93001   Jazditi Svazek: 6 Strana: 0494
Jazditi = jezditi. Slov. Loos.

93002   Jazdmo Svazek: 6 Strana: 0494
Jazdmo = jezdmo. Slov. Loos.

93003   Jazdnica Svazek: 6 Strana: 0494
Jazdnica, e, f. = jízdárna. Slov. Loos.

93004   Jázdný Svazek: 6 Strana: 0494
Jázdný = jezdný. Slov. Loos.

93005   Jazéček Svazek: 9 Strana: 0092
Jazéček psí = jitrocel kopinatý. Mor. Mus. ol. III. 136. Vz Jazýček.

93006   Jazek Svazek: 6 Strana: 0494
Jazek, zka, m., ryba. V Podluží. Brt. L. N. II. 17.

93007   Jazek Svazek: 8 Strana: 0135
Jazek, zka, m., vz Jelec (3. dod.).

93008   Jazel Svazek: 7 Strana: 1281
Jazel (yaziel), aleos, rostl. Pršp. 24. 86.

93009   Jazeran Svazek: 6 Strana: 0494
Jazeran, a, m., der Seebewohner.

93010   Jazerany Svazek: 8 Strana: 0135
Jazerany, osad. v Gemer. Phľd. 1895. 351.

93011   Jazerinka Svazek: 6 Strana: 0494
Jazerinka, y, f., die Fee.

93012   Jazerišťo Svazek: 6 Strana: 0494
Jazerišťo, a, n. = jezeřiště, das Seebett. Slov Ssk.

93013   Jazernatý Svazek: 6 Strana: 0494
Jazernatý = jezematý, seenreich.

93014   Jazerné Svazek: 6 Strana: 0494
Jazerné Čierné, míst. jm. v Uhrách. P. Kal.

93015   Jazerník Svazek: 10 Strana: 0595
Jazerník, a, m. Kýho j -ka to vykonau! Phľd. XXIV. 340. Sr. Zrádník.

93016   Jazerný Svazek: 6 Strana: 0494
Jazerný = jezerní.

93017   Jazero Svazek: 6 Strana: 0494
Jazero = jezero.

93018   -jazg Svazek: 9 Strana: 0092
-jazg: drobazg. Slez. Lor. 35.

93019   Jazír Svazek: 6 Strana: 0494
Jazír, a, m. = kanibala. Brm. III. 3. 204.

93020   Jazír, a Svazek: 1 Strana: 0604
Jazír, a, m.. solea, ryba. Krok.

93021   Jazkon Svazek: 7 Strana: 1281
Jazkon, a, m., gluta, letoun, zastr. Pršp 11. 38.

93022   Jazkyniak Svazek: 6 Strana: 0494
Jazkyniak, a, m. = obyvatel jeskyň, der Höhlenbewohner. Slov. Tóth. Sl. báj. I. 65.

93023   Jazla Svazek: 7 Strana: 1281
Jazla, fibra, zastr. Pršp. 49. 31

93024   Jazný Svazek: 6 Strana: 0494
Jazný = jazový. Slov. Loos.

93025   Jazor Svazek: 6 Strana: 0494
Jazor, u, m. U nás tisíc šindlov ozna- čujú slovom jazor šindlov (ale práve len pri šindloch tak). Slov. Zátur.

93026   Jazorný Svazek: 6 Strana: 0494
Jazorný = jezerní? Slov. Ľud môj! Vyžeň čerta už jazorného zo sadu svojho, drž si svoje prírodnie veno. Vary ťa čert j-ný nahodil (vodník?) Cf.: Vari ťa čerti tisícni ta nahodili! Zátur.

93027   Jazourek Svazek: 6 Strana: 0494
Jazourek, rku, m., gecglossum, der Zun- genpilz, houba. J. chlupatý, g. hirsutum. Vz, Rstp. 1926.

93028   Jazourek Svazek: 8 Strana: 0135
Jazourek. Vz Ott. X. 14. (houba vřeckatá).

93029   Jazovec Svazek: 6 Strana: 0494
Jazovec, vce, m. = jezovec. Zlínsky. Brt.

93030   Jazovec Svazek: 8 Strana: 0135
Jazovec = jezevec. Zlinsky. Brt. D. I. 7.

93031   Jazovice Svazek: 6 Strana: 0494
Jazovice, dle Budějovice, Jasowitz, ves u Vranova na Mor.

93032   Jazovka Svazek: 6 Strana: 0494
Jazovka, y, f., měkkýš. J. obecná, lin- gula anatina; dlouhostvolná, 1. pyramidata. Vz Frč. 204., Brm. IV. 2. 182-, S. N. V. 585.

93033   Jazový Svazek: 6 Strana: 0494
Jazový = jezový, Wehr-. Slov. Loos.

93034   Jázství Svazek: 9 Strana: 0092
Jázství, n. Pal. Pam. 409.

93035   Jaztog Svazek: 6 Strana: 0494
Jaztog, a, m. = langusta obecná, pali- nurus vulgaris, korýš. Jihoslov. Frč. 107.

93036   Jazva Svazek: 6 Strana: 0494
Jazva, y, f. = jízva. Ppl. Gr. strb. 77. Vz Jizva.

93037   Jazvec Svazek: 1 Strana: 0604
Jazvec = jezvec.

93038   Jazvec Svazek: 6 Strana: 0494
Jazvec. Sb sl. ps. I. 91.

93039   Jazvec Svazek: 10 Strana: 0112
Jazvec, zevce, m., hora v Gemersku na Slov. Vz Sbor. slov. 1900. 153.

93040   Jazvecový Svazek: 6 Strana: 0494
Jazvecový = jazvečí. Má ten oko j. Šd.

93041   Jazvečí Svazek: 6 Strana: 0494
Jazvečí = jezevčí. J. maso, sádlo. Slez. Šd.

93042   Jazvečina Svazek: 6 Strana: 0494
Jazvečina, y, f. = jezevčina (maso, kůže jezevčí). Šd.

93043   Jazvečinec Svazek: 6 Strana: 0494
Jazvečinec, nce, m. = trus jazevčí. Šd.

93044   Jazvice Svazek: 6 Strana: 0494
Jazvice, e, jazvička, y, f. = samice ja- zevčí. Šd.

93045   Jazvička Svazek: 6 Strana: 0494
Jazvička, y, f., vz Jazvice.

93046   Jazviny Svazek: 6 Strana: 0494
Jazviny, pl. = hlboká kotlina pod Chot- čom, kde pred veky jazero bolo. Slov. Č. Čt. 11. 385.

93047   Jazviť Svazek: 8 Strana: 0135
Jazviť = horliti? Pekný arcibiskup, jazvil Ivanyč. Slov. Phľd. 1894. 293.

93048   Jazviť Svazek: 9 Strana: 0092
Jazviť = kousati, beissen. Sbor. slov. I. 56

93049   Jazyčatec Svazek: 1 Strana: 0604
Jazyčatec, tce, m., rostl., salpiglossis.

93050   Jazýček Svazek: 1 Strana: 0604
Jazýček, čku, m., das Züngelchen, Zünglein. Má dlouhý j. = nedrží jazyku za zuby. L. Ta má ostrý jazýček (o klepnách). Da. Vz Jazyk. — J. = čípek v hrdle. Das Zäpflein. Kom.; čípek průdušný. V. Das Athemzünglein. — J. u váhy n. ve váze (tenká, z prostředku hřídele kolmo vycházející prutinka, která skrze klejch chodí, se klátí (vyráží) a kdy rovná váha, v něm pokojně stojí. Jg. ). Die Zunge, das Wagezünglein. Jako j. od vážek všecken svět jest. Br. — J. v přezce, ozubec, je v petlici zasazený a točí se na jehelce. Dorn, Zünglein. Jg. — J. na kompase, na slunečních hodinách (ukazadlo, stínicí že- lízko). Der Zeiger. — J. u zbraně při ko- houtku (zatáhne-li se jím a je-li natažen, zbraň spouští). D., Jg. Der Abdruck, Abzug. — J. (Zunge), úzká čásť západky u pasti dřevěné. Šp. — J., čásť u želez berlínských na lišky, kterou háček zachytí. Šp. — J., clitoris, die weibliche Ruthe. — J., bylina. J. psí, die Hundszunge; hadí, das Natter- zünglein; žabí (listnatec), beraní, der spitzige Wegerich; volský, der grosse Wegetritt. Jg. J., jitrocel, der schmale Wegerich. V Opav. Pk. —

93051   Jazýček Svazek: 6 Strana: 0494
Jazýček v píšťale, Mj. 228., NA. V. 205., v dechových nástrojích." Vz KP. II. 320.— J. = kolíček k obrtlíku. Us. Pdl. — J. == jazýčkovitý pilník, die Vogelzunge. Šp. — J, das Züngel bei Schlaguhren. Šp. — J. v botan. J. u trav a ostřic blánovitý vý- rostek mezi pošvou a čepelí listovou, ligula, das Blatthäutehen. Čl. Kv. XX. Cf. Slb. XLII, Kk. 104., Slb. 215., Rosc. 129., Mllr. 7., 74.

93052   Jazýček Svazek: 8 Strana: 0135
Jazýček. Olověný j. = jitrocel. Čes. 1. V. 347. Jazýček psí, plantago lanceolata; cyno- glossum off. (myšinec). Brt. D. II. 506., 502. — Jazýčky = osec, matúšek, carex acuta. Ib. 501.

93053   Jazyčeň Svazek: 1 Strana: 0604
Jazyčeň, čně, f., goupia. Rostl.

93054   1. Jazyčenka Svazek: 1 Strana: 0604
1. Jazyčenka, y, f., securidaca. Rostl.

93055   2. Jazyčenka Svazek: 1 Strana: 0604
2. Jazyčenka, y, f., geoglossum, houba. Rostl.

93056   Jazyčí Svazek: 6 Strana: 0494
Jazyčí. Skrze lísánie j. (linguae blandi- menta) oklamává. BO. Slov. Ssk.

93057   Jazyčiti Svazek: 1 Strana: 0604
Jazyčiti, 3. pl. čí, il, en, ení = blésti, klevetati, plaudern. Na Slov.

93058   Jazyčiti Svazek: 8 Strana: 0135
Jazyčiti. Keď matka j-la Phľd. 1894. 537.

93059   Jazýčkatý Svazek: 6 Strana: 0494
Jazýčkatý =jazýčkový, stuhový, band- förmig. Sl. les., Rst. 420.

93060   Jazýčkovati Svazek: 1 Strana: 0604
Jazýčkovati, jazykem sem tam hýbati, züngeln.

93061   Jazýčkovati Svazek: 6 Strana: 0494
Jazýčkovati. Jazýčkujicí plameny, zün- gelnde Flammen. Posp.

93062   Jazýčkovatý, -ovitý Svazek: 1 Strana: 0604
Jazýčkovatý, -ovitý, zungenförmig. D.

93063   Jazýčkovec Svazek: 8 Strana: 0552
Jazýčkovec, vce, m., microglossa, brouk. J. černokrbvý, m. picipennis, černý, pulla, hnízdový, nidicola, lemovaný, marginalis, rudo- ševý, saturalis, stejnoroliý, gentilis. Vz Klim. 142.

93064   Jazýčkový Svazek: 1 Strana: 0604
Jazýčkový, Zünglein-. J. símě, voda. Vz Jazýček (bylina).

93065   Jazýčkový Svazek: 6 Strana: 0494
Jazýčkový. J. píšťala (vz Jazýček), NA. V. 205.; šňůra, drát (jimiž se spouští síť). NA. IV. 119.

93066   Jazýčkový Svazek: 10 Strana: 0112
Jazýčkový. J. jehla pletací Ott XIX. 906.

93067   Jazyčnatka Svazek: 6 Strana: 0494
Jazyčnatka, y, f., členovec, der Zungen- wurm. J. červovitá, pentastomum taenioides (dle Odb. path. III. 76.: linguatula ferox). Frč. 113. J. skrčená, 1. constricta, cizopas- ník. Odb. path. III. 76.

93068   Jazyčnatky Svazek: 9 Strana: 0092
Jazyčnatky. Vz Ott. XVI. 49.

93069   Jazyčnatý Svazek: 1 Strana: 0604
Jazyčnatý = jazýčkovatý. J. květ. Rostl.

93070   Jazyčnatý Svazek: 6 Strana: 0494
Jazyčnatý. Slb. XLII. J. list, kapradina. Ves. IV. 169.

93071   Jazyčnatý. J Svazek: 10 Strana: 0595
Jazyčnatý. J. žena a zlobná. Phľd. XXII. 43.

93072   Jazyčné Svazek: 6 Strana: 0494
Jazyčné, ého, n., das Strafgeld für lose Reden. Rk. Jazyčnice. Zátur., Koll. Zp. II. 104. Tažká věc je starým nohám po písku cho- diti, ale tažšá pokojnému s j-cú žiti. Glč, II. 202.

93073   Jazyčnice Svazek: 1 Strana: 0604
Jazyčnice, e, f., blekotná žena, die Plau- derin. Na Slov.

93074   Jazyčnice Svazek: 8 Strana: 0135
Jazyčnice = klepna, dryačnice. Phľd. 1894. 657. a j.

93075   Jazyčník Svazek: 1 Strana: 0604
Jazyčník, u, m., žváč. Plauderer. — J., u, m., glossopetalum. Rostl.

93076   Jazyčník Svazek: 9 Strana: 0092
Jazyčník, a, m. = tlachal. Zát. Př. 49a. Sr. Jačala.

93077   Jazyčnosť Svazek: 1 Strana: 0604
Jazyčnosť, i, f., blekavosť, žvavosť, Ge- schwätzigkeit.

93078   Jazyčný Svazek: 1 Strana: 0604
Jazyčný, jazykový, Zungen-. J. žahadlo. Sal. J. souhlásky: vz Hláska. — J., na Slov. šveholný, žvavý, Zungen-, Sprach-. J. nezadrží tajemství. L. — J. = pomlouvačný, lästernd, verläumderisch. L., Br.

93079   Jazyčný Svazek: 6 Strana: 0494
Jazyčný. J. sněť (nemoc skotu). J. C. Beránek. — J. = zvavý. Muž j., linguosus. Z. wit. 139. 12 Křik ustavičný činí j-čný. Slov. Tč. — J. = pomlouvačný. Slováci nazývají flandrou každou j-čnon, nesnáše- livou, muže nectící, nevěrnou a nestydatou manželku atd. Koll. Zp. I. 438. Běda domu též i městu, kdě j-čný bývá, pre zlý jazyk celá obec pokoja nemívá. Glč. II. 128.

93080   Jazyčný Svazek: 7 Strana: 1281
Jazyčný, linguosus. J. muž. Ž. kl. 139. 12.

93081   Jazygové Svazek: 6 Strana: 0494
Jazygové, vz S. N.

93082   Jazyk Svazek: 1 Strana: 0604
Jazyk, u či a, m., jazýček, čku, m. J., strsl. a pols. język, stojí m. liazyk, lęzyk, lat. lingua, od laižiti, lingere, lízati; l vypadlo aneb se v j proměnilo a ę zastupuje původní in. Ht., Schl. Vz Fk. 393. Die Zunge. J. beraní, jelení, volský, volský uzený, psí, ptačí atd.; drsný (u koček), hladký (u psů, u kun), tenký, lepkavý, mrštný, úzký, ro- hovitý, zejkovaný, oblý, tlustý, masitý, roz- třepený, dlouhý, dvouklanný, na konci mělce vykrojený (u slepýše), krátký, houževnatý, Jhl., zanesený, potáhnutý, obestřený, ostrý, Šp., chlupatý (mlsný). Us. Konec, zánět, ochr- nutí, kořen jazyka. Šp. Jazyk někomu uříz- nouti, vytrhnouti, podřezati (dítěti = svaz pod jazykem přeříznouti, aby volně jazykem pohybovati a mluviti mohlo; ptáku), Jg., D., j. vyplaziti. V. Jazykem (něco s něčeho lízati). V. Jazyk od žízně vyprahlý. Us. Duši na jazyku míti (mříti, V.; upřímným býti. Us. ). Jazykem po zemi plaziti (těžce a stále pracovati). Jg. Jazyk dobře věří, když zub bolí (o příbuzných nejbližších, potká-li je nějaké neštěstí). Vz Přítel. Lb., Č. Má příliš dlouhý jazyk (mlsný). Č. Dlouhý j., krátké ruce. Č. Jazyk hlavě nepřeje. Lb. Pracuje, až se mu j. potí (= lenoch). Č. — J., nástroj mluvy, die Zunge. J. nezpůsobný; neohbitý, všetečný a děravý, bujný, vrtký, dlouhý (žvatlavý), Jg., utrhavý, hanlivý, zlo- bivý, jedovatý, (V. ), lstivý, ještěrčí, lživý, ošemetný, převrácený, lehkomyslný, Jg., umělý, zdravý, výmluvný, ohbitý, D., zlý, (pomlouvačný), svárlivý. J. úd nejlepší a nej- horší. V. J. svůj krotiti. D. Jest jazyku kvap- ného (čerstvě mluví). V. Na jazyku se mi plete. Mám to na jazyku. Sedělo mi na konci jazyka. Na konci jazyka dráha (všudy se doptáš). L. Duši na j-ku míti. Nt. J. před rozumem (řeč bez rozumu). Ros. Kousati se v j. (držeti se od hádání, mlčeti). J. krotiti, na uzdě držeti. V. Má příliš dlouhý jazyk (žvatlavý, uštěpačný. Lb. ). J. rozvázati (po- číti mluviti). Jazykem co pes ocasem k nim se lísají. Kom. J. jejich je jako ostrý meč. Br. Více bolí od jazyka, než od meče (rána). L. Jazykem cti se dotknouti. V. Nebezpečná věc jest tlumočiti a tomu, kdo jazyk svůj za peníze, za dary a jiné kořisti prodává, v ruce upadnouti. Rb. Mluví, jak mu Bůh j. dal. Mluví, jak mu j. dává. Šm. Přijíti, padnouti na jazyky lidské. L. O bližního j. si brousiti. Us. Není ho než j. (chlouba). Ja- zykem se mnoho spraví (o chlubných). Ja- zykem po někom jezditi (pomlouvati ho). Us. Zlí j-kové povídají, že. Ml. Jazykem seče ne leda voják. L. Jazykem se vysekati. Ne- zabolí jazyk od dobrého slova. L. Nemá jazyk kostí, ne huba pána (nelze lidem huby zašiti). Nemá kostí v jazyku, nemá jazyka přirostlého (žvavý jest). Ros. Má j. pora- žený (je němý). V. Dvojího jazyku lidé. V. Dva j-ky v hubě nosí. Č. Jiné na jazyku a jiné na srdci míti. V. (Jedno myslí, druhé mluví a třetí činí). Na j. si našlapovati (chvá- tavě mluviti a breptati). V. J. měkký láme kosti. Jg. J. bez kostí, ale kosti (skály) láme. Č. Co v srdci, to na jazyku (nic nesmlčí; říká se také o upřímných). Č. Co v srdci střízlivého, to na jazyku opilého. Jg. Pleská, co slina mu na jazyk kane (přinese). Jg. Propliští to, cožkoli jemu náhlosť (slina) k j-ku přinese. V. Dobře j. za zuby míti (mlčeti). Jg., Knst., Č. Měj j. za zuby. Kom., Hus. Vz Hněv. Hněv a j. na uzdě měj. Č. Mívej, radímť, j. za zuby. Kdo se nechceš mrzeti, uč se j. držeti. Č. J-kem nemlať, chceš-li, ujmi se cepů. Č. J. za zuby měj, málo mluv, mnoho rozuměj. Rým. Na j-ku nosí med, v srdci kryje jed. Jg. Na j-ku nosí med a stred, v srdci chová šalby jed. Č. Jaké srdce, takový i j. Č. Dej jazyk na řetěz. Šp. Kde jeden j., tu jeho sláva. Dal. Vola za rohy, člověka za j. lapají. Č. Jazyk nechávej doma a venku uši. Č. Zapletá se mu j. (o lháři a opilci). Vz Opilství. Č. Zlý j. mnoho zlého natropí. Zlý j. všecko pokálí. Kdo j. nedusí, často pokoj ruší. Kdo j. má, do Říma se doptá. Vřeť každému srdce po jazyku svém. D. Má prostranný j. (klevetář). To bude (je) brousek pro její j. Vz Kle- veta. Č. J. si na někoho zaostřiti. Vz Hana. Č. Pozor na j., jsou tu bosí (děti. Vz Bosý). Č. Zle jest, když jazyk před rozumem ubíhá. Všecken mu rozum na j-ku sedí (je tlachal). Č. Za j. koho tahati (vyzvídati na něm). Vz Tajemství. Reš., Č. Má špičatý j. Vz Uště- pačný, Lb., Č. Má jazyk jako lemeš (ostrý, zlý). Č. J. jako břitva, jako meč. Vz Váda, Č. Má j. jako psí ocas. Vz Váda. Břinká jazykem jako na měděnici. Vz Váda. Č. J. mu na trepkách chodí (zajíká se). Č. Tlachá, co mu na jazyk přijde. Vz Tlachal. Má j. jako kolovrátek, jako kolovratě, běhá mu jazyk po kolovratě. Jde mu j. jako mlýnské kolo. Užívá j-ka místo meče. J-kem seče. Má típek na j-ku, má křeč na j-ku, má j. pora- žený n. mrtvý. Vz Mlčení. Č. J. není špatný voják. Není jazyk nejhorší zbraň. Km. Mnohý ja-kem se vysekal a mnohý posekal. Ne každý, kdo j-kem seče, hodí se do bitvy. Č. Béře na j., čeho stydno na lopatu vzíti. Č. Horší j. falešníka, nežli kopí bojovníka. Č. J. svůj prodal (porušený soudce). Č. Má j. děravý. Lb. Není kostí v j-ku, může pře- lhati i vladyku; Lépe dotknouti se nohou, než j-kem; Na j-ku mozolů nebývá; J-em nemlať; S panským j-kem svého neměř, máš-li delší, přikrojí ti ho, máš-li kratší, ven vytáhnou; Čiň j-kem co chceš, jen rukám vůle nedávej; Kdo naložil do břicha, rád se jazykem potýká; Malý jazýček, ale vším tělem vládne; Svrbí jazyk toho, kdo ví co tajného; Trpí sýček za svůj jazýček. Pk. Sú to velké trafiky, tie ženské jazyky; J. pustit do mlýna; Narastá mu na j-ku pípeť. Mt. S. — J. = mluva, řeč, die Sprache. J. (řeč) jest úhrn vět jednotlivého národa. Gb. Uved. 6. J. staroslovanský či cyrilský (ne- hodí se) či církevní slovanština či starobul- harština (dle Šf. ) či j. staroslovenský (dle Mkl. ); tento název jest nejlepší, ale u nás uží- váme nejvíce jména: starobulharský. Vz Gb. Uv. 48. Tam více o tom. Jak se dělí jazyk slovanský? Vz Slovanský a Gb. Uved. 47. Jazyky 1. samoticí (isolující, jednoslabičné, ku př. čínský), 2. slučovací (agglutinující, ku př. maďarský), 3. ohýbací (flektující, ku př. in- doevropské jazyky). Vz více v Gb. Uved. 39. J. latinský, řecký, český, německý atd.; mateřský, vlastní n. přirozený, prvotní neb kořenný, ohebný, zvučný, líbezný, bohatý, tvrdý, měkký, hrubý, dreptavý, živý, neživý, Jg., mrtvý, spisovný, Nz., písemní, Šm., vy- učovací. Rk. Učitel, znatel (Jg. ), známosť, povědomosť (J. tr. ), prvkové, forma, duch (Nz. ), správnosť, látka, studium jazyka. Roz- hraní, meze jazykové. J. tr. Zběhlý v ja- zyku, v jazycích. Jg. Z jednoho j-ka do druhého vykládati, vyložiti, překládati, tlu- močiti; přenésti, obrátiti do jiného jazyka; jiným jazykem vyložiti, vysvětliti. V. J. uměti, dobře jazyku rozuměti. V. Knihu v j. český vyložiti. V. Knihu z německého jazyka v český přeložil. V. Řeckým j-kem mluviti. V. J. vybrousiti, zdokonaliti, ohebným uči- niti. Nz. Správný co do j-ka. Št. Co se do- týče j-ka. Št. To čelí proti správnosti ja- zyka; to uráží správnosť jazyka. To je proti jazyku. Us. Čítati dávné j-ky a cizím Roz- uměti, to dobře, avšak otcovský (jazyk) třeba napřed uměti. Lb. Jazyk jest posel rozuma. Výb. I. 350. Povědomosť jazykův zemských, zbehlosť v jazycích zemských. J. tr. Všecko, co se přednáší, ať se jazykem srozumitelným děje. Kom. Kdo se za svůj j. stydí, hoden potupy všech lidí. Lb., Š. a Ž. Stran rozdílu slov: „Jazyk, mluva, řeč" vz v Jg. slovníku: „Jazyk", str. 575. Stran dějepisu jazyka českého vz S. N. II. str. 815. J. na súdu a při dskách, vz Vš. 564., Rb. str. 266. Příčiny proměn jazykových: 1. pří- činy subjektivní zvl. fysiologické; 2. chybná obdoba domácí; 8. vliv jazyku cizích (chybná obdoba cizí); 4. zřetelnosť; 5. změna života duševního. Vz o tom více v Gb. Uved. 24. — J. = národ, die Nation, Zunge. Řeč ja- zyka českého. Zlob. Milostivostí jsa hnut k rodu a j-ku svému. Háj. Jazykové se sbí- hali (lidé všelikých národův). Kom. Pro křivé nařčení, kteréž jest jemu bez viny a skrze to vsí české koruně a jazyku při- pisováno. Arch. III. 184. Abychom se strhli proti nepřátelóm a zhubcím jazyka českého. 1410. Arch. Kudyž by jazyk český od něho nejohavnější potupú a kacířstvím po všem světě nevinně zhaněný shladiti mohl a cizo- zemce v této zemi zvelebiti a města Če- chuov vyhnaných jimi osaditi; jakož jest to znamenitě v den všech svatých před Vyše- hradem ukázal, pány, rytieře a panoše ja- zyka českého, jim zrádcí nadávav... více než do pěti set nejčelnějších o hrdlo jest připravil (Sigmund), jichžto zavedení s pravú věrú litujíce želíme, jakožto Čechuov nám přirozených a k umdlení našeho jazyka če- ského jeho navedením poražených. 1415. Hfl. (Höflerovi Geschichtsschreiber der husitisch. Bewegung). — J. v hornictví, podlouhlé dřevo se železnými zuby, jímž zdržuje se dřevo trejbem spouštěné, aby příliš náhle v důl nepadalo, der Hund. V., Jg. — J. v knih- tiskárně, tenká prkenná n. zinková deska, kterou se vysázené řádky na sazečské prkno vykládají, die Schiffzunge. Jg. — J. váhy, vz Jazýček. — J. v botan.: ptačí, jelení, hadí, psí (užanka), volový (pilat; červený, lékařský, planý), beraní (menší kopice, cel- ník, špičatý jitrocel), vrabčí. Kom., V., D., Jg.

