhnouti, tažením sundati, herab-, herunter-, nieder-, abziehen; odvrátiti, abziehen, ab- wenden; stočiti, abziehen, abzapfen; vztá- hnouti, strecken, ausstrecken; utahati, ab- rackern, abmüden; se = stěsnati se v užší místo, sich zusammenziehen; utahovati se, sich zusammenziehen, eng binden; v jedno místo se scházeti, sich zusammenziehen, sich sammeln; dolů sjíti táhna se, sich herab- o. herunterziehen, sich erstrecken. Jg. — co, koho: lid, vojsko (shromážditi), Ros.; nohu, ruku, prst (skrčiti), čelo (svraštiti), uzel (stáhnouti); knihy, řeč (skrátiti); pivo, víno (stočiti); koně, zajíce (odříti); dobytek (utahati); kůži, ruku (lépe: vztáhnouti. Jg.). Us. Kyselina hubu stahuje. Bázeň prsy sta- huje. S. punčochy, boty (zouti), Us., stře- více. V. S. kliku (ú dveří), Us Všk., pokoj stáhnouti (zamésti). U Chrud. Brv. Stahuje mne to. Us. Šd. Ras pár valášku stáhne. Sš. P. 483. S. boky (mučiti). Bdl. Stáhni larvu, uzříš šalbu. Prov. Jg. — co, se kam. Něco do hromady s. V. Vodu do rybníka. Vys. Stáhli jsme se v zimě do jednoho po- koje. Jg. Víno, pivo do láhví. D., Šp., Ml. S. něco v hromadu. V. Vojsko v ta místa se stahuje. Us. Stáhni klobouček na oči. Er. P. 154. Stáhni si čepici přes uši. Us. Šd. Vojsko k městu se stahuje. Us. Ostrov se až na druhý břeh stahuje (lépe: vzta- huje. Jg.). Bern. V ohlavy líci jich (koní) stiehni. Z. wit. 31. 9. — co, koho, se čím (odkud): něco provazem, sud obručemi, sukni pásem, koně opratí (utáhnouti, při- táhnouti), dobytek prací (utahati), Us., ohněm vodu s něčeho s. (vypařiti, destillovati), vodu alembíkem. Vys. Hřiech ihned Lucipera těž- kostí svú stáhl jest s miesta najvyššího do najnižšího pekla. Hus I. 114. Nohy mě bolejí, jakoby je provazem stáhl. Us. Dch. — co, se odkud: prsten s prstu, Us., pe- čeni s Rožně. L. Voda se s té výšiny stáhla (stekla). Us. S. někoho s lůžka. Us. Sd. Stáhni to se střechy atd. Šd. Pýcha stáhla duchy s nebe. Sš. Bs. 15. Hospodár dobrý čeládku od zlého sťahuje a čo komu za po- trebné, pilně opatruje. Mor. Té. Klíč se dveří s. Us. Dch. — co komu: boty, ka- bát, Ros., kůži. Us. — co, koho z čeho: někoho z kůže, D., pivo (ze sudu, Us.), z kvasnic, V., vodu z rybníka. Když ťa ze zlého stahují, nemáš sa hnevať. Mor. Tč. To, z čeho jiných stahuješ, sám nechtěj ro- biť. Mor. Tč. — co, koho kde. Dal ho na rebríku s. (natáhnouti). V. V dolu stahovati (kompasem měřiti, markscheiden). Vys Voj- sko u města se s-lo. Us. — se kdy. Dřevo V Horku, kůže v studenu se stahuje. Us. Zvěř se před bouřkou stahuje. Jg. — se. Vz na hoře. Dívka se stahuje, aby útlá byla. Us. Vojsko se stahuje (shromažďuje). Ros. Oblaky se stahují, bude pršeti. Us. — co, se k čemu (kdy). Mužstvo ke dni ozná- menému k popisu se stahuje. Zříz. sněm. St. skl. — jak (dlouho). Stáhne se to do večera (es wird sich verziehen), než tam dojedeme. Us. Sd. S. koho za nohy. Koll. I. 158.

312311   Stáhnouti Svazek: 7 Strana: 0767
Stáhnouti. — co: brvy, Vrch., plachty. Pdl. Žízeň stáhla moje hrdlo. Vrch. Řekl člověku: Ztěhni ruku svú, an ji ztěže. ZN. — co kam. Stáhnul klobúk na ucho: S pá- nem Bohem, děvucho! Čes. mor. ps. 139.— odkud. Kdo zvykne chlipnosti, nevím, kdo by ho krem smrti sťáhel od zvyklosti. Tč. — co komu Úzkosť mu hrdlo stáhla. Vrch., Zr. — co se kde (čím). Nad námi stahují se mračna. Čch. Zdivo na mnohých místech železnými kleštěmi s. Stat. př. kn. 1877. 108. Jakou duchnu máš, tak lehni, tak se pod ní obrať a stěhni. Us. Vm. — co jak. S. rty k úsměšku, Šml., uštěpačně, Hrts., obočí hněvivě. Hrts. Sťahuj vším možným spósobem tvoje náchylnosti. Slov. Tč. — co čím. Stáhnouti noty obloučkem, Fr. Chlum 7., tělo šněrovačkou. Us. Pdl. Úšklebkem stahuje se ret. Hdk. — co, se več. Stejné samohlásky stahují se v touž hlásku dlouhou. Ndr. Stáhnouti dvě krati v jednu dlouž. Dk. Poet. 228. — se proč. Rodiče k vůli dě- tem se stahují (utahují, nad své síly na ně vynakládají a p.). Us. Prk. Sťahnúť, vz Stihnouti. Brt. D. 193

312312   Stáhnuté, staženě Svazek: 3 Strana: 0620
Stáhnuté, staženě = krátce, stručné, zusammengezogen, kurz, im kurzen Begriff. Jg.

312313   Stáhnutí Svazek: 3 Strana: 0620
Stáhnutí, n., das Zusammen-, Herab-, Abziehen. S. kůže, die Abhäutung. Šp. S. měchem, die Abstreifung mit dem Blasen- balg. Šp.

312314   Stáhnutý, stažený Svazek: 3 Strana: 0620
Stáhnutý, stažený, zusammen-, herab-, abgezogen, abgestreift, abgebalgt, abgehäutet. S. kůže, pivo, víno atd. Vz Stáhnouti.

312315   Stahovací Svazek: 3 Strana: 0620
Stahovací kleště, die Spannzange. D.

312316   Stahovač Svazek: 3 Strana: 0620
Stahovač, e, m. = stahující, der Zusam- men-, Abzieher-. Jg. — S., náčiní bednářské k stahování sudů, das Schlagband. D. — S., sval k stahování sloužící, flexor. Ssav. 65. — S., u vozu, u prostřed řetěz stahu- jící, die Spannkette. Us.

312317   Stahovač Svazek: 7 Strana: 0767
Stahovač sval. S. dolního pysku, mus- cuius depressor labii inferioris, pohyblivé přepažky nosní, m. depr. septi mobilis na- rium, chřípí, m. d. alae nasi, koutku úst- ního, m. d. anguli oris, dělohy, retractor uteri.

312318   Stahovač Svazek: 10 Strana: 0392
Stahovač, e, m, = pytel. V zloděj. mluvě.

312319   Stahovačka Svazek: 3 Strana: 0620
Stahovačka, y, f., která něco stahuje, die Zusammen-, Abzieherin. Jg. - S., stuha, oprátka, zděř atd. k stahování něčeho, das Ziehband. D.

312320   Stahovadlo Svazek: 3 Strana: 0620
Stahovadlo, a, n., das Hängezeug, v horn. Hř.

312321   Stahovák Svazek: 3 Strana: 0620
Stahovák, u, m., čásť vozu k stahování fasuňku. S. přední a zadní. Us. Hk. — S. u bednářů, der Fasszug. Skv., Šp. — S., nůž k stahování, das Abhäutungsmesser. Sp.

312322   Stahování Svazek: 3 Strana: 0620
Stahování, n. S. (contraktio) jmenuje se ve zvukosloví zákon, podlé kterého dvě neb tři sousedící slabiky v jednu splývají; děje se tím způsobem, že se pomezní jich sou- hlásky vysouvají a zbylé samohlásky bud! v náležitou dvojhlásku n. dlouhou samo- hlásku slučují, bud jedna z nich též se vy- sune a druhá náhradou dlouží. Tak na př. z řec. trojslabičného ú |- t |- óai vysutím » učiněno Iv |- * \ <xi a stažením t -4- «t — dvojslabičné kvy. V češtině stal se zákon tento pravidlem skoro bez výjimky zvláště tam, kde j mezi dvěma samohláskami stojí: tu se nejprve j beze stopy vysulo, pak předcházející samohláska seslabovala, až ko- nečně také zmizela jsouc takřka vsáknuta do samohlásky následující, která pojavši ji do sebe stala se dlouhou a jen někdy tak dalece vlivu jejímu podlehla, že od ní buď změkla neb stvrdla. Tak vyvíjela se ku př. slabaja - slabaa — slabá, slab?-ji — slab?i — slabý; božaja (= bohjaja) — božaa (= boh- jaa) — božá (bohjá) — boží. Čeština stáhla tímto způsobem jednak mnoho kmenův a jednak mnoho koncovek ohýbacích a roz- různila se tím znamenitě od ostatních ja- zyků slovanských. Příklady stažených kmenů jsou: bázeň m. bojazeň, kázeň m. kajazeň, pás m. pojas, lázeň m. lijazeň, státi m. sto- jatí, vláti m. vlajati, vévoda m. vojevoda atd. (Souhláska pomezní se samohláskou prvou se odsula. Vz Gb. Hl. 128.). Koncovek ohý- bacích dotklo se toto s. ve sklonění zájmeném, smíšeném, jmenném a v časování. Tak moje, tvoje, svoje ve středním rodu a skláněné dle toho dvoje, troje staženo v: mé, tvé, své. dvé, tré; v rodu ženském m. moja, tvoja, svoja — má, tvá, svá; v genit. mojeho — mého, dat. mojemu — mému, akkus. žen. moju — mú — mou, vedlé přehlas. moji; nomin. pl. moji — mí, moje — mé (žen.), moja — má (střed.), gt. mojich — mých atd. (Souhláska pomezní se samohláskou prvou se odsula. Vz Gb. Hl. 128.). — Ve sklonění smíšeném tvrdém slab? -/- ji, slaba -/- ja, slabo -/- je a měkkém bož? -/- ji, boža -|- ja, bože -/-je skloňují se oba prvky, totiž i při- pojené zájmeno ji, ja, je i jméno přídavné, toto dle vzorů tvrdých anebo měkkých jmen podstatných, a žádný pád nezůstává v češtině nestažen, na př. gt. sg. slabajeho — slabého, dat. slabujemu — slabému, gt. pl. slab?jich — slabých a taktéž: božejeho — božého — zúž. božího, božujemu — božému — božímu, bož?jich — božích. Vz Přídavný. — Ve sklonění jmenném vykonáno s. v no- minativech množ. zakončených v -é a í a ve jménech středních v í. Nominativní množ. koncovka é a í povstala z nestažené pří- pony -ija, kterouž se druhdy hromadné jméno tvoří: přátelé kněží, nejprve přehla- sováná v -ije, pak stažená v é a konečně po měkkých kmenech zúžená v -í. Jména střední v -í končila se v -ije a skloňovala dle Polje; stažením, přehlasováním a zúžením pak všude vyvinulo se -í, nom. zbožije — zbožie — zboží; gt. zbožija — zbožia — zbožie — zboží; dat. zbožiju — zbožiu — zbožii — zboží atd. — Sloveso podlehlo těmto proměnám při kmenech otevřených, když souhláska j proti hiatu mezi samo- hlásku kmenovou a příponovou vložená se vysula. Tak na př. ku kmenu děla má býti v 2. os. sg. připojena koncovka osobní -š (-si) sponou e (vz Spojný): děla-e-ši, ale proti hiatu vkládá tu veškerá slovanština j: dělaješi nebo dělaješ, z čehož má čeština: děláš; umě-je-ši = umíš. — Kroměj vysouvají se v obecné češtině také retnice b, p, v a v jednom případě též l a slabiky se pak stahují tím způsobem, jaký nahoře jest vy- ložen; tak povstalo obecné třá z třeba, kdák z kdopak, cák z copak, prý z praví, pral z pravil a ďál z dělal. — S. ve věto- sloví, když se výrok věty podřízené anebo souřadně připojené buď v přiměřené jméno aneb v náležitý přechodník aneb v příčestí promění; tak se stahují dvě věty v jednu. Kdo bydlí na Urálu, počítá se za Asiata = obyvatel Urálu počítá se za Asiata. Kdo jest moudrý, dovtípí se = moudrý se do- vtípí. Napomínám a pravím = napomínaje pravím (vz Transgressiv). Gb. (S. N. VIII. 959. Vz také Gb. Hl. 126.— 128., 132., S. N. VIII. 650., Km. 1876. 741., Bž. 15., 26. až 29., Gb. Příspěvek k historii českých sa- mohlásek str. 19. Spis musejní). — Mezi češtinou starou a uovou jest v tom ten rozdíl, že ona má mnohem více nestažených forem nežli tato a mezi nimi také takové, které čeština nová vždycky stahuje, ku př. mojego, v hněvě svojem, trojeho, ďuša moja, moju drahú. Zdá se, že počet nestaženin v strč.' oblíbených patrně se umálil asi do polovice 14. století. Zvláštní staženiny byly: zabí, pí, zalí m. zabije, pije, zaleje atd. Gb. — Dvojhlásky se stáhly v jednoduché samo- hlásky dlouhé: ia a ie v í, iu v í, uo v ů; při ia a iu stalo se stažení prostřednictvím přehlásek ie a ii. Gb. — S., das Zusammen- ziehen. Podvlíkačky na s. (jiné: na knoflík). Us. Dch.

312323   Stahování Svazek: 7 Strana: 0767
Stahování piva, das Abziehen. Zpr. arch. IX. 43. — S. = způsob vyměřování hor- nického, das Verziehen. Vz S. N. XI. 186., X. 407. — S. v math. = sčítání i odnímání. Šim. 49. — S. = stěhování. Prenešťastné s., keď nieť čo nakládať. Slov. Orl. IX. 247. — S. samohlásek, slabik. Vz Mkl. aL. 196., Jir. Nkr. 10., Kvr. Ml. 16.—17., Gb. Ml. I. 46. nn. S. slabik na Dolnobečovsku. Vz List. fil. 1891. 442.

312324   Stahování Svazek: 8 Strana: 0380
Stahování slabik. Vz Gb. H. ml. I. 554. V Kosmografii vz v List. fil. 1893. 455. Na Slov. Vz ľastr. L. 118.

312325   Stahování, n. S Svazek: 10 Strana: 0392
Stahování, n. S. slov.: cák, dobrýtro, ňákej atd. v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 47. S. dvou různorodých vět vedlej- ších. Vz Hoš. Pol. I. 131. S. v hláskosloví, ve skladbě. Vz Ott. XXIII. 1039.

312326   Stahovať Svazek: 7 Strana: 0767
Stahovať také = stěhovati. Slov. Vz Stahování (dod.).

312327   Stahovatel Svazek: 3 Strana: 0621
Stahovatel, e, m. = stahovač.

312328   Stahovatelka, stahovatelkyně Svazek: 3 Strana: 0621
Stahovatelka, stahovatelkyně, ě, f. = stahovačka.

312329   Stahovati Svazek: 3 Strana: 0621
Stahovati, vz Stáhnouti.

312330   Stahovina Svazek: 3 Strana: 0621
Stahovina, y, f., místo plotem ohrazené, kde ovce přenocují, die Schafhürde. Mus. 9. 54.

312331   Stahovina Svazek: 10 Strana: 0664
Stahovina, y, f. = lesní mýtina. 1588. Arch. XXII. 306.

312332   Stahrome Svazek: 10 Strana: 0392
Stahrome! Zvon III. 79., 80., 148.

312333   Stahujičnosť, i Svazek: 3 Strana: 0621
Stahujičnosť, i, f., moc stahování se, die Zusammenziehungskraft, šp. Jg.

312334   Stahún Svazek: 7 Strana: 0767
Stahún, a, m. = neohrabaný chlap. Laš. Brt. D. 268.

312335   Stach Svazek: 3 Strana: 0621
Stach, a, m. = Stanislav, osob. jm. Pal.

312336   Stach Svazek: 7 Strana: 0767
Stach = Stanislav. Šf. Strž I. 270. Cf. Stašek. — S., os. jm. D. ol. I. 641 , Arch. j VII. 10., 657., VIII. 221., 315 - S. Václ. 1755.-1831., prof. pastor. theologie při lyceu olom. Cf. Tf. H. 1. 104., Šb. Dj. ř. 289., Jg. H. 1. 628., Jir. Kuk. II. 244., Jg. Zl. 55. až. 58., Ukaz. 72., 109 , Bačk. Př. 136. nn., Bačk. Písm. 35., 91., 200 , 220., 932., Rk. Sl , S. N., Mus. 1872., Podbělovský (dod.). V. Stach, jeho doba a spisy od K. Sabiny.

312337   Stach Svazek: 9 Strana: 0309
Stach Václ. Sr. Jub. XXIX., FJš. Písm. 499

312338   Stach Svazek: 9 Strana: 0462
Stach Václ. Vz Vlč. Lit. II. 259., 264.

312339   Stach Svazek: 10 Strana: 0392
Stach V. Sr. Lit. I. 368., 633., Osv. 1873., Bílý Obr. 109., 149., Ott. XXIII. 1031.; S. Ant., spis. Tob. 217.

312340   Stacha Svazek: 3 Strana: 0621
Stacha, y, m., osob. jm. Sd.

312341   Stacha Svazek: 8 Strana: 0380
Stacha, y, m., vz násl. Stanislav.

312342   Stáchloví, n Svazek: 3 Strana: 0621
Stáchloví, n., die Meubeln. Us. Hořín.

312343   Stachov Svazek: 3 Strana: 0621
Stachov, a, m., něm. Stachau, ves v Su- šicku. Vz S. N. — S., Stachendorf, ves u Šternberka na Mor. Tč.

312344   Stachová Svazek: 10 Strana: 0392
Stachová Anna, spis. Zl. Pr. 1904.

312345   Stachovice Svazek: 3 Strana: 0621
Stachovice, dle Budějovice, něm. Stacben- wald, ves u Fulneka na Mor. Tč.

312346   Stachovna Svazek: 3 Strana: 0621
Stachovna, y, f., jm. žen. Tk. III. 191.

312347   Stáchu Svazek: 3 Strana: 0621
Stáchu, zastr. = stáli.

312348   Stachy Svazek: 7 Strana: 0767
Stachy u Kašp. Hor. Obyvatelé tamější dělají tak malé šindele, že se vejdou tři do huby a mají huby jako meče a jejich ženy jako břitvy. Vz Sbtk. Krat. h. 106.

312349   Stáj Svazek: 3 Strana: 0621
Stáj, e, m. a f., stáje, e, f. = místo, kde něco stojí, der Standort. S. pro vozy, ko- čáry, pluhy (kůlna). Us. — S. = stanoviště, obydlí, der Aufenthalt, Standort, die Woh- nung. Proto muži v noci svou stáju jmievachu v hustém háju. Dal. k. 11. — S., chlév n. jiné ohrazení pro dobytek, kravín, kravárna, kravinec, stáje kravská, chlév kravský, der Stall. Šp. S. dobytčí, kozí. V., koňská, ovčí, kravská, letní dobytčí. Us. (Jg.). Pozdě s-je zavíráš (Vz Pozdě). Č. Plné stáje vedou v Ráje. Vz Hospodářský. Lb., Pk., Č. Vz Stajeň, Stájička.

312350   Stáj Svazek: 7 Strana: 0767
Stáj. Šf. III. 561., Mkl. Etym. 319. a.

312351   Stáj Svazek: 8 Strana: 0380
Stáj, e, f. = půda na seno, a slámu (nad stodolou). N. Město na Mor. Čes. 1. V. 179. Jimramov. Brt. D. II. 389. — S. = místnosť v síni porotní za prkennou hradbou publiku vykázaná. Herm. Bodř. Praž. 38.

312352   Stáj = chlév Svazek: 10 Strana: 0392
Stáj = chlév. Plné stáje vedou v ráje. Lit. list. XIX. 318. Stáje (koňské) 1. vazné (dělané mezi sebou pohyblivou přívorou nebo pevným bedněním), 2. ohradné, boxy, zařízené k volnému pohybu jednotlivých koní); 3. podélné (jedno-, dvouřadové), 4. příčné (jedno-, dvouřadové). Vz KP. IX. 391., X. 425.

312353   Stáje Svazek: 3 Strana: 0621
Stáje, í, pl., f., samota u Písku. PL. — S., vz Stáj. - S., něm. Stay, ves u Jihlavy. PL., Tč.

312354   Stajeň Svazek: 3 Strana: 0621
Stajeň, jně, f., stajenka, y, f. == stáje. Neskoro je stajeň zanikať, keď vlk krávu sežral. Prov. na Slov.

312355   Stájeničiť Svazek: 7 Strana: 0767
Stájeničiť, stallen; stajničiti. Slov. Bern.

312356   Stajenník Svazek: 7 Strana: 0767
Stajenník atd., vz Stajník atd.

312357   Stajenovice Svazek: 7 Strana: 0767
Stajenovice. Jan z S-vic. Arch. IV. 378.

312358   Stajený Svazek: 7 Strana: 0767
Stajený = utajený. S. dech. šepot. Mkr.

312359   Stajerka Svazek: 3 Strana: 0943
Stajerka, y, f. = štajryš. Dal si zahrát š-ku. Sš. P. 695., 697.

312360   Stájický Svazek: 7 Strana: 0767
Stájický. S. cesta. Výb. I. 1012. Stajiti něco. Vz Utajiti, Ztajiti.

312361   Stájička Svazek: 3 Strana: 0621
Stájička, y, f., vz Stáj. Kdo má jakou s-ku, ať hledá i kravičku. Č. M. 382.

312362   Stajka Svazek: 7 Strana: 0767
Stajka, y, f. = stáj. S. malovaná, v nej koníčok vraný. Slov. Mt. S. I. 46. S., fima, hnůj, mrva. Veleš.

312363   Stajme Svazek: 7 Strana: 0767
Stajme = stajmo. Slov. Rr. Sb., Č. Čt. II. 479.

312364   Stajmo Svazek: 3 Strana: 0621
Stajmo = hned. Plk.

312365   Stájňa Svazek: 3 Strana: 0621
Stájňa, ě, f., stajna, y, f. = stáj. U sú- seda nová stajňa a v tej stajně koně vrané. Sš. P. 7.04. Ze s-y si vyvedl sivka. Us. Šd.

312366   Stajnariť Svazek: 7 Strana: 0767
Stajnariť = stajničiti. Slov. Bern.

312367   Stajnář Svazek: 3 Strana: 0621
Stajnář, e, m. = stajník. Bern.

312368   Stajně Svazek: 7 Strana: 0767
Stajně atd. = stejně atd. Slov. Tóth. B. 16., Bern.

312369   Stajngut, šp Svazek: 3 Strana: 0943
Stajngut, šp. z něm. Steingut — kame- nina, kamenné nádobí, majolíkové nádobí, hliněné nádobí na způsob porcelánu.

312370   Stajní Svazek: 3 Strana: 0621
Stajní, Stall-. S. kůl, Bern., pacholek. Lex. vet.

312371   Stajnický, stajnářský, stajennický Svazek: 3 Strana: 0621
Stajnický, stajnářský, stajennický, stallmeisterisch. Bern.

312372   Stajnictví Svazek: 3 Strana: 0621
Stajnictví, stajennictví, stajnářství, n. = stajnická živnost, die Stallrneisterei.
Slov. Bern.

312373   Stajničiti, stajenničiti, stajnařiti Svazek: 3 Strana: 0621
Stajničiti, stajenničiti, stajnařiti, il, ení = stajníkem býti, Stallmeister sein. Slov. Bern.

