376001   Vodenka Svazek: 7 Strana: 1040
Vodenka, y, f. = snět. Mor. Šd. D. 37.

376002   Voděnkový Svazek: 4 Strana: 0762
Voděnkový, Wasser-. V. polívka. Vz Voděnka. U Olom. Sd.

376003   Vodepříti Svazek: 4 Strana: 0762
Vodepříti = odepříti, v obec. ml. Ne- mohl jsem jim toho v. List z r. 1563. (Tč. ). Ajá sem jemu toho vodepřel. Arch. V. 326.

376004   Voděra Svazek: 4 Strana: 0762
Voděra, y, f., Wodiera, mlýn u Nepomuk.

376005   Voděrad Svazek: 4 Strana: 0762
Voděrad, a, m, os. jm. Pal. Rdh. I. 127.

376006   Voděrád Svazek: 4 Strana: 0762
Voděrád, a, m., der Wasserfreund. Bern. Cf. Vodička.

376007   Voděradky Svazek: 4 Strana: 0762
Voděradky, Wodieradek, ves u Říčan. Tk. 1. 78., 412.

376008   Voděradsko Svazek: 9 Strana: 0374
Voděradsko, ?, ?., traťuFrýdštejna. Př. star. V. 121.

376009   Voděradský Svazek: 4 Strana: 0762
Voděradský, ého, m., os. jm. V. z Hru- šova, stará česká rodina. Vz S. N. a Blk. Kfsk. LXXXIV. a 1450.

376010   Voděrady Svazek: 4 Strana: 0762
Voděrady, od Voděrada. Pal. Rdh. I. 136. — V., dle Dolany, Wodierad, ves u Ko- stelce n. Orl.; V. polní, ves u Kolína; V. černé, ves u Čern. Kostelce. S. N. Vz Blk. Kfsk. 1450. V. mimo ty vsi a) u Naděj - kova, b) u Chomútova, c) u Ml. Boleslavi, d) u Malé skály, e) u Litomyšle, f) u Zlaté studny; samota u Unoště. PL. — Tk. III. 663., IV. 263.

376011   Voděrky Svazek: 10 Strana: 0677
Voděrky, ů, m. V. mlýnské. Arch. XXII. 201. Sr. Voděry ve IV. d.

376012   Voděry Svazek: 4 Strana: 0762
Voděry = pšeničné, žitné otruby. Na Mor. Ktk.

376013   Vodětín Svazek: 4 Strana: 0762
Vodětín, a, m., Wodietin, myslivna u Opočna. PL.

376014   Vodevzdati Svazek: 7 Strana: 1040
Vodevzdati = odevzdati. Us.

376015   Voděvzdorný Svazek: 4 Strana: 0762
Voděvzdorný, wasserfest. V. dlažba. Zpr. arch. IX. 38.

376016   Vodhákovati koho Svazek: 10 Strana: 0486
Vodhákovati koho = odsouditi. Ti hla- váči (soudcové) mne o-li. Praha. 112.

376017   Vodiak Svazek: 4 Strana: 0762
Vodiak, a, m., Abodiacum, mě. Sl. let. VI. 39.

376018   Vodica Svazek: 4 Strana: 0762
Vodica, c, m., osob. jm. Šd.

376019   Vodica Svazek: 10 Strana: 0486
Vodica, e, f., hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 133.

376020   Vodice Svazek: 4 Strana: 0762
Vodice, e, f. = voda. Vz Voda. St. skl. Voda vodice, zlá neštovice. Z nár. pověr. Opav. týd. (Šd ). — V., ves v Pacovsku u Netolic, v Bolesl., v Táborsku. Vz Blk. Kfsk. 1450., S. N.

376021   Vodice Svazek: 7 Strana: 1040
Vodice = voda. V. jim nepodali. Lg. Kr. v. 174., Mně. R. 39. V. bakarská = víno jako šampanské Cf. ZObz. XXII. 266.

376022   Vodice Svazek: 8 Strana: 0471
Vodice m. rovce, ovce, c v ch. Dšk. Jihč. I. 25.

376023   Vodicí Svazek: 4 Strana: 0762
Vodicí = k vodění sloužící, Leit-, Füh- rungs-, Ableitungs-, Leitungs-. Vodicí vře- teno, šroub, trouba, ojnice, těhlík, těhlice, tyč. Techn., Šp. V. drát, der Leitungsdraht, J. tr., čára, die Führungslinie. Nz. lk.

376024   Vodič Svazek: 4 Strana: 0762
Vodič, e, m. = který vodí, der Führer, Leiter. V. za ruku, k něčemu, D., koní. Zlob. Hoře vám, vodičové slepí. ZN. Už som ja bol na nohách a onedlho i moj v. prikvirnul, aby sme čím skôr pút po meste nastúpili. Lipa 265. — V. vlaků, der Zug- führer. Dch. — V. = závodčí, poddůstojník mezi desátníkem a šikovatelem, der Führer. — V., der Vortänzer. U Olom. Sd. — V. u myslivců a) vůdce hejna zvěři, das Vor- thier, D.; b) pes: vodiče upraviti, cvičiti na přední a zpáteční cestu; v-če odtáhnouti. Šp. Vz Pes. — V. = kov atd., který elektřinu, teplo, zvuk snadno pouští, vodí, der Leiter. Špatný vodič tepla. Pr. Chym. 38. V. jedno-, dvoupólový; dobrý (dobrý elektrovodič), špatný: v. tepla (teplovodič). Nz., Bř. N. 60. V. elektřiny, tepla, zvuku, špatný. Vz KP. II. 196., 330., 274., 277.

376025   Vodič Svazek: 7 Strana: 1040
Vodič psů. Lpř. V-či mračen. Vz Zbrt. 292. — V. = pohůnek, pohonič. Uh. Brt. D. 285. — V. = ženich. Na Hané. Bkř.

376026   Vodič Svazek: 8 Strana: 0470
Vodič, e, m. V. (dol.), kľúčik, klučovisko, (laš.), drabica (Brn.) = ojko plužných kole- ček. Cf. Brt. D. II. 447. — V. elektřiny = hmota, která elektřinu na jinou hmotu pře- vádí. V. dobrý (kov), špatný (sklo). Vz KP. VIII. 28., 29.

376027   Vodič Svazek: 9 Strana: 0374
Vodič (nota citlivá), Leiterton. Mus. 1850. II. 12. Př.

376028   Vodíček Svazek: 4 Strana: 0762
Vodíček, čku, m. = vodítko, das Leit- band. Slez. D.

376029   Vodičitka Svazek: 8 Strana: 0470
Vodičitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

376030   Vodičitý Svazek: 4 Strana: 0762
Vodičitý = vodík v sobě mající, wasser- stoffhältig. V. kostičník, kysličník, uhličník. Pr. Chym. — Jg., Šp.

376031   Vodička Svazek: 4 Strana: 0762
Vodička, y, f., das Wässerchen. Vz Voda. — V. = tekutina vodě podobná, gebranntes Wasser, der Geist. V obec. mluvě v. = die Tinktur. V. na ústa, Mund-, k mazání, na skvrny, Flecken-, Dch. V. ku spájení, Löth- wasser. Šp. V. kolínská, na zuby, Us., Gio- bertianova (k oživení zašlého písma). Mus. 1880. 116. V. z dýmky. Vz Moček. Us. Šd. V. pálená, líh; melisová, voňavá, na ránu, D., čpavá, Sych., na n. pro oči, V., císař- ská, goulardová, k čištění kůže, manheimská, na pihy, poplatinovací, postříbrovací, po- zlacovací, skořicová, zlatá, žaludeční atd. Kh. — V., die Führerin, Us., die Vortän- zerin. U Olom. Sd. — V., y, m., os. jm. Vz S. N. V. Frant., nar. 1812., spisovatel. Vz Šb. H. 1. 306. — V. Jan, ku konci 16. stol., spisov. Ib. 306., Jir. H. 1. II. 326. — V. Jan Kr., † 1784., spisov. Vz Jir. H. 1. II. 326. — Vz Blk. Kfsk. 1450. — V., y, m. = kdo rád vodu pije, der Wassertrinker. D., Reš. Cf. Voděrád.

376032   Vodička Svazek: 7 Strana: 1040
Vodička ústní. Vz Slov. zdrav 399. — V. Jan koupil r. 1452. veliký dům v Praze v ulici po něm pojmenované (Vodičkova ul.). Wtr. Obr. 426. — V. Frant., nar. 1812., děkan a spis. Vz Rk. Sl.

376033   Vodička Svazek: 9 Strana: 0374
Vodička, y, f = žena, která z ústavu služby opatřujícího služky vodí do rodin, které služku chtí najmouti. Us. — V. Theod. Sr. Jub. XXXIV.

376034   Vodičkář Svazek: 7 Strana: 1040
Vodičkář, e, m. = kdo jen vodu pije. Us.

376035   Vodičková Svazek: 4 Strana: 0762
Vodičková, é, f., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1450.

376036   Vodičkova Svazek: 7 Strana: 1040
Vodičkova ulice. Vz Vodička (dod.), Tk. VIII. 152., 332.

376037   Vodičkový Svazek: 4 Strana: 0762
Vodičkový. V. ulice v Praze, Wasser- gasse.

376038   Vodičnatan Svazek: 4 Strana: 0762
Vodičnatan, u, m. = sloučenina vody se zásadou nějakou, kde voda místo kyseliny zastupuje, hydras, das Hydrat. 100% vápna páleného a 32% vody činí v. V. barvičitý, cíničitý, cínový, drasličitý (kamínek sžíravý, leptavý), hliníkový, ladičitý, měditý, sodi- čitý, strontičitý, vápničitý (vápno hašené), železito-železičný, železitý. Vz Pr. Chym. 19., 25., 155., 156., 166., 179., 173., 212., 206., 219., 226., 257. a j. a Jg. Slov.

376039   Vodičnatý Svazek: 4 Strana: 0762
Vodičnatý = s vodíkem sloučený. V. ka- zičník, kostan, kostičan, kostičník, kyslič- ník, luničnatan, siran, siřičník, surmičitan, surmičnan, uhličník, zemničník. Vz Pr. Chym. a Jg. Slov.

376040   Vodičstvo Svazek: 7 Strana: 1040
Vodičstvo, a, n., ductoria, zastr. Pršp. 60.

376041   Vodidlo Svazek: 7 Strana: 1040
Vodidlo vratové, Göpelschwengel. Hř. V., Führungslatte. Hrbk. Vodík. Rosc. 36., 37., Šfk. Ruk. 60.

376042   Vodidlo, vodítko Svazek: 4 Strana: 0762
Vodidlo, vodítko, a, n. = čím n. v čem se děti vodí, das Leit-, Gängelband, der Gängelwagen. Jg. Na Slov.: vodíček. Dítě na vodítkách voditi. D. V. Hunterovo. Nz. lk. — V., die Führung (an dem Gasbehälter). Sp. — V. kotvičné, das Ankerplateau, die Ankerrolle (v hodinách). Šp., Dch. V. ty- činkové, das Führungsstäbchen. Nz. lk. — V. rovnoběžné, die Parallelführung zur Cirkularsäge. Skv. — V., der Leitfaden (kniha). Dch.

376043   1. Vodík Svazek: 4 Strana: 0762
1. Vodík, a, m., ursa, astrum, zastr. Rozk.

376044   2. Vodík Svazek: 4 Strana: 0762
2. Vodík, u, m., der Wasserstoff, das Hydrogen, hydrogenium. Rst. 515., Bř. N. 106., 228. V. jest plyn bezbarevný, nevonný, velmi lehký, 13krát lehčí než vzduch, slouží tedy k plnění balonů. Pr. Chym. 117. V. siřicnatý. Čs. lk. V. 74. Vz více v S. N., Šfk. 30., Kk. 61., Schd. II. 228.

376045   Vodík Svazek: 10 Strana: 0486
Vodík znal již Klicpera v Blaníku, psaném r. 1813. (vyd. 1820. 261. ). Sr. Vstnk. XIII. 343.

376046   Vodíkatý Svazek: 7 Strana: 1040
Vodíkatý. V. sloučeniny. Rm. 36.

376047   Vodíkosirník Svazek: 4 Strana: 0762
Vodíkosirník, u, m. V. ethylnatý, Aethyl- Sulfhydrat, amylnatý, Amyl-Sulfhydrat, dra- selnatý, Hydrothionschwefelkalium, methyl- natý, Methylsulfhydrat, amonatý, Schwefel- wasserstoff, Schwefelammonium, barnatý. Schwefelbarium, vápenatý, Schwefelcalcium. Nz. V-ky, Hydrothionschwefelmetalle. Nz.

376048   Vodíkový Svazek: 4 Strana: 0763
Vodíkový = od vodíku, Wasserstoff-. V. bořičník, luničník, prvouhličník, sitaničník. Pr. Chym. 104., Krok. I. c. 140. V. plamen jako reagens. Vz Čs. lk. IV. 12. V. pol, Hydrogenpol, Wasserstoffpol, m., kyselina, Wasserstoffsäure. Nz.

376049   Vodilec Svazek: 4 Strana: 0763
Vodilec, lce, m., lépe: vodík, das Hydro- gen. Jg.

376050   Vodílek Svazek: 4 Strana: 0763
Vodílek, lka, m., osob. jm. Šd.

376051   Vodilka Svazek: 4 Strana: 0763
Vodilka, y, f., hydrastis, rostl. pryskyř- níkovitá. Rostl. III. a. 26., 29.

376052   Vodinka Svazek: 4 Strana: 0763
Vodinka, y, f. = polévka z maštěné vody, úkrop. Vz Voděnka, Voda. Pk., Klš.

376053   Vodinka Svazek: 8 Strana: 0470
Vodinka, vz Voda, Voďanka (3. dod.).

376054   Vodiporek Svazek: 7 Strana: 1040
Vodiporek, rka, m., careches, pták, za- str. Pršp. 11.

376055   Vodipur Svazek: 4 Strana: 0763
Vodipur, u, m., der Leitnagel, v horn. Šm.

376056   Vodisko Svazek: 4 Strana: 0763
Vodisko, a, n., schlechtes Wasser. Sš. P. 708.

376057   Voditel Svazek: 4 Strana: 0763
Voditel, e, m. = vodič.

376058   Voditelka Svazek: 4 Strana: 0763
Voditelka, y, voditelkyně, ě, f., die Führerin, Leiterin. Jg.

376059   Voditelnosť Svazek: 4 Strana: 0763
Voditelnosť, i, f., die Leitfähigkeit, das Leitungsvermögen. V. tepla y půdě, Boden- wärmeleitungsvermögen, n. Šp.

376060   Voditelný Svazek: 4 Strana: 0763
Voditelný, lenksam. Dch.

376061   Voditi Svazek: 4 Strana: 0763
Voditi, vz Vésti.

376062   Voditi Svazek: 8 Strana: 0470
Voditi. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84.

376063   Vodítkářský Svazek: 9 Strana: 0374
Vodítkářský. V. poručenství. Mus. 1850. IV. 625.

376064   Vodítko Svazek: 4 Strana: 0763
Vodítko, vz Vodidlo.

376065   Vodítko Svazek: 7 Strana: 1040
Vodítko. V-tka = 2 hřeby s provazy, které se do špalků vráží a za které se špalky z lesa vytahují. U Kdýně. Rgl.

376066   Vodítkový Svazek: 4 Strana: 0763
Vodítkový hrot, der Sicherheitsmesser (an der Gabel in Ankeruhren). Šp.

376067   Vodítkový Svazek: 9 Strana: 0374
Vodítkový nosič v lokomotivě. Ott. XVI. 293a

376068   Vodiuci Svazek: 4 Strana: 0763
Vodiuci = vodící, zastr. Bž. 26.

376069   Vodívka Svazek: 8 Strana: 0470
Vodívka, y, f. =- pruh prací látky lněné n. bavlněné '/2 m. široký a 1 '/, m. dlouhý, kterým se dítě k chůvě přivazuje, aby je snáze nosila. Duf. 20.

376070   Vodivosť Svazek: 4 Strana: 0763
Vodivosť, i, f. = voditelnosť. V. tepla, proudu elektrického. Vz S. N. XI. 6., KP. II. 196. V. tepelná. Čs. math. X. 235. V. thermoelektrická, galvanická. ZČ. I. 246.

376071   Vodivosť Svazek: 10 Strana: 0486
Vodivosť, i, f. V. tuhých látek. Vstnk. XIII. 446.

376072   Vodivý Svazek: 4 Strana: 0763
Vodivý, Führungs-, leitend. V. pravítko, das Führungslineal, drát. Šp., roura, das Leitungsrohr, patradlo, die Leitungssonde. Nz. lk.

376073   Vodivý Svazek: 7 Strana: 1040
Vodivý. V. koleje (dráhy), NA. IV. 199., pes (který na smečce dobře hledá, gängig). Škd.

376074   Vodivý Svazek: 8 Strana: 0470
Vodivý. V. spojení elektrických proudo- vodů. KP. VIII. 188.

376075   Vodka Svazek: 4 Strana: 0763
Vodka, y, f., das Wässerchen, vz Voda. — V. = pálená voda, der Geist, Spiritus. V. z jeleního rohu, Tab. lid., francouzská, jalovcová, sirková. Kh. V. třešňová. Vz Rstp. 480. V. = trávenina na mouchy, das Fliegengift. Mor. Bkř., Mtl.

376076   Vodkajď Svazek: 9 Strana: 0374
Vodkajď= odkud. Us. místy. Dšk. Vok. 56.

376077   Vodkář Svazek: 4 Strana: 0763
Vodkář, e, m. = kdo vodky pálí n. pro- dává, der Branntweinbrenner, -Verkäufer.

376078   Vodkařiti Svazek: 4 Strana: 0763
Vodkařiti, il, ení, Branntweinbrennerei o. Branntweinhandel treiben.

376079   Vodkářka Svazek: 4 Strana: 0763
Vodkářka, y, f., die Branntweinbrennerin. -händlerin.

376080   Vodklesnouti Svazek: 10 Strana: 0486
Vodklesnouti. Klučina vyleze na májo a pod vrškem vodklesne lána (rozváže a spustí dolů). Mtc. 1902. 122.

376081   Vodkorek Svazek: 9 Strana: 0374
Vodkorek, rku, m. = tříska od kůry. Čes. 1. IX. 161. Vz Voskolek, Odkorek.

376082   Vodkouzlený Svazek: 10 Strana: 0486
Vodkouzlený = učarovaný. To je někdy v-ný. Dšk. Km. 14.

376083   Vodkyď Svazek: 9 Strana: 0374
Vodkyď= odkud. Us. místy. Dšk. Vok. 52.

376084   Vodláb Svazek: 8 Strana: 0470
Vodláb, u, m., z Urlaub. V Chromči na Mor. List. fil. 1894. 89.

376085   Vodlejch Svazek: 4 Strana: 0763
Vodlejch, a, m., osob. jm.

376086   Vodlezla Svazek: 4 Strana: 0763
Vodlezla, ves v Plz., vz Blk. Kfsk. 288.

376087   Vodlice Svazek: 10 Strana: 0486
Vodlice (!) = vodotrysk. Rosa.

376088   Vodloh Svazek: 4 Strana: 0763
Vodloh, u, m., z odložiti = odklad, der Aufschub. V Kunv. Msk.

376089   Vodlochovice Svazek: 4 Strana: 0763
Vodlochovice, dle Budějovice, Wodlo- chowitz, ves u Votic.

376090   Vodlochovice Svazek: 7 Strana: 1040
Vodlochovice. Proč tam nesestavili se- znam porotců? Vz Sbtk. Krat. h. 130.

376091   Vodlovati Svazek: 4 Strana: 0763
Vodlovati, zastr. = vyjeviti, offenbaren, sagen. — co. Ktorí vyhoreli, nemalú škodu v-li. Sl. let. V. 158. (III. 52. ).

376092   Vodluvati Svazek: 4 Strana: 0763
Vodluvati = vodlovati.

376093   Vodměna Svazek: 10 Strana: 0486
Vodměna, rybník u Kardašovy Řečice. Uč. spol. 1903. XIII. 34.

376094   Vodmenia Svazek: 8 Strana: 0470
Vodmenia = teraz, po tieto dni, nedávno. Phľd. 1895. 438.

376095   Vodměniti se komu Svazek: 4 Strana: 0763
Vodměniti se komu = odměniti se, v obec. ml. Us. Já se (mu) vodměním, také ho vošidím. Sš. P. 385.

376096   Vodmuklavat Svazek: 10 Strana: 0486
Vodmuklavat = otvírati. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

376097   Vodmyti co Svazek: 10 Strana: 0486
Vodmyti co. Voda vodmývala ostrov. Phľd. XXIV. 410.

376098   Vodna Svazek: 4 Strana: 0763
Vodna, y, f-, die Muse, zastr. Rozk.

376099   Vodná Svazek: 4 Strana: 0763
Vodná, é, f. (Vodné), ves u Kamenice n. L. Vz S. N.

376100   Vodná Svazek: 8 Strana: 0470
Vodná, é, f., dvůr u Šajavy na Slov. Vz Phľd. XII. 340.

376101   Vodnač Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnač, e, m. = vodnatelný.

376102   Vodnáč Svazek: 7 Strana: 1040
Vodnáč = vodnař, hydranus, zastr. Pršp. 21.

376103   Vodnačka Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnačka, y, f., na Mor. = vodnice, vodnatka, vodní řepa, die Wasserrübe. Rstp. 86., Kk. 213., D. — V. = vodnatelnosť. Bern. V-ku míti. Na Slov.

376104   Vodňačka Svazek: 7 Strana: 1040
Vodňačka = sladké jablko; druh hrušek Mor. Brt.

376105   Vodnačka Svazek: 10 Strana: 0486
Vodnačka, vz Tuřín.

376106   Vodnačkový Svazek: 8 Strana: 0470
Vodnačkový. V. zelí (z vodnačky, vodnice). Chrud. NZ. III. 486.

376107   Vodnák Svazek: 7 Strana: 1040
Vodnák, hydrophis, had. Odb. path. III. 961. Vz Vodnař.

376108   Vodňanka Svazek: 4 Strana: 0763
Vodňanka, y, f., hydrocharis, der Frosch- biss. Rostl. I. 271.

376109   Vodňanka Svazek: 9 Strana: 0374
Vodňanka, vz Blanice.

376110   Vodňanská Svazek: 4 Strana: 0763
Vodňanská, é, f., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1456.

376111   Vodňanské hory Svazek: 4 Strana: 0763
Vodňanské hory, Freigebirg, několik domků u Vodňan.

376112   Vodňanský Svazek: 4 Strana: 0763
Vodňanský, vz Vodňany.

376113   Vodňanský Svazek: 7 Strana: 1040
Vodňanský rukopis. Ukaz. 76. — V. Jan bosák. Cf. Sbn. 948. O jeho životě a spi- sech známých i domnělých napsal Jos. Tru- hlář v Mns. 1884. 524. nn. — V. V. Mik. Vz Srb 32.

376114   Vodňanský Svazek: 9 Strana: 0374
Vodňanský Jan, nar. asi 1460. Vz Vlč. Lit. I. 384., 364., Flš. Písm. I. 307. — V. Porcius Vád. Vz Mus. 1900. 242. nn.

376115   Vodňanský Svazek: 10 Strana: 0486
Vodňanský R. V., spis. — V. Fr., spis. Tob. 133.

376116   Vodňany Svazek: 4 Strana: 0763
Vodňany, dle Dolany, mě. v Čech. (v Pí- secku). Vz více v S. N., Tk. II. 361., 398., III. 392., 423., IV. 745., V. 263., Blk. Kfsk. 1450. Z Vodňan Václav, spisov. poč. 16. stol. Vz Jir. H. 1. 327. — Vodňaňan, a, m. — Vodňanský. Chytří Vodňanští, vz C. Mudrosl. str. 480. — V., ého, m., os. jm. Vz S. N. — V. (Bosák Jan), v 16. stol., spisov. a kněz. Vz Jir. H. 1. II. 91. — V. Adal. Tob., spisov. poč. 17. stol. Vz Jir. H. 1. II. 327., Jg. H. í. 653. — V. z Vracova Nath, spisovatel, †1621. Vz Jir. H. 1. 327., Jg. H. 1. 653. — V. z Radkova Václ. spisov. † 1564. Vz Jir. H. 1. II. 328. Cf. Blk. Kfsk. 1450.

376117   Vodňany Svazek: 7 Strana: 1040
Vodňany. Cf. Pal. Rdh. II. 126. nn., Arch. VIII. 608. O chytrosti Vodňanských a o tom, že měli na věži kapra v kleci vz v Sbtk. Krat. h. 130. — Jan z Vodňan, Campanulus. 1550.—1622. Vz Ott. V. 86.

376118   Vodnár Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnár, u, m. = lour, patěsky. Vz Lour. Der Träberwein. Kom. — V. = olisované mláto polité vodou a ukysalé, das Träber- wasser. Mor. Šd.

376119   Vodnar Svazek: 8 Strana: 0470
Vodnar, u, m. = grál, Treberwein. Mláto se dá do sudu, nalije se vody a když řizne i. e. kyše, pije se. Brt. D. II. 440. — V., a, m. = vodní tatík, vodník, Slov. Mtc. 1895. 345.

376120   Vodnarka Svazek: 7 Strana: 1040
Vodnarka, y, f. = vodní parostroj, Wasserhebungsdampfmaschine. Ostrav. Hř.

376121   Vodnárna Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnárna = vodárna. Mor.

376122   Vodnař Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnař, e, m., der Wasserträger. V. žum- pový (v dolech). Šp. — V. = znamení ne- beské, der Wassermann. V., Stč. Zmp. 24. — V. = had mořský. V. kroužkovaný, hydro- phis fasciata, dvojbarevný, pelamys bicolor. Vz Frč. 330.

376123   Vodnař Svazek: 7 Strana: 1040
Vodnař had. Cf. Brm. III. 451., Odb. path. III. 961. — V., philhydrus, brouk. Kk. Br. 66.

376124   Vodnář Svazek: 8 Strana: 0471
Vodnář, e, m. = honící pes. Slád. Mak. 57.

376125   Vodnář Svazek: 8 Strana: 0471
Vodnář (wodnarz). znamení ve zvířetníku. 1440. Mus. til. 1896. 262. Na V-ře a Štíra nesázej nikdo zemáků, zčernaly by a chrobáci by je sežrali. Vck. Val. I. 163. — V. = had. Cf. Ott. X. 712. — V., parnus, brouk. V. hnědonohý, p. lutulentus, lesklý, nitidulus, světlobrvý, pilosellus, tečkořadý, striatopun- ctatus, uchorohý, auriculatus, ušatý, prolife- ricornis. Vz Klim. 126., 131.

376126   Vodnář Svazek: 8 Strana: 0579
Vodnář, hydrophis, had. Vz také Ott. XI. 1012.

376127   Vodnář Svazek: 9 Strana: 0374
Vodnář, vz Škorec.

376128   Vodnařík Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnařík, a, m., os. jm. Vz S. N., Šb. H. 1. 306.

376129   Vodnářík Svazek: 8 Strana: 0471
Vodnářík, a, m., cymbiodyta, brouk. V. lemovaný, c. margiuella. Vz Klim. 112.

376130   Vodnařský Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnařský, hydraulisch. Plk.

376131   Vodnařství, n Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnařství, n., die Hydraulik. Šm.

376132   Vodnatě Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnatě, wässerig. Us.

376133   Vodnatec Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnatec, tce, m., der Wassersüchtige. Sš. L. 140.

376134   Vodnatelka Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnatelka, y,, f., die Wassersucht, Hydrops. Na Slov. Šd., Dbš. Obyč. 106.

