185001   Obláček Svazek: 7 Strana: 1341
Obláček. Cf. Mách. 25.

185002   Obláček Svazek: 10 Strana: 0217
Obláček, čku, m. O. rohovkový (nejlehčí stupeň jízvového zkalení), nubeculum, ne- phelium. Ktt.

185003   Obláčení Svazek: 7 Strana: 0013
Obláčení, n., die Ankleidung. Řád o. krá- lového. Kar. 106.

185004   Oblačenice Svazek: 2 Strana: 0220
Oblačenice, e, f., vestibulum, Vorzimmer. BO. Vz Obláčnice.

185005   Obláčeti Svazek: 2 Strana: 0220
Obláčeti, el, en, ení; oblačiti, obléci, Výb. 1., 1143., 8., umhüllen, kleiden, ankleiden. Jg. — koho. Jg. — co: šaty. Us. — koho, se v co V šaty. V. Se v hadry o. Bibl. Ve zlou pověsť někoho o. V. Mnozí nás v to jméno pikhart obláčejí. Čr. —Stele, Br. — koho, se do čeho. V. Do kabátu. D., Br. Vz Oblačiti.

185006   Obláčí Svazek: 2 Strana: 0220
Obláčí, vz Oblátčí.

185007   Oblačidlo Svazek: 7 Strana: 0013
Oblačidlo, a, n., vestibulum. Mill. 106.

185008   Obláčitel Svazek: 7 Strana: 0013
Obláčitel, e, m. = obléhatel, der Anklei- der. Šm.

185009   Oblačitelnice Svazek: 2 Strana: 0220
Oblačitelnice, e, f. = oblačenice. BO.

185010   Oblačiti Svazek: 2 Strana: 0220
Oblačiti, il, en, ení; zamračiti, umwölken. -- se. Oblací se (mračí se), es wölkt sich. Kázal, by sie liud oblačil (oblékl, uchystal k tažení, sich ankleiden, die Rüstung anle- gen). St, skl. — se v co: v odění. St. skl. V rúcho sě obláčili. BO. Vz Obláčeti. Jg., Výb. I.

185011   Oblačiti Svazek: 7 Strana: 0013
Oblačiti, vz Kolčí (dod.).

185012   Oblačiti Svazek: 9 Strana: 0193
Oblačiti, il, en, ení = oblékati. Jakoby tři byly panny a jednu by z sebe o-ly. Št. Bes. 33. Sr. Obláčeti.

185013   Oblačiti Svazek: 10 Strana: 0217
Oblačiti.

185014   Obláčiti sě Svazek: 7 Strana: 0013
Obláčiti sě, induere. — več. Člověk jeden obláčíše sě v aksamit Ev. víd. 54. Člověk některaký oblačováše se v zlato- hlav. B ol. 228.

185015   Oblačitý Svazek: 9 Strana: 0193
Oblačitý. O. noc. Slád. Rom. 83.

185016   Obláčka Svazek: 2 Strana: 0220
Obláčka, y, f., oblečení, die Einkleidung. D. — O. na očích, povlak, das Wölkchen im Auge. V. - O., svrchulka, koráb, sníh svrchu zmrzlý. Šp.

185017   Obláčko Svazek: 7 Strana: 0013
Obláčko, a, n., skvrna, ein wolkiger Fleck. Rst. 451.

185018   Obláčkovitý Svazek: 7 Strana: 0013
Obláčkovitý = tak kalný, že se zkalení provaluje jako obláčky. O. výstřelek. KP. V. 325.

185019   Obláčkový Svazek: 7 Strana: 0013
Obláčkový = obláčkovitý. O. hmota. Stč. Zem. 150.

185020   Oblačně Svazek: 7 Strana: 0013
Oblačně, wolkig. Bern.

185021   Oblačně Svazek: 10 Strana: 0636
Oblačně vysoko něco měřiti, Zl. Pr. XXII. 111.

185022   Obláčněti Svazek: 7 Strana: 0013
Obláčněti, ěl, ění = obvláčněti, vláčným se stávati. — čím. Knedlík zelím obláční. U Rychn. Msk.

185023   Oblační Svazek: 9 Strana: 0193
Oblační hadač = astronom. Dač. I. 208.

185024   Obláčnice Svazek: 2 Strana: 0220
Obláčnice, e, f., komora, síň k obláčení, šatnice, das Ankleidezimmer. Th. — O., síň. vestibulnm, Vorzimmer, n. Mm. ex. 40. 29. Vz Oblačenice. — O., kde se šaty chovají, Kleiderkanimer. — O., der Kleiderkasten. Th.

185025   Oblačno Svazek: 2 Strana: 0220
Oblačno, trübes Wetter. Ros. Jest o., bude pršeti. Vz Oblak. Jg.

185026   Oblačno Svazek: 7 Strana: 0013
Oblačno. Z večera o., z polnoci je jasno. Sl. ps. 353.

185027   Oblačnosť Svazek: 2 Strana: 0220
Oblačnosť, i, f., die Umwölkung. Jg.

185028   Oblačný Svazek: 2 Strana: 0220
Oblačný, oblačen, čna, o = mračný, po- šmourný, wolkig. O. nebe, den, Jg., slúp. BO. Leč chaos o-ný s sebou mne strhl. Anth. Jir. II. 21.

185029   Oblačný Svazek: 7 Strana: 0013
Oblačný. O. mlha, Kká, přelud, Osv., růže větrná (nefická), tvar, závoj, Stč. Zem. 607., 624., 518., trůn (boží), Čch. Mch. 107., výše, Vrch., Šml., Dch.

185030   Oblačný. O Svazek: 10 Strana: 0217
Oblačný. O. barva (oblaků). Tbz. V. 4. 291.

185031   Oblačovati Svazek: 10 Strana: 0217
Oblačovati. Ev. ol. 165. 58. — se = obláčeti se. Bohatě se o-val. Baw. Arn. Vz

185032   Obľadať Svazek: 7 Strana: 0013
Obľadať, obľadnút = oblednouti, blass werden. Slov. Vädne a obľadá. Č Čt. II. 87. Obľadol ako stena. Frsc. Zor. I. 44. Hanička obľadla. N. Hlsk. XXI. 86.

185033   Obľadlý Svazek: 7 Strana: 0013
Obľadlý = obledlý. Slov. Ssk.

185034   Oblafnouti Svazek: 2 Strana: 0220
Oblafnouti, tnul a fl, ut, utí. — koho = ošiditi, daran kriegen, prellen, betrügen. Us.

185035   Oblaha Svazek: 2 Strana: 0220
Oblaha, y, f., blaženosť, die Beglückung, Glück, n. Bez odvahy není oblahy. Č. 117.

185036   Oblaha Svazek: 7 Strana: 0013
Oblaha. Bez odvahy není oblahy. Němc. D. č.

185037   Obľahčiť Svazek: 7 Strana: 0013
Obľahčiť = oblehčiti. Slov. Šd., Loos.

185038   Oblahčivý Svazek: 7 Strana: 0013
Oblahčivý = oblehčivý, erleichternd. Slov. Loos.

185039   Obľahnút Svazek: 7 Strana: 0013
Obľahnút = ulehnouti, zalehnouti. Slov. Obľahol, aby viac nevstal. Orl. II. 350. — Phľd. VI. 255., ZObz. XXII. 172.

185040   Obľahnutý Svazek: 7 Strana: 0013
Obľahnutý = oblehnutý. Slov Phľd. VI. 345.

185041   Oblahoditi Svazek: 2 Strana: 0220
Oblahoditi, il, zen, ení; oblahozovati = lahodným učiniti, angenehm machen. — co komu na čem. Více mu čert manželstvo na mysli oblahodě nežli i jest, svede ho. St. — se čím: ovocem (se občerstviti, laben, erquicken). Us. — Jg.

185042   Oblahoditi Svazek: 7 Strana: 0013
Oblahoditi. Za Št. polož: Kn. š. 73.

185043   Oblahoslaveňovati co Svazek: 7 Strana: 0013
Oblahoslaveňovati co. Čisté svedomí o-ňuje rozumné stvorení. Slov. Tč.

185044   Oblahoslavený Svazek: 10 Strana: 0217
Oblahoslavený. Kar. 46.

185045   Oblahoslavitel Svazek: 2 Strana: 0220
Oblahoslavitel, e, m., der Beglücker, Seligmacher. D.

185046   Oblahoslavitelka Svazek: 2 Strana: 0220
Oblahoslavitelka, y, oblahoslavytelkyně, č, f., die Beglückerin, Beseligerin. Jg.

185047   Oblahoslaviti Svazek: 2 Strana: 0220
Oblahoslaviti, il, en, ení; oblahoslavovati, glücklich machen, beglücken. V. — koho, co: církev. V., Lom., BO.

185048   Oblahoslaviti koho čím Svazek: 7 Strana: 0013
Oblahoslaviti koho čím. Výb. I. 326.

185049   Oblacháč Svazek: 7 Strana: 0013
Oblacháč, e, m., massonia, die Massonie, rostl. Vz Rstp. 1604.

185050   Oblajovice Svazek: 2 Strana: 0220
Oblajovice, ves u Pacova. PL.

185051   Oblajovice Svazek: 7 Strana: 0013
Oblajovice, Oblajowitz. Blk. Kfsk. 558., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl.

185052   Oblak Svazek: 2 Strana: 0220
Oblak, u, m., pl.: oblaky, ův, oblakové, m., nebo: oblaka, gt. oblak (dle: Slovo. Do oblak), u.; ve východ. a již. Čech. má v pl. jen: oblaka. Jir. V Bolesl. oblako, a, n. Obláček, čku, m. O. místo: ?bvl?k?, v před l po před- ložce ob, ztrativší ?, vypadlo; od vleku = táhnu. Schl. O. je tvar sražených a zkapal- něných par vodních ve vzduchu. S. N. Die Wolke. Z vody vystupuje pára, tato houstne ve vzduchu a dělá se z ní oblak, blízko země mhla. Z o-ku kape (teče po krůpějích) déšť a padá lijavec (slota). Pt. Oblaky husté: mraky n. mračna. Tl. Oblak veliký, malý, tmavý (mrak), peřitý (Feder-Wolke), svalitý (boulitý. kupa, kupa vrstevná nebo kuposloha, Hauf-). Jednotlivé kupy: boule, svalky, báby; hrady (starke Gewitter-, Ilagel-, gethünnte Hauf-); řásokupa, ovčička, beránek (federige Hauf-), oblak táhlý, sloha, lavice (Schicht-), řásosíoha, chmura (federige Schicht-), mračno, tuča (Regen-); průtrž oblakův. Nz. Oblaky co do podoby: řasa (bělavým kadeřím n. pe- rutím podobná), kupa (plynoucím kopcům podobná), sloha (dlouhé vrstvy rovnoběžné). Spojením dostaneme: řasokupa, řasosloha, kuposloha. O-ky deštivé: tuče, a jsou-li elek- tričné: mračna. Co do barvy: červánky. O. denní, noční. Beránky n. berušky (klesnou-li vysoké řasy níže, obloha podobá se bela- vému mramoru, na němž se kříží modré žíly). S. N. O. táhne. Us. Páry vodnaté ustavičně vzhůru se nesou, z těch ssedlých dělá se oblak. Kom. Kdy oblekú nebesa oblaky, ukáže se duha v oblaciech. BO. 0-kem za- kryti, V., potáhnouti. D. O-ků zvučení a obrážení. V. O. spadl. Vrat. O-kem nebesa se zamračila. Br. Vítr nese, žene o-ky. O. jde. Pod o-ky ( = až do nebe). Pod o-ky někoho pochvalami vynášeti. Jg. Z o-ku = z nebe. Jakby z o-ku nám spadl. L. Kdo větrů šetří, nebude síti, a kdo oblaků, ne- bude žíti. Č. Přišel jako Bůh s oblak (vz Neočekávaný). Lb. Z malého o-ku velký déšť. Pk. Obláček louky miláček, rosička trávy matička. Hrš. Oblakóv sa lapať (hnáti se za jakoukoliv pomocí). Mt. S. Jak je oblak samý beránek (jeřabatý), urodí se pohanka. Kda. — O., hromada něčeho oblaku podobná, množství, Haufe, m., Schaar, f. Svědků oblak máme. Mp. Prorokův oblak veliký. Br. O. prachu. Us. Odkazuje na ve- liký o. svědků. Sš. Ob. 175. — O., oblak oka, obvlak, obláčka = nemoc oční, der Staar; zakaleními oka obláčku podobná a zraku vadící. O. zelený, černý, šedivý n. zákal. Jg., Šm. — O., skvrna v drahém kameni. Vys. — Oblaka, jm. polí u Drahonic na Mor. Km.

185053   Oblák Svazek: 2 Strana: 0221
Oblák, u, m. = poleno, na Slov. Obláky, Prügelholz. Mřk.

185054   Oblak Svazek: 7 Strana: 0013
Oblak dle Z. Howarda: 1. řasa, cirrus = pírkovité bledé obláčky a tenké; 2. kupa, cumulus, ledvinovité, na krajích lesklé oblaky husté; 3. sloha, stratus, zvrstvené, vodorovně roztáhlé o.; 4. řasokupa, cirrocumulus, řa- sovitě rozložené kupy; 5. řasosloha, cirro- stratus, zvrstvené řasy mohutnejší; 6) kupo- sloha, cumulostratus, vrstva kupami osa- zená; 7. mračno deštivé, nimbus, tuče. Stč. Zem. 625. Cf. ib. 628. a 661., Schd. I. 130., Stč. Zem. 622., 628. Do oblak se dívati. Bž. 83. Prosila sem tě pod o-kem (pod ne- bem). Wtr. exc. Slunce o-kem přikryji. BO. Pachtiti se za oblakem = marnou práci ko- nati. Šml. O-ka se výší, nebude pršet. Us. Vk. Mé domlouvání pouštěl s o-ky = ne- všímal si ho. Šml. I. 45. Orel vstúpi v o-ky. Alx. Piavie, že jest prorok taký, jehožť
nenie pod oblaky. Výb II. 33. Má oblaka
v hlavě Po o-cíeh chodí (vznáší se vysoko,
je nepraktický). Wtr. exc. — O. = oční ne-
moc. Černý o. (mozkový, amaurosis cere-
bralis; při otravě olovem, am. saturnina;
z nedokrevnosti, am. anaemica). Ktt. exc. — O. = oblok, okno. Slov.

185055   Oblak Svazek: 7 Strana: 0013
Oblak z oblý. O-ky = oblé dříví. Vck.

185056   Oblák Svazek: 7 Strana: 1341
Oblák = neštípané dříví (z větví). Val. Slavč. 46.

185057   Oblak Svazek: 8 Strana: 0243
Oblak m. obvlak. Gb. H. ml. I. 488. 0 pův. cf. ib. 79. O-kov se chytá (lapá), Phľd. 1894. 440. A čo by sa o-ky zo zemóv biľi, ňepóm za ňu. Ib. 744. — O. = množství. O. svatých. Bezd. Bibl. I. Předml. 1.

185058   Oblak Svazek: 9 Strana: 0193
Oblak. Kdož patří na oblaky, nikdy ne- bude žíti (kdo se pořád řídí při seti a p. povětřím, vždy se opozdí a potom málo sklidí). Fisch. Hosp. 22. Sr. Oblaky šetrí, nebude žať. Zát. Př. XI. 383. Z o-ka toho nie dážď; O-ky jen tak visia; O-kov se chytá. Ib. 339a.

185059   Oblák Svazek: 9 Strana: 0193
Oblák. Naděláte sobě světidláky a druhým dáváte jen o-ky (polena). Mus. ol. 1898. 50.

185060   Oblak Svazek: 9 Strana: 0454
Oblak. Nehleď do oblak, chceš-li lapnouti zajíce. Šml. VI. 74.

185061   Oblak Svazek: 10 Strana: 0217
Oblak. Sr. Ott. XVIII. 546. — O. = povlak. Baw. Ar. v. 2762.

185062   Oblakohlučný Svazek: 7 Strana: 0013
Oblakohlučný, sturmregend. Lpř., Koll. St. 245.

185063   Oblakochuchel Svazek: 7 Strana: 0013
Oblakochuchel, chlu a chle, no. = mrak. Vký.

185064   Oblakokácný Svazek: 7 Strana: 0013
Oblakokácný, wolkenfällend, -stürmend. O. poet Dch.

185065   Oblakokotný Svazek: 7 Strana: 0013
Oblakokotný = oblakokácný. Šm.

185066   Oblakolom Svazek: 7 Strana: 0013
Oblakolom, u, m., der Wolkenbruch. Trok. 18.

185067   Oblakoměti Svazek: 7 Strana: 0013
Oblakoměti, ganz geizig werden. Us. Msk.

185068   Oblakorodný Svazek: 2 Strana: 0221
Oblakorodný, wolkenerzeugend. L.

185069   Oblakosháněč Svazek: 2 Strana: 0221
Oblakosháněč, e, m., viq-t/.rjtyíxa, der Wolkensammler. Plk.

185070   Oblakotvárný Svazek: 7 Strana: 0013
Oblakotvárný, wolkenbildend. O. síly. Stč. Zem. 629.

185071   Oblakovitý. O Svazek: 10 Strana: 0217
Oblakovitý. O. čára. Kol. Her. I. 165.

185072   Oblakovodný Svazek: 10 Strana: 0217
Oblakovodný = oblaka vedoucí. O. Zeus. Msn. II. 194.

185073   Oblakový Svazek: 2 Strana: 0221
Oblakový, Wolken-. O. barva, sloup, oko, roucho (modré). Jg. V den oblakový a mračný. BO.

185074   Oblákový Svazek: 2 Strana: 0221
Oblákový. O-kové otěpi, Prügelholzbü- schel. Na Mor. Mřk. Vz Oblák.

185075   Oblakový Svazek: 7 Strana: 0013
Oblakový sloup. Ž. wit. 98. 7.

185076   Oblakovyslanec Svazek: 10 Strana: 0217
Oblakovyslanec, nce, m. Ig. v Kroku Ia. 51.

185077   Oblakoznačný Svazek: 7 Strana: 0013
Oblakoznačný. O. čísla. Stč. Zem. 607.

185078   Oblam Svazek: 2 Strana: 0221
Oblam, u, oblamek, mku, m., úlomek, ein abgebrochenes Stück. L.

185079   Oblámati Svazek: 2 Strana: 0221
Oblámati, oblámám a oblámi; oblamovati, um-, herumbrechen, heramabbrechen. Krab. — si co čím. Kůň kopyta tvrdou cestou si oblámal. Br. Vz Oblomiti.

185080   Oblamování Svazek: 7 Strana: 0013
Oblamování. Na dlouhé napomínání a o. (Zureden) se smířili. Wtr. exc.

185081   Oblamovka Svazek: 9 Strana: 0193
Oblamovka, y, f. = stužka, lem. Strecha (klobúku) je brúbena o-kou; Podšívka (klo- búku)e s krajce obliahnutá o-kou. Slov. Phľd. 1898. j 116. Sr násl. Obrámek.

185082   Oblamóvka Svazek: 10 Strana: 0636
Oblamóvka, y, f. = stužka lemovací. Slov. Nár. sbor. XI. 8.

185083   Oblana Svazek: 2 Strana: 0221
Oblana, y, f., vrstva buněk mladistvých, šťavami naplněných mezi dřevem a lýkem; slove také běl. Kk. 17. Alburnum, der Splint, Spint, Span. D.

185084   Oblana Svazek: 7 Strana: 0013
Oblana. Mkl. Etym. 17.

185085   Oblanatec Svazek: 2 Strana: 0221
Oblanatec, tce, m., ptelidium. Rostl.

185086   Oblaní Svazek: 9 Strana: 0194
Oblaní, n., louka. ??k. Hol. 167.

185087   Oblankovati Svazek: 7 Strana: 0013
Oblankovati, vallare. 1424.

185088   Oblanky Svazek: 7 Strana: 1341
Oblanky, pl., f, apex, zastr. Rozk.

185089   Oblanov Svazek: 7 Strana: 0013
Oblanov, rybník u Mydlovar. BPr. — O., Voblunov, Weigelsdorf, ves v Jičín. Blk. Klsk. 938., 1239., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl.

185090   Oblanovati Svazek: 7 Strana: 0013
Oblanovati, abhäutein. Zajíce o. Us. Sd.

185091   Oblanovitý Svazek: 2 Strana: 0221
Oblanovitý, splintartig, spintig. Ros.

185092   Oblanový Svazek: 7 Strana: 0013
Oblanový. O. šťáva, das Kambium, Sl. les, tkanivo. NA. V. od. II. 6. Cf Rst. 451.

185093   Oblaný Svazek: 2 Strana: 0221
Oblaný, gescholten, geschmäht. Pr. Kut. Vz. Obláti.

185094   Oblapačka Svazek: 7 Strana: 1341
Oblapačka, y, f. = vidle na kolečkách, kterými se velké hrnce do peci dávají. Mor. Brt., Vck.

185095   Oblapek Svazek: 8 Strana: 0243
Oblapek, pku, m. = oko u prední Ušně u vozu. U Frenšt. Brt. D. II. 446.

185096   Oblapiti Svazek: 2 Strana: 0221
Oblapiti, il, en, ení; oblapati, ohlupovati, umfangen. = co. Rk. Vz Lapiti.

185097   Oblapiti co Svazek: 7 Strana: 0013
Oblapiti co: modly. Ž. gloss. 113. 7. Až ty jasné pasy Slovač o-pí. Hdk. C. 43. Sedňa na hřibjatko, o-dím dževčatko, ona moju musi być. Sš. P. 645. — se kdy. Že se oba v celování stokrát o-li. HdK. — co čím: rukama. Hdk.

185098   Oblásek Svazek: 2 Strana: 0221
Oblásek, vz Oblátek.

185099   Oblásek Svazek: 7 Strana: 0013
Oblásek, myslivna u Příbora.

185100   Oblask Svazek: 7 Strana: 0013
Oblask, a, m., několik domkův u Bílska.

185101   Oblaskať koho Svazek: 8 Strana: 0243
Oblaskať koho. O-la ťa? Phľd. 1893. 400.

185102   Oblasnosť Svazek: 2 Strana: 0221
Oblasnosť, i, f., panování. St. skl. (zastr.)

185103   Oblasnosť Svazek: 7 Strana: 0013
Oblasnosť, i, f. = okrslek, provincia. Sv. ruk Al. 690. Cf. Oblasť.

185104   1. Oblasť Svazek: 2 Strana: 0221
1. Oblasť, i, f., zemiště, Territorium, n. Macedonie, Illyrie, Epirus a Thessalie druhou čásť oblasti řecké činily. Sš. Sk. 210.

185105   2. Oblasť Svazek: 2 Strana: 0221
2. Oblasť, ohlásí, oblašče, obláště = ob- zvláště, besonders. Ben., Luc. Vz násl.

185106   1. Oblasť Svazek: 7 Strana: 0013
1. Oblasť m. obvlasť. Bž. 47. O. = kra- jina. Čch. Dg. 721., Čch. Mch. 48 O. rost- linné, živočisné. NA. V. 571.

185107   1. Oblasť Svazek: 8 Strana: 0243
1. Oblasť. O. držeti. Chč, Mik. 415.

185108   Oblastní Svazek: 7 Strana: 0013
Oblastní = k oblasti se vztahující, m. obvlastní. Bž. 47. O. rozdělení. Tl. M. 130. — O. = obzvláštní. O. milosť, Št. Kn. š. 27., 40., 122 . náboženství. Št. Kn. š. 126.

185109   Oblastnosť Svazek: 10 Strana: 0217
Oblastnosť, i, f Jupiter (planeta) v svém nebi má o. (panování). Sr. Oblasnosť. Dle Patery: okrslek. Mš.

185110   Oblastný. O Svazek: 10 Strana: 0217
Oblastný. O. lid. Mam. V. Není-li: obláštný. Mš.

185111   Oblášce Svazek: 7 Strana: 0013
Oblášce. Pravn. 1788.

185112   Oblášč Svazek: 10 Strana: 0217
Oblášč, i, f. Král všech sil a o-či do- movej (et speciei domus). Ž. pod. 67. 13.

185113   Oblášče Svazek: 2 Strana: 0221
Oblášče = obzvláště, vz Oblasť, 2. Sám o sobě o. někde státi. Dal. 108.

185114   Obláščen Svazek: 2 Strana: 0221
Obláščen = obláštný. — proč: pro svou lenosť. Výb. I. 920.

185115   Oblaščeti Svazek: 7 Strana: 1341
Oblaščeti, domare, zastr. Hank. Sb. 393.

185116   Obláščeti = domare Svazek: 10 Strana: 0217
Obláščeti = domare. St. skl. V.

185117   Obláščie Svazek: 7 Strana: 0013
Obláščie = obláští. Z o. píle. Výb. I. 917., Sv. ruk. Al. 1469.

185118   Oblášční Svazek: 8 Strana: 0243
Oblášční m. obvlášční. Gb. H. ml, I. 438.

185119   Oblášěnosť Svazek: 10 Strana: 0218
Oblášěnosť, i, f. = obláštnosť. Vít. 19a.

185120   Oblášť Svazek: 7 Strana: 0013
Oblášť, obláště Výb. I. 415. O. jmějíše domek hostinný. Výb. I. 1161. Přebývali ruozno od sebe každý o. Žvt. otc. 52. b.

185121   Oblášť Svazek: 8 Strana: 0243
Oblášť, al. zvlášť. Zlatníci jsou oblášť a mají své místo. Kbtk. 27.

185122   OBlášť Svazek: 9 Strana: 0194
OBlášť = obzvláště. Št. Bes. 15. Ježíš oblášč jda (sám). Rozb. III. 735.

185123   Obláště Svazek: 2 Strana: 0221
Obláště = obzvláště, besonders, insbe- sondere. O každém o. M., BO. Obláště (od- děleně) na poli stachu. BO. O. za sě plakati budú (seorsum). BO. — Ep. Pag. 22.

185124   Óbláště Svazek: 8 Strana: 0243
Óbláště = zvláště. 1398. List. fil. 1894. 108. Ač se v něm nejmenují každý o. Chč. m. s. 80. Prostranně a o. mluvie o tom. Chč. Mik. 477.

185125   Obláští Svazek: 2 Strana: 0221
Obláští = obzvláštní. Št.

185126   Obláští Svazek: 8 Strana: 0243
Obláští = zvláštní. O. znamenie. Chč. Mik. 482. Aby v jednu věc položil i dvě o. Ib.

185127   Obláštie Svazek: 7 Strana: 0013
Obláštie. O. milosti hnutie; Takéžť ne- móž odpustiti, byť měl své obláštie (jmění) a jsa mnichem. Št. Kn. š. 42., 134.

185128   Obláštně Svazek: 8 Strana: 0243
Obláštně = obzvláštně. Byť o. na chléb obrátil tu řeč. Chč. Mik. 441.

185129   Obláštní Svazek: 8 Strana: 0243
Obláštní = zvláštní, obzvláštní. Chč. m. s. III. 104. Aby každý květ byl o. Bl. Gr. 361. (262.).

185130   Obláštnosť Svazek: 2 Strana: 0221
Obláštnosť, i, f. (zastr.), obzvláštnosť die Absonderung. St. skl., Br.

185131   Obláštnosť Svazek: 7 Strana: 0013
Obláštnosť, i, f. = obzvláštnosť. Sv. ruk. Al. 1468.

185132   Obláštnosť Svazek: 8 Strana: 0243
Obláštnosť, i, f. = zvláštnosť. Chč. S. 242.

185133   Obláštný, obláštní, oblastní Svazek: 2 Strana: 0221
Obláštný, obláštní, oblastní (zastr.), zvláštní, besonders. Br., Št., V.

185134   Obláť Svazek: 7 Strana: 0013
Obláť = obliti. Slov. Bern.

185135   Oblat Svazek: 10 Strana: 0218
Oblat, u, m. = oblázek (od „oblý"). Dšk. Km. 19.

185136   Oblata Svazek: 9 Strana: 0194
Oblata, y, f. = oplatka. Slez. Ces. 1. IX. 187.

185137   Oblátati Svazek: 7 Strana: 0013
Oblátati, ringsum flicken. Šm.

185138   Oblátčí Svazek: 2 Strana: 0221
Oblátčí, oblátkoví, n., Kieselgestein. Glag. I. Paral. 12. 2., Rk. Spustil na nepřátely oblátčie s krupami. BO. ( Oblátek, tku, oblásek, oblázek, zku, m. = oblý křemen, Kies, Kiesel, m. V., Kom. Oblázky a valouny (das Gerölle und Ge- schiebe) jsou hladké a oblé úlomky rozlič- ných hornin, bez tmele na sobě ležící. O. ploské, ledvinaté. válcovité, kulaté. Vz Hor- nina a Br. N. 247., 269. O-kem házeti. Us. Odkud máš o-tku světla v sobě látku ? Sš. Bs. 37. Měli ty cihly miesto oblátkóv a klí miesto vápna. BO. Dáť tobě miesto země oblátek. BO.

