362001   2. Útěcha Svazek: 4 Strana: 0469
2. Útěcha, y, m, osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

362002   Útěcha Svazek: 7 Strana: 0985
Útěcha. Synonyma: potěšení, rozkoš, radosť, veselosť, vytržení. Vz Mus. 1845. 551. Až ú-cha patřit na to = milo, radosť. Laš. Brt. D. 283. — Ú., Trost. Ú. duchovní. Mž. 102. V světských věcech ú-chu jmieti. Št. Kn. š. 87. (34). Ú-chou chudého jest naděje v Boha, ú-chou nešťastného jest víra v lepší budoucnosť, ú-chou nemilosrdného boháče jsou jeho peníze. Hkš. — Slavnosť Marie útěchy, das Fest Mariä Trost. Dch.

362003   Útěcha Svazek: 8 Strana: 0450
Útěcha. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 72.

362004   Útěcha Svazek: 9 Strana: 0361
Útěcha. V neštěstí bývá i prázdné slovo útěchy dobrodiním. Teln. 111.

362005   Útěchov Svazek: 4 Strana: 0469
Útěchov, a, m., Autiechau, ves u Ada- mova; Uttigsdorf, ves u Mor. Třebové. PL.

362006   Útěchovice Svazek: 4 Strana: 0469
Útěchovice, dle Budějovice (něm. Au- dishorn), ves v Mimoňsku. Vz S. N. — Ú., Autiechowitz, ves u Tábora. — Ú., Gross- Autiechowitz, ves u Pelhřimova. —Ú. malé, Klein-Autiechowitz, ves u Pacova. PL., Arch. I. 531., III. 550.

362007   Útěchovičky Svazek: 4 Strana: 0469
Útěchovičky, pl., f., Klein-Autiechowitz, ves u Pelhřimova.

362008   Útěchvosty Svazek: 4 Strana: 0469
Útěchvosty, dle Dolany, Autiechost. ves u Uhlíř. Janovic. PL.

362009   Útek Svazek: 4 Strana: 0469
Útek, tku, m. = příze, kterou tkadlec člunkem do osnovy vetkává, vetkání, der Webel, Einschlag, Eintrag im Gewebe. V., Kom, Sych. U. i osnova špatna (vz Ni- čema); Ani osnovy ani útku nemá. Č. M. 566., 619. Útku se mu nedostává (když komu co vystačiti nemůže). Vz Nesnáze. Č., Ros.; 2. = nedostává se mu výmluvy. Vz Vý- mluva, Mlčeti, Osnova. Č., Lb.

362010   Útěk Svazek: 4 Strana: 0469
Útěk, u, m. = utíkání, das Fliehen, die Flucht. V. Na útěku zahynouti. Kram. Dáti se v ú., na ú., do útěku. Us., J. tr., Dbš. 81. pov. I. 208. Někoho v ú. hnáti; ú-kem se obrátiti; hromadný útěk, Massenflucht; ú-ku podobný. Dch. Útěk do Egypta. Us. V ú-ku mrzká smrť, ve vítězství slavná. Kmp. (Cicero). Pořád ho měli na ú. a on je tu dýl než oni (myslili, že nový řeme- slník etc. brzy uteče). U Rychn. Vezme ji na plece a hybaj v ú-ky. Dbš Sl. pov. I. 217. Na u. někoho přivésti. D. Nepřátelé do ú-ku dáti. Bern Jest na ú-ku (chce utéci). Do ú-ku se chystati. Bern. Na ú. se stro- jiti. Již vše na ú-ku bylo. Ros. Na útěky je obrátili. Kom. To je do útěku. Jde to jako v ú-ku. V ú-ku býti. Bern. On byl na ú-ku z Polska; Kdyby nebyli noční dobou skrze ú. se zachránili; Šalomon sám v prů- vodu nečetném zachránil se útěkem přes Dunaj do Mošoně; Hned při prvním útoku obráceni jsou Sasové v ú.; K ú-ku do ci- ziny přinuceni byli; Minulé noci ú-kem se zachránili; Útěkem při životě se zachovali, se spasili. Ddk. II. 93. 225., 264., 289., 362., 373., 378., 402. (Tč. ). Musil útěkem vyjíti z hranic. Ib. III. 53. Nečesten ú., ale zdráv. Pk. Strany přísloví vz: Bota, Ďábel, Ho- lenka, Hřbet, Klín, Kot, Křídlo, Měsíc, Noha, Okno, Pata, Písek, Plece, Střeček, Týl, Vaněk, Vítr, Zajíc, Zaječí.

362011   Útek Svazek: 7 Strana: 0985
Útek. Cf. Mkl. Etym. 222. a., Mz. v List. fil. Čmelák s outkem celou osnovu (pavu- činu) láme. Hdk. Dřev.

362012   Útěk Svazek: 7 Strana: 0985
Útěk divý. Šrab. Obilé zraje na útěky = rychle. Val. Brt. D. Neslouží ú. ke cti, ale ke zdraví. Lpř. Býti na ú-kách = na smr- telné posteli anebo opouštěti zadlužené místo (chalupu a p.). U Kroměř. Wrch. — Ú., a, m., Flüchtling, m. Když zabit chtěli ú-ka. Koll. I. 88.

362013   Útek Svazek: 8 Strana: 0450
Útek. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 48.

362014   Útěk Svazek: 8 Strana: 0450
Útěk. Běží na útěk. Zastr., my říkáme: v závod. Bl. Gr. 178.

362015   Útěk Svazek: 9 Strana: 0361
Útěk. Sr. Zát. Př. 236a., XV. 74. -79. Mějte v té věci na mne ú. (odvolávejte se na mne). Arch. XVI. 49.

362016   Útek Svazek: 10 Strana: 0467
Útek (outek), tku m. = druh přediva, který se za tkacím stavem člunkem osnovou prohazuje, dle určité vazby s touto pro- vazuje a tím tkaninu tvoří. Ott. XVIII. 998. Příze, jdoucí po délce stavu slove osnova, po šířce stavu jde outek. Litom. 67. — 30* U., trama. Rozk. P. 2425., Bhm. hex. 776., Mam. A. 36a.

362017   Útěka Svazek: 7 Strana: 0985
Útěka, y, f. = útěk. Lex. vet.

362018   Utěkač Svazek: 4 Strana: 0469
Utěkač, e, m. = kdo utíká, der Flücht- ling, Ausreisser. Kdožby protivě se soudu ušel, ten slove u. Brikc.

362019   Utěkač Svazek: 7 Strana: 0985
Utěkač. Cf. Cor jur. IV. 3 1. 444. Kú- pil to za u. (ukradl to). Slov. Mt. S. I. 121.

362020   Utěkač Svazek: 8 Strana: 0450
Utěkač. Poradil sa s utekačom (utekl). Phľd. 1896. 218.

362021   Utekáč Svazek: 10 Strana: 0468
Utekáč, e, m. = útěk. Kúpiu (koupil) za pät prstov a za šiesty u. Mus. slov. IV. 80.

362022   Utěkačka Svazek: 4 Strana: 0469
Utěkačka, y, f., die Eniflieherin, Aus- reisserin. Pilná utěkačko před náhlým vý- skokem milosti. Bianc. 47.

362023   Utěkanec Svazek: 4 Strana: 0469
Utěkanec, nce, m., špatné slovo, vz Ute- čenec.

362024   Utěkání Svazek: 4 Strana: 0469
Utěkání, n. = utíkání, die Flucht. Akt. Ferd.

362025   Utěkati Svazek: 4 Strana: 0469
Utěkati = utíkati. Na Ostrav. Tč.

362026   Utěkati Svazek: 7 Strana: 0985
Utěkati. Také slov. Rr. Sb.

362027   Utěkavě Svazek: 4 Strana: 0469
Utěkavě, flüchtig. Na Slov. Bern. Vz Utíkavě.

362028   Utěkavosť Svazek: 4 Strana: 0469
Utěkavosť, vz Utíkavosť.

362029   Utěkavý Svazek: 4 Strana: 0469
Utěkavý atd., vz Utíkavý.

362030   Uteklec Svazek: 4 Strana: 0469
Uteklec, klce, uteklík, a, m. = uteklý, der Flüchtling. Ros.

362031   Uteklosť Svazek: 4 Strana: 0469
Uteklosť, i, f., die Flüchtigkeit, die Flucht.

362032   Uteklý Svazek: 4 Strana: 0469
Uteklý = který utekl, flüchtig, ausreis- send. U. žhář. Brikc. — odkud. Měšťané pro zákon boží od nás uteklí a vyběhlí. Arch. I. 218.

362033   Utěknie Svazek: 10 Strana: 0468
Utěknie. asyllum. Rozk. P. 2062.

362034   Uteknúti Svazek: 10 Strana: 0468
Uteknúti. Mam. A. 23a.

362035   Utěkovati se Svazek: 4 Strana: 0469
Utěkovati se = utíkati se. — ke komu. K nemu sě utěkováchu. Hr. rk. 35.

362036   Utělený Svazek: 4 Strana: 0469
Utělený; -en, a, o = tlustý, silný, stark, kräftig, bei Leibe. Hezky u. hříbě. U Ry- chnova. Ntk.

362037   Uteliti Svazek: 4 Strana: 0469
Uteliti, il, en, ení, ein Kalb werfen. — se komu. U-lo se nám tele. Us. Tč.

362038   Utěliti se Svazek: 4 Strana: 0469
Utěliti se, il, en, ení = ztučněti, maso na se vsíti, feist werden, korpulent, fleischig werden. — koho. Až toho volka utělíš. V Kunv. Msk.

362039   Utemholiť Svazek: 7 Strana: 0985
Utemholiť = uchlácholiti. Slov. Ssk.

362040   Utemniti Svazek: 4 Strana: 0469
Utemniti, il, ěn, ění, utemňovati, ver- finstern. — se jak. U-lo se na ráz. Us. Tč.

362041   Utemovati Svazek: 4 Strana: 0469
Utemovati, z něm. dämmen = ucpati. — co: hráz. Us. Příbr., Rgl.

362042   Utemovati co Svazek: 10 Strana: 0468
Utemovati co = na jisto postaviti. V. Mýto. Mš.

362043   Utenčení Svazek: 4 Strana: 0469
Utenčení, n., die Verdünnung.

362044   Utenčení Svazek: 9 Strana: 0361
Utenčení mravů. Jg. v Mus. 1871. 354.

362045   Utenčený Svazek: 4 Strana: 0469
Utenčený, verdünnt. Aqu.

362046   Utenčiti Svazek: 4 Strana: 0469
Utenčiti, il, en, ení; utenčovati, dünn machen, verdünnen. — co. Us. — čím: kladivem, válením.

362047   Utenčování-se Svazek: 8 Strana: 0450
Utenčování-se. U. rostlin (mizením těla). Am. Orb. 11.

362048   Útěnky Svazek: 10 Strana: 0468
Útěnky = vepřové sádlo z dolejších útrob, zejména u střev, které se po kouscích utíná. Nár. List. 1901. č. 337. odp. Sr. Palce.

362049   Utěnouti Svazek: 4 Strana: 0469
Utěnouti = utonouti. Na Slov.

362050   Utensilie Svazek: 4 Strana: 0469
Utensilie, lií, pl., z lat. = potřebné ná- řadí a náčiní, Gerätschaften, Hausgeräth, Werkzeuge, Utensilien.

362051   Utentotiti Svazek: 4 Strana: 0469
Utentotiti, il, ěn, ění. — co. Už to jaksi spolu utentotíme (= už ujednáme). U Uh. Hrad. Tč.

362052   Utěnúť Svazek: 7 Strana: 0985
Utěnúť = uchýliti se, zachrániti se, uschovati se. Val. Brt. D. 283., Slavč. 102.

362053   Utěnutí Svazek: 4 Strana: 0469
Utěnutí, n. = utonutí, das Versinken, der Schiffbruch. Na Slov.

362054   Utepati Svazek: 4 Strana: 0469
Utepati, tepám a tepu; utepávati = te- paje něco udělati, klopfend, schlagend ver- fertigen; uprati, ubiti, zabiti, abprügeln, abklopfen, zu Tode prügeln. — co čím. Kočku klackem u. Us. — co kam, ohne Ordnung hinwerfen. Na Ostrav. Tč.

362055   Utepati koho Svazek: 10 Strana: 0468
Utepati koho = utlouci. Rokyc. Post, 54b.

362056   Utepati koho čím Svazek: 8 Strana: 0450
Utepati koho čím. Utepuť já tě právem (jinde: najduť...) Arch. XIII. 412.

362057   Utěpiti Svazek: 4 Strana: 0469
Utěpiti, il, en, ení, utěpovati, beissen, mordere. — abs. Had mlče utěpí. BO. — koho. Utěpí tě jako had; Ktož boří plot, utěpí jej had. BO.

362058   Utěpiti Svazek: 7 Strana: 0985
Utěpiti vz Těpiti (dod.).

362059   Utepliti Svazek: 4 Strana: 0469
Utepliti, il, en, ení, uteplovati, warm machen. — co čím, se, warm werden. Us. Tč.

362060   Útěr Svazek: 7 Strana: 0985
Útěr, u, m. = utření. Šd.

362061   Úter Svazek: 7 Strana: 1395
Úter, finder, zastr. Pršp. 74. 28.

362062   Utěrací Svazek: 4 Strana: 0469
Utěrací, Wisch-, Reib-. U. šat, hadr, Us., nůžky (utěradlo), die Lichtschere. Kom. J. 745., V.

362063   Utěrač Svazek: 4 Strana: 0469
Utěrač, e, m. = kdo utírá, der Abwi- scher, Putzer, Wischer. V. — U. = utěrací nůžky, die Lichtschere, Bern.; šat utěrací, das Wischtisch. Orb. p.

362064   Uteráč Svazek: 8 Strana: 0450
Uteráč. Slov. Cf. Uterák, Šátek (3. dod.).

362065   Utěráček Svazek: 4 Strana: 0469
Utěráček, čku, m. = utěrač.

362066   Utěračka Svazek: 7 Strana: 0985
Utěračka, y, f. = utěrák, ručník. Mor. Brt. D. 283.

362067   Utěradlo Svazek: 4 Strana: 0469
Utěradlo, a, n. = čím se co utírá, utě- rák, štipce. Vz Světločist. Die Licht-, Putz- schere, der Lichtputz. U. svíčky. V., Korn. J. 745. — U. = šat utěrací, vytěrák, der Wischer. D.

362068   Utěrák Svazek: 7 Strana: 0985
Utěrák. Vz Šatka (dod.).

362069   Utěrák Svazek: 8 Strana: 0450
Utěrák, utěrdček, utíráček, rouch, pásnice, facalit — šátek kapesní. XVI stol. Wtr. Krj. I. 508. Cf. Šátek (3. dod.).

362070   Utěrák, utírák Svazek: 4 Strana: 0470
Utěrák, utírák, u, m. = šat utěrací, ručník, der Wischer, das Handtuch. Ros., D., Kts. U. na nože, na nohy. na, sklenice atd. Dch. Šm., Vck., Vrů.

362071   Utěrati Svazek: 4 Strana: 0470
Utěrati, vz Utříti.

362072   Uteré Svazek: 4 Strana: 0470
Uteré, ého, n. = úterek. Od úterého do pátku. Arch. IV. 36

362073   Útěrek Svazek: 4 Strana: 0470
Útěrek, rku. m., úterky, pl. = oharek od svíce, was vom Docht abgewischt, abgeputzt wird. Ros. — Ú. co pilou odřezáno, rozha, der abgesägte Theil. Jg.

362074   Úterek Svazek: 8 Strana: 0450
Úterek. Dle Bl. inepte m. úterý. Bl. Gr. 279.

362075   Utěreň Svazek: 4 Strana: 0470
Utěreň, mě, útěrňa, i, f. — jitřní, die Mette. Na Slov. Bern. Na útierňu vezmú si ju do kostela. Sl. let. II. 145.

362076   Utěrka Svazek: 7 Strana: 0985
Utěrka, y, f. = utěrák. Us. Kšť.

362077   Úterkový Svazek: 7 Strana: 0985
Úterkový = úterní. Šd.

362078   Úterní Svazek: 4 Strana: 0470
Úterní, dienstägig. U. den, práce, Ros., zrcadlo. V. Žádný listem od úřadu aby nebyl obsílán, která, věc ku puohonnímu právu přísluší a, to proto, poněvadž úterný den k tomu jest uložen. 1564. Cf. Gl. 352., Úter- skýv Ú. trh. Us. Šd.

362079   Úternica Svazek: 7 Strana: 0985
Úternica, e, f., vz Nedělnice.

362080   Uterotom Svazek: 7 Strana: 0985
Uterotom, u, m, z lat. řec., nástroj k operacím na děloze. U. dvojbřitký, Gren- halghův, Rychlíkův, Simsův.

362081   Úterský Svazek: 4 Strana: 0470
Úterský = úterní. Ú. den jest složen, aby se ze všech věcí poháněli Arch. V. 469., Zř. zem. I. D. 1. Vz Obeslati, Úterní.

362082   Úterství Svazek: 7 Strana: 0985
Úterství, n. Na Outerství, pole u Vrbčan na Kouřimsku. BPr.

362083   Úterý Svazek: 4 Strana: 0470
Úterý m.: vterý ( = druhý), gt. úterého, dat. úterému atd.; podlé Nový. Ú. = vterý (strč. vtorý, Ht. ) = druhý (druhý den po neděli. V. ), cf. ()'ivTt{><>-:, Dienstag, m. Vz Vterý, Úterek. Toms. Pršelo až do úterýho (úterého). V. Ke dni úterému. Berg. Aby před pány stál ten ú-rý po zasednutí soudu. Vl. zř. Cf. Gl. 352., Úterský. A tu byli do ú-ho po sv. Duše. Břez. 201., 224. Od pon- dělí na ú-rý byl Heřmánek zarmúcený. Sš. P. 83. Ten úterý po smrti (nikdy). D., Č. — Ú.,, Neumarkt, mě. v Chebsku. Vz S. N.

362084   Úterý Svazek: 7 Strana: 0985
Úterý. Mkl. Etym. 223. b, Krok (nový) IV. 50. U lidu často rodu střed.: to úterý. Vm.

362085   Úterý Svazek: 10 Strana: 0468
Úterý. K sňatkům u nás za nejpřízni- vější den platí úterý, den to sv. Anny. Mtc. 1. 1897. Obrz. 47.

362086   Uteřełý Svazek: 10 Strana: 0675
Uteřełý = ztěřelý. Brt. Sl.

362087   Uteřený Svazek: 4 Strana: 0470
Uteřený = utyřelý, abgefault. Na Hané. Šd.

362088   Útes Svazek: 4 Strana: 0470
Útes, u, m, die Felsenwand, Klippe. U. korálový. Korallenriff, vz Frč. 29., Schd. II. 512., Sš. Snt. 28. Pásmo vápnitých útesů v Beskydech. Krč. 698. Cf. Moře, Skalisko. — U. tesařská tříska. U Chocně. Ktk.

362089   Utesařiti Svazek: 4 Strana: 0470
Utesařiti, il, en, ení= tesařstvím se ži- viti, als Zimmermann sich erwerben. — si co. Us. Tč.

362090   Utesati Svazek: 4 Strana: 0470
Utesati, tesám n teši; utesávati, utesá- vávati = po kousku odtesati, abzimmern, abhauen. — co čím: kládu širočinou. — co odkud: od klády. — sobě čeho: kříže = ujímati si nepohodlí a na jiné klásti. Ros.

362091   Utesati co čemu Svazek: 7 Strana: 0985
Utesati co čemu: soše hlavu. Np.

362092   Útesistý Svazek: 8 Strana: 0450
Útesistý = útesitý. Ú. hora, Phľd. 1894. 115.

362093   Útesitý Svazek: 4 Strana: 0470
Útesitý, klippig, riffig. Ú. mys. Cimrhnz.

362094   Uteskniti Svazek: 4 Strana: 0470
Uteskniti, il, ěn, ění, uteskňovati = tesknosti přidati, lange Weile machen, lang- weilen. — koho čím. L.

362095   Utěsnaný Svazek: 4 Strana: 0470
Utěsnaný; -án, a, o, eingezwängt, ein- geengt. — kam. Řeka do skal u Hdk. Lum. V. 257. — kde: ve skalách.

362096   Utěsnati Svazek: 4 Strana: 0470
Utěsnati, einzwängen, einengen, eng an einander drücken. — co kde: knihy v kufru. Us. Tč.

362097   Utěsnění Svazek: 10 Strana: 0468
Utěsnění, n.. Compression. U. par. Nár. list, 1885. č. 107. Sr. Ucpávka.

362098   Utěsniti Svazek: 4 Strana: 0470
Utěsniti, il, ěn, ění, utěsňovati, eng ma- chen. — co, se. Us. Tč.

362099   Utěsniti co čím Svazek: 9 Strana: 0361
Utěsniti co čím. KP. IX. 31.

362100   Útesotvorný Svazek: 7 Strana: 0985
Útesotvorný, klippenbildend. Ú. polypi. NA. V. 551. (635.).

362101   Útesovitý Svazek: 10 Strana: 0468
Útesovitý svah. Stan. III. 141.

362102   Útesový Svazek: 7 Strana: 0985
Útesový, Klippen . Ú. vápenec. NA. V. 647.

362103   Utěšedlnice Svazek: 4 Strana: 0470
Utěšedlnice, e, f., consolatrix, die Trö- sterin, zastr. Sequent.

362104   Utěšedlnice Svazek: 9 Strana: 0361
Utěšedlnice, e, f. Modl. CLXXXXI. 172.

362105   Utěšen Svazek: 4 Strana: 0470
Utěšen, a m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127

362106   Utěšeně Svazek: 4 Strana: 0470
Utěšeně = příjemně, angenehm, freund- lich, liebreich. U. mluvil k pohanům. Hus II. 99. Buď na zemi u. živ a budeš v zemi libě odpočívati. Vc., Vlč. U. vypravuje. Br. — U. = hodně, wohl, gehörig, recht. U. maso okořeniti. Kom. —U. = mnoho, viel. Dnes toho u. napsal. Ros.

362107   Utěšení Svazek: 4 Strana: 0470
Utěšení, n., das Vergnügen. Vz Utěšiti. Slovo k u., das Trostwort. D., V. U věč- nosti, v níž konce nenie, které móž býti zatracenci u. ? Hus I. 285. Buoh všudy jest, a tak věrný sluha má ho, kdežkolivěk jest, sobě k u., ku pomoci a k posilení; Zapo- menuli jste u., které vám jako synóm mluví; Pravý kající jest v u., že se jich (hříchů) kaje. Hus I. 297., 350., III. 120. — U.. = potěšení, radosť, die Freude, die Lust, das Vergnügen. Má u. v obcování s ním. Jel. U. očí. D. Prisahač má v tom u., že jme- nuje jméno božie a, tak vzpomíná na Boha: Věrní majíce z písma u. pravdy proto Kri- stovy neopustí. Hus I. 102., 235. Budú plakať panny, paní, s kerýmis měl u. Sš. P. 40. To (co jsem psal) sobě nynie mějte za no- viny k u. Arch. II. 45. U. v hřích míti. Chč. (538., Št. N. 9. U. hřiešní konečně ne- mají v nižádném hřešenie; (Hříšnému) zhyne všech věcí u.; An zapověděl jest každé utěšeníčko; Pravý kající pracuje o radosť nebeskú a netbá u. tohoto světa. Hus I. 383., II. 21., III. 118., 120. (Tč. ). — U. = líbeznosť, lahodnosť, die Anmuth, Lieblich- keit. D. Položení města bylo nevýmluvného u. Troj. Žieznivé nápojem sladkým, t. j. utěšením lehkým a druhdy vtipným výkla- dem napojiti. Hus 1. 144. Ktož kolivěk jiného miluje viece pro tělestné u. neb pro zisk tělestný než pro pána Boha a pro ctnosť, tak miluje ho zle; Ktož pilně znamená krátkosť u. tělěstného; Již brzké u. minulo a věčné zatracenie ostalo; (I. v smilství. Hus I. 155., 281., II. 245, III. 128. (Tč. ). — U. vzhledem na bolesť, na smutek, der Trost. U. přijati. Troj.

362108   Utěšení Svazek: 7 Strana: 0985
Utěšení = radosť. A skrz to věčně s ním mieti u.; Chtě z toho mieti u.; Má to za najvětšie u. Št. Kn. š. 9., 20, 51.

362109   Utěšeníčko Svazek: 4 Strana: 0470
Utěšeníčko, a, n.. kleines Vergnügen. Hus Dcer. 46.

362110   Utěšenký Svazek: 7 Strana: 1395
Utěšenký, zdrobn. utěšený. Zahrádka malá, utešenká. Slov. Kľ.V. 39.

362111   Utěšenosť Svazek: 4 Strana: 0470
Utěšenosť, i, f., die Annehmlichkeit, Lieb- lichkeit, Anmuth.

362112   Utěšenovice Svazek: 4 Strana: 0470
Utěšenovice, dle Budějovice, Autiesche- nowitz, ves v Kutnohorsku. PL.

362113   Utěšený Svazek: 4 Strana: 0470
Utěšený; -en, a, o = potěšený (pass. ), erfreut, ergötzt, vergnügt, beruhigt, getrö- stet. St. skl. II. 37. U. mysl. D. — na čem. Ktož ctí otcě, u-šen bude na dětech. Hus 1. 147. — čím. Málo tím jest u-šen. Us. Dch. Tehdy větší radostí srdce naše bude utě- šeno. Hus II. 189. — U. (act. ) = utěšující, kratochvilný, veselý, utěšený, ergötzend, ver- gnügend, unterhaltend, beruhigend, tröstend, froh, freudenvoll, angenehm. U přátelé, zdraví, život. Jel. Nemíti žádné utěšené chví- le. Us. — komu. Zda ten komu bude utě- šený, ktož jest sám sobě těžký a tesklivý. Jel. Veselé a u-né mysli býti. Us. Dch. Duom veselý a knihy u-né, proto že lidé v tom domu jsú veselí a v knihách utěšenie mají. Hus I. 135. (Tč. ). — U. = příjemný, libý, lahodný, milostný, pěkný, lieblich, an- genehm, niedlich, artig, fein, schön. U. kví- tek. Sych. Zuzana byla velmi u. Br. U. mlá- denec, Klat., pacholátko, dítě. Sych. Vlko- lak mal tri dcéry. Najmladšie z nich bola velmi u-ná. Ht. Sl. ml. 211. Mal on jednu u-nú mladuškú dcéru. Dbš. Sl. pov. I. 125. (Šd. ). Počali vraceti se dnové utěšenější; Pomřelo veliké množství panen krásných a dítek utěšených. Pal. Dj. IV. 2. 478., V. 2. 373. U-no a užitečno cos bude. Št. Ty dni u-né. Arch. III. 417. Příkladem u-ným to vysvětluje. BR. II. 78. Pan Bóh přikázal pod ztracením všeho u-ho, aby jména jeho nebrali nadarmo; I pes i vól i kóň k té věci, jemuž jest u-na, čím blíže bude k ní, tiem spieše poběhne a nedá se otehnati; Chvalme Boha vždy ze všeho, což na nás přepustí a což dobrého, u-ho nám pójčí; Uzřela Eva dřevo očima u-né a k jedení chutné. Hus 1. 107., 117., 228., II 429. (Tč. ). — k čemu. Utěšená jest k pohledění krása. Jel. — U. = veliký, hojný, recht, gehörig, gross. U. cnosť, V., hromada dukátů, Ros., příklad. Byl. Jel.

362114   Utěši Svazek: 4 Strana: 0471
Utěši, zastr. = utěšil, a, o.

362115   Utešil Svazek: 4 Strana: 0471
Utešil, a, m, osob. jm.

362116   Utěšitedlnice Svazek: 7 Strana: 0985
Utěšitedlnice, e, f. = utěšitelka. Sv. ruk. 293., 372.

362117   Utěšitel Svazek: 4 Strana: 0471
Utěšitel, e, m., der Tröster. V. Úřad u-le. D. Bůh všech smutných u. Pass. mus. 366. Neodejdu-li já, utěšitel nepřijde k vám a pakli odejdu, pošlu ho k vám. Hus II. 181. — U. = duch svatý. V., ZN. Příde u. duch sv. Hus II. 196.

362118   Utěšitel Svazek: 7 Strana: 0985
Utěšitel. Krnd. 123., Drk.

362119   Utěšitel Svazek: 8 Strana: 0450
Utěšitel. O starobylosti slova vz Mus. 1895. 312., 495., 501.

362120   Utěšitelka Svazek: 4 Strana: 0471
Utěšitelka, y, f., utěšitelkyně, ě, f., die Trösterin. Us. Šd.

362121   Utěšitelně Svazek: 4 Strana: 0471
Utěšitelně, tröstlich, erfreulich.

362122   Utěšitelně Svazek: 8 Strana: 0450
Utěšitelně. Kat. 2177.

362123   Utěšitelník Svazek: 4 Strana: 0471
Utěšitelník, a, m. = utěšitel. Ros.

362124   Utěšitelnosť Svazek: 4 Strana: 0471
Utěšitelnosť, i, f.. die Tröstlichkeit, Tröst- barkeit. D.

362125   Utěšitelný Svazek: 4 Strana: 0471
Utěšitelný = co utěšení způsobiti může, erfreulich, tröstlich. Ros., Pal. II. správa. Us. Tč.

362126   Utěšitelství Svazek: 4 Strana: 0471
Utěšitelství, n. úřad utěšitelův, das Trostamt

362127   Utěšiti Svazek: 4 Strana: 0471
Utěšiti, il, en, ení; utěšívati, utěšovati, trö- sten. Nedati se u. V. Potěšil neutěšil. Ze 16. věku. Šd. — koho. Utěš vás pán Bůh. Us. Dch. Nenie, kto by ji u-il. BO. — koho, co, se čím. Trudnou mysl libým zvukem u. Ráj. Smutný utěší se známými. Dal. U. se pověstí. Št. N. 254. U. se zpěvem, Slov. Us., Šd., navštívením. Hus III. 34. By mě tiem utěšil. Alx. M. v. 45. (HP. 51. ). Nevelmi se tím utěšil. Št. — se. Nemohu se u. Hr. rk. 169. — se v kom. Ať se v něm duše cele utěší. Br. Utěš se v svém smutcě. BO. U. se v mukách. Chč. 634. Ani mne v tom utěšíte. Hr. rk. 151. — koho o čem. U-li je o jich bratru. ZN. — kdy. Alespoň toho času staré záští jejich se u-lo. Ddk. V. 160. — co jak. Anjel i s bleskem tváři i v bě- losti ukázán jest, aby svým zpósobem i ztrašil zlé i utěšil věrné; Nemocné hřiechem na duši duchovně u. Hus II. 137., I. 144. (Tč). — se kde. Smutný utěší se mezi známými. Dal. 11. — se z čeho. Ze svého smutku se utěšil. Pass. mus. 369. — se nad kým. Já se utěším nad mými vrahy a pomstím se nad mými nepřátely. Bart. 348. 30. Královna nad ztrátou jeho u. se nemohla. Pal. Dj. II. 2. 481. — se komu. Běda mi siré nebožce, komu se utěšiti mám (mit wem soll ich mich trösten? Jg. )? Ctib.

362128   Utěšiti koho Svazek: 7 Strana: 0985
Utěšiti koho. Dvk., Sv. Mař. v. 374. — se. Št. Kn. š. 50, 112. — čím. Št. Kn. š. 94. Kterým (dárkem) krajany své u-šil. Pal. Rdh. I 31. Když Buoh utěší sbožím koho. Sv. ruk. 223. — se v kom: v Boze. Št. Kn. š. 106. - kde Toho Buoh na těle i na duši utěší Pass. mus. 420. — se z čeho. Z mé krve se můžeš u. Č. Kn. š. 81.— se s kým. Št. Kn. š. 64.

362129   Utěšiti se komu kde Svazek: 10 Strana: 0468
Utěšiti se komu kde = potěšiti se s kým. S chvátáním se u-li jemu v domu svém. Chč. S. II. 279a.

362130   Utěšivý Svazek: 4 Strana: 0471
Utěšivý; -iv, a, o, trostspendend. Us. Dch.

362131   Utěšlivě pravila Svazek: 10 Strana: 0468
Utěšlivě pravila. Zvon V. 716.

362132   Utěšlivý Svazek: 7 Strana: 0985
Utěšlivý = utěšivý. U. zpráva. Vlč.

362133   Útěšně Svazek: 10 Strana: 0468
Útěšně. Říkala to tak jistotně a ú. Zvon IV. 96.

362134   Útěšnosť Svazek: 9 Strana: 0361
Útěšnosť zraku. Slad. Ham. 21.

362135   Útěšný Svazek: 4 Strana: 0471
Útěšný = potěšující, ergötzend, lust-, trostvoll. U. život. Šml., Šd. U. sady. Us. Č.

362136   Útěšov Svazek: 4 Strana: 0471
Útěšov, a, m., Autieschau, vesu u Vodňan. PL.

