292001   Sedání Svazek: 3 Strana: 0284
Sedání, n., posazování-se, das Sitzen, Niederlassen. S. v soudu. — V čas sedání, während der Session. ŔZ. S. panské, vz Tov. 87., 38., 39., 40., Žer. Záp. II. 136. S. před soudem, vz Právo. - S., obydlí, obý- vání. — S. mléka — syření, zasyření. Po- sud na Mor. Hý., Ras. — S., kolba, závod, turnaj na koni, das Spiess-. Pferderennen, der Zweikampf zu Pferde, das Turnier. S. u starých Čechův = zápas mezi dvěma muži na koních; zápasníci sluli sedací n. sedácí a meč, kterého při tom se užívalo, slul meč sedací n. sedadlný. Vz v Rkk. 39.: Ludiše a Lubor. S. bylo později turnajem i zapuzeno. Vz S. N. Počíná se o slavném ' sedání. Rkk. Měl s. s drakem. St. skl. IV. 82. Některý panoše doufá své síle. chtě obdržeti čest a zbožie, pozve druhého ku sedáni. Hus I. 310. Lidé k tomu hroznému s. přihlédali. Troj., 8. 4. Ten, jenž v s. bo- jije. ZN. — S., souboj, das Duell. Ale ten, jemuž jde na jeho česť, ten jmá lepšie právo brániti právem sirotčiem své cti za všeli- kakú vinu, což neslušie k s. Ku. rož. 129. Cf. Sedati s čím, oč. Aby žádnému člověku druhého pobízeti k sědání neslušelo, leč z těchto příčin. Gl. 309.

292002   Sedání Svazek: 7 Strana: 0660
Sedání v lavicích při soudech. Vz Tk. VII. 8. — S. = kolba. Št. Kn. š. 148. 20. Cf. Provozovaný (dod.), Dr. Knieschek. Ar chiv f. slav. Philol. X. 1. 203. — S. = souboj. Vz Kn. rož. 134., Sv. ruk. K. II. 11.— S., seditio. Seditio v Bhm. překládá se po- bitie, v Ol. mord. Kdyžto uslyšíte boje i s. Ev. víd 94. V s. učinil vraždu, in seditione. Drk. 163. b.

292003   Sedánie Svazek: 8 Strana: 0356
Sedánie — souboj. O trestech s. Cf. Cel. Pr. m. II. 23.

292004   Sedánka Svazek: 3 Strana: 0284
Sedánka, v, f., upravené sedátko, eine Sitzbank. Mor" Sd.

292005   Sedánko Svazek: 7 Strana: 0660
Sedánko, a, n. = sedátko. U Dobrušky. Vk.

292006   Sedárna, y Svazek: 3 Strana: 0284
Sedárna, y, f., der Sitzort, das Sitz- zimmer. Zlob.

292007   Sedař Svazek: 9 Strana: 0288
Sedař, e, m., lochmea, brouk. S. dvoj- znaký, 1. binotata, hlohový, crataegi, vrbový, capreae. Vz Klim. 694.

292008   Sedáše Svazek: 3 Strana: 0284
Sedáše, zastr. — sedal: sedieše = seděl; sediechu = seděli. Kat.

292009   Sedatě Svazek: 7 Strana: 0660
Sedatě. Spal na s. (sedě). Mor. Knrz.

292010   Sedati Svazek: 3 Strana: 0284
Sedati, sedám (zastr. sezi), sedárati; sed- nouti, sednu (zastr. sadnu, také na Slov.), dnul, utí; (zastr. sésti, sisti, sedu, sadu), sedl. S. počínati seděti, sázeti se, sich setzen, niedersetzen, im Begriffe sein sich zu setzen; sednouti posaditi se, sich setzen: sedati obyčejně seděti, pflegen zu j sitzen; zdařiti se, gerathen, gelingen; kláti! st, potýkati se, jako v turnajích (vz Sedání), zu Pferde kämpfen, turnieren; se = usazo- vati se, sich zu setzen anfangen; sednouti si = posaditi se, sich niedersetzen. Jg. O mléku: syřeti, gerinnen. Cf. Sedlé mléko. Hý. Vz Seděti. — abs. Káže jim sísti. V. Nechtěl bych proto seda vstáti. V. Seda bych proto nevstal. V. Já bych za to sedna nevstal. Vz Nepatrný. Soumrak sedá (stmívá se). Mor. Brt. Sedněte, tatíčku, vařím polévečku; Husy-Ii to sedá (= sedí) nebo sníhy ležá? Hory, milé hory, co to ve vás stojí ? sníhy-li to ležá či labutě seďá? Sš. P. 120., 122. Varuj haléři, ať groš sedne. V. Sedni já neb vstaň, tobě zjevný jsem. Kom. Já nyní tu sedím, jindy tamto sedám. Ros. Ne na vše trhnouti, co chce sednouti. Prov. Jinak míněno, jinak sedlo (se zdařilo, ale méně dobře, než se očekávalo). Ros., Č. Vz Štěstí. Neb jináč sedlo, štěstí obrátilo. Lom. — (komu) kam (k čemu, do čeho, nač, za co, v co, pod co, před co). Sedneš k stolu, aby sebe pokrmil. Hus II. 27. Sedněme si k sobě. Er. P. 248. Když po- čali k stolu sedat, Heřmanovi prepus zvoní. Sš. P. 83. S. k stolu. V. Vrána k vráně sedá. D. Do vozu s. Ros. Sedneme si do chládku. Sych. Ona se hnědaj (-_ hned) strojila, do kočára s nimi sedla; Do voža, sedala, s otcem se žehnala. Sš. P. 97., 145. Sedlo naň dáti vous svůj pod nůžky. Kos. Ol. I. 32. S. na vůz, na koně, Har., na vějičky, na pro- skřipec. Us. Na rozum si sednouti (rozum ztratiti, hloupě jednati). Sych. Za stůl si sednouti. Háj., V. Z příhlavního dobytka trój pohón; právo za kyje sedati. Vz S. s čím, oč. Kn. rož. 184. Sedli na svá místa, sie hauen ihre Sitze eingenommen; Vysoko si na koně sedati, sich aufs hohe Ross setzen. Dch. Sedla ona na hajíček, na ten zelený trávníček; Duše z těla vyletěla, na zelenú lúku sedla, Na koníčka si sednu, smrti se bát nebudu; Ty si sedneš na ko- níčka, a já půjdu podlé bočka; Na koníčka sedal, s pláčem sa s ňú žehnal; Když na koňa sedala, otec, máti plakala; Přiletěli dvá holoubci, sedli sobě na zvonici; Sednul sobě na roh stola, pozná-li mia ženka moja? Sš. P. 19.. 25., 80., 81., 94., 107., 109., 131. Počkaj v táček, veď ty sadneš na lep. Mt. s. Dobře naň sedlo (dobře se mu navalilo). Vz Šťastný. Lb. (Jeníček) sed si za stole- ček. Er. P. 125. To za stoly sedali, jidla, pici chystali; Jak přijeli, za stůl sedli, po svým bratře hned se ptali; Sedláček se za- staral, sedňa za stůl zaplakal; Přišel šafář, přišel domů, sedlu za stůl, sklonil hlavu. Sš. P. 85., 97., 107., 108. S. pod strůmek. Er. P. 453. Sedni před naše vrata na kámen. Er. P. 121. Sednouti v poradu. Dch. S. s ry- tieři v úřad. Kat. 2634. Dám ho (živý obrá- zek) do truhly, zadusí sa, dám ho na lávku, sednu k němu, dá mně huběnky a já jemu. Sš. P. 474 Sedl si do trní (špatně pochodil). Dch. Třeba si ty pastýřova, sedaj s námi do kočára; Sednul za stůl a zaplakal: vrať mi, milá, co sem ti dal; Sedajte družky za stoly a já půjdu do komory; Dy šla krávy dojit, sedla pod bujáka (= býka); Sedl si pod jalovec. Sš. P. 189., 227., 433., 679 , 695. (Tč.). — (kam) s kým. Sedu sem s ňú v síni na stoličku. Sš. P. 353. S hřieš- nymi nesadu. Ž. wit. 25. 5. — jak dlouho. Často u ní býval, do půl noci sedal. Sš. P, 136 — kde (po čem, na čem, před čím, v čem, za čím, mezi čím, podlé čeho, při čem, pod n. nad čím, u čeho): po boku někoho sednouti. Na stolici před domem sedati. Jeden na pravici tvé sedne a druhý na levici v království tvém: A sednu na seně. Hus II. 56., 111. Sedl sobě na štyinberské věži, protíral si svoje zlaté | péří; Sednu na zahrádce, na poslední řádce. Sš. P. 184., 485. On ve škole přede mnou sedával. Us. Na sedadle sedati a, odpočí- vati. Ctib. Na posledním místě sedati, Br., na zemi, V., na soudu, Sych., na vině (ve vinárně). Sych. Štěstí sedá na rozcestí. Č. M. 150. S. u kamen. Mnozí od vzchodu slunce a západu přijdú a sednú v králov- ství nebeském. Hus II. 41. Sednu si v je- teli na kraji. Er. P. 396. I sedú v tom jistém hradu. Kat, Nebudeš těžce dělávat, enom v měsíčku sedávat, svaté pisničky zpívávat; V okenečku sedá, pěkně sobě zpívá. Sš. P. 2., 126. Ty nejsi hoden podlé bočka sednút. Sš. P. 115. Sedněte si u nás. Us. Šd. Že si ani zde u nás nesedneš. Er. P. 435. Děti, milé děti, pod ploty sedajte, chleba si pytajte. Sš. P. 140. S. v lavici za sousedem, v trávě, Us., v soudu. Zříz. Ferd., Nál. 156. Když se mníš v čisté trávě seda, varuj se lítého hada. Prov. Panenko, sedávej v koutě, budeš-li ctná (tichá, hodná), najdou tě. Prov. Mezi sestrami v kostele sedati. Us. Sedl mezi dvěma stolicma. Ros. S. podlé sebe. Dal. Při víně sedati. Us. Vrána podlé vrány sedá, rovný rovného si hledá. Č. Seděli v radě nad věcí. Ehr. S. u cesty. GR. Po starších sedati mají. Jir. exc. Synové jich sadu na stolcju tvém. Ž. wit. 131. 12. Dokud můj pán na mně sedal, dycky sem se dobře míval; A zaletěl až k liberské hoře a tam sobě sedl na jaboře, aj na ten vysoký jabor; Byla lavka byla a už sa zlomala (= zlámala), co jsem jo (já) s synečkem na ni sedovala (= sedávala): Keré vtáček na dvóch dubech sedá, doza- jista falešnosti hledá, tak jako ten mláde- neček, keré sedá vedlé dvóch děveček; Za- kukala zezulenka sedňa na boře; Přeletěl havran (havran) přes ten panský dvůr, se- dnul v okenečku na zlatem stolečku, rozlo- žil ogun. Sš. P. 174., 184., 240., 268., 403., 756. (Té.). I přikázal jest zástupu siesti na zemi. Hus II. 289. Tu mne prosila, abych sedl podlé nie. NB. Tč. 198. Milo je mně, milo, za tebú pohlédat, ešče je milejší podlé tebja sedat; Přišeltě k ni milý a sednul vedle ní; Sedla si tam podle pecky, švan- drkala po německy; Daj mi chlopka baj stareho, co se sednu vedle něho; Milo je mně, milo, když mi ideš mimo, ešče je milejší, když sedíš před naší; Tobě kama- rádko, co sme spolu sedali za naší zahrádko ; Šak sem já ti říkávala, dy sem s tebú se- dávala na tej zahrádce pod slivou: vem si mě pannu poctivú; Jak ťa budu můj sy- nečku znáti, teprv budu s tebú sedávati pod tú našú javorovú stěnú; Zabil sem já holu- bičku, sedávala v okenečku, sedávala, vrká- vala, mně smutnému spať nedala; Sedni, milá, v té trávě. Sš. P. 276., 378., 697., 799., 276., 443., 345., 353., 192., 171. (Tč.). Sede (sedla) na okence rozložito v Libušině zlatě sědle (sídle). LS. v. 20. — kdy komu. Jemu při hře sedá (se daří, má štěstí). Jel. Sedala jsem po tmě. Sš. P. 202. — v čem, kde (za čím, pod čím) s kým. I za stolem s tebú sede (kočka). Rad. zv., Ctib. S přítelem pod stromem s. Us. Chtěl by s ním sedati v rovném odění (se potýkati). Výb. I. 806., St. skl. A zvláště že sedají se pánem o mísu a s ním chléb jedie. Hus II. 185. — jak. Ptáci proti větru sedají. Sednouti na koho s hubú, aufsässig sein. Na mor. Zlínsku. Brt, Syn dobře sedl (se oženil). Němc. Sedn. s hrozným hněvem. Kat. 2205. A potom na obojí straně mají páni po letech sedati rodů starých a pod nimi páni rodů nových. Zř. F. I. A. 13. Za stoly sedú ro- zenie — dle svého. Rkk. 40. — odkud: s koně s. Har. Us. Já sem si myslela, že si já provedu, že z nízkej stoličky na vysokú sednu; Načo's mja mal (= měl) na koňa brať, keď mi kážeš s něho sedať. Sš. P. 495., 81. Vedla sobě vedla jako samojedna, s vysoké stoličky na nizučku sedla. Sš. P. 382. Tu jsem mosil s kone svého sednúti, aby mne kameniem neubil. NB. Tě. 239. — čím. Ty nevíš (Neví ještě), kam pěnkava nosem sedá (proti větru. Vz Pěnkava). D., Č. Když chce řemeslník mistrem siesti (se mistrem usaditi), má najprve své řemeslo ukázati. Ms. pr. Kterak mnozí jsú pyšni, jenž tělem na nižšiem miestě sedají: Při- dúce na hody sedají tělem na najnižšiem miestě a žádostí na prvém. Hus. IL 365. — komu = zdařiti se. Sedlo mu (podařilo se mu). D. Nejisto, jak mu sedne. Kom. Dobře mu sedlo. Vz Štěstí. Č. Kostka mu jinak sedla. Pam. kut. Slepému štěstí, sedni mi co sedni, se poručiti. Kom. Velkému pánu vždy kostka dobře sedá. Č. M. 166. Tova- říšku, vezmi tyto dva groše, neb budú tvá neb má, komu sedne (ve hře v kostky). NB. Tě. 106. - komu jak. Všecko jim sedlo po jejich vrtli. Cr. Nesedlo jim, jakž oni chtěli. Čr. — oč = se potýkati. Ms. pr. Jakož dva člověky sědáta o vítězstvie, až se jeden druhému dá. Hus III. 113. Že by měli o to sedati a životem pokázati. GL 309. — s čím, Z hlavy trój póhon; právo s meči sedati (se potýkati, sich duelliren). Kn. rož. 184. — se. Smetana (D.), skála (V.), pivo, víno, dům, mléko se sedá. Us. Vz Ssedati. — si (na koho). Sedni si. Us. Pak si sedneš. Er. Vz Dativ (ethieký). Kdo ví, proč si naň dnes sedla (proč ho týrá). Us. Msk.

292011   Sedati Svazek: 7 Strana: 0660
Sedati. Cf. List. fil. 1878. 208., Mkl. Etym. 289., List. fil. 1878. 208. S. = po- týkati se. Št. Kn. š. 10. 1. — abs. Kostky sedají. Us. Pk. Už vám nesu sednúť (židli). Mor. Brt. Slnko sedává (zapadá). Němc. IV. 439.. Brt. — kam. Sedlo slunce za horu. Koll. II. 19. Sedlo-li by na vás (při- padlo-liby vám na mysl). Us. Když za stůl k obědu siesti chtěl. Pass. mus. 435. — koho kam = posaditi. Hospodář hośtě za ně (za stoly) sedal. Slez. VSlz. I. 89. - odkud kam. Z větvice na větev sedá. Hdk. — kde: v soudu zemském. Exc. Dy sem byla panenku, sedala som v okénku, v okenečku v okně, s mládenečkem po tmě. Sš. P. 202. — oč. Když páni naleznú, že by (žalobník a žalovaný) měli o to sědati, tehdy obě straně nemáte v radu odstúpati. Řád pr. zem. 11. — kam s čím. Sedl na mne s hubú (hubuje mé). Brt. D. 264. — se. Pod jeho moci země se třásla, skalé se se- dalo.— Št. Kn. š. 10. — v čem. Kdyby má v tom žádosť nesedla (se nevyplnila) 1547.

292012   Sedati Svazek: 7 Strana: 1380
Sedati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 283.

292013   Sedati. — abs Svazek: 8 Strana: 0356
Sedati. — abs. Zemáky sedají = je jich hodně pod trsem. Zito sedá = je hodně po- kládek. Když jarka sedne, bývá jí hodně. Vých. Mor. Brt. D. II. 283. — se. Ani sa sadlo, ani sa padlo (o tlachalech). Phľd. 1894. 550.

292014   Sedátko Svazek: 3 Strana: 0285
Sedátko, a, n., das Sitzbrett. Bc. Vz Se- dadlo.

292015   Sedátko Svazek: 7 Strana: 1380
Sedátko Jíti na s-ka (návštěvou) Šb. D 23.

292016   Sedátko Svazek: 10 Strana: 0357
Sedátko, a, n. Jíti na seďátka = na ná- vštěvu. 0. Buděj. Šb. D. 23. Sr. Hejt, Hratky, Pobyt, Táčky.

292017   Sedatý Svazek: 3 Strana: 0285
Sedatý, svárlivý, streitsüchtig. Lex. vet.

292018   Sedavě Svazek: 7 Strana: 0661
Sedavě = sedačky. Šd.

292019   Sedavý Svazek: 3 Strana: 0285
Sedavý, rád sedící, der gern sich setzt, sitzend, Sitz-. S. nohy (se 4 prsty, se 3 ku předu). Us. S. listí (bez stopek) = přisedlé, sitzend. Světz., Slb.

292020   Sedavý Svazek: 7 Strana: 0661
Sedavý. S. živobytí, sitzende Lebens- weise, Mus.; květy. Ves. IV. 2.

292021   Sedavý Svazek: 9 Strana: 0461
Sedavý. S. práce = při které se pořád sedí. Vlč. Lit. II. 254.

292022   Sedčice Svazek: 3 Strana: 0285
Sedčice, dle Budějovice, něm. Sedschitz? ves u Žatce. PL., Tf." 286. Vz S. N.

292023   Sedě Svazek: 3 Strana: 0285
Sedě, sitzend. Pracovala sedíc, pracoval sedě, pracovali sedíce (ne: v sedě).

292024   Sede Svazek: 3 Strana: 0285
Sede, sede, zastr. = sedl. Kat,

292025   Sědě Svazek: 3 Strana: 0285
Sědě, vz Sada.

292026   Sedě Svazek: 8 Strana: 0356
Sedě, vz Seď (i 3. dod.).

292027   Sedě Svazek: 10 Strana: 0357
Sedě = zde. Žena Petra poznavši poče naň praviti: A sedě učenník Ježíšův stojí. Hrad. 84a.

292028   Sedebrovice Svazek: 3 Strana: 0285
Sedebrovice, něm. Schedebrowitz, ves u Kamenice v Jílovsku. PL., Tf. 267.

292029   Sedec Svazek: 3 Strana: 0286
Sedec, vz Šestnácterka.

292030   Seděcí Svazek: 10 Strana: 0357
Seděcí zaměstknání. Nár. list. 1903. č. 154. 13.

292031   Sedecový Svazek: 7 Strana: 0661
Sedecový formát (Šestnácterky). Kos.

292032   Seděčky Svazek: 3 Strana: 0286
Seděčky, adv. = sedě, sitzend. Slov.

292033   Sědědí Svazek: 3 Strana: 0286
Sědědí, n. = sedění, der Besitz, zastr. NB. Tč. 165.

292034   Sedelach Svazek: 7 Strana: 0661
Sedelach = seděla jsem. Dosud v Oravě na Slov. Rl. Pr. II. 7.

292035   Sedelce Svazek: 3 Strana: 0286
Sedelce, e, n. = sedadlo.

292036   Sedělka Svazek: 3 Strana: 0286
Sedělka, y, f.,podřitek,podprdelka, pod- prdelník = poduška k seděni. Us. u Chocně. Ktk.

292037   Sedélko Svazek: 3 Strana: 0286
Sedélko, vz Sedlo.

292038   Sedélko Svazek: 7 Strana: 0661
Sedélko = vyvýšený kraj kol železnič- ných vozů. NA. IV. 198. S. na zděři u kola. Ib. IV. 220.

292039   Sedelní Svazek: 3 Strana: 0286
Sedelní, Sattel-. Rk.

292040   Sedelnice Svazek: 3 Strana: 0286
Sedelnice, e, f., das Sattelholz. Šm.

292041   Sedelník Svazek: 7 Strana: 0661
Sedelník, u, m., Sattelriemen, m. Rk.

292042   Sedem Svazek: 3 Strana: 0286
Sedem = sedni.

292043   Sedem Svazek: 9 Strana: 0288
Sedem = sedm. Us. místy (laš. ).

292044   Sedemný Svazek: 10 Strana: 0357
Sedemný. Slanina, ako sedemnô plátno. Mus. slov. IV. 11.

292045   Sedemraz Svazek: 7 Strana: 0661
Sedemraz = sedmkrát. Slov. Dbš. Úv. 101.

292046   Sedění Svazek: 3 Strana: 0286
Sedění, n., stav ten, když někdo sedí, das Sitzen. Jg. Ustáti seděním. D. Sedení na stolici, na koni, Us., na pravici boží. V. Sedení na vejcích, Us., na právě, V., na úřadu. Pr. měst. Není jí do s. Us. Vk. — S., die Sitzung, Besprechung, Unterredung. Všetečnú smělosť má, ktož bez strachu sú- kromně má mluvenie neb s. s ženami a zvl. bez nuzné a. hodné potreby a bez jiných lidí při tom bytie. Hus I. 276. S. zemského sněmu prodloužiti. ŘZ. Obecné s. J. tr. — S., místo, kde se sedí, byt, sídlo, der Sitz, Besitz. Kat. 3402. Markvart ze Šternberka s-ním ve Veselí. Arch. 1.143. Petr z Kravař s-ním na Strážnici. Tov. 25. Hlaváč z Ronova s-ním na Mitrově. Půh. II. 125., 165., 381., 535., 565. Vida, kterak prvnie s. (= přední místa) voléchu. Luk. 14.. 7., Hus ÍI. 359. Pět člověku vyznávají, že to sedění ob- žalovaného za jich paměti vždy za pod- sedek bylo krom role. NB. Tč. 165. Byl seděním na Hrádku. V. Měl seděni mezi Berounem a Příbramí. Háj. Umřel Malovec sedením na Winterberce. V. Má dvoje se- dění (statky). Koll. Žádný aby od gruntu a seděni svého nic neprodával bez povo- lení pána svého. Gl. 309. — S., nohavice, die Hosen. V. — S., řiť, der Hintere, das Gesäss. V. — Vz Sezení.

292047   Sedění Svazek: 7 Strana: 0661
Sedění. Cf. List. fil. 1878. 208.

292048   Seděni Svazek: 8 Strana: 0356
Seděni = ta část kalhot, na n.ž se sedí (dle něm. ksás). Wtr. Krj. I. 481., Brt. D. II. 467. Cf. Pudło. Dle Wtr. Krj. I. 374. také = velmi krátké nohavice.

292049   Sedenie Svazek: 9 Strana: 0288
Sedenie, n. Dostal na s. (na řiť). Zát., Př. 248b.

292050   Seděnka Svazek: 3 Strana: 0286
Seděnka, y, f. — beseda. Hlč.

292051   Sederu Svazek: 3 Strana: 0286
Sederu, vz Sedrati.

292052   Seděti Svazek: 3 Strana: 0286
Seděti, 3. pl.-dí, seď,-dě (íc; v již. Čech. seďa, masc; zastr. seděc, seděci), děl, děn, dění a sezení; sedívati, na mor. Zlínsku: sedévat. Brt. S., e vzniklo z a: saditi. Schl. S., na zadku odpočívati, sitzen; k jistému účelu seděti, sitzen; s vedlejším vyzname- náním nečinnosti, odpočívání, sitzen, still sitzen, unthätig sitzen, ruhen; s vyzname- náním činnosti, sitzen, beharrlich thätig sein; s vyznamenáním trestu, sitzen; s vyzname- náním bydlení, bytu, držení, vlády, sitzen, Wohnsitz haben, schalten, walten, residiren; v držení míti, besitzen. Jg. — Strsl. seděti, koř. s?d. Sr. lit. s?dus, s?stis; sedmi, sédžu, s?deti, lett. s?st, prus. sindats, syndens, sitzend, got. sit, stind. sad, sidati. In sedlo ist der Wurzel vokal erhalten. Mkl. aL. 59. Vz Sedati. — abs. Já nyní tu sedím, jindy tamto sedám. Ros. Nemůže seděti. Sedíme všichni. Zůstaňte s. Sedě spáti. V. Jiného úmyslu stoje, jiného sedě. V. Pes, kočka, veverka sedí (na zadku spoléhá); ptáci sedí (na nohou stojí a odpočívají jsouce skrčeni; 2. tělem vejce zahřívají). Jg. Seděti a pro- dávati. D. Již nesedí (nemá vyloženo) krám- ská. Us. Seď a dej pokoj. Us. Když po- honie komorníci, právo jim sehnati, kdež žena jeho sedí — (bydlí), trhy. Kn. rož. 23. Nechal jeho dceru seděti (nevzal ji za ženu namlouvav si ji). D. Za našimi humny zelená se, sedí tam zezulka, švitorá se; Dybys byla seděla, byla bys vyseděla husátka, kačátka. Sš P. 370., 730. (Tč.). Ta rána sedí pevně; Sedí tam jako buchta (nehybný a nemluvný). Dch. Dokudž páni sedí; Dokudž právo sedí; Půh. I. 201.. 257. Sedí tu jak kvaka, jak pěra, jak hokyňa, jak škrošňa (ženská = na široko). Na mor. Zlínsku. Brt. Sedí jako zlámaný Ježíšek. U Náchoda. Dr. Sedí jako pekáč upstřený (nemotorně); Sedí jako datel na dubě (nemotorně). Lb. Kdo rád sedí, málo ujde. Vz Lenosť. Lb. Sedě (sedíc) nohama klátí. Us. Dch. Když sedí husy, jaro nám nastává. Shaks. Tě. Sedí co umoklá káně. Pk. — co v držení míti, besitzen. I otázal jsem se ho, sedí-li to zbožie? Tu mi řekl, že sedí úplně všecko kromě jed- noho člověka . . .; kdyby byl pověděl, že nesedí, nebyl bych já toho zboží vyplatil. Pňh. brn. 1406. (Gl. 309.) Věřte mu, že to zbožie sedí úplně. Půh. II. 87. — kde (s kým, na čem, mezi čím, v čem, vedlé n. podlé čeho, u čeho, po čem, při čem, za čím, pod čím, nad čím, před čím, o čem). S. na zemi, na koni, na lavici, na vejcích (o ptácích), na právě, na soudě (souditi), na soudné stolici, na království (kralovati). V. Sedí máti na roh stola, dcera podlé ní. Sš. P. 330. Aby po- řád na mně neseděl (mne netýral). Dch. Čert na tom sedí (říkají, když kdo marně něco hledá). Us. Vrů. Sedí na mně jak na řepě s motykou (týrá mne). Mor. Brt. Císař sám na té při seděl. Jg. Na almužnách se- dával. Jg. S. na stolci. Dch. Sedí jako na vejcích (tiše). Us. Dhn. S. na místě prvním n. předním. J. tr. S. na cizí lavici — býti podruhem. Chodím do práce a sedím na cizí lavici. U Král. městce. Psčk. Když já sedět budu na soudné stolici, budeš ty ma- tičko sedět na pravici; Ona na truhle se- děla, malé děťátko držela; A pod tém vrškem široké kámen, sedí synáček s pa- nenko na něm; Ten hodonský mýtný na roh stola sedí, na roh stola sedí, do cedulky hledí. Sš. P. 18., 90., 120., 146. Sedí na mém základě a drží; Ješto sedí na Světlově; Dokadž páni na súdě sedí; Ty ubrmany mají vésti na pány, dokudž na právě sedí; Sedí na mém dědictví; Že mi sedí na le- sích ; Ješto na mém věně sedí; Na jednom lánu sedí; Sedí mi na mém dvoře v Leso- nicích nemající k tomu žádného práva. Pňh. I. 181., 233., 258., 264., 282., 293., II. 110., 235., 273. Toho času na soudu sedíno ne- bylo. Bdž. 147. Sedě na stolici tázal se, kaký hřmot jest v městě; Na stolici Moj- žiešově seděli jsú mistři a zákonníci; On sedě na hynstu směje se tomu, že tak u veliké chvále jest; Nemohú všichni seděti na posledniem miestě; Seď na pravicích mých, ažť položím nepřátely tvé podnož noh tvých. (Mat. 22. 44.) Hus. I. 245., 453., II. 127., 363., 366. S. na soudě. Chč. 444., Dal. 59. Páni tři hodiny na té věci seděli. Žer. Záp. II. 23. Seděli jsú na kázánie. Chron. 470. S. na skálě. Rkk. 27. Seděli na súdě v mém domě. Arch. Matko sediž na svém věně. Dal. 55. Kdo nejdřív viděl, ten na tom seděl. Pk. Sedí na holičkách. Vz Nešťastný. Lb. Sedí jako vrána na úhoře (v bídě, vrána totiž na tvrdém úhoře moc nenazobe). Brt. Sedí jako na žhavém uhlí. Šd. S. na kvasu, Jel., na odpočinutí, D., na soudě s vládyky, Háj., na nebesích s Je- žíšem, St. skl., na předním místě, Us., na něčí pravici, Ms. Bel., na obrtlíku (nepo- kojné), Troj., na měkkých poduškách (v blahobytu), na raku (neštěstí míti), Prov., na dvoru (jej v držení míti). Dal., na zámku (bydleti). Us. S. na úřadích a berních. Sob. 75. Konšelé, kteříž na radě sedí. Sob. 18. A na tom soudu aby seděl na místě našem nejvyšší sudí. Zř. F. I. A. 8. Na takovém zřízení a práv zemských napravování na hradě pražském seděli. Zř. F. I. A. III. Tážeť slavně od přísežných, může-li ten den slušně na soudě seděti. CJB. 381. Dítě na ruce sedí. Us. Co káně na mrše, tak nám na hrdle sedí. Sych. Nechť sedí na čáře (nechť zná své místo). Prov. Hřeblem k Čápu na stole sedícímu stříleti. Prov. Na dně sedí (špatně se mu daří). Prov. Hledá koně a sedí na něm. Na zajíci sedí (kdo se zadkem vrtí). Smil. Sedí jako na hniezdě sova. Mt. S. Ten zámek sedí na skále nad vodou. Bl. Štěstí sedá na rozcestí. Č. Kdo na zemi sedí, pádu se nebojí. C. Sedí jak na trní (jak hořká houba). Br., Pk. S. na ka- hánku (po hotově), Č., na sukni. Us. Pořád mu sedí na krku. Vz Krk, Hřbet. S. mezi žáky, Us., mezi diváky. T. Nalezli sú ho v chrámě sedícieho mezi učiteli. (Luk. 2.). Hus II. 27. Byl by div, aby sedíce y statku neměli sobě něčím stolu opatřiti. Žer. 349. V chrámě mezi kněžími s., Us., s někým v radě. Háj. A s nimi aby seděli čtyři z vládyk v témž soudě. Zř. F. I. X. 3. Když páni v plném súdě sedí ve čtyrech lavicích. O. z D. Chrám ten Minervě posvěcený v hu- stém lese seděl. Biancf. 99. S. ve vysokém sedle (hoch zu Rosse sitzen); S. ve chládku (1. ve stínu, 2. ve vězení). Dch. Sedí tam jako dudek v kobylinci. Us. na Mor. Brt. Sedí jako hříbek v mechu. Sk. S. u těž- kém vězení. Zb. Seděla královna ve vrch- ním okenečku, přirovnávala se jasnému slu- nečku. Sš. P. 40. Vlk tam sedí v cestě. Er. P. 273. Někdy v Svinech seděl (bydlel). Pč. 9. Sedí mi v mém dědictví; Sedí v Michovém; Má jí zase všechno vrátiti a to těmi lidmi, ješto tu ve vsi sedí; Ten má túž moc míti, jako by v stolicích sediece jej učinili. Půh. I. 193., 299., II. 66., 225. Sedě v domu svém i chodě po cestě; By v prachu sedíce káli se; S. ve školách. Hus I. 53., 204., 454. Má to právo tak před se jíti, jakoby páni sedíce v stolicích od- súdili. Půh. II. 225. S. na tróně. Kat. 995. S. v stienu, na stolici, BO., pod jalovcem, Bj., na trhu, M., na vozi, GR., na rathouze, Čr., na něčí pravici, na mýtě. Z. N. Na pravom pleci mu sedel sokol. Ht. Sl. 207. Sedí nad tím, jako hus na vejcích. Reš. Při něm seděl Pavel. NB. Tč. K tomu znal se před pánem mým, pod kterýmž sedím; Ne- byl bych hoden seděti mezi vámi. NB. Tč. 152., 186. Na tom purkrechtě seděl, až mu
žena umřela; Když seděl v jistebce na
mostě ; Pristúpil před konšely, jenž na právě
seděli. NB. Tč. 156., 199., 244. Vtom městě
sedí na spravedlivém právě; s. v radě.
v úřadě ; Matúš jest seděl v městečku našem
v kázni; Seděl jsem u vězení u Fojta v
jejich kázni; A tak i podnes v tom statku
sedie; Proč tu sedíš v mém? NB. Tč. 53.,
70., 96.., 149., 200., 243. Aby tím snáze ta-
kovú živnosti jsúce opatřeni pod námi a
budoucími seděti a sebe opatrovati mohli.
Bck. II. 2. 125. S. ve slávě, V., až po krk
ve dluzích, Reš., v rákosí (dobře se míti), D.,
ve vězení, v poutech. Us. Ďábel v tom sedí
(vězí). Jg. Desátky, v nichž kto sedí, dá-
vati. Št. N. 223. Sedíme v Cechách a v
Moravě. Výb. II. 382. S. v zpovědlnici
(zpovídati), Us., v čáře (čarovati). V. Zuby
v dásních sedí. Us. Ve vězení přes rok
seděl. J. tr., V. II stolu vedlé někoho s.
Ml. Slepý jeden sedieše vedlé cesty žebře.
Hus II. 77. Sedí podlé Matěje Vladyky.
Půh. II. 239. Ty holubice podlé potokóv
sedie. Hus III. 66. U dvora bydlem sedí.
Arch. I. 456. S. u dveří. Svěd. S. s Kri-
stem u oběda. Hus II. 56. Nemohu u ko-
stela seděti, musím u druhého obroka býti.
Hus I. 445. Každý den u vás seděl sem
uče v chrámu a nejeli jste mne. (Mat, 16.).
Hus I. 185. Kteří podlé sebe sedí, málo
kdy o přízni vědí. Us. Nad někým podlé let
seděti. Er. Po něčí straně s. V. Po koních
(ve voze) s. (zády obrácen jsa ke koním
a tváří v zad vozu). Sych. Po koních ne-
mohu s. Ml. Seděl v úřadě po otci. Plk. Beze vší překážky na tom dvoře seděl (v držení jej měl). Us. Při boku něčím. V. Při stole seděti. Us. Kto při peci sedá, tam druhého hledá. Mt. S. V takovém soudu aby byli napřed posazeni úředníci, kteříž z práva při soudu zemském sedati mají; Při té při prokurator s. nemá. Zř. F. I. A. X., XI. S. za kamny. Us. Jakoby s pánem Bohem za stolem seděl (předevčírem byl rozprávěl). Č. Za humny seděla, zlatem vyšívala. Sš. P. 146. S. za stolem. V., Chč. 381., Žk. 145., Dal. 143. S. pod stromem, Us., pod právem (pod jeho ochranou býti; jemu podrobenu býti). Jg., L. Pod ochra- nou cizích králů s. Us. Pod jedním právem s., derselben Gerichtsbarkeit unterliegen. T. Sedí bubák pod komínem. Er. P. 5. Seděla děvečka pod hájem. Sš. P. 584. Areopagité sedali na kamenných stolicech pod širým nebem. Sš, Sk. 205. U kamen, Jg., u nohou něčích s. Br., V. Ten zámek sedí na skále nad vodou. Bl. Sedě (spasitel) nad studnicí učil pohanku vieře o modlení. Hus I. 305. S. před někým, Alx. 1100., před vraty. Us. Na velikém soudu přede všemi a nade všemi sedí král. T. S. s někým před domem. Když tak ten biskup v bludném myšlení za stolem sedieše. Pass. 29. Daj mi bože vědět, ej s kým já budu sedět za stolem červeným pod vínkem zeleným; Všeci mí přátelé za stolem sedijó a žádného slova ke mně ue- mluvijó; Seďa (sedějí) sobe za stolem, kulu (koulejí) sobě tolarem. Sš. P. 467., 480., 746. (Tč.) Podlé mňa sedělo, podlé mňa sa- múrikej. Sš. P. 552. Sedělo děvča v trávě zelenej, vilo perečko z růže červenej; Sedí káčer v okně, ocásek mu mokne; kač, kač, káčerku, kač, kač, a ty dcérečko neplač; Koteček sedí v okně a ocásek mu mokne; Komu je najlepši, jako pánom v pekle, tam si připíjajú a sedijú v teple; Plakaly děv- čátka seďa u kravárně. až se rozlíhaly brněn- ský kasárně; Moje drobné děti u potůčka seďá, kalnú vodu pijú, tvrdý písek jeďá; A jak přinde nedělička, už si sedí u žedlička; Ona sedí na okenku, vyšívá si košulenku; Na košatej jedli dva holubi seďá, ludé jim záviďá, že sa rádi viďá ; Seděla na vršku na jedli, všecku ju bravenci objedli; oj nenech se sjesti bravencům, dochovaj sa radši mlá- dencům; Stojí stoléček prostřed nebi. na něm náš Pámbuček sedí; Seďa sobě na stolku, piju sobě rozolku; Dyž sem já k ní přišel, na mňa nehleděla, s ledva jakým synkem po straně seděla; Pod jeho ja- zykem černý ďábel seděl. Sš. P. 330., 478.. 618., 649., 236., 531., 714.. 276., 282., 712., 741., 746., 414., 656. (Tč.). — o čem. Nébrž sedě o pravici boží. Sš. Sk. 27. (Hý.). — s kým kde. S ním sedí a pije. Us. Sedí s kmety zemskými. BO. A s jinó seděl, už se smáli, by moje srdečko zarmótili; Už sa ta lavečka před naší zlá- mala, co sem se šohajkem na ní sedávala. Sš. P. 204., 353. S kým som sedela, s tým som sedela (ať jsem seděla s kým jsem se- děla). Sl. ps. 227. Vz výši na pavlači sedieše Ludiše s děvicemi. Rkk. 41. Seděti s někým v tajné radě. Kat. 2921. Se starci přec sedět na radě duše jeho žádá nedoplechá. Sš. Bs. 176. Ta žena s mužem svým u něho v domě seděli; Kterážto vdova s dětmi svými se- děvše na tom purkrechtu nemnoho mimo rok umřela. NB. Tč. 59., 159. Vz dřívější vazby. — v čem. Cf. S. kde. Seděl tu pěkný mládenec v modrém kloboučku pod kohou- tím pérem. Kn. poh. II. 225. Císařova mi- lost seděl v svém majestatu pod korunou. Dač. I. 27. Protož třeba jest pevně v naději boží seděti. Hus II. 50. Ale v biedném oděvci sedě na oslíku nebeský pán jedieše v prachu. Hus II. 126. By v žíni sediece káli se. Hus I. 204. — kde kdy. Pod tiem ciesařem jeden král sedieše v jednom ostrově. Kat. 19. Seděli jsme času jednoho v domu obžalovaného; Rybář provozuje radú, jenž v ty chvíle seděla. NB. Tč. 64., 262. A už včerá večír s jinó seděl. Sš. P. 204. — oč. O hrdlo s. (o odsouzeném k smrti). V. — kde proč. Jenž pro almužnu sedal u Krásné brány. Sš. Sk. 35. Strachem sedává večer za pecí. Sš. P. 666. Pro něco v kládě s. Chč. 445. — (kde) jak. S. na bobečku (u Olom.: s. na kotánku, na kotku. Hý., Sd.). Er. P. 268. Sedělo jich o plný stůl, o pět stolů. U Dobrušky. Vk. Holomek je všady domem, kde jezdí, ač i dvorem na jednom zboží sedí hospodářem (dva instr.). Arch. I. 458., Kn. rož. Cl. 51. Vz Brt. Instr. 90., Slovn. I. 586. a. Proč (tu) sedíš na mém bez mé vuole? NB. Tč. 243. Dvorem sedí; Měla na tom dvoře s. bez příkazy. Půh. I. 207., II. 172. V Liubici dvorem sedieše (tam zůstá- val, se zdržoval). Dal. 55. Kdež nás kdo kde domovem sedí. Leg. Na hrdlo ( = o hrdlo) s. Us. Nalezla dievku sedící na loži bez ďábla, neb z nie již byl vystúpil; Sedíc v světle bez lucerny, jíž nebudú potřební, neb Buoh, věčné světlo, je osvítí; Sedíce bez noci v světle, neb víc noc tam nebude. Hus II. 99., III. 168. Seďa při večeři hlavú k oke- nečku. Sš. P. 231. Nebo Kristus oslaveným tělem, sedí v nebi po pravici boží. Sš. II. 89. Nohama křížem složenýma s. Har. II. 51. Na koni skrčenýma nohama s. Hos. 86. Kteříž na tom z poručení seděli. Bl. Ne- budu seděti vdovú. BO. — si. Sedí se ( = si), jako tluček v másle = má se dobře. U Opav. Klš. — si, behäbig sitzen. Na jelínku podkasaná sedí sobě lesní panna. Č. — jak dlouho. Celou noc s. Us. Seděl 5 let v ža- láři. Us. Dlouho na noc s. a píti. V. Seděl jeden vězeň sedumdesát neděl. Sš. P. 144. V kázni seděti mají 6 nedělí ; Seděli jsme v rathausi až blíž k nešporám. NB. Tč. 20., 175. Seděl ve vězení přes dva roky. Us. Do kuropěnie s. Rkk. 58. — komu: malíři (dáti se mu malovati). Us. Neví, kde mu řiť sedí (o nemravných). Prov. — komu kde. Sedí mi na mého otce zboží. Půh. II. 601. Sedí mu na kobylce (am Nacken). Us. Dch. — jak daleko od čeho. S. od oken na čtyři lokte. Bl. — adv. S. dlouho někde, Us.. tiše, pokojně, dobře, pevně (bohatým býti); na něčem pilně s. V. Kdo dobře sedí, seď. Us. Nejblíže sedí (soused). V. Jerusalem výše seděl než Nazaret (položen byl). Plk. Čepel dobře sedí. Šp. Co smutno sedíte, do země hledíte? Sš. P. 145. Co krásná panno, co ty tady sedíš a tak truchle, smutně do jezera hledíš ? Sš. P. 40.