185139   Oblátek Svazek: 7 Strana: 0013
Oblátek. Cf. Chdt. 28.

185140   Oblátek Svazek: 8 Strana: 0243
Oblátek. Jeho srdce je tvrdé jako oblázek. Nár. list. 1894. č. 182. odp. feuill.

185141   Obláti Svazek: 2 Strana: 0221
Obláti, laji, úl, án, ání, ein wenig aus- schelten. Pr. Kut.

185142   Oblátiti Svazek: 2 Strana: 0221
Oblátiti, il, cen, cení; oblacovati, beko- then. — se. Oblátilo se. Th.

185143   Oblátka Svazek: 2 Strana: 0221
Oblátka, y, f., oblátek. Ros. — O., opla- tek. Na Slov.

185144   Oblatka Svazek: 7 Strana: 0013
Oblatka. Jaká forma taká o. Rr.

185145   Oblatkář Svazek: 7 Strana: 0013
Oblatkář, e, m. = katolík (husitská na- dávka). Pal. Dj. IV. 2. 506.

185146   Oblátkoví, n Svazek: 2 Strana: 0221
Oblátkoví, n. = oblátčí. Praky, aby z nich mohl lučiti velikým o vím. BO.

185147   Oblátkový, obláskový, oblázkový Svazek: 2 Strana: 0221
Oblátkový, obláskový, oblázkový, Kie- sel-. O. kámen. Kom., V., kamení, Ros , ka- mének, Us., mouka. O. slepence složené z oku- lacených valounů, jako z některé vrstvy v uhelném a permském útvaru. Krč. 184.

185148   Oblátý čím Svazek: 10 Strana: 0218
Oblátý čím. Hodzinky olovom o-té (oblité). Slov. Čes. 1. XII. 313.

185149   Oblauov, a Svazek: 2 Strana: 0221
Oblauov, a, m., Kaltenhof, ves u Trut- nova. PL.

185150   Obľavknouť koho Svazek: 8 Strana: 0243
Obľavknouť koho = obalamutiti. Us. Také na Mor. Brt. D.. II. 351.

185151   Oblázčí Svazek: 7 Strana: 0014
Oblázčí, n. = oblátčí. NA. IV. 130.

185152   Oblaze Svazek: 2 Strana: 0221
Oblaze, Oblass, ves u Znojma. PL.

185153   Oblázek Svazek: 2 Strana: 0221
Oblázek, vz Oblátek. Oblázkový, vz Oblátkový.

185154   Oblázek Svazek: 7 Strana: 1341
Oblázek. Cf. Mách. 165.

185155   Oblaziti Svazek: 7 Strana: 0014
Oblaziti, il, en, ení = oblézti. O. horu. Laš. Tč.

185156   Oblázkový Svazek: 10 Strana: 0218
Oblázkový. Byl mu v žaludku o-vým kamenem. Tbz. III. 2. 152.

185157   Oblázněný Svazek: 2 Strana: 0221
Oblázněný, bethört. Troj.

185158   Oblázniti Svazek: 2 Strana: 0221
Oblázniti, il, ěn, ění; oblazňovati= omý- liti, bethören. — koho, se. Když židé chtěchu Ježíše jieti, bojiec sě, aby sě o sv. Jakuba neobláznili, od Jidáše za znamenie pocelo- vánie vzechu. Pass. 358. — čím: lichou řečí.

185159   Oblaženec Svazek: 10 Strana: 0218
Oblaženec, nce, m. Sá. Upom. 307.

185160   Oblažení, oblažování, n Svazek: 2 Strana: 0221
Oblažení, oblažování, n., die Beglük- kung. Jg.

185161   Oblažený, oblažovaný Svazek: 2 Strana: 0221
Oblažený, oblažovaný, beglückt Jg.

185162   Oblažitel Svazek: 7 Strana: 0014
Oblažitel Polsky. Št. Strž. II. 388.

185163   Oblažitel, oblažovatel Svazek: 2 Strana: 0221
Oblažitel, oblažovatel, c, m., der Be- seliger. Us.

185164   Oblažitelka, y, oblažitelkyně Svazek: 2 Strana: 0221
Oblažitelka, y, oblažitelkyně, ě. f., die Beseligerin. Us.

185165   Oblažiti Svazek: 2 Strana: 0221
Oblažiti, il, en, ení; oblažovati; beglücken. — koho čím. Kdož by žádal něčeho z jiné příčiny, než aby tím sebe oblažil. C. Rečí andělovou a tím zpěvem nebeským pastý- řové oblaženi byli. Sš. L. 36.

185166   Oblaživý, oblažující Svazek: 2 Strana: 0221
Oblaživý, oblažující, beseligend. Rk.

185167   Oblažný Svazek: 2 Strana: 0221
Oblažný = oblaživý, oblažující, spasný, beseligend. O. síla proudí milosti. ZN. 38.

185168   Oblažovatel Svazek: 7 Strana: 0014
Oblažovatel, vz Oblažitel. Kos.

185169   Oblbený Svazek: 10 Strana: 0218
Oblbený žák. Sbor. čes. 281.

185170   Oblběti Svazek: 7 Strana: 0014
Oblběti, ěl, ění, blöde werden. Šm.

185171   Oblbiti koho Svazek: 10 Strana: 0218
Oblbiti koho = blbým učiniti. Sbor. čes. 288

185172   Oble Svazek: 2 Strana: 0221
Oble=zhladka, cele, oblo, oblem, rund, glattweg, rundweg. Oble požírati (hltavě).V. — Kdoby tomu o. odporovati směl. Skl. — O., bez rozvážení něco mimo sebe pou- štěti. Já toho tak o. pozříti nemohu. Ros.

185173   Oblebtati Svazek: 7 Strana: 0014
Oblebtati, beschleckern. Šm.

185174   Oblec Svazek: 8 Strana: 0243
Oblec. Hus. Post. 123. a.

185175   Oblec, e, m Svazek: 2 Strana: 0221
Oblec, e, m., sinodendron, hmyz. Krok.

185176   1. Obléci Svazek: 2 Strana: 0221
1. Obléci, obleku, oblec, obleka (ouc), oblekl, čen, čení; oblékati a oblíkati; oblík- nouti, obléknouti, knul a kl, ut, utí. O. m. obvléci. V Krkonoších: firovať se. Kb. Vz Obláčeti. An-, be-, einkleiden, anziehen, an- legen. D. — koho: dítě, pani. Us. Oblecte mne. V. — co: šaty, V., sukni, Br., košili. Jg. — koho v co: v šaty, v odění, V., v oděnie, Dal. 125., v rúcho slavnostní, Výb. II. 187.; o. někoho v něco. Chč. 448. Kun- huta v klášter jeptiščie oblekla sě. Výb. I. 461. O. sě v králové rúcho. ZN. Ty sě oblec ve své rúcho. BO. O. se v žíně. BO. O. ně- koho v zlou pověsť, Br., Ros., se ve spra- vedlnost, se v hříchy. Jel., se v hedvábí, Ml, se v plášť. V. Jakoby ženy se v muž- skou statečnosť oblékly. Háj. Oblekla sě
v rúcho sváteční. BO. Oblecte sě v brně.
BO. — se. Vstaň a oblec se. Lom. Pán se
teprv oblíká. Ros. O. se teple. Šp. — koho,
se do čeho: clo zbroje, Har., do habitu,
Er. P. 183., do maškary. D. Do kabátu, do
roucha se o. Us. — co, koho, se čím.
Oblec se rúchem oslavy své. Výb. II. 187.
Oblaeieše sě zlatohlavem a povlakú (purpura
et bysso). Luk. 16. 19. ZN. A ty jisté slúpy
oblekl jest střiebrem. BO. Oblečeni kmentem
stkvúcím. ZN. Oblek je vodami jako brněmi.
BO. — co na koho. Ukrutenství sem na sebe
oblekl. Jg. — koho za co: za kněze Šm.
2. Obléci, vz Obléhati.

185177   Obléci Svazek: 8 Strana: 0243
Obléci m. obvléci. Gb. II. ml. I. 438.

185178   Obléci Svazek: 10 Strana: 0218
Obléci obuv chybně m. obouti. O. jen o obleku. Věst. XII. 95.

185179   Obléci co Svazek: 7 Strana: 0014
Obléci co. Keď došek oblečie, i ten je pekný. Slov Rr. MBš. — co komu: šat. Us. Rád by mi oblík svůj z ostudy kabat (rad by na mne ostudu svedl). U Rychn. — več V duchovnie oděnie svatých skut- kuov sě oblekli Pass. 826. V krabu jsi sě oblekl. Vyb. I. 61. — jak. O. se rychle, slušně. Us. Mž 1. — se nač. Co krajší šaty máš, oblec si na sobáš. bš. P. 147.

185180   Obleč Svazek: 2 Strana: 0222
Obleč, i, f., oblek, oděv, der Anzug, das Kleid. Us. na Mor. D. — Svietlo v obleči jest božstvie v tielesenství. Hus.

185181   Obleč Svazek: 7 Strana: 0014
Obleč, těsta. Za Hus polož: II 226.

185182   Obleček Svazek: 8 Strana: 0243
Obleček, čku, m. = oblek. Slez. Věst, op. 1894. č. 4. 7.

185183   Obleček Svazek: 10 Strana: 0218
Obleček, čku, m. = skrovné šaty; kal- hoty s vestou pohromadě pro děti. Hauer 13.

185184   Oblečení Svazek: 2 Strana: 0222
Oblečení, n., vz Obléci, das Ankleiden, die Ankleidung. O. v řeholní roucho, Ein- kleidung, ť. Dch. — O., šaty celé na tělo, roucho, oděr, der Anzug. Má kolikeré obl. Ros.

185185   Oblečený Svazek: 2 Strana: 0222
Oblečený; oblečen, a, o, angekleidet. — čím: rouchem. Bibl. Silú jako rúchem o. Št, N. 273. Srstmi velbloudovými. ZN. Man- dle cukrem o-né. L. — v čem. Oblečena bě vsia v zlatohlavé. Rkk. 46. - v co: v roucho. Bibl. V zbroj o. V. V kněžský šat. Jg. O. v brně, v brněnu sukni. BO. — Vz Obléci. — za co: za kněze. Šm.

185186   Oblečeny jak Svazek: 7 Strana: 0014
Oblečeny jak: prostě po domácku, Šml. I. 43., bálove, Hrts., na polo, Osv. I. 213., s pečlivou elegancí, Hrts., jednoduše, vkusně, nádherně, nedbale, ošuměle. Us Pdl.

185187   Oblečka Svazek: 2 Strana: 0222
Oblečka, y, f., košile, rubáš, das Hemd. V., Kom. — O. na peřinu, die Zieche. Na Slov. Koll. — O., šňěrovačka, Mieder, n., das Schnürleibel der Frauenzimmer. Us. Po- ličan. — O. u koželuhů, ševců, řemenářů atd., celý kus podlouhlý kůže. Us. u Petrov. Dch. — O., obal, který po odkvetení kalich a kalichovité okvětí na plodech tvoří. Vz Kk. .56. Oblečný, oblékací, Anzieh-. O. košile.

185188   Oblečka Svazek: 7 Strana: 1341
Oblečka ženskej přírody (t. osoba v žen- skou přírodu jsoucí oděná). Kat. 3097.

185189   Oblečka Svazek: 8 Strana: 0243
Oblečka, y, f., vz Oplečí (3. dod.).

185190   Oblečkatý Svazek: 7 Strana: 0014
Oblečkatý = oblečkou zastřený, beschlei- ert Vz Rst. 452.

185191   Oblečnice Svazek: 7 Strana: 0014
Oblečnice, e, f. = šatna, die GardeRobe. Koll. 111. 290. Cf. Oblekárna.

185192   Oblečovati Svazek: 2 Strana: 0222
Oblečovati, vz Obléci. Ohledovati = blednouti, bleich werden. Na Slov.

185193   Obledati Svazek: 7 Strana: 0014
Obledati, oblednouti, blass werden. — abs. Vadne jak trava, vädne a obleda. Lípa II. 324. Prečo tak obledly moje pekné líčka? Sl. ps. 117. Skočila som do zahrady, čer- vená som; utrhla som tri růžičky, obledla om. Sš. P. 552.

185194   Obledlý Svazek: 7 Strana: 0014
Obledlý, blässlich. Č Čt. I. 92.

185195   Oblednouti Svazek: 7 Strana: 0014
Oblednouti, vz Ohledati.

185196   Oblehací Svazek: 2 Strana: 0222
Oblehací, co slouží k obléhání, Belage- rungs-. O. stroje, děla, vojsko, Us., střílny či Batterie. Vz S. N.

185197   Obléhač Svazek: 7 Strana: 0014
Obléhač, e, m. = oblehatel. Mour.

185198   Obléhání Svazek: 7 Strana: 0014
Obléhání, cf. Sdl. tlr. I. 40., II. 97.-99., V. 163., 287., 288, VI. 46—50.

185199   Obléhání, n Svazek: 2 Strana: 0222
Obléhání, n., die Belagerung. O. měst a pevností, jak se děje, vz S. N. V. str. 9G0. až 9G1. Po dlouhém, marném o. odtáhli od hradu; od o. ustati. Nt.

185200   Obléhání pevností Svazek: 10 Strana: 0218
Obléhání pevností. Vz Ott. XVIII. 548.

185201   Oblehatel Svazek: 7 Strana: 0014
Oblehatel, obléhatel, e, m. = obléhač, der Belagerer. S N. XI.104., Posp, Šmb.

185202   Obléhati Svazek: 2 Strana: 0222
Obléhati, oblíkati, oblehati; oblehnouti, nul, ut, utí; obléci (oblehu, zastr.), oblehl, žen, žení, sich um etwas her legen; belagern, um- lagern. — koho, co : město. Kom. Za mnoho dní město oblehal. Flav. Cesty o. Flav. O. město na pět neděl pořád. V. Připravují se přijíti a obléci tvrzi. BO. O. ženskou = ob- covati s ní, beschlafen. Jg. — co komu. Veliké břemeno oblehlo mu srdce. Jg. — kde. Když oblehal okolo města. Ben. Jud. Ptactvo v lesích oblehá (obývá, hält sich auf). L. Jelen na trávníku oblehl (ležel). L. — co čím. O. město velikým vojskem, ve- likým počtem děl. Oblehnú tě nepřietelé va- lem (circumdant vallo). ZN. — co s čím. Oblehli jsú město s rozličnými dobyvadly. Br.

185203   Obléhati kde Svazek: 7 Strana: 0014
Obléhati kde : Žižka obležen jest na Časlavi městě. Dač. J. 15. Nemohl ižádny na poli obléci Kar. 18. O. někoho v pev- nosti. Osv. I. 341. — jak: po suchu i po moři. Šmb. S. II. 164.

185204   Oblehčení Svazek: 7 Strana: 0014
Oblehčení. V (němž pokání) o. při svě- domí svem cítí. Pož. 13. Prosíme o. od bře- mene našich hřiechóv Hus 1. 333. Některa o. v některých klašteřiech obdržána od pa- pežóv. Št. Kn š. 134.

185205   Oblehčení, oblehčování Svazek: 2 Strana: 0222
Oblehčení, oblehčování, n., Erleichte- rung, f. Jg.

185206   Oblehčený, oblehčovaný Svazek: 2 Strana: 0222
Oblehčený, oblehčovaný, erleichtert. Jg.

185207   Oblehčitelný Svazek: 2 Strana: 0222
Oblehčitelný, erleichternd. Rus.

185208   Oblehčiti Svazek: 2 Strana: 0222
Oblehčiti, il, en, ení; oblehčovati, er- leichtern. — co: vinu. Jel. Když břich ob- lehčoval (svou potřebu konal). Kn. Olej rány celí a bolesť jich ulehčuje (mírní). Št. — V. — komu co čím. Sobě práci zpíváním o. Jel. Sobě břich o. V. Ochotíš-li tento lid a oblehčíš-li slovy milostivými, budeť tobě slúžiti. BO. — komu čeho. Maličko nám břemene oblehči. BO. — se = se vyprázd- niti, sich entleeren. BO.

185209   Oblehčiti co Svazek: 7 Strana: 0014
Oblehčiti co. Tu dievka nohu, jížto stála na ďablu, o-čie (s něho sunda) Pass. mus 32l. Milosť všelikú práci oblehčuje. Št. Kn. š. 74. — komu Pochlebenstvie mi hřiechu nic neoblehčí. Hus II. 358 — se od čeho. O se od břemene, jenž koho na cestě meška. Hus I 333.

185210   Oblehčivý Svazek: 2 Strana: 0222
Oblehčivý, erleichternd. Rk. '

185211   Oblehli Svazek: 7 Strana: 0014
Oblehli (!) = oblehání. Pohl

185212   Oblehnina Svazek: 7 Strana: 0014
Oblehnina Na O-ně = pole u Smiratic BPr.

185213   Oblehnouti Svazek: 2 Strana: 0222
Oblehnouti, vz Obléhati.

185214   Oblehnouti Svazek: 7 Strana: 0014
Oblehnouti. Sestra oblehla = ulehla nemocna. Mor. Brt. D.

185215   Oblehnouti Svazek: 7 Strana: 1341
Oblehnouti. Deset kamenů vlny oblehlo (= se neprodalo). Wtr. Obr. I. 603.

185216   Oblehnutí Svazek: 2 Strana: 0222
Oblehnutí, n. Belagerung; Beschlafung, f.

185217   Oblehnutý Svazek: 2 Strana: 0222
Oblehnutý, belagert; beschlafen. Us.

185218   Oblechtati Svazek: 2 Strana: 0222
Oblechtati, bekitzeln. L.

185219   Obleje Svazek: 2 Strana: 0222
Obleje, z lat. oblegia, slovou mimořádná obročí, jež kanovníci mimo praebendy své mívali. Vz S. N.

185220   Oblejsknouti koho Svazek: 7 Strana: 0014
Oblejsknouti koho, photografiren. Us. Vz Oblesknouti.

185221   Oblek Svazek: 2 Strana: 0222
Oblek, u, m., oděv, roucho, šaty. O. místo: obvlek, vz V. O. kněze, vz Kostel. Vz Šat. Kleid, Gewand, n.

185222   Oblek Svazek: 7 Strana: 0014
Oblek. Na Val. o., fem. Ta o. Vck. Ho- tové o-ky pro dámy, Damen - Confection. Dch Pojistný o pro hasiče. NA. IV. 19. — O. Z jejie hrobu plove olej bez obleka (bez přestání). Kat 3490. Chybně se čte ,bez obloka´. Jir. Mor. 49. Vz Oblok, Odvlaka.

185223   Oblek Svazek: 9 Strana: 0194
Oblek. Bez o-ku = bez marinky, bez lajbla. Šeb. 172.

185224   Oblek Svazek: 10 Strana: 0218
Oblek, vz Oděv.

185225   Oblékací Svazek: 7 Strana: 0014
Oblékací, Ankleide-. Rk.

185226   Oblékací Svazek: 9 Strana: 0194
Oblékací. O. šaty. 17. stol. Mtc. 1901. 69.

185227   Oblekač Svazek: 2 Strana: 0222
Oblekač, e, oblekáček, čka, m., der An- zieher. D.

185228   Oblekačka Svazek: 2 Strana: 0222
Oblekačka, y, ť, die Anzieherin. D.

185229   Oblékání Svazek: 2 Strana: 0222
Oblékání, n., das Anziehen; das Kleid. Kom.

185230   Oblekárna Svazek: 2 Strana: 0222
Oblekárna, y, f., oblekovna, das An- kleidezimmer, die Garderobe. Us.

185231   Oblékárna Svazek: 8 Strana: 0243
Oblékárna. Váňa 48.

185232   Oblékatel Svazek: 7 Strana: 0014
Oblékatel, e, m. = oblékač.

185233   Oblékati Svazek: 2 Strana: 0222
Oblékati, vz Obléci.

185234   Obléknouti Svazek: 2 Strana: 0222
Obléknouti, vz Obléci.

185235   Oblekový Svazek: 7 Strana: 0014
Oblekový, Costüm-. O. umění. Nz.

185236   Oblektace Svazek: 7 Strana: 0014
Oblektace, e, f., z lat. potěšení. Kom. L.

185237   Oblem Svazek: 2 Strana: 0222
Oblem hltati, na Mor., vz Oble. Ganz, ungekaut schlucken. Dlouhé syllaby přese- kávati aneb oblem požírati. Kom.

185238   Oblem Svazek: 7 Strana: 0014
Oblem jísti = hltavě. Val. Brt. D.

185239   Oblemky Svazek: 2 Strana: 0222
Oblemky, pl., m., die Charnierbänder. Rk.

185240   Oblemovati Svazek: 2 Strana: 0222
Oblemovati, einsäumen. — co: šat. — čím: suknem, stužkou.

185241   Oblemovati Svazek: 7 Strana: 0014
Oblemovati. Oblemujeme-li mu to aneb neoblemujeme-li mu to? (Opakuj rychle). Mor. Brt.

185242   Oblenění Svazek: 2 Strana: 0222
Oblenění, n., das Trägewerden, die Träg- heit; das Trägemachen. Jg.

185243   Oblenění Svazek: 7 Strana: 0014
Oblenění mluvy, brachyphasia

185244   Obleněný Svazek: 2 Strana: 0222
Obleněný, träge gemacht. Jg.

185245   Obleněti Svazek: 2 Strana: 0222
Obleněti, ěl, ění, träge werden, erschlaf- fen. Nebo často sě to stává, že, kdyžto ne- máhá hlava, ve všěch údiech statka nenie: takež pro knězě všěcka země oblenic. Dal. 31. Ruka, která oblenie, bude poddána v robotu. BO.

185246   Obleni Svazek: 2 Strana: 0222
Obleni, adj. = zlenošelý, líný, träge. Lex. vet.

185247   Oblenice Svazek: 7 Strana: 0014
Oblenice, e, f ,.holothuria, die Seeblase, das Seegewürm. Šm.

185248   Obleniti Svazek: 2 Strana: 0222
Obleniti, il, ěn, ění; obleňovati = líným činiti, träge machen. Přední, padne-liť a ob- lení sě, možť jej zadnější předstihnouti. Št. O. se = zlenivěti. Dal. 135. Nic sě k tomu neoblenie. Smil v. 1263. — Št. — co. Co jsme kdy obleňovali = promeškali. Lom. kanc. sv. — se kde, kdy, v čem: v tvr- zech. Dal. V pokoji se o. Dal. — s inft. Ktož se vstáti obleňuje. St. skl. V tom sě obleni pracovati, ješto by věčná radosť z toho přišla jemu. Št.

185249   Obleniti se Svazek: 7 Strana: 0014
Obleniti se. O-nil jsem se V Ps. fol. 134. b., Št Kn. š. 178. — se proč. By sě pro hrdosť přijieti neoblenil Výb I. 317., Kar. 114. — v čem. Inhed sě o-ni u božie službě. Výb. I 1174.— s inft. Ani se ob- lenuje (to učiniti). Výb. II. 680., Arch. VIII. 333. Cf. se proč.

185250   Obleniti se Svazek: 7 Strana: 1341
Obleniti se. Chč. m. s. III. 56.

185251   Obleniti se. O Svazek: 10 Strana: 0218
Obleniti se. O-ní se jíti na službu boží. Rokyc. Post. 119a.

185252   Oblepa Svazek: 7 Strana: 0014
Oblepa, oblepka, y, f, der Kleiberlehm; das Kleiberwerk. Šm.

185253   Oblepení Svazek: 2 Strana: 0222
Oblepení, n., das Umkleiben. Us.

185254   Oblepený Svazek: 2 Strana: 0222
Oblepený; -pen, a, o, umkleibt. O. hli- nou. Háj.

185255   Oblepit Svazek: 9 Strana: 0194
Oblepit, il, en, ení. Kluk na zadek saní se o-pil (přivěsil). Slov. Zát. Př. 280a.

185256   Oblepiti Svazek: 2 Strana: 0222
Oblepiti, il, en, ení; oblípati; oblepovati, bekleben, bekleistern, bekleiben, überklei- stern, umschmieren. — co čím: hrnec hli- nou. Vrat. Vějice lpem. Aesop. Truhlu smo- lou. Háj. — co komu. Us. Oblepšení, n., die Verbesserung. St. skl.

185257   Oblepšení Svazek: 7 Strana: 0014
Oblepšení života. Výb. II. 13., Ryt. 107. a. (v. 236.), potřeby tělesné. Ev. olom. Všem lidem na o. Hr. ruk 265.

185258   Oblepšený Svazek: 2 Strana: 0222
Oblepšený, -šen, a, o, verbessert. — čím. Vz Oblepšiti.

185259   Oblepšiti Svazek: 2 Strana: 0223
Oblepšiti, il, en, ení; oblepšovati, ver- bessern. — co: dům, stavení, Pr. Kut., něčí svárlivé řeči. Št. — co čím. Ti což ne- učinie múdrostí, to oblepšie svú rychlostí. St. skl., Alx. 1100. Chytrosť nebude spro- stenstviem oblepšena. M. 77.

185260   Oblepšiti co Svazek: 7 Strana: 0014
Oblepšiti co. Výb I 1168 Za Št polož: Kn. š. 106. Za Alx 1100. polož: Alx. V. v. 348. (KP. 9.).

185261   Oblepšiti co Svazek: 8 Strana: 0243
Oblepšiti co. Chč. Mik. 431, 499.

185262   Oblesek Svazek: 7 Strana: 0014
Oblesek, ska, m. = jm. lesa ve Hlubotci. Šd

185263   Oblesk Svazek: 2 Strana: 0223
Oblesk, u, m., účinek světla, osvit, ob- svit, das Leuchten, der Abglanz, lumen. Pravý o. světla. Sš. Hc. 35. Planety jsou v oblesku proti sobě. Víd. list. U prostřed září obě hvězdy přišly v oblesk (Gegen- schein). Krok.

185264   Oblesknouti Svazek: 2 Strana: 0223
Oblesknouti, sknul a skl, ut, utí; oble- skovati, beblitzen, bestrahlen, beleuchten. Jg. — koho. Tu mne neobyčejné světlo oblesklo Kom. Obleskl ho, hat ihn photographirt. Us. v Praze. — A jasnosť boží n. sláva Hospo- dinova obleskla je (pastýře). Sš. L. 34. Jako když svíce tebe obleská. Sš. L. 11G. — co čím. Slunce oblesknulo papršlky svými ví- tězný oblouk. Sych. — Kom. Obleskovati se paprsky ctnosti. Pal. — se (od čeho), widerstrahlen. Aby v něm (v Petrovi) po- vaha toho důstojenství zračitě se obleskala. Sš. L. G7. Obraz od zrcadla se obleskl. Kom. Vz Oblesknutý.

185265   Oblesknouti koho Svazek: 8 Strana: 0243
Oblesknouti koho. Sláva Páně obleskla je. O tomto slově praví Bl. Gr. 207.: slovo mrzké, hiulcum et ineptum m. osvítila.

185266   Oblesknutý Svazek: 2 Strana: 0223
Oblesknutý; oblesknut, a, o, widerstrah- lend. — v čem. Obraz v zrcadle oblesknutý. Kom.

185267   Oblesko Svazek: 7 Strana: 0014
Oblesko, a, n. = pole v Podhradí u Lu- hačovic. Sk

185268   Obleskovati Svazek: 10 Strana: 0218
Obleskovati, vz Oblesknouti.

185269   Oblesky Svazek: 8 Strana: 0243
Oblesky, trať ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 11.

185270   Oblestiti Svazek: 2 Strana: 0223
Oblestiti --obelstíti, oklamati, podskočiti, überlisten, betrügen. Neoblestíš. Sš. Mr. 4G.

185271   Oblet Svazek: 2 Strana: 0223
Oblet, u, m., let kruhem, kolem, Kreis- flug, m. Orel daleký o. učiniv s velikú prud- kostí dolů se spustil. Biancof. 62.

185272   Obľeť Svazek: 10 Strana: 0636
Obľeť = obliti, politi. Brt. Slov.

185273   Oblétati Svazek: 2 Strana: 0223
Oblétati; obletěti, ěl, ění; oblétnouti, ob- lítnouti, tnul a tl, utí; obletovati, umfliegen; schnell umreisen. Jg. — abs. Vlasy obletěly (opadaly). L. — Jg. — koho, co. Motýlové obletují světlo. Us. Luňák obletuje kuřata. Lom. Obletěla ho bázeň (napadla naň). L. — čím. Jablka třesením stromu obletěla. L. — odkud. Listy se stromu obletěly. Rus.

185274   Oblétati koho kdy Svazek: 7 Strana: 0014
Oblétati koho kdy. Ve bdění o-ly jej sladké sny. Osv. I. 275

185275   Obletka Svazek: 7 Strana: 0014
Obletka, y, f., banisteria, die Banisteria, rostl. Vz Rstp. 213.

185276   Oblev Svazek: 7 Strana: 0014
Oblev, u, m., das Umgiessen. Šm.

185277   Obleva Svazek: 2 Strana: 0223
Obleva, y, f., ulevení, opuštění, der Nach- lass, die Linderung. O. zimy (odměk, Thau- wetter, n.) Dnes je venku obleva. Us. Dch. O. trestu. Th. Nastala o. K oblevě bídy. Ráj. O. od práce (odtucha), Erhohlung. Jg.

185278   Oblévač Svazek: 7 Strana: 0014
Oblévač, e, m = kdo na velkou noc ob- léva der Begiesser. Sb. sl ps. I. 192.

185279   Oblevačka Svazek: 2 Strana: 0223
Oblevačka, y, f., oblévání, polévání hlavně děvčat; děje sé posud na Slov. v pondělí velikonoční; pondělek slove kúpací pondělek, slavnosti pak samé říkají chodiť na kúpání. Vz S. N. Když přichází dívka na jaře po- nejprv s travou domů, bývá od pacholka vodou oblita, aby nikdy (po celý rok) na trávě neusnula. Na Mor. Mřk.