362137   Utěšování Svazek: 4 Strana: 0471
Utěšování, n., das Trösten. Us.

362138   Utěšovati Svazek: 4 Strana: 0471
Utěšovati, vz Utěšiti.

362139   Utěšovice Svazek: 4 Strana: 0471
Utěšovice, dle Budějovice, nyní Útěcho- vice. Vz Tk. III. 104.

362140   Utěšovní Svazek: 4 Strana: 0471
Utěšovní = utěšitelný. Na Slov.

362141   Utětí Svazek: 4 Strana: 0471
Utětí, n., das Abhauen. Us. U. ruky. Vš. Jir, 154.

362142   Útěž Svazek: 4 Strana: 0471
Útěž, i, f. = tíha, die Schwere. Rgl. Vz Stenati. — U., die Unterladung (die im untersten Schiffsraume befindliche Ladung), der Ballast. Šm., Rk.

362143   Útěž Svazek: 7 Strana: 0985
Útěž = tíha. Hdk. Dřev.

362144   Utěžati Svazek: 7 Strana: 0986
Utěžati = utěžiti. Val. Vck.

362145   Útěžek Svazek: 4 Strana: 0471
Útěžek, žku, m. = co se utěží, důchod, das Einkommen, der Gewinn, Ertrag. Voráč důchodem (útěžkem) úrody se živí. Kom. Ú-ky své provedu. Ch. S útěžkem mluviti. Sš. I. 162. — Ú. = co se s polí sklidí, Fechsung, f. St. skl. IV. 280. — Ú. = břímě, Last; těhotnosť, Schwangerschaft, f. D. S útěžkem choditi, býti (ne: v útěžku). D. Cf. Sama druhá Matka Slavie se vzdě- laností chodí ú-kem. Kos. Ol. I. 163.

362146   Útěžek Svazek: 7 Strana: 0986
Útěžek = zisk, výdělek. Nebo to jest (peníze, které Jidáš za Krista dostal) krevní ú. Sv. ruk. 176. Dáváše řemeslníkóm ne- malý ú. B. mik. Act. 19. 24.

362147   Útěžek Svazek: 8 Strana: 0450
Útěžek = těhotnosť. Mimomaterníkový ú. Ott. IX. 10.

362148   Utěžeti Svazek: 7 Strana: 0986
Utěžeti, vz násl.

362149   Utěžeti Svazek: 10 Strana: 0468
Utěžeti = stěžiti, vytížiti. Hus. Post. 179a.

362150   Utěži se Svazek: 4 Strana: 0471
Utěži se, vz Utázati se.

362151   Utěžiti Svazek: 4 Strana: 0471
Utěžiti, il, en, ení; utěžívati, utěšovati, utěžívávati, utěžovávati = získati, vydělati, prodeji nabyti, lösen, bekommen, gewinenn, proficere; vytěžiti, skliditi, fechsen, einern- ten. Kat. 2624. — abs. Pavel těmi pěnězi z dluhóv se vypraví a utěží, že dosti bude mieti; Odpustky kněžie najímali, aby utě- žali. Hus I. 215., 375. — co (do které do- by). Jan má sto kop a móž do roka utě- žeti druhých sto. Hus I. 215. — co. Já bych prodada za hotové utěžel mnoho a když dám na dluh, zmeškám zisk a mám práci dobý- vaje. Hus. I. 215. Chtě ozvěděti, co kto jest z nich utěžal. ZN. — co komu. Aby jim mohl stravice (= stravy) utěžiti (vydělati). Hr. rk. 371. — co kde. Obilí na rolích u. Zlob. — co na čem. Mnoho set na obilí utěžil. Ros. — z čeho: z dražby. Us. — Měst. bož.

362152   Útěžiti Svazek: 4 Strana: 0471
Útěžiti (útěh = zisk) = zdar bráti, pro- spívati, Gewinn ziehen. — čim. Jehož (Boha) mocí vše utěží. Kat. 2605.

362153   Utěžiti Svazek: 7 Strana: 0986
Utěžiti, frequ. utěžeti. Cf. List. fil. IX. 318., Mkl. Etym. 351. - co. Co-li novin jsem utěžal. Kat. 2605. Což po svú rukú utěžal, ex opere manuum. Otc. 261. b. — co komu: práci = stížiti, erschweren. Mor. Tč. — Pozn. Stravice jest gt. — čeho. Vz předcház. Dobyti a utiežeti zisku duchov- nieho sbožie Št. Kn. š. 273. 22. Chtě utě- žeti ztravy. Hrad. 124. a. — co čím. Pilně uvěř u vrchnieho Boha, jehož mocí vše utěži. Kat. 2624. Cf. Zatesknutí.

362154   Útěžiti Svazek: 7 Strana: 0986
Útěžiti vynech. Vz předcház.

362155   Utěžiti čím Svazek: 10 Strana: 0468
Utěžiti čím: hřivnami. Gl. ol. 136b.

362156   Utěžkati něco v Svazek: 4 Strana: 0471
Utěžkati něco v ruce, abwägen. Us. Tč.

362157   Uthrhnouti kdy Svazek: 7 Strana: 0987
Uthrhnouti kdy. Po vykonané práci utrhl mu 2 zl. Us.

362158   Utchle Svazek: 4 Strana: 0471
Utchle, vz Utchlivě. Na Slov. Bern.

362159   Utchlivě Svazek: 4 Strana: 0471
Utchlivě, strauchelnd. Na Slov. Bern.

362160   Utchlivosť Svazek: 4 Strana: 0471
Utchlivosť, i, f., strauchelnde Beschaffen- heit. Na Slov. Bern.

362161   Utchlivý Svazek: 4 Strana: 0471
Utchlivý, strauchelnd, anstossend. Na Slov. Bern.

362162   Utchlosť Svazek: 4 Strana: 0471
Utchlosť, i, f. = utchlivosť. Na Slov.

362163   Utchlý Svazek: 4 Strana: 0471
Utchlý = utchlivý. Na Slov. Bern.

362164   Utchnouti se Svazek: 4 Strana: 0471
Utchnouti se, chl, utí, anstossen, strau- cheln (uraziti se, potknouti se). Na Slov, Bern.

362165   Utchnutí Svazek: 4 Strana: 0472
Utchnutí, n. = uražení, potknutí, die Anstossung. Na Slov. Bern.

362166   Utchnutý Svazek: 4 Strana: 0472
Utchnutý; -ut, a, o, angestossen. Bern.

362167   Utchořiti Svazek: 4 Strana: 0472
Utchořiti, il, en, ení, vz Uschořiti. — komu co. Us. Tč.

362168   -úti Svazek: 7 Strana: 0986
-úti: obúti, zúti. Cf. List. fil. X. 453.

362169   Utiahnúť Svazek: 7 Strana: 0986
Utiahnúť = ukryti se, někam zalézti. Slov.

362170   Utiahnuť si Svazek: 10 Strana: 0468
Utiahnuť si. Vz Utáhnouti.

362171   Utíčka, utéčka Svazek: 4 Strana: 0472
Utíčka, utéčka, y, f. = útočiště. Lom., Č.

362172   Utíčky Svazek: 7 Strana: 0986
Utíčky, pl., f. = předstihy. Mor. Brt. Nech idú se mnú na u. do Čupu. Val. Vck.

362173   Utiekati Svazek: 10 Strana: 0468
Utiekati, vz Utíkati.

362174   Utieknicz Svazek: 7 Strana: 1395
Utieknicz, e, m., asyllum, zastr. Pršp. 79. 62.

362175   Utierati Svazek: 10 Strana: 0468
Utierati, vz Utírati.

362176   Utiereň Svazek: 8 Strana: 0450
Utiereň. Phľd. 1895. 226., 490. Polnočná u. Ib. 487. Cf. Utíreň.

362177   Utiereň Svazek: 9 Strana: 0361
Utiereň, rně, f, vz Utierna.

362178   Útierňa Svazek: 4 Strana: 0472
Útierňa, vz Útěreň.

362179   Utieti Svazek: 10 Strana: 0468
Utieti, vz Utíti.

362180   Utíhnouti Svazek: 4 Strana: 0472
Utíhnouti, vz Utáhnouti.

362181   Utichar Svazek: 10 Strana: 0468
Utichar, u, m. = ? Uhodil ho uticharem do hlavy. Nár. list. 1905. 76. 4.

362182   Utichlý Svazek: 4 Strana: 0472
Utichlý, gestillt, still geworden. Us.

362183   Utichlý Svazek: 8 Strana: 0450
Utichlý. U. místo. Kká. Puš. Roz. 32.

362184   Utichnouti Svazek: 4 Strana: 0472
Utichnouti, chnul a chl, utí; utichati = tichým se státi, still, ruhig werden; ukojiti sc, ukrotiti sc, ruhig werden, nachlassen, sich legen, sich stillen. Utichli utrhační po- směváčkové. Sych. Vítr utichl. Har. Venku již utichlo. Us. Jeho hněv utichl. Bolesť uti- chla. Ctib. Křik utichl; Utichlo to. Us. Dch. Děti utichly jako pěna. Sk. Poručiv, aby utichli všichni, oznámil nahlas. Pal. Dj. IV. 2. 509. Ta pověst brzy u-chla. Dač. I. 197. Čakali, ale dieťa neutichovalo. Dbš. Sl. pov. I. 19. Když slunce zamlkne, všecko hned utichne. Na Mor. Tč. — kde. Jak jedno po- kušení na moři utichlo, hned jiné na zemi jim nastalo. BR. II. 37. b. Pojednou utichly zbraně na celém západě. Ddk. III. 146. — kdy. A hlá, na prvom raze dieťa utichuje, na druhom už pekne čuší. Dbš. Sl. pov. I. 20. V tom utichl. Kmp. 157.

362185   Utichnouti jak kde Svazek: 10 Strana: 0468
Utichnouti jak kde. Pojednou utichl, jako vepřík v žitě. Jrsk. VIL 2. 231.

362186   Utichnouti k čemu Svazek: 9 Strana: 0361
Utichnouti k čemu. K moudrým radám utichli. Mart. S. 15.

362187   Utichnouti kde. V Svazek: 7 Strana: 0986
Utichnouti kde. V přírodě vše utichá. Us. Rgl. Všecko poznání božské pomalu při nich utichlo. Pož. 83. Šumot po táboře u-chl. Kyt. 1876. 90.

362188   Utichnutí Svazek: 4 Strana: 0472
Utichnutí, n., das Stillwerden, die Stille, Ruhe. Us.

362189   Utika Svazek: 4 Strana: 0472
Utika, y, f., bylo město v sev. Africe. Vz S. N. — Utičan, a, m. — Utický.

362190   Utíkač Svazek: 7 Strana: 0986
Utíkač, e, m., vz Utěkač. Wtr.

362191   Utíkač Svazek: 9 Strana: 0361
Utíkač, e, m. = velociped. Tům. 110.

362192   Utíkáček Svazek: 9 Strana: 0361
Utíkáček, čku, utíkálek, lku, m. = kabát se šosy. U Táb Kub. 158.

362193   Utíkadlo Svazek: 4 Strana: 0472
Utíkadlo, u, n. = útočiště, der Zufluchts- ort. Žer.

362194   Utíkající Svazek: 10 Strana: 0468
Utíkající = tekutý. U. kov. 1585. Uč. spol. 1902. 21.

362195   Utíkal Svazek: 4 Strana: 0472
Utíkal, a, m., osob. jm. Šd.

362196   Utíkání Svazek: 4 Strana: 0472
Utíkání, n. = běžení, útěk, das Fliehen, die Flucht. Na u., k u. se strojiti, hotoviti; na u. někoho obrátiti; na u., v u. se dáti n. obrátiti (pryč utíkati). V. Již všecko na u. bylo. Ros. Po u. se navrátiti. Br. V u. své spásy hledati. Bern. Někteří pěším u-ním sobě pomohli. Sl. Uh. I. 152. U. hříchu. BR. II. 646. a. Jeho do Egypta u. BR. II. 8. Utíkaný. Na u-nou se obrátiti, in die Flucht. Pešina. Vz Utéci.

362197   Utíkání Svazek: 7 Strana: 0986
Utíkání. A u. jim zhyne (nezdaří se).

362198   Utíkati Svazek: 4 Strana: 0472
Utíkati, vz Utéci.

362199   Utíkati Svazek: 4 Strana: 0475
Utíkati = utloukati. Na Slov.

362200   Utíkati Svazek: 9 Strana: 0361
Utíkati, vz Utéci.

362201   Utíkavě Svazek: 4 Strana: 0472
Utíkavě, flüchtig, schnell fliehend.

362202   Utíkavec Svazek: 4 Strana: 0472
Utíkavec, vce, m., der Flüchtling. Šm.

362203   Utíkavosť Svazek: 4 Strana: 0472
Utíkavosť, i, f., die Flüchtigkeit. D.

362204   Utíkavý Svazek: 4 Strana: 0472
Utíkavý = uteklý, zbehlý, poběhlý, po- běhlec, flüchtig. V. Milosť věc lehká a u. Mudr. Na běh utíkavý se oddati. Troj. — U. v lučbě = tratící se vykuřováním, flüch- tig. Alch. U. olej. Us. Tč.

362205   Utíkavý Svazek: 9 Strana: 0361
Utíkavý zajíc. Ezop. 348., Fisch. Hosp. 359

362206   Utíkayá Svazek: 8 Strana: 0450
Utíkayá. Vz Tanec čes. (3. dod.).

362207   Utíkej Svazek: 8 Strana: 0450
Utíkej. Vz Tanec čes. (B. dod.).

362208   Utilitarism-us Svazek: 4 Strana: 0472
Utilitarism-us, u, m., lat. theorie, která na místo všelikého práva klade za princip všeobecný a co možno největší užitek čili rozšíření největšího štěstí a blaha na všecky kruhy člověčenstva. Vz S. N.

362209   Utilitaristický Svazek: 10 Strana: 0468
Utilitaristický. U. škola. Nár. list. 1904. 147. 13.

362210   Utilitář Svazek: 4 Strana: 0472
Utilitář, e, m., z lat., prospěchář.

362211   Utínání Svazek: 4 Strana: 0472
Utínání, n., die Abhauung.

362212   Utínaný Svazek: 4 Strana: 0472
Utínaný; -án, a, o, abgehauen.

362213   Utínati Svazek: 4 Strana: 0472
Utínati, vz Utnouti.

362214   Útinek Svazek: 4 Strana: 0472
Útinek, nku, m. = odtinek, odkrojek, úlo- mek, das Abschnitzel, Bruchstück. U. od stro- mu. Aqu. — Ú. = pichlavé slovo, die Sti- chelei, das Stichelwort. L.

362215   Utíniti se Svazek: 10 Strana: 0468
Utíniti se = skrýti se. U. se (za deště) pod strom. Hoš. Pol. I. 144.

362216   Útinka Svazek: 4 Strana: 0472
Útinka, y, f. = nástroj, na němž kovář atd. železo utíná, outinka, die Nagelschrote, das Schroteisen. Šp., Jg.

362217   Utínka Svazek: 9 Strana: 0361
Utínka, y, f. = utínáni něčeho. Ott. XIV. 345.

362218   Utínkový. U Svazek: 7 Strana: 0986
Utínkový. U. dláto, Schrotmeissel, m. Pdl.

362219   Utípati co komu Svazek: 7 Strana: 0986
Utípati co komu = ucpati, utlačiti, uplácati. Málo mně hnůj u-li, prší mně z voza. Slez. Šd. — se = típáním se una- viti, seslábnouti (o kuřatech). U Kr. Hrad. Kšť.

362220   Utípati se Svazek: 4 Strana: 0472
Utípati se = pokáleti se, sich beschmut- zen. Ros.

362221   Utíráček Svazek: 4 Strana: 0472
Utíráček, čku, m., kleiner Wischhader; die Lichtputze. Vz Utěrák.

362222   Utíradlo Svazek: 4 Strana: 0472
Utíradlo, vz Utěradlo.

362223   Utírák Svazek: 4 Strana: 0472
Utírák, u, m., der Wischhader, Auswisch- lappen. — U. = kratiknot, štipec. Vz Ute- rák.

362224   Utírání Svazek: 4 Strana: 0472
Utírání, n., das Abwischen. Šat k u. nosu, das Sack-, Schnupftuch. V. U. svíce.

362225   Utírání Svazek: 9 Strana: 0361
Utírání, n. = utěrák, hadr. Podejte mi nějaké u. Císař. Mtc. 1900. 344.

362226   Utíraný Svazek: 4 Strana: 0472
Utíraný; -án, a, o, abgewischt. U. nos, svíce. Vz Utříti.

362227   Utírati Svazek: 4 Strana: 0472
Utírati, vz Utříti.

362228   Utíreň Svazek: 4 Strana: 0472
Utíreň, rně, f. = jitřní. Dbš. Sl. pov. I. 287. Vz Utjerna, Utěreň.

362229   Utírka Svazek: 4 Strana: 0472
Utírka, y, f. = ručník, das Handtuch, Abwischtuch. Na Mor., u Rychn., u Jižné. Mtl., Ntk., Tč., Vrů.

362230   Utírňa Svazek: 10 Strana: 0675
Utírňa, ě, f. = utíreň ve IV. d.

362231   Útisk Svazek: 4 Strana: 0472
Útisk, u, m. = úžina, die Enge. Ú. údolí. Pam. kut. — Ú. = utiskání, dav, die Be- drückung, Unterdrückung, Noth. Žádných ú-ků jim nečiňte. V. Ú. trpěti. Kom. Od ú-kú přestati. Apol. Když toliko sami páni u desk seděli, dáli se prý mnozí utiskové. Pal. Dj. III. 3. 176. Jakoby trpěl ú. nějaký pro víru. Pal. Dj. IV. 2. 288. Aby svobodně dělati mohli cizozemci neb domáci, jedni druhých bez útisku a bez hanění. Arch. IV. 498. Ú. despotický. Kos. Ol. 1. 293. Bez ú-ku chu- dých lidí. Pam. Val. Mez. 92. Hleděli se od těch ú-ků vystěhováním do Polska spasiti; Letopisec mluví o ú-cích, jež snášeti bylo tenkráte některým šlechticům; Aby ú-ků těch se zbavili, sháněli se po zahraničné po- moci; Nemohli déle těch ú-ků snášeti. Ddk. II. 336., IV. 20., 200. (Tč. ). S ú-kem něčeho dosíci, nabyti. Br. Ú-kům odpor činiti. Ka- ryon. — Vác. XXIV.

362232   Utiskač Svazek: 4 Strana: 0472
Utiskač, e, m. Be-, Unterdrücker. D., Sych.

362233   Utiskání, n Svazek: 4 Strana: 0472
Utiskání, n., die Bedrückung.

362234   Utiskařiti Svazek: 4 Strana: 0472
Utiskařiti, il, en, ení = tiskařstvím vy- dělati, udělati, als Drucker erwerben, ma- chen. Us. Tč.

362235   Utiskatel Svazek: 4 Strana: 0472
Utiskatel, e, m. = utiskovač.

362236   Utiskatel Svazek: 10 Strana: 0468
Utiskatel křesťanů, Arch. XX. 543.

362237   Utiskavě Svazek: 7 Strana: 0986
Utiskavě, vz Tuočně (dod.).

362238   Utiskavý Svazek: 4 Strana: 0472
Utiskavý = který rád utiskuje, unter- drückend, bedrückend. Br.

362239   Utisklý Svazek: 10 Strana: 0468
Utisklý. Koř.

362240   Utisknouti Svazek: 4 Strana: 0472
Utisknouti, knul a kl, ut, utí a štěn, ění; utiskati, utiskovati, utiskávati, utiskovávati = utlačiti, tlačiti, hněsti, přitisknouti, drük- ken, belästigen, belasten, beengen; ublížiti, be-, unterdrücken, bedrängen; tiskna doho- toviti, fertig drücken, abdrücken; odtlačiti, wegdrücken. Jg. — čeho, šp, m.: co. Rk. — co, koho. U. víru. Bart. 313. 9. Boty mě utiskajú. Na Ostrav. Tč. U. svého bliž- ního. BR. II. 81. a., 209. Kdo sirotky uti- skuje, Bůh ho trestem navštěvuje. Mor. Tč. Aby byla do Budína přivezena a tu že by ji chtěl utisknúti a jejie poklady. Arch. 11. 8. Chtie jeho sv. slovo u. Hus. III. 274. Plod svůj utiskají a s bolestí ho pozbývají. Br. Nedostatek potravy ho utiskal. V. Utisknouti chudé, D., nuzného, mzdu. Br. — co kdy. Utiskne za den 2 archy. Ros. — (koho jak) kde. Někoho v úřadu svém proti spravedlnosti a právu u. V. U. koho v sou- du, Hus III. 193., Štelc.; v sobě zlá hnutí u. Martim. — koho od čeho: od víry. V. — koho oč. Že by ji chtěl u. o její zámky a poklady. Hol. Utiskoval ho o krejcar (dá- val mu krejcar méně). Us. Brt. — koho z čeho. Z jich svobod i práv je utiskujíce. Pal. Dj. V. l. 237. — v čem. V mírách a ve váhách je utiskáš BR. II. 484. a. V žádném jednání nemáme utiskovati bližní své. Žer. 333. — koho čím. Jestliže ji úmluvami nebo mocí utiskne. Pal. Dj. III. 3. 280. — proč. Přec nechtěl jsem k vůli penězům u. lid. Ddk. IV. 12. K čemu nás chceš ještě více u. ? Ddk. II 141. — se. Každý se utiská, co může. Us. Šd. — se nač = něčeho po- třebovati a proto potom se hnáti, sich wor- nach drängen, nach etwas geizen, einer Sache bedürftig sein. Na Slov. Plk., Bern., Koll.

362241   Utisknouti koho čím Svazek: 7 Strana: 0986
Utisknouti koho čím. Kteříž utiskají pravdy sprostnějšieho svú chytrostí aneb mocí. Št. Kn. š. 150.

362242   Utisknutí Svazek: 4 Strana: 0473
Utisknutí, n., die Unterdrückung.

362243   Utisknutý Svazek: 4 Strana: 0473
Utisknutý; -ut, a, o, unterdrückt; na Slov. bedürftig. Bern.

362244   Utiskovač, utiskovatel Svazek: 4 Strana: 0473
Utiskovač, utiskovatel, e, m. = utis- kač. D.

362245   Utiskování Svazek: 4 Strana: 0473
Utiskování, n., die Be-, Unterdrückung. D.

362246   Utiskovatel Svazek: 4 Strana: 0473
Utiskovatel, e, m. = utiskovač.

362247   Utiskovati Svazek: 4 Strana: 0473
Utiskovati, vz Utisknouti.

362248   Utísniti Svazek: 7 Strana: 0986
Utísniti, utisňovati, vz Tísniti. J. Sou- hrada.

362249   Utisnút sa nač Svazek: 10 Strana: 0468
Utisnút sa nač = doléhnouti. Sbor. slov. 1900. 156.

362250   Utisnúti sa Svazek: 4 Strana: 0473
Utisnúti sa = utisknouti se. Aby ste sa nikda prosiť alebo utisnúť nemuseli. Dbš. 44.

362251   Utisnutie Svazek: 7 Strana: 0986
Utisnutie, n. = utisk. Slov. Sd

362252   Utisnutý Svazek: 4 Strana: 0473
Utisnutý; -ut, a, o. Stál tu pred ozrut- ným chlapcom jako polpalček utisnutý. Dbš. Sl. pov. I. 253. Cf. předcház.

362253   Utisnutý Svazek: 8 Strana: 0450
Utisnutý. Či Marka je u-tá na mňa. Phľd. 1894. 463.

362254   Utistřap Svazek: 4 Strana: 0473
Utistřap, a, m., olchus monstrum, zastr. Rozk.

362255   Utišati Svazek: 4 Strana: 0473
Utišati = utišovati, beruhigen. Na Ostrav. Tč.

362256   Utišeně Svazek: 4 Strana: 0473
Utišeně, ruhig, beruhigt.

362257   Utišení, n Svazek: 4 Strana: 0473
Utišení, n., die Beruhigung, Besänftigung, Stillung, Stille, Milderung. V. U. moře, Pref., bolesti. D., větru. Har. Pan Ježíš tiše vstal, moři, větrům přikázal; na to povelení bylo u. Sš. P. 16. Mějte u., žeť Kristus Ježíš rád s kajícími obcuje. Hus II. 413. — U. se = utišení. Bibl.

362258   Utišenosť Svazek: 4 Strana: 0473
Utišenosť, i, f. = utišení.

362259   Utišený Svazek: 4 Strana: 0473
Utišený; -šen, a, o, beruhigt, besänftigt, gestillt, gemildert. U. moře, V., hněv. Bern. I zradují se kosti u-né. Ž. wit.. 50. 10.

362260   Útiší Svazek: 7 Strana: 0986
Útiší, n. = utišení větru. Mour. Kol. sv. 85.

362261   Utišiti Svazek: 4 Strana: 0473
Utišiti, il, en, ení; utišovati = tichým učiniti, stille machen, stillen; upokojiti, uchlá- choliti, ukrotiti, beruhigen, besänftigen, mil- dern; se = utichnouti, still werden. — koho, co. V. U. shromážděný lid (řečí, pokynutím), zuřivého, D., hněv. Utišils žial môjho sr- dienka. Sl. ps. 151. — se komu. Kašel se mu utišil. Us. Dch. — se. Vítr, bouře (D. ), moře, hněvivý (Us. ), vlny (D. ) se utišily. Utišme se! Dch. Odpor konečné se utišil. Ddk. IV. 219. Králův hněv se utišil. BO. — čím: dítě hračkou. Vz U. koho.

362262   Utišiti Svazek: 7 Strana: 0986
Utišiti. Chlap, když jest povýšen, ne- snadně bude utišen (spokojen). Jir. Anth. I. 3. vd. 34. — se jak. U-li se mlčky. Lpř. — se več. Kdy přírody sto mluv se u-ší v noc mlčení Kká.

362263   Utišivý Svazek: 4 Strana: 0473
Utišivý, stillend, beruhigend. U. lék. Nz. lk.

362264   Utišování Svazek: 4 Strana: 0473
Utišování, n., vz Utišení.

362265   Utišovati Svazek: 4 Strana: 0473
Utišovati, vz Utišiti.

362266   Utištěnec Svazek: 10 Strana: 0468
Utištěnec, nce, m. = utištěný člověk. Tbz. V. 1. 303. , Útkový, Ů. příze. Ott. XX. 603. Ů. zboží. Ú.příze hrubá (džuta, konopí). Vz Ott. XXIII. 723. Ú. hedvábí, Tramseide. Jind. 74. Riegelwaare. Vz Ott. XIX. 908.

362267   Utištění Svazek: 4 Strana: 0473
Utištění, n. = útisk, soužení. BR. II. 108. a., 505. a. U. snášeti. Us. Přišel den u. Br.

362268   Utištěný Svazek: 4 Strana: 0473
Utištěný; -štěn, a, o, bedrückt. Kom. U-ným skutečně napravil. BR. II. 271. Ne- měli jste žádného srdce k u-mu národu. Vc., Včk. Vz Utisknouti.

362269   Utištiti Svazek: 4 Strana: 0473
Utištiti, il, ěn, ění, drücken. — co kdy. Tu knihu za měsíc ueutiští. Mor. Tč.

362270   -utiť Svazek: 7 Strana: 0986
-utiť: remtiť = romutiť (drkotati). Val. Brt. D. 160.

362271   Utíti Svazek: 4 Strana: 0473
Utíti, vz Utnouti.

362272   Utížení Svazek: 4 Strana: 0473
Utížení, n., die Beschwerung.

362273   Utížený Svazek: 4 Strana: 0473
Utížený; -žen, a, o, beschwert. U. stoly. Hdk. Lum. V. 242. — čím: steskem. Kká. M. ž. 17.

362274   Utížiti Svazek: 4 Strana: 0473
Utížiti, utěž, il, en, ení; utěžovati = tíže přidati, stížiti, Schwere zugeben, erschwe- ren. — To dítě málo utíží. Ros. — čemu: koni. Aesop. — U. = někdy šp. m. utěžiti. Jg. — se komu. Utížilo se mi. Us. Tč.

362275   Utjerna Svazek: 4 Strana: 0473
Utjerna, y, f. = jitřní mše, die Mette. Na Slov. Němc. Vz Utíreň.

362276   Útka Svazek: 4 Strana: 0473
Útka, y, f. = útek. Na Slov. Bern.

362277   -útka Svazek: 7 Strana: 0986
-útka, přípona: larvútka. Mor. Brt. D. 149.

362278   -utká Svazek: 8 Strana: 0450
-utká příp. os. jm.: Jirutka. Kbrl. Sp. 13.

362279   -utká Svazek: 9 Strana: 0361
-utká: perutka. Lor. 32.

362280   Utkalčiti Svazek: 4 Strana: 0473
Utkalčiti, il, en, ení, utkalcovati, zu Ende weben. — co. — U., als Weber erwerben. — si co. Us. Tč.

362281   Utkání Svazek: 4 Strana: 0473
Utkání, n., die Begegnung. Ž. wit. 18. 7. Na u. se jemu dobrotiv ukazuje. BO. Vymí- tání ďáblů počala hned při utkání se člo- věka s Kristem. Sš. L. 90. — U., das Ge- wirke. — U., das Anstossen. Vz Udělati.

362282   Utkaný Svazek: 4 Strana: 0473
Utkaný; -án, a, o, vz Utkati, 2. Byl vá- lečně utkán. Pal. Dj. IV. 1. 82. Pronikše do Braniborska nejsou přece nikde u-ni polem. Ib. III. 3. 50. — U., vz Utkati, 1.

362283   1. Utkati Svazek: 4 Strana: 0473
1. Utkati, utkávati = tkaje udělati, weben, webend verfertigen, abweben. Jg. — co: plátno. V. Za den utkal dva lokte. Ros. Utkával rozmluvu dále. Kos. Ol. I. 223. — komu co. Kdož ti, vdovo, utká novou řízu? Sš. Bs. 188. — z čeho. Tam z kvítnatých utkána vláken osnova roucha mu jest pe- řestá. Ib. 56. — co jak. Vše na jednu formu. Apol.

362284   2. Utkati Svazek: 4 Strana: 0473
2. Utkati = potkati, begegnen, an Einen stossen; zvl. v boji, polem utkati, im Kampfe begegnen. Jg. — co, koho: dívku. Leg. Když syn boží utká svú choť. Št. Když Hektor sem i tam mezi vojsky sekal, tu král jeho utkal. Troj. Když vstoupil na zemi, utkal ho muž jeden; Přemýšlí, může-li s de- síti tisíci u. toho, kterýž s dvaceti tisíci táhne na něho. Sš. L. 89., 144. (Hý. ). I utka ji sluha; Aby snad neutkali vás vracejíce se; Brzo mě utkalo, co jsem chtěl. BO. Tak jda dva rytieře utka. Pass. 936. Jehožto (Egeáše) utkav sv. Ondřej k němu vece. Pass. 20. (Hý. ). Tu ho utkali. Pass. mus. 283. Ježús je utkav poče jich tázati. Hr. rk. 231. I utka jej jeho běda. Dal. 17. Utkal panic pannu. Pís. z 15. stol. (Šb. L. I. 170). Kohož která věc utká. Alx. B. v. 298. (HP. 79. ). Tč. — koho kde. Svini divokou utkav na hoře za uši jest lapil. V. U. koho na cestě. Ms. k. pr. U. koho v dolu (v údolí). Ráj. Aby vojsko nepřítele utkalo v poli otevřeném. Ddk. III. 234. — koho čím: bojem. Dal. 32., Pal. Děj. I. 1. 168. — koho, se s kým (kdy) = u. koho. Tam naměří bez strachu, s kým by tu koli utkal se. Ráj. S tím se netajil, že v příhodné době utká se s králem uherským válečně. Ddk. III. 203. A když se s ním utkáte; Utkal je se dvěma králoma. BO. V ta doba utká se s nimi. Bj. Buoh chodil po zlatém mostu a utkal sě s sv. Petrem. Št.

362285   3. Utkati Svazek: 4 Strana: 0473
3. Utkati, vz Utknouti.

362286   Uťkati Svazek: 4 Strana: 0473
Uťkati = naplniti, füllen. — co: svůj žaludek. Na Ostrav. Tč. — se čeho jak: kobzolí až po krk. Ib. Tč. 241

362287   Utkati Svazek: 8 Strana: 0450
Utkati. Utka je se svým lidem. XIV. stol. Mus. 1895. 299.

362288   1. Utkati co čím Svazek: 7 Strana: 0986
1. Utkati co čím: rozmluvu otázkou. Lum. 1889. č. 3. — co komu kde. Mě- síček jí hebké nitky na stříbrné krosně utkal nejen na košilku, ale také do snu. Hdk.