292053   Seděti Svazek: 7 Strana: 0661
Seděti. 3. pl. odchylkou sedějí. Sedějící. Pror. Is. 28. b. Odchylkou: seďal. Cf. List. fil. 1878.208., 1883. 117., 1884. 459. — abs. Iz (jez), kaj ludě jeďu: sed, kaj ludě seďu; stuj tam, kaj se stava; davaj, kaj se dava. Brt. Že budou každý jak kdo sedí, plat dávati. Pam. Val. Meziříčí 93. — kde. S. nad knihami, Pass. 409., mezi židy, Hrad. 75. a., na stolici, Ž. wit. 9. 5., na velblúdě, Alx. B. 2., 34., při stole, Hrad. 122. b., u vězení, Kat. 148., nad hrnci masa, Št. Ř. 239. a., na své síni, Alx., u cesty, Rud. 3. b., k nohám, Hrad. 49. b., v radě, Ž. kl. 107. a., na súdě, Pass., na večeři, Kar. 117 , u tmách, BO. u otce na pravici, Hr. ruk. 369. Němče, v svéj zemi sedi. Dal. c. 67. Někomu na krku seděti. Dch. Turek sedí na skřižovaných nohou. Osv. Nechal je s. na suše. Sá. S. na okénci, na pravici Boha otce. Št. Kn. š. 102., 13. Pakli by který z těch biskupóv, pod kterými se- díme, chtěl nás tisknúti. Výb. 11. 382. — jak. S. někde v myšlénkách. Vrch. S. po koních. Us. Teď sedím hlavou vzhůru a teď nohama. Nrd. S. někde na prázdno, Brnt., pevně. Osv. Sedí dlouho kmánem. Us. Msk. S. jako hromada neščestá (tupě), u Star. Jičína, Vhl., jako tetka na hodech, Orl. IX. 248., jak pagáček v peci, Val. Vck., jako zařezaný, Dch., jak smetaník s podepře- nýma rukama, s podepřenum hlavum. VSlz. 1. 237. Jeruzalém výše sedí než Nazaret. Hus II. 31. Pražané také při tom, v čem z práva nesedí, třetího hlasu užívají. Dač. I. 129. — kdy, jak dlouho. Móže v dě- dictví svém s. do rozsudku panského. Vš. 306. V hospodě do rána s.; Večer seděl dlouho nad knihou. Us. Pdl. Aby v každou středu páni na obecných věcech sedali. Let. 279. — oč. Seděl o hrdlo. 1707. — od koho (jménem jeho). Sedí purkrabí ot koho. Kn. rož. čl. 29.

292054   Seděti Svazek: 7 Strana: 0839
Seděti = šedivěti. Laš. Wrch. Slov. HNaj. Bd. II. 95.

292055   Seděti Svazek: 8 Strana: 0356
Seděti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 201. — jak. Ve tři stole s-li. Brt. D II. 288. — komu v čem. Kdyby chtěl u nás po své vuoli pa- novati, v tom bychom jemu neseděli (nevy- hověli a p.). Arch. XIV. 46.

292056   Seděti Svazek: 8 Strana: 0575
Seděti. S kterouž (ženou) v manželství se- děl. XV. stol. Tov. kn. 23.

292057   Seděti Svazek: 9 Strana: 0288
Seděti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 288. Seděl a seďal Hus. III. 30. Seď doma, nenabijú ťa. Zát. Př. VI. 277. — jak. Sedí jak zámora, jak vrána na úhoře (nemá ni- čeho), jako suk, jako hřib, jako pět groší, jako zlý duch na penězoch, jako kvočna na j vajcoch. Mus. ol. 1898. 115. Sedí ako čert na duši, ako črap, a. drozd na háluzi, ako dudok, jako hovno v tráve, ako mladý dráčik, ako päť peňazí. Slov. Zát. Př. 357a. až 358a. Když rozum Bez těch slov bez- pečně sedí. Filomates. Mus. fil. 1899. 294. - jak kde. Z práva v něčem s. Dač. I. 129.

292058   Seděti jak Svazek: 10 Strana: 0357
Seděti jak. Sedím tu z Boha zdarma nevinné. Zvon IV. 254. Sedí jako ptáčník u studánky. Zbirov. Čes. 1. XI. 270. Sedí ako primrazený; Sedzí jako kmotra na krščeňí. Rizn. 173., 177. Sedí jako dudek; Sedí ani (jako) pavúk, keď strežie na korisť. Phľd. XXIV. 343., XXII. 42.

292059   Seděti v Svazek: 7 Strana: 1380
Seděti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 205.

292060   Sediac Svazek: 8 Strana: 0575
Sediac. Cf. Ptač, Junač.

292061   Sediadlo Svazek: 3 Strana: 0288
Sediadlo, a, n. -= sedadlo.

292062   Sedička Svazek: 7 Strana: 0661
Sedička, y, f. = husa na vejcích sedící. Ehr.

292063   Sedidlo Svazek: 3 Strana: 0288
Sedidlo, a, n. = sedadlo. U Třebíče, Flk., na Slov. Bern.

292064   Sediment Svazek: 3 Strana: 0288
Sediment, u, m., z lat., ssedlina, usa- zenina v nějaké tekutině, der Satz. S. N.

292065   Sedimentační Svazek: 7 Strana: 0661
Sedimentační = usazovací. S. nádržka, v níž splašky se usazují. Us. Dhnl.

292066   Sedimentarní Svazek: 8 Strana: 0356
Sedimentarní. S. hornina vzniklá mecha- nickým usazením pomocí vody. Ott. XI. 613. a.

292067   Sedisko Svazek: 3 Strana: 0288
Sedisko, a, n. = sedadlo. Mor. — S., Grundbesitz, m. Má dobré s. U Opav. Klš.

292068   Sedisko Svazek: 8 Strana: 0356
Sedisko = sedadlo. Také slov. Phľd. 1893. 537.

292069   Sedisvakance Svazek: 3 Strana: 0288
Sedisvakance, e, f., lat., uprázdněný n. neobsazený prestol, die Sedisvakanz. Šd.

292070   Sedivý Svazek: 3 Strana: 0288
Sedivý, ansitzend. S. vaječníkové. Rostl.

292071   Sedka Svazek: 3 Strana: 0288
Sedka, y, f., zastr., posezení, odpočinutí, die Rast. Sedky si nedal. Výb. I. 155.

292072   Sedka Svazek: 7 Strana: 0661
Sedka, y, f, vz Sodka (dod.).

292073   Sedka Svazek: 10 Strana: 0357
Sedka, vz Setka.

292074   Sedkati Svazek: 3 Strana: 0288
Sedkati = seděti; říká se dětem, sitzen (in der Kindersprache). Sedkej a mlč. Us.

292075   Sedla Svazek: 10 Strana: 0662
Sedla, y, f. = selka. Brt. Sl.

292076   Sedlácká Svazek: 7 Strana: 0661
Sedlácká, é, f. = tanec na Horňácku. Brt. N. p. III. str. XLIII.

292077   Sedlácký Svazek: 3 Strana: 0288
Sedlácký, sedlský, bäurisch., na Slov. S. stav, děva, Koll., robota. Baiz. Ty s-ké volky řezníci zabijú. Sš. P. 544. S. synek. Sš.

292078   Sedláctví Svazek: 3 Strana: 0288
Sedláctví, n., sedlácká živnosť, sedlácký stav, das Bauernwesen, die Landwirthschaft. Jel.

292079   Sedlač Svazek: 3 Strana: 0288
Sedlač, e, m., der Sattelknecht.

292080   Sedlač Svazek: 7 Strana: 0661
Sedlač, e, f. = sedláci. Slov. Orl. II. 80., Phľd. VI. 149., Loos.

292081   Sedláče Svazek: 7 Strana: 0661
Sedláče, ete, u. = malý sedlák, někdy s příhanou. Anth. Jir.

292082   Sedláček Svazek: 3 Strana: 0288
Sedláček, čka, m., vz Sedlák.

292083   Sedláček Svazek: 7 Strana: 0661
Sedláček. Sprostný s. Št. Kn. š. 118. Dycky dobře s-vi, dokud on má ve sto- doli. Brt. P. II. 323. - S. August, naroz. 1843, prof. v Táboře. Vz Tf. H. 1. 161., 163., Mus. 1886. 637., Bačk. Př. 18., 126., Rk. Sl. - S. Jos. Vojtěch, 1785.—1836., kněz a prof. v Plzni. Vz Tf. H. 1. 161., 163., 188, 194., Jg. H. 1. 624., Ukaz. 108., Slavín IV. 4. 314. nn., Rk. Sl., Šb. Dj. ř. 286., Bačk. Písm. I 931., Bačk. Př. 136., Zl. Jg. 161., 192., 207., 300., 419., Mus. 1888. 470., Tf. Mtc. 21., 40., Rybičk. Kři- sitelé 289.—315. — S. Jan, učitel při mě- šťan. škole v Žižkově. Vz Tf. H. 1. 199.

292084   Sedláček Svazek: 8 Strana: 0575
Sedláček, čes. tanec dle textu písně: Esli ten sloul kompositor (muziky u. muzický). Vz Hostn. XLVII.

292085   Sedláček Svazek: 9 Strana: 0288
Sedláček, čka, n. — tanec. Vz Čes. 1. VII. 321. — S. Aug., Jarosl, dr., Jos. a j. Sr. Jub. XXVII., Flš Písm. 527.

292086   Sedláček Svazek: 10 Strana: 0357
Sedláček Aug. (Vožický), prof. a spis., nar. 1843. Sr. Zvon III. 688., Ott. XXII. 749. —751., Flš. Písm. 379.; S. Jos. Vojt., prof., spis. (Lit. II. 314, 872. ); S. Rudolf, čes. právník, spis., nar. 1837.; S. Jos., spis, nar. 1841.; S. Alois, herec, nar. 1852.; S. Fr. Alois, spis., 1854. —1880.; S. Jarosl. Dr. theol., prof. a spis., nar. 1860.; S. Jos. Dr., prof., spis., nar. 1866. Vz Ott. XXII. 749. nn. — S., tanec. Vz Brt. P. n. 875.

292087   Sedláček Svazek: 10 Strana: 0662
Sedláček Jos. Vojt. Vz Mus. 1906. 297. nn.

292088   Sedláčenče Svazek: 7 Strana: 0661
Sedláčenče, ete, n. = sedlákovo dítě. Orl. XI. 178.

292089   Sedlačení Svazek: 3 Strana: 0288
Sedlačení, n., das Landwirthschafttreiben. Bern.

292090   Sedláčík Svazek: 3 Strana: 0288
Sedláčík, a, m. = sedláček. Bern.

292091   Sedlačina Svazek: 3 Strana: 0288
Sedlačina, y, f., hrubosť sedlská, bäuri- sches Wesen. Ros. — S., sedláctvo, lid se- dlský, die Bauern, das Bauernvolk. Boč. — S. = sedláctví, sedlačení. Co kouká ze s-ny ? Nic není s tou s-nou (nic nevynáší). Us. v Solnicku.

292092   Sedlačisko Svazek: 3 Strana: 0288
Sedlačisko, a, n. = hrubý sedlák, grober Bauer, der Bauerlümmel. Slov. Bern.

292093   Sedlačiti Svazek: 3 Strana: 0289
Sedlačiti, na Slov. sedláčiti, il, ení = sedlákem býti, Bauernwirthschaft treiben. Nestydí se s. Pal.

292094   Sedlačka Svazek: 3 Strana: 0289
Sedlačka, y, f. = sedlka. Zlob. Žeby ženu sedliačku mal (měl). Sl. ps. 374.

292095   Sedlačka Svazek: 7 Strana: 0661
Sedlačka. Let. 159.

292096   Sedlák Svazek: 3 Strana: 0289
Sedlák, a, m., pl. sedláci, vok. sg. sedláku a sedláče; sedláček, čka, m., der Bauer, das Bäuerlein. S. od sedlo = pole; tedy kdo sedlo, selo, pole, statek má ; dle Gl. 309. lépe = ten, kdo pole vzdělává. Přip. -ak?. Mikl. B. 99., 243. S. celý, kdo má celý statek sedlský, 80 korců, der Grossbauer, Vollmeier, Voll- spänner, Pferdner. Us. S vedlejším vyzna- menáním sprostoty: Jest pravý sedlák (spro- sták). V. Vz o sedlácích více v S. N. — Přezdívky sedlákům dávané: balík, balšán, bambula, bandor, boula, brk, brslenkář, bůla, burda, cep, drnohryz, dřevěnka, dře- věnkář, ďub, fouňa, haban, halama, hnát, hnida, hnidopich, hňup, holinkář, homolkář, houla, Honza, hranáč, hřbet, hřbetář, hromo- tluk, hrouda, hulvát, huňáč, huňara, huříč, huťapa, chám, chamr, chlupáč, chramostejl, chrapoun, chrobák, chroust, klacek, klac- muda, kláda, knot, křivoklát. kuba, kuba z boudy, lamák, lancouch, loula, mezulán, modrohnát, moula, nemehlo (selské), ne- kuma, ňouma, pazdero, rabas, řejhan, roh, roháč, sadrapák, senožrout, smrděnka, snop, šestiperák (zazobaný, zámožný), sláma, sla- motrus, snop, šňůra, sroula, stonek, strouha, strup, strus, škraboška, trdlo, trkola, trubi- roh, vaňkát, vodřeč, volotrk, vornát, vo- truba, zlombidlo, žebro. Sř., Sml. Na Mor.: blvoň, hřbet, cham, chrapoun, pazúr, slivoň; selka: kopáč. Brt. Šelma s., ein pfiffiger Bauer. Sedláciť přede mnou sršie = utíkají. Zk. 335. S-ky chlapy, výry, psy nazývajíce. Chč. 450. Velicí páni tito nad sedláky bí- dnější jsou. Kom. L. 70. Ani by páni všichni býti mohli, by sedláků nebylo. Chč. 381. Ať s-ci v svátky netancují, ať se neobžie- rají a sami se nevláčie za vrch; ale ať je jiní obierají a tluků, neb vlcky vyjí, když svú vóli mají; Ó kdyby zemský ciesař neb král vyznal sedláčka sobě v rodu a učil ho, aby mu řiekal: „Otče!", jak by divně byl sedláček vděčen!; Sprostný sedláček lépe ho (Boha) zná, než najvětší zlosyn mistr neb mudřec; Zavržený kniežek v světě předejde papeže i biskupy v odplatě a se- dláček ciesaře i krále; Kde sú vzeli naučenie, aby měštěnín byl dražší desieti neb pěti ko- pami než sedlák? Hus I. 311., 316., 319., II. 70., 283. Nechoď tam sedláčku, nebudeš to žíti. Sš. P. 11. Sediáci, jonáci, ti jsó ničky páni, nesmí jim poróčeť na robotu žádný; Sedláci, jonáci, ti mají svobodu, robota jim padla, milují hospodu; Desátku nedají ze žádné slepice, mužó dat sedláci na stranu čepice; Počkaj, sedláče, šak ti vyskáčé z ko- mory koláče; Oj na te Lyse hoře tam se- dloček oře, konicky mu ostaly (ustály), jož oraé nimože; Z dobových (= zámožných) s-ků nadělá žebráků; Ty s-če hlúpý, máš ty rozum tupý, kamení vybíraj a roli po- oraj; Buď, sedláčku, buď vesel, třebas ješče nezasel, šak vtáček nikdá nesívá a přece vesele zpívá; Staň s-če, staň hore, už je psota na dvoře, než sedláček s lůžka slezl, psota byla v komoře. Sš. P. 513., 525., 533., 536., 537., 608., 675. Napukal sa ako sedliak na hody. Mt. S. Sedláče, vždyť nejsi pán, řezej si řezanku sám. Er. P. 418. Ti sedláci ubozí, což oni se navozí — kamene, křemene, bodejž pány čert veme. Er. P. 426. Kdo si s-ka ne- váží, nezná čtvrtou prosbu modlitby Páně. Kmp. Kdo sk-a lituje, na toho se pán Bůh sedm let hněvá. Sk. Když je s. pánem, ho- spodářství amen. Tč. S-ka dolů, pána nahoru (dobré jídlo po méně dobrém jísti). U Ěen- čova. Beru z kraje jako čert s-ky. U Kunv. Msk. Sedlák jest hodná holka = šelma. V již. Čech. Pkt. S. někdy i po měsíčku praco- vati musí; Pes huňat, jemuž teplo, a sedlák bohat, jemuž syto. Pk. Sedlák před Bohem kleká, před knězem smeká, před pánem heká, přece šelma velká. Sk. Pořídil jako s-ci u Chlumce (vz Nešťastný); Když s-ci buchty jedí, na brambory s půdy hledí (vz Šetrnosť). Lb. Sedlák boží stvoření, šelma od narození (před pánem smeká, před knězem kleká a přece šelma velká); S. vše rád činí, co musí; S. kouše toho, kdož ho maže; Kaž se lač- nému postiti a sytému sedláku modliti (mlá- titi); Sedláku vidle a knězi bible, vz Stav; Sedláka strč pod lavici, vždy boty vyhlí- dají; S. se neumí skrýti, když ho i pod la- vici strkají, však mu vždycky boty vyhlí- dají; Rád tam šel co s. do kabátu (n. do vězení. Vz Nemilý, Bezděčný); A tys vzteklý jako s. o masopustě; Sedláka na pána sá- zeti (špatnější jídlo n. pití po lepším. Vz Jídlo); Najedl se jako s. o vánocích, o po- svícení (vz Sytý); Čert svoje a sedlák svoje (nedá se snadno přemluviti). Č. Páni se budou rváti (perou), sedláci půjčte vlasů (nastavte vlasů). Prov. Když se páni rvou, pouštějí sedláci chlupy. Šp. Maž ty sedláka pížmem, přec on dehtem srmrdí. Č. Měchu nenadmeš a sedláka nepoučíš. Č. Kde dva sedláci, hned krčma třetí; S.je o posvíceni pánem, pošle si děvečku pro pivo se žbá- nem; Šťastný člověk, kterému ženy mrou a šťastný s., kterému se hříbata rodí. Vz Hospodářský. Lb. Sedláku dej kroupy, mou- drému ryby. Horný. Sedlák jest jako vrba, čím častěji ji ovroubáš, tím se hustěji obalí. Šp. Cf. Deř s-ky, neboť se otaví brzo jako vrba u vody stojící. Chč. 443. O příslovích vz ještě Pán. O s-cích a řemeslnících ve vsech vz Tov. 107., Tk. I. 312., Žer. Záp. I. 102., 111. - S., hřiz, ryba. Us. — S., sedlatý holub, vz Sedlatý. Jmt. — S., český tanec. Dch. — S., kuželka po straně stojící. Us. Kd. — S., píšek ve hře šachové, der Bauer. Jg.

292097   Sedlák Svazek: 7 Strana: 0661
Sedlák. Cf. Rk. Sl., S. N. Hospites v Če- chách a) cizí kupci, b) sedláci svobodní, ale nemající vlastních dědin, osedlí na ci- zích gruntech a pánům těch dědin úroky platící, slují také útočníky. Pal. Rdh. II. 209. Cf. Zř. zem. Jir. 120., 121., 475. Po- stavení a povinnosti sedláků v starší době. Vz Pal. Rdh. II. 257. nn. Nedá ani na se- dláky, což teprve na podruhy. Us. Rgl. Dři sedláky, neboť se otaví brzo jako vrba u vody stojecí. Chč. S. pred pánom stěnká, pred kňazom klenká, keď prijde do krčmy, palicou brenká. Slov. Koll. Zp. II. 360. S. všecko rád činí, co musí. Us. Nemá s. uctivosti, a na ňom svět stojí. Glč. II. 90, Dávajú ma za s-ka, sedliak zpieva v poli, to je mně po vóli, já puojdu zaň. Koll. Zp. I. 64. Na bok sedliak! ide žebrák. Rr. MBš. Sedliak s čertom do školy chodil. Slov. Orl. IX, 247. Dětské říkadlo: Radlička tupá, kobylka hluchá, sedláček oře, jen mu to lupá. Brt. Dt. 118., Km. 1886. 628, 639. Cf. Děnglavý. — S., u, m. = veliký vláček sněhový, grosse Schneeflocke. Dnes padají s-ci. Brnt.

292098   Sedlák Svazek: 8 Strana: 0356
Sedlák. Nadávky s-kům: búr, darebák, drnodrap, hundsfut, chlap, opar sedlský, pes, srch, šelma, všivák, výr, zlá rota, zrádce atd. Vz NZ. III. 512. Sedlák, když nenaháže (hu- sto nezaseje), nenaváže. Mor. Nov. Př. 428. Těší sa na to, ako sedliak na žatvu. Slov. ib. 533. — S. u kuželny, vz Oploták (3. dod.).

292099   Sedlák Svazek: 8 Strana: 0575
Sedlák, čes. tanec dle textu písně: Sedlák, sedlák, sedlák, ještě jeunou sedlák, zlámal si ruchadla ... Čes. 1. VI. 232.

292100   Sedlák Svazek: 9 Strana: 0288
Sedlák. S-ci byli dle staročeského práva dědiční nájemníci těch polí, která vzdělá- vali a podléhali úřadům župním; zákupníci byli pravými majiteli rolí svých, byli prosti všech zemských břemen a mívali své vlastní fojty atd. Vz Pal. Děj. II. 1. 383. Když nemá s., nemá pán ani žebrák. Šeb. 218. — Sedliaka neoklameš, nepremudruješ. S. božie stvorenie. S. dětmi zbohatne. S. grobian. S. i čerta oklame, prevedie S. má tvrdú hlavu. S. je ako vrba. S. na všetkých robí. S. nebórák. Sedliakovy cepy, nie pero. S pánovi vyhne. S. šelma veliká. S. v hore, vlk ve dvore atd. Slov. Vz Zát. Př. 358a. — S. = tanec Vz Čes. 1. VII. 322. |

292101   Sedlák Svazek: 10 Strana: 0357
Sedlák. Sedláci královští, svobodní, osedlí (za starší doby). Vz Svobd. 150. Ještě nadávky: votrok, chňup, špalek, drtiny, traup, Zvon II. 609., drnolez. S-ku vždycky motyka z krku trčí. Val. Čes. I. XI. 275. S. je divné stvoření, tomu v světě rovně není, syrovátka, sýření, toť jest jejich vaření atd, Jrsk. VI. 1. 136. Sedliaka ani učený nepremudruje; Sedliak ide za páleným ako koza za zeleným. Rizn. 169., 171. Padesát s-ků sto bot. Čes. 1. XIII. 178. — S. Jan, spis., nar. 1849.; S. Jan, Dr. theol., kanovn, nar. 1854.; S. Rudolf, hud. sklad., nar. 1863. Vz Ott. XXII. 751.

292102   Sedlákovati Svazek: 3 Strana: 0289
Sedlákovati = sedlačiti.

292103   Sedlákovství Svazek: 9 Strana: 0288
Sedlákovství, n. 1644. Čes. 1. VII. 434.

292104   Sedlákův Svazek: 3 Strana: 0289
Sedlákův, -ova, -ovo, dem Bauer gehörig. Nechť v kostnici rozeznají, které papežovy, královy a sedlákovy jsú kosti.. Hus II. 244.

292105   Sedlan, a, m Svazek: 3 Strana: 0289
Sedlan, a, m., osobní jm. Šd.

292106   Sedlání Svazek: 3 Strana: 0289
Sedlání, n., vz Sedlati, das Satteln. S. koně. Csk. — S., sedlo s ostatním náčiním, das Sattelzeug. — S., lichva, der Wucher, die Sattelung (brání osedlaného koně atd. mimo řádnou lichvu). Jg. Sedláni, kdo by více bral ze sta, než šest kop. V. S. se do- pustiti. S. provozovati. Záv. Nedá s. božieho požehnání. Č. M. 54. Kdo s. se dopustí t. j. víc ouroků béře ze sta kop nežli šest kop, více z tisíc nežli 60 kop. Faukn. Pakli by
kdo víc mimo úroky bral, to vše má za
s. držáno býti. A takový každý má držán
býti jako psanec a nemá žádného práva
požívati a dobří lidé nemají s ním obcovati
a těch peněz tak neřádně půjčených má je-
den díl na krále, druhý na zemi a třetí na
toho, kdožby o takové nepořádné půjčce
oznámil, připadnouti. 1564. Gl. 310. Vyhle-
dával pokut těžkých pro s. Mus. 1828. III. 29.

292107   Sedlání Svazek: 7 Strana: 0661
Sedlání = lichva. Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 440.

292108   Sedlanka Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlanka, dle pol. selanka, y, f., pastýř- ská báseň, die Idylle. Jg.

292109   Sedlaný Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlaný; -án, a, o, gesattelt. Já bych taky jela. dybych koňa měla, koníčka vra- ného, pěkně sedlaného, sedla bych na něho. Sš. P. 87. Tamhle jedou dva husaři, mají koně sedlaný. Sš. P. 583.

292110   Sedlaný Svazek: 7 Strana: 0661
Sedlaný sud. Vz KP. V. 381.

292111   Sedlárna Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlárna, y, f., die Sattelkammer, die Sattlerwerkstatt.

292112   Sedlář Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlář, e, m., uzdář. S., příp. -ař (-ar?-, -arj?), kdo dělá sedla, der Sattler. Mkl. B. 89. S. zhotovuje chomouty, sedla, vůbec veškeré věci pro koně. potahuje kočáry koží atd. Vz S. N., Řemenář, Řemenářství. Tk. II. 548 a o sedlářích v 16. stol. vz Prm. 1878. č. 10.