312374   Stajnička, stajennička, stajnářka Svazek: 3 Strana: 0621
Stajnička, stajennička, stajnářka, y, f., des Stallmeisters Frau. Slov. Bern.

312375   Stájník Svazek: 7 Strana: 0767
Stájník, a, m., stabularius. B. olom. 291.

312376   Stajník, stajenník, a, stajnář Svazek: 3 Strana: 0621
Stajník, stajenník, a, stajnář, e, m., der Stallmeister. Slov.

312377   Stajnikovati Svazek: 3 Strana: 0621
Stajnikovati — stajničiti. Slov. Bern.

312378   Stajniti Svazek: 3 Strana: 0621
Stajniti, il, ěn, ení; stajňovati = do stáje postaviti, stallen. — co: dobytek s. Bern. se = na stáji státi, stallen. Bern. — Jg.

312379   Stajnovní Svazek: 8 Strana: 0380
Stajnovní = chlévní S. hnůj. Phľd. 1896. 526.

312380   Stajnový Svazek: 3 Strana: 0622
Stajnový = stajní, Stall-.

312381   Stájný Svazek: 3 Strana: 0622
Stájný, Stall-. S. krmení (opak: pastva). Ehr.

312382   Stajný Svazek: 7 Strana: 0767
Stajný, ého, m. = dohlížitel ku stájím. Kká. Td. 40.

312383   Stájný Svazek: 10 Strana: 0392
Stájný oř. Mns. II. 114. Sr. Stájní.

312384   Stájový Svazek: 3 Strana: 0622
Stájový, Stall-. S. koště, svítilna. Šp.

312385   Staju Svazek: 3 Strana: 0622
Staju == stanu.

312386   Sták Svazek: 3 Strana: 0622
Sták, u, m. = dostatečná známka na vy- svědčení, genügend. Mám z latiny s-ka. Us. na Mor. Dbr.

312387   Sták Svazek: 7 Strana: 0767
Sták, u, m., vz Stačka (dod.).

312388   Sťakal Svazek: 3 Strana: 0943
Sťakal, u, m., grosser Brodschnitt. Olom. Sd. Cf. Šťahel, Šťakalec, Šťakel.

312389   Sťakalec Svazek: 3 Strana: 0943
Sťakalec, lce, m. = šťakal. Olom. Sd.

312390   Sťakde Svazek: 8 Strana: 0380
Sťakde = jak kde; sťakedy = jak kdy; sťakto = jak kdo. Slov. Kal. S. 167.

312391   Sťakel Svazek: 3 Strana: 0943
Sťakel, kle, m. = suchá větev, dürrer Ast; kus dřeva, ein Stück Holz. Mor. Vz Sťaklík.

312392   Stáknouti Svazek: 3 Strana: 0622
Stáknouti, knul a kl, utí, dostáknouti = stačiti, reichen, genug sein. Stákne-li ta lať? Us. u Petrovic. Dch.

312393   Sťakolvek Svazek: 7 Strana: 0767
Sťakolvek = jakkolivěk. Vz Sťa (dod.). N. Hlsk. III. 153.

312394   Stakorcový Svazek: 10 Strana: 0392
Stakorcový statek. Tbz. I. 2. 107.

312395   Stakory Svazek: 3 Strana: 0622
Stakory, dle Dolany, něm. Stakor. S. horní a dolní, vsi u Ml. Bolesl.

312396   Stakory Svazek: 7 Strana: 0767
Stakory od Stakora. Vz Pal. Rdh. 1. 136

312397   Stakovati Svazek: 3 Strana: 0943
Stakovati = štolu zvýšiti, erhöhen. Vz Štak.

312398   Stakovoucí Svazek: 7 Strana: 0767
Stakovoucí. Jdi k čertu, ty takový s. Osv. 1885. 1083.

312399   Stakový Svazek: 3 Strana: 0622
Stakový, ein solcher. I ozval se Barvínek: Staková stakoucí kurvo! Svěd. 1569.

312400   Stakový Svazek: 7 Strana: 0767
Stakový. S-vá vytěpaná kurvo! Cf. Zvy- jebený.

312401   Stakový Svazek: 7 Strana: 1385
Stakový. Pusť ho k s-mu čertu! 1571. Wtr. Obr. II. 853. Stálec, anecla. zastr. Pršp. 21. 90.

312402   Stakovy paseky Svazek: 3 Strana: 0622
Stakovy paseky, několik domků u Zlína. PL.

312403   Stakra Svazek: 3 Strana: 0622
Stakra = sakra, citosl. S. do toho! Sta- kramencký chlap! Ty stakramente stakra- mencký! Stakraholde stakraholcký! Us. Šd.

312404   Stakrahnáte Svazek: 7 Strana: 0767
Stakrahnáte. Vz Stakra. Us. Tkč.

312405   Stakraholde Svazek: 7 Strana: 0767
Stakraholde. Vz Stakra.

312406   Stakramechu Svazek: 10 Strana: 0392
Stakramechu! = Sakramente! Jrsk. XXV. 19.

312407   Stakramente Svazek: 10 Strana: 0392
Stakramente! = stakvalente! Jrsk. XXV. 240.

312408   Stakraporte Svazek: 7 Strana: 0767
Stakraporte. Vz Stakra. Us. Tkč.

312409   Stakten Svazek: 3 Strana: 0622
Stakten, u, m. = mirra. Hus III. 54.

312410   Sťaký Svazek: 10 Strana: 0392
Sťaký = leckdos. Do fajky nacpat to dáł sťakom. Val. Čes. I. XI. 134.

312411   Stalagma Svazek: 3 Strana: 0622
Stalagma, řec, kapka.

312412   Stalagmit Svazek: 3 Strana: 0622
Stalagmit, u, m., vz Stalaktit. Schd. II. 82.

312413   Stalaktit Svazek: 3 Strana: 0622
Stalaktit, u, m., z řec, krápník (kámen), kapalín, der Tropfstein, Stalaktit, útvar ne- rostný visící se stěn jeskyň vápenitých; stalagmity jsou kapalíny na půdě jeskyň. Vz S. N.

312414   Stalaktit Svazek: 9 Strana: 0309
Stalaktit. Vz Ott. XV. ?9b.

312415   Stalaktitické Svazek: 3 Strana: 0622
Stalaktitické couky. Vz S. N., Schd. II. 82.

312416   Stálce Svazek: 3 Strana: 0622
Stálce, e, m. Nazýval se s-cem, stojcem či stojícím, 6 tótÚQ. Sš. Sk. 97.

312417   Stalčiti Svazek: 7 Strana: 0767
Stalčiti = zdobiti. Laš.

312418   Stále Svazek: 3 Strana: 0622
Stále == pořád, immer, beständig. Co stále pamatovati chceme, na to se často rozpo- mínáme. Kom. V Boha stále doufati. Flav. Budeš-li s. zde bojovati, chce ti Bůh za to korunu dáti; A já mezi panny nesmím, s. si na tebe myslím; Já se s. trápit musím. Sš. P. 73., 167., 380. (Tě.).

312419   Stalé Svazek: 3 Strana: 0622
Stalé, vz Staný.

312420   Stálé Svazek: 10 Strana: 0392
Stálé = praesentiale. Janco pro Sulicone reposuit 44 gr. apud viecezudarium detitque stálé. 1391. Vz Jir. Prove 346.

312421   Stálec Svazek: 3 Strana: 0622
Stálec, lce, m., gerascanthus, rostl. Rstp. 1103. — S., stálý odběratel, stiitiger Ab- nehmer. Dch. S-ci = spolek ku mravní a hmotné podpoře české literatury. Od r. 1844? — S., něm. Stahletz, ves u Bernardic. PL.

312422   Stalec Svazek: 3 Strana: 0943
Stalec, lce, m., z němec, die Stelze = trámec, sloupec, na kterém koš mlýnský leží, der Gossebaum, das Rüstholz, die Stelze. Jg. Vz Mz. 335.

312423   Stálec Svazek: 7 Strana: 0767
Stálec. Stálci od r. 1830. Akadem. listy 1880. 67.-68., 110.—111. O jejich povin- nostech vz v Bačk. Písm. I. 317. Cf. i Vlč. Lit. slov. 77. — S. = spolek, založený r. 1878. k soustavnému odbírání čes. knih.

312424   Stálec. S Svazek: 10 Strana: 0392
Stálec. S-lci = čásť mlýna, na níž jsou líhy koše k hlavní zdi. Čes. 1. XI. 179.

312425   Staletý Svazek: 7 Strana: 0767
Staletý, hundertjährig. S. dub. Vrch.

312426   Staletý Svazek: 9 Strana: 0309
Staletý čas. Artt. Uhl. 98.

312427   Stálice Svazek: 3 Strana: 0622
Stálice, e, f., stálá hvězda, Krok., hvězda vlastním světlem svítící a vzájemnou polohu svou na obloze patrně neměnící (zdlouha se dále pohybujíc), der Fixstern. Vz více v S. N.

312428   Stálice Svazek: 7 Strana: 0767
Stálice. Cf. MS. 295., Stč. Zem. 19., 46., 130, Ott. I. 56., 57.

312429   Stálicový Svazek: 7 Strana: 0767
Stálicový, Fixstern-. S. světlo, Stč., sou- stava.

312430   Stáličký Svazek: 3 Strana: 0622
Stáličký, vz Stálý.

312431   Stáličnosť Svazek: 3 Strana: 0622
Stáličnosť, i, f., die Fixsternheit. Tm.

312432   Stáličný Svazek: 3 Strana: 0622
Stáličný, od stálice, Fixstern-, S. světlo. Astr. 162.

312433   Stálina Svazek: 8 Strana: 0380
Stálina, y, f. S. všehomíra. Am. Orb. 111.

312434   Stalkov Svazek: 3 Strana: 0622
Stalkov, a, m., něm. Stallek, ves u Dačic na Mor. PL.

312435   Stalky Svazek: 7 Strana: 0767
Stalky, tělocv. náčiní. Rgl.

312436   Stalmach Svazek: 10 Strana: 0392
Stalmach Pav., nar. 1824. Vz Slám. Put. 178. s podobiznou na str. 176.

312437   Stálo Svazek: 7 Strana: 0767
Stálo. Vrátil jste se k nám na stálo? Vlč.

312438   Stálo Svazek: 9 Strana: 0309
Stálo = stále. Císař. Mtc. 1900. 344.

312439   Stálobarevný Svazek: 7 Strana: 0767
Stálobarevný, festfärbig. S. látka. Us. Pdl.

312440   Stáloběžec Svazek: 3 Strana: 0622
Stáloběžec, žce, m., der Dauerläufer. Dch.

312441   Stáloblizník Svazek: 3 Strana: 0622
Stáloblizník, u, m., podophyllum, rostl, makovitá. Rostl. I. a. 230.

312442   Stálohvězdí Svazek: 7 Strana: 0767
Stálohvězdí, n. = stálice. Pl. I. 180.

312443   Stálokryt Svazek: 3 Strana: 0622
Stálokryt, u, m., baeckea, die Bäckee. Rostl. 589.

312444   Stálokvět Svazek: 3 Strana: 0622
Stálokvět, u, m., cylista, rostl, vikvo- vitá. Rostl. a. I. 230.

312445   Stálokvětný Svazek: 3 Strana: 0622
Stálokvětný, stets blühend.

312446   Stálolistý Svazek: 3 Strana: 0622
Stálolistý. S. n. vždy zelené rostliny, plantae sempervirentes, immergrüne Pflanzen. Kk. 26.

312447   Stálomyslně Svazek: 7 Strana: 0767
Stálomyslně = stále. Bern.

312448   Stálomyslnosť Svazek: 7 Strana: 0767
Stálomyslnosť = stálosť. Beru.

312449   Stálomyslný Svazek: 7 Strana: 0767
Stálomyslný = stálý. Bern.

312450   Stálooděnec Svazek: 3 Strana: 0622
Stálooděnec, nce, m., sorocephalus, rostl, stříbrncovitá. Rostl. I. a. 235.

312451   Stáloplevník Svazek: 3 Strana: 0622
Stáloplevník, u, m., serruria. Rostl. I. a. 235.

312452   Stálosť Svazek: 3 Strana: 0622
Stálosť, i, f. = ustavičnost, trvalost, die Beständigkeit, Stabilität, Dauer, Stetigkeit, Unveränderlichkeit. V počestném úmysle pevně zůstati s-osť jest. Kom. U veliké s-ti státi. V. Posud ve své váze a stálosti trvá. Sych. Ta věc nebude míti s-ti. Us. Jako země má s. pevnú, že stojí, jak jí Bóh při- kázal . . . Hus II. 76. S. počasí. Dch. S. kře- sťanská (vytrvalá křesťanská trpělivost', die Standhaftigkeit). MP. 84. Co nemá stálosti, nemávej (nemívej) v milosti. Mor. Tč. S. a ustavičnost' lásky jest taková, že, by i všecky jiné věci zahynuly, ona však zůstává ve své celosti. Žer. 310. Prvá prosba ukazuje viery stálosť. Hus I. 356. — čeho. Stálosť mysli. V. — v čem: u víře, v dobrém. Zlob. — na čem. Přílišná s. na svém. V. — při čem. Maje známosť o vaší stálosti při do- brém. Žer. 319.

312453   Stálosť Svazek: 7 Strana: 0767
Stálosť sloučenin, Km. 137., zdí, kleneb, Pcl. 42., 44., polohy. NA. S. v dobrém za- čínání přivede tě k dokonání; Co bývá z náhlosti, nemívá stálosti Us. Tč.

312454   Stálotec Svazek: 3 Strana: 0622
Stálotec, tce, m., nerost, der Yttrocernit. Miner. 155.

312455   Stalý Svazek: 3 Strana: 0622
Stalý, který se stal n. přihodil, sběhlý, učiněný. S. místo: stalý se, geschehen. Stalá věc. V. Poznamenání věcí před námi, s-ých. V. V nešťastnou hodinu stalý. V. Úsudků společným usnešením (čím) stalých zpět táhnouti neslušné jest. Kom. Pro nějaký skutek od něho stalý. Br. Zázrak na Hodi- nách stalý. Br. Paměti věcí stalých po- znamenati. V. Kteréžkoli budú věci stalé v skutku nebo v řeči, tajněť poviemy v ko- moře. Smil 1408. Věc stalou bez přemyšlo- vání řeči soudci sprostně vypraviti. CJB. 407. K věcem stalým darmo jest mnoho mluviti. Ros. Tlachač stalé i nestalé věci tlampe. Kom. — Právo s. (vz Stanný), das Contumazrecht. Zříz. Ferd.

312456   Stálý Svazek: 3 Strana: 0622
Stálý, stáličký = stojící pevně, trvalý, jistý, ustavičný, beständig, dauerhaft, stand- haft, fest, beharrlich, fix, ständig, stät. V. S. přátelství, předsevzetí, mysl. V., důchod, Har., plat (určitý). Boč., svátky (které ji- stého dne měsíce se světí), počasí, deště, větrové, krok, pokoj, teplo, srovnalosť, Stč. Alg. 89., hospůdka, das Stammhäuschen, Dch., hlídky, ležení (Standlager), Čsk., plyn (incoěrcibles G.), Nz., hosť, bydlo, zvěř (místa neměnící, das Standwild, Šp.), Us., vojsko (stehend), pomoc, trvalosť, byt (Standquar- tier), cena (fix), obecenstvo (Stammpublikum), divadlo (stehende Bühne), vojenský soud (ständig), zdraví, stůl (v hostinci, Stamm- tisch), pták (Standvogel); býti na stálé vě- domosti (auf dem Laufenden sein); v s-lé paměti něco míti. Dch. Stálé právo, vz Právo. S. kladka, fixe Rolle, barva, síla (konstant), jistina (stehendes Kapital), vý- stava (permanent), teplota (konstant), nemoc (habituell), zákazník (feste Kundschaft), vý- raz (stehender Ausdruck). Šp., Nz. lk., Nz. Přeji vám s-lého zdraví. Dch. S. jako múr, zeď, hrad, Mt. S., jako hvězda severu. Dch. S. jako pavučina na větru a pěna na vodě. NB., Bart. Není ve stálé kůži (o churavém). Us. Dbv. Peníze mají ve stálém běhu býti. Us. S. zub (řadovací), Ja., země (pevná), Har., hvězda. Kom., zdraví (trvanlivé), věrnosť, Kom., neduh (ustavičný). Ja. Déšť ranní ne- bývá stálý. Prov. Neměti stálého místa. D. Dílo kvapné nebývá stálé. Panská milosť a dvořská láska nebývá stálá, ale brzo se mění. S. člověk, nestálý = vrtkavý. Stálým zůstávati. V. Jiná jest s-lým, jiná neustupným býti. Kom. Stálý jako letní sníh. Mus., Č. Než důchodů buď stálých buď běžných bude moci užívati. Zř. F. L Nemóžem jistého a stá- lého (fest bestimmt) naučenie z práva vypi- sovati. NB Té. 88. Chceš mať (míti) prátela stálého, vyvol sebe (sobě) čnostlivého. V Bes- kyd. Tč. Vrátili se na stálo. Dch. Utrhni mne z jara, moja krasa stala; Ej lásko, lásko, ty nejsi stálá, jako voděnka mezi břehama; Připíjeti na stálé zdraví; Ty synkovy sliby jak na vodě ryby; ony jsú tak stálé jak ty hrušky plané; Tedy bude naša láska stálá, až my půjdem od oltářa; Ale je stálejší moja nejmilejší, štólú, štólú zavázaná. Sš. P. 163., 229., 286., 306., 430., 431. (Tč.). Mistři praští řekli jsú, že jsú to písma křivá a scestná a toho mi dovedli proti nim písmy stálými. Let. 80. Tehdy království stálé bude, když hřiech, kterýž poznán jest, brzy pomstěn bude; Jiné blízkosti, jako blízkosť po rodu, neb miestem, neb přívuzností, ty nejsou tak s-lé, že by činily každého člo- věka každému najbližšího. Hus I. 467., II. 339. Vz Zelený. — k čemu. Však nemóž tiem při svú protiv Řehořovi obdržeti proto, že nenie dosti stálý k svedomie. NB. Tč. 84. — mezi kým. Mezi náma dvoma láska nej- stálejší a ta má trvati do smrti nejdelší. Sš. P. 417. — v čem. Ve slovu stálý, wort- haltend Dch. Jak si velký, bývaj malý, budeš v lásce u všech stálý. Us. Tč. Skrov- nosť miluj, zřídka hoduj, budeš v zdraví stálý. Tč. Ništ v světě stálého není, všecko jdě k zničemnění. Mor. Tč. Jak chceš býti v dobrém stálý, neoblubuj sladké chvály. Mor. Tč. Je s-lý jako voda v koši. Vz Ne- stálý. Lb., Šd. Jsi-li v řečách stálá, lebo sa's vydala, lebo čekáš?; Kdo si bere pro peníze, néni stálý ve své víře, kdo pro krásu, ten do času, a kdo pro ctnost', ten trvá na večnosť. Sš. P. 383., 473. Židovka v řečech není stálá. NB. Tč. 70. Když v po- kušení jako sníh před sluncem stálí budete. Br. Jest stálý co šiška v másle. Vz Nestálý. Č. S. v lásce, Us., v ohni (nezměnitelný, opak: utíkavý, těkavý). Us. — Nz. — při čem (jak dlouho). Aby mi věrná a při mně stálá byla. Br. Při té pravdě stálý byl do smrti. Nz. Jakož peníz jest z věci stálé, jenž móž dlúho trvati, tak blahoslavenstvie jest věc s. na věky. Hus II. 63. — komu. Nes svůj kříž, co Bůh ti dal, miluj ženu svou a buď jí stál. Slez. Tč.

312457   Stalý Svazek: 7 Strana: 0767
Stalý. To činil ne jako o s-lých, ale jako o budoucích. BR. II. 49. b. Přísaha dříve s-lá. Výb. I. 1042. K věcem stalým nejlépe jest nemnoho říkati. Lpř. — k čemu. O skutcích Kristových k spasení stalých. BR. II. 50. — kde. Spolky před králem stalé. Výb. II. 882.

312458   Stálý Svazek: 7 Strana: 0767
Stálý. S. úrok, Dch., sídlo, J. Lpř., ve- ličina, rovnováha, síla, chyba (při poku- sech), ZČ., poloha tělesa, článek, Mj., bod, Jrl., křížek (v hud.), Zv., dohlídka, odbě- ratel, dávka, odbyt zboží, nebezpečí. Us. Pdl. Se stálým zřením k něčemu Ndr. Leč 495* by suobú stranú velmě stáli byli. Št. Kn. š. 1. Chceš-li míti stálou lásku, drž ji na trojím provázku. Us. Tč. — v čem: u víře. Pož. 41. Vidíme krále v našem přikázání s-ho. Výb. II. 742. Kdo v úmyslu stálý, čert ho neošálí. Us. Tč. — při čem. Což prorok boží mluví o figuře při lidu stálé, to ... . BR. II. 11. a. — komu proč. Buďte verní králi, svojej vlasti stálí pro svú slávu. Koll. Zp. I. 44. — Na mysli stálý. Lpř. Sl. I. 87.

312459   Stálý Svazek: 9 Strana: 0309
Stálý jako voda v pytli. Hrub. 29.

312460   Stálý jak Svazek: 10 Strana: 0392
Stálý jak. S. jako voda v koši. Čes. 1. XI. 269.

312461   Stamac Svazek: 9 Strana: 0309
Stamac = odtamtud. Ve Spišskú. Sbor. slov IV. 88., 89.

312462   Stambul Svazek: 3 Strana: 0623
Stambul, a, m., turecké jméno Carihradu. Rk.

312463   Stambulovština Svazek: 10 Strana: 0392
Stambulovština, y, f. = správa podle způsobu Stambulovova v Bulharsku. Nár. list. 1903. č. 284. 1.

312464   Stamejk Svazek: 10 Strana: 0664
Stamejk, a, m. = zatajovač. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

312465   Stamet Svazek: 8 Strana: 0380
Stamet, u. m. = drahé sukno. Wtr. Krj. I. 366.

312466   Stamfál Svazek: 3 Strana: 0943
Stamfál, u, m. = veliký kus, veliký krajíc. Zakrojil si š-fál chleba. Us. Rgl. Cf. Štáf, Štramťál, Šťakal.

312467   Stamit Svazek: 7 Strana: 1385
Stamit, u, m. = oděvní latka v 16. stol. Wtr. Obr. II. 587.

312468   Stamitz Svazek: 7 Strana: 0768
Stamitz, e, m. — S. Jan V. Ant., hu- debn., 1717.—1761. Vz Srb. 84.

312469   Stamlet, u Svazek: 3 Strana: 0623
Stamlet, u, m., keř, arbutus, zastr. Veleš.

312470   Stamoteď Svazek: 10 Strana: 0392
Stamoteď = odtamtud. Val. Nár. sbor. VIII. 97.

312471   Stamotel, stamodtel Svazek: 3 Strana: 0623
Stamotel, stamodtel = s tam odtud, von dort her. Cos přinis s. Na Ostrav. Tč.

312472   Stamoty Svazek: 7 Strana: 0768
Stamoty = s tam od ty, s tam odtud. Vz Stamotel. Brt. D. 350.

312473   Stampa, y Svazek: 3 Strana: 0623
Stampa, y, f., it., razení peněz; ražené peníze.

312474   Stampilie Svazek: 3 Strana: 0623
Stampilie, e, f., obyč. stampilie, razidlo, pečetidlo, die Stampilie, der Stempel. Rk.