362289   2. Utkati koho Svazek: 7 Strana: 0986
2. Utkati koho. Št. Kn. š. 17. 22. Tehdy utka je Heliáš prorok; Sámť vyjde protiv tobě a utká tě. Ib. 10., 17. Když mě utká nemoc; Jižto (Elšku) utkav na jejie hrady dovedl ji jest. Výb. I. 363., 469. Ta tě utká Anna. 14. stol. Mnč. R. 20. Utkasta jej dva. Bib. mik. Matt. 8. 28. Utkal jej lev a roz- trhav snědl. Pass. 1395. Sv. Germanus krále utkal. Tu jej utka jeden muž poctivý. Pass. mus. 387., 475. — koho čím. Žalostí ty mě utýkáš. Výb. I. 368. — se s kým. S Franky se utkávali. Šf. Strž. II. 590. Samo s nadutým se Dagobertem utkal. Zl. Praha 1889. č. 21. — na koho (jak, čím). Jeden před druhým na druhého utýká. Vš. 105. Protivníci křivě na nás utýkají. Krnd. 208. Spisem na něho utknouti a doraziti. Pal. Rdh. I. 63. — v čem. To tě v jeho (člověka zlého) skutku utká. Ezp. 1849. Ten prve utýká, jenž podle práva utýká a ktož proti právu utýká, ač časem jest první, právem však bude poslední. Vš. Jir. 106.

362290   2. Utkati koho jak Svazek: 7 Strana: 1395
2. Utkati koho jak. I utkal jeho u ve- liké moci. Machb. 11. 16.

362291   Utklivosť Svazek: 4 Strana: 0474
Utklivosť, i, f., strauchelnde Beschaffen- heit. Bern.

362292   Utklivý, utklý Svazek: 4 Strana: 0474
Utklivý, utklý = který se potkne, strau- chelnd. Bern. — U., empfindsam. Na Ostrav. Tč.

362293   Utknouti Svazek: 4 Strana: 0474
Utknouti, knul a kl, ut, utí; utkati, uty- kati = ustrčiti, ucpati, verstopfen; uhoditi na koho, stossen, treffen, berühren, anfahren, anstossen; u., ut. se = zavaditi, ustrčiti se, anstossen, stolpern; uváznouti, stecken blei- ben. Jg. Každý ten, kdož utkna nedožene, má nález panský trpěti. Vš. Jir. 106. — co čím: díru mechem (zacpati) L. U. koho bo- jem, vz Utkati, 2. — co čím kde. Někoho žalostí u. Výb. I. 368. U. špáry n. škalby mezi dýlemi mechem, aby zima do jizby nevchodila. Na Ostrav. Tč. U. na koho u hory. Bls. 84. — jak. Boje se, aby nebyl utkán s předu i s zadu. obrátil se. Pal. Dj. IV. 2. 558. — koho = potkati. ŽKr. Vz Utkati, 2. — na co (čím), na koho (před čím) — utíkati na koho, uhoditi, dotknouti. V šran- cích póvod i pohnaný stojíce jeden před druhým na druhého utyká. Vš. Jedni na druhé prve utknúti chvátajíce nejedni také ústně volají a útok útok jmenujíce před druhú stranú utykají. Vš. Jir. 106. Aby svo- bodně jeden na druhého utknouti moh; Uty- kali na ně svobodně. Bls. 80., 83. Na ně- které osoby u. Arch. I. 387. Utykajíce na to snad a řkúce: Čím král má býti, ano krá- lovstvie jest zastaveno. Arch. II. 211. Aby, na které osoby utknou, poselství to na se vzíti musely bez odporu. Pal. Dj. IV. 1. 109. Lidé pohřešují z kvapnosti, když jeden utkne řečí na druhého skrze opilství. Brikc. Pak Rekové na Eneáše utykachu, líčiece, žejest přísahu zrušil. Troj. — čím na co (zavaditi, ustrčiti se). Utykam hlavou, hubou na zemi (padání). L. — se oč. Myť jsme úhel z ka- mene, onž se každý utkne (zavadí). Tkad. Běda, utkneš li se o ty jejich čáry, za ne- drahně časův obejmou té máry. Sš. Bs. 59. Své dcery opatrně voď, ať neutkneš se o skálu. Sš. Sm. bs. 45. — se nač. Vůdce na práh se utknul (zavadil, zakopl) a padl. Baiz. — v čem = uváznouti. L.

362294   Útkosť Svazek: 4 Strana: 0474
Útkosť, i, f., na Slov. = útlosť. Bern.

362295   Útkovati Svazek: 4 Strana: 0474
Útkovati = útky dělati, Eintrag, Ein- schlag machen. Br. Vz Útek.

362296   Útkovec Svazek: 4 Strana: 0474
Útkovec, vce, m. (bei der Teppichwebe- rei), die Pfahlruthe. Šm.

362297   Útkový Svazek: 4 Strana: 0474
Útkový = k útku se vztahující, Eintrag-. Jg.

362298   Utkvělosť Svazek: 4 Strana: 0474
Utkvělosť, i, f., das Haften, Festsitzen. Dch., Kos. Ol. I. 22.

362299   Utkvělosť Svazek: 9 Strana: 0361
Utkvělosť. Strana u-sti se zmáhala. Pal. Děj. V. 2. 459.

362300   Utkvělý Svazek: 4 Strana: 0474
Utkvělý = který utkvěl, utknul, uvázlý, haften geblieben, fix, fixirt. U. myšlénka, Dch., představa. Šp. U. idea. — na čem. Oko na tváři spanilé milenky u. Č.

362301   Utkvělý kde Svazek: 7 Strana: 0986
Utkvělý kde. Předsudky v lidu u-lé. Mus.

362302   Utkvelý. U Svazek: 10 Strana: 0468
Utkvelý. U. myšlénka chorobnosti, hypo- chondria, melancholia. Ktt.

362303   Utkvění Svazek: 4 Strana: 0474
Utkvění, n., die Fixirung. Us. Dch.

362304   Utkvíti Svazek: 4 Strana: 0474
Utkvíti, ěl a íl, ění = uváznouti, stecken bleiben. — kde (čím). Časť šípky utkvíla v pukléři. L. Úsměch na ústech mu utkvěl. Čes. vč. U. na mělčině. Šm. To slovo utkvě- lo v srdci jeho. Ddk. II. 327. Okem utkvěl ve stropu. Hlk. Pod tímto nazvem u-li v ne- blahé paměti na Moravě. Ddk. V. 215. — čím na čem (jak): zrakem, myslí. Nz. Myslí na dětinských otázkach u. Ht. Pohané u-li na nedobozích svojich. Sš. I. 112. Hlou- ček osvícených vlastenců, na jichž působení oko pozorovatelovo mohlo u. s útěchou a zalíbením. Pal. Dj. V. 1. 308. — v čem. Dobře mu to utkvělo v paměti. Us. Ddk. III. 61., V. 227. Mojžíš napřed zaražen byl a utkvěl v dívání a obdivování se. Sš. Sk. 83. — co kam. Všichni u-li mimovolně a bezděky zraky svoje na sv. Štěpána. Sš. Sk. 74.

362305   Utkvíti kde (jak, čím odkud Svazek: 7 Strana: 0986
Utkvíti kde (jak, čím odkud). Jeho zrak na něm utkvěl pronikavě. Vlč., Šml. Když z dálky na něm plachý utkvěl zrak. Vrch. Zrak jeho utkvěl na chvíli v zrcadle. Hrts. Moje dýka bleskem utkvěla mu v srdce hluboko. Čch. Bs. 71. Utkvěla na ní neod- vratným pohledem. Osv., Čch. Utkvěl zra- kem blíže stropu. Vrch.

362306   Útký Svazek: 4 Strana: 0474
Útký = útlý. Na Slov. Bern.

362307   -utky Svazek: 7 Strana: 0986
-utky: bilutky, malutky, drobutky, chu- dutky. Mor. Vz Brt. D. 153 , -jutký. Utláčať = utlačovati. Mor. a slov. Šd.

362308   Utkysiti Svazek: 10 Strana: 0468
Utkysiti. Ať by neutkysil jako lev duše mej. Ž pod. Mš.

362309   Utlačenec Svazek: 4 Strana: 0474
Utlačenec, nce, m., der Bedrückte. MP.

362310   Utlačení Svazek: 4 Strana: 0474
Utlačení, utlačování, n, die Drückung, Bedrückung, Erdrückung. Vz Utlačiti.

362311   Utlačenosť Svazek: 7 Strana: 0986
Utlačenosť, i, f. Vz Otruchlenosť.

362312   Utlačený Svazek: 4 Strana: 0474
Utlačený; -en, a, o, gedrückt atd. Vz Utlačiti. — jak: do smrti. Us. Dch.

362313   Utlačený Svazek: 7 Strana: 0986
Utlačený po všechny dni Hus I. 56.

362314   Utlačený čím Svazek: 8 Strana: 0450
Utlačený čím. Dary jsa utlačen křivý soud vydal. GR. Nov. 14.

362315   Utlačitel Svazek: 4 Strana: 0474
Utlačitel, e, m. = utiskač, der Bedrücker. D., Pal. Dj. IV. 2. 263.

362316   Utlačitelka Svazek: 4 Strana: 0474
Utlačitelka, y, f., die Bedrückerin, Unter- drückerin.

362317   Utlačiti Svazek: 4 Strana: 0474
Utlačiti, il, en, ení; utláčeti, utlačovati, utlačovávati = tlačením stěsnati, srovnati, utvrditi, zusammendrücken; ublížiti, be-, unterdrücken; udusiti, ver-, er-, unterdrük- ken; sklíčiti, in die Enge treiben, zusetzen; odtlačiti, ab-, wegdrücken; moci tlačiti, im Stande sein zu drücken; uplatiti, dary po- rušiti, bestechen. Jg. — abs. Vlk seče, liška nahrabuje, komár na vůz dává, mucha utla- čuje. Sš. P. 696. — co, koho. Tmy utlačie mě. Ž. wit. 138. 11. Nebudú vás déle u. ani nad vámi pýchati. Ms. Zbožie mnohá u-la sú slovo božie. Hus II. 76. Chtějíce pověsť Kristovu u. BR. II. 2. Hodně to utlač (stlač). Us. U. cestu (ušlapati), Hus, Reš.,. chudé, D., bližního, Ros., lid, Berg., oheň, hněv, Bern., vůz. Us — jak. Násilně něco u. Us. Dch. Utláčel mne jak mohl. Us. — co čím. Zelí toporkem, ránu prsty u. Us. Tč. Rozbroj lidu vojskem. U. soudce dary (porušiti). Příkl. z kron. ms. — co, koho kdej v bráně, v tlačenici; v sobě hněv. Us. Čím méně zárodek dobra v sobě utlačil. Sš. I. 38. — co z čeho. Z neupo- třebeného eště vosku utlač srdce. Dbš. Ob. sl. 94.

362318   Utlačování Svazek: 4 Strana: 0474
Utlačování, n., die Zusammen-, Unter- drückung. Bedrückung, Vergewaltigung. Us. Dch. Vz Utlačiti.

362319   Utlačovaný Svazek: 4 Strana: 0474
Utlačovaný; -án, a, o, bedrückt. Městům italským od Milanských u-ným. Ddk. III. 235. Vz Utlačený, Utlačiti.

362320   Utlačovatel Svazek: 4 Strana: 0474
Utlačovatel, e, m. = utlačitel. U. církve. Ddk. II. 449

362321   Utlačovatelka Svazek: 4 Strana: 0474
Utlačovatelka, y, f. = utlačitelka.

362322   Utlačovati Svazek: 4 Strana: 0474
Utlačovati, vz Utlačiti.

362323   Utlačovník Svazek: 4 Strana: 0474
Utlačovník, a, m. = utlačovatel. Na Slov.

362324   Utlaěovatelský Svazek: 10 Strana: 0675
Utlaěovatelský bič. Zvon VI. 424.

362325   Utlachati se Svazek: 4 Strana: 0474
Utlachati se, sich satt plauschen. — s kým. Us. Tč.

362326   Útlak Svazek: 4 Strana: 0474
Útlak, u, m. = utlačení, die Bedrückung, der Druck, der Zwang. Ú. představ. Dk. Ú. jde z vrchu. Má bolavou nohu od ú-ku. Us. Tč. Stav ú-ku; pocit vněšného ú-ku. Sš. I. 114., II. 84. Ú. sedla, der Satteldruck. Ja.

362327   Útlak Svazek: 9 Strana: 0361
Útlak, u, m. Cit jakožto vědomi útlaku neb úspěchu představy. Krč. Assoc. 64.

362328   Utlamiti Svazek: 4 Strana: 0474
Utlamiti, il, en, ení, utlamovati = umlu- viti, redend ausmachen. Co by ses jim do toho plet, ať si to utlamujou. Kunv. Msk.

362329   Utlapaný Svazek: 4 Strana: 0475
Utlapaný; -án, a, o = tlapami uhnětený, niedergestampft, niedergetreten. U. stezka. Kcl. Bs. 2. 23.

362330   Utlapati Svazek: 4 Strana: 0475
Utlapati = ušlapati, zusammentreten. — co: cestu. Us.

362331   Utlaskati Svazek: 4 Strana: 0475
Utlaskati, gehörig schlagen. — co čím: lopatou. — se o čem, sich genugsam aus- plauschen. Na Ostrav. Tč.

362332   Utlčený Svazek: 4 Strana: 0475
Utlčený; -čen, a, o = utlučený. Na Slov.

362333   Útle Svazek: 4 Strana: 0475
Útle = tence, něžně, dünn, zart, fein, schlank.

362334   Utlelý Svazek: 8 Strana: 0450
Utlelý = utýraný. U. tělo. Stow. Lil. Ven. 92.

362335   Útlení Svazek: 4 Strana: 0475
Útlení, n., das Zartwerden. Us.

362336   Útlenka Svazek: 4 Strana: 0475
Útlenka, y, f., callisia. Rostl. 267. Ú. lysá.

362337   Útlesk Svazek: 4 Strana: 0475
Útlesk, u, m., der Applaus. Mor. Tč.

362338   Utleti Svazek: 4 Strana: 0475
Utleti, el, ení, abglimmen. Us. Tč. Vz Utlíti.

362339   Útleti Svazek: 4 Strana: 0475
Útleti, ejí, ej, el, ení = počínati útlým býti, dünn, zart, schlank werden. — čim. Ráj.

362340   Útlice Svazek: 4 Strana: 0475
Útlice, e, f., cereus, pramenýš. Krok. II. 516.

362341   Útličký etc Svazek: 4 Strana: 0475
Útličký etc., sehr zart, vz Útlý. Svědomí jest věc velmi ú-ká. Reš.

362342   Utlíkovitý Svazek: 4 Strana: 0475
Utlíkovitý. U. Rostliny, mahixidineae: korálice, dvérážka, měkčilka, stromobytec, postromice, větrnice, tučnopysk, člunatka, tlustoret, větrobýl, vanila. Vz Rstp. 1499., 1512.

362343   Útlínek Svazek: 4 Strana: 0475
Útlínek, nka, m., leptomera, kývoš. Krok. II. 245.

362344   Útlinký Svazek: 4 Strana: 0475
Útlinký = útličký. Dch.

362345   Utlipaný Svazek: 10 Strana: 0468
Utlipaný čas = špatné, blátivé počasi. Haner 15.

362346   Útliti Svazek: 4 Strana: 0475
Útliti, il, en, ení = útlým činiti, dünn, zart, schlank machen. Jg.

362347   Utlíti Svazek: 4 Strana: 0475
Utlíti, el, ení; utlívati= shasnouti, se- tlíti, verlöschen. To uhlí již utlívá. Dříví utlelo (setlelo). — kde. Tělo v zemi utlívá. Jg. — U. = chřadnouti, schwinden, ab- nehmen. Ros. Celý utlel. Jg.

362348   Útlivosť Svazek: 4 Strana: 0475
Útlivosť, i, f. = útlosť.

362349   Útlivý Svazek: 4 Strana: 0475
Útlivý = útlý. Šm.

362350   Útloboký Svazek: 7 Strana: 0986
Útloboký. Ú. děva. Pl. I. 161. Cf. Štíhlý.

362351   Útlocit Svazek: 4 Strana: 0475
Útlocit, u, m., das Zartgefühl.

362352   Útlocitný Svazek: 8 Strana: 0579
Útlocitný, feinfühlig. Ú. duše. Hudc. 138.

362353   Útlocitý Svazek: 4 Strana: 0475
Útlocitý, zart-, feinfühlend. U. dáma. Kos. Ol. I. 57., Dch.

362354   Útločistý Svazek: 4 Strana: 0475
Útločistý = něžný, jemný. Ú. duše. Us. u Žambk. Dbv.

362355   Útločlenec Svazek: 4 Strana: 0475
Útločlenec, nce, m., leptomera, korýš.

362356   Útlohlavec Svazek: 4 Strana: 0475
Útlohlavec, vce, m., agra, hmyz. Krok. II., 251.

362357   Útlohnátec Svazek: 4 Strana: 0475
Útlohnátec, tce, m., doryllus, hmyz. Krok. II. 261.

362358   Útlochvostka Svazek: 4 Strana: 0475
Útlochvostka, y, f., ophiurus, rostl. ječ- menovitá. Rostl. I. 265. a.

362359   Útlojemný. Ú Svazek: 10 Strana: 0468
Útlojemný. Ú. krásota. J. Uhlíř.

362360   Útlokožka Svazek: 4 Strana: 0475
Útlokožka, v, f., pterigynandrum, mech. Mt S.

362361   Útlokřídelka Svazek: 4 Strana: 0475
Útlokřídelka, y, f. pteromalus, hmyz. Krok. II. 260.

362362   Útlokřídelka Svazek: 7 Strana: 0986
Útlokřídelka, Rauhflügelwespe. Cf. Brm. IV. 331., 338.

362363   Útlolistý Svazek: 7 Strana: 0986
Útlolistý, zartblätterig Ú. rostlina. Exc.

362364   Útlolýk Svazek: 4 Strana: 0475
Útlolýk, u, m., stellera. Rostl. III. 10.

362365   Útlomyslný Svazek: 7 Strana: 0986
Útlomyslný, zartsinnig Osv. VI. 51. Útloň. Cf. Brm. I. 248. nn.

362366   Útloň Svazek: 4 Strana: 0475
Útloň, ě, m. Ú-ni, nyeticebi, poloopice, mají nártní kosti pravidelně dlouhé. Ú. ry- šavý, stenops gracilis. Vz Frč. 397.

362367   Útlon Svazek: 9 Strana: 0361
Útlon, poloopice. Sr. Ott. XVI. 346.

362368   Utlonaťný Svazek: 4 Strana: 0475
Utlonaťný = útlé nati. Ú. kapenice, di- clytra lachenaliaeflora. Rostl. III. a. 66. 3.

362369   Útlonitka Svazek: 4 Strana: 0475
Útlonitka, y, f., trichostoma, rostl. ožan- kovitá. Rostl. I. 245.

362370   Útlonoh Svazek: 4 Strana: 0475
Útlonoh, a, m., leptopodia, korýš. Krok. II. 247. Útlonožka, y, f., oxyopes, rak.

362371   Útlonohý Svazek: 7 Strana: 0986
Útlonohý, zartfüssig. Lpř.

362372   Útlonohý Svazek: 8 Strana: 0450
Útlonohý drobnochodec, brouk. Vz Klim. 355.

362373   Útlonožec Svazek: 7 Strana: 0986
Útlonožec, žce, m., hypsibatus, Stelzen- echse, f. Brm. III. 250.

362374   Útloprstec Svazek: 4 Strana: 0475
Útloprstec, stce, m., tupinambis, ještěr. Krok. l. c. 127.

362375   Útlorostlý Svazek: 4 Strana: 0475
Útlorostlý, schlank. Šm.

362376   Útlorozenec Svazek: 7 Strana: 0986
Útlorozenec, nce, m. Ú. polní (zvíře). Msn. Or. 8.

362377   Útlorožec Svazek: 9 Strana: 0361
Útlorožec, žce, ?., araeocerus, brouk. Ú. skvrnitý, a. fasciculatus Klim. 621.

362378   Útlosrdcí Svazek: 7 Strana: 0986
Útlosrdcí = útlého srdce, zartfühlend. Ú. paní. Tč.

362379   Útlosť Svazek: 4 Strana: 0475
Útlosť, i, f., = číplosť, die Zartheit. Ú. údův. D. — Ú. = laskavosť, die Zärtlich- keit,, Liebe. Dle ú-sti mysli. Sš. L. 46., Ráj. — Ú. = zlomnosť, die Zartheit, Gebrech- lichkeit. Ú. věcí lidských. Troj.

362380   Útloška Svazek: 4 Strana: 0475
Útloška, y, f., cossonus, hmyz. Krok. II. 256.

362381   Útlota Svazek: 4 Strana: 0475
Útlota, y, f. = útlosť. Sš. II. 150.

362382   Útlota Svazek: 9 Strana: 0361
Útlota, y, f. n útlosf. Koll. Bás. 19.

362383   Útlotělý Svazek: 7 Strana: 0986
Útlotělý, zarten Leibes. Rk.

362384   Utlotvárný. Ú Svazek: 10 Strana: 0468
Utlotvárný. Ú. žena. Msn. II. 191.

362385   Utlouci Svazek: 4 Strana: 0475
Utlouci, utluku, češ, kou; utluc, utlnka (ouc), tloukl, tlučen, ení; utloukati, utlou- kávati = tlučením odděliti, uraziti, ab-, weg- schlagen; tlučením upevniti, schlagen, stam- pfen; tlučením usmrtiti, ubiti, erschlagen, todschlagen; roztlouci, zerschlagen, zerstos- sen; se = uházeti se, střásti se, sich ab- schlagen, abgeschlagen werden; usmrtiti se, sich zu Tode schlagen. Jg. — co: mlat, Jel., kus kamene, D., koření. Sk. —co, čeho, odkud: od kamene. D. Utluče stříbra i zlata. Er. P. 483. Utluče maltu s domu. Us Utluče toho as na půl lokte (uklepe). Ros. — se oč. Ten hamonil by se o groš utloukl. Us. Dch. — se kudy. Utloukal se po světě. Us. Tč. — co z čeho: podlahu z hlíny. Us. — co, koho čím. Někoho holí, sochory u. Ros., Sych. Má peněz, že by jimi čerta utloukl. U Jižné. Vrů. — koho, se jak: až do smrti. Ros. — co, se kde. Máslo v másnici, koření v moždíři u. Us. Pták se v kleci utloukl. Us Na voze se člověk hrubě utluče. Ros. —jak: na drobno, na prach. Dch., Šp.

362386   Utlouci se po čem Svazek: 7 Strana: 0986
Utlouci se po čem. Utloukl by se po mase (rád je jí). Us. Rgl.

362387   Útlounký, útličký Svazek: 4 Strana: 0475
Útlounký, útličký, útloučký, subtilis, fein. Rst. 512. Ú. panna. Us. Šd.

362388   Útlověký Svazek: 4 Strana: 0475
Útlověký, zarten Alters. Ú. dítky. Dch.

362389   Útlovlasec Svazek: 7 Strana: 0986
Útlovlasec, sce, m., leptomitus, cizo- pasník rostlinný. Ú. dělohy, 1. uteri, hlenu dělohy, 1. muci uterini, močový, 1. urophi- lus, oční, 1. oculi, pokožkový, 1. epidermidis. Odb. path. III. 104.-105.

362390   Utlučení Svazek: 4 Strana: 0475
Utlučení, n., das Zusammenstossen.

362391   Utlučený Svazek: 4 Strana: 0475
Utlučený; -čen, a, o, gestossen. U. pepř. Us Dch. — kde čím: v hmoždíři paličkou.

362392   Útlúčký Svazek: 4 Strana: 0475
Útlúčký = útloučký. Vz Útlounký.

362393   Útluk Svazek: 4 Strana: 0475
Útluk, u, m. = rána, udeření, bití, der Schlag. I dános na trpké muky (tělo boží), trpělos těžké ú-ky. Stará pís Č.

362394   Utlúkati Svazek: 4 Strana: 0475
Utlúkati, vz Utlouci.

362395   Utlum Svazek: 10 Strana: 0468
Utlum. Vz Strh. Mech. 433., 435., 642.

362396   Útlum Svazek: 10 Strana: 0675
Útlum, u, m. = tlumení, ubývání ampli- tudy pohybu kyvadlového. Vz Ott. XXV. 493a.

362397   Utlumení, n Svazek: 4 Strana: 0475
Utlumení, n., das Niederhalten, die Un- terdrückung. Us. Dch.

362398   Utlumenosť, i Svazek: 7 Strana: 0986
Utlumenosť, i, f., Unterdrücktheit. U. představ. Dk. P. 38.

362399   Utlumený Svazek: 4 Strana: 0475
Utlumený; -en, a, o, niedergehalten, er- stickt, unterdrückt, gedämpft. U. vzdech. Dch.

362400   Utlumiti Svazek: 4 Strana: 0475
Utlumiti, il, en, ení = potlačiti, unter- drücken, dämpfen. — co: hlas. Us. Náru- živosti své u. Sš L. 161. U. odpor a nálezu se podrobiti. Ddk. IV. 44. — co komu kde. Pohled na sekery popravní u-mil jim slova v hrdle. Ddk. IV. 46. — co (kde) čím. U. oheň vodou, pískem. Us. Tč. Leč zvláštním-li darem božím v něm (v člověku) u-la zlosklonnosť. Sš. II. 64.

362401   Utlumočiti Svazek: 4 Strana: 0475
Utlumočiti, il, en, ení. — co, durchs Dolmetschen erlangen. Zkr. — se = tlumo- čením se unaviti, sich müde dolmetschen o. sprechen. — jak: do chrapotu. Div. z ochot.

362402   Utlustiti Svazek: 4 Strana: 0475
Utlustiti, il, ěn, ění = tlustým učiniti, fett o. dick machen. — co: tělo. Sal.

362403   Utlustnouti Svazek: 4 Strana: 0475
Utlustnouti, stnul a stl, utí = tlustým se státi, dick oder fett werden. Aesop. — čím: dobrou stravou. 241*

362404   Utlustnouti Svazek: 9 Strana: 0361
Utlustnouti. Slepice u-stla. Ezop. 169.

362405   Útlý Svazek: 4 Strana: 0476
Útlý, na Slov. útký; útličký, útlíčký, útloučký, útlinký, útlounký. Ú. = poruši- telný, porušený (mdlý, slabý, mladý, roz- mazaný, tichý, židký), vergänglich, verwes- lich. Ú. nádoba. Plk, dětinství. Kom. Pro to ú. pacholátko drsnaté jsou jesličky. Sš. P. 74. Blud a omyl jest co útlého a netr- vanlivého. Jel_. — Ú. = tenký, měkký, něžný, zart, fein. V. Ú. údy, D., tělo, člověk, Kom., osidlo. Jel. Panna útlého těla. Us. Hezká, útlá, proti houslím jako basa. Jir. Ves. čt. 359. (Šd. ). Ú. růže, děvče. Plk. — Ú. = citlivý, empfindlich, zärtlidi, weich, zart. U. svědomí, srdce. D. — k čemu. K cite- dlnosti bližních buď útlý. Kom. — Ú. = mladistvý, měkký, tenký, rozkošný, rozma- zaný, mazánek, weich, zart. V. Ú-ho věku. Kom. D. Ú. stromek.

362406   Útlý Svazek: 7 Strana: 0986
Útlý. Cf. Mkl. Etym. 223. b., Mz v List. fil. VIII. 37. — Ú. = tenký. Je útlá jako díž (žertem o ženské široké). Us. Kšť.

362407   Utmaviti Svazek: 4 Strana: 0476
Utmaviti, il, en, ení, utmavovati = ute- mnili, dunkel machen. Us. Tč. — co kde čím: ve světnici šátkem. Us.

362408   Utmělý Svazek: 4 Strana: 0476
Utmělý, verfinstert, finster, düster. Na Ostrav. Tč.

362409   Utnikonec Svazek: 10 Strana: 0468
Utnikonec, nce, m., šp. m.: apokope. V. Pohl.

362410   Utnouti Svazek: 4 Strana: 0476
Utnouti (vz Jmouti; na morav. Zlínsku nikdy: utnouti, nýbrž utíti. Brt. ), utni, ul, ut, utí; utíti, uťati, uťal (zastr. utěl), uťat, utětí; utínati, utínávati = odtíti, odseknouti, abhauen, weghauen; se, sich hauen, ver- wunden. — abs. Příjmy přestaly, jak by uťal. Us. Dch. Dy sem uťal, uťal sem, do voděnky vhodil, aby lidi viděli, kdo mně za ženú chodil. Sš. P. 128. Bolesť přestala, jak by uťal. Brt. S. 4, 149., Šd. Vz Mrkati, Napočítati, Otčenáš. — co: Ratolesť, Jg., železo. D., Šm. Hlavičku sem uťal, do du- naja hodil, a to pro tě, dcero má, že za tebú chodil; Vytáhl z pošvy šavličku, uťal Anulce hlavičku; Já utnu vrbečku, udělám lavičku; Vezmi, bratře, ostrý meč, utni hlavu, zahoď preč; Utnem kůru dubovó, uděláme řiť novó. Sš. P. 129., 137., 347., 524., 676. (Tč. ). Žaluje na Jana, že mu utiel ruku. NB. Tč. 80. Lesi provaz nepomože, utni dubca, bij do kože. Čes. mor. ps. 236. Pavel II. náhle uťal prý řeč o věci té. Pal. Dj. IV. 2. 286. — čím: sekerou. — čeho (částku Uťal uzeného masa a dal mu je (a uťal uze- ného masa s dvě libry). Palcóv, aby znikli biskupstvie, utínají. Hus I. 449. — co komu: nohu, ruku. Ros, O. z D., Arch. V. 329. Uťal mu kohouta a ucho zazpívalo. Prov. U. ně- komu ruce a nohy a trup do řeky hoditi. Ddk. II. 135. A tu vdovu vzali, hlavu jej ( = jí) uťali, ruky obrúbali, do jamy vhodili; Senkýřka šla za bránu, rytíř jí uťal hlavu. Sš. P. 140., 178. A jeden nedočkav odpo- vědi uťal pravé ucho sluhovi veleknězovu. Sš. L. 205. Dali utíti dvěma trubačům po ruce. Dač. I. 122. Uzdraviv Malcha, jemuž Petr ucho uťal, řekl jest zástopóm; Nechť utnú tobě prst, však proto neumřeš; Sv. Marek evangelista palec si uťal, aby bisku- pem nebyl. Hus I. 185., 264., 449. (Tč. ). — jak. Utíná mu větve v matné pýše. Sš. Bs. 165. A bez viny uťal ti ruku. Hus I. 336. Uťal mu ruku po loket. Alx. V. v. 1693. (HP. 41. ). — odkud. Utni z něho (ze dřeva) polenečko. Brt. P. 93. — kdy. Uťal mu ruku ve svádě. Dač. I. 108. — co kde: yětev pod sebou u. = poslední podpory se zbaviti. Dal. Rač by mně mó hlavěnko na špalko hoťala. Brt. P. 101. Všem ruce za lokty uťal. Pal. Dj. V. 2. 127. Načež mu bradu přede vším lidem na stole uťali a do vyhnanství ho poslali. Ddk. II. 420. — se kam: v ruku, v prst (raniti se tětím). Ros. U. se do nohy. Us.

362411   -utný Svazek: 4 Strana: 0476
-utný, přípona jmen přídavných: moh — utný, slov — utný. D. Původně -utý. Vz Mohutný a Prk v Arch. f. sl. Phil. II. 698.

362412   -utný Svazek: 9 Strana: 0361
-utný: krvutny. Slez. Lor. 35.

362413   -uto Svazek: 4 Strana: 0476
-uto, přípona v jižních Čech. místo -uť: peruto (peruť); avšak nárut (m. náruť. Ober- leder). Kts.

362414   Utočený Svazek: 7 Strana: 0986
Utočený; -en, a, o, gedreht. Z nití u-ný. Lpř.

362415   Útočisko Svazek: 7 Strana: 0986
Útočisko, a, n. = útočiště. Šuran.

362416   Útočist Svazek: 4 Strana: 0476
Útočist, u, m., die Zuflucht, der Zufluchts- ort., Na Slov. Bern.

362417   Útočiště Svazek: 4 Strana: 0476
Útočiště, ě, n. = utíkaní před útokem; též místo, kam se před útokem utéci může. Útočišče. Ž. wit. 9. 10., 30. 3., Arch. IV. 467. U V. také výsada. Die Zuflucht, Frei- stätte, der Zufluchtsort. Vz -iště. Ú. = svo- bodné místo, svobodství. V. Jisté a bez- pečné ú.; ú. míti k někomu. V. Ú. k ně- komu vzíti, bráti, někam vzíti, obyč.: ú. ke komu míti, utéci se k někomu. Vz Utéci, Brs. 2. vyd. 251. Ú. ke dvoru, der Hof- rekurs. J. tr. Pravda v luži (=ve lži) nemá svého ú-ště. Na Slov. Tč. A tu tady vzali (židé) ú. ku pomluvám a nářkům; Josua ú. tu zarazil. Sš. Sk. 72., J. 65. Poněvadž o všecky věci nám potřebné k vám ú. jmáme, i o to se k vám utiekáme prosbú. NB. Tč. 267. Kam bráti jinam ú. ? Kom. Aby v něm samém své ú. složené měli. BR. II. 107. b. Ú. k někomu míti. Háj. 2. S tím ú. mají k svatým. Chč. 378. Každý v svém nebez- pečenství k tomu ú. má, do jehožto pomoci ufá. Pass. 6. (Hý. ). Jal se vyhledávati ú. za zdmi hradů svých zůstavuje kraj zvůli ne- přítele; Knížata česká spatřovala té doby ú. své jediné v Němcích; I ke lžem se vzalo ú.; Ladislava němečtí Řehořovci ještě 1. 1084. a 1087. vychvalují co přední své ú.; Sobě- slav nalezl ú. při dvoře císařském. Ddk. I. 178., II. 72., III. 258., II. 296., III. 212. (Tč. ). Neb já k tobě mimo jiné své přátely ú. mám. Arch. II. 7. Aby útočišče měli k těmto čtyřem ředitelóm zemským. Ib. IV. 467. Móžeme mieti ú. ku pánu Ježíšovi. Hus I. 109. D. Něco za ú. míti. Ú. (asyl, u Řekův a Římanův), vz Vlšk. 337.; ú. před nepo- hodou (tamtéž), vz Ib. 3., 33., 37., 48., 49., 65, 111.