292113   Sedlář Svazek: 7 Strana: 0661
Sedlář římský. Vz Vlšk. 279. S-řů pa- tron sv. Grualfardus. Vz Zbrt. 241.

292114   Sedlařík Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlařík, a, m., sedlářský učeník, der Sattlerjunge. Jg.

292115   Sedlařiti Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlařiti, il, ení, Sattlerhandwerk treiben.

292116   Sedlářka Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlářka, y, f.. die Sattlerin. D.

292117   Sedlářka Svazek: 7 Strana: 0661
Sedlářka, y, f. = hruška (močidélka). Mor. Brt.

292118   Sedlářský Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlářský. Sattler-. S. řemeslo, tovaryš, šidlo. D.

292119   Sedlářství Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlářství, das Sattlerhandwerk. Vz S. N.

292120   Sedlářství Svazek: 10 Strana: 0357
Sedlářství, n. Vz Ott. XXII. 751.

292121   Sedlati Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlati, sedlávati, satteln. — koho: koně, Us., souseda = k nepořádnému a lichevnímu závazku uvésti. Ros. Dyby mně kdo koňa sedlal, taky bych se na vojnu dal; Starší sestra uslyšela, bratrovi koňa sedlala, ta prostředni šablu dala, ta najmladší zapla- kala; Aj skřikla mamička: Sedlajte koníčka, jeďte pro falářa, omdlívá Anička. Sš. P. 173., 175., 585. (Té.). — koho čím. Po čom's mia poznala? Po vraném koníčku, keď sem ho sedlala červeným čabrakem. Sš. P. 572. — jak. Koně od ohonu s. (něco obráceně dělati). Ehr. — Vz Sedláni.

292122   Sedlati Svazek: 7 Strana: 0661
Sedlati. Ještě jsem koně na námluvy nesedlal. Jrsk. Záhy sedlej a pozdě sedej. Us. Bž.

292123   Sedlatice Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlatice, něm. Sedlatitz, ves u Nové Říše. PL.

292124   Sedlatý Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlatý, sattelartig. S. kráva (s prohnu- tým hřbetem). V Bystersku. Sn. — S. holub, husa (mající na hřbetě barevnou skvrnu na způsob sedla, často vůbec všechny nebílé ' husy). Us. Také ve Slez. a na Mor. Brt., Šd., Klš.. Mřk. Hus sedlata křídlem pec vy- meta. Sš. P. 742.

292125   Sedlavý Svazek: 7 Strana: 0661
Sedlavý = sedlový (kůň). U Kdýně. Rgl.

292126   Sedlcká Svazek: 7 Strana: 0661
Sedlcká, y, f. = vrtěná, mor. tanec. Hrb. Obr. 86., Brt. N. p. I. 302.

292127   Sedlčanky Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlčanky, dle Dolany, něm. Selčanek, ves u Brandýsa n. L. PL., Tf. 266.

292128   Sedlčanský Svazek: 7 Strana: 0661
Sedlčanský, ého, m., os. jm. Mus. 1880. 24. -- S. Jan Jak. 1618. Jg. H. 1. 624., Jir. Ruk. II. 211. — S. Jan Matheolus. 1580. Jg. H. 1. 624., Jir. Ruk. II. 211. — S. Daniel, knihtiskař † 667. Jir. Ruk. II. 211., Rk. Sl.— S. Pavel, farář, mistr svob. umění 1458. Jir. Ruk. II. 211.

292129   Sedlčanský Svazek: 9 Strana: 0288
Sedlčanský Dan., spis. ku konci XVI. a poč. XVII. stol. Vz Flš. Písm. I. 358.

292130   Sedlčany Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlčany, dle Dolany, mě. v tábor, kraji, Seltschan. Vz S. N., Tk. IV. 740.

292131   Sedlčany Svazek: 7 Strana: 0661
Sedlčany. Tam má sv. Jan jen čtyři hvězdičky. Sbtk. Krat. h. 101.

292132   Sedlčany Svazek: 8 Strana: 0356
Sedlčany, obec v Nitran. Phľd. XII. 74., 552.

292133   Sedle Svazek: 3 Strana: 0290
Sedle, e, f. = žídle. Plk.

292134   Sedle Svazek: 7 Strana: 0661
Sedle. Wtr. Obr. 293.

292135   Sedlec Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlec, dlce, m., něm. Sedletz, mě. v bu- děj. kraji; ves a) u Hořic, b) u St. Benátek, c) u Vys. Mýta, d) u Kut. Hory, e) u Kra- lovic, f) u Plzence, g) u Žebráka, h) u Zdib, i) u Mšena, k) u Slaného, 1) u Berouna, m) u Náměště; něm. Sedlitz, ves a) u Vodňan, b) u Krumlova, c) u Mostu, d) u Kr. Hradce, e) u Křelovic, f) u Čechtic, g) u Blatné, h) u Březnice, i) u Domažlic; něm. Selz, ves a) u Litoměřic, b) u Bubenče, c) u Vodňan; něm. Selze, ves u Velešína; něm. Zettlitz, ves a) u Radonic, b) u Karlových Varů. PL. ! Vz Tk. I. 623., III 659., IV. 740., Tf. 267.. | 287., S. N. Sedlečko, a, n., něm. Sedletschko, ves
a) u Neveklova. b) u Vlašimi, c) u Sobě-
slávi, d) u Zalužan, e) u Rokycan.
Sedlejov, a, m., ves u Telče na Mor. PL.

292136   Sedlec Svazek: 8 Strana: 0356
Sedlec u Kralovic. Pal. Pop. Čech. 407. Dle Kroka 1892. 304. říká lid vždy jen: Sed- lice, e, f.

292137   Sedlecko Svazek: 9 Strana: 0288
Sedlecko, a, n. = Loketsko. Pal. Děj. I. 2. 221, 249.

292138   Sedlecký Svazek: 7 Strana: 0661
Sedlecký 1846. Jg. H. 1. 624.

292139   Sedlecký Svazek: 8 Strana: 0356
Sedlecký = selský. V Chromči na Mor. List. fil. 1894. 78.

292140   Sedléčko Svazek: 7 Strana: 0661
Sedléčko, a, n. = rybník pod Doňovem ve Třeboňsku. Arch. VIII. 481.

292141   Sedlejsko Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlejsko, a. n., ves u Olomouce. PL.

292142   Sedlek Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlek, a, m., jm. vlastní. Šd.

292143   Sedleka Svazek: 8 Strana: 0356
Sedleka, y, f. = selka. V Chromči na Mor. List. fil. 1894. 91.

292144   Sedlena Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlena, y, f., žena posedávající, zahále- jící. Há.

292145   Sedlena Svazek: 7 Strana: 0662
Sedlena (!), y, f. = sídlo. Vký.

292146   Sedlesko Svazek: 7 Strana: 0662
Sedlesko, a, n. = ssedlé mléko. U Bou- zova. Brt.

292147   Sedlešovice Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlešovice, dle Budějovice, něm. Edel- spitz, ves u Znojma. Té. Dle jiných Edlspice.

292148   Sedleštky Svazek: 3 Strana: 0290
Sedleštky, ves u Vys. Mýta. Tf. 289.

292149   Sedletín Svazek: 3 Strana: 0290
Sedletín, a, m., ves v Chotěbořsku. PL.

292150   Sedlí Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlí, n. = bydliště. Ros.

292151   Sedliacka Svazek: 8 Strana: 0356
Sedliacka, y, f. = selka. Phľd. 1892. 689.

292152   Sedliactvo Svazek: 8 Strana: 0356
Sedliactvo, a, n. = sedláci. Phľd. 1892. 612.

292153   Sedliačka Svazek: 7 Strana: 0662
Sedliačka, y, f. = selka. Slov. Šd.

292154   Sedliak Svazek: 8 Strana: 0356
Sedliak, a, m. = sedlák. Slov. Ze s-ka býva mrcha pán (o zpanštělém). Zátur. S-ka pán, pána žid a žida čert (oklame). Phľd. 1894. 195. To je naše, sedliaci, po robote do práci. Phľd. 1893. 701.

292155   Sedlian Svazek: 7 Strana: 0662
Sedlian, a, m. = sedlák. Slov. Vz Czm. 100.

292156   Sedlice Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlice, e, f., zidlice. Zlob. — S., něm. Sedletz, ves u Kut. Hory; něm. Sedlitz, ves u Blatné. PL. S. nová, u Opavy.

292157   Sedlice Svazek: 7 Strana: 0662
Sedlice u Blatné. Jak tam umějí cihly vypalovať? Vz Sbtk. Krat. h. 100. Proč jim převzdívají hafanův. Vz ib. 101.

292158   Sedličané Svazek: 7 Strana: 0662
Sedličané = obyvatelé kraje loketského, plzeňského a končin příležících. Šf. Strž. II. 463.

292159   Sedlík Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlík, u, m., der Setzhammer. Sp.

292160   Sedlík Svazek: 7 Strana: 0662
Sedlík = sedák (dod), strojnický ná- stroj, který na díle sedí a rány naň zasa zené na dílo přenáší sám se nepohybuje. S. rovný, gerader S., kosý, schräg, kulatý či žlábkář, Kehlhammer. Vz Včř. Z. II. 15.

292161   Sedlikovec Svazek: 10 Strana: 0357
Sedlikovec, pole u Devalova. Mus. slov. VIII. 9.

292162   Sedlikovice Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlikovice, ves a) v Táborsku, b) u Strakonic. PL. Sedlikovka, y. f., eine Art Birn. Us.

292163   Sedlina Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlina, y, f., ssedlinu, kal, osad, der Satz; při cezení: cediti y; u vína: vinokal, vinný kal, kvasnice; u prevařeného másla: cmour, rantoška, varmuž, kal, máselná kaše; u ryb: výmět, výmětek, násada, plod. Šp. Moč hojnější sedlinu hlenovou činí. Ja. — S. = rosol, die Sulze. U Opav. Klš.

292164   Sedlina Svazek: 8 Strana: 0356
Sedlina, y, f., vz Tŕasovisko (3. dod.).

292165   Sedlina Svazek: 10 Strana: 0357
Sedlina, lépe: ssedlina. Vz toto.

292166   Sedlinatý Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlinatý, satzig. Šm. 1. Sedlisko, a, m., ves a) u Čes. Dubu, b) u Hodkovic. PL. 2. Sedlisko, a, n., innerer Hausgrund. Slov. Vz Sedliště.

292167   Sedlisko Svazek: 7 Strana: 0662
Sedlisko = venkovské stavení bez pole. Na Hané. Bkř.

292168   Sedlisko Svazek: 8 Strana: 0356
Sedlisko = staveniště. Na Hané. Brt. D. II. 432. — S. = sedadlo. Phľd. 1895. 144.

292169   Sedlisko Svazek: 8 Strana: 0575
Sedlisko. Pusté s. = sedliště. Kn. dra. 82.

292170   Sedlišče Svazek: 7 Strana: 0662
Sedlišče, Wohnsitz. Vz Sedliště. Arch. IX. 260.

292171   Sedliště Svazek: 3 Strana: 0290
Sedliště, ě, n., na Slov. a Mor. sedlisko, a, n., sídlo, místo (na němž robotný člověk osa- zen), místo osazení, der Sitz, Ort, Wohnsitz, Herd. Výb. I. 729. V. Dům. který na naja- tém s-šti stojí. Reš. Když kto chce s. vzdáti a opustiti. St. N. 89. Opustivše svá sedliště. BO. Ten dům je na sbořeni, kdo jej koupí, koupí jen s. Us. Hý. — S., osada, die An- siedelung. Krok. — S., na Slov. truhlice vozná, die Wagentruhe. — S., můra, der Alp. Bern. — S. šoupátkové, der Schieber- spiegel. Šp. — S., něm. Sedlischt, ves a) u Libáně, b) u Chrudimi, c) u Uhlíř. Janovic. d) u Poličky, e) u Čern. Kostelce, f) u Ne- pomuk, g) u Strakonic, h) u Frydka na Mor.; S. veliké, ves u Litomš., S. malé, ves tam- též. PL. Vz Tk. I. 89., Tf. 289., S. N. Dáti koho za kostelníka do S. (malé vsi u Olom.; říkají o tom, kdo světlo poopravuje je zhasí). Us. u Olom. Sd.

292172   Sedliště Svazek: 7 Strana: 0662
Sedliště. Mkl. Etym. 289. Vzdajné často móž vzieti pán a to na polepšenie s. Št. Kn. š. 159. 25. a 27.

292173   Sedlíštky Svazek: 7 Strana: 0662
Sedlíštky = pustá ves u Napajedel. Pk.

292174   Sedliti Svazek: 3 Strana: 0290
Sedliti, il, en, ení, osazovati, ansiedeln. — koho, se. Brikc.

292175   Sedliti se kam Svazek: 9 Strana: 0288
Sedliti se kam. Kdož by se sedlil do města (osazoval, ansiedeln). 1512. Arch. XVII. 166.

292176   Sedlka, selka Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlka, selka, y, f., die Bäuerin. Raději se chci s českou sedlkou sníti, než královnu německou za ženu míti. Dal. Vz Sedlák.

292177   Sedlmín Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlmín, a, m., ves u Prachatic. PL.

292178   Sedlnický Svazek: 7 Strana: 0662
Sedlnický z Choltic. Mus. 1886. 652., Jir. Ruk. II. 211., Sbn. 943.

292179   Sedlnický Svazek: 8 Strana: 0356
Sedlnický Václ. z Choltic, čes. spis. 1632. Vz Vést. op. 1892. 20.

292180   Sedlo Svazek: 3 Strana: 0290
Sedlo, a, n., od sed (sednouti), vz -lo. Cf. Mkl. B. 97., 99., 101. - S., sedadlo na koni, na oslovi a mezkovi, der Sattel. Vz více v S. N. Jezdec v sedle sedě na třemenech stojí. Kom. S. soumarské, Kom., německé, římské, fran- couzské, anglické, východní (uherské), žen- ské, vz S. N., nákladní, der Packsattel. Dch. Skoba, hlava sedla; pokryvka na sedlo (zastr. kropíř). Us. S. připíná se popruhem či pod- pínkou. S. N. Na něm visí třemeny (stře- meny); u jablka sedla visí vakové (visáky), do nichž pistole, revolvery se zastrkují. Pt. Ze sedla vyhoditi, se sedla sraziti. D. Vy- sadí jej z tvrda sedla. Rkk. Kůň od sedla stlačen jest. Cf. Sadmo. S. sejmouti n. sníti; odpařenina sedlem; útlak, zdávení od sedla; otlačení sedlem; pevný v sedle jablko, luk, oblouk u sedla. Šp. Po čem's mě ma mila poznala, že si mě ty panem nazvala? po tvojim koníčku, po branym a po sedelečku červenym; Už sem propil všecko i to sede- lečko i z koníčka širu; Čím ho osedlala ? zlatým sedelečkem. Sš. P. 387., 653., 754. (Tč.). S. na psa vložiti; Koně podlé sedla posuzovati (vz Chybování); Čerstvější sedlo nežli kůň (vz Střeštěnosť); Pode všecka sedla nebo pod každé sedlo se hodí (vz Vtipný; též o dobrém člověku, vyhověti umějícím); Na dvou sedlech sedí (= ra- menář). Č. Vz Břeh, Stolička. Kdo má koNě, snadně k němu s. najde. D. Ač koně na- bude, ale sedla nebude. Vz Nuzný. Smil., Mus. S. na každého koně. Bern. Sluší mu, co svini s. neb kopí. Svině zůstane sviní, by na sobě zlaté s. měla. D. — S., co k sedlu podobno jest, sedadlo ku př. u truhláře, ve mlýně, der Sattel, Jg.; sedadlo na konci provazu, na kterém se horníci do dolů spou- štějí. Vys. S. v tělocviku, vz KP. I. 450. S. u brejlí. — S., párníky nad pivovárem. Us. — S., prohyb hřebenu ho?-, vrstvy ně- jaké. S. = mělký, ale široký prohyb hřbetu pohořského. Blř. Vz Prohyb, Proluka, Bř. N. 338., Pohoří. S. vzduchové, der Luft- sattel, v horn. Hř., Krč. 189. — S. v ořechu, jablku, der Gröbs, das Kerngehäuse. Slov. Plk. — Sedla, nízké kozy ve valše, na nichž štok leží. — S., háky u přádelního stroje, které tlačení válců zmnožují. Techn. — S., zastr. = sídlo, der Sitz, die Residenz. — S., zastr., ves, osada, slov. selo, das Dorf. Odtud: sedlák, Sedlec, Sedlčany, Sedliště atd. — S., podstavec čnělky, das Griffelpol- ster, Nz., das Stempelpolster, stilopodium (u okoličnatých). Slb. — S. v kuchařství, ná- kladek na jinou krmi vložený ku př. klobásy na čočku, uzenina na hrách, der Sattel auf Speisen. Dch. — S. v mysl. kůže dva prsty široká, která se na zadek bílého holuba od krku až k ocasu připevňuje. Na ní jest ně- kolik žíněných ok. Spatříme-li dravce něja- kého v povětří kroužiti, pustíme holuba. Dra- vec jej chytne, do ok se zaplete a s holubem na zem spadne. Šp. — S. = místo, kde ptáci sedají. Šp. — S., veliká skvrna jiné barvy na hřbetě bílého n. strakatého mysliveckého psa. Šp. — S., ves a) u Svín, b) u Sobě- slavi, c) u Horažďovic; něm. Sedel, ves u Ústí; něm. Heumoth, ves u Jindř. Hradce, něm. Sattel, ves u Karl. Varů. PL. Vz S. N. — S., vrch u Ústí, Gletschberg. Dch.

292181   Sedlo Svazek: 7 Strana: 0662
Sedlo na koně. On umí na každém sedle. Dch. Keď máš koňa, o sedlo sa nestaraj. Rr. MBš. Zůstal v sedle (nebyl poražen n. zvítězil). Us. Tč. Kůň pod s. Šd. Nesluší, aby na psa s. kladli. Mark. — S. Kdo ne- rad pracuje a rád si posedí, ten dělá sedla. Us. Bdl. — S. = osada. Cf. Mkl. Etym. 289. — S. při košili u krku. Us.; vyzdívka ohniště uzavírající most, Feuerbrücke, Šmr. 12.; s. ventilu, Ventilsitz, Šmr. 52., 91.; s. lité s kovanými pasy na trouby vodovodní; u koleček, na němž leží hřídel pluhu, NA. IV. 68.; u huntu. Hunt skládá se z korby připevněné na sedle . . . Ib. 153. — S. tu- recké, ephippium, v anatomii Hořejší povrch těla kosti klínové (na lebce). S. N. XI. 400. — Na Sedle = místo v horách na Vyzov- sku. MzO. 1890. 129.

292182   Sedlo Svazek: 8 Strana: 0356
Sedlo. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 87. Sedla v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. L 635. nn. S. s kostmi = kostmi vykládané (jeleními rohy etc.). Wtr. Krj. L 2iJ0. Vyhodil ho ze sedla (vypíchl ho od někud). Us. Slov.: Vy- hodzil 'o ze sella, Phľd. 1894. 190. U mno- hého skorej (dříve) s. skáče, ako kôň. Phľd. XII. 696.

292183   Sedlo Svazek: 9 Strana: 0288
Sedlo na každého koňa; S. na psa vložiť. Zát. Př. 358a. Komórka na sedle. Maš. ruk. Si. Komórka. — S. ořechu — slupka dělící od sebe jádra. Fisch. Hosp. 354 — S. = polupídní klobása (dávaná k vařenému hrachu). Fisch. Hosp. 25.

292184   Sedlo Svazek: 10 Strana: 0357
Sedlo, a, n. S. anglické, dámské, do- stihové, důstojnické, generálské, jezdecké, jockejské, krasojezdecké, soumarské, vozní, závodové. Části sedla: kolenice, oblouk přední a zadní, sedadlo, stranice (visáky, vaky), třemen, třemenice, hranička, vidlice (u sedla dámského). Vz Ott. XXII. 760. s obrazy. — S. v kuchyňských kamnech (mezi roštem a troubou). Vz KP. IX. 317.

292185   Sedloň Svazek: 3 Strana: 0291
Sedloň, ě, m., vlastní jméno. Šd., Prk. — S. — ren, sob.

292186   Sedloň Svazek: 7 Strana: 0662
Sedloň = sob. Brm. I. 3. 122

292187   Sedloňov Svazek: 3 Strana: 0291
Sedloňov, a, m., něm. Sattel, u Nového Města n. M. — S. starý, Alt-Sedlowitz, S. nový, Neu-S., vsi u Trutnova. PL.

292188   Sedlosť Svazek: 10 Strana: 0357
Sedlosť m. ssedlosť.

292189   Sedlov Svazek: 3 Strana: 0291
Sedlov, a, m., ves v Kolínsku. Vz S. N.

292190   Sedlování Svazek: 10 Strana: 0357
Sedlování stromů (druh roubeni). Ott. XXI. 1020.

292191   Sedlovat Svazek: 10 Strana: 0662
Sedlovat = sedlati. Brt. Sl.

292192   Sedloví Svazek: 3 Strana: 0291
Sedloví, n., das Sattelzeug. Bur., Čsk.

292193   Sedlovitý Svazek: 3 Strana: 0291
Sedlovitý. Š. vrstvení. Hř. Sattelartig.

292194   Sedlovitý Svazek: 7 Strana: 0662
Sedlovitý. S. nos, kloub.

292195   Sedlovitý Svazek: 9 Strana: 0288
Sedlovitý prohyb. Sdl. Hr. X. 21.

292196   Sedlovna Svazek: 3 Strana: 0291
Sedlovna, y, f., die Sattelkammer. Dch.

292197   Sedlovní Svazek: 8 Strana: 0356
Sedlovní. S. pupen, reitende Knospe. Am. Orb. 73.

292198   Sedlovník Svazek: 7 Strana: 0662
Sedlovník, a, m., Sattelknecht, m. Rk.

292199   Sedlový Svazek: 3 Strana: 0291
Sedlový, Sattel-. S. kůň, Us., trouba. Techn.

292200   Sedlový Svazek: 7 Strana: 0662
Sedlový. S. střecha. NA. I. 50.

292201   Sedlový S Svazek: 10 Strana: 0662
Sedlový S. střecha, kryjí-li stavení dvě roviny šikmé, které se kloní na zevní strany. Vz KP. XI. 333.

292202   Sedlozobý Svazek: 10 Strana: 0357
Sedlozobý čáp. Hol. Met. II. 86.

292203   Sedlský Svazek: 7 Strana: 0662
Sedlský míč. Zbrt. Hry. 260.

292204   Sedlský, selský Svazek: 3 Strana: 0291
Sedlský, selský; -sky, po -sku. Sedlští, selští junáci. S., co k sedlu (osadě) náleží, Land-, Bauer-, Dorf-. Reš. S. lid, chasa, Us., člověk (sedlák), děvče, D., živnosť, ob- chod, práce, dílo. V. S. život vésti. V. S. šlechtic, der Schollenedelmann. Dch. S. zbou- ření, der Bauernaufstand. Dch. Nad dielem sedlským a nad rataji byl ustaven. BO. S. dvůr (kmetčí), manství (robotní), hospodář- ství. J. tr. Vz Právo. — S., co k selskému dílu n. sedláku náleží, Bauer-. S. vůz, Us., šaty, Har., domek, chatrč, chalupa, obydlí, V., statek. D. — S., s vedlejším vyzname- náním sprostoty n. nezdvořilosti, bäurisch, bauerhaft. S. stud (ne v pravém čase a místě a hloupý), povaha, hňup, člověk (ne- vlídný), troup, hloupost. V. Zdráhá (upejpá) se co sedlská nevěsta. Prov. — S. horčice, thlaspi arvense, der Bauernsenf. Linn.

292205   Sedlství Svazek: 3 Strana: 0291
Sedlství, n., hloupost, nezdvořilosť, bäuri- sches Wesen. Reš.

292206   Sedlstvo Svazek: 3 Strana: 0291
Sedlstvo, a, n., die Bauern, der Bauern- stand. Ros.

292207   Sedluice Svazek: 3 Strana: 0290
Sedluice, dle Budějovice. S. dědičné, Erb-Sedlnitz, ves u Příbora; S. manské, Lehn-S., ves tamtéž. PL.

292208   Sedlý Svazek: 3 Strana: 0291
Sedlý, kdo sedl, gesetzt. — S., kdo rád sedá, der gern aufsitzt. Čečetka jest sedlá. Us. -— S. věno n. dar na novo sedlý = daný. Ros. S. mléko (sražené), krev = ssedlá. Us. S. muž (usedlý, pevný, silný, untersetzt). Jel. — S. husa = sedlatá. Us. v Policku. Kšá.

292209   Sedm Svazek: 3 Strana: 0291
Sedm, v gt., dat, lok. a instr. sedmi. Vz Pět. V obec. mluvě v Čechách sedum, u Opav. sedym, Klš., na Mor. a na Slov. sedem a vedlé toho i sedym a sedom. Gb. Hl. 90. Cf. Osm. Na mor. Zlínsku sedn. Vz N. Brt. — Strany skloňování v strč. vz Kt. 44. Sedm, sed-m?, m nejspíše se přidalo z číslovky řadové (sedmý); sed snad m. sept, p před t vypadlo a t se změnilo před m v d, skr. septan, zd. haptan, řec. enra, lat. septem, lit. septíni, goth. sibun. Schl. Strsl. sedm&, méně dobře osvědčen jest tvar seďbmh. Příp. -m&, thema číslovky té však se v řeči ne- uchovalo. Mkl. aL. 11., 233., B. 233. Strany odvozování Šafaříkova vz Mus. 1848. I. 3. str. 239. Sedm dní, tisíc; přes sedm let míti (z dětinství vyjíti); po sedmi. V. Na 7 let zde byl. NB. Tč. 46. Dočkaj ty ho- dzinu sedym let; Co bys přišjol přes sedom razy k nám. Sš. P. 341.. 353. V sedmi lét dětie malé. Alx. Ona to ukáže svatebnými lidmi vládykami sedmi; Toho má požiti a ukázati sedmi vládykami dobře usedlými a zachovalými. Půh. I. 216. Až mine sedum let, potom si tě vezmu. Sš. P. 87. Sedm set královen a tři sta kuběn neb podběh měl; Sedm jest věcí, jichž žádáme a za ně pro- síme a sedm zlostí, jichž se varovati máme; Sedm daróv ducha svatého žádáme a sedm hřiechóv smrtelných se varovati máme: Kristus sedmi dary ducha sv. obdarován jest, jenž jsú: múdrosť, rozum, rada, síla, uměnie, dobrota, bázeň. Hus I. 277., 319., III. 22., 143. Každý rok bývá zlý, v kterém jsou tyto tři sedminy: sedm neděl maso- pustu, sedm postu a sedm ou velkonoci do sv. Ducha. Kda. Trefí se, co sedm let v kuklu. Prov. — S. lánů, Siebenhuben, osada u Vid- navy ve Slez. Tč.

292210   Sedm Svazek: 7 Strana: 0662
Sedm. Cf. Šf. III. 635., Mkl. aL 11., 266, 305.

292211   Sedm Svazek: 8 Strana: 0356
Sedm. O pův. slova cf. Gb. H. ml, I. 311., 19.

292212   Sedm Svazek: 9 Strana: 0288
Sedm, i, f, podle, kosť. Gb. H. ml. III. 1. 350. (272. ) Přiď brzo, ne aby to trvalo sedm let. Us. Hoř. 94.

292213   Sedma Svazek: 3 Strana: 0292
Sedma, y, f., vz Sedmák. Mřk.

292214   Sedma Svazek: 7 Strana: 0662
Sedma = sedmička. Šim. 8.

292215   Sedma Svazek: 7 Strana: 1380
Sedma = sedmička. Tři sedmy (sedm neděl masopust, sedm neděl půst a sedm neděl do sv Ducha) ohlašují zlý rok. U Kr. Hrad Kšť.

292216   Sedmáček Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmáček, čku, m. = stará mince. Vz Hubáček (dod ).

292217   Sedmák Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmák, a, m., kdo sedmý díl něčeho má, der Siebenherr. D. — S., u, m., sedm pla- tící. V. S. ve hře (karta sedm ok mající). Plk. Dle Mřk. lépe; sedma. Mám sedmu. -• S., mince, platící 7 malých peněz. Sieben- kreuzerstück, n. Přišel k nám na nocleh žebrák, dával za huběnku sedmák; Naša královna bosa chodí, sedmákem, grošem pomůžte hí (ji). Sš. P. 690., 760. (Tč.).

292218   Sedmák Svazek: 7 Strana: 1380
Sedmák = míšeňský groš. Wtr. Obr. II. 477

292219   Sedmakovice Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmakovice, Sedmakowitz. ves u Ná- choda.

292220   Sedmán Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmán, a, m. = septiman. Šd.

292221   Sedmarka Svazek: 10 Strana: 0357
Sedmarka, sedmerka, y, f. = svíčka, jichž jde sedm na libru. Šumava. Rgl.

292222   Sedmašedesátník Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmašedesátník, a, m.. nepřítel po- kroku, pochází odtud, že r. Í848. po bom- bardování Prahy 67 pražských měšťanů po- dalo knížeti Windischgrätzovi adressu po- děkovací za obnovení pořádku. Rk.

292223   Sedmašedesátník Svazek: 10 Strana: 0357
Sedmašedesátník, a, m. S-ci = reakcio- náři, 67 měšťanů pražských nejvíce ně- meckých, kteří r. 1848. žádali knížete Windischgrätze za prodloužení stavu oble- žení v Praze. Vz Tk. Pam. I. 301.

292224   Sedmatý Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmatý, septenus. Plk.

292225   Sedmatý Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmatý, aus sieben bestehend. Rst. 490.

292226   Sedmdenní Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmdenní = sedmidenní.

292227   Sedmdesát Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmdesát, gt. -ti. Vz Pět, Desát. Sie- benzig. Jedenáctá hodina znamenä starosť a běží od let 40 a osmi až do let sedm- desáti. Hus II. 64.

292228   Sedmdesátec Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmdesátec, tce, m., člověk, muž sedm- desátý n. ze sedmdesatera. S-ci, 70 překla- datelů písma sv. starého zákona z jazyka hebrejského v jazyk řecký, kterýžto překlad slove septuaginta. Sš. I. 178. S-ci tu čtou jako v hebrejském textu také slova atd. Sš. II. 35.

292229   Sedmdesaterý Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmdesaterý; -ren, a, o, siebzigerlei. Kom.

292230   Sedmdesátiletý Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmdesátiletý, siebzigjährig. V.

292231   Sedmdesátina Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmdesátina, y, f., ein Siebzigste!. Šd.

292232   Sedmdesátiny Svazek: 10 Strana: 0357
Sedmdesátiny, f. = slavnost 70. narozenin. Slaviti s-ny. Mš. exc.

292233   Sedmdesátka Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmdesátka, y, f., die Zahl siebzig. Jg.

292234   Sedmdesátkrát Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmdesátkrát, siebzigmal. Br.

292235   Sedmdesátkrátý Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmdesátkrátý, siebzigmal. D.

292236   Sedmdesátnice Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmdesátnice, e, f., eine siebzigjährige j Greisin, Siebzigerin. — S., septuaginta, de- vítník či devátá neděle či 70. den do ve- likonoci. Sd.

292237   Sedmdesátník Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmdesátník, a, m., ein Siebziger, ein siebzigjähriger Greis. — S. = sedmdesátec. Sš.

292238   Sedmdesátý Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmdesátý, der siebzigste. V J

292239   Seďmem Svazek: 7 Strana: 0662
Seďmem. Seď seďmem (figura etymolo- gica) Brt. D.

292240   Sedmený Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmený, siebenzählig. Vz Rst. 490

292241   Sedmer, vz Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmer, vz Sedmerý.

292242   Sedmerácký Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmerácký pořádek, gemischte Hand- werkzunft. Šm. — S., sedmeraký. S-ká brána dost široka byla, ještě sa ta sanuť v ní směstič němohla. Sš. P. 776.

292243   Sedmerák Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmerák, a, m. S. jelen, Siebenender. Dch. — S., u, m., tatar spletený ze sedmi pramenů. Tč.

292244   Sedmeraký Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmeraký == siebenerlei. Us. Klš.

292245   Sedmeratý Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmeratý, siebenständig. Vz Rst. 490.

292246   Sedmerka Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmerka, y, f., der Siebner. Měla sem já včera kupce na hubičky; jeden dával šestku a druhej sedmerku, co pak bych já měla lacinou huběnku V Sš. P. 690. — S., ein siebeneimeriges Fass. — S., sedmina, ein Siebentel. — S. = sedmík. Jg.

292247   Sedmerka Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmerka, jichž jde 7 na libru. Rgl.

292248   Sedmerka Svazek: 10 Strana: 0357
Sedmerka, vz Sedmarka.

292249   Sedmernásob Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmernásob, siebenfach, siebenfältig. Br.

292250   Sedmernásobný Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmernásobný, siebenfältig, siebenfach. V.

292251   Sedmerní Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmerní, sedm obsahující, aus sieben bestehend. S. počet. V.

292252   Sedmernice Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmernice, e, f., die Septimole. Šm.

292253   Sedmerník Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmerník, u, m., Siebenzahl, m. Rk.

292254   Sedmerobarvý Svazek: 8 Strana: 0356
Sedmerobarvý. S. duha. Stč. Kon. 181.

292255   Sedmeroběh Svazek: 9 Strana: 0288
Sedmeroběh, u, m. = běh sedmkrát okolo mety, lat. missus. Vlšk. v Mus. 1871. 390.

292256   Sedmerobranný Svazek: 10 Strana: 0357
Sedmerobranný = mající sedm bran. S. Theby. Man. II. 69., Od. 167.

292257   Sedmerodárný Svazek: 8 Strana: 0356
Sedmerodárný, septiformis. 1418. List. fil. 1896. 106.

292258   Sedmeroduchý Svazek: 10 Strana: 0357
Sedmeroduchý. Mš.

292259   Sedmerohláska Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmerohláska, y, f., pták slavík. Mřk.

292260   Sedmerokožný Svazek: 10 Strana: 0358
Sedmerokožný štít (potažený sedmi kožemi). Msn. II. 122., Škod. II. 2 137.

292261   Sedmerokružný Svazek: 9 Strana: 0288
Sedmerokružný běh. 1871. 390 Sr. předcházející slovo.

292262   Sedmeronásobný Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmeronásobný, siebenfältig. Rk.

292263   Sedmerovce Svazek: 9 Strana: 0288
Sedmerovce, ves na Slov. Vz Phľd. 1897. 104.

292264   Sedmerý Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmerý; sedmer, a, o, siebenerlei, sie- benfach. Sedmera umění doktor. Krab. Sed- mero svobodných umění. V. Pozůstavil sed- mero dětí. V. S-rý počet = sedmák. V. Sedmery knihy. Vz Číslovky druhové. S-ro jídel, samé houby. Us. Proti sedmeře svá- tosti. Št. Vzal jemu na jeho zboží sedmero koní v landfridu pravém. Půh. II. 111. Protož duchovnie sedmero milosrdenstvie jest mnoho lepšie než sedmero milosrdenstvie tělestné. Hus II. 269. V sedmero plésť kyšku (po- mlázku). U Opav. Klš.

