325001   Šafov Svazek: 3 Strana: 0836
Šafov, a, m., Schaffa, městys ve Zno- jemsku. PL. Šafování, n., die Verwaltung. Har. — Š. = zjednání si, das Schaffen, Herstellen. Š. prádla. Us. Hý.

325002   Šafovati Svazek: 3 Strana: 0836
Šafovati, z něm. schaffen = spravovati, říditi, zaříditi, zjednati, schaffen, verwalten. -— kde: ve statku. Kom. — čím: dědic- tvím, Kom., statkem. V. — s kým. NB. Tč. 272. — si co: prádlo atd. Us. Hý.

325003   Šafovati Svazek: 7 Strana: 0832
Šafovati. Kde kněžie a ženy šafují, obecně přemistrují. Výb. II. 728.

325004   Šafr Svazek: 10 Strana: 0415
Šafr Vád. Sr. Tob. 218.

325005   Šafrán Svazek: 3 Strana: 0836
Šafrán, na Moravě též se/rán (Hý.), u, m., z arab., crocus sativus, der Safran. Vz Mz. 376. Š. jarní, vernus, podzimní nebo sevní, sativus, krámský; planý (na Slov. divý, žlutidlo; světlice na Mor.), carthamus tinctorius, Jg., francouzský, indijský, ne- přebíraný, přebíraný, španělský, lékařský, Jg., rakouský. Nz. lk. Vz Čl. 134., Kk. 129., 130., FB. 46., Čl. Kv. 204., Slb. 207., Rstp. 1489., 1540., 1541., KP. III. 265., Kh. Ně- kolik nitek š-nu do polívky dáti. Us. Dch. Vedl jest žalobu na druhého, kterakby od něho 11 lotu š-nu kúpil a žeby jemu ten š. platě kopu předal. NB. Tč. 15. Kupoval v cizině mák a zahazoval doma šafrán. Šml. Všecko váží š-nem (nepředá se). U Rychn. Msk. Š. jest květ a má barvu zlatú a zna- mená lásku; Š-án zimnici krotí: tak pravá láska žádosti tělestné i světské uhašuje a pravé milovánie zapaluje. Hus III. 54. (Tč;). Je toho jako za krejcar šafránu (málo). Č. Čnělky či pestíky šafránu poskytují žluté barvy, léku i koření. Schd. II. 271. — Š. = prášek kovní, der Safran. Š. železný, an- timonový. Kh.

325006   Šafrán Svazek: 7 Strana: 0832
Šafrán. Cf. Mkl. Etym. 336. a. Š. = su- šené blizny šafraníku, crocus sativus. Vz KP. V. 608. Cf. Mllr. 29., 38, Rosc. 111., Schd. I. 403., Zl. kl. 1856. č. 11., Dlj. 70, Ott. V. 725.

325007   Šafrán Svazek: 10 Strana: 0415
Šafrán. Jinoch Krokus byl proměněn v š. Škd. F. 146. Za krejcar š-nu (pokřikují na zrzavé)! Čes. 1. XIV. 477.

325008   Šafrana Svazek: 3 Strana: 0853
Šafrana, y, f., jméno kozí. Slov.

325009   Šafrana Svazek: 7 Strana: 0832
Šafrana, y, f. = kraví jm Val. Brt.

325010   Šafránce Svazek: 3 Strana: 0836
Šafránce, ňce, m., osob. jm. Tk. IV. 742.

325011   Šafráne Svazek: 9 Strana: 0322
Šafránek Jan a Fr. Sr. Jub. XXX.

325012   Šafránek Svazek: 3 Strana: 0836
Šafránek, nka, m., Schafranek, samota u Lomnice. PL. — Š., osob. jm.

325013   Šafránek Svazek: 7 Strana: 0832
Šafránek Jan, prof. v Kolíně, nar. 1852. Cf. Tf. H. 1. 173., Rk. Sl. - Š. = zrzoun. U Studené. Vlchř.

325014   Šafránek Svazek: 10 Strana: 0415
Šafránek Jos. Vz Lit. I. 936. — Š. Frant., řed. gymn., spis. 1847. —1905. Vz Nár. list. 1905. 114. 2. odp. a jiné listy z též doby. — Š. Kar., nar. 1864. Sr. Tob. 218. — Š. Jan, gymn. řed., nar. 1852.; Š. Fr., spis., nar. 1855. — Vz o všech Ott. XXIV. 542.

325015   Šafránice Svazek: 10 Strana: 0415
Šafránice, e. f. = místo, kde se šafrán pěstuje. Arch. XX. 309.

325016   Šafránický, šafranikářský Svazek: 3 Strana: 0836
Šafránický, šafranikářský, Safran- händler-. S. obchod. Bern.

325017   Šafranictví Svazek: 3 Strana: 0836
Šafranictví, šafranikářství, n., der Safranhandel, -bau. Bern.

325018   Šafraník, a, šafranikář Svazek: 3 Strana: 0836
Šafraník, a, šafranikář, e, m., der Safranhändler, -bauer. Bern.

325019   Šafranikářiti Svazek: 3 Strana: 0836
Šafranikářiti, il, en, ení, šafranikovati, mit Safran handeln. Bern.

325020   Šafránka Svazek: 3 Strana: 0836
Šafránka, y, f., Schafranka, samota a) u Smíchova, b) u Ovence.

325021   Šafranník Svazek: 8 Strana: 0398
Šafranník. Phľd. 1891 123.

325022   Šafrannosť Svazek: 3 Strana: 0836
Šafrannosť, i, f., die Safranfarbe. Ms. bib.

325023   Šafranný, šafránový Svazek: 3 Strana: 0836
Šafranný, šafránový, safrangelb, cro- ceus. Š-ná barva (vz Šafrannosť), D., oblek, olej, Us., zahrádka. NB. Tč. 220.

325024   Šafránorouchý Svazek: 3 Strana: 0836
Šafránorouchý, *<>o/.Ó7tenXoc:, im Safran- gewande. Ft.

325025   Šafránorouchý. Š Svazek: 10 Strana: 0415
Šafránorouchý. Š. jitřenka. Msn. II. 130., 351. a j.

325026   Šafránořízý Svazek: 3 Strana: 0836
Šafránořízý = šafránorouchý. Ft.

325027   Šafranov Svazek: 3 Strana: 0836
Šafranov, a, m., Schafraneŕ Hof, statek u Středokluk.

325028   Šafránová Svazek: 9 Strana: 0322
Šafránová, é, f., les u N. Hrozenkova. Vck.

325029   Šafránovec Svazek: 3 Strana: 0836
Šafránovec, vce, m., memecylon, der Safranbaum. Rstp. 527.

325030   Šafránovec Svazek: 9 Strana: 0322
Šafránovec, rostl. Sr. Ott. XVII. 84.

325031   Šafranovice Svazek: 3 Strana: 0836
Šafranovice, e, f., eine aus Safran ge- machte Sache. Bern.

325032   Šafranovitý Svazek: 3 Strana: 0836
Šafranovitý, safranähnlich. Rostliny š., croceae. Rostl. I. 268. b.

325033   Šafránový Svazek: 3 Strana: 0836
Šafránový, vz Šafranný.

325034   Šafrlík Svazek: 7 Strana: 0832
Šafrlík, u, m. = okrasa helmu, zastr. Bkř.

325035   Šag Svazek: 10 Strana: 0415
Šag = však. Slov. Čes. 1. XII. 278.

325036   Šagá Svazek: 8 Strana: 0398
Šagá = šak já. Brt. D. II. 392.

325037   Šagavský Svazek: 7 Strana: 0832
Šagavský, ého, m. 1842. Jg. H. 1. 632.

325038   Šagrén Svazek: 3 Strana: 0836
Šagrén, u, m., franc. chagrin, ital. zigrino, z tureckého: sagri = der Pferderücken, druh cápovité, drsnaté kůže, Chagrin, n., eine Art narbichten Leders. [Pravý š. vyrábí se z koniny n. z osloviny během tím, že se za čerstva na straně srstní posypou semenem merlíkovým (chelidonium album) a dobře se šlapou, čímž malé vypukliny na povrchu vznikají, jež pak kůži drsnatou činí.] Hý.

325039   Šagrénovaný Svazek: 3 Strana: 0836
Šagrénovaný, zrnovaný, chagrinirt. Šp.

325040   Šagrénový Svazek: 3 Strana: 0836
Šagrénový, Chagrin-. Hřbet z kůže š-vé. Us. Hý.

325041   Šagrín Svazek: 9 Strana: 0322
Šagrín, u, m. Čižmy z š-nu. Mus. slov. I. 68 Sr. Šagrén.

325042   Šagu Svazek: 8 Strana: 0398
Šagu = šak ju. Brt. D.. II. 392.

325043   Šah Svazek: 3 Strana: 0836
Šah, a, m., perský vládce. Us. Šd. Vz Šach.

325044   Šahá Svazek: 3 Strana: 0836
Šahá. Kš, jak šahá! Šo, i šahá! (Těmito zvuky odhánějí se slepice). Na mor. Zlín- sku. Brt.

325045   Šahala Svazek: 3 Strana: 0834
Šahala, y, f. = věznice, das Gefänngiss. Us. u Blanska. Ktz. Jinde (na Mor.) cabala. Hý. .

325046   Šahlt-nka Svazek: 3 Strana: 0834
Šahlt-nka, y, f. = šavle. Slov.

325047   Šáhnouti Svazek: 3 Strana: 0836
Šáhnouti, správně: sáhnouti. Brs. 2. vd. 241. Vz Š.

325048   Šaholec Svazek: 9 Strana: 0322
Šaholec, lce, m. = tlustý prut. Slov. Phľd. 1897. 674.

325049   Šaholina Svazek: 9 Strana: 0322
Šaholina, ?, f. = haluzina, roždí. Slov. Phľd. 1897. 674.

325050   Šahy Svazek: 7 Strana: 0832
Šahy, mad. Ipolyságy, mě. ve Vel. Hontu. Pokr. Pot. II. 234.

325051   1. Šach Svazek: 3 Strana: 0836
1. Šach = šah.

325052   2. Šach Svazek: 3 Strana: 0836
2. Šach (šách), u, m. —figurka, šachovní kámen, der Schachstein. Šachy kostěné, ka- menné. Když v šachy hrají, již zdvihna š., dlúho myslí, kde by jej bezpečně posadil. Št. N. 266. Proč každý š. tak má seděti a tak má jezditi; O králi š-u; Š-a krále byl udělal nmdřec onen jako člověka v rúše krásném na stolici a v koruně. . . .; A tak ten š. byl udělán nejkráše a zřiedlen byl mimo všecky jiné; Králová mezi šachy byla jest též podobnosti jako král učiněna; Kak šaši sedí; Král s královú na prostřed sedíta mezi šachy; Kak šaši jezdie. Kšch. 3., 10., 20., 43., 50. (Hý.). — Š. = slovo vystříhající v šachách krále n. královnu, že jim třeba místo měniti, Schach. Dáti, oznámiti králi šach. — Š. = šachy, hra v šachy, das Schachspiel. V. V šachy hráti. D., Hus I. 447., BN. Hra v šachy jest pracná. Kom. Budem kniežaty jako v šachy hráti. Dal. k. 34. 7. (58.). Po- čínají se kniežky o šašiech. Kšch. 1. 2. Hra v šachy: v 1. řadě stojí 8 písků n. sedlákův, v 2. řadě uprostřed král a vedlé něho krá- lovna, vedlé nich jsou 2 běhouni, vedlé běhounů 2 koníci a vedlé těchto na obou koncích šiku 2 věže. Šach mat = král mrtev. Vz více v S. N. V Rzk. a v Kšch. jsou tyto názvy pro šachy: král, králík (Rzk.), rexus, der König; králová (Kšch.), králevna (Rzk.), rexa, die Königin; rytieř (Rzk.), rytier krá- lův (Kšch.), militus, der Ritter, Springel, das Rössel, jsouť 2; pop (Rzk., Kšch.), arippus, der Läufer, taktéž 2; roch (Rzk., Kšch.), ro- chus, der Thurm [Pozn. Boch z persk. nikh, ruch = vez, pták, dromedár, a přešlo do všech jazyků: franc, roc, ital. il roccho, špan. roque, něm. Boch. Odvozování od hrocha je tudy nemístným. Kšch. 25.], podobně 2; pe- šec (Rzk., Kšch.), pedes, der Bauer, je jich 8. [Pozn. Pešek, méně správně: písek; sr. pol. pieszek. Kšch. 38, a Pěší == péchi. -j--- II. 541. a. Hý.] Dle svého zaměstnání byli i jed- notliví pěškové vyobrazováni, vz o tom Kšch. 38. (rolník, kovář n. truhlář, písař, kupec, apatékář či lékárník, hospodář či hospodský, vrátný a hráč). Kterak šaši sedie? vz Kšch. 43 n., a: kak šaši jezdie? vz Kšch. 50. n. Názvy tuto položené jsou správnější oněch ve S. N. uvedených. (Hý.). Sr.: I uči- nil byl ten kaldejský mudřec (Kserses) ša- chovnici a šachy v obrázky: krále, královú, kmeti zemské, jimž my popi říkáme, rytieře královy, zemské úředníky, ješto u nás ro- chové slovú, a pěšky, ježto osmer lid obecný v zemi znamenají. Kšch. 8. (Hý.). Vz Kšch. Knížky o hře šachové. Vydal Ferd. Menčík. V Praze 1880. (Úvod. Proč hra v šachy jest vymyšlena? Kdo hru vymyslil. O šašiech. O šachovnici. O králi šachu. O králové. O popech. O rytieřích. O pěšciech. Kak šaši sedie. Kak šasi jezdie). — S., na Slov. = šachovnice, das Schachbrett. Bern. O pů- vodu vz Mz. 316.

325053   3. Šach Svazek: 3 Strana: 0837
3. Šach, u, m., hora mezi Čechy, Moravou a Rakousy. Tk. I. 152.

325054   4. Šach Svazek: 3 Strana: 0837
4. Šach, u, m = šiška lesního stromu, der Zapfen. Vz Šácha, Šiška. Š. borový, jedlový, smrkový. Us.

325055   Šach Svazek: 7 Strana: 0832
Šach. Cf. Vlšk. 199. — S. Václav. Vz Ukaz. 110.

325056   Šach Svazek: 8 Strana: 0398
Šach, a, m. = Šalomoun n. a to spíše Šavel. Kbrl. Sp. 8.

325057   1. Šach Svazek: 9 Strana: 0322
1. Šach Jan. Sr. Jub. XXX.

325058   2. Šach Svazek: 9 Strana: 0322
2. Šach = hra. Š. obyčejný, skrytý, od- krytý, věčný, oběma (králi i královně), indický. Přír. kn. šachová. Kober 1875. 12., 14., 16., 28., 198. Představení figury při daném šachu. 28. Vlašská, uherská, vídeňská. francouzská, hollandská hra v šachy. 20., 22., 29., 36., 41. Král stojí v šachu; silný nebo slabý tah; ohrožená figura; výměna figur; nepravidelné obrany; ustupování kamenů při hře šachové; vázaný, poutaný kámen, figura tamtéž; pravidla hry v šachy. Ib. 10., 11,, 21., 23., 28., 31., 34., 39. Vz násl. Šachový. Šách, u, m. = šiška. Dokud símě v šáchu. Čes. 1. VIII. 45.

325059   Šach Svazek: 10 Strana: 0415
Šach, u, m. = šiška; každé husté složité květenství (jitrocel, vstavač). Litom. 77.

325060   Šácha Svazek: 3 Strana: 0837
Šácha, y, f. = šách, šiška. — Š., y, m., osob. jm. Šd.

325061   Šáchatějící Svazek: 3 Strana: 0837
Šáchatějící = šiškatějící. Rst.

325062   Šáchatělý Svazek: 3 Strana: 0837
Šáchatělý = šiškatělý. Rst.

325063   Šáchatý Svazek: 3 Strana: 0837
Šáchatý = šáchy, šišky mající. Rst.

325064   Šachetné Svazek: 3 Strana: 0837
Šachetné, ého, n., die Schachtsteuer. J. tr.

325065   Šachetný, -ní Svazek: 3 Strana: 0837
Šachetný, -ní. Pec š., der Schachtofen. Šp. Š. pažení, das Schachtscheiden, písť, sraž, pažba, díra atd. Šm.

325066   Šachmat Svazek: 3 Strana: 0837
Šachmat, u, m. = hra v šachy ztracená = rex mortuus, vz Šach. Veženou-li koho do šachmat, jest po něm veta. Kom. J. 942.

325067   Šachmať Svazek: 7 Strana: 0832
Šachmať, an den Bettelstab bringen Slov. Bern.

325068   Šáchojed Svazek: 7 Strana: 0832
Šáchojed, u, m., cp&tiQotQáyoq. Lpř.

325069   Šácholan Svazek: 3 Strana: 0837
Šácholan, u, m., magnolia, die Magnolie, rostl., plod se podobá šáchu (vz Šách, 3.). Š. hrubokvětý, m. grandiflora, mexický, mexicana, sivý, glauca, ochlípený, umbrella, zakončitý, acuminata, úškovaný, auriculata, homolovitý, pyramidata, hrubolistý, macro- phylla, srdčitý, cordata, ozdobný, yulan, útlý, kobus, obvejčitý, obovata, ohněděný, fuscata, nízký, pumila. Rostl. III. b. 298., Rstp. 34.

325070   Šácholan Svazek: 9 Strana: 0322
Šácholan, rostl. Sr. Ott. XVI. 610.

325071   Šácholanovitý Svazek: 3 Strana: 0837
Šácholanovitý. Š. rostliny, magnoliaceae: badyáník, rozpilec, kysopa, šácholan, lili - jovník. Rstp. 31., Schd. II. 295., Kk. 308.

325072   Šácholiti Svazek: 3 Strana: 0837
Šácholiti, il, en, ení — chlácholiti, stillen, beruhigen, sänftigen (in der Kindersprache). U Olom. Šd.

325073   Šáchor Svazek: 3 Strana: 0837
Šáchor, u, m., šáchoří, n. — sítí, rákosí, palach, scirpus, die Binse, das Binsengras. O původu vz Mz. 80 V š-u uzlu hledati. Bern. Rybník plný š-ří. Chalupa š-em (-ím) pokrytá. Ros. Po samém trní jeli: po trní a po boří, po ďábelském šáchoří. Sš. P. 22. — Š. = cyperus, das Cypergras. Š. žlutavý, flavescens, jedlý (sladký, zemské mandle), esculentus, dlouhý, longus, kulatý, rotundus, hnědý, fuscus, shloučený, australis. Krok. III. 506., Jg. — Vz Kk. 116., FB. 17., Čl. Kv. 100., Slb. 116., Rstp. 1703. — Š., a, m., osob. jm. Mor. Šd.

325074   Šáchor Svazek: 7 Strana: 0832
Šáchor. Cf. Mkl. Etym. 336. b., 337., Šf. III. 550., Rosc. 109., Ott. V. 820. — Š. = rohožka z rákosí ku pokrývání vozů Val. Slavč. 68.

325075   Šachor Svazek: 8 Strana: 0398
Šachor, u, m., vz předcház. šachorina, — Š. = rohožka z rákosí na pokrývání vozů. Val. Brt. D. II. 392.

325076   Šáchorek Svazek: 3 Strana: 0837
Šáchorek, rka, m., osob. jm. Šd.

325077   Šachorín Svazek: 3 Strana: 0837
Šachorín, u, m. = místo, kde šáchoří roste, ein Ort voll Binsengras. Slov. Bern.

325078   Šachorina Svazek: 3 Strana: 0837
Šachorina, y, f. == šachorín; 2. = šáchor. Slov. Bern.

325079   Šáchorka Svazek: 3 Strana: 0837
Šáchorka, y, f. = rohožka, Rohrdecke, f. Slov., mor. Mřk.

325080   Šáchorka Svazek: 7 Strana: 0832
Šáchorka = španělka (hůl). Dol. Brt D 272. — Š. = láhev rákosím n. proutím štípaným opletená. Val. Vck , Slavč. 68.

325081   Šáchorka Svazek: 8 Strana: 0398
Šáchorka, y, f. = láhov rákosím nebo štípaným proutím opletená. Val. Brt. D. II. 392.

325082   Šáchornatý Svazek: 3 Strana: 0837
Šáchornatý, voller Binsengras. Š. místo. Slov. Bern.

325083   Šáchorný Svazek: 3 Strana: 0837
Šáchorný — šáchornatý. Slov. Bern.

325084   Šáchorovitý Svazek: 3 Strana: 0837
Šáchorovitý. Š. rostliny, cyperaceae, Cy- per- o. Halbgräser: ostřice, tuřice, šachor. Vz Schd. II. 267., Čl. 159., Kk. 114., Slb. 94., Rstp. 1694.

325085   Šáchorovitý Svazek: 7 Strana: 0832
Šáchorovitý. Š. rostliny, cyperaceae. Vz. Ott. V. 149., 819.

325086   Šáchorový Svazek: 3 Strana: 0837
Šáchorový, aus Binsengras. Slov. Bern.

325087   Šáchoří Svazek: 10 Strana: 0667
Šáchoří, n. = rákosí. Brt. Sl.

325088   Šáchoří, n Svazek: 3 Strana: 0837
Šáchoří, n., vz Šáchor. Sš. P. 22., Tč.

325089   Šachořina Svazek: 8 Strana: 0398
Šachořina, y, í. = palach, palaší, šáchor, šáší, phragmites communis. Brt. D. II. 506.

325090   Šáchořiti Svazek: 3 Strana: 0837
Šáchořiti, šuchořiti, šichořiti, il, en, ení = čechrati, lockern. Slov. Bern.

325091   Šachot Svazek: 10 Strana: 0415
Šachot, u, m. Okolo oken strhl se š. a bouření. Val. Nar. sbor. VIII. 37.

325092   Šachotín Svazek: 3 Strana: 0837
Šachotín, a, m., Schachersdorf, ves u Polné PL.

325093   Šachov Svazek: 3 Strana: 0837
Šachov, a, m., Schachow, ves u Kostelce n. Orlicí; S., něm. Schockau, ves u Police horní; Š. malý, Klein-Schockau, ves tamtéž. PL.

325094   Šachování Svazek: 7 Strana: 0832
Šachování, das Schachspielen. Hus I. 121.

325095   Šachování Svazek: 8 Strana: 0398
Šachování, n. = merhování, užívání mer- hovaného obleku. Wtr. Krj. I. 302.

325096   Šachování, n Svazek: 3 Strana: 0837
Šachování, n., Abtheilung nach Art des Schachbrettes. Aqu.

325097   Šachovaný Svazek: 3 Strana: 0837
Šachovaný; -án, a, o, kostičkovaný, ab- getheilt wie das Schachbrett. Š. oděv. Brikc.

325098   Šachovaný Svazek: 7 Strana: 0832
Šachovaný. Š. zeď. Arn. 2384.

325099   Šachovaný Svazek: 10 Strana: 0415
Šachovaný. Š. orlice = malovaná v kost- kách jako šachovnice. Kol. Her. 1.13., 75. — Baw. Ar. v. 2384.

325100   Šachovaný čím Svazek: 9 Strana: 0322
Šachovaný čím. Koflík š-ný pozlátkou. 1517. Arch XVII. 247. Š. solnička. Ib.

325101   Šachovati Svazek: 9 Strana: 0322
Šachovati = v šachy hráti. Pal. Záp. I. 127.

325102   Šáchovatý Svazek: 3 Strana: 0837
Šáchovatý == plný šáchů. Š. símě. Um. les.

325103   Šachovec Svazek: 3 Strana: 0837
Šachovec, vce, m. Š. malý, Klein-Scha- chowetz, samota u Semil. PL.

325104   Šáchovitý Svazek: 3 Strana: 0837
Šáchovitý = na způsob šáchů, zapfen- förmig. Šachovně, schachspielartig. Bur.

325105   Šáchovňa Svazek: 9 Strana: 0322
Šáchovňa, trať. Pck. Hol. 77.

325106   Šáchovně Svazek: 9 Strana: 0322
Šáchovně, pastviště. Pck. Hol. 65.

325107   Šachovní, šachový Svazek: 3 Strana: 0837
Šachovní, šachový, Schach-. Š. kámen, Ros. (v Kšch. stává jen šach, Hý.), hra. V.

325108   Šachovnice Svazek: 3 Strana: 0837
Šachovnice, e, f. = prkno na kameny šachovní, das Schachbrett, D., Jel. Tak se k něčemu míti a strojiti, jako kráva k ša- chovnici. Krab. A najprvé řku o š-nici; Mudřec onen mienil jest Babylon . . . š-cí; A já řku, že i vešken svět móž těmi všemi polmi v š-ci znamenán býti; To pak, že je š. čtveroúhlá a opět se dělí ve čtyři strany čtveroúhlé, znamenává . . .; Pole v š-nici. Kšch. 9. — Š., die Schachspielerin. D.

325109   Šachovnice Svazek: 7 Strana: 0832
Šachovnice = druh kyselice. Osv. 1887 528.

325110   Šachovnicovitý Svazek: 7 Strana: 0832
Šachovnicovitý, schachbrettartig. Š. or- nament. Osv. XV. 818.

325111   Šachovničí Svazek: 3 Strana: 0837
Šachovničí = šachový. Co postava š. neb šachov mieni. Kšch. 3.

325112   Šachovničný Svazek: 3 Strana: 0838
Šachovničný, Schachbrett-. Š. způsob. Ctib.