362418   Útočiště Svazek: 7 Strana: 0986
Útočiště. Cf. Pal. Rdh. II. 245. - Ú., ě, m. = ochránce. Bože, ú. můj, obránce můj. Lom. Jeron.

362419   Útočiště Svazek: 8 Strana: 0450
Útočiště. O ú-štích světských a církevních. R. 1787. byla zrušena. Vz Věst. op. 1892. 1. nn.

362420   Útočiště Svazek: 9 Strana: 0361
Útočiště u starých Čechů. Vz Pal. Děj. 1. 2. 276.

362421   Útočištnosť Svazek: 4 Strana: 0476
Útočištnosť, i, f. = útočiště. Ros.

362422   Útočištný Svazek: 4 Strana: 0476
Útočištný = útočištný. Oltář ten měl právo ú.; Chrám Dianin v Efesu práva ú-ho požíval. Sš. Sk. 249., II. 75. (Hý. ).

362423   Útočištný Svazek: 4 Strana: 0476
Útočištný = kde útočiště jest, Zufluchts-. Ú. místo. Kom., Br. U. místo = bezpečné, výsadní, svaté. V., BO.

362424   Útočištný Svazek: 8 Strana: 0450
Útočištný. Ú. právo. Věst. op. 1892. 2.

362425   Útočišťový Svazek: 8 Strana: 0450
Útočišťový. Ú. svoboda. Věst. op. 1892.2.

362426   Utočiti Svazek: 4 Strana: 0476
Utočiti, il, en, ení; utáčeti, el, en, ení; utočovati = točením odděliti, ukroutiti, ab- drehen, abwinden; točením pryč vzíti, ab- zapfen, abziehen; točením učiniti, durch's Drehen verfertigen, abdrehen, drehen; na soustruhu udělati, abdrechseln; moci stočiti, im Stande sein zu drehen. Jg. — co (čím): hřebík kleštěmi. Us. Dvě pinty vína u. Us. — čeho čím. Jakž bych svého vraha krvi (gt. sg. ) utočil silnú ranú mého meče. Alx. V. v. 171. — čeho. Jakž bych já svój koň okročil, svého vraha krvi utočil. Alx. V. v. 170. — komu, čeho kam. Utočil nám vína (čásť) do sklenice. — čeho odkud. Až kopie z srdce krve utočie. Alx. V. v. 1517. (HP. 37). — co kde komu (z čeho): sobě oprátku, někomu kolečko na soustruhu. Provaz z příze někomu u. Dvě kron. — se kde: v kole, v tanci. Us. Tč.

362427   Utočiti Svazek: 4 Strana: 0477
Utočiti, il, ení = útok učiniti, angreifen. — na koho. Us. Prk.

362428   Utočiti Svazek: 7 Strana: 0986
Utočiti = proliti. Vz Točiti.

362429   Utočiti co z čeho Svazek: 10 Strana: 0675
Utočiti co z čeho = točením učiniti. Brt. Sl.

362430   Útočivosť Svazek: 7 Strana: 0986
Útočivosť, i, f. Národní ú. Cas. 1888. ě., 23.

362431   Útočivý Svazek: 7 Strana: 0986
Útočivý, gern angreifend.

362432   Útočka Svazek: 4 Strana: 0477
Útočka, y, f. = břevna na kříž spojená, u tes., das Kreuzband. Us. Dundr.

362433   Útočně Svazek: 4 Strana: 0477
Útočně = s útokem, anfallend, anlaufend, angreifend. Bern.

362434   Útoční Svazek: 4 Strana: 0477
Útoční, Sturm-. Ú. nástroje, praporec, řebřík, kláda, střecha, kosa atd., Jg., řemen, Anzieh-. Rk. Ú. šik římský, vz Vlšk. 445. Ú. bok, die Offensivflanke, náraz, der Offen- sivstoss. Čsk. Vz Útočný.

362435   Útočník Svazek: 4 Strana: 0477
Útočník, a, m. = útok činící, der An- greifer, Stürmer, Attentäter, Frevler. Útoč- ník domu. D., Brikc. Vz Útok.

362436   Útočniště Svazek: 7 Strana: 0986
Útočniště, ě, n., Angriffspunkt, -platz.

362437   Útočnosť Svazek: 4 Strana: 0477
Útočnosť, i, f., die Aggressivität. Brá- niti se proti ú-sti. Us. Dch.

362438   Útočný Svazek: 4 Strana: 0477
Útočný = útoční. Ú. běh, der Sturmlauf, válka, Angriffskrieg, náběh, der Sturman- lauf, krok, der Sturmschritt, Dch., řebřík, měch, Čsk., šik, Angriffskolonne, oddíl, Ddk. III. 234., VI. 195., povaha, aggressiver Charakter. J. tr.

362439   Útok Svazek: 4 Strana: 0477
Útok, u, m. = napadení, náskok, utečení na koho; ve válce = hnání úprkem na ne- přítele, der Anfall, Einfall, Angriff, Sturm. Preláti mají lid od útoků vlčích obraňovati: Ú. na někoho učiniti, udělati. V. Od útoků někoho chrániti; Ú-kem něco vybojovati. Kom. Před nenadálým útokem byl ubez- pečen. Kram. Ú. nepřátelský. D. Něčí ú. zdržeti, Flav., odraziti. Ú. do ležení učiniti. Štelc. První ú. nemoci nějaké cítiti. Bern. Ú-kem na město hnáti. Us. Ú. při zápasu, vz Zápas. Spolek na ú. a obranu, Offensiv- u. Defensivbündniss. Ú. loupežnický; Ná- silný ú. na osobu. J. tr. Ú-kům vysazen, vydán býti; Vzíti něco útokem; K útoku postoupiti; Hromadný ú.; Proti útokům se oháněti. Us. Dch. Ú. k souložení, impetus coëundi. Nz. lk. Na půdě neschůdné útok očekávati. Ddk. Namluvil ho k útoku na hranice německé; Jediný ú. k tomu stačil; Hnal k tvrdému Vyšehradu ú-kem: Viděl, že i oni mohou útok podniknouti. Ddk. II. 175., 264., 417., III. 233. (Tč. ). Ú. byl uči- něn až na samo srdce církve a to od vlast- ních dětí a za mladého věku jejího; A nyní mocným ú-kem povstává proti těm licho- učitelům. Sš. Sk. 174., II. 173. (Hý. ). Po- koušeli se dvakráte ú-kem hnáti na město; Nenadálým útokem rychle sehnali nepřátely s mostu. Pal. Dj. III. 3. 50., 3. 52. Aby chytrosti a útoku ďáblova, toho jestřába, utekla. Hus III. 22. Útok lidí nerodí. Pk. S druhé strany také útok k městu pustil. Skl. 325. O vojenském ú-ku vz S N. XI. 256. O ú-ku v tělocviku vz KP. I. 529. Ú. řím- ských a řeckých vojsk. Vz Vlšk. 432., 446., 447.; ú. gladiatorův. Ib. 396. — Ú. = útěk, die Flucht. Toho měsíce pravým útokem preč jest z Čech utekl. Pulk. — Ú. = ná- silný vpád v cizí dům, výboj, gewaltsamer Einbruch, Frevel, m., Gewalttätigkeit, f. Ú. na dům učinč hlavu ztrať. Brikc. — Ú. = ohlášení žaloby, die Vorklage. Ú. od: utéci se na koho (póhonem); ne od utknouti. Vz Gl. 352., Tov. 50., 135, VŠ. 91., Vš. Jir. 105., 106. Ú., kterýž každý póhon před- chází, jest když kto na koho utkne, žá- daje, aby byl pohnán (k soudu aneb kromě soudu). Vš. Jir. 105. A tentýž ú. jest pó- honem, ale tímto se dělí, když se najprve vpisuje a dokudž na pohnaného nevyjde; ale póhon slove, když již komorník požene. Vš. 90. Cf. Tov. k. 79., Gl. 352., Kn. drn. LIV. a 37. Ú. před lavicemi a v šranciech rozličně se děje. Vš. Jir. 106. Ú-ku žádati, na ú. volati; ú. zapsati, vložiti, klásti, uči- niti, opraviti, proměniti. Vš. Jir. 105. —109., 145. Ú. má míti na Elšku. Půh. II. 63. Kdo hledal práva u soudu, obrati v se k staro- stovi komorničímu, položil u něho svůj první útok neboli opověď. Pal. Dj. II. 2. 402. Již po tento dnešní den ktož na koho ú. vloží, ten má tudiež hned jmenovati a napsáno má býti, z čeho chce pohnati; a jakž útok vloží, aby před se dohnal konečně do su- chých dní najprve příštích. Arch. III. 312. Ktožkolivěk učiní ú. a nepožene v 6 nedě- lech po tomto semnu (sněmu), ten ú. nejmá moci. Půh. I. 200. (101). Ú-ku a puohonu osobně puovod se má dožádati; Ú. vlože, zejména z čeho chceš poháněti jmenuj a poháněj do suchých dní nejprv příštích; Ú. k puohonu o dědictví. Ú. pro škody jak a kdy se má klásti. Vz Zř. zem. Jir. O. 4., D. 31., G. 7., I. 3. Ú. vloží-li kdo, pohá- něti povinen. Ib. 624. — Ú. = zapsaný pó- hon, pokud na pohnaného po kmetu nebo po komorníku nevyšel. Pr. 1869., str. 191. Ú. na někoho vložiti. D. Ú-ku brániti se ná- leží. Rb. Ú. nedohnaný. Vš. Jir. 106. Pře mají podlé ú-kóv jíti; Ktož jest prve útok vložil, prve aby slyšán byl. Ib. Pakliby nedohnal, tehdy má tomu 10 kop gr. dáti, proti komuž ten ú. vložil. Exc. — Ú. = ohlášení škod a útrat při právě, gerichtliche Anmeldung des Schadens p. der Unkösten, Einlegung der Schäden. U. škodní. Ros., Zříz. zem. A chtěje já dále po svém právě jíti a jeho ze škod útratních a nákladních viniti a nemoha sám osobně k tomu dosta- čiti, dožádal jsem se urozených pánů, aby na místě mém útok pro škody vložili. Faukn. Ú. ze škod po rozsudku vložiti. Vz Zř. zem. Jir. 624.

362440   Útok Svazek: 7 Strana: 0987
Útok, Angriff. Ú. bodákem, přímý, ne- přímý, v bok, boční, násilný, hlavní, valný, zastřený, zřejmý, Čsk., jezdecký, lodní, Lpř., na oko, Schein-, Posp., excentrický, flankový, klínovitý, líčený či zdánlivý, kon- centrický, taktický, zadní. NA. III. 79., 82., 168. — Ú. = útočiště. Aby ú. jeho zaml- čel. Výb II. 951. Dnes buď ú. mój k tvej milosti. Pravn. 584. (521.). — Ú. = ohlá- šení žaloby. Ú. neslove od utečeme, jako se jest některým zdálo, ale od utčení, že jeden na druhého utkne. Vš. Jir. 105. Cf. to, co uvedeno z Gl. Vz Cor. jur. IV. 3. 1. 444., IV. 3. 2. 403., Kn. rož. 138., Zř. zem. 122., 701. — Ú., obec. písnička, Bohrhitze, -schauer. Hrbk.

362441   Útok Svazek: 8 Strana: 0450
Útok v tkadlcovství = útek. Slov. Zátur.

362442   Útok Svazek: 9 Strana: 0361
Útok = útěk. Aby ú. jeho zamlčel. Ezop. 112. 15.

362443   Útok Svazek: 10 Strana: 0468
Útok = útočiště. Všichni hřiešní útěchu mají, ú. k tobě, milostivá paní. Umuč. roudn. 521.

362444   Utoka Svazek: 4 Strana: 0477
Utoka, y, f., zastr. = útočiště. Ben. Ger. 25., 35.

362445   Útokový Svazek: 7 Strana: 0987
Útokový, Angriffs-. Ú. podkopy, proudy, colonnes ď attaque. NA. III. 163., 85.

362446   Útokovzdornosť Svazek: 7 Strana: 0987
Útokovzdornosť, i, f., Sturmfreiheit, f. Čsk.

362447   Útokovzdorný Svazek: 7 Strana: 0987
Útokovzdorný, sturmfrei. Csk.

362448   Útokovzdorný Svazek: 9 Strana: 0361
Útokovzdorný. Ů. kůl = kláda proti útokům sloužící, Sturmpfahl. Vz Ott. XV. 339.

362449   Útolno Svazek: 7 Strana: 0988
Útolno. V zimě jest v teplé světnici ú-no (příjemno). Us. Pdl. Útulný. Ú. hnízdo, Kká , byt (příjemný). Čch.

362450   Úton Svazek: 4 Strana: 0477
Úton, a, m., scopelus, ryba kaprovitá. Krok. I. d. 109.

362451   Útoň Svazek: 4 Strana: 0477
Útoň, č, m. = tůně, Tümpel, m. Skočiti v ú. Krok.

362452   Úton Svazek: 10 Strana: 0468
Úton = útoň. Nemoha ú-na ujíti. Jež. Ml. (Výb. I. 406. 8. ).

362453   Útoň Svazek: 10 Strana: 0468
Útoň, ě, f. = tůně mořská. Škd. Od. 60. Msn. II. 2.

362454   Útonek Svazek: 4 Strana: 0477
Útonek, nku, m. = něco uťatého, úrubek, der Abschnitt, das Bruchstück; špalek, der Klotz. Nadál jsem se, žeby úrubkové byli řeči jeho a ú-kové. Arch. III. 298. Co Marek z řeči té uvádí, jsou jenom ú-ky, a úlomky. Sš. Mr. 56. Vz Úrubek. — Ú. = čárka, comma, der Beistrich. Jg.

362455   Útonek Svazek: 7 Strana: 0987
Útonek řeči (úryvek). 15. stol. D. Gesch. 405.

362456   Útonek Svazek: 10 Strana: 0468
Útonek, nku, m. = čárka, comma. 1587. Čes. 1. XV. 29.

362457   Utonouti Svazek: 4 Strana: 0478
Utonouti (utunouti), ul, utí = utopiti se, ertrinken, ersaufen, niedersinken. U Opav. a na Mor. utynouti. — abs. Ten lid skrze moře červené proveden jest a zachován, ale Farao utonul. Hus III. 18. Drž se břehu, nechceš-li u. Sych. Utonula lodí. Jel., D. — s kým. Mand., Us. On vida to vyvrže kúpi radějie, než by utonul s tú kúpí. Hus II. 258., 259. U. se vším, mit Mann u. Maus. Us. Dch. — kde (v čem): ve vodě. Lom. U. na moři. Lom. Jakoby v moři utonul! Prov. U. v nebezpečenství, v neštěstí, v bídě. D. V nesmyslech u. Sš. L. 155. Ve vodách rudého moře u-li. Sš. Sk. 77. Žádosť ta u-la jaksi v nepaměti. Pal. Dj. V. 2. 497. Aby u věčném zatracení neutonuli. Hus I. 196. V zlosti tohoto světa u. Chč. 611. Sestra utynula na zelenej říce. Sš. P. 505. — jak. Přátelství mezi ním a králem u-lo na věky. Pal. Dj. IV. 2. 296. — od čeho kde. Od přílišných dcštů semena obilí v zemi docela utunou n. vyhynou. V. — na čem: na duši. Hus I. 457.

362458   Utonouti jak Svazek: 7 Strana: 0987
Utonouti jak. Utonul jako pták na lepu, jako moucha na medu. Lpř.

362459   Utonulý Svazek: 4 Strana: 0478
Utonulý = který utonul, ertrunken, ver- sunken. U. žena. Us.

362460   Utonutí Svazek: 4 Strana: 0478
Utonutí, n.. das Ver-, Untersinken, Er- trinken. U. lodí. Jel.

362461   Utonutý Svazek: 4 Strana: 0478
Utonutý, Zlob., lépe: utonulý.

362462   Útop Svazek: 4 Strana: 0478
Útop, u, m. = palivo, das Heitzmaterial. Us.,

362463   Útopa Svazek: 4 Strana: 0478
Útopa, y, f. = potopa. Na Slov. Bern.

362464   Utopec Svazek: 4 Strana: 0478
Utopec, pce, m., vz Zmok. Na Slov. Ssk.

362465   Utopěc Svazek: 4 Strana: 0478
Utopěc, pca, m., samota u Žibřidovic ve Slez. Tč.

362466   Utopec Svazek: 9 Strana: 0361
Utopec, pce, m. = vodník. Slez. Ces. 1. VIII. 54.

362467   Utopenec Svazek: 4 Strana: 0478
Utopenec, noc, m. = utopený. Č., Brt., Sš. P. 98. Jak možná u ce nalézti. Vz Mus. 1855. 50.

362468   Utopenec Svazek: 10 Strana: 0468
Utopenec, nce, m. = poleno, které za plavby vodou se nasytilo a proto se po- topilo. Val. Čes. 1. XII. 46.

362469   Utopení Svazek: 4 Strana: 0478
Utopení, n., das Untertauchen. — U. = padnutí pod vodu, pojití ve vodě, die Er- trinkung, Ersäufung, Untersinkung. U. lodí. Jel. Smrť u-ním. Rk., Sš. P. 89.

362470   Utopení Svazek: 7 Strana: 0987
Utopení. Cf Slov. zdrav. 390. Aby nikdy (Koranda) nekázal a to pod pokutú u. Let. 100.

362471   Utopenina Svazek: 10 Strana: 0468
Utopenina, y, f. = utopená věc. Zr. Nov. 2 10.

362472   Utopený Svazek: 4 Strana: 0478
Utopený; -pen, a, o, ertrunken, ersäuft, versunken. Jg. U. lodí, Us., kámen (zahra- baný), krajina. Us.

362473   Utopený Svazek: 7 Strana: 0987
Utopený. Pomoc u-mu. Vz Kram. Slov.

362474   Utopený Svazek: 9 Strana: 0361
Utopený = omočený. Snědl skývu u-ného chleba. Maš. ruk. 207b.

362475   Utopia Svazek: 4 Strana: 0478
Utopia, pií, pl, z řec. TÓ/Toc = nezemí, t. j. země smyšlená (jíž ve skutečnosti není), kde občanské zřízení jest nejlepší, das Schla- raffenland, ein eingebildetes Goldland, Nir- gendheim, Utopien; také každé líčení blaže- ného stavu člověčenstva, jehož ve skuteč- nosti není. Vz S. N.

362476   Utopický Svazek: 7 Strana: 0987
Utopický, utopisch. Vz Utopia, Utopista.

362477   Utopilec Svazek: 10 Strana: 0468
Utopilec, lce, m. = utopenec. Hauer 15.

362478   Utopista Svazek: 4 Strana: 0478
Utopista, y, m. = blouznivec, jenž se obírá plány o opravě řízení občanského, které se nemohou uskutečniti, der Utopist. Rk.

362479   Utopiti Svazek: 4 Strana: 0478
Utopiti, il, en, ení; utápěti, ěl, ěn, ění: utopovati, utápívati, utopovávati = pohřížiti ve vodě a tak zahubiti, ersäufen, ertränken; vůbec pohřížiti, versenken; upéci, bähen, hacken. — Jg. — co, koho. U. koho. Ros, Har. U. kámen (zahrabati), topinku (upéci). Us. U-la mlynáře (kuchařka, vlila-li mnoho mléka do mouky ji zadělávajíc). Us. Rgl., Vrů. U. svůj rozum (pitím, pivem, vínem). Šml. Jeden pravi: Utopmy ho; druhy pravi: Pokřcimy ho; Rychtářici, zlá novina: Uto- pila Kača syna. Sš. P. 37., 157. — koho, se kde. Rád by ho na lžíci vody utopil. V. Utopil by ho na lžíci vody. Vz Nenávisť. Č. Lépe bylo u. ony události v moři zapo- menutí. Pal. Dj. V. 2. Ve krvi ho utopili. Dal. 20. U měše u Vltavě u. Dal. 121. Budeš ty utopen v měše (= v pytli). Žk. 444. Co sa stalo v nově v městě Hodoníně? Utopil sa šohaj při hodonském mlýně. Sš. P. 98. Více lidí se utopilo v bečce nežli v řece. Trnka. Moucha v mede se utopí a člověk v rozkoši. Mor. Tč. V kapce vody by mne u-pil. Us. Šd. V lžíci vodě by mě utopil. Er. P. 209. U-pil rozum ve sklenici, v ko- řalce. Šd. Zdálo se mi, že se mně u-pil šohaj na potoce; U-pím ho (nůž) v tobě a lebo sám v sobě. Sš. P. 313., 314. Utápím hoře ve sklenici. Něrac. U. v rybníce, ve vodě, Us.. v krvi. Dal. Utopíš raka ve vodě. Mus. Utopil se mu táta v kopřivách, v seně, v podmáslí (o nemanželském dítěti, jehož otec není znám). Sych. — se, ertrinken. Co viseti má, neutopí se, by voda přes šibenici běžela. D. Osení se utopilo, ist überschwemmt, ist unter dem Wasser. Us. Co má viseť na provaze, to se neutopí. Tč. Do dunaja padla, tam se u-la. Sš. P. 126. Král myslil, že se děťátko u-lo a neutopilo se. Er. Sl. čít. 2. Šel se utopit a ještě nepřišel (říkají o tom, kdo z hněvu odběhl vyhrožuje, že se utopí, o němž však se ví, že to neudělá). Us. Vrů. — proč, kdy. Před lety člověka jednoho pro jeho zavinění zde u. dali sme. NB. Tč. 277. — se komu. U-lo se mi potěšení moje. Sš. P. 86. U-pil se mi bratr. — se čím: pitím. Kram.

362480   Utopiti Svazek: 7 Strana: 0987
Utopiti. Pass. mus. 379. — co, koho: mouku = u. mlynáře, Us. Šp., ječmen (pře- močili). KP. V. 239. — co, se (kde). Věc (víc) se jich utápia ve sklence ež v řice (v řece). Slez. Šd. Pravil, že v jednom n. druhém ty vidly u. mosí (vraziti). Mor. Brt. D. 283., Brt. N. p. 1. 163. Chtěl se u. a skočil miesto do vody do brachoviny. Slov. Rr. MBš.

362481   Utopiti Svazek: 8 Strana: 0451
Utopiti. Slunce se u-lo (zapadlo za mrak). Světz. 1895. 171.

362482   Utopiti se v Svazek: 9 Strana: 0361
Utopiti se v povětří = oběsiti se. Zát. Př. 81b. — co: chléb = omočiti. Maš. ruk. 207b. — koho jak: jako kotě. Us.

362483   Útor Svazek: 4 Strana: 0478
Útor, u, m. = spodní kraj nebo obruba u sudu, konve atd., aby nádoba dnem na zem nepadala. Ú. = dražka, ve které dno jest zasazeno, zejk, kým, die Zarge, Kimme, der Frosch. D., Suk. Ú. = žlábek ve dřevěné nádobě, v němž dno zasazeno; pak dolní čásť či okraj též nádoby. Us. Vck. Ú-ry jsou uštípány. Us. Mřk. Když loď ve všech svých ú-rech a svorech sténá a praská. Holub, Voda teče útorem; sud má špatné ú-ry. Us. Sraziti někomu ú-ry (zkaziti předsevzetí). Ros., Č. M. 524., Ehr., Lb. (Vz Nepřátelství). Má slabé ú-ry (kdo moč n. dech v sobě držeti nemůže. Vz Vada, Tělo). Č. Má slabé ů-ry a všecky průchody otevřené (odevšad nečistí; také = nic nemůže zatajiti. Vz Kle- vetář. Lb. ). Har., Č. Vz Outor.

362484   Útor Svazek: 7 Strana: 0987
Útor. Cf. Mkl. Etym. 352.

362485   Útor Svazek: 8 Strana: 0451
Útor. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79.

362486   Útor Svazek: 9 Strana: 0361
Útor. Voda ze štoudve smrdí outorama (dřevem). Hoř. 95.

362487   Útor Svazek: 10 Strana: 0468
Útor, u, m., finder. Rozk. R. 96., P. 1928., Mam. A. 22a.

362488   Útora Svazek: 4 Strana: 0478
Útora, y, f. = útor.

362489   Útoreň Svazek: 8 Strana: 0451
Útoreň, rně, f., ploška v hlatenství. Am. Orb. 89.

362490   Útorkový Svazek: 7 Strana: 0987
Útorkový = úterkový. Ú. deň. Sb. sl. ps. I. 185.

362491   Útorní Svazek: 4 Strana: 0478
Útorní, Kopf, Zargen-. Ú. obruč, šířka. Šp.

362492   Útorník Svazek: 4 Strana: 0478
Útorník, u, m. = náčiní bednářské k vy- tahování dna, der Boden-, Zargzieher. D. Ú = nástroj dřevěný se železnou 4—6zubou pilkou, jímž se útor vystruhuje. Us. Vck. Der Zargzieher, Šp., Falzhobel. Km.

362493   Útorok Svazek: 4 Strana: 0478
Útorok, rka, m. = úterek. Na Slov. Ssk.

362494   Utošov Svazek: 8 Strana: 0451
Utošov, a, m., potok v Novohrad, na Slov. Phľd. XII. 158.

362495   Utoť Svazek: 4 Strana: 0478
Utoť = utáti. Na Ostrav. Tč.

362496   Uťoť Svazek: 4 Strana: 0478
Uťoť = utíti. Na Ostrav. Tč.

362497   Utouchati, vz Svazek: 7 Strana: 0987
Utouchati, vz Utuchnouti.

362498   Utoulati se po Svazek: 4 Strana: 0478
Utoulati se po svétě, genugsam herum- streichen.

362499   Utouliti Svazek: 4 Strana: 0478
Utouliti, il, en, ení: utulovati = uvaliti, ab-, wegwälzen; uhnouti, sklopiti, herabhän- gen, senken, biegen; ukojiti, upokojiti, sanft an sich drücken; se = chouliti se, sich beu- gen, sich ab-, hinwegbeugen: usmívati se, schmunzeln; upejpati se, spröde thun, sich zieren; ukojiti se, sich beruhigen. Jg. — co, koho. Lev utúle uši (schlopí). Prav. živ. U. dítě, žízeň. L. — se, koho čím. Dítě se nejlépe mlékem utulí. Us. — se ke komu, sich an Jemanden schmiegen. Us. Tč. — se kam. Ten, co u-lil se v naši rodnou chýš. Hdk. C. 28. — se před čím. Kdeže sä tu pred zmáhajúcou sä hrmavicou utúliť. Er. Sl. čít. 70.

362500   Utouliti Svazek: 8 Strana: 0451
Utouliti. Tam se utulíme v stínu. Kká. Puš. 12.

362501   Utouliti se kam Svazek: 7 Strana: 0987
Utouliti se kam. Zbytkové jich sem se u-li (utekli). Šf. Strž. I. 358.

362502   Uťoupati se Svazek: 4 Strana: 0479
Uťoupati se = ujíti se, uhmožditi se chůzí, vom Gehen müde werden. Bur.

362503   Utoužiti Svazek: 4 Strana: 0479
Utoužiti, il, en, ení, utužiti, fester machen. — co čím kde. Mor. Tč.
Utovnil, a, m., had, zastr. Rozk.

362504   Útovník Svazek: 10 Strana: 0468
Útovník, angius, Rozk. P. 511., utovnil. Rozk. R. 68.

362505   Utožiti se Svazek: 4 Strana: 0479
Utožiti se = utišiti se, schwer finden o. tragen. U-lo se mu robiť. Na Ostrav. Tč.

362506   Utr Svazek: 4 Strana: 0479
Utr, zastr. Utr Vyšehradě = ve V.., uvnitř V-du. LS. v. 26. Utr posud žije ve slově utroba. Vz obšírný výklad v Mus. 1878. 127. a Bdl. Obr. 80., 81., 83.. Bž. 218., Prk. Přísp. 15. Cf.: Stojí tyčka prostřed dvoře. Sš. P. 749.

362507   Utrácat sa s někým Svazek: 10 Strana: 0675
Utrácat sa s někým = dělati si veliké útraty. Brt. Sl.

362508   Utrácati Svazek: 4 Strana: 0479
Utrácati = utráceti. Na Slov. Bern. — U. se. Darmo do nás (= k nám) chodíš, darmo sa utrácaš (= trmácíš). Sl ps. 99. Vz Utra- titi.

362509   Utracenec Svazek: 4 Strana: 0479
Utracenec, nce, m. = utracený, der Hin- gerichtete.

362510   Utracení, n Svazek: 4 Strana: 0479
Utracení, n., utrácení = ztrávení ku př. peněz, das Ausgeben, die Ausgabe, Ver- zehrung. Vydání an. V. V u. skoupým býti. V. Má moc k u. Sych. — U. zločince = usmrcení, die Hinrichtung. Jg. — U. = prodej, die Veräusserung, allienatio. (Takové) pro- dání za neužitečné se pokládá a protož ani u. té věci dopúští se. CJB. 369.

362511   Utracený Svazek: 4 Strana: 0479
Utracený; -cen, a, o; utrácený, utrácen, a, o. U = ztracený, verloren. Kart. Ze by to rúcho u-ceno bylo. Arch. II. 79. — U. = zatracený, verwünscht, verdammt. Div. z ochot. Ty u-ná kůže, co to zase děláš? Us. Ntk. — U. = vydaný, zmrhaný, ausgege- ben, verzehrt, verschwendet. — Ú. = usmr- cený na spravedlnosti, hingerichtet. Ros. — Jg.

362512   Utracený Svazek: 7 Strana: 0987
Utracený = ztracený. U. spisy. Šf. Strž. I. 176.

362513   Utracepaný Svazek: 7 Strana: 0987
Utracepaný = zatracený (eufem.). Us. Kšť.

362514   Utracepený Svazek: 8 Strana: 0451
Utracepený = utracepaný, eufem. m. za- tracený. Čern. Př. 43.

362515   Utráceti Svazek: 4 Strana: 0479
Utráceti, vz Utratiti.

362516   Utráceti Svazek: 9 Strana: 0361
Utráceti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 343.

362517   Utrackaný Svazek: 7 Strana: 0987
Utrackaný = zatracený (eufem.). Us. Kšť.

362518   Utracování Svazek: 4 Strana: 0479
Utracování, n., vz Utracení.

362519   Utracovati Svazek: 4 Strana: 0479
Utracovati, vz Utratiti.

362520   Utracovně Svazek: 4 Strana: 0479
Utracovně, atd., vz Útratně.

362521   Utracovní Svazek: 4 Strana: 0479
Utracovní, verschwenderisch. Na Slov. — U. = útratní. Slov.

362522   Utracovnice Svazek: 4 Strana: 0479
Utracovnice, e, f., die Verschwenderin. Na Slov. Bern.

362523   Utracovnička Svazek: 4 Strana: 0479
Utracovnička, y, f. = utracovnice. Slov.

362524   Utracovník Svazek: 4 Strana: 0479
Utracovník, a, m., der Verschwender. Slov.

362525   Utracovnosť Svazek: 4 Strana: 0479
Utracovnosť, i, f. = úťratnosť. Na Slov. Bern.

362526   Utrajch Svazek: 10 Strana: 0468
Utrajch, u, m., vz Hutrajch.

362527   Utrakovać Svazek: 9 Strana: 0361
Utrakovać = uvázati, zauzUti. Slez. Lor. 80.

362528   Utrakvisté Svazek: 4 Strana: 0479
Utrakvisté, vz Utraquisté.

362529   Utrakvistický Svazek: 7 Strana: 0987
Utrakvistický, utraquistisch. Mus.

362530   Utrampotovati Svazek: 4 Strana: 0479
Utrampotovati, utrampotiti, il, cen, ení = utrápiti, abplagen, zu Tode plagen; ubě- dovati, abplagen, abkümmern; unaviti, ab- plagen, abmüden. — koho, se čím. On se přes den hrubé hospodářstvím utrampotuje. Ros. — Jg.

362531   Utrap Svazek: 10 Strana: 0468
Utrap, u. m. = útrapa. Nebdžtík v svých hněvích a ú-pech mluvil, což... NB. č. 108.