376135   Vodnatelka Svazek: 8 Strana: 0471
Vodnatelka. Hojení jí na Mor. Vz Mtc. 1894. 331. Na Slov. Vz Phľd. XII. 568.

376136   Vodnatělka Svazek: 9 Strana: 0374
Vodnatělka. Lidové léčení jí na Slov. Vz Sbor. slov. III. 161

376137   Vodnatelník Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnatelník, a, m., der Wassersüchtige. Na Slov. Bern.

376138   Vodnatelnosť Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnatelnosť, i, f., vz Vodnotelnosť.

376139   Vodnatelnosť Svazek: 7 Strana: 1397
Vodnatelnosť Léčení na Mor. Vz Mtc. 1893. 145.

376140   Vodnatelnosť Svazek: 8 Strana: 0579
Vodnatelnosť, hydrops. Vz také Ott. XL 1014. b.

376141   Vodnatelný Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnatelný, vz Vodnotelný.

376142   Vodnatěti Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnatěti, ěl, ění; vodnatívati, zvodna- těti, wässerig werden. — abs. To víno vodnatí. Ros. Páry vodnatějí. Stč. Zmp. 619. — kdy. V mokrý rok kobzole v-tějí. Mor. Tč. — V., Wassersucht bekommen. Ten člověk v-tí.

376143   Vodnatiti Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnatiti, il, ěn, ění, vodnatívati = vod- natým činiti, wässerig machen. Ros.

376144   Vodnatka Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnatka, y, f. = vodnačka. U G. Je- níkova. Kál.

376145   Vodnatka Svazek: 10 Strana: 0486
Vodnatka, y, f., vz Neštovice, Ospice; Vodnice.

376146   Vodnatosť Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnatosť, i, f., die Wässerigkeit; der Wassergehalt. V. vína Jg. V. řeči (slohu) jest seslabení myšlénky dlouhým opisováním. Jg. — V. = míza, šťáva, der Saft. V. krve, hydraemia; kloubní, V,, byliny. V. bylin vzniká z trvalého mokra a z jiných příčin. Pta. V. spojivky, oedema conjunctivae; v. víček, oedema palpebrarum. Schb.

376147   Vodnatosť Svazek: 7 Strana: 1040
Vodnatosť, Wassergehalt. Když byliny z v-sti se vytlačily. Lek. kn. 1544. — V., Saft. V. hrudníku ohraničená, hydrothorax circumseriptus, míchy, Hydromelie, plic, Hydropneumonie, ušní. Ktt. exc.

376148   Vodnatosť Svazek: 10 Strana: 0486
Vodnatosť, i, f. = vodnatelnosť. Us. — V. krve, hydraemia, oligaemia serosa. Ktt.

376149   Vodnatý Svazek: 4 Strana: 0763
Vodnatý = plný vody, vodou proniklý, wässerig. V. jablko, otok, V., krev, páry, Kom. J. 48., víno. Krab., řípa. Ros., pivo, Us., kyselina sirková, ammonion, dvojuhlan měditý v., kostan měditý v., trojsiran, siran vápničitý v. (sádra), kysličník vápničitý v. Pr. Chym. V. tok, čpavek (wässeriges Am- moniak), Šp., zemáky. Šd. Bílá piva ta zlá a v-tá nyní dělají. Jir. Ves. čt. 20. V. mhla. Stč. Zmp. 624.

376150   Vodnatý Svazek: 7 Strana: 1040
Vodnatý. V. hlína, kamení, NA., kapa- lina, Kk., kýla, hydrocele.

376151   Vodnatý Svazek: 10 Strana: 0486
Vodnatý. Vrozené v-té roztažení ústřed- ního průchodu míšního pateřní, hydromyelus. Ktt.

376152   Vodnavka Svazek: 7 Strana: 1040
Vodnavka, y, f. = vodnice. Rgl.

376153   Vodnavý Svazek: 4 Strana: 0764
Vodnavý, wässerig. Skliepkovina (Zellen- gewebe) v-vá. Mt. 8. IX. 1. 58.

376154   Vodné Svazek: 4 Strana: 0764
Vodné, ého, n., das Wassergeld, Wasser- einfaügeld, die Wassersteuer. Šp. — V., vz Vodná.

376155   Vodně Svazek: 4 Strana: 0764
Vodně, ě, f., zastr. = povodeň, die Fluth. Ž. wit.

376156   Vodně Svazek: 7 Strana: 1040
Vodně, unda. Stala vodně tekúcie. Ž. wit. Ex 15. 8. V. diluvium, Ž. kl. 31. 6., tempestas, 49. 3., unda. Ib. CME. 8.

376157   Vodnění Svazek: 4 Strana: 0764
Vodnění, n. = namáčení, die Wässerung. Postup v. koží; v-ním zbavuje se kůže špíny a krve. Šp.

376158   Vodněti Svazek: 4 Strana: 0764
Vodněti = vodnatěti. Ros.

376159   Vodněti Svazek: 7 Strana: 1040
Vodněti. Vodní-li voda (přibývá-li jí) na veliký pátek, vyleje se na sena. V Podluží. Brt. L N. II. 34.

376160   Vodněti Svazek: 9 Strana: 0374
Vodněti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 271.

376161   Vodní Svazek: 7 Strana: 1040
Vodní. Cf. Pr. tr. 353. — V. = co ve vodě jest atd. V. babka, Mllr. 10, balšan 67., fenigl, 78., jetel 68., řása 29., řípa 25. V. bohové. Zbrt. 206.—208. V. muž, vz Vodník. V. dívky, Mách. 145., chlapi 147., král 136., panny a ženy 149. Vodní cesty v Čech. Vz Ott. VI. 181. — V. = k vodě se táhnoucí. V. nedostatek (= vody), Ol. Jud. 7. 16., společenstvo, Wassergenossen- schaft.

376162   Vodní Svazek: 8 Strana: 0471
Vodní. V. hladina — oko panenky Marie. Us. NZ. III. 313. V. hodiny, klopshydra. Vz Ott. XI. 431. b., 439. a. — V. růže, opúch (podl.), nymphea alba, rostl. Brt. D. II. 505.

376163   Vodní Svazek: 9 Strana: 0375
Vodní hodiny. Vz KP. VIL 269.

376164   Vodní Svazek: 10 Strana: 0486
Vodní tisk, znak v papíře. Vz Ott. XVIII. 181. V. sport. Nár. list. 1903. 250. 17. V. panny, vz Panna.

376165   Vodní, -dný Svazek: 4 Strana: 0764
Vodní, -dný (zastr. voden, dna, o) = vodě vlastní, Wasser-. V. barva, tok, Us., vír (také = obžerný člověk), bublina, V., erupce, Stč. Zmp. 509., meteorace, Stč. Zmp. 641., běh, Aqu., plocha, hladina, síla, po- větroň, samotlak, pramen, paprslek, Nz., známka. J. tr. Těžší železo nežli vodní mokrosť. Břez. Pro hroznú pohromu hluku mořského a plýtvání vodného. Pass. 12. (Hý. ). — V. = od vody, na vodu, Wasser-. V. konev, okov, štoudev, džbán, žlab, stoky, strouhy, BO., měchýř, V., číše, Br., smršť, 8. N., nádoba, BR. II. 303., příkop, Zlob., Pal. Dj. IV. 1. 158., Arch. I. 353., jáma, Kom., nádržka, Sych., srub, brázda, měch, Us., věž, Nz., šachta, střída, Šp., lutna, die Wasserlutte, povalek či střecha, die Wasser- bühne, Bc., hadice, Wasserschlauch, m., Šp., hustič (přístroj v plynárně), Zpr. arch. IX. 86., kohoutek, der Wasserbahn, strž, koryto, trouba, malta, kotel, roura, tahadlo, Šp., postel (vantroky), strouha, vnímatel. Vys. — V. = co u vod n. ve vodě jest, obývá, Wasser-. V. horčice, eruca, ořech (kotvice), tribulus aquaticus, myš, had, pavouk, blecha; muška (jepice), pes (který z vody nosí), V., včela (holořitka strakatá, naucoris cimicoides, Frč. 139. ), potkan, zloděj, Tč., drůbež, housenka, Wasserraupe (Infusionsthier), Dch., jitrocel, alisma plantago, šťovík, stvoření, slepička, D., bylina, Har., lilium, Us., pepř, Ros., růže (stulík žlutý), Us., Slb. 241., řebříček (ře- bratka bahní, hottonia palustris), Rstp. 1230., FB. 66., rosička (zblochan vzplývající, gly- ceria fluitans), FB. 12., tulipán, Šlb. 241., pětipružník (helephorus aquaticus, Frč. 189. ), meloun, Čl. 88., česnek (ožanka bahní, scor- dium, der Lachenknoblauch), Nz. lk., Us., živočich, Kom., hmyz, káně, kos, zvěř, la- štovka, Us., rostlina (vz Kk. 258. ), kmín, žába, ptactvo, plž, metlice, Šp., panna, ru- salka. Dch. — V. = co se vodou dělá, žene, co se k vodě vztahuje, Wasser-, V. mlýn, brus, šňůra n. závaží, V., stroj, škoda, váha, čerpadlo, S N., Us., ortel, Ms. pr. pr., clo, znamení (v papíře), J. tr., krajina, hranice, stavba, Šp., trkač Montgolfierův, závit (vz Šroub Archimedův), KP. II. 112., 104, ho- spodářství (vz 50. výroč. zprávu jednoty ku probuzení průmyslu v Čech. za rok 1882. ), boj, Vlšk. 319., 40., stavba, stavení, hráz, mýto, J. tr., cesta, lázeň, tlakoměr, tlako- stroj, Nz., koupel, honba, lis (hydraulický), Šp., hranice (ledniční), hřídel. Vys. V. sta- vitelství, dílo, das Wasserwerk, šachta, J.
tr., zdvihadlo, Wasserhebmaschine, práce,
záklopka, Wasserventil, hodiny, Wasseruhr,
závěra, Wasserabschluss, Šp., stanice, Wasser-
station, nebesa, Wasserhimmel am Nordpol,
dozorce, der Kunststeiger. Hrk. V. kůl (k na-
značení výšky vody). S. N. XI. 74. V. čára
(u parního kotlu nejvyšší mezní čára vod-
ního prostoru), sklo (rozpustné, Wasserglas:
draselnaté, Kali-, sodnaté, Natron-, smíšené,
Doppel-, ustalovací, Fixirungs-), Zpr. Arch.
IX. 29., Nz., Prm. IV. 37., kolo (na spodní
vodu, kolo spodní, spodák, hřebenáč, unter-
schlächtiges, unterschlägiges Wasserrad; na
střední vodu, kolo střední, poloukorečné kolo,
vlk, mittelschlächtiges W.; na zadní vodu,
rückschlächtiges W.; na svrchní vodu, kolo
svrchní, korečné, oberschlächtiges W. ); v.
kolo dřevěné, železné a smíšené. Vz Prm.
III. č. 4., č. 20., 18. Nátěr vodním sklem
na zdi. Vz Prm. 1878. č. 2. V. věci. Hus I.
67. V. křest, die Wassertaufe. Arch. III. 221.,
Odp. br. V-ní křest se může křestem žádosti
a krve nahraditi; Křest v. jest lázeň obrodu.
Sš. Mr. 74., J. 49. (Tč. ); Na krstu vodném
duch sv. duši čistí. Hus. I. 51. — V. =
vodu v sobě mající, Wasser-. V. jezero, pára,
sraženiny, Stč. Zmp. 486., 613.. Ž. wit. 106.,
35., bouře, ib. 68., 6., 46., 65., 406., potok,
St. skl., Alx. V. v. 229. (HP. 6. )., studnice,
BO., pramen, BO., koba, Čch. B. 12., roviny,
doliny, Ráj, kaše (s vodou a ne s mlékem
zadělaná), V., smršť, sloup. Nz. Vodní obal
zemský. Stč. Zmp. 740. V. spousty, Ib. 754.
V. mok v lebce, v oku. Ddk. P. 5., 21. — V. hodiny, die Wasseruhr. V. — V., vodné tele = vodné tělo (vz Vodnotelnosť), vodna- telnosť, die Wassersucht. Hr. rk. 325. Jinak vodné tele léčí. Desat. káz. bož. A aj člo- věk jeden vodnotelný bieše před ním t. maje tu nemoc, jenž slove vodné tele. Hus. II. 360. Vodní otok, oteklosť, kýla, průduch (neduh oční). Ja. — V. baba, světlonoš, malý chlapčok s kahancom v ruce. Dbš. Obyč. 116. — V. brána a uličky, Wasser- thorvorstadt v Kroměříži. Tč. — V. Jenč, ves ve Slez. u Vratislavi. Pal. Dj. V. 1. 104.

376166   Vodnice Svazek: 4 Strana: 0764
Vodnice, e, f. = vodní řepa, vodnatka, Okrouhlice, Jg., vodnačka, brassica, die Was- serrübe. Šp. Cf. Čl. Kv. 299., FB. 77., Čl. 15. — V. = kožený pytel na vytahování vody z dolů, kůže n. měch vodní, der Wasser-, Lederschlauch, Ledersack. D. Vz Cálovka. — V. der Wasserbehälter. Nech zavre Hospo- din v. v oblakoch, tak aby ani dážď ani rosa nepadala na zem. Na Slov. Tč.

376167   Vodnice Svazek: 7 Strana: 1040
Vodnice. Cf. Rosc. 145, Mllr. 25. V. jídlo o přástkách. Vz Zbrt. 193. — V. = vo- dárna, podzemní vodní srub, Wasserstube.

376168   Vodnice Svazek: 10 Strana: 0486
Vodnice, e, f., brassica: vodní řepa, vodňačka, vodnatka, okrouhlíce, řepa, řípa (jedlá), rapa, rapěnka, kolník, kvaka, kvačka. Vz Čes. 1. XIV. 374. Sr. Řetkev zde.

376169   Vodnicový Svazek: 4 Strana: 0764
Vodnicový, Wasserrüben-. V. semeno. Puch.

376170   Vodničky Svazek: 4 Strana: 0764
Vodničky, pl., f. = vodní neštovice, Vari- cella aquatica, Wasserpocken. Ja.

376171   Vodničniště Svazek: 4 Strana: 0764
Vodničniště, ě, n., der Wasserrübenacker. Us.

376172   Vodnik Svazek: 4 Strana: 0764
Vodnik, a, m., os. jm. V. Val., spisov. slovin. Vz S. N.

376173   Vodník Svazek: 4 Strana: 0764
Vodník, a, m., v obec. mluvě hastrman, z něm. Wassermann = vodní strašidlo, na Slov. molek. Jg. Dch. Na Mor. hastrman, jinde basrman n. besrman. Vck., Brt. Teklo se mne jako s v-ka. Us. Na Mor. představují si v-ka obyčejně jako chlapečka, oblečeného v zelený kabátek, s hlavou kučeravou a někdy s kloboukem na hlavě. Bývá však druhdy i velikým člověkem, obyč. myslivcem, ale i v jiných podobách se objevuje. Poznati ho lze z toho, že mu z levého šosu voda kape. Druhdy béře na se i podobu zvířecí, nejvíce zaječí. V. obývá ve hlubokých tůních. Největší moc má ve vodě a to o polednách. Láká lidi rozličnými věcmi, jež zavěšuje na vrboví, chrastí a j. Bývají to zejména zelené nebo červené šňůrky, botky a j. Kdo se v těchto věcech zhlídne (komu se nějaká věc zalíbí) a některou si vezme, propadá jeho moci. Duše utopených mívá v paláci křišťálovém ve vodě a to v hrnečku pod pokličkou uschované. Kdo však jedl chléb dvakrát pečený, k tomu nemá práva žádného, toho zápase s ním nepřemůže. Staří lidé věří zarputile na v-ka. Vck. Rybáři prý člověka topícího se z vody nevytahují, aby se jim v. nemstil. Mus. Když se hoši společně vykoupali, strojí se spěšně. Kdo nejdříve je hotov, jmenuje se táta, druhý máma, třetí dědek, čtvrtý bába a poslední vodník. U Smi- dar. Kšť. O v-cích vz více v Mus. 1853. 469., 1855. 46., 1856. 58. a 59., v Km. 1874. 76., v Kuldovi I. 230., v S. N., Sbtk. 23., 99., 137., 188. — V. = vodař. — V. kulovitý, potápník, hydrobius globosus, brouk. Vz Frč. 189. — V., u, m. = rejkán, náčiní ku kladení osnovy. Techn. I. 321., Krok III. 302.

376174   Vodník Svazek: 7 Strana: 1040
Vodník. Vz Bestrman, Zbrt. 34., 205., Mách. 54., 106., 143.—149., 165. O v-vku v Podluží vz Obzor (brněn.) 1883. 145. V. má právo k těm lidem, kterym usouzeno jest utopiti se. V. vychází devětkrát do roka ze svého paláce na zemi, aby si vy- hledal oběť. U Bydž. Kšť. — Vodník v po- dání lidu čes. Vz NZ. I. 52. nn. Cf. Mtc. XVI. 122., Slovan. sborn. 1887. 561. — V., hydrobius, brouk. Cf. Kk. Br. 65.

376175   Vodník Svazek: 7 Strana: 1397
Vodník. Vz NZ. I 552. nn.

376176   Vodník Svazek: 8 Strana: 0471
Vodník, vz Vodný, Čes. 1. V. 54., 73., NZ. VI. 89. V. na Val. Vz Vck. Val. I. 103. — V., hydrophilus, brouk. V. drsný, h. scrobi- culatus, střevlíkovitý, caraboides, zelenavý, smaragdinus, žlutonohý, flavipes. VzKlim. 110.

376177   Vodník Svazek: 9 Strana: 0375
Vodník. Vz Čes. 1. 1898. 48., VIII. 102., Hoř. 110., Mus. ol. XIII. 31., Chorv. 149., Jrsk. XXII. 119., Př. star. III. 4. — V. = nebeské znamení. Narozený na v-ka bývá srdce studeného. Sá. Kant. 35. — V., u, m. = mokváček dýmky. Kub. L. f. 1900. 364. — V., u, m. = pomněnka. Slez. Věst. op. 1896. 16.

376178   Vodník Svazek: 10 Strana: 0486
Vodník, u, m. = čásť dýmky. A. Dohnal z inser. — V., a, m. Ve vodníku (souhvězdí) narozený se utopí. Mtc. 1. 1897. Obrz 51. V. na Tuchoraze u Kladna. Vz Čes. 1. XII. 133. Na Písecku. Vz ib. XI. 39. Na Holicku. Vz ib. II. 270. Vz také: XI. 357., 468., 440., XII. 434., XIII. 181.. 253. Hra na v-ka. Sr. Hoš. Pol. II. 42., 99., 100., 104., Čes. 1. XIV. 466., Pohľd. XXII. 555., Kšť. Poh. 138., 195., Vlasť I. 30., Čes. 1. XIV. 96., Slz. Poh. 52., Mus. slov. VIL 92.

376179   Vodníkův Svazek: 7 Strana: 1040
Vodníkův, dem Wassermann gehörig. Ten má botu v-vu (o tom, kdo se nemůže oženiti). Hdk. Na přástk., NZ I. 471.

376180   Vodníkův Svazek: 10 Strana: 0486
Vodníkův. Bdí nade mnou jako vodní- kova žena nad dušičkou. Rais. Vlast. 293. Má V-vu botu (říká se o tom, kdo se ne- může oženiti). Kšť. Poh. 178. Vodníkovy oči, rostl. Vz Stulík žlutý zde.

376181   Vodninec Svazek: 4 Strana: 0765
Vodninec, nce, m., hyphydra. Rostl. I. 266. a.

376182   Vodnitel Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnitel, e, m. = vodnatelný, zastr. Rozk. Hank.

376183   Vodniti Svazek: 4 Strana: 0765
Vodniti, il, ěn, ění, vodnívati = močiti, wässern. Šp.

376184   Vodnohořček Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnohořček, řečku, m., der Hydro- magnesit, nerost. Miner. 337.

376185   Vodnoklas Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnoklas, u, m., orontium. Rostl. I. 263.

376186   Vodnokrevnosť, vodokrevnosť Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnokrevnosť, vodokrevnosť, i, f. = vodnatosť krve, wässeriges Geblüt, das Phleg- ma, der Schleim. V.

376187   Vodnokrevný, vodokrevný Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnokrevný, vodokrevný = vodna- tou krev mající, slinavý, phlegmatisch, schlei- mig. V.

376188   Vodnomořový. V Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnomořový. V. kyselina, Blausäure. Presl. Chym. 145.

376189   Vodnosť Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnosť, i, f. = vodnatosť, die Wasser- menge; die Wässerigkeit. Jg., Ja.

376190   Vodnosť Svazek: 7 Strana: 1040
Vodnosť (in inaquoso, překladatel četl in aquoso). Ž. kl. 77. 17. — Pršp. 55.

376191   Vodnostudenosť Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnostudenosť, i, f. = vodnokrevnosť, der Schleim. Ja.

376192   Vodnotelák Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnotelák, a, m., limphaticus, der Wassersüchtige. Lex. vet. Týž lék jest dobr i v-kům (= vodnatelným). Lék. kn.

376193   Vodnotelce Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnotelce, e, u. = vodnatelnosť. Jád.

376194   Vodnotelenství Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnotelenství, n. = vodnotelnosť. Jg.

376195   Vodnotelnosť Svazek: 7 Strana: 1040
Vodnotelnosť. Cf. Kram. Slov., Ott. II. 831., IV. 685. V. blány ovčí, hydramnion (náhlá, acutum, počasná, chronicum), bou- belová, Cystenhygrom, břišní, ascites (mí- zová, chylosus, plodu, Bauchw. der Frucht), čivu zrakového, hydrops nervi optici, po- chvy čivu zrakového, hydrops vaginae nervi optici, dělohy, hydrometra, dutinek moz- kových, Ventricelhydrops, hrudníku, hydro- thorax (mízní, chylosus, ohraničená, circum- seriptus), kloubů, hydrops articulorum (náhlá, acutus, střídavá, intermittens, tuberkulosní, tuberculosus), kožní, anasarca, kýlová, hy- drocele hernialis, ledvinná, hydrops renalis, míchy, Hydromyelie, hydrorhachis interna, míšková, hydrops follicularis, mízová, hy- drops chylosus, mozku u malohlavého, hy- dromicrocephalus, mozku stavěním se krve, Stauungshydrocephalus, mozku tažitelná, Dehnungshydrocephalus, mozku, hydroce- phalus (vnější, externus, vnitřní, internus), výkřik stížených v-stí mozku, cri hydren- cephalique, omozečnicová, hydrops menin- gens, podlebice, hygroma durae matris, čá- stečná podlebicová, hydrops pachymenin- giticus, pochvy šlachové, hydrops tendo- vaginalis, provazce chamového, hydrocele funiculi spermatici, pupečníku, hydrom- phalia, spálová, hydrops scarlatinosus, tu- berkulosní, h. tuberculosus, vaječníku, hy- drovarium, h. ovarii (vytékající, profluens), vajíčka, Ei-, vaku slzního, h. sacci lacri- malis, vaku tíhového, hygroma (boubelo- vitá, cysticum, tuberkulosní, tuberculosum), varletnice, hydrocele (dvojmístá či obou- stranná, bilocularis, příhrádková či sklíp- katá, multilocularis, tříselní provazce chá- mového, inguinalis et funici spermatici), zárodeční, zárodková, h. embryonalis, žluč- níku, h. vesicae felleae; člověk stížený v-stí mozku, hydrocephalus; léky proti či od v-sti, antihydrotische Mittel. Ktt. exc.

376196   Vodnotelnosť Svazek: 9 Strana: 0375
Vodnotelnosť. Ezop. 175.

376197   Vodnotelnosť Svazek: 10 Strana: 0486
Vodnotelnosť, i, f. Proti v-sti břicha: fíky, jačmenná múka a pelynek ve víne varené a prikládané. Nebo: Retkev stlu- čená na bricho prikládaná. Sbor. slov. VII. 118. V. dolních končetin mechanická, hy- drops gravitativus; počasná v. hlavy, hy- drocephalus chronicus; vrozená v. hlavy, vrozený vodohlavec, hydrocepbalus conge- nitus; v. kloubní, h. articularis; křečová, hydrops spasticus (hystericus, oedema neu- rosum); míšní neporušivá hydrorachis in- columis; obrnová, hydrops paralyticus; oka, hydrophthalmus; tukovitá, h. adiposus; va- ková, nepravá, hydropsia spuria. Ktt.

376198   Vodnotelnosť, vodnatelnosť, vodno- telnosť Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnotelnosť, vodnatelnosť, vodno- telnosť (zastr. vodnotelenství, vodnotelství), i, f.; dříve: vodné tele (= vodné tělo; vz Vodní) a odtud: vodnotelnosť. Jg. V. =ne- přirozené nashromáždění vody (tekutiny sy- rovatečné či syrovatiny) v některých část- kách těla, hydrops, die Wassersucht. V. břišní, hydrops abdominalis serosus, ascites verus, hydrocoelia, die Bauchwassersucht, der Wasserbauch (v. rozlitá, ascites diffusus, die freie Bauchwassersucht; v. v měšci, a. sac- catus, die Sackhauchwassersticht; v. bludná, a. spurius, die falsche Bauchw. ); prsní, hy- drops pectoris, hydrothorax, die Brustwasser- sucht, die Wasserbrust (plícní, h. pulmonum; v. mezerní, h. cavitatum pectoris, die Brust- höhlenwassersucht; srdečníka, h. pericardii, die Herzbeutelw.; prsní blány, h. pleurae, die Rippenfellw. ); v. horká prsní, h. pectoris acutus, die hitzige Brustw.; v. podkožní, ascites subeutaneus, das Wasser unter der Bauchhaut; hlavní, hydrocephalus, die Kopf- wassersucht; v. hlavní zevnitřní, die äussere Kopfw., der Wasserkopf; v. stavcová, h. articuli, die Gelenkw.; v. v kosti, hydrosteon, die Knochenwassersucht. Ja. V. mozku, hydrocephalus, oka, hydrophthalmia, páteř- nice, hydrorrhachis, v. vaku tíhového, hy- groma (Nz. lk. ), v. mázdry ovčí, hydramnios, dělohy, hydrometra, ledvin, hydronephrose, osrdce, hydropericardium, vejcevodu, hydro- salpinx, hrudní, hydrothorax, varletnice, hydrocele, kloubní, hydrarthros atd. Vz více v S. N., Os. lk. II. 194., 225., V. 85., VI. 183., IX. 106. V. u srdečních vad. Vz ib. I. 280., IX. 319.. 367., III. 33. Vz také S. N., Kámen (v těle). Čtvrtodenní zimnice, vodnotelnosť, souchotiny smrtelné jsou. Kom. J. 311. Routová voda prospívá v-sti. Čern. Prsní kořen v. zahání. Sych. Podražec léčí v. Rostl. Peltram vypařuje v. V.