93083   Jazyk Svazek: 6 Strana: 0494
Jazyk, armen, lezu, pr. insuwis, lit. lëžu- vis. Mkl. aL. 268. Dříve jenzyk, pol. jezyk, strsl. jezyk = původně úd těla jsoucí ná- strojem mluvy. Šf. Strž. I. 406. Jazyk jest ústroj chutnací n. okoušecí, u člověka též ústroj k mluvení. Vz více v Schd. II. 346., Slov. zdrav., S. N.-Mkl. Etym. 105. Povlak (vz Slov. zdrav.), svaly, hrotek (-spitze), brdečky, kořen j-ka. Nz. lk. Podrostlý j., je-li uzdičkou jazykovou ke dnu úst při- poután a nemůže-li se volně pohybovati. S. N. X. 203., Slov. zdrav. Cf. Čes. lk. V. 89., VII. 201., IX. 211., X. 392. J. tratí svě- dek křivý. Cor. jur. IV. 3. 1. st. 393.. S. N. Ať mu půl j-ku upadne, Ať mu j. do týla se obrátí! Wtr. exc. Že mu má j. přibit býti hřebíkem k pranýři nůž jemu v ruku dadúc a tu ať stane tak dlúho, až sám j. odřeže. NB. Tč. 45. Jí, div si j. neukousne. Us. — J. = nástroj mluvy. Jazyk z hadích ocasů míti (hubatým býti). U Žamb. Kfnk. J. má jako šipku, ale v srdci je dobrý chlap; Jeho srdce neví, co j. mluví; Ne- vidíš si na j. (jsi prostořeký). Sml. Naproti Pondelíkovi nosil mozek svůj na jazyku (mluvil, co myslil). Šml. Míval mne často na svém mrštném a špičatém j-ku (mluvil o mně potupně a p.). Jrs. Tys utrhač, tvoj doskočný jazyk najde každého. Rr. Sb. Nechce mi to s j-ku (stydím se to říci). Sá. Má těžký j. (opilý). Us. Mluví, jak mu j. dává. Jazykem zjevuje sladkosť, srdcem sídla (osidla) stele, by tě utratil. Mor. Tc. A já sem se bála tej tvojej mateře, když ona má j. ze samej ocele. Sš. P. 432. Bo (neb) ludské j-ky horše jako meče, rubajú, sekajú a krev nepoteče. Sl. ps. 85. Mnoho- \ mluvník polí (pálí) svým j-kem cuzé ploty. Laš. Té. Má j. jako na obrtlíku, Brt., jako vřeteno. Tbz. Zhaněl jeho ženu svým j-kem lstivě; Ty mívaj j. za zuby. NB. Tč. 170., 240. Měj j. na uzdě. Kom. J. jest nepokojné zlé. Hus I. 249. (I. 225.). To sebe (sobě) máš pokládati za největší krásu, jestli j. víš hamovať od sporného hlasu; Kdo svojím jazykem pálí cudzé ploty, spósobuje sebe (sobě) bídu a iným klopoty; J. v těle je úd malý, ale mnoho škodí, jestli ho člověk na uzdě pozorně nevodí; Kdo j-kem v roz- mlouvání jako mlýnem mele, mnohokráte i na prázno jím rapoce směle; Kdo mnoho j-kom mele, bez luže (lže) nebývá; Krátký j. je k užitku, dlouhý bývá k škodě, naj- horší j. člověka, když je na slobodě; Čo mu na j. slina prinášá, to búchá. Glč. I. 63., 69., 154., 282., II. 130., 178., 190. Ja- zykem zametati cizí pitvory (síně) = po- mlouvati Slov. Tč. Lépe jest nohou než j-kem klopýtnout! Exc. J. nemá žádných kostí a přece mnohého zmrská. Exc. Kde peníze mluví, tam veškeren j. mlčí. Exc. Proto j. mnoho repce, že rozumu slyšet nechce. Mor. Tč. J. lidský mnohem více škod natropil než oheň. Dch. Všude je se svým j-kem jako v řepě. Tč. J. mnoho- řečný bývá nestatečný. Tč. Z dlhého j-ka škodlivá muzika. Slov. Tč. V čem kdo za- líbení mívá, hned mu na j-ku býva. Sb. uč. Proto tvůrce jeden j., dvě oči, dvě uši a dvě ruce dal, abys více viděl, slyšel a pra- coval, než mluvil; Vojín tasí meč jen k roz- kazu představených: tak jazyka užívej, když káže rozum a povinnosť. Hkš. exc. Jazyk bez paměti tajemství nezdrží- Zlý j. mnoho zlého natropí; Proto dal Bůh j., aby se mluvilo. Bž. exc. Červený psíček za kostěnou brankou (Jazyk. Hádanka). Km. 1886. 718. — J. jako jídlo. J. uzený, smažený, špikovaný, vařený, se skopovou, s pepřovou, s višňovou, se šípkovou, s cibul- kovou, s citronovou, pomerančovou, s hořči- covou omáčkou. Hnsg. — J. = mluva, řeč. J. 1. isolující (jehož slova značí jen vý- znám), 2. agglutinující (v němž čásť zna- čící význam a čásť značící vztah jsou jen volně spojeny), 3. flektujícl (v němž obě části splývají). Kvř. 5., 6. Vz o tom více také v Š. N., Rk. Sl. On mlčal, lebo sa obával, žeby sa len ešte viac dal do j-kov. Slov. Rr. Sb. Spisovný jazyk nemůže míti za podklad veškerá nárečí, ale některé ná- řečí může míti za podklad. O tom a kdy smí těžiti ž jiných nářečí, vz Kvř. 41.—42. Cf. Šrc. 177., 270., Sté. Zem. 847. J-ka čes. stav a proměny, vz Jg. H. 1. 2. vd. 11.-12., 22., 27., 52., 120., 250., 253., Hš. Dodatky (I. 5.) k Jg. H. 1. Jazyka čes. obrany, ib. 366. J. čes. Vz Jg. Slnosť 3. J. mateřský, litevskoslovanský, štítenský. Vz List. filol. I. 62., 118., 252., 274. Jazykem českým všichni před soudem zemským mluvte. Vz Zř. zem. Jir. 452., 453., 691. J. český. Vz Sbn. 143., 144., 330., 343., 358., 387., 645., 718., 893., Ukaz 26.-27. J. básnický. Anth. J. žije, vadne, roste, umírá. Mus. 1880. 429. Nářečími se mluví, jazyky píše. Ed. Novo- tný. List. filol. 1874. 117. V j-ku naše ná- rodnosť. Jg. Padli na lidské jazyky (do po- mluvy) Ehr, Raději uzřiu smrť všeho rodu svého, ne potupiu ani zabiju jazyka svého. Dal. 111. J. svůj rozšiřovali. Vš. Jir. 453. Psal jest je (epištoly) jich j-kem. Št. Kn. š. 3. Netbaj j-kuov zlých lidí. Sv. rk. 244. Jaké srdce takový i j.; Jako chuť vody jakosť půdy jeví, tak j. srdce vyzrazuje; J. srdce vyzrazuje. Sb. ué. Utrhačný j. nemá dobrý svój zvyk. Glč. II. 206. J. rozpustilý ke škodě se chýlí. Slov. Tč. Život za j-kem nejde (jinak učí, jinak žije). Jg. Ludské j-ky maji velké praktiky. Sl. sp. 4., Koll. Zp. I. 100. Jaký je kdo v srdci svojem, poznáš ho z j-ka. Glč. I. 79. Uzda koně ukazuje, j. člověka. Lpř. J. podvodný je potupy hodný; Jaký j. taký člověk. Us. Tč. — J. = národ. Z německých zemí mnoho zámkóv drží koruny české nejsúce jazyka českého. 1492. Sněm. praž. Abychom v hromadu se strhli proti zhúbciem jazyka našeho. Bur. z Gutšteina 1. 1450. Abychom dobývali svému j-ku cti a jména dobrého; Pro česť j-ka svého českého. Výb. II. 39., 43. Vřeť každému srdce po j-ku svému; Dobrý s3vój j. plodí. Dal. 71., 116. Svatý Prokop, vida jiného jazyka . . . Hr. ruk. 71. — J. mořský, pleuronectes solea, ryba. Schd. II. 500. — J. ptačí = druh pilníku. Vz Pilník. Také nástroj dělostřelecký. Vz NA. III. 99. — J. u plužně. Vz Světz. 1869. 119. — J. hertu (hutní peci). Vz KP. IV. 65. — J. ohně. Ohně žhavé j-ky (plamen výše vyšlehující). Vrch. — J. větrní, die Wetterzunge, Blende. Bc. — J. v bot. J. volový, anchusa officinalis. Göm. Bartol, Lanceola vel buglossa. Byl 14. stol., Mllr. 12. J. hadí, ophioglossum vulgatum. Göm. Bartol., Ves. IV. 169., Mllr. 74., 91. J. jelení, asplenium scolopendrium, Mllr. 19.; j. psí, cynoglossum off. Göm. Bartol., Mllr. 39. J. beraní, svatojanský. Mllr. 80., 18. Jazyk sv. Jana — šipovka. U Vítkova, u Písku. Šg., Mllr. 18

93084   Jazyk Svazek: 7 Strana: 1281
Jazyk čes. Vz Ukaz. 26., Ott. VI. 274. nn. V jazyku národním sídlí duše národa Obz. — Hádanka, vz Ústa (dod.).

93085   Jazyk Svazek: 8 Strana: 0135
Jazyk, nepřehlas. tvar. Gb. H. ml. I. 102. O pův. cf. Krok. 1894. 98. Zánět j-ka, glos- sitis, Ott. X. 206. Človeka cahaju za j. a vola za rohy (pred súd — do mäsiarne). Phľd. 1895. 187. Ej, veď tá z ocele j. má. Slov. Nov. Př. 609. Jazyk dává mocnú ránu, proto má dvoju bránu; Ve zlosti j-ka s uzdy nepuščaj. Ces. 1. V. 420. (mor.). Ženu jazyk bije (pro řeči bývá bita). Slov. Zátur. — J. volský, echium vulgare. Vz Ott. VIII. 447. a.

93086   Jazyk Svazek: 9 Strana: 0092
Jazyk. Části jeho: volný hrot (apex lin- guae), střední oddíl tělový (corpus li guae) a zadní díl či kořen (radix linguae). Sr. Bra- davky jazykové. Ott. XIII. 133. nn. Cho- roby j-ku. Vz ib. 133. nn. Má podseknutej j. (je od j-ka); Kdyby se na j. postavil, ne- povolím (ať dělá, co dělá). Hoř. 90. J. jest ostrý meč. Phľd. 1898. 57. Jazykem svým byla by se přes moře prosekala. Šml. VII 206. Mám to na jazyku, a nemohu si na to vzpomenouti. Šeb. 221. O příslovích atd. vz Zát. Př. 45b. (o pravdomluvném), 48b. (o mnohomluvném), 49b. (j. na uzdě drž), 50. (v čas mlč), 53a. (hánce), 55., 56b. (o svádě), 60b. (Neohebný), 95b. (ženský), 319. nn. — J. — řeč. Sr. Ott. XIII. 135. nn. J ky v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 168. —171. Východní j-ky (čes. literatura o nich). Vz. Jub IIIb. 85. —88. Kdo se za svůj j. stydí, hoden potupy všech lidí. Šeb. 223. Po biči modřina, po j ku rána. Mus. ol. 1898. 107. — J. = špičatá tyčinka zapuštěná do pletací jehly. Vz KP. VII. 186.

93087   Jazyk Svazek: 10 Strana: 0112
Jazyk. Smělejší lidé ji uštipovali do očí, ale potázali se vždy se zlou; děvče mělo jazyk jako křen a pepř. Zvon III. 107. Ne- všímají si, do čeho jim nic není, a po li- dech jazykem nejezdí. Rais. Zap. vlast. 108. J. moc muvi (mluví), ale malo učini. Prus. Slez. Čes. 1. XII 490. Lidské jazyky jsou horší hadích žihadel; Obtěžkaný j. (o opilém) slov nikdy neváží. Tbz. III. 1. 264., VIII. 160. Lidský j. zlý a těžko se mu ubrániti. Hlk. V. 19. J. jako břitva. 1637. Sr. Fel. 2. J. je malý úd, ale dovede mluviti veliké věci. Wtr Min. 32. J. v hrdlo táhnouti (mlčeti). Rokyc. Post. 70b. Čo jej chybalo na rozume, doložila jazykom Človek má na to j., aby ho voril; J. škodí sojke (kle- vetnici); Zlé jazyky operú každého; Naj- viac ludí popáli sa jazykom; Plieska jazy- kom, ako pastier kocárom. Rizn. 62., 65., 166., 171, 175. Sr. Mš. Slov.

93088   Jazyk Svazek: 10 Strana: 0595
Jazyk. Na j-ku mozolů nebývá (snadno tedy všecko poví). Rais. Koř. 127. Tak jej ide j. ako mlyn. Mus. slov. VI. 110. Chodí j. pásť (chodí po klevetách); Vzal mi to z j-ka (řekl totéž, co jsem chtěl říci sám). Phľd. XXIV. 340., 342.

93089   Jazykáč Svazek: 6 Strana: 0495
Jazykáč, e, m. = všetečný, drzý mluvka. U Slavkovic na Mor. Knrz.

93090   Jazykatý Svazek: 1 Strana: 0606
Jazykatý, grosszüngig.

93091   Jazyko vědecký Svazek: 8 Strana: 0136
Jazyko vědecký, sprachwissenschaftlich. J. pojem. Mus. 1893. 595.

93092   Jazykočípkový Svazek: 6 Strana: 0495
Jazykočípkový, glossostaphilinus. Nz. lk.

93093   Jazykodar Svazek: 6 Strana: 0495
Jazykodar, u, m. = dar jazyků, dar mluvení rozličnými jazyky, jazykomluva (zázračná), die Sprachengabe, Glossolalie. Sš. Sk. 20.

93094   Jazykohltánový Svazek: 6 Strana: 0495
Jazykohltánový, glossopharyngeus. Nz. lk.

93095   Jazykokam Svazek: 6 Strana: 0495
Jazykokam, u, m., glossopetra, der Teufelsnagel. Šm.

93096   Jazykokvětý Svazek: 6 Strana: 0495
Jazykokvětý. J. rostliny spoluložné, ligulifloreae. Kk. 48., 162.

93097   Jazykolomný Svazek: 8 Strana: 0135
Jazykolomný, zungebrechend. J. jméno. Stč. P. př. 131.

93098   Jazykomilovný Svazek: 10 Strana: 0595
Jazykomilovný = filologický. Klc. VI.

93099   Jazykomlatič Svazek: 6 Strana: 0495
Jazykomlatič, e, m. = právní přítel. Vz Právni. Bdž. 135.

93100   Jazykomluva Svazek: 6 Strana: 0495
Jazykomluva, y, f. = mluvení rozlič- nými jazyky, glossolalie, die Sprachengabe. Sš. Sk. 20. Vz Jazykodar. Jazykopatrový, glossopalatinus. Nz. lk.

93101   Jazykoopravný Svazek: 10 Strana: 0112
Jazykoopravný. J. snahy. Czam Slov 197.

93102   Jazykopis Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykopis, u, m. Msr. 15. Jazykopisný, linguistisch. Šm.

93103   Jazykopis Svazek: 9 Strana: 0093
Jazykopis, u, m., vz Jazykozpyt.

93104   Jazykopříklopkový Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykopříklopkový, glossoepiglotticus. Nz. lk.

93105   Jazykosloví Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykosloví, n. = jazykověda. Šm.

93106   Jazykoslovný Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykoslovný. J. zásada. Šf. StRŽ. I. 37.

93107   Jazykosmělec Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykosmělec, lce, m. = kdo jazyka směle užívá. Jg.

93108   Jazykotepec Svazek: 1 Strana: 0606
Jazykotepec, pce, m., tlachal, žváč, Ra- bulist, Zungendrescher. Řečník ať hájí podlé spravedlnosti a slušnosti, aby jazykotepcem nesloul (rabulistou). Kom. — Jg.

93109   Jazykotepeetví Svazek: 1 Strana: 0606
Jazykotepeetví, n., die Zungendrescherei. Th. —

93110   Jazykotvorný Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykotvorný, die Sprache bildend. J. kmen, duch. Šf. III. 537., 576.

93111   Jazykoučný Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykoučný, sprachwissenschaftlich. J. pomůcky. Šb. Lit. 260.

93112   Jazykovati Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykovati = jazykem třepatí, nadávati, schimpfen. Laš. Tč.

93113   Jazykovatý Svazek: 1 Strana: 0606
Jazykovatý, -ovitý, zungenförmig. Rostl.

93114   Jazykové Svazek: 1 Strana: 0606
Jazykové, čeleď Maďarův v Uhřích. Rk.

93115   Jazykově Svazek: 7 Strana: 1281
Jazykově, sprachlich. Kmenové j. pří- buzní. Ndr. Anthr. I 98.

93116   Jazykově Svazek: 8 Strana: 0136
Jazykově. J. národ povznésti. Vlč. Lit. 107.

93117   Jazykově Svazek: 10 Strana: 0595
Jazykově jest tento rukopis nejstarší. Uč. spol. 1905. I. 8.

93118   Jazykověda Svazek: 1 Strana: 0606
Jazykověda, y, f., Sprachkunde. Rk.

93119   Jazykověda Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykověda, y, f. = mluvověda, die Sprachwissenschaft. Nz. O j-dě doby nové předbřeznové. Vz Bačk. Písm. I. 180. a Násl.

93120   Jazykovědec Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykovědec, dce, m., der Sprachkundige. Dch.

93121   Jazykovědný Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykovědný, Sprach-. Šm.

93122   Jazykověduchovědný. J Svazek: 10 Strana: 0595
Jazykověduchovědný. J. vzdělání. Nár. list. 1905. 186. 13.

93123   Jazykovitý Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykovitý na př. list = plochý, po- dlouhlý, na konci tupý jako jazyk. J. ko- runa mající kratičkou trubku, kraj jedno- stranný, jazykovitý. Čl. Kv. XX., Rst. 420.

93124   Jazykovka Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykovka, y, f. J-ky, lingula. Vz Frč. G. 26.

93125   Jazykový Svazek: 1 Strana: 0606
Jazykový, Zungen-. J. kosť, nervy, žíly, polívka (domluva). Jg. Jedl jazykovou po- lívku (dostalo se mu domluvy). Ros. Dostaneš od něho jazykovou polívku (zlou hubu). Us. J-kové polívky mu dal (vyvadil se s ním). Lb.

93126   Jazykový Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykový, Zungen-. J. stroje. Vz KP. II. 323. Plocha zubu j-vá, die Lingualfläche des Zahnes. Nz. lk. J. rána, plaga linguae. Ol. Sir. 28. 21. J. míšky, Zungenbalgdrüsen, kosť, -bein. Nz. lk. J. držadlo (v lékař.). Wld. — J., Sprach-. J. kommisse v říšské radě, Us.. jednota, Osv. 1. 161., meze, die Sprachgränze, J. tr., věda, Mus. 1880 430., ryzosť. Ib. 1880. 170. Co do stránky j-vé. Ib. 1880. 166. J-vé rozdílnosti nedbá staro- věké básnictví epické. Vz List. filol. VII. 50.

93127   Jazykový Svazek: 7 Strana: 1281
Jazykový. Příčiny proměn jazykových. Vz Gb. Ml. II. 197. nn.

93128   Jazykový Svazek: 8 Strana: 0136
Jazykový. Hus náš j. klassik. Vlč. Lit. 107. — J. bóh (že jest mnoho mluvil). 1487. Krok. 1896. 40.

93129   Jazykový Svazek: 9 Strana: 0093
Jazykový. J. bůh (Merkurius). Alx. Nách. CI.

93130   Jazykový Svazek: 10 Strana: 0112
Jazykový. J. cítění, myslení. Lit. I. 397. J. přepážka, septum linguae. Ktt. J. učba, učebnice, úprava. Nár. list. 1903 č. 243. 13., č. 257. 13 č. 270. 13. Vz Novotaření.

93131   Jazykoznalec Svazek: 1 Strana: 0606
Jazykoznalec, lce, m., Sprachkenner.

93132   Jazykoznalec Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykoznalec. Šf. Rozpr. 1865.

93133   Jazykoznalectví Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykoznalectví, vz Jazykoznatelství.

93134   Jazykoznalosť Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykoznalosť, i, f., die Sprachkenntniss. Šm.

93135   Jazykoznalství Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykoznalství, n. = jazykoznalosť. Rk.

93136   Jazykoznatel Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykoznatel, e, m. = jazykoznalec. Šf. Strž. I. 51.

93137   Jazykoznatelství Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykoznatelství = jazykoznalectví, n. = známosť jazyka n. jazyků, die Sprach- kunde. Nz.

93138   Jazykozpyt Svazek: 1 Strana: 0606
Jazykozpyt, u, m. Vz S. N. IV. 207. až 210. Sprachforschung.

93139   Jazykozpyt Svazek: 6 Strana: 0496
Jazykozpyt = bádání v oboru jazyka kteréhokoliv. Vz S. N. Nástin dějin j-tu. Napsal dr. Em. Kovář. Vz Pdg. 1886. 397. J. slovanský, příspěvky k němu od Ant. Matzenauera v List. filol. VII. 1.— 48, 161. až 224., VIII. 1.— 48, 161.-208., IX. 1.-48., 177.-224, X. 50 — 69., 321.— 353., XI. 161 až 194.. 321. — 352.. XII. 161. — 193., 320.-354., XIII. 161.-193., XIV. 81—98., 161.—193. Posud nedokončeno. Cf. Ukaž. 46.

93140   Jazykozpyt Svazek: 7 Strana: 1281
Jazykozpyt. Vz Ott. VI. 323.

93141   Jazykozpyt Svazek: 9 Strana: 0093
Jazykozpyt. Vz Ott. XIII. 140. nn. J. český, slovanský a cizí. Vz čes. literatura o něm v Jub. III. 3-10., 13. —42., 57. -61.

93142   Jazykozpytatel Svazek: 10 Strana: 0112
Jazykozpytatel, e, m. = jazykozpytec. Lit. II. 484.

93143   Jazykozpytec Svazek: 1 Strana: 0606
Jazykozpytec, tce, m., Sprachforscher, Philolog. — Jazykozpytecký, jazyko- zpytný, sprachforschend, philologisch; Sprach- forschungs-. J. kniha, studium, bádání, roz- prava.

93144   Jazykozpytně Svazek: 10 Strana: 0112
Jazykozpytně odněkud vycházeti. Lit. I. 151.

93145   Jazykozpytný Svazek: 10 Strana: 0112
Jazykozpytný. J. znalosť. Lit. II. 243.

93146   Jazykozubný Svazek: 10 Strana: 0112
Jazykozubný. J. hláska. Hlavn. 38

93147   Jazykule Svazek: 1 Strana: 0606
Jazykule, e, f. = jazyčnice, Zungendre- scherin. Na Slov.

93148   Jazýlek Svazek: 6 Strana: 0496
Jazýlek, vz Ústa.

93149   Jazylička Svazek: 6 Strana: 0496
Jazylička, y,.f, pyralis, der Eichenklee, Eichenwickler. Šm.

93150   Jazylka Svazek: 6 Strana: 0496
Jazylka, y, f., das Zungenbein, os hy- oides, poloobloukovitá kosť nad hrtanem, k níž připevněna jest čásť jazyku. Nz., Slov zdrav., Šv. 50.

93151   Jazylka Svazek: 7 Strana: 1281
Jazylka, Zungenbein, n. Zlomenina j-ky, -fractur.

93152   Jazylka Svazek: 9 Strana: 0093
Jazylka. Vz Ott XIII. 149.

93153   Jazylkočelistní Svazek: 10 Strana: 0112
Jazylkočelistní sval, diaphragma oris. Ktt

93154   Jazylkojazykový Svazek: 6 Strana: 0496
Jazylkojazykový, hyoglossus. Nz. lk.

93155   Jazylkopožerákový Svazek: 6 Strana: 0496
Jazylkopožerákový, hyopharyngeus. Nz. lk.

93156   Jazylkopříklopkový Svazek: 6 Strana: 0496
Jazylkopříklopkový, hyoepiglofticus. Nz. lk.

93157   Jazylkový Svazek: 6 Strana: 0496
Jazylkový, hyoideus. Nz. lk.

93158   Jazylkový Svazek: 7 Strana: 1281
Jazylkový, Zungenbein-. J. krajina, -ge- gend, svaly, -muskeln.

93159   Jaž Svazek: 8 Strana: 0136
Jaž strč. m. jakž, k odsuto. Jaž vám Li- buše pověděla. Dal. C. 5. (Gb. H. ml. I. 452.)

93160   Jaže Svazek: 1 Strana: 0606
Jaže, zastr. dual = již, kteří. L. S. v. 58.

93161   Jažel Svazek: 10 Strana: 0112
Jažel = jazel. Vz VIL 1287.

93162   Jažiti Svazek: 10 Strana: 0112
Jažiti se = zlobiti se. Lit. I. 842

93163   Jažlovice Svazek: 6 Strana: 0496
Jažlovice, dle Budějovice, Jažlowitz, ves u Říčan. Blk. Kfsk. 514.

93164   -jc Svazek: 10 Strana: 0112
-jc přip.: níčkojc, teďkojc, hnedlejc. Vz Dšk. Km. 46.

93165   Jdení Svazek: 6 Strana: 0496
Jdení, n. = jití. Slov. Bern.

93166   Jdenie Svazek: 10 Strana: 0112
Jdenie, n V j., in profectione. Mam. A. 25b. Pro jejich preč j. (odchod). Mill. 9a.

93167   Jdeže Svazek: 1 Strana: 0606
Jdeže = kdeže, kdež, wo (strč. ). Výb. I.

93168   Jdiechu Svazek: 1 Strana: 0606
Jdiechu = šli. Kat.

93169   Jdižiž Svazek: 10 Strana: 0112
Jdižiž, imperat. Ty chceš řídit svět? Jdižiž! Sá Kř. 13

93170   Jdoucí Svazek: 1 Strana: 0606
Jdoucí. Vz Jíti. J. stroj, mlýn. D. Gang- bar, gehend. Rk.

93171   Jdoucí Svazek: 6 Strana: 0496
Jdoucí = pocestný, der Wanderer. Na záp. Mor. Knrz.

93172   Jdu Svazek: 1 Strana: 0606
Jdu, vz Jíti.

93173   Jduše Svazek: 10 Strana: 0112
Jduše, eale. claudum monstrum. Prešp. Vz Gb. Slov

93174   Je Svazek: 1 Strana: 0606
Je. 1. = jest. — 2. Místo é na střed. Slov., vz é. — Něm. je = po. Dal každému po krejcaru, po jablku. — Je-desto: Kdo hod- nější, ten Bohu milejší. Kdo nejvíce jest účasten dobrého, ten jest i nejvíce chvali- tebný. Čím více člověk umí, tím více po umění prahne. — Je nach: Jak kdo činí, tak odplatu béře. Mk. — 4. Je = jal (zastar. ). Je se jich súditi. Dal. — 5. Akkus. sg. zá- jmena: ono; akkus. pl. všech rodů (eos, eas. ea); nom. f. a n. sg. a pl. (ea, id; eae, ea, zastar. ). Jg.