362532   Útrapa Svazek: 4 Strana: 0479
Útrapa, y, f., pl. ú-py = soužení, sta- rosť, der Kummer, die Sorge, Plage, Be- kümmerniss. Br. Ú-py válek. Dch. Dolehly naň ú-py. Us. Dch. Dlouhotrvalé ú-py. Nrd. Zbaven jsa milosrdenstvím božím útrap vě- zení. Ddk. IV. 12. Nebožtík ve svých hně- vích a útrapách mluvil, což mluvil. NB. Tč. 108. Užíráte se s večera, že potom celú noc sem i tam ve snách v ú-pách chodíte. BN. Chodí jako v ú-ách (jako otrapa, jako utrá- pený). Ros. — U., y, m. = utrápený. Ros.

362533   Útrapa Svazek: 7 Strana: 0987
Útrapa. Cf. Mkl. Etym. 355.

362534   Utrápeně Svazek: 4 Strana: 0479
Utrápeně, abgeplagt. Us.

362535   Utrápenec Svazek: 4 Strana: 0479
Utrápenec, nce, m., der Geplagte, Ge- quälte, Elende. Sš. Sk. 59. (Hý. ).

362536   Utrápení Svazek: 4 Strana: 0479
Utrápení, n., die Abkränkung.

362537   Utrápený Svazek: 4 Strana: 0479
Utrápený; -en, a, o, abgekränkt, abge- härmt, abgeplagt, bekümmert. Jest všecek u. Us. U. srdce. Dch. Strany pořekadel vz: Plésti, Slepice, Zmoklý. — čím. Jsa u-pen snem. BR. II. 453. a.

362538   Utrápiti Svazek: 4 Strana: 0479
Utrápiti, il, en, ení; utrápívati, utrápí- vávati = umučiti, utrýzniti, ztrápiti, zu Tode martern o. plagen o. peinigen; trápením donutiti, durch Plagen bewegen; ztrápiti, abplagen, abhärmen, abkränken, zerplagen, zermartern. Jg. — koho, se jak: do smrti. Jg. — koho, se čím: starostí, V., vězením, Zav., zármutkem, BR. II. 128. b., se láskou. Us. Dch., Ros., Jel. — se s kým, čím. On se s ním utrápí. Us.

362539   Utrapnosť Svazek: 10 Strana: 0468
Utrapnosť, i, f. Ú. Helenina, Gram. Škod. II2. 41.

362540   Útrapný Svazek: 4 Strana: 0479
Útrapný, gramvoll. Šm.

362541   Utraquisté Svazek: 4 Strana: 0479
Utraquisté, utrakvisté, ův, pl., m. (z lat. ), kališníci, podobojí, přívrženci učení o při- jímání těla a krve Páně pod obojí způsobou, známí z dějin českých r. 1419. —1620., die Utraqnisten, die den Genuss des Abendmahls unter beiden Gestalten verlangten. Od r. 1848. slovou v Čechách a na Mor. u. — obojetníci, kteří mluvíce česky i německy k žádné národnosti rozhodně se nehlásí. Rk.

362542   Utrasení Svazek: 4 Strana: 0479
Utrasení, n., die Erschütterung. Na Slov.

362543   Utrasený Svazek: 4 Strana: 0479
Utrasený; -sen, a, o, erschüttert, abge- beutelt. Na Slov. Bern.

362544   Útrata Svazek: 4 Strana: 0479
Útrata, y, f. = vydání, náklad na něco, die Ausgaben, Spesen, Unkosten, die Aus- lagen, Kosten. Peníze na ú-tu; ú. na cestu (cestné, peníz útratní, ú. pocestní); velikou ú-tu vésti, činiti; daremné, marné ú-ty; na ú-tu dáti; ú-tu zase navrátiti. V. Peníze na cestu k ú-tě. Kom. Odvážiti se útrat; v ne- mírné ú-ty se dáti; nač těch útrat?; ú-tám uhnouti. Sych. Ú-ty na pohřeb, na stavení, nákladní; ú-ty vydělati, shledati, zjednati, sháněti; ú. právní, soudní; ještě nemá svých útrat doma. D. Útraty a náklady dle vyná- šek, Betragsspesen; kniha nákladův a útrat, das Spesenbuch. Nz. U. za ošetřování ne- mocných, Krankenverpflegungskosten. Nz. lk. Ú-ty na sebe uvaliti, podstoupiti; jeti někam na vlastní útraty; přiživiti se na obecné ú-ty; odhadní ú-ty. Us. Dch. Bez ú-ty to není; Měli jsme s ním už mnoho útrat. Us. Šd. Jest jednoročníkem (jedno- ročním dobrovolníkem) na vlastni, na státní ú-ty, slouží na státní ú-ty. Čsk. Ú-ty zemské, válečné. Us. Šd., Pal. Jde do útrat. Berg. Ú-ty na cestu opatřiti. Kram. Útrat sobě nadělati; žádných ú. nelitovati; ú-ty nésti, sobě dělati; k něčemu přiraziti; u-ty spo- čítati. Us. Ú-ty na něco vynakládati. Kram. Se všemi náklady a útratami U-ty dodávací, Zustellungskosten, odkladní, Erstreckungs-, vzešlé, odvolací; ú. soudní zdvihnouti; útrat na někom dobývati; ú-ty někomu nahraditi; někoho k nahražení útrat odsouditi; soudní ú-ty zmírniti. Řd. Likvidované ú-ty za při- znalé ujaty budou. Er. Ú. obecní, státní; na ú-ty nehleděti; útrat nešetřiti; ú-ty zapra- viti. Lp. Svědkové o škodách mají vyznati, při kterém času se ta ú. dála. Nál. 212. Ú-ty a náklady. Vl. zř. 25. Jak do Říma tak zase do Čech domů, z Říma byli na jeho vlastní útratě. Lp. 86. Ú-ty léčební nestojí v žádném poměru k cenám v posledním čase tak značně vystoupivším, lépe: útraty léčení nesrovná- vají se s cenami, které v těchto létech zna- menitě šly vzhůru (kterým přiskočilo). Šb. Rozkoš plodí útratu. Č. M. 133. Na útraty vědy, lépe: na ujmu vědy. Brs. 2. vyd. 251. Vz Náklad. — Ú., dříve a na Slov. = ztráta, der Verlust, Schaden. Ú. statku. Jel. — Ú., y, m. = marnotratce, der Verschwender. D. Pozdě bycha honí, ano pan Útrata již ujel na koni. Reš. To je vám ú-ta člověk! Us. Šd.

362545   Útrata Svazek: 7 Strana: 0987
Útrata. Cf. Tříti. Šf. III. 502 Bez ú-ty panenské čistoty. Št. Kn. š. 291. 18.

362546   Utrátce, útrátce, útratce Svazek: 4 Strana: 0480
Utrátce, útrátce, útratce, e, m. = marnotrátce, mrhač, der Zehrer, Verzehrer, Verschwender. Zlob., Plk., Reš., Arch. IV, 133. Marný u. otcovského dědictví. V.

362547   Utratec Svazek: 4 Strana: 0480
Utratec, tce, m. = útratník, utrátce. Bern.

362548   Utratění Svazek: 4 Strana: 0480
Utratění, n. = utracení. Slov.

362549   Utrátěti Svazek: 10 Strana: 0468
Utrátěti, vz Utráceti. Záp. Mor. Šb. D. 39.

362550   Utráti Svazek: 7 Strana: 1395
Utráti. Aby sirotkům neutrála. Půh. IV. 409. Asi chybně m.: neutratila. Cf. ib. 420.: aby sirotkům neutratila.

362551   Utrati Svazek: 9 Strana: 0361
Utrati = utrhati. Beran utral vlka. Ezop. 213. 8.

362552   Utratitel Svazek: 9 Strana: 0361
Utratitel, e, m. = neděle. Purkarec. Věst. VII. 151.

362553   Utratiti Svazek: 4 Strana: 0480
Utratiti, il, cen, ení; utráceti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; utracovati, utratívati, utra- covávati = ztratiti, verlieren; zatratiti, zka- ziti, vertilgen, zu Grunde richten; usmrtiti, hinrichten; ztráviti, verzehren, verschwenden. Jg. — abs. Odkad utrácí? V. Neutrácej, když nemáš (Cf.: Nemáš peněz, mnoho ne- jez; Bez peněz málo jez). Us. Dch. Nedej mně, milá, nedej mně utrácet, ty máš peníze, můžeš mě vyplácet. Sš. P. 595. Tak dnes utrácej, abys měl i zejtra. Kos. — co, koho. Mnoho utráceti. V. Utratiti za rok mnoho. Ros. U. peníze, Us., dobré jméno (zkaziti). Koll. Zločince, V., vraha (usmrtiti). Br. Keď Kačenku utráceli, všeci mládenci plakali. Mor. pís. 188., 157. A to só (= jsú) ti zlo- stni kati, co mě budó utráceti. Sš. P. 158. Žádného ntratiti nedali, dokuž by zmrskán nebyl. BK. II. 128. a. II. statek. V. Snadno i česť svú utrácá, kdo v novinkách sa obrácá. Mor. Tč. Však on tam svého neutratí. Mor. Šd. Mnohokrát z bludnej cesty osoží sa vrátit, jestli nechceš čas i chodzu darebně utratiť; Kdo bez Boha pracuje, darmo čas utrácá; Chvalitebná práca cti svej neutrácá. Na Slov. Tč. Národnosť svou u. Us. Shniloba (= lenosť) lidi utrácí. Sk. U-la svůj věneček ze samého zlata. Sš. P. 381. Mladosť moja, mladosť, tak som ťa utratil? Sl. ps. 119. To som u-la, čo som si nad zlato, nad perly vážila. Sl. ps. 101. Ty peníze on utratil. Půh. II. 371. Nepomátla se tou měrou, aby pří- tomnosť ducha byla u-la. Sš. L. 15. Statek marně u-til. BR. II. 259 A toho zbožie u. nemáme. Arch. I. 401. Čím více kto a mar- něji záduší utracuje, tím více bude, ač se nepokaje, muky trpěti. Hus I. 443. Kdož marně utrácí čas, větší škodu sobě činí, nežli by peníze utrácel. Tč. Neutrácej víc, než získáš, sic na hlavu se potřískáš. Reš. Co nachová Stejskal, to utratí Vejskal. Prov. — co skrze co kdy. Utratil (ztratil) v os- mém roku skrze smrť otce svého. Tabl. poes. Milosť boží sa utratí skrze hříchy. Na Slov. Tč. — co, koho na čem, kde. Zlo- čince na hrdle. V. A tu jsú na jich zboží jedno utratili a druhé preč hnali. Půh. I. 248. Utratiti peníze na cestě. D. A rozličně jinak utracujíce na pyšném rúše. Hus II. 300. — co, koho čím: hanebnou smrtí, Troj., mečem. Us. Pitím mnoho utratil. Ml. Ohavnou smrtí vás všech utratím. Pass. Nemocí mnoho u-til. Us. Dch. Pohárkom rozum svój u-til. Na Slov Tč. — kde. V ho- spodě mnoho utralil. Ml. Vícej rozkoš nežli práca zdraví u lidí utrácá. Na Slov. Tč. V tom domě mnoho se u-cí. Us. Dch. Na Petříně nad Prahou utraceni jsou jiní ve- řejně. Ddk. II. 406. — odkud: z hotových (peněz), z cizího utráceti. Us. — co komu: ženě věno. Us. Zboží někomu u. Půh. 421. U. sirotkům Arch. V. 272. Poručník zaruče dobře před úřadem, aby sirotkóm neutratil, ani jim zboží do jich let umenšil... O. z D. — co proč. Nemá z žádných jiných škod pro tu při viniti, než toliko, což pro tu při naloží a utratí. Vl. zř. 283 U. co z nepřízně (zkaziti). Pro zišček i Boha utrácá. Na Slov. Tč. Otec pro užitek dětí peníze utrácá Na Mor. Tč. V jakém počtu Vršovci k rozkazu Svatoplukovu jsou utraceni, toho... Ddk. II. 404. — od čeho. Utrácel od groše če- ského deset bílých peněz (více než měl). Prov. — (co) na co Na marnou slávu dů- chody utrácí. Har. Co obroku koňského na každé koně obzvláštně se utratilo. V. (Své jmění) na řečníky u-li. Vš. XXVIII. Ani na marnosti a přielišnosti utracoval. Hus II. 221. A ty (koně) jest on na svú potřebu u-til a těch mi zaplatiti nechce. Půh. II. 390. — jak: s lehkou myslí. Us. —adv. skoupě, statek marně, neužitečně, zbytečně u. V. Co kdo sám nevypracoval, to snadno u-tí. Na Slov. Tč. Dolnou pověsť nenabytelně u. Pal. Dj. IV. 2. 298. Kdo darmo vzal, na to nedbá, když darmo utratí. Na Mor. Tč.

362554   Utratiti Svazek: 7 Strana: 0987
Utratiti. Cf. List. fil. XVI. 171. — co. Co j' dřěve marnosť u-la. Št. Ř. 74. a. U-li ty krajiny (ztratili). Šf. Strž. I. 258. — co v čem. Peniez nenie k jinému než kúpiti zaň a když kúpí zaň, tehdy sem jej v tom užitku u-til. Št. Kn. š. 174.

362555   Utratiti Svazek: 10 Strana: 0675
Utratiti. Neutrácej víc, než získáš, sic na hlavu se potřiskáš. Máj. IV. 291.

362556   Utratiti koho Svazek: 8 Strana: 0451
Utratiti koho: ženu = ztratiti (smrtí). PMd. 1895. 141.

362557   Utratkyně Svazek: 4 Strana: 0480
Utratkyně, ě, f. = která utrácí, die Ver- zehrerin, Verschwenderin.

362558   Utratlivosť Svazek: 4 Strana: 0480
Utratlivosť, i, f. = útratnosť, die Ver- schwendung. Ros.

362559   Utratlivý Svazek: 4 Strana: 0480
Utratlivý = útratný, verschwenderisch. Ros.

362560   Útratně Svazek: 4 Strana: 0480
Útratně, útratlivě = marnotratně, ver- schwenderisch. U. si počínati. V. U. žíti. Us. Šd.

362561   Útratné Svazek: 4 Strana: 0480
Útratné, ého, n., podlé Nové = peníz na útratu, der Zehrpfennig, das Reisegeld. Denní ú. úhrnkové, diety, die Diäten, das Diäten- pauschale. Csk. Vz Útratný.

362562   Útratní Svazek: 4 Strana: 0480
Útratní, Kosten-, Zehrungs-. U. peníz (na útratu), D., škody vynahraditi. V. Ze škod nákladních a u. obviniti. Pr. měst., Faukn. 79., Žr. F. I. Č. XXXII. Ú. písař (který vy- dání zapisoval). Ať to pekař klíčníku od- vede a písař u. ať to zapíše. 1590. Gl. Jest- liže kto chce ze škod pohnati kromě škod ú-ních. Arch. V. 22.

362563   Útratnice Svazek: 4 Strana: 0481
Útratnice, e, útratnička, y, f., die Ver- schwenderin. Jg.

362564   Útratník Svazek: 4 Strana: 0481
Útratník, a. m. der Verschwender. Uč se spořit, lide náš! Ú. sám se vyhání. Sš. Sm. bs. 170.

362565   Útratno Svazek: 7 Strana: 0987
Útratno = útratně. Slez. Šd.

362566   Útratnosť Svazek: 4 Strana: 0481
Útratnosť, i, f. = zbytečný náklad, utrá- cení, útrat děláni, der grosse Aufwand V.

362567   Utratný Svazek: 8 Strana: 0451
Utratný = k utrácení, k zahubování. U. čas = v němž může zahubiti, vražditi. AlxBM. 191. (Cf. Krok. 1893. 210.).

362568   Útratný, utratlivý Svazek: 4 Strana: 0481
Útratný, utratlivý = marnotratný, nád herný, verschwenderisch, grossen Aufwand machend. Videli; že macocha těch sirotků jest ú-ná a mrhá statek. NB. Tč. 262. Bratra má někto ú-ho nebo strýce. Vš. Jir. 310. Alcibiades byl ú. a skvostný. V. Navrácení útratného syna. Vš. U. žena. Kom. — v čem. V jiných věcech útratní bývají. V. — Ú. = co útraty dělá, theuer, kostspielig, kost- bar. Noc jest zlému čas ú-ný. Alx. BM. v. 191. Ú. zábavy a veselosti. Us. MP. Ú-ných se varuj skvostností, též i lakomství, jsouť dobré pověsti škodné obě, rovně nectnosti. Kom. — Ú., Kosten-, Reise-. Ú. škody. Zehrungskosten, útraty. Nz., Nal. 215. Mají tiem způsobem hleděti o škody ú-né tak, jakož se nahoře píše. Arch. V. 498.

362569   Útrava Svazek: 4 Strana: 0481
Útrava, na Slov. útrova, y,, f. = útrata, das Zehrgeld. Koll., Baiz. Vz Útratné.

362570   Útravek Svazek: 4 Strana: 0481
Útravek, vku, m. = píce, das Viehfutter. Us. u. Plzně.

362571   Utráviti Svazek: 4 Strana: 0481
Utráviti, utrav, il, en, ení; utravívati = utratiti, stráviti, auf-, verzehren; otráviti, vergiften. Jest to k věci lepší obráceno, nežli aby od tebe bylo sněděno a utráveno. BR. II. 67. — co. Dědictví u. V. — co jak. Všecké dni života svojího bolestně utráví, Časom pre veliké práce utratí i zdraví. Na Slov. Tč.

362572   Utravný Svazek: 4 Strana: 0481
Utravný, aufreibend. U. práce. Us. Dch. — U. = otravující, giftig. Pl.

362573   Utrciti. Na Svazek: 7 Strana: 0987
Utrciti. Na tesák jeho tak se u-čil (na- razil). Wtr. exc.

362574   Utrckati se Svazek: 4 Strana: 0481
Utrckati se, utrckovati se = trckem se uběhati, sich satt, müde laufen. Mor. Mtl., Tč.

362575   Utrčení Svazek: 4 Strana: 0481
Utrčení, n., der Herreckung, Ausstrek- kung. Na Slov. Bern.

362576   Utrčený Svazek: 4 Strana: 0481
Utrčený; -en, a, o, gereckt, ausgestreckt. Na Slov. Bern.

362577   Utrčiti Svazek: 4 Strana: 0481
Utrčiti, il, en, ení; utrčovati = vypučiti, vystrčiti, herrecken, ausstrecken. Na Slov. Bern.

362578   Útrčka Svazek: 4 Strana: 0481
Útrčka, y, f. = harc. L.

362579   Utrdlovati Svazek: 4 Strana: 0481
Utrdlovati = trdlem utlouci. — co: len. Us. Tč.

362580   Utrdlovati se Svazek: 7 Strana: 0987
Utrdlovati se = utancovati se. Us. Kšť.

362581   Utrefiti Svazek: 4 Strana: 0481
Utrefiti, il, en, ení, utrefovati komu = uhověti. Na Zlínsku. Brt. — kam, treffen: do terče, domů. Us. Tč. — s infint. Utrefí dobře odpovědět. Na Ostrav. Tč.

362582   Utrecht Svazek: 4 Strana: 0481
Utrecht, a, m., Ultrajectum, die Stadt Utrecht, mě. v Nizozemsku. Vz S. N. Utrechťan, a, m. — Utrechtský. Utrechter. U. církev. Vz S. N. XI. 256.

362583   Utrechteiř Svazek: 9 Strana: 0361
Utrechteiř, vz Hutrechteiř.

362584   Utrechtýř Svazek: 4 Strana: 0481
Utrechtýř, e, m. Dač. I. 58., 143

362585   Utrejch Svazek: 4 Strana: 0481
Utrejch, u, m., hutrejch, hutraj, otrojch, z něm. Hüttenrauch, lépe: arsenik bílý, myšák, Vys., kyselina arseniková, arsenik. Mz. 361. U. = bílý prášek z usazených par ku př. arsenu (které se vyvíjejí, rozpaluje-li se arsen). Vz Arsen. Bř. U. žlutý (sirník ar- senový, Schwefelarsen, Šp. ), Jg., bílý mletý (kyselina arsenová, moučka jedová, weisser Arsenik, arsenige Säure, Hüttenrauch, Gift- mehl. Nz. lk. ), červený. Kh. Cf. Schd. 29., Šfk. 276., 279., 280., Br. N. 126., KP. III. 64., Kom. J. 104. O požívání u-chu vz KP. I. 23. Pře otce před soudem je u. do chleba. Sml.

362586   Utrejch Svazek: 7 Strana: 0987
Utrejch. Dává toho jako u-chu (málo). Us. Čče Tkč.

362587   Utrejchovitý. U Svazek: 10 Strana: 0468
Utrejchovitý. U. nečistota. 1585. Uč. spol. 1902. 21.

362588   Utrejchovna Svazek: 4 Strana: 0481
Utrejchovna, y, f., die Gifthütte. Rk.

362589   Utrejchový Svazek: 4 Strana: 0481
Utrejchový, Arsenik-. Rk.

362590   Utrejchovy Svazek: 8 Strana: 0451
Utrejchovy. U. baba = prodavačka utrej- chové vody pro mouchy. NZ. II. 613.

362591   Utrejs Svazek: 4 Strana: 0481
Utrejs, u, m. = utrejch. Má děti jako u-sy (zlé). U Žambk. Kf.

362592   Utrestati Svazek: 4 Strana: 0481
Utrestati, gehörig strafen. — koho čím. Us. Tč.

362593   Útrh Svazek: 7 Strana: 0987
Útrh, u, m. = ujma. Ssk.

362594   Utrhač Svazek: 4 Strana: 0481
Utrhač, e, m., der Abreisser, Abbrecher. Us. — U. = pomlouvač, křivý žalobník, úštipečný slovník, hánce, der Verleumder, Lästerer. V. U. na cti, der Ehrabschneider. Jg., Šm., J. tr., Troj. Tomuto u-či se nikdo nezachová. Us. Dch. Neposlouchaje pomlou- vačův a utrhačů pracuj s chuti usilovnou na národa poli dědičném. Kmp. Já jsem člo- věk dobrý, ale tys mej cti utrhač; Tys mi se znal v tom, žes mi řekl, že sem u. do- brých lidí. NB. Tč. 186. U. sobě a poslu- chači obecne škodí; Písmo přirovnává u-če psu, svini a hadu; Též u. opustě všechny ctnostné skutky blížnieho chopí se zlých a těmi se i jiné krmí s chutí; Proto jsú jako svině u-či, neb jako svině radějšie volí lajna než jiné věci, jenž vonějí; A jakož svině najprve pysk ustrčí v lajno, též přivyklý u., kam přijde mezi lidi, jazyk ustrčí v blíž- nieho hřiechy; Jakož svině párá hluboce v lajně pyskem, též u., co móž nejhlúbě dosáhnúti hřiechu, pára svým jazykem; Jako svině nechajíc vody čisté válé se s libostí v blátě, též u., opustě ctnosti čisté, válé sě v hřieše; U. podoben jest k hadu. Hus I. 229, 230., 383. (Tč. ). Dej slovo u-čovi, tím slovem tě zhubí. Mor. Tč. U. po ulicách pred všeckými tvé čreva (střeva) vytočí; Trním zapchaj tvoje uši, když u. mluví, co slyšať nesluší; Podlizači, utrhači sů zverové (= zvěř) ledajací; V horách sú ukrutné zverové med- vedi a vlci, v mestách sú u-či a podlizači. Na Slov. Tč. Cf. Málo těch hlav, na něž by se utrhačova kukla nehodila. Pk. Vz Rb. 273., Utrhání.

362595   Utrhač Svazek: 7 Strana: 0987
Utrhač tě hůře zraní, nežli zbojník břit- kou zbraní. Šd.

362596   Utrhač Svazek: 8 Strana: 0451
Utrhač. U. a blázen má se jako svině, ryje-li aneb raději běží do bláta nežli k žlabu. Bl. Gr. 301. U-či ďábel sedí na jazyku, tomu pak, který utrhanie poslúcha, v ušach. Phľd. 1894. 6.

362597   Utrhačka Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhačka, y. f., die Abreisserin. — U., die Verleumderin. D.

362598   Utrhačlivý Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhačlivý = utrhačný. Šm.

362599   Utrhačně Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhačně = utrhavě, lästerlich, verleum- derisch. Ros. U. o někom mluviti.

362600   Utrhačník Svazek: 9 Strana: 0463
Utrhačník, a, m. Jrsk. XI. 93.

362601   Utrhačnosť Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhačnosť, i. f., verleumderische Be- schaffenheit. Ros.

362602   Utrhačný, lépe Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhačný, lépe: utrhavý, lästerlich, ver- leumderisch. Jg. U. člověk, Us., posmíváček, jazyk. Sych. — U. = utrhání obsahující, Ver- leumdung enthaltend, Spott-. U. spis, Bern., řeč, slovo. Us. Tč. U-čných řečí nedbati. Us.

362603   Utrhačství Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhačství, utrhactví; n., Verleumdung. Ddk. V. 195.

362604   Utrhačův Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhačův, -ova, -ovo, Verleumder-. Vz Utrhač (konec).

362605   Utrhající Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhající, verleumderisch. — komu. S u-cím svému bližniemu sem nejiedal. Hus I. 230

362606   Utrhajičnosť Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhajičnosť, i, f. = utrhačnosť. Na Slov. Bern.

362607   Utrhajičný Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhajičný = utrhavý. Na Slov.

362608   Utrhal, a, utrhálek Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhal, a, utrhálek, lka, m. = utrhač. Pam. kut.

362609   Utrhalivě Svazek: 7 Strana: 0987
Utrhalivě = utrhačně. U. se mu posmí- vali. Zrcd. 1. a.

362610   Utrhalivý Svazek: 7 Strana: 0987
Utrhalivý = utrhačný. Zrcd. Mus. 1887. 472.

362611   Utrhanec Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhanec, nce, m. = utrhaný, ein Ab- gerissener. Zlob.

362612   Utrhání Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhání, n., das Abreissen, Abbrechen. U., květu, ovoce. — U. = pomluva, sočení, die Lästerung, Verleumdung, der Schimpf, Spott. V. U. na cti. Vz Rb 273., J. tr. U. v řeči. BR. II. 22. Od utrhání kroťte jazyk; A jest u. zlé mluvenie o člověku bez jeho při tom bytie; Ktož cizím u-ním se pase bez pochybenie cizím masem se nasycuje; U. již tak jest v obyčej vstúpilo, že již ho nemají za hřiech; U. od chvály člověka počne řka, že jest člověk dobrý a ihned vyrazí u řka- Než... a tiem než všichnu chválu prvú po- razí; Nižádné u. nás k hněvu nepopuď; Aby pro mé neměl králova Milosť u. a Česká ze- mě pohaněnie, rozeslal sem mnoha listóv. Hus I. 228., 229., 230., 231., II. 18. (Tč). Cf. Utrhač.

362613   Utrhanlivý Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhanlivý = utrhavý, lästerlich, ver- leumderisch. Zák. sv. Ben. 19.

362614   Utrhaný Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhaný; -án, a, o, vz Utrhnutý.

362615   Utrhati Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhati, vz Utrhnouti.

362616   Utrhavě Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhavě někoho pomlouvati, lästernd. Flav.

362617   Utrhavě Svazek: 9 Strana: 0361
Utrhavě a urážlivě o někom mluviti. Pal. Děl. III. 2. 8.

362618   Utrhavosť Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhavosť, i, f., die Verleumdungssucht. Jg.

362619   Utrhavý Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhavý = kdo druhému utrhá, jej po- mlouvá, verleumderisch, lästerig, ehrenrüh- rerisch. Läster-. ZN. U. jazyk, řeč, V., lidé, Kom., huba, Us., slova. Jel. Neutrhavý. Br. Celá ta povídka jest jen u. lež. Pal. Dj. II. 1. 171.. IV. 1. 330. Zlými lidmi a u-vými. Arch. III. 183. Slova u-vá vypouštěti; U- vých a marných řečí mnoho mluvil; Kterak vydadie lidé počet z každého slova u-vého; Doufám, že Bůh lidem u-vým nepřepustí nad pravdú zvítěziti. Hus I. 230., II. 278., 390., III. 277. (Tč. ).

362620   Utrhavý Svazek: 10 Strana: 0468
Utrhavý spis. Mart. S. Před. str. VII. (r. 1636).

362621   Utrhlec Svazek: 7 Strana: 0987
Utrhlec, helce, m. = potrhlec, rozrazil, veronica offic, Ehrenpreis, rostl. Slez. Šd.

362622   Utrhlec Svazek: 8 Strana: 0451
Utrhlec, helce, m., rostl., vz Verunka (3. dod.).

362623   Utrhlivý Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhlivý = náhlý, jäh, aufbrausend. Na Ostrav. Tč.

362624   Utrhlý Svazek: 10 Strana: 0675
Utrhlý = utržený. Brt. Sl.

362625   Utrhnouti Svazek: 4 Strana: 0482
Utrhnouti, ul, ut, utí; (zastr. utrhu), utrhl, žen, ení; utrhati, utrhávati, utrhová- vati, utrhovati. U. = trhnutím odděliti, ab-, weg-, fortreissen; umenšiti, ujíti, ent-, ab- ziehen, abbrechen, schmälern, Abbruch thun; zle mluviti, hanobiti, nařknouti, zhaněti, po- mluviti, lästern, verleumden, spotten, Ehre abschneiden. Jg. — co: květinu, jablko, Us., niť, D., větev. Ros. Lidé jej pak utrhovali (vytýkali mu), že ji nechal bez zaopatření, U Rychn. Ntk. Do zahrady vkročila, tři rů- žičky utrhla, tři věnečky uvila; Utrhla sem jí (fialy) próteček, tobě, synku, za klobóček; utrhla jsem jí kytečku, tobě, synku, za če- pičku; Utrh Honzíček, utrh dvě (jablka), jedno je pustil po vodě; Skočila som do zahrady, červená som, utrhla sem tři růžičky, obledla som. Sš. P. 23., 220., 356., 552. (Tč. ). — komu, čemu: soudcům, Ros., bližniemu, Hus I. 230., III. 179., BR. II. 22. b., cti, do- brému jménu a pověsti, V., nevinným křivě u. Kom. Kdo mu utrhá, rovné pomsty hoden jest; Utrhají kněžie velmi lidem. Hus I. 157., 383. (Tč. ). Kdiž ti luďé utrhajú, neboj sa zlých řečí. Na Slov. Tč. Své vlastní hubě u. Us. Zásluhám jeho u. Boč. — Jel. — komu co. Utrhl mu třapec. Ros. Kluku, nebudeš-li se učit, u-hnu ti krk!; Však on ti hlavu neutrhne! Us. Dch. Dnes se hezky rozpršelo, ale nic neškodí, jen když si lidé ty jetely utrhli (sklidili)! U Rychn. Čertovi by ocas utrhla (zlá, vzteklá žena). U Žamb. Dbv. Něco statku jemu utrhl. BR. II. 259. Měšce lidem u. V. — co čím. Kus sukna zuby. Us. Kvítek rukou. A těmi všemi kusy u-li sú kněžie pánu Ježíšovi. Hus I. 229. Abych těm ústa zacpal, kteříž mi tím u-hují, že... BR. II. 625. b. Že jsme až do snídaní tím příhodným větrem dobrý kus cesty utrhli. Har. I. 89. — Jel. — komu čeho. Keď tam půjde má milá, utrhne si voničky; Keď tam půjde jej milý, napije se vodičky. Sš. P. 3, 32. U. čeledi mzdy. Hus III. 250. — komu na čem (kolik). Každému na službě (na mzdě) po českém utrhuje. Ros. Na mzdě, D., na ceně. lis. U. někomu na poctivosti, na dobré pověsti. V. U. někomu na cti. V., Let. 96, NB. Tč. 241., 232., 244., 229., 235, Hus í. 222. Utrhl dva krejcary na kilogramu! Us. Kráva utrhla na mléce. Us. Včk. — (komu) odkud: ze mzdy. Jg. Utrhne sobě od huby a jemu strčí. Us. Ml. Ucho od hrnce u. Pass. 690. Utrhneme z růže květ, budeme mít plenky hned. Sš. P. 30. — si co kam. Utrhla sobě za kordulenku rezetku zelenú. Sš. P. 629. — komu v čem: v jí- dle. Dch. — komu čím: haněním. V. Jedni druhým žádným kacířstvím neutrhují. Skl. I. 58. — Br., Kom. — (kde) kdy. Na trhu při koupi prodavači u. Us. Tč. Nětrhej mne v zimě, moja krása zhyne. Sš. P. 163. — co komu jak. U-hl sedlákovi 10 grošóv s měšcem. Pč. 36. — komu, co kde: krom očí. V. Na cizím poli klásek některý utrhli. BR. II. 219. b. I kto viece utrhají než kně- žie u stolóv? Hus II. 198. — se (komu). Utrhl se knoflík, kůň, utrhla se niť. Us. Čerti se tam utrhli (říká se, je-li veliký vítr). Us. Vrů. Nedbá, by se někde utrhlo kus práce (neudělalo). V Kunv. Msk. Pořád se utrhuje (= zlobí). Us. (Hus I. 250. ). Pfi. cosi se ti utrhlo (bzdiny)! Us. Šd. Dotud se džbánkem pro vodu chodí, až mu se utrhne. Prov. Utrhla se mu ruka (mnoho dal). Prov. — se s kým. By se břehu chytil, vše se s ním utrhne (nic se mu nedaří). D. — se odkud. Utrhl se kámen s hůry. Br. Jakobys Černo- bohu od pásu se utrhl (jakoby tě byl Č. zplodil). Ehr. 17. Z Ruska se ulili (odešli) a přišli sem. U Rychn. Ntk. Nemohl se z místa u. (uvázl tam) Us. Vch. U-hlo se srdce se zvonu.. Us. Šd. — se na koho, nač = obořiti se, anfahren. Když jí co řekne, utrhne se naň. Us. Utrhl se na peníze. Puchm. ex Lomn. 23. Ten se na člověka hned utr- huje. Us. Dch., Kf. — adv. Úštipačne na někoho se u. V.