185280   Oblévačka Svazek: 7 Strana: 0014
Oblévačka = koupačka. Cf. Koll. Zp. I. 24., 431. Sbtk. Rostl 60., Zbrt. 82.

185281   Oblévačka Svazek: 8 Strana: 0243
Oblévačka prvního máje. Vz Zbrt. Pov. 54.

185282   Oblévanec Svazek: 7 Strana: 1341
Oblévanec, nce, m, cander. Pršp. 92. 42.

185283   Oblévání Svazek: 10 Strana: 0218
Oblévání studenou vodou o velikonocích. Vz Vykl. Obrz. 160., Oblévačka.

185284   Oblévaný. O Svazek: 10 Strana: 0218
Oblévaný. O. hrnec. Rostl. 9. 222b.

185285   Oblévati Svazek: 2 Strana: 0223
Oblévati, vz Obliti.

185286   Oblevení Svazek: 2 Strana: 0223
Oblevení, n., die Nachlassung, Linderung. O. od práce. V. O. čeho: smutku, bolesti, žalosti, nemoci, V., zimy (obleva). Ros. Vz Obleva. *

185287   Obleviti Svazek: 2 Strana: 0223
Obleviti, il, eni; oblevovati = upustiti, nachlassen; popustiti, mildern, nachlassen, lindern, abspannen. V. — abs. Zimnice, zima oblevila. Jg. Vítr oblevovati počal. Pref. Oblevilo (nastala obleva). Us. Brt. Milý ho- spodine, rač již obleviti. Pass. 935. — co: tetivu (popustiti). Leg. Ten prach bolení hlavy oblevuje. Byl. — v čem: v nábož- nosti, Kom., ve své povinnosti, v dobrém, Br., v činění ctnosti, Jel., v modlitbách, Plác., v práci. Ros., Šm. — při čem: při své po- vinnosti. Br. Nedopustil jim obleviti při díle. Plác. — s inft. Nad dáním svým ruku držeti oblevoval. V. — proč: pro bázeň o. St. skl. — co jak. Ocet s šátkem na čelo přiložený s velikým prospěchem zastaralé hlavy bo- lení oblevuje. Lk.

185288   Obleviti Svazek: 8 Strana: 0243
Obleviti. Jest se jim postyděti, že sou v té věci tak šeredně o-li. Bl. Gr. 342.

185289   Obleviti kdy Svazek: 7 Strana: 0014
Obleviti kdy. Kdož se snadno pohnouti dadí, ti také velmi brzo oblevují. Výb. II. 1598. — proč co Že bych já to pro kterú bázeň o-vil Vyb I. 815. — v čem jak dlouho. V kteréžto praci až do své smrti neoblevil. Št III 175 — co Nebo kdyžtoť Buoh bude chtieti přepustiti na svět kterú přepustil, naži prosbu o-ví. Pass. mus. 398.

185290   Oblevitičeho Svazek: 9 Strana: 0194
Oblevitičeho. Tak že řádu všeho usta- noveného oblevichu. 1507. Mus. fil. 1897. 142.

185291   OBlévka Svazek: 2 Strana: 0223
OBlévka, y, f., die Angusscheibe beim schweren Geschütz. Bur.

185292   Oblévka Svazek: 7 Strana: 0014
Oblévka, oblívka = oblévání, das Herum- giessen. Šd.

185293   Oblevka Svazek: 8 Strana: 0243
Oblevka. Chodiť na o-ku (na oblévání mladoženichov vodou). Phľd. 1896. 122.

185294   Oblevněti Svazek: 2 Strana: 0223
Oblevněti, ěl, ění, obleviti se, nachlassen. Sg.

185295   Oblevniti Svazek: 2 Strana: 0223
Oblevniti, il, ěn, ení = obleviti, nach- lassen.

185296   Oblevný Svazek: 2 Strana: 0223
Oblevný vítr, Thauwind, m. D.

185297   Oblevství Svazek: 7 Strana: 0014
Oblevství, n., cunctatio, die Zögerung. Tys bez o. umřel hořkú smrtí pro mě. Pravn. 1780. Poďte moji požehnaní sem bez o ; Dnes budeš bez o. stred mého otce krá- levstvie se mnú přebývati. Ib. 2535., 1491.

185298   Oblezďupa Svazek: 7 Strana: 0014
Oblezďupa, y, f. = patolízal. U Neza- myslic. Bkř.

185299   Oblezlina Svazek: 2 Strana: 0223
Oblezlina, y, f., ein kahler Fleck, eine Glatze. Sych.

185300   Oblezlosť Svazek: 2 Strana: 0223
Oblezlosť, i, f., plechatosf, die Kahlheit, Glatze. Lék. kn. 1544.

185301   Oblezlý Svazek: 2 Strana: 0223
Oblezlý, lysý, plechatý, kahl, glatzig. Liška v jaru oblezlá bývá. Kom. O. kožich, V., hlava. Bibl. — od koho. Ovoce od hou- senek oblezlé, bekrochen. Us. — Jg.

185302   Oblézti Svazek: 2 Strana: 0223
Oblézti, zl, en, ení; oblézaťi, umkriechen, kahl werden. Každá hlava oblezla (lysou se stala). Br. — co, koho. Mravenci všecko oblezou. Jg. — komu od čeho. Hřbet koni oblezl od dlouhého bití (čím: dlouhým bi- tím). L. — z čeho. Ruce z kůže oblézají. L.

185303   Oblézti Svazek: 7 Strana: 0014
Oblézti. Ruka opařená obleze. V Star. Jičína. Vhl. — komu. Opařenina ti obleze = zduje se, anschwellen. Na Hané. Bkř.

185304   Obležanosť Svazek: 7 Strana: 0014
Obležanosť = obleženosť. Slov. Loos.

185305   Obleželý Svazek: 2 Strana: 0223
Obleželý, zlenošený, faul geworden. L.

185306   Obleženec Svazek: 2 Strana: 0223
Obleženec, nce, m., der Belagerte. Pont. o stat.

185307   Obleženec Svazek: 8 Strana: 0243
Obleženec. GR. Nov. 125. 9.

185308   Obležení Svazek: 2 Strana: 0223
Obležení, n. Vz Obléhání, die Belagerung, Umlagerung. O. města. V. O-ním stížiti, trá- piti. V. Blíž u města učinichu o-ní. Troj. O. pevné vzdělati. Troj. — Jg. Obvod ob. J. tr.

185309   Obleženosť, i Svazek: 2 Strana: 0223
Obleženosť, i, f., stav obležení, der Be- lagerungszustand. Město dáti v obleženosť, den B. über sie verhängen. Dch. Vz více v S. N.

185310   Obležený Svazek: 2 Strana: 0223
Obležený; obležen, a, o, um-, belagert. O. město osvoboditi. D. O-ným ku pomoci tá- hnouti. Kram.

185311   Obležeti Svazek: 2 Strana: 0223
Obležeti, el, en, ení = obléhati. Rus. — O., zlenošeti, sich etwas faul liegen. L.

185312   Obležeti Svazek: 7 Strana: 0014
Obležeti. Nemožu o. (o nemocném, jemuž i ležeti jest obtížno). Mor. Brt. D., Sd. U Rychn. Ntk. — kde Nemohše déle o. na hranicích. Pal.

185313   Obliba Svazek: 2 Strana: 0223
Obliba, y, f., oblíbení, Wohlgefallen, n., Geschmack, m. O. středního věku těch okras žádala. Svět. Kopí a meč jsou má obliba. Č. — O. na čem, v čem. Rk.

185314   Oblibce, e, m Svazek: 2 Strana: 0223
Oblibce, e, m., milovník něčeho, Lieb- haber. Jel.

185315   Oblíbeně Svazek: 2 Strana: 0223
Oblíbeně, mile, příjemně, přívětivě, vlídně, laskavě, líbezně, freundlich, holdselig, mit Wohlgefallen. O. něco přijati. Br.

185316   Oblíbenec Svazek: 2 Strana: 0223
Oblíbenec, nce, m., der Liebling. Johanit. — O., za syna přijatý, Adoptivsohn, m. Ros.

185317   Oblíbení Svazek: 7 Strana: 0014
Oblíbení Věrné i pravé o. čtení pravd. 1491. Mus 1883. 363. Kdo u Němců chce býť v o., musí národ svůj míť v povržení. Ntr. VI. 25.

185318   Oblíbení, n Svazek: 2 Strana: 0223
Oblíbení, n., Wohlgefallen, Belieben, n. O. na něčem míti, neměti. V. K o. mluviti. V. O. v něčem míti. Reš. Čtenáři k o. Har.

185319   Oblíbenka Svazek: 2 Strana: 0223
Oblíbenka, y, f., die Favoritin. Rk.

185320   Oblíbenosť Svazek: 2 Strana: 0223
Oblíbenosť, i, f., líbost', líbeznosť, das Wohl- gefallen. Ros., Mus. O. u lidu. V. U veliké o-sti býti. Us. — O., přijetí za vlastní dítě, Adoption, n.

185321   Oblíbený Svazek: 2 Strana: 0223
Oblíbený, beliebt, beliebig. O. hřích, jídlo. Us. — kde: ve společnosti, Ml., u někoho. Nt. — komu: lidu. Dch., Šm. — čím, proč. Us.

185322   Oblíbený Svazek: 7 Strana: 0014
Oblíbený. O. píseň, Us., čtení, Tf., snaha, Mus. 1880. 478., nápoj, Mour., místo, před- mět, Posp., noviny. Dch. — jak: z míry. Dch. — kde: mezi lidem. Šmb. S. II. 164.

185323   Oblíbezniti Svazek: 2 Strana: 0223
Oblíbezniti, il, ěn, ění, líbezné učiniti, angenehm, lieblich machen. — co. Kdyby zdálo se přísné příliš kázání a tvrdé býti, osladila by je a oblíbeznila tichosť a trpěli- vost'. Berl. král. 274.

185324   Oblíbiti Svazek: 2 Strana: 0224
Oblíbiti (zastr. oblubiti), il, en, ení; obli- bovati - zamilovati, vyvoliti, z jiných vy- brati, rád míti, Gefallen finden o. haben, lieb gewinnen. V. — co. Aby práci mou chatr- nou oblíbili. V. O. ženu. Jg. Pakli válku oblíbíte, bojujte beze mne. Flav. Tu radu oblíbili. Solf. co jak. To nad jiné obli- buje. Aesop. si co. Tu zemi sobě oblíbil. Br. On si to velice oblibuje. Jg. Život an- gelský, nečisty sobě oblíbili. V. Byliny svá místa, si oblibují. Byl. Oblíbili si stanoviště u Řípu. Kom. Se sobě. Kom. O. si hru v ku- želky. Sych. — Plk. - si v čem (libosť míti). Ros. — co sobě za co. Oblíbil ho sobě za syna. Ros. Oblíbil si ji za, nevěstu. Jg.

185325   Oblíbiti co Svazek: 7 Strana: 0015
Oblíbiti co Dotud člověk přemietá myslí, až i oblíbí; dotud oblibuje, až i bude či- niti skutkem to, coj´ obliboval. Št. Kn. š. 186. Tu radu oblibujem. Arn. 1924. — se komu. Dch — co kde. Tu vieru v své duši oblibuje. Mus. 1864. 469. Kdežby sobě živnosť a byt svůj oblíbil. 1515. Mus. 1880. 490.

185326   Oblibka Svazek: 2 Strana: 0224
Oblibka, v, f., oblíbení, Wohlgefallen, n, Plk.

185327   Oblibnosť Svazek: 7 Strana: 0015
Oblibnosť, i, f., die Ergötzung. Slov. Bern.

185328   Oblibný Svazek: 2 Strana: 0224
Oblibný; oblíben, bna, o, wohlgefällig. Ps.

185329   Oblibování Svazek: 7 Strana: 0015
Oblibování. Jakž se jich o. najprv počne v srdci. Št. Kn. š. 183.

185330   Oblibování, n Svazek: 2 Strana: 0224
Oblibování, n., das Wohlgefallen. V.

185331   Oblibovatel Svazek: 7 Strana: 0015
Oblibovatel, e, m., der Liebhaber. O. malířství. Koll. III. 359.

185332   Oblibovati, v Svazek: 2 Strana: 0224
Oblibovati, vz Oblíbiti. Oblice, e. f., zakulatělé okno, rundes Fen- ster, Ochsenauge, n. Us.

185333   Oblibůstka Svazek: 7 Strana: 0015
Oblibůstka, y, f, die Liebhaberei. Šm.

185334   Oblice Svazek: 7 Strana: 0015
Oblice = štěpinka. Vezmu-li o-ci, hned tě praštím. U Nepoměřic. Rč.

185335   Oblícný Svazek: 2 Strana: 0224
Oblícný, před lícem, obličejem ])oložený, ležící, jsoucí, vor dem Angesichte, Antlitze sich befindend. Chlebové o-ní = posvátní, předkladní či pořadní, die (12) Schaubrode, panes facierum, faciei vel propositionis. Sš. Mt. 171.

185336   Oblíct Svazek: 7 Strana: 0015
Oblíct = obléci. Us.

185337   Obličej Svazek: 7 Strana: 0015
Obličej. O původu vz List. fil. 1882. 207., 210. — Ž. wit. 10. 8. a j. (Cf. ib. 236.). O. má tyto krajiny: krajinu oční, regio ocularis (obsahuje víčka s brvami a a za nimi zenici), 2. nosovou, r. nasalis, 3. ústní, r. oralis, 4. bradovou, r. mentalis, 5 lícní, r. malaris. Stff. Vz Enc. paed. I 269.—270. Pokojný o. míti. Alx. V. Neb pod dobrým oblicejem tají se žádosť smilné nečistoty. Št. Kn. š. 77. O. jest člověka zrádce. Bz., Hkš , Sb uč. — O. brouků. Kk. Br. 4.

185338   Obličej Svazek: 8 Strana: 0243
Obličej, přehlas. z obličaj. Gb. H. ml. I. 99.

185339   Obličej Svazek: 10 Strana: 0218
Obličej. Smáti se někomu v o. místo: v oči; Řekl mu do o-čeje, že... místo: do očí. Mš.

185340   Obličej, obličej Svazek: 2 Strana: 0224
Obličej, obličej, e, m., na Slov. obličaj. Das (iesicht, Antlitz, Angesicht. O. z ob a běžného posud ve slovenčině líko líce. Ht., D. Obličej píší: V., Troj., Kom., Har., Berg., Ros., Kram.. Jel.. Rvač., Smrž.; obli- čej: Jel., V., Br., Ben. Dlouhá slabika v líko krátí se, protože předpona, přízvukem ji po- hlcuje, sr. šíje - zášijek, týl — potylek, váha — povaha, víra - nevěra, líce — po- liček, Nerad. Mk. O., facies, vultus, přední, strana hlavy člověčí, jejíž obrys z pravidla jest křivka tvaru vejčitého, širším koncem vzhůru obráceného. O. slove také tvář. Přední části o-je jsou: čelo, oči, nos, rty. ústa, brada, líce a jařma. S. N. Vz tam více. O. zasmušilý, smutný, zakrnělý zaklaný, hrozný, krvavý, krásný, pěkný, sličný, V., zardělý, ochotný, neochotný. Troj. Podoba o-je. Har. O. sklo- piti; smutného o-je býti. V. O. se vráskami potahuje. Kom. O. jeho to pronáší. Jg. O. jest, člověka zrádce. Ros., Č. Vidění o jem v obličej. Ruk. sv. Ang. Pójdu pred o. knie- žecí Olofernův. BO. Učiňmy člověka k o-ji a, ku podobizně našej. BO. Viděl jsem Ho- spodina, o-jem k o-ji. BO. Před o-jem. V. Svědek řekl mu do obličeje, lépe; do očí, Šb., Mk. (do tváři. Mk.) Do obličeje někomu se dívati, lépe: do očí. Brs. 114. Cf. Ať nic nemluvie nepodobného proti hospodě (pánu) ani v oči ani kromě očí. St., N. 66. Znám ho o-jem víc než obyčejem. Vz Znám. Jg., C. Znáti koho po obličeji. Nt. Sám v svůj o. nahlednouti a sebe poznati. Čr. —Vz Kostra, Kosť.— O. země. Troj.— Obličej mysli jeho v tomto psaní spatřuji. Jel. — O., povrch, die Oberfläche. Jedna ratolesť (žíly) ocházie v dieru srdce, druhý díl rozsypal se na o. srdce. Sal.

185341   Obličejový Svazek: 7 Strana: 0015
Obličejový, Gesichts-. O. bolesť, křeč, čiv. Nz. lk. Sáně (čelisť dolní) jest nejdo- lejší kosť o-vá. S. N. X. 149.

185342   Oblíčení Svazek: 2 Strana: 0224
Oblíčení, n., dovedení čeho lícem, usvěd- čení, obvinění, vydání na odiv, v nevážnosť, zahanbení, Uiberführen, Uiberweisen, n., Be- schämung, Beschimpfung, f. Dáti list pro- pustný bez o. úředního. Sš. Mt 29.

185343   Obličie Svazek: 9 Strana: 0194
Obličie, n., strč. bylo vedle obličej m. Žalt. wit. a kap. Vz Gb. H. ml. III. 1. 127., 174.

185344   2. Obličiti Svazek: 2 Strana: 0224
2. Obličiti, il, en, ení, obíliti, weissen tünchen. co čím: zed', stěnu vápnem. Us. Hý. — Výb. I. 872.

185345   Oblíčiti co čím Svazek: 9 Strana: 0194
Oblíčiti co čím: krátkou řečí = vysvětliti. XV. stol. List. fil. 1901. 44.

185346   1. Obličiti, il Svazek: 2 Strana: 0224
1. Obličiti, il, en, ení = přesvědčiti. ob- viniti, überführen, überweisen. Rus. Nechtěje ji obličiti (v lehkosť uvésti. Br.) Novot. Mat. O. koho, konfrontiren vor dem Gericht. Hanka.

185347   Oblička Svazek: 2 Strana: 0224
Oblička, y, f., obličky, pl., ledviny, die Nieren. Na Slov. — 0., hilem, das Weissen, Uebertünchen. Na Mor. Mrk.

185348   Oblička Svazek: 8 Strana: 0243
Oblička = ledvina. Phľd. XII. 564.

185349   Oblička Svazek: 9 Strana: 0194
Oblička, y, f. Hneď ti o-ku odrazím. Slov. Zát. Př. 255a.

185350   Obličký Svazek: 7 Strana: 0015
Obličký = oblounký. Rst. 451.

185351   Obličný Svazek: 2 Strana: 0224
Obličný zločin. Vz Líce.

185352   Obličný Svazek: 7 Strana: 0015
Obličný zločin = lícem dovedený. Pal. Rdh. II. 231.

185353   Oblídati Svazek: 9 Strana: 0194
Oblídati = obhlídati, ohlížeti se. Brt. P. n. 396. a j. tam.

185354   Obliečka Svazek: 8 Strana: 0243
Obliečka = povlak, cícha. O. na peřinu. V Hontě. Phľd. 1894. 311. Cf. Oblečka.

185355   Oblievačka Svazek: 7 Strana: 0015
Oblievačka, vz Oblévačka. Slov. Loos.

185356   Oblievka Svazek: 10 Strana: 0636
Oblievka, y, f. zz glasura hrnce a j. Mus slov. IV. 24.

185357   Obligace Svazek: 2 Strana: 0224
Obligace, e, f., zlat., zavázání-se k čemu, závazek, povinnosť, Verpflichtung, Verbindlich - keit, Schuldigkeit; dlužní úpis, Schuldver- schreibung, f. Rk. O. konvertovaná. Šp. Obli- gaci vystaviti není české; Češi sepisovali, skládali, dávali, vydávali, (od sebe) nebo vy- hotovovali, zdělá roli jistotu na 50 kop a na dluhy jistoty a listy měli. Jv., Brs. 188. Vz Úpis.

185358   Obligace Svazek: 7 Strana: 0015
Obligace alternativní. Vz Ott. II. 15.

185359   Obligační Svazek: 7 Strana: 0015
Obligační, Obligations-. O. právo. Us. Pdl.

185360   Obligační Svazek: 9 Strana: 0194
Obligační nárok. Ott. Říz. I. 133.

185361   Obligatní Svazek: 2 Strana: 0224
Obligatní, z lat., povinný, zavázaný, obligat, verpflichtet, verbunden. Rk. O. hlas, nástroj, vz S. N.

185362   Obligatní Svazek: 7 Strana: 0015
Obligatní předmět = přikázaný. J. tr. O. (povinné) manželství. Vz S. N. XI. 172.

185363   Obligatorně Svazek: 9 Strana: 0194
Obligatorně praeventivní ochrana (státní). Ott. Říz. I. 35.

185364   Obligatórni Svazek: 10 Strana: 0218
Obligatórni, z lat. = zavazující, závazný. Ott XV1II. 551.

185365   Obligatornosť Svazek: 7 Strana: 0015
Obligatornosť, i, f. O. německého jazyka na středních školách českých. Kos. v Km. 1884. 692.

185366   Obligo, it Svazek: 2 Strana: 0224
Obligo, it., povinnosť, závazek (kupce), závaznost'. Vz S. N.

185367   Oblik Svazek: 7 Strana: 0015
Oblik, gt. obleku = oblek. Laš. Tč.

185368   Oblík Svazek: 7 Strana: 0015
Oblík = luk, ohbina, u pily, der Bügel, Sl. les.; o. u klanice Pdl. — O = účet. Št. III. 646. — O. = vrch u Loun Dch. — O. = zaniklá ves v Žatecku. Blk. Kfsk. 1139, 1141.

185369   Oblík Svazek: 7 Strana: 1341
Oblík, u, m., cilix, zastr. Rozk. Pršp. 6. 17 : oblix.

185370   Oblík Svazek: 9 Strana: 0454
Oblík, ?, ?., vrch v župě šarišské. Vz Mus. slov ?. 53., 67.

185371   Oblík Svazek: 10 Strana: 0636
Oblík, a, m., vrch na Slov. Mus. slov. VII. 18.

185372   Oblik, Hoblík Svazek: 2 Strana: 0224
Oblik, Hoblík, a, m., ves u Loun. PL.

185373   Oblík, u Svazek: 2 Strana: 0224
Oblík, u, m., účet, Rechnung, f. Na Slov. Plk.

185374   Oblíkací Svazek: 2 Strana: 0224
Oblíkací = oblékací.

185375   Oblíkati Svazek: 2 Strana: 0224
Oblíkati, vz Obléci.

185376   Oblina Svazek: 2 Strana: 0224
Oblina, y, f., jakosť oblého, oblosť, okrou- hlosť, nakulatělosť, Rundlichkeit, Runde, Walzenförmigkeit, f. O , křivina kolem válce a kužele (o. válcová a kuželová), die Mantel- fläche (des Cylinders, Kegels). Prm. — O., sama věc oblá, okrouhlá, die länglich runde Sache selbst. Us. Hý. O. slove tesařům tenší konec kmene neb trámu, jejž pro stejnosť tloušťky celého dřeva v hrany nevytesují neboli nevyhraňují, ale tak v přirozené ku- latosti nechávají. C, D.

185377   Oblina Svazek: 7 Strana: 0015
Oblina = plášť, die Mantelfläche, v geom. Vz Jrl. 421. — O. = oblé kulaté dřevo, das Prügelholz Laš. Tč. O. klobouku, die Kappe. Klobouk mužský složen z o-ny a střechy. Dch.

185378   Oblina Svazek: 8 Strana: 0243
Oblina koflíku = kraj. Světz. 1895. 495. b.

185379   Oblina Svazek: 10 Strana: 0218
Oblina, y, f. = křivá plocha. Ott. XIX. 935.

185380   Oblínalosť, i Svazek: 2 Strana: 0224
Oblínalosť, i, f., oplchalosť, die Kahlheit. Jg.

185381   Oblínalý Svazek: 2 Strana: 0224
Oblínalý, oplchalý, kahl geworden. Jel. O. se říká, když ku př. u zvířat stará srsť opadává a nová již dosti veliká jest. Mřk.

185382   Oblínalý Svazek: 7 Strana: 0015
Oblínalý. Jel. Enc. m. 32.

185383   Oblínati Svazek: 2 Strana: 0224
Oblínati =oblyseti, kahl werden.-čím. Zvířata, starostí n. prašivostí oblínala. Jel.

185384   Oblinec Svazek: 7 Strana: 0015
Oblinec, nce, m. = oblak, oblé dřevo, oblý sloup. Mor. Brt. D. 146., 238

185385   Oblinka, y Svazek: 2 Strana: 0224
Oblinka, y, f., hladký kus dřeva do ruky se hodící. Us. u Příbora. Mtl.

185386   Oblinkový Svazek: 7 Strana: 0015
Oblinkový. O. dříví, vz Oblina.

185387   Oblinouti Svazek: 2 Strana: 0224
Oblinouti, vz Obliti.

185388   Obliquus Svazek: 2 Strana: 0224
Obliquus, lat., nepřímý, šiký, kosý. Rk. Casus o., pád nepřímý.

185389   Oblísati Svazek: 2 Strana: 0224
Oblísati, ochlácholiti, mit Schmeicheln ennehmen. Tkadl. I. 47. — koho. Us.

185390   Obliseň Svazek: 7 Strana: 0015
Obliseň, sně, f. = recalvatio. BO.

185391   Oblisknouti se Svazek: 7 Strana: 0015
Oblisknouti se = zablesknouti se. Mor. Brt. D.

185392   Obliskovati se Svazek: 7 Strana: 0015
Obliskovati se = blyštěti se. Boty tak sa mu obliskujú. Mor. Brt. D.

185393   Oblitečník Svazek: 7 Strana: 0015
Oblitečník, u, m., das Ciborium. Tpl.

185394   Oblitek Svazek: 2 Strana: 0224
Oblitek, tku, m., die Oblate. Jg.

185395   Obliterace Svazek: 7 Strana: 0015
Obliterace, e, = ucpání přirozeného průchodu hl. tepen a žil. Slov. zdrav.

185396   Obliterace Svazek: 8 Strana: 0243
Obliterace = ucpání, zarostění. Schb. Nád. 50.

185397   Obliterace Svazek: 10 Strana: 0218
Obliterace, e, f., z lat, v lékař. = zani- kání světlosti útvarů rourovitých; překolko- vání kolků. Ott. XVIII. 551.

185398   Obliterovati Svazek: 10 Strana: 0218
Obliterovati = překolkovati. Dhnl. exc. Vz Obliterace.

185399   1. Obliti Svazek: 2 Strana: 0224
1. Obliti, obliji, obleji, il, it, ití; obli- nouti, nul, ut, utí; oblévati, oblívati, vz Líti. Umgiessen, begiessen. Jg. — co čím: strom vodou, D., železo olovem. Us., Kat. 22.07. Meč čelo mé krví oblil. Troj. Údy studenou vodou. Lk. Buoh veselím objesní (mysl) a odivnú jako oblé (=obleje) pochotností. St. koho kde. Koho v lázni obleji. Jád. Jíchu okolo mazance o. Kuch. knih. - se čím: vodou. Jg., slzami. Rus.

185400   2. Obliti Svazek: 2 Strana: 0225
2. Obliti, oblým činiti, walzenförmig ma- chen. Jg.

185401   Obliti Svazek: 2 Strana: 0225
Obliti, n., tělesNá poskvrna noční,pollutio. Šeředné o. a zkálenie přijde ze sna. Št. — O., das Umgiessen. — O., (o-blití), das Bespeien.

185402   1. Obliti Svazek: 7 Strana: 0015
1. Obliti. — co. Oblévá koho záře. Kos. Až ma horúčka oblieva. Rr. Sb. Proudy vůně o-ly jej. Vrch. A mia nebožátko slze oblévajú. Mor. ps. Hrb. Oblievaj vlasy a hlavičku, ale mi zašanuj tu novú sukničku (o veliké noci). Koll. Zp I. 24 Duši ne- smíš oblévati (poskvrňovati). Marg. v. 264. Cf. Obliti. — co komu. Krev mu líce ob- lili. Us Dbv. — co, se čím. Hrozný po- liček jí dala, ež se hned krvjú oblila Sš. P. 49. Něco vodú o. Hr. ruk. 407. Rosú tvé múdrosti to oblí (oblij). Výb. I. 584. Slzami se o-la. Brt. P. 144. Měsíc krvú sě oblil. Alx N 391. O. koho malomocenstvím. Hus III. 238

185403   Oblitina Svazek: 2 Strana: 0225
Oblitina, y, f., něco ohlitého, vyraženina, Ausschlag, m. Jg. O. červená, bílá, černá, boulovatá, aegyptská, chrastavá, skotská, taurská, vlaská; vřed z o-ny. Ras., Ja. — O., = oblitie (obliti). Postavy smilné ve sněť podtrhnú a zšeředie až do oblitiny. Št. N. kr. 22G.

185404   Oblitina Svazek: 8 Strana: 0565
Oblitina, y, f. Masť proti o-ně. 1410. Mus. fil. 1896. 264.

185405   Oblitina Svazek: 10 Strana: 0218
Oblitina, y f., malomocenství, spirocholon, vitiligo melas.

185406   Oblitka Svazek: 7 Strana: 0015
Oblitka, y, f., die Geschirrglasur ? Us. Šd.

185407   Oblitý Svazek: 2 Strana: 0225
Oblitý, umgossen; čím. Krok. — O., be- spieen. Us.

185408   Obliv Svazek: 2 Strana: 0225
Obliv, u, m., das Umgiessen, Umströmen. Rk.

185409   Oblívačka Svazek: 9 Strana: 0194
Oblívačka, y, f. Sbor. slov. III. 2. 131. Vz Oblévačka.

185410   Oblívaný Svazek: 2 Strana: 0225
Oblívaný; oblíván, a, o; polívaný, um- gossen, begossen, glasirt. O. hrnec. Zlob.

185411   Oblívati Svazek: 2 Strana: 0225
Oblívati, vz Obliti.

185412   Oblívka Svazek: 7 Strana: 0015
Oblívka, oblévka, y, f. = co kolem ně- čeho oblito jest. NA. III. 96. — O , vz Ob- lévka. Šd.