312475   Stampoch Svazek: 3 Strana: 0623
Stampoch, a, m., samota u Přelouče. PL.

312476   1. Stan Svazek: 3 Strana: 0623
1. Stan, u, m., stánek, nku, stáneček, čku, m. S. od sta (státi). — S. = stání, stanoviště, der Standort. Byli s vozy v sta- nech svých. Pulk. — S., obydlí, dům, cha- lupa, bouda, das Haus, die Wohnung. Z. wit. 45. 5., 90. 10., MV. Z prvopočátku v jeskyních a boudách a větvových stáncích a drnových chaloupkách bydlilo se. Kom. Z tělesného stánku a podružství vykročiti (umříti). V. S. Goldjův, Indiánů, Kalmuků. Vz KP. I. 27.-28. S-ny pícníkův, vz Tk. II. 251. Číslo stánku, die Standnummer (am Markt usw.). Trvalý stánek někde si zříditi. Dch. Pernikářský s. Dch. — S., cožkoli roz- prostřeno jest, aby se pod tím státi mohlo, ochrana před deštěm a horkem - zvl. plátěný vojenský s., das Zelt. V. V MV. nepravá glossa. Pta. S. z plachet roztažený; s-ny rozbiti. V. Pod stany bydleti. Har. Stany zdvíhati a stavěti. Troj. Bijú v stany Tatar. Rkk. Ležení vyměřiti, stany kolíky přibiti. Kom. Stany strhnouti, Jg., postaviti, Šp., zříditi, míti, Dch., položiti. BO. Hlavní s., das Hauptquartier, J. tr., stábní, Stabsq. Čsk. V stanech ležeti. Ktk. Stanové na uli- cích, náměstích, dvorech a na plochých stře- chách ze svižích větví se rozbíjeli. Sš. J. 120. Také ji pohoním z stanov vojenských, ježto je pobrala. Půh. II. 351. A tak v tu noc přišel angel boží a zbil jest v staniech assyrských 180 tisícóv; Protož ten lid i po dnes mají stany vždy černé, tociž černými kožemi svrchu povlečené, ale vnitř bielým plátnem zbielené; Byl ovšem v nenávisti a ode všech odlúčen, že nikdiež bezpečen nebyl, ale vždy v staniech přebýval; Bo- jovníci v staniech přebývají; S. pastýřský. Hus I. 172., III. 13., 17. (Tč.). — Stánek boží = chrám, der Tempel. S. úmluvy, die Bundeslade; pod zelenou, die Laubenhütte. D. S. svědectví či úmluvy, schůze = sva- tyně či chrám Israelitů. Sš. Sk. 87. Stan k modlení z lúpeže aegyptského učiniti kázal. Hus III. 4. — S., na Slov. = šněro- vačka, živůtek, der Leib, die Taille. — S., stánek = horní částka košile ženské, tílko, der Leib; jinde = podolek u košile, der Stock. Chmela. Na stan berou plátno tlustší, na rukávy tenší. Kbl. — Stánek = život k šatu, der Leib. Mor. — Stánek = kůl u kašny, na který putny dávají, der Stock. Us. (Plz.). — Stánek = stolice. Stánky šev- covské na koňském trhu ku prodeji obuvi; s. (stolice) v kotcích chlebných (1607.). — Stánek, die Nast im Gewehrschlosse. Bur. — Stánek = příčka mozečková, tentorium cere- belli. Nz. lk.

312477   2. Stan Svazek: 3 Strana: 0623
2. Stan, a, m., osob. jm. Pal. — S., něm. Stann, ves u Hlinska.

312478   Stan Svazek: 3 Strana: 0623
Stan, ě, f., něm. Gstom, ves u Veseřic v Chebsku. PL.

312479   Stan Svazek: 7 Strana: 0768
Stan. Cf. Vlšk. 450. Stany hvězdné (ne- besa). Čch. Bs. 155. Vz Stánek. — S., a, m., os. jm. Arch. VIII. 470.

312480   Stan Svazek: 7 Strana: 1385
Stan, u, m., plat, onus 1295. Reg. IL 723.

312481   Stan Svazek: 8 Strana: 0380
Stan = Taille. Tenký s. Phľd. 1892. 603. — S., stánek = opléčko (u Místka, na Slov.). Brt. D. II. 463., Phľd. 1893. 55. — S. = obydlí, nocleh. Dáti někomu stan s příslušnou večeří (zdarma). Pras. Těš. 38.

312482   Stan Svazek: 10 Strana: 0392
Stan, u, m. S. vojenský. Vz Ott. XXIII. 1030.

312483   Stáňa Svazek: 7 Strana: 0768
Stáňa, dle Bača = Stanislav. U Kr. Hrad. Kšť.

312484   Stana Svazek: 8 Strana: 0413
Stana, y, f. = páka, kterou se pařezy vy- lamují. Mor. Duf. 233.

312485   Sťana Svazek: 10 Strana: 0392
Sťana, y, f. = stěna. Kdo poslucho za sťanu, uslyši oseje ťaťanu. Slez. Vlasť. I. 220.

312486   Staňa, ě Svazek: 3 Strana: 0623
Staňa, ě, f. = selce, hospodářské sídlo o samotě, usedlosť hospodářská, eine Meierei. Slov. Dbš. 49.

312487   Stana, y Svazek: 7 Strana: 0768
Stana, y, f. = stání. Neměl tu už žádné stany. Rgl.

312488   Stanař Svazek: 3 Strana: 0623
Stanař, e, m., der Zeltmacher. Dch., Bibl., Sš. Sk. 290.

312489   Stanařský Svazek: 3 Strana: 0623
Stanařský, Zeltmacher-. S-ské řemeslo provozovati. Sš. I. 5.

312490   Stanařství Svazek: 3 Strana: 0623
Stanařství, n. = dělání stanů, stanařské řemeslo, die Zeltmacherei. S. provozovati; S. se Pavel doma v Cilicii vyučil. Sš. II. 244., Sk. 213.

312491   Stanc Svazek: 3 Strana: 0624
Stanc, e, m., z lat. stans, plat z nějaké služby. S. professoríiv na vysokých školách. 1619.

312492   Stanc Svazek: 7 Strana: 0768
Stanc, stojecí = týdenní služba písařů v Kutné Hoře. Wtr. Obr. 731.

312493   Stance Svazek: 3 Strana: 0624
Stance, e, f., die Stance. Vz Sloha (III. 431. a.), Zk. Ml. II. 212., Sš. 43.

312494   Stance Svazek: 7 Strana: 0768
Stance. Cf. Jg. Slnosť. 112.

312495   Stance Svazek: 10 Strana: 0392
Stance = plat. S. roční je tam 100 tolarů. Světz. 1895. 30. Vz Stanc v III. 768. — S. (stanza, it. ) v básn. = strofa. Vz Ott. XXIII. 1033.

312496   Stancovati Svazek: 7 Strana: 0768
Stancovati, zu Ende tanzen. Když s-val tanec. 16. stol. Wtr. Obr. 163.

312497   Stánček Svazek: 3 Strana: 0624
Stánček == stáneček. Vz Stan. Kom.

312498   Stančik Svazek: 7 Strana: 0768
Stančik, a, m. = přívrženec polských feudalů.

312499   Stand Svazek: 3 Strana: 0624
Stand, něm. Im Stande sein: dovésti něco, dokázati, s to býti. Mk.

312500   1. Standa Svazek: 3 Strana: 0624
1. Standa, y, m. = Stanislav. Prk.

312501   2. Standa Svazek: 3 Strana: 0624
2. Standa, y, f. = štoudev, z něm. die Stande. Štele.

312502   Standa Svazek: 7 Strana: 0768
Standa, y, m. = Stanislav. U Kr. Hrad. Kšť.

312503   Standara Svazek: 3 Strana: 0624
Standara, y, f., vz Standarto.

312504   Standarte Svazek: 3 Strana: 0624
Standarte, něm., korouhvička jízdecká.

312505   Standář Svazek: 3 Strana: 0943
Standář, e, štandar, a, m., v obecné mluvě ze: gensďarm (žandarm). Cf. Sandár.

312506   Standle Svazek: 3 Strana: 0943
Standle, e, f. = štandlík, u, m. = káď, štoudev, die Stande, der Ständer. Vz Mz. 335. Š-dle měděná na vychlazení vína, der Kühlkübel, Kühlständer. Půh. brn. 1580. f. 342. Je jako š. (tlustý, neobratnv . U Žamb. Kf.

312507   Standlík Svazek: 3 Strana: 0624
Standlík, u, m., z něm. Ständer, džber, der Zuber.

312508   Stane Svazek: 3 Strana: 0624
Stane = nastane, přijde. Kat. 3206.

312509   Stané Svazek: 3 Strana: 0624
Stané, vz Staný.

312510   Stáně Svazek: 8 Strana: 0380
Stáně, Stane, č, m., vz násl. Stanislav.

312511   Stáně Svazek: 10 Strana: 0392
Stáně Fr., čes. lék. a spis., 1841. —1897. Vz Ott. XXIII 1041.

312512   Stánečné Svazek: 8 Strana: 0380
Stánečné. Cel. Pr. m. I. CXL.

312513   Stanečný Svazek: 3 Strana: 0624
Stanečný, zastr. - dostatečný, zulänglich. Mus.

312514   Stánečný Svazek: 7 Strana: 0768
Stánečný poplatek (ze stánku na trhu). Us. Pdl.

312515   Stánek Svazek: 3 Strana: 0624
Stánek, vz Stan. — S., místo, kde sc lovec postavil, der Standort. Sp.

312516   Staněk Svazek: 3 Strana: 0624
Staněk, ňka, m. — Stanislav. Půh. brn. 1580., Bck. — S., samota a) u Vltavotýna, b) u Strakonic. PL.

312517   Stánek Svazek: 7 Strana: 0768
Stánek = stolice. Dělá na stánky (zboží na trh). Us. Vk. S. oltářní, tabernaculum. Hnoj.

312518   Staněk Svazek: 7 Strana: 0768
Staněk, nka, m., os. jm. D. ol. II. 361., Arch. VIII. 46., 120., 426. — S. Václav, 1804.—1871., dr. lékař. Cf. Tf. H. 1. 172., 191., 195., 196., Tf. Mtc. 298., Šb. Dj. ř. 289., Jg. H. 1. 628., Jg. Zl. 344., Ukaz. 109., Pyp. K. 392., 404., Rk. Sl., Bačk. Písm. 334., 596. — S. Jan, prof. lučby při české technice v Praze, 1828.—1868. Vz Tf. H. l. 193., 200., Ukaz. 109.

312519   Staněk Svazek: 9 Strana: 0309
Staněk Václ. dr. Sr. Jub. XXIX., Flš. Písm. 569.

312520   Staněk Vladislav Svazek: 10 Strana: 0392
Staněk Vladislav a Vladimír, spisov. Vz Ott. XXIII. 1041. — S. Václ. Vz ib.

312521   Staněmer Svazek: 7 Strana: 0768
Staněmer, a, m., Starter, m. Rk.

312522   Stanethyl Svazek: 7 Strana: 0768
Stanethyl, u, m., v lučbě. Vz Km. I. 249.

312523   Stanětice Svazek: 3 Strana: 0624
Stanětice, Stanetitz, ves u Kdyně. PL.

312524   Stání Svazek: 3 Strana: 0624
Stání, n., vz Státi. S., čin stojícího, das Stehen. Od s. mne nohy bolí. Us. Stráže na svém s.; Místo (v divadle) ku stání, der Sieheplatz. Dch. S. oběžnice, der Stillstand; letní s. slunce, das Sommersolstitium. Nz. Nemá tu žádného stání. Us. Sd. Vůz ke stání, der Stehwagen (an der Eisenbahn). Dch. Stáni vody, die Stagnirung. Us., Sp. — S.. ke slovu, das Einhalten der Zusage. — S. u práva, pred právem, kn práva, die Tagsatzung, Tagfahrt, die Erscheinung, Stel- lung vor Gericht, der Rechtstag, í Jerichts- termin. S. = jednání při soudech v řízení sporném neb nesporném; v užším smyslu užívají slova toho v řízení sporném k na- značení dne, v který se strany spor ve- doucí dostaviti mají k sondu, aby tam práva svého hájily. S. — srok, sročení stran. Vz Srocení, Rok a více v S. N. S. položiti, D., míti; byl na s. Us. Den ku s. půvo- doví oznámiti. Faukn. Ku s. státi. Ctib. Ku s. někoho ujistiti. Pr. měst. Příčinu ne- stání míti. S. odložiti, odročiti ; ku s. při- jíti; s. k složení spisův; ku s. nepřijíti; rozejíti se od s.; vyjednati, vyrovnati spor- nou věc při s.; ustanoviti čas ku s.; s. od- bývati, s. naříditi na něčí stížnost (lépe: k stížnosti něčí); s. nemohlo před se jíti; s. vyjednávaci; protokol o s. nebo v pří- čině s. J. tr. Věc nařízením s. vyjednati; čas k s. navržený. lí,d. Paní n. žena kdyby slehla, ta svým nestáním nic netratí. Pr. Nestání k soudu trojím způsobem (obyčejem) se vymlouvá: potřebou, příhodou, nouzí. Pr. Odpory proti súdci atd. mají před odpovědí k žalobě předloženy býti na prvním stáni. CJB. 391. S. k soudu ve staročeském právě: vz Pr. 18G9. str. (521. — S. žádosť. Stání o úřad, das liegehren eines Amtes. Jel. — S. = místo, kde co stojí, der Standort, die Stätte. Poběhlec nikde nemá stání. Kom. Lži nemají s. (místa). D. To nemá s. (trvání). Us. S. hvězd, die Constellation. Jg. — S., stavadlo na trhu, der Marktstand. Plat od s. D. — S. dobytčí, podlaha, na které ku př. krávy stojí, stáj, die Stallung, der Stand des Viehes. S. neb přehražení ovcí. V. Čtyři koně na s. choval. Klat. Konici na zvláštní s. rozděliti. Ja. Na s. té děvečky byla tučná jalovice (v oddělení stáje). Us. Ukradli mu 300 koní z prážných s. Sš. P. 761. Dejte nám nocleha na tom novém s. Sš. P. 793. S. na koně míti. Er. P. 331. — S. = obydlí, die Wohnung, Wohnstätte, Station. Kde jest vaše s., když do Prahy přijedete (kde jste hospodou)? Us. Nejsou spolu na jednom (dobrém) stání (= nejsou za dobré). V. Žá- dost' panování a úřadův a láska lidu obec- ného nemohou býti na jednom s. V. — S. Hlas a s. na sněmích míti, Sitz und Stimme haben. Zlob. — S. -— odpočinutí, der Still- stand. S. nemoci (když se ani nehorší ani nelepší, když jest na váhách). Ja. — S. = přetržení vojny, der Waffenstillstand. Pří- měří a s. mezi nimi učinili. V. Neb jsú byli stání učinili od nového léta až do roka se všemi pány odpornými. Let. 198. — S. = chování, das Liegen. Na s. do nádob me- dovec líti. Rozm, o vč.

312525   Stání Svazek: 7 Strana: 0768
Stání u práva. Vstupuje s vámi v s. Arch. VII. 364. — S. = obydlí. Neb když jest jeden hrdý a pyšný, druhý zpurný a neústupný, řídko se v jednom s. snésti mohou. Bart. 154. — S. = pastva. Na s. Mor. Brt.

312526   Stání Svazek: 9 Strana: 0309
Stání ? soudu. Vz Ott. Říz. I. 354. nn. — S. To už ie tam s., a ještě jste si to ne- pověděli? Mtc. 1(00. 343.

312527   Stanic Svazek: 8 Strana: 0380
Stanic, e, m., vz násl. Stanislav.

312528   Stanice Svazek: 3 Strana: 0624
Stanice, e, f., die Station. Stanice dráhy, v obec. mluvě štace (z lat statio). S. telegra- fická, KP. TI. 255., vodoměrná. Stč. S. po- štovská. S. přijímací. Sp. S. zkušebná, Ver- such , četnická, námořní, See-, vodní, Wasser-, návěštná, Aviso-, příchodní, Ankunfts-, čer- pací, Pump-, mořská, See-, deštní (vodo- měrná), Regen-, vojenská, die Etappe, loď- stva, Flotten-, odpočinku, Ruhe-, meteoro- logická, přendavací (překladací), Umlade-, podací, Aufgabs-, nákladní, Frachten-, želez- ničná, Eisenbahn-; přednosta s., der Stations- chef. Dch. S. výskumná, Versuchs-, lučební. Sp. S. na křížové cestě. Sd. S. churavců. Čsk. — S. jednotlivé tesy v konírně, stání. Vz Stání stáj. — S., posvátná válečná korouhev ranských Slovanů v Arkoně. Vz S. N.

312529   Stánice Svazek: 3 Strana: 0624
Stánice, e, f. = trámy n. dřeva ku po- kládáni podlahy v konírnách n. stájích, na nichž koně stávají. C.

312530   Stanice Svazek: 7 Strana: 0768
Stanice pochodní, Etape, f., svobodná (kde jest bezplatné zaopatření), Freistation, f., povozů, Wagenstand, m., kozáků, Dch., hasičská, Us., nemocných (vojínů), Kranken- haltstation. Cf. S. N. XI. 56., 186. S. dešťo- měrná (ombrometrická). Stč. Zem. 638. — S., stanitia, kopí Svatovitovo. Vc. Lab. 257.

312531   Stanice Svazek: 9 Strana: 0309
Stanice v konírně = drážděnice, dlažka. Hor. 287. Konírna kamennými s-cemi dlá- žděná. Hoř. 279.

312532   Staníček Svazek: 3 Strana: 0624
Staníček, čka, m. = Staněk.

312533   Staničení Svazek: 10 Strana: 0392
Staničení, n. = rozdělení trati v takových vzdálenostech, aby ráz terrainu jak co do výšky, tak i polohy přesně mohl se vy- stihnouti. Vz Ott. XXIII. 1045.

312534   Stáničko Svazek: 3 Strana: 0624
Stáničko, a, n., vz Stání.

312535   Staniční Svazek: 7 Strana: 0768
Staniční = staničný. S. plynoměr, Krost, budova. Pdl.

312536   Staniční úradník Svazek: 10 Strana: 0392
Staniční úradník. Us.

312537   Staničník Svazek: 7 Strana: 0768
Staničník, a, m., vz násl.

312538   Staničný Svazek: 3 Strana: 0624
Staničný, Stations-. S. místo. Dch.

312539   Staničný Svazek: 7 Strana: 0768
Staničný, ého, m. = staničník, Stations- vorstand, m. Šd., Neč.

312540   Stánie Svazek: 10 Strana: 0392
Stánie někomu uložiti. Mill. 68.

312541   Staník Svazek: 3 Strana: 0624
Staník, a, m., osob. jm. Šd.

312542   Staník Svazek: 8 Strana: 0380
Staník, a, m., vz násl. Stanislav.

312543   Staník Svazek: 10 Strana: 0392
Staník, a, na. = Stanislav. Dák. Km. 30. Sr. Stánda.

312544   Stanikov Svazek: 3 Strana: 0624
Stanikov, a, m., ves v Sušicku. S. dolní a hořejší. Vz S. N., Tk. III. 89.

312545   Staniměřice Svazek: 3 Strana: 0624
Staniměřice, něm. Steinmieřitz, vsi a) u Ml. Vožice, b) u Lipníka. PL.

312546   Stanimír Svazek: 3 Strana: 0624
Stanimír, a, rn., osob. jm. Šd. Také: Stanimiř, e.

312547   Stanimír Svazek: 7 Strana: 0768
Stanimír, a, m., os. jm. Us.

312548   Stanina Svazek: 7 Strana: 0768
Stanina, y, f, Ständer, m. S. válcová, das Gerüstband eines Walzwerkes, der Walzenständer, v hutn. Hř.

312549   Staninožka Svazek: 3 Strana: 0624
Staninožka, y, m., osob. jm. Mor. Tě.

312550   Staniol Svazek: 10 Strana: 0392
Staniol, u, m. folie cínová. Vz Ott. XXIII.. 1045.

312551   Staniol, Stanniol Svazek: 3 Strana: 0624
Staniol, Stanniol, u, m., cín v podobě tenounkých, lístkův, Zinnfolie. Bř. Vz více v S. N., KP. IV. 179.

312552   Stanisko Svazek: 7 Strana: 0768
Stanisko, a, n., Position, f. Dch. — S. = salaš. Val. Vck.

312553   Stanislav Svazek: 3 Strana: 0624
Stanislav, a, m., jm. mužské. Vz S. N.

312554   Stanislav Svazek: 7 Strana: 0768
Stanislav, a, m. Půh. II. 54. Na sv. S-va (7/5.) napase se vůl i kráva (počíná se pásti). Brt. D. 227. — S. z Znojma Sbn. 411., 444., 446., 509., 517., 520.

312555   Stanislav Svazek: 8 Strana: 0380
Stanislav, a, m. Odtud: Stach, Stacha, Stáň, Stána, Staněe, Stáně, Stanic, Staněk, Staníček, Staník, Stanka, Staša, Stašek. Kbrl. Sp. 19., Čern. Př. 26. Cf. Kotk. 31.

312556   Stanislava Svazek: 7 Strana: 0768
Stanislava, y, f., os. jm. D. ol. III. 421.

312557   Stanislavice Svazek: 3 Strana: 0624
Stanislavice, dle Budějovice, ves v Tě- šínsku. Vz S. N.

312558   Staniš Svazek: 3 Strana: 0624
Staniš, e, m., osob. jm. Sd.

312559   Stanišče Svazek: 10 Strana: 0392
Stanišče, e, n. = staniště. Mill. 68.

312560   Stanišová Svazek: 7 Strana: 0768
Stanišová, é, f. = les na Vsacku. Vck.

312561   Staniště Svazek: 3 Strana: 0624
Staniště, ě, n. — ležení vojenské, tábor, der Haltpunt, das Lager, die Station. S. roz- biti, vyměřiti, vytknouti., D. S. vojska po dědinách ubytovaného. Čsk. Rozkázal vésti jej do s. (in castra). Sš. Sk. 249. — S. = stání, obydlí, die Wohnung. Č., Kouble. S. posluhy, der Stand, Standort. Vz Stanovisko.

312562   Staništník, stanovištník Svazek: 3 Strana: 0625
Staništník, stanovištník, a, m. S. slídí, kde zvěř se zdržuje a rozvádí střelce na jich stanoviska. Šp. Při vojsku der Quartier- meister.

312563   Staniti Svazek: 3 Strana: 0625
Staniti, il, ěn, ění = stanovati = bydleti ve staně, im Zelte wohnen. Sš. J. 22., Šm.

312564   Stánka Svazek: 3 Strana: 0625
Stánka, y, f., die Rast am Gewehr. Šm.

312565   1. Stanka Svazek: 7 Strana: 0768
1. Stanka, y, f., os. jm. D. ol. III. 312., Mus. 1880. 467. Cf. Stanislava.

312566   2. Stanka Svazek: 7 Strana: 0768
2. Stanka = stan, stánek = pás u ru- báše. Slov. NZ. I. 23, S. či kordulka či lajblík, jakýsi živůtek na oplecku. Slov. Vz NZ. I. 184.

312567   Stánka Svazek: 8 Strana: 0380
Stánka, stanka. S-ku nosia okolo drieku; v pase je spojena s rubáčom, zadnia čiastka j z oplecka čiaha len do pol chrbta, a tak od i pasu až po oplecko je s. viditelná. Na Zvolen. Phľd. 1891. 311. (253.). — Wtr. Krj. I. 345.

312568   Stánka Svazek: 10 Strana: 0392
Stánka, y, f. = hořejší čásť košile (driek). Slov. Ott. XXIII. 915.

312569   Stánkář Svazek: 7 Strana: 0768
Stánkář, e, m. = kdo ve stánku pro- dává, der Ständler. Us. Pdl. Cf. Stan (ko- nec).

312570   Stánkářský Svazek: 7 Strana: 0768
Stánkářský, Ständler-. Us. Pdl.

312571   Stánkati Svazek: 3 Strana: 0625
Stánkati, v dětské řeči = státi, stehen. Us.

312572   Stankati Svazek: 8 Strana: 0577
Stankati. ,Stankaj, no hopapa!' volá se na dítě, aby se postavilo. Slez. Čes. 1. VI. 143.