376199   Vodnotelný Svazek: 7 Strana: 1041
Vodnotelný. V. zvrhlosť, hydropische Degeneration.

376200   Vodnotelný, vodnatelný, vodnotělný Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnotelný, vodnatelný, vodnotělný, vz Vodnotelnosť, wassersüchtig. V. člověk. Hus II. 360. Žena velmi v-ná. Dač. 124. V. vřed, Wassersuchtgeschwür. Ja. — V. = vodnatý, wässerig. V. kobzole. Na Ostrav. Tč.

376201   Vodnotelství Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnotelství, n. = vodnotelnosť. Ja.

376202   Vodnotok Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnotok, u, m. = vodotok. Bern.

376203   Vodnotráva Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnotráva, y, f., hydrochloa. Rostl. 1. 265.

376204   Vodnovlhkosť Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnovlhkosť, i, f., phlegma. Med.

376205   Vodnovlhký Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnovlhký, phlegmatisch. Jg.

376206   Vodnozemní Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnozemní = obojživelní. V. živočich, amphibium. D.

376207   Vodnož Svazek: 4 Strana: 0765
Vodnož, e, f., der Setzling.

376208   Vodnvka Svazek: 8 Strana: 0471
Vodnvka, y, f., vz Voďanka (3. dod.).

376209   1. Vodný Svazek: 4 Strana: 0765
1. Vodný, vz Vodní. — V. = prozračitý jako voda, wasserhell. Rst. 5. 15.

376210   2. Vodný Svazek: 4 Strana: 0765
2. Vodný, ého, m., osob. jm. Mus. 1880. 257.

376211   Vodný Svazek: 7 Strana: 1041
Vodný. V. baba = Světlonoš (Chlapeček etc.). Slov. Dbš. Sl. pov. 116. 17., Mách. 158.

376212   Vodný Svazek: 8 Strana: 0471
Vodný; roden, dna, o. Potok voden bude. AlxV. 229. V. muž, tato, tatko (vodník). Vz Phľd. XII. 211., 652. V. křest. Chč. m. s. III. 10. V. příkop (vodou naplněný). Kabt. 8. — V. nemoc, tele (vodnatelnosť). Ev. seit. 36. Luc. 14. 2., Ev. víd. 105. Luc. 14. 2.

376213   1. Vodný. V Svazek: 10 Strana: 0487
1. Vodný. V. hnutí. Ev. olom. XXIX.

376214   Vodnyce Svazek: 10 Strana: 0487
Vodnyce, e, f, rostl. Vz Leknín zde.

376215   Vodobarvý Svazek: 7 Strana: 1041
Vodobarvý, wasserfarbig. Koll. St. 610.

376216   Vodobázeň Svazek: 4 Strana: 0765
Vodobázeň, zně, f., die Wasserscheu. Šm.

376217   Vodobázeň Svazek: 7 Strana: 1041
Vodobázeň. Koll. III. 230.

376218   Vodoběh Svazek: 4 Strana: 0765
Vodoběh, u, m., die Wasserströmung, der Wasserlauf. Mus.

376219   Vodoběžný Svazek: 10 Strana: 0487
Vodoběžný stroj. Nár. list. 1904. 135. 22, 1905. 131. 21.

376220   Vodocestní Svazek: 10 Strana: 0487
Vodocestní zákon, rada. Nár. list. 1904. 41. 2., 1905. 1. 2.

376221   Vodočar Svazek: 4 Strana: 0765
Vodočar, u, m., hydromantia. Aqu.

376222   Vodočenáškovati co Svazek: 8 Strana: 0471
Vodočenáškovati co: hřích (modlitbou otčenáše odčiniti). Nár. list. 1896. č. 14. odp. feuill.

376223   Vodočet Svazek: 8 Strana: 0471
Vodočet, čtu, in. = vodní stupnice, Pegel, m.-Ptrl. 18.

376224   Vodočilka Svazek: 4 Strana: 0765
Vodočilka, y, f. = vodožil. Šm.

376225   Vodočistý Svazek: 4 Strana: 0765
Vodočistý, wasserklar.

376226   Vodočtový Svazek: 8 Strana: 0471
Vodočtový. V. čtení, čtení na vodočtu, Pegelablesung, f. Ptrl. 18. V. pozorování, sta- nice, Pegelstaiion. Ib.

376227   Vododárce Svazek: 10 Strana: 0487
Vododárce, e, m. (oblak). Zub. Még. 40.

376228   Vododárný Svazek: 7 Strana: 1041
Vododárný, wasserspendend. V. rostlina. Vchř.

376229   Vododěsnosť Svazek: 4 Strana: 0765
Vododěsnosť, i, f. = vodobázeň. Rk.

376230   Vododmutý Svazek: 10 Strana: 0487
Vododmutý. V. Labe. Lit. II. 10.

376231   Vododyšný Svazek: 4 Strana: 0765
Vododyšný, wasserathmend (in der Land- schaftsmalerei). Dch.

376232   Vododžbánožvástomil Svazek: 10 Strana: 0487
Vododžbánožvástomil (dle řec). List. fil. 1905. 71.

376233   Vodohlas Svazek: 4 Strana: 0765
Vodohlas, u, m., hudební nástroj píšťalní, který píská tlakem vzduchu při pádu vody ve vodometech, die Wasserorgel. 1404.

376234   Vodohlasa Svazek: 9 Strana: 0375
Vodohlasa, y, f., musica. XV. stol. Rozb. II. 194. Vz Vodohlas.

376235   Vodohlasa Svazek: 10 Strana: 0487
Vodohlasa, y, f. = musica. XV. stol. Rozb. I. 194. Sr. Vodohlas.

376236   Vodohlavec Svazek: 10 Strana: 0487
Vodohlavec, vce, m., hydrocephalus.

376237   Vodohlavý Svazek: 8 Strana: 0579
Vodohlavý = nerozumný. V. sketa. Bráb. Vrch. 61.

376238   Vodohnusenství, n Svazek: 4 Strana: 0765
Vodohnusenství, n. = nemoc psí, po- minutosť, die Wasserscheu. Rostl. III. 110.

376239   Vodohojebný Svazek: 4 Strana: 0765
Vodohojebný, Wasserheil-. — V. ústav. Šm.

376240   Vodohojný Svazek: 7 Strana: 1041
Vodohojný, wasserreich. Lpř.

376241   Vodohrad Svazek: 7 Strana: 1041
Vodohrad, u, m., Wasserschloss. Koll. IV. 137.

376242   Vodohrkač Svazek: 4 Strana: 0765
Vodohrkač, e, m. V. při žlábku střechy ke svádění vody deštěm nashromážděné, der Wasserspeier an der Dachrinne. Dch.

376243   Vodohřejný Svazek: 4 Strana: 0765
Vodohřejný. V. kamna, Thermosyphon. Dch.

376244   Vodohustě Svazek: 4 Strana: 0766
Vodohustě, wasserdicht.

376245   Vodohustý Svazek: 4 Strana: 0766
Vodohustý, wasserdicht. V. vrstva, pánev, uzavření. Zpr. arch. VII. 87., VIII. 60. V. dlažba. Zpr. arch. VIII. 112.

376246   Vodohyb Svazek: 4 Strana: 0766
Vodohyb, u, m. (k pohybování lodí), der Hydromotor (zur Schiffsbewegung). Dch.

376247   Vodochod Svazek: 4 Strana: 0766
Vodochod, u, m., die Wasserleitung. Dch. Vodochodec, dce, m., der Wassergänger. Šm. Vodochodky, pl., Wasserschlittschuhe. Šm.

376248   Vodochody Svazek: 4 Strana: 0766
Vodochody, dle Dolany, Wodochod, ves a) v Roudnicku, b) u Zdib. Vz S. N., Tk. I. 362., III. 34., 44., Blk. Kfsk. 839.

376249   Vodochudý Svazek: 4 Strana: 0766
Vodochudý, wasserarm. V. poušť. Nár. listy.

376250   Vodojařmík Svazek: 7 Strana: 1041
Vodojařmík, a, m., hydrocyphon, brouk. Kk. Br. 222.

376251   Vodojasný Svazek: 4 Strana: 0766
Vodojasný = vodný, wasserhell, wasser- klar. Rst. 516.

376252   Vodojem Svazek: 4 Strana: 0766
Vodojem, u, m., das Bassin, das Wasser- becken, die Cisterne. Čch. Mch. 29., Balbi. Koupel ve v-mu. Dch. Vz Vlšk. 55., 85., 206. V. zřídelní. Zpr. Arch. VIII. 112. Zne- čišťování vodojemů. J. tr. Stromořadí po jedné straně širokým a hlubokým obroubeno v-mem, z něhož se čerstvá voda do parku rozchází. Ddk. Vál. it. 70.

376253   Vodojemný Svazek: 4 Strana: 0766
Vodojemný, wasserfassend. V. láhev. Stč. Zmp. 631.

376254   Vodojev Svazek: 4 Strana: 0766
Vodojev, u, m. = vodoměr. Hrm. 25.

376255   Vodok Svazek: 7 Strana: 1041
Vodok, u, m. Rieka s celým obsahom dľa zákona v-ku. Phl'd. VI. 281.

376256   Vodokam Svazek: 4 Strana: 0766
Vodokam, u, m., der Hydrolith. Rk.

376257   Vodokap Svazek: 4 Strana: 0766
Vodokap, u, m., die Traufe.

376258   Vodokapný Svazek: 4 Strana: 0766
Vodokapný, Traufen-. Šm.

376259   Vodoklas Svazek: 4 Strana: 0766
Vodoklas, u, m., orontium, die Wasserähre. V. virginský, o. aquaticum. Rstp. 1654.

376260   Vodoklen Svazek: 4 Strana: 0766
Vodoklen, u, m., platanus, die Platane. V. západní, p. occidentalis, východní, p. orien- talis. Rstp. 1379., Kk. 144., S. N., Čl. 125., Schd. II. 275.

376261   Vodoklen Svazek: 7 Strana: 1041
Vodoklen. Sl. les., Kram. Slov.

376262   Vodoklen Svazek: 10 Strana: 0487
Vodoklen, u, m. = přespolní javor. Vz Otr. XIX. 852.

376263   Vodoklenovitý Svazek: 4 Strana: 0766
Vodoklenovitý. V. Rostliny, plaraneae: vodoklen. Rstp. 1379.

376264   Vodoklenovitý. V Svazek: 10 Strana: 0487
Vodoklenovitý. V. rostliny. Vz Ott. XIX. 852.

376265   Vodoklop Svazek: 4 Strana: 0766
Vodoklop, a, m. V. čárkovitý či vodní komár, ranatra linearis, hmyz polokřídlý. Vz Frč. 139., Schd. II. 522.

376266   Vodoklop Svazek: 7 Strana: 1041
Vodoklop. Cf. Kram. Slov., Brm. IV. 632.

376267   Vodokolébavosť Svazek: 7 Strana: 1041
Vodokolébavosť, i, f, aequilibrium. Koll. St. 683.

376268   Vodokoryto Svazek: 4 Strana: 0766
Vodokoryto, a, n. = vantroky. Břez.

376269   Vodokoule Svazek: 4 Strana: 0766
Vodokoule, e, f., die Wasserkugel. Šm.

376270   Vodokrálovna Svazek: 4 Strana: 0766
Vodokrálovna, y, f., die Wasserkönigin. Dbš. Sl. pov. I. 140.

376271   Vodokrálovna Svazek: 7 Strana: 1041
Vodokrálovna, y, f. = královna vod. Slov. Cf. Mách. 142.

376272   Vodokrev Svazek: 4 Strana: 0766
Vodokrev, rve, f., phlegma. Rozk.

376273   Vodokrevník Svazek: 4 Strana: 0766
Vodokrevník, a, m., der Phlegmatik. Rozk.

376274   Vodokrevnosť Svazek: 4 Strana: 0766
Vodokrevnosť, i, f., vz Vodnokrevnosť.

376275   Vodokrevný Svazek: 4 Strana: 0766
Vodokrevný = vodnokrevný. Rkp. ok. r. 1450.

376276   Vodokrevný Svazek: 7 Strana: 1041
Vodokrevný, hydrämisch. 16. stol. Pal. Rdh. I. 90.

376277   Vodokrevný Svazek: 8 Strana: 0471
Vodokrevný. V. letora (človeka bílé pleti). 1440. Mus. fil. 1896. 266.

376278   Vodokropný Svazek: 4 Strana: 0766
Vodokropný, wasserträufend. L.

376279   Vodokrty Svazek: 4 Strana: 0766
Vodokrty, dle Dolany, ves v Přesticku. Vz S. N., Blk. Kfsk. 338., Arch. IV. 35.

376280   Vodolanovice Svazek: 4 Strana: 0766
Vodolanovice, ves v Bolesl. Vz Blk. Kfsk. 844.

376281   Vodoleč Svazek: 4 Strana: 0766
Vodoleč, e, f., Woteletsch, dvůr u Plaňan.

376282   Vodoléčba Svazek: 7 Strana: 1041
Vodoléčba, y, f., Hydropathie, f. Cf. Slov. zdrav. 401.

376283   Vodoléčebný Svazek: 10 Strana: 0487
Vodoléčebný ústav, apparát. Nár. list. 1903. 144. 8., 141. 14., 1905. 131. 17.

376284   Vodoléčitelna Svazek: 4 Strana: 0766
Vodoléčitelna, y, f., Wasserheilanstalt, f. Sm.

376285   Vodoléčitelný Svazek: 4 Strana: 0766
Vodoléčitelný, Wasserheil-. V. ústav.

376286   Vodoléčitelský Svazek: 4 Strana: 0766
Vodoléčitelský, Wasserheil-. V. ústav. Světz. 1869. 247.

376287   Vodoléčitelství Svazek: 4 Strana: 0766
Vodoléčitelství, n., hydrotherapia, vz více v S. N.

376288   Vodoléčivý Svazek: 4 Strana: 0766
Vodoléčivý = vodoléčitelský. V. ústav. Na Slov. Tč.

376289   Vodoléčný Svazek: 4 Strana: 0766
Vodoléčný = vodoléčivý. V. místo. Na Slov. Tč.

376290   Vodolékař Svazek: 9 Strana: 0375
Vodolékař, e, m. Us.

376291   Vodolékařství Svazek: 4 Strana: 0766
Vodolékařství, n., die Wasserkur. Šm.

376292   Vodolenka Svazek: 4 Strana: 0766
Vodolenka, y, f., Wodolenka, lázně u Su- šice. PL.

376293   Vodolenov Svazek: 4 Strana: 0766
Vodolenov, a, m., Wodolenow, ves u Su- šice. PL.

376294   Vodolenský Svazek: 4 Strana: 0766
Vodolenský, ého, m., osob. jm. Mus. 1880. 501.

376295   Vodolez Svazek: 4 Strana: 0766
Vodolez, a, m. = nořec, der Taucher. Na Slov. Šd.

376296   Vodolibice Svazek: 4 Strana: 0766
Vodolibice, e, f., aneslea. Rostl. III. a. 7., 26.

376297   Vodolibý Svazek: 4 Strana: 0766
Vodolibý, wasserliebend. L.

376298   Vodolice Svazek: 4 Strana: 0766
Vodolice, dle Budějovice, Wodolitz, ves u Bilína; ves v Žatec. Vz Blk. Kfsk. 633.

376299   Vodolist Svazek: 4 Strana: 0766
Vodolist, u, m. = bodlavá palma, ilex aquifolium, die Walddistel. D.

376300   Vodoliv Svazek: 4 Strana: 0766
Vodoliv, u, m. = lití vody, das Wasser- giessen. Tu se také opětovala s velikým plesaním lidu ceremonie v-vu druhého. Sš. J. 132.

376301   Vodolka Svazek: 4 Strana: 0766
Vodolka, y, f., vz Voda odolená.

376302   Vodolov Svazek: 4 Strana: 0766
Vodolov, a, m., Wodolow, ves u Ná- choda. PL.

376303   Vodomalba Svazek: 4 Strana: 0766
Vodomalba, y, f., die Aquarellmalerei. Ssk.

376304   Vodomar Svazek: 7 Strana: 1041
Vodomar, u, m., fata morgana, poneváč na suchej zemi ukazuje sa obraz tak, ako keby bol ve vode ponorený a z nej vy- čnieval. Slov. Včka. III. 55.

376305   Vodomarný Svazek: 7 Strana: 1041
Vodomarný. V. obraz. Včka. III. 86. Vz předcház.

376306   Vodoměr Svazek: 4 Strana: 0766
Vodoměr, u, m., der Pegel, Normalpfahl, Aichpfahl, Wassermesser, Wasserstandzeiger. Nz., Šp., Dch., Zpr. arch. VII. 16., X. 8. Trubka u v-ru, das Wasserstandrohr. Šp. V. Siemensův. Zpr. arch. IX. 64. Vz více v Prm. III. č. 13. V-rem se pozná, jak vy- soko voda v parním kotlu stojí. Hrm. 25.

376307   Vodoměrka Svazek: 4 Strana: 0766
Vodoměrka, y, f- V-ky, hydromici (hmyz vodní), mají tělo štíhlé, vespod srstnaté, ty- kadla dlouhá čtyřčlenná, nohy tenké, střední a zadní velmi prodloužené. V. bahenní, hydrometra lacustris, krátká, velia currens, štíhlá, limnobates stagnorum. Vz Frč. 139., Schd. II. 522.

376308   Vodoměrka Svazek: 7 Strana: 1041
Vodoměrka. Cf Kram. Slov., Brm. IV 622. V. (sekavá bába) rozseká prý nohy dětem, které si jich nemyjí. U N. Bydž. Kšť.

376309   Vodoměrky Svazek: 8 Strana: 0579
Vodoměrky, ploštice zemní. Vz také Ott. XI. 1011.

376310   Vodoměrný Svazek: 4 Strana: 0766
Vodoměrný, hydrometrisch. Dch. V. pří- stroj. Us. V. rourky. Stč. Al.

376311   Vodoměrný Svazek: 8 Strana: 0471
Vodoměrný. V. oddělení. Stč. P. př. 57.

376312   Vodoměřec Svazek: 10 Strana: 0487
Vodoměřec, rce, hydraulicus. 1785. Lit. I. 254.

376313   Vodomet Svazek: 4 Strana: 0766
Vodomet, u, m., der Springbrunnen, die Springquelle, die Cascade. Vz Vodotrysk. Nz., Dch., Šp., Š a Ž., Ck., Čch. Mch. 28. V. hydrostatický, hydrostatischer Spring- brunnen. Nz. Na protější straně od kaplnky (kapličky) sa nachádza velkolepý v. Na Slov. Tč. V. nehnutelný, nositelný, přetržitý. Sedl. Vz KP. II 98., 110., Vlšk. 74., 85., 90., 95., 116.

376314   Vodomil Svazek: 4 Strana: 0766
Vodomil, a, m. V-lové, palpicornia, jsou brouci vodní okrouhlého, plochého těla s ky- jovitými tykadly a dlouhými makadly. V. černý, hydrophilus globulus. Vz Frč. 189., 190., Schd. II. 502.

376315   Vodomil Svazek: 7 Strana: 1041
Vodomil. Cf. Šír II. 63., Kk. Br. 64., Hlb. II. 227.

376316   Vodomil Svazek: 8 Strana: 0471
Vodomil, a, m., hydrous, brouk. V. černý, h. aterrimus, veliký, piceus. Vz Klim. 109.

376317   Vodomil Svazek: 8 Strana: 0579
Vodomil, hydrophilis, brouk. Vz také Ott. XI. 1011.

376318   Vodomilec Svazek: 4 Strana: 0766
Vodomilec, lce, m. = vodomil. Nz.

376319   Vodomilka Svazek: 10 Strana: 0487
Vodomilka, y, f., podura. Vz Ott XIX. 1034.

376320   Vodomísa Svazek: 7 Strana: 1041
Vodomísa, y, f. = mísa na vodu. Pl. II. 207.

376321   Vodomorka Svazek: 7 Strana: 1041
Vodomorka, y, f., Wasserpest, f., v bot. Rk.

376322   Vodomost Svazek: 4 Strana: 0766
Vodomost, u, m. = aquaedukt, vodovod. Zpr. arch. VIII. 112.

376323   Vodomřivosť Svazek: 7 Strana: 1041
Vodomřivosť, i, f. = voda sebraná v hlavě, nemoc dětská, Wasserkopf, m. Vchř.

376324   Vodomřivý Svazek: 10 Strana: 0487
Vodomřivý. Získaná hlava v-vá, hydro- cephalus acquisitus. Ktt.

376325   Vodomutný. V Svazek: 10 Strana: 0487
Vodomutný. V. moře (mutné vody). Mark.

376326   Vodomyš Svazek: 4 Strana: 0766
Vodomyš, i, f., plix (had). Rozk.

376327   Vodomyšl Svazek: 4 Strana: 0766
Vodomyšl, a, f., ves v Pís. Vz Blk. Kfsk. 126.

376328   Vodoň, ě Svazek: 4 Strana: 0766
Vodoň, ě, m., Neptun. Jg.

376329   Vodonč Svazek: 4 Strana: 0766
Vodonč, vohonč, svodonč, hodonč, e, f. = svodnice, der Abzugsgraben im Felde. Mor. Šd., Bkř.

376330   Vodonča Svazek: 4 Strana: 0766
Vodonča, e, f. = vodonč. U Uh. Hrad. Tč.

376331   Vodončka Svazek: 4 Strana: 0766
Vodončka, y, f. = vodonč. Mor. Mtl.

376332   Vodonec Svazek: 4 Strana: 0766
Vodonec, nce, m., Wodonetz, ves u Hro- tovic. PL.

376333   Vodoník Svazek: 4 Strana: 0767
Vodoník, a, m., stinochus (monstrum). Rozk. (Hank. ).

376334   Vodonik Svazek: 10 Strana: 0487
Vodonik, stinochus. Rozk. R. 65. Vz Vo- denin v VI. 1040.

376335   Vodonořec Svazek: 4 Strana: 0767
Vodonořec, řce, m., der Taucher. Kln.

376336   Vodonositel Svazek: 4 Strana: 0767
Vodonositel, e, m., der Wasserträger, pol.

376337   Vodonositelka Svazek: 4 Strana: 0767
Vodonositelka, y, f., die Wasserträgerin, pol. Jg.

376338   Vodonosnosť Svazek: 7 Strana: 1041
Vodonosnosť, i, f., Wasserführung, f. Hř.

376339   Vodonosný Svazek: 4 Strana: 0767
Vodonosný, wasserführend. Hrk., Zpr. arch. VIII. 104.

376340   Vodonoš Svazek: 4 Strana: 0767
Vodonoš, e, m. = přístroj k hašení po- žáru, der Hydrophor. Dch. — V. = vodo- nositel. Aqu.

376341   Vodonoš Svazek: 7 Strana: 1041
Vodonoš = místo, kde voda žene ze země. Val. Brt. D. 285.

376342   Vodonoše Svazek: 4 Strana: 0767
Vodonoše, e, m., lixa, zastr. Lex. vet., BO.

376343   Vodonoška Svazek: 4 Strana: 0767
Vodonoška, y, f., die Wasserträgerin. Johanit. 86.

376344   Vodonošní Svazek: 4 Strana: 0767
Vodonošní = k nošení vody sloužící, Trag-. V. hůl. Us. v Budějov. Jda.

376345   Vodoodvodný Svazek: 7 Strana: 1041
Vodoodvodný, wasserableitend. V. štola. NA. IV. 134.

376346   Vodopád Svazek: 4 Strana: 0767
Vodopád, u, m., der Wasserfall. Rohn. Hřímavý hluk vodopádu; V. se skály dolů se řítí. Us. Dch. V listu našem na jeden práh, sráz a v. pravidelnému proudu se v cestu klade. Sš. II. 4.

376347   Vodopádný Svazek: 7 Strana: 1041
Vodopádný déšť. Koll. IV. 10.

376348   Vodopanenka Svazek: 4 Strana: 0767
Vodopanenka, y, f. = nymfa. Mt. S. I. 60.

376349   Vodopanenka Svazek: 7 Strana: 1041
Vodopanenka, y, f. = vodní, bílá paní. Slov. Vz Mách. 149.

376350   Vodopanna Svazek: 10 Strana: 0487
Vodopanna. V-ny sú bielo odené, zele- ným pásom opásané. Sbor. slov. 1901. 114. Sr Kšť. Poh. 198., Panna (zde).

376351   Vodopar Svazek: 10 Strana: 0487
Vodopar, u, m V. velkého vodopádu. Sbor. slov. 1900. 147.

376352   Vodopiják, vodopijan, vodypijan Svazek: 4 Strana: 0767
Vodopiják, vodopijan, vodypijan, a, vodopijec, jce, vodopil, a, m., der Wasser- trinker. Kom. J. 823., Har., Bl., Aqu.

376353   Vodopijan Svazek: 4 Strana: 0767
Vodopijan, a, m. = vodopiják.

376354   Vodopijení Svazek: 4 Strana: 0767
Vodopijení, n., das Wassertrinken. Va- ruj se také od přílišného smilstva a v. Rps. lk. (Hrš. ).

376355   Vodopis Svazek: 4 Strana: 0767
Vodopis, u, m. = popis řek, moří, vod, die Hydrographie. Vodopis Čech vz v S. N. II. str. 315.

376356   Vodopis Svazek: 7 Strana: 1041
Vodopis český. Vz Ott. VI. 36.

376357   Vodopis Svazek: 8 Strana: 0471
Vodopis. V. Europy. Vz Ott. VIII. 875.

376358   Vodopisec Svazek: 4 Strana: 0767
Vodopisec, sce, m. = kdo vodopisy dělá, Hydrograph, m., Us.; 2. kdo z vody hádá, der Hydromat. Háj.

376359   Vodopisný Svazek: 4 Strana: 0767
Vodopisný, hydrographisch. V. mapa (mapa řek), hydrographische Karte, Strom- karte. Nz., Stč. Zmp. 386.

376360   Vodoplný Svazek: 4 Strana: 0767
Vodoplný, wasservoll. L.

376361   Vodoporný Svazek: 7 Strana: 1041
Vodoporný. V. kůže. Vz Kram. Slov.

376362   Vodoprah Svazek: 7 Strana: 1041
Vodoprah, u, m = vodopád. Slov. Hdž. Čít. 157.

376363   Vodoprávní Svazek: 10 Strana: 0487
Vodoprávní, wasserrechtlich. V. řízení. Nár. list. 1903. 186. 3.

376364   Vodoprávný Svazek: 9 Strana: 0375
Vodoprávný poměr, řízení. Nár. list. 1897. č. 263. 2., č. 113.

376365   Vodoprázdný Svazek: 4 Strana: 0767
Vodoprázdný, wasserfrei. Kyselina bez- vodá, v-ná, wasserfreie Säure, Säureanhydrat, acidum anhydrum. Nz. lk.

376366   Vodopudný Svazek: 7 Strana: 1041
Vodopudný, wassertreibend, hydragogus.

376367   Vodopudný Svazek: 10 Strana: 0487
Vodopudný. Léky vypuzující vodu z těla, v-dné, hydragoga. Ktt.

376368   Vodorod Svazek: 4 Strana: 0767
Vodorod, u, m., lépe: vodík, das Hydro- gen. Jg.

376369   Vodorodný Svazek: 4 Strana: 0767
Vodorodný = vodu rodící, wasserer- zeugend. V. páry. Ja.

376370   Vodorodý Svazek: 8 Strana: 0471
Vodorodý, vz Vodorodný. V. skála. Mtc. 1894. 181.

376371   Vodorostlý Svazek: 7 Strana: 1041
Vodorostlý, im o. beim Wasser wach- send. Lpř.

376372   Vodorovec Svazek: 7 Strana: 1041
Vodorovec, vce, m., místo v Mal. Hontu na Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 13.