185413   Obliz Svazek: 9 Strana: 0194
Obliz, vz Bliz. Že tu tak oblizce jste. Žer. Kat. 286. (309. ).

185414   Obliza Svazek: 2 Strana: 0225
Obliza, y, m., přezdívka, der Lecker. Jg.

185415   Obliza Svazek: 7 Strana: 0015
Obliza = prst ukazováček. Us. Rgl.

185416   Obliza Svazek: 7 Strana: 0031
Obliza, y, f., calumnia, die Schmähung. Mkl. Etym. 25. Vykupi mě ot obuzy łud- ské. Ž. wit. 118. 134.

185417   Oblizač Svazek: 2 Strana: 0225
Oblizač, e, m., der Belecker. L.

185418   Oblízačka Svazek: 2 Strana: 0225
Oblízačka, y, f., bolavý koutek (huby), entzundener Lippenwinkel. Vz Lízavka. Us. u Nechan., Mý., u Poličan. Jg. — O., Lecker- bissen, m. Jg., Rk.

185419   Oblízání Svazek: 2 Strana: 0225
Oblízání, n. Das Belecken; Umkriechen. Us.

185420   Oblízaný Svazek: 2 Strana: 0225
Oblízaný, um-, beleckt; umkrochen (oblé- zaný). Jg.

185421   1. Oblízati Svazek: 2 Strana: 0225
1. Oblízati, oblízám a oblíži; oblizovati; oblíznouti, znul a zl, ut, utí, um-, belecken. — co: prsty. D. Kdyby to dostal, všech pět by oblízl. Teď by rád všech pět oblízl (rád by měl). Jg. Může všech deset o. (má štěstí). Vz Štěstí. Č. — se. Pes se oblizuje. Jg. Teď se oblizuje (omlouvá se). Hanka.— co, se po čem: po pečeni (líže si pysky). Jg. Po nich i prsty oblizovali. Ler.

185422   2. Oblízati Svazek: 2 Strana: 0225
2. Oblízati (Us.) = oblézati, vz Oblezti.

185423   Oblízati Svazek: 8 Strana: 0245
Oblízati, vz Obúzeti. Súseda lstivě oblízal. Hrad. 118. b.

185424   Oblízce Svazek: 2 Strana: 0225
Oblízce, na blízce, in der Nähe. Úředníci jedou jednu cestu o. Tov. — Br., Zř. F. I.

185425   Oblízce Svazek: 8 Strana: 0243
Oblízce. Poněvadž tam začastý býváš a o. tu máš. Kat. z Žer. II. 22. Oblný = obilný. Ž. kl. 121. b. Obločný = okenní. O. stena. Slov. Phľd. 1894. 103.

185426   Oblizce Svazek: 9 Strana: 0194
Oblizce. To jim má jinými grunty vo- blizce oddati. 1498. Arch. XVIII. 81.

185427   Oblizek Svazek: 2 Strana: 0225
Oblizek, zku, m., die Lecke, das Lecken. Us.

185428   Oblízek Svazek: 7 Strana: 1341
Oblízek. O-zky = bolavé koutky ústní. Mus. 1891. 288.

185429   Oblízka Svazek: 7 Strana: 0015
Oblízka, y, f. = oblízačka, bolavy koutek. Má o-ku. U Rvchn. Msk. Nepij po něm, dostaneš o-ky U Kral. Hrad. Kšť.

185430   Oblízka, y Svazek: 2 Strana: 0225
Oblízka, y, m., mlsný človek, Leckermaul, n. Us. Zb.

185431   Oblízkunka, y Svazek: 2 Strana: 0225
Oblízkunka, y, m., všetečný, chytrý. Us. u Litovle. Kčr.

185432   Oblizlo Svazek: 7 Strana: 0015
Oblizlo, a, n. = lichotník, der Schmeichler. Slez,. Šd , Brt. D. Vz Obližhuba, Obližkulka.

185433   Oblizmiska Svazek: 7 Strana: 0015
Oblizmiska, y, f. = prst ukazováček (v dětské řeči) Us. Brt. Dt. 14. Vz Obliž- miska.

185434   Oblizni Svazek: 7 Strana: 0015
Oblizni, proximus. Až do konečných krajin o-ních vlastí. Mill. 68.

185435   Oblíznouti Svazek: 2 Strana: 0225
Oblíznouti, vz Oblízati, 1.

185436   Oblíznouti se Svazek: 9 Strana: 0194
Oblíznouti se. Je to na něj, jako když se oblizne (málo). Hoř. 122.

185437   Oblizování Svazek: 2 Strana: 0225
Oblizování, n., das Um-, Belecken. Kom. Vz Oblízati.

185438   Oblizu Svazek: 2 Strana: 0225
Oblizu = blízko, nahe. Žalt. vit.

185439   Oblíž Svazek: 2 Strana: 0225
Oblíž, cominus, in der Nähe. BO., Pass.

185440   Oblíž Svazek: 7 Strana: 0015
Oblíž nynější Sofie. Št. III. 205. Jich v zemi neb o. není. Výb. II. 1436.

185441   Oblíž Svazek: 10 Strana: 0218
Oblíž. To mi svědomo, neb jsme od pruo- chodu oblíž. 1488. Arch. XIX. 250.

185442   Obližbuchta Svazek: 2 Strana: 0225
Obližbuchta, y, m., přezdívka. Us. v Pře- rov. Kd.

185443   Obližhuba Svazek: 7 Strana: 0015
Obližhuba, y, f. = oblizlo. Slez. Šd. U Rychn. Vk.

185444   Obližkulka Svazek: 7 Strana: 0015
Obližkulka, y, f = oblizlo. Us. Škd., Olv.

185445   Obližmiska Svazek: 7 Strana: 0015
Obližmiska, y, f. = mlsout; oblizmiska. Vck.

185446   Obližní Svazek: 2 Strana: 0225
Obližní, nahe, Gränz-. O. jezero (adjacens) ot zabitých krví téci vidieše. BO. Šli do města o-ního (blízkého). Lom.

185447   Obližný Svazek: 10 Strana: 0218
Obližný, aftínis. O. krajina. Mill. 68a. Vz Obližní.

185448   Oblmknouti Svazek: 2 Strana: 0213
Oblmknouti, kl, ut, utí, obhukovati. um- tosen. Větrové závory obhukují. Krok.

185449   Oblo Svazek: 2 Strana: 0225
Oblo, oblem = oble, cele, kulatě = ne- zdrobeně, glatt weg, ganz, ungekauet. Ne- nasycená šelma všecko oblo sžírá. Br. — O. požírati, s ponětím lakotnosti, gierig schluk- ken. O. požírati, hltati. V. Malé hříchy hry- zeme, velké oblo polykáme. Č. 24.

185450   Oblo Svazek: 7 Strana: 0015
Oblo. Do obla zahnutý, länglichrund ge- bogen. Dch.

185451   Oblo Svazek: 9 Strana: 0194
Oblo. O. hltati (gierig). Chč. S. I. 389. Sr. Oblem.

185452   Obloboký Svazek: 10 Strana: 0218
Obloboký koráb. Škd. Od. 35., Msn. II. 27.

185453   Oblobřich Svazek: 2 Strana: 0225
Oblobřich, a, m., spalangia, druh hmyzu. Krok.

185454   Obloček Svazek: 2 Strana: 0225
Obloček, vz Oblok.

185455   Obločiar Svazek: 7 Strana: 0015
Obločiar, a, m. = oknář, sklenář. Slov. Šd., Pokr. Pot. 170.

185456   Obločnice Svazek: 2 Strana: 0225
Obločnice, e, ť., okenice, der Fenster- laden, ?. Na Slov.

185457   Obločník Svazek: 7 Strana: 0015
Obločník, u, m., das Schiebfensterchen. Slov. Ssk.

185458   Oblod Svazek: 7 Strana: 0015
Oblod, u. m Bez o-da něco učiti. Ezp. 1173

185459   Oblodistap Svazek: 7 Strana: 1341
Oblodistap, u, m., borbotus, zastr. Rozk.

185460   Obloh Svazek: 2 Strana: 0225
Obloh, u, m., obloha, das Firmament. O. nebeský. 1529. — O., die Umgebung. L. — O., lože, die Lagerstätte. O. zvěři. Jg.

185461   Obloh Svazek: 7 Strana: 0015
Obloh, u, m., der Radkranz. Kolem špicí u kola jde o. složený ze šesti loukotí. Kom.

185462   Obloha Svazek: 2 Strana: 0225
Obloha, y, f., čím co obloženo jest, roz- prostření, roztažení, die Umgebung, das Um- legen, die Oberfläche. Ros. O. mědi. Háj. — O., duha oční, Iris. Sedl. — O. zemská (plocha), die Erdfläche. Zlob. — O. a oblohy, pl., obložení světa, das Firmament, od oblý. O. je prostranství místa velikého ve způ- sobe okrouhlé všudy vůkol nad zemí vysoce všecky věci dolejší obkličující. Theat. div. 195. O. nebeská, v. Plavec po běhu oblohy nebeské se spravuje. V. Neobyčejný úkaz na obloze viděli. Sych. O. hvězdnatá. Š. a Ž.

185463   Obloha Svazek: 7 Strana: 0015
Obloha, das Firmament. Milejší mi o. nežli strop (raději chodím venku, než sedím ve světici). Osv. 1885. 132. Vz Měsíc (há- danka). O u Homera, vz List. fil. IX. 226.

185464   Obloha Svazek: 7 Strana: 1341
Obloha. Cf. Mách. 13.

185465   Obloha Svazek: 10 Strana: 0636
Obloha, y, f. = obložení, Garnierung. Maso s oblohou, lépe: obložené čím. Rgl.

185466   Oblohář Svazek: 2 Strana: 0225
Oblohář, e, m., der Sterndeuter. Měst. bož. I. 248.

185467   Oblohní Svazek: 7 Strana: 0015
Oblohní (!) oblouk = obzor. Pohl.

185468   Obloholetný Svazek: 2 Strana: 0225
Obloholetný, k obloze letící, lítající. O. skřivan. Č.

185469   Obloholetný Svazek: 7 Strana: 0015
Obloholetný. Za Č. polož: Rž. LXXIII.

185470   Oblohovati Svazek: 7 Strana: 0015
Oblohovati = pokrývati. Pl.

185471   Oblohový. O Svazek: 10 Strana: 0218
Oblohový. O. krása. Mršť. Obrz. 168., Od. 145

185472   Oblohranně Svazek: 7 Strana: 0015
Oblohranně tesati, okřesati, bewald- rechten Sl. les.

185473   Oblohubec Svazek: 2 Strana: 0225
Oblohubec, bce, m., leiorhynchus, hlísta. Krok.

185474   Obloj Svazek: 7 Strana: 0015
Obloj. Co znamená? Bdl. Obr. 111.

185475   Obloj Svazek: 10 Strana: 0218
Obloj, e, m. = pomyje. Obloje požírajíce obtieží se. Chč. S. II. 187a.

185476   Oblok Svazek: 7 Strana: 0015
Oblok, oblôček = okno Němc. III. 205., VII. 30, 257 O. je otvorenina zavrená, okno je otvorenina prázna, t. j. bez oken či bez skla, čemuž na Mor. dí sa okenica, na pr. na väži Ľud slovenský tu robí roz- diel. Rr Sb. Jejich rodiče spávali, když oni pod oblokami co vidna (bis zum hellen Tage) sedávali. Němc. Len jednym oblôčkem, ktorý bol ustavične plátnom zastretý, nesmel ani kuknúť. Dbš. Sl. pov. I. 342. Švarné děvče pod oblokom jeho počúvá; Už ide ten šuhaj sem popod oblôčky. Koll. Zp. I. 60., II. 317. Bo mě sama zavolala zpod oblôčka do chyže. Sl. ps. 224. Stála som ja pod oblôčkom. Ib 46. Klope, klope na oblok. Sl. spv. 31. — O. = otvor. Er. ad Kat. 3490. Dle Gb. v List. fil. 1882. 324. výklad pravdě nepodobný. Možná prý, že to má býti bez otvleka Vz tam více. Jir. Mor. 49. čte: bez obleka. Vz Oblek.

185477   Oblok Svazek: 8 Strana: 0243
Oblok = okno. Slov. Tajomné zabúchanie na o., pri čom Domáci nikoho nevidia, je znakem blízkej smrti. Phľd. 1894. 713.

185478   Oblok, u, obloček Svazek: 2 Strana: 0225
Oblok, u, obloček, čku m. = okno o- bloučné, bogenförmiges Fenster. Na Slov. — O., otvor. Že z jejie svatého hrobu plove olej v každú dobu bez obloka vzdy usta- vičně. Kat. 3490. Dle Prk. Př. 10. má se na tomto místě čísti: bez obleka = neustále, po- řád, bez přestávky.

185479   Oblokár Svazek: 7 Strana: 0016
Oblokár, a, m. = obločiar. Slov. Němc. IV. 318. Oblomiti co: něčí hlavu, Osv., vrtochy, Sml., síly. Šf. Strž. I. 305. — v čem Již se v řemesle poněkud o-mil. Us. Knrz. — jak. Než jej po své hlavě o-mí. Ehr. 27. — se kde: mezi lidem (naučiti se). Sá. — si co Dítě si musí jazyk o , než se naučí mluviti Us. Rgl.

185480   Oblokati se Svazek: 2 Strana: 0225
Oblokati se, ožrati se, sich befressen. L.

185481   Oblom Svazek: 2 Strana: 0225
Oblom, u, m., průlom v lomu, der Um- bruch. D.

185482   Oblomek Svazek: 2 Strana: 0225
Oblomek, mku, m., úlomek, ein Bruch- stück. L.

185483   Oblomen Svazek: 2 Strana: 0225
Oblomen, a, o, nahnut, nakloněn, geneigt. — k čemu. Duch k pokání jest o. Sš. Hc. 137. — čím. O. těmi důvody, prosbami svo- lil (= pohnut, ukojen, usvědčen, přemožen, erweicht, besänftigt, bewogen. Hý.).Vz Oblo- miti.

185484   Oblomení Svazek: 2 Strana: 0225
Oblomení, n., das Umbrechen, Beugen, die Besänftigung. Jg.

185485   Oblomitelnosť Svazek: 2 Strana: 0225
Oblomitelnosť, i, f., die Beugsamkeit. Jg.

185486   Oblomitelný Svazek: 2 Strana: 0225
Oblomitelný; oblomitedlen, dlna, dlno, beugsam. — k čemu. Jazyk k řečem o-ný. — Neoblomitelný. N. jazyk, člověk, hněv. Jg. — O., ukojitelný, möglich zu besänftigen. Jg.

185487   Oblomiti Svazek: 2 Strana: 0225
Oblomiti, il, en, ení, vz Oblámati; oblomo- vati; vůkol nalomiti, herum anbrechen; ohý- bati, beugen, biegsam machen; upokojiti, uko- jiti, ukrotiti, beugen, besänftigen, stillen, er- weichen. Jg. — co, koho, se (komu): Oni z mládí údy sobě oblomují. Jg. Jazyk si o. Jg. Hněv něčí o. = ukrotiti. Mysl jejich ne- ohebnou oblomil. Br. Tak se při něm trochu oblomil (něčemu se přiučil). Us. Rychn. Zlosť tvrdosť, nepřízeň něčí o. Sš. Mt. 140. Byl již hodný, zase se oblomil (zhoršil). Us. Dch. Dal se soudce o. slovům vdovy. Sš. L. 174. — koho v čem: v hněvu (ukojiti). Ros. V ničem ho o. nemohl. Apol. — koho skrze koho. Naděje se, že časem svým skrze přá- tely pána oblomí. Sš. Mt. 255. — koho čím (ke komu): prosbou, trestem, slovy, řečí (V.), Br., Sych. Někoho něčím k sobě o. Kom. Soudce o. ustavičným doléháním. Sš. L. 174. — co k čemu. Čeština jazyk k jiným řečeni oblomuje. Jg.

185488   Oblomiti co komu jak Svazek: 8 Strana: 0243
Oblomiti co komu jak. Oblámal mi sad moci. Půh. IV. 154.

185489   Oblomný Svazek: 2 Strana: 0225
Oblomný, beugsam. Rk.

185490   Oblomný Svazek: 7 Strana: 0016
Oblomný. Neoblomný. Pal. Rdh. III. 181.

185491   Oblomování Svazek: 10 Strana: 0218
Oblomování. Zamúcen sem v o. mém, in exercitatione mea. Ž. pod. 54. 3. Obl.. ja- zyka (cvičení ve výslovnosti). Vz Brt. Čít. 121. nn.

185492   Oblomovština Svazek: 8 Strana: 0243
Oblomovština, y, f., slov. oblomovčina, z rus. dle Oblomova, hlavního hrdiny v Gon- čarově románu. O. —- touha po stálé činnosti, ale spojená s nedostatkem energie, aby čin se provedl. Glos. U nás je mnoho o-činy, no pri tom na dobrej vôli nechybí. Phľd. 1891. 188. — Světz. 1894. 115.

185493   Obloplodý Svazek: 2 Strana: 0226
Obloplodý, rundliche Früchte tragend. Rostl.

185494   Oblopotník Svazek: 7 Strana: 1341
Oblopotník, a, m., ambitiosus, zastr. Rozk.

185495   Obloramenný Svazek: 7 Strana: 0016
Obloramenný, rundarmig. )]v/o/uo<,: Man. Hes.

185496   Oblorožka Svazek: 2 Strana: 0226
Oblorožka, y, f., licinus, druh hmyziu. Krok.

185497   Oblosť Svazek: 2 Strana: 0226
Oblosť, i, f., okrouhlosť, die Runde, Rund- heit, Walzenförmigkeit. Veleš.

185498   Oblošijec Svazek: 2 Strana: 0226
Oblošijec, jce, m., opilo, druh hmyzu. Krok.

185499   OBloštítec Svazek: 8 Strana: 0243
OBloštítec, tce, m., ophonus, brouk. O. černoštítý, dvojbarvý, hlavatý, hnědoštítý, hnědý, modrý, obutý, kosmatý, plsťnatý, rudo- rohý, sítoštítý, skalní, skrytý, tečkoštítý, tečko- vaný, význačný, žlutorohý. Vz Klim. 54.-56.

185500   Obloštítník Svazek: 8 Strana: 0243
Obloštítník, a, m., laemosthenes, brouk. Klim. 31.

185501   Oblota Svazek: 8 Strana: 0243
Oblota, v, f. = oplatka. Slez. NZ. IV. 499.

185502   Obloubený Svazek: 7 Strana: 0016
Obloubený strom. Dk. Aesth. 414.

185503   Oblouče Svazek: 8 Strana: 0243
Oblouče, ete, n. = menší ryba. Cel. Pr. m. I. XLVI.

185504   Oblouček Svazek: 2 Strana: 0226
Oblouček, čku, m., ein kleiner Bogen. Us. Vz Oblouk.

185505   Oblouček Svazek: 7 Strana: 0016
Oblouček, čku, m. = růžek v grammat. Vz Ndr. 31.

185506   Oblouček Svazek: 8 Strana: 0243
Oblouček, čku, m. = loubek, na nějž byly květiny vázány, aby byl věnec. Wtr. Krj. I. 375.

185507   Obloučený Svazek: 2 Strana: 0226
Obloučený, vz Obloučiti.

185508   Obloučí Svazek: 2 Strana: 0226
Obloučí, n., das Gewölbe, die Laube. Nej

185509   Obloučiti Svazek: 2 Strana: 0226
Obloučiti; vz Oblučiti. — Ob-loučiti, vů- kol pojiti, um und um verbinden. Rostl.

185510   Obloučitý Svazek: 7 Strana: 0016
Obloučitý, bogenförmig. Dch.

185511   Obloučká Svazek: 2 Strana: 0226
Obloučká, y, f., nástroj kamenický. Žid.

185512   Obloučkový Svazek: 7 Strana: 0016
Obloučkový, Bogen . O. pilka, Hs., vlys, NA. I. 50., hřebík, Us. Pdl., plech, vz Oblouk (dod., konec).

185513   Obloučkový Svazek: 9 Strana: 0194
Obloučkový límec ležatý u kabátu splý- vající od límce stojatého. Mus. ol. V. 132.

185514   Obloučnatý Svazek: 2 Strana: 0226
Obloučnatý, k oblouku podobný, bogen- förmig. O .směr, list, větve, Rost., obočí. Ssav.

185515   Obloučně Svazek: 10 Strana: 0636
Obloučně se točiti (ve vzduchu). Škod. II2. II. 234.

185516   Obloučnice Svazek: 2 Strana: 0226
Obloučnice, e, f., die Bügelsäge. Bc.

185517   Obloučnice Svazek: 7 Strana: 0016
Obloučnice, die Bogensäge. O. pytevní, B. für Anatomie, amputační, zur Amputa- tion, resekční, tür Resection Ktt. exc. — O. = oblouková čara, die Bogenlinie. Nz.

185518   Obloučník Svazek: 7 Strana: 0016
Obloučník, u, m., das Curvenlineal. Al. Stč.

185519   Obloučník Svazek: 8 Strana: 0565
Obloučník, a, m., neuraphes, brouk. O. červený, n. rubicundus, chloupkovaný, longi- collis, malý, Sparehalli, podlouhlý, elongatu- lus, rohatý, angulatus. Vz Klim. 275.

185520   Obloučnosť Svazek: 2 Strana: 0226
Obloučnosť, i, f., Bogenförmigkeit, Krüm- me. O. klenutí. D.

185521   Obloučný Svazek: 2 Strana: 0226
Obloučný, ohnutý jako oblouk, bogen- förmig. V. O. čára, krk labuti, luk, Ráj., Puchm., předsíň, Bogenvorhalle, f., mnoho- obloučný most, vielbogige Brücke. Dch.

185522   Oblouditi Svazek: 7 Strana: 0016
Oblouditi On se nedá o. Us. Dch. Vz Oblúditi.

185523   Oblouditi, koho Svazek: 2 Strana: 0226
Oblouditi, koho (klamati). Rk. Vz Oblu- diti.

185524   Obloudný. O Svazek: 10 Strana: 0218
Obloudný. O. znamení. Skd. F. 51.

185525   Oblouk Svazek: 2 Strana: 0226
Oblouk, (zastr. obluk), u, oblouček, čku, m., der Bogen, Bügel, die Büge. O. slove každá čásť křivé čáry vůbec, na př. v měři- ctví o. kruhový, ellipsový atd., kdežto mnohdy podlé své délky i jiná jména dostává jako : polokruh, čtverník (čtvrť kruhu), šesterník (sextant či šestý díl kruhu) atd. V trigono- metrii značí o. délku kruhového oblouku, jenž k určitému úhlu, k tětivě, nebo i k ně- které určité trig. funkci náleží. V stavitelství značí o. umělé spojení jednotlivých kamenů, které dle jistého tvaru nad prázdným pro- storem svobodně se vznášejíce v rovnováze se drží a formu klenutí určují. O. arabský n. maurský n. podkovitý, klenbový, kru- hový, gotický n. špičatý, opěrací, plný (úplný půlkruh), plochý n. rovný, převýšený, seg- mentový (je-li to menší o. kruhový), stla- čený, vz S. N., neukončitý, ellipsový n. ellip- tický (schodničitý), ujímaný, sedlový, koutný, průjezdný, ostrý, lomený, noční (v astro- nomii), stupňový; o. jednoho, dvou, tří .. .n stupňův, o. stupně ntého, jedno-, dvou-, třístupňový; o. kývání, kyvu, zachvění, chvění, Nz., křížový, křížený, o. křížem, mačkaný, zvýšený, o-ky se přetínající, Šp., podepnutý, na stupně rozdělený, o. klenutí, o. u kola vodního, sklepový, vítězný, Jg., obrácený (der Contrabogen). Bc. O. rozvésti, vésti, rozložiti, Nz., světlosť, tetiva, čásť o-ku; kružidlo, pilník, nebozez s obloukem; o-ky hnáti, klenouti. Šp. O. opsati. Most o jednom oblouku. Har. I.135. O. denní, noční, Tages-, Nachtbogen; o. dopolední, odpolední, Vormittags-, Nachmittagsbogen. Š a Ž. Zu- baté o-ky u želez = chvaty. Šp. O o-cích vítězných vz KP. I. 125. V oblouk se sví- jeti bolem. Na Mor. — O., matečník, der Schoss. V. O. vinný. Rohn. Vinař kmeny sází a oblouky rozvodí. Kom. O. s hrozny, der Rebbögel. V. Ta bylina se užívá k ve- dení o-ku. V. — O. duhy, duhový, der Regen- bogen. — O. = obruč, Spriegel, m. D. Jehož (vozu) o-kové ze zlata. Troj. Obloukan, a, m., alyson, druh hmyzu. Krok.

185526   Oblouk Svazek: 7 Strana: 0016
Oblouk ve stavitel Cf NA. 1.30,43, 62., 63., 162., IV. 228., 230., Pcl 119, SP. II. 12., 15. O. těhlice, der Bügel. Smr. 96 O. pily. Šp. O. voltajský, Voltaischer Bogen. Dch. O poledníkový, rovnoběžníkový. Stč. Zem. 360 Dlouhá sakovina vypne se z předu o-kem a ku chobotu obloučkem. NA. IV. 121 — O. dlaňový (hluboký, vysoký, arcus volaris profundus, sublimis), hřbetní u nohy, a. pedis dorsalis, oboční, a. superciliaris, obratlový, a. vertebrae, patrový, a. palatinus der Gaumenbogen, ploskovy, a. plantaris, polokruhový v uchu, srdečnice. a. aortae, stydký, a. ossium pubis, šlachový, a ten- dineus, tepenní žaludkový dolení a hoření, a. arteriosus ventriculi inferior et superior, žilní povrchní a hluboký, a. venosus sublimis et profundus. Ktt. Exc. O v tělocv.: bočný, čelný, přední, spodní, vnější, vnitřní, vrchní; pohyby paží, nohou obloukem; sek oblou- kem. Us. Rgl. — O. = matečník, tažeň, jistý druh zŕezu révy vinné. KP V. 159. — O. nad notami S. N. V 962., Zv. Př. kn. 1. 22., 6. — O. = růžek, znamení směšo- vání. Ndr. — O. = jídlo obloukovité, zá- luska: feniklový, mandlový, pražený, s vejci, Hnsg, z máslového těsta, z ledu pomeran- čového; plech na o-čky, obloučkový. Šp.

185527   Oblouk Svazek: 9 Strana: 0194
Oblouk. Dodatek: kobylí hlava, přímo- čarý, španělský či ostí hřbet, Tudorový. Vz Ott. XIV. 354b.

185528   Oblouk Svazek: 10 Strana: 0218
Oblouk = okno. V zloděj. mluvě. — O. sedla, luk (na něm se sedí). Vz Ott. XXII. 760.

185529   Oblouk Svazek: 10 Strana: 0636
Oblouk, u, m. Spojování dřev obloukem. Vz KP. XI. 69.

185530   Obloukonosec Svazek: 9 Strana: 0194
Obloukonosec, sce, m., rhinoncus, brouk. O. bobří, r. castor, červenavokrový, rufescens, hruďošupý, leucostigma, lemovaný, pericar pius, malý, bruchoides, rovný, perpendicu- laris, tajivý, inconspectus, žlutonohý, fla- viceps. Vz Klim. 578.

185531   Obloukořez Svazek: 7 Strana: 0016
Obloukořez, u, m., der Bogenschnitt. Lpř. Děj. I. 173.

185532   Obloukovina Svazek: 7 Strana: 0016
Obloukovina, y, í. Mt. 1. 1863. 175.

185533   Obloukovitě Svazek: 7 Strana: 0016
Obloukovitě, bogenförmig. Us. Pdl.

185534   Obloukový Svazek: 2 Strana: 0226
Obloukový, Bogen-. O. trubka v uchu, píla, Um. les., kružidlo, lešení, okno, sloh (romantický, byzantský), Nz., sukně (Reif- rock, m.). Rk.

185535   Obloukovy Svazek: 7 Strana: 0016
Obloukovy. O. minuta, míra, sekunda, stupeň, tlakoměr, trojúhelník (sfaerický), válec, vzdálenost, Stč. Zem. 62., 63., 141., 142., 562., 563., římsa, vlys, most, NA. I. 30., 48., 227., 228., brázda, -furche, chodby, Nz. lk., elektrické světlo, Bogeulicht. Us. Pdl.

185536   Obloukový Svazek: 8 Strana: 0243
Obloukový. Světlo (elektrické) o-vé. Vz KP. VIII. 137., 71.

185537   Obloukový Svazek: 8 Strana: 0565
Obloukový. O. svítilna elektrická, světlo. Vz KP. VIII. 137.—151., 497.

185538   Obloun Svazek: 7 Strana: 0016
Obloun, u, m. O. nebo lalok v ornamen- tice. NA. I. 50., 15., O. = čásť hlavice sloupu, měchýř, echinus, znalá zvl. u dor- ského sloupu. Rjšk. O. táhlý = římsa kon- vexní, jejíž profil jest opsán oblouky ze dvou různých bodů. F. Lehner. Der Pfuhl, Rundstab, ein Astragal von grösserer Di- mension; O tlačený, stlačený, ein gedrückter Pfuhl. Nz. U obdobnějších schodů bývá ku předu vystupující o. Šand. II. 60.

185539   Obloun Svazek: 10 Strana: 0636
Obloun, u, m. O. stlačený, vyložený — druh podpory v stavitelství a truhlářství. KP. XL 80.

185540   Oblounkář Svazek: 2 Strana: 0226
Oblounkář, e, m. Rundstabhobel, m. O. po- suvný, Rundhobel zum Verstellen; o. s dvěma plátky; o. římsový, Gesimsrundh.; o. hladicí, Schichtrundstabh.; o. dvoubřitý, Doppelr.; o. zubatý, Zahnr. Skv.

185541   Oblounký Svazek: 2 Strana: 0226
Oblounký, hezky oblý, ziemlich rund. Ssav.

185542   Oblounník Svazek: 8 Strana: 0243
Oblounník, u, m., Rundstabhobel, m. Ott. XI. 420. a. Oblouzení. Vrch. F. II. 302.