312573   Stankléř Svazek: 7 Strana: 1385
Stankléř, e, m., sustorna, zastr. Pršp. 90. 92.

312574   Stankléř Svazek: 10 Strana: 0392
Stankléř, e, m., vz Štankléř.

312575   Staňkov Svazek: 3 Strana: 0625
Staňkov, a, m., Stankau, městys u Hor- šova Týna. Vz S. N. — S., dvůr v Milev- sku; ves a) u Chlumce v Buděj., b) u Pecky, c) u Horšova Týna; S. Horní a Dolní, vsi u Sušice. PL.

312576   Stankov Svazek: 7 Strana: 0768
Stankov. Ve S-vě u Plzně se všecko láme a kdysi tam propili i p. Marii. Vz Sbtk. Krat. h 106.

312577   Stankování Svazek: 3 Strana: 0625
Stankování, n. = bydlení ve staně, das Leben im Zelte. S. Páně mezi lidmi. Sš. J. 22.

312578   Stankovany Svazek: 7 Strana: 0768
Stankovany, dle Dolany, míst. jm. na Slov. Č. Čt. II. 361.

312579   Staňkovice Svazek: 3 Strana: 0625
Staňkovice, dle Budějovice, něm. Stan- kowitz, vsi a) u Litoměřic, b) u Žatce, c) u Uhlíř. Janovic. PL., Tk. I. 624., III. 659.

312580   Stankovský Svazek: 7 Strana: 0768
Stankovský Jos. Jiří, 1844.-1879., spi- sov. Vz Tf. H. 139., 143., 146., Bačk. Př. 185., Pyp. K. 429., Rk. Sl.

312581   Stankovský Svazek: 9 Strana: 0309
Stankovský Jos. Sr. Jub. XXIX.

312582   Stankovský Svazek: 10 Strana: 0392
Stankovský Jos. Sr. Lit. I. 933., Ott XXIII. 1049:

312583   Stánkový Svazek: 3 Strana: 0625
Stánkový, Zelt-. Mluví o trvání boho- služby s-vé. Sš. Sk. 87. Abraham seděl ve dveřích s-vých. Brt. S. 24.

312584   Stánkový Svazek: 7 Strana: 0768
Stánkový. Přichoďte dne slavného stán- kového měsíce Hrudna. BO. (Mach. II. 1. 9.).

312585   Staňků mlýn Svazek: 3 Strana: 0625
Staňků mlýn, Staniek, a) u Pacova, b) u Domažlic.

312586   Stánlivosť Svazek: 3 Strana: 0625
Stánlivosť, i, f. = stálosť. Nz.

312587   Stann-um Svazek: 7 Strana: 0768
Stann-um, u, n., v lučbě. Cf. Šfk. Poč. 307.

312588   Stannaethyl Svazek: 7 Strana: 0768
Stannaethyl, a, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 472.

312589   Stannaty Svazek: 7 Strana: 0768
Stannaty, v lučbě. Cf. Šfk. Poč. 308.

312590   Stannin Svazek: 3 Strana: 0625
Stannin, u, m., kyz cínový, nerost. Vz S. N.

312591   Stannin Svazek: 10 Strana: 0392
Stannin, u, m. Vz Ott. XXIII. 1051.

312592   Stanniol Svazek: 3 Strana: 0625
Stanniol, vz Staniol.

312593   Stanný Svazek: 3 Strana: 0625
Stanný, vz Staný.

312594   Stanný Svazek: 7 Strana: 1385
Stanný. S. právo v 16. stol. Cf. Wtr. Obr. II. 646. Stařeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 206.

312595   Stanný. S Svazek: 10 Strana: 0392
Stanný. S. právo. Vz Ott. XXIII. 1051., Slov. III. 628.

312596   Stano Svazek: 7 Strana: 0768
Stano, Stanko, a, m = Stanislav. Slov. Hdž. Šlb. 27.

312597   Stanomety Svazek: 3 Strana: 0625
Stanomety, ů, pl., m. = slavnost stánků či pod zeleným, das Laubhüttenfest. Byl pak blízek svátek židovský, sty. Sš. J. 120. Vz násl., Stanový.

312598   Stanosvátky Svazek: 3 Strana: 0625
Stanosvátky, ů, pl., m. = stanomety. Sš. J. 132.

312599   Stanotvorčí Svazek: 3 Strana: 0625
Stanotvorčí, stanařský,Zeltmacher-. Byli s-ěího řemesla jak i sám Pavel. Sš. 1. 145.

312600   Stanoušek Svazek: 10 Strana: 0393
Stanoušek, ška, m. = Stanislav. Dšk. Km. 39.

312601   Stanouti Svazek: 7 Strana: 0768
Stanouti. Cf. Mkl. Etym. 319. a., Sv. ruk. S. 206., 207. — Stanouti nové místo státi. Gb. Ml. 159. — abs. A tak milosť stane, neb jest nebyla ustavična. Št. Kn. š. 41. — kde (jak). Stanouti v čele něčeho. Skokem stanul u děvy. Kká. Nade všemi stane pomsta; V súdný den kteříž stanú na levici. Št. Kn. š. 61., 22. V kakém studu před tebú stanu na súdě. Št. Uč. 151. b. — v čem proti komu. Stanouti ve své zlobě. Kyt. Proti kteréž často sta- nuli v odporu. Osv. I. 166. Tehdy když spravedlní stanú u velikém ustavičstvie protiv těm, ješto . . . Št. Kn. š. 24. — na čem. Když stanete na modlitbě. Alb. 62. b. — čeho, koho (kde). Pokud milovníků našeho národu mezi námi stávati bude. Kdyby odporu nestávalo; Tím jazykem mluvícího národa nestávalo; Tehdáž již žádných Vandalů více nestávalo; Pokud těchto pramenů stávati bude; Pozdějších zpráv o nich nestává. Šf. Strž. I. 4. 37., 63., 153., 583., II. 132. My též chceme v tom trvati, pokud nás stává. Let. 309. Dokudž nás a jeho živnosti najdále stávati bude. Arch. I. 202. To, pokudž ho stává, že činiti chce. Výb. II. 1632., Rvač. — zač (s čím). Tento s svými kunšty nestane za nic (nehodí se k ničemu). Št. Kn. š. 171. Až (řemeslník) stár bude, nestane za nic. Št. Uč. 94. a. — jak. S. táborem. Lpř. S. někomu tváří v tvář. Vlč. — čím: krokem. Hdk. Za vol. 16. — kdy s čím. A z těch (milostí) jediná jest, ješto nemóž státi s du- chovní v jednom času. Št. Kn. š. 44. — se. Stal se hlas k němu. Pož. 28. Stalo se sne- sení, Us. Sta sě divná příhoda. Troj. — se komu (od čeho, jak). Píseň ta stala se záhy Čechům tak obvyklou, že ... . Tf. Staniž mi se podlé slova tvého. Mž. 7. Posměch se mu stal. BR. II. 11. a. To od vína mi se stalo (to v opilství jsem učinil). Výb. II. 604. A takéž se i muži stává; Právěť se těm takéž stane; Dobře se mi stalo, že . . . Št. Kn. š. 10., 39., 83. — se s kým. Proč se jest s oněmi ten div stal. Št. Kn. š. 31. Stala se s ním změna. Us. Pdl. — se kdy. Sta sě těch časóv, že . . . LPr. Zdali rána, ješto se v jednu malú chvilku stane, nemosí dlúho hojena býti? Št. Kn. š. 184. — se jak. Stalo se, jak jsem předvídal. Us. Aby se jaký bez jich přítomnosti nález státi měl. 1535. Mus. Jakž juž pohříchu se stává. Alx. To se jinak nemóž s.; Sta se tak z rozkázanie králov- ského. Výb. II. 35 , 41. A pravda, že se jest tak stalo, ale jinak, než on mienil. Št. — se čím, kým. Slova ta stala se jeho
heslem. Us. Pdl. Aby duch stal se pánem
nad hmotou. Vlč. Žižka stal se hrůzou a
postrachem půl Europě. Osv. Stal se mým.
Dch. Stal se jeho dědicem. Pdl. Krok jeho
stal se pevným. Osv. S. se něčí kořistí.
J. Lpř. Člověk nestane se pijákem přes
jedinou noc. Sá. Zápověď se jest stala
králem. 1535. Mus. Nahromaděním stane
se i nepatrný rozměr hmot patrným. Mj.5.
Kakžkolivěk dobře se jest tú smrtí jiným
stalo: Prvý hřiech stal se jest neposlušen-
stvím. Št. Kn. š. 9., 130. — se kde (kdy). Za něho stalo se po většině země vzbou- ření. J. Lpř. V umění tom stal se obrat. Us. Pdl. Bitva tato stala se na poli tur- ském v první polovici 9. stol. Jir. Anth. I. 3. vd. 9. Co se ondyno mezi námi stalo. Šml. Stala se o tom v předešlém odstavci zmínka. Us. Pdl. V duši jeho stal se pře- vrat. Hrts. — se o kom. Právě též stalo se jest o Pilatu. Št. Kn. š. 10.

312602   Stanouti Svazek: 9 Strana: 0309
Stanouti. Vz Gb. H. ml. III. 2 251.

312603   Stanouti Svazek: 10 Strana: 0393
Stanouti. Státi se směšným, u Pal.: osmě- šněti. Stalo se modrým m.: zmodralo; Zmáčknutím stalo se to měkkým m.: změ- klo. Věst. XII. 96. Brt.

312604   Stanouti, stanu Svazek: 3 Strana: 0625
Stanouti, stanu, ul, utí; státi, stanu (zastr. staju), stal, stání; stávati = přestati jíti, stehen bleiben, halten, still stehen; po- staviti se někde, státi, sich stellen, sich hin- stellen, stehen; konec vsíti, končiti, přestati, ein Ende nehmen, stehen bleiben; býti, tr- vati, sein, da sein, dauern; trvati, stálým býti, beharren, bestehen; přibyti, octnouti se, přijíti, ankommen, anlangen, eintreffen; povstati, vstáti, aufstehen; platiti, gelten, werth sein, kosten; státi se, stávati se — díti se, geschehen, sich zutragen, sich er- eignen, begegnen, ergehen, erfolgen, wider- fahren ; vstáti, aufstehen; stanut se = po- staviti se. Mor. Jg. — Vz Státi, stojím. — abs. Stanul jako vrytý. Nechce stanouti, běží předse. Ros. Stáhni řemenem ruce podlé paží a i hned stane krev (přestane téci). Jád. Zástup, vlak stanul Dch. Stanul nemoha dále jíti. Us. Šd. Čech statečný stanouti kázal. Když tak stane člověk, nelze bude jemu zahynúti; Již vladařstvie stane, když již nic v své moci člověk mieti nebude; Nosiči stanú. Hus II. 229., 302., 358. (Té.). Dokudž nebe a země, dokudž svět tento stane (jest, trvá). V. On si myslil, že mu ta rozkoš věčně státi (= trvati bude). V. Zůstal státi šp. m.: stanul, vz Zůstati. — od čeho: od běhu stanouti. Stav. svob. 1523. Stanul od stanu (vstal). Kram. — kde (u čeho, mezi n. před čím, podlé čeho, v čem, nad n. pod čím, při čem). Dal. U někoho hospodou s. Jg. Vlk žízně stanul nad potokem. Puch. Země pod nohami aspoň stane. Jel. Při něm štěstí stanulo. Kron. tur. Zloděj u lháře rád hospodou stává. Č. M. 67. Státi hospodou v domě pana K. V. Poně- vadž se nestalo, ale staň se ještě u desk. Půh. II. 443. Stal se u nás velký zázrak. Sš. P. 790. Kéž u nás takoví se stávají jak u vás (sich einstellen). NB. Té. 235. Když před dveřmi kostelními stane u procesí. Hus II. 126. Jedú Turci, jedú, před domem sta- nuli, na vdovu volali. Sš. P. 140. Když se již přiblíží boj, stane kněz před čelem boje a takto bude mluviti. Hus I. 170. Aby všichni před nim stali. Smil v. 6. Před Prahou smlouva se stala. Žer. Sn. 48. A aj anděl Páně stanul podlé nich. Sš. L. 34. Staň si (=postav se) vedla Stacha bratra svojho. Dbš. 122. Přijeli v pole, stanuli v kole. Sš. P. 756. Stala se šarvátka v Novém městě praž. od lidu robotného proti některým stavu rytířského. Dač. I. 158. Pád veliký stal se jest v lidu; Co se stalo lóni v Praze. Hus I. 245., II. 9. A což jiného se stalo ve válkách, to má minúti. Půh. II. 60. A co se stalo v nové v městě Hodoníně? Utopil se šohaj při hodonském mlýně. Sš. P. 98. Jedenáctý den kosti všech mrtvých nad svými hroby stanú. Pass. 14. Tehdá již Ja- koba staršího mezi živými nestávalo. Sš. II. 15. A nad vámi se nemilostivá pomsta stane. Pass. 42. (Hý). Divili se nad těmi věcmi, které jsú se staly nad Kristem die- tetem od jeho narozenie. Hus I. 24. Stalo-li se tak v skutku o kterém člověku mezi Jerusalemem a Jerichem, těmi městy, v nichž nynie přebývají pohané, toho neviem jistě. Hus 11. 428. Mnoho lidí u něho stává (bývá hospodou). Kdo před čarou stane (se zastaví), hru tratí. Kom. Podlé někoho s. Plk. Krev mi v žilách stanula. L. — v čem (komu, za kým). A staneš-li v kroku. Hdk. C. 33. A ufám, že stanu v pravdě boží až do smrti. Hus III. 280. Za tebou v černém plášti stanu (státi budu), abys mne poznal. V. V jehož moci život stane (jest). V. Pakli co dobrého začne, nestane v tom. Jel. Obec v pokoji stane (stále trvá). V. — na čem (kde). Diabel stan na pravici jeho. Z. wit. 108. 6. Sta- nouti na posluchách u někoho. Jg. Co se stalo v nově (neulich) na Novej dědině?; Vychodil Adam z raju, stanul na zemském kraju. Sš. P. 98., 788. Co se stane škody na lihách, te se stane ližníkóm; Co se stane vínu na kantnéři, to se dotýká toho, čí jest víno; Aby zeptáno bylo, na kterém místě takový skutek stal se. NB. Tč. 21., 76. A sta sě tichosť veliká na moři. Hus II. 48. Dietěti se na zdraví nic škodného nestalo. Anth. I. 167. Spasení na pravici stanú. Pass. 15. Až na suché zemi stane. Ráj. Na tom stanulo (dabei blieb es). L. Dokudž vyvo- lených na tom světě stává. Br. Každý na svém předsevzetí urputně stane. V. — proti komu. Skutkové naši stanou proti nám ža- lujíce na nás před Bohem. V. Když Satur- nus proti měsíci stane (se postaví). Krab. Proti mně se křivda nestala; Ty viny, které proti nám se stávají, lehce dlužni jsme od- pustiti. Hus 101., 340. — kde (za čím. prostřed čeho). Co se stalo za horama? Zabila tam paní pána. Sš. P. 96. Prostřed rynku stanuli, po rychtáři se ptali. Sš. P. 172. — nač. Bylo mu 3 léta, ještě na nohy ani nestanul. Us. Šd. — k čemu. Chci odpověď dáti a státi k stání. Ctib. To čo dobrých obra- zuje (obráží), zlým sa k chuti stává. Mor. Tč. Protož, když právo po druhé pojde, k tomu ať stane podlé práva. NB. Tč. 27. Než nestanou-li k třetímu vyhlášení, tehdy při svou tratí. Zř. F. I. C. XI. Vz Státi k čemu. — koho (akkus.), kosten. To tě ročně mnoho stane (draho přijde). V. To tě život, D., statek stane. Záv. Vz Státi co koho. koho (gt), čeho, neosobně = býti, trvati. Dokudž nebes stává. Br. Toho už nestane. Us. Dch. Až mne nestane, teprú uvidí. Us. Brt. Abyste činili za mou duši, dokudž těch peněz stává. NB. Tč. 198. Pa- cholíci po meči před děvečkami táhnú, ale když pacholíků nestává, děvečky též právo mají. Tov. 85. Ale také toho se nestalo. Let. 286. Toho mi se nestalo. Půh. I. 155. Bil Filistinské, doniž mu ruky stávalo, do- nec manus deficeret. Bj. Když nás nestane (když nebudeme). Kom. Dokud Samuele stávalo (živ byl). Br. Dokudž života stává. V., Kom. Dokudž měsíce stává. Br. Dokudž vás co stávati bude. Br. Pokud těch pro- středků stávalo, v Boha doufali. Br. Poruč- ník, pokud toho statku stává, odbývaj za sirotky dluhy. Arch. V. 22., 239. Abychom Sigmunda za krále nepřijímali, dokud nás stávati bude. Výb. II. 387. Dokudž té summy stane. Bl. Pokud jich životů stává. Sych. Hrnček, čím za nova navře, tím zapáchá, dokud ho stává. Prov. (Knst.). — Poznam. U stanouti nominativ. Vz příklady nahoře: stanouti, abs. Ve větách záporných stává genitiv. Není, nestojí, nestává pravidla n. pravidlo. Je-li sloveso kladné, může státi genitiv, kde má býti naznačena část celku aneb když jsou (státi, stávati) časoslovy neosobnými. Vz předcházející příklady: Sta- nouti čeho. Velmi často dostačí nejlépe pouhé Býti. Bs. Cf. Brs. 2. vyd. 236. — Pozn. 2. Stanouti, stávati mají smysl tr. vání. Dokud to město (toho města) stane, stávati bude = dokud trvati bude. Tedy chybně: Kéž by toho slovníku brzo stá- valo. Jg. - oč. Jemu věříme, že o to nestane (státi nebude). Solf. Ale již, když biskup umře, kterýž kolivěk má čáku, ten o biskupství stane. Hus 1.448. —jak dlouho, kolik. Kdo ví, stane-li (bude-li) do večera. Kram. To do sta kop stane (stojí). Štelc. — kam (do čeho, mezi co, nač, pod co). Do vojny s. (přijíti). Plk. Státi do služby (přijíti). Plk. Já bych si stanula na ten sto- lek. Slez. Šd. Stanul pod okenko, zavolal tišenko: Marianko, srdce moje, otevř mně okenko. Sš. P. 180. Stanula pod okno. Sš. P. 778., 88. Mezi husary státi (přijíti). Plk. Nepřátelé naň stávali (povstali). Reš. — po čem. Mysl lakomá, jakož móž viece dosá- hnúti, tak ne po dřevme potřebě stane, ale vymyslí opět nové potřeby. Št. N. 224. — proč. Srdce strachem stanulo. Lk. — s inft. Po všech vlastech lid sbierati stanú (počnou;. Rkk. 49. — za co = platiti, cenu míti. To za plesku nestane. Ctib. Naše vojsko za málo stane. Rad. zviř. — se. Ty věci se staly; Co se státi má; To se zřídka stává; Prve něco oznámiti, než se stane; Staň se co staň; Co se stalo, odestati se nemůže; Odklad se stal. V. Již se stalo. Us. Co se ještě nestalo, ale ještě se staň. Půh. II. 138. Prosme my nebo neprosme, aby sě jeho vole stala, vždy se stane; Aniž darmo stala se búře mořská, když jest Kristus spal; Úmluva s dělníky se stala. Hus I. 325., II. 49., 61. (Tč.). Stala se změna; Jak se pánu Bohu líbí, tak se staň; Děkuji vám. Zdvořilá od- pověď: Rádo se stalo; Má k tomu hleděti, aby se stalo; Staň se, co staň. Dch. Na moju pravdičkú pravdu, stalo se, stalo. Dbš. A včil se tak stalo, djevča sa přespalo a už mi ho dávajú. Sš. P. 403. Má-li tomu tak věříno býti, staň se, co právo najde. NB. Tč. 254. Co sa stalo, to sa viacej neodstane. Mt. S. Stala se škoda veliká; Stalo se o to srovnání. Dač. I. 71., 122. Sta sě potom velmi v skoře. Výb. I. 184. Stal se večer. Hus II. 62. Tak se stává: Jak pak se to stalo? D. Proto se stává, že nenáhlý ná- hlého předbíhá; Vyřízení rychle se stalo; Tlachač, co se stalo i co se nestalo, tlampe. Kom. Blázen teprv rozumí, když se stane. Prov. I stalo se jednou šp. prý m. událo se. Ale státi se ve smyslu udáti se častě uží- váme, viz předcházející příklady. Ovšem zbytečně užíváme dle něm. stávati se k vy- jádření děje počínavého tam, kde máme po- čínavá slovesa: stávati se němým, moudrým, hubeným atd. m.: něměti, moudřeti, hube- něti atd. Brs. 2. vd. 237. — se podlé čeho. Podlé mé žádosti se stalo. V. — se proč. To pro ledacos se stane (udá). Kom. To se pro převýšenou vážnosť církve té stává; To jenom pro Pavla a za Pavlovou příčinou se stává. Sš. I. 12., Sk. 107. Že se to stalo pro hřiechy prorokov jeho (Jerusalema) a kněží jeho. Hus II. 308. Ty věci se dějí a staly pro Žáčkovu věc. Půh. I. 270. Bo- lení hlavy stává se pro obžerlivosť. Lk. — se komu. Nic zlého se mu nestane; Stala se mu křivda; Víc se mu to nestane; Stává se mi vděk. D. Česť se mu stala. Us. Stal se konec válce. Jel. Vedli ho, kdež mu právo jeho státi se mělo (na šibenici). Aesop. Hle- dejž právem a má se jemu pravda státi. O. z D. Stala se mu škoda. Václ. VII. Však z toho statku mají tomu škody navráceny býti, komuž se moc stala. Zř. F. I. T. XX. Co se mu to stalo?; Stala se mu kaňka, že ... . Us. Dch. Nedávej mia do majira, šak (= neboť) sa mně tam neco stane, co mia velce hanba bude; Počkaj ty mynárko, co sa tobě stane, až naša mamička na tebe vypadne; Jak sem chtěl, tak se mi stalo, peněz mně málo zostalo. Sš. P. 89., 538., 665. (Tč.). Což se jiným stane, také se vám stane; Žádaje, aby se tomu vražedlníkovi právo stalo (= aby byl popraven); Jiný žádný tu jest nebyl, když mu sě ten krádež stal; Pakli vinna nebude, aby se ženě dostie stalo. NB. Tč. 29., 98., 115., 249. Když se í dosti stalo; Měla se mi pravda státi; Pro eho nevyrčení žádný mi se konec nestal. Půh. II. 143., 427., I. 155. (Tč.). Stal se jemu konec života. Dač. I. 267. Co se tomu stane, jenž se chápal cizieho?; Každému, jakož věří, tak se mu stává; Protož jsme-li lidové našeho vykupitele, doufajme téhož na sobě, co sě stalo naší hlavě; Křesťané nynější plačí, když se jim co protivného stane. Hus I. 451., II. 48., 357. (Té.). — se komu od koho. Kuna žaluje na kvalt a moc, který se jí stal od Vaňka. NB. Tč. 214. Aby se mi od nich pravda (= právo) stala; Tu se mi od nich žádný konec státi nemohl, aniž k roku stáli; Stala se mi od něho veliká škoda a před tím také na mém zboží; Stala se od něho škoda mým lidóm ohněm. Půh. I. 165., 238., 375., II. 601. (Té.). Počátek všeho zatracenie stal sě ot pýchy. BO. — se komu nač. Nech sa stane otci na vôlu, materi na vďaku, ale srdcu tvojmu na malú potechu. Ht. Sl. ml. 220. — se mezi kým. Stala se jest smlouva dobrovolná mezi osa- dou Matky boží před Týnem s jedné a mezi poctivým knězem Janem s druhé strany. Jdn. 206. Mezi námi mír se stal. Půh. I. 374., II. 485. - se s kým. Nevím co se s nimi stalo. Kom. Co se s tím stane? Us. Dch. Če sě sta se dcerú jeho drahú. Rkk. 46. — se z čeho. Tyto neštovičky stá- vají se z tenké kolery. Ras. Tím spůsobem z divu mluvy stává se div slyšení. Sš. Sk. 20. Potopa stala se z náhlého deště. Let. 81. — Žer. Sn. 47. — kdy. Tak se i v řeči stává. Us. Stalo se to ihned za vlivu onoho proroctví Agabova ještě před začátkem hladu. Sš. Sk. 138. Stalo se některý čas za pana Jičínského v městečku v Brumově, že . . . NB. Tč. 128. V pátek stala se věc hrozná a žalostivá; Před sv. Martinem stal se jest podíl mezi bratřími. Dač. I. 211., 357. Stalo se nocí božie narození. Výb. I. 399. Stalo sě to svěcenie pod ciesařem Jindřicha druhého (sic). Výb. 1. 189. P. Kilian to vy- znává, že pod příměřím sě měšťanom stalo; Nestalo-li se to mezi tím, ale staň se ještě. Půh. 1. 210., II. 452. Jakož se stalo za arci- biskupa ZbynkA; Jakož se stává lichevní- kóm při jich smrti. Hus II. 21.. 216. A tak sě stalo, že v tu noc a u pátek a v sobotu a v noc nedělní za ten čas malý neviděli sú ho. Hus II. 178. Vz Čas. — jak. Ať se stane po dobrém nebo po zlém. Us. Dch. Stalo se děvečce, stalo se po vůli, dostala synečka v červenej korduli. Sš. P. 487. A o to právem již nález se stal. NB. Tě. 25. Paní se jest dosti stalo podlé toho listu. Půh. II. 3. Vývoj její (církve) stává se dle vzoru Kristova; A to bez důvodů a proti všeliké tradici evangelické a s násilím se stává. Sš. Sk. 32., 34. Staneta ti oči v slúpě. Mus. 1855. b. 306. Oči v slúpě již stojíta. Bl. Gr. vyd. 1857. 13. Chceš, aby se vše stalo k tvé vůli. Výb. Bez vůle p. Boha mého nestane mi se nic zlého. Har. Kůň se lekl a dubem stanul. Brt. Instr. 14. Stanul sloupem. I stane (moře) jako zeď nade vše hory čtyřidceti loket. Pass. 13. (Hý.), Staň se mi vedlé slova božího. Hus I. 15. Aby se mu vedlé jeho viery stalo. Hus. II. 48. — odkud. I stal se náhle s nebe hukot jako táhnoucího dunotu prudkého. Sš. Sk, 17. — se skrze koho. Dobytí stalo se nočně skrze nástroj nový. Dač. I. 193. Vyznávali, že zázrak ten skrze ně stal se vůči celého Jerusalema. Sš. Sk. 48. Mnozí také divové skrze apoštoly se stávali. Sš. Sk. 32. — že. Často stává se, že jinak myslíme a jinak mluvíme. Us. Tč. Stalo, že přišli před nás; Stalo-li by se, že by pro válku peněz ne- dostalo. Půh. I. 157., II. 349. A tak se stalo, že v tu noc ho neviděli sú. Hus II. 178. — aby. Nestalo se, aby kdo tak mluvil. Svěd. Vz S. se čím. — se čím. Státi se kazatelem slova božího. Kom. Stalo se to příslovím. Us. Dch. Čím se stalo, že . . .? Dch. To se stalo jeho příčinou (== vinou). Us. u Do- brušky. Vk. Křest za dob těch stával se pohroužením a ponořením celého těla do vody; Prorok někdy učitelem na chvíli nadšení svého se stával. Sš. Sk. 31., I. 124.. II.79. Stalo se to jeho nálezem. Půh. II. 478. Číž mocí a panstvím stalo se, aby k vzróstu tělo přišlo? Hus II. 351. — Br., Bib. - Vz Státi, stojím.