93175   -jé Svazek: 6 Strana: 0496
-jé přípona. Jméno rodiny vyjadřujeme také Nominativem tvořeným přípoNou -jé, vyjmouc po hrdelnicích, kdež jest přípona i: Domarád — Domaráďé, Krúpa — Krúpé, Janík — Janíci. Mor. Vz Brt. D. 138.

93176   Jé Svazek: 6 Strana: 0496
Jé! jejda ! Tak volá divící se. Mor. Neor.

93177   Je Svazek: 7 Strana: 1281
Je akkus. sing n. Místo něho užívá lid také jeho a ho, poněvadž je jest také pl. (sic). D. Lhrg. 210.

93178   je Svazek: 7 Strana: 1281
je odsuto v; ščírka (ještěrka). Dol. Brtch.

93179   je Svazek: 8 Strana: 0136
je (ě): najvječí, pjet. Slov. Phľd. 1893. 238.

93180   -je Svazek: 9 Strana: 0093
-je, vz -ie.

93181   Je-, -je Svazek: 6 Strana: 0496
Je-, -je v jo měněné: joleň, joden, johla, joho, jomu, bijoš — bijo — bijomy, pojod (pojodl), jo (je). Mor. Brt. D. 135.

93182   1. Je-li Svazek: 1 Strana: 0618
1. Je-li - jestli. Jeli možná ? ists möglich ? D. —

93183   Jebáček Svazek: 6 Strana: 0496
Jebáček, vz Jebák.

93184   Jebák Svazek: 1 Strana: 0606
Jebák, a, jebáček, čka, m., kdo jazykem seká, dojímá, der Hunzer, Karnifler. — J., obscoen.

93185   Jebák Svazek: 6 Strana: 0496
Jebák, der Hunzer. Čr.

93186   Jebák Svazek: 7 Strana: 1281
Jebák. Že se ho za jebák nebojí (vůbec ne). Wtr. Obr. II. 380., 761. Mladý j. Ib. 151. Dámť jebák ! Arch. IX. 524.

93187   Jebák Svazek: 8 Strana: 0136
Jebák. Arch. XIII. 543. Mám berana j-ka. XVI. stol. NZ. IV. 310. Abych se s některým j-kem nepotkal. Lomn.

93188   Jebák Svazek: 10 Strana: 0112
Jebák. Nebojí se ho za jebák = za nic. Prešp Vz Gb. Slov.

93189   Jebákyně Svazek: 7 Strana: 1281
Jebákyně, ě, f., nadávka. Ty j.! 16. stol. Wtr Obr. I. 164.

93190   Jebati Svazek: 1 Strana: 0606
Jebati, jebu a jebám; jebávati = řezati, schneiden; drbati, česati, záda prášiti, her- nehmen, karnifeln, ledern, pelzen; obscoen. tělesně obcovati, beischlafen, beiwohnen. — abs. Kosa tenkého čepele a ostrá dobře jebá (seká). Us. — koho. Jebe ho zimnice. Na Mor. A Mikuláš proti mnie vyšel, jebal mě, já sem mu slova neřekl. Svěd. 1570. — koho pro co. Nebe nás pro hříchy jebe. Puch. — koho čím: slovy (láti, plísniti, peskovati, trestati). V.

93191   Jebati Svazek: 6 Strana: 0496
Jebati. Mkl. Etym. 102.

93192   Jebati Svazek: 7 Strana: 1281
Jebati = nadávati. Jebal rychtáři. 1555. Wtr. Obr. II 85. Jedou domů plijíc a jebíc. Arch. XI. 139. — se = kliditi se, jíti. Jebte se mi z řeky. 16. stol. Wtr. Obr. II. 531.

93193   Jebati Svazek: 8 Strana: 0136
Jebati. Jeb svú kurvu máter vyjebenú; Nejeb mi mateře, má máti tak dobrá jako ty. Arch. XIII. 411. Jebte se předse (táhněte, jděte)! Ib. 356.

93194   Jebati Svazek: 9 Strana: 0093
Jebati. Zaplať, co se jebeš, solve, quod debes; Odsoudiľs ho, jeb se s ním, jak chceš; Jebte se z řeky. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 152.

93195   Jebati Svazek: 10 Strana: 0112
Jebati koho. Řekl jest: Jeb svú mateř! Co mne trháš?... Hned to námi osvědčil, že jest mu mateř jebal (že řekl: Jeb svú mateř). Arch XIX. 204. — se s kým. Co se s tú kobylů jebeš? Arch XIX. 214. — kam. Jebiž (jeď) před se napřed nebo nazad, vyjebený chlape! 1513. Arch. XIX 214.

93196   Jebavý Svazek: 1 Strana: 0606
Jebavý, kdo jebe, schneidend, riffelnd. J. noc = prozračná. Us. Beneš.

93197   Jebavý Svazek: 9 Strana: 0093
Jebavý Václ. (Ot. Březina), symbol, a mystický básn. čes. Vz Ott. ?III. 151.

93198   Jebem Svazek: 6 Strana: 0496
Jebem. Na Mor. a Slov. toho slova uží- vají lajíce: Jebem ti tvoju dušu (= střela do tebe, Potz Tausend)! Šd., Vck., Škd.

93199   Jebleň Svazek: 6 Strana: 0506
Jebleň, é, dle Wenzlova Pravop. ukaz. jest rodu muž.

93200   Jeblice Svazek: 6 Strana: 0496
Jeblice, ves v Litoměř. Blk. Kfsk. 917.

93201   Jeblicná Svazek: 6 Strana: 0506
Jeblicná, é, f., Jehlitzna, koupele u Val. Meziříčí.

93202   Jeblodrž Svazek: 6 Strana: 0506
Jeblodrž, e, m., v ranlékařství. der Nadelhalter (kleine eiserne Röhre, worin die Nadel befestigt ist). Šm.

93203   Jebný Svazek: 1 Strana: 0606
Jebný, dobře řezající, gut schneidend. J. kosa. Us. — Jebná holka, která se dá jebati. Us. -

93204   Jebný Svazek: 6 Strana: 0496
Jebný, vz Jemný.

93205   Jebsa Svazek: 6 Strana: 0496
Jebsa Jan, mistr, 1473. Jir. Ruk. I. 312.

93206   Jebtiška Svazek: 1 Strana: 0606
Jebtiška, y, f., vz Jeptiška.

93207   Jec Svazek: 9 Strana: 0093
Jec do pole=ject (jeti). Krok 1896. 136.

93208   -jec, -jeci Svazek: 9 Strana: 0093
-jec, -jeci, vz předcház. -ci, -jaci.

93209   Jeclov Svazek: 6 Strana: 0496
Jeclov, a, m., Jetzlau, ves u Jihlavy.

93210   Ject Svazek: 10 Strana: 0112
Ject = jeti. Us.

93211   Ječ Svazek: 6 Strana: 0496
Ječ, e, m. = ječeni. Kamr.

93212   Ječáček Svazek: 9 Strana: 0093
Ječáček, čka, m., pták, vz Krutihlav.

93213   Ječárna Svazek: 6 Strana: 0496
Ječárna, y, f., das Lärm-, Schreihaus, der Plärrort. To je tu dnes j.! Šm. Vz Je- čírNa.

93214   Ječati Svazek: 9 Strana: 0093
Ječati = ječeti. XVI. stol. Rozb. II. 185.

93215   Ječen Svazek: 1 Strana: 0606
Ječen, a, m. (zastar. ), pták, lednáček, Eis- vogel. Aqu.

93216   Ječení Svazek: 1 Strana: 0606
Ječení v uších. Lk. Hrozné j. vod. Kom. Das Brausen, Gebrause, Gellen.

93217   Ječení Svazek: 6 Strana: 0496
Ječení, n. Ž. kap. 78. 11.

93218   Ječerma Svazek: 6 Strana: 0496
Ječerma, y, f. = kabát jihoslovanův. Vaj. Ttr. m. 32.

93219   Ječeti Svazek: 1 Strana: 0606
Ječeti, 3. os. pl. -čí, el, en; jeknu, kl n. knul, utí, jekati, ječívati, hučeti, brausen, erschallen; stonati, lkáti, stöhnen, ächzen, seufzen; řičeti, hrčeti. Jg. — abs. Vody, Br., moře, Kom., vítr, Štelc., basa ječí. Kolouch, daňče ječí = bojácně křičí. Šp. — komu kde. Ječí mu v hlavě (má šumění, tikot, tikání v uších). Lk. V něm srdce ječí (lká). Pass. Což je pod ním ječel (křičel, řičel). Ros. — čím. Velkým pláčem ječel (lkál). Pass., Leg.

93220   Ječeti Svazek: 6 Strana: 0496
Ječeti. O původu a o tvarech sr. List. filol. 1881. 33., 1884. 455. — abs. Srnka, voda ječí. Us., Rr. Sb. Srdce ječí. Modl. 57. a. — kde. Kol skály vlny ječí. Osv. VII. 30. Voda v bystřině ječí. Dk. — v čem. V takém náboženství srdce ječalo. Pass. 415. Jačala potom v bôľu. Zbr. Báj. 11. — proč. Dav ječí zlobou. Čch.

93221   Ječeti Svazek: 7 Strana: 1281
Ječeti. Ston ječí z prsou mučených. Čch. Nové ps.

93222   Ječeti Svazek: 8 Strana: 0136
Ječeti, slov. jačeti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 105.

93223   Ječeti Svazek: 9 Strana: 0093
Ječeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 284.

93224   Ječimen Svazek: 9 Strana: 0093
Ječimen = ječmen. U Císařova. Mtc. 1899. 151.

93225   Ječina Svazek: 7 Strana: 1281
Ječina (geczyna), y, f., tissana. Pršp. 67. 38.

93226   Ječírna Svazek: 1 Strana: 0607
Ječírna, ječárna, y, f., das Lärm-, Schrei- haus. Rk.

93227   Ječivý Svazek: 7 Strana: 1281
Ječivý, gellend. J. hlas. Herm. Pr. z. 44.

93228   Ječmen Svazek: 1 Strana: 0607
Ječmen, e, obec. a, m., ječmének, ječmínek; v pl. jen dle „Strom". Vz Kámen. Na Slov. jačmen. Die Gerste. J. dvouřadý n. polský, čtverořadý, čtyřřadý (čtvrták), šestiřadý (še- sterák), jarý, pozdní, řádkový, Jg., Čl., zimní, himalajský, perský, jerusalemský, S. N. IV. 201., rýžový, obecný, vousatý, nahý, myší (vičinec), Šp., zopichaný (ječné kroupy), pra- žený, V., přemočený, utopený, klihovatý, moučnatý, odleželý, přikropený, suchý, spa- řený, zrnatý. Us. J. již klasovati. Ječmen ve štoku převrhovati; hromádka ječmene prýchuje, prýtuje, puká, ne: špičatí, spitzt, schiesst (v pivováře). J. močiti. Us. Snět v ječmenu. Šp. Hrotek ječmene. Us. Řezátko na j. (aby dobrota zrna se vyšetřila). Cn. Do sv. Jana Křtitele nechvalme ječmene. Hrš. — J. na oku, ječné zrno. Gestenkorn. Us. —

93229   Ječmen Svazek: 6 Strana: 0496
Ječmen. V MV. nepravá glossa. Pa. Zlinsky: ječmeň. Brt. J. šestiradý hustý, hordeum hexastichum densum; šestiřadý starověký či malozrný, h. h. sanctum ; dvou- zrný starověký, h. dicoccum antiquorum. Kv. 1869. 112., Osv. VI. 589. J. černý, střední. KP. V. 212. J. Chavalierův. Hosp. list. J., ordeum. Sv. ruk. 322. J. obecný, h. vulgare; dvouřadý, h. distichon: rýžový, h. zeocriton. Vz Rstp. 1761. Cf. ČI. 157., Čl. Kv. 116., Kk. 111 , 113., KP. II. 247., 248., Sbtk. Rostl. 28.-29., Schd. II. 265., Slb. 157., FB. 14.,Vlšk. 106., Kram. Slov., Rosc. 108., S. N., Mllr. 54., Mkl. Etym. 104. Kač, kač, kačena, nasypem ti ječmena. Sl. sp. I. 72. Jačmeň, jačmeň, my si, Márinko, sami nažnem. Val. Vck. Z toho j-ne nebudou kroupy (z toho mraku nebude déšť a p.). Šml. J. se má seti v sudém počtu týdnů po vánocích ; Ječmen může býť za 12 neděl dvakrát v měše (v pytli — set a vymlácen); Ve který čas v zimě jsou veliké záměti sněhu, v týž čas (na jaře) dobře seti j. Kld. Kdo j. za sucha zapraví, tomu se kapsička napraví. Moravan. 1875.

93230   Ječmen Svazek: 7 Strana: 1281
Ječmen jako smetana (krásný). NZ. I. 546.

93231   Ječmen Svazek: 8 Strana: 0136
Ječmen. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 53. Slov. a mor. jačmeň. Vz Gb. ib. 105. J. ho- spodáře devětkrát zarmoutí, než vyroste, a pak jsou z něho přece kroupy (říkají, naříká-li někdo na nezdárné děti). Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill.

93232   Ječmen Svazek: 9 Strana: 0093
Ječmen. Korec j-mene r. 1679. stál 45 kr Fisch. Hosp. 361. Z toho j ne nebudou kroupy. Za Šml. polož.: V. 10. — J. zahradní = tesk- nice pruhovaná. Mor. Mus. ol. III. 137.

93233   Ječmen Svazek: 10 Strana: 0595
Ječmen hospodáře devětkrát zarmoutí a devětkrát potěší. Kdýně. Rgl.

93234   Ječmenec Svazek: 1 Strana: 0607
Ječmenec, nce, m., Gerstenseim.

93235   Ječmének Svazek: 1 Strana: 0607
Ječmének, nku, m., vz Ječmen. — J., ječné zrno, das Gerstenkorn, vřed na očním víčku.

93236   Ječmenina Svazek: 6 Strana: 0496
Ječmenina, y, f. = ječná mouka, das Gerstenmehl. Lpř. Sl.

93237   Ječmenisko Svazek: 6 Strana: 0497
Ječmenisko, a, n. = ječmeniště. — J. — nehezký ječmen. Sd., Brt. D.

93238   Ječmeniště Svazek: 1 Strana: 0607
Ječmeniště, ječniště, ě, n. Na ječmeniště něco síti. Us. Das Gerstenfeld.

93239   Ječmeniti se Svazek: 6 Strana: 0497
Ječmeniti se = durditi se. U Strakn. Slm. U Kut. Hory.

93240   Ječmenka Svazek: 1 Strana: 0607
Ječmenka, y, f., Gerstenstroh. Rk.

93241   Ječmenka Svazek: 9 Strana: 0093
Ječmenka, elymus. Vz Ott. XIII. 152.

93242   Ječmenka. — J Svazek: 6 Strana: 0497
Ječmenka. — J., elymus, das Haargras. J. písková či vousatec, e. arenarius, der Sandroggen, das Flugsandgras, Sandhaargras, europská, e. europaeus, das Haargras. Vz Rstp. 1762., Sl. les., Kk. 114., FB. 13., Čl. Kv. 116., Mllr. 43., Slb. 148. — J. = hruška. Mor. Brt. Ječmenkář, e, m., der Gerstenbauer. Šm.

93243   Ječmenkovina Svazek: 6 Strana: 0497
Ječmenkovina, y, f., der Gerstentrank. Rk.

93244   Ječmenky Svazek: 1 Strana: 0607
Ječmenky, pl., f., druh hrušek. Na Slov.

93245   Ječmenník Svazek: 6 Strana: 0497
Ječmenník, a, m., der Gerstenesser. Sm.

93246   Ječmenný, ječmenový Svazek: 1 Strana: 0607
Ječmenný, ječmenový, ječný, Gersten-. J. chléb, žeň, Br., voda, sláma, pléva, pivo, tluč, mouka, slad, koláč, lívanec, kroupy, (V. ), zrno, víno (pivo), V., kaše, V., opišky, luština, role, Jg., půda, slupka, otruby, snět. Šp.

93247   Ječmenojed Svazek: 6 Strana: 0497
Ječmenojed, a, n., álqisótŕi?, der Getreide- verzehrer, Brodesser. Lpř. Sl.

93248   Ječmenovina Svazek: 1 Strana: 0607
Ječmenovina, y, f., Gerstensaft. Rk.

93249   Ječmenovitý Svazek: 1 Strana: 0607
Ječmenovitý, gerstenartig. J. rostliny.

93250   Ječmenovitý Svazek: 6 Strana: 0497
Ječmenovitý. J. rostliny, hordeaceae: pšenice, pýr, žito, ječmen, jílek, ječmenka, mnohoštěť. Vz Rstp. 1756.

93251   Ječmenový Svazek: 1 Strana: 0607
Ječmenový = ječmenný.

93252   Ječmij Svazek: 7 Strana: 1281
Ječmij, gt. ječmene, zastr. MV. (Hank. Sb. 376.).

93253   Ječmíne Svazek: 10 Strana: 0112
Ječmínek král. mor. Srov. Jrsk, Pov. 117. nn

93254   Ječmínek Svazek: 1 Strana: 0607
Ječmínek, nka, m. Běhá jako j. Vz Bě- hati.

93255   Ječmínek Svazek: 6 Strana: 0497
Ječmínek, vz Ječmen. — J. = mor. ná- rodní hrdina, jenž přijde osvobodit Moravy jako blaničtí rytíři v Čechách. Byl dle po- věsti synem chropínského pána, jenž man- želku svou týral tak, že od něho odešla a na útěku v ječmeně syna porodila. Vck. Ztratil se jak J.; Hledáš J-ka (marná práce). Brt, Bdl.

93256   Ječmínek Svazek: 7 Strana: 1281
Ječmínek, nka, m. Kv. 1867. I. 203., Armecí (2. dod), Zlatá Praha 1891. 44., Mtc 1893. 19.

93257   Ječmínek Svazek: 9 Strana: 0093
Ječmínek, nka, m. Vz o něm Čes. 1. VI. 577., Ott. XIII. 152., Mtc. 1893. 19. Ztratil se jako J.

93258   Ječmínka Svazek: 6 Strana: 0497
Ječmínka, y, f. = řítice na čištění je- čmene. Na Polic. Kká.

93259   Ječmínkové Svazek: 9 Strana: 0441
Ječmínkové = pivo. Tbz. IV. 1. 349.

93260   Ječmínkový Svazek: 6 Strana: 0497
Ječmínkový. Oddal se na j. pouť (stal se pijákem). Dch.

93261   Ječmínky Svazek: 9 Strana: 0093
Ječmínky, druh hrušek. Seb. 130.

93262   Ječmiště Svazek: 1 Strana: 0607
Ječmiště = ječniště. 1651.

93263   Ječmyk Svazek: 1 Strana: 0607
Ječmyk, u, m. = ječmen, Gerstenkorn, zastar. — Č.

93264   Ječmyk Svazek: 6 Strana: 0497
Ječmyk, a, m., os. jm. Tk. I. 78., II. 424.

93265   Ječní Svazek: 10 Strana: 0112
Ječní, vz Ječný. J. slad 1663. H. Jir. Mýto 90. 1.

93266   Ječniště Svazek: 1 Strana: 0607
Ječniště, ě, f. = ječmeniště.

93267   Ječniště Svazek: 6 Strana: 0497
Ječniště. Sdl. Hr. V. 300.

93268   Ječný Svazek: 1 Strana: 0607
Ječný. J. mouka, chléb, atd. Vz Ječ- menový.

93269   Ječný Svazek: 6 Strana: 0497
Ječný. J. zrno = zánět jednotlivé žlázy tukové na předním okraji víčka očního. Vz Slov. zdrav.; — Sbtk. Rostl. 28., bohnec. ZN., Pass. 296.

93270   Ječný Svazek: 7 Strana: 1281
Ječný. Léčení j-ho zrna na Mor. Vz Mtc. XV. 290.

93271   Ječný Svazek: 8 Strana: 0136
Ječný. Zastydlá ječná zrna na očních víč- kách. Vstnk. II. 503. — J. = věčný. Dšk. Jihč. I. 27.

93272   Ječný Svazek: 9 Strana: 0093
Ječný. J. zrno. Lidové léčení j. zrna na oku. Vz Čes. I. VII. 123. J. ulice, dříve: Sviňská. Jrsk. XIX. 350.

93273   Ječný Svazek: 10 Strana: 0112
Ječný. J. zrno vnější a vnitřní, horde- olum externum et internum. Ktt.

93274   Ječovice Svazek: 6 Strana: 0497
Ječovice, dle Budějovice, Jetschowitz, ves u Libochovic. Tk. III. 133., Blk. Kfsk. 33.

93275   Jed Svazek: 1 Strana: 0607
Jed, u, m. Das Gift. J. živočišný: u hadů, Štírů, pavouků, stonožek, sršní, vos, včel, komárů, medáků, některých mravenců; u ne- mocných zvířat: vzteklina u psův; vozhr u koní; čema n. příjice u lidí a všecky na- kaženiny, neštovice atd. S. N. Jed 1. ostrý, dráždivý, leptavý, hlodavý — soli stříbrové, rtuťové, arsenikové či otrušíkové, měďové; kyseliny a alkalie sehnané; byliny pryšcové (vlčí mléko), lýkovcové (vlčí lýko); 2. omá- mivý n. narkotický (opium, morfium, psotina, blín atd. ); 3. narkoticko-ostrý (oměj n. akonit, ořech dávivý, pečárka, rulík, náprstník, dur- man, bolehlav, čemeřice, nikotin, strychnin, kafr, líh, plyn uhlíkový, plyn vodouhlíkový atd. ) S. N. IV. 212. J. lítý; jed hadů lítých. Br. Jed na mouchy (na Mor. muší kámen), na myši, pro šváby (knoclík). Jg. Obchod s jedem; lék proti jedu. J. tr. Jedem ka- lený, Us., napuštěný. D. Jedem nakaziti, tráviti, stráviti, namazati, V.; jedu někomu dáti, dodati. D. Všecken jsi zlostí jako ně- jakým jedem prošlý. Br. Jedem šípy nama- zati. Reš. Pětilístek odpírá jedům. Byl. Jed někomu připraviti; jed vzíti. Us. Vz Včela, — J. = věc škodná, nakažlivá, etwas Schäd- liches, Gift. Více jedu než medu. Na Slov. Tu se jed medem kryje. Záv. Na jazyku nosí med a v srdci kryje jed. U ústech má med a stred, v srdci chová závisti jed. Us. Není na světě jedu, aby neměl v sobě medu. Šp. — J. = vzteklosť, hněv, Zorn, Wuth, Gift. Oči mu jedem pálají. L. S jedem mu vece. L. Z jedu (ze zlosti) tančila. Baiz. — Přenes. J. převrácenosti. Jedem hříchu prošlý. Br. — Jed studený v kostech = pakost- nice, Gicht. Us. v Klat., Č. Budějov.

93276   Jed Svazek: 6 Strana: 0497
Jed. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 98., Rk. Sl. Na Laš. jeď, i, f. Té. Jed. Št. Kn. š. 2. Jěd aspidový (králíkový). Ž. wit. 13. 3., 139. 4. J. šípový. Ves. I. 14., Slov. zdrav. O otravách jedy omamujícími vz Pelc 316. a násl. Na to mohu j. vzíti. Us., Ros. Vítr jako j. (ostrý). Dch. — Cf, Kram. Slov., S. N., Čes. lk. IV. 348., VIII. 229., IX. 404., Slov. zdrav. J. jitrnicový, mrtvolný. Vz Slov. zdrav. — J. = věc škodná atd. Pod sladkým medem tráví lidé lidi jedem. Lpř. Není na světě jedu, aby neměl v sobě medu. — J. — zlost, hněv. U Uher. Hrad. Brt. D. 220. — J. přen. J. hříchů, lásky. Dch., Vrch., Čch. J. závisti. Modl. 6. b.

93277   Jed Svazek: 7 Strana: 1281
Jed. O jedech cf. KP. VI. 390. nn. Jed- nomu prošlo, druhému se v jed obrátilo. Bart. 198.

93278   Jed Svazek: 8 Strana: 0136
Jed. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 42. Hned jako s jedem, hned jako s medem (o náhlém, ale dobrém člověku). Vck. Val. I. 107. — J. = zlosť. Vred z jedov. Mtc. 1894. 107. Slov. Červený od jedu. Phľd. 1896. 178.

93279   Jed Svazek: 9 Strana: 0093
Jed. Vz Ott. XIII. 176. nn.

93280   Jed Svazek: 9 Strana: 0441
Jed = zlost. Mal sa potrhať od jedu, ako vretenica. Mus. slov. III. 36.

93281   Jed Svazek: 10 Strana: 0112
Jed, u, m. Zamýkal chléb jako. j. Brt. čít. 256.

93282   Jed Svazek: 10 Strana: 0595
Jed, u, m. = zlost. Přísť do jedu (roz- hněvati se). Phľd. XXIV. 344.

93283   Jeda Svazek: 9 Strana: 0093
Jeda — zlosť. Keby nebolo bjedy, nebolo by jedy. Slov. Mus. 1859. 88.

93284   Jeda Svazek: 10 Strana: 0112
Jeda = kda, když, wenn. Vz Gb. Slov.

93285   Jeda že Svazek: 1 Strana: 0607
Jeda že, zastr. = sotva že.

93286   Jedací Svazek: 6 Strana: 0497
Jedací, zum Essen dienend. J. ližica. Slov. Beru.

93287   Jedač, e Svazek: 6 Strana: 0497
Jedač, e, m.= jedák. Bern.

93288   Jedáček Svazek: 7 Strana: 1281
Jedáček, čku, m. = jedovatý jazyk. Ta má j. U Chroustova. Tbnk.

93289   Jedačka Svazek: 1 Strana: 0607
Jedačka, y, f., jedlice, die Esserin. Na Slov.

93290   Jedačky, adv Svazek: 6 Strana: 0497
Jedačky, adv.. essend. Slov. Ssk.

93291   Jedačný Svazek: 1 Strana: 0607
Jedačný = jícný, gefrässig. Na Slov. Bern.

93292   Jedák Svazek: 1 Strana: 0607
Jedák, u, m., jícen, požerák, die Gurgel, Speisröhre; chřtán křiklavý, ein Schreihals. Ten má j., to je j. - - J., a, m. = jedlík, kdo mnoho jí. Špatný jedák. Jg. Esser.

93293   Jedák Svazek: 7 Strana: 1281
Jedák, nadávka. 16. stol. Wtr. Obr. II. 163. Já tě za j. neprosil, aby na poctu šel. Ib. 55.

93294   Jedák, u, m Svazek: 6 Strana: 0497
Jedák, u, m. = huba. Ten rozvírá j.! U Rychn. — J., a. m. = jedlík. Darober a j. znamenitý. Koll.1V. 162. — J. = čert? Ty myslivci nestojí za j. Wtr. v Osv. 1885. 899. Stojíš s tím za sto j-ků. Dh. 143. Nech u jedáka těch žertů. Dh 152.