185543   Obloupati Svazek: 2 Strana: 0226
Obloupati, obloupávati, abschälen. — co: strom do kola o. Jg. O. dvéře chrámu. Br.

185544   Obloupení Svazek: 2 Strana: 0226
Obloupení, n., die Abschälung; vz Ob- loupiti. — O., obrání, die Beraubung. V.

185545   Obloupený Svazek: 2 Strana: 0226
Obloupený; obloupen, a, o, abgeschälet. Přinesl mu hůlku obloupenou. V. — O., obraný, ausgeplündert, beraubt. — z čeho: z důstojenství, ze cti. Aqu.

185546   Obloupený Svazek: 2 Strana: 0331
Obloupený, vz Ohlúpený.

185547   Obloupiti Svazek: 2 Strana: 0226
Obloupiti, oblup, pil, en, ení; obloupati, ohlupovati = kůru svléci, abschälen; obrati, berauben.— co, koho: kůži (stáhnouti). Orb. p., Šm. Obloupil ho touš. Prov., Jg. — co s čeho: kůru se dřeva, Br., šupiny s ryby. D. Kóru (se dřeva) mistrně oblúpí. BO. Jir. — co, koho z čeho. Jablko z kůry o. K. Poh. II. 182. Někoho z peněz o., Žer. Záp. II. 105., z poctivosti. Anth. II. 354. Ze všech cností oblúpena. GR. O. pannu ze cti panenské, V., z pokladu, Troj., sebe z roz- umu, ze všeho statku, V., ze slávy. Br. Ob- loupilo mne neštěstí ze všeho. Jel. Chrám z bohactví. Plác. — koho čeho. Obloupila mne slávy mé. V.; Zk. Krásy své se ohlu- puje. Troj. 356. Spasitel ďábla všie moci oblúpil. Výb. I. 367.

185548   Obloupiti Svazek: 7 Strana: 0078
Obloupiti, ohlupovati. Cf. Ohlúpiti.

185549   Obloupiti co Svazek: 7 Strana: 0016
Obloupiti co: kostel. Pč. 7. — co komu. Jablka sobě o-pil Bart. 328. — z čeho: ze statku, ze slávy, Výb. II. 1573., 481., z chvály. Adm. 16 — čeho. O. někoho kněžství. Hus I. 433.— jak. O. koho do nahoty. Hus I. 17.

185550   Oblouštiti Svazek: 7 Strana: 0016
Oblouštiti, abrinden, abschuppen, ab- häuten. Šm.

185551   Oblouzenec Svazek: 2 Strana: 0226
Oblouzenec, nce, m., ein Bethörter. Dch.

185552   Oblouzení Svazek: 2 Strana: 0226
Oblouzení, n., Irreführung, Täuschung, f.

185553   Oblouzenosť Svazek: 10 Strana: 0636
Oblouzenosť, i, f. = oblození. Rgl.

185554   Oblouzniti koho Svazek: 10 Strana: 0636
Oblouzniti koho. Zvon V. 299.

185555   Oblov Svazek: 7 Strana: 0016
Oblov, u, m., die Jagdbeute. Šm.

185556   Oblování Svazek: 7 Strana: 0016
Oblování, n. = hýbání. O. životem (tělem). Výb. II 448. Vz Oblovati

185557   Oblovati Svazek: 2 Strana: 0226
Oblovati, obluji = váleti, valchovati, po- hýbati, wälzen, walken, bewegen. Oblováni biechu ot zlých duchóv. ZN. — co: úd. Rkp. bib. — co čím. Rk. Ten, jímžto jest ďábel obloval. ZN. — se čím s čím. Když nemocný úd svůj drbá a rukama s ním se obluje. Tamtéž. — čím kde. Aby křesťany ote všeho zlého schoval, svatým duchem v nich obloval. Ctib.

185558   Oblovati čím Svazek: 7 Strana: 0016
Oblovati čím Čert těly obluje, Výb. II. 515. Neb sú jím zle o-li, male tractaverunt eum). B mik. Sir 49. 9. Ať námi, jak chce, obluje. Arn. 1892. - čím kde. V mém hřieš- ném těle mnú rozpač obluje. Pravn. 1815.

185559   Obloviti Svazek: 2 Strana: 0226
Obloviti, il, en, ení, poloviti, fangen, er- haschen, erkapern. L. Vrzte sieť na pravú stranu lodě a tu sě oblovíte (invenietis). Živ. Jež. 14. stol. — co. Čert duši oblovil. L.

185560   Oblovka Svazek: 2 Strana: 0226
Oblovka, y, f., měkkýš břichonožec. O. lesklá (achatina lubrica), o. pruhovaná (acha- tina zebra). Vz Frč. 250.

185561   Oblovka Svazek: 7 Strana: 0016
Oblovka. Cf Brm IV. 2. 236., Dud. 21., Ott. I. 500

185562   Oblovláklý Svazek: 7 Strana: 1341
Oblovláklý. O. sklo (čočka). Kod. Úv. 165.

185563   Oblovlasý Svazek: 7 Strana: 0016
Oblovlasý. O. lidé. Vz Stč. Zem. 841.

185564   Oblovňa Svazek: 10 Strana: 0218
Oblovňa, ě, f. = ohlubeň, roubení kolem studnice

185565   Obloz Svazek: 9 Strana: 0194
Obloz, u, m., skulina v báních, Ablass. Slov. Mus. 1878. II. 312.

185566   Oblož Svazek: 7 Strana: 0016
Oblož, e, m. = podlouhlý rybník u Le- skovic na Strakon. BPr.

185567   Oblože Svazek: 7 Strana: 0016
Oblože, pl , f, sam. u Strakonic.

185568   Obložek Svazek: 2 Strana: 0226
Obložek, žku, m., obkladek, der Umschlag. O. na nemocný úd. Jg.

185569   Obložení Svazek: 2 Strana: 0226
Obložení, n., das Umlegen, der Umschlag, Ein-, Uiberschlag, die Besetzung, Umfassung, Verkleidung, Jg., die Leiste, der Blindrahmen, das Fensterfutter; der Beleg der Zunge der Kranken. Rk. O. sukně, tkanice po stranách, V., churavého údu (obkladek). Jg. — O., zastr. = zahálka. Jir.

185570   Obložení Svazek: 9 Strana: 0194
Obložení dřevěné, svěrací u soustružníků. Vz KP. VII. 240.

185571   Obložení Svazek: 10 Strana: 0218
Obložení okenní. Vz KP. IX. 342.

185572   Obložení, n. O Svazek: 10 Strana: 0636
Obložení, n. O. stěny ve veřejných místnostech s vyobraz. Vz KP. XI. tab. XXXI., XLI, XLIII. - O. = závorka: ( ), [ ]. 1587. Čes. 1. XV. 30.

185573   Obložený Svazek: 2 Strana: 0226
Obložený, obložen, a, o, umlegt, umge- schlagen. Jg. — čím. Zlaté jablko drahým kamením obložené. Har. Země horami o-ná. Dal.

185574   Obloženy Svazek: 7 Strana: 0016
Obloženy chodník. NA IV. 150. — čím. Roura uvnitř kaučukem o-ná. Us. Nemocí těžkou o-ný. Wtr exc. — jak. Pilíře bo- hatě o né. Dch.

185575   Obložený. O Svazek: 10 Strana: 0636
Obložený. O. stěna deštěním s římsou atd. Vz KP. XI. tab. LIII., LIV.

185576   Obložić Svazek: 9 Strana: 0194
Obložić knihu = vázati. Slez. Lor 75.

185577   Obložita Svazek: 7 Strana: 0016
Obložita, y, f O. borová, peridermium pini, der Kiefernblattkäfer. Sl. les.

185578   Obložiti Svazek: 2 Strana: 0227
Obložiti, il, en, ení; (obložovati), obklásti, obkládati, herumlegen, belegen, einschlagen, verkleiden, versetzen. Jg.— co: dvéře (ver- kleiden). D. Dílo, důl, štolu o. = dělníky ob- saditi. Vys., Am. — co, koho, se čím: ránu hojivými bylinkami, Hank., okrajek vejci, D., Šm , korunu perlami, Šm., dýky stříbrem, Us., se rozkoší, Výb., Alx. 1099., modlu ohněm. Har. I. 204. O. něco zlatem. BO. — co okolo čeho. Obložíš je okolo sebe jako nevěsta. Proch. — se = oddati se, navyknouti (s po- nčtím lenosti), sich ergeben, sich verlegen. Jg. — se v čem: v rozkoši. St. skl., Dal. — se čemu. Svému se zboží obložil (oddal). Dal. Tvému se zbožiu obloživ (= se oddav). Alx. Výb. I. 167. 9. O. se žebrání Št. Viz, aby sě té kratochvíli neobkládal. Št. N. kř. 94. — se čeho (zastr.). Výb. I. 141. O. se pokoje, lítosti (oddati se). Št. — se k čemu: k lovóra (oddati se). Št. N. kř. 86.

185579   Obložiti Svazek: 7 Strana: 0016
Obložiti Tak je o-no mé srdečko slzami, jako je koruna uherská perlami. Mt S II. 44. — se v čem. V rozkoši sě neobložij. Alx. V. — komu zač Za škody a útraty má mu šest tolarů šitokých o. Kn. těš. — kde. A když se tam mnoho chudého (a nemocného) lidu o-lo (položeno bylo). Výb. II. 1271.

185580   Obložiti Svazek: 8 Strana: 0243
Obložiti. Kdo by přípovědky neobložil (nesložil, nezaplatil), nemá po celý rok volnici bíti (dobytek). 1633. Věst. opav. 1894. č. 4.16. Vz Volnice (3. dod.).

185581   Obložiti co Svazek: 10 Strana: 0636
Obložiti co: kolo = dáti nové loukotě. Hoš. Pol. II. 149.

185582   Obložiti se čeho Svazek: 7 Strana: 1341
Obložiti se čeho = oddati se čemu, sich auf etwas verlegen. Aby se chudý žebrání neobložil. Št. Kn. š. 256. 21.

185583   Obložka Svazek: 7 Strana: 0016
Obložka, y, f., die Einfassung. Nz. O. na kulečníky. Wld.

185584   Obložnice Svazek: 7 Strana: 0016
Obložnice, e, f., die Einfasslinie. Slov. Ssk

185585   Obložný Svazek: 7 Strana: 0016
Obložný. O. nemoc, bettlägrige Krank- heit Šm

185586   Obluba Svazek: 2 Strana: 0227
Obluba, y, f., zastaralé = obliba.

185587   Oblúbiti Svazek: 7 Strana: 0016
Oblúbiti = oblíbiti. Slov. Bern.

185588   Oblubkovat koho Svazek: 10 Strana: 0636
Oblubkovat koho = lichotiti se k němu, hladili ho. Brt. Slov.

185589   Oblubnica Svazek: 7 Strana: 0016
Oblubnica, e, f., die Ergötzeria. Slov. Bern.

185590   Oblubník Svazek: 7 Strana: 0016
Oblubník, a, m , der Ergötzer. Slov. Bern.

185591   Oblubnosť Svazek: 7 Strana: 0016
Oblubnosť, i, f, vz Oblibnosť.

185592   Obľubný Svazek: 7 Strana: 0016
Obľubný, voluntarius, beneplacitus. Ž. wit. 118. 108.

185593   Obľubovati Svazek: 7 Strana: 0016
Obľubovati = oblibovati, oblíbiti. A po- tom ho začne o., boskávať, prosiť. Dbš. Sl. pov. I. 451. O, concupiscere. Ž. wit. 61. 11.

185594   Oblúček Svazek: 10 Strana: 0218
Oblúček, zdrobn. oblouk. Mam. A. 33a.

185595   Oblučiti Svazek: 2 Strana: 0227
Oblučiti, il, en, ení, obloukem obvěsiti, biegen. — co kde: loukoť na kolách. L.

185596   Oblúčnica Svazek: 7 Strana: 0016
Oblúčnica, e, f. = obločnice, die Bogen- linie. Let. Mt S. V 1. 17.

185597   Oblúčný Svazek: 7 Strana: 0016
Oblúčný, bogenförmig. Loos.

185598   Oblud Svazek: 2 Strana: 0227
Oblud, u, m., obluda, y, f., obluzení, klam, omyl, Irrthum, m., Täuschung. Nedržte sě v tom obluda. St. skl. O. smyslu, zraku, sluchu. Lk. O-dú oklamáni srny, vanitate seducti. BO. — O., obyč. obluda, noční příšera, strašidlo, vidění, Gespenst, Unbild, Ungethüm, Nachtgesicht, Phantom, Hirnge- spinst, n.. Erscheinung, f., Poltergeist, m. V., ZN. Ten oheň jako obluda zmizel. Pass. 967. Dříve času budu o. (před časem umru). Vz více v Mus. 1863. 6. Jir. Ukázala se mu o. a jemu řekla, aby ji pochoval. Štlc. Obluda noční, zázračná. V. Dříve času o-da ze mně bude. Tkadl. O. pekelná (čert). Troj. Dušeť jest vietr a kněz o.; Dobří a šlechetní kněžie nejsúť obluda, Št. N. kř. 180., 181 — Kat. 2111., 2114., 3485. — Oblud, a, m., obluda = šelma, lat. bestia. D. — O., a, m., bloud, blázen. Kat. 1345. — O., u, m., aberratio. Očitý dů- vod ročního běhu země poskytuje o. světla Bradleyem vyskoumaný. Smet. Astr. 35. — Obluda. Nestrachuji se oblud, totižto jam. dolův a míst příkrých. Potv. drak. apok. 16.

185599   Oblud Svazek: 7 Strana: 0016
Oblud. Rci, zlý oblude, monstrum. Kat. str. 76.

185600   Obluda Svazek: 7 Strana: 0017
Obluda. Mz. v List. fil. 1882. 219. — O. = klam. Že ta zjevenie nejsú o. Brig. k. VII. 6. b. Ostanúce všaké o-dy držte se ctnosti Kat. str 120. Poviem ne o-dú. Ib. 196. Mniechu, by oblud byl; Smútili jsú sě řkúce, že oblud jest. Ev. ol. 221., 314. Cf. Sv. ruk. S. 165.

185601   Obluda Svazek: 8 Strana: 0243
Obluda. Noční o. = polluce. Hus. (List. - hl. 1890. 70.).

185602   Obluda Svazek: 9 Strana: 0194
Obluda. O nočních o-dách vz Čes. 1. VII. 110. — O. = svéhlavec Slov. Zát. Př. 29a.

185603   Obluditi Svazek: 2 Strana: 0227
Obluditi (nyní: oblouditi), il, zen, eni; obluzovati = bludem zmámiti, oklamati, pod- voditi, betrügen, täuschen, Jg., Ros., Kat. 1700., 2148., Pass. 248 , 572. — koho. Liška obludí túr jarohlavý. Rkk. 22. Obraznosť nás obluzuje. Marek, Bs. Sami sebe obluzujem (klameme). M. Mnohé jsem oblúdila. Pass. 894. — na čem. Tak-liby na všem smysle ženská moc je obludila. Kat. 2147. — kým. Adam obluzen zlým duchem. M. Sami sebou obluzujeme a pravdy v nás není. Rkp., Bs., Pass. 615. — se čím. Nejeden se tím obludí. St. skl. — Vz Obluzený.

185604   Oblúditi Svazek: 7 Strana: 0017
Oblúditi. Ež sem obluzena. Kat. str. 97. Nejsem obluzen. Ž. wit. 76. 3. — koho Mnieše oklamajíc čbána, naliť sě oblúdi sama. Hr. ruk. 389. v. 52. Pokusil se ho o Pass. mus. Ale mne oblúditi nemoci budeš. Pass. mus. 430. Kto oblúdí jednoho z těchto mládencóv, qui scandalizaverit. Ev. olom. 89. To prodlévánie měj' o-lo, i jsem obluzen. Št. Kn. š. 274. Neroď mne déle obluzovati BO. — kým. Přisáhal hospodin Davidovi pravdu a n-dí jím. Ž. Truh. 131 11. Ne roďte obluzovati jeden druhým. Št. Kn. š. 96. Diabli po domiech chodiece lidmi oblu- zovachu. Pass mus. 386. Nejeden se tiem obludí. Alx. Obluzují pochlebenstvím. Kar. 144.

185605   Obludka Svazek: 7 Strana: 1341
Obludka, y, f., zdrobn. obluda. Němc. VII. 185.

185606   Obludně Svazek: 2 Strana: 0227
Obludně, betrüglich, zum Scheine. Kri- stus ne o. vzal jest na sě bolesti naše (ne- učinil, aby ho nebolelo). St. N. kř. 186.

185607   Obludně Svazek: 8 Strana: 0243
Obludně. Ne o. vzal jest na se bolesti naše. Št. N. 142.

185608   Obludní duch Svazek: 2 Strana: 0227
Obludní duch = obluda. Reš.

185609   Obludnica Svazek: 7 Strana: 0017
Obludnica, e, f. = klamatelka, die Be- trügerin. Laš. Tč.

185610   Obludník Svazek: 2 Strana: 0227
Obludník, a, m., klamatel, Betrüger, m. Leg.

185611   Obludník Svazek: 7 Strana: 0017
Obludník. Č. Kn. š. 357.

185612   Obludnosť Svazek: 2 Strana: 0227
Obludnosť, i, f., pokrytosť, ošemetnosť, klamavosť, Falschheit, Betriigliehkeit; obluda, vidění, seltsames Gesicht, n., Erscheinung, ť. Mnoho obludností po městech choditi vi- deli. Háj. — O., příšernosť. Jg.

185613   Obludný Svazek: 2 Strana: 0227
Obludný, podvodný, klamavý, Schein-, be- trüglich. O. řeč, Leg., svět. St. skl. Řekli, že by o. tělo vzal, by netrpěl bolesti v pravdě. Št. N. kř. 179. Vz Obludně. O. muž (illusor), obraz (modla). BO. O-dnou sladkostí zapojil. M. — O., příšerný, scheusslich, abenteuer- lich, gespenstisch. Jg.

185614   Obludný Svazek: 7 Strana: 0017
Obludný. Vz Mz. v List. fil. 1882. 219. O. (klamavé) vidění. Brig. k. VII. 7. a. O. zjev. Dk. — O. = bludný. Mnoho o-dných na vieru obrátil. Výb. I. 309.

185615   Obludství Svazek: 2 Strana: 0227
Obludství, n., obluzení, die Täuschung, der Trug. f. Zlob., Rk.

185616   Oblucha Svazek: 2 Strana: 0227
Oblucha, y, f., nothus, druh hmyzu. Krok.

185617   Obluk Svazek: 2 Strana: 0227
Obluk, u, m., zastr. = oblouk. — O., lub (ve mlýně). Rkp. Č.

185618   Oblún Svazek: 7 Strana: 0017
Oblún, u, m., der Rundstab, Astragal. Ssk. Vz Obloun (dod.)

185619   Oblupek Svazek: 7 Strana: 0017
Oblupek, pku, m., die Knospenschuppe. Sl. les. — O., der Glasamiant. Šm. — Ob- lupky = společné ohlupování a kroužení zelí, k němuž se sousedé scházívají k sou- sedům na výpomoc vzájemnou. U Roušína. Plsk.

185620   Oblupitel Svazek: 2 Strana: 0227
Oblupitel, e, m., der Berauber. Rk.

185621   Oblúpiti Svazek: 8 Strana: 0243
Oblúpiti les = oloupati dříví (k stavení). Arch. XIV. 57. Oblý m. obvlý. Gb. H. ml. I. 433.

185622   Oblúpiti Svazek: 10 Strana: 0218
Oblúpiti = obloupiti. Mill. 39.

185623   Oblupkatý Svazek: 7 Strana: 0017
Oblupkatý, knospenschuppig. Sl. les.

185624   Oblutovati Svazek: 10 Strana: 0218
Oblutovati, z lat. Vz Lutovati.

185625   Obluzení Svazek: 2 Strana: 0227
Obluzení (zastr.), n., klamání, Täuschung, Verirrung. V mej řeči nenie o. Výb. I. 389. — O. opilců, Delirium, n. Vz S. N.

185626   Oblúzenie Svazek: 7 Strana: 0017
Oblúzenie, illusio. Ž. wit. 37. 8. Zajisté jest to smyslů o. Shakesp. Kom. pl. om. 42. O., delirium, vz Slov. zdrav.

185627   Obluzený Svazek: 2 Strana: 0227
Obluzený, obluzen, a, o; oklamaný, irre- geführt, getäuscht. — na čem. Jsem na úmysle obluzen (seine Absicht verfehlen). — podlé čeho. Žena podlé těch slov obluzená. St. skl. — čím. Adam obluzen zlým duchem. Rkp.

185628   Obluzovati Svazek: 2 Strana: 0227
Obluzovati, vz Obluditi.

185629   Oblý Svazek: 2 Strana: 0227
Oblý, okrouhlý, kulatý, m. o-hb-lý. Ht. Sr. ml. 282. Oval, rund. Oblé stavební dříví, rundes Bauholz. Dch. O. sochor. Ler. Oblé, okrouhlé do pul kola. Reš. O. jablko. V. — O., okrouhlý na šíř, válcovitý, länglichrund. O. válec, had, V., úd, vlas. Rost.

185630   Oblý Svazek: 7 Strana: 0017
Oblý. Bž. 47., 190., Čl. Kv. XXIII., Slb. XL1V., Mkl. Etym. 219. — O. = válcovitý. O. rameno, Hrts., Vrch., střecha Pcl. 41.

185631   Oblysalý Svazek: 7 Strana: 0017
Oblysalý = oblyselý. O. poutec. Č. Kn. š. 308

185632   Oblyselý Svazek: 2 Strana: 0227
Oblyselý, lysý, kahlköpfig. Jg.

185633   Oblysení, n Svazek: 2 Strana: 0227
Oblysení, n., das Kahlwerden, Kahlmachen, n. Br.

185634   Oblyseti Svazek: 2 Strana: 0227
Oblyseti, el, ení; lysým se státi, kahl werden. Hlava oblysela, Ben. V., oblezla. Br.

185635   Oblysiti Svazek: 2 Strana: 0227
Oblysiti, il, en, ení, kahl machen. — koho. Oblysi pacholky Davidovy. V.

185636   Oblysiti Svazek: 7 Strana: 0017
Oblysiti. O-sí Hospodin vrch dcer sion- ských. Výb. I. 338.

185637   Oblysiti čeho Svazek: 9 Strana: 0194
Oblysiti čeho. Hus. (Šb. Hus. Orth. 43. ).

185638   Oblysknouti Svazek: 9 Strana: 0194
Oblysknouti. Když se dno mísy oblyskne (objeví). Horen. 354.

185639   Oblysosť Svazek: 2 Strana: 0227
Oblysosť, i, f., nálysosť, die Kahlheit.

185640   Oblysý Svazek: 2 Strana: 0227
Oblysý, nálysý, etwas kahl. D.

185641   Obłem Svazek: 9 Strana: 0194
Obłem něco činiti = hltavě, pojednou, bez rozmýšlení. Val. Čes. 1. X. 297 Sr. Oblo.

185642   Obmacati, obmakati Svazek: 2 Strana: 0227
Obmacati, obmakati, betasten. — co, čím: prsty. Us.

185643   Obmackati Svazek: 7 Strana: 0017
Obmackati = obmacati. Slov. Orl. VIII. 133.

185644   Obmáchnouti Svazek: 2 Strana: 0227
Obmáchnouti, chnul a chl, ut, utí; ob- máchati, umschwenken. — čím: mečem, rukou. Jg. — koho od čeho: od much (mouchy s něho odehnati). Rus.

185645   Obmalomocněti Svazek: 9 Strana: 0194
Obmalomocněti, ěl, ění = omalomocněti. Hus I. 344.

185646   Obmantati Svazek: 2 Strana: 0227
Obmantati = ošiditi, übertölpeln. Na Slov. Plk.

185647   Obmaska Svazek: 7 Strana: 0017
Obmaska, y, f, basella, die Beerblume, rostl. Vz Rstp. 1273.

185648   Obmavać koho Svazek: 10 Strana: 0636
Obmavać koho = pomlouvati. Brt. Slov.

185649   Obmaz Svazek: 2 Strana: 0227
Obmaz, u, m., der Körlehm. Am.

185650   Obmazaný Svazek: 2 Strana: 0227
Obmazaný, obmazán, a, o, umschmieret, bestrichen. — čím. Zeď vápnem o-ná. Har., BO.

185651   Obmazati Svazek: 2 Strana: 0227
Obmazati, obmazám a obmaži; obmazo- vati, umstreichen, umschmieren, bestreichen. — co čím: hlinkou. Us. Zeď vápnem, Šm.. Har., lžíci. BO.

185652   Obmazati co Svazek: 8 Strana: 0243
Obmazati co. Ktož jejé kurevství obma- zují (zaličují). Chč. S. 170.

185653   Obmazati co čím Svazek: 7 Strana: 0017
Obmazati co čím. Mastmi tělo o-li. Sv. ruk. 189.

185654   Obmázka Svazek: 2 Strana: 0227
Obmázka, y, f., die Schmiere; das Um-, Einschmieren.

185655   Obmedziť Svazek: 7 Strana: 0017
Obmedziť = obmeziti. Slov. Bern.

185656   Obměk Svazek: 2 Strana: 0227
Obměk, u, m., obměkčení, die Erweichung. Jg. Vz Odměk.

185657   Obměk Svazek: 7 Strana: 0017
Obměk kosti. Čs. lk.

185658   Obměkčení Svazek: 2 Strana: 0227
Obměkčení, n., das Erweichen, die Er- weichung. Vz Obměkčiti. O. života, srdce. Vz Obměkčování.

185659   Obměkčený Svazek: 2 Strana: 0227
Obměkčený, -čen, a, o, erweicht. Jel.

185660   Obměkčilý Svazek: 10 Strana: 0218
Obměkčilý. V hněvu svém o-lý. Baw. T. v. 711.

185661   Obměkčiti Svazek: 2 Strana: 0227
Obměkčiti, il, en, ení; obměkčovati, změk- čiti, erweichen, weich machen: oblehčiti, mil- dern, erleichtern; lítosť, milosrdnosť zbuditi, tišiti, mitleidig machen, erweichen. V., Jg. Hněv jejich počal se obměkčovati. BN. Hrušky zacpávají, fíky obměkčují. Kom. — co. Olej obměkčuje strnulé údy. Byl. To lékařství život obměkčuje. V. — co komu: srdce (pohnouti jím). Jg. — koho čím : prosbami, dary. Us. Těmi pak slovy potrestáni jich obměkčoval. Br. — se, sich erweichen, weich werden. Obměkčuje se srdce jeho. Jg. — koho, se čím. Tímto kořením zástava žen se obměkčuje. Byl. O. sobě někoho řečí. Bart. I. 21. '— koho k čemu. Bart. II. 19. Vz Měkčiti.

185662   Obměkčiti co Svazek: 7 Strana: 0017
Obměkčiti co: něčí hněv. Št. Kn. š. 98. — čím. O-val jej sobě řečí lstivou. Bart. 73. — se na koho. Ona se na mne o-la. Us. Vck. — kde. Obměkčujeme sou- hlásky d, t, n, r před i, í a ě. Bž. 79., 130. Vz Obměkčování.