325113   Šachovník Svazek: 3 Strana: 0838
Šachovník, a, m. = hráč v šachy, der Schachspieler. Ros. Kostečníci, šachovníci, vrhcabníci, tanečníci a pipláči s piplavicemi nehledie na božie dielo. Hus I. 127. — S. = kdo šachy dělá, Schachbrettmacher. Troj.

325114   Šachovstvo Svazek: 10 Strana: 0415
Šachovstvo, a, n., seacoria (ars). Rozk. P. v1547.

325115   Šachový Svazek: 3 Strana: 0838
Šachový, Schach-. Co hru š-vá ukazuje a učí neboli znamená. Kšch. 1. Vz Šachovní.

325116   Šáchový Svazek: 3 Strana: 0838
Šáchový, od šáchů, Zapfen-. Š. lupina. Mus.

325117   Šachový Svazek: 7 Strana: 0832
Šachový. Knížky o hře š-vé. Výklady a opravy v List. fil. X. 84 nn. Dějiny hry š-vé v Čech. Napsal Cen. Zíbrt. V Praze 1888.

325118   Šachový Svazek: 9 Strana: 0322
Šachový. O pohybech kamenů š-vých. Obětování figur při hře š-vé. Počátek hry š-vé. Anglická hra š-vá, sicilská. Hra s obě- továním střelce králova. Úloha š-vá. Žerty š-vé. Vedlejší luštění úlohy š-vé. Úloha š-vá symbolická. Korrespondenční partie š-vá. Hra š-vá na slepo (hráč hraje odvrácen jsa od ša- chovnice a udává tahy dle známého číslování) atd. Vz Příruční kniha šachovní. Kober 1875. str. 3., 9., 18., 41, 61., 105., 107., 108., 143., 199. Sr. předcház. Šach.

325119   Šachr Svazek: 3 Strana: 0838
Šachr, u, m. = pokoutní nedovolený pro- dej, das Schachern.

325120   Šachrovati, šachřiti Svazek: 3 Strana: 0838
Šachrovati, šachřiti = pokoutně pro- dávati a kupovati, schachern. Rk. — čím, s čím, v čem. Rk.

325121   Šachroyník Svazek: 3 Strana: 0838
Šachroyník, a, m., der Schacherer. Slov. Bern. Vz Sachr.

325122   Šachta Svazek: 3 Strana: 0838
Šachta, y, f., gt. pl. šachet, z něm. der Schacht == slov. báně, jáma, rudní rov, die Grube. Pr. Vz Báně. V Polště také: sib; menší š. Nevycházející na den: šibík. S. jest otvor do horniště kolmo někdy též kloňmo hloubený, S. N., jehož průřez mívá nej- častěji podobu obdélníku, málo kdy čtve- rečnou, eliptickou n. kruhovitou. KP. III. 72. Š. výlezná a výhonná, hledací. Vz KP. III. 73., 66. Š. štyglovitá (rechter Seh.), lijovitá (flacher Schacht), tažná (Förder-;, stupná (Fahr-), Techn. II. 24., ležatá (na- kloněná, dle zapadání pramene hloubená, hledací (ku hledání ložisť nerostův užiteč- ných hloubená); stojací, kolmá (op. lijovitá, ležatá, vz Štygle), pomocná, začáteční stará; š-u zarážeti, tlouci, hloubiti, vytopiti, za- kryti, přikryti; š-u na uhlí prodělati. Zmrsk = š. přirozená vzniklá rozbortěním země; předrážky = šachty podální od š-ty nálezní, načež se štrekou spojuji. V š-ě jsou 3 od- dělení, jedno ku stoupání po řebřících (farty) a to slove: temnice, okno, stupni š,, lezna (Fahrschacht); druhé je k vytahování rud (vz Kybří) a slove tažní báň (Förder-); třetí k odstraňování vod a slove strojní báň (Kunst-) s čerpadly č. pumpami. Am. Schacht, der nicht zu Tage geht: nedoban, nadkopa, smrsk, hlubina, prokopá. Šm. Š-ty propůjčiti. Nar. o h. a k. Šachtu, zapěniti, den Schacht zuwerfen. Šm. — Š. peci = válcovitý vnitřek peci, der innere Raum eines Hochofens. Vys. — Š. = jáma. Š. na vodu, die Cisterne ; š. na mrtvoly == po- všechné hroby, das Gemein-, Massengrab. Nz. lk., Dch., Res. Neb oni tyto klamají a tito budú zklamáni a tak obojí do věčné šachty vpadnou. Hus II. 154. Šachtmistr, a, m., der Schachtmeister. D.

325123   Šachta Svazek: 7 Strana: 0832
Šachta. NA, IV. 138., 164. Cf. Jáma (dod.).

325124   Šachta Svazek: 9 Strana: 0322
Šachta, z pravidla o pekle, Hus I. 137., 409. II. 154.; jinde: jáma. (Mus. 1898. 236. ). — Š. = mlýn, vinárna. Us. fiakristů. Kukla 134.

325125   Šachta Svazek: 10 Strana: 0415
Šachta = hořejší kuželovítá čásť vysoké peci. Vz KP. X. 144.

325126   Šachtati Svazek: 7 Strana: 1388
Šachtati v chůzi. Lib. NZ. I. 455.

325127   Šachtice Svazek: 7 Strana: 0832
Šachtice, e, f. = mělká šachta. Hř.

325128   Šachtovka Svazek: 7 Strana: 0833
Šachtovka, y, f, Futtermauer eines Schachtofens; šachtová pec, Schachtofen, Gebläseschachtofen, Hochofenschacht. Hř.

325129   Šachtovní Svazek: 3 Strana: 0838
Šachtovní, Schacht-. Š. klobouk, D., pec, Techn., dříví, Grubenholz.

325130   Šachtový Svazek: 3 Strana: 0838
Šachtový — šachtovní. Rk.

325131   Šachtový Svazek: 8 Strana: 0398
Šachtový. Š. bednění, wasserdicliter Schachtausbau. Ott. XI. 600. b.

325132   Šachy Svazek: 3 Strana: 0838
Šachy, dle Dolany, něm. Schach, ves u Dačic na Mor. PL.

325133   Šachy Svazek: 7 Strana: 0833
Šachy, cf. Šach.

325134   Šachy Svazek: 10 Strana: 0415
Šachy, vz Šach, Ott. XXIV. 545. v

325135   Šainrha Svazek: 3 Strana: 0841
Šainrha (zastr. šemrha), y, f. (odtud ča- mrha. čamrda) = dřívko v knoflíku, das Knopfhölzchen. — Š. = dřevo kuželaté, které rukou n. nití zatočené vrtí se do kola. V. S. (samirha), trocheus, genns rotae ad lusuin. V M V. nepravá glossa. Pa. Der Kreisel, die Treibkugel. Šamrhou hráti. Kom. Co šamrha se jotáčí. Us.

325136   Šajarka Svazek: 8 Strana: 0398
Šajarka, y, f., potok a cesta na Frýdecku. Vz Věst. op. 1894. 18.

325137   Šajava Svazek: 3 Strana: 0838
Šajava, y, f, říčka na Slov. Dbš. 4.

325138   Šajba Svazek: 3 Strana: 0838
Šajba, vz Šejba.

325139   Šajba Svazek: 9 Strana: 0322
Šajba, y, f., vrch u Tisovce. Sbor. slov. III. 124.

325140   Šajblata Svazek: 10 Strana: 0415
Šajblata, pl., n., něj. jídlo. Vých. Č. Jrsk. XXV. 296.

325141   Šajblík Svazek: 10 Strana: 0667
Šajblík, u, m = druh jablek. Brt. Sl.

325142   Šajd Svazek: 8 Strana: 0398
Šajd, u, m. = šejd, Ty vždycky šajdy strojíš. Arch. XIII. 278.

325143   Šajda Svazek: 7 Strana: 0833
Šajda, y, f., vz Rozšajdati (dod.). — Š., y, m. = kdo se šajdá.

325144   Šajdati Svazek: 3 Strana: 0838
Šajdati=pajdati, mit einem Fusse strei- chen. Ta kráva šajdá. Us. — se = běhati sem tam, schlenkern. Us.

325145   Šajdati Svazek: 8 Strana: 0398
Šajdati. NZ. II. 614.

325146   Šajdavec Svazek: 9 Strana: 0322
Šajdavec, vce, m., nadávka. Vz Šajdavý. Šeb. 230.

325147   Šajdavý Svazek: 3 Strana: 0838
Šajdavý = pajdavý, belhavý, krummbei- nig. Us. Jg.

325148   Šajdéřství Svazek: 10 Strana: 0415
Šajdéřství, n. = šejdířství. Cbč. S. I. 91».

325149   Šajer Svazek: 10 Strana: 0415
Šajer =: buď opatrný. V zloděj, mluvě. Čes. 1. XV. 47.

325150   Šajgat se Svazek: 7 Strana: 0833
Šajgat se = šmatlati se. Kobylí. Brt. D. 272.

325151   Šajgavý Svazek: 10 Strana: 0667
Šajgavý = kdo se šajdze. Brt. Sl. 416.

325152   Šajguľena Svazek: 10 Strana: 0667
Šajguľena, y, f. = sajgavá kráva.

325153   Šajka Svazek: 3 Strana: 0838
Šajka, y, f. = lehká, dlouhá loď černo- horská, eine Tschaike. Čhch.

325154   Šajka Svazek: 8 Strana: 0398
Šajka pisárov. Phľd. 1896. 483.

325155   Šajkář Svazek: 3 Strana: 0838
Šajkář, e, m., der Tschaikist.

325156   Šajn Svazek: 9 Strana: 0322
Šajn. Dostaneš zlatku ale šajnu (nedo- staneš nic). Us. Hoř. 94.

325157   Šajnerovat = dávati Svazek: 10 Strana: 0415
Šajnerovat = dávati pozor. V zloděj, mluvě. Čes. 1. XV. 48.

325158   Šajnovka Svazek: 7 Strana: 0833
Šajnovka, y, f. = bankovka. Brt. N. p. I. 289.

325159   Šajo Svazek: 8 Strana: 0398
Šajo, vz Šaľo (3. dod.).

325160   Šajov Svazek: 8 Strana: 0398
Šajov, a, m., řeka v Gemer. Phľd. XII. 552.

325161   Šajtle Svazek: 10 Strana: 0415
Šajtle, pl., f. r= pletenec vlasů, z něm. Scheitel. Litom. 68.

325162   Šajtovný Svazek: 8 Strana: 0398
Šajtovný = šikovný. To je š-né k tomu. Han. Brt. D. II. 392. Šál = koflík. XVI. stol. Mus. 1893. 49. Ze sem puojčil stříbra picího tří šaluov stří- brných a tří lžic. Pub. IV. 410.

325163   Šajtový Svazek: 9 Strana: 0322
Šajtový = polenový. S. dřevo, z něm. Scheitholz. Slez. Čes. 1. VIII. 56.

325164   Šak Svazek: 3 Strana: 0838
Šak = však. Na Mor., ve Slez., na Slov. Klš., Šd., Mšk. Trp to duše, trp jen se mnú, šak činilas také se mnú; Počkám já sedm let, š. nepomine svět; Nelekej se, paní má, šak to byla duše má; Trp, má milá, pokud můžeš, šak dlóho trpět nebudeš. Sš. P. 17., 87., 110., 113. Sak bych já ju nepřivřela, dybych tebe ráda měla; Ďyž ti bude máti láti, š. ty možeš se mnú vandrovati; Jdi koníčku, jdi ode mne, š. tě kdosi nafutruje, třebas moje frajerečka, co sem si vzal do srdečka; Nevěř, milá, nevěř, a š. nemáš komo; A š. tě k nám synečku černí ďasi nosí; Něch zabijú, š. som márný, něbudze mia plakač žádný. Sš. P. 123., 133., 174., 220., 289., 503. (Tč.). Vz Však. — Š. při- svědčuje, bejahend. Tož přiďte! Šak! Na Mor. Brt., Šd. Synečku, ráda pije! Mamičko, š. voděnko. Synečku, kořalenku. Mor. pís. Šd. — Šak tak, šak tak (volává kačer). Na Mor. Brt. Vz Opilý (II. 385 b.). - Šak, u, m., slovo (v)šak, das Aber. Pane, ten šak má hladký ocas! říkávají na mor. Drahansku tomu, kdož s provedením něčeho, práce atd. odkládá a kdykoli jej k tomu nabádáš anebo proto jemu výtku činíš, vezdy té chlácholí slovy : No, šak já to již udělám! Us. Hý. -- Š., a, m., osob. jm. Šd.

325165   Šak Svazek: 7 Strana: 0833
Šak (=však) 1. přisvědčuje: Přiďte! Šak. — 2. = sice ovšem. Člověk š. mu rači dá. Val. Slavč. 41 Já sem tam š. nebýł, enom co od ludí čuju. 3. Na tom rolú ´méł 30 zl., šak 50 (mluvící se opravuje, = vlastně). Mon Brt. D. 175. — Š. ba, přisvědčuje. Brt — Š., a, m., psí jm.

325166   Šak Svazek: 10 Strana: 0667
Šak. Sr. Brt. Sl.

325167   Šak Vlád Svazek: 10 Strana: 0415
Šak Vlád., spis. a básn., nar. 1860. Vz Ott. XXIV. 548.

325168   Šáka Svazek: 3 Strana: 0838
Šáka, y, f. S. přední a zadní drží strany fasunku z předu i v zadu dole, rozpona. Us. Hk.

325169   Šakal Svazek: 3 Strana: 0838
Šakal, a, m., canis aureus, der Schakal, ssavec dravý. Š. obecný, senegalský, kap- ský, bengalsky, syrský, strakatý. S. N., Frč. 392.', Schd. II. 401.

325170   Šakal Svazek: 7 Strana: 0833
Šakal. Cf. Brm. I. 557., 561., Hlb. II. str. XXXIV.

325171   Šakal Svazek: 10 Strana: 0415
Šakal. Sr. Ott. XXIV. 548.

325172   Šakalí Svazek: 10 Strana: 0415
Šakalí hled. Tbz. III. 2., 219.

325173   Šakalí, n Svazek: 7 Strana: 0833
Šakalí, n., buteo Jackal, pták. Hlb. II. 71.

325174   Šakavý Svazek: 10 Strana: 0415
Šakavý ?=. spěšný. Ouboč. Rgl.

325175   Šakon Svazek: 3 Strana: 0838
Šakon, u, m., látka, Chaconnet.

325176   Šakouový Svazek: 3 Strana: 0838
Šakouový, Chaconnet-. Koupím ti šáteček š-vej. Er. P. 216.

325177   Šakovak Svazek: 7 Strana: 0833
Šakovak = všakovak. Slov. Rr. Sb. Š. mu dudy hrajú (je mu do pláče, neveselo). Sb. sl. ps. I. 113.

325178   Šakovatllo Svazek: 3 Strana: 0838
Šakovatllo, a, n., das Schakenholz (beim Nadler). Šm.

325179   Šakový Svazek: 7 Strana: 0833
Šakový = všakový. Š-ma kvetinama po prepletaný. Slov. Šd.

325180   Šakvice Svazek: 3 Strana: 0838
Šakvice, Schakwitz, ves a) u Hustopeče (Auspitz), b) u Lechvic na Mor. PL.

325181   Šaky Svazek: 3 Strana: 0838
Šaky, dle Dolany, mě. v Polsku. Vz S. N.

325182   1. Šál Svazek: 3 Strana: 0838
1. Šál, u, šálec, lce, šálek, Iku, šáleček, čku, m., z němec. = nádoba picí širokého otvorte, der Becher, die Schale. Ros. Strn. scála, střn. schäle, schal, řec; ó.ákiv, lat. patera. Gl. 333. Š. stříbrný. Půh. II. 80. Š. picí, V., Kom., třecí. D. Š. porculánový, Šp., pozlacený. Dač. I. 360. — Šály, pl., cukro- viny, pamlsky, der Nachtisch. D. — Š = mísa u váhy, die Wagschale. Kom.— Š. = obdélná mísa, längliche Schüssel. Šály neb obdlouhlé mísy. Bck. II. 2. 178.

325183   2. Šál Svazek: 3 Strana: 0838
2. Šál, u, m., z něm. Schale, vnitřní zadní čtvrť hovězí, kýta hovězí. Mz. 317.

325184   3. Šál Svazek: 3 Strana: 0838
3. Šál, u, m., pers., po angl. psáno shawl, jemná látka vlněná v Persii a Indii (kašmír- ské šály); š. má podobu velikého šátku na zabalení krku, der Shawl. Rk.

325185   5. Šal Svazek: 3 Strana: 0839
5. Šal, u, m= vrtohlavost ovcí, der Schwin- del. Šp. U Opav. Klš.

325186   Šál Svazek: 7 Strana: 0833
Šál = nemoc koňská, boule, kůň nemůže na nohu dobře dostupovati, kulhá. Us. Vhl., NZ. I. 230

325187   Šal Svazek: 9 Strana: 0322
Šal v VII. 833. oprav v: Šal.

325188   Šál Svazek: 9 Strana: 0322
Šál, u, m. = polévkový hrnec. Již. Mor. Šeb. 12.

325189   Šál Svazek: 10 Strana: 0415
Šál, u, m. r= čásf zadní čtvrti hovězího dobytka. Světz. 1888. 483.

325190   Šála Svazek: 7 Strana: 0833
Šála, y, f. = šál, 2. Vlchř.

325191   Šála Svazek: 7 Strana: 1388
Šála. y, f., z něm. Schale = miska, ve které horníci do dolu se spouštějí: těžná klec, kletka. Hř.

325192   Šala Svazek: 8 Strana: 0398
Šala, y, f., obec v Nitran. Phľd. XII. 552., 74. — Š., cf. Střeb (3. dod.).

325193   Šala, šálka, šáleěka Svazek: 3 Strana: 0839
Šala, šálka, šáleěka, na Slov. = sko- řepka, die Schale. Bern. — Š = místo v dole, kdež jest kyz, Schalen. V. — Š.= obdélný kus rudy. Jg., Arn.

325194   Šalabachta Svazek: 7 Strana: 0833
Šalabachta, y, m. = darmotlach. Mor. Brt. D. 272.

325195   Šalabachter Svazek: 9 Strana: 0322
Šalabachter, tra, m. = hlupák. Slov. Zát. Př. 21b.

325196   Šalabaj Svazek: 7 Strana: 0833
Šalabaj, e, f. = šatlava. Mor. Máčala pět dní drželi v š-ji. Kal. ústřed. mat. 1887. 45.

325197   Šalamacha Svazek: 7 Strana: 0833
Šalamacha, y, f. = zbytkár. Slov. Ssk.

325198   Šalamajdy Svazek: 9 Strana: 0323
Šalamajdy = druh píšťal. Slez. Věst. op. 1896. 16. Sr. Salamaje.

325199   Šalamaje Svazek: 7 Strana: 0833
Šalamaje. A to by také uslyšal z šal- mějí, z bubnóv hrozný šal. Alx. V. v. 1200. (HP. 29.).

325200   Šalamaje, šalmaj, šalamaj Svazek: 3 Strana: 0839
Šalamaje, šalmaj, šalamaj, e, šala- majka, y, f. = jistá píšťala pastevská, křivý roh, trubiroh, die Schalmei, z lat. calamus. V., Kom. U Klat. šalamajek. Kold. vnč. Ten sobě zdárnú sám šalměj píšťalku přistrojil. Bianc. 99. Pískal jako na š-ji. Us. Na š-je hráti. Sš. P. 167.

325201   Šalamajník Svazek: 3 Strana: 0839
Šalamajník, a, m., der Schalmeipfeifer. D.

325202   Šalamoimův Svazek: 8 Strana: 0398
Šalamoimův. Přihnul si trochu ze Š-novy flašky (zdrobet zmoudřel). Šml. VIII. 4.

325203   Šalamon Svazek: 3 Strana: 0839
Šalamon, a, m., samota u Sedlčan.

325204   Šalamoun Svazek: 3 Strana: 0839
Šalamoun, a, m., král židovský. Moudrý jako Š. Us. Je múdrý jako Salomúnové plundre. Mt. S. Vz Šalomoun.

325205   Šalamoun Svazek: 7 Strana: 0833
Šalamoun (o moudrém dítěti). Us. Rgl.

325206   Šalamounský Svazek: 10 Strana: 0415
Šalamounský výrok (moudrý). Kká. Sión n.v164.

325207   Šalamún Svazek: 8 Strana: 0398
Šalamún a Šalomún. Vz Stejnění, Gb. H. ml. I. 286.

325208   Šalamún Svazek: 10 Strana: 0415
Šalamún, a, m. Smrdí ako dudok, ale rozum má ako Š. Rizn. 166. Hra na Š. ve Slez. Vz Vyhl. II. 248.

325209   Šalamůnek Svazek: 3 Strana: 0839
Šalamůnek, nka, m. = oměj pravý, aco- nitum napellus, echter Eisenhut, blauer Sturm- hut. Čl. 11. Vz Šalomounek, Čl. Kv. 282., Slb. 663., Rstp. 23., 24.

325210   Šalamůnek Svazek: 7 Strana: 0833
Šalamůnek. Cf. Odb. path. III. 686., Č. Kn. š. 263., Rosc. 141., Mllr. 8.

325211   Šalamůnkový Svazek: 7 Strana: 0833
Šalamůnkový, Eisenhut-.

325212   Šalanda Svazek: 3 Strana: 0839
Šalanda, y, f. == světnice čelední, die Ge- sindstube (ve mlýně, y pivováře atd.). O pů- vodu vz Mz. 317. — Š. = vůbec veliká svět- nice. V té š-dě zimou jsme zkřehli. Sych. Je tu jako v š-dě (= pusto). Us. Hý. — Š., Schalanda, hospoda u Jičína; samota u Milína. PL.

325213   Šalanda Svazek: 8 Strana: 0399
Šalanda = hospoda. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

325214   Šalanda Svazek: 10 Strana: 0415
Šalanda. Sr. Ott. XXIV. 548.

325215   Šalandář Svazek: 8 Strana: 0399
Šalandář, e, m. = hospodský. Ve švihá- čině. Brt. D. II. 520.

325216   Šalapati se Svazek: 3 Strana: 0839
Šalapati se — toulati se, herumstreichen. — kudy: po světě. Arch. II. 148.

325217   Šalapsa Svazek: 8 Strana: 0399
Šalapsa, Šalapča, území v Zemplín. Phľd. XII. 552. Šalát, u, m. = salát. Brt. D. II. 107. Cf. Šalátik.

325218   Šalastrika Svazek: 3 Strana: 0839
Šalastrika, y, f. = kořalka. Us.

325219   Šalátik Svazek: 7 Strana: 0833
Šalátik, u, m. = salátík, salátek. Slov. Šd.

325220   Šalatka Svazek: 7 Strana: 0833
Šalatka, y, f. = nějaká rostl. Pod obloč- kom zahradka, v tej zahrade š. Slov. Koll. Zp. I 153.

325221   Šalavija Svazek: 3 Strana: 0839
Šalavija, e, f., der Wirrwarr, verworrenes Zeug. U Opav. Klš.

325222   Šalba Svazek: 3 Strana: 0839
Šalba, y, f. — šálení, šejdířství, podvod, die Täuschung, Blendung, Gleissnerei, Arg- list, das Blendwerk, der Trug. Pravdy barvu šalbě dávati; Hledati zrna pravdy bez šalby. Kom. Odejmi (stáhni) larvu, uzříš šalbu. Sych., Lb. Žid se šalbě neučil, ale s ní se narodil. Us. Moravan 1878. 66. Zakladatelská š., der Gründerschwindel. Dch.

325223   Šalba Svazek: 7 Strana: 0833
Šalba. Mkl. Etym. 336. b.

325224   Šalbaba Svazek: 3 Strana: 0839
Šalbaba, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

325225   Šalbář Svazek: 3 Strana: 0839
Šalbář, e, m. = šalbíř.

325226   Šalbářka Svazek: 3 Strana: 0839
Šalbářka, y, f. = podvodnice, die Betrü- i gerin, Täuscherin. Bern.

325227   Šalbářský Svazek: 3 Strana: 0839
Šalbářský, den Täuscher, Betrüger be- treffend. Bern.

325228   Šalbářství, n Svazek: 3 Strana: 0839
Šalbářství, n. = šalba, die Täuscherei, Betrügerei. Bern.

325229   Šalbiar Svazek: 8 Strana: 0399
Šalbiar, a, m. = šalbaľ. Slov. Kal. S. 174.

325230   Šalbice Svazek: 3 Strana: 0839
Šalbice, e, f., das Metailsilber, die Zinn- folie. Am.

325231   Šalbice Svazek: 7 Strana: 0833
Šalbice, Staniol. Hř., Schd. I. 349., 351.

325232   Šalbíř Svazek: 3 Strana: 0839
Šalbíř, e, m., der Betrüger. Byl šalbířem, svodníkem. Berl. kn. 8.

325233   Šalda Svazek: 3 Strana: 0839
Šalda, y, f., řeka v Nizozemsku, die Scheide. Bern., Šm. — Š., y, m., osob. jm. Šd.

325234   Šaldorf Svazek: 3 Strana: 0839
Šaldorf, u, m. Schallersdorf. Š. nový a starý, vsi u Znojma. PL.

325235   Šaldy Svazek: 7 Strana: 0833
Šaldy. Na Š-dách, pláň u Ml. Boleslavě. Řvn. 591.

325236   Šále Svazek: 10 Strana: 0415
Šále, malus. Rozk. P. 604.