376373   Vodoroveň Svazek: 8 Strana: 0471
Vodoroveň, vně, f. KP. VIII. 4.

376374   Vodorovně Svazek: 10 Strana: 0487
Vodorovně. Vous mu stál v. a vyzý- vavě, jako v plovárně prkno ke skákání. Jark. 45

376375   Vodorovnice Svazek: 7 Strana: 1041
Vodorovnice, e, f. = vodorovná čára. Sb. uč.

376376   Vodorovnosť Svazek: 4 Strana: 0767
Vodorovnosť, i, f. = roveň, hladina, das Niveau. Nz. Poměry v-sti. Nz. Vz KP. II. 96. Rafička v-sti. Šp.

376377   Vodorovný Svazek: 4 Strana: 0767
Vodorovný = váhorovný, rovnovážný, tak rovně položený jako voda v přirozeném stavu, obzorný, horizontal, wasserrecht, wag- recht. V. průmět (Projektion), plocha, hranol, roveň, vrstva, kruh (obzorový), čára, hodiny sluneční Nz. V. skla, Nieveaugläser, hřídel, die Horizontalwelle, Šp., vrub. Tč. exc.

376378   Vodorozenka Svazek: 10 Strana: 0487
Vodorozenka, y, f. = z vody zrozená — Athena. Škod. II2. 147., Skd. Od. 42. Sr. Proudorozenka.

376379   Vodoryska Svazek: 7 Strana: 1397
Vodoryska, y, f. = stupnice únosnosti lodi. Ott. VII. 313

376380   Vodoryska Svazek: 8 Strana: 0471
Vodoryska nákladová (ponoru při za- tížení), Badewasserlinie. Sterz. I. 379.

376381   Vodoryv Svazek: 4 Strana: 0767
Vodoryv, u, m., hydrocleys. Rostl. III. 10.

376382   Vodosběr, u Svazek: 7 Strana: 1041
Vodosběr, u, m., Wassersammelplatz, m. Les jest v. krajiny. Dk.

376383   Vodoskok Svazek: 4 Strana: 0767
Vodoskok, u, m. = vodotrysk. L., Čch. Bs. 168.

376384   Vodoskok Svazek: 7 Strana: 1041
Vodoskok. Koll. IV. 39.

376385   Vodosliz Svazek: 4 Strana: 0767
Vodosliz, i, f., undina, der Wasserschleim. V. slívovitá, u. pruniformis, hrachovitá, u. sphaerica. Rstp. 1877.

376386   Vodoslon Svazek: 4 Strana: 0767
Vodoslon, a, m., das Flusspferd. Berg.

376387   Vodosloup Svazek: 4 Strana: 0767
Vodosloup, u, m., die Wassersäule. Šm.

376388   Vodosloupní Svazek: 7 Strana: 1041
Vodosloupní, Wassersäulen-. Hř.

376389   Vodosloupový Svazek: 4 Strana: 0767
Vodosloupový, Wassersäule-. V. stroj. NA. IV. 9.

376390   Vodosloví Svazek: 7 Strana: 1041
Vodosloví, n., Hydrologie, f. Pdl. Vz Vodopis.

376391   Vodosnubný Svazek: 7 Strana: 1041
Vodosnubný. V. rostliny, hydrophilae. Hg. 37.

376392   Vodospád Svazek: 4 Strana: 0767
Vodospád, u, m. = vodopád.

376393   Vodosplav Svazek: 4 Strana: 0767
Vodosplav, u, m., die Wasserableitung. L.

376394   Vodosraz Svazek: 4 Strana: 0767
Vodosraz, u, m. = vodopád. Div z. och.

376395   Vodostavba Svazek: 4 Strana: 0767
Vodostavba, y, f. = vodní stavba, der Wasserbau. Nz.

376396   Vodostavitel Svazek: 4 Strana: 0767
Vodostavitel, e, m., der Wasserbau- meister. Šm.

376397   Vodostavitelství Svazek: 4 Strana: 0767
Vodostavitelství, n. = vodní stavitelství, die Wasserbaukunst. Nz.

376398   Vodostl'pový Svazek: 10 Strana: 0487
Vodostl'pový stroj. Pohľd. XXIV. 591.

376399   Vodostrek Svazek: 8 Strana: 0471
Vodostrek, u, m. = vodotrysk. Slov. Kal. S. 204.

376400   Vodostroj Svazek: 4 Strana: 0767
Vodostroj, e, m. = stroj hnaný vodou a určený opět ku zdvihání vody v dolech, der Wassermotor, das Wasserwerk. Ros. V. sloupový, die Wassersäulmaschine. Nz. Vz KP. II. 113., S. N.

376401   Vodostrojce Svazek: 4 Strana: 0767
Vodostrojce, e, m., der Hydrotechniker. Sm.

376402   Vodostrojce Svazek: 4 Strana: 0767
Vodostrojce, Wasserwerks-. V. společ- nosť. Dch.

376403   Vodostrom Svazek: 7 Strana: 1041
Vodostrom, u, m. = vodomet Koll. IV. 57.

376404   Vodostrž Svazek: 4 Strana: 0767
Vodostrž, e, f., der Wasserbruch. Šm.

376405   Vodostřeb Svazek: 8 Strana: 0471
Vodostřeb, a, m. Vodostrep = kdo střebá. pije vodu. Phľd.1894. 249.

376406   Vodostřik Svazek: 4 Strana: 0767
Vodostřik, u, m. = vodomet. Šm.

376407   Vodostudenosť Svazek: 4 Strana: 0767
Vodostudenosť, i, f., die Wasserkälte.

376408   Vodosvětí Svazek: 4 Strana: 0767
Vodosvětí, n., die Wasserweihe. V. u pod- večer svátku svíček, (sv. tří králův). Anth. I. (3. vyd. ). 4.

376409   Vodosvodný Svazek: 4 Strana: 0767
Vodosvodný, Wasserableitungs-. V. žlab, trubice. Zpr. arch VII. 54., 59.

376410   Vodoš Svazek: 4 Strana: 0767
Vodoš, e, m. = vodní had, die Natter, Wasserschlange, natrix. Kom.

376411   Vodošlap Svazek: 4 Strana: 0767
Vodošlap, a, m., hmyz vodní. V. čárko- vaný, hydroporus lineatus. Vz Frč. 190. — V., der Wassertreter.

376412   Vodošlap Svazek: 7 Strana: 1041
Vodošlap. Cf. Kk. Br. 54.-56, Brm. IV. 55.

376413   Vodošlap Svazek: 8 Strana: 0471
Vodošlap, a, m., hydroporus, brouk. V. bahní, h. palustris, čárkovaný, lineatus, čer- navý, semirufus (nigrita), černý, pictus, dva- náctiskvrnný, duodecimopunctatus, dvojčarý, bilineatus, hnědý, piceus, hřbetoskvrnný, dor- salis, chloupkovaný, pubescens, kostkovaný, tesselatus, lemovaný, marginalis, přehlédnutý, neglectus, přizpůsobený, assimilis, rezavý, fer- rugineus, rudočelý, rufifrons, rudohlavý, ery- throcephalus, rudotemenný, memnonius, rzivo- nohý, h. Kraatzi, stínolibý, umbrosus, šedo- pruhý, griseostriatus, šírohřbetý, platynotus, široký, latus, temný, melanocephalus, tmavý, tristis, trojžebrý, canaliculatus, úpravný, ele- gans, zploštělý, planus, zrnitý, granularis, zúžený, angustatus, žlutočervený, balensis, žlutonohý, íiavipes. Vz Klim. 91.—95.

376414   Vodošlap Svazek: 8 Strana: 0579
Vodošlap, a, m., hydroporus, brouk. Vz také Ott. XL 1014.

376415   Vodošlap Svazek: 9 Strana: 0375
Vodošlap, a, m., brouk. Vz Plovák.

376416   Vodošumný Svazek: 4 Strana: 0767
Vodošumný, wasserrauschend. Jg.

376417   Vodotah Svazek: 4 Strana: 0767
Vodotah, u, m., der Wasserzug. Jg.

376418   Vodotažný Svazek: 4 Strana: 0767
Vodotažný, wasserziehend, -schöpfend. Parní stroj v. Zpr. arch. IX. 11., XII. 19.

376419   Vodoteč Svazek: 4 Strana: 0767
Vodoteč, e, m.; vodoteč, i, f. = strouha na odpad vody dělaná, die Wasserrinne. Brikc. Jest ruoznice o některakú v. a rybník. Arch. V. 285.

376420   Vodotečina Svazek: 8 Strana: 0471
Vodotečina, y, f., Canal. V-nu v ulici opravovali. Hrš. Nách. I. 17. a j. Cf. Vodoteč.

376421   Vodotečina Svazek: 10 Strana: 0677
Vodotečina, y, f. 1525. Arch. XXII. 68. Sr Vodotočina

376422   Vodotečina, y Svazek: 10 Strana: 0487
Vodotečina, y, f. = vodotočina. List. lito- myšl. č. 64. r. 1639. Asi omyl. Mš. Sr. Vodoteč.

376423   Vodotečník Svazek: 7 Strana: 1041
Vodotečník, u, m. = dvoják, Doppel- pflug, m. Sl. les.

376424   Vodotečný Svazek: 4 Strana: 0767
Vodotečný. V. strouha, die Wasserrinne. Mus. IX. 285.

376425   Vodotečný Svazek: 10 Strana: 0677
Vodotečný. V. struha. 1525. Arch. XXII. 70.

376426   Vodotechnický Svazek: 10 Strana: 0487
Vodotechnický pokus (najíti vodu). Nár. list. 1902. 110. 1.

376427   Vodotěk Svazek: 4 Strana: 0767
Vodotěk, u, m. = vodotok. Na Slov. Bern.

376428   Vodotěsně Svazek: 7 Strana: 1041
Vodotěsně, wasserdicht. Písty v. pro- cházejí válci. ZČ. I. 282.

376429   Vodotěsný Svazek: 7 Strana: 1041
Vodotěsný, wasserdicht. V. ucpávka, ZČ., spojení. Vz Včř. I. 16.

376430   Vodotěžba Svazek: 8 Strana: 0471
Vodotěžba, y, f. V. z hlubokých studní. Nár. list. 1894. č. 250.

376431   Vodotěžný Svazek: 7 Strana: 1041
Vodotěžný = vodotažný.

376432   Vodotisk Svazek: 10 Strana: 0677
Vodotisk, u, m. V. v papíře. Mus. 1906. 284.

376433   Vodotíže Svazek: 7 Strana: 1041
Vodotíže, e, f., aequipondium. Koll. St. 683.

376434   Vodotlačidlo Svazek: 4 Strana: 0767
Vodotlačidlo, a, n., das Wasserdruck- werk. Krok.

376435   Vodotlačný Svazek: 4 Strana: 0767
Vodotlačný, Wasserdruck. V. pumpa. Šp. Vz Vodotlaký.

376436   Vodotlak Svazek: 4 Strana: 0767
Vodotlak, n, m., der Wasserdruck. Šp.

376437   Vodotlaký Svazek: 4 Strana: 0767
Vodotlaký, Wasserdruck- V. napínák = stroj k napínání mázder při pitvání. Úv. živl. Vz Vodotlačný.

376438   Vodotoč Svazek: 4 Strana: 0767
Vodotoč, e, m. = kolovrt, das Wasserrad. Šp.

376439   Vodotoč Svazek: 9 Strana: 0375
Vodotoč, e, f. Má té vody požívati tú starú v-čí. 1491. Arch. XVI. 399. Vz násl.

376440   Vodotočina Svazek: 4 Strana: 0767
Vodotočina, y, f. = strouha, rýha, příkop atd., die Wasserleitung, der Wassergraben. Ros., Pam. arch. 1868. 63. S potoky, v-mi, rybníky. 1601. Arch. V. 530.

376441   Vodotočina Svazek: 9 Strana: 0375
Vodotočina, y, f. 1505. Arch. XVII. 80. Vz předcház. Vodotoč.

376442   Vodotok Svazek: 4 Strana: 0767
Vodotok, u, m., der Wasserableitungskanal (im Felde usw. ). Šf., Mg. — V., hydrorrhoea, z dělohy těhotných. Vz Čs. lk. I. 182., III. 49.

376443   Vodotok Svazek: 7 Strana: 1041
Vodotok v polích. Šf. Strž II. 288., Arch. VIII. 387.

376444   Vodotrysk Svazek: 4 Strana: 0767
Vodotrysk, u, m. = vodomet. Kká. Td. 108., Čch. Mch. 42.

376445   Vodotrysk Svazek: 8 Strana: 0471
Vodotrysk. Elektrický v., KP. VIII. 207., světelný. Ib..

376446   Vodouka Svazek: 4 Strana: 0767
Vodouka, y, f. = vodovka = úkrop, die Wassersuppe. Kol. ván. 16. Us. u Jič.

376447   Vodouš Svazek: 4 Strana: 0767
Vodouš, e, m. = sluka. V. bahní, totanus glareola. Frč. 346.

376448   Vodouš Svazek: 7 Strana: 1041
Vodouš. Cf. Čejka (dod.), Vega I. 77. V. šedý, scolopax glottis, Grünbein, n., kropenatý, totanus s. tringa ochropus, štíhlý, totanus stagnatilis, Teichwasserläufer. Sl. les. V., Wasserläufer. Šír Pt. Cf. Brm. II. 3. 324.-332.

376449   Vodouš Svazek: 9 Strana: 0375
Vodouš. Za Šír polož: IV. 78.

376450   Vodovadlo Svazek: 8 Strana: 0471
Vodovadlo, a, n., Gaufriermaschine, Sterz. I. 1010.

376451   Vodováha Svazek: 9 Strana: 0375
Vodováha, y, f., libella. Ott. XV. 242. Vz Krokvi??.

376452   Vodovaný Svazek: 4 Strana: 0767
Vodovaný, gewässert. Ros.

376453   Vodovati Svazek: 4 Strana: 0767
Vodovati, wässern. — co: plátno. Us.

376454   Vodovati Svazek: 8 Strana: 0471
Vodovati, gaufrieren. Sterz. I. 1010.

376455   Vodovatý Svazek: 7 Strana: 1041
Vodovatý, vz Vodovitý. V. řepa, wässe- rig.

376456   Vodovážka Svazek: 9 Strana: 0375
Vodovážka. Tou se dává klika parního stroje do příslušné polohy vodorovné. KP. IX. 33.

376457   Vodovážky Svazek: 4 Strana: 0768
Vodovážky, žek, pl., f. = skleněná tru- bice, vinným lihem naplněná k ukazování vodorovnosti, die Wasserwage, Nivellierwage, Libelle. Prm. III. č. 5., Ck., Sedl. F. 217. Vz KP. II. 97.

376458   Vodovážný Svazek: 7 Strana: 1041
Vodovážný, Nivellir-. Pdl.

376459   Vodověda Svazek: 7 Strana: 1041
Vodověda, y, f.. Hydrologie, f. Dch.

376460   Vodovedení Svazek: 7 Strana: 1397
Vodovedení = střecha přes zásep pro- dloužená, aby naň nepršelo. NZ. II. 154.

376461   Vodověk Svazek: 4 Strana: 0768
Vodověk, u, m. = severní vítr. Aqu.

376462   Vodověst Svazek: 7 Strana: 1041
Vodověst, u, m. Hydrometrograph, Wassermelder, m. (Apparat). Dch.

376463   Vodovička, y Svazek: 10 Strana: 0487
Vodovička, y, f., zdrobn. voda. Dšk. Km. 36

376464   Vodoviet Svazek: 8 Strana: 0471
Vodoviet m. vodovietr. V Mnč. Prešp. slov. (Gb. II. ml. I. 353.).

376465   Vodovitý Svazek: 4 Strana: 0768
Vodovitý = vodě podobný tekutostí, barvou a chutí, wasserartig. Rst. 516.

376466   Vodovka Svazek: 4 Strana: 0768
Vodovka, y, f. = úkrop. V Krkonš. Kb., Lng.

376467   Vodovládný Svazek: 4 Strana: 0768
Vodovládný, wasserbeherrschend. Jg.

376468   Vodovod Svazek: 4 Strana: 0768
Vodovod, u, m. = vedení vod, die Wasser- leitung. Um. les. — V. = stavba k vedení vody, die Wasserleitung, der Aquadukt. Vz KP. I. 224. —227., II. 108, Vlšk. 517. Hli- něné, železné roury asfaltované na v.; v. přetrhnouti. Us. Dch. V. horský, Bergwas- serleitung. Zpr. Arch. VIII. 104. V. kurentní (v běžné trati). Ib. VIII. 60. Stavění v-du. Sš. L. 132. — V. Sylviův, aquaeductus Syl- vii, v anatomii = kanál, kterým 3. a 4. ko- mora mozková spojeny jsou. V. závitkový, aquaeductus cochleae, kanálek vedoucí z du- tiny závitku ušního do dutiny lební zadní stěnou kosti skalné. V. síňový, a. vestibuli, počíná v síni ušní a končí na zadní ploše kosti skalné. S. N. XI. 279.

376469   Vodovod Svazek: 7 Strana: 1041
Vodovod Právo v-du. Vz Ott. II. 556. V-dy v 15 a 16. stol. Vz Wtr. Obr. I. 525. nn. V. v Čech. Vz Ott. VI. 405.

376470   Vodovodař Svazek: 9 Strana: 0375
Vodovodař, e, m. = vodovodce. Nár. list. 1901. č. 167.

376471   Vodovodce Svazek: 4 Strana: 0768
Vodovodce, e, m., der Wasserleiter. Jg.

376472   Vodovodné Svazek: 7 Strana: 1041
Vodovodné, ého, n., Wasserleitungszins Šp.

376473   Vodovodní Svazek: 4 Strana: 0768
Vodovodní stavby, Wasserbauten. J. tr., Vlšk. 71. V-né umění = vodovodství. Nz. V. roury, trouby, Wasserleitungsröhren. Zpr. arch. VIII. 71., VI. 30.

376474   Vodovodství, n Svazek: 4 Strana: 0768
Vodovodství, n., hydraulique, die Was- serleitungskunst. Nz.

376475   Vodovoz Svazek: 10 Strana: 0677
Vodovoz, a, m. = rozvážeč vody. Wtr. Řem. 564.

376476   Vodovratný Svazek: 10 Strana: 0487
Vodovratný chvat mne pojal. Mark.

376477   Vodovrch Svazek: 4 Strana: 0768
Vodovrch, u, m. = vodomet. D.

376478   Vodový Svazek: 4 Strana: 0768
Vodový, Wasser-. V. sloup, barva, síla. Dch. V. polívka, Us., len, gewässert. D. V. kamna, der Wasserofen, zátvor, Wasser- schluss, m. Nz. lk.

376479   Vodozdvih Svazek: 4 Strana: 0768
Vodozdvih, u, m. = zdvíhání vody, das Wasserheben. Šp.

376480   Vodozel Svazek: 4 Strana: 0768
Vodozel, i, f., bootia, die Bootie. V. srd- čitá. Vz Rstp. 1475.

376481   Vodozemní Svazek: 4 Strana: 0768
Vodozemní živočich (ve vodě a na zemi žijící), das Amphibium. Nej.

376482   Vodoznačný Svazek: 9 Strana: 0375
Vodoznačný. V. přístroj, který označuje pravý stav vody v kotlích. Vz KP. IX. 13. V. trubka. Ib.

376483   Vodoznačný. V Svazek: 4 Strana: 0768
Vodoznačný. V. trubice, das Wasser- standglas. Hrm. 25. V. otvor, roura u na- páječe. Ib. 21.

376484   Vodoznak Svazek: 7 Strana: 1041
Vodoznak, u, m. = přístroj k poznání stavu vody v kotle, Wasserstandglas. Šmr. 45.

376485   Vodoznak Svazek: 10 Strana: 0487
Vodoznak, u, m. V. poskytuje přímého názoru o výšce vody v kotlích; jeho se- strojení. Vz KP. X. 438.

376486   Vodoznalský Svazek: 4 Strana: 0768
Vodoznalský, hydrognostisch. Šm.

376487   Vodoznalství Svazek: 7 Strana: 1041
Vodoznalství, n., Hydrognosie. Sl. les.

376488   Vodozrad Svazek: 4 Strana: 0768
Vodozrad, u, m., der Hammstock (ein mit Zeichen versehener Stock bei Mühlen, an dem man sehen kann, ob ein Müller das Wasser zurückhält). Šm.

376489   Vodozvedací Svazek: 4 Strana: 0768
Vodozvedací, Wasserheb-.

376490   Vodožil Svazek: 4 Strana: 0768
Vodožil, a, m., hygrobia, hmyz. Krok. II. 251.

376491   Vodožil Svazek: 7 Strana: 1041
Vodožil. Cf. Kram. Slov.

376492   Vodoživný Svazek: 7 Strana: 1041
Vodoživný, im Wasser lebend. Lpř.

376493   Vodpočatý Svazek: 10 Strana: 0487
Vodpočatý = odpočatý. Kobyla v-tá. Li- tom. 41.

376494   Vodpočnouti Svazek: 8 Strana: 0471
Vodpočnouti = odpočinouti. čemu. Tak sobě tade aspoň tem nohám vodpočnu. Zábř. Brt. D. II. 286.

376495   Vodpráhnóť Svazek: 7 Strana: 1041
Vodpráhnóť = odměkčiti se. Sotvá mo hnide vodpráhle a jož dělá pána. Mor. Neor.

376496   Vodpředežní Svazek: 10 Strana: 0487
Vodpředežní, vz Odpředežní zde.

376497   Vodpustiti Svazek: 4 Strana: 0768
Vodpustiti = odpustiti, v obec. ml. Sš. P. 474.

376498   Vodr Svazek: 4 Strana: 0768
Vodr, u, m. = patro (nad mlatem), das Scheuergerüst. V jihozáp. Čech. Šb. D. 18., Vrů., Psčk., Šg.

376499   Vodr Svazek: 7 Strana: 1041
Vodr. Cf. Mkl. Etym. 220. a. Také nad kolnou. NZ. II. 50.

376500   Vodra Svazek: 10 Strana: 0487
Vodra = perna. V Pošumaví. Mš. Sr. Odr.

376501   Vodralý Svazek: 10 Strana: 0487
Vodralý = odřený. Máte stěne o-lý, kupte vápno. Brt. P. n. 1163.

376502   Vodranec Svazek: 4 Strana: 0768
Vodranec, nce, m., ein zerlumpter Mensch. Vz Odranec. Us. — V., ves v Čásl. Vz Blk. Kfsk. 466.

376503   Vodraněk Svazek: 4 Strana: 0768
Vodraněk, ňka, m., osob. jm. Šd.

376504   Vodránek Svazek: 9 Strana: 0375
Vodránek, nka, m., jm. koně (odraného, utahaného). Čes. 1. IX. 175.

376505   Vodránka Svazek: 7 Strana: 1041
Vodránka, y, f., sloula brána v Plzni. Vz Wtr. Obr. 110.

376506   Vodrant Svazek: 4 Strana: 0768
Vodrant, a, m., Wodrant, ves u Čáslavi. PL.

376507   Vodrant Svazek: 8 Strana: 0471
Vodrant, oprav v: Vodranty, dle Čern. Př. 35. dříve: Ladranty.

376508   Vodrať sa Svazek: 7 Strana: 1041
Vodrať sa = vedrati se. Slov. Loos.

376509   Vodravka Svazek: 10 Strana: 0487
Vodravka = druh dýmky. Hoš. Pol. 145.

376510   Vodraž Svazek: 8 Strana: 0471
Vodraž. Na vodraž síct obilí. Dšk. Jihč. I. 28.

376511   Vodraž Svazek: 9 Strana: 0375
Vodraž, e, f. = sekati na vodraž = s hra- bicí. Již. Čechy. Kub. L. f. 1900. 364.

376512   Vodrážka Svazek: 4 Strana: 0768
Vodrážka, y, m., osob. jm.

376513   Vodrážka Svazek: 7 Strana: 1041
Vodrážka, vz Odrážka. Us.

376514   Vodrh Svazek: 9 Strana: 0375
Vodrh, vodrz — vodr, patro. Netol. Kub. 158.

376515   Vodrhat Svazek: 8 Strana: 0471
Vodrhat = dráti. V. peří. Záp. Mor. Hrt. D. II. 412. Vz Odrhati.

376516   Vodrica Svazek: 4 Strana: 0768
Vodrica, e, f., Wödritz, potok na Ma- lých Karpatech. Mt. S. VIII. 2. 40.

376517   Vodrnice Svazek: 7 Strana: 1041
Vodrnice, e, f. = silné dřevo položené přes vodr. Nov.

376518   Vodržná Svazek: 10 Strana: 0487
Vodržná, é, f., vz předcház. Odrhačka.

376519   Vodří Svazek: 4 Strana: 0768
Vodří, n., Rebstock am langen Pfahl. Slov. Bern,

376520   Vodřický Svazek: 4 Strana: 0768
Vodřický, ého, m., osob. jm.

376521   Vodřihosť Svazek: 7 Strana: 1041
Vodřihosť, vz Odřihosť. Us.

376522   Vodřipytlová Svazek: 7 Strana: 1041
Vodřipytlová, é, f., os. jm. Wtr. Obr. 88.

376523   Vodříti Svazek: 4 Strana: 0768
Vodříti = odříti, v obec. ml. Čes. mor. s. 271.

376524   Vodsádedok Svazek: 8 Strana: 0471
Vodsádedok = odsud. Letovice. Brt. D. II. 106.

376525   Vodsadit si něco Svazek: 10 Strana: 0487
Vodsadit si něco = odpykati. Čes. 1. XI. 368.

376526   Vodsadník Svazek: 4 Strana: 0768
Vodsadník, u, m. = kámen, jenž na rohu ulic a silnic bývá. V Kunv. Msk.

376527   Vodsadník Svazek: 8 Strana: 0471
Vodsadník = rožní kámen, patník. Je jako v. = mnoho zkusí, každý do něho vrazí. Nár. list, 1894. č. 182. odp. feuill.

376528   Vodsedálek Svazek: 4 Strana: 0768
Vodsedálek, lka, m., osob. jm.

376529   Vodsouzenej Svazek: 10 Strana: 0487
Vodsouzenej = odsouzený. Us.

376530   Vodstrana Svazek: 4 Strana: 0768
Vodstrana, y, f., samota u Dobříše. PL.

376531   Vodstržej Svazek: 4 Strana: 0768
Vodstržej, e, f. = trativod, Wasserkanal, m. Us. u Petrovic. Dch.

376532   Vodstvo Svazek: 4 Strana: 0768
Vodstvo, a, n., das Wassersystem. — V. = všecka voda, das Wasser. Bohové v-a. Cimrhnz. Myth. 4. V. Čech, vz Vodo- pis.