362626   Utrhnouti Svazek: 8 Strana: 0451
Utrhnouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65. — se komu. U-hla se jí ruka (dala něčeho mnoho). NZ. II. 613.

362627   Utrhnouti se Svazek: 10 Strana: 0468
Utrhnouti se. Utrhl se (naň), jakoby ho pes uštknul. Zvon III. 2.

362628   Utrhnutí Svazek: 4 Strana: 0483
Utrhnutí, das Abreissen, Abbrechen, Ab- pflücken. Vz Utrhnouti. — U. = umalení, der Abbruch, die Abbrechung, Abziehung. U. na ceně, die Abdingung. — U. = do- tknutí slovy, die Lästerung. Jg.

362629   Utrhnutý Svazek: 4 Strana: 0483
Utrhnutý; -ut, a, o = utržený, abgerissen, abgepflückt, abgebrochen, abgezogen. Vz Utrhnouti.

362630   Utrhoválek Svazek: 4 Strana: 0483
Utrhoválek, lka, m. = utrhovač. Šm.

362631   Utrhování Svazek: 4 Strana: 0483
Utrhování, n., das Abreissen; die Ver- kürzung, Ent-, Abziehung. — U. = pomluva, die Lästerung, Verleumdung. Jg.

362632   Utrhovnosť Svazek: 4 Strana: 0483
Utrhovnosť, i, f. = utrhačnosť. Slov.

362633   Utrhovný Svazek: 4 Strana: 0483
Utrhovný = utrhačný. Na Slov.

362634   Utriedniť Svazek: 9 Strana: 0361
Utriedniť. Už sama národnia pieseň utriednuje vkus národov = stanoví. Slov. Čes. 1. X. 357.

362635   Utrimiska Svazek: 4 Strana: 0483
Utrimiska, y, m. = podlízač, der Schmei- chler. Na Slov. Bern.

362636   Utrkati Svazek: 4 Strana: 0483
Utrkati, utrknouti, knul a kl, ut, utí; utrkovati, utrkávati, utrkávávati = rohem uhoditi, raniti, zabiti, mit den Hörnern stos- sen; zu Tode stossen. — koho. Vůl muže utrkl. BO. Kráva mě utrkla. Us. Šd. Utrkla mja kráva, ta kráva bezrohá. Sš. P. 287. — koho kam: na zem. U. Uh. Hradiště. Tč. Kráva, ho utrkla do nohy, v nohu. Us. — koho čím jak. Býk rohy (pravým rohem) do smrti ho utrkal.

362637   Utrkati Svazek: 8 Strana: 0451
Utrkati = trkáním zahubiti. Jakoby chtěl čelem utrknouti zemi (trknutím odraziti). Lomn. (Wtr. Živ. c. II. 931.).

362638   Utrkavý Svazek: 4 Strana: 0483
Utrkavý, stössig. U. kráva. Mor. Tč.

362639   Utrmácenec Svazek: 10 Strana: 0675
Utrmácenec, nce, m. = utrmácený člověk. Zl. Pr. XXIII. 255.

362640   Utrmácení Svazek: 4 Strana: 0483
Utrmácení, n., die Ermüdung.

362641   Utrmácený Svazek: 4 Strana: 0483
Utrmácený; -cen, a, o, ermüdet, abge- schlagen. Přišel celý utrmácený. Us.

362642   Utrmáceti Svazek: 4 Strana: 0483
Utrmáceti, el, en, ení; utrmati, abplagen, abrackern, abmüden, entkräften. — koho, se. Ros. — čím: prací nějakou, cestou. — se čím. Us.

362643   Utrmaniti Svazek: 4 Strana: 0483
Utrmaniti, il, ěn, ění = utratili. — co kde: peníze v hospodě. Mor. Té.

362644   Utrmati Svazek: 4 Strana: 0483
Utrmati = utrmáceti.

362645   Utrnouti Svazek: 4 Strana: 0483
Utrnouti, ul, utí = strnouti, erstarren, einschlafen. Ros. — komu od čeho. Noha od dlouhého sezení mi utrnula. Us. Tč.

362646   Utrnouti Svazek: 7 Strana: 0987
Utrnouti. Mill. 80.

362647   Utro Svazek: 10 Strana: 0468
Utro = jutro. Ž. gloss. (Mus. 1879. 409. ).

362648   Útroba Svazek: 4 Strana: 0483
Útroba, y, f. (utr- oba, strsl. ątrBba) = vnitřek, vnitřnosť zvl. těla lidského (život, břicho, střeva), das Innere des Körpers. Krvá- cení utrob, innere Blutung. Dch. Žízň u-bu smáhše. Rkk. 52. — U. = matka, die Ge- bärmütter. V Mat. verb. nepravá gloss. Pa. — U. = srdce, vnitřnosť (jakožto sídlo citu, odvahy), das Innere, das Herz. Žleč sie rozli po utrobě. Sněm. Vzbúřichu sě v u-bách (uvnitř, v duši). Výb. I. 37. Chtě poznati jich u-bu. Alx. V. v. 1476. Všech sto jmieše k Výhonu v u-bách statnú vieru. Rkk. 30. Velmi sě smutista oba, by jim jich teskna u. Ur. rk. 205. Duch sv. lásku boží v u-bu lidskou vlévá. Sš. II. 123. Darmo sem vás nezval k sobě. Jest zde tak v múdrej útrobě jedna panna, velmi krásna. Kat. 1497. Vždy tni bylo na u-bě. Leg. — U. = játra, die Leber. Us. a Místka. Škd.

362649   Utroba Svazek: 4 Strana: 0484
Utroba, y, f. = trud, nouze, trápení, bo- lesť, bída, die Plage, das Elend. St. skl. IV. 386.

362650   Utroba Svazek: 7 Strana: 0987
Utroba, útroba. Ú-by či vnitřnosti = za- živadla, dychadla, močidla a plodidla. Stff. Utroby hrudní, Brusteingeweide. Nauka o ú-bách, Enterologie. Cf. Slov. zdrav. 391. — Ú. = srdce, mysl. Vždy mi bylo na ú-bě. Leg. o sv. Anně 78. Mám tě na ú-bě. Homl. v. 377. I trojici v jednobě mějme vezdy na ú-bě , Domov král s ve- selú ú-bú jide. Jiří v. 107. a 108., 234.

362651   Utrobka Svazek: 7 Strana: 0987
Utrobka, y, f., zdrobn. útroba. Kyt. 1876. 79.

362652   Utrobní Svazek: 4 Strana: 0484
Utrobní = životný, Visceral-, Leib-. U. plod, kostra. Ssav. U. list. oblouk, deska. Nz., lk.

362653   Útrobní Svazek: 7 Strana: 0987
Útrobní čilstvo, Kod., dutina, Visceral- höhle, hlísty, -würmer, svaly, -muskeln, tepny, -arterien, žíly, -venen. Ktt. exc.

362654   Útrobní Svazek: 10 Strana: 0468
Útrobní kýla, enterocele. Ktt.

362655   Útrobník Svazek: 4 Strana: 0484
Útrobník, u, m. = řepíček, řepík, agri- monia, Odermennig, m. Slb. 498.

362656   Útrobník Svazek: 7 Strana: 0987
Útrobník, rostl. Cf. Mllr. 9. Ú., agrimo- nia eupatoria, hojí choré útroby. Us. Brt. — Ú., a, m. U. cizopasný, helicosyrinx para- sita, hmyz. Vz Brm. IV. 2. 323.

362657   Utrobnosť Svazek: 4 Strana: 0484
Utrobnosť, i, f., die Innigkeit. Šm.

362658   Útrobný Svazek: 4 Strana: 0484
Útrobný = trudný, elend, Qual- Ú. život. Milič. 100.

362659   Utrobomutný Svazek: 4 Strana: 0484
Utrobomutný, das Innerste betrübend. Šm.

362660   Utrobopis Svazek: 4 Strana: 0484
Utrobopis, u, m. = utrobosloví.

362661   Utrobosloví Svazek: 4 Strana: 0484
Utrobosloví, n. = nauka o útrobách rost- linných, die Phytotomie. Vz Rst. 2., 150.

362662   Útrobosloví Svazek: 7 Strana: 0987
Útrobosloví = nauka o vnitřnostech, splanchnologia. S. N. IX. 1199.

362663   Utrobozpyt Svazek: 4 Strana: 0484
Utrobozpyt, u, m., die Eingeweidelehre, Enterologie. Šm.

362664   Útrobozvěr Svazek: 8 Strana: 0451
Útrobozvěr, a, m. Vz Am. Orb. 104.

362665   Utrobožerný Svazek: 4 Strana: 0484
Utrobožerný, am Innern (am Herzen) nagend. Šm.

362666   Utrojiti Svazek: 7 Strana: 0987
Utrojiti, il, en, ení, utrojovati, verdrei- fachen. U. hlídky. Šd.

362667   Útrolek Svazek: 4 Strana: 0484
Útrolek, lku, m. = něco utroleného, vy- padalého, odpadalého, Abfälle, ausgefallener Same etc. Zametli pernu a dva koše ú-lků vynesli. Us. Č. Ú. rudy. Utroliti, il, en, ení; utrolovati, ausreiben. — čeho pro koho. U. zrní pro holuby (drobet něčeho vymnouti). — se. Co se utrolí, to se smete. Ros.

362668   Utropiti Svazek: 4 Strana: 0484
Utropiti = utrápiti. Na Ostrav. Tč.

362669   Utrošiti Svazek: 4 Strana: 0484
Utrošiti, il, en, ení; upotrošiti, verschwen- den, co kde: peníze po hospodách. Na. Ostrav. Tč.

362670   Utroubčí Svazek: 4 Strana: 0484
Utroubčí, n., jm. pole u Přerova. Pk.

362671   Utroubiti se Svazek: 4 Strana: 0484
Utroubiti se, sich müde blasen; sich müde schwätzen. Mor. Tč.

362672   Utrouditi Svazek: 4 Strana: 0484
Utrouditi, utruditi, utruď, il, zen, ení = unaviti, ermüden. — co: svůj život. Leg. — se. Jda tam něco se u-dí. Hus I. 299. — se kde: při práci. Us. Tč. — koho, se čím: chozením, Reš., žízní, Us., těžkou ro- botou, Tč., voláním. BO.

362673   Utrousiti Svazek: 4 Strana: 0484
Utrousiti, utrus, sil, en, ení; utrušovati, utrušovávati = částku něčeho pustiti, drobet trusu pustiti, verstreuen. V., Ros. — abs. Kdybys i se zlatem zacházel, přece jednou musíš u. (kdybys měl sebe lepší pozor, přece někdy klopýtneš, chybíš). Us. u Žambk. Dbv. — co: peníze, zrní, obilí. D. — čeho (část- ku): peněz. Us. Moudrosti své utrušovati. Kos. Ol. I. 96. — Háj. Věcí, kterých se utrušuje. Br. — co, čeho kam. Vrabci lejna do mých očí utrousili. Br. Oheň do slámy u. Rk. U. něco na zem. Us. Tč. — se ko- mu. Tuším, že se ti drobet utrousilo (žes se ubzdil)? Ros. — se kam: do šachty (= padnouti). U Vejvanova. Zhlk.

362674   Útrova Svazek: 8 Strana: 0451
Útrova, y, f. = útrata. Slov. Kal. S. 195.

362675   Útrova Svazek: 10 Strana: 0675
Útrova, y, f. = útrata. Brt. Sl.

362676   Utroviti Svazek: 4 Strana: 0484
Utroviti = utratiti. Na Slov. Bern.

362677   Útrovné Svazek: 4 Strana: 0484
Útrovné, ého, n. = útrovy. Plat a ú. úradníkov. Let. Mt. sl. VIII. 2. 78.

362678   Útrovy Svazek: 4 Strana: 0484
Útrovy, pl., f. = útraty, die Unkosten. Nemá s nimi žiadných útrov. Na Slov. Dbš. Obyč. 26.

362679   Utrpčiti Svazek: 4 Strana: 0484
Utrpčiti, il, en, ení, verbittern. — co komu. Us. Tč.

362680   Útrpek Svazek: 4 Strana: 0484
Útrpek, pku, m. = posměšek, žert. Říkají jim to jen tak s ú-kem. U Brandýsa n. L. Vk.

362681   Útrpělivě Svazek: 4 Strana: 0484
Útrpělivě = útrpně, mitleidig. Jg.

362682   Útrpělivosť Svazek: 4 Strana: 0484
Útrpělivosť, i. f. = útrpnosť, die Mit- leidigkeit. D.

362683   Utrpenec Svazek: 9 Strana: 0361
Utrpenec, nce, m. Nešťastný u. Pal. Pam 201,

362684   Utrpení Svazek: 7 Strana: 0987
Utrpení = trápení. Společné u. — spo- lečné potěšení. Bž. exc.

362685   Utrpení Svazek: 8 Strana: 0579
Utrpení. U-ním se tuží duše. Hudc. 131.

362686   Utrpění, utrpení Svazek: 4 Strana: 0484
Utrpění, utrpení (obyčejněji) = stav trpícího i což trpí, kříž a trápení nějaké, das Leiden. V. Pro jeho veliké u. učini Bóh to zjevenie. St. skl. I. 10. U. (umučení Kri- stovo). V. Ta odměna za těmi u-ními jdoucí jest věčná. BR. II. 598. a. Přijmi, Bože, mé u. za oběť. Dch. Jeho (Kristovo) u. malo- vati; To u. bude věčné; Za každé u. sva- tým dal odplatu; V u. zachováte duše své; A tak pán Ježíš poslúchal jest Pilata v utr- peních, neb jest tak byl poslušen svého otcě; Člověk vezme od Boha odplatu za u., jiež hovado nevezme; Ale věrný sluha boží i v u. má utěšenie; Skrze mnohá utrpení musieme vjíti v královstvie nebeské. I utr- pení z našeho člověčenstvie jest nesl; Měl jest Ježíš kněžie v svém u. posměvače; Koliko jest měl Člověk zlých a kterak ve- likých zlých rozkoší, tolik a tak velikých má mieti u. Hus 1. 71., 84., 85., 91., 166., 298., 351., II. 148., 361., III. 108. (Tč. ). Pokora získala mu ihned srdce lidu, která byla již upomínkami na jeho dlouholeté u. obměkčena. Ddk. III. 292. Netolikero smrtí, kolikero u. Pk. — U. = trpělivosť, očeká- vání, das Harren, die Hoffnung; strádání, zdržení se, ujma, skrácení, das Vermissen, die Entbehrung, der Verlust. Puost jest u. kterýchžkoli tělesných a světských libostí. Št. To by bylo přílišné Boha milování, kdyby kdo zkazil se sám z dobré vůle přílišným utrpením (Abstinenz, Askese, Abtödtung). Potom tuto míním každé u. od tělesné roz- koše kteréžkoli. Hš. exc. U. chudých. Ž. wit. 9. 19. Musíš jmieti u. Hr. rk. 11. Postem mienim každé u. od tělesné rozkoši kteréž- koli. Št. Mějme u. v jedení a v piti. Hus 1. 430. — U. = nemoc, neduh, die Krank- heit, das Leiden. Nz. 1k. U. n. útrpnosť mozková. Ja. — U. = spolutrpení, útrpnosť, das Mitleiden. V. U. míti s někým. V. V do- tčeném utiskování srdečné u. neseme. Apol. Jměj u. ke mně. ZN.

362687   Utrpenství Svazek: 4 Strana: 0484
Utrpenství, n. = utrpení, trápení, die Plage, das Leiden. Pulk. Vysvobodím tě z tvých u. Ms. (Č. exc).

362688   Utrpený Svazek: 7 Strana: 0987
Utrpený ; -en, a, o, erlitten. U. porážka, ztráta. Us. Pdl.

362689   Utrpěti Svazek: 4 Strana: 0484
Utrpěti, utrp, pě (íc), ěl, ění a ení; utr- pívati, utrpovati = bolesť snášeti, leiden. — abs. Strážní utrpěli. Br. I jat jest a uvržen do žaláře, kdežto co rušitel veřejného po- koje u. měl, kdyby zaň poslové čeští sami nebyli přimlovali se. Pal. Dj. III. 3. 57. Pěchota opuštěná utrpěla, jakoby na masné krámy uvedena byla. Dač. I. 267. Praviece, že by chtěli i u., ačby dokázáno bylo na ně to duovodně. Arch. II. 239. — co: škodu. U. proměnu, lépe: bráti, vzíti. Vz Brt. 2. vyd. 251. U. změnu. Pal. Sbr. sp. 1841. 5. U. ve- likou zkázu. Pal. Dj. III. 3. 60. Ani se ne- naděje, co jednou utrpí. Dch — od koho. Utrpěl od nich. Br. — kde. Mezi zlými dobří nejspíše utrpí. V. Utrpěl škodu na svém jmění. Us., Hš. exc. Křesťané ve veřejných hospodách naskrze pohanských úkoru na mravech u. mohli. Sš. I. 126. Vojenská nehoda, kterou strana králova před Norimberkem u-la, měla napravena býti, U Dubna utrpěli Dánové velikou po- rážku před očima Němců. Ddk. III. 28., 164. Na něčem škodu u. Us. Tč. Syn božie utrpěl jest za hřiešné na svém těle; Co platno člověku, získá-li celý svět a na své duši škodu vezme aneb na duši utrpí Hus I. 111., III. 167. — proč. Cos pro mne u-la. Němc. Jakých škod pro něj u. bylo klášteru hradištskému. Ddk. V. 182. Apo- štolové smrť pro Krista pána od moci svět- ské u-li. Dač. I. 288. — čeho: úrazu, šp. m.: úraz Brt. — co od koho. Vz U. co proč. — kdy. Kdybys také v přítomnosti nějakou škodu utrpěl, trpělivě ji snášej Ddk. VI. 144. Tu Slezáci pod knížetem Kunratem u-li bolestnou porážku. Pal. Dj. III. 3. 52. — zač: za hřích. Br. Činili mnohé škody, ale za to také u-li dosti hojně sami. Pal. Dj. III. 3. 225. — v čem. V tom chudí poddaní utrpěli. V. Protož člověctvie v synu božiem a v jeho mateři u-lo a dosti učinilo. Hus I. 295. — čím. Kdo kradl, má hrdlem u. Ms. pr. pr. Tím mladé dříví velice utrpí. Um. les. Střecha požárem velmi u-la. Ddk. III. 106. Zvláště u-ly tím církevní statky. Ddk. III. 127. Toho kříže, jiemžto se ve- ličíš, trpce svým životem u-píš. Pass. 21. (Hý. ). Laodicea nejednou zemětřesení u-la; Jestliže toliko domácí a dávní bohové tím v úctě u-li. Sš. II. 207., Sk. 25. A stoj to dlúho neb krátko, že to svým hrdlem u. mosí. NB. Tč. 115 —co komu. Jest slušno dáti almužnu a samomu něco u. (= ujati). Št. Cf. Utrpení.

362690   Utrpěti čeho, od čeho Svazek: 7 Strana: 0987
Utrpěti čeho, od čeho = zdržeti se čeho, tich enthalten. Slušie, aby (člověk) u-pel druhdy i toho, ješto by mohl poží- vati. St. Kn. š. 249. 32.

362691   Útrpkovati Svazek: 4 Strana: 0485
Útrpkovati, erkünsteltes Mitleid hegen.

362692   Útrplivý Svazek: 4 Strana: 0485
Útrplivý = kdo útrpnosť cítí, útrpný, mitleidig. Ď.

362693   Útrpně Svazek: 4 Strana: 0485
Útrpně = s útrpností, mitleidig. — Ú. = s utrpením, trpíc, hart, streng. Ú. živ jest. Jel. — Ú. tázánu býti, peinlich, mit Tortur gefoltert werden. Eus. Vz Útrpný.

362694   Útrpník Svazek: 4 Strana: 0485
Útrpník, a, m., der Mitleider. D.

362695   Útrpnosť Svazek: 4 Strana: 0485
Útrpnosť, i, f. = trpění i co se trpí, das Leiden. Ú-sti na církev přicházející; Posily k snášení ú-sti někomu dodati. Kom. Pro strach a bázeň ú-stí. Br. Ú-sti zkusil strasti. Hus III. 267. — Ú. = neduh, nemoc, die Krankheit, das Leiden. Ú. kopytni (kul- havka), křečná, mozková. Ja. — Ú. = spo- lutrpení, spoluútrpnosť za příčinou cizího neštěstí, das Mitleiden, Beileid. Ú. míti (V. ) s někým, s něčím. D. Hýbá jimi ú. Sych. K ú-sti koho pohnouti. Us. Z ú-sti něco učiniti, Bern., udělati. Toms. Kdy kdo tobě slúží, měj ho v ú-sti. Tč.

362696   Útrpnosť Svazek: 7 Strana: 0987
Útrpnosť, Leiden. Aby měl střiedmú ú. Krnd. 106. a j.

362697   Útrpný Svazek: 4 Strana: 0485
Útrpný = trpění působící, bolestní, pro- tivný, schmerzhaft, widrig. Ú. a nechutné roucho. V. Netoliko věci pohodlné ale i ú. Br. Ú. smrť messiášova. Sš. Sk. 201. Jan křtitel život útrpný vedl; Míní lidi k snášení věcí ú-ných a nepohodlných zvyklé; Těla svého postem, nespáním, pracemi a jinými věcmi útrpnými trápení; Netoliko v libých, ale i v útrpných věcech; Oděv chatrný a ú-ný nesli. BR. II. 12. b., 40. b., 715. a., 751., 771. b. (Šd. ). Cožkolivěk ú-ho komukolivěk od Boha sě přihodí, to jest, k jeho dobrému a užitku. Hus I. 227. Ú-pné života vedení. Jg. Ú. smrť. Us. — Ú. = s mučením spo- jený, peinlich. Ú. právo = mučení, nazývalo se v trestním jednání způsobování tělest- ných bolestí obžalovanému, aby vynutilo se z něho vyznání. Vz S. N. Das Strafrecht. Dač. I. 191. Při ú-nou a na hrdlo se vzta- hující (jenž slove causa criminalis) proti rodičům svým vzal. Bdž. 82. Vz více v S. N. Ú-pným právem tázati; ú. neb hlavni pře, když se poctivosti aneb hrdla dotýče; ob- žalovati koho žalobou ú pnou. V. U. dotaz = tázání katem, die schwere (peinliche)Frage. I). Tázání ú-pným právem. V. Ú. vyznání. Ros. Vz Rb. str. 273, Právo. — Jinak Ú. právo = tajné, das Vehmgericht. D. — Ú. (s jiným), mitleidig. Spolu ú. V. U. sou- cit. Šm. — Ú. tělo míti (neduživé). Lom.

362698   Útrpný Svazek: 7 Strana: 0987
Útrpný = utrpení poddaný, trpící, lei- dend. Ráčil chudý, bolestný, pracný, ú-ný a pokorný býti. Kanc. sv. Štěp. Tělo by bylo ú-né a smrtelné. Ib. (č. dod.). Ú. ži- vot vésti. Krnd. 95. — Ú., peinlich. Ú-né právo Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 448. Dali ho ku právu ú-mu. Bart. 192. — Ú. = líto- stivý, milostivý), milosrdný (synonyma). Vz Mus. 1845. 537.

362699   Útrpný Svazek: 7 Strana: 1395
Útrpný. Ú. právo = mučení. Vz Wtr. Obr. II. 736., 747.

362700   Útrpný Svazek: 8 Strana: 0451
Útrpný. Kniha ú-pná či smolná či černá. Vz Hrš. Nách. I. 313.

362701   Útrpný Svazek: 9 Strana: 0361
Útrpný. Ú. právo: světlé, suché. Vz tato sloya.

362702   Utrtati, utrtoliti se za kým Svazek: 4 Strana: 0485
Utrtati, utrtoliti se za kým = drob- ným krokem běžeti, trollen. Na Ostrav. Tč.

362703   Utru Svazek: 4 Strana: 0485
Utru, vz Utříti.

362704   Utrucovati Svazek: 7 Strana: 0988
Utrucovati. S tím mně neutrucuješ, že .. Koll. Zp. II. 321.

362705   Utrucovati co Svazek: 4 Strana: 0485
Utrucovati co, z němec. abtrotzen = vzdorem, vzdorovitostí, vzdorováním něčeho dosíci. — co na kom. — se komu, genug trotzen. Us. Tč.

362706   Utruditi Svazek: 4 Strana: 0485
Utruditi, vz Utrouditi.

362707   Útrudný Svazek: 4 Strana: 0485
Útrudný = trudný, pracný, snažný, müh- selig, hart. Kanc. sv. Št. Ú. svízel, aufrei- bende Mühe. Dch.

362708   Utruhlářiti Svazek: 4 Strana: 0485
Utruhlářiti, il, en, ení = truhlářstvím si dobyti; jakožto truhlář něco udělati. Us. Tč.

362709   Utruchleti se Svazek: 4 Strana: 0485
Utruchleti se, el, en, ení, sich abkrän- ken. — nad čím. Tč.

362710   Utrum Svazek: 4 Strana: 0485
Utrum, ve frasi: Teď má utrum (ujmu i. e. když kdo s dobrého bydla na horší přišel). Jg., Šm.

362711   Útrus Svazek: 4 Strana: 0485
Útrus, u, m. = co se utrousí, zvl. hnůj, lejno, der Mist, Dreck. Ú. ovčí, slepičí. Us. — Jg. — U. = drobné kousky píce.

362712   Útrusek Svazek: 4 Strana: 0485
Útrusek, sku, m., pl, útrusky = co se utrousí, otrusek, der Abfall. Aesop

362713   Útrusek Svazek: 9 Strana: 0361
Útrusek, sku, m. Ezop. 282.

362714   Utrúsený Svazek: 9 Strana: 0361
Utrúsený. Naše utěšení horkostí nám u ná. Šľ. Bes. 100.

362715   Utrúsiti Svazek: 4 Strana: 0485
Utrúsiti, vz Utrousiti. Na Mor. Tč.

362716   Utrusknouti Svazek: 4 Strana: 0485
Utrusknouti, sknul a skl, utí, krachen. Utrusknutí břicha. Schol. Sal.

362717   Utrušovati Svazek: 4 Strana: 0485
Utrušovati, vz Utrousiti.

362718   Utruzení Svazek: 4 Strana: 0485
Utruzení, n., die Schwächung. U. hro- mem. Leg.

362719   Utruzený Svazek: 4 Strana: 0485
Utruzený; -en, a, o, gedrückt, afflictus. Duše u. BO.

362720   Utrvaliti Svazek: 4 Strana: 0485
Utrvaliti, il, en, ení = trvalým učiniti, upevniti, machen, dass etwas beständig wäre. — co kde: ve své mysli. Koll.

362721   Utrvati Svazek: 4 Strana: 0485
Utrvati = setrvati, vytrvati, ausdauern, ausharren. — v čem. L., Rk. — koho = dočkati se ho, erharren. — koho kde. Utrvav je v lese, tu na ně vypadli. Ms. — se čeho. Utrváme-li se příchodu jeho. Ms. — čím: mluvením. Rkp. 1520., Arch. I. 76., Pal. Dj. V. 1. 309., 2. 5.

362722   Utrých Svazek: 4 Strana: 0486
Utrých, vz Utrejch.

362723   Utrýznění, n Svazek: 4 Strana: 0486
Utrýznění, n., das Zermartern, Plagen.

362724   Utrýzněný Svazek: 4 Strana: 0486
Utrýzněný; -en, a, o, zermartert, abge- plagt. Lom.

362725   Utrýzniti Svazek: 4 Strana: 0486
Utrýzniti, il, ěn, ění; utryzňovati = utrá- piti, ubiti, umučiti, zermartern, zu Tode martern, peinigen. — koho čím: špatným nakládáním. Us. Jg., Tč.

362726   Utrýzniti koho Svazek: 9 Strana: 0361
Utrýzniti koho. Rozb. ?I. 725.

362727   Útržek Svazek: 4 Strana: 0486
Útržek, žku, m. = co utrženo, ujma, der Abbruch. — Ú. cti. D. — Ú. = peníze za něco utržené, das gelöste Geld. — Ú. = lou- pež, rapina, der Raub. Ú-žků neroďte obli- bovati. Ž. wit. 61. 11.

362728   Útržek Svazek: 9 Strana: 0361
Útržek, žku, m. Ů. novin. Nár. list. 1897. Č. 192.

362729   Utržení Svazek: 4 Strana: 0486
Utržení, n., das Abreissen; die Lösung, der Gewinn, Profit. Vz Utrhnouti, Utržiti.

362730   Utržený Svazek: 4 Strana: 0486
Utržený; -žen, a, o, abgerissen, weg- gerissen. Vz Utrhnouti. U. knoflík. — kdy. Před časem u. (nezralý). V. — nad čím. Byla u-ná celá nad tou pověstí, überrascht. Us. — U., gelöst, eingenommen. Vz Utržiti. U. peníze. Us. — U. = získaný, gewonnen, profitirt. Bern.

362731   Utržený Svazek: 7 Strana: 0988
Utržený, abgerissen. To je kluk za ze- lena u-ný (nadávka = nedochůdče). — U. = získaný, obdržený. U. „škoda, hanba. Mus. Rány v bitvě utržené. Šmb. — U. Na žen- ské u-ný (po nich vzteklý). Kos.

362732   Utržič Svazek: 4 Strana: 0486
Utržič, e, m., emtor (der Löser?), zastr. Rozk.

362733   Utržiti Svazek: 4 Strana: 0486
Utržiti, il, en, ení; utržívati = peníze za zboží dostati, Geld lösen; získati, gewin- nen, profitiren. Jg. — co (kdy). Utržili za den 100 zl. Us. Dej pozor, ať něco neutržíš (ať nejsi bit)! Us. Dch. U. porážku. Us. Vk. U. kus ostudy, Dch., lehké poranění. Ddk. II. 319. — čeho. Zlého u. Us. Dch. Zase si dokoľko buchnátov u-žil. Dbš. Sl. pov. I. 79. Vz U. co od koho. — co jak. Až u-ží po svej vóli. Hr. rk. 407. — co zač: za chléb, za mouku. Us. Za to si u-žil leda posměch. Us. Šd. — sobě co = odnésti, sobě uhoniti, davon tragen, erwischen, sich auf den Hals laden o. zuzichen: nemoc, Lk., neštěstí, D., zlou odpověď, Kom., výprask. Kinský. Jen tam jdi, však si tam něco u-žíš; Tam si krásnou česť utržíš. Us. Dch. Utržil si jenom holou ostudu, dosti smíchu. Us. Šd. Málo chybelo, že si neborák voláč neutržil. Dbš. Sl. pov. L 211. U-žil si notnou ránu. Us. Šd, Abych sobě něco neutržil; co sobě utržili, nechť sobě schovají. Sych. — kde. Porážku v bitvě u. Ddk. II. 289. U. mnoho peněz v trhu, na trhu. Us. — co od koho. Jakou sobě ode Pána odpověď u-žil? BR. II. 274. To sobě u-žil od krále. Čr. Utržil od něho huby. Us. Šd. — sobě co z čeho. Jinak si z toho něco utržíme. Berg.

362734   Utržiti čeho Svazek: 7 Strana: 0988
Utržiti čeho. Ten jich u-žil (ran). Us. Rgl.

362735   Utržitý Svazek: 9 Strana: 0361
Utržitý. Slova na poctivosti u-tá. Laš. Mu?, fil. 1897. 437.

362736   Útržka Svazek: 4 Strana: 0486
Útržka, y, f. = utrhání, utržení, der Abbruch, die Verringerung. — Ú. = utr- hání na cti, pomluva, naříkání, die Läste- rung, Verleumdung, Verunglimpfung, fal- sche Anklage. Ú-ku činil jemu, že by mu z úst smrdělo. V. Lživým a útržek plným spisem; Žádných útržek tam neslyšel. Kom. S ú-kou o někom mluviti. Br. U. a hyzdění dobré pověsti. Faukn. Vždycky se poctivě zachoval, aniž jest co po sobě pozůstavil, co by jeho cti a dobré pověsti v času po- tomném k hyzdění a ú-ce býti mělo. Faukn. 102. A že to jemu ani jeho dědicům budú- cím jeho nemá a nebude aniž můž k žádné škodě, k ujmě neb k jaké útržce jeho cti býti. Zř. F. I. U. XIV. Jistě by znamenité ú-ky neušel. Abr. z G. 149. Nebude mu to k ú-ce na jeho cti. Arch. V. 204. Ú-ku mi činili. BR. II. 55. a. S posměchem a ú-kou na někoho ukazovati. Br.