292265   Sedmeřice Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmeřice, e, f., strsl. sedmerica od sedmerý a příp. -ice. Mkl. B. 295. Mlátiti v.s-ci. Us. Hý.

292266   Sedmibarevný Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmibarevný. S. cesta (duha), Č. Kn. š. 238., oblouk (duhy). Čch.

292267   Sedmibarevný, sedmibarvý Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmibarevný, sedmibarvý, sieben- fältig. S. duha. Nej.

292268   Sedmibolestně Svazek: 9 Strana: 0288
Sedmibolestně hleděti. Nár. list. 1897. č. 245.

292269   Sedmibolestný Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmibolestný, siebenschmerzhaft. Šm. Svátek s-né panny Marie. Us. Hý.

292270   Sedmibranný, sedmivratý Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmibranný, sedmivratý, siebenpfor- tig, siebenthorig. Šm.

292271   Sedmice Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmice, e, f., příp. -ica, Mkl. B. 295., sedmička, hebdomas, die Woche.

292272   Sedmice Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmice, e, f. = peřina mající povlak ze sedmi loket látky. U Turnova.

292273   Sedmice Svazek: 9 Strana: 0288
Sedmice zelená, nadávka. Šeb. 230.

292274   Sedmiček Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmiček, čku, m., peníz. Kld. ván.

292275   Sedmička Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmička, y, f., ein Siebener. Sd. Nemá můj tatíček za toli sedmiček, aby mně ku- poval barvu do mýchlíček. Sš. P. 311. — S. = sedmina. D. — S. Ona je zlá s., ger- man.: sie ist eine böse Sieben, šp. m.: jest zlice, zlá saň, štěkna atd. Šm.

292276   Sedmička Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmička. Zelená s. = osoba nezdravé barvy. Čce. Tkč.

292277   Sedmičky Svazek: 10 Strana: 0358
Sedmičky falešné. Vz Krajka.

292278   Sedmičlenka Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmičlenka, y, f., regula septem, der Siebensatz. Šm.

292279   Sedmičtvrtní Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmičtvrtní plátno = sedm čtvrtí lokte široké. Us. Šim. 87.

292280   Sedmidcát Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmidcát = sedmdesát, zastr. Byl v s. létech a v pěti. BO.

292281   Sedmidenní Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmidenní, siebentägig. V.

292282   Sedmidílný Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmidílný, siebentheilig. D.

292283   Sedmidolí Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmidolí, n., Siebengründe. Řvn. 477.

292284   Sedmihlásek Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmihlásek. ska, m., pták, der Spott- vogel, Sprachmeister, rubecula, posměváček, devítihlásek, dvanáctihlásek, soudil. Jg.

292285   Sedmihlásek Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmihlásek, na Mor. také: devaterník, přesmýkač, výščeřák. Brt. Dt. 52. Cf. Brm. II. 2. 210.—212. S. má notu sedmeru neb až devateru, z nichž hned ta hned ona se napodobuje: 1. Krásná panenka sedí v kvíťó, v kvíťó. 2 Baba túží sýr, sýr, poďte chlapci na syrovátku! 3. Idě, idě Filipek, něse, něse na hřbetě, na hřbetě kusek, kusek bělky, tobě též, tobě též, Žofii, Žofii. 4. Ševče, pil bys? ševče, pil bys? máš, máš, máš? 5. Ševče prr, ševče prr, fidlovačka, fidlovačka! Km. 1886. 377. Brt.

292286   Sedmihlásek Svazek: 8 Strana: 0356
Sedmihlásek, íicedula hyppolais: sedmo- hłasntk (Příbor), devítihlásek (Třebíč), sedmo- řečník (Slezsko), devaterntk (Budějovice), zpě- váček (Zábřeh), výščeřák (Zlín.), přeškerák (val.), pošklebač (Jicko), podřizňák, podřizňok, meľihuba (val.), zahradníček (záp. Mor.), kolo- vrátek, kołovrotek (Frýdek), posmívák, pěnice, premyskáč, pták. Brt, D. II. 294., Mtc. 1893. 304.

292287   Sedmihlásek Svazek: 9 Strana: 0288
Sedmihlásek. Také: devaterák, mnoho- hlásek, posklebáček, stohlásek, strejcikát. Vz Šír. III. 8.

292288   Sedmihlásek Svazek: 10 Strana: 0358
Sedmihlásek, pták. Vz Ott. XXII. 763. Jeho zpěv. Vz Vlasť. I. 110.

292289   Sedmihlasný Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmihlasný, siebentönig. S. píšťala. Hank.

292290   Sedmihlav, a, sedmihlavec Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmihlav, a, sedmihlavec, vce, m. = sedmihlavý, der Siebenkopf. — S. — Řím. Kron. tur.

292291   Sedmihlavý Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmihlavý, siebenköpfig. S. bestie. Žalan.

292292   Sedmihodinný Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmihodinný, siebenstündig. D.

292293   Sedmihora Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmihora, y, f. = stráň u Brejl na Křivoklátsku. Jsfk.

292294   Sedmihorka Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmihorka, -horek, n., Wartenberk u Jičína.

292295   Sedmihorský, sedmihorý Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmihorský, sedmihorý, siebenbergig. S. Řím. Žalan.

292296   Sedmihoří Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmihoří, n., Siebengebirge, n. (při Rýnu). S. žulové. Krč. 967., 318.

292297   Sedmihrad Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmihrad, u, m. = Sedmihradsko.

292298   Sedmihradky Svazek: 10 Strana: 0358
Sedmihradky, druh slepic. Nár. list. 1903. č. 136. 9.

292299   Sedmihradsko Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmihradsko, a, n., Sedmihrady, dle Dolany, Siebenbürgen. J. tr. — Sedmihra- äan, a, m., Siebenbürger.

292300   Sedmihradský Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmihradský, siebenbürgisch. S. země, švestky, V., víno. Rohn. Vz více v S. N.

292301   Sedmihradý Svazek: 10 Strana: 0358
Sedmihradý pokoj. Mark.

292302   Sedmihran Svazek: 3 Strana: 0292
Sedmihran, u, m., sedmiúhelník, das Sie- beneck. Sedl.

292303   Sedmihraník Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmihraník, u, m., das Siebeneck. D.

292304   Sedmihraný Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmihraný, sedmiúhelný, siebeneckig. D.

292305   Sedmihvězdka Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmihvězdka, y, f., sedmihvězdí, n., vz Plejady.

292306   Sedmichlumný Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmichlumný, S. Moskva. Koll. St. 544.

292307   Sedmichlumý Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmichlumý, siebenhügelig. Šm.

292308   Sedmichrástka Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmichrástka, y, f. = sedmikrása. U Javorníka na Mor. Brt.

292309   Sedmichrástka Svazek: 8 Strana: 0356
Sedmichrástka, y, f., bellis perennis. Brt. D. II. 500. Vz Sirotka (3. dod.).

292310   Sedmijetelka Svazek: 10 Strana: 0358
Sedmijetelka, y, f. = jetel o sedmi lístcích. Čes. 1. XIV. 384.

292311   Sedmík Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmík, u, m., peníz sedmi krejcarů, ein Siebenkreuzerstück.

292312   Sedmík Svazek: 8 Strana: 0356
Sedmík. NZ. III. 516. Nestojí ani za s. ČT. Tkč.

292313   Sedmikorunní Svazek: 9 Strana: 0288
Sedmikorunní had. Pal. Děj. III 1. 305.

292314   Sedmikoží Svazek: 10 Strana: 0358
Sedmikoží štít. Mns. II. 122. Vz Sedmi- kožný.

292315   Sedmikožný Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmikožný, siebenhäutig. Lpř.

292316   Sedmikrása Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmikrása, y, f., sedmikráska, chudobka, na Mor. a na Slov. sedmokrása, bellis pe- rennis, das Gänseblümchen, Masslieb, Tau- sendschön. Čl. 98., FB. 42., Čl. Kv. 187., Slb. 426., Kk. 168. S. ozimá, zahradní. Jg. — S., tagetes, aksamitník, die Sammet- blume. D. — S. lační, Chrysanthemum leu- canthemum. Op.

292317   Sedmikrása Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmikrása. Vz Lejthárka, Husárek, Č. Kn. š. 257., Rstp. 868., Sbtk. Rostl. 292., Rosc. 129., Mllr. 23.

292318   Sedmikrásek Svazek: 8 Strana: 0356
Sedmikrásek, sku, m., vz Sirotka (3. dod.).

292319   Sedmikráska Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmikráska, y, f., vz Sedmikrása.

292320   Sedmikrásný Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmikrásný. S. průhoniny. Pl. I.. 32.

292321   Sedmikrát Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmikrát = sedmkrát. V.

292322   Sedmikročka Svazek: 10 Strana: 0662
Sedmikročka, y, f. = druh tance. Brt. Sl.

292323   Sedmikrok Svazek: 8 Strana: 0356
Sedmikrok. Vz Tanec mor. (3. dod.).

292324   Sedmikvět Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmikvět, u, m., septas, die Siebenblume. Šm.

292325   Sedmikvítek Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmikvítek, tku, m., trientalis. S. obecný, t. europaea, rostl. FB. 65., Čl. Kv. 267.

292326   Sedmikyjový Svazek: 8 Strana: 0356
Sedmikyjový. S-vá = převzdívka nej- sprostší kořalce. Laš. Brt. D. II. 383.

292327   Sedmiletý Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmiletý, siebenjährig. V. S. chlapec, válka, vz S. N. Přinda tam ju objímal, až se pod ňú s-letý dubec ohýbal. Sš. P. 367.

292328   Sedmilhář Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmilhář, e, m., prohnaný lhář, ein Erzlügner. Us. Dch., Sml.

292329   Sedmiliberní Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmiliberní, siebenpfündig. Us.

292330   Sedmilímcový Svazek: 8 Strana: 0356
Sedmilímcový. S. plášť. Osv. 1896. 53.

292331   Sedmilist Svazek: 8 Strana: 0356
Sedmilist, u, m., potentilla recta, rostl. Brt. D. II. 506.

292332   Sedmilist, u, m Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmilist, u, m., mochna přímá, poten- tilla recta.

292333   Sedmilístek Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmilístek, stku, m., krevník, tormen- tilla erecta, die Blutwurz. V.

292334   Sedmiloketní Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmiloketní, siebenellig. Lpř.

292335   Sedmiměr Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmiměr, u, m., sedmistop, septenarius. Nz.

292336   Sedmiměsíčný Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmiměsíčný, siebenmonatlich. V.

292337   Sedmimílový Svazek: 7 Strana: 1380
Sedmimílový, siebenmeilig. S. bota. Vrch. F. II 230.

292338   Sedmimílový Svazek: 9 Strana: 0288
Sedmimílový. S. boty. Artt. Uhl. 80.

292339   Sedmimužný Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmimužný, heptandrus, siebenmannig. Rostl.

292340   Sedmimužstvo, a Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmimužstvo, a, n., heptandria, v rostl. Schd. II. 248., Kk. 66. S., třída Linnéova sedmá, květů obojakých, tyčinek prostých sedm. Rostl.

292341   Sedmina Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmina, y, f., sedmý díl, das Siebentel; sedmička, der Siebener; karta o sedmi okách, eine Karte von sieben Augen. Plk.

292342   Sedminásobný Svazek: 3 Strana: 0293
Sedminásobný = sedmnásobný.

292343   Sedminka Svazek: 7 Strana: 0662
Sedminka, y, f. S. v hudbě. Pal. Rdh. I. 393.

292344   Sedminohý Svazek: 3 Strana: 0293
Sedminohý, siebenfüssig. S. verš. D.

292345   Sedminožec Svazek: 3 Strana: 0293
Sedminožec, žce, m., der Siebenfüssler. Šm.

292346   Sedmiočka Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmiočka, y, f., die Zugrebe (im Wein- bau). Šm.

292347   Sedmiostrovský Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmiostrovský, Siebeninsel-. S. repu- blika. Koll.

292348   Sedmiostrový Svazek: 10 Strana: 0358
Sedmiostrový Stokholm. Bílý Obr. 14.

292349   Sedmipahorkový Svazek: 9 Strana: 0461
Sedmipahorkový. P. město (Rím). Tbz. V. 32.

292350   Sedmipán Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmipán, a, m., sedmák, der Sieben- herr. Jg.

292351   Sedmipanský Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmipanský, Siebenherrn-. S. soud v Uhřích, die Septemviraltafel. Dch.

292352   Sedmipanství Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmipanství, n., sedmipanský úřad, die aus sieben Herrn bestehende Behörde. — S., důstojnost jejich, die Siebenherrenwürde, das Siebenherrenamt, septemviratus. Plk.

292353   Sedmipány Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmipány, něm. Sedumpan, ves u Vla- šimi. PL. Sedmipaprsek, sku, m., der Siebenstrahl. Šm.

292354   Sedmipaprskový Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmipaprskový, siebenstrahlig. Šm.

292355   Sedmiperý Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmiperý, siebenfederig. S. křídlo ptačí. Tay. Bš. 63

292356   Sedmiplamý Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmiplamý meč. Vrch.

292357   Sedmipočetný Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmipočetný. S-ní svatí, oí äyiot ínzä- QiO-pm, první slovan. apoštolé: Cyrill, Me- thod, Kliment, Naum, Angelar, Sava a Go- razd. Šf. III. 172.

292358   Sedmiprstý Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmiprstý, siebenfingerig. Šm.

292359   Sedmiprutý Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmiprutý, siebenruthig. S. svícen. Sš. Sk. 69., 32.

292360   Sedmipůlkový Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmipůlkový. S. stopa, hefthemimeres. Dk.

292361   Sedmiramenný Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmiramenný, siebenarmig. S. svícen. Vz Sedmiprutý. Šm.

292362   Sedmiramenný Svazek: 10 Strana: 0358
Sedmiramenný kandelábr. Zr. Leg. 49.

292363   Sedmírka Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmírka, y, f., kulatá švestka sedmi- hradská. U Vys. Mýta. Hrp. Sedmiroční, siebenjährig. S. válka. Baiz.

292364   Sedmiřádkový Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmiřádkový, siebenzeilig. S. nápis. Mus.

292365   Sedmiřadý, sedmiřádný Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmiřadý, sedmiřádný, siebenreihig, -schichtig. V.

292366   Sedmíříčí Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmíříčí, n. = země mezi Indem a nej- východnějším přítokem jeho řečeným Sara- svati. J. Lpř. Dj. 1. 18.

292367   Sedmispáč Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmispáč, e, m. = ospalec. List. fil. X. 46.

292368   Sedmistěn Svazek: 10 Strana: 0358
Sedmistěn, u, m., heptaëdr = těleso omezené sedmi stěnami rovinnými. Ott. XXII. 778.

292369   Sedmistolovník Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmistolovník, a, m. Vz Vlšk. 334., 340.

292370   Sedmistolový Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmistolový, énráttlivog. Lpř.

292371   Sedmistopý Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmistopý, sieben Fuss lang. Lpř. S. trochej, iamb, siebenfüssig. Dk.

292372   Sedmistranný Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmistranný, siebenseitig. D.

292373   Sedmistvolný Svazek: 8 Strana: 0356
Sedmistvolný. S. píšťala. Kká. Puš. 5.

292374   Sedmistý Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmistý, der siebenhundertste. V.

292375   Sedmitoký Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmitoký, siebenströmig. Šm.

292376   Sedmitonový Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmitonový. S. soustava, das Sieben- I tonsystem. Hud. Sedmitvárný, sedmitvarý, co sedmerý tvar n. způsob má, siebengestaltig, sieben- förmig. S. milosť ducha svatého. Br. proti Sturm. 73.

292377   Sedmitřidní Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmitřidní, siebenklassig. S. škola. Us. Pdl.

292378   Sedmitýdenní Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmitýdenní, siebenwöchentlich. Koll. Zp. I. 95.

292379   Sedmiúhelník Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmiúhelník, u, m., das Siebeneck. D. Vz Sedmihran.

292380   Sedmiúhelný Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmiúhelný = sedmihraný.

292381   Sedmiútorý Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmiútorý, siebenkantig. Šm.Vz Utor.

292382   Sedmivěderní Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmivěderní, siebeneimerig. D.

292383   Sedmivláda Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmivláda, y, f., die Heptarchie. Šm.

292384   Sedmivratý Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmivratý = sedmibranný.

292385   Sedmizámkový Svazek: 9 Strana: 0288
Sedmizámkový. S. źelina. Vz Pompava. Slez. Čes. 1. IX. 340.

292386   Sedmizubý Svazek: 9 Strana: 0288
Sedmizubý. S zrnovka. Ulič. 73.

292387   Sedmizvonek Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmizvonek, nka, m., motacilla modu- laris, die Alpengrasmücke, Braunelle. Šm.

292388   Sedmizvuký Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmizvuký, siebentönig. S. akkord. Zv.

292389   Sedmižehý Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmižehý meč. Hdk. v Lum. V. 258.

292390   Sedmiženný Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmiženný, heptagynus, siebenweibig. Rostl.

292391   Sedmižilý Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmižilý, siebenaderig, septemnervius. S, povijnice, ipomaea pseudomuricata. Rostl.

292392   Sedmkrát, -te Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmkrát, -te, siebenmal. Po s., do s. Br., V., Hus I. 343.

292393   Sedmkrátý Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmkrátý, sedmkrát opakovaný, sieben- malig. D.

292394   Sedmkrátžilý Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmkrátžilý, septuplinervius, sieben- fachbenervt. Rostl.

292395   Sedmmecítma Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmmecítma, zastr., sedm mezi dcitma (sedm mezi desítima) = 27, sieben und zwan- zig. Vz Jedenmecítma.

292396   Sedmmecítmý Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmmecítmý = 27tý, der sieben und zwanzigste. V. V s-mé kapitole. Hus I. 198.

292397   Sedmnáckrát, -te Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmnáckrát, -te, siebzehnmal. D.

292398   Sedmnáct, -te Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmnáct, -te, gt. -ti (z: sedm na deset — sedmnadset — sedmnadst — sedmnáct; na Slov. sedemnasť, Bern.), siebzehn. V.

292399   Sedmnáctiletý Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmnáctiletý, siebzehnjährig. V.

292400   Sedmnáctina Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmnáctina, y, f., das Siebzehnstel. Us.

292401   Sedmnáctka Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmnáctka, y, f., die Zahl Siebzehn. — S., sedmnáctý díl, der siebzehnte Theil, das Siebzehntel. D.

292402   Sedmnáctník Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmnáctník, u, m., ein Siebzehnkreuzer- stück = ort slezský.

292403   Sedmnáctý Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmnáctý, der siebzehnte. V.

292404   Sedmnáčník Svazek: 8 Strana: 0356
Sedmnáčník, u, m. = sedmnáctník, 15kr. Vz NZ. III. 516.

292405   Sedmnásob Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmnásob, vz Sedmernásob.

292406   Sedmnásobně Svazek: 8 Strana: 0356
Sedmnásobně. Bezd. Bibl. I. 12.

292407   Sedmnáste Svazek: 10 Strana: 0358
Sedmnáste = sedmnáct. Mill. 9.

292408   Sedmnástý Svazek: 10 Strana: 0358
Sedmnástý = sedmnáctý. Mill. 63.

292409   Sedmo Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmo = sedmi ve složených: sedmo- hradský, -ročný. Slov. — 2. S., sedě, sedíc, sedeéky, sedačky, sitzend. S. pléti. Koubl.

292410   Seďmo Svazek: 3 Strana: 0293
Seďmo == sedmo, 2. Seď seďmo. Na Mor. Brt.

292411   Sedmohłasník Svazek: 8 Strana: 0356
Sedmohłasník, a, m., vz Sedmihlásek (3. dod.).

292412   Sedmohradčan Svazek: 10 Strana: 0358
Sedmohradčan, a, m. = v Sedmi- hradsku zrozený. Sb. sl. 1902. 75,

292413   Sedmohradský Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmohradský = sedmihradský. Slov. Hdž. Čit 226.

292414   Sedmoraký Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmoraký. Má pod jazykem s-kú zradu = sedmeru. Ps. sl. 80.

292415   Sedmorkatý Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmorkatý = sedmerý. Slov. Phľd. IV. 475.

292416   Sedmorpletený Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmorpletený štít, sieben Lagen ha- bend. Hol. 115.

292417   Sedmorý Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmorý = sedmerý. Slov. Bern.

292418   Sedmorýžec Svazek: 8 Strana: 0575
Sedmorýžec, žce, m., heptaulacus, brouk. Vz Klim. 393.

292419   Sedmořečník Svazek: 8 Strana: 0356
Sedmořečník, a, m., vz Sedmihlásek (3. dod.).

292420   Sedmoslivkár Svazek: 8 Strana: 0356
Sedmoslivkár, a, m. Mám len jednu škvarku po s-rovi a peňazí mám dosť. Phľd. 1893. 511. — 1895. 358.

292421   Sedmový Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmový či epitritský rod. Dk. Poet. 289. 234.

292422   Sedmset Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmset = sedm set. V.

292423   Sedmsetkrát, -te Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmsetkrát, -te, siebenhundertmal. D.

292424   Sedmý Svazek: 3 Strana: 0293
Sedmý, der siebente. V. Na mor. Zlínsku sédmý. Brt. A když bylo v sedmém roce, žala trávu při potoce. Sš. P. 113. Včera v 7. hodinu ostala ho zimnice. Hus II. 383. Až do sedmého roku. V. Po n. za sedmé. Rk. Půl sedma groše. Us.

292425   Sedmý Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmý. Mkl. Etym. 289.

292426   Sedmýnáste Svazek: 7 Strana: 0662
Sedmýnáste. Sv. ruk. SB. 108.

292427   Sedn Svazek: 8 Strana: 0356
Sedn m. sedm. Vz List. fil. 1895. 432.

292428   Sednatý Svazek: 7 Strana: 0662
Sednatý = usedavý. S. pláč. 16. stol. Rakovn. arch., Wtr. Obr. 704.

292429   Sednice Svazek: 3 Strana: 0293
Sednice, e, f., sednička, část domu, ve které se sedí a bydlí, das Wohn-, Sitzzimmer. Když 8-čku zametala, slozama (slzama) ju polívala. Sš. P. 113. Ze sedničky vyskočila, devět plotů přeskočila, ten desátý zatměný, tam leželo potěšení; Vzala klíče od sednice, bolí mě hlava velice; Ach pusť mě do sed- nice, dyť jsem já hospodář. Sš. P. 151., 666.

292430   Sednice Svazek: 8 Strana: 0356
Sednice, ze: světnice. Vz toto a Dšk. Jihč. I. 18. (t v ď). — S. = prístěnek, menší izba. Brt. 1). II. 435. Vz Prístěnek (3. dod.).

292431   Sedničkuc Svazek: 8 Strana: 0357
Sedničkuc. Dítě s. = podruha bydlícího v sedničce. Chod. NZ. III. 394. Sedrati. Zdráv sedral (boty). Bl. Gr. 298. Sedum. Cf. Gb. H. ml. L 265.

292432   Sednouti Svazek: 3 Strana: 0294
Sednouti, vz Sedati.

292433   Sednouti Svazek: 9 Strana: 0288
Sednouti. Co dělá N? Sedla a válce. (sedí a povaluje se). Obz. 1889. 158. Ostatně vz, Siesti, Gb. H. ml. III. 2. 137., 250.

292434   Sedoulek Svazek: 7 Strana: 0663
Sedoulek, lku, m., ophiopogon, Schlangen- bart, rostl. Vz Rstp. 1557.

292435   Sedoun Svazek: 3 Strana: 0294
Sedoun, u, m., v hora., der Sitzpfahl. Šm.

292436   Sedraný Svazek: 3 Strana: 0294
Sedraný; sedrán, a, o. I v sedraném plášti někdy se moudrosť kryje. Prov. — čím: prací. Jg.—jak: na kuťaleíky, schachmatt. Sych. — na čem: na zdraví. Sych. Vz Sedrati.

292437   Sedrati Svazek: 3 Strana: 0294
Sedrati, sederu, sderu, sdral, án, ání; sdírati, sedírati, herunterziehen, abreissen, abschälen, zerreissen, vollends schleissen. Jg. — co: šaty, boty (strhati), Us., peří (dráni dohotoviti). Us. Ja už sem já ty střevíčky sedrala, co jsem já od synečka dostala. Sš. P. 360. — koho (akkus.) = 1. zrasovati, utahati, (durch Arbeit) abschinden; 2. na- páliti, ošiditi, prellen; 3. komu vydrati = vypeskovati jakož i vyprášiti, Jemanden her- nehmen. Us. Hý. — co odkud: listí, kůru se stromů. Us. — co komu. Tu mi jest on ten list strhal a sedral. Půh. II. 478. — kde. Příze v paprsku se sdírá a se smyčkuje. Krok. III. 295. — co čím jak. Něčí tělo šípkem až do kosti s. Pass. (Výb. II. 9.). — Vz Zedrati.

292438   Sedrati Svazek: 7 Strana: 0663
Sedrati, vz Zedrati.

292439   Sedřený Svazek: 7 Strana: 0663
Sedřený; -en, a, o, abgeschunden, ab- gezogen. S. kůže. Lpř. — S., abgerackert. Člověk prací s-ný. Us Pdl.

292440   Sedřímati Svazek: 3 Strana: 0294
Sedřímati = dřímnouti, einschlummern. Lom. Kanc. 236.

292441   Sedříti Svazek: 3 Strana: 0294
Sedříti, sedru, dřeš atd., dři, dra (ouc), dřel, en, ení; sdírati = kůži stáhnouti, ab- schinden, abrackern. U Opavy sedřeť. Klš. — Jg. — co: kůži. V., dobytek (na Mor. se- drati, prací utáhati). Us. — koho, vz Se- drati koho. — co komu: kůži, slepici tipet (jej vzíti, strhnouti). Sedřel mu tipet (když ze sedláka bohatého velikou vezme pokutu). Mus. — co komu odkud: šupiny s očí. Plk.

292442   Sedříti koho Svazek: 7 Strana: 0663
Sedříti koho = ošiditi. Zátur. — co odkud. Nemá s druhého kůže zedříti. Žer. Blesk se stromu kůru sedřel. Us. — co kdy kde. Na tom kamení každý měsíc jedny boty sedře. Us. Tč.

292443   Sedskoně Svazek: 7 Strana: 0663
Sedskoně, ě, m., os. jm. Wtr. Obr. 89.

292444   Sedum, m Svazek: 3 Strana: 0294
Sedum, m.: sedm (v obec. mluvě). Vz Sedm, Osum.

292445   Sedúvati Svazek: 7 Strana: 0663
Sedúvati = sedávati. Mor. Vck.

292446   Sedýlko, a, n Svazek: 3 Strana: 0294
Sedýlko, a, n., vz Sedlo.

292447   Sedym Svazek: 7 Strana: 0663
Sedym. Pámbu má s. komůrek a ešče z jednej něrozdal. Slez. Opav. týd. 1885. č. 21.

292448   Sedym Svazek: 8 Strana: 0357
Sedym, v Opav. Šb. D. 82. Laš. Gb. H. ml. I. 186.

292449   Sedzení Svazek: 10 Strana: 0358
Sedzení = seděni. Opavsko, Šb. D. 55.

292450   Sedzjom Svazek: 7 Strana: 0663
Sedzjom = sedm. Na jihových. Mor. Brt.

292451   Sedźok Svazek: 9 Strana: 0288
Sedźok, U, m. = na řebřinovém voze prkno, na kterém se sedí. Slez. Lor. 78.

292452   Sedžisko Svazek: 9 Strana: 0288
Sedžisko, a, n. = sedadlo. Slez. Lor. 78.

292453   Seehák Svazek: 10 Strana: 0358
Seehák Jindř., spisov. Sr. Zvon IV. 515

292454   Seekadet Svazek: 3 Strana: 0294
Seekadet, něm., námořní kadet (vojenský chovanec).

292455   Seeplatte Svazek: 3 Strana: 0294
Seeplatte, něm., jezerná rovina. Š. a Ž.

292456   Seeptronosič Svazek: 3 Strana: 0272
Seeptronosič, e, m.. der Scepterträger. Cyr.

292457   Sěervivěti Svazek: 9 Strana: 0287
Sěervivěti. Kůže mi s-la. 1615. Mtc. 1899. 284.

292458   Sefír Svazek: 8 Strana: 0357
Sefír, u, m. = hebká bavlněná látka. Hlas. nár. 24./5. 1894.

292459   Sefírový. S Svazek: 10 Strana: 0358
Sefírový. S. bluza Rgl.

292460   Sefka, y, f Svazek: 3 Strana: 0294
Sefka, y, f. = Josefka, Josefina. Mor. Hý.

292461   Seger Svazek: 7 Strana: 0663
Seger Jos. Ferd., nar. 1716., hud. sklad. Vz Srb 63.

292462   Segesta Svazek: 3 Strana: 0294
Segesta, y, f., bylo mě. v Sicílii. Vz S. N. — Segesťan, a, m. — Segestský. Segment, u, m., z lat., úseč, úsek, das Segment, der Kreisabschnitt.

292463   Segmentní Svazek: 7 Strana: 0663
Segmentní, Segment-.

292464   Segmentový Svazek: 3 Strana: 0294
Segmentový. S.či ploché klenutí, flaches Gewölbe. Bc.

292465   Segnice Svazek: 9 Strana: 0288
Segnice, e, f. = sednice, místy na Plzeň. Plz. 115.

292466   Segyňa Svazek: 8 Strana: 0357
Segyňa, č, f. = hlava. Ve šviháčině. Brt. D. II. 519.

292467   seh Svazek: 8 Strana: 0359
seh m. sk (k v ch): schořice. Dšk. Jihč. I. 30.

292468   Sehár Svazek: 8 Strana: 0357
Sehár, n, m., navrhováno m. cigarro (ud shořeti), ale neujalo se. Čern Př. b6.

292469   Sehati Svazek: 7 Strana: 1380
Sehati = sahati. Sehají mu v jeho po- ructví. Půh. III. 479.

292470   Séhati Svazek: 8 Strana: 0357
Séhati = sáhati. Že nám séhá na kostelní vsi; Séhá mi v mé platy. Půh. VI. 235., 263.

292471   Sehedůvěrný Svazek: 7 Strana: 0658
Sehedůvěrný, in sich selbst vertrauend. Váňa.

292472   Sehloučený čím Svazek: 9 Strana: 0288
Sehloučený čím. Říše mečem s-ná (zí- skaná ? ?). Pal. Děj. I. 1. 57.

292473   Sehloutiti Svazek: 10 Strana: 0358
Sehloutiti = shltati. Ten toho sehloucí. Dšk. Km 53.

292474   Sehltiti Svazek: 3 Strana: 0294
Sehltiti, shltiti, il, cen, cení; sehltati, shltati, sehlcovati, shlcovati — pohltiti, se- žrati, verschlingen. — co, koho (s kým). Vlk shltal dítě. Jel. S. statek svůj s ne- věstkami. Us. Sehltí oheň nečistoty. Kom. S. něco s čeleďmi svými. Chč. 450. Cožkoli zůstane masa a chlebóv, oheň sehltí. BO. Lev neuleže, ponadž nesehltí plena. BO. Shltá plémě dobytka tvého i obilé země tvé, dokud nezhyneš. Hus I. 57. — co čím. Bohatí chudé sehltí těmi běhy lichevními. Chč. 449.