376533   Vodstvo Svazek: 10 Strana: 0487
Vodstvo, a, n. Vz Vstnk. XIII. 627.

376534   Vodsudtom Svazek: 8 Strana: 0471
Vodsudtom = odsud. Brt. D. II. 240.

376535   Vodškloudnouti co komu Svazek: 10 Strana: 0487
Vodškloudnouti co komu. To ta mladá mi to děcko ještě v-dne, mrzívala se paní- máma. Pittn.

376536   Vodšprajcovaný Svazek: 4 Strana: 0768
Vodšprajcovaný. Už seš hezky v. =. už ti dohráli, už nemáš nic. V Kunv. Msk.

376537   Voduch Svazek: 4 Strana: 0768
Voduch, a, m. V. stříbřitý, argyroneta aquatica, pavouk. Vz Frč. 121.

376538   Voduch Svazek: 7 Strana: 1042
Voduch. Cf. Brm. IV. 717., Ott. II. 652., Odb. path. III. 907.

376539   Voduch Svazek: 9 Strana: 0375
Voduch, a, m. = vodní pavouk, Wasser- spinne. Mus. 1849. IV. 51.

376540   Vodule Svazek: 4 Strana: 0768
Vodule, e, f. Vodule, hydrachnidae, roz- toči, mají kulovité tělo. V. červená, hy- drachna cruentn, škeblová, h. concharum. Frč. 115.

376541   Vodule Svazek: 7 Strana: 1042
Vodule. Cf. Kram. Slov.

376542   Vodule Svazek: 9 Strana: 0375
Vodule, e, f., Wassermilbe. Mus. 1849. IV. 53., Ott. XVI. 31. České v. Od K. Thona. Rozpravy České akademie. Roč. VIII. třída II. é. 45. V Praze 1899.

376543   Vodulovitý Svazek: 4 Strana: 0768
Vodulovitý. V. hmyzi, hydrachnea. Nz.

376544   Vodundati Svazek: 7 Strana: 1042
Vodundati, vodvundati = pryč dáti, odstaviti. Us.

376545   Voďunka Svazek: 4 Strana: 0768
Voďunka, y, f. = voděnka, das Wässer- chen. Cf. Podníščunka. U Těšína. Tč.

376546   Vodůrka, y Svazek: 10 Strana: 0487
Vodůrka, y, f. = druhé orání, míšení. Deštná. Mš.

376547   Vodurovati Svazek: 4 Strana: 0768
Vodurovati = strniště po druhé orati. U Příbr. L. Šbk.

376548   Voduš Svazek: 7 Strana: 1042
Voduš, e, f., ippa, rj. vduš, výnočka. Pršp. 66.

376549   Voduška Svazek: 4 Strana: 0768
Voduška, y, f., die Schwimmaus, hydro- mys, ssavec bobrovitý. V. ryzobřicha, bělo- břichá. Ssav. 284.

376550   Voduška Svazek: 7 Strana: 1042
Voduška. Cf. Brm. I. 3. 231.

376551   Vodutok Svazek: 10 Strana: 0487
Vodutok, u, m. Že držie v., který jde na jeho mlýn. 1518. Arch. XIX. 433.

376552   Vodvarka Svazek: 10 Strana: 0487
Vodvarka, vz Odvárka.

376553   Vodvářka Svazek: 4 Strana: 0768
Vodvářka, y, f. = odvárka. Dh. 115. — V., y, m., osob. jm.

376554   Vodváženej Svazek: 10 Strana: 0487
Vodváženej m. odvážný. Litom. 24.

376555   Vodvečírek Svazek: 10 Strana: 0487
Vodvečírek, vz Odvěčírek.

376556   Vodvedení Svazek: 8 Strana: 0471
Vodvedení, n. = jistý krám v krově na podélní straně stavení; celý díl střechy nad záspí (obyč.). Chod. NZ. IV. 207. Cf. Vejstřeší (3. dod.).

376557   Vodvíčer Svazek: 10 Strana: 0487
Vodvíčer = odpoledne. U Vodňan. Ces. 1. XIII. 84.

376558   Vodvička Svazek: 8 Strana: 0471
Vodvička, y, f., místy vorbička. Dšk. Jihč. I. 28.

376559   Vodvolat Svazek: 8 Strana: 0471
Vodvolat = odolati. U Drahan. Brt. D. II. 101.

376560   Vodvoriť sa Svazek: 7 Strana: 1042
Vodvoriť sa = udomácněti. Slov. Czm. 108., Phľd. IV. 154.

376561   Vodylný Svazek: 10 Strana: 0487
Vodylný. Travná a v-ná kosa. Litomyšl. Čes. 1. XIII. 252.

376562   Vodzandat Svazek: 9 Strana: 0375
Vodzandat závoru = odstrčiti. Chod. Čes. 1. VIII. 206.

376563   Vodzdůla Svazek: 10 Strana: 0487
Vodzdůla = zezdola. Hoš. Pol. I. 145.

376564   Vodzemek Svazek: 9 Strana: 0375
Vodzemek, mku, m. = oddenek. Hluboká. Kub. 158.

376565   Vodzemek Svazek: 10 Strana: 0487
Vodzemek, odzemek, mku, m. = dolejší konec kmene; zavalitý člověk. Hruš. 159.

376566   Vodzhůra Svazek: 10 Strana: 0487
Vodzhůra = seshora. Hoš. Pol. 145.

376567   Vodzka Svazek: 7 Strana: 1042
Vodzka, y, f. = provázek k vedení ně- koho? Slov. Rr. Sb.

376568   Vodžuch Svazek: 10 Strana: 0487
Vodžuch, a, m. = vodič. Spiš. Sbor. slov. IX. 51

376569   Vodžunka Svazek: 9 Strana: 0375
Vodžunka, y, f. = vodová polévka. Slez. Lor. 80.

376570   Voflanec Svazek: 4 Strana: 0768
Voflanec, nce, m. = políček, facka. Us. u Jilemn.

376571   Vogáč Svazek: 7 Strana: 1042
Vogáč, e, m. = uherský kopaničár. Brt. N. p. I. 15.

376572   Vogesus Svazek: 4 Strana: 0768
Vogesus, vz Vosegus.

376573   Vogldávat Svazek: 8 Strana: 0471
Vogldávat = vohledávati (slepice), h v <j. Brt. D. II. 385.

376574   Voglej Svazek: 4 Strana: 0768
Voglej, e, m. = Aquileja, od vogel = úhel, poněvadž jest Aquileja v úhlu sever. jaderského moře. Vz M. P. Slov. velehrad. II. 146.

376575   Voha Svazek: 4 Strana: 0768
Voha, y, f., sphacrococcus, rostl. Krok. III. 505.

376576   Voha Svazek: 7 Strana: 1042
Voha (voo, vuo) = stůj! Velení volům. Na mor. dol. Kopan. Brt.

376577   Vohančice Svazek: 4 Strana: 0768
Vohančice, dle Budějovice, Wohanschitz, dvůr u Golč. Jeníkova; Wohantschitz, ves u Tišnova

376578   Voháňka Svazek: 4 Strana: 0768
Voháňka, v, f., vz Oháňka. — V., y, m., osob. jm. Vz Blk. Kfsk. 1450.

376579   Voháňka Svazek: 7 Strana: 1042
Voháňka = vějíř. V 15. a 16. stol. Wtr. Obr. 558.

376580   Voháňka Svazek: 8 Strana: 0471
Voháňka = vějíř. V. pávová, pštrosí, skládací. V XVI. stol. Wtr. Krj. I. 524.

376581   Voháňka, y Svazek: 9 Strana: 0375
Voháňka, y, f. = vějíř. Ezop. 306. 24.

376582   Voharek Svazek: 8 Strana: 0471
Voharek, vz Oharek.

376583   Voharek, rka Svazek: 10 Strana: 0487
Voharek, rka, m. = pasák, slouha. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

376584   Vohař Svazek: 4 Strana: 0768
Vohař, e, m. = myslivecký pes. Vký. Vz Ohař. — V., Wohař, ves u Mirovic.

376585   Vohava Svazek: 8 Strana: 0471
Vohava, vz Ohava, — V., y, ni. = spríj- mar. Záp. Mor. Brt. D. II. 412.

376586   Vohaveč Svazek: 4 Strana: 0768
Vohaveč, vče, m., vz Ohavec.

376587   Vohavit Svazek: 8 Strana: 0471
Vohavit,vz Ohaviti. -- V. = dělati šprýmy, hlouposti. Záp. Mor. Brt. D. II. 412.

376588   Vohaviť se Svazek: 7 Strana: 1042
Vohaviť se = rozcapovati se. NZ 1.455.

376589   Vohdan Svazek: 4 Strana: 0768
Vohdan, a, m., slovan. bůh. Krok. II. 383.

376590   Vohébať Svazek: 10 Strana: 0487
Vohébať = ohýbati; naléhavě prositi. U Olešné na Mor. Čes. 1. XI. 410.

376591   Vohejbačka, y Svazek: 10 Strana: 0487
Vohejbačka, y, f., vz Ohejbačka zde.

376592   Vohejkati Svazek: 7 Strana: 1042
Vohejkati. Forman sobě v-kal (volal hý ?). Wtr. Obr. II. 158.

376593   Voheň Svazek: 4 Strana: 0768
Voheň, v obec. ml. Vz Oheň.

376594   Voheralý Svazek: 8 Strana: 0471
Voheralý, vz Ohéralý. — V. při práci = šukavý. Záp. Mor. Brt. D. II. 412.

376595   Vohľač Svazek: 4 Strana: 0768
Vohľač, e, m. = záletník. Na Slov. Tk. II. 376., Šd., Němc. A teraz som vätšá, choďá k nám vohľačá. Sl. ps. 250., Cf. Dbš. Sl. pov. I. 114.

376596   Vohľač Svazek: 8 Strana: 0471
Vohľač. Iba, ak oblokom chodia k nej vohlačia, ale dveřmi nie (o zmrhané). Slov. Nov. Př. 653.

376597   Vohľačka, y Svazek: 10 Strana: 0487
Vohľačka, y, f. = záletnice. V. každému a žena jednomu. Rizn. 62.

376598   Vohladč Svazek: 7 Strana: 1042
Vohladč = vohlač. Slov. Koll. Zp. I. 192.

376599   Vohľadiny Svazek: 7 Strana: 1042
Vohľadiny = vohľady. Slov Phľd. IV. 18.

376600   Vohľadničky Svazek: 4 Strana: 0768
Vohľadničky, pl., f. = ženy, které k ne- věstě se posýlávají na prěpačky (na pře- zvědy). Mamka vítá švárné v-ky. Pokor. Z hor. 149.

376601   Vohľadný Svazek: 4 Strana: 0768
Vohľadný = co náleží k vohľadům. Písně v-né. Vz Vohľad. Dbš. Obyč. 12.

376602   Vohladovati Svazek: 4 Strana: 0768
Vohladovati, die zukünftige Braut be- suchen. Na Slov. Bern,

376603   Vohľady Svazek: 4 Strana: 0768
Vohľady, pl., m. = námluvy, ohledy, zálety, das Freien. Vz Ohled. Šuhaj šel na vohľady. Us. I šol Janíčok v v-dy bez ma- terinej porady. Sl. ps. Šf. I. 143. Ach Bože, prebože, čo sa bude robit? začínajú ženy na vohľady chodit. Sl. ps. 269. Toto je ten chodník medzi vinohrady, po ktorom som chodil k milej na v-dy. Mt. S. I. 17. Zo- budí ma Janíček súsedov, keď on pôjde z vohľadov. Sl. ps. 143.

376604   Vohľady Svazek: 8 Strana: 0471
Vohľady na Slov. Vz Phľd. 1895. 518.

376605   Vohláchati Svazek: 10 Strana: 0487
Vohláchati, ohláchati se = ozývati se. Hruš. 158.

376606   Vohlav Svazek: 4 Strana: 0769
Vohlav, vz Ohlav.

376607   Vohleč Svazek: 7 Strana: 1042
Vohleč, e, m. = vohlač. Slov. Koll. Zp. II. 138., I. 443.

376608   Vohledník Svazek: 7 Strana: 1042
Vohledník, a, m. = vohlač. Slov. Zbr. Mudr. živ. II. 204.

376609   Vohlídnutý Svazek: 9 Strana: 0375
Vohlídnutý = uřknutý. Čes. 1. VII. 122.

376610   Vohlížeti se Svazek: 4 Strana: 0769
Vohlížeti se = ohlížeti se. Sš. P. 141.

376611   Vohnať Svazek: 7 Strana: 1042
Vohnať = vehnati. Slov. Šd.

376612   Vohnice Svazek: 4 Strana: 0769
Vohnice, ves v Žatecku. Vz Blk. Kfsk. 910.

376613   Vohnice Svazek: 7 Strana: 1042
Vohnice, rostl. Vz Ohnice, Mllr. 87.

376614   Vohnipal Svazek: 10 Strana: 0487
Vohnipal, vohněpal — ? Dšk. Km. 51.

376615   Vohnipara Svazek: 7 Strana: 1042
Vohnipara, vz Ohnipara. Neor.

376616   Vohnisek Svazek: 8 Strana: 0471
Vohnisek, sku, m. = ohniště. U Litovle. Brt. D. II. 412.

376617   Vohnišov Svazek: 4 Strana: 0769
Vohnišov, a, m., ves v Hradecku. Vz Blk. Kfsk. 682.

376618   Vohnišťovice Svazek: 4 Strana: 0769
Vohnišťovice, dle Budějovice, Woni- schen, ves u Ronšperka.

376619   Vohniva Svazek: 10 Strana: 0487
Vohniva, rostl. Dšk. Km. 24.

376620   Vohnout Svazek: 4 Strana: 0769
Vohnout, a, m., osob. jm.

376621   Vohnoutek Svazek: 4 Strana: 0769
Vohnoutek, tku, m., der Gebogene. Prou- tek v., sedí na něm kohoutek. Er. P. 61. — V., Wohnautek, samota u Lomnice v Bu- dějovsku. PL. — Vz Blk. Kfsk. 647.

376622   Vohnoutka Svazek: 9 Strana: 0375
Vohnoutka, y, f. = sít na ohnutém prutu, jehož konce jsou rukojetí. U Jindř. Hrad. Kub. 158.

376623   Vohokaný Svazek: 7 Strana: 1042
Vohokaný = otrlý. To děcko je v-ný vod samé káre (kárání). Mor. Neor.

376624   Vohonč Svazek: 4 Strana: 0769
Vohonč, e, f. = svoznice, místo, kudy se voda svádí. Na mor. Valaš. Bkř. Vz Vodonč.

376625   Vohovoriť sa Svazek: 4 Strana: 0769
Vohovoriť sa = vymluviti se, sich aus- reden. On sa v-ril, ako vedel. Dbš. Sl. pov I. 10.

376626   Vohrabec Svazek: 4 Strana: 0769
Vohrabec, bce, m., místní jm. Arch. V 524.

376627   Vohrada Svazek: 4 Strana: 0769
Vohrada, y. f., vz Ohrada. — V., y m. = neohrabaný člověk, ein ungeschickter, plumper Mensch. Us. u Kolína. Brnt.

376628   Vohrada Svazek: 10 Strana: 0487
Vohrada, y, f. =město. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

376629   Vohralík Svazek: 4 Strana: 0769
Vohralík, a, m., osob. jm.

376630   Vohráti Svazek: 8 Strana: 0471
Vohráti, zvohráti. Já bych to vohral = sklidil. ČT. Tkč.

376631   Vohraženice Svazek: 7 Strana: 1042
Vohraženice, e,- f., rybník v Písecku.

376632   Vohrňďora Svazek: 9 Strana: 0375
Vohrňďora, y, m. = sprosťák, otevřhuba. Lisic.

376633   Vohryzek Svazek: 4 Strana: 0769
Vohryzek, zku, n., vz Ohryzek. — V., zka, m., osob. jm.

376634   Vohřev Svazek: 7 Strana: 1042
Vohřev, u, m. Dříví k ohřevu. 1552. Wtr.

376635   Vohřivý Svazek: 4 Strana: 0769
Vohřivý = ozhřivý. V. kůň. Us. Db.

376636   Vohubačit komu co Svazek: 10 Strana: 0487
Vohubačit komu co: každý páček. Pittn.

376637   Voch Svazek: 4 Strana: 0769
Voch, u, m., u provaz., der Schüttel- reiter (ein Rahm auf einem Fussgestell). Šm.

376638   Vocha Svazek: 4 Strana: 0769
Vocha, y, f., zostera. V. mořská, z. ma- rina, Seegras, n. Vz Rstp. 1668., Kk. 116., Slb. 230., Schd. II. 272.

376639   Vochalebovaí se Svazek: 8 Strana: 0471
Vochalebovaí se = dělati se hodným. Vz Ochalebovat se (3. dod.).

376640   Vochář Svazek: 8 Strana: 0471
Vochář, e, m. = ohař? Chrta aneb vocháře pro vrchnosť chovati. 1698. Věst. op. 1894. 33.

376641   Vochechule Svazek: 4 Strana: 0769
Vochechule = ochechule. Jel. Enc. m. 27.

376642   Vochelný Svazek: 10 Strana: 0487
Vochelný. V. tyč. Ott. XX. 605.

376643   Vocher Svazek: 10 Strana: 0487
Vocher, eflax. Rozk. P. 2403. Sr. Fächer.

376644   Vochlárna Svazek: 4 Strana: 0769
Vochlárna, y, f., die Hechelkammer. Šm.

376645   Vochlář Svazek: 4 Strana: 0769
Vochlář, e, m. = pazdemík, der Hechler. Ros.

376646   Vochlařiti Svazek: 4 Strana: 0769
Vochlařiti, il, ení, Hechelmacherei trei- ben. Jg.

376647   Vochlářka Svazek: 4 Strana: 0769
Vochlářka, y, f. = pazdernice, die Hechle- rin. Ros. — V., die Hechelmacherin. Jg.

376648   Vochlářský Svazek: 4 Strana: 0769
Vochlářský, Hechler-, Hechelmacher-. Jg.

376649   Vochlářství Svazek: 4 Strana: 0769
Vochlářství, n. = vochlářská živnosť, die Hechelmacherei. Jg.

376650   Vochlastlajtnant Svazek: 10 Strana: 0487
Vochlastlajtnant, a, m. = opilec Čes. 1. XIV. 477.

376651   Vochle Svazek: 8 Strana: 0471
Vochle, ze střhněm. hachel. Gb. H. ml. I. 463. Nepřivykl jsem na vochli seděti (tre- stánu býti). Bl. Gr. 307.

376652   Vochle Svazek: 9 Strana: 0375
Vochle = spustlý, pohlouplý člověk. U Ji- lemn. Bes. 1871. 591.

376653   Vochle, vochlice, vochlička Svazek: 4 Strana: 0769
Vochle, vochlice, vochlička, y, f., m. hachle z něm. die Hechel, Hachel (vz Mz. 370. ) = náčiní, na němž se len zdrhuje. V. Prve než vytřený len přádný jest, na řídké vochli nebo strhovačce se strhuje. Kouble. Vochli první strhovačka a druhé pačíska říkají. Kouble. Žito je jako vochle (hustě urostlé). U Poličky. Sn. Přes vochli svých úštěpků něco n. někoho protáhnouti. Ohláš. Vz Vochlovati.

376654   Vochlice Svazek: 4 Strana: 0769
Vochlice, e, f. = V. malá vochle, kleine Hechel. — V. rostlina, scandix, das Nadel- kerbel. V. hřebenatá, s. pecten Veneria, vlaská, s. australis. Vz Rstp. 755., Čl. Kv. 346., FB. 94., S. N.

376655   Vochlice Svazek: 8 Strana: 0471
Vochlice = řídká vochle. 1748. NZ. III. 406.

376656   Vochlice Svazek: 10 Strana: 0487
Vochlice, e, f., scandia, Kammkerbel, rostl. Sr. Ott. XXII. 712.

376657   Vochlicovitý Svazek: 4 Strana: 0769
Vochlicovitý. V. rostliny, -scandicineae: vochlice, třebule, krabilice, čechřice. Vz Rstp. 702., 755., Slb. 600.

376658   Vochlička Svazek: 4 Strana: 0769
Vochlička, y, f. = vochle, die Kratzel. — V., y, m., nadávka = člověk nepořádný, spustlý, přihlouplý, ein unordentlicher, ver- wahrloster, dummer Mensch. Us. u Král. Hradce, u Jilemn. Kšť.

376659   Vochlička Svazek: 8 Strana: 0471
Vochlička. V-ky n. pačísky lnu = vý- česky. Brt. D. II. 441.

376660   Vochličkář Svazek: 8 Strana: 0471
Vochličkář, e, m. Slad. Žen. 14.

376661   Vochličkový Svazek: 4 Strana: 0769
Vochličkový, Kratzel-. V. příze (z kou- dele), werkenes Garn. D.

376662   Vochličky Svazek: 4 Strana: 0769
Vochličky, vz Drhlen, S. N.

376663   Vochličný Svazek: 4 Strana: 0769
Vochličný. V. jehla. Byl. 225. Vz Vo- chlice.

376664   Vochlípa, y Svazek: 10 Strana: 0487
Vochlípa, y, m. = otrapa. Ledenice. U Štěpánovic: voklípa. List. fil. 1902. 253.

376665   Vochlochovati koho Svazek: 9 Strana: 0375
Vochlochovati koho na potkání = bíti. Hoř. 96.

376666   Vochlovací Svazek: 4 Strana: 0769
Vochlovací stroj, die Hechelmaschine. Techn.

376667   Vochlovač Svazek: 4 Strana: 0769
Vochlovač, e, m., der Hechler.

376668   Vochlovačka Svazek: 4 Strana: 0769
Vochlovačka, y, f., die Hechlerin, das Hechelweib. Jg.

376669   Vochlovat koho Svazek: 10 Strana: 0487
Vochlovat koho = bíti. Us. Litom. 55.

376670   Vochlovati Svazek: 4 Strana: 0769
Vochlovati = vochlí česati, len, koudel čistiti, hecheln, kämmen. — co čím. Len a konopě trlicí se trou, tož se hachlují (vo- chlují), an zůstane tam pazdeří, tuto kou- del. Kom. — V., přenes. = přetřepávati, hecheln, tadeln, durch die Hechel ziehen.

376671   Vochlovna Svazek: 7 Strana: 1042
Vochlovna, y, f., Hechelei (Locale). Dch.

376672   Vochmejtnout se Svazek: 10 Strana: 0487
Vochmejtnout se = hmátnouti. Hoš. Pol. 145.

376673   Vochmela, y Svazek: 10 Strana: 0487
Vochmela, y, m. = opilec. Dšk. Km. 8.

376674   Vochmula Svazek: 9 Strana: 0375
Vochmula = ochmela. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 31.

376675   Vochna Svazek: 4 Strana: 0769
Vochna, y, f. Ms. 15. stol.

376676   Vochňapka Svazek: 8 Strana: 0579
Vochňapka, y, m. = nemotora. U J. Hrad. Crmk.

376677   Vochod Svazek: 10 Strana: 0487
Vochod, u, m. Když z krávy v. vychází, kup volavčí sádlo, tím jí to namaž, samo to do ní vejde. Nár. sbor. VIII. 128.

376678   Vochodilý Svazek: 10 Strana: 0487
Vochodilý. V. oděv. Nár. sbor. VIII. 20.

376679   Vochoméíat se Svazek: 8 Strana: 0471
Vochoméíat se = otáčeti se kolem ně- čeho. Us. Také na Mor. Brt, D. II. 412.

376680   Vochomůrka Svazek: 4 Strana: 0769
Vochomůrka, y, f., lépe: muchomůrka, agaricus muscarius, der Fliegenschwamm, houba. Vz V.

376681   Vochomůrka Svazek: 7 Strana: 1042
Vochomůrka, y, m. = člověk ošumělý, nepořádný. U Kr. Hrad. Kšť.

376682   Vochomůrka Svazek: 8 Strana: 0472
Vochomůrka m. muchomůrka. Vz Stej- nění samohlásek (3. dod.), Gb. H. ml. I. 287. Také: muchorůvka, mucharka, mušírka, mu- šírka (laš.), agaricus muscarius. Brt. D. II. 511.

376683   Vochomůrka, y Svazek: 10 Strana: 0487
Vochomůrka, y, f. místo muchomůrka. Vz Huj. Progr. 12.

376684   Vochoudnout se Svazek: 9 Strana: 0375
Vochoudnout se = spadnouti se (na těle). Dšk. Vok. 55.

376685   Vochov, Bochov Svazek: 4 Strana: 0769
Vochov, Bochov, a, m., ves v Plzeňsku. S. N.

376686   Vochovitý Svazek: 4 Strana: 0769
Vochovitý. V. rostliny, zostereae: vocha. Rstp. 1667.

376687   Vochovka Svazek: 4 Strana: 0769
Vochovka, y, f., die Seegrasniatratze. Šp.

376688   Vochoz Svazek: 4 Strana: 0769
Vochoz, a, m., Wochos, ves u Tišnova. PL., Blk. Kfsk. 256.

376689   Vochoz Svazek: 8 Strana: 0472
Vochoz, poloha v Pardub. 1748. NZ. III. 520.

376690   Vochoza Svazek: 4 Strana: 0769
Vochoza, y, f., Wochosa, myslivna u Ja- roměřic. PL.

376691   Vochozka Svazek: 8 Strana: 0472
Vochozka, y, f., poloha v Pardub. 1748. NZ. III. 520.

376692   Vochrnda Svazek: 4 Strana: 0769
Vochrnda, y, m. = ospalec, die Schlaf- haube. Ty v-do! U Košic. Cf. Ochrnělý.

376693   Vochrůměti Svazek: 10 Strana: 0487
Vochrůměti = ochroměti. — nač: na nohy. Lišeň. Mtc. 1902. 440.

376694   Vochstře Svazek: 8 Strana: 0472
Vochstře m. vostře, ostře. V sev. vých. Čech. Oester. Mou. (Böhm.). I. 495.

376695   Vochtab Svazek: 4 Strana: 0769
Vochtab, u, m. = oktáv. Mistra Jana Husi upáliti sú kázali v uochtab sv. Petra a Pavla. M. J. z Pr. 9.

376696   Vochteřek Svazek: 8 Strana: 0472
Vochteřek m. úterek. TJ Stráňan. Phľd. 1893. 369.

376697   Vochůzka Svazek: 10 Strana: 0487
Vochůzka, y, f., louka u Laviček. Čas. mor. mus. III. 147.

376698   Voigt Svazek: 4 Strana: 0769
Voigt, a, m. V. Mikul. Vz Tf. H. 1. 94. — V. Aductus a Sto Germiano, spisov., † 1787. Vz Jir. H. 1. 328.

376699   Voigt Svazek: 7 Strana: 1042
Voigt Mik. Audakt, 14/1. 1733.- 18/10.1787., liter. historik. Cf. Bačk. Písm. I. 201., 207., 933.