325237   Šalebně Svazek: 10 Strana: 0415
Šalebně někam pošilhávati. Nár. Iist.l9./ll. 1897.

325238   Šalebník Svazek: 3 Strana: 0839
Šalebník, a, m. = mamič, der Betrüger. Měst. bož. II. 241.

325239   Šalebnosť Svazek: 3 Strana: 0839
Šalebnosť, i, f., die Betrüglichkeit. Měst. bož. II. 237.

325240   Šalebnou svět měrou věci měří Svazek: 3 Strana: 0430
Šalebnou svět měrou věci měří a dle ní své blaho upřádá, lid pak všechen šalbám jeho věří. Onen zlato, stříbro ustřádá, o bohatství pravém málo tuše; tento z poživ štěstí zakládá. Domýšlivá zas mní tamto duše, do všech pravd že vešla svatyně, a tu má se k pravdě boží hluše. V důstojnosti onen výšině přesahati mínil všechny hvězdy, v propastné však skonal hlubině. V jakékoli dá se člověk jezdy, jakékoli stezky podniká, šalbou svou jej zasahá svět vezdy. Proto mudřec řídiť navyká do jistého loď svou do přístavu, jenž se šalbám světa zamyká: přístav ten jest — píle Čistých mravů. (Sš.). c) Slohy čtyřveršové jsou nejoblíbenější. Osnujíť se i na základě časomíry i na zá- kladě přízvuku. Z časoměrných nejdůleži- tější jsou tyto: ?) Sloha sapphická. Vz Sapphický. ß) Sloha asklepiadejsko-glyko- nická skládá se ze tří veršův asklepiadej- ských a zauzluje se glykonickým. Vz Askle- piades, Glykonický. Čí to jméno slaví v rozložitém poli, kdež bystrý se Dunaj, Pád i Labe pění? proč dvakrát paterý národový jazyk hymny prozpěvuje k nebi? (Jg.). y) Sloha asklepiadejsko-ferekraticko-gly- konická skládá se ze dvou veršův asklepia- dej8kých, ferekratického a glykonického. Vz tyto verše. I vkroč volně nyní, vládkyně pravdivá, do svého kde nový chrámu ti dán oblouk, a plaš ve hněvu vážném metlou modly cizí smělou. (Koll.). ?) Sloha alkaická skládá se ze dvou veršův alkaických, nadměrného čtyřstopého iambu a zavírá se veršem logaoedickýra. Vz tyto verše. Tak rázně nikdy heslovaný nebyl dávných na kolbách štít pochycen rukou, nikdy za krásnějším se mužný pluk znamením nehrnul do bitvy. (Č.). Slohy čtyřveršové zosnované na základě prízvuku jsou rhythmu buď trochejského neb iambického, někdy i daktylického, a mohou verše kolika koli stop obsahovati a rýmy všeho způsobu. Mužně hlediž pravdě v čelo, i když tě chce znepokojit: byť i srdce krvácelo, pravda je též umí zhojiť. (Jbl.). Nechť nám otesali strastní dnové poslední kvetoucí ratolesť; z lípy vyrážejí větve nové, zdráv když jenom kořen jest. (Vc). d) Jsou i slohy o pěti, šesti, sedmi, de- víti a více verších, přerozličné i rhythmem i rýmy, pro něž není názvů zvláštních: Okolo lesa pole lán, hoj jede, jede z lesa pán, na vraném bujném jede koni, vesele podkovičky zvoní, jede sám a sám. (Er.). O hvězdo mořská, matko milosti! ve sváru živlů mír svůj rozhosti, a zažeň vichrů divý sněm nebeských očí pokynem, o hvězdo mořská! (Svat. Čech.). Laštovička lítá, lítá, a vesnu k nám vítá: krásná záře v ranní páře vede mladý den pudíc plachý sen. Doma, v poli jen šveholí, pěje, slyš i slyš: „Já jsem vstala, posnídala, a ty ještě spíš ?" (Hanka).

325241   Šalebný Svazek: 3 Strana: 0839
Šalebný, šálící, täuschend, trügerisch. Kom.

325242   Šálec Svazek: 3 Strana: 0839
Šálec, vz Šálek.

325243   Šálečenka Svazek: 3 Strana: 0839
Šálečenka, y, f., lecidea, rostl, lišejniko- vitá. Rostl. I. 274. a. Vz Šálečka.

325244   Šálečka Svazek: 3 Strana: 0839
Šálečka, y, f., lecidea, die Tellerflechte, Rstp. 1839. Vz Šálečenka.

325245   Šálečkovitý. Š Svazek: 3 Strana: 0839
Šálečkovitý. Š. rostliny, lecidini: pevno- pněc, dutqhlavka, malohubka, šálečka. Rstp. 1837. — Š., napfförmig. Š. věnec narcisu obecného. Rst.

325246   Šálečný Svazek: 9 Strana: 0323
Šálečný. Š. miska. 1517. Arch. XVII. 247.

325247   Šálečný Svazek: 10 Strana: 0415
Šálečný. S. misky. Dol. Pr. 334.

325248   Šálek Svazek: 3 Strana: 0839
Šálek, lka, m. = kdo šálí, klame bud zlým úmyslem, buď žertem, der Schalk. Jel. — Š., vz Šál, 1. — Š., lku, m., Schalkische Mühle, mlýn u Vlašimi. PL. — Š., lka, m., osob. jm. Šd.

325249   Šalena Svazek: 3 Strana: 0839
Šalena, y, f. = rozpustilá ženská. S. pís. II. 5. 315. Vz Šálený.

325250   Šálena vacha Svazek: 7 Strana: 0833
Šálena vacha. R. 1783. rozmohly se loupeže a krádeže a proto nařízeno, aby každá dědina měla svůj zvonec ku zvonění na poplach a konala obecné ponůcky, jimž říkali: š. v. VSlz. I. 104.

325251   Šalenec Svazek: 7 Strana: 0833
Šalenec, ňce, m. = paprika. Na mor. Kopan. Brt. L. N. II. 118. — Š. = pošetilec. Šd.

325252   Šaleněc Svazek: 7 Strana: 0833
Šaleněc, nce, m., das Schwungrad. Slez. Šd.

325253   Šálení, n Svazek: 3 Strana: 0839
Šálení, n. = mámení, die Täuschung, der Betrug. Š. lidí. V.

325254   Šálenice Svazek: 3 Strana: 0839
Šálenice, e, f. = borovka, die Schwarz-, Heidelbeere. Slov. Bern.

325255   Šálenicový Svazek: 3 Strana: 0839
Šálenicový = borůvkový, Schwarzbeer-. Slov. Bern.

325256   Šálenina Svazek: 3 Strana: 0839
Šálenina, y, f. == šálení, die Täuschung, der Betrug. Gníd. 51.

325257   Šálenka Svazek: 3 Strana: 0839
Šálenka, y, f. = brusnice vlochyně n. ba- řinná, vlochuně, lachyně, mechynka, vacci- nium uliginosum. Rstp. 985.

325258   Šálenosť Svazek: 3 Strana: 0839
Šálenosť, j, f. — stav šáleného, die Täu- schung. — Š. šílenost, die Verrücktheit, Wildheit, der Wahnsinn. Jel. Us. u Opavy.

325259   Šálenosť Svazek: 10 Strana: 0415
Šálenosť, i, f. = šílenost, zběsilost. V š-sti místa sobe nemaje. Chč. S. II. 161a.

325260   Šálenství, n Svazek: 3 Strana: 0839
Šálenství, n., die Wahnsinnigkeit. Vz Šálenosť. Vinaře.

325261   Šálený Svazek: 3 Strana: 0839
Šálený; šálen, a, o = podvedený, getäuscht, betrogen. Kom., Jel. — Š. = šílený, smyslem pominutý, un-, wahnsinnig. Ožralství z mno- hých moudrých lidi šálené blázny činí. V. — Kom. Jako š-ný sám sebe, co by byl, ne- zná. Rvač. Š. rozum v rynku i na trhu. Vz Ztřeštěný. Prov. — Š. = šálící, täuschend. Š. věc, Pref., člověk. Papr. — Š. = divoký, wild. Š. kůň. Prot. 172. Us. u Opav. Klš. — Š. vacha = přísná, nenadálá prohlídka domů za doby noční se strany dřívějších panských úřadů, Generalvisitation. U Opavy. Klš. — Š. — mámící, smyslu zbavující, unsinnig ma- chend. Šálené pálené. Šálené houby. Na Slov. — Š. = rozpustilý, ausgelassen. Slov. Hdk. C. Vz Šalena. — Š. mlýn, Schellener Mühle u Klatov.

325262   Šalešní Svazek: 3 Strana: 0839
Šalešní, Sauce-. S. miska. V. Vz Šalše.

325263   Šáleti Svazek: 3 Strana: 0839
Šáleti, el, ení — divočeti. Opav. Klš.

325264   Šalfa Svazek: 10 Strana: 0415
Šalfa, y, f. = šalvěj. Strn. Poh. 87. Sr. Šalfia.

325265   Šalfia Svazek: 3 Strana: 0839
Šalfia (šalvija) e, f., z lat. salvia — šalvěj. Slb. 328.

325266   Šalič Svazek: 3 Strana: 0839
Šalič, e, m. = kdo šálí, der Täuscher, Betrüger. Š. lidí. V.

325267   Šalička Svazek: 3 Strana: 0839
Šalička, y, f., die Täuscherin, Betrügerin. Us.

325268   Šalik Svazek: 9 Strana: 0323
Šalik, u, m. = zimní šátek na krk. U Ger- lachova ve Spiši. Čes. 1. VI. 590.

325269   Šálil Svazek: 3 Strana: 0839
Šálil, a, m. = šalič.

325270   Šaliplachta Svazek: 3 Strana: 0839
Šaliplachta, y, m. = člověk šálený, po- trhlý, der Windbeutel. Šd.

325271   Šalíř Svazek: 3 Strana: 0839
Šalíř, e, m., der Schwindler. Sp.

325272   Šalíř Svazek: 7 Strana: 1388
Šalíř, e, m. = přílbice ? V Mus. 1893 70.

325273   Šalíř Svazek: 8 Strana: 0399
Šalíř = lebka, přílbice kulatá, Schallern. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 235., 595.

325274   Šálit Svazek: 8 Strana: 0353
Šálit = sálati. Kamna sálijó. V Brněnsku. Brt. D. II. 383.

325275   Šaliť sa Svazek: 9 Strana: 0323
Šaliť sa = blázniti. Zát. Př. 84b.

325276   Šalitel Svazek: 3 Strana: 0839
Šalitel, e, m. = šalić. Jg.

325277   Šalitelka Svazek: 3 Strana: 0840
Šalitelka, y, šalitelkyně, e, f. = ša- lička.

325278   1. Šáliti Svazek: 3 Strana: 0840
1. Šáliti, šal, .šále (íc), il, en, ení; sálí- vati, žalovati-—mámiti, podváděti, klamati, šiditi, blenden, täuschen, trügen, betrügen. V., Jg. — abs. Zvěř šálí (když po stopě se vrací a pak uskočí neb vybočí). Us. Sp. — co, koho: lidi, V., svět. Zlob. — koho čím. Kom., Br., Háj. Svou křivolakou opa- trností Boha i lidi šáliti myslili. Zyg. 8. koho žebrotou. Dh. - se v čem. V tom se šálí. Bern. — kde. Na rynku, koho môže, v čemkolvěk šaluje. Slov. Tč. — se. Žáden sa nemóže víc šáliti, jak kdo ludu chce sa zalúbiti. Slov. Tč.

325279   2. Šáliti Svazek: 3 Strana: 0840
2. Šáliti, il, en, ení, žalovati — sekaje děliti. — co. Vola, krávu, kýtu šalovati. Us. Č. Cf. Šál, 2.

325280   Šáliti Svazek: 7 Strana: 0833
Šáliti. Mkl. Etym, 336. b. Kdo se chválí, ten se šálí. Slez. Šd. — koho čím. Tú chytrostí dlúhý čas šálil zemi. Mill. 23. (78).

325281   Šáliti co na kom Svazek: 9 Strana: 0323
Šáliti co na kom. Š. na lidech peníze. Ezop 289. 4.

325282   Šálivosť Svazek: 3 Strana: 0840
Šálivosť, i, f., die Täuschung.

325283   Šálivý Svazek: 3 Strana: 0840
Šálivý = šálící, täuschend. S. sen, Us., nadeje, Puch., zimnice. Ja.

325284   Šálka Svazek: 3 Strana: 0840
Šálka, y, f., Schalka, mlýn u Kralovic. PL.

325285   Šálka Svazek: 3 Strana: 0840
Šálka, y, f. = šálek, číška, das Schäl- chen. Slov.

325286   Šalko Svazek: 8 Strana: 0399
Šalko, a, m. = Šavel. Phľd. XII. 178.

325287   Šalkova Svazek: 8 Strana: 0399
Šalkova, y, f., m f st. im. na Slov. Phľd. XII. 178.

325288   Šálkovitě Svazek: 8 Strana: 0399
Šálkovitě. Š. se rozprostírati. Schb. Nád. 29.

325289   Šálkovitý Svazek: 8 Strana: 0399
Šálkovitý. Š. odclilípení sítnice. Schb. Nád. 30.

325290   Šálkový Svazek: 3 Strana: 0840
Šálkový = šálový. Š. nebo šalová jablka. Us. Dch.

325291   Šalmaje Svazek: 3 Strana: 0840
Šalmaje, vz Šalamaje.

325292   Šalmajník Svazek: 7 Strana: 0833
Šalmajník, šalmijník, a, m., tibicen. Veleš.

325293   Šalmanovice Svazek: 3 Strana: 0840
Šalmanovice, dle Budějovice, ves u Tře- boně. PL. Šalmatový. S. mantlík. Prm. IV. 122.

325294   Šalme Svazek: 10 Strana: 0415
Šalme, tylia. Bhm. hex. 888. v

325295   Šalměj Svazek: 7 Strana: 0833
Šalměj, e, f., vz Šalamaje. Rk.

325296   Šalměj Svazek: 10 Strana: 0415
Šalměj, píšťala. Alx. V. Sr. Salmaje.

325297   Šalmie Svazek: 8 Strana: 0399
Šalmie, e, 1, vz Šalamaje.

325298   Šalný Svazek: 3 Strana: 0840
Šalný = šalebný, trügerisch, täuschend. Koll., Mus Šalomoun, a,,m., zastar. Salomon. Vz Šalamoun. S. N. Ó Š-ne! kam's děl múdrosť a kde královstvie ?; Protož die Š.: Kto ženimu krmie, ztratie zbožie. Hus L 202. Moudrý jako S. Moudrý jako Šalomounovy holenky (plundry = nerozumný); Napil se z flašky Šalomounovy. Vz Mudráček. Č. Vy Šalomoune (= moudrý jako Šalomoun)! Pk.

325299   Šalný Svazek: 10 Strana: 0415
Šalný král (šálící). List. fil. 1903. 319.

325300   Šalo Svazek: 7 Strana: 0833
Šalo, a, m. = šílenec, sprosták. Slov. Zá- tur., Hdž. Šlb. 8.

325301   Šaľo Svazek: 8 Strana: 0399
Šaľo, a, m. = šílenec. Synonyma: šajo, šašo, jašo, pochabel. Ten šaľo šialený. Phľd. 1894. 491.

325302   Šalokátry Svazek: 8 Strana: 0399
Šalokátry. Slnko dralo sa š-trami. Phľd. 1896. 29.

325303   Šalomoun Svazek: 8 Strana: 0399
Šalomoun. Odvozeniny vz v Kotk. 32.

325304   Šalomounek Svazek: 3 Strana: 0840
Šalomounek = šalamůnek. FB. 71.

325305   Šalomounův Svazek: 3 Strana: 0840
Šalomounův, -ova, ovo. To je Š-novo moudro (o vtipném dítěti). U Rychn. Msk. Š. píseň, das hl. Lied, canticum canticorum, část' písma sv. st. zákona; pečeť (elebor bílý).

325306   Šalomounův Svazek: 9 Strana: 0323
Šalomounův. Myslí, že sněd S-novo sele a on ? němu ani nepřičuch (o domýšlivém). Hoř. 117.

325307   Šalosť Svazek: 8 Strana: 0399
Šalosť, i, i. = šelmorství. Keď deti š-sti vyčíňajú (tropí). Phľd. 1893. 726.

325308   Šalotka Svazek: 3 Strana: 0840
Šalotka, y, f., ošlejch, allium ascalonium, rostl. FB. 19., Čl. Kv. 125., Slb. 194., Rstp. 1590.

325309   Šalouch Svazek: 8 Strana: 0399
Šalouch. Dělá šalóche = je pyšný. Dělá so (si) z něho chalóche = blázny, šoufky. Te šalócbo = blázínku (kdo se dal obala- mutiti)! Záp. Mor. Brt. D. II. 393.

325310   Šalouchy Svazek: 3 Strana: 0840
Šalouchy, pl., m., das Gespötte, der Hohn. Rk.

325311   Šalouky Svazek: 9 Strana: 0323
Šalouky, vz předcház. Sabata.

325312   Šaloun Svazek: 3 Strana: 0840
Šaloun, a, m., Schallaun, dvůr u Lom- nice v Bud. PL.

325313   Šaloun Svazek: 10 Strana: 0415
Šaloun Lad., č. sochař, nar. 1870. Sr. Ott. XXI V. 552.

325314   Šalovačka Svazek: 3 Strana: 0840
Šalovačka, y, f.; š-y, pl. — prkna na oblouku polozená, na kterých se klene, das Schalbrett. Dch.

325315   Šalování Svazek: 3 Strana: 0840
Šalování, n. = pažení, das Schalen, die Schalhölzer. Š. v lednici mlýnské, Us. — Š. = šálení (zastr.). V. Vz Šáliti. Hudci etc. škodie dobrým lidem svým š-ním (Possen) ve svaté časy. Št. Šalovaný; -án, a, o == pažený, geschalt. Š. krov. Us. Jg.

325316   Šalování Svazek: 7 Strana: 0833
Šalování. Za Št. polož: Kn. š. 172. 3.

325317   Šalování Svazek: 10 Strana: 0416
Šalování, n. = hlučení, hudení, zastr. Pel XXIV.

325318   Šalovati Svazek: 3 Strana: 0840
Šalovati = pažiti, schalen. — co: břeh, věž, Jg.; vola, krávu (sekáním děliti). Č. Z něm. schalen. Mz. 317.

325319   Šalovati co Svazek: 10 Strana: 0416
Šalovati co. Musím hráz (rybníka) š., ješto deštěm namokla. 1555. Uč. spol. 1903. XIII. 17. Aby se ta skála více nešalovala (nessedala). Arch. XXI. 312.

325320   Šalově Svazek: 7 Strana: 0833
Šalově, ě, f., malus, zastr. Rozk.

325321   Šalovie Svazek: 3 Strana: 0840
Šalovie, n. ?, rostl., zastr. Rozk.

325322   Šalovitý Svazek: 3 Strana: 0840
Šalovitý, spathig. D.

325323   Šálovka Svazek: 3 Strana: 0840
Šálovka, y, f. S. braehyonus, der Blumen- polyp. Šm.

325324   Šalovně, -ný Svazek: 3 Strana: 0840
Šalovně, -ný. S-ně n. kunštovně mluviti: Nemúdrými řečmi a kakýmis š-ými pevnosť viery rušiti. St. N. 141., 179.

325325   Šalovník Svazek: 3 Strana: 0840
Šalovník, a, m. Kdyby kto kratochvilné sešpílenie vzal v obyčej, počestné by ne- bylo, neb by š. byl. Št. N. 142. Pod ko- rouhví nožířů jíti mají čepelníci, š-ci, noží- káři a šlejfíři. Háj. list. 330.

325326   Šalovný Svazek: 3 Strana: 0840
Šalovný = šalebný, trügerisch. Š. řeč. Boč. exc. Vz Šalovně.

325327   Šálový Svazek: 3 Strana: 0840
Šálový. Š. maso — ze šálu. Vz Šál, 2. Dch.

325328   Šalový Svazek: 7 Strana: 0833
Šalový. Š. jablka, malopoma. Veleš.

325329   Šalplachta Svazek: 3 Strana: 0840
Šalplachta, y, m. = šaliplaclita. — Š., osob. jm. Mor. Šd.

325330   Šalše Svazek: 3 Strana: 0840
Šalše (zastar. salšě), e, f., z latin, salsa (z toho fr. sauce), omáčka, die Salse, Tunke, Sauce. Š. ku pečitému. V. — Š. = salát, lactura. V. — Jg.

325331   Šalše Svazek: 7 Strana: 0833
Šalše. 14. stol. Jgć. XIV. 1. 15.

325332   Šaltiovský Svazek: 3 Strana: 0839
Šaltiovský. Š. jablka. Na mor. Zlínsku. Brt.

325333   Šaltuch Svazek: 8 Strana: 0399
Šaltuch. Vz Hyta (3. dod.).

325334   Šaľugo Svazek: 9 Strana: 0323
Šaľugo, a, m. = hlupák. Slov. Zát. Př. 21b.

325335   Šalúky Svazek: 7 Strana: 0833
Šalúky, über die Bogenbretter quer ge- legte Bretter Vz Šabaty (dod.). Slov. Ssk.

325336   Šalunk Svazek: 3 Strana: 0840
Šalunk, u, m. = pažení, zabednění, z něm. Schallung. Us. Š. tesařský.

325337   Šalupa Svazek: 3 Strana: 0840
Šalupa, y, f., z fr. chaloupe, menší loď rychle plovoucí k posluze lodím větším. Rk., Kpk.

325338   Šalůvky Svazek: 7 Strana: 1388
Šalůvky, pl , f. = jednokřídlé dvéře z deštic vedoucí ze žudru do síně Na Hané. NZ. II. 147. Šámati kde: na údech stydkých. Chč. m. s. III. 43. — se jak. Šámá se podle stěny s holí. 1b. 108. Vz Šmakati (2. dod.).

325339   Šalvěj Svazek: 7 Strana: 0833
Šalvěj. Cf. Mkl. Etym. 337. a., Dlj., 61., Mllr. 93., Rosc. 134.

325340   Šalvěj Svazek: 8 Strana: 0399
Šalvěj polská (planá). 1440. Mus. Hl. 1S94. 263.

325341   Šalvěj Svazek: 10 Strana: 0416
Šalvěj, rostl. Sr. Ott. XXII. 567.

325342   Šalvěje, šalvěj, e, šalvějka Svazek: 3 Strana: 0840
Šalvěje, šalvěj, e, šalvějka, y, f., z lat. salvia, die Salbei. Mz. 317. Š. přeslenatá, s. verticillata, ladní n. lesní, s. silvestris, luční, s. pratensis, lepkavá, s. glutinosa. FB. 61., Rstp. 1169., 1191. Š. lékařská n- za- hradní, s. officinalis, vonná, sclarea, červ- cová, coccinea; římská (bylina matky boží); polská (ranné koření), eupatorium. Aqu. Vz Schd. II. 290., Čl. 80., 81., Kk. 177., 179., Čl. Kv. 255., S. N., Slb. 328.

325343   Šalvějník Svazek: 7 Strana: 0833
Šalvějník, u, m. Salbeiabsud, -decoct, n. Šm.

325344   Šalvějný Svazek: 3 Strana: 0840
Šalvějný, Salbei-. Víno jich má cizí vóni: ono š-nú, ono omanovú, ono pelynkovú. Hus I. 220.

325345   Šalvějolistý Svazek: 3 Strana: 0840
Šalvějolistý, salbeiblätterig. Rost.

325346   Šalvějovitý Svazek: 3 Strana: 0840
Šalvějovitý, salbeiartig. Š. rostliny, sal- viaceae: katuška, šalvěj. Slb. 327., Rstp. 1161., 1168. Šalvějový, na Slov. šalviový, Salbei-. S. list. D., voda. Čern.

325347   Šalvia Svazek: 3 Strana: 0840
Šalvia (šalvija), e, f., šalfia == šalvěj. Na Ostrav. Tč. Paty (pátý věnec) byl z šalvie, sama v něm chodzuje. Sš. P. 759.

325348   Šalvia Svazek: 10 Strana: 0416
Šalvia = šalvěj, z lat. salvia.

325349   Šalviený Svazek: 9 Strana: 0323
Šalviený = šalvějný. S. símě. Maš. ruk. 218b.

325350   Šalvija Svazek: 3 Strana: 0840
Šalvija, e, f. = šalvěj. U Opav. Klš.

325351   Šalvija Svazek: 9 Strana: 0323
Šalvija, e, f., šalvijan, u, m. (slez. ) = šalvěj lékařská. Mus. ol. III. 137. Š. divoká = luční šalvěj. Mus. ol. III. 136.

325352   Šalvínek Svazek: 7 Strana: 0833
Šalvínek, nku, m. = nápoj ? 15. stol. D. Gesch. 292.

325353   Šalvir Svazek: 7 Strana: 0833
Šalvir, a, m. = šalbář. Slov. Sl. spv. V. 193.

325354   Šalvostr Svazek: 3 Strana: 0840
Šalvostr, u, m., z něm. Scheidewasser (lučavka, hlodavka). Napil se š-stru. Vz Opilý.

325355   Šam Svazek: 3 Strana: 0840
Šam, u, m. = škarpál, na Mor. škarbal (Mřk.), alter Schuh. Us. Yz Šámy.

325356   Šám Svazek: 7 Strana: 0833
Šám, u, m. = nápoj míchaný z 1/3 líhu a vody. Na mor. Val. Brt, Vck.