185663   Obměkčivý Svazek: 2 Strana: 0228
Obměkčivý, obměkčující, erweichend. O. věc (lék). Ras., Sal.

185664   Obměkčivý Svazek: 8 Strana: 0243
Obměkčivý. O. léky, emollientia. Vz Ott, VIII. 587.

185665   Obměkčovadlo Svazek: 7 Strana: 0017
Obměkčovadlo, a, n., das Erweichungs- mittel. S. N. V. 56.

185666   Obměkčování Svazek: 2 Strana: 0228
Obměkčování, n,, die Erweichung. Měk- kou výslovností jmenuje se výslovnosť pod- nebná, na př. při souhláskách ď, ť, ň; sou- hlásky tyto nazývají se v gratnmatice měkkými a d, t, n naproti tomu tvrdými. Také některé samohlásky vyslovují se podnebně a mají tu moc do sebe, že nepodnebné či tvrdé hlásky v jejich sousedství mění se k vůli nim ve své střídnice podnebné čili že měknou, kdežto jiné té moci nemají, na př. had, nom. plur. hadi (= haďi), akkus. pl. hady. Podlé tohoto pod- nebného vyslovení ? měkčícího vlivu dělí se samohlásky české na dvě třídy, jedny měkčící, které také měkkými se nazývají; druhé pak neměkčící čili tvrdé. Podlé podnebNé výslov- nosti jmenují se samohlásky měkké také podnebnými a tvrdé nepodnebnými; a kromě toho nazývány bývají samohlásky měkké čili podnebné ještě také úzkými a tvrdé čili nepodnebné širokými a to podlé užší nebo širší průliny, která se při jejich učlánkování proudu tonovému v ústech nechává. Samo- hlásky měkké jsou: i, í a někdy také: e, é: pták — ptáci — ptačí, bóh — bože, čéše (číše). Samohlásky tvrdé jsou: a, á, o, ó, u, ú, ů, y, ý a někdy také: e, é: bóh — boha — boháč — bohové — strč. bohóm (bohům) — bohu — bohům — bohy, mlad — mladý — strč. mladú, okno — gt. pl. oken, okénko. Samohlásky e a é bývají tedy tu měkké tu tvrdé. Pro tuto nestejnosť a nerozhodnosť svou nazývají se samohláskami obojetnými. Mnohdy bývá e v témž tvaru tu tvrdé tu měkké, na př. ve vokativu sg. hade (tvrdé) a ptáče (měkké), v praesentu pleteš, plete atd. a můžeš, může atd., v příčesti minulém trpném veden a tlučen aj. — Pozn. České e jest několikeré: 1) původní čili takové, jemuž i jinde ve slovanštině a ze- jména ve staré bulh. e odpovídá, na př. ve vokat. sg. hade, ptáče, v 2. os. pleteš, pečeš atd.; 2. střídnice za strb. ę a ^e, na př. rámě, ženě; 3. přehláska za starší a nebo o, na př. nominat. duše, vok. duše : 4. střídnice za tvrdé a měkké jer na př. pátek, lev; 5. vzniklé sesla- bením ze samohlásek jiných, na př. sekera m. sekyra; 6. vzniklé sesílením, na př. mysleti m. mysliti; 7. vkladné e, na př. genit. pl. bitev, vojen. Čo do měkkosti jest 1.původní evhisto- rické češtině tu měkké tu tvrdé, na př. 2. os. pečeš vedlé pleteš, ale spíše do třídy samo- hlásek měkkých náleží jako polština a ruština ukazují: rus. pleťeš, pol. pleciesz; 2. kde jest e střídnicí za strb. ę nebo é a 3. jest přehláskou z o neb a, tam dílem dosud jest patrně měkké, dílem bylo; 4. ve střídě za tvrdé jer jest e vždy tvrdé, na př. pátek, ale ve střídě za měkké jer bývá i měkké i tvrdé, na př. mudřec, otec (rus. otěc, pol. ojciec); 5. kde e seslabením nebo 6. sesílením vzniklo, tam jest co do měkkosti takové, jaká byla samohláska před ním a 7. vkladné e po tvrdých souhláskách je tvrdé ? po měkkých měkké. — O měkkosti dvoj- hlásek rozhoduje jejich člen prvý; jsou tedy ia, ie, iu dvojhlásky měkké, poněvadž prvý člen jejich i jest měkký; a uo, au, ou jsou tvrdé, poněvadž u, a, o jsou samohlásky tvrdé. — Vzhledem ku měkkosti a vlivu měkčícímu dělí se souhlásky na měkké, tvrdé a obo- jetné. Souhlásky měkké jsou, které předsamo- hláskami měkkými a zvláště před i beze změny býti mohou a bývají a za kterými následující tvrdé samohlásky se mění ve měkké, na př. ň ve slově kůň, dat. sg. koni (= koňi) a genit. sg. koně (= koňe) m. koňa. Jsou to všecky podnebné, totiž: j; ď, ť,ň; ž, š, dž, č, ź, ś, c; ř, ľ. — Souhlásky tvrdé jsou, které s ná- sledující samohláskou měkkou beze změny své spojiti se nemohou, a stane-li se spojení, stane se i změna jich v náležité souhlásky měkké; samohláska tvrdápak zůstává za nimi bez pro- měny. Na př. n ve slově pán mění se v ň před i v nominat. pl. páni (= páň-i) a v gt. pán-a nemění se od něho tvrdé a nikterak. Jsou pak tvrdé souhlásky tyto: h, ch, g, k, d, t, n, r, ł a staroč. z a s. — Souhláskami obojetnými ty bývají nazývány, které před samohláskami měkkými nemění se tak, jako souhlásky tvrdé; na př. ve pták — ptáci, pán — páni změnilo se znění tvrdých souhlásek k, n patrně a pod- statně, kdežto v páv — pávi, rob — robi a p. změny a rozdílu takového neznamenáme. Ale nic méně platí v mluvnici obojetné souhlásky v jednotlivých případech tu za tvrdé, tu za měkké podlé toho, jaká jest celá jejich slabika; na př. v akkus. pl. roby je slabika by tvrdá a platí tedy i b za tvrdé, v nomin. pak robi je ? a tedy i ? měkké. Jsou pak obojetné souhlásky: b, p, m, v, f a novočeské: z, s, í. — Pozn. 1. Souhlásky: m, b, p, v, f místo změk- čení přijímají k sobě jotový příhlas, na př. ryba, dat. rybě vyslov rybje, ano dialekticky také bjil, pjivo, mjilý atd. — Pozn. 2. Novo- české z, s jsou souhlásky obojetné: vozy — vozí, kosy — kosí. Naproti tomu jsou strčeské souhlásky z, s tvrdy. Ve staré češtině byly totiž vedlé tvrdých z, s zvláštní jejich střídnice měkké: ž, á, na př. vozí vyslov voźí, kosí vysl. kośí; ale tyto časem zanikly a za ně větším dílem a skoro pravidelně se vyslovuje z, s. Novočeské obojetné souhlásky z, s jsou tedy tvrdy tam, kde zastupují staročeské tvrdé z, s na př. vozy, kosy; naproti tomu platí v mluvnici zaměkké tam, kde jsou dědici a nástupci staro- českých měkkých ź, ś, na př. ve slovích vozí, kosí. V koncovkách tvaroslovných nebývá ne- snadno přesvědčiti se o tom, máme-li před sebou z, s tvrdé nebo měkké; volme si k tomu konci obdobný tvar, který má souhlásku zubnou na místě pochybného z, s a zní-li ona souhláska tvrdě (d, t, n), jest i z, s tvrdé, zní-li však měkce (ď, ť, ň), jest i z, s měkké, totiž zástupcem bývaleho měkkého ž, š. Na př. ve vezu, nesu je tvrdé z, s, poněvadž ve tvaru obdobném vedu tvrdé d; ve vozím, nosím měkké z, s (= strč. ź, ś), poněvadž v obdobném vodím je měkké ď. — Pozn. 3. Novočeské c nevyslovuje se podnebné a jest tedy tvrdého znění jako ts; ale jakožto nástupce a dědic staročeského podnebně vyslovovaného c (=ts) má moc měkčící a platí v mluvnici za měkké. — Taktéž je dz skoro vždycky (kromě ledzgde a podobných případů, kde povstalo spodobou z c) zástupcem měkkého dź, ač se měkkost jeho u výslovnosti mnohdy neznamená; na př. dialektické dzěva (dž) ? hádzať (dz). — Pozn. 4. Podobně jako se z, s má se věc se středním novočeským l. Toto není samo sebou ani měkké, jako bylo staročes. podnebné ľ, ani tvrdé, jako strčes. ł, nýbrž jest v prostředku mezi oběma a obojetné, pojíc se tu s tvrdými tu s měkkými samohláskami; na př. byl — byli — byly. Tvrdým jest, kde zastupuje bývalé hrubé 1, a měkkým, kde je na místě staročeského ľ. Rozeznati to je snadno zvláště v koncovkách tvaroslovných a za pomocí obdobného střídání r a ř; v novočeském nominat. skála a dat. skále máme jednostejné střední 1, ale obdobný nominat. hora a dat. hoře ukazuje, že v nominat. skála bylo původně hrubé 1 ? v dat. skále zase měkké ľ. Gb. Hl. 16., 22. — Pozn. 5. Stará čeština obměkčovala i retnice p, b, v, m, v p', b', v', m´. To neomylně z celého jejího ústrojí vysvítá, ačkoli v nejstarších památkách ani stopy toho nenalezáme. V pozdější době, za níž se pravopis český ustaloval, nešetřeno více rozdílu mezi tvrdými a měkkými retnicemi. České tvary pozbývají vůbec tím více měk- kosti, čím dále v čase postupujeme. O obměk- čování zubnic d, t, vz D, T. O obměkčování sy kavek vz Sykavky; o obměkčování jazyčných vz N, R, L. — Vz. Kt. 24. (3. vyd.)., Ht.'Sr. ml. 149., S. N. VIII. 652., Hláska.

185667   Obměkčování Svazek: 7 Strana: 0017
Obměkčování = měnění souhlásek tvr- dých v měkké a řidších sykavek v hustší pro následující podnebnou samohlásku. Bž. 42.

185668   Obměknouti Svazek: 2 Strana: 0229
Obměknouti, knul a kl, utí, weich wer- den. V. Tvrdosť obměkla. Sal.

185669   Obměknouti Svazek: 7 Strana: 0017
Obměknouti. Koni roh o-kl. Db. Já ne- obměknu nikdy k nepřátelům tvým. Msn. Or. 121.

185670   Obměna Svazek: 2 Strana: 0229
Obměna, y, f., die Modifikation, Abän- derung, Gestaltung. O. kladem (conversio), záporem (contrapositio simplex), případkem (c. per accidens). Nz.

185671   Obměna Svazek: 7 Strana: 0017
Obměna soudu a) prostá, b) po případě. Jd. 46. O. jazyková, Dk. Aesth. 465., denní teploty, Wechsel. Stč. Zem. 517. Darwinova O. zvířat a rostlin. Vlach.

185672   Obměněný Svazek: 2 Strana: 0229
Obměněný, modificirt. — čím: záporem (contraponirt). Hš.

185673   Obměniti Svazek: 2 Strana: 0229
Obměniti, il, ěn, ění; obměňovati = smě- niti, tauschen. — co. Rk., J. tr. — se čím: polem a loukou. Exc. — O., modificiren.

185674   Obměnně Svazek: 2 Strana: 0229
Obměnně, střídavě, abwechselnd. Boha o. velebiti. Sš. L. 43.

185675   Obměnný Svazek: 7 Strana: 0017
Obměnný, abwechselnd, periodisch. O. řada, Šim. 185 , funkce. Stč. Dif. 5.

185676   Obměňovací Svazek: 7 Strana: 0017
Obměňovací soud, Jd. 39., vzorec. Šim. 185.

185677   Obměňování Svazek: 7 Strana: 0017
Obměňování, n , v math. variatio. Šim. 177., 185.

185678   Obmeňovati Svazek: 7 Strana: 0017
Obmeňovati, vz Obměniti. Šim. 185., Dk., Jd.

185679   Obměr Svazek: 2 Strana: 0229
Obměr, u, m., die Ab-, Ummessung, der Umkreis, Perimeter. Rk.

185680   Obměr Svazek: 7 Strana: 0017
Obměr kruhu (obvod), die Peripherie. Jd. Geom. I. 108., 118., Sb. uč.

185681   Obměra Svazek: 7 Strana: 0017
Obměra, y, f. = obměr. Phľd. II 4. 117.

185682   Obměrnica Svazek: 7 Strana: 0017
Obměrnica, e, f. = perimeter, obměr. Phľd. II. 4 117.

185683   Obměrničný Svazek: 7 Strana: 0017
Obměrničný = obměrný. Phľd. II. 4. 117.

185684   Obměrný Svazek: 7 Strana: 0017
Obměrný, perimetrisch. Phľd. II. 4. 117.

185685   Obměrový Svazek: 7 Strana: 0017
Obměrový, Umfangs-. O. strany (strany obměru). Nz.

185686   Obměřiti Svazek: 2 Strana: 0229
Obměřiti, il, en, ení, rund um abmessen. — co čím. Mus.

185687   Obměřiti co čím Svazek: 7 Strana: 0017
Obměřiti co čím. Hogarth o-řil krásu vidnou jistými poměry čárkovými. Pal. Rdh. I. 364.

185688   Obměsící Svazek: 7 Strana: 0017
Obměsící, n. = lunace, die Lunation.

185689   Obměsíčný Svazek: 2 Strana: 0229
Obměsíčný, co se každý měsíc obnovuje, menstruus. Rostl.

185690   Obměstknati, obměstnati Svazek: 2 Strana: 0229
Obměstknati, obměstnati, obsáhnouti, umfassen, umspannen. — koho, co. č. Když mne moje pásnička nemůže o. Er. P. 162.

185691   Obmešený Svazek: 2 Strana: 0229
Obmešený, mechem porostlý, bemoset. O. kámen. Ryb.

185692   Obmešený Svazek: 7 Strana: 0017
Obmešený. Pal. Rdh. I. 440., Šf. Strž. I 581.

185693   Obmeškalosť Svazek: 9 Strana: 0194
Obmeškalosť, i, f. Chč. S. L 162.

185694   Obmeškalý Svazek: 2 Strana: 0229
Obmeškalý, zpozdilý, nebystrý. Jg. Čas o. nahraditi. Št. N. kř. 130. O. kupec, säumig. Není poslušný, ale lenivý a o-lý. Smrť Jer. Ms. 1410. Saumselig, spät.

185695   Obmeškání Svazek: 7 Strana: 0017
Obmeškání. Št. Kn. š. 57., 89, 111. a j. (o. dobrého); lhůty, Dch., školy. Dch.

185696   Obmeškání, n Svazek: 2 Strana: 0229
Obmeškání, n., zanedbání, das Versäum- niss. Úřad svú vinú (čím mu byla strana povinna) ztratil skrze své o.; A tak s tím jíti, aby o. nebo nedbání žádného v tom nebylo. O. z D. O. v službách božích. Pulk. Úroky pro o. Rk. Osvědčujeť také řečník, ačby v při stalo se skrze něho které o. neb poblúzení, aby prvotní osoba mohla při svú napraviti skrze jiného řečníka. CJB. 49. — O., zdržení, překážka, Hinderniss, Verzöge- rung. V., Háj. — O., dlení, das Säumen, Zögern. V.

185697   Obmeškaný, čím, v čem Svazek: 2 Strana: 0229
Obmeškaný, čím, v čem. Rk. Vz Ob- meškati.

185698   Obmeškati Svazek: 2 Strana: 0229
Obmeškati, obmeškávati = přehlédnouti, verabsäumen, vernachlässigen; zdržeti, auf- halten; dlíti, prodlévati, säumen, zögern. — co, koho. Václ. XXXII. Dobré svého pána; církevní služebnosť o. Plk. Budeš-li jinde orati, musíš svůj grunt obmeškati. Lom. Praví se, že se nemá říkati: o. něco, nýbrž ,se s ne- čím;´ ovšem, ale ve smyslu: dlíti prodlévati; ve smyslu pak: přehlédnouti pojí se s akkus. nebo genitivem. — čeho (=přehlédnouti): příležitosti. Kom. O. původu v něčem. Zříz. — J. tr. — koho, se čím, s čím. Cokoli k do- brému jeho býti zná, tím ho ani v nejmen- ším neobmešká. Kom. Protož neobmeškal (neprodlel) Hospodin s tím zlým, ale uvedl je na nás. Br. Loď se protivnými větry obmeškala. Jg. Bůh tě pomocí svou neob- mešká. Rvač. Řečník, obmešká-li koho ne- stáním svým, sám z toho práv bude. Pr. Neobmeškal jich žádnou radou a naučením. Kom. — se, koho v čem (proti čemu). Pakli bych se v čem jako člověk obmeškal. V. Nemálo se v tom obmeškal (zdržel). Har. V čem jsem se kdy proti tobě obmeškal. Tkadl. Světská múdrosť mnohé zavodí a ob- meškává u věčném dobrém. Št. N. kř. 256. Nebude obmeškán v otplatě. BO. Obmešká-li řečník koho v čem, o to k němu hledíno buď. Kol. 20. — na čem: Lakomíc a na modlitbách obmeškávajíc. Ctib. A skrze to koruna česká na službě rytířův a panoší, Ty (králi) na svém panství, obec duchovních i světských na cti i na zboží, chudí i sirotci na svém dědictví obmeškáni jsou. O. z D. Na cestě koho o. V. — k čemu: ke škodě něčí. 1532. Pr. — co, koho při čem. Žeby při tom něco obmeškala. V. Některé lidi při poznávání pravdy obmeškává žádosť odporů. V. Ženu při porodu dítěte o. Lk. — s inft. Tudy jsme se přijíti k tobě obmeškali. Rad. zv. Neobmeškáš obětovati. Br. Pakli by toho učiniti a na čas výš uložený zlata a stříbra platiti obmeškával. Nar. o h. a k., Pr. I. 92.

185699   Obmeškati co Svazek: 7 Strana: 0017
Obmeškati co: chudého. Dik. II. 40. O. kázání, dobré skutky, slovo boží. Pass. O. koho, impedire. Ž. wit. 77. 31. Kdyby co o-li. Šp. — v čem (kdy). V čem by světští o-li při trápení tělesném. Bart. 144. Nicť v něm (v pateři) nenie obmeškáno. Št. Kn. š. 45. — co čím. Neračte nás těmi potřebami o. Arch. VII. 351. Že jest ne- obmeškala časem tiem, jakož právo jest na- pomenúti Arch. VIII. 418. Leností zisk o. Št. Kn. š. 184. — s inft. Šíře o tom psáti neobmeškám. Bart. 22.

185700   Obmetati Svazek: 2 Strana: 0229
Obmetati, vz Obmítati.

185701   Obmezenec Svazek: 2 Strana: 0229
Obmezenec, nce, m., ein beschränkter Kopf, ein Flach-, Schwachkopf. Rk.

185702   Obmezení Svazek: 2 Strana: 0229
Obmezení, n., ohrazení, das Beschränken, die Einschränkung, Be-, Umgränzung, Um- schränkung. Jg. Z o. vykročiti. Br. V o-ních, která jsou vytčena ústavou říšskou. Svou moc v o. zdržeti. Kram. Správa všecka na králích záležela, však s tím obmezením, aby se ne všecko podlé libosti krále dělo. V. Bez o. = bez výminky. Vz Obmeziti. — O., závorka, Paranthese, f.

185703   Obmezenosť Svazek: 2 Strana: 0229
Obmezenosť, i, f. O. místa, času, rozumu. Nt. Die Beschränktheit.

185704   Obmezenosť Svazek: 7 Strana: 0017
Obmezenosť. Psp. O. sil. Vlč. Míra a o. Šf. III. 270. Jména všech pro o. místa zde uvésti nemůžeme. Us. Pdl.

185705   Obmezený Svazek: 2 Strana: 0229
Obmezený, obmezen, a, o, beschränkt, ein- gegränzt. O. potůček, moc, monarchie. Kram. O. čas; člověk, hlava (o hloupých). Louky o-né a kopcovím vyhraničené. 1580. Gl.

185706   Obmezený Svazek: 7 Strana: 0017
Obmezený, begränzt. O. plocha, prostor, Nz., zeměpisec (hloupý), Šf. Strž. II. 264., přímka. NA. V. 1. V míře o-né. Us. Pdl. Žíti v poměrech o-ných. Hrts. Společenstvo zapsané s ručením o-ným, neobmezeným, registrirte Genossenschaft mit beschränkter Haftung. Us. Pdl. — nač: na láji. Pal. Rdh. I. 15 — čím. Doba krátkým časem o-ná. J. Lpř. Monarchie sněmem o-ná. Šmb. S. II. 214. Přímka dvěma body o-ná Us. Pdl. — jak. Hmota určitě o-ná. Mj. 5.

185707   Obmezitelnosť Svazek: 2 Strana: 0229
Obmezitelnosť, i, f., Begränzbarkeit, Be- stimmbarkeit. Marek.

185708   Obmezitelný Svazek: 2 Strana: 0229
Obmezitelný, begränzbar, bestimmbar. Jg.

185709   Obmeziti Svazek: 2 Strana: 0230
Obmeziti, il, en, ení; obmezovati; ohra- diti, umschränken, umgränzen, einschränken, beengen. Jg. Cf. Neobmezený, unbeschränkt, unbedingt. Vq.538. — co: své vydání, svou dobročinnost Šm. Křiky daremné o. Br. O. louky.1580. — se, koho v čem: ve vy- dání, Šm., v řeči. — se, koho čím. Slunce obtáčením svým dny obmezuje. Kom. Krá- lovství mocí, právy atd. o. V. Vz Brt. Instr. 76 (jest ve slovníku otištěn): —Bs., Nz., Zk. — se v co. Nz. — co, se na co, na čem, šp. prý místo: přestati na čem, obmeziti se něčím. Nz., Bs., Zk. V Brs. 114. jest o této věci takto zaznamenáno: O. co nač nelze ze mluvy staré a střední doložiti; vazba ta vznikla z potřeby vyjádřiti německé : etwas worauf beschränken. A nelze upříti, že jí mnohdy nelze nahraditi stručněji a přiměře- něji. Na př. Hasiči obmezili oheň stříkač- kami na tři domy, které již chytily. Kdyby se položil instr. vztahový třemi domy, byla by věta nezřetelna. Ostatně na s akkus. ve výlučném smyslu není v češtině nové, zvl. po až. Promokl až na kůži. Až na pět zla- tých vše prohrál. Us. Obmeziti se nač, jsem na něco obmezen, sich auf etwas beschränken, beschränkt sein, rovněž tak známého do- kladu nemá a jen u spisovatelů novějších dosti zhusta se užívá. Naproti čemuž sluší podotknouti, že v onom smyslu u spisovatelů starších čítáme frase: přestati, obvyknouti na čem, spokojiti se čím. Vz tato slovesa. Ma- touš na dvanácteru apoštolech co represen- tantech židovstva se obmezil. Sš. L. 3. Ně- kteří význam ten na jedinou Palaestinu ob- mezují. Sš. L. 32. — co k čemu, šp. Ob- mezíme se k tomu. (V lékařském spise).

185710   Obmeziti co Svazek: 7 Strana: 0017
Obmeziti co: něčí svobodu. Šml. Hory Čechy o-jící. Šmb. — co čím. Těmi slovy sídla Venedů příliš těsně o-vati se zdá. Šf. — co, se nač. Požár na jedno místo o. Dch. O. se na stručnou poznámku. Tš. O. někoho na nepatrné území. Lpř. Dj. I. 210. O-zil se jen na vylíčení toho. Us. Pdl.

185711   Obmeziti se v čem Svazek: 9 Strana: 0194
Obmeziti se v čem. Pal. Děj. III. 1. 470.

185712   Obmezivě Svazek: 7 Strana: 0017
Obmezivě, einschränkend. Na ducha o působili. Dk. Aesth. 600.

185713   Obmezivosť Svazek: 7 Strana: 0017
Obmezivosť, i, f., die Limitation. Sm., Rk. 446

185714   Obmezivosť Svazek: 8 Strana: 0243
Obmezivosť, i, f., limitatio. Mark. (Krok. 1896. 9.)

185715   Obmeznikovati Svazek: 2 Strana: 0230
Obmeznikovati, (mezníky ohraditi), mit Gränzsteinen bezeichnen. — co čím: pole mezníkem. Jg.

185716   Obmezný Svazek: 7 Strana: 0018
Obmezný, Abgränzungs-. O. pilíř, Hř. 44., slovo. Dch.

185717   Obmezovací Svazek: 2 Strana: 0230
Obmezovací, limitativ, beschränkend. Rk.

185718   Obmezovací Svazek: 7 Strana: 1341
Obmezovací gt. = vysvětlovací, g. ex- plicativus, determinativus. Vz Gb. Ml. II. 13.

185719   Obmezovadlo Svazek: 9 Strana: 0194
Obmezovadlo, a, n. = obmezovací pro- středek. Mus. 1849. III. 116.

185720   Obmezování, n Svazek: 2 Strana: 0230
Obmezování, n., das Begränzen, die Um- gränzung. Vz Obmezení.

185721   Obmezovavosť Svazek: 7 Strana: 0018
Obmezovavosť, i, f., die Limitation. Šm.

185722   Obmilovati koho Svazek: 2 Strana: 0230
Obmilovati koho = zamilovati, lieb ge- winnen. Krok. — si koho. Šm.

185723   Obminouti Svazek: 2 Strana: 0230
Obminouti, vz Obinouti.

185724   Obmísti, vz Svazek: 7 Strana: 0018
Obmísti, vz Obmétati. Šm.

185725   Obmítačka Svazek: 2 Strana: 0230
Obmítačka, y, f., zednická lžíce k obmi- tání zdi, die Mauerkelle. D.

185726   Obmítání Svazek: 2 Strana: 0230
Obmítání, n., das Anwerfen, der Anwurf, die Tünche. Obmítání stěny. V.

185727   Obmítati Svazek: 2 Strana: 0230
Obmítati, obmetati, obvrhovati, anwerfen, bewerfen, tünchen. — co čím : zeď vápnem. Kom. — O., abkehren. Jg.

185728   Obmítka Svazek: 2 Strana: 0230
Obmítka, y, f., obmítání, omítka, ovrh, návrh, ovrhnutí, navrhnutí, námitka, omětek, omítek, ovržka, der Anwurf, die Tünche. V., Šp. O. hladká (sražená, vyčištěná), ostrá (ještě nesražená, hrubá, Spritzanwurf). Nz., Šp. Na obmítce malovati. Jg. Malba na obmítce, vz Fresco, Omítka. Malíř na o-ku, Fresco- maler. Techn.

185729   Obmítkový Svazek: 2 Strana: 0230
Obmítkový, Fresco-. Rk.

185730   Obmlad Svazek: 2 Strana: 0230
Obmlad, u, m., nákvasek, Sauerteig. Na Mor. Boč.

185731   Obmlaz, u, m Svazek: 7 Strana: 0018
Obmlaz, u, m. = obilní přísada, odnože, odmladka, die Maipflanze. Sl. les.

185732   Obmluviti koho kde Svazek: 7 Strana: 0018
Obmluviti koho kde: mezi ludźma = pomluviti. Sš. P. 388.

185733   Obmlzený Svazek: 2 Strana: 0230
Obmlzený, vz Obemhliti.

185734   Obmoci se Svazek: 2 Strana: 0230
Obmoci se, obmohu, -mohl, -možen; ob- máhati se = zotaviti se, síly nabyti, ke zdraví, moci přicházeti, gesund werden, sich erholen, zu Kräften kommen. Leč kdyby se obmohl a předešlého zdraví zase dosáhl. Ms. Zachová-li pán Bůh k životu a obmohu-li
se. List 1536. Žádal o strpení v tom dluhu,
až by se nějak obmohl. Záp. měst. 1452.

185735   Obmocněti Svazek: 2 Strana: 0230
Obmocněti, ěl, ění, rund um fest werden. Jg.

185736   Obmocniti Svazek: 2 Strana: 0230
Obmocniti, il, en, ění, obmocňovati, umher fest machen. — co čím : zemi pevnostmi. L.

185737   Območiti Svazek: 2 Strana: 0230
Območiti, il, en. ení, zmočiti, zmokřiti, nass machen. Bůh območí. Bůh osuší. Č. 12.

185738   Obmok Svazek: 2 Strana: 0230
Obmok, u, m., die Feuchte, die Nässe. Rk.

185739   Obmokati Svazek: 7 Strana: 0018
Obmokati, vz Obmoknouti.

185740   Obmoknouti Svazek: 2 Strana: 0230
Obmoknouti, knul a kl, utí; obmokati, umnässt werden. — od čeho: od deště. Jg.

185741   Obmorie Svazek: 7 Strana: 0018
Obmorie (obmoří), n. Slov. Hdž. rkp. Bôh nebo (nebe), zem plní, vládne o-riami. Orl. VII. 234.

185742   Obmotati Svazek: 2 Strana: 0230
Obmotati, umweifen. Us.

185743   Obmozečnice Svazek: 7 Strana: 0018
Obmozečnice, e, f., pia mater, meninx vasculosa, die weiche Hirnhaut. Nz.

185744   Obmračiti Svazek: 2 Strana: 0230
Obmračiti, il, en, ení, obmrakovati = omračiti, mrakem obestříti, verdunkeln. Kteří jasnosť bratrské svornosti omrakují. Roterod. Otčen.

185745   Obmráčiti Svazek: 2 Strana: 0230
Obmráčiti, vz Omráčiti.

185746   Obmrak Svazek: 2 Strana: 0230
Obmrak, u, m., die Umwölkung. Leknutí zastřelo jí oči obmrakem. Johanit.

185747   Obmrštění Svazek: 9 Strana: 0194
Obmrštění, n. Hrany klenutí hrubého sice, ale pěkného o. Sdl. Hr. V. 185.

185748   Obmrštění Svazek: 10 Strana: 0218
Obmrštění, n. = obmítka. O. zdi. Zvon IV. 131. Wtr.

185749   Obmrštiti Svazek: 10 Strana: 0218
Obmrštiti zeď = obmítnouti. Vz Obmr- štění.

185750   Obmrtvěti Svazek: 2 Strana: 0230
Obmrtvěti, ěl, ění, schwach, halb todt werden. Jg.

185751   Obmrzeti Svazek: 2 Strana: 0230
Obmrzeti, el, ení = omrzeti.

185752   Obmrznouti Svazek: 2 Strana: 0230
Obmrznouti, zl, utí, obmrzati, umfrieren. Rus.

185753   Obmrznutý Svazek: 7 Strana: 0018
Obmrznutý = obmrzlý, omrzlý. Orl. II. 383.

185754   Obmřežiti Svazek: 2 Strana: 0230
Obmřežiti, vz Obemřežiti.

185755   Obmřežiti Svazek: 7 Strana: 0018
Obmřežiti, umgittern. Šm.

185756   Obmurovati Svazek: 7 Strana: 0018
Obmurovati, ummauern. Laš. Tč. Slov. Bern.

185757   Obmýcení, n Svazek: 2 Strana: 0230
Obmýcení, n., die Abhauung. Um. les.

185758   Obmyk Svazek: 10 Strana: 0636
Obmyk, u, m., v tělocviku. Rgl

185759   Obmykadlo Svazek: 2 Strana: 0230
Obmykadlo, a, n., das Raufholz beim Weissgärber. Rk.

185760   Obmykati Svazek: 2 Strana: 0230
Obmykati, umschliessen. Dch. Před tím čirá mhla obmykala obor světa. Sš. L. 34.

185761   Obmýliti Svazek: 2 Strana: 0230
Obmýliti, il, en, ení = omýliti, täuschen, trügen. — koho v čem. St. skl.

185762   Obmysl Svazek: 2 Strana: 0230
Obmysl, u, m., obmyšlení, obmyšlený způ- sob, Ersinnung, Vorsorge, Anstalt, Vorkeh- rung. Jg. Vlastní rada, dřevěný o. Reš. Roz- ličnými obmysly srdce vybojovati. Žalan. O. učiniti. Reš. Učiec se práci hospodářské a o-slóm, jsúc u svých starost aneb služiec. Št. — O., úmysl, Absicht, f. Temná místa dilem z o-slu skladatelova vyjasňují. Marek. Vlekli uši se vší pilností po jeho u-slu. Skl. V. 60. — O., úskok, lesť, Finte, f., List, f., der An- schlag, Kunstgriff, Pfiff, Rank, Kniff, Schlich. Jg. Chytrosti a o-slu potřebí jest. Dl. O-slu užívati. Er., Kom. O. zlý, šibalský, židovský, vojenský, lstivý. Jg. Nad světlo světlejší jsou nám tvé obmysly všecky. Mach. Neto- liko zjevným odporem, ale i tajným obmy- slem. Br. Zavírá tím všeliké o-sly. Br. Ne- přátel chytré o-sly znáti a přemáhati. Kom. Nepřítel zlé o-sly snuje. Rým. Kouti tajné o-sly. Ráj. Skrze chytré o-sly. V. O. něčí překaziti. Dch. Též kníže proti pánu s chy- trými obmysly a křivými povstalo. Břez. 229. Bezbožné o-ly kuje, zahubit nás usiluje. Dač. — O., zámysl, příkrov, der Vorwand. Pod tím o-slem, že . . . Karyon. Pod žádným o-slem. Pr. měst. Obmyslitel, e, m., der Besorger. Jg.