376700   Voisť Svazek: 7 Strana: 1042
Voisť = vejíti. Slov. Šd.

376701   Voitlová Svazek: 10 Strana: 0677
Voitlová Bož., spis.

376702   Voitureta, y Svazek: 10 Strana: 0487
Voitureta, y, f. = automobil pro dvě osoby. Nár. list. 1902. 234. 2.

376703   2. Voj Svazek: 4 Strana: 0769
2. Voj, e, m., z koř. vi, vz i v oj. Cf. Gb. Hl. 144. — V. = vojsko, das Heer, die Armee, Truppen, das Kriegsheer. Jg. Do řad sě voje postavichu. Rkk. 48. Bujno zvoláše Čstmír na voje. Ib. 17. I pozřesta lisíma zrakoma na královy voje; Sraziti nám drbí Luděk voje, voje své pod jednu ránu; V osvětě plno blska z králevých vo- jev. Ib. 10., 11. Voj reků, Truppe; v. létací, fliegendes Corps; V. ustoupil; v. nepřátel- ský rozprášiti. Dch. Ani jednomu ani dru- hému voji nedařilo se po vůli. Ddk. III. 170. Ten troup v svou paměť vtěsnal celý voj překrásných slov. Shakesp. Tč. Voj přední, die Vorhut, zadní, Nachhut, Arrier- garde, poboční, Seitenhut. Čsk., S. N. XI. 57. Záloha předního voje. Čsk. Když bitva svésti se má, staví se vojsko v šiky a dělí se na přední voj, jenž bitvu začíná (z pra- vidla myslivci), hlavní voj, jenž ji provádí, a záložní voj, jenž ji rozhoduje, v rozhodné době totiž táhne záloha v boj, skládajíc se pravidla z těžké jízdy a dělostřelstva, a ítězství její aneb porážka bitvu rozhoduje. Pt.

376704   Voj Svazek: 7 Strana: 1042
Voj. Kůň při voji, Stangenross, n. Dch. Nemoha po koních (kopati), tedy po voji. Lpř. Hádanka: Po krajích maso, v pro- středku dřevo (voj mezi párem koní). Mor. Brt. Dt. 158.

376705   1. Voj Svazek: 8 Strana: 0472
1. Voj. Inu rostou stromy v lese, z někte- rého je voje, z některého kůl a z některého kříž (lidé nemají stejného osudu). Nár. list. 1894. č. 169. oďp. feuill.

376706   2. Voj Svazek: 9 Strana: 0375
2. Voj, e, m. Pl. voje, -jí, -jem, -jech, -jmi. Gb. H. ml. III. 1. 130., 402.

376707   Voj Svazek: 10 Strana: 0677
Voj (oj). Vyhazuje za voj (z kopýtka). Máj IV. 396.

376708   1. Voj a voje Svazek: 4 Strana: 0769
1. Voj a voje, e, f., ale ve východních Čech. masc. Šb. U Nov. Bydž. m. a f., voje, e, n. Vz Oj, Bž. 48., 73. Ukrad jim od ko- les voje. 1588. Máš za sebou (v zadu) voje (říkají, nezavírá-li kdo za sebou dveří) ? U Rychn. Msk., Hsp.

376709   Voj těrka Svazek: 9 Strana: 0375
Voj těrka, y, f. = odtělka (pláštilka). Tab. Kub. 158.

376710   Voj voditi Svazek: 8 Strana: 0472
Voj voditi. Když v-dil Soběslav. XV. stol. Mus. 1893. 434.

376711   Vojácký Svazek: 4 Strana: 0770
Vojácký = vojáku příslušný, soldatisch, Soldaten-. V. boty, Zlob., zvyk, Ryt. křest., poslušenství. Jel po vojácku.

376712   Vojácký Svazek: 9 Strana: 0375
Vojácký. V. poslušenství, Vlč. Lit. I. 332., Prusko. Nár. list. 1898. č. 248.

376713   Vojáctví Svazek: 4 Strana: 0770
Vojáctví, n. = vojácký stav, der Soldaten- stand. V. provoditi.

376714   Vojáctví Svazek: 9 Strana: 0375
Vojáctví, Militarismus. Vz Ott. XVII. 346.

376715   Vojáctvo Svazek: 4 Strana: 0770
Vojáctvo, a, n. = vojsko, die Soldaten.

376716   Vojač Svazek: 4 Strana: 0770
Vojač, i, f. = vojenstvo. Na Slov.

376717   Vojáček Svazek: 4 Strana: 0770
Vojáček, čka, m. = malý voják. — V., os. jm. V. Kašp., nar. 1790., učit. hudeb. — V. Hynek, hudeb., nar. 1825. — V., Václ., prof. a spisov., nar. 1821. Vz S. N., Šb. H. 1. 306., Tf. H. 1. 163., 177., Jg. H. 1. 653. — V., Wojaček, samota u Berouna. PL.

376718   Vojáček Svazek: 7 Strana: 1042
Vojáček. Už nebylo ani v-čka v městě. Us. Fč. - V. Václ. Cf. Rk. Sl.

376719   Vojáček Svazek: 8 Strana: 0472
Vojáček, tanec u Kr. Hradce. NZ. V. 497.

376720   Vojáček Svazek: 9 Strana: 0375
Vojáček Václ. + 25. /2. 1898. Sr. Jub. XXXIV.

376721   Vojáček Svazek: 10 Strana: 0488
Vojáček Hyn., hud. sklad., nar. 1825. Vz j Vck. Vset. 303. — V. Václ. 1821. -1898. Sr. Lit. II. 380., Tk. Pam. I. 499., II. 131., 299. — V. L., spis.

376722   Vojáčik Svazek: 4 Strana: 0770
Vojáčik, a, m. = vojáček. A ja neboráčik, musím být v. Sl. ps. 200.

376723   Vojačina Svazek: 4 Strana: 0770
Vojačina, y, f. = vojáci, die Soldaten. D. — V. = vojenská služba, der Soldaten- dienst.

376724   Vojačiti Svazek: 4 Strana: 0770
Vojačiti, il, ení = vojákem býti. — s kým.

376725   Vojačivý Svazek: 7 Strana: 1042
Vojačivý, kriegslustig. Rk.

376726   Vojačka Svazek: 4 Strana: 0770
Vojačka, y, f., die Soldatenfrau. —V. = vojanda. Mus. 1880. 249. — Šátek na vo- jačku uvázati = na babku. V Tábor. Da.

376727   Vojačka Svazek: 8 Strana: 0472
Vojačka. Prapory v-ček. Vz Wtr. Krj. I. 629.

376728   Vojáčková Svazek: 10 Strana: 0488
Vojáčková Kar. Vz Zl. Pr. XXII. 299. s podobiz.

376729   Vojáčkování Svazek: 10 Strana: 0488
Vojáčkování, n. = hrání si na vojáky. V. městských gardistů. Pokr. 1884. Č. 178.

376730   Vojáčkovati Svazek: 10 Strana: 0488
Vojáčkovati = hráti si na vojáky. Pokr. 1884. é. 178.

376731   Vojačky Svazek: 10 Strana: 0488
Vojačky, pl., f. = buchty makové. V Bole- j slavsku. Čes. 1. XII. 302.

376732   Voják Svazek: 7 Strana: 1042
Voják. Cf. Mkl. Etym. 393. b. Měšťan v-kem v 15. a 16. stol. Cf. Wtr. Obr. I. 278., 794. Hra na ubohého vojáka v Domažl. Vz Mus. 1889. 347. Když kámen s nebe padne, uhodí v-ka. U N. Bydž. Kšť. Kudy táhnou čápi, tudy potáhnou na rok vojáci. U Bělohr. Kšť. — V. = jablko. Mor. Brt.

376733   Voják Svazek: 8 Strana: 0472
Voják. V-ci vypovídají se z Neplechova přes Bojiště do Hrdin. NZ. III. 229.

376734   Voják Svazek: 9 Strana: 0375
Voják. Mladý v., starý žobrák; Voják strieľa, Bůh gule nosí. Zát. Př. 375b. — V. = kupa sena. Na Jihu. Kub 158. — V., vz Bandor.

376735   Voják, a, vojáček Svazek: 4 Strana: 0770
Voják, a, vojáček, čka, m. = bojovník, válečník, dráb, der Soldat. V. Voják pěší, V., starý, nováček. V. na posádce na pev- nosti osazený. V. Dobrovolný v. (dobrovol- ník). Kom. V. lehce oděný. V. v brnění (oděnec). D. V-ky po městech, po vsech rozložiti, Kom., do města položiti. D. V. na vodě, na zemi, vysloužilý. Us. Oddělení vojáků; vojáček, Militär-Erziehungsknabe. Dch. Voják s vojákem závodí v hrdinských úmyslech Tč. exc. Šuhaj zaplakal a šel za vojáka. Kdy vojáci maširují, bývá pluta. Kda. Ostatní děti dá vojákama (= na vojnu). V Kunv. Msk. Před hudci stanul jako v. v pluku (zpříma, hrdě maje dosti peněz). Dbv. exc. Voják v hladu, v. v sytu, vždy dobrého má pobytu. Lum. Kupec pravdo- mluvný (je jako) v. milosrdný. Mt. S. I. 100. Chodívá za vojáky; Je bujný jako v. Us. Šd. Za těch dob nebyli v-ci námezdní věci zhola neznámou. Ddk. II. 266. Víc sa ludě bojá vojny od vojny vzdálení než v-ci ne- prátelóm v čele postavení. Na Slov. Tč. Los (heslo) vojákův. V. Za v-ka vzíti; pod vojáky se dáti; za vojáka se dáti, jíti. Us. V-ky do města, do vsí vložiti. J. tr. Vo- ják sprostý, zaváděč, desátník, šikovatel (u jízdy: strážmistr), poručík, nadporučík, setník (u jízdy: ritmistr), praporník (u jízdy: vrchní strážmistr), podplukovník, plukovník, general (g. major, g. poručík, g. jezdectva n. jízdy, g. zbrojmistr, g. maršál). Bubeník, trubač, tesař, měřiči, minaři, sapaři, pumaři, mostaři, cestaři, vozatajstvo, sbor zdravot- nický atd. Š. a Ž. (Valter). V-kem si libuji. Er. P. 433. b. V-ky sčítati, popsati, přehlí- žeti. Čsk. Už bol súci za vojáka. Dbš. Sl. pov. V. 541. Král se tomu podivil, co to za vojáček byl; Třeba seš ty hodné jonák, ty seš přece jenom voják. Sš. P. 107., 713. Voják najatý potud zač stojí, pokud tlusto a mokro. Pk. Jazyk není špatný v.; Jazyk nešpatný v. Bž. Vz Vojsko. — V., Wojak, samota u Něm. brodu. PL. — V., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1133.

376736   Vojákovati Svazek: 4 Strana: 0770
Vojákovati = vojačiti. Us.

376737   Vojáků Svazek: 4 Strana: 0770
Vojáků mlýn, Soldatenmühle, mlýn u Se- mil. PL.

376738   Vojakyně Svazek: 4 Strana: 0770
Vojakyně, ě, f. = vojačka. Har.

376739   Vojan Svazek: 4 Strana: 0770
Vojan, a, m., zastr. = voják. Leg., Pulk., Výb. I. 435. Striebro v-nóm rozdal. Pass. 804. — V., osob. jm. Šd.

376740   Vojana Svazek: 4 Strana: 0770
Vojana, y, f. = vojanda. Mor. Šd.

376741   Vojančina, vojačina Svazek: 4 Strana: 0770
Vojančina, vojačina, y, f. = život vo- janský, das Soldatenleben. Us. Klš., Čsk. Ta v-čina mu neslouží. Us. Sd. — V., das Kriegswesen, Militär. Je při v-ně; byl u v-ny; přišel z v-činy. Us. Sd., Šd.

376742   Vojančiti Svazek: 4 Strana: 0770
Vojančiti, il, ení = vojačiti. Mor. Sd.

376743   Vojančúra Svazek: 7 Strana: 1042
Vojančúra, y, f. = vojanda. Slez. Šd.

376744   Vojanda Svazek: 4 Strana: 0770
Vojanda, y, f. = vojanská kurva, nevěstka, Soldatenmädchen, -hure. D. Co pak si my- slíš, že sem taková v. jako ty? Us. Msk. Vz Vojanka.

376745   Vojanec Svazek: 4 Strana: 0770
Vojanec, nce, m., osob. jm. Šd.

376746   Vojanka Svazek: 4 Strana: 0770
Vojanka, y, f. = vojanda. Mor. a Slez. Šd., Pk. — V., žena vojákova, des S. Frau.

376747   Vojanka Svazek: 7 Strana: 1397
Vojanka, y, f = menší konírna pro vo- jenské koně v selském statku Na Hané. NZ II. 383.

376748   Vojankyně Svazek: 4 Strana: 0770
Vojankyně, ě, f. = vojanka. Vyzerala ako dáka v-ňa. Dbš. Sl. pov. I. 25.

376749   Vojanský, vojácký Svazek: 4 Strana: 0770
Vojanský, vojácký, Soldaten-, solda- tisch. V. živobytí, D., sluha, Šm., služba. Jg Po vojansku, nach Art der Soldaten. Dch. — V. maso = divoké, zbytné, wildes Fleisch. Jg. — Vojensky (jako nepřítel) do země vtrhnouti. Troj. Vz Vojenský.

376750   Vojanství Svazek: 4 Strana: 0770
Vojanství, n. = vojanská služba, živo- bytí, der Soldatenstand, das Soldatenleben; válečné věci, das Kriegswesen. D.

376751   Vojanstvo Svazek: 4 Strana: 0770
Vojanstvo, a, n. = vojáctvo.

376752   Vojárna Svazek: 4 Strana: 0770
Vojárna, y, f. = kasárna, die Kaserne. Mtl., Čsk., Kda. Vz S. N. XI. 113.

376753   Vojata, Vojeta Svazek: 4 Strana: 0770
Vojata, Vojeta, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

376754   Vojatiti se Svazek: 7 Strana: 1042
Vojatiti se = vojatovati. Žena sa v-tí. Slov. Rr. Sb.

376755   Vojatování Svazek: 4 Strana: 0770
Vojatování, n. = porodní bolesti, die Geburtsschmerzen. Na Slov. Němc. III. 318. Vz Vojetení.

376756   Vojatovať Svazek: 9 Strana: 0375
Vojatovať. Za Němc. polož: III. 318.

376757   Vojatovati Svazek: 4 Strana: 0770
Vojatovati = porodní bolesti míti, Ge- burtsschmerzen empfinden. Na Slov. Psgr. Už mi žena vojatuje, daj Buoh, aby sa šťastlivě povalala. Němc. — Vz Vojetiti.

376758   Voje Svazek: 10 Strana: 0488
Voje, e, f. = voj. Dšk. Km. 5.

376759   Voje-, voj-, vej-, vý-, vévodovic Svazek: 4 Strana: 0772
Voje-, voj-, vej-, vý-, vévodovic, e, m. = syn vévodův, der Sohn des Herzogs. Guido 104.

376760   Voje-, voj-, vej-, vý-, vévodovu Svazek: 4 Strana: 0772
Voje-, voj-, vej-, vý-, vévodovu, y, f. = dcera vévodova, die Tochter des Herzogs. Jg.

376761   Voje-, voj-, vej-, vý-, vévodský Svazek: 4 Strana: 0772
Voje-, voj-, vej-, vý-, vévodský, her- zoglich. D. Vz Vojvodský.

376762   Voje-, voj-, vej-, vý-, vévodství Svazek: 4 Strana: 0772
Voje-, voj-, vej-, vý-, vévodství, n. = vojvodská důstojnosť, stav, herzogliche Wür- de; vojvodská zeme, das Herzogtimm. Kom. J. 688., Pulk.

376763   Vojebor Svazek: 7 Strana: 1042
Vojebor, a, m., der Männer Zerspren- gende. Lpř. Vojeborství, scharendurchbrechende Kraft. Lpř.

376764   Vojeborce Svazek: 10 Strana: 0488
Vojeborce, e, m. V. Achilleus. Škd. Od. 47., Msn. Od. 50. Sr Vojebor v VII. 1042.

376765   Vojek Svazek: 4 Strana: 0770
Vojek, jka, m., osobní jm. Pal. Rdh. I. 127., Tk. V. 78.

376766   Vojelka Svazek: 4 Strana: 0770
Vojelka, y, f., vogelia, rostl. Rostl. I. 241. b.

376767   Vojen Svazek: 4 Strana: 0770
Vojen, a, m., zastr. = vojín. Leg. Radosť vzevzně z ust vojnóv Zábojevých. Rkk. 13. —V. kníže. Dal. 29., Tk. Čes. d. 12., Pal. Dj. I. 109.

376768   Vojenčiti Svazek: 10 Strana: 0488
Vojenčiti. Phľd. XXIII. 523.

376769   Vojenice Svazek: 4 Strana: 0770
Vojenice, dle Budějovice, Wojenitz, ves a) u Rokycan, b) u Třebechovic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 127.

376770   Vojěnín Svazek: 9 Strana: 0375
Vojěnín, nč. vojan. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 75.

376771   Vojenín Svazek: 10 Strana: 0488
Vojenín, a, m. = vojín. Pass. 556., Pulk. 154b.

376772   Vojenka Svazek: 4 Strana: 0770
Vojenka, y, f. = vojna, der Krieg. Jak z v-ky přijechal, do macičky pospichal, na okenko zaklepal. Sš. P. 92. — V. = svět- nice, do níž tuláky zavírali a k vojsku od- váděli, byli-li schopni. Na Vsacku. Vck. — V. = vojanda. Kda. 42.

376773   Vojennosť Svazek: 4 Strana: 0770
Vojennosť, i, f., die Kriegsmanier, der Kriegsgeist. Jg.

376774   Vojenný Svazek: 4 Strana: 0770
Vojenný = vojanský, vojenský. Ms. pr. m., Sedl.

376775   Vojenný Svazek: 8 Strana: 0472
Vojenný = vojenský). V. čin. Phľd. 1893. 597.

376776   Vojensko-lékařský Svazek: 4 Strana: 0770
Vojensko-lékařský sbor, militär-ärztli- ches Korps, obstarává ve vojště službu lé- kařskou. Má ve svém počtu generalního stábního lékaře, General-Stabsarzt, vyšší stábní, Ober-Stabsärzte a stábní lékaře, Stabsärzte, plukovní lékaře, Regimentsärzte, nadlékaře, lékaře. Vz S. N. XI. 281.

376777   Vojenskonárodní Svazek: 10 Strana: 0488
Vojenskonárodní spor. Nár. list. 1903. 284. 1.

376778   Vojenskopolitický Svazek: 10 Strana: 0488
Vojenskopolitický směr. Nár. list. 1904. 10. 13b.

376779   Vojenskoprůmyslový Svazek: 10 Strana: 0488
Vojenskoprůmyslový. Nár. list 1904. 141. 21.

376780   Vojensky Svazek: 4 Strana: 0771
Vojensky, nach Kriegsart. Do Čech v. vpadli. V. Až by on v. ke zděm pražským přitrhl; Pana Čeňka i p. Arnošta v. pora- zil; Albrecht sebrav se v. vkročil do Čech. Pal. Dj. III. 3. 292., III. 2. 184., V. 1. 13. (Šd. ). Proti cizozemcóm v. táhli; Města i jiní nepřátelé jsú vojensky na hotově. Arch. III. 250., V. 329. (Šd. ). Čechové sebravše se v. i jeli do Mišně. Chron. 476. V. na někoho jíti. Dal. 207.

376781   Vojenský Svazek: 4 Strana: 0771
Vojenský = k vojně náležející, od vojny, kriegerisch, Kriegs-. Vz Válečný. V. žold, oděv, palcát, lůžko, praporec, bubeník, lid, řád, V., plat, chytrosť, pacholíci (stracenci, záškodní chasa). Kom., kuchyně, zástupy, oddíl, učiliště, míra, lékárnictvi, kazatel, zdravotnictví, doprava, skotoléčitelství, cvi- čení, oděvárna, pohyb, pekař, pekárna, roz- počet, zemiště, chování, Čsk., česť, sluha, zvyk, cvičiště, porada, Dch., spotřeba, ru- kavice, rukavičkárna, useň, dělník, Šp., právo, kázeň, rada, sněm, štít, ležení, kaplan, kněz, vyslouženec, stav, služba, D., nováček, vůdce, Sych., přepáska, láhvice, článek, zřízení, soud, soudce, soudnice, žalář, peněžna (po- kladnice), ranhojič, policie, písař, důstojník, pokřik, Bur., umění, Hlas., šatlava, Us.; duchovní správce a správa, hranice, inten- dantura, invalidovny, lékařství, nemocnice, oděvárny, opatrovny, intendance, osady, pevnitelství (fortifikace), trest, povinnosť, účetnictvo, škola, zákonodárství a soudnictví, vz o tom více v S. N.; cvičení, přísaha, ho- tovosť, kabát, Šm., zpěv, píseň, námořstvo, loď, správa, Nz., auditor, podniknutí, roz- kaz, mládež, kolej, pravidlo, kommissař, úřad, úředník, půjčka, zajatý, zákon, kan- celář, moc, ministerium, cvik, výplatna, účtárna, místo nadací, erar, nadání, článek, důchod, lékař, zběh, odpuštěnec, obchůzka, objíždka (noční, denní; Patrouille), velitel, náhradník, exekuce, pomoc, pomezí, osoba, rok, sbor, stráž, J. tr., rozpočet, byt, sloh. Šp. V. ústav, úřad, vězení, velitelství, do- zorství, vz Rf. 125., 126.; vojenské zřízení Rakouska vz Rf. 68.; hleděti k někomu dle vojenského zákona, souditi někoho vojen- ským soudem; v. hudební nástroje a silnice u Řím. a Řekův, vz Vlšk., 363., 69.; v. sta- vitelstvo, vz Stavitelstvo, Úřad. Náš Václav je už třetí rok u vojenských (= vojákem). U Zbir. Lg. Vojenské žaludky vždy dobře tráví. Shakesp. Tč. Též hlas a pohyb měly cosi v-ho. Kká. Td. 45. — V. maso = vo- janské, divoké, zbytné. Jád. Vz Plenný. — V. osada u Rudoltovic na Mor. Tč.

376782   Vojensky Svazek: 7 Strana: 1042
Vojensky proti nim sú táhli, Let. 82., na pole vyjeti. Arch. IX. 331. V. se hnouti, u někoho býti Výb. II. 41, 1390.

376783   Vojenský Svazek: 7 Strana: 1042
Vojenský. V. řeč. Ct. Jg. Slnosť 167. V. písně. Vz Sš. P. 565, 799., Brt. N. p. 352. nn., Českomor. ps. 244. nn., Er. P. 432. nn. V. písemnictví., Vz Ott. VI. 352. V. věci v středověku v Čech. Vz Sdl. Hr. I. 169., IV. 110. O v. povahách a povin- nostech v 15. a 16. věku v Čech. vz v Wtr. Obr. 325. nn., 794. V. školy v Čech. Vz Ott. VI. 206.

376784   Vojenský Svazek: 8 Strana: 0472
Vojenský. K v-mu stavu sú široké vráta, ale nazpět úzké. Slov. Zátur.

376785   Vojenský Svazek: 9 Strana: 0375
Vojenský = představený vojínů. Pán v. o tom věděl. Mus. ol. ??I. 28.

376786   Vojenský Svazek: 10 Strana: 0488
Vojenský. Oblekl-li kdo na sebe vo- jenský kabát, oblekl jiného Člověka. Tbz. III. 1. 223.

376787   Vojenství Svazek: 4 Strana: 0771
Vojenství, n. = vojenský stav, das Mili- tärwesen, das Kriegswesen. D. Ministr v. Dch. V. na zemi a na moři. J. tr. V. řím- ské a řecké. Vlšk. 408.

376788   Vojenství Svazek: 7 Strana: 1042
Vojenství čes. Vz Ukaz. 39. V. městské. Vz Tk. VIII. 350.—359., 376.

376789   Vojenství Svazek: 9 Strana: 0375
Vojenství. Vz Zát. Př. XI. odst. 6.

376790   Vojenstvo Svazek: 4 Strana: 0771
Vojenstvo, a, n. = vojenství. Zižka, vá- lečník vynikající spolu i dokonalou známostí vojenstva vůbec i dary vůdcovými. Pal. Dj. III. 1. 330. — V. = vojíni, dasMilitär.

376791   Vojenšťák Svazek: 4 Strana: 0771
Vojenšťák, u, m. = knoflík na vojenském kabátě. U Klobouk na Mor. Bka.

376792   Voješice Svazek: 4 Strana: 0771
Voješice, ves v Táb. Vz Blk. Kfsk. 238.

376793   Vojeta Svazek: 4 Strana: 0771
Vojeta, y, f., vz Vojata.

376794   Vojetění Svazek: 4 Strana: 0771
Vojetění, n. = pracování ku porodu, bo- lestění. Cf. Vojatování. Stenání a v. to se ozývá také v útrobách lidských. Sš. I. 91. (Hý. ).

376795   Vojetice, Vojtice Svazek: 4 Strana: 0771
Vojetice, Vojtice, dle Budějovice, ves v Sušicku. Vz S. N., Tk. I. 402., III. 70., Arch. III. 500.

376796   Vojetín Svazek: 4 Strana: 0771
Vojetín, a, m., Wojetin, ves a) u By- střice v Brnensku, b) u Dokes. Vz Blk. Kfsk. 918.

376797   Vojetiti Svazek: 4 Strana: 0771
Vojetiti, il, ěn, ění = ku porodu praco- vati, bolestiti, vz Vojatovati, kreisen. — abs. Příroda nemůže teď leč v., bolezniti, avšak poroditi tu slávu nemůže. Sš. I. 90. — jak. Smrť v bůlech v-la. Sš. Sk. 26. (Hý. ). —se.

376798   Vojevání, n Svazek: 4 Strana: 0771
Vojevání, n., die Kriegsführung. V. Žiž- kovo. Dk.

376799   Vojevati Svazek: 4 Strana: 0771
Vojevati = bojovati. Rkk. 48. Ti vítězi vojevali. Alx. Cf. Bž. 204.

376800   Vojevěda Svazek: 7 Strana: 1042
Vojevěda, y, f., Kriegskunde, Strategik, f. Rk.

376801   Vojevoda Svazek: 4 Strana: 0772
Vojevoda.

376802   Vojevoda Svazek: 7 Strana: 1042
Vojevoda. Cf. Mkl. Etym. 393. b.

376803   Vojevoda Svazek: 8 Strana: 0472
Vojevoda m. vévoda v Rkk. Vz List. fil. 1896. 319.

376804   Vojevoda, vojvoda, vejvoda, vývoda, vévoda Svazek: 4 Strana: 0771
Vojevoda, vojvoda, vejvoda, vývoda, vévoda, y, m., dle Despota; vejvodík, a, m. Vévoda, vz é z oje. Kořen ved (ved-u). Schl. Vz Gb. Hl. 133., Bž. 24., 94. V. = vůdce, náčelník rodu, čeledi a sáhy i vůdce ozbrojené čeledi, das Familienhaupt; vůdce vojska, der Heerführer. Křižáci zvolili sobě na sněmu církevním v Clermontě dne 26. li- stopadu r. 1095. jiné v-dy. Ddk. II. 358. (III. 163. ). Vývoda. V. Tu koň vleče v stře- mnech vojevodu. Rkk. Hannibal v. Kartha- ginenský. Mudr. Vz S. N. — V. = vladař země, který za času vojny vojsko vede, der Herzog. V., Br. — V. = pán země, která jméno vévodství nese, der Herzog. V. mol- davský, V., roudnický. Veliký v. Us. Strany titulu vz Jasnosť. — V. = úředník nad sa- laší, der Amtmann über die Salaschen. Na Mor. D. — Vz Vojvoda.