93295   Jedáleň Svazek: 6 Strana: 0497
Jedáleň, lně, f. — jídárna. Slov. Ev. Sk. II. 9.

93296   Jedalňa Svazek: 6 Strana: 0497
Jedalňa, ě, f. =jídárna. Slov. Ntr. VI. 252.

93297   Jedálny Svazek: 9 Strana: 0441
Jedálny = jídelní. J. lístok. S'ov. Čes. 1. X. 358.

93298   Jedáreň Svazek: 6 Strana: 0497
Jedáreň, rně, f. = jídárna. Slov. N. Hlsk. IV. 241.

93299   Jedárna Svazek: 6 Strana: 0497
Jedárna, y, f.=jídárna. Slov. Bern.

93300   Jédati Svazek: 6 Strana: 0497
Jédati = jídati. Vz Jísti. Slov. Bern. Ne- dáva darmo hube jedavať. Slov. Rr. MBš.

93301   Jedati se Svazek: 6 Strana: 0497
Jedati se = ztekati se. Vítr se zrovna jedá. U Hump. Krjk.

93302   Jedati se Svazek: 10 Strana: 0112
Jedati se na koho jak. Řiedko tě ten pes ujiedá, jenž se na tě štěkem jedá (se vzteká). Ezop. Baw. 1291 Sr. Jediti se.

93303   Jedaž Svazek: 10 Strana: 0112
Jedaž. J. se slunce prosvietí, tu se spolu vojem snietí. Alx. Hr. 156. (Mš. ).

93304   Jedbaba Svazek: 6 Strana: 0497
Jedbaba, y, f. —jedovatá baba. Kmk.

93305   Jedce Svazek: 7 Strana: 1281
Jedce, e, f., vipera, zastr. Nomencl.

93306   Jedčin Svazek: 7 Strana: 1281
Jedčin (gedczyn), a, m., vippera. Pršp. 21. Rj.: dědčin.

93307   Jedec Svazek: 1 Strana: 0607
Jedec, dce, m. = jídce, kdo jí, der Esser. — Jg.

93308   Jedek Svazek: 7 Strana: 1281
Jedek, dka, m., os. jm. = Gedeon. Kld. Rok V. 283.

93309   Jedel Svazek: 6 Strana: 0497
Jedel, diu, m., die Perle. Šm. — J., dla, m., os. jm. Arch. III. 190.

93310   Jedel Svazek: 7 Strana: 1281
Jedel, dlu, m., umo, kámen? Pršp. 5. 98.

93311   Jedelák Svazek: 8 Strana: 0136
Jedelák, u, m. = hrnec jedelský (od mí- sta) Tkč.

93312   Jedělko Svazek: 6 Strana: 0497
Jedělko, a, n. = jídélko. S jedním, s dvoma j-kami spokojený bývaj. Glč. II. 167.

93313   Jeden Svazek: 1 Strana: 0607
Jeden, dna, dno, m. jedinb, na, no, vlastně adj. Schl, Einer, eine, ein. Odkud slovo to odvozuje Šf., vz Mus. 1848. I. str. 229. Šg. nom. jeden, -dna, -ono; gt. -dnoho, -dné, -dnoho; dat. -dnomu, -dné, -dnomu; akks. jednoho (u ne- živ. jeden), dnu, -dno; lok. -dnom, -dné, -dnom; instr. -dním (ne: -dným), -dnou, -dním; pl. nom. jedni (u neživ. jedny), jedny, jedna; gt. -dněch pro všecky rody (ne: jedných); dat. jedněm pro všecky rody; akkus. jedny, -dny, -dna; lok. -dněch pro všecky rody; instr. -dněmi pro všecky rody. — V již. Čech. instr. sg. jednim m. jedním. V obec. mluvě vých. Čech pl. jedny, jednejch, jednejm, jednejma. Šb. U Čechův v prus. Slezsku skloňuje se dle „Nový": jeden, dného, ému atd. Šb. — V pl. přestává býti číslovkou zá- kladní a přestupuje do třídy číslovek druho- vých. Mk. Podržuje však moc číslovek zá- kladních při jménech, jichž toliko v plur. užíváme: jedny dvéře, jedna kamna. Da. — J.. je 1. číslovka základní, eins, 2. druhová = jednaký, jednerý, einerlei. Jedni lidé tam bydleli, einerlei Menschen wohnten dort. Na jeden způsob vše dělati. Vše jedno tak nebo tak. Vz Lhostejný. Lb. — Neklade se ve vý- znamu něm. neurčitého, ein'. Viděl jsem ovoce (jednoho) stromu. Viděl v té zemi (jednu) ve- likou řeku. Do jednoho roku, lépe: do roka. Cf. Do dne a do roka slíbil jim hověti. Sych. Hlavně pomíjí se, jeden', je-li celek předložkou z určený přísudkem. Byli proti němu pra- více, že jest z roty Pikhartské. Let. 446. Ty jsi z učedlníkuov člověka tohoto. Pass. 285. (Brt. ) Taktéž chybně: Pod jedním přílohy se vám vracejí m. zároveň, spolu se vám pří- lohy vracejí. — Při slovech kolikosť, míru, váhu a p. označujících číslovka jeden še neklade: měřice žita je za pět zl; lot. kávy, cukru. (Brt). — Této číslovky užíváme takto: 1. V počítání je základní číslovkou a počí- táme: jeden, dva, tři atd. Eins. Jednou jedno jest jedno. Před jedním a třiceti lety. V. Jeden ze dvou. V. Jeden Bůh. V. Jedna víra, jeden kabát. Kosť jedna pořád (z jednoho kusu, nesložená z částek). Kom. Bude jeden ovčinec a jeden pastýř. Br. Jedno lepší (horší) než druhé. Lb. — 2. J. — jediný, ein, einer allein. Jedna vlastovka nečiní leta. L. J. jako nic. Jedna ovce prašivá nakazí celé stádo. Ze dvou jedno učiniti. V. Člověk na jednom Bohu, ale ne na jednom příteli dosti má. — 3. I jeden = ani jeden, nikdo, Niemand. I jeden moudrý neradí se s cizími. Dal. Vz I. — 4. Do jednoho = všecko bez výjimky, alle mit einander, bis auf den letzten Mann. Po- bili je do jednoho. L. — 5. Po jednom = ne více na jednou než jeden, nicht mehr als einer, eins auf einmal. Jdú po jednom. Rkk. Po jednom šli do kostela. Us. Dostali po jednom krejcaru (distribut. ). Da. — 6. Ne jeden = více než jeden, mehrere. Když nejedni o něm mluví. V. Do škol nejedněch, ale mnohých uvedena jest ta knížka. V. — 7. J. = týž, der nämliche, derselbe, einerlei. Ze džbánku jed- noho píti. Ne jeden vítr vždycky věje. Jedné mysli a vůle, jednoho srdce a úmyslu. V. To je jedno. D. Na jedno brdo vše dělati. Us. Jedna léta mají. V. Já a otec jsme jedna věc = jedno. Pass. 951. — Často se spojuje také se zájmenem týž. Da. Jednu a touž řeč mluviti V. Nejeden a týž způsob. V. Jednoho a téhož času. D. Vz Týž. — 8. Za jedno = rovno, jednako. Tobě vše za jedno. Us. Voda mořská v jedněch místech vždy na jedno stojí. Leg. — 9. Jeden — druhý = ten — tam ten, der eine — der andere; dieser — jener. Jedno za druhé dáti. V. Jedno proti druhému; jedno za druhým. V. Jeden z lesa, druhý do lesa. Jeden čehý, druhý hat. Jeden bohatý, druhý chudý. Br. Jeden za osmnáct a druhý beze dvou za dvacet. Lom. Nosí je z jednoho místa na druhé, po něm. m. z místa na místo; Pro- bereme jeden národ po druhém, po něm. m. národ po národu. Km. Jeden jazyk na druhý působí, lépe: jazyk na jazyk (Cf. Ruka ruku myje). Jedno slovo k druhému, lépe: slovo k slovu. Brs. 94. Vz o tom: Druhý. Stály domy 100 kroků jeden od druhého, lépe: od sebe. Brs. 94. — 10. J. = člověk, něm. man, einer. Vydřel by jednomu z hrdla. Jeden ne- může ani promluviti. Šm. — Kdo tak mluví, dopouští se germanismů. Brt. — 11. J. = jakýs, jistý, ein gewisser. Přišel k nám jeden muž. Ros. Na jedné vysoké hoře. Háj. Sedieše v jednom ostrově. Kat. 21. V jedněch horách. Kat. 405. Oženil jej jednou bohatou vdovou. Pass. — 12. J. = někdo, nějaký, kdos. Času jednoho. V. Jedněm se zdálo (některým). Har. Připomenu o něm ještě jeden i druhý chvali- tebný příklad. V. — 13. Jeden každý, každý osobně, všeliký, ein jeder, jedweder. Sám jeden každý ví nejlépe, kde ho střevíc hněte. Jedno každé zvíře dvěma křídly pokrývalo tělo své. Mel. bibl. A tehdy jeden každý skrze řečníka propověz a odpověz. CJB. 383.

93314   Jeden Svazek: 6 Strana: 0497
Jeden. Cf. Šrc. 433., Mkl. Etym. 102., Sf. III. 626. O skloňování vz Bž. 140. O skloňování v slováckém nářečí na Mor. vz Mtc. 1878. 16., na jihových. Mor. vz Osv. 1884. 58.; na Dolní Bečvě List. filol. 1887. 377. Str. 607. b. 15. ř. zd. velikouřeku rozděl ve: velikou řeku. — Ad 1. Bóh, jenž jest jeden v trojici. Št. Kn. š. 12. Sv. Štěpán byl jeden ze zvolených sedmi jáhnóv. Pass. Z těch ze všech jeden nebieše, by ... Alx. Jedním slovem řečeno po německu, dostačí: Slovem ř. Brt. Co řekla, u ní vždy na jedno slovo (stačí: na slovo) platilo. Sá. Jedním hlasem to pravili. Črn. 7. — 2. J. = jediný. To by bylo zle o jednym (kdyby byl jenom jeden, na př. dělník). Laš. Brt. D. Byli ve všem jedné mysli. Sá. Děti jedným otcom, ale inú matkú. Mor. Bart. D. Všichni spolu jednú a nerozdílnú rukú slibujem. Arch. I. 63. Jedné biechu vóle. Alx. Nejvíce na jed- noho Prokopa všichni zření své měli. V. Komár všecky ptáky pozval, jenom jedné sovy nezval. Sš. P. 697. Jesu Kriste s otcem, duchem jeden Bože. Výb. II. 21. — 2. I. jeden = ani jeden, nikdo. Nejsemť i jeden mistr (nižádný m.). Št. Kn. š. 286. Když i jedné milosti k němu nečiji v sobě. St. Ku. š. 16. Neměl by nade mnú moci i jedné. Št. Kn. š. 20. Z chlapského řáda ijednoho v česť nevolí. Anth. I. 3. vd. 34. Cf. Jir. Nkr. §. 384. a Zápor, List. filol. X. 261. — 5. Po jednom vybíraje. Výb. II. 42. — 7. J. = týž. Činí-li dva jedno, není to jedno. Ja, Bauer, das ist was anderes. Dch. I j. slovo svědčiti. Kn. rož. — 8. Za jedno . . . ,na jedno stojí' oprav ve: za j. s. Poď honem, muži, ať jdeme za jedno. U Rychn. S někým za jedno býti (stejně s ním smý- šleti). Mus. 1880. 23. Byli s ním sú za jeden člověk. BN. Všickni za jeden člověk a ne- dílně (slibujeme); Aby súdili za jeden člo- věk nerozdílně. Arch. 1. 64., 211. Vyznáváme všichni tři za jeden člověk. Ib. II. 61. Kto chválí zlé s dobrým za jedno spolu; On jest učinil malého i velikého a za jedno má o každém péči. Št. Kn. š. 115., 151. — 9. Jeden — druhý. Bůh chce, aby každý dělal jeden jedno, druhý druhé, Št. Kn. š. 31. Tak život nás obrátil jest z jednoho stavu do druhého. GR. Má jíti z jedné šlechetnosti do druhé. Št. Kn. š. 182. Éevnivosť jednoho kmene na druhý. Šf. Strž. II. 81. Sr. Druhý (kde se podobné vazby za chybné prohla- šují jimi nejsouce). — J. = člověk. Šnek v kolo se točil, že by sobě jeden závrať 399 uhoniti mohl. Kom. Lab. 150. — Pozn. Čí- slovkou jeden označuje se chybně osoba neurčitá, kterou lépe vyjadřujeme substan- tivem člověk nebo neurčitou náměstkou kdo, anebo užíváme vazby bezpodmětné. Ani jisti ani spáti se jednomu nechce (m. člo- věku). Nač jeden (kdo) myslívá, o tom se mu snívá. Ani za peníze tam jeden nic ne- dostane (ani za peníze tam nic nedostane). Brt. S. 3. vd. 29. — 11. J. = jakýs, jistý. Že jest před jedniem, kterýž rotmistrem nad pěšiemi bývá, poručenstvie učinil. NB. Té. 194. Také ti jisti jednomu kupci vzeli dvě kopě grošóv. Pč. 1. A ustúpiv v jednu lodi, jenž bieše Šimonova, pRosil ho ... Hus II. 277. Král poslal jednoho obrazníka (ma- líře), aby jeho obraz na desce sepsal. Pass. 918. Těch časuov anděl boží v postavě je- dnoho chudého člověka přišed počne za al- mužnu prositi. Pass. z r. 1495. Pontus bylaj' jedna krajina; Toj protiv jedněm kacieřóm, ješto sú byli řekli, že.. . Št. Rn. š. 19., 26. Posly své poslal k jedné modle pohanské. St. Slepý jeden sedieše vedle cesty žebře. Hus 11. 87. Oženil ho jednou bohatou vdovou. Pass. — 12. J. = někdo, nějaký, kdos. Jeden kostelík v svém sadu učiniti kázala. Pass. 14. stol. Co stojíte? By to jeden neuka učinil, s právem by se k lidem vinil. Kat. 1662. — 13. J. každý. KteRáž jednomu ka- ždému uděluje toho práva, jakéž komu ná- leží. Kol. 3. — 14. J. = samý. Má Ruce jeden mozol. Us. Jeho hlava byla jedna Rána. Us. — 15. V jedno. V jedno seděti, státi, býti. Zpěv. I. 174., 176., 178. Aby byli v jedno s ním; Páni a obce v jedno vešli s ciesařem ve všech věcech ve lé kompaktat. Let. 109., 100. V jedno vlasti (společné). Rkk. V jedno, in unum. Ž. wit. 2. 2. — 16. J. — jenom. Jeden se pěkně chověj. Mor. Brt. D. 358.

93315   Jeden Svazek: 7 Strana: 1281
Jeden, unus, i jeden, nullus. Nenieť i jednoho v tvém rodě; Nejmaje i jednej cěsty temné; Nemóž i jeden dva činiti. Ev víd. 81., 95., 79. (Cf. Jir. Mor. 42.). — J. To je j (špatný chlap ; chytrák). Mor. Rgl Ženská žádosť se vždy od jednoho muže k druhému tiehne. Troj. 15. b. — O šp. užívání tohoto slova cf. Brt Ruk. 21.

93316   Jeden Svazek: 8 Strana: 0136
Jeden. O skloň, na Kroměř., Kojet., Přer., Litov., Konic, Jevíčsku, Zábř., Tišn., Kruml. a Kunšt. vz Brt. D. II. 25., 51., 118., 137., 194., 217., 288. J. ve slohu pohádkovém a vůbec v prostém slohu není germanismem, vy- skytujeť se i v litevštině a lat. Sicut unus paterfamilias his de rebus loquor. Cic. de orat. I. 29., 138. Kla. Sklad. 175. Ale špatné uží- vání tohoto slova káral již Bl. Vz Mus. 1895. 183. Když jeden pán druhému vieže se v lidi. Chč. S. 89. Aby v zbožie se vázali jedni dru- hým. Ib. 86. Ně všeci na jedneho, dost jedyn na všeckych. Slez. Nov. Př. 116. — J. = stejný. Jest jeden mocný Bóh slavně. Kat. 905. (Jed- lička). Jedno jest božství či stejné všech tří osob. Št. Hanuš. 103. (List. fil. 1894. 55.)

93317   Jeden Svazek: 9 Strana: 0093
Jeden. O skloň. sr. Gb. H. ml. L 454. nn., na Lašsku. List. fil. 1897. 434. Naříká, až jedna hrůza. Hoř. 90. Bůh nedává ničemu růsti pro jednoho. Řezn. Utr. 2!. Šel o jednoho dál (utekl, ztratil se). Phľd. 1897. 315. Duše z jednoho těla jde v druhé. Hus 1. 39. Vz Druhý. J. přidává se k sesílení (gradace). Ty palice jedna palicovitá; Měl ruku jeden puchýř; Ten ječmen je jeden jediný pcháč. Mtc. 1899. 227, 228.

93318   Jeden jedinký Svazek: 6 Strana: 0498
Jeden jedinký, ein einziger. Šm.

93319   Jedenácka Svazek: 9 Strana: 0093
Jedenácka. Natahuje j-ky = pospíchá. Hoř. 126. Sr. Jedenáctka.

93320   Jedenáct Svazek: 1 Strana: 0608
Jedenáct, jedenácte, i, (m. jeden na deset; zastr. jedenast) Št., V., Br. Vz -náct, Pět. Eilf.

93321   Jedenáct Svazek: 6 Strana: 0498
Jedenáct. Jsem tu už jen od j-ti do dvanácti (jednou nohou v hrobě). U Rychn. Kšk.

93322   Jedenáctero Svazek: 1 Strana: 0608
Jedenáctero, a, n., eilf Stück. J. dětí. Zlob. Otec s j-terem dětí. Jg.

93323   Jedenácterý Svazek: 1 Strana: 0608
Jedenácterý. J. počet, V., způsob. Us. Eilferlei.

93324   Jedenácti Svazek: 1 Strana: 0608
Jedenácti -(denní, -letý, -loketní, -mě- síčný. Eilftägig, -jährig, -ellig, -monatlich). V.

93325   Jedenáctihran Svazek: 6 Strana: 0498
Jedenáctihran, u, m., das Eilfeck. Rk.

93326   Jedenáctikout Svazek: 6 Strana: 0498
Jedenáctikout, u, m. — jedenáctihran. Rk.

93327   Jedenáctiřádkový Svazek: 6 Strana: 0498
Jedenáctiřádkový nápis. Mus. 1880. 391.

93328   Jedenáctka Svazek: 1 Strana: 0608
Jedenáctka, y, f., der Eilfer. D.

93329   Jedenáctkový Svazek: 6 Strana: 0498
Jedenáctkový. J. proba. Sim. 109.

93330   Jedenáctkrát Svazek: 1 Strana: 0608
Jedenáctkrát, eilfmal.

93331   Jedenáctky Svazek: 8 Strana: 0136
Jedenáctky = nohy. V mluvě praž. Pe- píků. Herm. Bod. Praž. 39.

93332   Jedenáctý Svazek: 1 Strana: 0608
Jedenáctý, der eilfte. J. žák, díl. J-tá bila. Jg.

93333   Jedenadct Svazek: 8 Strana: 0136
Jedenadct, lépe: jedenáct. Bl. Gr. 267.

93334   Jedenádst Svazek: 6 Strana: 0498
Jedenádst = jedenáct. Vz Bž. 142.

93335   Jedenadvacet Svazek: 6 Strana: 0498
Jedenadvacet, hra v karty (očko). Us. Pdl. Kv. 1872. 160.

93336   Jedenast Svazek: 1 Strana: 0608
Jedenast, vz Jedenáct.

93337   Jedenástík, a Svazek: 6 Strana: 0498
Jedenástík, a, m., os. jm. Pk. MP 138.

93338   Jedenástky Svazek: 6 Strana: 0498
Jedenástky, ť. = dlouhé hubené nohy. Brt. U N. Kdyně. Rgl.

93339   Jedenástý Svazek: 10 Strana: 0112
Jedenástý. Mill. 87.

93340   Jedenfalls Svazek: 6 Strana: 0498
Jedenfalls: zajisté, jistě, jistotně, vskutku, ovšem, buď jak buď, jakkoli věc dopadne. Zk. Ml. 11. 87.

93341   Jedení Svazek: 1 Strana: 0608
Jedení, n. Das Essen. Lakotné j. V. J. masa. Posvátné j. a pití. Št. Raněný má se dobře k j. Ras. — J., jídlo, die Speise. No- sichu jedenie divá (divná, vybraná). Rkk. 40.

93342   Jedení Svazek: 6 Strana: 0498
Jedení. K j., ad manducandum. Ž. wit. 77. 24. — Št. Kn. š. 130., Sv. ruk. An. 497. Pri j. lokte tvoje na stól neopíraj. Glč. II. 211.

93343   Jedení Svazek: 9 Strana: 0093
Jedení = jídlo. Kterak pitie se a j. v ná- turu obracuje. Maš. ruk. 167a.

93344   Jedenkaždý Svazek: 1 Strana: 0608
Jedenkaždý, vz Jeden, 13.

93345   Jedenkaždý Svazek: 8 Strana: 0136
Jedenkaždý dle lat. unusquisque. Dob. Dur. 225.

93346   Jedenkrát Svazek: 1 Strana: 0608
Jedenkrát, jedenkráte, einmal. V. J. neb dvakrát. Ani j. činí jak j. začal. Na j. — Obyčejně klademe: jednou m. j. Na jednou.

93347   Jedenkrátý Svazek: 8 Strana: 0136
Jedenkrátý. Ztk. 77. (3. vyd.).

93348   Jedenmecítma Svazek: 1 Strana: 0608
Jedenmecítma = jeden mezi desítma (dvěma desítkama), jest nesklonné = 21. Měl okolo j. let. V.

93349   Jedenmecitma Svazek: 6 Strana: 0498
Jedenmecitma. Pohoní ho z j-ma kop. Půh. II. 9.

93350   Jedenmecítma Svazek: 10 Strana: 0112
Jedenmecítma atd. Na Domažlicku po- sud, ale zřídka. V Prachensku při počítání ryb. Sr. Šb. D. 19.

93351   Jedenmecítmaletý Svazek: 1 Strana: 0608
Jedenmecítmaletý, 21 let mající. Mus.

93352   Jedenmecítmý Svazek: 1 Strana: 0608
Jedenmecítmý, dvacátý první, der ein und zwanzigste. V.

93353   Jedennadsět Svazek: 7 Strana: 1281
Jedennadsět = jedenáct. Výb. I. 356.

93354   Jedený Svazek: 1 Strana: 0608
Jedený, der gegessene. Us.

93355   Jedhoj Svazek: 1 Strana: 0608
Jedhoj, e, m., dobrý míšek, das Giftheil, Heilgift, der Sturmhut. Rostl.

93356   Jedhoj Svazek: 6 Strana: 0498
Jedhoj. Voměj j., aconitum anthora. Vz Ratp. 22., Slb. 662., Mllr. 41.

93357   Jedhoj Svazek: 9 Strana: 0093
Jedhoj, e, m., aconitum anthora. v bot. Ott. X1II. 152b.

93358   Jedibaba Svazek: 6 Strana: 0498
Jedibaba, y, f. = klepna. Hlk. — J-by, Bědibaby, něm. Jedibab, ves u Veltrus. Vz Blk. Kfsk. 1377.

93359   Jediďáček. - J Svazek: 6 Strana: 0498
Jediďáček. - J., os. jm. Tk. V. 203.

93360   Jedin Svazek: 10 Strana: 0112
Jedin. V jedin čas s ním se byl potkl řečí. Půh. brn. III. 180. (1437. ).

93361   Jedina Svazek: 6 Strana: 0498
Jedina Frant., probošt, 1779. — 1847. Vz Sb. Dj. ř. 2. vd. 253 , Jg. H. 1. 2. vd. 573., S. N.

93362   1. Jediná Svazek: 9 Strana: 0093
1. Jediná, y, f. = samota (stavení). Týn n. Vlt. Kub. L. f. 1900. 359.

93363   2. Jedina Svazek: 9 Strana: 0093
2. Jedina Fr., probošt a spis., 1779. —1847. Vz Ott. XIII. 152b.

93364   Jedináček Svazek: 1 Strana: 0608
Jedináček, vz Jedinák.

93365   Jedináček Svazek: 7 Strana: 1281
Jedináček. 14. stol. Mus. 1890. 189.

93366   Jedináček Svazek: 8 Strana: 0136
Jedináček — šibeňáček (šp. se vychovává)! Phľd. 1695. 187.

93367   Jedináčik Svazek: 6 Strana: 0498
Jedináčik, a, m. — jedináček. Slov. Dbš. Úv. 56., Sl. pov. III. 57.

93368   Jedináčka Svazek: 1 Strana: 0608
Jedináčka, y, f., jednorozená, die einzige, einzig geborene. Koll., Plk.

93369   Jedináčka Svazek: 9 Strana: 0093
Jedináčka. V I. 608. Oprav v: jediňačka. Mysle na svou j-čku = jedinou dceru. Jrsk. Den. 51.

93370   Jedinák Svazek: 1 Strana: 0608
Jedinák, a, jedináček, čka, m. = jedno- rozený syn, der einzige, der eingeborene Sohn. St. skl., Pass.

93371   Jedinák Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinák. Syn j-ák. Pk. Jedináček. Sv. ruk. 120. Boží j-čku! Leg. 15. stol. Mnč. R. 45., Výb. II. 16. Jediný j-čku. Hr. ruk. 155. Mój j-čku (Kriste)! Bož. umuč. v. 244. Tys můj j., mein Alles! I ty můj j-čku (Umu- čená hodina! Ty můj spasiteli!)! Us. BPk. — J. rak, Solokrebs, veliký. Dch. — J.. u, m. = úl (jeden v celku), naproti dvojáku, trojáku, skládá-li se úl ze dvou, ze tři úlů. Na již Mor. Šd.

93372   Jedinák Svazek: 8 Strana: 0136
Jedinák, a, m. = vůl neparný. Brt. D. II. 324.

93373   Jedinakosť Svazek: 1 Strana: 0608
Jedinakosť, i, f., Individualität, Einheit. Rk.

93374   Jedinaký Svazek: 1 Strana: 0608
Jedinaký = jediný, einzeln, einzig, Jg., individuell.

93375   Jediňátko Svazek: 1 Strana: 0608
Jediňátko, a, n. = jedíně.

93376   Jedince Svazek: 1 Strana: 0608
Jedince, einzig und allein. Kom.

93377   Jedince Svazek: 7 Strana: 1281
Jedince. Ti na svědomí své j. dají po- zor. Kom. L. 122.

93378   Jedince Svazek: 9 Strana: 0093
Jedince = jediné. Mezi dvorskými díl- nami jest kovárna j. potřebná. Fisch. Hosp. 416. Když najímač dvoru j. o svůj zisk se stará. Ib. 431.

93379   Jedinčenost Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinčenost, individualisatio. Posp.

93380   Jediné Svazek: 1 Strana: 0608
Jediné, příslovka, vlastně určité přídavné jméno střed. rodu. J. = leč, než, ausser. V. Aniž co jiného obmýšlí, jediné naši svobodu. T. — J. = pouze, jen, toliko, jedno, nur, lediglich. Vyčetl bych já j., že jsou nečíslní. Jel. Není moci, j. od Boha. V. Jediné toliko ty. V. J. málo nemocných uzdravil. Br. Vz Toliko, Jen, Jedno. — Jg. Vz Ht. Brus 144.