312605   Stanov Svazek: 3 Strana: 0627
Stanov, a, m.. Stanové, n., něm. Stanow, ves u Semil. PL.

312606   Stanova Svazek: 3 Strana: 0627
Stanova, y, f. = stanovení, ustanovení, die Einsetzung. S. velebné svátosti. Sš. J. 224. Vz Stanovy.

312607   Stanova Svazek: 7 Strana: 0769
Stanova, constitutio. Duše jest bytná s. přirozenosti lidské. Hlv. 236.

312608   Stanovať sa Svazek: 8 Strana: 0380
Stanovať sa = stavěti se (jakoby ...). Phľd. XII. 687.

312609   Stanovati Svazek: 3 Strana: 0627
Stanovati, staviti, zastaviti, hemmen, auf- halten. — co čím. Sal. — S., ve stanech bydleti, in Zelten lagern. — kde. Stanovali od nich dále na východ Sf.

312610   Stanovec Svazek: 3 Strana: 0627
Stanovec, vce, m., podpěrač, der Stützer. Slov.

312611   Stanovení Svazek: 7 Strana: 0769
Stanovení hustoty vahou hydrostatickou, míry, těžiště, hutnosti, ZČ., polohy bodu atd. Jrl.

312612   Stanovení, n Svazek: 3 Strana: 0627
Stanovení, n., die Festsetzung, Fixirung. S. poměrů. Dch. S. třísloviny vyzinou. Sp. S. hodnoty. Sp. — S., poloha, klad, die Position. Slabika s-ním dlouhá. Dk.

312613   Stanovený Svazek: 3 Strana: 0627
Stanovený; -en, a, o, festgesetzt, fixirt. — čím: meze zákonem stanovené. Dch. Vz Stanoviti.

312614   Stanovený Svazek: 7 Strana: 0769
Stanovený zákon. Čch. — čím. Rovina je s-na dvěma rovnoběžkami; Trojhran sta- noven jest kterýmikoli třemi úhly svými. Jrl.

312615   Stanoví Svazek: 10 Strana: 0393
Stanoví, n. = stany. Hedvábné s. Kká. Sion I. 237. Pod stanovím. 238.

312616   Stanoví Svazek: 10 Strana: 0664
Stanoví, d. = přístřeší. Pavalečům žádného s. nedávali. 1540. Arch. XXII. 109.

312617   Stanovíce Svazek: 3 Strana: 0627
Stanovíce, dle Budějovice, něm. Stangen- dorf, ves u Král. Dvora. Vz S. N., Tk. III. 36., 45. — S., něm. Stanowitz, ves u Pelhři- mova. PL. — S., něm. Donawitz, ves u Kar- lových varů. S. staré a nové. PL.

312618   Stanovící Svazek: 3 Strana: 0627
Stanovící = určovací, Bestimmungs-. Nz.

312619   Stanovisko Svazek: 3 Strana: 0627
Stanovisko, a, obyčejněji stanoviště, ě (vz -iště), n. = místo, kde kdo stojí, stání, der Standort, Standplatz, der Standpunkt. Nz. S-ště míti; Každému nějaké s. nebo místo v šiku od Pána uloženo jest. V. Tam lid neměl pokojného s-ště. Br. S-ště loupež- níkův. V. Přišli jsou k Řípu a tu sobě s-ště oblíbili. Kom. S. císařské zbroje (das Arse- nal). V. S. lovců, zvěři. Us. Šp. Dávati zlo- čincům s-ště, Vorschub leisten. J. tr. — S. lodí, přístav lodí, der Hafen. V., Kom. Tu (kupci) své s-ště mají. Har. II. 121. Město Efesus bývalo s-kem pro lodě z Europy do Syrie. Sš. Sk. 218. — S. vojska = tábor, das Lager. V. S-ště rozbiti. St. skl. Ze s-ště vojsko se hnulo. Spr. Ziž. Loupežníky vyzdvihovali a jich stanoviště pálili. Kn. Zvláštní s-ště mívali. Kn. Zastavili sobě s-ště. Bj. Skříně boží přinesena jest do s-višť (in castra). Bj. Běž na s-ště k své bratří (in castra). Bj. S-ště zastachu (castra metati sunt). BO. — S. = stánek. Slavnosť s-šť aneb stánkův, das Laubenhüttenfest. V. Vz Stanomety, Stanosvátky. Pane, kdo pře- bývati bude v s-šti tvém? Hus I. 97. — S. = zastavení, der Stillstandspunkt. S. slu- nečné v létě a v zimě, planety. — S-ště = hlediště, moralischer Standpunkt, der Ge- sichtspunkt. Nz., Mus. S. vznešené. Sš. II. 215. Rozhledné s., der Orientirungspunkt. Dch. Zde staví Pán na s-ště člověcké. Sš. J. 92. S. lučební. Šp. Vz Zřetel. — S., něm. Stanowisk, dvůr u Tišňova. PL

312620   Stanovisko Svazek: 7 Strana: 0769
Stanovisko. Cf. Mkl. Etym. 319. a. S poštovní, Poststation, Lpř., mořské, Pož., fiakrů a drožek, železniční. Zpěv se s-ště, 6záói/A,ov. Dk. Poet. 325. — S. = tábor. S-ště svá rozbichu; Vojska šla v s-šče. AlxV. v. 588 , AlxB. M. v. 279. (HP. 15., 87.). — S. = hlediště. S. vědecké, Hlv., náboženské, Mus., přemožené. Hrts. — S-ka, pl. = pole u Slavičína na Mor. Šd.

312621   Stanoviště Svazek: 3 Strana: 0628
Stanoviště, vz Stanovisko. — S., něm. Stanowist, ves u Rosic na Mor.; něm. Sta- nowitz, ves u Mariánských lázní. PL.

312622   Stanovištník Svazek: 3 Strana: 0628
Stanovištník, vz Staništník.

312623   Stanovištný Svazek: 3 Strana: 0628
Stanovištný, Standort-, Lager-, Hütten-. S. hod. Vz Stanový.

312624   Stanovištný Svazek: 8 Strana: 0380
Stanovištný. S. voda. Háj. Herb. 38. b.

312625   Stanovitel Svazek: 3 Strana: 0628
Stanovitel, e, m., der Festsetzer. Rk.

312626   Stanovitelný Svazek: 7 Strana: 0769
Stanovitelný, bestimmbar usw. Vz Sta- noviti. Stč.

312627   Stanoviti Svazek: 3 Strana: 0628
Stanoviti, il, en, ení = pevniti, podpo- rovati, tyčiti, stützen, stäben, stäNgeln, stocken; nařizovati, určovati, postaviti, sta- viti, stellen, festsetzen, bestimmen. Jg. — co. Zákon stanoví ručení. Trest. zák. — co čím. Vinař révy tyčkami a kolíčky sta- noví (podporuje). Kom. Aniž překladem tím nesličná nějaká nauka se nutně stanoví. Sš. I. 64. — co kde. Sedlák u sebe s-vil (umy- slil si). Vlč. V. — co komu kde: vězení ve tmách někomu s. Ráj. — co jak (kde, o čem). Bůh předúloh svůj podlé před- vidu svého stanoví; Že (židé) řád boží a proměny času dle svých pochotí s-ví; Dobře po gnosticku celou spásu na jediném vědění stanově; O času a místu, kdy a kde náš spis vydán jest, více záporně nežli kladně, více na dohad nežli na jistotu s-ti můžeme. Sš. I. 101., II. 44., Sk. 100., 3. (Hý.). — se na něčem. Dlouho se na něčem jistém s. nemohl, Entschluss fassen. Us. Č. Jiní na tom se s-ví, že . . . Sš. L. 43.

312628   Stanoviti Svazek: 7 Strana: 0769
Stanoviti. Vz Mkl. Etym. 319. a. — co: pojmy. Us. Pdl. — co kde. S-li jsme do- konalou harmonii mezi oběma říšemi. Dk. — co jak. Množství jedu někde kvantita- tivně s.; Něco s velikou přesností s. ZČ.

312629   Stanovitý Svazek: 3 Strana: 0628
Stanovitý = pevný, feststehend. S. země. Par. 16. 30.

312630   Stanovitý Svazek: 10 Strana: 0393
Stanovitý, immanentní. S. mohutnosť du- ševní. Čad. 82.

312631   Stanovně Svazek: 3 Strana: 0628
Stanovně = určitě, bestimmt. Na takové opovážlivé židů na Pána dorývání odpovídá Pán s. to, co oni o Mojžíšovi a pokrmu s nebe jim daném pravili; Nevtipné potupě židů Pán odpovídá s.; Výklad výroku s. určiti; A tu dvojí otázka své odpovědi s. se domáhá; Řecký text lépe bezotazně a s. čte; Tuto jmenuje lásku bratrskou svým přikázáním a sice s. Sš. J. 105., 157., 180., 210., 230., 243. (Hý.).

312632   Stanovně Svazek: 7 Strana: 0769
Stanovně něco rozhodnouti. Šf. III. 639. Slabika s. (positione) dlouhá. Dk.

312633   Stanovní Svazek: 3 Strana: 0628
Stanovní, statuarisch. Dch. — S. místo = místo stanů. BO.

312634   Stanovní Svazek: 7 Strana: 0769
Stanovní stříkačka, Stationsspritze. Sme- kal. S. místo, locus castrorum. Ol. mim. 10. 33.

312635   Stanovnica Svazek: 3 Strana: 0628
Stanovnica, e, f., paseka u Karlovic na Mor. Tč. — S. hrubá, oddíl nového Hrozen- kova na Mor. Tč.

312636   Stanovník Svazek: 3 Strana: 0628
Stanovník, a, m., Neudörfel, ves u Ústí nad Orlicí. PL. — S. = stanař. Sš. I. 145.

312637   Stanovnosť Svazek: 9 Strana: 0309
Stanovnosť. Vyjádřiti se s opatrností, ale také s nemenší odvahou i s-stí (určitostí, pevností). Pal. Děj. III. 1. 234

312638   Stanovný Svazek: 3 Strana: 0628
Stanovný = stálý, ustavičný, statarický, fest, bestimmt, statuarisch, apodiktisch. Šf. Rozp. 165. Idea mravnosti u každého ná- roda se ozývá a v s-vných předpisech se ozračuje; Rozřecha jich (otázek těch) byla v církvi sv. vždy s-vnou opolnou pro po- dobné případy; Přechází od s-ného vyučo- vání k odmítání bludných nauk; Ale přece dosud nedálo se obracování pohanů s-ným a pravidelným obyčejem; Povolání to do- časným aniž pak s-ným bylo. Sš. I. 38., 157., II. 192., 148., L. 66. (Hý.).

312639   Stanovný Svazek: 7 Strana: 0769
Stanovný. S. znak, constitutiva nota, Nz., princip, Psp., vědy, právo, pravidlo, náboženství; Krásno je s-vné. Dk.

312640   Stanovový. S Svazek: 10 Strana: 0393
Stanovový. S. dotace. Nár. list. 1904. 73. 18.

312641   Stanovy Svazek: 3 Strana: 0628
Stanovy, pl., f., die Statuten. S. = zá- kladní pravidla nejaké společnosti n. kor- porace, určující práva a povinnosti členů, jakož i obor působnosti, způsob řízení a správu spolku i jmění jeho. S. N. S. sesta- viti, úřadům ku schválení předložiti, podati, schváliti; s-ami se říditi; stanovy opraviti, změniti; dle stanov jednati, spolek vésti a říditi, se usnášeti; s-vy porušiti atd. Us. S. cechovní, společenstva, záložny, jednoty; přestoupení, porušení stanov; porada o sta- novách. Sp. Změna, kniha, návrh, výtisk atd. stanov. S. apoštolské = konstituce a p. Sš. Mr. 4.

312642   Stanový Svazek: 3 Strana: 0628
Stanový, ku stanu se vztahující, Zelt-, Stand-, Wohnungs-. S. hřebík, kůl, kolík, dřiví. Us. (Jg.). Podolé stanové. Ž. Pod. 59. 8. S. svátek = slavnost stánků, stano- mety. Sš. J. 120., 132., BO.

312643   Stanový Svazek: 7 Strana: 0769
Stanový. S. střecha šindelná. Wtr. Obr. 240., 480. a j. tam.

312644   Stanový Svazek: 10 Strana: 0664
Stanový. S. střecha povstává sbíháním- se střešních ploch ve společném vrcholu. Vz KP. XL 334., 357.

312645   Stante pede Svazek: 3 Strana: 0628
Stante pede, lat., hned, v okamžiku, na místě, bez odkladu.

312646   Stanutí Svazek: 10 Strana: 0393
Stanutí, n., das Stehenbleiben. Každé s. znamená ztrátu. Nár. list. 1884. č. 325.

312647   Stanutý Svazek: 7 Strana: 0769
Stanutý. Byla jsem už dávno s-tá, když přišla (vstala jsem s postele). Val. Vck.

312648   Stanůvka Svazek: 9 Strana: 0309
Stanůvka, studna u Čes. Třebové.

312649   Stany Svazek: 3 Strana: 0628
Stany, dle Dolany, samota u Lipníka. PL.

312650   Staný Svazek: 3 Strana: 0628
Staný (stanný, pozdější; ústanný, ve 14. stol. pr. stálý, v 15. stol. pr. ustálý, vz Kn. drn. LVI., Výb. I. 993., Žer. Záp. I. 21., 63., 70., 88., 105., 106., 200., 238., 246). S. právo = pro nestání k soudu dané, er- standenes Recht, das Kontumazrecht, die Kontumazirung. Říkalo se, ten, kdož po- hnaný jest a nestojí neb kdož pohání a ne- žaluje, že jeden druhého právem ustál. Vz Kn. drn. LVI. Vz Právo (II. 897. b. 31. str. sh.). Kdo nedostojí, na toho stanné (právo) dává. Žer. Obeslaný, nestane-li ke dni uloženému k průvodům, bude naň toho dne dáno právo stané. Pr. měst. Než usta- nou-li k třetímu vyhlášení, tehdy při svou ztratí a ten původ má čekati toho staného práva. Zř. F. I. C. XI. Dáno jest mi proti němu pro jeho k témuž obeslání na vyhlá- šení nestání za právo stané. Faukn. Po roz- súzení aneb po staném právu kterakby každý mohl svého dosáhnouti. Vl. zř. Úvod. S. právo, jemuž naproti se staví právo zápisné, tudíž právo, které prokazuje se listem, upsá- ním. O. z D. Než neohlásil-liby se (pohnaný) ten den prve, než-li by soud zemský zdán byl: tehdy na něm původoví právo stané týž den dáno bude. Zř. F. I. C. XXI. Dali mu s. právo na horníky. Dač. I. 119. S. právo kdož obdrží při soudu purkrabském očkoli, má relaci vzíti ke deskám ve čty- řech nedělích a provozovati, oč pohnal. Václ. 158. — Jestliže jest přespolní a po druhém obeslání by se nepostavil a poně- vadž ví, z čeho odpovídati má, soudcové naň stané právo dadí. Kol. 11. Kdož na vyhlášení půhonů právo ustojí a potom po soudu, když staná práva dávají, do šraňku nevstoupí, ztratí to stané právo; S. právo bylo zdviženo pro rozvodnění. Nál. o s. právu, 158. Co se s-ho práva dotýče, kdožby na kom právo ustál, též aby mohl to právo s. na jiného převésti jako přísud. 1604. Tč. — Stané, ého, n., stálé = poplatek, který dal ten, jenž na někom právo ustál. Půh. I. 74., 78., 82., 84., 93. — S. právo = onen běh právní, když zločince dopadeného při skutku po krátkém vyšetřování odsuzují a utrácejí, nazvané odtud, že počátečně stoje se konalo pro spěšnost, Ros., jinak slove: místné právo, D., lepe: náhlý soud (právo), das Standrecht. S. N. Vz Soud, Rb. str. 272.

312651   Stany Svazek: 7 Strana: 0769
Stany, pl, m. = pole u Otaslavic. Pk.

312652   Staný Svazek: 7 Strana: 0769
Staný. S. právo = dané pro nestání k soudu. Cf. Zř. zem. 120., 477., 699., Cor. jur. IV. 3. 2. 442., Vš. 40., 41, 136., 466., Výb. I. 991., 992., 993., 995., Let. 302., 381.

312653   Stáný. S Svazek: 10 Strana: 0393
Stáný. S. právo starší doby. Vz Arch. XIX. 562., 631., Jir. Prove 347. Sr. Stanný.

312654   Stanýř Svazek: 10 Strana: 0393
Stanýř, e, m. Tuláci a s-ři. 1649. Schulz. 90.

312655   Stápalý Svazek: 3 Strana: 0629
Stápalý, herumtaumelnd, herumirrend. S. národ. Sš. Snt. 159. (Sd.).

312656   Stápati Svazek: 8 Strana: 0380
Stápati. Stápajúc s nich (vousů) bombolce (střásaje rampouchy), Phľd. 1895. 370.

312657   Sťápati Svazek: 9 Strana: 0309
Sťápati. Ten toho stápe = sní. Mus. ol. 1898 118.

312658   Stápěný Svazek: 7 Strana: 0769
Stápěný; -ěn, a, o. S. ocel. Tl. M. 88.

312659   Stápěti, vz Svazek: 3 Strana: 0629
Stápěti, vz Stopiti.

312660   Sťapka Svazek: 3 Strana: 0943
Sťapka, y, f. = špetka, štipka, vz toto. Š. mouky. Us.

312661   Stápka Svazek: 10 Strana: 0393
Stápka, y, f. = jeskyně. V zloděj. mluvě.

312662   Stár Svazek: 3 Strana: 0629
Stár, vz Starý.

312663   Stará Svazek: 3 Strana: 0629
Stará, vz Starý.

312664   Stará Svazek: 7 Strana: 0769
Stará = pole u Piňovic. Pk.

312665   Stará Svazek: 9 Strana: 0309
Stará, do chlíva! Zahánění krávy. Šeb. 123.

312666   Stára, y Svazek: 3 Strana: 0629
Stára, y, m., osob. jm. Sd.

312667   Starací Svazek: 7 Strana: 0769
Starací, alt, veraltet. S. věk, senilis; 2. starostlivý. Slov. Bern.

312668   Staralec Svazek: 10 Strana: 0393
Staralec, lce, m., inveteratus. Ev. ol. 35. 72.

312669   Sťárálek Svazek: 3 Strana: 0943
Sťárálek, lka, m. = štáral.

312670   Staralý Svazek: 10 Strana: 0393
Staralý, vetus, Ev. olom. 69. 140.

312671   Starámse Svazek: 7 Strana: 0769
Starámse, os. jm. Wtr. Obr. 89.

312672   Staránová Svazek: 8 Strana: 0380
Staránová (svíčka) =stearinová. Us. Čern. Př. 89.

312673   Starasiti Svazek: 3 Strana: 0629
Starasiti, il, en, ení, starasovati, durch Terasse verbinden. Ros.

312674   Starat Svazek: 10 Strana: 0664
Starat = hledati. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

312675   Starať sa oč Svazek: 9 Strana: 0309
Starať sa oč. Vz Zát Př. 116a. — Slépky se starajú (naříkají) Val. Čes. 1. X. 37. Sr. Taráňat.