185763   Obmysl Svazek: 7 Strana: 0018
Obmysl = omluva. On ten o. nalezl. Výb. II. 1650.

185764   Obmysl. O Svazek: 8 Strana: 0243
Obmysl. O. jest bystré a vtipné vymyšlení cesty k něčemu, třebas k oklamání bližního. Bl. Gr. 281.

185765   Obmyslený Svazek: 7 Strana: 0018
Obmyslený = obmyslný. Moudrý na ře- meslech a o. u řečech. Výb. I 337.

185766   Obmyslitelka, y, obmyslitelkyně Svazek: 2 Strana: 0230
Obmyslitelka, y, obmyslitelkyně, ě, f., die Besorgerin.

185767   Obmysliti Svazek: 2 Strana: 0230
Obmysliti, obmysli n. obmysl, il, šlen, šlení; obmýšleti, el, en, ení; obmyšlovati, obmýšlívati. — O. = myšlením najíti, vymy- sliti, ersinnen, erdenken; obmýšleti, sinnen, überdenken, im Schilde führen, beabsichtigen, bedacht sein; předvídati, vorsehen; ostarati, starati se, pečovati, für etwas sorgen, ver- sorgen, versehen, bedacht sein, Vorsehung treffen. V., Jg. — abs. Člověk myslí, pán Bůh obmyslí. Prov., Jg. — co : vojnu, D., lékařství (lék), V., jiný způsob. Kom. Vím, co obmýšlí. D. Šlechetný obmýšlí šlechetné věci. Br. Slávu něčí, Kom., novoty, Mach., své zdraví, Reš., dobré národu svého. Br. Neuměl o. budúciech příhod (praevidere). BO. — co jak: s pilností. Jel. — co při čem. Při tom nic jiného neobmýšlí. Solf. — co komu. Ale oni zlé mi obmýšleli. Br. Bližnímu bezhrdlí obmýšleti. Rvač. Pokrm nám obmyslili a ostarali. Ler. Zlé nevinnému o. Kom. Někomu něco dobrého o. D. — Br., J. tr. — co v čem. An toliko obecné dobro v tom obmýšlel. Krab. V něčem svůj zisk o. Bart. 4. 25. Bůh jeho dobré v tom ob- myslil. Br. V závěti obmyslil dům chudých štědrým odkazem. Ml. V pokušeních na ně přišlých ochranu jim obmyslil. Br. — co, koho čím (kdy): někoho něčím dobrým, někoho darem, D., odkazem, Ml., někoho něčím po smrti. Th. Aby věrné své sluhy královstvím věčným obmyslil. Sš. L. 194. U mnicha v chýši, čím Bůh obmyslí. Č.336. Ruchem a koněm mě obmyslí. GR. Nahého rúchem, Št. Kn. šest. 251., někoho penězi. Půh. I. 177. — Pass. 522., J. tr. — čeho, koho: obmysliž chudých. Ojíř. Abych šťast- ných prospěchův aneb očekávali aneb ob- mýšleli. V. — Pozn. Z pravidla s akkus.: o. co. Vz Ob (složené se slovesy). — koho čím nad koho : nad jiné. J. tr. —- co pod čím. Co pod těmi slovy obmýšlíš? Solf. — co o kom. Co o králi vaše sekta obmýšlela. Zb. O. o někom úklad. Bart. 1. 16. — co proti komu. Bart. 1. 32. Neobmýšlej nic zlého proti němu. D.

185768   Obmysliti. — abs Svazek: 7 Strana: 0018
Obmysliti. — abs. Obmysli, nenie-li tak. St. N. 13. — co: bezpraví, Lpř., vzpouru. Smb. Proto rač to o. Sv. rak. 46. (239.). Obmyslete to samy; Obmýšleti něčí dobré. Št. Kn. š. 104., 153. — co jak. Zle o jiných obmýšleli. Bart. 86. Mají to dobře o.; Něco dobře podlé zákona o., v pravdě, snažně Št. Kn. š. 63., 130., 159., 185. — kde. Jiné ústy mluví, jiné v srdci obmýšlejí. Otter. Is. 12. — čím. O-slil nás vzácnou návště- vou, hat uns zugedacht. Dch. Někoho nad jiné něčím o., Jem. vor Anderen begünstigen. J. tr. O-slil knihovnu vzácným dílem. Us. Pdl. Král ho o-slil hojnými dary. Posp. — pod čím. Pod tím něco jiného o-šlel. Abr.

185769   Obmysliti co komu Svazek: 9 Strana: 0194
Obmysliti co komu: nějaké podtržení. Kom. Ohláš. 115.

185770   Obmyslně Svazek: 2 Strana: 0231
Obmyslně, chytře, lstivě, zchytrale, listig, arglistig. V. O. s někým jednati. Plác.

185771   Obmyslně Svazek: 8 Strana: 0243
Obmyslně. O. něco učiniti. Krist. 67. a. Obmýšlať sa = rozmýšleti se, rozpako- vati se. Pútnik prosil princa, aby jeho pustil do tej chyže nocovať. Princ by sa nič nebol obmýšlal k tomu privoliť. Sal. P. 344.

185772   Obmyslník Svazek: 2 Strana: 0231
Obmyslník, a, m., obmyslný člověk, ein Listiger. Pr. měst.

185773   Obmyslnosť Svazek: 2 Strana: 0231
Obmyslnosť, i, f., opatrnosť, chytrosť, Bedachtsamkeit, Vorsorge, f. Na o. svou spo- léhati. Br. O. jeho vyzrazují slova ve smyslu obostranná. Sych. Bych se já poddal v službu tobě, nebudu dostojen múdré obmyslnosti tvé (providentiae). BO. O-sti něčí se diviti. Sš. L. 107. O. židů, Spekulationsgeist, m. Jg.

185774   Obmyslnosť Svazek: 7 Strana: 0018
Obmyslnosť. Aby Vaší o-sti práva vy- kládání příslušelo. CJB. 283.

185775   Obmyslný Svazek: 2 Strana: 0231
Obmyslný, opatrný, chytrý, bedächtig, vorsichtig, klüglich. D. Držán byl za obmy- slného. V. Rozum o-ných, intellectus pru- dentium. BO. — O., podvodný, arglistig, an- schlägig. V. Chytrý a obmyslný obratně příliš obrací všecko. Kom. O. držitel cizí věci, der unredliche, ungerechte Besitzer, possessor malae fidei. Opp. bezelstný, neob- myslný držitel. Bart. Kdo zle užívá, jest chytrý a lstivý (obmyslný). Kom. Jan. 356. O. praktika něčí. V. — O., pečlivý, sorgsam, vorsorgend. Otec o. Leg. — O., obmyšlený, vorgesehen, absichtlich. O. zkouška. Mark.

185776   Obmyslný = chytrý Svazek: 7 Strana: 0018
Obmyslný = chytrý. O Boris Šf. Strž. II. 191. O. krmení (Spekulativfütterung) včel, chceme-li matku k většímu nasazování plodu podnítiti. Lšk.

185777   Obmýšlať sa Svazek: 7 Strana: 0103
Obmýšlať sa = rozmýšleti se, zdráhati se Slov. Phľd. IX. 232.

185778   Obmyšlení Svazek: 2 Strana: 0231
Obmyšlení, n., das Bedenken, die Vor- sorge. Krab., Sal.

185779   Obmyšlení Svazek: 10 Strana: 0218
Obmyšlení, n. = důvtip; péče. Chč. S. I. 36a.. 272a.

185780   Obmyšlený Svazek: 2 Strana: 0231
Obmyšlený; obmyšlen, a, o, bedacht. — Příhoda obmyšlená méně škodí než súzená. St. skl. III. 215. — čím. Daněmi nejvýš o., höchstbesteuert. Dch. Duch její všemi před- nostmi hojně o. Sš. L. 22. — O., obmyslný. O. rozum míti. St. skl.

185781   Obmýšlený Svazek: 2 Strana: 0231
Obmýšlený, bedacht, bcabsichtigt. V.

185782   Obmyšlený Svazek: 7 Strana: 0018
Obmyšlený = obmyslný. Má-li žena o. rozum. Sv. ruk. 254.

185783   Obmýšleti Svazek: 2 Strana: 0231
Obmýšleti, vz Obmysliti.

185784   Obmýšlivý Svazek: 2 Strana: 0231
Obmýšlivý, spekulativ. Tpl.

185785   Obmyti Svazek: 2 Strana: 0231
Obmyti, obmyji, obmyj, yl, yt, ytí; ob- mývati, mytím očistiti, abwaschen. — koho, se od čeho. Obmyj mne od nepravostí, Bože. Kom. Se od vší nečistoty. Rk., Štelc. — koho čím: křtem, vodou, V., krví. Ojíř. — čeho. Obmývali hříchů jejich. V. Obmyli se hříchu, Št., nečistoty. T. — kde: koho vodou v koupeli.

185786   Obmytí Svazek: 2 Strana: 0231
Obmytí, n., das Abwaschen, die Reini- gung. O. těla v koupeli. Us. O. vodou (křest). V. K o. se obnažiti. BO.

185787   Obmyti co od čeho jak Svazek: 7 Strana: 0018
Obmyti co od čeho jak. O. duši od hřiechóv bez vody tělestné. Hus I. 51.

185788   Obmytie Svazek: 10 Strana: 0218
Obmytie. Hus Post. 18b.

185789   Obmýtiti Svazek: 2 Strana: 0231
Obmýtiti, il, cen, ení, posekati les, ab- hauen. Jg.

185790   Obmýtnosť Svazek: 7 Strana: 0018
Obmýtnosť, i, f., der Umtrieb. Sl. les. Vz Míto.

185791   Obmýtnosť Svazek: 8 Strana: 0243
Obmýtnosť. O. lesů, Schlagbarkeit, f. Vz. Chdt. v Nár. list, 1893. č. 306. Obnaditi m. obvnaditi. Gb. II. ml. I. 438.
Obnárod. Am. Orb. 109. Cf. násl.
Obnárodství, n. = sílení národu jinoná-
rodem a národů jinonárody. Am. Orb. 109.

185792   Obmýtnosť Svazek: 10 Strana: 0218
Obmýtnosť, i, f. = trvání lesin od jejich vzniku až do zmýtění. Vz Ott. XVIII. 552.

185793   Obmýtný Svazek: 2 Strana: 0231
Obmýtný, k raýcení náležitý. O. čas, die Umtriebszeit. Um. les.

185794   Obmytný Svazek: 7 Strana: 0018
Obmytný. O doba, die Umtriebszeit. Škd. Vz Mýtiti.

185795   Obmytý Svazek: 7 Strana: 0018
Obmytý, abgewaschen.

185796   Obmyvadlo Svazek: 2 Strana: 0231
Obmyvadlo, a, n., Waschmittel; křtitel- nice, Taufkessel, m. V., Reš.

185797   Obmývati Svazek: 2 Strana: 0231
Obmývati, vz Obmyti.

185798   Obmývka Svazek: 7 Strana: 0018
Obmývka, y, f., abluice, obmývání, die Abwaschung. S. V. I. 15, 10., Šmb. S. I. 517. — O-ky = co se obmyje, špína. Laš. Tč.

185799   Obnaditi Svazek: 2 Strana: 0231
Obnaditi (obvnaditi), il, zen, zení; obna- zovati, políceti, ködern, aufstellen. — co čím: jedem. St. skl., Alx. 1129., Vyb. I. 1129., 36.

185800   Obnaditi Svazek: 7 Strana: 0018
Obnaditi. Cf. Mkl. Etym. 43. Ač kdo počátek osladíš (štěstí), jedem skončení ob- nadíš. Alx. V. v. 1946. (HP. 47.).

185801   Obnárodněti Svazek: 2 Strana: 0231
Obnárodněti, ěl, ění = národním se státi, znárodněti, volksthümlich, national werden.— čím. Idea všeobecného náboženství tím všech kultů v Římě skupením obnárodněla. Sš. I.12.

185802   Obnárodniti Svazek: 2 Strana: 0231
Obnárodniti, il, ěn, ění = národním či- niti, nationalisiren. — co čím: tiskem. Mus., Jg-

185803   Obnárodniti Svazek: 7 Strana: 0018
Obnárodniti něco tiskem (romány) Šf. III. 265., 277., 279.

185804   Obnártovati Svazek: 7 Strana: 0018
Obnártovati komu boty (nové nárty k nim dáti). Us. Šd.

185805   Obnášení Svazek: 2 Strana: 0231
Obnášení, n., die Umtragung, Umführung. Jg. O. mrtvého po městě. V.

185806   Obnášený Svazek: 7 Strana: 0018
Obnášený; -en, a, o, herumgetragen, am- bulant. O. jídla Dch.

185807   Obnášeti Svazek: 2 Strana: 0231
Obnášeti, vz Obnésti.

185808   OBnáška Svazek: 2 Strana: 0231
OBnáška, vz Obnos.

185809   Obnáškový Svazek: 7 Strana: 0018
Obnáškový sloupec, sl. obnášek, die Betragskolonne, -spalte. Šp.

185810   Obnávěti Svazek: 7 Strana: 0018
Obnávěti = obnovovati, reparare. V Gre- gor, gloss.

185811   OBnaženec Svazek: 2 Strana: 0231
OBnaženec, nce, m., obnažený, der Ent- blösste. Jg.

185812   Obnažení Svazek: 2 Strana: 0231
Obnažení, n., das Entblössen, die Ent- blössung. O. údu některého. Jg. — O. meče, braně. V. — O., nahosť, die Blosse. Jg.

185813   Obnažení Svazek: 8 Strana: 0243
Obnažení, denudatio. Vz Ott. VII. 306. b.

185814   Obnaženka Svazek: 7 Strana: 0018
Obnaženka, y, f., gymnosporangium, der Nacktsporling, houba. Vz Rstp. 1994.

185815   Obnažený Svazek: 2 Strana: 0231
Obnažený; obnažen, a, o, nahý, entblösst. V. O. tělo, Us., meč. Troj. S obnaženým krkem choditi. Jg. Buď tedy obnaženějším jazykem každý hřích jmenován svým jménem. Sekl. 74. Č. — čeho: cti a víry. Troj. — O., bezbranný, wehrlos. Kom. Vz Obnažiti.

185816   Obnažený Svazek: 7 Strana: 0018
Obnažený. S hlavou o-nou. Mus. — jak. Až po pás o-ný. Osv. I. 84. Tvój život jest všem na divy o-žen. Výb. II. 35. — čeho: všeho rúcha. Bož. umuč. 49.

185817   Obnažiti Svazek: 2 Strana: 0231
Obnažiti, il, en, ení; obnažovati = od- kryti, odhaliti, do naha svléci, entblössen, entkleiden; jevným činiti, entblössen, bloss stellen, zeigen; oloupiti, berauben. — co, koho: ruku, nohu, hlavu, Us., ramena, prsy. Har. Kázal ji obnažiti. Pass. O. meč, zbraň (z pošvy vytáhnouti). V., O. z D. — koho z čeho (oloupiti): z důstojenství, z dobré pověsti. Br. Obnaže se ze všech tvorů (od- loučiti se, odděliti se od nich). Kom. Obnažie tě z tvého rúcha. BO. — co na koho: nůž, meč. Rkp. ústav. zem. — co komu (jevným učiniti). Zradu něčí světu o. Jg. Někomu své tajnosti o. Ctib. — co od čeho: maso od kosti. Lk. — koho, se čeho. Zk. Bylo vám bez čísla lépe se ctí a věrú zemřieti nežli cti a viery jsúc obnaženi, živu, by to mohlo býti, věčně zostati! Troj. Výb. II. 144. — se čím. Krajiny penězi se obnažují. Auct. 1620. — se k čemu; k obmytí. BO.

185818   Obnažiti co Svazek: 7 Strana: 0018
Obnažiti co: meč, evaginare. Ž. wit. Moys. 9. — co na koho. Braň na druhého o-žil. Výb. II. 169. — jak. Dievku hanebně o. Výb. II. 19. — co kde: před někým hlavu. Us. Pdl. — koho čeho Páv obnažil ji všeho peří (vytrhal jí je). Ezp. 1659. — z čeho. Z jejieho ji odienie o-ži. Ezp. 160

185819   Obněcovati Svazek: 7 Strana: 0018
Obněcovati, vz Obnítiti.

185820   Obnechati Svazek: 7 Strana: 0018
Obnechati. Věřím, že mne v tejto mej potřebě neobnecháte (neopustíte). Sl. let. I. 310.

185821   Obnemoci Svazek: 2 Strana: 0232
Obnemoci, mohu, mohl, žení, rozstonati se, erkranken. Na Slov.

185822   Obnemocněti Svazek: 7 Strana: 1341
Obnemocněti, infirmari. Ž. kl. CA. 5.

185823   Obneprázdniti Svazek: 2 Strana: 0232
Obneprázdniti, il, ěn, ění. — koho čeho. Bóh rozkoší obneprázdnil jest (occupat) srdce jeho. BO.

185824   Obnesení Svazek: 7 Strana: 1341
Obnesení, n., peripheria. Rozk., Veleš.

185825   Obneskorenie Svazek: 8 Strana: 0243
Obneskorenie, n. = opozdení. Phľd. 1895. 42.

185826   Obneskorený Svazek: 8 Strana: 0244
Obneskorený = opozděný, Phľd. 1893. 612. a j.

185827   Obneskoriť sa Svazek: 7 Strana: 0018
Obneskoriť sa = opozditi se, zurück- bleiben. Slov. Snídaní se dnes o-lo. Ntra. VI. 298. Prosincový sväzok sa o-ril. Phľd. III. 16.

185828   Obnesnati komu Svazek: 7 Strana: 0018
Obnesnati komu. Ten kabát mu neob- nesná = bude mu malý. U Chrud. Bačk.

185829   Obnésti Svazek: 2 Strana: 0232
Obnésti, obnesu, nes, sl, sen, ení; obná- šeti el, en a ín, ?ní = okolo nésti, umfragen, umführen; obžalovati, očerniti, angeben, an- klagen; vynášeti, obsahovati, enthalten, be- tragen. Jg. — abs. Sočiti a obnášeti (žalovati) nadymačům a klevetníkům sluší. Kom. Stromy se letos obnesly (mají mnoho ovoce). Us. To dévče se obneslo (ztěhotnělo). Us. — co, koho: oči sem a tam obnášeti. Kom. Kávu o. Div. z ochot. Umřel, včera ho obnášeli (i. e. hro- mnicí). Us. Aby věděli, že mysl obvyšnou o. mají. Sš. L. 72. Číslo deset obnáší pomětu a vědmo dokonalosti Sš. L. 165. Prohýřili jedním pátkem, co roční pronájem obnáší. Sych. Obnášeti, na mor. Zlínsku obnášat, Brt., wem. betragen, sloveso nové, než lze ho dle Brs. 115. užívati; u starších kladlo se za ně: dělati, činiti (vynášeti). Cf. Co to všecko dělá ? Us. Jeden zlatý obnáší 100 kr. = má, platí. Poplatek obnáší = činí 100 zl. Ž. a Š., Šb. Moře na výš obnášelo pět loket; šířka toho obnášela pět sáhů; to obnáší pět zl. —- moře na výš bylo pět loket, šířka toho byla pět sáhů, to činí pět. zl. Bs. Povrch země obnáší = povrchu země jest atd. Počet pě- choty obnášel 1000 mužů = pěchoty bylo 1000 mužův atd. Cf. Bylo helmóv. Dlouhosť svatyně byla 20 loket. Br. Ohrada domu byla .. Háj. Aj, veliký vuoz bude tej rudy. Št. N. 189., 23. Klaďme tedy na místě obnášeti raději slovesa naznačená. — co po čem: oči po ocasaté kometě na obloze o. Sych. Sem tam oči po něčem obnášeti. Dl. Zboží po domech obnášeti. D. — se, koho čím: hromnicí, Us., holí (vypráskati mu), Us., klevetami (pomlou- vati), Rvač., zlou pověstí. J. tr. Ostatně slovy těmi obnáší se rada. Sš. L. 125. Neméně do- kládají, že veškeren základ svatého života po- káním se obnáší. Sš. Mr. 6. Všichni sousedé, aby v hromadu se sešli, právem rychtářským obnésti (= obeslati) se mají. Ms. — koho krom čeho. Nepřítomného krom očí a uší tajně ob- nésti. Ohláš. — kdy. Před Jiřím bratří od nepřátel hanebně obnešeni byvše apologii sepsali. Lom. — kde. Bratři před Vladisla- vem hanebně obnešeni byli. Prot. 62. Ale Jan obnášel také na sobě povahy kazatele po- kání. Sš. Mr. 7. Láska vůkol všeho tvorstva milostné se obnáší. Hlas. — za co. Takové vědro obnáší za velikou konev. Bož. Něm. IV. 44.

185830   Obnésti Svazek: 7 Strana: 1341
Obnésti. Když jsem po něm (světě) sem tam oči obnášel. Kom. L. 14.

185831   Obnésti Svazek: 9 Strana: 0194
Obnésti. Nepřítomného tajně obnésti oso- čiti jest. Kom. Ohláš. 164.

185832   Obníček Svazek: 7 Strana: 0018
Obníček = první niť na obou stranách osnovy, kolem níž se útek při každém chodu obloží. NA. IV. 48.

185833   Obničina Svazek: 10 Strana: 0220
Obničina, y, f. = obručové dříví. Vz Ott. XVIII. 587.

185834   Obníčkovati Svazek: 7 Strana: 0018
Obníčkovati, ne: obničkovati = šíti na obníček.

185835   Obníčkový Svazek: 7 Strana: 0018
Obníčkový, überwendlich. Nz. lk.

185836   Obniecati Svazek: 7 Strana: 0018
Obniecati = obněcovati, zaněcovati. Slov. Hdž. Čít. 152., Č. Čt. 89. — se sich be- liebt machen wollen. Ssk.

185837   Obnieř Svazek: 8 Strana: 0244
Obnieř, o, m., strč. = kamnář, topič, ze střhněm, ovenaere, b m. f., ofníř. Gb. II. ml. I. 441.

185838   Obnímání Svazek: 7 Strana: 0018
Obnímání, n. = objímání. Jd. 3. vd. 15.

185839   Obnitec Svazek: 7 Strana: 0018
Obnitec, tce, m.. sparmannia, die Spar- mannie, rostl. Vz Rstp. 163., Hg. 108.

185840   Obnitec Svazek: 10 Strana: 0218
Obnitec, tce, m., sparmannia, rostl. Vz Ott. XXIII. 772.

185841   Obnititi Svazek: 2 Strana: 0232
Obnititi, il, cen, ení; obnitovati, nití ob- táhnouti, umbinden, umfäden, fädeln. — co. Kadlec brdo nití nebo obniťuje. Us. Jg.

185842   Obnítiti Svazek: 7 Strana: 0018
Obnítiti, obněcovati. — co: oheň = při- kládáním dříví rozněcovati, anfachen. Zátur.

185843   Obnítka Svazek: 7 Strana: 0018
Obnítka, y, f. = obníček.

185844   Obnitka Svazek: 10 Strana: 0636
Obnitka, y, f. = obnitkový steh. Ott. XXIV. 71.

185845   Obnítkovati Svazek: 7 Strana: 0018
Obnítkovati = obníčkovati.

185846   Obnitkovati Svazek: 8 Strana: 0244
Obnitkovati látku. NZ. IV. 407.

185847   Obnitkový Svazek: 10 Strana: 0636
Obnitkový steh. Vz předcház. Obnitka. Ott. XXIV. 71.

185848   Obnoc Svazek: 2 Strana: 0232
Obnoc, lépe; ob noc— O., i, obnocka, y, f., na Slov.přenocování, ponůcka, die Nacht- wache. Jíti na obnoc; na obnoci býti, obnoc držeti (ponocovati). Bern. — O., pasení do- bytka přes noc. Na Slov. Hdk.

185849   Obnoc Svazek: 7 Strana: 0018
Obnoc = pasení dobytka pres noc. Vz Obnocka. Keď som išol na o. s volmi a s koníčkom, k milej som sa prikradol ces ploty chodníčkom. Koll. Zp. 1. 325.

185850   Obnociar Svazek: 7 Strana: 0018
Obnociar, a, m. = kdo v noci hlídá do- bytek na pastve. Vz Obnoc. Slov. Hdž. Šlb. 23.

185851   Obnocka Svazek: 7 Strana: 0018
Obnocka, y, f. = noční pastva, die nächt- liche Viehweide. Vz Obnoc. Slov. Dch. Na o ku hnáti. Pokr. Pot. II. 68., 74.

185852   Obnocovati Svazek: 2 Strana: 0232
Obnocovati, přenocovati, übernachten; po- nocovati, Nachtwache halten. Na Slov. Bern.

185853   Obnoha Svazek: 10 Strana: 0636
Obnoha, y, f. = koleno potoka. Mus. slov. V. 93.

185854   Obnos Svazek: 2 Strana: 0232
Obnos, u, m., obnáška, y, f., slovo novější, za které lze někdy položiti: úhrn, summa. Brs. 115. O. dluhující, šp. m.: dlužný peníz, dlužná summa, dluh. Bs. Kauce v obnosu 400 zl. = kauce 400 zlatých. Bs. Knihy podávají důkaz o obnosu pohledanosti věřitelovy, lépe : knihy podávají důkaz, kolik má věřitel po- hledávati, kolik činí pohledávání věřitelovo. Šb.

185855   Obnos Svazek: 7 Strana: 0018
Obnos. Náhrada v o-su 200 zl. zbytečně m.: 200 zl. náhrady. Brt. S. 3. vd. 178.

185856   Obnosek Svazek: 2 Strana: 0232
Obnosek, sku, m., der Kappzaum. D.

185857   Obnosí Svazek: 2 Strana: 0232
Obnosí, n., krajina okolo nosu, die Nasen - gegend. Ssav.

185858   Obnositi Svazek: 2 Strana: 0232
Obnositi, il, šen, ení, nošením otříti, ver-, abtragen. — co: kabát, střevíce. Jg. — co v čem: šat v práci.

185859   Obnošený Svazek: 2 Strana: 0232
Obnošený; obnošen, a, o.; obnosený, ab- getragen. O. kabát, šatstvo, (ošumělé). D. O. kabát etc. špatně prý m. zvetšelý, ošumělý; ale můžeme i onoho slova užívati.

185860   Obnošený Svazek: 7 Strana: 0018
Obnošený klobouk na cestě nezmokne. Bž. exc. Má o. obličej (bezvýrazný). Šml. Světz. 1881. 281. Prodej o-ných kněh. Dch.

185861   Obnôška Svazek: 7 Strana: 0018
Obnôška = snáška, snůška, břemeno, die Tracht. Slov. Včlári podávajú včelám z jara múku žitnú a pšeničnú, keď ešte niet hvetov, z ktorých sbieraly by potrebný pel alebožto n-ku. H. Hlsk. XIV. 86. Včielka s o-kou uletela. Orl. VII. 53. Vz Obnôžka, LObz. XXII. 99.

185862   Obnóška, y Svazek: 2 Strana: 0232
Obnóška, y, f. Prišiel domov s o—kou (opil se). Na Slov., Mt. S.

185863   Obnova Svazek: 2 Strana: 0232
Obnova, y, f., die Erneuerung. O. církve. Kom. Světu jistá o. nastává. V. Po roce o. státi se má. Boč. Stala se o. úřadu. Schön. — O., sníh na starý nově napadlý, frisch gefallener Schnee. Po obnově dobře na hon (poněvadž stopu znáti). Boč., na vých. Mor.

185864   Obnova Svazek: 7 Strana: 0018
Obnova = obnovení. O. představ, die Reproduction, předplatného, života. Dch. Ve čsti veždy o. Alx. — Pravn. 445. — O. = nový měsíc. Je o. Pokr. Pot. 1. 313.

185865   Obnova Svazek: 7 Strana: 0131
Obnova příze. Krátká o. brzo hotova, kurze Haare sind bald gebürstet. Dch. — O. = plán, spořádání hlavních myšlének v posloupnou řadu (rozvrh, disposice). Vor. St. 7. O. učebná, vyučovací, Us., organisační, KB. III., verše, veršová, dramata, Dk., děje, Tf., Mus. 1880 270, žitia, Kyt 1876 31., lesního hospodářství, Sl. les., českého ja- zyka. — O. v math. a fys. O. bodů; sou- řadnic rovnoběžných, Parallelcoordinaten- system, pravoúhlá, kosoúhlá, rechtwinkliges, schiefwinkliges Coordinatensystem, o sou- řadnic polarných, Polar-. Jd. Geom. I. 19., IV. 30, 31., kuželoseček, Kegelschnittschar. Vnč. 30. O. paprsků rovinná, das Parallel- strahlenbüschel; o. paprsků prostorová, das Parallelstrahlenbündel. Jrl. 422. O. řad, čle- něnosť její. Dk. P. 41. O. stroje válcového, dvouválcová, trojválcová. NA. IV. 175, 176. — O., der Bau. Útlá o. těla. Dk. Aesth. 41. — Cf. Mkl. Etym. 312.