292475   Sehltiti Svazek: 7 Strana: 0663
Sehltiti. Tak vždy v BO.

292476   Sehluknouti se na koho Svazek: 3 Strana: 0335
Sehluknouti se na koho = shluknouti se. Smil v. 734.

292477   Sehnal Svazek: 10 Strana: 0358
Sehnal Lad., spis., nar. 1853.; S. Václ., spis., nar. 1856. Vz Ott XX1I. 789.

292478   Sehnání Svazek: 3 Strana: 0294
Sehnání, shánění, n., vz Sehnati. S. peněz, | dluhů, D., údův.

292479   Sehnanina Svazek: 3 Strana: 0294
Sehnanina, y, f., der Fluss. Šm.

292480   Sehnanina Svazek: 7 Strana: 0663
Sehnanina a směsice národů. Koll. Zp. II. 488.

292481   Sehnaný Svazek: 3 Strana: 0294
Sehnaný; sehnán, a, o, hinab-, zusam- mengejagt; v lučbě koncentrirt. Nz. Vz Se- hnati. S. kyselina (shuštěná, koncentrovaná), Toms., líh, kámen. Techn. S. korec, míra (s vrchem sraženým). Us. Sehnati, seženu, žeň, žena, hnal, án, ání; shoniti, il, ěn, ění; sháněti, ěl, ěn, eni; shá- nívati — hnáním shromážditi, zusammen treiben, pressen, eintreiben, sammeln, zusam- men geizen o. bringen; zhustiti, koncentri- ren; s vrchu dolů n. pryč hnáti, herab-, weg-, vertreiben, herunter-, aufjagen; zer- theilen, abtreiben, das Getreide schweifen, abfledern; abschäumen; se = honem shro- mážditi se, sjíti, sběhnouti, sjeti, shledati se, zusammenlaufen, zusammenströmen, sich wo einfinden, wohin kommen; verfolgen, nach- setzen; begierig suchen, einer Sache nach- streben; einander jagen. Jg. — abs. La- komý shání, béře V. Musíš ustavičně sháněti (= běhati)? Mor. Hý. — co, koho: peníze, zboží, bohactví, statek, V., stádo, mouchy, otok, Ros., vojsko, prostředky, přátele, Dch.. kadeře (herabstreichen), svatby, Dch., ne- doplatky, dluhy, útraty (dle Brs. 2. vyd. 223. lépe: vymáhati, vyupomínati, jich do- bývati), D., zvěř; korec, míru, obilí (při míře svršek dolů sraziti), Us., zlato, stříbro (rozpustiti). Vys. — čeho, koho. S. kněží z far šp. m.: kněze. Brt. — co jak. Mě sehnal (z domu atd.) beze všeho práva. Půh. I 306. Sháněl svatbu jako o krk. Ehr. — co, koho kam (odkud, v co, do čeho, nač, před co). Sehnali se před právo. Jg. V hromadu, V., v jedno místo. Jel. Vše se do Čech sehnalo. Ros. Vodu do jámy s. Us. Obilí do skladu s. Zlob. Psa s hráze do vody, do rybníka. S. na jedno místo. V. Se- hnali se na Bílou Horu. Jg. — nač. Na sebe sháněti — bráti, tloustnouti. Us. Mince jak se má na stříbro sehnati (rozpustiti). Vys. — koho, co, se kde (jak. na čem, v čem, pod čím, okolo n. u čeho, před čím, nad čím). Vz S. se s kým. Něco pod něčím seh. =- rozpustiti. Vys. Své choutky nad někým sh. Č. Na cizí půdě bez vůle (vlastníka) sháněli. Sněm. 1519. Sehnali se na Bílé Hoře. Jg. Shánějí se na poli po sobě (za sebou). Ros. Rudu na hnací peci sh. — rozpouštěti. Vys. Delfíni okolo lodí naší se sehnali (shromáždili). Har. S. se před právem, soud- cem (právně rozepři vésti). Plk. Stříbro v olově s. (rozpustiti). Vys. — si co na kom. Sehnati si na někom choutku (sein Müthchen kühlen), Jg., laskominy, Sych., žáhu. Vz Msta. Č. — co z čeho: úroky z peněz sh. Plác. — koho k čemu. Spolu- údy ku spojení sehnati. Us. S. někoho k službe jednoho Boha. Hus III. 17. — co, koho odkud. Kluka s vrchu, se stromu, Us., někoho se zámku, Háj., s cesty. Pref. Ně- koho z místa, z pevnosti s. V. Když póvod chce v jednej popravě mnoho jich pohoniti, komorníkóm právo z jednoho mýta všecky sehnati. Kn. rož. 12. Pěnu s vařícího se masa, Us., pěnu, trusky s kovu vroucího s. Ráj. Smlouváním s ceny s., vom Preise ab- handeln. Šp. S. někoho s díla, Chč. 446., kněze z far. Us. Chtěl Pražany s pole seh. Let. 40. Muoj duom mi obořil a mě s něho sehnal. Půh. II. 381. Lampertus s biskupství sehnán. Pass. 815. Shonice mi rybáře s řeky. Půh. II. 429. — kdy. Peníze v krátké době s. Ml. Nečistotu při rozpouštění kovů sh. Us. — co komu: sobě žáhu, nemoc, peníze s. Us. Dělníky jemu sehnal a střílel. Půh. I. 402. S. koni bělmo s oka. Db. Statky sobě shání. Sš. P. 65. — koho, co čím (komu). Omlá- cené obilí shánkou s. (smetati). D. Pěnu s masa vařečkou (opěnačkou) s. Kom. Nemoc během, nastuzením si s. Utíkati, aby jich ani ptákem neshonil. D. Svými sedláky mě z mého vlastního domu sehnal. Půh. I. 280. Vřed zaříkáním s. U Opav. Klš. Plevy křídlem s obilí s. Us. Klš. — co kde s čím. Sežeň na testu (peci) s olovem (stříbro) = rozpusť. Vys. — odkud k čemu: od ne- beského ráje skrze neposlušenství je k tomu sehnali. Ojíř. — koho s kým: s dráby ně- koho shoniti. Kom. — se. Všichni se tam sehnali. Sehnalo se tam všecko. Us. Kde jsi se sháněl (= kdes běhal)? Ve vých. Čech. a na Mor. Hý. — se s kým, za kým, po čem, po kom, na koho (s čím) = honiti, pronásledovati, práti, Jemanden verfolgen, nachsetzen, auf ihn Jagd machen. Za nepřá- tely se sháněli, Br., za kamzíkem. Har. Shá- něti se po kom (po bratru). Us., Br., Sych. Tak se s tím městem seženu, jako se pastýři se lvem shánějí. Br. Sh. se po zboží (hledati ho). D. Po zapovězeném ovoci nejraději se shánějí. Us. Dch. Sháněl se po ní na silnici. Svěd. 1569. Aniž nám potřebí u gnostiků po nějaké výši moudrosti se sh. Sš. II. 83. Po kom se sháníte? Sych. Luňák shání se na holuby. Us. Za námi s pohrůžkami, s metlou, s holí, s mečem, s ohněm se shání, Kom., se zbraní. Er. Sh. se po kostkách (=třešních); S. se za jahodami po sparách (= srázech). Na mor. Drahansku. Hý.

292482   Sehnaný jak Svazek: 7 Strana: 0663
Sehnaný jak. Vojsko na rychlo s-né. Osv.

292483   Sehnati Svazek: 7 Strana: 0663
Sehnati. — abs. Sehna (rychle sběhl) jezdec, stráže (strážce) náhlý, pravě, že pohané přitáhli. Alx.V. v. 1384. — koho čím. Za pecó dětí hromada, máma je shání lopató! Sš. P. 680. — odkud kam, jak. S. vzduch z boty do prostoru n. Mj. 120. S. někoho náhlým útokem s pole. Šbr. — co nač. Nemohl na to s. peněz. Us. Šd. S. peníze na cestu. Jndr. — koho kde. Sháněl ho po vsi, po hospodách (hledal). Us. Vlč., Rgl. — se kdy. Žáci před uče- ním se sháněli (dováděli) a Rozbili okno. U Frenšt. Kál. — se za kým s čím. Okolo vozu se za ním s kordem sháněl (honil). Wtr. exc.

292484   Sehnouti Svazek: 3 Strana: 0295
Sehnouti, hnul, ut, utí; shýbnouti, shý- bati; shýbávati = dolu nahnouti, skloniti, biegen; se, sich beugen o. bücken. Jg. — co, koho. S. hlavu. Čr. Sehni ho. Br. — co komu: hlavu. Us., Štelc. — co čím: větev rukou. — se ke komu. Us. Když se k tobě dívka sehne, k tobě si i lehne. Slez. Tč. — co, se kde: pod břemenem se shýbati. Jel. Před ním sehni parohy. Er. P. 471. — se kam. Pak útulně se v okna shýbá (slunce). Kká. M. ž. 25. — se. Sehni se, aby tě neviděl. Us. Maličko se sehla, obě ruce měla. Sš. P. 32. Což se raději zláme nežli sehne. V.

292485   Sehnouti Svazek: 7 Strana: 1380
Sehnouti. Shýbají se s pravdú. Chč. m. s. II. 38.

292486   Sehnouti Svazek: 10 Strana: 0358
Sehnouti. Shýbne-li voda člověka pod vor, je s ním amen (utopí se). Nár. list. 1904. 66. 9.

292487   Sehnouti se jak (čím Svazek: 7 Strana: 0663
Sehnouti se jak (čím). Maličko se sehla. Sš. P. 32. Potom se musí zehnouti hodně hlavou dolů. Us. Šd.

292488   Sehnutí, n Svazek: 3 Strana: 0295
Sehnutí, n., sklonění, das Beugen, die Beugung. V.

292489   Sehnutka Svazek: 7 Strana: 0663
Sehnutka, y, f, serapias, Stendelwurz, f., rostl. Vz Rstp. 1507.

292490   Sehnutoštítý Svazek: 9 Strana: 0288
Sehnutoštítý jařmík, cyphon deflexicollis, brouk. Vz Klim. 443.

292491   Sehnutý Svazek: 3 Strana: 0295
Sehnutý, sehnut, a, o = nahnutý, nieder- gebogen, gebeugt. S. květ. Hlas. — jak: ku předu. Us. Dch.

292492   Sehradice Svazek: 3 Strana: 0295
Sehradice, dle Budějovice, něm. Sehra- ditz, ves u Luhačovic na Mor. PL.

292493   Sehranatěti Svazek: 3 Strana: 0295
Sehranatěti, shranatěti, ěl, ění, eckig werden. Jg.

292494   Sehrání Svazek: 3 Strana: 0295
Sehrání, n., das Ensemble, Zusammen- spiel. Šm.

292495   Sehrati Svazek: 3 Strana: 0295
Sehrati, hraji a hrám. al a ál, ání, zu- sammen-, zu Ende spielen. — si s někým nač: na bábu. Us. — co (hráním zkaziti). Hus. S. peníze (o ně hráti, dokud stačí). Ros. S. kus divadelní, darstellen. Dch. — se = v hru přijíti, rozehrati se. Rad. zv., Aesop.

292496   Sehřebovati co Svazek: 3 Strana: 0295
Sehřebovati co: skruže n. čtvrti = sbíti kolo (mlýnské), die Felgen zusammennageln. Vys., Šp.

292497   Sehřívati Svazek: 3 Strana: 0295
Sehřívati, wärmen. — co. Sd. S. polévku (si) oběd (dříve uvařený;. Hý.

292498   Sehu Svazek: 3 Strana: 0295
Sehu, sěhnu, vz Sáhnouti.

292499   Sechmo Svazek: 3 Strana: 0295
Sechmo = schna, trocknend, dürrend. Bude lakomec jako s. schnouti. D.

292500   Sechomr Svazek: 3 Strana: 0282
Sechomr (Sec-homr), u. m., šp. z něm. j Setzhanimer, m.: kladivo podkladní (na usa- i zováni kování na př. při náboji kol; jest přímé, polokruhové, zakřivené). Hk.

292501   Sechov Svazek: 3 Strana: 0295
Sechov, a, m., něm. Sechow, ves u Ledče. PL.

292502   Sechřadnouti Svazek: 10 Strana: 0358
Sechřadnouti. Zl. Pr. XXI. 127.

292503   Sechvěti se kam Svazek: 7 Strana: 0663
Sechvěti se kam, hineinschlüpfen. Cf. Schvění. Ve zlatý se ráno střevíček s. Čch. Bs. 82.

292504   Sei es Svazek: 3 Strana: 0295
Sei es, něm. Břidké a peské řeči, leč v žer- tování leč v hněvu měli bychom se zprávně stříci. Všichni usilujme o šlechetnost', bud malý neb veliký, bud muž anebo žena. Sei es, dass ich irre. Ať se tedy mýlím. Sei es, wie es will. Nechť jest jakkoliv. Wenn die Königin mich vertreiben will, so sei es. Chce-li mne královna vyhnati, nechať vy- žene. Mk.

292505   Seibt Svazek: 10 Strana: 0358
Seibt Ign. spis., 1784. —1856. Sr. Lit. I. 932., Otr. XXII. 789.; S. Kar., prof., 1735. —1806. Vz Ott. XXII. 789.

292506   Seidan Svazek: 10 Strana: 0358
Seidan (Saidan) Václ., č. medailleur, 1817. —1870.; S. Tom., č. sochař, 1830. —1890, Vz Ott. XXII. 790.

292507   Seidl Svazek: 7 Strana: 0663
Seidl Jos., 1775.—1838., děkan. Vz Jg. H. 1. 624., Zl. Jg. 300., Tf. Mtc. 128., Bačk. Písm I 923.

292508   Seidl Svazek: 7 Strana: 1380
Seidl Jan, spisov. hl. lesnických poví- dek.

292509   Seidl Svazek: 10 Strana: 0358
Seidl Ant., 1841. -18. 12. 1902.; S. Václ., č. právn. 1823. —1903.; S. Jos., inž. a spis., nar. 1843.; S. Ad., spis., nar 1861.; S. Jarosl., práv., spis., nar. 1863. Vz Ott. XXII. 792.; S. Daniel, spisov.; S. Jan, spis.

292510   Seidler Svazek: 10 Strana: 0358
Seidler Gust. Dr., spis. Tob. 216.

292511   Seidlitz Svazek: 7 Strana: 0663
Seidlitz Julius. Jg. H. 1. 624.

292512   Seifert Svazek: 10 Strana: 0358
Seifert Jak., dram. umělec, nar. 1846., Zl. Pr. XXI. 321. s podob.; S. Alf., mal., 1850. —1901. Vz Ott. XXII. 793. nn.

292513   Seichel Svazek: 10 Strana: 0662
Seichel, chlu, m. = rozum. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

292514   Śéikac Svazek: 9 Strana: 0287
Śéikac = stékati. Slez. Lor. 78.

292515   Seil Svazek: 3 Strana: 0274
Seil, na Mor. včil = nyní. Slov.

292516   Sein Svazek: 3 Strana: 0295
Sein sloveso v němč. (jako esse a etvai v latině a řečtině) s nom. ve prísudku, v Češ- tině však býti buď s nom. buď s instr. S no- minat., když pojem č. obsah jeho jinými slovy opakujeme, ve větách výměrných. Tělo jest stánek duše. Bahna jsou pramenové bez toku. Zlato jest kov. Kočka jest dravec koč- kovitý. S instr. pak ve větách případnosti. Vrba jest rostlina bezkorunná vrbovitá (vý- měr), ale: vrba jest okrasou potoků (pří- padnosť). Růže jest královnou bylin. Jehně bylo kořistí vlka. Vz Instrumental, Býti (I. 114. b., 115. a.).

292517   Seina Svazek: 8 Strana: 0355
Seina, y, f., obec v Albauji. Phľd. XII. 76., 552.

292518   Seine Svazek: 3 Strana: 0295
Seine, gt. Seiny, ť. (fr.,Sén) řeka ve Francii; ostatní pády bývají také od lat. Sequana, tedy gt. Šequany atd. Vz Brs. 2. vyd. 53.

292519   Seino Svazek: 3 Strana: 0305
Seino = sem, vz Sem.

292520   Seirena Svazek: 3 Strana: 0295
Seirena, vz Sirena.

292521   Seismický Svazek: 9 Strana: 0288
Seismický úkaz. Mus. 1897. 464

292522   Seismik Svazek: 9 Strana: 0288
Seismik, a, m. = kdo pozoruje seismy, otřesv země. Mus. 1897. 467.

292523   Seismograf Svazek: 7 Strana: 0663
Seismograf, a, m., řec. = třesopisec, popisovač zemětřesení, Erderschütterungs- beschreiber, Seismograph, m. Stč. Zem. 792., Čs. math. X. 71.

292524   Seismografický Svazek: 9 Strana: 0288
Seismografický. S. poruchy. Žv. IX. 186.

292525   Seismologický Svazek: 9 Strana: 0288
Seismologický. S. pozorovatelna. Mus. 1897. 465. S. společnost Žv X. 59.

292526   Seismometr Svazek: 7 Strana: 0663
Seismometr, u, m. = třesoměr, Seismo- meter, m. Stč. Zem. 792., Čs. math. X. 71.

292527   Seismoskop Svazek: 7 Strana: 0663
Seismoskop, u, m. Čs. math. X. 71.

292528   Seit, seither, něm Svazek: 3 Strana: 0295
Seit, seither, něm. Ona mu od osmnácti let posluhovala. Svěd. Od věkův. Ta zima už nebyla na několik let. Co jsem já tu byl, nikdy jsem toho neslyšel. Co ho znám, dělával u otce. Jest tomu dobře přes 1000 let, jakž Čechové nejprve do této krajiny přitáhli. Už dva dni jsem skoro nic nejedl. Jest tomu jednak dvě léta. Svěd. — Mk.

292529   Seitdem Svazek: 3 Strana: 0295
Seitdem, vz Jak (I. 596. b. 7. ř. sh.).

292530   Seitl Svazek: 10 Strana: 0358
Seitl Lad, spis.

292531   1. Sej Svazek: 3 Strana: 0295
1. Sej = se jest. Výb. I. 646.

292532   2. Sej Svazek: 3 Strana: 0295
2. Sej, e, f., setba, die Saat, Sš. Sm. bs. 24.

292533   1. Sej Svazek: 7 Strana: 0663
1. Sej. Jak sej jemu zdálo. Arch. IX. 225. a j.

292534   Sej Svazek: 8 Strana: 0357
Sej'. Umluvil sej' s lidmi; A jemu s. toho učiniti nezdálo (1469.); Vím, neb sej' seznal. Arch. XIV. 151., 176., 202. Tak sej' rozmohla zlosť lidská. Št.

292535   Seja Svazek: 3 Strana: 0295
Seja, e, f., bohyně setby. Krok. II. 373.

292536   Séja Svazek: 7 Strana: 0663
Séja, sejka, sejko = bílý vůl uherský s dlouhými rohy. Mor. Brt.

292537   Sejáč Svazek: 7 Strana: 0663
Sejáč, e, m. = vozsévač. Slov. Hol. 217.

292538   Sejáč Svazek: 8 Strana: 0357
Sejáč, e, m. = špadón, koncíř, dvojsečný rovný meč. XVI. stol. Ott. VIII. 753. b.

292539   Sejan-us Svazek: 3 Strana: 0295
Sejan-us, a, m., jm. římské.

292540   Sejatek Svazek: 7 Strana: 0663
Sejatek, tku, m = sňatek, die Frucht- nahme vom Felde. Šd.

292541   Séjati Svazek: 7 Strana: 0663
Séjati, sejávati = seti. Tam si budeš séjať drobný izobeček. Mor. Pk. Ps. 90.

292542   Sejatva Svazek: 3 Strana: 0295
Sejatva, y, f., zastr. = setba. Mkl. B. 178.

292543   Sejatý Svazek: 7 Strana: 0663
Sejatý = sňatý, herabgenommen. Slez. Šd.

292544   Sejba Svazek: 3 Strana: 0295
Sejba, y, f.= setba, čas setí, die Saat- zeit, Saat. D.

292545   Sejbal Svazek: 3 Strana: 0295
Sejbal, a, m., jm. vlastní. Šd.

292546   Sejc Svazek: 3 Strana: 0295
Sejc, vz Sýc.

292547   Sejček Svazek: 3 Strana: 0295
Sejček, vz Sýc,

292548   Sejček Svazek: 8 Strana: 0357
Sejček, athene noctua: kulich, kuliček, kaius (laš.), kalousek (Netín), galech (Zábř.), ťuhýk (slov., val), čuvík (uh., Příbor), stonák (val), hejsek (Kunšt.). Brt. D. II. 493.

292549   Sejdení Svazek: 10 Strana: 0358
Sejdení, n. = sejiti. Pulk. Lobk. 65.

292550   Sejdený Svazek: 3 Strana: 0295
Sejdený; -den, a, o, versammelt. Už byli všeci s-ní, šp. m.: už se sešli. Na mor. Zlín- sku. Brt.

292551   Sejdený Svazek: 10 Strana: 0358
Sejdený. Mnoho panstva bylo s ho (se- šlého). Val. Nár. sbor. VIII. 98.

292552   Seje Svazek: 3 Strana: 0295
Seje, obyč. síje, e, f., čas setí, die Säe- zeit. — S., osení, die Saat. Ros. Zimní s. Zlob. — S., dat. a akkus. m. sobě, se. Na Ostrav. Tč.

292553   Sejhnouti Svazek: 10 Strana: 0358
Sejhnouti = sehnouti. Mš. exc.

292554   Seji Svazek: 3 Strana: 0295
Seji, vz Síti.

292555   SejiŠtě Svazek: 3 Strana: 0296
SejiŠtě, ě, n., gesäeter Waldort. Um. les.

292556   Sejíti Svazek: 3 Strana: 0296
Sejíti, sjíti (zastr. sníti), sejdu (zastr. sendu, snidu), sejdi, sejda (ouc), sešel, sjití, sejití; schoditi, il, ění; scházeti, el, ení (zastr. schozovati, Ž. wit. 87. 5.). Na Mor. konjugují místy: sendu, sendeš, sende, sendeme, sen- dete, sendú. Hý. — S. = dolů s vrchu jíti, přijíti, podati se, hinab-, heruntergehen, hin- absteigen, herunterkommen, sich vom Berge herabmachen; odchýliti se, oddáliti se s čeho, abgehen; s vyznamenáním slabosti, mizení, chřadnutí, záhuby, smrti, ztratiti se, pojíti, mizeti, auf-, weggehen, verschwinden, ab- nehmen, schwach werden, zu Grunde gehen, in Abgang kommen; prominutu býti, hin- gehen, nicht gestraft werden; projíti, durch- gehen, durchstreifen; chodě porušiti, abtra- gen; státi se, sich ergeben; nedostávati se, fehlen, mangeln, ermangeln, abgehen; ne- statí se, změniti se, zurückgehen, sich zer- schlagen, zu nichte werden, von etwas ab- kommen; se = shromážditi se, sich ver- sammeln, zusammenkommen; setkati se, be- gegnen, zusammenkommen; sjímati se, sich begatten; státi se, zjednati se, smluviti se, eins werden, zu Stande kommen, überein- kommen, einig werden, zusammenkommen; sraziti se, eingehen (wie das Tuch); hoditi se, sich finden, zu gut kommen. Jg. — abs. Když led sešel, mnohé škody zdělal. V. Sníh sešel (rozpustil se). Us. Město velmi sešlo. Us. Kdežto vina lehce sejde, tuť ráda vóle zlá panuje. O. z D. Hory scházely. Nar. o h. a k. Zboží už schodí (=vychází, keimt). Na Ostrav. Tč. Již schází nebohý (na těle). Ros. Velmi dobře schodila (pocho- dila, se vdala). D. Kde jsou omyly, ať ne- schází oprava. Sych. On schází (chybí, není přítomen). Us. Rada scházela. Plk. Nic, leč bodláčí tu neschodí (se nedaří). Tabl. poes. Když se sejde (== smrkne), nešel by nikdo ven. U Rychn. Msk. Měsíc schází (ubývá ho). Us. Kterýž by učedník, nevyuče se, sšel (== z učení utekl). Sedl. Rychn. 38. Rána sešla = minula se s cílem. U Rychn. Msk. Nasela sem marijánku, sešla (= vzešla) le- beda, což budu galánóm dávať, přeběda ! Sš. P. 283. — co: zemi, krajinu, město, ulice (= projíti), D., šaty (chozením porušiti). Lom. Schodivši svůj čas porodila. Leg. Všecka místa svatá jsme schodili. Brt. S. 20. Schodili tedy celou tu velikou výspu (Cyprus) až do Pafa města. Sš. Sk. 152. S. boty (sešmať- hati). Us. Klš. — komu co : sobě nohy scho- diti (odříti). Plk. - (se) čemu, komu. Ve smyslu fehlen doporučuje Ht. Brs. 286. : chyběti, nedostávati se, pokládaje scházeti za germanismus, ač máme doleji násl. pří- klady z Půh. atd. a: Na její pilnosti neschází. V. V Brs. 2. vyd. 123. se tato frase nekárá, čtemeť tam: chyběti = scházeti. Tvé knize chybí (— schází) list. To mu scházelo (toho se mu nedostávalo). Us., Dobře se nám to sešlo (hodilo, zdařilo); Šak sa ti to kdysi sende. Us. Brt. To by mu potom mnoho sešlo (nedostávalo se). Us. u Chocně. Ty se mi sejdeš, du wirst mich in der Noth wieder finden. U Brušperka. Mtl. Ten pes mi sejde (hodí se mi). Kda. Co by jí tu sešlo (se ne- dostávalo); Lán mi jest spusti a úroci mi sešli; Rozličné škody bera, ježto mi i koni sešli. Půh. II. 14., 192., 388. Tu bych měla shledati 4 mr. svého věna a to mi schází. Půh. II. 249. Sešla mu tato pře, že jsú svědkové toho neznali, že by on jemu lál. NB. Tč. 254. Třetí nám schází (chybí) D. Scházejí mně knihy. D. Co vám schází ? Ml. Všecko to se mi sejde (hodí). Ros. Což dobrého bylo, všem sešlo (nestalo se). Plk. Schází ti ai ai a bolí tě ouvej (chceme-li říci, že člověku na nemoc si stěžujícímu nic neschází). Lb. — odkud: s hory, Hus II. 41., se zámku, Ros., s vrchu, s pravé cesty (blouditi). V. S. se schodu, s očí (vz Oko), Us., s kazatelnice, Har., se světa (ze- mříti). Chč. 303., Jel., Dal. 38. Sšedse s jeho chleba na mú dědinu zbili mi mé lidi. Půh. II. 441. Co sejde s očí, to vyjde ze srdce. Kmp. Těchto dnů sešel z tohoto světa pan hrabě Weykhart z Salmu. Žer. 341. Sešel s očí, sešel s mysli. U Jižné. Vrů. Tam jest mnoho lidu sešlo s obú stran a zbito. Let. 155. Jak s prahu sešla. Er. P. 101. — s čeho. J. tr. S toho jednání sešlo = nestalo se. Nar. o h. a k. S toho trhu sešlo. V. S té plavby sešlo. Har. II. 144. S toho sešlo (lépe než: z toho. Jg.). D. S té smlouvy sešlo. Br. S toho obyčeje sešlo, V., s té koupě. Ml. Sešlo s toho nařízení. Jd. S toho má sejíti (to se nemá státi). J. tr. — kam (se, pro co, ke komu, do čeho, nač, v co). Sejíti se do rady. V. S. do sklepa pro pivo. Jeho přikázáním židé scházeli se do chrámu. Hus II. 402. Sejdi ke mně. Štěstí. Z korábu na zem sejíti. Zlob. S. se na sněm. Dal. 9. Sch. se k vínu, k pití. D. Sešel v jezero, Ps. ms., v síň. Us. Přátelé se k němu sejdú. Sš. P. 16. Kněží sejdúce sě v hromadu i tupie a kaceřujie ty, jenž jim pravie pravdu. Hus I. 416. S. se v hromadu, ZN., do rady. Koule. Mladosť velmi rychle sešla v dlúhý život nespravedlivého. Hus III 310. I sešli se obě obce na jeden rathous. Let. 293. Snéchu sě mužie sěmo v les črn. Rkk. 7. Sešel do města samarského. Sš. Sk. 95. Jakub nejpříze, Jan nejposléze z apoštolů z toho světa ku Pánu smrtí sešel. Sš. Sk. 142. Již schodie v jezero. Ž.wit. Ezech. 18. Masť, jěž schody na bradu. Ž. wit. 132. 2.; 103.8., 29. 4. — na co. Sešel na zrak (oslepl). Kram. Sch. na oči. Us. Pochlebníku na po- chlebnou řeč nesejde (jest hotov pochlebo- vati). Štelc. — komu z čeho. Schází mu z kopy groš. Prov. Dyť ty mně nemožeš z mé mysle sejíti, nemožeš, nemožeš, ani mně nesendeš, pokud si, synečku, někerú nevezmeš. Sš. P. 342. — kudy (se). S. po stupních. Us. Ten po rozličných městech schodil (je prošel). St. let. — kdy. V tom bratr muoj nebožčík sšel a já po jeho smrti byl v držení. Půh. II. 594. Po mši k stolu sě sejdú. Hus I. 230. Tedy na druhý den v Ka- farnau sešlo s provolání toho; Při této slav- nosti hostů množství se sešlo; Zvláště k ránu lidé scházeli se podlé slov knihy moudrosti. Sš. J. 100., Sk. 147., 61. Moře v jistých ho- dinách schází a zase přistupuje. Har. Nar- cissus ten některé léto před listem naším sešel (smrtí = zemřel). Sš. I. 146. Obilí na zimu, z jara nesešlo. Us. Nezojde to žitko tej jeseni. Sl. ps. (Ht. SI. 222.). — v čem. Což jí jest v létech scházelo, to jest v ní moudrosť nahradila. Pass. Kterou stranou by v tom scházelo. Bart. 266. 3. — kde (v čem, na čem, mezi kým, u koho, před kým). V té knize listy scházejí. Ml. Prameny, žíly (dolu) v hlubině se sešly. Vys. S. se v chrámu, se s někým ve Vídni, Ml., v některém místě. J. tr. Sešli se na umluveném místě. Ml. Na koši mlýnském schází. Jd. Na mlýně schází (třeba do koše přisypati). Us. Stín na hodinách slunečních sešel. Br. Kda sě sněchu lěsi i vladyky v Vyšegradě. LS. v. 44. Odpor mezi stavy sešel (stal se). Apol. Sešli se u nás. Jg. Sejdeme se na cestičce. Er. P. 151. U našej bránečky, tam se sejdem spolu. Sš. P. 101. Sešli se na poli. Dal. Tovaryšstvo před našima očima sešlo (zahynulo). Pass. 826. Když se sešli před konšely. NB. Tč. 7. Pán v tom svou snažností nic sjíti (scházeti) ne- dal. Mus. Před našima na kopečku se se mnú zešel. Sš. P. 288. — (se) na čem. Na těle schá- zeti (hubeněti), D., na rozumu, na penězích. Us. Sch. na živnosti. D. Vdově na jejím díle sešlo. Pr. kut. Pakli by mi co na tom sešlo (sra- ženo bylo), ale chci právo přijíti; Na kte- rýchž by ubrmaních sešlo, aby ta strana druhé straně propadla 50 kop základu; Muoj mlýn jest spálen i pust stojí až podnes, tak že mi na tom sšel; Tu mi jest slíbil pode stem hř. gr., jestliže by na něm sešlo, aby mi propadl 100 hř. gr. Půh. I. 336., II. 233., 381., 611. A což na to dal (abgezahlt), aby jemu na tom sešlo (sraženo bylo); A když by mi sešlo na svědomie, buď, več ctné právo obrátí; A poněvadž mu schází na svědomí, doufám Bohu, že mu sejde i na právě jeho; Poněvadž mu sešlo na svědo- mie, snad mu sejde i na jeho při. NB. Tč. 36., 83., 139., 254. Pře a různice, které (dat.) na světských provodiech schází. Vš. 68. Na zraku a na sluchu velice schází. Žer. Záp. II. 29. Poněvadž na jiných důvodech schází. Vš. 34. Na její pilnosti neschází. V. Na nás nesejde, seč jsme, učiníme. Ml., J. tr. Ať je kabát delší nebo kratší, na tom nesejde. Ml. Na tom mi nic nesejde (nezáleží). D., Na nás v pravdě nic nescházelo (1542). Er. Žád- nému na užitcích tou měrou by nesešlo ; Řečníkům na tom by nic nesešlo; Bál se, aby mu na svědcích potom něco nesešlo a chtěl sobě svědky k tomu soudu připraviti, aby seznali . . . Zř. F. I.Miení Kristus, aby člověk odčinil bližniemu, když podobně móž, aby na něm nesešlo; Ktož dá Bohu všemi svými údy vlásti, ten viece Boha uctí a své duši viece prospěje, nežli by všechen svět pro Buoh na hlavě schodil. Hus II. 287., III. 148. - jak (komu). Sejíti bez dědicův, V.; bez kšaftu se světa s. Zlob. Což páchali, aby jim sešlo bez pomsty (pro- minuto bylo). Troj. Po dvou se scházeli. Us. Přes všecku zápověď se sešli. Ml. S. se v jistém množství. J. tr. Nesešel s nebe podlé osoby a podstaty. Sš. J. 109. To bez pomsty nesešlo. BO. Však to tak hladko nesejde. Us. Dch. Mnoho jako bez čísla lidu sešlo. GR. — skrze koho. Skrze koho to schází. Bart. 306., 28. Skrze to schází mi na mém věně 30 mr. gr. Půh. II. 248. —• čím, kým. Sejíti smrti dobrou, Jg., bolest- nou, Ml., hanebnou, J. tr., násilnou, Lk., nedóstojnou, Kat. 3962., starostí, Us., vě- kem. V. To sešlo (se stalo) jeho úmyslem. Br. Pakli by týž Voldřich smrtí z tohoto světa sešel. Zř. F. I. A. IL, J. tr. Kým to schází (na kom vina) ? Proch. Hrob ten vet- chostí sejde. Mudr. Kdo čím zachází, tím také schází. Prov. Vz Zacházeti. To samými Pražany schází. Bart. III. 2. Sešel nemoci. Us. Dch. Najprve škoden jest 18 gr. a to mi jest jím sešlo; Jel preč a to mi jím sešlo, že mi páni konec neučinili. Půh. II. 12., 427. S Pražany se bojem snide. Dal. 39. Hladem sejde. Jir. exc. Hubenú smrtí jest sešel. BO. Chodník rozmarýnem schází. Sš. P. 290. To mi schází jím a jeho člověkem, že se to ne- konalo. Půh. II. 428. Jím to schází. Bart. I.11. Ne mnou, než těmito zlými časy schází, že tak málo novin ode mne dostáváte. Žer. L. I. 92. Země neúrodú scházela. Har. I. 175. Králem již nic nescházelo. Bart. Pilností lidskou nic nescházelo. Bart. To správci městskými scházelo (se dělo). V. Pilností mou nic sjíti nemá (nedostávati se). Sych., Br. Mou vůlí nesešla, ale neštěstím. V. Námi nic neschází (my vše, děláme). Jel. — od čeho: od meče. Bj., Št. Sešel od mé ruky. Br. Od tebe sendu (sejdu, odejdu). Leg. Od jídel nebude scházet nic. Er. P. 91. Nebť jest mnoho sešlo Řekóv od jejích rukú. Troj. Ot meče sejdu a zemru, ot hladu a ot moru. BO. Já od tebe s světa sejdu. Svěd. 1569. Každý, jenž béře meč, od meče sejde. Hus I. 171., 172. Kdo se s mečem rád obchodí, ten od meče často schodí. Prov. Nebť bych radějši od meče sešla. Pass. 32. — oč. Když už jsme tam byli, o těch několik dní už by nebylo sešlo (es hätte sich nicht ge- handelt). Us. Vk. — proč. Když má žena pro to sešla, tu jest od něho zbita. Půh. II. 499. Se světa sejíti pro velikú bolesť. Dal. 57. Sejdou se na síň královým rozkazem (instr. příčiny). Troj. 432. Dáti lidu milosť, kterýž v kostel žádostí viděnie duchovnieho sě sejde. Hus II. 407. — s čím: pochoditi s čím. Jg. — se. Schází se pořádek (cech). Ros. Sešel se zástup. V., Br. Kde se sejdeme? Již se scházejí. Ros. Tam se vody (cesty) scházejí. Ros. Veliký důchod se schází. Har. Peníze se scházejí. Us. Nz. Což je po tom, dy se sešli, dyž mně zdraví nepřinesli. Sš. P. 16. Dyž člověka k hrobu vezú, přátelé se zase sejdů. Ib. U našej bránečky, tam se sejdem spolu. Sš. P. 101. Aby se všickni sešli. Hus II. 108., Půh. II. 626. Čeľadi sa sošlo hodne. Ht. Sl. 211. Bitva se sešla a boj se začal ukrutný. Háj. 367. Ale ne vždycky snadně se jest schá- zelo (stávalo). CJB. 363. Scházejí se jako chudému na funus (málo). U Kunv. Msk. Pe- níze se pomalu scházejí. Dch. Na mšu svatu zvonili, by se ludé schodili; A ráno, ra- níčko ženky se schodily, jeho nejmilejší snídaní strojily. Sš. P. 20., 150. Neposlú- chal-liby, potom měli by všichni sjíti se a řéci jemu, aby pohoršení vyvrhl. Hus I. 443. Schované věci se sejdou (se schodí). Prov. Sukno se sešlo (srazilo). Us. — se s kým, s čím = setkati se. Sej. se s bratrem. Us. Jak koně obrodil, s děvčátkem sa schodil. Sš. P. 102. Když se rok s rokem sejde, ničeho nepři- chraníme. Us. Než se týden sejde s týdnem (za nějaký čas). Kos. Ol. I. 99'. Schází (srov- nává) se s výkladem tím věta. Sš. U. 31. Kterýž s hovadem a s bravem sejde se (obcuje tělesně), smrtí umri a hovado neb brav zabijte. Hus I. 192. S. se s ženou (obcovati s ní tělesně). V. Jelen se s laňkou sšel. Volk. - se kde proti komu. Nebo sešli se skutečně v městě tomto proti Je- žíšovi ; Podobně proti Kristu sešli se v radu. Sš. Sk. 49., 48. A kadeři s druhými ka- deři proti pravdě sešli sú se. Hus II. 367. — se komu — hoditi se, sich schicken. Us. u Opav. Klš. — se v co. To vypravování teprv na konci v stejnost' se schází. Proch. Sešli jsme se v jedno. Sych., Dal. — se proč. V židovských školách hosté pro zvědy a pro pouhé poslyšení schodili se. Sš. Sk. 58. A proč lidé spolu mají se sjíti, že pro plod. Hus I. 194. — se čeho = něčeho se vystříti. Dal. Kdo doma sedí, ten se zlé příhody schodí (jí se vyhne). Bruns. Čl. M. 288. — se jak. V dobrém sme se sešli, v dobrém se rozejdem. Sš. P. 625. — Vz Zjíti.