376805   Vojevoda, y Svazek: 10 Strana: 0488
Vojevoda, y, m. = náčelník valašského (pastýřského) úřadu. 1580. Vz Vstnk. X. 556., Vojvoda.

376806   Vojevoďanka Svazek: 4 Strana: 0771
Vojevoďanka, y, f., die Tochter des Wojwoden. L.

376807   Vojevodic Svazek: 4 Strana: 0771
Vojevodic, e, m. = syn vojcvodův, der Sohn des Wojwoden.

376808   Vojevodice Svazek: 4 Strana: 0771
Vojevodice, vojvodice, vévodice, e, f., die Heerführerin. Pulk. 27.

376809   Vojevodicová Svazek: 4 Strana: 0771
Vojevodicová, é, f., die Gemahlin des Wojwoden. L.

376810   Vojevodin Svazek: 4 Strana: 0771
Vojevodin, a, o, zastr. = vojevodův, a, o, dem Heerführer, Herzog gehörend. Pulk. 86. Vz Vojvodin.

376811   Vojevodina Svazek: 4 Strana: 0771
Vojevodina, y, f. = manželka vojevody, die Wojwodin. Pulk. 398.

376812   Vojevoditi, vojvoditi, vejvoditi, vývo- diti, vévoditi Svazek: 4 Strana: 0771
Vojevoditi, vojvoditi, vejvoditi, vývo- diti, vévoditi, il, ěn, ění; vojevoděti, voj-, vej-, vý-, vévoditi = vojsko vésti, das Heer führen; panovati, herrschen, zastr. Výb. I. 1., Jg. — abs. Ve vlasti, kde Olomuc vévodí. Rkk. 45. Kdež pak zlosť vejvodí. Jel. — nad čím. St. skl., Troj. Nad knížetstvím. Leg. — komu. Vsiak ot (otec) svej čeledi vojevodí = panuje, jest jejím vůdcem. Sněm. 1. (Rkk. 69. ). Cf. Vlásti komu. Protož tělo v rozkoši chodí, když mu duše nevévodí. Vz Mus. 1860. 76. — kde. Ctib. Ona v mém srdci vejvodí. St. skl. — čím nad koho. Elena (Helena) krású nad jiné všecky vej- vodieše. Troj. III. 7. — Vz Vojvoditi.

376813   Vojevodka, vojvodka, vejvodka, vý- vodka, vévodka Svazek: 4 Strana: 0771
Vojevodka, vojvodka, vejvodka, vý- vodka, vévodka, y, f., voje-, voj-, vej-, vý-, vévodkyně, ě, f. = vůdkyně vojska, die Heerführerin, Puchm.; b) panovnice voje- vodství, die Herzogin.

376814   Vojevodný. V Svazek: 10 Strana: 0488
Vojevodný. V. kníže. Msn. II. 176., Od. 111.

376815   Vojevodová, voj-, vej-, vý-, vévodová Svazek: 4 Strana: 0772
Vojevodová, voj-, vej-, vý-, vévodová, é, f. = manželka vévodova, die Gemahlin
des Herzogs, die Herzogin. Kram.

376816   Vojevodstvo Svazek: 4 Strana: 0772
Vojevodstvo, a, n. = vojevodství.

376817   Vojevodův Svazek: 4 Strana: 0772
Vojevodův, voj-, vej-, vý-, vévodův, ova, ovo, dem Herzog gehörig. Jg.

376818   Vojevůdce Svazek: 4 Strana: 0772
Vojevůdce, e, m., der Heerführer. Vz

376819   Vojevůdcovský Svazek: 4 Strana: 0772
Vojevůdcovský, Heerführer-. Rozhodné nadání v-ské hodilo se snad pro národ do- byvačný. Ddk. V. 353.

376820   Vojevůdcovství Svazek: 7 Strana: 1042
Vojevůdcovství, n. Heerführung, Feld- herrnwürde. Lpř.

376821   Vojeznalský Svazek: 7 Strana: 1042
Vojeznalský, strategisch. Rk.

376822   Vojeznalství Svazek: 7 Strana: 1042
Vojeznalství, n., Strategie, f. Rk.

376823   Vojhák Svazek: 4 Strana: 0772
Vojhák, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 127.

376824   Vojice Svazek: 4 Strana: 0772
Vojice, ves v Hořicku. Vz 8. N., Blk. Kfsk. 1450.

376825   Vojická Svazek: 4 Strana: 0772
Vojická, é, f. Vz Blk. Kfsk. 1450.

376826   Vojický Svazek: 4 Strana: 0772
Vojický, ého, m. V. z Nové vsi, rytířská rodina česká. Vz S. N. Vz Blk. Kfsk. 813., 887.

376827   Vojíč Svazek: 4 Strana: 0772
Vojíč, e, m., stratiotes, die Krebsschere, rostl. Slb. 227.

376828   Vojíčko Svazek: 4 Strana: 0772
Vojíčko, a, n., vz Oje.

376829   Vojicha Svazek: 4 Strana: 0772
Vojicha, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

376830   Vojík Svazek: 4 Strana: 0772
Vojík, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

376831   Vojím, u Svazek: 10 Strana: 0488
Vojím, u, m. =jíní. Byla rosa jako v. Kdýně. Rgl.

376832   Vojín Svazek: 4 Strana: 0772
Vojín, a, m. = voják. Rkk. — V., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

376833   Vojina Svazek: 4 Strana: 0772
Vojina, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

376834   Vojínomil Svazek: 7 Strana: 1042
Vojínomil, a, m., Soldatenfreund. Lpř.

376835   Vojínský Svazek: 4 Strana: 0772
Vojínský, Kriegers-. Šm.

376836   Vojinstvo Svazek: 4 Strana: 0772
Vojinstvo, a, n., die Kriegerschaar. Cf. Čeledinstvo. Dch.

376837   Vojínstvo Svazek: 10 Strana: 0488
Vojínstvo, a, n. = vojsko. Msn. II. 51., 205.

376838   Vojirovský Svazek: 4 Strana: 0772
Vojirovský mlýn u Dobříše. PL.

376839   Vojíř Svazek: 4 Strana: 0772
Vojíř, e, m., osob. jm. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1450.

376840   Vojířová Svazek: 4 Strana: 0772
Vojířová, é, f., osob. jm. Vz Blk. Kfsk. 1450.

376841   Vojislav, Vojslav Svazek: 4 Strana: 0772
Vojislav, Vojslav, a, m. V. Branišovský z Branišova, jm. starožitné rytířské rodiny v Čechách. Vz S. N.

376842   Vojislavice, Vojslavice Svazek: 4 Strana: 0772
Vojislavice, Vojslavice, dle Budějo- vice, ves u Křelovic. V z S. N., Blk. Kfsk. 222. — V. v Táb. Vz ib. 212., 489., Blk. Kfsk. 1450.

376843   Vojiště Svazek: 4 Strana: 0772
Vojiště, ě, n., der Kriegsschauplatz. Dch.

376844   Vojiti Svazek: 4 Strana: 0772
Vojiti, il, ení = vojovati, Krieger sein. Dch.

376845   Vojiti Svazek: 4 Strana: 0772
Vojiti. Krávy se drobánko vojdou (chůzí se na nohy otuží). Us. v Kunv. Msk.

376846   Vojiti Svazek: 7 Strana: 1042
Vojiti, vz Vojovati.

376847   Vojíti Svazek: 10 Strana: 0488
Vojíti = obejíti. Sotva vojde vokolo ho- spody. Litom. 56.

376848   Vojivný Svazek: 4 Strana: 0772
Vojivný, zastr. = bojovný, Vojivný Vla- slav. Rkk. 22. — Cf. Bž. 37.

376849   Vojivný Svazek: 8 Strana: 0472
Vojivný. Cf. Gb. Ruk. 567.

376850   Vojka Svazek: 4 Strana: 0772
Vojka, y, f., vz Oj. Jinam vojkou obrá- titi; Obrátil voj zpátkem. Vz Úmysl. Č. M. 578. — V., osob. jm. ženské ve 14. stol. Mus. 1880. 467. —V. = kurva, die Hure. U Žamb. Msk.

376851   Vojka Svazek: 7 Strana: 1042
Vojka, Schnur? Slov. To deva v bežku, dievka osiralá, čo kvíliac hľadá vojku dra- hých perál (perel). Phľd. VII. 40. (24.).

376852   Vojka Svazek: 8 Strana: 0472
Vojka = malá oje. Jinam vojkou obrátil (rozmyslil si věci. Bl. Gr. 297. — V. = šňůra perli atd. Slov. Kal. S. 204. (Znamení? ve Slov. vypusť.)

376853   Vojkov Svazek: 4 Strana: 0772
Vojkov, a, m., ves v Sedlčansku. Vz S. N., Arch. III. 188. — V., hájovna u Ří- čan. Vz Blk. Kfsk. 1450.

376854   Vojkovčena Svazek: 8 Strana: 0472
Vojkovčena, y, f. = čásť Morávky na Frýdecku.

376855   Vojkovčina Svazek: 9 Strana: 0375
Vojkovčina, y, f., pozemek ve Slez. Lor. 82.

376856   Vojkovice Svazek: 4 Strana: 0772
Vojkovice, dle Budějovice, ves u Vel- trus. — V., něm. Wickwitz, ves v Jachi- movsku v Chebsku, u Velichova. Vz S. N. — V., Woikowitz, vsi a) u Židlichovic, b) u Frýdka. PL. Vz Tk. I. 77., 402., II. 264., III. 70., 86., IV. 745. Vz Blk. Kfsk. 1015., CXI., 716., 930.

376857   Vojkovský Svazek: 4 Strana: 0772
Vojkovský, ého, m., os. jm. Vz S. N. Vz Blk. Kfsk. 1451.

376858   Vojkůvka Svazek: 4 Strana: 0772
Vojkůvka, y, m. = osob. jm. na Vsacku. Vck., Šd.

376859   Vojkůvka Svazek: 8 Strana: 0472
Vojkůvka, y, m., vz násl. Vojtěch.

376860   1. Vojmír Svazek: 4 Strana: 0772
1. Vojmír, a, m., vlastní jméno. Pal. Rdh. T. 127.

376861   2. Vojmir Svazek: 4 Strana: 0772
2. Vojmir, a, m., mě. v Sasích, Weimar, Mus., také Výmar.

376862   Vojmistr Svazek: 4 Strana: 0772
Vojmistr, a, m, der Heerführer. Pcht.

376863   Vojna Svazek: 4 Strana: 0772
Vojna, vojnička, y, f. = boj, válka, od vi (víti, vázati i. e. přemoženého). Hš. Der Krieg. Vz Válka. Vojna domácí, V., v cizí zemi, Us., obhajná. Kom. V. výbojná či offen- sivní, obranná či defensivní. NA. III. 78. V. žab a myší, batrachomyomachia. Dch. Stará vojna (vz Opilý). V-nu volati; na v-ně zůstati, umříti, padnouti, zahynouti V. Jest vojna; strhla se v. Us. K v-ně se chystati, strojiti; v-nu vypověděti, provolati; na v-nu vstáti, se odebrati. D. Na v-ě zajatý. Vrat. Vstachu k vojně. Rkk. Na vojnu jeti, táhnouti, jíti; v-nu vésti. Ros. V-ny výtržníkům a mor- déřům neprospívají; K vojnám stavové nu- tkáni býti nemají. Vz Zř. zem. Jir. C. 43., A. 29. Vojnu počíti, začíti, pozdvihnouti. Us. Má se k v-ně. Šm. Neiď na vojničku na bielom koníčku. Lipa 358. Vezme si ša- bličku, pôjde na vojničku; Podaj, milá, tu šabličku, ta já idem na vojničku. Sl. ps. 63. Nepřestávali vojny troubiti, až ji stroubili časem svým. Brt. 8. 20. Jede synek do vojny, zatočil sa sedumkráte na vraném koni. Čes. mor. ps. 259. Dyž do vojny při- jeli, na holú zem si lehli; Bude vojna, bude, kdo pak na ňu půjde; ? Král na vojnu za- volal, sedláček se zastaral: koho na tu vojnu dam ? syna žádného němam; A císař pán proti němu, budú držet spolu vojnu; Mám koně vraného, zostra kovaného; sedla bych na něho, jela bych na vojno; Moravčí vojáci, to só hodní páni, jak vojnu začali, na Boha volali; Byla vojna, byla, byla patalia, bylo za Moravú krvi po kolena; Bude v., bude mor, pudó na ňo chlapci z hor, pudó na ňo železňáci (hamerníci); Pracho (-u) není hani zrnka, to bude v. velká; Jiříkovščí chlapci, v. pominula, na ňu nepůjdete. Sš. P. 80., 87., 107., 173., 444., 591., 593., 683., 716. (Tč. ). Do vojny jela, šavle neměla. Ps. mor. Jak do vojny dojela, tři sta mužů srazila. Brt. P. 68. Obnovena stará nařízení o vo- lání na vojny; Doléháno naň, aby volal také na vojnu. Pal. Dj. IV. 2. 376., V. 2. 273. A také na nich znám, že již na ty vojny mnozí duokladuov nemají; Kněz Be- dřich nynie mi vzkázal, žeby onna strana volali na vojnu; Slyším, že netajně mluvie, že nynie p. Jiřík i oni s svú stranú vojnu na mě volají. Arch. I. 229., IV. 26., 403. Dřiev ve třech dnech na vojnu vstaniechu. Dal. 32. Vojnu na Prusy učini; Z vojny se vrátiti. Dal. 147., 153. Vojna po zemi i po moři. Vod. Dobře se těm správcům v. na pikarty hodila. Bart. Alexandr na vojnu se s mocí zdviže; Když se na vojnu vybra. Alx. V. v. 404., 376. (HP. 10. ). Na vojnu vstáti, jeti. Alx. Pro niž se v. stala Řekóm s Trojí. Alx. Špatný pokoj lepší než dobrá v.; V. slavná lepší než hanebný pokoje. Hš. I v dobré vojně chleba se nedostává. Č. M. 363. Kůň vášnivý, zbraň tupá, ručnice ne- trefná zle poslouží vojně. Pk. Po vojně udatných mnoho. Lb. V nejkrutší vojně a v největší nouzi přítele poznáš; Přítele poznáš ve vojně a v nouzi; V. se penězi vydržuje, vojna se z krve raduje. Tč. Bez jednoho vojáka bude v.; Kde v. vládne, bratrstvo slábne; Vojna o Boha nedbá, ani pána nezná. Šd. Vojna k pokoji pracuje; Z vojny vzniká oheň. Mor. Tč. Ani na vojne všetkých nepobijú. Mt. S. I. 126. V. bez šrámů není; V. nebývá každému hojna, ale jen někomu; Vojna pro jednoho kojná, pro druhého chrt, pro třetího smrť; Co ve vojně nepřítel nedobral, dobírá přítel; V. se dá dobře slyšeti, ale těžko viděti. Č. Zřídka v. bývá komu hojna. Rb. Vz Štědrý. Kdo doma dojídá, na vojně ho nezastřelí (nezabijou). Jg. — V. = stav vojenský. Na v-ně býti; na vojnu se dostati, vzíti, za- psati, odvésti, Us., se dáti, se nehoditi, jíti, najímati, Sych., bráti; z v-ny přijíti. Us. Ona má dukáty, z vojny mě vyplatí; Proč pak mě tak slaboučkého na vojnu vzali? Ces. mor. ps. 228, 263. Jedna sestra bratra měla, do vojny ho dat mosela; Snad ho voda vzala, lebo na vojno šil; Aby Janoška do vojny dostala; Ze musíme na vojnu na pěší; Páni, vojenščí páni, nač sty vy mia na vojnu vzali?; Maměnka s tatínkem pla- kale, dež mě na to vojno chetale (chytali); Na tej vojně, tam je hojně, dajú koníčka pod šohajíčka, to je dobře; Vyplaťte mě z vojny, néni dobře na ní; A sám se dám na vojnu. Sš. P. 173., 223., 567., 569., 572., 577., 591., 595., 598. (Tč. ). Tenkráte ještě chytali na vojnu. Brt. Kerý je bohatý, z vojny se vyplatí a já su chudobný, mo- sím ít do vojny; Šohajíček švarný, na roz- mysli stojí, má-li sa oženit, hoja! lebo na v-nu jít; Co vy páni myslíte, že mne na vojnu chytíte?; Sama královna cedulenku psala, abych synečka z tej vojny dostala; Neplač, milá, o mě, že su na tej vojně; Ale já ťa věrně nemiluju, já mám svého ve vojně; Přesedla k němo, šeptala jemo: Můj zlaté Josifko. nechoď na vojno. Brt. P. 18., 63., 66., 70., 88., 91., 112. (Šd. ). Já za jinou nepůjdu, rači se dám na vojnu. Ps. slez. Šd. Když jsi se dal na vojnu, bojuj. Lb. Chromota ho od vojny osvobodila. Sych. Vzal na vojnu (= dal se sám na vojnu). Mor. Šd. Když syneček na vojnu vzal, své panence přikazoval. Sš. P. 113. Dybych ho nutil, on by se rmútil, vzal by na vojnu. Ib. 408. Vzali sme na vojnu z dobré vůle. Ib. 588

376864   Vojna Svazek: 7 Strana: 1042
Vojna. Cf. Mkl. Etym. 393. b. Vzal na vojnu, er ging zum Militair. Us. Km. 1882 303. Obličej jmajú pokojný a myslce vždy žádá vojny. Alx. V. V-nu vzbuditi. AlxV. 2227. Na vojnách činiti = bojovati. Št. Na téj v-ně něni hojně, ně každému je tam volně. Brt. N. p. 378. Po vojně kopím v trní, der Mohr hat seine Arbeit gethan, der Mohr kann gehen. Lpř. V. není kojná. Us. V-nou jeden zbohatne a sto jiných schudne. Č. Ten neví, jak milý jest pokoj, kdo neza- kusil vojny. Bž. exc. — Stará v. = starý voják. Us. — V. = hra v kuželky, Kriegs- parthie. Us. Rjšk. — V. = vrch v Pří- bramsku. Krč. (Kv. 1884. 313.). — V. = čes. národ. tanec. — V., y, m., os. jm. Arch. VII. 726.

376865   Vojna Svazek: 8 Strana: 0472
Vojna, gt. pl. vojn a vojen. Gb. H. ml. I. 165.

376866   Vojna Svazek: 9 Strana: 0375
Vojna, gt. vojn, nč. vojen. Gb. H. ml. ?. 1. 180. V. bez jednoho vojáka bude; V. je vojna; V. nie každému hojná; Ve vojne všetko nepobijú. Slov. Zát. Př. 375b. ?. pro jednoho kojná, pro druhého chrt a pro třetího smrť; V. bez šrámu není. Jrsk. XVI. 15. Sr. Válka. — Mladá v. — hoši od 21. — 23. roku, stará v. = hoši od 24. roku. Šeb. 68.

376867   Vojna Svazek: 10 Strana: 0488
Vojna, y, f. = rozbroj, svár. Pel. 249. ByJa tam veliká v. Us.

376868   Vojnar Svazek: 4 Strana: 0773
Vojnar, a, m, osob. jm.

376869   Vojnarka Svazek: 7 Strana: 1397
Vojnarka. Titul Jiráskova dramata.

376870   Vojnica Svazek: 7 Strana: 1042
Vojnica, e, f. = vojna. Slov. Škoda mene na v-cu. Sb. sl. ps. II. 1. 82. — V., Treib- stange, f. Hř.

376871   Vojnice Svazek: 4 Strana: 0773
Vojnice, vz Ojnice. — V., ves v Stra- konicku. — V. (Vunice veliká, Gross-Wu- nitz), ves v Libochovicku. Vz S. N., Blk. Kfsk. 40.

376872   Vojnička Svazek: 4 Strana: 0773
Vojnička, y, f., kleiner Krieg. Bern.

376873   Vojničky Svazek: 4 Strana: 0773
Vojničky, Klein-Wunitz, ves u Libocho- vic.

376874   Vojník Svazek: 4 Strana: 0773
Vojník, a, m., Diener des Sultan. Tur. kron.

376875   Vojníkov Svazek: 4 Strana: 0773
Vojníkov, a, m., Wonikov, ves u Písku.

376876   Vojnín Svazek: 4 Strana: 0773
Vojnín, a, m., Wohnung, ves u Radonic, PL., ves v Kadaňsku. Vz S. N.. Blk. Kfsk. CXL., 180., 346., 666., 1206.

376877   Vojnín Svazek: 8 Strana: 0472
Vojnín, a, m., os. jm. u Kosmy.

376878   Vojnisko Svazek: 7 Strana: 1042
Vojnisko, a, n. = vojna. Tolkých ludí musí na tem v-sku zhynúť. Mor. Brt. D. 85.

376879   Vojnoměstec Svazek: 4 Strana: 0773
Vojnoměstec, stce, m., Wojnomiestetz, mestečko u Žďára. PL.

376880   Vojnos Svazek: 7 Strana: 1042
Vojnos, u, m., Deichseltragstück, n. Čsk.

376881   Vojnovati Svazek: 4 Strana: 0773
Vojnovati = službu vojenskou konati, Kriegsdienste leisten. Praviece, že z české země v. nemají. Arch. I. 227. — Bdl. Obr. 154.

376882   Vojnovati Svazek: 7 Strana: 1042
Vojnovati. Chce se mu více v. nežli súditi (vojnu vésti, násilí činiti). Arch. VII. 88.

376883   Vojnovice Svazek: 4 Strana: 0773
Vojnovice, dle Budějovice, Wanowitz, ves ve prus. Slez. v Kačersku. Šd. — V., Kriegsdorf, vsi a) u Rymařova, b) u Libavé na Mor. Tč.

376884   Vojnovický Svazek: 4 Strana: 0773
Vojnovický mlýn, Kriegsdorfer Mühle, v Rymařovsku na Mor. Tč.

376885   Vojnův Svazek: 4 Strana: 0773
Vojnův městec, Wojnomiestetz, městečko u Žďára.

376886   Vojný Svazek: 4 Strana: 0773
Vojný, zastr. = k vojně náležitý, Heer-, Kriegs-. V. šat.

376887   Vojorady Svazek: 4 Strana: 0773
Vojorady, pl., m. = vojenské řady. Zbra- ňou odiatý, sriadiv v-dy, chodie sem i ta. Sl. let. II. 7.

376888   Vojostráž Svazek: 8 Strana: 0472
Vojostráž, e, f. Slov. Pastr. L. 62.

376889   Vojovati Svazek: 4 Strana: 0773
Vojovati = bojovati, kämpfen. — kde. Jak jó bedem (já budu) na tej vojně vojo- vač. Brt. P. 151. — proti komu. Andělé ve službě boží pro spásu lidskou proti ne- příteli ďáblu vojují. Sš. L. 35. (Hý. ). — V. = pracovati ku porodu, kreisen. Bern.

376890   Vojovati Svazek: 7 Strana: 1042
Vojovati, vz Vojiti.

376891   Vojoveda Svazek: 8 Strana: 0472
Vojoveda, y, m. = vévoda. Pastr. L. 62.

376892   Vojovice Svazek: 4 Strana: 0773
Vojovice, dle Budějovice, Wojowitz, ves u Nepomuka.

376893   Vojový Svazek: 4 Strana: 0773
Vojový = ojový, Deichsel-. Jg.

376894   Vojový Svazek: 7 Strana: 1042
Vojový, Truppen-. V. pochod. Čsk.

376895   Vojska Svazek: 4 Strana: 0773
Vojska, y, f., vz Vojsko (konec). — V., y, m., osobní jm. vymř. šlecht. rodiny na Mor. Vz S. N.

376896   Vojska Svazek: 7 Strana: 1042
Vojska, y, f., = vlastně adj. f. od kmene voj-, mask. vojskB. Vz List. fil. 1886. 396. — Výb. I. 316. S velikú vojskú. Pass. mus. 484., Kar. 113. Co se v-ky naší dotýče. Arch. VIII. 204. Uzřel slona v oné vojště Št. Kn. š. 124.

376897   Vojska Svazek: 9 Strana: 0375
Vojska vedle vojsko. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. I. 176., 195.

376898   Vojsko Svazek: 4 Strana: 0773
Vojsko, a, n. zastr. vojska, y, f. = lid válečný, množství bojovníkův, vojenský lid, voj, das Heer, Kriegsheer, Militär, die Armee, Truppen. Jg. Vojsko. Ž. wit. Moys. 4. Voj- sko, lok. ve vojsku, nyní zřídka ve vojště (Br., Ben. V., Troj., Št., Sych.: ve vojště. Cf. Bž. 104. Vojště jest lok. sg. z vojsk-ě. Prk. V. nepřátelské, pěší, ztracené (které bitvu začíná), sšikované. V., přední, zadní, jízdné, zemské, vlastenské, vybrané, valné, U., na zemi, na moři, rozsazené, Us., ná- mořské, Nz., radové n. pěší, pozorovací, J. tr., obsadní (Okkupationsarmee), Rk., technické [vojenské stavitelství (ženijní), zákopnické, pionérské, vz Ženijní, Zákop- nický], Rf., pozemní, námořské n. námořní; pozemní: pěchota, jezdectvo n. jízda, dělo- střelstvo. V. stálé, stehendes Heer, vozové (u starých národů, bojovalo s vozíků vá- lečných), Lpř. J. Dj. I. 28.. průchodné. S. N. XI. 240., chaldeové. BO. U pěchoty: setnina 60 — 200 mužův, 2 setniny = divise, 2 di- vise = prapor, 4 prapory = pluk, 2 pluky = brigáda, 2 brigady = divise pluková. Jízda: setnina = švadrona, 2 švadrony = divise, 4 divise lehkých jezdcův = pluk, těžkých pak jezdcův (kyrysníkův a drago- nův) 3 divise = pluk. Dělostřelci: 6 děl a 2 houfnice = batterie. Š. a Ž. (Valter). V. se skládá z pěchoty, jízdy (jízdectva, jez- dectva), dělostřelstva, vozatajstva, sboru stavitelského, zákopnickóho a zdravotního. Pěchota se dělí na setniny, jízda na eska- drony (švadrony) o 100—200 m.; 3—4 set-
niny činí prapor n. bataljon; 2—4 prapory
pluk (tem, regiment), více pluků s určitou po-
silou dělostřelstva a jízdy činí armádní sbor.
Pt. Představení vojska: 1. poddůstojníci:
zaváděč, desátník, četař, šikovatel (u jízdy:
strážmistr); 2. důstojníci: poručík, nadpo-
ručík, setník (u jízdy: ritmistr); 3. stábní
důstojníci: major (praporník, u jízdy: vrchní
strážmistr), podplukovník, plukovník, gene-
ral, polní maršálek (Vz Voják). Mimo ty
jsou při vojsku lékaři, polní duchovní v hod-
nosti důstojníkův. Pt. Ostatně vz Pevnosť,
Tábor, Voj, Voják, Vojenský, Batterie atd.
V. na zemi: pěchota, jízda a dělostřelectvo;
v. pomocné na zemi: hradebnictvo s pod-
kopnictvem, zákopnictvo, zdravotnictvo, vo-
zatajstvo, vojenská policie, polní četnictvo.
V. dělí se na sbory armadní, tyto se sklá-
dají z 2—4 vojenských divisí, divise z 2—3
brigad, brigady z plukův a praporů (u jízdy
z jízdeckých divisí, u dělostřelstva z bat-
terií), prapory a jezdecké divise z setnin a
škadron, setniny, škadrony a batterie z čet.
Vz více v S. N. Také strany vojenských
úřadův. O vojsku námezdném a pomocném
římském a řeckém vz Vlšk. 429., 440., 441.,
426., 437. Táhli s vojskem vybraným. Flav.
V. sbírati; v. nepřátelské pobiti, zahnati,
V., poraziti. Flav. V. zříditi, D., šikovati,
sšikovati, ušikovati, V., spraviti, Har., shro-
mážditi, spořádati, Kom., napraviti. Mus.
V. doplniti, odraziti, míti připravené, od-
volati. Dch. V. se sešlo, shromáždilo. V. se
k nám válečně strojí, Flav., polem táhne
(do Vlach). Sych. Vůdce vojska. D. Vojsko
k bitvě vésti. D. V čelo vojska se posta-
viti. Sych. S vojskem se hnouti. Vrat. S ne-
přátelským vojskem se sraziti. Us. Celým
vojskem sraziti. Kom. V. utíká, D., polem
se položilo. V. rozehnati. Služba v řadovém
vojsku; v. do příbytků vložiti, do bytův;
v. ubytovati; k vojsku přiraziti. J. tr. Bez-
pravné najímání vojska; vkládání, vložení
vojska do bytů; ubytování vojska; opatření
v. potravou. Er. V. rozložiti, spravovati, na
pochodu říditi, potravou zásobiti (vz. Vá-
lečný). Rf. Ženou se jako rozbité v. Č. Tu
znamenali Poláci nedostatek potrav u vojště
svém. Ddk. II. 428. Vojsko silné vojvodou,
země svobodou (rusín. ). Kmp. Čech. 81.
Kudy v. chodí, tráva se neurodí. Prov. Pk.,
Šd. — Vojska, y, f., zastr. Z vojsky jeru-
salemské. BO. Hlava nad římskú vojskú.
Leg. mus. 281. I sebrachu převelikú vojsku.
Rkk. 46. Kdoby se kolivěk kradl nebo šel,
nebo jel, aneb vezl od nás z vojsky, když
bychom polem táhli. Žžk. Psali Jiříkovi
o to do vojsky; Chtěli, aby do vojsky při-
jeli. Arch. III. 48. Markrabě k nám do voj-
sky přitáhl jest. Arch. III. 14. Osm mil od
ciesařovy vojsky se vzdálil. Pass. 824. Cie-
sař še vší vojskú jel. Pass. 803. I zanese
pět siehóv u vojsku. Rkk. 13. Uzřel slona
v oné vojště. Št. Kn. š. 128. — Br., Troj., St.
skl, St. let., Let. — V. = množství. Dva
jednoho pán a tří vojsko. V. Dva jednomu
pán a tři celé v. Ctib. Nebeské v. V. — V. = tábor, ležení. Br. — V., Wojna, sa- mota u Pochovic.