362737   Útržka Svazek: 7 Strana: 0988
Útržka. Cf. Mkl. Etym. 354. Ú-žek se varovati, vystříhati. Výb. II. 1159, 1165. Což by k u-ce mé cti býti mohlo. Arch. VII. 347. Nejedněm jsme posud v pohrdání a v útržce byli. Kom. Ú. jména dobrého Wtr. exc.

362738   Útržka Svazek: 8 Strana: 0451
Útržka. Na kázání ú-kou o něčem mluviti. Snm. I. 465.

362739   Útržkový Svazek: 10 Strana: 0468
Útržkový kalendář. Zvon IV. 446.

362740   Útržně Svazek: 4 Strana: 0486
Útržně atd. = utrhačně. Na Slov.

362741   Útržnosť Svazek: 4 Strana: 0486
Útržnosť, i, f. = utrhačnosť. Na Slov.

362742   Útržný Svazek: 4 Strana: 0486
Útržný, beleidigend. Ú. slova. Vinař. Vz Utrhačný.

362743   Utřásti Svazek: 4 Strana: 0479
Utřásti, utřísti, utřesu, utřes, se (ouc), třásl, třesen, ení; utřásati, utřasovati, utřá- sávati = třesením uraziti, utlouci, abschüt- teln; pomalu pryč střásti, allmählig abschüt- teln; třesením unaviti, durch's Schütteln ab- müden. — co komu. Utřes mi hrušku. Us. — koho = třesením unaviti, bolesť učiniti, se- třásti. Jemanden abschütteln, durch's Schüt- teln wehe thun. Jg., Šm. — čeho. Ty tuším těch hrušek utřásáš (po několika)! — se, co kde. Všecek jsem se na tom voze utřásl, sich abschütteln. Bern. Jablka v koši utřá- sati. U. Dch. — se s kým. Zimnice dosť se 8 ním utřásla. Mor. Tč.

362744   Utřásti co odkud Svazek: 7 Strana: 0987
Utřásti co odkud: s květných řas. Osv.

362745   Utřečkati Svazek: 4 Strana: 0481
Utřečkati = ubzíkati, bieseln, weglaufen. — komu. Dobytek mi utřečkal. Us.

362746   Utřelý Svazek: 4 Strana: 0481
Utřelý = utřený, abgetreten, gangbar. U. cesta. V.

362747   Utření Svazek: 4 Strana: 0481
Utření, n., das Abwischen. Utěradlo na u. svíčky, zum Lichtputzen. Sych. U. nosu, huby, rukou. — U. cesty, das Abtreten des Weges. — U. barev, das Abreiben der Farben. — U. lnu, das Flachsbrechen.

362748   Utřenosť Svazek: 10 Strana: 0468
Utřenosť, i, f. = uhlazenosť, zdvorilosť. To by byla pěkná u. Rais. Lep. 283., Zvon V. 393.

362749   Utřený Svazek: 4 Strana: 0481
Utřený, gewischt, gerieben, abgetreten, gebrochen (vom Flachs), vz Utříti, Utření.

362750   Utřený Svazek: 7 Strana: 0987
Utřený. U. svíčka, Jrsk.; cesta (ujez- děná). Us. Šd.

362751   Utřepání Svazek: 4 Strana: 0481
Utřepání, n., das Brechen, Zerbrechen. — U. = ubití. Slov.

362752   Utřepaný Svazek: 4 Strana: 0481
Utřepaný; -án, a, o, gebrochen, zerbro- chen. — U. = ubitý, utlučený. Na Slov.

362753   Utřepati Svazek: 4 Strana: 0481
Utřepati, utřepiti, il, en, ení, utřepnouti, pnul a pl, ut, utí = utříti len, konopí, bre- chen. Us. — U. = ubiti, utlouci, schlagen, abschlagen. — si co. Utřepal si kohout péro. Jg.

362754   Utřesknouti Svazek: 4 Strana: 0481
Utřesknouti, skl, utí, krachend sich bre- chen. Když suchý kolek zlomíš, on utřeskne. Na Ostrav. Tč.

362755   Utřesu Svazek: 4 Strana: 0481
Utřesu, vz Utřásti.

362756   Utřeštiti Svazek: 4 Strana: 0481
Utřeštiti, il, ěn, ění, schlagen. — koho kam. Utřeštím tě za ucho, až ti bude hlava zvonit. Na Ostrav. Tč. — U. = drobet tře- štiti.

362757   Utřeť Svazek: 4 Strana: 0481
Utřeť = utříti, abwischen. U Opavy. Klš. Na Slov. utreť. Ssk.

362758   Utřídění Svazek: 4 Strana: 0483
Utřídění, n., die Anordnung. U. a rozbor obsahu. Dbš. Obyč. 120.

362759   Utříděný Svazek: 4 Strana: 0483
Utříděný; -en, a, o, geordnet, gereiht.

362760   Utříditi Svazek: 4 Strana: 0483
Utříditi, il, ěn, ění, anordnen. — co jak. Dbš.

362761   Utříditi něco Svazek: 7 Strana: 0987
Utříditi něco, classificiren. Šd.

362762   Utřídnění, n. U Svazek: 10 Strana: 0468
Utřídnění, n. U. pojmů filosofických. Jakb. Mar. 181.

362763   Utřiďupa Svazek: 7 Strana: 0987
Utřiďupa, y, m. = dotíraný patolízal, kdo všady tak podlízavé se dotírá, že by samu ďupu (řiť) oblízal. Slez. Šd.

362764   Utřímati Svazek: 4 Strana: 0483
Utřímati, utřimovati = udržeti, erhalten, halten, behaupten. Ve Slez. a na Mor. Tč. — se jak v čem. Ale člověk s těží utři- muje se v pravdě. Sš. II. 118. — se jak kde. V nové té říši starý zákon dle věčného obsahu svého se utřimuje. Sš. L. 161. (Hý. ).

362765   Utřinos Svazek: 4 Strana: 0483
Utřinos, a, m. = holobrádek, uozdřenec. Na Polic. Us. Kšá, Prk.

362766   Utřinos Svazek: 7 Strana: 0987
Utřinos. Stojí jako sv. U. (o tom, koho ráno tam najdeš, kams ho večer postavil). Sbtk. Krat. h. 193.

362767   Utřískati Svazek: 4 Strana: 0483
Utřískati = třískaje ubiti, zu Tode schla- gen. — koho čím: holí. — se kde, sich abschlagen. U-kal sem se po té cestě. Us. Tč. — jak. Utřískali na práznou slámu = tlachali, sie plauschten. Na Ostrav. Tč.

362768   Utříti Svazek: 4 Strana: 0483
Utříti, utru, utřeš, utrou, utři, utra (ouc), třel, en, ení; utírati, utírávati = třením očistiti, ab-, aufwischen; pomlouvati, sich das Maul um Jem. wischen; pryč vzíti, ukli- diti, pobrati, podskočiti, schneutzen, weg- nehmen, weggabeln; ujeti, ušlapati, den Weg brechen, abfahren, abtreten; rozetříti, ab-, zerreiben; utroliti, umnouti, ausreiben; len, bleichen. Jg. — abs. Utři (svíčku), abych videl. Us. — co: stůl, okno, špínu, slzu, oči, hubu, ruce, Ros., nos (očistiti), svíčku, V., cestu (ujeti, ušlapati), Ros., len (lámati), barvu (rozetříti). Us. Utřel ústa, hubu (suchou hubu), nos = špatně pochodil, nedostal nic. Us. Dch., Vrů. Podal jej (=jí) on ručník; Utri svoje líčka. Sl. ps. 94. Ruka ruku utírá, noha nohu podpírá. Tč. — (ko- mu) co čím: sobě nos, čelo šátkem, Us., pysky šátkem. Kom. Na hrobě klečela, ža- lostně plakala a bílým šátečkem oči utírala; Bíleným šátečkem čelo mu utírá, zeleným prútečkera muchy mu oháňá; Čím bych si černé oči utírala? Sš. P. 80., 122., 727. A ona si utierala bielou šatkou slzičky. Na Slov. Tč. Býku rohy pilou u. Aesop. Někým nos si u. (málo si ho vážiti). Záv. — sobě co o koho: hubu (pomlouvati). Sych. — (co) komu. Pěkně jim všem utřel (podsko- čil, ošidil je). Ústa někomu u. = od úst něco mu vzíti. D. Já ti utřu (= dám jednu). Us. u Litovle. Kčr. Tak ti jednu utřu (= vylepím). Mor. Šd. Cosi se ti utře (= utržíš něco). Mor. Šd. Statek se prodal a Vašek si utřel hubu. Us. Šd. Utři si nos, když chceš se starším mluviť. Na Ostrav. Tč. Dvanáct šátek sem zedrala, co sem mu meč utěrala; Neplač, nenaříkej, utři sobě oči, ať se ti srdečko přes půl nerozskoči; Ončic (= on tiť) vyšel za ňu, utřel ji to ličko; Tu máš šátek a utři si svoje černé očičko. Sš. P. 132., 381., 497., 598. (Tč. ). — co kam. Voba do jednoho šátečka voči sme hotírali. Brt. P. 102., Čes. mor. ps. 138. Do šátečku utírala. Er. P. 149. — kde. Utřelo se mu u samé huby. Us. Šd. A ten pátý pod okénkem utírá oči. Slez. ps. Šd. — si co od čeho. Utři si od toho ústa. Ml. S. — co odkud. Někomu pot s čela u. Ml. Ciesař s hrozným hněvem sede pyše, utieraje potu s čela. Kat. 220. Slzy rukou sobě z oči u. Us. Tč. — co kde: barvu na kameně. V. — čeho: pšenice, ječmene (čásť = umnouti). Ros. — se o koho = pomlouvati jej. Každý se o nás utírá. Vz Pomlouvač, Utrhač. Lb.

362769   Utříti Svazek: 8 Strana: 0451
Utříti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79.

362770   Utříti Svazek: 9 Strana: 0361
Utříti roh = uříznouti. Ezop. 229.

362771   Utříti co oč Svazek: 7 Strana: 0987
Utříti co oč. O dobré lidi tlamu utírati; Štěstí se o mne utřelo. Wtr. — kam. Utři se hevaj do mojej leknice. Slez. Šd. — co jak: na prášek, zerreiben. ZČ.

362772   Utřpejtaný Svazek: 7 Strana: 0987
Utřpejtaný = unavený. U Čern. Ko- stelce.

362773   Utučnati Svazek: 4 Strana: 0486
Utučnati = utučněti. Na Mor. Tč.

362774   Utučněti Svazek: 4 Strana: 0486
Utučněti, ěl, ění = tučným se státi, feist werden. Us.

362775   Utučniti Svazek: 4 Strana: 0486
Utučniti, il, ěn, ění, feist, fett machen. Z. wit.

362776   Utučniti Svazek: 7 Strana: 0988
Utučniti. Výb. I. 586., Kar. 89.

362777   Utuhlosť Svazek: 4 Strana: 0486
Utuhlosť, i, f., die steife. Jg.

362778   Utuhlý Svazek: 4 Strana: 0486
Utuhlý, erstarrt, hart gefroren, steif. — čím: zimou.

362779   Utuhlý Svazek: 10 Strana: 0675
Utuhlý vojín = mrtvý. Slád. Jindř. 130.

362780   Utuhlý več Svazek: 10 Strana: 0468
Utuhlý več: v perlu. Kká. Sion II. 102.

362781   Utuhnouti Svazek: 4 Strana: 0486
Utuhnouti, hnul a hl, utí; utuhovati = stuhnouti, steif, hart, zähe werden. Us. — abs. Drobet tam utuhlo. Us. — kde, u koho. Knob.

362782   Uťuhýkati Svazek: 4 Strana: 0486
Uťuhýkati, vz Ťuhýkati. Tuhýk dnes večer uťuhýkal, kdo nám umře. Na Ostrav. Tč.,

362783   Útucha Svazek: 4 Strana: 0486
Útucha, y, f. = zánik, zhasnutí, utuch- nutí, das Erlöschen eines Gefühles. Nz.

362784   Utuchlati Svazek: 4 Strana: 0486
Utuchlati, utuchlovati, jede Weile brum- men, zanken. — kdy. Při každém kroku utuchluje, jako stará dívka. Na Ostrav. Tč.

362785   Utuchlosť Svazek: 4 Strana: 0486
Utuchlosť, i, f., die Erlöschung. Jel. — U. = zastaralosť, die Veraltung. Vz Utuchlý.

362786   Utuchlý Svazek: 4 Strana: 0486
Utuchlý = který utuchl, erloschen, ein- geschlafen. Jg. U. oheň. Br. Tím křísily se naděje utuchlé. Pal. Dj. IV. 2. 566. — v čem. Svět ve spánku u-lý. Us. Dch. — U. = zastaralý, veraltet, obsolet. Jg.

362787   Utuchlý Svazek: 7 Strana: 0988
Utuchlý. U. obyčeje. Šf. III. 83.

362788   Utuchnouti Svazek: 4 Strana: 0486
Utuchnouti, chnul a chl, utí = udusiti se, zaniknouti, erstickt werden, erlöschen, einschlafen, verrauchen. — abs. Utuchne oheň, Br., spravedlnosť, nařízení, V., růz- nice, Kuth., dobrota, Kon., něčí slyšení, Jel., řemeslo, Kom., něčí poctivosť. Sych. Ve- řejný život utuchl. Us. Všk. Jeho horlivosť už u-chla. Us. Šd. Ddk. V. 17. Až to trochu utuchne, bude zase pokoj. Us. Ntk. — kdy. Za tak drahný čas neutuchlo záští proti Pavlovi. Sš. Sk. 271. — jak. Hněv obou bratří ku spáse vlasti, brzy utuchl. Ddk. V. 180. — kde. JI koho cit pro přírodu ještě neutuchnul. Šf. Mus. 1848. 260. Víra utuchla mezi lidmi. Ros., u lidu. Us. Utuchne ta moc v mysli. Jel.

362789   Utuchnouti Svazek: 7 Strana: 0988
Utuchnouti, utouchati, utuchovati. — kde. Chuť k latině ve mně utouchala. Kos.

362790   Utuchnutí, n Svazek: 4 Strana: 0486
Utuchnutí, n. = udušení, die Erstickung, Erlöschung. U. ohně, Us., dobrého řádu, Plác., náboženství. Apol. — U. = necit, die Fühllosigkeit. Presl. — Jg.

362791   Uťukati, uťuknouti Svazek: 4 Strana: 0486
Uťukati, uťuknouti = ťukaje udrobiti. — co. Us. Tč.

362792   Útul Svazek: 7 Strana: 0988
Útul, u, m. = útulek. Phľd. V. 59.

362793   Utúlaný Svazek: 7 Strana: 0988
Utúlaný = toulavý, tulák. Val. Vck., Brt. D.

362794   Útulek Svazek: 4 Strana: 0486
Útulek, lku, m. = úchrana, ochrana, die Zufluchtstätte. By směl zříditi u. mnichům slovanským. Sbrn. Velehr. I. 176. Aby Petr co nejspíše do ú-lku bezpečného ujíti mohl. Sš. Sk. 145. Květný ú. Hdk. L. k. 33. Hle- dali ú-ku za hranicemi: Světem se toulali bez přístřeší a bez ú-ku; V kostelích v do- bách nebezpečí obyvatelstvo nalezlo bez- pečný ú. pro sebe i pro svůj majetek. Ddk. III. 174., IV. 222., 262. (Tč).

362795   Utúlenosť Svazek: 7 Strana: 0988
Utúlenosť, Zurückgezogenheit. Slov. Štr. Nrč. 65.

362796   Utulikati se na čem Svazek: 4 Strana: 0486
Utulikati se na čem: na piščalce, sich satt pfeifen. Na Mor. Tč.

362797   Utuliti Svazek: 4 Strana: 0486
Utuliti, vz Utouliti.

362798   Útulna Svazek: 4 Strana: 0486
Útulna, y, f., das Asyl, eine Zufluchts- anstalt, Rettunganstalt, das Asylhaus, das Asyl für Obdachlose, Zufluchtshaus. Zkr., Šd., Dch. Ú. = ústav, ve kterém chudí lidé bez domova po nějakou dobu ubytováni a stravováni bývají. V Praze zřídila se první ú. v zimě r. 1879. Spolek ku zřízení ú-ny, der Asylverein.

362799   Útulna Svazek: 7 Strana: 0988
Útulna. Cf. Slov. zdrav. 391.

362800   Útulnička Svazek: 10 Strana: 0468
Útulnička, y, f., zdrobn. útulna. Mít svou ú-ku. Zr. (Mm. 1902. 466. )

362801   Útulnosť Svazek: 4 Strana: 0487
Útulnosť, i, f. = sklonnosť k utoulení se, malomyslnosť, der Kleinmuth, die Feigheit, Schüchternheit, Blödigkeit. Ú. líné a ne- slavné lidi doma drží. Je). Ú-sti a nesvo- body se vystříhejte. Mudr. — Ú. = tichá, krotká, mysl, povlovnosť, ústupnosť, die Sanft- müthigkeit, Nachgiebigkeit, der Sanftmuth. D., Tkad. — Ú. = úlisnosť, die Schmeichelei. List. Nerozumná pokora t. j. útulnosť. Hus II. 244. Jg.

362802   Útulnosť Svazek: 9 Strana: 0361
Útulnosť = povlovnosť. Domnívajíce se toho, že v nás ta ú. bude a jim odporu ne- učiníme. 1512. Arch. XVIII, 539.

362803   Útulný Svazek: 4 Strana: 0487
Útulný = bázlivý, malomyslný, kleinmü- thig, niedergeschlagen, feig. Pochlebenství mysli útulných lidí pozdvihuje. Jel. En. m. 47. Aby smělým byl a ú-ným a příliš ostý- chavičným nezůstal. Reš. — Ú. = dadoucí se utuliti, ukojiti, ukrotiti, zu stillen, stillbar. L. — Ú. = ústupný, povlovný, krotký, nach- giebig, sanft, sanftmüthig, sich schmiegend. Jiří nebyl stydlivým ani ú-ným. Pal. Dj. IV. 2. 13. Ú., tklivá a řekli bychom do- mácná mysl apoštolova; Ú-ným slovem je oslovuje. Sš. II. 150., 36. Ú-ným přátelům dobrodiní činiti. Jel. — Ú. = úlisný, pod- vodný, listig, schmeichlerisch. Aqu.

362804   Utum Svazek: 7 Strana: 0988
Utum, a, m., pták. Brm. II. 2. 90.

362805   Utunouti Svazek: 4 Strana: 0487
Utunouti, vz Utonouti.

362806   Uťupaný Svazek: 7 Strana: 0988
Uťupaný = učúpaný. Čuší u-ný ako za- jac v chrasti Slov. Ml. S. I. 88.

362807   Uťupati Svazek: 4 Strana: 0487
Uťupati = na drobno rozštípati, klein hacken. — co: dvě otípky haluzí u. Na Ostrav. Tč.

362808   Uťúpený Svazek: 9 Strana: 0361
Uťúpený = učupený. Zát. Př. 233b.

362809   Uťúpiť se Svazek: 7 Strana: 0988
Uťúpiť se. Uťúpil sa (skryl se, přikrčil se) za strom a ani nedychol. Slov. Vz předcház. Dbš. Sl. pov. III. 68.

362810   Utupiti Svazek: 4 Strana: 0487
Utupiti, il, en, ení, utupovati, stumpf machen, beschimpfen. — koho čím: ne- zbednými řečmi. Us. Tč.

362811   Uťupnúť Svazek: 8 Strana: 0451
Uťupnúť = kousek něčeho uraziti. Jicko. Brt. D. II. 408.

362812   Útupný Svazek: 4 Strana: 0487
Útupný, beleidigend, kränkend. Ú. slova. Us. Tč.

362813   Úturlivý Svazek: 7 Strana: 0988
Úturlivý = ostýchavý, tichý, schüchtern. Val. Vck., Slavč. 86.

362814   Útušice Svazek: 4 Strana: 0487
Útušice, dle Budějovice, ves u Plzně. PL.

362815   Ututati Svazek: 4 Strana: 0487
Ututati, abtrinken (v dětské řeči). Na Ostrav. Tč.

362816   Ututelnosť Svazek: 4 Strana: 0487
Ututelnosť, i, f., die Vertuschbarkeit. Jg.

362817   Ututelný Svazek: 4 Strana: 0487
Ututelný = mohoucí ututlán býti, ver- tuschbar. Zlob.

362818   Utútiti se Svazek: 4 Strana: 0487
Utútiti se, sich verkriechen. — kam. Janko ix -lil sa do kúta. Dbš. Sl. pov. I. 131.

362819   Ututlací Svazek: 4 Strana: 0487
Ututlací počínání, das Vertuschimgs- system. Dch.

362820   Ututlanec Svazek: 4 Strana: 0487
Ututlanec, nce, m., der Vertuschte. Zlob.

362821   Ututlání Svazek: 4 Strana: 0487
Ututlání, n., die Vertuschung. U. majet- nosti. J. tr. U. idey té. Sš. I. 31.

362822   Ututlaný Svazek: 4 Strana: 0487
Ututlaný; -án, a, o, vertuscht, verhehlt, unterdrückt Jg. U. krádež. Us.

362823   Ututlatelný Svazek: 4 Strana: 0487
Ututlatelný, vertuschbar. Šm.

362824   Ututlati Svazek: 4 Strana: 0487
Ututlati, udutlati, ututlávati = udusiti, dämpfen; zatajiti, ukryti, vertuschen, ver- schweigen, verhehlen. Takové jiskry nedají se u. Us. Šd. — co: oheň (udusiti), D., veřejnou zprávu (zatajiti). Us. Rádi by to uli, ale nemohou. Us. Šd. Učení jeho utu- tlávali. Sš. II. 69. — jak. Takovýmto způ- sobem ututlány jsou více nežli urovnány konečně všecky hlavní nesnáze jednání mnoholetého. Pal. Dj. III. 3. 195. — kdy. Bouře německé u-ny tohoto léta. Pal. Dj. IV. 2. 99. — čím: mlčením. Scip. — co před kým. Kom. — co kde (pod čím). Ješín. — se s čím = něco tutlati. Kom.

362825   Uťuťmený Svazek: 7 Strana: 0988
Uťuťmený; -en, a, o. Prestane u-ná chú- lostivosť. Let. Mt. sl. I. 20.

362826   Utužení, n Svazek: 4 Strana: 0487
Utužení, n., die Stärkung, Befestigung, Abhärtung.

362827   Utužený Svazek: 4 Strana: 0487
Utužený; -en, a, o, gestärkt, abgehärtet, befestigt. — proti čemu. Bylo to koňstvo neúhledné ale nad míru vytrvalé a proti nedostatku u-né. Ddk. V. 223.

362828   Utúžený Svazek: 7 Strana: 0988
Utúžený = roztoužený. Nemôže ťa vy- čkať srdce u-né. Slov. Bl. Ps.

362829   Utužený. Ve Svazek: 7 Strana: 0988
Utužený. Ve zbrani u-ný. Osv. I. 346.

362830   Utužilosť Svazek: 7 Strana: 0988
Utužilosť, i, f., Abhärtung, f. Osv. I. 339.

362831   Utužilý Svazek: 7 Strana: 0988
Utužilý, abgehärtet. Kká. K sl. j. 192.

362832   Utužiti Svazek: 4 Strana: 0487
Utužiti, il, en, ení; utužovati = otužiti, utvrditi, fest machen, befestigen, straff an- ziehen. — co. D. U. svou vůli. Pal. Dj. IV. 1. 390. Otěže více u., die Zügel straffer anziehen. Dch. Sňatek ten u-žil přátelské svazky s Uhrami. Ddk. VI. 3. — se k čemu. Tam u-žil se k vojenským pracem. Šf. II. 90. — kde. U-žen byl ve školách neštěstí. Ddk. IV. 87. — koho v čem. Dch. Mo- dlitba a půst utužují v každé ctnosti. MP. Dj. bibl. II. 19. U. někoho ve víře. Sš. J. 249. — co, koho, se čím. A jakými mi- lostmi a dary věrce utužovati mají; Duši máme vírou a poznáním utužovati; Apoštolé museli pronásledováními ve víře, v naději a lásce se u. Sš. Sk. 6., 15., J. 249. (Tč. ). Jak velice přátelství mezi Soběslavem a Lidéřem touto pomocí se u-lo, patrně viděti. Ddk. III. 24. Někoho běháním, lezením atd. Ramena kola pašklíny u. (upevniti). Vys.

362833   Útvar Svazek: 4 Strana: 0487
Útvar, u, m. = něco utvářeného; obzvl. pak zove se tak v geologii jistá postoupná řada skalin, vyznačující se pravidelným po- řádkem, jak na sebe sledují a buď úplným nedostatkem zkamenělin aneb vyskytujícími se určitými zkamenělinami, tak že pravdě podoben jest jejich původ současný a způ- sobený stejnými podmínkami. S. N. Útvar zemský = soubor všech hornin, které vzni- kly v stejných poměrech v dobách po sobě jdoucích, které nemají buď žádných zka- menělin aneb vynikají zbytky zvláštního příbuzného tvorstva. Blř. Vz Schd. II. 92., 98., Bř. N. 251., KP. III. 42. Die Formation, das Gebilde, die Bildung, Gestalt. Ú. = soujem současně utvořených hornin. Útvar uhlí kamenného a hnědého. Ú. = soujem stejných žil, pramenů v jednom okrslku. Vys. Ú. hnědouhelní, kamenouhelní. Mus. Útvar 1. vrstevnatý, vz: Prvohory, Druho- hory, Třetihory; 2. ú. naplavenín, vz: Na- plaveniny. Bř. Útvar:. 1. silurský, 2. de- vonský, 3. kamenouhelný, 4. permský. Vz Prvohory. Bř. Ú. 1. triasový, 2. jurský, 3. křídový. Vz Druhohory. Ú. 1. numilitový, 2. hnědého uhlí. Bř. Útvar nepravý, lichý. U. prvotní, druhotní; žďární a sopeční, Šp., křidlicový, čtvrtohorní, eocenový, mioceno- vý, pliocenový, třetihorní. Schd. II. 100., 133., 129., 127., 131., 119., 125., 114., 102., 116., Bř. N. 258., 234., 263., 264., 261., 255., 262. Ú. sladkovodný. Wassersüsag., uhelný, Steinkohlenformation, mořský, Marinegebil- de, jurský, Juraformation, přechodný, Uiber- gangsgebirge, neptunický, neptunisches G., plutonický, plutonisches G., vulkanický n. sopečný, vulkanisches G., ohnirodný, pyro- genes G., rnetamorfický, metamorphisehes G. Nz. Ú. prahorních břidlic; rulový, dévonský, permský, kamenouhelný n. karbonový, silur- ský, neogenový (mladší třetihory), křídový, triasový, laurentiuský (rulový), huronský, kambrický, vyvřelý ú. v době huronské, kamenouhelný (hlubší, vyšší, alpský), jur- ský (v Polsku a v hor. Slezsku, v Alpách, v karpatských zemích a v Moravě, kolem prahorních skupenin Slovenska, v Sedmi- hradsku, v Banátě a v již. Uhrách, v Pěti- kostelí, v Rusku; vyvřelé hmoty jurského ú-ru; svrchní, střední, spodní stupeň jur- ského ú-ru), kvádrového pískovce, křídový (severního, jižního rázu, v Brunšvicku, v Ha- noversku, v Teutoburském lese, ve Vest- falsku, ve Francii, v západní Europě, ve středních Čechách od Bílé hory přes Řen- čov a Žbán k Oharce a k Litoměřickému Středohoří, mezi Labem a Jizerou, na vý- chodní straně Jizery, u Zámrsk a Police, v Alpách, Krasu a v Chorvatsku a v Dal- macii, v Moravě, v Beskydech, ve Sloven- sku a Sedmihradsku, v Bukovině), gosav- ský, mladší třetihorní ú. severního rázu, hnědouhelný v Čechách, mladší třetihorní u. jižního rázu, subapeninský. Vz Krč. 213., 214., 225., 260., 272., 473., 493., 525., 566., 567., 654., 678., 682., 693., 701, 704., 708., 709., 710., 712., 713., 714., 715., 716., 717., 718., 722., 778., 779., 780., 782., 785., 788., 790., 797., 793., 801., 802., 806., 808., 809., 812., 886., 927., 956. Ú. semknutý, gedrängte Formation. Čsk. Jak to obyčejné v ú-rech křídových přichází. Sš. L. 33. Místa v útva- rech kotlinových. Ddk. IV. 126. Vnější a vnitřní ú. země. Ddk. III. 228. Listový ú., die Blattform, houbový ú, das Pilzgebilde, životný ú., die Lebensform. Dch. Ú-rem těla rozdílní. MP. Ú. pobláničný, das Epithelial- gebilde. Nz. lk. Češti panovníci měli vliv na státní ú-ry střední Europ; Jakož s dosta- tek prokazuje všude vyvinutý ú. soudů bo- žích čili ordalií. Ddk IV. 190., 239. (Tč. ). Ú. oddílový setniční, Kompagnie-Abthei- lungs-Kolonne. Vz S. N. XI. 79. Tažitelnosť vnitřních ú-rů kožních; ú-ry kožní syrové kůže. Šp. Ú. věty, das Satzgebilde. Nz.

362834   Útvar Svazek: 7 Strana: 0988
Útvar v geol. balvanitý, eruptivní, hnědo- uhelný, hvězdný, kosmický, krajinný, kvá- drový či opukový, ledový, měsícový, num- mulitový, neoživený či azoický, oblakový, oživený či zoický, palaeozoický či primarní či prvohorní, prahorní (prvotný, krypto- zoický, primitivní), prostorový, rhetický, různorodý či heteromesický, skrytě oži- vený či kryptozoický, stejnorodý či isome- sický, vsazený, vyvřelý, základní či funda- mentalní, zvrstvený. Stč. Zem. 150., 152., 203., 204., 210., 223., 656., 680.—720., 879. Str. 488. a. 22. ř., sh. polož za Krč.: G. 204., 573. atd. — Ú. kolový či staeroidalní vody, Hrm. 70., měřický (přímý a křivý, rovinný) ZČ , Jrl. I. 5., 7., 11., 143. Útvary mluvní, Dk. Aesth. 279., poetické, Ptů. D. I. o., veršové, Dk. Poet. 255., hudební, Dk., politické, Osv., společenské Šmb.

362835   Útvara Svazek: 4 Strana: 0488
Útvara, y, f., das Wiederspiel (in der Gerichtssprache) V Jg.

362836   Útvarek Svazek: 4 Strana: 0488
Útvarek, rku, m. = útvar Ssk.

362837   Útvarlivosť Svazek: 4 Strana: 0488
Útvarlivosť, i, f., die Gestaltbarkeit Ssk.

362838   Útvarnosť Svazek: 4 Strana: 0488
Útvarnosť, i, f., vz Utvářiti, das Gestal- tungsvermögen. Pal.

362839   Útvarný Svazek: 4 Strana: 0488
Útvarný = tvorný, formbar, Form-. Ú. umění, die Formkunst. Dch. Ú. lepota. Kos. Ol. I. 296.

362840   Útvař Svazek: 4 Strana: 0488
Útvař, e, f. = úprava, ústroj, oděv. Vký.

362841   Utvářeč Svazek: 8 Strana: 0451
Utvářeč, e, m. = tvoříc, Gestalter, m. Sterz. I. 1081.

362842   Utváření Svazek: 4 Strana: 0488
Utváření, n., die Bildung. U. slov. Kos. Ol. 1. 50. Pevné u. něčeho, feste Gestaltung. Dch.

362843   Utváření Svazek: 7 Strana: 0988
Utváření, Osv., umělecké, krajiny, Dk., lebky, pevnin, souše, povrchu zemského, Stč. Zem. 841., 742., 743., 682., státních celků. Šmb. Útvarnosť. Pal. Rdh. I. 388. Útvor. V 1. ř. za co čárku vymaž. Cf. Mkl. Etym. 366.

362844   Utvářenosť Svazek: 4 Strana: 0488
Utvářenosť, i, f., die Gestaltung. U. věcí. Dch.

362845   Utvářený Svazek: 4 Strana: 0488
Utvářený; -en, a, o, geformt, gebildet. Zkazka tato, ač u rozličných národů rozličně u-ná. MP. Dj. bibl. 1. 9.

362846   Utvářiti Svazek: 4 Strana: 0488
Utvářiti, il, en, ení = tvář něčemu dáti, formen, bilden, gestalten. — co. Rk. — se. Us. Dch. Způsobnosť u. se, útvaniosť, tva- řitelnosť, die Gestaltbarkeit., Formbarkeit, das Gestaltungsvermögen. Nz.

362847   Utvářka Svazek: 4 Strana: 0488
Utvářka, y, f. = tvářka, tvář, die Miene. Nz.

362848   Utvina Svazek: 4 Strana: 0488
Utvina, y, f., něm. Uittwa, městečko u Toužíma. Vz S. N.

362849   Útvor Svazek: 4 Strana: 0488
Útvor, u, m. = co, stvořeno, tvor, výtvor, das Werk, Produkt, Gebilde, Geschöpf. Pů- vodnosť jeho ú-rů. Kotík. Soustava nauky té, kterouž zastával po celý věk života svého, nebyla ú. jeho vlastní. Pal. Dj. IV. 1. 389. Byl to nový ú. církevní. Sš Sk. 136. Zpěvci naši musejí prozpěvovať zpěvy své v duchu národa, v ú-rech jeho mimovolně vylitém. Štúr. Slunce jest ú. božský. L. — Šf. — Ú. = utvoření, die Schöpfung. Ty-li ú. pama- tuješ svůj? Ráj. — Ú. = postava těla, der Körperbau. L., Chmel. Tvůj se ú. i tam za- bleskne ladný. Nár. bibl. V. 90. Utvoření, n., die Erschaffung, Bildung.