292557   Sejití Svazek: 3 Strana: 0298
Sejití, n. — schůzka, shledání, die Zu- sammenkunft. Mnějíce, by toliko to jich spolu tělesné s. bylo manželství. Hus III. 203. Na 3 sejití (semlení) musí jáhly býti hotovy. Vys. — S., smrť, der Tod. Kon.

292558   Sejíti Svazek: 7 Strana: 0663
Sejíti, vz Zejíti. - abs. Rytířství sešlo, verfiel. Posp. A pokřik zšel. Arch. V. 443. Již sešel, sšel = umřel. Tkč. exc. Proto póhon zameškán i sšel. Kn. rož. 7. Ten nábytek budou tři dědiť a ještě nesejde (nevezme za své). Us. Vk. Sejde, aj kde ho nezasejú. Slov. Rr. MBš. Jeden slíbil za druhého, jestližeby jeden zšel (umřel), aby na druhém postihl. NB. Tč. 62. Hro- baři, hrobaři, hluboko sázíte, předrahá se- mená nikdá secházíte. Sš. P. 491. — co. Skúpy moc ztroví, lenivý moc zchodí. Slov. Zátur. — komu. Nepros sa jej, něpros, sa- dou jej čert na nos; keď jej dolu zíde, sama k tebe príde. Sl. ps. Šf. II. 83. Ti pavlovčí chlapci sú hodní šviháci, jenom jim to schází, že sú vysměváci. Sš. P. 699. Kterýmť milosť sejde. Št. Kn. š. 94. — od- kud (od koho, jak proč). Králova dcéra zišla z koča. Dbš. Sl. pov. 1. 4. Nescházej s tohoto hradu. Pass. 27. S lože, na něž si všel, nesejdeš. Št. Kn. š. 10. Rok nový zasa k nám prišiel, starý ňaňo z pece zi- šiel; Mal som dva krajciare, až tak velkú summu! kým som je neprepil, nezišli mi z umu. Mt. S. I. 175., 23. Povol sobě, zlaté dítě, dokud jsu já na tom světě; až já z tého světa zendu, naděláš se leda komu. Sš. P. 501. Ačť jest ona božím zpósobem sešla s světa. Št. Kn. š. 43. Ohavně s světa scházejí. Výb. II. 990. A v tom z světa zšel od zlých lidí. NB. Tč. 264. Pro něčí zlosť se světa s. Kat. 3074. — kam (proč). Sešli sú v hlubokosť. Ž. kl. S. se do síně k poradě. Us. Pdl. Volí zísť na dno mora hlbokého. Slov. Zátur. — nač. Na to sejdou tři lokte sukna; Na seti sešlo 5 měřic žita. U Kdýně. Rgl. Sešlo mu na kořalku (dostal na ni chuť). Us. Vk. A čiby som sa vám na voľač zezišel (neprospěl)? Slov. Dbš. Sl. pov. I. 129. — kde. Dyž sme sa tu zešli. Pk. Ps. 84. Mysli, děvča, mysli, kde by sme sa sešli. Sl. ps. Šf. JI. 65. Za Kra- kovem slunce zchodí. Sš. P. 599. U Vídni zšel (umřel). NB. Tč. 221. Sejde-li kto v tur- neji. Št. Kn. š. 166. Sendú na cestě. Ev. víd. 59. Tu mnoho jiných pánuov snide. Let. 475. — na čem: na zdraví. 1532. Mus. Nechtěje na osobě své nic dáti sejiti. Skl. I. 296. Poněvadž na Jiříkovi šešlo (weil es G. daran hat ermangeln lassen), že prve ne- doložil své pře. Soud. kn. opav. (Zkl.). — jak. Sešlo se hojně příspěvků. Us. Pdl. Nemóž to býti, by kto na hlavě schodil svět. Hus III. 149, Črv. — čím. Osobou mou (= mnou) to neschází. Slavata II. 41. S. něčí rukou NB. Tč. 108. Poněvadž po- hnanými nic nesešlo než tím, ktož pohnal. Vš. 376. Nevím, čím to sešlo (jak se stalo, čím z toho sešlo). Arch. VII. 70. Nedav pilností svou v příčině té naprosto nic schá- zeti. Skl. II. 496. — od čeho. Jestližeby kdo v tomto příměří od kohokoli zšel neb zběhl svévolné Arch. IV. 458. S. od ža- losti. Výb II. 253. Do achtu dán a roze- psán, aby od koho a jakkoli z světa sešel. Dač. I. 157. Kdo mečem bojije, od meče schodí. Drk. 160. a. — se s kým. Už se s ním sešel (na onom světě = umřel). Us. Tkč. Nescházejí se hory s horami, ale lidé s lidmi. Us. Tč. — se supin. Sjedechu sě hodovat Št. Kn. š 92.

292559   Sejíti Svazek: 9 Strana: 0461
Sejíti. (Na tom nesejde) jest german., neboť, na tom, neschází' neznamená totéž. Vodička. Vz Mtc. 1901. 266.

292560   Sejíti se jak Svazek: 9 Strana: 0288
Sejíti se jak. Zide (sejde) sa to, ako oči v hlave (je to potřebné). Mus. slov. III. 35.

292561   Sejitý Svazek: 3 Strana: 0298
Sejitý = sešlý. Všecko již s-té semínko voda, potopí. Us. u Luhačovic. Tě., Hý.

292562   Sejitý Svazek: 8 Strana: 0357
Sejitý = sešlý. Byli tam sejití sousedé. Mor. Čes. 1. V. 459.

292563   Sejivo Svazek: 3 Strana: 0298
Sejivo, a, n., die Saatfrucht. Urodilo se mi obilo tak na sejivo; Letos je málo se- jiva Na Ostrav. Tč.

292564   Sejka Svazek: 7 Strana: 0664
Sejka, y, f., vz Séja (dod). — S. = hráva sivá. Mor. Brt. — S. = stroj k setí, secí. Slov. ZObz. XXIII. 134

292565   Sejko Svazek: 7 Strana: 0664
Sejko, a, m., vz Séja (dod). — S. = linduška pták. Na jihových. Mor Brt.

292566   Sejko Svazek: 8 Strana: 0357
Sejko = kotvrla, alauda arborea. Brt. D. II. 4)3.

292567   Sejkora Svazek: 3 Strana: 0298
Sejkora, y, ť., kaše ze syrových bramborů a mouky; peče se jako lívance. Jinde syro- vec. U Bydž. Mý.

292568   Sejkora Svazek: 7 Strana: 0664
Sejkora = sýkora. To je s. (chlapík)! ČT. Tkč

292569   Sejkora Svazek: 10 Strana: 0358
Sejkora — policajt. Zvon III.

292570   Sejkory Svazek: 9 Strana: 0288
Sejkory = pečivo z rozstrouhaných bram- bor, mouky, vajec, soli a kmínu. Krkon. Nár. list. 1899. č. 161. 2. Sr. Halušky.

292571   Sejm Svazek: 3 Strana: 0298
Sejm, u, m. = snem, der Landtag, zastr. Půh. II. 142., 143. a j.

292572   Sejmě Svazek: 3 Strana: 0298
Sejmě, zejmě, zemně, zemně, ě, sej mička, zejmička, žemnička, y, f. — svazeček lnu če- saného, obláč, pletenice n. panenka, na Slov. kyt«, kytka, die Kaute, Reiste Flachses, das Käutlein, die Knocke. D.

292573   Sejmouti Svazek: 3 Strana: 0298
Sejmouti, sejmu, ul, ut, ntí; sníti, sejmu, sňal, sňat (m. sjíti, sjal, sjat), snětí; sjímati a snímati — dolů vzíti, herabnehmen; pryč vzíti, wegnehmen; schytati, zajímati, gefan- gen nehmen, einfangen, arretiren; se — shro- mážditi se, sjíti se, sich versammeln, zusam- menkommen; pojíti se v manželství, heira- then.; obcovati tělesně, beischlafen; potýkati se, bíti se, kämpfen, sich schlagen; sjedno- titi se oč, einig werden, sich vereinigen; zanítiti se, zapáliti se, sich entzünden. Jg. Vz Zejinouti. — co, koho: zastření obli- čeje, Kom., klobouk, hříchy, hlavu (stíti), V., korunu, Háj., čepici, Us., spiklence (schy- tati), Kram., střechu, husu (sádlo s ní stá- hnouti), Us., šachtu (hloubiti), šichtu (děl- níkovi platu za šichtu nevyplatiti ku př. když špatně pracoval). Vys. Sejmi, bratře, ruka- vice, vem to cělo (tělo) na své ruce. Sš. P. 37. Prsten sejal, milou objal; Kdo ten prsten símat bude, ten zajisté její bude. Sš. P. 749 — co před kým. Klobouk před ním snímal. V. — co proti komu. Nechce klo- bouku proti němu sníti. Ms. pr. pr. — co komu: koni ohlav. — co odkud. Řetězy s sebe sňal. Jel. Tělo s kříže s. St. skl. Kněžství s někoho sníti. Plk. Někomu bělmo s oka s. D. Prsten s prstu, Boč. exc, oheň s oltáře. Us. Zlatý prsten s prstu sjal, Mari- jance na prst dal a sám se zamordoval. Sš. P. 92. A tak dluho ju sobě namluval, ež zelený vinek s její hlavy sjal. Sš. P. 193. Bůh rodiče s toho světa sníti ráčil. Štelc. — se v čem = sejiti se. Kda sě sněch u lěsi i vladyky u Vyšehradě. LS. v. 44. — se v co = sejíti se, sjednotiti se. Sňavše se v hromadu. Zlob. Aby rovní se sněli v manželstvo. Št. — se oč = sjednotiti se. Ms. ústav. zem. — Ms. jus. — koho s kým. Mój rychtář s mými sedláky sjímal ty jisté. Půh. II. 498. — se s kým. 1. Nedej se jim s císařem sníti (= sejíti). Dal. — 2. S man- želkou se sníti (pojíti se v manželství). Jel., V., Br. Ať se mé srdce sejme s vámi. BO. — 3. S někým tělesně obcovati. Jel., Rad. zv. — 4. Sníti se s kým = potýkati se (ne- má-li býti: sjíti = sejíti. Jg.). Dal. — co, se čím. Sňaly se domy ohněm (zapálily se). Zlob. Jednú rukú koňu dával, druhú rukú vínek snímal. Sš. P. 192. — co kde. Král sněl ten obyčej na jednom sněmu. Ms. pr. pr.

292574   Sejmouti Svazek: 7 Strana: 0664
Sejmouti. Cf. Bž. 183. - abs. Též také, co nám za desátek náleží, sňato a sraženo býti má. Nar. o h. a k. — co. Když ty dvoje sejmeš (odečteš) Wtr. exc. Zlatý prsten sňal. Sš. P. 126. S. něčí hřiechy, Hus II. 15., 16., III. 217 , s. kuklu, Hus I. 73., II. 385, rúcho. BO. Dvě veličiny s. (sečísti). Šim. 22. Trávu snímati. 1552. Wtr. Fotograf snímá osoby. Us. Pdl. — co, se odkud (čím). S. prsten s ruky, Dal. 118., Kat. 1076., mrchy (mrtvoly) s šibenice, BO., s někoho starosť, tíži s něčího srdce, Dch., nářek s někoho, Bart. 323., korunu s an- děla, Kat. 2572., někoho s kříže, Výb. II. 35., někomu bělmo s očí, Dch., někoho s koně. Sš. P. 22. Ta věc se s práva snímá. Wtr. Z té příčiny jej do vězení beřeme a z správy děkanské snímáme, farářem v církvi naší na ten čas aby nebyl. Jdn. 194. S sebe své rúcho. Pass Vinu s žida penězi s. Št. Ku. š. 158. — se, co s čím. I sně se ščítem i mlat i nepronikavý helm. Rkk. 17. Aby se spolu nesnímala tajně. Št. Kn. š. 66. — co kde . Přišel k první dceři, sňal klobúk u dveří. Sš. P 110. Trám na zahradě snímati. 1552. Wtr. — co kam. Na pavezu šípy snímají (zachy- cují). Ler. Složené činitele do závorky s. Šim. 25. — na čem. Co dal na ten list a to ukáže quittbriffy, to má jemu sníti na tom dluhu. Půh. II. 253., 325. — co, se čím. Prudkou vášní se znímaje. Šml. I. 99. S. klobouk pravicí. Hrts. Toť Buoh po- káním senme s něho zde neb v čistci. Št. Kn. š. 142 Sníti se v hramadu láskú. Hus II. 108. — se več kde. By se v manžel- stvo sněli před knězem. Št. Kn. š. 91. — oč. Snímali se o půlky sukna (hráli v karty o ně). U Rychn. Mak — jak čím. Jalové kamení snímá se po vrstvách lopatou. NA. IV. 159. Víc a a míň a snímají se vespo- lek, heben sich gegenseitig auf. Nz. Rámě boží podlé věčných lásky zákonů mnohým dušem snímá oponu. Sš. Bs. 169.

292575   Sejmutí Svazek: 7 Strana: 0664
Sejmutí ve sladovnictví. Vz KP. V. 253.

292576   Sejmutý Svazek: 3 Strana: 0298
Sejmutý; -ut, a, o, abgenommen, abge- zogen. S. maso (s kterého sádlo vzato). Us. Dch.

292577   Sejnice Svazek: 3 Strana: 0298
Sejnice, e, f., nástroj k setí, die Säe- maschine. Berg.

292578   Sejnice Svazek: 7 Strana: 0664
Sejnice, e, f. = secí stroj, Säemaschine.

292579   Sejný Svazek: 3 Strana: 0298
Sejný, k síji náležitý, Saat-. Berg.

292580   Sejný Svazek: 7 Strana: 0664
Sejný, säebar. Svátek p. Marie sejné (den narození p Marie). Obz. XXIV. 173.

292581   Sejo Svazek: 7 Strana: 0664
Sejo, a, m. = božík povětrný. Č. Čt. II. 386.

292582   Sejpka Svazek: 3 Strana: 0298
Sejpka, vz Sýpka.

292583   Sejpy Svazek: 10 Strana: 0358
Sejpy, vz Rozsypy.

292584   Sejpy, sejfy Svazek: 3 Strana: 0298
Sejpy, sejfy, pl., f., něm. Seifen, ryžocny, závody k vypírání zlata, drahých kamenů a některých rud z říčného písku. S. N.

292585   Sejr Svazek: 3 Strana: 0298
Sejr, vz Sýr. — S., bílý výrostek na zo- báku havranově. U Rychn. Msk.

292586   Sejráč Svazek: 9 Strana: 0288
Sejráč, e, m. = koláč syrečkcem sypaný. Žel. Brod. Kub. 156.

292587   Sejráček Svazek: 7 Strana: 0664
Sejráček, čku, m. (sýráček) = klopený koláč s tvarohem homolkou sypaný. U Kr. Hrad. Kšť.

292588   Sejrák Svazek: 3 Strana: 0298
Sejrák, a. m., kdo dělá sýr. Us. u Jič. Ltš.

292589   Sejrovka Svazek: 10 Strana: 0358
Sejrovka, y, f. = druh polévky. Litomšl. Čes. I. XIII. 251.

292590   Sejřek Svazek: 3 Strana: 0298
Sejřek, řka, m., ves u Tišňovic. PL.

292591   Sejřiček Svazek: 10 Strana: 0358
Sejřiček = syreček. Us.

292592   Sejsmologie Svazek: 10 Strana: 0358
Sejsmologie, e, f. z řec., nauka o země- třesení. Vz Ott. XXII. 800.

292593   Sejsmometr Svazek: 10 Strana: 0358
Sejsmometr, -skop, u, m, z řec. = pří- stroj k studování otřesů země. Vz Ott. XXII. 800.

292594   Sejtky Svazek: 10 Strana: 0358
Sejtky, druh krajek. Vz Krajka.

292595   Sejto Svazek: 3 Strana: 0298
Sejto, a, n., vz Síto.

292596   Sejtov Svazek: 10 Strana: 0358
Sejtov, a, m., rybník u Laviček. Čas. mor. mus. III. 142.

292597   Sejtroch, šejtrok Svazek: 3 Strana: 0854
Sejtroch, šejtrok, u, m. = košina přední ufasuúku, šrakličky. Us., D. Z něm. Scheid- trog. Na Mor. šinstrok. Mrk.

292598   Sejvary Svazek: 3 Strana: 0298
Sejvary, pl., m., požáry, der Höherauch. Šm., Jg.

292599   Sejvoz Svazek: 3 Strana: 0298
Sejvoz, u, m., die Rampe. Us. Rk.

292600   Sejvoz, u Svazek: 9 Strana: 0288
Sejvoz, u, m. = souvoz, cesta s pole vedoucí. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 7., Kub. L. ť. 1900. 263.

292601   Sejže Svazek: 10 Strana: 0358
Sejže m. sežže, vz Sežéci. Mš.

292602   Sejžíci Svazek: 7 Strana: 1380
Sejžíci = sežíci Mnč Ev. 38. M. 22. 7.

292603   Sejžíci Svazek: 8 Strana: 0357
Sejžíci. Dle Flš. má prý býti sžíci.

292604   Sek Svazek: 3 Strana: 0298
Sek, u, m., sečení, der Hieb. Bod a sek. Krok. Sekem = a) sečmo, hauend, L., b) im Trapp, na Slov. Plk. S. vněšní příční, dvoj- sek, plocha seku, spodní, hlavní, protisek, vrchní příční, spodní, kružný, křížný, nitřní, odsek, nitřní příční, sousek, mách (dlouhý). Vz KP. 553. S výšky v pravo sek! z hloubky v pravo sek! na hlavu sek! Čsk.

292605   Sek Svazek: 7 Strana: 0664
Sek odraziti, pariren. — S. To je sek = pěkné, chutné. U Studené. Vlchř.

292606   Sek Svazek: 7 Strana: 1380
Sek. Zlatý s. (v geom.), lépe: řez. Sold. 17.

292607   Sek Svazek: 9 Strana: 0288
Sek, u. m. = poseka. Plz. 119.

292608   Sekací Svazek: 3 Strana: 0298
Sekací, Hack-, Schneid-. S. nůž. Ros., nářadí, Techn., zub, Ssav., stroj. Dch.

292609   Sekácký Svazek: 3 Strana: 0298
Sekácký, fesch, putzsüchtig. V Jižensku. Vrů. — S., dobrý, gut. To je s. pivo (== sa- mec). Mor. Hý.

292610   Sekácky Svazek: 9 Strana: 0288
Sekácky. Vz Řezati komu (zde).

292611   Sekáč Svazek: 3 Strana: 0298
Sekáč, e, sekáček, čka, m. od sekati, příp. -čj?. Mkl. B. 331. — S., kdo seká, der Hauer. S. sena. V. S-če smluviti, zjednati, objednati. Ros. Sekáč nemá-li rosy na trávě, má ji na cele. Kda, S. lesní (caesor ligno- rum), drevný (ligna caedens). BO. — S., rázný člověk, udatný, sekoun. Rázný s., ein Haudegen. Dch. -- S., der Stutzer. Dělal při musice s-če. Us. Ehr. — S., havíř, der Berg- hauer. S-či sekají, dobývají v dolech rudy. Vys. — S., člověk ve svém umění dokonalý, der Hauer, Fetzer. Us. — S., kuchař, der Koch. Plk. — S., bahní pták, chřástal, gal- linula grex, die Ralle. Schd. II. 471. — S., kalhotář, aspoň tříletý divoký kanec. Šp. —- S. dlouhonohý, phalangium opilis, die After- spinne. Frč. 117. — S., sekáček, čku, m., nůž sekací, das Hackmesser. V. S. kolíbavý, D., jednoduchý, kolíbavý jednoduchý n. dvo- jitý n. trojitý, Cn., na povidla. Kh. — S., kladivo ku presekávání železa, das Setzeisen. S. šrotovni. Us. S. s ostřím přímým aneb polokulatým (k dělání děr). Hk. — S., šavle zákopnická, der Pionniersäbel. Čsk. — S., železo k narovnávání hřebíků na kopytě koň- ském. Dch. - S., nástroj k sekání zelí n. píce pro dobytek, štuchadlo, der Krautstösser. D., Brt. — S-, k pouštění žilou, čtyrhranný s 12—16 nožíky. Vz Nástroj k pouštění. Cn.

292612   Sekač Svazek: 7 Strana: 0664
Sekač, Mäher. Vz Kosec (dod.). — S., os. jm. Arch. VII. 720. — S. Štěpán, 1840. až 1872., učitel a spis. Rk. Sl. — Sekáček kovářský žlábkovitý, k zakulacování rohů, Hohlhauer. Vz Včř. Z. II. 15., 16. S. k sá- zení baněk, Schröpfschnapper (s 16 nožíky). Us. S. v hrnčířství nůž k rozsekávání vy- páleného nádobí. Vchr.

292613   Sekáč Svazek: 7 Strana: 1380
Sekáč. S-či (hvězdy). Vz Mách. 61.

292614   Sekáč Svazek: 8 Strana: 0357
Sekáč, pták. Vz Chřástel (3. dod.). — S. = piskoř, ryba. CT. Tkč. — S. na bičisku, znamení. NZ, III. 481.

292615   Sekáč Svazek: 8 Strana: 0575
Sekáč, e, m., vz Kos.rek (3. dod.).

292616   Sekáč Svazek: 9 Strana: 0288
Sekáč, e, m. Starý s. = vojín. Žeran. 158. — S. = ranhojič (seká žílu). Nár. sbor. 1901. 165.

292617   Sekáč Svazek: 10 Strana: 0358
Sekáč, e, m. = vodoměrka, hydrometra, hmyz. Vz Ott. XXII. 803., Mtc. 1902. 442. — S. Šf. Vz Ott. XXII. 803.

292618   Sekačka Svazek: 3 Strana: 0299
Sekačka, y, f., která seká, die Hauerin. S. sena. — S., fintidlo, eine Putzsüchtige, fesches Weib. To je s. (sekna)! Us. v Ěen- čově. — S. — seč. U Pelhř. Ptů. — S., ře- znický nůž. Jg.

292619   Sekačka Svazek: 8 Strana: 0357
Sekačka, y, f. = nástroj k připravování lnu a konopí. V Liptov. Phľd, 1894. 85.

292620   Sekačka Svazek: 9 Strana: 0288
Sekačka, y, f. = sekáč k sekání zelních, hlávek. Slov. Mus. 1848. II 324. — S. = hrubá ženská. Slov. Zát. Př. 57b.

292621   Sekáčkovitě Svazek: 7 Strana: 1380
Sekáčkovitě vyřezávaný. NZ. II. 394.

292622   Sekáčkovitý Svazek: 10 Strana: 0358
Sekáčkovitý útvar vinničných žabek (nožů). Př. stár. VII 45.

292623   Sekáčky Svazek: 8 Strana: 0575
Sekáčky, fesch. S. mluviti. Us. Črmk.

292624   Sekáčový Svazek: 9 Strana: 0288
Sekáčový kříž u Slovanů = blesk a oštěp Perunův, Hacken kreuz. Vz Čes. 1. VII. 150.

292625   Sekáčský Svazek: 3 Strana: 0299
Sekáčský = sekácký. Dch.

292626   Sekáčský Svazek: 8 Strana: 0357
Sekáčský. S. řemeslo. Vstnk. II. 578.

292627   Sekáčstvo Svazek: 3 Strana: 0299
Sekáčstvo, a, n., die Mähderei. D.

292628   Sekadlo Svazek: 3 Strana: 0299
Sekadlo. a, n., prkno k sekání jídel, das Hackbrett; nákovadlo k sekání, der Hau- ambos. Plk. — S., stroj k sekání masa. Us. Šd.

292629   Sekadlo Svazek: 10 Strana: 0358
Sekadlo, a. n., lada, Hackbrett. Rozk. P. 1897., R. 95.

292630   Sekajna Svazek: 3 Strana: 0299
Sekajna, y, f. — sekanina. Vz N. Na Po- licku Kšá.

292631   Sekajna Svazek: 10 Strana: 0358
Sekajna, y, f = sečka. Lišen. Mtc. 1902. 434.

292632   Sekakul Svazek: 3 Strana: 0299
Sekakul, u,m., centum capita, dieDonner - distel, rostl. Rkp. vodň.

292633   Sekakul Svazek: 7 Strana: 0664
Sekakul. Vz Rstp. 746.

292634   Sekal Svazek: 3 Strana: 0299
Sekal, a, m., der Haudegen. Vz Sekáč. Dch.

292635   Sekan Svazek: 7 Strana: 0664
Sekan, osekan, u, osekanec, nce, m. = sikolec, hůl pastýřská. Slov. Koll. St. 821. Vz násl.

292636   Sekané Svazek: 3 Strana: 0299
Sekané, ého, n., sekané pliěky. Gehack- tes. V.

292637   Sekanec Svazek: 3 Strana: 0299
Sekanec, nce, m., pl. sekance = sekanina, střelivo z nasekaného olova.

292638   Sekanec Svazek: 7 Strana: 0664
Sekanec, nce, m. = sekan (dod.). Sl. spv. I. 25.

292639   Sekání Svazek: 3 Strana: 0299
Sekání, n., das Hauen, Hacken, Gehacke, Schneiden. Losová kůže sekáním neproniká se. Kom. S ním krve ubírati. Ja. — čeho: dřiví na sáhy, žíly, Us., sena; čas sekání luk, V.; s. zelí. — čím. S. mečem. D. S. těla pušťadlem. Ras. — v čem. S. v stí- hání, der Nachhieb. D. — S. == sečka, ře- zanka. Na Ostrav. Tč. — S., píce, hl. řepa dobytku na drobno sekaná. Mor. Hý.

292640   Sekání Svazek: 7 Strana: 0664
Sekání do drobů = rozsekané maso Us. Fč.

292641   Sekání Svazek: 8 Strana: 0357
Sekání = hra o velikonoční vejce. Jeden drží vejce v ruce, druhý do něho krejcarem hází. Treťí-li tak, že krejcar do vejce se za- razí, zasekne, vyhraje, sice prohraje. U Rou- sala. Vz více v NZ. IV. 324. (II. 602.).

292642   Sekanice Svazek: 3 Strana: 0299
Sekanice, e, f., seč, sekání, pranice, die Schlägerei, Prügelei, das Gemetzel, Massacre. Čsk., Jg. To byla s. Us.

292643   Sekanice Svazek: 10 Strana: 0358
Sekanice, louky u Devalova Mus. slov. VIII. 8.

292644   Sekanička Svazek: 3 Strana: 0299
Sekanička, y, f., das Karbanatel. Šm. — S. = řezanka, sečka. S-čky dosti mám, se- kati nebudu. Sš. P. 766.

292645   Sekanička Svazek: 7 Strana: 0664
Sekanička = polievka s cestom (těstem) usekaným. Slov. Zátur. Cf. Mrvenička, Stě- ranka

292646   Sekanička Svazek: 10 Strana: 0358
Sekanička, y, f. Hra na s-čku (seká se do louče). Vz Kál. slov. 13.

292647   Sekaníčko Svazek: 3 Strana: 0299
Sekaníčko, a, n. = sečka. Co mu (koni) jeść dovala? Drobne sekaničko. Na Ostrav. Tč.

292648   Sekanina Svazek: 3 Strana: 0299
Sekanina, y, f.. něco sekaného, jako: ře- zanka, etwas Gehacktes. D. Staň Josefku domů, klekaničko zvonijó, řezat sekaninu. Sš. P. 766. Ze slámy nebude než s., a z prkna drtina. Prov. V posteli mám samou sekaninu (drobnou slámu). — S., rozsekané olovo k nabíjení ručnic. Vz Sekanec. Šp. — S., sekané jídlo, sekanka, das Gehacksei, Haché. Vrat. Sekané řízky. Mor. Šd. Kraple se s-nou (do polívky), Tascherln mit Haché. S. z mouky, vajec a masa (o velikonocích v již. Čech.). Slm.

292649   Sekanina Svazek: 7 Strana: 0664
Sekanina jídlo: jatrová, paštiková, rybí, skopová, telecí, zvěřinová. Hnsg.

292650   Sekanina Svazek: 9 Strana: 0288
Sekanina, y, f. = řezanka. Vých. Čech. Čes. 1. X. 64.

292651   Sekanina Svazek: 10 Strana: 0358
Sekanina, y, f. = řezanka. Lišen. Mtc. 1902. 434 — S. Frant., prof., básn., nar. 1875. Vz Ott. XXII 805.

292652   Sekanisko Svazek: 3 Strana: 0299
Sekanisko, a, n. = sekanina. Slov. Bern.

292653   Sekanisko Svazek: 7 Strana: 0664
Sekanisko = mítina. Slov. Phl'd. VI. 258.

292654   Sekanka Svazek: 3 Strana: 0299
Sekanka, y, f., něco sekaného ku př. ře- zanka, sečka. A čim un (on) jich (koně) krmiť budě? Pěknu, drobunku sekanku. Sš. P. 754. Vz Sekanina. Ros. — S., na drobno sekané jídlo. Vz Sekanina. Puch.

292655   Sekanka Svazek: 7 Strana: 0664
Sekanka = řezanka. Nasekal s-ky, na- kosil mi trávy, zametal kuchyňu, podojil mně krávy. Sš P. 664. — S. = sekané zelí z řepy, z košťálů. U Kdýně. Rgl.

292656   Sekanlivý Svazek: 3 Strana: 0299
Sekanlivý —= sekací, Hack-. Ros.

292657   Sekant Svazek: 7 Strana: 0664
Sekant, a, m. = člověk přísný, týrající, kousavý. Us. Kšť.

292658   Sekanta Svazek: 3 Strana: 0299
Sekanta, y, f., z lat., sečná čára (přímka), sečka, sečná, die Sekante, Schnittlinie, eine gerade Linie, welche eine krumme an einem o. mehreren Punkten trifft.

292659   Sekantní Svazek: 7 Strana: 0664
Sekantní = přísný, týrající. S. baba, bissig Šml.

292660   Sekaný Svazek: 3 Strana: 0299
Sekaný; sekán, a, o, gehackt. S. dříví, Us., obraz (ku př. z mramoru), V., listy. Rostl. Klobása ze sekaných jater (jitrnice). V. S. hra —- šest a dvacet bez figur. Us. Dch. — Vz Sekati.

292661   Sekaný Svazek: 7 Strana: 0664
Sekaný. S. pečené, mandle. Us. Dch. — jak. Pilník jemně sekaný. Us. Pdl. — S. bába, Afterspinne. Vz Sekáč. U N. Bydž.