325357   Šáma Svazek: 7 Strana: 0833
Šáma, vz Rozšámati (dod.). — Š. = kal z řepy v cukrov , z něm. Schaum. Dhn. — Š., os jm. Arch. V. 529.

325358   Šámal Svazek: 3 Strana: 0840
Šámal, a, m., der Herumtapper. Rk. — Š., mlýn u Sedlčan. PL. — Š., osob. jm. Šd. Vz S. N.

325359   Šamal Svazek: 7 Strana: 0833
Šamal Jan, official u kraj. soudu v Ml. Boleslavi. 1791.—1866. Vz Tf. H. 1. 200., Šb. Dj. ř. 292., Rk. Sl. — Š. Václ., hotovi- tel hud. nástrojů, nar. 1818. Srb. 189.

325360   Šámal Svazek: 10 Strana: 0416
Šámal Jan, básn. Sr. Zvon IV. 266., Tob. 218. - Š. Arnošt, spis., 1844. —1899. — Sr. Otr. XXIV. 552.

325361   Šamalík Svazek: 3 Strana: 0840
Šamalík, a, m., osob. jm. Šd.

325362   Šamalík Svazek: 10 Strana: 0416
Šamalík Jos. Tob. 218.

325363   Šamánek Svazek: 3 Strana: 0840
Šamánek, nka, m., osob. jm. Šd.

325364   Šamánek Svazek: 10 Strana: 0416
Šamánek V. Dr., lék., polit., nar. 1846. Sr Ott. XXIV. 553.

325365   Šamanicha Svazek: 3 Strana: 0840
Šamanicha, y, f., nitraria, der Salpeter- strauch. Rstp. 674.

325366   Šamanichovitý Svazek: 3 Strana: 0840
Šamanichovitý. Š. rostliny, nitrarieae: šamanicha Rstp. 673.

325367   Šamanovka Svazek: 7 Strana: 0833
Šamanovka, y, f. = studánka u Smržic.

325368   Šamářovice Svazek: 3 Strana: 0841
Šamářovice, dle Budějovice, Schammer- witz, ves ve prus. Slez. v Hulčínsku. Šd. Vz S. N.

325369   Šamařovský Svazek: 3 Strana: 0841
Šamařovský, ého, m., osob. jm. Vz S. N.

325370   Šamastrika Svazek: 7 Strana: 0833
Šamastrika, y, f. = šalastrika. U Něm. Brodu. Hvlk.

325371   Šámati Svazek: 3 Strana: 0841
Šámati — hmatati, tápati, herumtappen, -tasten. — kdy. A jako v noci tak šámají o poledni. Br. — kde: ve tmách. Br., Kom. — čím: rukou. Br. — jak. Šámá se jako slepý podlé stěny. Chč. — v čem (kdy). Š. v bludech. Sš. II. 339. V té noci šámalo pohanstvo před Kristem ve tmě. Sš. J. 185. — po čem == sáhati. — Š., obcházeti nepracuje. Když jsou žita, není času šámat. V Kunv. Msk.

325372   Šámati Svazek: 7 Strana: 0833
Šámati, dotýkati se, hmatati, makati, synonyma. Vz Mus. 1845. 540. Š. v kališti nepevných pověstí, v zastaralých předsud- cích. Šf. Strž. II. 270., I. 297.

325373   Šámati se Svazek: 8 Strana: 0399
Šámati se. Chč. S. 31.

325374   Šámati se kam jak Svazek: 10 Strana: 0416
Šámati se kam jak: o holi do Říma. Chč. Post. 154.

325375   Šamavý Svazek: 7 Strana: 0833
Šamavý. Abychom neměli svědomie š-ho, jakožto mají lidé svedení a slepí. Chč. Mus. 1882. 281.

325376   Šamberger Svazek: 10 Strana: 0416
Šamberger Fr. Dr., lék., spis., nar. 1871. Vz Ott. XX1V. 554.

325377   Šamberk Svazek: 3 Strana: 0841
Šamberk, a, m., divadelní herec a drama- tický spisovatel, nar. - 21/4 1839. Vz S. N.

325378   Šamberk Svazek: 7 Strana: 0833
Šamberk Ferd. Frant., nar. 1839., čes. herec a dramatik. Cf. Tf. H. 1. 139., Bačk. Př. 94., Rk. Sl.

325379   Šamberk Svazek: 9 Strana: 0323
Šamberk Ferd. Sr. Jub. XXX.

325380   Šamberk Svazek: 10 Strana: 0416
Šamberk Fr. Ferd. 1839. —25. /12. 1904. Vz Ott. XXIV. 554., Nár. list. 1904. 357. 1. a jiné listy z též doby., Zl. Pr. XXII. 130. s podobiznou.

325381   Šamberková Svazek: 10 Strana: 0416
Šamberková Jul., dram. umělkyně, 1847. až 1892. Ott. XXIV. 555.

325382   Šambrána Svazek: 8 Strana: 0399
Šambrána, y, f. = obrubní římsa, Ein- fassungsgesims. Sterz. I. 754.

325383   Šambránový Svazek: 7 Strana: 0833
Šambránový. Š. římsa. Stat. př. kn. 1877. 108.

325384   ŠameS Svazek: 10 Strana: 0416
ŠameS, a, m. = sluha synagogy. Jrsk. VII. 2. 8.

325385   Šamflekovati Svazek: 3 Strana: 0841
Šamflekovati, zanken. U Místka na Mor. Škd.

325386   Šamík Svazek: 3 Strana: 0841
Šamík, u, m. = kořalka. U Místka. Škd.

325387   Šamikoviče Svazek: 3 Strana: 0841
Šamikoviče, dle Budějovice, Schamiko- vvitz, ves u Hrotovic na Mor. PL.

325388   Šamitać Svazek: 9 Strana: 0323
Šamitać bičim = šlehati; š. še = potáceti se. Slez. Lor. 79.

325389   Šamítati Svazek: 3 Strana: 0841
Šamítati = šantati, hin- und her Avedeln. — čím: ocasem. Na Ostrav. Tč.

325390   Šamlat Svazek: 3 Strana: 0841
Šamlat, u, m. (z it. camelotto), tkanina ze srsti velbloudové dělaná, ein aus Kameel-
haaren verfertigter Stoff. Plác, Ros. Strn.
schamelôt, střn. schamlat, střlat. canielotus. Gl. 333.

325391   Šamlat Svazek: 7 Strana: 0833
Šamlat. Výb. II. 1023., 1117., Šf. III. 553. Později i vlněná látka š-tu barvou po- dobná. Wtr. Obr. 553.

325392   Šamlatka Svazek: 3 Strana: 0841
Šamlatka, y, f., ženskú oděv, zastr. Mus. 1864. 22. — Š., das Kamelotkleid. Lom. Vz Šamlat.

325393   Šamlatový Svazek: 3 Strana: 0841
Šamlatový, ze šamlatu, von Kamelot. Dač. I. 361. Sukně š-vá hedbávnými šňů- rami opremovaná. Ler.

325394   Šamlice Svazek: 7 Strana: 0833
Šamlice, e, m., scabellum, podnož. Země š-ce noh jeho jest. Ev. ol. 294.

325395   Šamlicka Svazek: 10 Strana: 0416
Šamlicka, y, f., sedile. Bhm. hex. 583. Vz Šamlice v VII 833.

325396   Šamm Svazek: 7 Strana: 0833
Šamm Jos. 1843. Jg. H. l. 632.

325397   Šamohubec Svazek: 3 Strana: 0257
Šamohubec, bce, m.. kdo se sám hubí, der Selbstverstümmler. Aqu.

325398   Šamonice Svazek: 3 Strana: 0841
Šamonice, dle Budějovice, Schamonitz, ves u Písku. PL.

325399   Šamonice Svazek: 7 Strana: 0833
Šamonice. Proč převzdívají Šamonickým zabijáků? Vz Sbtk. Krat. h. 114.

325400   Šamonín Svazek: 10 Strana: 0416
Šamonín = louka u Brtnice.

325401   Šamoniti Svazek: 8 Strana: 0399
Šamoniti (nohama) = šamotati, mrcati. Kotk. 106.

325402   Šamor Svazek: 7 Strana: 0833
Šamor, a, m., vrch u Všeradic. Krč.

325403   Šamorný Svazek: 3 Strana: 0841
Šamorný; šamoren, rna, o. Vdovy ty všelijak cizích věcí se ujímají brnožny a š-ny jsouce. Sš. II. 332. (Hý.).

325404   Šamořiti Svazek: 3 Strana: 0841
Šamořiti, il, ení. A co to tam šamoří v té naše zahrádce? gajduje tam gajdušek. Sš. P. 614.

325405   Šamořiti Svazek: 7 Strana: 0833
Šamořiti = šukati, kutiti. Dědeček po- řád ještě něco š-ří. Mor. Knrz. — se = míhati se. Brt. D. 272.

325406   Šamot Svazek: 10 Strana: 0416
Šamot, u, m. = rozmleté kusy pálené hlíny. KP. IX. 77.

325407   Šamotárna Svazek: 10 Strana: 0416
Šamotárna, y, f. = místnosť, kde se dělají šamotky. KP. IX. 197.

325408   Šamotati Svazek: 3 Strana: 0841
Šamotati, hin und her schwingen. Na Ostrav. Tč. — v čem. Leč i hmota prostě měkká, v mrtvu věčném samota. Č. Růž. str. 31. — abs. Víra základ, víra kořen mravného je života: kdež ten zmořen, onen zbořen, tam poušť holá šarnotá. Sš. Šm. bs. 182 — se s kým, sich herumbalgen. Na Ostrav. Tč.

325409   Šamotina Svazek: 7 Strana: 0833
Šamotina, y, f. = pěna, n. Slov. Hdž., Dbš. Sl. pov. I. 515. Vz Šamutina (dod.).

325410   Šamotiti Svazek: 7 Strana: 0834
Šamotiti = bláboliti. Tak zo sna hrie- chov svých š-tí. Orl. X. 103.

325411   Šamotový Svazek: 7 Strana: 0834
Šamotový, Chamotten-. Š. cihla, moučka, malta, hlína, roura atd. Us. Pdl.

325412   Šamotulský Svazek: 7 Strana: 0834
Šamotulský Petr. Tk. VI. 259.

325413   Šamovati Svazek: 7 Strana: 0834
Šamovati, šumovati = sbírati, rabovati. Us. Rjšk.

325414   Šampančina Svazek: 7 Strana: 0834
Šampančina, y, f. = šampanské víno. Koll. III. 176.

325415   Šampaňka Svazek: 7 Strana: 0834
Šampaňka, y, f. = šampanská hruška, Champagnerbirn, f. Šp.

325416   Šampaňský Svazek: 3 Strana: 0841
Šampaňský. Š. víno, Champagner-. Us.

325417   Šampiňón Svazek: 3 Strana: 0841
Šampiňón, u, m., lépe nes šampión, z fr. Champignon, der Feldschwamm. Dch.

325418   Šamplotiti Svazek: 3 Strana: 0841
Šamplotiti, il, cen, ení = smítati. — co: obuv. Us. v Kunv. Msk.

325419   Šamplotivý Svazek: 3 Strana: 0841
Šamplotivý == kdo obuv šamtá, sešlapuie. V Kunv. Msk.

325420   Šamrdoves Svazek: 3 Strana: 0841
Šamrdoves, vsi, f., Amaliendorf, ves u Křivoklátu.

325421   Šamrdovka Svazek: 3 Strana: 0841
Šamrdovka, y, f., solárium, plž. Krok. II. 126.

325422   Šamrha Svazek: 7 Strana: 0834
Šamrha. Ktož chce, chvíli krátě, hráti, uč se š-hú metati. Sv. ruk. 202. — V MV. nepravá glossa. Pa.

325423   Šamrhář Svazek: 7 Strana: 0834
Šamrhář, e, m. = kdo dělá šamrhy; knoflíkář. Us. Stat. kn.

325424   Šamrhovitý Svazek: 3 Strana: 0841
Šamrhovitý, kreiseiförmig. Rostl.

325425   Šamrle Svazek: 10 Strana: 0416
Šamrle, e, f. = stolička, podnožka, z něm. Schemel. Us. Rgl.

325426   Šamstati se v čem Svazek: 3 Strana: 0841
Šamstati se v čem, latschen, watscheln. Babička v pantoflích se šamstá (= paťhati se). Us. Dch.

325427   Šamstr Svazek: 3 Strana: 0841
Šamstr, a, m., z něm. gehorsamster. — To je můj š. (milý), v ob. mluvě. Us. Šd., Kšá.

325428   Šamša Svazek: 3 Strana: 0841
Šamša, m. a f., šmaťhavý člověk. V muž. rodě dle Báča.

325429   Šamšavý Svazek: 3 Strana: 0841
Šamšavý = šmathavý. Kůň š. kotní- kem o kotník zavazující (šoustající) n. ko- pytem ven vyšlapující. Us. Jg.

325430   Šamšík Svazek: 8 Strana: 0399
Šamšík, u, m. = podlouhlý slaměný ko- šík, sotor. Jevíčko. Brt. D. II. 393.

325431   Šamšl, a Svazek: 7 Strana: 0834
Šamšl, a, m. = žid. U N. Kdýně. Rgl.

325432   Šamšula Svazek: 3 Strana: 0841
Šamšula, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

325433   Šamšulka Svazek: 7 Strana: 0834
Šamšulka, y, m. Je bystrá jako š. U N. Kdýně. Rgl. Cf. Šamša, Šamšavý.

325434   Šamšurka Svazek: 7 Strana: 0834
Šamšurka, y, f. = stydký úd ženský. U Studené Vlchř.

325435   Šamtala Svazek: 9 Strana: 0323
Šamtala, y, m. = člověk špatně chodící. U Křenovic. Vchř. Sr. Šamtati.

325436   Šamtati se Svazek: 3 Strana: 0841
Šamtati se = paťhati se, gehen streifend mit dea Füssen. — se v čem. Ten kluk se pořád v mých botách š-tá. Us.

325437   Šamutina Svazek: 7 Strana: 0834
Šamutina, y, f. = šamotina (dod.). Slov. Rr. Sb., Loos.

325438   Šamutina Svazek: 9 Strana: 0323
Šamutina z hovězího masa. Sbor. slov. V. 84.

325439   Šána Svazek: 10 Strana: 0416
Šána Jan. Sr. Tob. 218.

325440   Šaňák Svazek: 3 Strana: 0841
Šaňák, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

325441   Šanc, e, šanec Svazek: 3 Strana: 0841
Šanc, e, šanec, nce, m., pl. šanec, z něm. vz Mz. 318. = okop, zákop, hradby, die Schanze. Valem a šanci obehnati, ohraditi, V., se okopati, Kom.; koše pletené k šan- cům. V. Dyby byly šance ze štýrského že- I leza, žádný nezabrání do panského dvora; Ač počkaj Vandrburku, jakú ti ukážu; až přijdeš do pole, šance ti rozhážu. Sš. P. 363., 584. — Šanc = harc, nebezpečenství, die Gefahr, das Risiko. Něco v šanc saditi, vsaditi (hrdlo své. Br.). V. Nevěstky svůj stud v šanc sázejí, své jméno, sílu i život. Kom. Něco v šanc dáti, preis geben, aufs Spiel setzen, gefährden, riskiren. Dch., Ktk. Vz Chance.

325442   Šance Svazek: 3 Strana: 0841
Šance, Schanze, samota u Cerekve, PL.; osada na uherské hranici u Strání. Tč.

325443   Šance Svazek: 7 Strana: 0834
Šance, les u Kožlé, u Lan. Pk., Jsfk., vrch, Schanzenberg. Řvn. 231.

325444   Šance Svazek: 8 Strana: 0399
Šance. Staroslov. š. na mor. Slov. Vz NZ. III. 560.

325445   Šancéř, šancíř, e, šancovník Svazek: 3 Strana: 0841
Šancéř, šancíř, e, šancovník, a, m., der Verschanzer, Schanzgräber. Ros., D.

325446   Šancgrubna Svazek: 3 Strana: 0841
Šancgrubna, y, ť., z něm., příkop. Žer.

325447   Šancíř Svazek: 3 Strana: 0841
Šancíř, vz Šancéř.

325448   Šancknecht Svazek: 3 Strana: 0841
Šancknecht, a, m., der Teichgräber. Žer.

325449   Šancmistr Svazek: 9 Strana: 0323
Šancmistr, a, m. S. stavěl šance. Dač. II. 191.

325450   Šancovati Svazek: 3 Strana: 0841
Šancovati, šancovávati, schanzen, ver- schanzen. -- Š. == náspem ohraditi, okopati, příkopy obehnati, opevniti. Ros. Š. se = sich verchanzen. — se k čemu (ohraditi se): k městu (k dobývání jeho se blížiti). V. — se. Kam se šancuješ (ubíráš) ? Ros. — se s čím. Kam se s tím šancuješ (kam s tím jdeš)? Us. — co komu. Šancuje mu odběratele (nadhání). Us. u N. Kdyně. Rgl.

325451   Šancovati Svazek: 7 Strana: 0834
Šancovati polož před: Šancovní.

325452   Šancovati Svazek: 8 Strana: 0578
Šancovati. Rok v poutech při městě zdej- ším š. má (na šancích pracovati). Tov. kn. 99.

325453   Šancovati se proti zámku Svazek: 10 Strana: 0416
Šancovati se proti zámku. Arch. XX. 257.

325454   Šancovní Svazek: 3 Strana: 0841
Šancovní příkop, D., koš, srub. V.

325455   Šancovní Svazek: 7 Strana: 0834
Šancovní holka = šancovnice (dod.).

325456   Šancovní Svazek: 8 Strana: 0578
Šancovní. Byl trestán šancovní prací. Tov. kn. 100. Cf. předcház. Šancovati.

325457   Šancovnice Svazek: 7 Strana: 0834
Šancovnice, e, f. = vojanda.

325458   Šancovník Svazek: 3 Strana: 0841
Šancovník, vz Šancéř.

325459   Šanda Svazek: 3 Strana: 0841
Šanda, vz Kšanda. — Š., y, m., osob. jm. Š. Frant., místoředitel realn. gymnasia v Táboře, čes. spisovatel, nar. 27/12 1831. Vz S. N.

325460   Šanda Svazek: 7 Strana: 0834
Šanda Frant., nyní řed. čes. real. škol v Karlíně. Cf. Tf. H. 1. 190., 197, Šb. Dj. ř. 292., Bačk. Př. 265., Rk. Sl.

325461   Šanda Svazek: 8 Strana: 0399
Šanda, y, m. Š. Frant., řed. f 15./11. 1893. — Š., y, f. = šle. Slovo toto nalezl Wtr. teprve k r. 16C0. Wtr. Krj. I. 483. Cf. Kšanda. — Š. = prordmek, trháčka = pro- vázek, kterým opľécko bylo svázáno, aby vzhůru drželo. Brt. D. II. 463.

325462   Šanda Svazek: 9 Strana: 0323
Šanda Fr. Sr. Jub. XXX.

325463   Šanda Svazek: 10 Strana: 0416
Šanda Fr. 27/12. 1831. —5/11. 1893. Ott. XXIV. 557.

325464   Šandar Svazek: 3 Strana: 0841
Šandar, a, m. == četník, ze gensďarmes. Us. Škd., Kal.

325465   Šandára Svazek: 3 Strana: 0943
Šandára, y, f. = zástava, praporec jez- decký, die Standarte. D., Mus. II b. 60. Z lat. extendere, vz Mz. 335.

325466   Šandary Svazek: 10 Strana: 0416
Šandary, vz Šopka.

325467   Šandava Svazek: 3 Strana: 0841
Šandava, y, f., vz Žandov.

325468   Šandera Svazek: 3 Strana: 0842
Šandera, y, m., osob. jm. Šd.

325469   Šándor Svazek: 3 Strana: 0842
Šándor, a, m., maď. Alexander.

325470   Šandrkovati Svazek: 3 Strana: 0842
Šandrkovati = plýtvati, vergeuden. — čím: omastkem. Us. Dch.

325471   Šandrlák Svazek: 9 Strana: 0323
Šandrlák, u, m. = čásť formanského vozu, o kterou se vůz zpředu a vzadu prodlužoval. Jrsk. XXII. 249.

325472   Šandulík Svazek: 9 Strana: 0323
Šandulík, u, m., rybník u Hořic. Hoř. 3., 136.

325473   Šandy Svazek: 8 Strana: 0399
Šandy = český tanec u Nimburka. Vz NZ. III. 499., Tanec čes. (3. dod.).

325474   Šaníročiti Svazek: 3 Strana: 0843
Šaníročiti, il, en, ení = klamati, šáliti, šibalství provoditi, betrügen, schachern, Schleichhandel, Ungebühr, Unfug treiben, tändeln, schwärzen, paschen, hausiren. — s čím: s penězi. D., Rk. — v čem: v bab- kách, mit Heller:! schachern. Us. Dch. — Š,, verschwenden. Mor. Šd., Škd.

325475   Šankovce Svazek: 7 Strana: 0834
Šankovce, pl., míst. jm. v Uhřích. Let. Mtc. sl. IX. 1. 42.

325476   Šankr Svazek: 3 Strana: 0842
Šankr, u, m. = příjičný vřed, der Chancre. Nz, lk.

325477   Šankr Svazek: 7 Strana: 0834
Šankr. S. N. X. 203., Čs. lk. Š. bujivý, dělohy, hrmový, jednoduchý či prostý, ko- lem ústrojí pohlavních měkký, ulcus molle (plazivý, serpiginosum, povýšený, elevatum, rozjídavý, phagadaenicum, snětivý, gangrae- nosum), míškový, Follicular-, močovodu, na- kažením, neštovicovitý, nitrocíbelový, ope- skový, pochvy, podopeskový, poševní, pří- jičný, puchýřovatý, pysků, Lippen-, řitní, šourkový, tvrdý, uzdičky, žaludu, žlábku, žlázopeskový. Ktt. exc.

325478   Šankrovitý Svazek: 7 Strana: 0834
Šankrovitý, chankreartig.

325479   Šankrový Svazek: 7 Strana: 0834
Šankrový, Chanker-. Š. hnis, jed.

325480   Šankrový Svazek: 9 Strana: 0323
Šankrový. S. nákaza. Vz Ott. XIV. 36.

325481   Šankrový Svazek: 10 Strana: 0416
Šankrový dýměj, Schankerbubo. Ktt

325482   Šanoba Svazek: 3 Strana: 0842
Šanoba, y, f. = šetrnost, die Schonung. Slov. Koll. Jestli míníš setrvávat u jiných v šanobě, nedávaj sa do drážděna s mlad- šími od tebe; S-ba lásku drží v závazku; Zdraví těla žádáme a v š-bě ho nemáme; Tam seba drž v š-bě, kdě ťa nikdo nevidí; Dobročinca měj v šanobě, neubližuj tvej osobě. Na Slov. Tč.

325483   Šanoblivosť Svazek: 8 Strana: 0399
Šanoblivosť = šetrnost Phľd. 1895. 142.

325484   Šanoblivý Svazek: 8 Strana: 0399
Šanoblivý. Phľd. XII. 672. Cf. předcház. slovo.

325485   Šanosta Svazek: 7 Strana: 0834
Šanosta, y, m., Sparmeister, m. Mor. u Bzence. Šd.

325486   Šanostlivosť Svazek: 3 Strana: 0842
Šanostlivosť, i, f. — šetrnost, die Scho- nung. Slov.

325487   Šanostlivý Svazek: 3 Strana: 0842
Šanostlivý, šetřivý, schonend, sparsam. Slov., mor. Mřk.

325488   Šanov Svazek: 3 Strana: 0842
Šanov, a, m., něm. Schanow, ves u Klo- bouk na Mor.; něm. Schanowa, ves u Ra- kovníka; něm. Schönau, ves a) u Brou- mova, b) u Mikulova na Mor. PL. Vz S. N.

325489   Šanovec Svazek: 3 Strana: 0842
Šanovec, vce, m., osob. jm. Vz S. N.

325490   Šanovice Svazek: 3 Strana: 0842
Šanovice, dle Budějovice, ves u Sedlce. PL.

325491   Šanovice Svazek: 7 Strana: 0834
Šanovice. Šanovičtí zastavili panenku Marii. Vz Sbtk. Krat. h. 114.

325492   Šanovlivě Svazek: 3 Strana: 0842
Šanovlivě = šanovně. Slez. Bern.

325493   Šanovlivec Svazek: 3 Strana: 0842
Šanovlivec, vce, m. = šanovník. Slov. B3rn.

325494   Šanovlivosť Svazek: 3 Strana: 0842
Šanovlivosť, i, f. = šanovnosť. Slov. Bern.

325495   Šanovlivý Svazek: 3 Strana: 0842
Šanovlivý — šanovný. Slov. Bern.

325496   Šanovně Svazek: 3 Strana: 0842
Šanovně = schránlivě, hospodářsky, scho- nend, sparsam. Bern. — Š. = laskavě, do- brotivě, glimpflich, mit Schonung. Bern.

325497   Šanovníce, e. šanovnicka Svazek: 3 Strana: 0842
Šanovníce, e. šanovnicka, y, f., die Schonerin. Bern.

325498   Šanovník Svazek: 3 Strana: 0842
Šanovník, a, m., der Schoner. Bern.

325499   Šanovnosť Svazek: 3 Strana: 0842
Šanovnosť, i, f. = schránlivosť, skrom- nosť, die Sparsamkeit, Häuslichkeit; laska- vost, dobrotivost, der Glimpf, Schonung. Bern., D.