312676   Staratělové Svazek: 10 Strana: 0393
Staratělové = dělníci dobývající samo- statně platiny. Vz KP. X. 210.

312677   Starati Svazek: 3 Strana: 0629
Starati = starého činiti, alt machen (mu- sit.); neustále žádati, prositi, napomínati, pokoje nedati, zu etwas zu bewegen suchen, in Jemanden dringen, bereden, vermögen; se = starým se stávati, věkem scházeti, alt werden; pečocati, sorgen, besorgen, sich kümmern. Jg. — koho. Ustavičné ho sta- rala (prosila). V. A když jej starala usta- vičně. V. — koho oč. O to jeho více sta- rati přestali. Háj. Nechtěl obce o to starati (prositi). V. Rádi bychom mu něco dobrého učinili, byť nás jedné zač žádal, než aniž nás kdy oč stará. Čr. V tom za zlé jmieti neráčíte, že vás po druhé o to staráme zna- jíce, že to z potřebnosti činíme. NB. Tč. 131. O to od kazatelů starán byl. Ler. — Nz. — koho oč skrze co. Skrze posly a dary papeže o to staral. V. — se, koho v čem. Budeš-li mne v tom starati (beauf- tragen). Us. Ten nestará se v Bohu, kterýž netieží sě na duši v ctnostech, jakož se tieží na svých údech. Hus. I. 117. — se o koho, oč. O něčí dobré jméno se s. V. O nabý- vání statkův. V. Nejvíce se o pokoj sta- rám. Jir. dh. S. se o práva země. Tov. 24. Staral se o to dítě jako otec. Us. Dch. Víc se starej o svědomí než o lidskú lásku. Mor. Tč. Něstaraj se synečku o j ednu dě- večku, dyť jich máš po světě jako izobečku. Sš. P. 347. Rád bych, aby se časně staral o nějakou hospodyni. Žer. 333. Mají se la- skavé o svých bližních spasení s. Hus. III. 30. Kdo má škodu, o posměch se nestarej. D. Za rána se o něco s. Us. Kdo se o nic nestará (bezpečný). V. S. se o koho také = pomlouvati ho. Us. Stará se o to jako pes o mráz. Pk. — Št. — se. Nech čerta starati se, má tvrdou hlavu. Prov. Kdo se stará, brzo se sstará. Č. Zdali mníte, že duše člo- věčí stará se (= stárne) tak jako tělo? Mudr. Slepice se stará, když chodíc po dvoře po- kvokává. Mor. Brt. Nic se nestarejte. Us. Dch. Maria se starala, kde by plének na- brala ; Starala se máti má, hej nám hej, kde mě k místu dochová; Starám se já, starám, starú maměnku mám, kdo mi jich opatří, až já se jim vydám; Ach táto, tatíčku, co se tam staráte, jedinú mě máte; Starajó se lidi, jak my budem živi, šak už na brloš- kách rostó dóbky křivý; Starám se já, sta- rám, strča hlavu za trám a ručičky za rošt, to je moja starosť. Sš. P. 33., 71., 72., 145., 682. (Tč.). — se kým (pečovati). Milujte své rodiče a vděčni buďte, že se vámi sta- rají. Št. Hospodáři vámi se starají. Št. Kn. š. 114., Výb. I. 702. 11. — se s kým. Sta- ral se chudý s chudou, jak spolu živi bu- dou. Er. P. 349. — se nad čím. Popeluška se nad tím velice starala. Brt. S. 2. vyd. 78., Poh. II. 191., Klda. 68. — se za koho. Máti pečlivě zaň se starala. Troj. 520. — skrze co. Skrze to i král jeho milosť sta- rán jest býval. Zř. mor. 1604. (Tč.). — oč kde. Stráž ta musila v místnostech těch o pořádek a bezpečnosť s. se. Sš. L. 196. — kdy (k čemu). Ve dne v noci se o tebe starám. Us. Za pronásledování vandalského v Africe nejedni mučeníci od Arianů k od- padnutí od víry staráni byvše jedním ústem vyznali. Sš. II. 112. Dal příklad pán dětem, jak se o rodiče ve stáří podešlém starati mají. Sš. J. 290. — se za koho. Ona se za mne starala. Tkad. — se oč jak. Vší snaž- ností se o to starají. Sych. S opravdovou péčí o to se starali, aby herbář vydán byl. S pilností o něco se s. Žer. (Pr.). — se na koho. Kdo se bude na ubohé žebráky sta- rati? MM. — se do čeho, do koho, na Slov. = se oč. Co se do mne staráš ? Do všeho se musíš starati. Plk.

312678   Starati koho Svazek: 7 Strana: 0769
Starati koho. Ona nás s. nepřestává. Wtr. exc. Nabádal a staral Lutera. Bart. 123. Vždy mne stará p. sudí (naléhá na mne a p.). Arch. X. 195. — koho oč. Aby mne nepotřebovala o to více s. Arch. VIII. 302. — se oč. O zítřek se nestarej. Us. Stará se o to jako pes o mráz. Pk. — se čím. Str. 629. b. v 1. ř. sh. za Št. polož: Kn. š. 114. Nestarejte se tím, co byste jedli. ŽKr. — se. Něstarej se ženo, dy jen mume śeno; něstarej se, mužičku, dy jen mume kravičku. VSlz. I. 230. — se jak. Kdo se mnoho stará, brzy se sestará. Us. Tč. — se kde. Kam jdeš? Kde se lidé nestarají (do hospody). Us. Bkř.

312679   Starati se nač Svazek: 10 Strana: 0393
Starati se nač. My na nic se nestaráme. Frant. 15. 37., 9. Musí se s. na všecky. Hruš. 84. — se kdy. Nestaraj sa dnes, čo budeme zajtra jesť. Mus. slov. VI. 110. — se o čem. Stará sa o svojich, ako koza o nůž. Sb. sl. VIII. 88.

312680   Sťarátka Svazek: 3 Strana: 0943
Sťarátka, Stiaratsbaude, hospoda u Ko- lína. PL.

312681   Sťárátko Svazek: 3 Strana: 0943
Sťárátko, a, n. = párátko, der Zahn- stocher. Us. Ft.

312682   Staravosť Svazek: 3 Strana: 0629
Staravosť, i, f., die Sorgfalt, Sorgsam- keit. Jg.

312683   Staravý Svazek: 3 Strana: 0629
Staravý, sorgsam. Das.

312684   Stárce Svazek: 10 Strana: 0393
Stárce, ete, n. = starší dobytek. Škd. Od. 137.

312685   Starcíř Svazek: 7 Strana: 0769
Starcíř, e, m. = štercéř. Sdl. Hr. IV. 263.

312686   Starcový Svazek: 3 Strana: 0629
Starcový, senilis, Greisen-.

312687   Starcoyitý Svazek: 8 Strana: 0380
Starcoyitý. S. čeleď. Nár. list. 1896. č. 100.

312688   Starč Svazek: 3 Strana: 0629
Starč, e, něm. Startsch, městys u Tře- bíče. PL.

312689   1. Starček Svazek: 3 Strana: 0629
1. Starček, éčka, m. = starec. Dač. I. 319., na Slov. Sd. Vz Starec.

312690   2. Starček Svazek: 3 Strana: 0629
2. Starček, ečku, m., rostl. S. obecný, senecio vulgaris, das Kreuzkraut. Vz Čl. 101., Kk. 166., FB. 44., Čl. Kv. 197., Slb. 443., Rostl. 917., Schd. II. 283.

312691   1. Starček Svazek: 7 Strana: 0769
1. Starček. Let. 268.

312692   2. Starček Svazek: 7 Strana: 0769
2. Starček. Byl. 15. stol., Sl. les., Mllr. 9., 97., Dlj. 53.

312693   2. Starček Svazek: 8 Strana: 0380
2. Starček, agrimonium, rostl. 1440. List. fil. 1893. 393.

312694   Starček Svazek: 10 Strana: 0393
Starček, rečka, vz Starec. — S., rečku, m., senecio, Kreuzkraut, rostl. S. bahenní, barborkolistý, hajní, horský, chlumní, jarní, kalištný, lepkavý, lesní, obecný, poříční, potoční, velkolistý. Vz Ott. XXII. 855.

312695   Stárčeny Svazek: 9 Strana: 0309
Stárčeny, jm. místa u Rouštky na Mor. Vck.

312696   Starčí Svazek: 9 Strana: 0309
Starčí. Všechen mužný i s. svůj věk. Br. Věk. 44.

312697   Starčice Svazek: 10 Strana: 0393
Starčice, e, f. = stařena. Msn. Od. 341.

312698   Starčiti Svazek: 3 Strana: 0629
Starčiti = stačiti, ausreichen. — čeho. Pokud toho statku starčí. Zř. zem. op. a rat. 1562. — Snad špatNé ctem m.: statčiti?

312699   Starčiti Svazek: 7 Strana: 0769
Starčiti. Snad atd. vynech Us. na Las. Starčí za námi chodit; To nám starci do jara. Tč.

312700   Starčiti Svazek: 8 Strana: 0380
Starčiti = stačiti. 1650. L. posíl. 61. Starčič. Laš. Brt. D. II. 110. Staře. S. i nově. Rúd. 21. b. Stařec. Starci vypovídají se z Dědkova přes Holohlavy do Pohodlí. NZ. III. 230. Hádanka o starci. Vz NZ. III. 39.

312701   Starčkový Svazek: 9 Strana: 0309
Starčkový výšinář, brouk. Klim. 686.

312702   Starčok Svazek: 3 Strana: 0629
Starčok, a, m. = stařec. Slov.

312703   Staré Svazek: 3 Strana: 0629
Staré, ého, n., něm. Starrai, ves v Lobo- sicku. PL.

312704   Staré hrady Svazek: 3 Strana: 0630
Staré hrady, vz Starý.

312705   Starec Svazek: 7 Strana: 0769
Starec. Starce neopomiň ctíti, slyš ho, chceš-li moudrým býti. Hkš. Stařec na hůl spoléhá; Kdyby jinoch věděl, s. mohl, lenoch chtěl, ničeho by se ve světě nene- dostával o. Us. Bž. Stařec kterýsi, byv tá- zán, jak se má, odpověděl: Zle; na norách sníh (na hlavě šediny), v dolinách voda (v očích slzy), v ruce les (hůl). Brt. Dt. 135. — Hádanka. Sněhy na horách, vody na dolách, úhora poorané (vrásky ve tváři), dědiny povalené (zuby vypadalé, odtud tváři zapadlé). Km. 1886. 754. — S. = starý druh kolovrátku. Hk.

312706   Starec Svazek: 9 Strana: 0309
Starec = známení nebeské (Saturnus). XV. století. Rozb. II. 194.

312707   Starec a stařec Svazek: 3 Strana: 0629
Starec a stařec, rce, m., stařík, a, sta- reček a stařeček, starček, rečka, staří- ček, čka, staroušek, ška, m. = starý muž, der Greis. V., BO. S. chodí shrbený. Kom. Naplnila sě žádosť starcě Simeona a Anny, že Simeon vzem ho na rucě řekl jest. Hus II. 328. Když se (si) stařec s mladou robou hrá, smrť se od radosti popuká. Slez. Tč. Vz Starý. — Na Mor. a Slez. stareček = ded, Klš., Zlob., Hš., der Grossvater. Byl jsem u stařečků, bei den Grosseltern. Mor. Šd. Nesli dítě s matičkou od stařečka s hů- lečkou. Sš. P. 745. Náš staříček sobě vzdy- chá, hříšná duše se v něm leká; Josífek staříček uchlechtilý, kolíbal díťátko rozto- milý. Sš. P. 25., 511. Dostaneš třetinu po staříkovi — nic (stařík nezůstavil nic). Na mor. Zlínsku. Brt. — Starec, u čihadla =. smrček ve kři. Us. — S., stará réva vinná, der Stamm. Vz Víno. Us. — S. v botanice 1. starček, senecio, das Krötenkraut; s. obe- cný (přímětné koření, V.), větší, lepkavý, lesní, saracenský, pěkný, hájní; 2. s. = ře- pík, agrimonia, der Odermennig; s. obecný (řepík lékařský, řepíček, a. eupatoria, Acker- mohn), vysoký trank; 3. s., lysimachia num- mularia, penízek, Lysimacliie; 4. s., mužíček. Jg. — S., něm. Starz, ves u Kdyně. PL., Tk. I. 312.

312708   Starecky Svazek: 7 Strana: 0769
Starecky, nach Greisenart. Phľd. VIII. 189.

312709   Starectvo Svazek: 7 Strana: 0769
Starectvo, a, n., Greisenalter, n. Rl. Pr. I. 111.

312710   Starečkovitý Svazek: 3 Strana: 0630
Starečkovitý. S. rostliny, senecionideae. Vz Rostl. 855., 877 a násl.

312711   Starej Svazek: 7 Strana: 0770
Starej = soudruh. V zloděj. řeči. Vz Staříkův (dod.).

312712   Starej Svazek: 8 Strana: 0380
Starej, ého, m.. bylo jm. rybníka u Pardub. NZ. IV. 100.

312713   Starej Svazek: 10 Strana: 0393
Starej = poslední snop dovezený s pole. Čeč. 170.

312714   Starejšá Svazek: 7 Strana: 0770
Starejšá = široká, svatební matka. Slov. Bern.

312715   Starejší Svazek: 3 Strana: 0630
Starejší = starší. Slov. S. otec = staro- svat. Slov. Němc, Slav. II. 5., Hdk. Stařejší z lidu. BO.

312716   Starejší Svazek: 9 Strana: 0309
Starejší. Za Něm. polož: III. 301.

312717   Stárek Svazek: 3 Strana: 0630
Stárek, rka, m. = starší tovaryš ve mlýně, der Obermüller, Altgeselle. Jg., Dch., Šp., Prm. IV. 271. — S. v pivováre druhý za podstarším. Us. Vz Tovaryš. — S., první ovčacký atd. pacholek, der Oberknecht. Bern. — S., na vesnicích šohaj (pacholek), první z chasy, jíž při musikách, poroučí, der erste Bursch im Dorfe. Mor. Šd. Jiříkovské stá- rek, to je Bože stárek, nedá sobě vzíti ze své ruke žbánek; Maloměrské s., švarné šohajek, on uťal berana na jeden rázek. Sš. P. 716., 719. — S. = družba o hodech. Mor. Kmk.

312718   Stárek Svazek: 7 Strana: 0770
Stárek = šohaj vybraný ze vší svobodné chasy, vynikající silou, statečností, postavou, obratností, bohatstvím a fešností, který řídí v dědině hody, všechny musiky v roce a pa- nuje nad svobodnou chasou. Obyč. se volí 4 stárci, ale první je hlavní. Stárci volí si stárky. Stárky jsou chloubou děvčat a jsou mezi děvčaty tak ctěny jako stárci mezi pa- cholky. Vz Hrb. Obr. 157. nn,, Brt. v Osv. 1884. 153. — S. = mlynářík, sykora. Šír. Pt. — S. Jan, nar. 1795., dr. theol. a prof. na theol. ústavě v Kr. Hrad. Cf. Tf. H. 1. 185., Šb. Dj. ř. 289., Jg. H. 1. 628., Ukaz. 109., Rk. Sl.

312719   Stárek Svazek: 8 Strana: 0380
Stárek, řka, m. = přítok potoku Bukovce na Frýdecku. Věst. op. 1894. 18. — S. = stařešina při svatbě. Phľd. 1895. 658.

312720   Stárek Svazek: 9 Strana: 0309
Stárek = první z chasy atd. Kdo jím bývá a jak se volí. O tom vz v Šeb. 70. — 71.

312721   Stárek Svazek: 10 Strana: 0393
Stárek, chasník z chasy volený atd, Vz také Brt. Čít. 403. — S. Jan, l. /11. 1795. — 11/11. 1883. Vz Ott. XXIII. 1057.

312722   Staremiasto Svazek: 3 Strana: 0630
Staremiasto, a, n., Alstadt, ves u Fry- štátu. PL.

312723   Starenda Svazek: 3 Strana: 0630
Starenda, y, f. = stařena, žertem. Bern.

312724   Stáreš Svazek: 7 Strana: 0770
Stáreš, rše, f. = staří lidé. Slov. DŠk. V. 137. Vz Stárež.

312725   Starešín Svazek: 7 Strana: 0770
Starešín, a, m. = starší. Vz Starý (ko- nec). Slov. Zátur., Phľd. IV. 415., Rzm. Štf. 10.

312726   Starešina Svazek: 3 Strana: 0630
Starešina, y, m. = starosta, jejž si zá- druha (u Jihoslov.) sama volí. Vz Zádruha. Fr. Šb. Děj. střdvk. I. 279. — S., starší, presbyter. Sš. II. 389., 384.

312727   Starešinské víno Svazek: 10 Strana: 0393
Starešinské víno (staré). Msn. Od. 192.

312728   Starešinský Svazek: 7 Strana: 0770
Starešinský, ye^ovówg. Vz Starešina.

312729   Starešinství Svazek: 7 Strana: 0770
Starešinství, n. Následství dle s. Ddk. II. 176. Vz Starješinstvo.

312730   Stárež Svazek: 3 Strana: 0630
Stárež, e, f., die alten Leute. Slov. Dbš. 163. Cf. Mládež. Šd.

312731   Stargáň Svazek: 7 Strana: 0770
Stargáň, ě, m. = starouch, stařec. Vy- dala sa za s-ňa. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 133.

312732   Starha Svazek: 3 Strana: 0630
Starha, y, m., osob. jm. Sd.

312733   Starhnúť Svazek: 7 Strana: 0770
Starhnúť = strhnouti. Slov. Sl. spv. II. 60.

312734   Stariga Svazek: 7 Strana: 0770
Stariga, y, f. = stařena. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 330., Ssk.

312735   Starigáň Svazek: 7 Strana: 0770
Starigáň, ě, m. = stargáň. Slov. Orl. X. 109.

312736   Starigáň Svazek: 9 Strana: 0309
Starigáň, ě, m. = výrostek a i muž do- spělý a starý tropící dětské kousky. Slov. Zát. Př. 85.

312737   Starigáň Svazek: 10 Strana: 0393
Starigáň sr. Haplpán.

312738   Starina Svazek: 10 Strana: 0664
Starina, y, f. = stará tráva. Arch. XXII. 472

312739   Starinár Svazek: 7 Strana: 0770
Starinár, a, m. = starožitník. Slov. Čkžk. I. 77.

312740   Starješina Svazek: 7 Strana: 0770
Starješina, y, f. = starešina. Šf. Strž. II. 266.

312741   Starješinstvo Svazek: 7 Strana: 0770
Starješinstvo, a, n. = stařešinství, hod- nosť a úřad starješiny. Brt.

312742   Stark Svazek: 7 Strana: 0770
Stark, a, m. - Š. F. Cf. Jg. H. 1. 628.

312743   1. Starka Svazek: 3 Strana: 0630
1. Starka, y, f., voda, která schválně na mlýn se vede, stoka. Us. u Klat.

312744   2. Starka Svazek: 3 Strana: 0630
2. Starka, y, f. = stará hus, která vodí housata, alte Gans. Mor. Šd. — S., stará matka, altes Weib. Er. Sl. čít. 68.

312745   Stárka Svazek: 3 Strana: 0630
Stárka, y, f. == nevěsta, milenka stárkova na dědinách, das Liebchen, die Braut. S. věnčívala berana, dokud ještě o hodech ho stínali. Mor. Šd. Ta židenská pěkná bílá mája, stavěla ju první stárka sama. Sš. P. 716. Vz Stárek, Stárková.

312746   Stárka Svazek: 7 Strana: 0770
Stárka = starka, stará husa; husa, která má housata (naproti housatům). Mor. Brt. — S. = stařenka, babička. Laš Wrch. — S., vz Stárek (dod.), Brt. N. p. I. 305. Mne chudobné dievča k tobě za stárku nedajú. Prss. Gazd.

312747   Starká Svazek: 7 Strana: 0770
Starká, é, f. = stará. Slov. Dbš.

312748   Stárka Svazek: 8 Strana: 0381
Stárka, y, f. = první tanečnice a pořa- datelka májové slavnosti. NZ. IV. 1., 426.

312749   Starka Svazek: 9 Strana: 0309
Starka, y, f. = přítok Pštiny. Čes. 1. X. 193

312750   Stárka Svazek: 9 Strana: 0309
Stárka, y, f. = urážka. Také každá s. má v zápětí pase v přítomnosti veškeré chasy. Mor. Čes. 1. VIL 426. — S. = družka stár- kova. Kdo jí bývá a jak se volí, o tom vz v Šeb. 70. — 71. Vz předch. Stárek.

312751   Stárka Svazek: 10 Strana: 0393
Stárka, y, f. Sr. Brt. Čít. 404., 375. Sr. díl III. 630.

312752   Starkoč Svazek: 3 Strana: 0630
Starkoč, e, m., Starkotsch, ves u Čáslavi, vz S. N., b) u Náchoda. PL.

312753   Starkov Svazek: 3 Strana: 0630
Starkov, a, m., něm. Starkstadt, ves u Po- lice. Vz S. N.

312754   Stárkov Svazek: 3 Strana: 0630
Stárkov, a, m., smyšlené místní jméno. Jde do S-ova (stárne). U Dobrušky. Vk.

312755   Stárková Svazek: 3 Strana: 0630
Stárková, é, f. = druzenka o hodech. Mor. Kmk. Vz Stárek, Stárka.

312756   Stárkovati Svazek: 3 Strana: 0630
Stárkovati = stárkem býti, Obergesell sein. Vz Stárek.

312757   Stárkovství Svazek: 7 Strana: 0770
Stárkovství, n. = uřad stárkův. Na Mor. Prss. Gazd.

312758   Stárkovství Svazek: 10 Strana: 0393
Stárkovství, n. Vz Mtc. 1902. 121., Stárek, Stárka.

312759   Starky Svazek: 3 Strana: 0630
Starky, pl = paseky u Rožnova. Tč.

312760   Starký Svazek: 3 Strana: 0630
Starký, na Slov. žertem = starý. Koll.

312761   Starlatiný Svazek: 3 Strana: 0630
Starlatiný. S. nevěstka = stará. D. exc.

312762   Starmarčiti Svazek: 3 Strana: 0630
Starmarčiti, il, en, ení, zusammenkaufen. Ros.

312763   Stárnouti Svazek: 3 Strana: 0630
Stárnouti, ul, utí, altern. Už stárne. — čím: bídou, starostmi.

312764   Starnov Svazek: 3 Strana: 0631
Starnov, a, m., Starnau, ves u Šternberka v Olomoucku. — S., Sternheim, ves u Konic na Mor. Té.

312765   Stárnutí Svazek: 7 Strana: 0770
Stárnutí, n., das Altwerden. Bern.

312766   Stárný Svazek: 3 Strana: 0631
Stárný = starý. Pl.

312767   Staro Svazek: 3 Strana: 0631
Staro-, ve slovech složených: starobylý atd. Jg.

312768   Staro Svazek: 3 Strana: 0633
Staro vážný, altehrwürdig. Šm.

312769   Staro Svazek: 7 Strana: 0770
Staro. Od stara dávna. Vz List. filol. 1886. 414. Nebyla sem za mládí, nebudu na staro. 1570. Wtr. Okna skládala se po staru z šestibokých tabulek. Čch. Živ. Kdo se z mládí čemu naučí, k staru jak by to našel. Č. M. 216.

312770   Staro dávno Svazek: 8 Strana: 0381
Staro dávno, gt. stará dávna, lok.: po staru dávnu atd. Z toho se vyvinulo: staro- dávno, starodávna, starodávnu. List. fil. 1895. 301.

312771   Stáro, staro Svazek: 3 Strana: 0631
Stáro, staro, vz Starý. — S., a, n. = stáří, das Alter. Užíváme slova toho s před- ložkami. K stáru (ke starosti). Kdo z mládí se nestará, ke stáru nic nemívá. Měsíc je na stáru, na nově. U Rychn. Dst. Kdo s ním ku stáru tu na světě pobude? Sá. K stáru se všecko shledá. Čemu z mládí navykneš, to se ti k stáru hodí. Prov.

312772   Staro-sedlo-hrádek Svazek: 3 Strana: 0632
Staro-sedlo-hrádek, dku, m., Hrádek. Altsattelhradek, ves u Břežnice. PL. Také: Starosedlský hrádek.

312773   Staroaegyptský Svazek: 7 Strana: 0770
Staroaegyptský, altaegyptisch. S. pí- semnictví. J. Lpř.

312774   Staroapoštol Svazek: 3 Strana: 0631
Staroapoštol, a, m. Seslání ducha sv. na s-y. Sš. I. 3.

312775   Staroba Svazek: 3 Strana: 0631
Staroba, y, f. = stáří, letitost, hohes Alter. V s-bě je každému velmi ťažko žíť. Na Mor. Tč. Staroba — choroba (senectus ipsa est morbus). Dch. Zemřel starobou, an Alter- schwäche. Šd. Abys dokona s-bě umřel. Sš. II. 29. — S., personif. Tamž bydlí S. se ble- dými Nemocemi. S. teskná. Aen. VI. 275. Vz Stáří a strany přísloví: Abraham, Dnešní, Duše, Kapusta, Kolena, Kosť, Kvítek, Mech, Pátek, Pecka, Věchet, Zpěv.