292662   Sekař Svazek: 3 Strana: 0299
Sekař, e, m. = sector, zastr. Ždk.

292663   Sekati Svazek: 3 Strana: 0299
Sekati, sekám a seci; seknouti a. síknouti, ul, ut, utí; séci (síci), seku (zastr.), sekl, sečen, ení; sekávati. S., strsl. seka, séšti, seco, koř. sek. Sr. lit. sikis, Hieb, vedlé po- sékelis, der Hammer, strhornoněm. seh, das Pflugmesser, sahs, Messer, lat. secare. Der Wurzelvokal hat sich in sekera securis er- halten. Mkl. aL. 59., 11. Hauen, metzeln, mähen, peitschen. — abs. Vítr seče (jest ostrý). Us. Ten kůň seká (třese jezdcem, stösst). Na Slov. Kupectví seklo (nešlo, stockte). Na Slov. Vlk seče, liška nahra- buje, komár na vůz dává, mucha utla- čuje. Sš. P. 696. — co (komu). S. led, zelí; trávu, obilí (kositi), D., hlavu (stíti), Dal. 17., kamení (lámati), Us., někomu žílu. Us. Mouchy koně sekají (štípají, stechen). Us. Matěj se zved, přišel sekat led, nemá-li ho, dělá si ho. Prov. Dch. Cf. Matheis (= Mathias) bricht Eis; hat er keins, so macht er eins. Hý. On ho sekal a flekal; Ten ho sek (hat ihm einen Hieb versetzt)! Dch. Seká prevíta (dělá pána). U Litomš. (na Moravě říkají: seká všiváka). Hý., Vik. S. němčinu (hbitě německy mluviti), pána. Us. Člověk aby se pařezoval a kluk jen seká pána. U Král. dvora, v Lukavici. Dhn. Červená krú (krev), ako keď člově- kovi žilu sekne, vystrzekla. Slov. Proč pak mě sekáte, co pak mne neznáte? Dyť sem já děvečka z vašeho městečka. Sš. P. 144. Sekej, synko, sekej lípko, své panence na kolíbko; Seče komár votavu, muška nahra- buje, komár hází do žebřin, muška našla- puje ; Liška seče votavu, zajíc ji shrabuje, můcha na vůz podává, komár pošlapuje. Sš. P. 554,, 695., 696. S. louku. Půh. II. 285. S. sečné rány. Rkk. 33. Srpoše Spytibor seče. Rkk. 42. Sv. Petr protivníky séci chtěl. Pass. 825. — co, koho, se čím. S. seno kosou, seno n. obilí kosou, vodu vesly. Us. S. dříví sekerou, V., někoho mečem, Hus I. 371., bi- čem, prutem (mrskati). Troj., Jg. Pták kříd- loma povětří seká. L. Tu se kopíma sečesta. Troj. Divoký kanec zuby (zlostí) seká. S. rudu, kovy, skálu, pramen kosatcem, želíz- kem atd. Vys. S. jazykem (mnoho mluviti). Us. Šg. Ne každý, kdo jazykem seče, hodí se do bitvy. Č. Vezmi ten meč a seč jím ďábla. Hus I. 178. Někoho slovem, řečí s. Us. Dch. Kdo tebú, koso, secť bude, až tu šohajka nebude ? Sš. P. 601. — kam: do stromu, Us., D., do jelit. Us. Ten do toho seká (chutě jí). Us. Dch. Sekla se do něho (náhle se zamilovala). Mt. S. Seká jako do jitrnic (rychle mluví, pracuje). Mečem kruto v helm mu seče. Rkk. 43. Bleskem v temena jim (horám) sekly (bouřky). Hdk. C. 36. — co odkud. Sěkáchu ratolesti se stromóv. Hus II. 3. -- kdy. Kdo za deště seče, za sucha sklízí. Č. M. 423. A já mám lóčičku při vršíčku, já ju nejradš seču při měsíčku. Sš. P. 638. — se proč. Sekají se pro dě- večku. Er. P. 498. — čím na koho. Po- mlouváním zrádným a utrháním na někoho sekati. V. — (co) jak: dříví na kusy, na sáhy, něco na cancory. D. Přes míru s. (mineralií v cizím poli dobývati). Vys. S. maso, dříví na drobno, klein hacken. Dch. — co kde. Seno na louce s. Er. P. 420., V. Na cestě dříví nesekej (života si neukra- cuj). Mus. S. něco přeď kým, Dač. I. 73., za kým. D. čáry se sekou n. přetínají v bodu a. Nz. Hajný seká v lese; S. trávu v lese, na pasece. Er. P. 388., 480. Mezi Veselím a Soběslavi sekou se silnice v pra- videlném úhlu. U Žirovnic. Vk. V černej hoře na pasece, švárné děvče trávu seče; Seče v zahradě travičku. Sš. P. 192., 253. Kdo nad sebou seká, třísky mu do očí letí. Č. M. 324. — čím okolo čeho (koho). Kanec zuby okolo sebe seká. Cyr. — koho kam seknouti: v srdce. Us. — se. Ten se sekl = 1. poranil; 2. ošidil. Že ta vojna býti musí, že sa Janko sekat musí. Sš. P. 124. Ne tak, švagře, ne tak, budeme sa sekat, to je sestra má. Sš. P. 785. — co s kým. Sekal s bratrem louku. Us. — se s kým — potýkati se, hádati se s ním, sich schlagen. Us. S ženami lesy s. — tělesně obcovati. Lék. kn. Nežli bych ti věnec dala, spíš bych se s tebou sekala. Sš. P. 349. — se oč. Než bych se já o ňu sekal, radš falešné panny nechám; Na tom zlínském černém zámku sekali se o galanku. Sš. P. 181. Sekator, a, m., der Plager, Plagegeist, z lat. Us. Sd. Vz Sekuta.

292664   Sekati Svazek: 7 Strana: 0664
Sekati. Vz Mkl. Etym. 290, List. fil. 1883. 127. — co. Přímka A seče přímku B. Us. Pdl. — odkud. Petr vytrhna meč poče ot něho sieci (pochopy od Ježíše) Hr. rak. 233. — jak. Seká to jako do jitrnic (rychle čte, odříkává). Us. Rgl. Stárek sekal be- ránka vod hlave k vocaso. Vz Brt. N. p. I. 309. Meč seče straně na obě. Anth. I. 3. vd. 34. — čím po čem. Mečem sekl po šíji. Msn. Or. 142. — se čím oč. Protož chceta se o ni slovy séci. Výb. I. 930.

292665   Sekati Svazek: 8 Strana: 0357
Sekati. Kapkou octa sekne (srazí) sa celý čbor mlieka. Phľd. 1895. 685. Seká zubama ako divý kanec. Nov. Př. 555.

292666   Sekati Svazek: 9 Strana: 0288
Sekati. S něčím seknouti = odhoditi něco. Čes. 1. VIL 53.

292667   Sekati jak Svazek: 10 Strana: 0358
Sekati jak. Hleď, abys' sekala vždy proti větru, neb jestiť na jaře vzduch samý čistý květ. Sá. XVII. 141 — co odkud: les s pařezů. 1512. Arch. XIX. 128. — čím jak dlouho. Ještě chvíli sekaly ty dvě zubem ostrým i jedovatým. Zvon IV. 178. — co komu seknouti: trest = uložiti. Zvon III. 619.

292668   Sekatura Svazek: 3 Strana: 0300
Sekatura, vz Seccatura. Die Belästigung.

292669   Sekavec Svazek: 3 Strana: 0300
Sekavec, vce, m., cobitis aculeata, der Steinbeisser, die Steingrundel, V., ryba; 2. loxia coccothraustes, der Stein-, Kernbeisser, der Kirschfink, pták. Jg.

292670   Sekavec Svazek: 7 Strana: 0664
Sekavec, vce, m. = chřástal polní. U Zá- smuk. Šír. Pt.

292671   Sekavec Svazek: 7 Strana: 1380
Sekavec, querella, ryba. Pršp. 15 37. Vz násl.

292672   Sekavice Svazek: 7 Strana: 1380
Sekavice, e, f. = sekavec, cobitis taenia, ryba. Slov. List. fil. 1892. 255. (Mz.).

292673   Sekavice Svazek: 8 Strana: 0357
Sekavice = krajačky, krajavice, krajo- vičky, vysoké podkovky u čižem. Brt. D. II. 469.

292674   Sekavíček Svazek: 3 Strana: 0300
Sekavíček, čka, m., pták. Ho rebníčka jaborýsek, na něm sedí sekavíček. Sš. P. 370.

292675   Sekavičky Svazek: 10 Strana: 0358
Sekavičky = podkůvky. Chorvat. v Dol. Rakous. Světz. 1882. 587.

292676   Sekávka Svazek: 3 Strana: 0300
Sekávka, y, f., sekáček ku sekání v malých necičkách kr př. zelí. U Sulkovce na Mor. Ktk. Vz Sekáč. — S., umbella, ryba. Ždk.

292677   Sekavka Svazek: 7 Strana: 0664
Sekavka, y, f., pole. MzO. 1890. 129.

292678   Sekavý Svazek: 7 Strana: 0664
Sekavý, gern hauend. S. bába = červený brouček, který prý seká nohy dětem, když jsou večer u vody. U Bydž. Kšť.

292679   Sekavý Svazek: 7 Strana: 1380
Sekavý. S. bába rozsekává prý nohy dětem, které si jich nemyjí. U N. Bydž. Kšť.

292680   Sekavý Svazek: 8 Strana: 0357
Sekavý. S. oštěp, Kub. Rol. 48., krok. Světz. 1895. 547.

292681   Sekce Svazek: 3 Strana: 0300
Sekce, e, f., z lat., řez, der Schnitt; v lé- kařství řezání těla, otevření těla, die Zer- gliederung, Leichenöffnung; při úřadech od- borových odbor, oddělení (v úřadě, ve spolku n. v jednotě), die Sektion. Rk. Vz S. N.

292682   Sekčov Svazek: 9 Strana: 0288
Sekčov, a, m., potok u Sebeše. Mus. slov. I. 66.

292683   Sekec Svazek: 7 Strana: 0664
Sekec, kce, m. = bití. Dostaneš s. Us. Rjšk.

292684   Sekera Svazek: 7 Strana: 0664
Sekera. Cf. Šrc. 145., Šf. III. 557., Vlšk. 409., 414., Mkl. Etym. 290. Sekera, Moravci hůře: sekyra. Bl. 275. V Ev. olom. sekyra. Sekyra také obecně v Čech. S. kolářské: ličnice, rubačka, střihovačka, tesla. Wtr. Obr. 588. Sekyrka Bourací, kladivová, R. Smekal, lezecká, Steigerbeil, n. Spíše ho musí utlouci n. dáti mu sekerou, než by umřel (když se nemoc zlomí) Tkč. S. lesu neuškodí bez tesu. Lpř. Kdo tone, s-ru sli- buje a když vytáhneš, i topůrka líto.Ne- chopě se s-ry, chaloupky nezroubíš. C. M. 124. Tupá s. bez drva zle se hodí. Cf. Kůň, Bota. Sekera mente' rychle čteno zní: Sa- kramente. Brt. — S. = dluh Udělal v ho- spodě pěknou sekyru. U Kdýně. Rgl. — Na Sekyře = jižní čásť Rakovníka, dříve tam byl rybník Sekyra. Wtr. — S., y, m., os. jm. — S. Václ. J, 1815.—1875., lékár a botanik. Vz Rk. Sl. — S. Jindř., naroz. 1839., katech. při gymn. v Praze.

292685   Sekera Svazek: 8 Strana: 0357
Sekera. S. válečná. Vz Wtr. Krj. I. 621. Hádání ze s-ry. Vz Zbrt. Pov.89. S. v ruce hřeje lépe než kamna (prací). Žďár. Nár. list. 1891. č. 107. odp. feuill. S. mete síň, seknici (rychle opakuj). Tkč. — S., vz Tanec mor. (3. dod.).

292686   Sekera Svazek: 9 Strana: 0288
Sekera. Vz Rúbanica, Topor. Již jest s. ? stromu přiložena (již se věc konati). Fisch. Hosp. 166. Cf. Zát. Př. 358a.

292687   Sekera Svazek: 10 Strana: 0358
Sekera. Spadla mu s. do medu (po- dařilo se mu), spadla pečeňa do popola (nepodařilo). Sbor. slov. VIII. 84. Sekera mete, eufem. m.: sakramente. Us. — S. Václ., botan. spis.; S. Emil, zool. spis., nar. 1864. Vz Ott. XXII. 807.

292688   Sekera, sekyra Svazek: 3 Strana: 0300
Sekera, sekyra (vz Bž. 36.), sekerka, sekyrka, sekeřička, sekyřička, seke- renka (mor.), sekulenka (na Slov.), y, f., od sek (sekati), vz -yra, sr. lat. securis, vz u. Strsl. sekyra, příp. -yra. Mkl. B. 94. Die Axt, das Beil, Beilchen. V. Části s-ry: čepec s okem či uchem, čepel s ostřím a brada a topůrko (topořiště, násada, der Axtstiel); brada kraj sekery mezi ostřím a čepem k topůrku obrácený, der Bart, das Axtblatt. Š. a Ž. Čepec n. obuch n. tylec (v něm jest topůrko), der Axthelm, Rücken. Šp. S. na n. ku štípání (u slovesných jmen podstatných), ne: pro štípání atd. Bs. S. k štípání dříví obyčejná: kálač, kálačka ci kladní, kladnice, drevní; u drvoštěpů: klín, dřevoštěpná n. dřevní s.; k otesávání klad na hrubo: hlavatka n. hlavatice n. oštěpačka; na hladko: širocina, široká, bradatice, bra- datá, pantok, pantovnice, švancar, švancara, švancarka; kolářská: střihovačka, postřiho- vačka n. licovačka, loukotnice; malá pro jednu ruku: ruční, jednoručka; k pobíjení střechy: pobíječka; tesařská jako motyka s ostřím na příč: tesla, teslice, dlabatka, dlabna (vz strany s. tesařských: Tesař); mlynářská: šumberka; úzká: tesačka; dlouhá: hlavatice, hlavatka, oštěpačka; široká: bra- datice, širočina, u mlynářů: šumberka; k za- čepování: kampovačka; sekera: plzenka, plzeňačka (s. mlýnská), tesařská (vz Cverok), řeznická, pořeznice, dlátovka, truhlářská, be- dnářská, kolářská, mýtní, oboruční, oboruč- nice, na suky, sukovka, passovka, šindelářka. Š. a Ž., Šp., Kh., Vys. S. stanová, die Zelt- hacke. Čsk. S. dřevěnkářská. Bar. S. stí- nací n. popravní. D. S., kterou se dělají díry do vorů: dlabačka. Vz jednotlivé řemesl- níky : Tesař, Mlynář atd. A popadna sekerku uťal jemu hlavěnku. Sš. P. 128. Kdybys ho sekyrou tloukl, neřekne to. Us. Mll. S-rou házeti = lháti. Na mor. Zlínsku. Brt. Tehdy sekera na sě dlubny kliudi, když před svým vrahem sě súdí. Dal. 103. V tom Říměníné byli sú jako metla hněvivého krále a byli sú sekyra božie, jíž sú židé pro své zaslú- ženie tresktáni; Činie jako řezník volu, jenž po čele ho drbá a k smrti úmysl i sekyru v ruce má; Sekyra, jíž tesař dóm jest udělal, by měla promluviti, nechlubila by sě, by ona ten dóm udělala, ale řekla by v pravdě, že svú mocí tesař skrze ni udělal jest ten dóm. Hus II. 308., 396., 231. Chtě vždy sekerku nějakou a roztržení mezi ně uvrci. Bart. Udeřil ho sekyrú; dal mu sekerú. NB. Tč. 96., 106. To topořisko trefilo (hodilo se do ucha s-ry). Br. S-ru vroubiti, vtíti. V. S-rou se- kati, Us., s-ru nasaditi, stielen. D. Tesař břevno oštěpačkou oštěpuje, otesává. Kom. S-ru ku kořenu přiložiti. Kram. S. se smekla s to- pořiska. D., Šp. Jako w lessie drziewienem sekiramy vyrubaly vrata gegie w nyey: se- kiru a nasieczy powrhly ysu yu (quasi in silva lignorum securibus exiderunt januas ejus in idipsum: in securi et ascia dejecerunt eam). Ž. wit. 73. o. 6. Vezmu-li já sekyrku, já ti utnu hlavu. Sš. P. 694. Klíčem dříví štípati a sekerou dvéře otvírati (věc naopak činiti). Jg., Š. a Z. Sekera bude na sebe dlubnu dělati (sám trest si ustanoviti). Us. Poplave jako s. ke dnu. Vz Hloupý. Prov. Jg. S-rou házeti (sakramentiti, klíti. Vz Kletba); Sekera plave, topůrko utonulo (vz Chybování); S. mete (místo: Sakramente) pod lavici. Č. Však s. najde (své) topůrko (= časem svým se všecko schodí). Prov. Hý. — S., náčiní dřevěné, jímž provazníci tlukouce popruhy prameny srážejí. Jg. — S. U tří seker Praze. Vz Ťk. II. 206. — S., jm. pole u Roztok. Dch.

292689   Sekeranka Svazek: 3 Strana: 0301
Sekeranka, y, f. S. trojhranná, donax trunculus, mlž. Frč. 223.

292690   Sekeranka Svazek: 7 Strana: 0665
Sekeranka. Cf. Brm. IV. 2. 372., Odb. path. III. 944.

292691   Sekeráš Svazek: 7 Strana: 0665
Sekeráš, e, m. = kyrysař. Mor. Brt. N. p. 374

292692   Sekerášův Svazek: 8 Strana: 0357
Sekerášův. S-šova (drvoštěpova) balta (sekera) ušetrila brezu (břízu) v hore. Slov. Phľd. 1893. 753.

292693   Sekeratka Svazek: 3 Strana: 0301
Sekeratka, y, f., serropalpus, hmyz. Krok.

292694   Sekerečka Svazek: 8 Strana: 0357
Sekerečka, y, f., vz Sekera. — S., vz Tanec mor. (3. dod.).

292695   Sekerečka Svazek: 10 Strana: 0358
Sekerečka, y, f., tanec. Vz Brt. P. n. 879.

292696   Sekerenka Svazek: 7 Strana: 0665
Sekerenka. Mor. a slov. Sl. spv. III. 110. Vz Sekera.

292697   Sekerka Svazek: 7 Strana: 0665
Sekerka, pole u Mezic.

292698   Sekerka Svazek: 7 Strana: 0665
Sekerka, vz Sekeľa.

292699   Sekerka Svazek: 9 Strana: 0288
Sekerka, y, f., vz Valaška.

292700   Sekérkovitý Svazek: 7 Strana: 0665
Sekérkovitý. S. makadla. Kk. Br. 4.

292701   Sekerkový Svazek: 8 Strana: 0357
Sekerkový jamkatec (brouk). Vz Klim. 269.

292702   Sekerňák Svazek: 7 Strana: 0665
Sekerňák, a, m. = sekerník, Axtstreiter. Šd.

292703   Sekerné Svazek: 3 Strana: 0301
Sekerné, ého, u., das Accidenzgeld für j den Holzverkauf. Gl. 310.

292704   Sekerné Svazek: 10 Strana: 0662
Sekerné, ého, n., vz Pařezné.

292705   Sekernice Svazek: 7 Strana: 0665
Sekernice = ženská, která si počíná hrubě. Mor. Knrz.

292706   Sekernice, sekyrnice Svazek: 3 Strana: 0301
Sekernice, sekyrnice, e, f., žena seker- níkova, die Mühlbauerin. — S., schrána na sekyry, das Axtbehältniss. Bern.

292707   Sekernický Svazek: 10 Strana: 0662
Sekernický. Zvon VI. 176.

292708   Sekernický, sekyrnický Svazek: 3 Strana: 0301
Sekernický, sekyrnický, Mühlbauer-. S. řemeslo. Us.

292709   Sekernictví Svazek: 10 Strana: 0358
Sekernictví, n. Vz Ott. XXII. 809.

292710   Sekernictví, sekyrnictví Svazek: 3 Strana: 0301
Sekernictví, sekyrnictví, n., die Mühl- bauerei. Jg.

292711   Sekerník Svazek: 7 Strana: 0665
Sekerník, a, m. S-ci = oddíl hasičů. Exc

292712   Sekerník Svazek: 10 Strana: 0358
Sekerník, a, m. = chlap povedený, chytrý, obratný, silný. Litom. 75.

292713   Sekerník, sekyrník Svazek: 3 Strana: 0301
Sekerník, sekyrník, a, m., der Mühl- bauer, Werkmeister in der Mühle. Vz Tk. II. 548. — S., der Axtstreiter. Šd. — S., u, m. = sekernice.

292714   Sekeromlat Svazek: 7 Strana: 0665
Sekeromlat, u, m. NZ. I. 59.

292715   Sekerovitý Svazek: 7 Strana: 0665
Sekerovitý = sekeře podobný. S. klín. NA.

292716   Sekerový Svazek: 8 Strana: 0357
Sekerový. S. tresť, z něm. Shäkersaft Čern. Př. 60.

292717   Sekeřec Svazek: 9 Strana: 0288
Sekeřec, řce, m., pelecotoma, brouk. S. finskv, p. fennica. Klim. 540.

292718   Sekeřice Svazek: 7 Strana: 0665
Sekeřice, ves v Bydžovsku. Kšť.

292719   Sekeřice Svazek: 8 Strana: 0357
Sekeřice, e, f.= čásť halapartny. Vz Halapartna (3. dod.). Wtr. Krj. I. 277., 615.

292720   Sekeřice Svazek: 9 Strana: 0288
Sekeřice, bývalá tvrz na Dymokursku. Sdl. Hr. X. 404.

292721   Seklati Svazek: 10 Strana: 0358
Seklati = skláti. Dal. L. 17.

292722   Seklavice Svazek: 3 Strana: 0301
Seklavice, e, seklavosť, i, f., třesení na voze, das in die Höhe Schütteln. Na Slov. Bern.

292723   Seklavo Svazek: 9 Strana: 0288
Seklavo močiti = v přestávkách. Sbor. slov. II. 156.

292724   Seklavý Svazek: 3 Strana: 0301
Seklavý, házející vzhůru, schüttelnd. S. cesta. Slov. Bern.

292725   Seklavý Svazek: 7 Strana: 0665
Seklavý, holperig. Ssk.

292726   Seklavý Svazek: 7 Strana: 1380
Seklavý kůň, vůz = otřásající, z maď. scökel. Slov. Mz. v List. fil. 1892 248.

292727   Sekliti Svazek: 10 Strana: 0358
Sekliti. zusammenleimen. XV. stol. Zahr. 27.

292728   Sekman Svazek: 10 Strana: 0358
Sekman, a, m. Mně cizozemců, s-nů na- dávajíc. NB. c. 245.

292729   Sekmo Svazek: 3 Strana: 0301
Sekmo = sečmo, hauend, hiebweise. Jg.

292730   Sekna Svazek: 3 Strana: 0301
Sekna, y, f., ženská odsekávající, hubatá, schnappiges Weib. Us. Msk. — S., sekačka, eine Putzsüchtige, ein fesch angezogenes Mädchen. Us. u Řenčova,

292731   Sekna Svazek: 9 Strana: 0288
Sekna, y, f. = vystrojená dívka, šprajcka, šprajda. Plz. 119.

292732   Seknice Svazek: 3 Strana: 0301
Seknice, e, f. = světnice. V Bystersku. Sn. U Prostějova. Hý. Plakala ďzěvucha v tej novej s-ci, že ju opuscili ci jeji pa- nici; Sviť měsíčku, sviť jasně, až do naši s-ce; Poď synečku do s-ce, už je zima venku. Sš. P. 316., 479., 560.

292733   Seknice Svazek: 8 Strana: 0357
Seknice m. světnice. Gb. H. ml. I. 392. (t v k). S. = přístěnek, menší izba. Brt. D. II. 435.

292734   Seknicový. S Svazek: 10 Strana: 0358
Seknicový. S. dvéře (u seknice).

292735   Seknouti Svazek: 3 Strana: 0301
Seknouti, vz Sekati.

292736   Seknutí Svazek: 3 Strana: 0301
Seknutí, n., der Hieb. S. žíly, das Ader- öffnen. Us.

292737   Seknutý Svazek: 3 Strana: 0301
Seknutý; -ut, a, o, gehauen. — čím: mečem. Us. — S., opilý. Je seknut. Us.

292738   Sekobota Svazek: 10 Strana: 0662
Sekobota, y, f. = rybářské náčiní k chy- tání ryb. Mtc. 1905. 384.

292739   Sekonda Svazek: 7 Strana: 0665
Sekonda, y, í., v hudbě. S. malá, spodní, vchní, zvětšená. Zv. Př. kn. I. 17., 19.

292740   Sékorka Svazek: 8 Strana: 0357
Sékorka, y, f., vz Parukářka (3. dod.).

292741   Sékorník Svazek: 9 Strana: 0288
Sékorník, u, m., pozemek. Pck. Hol. 204.

292742   Sekotati Svazek: 3 Strana: 0301
Sekotati = štěrkati, štěrkotati, skřípěti, klapati, cvakati zuby, mit den Zähnen klap- pern. Mor. D. Vz Sekati čím.

292743   Sekoucí Svazek: 7 Strana: 0665
Sekoucí přímka. NA. V. 4. Vz Sekati.

292744   Sekoun Svazek: 3 Strana: 0301
Sekoun, a, m., der Haudegen. Šm. Vz Sekáč.

292745   Sekourek Svazek: 3 Strana: 0301
Sekourek, rka. m., chiroscelis. hmyz. Krok. II. 255.

292746   Sekret Svazek: 7 Strana: 0665
Sekret, u, m., z lat. odměšek. S. kožních žlaz, Rm. II. 411, mléčných. Rm. II. 412

292747   Sekrét Svazek: 8 Strana: 0357
Sekrét = prsten největší, ozdobný, jímž se pečetilo. Vz Wtr. Krj. I. 526.

292748   Sekret Svazek: 10 Strana: 0358
Sekret = pečeť menší, jíž užívali toliko při dopisech a patentech. Ott. XIX. 385.

292749   Sekrét, sekrýt Svazek: 3 Strana: 0301
Sekrét, sekrýt, u, m., z lat. secretum, na Slov. = tajemství, das Geheimniss. Bern. — S., pečeť, pečetní prsten, též otisk jeho, das Siegel, Petschirstöckel, der Petschirring. Sekrýt přitisknouti, přitlačiti, přidati, při- věsiti. V. S. někomu svěřiti, Záv., k listu přiložiti. Faukn Pod s-tem prstenu našeho. Arch. VI. 45. Pravili, že jest to jejich s. NB. Tč. 69. — S., na Slov., záchod, chyška, der Abtritt. Jg.

292750   Sekretárský Svazek: 3 Strana: 0301
Sekretárský, tajemnický, Sekretär-.

292751   Sekretář Svazek: 3 Strana: 0301
Sekretář, e, m., z lat. secretum (vz Sekrét), kdo u sebe choval pečeť (sekrét), tajný písař, tajemník, der Geheimnschreiber, Sekretär. S. místodržitelský, magistrátní, obecní atd. — S., skříně tajná, das Geheimschreibpult, der Sekretär.

292752   Sekretářiti Svazek: 3 Strana: 0301
Sekretářiti, il, ení, Sekretärdienste thun.

292753   Sekretářka Svazek: 3 Strana: 0301
Sekretářka, y, f., tajemnice, die Sekre- tärin.

292754   Sekretářství Svazek: 3 Strana: 0301
Sekretářství, n., tajemnictví, das Sekre- täramt. Jg.

292755   Sekretní Svazek: 3 Strana: 0301
Sekretní, tajemný, geheim. Jg.

292756   Sekretorický Svazek: 7 Strana: 0665
Sekretorický. S nervy. Osv. I. 230.

292757   Sekrka Svazek: 8 Strana: 0357
Sekrka, y, f. = sekyrka, laš. Brt. D. L 104.

292758   Sekrýt Svazek: 8 Strana: 0357
Sekrýt, vz Sekrét. — S., locus secretus, místo oddělené, tajné, záchod. Čern. Př. 48.

292759   Sekryt Svazek: 9 Strana: 0288
Sekryt = pečeť soukromá mající na rubu jen otisk pečeti menší (nemající na obou stranách pečeti stejně veliké jako pečeti králů, císařů, bully). Př. star. II. 14.

292760   Seksom Svazek: 7 Strana: 0665
Seksom. Ej měla vdova s. fyksom fydr- lom, drmlištom s. tři cery. Brt N. p. I. 68.

292761   Sekt Svazek: 8 Strana: 0357
Sekt, špaň.. víno, z roman. seco, secco, lat. siceus suchý, že se z hroznů skoro suchých lisuje. Čern. Př. 63.

292762   Sekta Svazek: 3 Strana: 0301
Sekta, y. f., z lat., strana, odtrženost, od- trženství, rozdvojení, rozkolí, odštěpek, die Sekte, der Anhang. S. filosofická. Us. S. v náboženství, kacířství, V., strana nábo- ženská, která smýšlením svým se různí od smýšlení ostatních vyznavačů téhož nábo- ženství a dle svých náhledů také svou boho- službu vykonává, die Sekte. S. N. Novou sektu zaraziti, uvésti. Hus III. 303., Br. Sekta ariova. Us. Co o králi všecka ta vaše s. obmýšlela a ukládala? Aug. 30.

292763   Sektár Svazek: 3 Strana: 0301
Sektár, e, m. S. v náboženství = kacíř, bludař, odtrženec, V. = prívrženec nejaké náboženské sekty, který se snaží, aby jí nové přívržence získal, der Sektirer. S. N. Vz Sekta.

292764   Sektárský Svazek: 3 Strana: 0301
Sektárský, Sektirer-. S. duch. V.

292765   Sektářka Svazek: 10 Strana: 0358
Sektářka, y, f. Tbz. V. 1. 174.

292766   Sektářský. S Svazek: 10 Strana: 0358
Sektářský. S. učení. Fel. 121.

292767   Sektářství Svazek: 3 Strana: 0301
Sektářství, n., snaha způsobiti rozdělení ve věcech náboženských, die Glaubenszünftelei, Sektirerei. S. N., V.

292768   Sektor Svazek: 3 Strana: 0301
Sektor, u, m., lat., vz Výsek, Výseč. Der Kreisausschnitt.

292769   Sekuce Svazek: 8 Strana: 0357
Sekuce, e, f. = exekuce. Mor. Brt. D. II. 512. b.

292770   Sekuciáš Svazek: 7 Strana: 0665
Sekuciáš, e, m. = sekvestor? Na jiho- vých. Mor. Brt.

292771   Sekul-um Svazek: 3 Strana: 0301
Sekul-um, a, n., vz Seculum. Jest ještě ze starého s-la. Us. Šml.

292772   Sekul-um, a Svazek: 9 Strana: 0289
Sekul-um, a, n., z lat. saeculum. Za Šml. polož: VIII. 52.

292773   Sekulace Svazek: 10 Strana: 0358
Sekulace, e, f. = assekurace. Čes. 1. XII. 86.

292774   Sekularisace Svazek: 3 Strana: 0301
Sekularisace, e, f., z lat., odnětí statku církevního ku správě světské, die Weltlich- machung, Sekularisation, Einziehung geist- licher Besitzungen. — S., propuštění ze slavných řeholních slibů, kterými mnich nebo jeptiška na jistý řád n. klášter vázáni jsou. Vz S. N.

292775   Sekularisovati Svazek: 3 Strana: 0301
Sekularisovati = světským učiniti, se- kularisiren. — co: církevní statek. Rk.

292776   Sekularní Svazek: 3 Strana: 0301
Sekularní, stoletý, sekularisch, z lat.

292777   Sekule Svazek: 10 Strana: 0358
Sekule. Vz Kučala, Mus. 1864. 316.

292778   Sekulenka Svazek: 3 Strana: 0301
Sekulenka, y, f. = sekerka. Sl. ps. č. 61. Sekala s. dubca. Sl. p. 34.

292779   Sekulička Svazek: 7 Strana: 0665
Sekulička, y, f. = sekulenka ? S. stří- brná. Mor. Brt.

292780   Sekund Svazek: 3 Strana: 0301
Sekund hráti = na druhý n. provazecí nástroj.

292781   Sekunda Svazek: 3 Strana: 0301
Sekunda, y, f., lat., druhá třída, die zweite Klasse. Vz ostatně: Secunda. — S,, vz Vte- řina. Nz. — S. v hudbě. Hd.

292782   Sekundan Svazek: 3 Strana: 0301
Sekundan, a, m., pl. -ani (-áni); = žák druhé třídy, der Sekundaner.

292783   Sekundanský Svazek: 10 Strana: 0358
Sekundanský. S. obrazotvornosť. Hav. Chamr. 26. Vz Sekundán.

292784   Sekundant Svazek: 3 Strana: 0301
Sekundant, vz Secundant.

292785   Sekundári Svazek: 10 Strana: 0358
Sekundári, a, m. = žák druhé gymnas. třídy.

292786   Sekundárka Svazek: 8 Strana: 0357
Sekundárka, y, f., sekundäre Bahn. Nár. list. 1896. č. 153. feuill.

292787   Sekundarní Svazek: 3 Strana: 0301
Sekundarní, z lat., untergeordnet, abhän- gig, druhotní, vedlejší, podřízený; s. nemoc ; s. tvary v geologii (přechodní). S. N. Vz Secundarius.

292788   Sekundář Svazek: 7 Strana: 0665
Sekundář, e, m., vz Secundarius.

292789   Sekundice Svazek: 3 Strana: 0301
Sekundice, e, f., druhotiny kněžské, ju- bileum padesátiletého kněžství, die Sekundiz. S. N., Šd.

292790   Sekundogenitura Svazek: 3 Strana: 0301
Sekundogenitura, y, f. = secundogeni- tura.

292791   Sekundovati Svazek: 3 Strana: 0301
Sekundovati, hráti na některý nástroj provázeje hlavní melodii. Rk. — S., přispí- vati, pomáhati, zvl. v souboji. S. N.

292792   Sekundový Svazek: 3 Strana: 0301
Sekundový, Sekunden-. S. ručička, ky- vadlo. Nz., Techn.

292793   Sekur Svazek: 3 Strana: 0301
Sekur. Přilítl si na mne jako s. (= s ostrou, s nabroušenou). U Rychn. Msk.

292794   Sekura Svazek: 3 Strana: 0301
Sekura, y, f., z lat. = jistota, bezpečnost, Sicherheit, ve slohu kupec. Kh.

292795   Sekurace Svazek: 9 Strana: 0289
Sekurace m. assekurace. Dšk. Vok. 15.

292796   Sekuř Svazek: 3 Strana: 0301
Sekuř, e, m., z lat. succursus, v obec. mluvě, pomoc. Poslati s., přijíti na s. Us. u Olom., ve vých. Čech. Jir., Sd. Chasu bude míti na s. Ehr. Měla několik stovek na s. Ehr.