325500   Šanovný Svazek: 3 Strana: 0842
Šanovný = schránlivý, hospodářský, scho- nend, häuslich; laskavý , dobrotivý, glimpflich, schonend. Bern.

325501   Šant Svazek: 3 Strana: 0842
Šant, u, m., der Betrug. Let. 136. Pakliby chléb byl malý, tehdy jest tu nějaký šant poznal i pobral jim chléb a kázal dáti chu- dým. Gl. 333.

325502   Šant Svazek: 10 Strana: 0416
Šant, u, m. = klam, šalba. Šanty činiti. Frant. 9. 6

325503   2. Šanta Svazek: 3 Strana: 0842
2. Šanta, y, f., nepeta, die Katzenmünze. Š. kočičí, n. cataria, nahá, n. nuda, rostl. FB. 62., Čl. Kv. 257., Slb. 347., Rstp. 1179.

325504   Šanta Svazek: 7 Strana: 0834
Šanta, y, f., vz Šanty. — Š., y, m. — Š. Ant., nar. 18l7., děkan. Šb. Dj. ř. 292.

325505   Šanta Svazek: 9 Strana: 0323
Šanta. Narobili tam dost šanty (nezdoby). Slov. Phľd. 1897. 304.

325506   Šanta Svazek: 9 Strana: 0462
Šanta, y, f., nepela, das Katzenkraut, rostl Vz Ott. XVIII. 194.

325507   Šanta Svazek: 10 Strana: 0416
Šanta Ant., 1817. —1887. Vz Ott. XXIV. 559.

325508   1. Šanta, šanda Svazek: 3 Strana: 0842
1. Šanta, šanda, y, m., šantal, a, šan- tala, y, šantálek, lka, m. = šantavý. — Š. = kdo klamá, Betrüger, m. To je šanta. Ros. — Š., osob. jm. Šd.

325509   Šantáč Svazek: 7 Strana: 0834
Šantáč, e, m. = šantala. Mor. Brt.

325510   Šanták Svazek: 3 Strana: 0842
Šanták, a, m. = šanta, 1.

325511   Šantal Svazek: 3 Strana: 0842
Šantal, vz Šanta, 1.

325512   Šantala Svazek: 3 Strana: 0842
Šantala, y, m., der Tausendsassa, Be- trüger. Us. Dch. Vz Šanta, 1. Ten Š. všechny kouty vyšanta, vyšuká, vyšmejká, vykutí. Dch. — Š. == kdo šantavě chodí, šantavý, děvče šantavé, der Trottel. Na Ostrav. Tč.

325513   Šantala Svazek: 8 Strana: 0399
Šantala = karta, která se, hodí ku každé barvě; převzdívka. Schantel. Čern. Př. 78.

325514   Šantaláže Svazek: 10 Strana: 0416
Šantaláže, druh krajek. Vz Krajka.

325515   Šantalovati se Svazek: 3 Strana: 0842
Šantalovati se, sich in Alles zu schicken wissen. Šm.

325516   Šantalovitý. Š Svazek: 10 Strana: 0416
Šantalovitý. Š. podpora. Nár. list. 1902. č. 86 odp.

325517   Šantan Svazek: 10 Strana: 0416
Šantan, u, m., z fr. chantant (tanec) Phľd. XXIV. 422.

325518   Šantaňa Svazek: 10 Strana: 0667
Šantaňa, é, f. = šantavá ženská n. kráva. Brť. Sl.

325519   Šantanový Svazek: 10 Strana: 0416
Šantanový. Š. odrhovačka. Čes. I. XIII. 367.

325520   Šantar Svazek: 9 Strana: 0323
Šantar, a, m. = četník (gensdarme). Slez. Lor. 79.

325521   Šantati Svazek: 3 Strana: 0842
Šantati, šantávati — kulhati, šmatlati, šmaťhati, hinken; klamati, betrügen.' Jg., Ja., Ros. — se kde: po městě se šantati, herumlungern. Na Ostrav. Tč. — kde: ve sněhu.

325522   Šantati Svazek: 7 Strana: 0834
Šantati. Mkl. Etym. 337. a. Na Mor. = zdlouhavě choditi, nohama plésti, vl. o vo- lech. Brt.

325523   Šantati Svazek: 10 Strana: 0416
Šantati = klamati. Frant. 9. 6.

325524   Šantavě Svazek: 3 Strana: 0842
Šantavě choditi, schleppend, trottelnd gehen. Na Ostrav. Tč.

325525   Šantavec Svazek: 3 Strana: 0842
Šantavec, vce, m. = šanta, 1.

325526   Šantavosť, i Svazek: 3 Strana: 0842
Šantavosť, i, f., die Klumplüssigkeit. Nz. lk.

325527   Šantavý Svazek: 3 Strana: 0842
Šantavý, kdo nohou o nohu tluče, kul- havý, křivonohý, šmatlavý, šmaťhavý, klump- füssig. Kom. J. 289.

325528   Šantl Svazek: 3 Strana: 0842
Šantl, a, m., čes. básník dram., zemřel 24/3 1858. Vz S. N.

325529   Šantl Svazek: 10 Strana: 0416
Šantl Jan Jiří, 1798. -1858. Vz Lit. n. 401. Ott. XXIV. 559.

325530   Šantlová Svazek: 7 Strana: 0834
Šantlová Zdenka. 1846. Jg. H. 1. 632.

325531   Šantočiti Svazek: 3 Strana: 0842
Šantočiti — šantročiti. Ros.

325532   Šantočník Svazek: 3 Strana: 0842
Šantočník a, m. = šantročnik. Ros.

325533   Šantolina Svazek: 9 Strana: 0323
Šantolina, v, f. = zadina. Březnice. Kub. L. f. 1900. 363.

325534   Šantoš Svazek: 3 Strana: 0842
Šantoš, e, m. Š. žíhaný, proteles Lalandii, hyena. Frč. 392.

325535   Šantov Svazek: 3 Strana: 0842
Šantov, a, m., Schanda, ves ve Chlu- meckú. Jg.

325536   Šantování Svazek: 3 Strana: 0842
Šantování, na Slovensku — žertování, das Scherzen; rozpustilost, der Muthwille. Bern.

325537   Šantovati Svazek: 3 Strana: 0842
Šantovati — dováděti, žertovati, lärmen, treiben. — kde: na ulici. Koll. Čít. 80.

325538   Šantovitý Svazek: 3 Strana: 0842
Šantovitý. Š. rostliny, nepeteae: Šanta, popenec, včelník. Rstp. 1162., 1179.

325539   Šantovlivě, šantovně Svazek: 3 Strana: 0842
Šantovlivě, šantovně = žertovně, scherz- ; haft. — Š. = rozpustile, drze, muthwillig, frech. Slov. Bern.

325540   Šantovlivosť, šantovnosť Svazek: 3 Strana: 0843
Šantovlivosť, šantovnosť, i, f. = žer- tovnosi, die Scherzhaftigkeit. Slov. Bern. — Š. — rozpustilost, der Muthwille, die Aus- gelassenheit, Frechheit. Slov. Bern.

325541   Šantovlivý, šantovný Svazek: 3 Strana: 0843
Šantovlivý, šantovný = žertovný, scherz- haft. Na Slov. Š. řeči. Bern. — Š. = roz- pustilý, drzý, ausgelassen, muthwillig, frech. Slov. Bern.

325542   Šantovně Svazek: 3 Strana: 0843
Šantovně = šantovlivě.

325543   Šantovník Svazek: 3 Strana: 0843
Šantovník, a, m. = žertovník, der Scher- zer. Slov. Bern.

325544   Šantovnosť Svazek: 3 Strana: 0843
Šantovnosť, i, f. = šantovlivosť.

325545   Šantovný Svazek: 3 Strana: 0843
Šantovný = Šantovlivý.

325546   Šantovný Svazek: 9 Strana: 0323
Šantovný = klamavý. S. úfnosť. Phľd. 1897. 89. Sr. Šant.

325547   Šantrati se kam: do Svazek: 9 Strana: 0323
Šantrati se kam: do druhého patra — jíti, lézti. Tům. Ml. 21.

325548   Šantrocký Svazek: 3 Strana: 0843
Šantrocký, betrügerisch. Br.

325549   Šantrocství Svazek: 8 Strana: 0399
Šantrocství, n. Š. prováděti. Wtr. St .Pr. 189. Šár. Na Chod. = řada šindelů na hořejší
dolejší straně doškové střechy. NZ. ÍV.
212. — S. Vetešníci nemají bílých šárov
k vetché obuvi okládati. Arch. XIV. 441. Šář. e, f. = Ur. Brt, D. II. 434.

325550   Šantroctví Svazek: 3 Strana: 0843
Šantroctví, n. = šantročení, podvod, šej- dířství, zvl. v prodeji, odkud sám obchod, der Schacher, die Betrügen, Arglist. Jg. Dostal praebendu skrze š. a praktiky. Sych. — Br., Lom , Reš.

325551   Šantročení Svazek: 3 Strana: 0843
Šantročení, n., das Betrügen. Sš. L. 180. Š-ním zbohatnouti. Dač. I. 4.

325552   Šantročí, n Svazek: 3 Strana: 0843
Šantročí, n. = šantročení, der Unfug, die Ungebühr. Zlob.

325553   Šantročil, a, m Svazek: 3 Strana: 0843
Šantročil, a, m., der Betrüger. Šd.

325554   Šantročilka, šantročka Svazek: 3 Strana: 0843
Šantročilka, šantročka, y, šantroč- nice, e, f., die Schaeherin, Betrügerin. Jg.

325555   Šantročiti s kým oč Svazek: 10 Strana: 0416
Šantročiti s kým oč = vyjednávati. Tbz. XIII. 317.

325556   Šantročivý Svazek: 3 Strana: 0843
Šantročivý,betrügerisch : verschwende- risch (mor.). Sd.

325557   Šantročka Svazek: 3 Strana: 0843
Šantročka, vz Šantročilka.

325558   Šantroční Svazek: 3 Strana: 0843
Šantroční, Hausir-, Srn. S-né oklamaní, trügerisch. 1429.

325559   Šantročnice Svazek: 3 Strana: 0843
Šantročnice, e, f., šejdírka, die Betrü- gerin. Mus. II. c. 26.

325560   Šantročnice Svazek: 9 Strana: 0323
Šantročnice, e, f. Dač.. I. 173.

325561   Šantročník Svazek: 3 Strana: 0843
Šantročník, a, m., šantročil = šibal, lhář; zvl. kdo vetešné věci ku prodeji roz- , naši a vůbec s šizením, lichvou atd. zachází, der Wucherer, der betrügerische Zinsen fordert, der Betrüger, Hausirer. Lex. vet., V., Mus. Vz Šánt, Šantrok.

325562   Šantročník Svazek: 10 Strana: 0416
Šantročník, a, m. = lichvář, podvodník (v obchodě). Chč. S. II. 276b., I. 80b., Fel. 123.,. Rokyc. Post. 13lb.

325563   Šantročný Svazek: 9 Strana: 0323
Šantročný = šibalský. S. oklamání. 1429. Pal. Děj. III. 1. 478.

325564   Šantročný Svazek: 10 Strana: 0416
Šantročný = lichvářský, podvodnícký. Š. obchod. Chč. S II. 192a., Rokyc. Post. 240b. Sr. Šantroční, Šantročník.

325565   Šantročský Svazek: 7 Strana: 0834
Šantročský, betrügerisch. Rk.

325566   Šantroch Svazek: 3 Strana: 0843
Šantroch, a, m. = šantrok. Mor. Šd. — Š., osob. jm. Šd.

325567   Šantrocha Svazek: 3 Strana: 0843
Šantrocha, y, m. = šantrok.

325568   Šantrok Svazek: 3 Strana: 0843
Šantrok, a, m. = šantročník, lichvář. Lex. vet. — Š., u, m., šantroctví, podvod, der Wucher, Betrug überhaupt beim Kaufe, Verkaufe, Geld-, Wechselgeschäfte. Mz. od- vozuje slovo toto od střn. santrocke. Bedenkt man aber, dass santrocke im Deutschen gar keine Verzweigungen hat, während im Böhmischen die Ableitungen reichlich sind: šantrocha, šantroctví, šantročiti, šantala, šan- tročník atd., so dürfte eher das Umgekehrte der Fall sein, d. h. das deutsche Wort sei aus dein Böhm, entlehnt. Ich vermuthe, š. sei ein Kompositum aus šánt, Betrug, List, und rok, terminus, Frist, Fristzahlung, also wu- cherische, betrügerische Fristen- o. Raten- zahlung. Nemá býti konšelem, kdož na s-y dává nebo na lichvy, kdož listy na zmatky nebo pro půhony kupuje. Brikc. Pr. konš. 16. Prodej, smluv se, trh slušný dej, ne- prodávej na ty roky, poruč jiným ty š-ky. Lom. Hosp. 39. — Gl 333. — Brikc, Lom., St.skl.

325569   Šantrok Svazek: 9 Strana: 0323
Šantrok, u, m., vz předcház. Pantok. Vůkol jíti š-ky, lichvami atd. Chč. S. I. 17. (117., 161. ).

325570   Šantrooník Svazek: 8 Strana: 0399
Šantrooník. Chč. S. 235.

325571   Šantroš Svazek: 7 Strana: 0834
Šantroš, e, m., Schmugler, m. Slov. Ssk.

325572   Šantrošenstvi, n Svazek: 3 Strana: 0843
Šantrošenstvi, n. = šantroctví. Cyr. 619.

325573   Šantrůček Svazek: 3 Strana: 0843
Šantrůček, čka, m., osob. jm. Mor. Šd.

325574   Šantrůček Svazek: 10 Strana: 0416
Šantrůček Kar. Sr. Tob. 218. — Š. Rich., inž. a spis., nar. 1861. Sr. Ott. XXIV.

325575   Šanty Svazek: 3 Strana: 0843
Šanty, pl., m., na Slov. = dovádění, hřmot, der Lärm. D.

325576   Šanty Svazek: 7 Strana: 0834
Šanty. Chlapci, neroďte šanty! Slov. Zátur., Hdž. Šlb. 81.

325577   Šanžovati Svazek: 7 Strana: 0834
Šanžovati, z fr. changer = vyměniti. NA. V. 231.

325578   Šap Svazek: 10 Strana: 0416
Šap, u, m,, itistus (inter lapides). Rozk. P. 116.

325579   Šapati Svazek: 7 Strana: 0834
Šapati = trhati. Šape sebum, jak pes na řeťaźe VSlz. I. 235.

325580   Šapcovati Svazek: 3 Strana: 0843
Šapcovati = šacovati, durchsuchen. -- co komu: kapsy. U Žirovn. Vlk.

325581   Šapka Svazek: 7 Strana: 0834
Šapka, y, f. = čapka, Mütze, f. Slov. Ssk.

325582   Šaplavá Svazek: 3 Strana: 0843
Šaplavá, é, f.. Schaplawa, ves u Smidar. PL.

325583   Šaplavý Svazek: 3 Strana: 0843
Šaplavý = vy šeptalý, hohl. S. dumlík. Us. Jg.

325584   Šapor Svazek: 10 Strana: 0416
Šapor, vz Súpor.

325585   Šaptlavý Svazek: 7 Strana: 0834
Šaptlavý = šeptavý. Bzd.

325586   Šapu Svazek: 7 Strana: 0834
Šapu, m. = vlhovec pták, ostinops. Brm. II. 2. 413., 414.

325587   Šár Svazek: 3 Strana: 0843
Šár, u, m. O původu vz Mz. 318. Š. = něco na křivo se táhnoucího, krummer Gang. Ros. — Š. = řada došků, šindele, cihel, tašek na střeše (na jedné n. na dvou latích pověšených). Brt., NB. Tč. 78. Eine Reihe Schindel usw. am Dache. Š. a Ž., Ros., Us. u N. Kdyně. Rgl. Š. cihel. Us. na Mor. Bkř. Šár šindele na střeše. Vrchní, šár (šindele) jim spadl. Šár dříví (vrstva). Šd.

325588   Šar Svazek: 7 Strana: 0834
Šar, u, m., Dunkel; Trauer. Bzd. Š., san- guorium. Rozk.

325589   Šár Svazek: 7 Strana: 0834
Šár. Není praštěn doškem, ale celým šárem (řadou došků) = je veliký blázen. U N. Bydž. Kšť.

325590   Šár Svazek: 9 Strana: 0323
Šár místy = dvě rady šindele u hřebene střechy. Čes. 1. VIII. 311

325591   Šara Svazek: 3 Strana: 0843
Šara, y, f. — stádo koní, eine Pferdheerde. Slov. Plk.

325592   Šára Svazek: 7 Strana: 0834
Šára, y, m., vz Rozšárati (dod ).

325593   Šára, y, m Svazek: 3 Strana: 0843
Šára, y, m., osob. jm. Pal. Rdh.

325594   Šarababka Svazek: 10 Strana: 0416
Šarababka, y, f. =? Dšk. Km. 51.

325595   Šarabáry Svazek: 8 Strana: 0578
Šarabáry nebo šaryváry tanec dle textu písně: To jsou pěkný šarabáry. Čes. 1. VI. 282.

325596   Šarac Svazek: 7 Strana: 0834
Šarac, e, m. = Tátoš (kůň). Cf. Šarec (dod.), Mách. 110.

325597   Šaráda Svazek: 3 Strana: 0843
Šaráda, y, f., z fr. = hádanka slabičná, kde z výkladu jednotlivých slabik a jich se- stavení uhodnouti se má slovo z oněch slabik se skládající. Vz S. N., KB. 224. Š. odvo- zuje se od starofranc. slova charaie (šaré), což znamená řeč temnou, zahalenou. KB. 315. Die Charade.

325598   Šaradný Svazek: 3 Strana: 0843
Šaradný, zastr. = šeredný.

325599   Šarafan Svazek: 3 Strana: 0843
Šarafan, u, m. = kaftan, dlouhý černý šat polských židů. Šd.

325600   Šarag Svazek: 7 Strana: 0834
Šarag, u, m. = šik, řada, hejno, zástup, Reihe, Menge, Haufe. Slov. Hdž. Čít. XIII. Š. orlov. Orl. VIII. 321. Je v tom druhom š-gu. Dbš. Sl. po v. I. 235.

325601   Šaragle Svazek: 10 Strana: 0416
Šaragle u vozu. Mus. slov. VII. 58. Sr. Šrakle v III. 843

325602   Šarák Svazek: 3 Strana: 0843
Šarák, a, m., druh zajíců, lepus timidus, gemeiner Hase Ssav. 289.

325603   Šarák Svazek: 10 Strana: 0416
Šarák, u, m. = hromada. Phľd. XXIV. 543. Sr. Šarag, díl VII. 834.

325604   Šarakle Svazek: 3 Strana: 0843
Šarakle, pl., f. = šrakličky. Slov. Plk.

325605   Šaran, a Svazek: 3 Strana: 0843
Šaran, a, m., steguilogus, ryba, zastar. Rozk.

325606   Šarance, pl Svazek: 3 Strana: 0843
Šarance, pl., f., die Heuschrecke. Tpl.

325607   Šaraparty Svazek: 3 Strana: 0843
Šaraparty, pl. = šarapatina? Zlob.

325608   Šarapát Svazek: 10 Strana: 0416
Šarapát, u, m. = šramot, lomoz. Hoš. Pol. I. 143, II. 84.

325609   Šarapata Svazek: 7 Strana: 0834
Šarapata, y, f. = šarapatka. Mt. sl. I. 90.

325610   Šarapata Svazek: 10 Strana: 0416
Šarapata, y, f. = vzrušení, zvada, nepokoj. Phľd. XXIV. 543. Š-tu robiť. Ib. 145.

325611   Šarapata, y, m Svazek: 3 Strana: 0843
Šarapata, y, m. = šašek. Slov. Plk.

325612   Šarapatenie Svazek: 7 Strana: 0834
Šarapatenie, n. = dovádění. Slov. Rr. Sb.

325613   Šarapatina Svazek: 3 Strana: 0843
Šarapatina, y, f. = hatnparádí, hara- burdí, altes Zeug. Vz Mz. 318.

325614   Šarapatiť Svazek: 8 Strana: 0399
Šarapatiť. Keď zima š. počíná. Phľd. 1895. 603.

325615   Šarapatiti Svazek: 7 Strana: 0834
Šarapatiti = dováděti. Slov. Mládež š-tí. Phľd. III. 562.

325616   Šarapatiti Svazek: 10 Strana: 0416
Šarapatiti. Osudná filoxera š-la (řádila) aj tu. Sbor. slov. VIL 113. Alkoholismus š-tí (řádí) tu. Sbor. slov. IX. 6.

325617   Šarapatka Svazek: 3 Strana: 0843
Šarapatka, y, f. = haraburdí, hampa- rádí, altes Zeug. Zlob. — Š. = jindy drobný český peníz, šart, babka, 3 halíře, Heller, Scherf, ra. Importati e vicina Ungaria š-tky. Strans. Vz Mz. 318. Nestojí ani za š-u. V., G. M. 566., Dch., Kos. Ol. I. 118., Všk. Š-u (balatku, pletku) onu spolusluhovi odpustili. Sš. Mt. 256. — Šarapatky, pl., f., allerhand kleines Zeug. Nastupujíce na cestu dali si všecky šarapatky do skřínky. Us. Dch. —

325618   Šarapatka Svazek: 7 Strana: 0834
Šarapatka. List. fil. III. 226. — Š. = pohrabáč. Hlč. Šarašeť = naříkati. Mor. Neor.

325619   Šarapocll Svazek: 8 Strana: 0399
Šarapocll, u, m. = zadní příčka na sa- ních, r a které se stává (Jevíčko); slov. ša- rapatky.

325620   Šarašín Svazek: 7 Strana: 0834
Šarašín. Šur šar š. valašín, hopa cupa cupašín. Sb. sl. ps. II. 1. 109.

325621   Šárati Svazek: 10 Strana: 0416
Šárati = přetkávati. Š. plátno. Mus. slov. VII 58

325622   Šárati se Svazek: 7 Strana: 0834
Šárati se = zdlouha jíti a p. Tatík šáral se ze dveří. Jak. Kv. 87.

325623   Šaratice Svazek: 3 Strana: 0843
Šaratice, dle Budějovice, ves u Slav- kova na Mor. PL,

325624   Šaratice Svazek: 10 Strana: 0416
Šaratice, e, f. = minerální voda, moravská hořká voda (působící průjem) Us.

325625   Šaratky Svazek: 7 Strana: 1389
Šaratky, les u Odrance. Mtc. 1893. 263.

325626   Šaravák Svazek: 10 Strana: 0416
Šaravák, u, m., z něm. Scharwerk = práce hromadně od celé vsi konaná. Místecký farář dal poč. XVIII. stol. š-kem urovnati hřbitov. Vstnk. X. 558.

325627   Šaravára Svazek: 3 Strana: 0844
Šaravára, y, f., šaraváry, pl. = plundry, lange, weite Pumphosen. D., Plk.

325628   Šaravara Svazek: 7 Strana: 0834
Šaravara. Mkl. Etym. 337. a.

325629   Šarbal Svazek: 9 Strana: 0323
Šarbal, a, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př. 40a.

325630   Šarbochů Svazek: 3 Strana: 0844
Šarbochů mlýn u Dobřichovic. PL.

325631   Šardice Svazek: 3 Strana: 0844
Šardice, Scharditz, ves v Kyjovsku na Mor. PL.

325632   Šardice Svazek: 7 Strana: 0834
Šardice. Šardičanky jsou veliké parád- nice. Vz Sbtk. Krat. h. 206.

325633   Šardička Svazek: 3 Strana: 0844
Šardička, y, f., Schardiček, ves u Vyš- kova. PL.

325634   Šardičky Svazek: 10 Strana: 0416
Šardičky, zaniklá tvrz v Bučovsku na Mor. Vz Mtc. 1905, 382.

325635   Šarec Svazek: 3 Strana: 0844
Šarec, rce, rn., pověstný kůň Marka kra- loviče. Mus. IV. b. 148, Krok. II. 179.

325636   Šarec Svazek: 7 Strana: 0834
Šarec, rce, m. Vz Marko, Šarac (dod.).

325637   Šárecký Svazek: 7 Strana: 0834
Šárecký. Š údolí u Prahy. Vz Šárka. Mus Š. potok vzniká u Jenče. Kv. 1885. 574. — Š. lotryně, lotryňská (nadávka). Wtr. Obr. 609

325638   Šárek Svazek: 7 Strana: 0834
Šárek, rka, m., os. jm. Mus. 1880. 249. a j;

325639   Šarf Svazek: 7 Strana: 0834
Šarf, a, m. = Š. Frant., farář. Jir. Ruk. II. 255.

325640   Šarfstein Svazek: 3 Strana: 0844
Šarfstein, a, m., Ostré, zbořený hrad v Litorněřicku. Vz S. N., Tk. IV. 378.

325641   Šarga Svazek: 7 Strana: 0834
Šarga, y, m, = vůl, hraje věc (více) barev do kaštanova. V Podluží. Brt. L. N. II. 12.

325642   Šargan Svazek: 3 Strana: 0844
Šargan, u, m., carex, das Riedgras, rostl. Korn. J. 134.

325643   Šargan Svazek: 7 Strana: 0834
Šargan, a, m. = trhan, otrhanec. Laš. a slez. Šd , Brt.

325644   Šargán Svazek: 8 Strana: 0399
Šargán, a, m. = šarkán (drak). Kotk. 114.