93381   Jedině Svazek: 1 Strana: 0608
Jedině toliko, nic, jen, einzig und allein. O tom j. myslí. L. Neumí j. láti. Dal. — Jg. Vz Jediný, Jediné. Lépe jediné než jedině.

93382   Jedíně Svazek: 1 Strana: 0608
Jedíně, ěte, n. = jediňátko, einziges Kind. Kamar.

93383   Jediné Svazek: 6 Strana: 0498
Jediné. Nepustím tebe, j. (leč) mi po- žehnáš. BO. Ktožkolivěk pustí svú ženú, j. ač by pro smilstvo, a jinú pojme. ZN. Chtěl umřieti, j. lečby vody studenej došel. GR. Kak by mohl kto nejmieti v něm na- děje silné, j. ač ten, ktož ... Št. Kn. š. 17.

93384   Jedinec Svazek: 1 Strana: 0608
Jedinec, nce, m., divoký kanec o samotě žijící. Šp. — J., jediný člověk, ein Einzelner.

93385   Jedinec Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinec, das Individuum. Nz., Dch., Vch. Ar. II. 3., Stf. Hráň úplné vyvinutou sluší míti za j-ce říše nerostné. NA. V. 459.

93386   Jedinec Svazek: 9 Strana: 0093
Jedinec, nce, m. = divoký kanec žijící odloučen od tlupy. Ott. XIII. 152b.

93387   Jedinecký Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinecký = jednický, individuell. Nz.

93388   Jedinectví Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinectví, n , die Individualität. Nz.

93389   Jedineček Svazek: 6 Strana: 0498
Jedineček. Jenom j. ráz sem se s bra- trem povadila. Slez. Šd.

93390   Jedinečký Svazek: 10 Strana: 0112
Jedinečký z jediný. Vz Gb. Slov., Mus. 1885. 569.

93391   Jedinečně Svazek: 10 Strana: 0595
Jedinečně. Lid žije více j. (ne pospo- litě). Čes. 1. XIV. 403.

93392   Jedinečnosť Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinečnosť, i, f., individualitas. Posp., Dk. Dj f. 167. J. duše, rozumu. Hlv. Činitel, důvod j-sti, principium individuationis. Vch. Ar. II. 33.

93393   Jedinečný Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinečný = individualní, singularní. Hlv., Posp. J. pojem, Jd. 8., soud, Dk., bytosť, nositel. Hlv. Duše jest bytně j. Hlv.

93394   Jedinečný Svazek: 10 Strana: 0112
Jedinečný. Slovo j-čně, a-rař ?^???????. Lit list XV. 115.

93395   Jedinékrát Svazek: 10 Strana: 0112
Jedinékrát. Jos. Jir. Sr. Jedinkrát.

93396   Jedinéž Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinéž = subito, auf einmal. Bž. 216. J. sě nebesa zatmichu a oblaci a vietr, i šel jest dešč užitný. Bj.

93397   Jedinéž Svazek: 10 Strana: 0112
Jedinéž. J. ten den hospodář s cesty domu přišel. NB. I. 251. J. šest mužóv přijdechu, ecce sex viri veniebant. Pror. o!. 109a. 1. Ez. 9. 2. A když se tam přiblížil, j. světlosť z nebes ho obklíčila. Pass. 126.

93398   Jedinéž(ť Svazek: 7 Strana: 1281
Jedinéž(ť), ecce. J. se zjevi Siba. B. ol. II. Reg. 15. Cf. Jir. Mor. 81.

93399   Jedinica Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinica, e, f. = jedinačka, jediná dcera. Keď mi donesieš vývod o tom, dám ti moju j-cu i všetko bohatstvo. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 27. (II. 26., Syt. Táb. 15.). — Orl. XI. 9.

93400   Jedinička Svazek: 7 Strana: 1281
Jedinička, y, f. Ta laskavá j. (jediná). Am. 725.

93401   Jedinička Svazek: 10 Strana: 0112
Jedinička = lichotné jméno ženy. Baw. Ar. 725.

93402   Jediničkou Svazek: 1 Strana: 0608
Jediničkou, vz Jedinou.

93403   Jediničký Svazek: 1 Strana: 0608
Jediničký, vz Jediný.

93404   Jediničný Svazek: 8 Strana: 0136
Jediničný. J. stroj elektrický, naproti sdru- ženému. KP. VIII. 101.

93405   Jediník Svazek: 6 Strana: 0498
Jediník, a, m., der Unitarier. Srn.

93406   Jedinka Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinka, y, f., die Einzelnheit, einzelnes Glied. Čechové jsou toliko j. v počtu slo- vanských rodů. Pal. Rdh. I. 64.

93407   Jedinka Svazek: 10 Strana: 0112
Jedinka. Lepšie ide v j-ke, ako v páre. Sbor. slov. VII. 130.

93408   Jedinka Svazek: 10 Strana: 0595
Jedinka, y, f. Lepšie ide v j-ke (sám) ako v páre. Sb. sl. VII. 130.

93409   Jedinkavý Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinkavý - jediný. Sš. P. Ty si v mo- jom srdci sama j-vá. Sb. sl. ps. II. 1. 45.

93410   Jedinké Svazek: 1 Strana: 0608
Jedinké = jen. Kat. 638.

93411   Jedinké Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinké = jediné. Sv. ruk. 294.

93412   Jedinkrát Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinkrát, ein einzigesmal. Dch.

93413   Jedinkú Svazek: 10 Strana: 0112
Jedinkú, zdrobn. z jedinú Vz Gb. Slov. Sv. Tomáš j. jim to rúcho pokázal. Pass. 48b.

93414   Jedinký Svazek: 1 Strana: 0608
Jedinký = jediný.

93415   Jedinký Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinký syn. Sv. ruk. 294., Št Kn. š. 45., Ž. wit. 24. 16.

93416   Jedinkýkrát Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinkýkrát — jedenkrát. Sá. v Osv. I. 10.

93417   Jedinník Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinník, a, m. = jedinec. Dk. Dj. f. 168.

93418   Jedinobožství Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinobožství, n., der Monotheismus. Hodlá j. staviti proti mnohobožství modlář- skému. Sš. II. 241.

93419   Jedinodaň Svazek: 9 Strana: 0093
Jedinodaň, ě, f. = jediná daň určitého druhu na místě mnohých různých. Vz Ott. XIII. 152b.

93420   Jedinopádý Svazek: 1 Strana: 0608
Jedinopádý, nesklonný, indeklinabl.

93421   Jedinosílí Svazek: 10 Strana: 0112
Jedinosílí, n. Rozdrobiti j. na množství sil. Vést. X. 269.

93422   Jedinosť Svazek: 1 Strana: 0608
Jedinosť, i, f., nesloženosť, Einfachheit. Mark.

93423   Jedinosť Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinosť, unitas, unicitas. Posp. Neroz- dílná j. Mž. 49. J. krásna. Dk. Aesth. 140. J. boží. Hlv.

93424   Jedinostranně Svazek: 9 Strana: 0093
Jedinostranně —jednostranně. Pal. Záp. I. 31.

93425   Jedinou, jedinkou, jediničkou, jedi- nečkou Svazek: 1 Strana: 0608
Jedinou, jedinkou, jediničkou, jedi- nečkou = jediné, jen, toliko, pouze, jedno, nur. Kam se nyní jedinou obrátiti mám? V. Jak vy jedinou můžete tak zaháleti? Br. — J. = jednou, einmal, nur einmal, ein einziges- mal. Jg. Do druhého pak jedinou co rok sám biskup vcházel. Br. Panenství, jestli se jedinou potratí. Lom. Ktož jedinú ztratí pa- nenstvo, věč bez něho být musí. Št.

93426   Jedinourozený Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinourozený, eingeboren. Šm.

93427   Jedinověda Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinověda =jedinosloví. Šm.

93428   Jedinověrec Svazek: 10 Strana: 0112
Jedinověrec, rce, m. Čad. 32.

93429   Jedinovláda Svazek: 6 Strana: 0498
Jedinovláda, y, f., die Alleinherrschaft, Monarchie Šmb. S. I. 66., Kol. St. 24.

93430   Jedinovládce, e, m Svazek: 6 Strana: 0499
Jedinovládce, e, m., der AlleinherRScheR. Šmb. S. I. 523.

93431   Jedinovládný Svazek: 6 Strana: 0499
Jedinovládný, alleinherrschend. Dk.

93432   Jedinstvo Svazek: 6 Strana: 0499
Jedinstvo, a, n. List. filol. 1885. 438.

93433   Jedinú Svazek: 1 Strana: 0608
Jedinú, vz Jedinou. Kat., Št.

93434   Jediný Svazek: 1 Strana: 0609
Jediný, jedný, jedltelný, essbar. Ros., Hus.

93435   Jediný Svazek: 6 Strana: 0499
Jediný; jedin, a, o. Bůh jest jedin. MH. 2., 7. To jest jedinou jeho potravou. Us. Pdl. Sám j. J. tr. O panno jediná. Výb. II. 27. V Jesu Krista, syna jeho j-ho; Neb on jest náš j-ný pán. Št. Kn. š. 12., 18.

93436   Jediný Svazek: 9 Strana: 0093
Jediný. O původu sr. Zub. 403. To máte to jediné (máte pravdu). Hoř. 90.

93437   Jediný, jedinký, jediničký, jedinečký Svazek: 1 Strana: 0608
Jediný, jedinký, jediničký, jedinečký; jediné, jedince, jediničce, einzig, allein. J., jeden ve svém druhu. Ani jediného jsme ne- potkali. Vrat. J. Bůh v podstatě. V. Dcera otci svému jediná, Troj. S jedinkým Kristem se spojiti. Kom. I jedinu družu nám imieti. Rkk. 8. Jediná práce nás spasí, šp. m. práce jediné n. s. Km. — Kat. 1646. (obzvláštní, výborný). Přidává se k: sám. Byl tam sám j. Us.

93438   Jedinýkrát Svazek: 1 Strana: 0609
Jedinýkrát = jedenkrát, einmal. Koll. čít.

93439   Jediti Svazek: 6 Strana: 0499
Jediti = zdobiti. Mor. Džl. Slov. Bern.

93440   Jediti Svazek: 10 Strana: 0112
Jediti = drásati, drážditi, ostřiti, ztrpčo- vati. Vz Gb. Slov. Haňka škodu ostrotů (drsností) jedí. Ezop Baw. 832.

93441   Jedivo Svazek: 6 Strana: 0499
Jedivo, a, n. = jezivo, jídlo, EsswaaRen. Mor. a slov. Potom častuje žencov halu- škami i iným j-vern. Sb. sl. ps. I. 202. — Dbš. Úv. 91., Dbš. Sl. pov. L 389.

93442   Jedký Svazek: 1 Strana: 0609
Jedký = jedlý, essbar. D. — J., štípavý, beissend. Na Slov.

93443   Jedl, e, jedla Svazek: 10 Strana: 0112
Jedl, e, jedla, y, f. =jedle. Štíhlý jako jedla. Brt D. I. 328 Jedl, abies. Rozk. P. 588., R. 69. V zende jedla. Pror, Isa. 55. 13., 41. 19. Postavím jedlu. Fror. ol. 33b. 1. Mš).

93444   Jedla Svazek: 6 Strana: 0499
Jedla, y, f. = jedle. Ssk.

93445   Jedlá Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlá, é, f.. Jedle, ves u Ledče. Sdl. Hr. IV. 89.

93446   Jedlabáček Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlabáček, čka, m. Když sem plela len, usnula sem v něm, letěl vtáček j., probudil mě v něm. Sš. P. 260.

93447   Jedlák, a, m Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlák, a, m. = jedlík. U Žirovnice. Vlk.

93448   Jedlané Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlané na Zábřežsku protahují koncové slabiky. Kde pak jste bylí? V Jedlí. Co pak jste tam jedli? Polívku a knedlí. Sbtk. Krat. h. 167. Vz Jedle, Osv. 1884. 33.

93449   Jedlany Svazek: 1 Strana: 0609
Jedlany, dle Dolany, jm. místní. Mus.

93450   Jedlany Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlany, dle Dolany, Jedlan, ves u Sudo- méřic. Sdl. Hr. IV. 370.

93451   Jedlčany Svazek: 1 Strana: 0609
Jedlčany, dle Dolany, jm. místní. Mus.

93452   Jedle Svazek: 1 Strana: 0609
Jedle, e, f., jedlice, jedlička, abies, Tanne. Vz S. N. IV. 212. — Br. Ztepilý jako j. Troj. Rovný, rostlý, štíhlý jako j. Kvěl jedle, nebo padl cedr. Vz Slabý. Lb.

93453   Jedle Svazek: 6 Strana: 0499
Jedle, pol. jedla, lit. egl?, addle. Mkl. aL. 9., List. filol. VIII. 28., Mkl. Erym. 102. Lat. abies. J. smrk, a. picea; j. bílá, a. alba; černá, a. nigra; hemlocká, a. canadensis, die Hemloktanne; obecná, a. vulgaris; j. pichta, a. balsamea; j. modřín, a. larix; j. cedr, a. cedrus. Vz Rstp. 1437., Kk. 100., 102., Ol. 162., Čl. Kv. 82., Slb. 286., Schd. II. 273., FB. 5., Kram. Slov., Rosc. 101. S. N., Mllr. 79.. Rk. Sl. Kk. III. 308., Sbtk. Rostl. 15, 193. — 198. Hoch jako j. Us. Miesto ostružiny vzejde jedla. BO. — J., dvůr u Sedlčan; něm. Jedl, ves v Zábřežsku. Blk. Ktsk. 1327.

93454   Jedle Svazek: 7 Strana: 1281
Jedle. Cf. Ott. I. 60., Mách. 195.

93455   Jedle Svazek: 8 Strana: 0136
Jedle. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 11.

93456   Jedle Svazek: 9 Strana: 0093
Jedle, abies, strom. Vz Ott. XIII. 153.

93457   Jedlé Svazek: 10 Strana: 0112
Jedlé, n. = jedle. Z tesaného jedlé, secta abiete. Gl. roudn. 39 (Či je to masc. jedl? Mš. ).

93458   Jedlebáček Svazek: 1 Strana: 0609
Jedlebáček, čka, m. Letěl vtáček jedle- báček, probudil mě v něm. Mor. P. 260.

93459   Jedlebáček Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlebáček oprav v: jedlabáček.

93460   Jedlec Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlec, dlce, m. = jedlík. Šd.

93461   Jedlí Svazek: 1 Strana: 0609
Jedlí, í, n. = jedloví, jedlovina, Tannen- wald. V., Br.

93462   Jedlice Svazek: 1 Strana: 0609
Jedlice, e, f. Vz. Jedle. — 2. J., která mnoho jí. Jest veliká j. Není j. Jg. Eine Esserin.

93463   Jedlice Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlice, Göllitz, Jelitz, ves u Nových Hradů. Blk. Kfsk. 652., Sdl. Hr. II. 303.— J. vlaská = listuatec, rostl. Mllr. 91.

93464   Jedlicí Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlicí. Půjdeme, půjděme do lesa hu- stého, narubeme sobě j. drobného. Sš. P. 564.

93465   Jedlický Svazek: 8 Strana: 0136
Jedlický. J. a kuchařské umění. Ott. IX. 946.

93466   Jedlicník Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlicník, u, m. = jedlový les. Val. Brt. D. 220.

93467   Jedličí Svazek: 1 Strana: 0609
Jedličí, n., chvojí, Tannenreiser. Us.

93468   Jedlička Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlička, vz Jedle. — J. = tkanička, sražený chléb, klíh, klihovatina. U Králové Městce. Kšť. — J. Bohdan, dr. a pRof. v Praze, nar. 1838 Vz Tf. H. 1. 3. vd. 173., 178., Rk. Sl. — J. Jos., učitel, nar. 1828. Vz ib. 199., 200., Šb. Dj. ř. 2.vü. 253., Rk. Sl. — J. Otak., dr. lékař., 1845.— 1883. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 145., Back. Př. 72., 127., 144. — J. Augustin, farář, nar. 1795. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 573., S. N. — J. Jan. Blk. Kťsk. 1327.

93469   Jedlička Svazek: 7 Strana: 1281
Jedlička Bohd. Cf. Tf. Mtc. 247., 251.

93470   Jedlička Svazek: 9 Strana: 0093
Jedlička Augustin, kněz a spis., 1795. až 1869.; Bohdan, prof. a spis., nar. 1838., Otak. Dr., spis., 1845. —1883.; Vár!., čes. malíř, nar. 1862. Vz Ott. XIII. 154. —155. Vz o nich a jiných také v Jub. XIII.

93471   Jedličnatý Svazek: 10 Strana: 0112
Jedličnatý. J. les, lázeň. Nár. list. 1885. č. 107

93472   Jedlík Svazek: 1 Strana: 0609
Jedlík, a, m., kdo mnoho jí. Der Esser. Malý, veliký j. Jg. Špatný dělník bývá velký jedlík. Jg. Velký j. bývá špatný dělník. Vz Práce, Lenosť. Lb.

93473   Jedlík Svazek: 9 Strana: 0093
Jedlík. Úsloví a p. vz v Zát. Př. 72. nn.

93474   Jedlím Svazek: 7 Strana: 1281
Jedlím, u, m, crieta, zastr. Rozk. Cf. násl. jedlún.

93475   Jedlina Svazek: 1 Strana: 0609
Jedlina, jedlinka, y, f., jedlí, jedloví, jedlovina. Tannenwald.

93476   Jedlina Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlina. Ovce do j-ny vyháním. Koll. Zp. I. 330. - J. = jedle. Ktorý bučok (buk), ktoru j-nu zasiahol, zlomil sa ako prútik. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 94. — J., vsi u Ry- chnova a u Čechtic, Blk. Kfsk. 23., Sdl. Hr. II. 277.; hájovna u Kamene v Chotěbořsku; myslivna u Dolních Kralovic; sam. u Uhlíř. Janovic; TannenbeRg, ves u Žamberka. PL. J., les. Tk. III. 41.,43.

93477   Jedlinatý Svazek: 9 Strana: 0441
Jedlinatý. J. vrch. Sbor. slov. III. 124.

93478   Jedlinky Svazek: 10 Strana: 0112
Jedlinky, pole a louky u Střížova. Čas. mor. mus. III. 133.

93479   Jedlinobalec Svazek: 1 Strana: 0609
Jedlinobalec, lce, m., prockia. Rostl.

93480   Jedlinový Svazek: 1 Strana: 0609
Jedlinový, Tannen-, Tannenwald-.

93481   Jedlinský Svazek: 9 Strana: 0093
Jedlinský, les v Hořicku. Hoř. 136.

93482   Jedliopruhý Svazek: 8 Strana: 0552
Jedliopruhý vlážník, brouk. Vz Klim. 91.

93483   Jedlisko Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlisko, a, n. = jedle. Vz Vever. — J. = veliká n. nehezké jedle. Us.

93484   Jedliště Svazek: 1 Strana: 0609
Jedliště = jedloviště.

93485   Jedlivý Svazek: 1 Strana: 0609
Jedlivý, kdo mnoho n. rád jí.

93486   Jedlka Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlka, y, f., Höflitz, ves u Benešova (Bensen).

93487   Jědlný Svazek: 9 Strana: 0093
Jědlný. J. věc. Za Hus v I. 609. polož. Post. 165.

93488   Jedlo Svazek: 1 Strana: 0609
Jedlo, a, n., zastr., jídlo.

93489   Jedlo Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlo, a, n. = jídlo. Vz Nos. Slov. Glč. II. 346., Ssk.

93490   Jedlomiť si co odkud Svazek: 9 Strana: 0098
Jedlomiť si co odkud = odlomiti. Brt. P. n. 335.

93491   Jedlopis, u Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlopis, u, m., deR Speiszettel, jídelní lístek. Mor. a slov. Bkř., Ntr. VI. 325.

93492   Jedlosť Svazek: 1 Strana: 0609
Jedlosť, i, f. Esshist. Mus. — J., Ess- barkeit. Reš.

93493   Jedlov Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlov,a, m.,Gödöiö,mist.jm.( v UheRsku.) Rr. Sb. 374. — J., Jedlau, ves u Jihlavy.

93494   Jedlová Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlová, é, f., Schönbrunn, ves u Bystré. Blk. Kfsk. 281.; Tanndorf, ves u Rychnova. — Sdl. Hr. I. 254., II. 211.

93495   Jedlovec Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlovec, vce, m. = jedlový prut. Sd.

93496   Jedlovec Svazek: 7 Strana: 1281
Jedlovec (!), vce, m. = talíř. Pohl (či Rosa ?). Jedlím, a, m., ericla, ryba? Pršp. 16. 61. Cf. předch. jedlím.

93497   Jedlovec Svazek: 9 Strana: 0441
Jedlovec, vce, m., hora u Jelšavé. Sbor. slov. IV. 133.

93498   Jedlovec Svazek: 10 Strana: 0112
Jedlovec, vce, m., dolina v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1901. 45.

93499   Jedloví Svazek: 1 Strana: 0609
Jedloví, n., jedlí, jedlový les. Tannenwald. Br., Kom.

93500   Jedlovice Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlovice, e, f., elate, rostl. J. obecná, e. sylvestris. Vz Rstp. 1632.

93501   Jedlovina Svazek: 1 Strana: 0609
Jedlovina, y, f. = jedlina,

93502   Jedlovina Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlovina. Chvojné j-ny. Pl. I. 92. Jedlovištní = v jedlovišti rostoucí. Rst. 420.

93503   Jedloviště Svazek: 1 Strana: 0609
Jedloviště, ě, n. Nadelholzwald, Tannen- wald. Rk.

93504   Jedlovitý Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlovitý. J. rostliny. Rosc. 101.

93505   Jedlový Svazek: 1 Strana: 0609
Jedlový, Tannen-. J. dříví, prkno, strom (jedle), les (jedlí, jedloví, jedlina), prysky- řice, Jg., chvoj, šiška (šách, šůta, krůta). Šp.

93506   Jedlový Svazek: 6 Strana: 0499
Jedlový med. Sk. Čr. 57. Hej, nieto krajšej hory jako je j vá, či v letě či v zimě vždy- cky je zelená. Sl. sp. 25. J. olej. Mllr. 73.

93507   Jedltelný Svazek: 1 Strana: 0609
Jedltelný = jedlný.

93508   Jedltelný Svazek: 6 Strana: 0499
Jedltelný = jedlý. Šm. Jedlý, essbar, laš. jizný. Tč. J. ryba, Dch., kořen. Ler. J. země = půda chovající v sobě větší množství zbytkův organických, následkem čehož v čas největší bídy na některých místech od chudiny pojídána byla. S. N. XI. 461.

93509   Jedlý Svazek: 1 Strana: 0609
Jedlý, kdo jedl n. jí, der isst, essend. Staví-li kdo ku právu j. dobytek. Pr. pr. Jedlým udělati (chuť k jídlu vzbuditi). Reš. — J. = žravý, gefrässig. J. vůl. Us., Reš. — J. = k jídlu, essbar. Jedlé a pilé věci. Jg. — Kom. — J. = dobrý, příjemný k jídlu, angenehm zu essen. Ten chléb jest jedlejší než onen. Us. — Jg.

93510   Jedn šňůrka, y, f Svazek: 6 Strana: 0503
Jedn šňůrka, y, f. = kolovrátek či ko- lečko o jedné šňůrce. V tkadl. Hk.

93511   Jedna Svazek: 1 Strana: 0609
Jedna, vz Jeden.

93512   Jednací Svazek: 1 Strana: 0609
Jednací, sloh, jazyk, řád, číslo, rok, Ge- schäfts-, Jg., někdy Gestions-. Dch.

93513   Jednací Svazek: 6 Strana: 0499
Jednací věc, Geschäftsgegenstand, J. tr., kus, řád (vz S. N.), Pr., řeč, jazyk, Dch., volnosť, Kaizl 128., protokoll, Dch., list, sloh. Vz Jg. Slnosť 97.-98.

93514   Jednací Svazek: 9 Strana: 0093
Jednací.. /. jazyk = ve kterém úřady a různé instituce veřejnoprávní vyřizují zá ležitosti své působnosti; J. řád = soubor pravidel, dle nichž nějaký sbor koná po- rady a hlasování. Ott. XIII. 156.

93515   Jednač Svazek: 6 Strana: 0499
Jednač, e, m., der Besorger. 1449. Mus. 1880. 404.

93516   Jednáček Svazek: 1 Strana: 0609
Jednáček, čka, m., vz Jedíně.

93517   Jednačiti Svazek: 6 Strana: 0499
Jednačiti, il, en, ení, gleich machen. Šm.

93518   Jednačka Svazek: 1 Strana: 0609
Jednačka, y, f., jednatelkyně. — J., ein- läufiges Gewehr, Rk.

93519   Jednačka Svazek: 6 Strana: 0499
Jednačka = jednání, vyjednávání. Slov. Púšťal sa do j ky so strelcom. Dbš. Sl. pov. III. 10. (I. 25.).

93520   Jednačka Svazek: 8 Strana: 0136
Jednačka = jednání. J. sa skončila. Phľd. XII. 581., XIV. 73.

93521   Jednadvacátý Svazek: 10 Strana: 0112
Jednadvacátý. Mill. 3a.

93522   Jednak Svazek: 1 Strana: 0609
Jednak, jednák hledí k jednotlivosti způ- sobu, kterým se věci nebo činnosti během jistého času mění a střídají, lat, tum-tum, modo-modo, něm. theils-theils, bald-bald. Zk. Jednak -jednak = dílem-dílem, theils- theils. J. k Egyptským, jednák k Assyrským o pomoc se utíkáš. Br. J. pěknými slovy jsme jej namluvili, jednak hrůzami jsme jej nutili. — J. = jednou, časem, někdy, einstens, einmal. A jich slavní skutkové jednák budou všemu oznámeni světu. Háj. — J. -j. = brzo- brzo, jednou-podruhé, bald-bald. Jednák toto, jednák ono mluví. V. J. pláče, j. se směje. Ros. Jednák ten, jednák onen ustrčil se. Kom. — J. = téměř, skoro, fast, beinahe. Tehdáž se jednak všickni na hledání stříbra vydali. Háj. Od hor českých až jednák k samým zdem města Normberka, V. — J. = přece, ve větách odporovacích, gleichwohl, dennoch. Klade se za prvním n. druhým slovem a zhusta slovem avšak se sesiluje. Mnoho se o tom mluví, avšak jednak žádnému žádný z toho strach na srdce nepadá. Rvač. Dle Jg.