292797   Sekuř Svazek: 9 Strana: 0289
Sekuř = pár rozjivených kluků. Bechyně. Kub. L. f. 1900. 362.

292798   Sekuta Svazek: 3 Strana: 0301
Sekuta, y, sekutník, a, m., der Plage- geist. Na Ostrav. Tč. Vz Sekator. Sekutný = zpropadený, verflucht. To je s. baba = nevrlá, svárlivá. Na Mor. Brt. Ve vých. Čech. Všk. Sekvana, y, f., vz Seine. S. N. Sekvence, z lat. sequentia, některé hymny následující po alleluja. jímž při mši končí se graduale. Vz S. N. Vz Přísledek (II. 1083. b.). Sekvestr, u. m., z lat., soudní obstávka statku až do konečného rozhodnutí právní pře, gerichtlicher Beschlag auf ein Gut bis zur Entscheidung der strittigen Sache. Vz Sekvestrace. Sekvestrace, e, f., obstavení, obstávka statku, úřední opatření, jímžto se nařizuje, aby cizí věc po jistý čas a k jistému účelu osobou zvl. k tomu ustanovenou a povinnou účty činiti spravována byla. S. N. Die Se- questration. J. tr. Vz Sekvestr, u, m. Sekvestrator, sekvestr, a, m., soudem nařízený správce statku, o nějž je pře, der Sequester o. Sequestrator. J. tr. Sekvestrovati, statek obstaviti, seque- striren. Rk. — Vz Důvěrník. Sekyr, e, m., kostel. Kosm. Sekyra, vz Sekera. Sekyřany, dle Dolany, něm. Sekržan. Vz Tk. III. 113. S. dolejší a hořejší, vsi u Stoda. PL. Sekyrka, vz Sekera. — S., ves u Rych- nova. Sekyrné, vz Sekerné. Sekyrovati = týrati koho, na něm seděti, sužovati. Us. Sd., Msk., Vru. Seladon, a, m., špan., zamilovaný ovčák; nyjící milovník, schmachtender Liebhaber; mořská zeleň, das Meergrün. Seladonit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 166. Selanečný,selankový = idyllisch. Květy 1842. Selanka, y, f., poetické vyobrazení lidí v přirozeném stavu bydlících, idylla, die Idylle. Vz Sedlanka. Selankobásník, a, m., der Idyllendichter. Šm. Sele, lépe: ssele (od ssáti; každý, kdo sse), ete, n., pl. sselata; sselátko, a, n. Příp. -et. Mkl. B. 193. Nu Mor. pod Hostýnem sále. Mřk. Vz Osse. S. = dítě, které sse, mléka mateřského požívá, der Säugling. Aqu., Ben. — S., obyčejně o živočiších jiných. S., mladý srnec, V., štěně, hříbě, jehně atd. Ja., Krab. Nejobyčejněji = podsvinče, prasátko, čůně, das Spannferkel; odstavené: odstávče. V. Ssele kvičí. Kinský. Sselátko v husté huspeniné. Sych. Ssele z dobrého plemene. Sych. Vz Prase. — S., člověk svinský, pra- sátko, das Schwein, der Saumagen; cucák, holobrádek, junger Lecker. Kom. Selec, lce, m., Voitelsbrunn, ves u Mi- kulova. Tč. Selecta (pars), lat., vybraná část, výbor, Auswahl, f. Selen, u, m., luník, selenium, der Selen, prvek. Vz S. N., Šfk.50., Schd. II. 28. Selenaldin, u, m., der Selenaldin. Nz. Selenan, u, m., sůl z kyseliny selenové. Vz Šfk. 94. Selen-e, y, f., řec, měsíc; bohyně měsíce. Vz S. N.

292799   Sekutor Svazek: 8 Strana: 0357
Sekutor, a, m. = exekutor. Mor. Brt. D. II. 512. b.

292800   Sekvenciář Svazek: 10 Strana: 0358
Sekvenciář, e, m., zlat. = kniha obsa- hující sekvence. Nejed. 356. Sr. III. 302.

292801   Sekvenid-es Svazek: 7 Strana: 0665
Sekvenid-es, a, m.

292802   Sekvestrační Svazek: 7 Strana: 0665
Sekvestrační, Sequestrations-. S. účet. Pr.

292803   Sekyhuba Svazek: 7 Strana: 0665
Sekyhuba, y, m., os. jm. Wtr. Obr. 87.

292804   Sekyl Svazek: 7 Strana: 0665
Sekyl, u, m. Aby sobě v sekyl mateř ujebal; Jeb svú v sekyl mater zvyjebenou; Ať sobě v sekyl kurvu mateř ujebe (patrně eufemismus, nám nyní neznámý). Pam. VIII. 495.

292805   Sekyrales Svazek: 9 Strana: 0289
Sekyrales = školní plat od štípání dřev. Mus. 1900. 3, 6. Wtr. Part. 244.

292806   Sekyrka Svazek: 8 Strana: 0357
Sekyrka, y, f. Vz Sekyra. S-ku nechal za dveřmi (říkají, když kdo vstoupiv do světnice nepozdravil). Slez. Nov. Př. 652.

292807   Sekyrka Ferd Svazek: 10 Strana: 0358
Sekyrka Ferd., prof. a spis., nar. 1865. Vz Ott XXII. 812.

292808   Sekyrník Svazek: 8 Strana: 0357
Sekyrník, u, m. = prkénko na dláta, ne- bozezy, kleště atd. U Kopanič. Nár. list. 1894. č. 324. feuill. — S., a, m. = sekerník.

292809   Sekyrový Svazek: 10 Strana: 0358
Sekyrový čepel. Hol. Met. II. 382.

292810   Sekyřice Svazek: 8 Strana: 0357
Sekyřice, vz Sekeřice (3. dod.).

292811   Sekyřička Svazek: 7 Strana: 0665
Sekyřička, vz Sekera.

292812   Sekyřkostel Svazek: 9 Strana: 0289
Sekyřkostel = kostel Sekyrův. Z po- čátku se obě slova skloňovala, později jen druhé. Gb. H. ml. III. 1. 312.

292813   Sekytský Svazek: 7 Strana: 0665
Sekytský Miloslav. 1840. Jg. H 1. 625.

292814   -sel Svazek: 7 Strana: 0665
-sel náměstkovy živel složených s před- ložkami příslovcí lašských, valaš. a uh.: dosel, posel, ztamodsel, až posadsel (= po- sud). Brt. D. 175., Brt. L. N. I. 224. — Cf. -sud (dod.).

292815   Sela Svazek: 10 Strana: 0358
Sela, y, f. = síla. Haná. Šb. D. 47., Hoch. 32.

292816   Selan Svazek: 7 Strana: 0665
Selan, a, m., psí jm. Škd.

292817   Selanka Svazek: 7 Strana: 0665
Selanka, vz Jg. Slnosť. 129., Idylla.

292818   Selankovitosť Svazek: 10 Strana: 0358
Selankovitosť, i, f. Zvon V. 597.

292819   Selankový Svazek: 10 Strana: 0358
Selankový kraj. Nár. list. 1903. č. 177. 2.

292820   Selát Svazek: 8 Strana: 0357
Selát m. salát. Kts. 10.

292821   Selátko Svazek: 7 Strana: 0665
Selátko, a, n., vz Ssele.

292822   Selatový Svazek: 7 Strana: 0665
Selatový = selecí. S. hody. Vm. exc.

292823   Selavka Svazek: 7 Strana: 1380
Selavka, y, f., gymnomuraena, z pol- ského Vz List. fil. 1892. 249. (Mz.).

292824   Selce Svazek: 7 Strana: 0665
Selce, e, n. = místo v Rakousích. — S. = větší hospodářství od dědiny odlehlé, Meierhof Slov. Dbš. Obyč. 49. Vz Selo.

292825   Selckej Svazek: 10 Strana: 0358
Selckej = selský. Dšk. Km. 38.

292826   Selec Svazek: 8 Strana: 0357
Selec, lee, m., obec v Liptov. Phľd. XII. 74., 552.

292827   Selecí Svazek: 7 Strana: 0665
Selecí, Ferkel-. Vz Sele, Sselecí, Sela- tový.

292828   Seleczény Svazek: 7 Strana: 0665
Seleczény Ferd. 1834. Vz Jg. H. i. 625.

292829   Selekce Svazek: 7 Strana: 0665
Selekce, e, f., z lat. = sbírka. Us.

292830   Selen Svazek: 9 Strana: 0461
Selen, u, m. Sr. Vstnk. X. 327.

292831   Selen Svazek: 10 Strana: 0358
Selen, u, m., v lučbě. Sr. Vstnk. XII. 580., XIII. 578., Ott. XXII. 815.

292832   Selen Svazek: 10 Strana: 0662
Selen, u, m, v lučbě. Vz Vstnk. XIV. 470.

292833   Selena Svazek: 7 Strana: 0665
Selena, y, f. = jm. mysliv. feny. Škd.

292834   Seleniasa Svazek: 3 Strana: 0302
Seleniasa, y, f., náměsíčnosť, die Mond- sucht.

292835   Seleničitan Svazek: 3 Strana: 0302
Seleničitan, u, m., sůl kyseliny seleničité, selenigsaures Salz. Vz Šfk. 94., Nz.

292836   Seleničitý. S Svazek: 3 Strana: 0302
Seleničitý. S. kyselina, selenige Säure: Se O,. Sfk. 93., Nz. S. sirník.

292837   Selenid Svazek: 3 Strana: 0302
Selenid, u, m., sloučenina selenu s jinými

292838   Seleník Svazek: 3 Strana: 0302
Seleník, u, m. S. olovnatý či clausthalit, s. stříbrnatý, s. měďnatý či berzelin, s. rtuť- natý či tiemannit. Vz Bř. N. 211.

292839   Selenografie Svazek: 3 Strana: 0302
Selenografie, e, f., lunopis, nauka o mě- síci, die Mondbeschreibung. Vz S. N., Nz.

292840   Selenoid Svazek: 8 Strana: 0357
Selenoid, u, m. KP. VIII. 140.

292841   Selenopyrin Svazek: 10 Strana: 0358
Selenopyrin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 59.

292842   Selenovodík Svazek: 3 Strana: 0302
Selenovodík, u, m., der Selenwasserstoff: HSe; l-/-39 = 40. Šfk. 114., Nz.

292843   Selenový Svazek: 8 Strana: 0357
Selenový. Bellova buňka s-vá = řada mo- sazných desk od sebe slídovými vrstvami osa- mocených a šrouby v jedno těleso stažených. Vz KP. VIII. 376.

292844   Selenový. S Svazek: 3 Strana: 0302
Selenový. S. kyselina, die Selensäure: Se O3. Šfk. 93.

292845   Selepčín Svazek: 8 Strana: 0357
Selepčín, a, m., obec v Tekovsku. Phľd. XII. 74., 552.

292846   Seletice Svazek: 3 Strana: 0302
Seletice, dle Budějovice, něm. Selletitz, ves a) u Postoloprt, b) u Libáně. PL.

292847   Seletnice Svazek: 3 Strana: 0302
Seletnice, e, f., rostlina, praseník, sviní mléč (Šm.), hypochaeris, das Ferkelkraut. Slb. 464. S. blamatá, jednokvětá. plchá, hel- vetská. Flora.

292848   Seleuci-a Svazek: 3 Strana: 0302
Seleuci-a, e, f., dle Italia, jméno něko- lika měst, ku př. v Syrii. Vz S. N.

292849   Seleuk-os Svazek: 3 Strana: 0302
Seleuk-os, a, m.. jm. několika králů syr- ských. Vz S. N.

292850   Selfaktor Svazek: 3 Strana: 0302
Selfaktor, u, m., samopřed, Šm., předací stroj parou hnaný. S. N.

292851   Selfaktor Svazek: 10 Strana: 0358
Selfaktor, u, m. = náčiní na předení vlny Vz Ott. XX. 604., 601. 597.

292852   Selhalý Svazek: 10 Strana: 0358
Selhalý pokus (nepodařený). List. fil. 1905. 222. Zvon V. 412.

292853   Selhání Svazek: 3 Strana: 0302
Selhání, n., v homiláři opatovickém z 13. stol. Vz Mus. 1880. str. 109. Vz Selhati. A on pořekl sě dále jíti, jakož jest učinil bez selhánie. Hus II. 143. — Gh.

292854   Selhaní Svazek: 7 Strana: 0665
Selhaní. Hom. opat. 214. a. 17.

292855   Selhání Svazek: 8 Strana: 0357
Selhání. A Kavala mu s. dával (říkal, že lže). Arch. XIII. 417.

292856   Selhání, n. S Svazek: 10 Strana: 0359
Selhání, n. S. dáti někomu = lživosť přisouditi komu, za lháře odsouditi koho. Dala z. zákonníkom. Chč. S. I. 94a. Sr. násl.

292857   Selhanka Svazek: 7 Strana: 0665
Selhanka, y, f. = lež. Jrsk.

292858   Selhaný Svazek: 7 Strana: 0665
Selhaný, lügnerisch. Nov.

292859   Selhati Svazek: 3 Strana: 0302
Selhati, lhu a lžu (m. lhju, jako pláču, pláči), lžeš, lhou; lži. lha (ouc), al, án, ání = nepravdu pověděti, lügen, Lügen sagen, erlügen. Jg., V. — abs. Naděje selhala (zmý- lila, ošidila, betrog). Sych. Ručnice selhala (nespustila, versagte). D. Jako by kto krále, jenžby nikdy neselhal, aniž mohl selhati, ve svědectví zavrhl. Hus I. 104. — co. Selhal všecko, cožkoli přiřekl. Br. Což jsem na Martina mluvil, to sem selhal. NB. Tč. 241. — co kam. Ať na sě sám zatracenie ne- uprosíš a neselžeš a sám sebe neodsúdia. Hus I. 358. (Tč.).— jak: v hrdlo. Ros. Na- prosto si selhal v svú hlavu. BO. — komu (co). Selži mu něco. Us,. Selhalo mu (nepo- vedlo se. Vz Neštěstí). Č. Selhala mu slova. Kká. Š. 74. Čistě's mi selhal. V. Selhal mu hlas.

292860   Selhati Svazek: 7 Strana: 0665
Selhati. — abs. To porovnání (srovnání) selhává. Mus. Zemáky zełhaly (nepovedly se). Brt. D. 298. — komu (kdy kde) Abych vám neselhal. Us. Šd. Flinta mu selhala. Us. Při prvních slovech selhával mu hlas. Šbr. Přivítání mi selhalo na ja- zyce (nerad jsem ho vítal). Tbz. — čím. Trojanský kuoň obrazem Minervy zelhal jest jiné. Výb. II. 647.

292861   Selhati Svazek: 8 Strana: 0357
Selhati. Jest mu jedno s málo n. hodně. Nežli málo s., raděj hodně. Tkč. Dyž dobře zelže, jak dyby pravdu mluvil. Vck. Val. I. 107.

292862   Selhati proti komu Svazek: 10 Strana: 0359
Selhati proti komu. Selhal proti nám. Stará glossa. Vz List. fil. 1902. 445. — nač. Upřímo si selhal na tvú hlavu, recte mentitus es in caput tuum. Stará glossa. List. fil. 1901. 443. — več. V hrdlo s. 1513. Arch. XIX. 195. — kým oč. Že jest on jim selhal o peníze. 1514. Arch. XIX. 378. Sr. předcház. Selhání.

292863   Seliak Svazek: 8 Strana: 0357
Seliak, a, m. = sedlák. Slov. Bošácky. Pastr. L. 147., Phľd. 1895. 329.

292864   Seliba Svazek: 3 Strana: 0302
Seliba, y, m., osobní jm. Šd.

292865   Selibice Svazek: 3 Strana: 0302
Selibice, něm. Sellowitz, ves, u Postoloprt.

292866   Selibor Svazek: 3 Strana: 0302
Selibor, a, m., osobní jm. Šd., Mus.

292867   Selibov Svazek: 3 Strana: 0302
Selibov, a, m., něm. Selibau, ves u Písku (u Protivína). PL., Tk. I. 437., Tf. 288.

292868   Selibovský Svazek: 7 Strana: 0665
Selibovský potůček v Písecku.

292869   Selig Svazek: 7 Strana: 0665
Selig Jos. Ant., hud. sklad. 18. stol. Srb 62.

292870   Seligmannit Svazek: 10 Strana: 0359
Seligmannit, u, m., nerost. Vstnk. XI. 821.

292871   Seliha Svazek: 3 Strana: 0302
Seliha, y, f. = clapa, congeries lapidum, hromada kamení, zastr. Veleš.

292872   Selin-us Svazek: 3 Strana: 0302
Selin-us, unta, m., bylo mě. v Sicilii. — Selinunťan, a, m., pl. -fané. — Selinuntský.

292873   Selisko Svazek: 7 Strana: 0665
Selisko, a, m. — S. Anton., 1771. Jg. H. 1. 625 -- S. Ferd, † 1786, praelat. Ib. O obou vz i v Jir. Ruk. II. 212.

292874   Selka, sedlka Svazek: 3 Strana: 0302
Selka, sedlka, y, f., sedlákova žena, die Bäuerin. Vz Děvka.

292875   Selkov Svazek: 8 Strana: 0357
Selkov, a, m., zaniklá ves na Mor. Mtc. 1896. 120.

292876   Sellisko Svazek: 7 Strana: 0665
Sellisko, a, n. = sedlisko. Slov. Rr. Sb.

292877   Sellner Svazek: 7 Strana: 0665
Sellner Jos. Vz Slavín č. 35. v příloze.

292878   Sello Svazek: 7 Strana: 0665
Sello, a, n. = sedlo. Slov. Rr. Sb.

292879   Selma Svazek: 7 Strana: 0665
Selma, y, f. = jm. feny. Škd.

292880   Selmice Svazek: 3 Strana: 0302
Selmice, dle Budějovice, zašlá ves v Loun- sku. Vz S. N.

292881   Selmiti Svazek: 3 Strana: 0855
Selmiti, il, en, ení, zu Schelmen machen; se, ein Schelm werden. Jg., Zlob.

292882   Selňce Svazek: 9 Strana: 0289
Selňce m. silnice. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 40.

292883   Selník Svazek: 10 Strana: 0359
Selník, vz Šelník.

292884   Selnouti Svazek: 3 Strana: 0302
Selnouti, ul, utí — slepiti se, zusammen- kleben. Pták, má-li křídle svázaně, nebo lpem selnutě, anebo utětě, nemóž sě vzhóru pozdvihnúti. O 7 vstup. Pečeti selnuly = slepily se. — se komu čím. Oči se jim lpem selnou, Aesop.

292885   Selnutý Svazek: 9 Strana: 0289
Selnutý — slepený. Křídla lpem s-tá. Rozb. II. 145. Vz Selnouti.

292886   Selný Svazek: 3 Strana: 0303
Selný = silný. U Domažlic. Us.

292887   Selný Svazek: 10 Strana: 0359
Selný. Mozk hnátóv volových rozpuštěn v oleji selném. Rhas. E. 98.

292888   Selo Svazek: 7 Strana: 0665
Selo. Cf Selce (dod ).

292889   Selo Svazek: 8 Strana: 0357
Selo = grunt, kde sídlil, sedal sedliak v obci. Phľd. 1893. 622.

292890   Selo, a, selce Svazek: 3 Strana: 0303
Selo, a, selce, e, n., na Mor. = pole, statek, der Acker. Jg. S., příp. -lo, před níž zub- nice (d, ť) také může odpadnouti; s. tudy z se(d)-lo. Mkl. B. 101., 99. S., strsl.. fundus, souvisí se sed, s?d (seděti). Fk. 2. 673. srov- nává strhornoněm. sal, das Haus, die Woh- nung, a lat. solum. Mkl. aL. 11. Vz Sedlák.

292891   Seloutky Svazek: 3 Strana: 0303
Seloutky, dle Dolany, něm. Seloutek, ves u Plumlova. Tč.

292892   Selovice Svazek: 3 Strana: 0303
Selovice malé, Klein-Seelowitz, ves u Olbramovic na Mor. PL.

292893   Selský Svazek: 3 Strana: 0303
Selský, vz Sedlský.

292894   Selský Svazek: 7 Strana: 0665
Selský. S výšivky. Vz NZ. I. 4. nn.

292895   Selský Svazek: 9 Strana: 0289
Selský. Porobení lidu selského v Čech. Vz Pal. Děj. V. 1. 264.

292896   Selstiti Svazek: 3 Strana: 0303
Selstiti, il, ěn, ění = přelstíti, ošiditi, betrügen, überlisten, fraudare. — koho. Ďábel Evu selstil. St. skl. I. 181. — komu. A v wolyu rtow jeho neselstil sy gym. Ž. wit, 20. 3.

292897   Selství Svazek: 3 Strana: 0303
Selství, n.. bäurisches Wesen. Rk.

292898   Selun Svazek: 7 Strana: 0665
Selun, a, m. = Solun. Dbš. Pm. 9.

292899   Selungať se Svazek: 7 Strana: 1380
Selungať se = potulovati se. Val. Vck.

292900   Selven Svazek: 9 Strana: 0289
Selven m. Silven = Silvestr. Císařov. Čes. 1. VI. 584.

292901   Selvík, u, m Svazek: 9 Strana: 0289
Selvík, u, m. = koláč. Vimperk. Kub. 156.

292902   1. Sem Svazek: 3 Strana: 0303
1. Sem = jsem, je-li slovesem pomocným. Bž. 45. Vz Býti.

292903   2. Sem Svazek: 3 Strana: 0303
2. Sem, z semo, siemo, adv. = na toto místo, hierher, herzu, her, herein, herwärts, einher. Strsl. semo, samo, sem, huc; příp. -mo. Mkl. aL. 55,, B. 2,34. Sem, semka, semity, semkaj. Na Ostrav. Tč. Sem (volání na psa)! Us. Dch Jen sem (= vstupte, herein)! Us. Dch. Jdi mi z domu ven, taková žena ne- smí sem; Mého anděla sem pusťte; Sem, sem jarní slavíčku, zpívej libou písničku. Sš. P. 14., 25., 69. (Tč.). Pojď sem. Sem ke mně. S. na tu stranu. Dobyl se sem. D. Podívej se sem. Us. To sem náleží. Us. Když najprve p. Lacek sem do Brna při- jede, má zjednati s ním . . . Půh. 11. 349. Ti, kteříž chtie odsud jíti k vám, nemohú, ani od onud sěm; Chudé a mdlé, slepé a klecavé uveď sem; Příteli, kterak si sěm všel nemaje rúcha svatebního? Hus II. 238., 250., 379. Sem to, sem tuto. Semto přišel. — Sem-tam, her-hin. Přítel sem, přítel tam (= co mi do přátel). Ros. Jeden sem, druhý tam. Sem tam se hádati. Us. Dch. — Sem- tam, semotamo, semotam, sem a tam, sem i tam = dolů na horu, v tu (onu) stranu, hin und her. V. Siem i tam po odpustcích běhali. Hus II. 154. Běhá i sem i tam, obracie sě i sem i tam; Běhánie, vrtěnie, neb i sěm i tam hleděnie. Hus 1. 203., 265. Chodil sem i tam smutně po dvoře. Kn. Sem a tam motaje se. Kom. Sem i tam hleděti. V. I vá- leno ješče, ni semo ni tamo ustupeno. Rkk. Sem i tam = onde i onde. — Semotamo (neskl.) = šněrovadlo. V Krkonoš.

292904   Sem Svazek: 7 Strana: 0665
Sem. Mkl. Etym. 297. Kudy sem, tudy tam. Km.— Pozn. Sem sluší jediné místu, na kterém mluvící právě jest; mluvě o místě vzdáleném užívej tam . Voda se tam (do rybníka vede po trubách (šp. sem). Brt. S. 20. V Africe je tepleji, tam ptáci na zimu lítají. Km. — Sem tam = kořalka (žertem). Koupil si sem-tam. Us. u N. Bydž. Kšť. — Sěmo, vz List. fil. 1878. 208. — Semo tamo někteří říkají affeetantes archaismos, lépe říci: sem tam. Bl. 270.

292905   3. Sem Svazek: 8 Strana: 0575
3. Sem = sedm. Sem planet. 1440. Vz Mus. fil. 1896. 433.

292906   Sem Svazek: 10 Strana: 0359
Sem = sedm. Rostl. G. 38a., Mus. fil. 1896. 433.

292907   Sem poď Svazek: 9 Strana: 0289
Sem poď. Jestli by tam nebylo něco sem poď (pojď) = ukrásti. Mtc. 1900. 267.

292908   Semä Svazek: 7 Strana: 0665
Semä = semeno. Slov. Vz násl.

292909   Semä Svazek: 10 Strana: 0359
Semä = semeno. Aké s., taký zrost. Rizn. 170.

292910   Semáčko Svazek: 7 Strana: 0665
Semáčko, a, n. Semáčkom označuje se vždy semä kapustné; semienkom vždy ďa- telinové. Slov. Rr. Sb.

292911   Semafor Svazek: 7 Strana: 1380
Semafor, u, m., návěstný sloup, Sema- phor. Teb. 1889. 62.

292912   Semafor Svazek: 10 Strana: 0359
Semafor, u, m., z řec. = optický te- legraf (vysoká žerď s několika pohyblivými rameny, jejichž rozmanitou polohou dávají se návěští [signaly]). Vz Ott. XXII. 826.

292913   Semäňák Svazek: 7 Strana: 0665
Semäňák, u, m., Samenpflanze. Slov. Rr. Sb.

292914   Semanice Svazek: 7 Strana: 0665
Semanice, e, f. = jetel na semeno. U Úboče. Rgl. S. = strom na semena. Poráží-li se les, nechávají se s. stáťi, Ib. Rgl. Cf. Semenáč (dod).

292915   Semany Svazek: 10 Strana: 0359
Semany, jetel = semínko. Již. Čech. Nár. sbor. VIII. 20.

292916   Semasiologie Svazek: 7 Strana: 0665
Semasiologie, e, f., řec. = nauka o vý- znamu.

292917   Semasiologie Svazek: 10 Strana: 0359
Semasiologie, e, f., z řec. = nauka o významě jednotlivých slov (s. lexikalní) nebo mluvnických tvarů (s. syntaktická). Vz Ott. XXII. 826. Sr. Významosloví.

292918   Semátko Svazek: 3 Strana: 0303
Semátko, a, n. = semínko, srno semenní, das Samenkorn. V Třeboňsku. Mrk.

292919   Semčeti Svazek: 3 Strana: 0303
Semčeti, el, en, ení, projicere, zastr. — co odkud. Jakžto prach, jehož semczy wietir s obličějě země. Ž. wit. 1. 4.

292920   Semčice Svazek: 3 Strana: 0303
Semčice, dle Budějovice, něm., Semtschitz, ves u Ml. Boleslavi. PL., Tk. III. 67.

292921   Semčík Svazek: 3 Strana: 0303
Semčík, a, m., agathidium, hmyz. Krok. II. 256.

292922   Sémě Svazek: 3 Strana: 0303
Sémě, gt. semene, n., vz Semeno.

292923   Sémě Svazek: 8 Strana: 0357
Sémě. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 20.

292924   Semec Svazek: 3 Strana: 0303
Semec, mce, m., canapus, zastr. Vz Se- menec.

292925   Semeč Svazek: 3 Strana: 0303
Semeč, e, m., něm. Semtsch, ves u Lo- bosic. PL.

292926   Semechnice Svazek: 3 Strana: 0303
Semechnice, něm. Semechnitz, ves u Do- brušky.

292927   Semeiografie Svazek: 7 Strana: 0665
Semeiografie, e, f., z řec. = známko- pisectví, v hudbě označování zvuků notami. Rk. Sl.

292928   Semel Svazek: 7 Strana: 0665
Semel, vz Kerýsek. Velký s., vz Špaček. Hráti v s. Čítá se při tom: Semel, bis, ter, odtud jméno. Vz také Pjéček, Brt. Dt. 201.

292929   Semel-e Svazek: 3 Strana: 0303
Semel-e, y, f., milenka Diova, značí zemi jarními bouřemi oplodněnou. S. N. Syn Se- melin = Bacchus.

292930   Semela Svazek: 10 Strana: 0359
Semela, y, f. = míč. Haná. Hoch. 109.

292931   Semeli Svazek: 3 Strana: 0303
Semeli, vz Semleti.

292932   Semeli-us Svazek: 7 Strana: 0665
Semeli-us, a, m. — S. Matouš, kněz luter., †1623. Vz Jg. H 1. 625, Jir. Ruk. II. 212

292933   Semelice Svazek: 7 Strana: 1380
Semelice, e, f, centauria, zastr. No- mencl.

292934   Semelíu Svazek: 3 Strana: 0303
Semelíu, a, m., mě. v Uhřích, Semlin, lat. Zemlinium. Plk.

292935   Semelka Svazek: 7 Strana: 0665
Semelka, y, m. a f. = kdo mnoho řečí semele, tlachal. CT. Tkč.

292936   Semelka Svazek: 9 Strana: 0289
Semelka, y, m. = mlynář (žertem). Us Hoř. 94.

292937   Semelo Svazek: 7 Strana: 0665
Semelo, a, n. = semel (špaček). Na mor. Slov. Hrb.

292938   Semenáč Svazek: 3 Strana: 0303
Semenáč, e, semenáček, čku, m., strom v pasece, nechaný na semeno, výstavek, (Šm.), der Samen-, Schürbaum, der Ausständer. Um. les.

292939   Semenáč Svazek: 7 Strana: 0665
Semenáč = okurka na semeno. Us. Kšť. — S. strom. Cf. Mateční (2. dod.), Semanice (dod).

292940   Semenáč Svazek: 8 Strana: 0357
Semenáč. S. Procův (hruška). Nár. list. 1896. č. 299. Příl.

292941   Semenáč Svazek: 10 Strana: 0359
Semenáč, e, m. = brambor na semeno. Nár. list. 1903. č. 139.

292942   Semenáček Svazek: 7 Strana: 1380
Semenáček, čka, m , pták. Vz Zvono- hlík (2. dod ).

292943   Semenáček Svazek: 8 Strana: 0357
Semenáček, čka, m., pták. Vz Zvonohlík (3. dod.).

292944   Semenačka Svazek: 7 Strana: 1380
Semenačka, y, f. = matka semenná. Ott. V. 776. a Vz Semenáč.

292945   Semeňák Svazek: 7 Strana: 0665
Semeňák, u, m. = stromek ze semene vyrostlý a nepřesazený; brambor a p. na semeno nechaný. Šd.

292946   Semenák Svazek: 8 Strana: 0357
Semenák, a, m. = holub modré a černé barvy. Tkč.

292947   Semeňák Svazek: 8 Strana: 0357
Semeňák, a, m., vz Zvonohlík (3. dod.).

292948   Semenář Svazek: 3 Strana: 0303
Semenář, e, m., semenník, der Samen- händler.

292949   Semenář Svazek: 7 Strana: 1380
Semenář, e, m., vz Semenáček (2. dod.).

292950   Semenář Svazek: 8 Strana: 0357
Semenář, e, m., vz Zvonohlík (3. dod.).

292951   Semenařiti Svazek: 3 Strana: 0303
Semenařiti, il, ení, Samenhandel treiben.

292952   Semenářka Svazek: 3 Strana: 0303
Semenářka, y, f., die Samenhändlerin.

292953   Semenářský Svazek: 3 Strana: 0303
Semenářský, Samenhändler-. S. obchod, trh. Ros.

292954   Semenářství Svazek: 3 Strana: 0303
Semenářství, n., der Samenhandel. Ros.

292955   Semenářství Svazek: 10 Strana: 0359
Semenářství, n. Vz Ott. XXII. 827.

292956   Semenatka Svazek: 3 Strana: 0303
Semenatka, y, f., v horn., das Samen- salz. Rk.

292957   Semenatosť Svazek: 10 Strana: 0359
Semenatosť, i, f. S. něčeho. 1585 Uč. spol. 1902. 24.

292958   Semenatý Svazek: 3 Strana: 0303
Semenatý = plný semene, samigt; 2. po- pelavý, aschgrau. S. slepice. Us. u Turn.

292959   Semenatý. S Svazek: 10 Strana: 0359
Semenatý. S. moc (zlata). 1585. Uč. spol. 1902. 25, 92.

292960   Semencový Svazek: 3 Strana: 0303
Semencový, semenečný — ze semence, Hantsamen-. S. olej, polévka, V., zrno. D.

292961   Semenčí Svazek: 7 Strana: 0665
Semenčí, n. = semýško. Mor. Brt. D. 150.

292962   Semenec Svazek: 3 Strana: 0303
Semenec, nce, m., konopné semeno, der Hanfsamen, die Hanfkörner. Dvě měřice s-nce. Půh. II. 160. Ptáci zobají s. Us. Vz Konopný. Schd. 11. 275., KP. III. 265., Kk. 146. — S. = peníze. Us. vojenský v Praze. Kda.

292963   Semenec Svazek: 7 Strana: 0665
Semenec, canopum. Sv. ruk. 322. Cf. Rstp. 1364., Rosc. 115

292964   Semenec Svazek: 8 Strana: 0357
Semenec. Najprv vtáčik zaspieva, potom mu semänca nasypú. Slov. Nov. Př. 130.

292965   Semenec Svazek: 9 Strana: 0289
Semenec také = seménka plevele, která se od zrna odvějí. Zát. Př. 195. Pozn. — S. = chléb ve věznicích. Kukla 156.

292966   Semenečný Svazek: 3 Strana: 0303
Semenečný, Hanfsamen-. S. olej. Db.

292967   Semenečný Svazek: 7 Strana: 1380
Semenečný olej. 1530. Snm I. 378.

292968   Semení Svazek: 3 Strana: 0303
Semení, n., semena, das Gesäme, die Sä- merei. Dch.

292969   Semenice Svazek: 3 Strana: 0303
Semenice, e, í, semeniště. — S., část rostliny, kde semena jsou připevněna, die Samenkapsel. Rostl. Vz Kk. 53. S., místo vnitř pouzdra semeníkového, nejčastéji buď vnitřní jeho úhel neb podélná čára na vnější stěně, kde vajíčka a potomní semena sedí. Čl. Kv. XXVII. Zárodečnice, trophospermum, placenta, receptaculum, der Samenträger, Mutterkuchen. Nz. — S., sýpka na semeno. — S., der Samenbaum. Dch. — S., zelí na semeno. U Poličky. Kšá.

292970   Semenice Svazek: 7 Strana: 0665
Semenice = semenná jetelina. Mor. Šd.

292971   Semeníček Svazek: 8 Strana: 0357
Semeníček, čka, m., vz Zvonohlík (3. dod.).

292972   Semeničnatý Svazek: 3 Strana: 0303
Semeničnatý, placentiferus, samenträ- gertragend, mající semenice jako chlopně uprostřed a d. Rostl. 490.

292973   Semeničný Svazek: 3 Strana: 0303
Semeničný, dem Samenträger angehö- rend, semenici náležející. Rostl. 490.

292974   Semeník Svazek: 7 Strana: 0665
Semeník, u, m. Vz Semenník. Rosc. 89. — S., a, m. = modla. Hol. 185.

292975   Semeníkový Svazek: 7 Strana: 0665
Semeníkový. S. dutina. Osv. VI. 50.

292976   Semenisko Svazek: 10 Strana: 0359
Semenisko, a, n. Učitelské s. = seminář. Slov. Sbor. Čes. 30.

292977   Semeniště Svazek: 3 Strana: 0303
Semeniště, ě, n., místo, kde se ze semene n. z mladu stromky chovají, die Samen-, Baum-, Pflanzschule, der Pflanzgarten. Kom. — S., seminár, škola n. dům k vychování duchovenstva, učitelstva. Vz Seminář.