325645   Šargavý Svazek: 7 Strana: 0834
Šargavý = pruhovaný do šargava. Š. kocour. V Podluží. Brt D. 272.

325646   Šargo Svazek: 9 Strana: 0323
Šargo, a, m. = kůň žluté barvy. Místy na Slov. Čes. 1. X. 307.

325647   Šargot Svazek: 7 Strana: 0834
Šargot, a, m. = šargan (dod.). Slez. Šd., Brt.

325648   Šargoun Svazek: 3 Strana: 0844
Šargoun, a, m., osob. jm. Mřk.

325649   Šarha Svazek: 3 Strana: 0844
Šarha, vz Šerha. Slov.

325650   Šarhan Svazek: 3 Strana: 0844
Šarhan, a, m., osob. jm. Jg.

325651   Šarhulec Svazek: 3 Strana: 0844
Šarhulec, lce, m.= nepoznamenána kláda. Us. u Solnice, Hsp.

325652   Šarinatý Svazek: 7 Strana: 0834
Šarinatý. Š. seno. Slov. BZv. 37.

325653   Šariny Svazek: 7 Strana: 0834
Šariny, pl., f. = jm. luk u Zvolena. Slov. BZv. 37.

325654   Šariš Svazek: 8 Strana: 0399
Šariš, e, i.— území v Zemplín. Phľd. XII. 76., 72., 552.

325655   Šariština Svazek: 7 Strana: 0834
Šariština, y, f. = sarišské nářečí. Orl. X. 124.

325656   Šariština Svazek: 8 Strana: 0399
Šariština. Obvod š-ny (reči v Šariši ob- vyklé). Vz Phľd. 1895. 439.

325657   Šárka Svazek: 3 Strana: 0844
Šárka, y, f., šcrlca, oděv. Měl-li chlapec pěknou š-ku a kamizolu, měl to na kolik let. U Domažlic. Němc. — Š., y, m., osob. jm. Pal.

325658   Šárka Svazek: 3 Strana: 0844
Šárka, y, f., šárnice, e, f. = dřevo ploské po délce na nápravě ležící, na němž se oplín pohybuje; v něm jsou zadělány klanice. Msk., Jg. Der Küpfstock, das Pol- ster, die Schale. Š. zadní, přední. Us. — Š-, tovaryška Vlastina. Vz S. N., Dal. 24. — Š., pekné údolí blíže Prahy, Scharka. Jíti do Š-ky; vycházka do Š-y. — Š. dolní a horní, roztroušené budovy tamtéž. Obere, Untere Scharka. Tk. I. 32., 248., 373., II. 264., III. 660. Vz S. N.

325659   Šárka Svazek: 7 Strana: 0834
Šárka, y, m., os. jm. Š. ze Slavného. Žžk. 8. — Š., pl., n. Na šárkách, v šár- kách říká se nerovným, klikatým roklím, lukám a polím; jm. vzaté od polohy. Mus. 1880. 573.

325660   Šárka Svazek: 7 Strana: 1389
Šárka v mučírnách. Vz Kláda (2. dod.). O trestání š-kou vz Wtr. Obr. II. 542.

325661   Šárka Svazek: 8 Strana: 0399
Šárka, y, f. = barvenica, tlačenica, tla- čenka (laš.), ťištěnka = sukně plátená na modro barvená. Brt. D. II. 464.

325662   Šárka Svazek: 8 Strana: 0575
Šárka, y, f. = trubka, troubel. Slov. Kal. S. 155.

325663   Šarka Svazek: 10 Strana: 0416
Šarka, y, f. = čásť dveří. Dvere držia šarke na čepov. Mus. slov. VII. 58.

325664   Šarkan Svazek: 3 Strana: 0844
Šarkan, a, m. = drak, had okřídlený, der Drache. Slov. Hdk. C, KB. A na tom černom oblaku sa plaví v blesku a búrke š. dvanácthlavý. Nitra VI. str. 11. — Š. = hospodáříček. Plk.

325665   Šarkan Svazek: 7 Strana: 0835
Šarkan. Mus 1889. 366., Mách. 153.

325666   Šárkaň Svazek: 7 Strana: 0835
Šárkaň, ě, m., os. jm. Š. S. Vz Bačk. Písm. 101.

325667   Šarkan Svazek: 8 Strana: 0399
Šarkan = jakási zlá bytosť, obluda s dlou- hým ocasem. Slov. a mor. Mtc. 1894. 23., 1895. 345. Cf. Obsedno. Š. v Novohradsku na Slov. Vz Phľd. 189o. 250. — Š. = vrch v Požúnsku. Phľd. XII. 552.

325668   Šarkan Svazek: 9 Strana: 0323
Šarkan, a, m. Š. jest zosobněná bouře. Zobrazuje se podobou křídlatého draka, z jehož tlamy a nozder srší blesky. Ocasem šlehaje vše vůkol poráží. Na něm jezdí černokněžník uzdou jej veda. Kudy š. letí, tudy hrad (kamenec, ľadovec, chmel, chumel, krúpy, krupec) vše, eo jest pod nebem, zbije a zpustoší. Šuj. (Zát. Př. 36. Pozn. pod čarou. ) Š. je okřídlený, často tří- až třináctihlavý a víceocasý, křídla mívá obyčejně netopýří. Vz Nár. sbor. II. 60., 66. Šarkáni v podání lidovém. Vz Nár. sbor. II. 58. To je ako od š-na mäso (drahé). Mus. slov. III. 35.

325669   Šarkanie Svazek: 10 Strana: 0416
Šarkanie mlieko = pálenka. Phľd. XXIII. 308.

325670   Šarkaník Svazek: 7 Strana: 0835
Šarkaník, a, m., zdrobn. šarkan.

325671   Šarkanový Svazek: 7 Strana: 0835
Šarkanový = dračí. Bern.

325672   Šarkov Svazek: 9 Strana: 0323
Šarkov, a, m., jm. místa u N. Hrozen- kova na Mor. Vck.

325673   Šarkový Svazek: 3 Strana: 0844
Šarkový, ze šarky. Š-vý kabát, sukne. Němc , Šd.

325674   Šarlač Svazek: 10 Strana: 0416
Šarlač, carlipa (inter herbas). Rozk. P. 751.

325675   Šarlach Svazek: 3 Strana: 0844
Šarlach = spála.

325676   Šarlát Svazek: 3 Strana: 0844
Šarlát, u, m., o původu vz Mz. 319., der Scharlach. Š. = šarlatový hlemýžď, červec,
coeeum purpura, die Scharlachschnecke.
Ros. — Š. == šarlatová křovinka, ze které
jahody na barvu sbírají, též ty jahody, ilex
coccifera, das Scharlachkraut, die Scharlach-
beere. Bern. — Š. = barva šarlatná, die
Scharlach-, Purpurfarbe, der Scharlach. Kom.
J. 173. Červený jako š. Us. - Š. = tka-
nina, hedvábí n. sukno té barvy, das Schar-
lachtuch, die Scharlachseide, der Scharlach.
Hr. rk. D. 893. Sukně š-tem premovaná. V.
Konicky v šarlatě, pacholci ve zlatě, její
najmilejší v samém diamante; Chodí-li ta
v šarlatě, chodila by ve zlatě. Sš. P. 145.,
178. Kdož se v šarlat n. ve drahé rúcho
obláčí. Hus III. 178. — Š. = oděv šarlatový,
das Scharlach-, Purpurkleid. — Š. == nemoc,
vyraženina, spála, der Scharlachausschlag.

325677   Šarlatán Svazek: 3 Strana: 0844
Šarlatán, a, m., z ital., dryáčník (kdo o jalových věcech mnoho hluku nadělá). Nz. lk., Kos. 01. I. 41. Der Charlatan, Quack- salber; Gauckler. Rk,

325678   Šarlataniti Svazek: 3 Strana: 0844
Šarlataniti, il, ění, den Charlatan ma- chen. L.

325679   Šarlatansky Svazek: 3 Strana: 0844
Šarlatansky, Charlatan-. L.

325680   Šarlatanství Svazek: 3 Strana: 0844
Šarlatanství, n., šarlataustvo, a, n., die Charlatanerei, Windbeutelei.. L.

325681   Šarlátka Svazek: 3 Strana: 0844
Šarlátka, y, f. = šalvěj polní. Bern.

325682   Šarlatnice Svazek: 7 Strana: 0835
Šarlatnice, e, f., Purpurfärberin, f. Kld.

325683   Šarlatník Svazek: 3 Strana: 0844
Šarlatník, u, m., šarlatové líčidlo, die Purpurfarbe zum Schminken. Bern.

325684   Šarlatník Svazek: 7 Strana: 0835
Šarlatník, a, m., Purpurfischer, -färber. Lpř.

325685   Šarlatník Svazek: 10 Strana: 0416
Šarlatník, a, m. = kdo nosí šarlatný oděv. Rokyc. Post. 240a.

325686   Šarlatný Svazek: 3 Strana: 0844
Šarlatný = šarlatový, Scharlach-. Š-ná kapice. Dal. 72. Točenice š. Hus III. 45

325687   Šarlatorouchý Svazek: 7 Strana: 0835
Šarlatorouchý, mit Purpur bekleidet. Vký.

325688   Šarlatorozenec Svazek: 3 Strana: 0844
Šarlatorozenec, nce, m., der Purpurge- borene. Sm.

325689   Šarlatorozenec Svazek: 7 Strana: 0835
Šarlatorozenec. Koll. III. 225.

325690   Šarlatově Svazek: 7 Strana: 0835
Šarlatově červený, purpurroth. Us. Pdl.

325691   Šarlatový Svazek: 3 Strana: 0844
Šarlatový = červcový, červečný, červečí, hochroth, scharlachroth. S. barva, jahodky, V., hlemýžď, zrnko (červec), Kom., roucho. D.— Jg. Cf. Šarlat.

325692   Šarliolec Svazek: 8 Strana: 0399
Šarliolec, lee, m. Kopa š-lců z dříví do- mácího. 1748. NZ. III. 407. Cf. Šarlmlcc.

325693   Šarlota Svazek: 3 Strana: 0844
Šarlota, y, f., šalota, česnek, ošlej ch, ořešec, ořechovec, allium ascalonium. Slb. 194., Rstp. 1590.

325694   Šarlotka Svazek: 3 Strana: 0844
Šarlotka, y, f., Charlottendorf, ves u Mor Třebové. PL.

325695   Šarlotka Svazek: 7 Strana: 0835
Šarlotka, y, f. = franc. puding ovocný, Charlotte. Š. ruská, německá, jablečná. Šp.

325696   Šarluhy Svazek: 8 Strana: 0399
Šarluhy, obec v Tekovsku. Phľd. XII. 74., 552.

325697   Šarm Svazek: 10 Strana: 0416
Šarm A. Sr. Tob. 218.

325698   Šarmant, šarmantní Svazek: 3 Strana: 0844
Šarmant, šarmantní, z fr. charmant, půvabný, rozmilý, charmant. Rk.

325699   Šarmicl Svazek: 3 Strana: 0844
Šarmicl, u, m., ze Scharmützel = šar- vátka, potyčka. Žer.

325700   Šarmitati Svazek: 7 Strana: 0835
Šarmitati = rozháněti se. Slez. Šd.

325701   Šarmovať Svazek: 7 Strana: 0835
Šarmovať atd. vz: Šermovati atd.

325702   1. Šarna Svazek: 3 Strana: 0844
1. Šarna, y, f., samota u Volyně. PL.

325703   2. Šarna Svazek: 3 Strana: 0844
2. Šarna, y, f. = laň, die Hirschkuh, Hindin. Slov. Nebol to jeleň, bola to š. Sl. pís. II. 5. 263., 280.

325704   Šárnice Svazek: 3 Strana: 0844
Šárnice, vz Šárka.

325705   šarnice Svazek: 3 Strana: 0977
šarnice, Schömitz, ves u Loděnic; Schu- m cz, ves u Uh. Hradiště a u Posořic. PL.

325706   Šarník Svazek: 3 Strana: 0844
Šarník, a, m., osob. jm. Šd. — Š., kdo dělá šáry. Vz Šár. Šd.

325707   Šarnýr Svazek: 7 Strana: 0835
Šarnýr, u, m. = stěžej, kloubek, Char- nier. Zp. arch. XI. 3. 15.

325708   Šarnýrový Svazek: 7 Strana: 0835
Šarnýrový = stěžejový, kloubový. Šv. 22.

325709   Šarotiti Svazek: 3 Strana: 0844
Šarotiti, il, cení, herumsuchen, -wühlen. — kde. Pořád v těch lžících šarotí. Us. u Rychn.

325710   Šaroun Svazek: 7 Strana: 0835
Šaroun Václ. 1666. Jg. H. 1. 632., Jir. Ruk. II. 255.

325711   Šarov Svazek: 3 Strana: 0844
Šarov, a, m., Scharow, ves u Napajedel. PL-

325712   Šarová Svazek: 3 Strana: 0985
Šarová, é, f., Schwarowa, samota, u Kq- ryčan. PL.

325713   Šarovací Svazek: 3 Strana: 0844
Šarovací, zum Schüren dienlich. Techn.

325714   Šarovač Svazek: 3 Strana: 0844
Šarovač, e, m., der Schürer, Schürknecht.

325715   Šarovačka Svazek: 3 Strana: 0844
Šarovačka, y, f. == šalovačka. Šm.

325716   Šarovák Svazek: 9 Strana: 0323
Šarovák, u, m. = druh korbového vozu. Us. u N. Huti u Berouna. Sr. Pamberák, Korrba.

325717   Šarovati Svazek: 3 Strana: 0844
Šarovati, šarovávati, z něm. scharren, schüren = potřásati zvl. dříví, aby dobře hořelo, schüren; topiti, schüren, heizen, to- čiti, das Feuer werfen, schwenken. Jg. — co : dříví, Us., rudy (křížem sekati). Vys. — co kde: dříví, uhlí v prsku. Us., Rk. Sládci pod kotlem Často š-jí. Ros. — kam (čím): ohněm (házeti, točiti) k městu. Ros. S-ati dříví pod kotel (podhazovati). Us. — se odkud: z postele (kliditi se). U Skuhrova. Dhn.

325718   Šarovati se Svazek: 10 Strana: 0416
Šarovati se = klouzati se (o vozu). Vo- lyně. Čes. 1. XIII. 125.

325719   Šarovati se oč Svazek: 7 Strana: 0835
Šarovati se oč = starati se. Čce. Tkč. — Š. = rozsekati. Š. vola. U Kdýně. Rgl.

325720   Šárovec Svazek: 3 Strana: 0844
Šárovec, vce, m., osob. jm. Tk. IV. 540., Pal., Žer. Záp. II. 110. Vz S. N.

325721   Šarovec Svazek: 7 Strana: 0835
Šarovec, vce, m. Š. Jan Jak. z Šarova. 1645. Jg. H. l. 632., Jir. Ruk. II. 255. Václ. starší Š. ze Šarova. Mus. 1888. 255. nn.

325722   Šárovec Svazek: 10 Strana: 0416
Šárovec, vce, m., les u Hrotova. Čas. mor. mus. III. 143..

325723   Šarovní Svazek: 3 Strana: 0844
Šarovní bidlo, die Schürstange. Us. Jg.

325724   Šarovník Svazek: 3 Strana: 0844
Šarovník, u, m., die Schürstange. Vz Sarovní. Us.

325725   Šarový Svazek: 3 Strana: 0844
Šarový. Š. věc, v horn., křivý, na stranu jdoucí chod rudní podzemní, krummer Gang, die Schürkluft, V.

325726   Šárovy Svazek: 8 Strana: 0399
Šárovy. Na Š-vech u Březolup. Mtc. 1895. 108.

325727   Šarpa Svazek: 3 Strana: 0844
Šarpa, y, f., lépe než šerpa, z fr., vz Mz. 319.

325728   Šarpanec Svazek: 7 Strana: 0835
Šarpanec, nce, m., hostinec pod Ta- trami. Orl. VIII. 15.

325729   Šarpati Svazek: 3 Strana: 0844
Šarpati; šarpnouti, ul, ut, utí; šarpá- vati, na Sloven. == sápati, trhati, zerren, sausen, reissen, zerfleischen. — co: tělo, něčí slávu, Bern., šaty. Tč. — se s kým (rváti se). — se nač: napadnouti, heítig zürnen, mit Worten anfallen. Mor. a ve Slez. Tč., Klš., Tč.

325730   Šarpati Svazek: 8 Strana: 0399
Šarpati. Pes se naň šarpal. Brt, I). II. 381. Šarpe so seba háby (trhá). Phľd. 1896.

325731   Šarpati čím Svazek: 10 Strana: 0416
Šarpati čím. Šarpe sebum, jak pes na řeťaze. Slez. Vlasť. I. 235.

325732   Šarpie Svazek: 3 Strana: 0845
Šarpie, e, f., z fr. charpie = cupanina, cupovanina, plátno na nitky jemně rozvle- čené, jakož se zvl. potřebuje na rány, die Charpie. Rk.

325733   Šarpion Svazek: 7 Strana: 0835
Šarpion = champion (zemák). Val. Vck.

325734   Šarpiony Svazek: 8 Strana: 0399
Šarpiony (championy), druh bramborů. Val. Vck. Val. 19.

325735   Šarský Svazek: 3 Strana: 0845
Šarský. Š. hory, přes Dunaj a Sávu. Pal.

325736   Šarš Svazek: 3 Strana: 0845
Šarš, e, m., der Scharlach. Má nohu čer- venou jako š. (zapálenou). Us. u Poličan. — Š., vz Šarže.

325737   Šaršant Svazek: 10 Strana: 0416
Šaršant, a, m., sergent, fr. Rgl.

325738   Šaršoun Svazek: 8 Strana: 0399
Šaršoun = veliký dvouručí meč, asi menší než šlokšvert. Wtr. Krj. I. 272., 608. — Š. = kordík. Ib. 608. Zsekal ho š-nem n. kor- díkem. 1570. Ib. 274.

325739   Šaršoun, šaršún Svazek: 3 Strana: 0845
Šaršoun, šaršún, u, m., zastr. = dlouhý meč, das Schlachtschwert, vom franz. charger, angreifen. Gl. 334., Kom. Orb. p. O původu vz Mz. 319. — V. — Š. = dělo. Ros. Snad z fr. charge de canon. Vz Švihovka. Das Stück, die Kanone. Ze š-nů šaršují. Ros. — Š. = ohnivá železná koule, die Bombe. Ne- přítel hází š-y do města. Ros.

325740   Šaršovati Svazek: 3 Strana: 0845
Šaršovati, zastr., házeti, stříleti, feuern. — čím kam. Nepřítel š-je ohněm k městu, do města. Ros. — proti komu. Ros.

325741   Šart Svazek: 3 Strana: 0845
Šart, u, m., zastr.; o původu vz Mz. 319. Dle Gl. 334. z něm. Scherf. Vz Kačenka. S-ty = plechy měděné, die Schärten. V. — Š. = malý peníz, šarapatka, babka, halíř, der Scherf, das Scherflein, Ort. Maje počet vydati z největšího i z nejmenšího až do posledního šartu. V. Dala dva š-ty měděná; Vdova chudičká obětujíc dva š-y viece než všichni jiní pustila jest v pomoc chrámu; By všecken svět měl a jednoho šarta neměl, i toho by žádal. Hus I. 419., 290., III. 186. (Tč.)., ZN. Nevyjdeš, doniž nenavrátíš po- sledního šartu. ZN. — Š. = bylina na žluto barvící, srpek, barvířské koření, serratula tinctoria, die Scharte, Reš.; žlutinka, reseda luteola, der Wau. D., Slb. 414. —- Š., ferule, ferula communis, das Gartenkraut. Ros.

325742   Šart Svazek: 7 Strana: 0835
Šart = halíř. Ev. ol. 59., B. mik. Luk. 20. 2. Účet z každého š-tu vydati. Výb. II. 1412. Do posledního š-tu zaplatiti. Krnd. 79. Mnich, který má jen š., nestojí za š. Št. Kn. š. 137. (31.).

325743   Šarta Svazek: 3 Strana: 0845
Šarta, y, f. = měděný plech, die Schärte. Slov. Bern. Sarty, pl. V.

325744   Šartek Svazek: 7 Strana: 0835
Šartek, tku, m., vz Šart, Scherflein, n. Posp.

325745   Šartiš Svazek: 3 Strana: 0845
Šartiš, e, m. Poněvadž tobě dlužen byl, čemus jemu š. (Schertisch) vydal ? NB. Tč. 220.

325746   Šartový Svazek: 3 Strana: 0845
Šartový, od šartu, Wau-. Š. květ. Jg.

325747   Šartys Svazek: 8 Strana: 0399
Šartys, vz Šartiš. XVI. stol. Hrš. Nách. I. 490.

325748   Šarúš Svazek: 8 Strana: 0399
Šarúš, e, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 76.

325749   Šarvák Svazek: 3 Strana: 0845
Šarvák, u, m., z něm. Scharwerk, robota (zastar.). — Š. = hřmot, křik, lermo, der Lärm; sváda, der Zank. Bern.

325750   Šarvak Svazek: 10 Strana: 0416
Šarvak, u, m., druh roboty. 1458. Vlasť. I. 117.

325751   Šarvakovati Svazek: 3 Strana: 0845
Šarvakovati = strouhu cíditi, den Graben reinigen; hlasně křičeti, schreien. U Místka.

325752   Šarvanec Svazek: 3 Strana: 0845
Šarvanec, nce, m., na Slov. = člověk mnohé služby konající, Schanvenzel; mladý služný chlapec, Plk., Hdk. C, vůbec mladý chlapec. Némc. Synek české matky š. to ladný. Hdk. C. 132. Mladé š-ce zaveze otec do některého města, aby se učlověčili. Němc. Mladí š-ci. Nitra VI. 138. v Šarvát, u, m. = hluk, das Geräusch. Mor. Šd. Nadělá š-tu po celé dědině. Šd.

325753   Šarvanec Svazek: 7 Strana: 0835
Šarvanec. To sa (sú) chlapci, to sa, čo šabličky nosiá, nie takí š-nci, čo sa diev- kam prosiá. Koll. Zp. I. 359. — Bl. Ps

325754   Šarvas Svazek: 8 Strana: 0399
Šarvas, u, m. = lučavka, šalcostr. Us. na Slov. Kal. S. 175.

325755   Šarvátiti Svazek: 3 Strana: 0845
Šarvátiti, il, cení = tropiti, křičeti, hu- bovati, řáditi, lärmen, zanken. Ros. Mor. Šd., Bkř. Ten tam škaredě š-til. Šd.

325756   Šarvátiti se Svazek: 3 Strana: 0845
Šarvátiti se = potýkati, bíti, práti se, sich schlagen. Ros.

325757   Šarvátka Svazek: 3 Strana: 0845
Šarvátka, y, f., o původu vz Mz. 320. Š. = rvačka, pranice, váda. Das Schlagen. Handgemenge, Gefecht, Scharmützel, der Streit. Š. = nepatrné, nahodilé setkání-se menších oddílů a čet bez velikého významu. Vz Boj (v dodatcích). Čsk. Do š-tky se dáti. Š-u ztropiti; Žižka tuto první š-ku na kon- šely učinil. V. Z toho š. se strhla. Sych. Šarvátku začíti. Lom. Š-ku s někým míti. Kram.

325758   Šarvátkovati Svazek: 7 Strana: 0835
Šarvátkovati, Scharmützeln. Lpř.

325759   Šarvátkovati Svazek: 9 Strana: 0323
Šarvátkovati. Š-váno s obou stran. Pal. Děj. I. 1. 368.

325760   Šarvátník Svazek: 3 Strana: 0845
Šarvátník, a, m. = lehký oděnec, der Leichtbewaffnete. Sš. Sk. 262. (Hý.).

325761   Šáry Svazek: 3 Strana: 0845
Šáry = holenky. Slov.

325762   Šáry Svazek: 7 Strana: 0835
Šáry Jan Mich., šlechtic, 1824. —1881., sládek. Vz Rk. Sl.

325763   Šaryš Svazek: 3 Strana: 0845
Šaryš, e, m., mě. v Uhřích, Scharosch. — Saryšan, a, m. — Šaryský. Š. stolice. Vz S. N.

325764   Šaryvary Svazek: 3 Strana: 0845
Šaryvary, vz Šaravara,

325765   Šaryvary Svazek: 7 Strana: 0835
Šaryvary = čes. tanec národní. Bačk.

325766   Šaryvary Svazek: 8 Strana: 0399
Šaryvary = nohavice. Cf. Dob. Dur. 421.

325767   Šaryváry Svazek: 10 Strana: 0416
Šaryváry = plundry, které zavazovány byly přes patu. Ott. XIX. 949.

325768   Šaržant Svazek: 3 Strana: 0845
Šaržant, a, m., der Sergeant, Feldwebel. Rohn.

325769   Šarže Svazek: 3 Strana: 0265
Šarže, e, f., ein dünnes, wollenes Zeug, it. sargia, fr. serge. něm. Sarsche, Serg. Gl. 308.

325770   Šarže Svazek: 3 Strana: 0845
Šarže, e, f., z í'r. charge. důstojenství, hodnosť, die Charge. Rk. Š-že ve vojsku: polní maršálek, polní zbrojmistr n. general jízdy, podmaršálek, generalmajor, plukovník, podplukovník, major (praporník), setník (rit- mistr), nadporučík, poručík, kadet, šikovatel (strážmistr), ohněstrojič (Feuerwerker), účetní šikovatel, četař (Zugführer), desátník (pod- myslivec), svobodník závodčí (Patroullführer), předstřelec (Vormeister), pěšák (myslivec, husar, dragon, hulán, dělostrelec), bubeník, trubač, důstojnický sluha. Čsk. Můj bratr přišel včera se šarží domů (opilý). U Sku- hrova. Dhn.