93523   Jednák Svazek: 1 Strana: 0609
Jednák, u, m., úl jednoduchý, einfacher Bienenstock. Na Mor.

93524   Jednak — jednak Svazek: 10 Strana: 0112
Jednak — jednak Toho Pal nezná. Vz Mtc. 1901 373

93525   Jednak. J Svazek: 6 Strana: 0499
Jednak. J. toho, j. jiného se nám za- chíívalo. Ler. Ustavičně běhali j. na svět, j. do pekla. Solf. J. člověk vesel jest, j. smuten, jednak zdráv, j. nemocen. GR. J. křesťané, j. Turci zdáli se vítěziti. V. — J. = skoro, téměř. Tak sem ten palík zasě přivezl a byl bych j. k velikým škodám přišel. NB. Tč. 53. Pochoval ho, že žádný o tom nevěděl, až j. za tři leta tu ležal. Let. 26. Táhli k zámku zdálí j. dvou mil od města. V. — J. = přece, tak jak tak, bez toho. To bych musel všecky krávy pRodať a potem bych byl j. žebrákem. Mor. Brt. D. 172. — J. = ustavičně. Sama se tam j. trápí. J. tu slačí (číhá). Mor. Brt. D. 172. J. hubuje. Laš. Brt. D. 220. — J. = hned. Otevři vrata a j. uslyšíš, kdo jsem já. GR.

93526   Jednako Svazek: 1 Strana: 0609
Jednako, jedním způsobem, gleich, auf einerlei Art. D. J. všecky léčiti. L.

93527   Jednako Svazek: 6 Strana: 0499
Jednako = ustavičně. Bude j. dožírať (pořád obtěžuje). Mor. Brt. D. 172. Vz Je- dnak. — J. = avšak. Slov. Czm. 86.

93528   Jednako Svazek: 9 Strana: 0093
Jednako = když i ne, při tom všem. Zát. Jedzte jen, j. to psom bude (j. to psom dáme; žertem). Zát. Př. 261b. (Pozn. ).

93529   Jednakokoncohlasný Svazek: 10 Strana: 0112
Jednakokoncohlasný - rymovaný. Bajza. Vlč. Lit. I. 311.

93530   Jednakokoncohlasý Svazek: 9 Strana: 0093
Jednakokoncohlasý = rýmovaný. Phľd. 1897. 561.

93531   Jednakosť Svazek: 1 Strana: 0609
Jednakosť, i, f., rovnosť, jednostejnosť, Gleichkeit, Einerlei. Jg.

93532   Jednakosť Svazek: 10 Strana: 0112
Jednakosť, i, f = individualnosť Hyna. Vz Čad. 115

93533   Jednaký Svazek: 1 Strana: 0609
Jednaký = jednoho druhu, rovný, jeden, jednostejný, einerlei, gleich. Pánové i žebráci po smrti jsou jednací. Žití rozličné, hrob jednaký. L. — J., jednostejný, lhostejný, einerlei, gleichgültig. To je mu vše jednako. Zlob. Jest j. věc. Ros. — Jg.

93534   Jednaký Svazek: 6 Strana: 0499
Jednaký. J. pralátky. Rm. 2. Buď j. v sčasti i v neščastí. Slov. Té. Pravil, že sme všecky (ženy) j-kého rozumu (hlou- pého). Val. Vck. Oba dva byli j-cí v obli- čeji i v osobě. Kld. 405. Všecko j-ké kyjem nebo dřevem. Slez. Šd.

93535   Jednaký Svazek: 9 Strana: 0093
Jednaký = sám o sobě. Aby mohl právě poznati letoru jednakú prostě, točíš samu pravokrevnú aneb samu pěnohorkú. Maš. ruk. 30.

93536   Jednání Svazek: 1 Strana: 0609
Jednání, í, n. — J. = jednocení, míření, sjednání. Das Vergleichen, der Vergleich. V. — J. = konání, dělání, řízení, práce, die Handlung, der Handel, das Werk, Geschäft, die Verrichtung. Mám zde nějaké j. Ros. Pra- cemi a mnohým jednáním obtíženu býti. V. J. obecné. Jel., V. V důležitějších jednáních rozepisuje se sněm. Kom. Z j. počet vydati. J. = vymáhání, smlouvání, rokování, Unter- handlung, Traktat, J. o pokoj. V. Na sněmy a jednání o věci světské se shromažďují. Br. J. přerušiti. J. tr. J. s někým míti. J. přátelské, Unterhandlung im gütlichen Wege. Václ. I. — J. soudní n. právní = pře. Gerichtsver- handlung, Sache, Handel. V. J. ústní, písemní, úřední. Us. Osoby, které po dokonaném je- dnání konkursním nebyly prohlášeny za ne- vinné. Říš. zák. 1850. č. 1. §. 14. — J. burso- vní, kommissionářské, Kommissionsgeschäft, nakladatelské, Verlagsgeschäft. J. obchodní smluviti, učiniti. J. a, práce bankérův, Bankier- gesehäft. — J. šatův (kupování, Anschaffung). — J. dělníkův (najímání, Miethung. Jednání-se do práce, die Verdingung). — J. dobré s kým zacházení; Behandlung. — J. = dějstvo v divadle, die Handlung. — J., pojednání o věci učené, Jg., rozprava, Abhandlung. — J., skutek, die Handlung, That. V., Kom.

93537   Jednání Svazek: 6 Strana: 0499
Jednání = konání. Vz Jg. Slnosť 135., až 136., S. N. Nepředložené j., nerozvážlivé. 399* Us. Kdyby ten chlapec se byl rozstonal, to by bylo bývalo boží j. (boží dopuštění, byl by zle řádil). Us. Vk. — J. = smlouvání atd. Veřejné j., Us., offertní. Pdl. Konalo se j. Dch. K j. a smlouvání společnému se sjeli. Mus. 1880. 223. V j. s někým se dáti, vstoupiti. 1532. Ib. 1880. 498. — J. cedu- lové, Kaizl 244., kommissionalní, Us. Pdl., bankovní, aktivně, passivné, lombardové, hypotheční, eskomptní. Kaizl. 237., 239.. 240. — J. = kupování. K j. potrav do vsí chodívali. Ler.

93538   Jednání Svazek: 10 Strana: 0112
Jednání, n. Hra na J. Vz Sbor. slov. 1900. 184.

93539   Jednaný Svazek: 1 Strana: 0609
Jednaný, vz Jednati.

93540   Jednásob Svazek: 10 Strana: 0112
Jednásob, einfach Vz Gb. Slov

93541   Jednásobní Svazek: 1 Strana: 0609
Jednásobní, einzeln. Na Slov.

93542   Jednatel Svazek: 1 Strana: 0609
Jednatel, e, m., prostředník, přímluvce, zástupce, vyjednavatel, obrance. Geschäfts- führer, Dch., Vermittler, Anwalt, Unterhändler, Agent, Geschäftsführer, Kommissionär, Wer- ber. J. místní, pocestní, celní, bursovní, smě- neční, veřejný, tajný, banky, nějakého spolku (zapisovatel, tajemník), S. N., Šp., nezmoc- něný, bez zmocnění (ohne Auftrag). J. tr. Pokoje mezi námi a Bohem j. Br. Bezpeč- nosti a pokoje j. Br. Posel n. jednatel v něčem. V. J. mezi kupujícím a prodávajícím, V., j. různic, Jel., manželství. Br. Poněvadž jedna- telem toho manželství byl. Břez. 161. jedna- telé toho trhu byli. Břez. 183. Anglický j. u tureckého dvora. Kram.

93543   Jednatel Svazek: 10 Strana: 0595
Jednatel, e, m. J. bursovní, celní, diplo- matický, divadelní, konsulární, obchodní, plnomocný, směneční atd. Rgl.

93544   Jednatelka Svazek: 1 Strana: 0610
Jednatelka, y, jednatelkyně, ě, f. Die Vermittlerin, Unterhändlerin, Agentin. Jg. J. manželství, Kupplerin. V. Vz Jednatel.

93545   Jednatelna Svazek: 1 Strana: 0610
Jednatelna, y, f., die Agentur. Rk.

93546   Jednatelnice Svazek: 6 Strana: 0500
Jednatelnice, e, f. = jednatelka. Slov. Bern.

93547   Jednatelník Svazek: 1 Strana: 0610
Jednatelník, a, m., námluvčí, Kuppler. Vus. —

93548   Jednatelovati Svazek: 10 Strana: 0112
Jednatelovati, býti jednatelem. Us.

93549   Jednatelský Svazek: 1 Strana: 0610
Jednatelský, geschäftlich, Geschäfts-, Agent-. J. zpráva. Rk.

93550   Jednatelský Svazek: 6 Strana: 0500
Jednatelský. J. dům, znalec, dopis, zna- losť. Us. Dch.

93551   Jednatelství Svazek: 1 Strana: 0610
Jednatelství, n. Geschäftsführung. Agen- tur. Rk. J. hlavní či ústřední či centralní. S. N.

93552   Jednatelství Svazek: 6 Strana: 0500
Jednatelství tržní, obchodní. Stat. př. kn. 1877. 35.

93553   Jednatelstvo Svazek: 1 Strana: 0610
Jednatelstvo, a, n. = jednatelství; 2. Ge- schäftspersonale. Rk.

93554   Jednati Svazek: 1 Strana: 0610
Jednati, jednávati = jednotiti, mířiti, ver- gleichen, ausgleichen; najímati, přijímati do služby, miethen, in Dienst nehmen; smlouvati, handeln; rokovati, unterhandeln; vymáhati, eintreiben, anstreben; opatřiti, schaffen, an- schaffen; činiti, konati, dělati, thun, handeln. Jg. — abs. J. jako muž. — koho, co. Lépe zlé pány voditi než jednati (smiřovati). L. J. čeledína, sluhu, chůvu, nádenníka (nají- mati). Us. Věc pána svého jednati (zastávati). V. Poručníci jsú, kteřížto cizí věci přikázáním pánů jednají. CJB. 309. Jest nám potřebie jiného, než toliko páně Jiříkovu věc jednati. Hol. Lodí, vozy, jídla j. Us. Věci nám poru- čené j. budeme. Solf. Své poselství takto jednali. Háj. Štěstí jedná úklady. Jel. Ctnosť j. V. Co jednáte (oč se smlouváte)? Us. — koho do čeho: do práce, do služby. Us. — co koho k čemu. Sití z chleba jednají se k dílu. Br. To k vašemu dobrému jsem jednal (konal). Solf. — koho za co: za mzdu. Us. — co kde. Byl poslán, aby jednal v radě věci pána svého. V. — co čím. Bohem ve- likou věc jednám. Rad. zv. Tím velikou věc jedná. Papr. — (se) oč (ve smyslu vyjedná- vati, smlouvati). Žeby o ty země, zámky a města mělo jednáno býti. Ferd. I. zříz. Jednej o spravedlnosť. V. J. o vzdání města, hradu. D. Jedná se o pokoj. Jel. J. o mír v Praze. Ml. Ale: Jedná se o to, es handelt sich darum, šp. m.: jde, běží o to, o mnoho; je činiti o to; nejedná se o to, aby... šp. m.: nejde, neběží o to. Šb., Š. a Ž., Brs. 94. Cf. Jde jim o hrdlo. V. (Ne: jedná se jim o hrdlo). Běží jim o život. Br. (Ne: jedná se jim o život). Vz Jíti, Běžeti. Vz také Ht. Brus str. 278. Za spisovné:, jde, běží o něco' mluví lid moravský:, Je, není'. O mne není, ale o ty druhé. Je tu o naše peníze. Kdyby o duši nebylo, raději do moře skočiti jsme volili. Vrat. 138. (Brt. v Km. II. n. 157. ). — co skrze koho kde. Skrze některé služeb- níky tvé sobě to u tvé milosti jednal. Solf. Skrze tělo skutky své jednámy (vollführen). Hugo. Skrze kteréhož (internuncia) o pří- měří jednal. Sl. Uh. I. 68. — s kým (oč). Jednej s mužem nespravedlivým o spra- vedlnosť. V. Vím, s kým jednám. D. Aby s věřiteli jeho jednati dal. Er. — co s čím, s kým. To s volí vaší jsem jednal. Solf. Aby jednali to přátelsky s Pražany. Bart. 207. 26. — kde (oč). Jednají v radě o důležitou věc s nimi. Kram. Při stolici apoštolské aby ráčil o to také jednati. Bart. II. 4. — co komu. J. si něco, Jg., kabát, šat. Us. Manželství si j. V. Doktora mně nejednej, radši ty mně pěknej pohřeb objednej. Er. P. 203. Službu si j., Šm., někomu neštěstí. Jel. — (s kým) jak. Jednal o vzdání města bez vědomí rady. Us. Po své vóli j. Výb. I. 490. Nechť po jich slovu jednají. Er. P. 506. V českém jazyku s někým j. Us. Ze své hlavy. Arch. I. 45. Přes něčí zápověď něco j. Us. Dle rozkazu, dle vlastní vůle j. J. jménem a z příkazu ostatních. Obch. zák. — o čem, o kom. J. o zlém člověku. V. Úklady o někom j. Háj. Co se o něm jedná od Vršovce. Háj. Jedná se o tom (pojednává se). D. O někom j. (o něm zle ukládati). Háj. — proti komu, p. čemu. Jedná člověk proti člověku. Jel. J. někomu proti mysli. D. Pomocníky proti němu v tom si jednal. Háj. — přes co: j. přes mír, přes člověka šp. místo: o míru, o člověku. Šr. — se s kým, verhandeln. A tu mají chudí, bohatí, sirotci a vdovy jednati se s nimi (komorníky), komuž jesti potřebie na koho pohonu. O. z D. — koho, se na co. Jednati se na službu. Scip. — co pro koho: šat pro syna, lépe: synovi. — co z čeho kde. Jednal mu nářadí z vlastních peněz v Praze před svědky (u přítomnosti svědkův). Us. — v co (po- jiti). Tkad. A tak aby ti artikulové ve jméno boží jednáni byli. Sl. 173. — s adv. j. opa- trně, lstivě, zjevně, tajně. V., Háj. J. s někým zle, dobře (zacházeti). Us.

93555   Jednati Svazek: 7 Strana: 1281
Jednati. Jednal o to víc než od roku. Bart. 32. — od hoho. A již jednajte ode mne (mým jménem). Arch. XI. 75.

93556   Jednati. — abs Svazek: 6 Strana: 0500
Jednati. — abs. Jednající osoby. Us. — co. Král má jiné věci jednati. Čr. Tovaryška věrná, tvoj frajer ma jedná, či ho mám za- lúbiť, či s tebú dobrá býť? Koll. Zp. I. 394. — k čemu. Kdež môžeš, jednaj ku pokoji. Smil v. 780. — co s kým. Pravil jim, že by něco s hospodářem j. měl. NB. Tč. 59. — co komu. Žádal si roku chtě sobě širšie svědomí j. NB. Tč. 11. — jak (na kom). Bídně na někom j. Šml. I. 109. Jako v rukavičkách s někým j. (jako s má- slem, jemně). Us. Kšť. J. bez obalu, ne- přiměřeně, převráceně, zákonně, úmyslně, opatrně, Dk., proti pravdě a poviNNosti, Vlč., o své vůli, dle svých vrtochu, šle- chetně, Šml., podlé svého rozumu, Us., vě- domě. Hlv. — o něčem. Šf. Rozpr. 82. Ta kniha jedná o Římanech. O tom nelze nám j. Osv. VI. 677. O našem dobrém jednáno bylo. Arch. I. 56. O každé jedné věci j., ins Detail eingehen. J. tr. J. o zemském dobrém. BO.

93557   Jednati. Vo Svazek: 9 Strana: 0093
Jednati. Vo to bychom j-li (= toť se ví, ovšem že). Hoř. 90. — več. Koně v pastvu j. dobro. Maš. ruk. 13b. Počéti j. stavenie zlo. Ib. 33.

93558   Jedné Svazek: 1 Strana: 0610
Jedné, jednéž = toliko, jediné, jen toliko, jen, nur, lediglich. Chtie mnoho uměti jedné proto, aby uměli. Št. Když j. oni stálí budou. Br. J. ty ten rozum měj. Mudr. — Bart. 35. — J. = nedávno, jen nyní, jedva, sotva, kaum. Žena, kteráž jednéž porodila. V. Takéž my, jednéž jsme se narodili, zhynuli jsme. Št. — J. = sotva, stěží. Poňavadž sprave- dlný jedné-li spasen bude. Ms. z 15. stl.

93559   Jedné Svazek: 6 Strana: 0500
Jedné = toliko, jen atd. Jestliže to ná- činie malé, ale opravímť, j. nehaněj nás. NB. Tč. 244. Nalož j. a já chci o to praco- vati. Ib. 272. všechny-li vyvedl čili jedné ty, kteříž . . .; Nenie jiného diela, které by bylo zapovědieno, jedné dielo, jímž ... Hus I. 18., 118. A když jest všemohúci, móž vše, což j. chce, učiniti; To vše, což jest sv. písma psáno. j. jest proto, aby lidé měli milosť; I to měj v obyčeji, aby... Št. Kn. š. 17., 33., 277. — Smil v. 1626., Sv. ruk. 387. — J. = sotva. Takéž my, jednéž sme se narodili, zahynuli sme. Št. Kn. š. 24.

93560   Jedně Svazek: 7 Strana: 1281
Jedně (gyednye), refectorium, zastr. Pršp. 85. 39.

93561   Jedne Svazek: 9 Strana: 0093
Jedne = jedno, jen. Úředníci vládnú j. z moci pójčené pána svého; Žíla nemá býti zaťata, j. na smrtedlné posteli. Maš. ruk. 30b., 44a.

93562   Jednem Svazek: 10 Strana: 0112
Jednem (= jenom) ať mi oznámí. Arch. XX 177

93563   Jednerka Svazek: 1 Strana: 0610
Jednerka, y, f. = jednička, der Einser.

93564   Jednerý Svazek: 1 Strana: 0610
Jednerý. Je mu to jednero (jednostejné), Berg., lépe: jedno. Jg. — J. = jediný, ein. Jednerým bahněním za vděk vzíti. Ja.

93565   Jedněž Svazek: 10 Strana: 0113
Jedněž = právě. Dobrý kvas maje, neb j. ten den s cesty domů přijel jest. NB. 251. Sr. Jedinéž.

93566   Jednéžť Svazek: 1 Strana: 0610
Jednéžť = na jednou, auf einmal, plötzlich. Svět dá zdravie, krásu, j. přijde nemoc, bolesť, starosť. Št.

93567   Jednice Svazek: 1 Strana: 0610
Jednice, e, f., Einheit, Eins. St. skl. III. 138. —

93568   Jednice Svazek: 6 Strana: 0500
Jednice. Šim. 5. J. míry, KP. I. 75., sí- lová, tepelná, objemová, Rm. 131., 132., 9., tepla, plochová. Sl. les,. Vz Jednička. J. příbuznosti v lučbě. Vz Šfk. Poč. 18. Všichni zvolachu je-cí (svorně, jednohlasně). Sv. ruk. An. 319.

93569   Jednický Svazek: 6 Strana: 0500
Jednický = jedinecký. Nz.

93570   Jednička Svazek: 1 Strana: 0610
Jednička, vz Jednuška. J. zlomková. Brucheinheit, J. Smolík.

93571   Jednička Svazek: 6 Strana: 0500
Jednička, y, f. J. hromadná, Menge- einheit, délky, Länge-, Nz., práce, síly, váhy, hmoty, Gaussova absolutní, závaží, ZČ. I. 252., 275., 276., tepla, Mj., měřidla, Šln. I. 3., slučivosti, die Verwandtschaftseinheit. Šp.

93572   Jednička Svazek: 7 Strana: 1281
Jednička značí cifru, Einser. Sold. 12.

93573   Jedník Svazek: 1 Strana: 0610
Jedník, a, m. Individuum. Rk. — J. v kartách = shorek, Ober, spodek. Unter. Da.

93574   Jedník Svazek: 6 Strana: 0500
Jedník, das Individuum. Nz. — J. == hra v karty, jedenadvacet. Us. Jedníkovitosť, i, f., die Individualität. Šm.

93575   Jedníkovitosť Svazek: 1 Strana: 0610
Jedníkovitosť, i, f. Individualität. Rk.

93576   Jedníkový Svazek: 6 Strana: 0500
Jedníkový, individuell. Šm., Loos.

93577   Jednina Svazek: 1 Strana: 0610
Jednina, y, f. Monade.

93578   Jednina Svazek: 6 Strana: 0500
Jednina, die Einheit. J. taktická. Čsk., NA. III. 84.

93579   Jedninosloví, n Svazek: 6 Strana: 0500
Jedninosloví, n , die Monadolehre, Ein- heitslehre. Šm.

93580   Jedninověda Svazek: 1 Strana: 0610
Jedninověda, y, f. Monadologie, Einheits- lehre. Rk.

93581   Jedniště, ě, n Svazek: 6 Strana: 0500
Jedniště, ě, n., der Konkurrenz-, Eini- gungspunkt. Nz.

93582   Jednižko Svazek: 6 Strana: 0500
Jednižko = nedávno, jedva, právě. Vz Jedné. Vyběhl z domu, (kde) j. Petr za- mordován jest. Bdž. 124.

93583   Jedno Svazek: 1 Strana: 0610
Jedno, eins. — J., a, n., subst. = jednota. Die Einheit, Einzahl, Ess. V j. spojiti. Kom. By spolu s lidem jeho se spolčili a zajedno stáli. Skl. 26. — V jednom = pořád, usta- vičně, beständig, in einem fort. V jednom se tady okouní. Jg. — J. = vždy, ustavičně. Immer nur. J. dávej, j. nalévej přes celý den. L. — Jedno, zajedno = předně, zuerst, erstlich. Jedno, aby voda se zdržovala, druhé, by plavícím se překážka byla. Har. — J., adv. = toliko, jen, jediné, nur, einzig, nichts mehr. KB. Jedno kosti a kůže (je churavý). V. Neudatný neumí j. láti. Dal. O právu nic nevěděli, j. tak podlé přirozeného obyčeje živi byli. Háj. Od panovánie nemá viece vzato býti od úřada jedno pět věrdunk. O. z D. — J. = jediné leč, nur dass, ausser. V. Kto jest kdy větší utrhač byl, jedno ty. Tkad. — Jednož = jedinéž, náhle, plötzlich. Svá- zanou (Šárku) ostavichu (dívky) na lese; jednož Ctirad povleče se, uzře atd. Dal. — Jg.

93584   Jedno Svazek: 6 Strana: 0500
Jedno, Čoś za jedno (kdo jsi)? Slov. Kýt. 1876. 19. To je nám jedno (= to je pořád pět). BPk. Odpovídá se: Jedno je kolečko u trakaře. Rgl. Byl s nimi jedno, Us., za j. Tbz. V jedno spojiti, Kom., vlásti. Vz Bdl. Obr. 28. J. (das Einfache) nemóž býti v strany rozděleno. Št. Kn. š. V tom, co jest právě j., není počtu. Ib. — J. = to- liko, jen atd. Ihned k tobě přijdu, j. půjdu, řad zaplatím; Málo jsem zaů dal ještě, j. jsem dal na to 5 zl. NB. Tč. 2., 12. A potom mu dali j. půl kopy. Pč. 49. Tu jsem jich déle nemeškal, než j. 9 dní. Půh. II. 50. Že jim j. duchovnie věc voněla. Št. Kn. š. 289. Když j. k samé dobrotě boží zříme. Št. Kn. š. Otčíka juž nejmějieše .. . jedno jmieše mistra svého. Alx. Jir. Anth. I. 3. vd. 33. Vz mnoho příkladů v Hr. ruk. 457. — J. = jediné leč. Nepřijme blázen slov múdrých, j. ač to povieš. BÖ. J. že hospodář bieše mezi námi, nisi quia erat. Ž. wit. 123. (118. 92., 93. 17.). — Cf. Sv. ruk. 387.

93585   Jedno Svazek: 7 Strana: 1281
Jedno, nisi, praeter. Žeť nenie pán, jedno ty. Žádný, j. kradmo, nemohl viděti. Ev. ol. 112., 84.

93586   Jedno Svazek: 9 Strana: 0093
Jedno. Každé j. toho počtu znamenává šest stupňóv. Maš ruk. 35b. — J. za pří- činou gradace. Nemáme jednó co do hub dať. Císařov. Vz Mtc. 1899. 229,

93587   Jedno Svazek: 10 Strana: 0113
Jedno = jenom. Nebylo jest nic j. tma. Luc. 44. (52. ). Jodno ačby tobě dáno by bylo. Ev. olom. XXXI.

93588   Jedno-barevný Svazek: 1 Strana: 0611
Jedno-barevný, -barvý, einfarbig. J. látka, sukno.

93589   Jedno-letný, -tní, -tý Svazek: 1 Strana: 0611
Jedno-letný, -tní, -tý, einsommerig, ein- jährig. Jednoletý. V.

93590   Jedno-plodný Svazek: 1 Strana: 0612
Jedno-plodný, -plodý, nur eine Frucht bringend, Jg., einfrüchtig.

93591   Jedno-tělný Svazek: 1 Strana: 0613
Jedno-tělný, -tělý, einleibig. Br.

93592   Jednoaktovka Svazek: 6 Strana: 0500
Jednoaktovka, y, f. = divadelní kus o jednom jednání. Us. Pdl.

93593   Jednoatomový. J Svazek: 6 Strana: 0500
Jednoatomový. J. molekuly. Rm. 11.

93594   Jednoba, y Svazek: 6 Strana: 0500
Jednoba, y, f., die Einheit. I trojici v j-bě mějme vezdy na útrobě (na mysli). Umuč. sv. Jiří v. 107.

93595   Jednobarevný. J Svazek: 6 Strana: 0500
Jednobarevný. J. obraz, NA. I. 23., látka, Us., krovky. Kk. Br. 6.

93596   Jednobarvý Svazek: 9 Strana: 0093
Jednobarvý. Vz Lučistník, Úzkořitník.

93597   Jednobasický Svazek: 6 Strana: 0500
Jednobasický, einbasisch. J. kyselina. Šp.

93598   Jednoblamík Svazek: 6 Strana: 0500
Jednoblamík, u, m., curimates unima- culatus, der Einfleck. Šm.

93599   Jednobočný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednobočný = jednostranný.

93600   Jednoboký Svazek: 1 Strana: 0611
Jednoboký = jednobočný, einseitig.

93601   Jednobožník Svazek: 1 Strana: 0611
Jednobožník, a, m. Monotheist.

93602   Jednobožství Svazek: 1 Strana: 0611
Jednobožství, n. Monotheismus.

93603   Jednobratrový Svazek: 6 Strana: 0500
Jednobratrový, einbrüderig, monadel- phus, v bot. Nz. Vz Jednobratrý.

93604   Jednobratrstvo Svazek: 1 Strana: 0611
Jednobratrstvo, a, m., monadelphia, Monadelphie. Rostl.

93605   Jednobratrstvo Svazek: 6 Strana: 0500
Jednobratrstvo. Slb. XLII., Schd. II. 249., S. N.

93606   Jednobratrý Svazek: 1 Strana: 0611
Jednobratrý, monadelphich. Rostl.

93607   Jednobratrý Svazek: 6 Strana: 0500
Jednobratrý. J. tyčinky = srostlé ni- tkami v jediný svazek neb rourku. Čl. Kv. XX. Cf. Jednobratrový.

93608   Jednobřišní Svazek: 10 Strana: 0113
Jednobřišní příbuzenství (pocházející od též matky). Ott. XX. 31. Sr. Jedno- životní.