312776   Staroba Svazek: 7 Strana: 0770
Staroba Ctihodná jest šedivá s. Koll. III. 123.

312777   Staroba Svazek: 9 Strana: 0309
Staroba hotová choroba. Vz Zát. Př. 83. nn, 363a.

312778   Staroba Svazek: 10 Strana: 0393
Staroba má svoje vrtochy. Rizn. 168.

312779   Starobabský Svazek: 3 Strana: 0631
Starobabský, altvettelisch, altweibisch. Dch.

312780   Starobabství Svazek: 7 Strana: 0770
Starobabství,n., altweibische Sache. Bern.

312781   Starobiblický Svazek: 7 Strana: 0770
Starobiblický, altbiblisch. S. prorok. Tč.

312782   Starobilský Svazek: 3 Strana: 0631
Starobilský, von Alt-Bilitz. S. koste- líčku, stojíš na pěkným kopečku. Sš. P. 191.

312783   Starobiřický Svazek: 7 Strana: 0770
Starobiřický. S. šelma (nadávka). 17. stol. Mus. 1891. 227.

312784   Starobitý Svazek: 3 Strana: 0631
Starobitý, schon lange geschlachtet.

312785   Starobně Svazek: 10 Strana: 0393
Starobně. Hlava se s. zachvěla. Zvon V. 514.

312786   Starobní Svazek: 10 Strana: 0393
Starobní pojišťování (pro stáří). Nár. list. 1903. č. 128. 17. Sr. Starobný.

312787   Starobný Svazek: 3 Strana: 0631
Starobný = dávný. To je s. (= starý) strom. U Žamb. Dbv.

312788   Starobný Svazek: 7 Strana: 0770
Starobný. S. tělo, Čch. Dg., vrásky; měsíček, s-bný nebes tatíček. Nrd.

312789   Starobrad Svazek: 3 Strana: 0631
Starobrad, u, m., geropogon, der Weiss- bart. Sm.

312790   Starobrněnský Svazek: 3 Strana: 0631
Starobrněnský, Altbrünner. S. hřbitov. Tč.

312791   Starobřidličný Svazek: 7 Strana: 0770
Starobřidličný, altsebieferig. S. krajina. Krč.

312792   Starobulharský Svazek: 10 Strana: 0393
Starobulharský jazyk. Ott. XXIII. 7061.

312793   Starobyl Svazek: 10 Strana: 0393
Starobyl, a, m. = stařec. Msn. Od. 61. Vz Starožil.

312794   Starobylina Svazek: 3 Strana: 0631
Starobylina, y, f., die Antiquität. Rk.

312795   Starobylnictví Svazek: 3 Strana: 0631
Starobylnictví, n., die Alterthumsfor- schung. Jg.

312796   Starobylník Svazek: 3 Strana: 0631
Starobylník, a, m., der Alterthumsfor- scher. Jg.

312797   Starobylnosť Svazek: 7 Strana: 0770
Starobylnosť, i, f. = starobylosť. Po- klad s-stí. Pl. II. 432.

312798   Starobylný Svazek: 3 Strana: 0631
Starobylný = starobylý, alt. Dve kron. 235.

312799   Starobylosť Svazek: 3 Strana: 0631
Starobylosť, i, f. = starožitnosť, staro- dávnost, die Vorzeit. Jg. — S., vetchost, das Alter. Kom. — S., starobylá, stará věc, Antike, f. Ros. — S., starobylý obyčej, alte Sitte. Ros.

312800   Starobylosť Svazek: 7 Strana: 0770
Starobylosť = starožitnosť. S. památek. Šf. III. 135. — S. = dávný věk. Již ve s-sti měli někteří Jana za Oheň či Slunce. Koll. St. 593.

312801   Starobylosť Svazek: 8 Strana: 0381
Starobylosť. O tomto slově napsal Bl. Gr. 170., že jest vox inusitata.

312802   Starobylý Svazek: 3 Strana: 0631
Starobylý = co za starých let bylo, alt- hergebracht, alt. Jg. S. obyčej, věc, V., letopisy. Sych. Podlé s. obyčeje. V., Kom. To jest proti s. řádům a zvyklostem. Sych. S. přípovídky vypravovati. Br. S. knihy. Sych. Ta (léna) aby JMK. podlé s-lého oby- čeje zde při stolici v království českém po- dávati ráčil. Zř. F. I. A. XXII. S. zvyk, způsob. J. tr. Při starobylém způsobu něco zanechati; podlé s. obyčeje a pořádku (1650). Er. Nejlépe,, jest, aby při s-lém způsobu se zůstávalo. Žer. 344.

312803   Starobytý Svazek: 8 Strana: 0381
Starobytý = starobylý. Zábř. Brt. D. II. 380.

312804   Starobývalosť Svazek: 3 Strana: 0631
Starobývalosť, i, f. = starobylost. Jg.

312805   Starobývalý Svazek: 3 Strana: 0631
Starobývalý = starobylý, alt, ehemalig. Jg.

312806   Starocírkevní Svazek: 3 Strana: 0631
Starocírkevní, altkirchlich. S. otcové, Kroc., písemnictvo. Šd.

312807   Staročasý Svazek: 3 Strana: 0631
Staročasý, ze starých časů, aus alten Zeiten. Omyl. 57.

312808   Staročech Svazek: 3 Strana: 0631
Staročech, a, m., Čech dobrý a upřímný, der Altböhme, der Böhme vom alten Schrot. Us. — S., přívrženec politické strany v lé- tech sedmdesátých.

312809   Staročech Svazek: 7 Strana: 0770
Staročech = konservativec. Vz Mlado- čech (dod.)., Pyp. K. II. 436.

312810   Staročech Svazek: 8 Strana: 0381
Staročech. Vz Strana (3. dod.).

312811   Staročeskosť Svazek: 9 Strana: 0309
Staročeskosť, i, f. = staročeské mluvení. Bl. (Rozb. kral. 57. ).

312812   Staročeský Svazek: 3 Strana: 0631
Staročeský, -sky, po -sku, altböhmisch. S. válečná krev, V., poctivosť, obyčej, řeč, kniha, přísloví. — Jg.

312813   Staročeský Svazek: 7 Strana: 0770
Staročeský. S. právo. Pal. Rdh. III. 226.

312814   Staročeský Svazek: 8 Strana: 0381
Staročeský. S. mluvení. Bl. Gr. 102.

312815   Staročešství Svazek: 10 Strana: 0393
Staročešství, n. Osv. 1896. 461.

312816   Staročeština Svazek: 7 Strana: 0770
Staročeština, y, f, das Altböhmische. Anth.

312817   Stáročia Svazek: 8 Strana: 0381
Stáročia = staletí; storočie = století. Slov. Kal. S. 168.

312818   Staročínský. S Svazek: 10 Strana: 0393
Staročínský. S. poesie. Zvon III. 568.

312819   Staročlověk Svazek: 3 Strana: 0631
Staročlověk, a, m. = starý člověk, člo- věk neobrodilý, zložádostem a hříchům od- daný. Svléká se s. a obléká se novočlověk na křestu. Sš. II. 222.

312820   Starodávně Svazek: 3 Strana: 0631
Starodávně = starobyle, nach alter Art, ehemals.

312821   Starodávnina Svazek: 3 Strana: 0631
Starodávnina, y, f., das Rokoko. Sm.

312822   Starodávno Svazek: 3 Strana: 0631
Starodávno, adv. a subst. Od starodávna, od stara dávna, von Alters her. Čeho by od starodávna obyčej byl. Pref. Jakož jest od s-vna bylo. O. z D. Grunty, ješto od starodávna k právu městskému příslušejí. Václ. IV., Pr. 1861. 26. To od starodávna bývalo. Žer. 312., Půh. I. 209., II. 566. Ten mlýn že byl otce jeho od stara dávna. NB. Tč. 128. — Ten visí na starodávnu jako žid na desateru. Lom. — Po starodávnu, nach alter Art. Vrat. 24. — Po s. něco sta- věti. Pref. — Ze stara dávna, ze starodávna, von Alters her. — Za s-dna, von Alters. V. Spisové za s-dna i za našich let vydaní. V. Tak za starodávna bývalo. Kom. L. 28. — Vz Málo, Příslovka, Od starodávna. Jg.

312823   Starodávnosť Svazek: 3 Strana: 0631
Starodávnosť, i, f. = starobylosť, die Vorwelt, Ur-, Vorzeit. D. S. činí zapome- nutí. Jel.

312824   Starodávnozvyklý Svazek: 3 Strana: 0631
Starodávnozvyklý, herkömmlich, von Alters her angewöhnt. Zámrsk. post. 872.

312825   Starodávný Svazek: 7 Strana: 0770
Starodávný tanec. Brt. S. frajerenka (stará). Brt. P. 58. To jest proti s-ným právům. 1535. S-ný galán jak stará halina, keď sa ňú zakryje, že je pod ňú zima. Brt. P. 63.

312826   Starodávný Svazek: 10 Strana: 0393
Starodávný, val. tanec. Vz Brt. P. n. 951

312827   Starodávný, -ní Svazek: 3 Strana: 0631
Starodávný, -ní = předvěký, starobylý, uralt, hergebracht, alterthümlich. S. způsob, věc, V., zvyk, Us., město, Har., rod, Jel., obyčej, čas. D. S. (staré) přátelství. Dch. Vedle s-ních obyčejuov za právo majíc pro naučenie k vám právních věcí poslati . . . NB. Tč. 234. Aby přišel s-ný galán, aby mně to sluníčko svítilo, co mja těšívávalo; Něnadala sem se ani se nenadam, že by se mi vratil s-ny galan; Má panenko starodávní, brzo-li tě čert udáví? Sš. P. 293., 299., 659. (Tč.). Kdyby nebylo s-ní naší důvěrnosti, která mne v tom ujišťuje, že psaní mé dobře přijato bude. Žer. 319. Zachován buď s-ní řád v sedáni podlé rodův a let. Zř. mor. 1604. (Tč.). — Staří, starodávní = veteres. V.

312828   Starodějinný Svazek: 7 Strana: 0770
Starodějinný, altgeschichtlich. S. věci. Pal. Rdh. II. 161.

312829   Starodělník Svazek: 3 Strana: 0631
Starodělník, a, m., der Altarbeiter. Šp.

312830   Starodobý Svazek: 3 Strana: 0631
Starodobý, Rokoko-., Rk.

312831   Starodojka Svazek: 9 Strana: 0309
Starodojka, y, f. = stará kráva. Slez. Čes ). 1897. 466.

312832   Starodojný Svazek: 3 Strana: 0631
Starodojný. S. kráva = která se letos netelila a od loňska ještě dojí, altmilchend. D.

312833   Starodomácí Svazek: 7 Strana: 0770
Starodomácí, altheimisch. S. básnictví. Anth. I. 3. vd. VI.

312834   Starodomácký Svazek: 10 Strana: 0393
Starodomácký pokoj. Rais. Lid. 143. Sr. Starodomácí v VII 770.

312835   Starodumec Svazek: 3 Strana: 0631
Starodumec, mce, m., Alterthumsfreund? Šír.

312836   Staroeuropský Svazek: 7 Strana: 0770
Staroeuropský, alteuropisch. S. národ. Šf. Strž. I. 256.

312837   Staroevangelický Svazek: 9 Strana: 0309
Staroevangelický. S. církev. Vlč. Lit. I. 369.

312838   Starofrancouzský. S Svazek: 10 Strana: 0393
Starofrancouzský. S. architektura (go- tická). Zr. Nov2. 164.

312839   Starogermanský Svazek: 7 Strana: 0770
Starogermanský, altgermanisch. S. zří- zení, mravy, náboženstvi atd. Šmb.

312840   Starohanácká Svazek: 10 Strana: 0393
Starohanácká, tanec. Vz Brt. P. n. 831.

312841   Staroharfenistní Svazek: 10 Strana: 0393
Staroharfenistní struny. Zvon V. 70.

312842   Starohistorický Svazek: 8 Strana: 0381
Starohistorický. S. látka, Vlč. Bás. 82.

312843   Starohrabě Svazek: 3 Strana: 0631
Starohrabě, ěte, m., der Altgraf. Šm.

312844   Starohrad Svazek: 3 Strana: 0631
Starohrad, u, m., alte Burg. Pl.

312845   Starohrotný Svazek: 3 Strana: 0631
Starohrotný, altspiessig. Dch.

312846   Starohuťský Svazek: 3 Strana: 0631
Starohuťský, Althüttner. S. myslivárna atd. Tč.

312847   Staroch Svazek: 3 Strana: 0631
Staroch, a, m., der Alte. Mor. Sd.

312848   Staroch Svazek: 7 Strana: 0770
Staroch i v Čech. Vlč. Byl to s. ze starého díla. Šml. Smrť k s-chům vtěrná (dotíravá), k mladým lícoměrná. Kká. Td. 257.

312849   Starocha Svazek: 7 Strana: 1385
Starocha, y, f. Vrch. F. II. 282. Cf. Staroch.

312850   StarochlouBný Svazek: 9 Strana: 0309
StarochlouBný Řím. Pal. Děj. I. 1. 118.

312851   Staroindijský Svazek: 7 Strana: 0770
Staroindijský, altindisch. S. učení, lite- ratura. Lpř.

312852   Starojazykový Svazek: 7 Strana: 0770
Starojazykový. S. strana (která pěstuje staré jazyky). Pal. Rdh. I. 16. S. základy. Ib. 111. 263.

312853   Staroještěr Svazek: 3 Strana: 0631
Staroještěr, a, m., Paläosaurus. Šm.

312854   Starojický, starojitský Svazek: 3 Strana: 0631
Starojický, starojitský = starojičínský. Starojitský kostelíčku, stojíš na pěkném kopečku. Sš. P. 334.

312855   Starokališní Svazek: 9 Strana: 0309
Starokališní strana. Wtr. Vys. sk. 90.

312856   Starokališník Svazek: 8 Strana: 0381
Starokališník, a, m. Wtr. Živ. c. I. 136., 326.

312857   Starokališník Svazek: 10 Strana: 0393
Starokališník, a, m. Hrubý 173.

312858   Starokamenný Svazek: 7 Strana: 0770
Starokamenný, palaeolithisch. Brt.

312859   Starokatolicism-us Svazek: 10 Strana: 0393
Starokatolicism-us, u, m. Vz Ott. XXIII. 1061.

312860   Starokatolický Svazek: 3 Strana: 0631
Starokatolický, altkatholisch.

312861   Starokatolík Svazek: 3 Strana: 0631
Starokatolík, a, m., der Altkatholik. Us. Sd.

312862   Starokatolík Svazek: 7 Strana: 0770
Starokatolík = odpůrce dogmata o ne- omylnosti papežské prohlášeného r. 1870. Vz Rk. Sl.

312863   Staroklassický Svazek: 7 Strana: 0771
Staroklassický, altclassisch. S. auktor. Mus.

312864   Starokonservativec Svazek: 7 Strana: 0771
Starokonservativec, vce, m., der Alt- conservative. Kutn.

312865   Starokonskribovaný Svazek: 7 Strana: 0771
Starokonskribovaný, langconscribirt. Osv.

312866   Starokrajan Svazek: 9 Strana: 0309
Starokrajan, a, m. Louk. 24.

312867   Starokrálovský Svazek: 7 Strana: 1385
Starokrálovský. S. česť. Krs. 177.

312868   Starokrásnina Svazek: 8 Strana: 0381
Starokrásnina, y, f. = krásné dílo sta- rého věku. Am. Orb. 111.

312869   Starokřesťanský Svazek: 3 Strana: 0632
Starokřesťanský, altchristlich. S. sloh. Vz KP. I. 127.

312870   Starokup Svazek: 3 Strana: 0632
Starokup, a, m. = antikvár. Šf., Mus. 1874. 73.

312871   Starokutý Svazek: 7 Strana: 0771
Starokutý protestant, der am Glauben fest hält. Koll. III. 231.

312872   Starolapený Svazek: 7 Strana: 0771
Starolapený, altgefangen. S. ptáci. 1600. Šp.

312873   Starolesní Svazek: 10 Strana: 0393
Starolesní, ího, m., lesní úřadník. Sá. XVII. 213.. 200.

312874   Staroletitosť Svazek: 7 Strana: 0771
Staroletitosť, staroletosť, i, f. = staro- žitnosť. Bern.

312875   Staroletitý Svazek: 3 Strana: 0632
Staroletitý, bejahrt. Jg.

312876   Staroletný. S Svazek: 10 Strana: 0393
Staroletný. S. babička. Msn. Od. 336. Sr. Staroletý.

312877   Starolistina Svazek: 7 Strana: 0771
Starolistina, y, f., alte Urkunde. Koll. III. 409.

312878   Staromalba Svazek: 7 Strana: 0771
Staromalba, y, f., alte Mahlerei. Koll. III. 24.

312879   Staromanžel Svazek: 7 Strana: 0771
Staromanžel, a, m., Alt-, Jubilargatte, m. Rk.

312880   Staromanželka Svazek: 7 Strana: 0771
Staromanželka, y, f, Alt, Jubilar- gattin, f. Rk.

312881   Staroměstský Svazek: 3 Strana: 0632
Staroměstský, altstädtisch, Altstädter. S. gymnasium (akademické) v Praze. Staro- měští měšťané. S. věž mostecká v Praze, vz KP. I. 158. Staroměští konšelé jměli jsú truhlici s penězi obecnými u fojta. NB. Tč. 126.

312882   Staroměstský Svazek: 7 Strana: 0771
Staroměstský, Altstädter-. Vyšehradské svobody, s-skou kašnu, malostranské mlýny a novoměstské hodiny aby pozlatil.. (o cha- trných věcech). Z 16 stol. Wtr. Obr. 487. — S. Jiřík z Třebechovic, školní správce, 1598. Cf. Jg. H. 1. 628., Jir. Ruk. II. 244.

312883   Staroměšťák Svazek: 3 Strana: 0632
Staroměšťák, a, m., der Spiessbürger. Šm., Rk.

312884   Staroměšťan Svazek: 7 Strana: 0771
Staroměšťan, a, m., der Altansässige Bürger.

312885   Staroměšťanka Svazek: 7 Strana: 0771
Staroměšťanka, staroměštka, y, f., die altansässige Bürgerin. Us.

312886   Staroměšťanský. S Svazek: 10 Strana: 0393
Staroměšťanský. S. důstojnosť Sá. Upom. 289.

312887   Staromezný Svazek: 3 Strana: 0632
Staromezný, alte Gränzen bezeichnend.

312888   Staromilec Svazek: 7 Strana: 0771
Staromilec, lce, m. = milovník starého. Krok. 1888 407., Čch. Živ. V čele s-lců byl Jan Nejedlý. Bačk. Cf. Novomilec.

312889   Staromilec Svazek: 8 Strana: 0381
Staromilec, vz Ypsilonista (3. dod.).

312890   Staromládenecký Svazek: 8 Strana: 0381
Staromládenecký. S. světnice. Wtr. St, nov. 76.

312891   Staromládenectví Svazek: 7 Strana: 0771
Staromládenectví, n , das Junggesellen- leben. Hlč.

312892   Staromládenectví Svazek: 9 Strana: 0309
Staromládenectví. Zát. Př. 363a.

312893   Staromluv Svazek: 3 Strana: 0632
Staromluv, u, m., Archaismus, m. Nz.

312894   Staromódně Svazek: 7 Strana: 0771
Staromódně, altmodisch. Vlč.

312895   Staromodní Svazek: 3 Strana: 0632
Staromodní, altmodisch S. nábytek. Us.

312896   Staromodnosť Svazek: 10 Strana: 0393
Staromodnosť, i, f. Zvon V. 685.

312897   Staromoravsky Svazek: 10 Strana: 0393
Staromoravsky, po s-ku. Hlavn. 50.

312898   Staromoudrý Svazek: 3 Strana: 0632
Staromoudrý, altklug. Šm.

312899   Staromýtný Svazek: 7 Strana: 0771
Staromýtný, staromítný. Cf. Mýť, Mýto (dod.). S. dříví, altschlagbar. Sl. les.

312900   Staroň Svazek: 8 Strana: 0577
Staroň, é, m. = staroch. Slov. Phľd. 1897. 28.

312901   Staronáboženský Svazek: 7 Strana: 0771
Staronáboženský, altreligiös. S. obřad. Koll. 111. 232.

312902   Staronámořní Svazek: 10 Strana: 0393
Staronámořní Fajačané. Msn. Od. 114., 119., 196.

312903   Staronárod Svazek: 8 Strana: 0381
Staronárod, a, m. Am. Orb. 109

312904   Staronárodní Svazek: 7 Strana: 0771
Staronárodní, altnational. S. obyčeje Pal. Rdh. II. 212. S. zpěvy, básně, Jir. Mor 79., Jir. Anth. I. 3. vd. VIII.

312905   Staronavyklý Svazek: 3 Strana: 0632
Staronavyklý, althergebracht, Sm.

312906   Staroněmecký Svazek: 3 Strana: 0632
Staroněmecký zvyk, jazyk, altdeutsch. Ja.

312907   Staroněmecký Svazek: 7 Strana: 0771
Staroněmecký, S. právo, altdeutsch. Pal. Rdh. III. 226

312908   Staronizozemský Svazek: 10 Strana: 0664
Staronizozemský. S. škola. Nár. list. 1906 69. 13.

312909   Staronový Svazek: 7 Strana: 0771
Staronový, altneu. S. zpěvy. Zb.

312910   Starookeanský Svazek: 7 Strana: 0771
Starookeanský, altoceanisch. S. říše. Stč. Zem. 819., 825.

312911   Staroorientalština Svazek: 10 Strana: 0393
Staroorientalština, y, f. Zvon III. 660.

312912   Staroosvědčený Svazek: 9 Strana: 0309
Staroosvědčený způsob lovení ryb. Nár. list. 1897. č. 290. 2.

312913   Starootcovský Svazek: 7 Strana: 0771
Starootcovský, altväterlich. Koll. S. pa- mátka. Hvlč I. 78.

312914   Starootčizeň Svazek: 8 Strana: 0381
Starootčizeň, zně, f. = dědictví. Slov. Kal. S. 168.

312915   Staropamětník Svazek: 3 Strana: 0632
Staropamětník, a, m., der Gedenkmann. Rk.

312916   Staropamětný, -tní Svazek: 3 Strana: 0632
Staropamětný, -tní — dávné veci pa- matující. Zjednajíce sobě lidi s-né, v tu věc aby nahlédli. Arch. IV. 317., 271.

312917   Staropanenský Svazek: 7 Strana: 0771
Staropanenský, altjungferlich. S. zvyky. Us.

312918   Staropanenství Svazek: 7 Strana: 0771
Staropanenství, n., das Altjungfern- leben. Hrts.

312919   Staropanenství Svazek: 9 Strana: 0309
Staropanenství, n. Zát. Př. VII. odst. 3. g.

312920   Staropanický Svazek: 8 Strana: 0381
Staropanický. S. náhled. Šml. VIII. 3. (32.).

312921   Staropanský Svazek: 7 Strana: 0771
Staropanský, altadelig. S. rod. Cf. Kmet (dod.).

312922   Staropečený Svazek: 3 Strana: 0632
Staropečený, altbacken. S. chléb. Us.

312923   Staropečený Svazek: 7 Strana: 0771
Staropečený. A již dávno zetlelá, s-ná moudrosť. Šf. Strž. II. 29.

312924   Staropísmý Svazek: 8 Strana: 0381
Staropísmý. S. fc. Gb. H. ml. I. 521., List. fil. 1895. 330. S. text. List, fil. 1896.309.