325771   Šarže Svazek: 7 Strana: 0835
Šarže v pivováře: podstarší, nadsladovní, kvasmiatr (spilečný), sklepmistr. Bk.

325772   Šařice Svazek: 8 Strana: 0399
Šařice, e, f., zvratník u zeměkoule. Vz Am. Orb. 71.

325773   Šařina Svazek: 3 Strana: 0844
Šařina, y, f. = šáší, rákosí. Plk., Koll.

325774   Šářit Svazek: 8 Strana: 0399
Šářit, vz Cářit (3. dod.).

325775   Šářiť Svazek: 9 Strana: 0323
Šářiť = mluviti ze spaní a házeti sebou. Val. Čes. 1. X. 138.

325776   Šářit Svazek: 10 Strana: 0416
Šářit = utíkali. Zlin. Brt. Sl. 44.

325777   Šářiti Svazek: 7 Strana: 0834
Šářiti = v noci se potloukati; křičeti, vaditi se; blázniti, potrhlým býti. Val. Vck , Slavč. 20.; dychtivé po něčem pásti. Brt.

325778   Šaska Svazek: 3 Strana: 0845
Šaska, y, f., die Spassmacherei. Dch. — Š., y, m., osob. jm. Pal.

325779   Šasnouti Svazek: 3 Strana: 0845
Šasnouti, snul a sl, ut, utí = udeřiti, schlagen. U Opavy. — koho čím. Us. Klš.

325780   Šasnutý Svazek: 3 Strana: 0845
Šasnutý; -ut, a,o = udeřený, geschlagen, betroffen. Dělá, jak by byl měchem š-nutý (pytlem udeřený, na hlavu padlý). U Opavy. Klš.

325781   Šaspotka Svazek: 7 Strana: 0835
Šaspotka, y,f., Chassepotgewehr, n. Čsk.

325782   Šastaé Svazek: 9 Strana: 0323
Šastaé, šaščič = šlehati, švihati. Slez. Lor. 79.

325783   Šástať Svazek: 8 Strana: 0399
Šástať někoho s řečum = jízlivě popicho- vati. Jicko. Brt. D. II. 393.

325784   Šastati Svazek: 3 Strana: 0845
Šastati, herumschlagen, -werfen. —- Čím oč. Sasce bičím o zem. Na Ostrav. Tč.

325785   Šástati Svazek: 3 Strana: 0845
Šástati, šástnouti, na Sloven. = šustěti, rauschen. — kde. Na vodách vlny šástaly. Holý. Šástnouti = časnouti. Mor. a ve Slez. Skd., Šd.

325786   Šástati Svazek: 7 Strana: 0835
Šástati, vz násl. Ten to šástá (kdo dobře seče). Brt. D. 272.

325787   Šastiť sa Svazek: 8 Strana: 0399
Šastiť sa. Sem sa na tých votkech šastił = ofikl, ošidil. Jicko. Brt. D. II. 393.

325788   Šastiti Svazek: 7 Strana: 0835
Šastiti = prutem švihati, udeřiti. Vz Šastnouti. Šoustnouti, Šastati, Šasnouti. Laš. Škd., Tč., Šd.

325789   Šastnutý Svazek: 10 Strana: 0416
Šastnutý = šoustnutý, udeřený. — čím: měchem (přihlouplý). Hauer. 15., Vlasť I. 236.

325790   Šaš, e, šašinka Svazek: 3 Strana: 0845
Šaš, e, šašinka, y, f., druh trávy. Slov. Hdk. 0. — Šaš = rákos, das Schilfrohr. U Opav. Klš. — Š., roští. Slov.

325791   Šáše Svazek: 3 Strana: 0845
Šáše, e, f. = šatlava, der Kerker. Strčiti koho do š. Us.

325792   Šašecí Svazek: 3 Strana: 0845
Šašecí, ího, m., osob. jm. Mor. Šd.

325793   Šašedron Svazek: 7 Strana: 0835
Šašedron, u, m. = látka z vlny, Sasche dron. Slov. Bern.

325794   Šašek Svazek: 3 Strana: 0845
Šašek, ška, m. = směšný člověk, kudrlin- kář, blázen, tatrman, čtverák, fraškář, taškář, harlekin, der Spassmacher, Possenreisser, -treiber, Harlekin. Nz., Dch., V. Míti koho za šaška dělati si z někoho šaška (blázna). Us. Sd. S. u dvora (dvorský blázen). I). Š. med líže a voštiny mu v hrdle váznou (příjemná věc šaškovati, ale nevýnosná). Č. Vz Tk. III. 70., S. N. — Š., osob. jm. Vz S. N.

325795   Šašek Svazek: 7 Strana: 0835
Šašek. Cf. Vlšk. 200., 282, Sbn. 799. Ve přizeň a víru šaška nepřijímej. Bž. — Š., Pickelhäring. Dch. — Š., os. jm. Š. z Mezihoří. Cf. Tf. H. 1. 74., Jg. H. 1. 632., Hš. Dod. II. str. X.

325796   Šašek Svazek: 8 Strana: 0399
Šašek. Oděv šašků v XV. stol. Vz AVtr. Krj. I. 291. — Rytíř Šašek z Mezihoří. XV. stol. Vz Vlč. Lit. 246.

325797   Šašek Svazek: 10 Strana: 0416
Šašek A., spis. Sr. Tob. 218

325798   Šašeň Svazek: 3 Strana: 0845
Šašeň, šně, m. Š. lodní, teredo navalis, měkkýš. Vz Frč. 224., 225., Schd. II. 538.

325799   Šáší Svazek: 3 Strana: 0846
Šáší, n. = rákosí, sítí, sítina, junus, das Schilf, die Simse, Binse. Slb. 183. Na Mor. a Slez. Samo šáší, hamrazí, kde se ďábel prochází. Sš P. 22. — Š., našinka = chrastí, roští. Us. Hk.

325800   Šáší Svazek: 7 Strana: 0835
Šáší. Cf. Šašina, šarina, žažina. Koll. St. 535. Hádanka: Jedno praví: běžme! druhé praví: ležme! A třetí: kývejme hlavama (voda, kamení, šáší ve vodě). Brt. Dt. 156.

325801   Šáší Svazek: 8 Strana: 0399
Šáší, n., šašina, šachor, režnica, typhalati- folia, rostl. Brt. D. II. 508. — Š. = ša- šina, sin. Vz Sítí (3. dod.).

325802   Šášík Svazek: 3 Strana: 0846
Šášík, u, m. = plod z jednoho květu pochodící, složený z plodku na lůžku niťo- vitém n. válcovitém rozpostavených ku př. u myšenky. Rst. 500.

325803   Šášil Svazek: 8 Strana: 0399
Šášil, a, m., pentacrinus, hvězdýš. Am. Orb. 76., 103.

325804   Šašima, y, m Svazek: 3 Strana: 0846
Šašima, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

325805   Šašina Svazek: 3 Strana: 0846
Šašina, y, f., na Mor. = rákos. D. — Š , schoenus, das Knopfgras. S. černavá, s. ni- gricans, rezavá, s. ferrugineus. FB. 17.. Čl. Kv. 99., Rstp. 1702., Slb. 119. - Š. - osob. jm. Mřk.

325806   Šašina Svazek: 7 Strana: 0835
Šašina = bařina, močál, kde roste šáší. Dbš. Obyč. 156., Koll. Zp. II. 86.

325807   Šašina Svazek: 8 Strana: 0399
Šašina, y, f., vz Sítí, Šáší (3. dod.).

325808   Šašinka Svazek: 3 Strana: 0846
Šašinka, vz Šaš. — Š., y, m., osob. jm. Šd.

325809   Šašinovitý Svazek: 3 Strana: 0846
Šašinovitý = třtinovitý, rohrartig. Mor. Tč.

325810   Šašinovitý. Š Svazek: 10 Strana: 0416
Šašinovitý. Š. skřípina, rostl., scirus holoschoenus. Vz Ott. XXII. 724a.

325811   Šaširovat Svazek: 10 Strana: 0667
Šaširovat s hůłkú = oháněti se. Brt. Sl.

325812   Šaširovati Svazek: 7 Strana: 0835
Šaširovati = rychle jíti. Val. Vck.

325813   Šašírové Svazek: 9 Strana: 0323
Šašírové = lidé nebezpeční v horách ukrytí (dle pověsti). Brt. P. n. 106.

325814   Šaška Svazek: 3 Strana: 0846
Šaška, y, f.; šašky, pl. = žerty, frašky, kudrlinky, šibřinky, die Posse, der Scherz, Schwank. Schnack, Spass. Nz., Jg. Z něčeho šašky míti, strojiti, prováděti, Nz., D., si dělati. Kom. Pověsil mu šašku. Us. Není mi do šašek. Mus. Rozpustilé šašky, Schind- luder. Us. Dch.

325815   Šaška Svazek: 3 Strana: 0846
Šaška, y, f. = kobylka (hmyz), gryllus, die Heuschrecke. Na Slov.

325816   Šáška Svazek: 7 Strana: 0835
Šáška = ščička. Kolik je v tomto vě- nečku šášek, tolik flašek (gořalky chceme). Val. Vck.

325817   Šaška Svazek: 7 Strana: 1389
Šaška, y, f. = šavle. Lerm. I. 105.

325818   Šaška Svazek: 8 Strana: 0400
Šaška. K Vck. přidej Val. I. 90. Vrhli sme sa ani šašky naň (na vůz). Phľd. 1896. 734.

325819   Šáška Svazek: 9 Strana: 0323
Šáška = kobylka. R. 1687. spustošily chotár tisovský šášky. Sbor. slov. III. 128.

325820   Šáška Svazek: 10 Strana: 0416
Šáška, y, f. = kobylka. Bylo jich ako šášek. Mus, slov. IV. 10. Sr. III. 846

325821   Šaškář Svazek: 3 Strana: 0846
Šaškář, e, m. = šašek. Nz.

325822   Šaškařina Svazek: 9 Strana: 0323
Šaškařina, y, f. = tropení šaškovo. Slád. Kup. 43.

325823   Šaškářský Svazek: 7 Strana: 0835
Šaškářský, Possenreisser-. Š. hry. Šf. III. 85.

325824   Šaškářství, n Svazek: 3 Strana: 0846
Šaškářství, n. = šaškovství. Nz. Šaško, a, m. = šašek. Slov.

325825   Šaškonáda Svazek: 7 Strana: 0835
Šaškonáda, y, f., Possenspiel, n. (žert.). Rk.

325826   Šaškování Svazek: 7 Strana: 0835
Šaškování, n. = žertování. Lpř., Sš.

325827   Šaškovati Svazek: 3 Strana: 0846
Šaškovati = dováděti, šašky strojiti, spassen, Spass treiben; lháti, Wind machen, lügen, sich rühmen. Jg. — s čím. Sych. — se s kým. D.

325828   Šaškovitosť Svazek: 3 Strana: 0846
Šaškovitosť, i, f. = střeštěnost, die Schwär- merei, Träumerei, Raserei, Albernheit, der Unsinn. — Š. = chlubuost, die Windbeutelei, Windmacherei, Prahlerei, Eitelkeit. Bern. — Jg.

325829   Šaškovitý Svazek: 3 Strana: 0846
Šaškovitý = střeštěný, schwärmerisch, wahnwitzig, unsinnig, rasend, albern. Bern. — Š. = chlubný, windig, prahlerisch, lügend. Bern. — Jg.

325830   Šaškovnictví, n Svazek: 3 Strana: 0846
Šaškovnictví, n. = šaškovství.

325831   Šaškovnosť Svazek: 3 Strana: 0846
Šaškovnosť, i, f., die Possenreisserei, der Hang zu Possen. Jg.

325832   Šaškovný Svazek: 3 Strana: 0846
Šaškovný = šprýmovný, spasshaft. Us.

325833   Šaškovský Svazek: 3 Strana: 0846
Šaškovský = žertovný, possenhaft. Trhů š-ských se vystřihati. Kom. Did. — Š. dvůr u Plzně.

325834   Šaškovský Svazek: 9 Strana: 0323
Šaškovský ostrov v Praze, později Pri- matorský. Vz Nár. list. 1901. č. 61. feuill.

325835   Šaškovský Svazek: 10 Strana: 0416
Šaškovský trh, kus. Kom. Did. 270.

325836   Šaškovství Svazek: 3 Strana: 0846
Šaškovství, n. = šaškovné jednám, die Possenreisserei. S-stvím se živiti. Us. č., Nz.

325837   Šaškovy Svazek: 8 Strana: 0400
Šaškovy. Š. talašek. Bl. (Wtr. Živ. c II. 884.). Šašo, vz Šaľo (3. dod.).

325838   Šašky Svazek: 3 Strana: 0846
Šašky, vz Šaška.

325839   Šašňák Svazek: 7 Strana: 0835
Šašňák, u, m. = mokrá louka (kde roste šáší). Brt. D. 272.

325840   Šašnatý Svazek: 7 Strana: 0835
Šašnatý = šatnatý (dod.).

325841   Šašní Svazek: 9 Strana: 0323
Šašní vrabec = rákosník velký. U Stramb. Mus. ol. III. 116. Sr. Šaš. Šat, u, m. = výbava. Na Plz. Plz. 109.

325842   Šášnivý Svazek: 7 Strana: 0835
Šášnivý = práchnivý. Val. Brt. D. 272.

325843   Šašo Svazek: 3 Strana: 0846
Šašo, a, m., na Slov. = šašek. Bern., Dbá. 45.

325844   Šašo Svazek: 7 Strana: 0835
Šašo, a, m., cf. Šaľo. Hdž. Šlb. 8.

325845   Šašok Svazek: 10 Strana: 0416
Šašok = samopašník, pochabec. Phľd. XXIV. 543.

325846   Šašov Svazek: 8 Strana: 0400
Šašov, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. Ctí., 157.

325847   1. Šašovice Svazek: 3 Strana: 0846
1. Šašovice, e, f., na Slov. -- šocovice, čočka, die Linse. Baiz.

325848   2. Šašovice Svazek: 3 Strana: 0846
2. Šašovice, dle Budějovice. Schascho- witz, ves u Telče. PL.

325849   Šašový Svazek: 3 Strana: 0846
Šašový - rákosový, Schilf-. Mor. a Slez. Klí. Š. zátka, der Korkstöpsel. Slez. Sd.

325850   Šaštín, a, m Svazek: 3 Strana: 0846
Šaštín, a, m., Schossberg, poutnické místo na Slov. Šd.

325851   Šašulenka Svazek: 10 Strana: 0416
Šašulenka m. šašulinka t. j. šešulka. Hoš. Pol. II. 155.

325852   Šašvada Svazek: 3 Strana: 0846
Šašvada, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

325853   Šat Svazek: 7 Strana: 0835
Šat. Cf. Vlšk. 264., Zbrt. 31., 34., Mkl. Etym. 337. b. Š. zavázati na záušnice, vz toto. V sněžném šatě stály hory. Vrch. Kdo má nový š. ponejprv na sobě, toho za ucho tahají řkouce: Zdráv roztrhal! Mus. 1853. 472., Vck. Košile a jiné drobné šaty bílé (prádlo). Exc. Některé šátky (šaty) jim zjednal jako spodky, kabáty atd. Výb. II. 1445. Zachází s nim jako s hedvábným šátkem (jako s máslem); Má pěkné šaty, ale jen pro bubnování (málokdy je na sebe béře); Má nové šaty, ale bere je, když všemi (zvony) zvoní (jen ve veliké svátky). Us. Kšť. Dle šatu vítají, dle rozumu pro- vázejí. Us. Šd., Němc. Š. nedělá muže. Š. drahý bez mravů nesluší. Sb. uč. — Šatka na hlavu, polka, ručník, utěrák, podvijka, kus látky kolem hlavy ženské ovinovaný. Cf. Zbrt. Krj. I. 86., NZ. I. 179. nn.

325854   Šat Svazek: 7 Strana: 1389
Šat. Kdo má na sobě poprvé některé nové šaty, potahují ho za uši nebo za vlasy, aby mu dlouho trvaly. Us. Pověry o ša- tech. Vz Bota, Niť, Paměť, Vesta.

325855   Šať Svazek: 9 Strana: 0323
Šať, i, f. = šat, šata, Bídná š. Žeran. 149.

325856   Šat Svazek: 10 Strana: 0416
Šat, sr. Oděv. Lepší svůj š. plátěný, než hedvábný kradený. Lit. list XIX. 241. Š. člověka nedělá. Tbz. III. 2. 61. Přejíce ně- komu, aby zdráv užil nových šatů, taháme ho za ucho. Mtc. 1. 1897., Obrz. 50. — Šaty věšeti = prádlo. Val. Čes. 1. X. 466. Měděný hrnec k šatům = k prádlu. Světz. 1886. 468.

325857   Šat, šata, šátek, šatka Svazek: 8 Strana: 0400
Šat, šata, šátek, šatka. Popis šátku vz Brt. I). II. 465. Šat lidí povržených (židů, katů, biřiců, nevěstek) v XV. stol., vz Wtr. Krj. I. 295. nn.; šat královský v XVI. stol., vz ih. 547. nn.; šat kněžský v XVI. st, vz ib. 549. nn.; š. akademický a cechovní v XVI. stol., vz ib. 569.; š. dětský v XVI. st., vz ib. 639. nn.: š. lokajský, poštovský, lázeňský a mumrajový v XVI. stol., vz ib. 644. nn.; š. židů v XVI. st. (vysoký klobouk, kroužek ze žlutého sukna a to na, levém prse atd.), vz ib. 648.; š. katův a nevěstek tehdáž, vz také ib. 650.; š. umrlčí v XVI. stol., ib. 650. Služte pánu za staré šaty, ani vám těch nedá. Her- špice. Rous. — Šata = šat, oděv, šátek (val.), Brt. I). II. 462.; na Slov. = (přední) zástěra. V Hontě. Phľd. 1894. 311., 614. — Šatečka = šátek na hlavu. Šátek na lilami: šatečka, šátek, šatka, ručník (uh.), zástěra. Brt. D. II. 465. — Šatka na hlavu jest ručníku po- dobný pruh z jemného plátna s konci pře- vráceně vyšitými a krajkami opatřenými. NZ. III. 427. Šatka v XVl a XVI. st. = zavití hlavy; posud na Mor. a na Slov. Wtr. Krj. I. 95. Podkladem jejím byla pantle, parta. Vz NZ. IV. 418. Nové šaty so starými die- rami (= staré šaty; iron.). Phľd. 1894. 550. Šat čím čistší jest, tím spíš makuli přijme; Šat čistý spíš vezme makuli nežli černý. Bl. Gr. 311-, 318.

325858   Šat, u Svazek: 3 Strana: 0846
Šat, u, m., šátek, tku, šáteček čku, m.; na Mor. a na Slov. šata. šatka, ša- tečka, y, ť. O původu vz Mz. 80. Š. = čtverrohý n. jiný kus plátna n. jiné tkaniny. das Tuch, Tüchel. Šata = veliký šátek na hlavu buď černý nebo bílý s formou ně- jakou anebo s květy v každém rohu. U Ho- stýna. Zkl. Šatka hl. = bílý šátek kapesní. Na Moravě. Bkř. Otok teplým šatem se ob- váže. Us. Šatem tříti: skrze š. něco pro- cediti. V. Š. lněný, ,D., potní, k utírání nosu, šaty práti. V. Špinavé šaty namočiti. Us. S. ložní; šátek na krk, na nos, smr- kací, Us., kapesní; nos šátkem vytříti. Kom. Šátek na hlavu (pléna, plína, plachetka, u Slovaček: podvijka, podvíka, půlka, vl- ňák, pléna s krajkami). Šp. Utříti se o šátek. Šátek obroubiti, vyprati, vyžehliti, na babku vázati. Šata, na Slov. = zástěra. D. Šátek angorový, barešový, florový, gazový, korun- kový, krepový, madraský, shavlový. Kh. Dej si šátek před ústa, abys nevdychoval studeného vzduchu; šátkem mávati, točiti (schwingen); ústa někomu šátkem zandati; Ten šátek dělá v kapse přílišný nádor. Us. Dch. Kosti byli bělounké jako šatka. Kda. Má vlasy bílé jako šatka. Mor. Hý. Šatku na babušu (na babku) svázat. U Opav. Klš. Vzala si na sebe šat a celá se do něho zaobalila. Mor. Sd. V dar ti perly nesom, na šáteček květovaný dolů ti je stresem. Hdk. 0. 255. Hrdá šatka = drahá, hedvábná. Němc. III. 302. Byla bílá jako šatečka. Kda. Na hrobě klečela, žalostně plakala a bílým šátečkem oči utírala; Šatku s sebe odvázal, milenku jú opásal; Vyjal šatku z toboly, připasal ju pres poly; Ach mé milé dru- žečky, pojčajče mi šatečky; Když děvečka huse pásla, červené šáteček našla; Vezmi, milé, šatu bíló, a zakrý mó krev nevinnó; Červená (krev) ju polévala, do šátečka utí- rala; Bíleným šátečkem čelo mu utírá, zele- ným prútečkem múchy mu odháňá; Vytáli z kapce šátek, utřel její líčko; Požčaj mně má milá, šátka hedbávného, až sa já obetřu z potu krvavého; Dvanáct šátek sem ze- drala, co sem mu meč utírala; Tu máš milá šatku na věčnú památku; Kaj máš tu ša- tečku, co sem ti kúpila?; Podaj mi šatu tenkú, nech zavážu svú hlavěnku; a hned milá nemeškala, vyšívaný šátek vzala; Brá- nila sem, nemohla sem, vezma šátek pla- kala sem; Šátek bude, ty nebudeš, ty mně milý v rukách umřeš; Poď podaj šatečku, zavazať hlavičku. Kděž ti ju porubali? kděž ti ju posekali? u fojta v ulici šelmy pacho- líci ; Šatečku će přikryju, ač će bude ně- znaju; šatečka je lehká věc, přijdě větr, vezme preč; Enom sobě bilú šatkú černé oči utírá; Červeným šátečkem okýnko za- hradím; Šatečku daj sem, ać ći ju vyperu, abys ju měl bila. Sš. P. 80., 85., 112., 113., 114., 122, 126., 130., 132.. 133., 160., 182., 183., 195., 201., 255., 341. (Tč.). Hněvajó se pro panenko, kópil sem hi (jí) šato tenkó a já kópím ešče tenší, že je moja némiléší; Kup mi ty hedbavu na bilu šatečku, same se (=si) ju vyšiju; Vyšila mu šatečku na daleku cestečku, aby se s ni těšil a ji v srdci nosil; Zvolenovcí (-ští) hezcí chlapci, nosí každý šátek v kapci; Utíral si bilum šatkum oči. Sš. P. 390., 395., 754., 786. (Tč.). — Š. — šaty, šatečky, šaty = oděv, das Kleid. Š. špatný: ocuch, cár, hadr, drast, drasta; svlečený: svlek, svlečky; dlouhý: hazuka, kaftan, kabát; ženský: sukně, kahaně, kaba- nice. Šm. Š. svrchní, D., ložní i choděcí, Cyr., NB. Tč. 135., prací, na caparty roztrhané, pro denní potřebu, Ús., Dch., sedlský, Har., svatební, Us., zvetšený (obnošený), Orb. p., dle mody (dle nového kroje) přistřížený. Sych. Šaty panské, všední, sváteční, nedělní, na všední den, na neděli, na svátek, mužské, ženské; zvláštní způsob šatů v celé krajině: kroj. Š. a Ž. (Valter) Šaty ošumělé, otrhané, oškapělé, vz Oškapělý. Us. Šat vojska: če- pice n. čako a uniforma (jednokroj); uni- forma: kabát, přes který kyrysníci brnění (kyrys) nosí, plášť a kalhoty. Pt. V šatech handlovati; se šaty obchod vésti; v šaty někoho obléci; š-y na někoho dáti, obléci, na sebe vzíti; ozdoba v šatech; šaty na hostech trhati (pobízeti). V. Šaty čistiti, kle- pati, kartačovati a p. Š-y si šíti dáti. Har. Nepyšni sa v pekných šatoch, jak ništ ne- máš v hlavě. Slov. Tč. Krejčí š-y šije. Kom. Š. zúplna leží, dobře přiléhá; š-y prýmem vyložiti, oblemovati. D. Bylo tak teplo, že se mohlo letních šatů užívati. Břez. 170. Ten, šat do očí bije; šaty na sebe vzíti, nositi. Us. Dch. Na šaty držeti; urostla ša- tům ; vyrostla ze šatů; vyhazovati peníze na šaty; š-y svléci, na sebe natáhnouti; ty š-y jí pěkné sluší; věší na sebe š-y (parádí se); ten šat dobře padne (vz Padati); Šaty z, modrého nicu, nechátovej barvy, větrem podšívané, klobouk s myším pérem. Us. Kšá. Ty šaty jsou jako by je naň ulil. Us. Hý. Třepení na šatech. Sych. Lněná, soukenná atd. látka na šaty. Dch. Nedá na sobě šatů dráti (nedá se dlouho pobízeti). Mus. Má šat na sobě jako hazuku (neupořádaný). Ve vých. Čech. Všk. Šaty po matce, po tetě (i. e. po nebožce), s matky, s tety (žije-li posud). Us. Brt. Když hasíš cuzú košulu, zapálíš tvé (své) š-y. Na Ostrav. Tč. Mnoho šot (= šatů) měla. Ve Slez. Tč. Jednejte o ložné šaty a o nějaké pomocnice sobě, aby, kdyžbych se domů navrátil, mohlo se již všecko v jistý řád uvésti. Žer. 352. Dě- večka žialovala o násilé na Blažka bez sve- domie a bez znamenie jakožto: bez zedrání šatův a nekrvava. NB. Tč. 18. Paní Dorota vzala z lože šatu; Meč jeden, lehací šaty, kosy dvě atd. vzal. NB. Tč. 161., 260. Jakby nějaký zeman byl, v pyšných šatech chodí; Ráno matka přijela, tři vozy šat přivezla a na čtvrtým peřiny a bylo jich žebřiny; Dosť sem skoro ráno vstala, do dňa šaty ozvařela; Pod mostem sem šaty prala, tam sem krásu zanechala; Doňdi k nám synečku, až budeš mět šaty, budu ťa měť ráda, má mamenka taky; Ona šaty prala, šaty do- pírala, vodinky mu nedala; Ona šaty šila, zlatem vyšívala; Ty vojenský šaty, ty jsou pěkný bílý; Já mám šaty zelený a červenem vyložený; Měli šaty knězké, klobúčky ze- manské a kopyta koňské. Sš. P. 44., 85., 138., 156., 291., 329., 421., 565., 790. Šata nerobí človeka. Mt S. Šaty dělají lidi a hadry (kloci) vši; Šat nedělá muže (cf. lat. Habitus non facit monachum. Hý.); Jakoby mi na nové šaty dal (jsem rád). Č. Kdo šatů šetří, také od jiných šetřín bývá; Kdo pěkné šaty miluje, nerád se v mysli snižuje (Š.a Ž.) Rybníky chybníky; dědiny šediny; jisté platy, hotové šaty (Mus.). Jg. Vz Oděv, Oblek, Rozum.