93609   Jednobřišný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednobřišný, z jedné matky. D.

93610   Jednobřišný Svazek: 6 Strana: 0500
Jednobřišný, Jos. 220. J. dědic. 1680. Wtr. exc. J. bratr. Jos. 24. J. děti. Pal. Rdh. II. 423.

93611   Jednobřišný. J Svazek: 10 Strana: 0595
Jednobřišný. J. bratři. 1615. Listář. 115.

93612   Jednobuněčný Svazek: 6 Strana: 0500
Jednobuněčný, einzellig. J. řasy, Ves., SP. II. 99., Nz. lk., NA. V. 2. 6.

93613   Jednobydlný Svazek: 10 Strana: 0113
Jednobydlný = sám o sobě bydlící, einsam. Vz Gb. Slov.

93614   Jednobytelnosť Svazek: 1 Strana: 0611
Jednobytelnosť, i, f., ein Wesen.

93615   Jednobytenství, n Svazek: 6 Strana: 0500
Jednobytenství, n. = jednobytelnosť. Rk.

93616   Jednobytně Svazek: 6 Strana: 0500
Jednobytně = ustavičně, pořád. J. mne zuby bolí. Us. v Kunv. Msk. U Č. Tř. Tkč.

93617   Jednobytně Svazek: 8 Strana: 0136
Jednobytně. By chléb j. byl tělo Kristovo. Chč. Mik. 428.

93618   Jednobytnosť Svazek: 9 Strana: 0093
Jednobytnosť. J. přírody božské i lidské v osobě Kristově. Pal. Děj. III. 1. 164.

93619   Jednobytný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednobytný, jednoho bytu, consubstan- tialis. Syn boží s otcem j. a věčný. Br.

93620   Jednobytný Svazek: 6 Strana: 0500
Jednobytný = ustavičný. V Kunv. Msk. U Žamb. Kf. U Č. Tř. Tkč.

93621   Jednobytný Svazek: 8 Strana: 0136
Jednobytný. J. tělo Kristovo. Chč. Mik. 420.

93622   Jednobytosť Svazek: 6 Strana: 0500
Jednobytosť, i, f. = kalhotky a vestička v jednom. Hocha v j. obléci. Kmk. Sebr. sp. II. 229.

93623   Jednobytství Svazek: 6 Strana: 0500
Jednobytství, n. Církev pak jedna jest j-stvím Boha. Sš. J. 175.

93624   Jednocasník Svazek: 6 Strana: 0501
Jednocasník, a, m., ein Gleichzeitiger. Šm.

93625   Jednocení Svazek: 7 Strana: 1282
Jednocení, n., Einigung, f.

93626   Jednocennosť Svazek: 8 Strana: 0136
Jednocennosť, i, f. Ztk. 28. (3. vyd.).

93627   Jednociffrový Svazek: 6 Strana: 0500
Jednociffrový, einzifferig. J. číslo. Šim, 33., 36.

93628   Jednocitelnosť Svazek: 1 Strana: 0611
Jednocitelnosť, i, f. Sympathie. D.

93629   Jednocitelnosť Svazek: 1 Strana: 0611
Jednocitelnosť, i, f., soucit, gleiche Em- pfindung. Kom.

93630   Jednocítiti Svazek: 1 Strana: 0611
Jednocítiti, symphathisiren. D.

93631   Jednocký Svazek: 10 Strana: 0113
Jednocký = muž z jednoty, samoty, jednot- kář. Lišov. Kub. List. fil. 1902. 248.

93632   Jednočasí Svazek: 1 Strana: 0611
Jednočasí, n., synchronismus. Jg.

93633   Jednočasně Svazek: 6 Strana: 0501
Jednočasně, zur selben Zeit. Obořili se j. Šf. Strž. II. 22.

93634   Jednočasný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednočasný, vrstevný, spoluvěký, gleich- zeitig. Plk.

93635   Jednočástečnosť Svazek: 6 Strana: 0501
Jednočástečnosť, i, f., die MonomeRie. S. N. V. 432.

93636   Jednočástečný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednočástečný, eintheilig. Jg.

93637   Jednočelný Svazek: 6 Strana: 0501
Jednočelný kartáč. Wld.

93638   Jednočet Svazek: 6 Strana: 0501
Jednočet, čtu, m. Ft., Sim. 5. Lépe: jednotný počet.

93639   Jednočinný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednočinný, einfach wirkend. Rk.

93640   Jednočinný Svazek: 6 Strana: 0501
Jednočinný. Nz. J. parní stroj. Šim. 75.

93641   Jednočinný Svazek: 9 Strana: 0093
Jednočinný. J. stroj parní, působí li pára jen jednostranně na píst, a pohyb vratný dě- je-li se jinou silou ku př. tíží. KP. IX. 27. Sr. Dvojčinný.

93642   Jednočlánečný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednočlánečný, jednočlánkový, jedno- členný, eingliedrig. Jg.

93643   Jednočlen Svazek: 1 Strana: 0611
Jednočlen, u, m., Monom. J. Smolík.

93644   Jednočlen Svazek: 6 Strana: 0501
Jednočlen, eiNgliedriger Ausdruck. Nz., Hra.

93645   Jednočlenec Svazek: 8 Strana: 0552
Jednočlenec, nce, m., monotoma, brouk. J. čtvercoštítý, m. quadricolle, čtverojamký, quadrifoveolatum, dlouhoštítý, longicolle, hně- dokrový, quisquiliarum, krátkoštítý, brevicollis, kuželoštítý, conicicolle, smolonohý, picipes, trnoštítý, spinicolle, úzkoštítý, angusticolle. Vz Klim. 357.

93646   Jednočlenný Svazek: 6 Strana: 0501
Jednočlenný výraz, vz Jednočlen. Nz. J. otázka. Křn. 299.

93647   Jednočtenkový Svazek: 6 Strana: 0501
Jednočtenkový = jednocifferní. Šim. 11.

93648   Jednodeko Svazek: 9 Strana: 0441
Jednodeko, a, n. = závaží jednoho deka, ale váha je: deka. Vých. Čechy. Čes. 1. X. 398.

93649   Jednodělný Svazek: 6 Strana: 0501
Jednodělný, v miner., monotom. Rk.

93650   Jednoděložnice Svazek: 6 Strana: 0501
Jednoděložnice, e, f. = rostlina jedno- děložná, die Monokotylenee.

93651   Jednoděložnice Svazek: 8 Strana: 0552
Jednoděložnice, e, f., rostl. Am. Orb. 95., 96.

93652   Jednoděložný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednoděložný. J. rostliny, monocotyle- doneae.

93653   Jednoděložný Svazek: 6 Strana: 0501
Jednoděložný. J. rostliny. Vz Rstp. 1472., Čl. 133., Krč. G. 862., Slb. XLII, Rosc. 12., 102., S. N.

93654   Jednoděňátko Svazek: 6 Strana: 0501
Jednoděňátko, a, n. = jednodeně. Dch.

93655   Jednodeně Svazek: 1 Strana: 0611
Jednodeně, ěte, n. Eintagsthierchen. Rk.

93656   Jednodeňka Svazek: 6 Strana: 0501
Jednodeňka, y, f. = jepice podeňka, die Eintagsfliege, ephemera. Vz Jednodene. Sl. les.

93657   Jednoděnka Svazek: 10 Strana: 0113
Jednoděnka, y, f. = jednodenní horečka, febris ephemera. Ktt.

93658   Jednodenní Svazek: 1 Strana: 0611
Jednodenní, eintägig, J., zimnice, Kom., rostlina, jepice. Jg.

93659   Jednodenník Svazek: 1 Strana: 0611
Jednodenník, a, m., čtvrtláník, Viertels- bauer. D. — J., jeden den žijící, der einen Tag lebt. Krok.

93660   Jednodětný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednodětný, mit einem Kinde. L.

93661   Jednodětstvo Svazek: 8 Strana: 0552
Jednodětstvo, a, n. Phľd. 1896. 640.

93662   Jednodětý Svazek: 6 Strana: 0501
Jednodětý, wer nur ein Kind hat. Šm.

93663   Jednodílnosť Svazek: 6 Strana: 0501
Jednodílnosť, i, f., die Eintheiligkeit. S. N. V. 432.

93664   Jednodílný Svazek: 7 Strana: 1282
Jednodílný = jednodílový. J. dvéře. Rais Vým. 31.

93665   Jednodílný Svazek: 9 Strana: 0093
Jednodílný = z jednoho dílu. J. dvířka. KP. IX. 5. Vz Jednodílový.

93666   Jednodobé Svazek: 1 Strana: 0611
Jednodobé časoslovo. Vz Časoslovo.

93667   Jednodobnosť Svazek: 10 Strana: 0595
Jednodobnosť, i, f. Slovo podstatné vlastnosti (jednodobnosti), nomen appel- lativum. Kle. 63.

93668   Jednodobý. J Svazek: 6 Strana: 0501
Jednodobý. J. přestávka (pausa), Křn., souhlásky (němé). Ndr.

93669   Jednodomství Svazek: 1 Strana: 0611
Jednodomství, -stvo, a, n., monoecia. Rostl.

93670   Jednodomství Svazek: 6 Strana: 0501
Jednodomství, die Einhäusigkeit. Nz. Vz Schd. II. 250. Vz násl.

93671   Jednodomsťvo Svazek: 8 Strana: 0552
Jednodomsťvo, a, n. (jedněm květům schází lub ženský, druhým lub mužský, ale jen na též rostlině). Am. Orb. 96.

93672   Jednodomý Svazek: 6 Strana: 0501
Jednodomý. J. rostlina = mající na témž trsu nebo keři jak prašníkové tak pestíkové květy; květy takových rostlin slují též j-mé, einhäusig. Čl. Kv. XX., Slb. XLII, Hg. Z říše rostl. 38.

93673   Jednodrápník Svazek: 8 Strana: 0552
Jednodrápník, a, m., trimium, brouk. J. karpatský, t. carpathicum, krátkorohý, brevi- corne. Vz Klim. 262.

93674   Jednodružný Svazek: 6 Strana: 0501
Jednodružný, einerlei. Nerosty jsou by- tosti, jež přitažlivým skupením j-ných částek povstávají. Ztk.

93675   Jednoducholistý Svazek: 6 Strana: 0501
Jednoducholistý, einfache Blätter ha- bend. Šm. Vz S. N.

93676   Jednoduchosť Svazek: 1 Strana: 0611
Jednoduchosť, i, f., die Einfachheit. Jg.

93677   Jednoduchý Svazek: 1 Strana: 0611
Jednoduchý, komp. jednodušší, einfach, einzeln, einschichtig. J. stopa, výraz, rovnice, zlomek, stroj, mineral, prostředek, Nz., klika, pumpa, sůl, celník, čep, klín, nerost, roh, soustava, Vys., pravda (pouhá), plátno, kabát, (nepodšitý), okna, dvéře, plod, úd. Jg. Jedno- duchou tělesnou silou, lépe: pouhou. Jg. — J. = prostý, einfach. Chodil v j. rouše.

93678   Jednoduchý Svazek: 6 Strana: 0501
Jednoduchý jest protivou složeného, ne- dílný. Cf. Šf. III. 647. J. otázka, Lpř., od- pověď, Vlč., pojem, Psp., představa, Dk. P. 28., důkaz, Vlč., lem nerostu, Bř. N. 62., pokus, ZČ., prvek, základ či radikal, Mj. 53., světlo, ib. 271., hmota, Kk. Fys. 58., Schd. I. 262., princip, takt, Zv., měna (mono- metallická), Kaizl 156., hvozd, Zpr. arch. VII. 60., jm. podstatné, Bž. 68., očka (ocelli, Nebenaugen), klín, těleso, slučivosť, zakři- vení, Sl. les., pravidlo. Us. Duše jest bytosť fysicky j-chá. Hlv. — J.= prostý. J. způ- sob života. Us. Pdl. J. žena. Us. Kšá. Cf. Brs. 2. vd. 128., dle něho zde lépe: prostý.

93679   Jednoduchý Svazek: 7 Strana: 1282
Jednoduchý. J. věta kladná, záporná. Vz Gb. Ml. II 7.

93680   Jednoduše Svazek: 1 Strana: 0611
Jednoduše, komp. jednodušeji. J. živu býti, lépe: prostě. Jg. Einfach.

93681   Jednoduše Svazek: 6 Strana: 0501
Jednoduše. Bž. 216, Není to j. pravda. Dk. Často lepe: Šatí se prostě; Zkrátka, zhola ho odbudu. Brs. 2. vd. 128.

93682   Jednoduší Svazek: 1 Strana: 0611
Jednoduší, n., jednodušnosť. Einmüthig- keit. —

93683   Jednodušina Svazek: 8 Strana: 0552
Jednodušina, y, f., opak složenina. Am. Orb. 100.

93684   Jednoduška Svazek: 6 Strana: 0501
Jednoduška, y, f. = samočtena, einzelner Buchstabe, durch welchen ganzes Wort dargestellt wird. Cf. Monogramm. Nz.

93685   Jednodušnosť Svazek: 1 Strana: 0611
Jednodušnosť, i, f., jednomyslnosť, Ein- müthigkeit. Br.

93686   Jednodušný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednodušný, jednomyslný, einmüthig. Br. J-šní křesťané. Ros.

93687   Jednodušný Svazek: 9 Strana: 0093
Jednodušný = jednostejně smýšlející. Kom. Ohláš. 209.

93688   Jednodveří Svazek: 6 Strana: 0501
Jednodveří, adj., einthürig. Šm.

93689   Jednodveřný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednodveřný, einthürig.

93690   Jednodvorec Svazek: 6 Strana: 0501
Jednodvorec, rce, m. = panský sedlák. Světz. 1880.

93691   Jednofakultní Svazek: 9 Strana: 0093
Jednofakultní universita. Wtr. Živ. vys. šk. 304.

93692   Jednofasový Svazek: 9 Strana: 0093
Jednofasový. J. proud elektrický. Nár. list. 1898. č. 135.

93693   Jednohákový Svazek: 6 Strana: 0501
Jednohákový řebřík, die Papageileiter. Khl. 54.

93694   Jednohlas Svazek: 1 Strana: 0611
Jednohlas, u, m., v mus. Einklang. Rk.

93695   Jednohlas Svazek: 6 Strana: 0501
Jednohlas, das Solo. Zv. Př. kn. II. 4.

93696   Jednohlasí Svazek: 9 Strana: 0094
Jednohlasí, n. Potřebné j. někdy také násilím ve skutek se uvozovalo (jednohlasné snesení). Pa1. Děj. I. 1. 205.

93697   Jednohláska Svazek: 1 Strana: 0611
Jednohláska, y, f. = samohláska. Th.

93698   Jednohlasně Svazek: 1 Strana: 0611
Jednohlasně, einstimmig. Toto slovo je dobré. Cf. Odpověděl všechen lid jedním hlasem. Bibl. Cf. Jednomyslně, Jednostejně. Vz Brs. 82. (Einstimmig) a 94.

93699   Jednohlasně Svazek: 6 Strana: 0501
Jednohlasně se smluvili, Vrch., někoho zvoliti, návrh přijíti. Us. Cf. Jedněmi hlasy sme volili. Bečk. II. 2. 177.

93700   Jednohlasnosť Svazek: 1 Strana: 0611
Jednohlasnosť, i, f., Einstimmigkeit, Ein- klang, Gleichlaut, Uibereinstimmung. D., Reš. Eintönigkeit.

93701   Jednohlasný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednohlasný, eintönig, einstimmig; har- monisch. Reš. J. volbou; j. úsudkem všeho lidu. Nt. Vz Jednohlasně a Jednomyslný.

93702   Jednohlasý Svazek: 6 Strana: 0501
Jednohlasý, einstimmig. J. zpěv, píseň. Us. Pdl.

93703   Jednohlasý Svazek: 8 Strana: 0552
Jednohlasý zpěv = choralní. Hostu. LXXIII.

93704   Jednohlavňový Svazek: 10 Strana: 0113
Jednohlavňový. J. zbraň. Ott. XX. 1016.

93705   Jednohlavosť Svazek: 1 Strana: 0611
Jednohlavosť, i, f., Einköpfigkeir.

93706   Jednohlavý Svazek: 1 Strana: 0611
Jednohlavý, einköpfig. Jg.

93707   Jednohlavý Svazek: 10 Strana: 0113
Jednohlavý orel (znak). Kol. Her. I. 56.

93708   Jednohnizdný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednohnizdný, einnestig, aus einem Neste. Jel. —

93709   Jednohorkový. J Svazek: 10 Strana: 0595
Jednohorkový. J. násada = ryby od 0,8—1 kg., poněvadž potřebuje k zrůstu jen jednoho roku. Čes. 1. XIV. 94.

93710   Jednohra Svazek: 6 Strana: 0501
Jednohra, y, f., das Monodrama. Šm.

93711   Jednohranný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednohranný, einkantig.

93712   Jednohrbý Svazek: 1 Strana: 0611
Jednohrbý, einbuckelig. Jg.

93713   Jednohrdlý Svazek: 10 Strana: 0113
Jednohrdlý. J. děloha, uterus unicollis. Ktt.

93714   Jednohvězdový Svazek: 10 Strana: 0113
Jednohvězdový. J. krajky. Vz Krajka.

93715   Jednochlopný Svazek: 6 Strana: 0501
Jednochlopný, einspelzig. Šm.

93716   Jednochodník Svazek: 6 Strana: 0501
Jednochodník = mimochodník. Šm.

93717   Jednochvilný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednochvilný, gleichzeitig. Jg.

93718   Jednoíoremně Svazek: 10 Strana: 0113
Jednoíoremně. Síla pepře jest j. ve- škerou jeho podstatou roztažena. Zach. Test. 42.

93719   Jednojadrný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednojadrný, einkörnig. Rostl.

93720   Jednojadrný Svazek: 8 Strana: 0136
Jednojadrný. J. tělesa. Hlav. Obr. 8.

93721   Jednojádrý Svazek: 7 Strana: 1282
Jednojádrý, einkernig.

93722   Jednojařmý Svazek: 1 Strana: 0611
Jednojařmý, einpaarig v bot. Rk.

93723   Jednojazyčnosť Svazek: 10 Strana: 0113
Jednojazyčnosť, i, f. = užívání jen jedné řeči v některé zemi. Nár. list. 1903. č. 270. 13. a j.

93724   Jednojazyčný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednojazyčný, von einer Sprache. J. Slované.

93725   Jednojazyčný Svazek: 8 Strana: 0136
Jednojazyčný, einsprachig. J. Rusové. Phľd. 1894. 536.

93726   Jednojazykosť Svazek: 6 Strana: 0501
Jednojazykosť, i, f., die Einsprachigkeit. Dch.

93727   Jednojazyký Svazek: 9 Strana: 0094
Jednojazyký — vždy pravdu mluvící. Pal. Děj. IV. 2. 086. Sr. Jednojazyčný.

93728   Jednojehlový stávek Svazek: 10 Strana: 0113
Jednojehlový stávek. Ott. XIX. 905.

93729   Jednojmenný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednojmenný, einnahmig.

93730   Jednojmenování Svazek: 10 Strana: 0113
Jednojmenování, n., univocum. Vz Gb. Slov.

93731   Jednojský Svazek: 10 Strana: 0113
Jednojský = jednotého čísla. Vz Gb. Slov.

93732   Jednokam Svazek: 1 Strana: 0611
Jednokam, u, m., Monolith. Rk.

93733   Jednokamennosť Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokamennosť, i, f. Tš. Laok. 6.

93734   Jednokamenný Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokamenný, povóho-oc;, aus Einem Stein. Lpř.

93735   Jednoklasý Svazek: 1 Strana: 0611
Jednoklasý, einährig. Rk.

93736   Jednoklonitvar Svazek: 6 Strana: 0501
Jednoklonitvar, u, m. Sdl. Nauka o zb. I. 33.

93737   Jednoklonný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednoklonný, monoklinometrisch. Rk.

93738   Jednoklonný Svazek: 6 Strana: 0501
Jednoklonný. J. soustava. NA. V. 466.

93739   Jednoklonoměrný Svazek: 8 Strana: 0552
Jednoklonoměrný. J. hlacenstvo, mono- klinometrisches Krystallsystem. Ani. Orb. 87.

93740   Jednokloubý Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokloubý, ,aovóxo)i.og, eingelenkig. Lpř.

93741   Jednokmenec Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokmenec, nce, m. J-ci Hunův. Šf. Strž. II. 5.

93742   Jednokmenný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednokmenný, von einem Stamme. Krok.

93743   Jednokmenný Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokmenný, desselben Stammes. Šf. Strž. I. 309.

93744   Jednokol, u Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokol, u, m., das Cabriolet. Mz. Mkl.

93745   Jednokolejní Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokolejní, mit Einem Geleise. J. tunel. Zpr. arch.

93746   Jednokolejový Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokolejový — jednokolejní. J. traf. Us. Pdl.

93747   Jednokolenec Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokolenec, nce, m., kámen, der Pe- riklin. Šm.

93748   Jednokolenný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednokolenný, -kolenovatý, einknieig, einknötig. J. trubka, Presl.

93749   Jednokolka Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokolka, y, f. = jednokol.

93750   Jednokolní Svazek: 7 Strana: 1282
Jednokolní mlýnec. Wtr. Obr. II. 504., Půh. III. 59.

93751   Jednokolový Svazek: 9 Strana: 0094
Jednokolový. J. vůz. Čes. 1. VI. 544. Sr. Jednokolý.

93752   Jednokolový Svazek: 10 Strana: 0113
Jednokolový. J. krajky. Vz Krajka.

93753   Jednokolý Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokolý, einRädeRig. Šm.

93754   Jednokomorní Svazek: 9 Strana: 0094
Jednokomorní. J. sněm. Pal. Pam. 621.

93755   Jednokončitý Svazek: 1 Strana: 0611
Jednokončitý, -konečný, einendig. Jg.

93756   Jednokoňka Svazek: 9 Strana: 0094
Jednokoňka, y, f. = opál/ca. Pck. Hol. 118. Sr. Parovice.

93757   Jednokonný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednokonný, mit einem Pferde. Rk.

93758   Jednokoňský Svazek: 7 Strana: 1282
Jednokoňský vůz. Us.

93759   Jednokoňský Svazek: 10 Strana: 0113
Jednokoňský žací stroj. Nár. list. 1901. 135. 21.

93760   Jednokopytník Svazek: 1 Strana: 0611
Jednokopytník, a, m., Einhufer. Jedno- kopytníci: kůň, osel, mul, mezek. Š. a Ž. Vz Ssavci.

93761   Jednokopytník Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokopytník. Vz Frč 382., Brm. I. 3. 1.

93762   Jednokopytník Svazek: 9 Strana: 0094
Jednokopytník. J-ci, solidungulata. Vz Ott. XIII. l59b.

93763   Jednokopytný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednokopytný, einhufig. J. kůň, osel, mezek. Us.

93764   Jednokorytný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednokorytný, eintrogig. Jg.

93765   Jednokořenný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednokořenný, einwurzelig. Jg.

93766   Jednokosný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednokosný, einmähig, einhauig. Jg.

93767   Jednokosný. J Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokosný. J. louka, die Herbstwiese. Km.

93768   Jednokrát Svazek: 1 Strana: 0611
Jednokrát = jedenkrát. Št., Pass. 973.

93769   Jednokrevný Svazek: 10 Strana: 0113
Jednokrevný. J. národ (nesmíšený). Nár. list. 1898. č. 185

93770   Jednokruhý Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokruhý = jednokružný, monocyclus, einwendelig. Rk.

93771   Jednokružitý Svazek: 1 Strana: 0611
Jednokružitý, v bot., einwedelig. Rk.

93772   Jednokružník Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokružník. Staubrad oprav v.: Straub - rad. Nz.

93773   Jednokružný Svazek: 8 Strana: 0136
Jednokružný polyp. Ott. X. 314.

93774   Jednokřídelný Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokřídelný, einflügelig. J. okna, vrata. Us. Pdl.

93775   Jednokřídlový Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokřídlový=jednokřídelný. Us. Pdl.

93776   Jednokřídlý Svazek: 8 Strana: 0136
Jednokřídlý. J. dvéře. Ces. I. V. 179. Cf. Jednokřídlový.

93777   Jednokřižník Svazek: 1 Strana: 0611
Jednokřižník, u, m., hřebenáč, spodák. Das Staubrad.

93778   Jednokřtělý Svazek: 1 Strana: 0611
Jednokřtělý kůň, einseitiges Pferd. Rk.

93779   Jednokulčák Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokulčák, a, m. = hřebec na polo vykleštěný. Us. Hk.

93780   Jednokvětý Svazek: 1 Strana: 0611
Jednokvětý, einblumig. J. stopky.

93781   Jednokvítek Svazek: 1 Strana: 0611
Jednokvítek, tku, m., trientalis. Rostl.

93782   Jednokvítek Svazek: 6 Strana: 0501
Jednokvítek, der Siebenstern. Vz Slb. 302., Čl. Kv. 272., FB. 68.

93783   Jednolaločný. J Svazek: 6 Strana: 0501
Jednolaločný. J. čelisti. Kk. Br. 17.

93784   Jednoletý Svazek: 6 Strana: 0501
Jednoletý. J. rostliny. Rosc. 7.

93785   Jednoletý Svazek: 9 Strana: 0094
Jednoletý. J. rostliny, plantae annuae. Vz Ott. X11I. 159a.

93786   Jednolícný Svazek: 6 Strana: 0501
Jednolícný, einhäutig. Ssk.

93787   Jednolist Svazek: 1 Strana: 0611
Jednolist, u, jednolístek, stku, m., Ein- blatt, Leberblume, parnassia, rostl.

93788   Jednolístek Svazek: 6 Strana: 0501
Jednolístek. Vz Rstp. 1557.

93789   Jednolistený Svazek: 1 Strana: 0611
Jednolistený, jeden list mající. Rostl.

93790   Jednolistý Svazek: 6 Strana: 0501
Jednolistý, einblätterig. Sl. les.

93791   Jednolitost Svazek: 10 Strana: 0113
Jednolitost', i, f. J. práce. Us. Pokr. 1885. č. 337

93792   Jednolitý Svazek: 1 Strana: 0611
Jednolitý, kompakt. Rk.

93793   Jednolodní Svazek: 6 Strana: 0501
Jednolodní, einschiffig. J. chrám. Pdl.

93794   Jednoložka Svazek: 1 Strana: 0611
Jednoložka, y, f., jednoho muže žena. Aqu.

93795   Jednoložný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednoložný, einspännig. J. postel. D.

93796   Jednolupek Svazek: 1 Strana: 0611
Jednolupek, pka, m., monophyllus, letoun. Ssav.

93797   Jednolupený Svazek: 1 Strana: 0611
Jednolupený, einblätterig. J. kalich. Rostl.

93798   Jednom Svazek: 1 Strana: 0611
Jednom = jedno, jen, jediné, nur. Jednom- že = jen že, nyní, nedávno, so eben. J. ode- šel. Ros. Vz Jen, Jenom.