312925   Staropísmý Svazek: 10 Strana: 0393
Staropísmý otisk. Nár. list. 1902. 255.

312926   Staropohanský Svazek: 7 Strana: 0771
Staropohanský, altheidnisch. S. názory, Mus., zpěv. Šf. Strž. I. 266. (III. 85.).

312927   Staropohanství Svazek: 7 Strana: 1385
Staropohanství, n. Lobk. X.

312928   Staropolský Svazek: 7 Strana: 0771
Staropolský, altpolnisch. Jir. a j.

312929   Staroposvátný Svazek: 7 Strana: 0771
Staroposvátný, von jeher geheiligt. NA. I. 49.

312930   Staropověstný Svazek: 9 Strana: 0309
Staropověstný. S. Benátky v Praze. Pal. Děj. III. 1. 20.

312931   Staropražský Svazek: 7 Strana: 0771
Staropražský, altprager. S. radnice. Wtr. S. účty. Zbrt. I. 236.

312932   Staropražský Svazek: 9 Strana: 0462
Staropražský. S. sbor. Us.

312933   Starorakouský. S Svazek: 10 Strana: 0393
Starorakouský. S. smýšlení. Nár. list. 1903. é. 243. 13. S. země. Vz Ott. XXIII. 1062.

312934   Staroríšský Svazek: 10 Strana: 0393
Staroríšský mistr. Mtc. 1903. 159.

312935   Staroročný Svazek: 7 Strana: 0771
Staroročný, hochbejahrt. Postavil svě- domí, s-čné lidi. 1467. Soudn. kn. opav.

312936   Staroruský Svazek: 7 Strana: 0771
Staroruský, altrussisch. S. písně. Pal. Dj. II. 1. 199.

312937   Starorytířský Svazek: 7 Strana: 0771
Starorytířský, altritterlich. S. N.

312938   Starorytířský. S Svazek: 10 Strana: 0393
Starorytířský. S. věrnost. Lobk. V.

312939   Starořecký Svazek: 7 Strana: 0771
Starořecký, altgriechisch. Us.

312940   Starořečiti Svazek: 9 Strana: 0309
Starořečiti — po staročesku mluviti. Mtc. 1901. 10.

312941   Starořezanec Svazek: 3 Strana: 0632
Starořezanec, nce, m., altschnittener Ochs. D.

312942   Starořímský Svazek: 3 Strana: 0632
Starořímský, altrömisch.

312943   Starosc Svazek: 8 Strana: 0381
Starosc = starost. S. nie radosc. Šariš. Phľd. 1895. 378.

312944   Starosečný Svazek: 7 Strana: 0771
Starosečný = staromýtný (dod.). Sl. les.

312945   Starosedly Svazek: 3 Strana: 0632
Starosedly, gt. -del, dle Dolany, něm. Starosedel, ves u Teplice. PL.

312946   Staroselský Svazek: 7 Strana: 0771
Staroselský, altbäurisch. Rgl.

312947   Staroslavný Svazek: 3 Strana: 0632
Staroslavný, altberühmt. S. město. Světz.

312948   Staroslavný Svazek: 9 Strana: 0309
Staroslavný stolec (knížecí). Pal. Děj. I. 1. 374. S. rod Vršovců. lb. 22.

312949   Staroslovanský Svazek: 3 Strana: 0632
Staroslovanský, altslavisch. Rk.

312950   Staroslovanský Svazek: 7 Strana: 0771
Staroslovanský. S. právo, Pal. Rdh. II. 212.—258., Mus. 1837. 1. 68.—110., ústava hradová čili župní v Čechách, Pal. Rdh. II. 501., literatura. Ukaz. 72.

312951   Staroslovanský. S Svazek: 10 Strana: 0393
Staroslovanský. S. porota, vz Stieb. 183., zřízení. Dolen. Pr. 243.

312952   Staroslovanstvo Svazek: 7 Strana: 0771
Staroslovanstvo, a, n., Altslaventhum, n. Bdl. ŽŠf. 116.

312953   Staroslovanština Svazek: 7 Strana: 0771
Staroslovanština, y, f., die altslavische Sprache. Mus. 1880. 336.

312954   Staroslověnský Svazek: 7 Strana: 0771
Staroslověnský = starobulharský. Vm.

312955   Staroslověnský Svazek: 10 Strana: 0393
Staroslověnský text písma sv. Lit. I. 114. S. jazyk. Vz Ott. XXIII. 1062. nn.

312956   Staroslužba Svazek: 3 Strana: 0632
Staroslužba, y, f. S-by v chrámě plnění. Sš. Sk. 34.

312957   Starosoused Svazek: 10 Strana: 0393
Starosoused, a, m. Mtc. 1903. 319.

312958   Starosousedský Svazek: 7 Strana: 0771
Starosousedský, nach Art alter Nach- barn.

312959   Starosť Svazek: 3 Strana: 0632
Starosť, i, f. = letitosť, sešlost, staroba, das Alter. S. vrásky a šediny přináší. Kom. Až do největší s-ti věku svého živu býti. V. K veliké s-ti přijíti. V. S. sama nemocí. Ros. S-tí scházeti, sešlý, shrbený, sklíčený. V. Nezavrhni mne v čas starosti. Ž. wit. 70. 9. a 18. Na s. tancovať nebudeš už rádo. Sláv. II. 5. (237.). Starosť, milá starosť, kterak tě dočekat', dy sobě zpomenu, to musím zaplakať. Sš. P. 502. Budeš pohřeben v dobré s-sti. Bj. Když se učíš v mladosti, budou tě ctít v s-sti. Slez. Tč. Kdo bývá veselý v mladosti, buď trpělivý v starosti; Múdré děti hned v mladosti, málo přichád- zajú k starosti; S. zbytečná tělu nemoci vzbuzuje; Čemu zvykne kdo v mladosti, to nenechá i v starosti; Kdo je starý, už bol mladý v tom věku jako ty, zdaliž ty dočkáš s-sti, nemáš v tom jistoty; Anis néni hoden dočkať dospělej s-sti, jak na jiných vzácnú s. nemáš v uctivosti; Kdo starých znevažovati příležitost' hledá, tomu jako nehodnému Bóh s-sti nedá; K jakým mravóm každý člověk z malička přivyká, potom sa i v svěj s-sti takých mravov tyká; S. sa menuje chorosť, neb má bolesti dosť. Na mor. Slovácku. Tč. Zdi s-stí sešlé. Har. II. 231. Mrhal z mladú a pod starosť umírá z hladu. Pk. HřieŠný od Krista vzkří- šený z s-sti v mladosť sě obrátí; Člověk do s-sti poslední má šest věkóv. Hus II. 359., 384. Mladosť výši, s. hrbí. Lb. S. není radosť; S. žalosť; Přijde s., nastane (bude) slabosť. Š. a Ž., Lb. Buď za mládí starcem, aby ve s-ti byl mládencem. Koll. Čemu se nenaučí Janoušek v mladosti, tomu se ne- naučí Janek ve s-i. Mladosť radosť, starosť žalosť, po zadu hrc prc. Prôv. S. není ra- dosť, ale žalosť a má mrzutostí dosť. Prôv. K s-ti i chromá přiklece (člověk ochromne). Mus. Vz Stáří, Starý. — S. = prvosť, die Priorität, Frühe. Věřitelóm pro s.času prve se má spravedlnost dáti. Brikc. Že najprve dluhové k lozuňku, potom dluhové na zá- klad a najposléz jiní dluhové podlé jich starosti atd. plněni býti mají. NB. Tč. 131., 218. — S. = péče, pečlivost, úzkost mysli, die Sorge, Obsorge, Bekümmerniss, Kümmer- niss, Angelegenheit, Grille, der Kummer. S. a práce; S, o koho míti, vésti; S. míti z cizího neštěstí; S-tí se trápiti; Mnoho s-tí míti; Neměti pokoje od s-tí; Všecku svou starosť na něco vynaložiti; Snažnou a opravdovou s. míti; Vlnami péče a s-ti se zmítati; Nevěděti s-tí co dělati; S-mi chřad- nouti, schnouti, mříti; S-í trápený, utrápený; plný s-tí; S-mi obklíčený a zbědovaný: S. činiti, učiniti, udělati; V s. uvésti; velikou s. a žalosť přinésti; Mnoho zbytečných s-tí na sebe bráti; S-ti na stranu odložiti; Po- lehčiti si s-ti; s-ti zbýti, pozbyti; Pomoci si od s-ti; S. ptákům lesním poručiti; Bez s-ti a práce živu býti; s-ti a péče z mysli pustiti; Na s-ti něco míti; Na s-osť přijíti něco (přijati); Kde péče, tu starosť. V. S. o břicho, D., o syna míti. Ros. S-ti se sebe složiti, mimo sebe pustiti. D. S-mi se jinými nezanáší. Br Němec s. zapije, Francouz se jí odzpívá, Španěl odpláče a Vlach se z ní vyspí. Zav. S. na srdci králi ležela. V. Zba- viti někoho s-ti. Sych. Máte po s-sti. Us. O to nemám s.; Míti mnoho Na s-ti; Od s-tí se mu svraštilo čelo. Sych. Malé děti, malá s. (velké děti, velká s.). Prov. D. Na s-ti něco míti, vz Péče. Bs. Nemějte žádnou s.!; S-sti si nepřipustiti. Dch. Gořalenka na svět přišla, aby s. z hlavy vyšla. Sš. P. 647. To nebylo na jeho s-sti. U Chocer. Hospodár musí mať (míti) s. na dom svoj. Mor. Tč. Než jedna pryč s., hned nastala druhá žalosť. Dh. 15. Život bez s-stí. D. Na s. si něco vzíti. Ml. To mi dělá starosť. Us. Dch. Ne tak s-tí šedivějí vlasy jako starostmi; Od s-sti schnou mi i kosti. Č. Vz Péče, Trampoty, Hlava. — Vz Staroba. 1. Starosta, y, m., strany pl. vz Despota. Pl. starosty. Chč. — S., stařec, senex, Greis. BO., St. skl. II. 263. — Zvl. a) jeden z ro- dičův ; pl. s-ty= rodiče. Výb. I. 677. Což dítky vidí od svých starost. Jakož sirotci po svých s-tách zmrlých zóstávají. Arch. I. 58. Ač já tomu nerozumím, ale mé s-ty rozumějí. Št. S-y jeho tu ho zplodili. NB. Tč. 126. — b) Starostové — předkové, die Altvorderen. Naši s. říkali. Ros. Polož mě v hrobě mých starost. BO. — S. = nej- starší vladař v rodině velmožné, hlava a správce rodiny, kterému údové její úctou a poslušností byli povinni. Kořínek ad Rkk. 41. Vz výši na pavlači krásné sedieše kněz (s) starostami. Rkk. 41. Za s-tu ně- koho míti. Dal. 58. S. domu rožmberského,
plavenského, hradeckého. Vz Bdl. Obr. 34.
Vršovci najmocnější biechu a Kochana za
starostu jmiechu. Dal. Učinil nad lidem s-y
a vladaře. Bj. S. lidský. BO. Hlavy čeledí,
jenžto biechu v každých pokoleních s-y
jich. Podlé otsúzenie kmetieho i starost
pobrali jemu jeho nábytek (judicum et
assidentium seniorum). Exc. — S-sta =
starší, vrchní v obci nebo ve spolku, der
Vorstand. S-sta obecní (purkmistr), okresní,
výboru. Vz Obec. S. židovský. Zlob., klá-
šterní. Za s-tu (církve) ho posadili. Pass.
S-vé či starší lidu u židů = pohlaváři dva-
náctera pokolení israelských jakožto repre-
sentanti lidu. Sš. Sk. 46. — S. = kdo něco
na starosti má, úřední osoba, správce díla,
hradu, kraje, země, církve atd., představený,
der Verwalter, Leiter, Vorsteher. S. ku-
chyne, Vrat., horní, hradu Karlštejna, kraje
(Reš.), země moravské (kniha tovač.), komor-
níčí při dskách zemských (Zříz. zem.). S. vče-
lařstva; Hodnosť s-ty míti. Dch. S.= před-
stavený kostelu, osadě atd. Výb. I. 311.
Pakli nezastúpil biskupa dvorem v hradě
pohoniv: ale vezda daj prve věděti domov-
níku, nebo s-stě (Hausbesorger, Hausver-
weser) jeho v jeho dvoře v hradě, že po-
honíš. Kn. rož. 62. Má hledati právem zem-
ským před královú milostí a na místě před
jeho starostú (zemským hejtmanem) zde
v zemi moravské. Tov. k. 31. Abraham vece
k s-stě tocis k šafáři domu svého. Bibl.
1404. Kostel učiniti kázali a tu toho kněze
s-stú učinil (představeným). Výb. I. 311.
S. = hejtman markr. mor. Vz Tov. 25.-27.,
135., Bdl. Obr. 35. (V 15. stol.). Těch časóv
bieše ciesařóv s., jenž v těch vlastech vlád-
nieše. Pass. 34. Nemá odpovídati přede pány,
než před starostú zemským zvláště proto,
co se židovských listů dotýče. Půh. II. 321.
(II. 324., I. 386). S. sirotčí = poručník. Půh.
Lucius s. římský (konsul); Přikázal s-stě
svého domu; S. rytieřstva (princeps militiae);
S. toho města (senior civitatis). Nad bravy
byl starosta. BO. S. vozový (princeps cur-
ruum); Tribun, jenž bieše u vojště s-stú.
Bj. Sebrachu se kniežata popová i mudráci
(scribae) se s-stami (cum senioribus). ZN. — S. = tlampač na svatbě, der Hochzeitsvater. Hus II. 33. — S., y, f. = pěstounka, Hofmei- sterin. S. dcery Dariovy radila. V. Ji nad dvěma set pannami s-stú učinil. Ps. — S., y, f. — stará matka, die alte Frau. Aesop. 138. — S. == správkyně, die Verwalterin, Be- sorgerin. Smrž. — S. komorníčí, jemuž pů- hončí podřízeni byli, der Vorgesetzte der Gerichtsboten in Böhmen. Najvyšší komor- ník má místokomorníka a druhého, který komorníky řídí; někteří tomu s. komorničí říkají, ale jiní ho prokuratorem komorníků jmenují. VŠ. 14. Cf. S. N., Tk. III. 3.

312960   Starosť Svazek: 7 Strana: 0771
Starosť = věk. Jenž jest ve dvú letú své starosti umřel. Výb. II. 482. — S. = letitosť. Když také pýcha a smilstvo od- stúpí člověka k starosti. Št. Kn. š. 184. Uč se od mladosti, jak máš žíť v starosti. Us. Tč. S-sti žádná bylina nepřeroste. Bž. exc. — S. = péče atd. Buď bez s-sti. Us. Za dne mi s-sti nescházejí s mysli a v noci pro ně spáti nemohu. Šml. Velké statky velké starosti. Velké statky, velké dluhy, převeliká s. k tomu. Črn. Zuz. Prekláda s. s pleca na plece. Slov. Rr. MBš. Jedna s. druhou honí. VSlz. I. 223. Jak přijde s., přestává žvavosť. Mor. Tč. S. nedá ani na mäkých (měkkých) poduškách dobre spáť. Slov. Tč. Cf. Malé děti šlapou matce na sukně, veliké na srdce. Us. Malé děti jeďá (tátovi) chléb, veliké mozk. Val. Vck.

312961   Starosť Svazek: 8 Strana: 0381
Starosť = péče. Měl s. o něm. Ev. víd. 101. Luc. 10. 34. Cf. Měj o něm péči. Ib. Luc. 10. 35. S. jak družka kluše vedle jezdce. Horác. Frida. Coss. 55. Jedna starost druhou honí. Nov. Př. 158.

312962   Starosť Svazek: 9 Strana: 0309
Starosť. S-sti foukneme do větru jako kotouče z dýmky. Šml. V. 19. Lidé mají o člověka s-sti a nikdo mu nic nedá. Mus. ol. 1898. 103. Člověk bez starosti. S. na kom, na tom zlosť. S. nás zašla S. -nemúdrosť. S. -neradosť. S. pred casom šediny. S. -žalosť. Slov. Vz Zát. Př. 363a. Starosti suší kosti. Rais. Pot. 85. — S. = staroba. Opýta sa ťa s., kam si podel mladosť. V starosti oba- nuješ, jestli mladosť zle stráviš. Zát. Př. 84.

312963   Starosť Svazek: 10 Strana: 0393
Starosť. Dobre mi rohy nevyrostú od sta- rosti. Rizn. 176.

312964   Starosta Svazek: 7 Strana: 0771
Starosta. Cf. Mkl. Etym. 320. a. S-ty = rodiče. Sv. ruk. PS. 82. Synové poslušni buďte starost svých. Ev. olom. 154. Mistře, kdo zhřešil, tento, čili s-ty jeho? Ev. olom. 236. (čili rodiči jeho? Ev. víd. 24.). Str. 632. b. 12. ř. zd. za starosť polož: Št. Kn. š. 98. S., v MV. nepravá glossa. Pa. 48. — S. = předseda sněmu morav. v 15. stol., později zemský hejtman, capitaneus terrae. Kameníček. — S. = správce atd. S. země. Ev. olom. 198. S. země moravské. Kn. tov. To povědě ten s. AlxV. v. 2424. (HP 59.). Cf. AlxV. v. 388. (HP. 10.). S. cierkve (sv. Petr). Výb. I. 264. Pohanský s. Pass. Tehdy s. (hospodář) bíti sluhy poče; Slušie s-ty ctíti. Ezp. 2527., 1400. Mezi nimižto za starostu jako nejdůstojnější sv. Štěpán nade všemi bieše- Pass. Jsúc v poslušen- ství svých starost; S-ty kostelnie, klášterní. Št. Kn. š. 61., 74., 135.

312965   Starosta Svazek: 7 Strana: 1385
Starosta, y, m. = starý svat. Laš. Brt. Sv. 4.

312966   Starosta Svazek: 8 Strana: 0381
Starosta, y, m. = stařec. AlxN. 2424. — S-sty = rodiče, dle něm. Aeltern. Cf. Dob. Dur. 109.

312967   Starosta Svazek: 9 Strana: 0309
Starosta, y, m. = šafář. XV. stol. Mus. 1861. 270. S. či vládyka rodinný byli nižší a chudší zemané; mívali jen tolik rolí, kolik s čeledí svou a chasou domácí sami vzdě- lávati postačili. Vz Lech. Pal. Děj. 1. 1. 189., 198, 191., 1. 2. 230. — S. svatební = smí. Rozb. III. 730.

312968   Starosta Svazek: 10 Strana: 0393
Starosta lodi = velitel. Baw. E. v. 3013., Ap. 224a. — Sr. Jir. Prove 349., Výlupek.

312969   Starostátnický Svazek: 9 Strana: 0309
Starostátnický. S. strana (staročeská). Nár. list. 1901. č. 97.

312970   Starostenský Svazek: 7 Strana: 0771
Starostenský úřad, Bürgermeisteramt. Us. Šd., Pdl.

312971   Starostenství Svazek: 3 Strana: 0633
Starostenství, n. = staroství. Rk.

312972   Starostin Svazek: 3 Strana: 0633
Starostin, a, o = starostovi n. hejtmanu zemskému příslušný, náležející. Hrad buďto starostin, biskupův n. panský atd.; Úřed- níci královi neb s-ni; Chtěli-liby úředníci královi n. s-ni je mučiti. Arch. III. 36. Cf. Tov. k. 31. — S., der Verwalterin ge- hörig.

312973   Starostiti se Svazek: 3 Strana: 0633
Starostiti se = starostliti se. Rk.

312974   Starostivosť Svazek: 7 Strana: 0771
Starostivosť = starostlivosť. Bern.

312975   Starostivý Svazek: 7 Strana: 0771
Starostivý = starostlivý. Bern.

312976   Starostka Svazek: 7 Strana: 1385
Starostka, y, f., Präsidentin, f. Us.

312977   Starostliti se Svazek: 3 Strana: 0633
Starostliti se, il, ení = starati se, sich kümmern. V. — se oč. Pam. kut.

312978   Starostlivě Svazek: 3 Strana: 0633
Starostlivě, sorgfältig. V. S. o někoho pečovati.

312979   Starostlivec Svazek: 10 Strana: 0393
Starostlivec, vce, m. Tbz. XVI. 322., Vykl. Obrz. 250.

312980   Starostlivosť Svazek: 3 Strana: 0633
Starostlivosť, i, f. = pečlivost, starání- se, die Sorgsamkeit, Sorgfalt, Bekümmer- niss. D.

312981   Starostlivý Svazek: 3 Strana: 0633
Starostlivý — pečlivý, sorgfältig, sorgen- voll, sorgsam, kummervoll, beflissen, sorg- lich. S. péče, V., časy. D. Svraskalé čelo ducha íitarostlivého ukazuje. Kom. S. žena. — k čemu. Máš věc (zboží) k ostříhání starostlivou, k ztracení plačtivou. Jel. —? oč. O nic nebuďte s-vi. Sš. II. 181. — S. = starost činící. Z té s-vé Prahy. Břez. 206.

312982   Starostlivý s Svazek: 7 Strana: 1385
Starostlivý s ohněm. Vrch. F. II. 283.

312983   Starostně Svazek: 9 Strana: 0309
Starostně = starostlivě. Jrsk. XXIII. 19.

312984   Starostný Svazek: 3 Strana: 0633
Starostný = starostlivý. S. žalost'. Leg. — S., starý, alt. K starostným letům přišla. Leg.

312985   Starostný Svazek: 7 Strana: 0771
Starostný. Za Leg. polož: , Pass. m s. 275.

312986   Starostný Svazek: 10 Strana: 0393
Starostný = starostlivý. Byla všecka s-tna. Jrsk. XIV. 118. - S. = starobný. S. těžkost. Baw. E. v. 845.

312987   Starostová Svazek: 7 Strana: 0771
Starostová, é, f. = paní starostova. U Něm Brodu, starostovka. Brnt.

312988   Starostovati Svazek: 7 Strana: 0771
Starostovati = starostou býti, als Bür- germeister fungiren. Us. Šd.

312989   Starostovský Svazek: 3 Strana: 0633
Starostovský, Hauptmanns- atd. S. dů- stojnost. Kos. Ol. I. 193.

312990   Starostský Svazek: 9 Strana: 0309
Starostský. S. právo. Pal Děj. I. 1. 193.

312991   Starostův Svazek: 7 Strana: 0771
Starostův; -ova, -ovo, dem Bürgermeister gehörig.

312992   Staroství Svazek: 3 Strana: 0633
Staroství, n. = stav, úřad starostův, das Vorsteheramt. S. nad někým míti. Leg., Výb. I. 300. Přijal jest s. BO.

312993   Starostvie Svazek: 8 Strana: 0381
Starostvie m. staroststvie. Gb. H. ml. I. 399.

312994   Starostvo Svazek: 7 Strana: 0771
Starostvo, a, n. = staroství. Us. Šd.

312995   Starosty Svazek: 3 Strana: 0633
Starosty, dle Dolany, něm. Sorge, ves u Verneřic. PL.

312996   Starosty Svazek: 10 Strana: 0393
Starosty, pl., m. = rodiče. Mill. 43a. Vz Starosta.

312997   Starosvacení Svazek: 10 Strana: 0393
Starosvacení, n. Odměna za s. Tbz. V. 9. 252.

312998   Starosvarbí Svazek: 8 Strana: 0381
Starosvarbí = starosvatbí. Vykl. Svat. 22.

312999   Starosvat Svazek: 3 Strana: 0633
Starosvat, a, m. = kdo svému n. cizímu dítěti svatbu strojí, der Hochzeitsvater. D. — S., kdo komu nevěstu snoubí, snoubce, družba, der Brautwerber. D. — Jg.

313000   Starosvat Svazek: 8 Strana: 0381
Starosvat, vz Plampač (3. dod.). — S. = každý ženatý veselnik. Slez. Vést. op. 1894. 8.