325859   Šata Svazek: 3 Strana: 0847
Šata, vz Šat.

325860   Šata Svazek: 8 Strana: 0578
Šata = sváteční zástěra místy tak široká, že zakrývá koldokola celou sukni. Sbor. slov. I. 45.

325861   Šata Svazek: 9 Strana: 0323
Šata robí človeka. Šaty ako derava roz- sievka. Šaty ako z kochu. Šaty na hosťoch trhá. Šaty viac váži ako ctnosti. Dľa šaty vítaj, dľa rozumu vyprevaď atd. Slov. Zát. Př. 366. Šatavý. O pův. vz Krok 1898. 284.

325862   Šatalka Svazek: 3 Strana: 0847
Šatalka, y, f., Schatalka, samota u Jese- nice. PL.

325863   Šatání Svazek: 7 Strana: 0835
Šatání, n., incessus, zastr. Veleš.

325864   Šatantovitý. Š Svazek: 3 Strana: 0847
Šatantovitý. Š. ptáci, ciconini.

325865   Šatař Svazek: 3 Strana: 0847
Šatař, e, m., roušník, der Kleiderverfer- tiger. Tk. II. 372., 380.

325866   Šatařka Svazek: 3 Strana: 0847
Šatařka, y, f. = roušnice, die Kleider- händlerin. Sm.

325867   Šatať Svazek: 7 Strana: 0835
Šatať = unaviti. Ve sněhu se brzo ušace. Laš. Brt. D. 272.

325868   Šátati Svazek: 3 Strana: 0847
Šátati; šátnouti, tl, ut, utí = sem tam hýbati, bewegen, wackeln, wanken machen. Jg. — (s, sebou = hýbati se, chvíti se, wackeln, wanken, taumeln. Ros.

325869   Šátati Svazek: 7 Strana: 0835
Šátati. Cf. Mkl. Etym. 337. b.

325870   Šatava Svazek: 7 Strana: 0835
Šatava, y, f. = kráva, která se šatá, glajdá, škaredě chodí. Cf. Glajdaňa, Šajgu- lena.

325871   Šátavka Svazek: 3 Strana: 0847
Šátavka, y, f., clibadium, der Schleimer. Rstp, 877.

325872   Šátavka Svazek: 8 Strana: 0400
Šátavka, y, f., clibadium, Schleimer, m., v bot. Sterz. II. 831.

325873   Šátavý Svazek: 3 Strana: 0847
Šátavý = kdo šátá, wackelnd, taumelnd. — Š. = nezpůsobilý, ungeschickt. Us.

325874   Šáteček Svazek: 7 Strana: 0835
Šáteček, čku, m., vz Šat. — Š. = čes. tanec, národ. Bačk.

325875   Šáteček Svazek: 9 Strana: 0323
Šáteček. Hra děvčat na š. Vz Čes. 1. VIL 56.

325876   Šáteček Svazek: 10 Strana: 0416
Šáteček, čku, m. = tanec. Vz Brt. P. n. 878.

325877   Šatečková Svazek: 9 Strana: 0323
Šatečková, tanec. Vz Čes. 1. VI. 554.

325878   Šátečková Svazek: 10 Strana: 0416
Šátečková, é, f. = tanec. Vz Brt. P. n. 885.

325879   Šátečky Svazek: 3 Strana: 0847
Šátečky, vz Šat.

325880   Šátek Svazek: 3 Strana: 0847
Šátek, vz Šat.

325881   Šátek Svazek: 8 Strana: 0578
Šátek na hlavu. Slov.: polka, ručník, šata, šatka, uteráč, uterák. Sbor. slov. I. 47.

325882   Šátek Svazek: 9 Strana: 0323
Šátek na hlavu na Slov.: polka, ručník, šata, šatka, uterač, uterák. Vz Sbor. slov. II. 47. Hra na š. (Tücheltanz). Vz Čes. 1. VII. 346.

325883   Šatenečky Svazek: 9 Strana: 0323
Šatenečky = šatičky. Císař. Mtc. 1899.

325884   Šatění Svazek: 3 Strana: 0847
Šatění, n. = šacení.

325885   Šatěnka Svazek: 7 Strana: 0835
Šatěnka, y, f. = onuce do bot, Fuss- fetzen, m. Na Vsacku. Vck.

325886   Šátěnný Svazek: 3 Strana: 0847
Šátěnný = ze šatu, von Leinen. Š. knot. Boč. exe.

325887   Šatěný Svazek: 3 Strana: 0847
Šatěný = šacený.

325888   Šater Svazek: 3 Strana: 0847
Šater, u, m., gypsophila, das Gypskraut, rostl. Š. písečný, dlouhostopečný, g. fasti- giata, polní, muralis, rolní, pozdní, kališnatý. Flora, Jg., Kk. 225., FB. 81., Čl. Kv. 312., Slb. 619., Rstp. 121. No, šaterku malučičký, pokrovec tvůj samý květ. Hdk. C. 72.

325889   Šater Svazek: 8 Strana: 0400
Šater, rostl. Cf. Ott. X. 670.

325890   Šaterek Svazek: 3 Strana: 0847
Šaterek, rku, m. = šator = šater.

325891   Šaterový Svazek: 9 Strana: 0323
Šaterový. Š. mandelinka Klim. 688.

325892   Šatičky Svazek: 3 Strana: 0847
Šatičky, pl., f., das Kleidchen. Us.

325893   Šatí'iť se koho Svazek: 8 Strana: 0400
Šatí'iť se koho = štítiti se koho, vyhý- bati se mu. Laš. Brt. D. II. 393.

325894   Šatina Svazek: 7 Strana: 0835
Šatina = potok v pohoří karpat. Škd.

325895   Šatina, šatinka Svazek: 3 Strana: 0847
Šatina, šatinka, y, f., na Mor. = šat, das Kleid.

325896   Šatiti Svazek: 3 Strana: 0847
Šatiti, il, cen, cení (na Slov. těn, ění); šatívati, kleiden. — koho, se jak. Šatí se skvostne, Us., nedbale, čistě, po polsku atd. Šp. Š. se po módě. Šp. Ona pěkně se šatí. Us. Šd. Hned v krásu šatí se. Hdk. C. 114. Ten kabát ho pěkně šatí. Šd. On se vždycky slušne šatí. Us. Šd. Ti toho psa jenom šatí (dávají mu málo žráti). U Debřic. Dhn. Všichni ho šatili (ironicky; odírali ho). Us. Frd. Ten mne šatí (iron.)! Us. Dch.

325897   Šatiti se Svazek: 7 Strana: 0835
Šatiti se. Do šperku hvězd se.š. Kyt. Hustým bylinstvem se potok šatí. Čch. Bur.

325898   Šativo Svazek: 3 Strana: 0847
Šativo, a, n., die Kleidung. Sativý = vyšeptalý, hohl, schwammig. Š. řepa. Slez. Pk., Klš.

325899   Šativo Svazek: 8 Strana: 0400
Šativo, a, n. = šatstro. Laš. Cf. Přioděv (val), Obsata. Brt. D. II. 462.

325900   Šatjeilky Svazek: 8 Strana: 0400
Šatjeilky = onuce. V Zázrive na Slov. NZ. fil. 405. Cf. Šatěnka.

325901   1. Šatka Svazek: 3 Strana: 0847
1. Šatka, y, f., strophiola, die Faden- schwiele, das Nabelanhängsel, die Samen- drüse; přívěsek na prosté částce šňůry pu- peční, tam kde vchází v pupek semení aneb trochu pod ním. Vz Rst. 163., 164.

325902   2. Šatka Svazek: 3 Strana: 0848
2. Šatka, y, f., vz Šat. Dvanáct šatek sem zedrala. Sš. P. 132.

325903   Šatka Svazek: 8 Strana: 0400
Šatka. Vz Šat. Vyšívání na šatce (šátku na hlavu). Vz Vck. Val. 1. 42.

325904   Šatka Svazek: 8 Strana: 0578
Šatka, vz Šátek (předcház.). Také: kapesní šátek. Sbor. slov. I. 48.

325905   Šátkář Svazek: 3 Strana: 0848
Šátkář, e, m., der Tüchelhändler. Us. Jg.

325906   Šátkářský Svazek: 10 Strana: 0417
Šátkářský průmysl (robení šátků). Čes. 1. XII. 182.

325907   Šátkářství Svazek: 10 Strana: 0417
Šátkářství, n. = výroba šátků. Us. Rgl.

325908   Šátková Svazek: 7 Strana: 0835
Šátková, é, f. = mor. tanec. Brt. N. p. I. 300. Šatlava. Popis š-vy. Vz Tk. VIII. 539.

325909   Šátková Svazek: 10 Strana: 0417
Šátková, é, f. = tanec v Lišni. Mtc. 1902. 236. Sr. Šáteček, Šátečková.

325910   Šátkovee Svazek: 8 Strana: 0400
Šátkovee, vec, m. —statková (tanec). Slov. Kal. S. 175.

325911   Šatkový Svazek: 8 Strana: 0400
Šatkový. Š. tanec na Slov. Óes. 1. V. 252., 253.

325912   Šátkový Svazek: 9 Strana: 0323
Šátkový, tanec ve vých. Slez. Vz Čes. 1. VII. 38.

325913   Šatlata Svazek: 10 Strana: 0417
Šatlata, y, f., rostl. Vezmi róži a š-tu a fiolu a balšám. Lék. B. 191.

325914   Šatlava Svazek: 3 Strana: 0848
Šatlava, y, f. O původu vz Mz, 320. — Š. = vezení, žalář, vazba, das Gefärigniss, Kastell, die Büttelei, Schliesserei, der Kerker. Ang. 9.- Ros. S. vězení pro sprosté a pod- dané; arrcst (vězení) pro městské osoby slove. Us. Některé k tomu i š-vou přinucovali. Cr. Š. vojenská. D. Do šatlavy někoho vsaditi, uvrci, vzíti, V., zavříti. Šych. Nenadávej, odvedou ti hubu do šatlavy. Vz Hana. C. Vz Tk. II. 550.

325915   Šatlava Svazek: 7 Strana: 1389
Šatlava přední, nejlehčí vězení v 16. stol ; š. zadní = těžší vězení. Wtr. Obr. II. 835., 834.

325916   Šatlava Svazek: 8 Strana: 0400
Šatlava. O pův. cf. Čerň. Př. 47.

325917   Šatlavan, u Svazek: 7 Strana: 1389
Šatlavan, u, m., ergastula, zastr. Pršp. 78. 46.

325918   Šatlavář Svazek: 7 Strana: 0835
Šatlavář, e, m. = kdo byl v šatlavě. Kos.

325919   Šatlaviti Svazek: 3 Strana: 0848
Šatlaviti, il, en, ení, im Arrest halten. Bart. 289. 16.

325920   Šatlavka Svazek: 10 Strana: 0417
Šatlavka, y, f., zdrob. šatlava. Zvon II. 593

325921   Šatlavní Svazek: 3 Strana: 0848
Šatlavní vezeni, die Arrestirun.;. Dač. I. 122. Šatlavnice, e, f., die Arrestantin. Us.

325922   Šatlavník Svazek: 3 Strana: 0848
Šatlavník, a, m., der Arrestant. Us. Jg.

325923   Šatlavný Svazek: 9 Strana: 0323
Šatlavný městský (dozorce nad šatlavou). Braun 209.

325924   Šatlavný Svazek: 10 Strana: 0417
Šatlavný, nadávka tomu, kdo seděl v ša- tlavě. XVI. stol. Zvon II. 623b.

325925   Šatlavský Svazek: 3 Strana: 0848
Šatlavský, ého, m. = dozorce šatlavy, der Kerkermeister. Kšá.

325926   Šatná Svazek: 3 Strana: 0848
Šatná, é, f., die Kleiderbewahrerin. Šm.

325927   Šatna, y, šatnice Svazek: 3 Strana: 0848
Šatna, y, šatnice, e, f. = schránka na šaty, der Kleiderkasten, die Garderobe.

325928   Šatnatý Svazek: 3 Strana: 0848
Šatnatý, vy šeptaly, schwammig, hohl. S. řepa, košťál, brambor. Mor. Mřk.

325929   Šatnatý Svazek: 7 Strana: 0835
Šatnatý, šašnatý. Š. řepa (dřevnatá). Mor. Brt. D. 272.

325930   Šatnaveť Svazek: 7 Strana: 0835
Šatnaveť = šatnatěti. Slov. Ssk.

325931   Šatnavý Svazek: 7 Strana: 0835
Šatnavý = šatnatý. Mor. Šd., Brt.

325932   Šatně Svazek: 3 Strana: 0848
Šatně, gekleidet. Š. si choditi. Zlob.

325933   Šatněti Svazek: 7 Strana: 0835
Šatněti, ěl, ění = dřevnatěti. Mor. Brt. D. 272,

325934   Šatní Svazek: 3 Strana: 0848
Šatní truhla, armara, Us., mol n. červ, Kleider-. V.

325935   Šatnice Svazek: 3 Strana: 0848
Šatnice,e, f. = šatní komora, die Gar- derobe. — S. = šatna, der Kleiderkasten. — Š. = žena šaty schovávající, Garderoben- meisterin.

325936   Šatnický Svazek: 3 Strana: 0848
Šatnický, ého, m. = šatník. Sm.

325937   Šatník Svazek: 3 Strana: 0848
Šatník, a, m. = kdo šaty schovává, der Kleiderbewahrer. — Š., u, m. - šatna, der Kleiderkasten. D., Dch.

325938   Šatník Svazek: 10 Strana: 0417
Šatník, a, m. Co mladuchu (nevěstu) roz- víjajú, jeden družba chodí po rodine mla- duchy po zvaní, aby išli mladej za šatamj. To sú šatníci. Vz Mus. slov. VIII. 4. — Š. s vyobrazením, vz KP. XL 145.

325939   Šatník Svazek: 10 Strana: 0667
Šatník, a, m. = dohlížitel k sešívačům obleku a k skladům materiálu k šatům. Wtr. Rem. 11.

325940   Šatnosť Svazek: 3 Strana: 0848
Šatnosť, i, f. = ošacenosí, das Gekleidet- sein. Ros.

325941   1. Šatný Svazek: 3 Strana: 0848
1. Šatný = dobře ošacený, wohl gekleidet. Ros. — Š. — ku šattim náležitý, na šaty, Kleider-. Š. štětka, Reš., aksamit, Techn., řemeslo. Ros. Š. veš, die Kleiderlaus, pedi- culus vestimenti. Nz. lk. Š. list, kleidend. Hdk. Lesní kvití, 19. Bo do nebe je cesta uzúčká jak do šatnej jehličky úška. Sš.P. 786.

325942   2. Šatný Svazek: 3 Strana: 0848
2. Šatný, ého, m., der Kleiderwärter, Gar- derobier. Puch. exc. —- Š., osob. jm. Mřk.

325943   Šatný Svazek: 7 Strana: 0836
Šatný = šatnatý. Š. řepa, Holzrübe. Pk. — Š, os. jm. Arch. VII. 471., VIII. 426, Výb. II. 1315., 1324.

325944   Šatný Svazek: 7 Strana: 1389
Šatný. Pobrali mi š. věci (šat). Arch. XI. 515.

325945   Šatný Svazek: 8 Strana: 0400
Šatný. Š. věc (látka na šaty). Wtr. Krj. I. 9.

325946   Šatný Svazek: 9 Strana: 0323
Šatný. Š. truhla. Sbor. slov. III. 29.

325947   Šatokaz Svazek: 3 Strana: 0848
Šatokaz, ve, ni. kazišat, der Kleider- verderber. Šm.

325948   Šatola Svazek: 8 Strana: 0400
Šatola, y, f. = stat.ua (cizí si.). V Brněn. Brt. D. II. 518.

325949   Šatolina Svazek: 3 Strana: 0848
Šatolina, y, f., das Pamphlet. Sm.

325950   Šatolupka Svazek: 7 Strana: 0836
Šatolupka, y, m., os. jm. Wtr. Obr. 86.

325951   Šatoplet Svazek: 7 Strana: 0836
Šatoplet, a, m., Zeugweber, m. Rk. — Š, os. jm. Wtr. Obr. 89.

325952   Šátor Svazek: 7 Strana: 0836
Šátor Mkl. Etym. 30. a.

325953   Šátor Svazek: 10 Strana: 0417
Šátor, u, m. = zboží, krám. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XV. 47.

325954   Šátor, u, m Svazek: 3 Strana: 0848
Šátor, u, m. —stan, das Zelt. Slov. Plk., Bern., Hdk. C, Koll., Šd.

325955   Šátorník Svazek: 3 Strana: 0848
Šátorník, a, in., der Zeltschneider. Slov.

325956   Šátorník Svazek: 10 Strana: 0417
Šátorník, a, m. = kramář. V zloděj. mluvě.

325957   Šátorný, šátorový, šátorský Svazek: 3 Strana: 0848
Šátorný, šátorový, šátorský, Zelt-. Slov.

325958   Šátorovati Svazek: 3 Strana: 0848
Šátorovati, unter dem Zelte wohnen. Slov. Šátorový, šátorský, Zelt-. Šm.

325959   Šatov Svazek: 3 Strana: 0848
Šatov, a, m., Schattau, městys u Znojma. PL. Vz S. N.

325960   Šatovec Svazek: 9 Strana: 0462
Šatovec, vce, m., rybník u Milhostic. Jrsk. XI. 227.

325961   Šátovek Svazek: 10 Strana: 0417
Šátovek, vka, m. = šátorník. V zloděj. mluvě. Ččs. 1. XV. 48.

325962   Šatovina Svazek: 3 Strana: 0848
Šatovina, y, f. = chloupky, které na šatě zůstávají ze plátna, otirá-li se jím šat. U Bydž. Mý.

325963   Šatovna Svazek: 3 Strana: 0848
Šatovna, y, f. = šatna. Šm.

325964   Šatovní Svazek: 10 Strana: 0417
Šatovní = na šaty. Š. almara. Jrsk. IX. 235.

325965   Šatovník Svazek: 3 Strana: 0848
Šatovník, a, m. = šatník. Šm.

325966   Šatový Svazek: 7 Strana: 0836
Šatový, Kleider-, Wäsche-. Š. náradie. Phľd. IV. 296.

325967   Šatový. Š Svazek: 10 Strana: 0417
Šatový. Š. krajky. Vz Krajka.

325968   Šatr Svazek: 3 Strana: 0848
Šatr, u, m. = šátor. Slov.

325969   Šatr Svazek: 7 Strana: 1389
Šatr, u, m., pudiscus, zastr. Pršp. 67. 51.

325970   Šátr Svazek: 10 Strana: 0417
Šátr, u, m. = spořivosť, šetrnosť. Jrsk. XXVII. 13. Sr. Śatro, Šátrný.

325971   Šatrapky Svazek: 9 Strana: 0323
Šatrapky, trať v Čejkovicích. Šeb. 188.

325972   Šátrat se Svazek: 9 Strana: 0323
Šátrat se = loudati se. U Polné. Hoš. 101.

325973   Šátrati Svazek: 10 Strana: 0417
Šátrati ´= hmatati. Š. po něčem. Nár. list. 23. /7. 1889.

325974   Šatrný Svazek: 3 Strana: 0848
Šatrný = šetrný. Slez.

325975   Šátrný Svazek: 10 Strana: 0417
Šátrný = šetrný. Severových. Č. Jrsk. XXII. 230.

325976   Šátro Svazek: 3 Strana: 0848
Šátro, a, n., z něm. Schetter, Mz. 320. - hrubé plátno na podšívky. Vz Čatr.

325977   Šátro Svazek: 10 Strana: 0417
Šátro, a, n. Dušánková že je samá outrata, Domáňová samé šátro (spořivost). Zvon III. 680.

325978   Šatročník Svazek: 7 Strana: 0836
Šatročník, a, n., fenerator, zastr. Rozk.

325979   Šatroplet Svazek: 7 Strana: 0836
Šatroplet, šatropletník, a, m., Weber grober Leinwand Rk.

325980   Šátrový Svazek: 7 Strana: 0836
Šátrový, Zelt-. Vz Šátor, Šátr. Š. mesto Lipa. 218.

325981   Šatřiti Svazek: 3 Strana: 0848
Šatřiti = šetřiti. U Opav. Klš.

325982   Šatství Svazek: 3 Strana: 0848
Šatství, obyč. šatstvo, a, n. = oblek, šaty, die Kleider, Kleidung, Kleidungsstücke, der Anzug. Kroj š-a; šatstvem ozdobiti, ošatiti. V. Š. mužské. Kom. Nádhernost v šatstvu provozovati, Ros.; marnost' v š-u. Us. Truhly vybili a šatství z nich pobrali. Půh. I. 305., II. 405. Staré š. = háby. Na mor. Zlínsku. Brt. Sklad šatstva. Us. Dch. S. cíditi, kartáčovati, prášiti, klepati. Us. Š. a Ž.

325983   Šatství Svazek: 10 Strana: 0417
Šatství, šatstvo. 1519. Arch. XIX. 446., Lbk. 59.

325984   Šatstvo Svazek: 7 Strana: 0836
Šatstvo. Cf. Sdl. Hr. I. 141., 165, 178., 186., 226., IV. 23., 43., 60.

325985   Šatstvo Svazek: 9 Strana: 0323
Šatstvo. Názvosloví š-va na Slov. Vz Sbor. slov. III. 27.

325986   Šatuatěti Svazek: 3 Strana: 0848
Šatuatěti, ěl, ění, hohl, schwammig wer- den. Š-tí řípa. Puchm. exe. Vz Sativý.

325987   Šatukrádce Svazek: 3 Strana: 0848
Šatukrádce, e, m.= zloděj, der Kleider- dieb. V.

325988   Šaty Svazek: 3 Strana: 0848
Šaty, vz Šat.

325989   Šaudrle Svazek: 7 Strana: 1388
Šaudrle, e, n. = čásť vozu formanského, kterou se vzadu i napřed prodlužoval. Jrsk. v NZ. II. 371.

325990   Šauer Svazek: 7 Strana: 0836
Šauer z Augenburka Jos., prof. v Praze, nar. 1845. Vz Tf. H. 1. 200.

325991   Šauer Svazek: 9 Strana: 0323
Šauer z Augenburgu Jos. Sr. Jub. XXX.

325992   Šauer Svazek: 10 Strana: 0417
Šauer z Augenburgu Jos. Sr. Tob. 218., Ott. XXIV. 566.

325993   Šaucher Svazek: 10 Strana: 0417
Šaucher, chru, m. = pivo. V zlodějské mluvě. Čes. 1. XV. 47.

325994   Šaule Svazek: 10 Strana: 0667
Šaule, pl, f. = šaty. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

325995   Šaum Svazek: 10 Strana: 0667
Šaum, u, m, = les. V zlodej. ml. Čes. 1. XV. 48.

325996   Šaušprunkář Svazek: 10 Strana: 0417
Šaušprunkář, e, m. = denní zloděj. V zloděj. mluvě. Ces. 1. XI. 141.

325997   Šauž Svazek: 10 Strana: 0667
Šauž, e, f. = šaty. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

325998   Šavara Svazek: 3 Strana: 0848
Šavara, y, m., osob. jm.

325999   Šavel Svazek: 3 Strana: 0848
Šavel, vla, m. = Saul. Šetřiti Havla pro Šavla. Mus. III. d. 49. Hle! Stal se ze Šavla Pavel! = obrátil se, polepšil se; změnil své mínění v opak (an sv. ap.Pavel před svým na víru obrácením sloul Šavel). Us. Hý.

326000   Šavka Svazek: 3 Strana: 0848
Šavka, y, f., der Schäferhund. Ssav.