93799   Jednom Svazek: 6 Strana: 0501
Jednom. Až do této chvíle j. jediné psaní mi sem poslal. Žer. 15.

93800   Jednom Svazek: 7 Strana: 1282
Jednom = jenom. J. prázdná místa zů- stala. J. ať se větruov vystříhá. Jord.

93801   Jednom Svazek: 8 Strana: 0136
Jednom, mor. Bl.Gr. 135. J. ať se to pěkně spraví. Kat. z Žer. II. 323. a j.

93802   Jednom Svazek: 9 Strana: 0094
Jednom = jenom. Dům j. přes ulici. Har. J. 45. (60., 70. ).

93803   Jednoměr Svazek: 6 Strana: 0501
Jednoměr, u, m. = monometr, jednoměří, ein nur aus einem Gliede bestehender Vers. Nz., S. N. V. 432., Dk. Poet. 237., 248. J. trochejský, iambický, daktylický, anapae- stický. Dk. Poet. 564., 269., 277., 283.

93804   Jednoměrnosť Svazek: 1 Strana: 0611
Jednoměrnosť, i, f., Symmetrie, Ein- mass. D.

93805   Jednoměrný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednoměrný, symmetrisch.

93806   Jednoměří Svazek: 1 Strana: 0611
Jednoměří, n. = jednoměrnosť.

93807   Jednoměří, n. S Svazek: 6 Strana: 0501
Jednoměří, n. S. N. V. 432. Vz Jedno- měr.

93808   Jednoměsíčný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednoměsíčný, einmonatlich. Jg.

93809   Jednoměšečný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednoměšečný, o jednom míšku, mit einem Staubgefässe. J. prášníky. Rostl.

93810   Jednomiera, y, f Svazek: 6 Strana: 0501
Jednomiera, y, f., die Symmetrie. Slov. Loos.

93811   Jednomílový Svazek: 8 Strana: 0136
Jednomílový, einmeilig. J. cesta. Mus. 1894. 525.

93812   Jednomístnosť, i, f. J Svazek: 6 Strana: 0501
Jednomístnosť, i, f. J. přízvuku = vlast- nosť, že přízvuk pořád jest na jednom místě, ku př. v češtině na první slabice. List, filol. 1885. 436.

93813   Jednomístný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednomístný, aus einem Orte.

93814   Jednomístný Svazek: 8 Strana: 0136
Jednomístný. J. přízvuk. List. fil. 1895. 68., 1896. 169.

93815   Jednomístý Svazek: 7 Strana: 1282
Jednomístý, uniloculär.

93816   Jednomléčník Svazek: 6 Strana: 0502
Jednomléčník, a, m., der Milchbruder. Šm.

93817   Jednomluvce Svazek: 6 Strana: 0502
Jednomluvce, e, m., von einer Sprache. Šm.

93818   Jednomluvnosť Svazek: 6 Strana: 0502
Jednomluvnosť, i, f, der Gleichlaut, die Uibereinstimniung. Šm.

93819   Jednomluvný Svazek: 6 Strana: 0502
Jednomluvný, einstimmig, einhellig. Rk.

93820   Jednomocný Svazek: 6 Strana: 0502
Jednomocný, einwerthig. J. atom, prvek. ZČ I. 204., Mj. 53.

93821   Jednomoudí Svazek: 7 Strana: 1282
Jednomoudí, n., monorchia.

93822   Jednomužný Svazek: 1 Strana: 0611
Jednomužný, einmännisch. J. postel. D.

93823   Jednomužství Svazek: 1 Strana: 0611
Jednomužství, -stvo, a, n., monandria. J. rostlin (s jedinou tyčinkou). Rostl.

93824   Jednomysl Svazek: 1 Strana: 0611
Jednomysl, u, m., consensus. Ps. Mus.

93825   Jednomyslé Svazek: 6 Strana: 0502
Jednomyslé, n. = jednotnýsl. Ž. wit. 54. 15.

93826   Jednomyslně Svazek: 1 Strana: 0611
Jednomyslně, vz Jednomyslný.

93827   Jednomyslně Svazek: 6 Strana: 0502
Jednomyslně vyznali. NB. Tč. 197., 288. Společně a j. v jednom vojště se bránili. V. Ta jednota j. jest dokonána. Bart.

93828   Jednomyslník Svazek: 1 Strana: 0611
Jednomyslník, a, m., ein Einmüthiger.

93829   Jednomyslnosť Svazek: 1 Strana: 0611
Jednomyslnosť, i, f., sjednocení, svor- nosť, Einmüthigkeit, Einigkeit, Uiberein- stimmung, ein Herz und ein Sinn. Přátelství a j. V. Odporné strany v j. uvésti. V. J. v učení. Br. Spolubydlícím jednomyslnosť přísluší. Kom.

93830   Jednomyslný Svazek: 1 Strana: 0612
Jednomyslný, -ně. J., sjednocený, svorný, pokojný, einmüthig, einstimmig, einig. Ani sami s sebou jednomyslní nebyli. Br. Z jedno- myslného snesení. Jednomyslní buďte ve- spolek. Br. J. hlasy. Zav. J-ně voliti. V. J-ně jsme, že Tataři jsou, pravili. Br. Bůh dejž vám j-ným býti vespolek. Br. A poněvadž jest se po takovém dotčených zřízení a práv zemských vůbec přečtení jeho milostí král., knížetem a stavy jmenovaného království českého jisté, jednomyslné a dokonalé sne- sení a srovnání stalo. Ferd. I. zříz. Sestou- píce (m. sestoupivše) se j-ně jsme se v tento nález snesli. Žer.

93831   Jednomyslný Svazek: 6 Strana: 0502
Jednomyslný, unanimis. Ž. wit. 54. 14. J. odpověď. ZČ. I. 2., soud, Dk., spisovatelé. Har. II. 180. J-ných nikdo neprelomí (ne- rozvede). Lpř., Bž. exc.

93832   Jednomyslný Svazek: 8 Strana: 0136
Jednomyslný. Jsem s nimi j-ný. Bl. Gr. 153.

93833   Jednonáboženský Svazek: 10 Strana: 0113
Jednonáboženský. J. Rusové. Nár. list. 1885. ě 298.

93834   Jednonásobně Svazek: 9 Strana: 0094
Jednonásobně. Korále j. navázané. Har. II. 86.

93835   Jednonásobnosť Svazek: 10 Strana: 0113
Jednonásobnosť, i, f. Zach. Test. 80.

93836   Jednonásobný Svazek: 1 Strana: 0612
Jednonásobný, einfach. D.

93837   Jednonkrát Svazek: 7 Strana: 1282
Jednonkrát = jednou. U Kdýně. Rgl.

93838   Jednonohosť Svazek: 6 Strana: 0502
Jednonohosť, i, f., monopodia. Nz. lék.

93839   Jednonohý Svazek: 1 Strana: 0612
Jednonohý, einbeinig. Jg.

93840   Jednonosý Svazek: 6 Strana: 0502
Jednonosý. J. obratlovci, monorhina. Stč. Zem. 811.

93841   Jednonož Svazek: 10 Strana: 0595
Jednonož, einbeinig. V těloc. Rgl.

93842   Jednonožec Svazek: 1 Strana: 0612
Jednonožec, žce, m., Einfüssler. Aqu.

93843   Jednonoží Svazek: 7 Strana: 1282
Jednonoží, n., jednonohosť, i, f., mono podia.

93844   Jednoobalný Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoobalný, v bot., einblüthendeckig. Rk.

93845   Jednoobalný Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoobalný. Rstp., Slb. XLII. J. ro stliny = bezkorunné, bezplátečné, plantae apptalae, kronenlose Pflanzen. Nz.

93846   Jednoobraznosť Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoobraznosť, i, f. J. či celotnosť slovanského kmene. Šf. Strž. II. 647.

93847   Jednoobrazný Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoobrazný. Kmen slovanský ve vše- likém ohledu j-ný. Šf. Strž. I. 256.

93848   Jednoobvodný Svazek: 9 Strana: 0094
Jednoobvodný. J. cyklus. ČI. Fyll. 6.

93849   Jednoočec Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoočec, čce, m., Einaug.

93850   Jednoočec Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoočec. Vodň.

93851   Jednoočí Svazek: 7 Strana: 1282
Jednoočí, n., monopsia.

93852   Jednoočí Svazek: 10 Strana: 0113
Jednoočí, n. = jednookosť, monophthalmia, cyclopia. Ktt.

93853   Jednoočka Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoočka, y, f., euglena, nálevník. Schd. II. 547., 528.

93854   Jednook Svazek: 1 Strana: 0612
Jednook, a, m. = jednoočec.

93855   Jednookenný Svazek: 1 Strana: 0612
Jednookenný, jednookný, mit einem Fenster. L.

93856   Jednookosť Svazek: 7 Strana: 1282
Jednookosť, i, f., cyclopia. Vz Ott. V. 809.

93857   Jednooký Svazek: 1 Strana: 0612
Jednooký, v obec. mluvě: jednovoký, einäugig, auf ein Auge blind. V. Žižka j. jest. Kom. Učiniti někoho jednookým; jedno- okým se státi. L. J. střevo (pytlík), něm. Blinddarm. Jg.

93858   Jednooký Svazek: 6 Strana: 0502
Jednooký. Pc. 23. J-cí = nadávka těm, kteří přijímali pod jednou. Mus. 1884. 530.

93859   Jednoosobník Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoosobník, u, m., einspänniges Bett. Šm.

93860   Jednoosobný Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoosobný, für eine Person. Lom. J. vůz, lůžko. Jg.

93861   Jednoostka Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoostka, y, f., gorytes, hmyz. Krok.

93862   Jednoostří Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoostří, n., želízko k dlabání dutých věcí, die Einschneide. D.

93863   Jednoosý Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoosý, einaxig. Vys.

93864   Jednootý Svazek: 6 Strana: 0502
Jednootý, von demselben Vater. Lpř. Sl. II. 25.

93865   Jednopád Svazek: 10 Strana: 0113
Jednopád, u, m., monoptota. Vz Gb. Slov.

93866   Jednopalcový Svazek: 1 Strana: 0612
Jednopalcový, eindaumig, einzollig.

93867   Jednopásý Svazek: 9 Strana: 0094
Jednopásý. Vz Kousavec.

93868   Jednopatrový Svazek: 1 Strana: 0612
Jednopatrový, einstöckig.

93869   Jednopaznehtec Svazek: 6 Strana: 0502
Jednopaznehtec, tce, m., vz násl.

93870   Jednopaznehtník Svazek: 6 Strana: 0502
Jednopaznehtník, a, m., der Einhufer. Šm.

93871   Jednopaznehtný Svazek: 1 Strana: 0612
Jednopaznehtný, solidungulus, einhufig. J. živočich = jednopaznehtník (kůň). Krok.

93872   Jednopaž Svazek: 10 Strana: 0595
Jednopaž, einarmig. V těloc. Rgl.

93873   Jednopaží Svazek: 7 Strana: 1282
Jednopaží, n., monobranchia.

93874   Jednopažný Svazek: 7 Strana: 1282
Jednopažný pohyb ruky. Vchř.

93875   Jednopecičný Svazek: 6 Strana: 0502
Jednopecičný = jednopecký. Sl. les., Rst. 421.

93876   Jednopecký Svazek: 1 Strana: 0612
Jednopecký, einkernig. Rk.

93877   Jednopenný Svazek: 6 Strana: 0502
Jednopenný, einstämmig. Šm.

93878   Jednopis Svazek: 6 Strana: 0502
Jednopis, u, m., das Monogramm. Šm., Loos.

93879   Jednopísemnosť Svazek: 6 Strana: 0502
Jednopísemnosť, i, f, einheitliche Schrift. Pal. Rdh. I. 22.

93880   Jednoplamenný Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoplamenný, einflammig. J. svícnik, Šp., kandelabr. Krost.

93881   Jednoplátečný Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoplátečný, monopetalus. Vz Rst. 421.

93882   Jednoplemenec Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoplemenec, nce, m., von demselben Stamme. Šf. Strž. 1. 593., II. 63.

93883   Jednoplemeník Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoplemeník, a, m., von demselben Stamme. Rk., Pal. Rdh. II. 65.

93884   Jednoplemenný, jednoplemeník Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoplemenný, jednoplemeník, a, m.; jednoplemenice, e, f., von gleicher Race. Krok.

93885   Jednoplevka Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoplevka, y, f., monerma, rostlina ječmenovitá. Rostl.

93886   Jednoplevý Svazek: 10 Strana: 0113
Jednoplevý. J. skřípina, stirpus uniglu- mis, rostl. Vz Ott. XXII. 724a.

93887   Jednoplozí Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoplozí, í, n., Alleinzeugung. Rk.

93888   Jednoplužník Svazek: 8 Strana: 0136
Jednoplužník, a, m., Häker, m. Sterz. I. 1175.

93889   Jednopočetní Svazek: 1 Strana: 0612
Jednopočetní, einfach.

93890   Jednopodobně Svazek: 10 Strana: 0113
Jednopodobně. Lidé j. hnaní. Kká. Sion II 161.

93891   Jednopodstatný Svazek: 7 Strana: 1282
Jednopodstatný. J. trojice. J. Vlč., Ma- kar. 97.

93892   Jednopohlavní Svazek: 1 Strana: 0612
Jednopohlavní, eingeschlechtig. Rk.

93893   Jednopohlavný Svazek: 6 Strana: 0502
Jednopohlavný J. květy obsahující buď pouze tyčinky buď pouze semeníky. Čl. Kv. XX.

93894   Jednopolní Svazek: 1 Strana: 0612
Jednopolní, von einem Felde.

93895   Jednopolý Svazek: 8 Strana: 0552
Jednopolý telefon, einpoliges Telephon. KP. VIII. 326.

93896   Jednoposchodní Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoposchodní dům, einstöckig. Stat. př. kn. 1871. 98.

93897   Jednoposchoďový Svazek: 10 Strana: 0595
Jednoposchoďový = jednopatrový. J. dům. Zl. Pr. XXI. 319.

93898   Jednoprašný Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoprašný, monandrus, einmännig. Tč.

93899   Jednoprávní Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoprávní, gleichen Rechtes. Šm.

93900   Jednoproudně Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoproudně = jedním proudem. Kal. čes. hasičů. 1884.

93901   Jednoproudní Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoproudní, einstrahlig. J. stříkačka. Čerm.

93902   Jednoprutný Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoprutný, einruthig. J. sléz. L.

93903   Jednopříhradkový Svazek: 10 Strana: 0113
Jednopříhradkový, einfächerig, unilo- cularis. Ktt.

93904   Jednopyský Svazek: 1 Strana: 0612
Jednopyský, einlefzig. J. koruna. Rostl.

93905   Jednopytličný Svazek: 8 Strana: 0136
Jednopytličný. J. prašník. Čl. Zrůd. 22.

93906   Jednoradlicový Svazek: 10 Strana: 0113
Jednoradlicový pluh. Nár. list. 1904. 135. 21. Vz násl. Jednoradličný.

93907   Jednoradličný Svazek: 10 Strana: 0113
Jednoradličný pluh. Nár. list. 1903. č 136. 9.

93908   Jednorák Svazek: 6 Strana: 0502
Jednorák, u, m. To je počet jednotný či j. Hdž. Šlb. 47.

93909   Jednoraký Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoraký = jednonásobný ; jednaký. Slov. BeRn.

93910   Jednoramenný Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoramenný, einarmig. J. svícen.

93911   Jednoramenný Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoramenný. J. páka. ZČ. I. 76.

93912   Jednorázně Svazek: 1 Strana: 0612
Jednorázně, mit einem Schlage, auf ein- mal. Rk.

93913   Jednorhythemní Svazek: 7 Strana: 1282
Jednorhythemní klausule. Kom. (Mus. 1891. 219.).

93914   Jednoročák Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoročák, a, m., vz Jednoročník. — J., býk n. vůl jednoroční. V již. Čech. Bž.

93915   Jednoročí Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoročí = jednoroký. Bern.

93916   Jednoročka Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoročka, y, f., jalovice jednoroční. V již. Čech. Bž.

93917   Jednoročně Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoročně, jährlich. Us.

93918   Jednoroční Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoroční, einjährig. V. J. vůl, bylina. Jg.

93919   Jednoročník Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoročník, v obec. mluvě: ročák, jedno- ročák, a, m., vojín, který jenom rok v linii neb v řadovém vojsku, potom 9 let v záloze a 2 roky v zemské obraně slouží. Einjähriger Freiwilliger.

93920   Jednorodec Svazek: 6 Strana: 0502
Jednorodec, dce, m. Učení i neučení j-dci těm věcem tak málo rozumějíce při- jímají s plesem každé takové nové zroze- ňátko. Bdl. ŽŠf. 84. — Šf. Strž. I. 526.

93921   Jednoroděnec Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoroděnec, nce, m.= jednorozenec. Slov. Hý., Ss.

93922   Jednorodilý Svazek: 1 Strana: 0612
Jednorodilý, eingeboren. Hist. schol. 1404.

93923   Jednorodilý Svazek: 8 Strana: 0136
Jednorodilý = jednorozený. J. syn. Ev. seit. 4.-5. Luc. 2. 7. (Mně.).

93924   Jednorodný Svazek: 1 Strana: 0612
Jednorodný, jednoho rodu, druhu, ho- mogen. Ráj.

93925   Jednorodný. J Svazek: 6 Strana: 0502
Jednorodný. J. přísudek, praedicatio univoca. Hlv.

93926   Jednorodosť Svazek: 1 Strana: 0612
Jednorodosť, i, f. Homogenität. Mark.

93927   Jednorodosť Svazek: 6 Strana: 0502
Jednorodosť kmenů slovanských. Šf. Strž. I. 256.

93928   Jednorodý Svazek: 1 Strana: 0612
Jednorodý, homogen. Mark.

93929   Jednorodý Svazek: 6 Strana: 0502
Jednorodý. J. členy v poměru, Jd. Geom. I. 112, zjevy, Dk. Roz. f. 137., krásno, verš. Dk. Aest. 4, 239.

93930   Jednoroh Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoroh, a, m. = jednorožec. Sl. les.

93931   Jednorohý Svazek: 1 Strana: 0612
Jednorohý, einhörnig. Vz Jednorožný.

93932   Jednorohý Svazek: 6 Strana: 0502
Jednorohý. J. zvíře = jednorožec. Smil v. 1870.

93933   Jednoroký Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoroký, jednoletý, einjährig.

93934   Jednorozenec Svazek: 10 Strana: 0113
Jednorozenec, nce, m., unigenitus. Vz Gb. Slov.

93935   Jednorozený Svazek: 1 Strana: 0612
Jednorozený, eingeboren. J. syn. V. Syna svého jednorozeného poslal Bůh na svět. Br.

93936   Jednorozený syn Svazek: 6 Strana: 0502
Jednorozený syn. 1450, Št. Kn. š. 13.

93937   Jednorozumný Svazek: 8 Strana: 0136
Jednorozumný. J. jazyk. XVII. stol. Mus. 1895. 315.

93938   Jednorožce Svazek: 1 Strana: 0612
Jednorožce, ete, m., mladý jednorožec.

93939   Jednorožcový Svazek: 1 Strana: 0612
Jednorožcový, jednorožcův, -ova, -ovo. Einhorn. Br.

93940   Jednorožcový Svazek: 6 Strana: 0502
Jednorožcový. J. syn, filius unicornium. Ž. wit. 28. 6., 21. 22.

93941   Jednorožcův Svazek: 10 Strana: 0113
Jednorožcův, Einhorn-. Vz Gb. Slov.

93942   Jednorožec Svazek: 1 Strana: 0612
Jednorožec, žce, m., nosorožec, das Ein- horn. Br. — J., ryba, monodon monoceros, der Einhornfisch, Narwali. — J., chroust, der Einhornkäfer. — J., mladistvá větev u so- sen. Us. — J., větší či koňský bedrník, herba judaica. Č.

93943   Jednorožec Svazek: 6 Strana: 0502
Jednorožec, monoceros unicornis. Ž. wit. 77. 69., Kram. Slov., S. N., Mllr., 69., 109., rhinoceros. BO. — J. mořský. Schd. II. 438. — J. = souhvězdí. Vz Stč. Zem. 25. — J. = druh ruských děl. NA. III. 95 — U j-žce v Praze. Tk. II. 200.. 201.

93944   Jednorožec Svazek: 9 Strana: 0094
Jednorožec či narval, monodon mono- ceros. Vz Ott. XIII. 159a.

93945   Jednorožec Svazek: 10 Strana: 0595
Jednorožec, žce, m. = mamutí kel. Phľd. XXIV. 425.

93946   Jednorožka Svazek: 1 Strana: 0612
Jednorožka, y, f., monoceros, ryba. Krok.

93947   Jednorožka Svazek: 6 Strana: 0502
Jednorožka, y, f. = bodlok nosorohý, naseus unicornis. Prm. III. 3. 154.

93948   Jednorožka Svazek: 10 Strana: 0595
Jednorožka, y, f. = jm. kraví. Litom. 76.

93949   Jednorožný Svazek: 1 Strana: 0612
Jednorožný, einhörnig. J. zvíře. V.

93950   Jednorožný Svazek: 9 Strana: 0094
Jednorožný. J. stolek. Br. St. 22. Sr. Jednorohý.

93951   Jednortý Svazek: 6 Strana: 0502
Jednortý, einlippig. Šm.

93952   Jednoruč Svazek: 10 Strana: 0595
Jednoruč, einarmig. V těloc. Rgl.

93953   Jednorůče Svazek: 1 Strana: 0612
Jednorůče, ete, n., dítě n. zvíře roční, einjähriges Kind, Thier. Us.

93954   Jednoručec Svazek: 10 Strana: 0113
Jednoručec, ručce, m., ein Einhändiger. Gb. Slov.

93955   Jednoručí Svazek: 7 Strana: 1282
Jednoručí, n., monocheiria.

93956   1. Jednoručka Svazek: 1 Strana: 0612
1. Jednoručka, y, f., vše, co se jednou rukou řídí, sekera, pila, Handbeil, Handsäge etc. Jg.

93957   2. Jednoručka Svazek: 1 Strana: 0612
2. Jednoručka, y, m., jednoruký člověk, der Einhand.

93958   Jednoručka Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoručka, také motyčka, ruční krace, die Jäthaue. Pta.

93959   Jednoručné Svazek: 10 Strana: 0113
Jednoručné, einhändig. Um. roudn. 1652.

93960   Jednoruční Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoruční, Hand-. J. sekera. Ros.

93961   Jednoruční Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoruční nebozez, vrat, práce, vrtání, Hř. 28.

93962   Jednoruký Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoruký, einhändig. V.

93963   Jednoruký Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoruký, mangus. Sv. ruk. 315.

93964   Jednorý Svazek: 6 Strana: 0502
Jednorý, einerlei. Slov. Loos.

93965   Jednorýrmý. J Svazek: 6 Strana: 0502
Jednorýrmý. J. soustava verššů. Dk. Poët. 417.

93966   Jednořadový Svazek: 6 Strana: 0502
Jednořadový, einreihig. J. kabát (s jednou řadou knoflíků). Us. Pdl.

93967   Jednořadý Svazek: 1 Strana: 0612
Jednořadý, -dný, einreihig. Ros.

93968   Jednořadý Svazek: 6 Strana: 0502
Jednořadý, einReihig. Sl. les.

93969   Jednořadý Svazek: 10 Strana: 0595
Jednořadý celník (paleční kolo), má-li nabité palce v jedné řadě. Čes. 1. XV. 230.

93970   Jednoseček Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoseček, čku, m., der Epistilbit, ne- rost. Šm.

93971   Jednosečný Svazek: 1 Strana: 0612
Jednosečný, einhauig. J. louka, Jg.

93972   Jednosečný Svazek: 10 Strana: 0113
Jednosečný pilník. Ott. XIX. 743.

93973   Jednosemenný Svazek: 1 Strana: 0612
Jednosemenný, einsamig. D.

93974   Jednosíní Svazek: 1 Strana: 0612
Jednosíní, o jedné síni, mit einer Vor- halle. J. srdce. Krok.

93975   Jednosíťový. J Svazek: 10 Strana: 0595
Jednosíťový. J. mlátička s převodem. Nár. list. 1905. 131., 22.

93976   Jednoskořápník Svazek: 9 Strana: 0094
Jednoskořápník, a, m. = živočich mající jen jednu skořápku (ulitu). Vz Mus. 1849. III. 130.

93977   Jednoskořepka Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoskořepka, y, f. Mour.

93978   Jednoskořepný Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoskořepný, einschalig.

93979   Jednoskořepý Svazek: 8 Strana: 0552
Jednoskořepý štít škeblí. Am. Orb. 104. Cf. Jednoskořepný.

93980   Jednoskulec Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoskulec, lce, m., ryba úhořovitá, Krok.

93981   Jednoskypec Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoskypec, pce, m., monostoma, hlísta. Krok.

93982   Jednoskypec Svazek: 7 Strana: 1282
Jednoskypec, pce, m., monostoma, mo- tolice. Nz. lk.

93983   Jednoslabičně Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoslabičně, einsilbig. Slovo j. vy- sloviti. Us. Pdl.

93984   Jednoslabičnosť Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoslabičnosť, i, f., die Einsilbigkeit. Dk. Poet, 357., Nz.

93985   Jednoslabičný Svazek: 1 Strana: 0612
Jednoslabičný, einsylbig.

93986   Jednoslabičný Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoslabičný. Nz. J. slovo.

93987   Jednoslabikový Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoslabikový = jednoslabičný. J. ja- zyk. Stč. Zem. 847.

93988   Jednosloví Svazek: 6 Strana: 0502
Jednosloví, n. J. ve stopě. Dk. Poët. 253. Jednoslovný, gleichlautend, einstimmig. Šm.

93989   Jednoslovný Svazek: 7 Strana: 1282
Jednoslovný. J. příslovce. Gb. Ml. II. 178.

93990   Jednoslový Svazek: 6 Strana: 0502
Jednoslový. J. stopa, einwortig. Dk. Poët. 402. (253.).

93991   Jednosměrný Svazek: 6 Strana: 0502
Jednosměrný, einer Richtung. J. hraně, NA. V. 469., pochod. Kutn., postup, Ves. I. 25., pohoří. Lpř. Děj. I. 44. Cf. Čl.Kv. XX.

93992   Jednosmyslný Svazek: 1 Strana: 0612
Jednosmyslný, übereinstimmig. D.

93993   Jednospasitelný Svazek: 9 Strana: 0094
Jednospasitelný. J. víra. List. 18.

93994   Jednospojnosť Svazek: 10 Strana: 0113
Jednospojnosť, i, f = spojení v jednotu. Vz Gb. Slov. J. jednoho božstvie i člově- čenstvie stala se jest. Pat Jer. 54. 26.

93995   Jednospolně Svazek: 10 Strana: 0113
Jednospolně = společně. Vz Gb. Slov.

93996   Jednospolnosť Svazek: 6 Strana: 0502
Jednospolnosť, i, f. Každá j. silnější a mocnější bývá, nežli když jest rozdělena, Bart.

93997   Jednospřežka Svazek: 1 Strana: 0612
Jednospřežka, y, f., einspänniger Wagen.

93998   Jednospřežný Svazek: 1 Strana: 0612
Jednospřežný, einspännig. Us.

93999   Jednosrdečnosť Svazek: 6 Strana: 0503
Jednosrdečnosť, i, f., die Herzeinigkeit. Šm.

94000   Jednosrstý Svazek: 1 Strana: 0612
Jednosrstý, nestrakatý, einfarbig. Jg.