376899   Vojsko Svazek: 7 Strana: 1042
Vojsko, vlast adj n. od kmene voj-, mask. vojskB, f. vojska. Vz předcház. Cf. Mkl. Etym. 393. b. Ve vojště. Výb. II. 1408. V. jeho uvrhl u moře. Ž. wit. Ex. 15 4. Až vstane proti mně vojsko, proelium. Ž. kl. 26. 3. O městské obraně a vojsku v Če- chách v 15. a 16. stol. vz Wtr. Obr. 213. nn. O městském v. v službách zemských a královských vz ib. 299. nn. V. vůdcem stojí. Lpř.

376900   Vojskovod Svazek: 4 Strana: 0774
Vojskovod, a, m. = vojevůdce, der Heer- führer. Dch.

376901   Vojskový Svazek: 4 Strana: 0774
Vojskový, Heeres-. Čsk. Kochala jed- noho hoška v-ho (vojenského). Čes. mor. ps. 176.

376902   Vojskový. V Svazek: 7 Strana: 1042
Vojskový. V. kniha (kde zapsáni příští vojáci). Č. Kn. š. 399.

376903   Vojskový. V Svazek: 10 Strana: 0488
Vojskový. V. příslušník. Ott. XXII. 99.

376904   Vojský Svazek: 4 Strana: 0774
Vojský = vojenský, Heer-, Kriegs-. Č. — V. = divý, ve frasi: v. maso. D. — V. = opatrovatel žen a dětí šlechty za dob vše- obecné zemské hotovosti na Litvě; později pouhý titul. Kká. Td. 16., 371. a j.

376905   Vojský Svazek: 7 Strana: 1043
Vojský pečoval také o zemské hospo- dářství. Pyp. K. II. 33.

376906   Vojslav Svazek: 4 Strana: 0774
Vojslav, a, m., osobní jm. Pal. Rdh. I. 127., Tk. I. 130., 381., 390., III. 663., Arch. III. 190.

376907   Vojslava Svazek: 4 Strana: 0774
Vojslava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128., Mus. 1880. 467.

376908   Vojslavice Svazek: 4 Strana: 0774
Vojslavice, dle Budějovice, Woislawitz, ves u Vimberka. Vz Vojislavice.

376909   Vôjsť Svazek: 7 Strana: 1043
Vôjsť = vejíti. Slov. Zátur. Vinš. I. 28., 29. 1. Vojta A. Vz Bačk. Písm. I. 226.

376910   Vojstvo Svazek: 4 Strana: 0774
Vojstvo, a, n. = vojsko, das Heer. Zlob., Bern.

376911   Vojšič Svazek: 8 Strana: 0472
Vojšič, močiar v Nitran. Phľd. XII. 74., 554.

376912   Vojště Svazek: 10 Strana: 0488
Vojště, ě, n. chybně m. vojsko. Brn. obzor 1879. 320.

376913   Vojština Svazek: 4 Strana: 0774
Vojština, y, f. = vojsko. Za ní (četou) se vznáší Turků ryk a mladých dívek před v-nou utíkání. Gusle od Kappra 159.

376914   Vojt Svazek: 4 Strana: 0774
Vojt, a, m. = starosta, der Vogt. J. tr. Ota držel hodnosť ochránce čili vojta biskup- ství olomúckého. Ddk. II. 227.

376915   1. Vojta Svazek: 4 Strana: 0774
1. Vojta, y, m., vz Vojtěch. — V., os- jm. Pal. Rdh. I. 127.

376916   2. Vojta Svazek: 4 Strana: 0774
2. Vojta = hra, Woitaspiel. — V., der Vogt, Kleinrichter. Na Slov. Ssk. Vz Vojt.

376917   Vojta Svazek: 8 Strana: 0472
Vojta, y, m., vz násl. Vojtech.

376918   Vojtal Svazek: 10 Strana: 0488
Vojtal, a, m. = Vojtěch. Dšk. Km. 13.

376919   Vojtaš Svazek: 4 Strana: 0774
Vojtaš, e, m., osob. jm. Vz Blk. Kfsk. 1055.

376920   Vojtěch Svazek: 7 Strana: 1043
Vojtěch. Němci přeložili V-cha na Adal- berta. Pal. Rdh. II. 200.

376921   Vojtěch Svazek: 8 Strana: 0472
Vojtěch, a, m. Odtud: Vojkůvka? Vojta, Vojtek, Vojtha, Vojtíšek, Vojtl, Vůjtek. Kbrl. Sp. 20. Cf! Kotk. 34. Sv. V. Vz NZ. II. 697. V. vykládá Kosmas exercitus consolatio. Vz Mus. 1894. 117. Vojta zabil fojta. Brušp. Hle- díková.

376922   Vojtěch, a, Vojtěšek, Vojtíšek Svazek: 4 Strana: 0774
Vojtěch, a, Vojtěšek, Vojtíšek, ška, v obecné mluvě Vojta, y, m.; vok. V-chu, řidčeji: V-še. V. svatý. Dal. 15., 55., 56., 74., 90., 113., Tk. I. 628., II. 553., III. 663., IV. 52., 67., S. N. Prší-li na sv. V-cha, není ovoce. Na mor. Valaš. Vck. Na sv. V-cha když prší, trnky (slívy) se neurodí. — V. sv., St. Adalbert, ves v Tepelsku. Vz S. N. — V., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., S. N., Tk. V. 84., Jir. H. 1. II. 329., Jg. H. 1. 653., Blk. Kfsk. 1262.

376923   Vojtěcha Svazek: 4 Strana: 0774
Vojtěcha, y, f.. osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

376924   Vojtechov Svazek: 4 Strana: 0774
Vojtechov, a, m., Woitechow, ves u By- střice v Brněnsku; Woitiechow, ves u Mo- helnice; Wojtiechow, ves u Richenburka (Podhradí). PL.

376925   1. Vojtěchovský Svazek: 4 Strana: 0774
1. Vojtěchovský mlýn, Woytiechow, mlýn u Neveklova.

376926   2. Vojtěchovský Svazek: 4 Strana: 0774
2. Vojtěchovský, ého, m., osob. jm. Vojtek, tka, m., osob. jm. mor. Šd., Vck.

376927   Vojtek Svazek: 8 Strana: 0472
Vojtek, tka, m., vz Vojtěch (3. dod.).

376928   Vojtěšek Svazek: 4 Strana: 0774
Vojtěšek, ška, m. = Vojtěch. Vojtěšice, dle Budějovice, Woitieschitz, ves u Roketnice; Wojtieschitz, ves u Merk- lína.

376929   Vojtěšín Svazek: 4 Strana: 0774
Vojtěšín, a, m., Vojtěšíno, ves v Cheb. Vz Blk. Kfsk. 278. — V., Woitiešin, ves u Bezdružic. PL.

376930   Vojtěška Svazek: 4 Strana: 0774
Vojtěška, y, f. = Vojtěcha, jm. ženské. — V. = rostlina k píci, bohatý jetel, lu- cinka, tolice vojtěška, medieago sativa. Rstp. 358., Kk. 255., Čl. Kv. 379., FB. 102., Slb. 533., Schd. II. 310., Čl. 30., KP. III. 262. Na Slov. čudlek. D. V-ky naseti. Zlob. V. raší. Puch. Vz více v S. N. — V. = pra- men v zahradě kláštera břevnovského. Zpr. arch. XII. 3. — Vojtěšky = hrušky, eine Birnart.

376931   Vojtěška Svazek: 10 Strana: 0488
Vojtěška, y, f., rostl. Vz Ott. XIX. 709. - V., osoba, f. k Vojtěch. Tbz. III. 1. 153.

376932   Vojtěškový Svazek: 4 Strana: 0775
Vojtěškový, Lucern-. V. pole. Zlob.

376933   Vojtěšský Svazek: 4 Strana: 0775
Vojtěšský. V. kostel. Svatovojtěšský kostel. St. Adalberts-Kirche. Us.

376934   Vojtha Svazek: 8 Strana: 0472
Vojtha, y, m., vz Vojtěch (3. dod.).

376935   Vojtice Svazek: 4 Strana: 0775
Vojtice, vz Vojetice.

376936   Vojtíšek Svazek: 4 Strana: 0775
Vojtíšek, ška, m., vz Vojtěch. — V., osob. jm. V. Ant. Fab., nar. 1771., hudeb. Vz S. N.

376937   Vojtíšek Svazek: 8 Strana: 0472
Vojtíšek, ška, m., vz Vojtěch (3. dod.).

376938   Vojtíška Svazek: 10 Strana: 0488
Vojtíška, louka u Brodců. Čas. mor. mus. III. 14.

376939   Vojtíškov Svazek: 4 Strana: 0775
Vojtíškov, a, m., Woitzdorf, ves u Krum- perka. PL.

376940   Vojtko Svazek: 7 Strana: 1043
Vojtko, a, m. = Vojtěch. Slov. Hdž. Šlb. 27.

376941   Vojtl Svazek: 8 Strana: 0472
Vojtl, a, m., vz Vojtěch (3. dod.).

376942   Vojtlová Svazek: 9 Strana: 0375
Vojtlová, jm. místa uN. Hrozenkova na Mor. Vck.

376943   Vojtovati Svazek: 4 Strana: 0775
Vojtovati, Wojta spielen. Vz Vojta,

376944   Vojtovice Svazek: 4 Strana: 0775
Vojtovice, dle Budějovice, Woitzdorf, ves u Javorníka ve Slez. Tč.

376945   Vojtovství Svazek: 4 Strana: 0775
Vojtovství, n. = staroství, opatrovatel- ství, správní úřad, die Vogtei. J. tr.

376946   Vojtství, n Svazek: 4 Strana: 0775
Vojtství, n. = mlýn u Vel. Karlovic na Mor. Tč.

376947   Vojtův Svazek: 4 Strana: 0775
Vojtův mlýn, Wojtamühle, ves u Jech- nic. PL.

376948   Vojvoda Svazek: 4 Strana: 0775
Vojvoda, y, m., der Heerführer, Herzog. V. vojský. BO. K svému vévodě jíti. GR. Nikdy nedopouštělo se, aby tam k vlastní moci vévoda volen byl. Ddk. III. 7. Po něm Vratislav v Čechách vévodú byl. Pass. Vz Vojevoda. — V. valašský měl dohled ke všem salaším. Vck.

376949   Vojvoda Svazek: 8 Strana: 0472
Vojvoda, y, m. XV. stol. Mus. 1893. 433., 434.

376950   Vojvoda Svazek: 9 Strana: 0375
Vojvoda = dozorce nad vrchy, lesy a zvěří a quasi soudce nad spory hraničními mezi poddanými; určoval snad pastýřům i pašu. Vz Mtc. 1898. 81. O významu slova vz v Mus. slov. I. 87. Vojvodovna, y, f. = vojvodová. Tbz. V. 107.

376951   Vojvoda Svazek: 10 Strana: 0488
Vojvoda, y, m. Valašský v. byl starostou práva a úřadu valašského a staral se asi o to, aby Valaši odváděli platy a desátky do knížecí komory. Vyhl. II 30., 325. Sr. Vojevoda, Slám. Put. 346.

376952   Vojvoďanka Svazek: 4 Strana: 0775
Vojvoďanka, y, f., jm. srbského časo- pisu v Zemuni r. 1851. Milor. Medakovičem vydávaného. Phld. II. 2. 38.

376953   Vojvodic Svazek: 4 Strana: 0775
Vojvodic, vz Vojevodic.

376954   Vojvodík Svazek: 4 Strana: 0775
Vojvodík, a, m., osob. jm. na Vsacku. Vck.

376955   Vojvodin Svazek: 4 Strana: 0775
Vojvodin, a, o. Bratr Boleslavov v-din. Pulk.

376956   Vojvodina Svazek: 4 Strana: 0775
Vojvodina, y, f. = vojvodství, jihosl. S. N.

376957   Vojvodinc Svazek: 4 Strana: 0775
Vojvodinc, e, m., ves v temešské stolici v Uhřích.

376958   Vojvoditi Svazek: 4 Strana: 0775
Vojvoditi, vévoditi, Heerführer, Feldherr sein, herrschen, beherrschen. — abs. Má-li odtud vévoditi plémě německé nebo česko- slovanské. Ddk. VI. 91. Tu závisť, pýcha a marnosť vévodí. Sš. L. 74. (Hý. ). Ve vlasti, kdě Olomúc vévodí. Rkk. 45. — kým. Mnú kniežata vévodie. BO. — komu. Vz Voje- voditi. Zde se rozkládá vesnice s kostelem vévodícím celé krajině. Ddk. Vál. it. 40. Ta kaple celé krajině vévodí. Dch. — kde. Na těchto vrcholcích rozkládají se vesnice a vévodí jednotlivé dvorce. Ddk. Válk. it. 40. Nyní rozum již jak orel zmládlý vévo- diti bude na svém trůně. Sš. Bs. 165. Ve všech rodiech sem vévodila, in omni gente primatum habui. BO. — nad kým (čím). Úpravou vévoditi nad jinými školami. Kos. Ol. I. 112. Ktož se s krotkostiu obchodí, nad nepřátely vévodí. Anth. I. 43. Jež nad milostí vévodí. Alx. V. v. 762. (HP. 19. ). Nad nepřátely vévodí. Ib. v. 1438. (HP. 35. ). Prozřete a nedajte ďáblu nad sebú vévoditi. Hus III. 274. — Vz Vojevoditi.

376959   Vojvoditi Svazek: 7 Strana: 1043
Vojvoditi. — abs. Lež by vždy vejvo- diti chtěla. Hus. III. 241. — čím. Vůle vé- voď svobodou. Štulc I. 134 Oltář nádherou svou všemu vojevodí. Hdk. — čemu jak dlouho. Paříž vévodí po drahnou dobu celému vzdělanému světu. Vlč. — kde. Ty v boji sv. vévoduj. Štulc I. 172. Smilstvo mocně po světě vévodí. Sv. ruk.5. Nedada v sobě vévoditi jeho zlé vuoli; Tolik pá- nóv bude jmieti, jelikž hřiechóv vévodí v něm. Št. Kn. š. 179., 19. (50.). — nad kým. Nade všemi vévodí. Sv. ruk. 73. V-dí nad nimi. Ev. víd. 13.

376960   Vojvodka Svazek: 4 Strana: 0775
Vojvodka, y, f., die Herrseherin. Dch.

376961   Vojvodkyne Svazek: 4 Strana: 0775
Vojvodkyne, ě, f. = vojvodka, vévod- kyně.

376962   Vojvodová Svazek: 4 Strana: 0775
Vojvodová, vz Vojevodová.

376963   Vojvodovati Svazek: 10 Strana: 0488
Vojvodovati, vz Vojvoditi.

376964   Vojvodovic Svazek: 4 Strana: 0775
Vojvodovic, vz Vojevodovic.

376965   Vojvodovina Svazek: 7 Strana: 1043
Vojvodovina, y, f., Wojwodschaft, f. Rk.

376966   Vojvodovna Svazek: 4 Strana: 0775
Vojvodovna, vz Vojevodovna.

376967   Vojvodský Svazek: 10 Strana: 0488
Vojvodský veleti. Msn. II. 29

376968   Vojvodský, vévodský Svazek: 4 Strana: 0775
Vojvodský, vévodský, Heerführer-, Herr- scher-. Úřad falckrabího byl vážnější a vý- nosnější nad samý úřad vévodský. Ddk. II. 236. Nudle do polívky, jemné (vévod- ské), Suppennudeln, feine, Herzogsnudeln. Dch. Vz Vojevodský.

376969   Vojvodství Svazek: 4 Strana: 0775
Vojvodství, vz Vojevodství.

376970   Vojvodův Svazek: 4 Strana: 0775
Vojvodův, vz Vojevodův.

376971   Vok Svazek: 4 Strana: 0775
Vok, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., S. N., Pal. Dj. III. 1. 124.

376972   Vok Svazek: 7 Strana: 1043
Vok z Holštaina, z Valdštaina. Výb. II. 380.

376973   Vokabul Svazek: 4 Strana: 0775
Vokabul, u, m., z lat. = slovo, die Vo- kabel. L.

376974   Vokabulář Svazek: 4 Strana: 0775
Vokabulář, e, m., z lat. = slovník ob- sahující pouhá slova bez způsobu mluvení. Jg.

376975   Vokabulář Svazek: 7 Strana: 1043
Vokabulář. Cf. Hš. Dod. II. str. X., I. 33.

376976   Vokací Svazek: 9 Strana: 0375
Vokací, f., z lat. Učitelská v. = povolání za učitele. Wtr. Part. 187.

376977   Vokáč Svazek: 4 Strana: 0775
Vokáč, e, m., osob. jm. V. Sim. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1451.

376978   Vokáč Svazek: 7 Strana: 1043
Vokáč = kdo má veliké oči. Us. Kšť. Vz Okáč. - Šim. V. z Chyš. Mus. 1884. 510

376979   Vokáč Svazek: 10 Strana: 0488
Vokáč J, spis.

376980   Vokáčová Svazek: 4 Strana: 0775
Vokáčová, é, f., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1451.

376981   2. Vokál Svazek: 4 Strana: 0775
2. Vokál (Vokalius) Jan, poč. 17. stol., spisov. Vz Jir. H. 1. 329. — V. Václ., knih- tiskař. Vz tamtéž. — Vz Blk. Kfsk. 1451.

376982   3. Vokal Svazek: 4 Strana: 0775
3. Vokal, u, m., Vokaly, kterékoli by přišly, aby těmi stavidly pustil na svůj rybník. Arch. IV. 212.

376983   3. Vokal Svazek: 7 Strana: 1043
3. Vokal = hustá špinavá voda. Lib. NZ. I. 547.

376984   Vokal Svazek: 10 Strana: 0488
Vokal, u, m. Vz Okal II. 345. Volyně Čes. 1. XIII. 126.

376985   1. Vokal, vokál Svazek: 4 Strana: 0775
1. Vokal, vokál, u. m., z lat. = samo hláska.

376986   Vokálek Svazek: 4 Strana: 0775
Vokálek, lka, m., osob. jm.

376987   Vokalisování Svazek: 9 Strana: 0375
Vokalisování předložek u Palackého. Vz Mtc. 1901. 6.

376988   Vokalisování, n Svazek: 4 Strana: 0775
Vokalisování, n. V. předložek. Vz Před- ložka, Bž. 8.

376989   Vokalisovaný Svazek: 10 Strana: 0488
Vokalisovaný. V. řeč. Hlavn. 22.

376990   Vokalista Svazek: 4 Strana: 0775
Vokalista, y, m., dle Despota = zpěvák kostelní. Rk.

376991   Vokalní, vokální Svazek: 4 Strana: 0775
Vokalní, vokální, z lat. V. hudba = hlasová = zpěv. Rk. Opak: hudba instru- mentalni. S. N. V. koncert. Mlt.

376992   Vôkaň Svazek: 7 Strana: 1043
Vôkaň = znak Y nad o (ô). V. sä volá pre to, že sä ô vyslovuje ako uo. Slov. Hdž. Šlb. 41.

376993   Vokapa Svazek: 10 Strana: 0488
Vokapa, y, f. = zástřeší, spodní okraje střechy. Čes. l. XV. 35.

376994   Vokasnice Svazek: 7 Strana: 1043
Vokasnice, e, f. = zástěra. Ott. VI. 445.

376995   Vokativ Svazek: 4 Strana: 0775
Vokativ, u, m., z lat., v mluvnici = pátý pád. Us. V. jest ve skloňování jmen a zá- jmen ta forma, jíž užíváme, když nějaký předmět, který naproti nám stojí jako osoba druhá, přímo oslovujeme: otče, matko! Ve větě má místo osamotnělé a přichází tu často v průvodu interjekcí: ó, ach, nuže atd. V dualu a pluralu rovná se nomina- tivu. Gb. V. se klade v promluvách, když se v řeči k druhému obracíme aneb když vyšší moc za pomoc žádáme. Synu, oblibuj sobě cvičení od mladosti své. Br. (Zk. ) V. jest pádem volání neb oslovování, jenž jako mezislovce u větě jest bez spojení. Brt. S. 3. vyd. 34. V-vem přímo jmenujeme osobu, kterou voláme. Bž. 63. V již. Čech. sesil- ňuje se vokt. k zvýšení důrazu sociativem: kočko s kočkou! mamlase s mamlasem!, nebo přídavným jménem téhož kmene: roz- pustilče rozpustilej, nebo pouhým zdvojením jako jinde: Kubo Kubo! chlapče chlapče! Kts. — Vokat. sg. I. skloň. (Páv — Strom) měl v strčeš. pravidelně koncovku e; teprv později objevuje se u. Kt. U přijímají nyní jména ukončená v: h, ch, k: podruhu, draku, ženichu; ale Bůh a člověk mají jen: Bože, člověče; sedlák, služebník, pták, duch mají někdy e; ostatní slova mají raději e než u; r se mění u životných v ř: bratře, Pe- tře, mimo cizí slova: Müllere, professore, doktore a husare, v nichž se r obyč. ne- mění; syn ma synu, Jan má Jene. Vz tato slova. Kz. — Poznam. Přípona byla pů- vodně o, přehlasováním přešla obecně v ě a toto ě pozbylo časem i zjevné své jotace: chrústě, paně, Jeně — chrúste, pane, Jene. Jir. Cf. Bž. 80. — Vok. sg. II skloň. muž. (Hráč — Meč). Přípona i; e místo i mají a) všecka na -ce mužskou osobu značící: soudce, vůdce, strážce, tvůrce, škůdce, zrádce, obhájce (= nom. ); b) ukončená v -ec a -ic s proměnou c v č: otec — otče, chlapec — chlapče, Němče, biřiče, dědiče, paniče; tak i: strýče, kněže; ale bezživotná v -ec mají pravidelnou příponu i: věnec — věnci, očistci atd. Kz. Cf. Brs. 3. vyd. 6. Tedy prý správce a ne: správce; ale vok. správče je od správec, a správce od nom. správce. — Vokak. jmen, která se podlé Žena skloňují, má příponu o: ženo, rybo; ale při jménech osobních klade se často hl. v obecné mluvě nominat. místo vokativu (na Slov. téměř všude. Kl. ): Anna, pojď sem! Us. Pane Straka! Paní kmotra! Pane mistr! Hej holka modrooká, nesedávej u potoka. Čes. ps. Marku, mój evangelista. Pass. Vz Jir. Nkr. 76. — Slova dle vzorce Kosi skloňovaná mají i, jenom milosť a jemnosť ve spojení se slovy pán, paní mají nom. za vok. Brs. 9.

376996   Vokativ Svazek: 7 Strana: 1043
Vokativ. Cf. Gb. Ml. II. 129. V. rovná se druhdy nominativu místy na jihových. Mor.: Osef, Ondrej, poj sem! Brt. Na Pod- luží a na sousedním Slovensku na otázku: Jak ti je (= jak ti říkají křestním jménem; odpovídá se vokativem: Jane, Josefe, Ma- rýno, Rozáro. Též kmotři na otázku kně- zovu: Jak chcete dítěti říkati, odpovídají: Pavle, Petře, Veruno. Brt. D. 178., Obz. 1883. 162. Na Mor. místy ve v-vě sg., ozna- čuje li se jedna osoba dvěma substantivy, druhé subst. vyjadřuje se nominativem : stryku Peter. Sr. Pane rechtor. Brt. D.

376997   Vokativ Svazek: 8 Strana: 0472
Vokativ. Místo v-vu užívá se na Slov. zhusta nomin. Vz Pastr. L. 13.

376998   Vokativ Svazek: 9 Strana: 0375
Vokativ. Místo v-vu bývá nominativ. Pane doktor! Vz Gb. H. ml. III. 1. 25. Na- opak nom. místo vokativu. Jak je ti (jak ti říkají)? Odpověď: Jene, Josefe. Brt. D. I. 178. (Sr. Gb. H. ml. III. 1. 24. )

376999   Vokátor Svazek: 8 Strana: 0472
Vokátor, u, m. = dekret. Keby som raz mal v. v rukách. Phľd, 1896. 277.

377000   Vokázati Svazek: 4 Strana: 0776
Vokázati, vz Okázati. Jakž tito listové šířeji a světleji všecky ty věci a artykule v sobě drží a vokazují. List z r. 1522. Tč.