185866   Obnova Svazek: 10 Strana: 0218
Obnova, y, f. Zaloba pro o-vu soudního řízení, Wiederaufnahmsklage. Vz Ott. Ěíz. III. 131., 136., Ott. XVIII. 552.

185867   Obnovac Svazek: 9 Strana: 0194
Obnovac = obnovovati. Slez. Lor. 75.

185868   Obnovatedinice Svazek: 7 Strana: 1341
Obnovatedinice, e, f., novacula, zastr. Hank. Sb. 217., Ž. kl. 51. 4.

185869   Obnovatelnice Svazek: 7 Strana: 0018
Obnovatelnice, e, f., das Schermesser. Šm.

185870   Obnovec Svazek: 7 Strana: 0018
Obnovec, vce, m., der Erneuerer. Po tom obnovci a zveličiteli svém Filippy slujíc. Sš. II. 149. Politický o. Sš. — O. = nový měsíc, der Neumond. O. na hrad svieti. Slov. Chlpk. Sp. 135. A bľodý razom o. zastrel roztúžené děvy líca. Sldk. 186. Šata jak o. biela. Sldk.

185871   Obnovenec Svazek: 2 Strana: 0232
Obnovenec, nce, m., člověk obnovený, der Erneuerte, Sš. I. 123.; ein Reformirter.

185872   Obnovení Svazek: 2 Strana: 0232
Obnovení, n., vz Obnoviti. O., oprava, Er- neuerung, f. V. O. mysli. V. K o. přijíti. Herbář český od prvního vydání nikdy k ob- novení nepřišel. Byl. O. úřadu, vrchnosti, rady městské, Erneuerung, f., Wechsel, m.; nábo- ženství, Reformation, f. Jg. — O., opětování. O. bitvy, útoku. Die Wiederholung. Jg.

185873   Obnovený Svazek: 2 Strana: 0232
Obnovený; obnoven, a, o, erneuert. O. zboží, herbář. Jg.—v čem: v náboženství, reformirt. Kom. Jg., Srn.

185874   Obnovič Svazek: 2 Strana: 0232
Obnovič, e, m., obnovitel, der Erneuerer. Veleš.

185875   Obnovička Svazek: 2 Strana: 0232
Obnovička, y, f., die Erneuerin. Jg.

185876   Obnovitel Svazek: 2 Strana: 0232
Obnovitel, e, m. = obnovič. Kom.

185877   Obnovitelka Svazek: 2 Strana: 0232
Obnovitelka, y, obnovitelkyně, ě, f. = obnovička, Jg.

185878   Obnoviti Svazek: 2 Strana: 0232
Obnoviti, obnov, obnově (íc), il, en, ení; obnovovati = zase nové činiti, předělati, neu machen, auffrischen, herstellen, erneuern; z nova začíti, wiederholen, erneuern. V. — co: dům,Kom., paměť, V., hrad, kostel, (předělati), Jg.; válku, bitvu, útok, slib, smlouvu, přátelství (z nova začíti). Jg., V. O. listy a zápisy; o. si svědky. Zř. F. I. S počátku psaná narov- nání v některých artikulích opraviti, vysvětliti a zase obnoviti dáti jsme ráčili. Nar. o h. a k., Pr. I. 89. O. hon (ještě jednou lov obejíti). Šp. O. úřady zemské. V., Bart. — co komu: míru (dolu), cejch. Vys. — co kde. Obnov v nás mysl naši ( vzbuď v nás lepší náklonnosť). Ojíř. Maso okolo rány se obnovuje. Lk. Každý člověk musí sám boj ten (se zloduchem) v sobě obnovovati. Sš. L. 114. Víno obnoví člověka na všech údech. Lk. -- co čím. Svornosť ob- novovati se má snášelivostí společnou. Kom. Hrad lidmi o. (novou posádkou obsaditi). Výb. Teplem jarním počne se svět obnovovati. Výb. I. 657. — co s kým, Obnovichu vraství s Tata- říny. Rkk. 49. Zjednati a o. přiezeň s Římany. BO. — co v co: list starý v nový o. Er. — co kdy. Vz Čas. — se. Rána, utrpení se ob- novuje. Kom.

185879   Obnoviti co Svazek: 7 Strana: 0019
Obnoviti co : starou známosť, Vlč , před- placení, Pdl, mír, poplatek, přísahu, Šmb., spor. Lpř. — se čím. Teplem jarním počne se svět o-vati. Št. Kn. š. — kdy. Ten od- por na každý rok obnovoval. Půh. I. 209. — jak. Lidstvo mravně o. Us. Pdl. — se k čemu: k pokání. Kom. Prax. III.

185880   Obnovivosť Svazek: 2 Strana: 0233
Obnovivosť, i, f., das Reproduktionsver- mögen. Rostl.

185881   Obnovivosť Svazek: 7 Strana: 0019
Obnovivosť, i, f. Vz Jg. Slnosť. 33.

185882   Obnovivosť Svazek: 10 Strana: 0218
Obnovivosť a obnoblivosť. Hyna. Vz Čad. 114.

185883   Obnovivý Svazek: 2 Strana: 0233
Obnovivý, erneuernd, reproduktiv. Moc ob—vá (obnovivosť). Jg.

185884   Obnovivý Svazek: 9 Strana: 0194
Obnovivý či tvořivý život. Mus. 1849. III. 123

185885   Obnovka Svazek: 7 Strana: 0019
Obnovka, y, f., die Neuerung. Šf. III. 361.

185886   Obnovní Svazek: 7 Strana: 0019
Obnovní = zánovní. O. klobouk. Kmk. Kuk. I. 378.

185887   Obnovník Svazek: 7 Strana: 1341
Obnovník, a, m , innovator. Pršp. 45. 43.

185888   Obnovnosť Svazek: 7 Strana: 0019
Obnovnosť, i, f. = novota. Hmn. 1418.

185889   Obnovnosť Svazek: 8 Strana: 0244
Obnovnosť. Vetchosť o. pudí, vetustatcm novitas fugat. 1418. List. fil. 1895. 438.

185890   Obnovný Svazek: 2 Strana: 0233
Obnovný, obnovený, erneuet. O. činění dikův. Víd. list. — O., obnovující, obnovivý, erneuernd, reproduktiv. Rozdíl mezi obraz- ností tvornou a obnovnou. Mus.

185891   Obnovný Svazek: 7 Strana: 0019
Obnovný. O. obraznosť, která obrazy již dříve viděné obnovuje. Pal. Rdh. I. 380.

185892   Obnovojicnosť Svazek: 7 Strana: 0019
Obnovojicnosť, i, f., die Erneuerungs- kraft. Šm.

185893   Obnovovací Svazek: 2 Strana: 0233
Obnovovací, erneuernd, reproduktiv. O. strojové,Ssav., kruh (bělný) v rostlinách více- letých. Vz Kk. 18.

185894   Obnovovací Svazek: 7 Strana: 0019
Obnovovací mohutnosť = obnovivosť. Mour.

185895   Obnovování Svazek: 2 Strana: 0233
Obnovování, n., die Erneuerung, Repro- duktion. V.

185896   Obnovování Svazek: 10 Strana: 0636
Obnovování městských rad. Vz Čel. Priv. II. 1247.

185897   Obnovovatel Svazek: 2 Strana: 0233
Obnovovatel, e, m., der Erneuerer.

185898   Obnovovatelka, y, obnovovatelkyně Svazek: 2 Strana: 0233
Obnovovatelka, y, obnovovatelkyně, ě, f., die Erneuerin. Us.

185899   Obnovovati Svazek: 2 Strana: 0233
Obnovovati, vz Obnoviti.

185900   Obnož Svazek: 2 Strana: 0233
Obnož, e, m. a f., odnož, pHsadky pH obilí neb okolo stromů, Nebensprössling, Neben- schoss, m. Us. O., reva z kořene mladě vyrostlá. Čk. Žíto má obnože. Us. Stromy ženou, tlačí obnože. Víd. list. Dub žene od pařezu mnoho obnožů nebo obnoží. Zlob. Rozplozování děje se semenem a obnožemi z korene. Jg.

185901   Obnož Svazek: 7 Strana: 0019
Obnož. Vz Mz. v List. fil. XI. 192. — Na Obnoži = pole u Protivína. BPr.

185902   Obnožek Svazek: 8 Strana: 0244
Obnožek, žku, m., cf. Obnož. Brt. D. II. 351.

185903   Obnožiti se Svazek: 7 Strana: 0019
Obnožiti se = obnose dostati. Letos obilí se o-lo. Us. Kšť.

185904   Obnožka Svazek: 2 Strana: 0233
Obnožka, y, f., mužská punčocha, Socke, f. Šp., Č. — O., obnožky, opánky, Geschühe, slovou řemínky s rolničkami, které se dávají sokolu na stojáky (nohy), aby se mohla poutka neb dloužec k nim připiati. Šp., — O., obnůžka, co včely na nohou do úlů nosí, prášek z květů. Zlob.

185905   Obnôžka Svazek: 7 Strana: 0019
Obnôžka. Včela s plnými o-kami do úle letící. Koll. IV. 269 Vz Obnôška. Prepustili ho s o-kou = ubili ho, potrestali ho. Mt. S. I. 94. Prišiel domov s o-kou (opil se). Vz Obnôška. Ib.

185906   Obnôžka Svazek: 9 Strana: 0194
Obnôžka, y, f. = vedlejší příjem. Zát. Př. 186a.

185907   Obnôžka Svazek: 10 Strana: 0218
Obnôžka, y, f. = výslužka (koláče a p ). Sb. sl. 1902. 87.

185908   Obnožník Svazek: 7 Strana: 0019
Obnožník, u, m., der Fusssack. Us. Pdl. Vz Obuvec.

185909   Obňuchati co Svazek: 8 Strana: 0244
Obňuchati co = očuchati (o psu), Phľd. XII. 169.

185910   Obnuziti Svazek: 2 Strana: 0233
Obnuziti, il, en, ení. O. poddané králóm. BO.

185911   Obobel Svazek: 7 Strana: 0019
Obobel, ble, m.. campomanesia, die Cam- pomanesie, rostl. Vz Rstp. 591.

185912   Obobličejí Svazek: 2 Strana: 0233
Obobličejí, n., der Umrand des Gesichtes. Ssav.

185913   Obobněti Svazek: 2 Strana: 0233
Obobněti, obopěti, obobtěti, obobtněti, obotněti, el, ění, aufquellen. Vz Bobněti. — komu. Břicho mu obopnělo. Ros.

185914   Oboc Svazek: 8 Strana: 0244
Oboc m.. ovoce. Gb. H. ml. I. 430.

185915   Obočár Svazek: 7 Strana: 0019
Obočár, a, m., wer grosse Augenbrauen hat. Slov. Bern.

185916   Obočí Svazek: 2 Strana: 0233
Obočí, n., vyvýšená chlupatá čásť nad vi- čkami očí. V. Die Augenbrauen. O. jsou dvě v oblouku nad očima postavené řady vlasů neb chlupů, jichž pevným podkladem jsou dvě obloukovité vypukliny. Vz S. N. Mezi obočím bývá prohlubená lysina, glabella; avšak někdy bývá o. srostlé. S. N. O. veliké. Leg. Vytáhnúc hrdě obočí. Jel. Kdo má srostlé obočí, bývá určivý. Prov., V. Má ten srostlé obočí, je určivý. Vz Neústupný. Lb. Pozdvihna hrdě obočí rozprávěl. V. Příliš o. vyhrnuje, nebo: Zdvíhá o. (= pyšný). Č.

185917   Obočí Svazek: 7 Strana: 0019
Obočí. Bž 238 O., supercilia. Sv. ruk. 313. O. dlouhého a vlasatého jako Attila; Čierné oči, obočie, pačiá sa mi tvé řeči. Koll. Zp. IV. 124., I. 73. Veliké o. jest u koho, ten vždy myslí přieliš mnoho. Výb. I. 957.

185918   Obočí, n Svazek: 10 Strana: 0218
Obočí, n. Štítily se srostlého jeho o., které, jak známo, bývá jen při morousích, jichž duše chodí v noci po lidech a z nich ssaje krev, kdežto tělo jejich leží na po- steli bez hnutí a ducha jako nebožtíkovo. Sá. XX. 110

185919   Obočiti Svazek: 2 Strana: 0233
Obočiti, il, en, ení, umgehen. L.

185920   Oboční Svazek: 2 Strana: 0233
Oboční, Augenbrauen-. O. vlasy. Th.

185921   Oboční Svazek: 7 Strana: 0019
Oboční, vz Pleška (dod.)

185922   Obočný Svazek: 2 Strana: 0233
Obočný, Gränz-. O. mocnářstva. L.

185923   Obodati Svazek: 7 Strana: 0019
Obodati, umstechen. Stromy otesávají čili obodávají Koll. St. 59.

185924   Obodriť koho čím Svazek: 8 Strana: 0244
Obodriť koho čím. Phľd. 1893. 178. (1892. 105.).

185925   Obodrité Svazek: 7 Strana: 0019
Obodrité = obyvatelé při řece Odře v Meklenburku. Kmp. Čech. 203.

185926   Obodrž Svazek: 2 Strana: 0233
Obodrž, e, ves u Benátek. PL,

185927   Obodrž Svazek: 7 Strana: 0019
Obodrž. Rk. Sl.

185928   Obodření Svazek: 7 Strana: 0019
Obodření. Míní křesťanské o. Sš. II. 163.

185929   Obodřeti Svazek: 2 Strana: 0233
Obodřeti, el, ení, bodrým se státi, munter werden. Ty jen obodři. Sš. Oa, 176.

185930   Obodřiti Svazek: 2 Strana: 0233
Obodřiti, il, en, ení, munter machen, er- muntern. — co. Naděje obodřila duši její. Johan.

185931   Obodřiti Svazek: 7 Strana: 0019
Obodřiti = posměliti, povzbuditi. Paul. Bes. III. 221., Czm. 92. Zrak páně Broučkův obodřil (otužil) se již tou měrou. Čch. Brč. 127. Melou (bojem) o. údy. Čch. Dg. 702. Sv. Hilarion umíraje obodřoval se slovy. Sš. II 168.

185932   Obodz Svazek: 7 Strana: 0019
Obodz, u, m. = oprať. Slov. Orl. II. 5.

185933   Oboe Svazek: 2 Strana: 0233
Oboe, oboj, e, f., z fr. hautbois, hudební nástroj foukací. Rk. Vz více v S. N. — O., hlas ve varhanách. S. N.

185934   Obohacení Svazek: 2 Strana: 0233
Obohacení, n., die Bereicherung. D.

185935   Obohacovací Svazek: 10 Strana: 0218
Obohacovací práce. Müll. 18.

185936   Obohacování Svazek: 7 Strana: 0019
Obohacování jazyka českého. Vz Jg. Slnosť. 22.

185937   Obohacovati Svazek: 2 Strana: 0233
Obohacovati, vz Obohatiti.

185938   Obohatělý Svazek: 2 Strana: 0233
Obohatělý, bereichert. Jg.

185939   Obohatěti Svazek: 2 Strana: 0233
Obohatěti, el, ění, bohactví nabyti, reich werden. — skrze co (čím). On skrze svůj obchod (obchodem, Us.) obohatěl. Ros.

185940   Obohatěti Svazek: 7 Strana: 0019
Obohatěti Když chlap obohatie. Alx. V. v. 233. (HP 6).

185941   Obohatěti Svazek: 8 Strana: 0565
Obohatěti. 1440. Mus. fil. 1896. 450.

185942   Obohatitel Svazek: 2 Strana: 0233
Obohatitel, e, m., der Bereicherer. Dch.

185943   Obohatitelka, y, obohatitelkyně Svazek: 2 Strana: 0233
Obohatitelka, y, obohatitelkyně, ě, f., die Bereicherin. Jg.

185944   Obohatiti Svazek: 2 Strana: 0233
Obohatiti, il, cen,cení; obohacovati, reich machen, bereichern, begütern. — koho. Žena muže obohatí. Reš. Ne tak knížete obohacují důchodně komory, jako poddaných milosť. Kom. Bůh nás obohatil. Ros. — se jak. Nespravedliví všelijak se škodou bližního se o. usilují. Sš. L. 175. — koho čím: statky. O. se válkou. Us. Kostel dary od zlata o. Har. I. 190. O. někoho zlatem. Háj. 52. — V. — koho pro co: pro zásluhy. Ůs. — se z čeho: z cizího. Us.

185945   Obohatiti koho Svazek: 7 Strana: 0019
Obohatiti koho Ak mi nemáte čo dáti, nech vás pán Boh o-tí. Koll. Zp. I. 409. — koho, se čím. O. se vědomostmi, Anth. 1., Dk., literaturu novým spisem. Us Pdl. — se, jak: na něčí ujmu. Lpř. Dj. I. 37.

185946   Obohatiti koho v čem Svazek: 10 Strana: 0218
Obohatiti koho v čem. Aby vás Bůh ve všem dobrém o-til. Us. Nár. Sbor. VIII. 19.

185947   Obohatlý Svazek: 2 Strana: 0233
Obohatlý, bereichert. Ros.

185948   Obohatnouti Svazek: 2 Strana: 0233
Obohatnouti, obohatěti. Vz Zbohatnouti. V.

185949   Obohnatý Svazek: 8 Strana: 0244
Obohnatý = obehnaný. Phľd.1896. 131.

185950   Obohrať Svazek: 7 Strana: 0019
Obohrať = obehráti Slov. Loos.

185951   Obohutnica Svazek: 7 Strana: 0019
Obohutnica, e, f., immane monstrum. Slov. Tak by ihned žírná o. zhltla všetko, čo zem, povetrá a čo morská rovnina dává, ešte by svú ukrotiť nevládala dosti lakot- nosť. Hol. 34.

185952   Oboch Svazek: 7 Strana: 0019
Oboch, u, m. = obuch. Slov. Do temnice o. zaraz hodiť velil. Ppk. I. 191. On smrto- nosný naproti oštep zaklátí a o. na devín- sky zhadzuje úhor. Hol. 154. — O. = obou. Z obouch stran. Ht. Sl. ml. 237.

185953   Obochviti Svazek: 2 Strana: 0233
Obochviti, il, en, ení, refocillare, občerstviti, erfrischen. — co. Napiv se obochvil jest život svůj a sílu přijal. BO. Člověk obochví tvář svého přítele. BO.

185954   Oboista Svazek: 7 Strana: 0019
Oboista je chybně položeno za Oboe.

185955   Oboista Svazek: 10 Strana: 0218
Oboista, y, m. V II. 233a. Oboista stojící za Oboe polož až za Obochviti.

185956   Oboista, obojista Svazek: 2 Strana: 0233
Oboista, obojista, y, m., kdo na oboj hraje.

185957   2. Oboj Svazek: 2 Strana: 0233
2. Oboj, vz Oboe.

185958   3. Oboj Svazek: 2 Strana: 0233
3. Oboj, e, m., obojení se, oblesk, der Reflex, Abglanz. Sš. I. 35.

185959   Obój Svazek: 7 Strana: 0019
Obój. Tvar tento zájmenný ustoupil novo- tvaru podlé sklonění složeného vzniklému obojí. Vz List. fil. 1886. 385.

185960   Obój Svazek: 9 Strana: 0194
Obój. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 499.

185961   1. Oboj a obůj Svazek: 2 Strana: 0233
1. Oboj a obůj, m., oboje, f. a n.; nyní se více užívá: obojí m., f., n., gt. obojího m. a n., obojí, f., dat. obojímu m. a n., obojí, f. atd. O. =jeden i druhý, beide, beiderlei, beiderseitig, uterque. Obojí. V. Oboje strana, Rkp. 1412. S obojí strany, po obojí straně, na obojí stranu. V. Na obojí stranu má zprávu. Br. Pobožní obojího pohlaví. V. Na obojím místě. Kom. Obojí musí dělati. D. Náboženství pod obojí (způsobou, chleba a vína). Strana pod obojí (pod jednou). Jg. Pod obojí při- jímati. Oboj lid. Bj. Písma obojího zákona. Kom. Po obojí, po obojíkrát. Us. — Pozn. Obůj, jen v nom. a akkus. sg., oboje v nora. a akkus. sg. a pl. Obuj zákon, zástup; oboje stádo, oboje stáda, oboje dvéře. Ros. — Vz Číslovky druhové.

185962   Obojak Svazek: 7 Strana: 0019
Obojak, auf beiderlei Weise. Kos. Ol. I. 214.

185963   Oboják Svazek: 7 Strana: 0019
Oboják, a, m. = cvikýř, der Zwittler. NA. V. od. II. 31., Pr. tr. — O., u, m. = obo- jaký květ, flos hermaphroditus, die Zwitter- blüthe. Sl. les., Rst. 452.

185964   Obojakosť Svazek: 7 Strana: 0019
Obojakosť, i, f., die Zwitterblüthe. O. pohlaví ve květech. Osv. VI. 34.

185965   Obojaký Svazek: 7 Strana: 0019
Obojaký, zwitterig, zwitterblüthig. O. květ. Osv. VI. 36., Hg. 43. Cf. Dvouspolný, Čl Kv. XXIII., Slb. XLIV. — O., beider- seits. O. láska. Kos. Ol. I. 299.

185966   Obojam Svazek: 7 Strana: 0019
Obojam, u, m., agnostus, zkamenělina. Frč.G. 60.

185967   Obojamka Svazek: 7 Strana: 0019
Obojamka, y, f. = opačka, každé dřevo ve voru pROti směru voru, proudu ležící. Na Vltavě. Špd.

185968   Obojan Svazek: 7 Strana: 0019
Obojan, u, m., codiaeum, der Codicho- strauch, rostl. Vz Rstp. 1347.

185969   Obojan Svazek: 7 Strana: 1341
Obojan, rostl. Cf. Ott. V. 485.

185970   Obojankou Svazek: 7 Strana: 0019
Obojankou, vz Obálmo (dod.).

185971   Obojankou, obojamo Svazek: 2 Strana: 0233
Obojankou, obojamo. Podsvinčata, líhají obojankou t. j. tak, že jedno položí hlavu tam, kde druhé má ocas. lis. u Smidar. Mý. Obo- jamo snopy klásti, když se klasy na obě strany kladou do snopu řítovím od sebe. Us. u Libáně.

185972   Obojatný Svazek: 7 Strana: 0019
Obojatný = kdo mnoho zkusil a ne- ohrožený jest. U Žamb. Dbv.

185973   Obojbkrát Svazek: 2 Strana: 0234
Obojbkrát, beidesmal. Us.

185974   Obojček Svazek: 10 Strana: 0218
Obojček, zdrobn. obojek. O. zaplatiti. Půh. brn. IV. 29., Rozk. P. 1800.

185975   Obojčlenec Svazek: 7 Strana: 0019
Obojčlenec, nce, m. = dvojčlenec. Rk.

185976   Oboje, vz Oboj Svazek: 2 Strana: 0233
Oboje, vz Oboj, 1.

185977   Oboječek Svazek: 7 Strana: 0019
Oboječek, čku, m., vz Obojek. — O., čka, m, os. jm. Arch. VIII. 523.

185978   Oboječník Svazek: 8 Strana: 0244
Oboječník, a, m. = utrakvista, kdo mluví česky i německy. Doubravník. Brt. D. II. 351.

185979   Oboječník Svazek: 10 Strana: 0636
Oboječník, a, m., utrakvista. Brt. Slov.

185980   Obojek Svazek: 2 Strana: 0233
Obojek, jku, m., místo obvojek, vz V. O., oboječek, čku, m., co se ovíjí okolo krku, oz- doba na hrdlo, zápona, Koller, m., Halsband, n., Halse, f. Dada, mu i obojek zlatý udělati. Cyr. — O., límec u šatů neb košile, der Kragen, Halskragen. Obojkové se škrobí škrobem. Kom. Za o. jej jě. Dal. 141. — V., Br. — O. psu na krk. V. Psí obojek s jehlami, V., s železnými bodci (obrožka). Šp. O. s drže- ním u vola nebo koně = řemen, který se připíná okolo krku volu a na který se na- vléká držení. Jg. — O., kruh železný na krk, das Halseisen. V. Dej nohy své v pouta její a do obojku jejího šíji svou. Br. Do o-ku někoho postaviti n. na pranýř. Har. V obojku loviti. Č. — O., der Koller, colubium, der Waffenrock. Gl. 184.

185981   Obojek Svazek: 7 Strana: 0019
Obojek, das Halsband. V obojciech jako v halžiech. Št. Kn. š. 252. — O. = límec. Hrb. Obr. 80. On má s ním své blázny a za o. ho tahá. Wtr. exc. Mluvě o-jku ne- napravuj. 1629. Wtr. Ta láska není než pro vytažení o-ku. Črn. Zuz. Svět vždy za o. vodí. Hr. ruk. 419. Ižádný žid nemá v svém rúše choditi s o-kem než s ožidlím Výb. II. 333. Stane-li se co dítěti proti obojku
(proti mysli). Exc. — O. = ozdoba žen-
ských plecí vzadu na kordulce jako na ha-
leně cymbál. Hrb. Obr. 83. Cf. Míšek. — O ve strojnictví. ZČ. I. 282. O. = hadr přibitý na kuželici, aby mlýn netrousil. Prm. IV. 249. — O. psí. MV. (Pa.).

185982   Obojek Svazek: 7 Strana: 1341
Obojek. Cf. Mkl. Etym. 389. b. O., col- larium, čásť odění pokrývající hrdlo. Zbrt. Krj. I. 155.

185983   Obojek Svazek: 8 Strana: 0244
Obojek = límec přes ramena přehozený. . Wtr. Krj. I. 403. O. — úzký límec rukávů valašských. Brt. D. II. 463.

185984   Obojek Svazek: 9 Strana: 0194
Obojek, jku, m, vz násl. Obojok. Rytíři obojku. Vz Har. I. 245.

185985   Obojek Svazek: 10 Strana: 0218
Obojek, jku, m. O-ky rozumí se tu ona veliká okruží všelijak sbíraná, škrobená, z nichž hlava vynikala, jakoby`s ji prostrčil žernovem Světz. 1886. 406.

185986   Obojenec Svazek: 2 Strana: 0233
Obojenec, nce, m., Hermaphrodit, m. D.

185987   Obojenec Svazek: 7 Strana: 1341
Obojenec, nce, m. = obojúdec. 15. stol. D. Gesch. 288.

185988   Obojeťák Svazek: 10 Strana: 0218
Obojeťák, u, m. = druh pluhu, Dšk. Km. 29.

185989   Obojetí Svazek: 7 Strana: 0019
Obojetí, n. = objetí, die Umfassung. Rk.

185990   Obojetmo Svazek: 2 Strana: 0233
Obojetmo = obojankou.

185991   Obojetně Svazek: 2 Strana: 0234
Obojetně, netečně, nevšímavě, lhostejně, chladně, gleichgültig. Aniž může kdo tu o. čuměti. Sš. L. 114.

185992   Obojetně Svazek: 7 Strana: 0019
Obojetně, zweideutig, doppelzüngig. O. jednati. Dch , Lpř., Šmb.

185993   Obojetní Svazek: 2 Strana: 0234
Obojetní, na př. klíč k utahování šroubu, mit zwei Griffen. Us. Jg.

185994   Obojetnice Svazek: 2 Strana: 0234
Obojetnice, e, f., oboručná. — O., šibalka na obě strany mluvící, die Achselträgerin. Jg.

185995   Obojetnice Svazek: 7 Strana: 0019
Obojetnice = obojetná samohláska, vo- calis anceps. Nz. Obojetnice j (polohláska i samohláska). Šf. III. 569.

185996   Obojetnictví Svazek: 8 Strana: 0244
Obojetnictví, n. = cvikéřství. Ott. XI. 175.

185997   Obojetník Svazek: 2 Strana: 0234
Obojetník, a, m., obouručník, kdo oběma rukama stejně pracuje. O., t. j. pravák i levák, před krchňákem mnoho má. Kom. — O., oběma stranám náchylný, kdo na obou ramenou nosí, der Achselträger. Chovaj (střez) se o-kův. St. skl. — O-ci, strana pod obojí v Čechách, die Utraquisten. — O., Utraquist (co do řeči). Jg. Sbr. sp. 146. Sediáci obo- jetníci (mluvící slovensky a maďarsky). Pal. Radh. III. 250.

185998   Obojetník Svazek: 7 Strana: 0019
Obojetník = ramenář. Chovaj sě o-kóv. Alx. V. v. 206. (HP. 5.). — O. Šedláci o-ci (mluví slovensky a maďarsky). Pal. Rdh. III. 250. — O. = hermafrodit. Ott. II. 301.

185999   Obojetnina Svazek: 8 Strana: 0244
Obojetnina, y, f., indifferenter Stoff. Arn. Orb. 68.

186000   Obojetnosť Svazek: 2 Strana: 0234
Obojetnosť, i, f., Fassbarkeit von zwei Seiten. Jg. — O., když smysl dvojí jest, die Zweideutigkeit, Jg., nelišnosť, netečnosť, ne- všímavosť, lhostejnost, chladnosť, Gleichgül- tigkeit, Indifferenz. Hý. V srdci nesmi o. pro ríši boží panovati. Sš. L. 9G. Vz Obojetný.