362850   Útvora Svazek: 7 Strana: 0988
Útvora, y, f., Mache, f. Dch.

362851   Útvornosť Svazek: 4 Strana: 0488
Útvornosť, i. f., die Gestaltungskraft. Rk. Vz Útvarnosť.

362852   Utvořenina Svazek: 4 Strana: 0488
Utvořenina, y, f., das Erschaffene, Ge- bildete. Šm.

362853   Utvořený Svazek: 4 Strana: 0488
Utvořený; -en, a, o, erschaffen, gebildet. — kde čím. Ve vsi potokem hranice u-né.

362854   Utvořitel Svazek: 4 Strana: 0488
Utvořitel, e, m,, der Schöpfer. Us.

362855   Utvořitelný Svazek: 4 Strana: 0488
Utvořitelný, erschaffbar.

362856   Utvořiti Svazek: 4 Strana: 0488
Utvořiti, il, en, ení; utvořovati = stvořiti, učiniti, erschaffen. Vz Stvořiti. — co: spo- lek. Vz Spolek (III. 575. ). Novou stranu u. Us. Dch. U. cestu, obyč.: vzdělati, učiniti. Cf. Stvořiti. — se. Věci se právě utvořují, sind im Werden. Us. Dch. — si co: silnou stranu, Ddk. IV. 12. Svůj úsudek. Dch. — co kde (proti komu). Spiknutí, které se bylo na Moravě zejména proti Vladislavovi- čům utvořilo; Výjimky všeho druhu vyslo- veny a stát ve státě utvořen. Ddk. III. 33., 239. — co z čeho. Z říše českomoravské u-řil císař tři na sobě nezávislé knížectví; Knížectví znojemské z vyloučeného okresu jemnického u-no; Ukazujeme jen na snahu ieho u. ze sourodých zemí sídlo metropolitní. Ddk. IV. 67., 131., VI. 210. (Tč). — se v čem. V takovém obcování u-la se zvláště mezi duchovenstvem francouzským a jimi užší jakási přízeň. Pal. Dj. III. 3. 73.

362857   Utvořiti si co Svazek: 7 Strana: 0988
Utvořiti si co: úsudek o něčem. Us. Pdl. — jak k čemu. Každý organ zdá se jakoby byl od nějaké intelligence z úmysla utvářen k účelu svému. Mus. 1880. 424.

362858   Útvrd Svazek: 4 Strana: 0488
Útvrd, u, m. = utvrzení, die Bestärkung. Bude jim ú-du a potěchy Páně potřebí. Sš. L. 171. (Hý. ).

362859   Utvrdění Svazek: 4 Strana: 0488
Utvrdění, n. = utvrzení, die Bekräftigung, Befestigung, Bestätigung. Na Slov. Bern.

362860   Utvrděný Svazek: 4 Strana: 0488
Utvrděný = utvrzený, bekräftigt, be- festigt, bestätigt. Na Slov. Bern.

362861   Utvrdilosť Svazek: 4 Strana: 0488
Utvrdilosť, i, f., die Erhärtung, Festig- keit. Jg.

362862   Utvrdilý Svazek: 4 Strana: 0488
Utvrdilý = utvrzený, fest, erhärtet. — kde: na svém u. V.

362863   Utvrdím Svazek: 4 Strana: 0488
Utvrdím, y, f. = útvrd. V obraně a ú-bě evangelia. Sš. II. 152., 154. (Hý. ).

362864   Utvrditel Svazek: 4 Strana: 0488
Utvrditel, e, m., der Erhärter, Befesti- ger. L.

362865   Utvrditelka, y, utvrditelkyně Svazek: 4 Strana: 0488
Utvrditelka, y, utvrditelkyně, ě, f., die Erhärterin, Befestigerin. L.

362866   Utvrditi Svazek: 4 Strana: 0488
Utvrditi, tvrď, dě(íc), il, zen, ení; utvr- zovati = tvrdým učiniti, hart machen, er- härten, fest machen, befestigen; upevniti, stálým učiniti, ujistiti, ubezpečiti, befestigen, stärken, gründen, versichern. Jg. — co: cestu, království, Jel., pokoj. V. U-dil si ruku tvú. Ž. wit. 37. 3. U. pokoj, svornosť. Ddk. II. 332., III. 139. Své učedlníky, aby se na té smrti nehoršili, utvrzoval. BR. II. 2. — co, koho, se čím: rukojměmi, V., dům sloupy, Kom., něco svědky, Ep. Pog. 22., ránu vazadly, durch Verband sichern, Sal. 60. 7., list vlastní pečetí, Ros., slib pří- sahou, Jel., čepy v hřídeli klíny. Vys. Tyto všecky věci listem tímto naším u-jem. VI. zř. 2. Tím se utvrzuj. Pešín. Přisluhování své marnými důvody utvrď. BR. II. 729. b. Štěpán a Bela mír s Čechami utvrdili svaz- kem příbuzenství. Ddk. V. 347. A to mám zaručiti dobrými lidmi i listy pevnými u.; A král jmenovanému Vrbíkovi ráčil to dskami zemskými u. Arch. II. 315., IV. 271. Kteří utvrzují jich zákony statky svými. Chč. 380. A ten cíl utvrzen jest boží spravedlností; Viera cierkve sv. pravdu čtenie sv. utvrzena jest. Hus II. 247., III. 52. — co kde (kdy). Břevno ve zdi u. Us. U veliké duši jeho počala se té doby utvrzovati myšlénka po- staviti proti říši německé velestát slovanský; Ukázalo se, jak povážlivo jest u. panství v zemi cizí; Měl na péči u. se v novém panství; Jestliže chtí u nich křesťanství u., aby to kázáním biskupů dokonali nikoli zbraní; Štěpán III. utvrzen na trůně. Ddk. II. 63., 69., 137., III. 165., 255. (Tč. ). Jakž Bůh v svém evangeliu skrze mne kázaném mocně to utvrzuje. BR. II. 725. a. Která (náuka) podáním v církvi utvrzena jest. Sš. II. 11. U-dili mezi sobú slib. BO. Mezi námi a mezi vámi cíl veliký utvrzen jest. Hus II. 238. — co komu. Ale to sú sobě tak utvr- dili kanovníci, aby oni sami volili. Hus I. 361. Cf. U. co čím. — oč. A o úroky, kteříž jsú dáváni JM., též kázal utvrditi a utvrzuje, jakož jest slavné paměti král Vladislav utvr- dil dskami. Arch. V. 366. — co komu kde na jak dlouho. Aby mohli ženám svým do životů jich na tom (láně) věno utvrzo- vati. Arch. II. 208. — čeho, šp. m.: co. Vz I. 391. Svých lidí v tom u-val, šp. m.: své lidi. Brt. — se. Jakmile se křesťanstvo utvrdilo a více vzrostlo. Ddk. II. 284. — co, se v čem. Budoucích věcí časté připo- mínání ve všelikém dobrém skutku nás utvrzuje. V. On mne v tom utvrdil. Ros. Utvrzoval se v tom více, že... Br. A tak ještě více v tom, co sám včera předkládal, se utvrdil. Žer. f. 17., Zř. I. A. X. 6. Ně- koho v jeho smýšlení u.; Ve vědě se u. Us. Dch. Kdo se chce u. v pokoji, nech se pra- covať nebojí. Na Mor. Tč. Někoho u víře u. BR. II. 187., Sš. Sk. 188., Dal., 19. V tom přesvědčení nás utvrzovalo písmo samo. Sš. II. 26. Tak jest Antikrist u-dil svú vóli v těch voleních, že... Hus I. 464. U-dili ho v úmyslu tom; V tomto našem mínění utvrzují nás právě ony; Vratislav do té míry u vážnosti se u-dil, že...; V nená- visti své jsou utvrzováni. Ddk. II. 207., 209., 298., 379. (Tč. ). — co nad kým. Utvrdím stráž nad ním. Jel. Bůh utvrdil písmo nad námi. Št. — na čem. Jsa utvořen na po- koře. Ottersd. — se o čem. Znamení, jimž by se utvrdil o tom vysvobození. Br. — jak. Nyní slovo své naplniž (utvrď) až na věky. Br. — co kam. Utvirziv na tě oči, firmabo. Ž. wit. 31. 8. — zač. Páni za právo nalezli a utvrdili. Pal. Dj. V. 1. 423.

362867   Utvrditi Svazek: 8 Strana: 0451
Utvrditi. Ulixes kázal si uši u. (voskem zacpati). GR. Nov. 188. 11.

362868   Utvrditi co čím Svazek: 7 Strana: 0988
Utvrditi co čím : město právy. Let. 99. U-div nás životem věčným. Výb. II. 1640. — co kde. Buoh u-dil nad námi své písmo jako nebe. Št. Kn. š. 119.

362869   Utvrdlosť Svazek: 4 Strana: 0489
Utvrdlosť, i, f., die Verhärtung, das Hart- sein. Sd.

362870   Utvrdlý Svazek: 4 Strana: 0489
Utvrdlý = utvrdilý. Us. Sd.

362871   Utvrdlý čím Svazek: 10 Strana: 0468
Utvrdlý čím: povahou. Tbz. III. 1. 157.

362872   Utvrdlý v čem Svazek: 9 Strana: 0361
Utvrdlý v čem: v psotách. Tbz. V. 200"

362873   Utvrdnouti Svazek: 4 Strana: 0489
Utvrdnouti, dnul a dl, utí = tvrdým se státi, hart werden, erhärten. — kde. Chléb na větru utvrdne. Ros. — čím: chléb vě- trem utvrdne.

362874   Utvrdnouti komu čím Svazek: 10 Strana: 0468
Utvrdnouti komu čím. Ruce u-dly mu mozolv a lopotou. Tbz. V. 1. 416.

362875   Utvrdnutí Svazek: 4 Strana: 0489
Utvrdnutí, n., die Erhärtung. Bern.

362876   Utvrdnutý Svazek: 4 Strana: 0489
Utvrdnutý; -ut, a, o = utvrdlý. Na Slov. Bern.

362877   Utvrzení Svazek: 4 Strana: 0489
Utvrzení, n., utvrzování, die Befestigung, Erhärtung, Bestärkung, Bestätigung. U. domu sloupy. U. přísahou, die Beeidigung. D. Moci a utvrzeni svého nemá. V. Co mělo způsobiti u. přátelských styků, stalo se pů- vodem krvavých různic; U. latinského kře- sťanství v Uhřích se u-lo. Ddk. II. 441., 183. U. sebe v něčem. Kom. — Vz Utvrditi.

362878   Utvrzený Svazek: 4 Strana: 0489
Utvrzený; -en, a, o, utvrzovaný, erhär- tet, befestigt. Vz Utvrditi. Cíl u-zen jest. Hus II. 247. Ve dvou nedělích utvrzeného úsudku. Kol. 36. U. pes = úplně vycvičený, fermer Hund. Šp. Maje hojně u-né učení Kristovo nějakých divů hledá. BR. II. 16. a. V takových věcech ta řemesla nemají u nás práva u-ného, než povinovati jsú zpravovati se podlé našeho rozkázánie. NB. Tč. 267. — čím. Mocně písmy sv. i zázraky sobě to u-né měvše. BR. II. 577. b.

362879   Utvrzený Svazek: 7 Strana: 0988
Utvrzený od Boha v dobrém. Pož. 34.

362880   Utvrzovací Svazek: 7 Strana: 0988
Utvrzovací, Erhärtungs-. U. theorie. Dk. Aesth. 483.

362881   Utvrzovati Svazek: 4 Strana: 0489
Utvrzovati, vz Utvrditi.

362882   -utý Svazek: 4 Strana: 0489
-utý, přípona jmen přídavných jazyku českému vlastní, Č., ale řídká. Brt. Voda tekutá, Us., kůň běhutý, Jg., ruce třesuté a zima třeskutá, Anth. II., 305., 316., vůz visutý, St. kl., most zdvihutý, Pref.; smr- dutý, Č., mrzutý. D. Vz -utný.

362883   Utýčiti Svazek: 9 Strana: 0361
Utýčiti. 1 zbichu jich mnoho a ženu Can- deollovu utýči násilím. Alx. Nách. CXVIII. Sr. Utkati.

362884   Utykač Svazek: 4 Strana: 0489
Utykač, e, m. = kdo utyká.

362885   Utykač Svazek: 7 Strana: 0988
Utykač, Angreifer. Čsk.

362886   Utykati Svazek: 4 Strana: 0489
Utykati, vz Utknouti.

362887   Utyknouti Svazek: 7 Strana: 0988
Utyknouti = uváznouti. Byl bych tam s vozem u-knul (v blátě). Slez. Šd.

362888   Utylý Svazek: 4 Strana: 0489
Utylý = tlustý, tučný, dick, fett, feist. U. krávy. Žal. Sedm volóv u-lých. BO. La- lokové u-lí. Chč. P. 78.

362889   Utynouti Svazek: 4 Strana: 0489
Utynouti = utonouti. Vz toto.

362890   Utýrání Svazek: 4 Strana: 0489
Utýrání, n., die Abquälung. Dch.

362891   Utýraný Svazek: 4 Strana: 0489
Utýraný; -án, a, o, abgequält, abge- rackert. Pal. Dj. II. 1. 447. — čím: pracemi, nemocí. Us.

362892   Utýrati Svazek: 4 Strana: 0489
Utýrati, zu stark treiben, übertreiben, zu Schanden o. zu Tode treiben, ermüden. — koho, se čím: prací. Us.

362893   Utýravý Svazek: 4 Strana: 0489
Utýravý, aufreibend. U. práce. Dch.

362894   Utyrna Svazek: 4 Strana: 0489
Utyrna, y, f., jutyrna, utěrna = jitřní, die Mette. Na Slov.

362895   Utyřelý Svazek: 4 Strana: 0489
Utyřelý, von unten abgofault, morsch. U. dřevo. Mor. Šd.

362896   Utyřeti Svazek: 4 Strana: 0489
Utyřeti, el, ení, von unten abfaulen, morsch werden. To dřevo celé u-lo. Us. Šd.

362897   Utyskati Svazek: 4 Strana: 0489
Utyskati = bolesť projevovati. — nač: na nohu (bolesť jeviti, pohne-li nohou). U Opav. Klš.

362898   Utyskati se Svazek: 7 Strana: 0988
Utyskati se = teskniti. Laš. Brt. D. 283.

362899   Utyti Svazek: 4 Strana: 0489
Utyti, utyji, yl, ytí. = ztučněti, feist, fett werden. St. skl. III. 256. — čím: dobrým krmením. — od koho. Opatři so, pokud ži- ješ, od dědiců neutyješ. Č. M. 314.

362900   Utyti Svazek: 7 Strana: 0988
Utyti. A když utyje (telce), zabí je (ho- spodář). 14. stol. List. fil. 1887. 262.

362901   Utytlaný Svazek: 4 Strana: 0489
Utytlaný = upyplaný, ufifraný = zohys- děný, škaredý. Llk.

362902   Utytlati Svazek: 4 Strana: 0489
Utytlati = v ruce ušpiniti, in der Hand schmutzig machen. U Opav. Klš.

362903   Uu Svazek: 4 Strana: 0489
Uu. Tato spojka přichází často ve Slez., ale raději se jí vyhybují říkajíce: uzu, uo, uou. Tč.

362904   uu Svazek: 9 Strana: 0361
uu = ú. Šb.

362905   Uuasbírati se čeho Svazek: 7 Strana: 0970
Uuasbírati se čeho, sich satt klauben. Us. Tč.

362906   Uuditi Svazek: 4 Strana: 0490
Uuditi, il, zen, ení; uudívati, völlig räu- chern. — co komu: kýtu. Jg. — kde: v komíně. — čím: jalovcovým dřívím. Us.

362907   Uumývati se Svazek: 4 Strana: 0490
Uumývati se, genugsam sich abwaschen. Us. Tč.

362908   Uuňkati se Svazek: 4 Strana: 0490
Uuňkati se, genugsam näseln. U Frýdka. Tč.

362909   Uuola Svazek: 4 Strana: 0376
Uuola, y, f. (Ounehle). ves u Stříbra. PL.

362910   Uúpení Svazek: 10 Strana: 0468
Uúpení = loupení, lupy. Když přišli z uúpení. Mor. Čes. 1.

362911   Uuzlovati co Svazek: 4 Strana: 0490
Uuzlovati co, gehörig mit Knoten ver- binden, verknoten. Na Ostrav. Tč.

362912   Uv Svazek: 4 Strana: 0490
Uv, ov, av, vz Stupňování samohlásek.

362913   -ův Svazek: 4 Strana: 0490
-ův = přípona gt. pl. m.; v obecné mluvě jen ů. Je tam mnoho mužů. Vz Ů., Gb. Hl. 112. V listinách z r. 1467. jest: grošív, gro- šiev, groší (= grošů). Tč. — ův (-ovB), -ova, -ovo = přípony jmen přídavných přisvojo- vacích místo genitivu jména podstatného; při- pojuje se ku kmenům určitých jmen osob- ních (znamenajících osobu), někdy i určitých jmen zvířat (I. 572. a. ) rodu mužského jednotného čísla, stojí-li bez přívlastku (vz doleji): zahrada krále — králova, zahrada Nováka — Novákova, pole souseda — sou- sedovo, Cicero — Ciceronův, Mars — Martův. Ctitelům Balovým; Vy pak jste Kristovy; Bázeň Hospodinova. Br. Dcera Vladislavo- va. V. Ludmila Škodova. Svěd. Súsedova kráva. Slov. Ht. Bratrův dům. Us. Byli u ženichovy mateře. Er. P. 475. Králova to ráda slíbi. Kat. 578. Vděčnosť lvova. Mne poučil oslův osud. Ježíšovo umučení. Pass. — Mkl. S. 9. — Pozn. Místo adjektiv přisvo- jovacích klademe často genitiv. Dcera He- rodiady. Br. Vydři se jako pták z ruky číš- níka. Br. Na dvůr Libuše jsou přišli. Háj. (Mkl. S. 7. —16. ) Cf. Igitur bello Jugurthino pleraque ex punicis oppidis et fines Cartha- giniensium (m.: carthaginienses), quos no- visseme habuerant, populus administrabat. Adjektiva na -ův jsou vlastně genit. plur., které tvar neurčitých přídavných na se vzaly a to přirozeně v té době, když už genit. plur. s v místo staršího, jednotnému nom. rovného opanoval. Před tím přestávala slo- vančina pravdě podobně na příponě -in, lat. -inus, tvoříc jí od mužských podstat- ných jmen bez ohledu k osobnosti přídavná přisvojovací. Vz doleji. Ht. Sr. ml. 216. O pů- vodě adjektiv na -ův (a na -uj) vz ostatně i Prk. v Sitzungsber. der Wiener Akad. sv. 83. — Je-li majetník neurčitý, mluví-li se jen o pojmu, nebo je-li několik majetníkův aneb i celý druh, neklade se přípona -ův, nýbrž í (vz Í jakožto příponu, Genitiv na str. 391. b., -in), před nímž se tvrdé souhlásky měkčí (vz Í) a předcházející dlouhá samohláska krátí (vz -in ve Slov. I. 572. a. ): pták — ptačí, páv — paví, jelení, husí, kozí, telecí, moucha — muší, slepičí. — Stojí-li u nich nějaké přívlastkové určení, přistávka, n. táhne-li se k nim vztažné zájmeno, klademe nyní obyč. genitiv substantiva. Domy otcovy jsou krásny, ale: Domy našeho otce jsou krásny. Země jest Hospodina, Boha tvého. Br. Zachovávej rozkazy otce svého. Přišel do zahrady kmotra, který ho k obědu pozval. Ale i: Joanka Kameníkova, kterýž před tím byl konšelem, upálena jest. Let. Cf. Milo- srdenství boží (Boha) budiž pochváleno, kte- rýž (Bůh) mi oči otevřel. Kom. L. 5. Nepo- žívá milosti božie, jemuž (Bohu) by se mohl slíbiti. Hus III. 174. Múdrosť božie (= Boha) všecko spojila v svět jeden a do vóle jeho (Boha) nezboří jedno druhého. Jir. Anth. I. 143. — Stará čeština poskytuje hojnosti do- kladů přisvojovacích adjekt. s přívlastkem, která se také v nové češtině a na Slov. na- lézají. V češtině bývá přívlastek vyjádřen slovem páně, jež není nic jiného než zkažený neb mnohdy pouze přehlasovaný tvar při- svojovacího adjekt.: páň, páňa, páně: dům páně sousedův, knihovna páně Šafaříkova, pole páně Trnkovo a p. Vz Páně. Slovenština pak ráda v národních písních a pověstech klade k přisvojovacím adj. přívlastek vyjá- dřený gen. adjekt., zájmena neb číslovky. V nášho pánovom dvore stojí růža na stole. Koll. Zpěv. I. 307. 61. 1. —2. Nášho kraľova dcéra je chorá. To je brat toho tátošov, Čo na ňom drak chodí. Ten zámok je jednej Ježibabin. To bola žena mladého kráľova. Cf. Ht. Sl. ml. §. 349. Toho králův nejmladší syn; Mojej mladšej sestrin muž; Mojho do- brjeho prjatělovu krásnu dcéru; Otcovho prjatělovu dcéru. Na Slov. Mkl. S. 7. —16. To je naší Verunčino (= Verunčin) šátek; tý nejmladší dceříno muž (dítě); toho žebrá- kovo hůl; při nebožky matčino pohřbu. Us. na Plaště. Prk. Ve staré češtině rozeznáváme tyto případy: a) jako ve slovenštině určuje se přisvojovací adj. genitivem adjektiva, zájmena neb číslovky: V tej vojsce jeden králóv ba- bylonského podkonie. Pass. Dcera Jindři- chova staršího z Lipého. Pulk. Bezpravně drží dědiny Janovy z Blata. O. z d. — b) Zvláště často přistupuje přístavek, ovšem v genit., k přívlastku vyjádřenému přisvojo- vacím adjektivem: Dci Kublajeva cháma. Rkk. 8. Elišku krále Václavovu dceru. Pulk. Bě dci Ižakarova rodu krále Davidova. LAn. Však ty bieše choť osovná ciesařova syna mého. Kat. 1275. V domu Davidově, dětiete svého. Ž. wit. Dci slovutného kniežete Per- toldova. Pass. Na slova Eliášova proroka. ŽSO. Podlé Isaiášova proroka účinka. Ib. Ten bieše krále Priamóv blízký přítel. Troj. Tří bratří a synové krále Priamovi. Troj. Psán rukú Václavovú toho času komorníka vyšehradského probošta. Rkp. 1339. Já Al- brecht, syn urozeného pána Ješkuov. Arch. I. 143. Aby útoku ďáblova, toho jastřába, utekla. Hus III. 22. Vzbudil jest Hospodin duch Cyróv, krále perského. BO. Listem Svatoborovým, bratra mého nedílného, do- upomínal se šesti set zlatých. Půh. I. 346. Duše Hektorova, toho převelmi pracovitého muže. Mudr. Tělo krále Václavovo na Vy- šehrad jest přineseno. Let. 26. Ludvík s po- mocí krále Janovů boj jest obdržel. Krifina sestra Kunhutina mateře krále Václavovy byla. Výb. I. 454. Okázala se kometa hvězda a ta znamenala úzkosť krále Albrechtovu. Let. 115. Vz také Genitiv (I. 392. a. ). — S přívlastkem král nalézáme příklady takové i v nové češtině dosti často: smrť krále Vá- clavova a p. Zvláštní spodobení přisvojova- cího adj. k pádu přístavku nalezáme ve větě: Jediné znamenie Janova (m. Janovo) pro- roka. EM. — c) Zhusta se tvary obou pří- vlastků zvrátí, an přístavek stane se přisvo- jovacím adj., toto pak položí se do genitivu subst.: Aby řeč Esajie prorokova neplnila sě. Ev. 12. 38. Dceru cěsařovu Theodosie. Pass. Cf. Šf. Poč. strč. ml. 116., Bdl. Obr. 2. 64. — d) Někdy konečně i přístavek i přisvojovati adj. změní se v tento tvar. Na ciesařově Dioklecianově dvoře. Pass. K dvo- ru k královu Svatoplukovu. Pass., Výb. I. 310. Z králova Herodova města. Bratr Bo- leslavóv vojvodin. Pulk. Anna někdy Jaro- slavova Selmberkova; Dci Ješkova Mladcova. Půh. I. 155., 176. Janovo křtitelovo zvěsto- vánie bylo v chrámě. Pass. 415. Margareta žena Peškova Kropáčova. Půh. 1. 131. Téhož druhu jest česká vazba: Dům páně sousedův; S registry úřadu páně Lvova. V. Cf. Prk. v List. filol. II. 232., Šf. Poč. str. ml. §. 97., Jir. Nkr. §. 291., Mkl. S. 7. —16. — Novočeský výraz: slova Isaiáše proroka zněl by tedy staročesky: slova Isaiáše prorokova, nebo: slova Isaiášova proroka, aneb: slova Isaiá- šova prorokova. Gb. v List. fil. II. 232. Prk. uvádí tamtéž ještě za příčinou srovnání; Že jsi hřešil, není tvůj samého to pád, ale i náš. Br. Ty jsi naše všech Naděje. Kanc. Naše žalosť některých v radosť jest obrácena. Har. (Zk. S. 306. ). Cf. To jest pole kmotra Výchovo, zahrada kmotra Váňova. Us. u Ji- čína. Ltk. — Podobné vazby jsou: Čí ji- ného ? něčí n. ničí jiného, ano čí, něčí, ničí jest též přisvojovacím adjekt. s touž kon- covkou jako boží, člověčí a p. Pokřik zase pomalu se tišil, až i utichlo všecko a něčí jiného (pověsť) zníti začala. Kom. L. 27. 3. Podřečí plaské vedle této vazby častěji říká: čí jinej (jiná, jiný)? něčí n. ničí jinej (jiná, jiný), spodobujíc přívlastek jiného v pádě s předmětem řeči. Je to tvý (= tvé)? Né, to je něčí jiný. Podal si mi to svou knihu? Ba né, něčí jinou. Koupil sem zahradu tvýho švakra a tvý tety. A čí ještě? Už ničí ji- nou. Prk. v Listech filol. II. 234. Vz tam také příklady z ostatních řečí slovanských. — Od jmen rodu ženského odvozují se pří- davná jména přisvojovací příponami: -in, -ina, -ino. Vz -in, Genitiv, Prk. Př. 14., 27. — Pozn. 1. Za starodávna nečinil se přísně nynější rozdíl (mezi -ův a -in), čte- meť pastušin m. pastuchův. Púštáše meč i oheň v krajiny Neklaniny. Rkk. 17. Holubin. Rkk. 7. Cf, -in a: Tako ke hradu sě shluče Neklanových vojnóv. Rkk. 19. Starostin (= starostův) kůň. Us. u Nezamyslic na Mor. Bkř. Vz dříve uvedený výňatek z Ht. Sr. ml. — Pozn. 2. Tato jména přídavná tvoří se od substantiv, ale ne od adjektiv, tedy: kniha Stránského, ne: Stránskova; kniha duchodního, ne: duchodňova. — Pozn. 3. Počátkem 17. stol. psali: Waldsteinská (i. e. dcera, Waldsteinova) a Waldsteinova i. e. paní). Blk. — Pozn. 4. V již. Čech., u Jindř. Hradce, v Opavsku, v Přerovska klade se -ů (-ova, ovo) místa -ův: syn tesařů, tátů, Procházků. Váša slouhů ten má troubu. Er. P. 424. Vz V, Ů, Strany vlastních jmen na ů (Havlů, Janku, Petrů atd. ) vz Ů. U Be- rouna, jest pravidelné: -ůr, -ova, -ovo; ale od substaniv fem. říká se tam: matčinej šátek, matčiná kniha, matčiný pole. Šb. Vz Ů. — Na západ. Mor. klade se j na místě v: syn tátůj (tátův), Šb. Súsedůj syn. Jižně od Zlínska. Brt. Janek Sedláčkůj. Na Bučovicku.
Mřk. Také na Příbramsku a Milevsku užívá
se přisvojovacích adj. na -ůj (= ův): Houskůj
kabát, tatínkůj syn ap. Prk. v List. filol. II.
231. Také vlastní jména: Ondrůj, Jankůj,
Havlůj. — V Krkonoších klade se ě místo
-ova a předcházející samohláska se dlouzí.
Šilhanova — Šilháně, Kopalova — Kopále,
Kučerova — Kučíře. Kb. Tyto tvary nejsou
nic jiného, než jména mláďat (dětí atd. ) tvo-
řená od kmenů jmen obecných i vlastních:
osle, kachně, krůtě, hříbě, kuře, kotě, house
(kmen hus); tvary takové od jmen vlastních
mívají přímětek posměšný do sebe a jsou
neutra (jako v Krkonoších): Čermák — Čer-
máče a od jeho kmene Čermáčátko jako:
oslátko, kuřátko a p. Dle těchto řídi se
v Krkonš. i křestní jména: Anežka — Anežče,
Francka — Frančtě, Ančka — Ančtě, Pa-
vlína — Pavlíně, Kačena — Kačíně a j. Kb.
(v Mus. 1864. 1. 53. ), Prk. v List. fil. II. 231.
— Pozn. 5. Na místě -ův, -ova, -ovo (tedy
pro všecky tři rody) klade se v jihozápadních
a středních Čech. přípona: -ovic: sládkovic
(syn, dcera, dítě); toto -ovic vyslovuje se
okolo Budějovic, v Plzeň. a j. jako -ojic n.
dvouslabičné -oic, Šb., Prk., na Příbramsku,
Plasku a Manětínsku jako -ojc (jednosla-
bičně), v Pracheňsku, v jihových. části Ma-
nětínska jako -ouc, místy tam jako -óc a
kolem Kraštovic jako -úc. Koncovkou touto
přivlastňuje však se celé rodině: sládkoic
(-ojc, -ouc) syn, Boudoic pole a p. Honza
Žílojc. Er. P. 86. (Prk. v List. filol. 232. ).
Ty Rybouc dcery. Er. P. 422. V Buděj.:
Ta Bludojc setnička. Er. P. 342.; Štěpánojc
vrata. Er. P. 335.; Ančička Šafářojic. Er. P.
130. A ten Adamojic. Us. v Klat. Anna Ko-
vářojc. V Pracheň. Er. P. 439. Šmejkalojc
chalupa. Bž. 47. Vz -ovic, Gb. Hl. 113. —
Pozn. 6. V jihozápad. a středních Čech. klade
se místy také přípona -ovo ve všech třech
rodech: sládkovo (syn, dcera, dítě). Šb. Dle
Prk. v List. filol. II. 231. na Plzeň., Plaště
a Manetínště přivlastňuje se jedné osobě u
masc. koncovkou -ovo, u fem. -íno pro vše
pády, rody a čísla: udělal to přes otcovo
zákazy; matčino šaty se mi líbí; i od jmen
vlastních lze tvořiti taková adj. přisvojovací
a to u masc. vždy, u fem. však jen tenkrát,
končí-li so na -ka: Dítě (gt. Dítěte) — Dítě-
tovo, Dídětka — Dítětčino, Kabát — Kabá-
tovo, Kabátka — Kabátčíno. Tvoří-li se fem.
jinak, nemůže míti přisvojovacího adjektiva:
Bouda — Boudovo, ale Boudová — Boudový
(gt. sg. ) a p. — Jak se sklánějí jména pří-
davná ukončená v: -ův, -ova, -ovo? Vz Otcův. — Pozn. Vobecné mluvě východ., jihozáp. a středních Čech přijímají tato jména přídavná v pádech nepřímých přípony ad- jektiv ukončených v -ý, -á, -é: otcovýho domu, k otcovýmu domu, za otcovým domem, v otcovým sále, u otcový louky, na otcový louce. Šb. V Doudlebsku: Kolářů, -ova, -ovo; kolářovýho, -ový, -ovýho; -výmu, -ový, -ovýmu; -ovýho n. -ů, fem. -ovu, -ovo atd.; pl. -ovji (zřídka; obyč. pro všecky tři roky: -ovy, řidčeji -ový); -ovejch, -ovejm; -ovy atd. Právě tak: Evjin, a, o; Evjin-ý, -ýho, -ýmu, -ej, -ým atd. Kts. V Krkonš.: Pejzno- 242* chovi nejsou doma, u Noskových, k No- skovejm. Kb. — Vz -in, Tvoření slov, Bž. 123., Ht. Sr. ml. 225., Jméno, Mkl. B. 231., Šf. Stč. ml. §. 97. ve Výb. I. 116., Genitiv (ku konci), Přívlastek (II. 1116. a. ). Páně, Přídavný, Jir. Nkr. 64. a násl.