353001   -úcať Svazek: 7 Strana: 0950
-úcať: hrgúcať, krhúcať. Mor Brt. D 158.

353002   Ucćić Svazek: 7 Strana: 0950
Ucćić = uctiti. Laš. Brt. D. 357.

353003   Ucébený Svazek: 4 Strana: 0268
Ucébený; -en, a, o = ubřečený. U. dítě. Na Zlínsku Brt.

353004   Uceconěný Svazek: 9 Strana: 0354
Uceconěný kluk = který se pořád ceconí. Mtc. 1900. 340.

353005   Ućečka Svazek: 7 Strana: 0950
Ućečka, y, f. = útěk. Mor. Brt. D.

353006   Ucediti Svazek: 4 Strana: 0268
Ucediti, il, zen, ení; ucezovati, ver-, ab- giessen. — čeho: slzí, St. skl., Biancof., vody (uliti; močiti). V. — čeho pro koho. Krve své pro něho jsem ucedil. V. — čeho odkud: vody z hrnce. — od čeho. Us. — U. = cezením n. litím zničiti, zahladiti. — o kde. Tvého jména blesk ucědi a shasi v nás všecku lidskú slávu. Rotterd. Otčen.

353007   Ucěcha Svazek: 7 Strana: 1394
Ucěcha = útěcha. Mnč. Ev. 26. L. 16. 25.

353008   Ucechovati, ucejchovati Svazek: 4 Strana: 0269
Ucechovati, ucejchovati = cejchovačkou poznamenati. — co komu kde: dříví v lese. Us. Tč.

353009   Ucejditi Svazek: 10 Strana: 0457
Ucejditi se kde: v komoře (posrati se). Frant. 36. 22.

353010   -úceji Svazek: 9 Strana: 0354
-úceji, vz -auceji.

353011   Ucejkati Svazek: 4 Strana: 0269
Ucejkati; ucejknouti, knul a kl, ut, utí = ucrknouti. — komu čeho zač: octa za krejcar. U Branné.

353012   Ucejkati se Svazek: 7 Strana: 0950
Ucejkati se = ubryndati se. U Kr. Hrad. Kšť.

353013   Uceknúť Svazek: 9 Strana: 0354
Uceknúť = utéci. Slov. sbor. II. 85.

353014   Ucelenosť Svazek: 7 Strana: 0950
Ucelenosť díla uměleckého. Dk. Aesth. 515.

353015   Ucelenosť Svazek: 10 Strana: 0457
Ucelenosť, i, f. U. spisu. Vz Čad. 123.

353016   Ucelený Svazek: 7 Strana: 0950
Ucelený, ganz fertig gemacht, ein Ganzes bildend. Obraz budiž u-ný. Dk. Poet. 28.

353017   Ucelený Svazek: 8 Strana: 0442
Ucelený. U. část spisu. Mus. 1893. 588. U. system. Krejč. Psych. 27.

353018   Uceleti Svazek: 4 Strana: 0269
Uceleti, el, en, ení = zceliti, zhojiti se, heilen, ganz werden. Sal. Vřed ucelel. BO. — od čeho: od rány, sich von der Wunde heilen. Šf. Rozpr. 67.

353019   Ucelistviti Svazek: 4 Strana: 0269
Ucelistviti, il, en, ení, in ein Ganzes bringen. Šm.

353020   Uceliti Svazek: 4 Strana: 0269
Uceliti, il, en, ení; ucelovati = celým učiniti, ganz machen, heilen. — co. Semena ta rány ucelují. Rostl.

353021   Uceliti Svazek: 7 Strana: 0950
Uceliti rány. Um. Jiř. 94. Chtiece jim jejich práva u. Arch. IX. 312.

353022   Ucelivný Svazek: 4 Strana: 0269
Ucelivný, heilbar. U. rána. Pror. Jsa. 14. 15.

353023   Ucelivý Svazek: 4 Strana: 0269
Ucelivý = co uceluje, hojí, heilend. Žlu- ťuch jest u-vé povahy. Rostl.

353024   Ucelně Svazek: 7 Strana: 0950
Ucelně, ě, f., nardus, zastr. Rozk.

353025   Ucelovati Svazek: 4 Strana: 0269
Ucelovati = uceliti. — U. = ulíbati, ab- küssen. — koho čím: líbáním. Ráj. Cf. Uboskati.

353026   Uceniti Svazek: 4 Strana: 0269
Uceniti = oceniti, schätzen. To nikdo neví u., jak ho to mnoho stálo. Na Ostrav. Tč. — se = zuby vyceniti, usmáti se, (la- chend) die Zähne weisen. — na koho.

353027   Uceniti Svazek: 7 Strana: 0950
Uceniti = oceněti. Modl. 115. a.

353028   -úcený Svazek: 7 Strana: 0950
-úcený. Neščasnúcené děcko, náramnú- cený strach. Brt. D. 153.

353029   Ucepovati Svazek: 4 Strana: 0269
Ucepovati = umlátiti, mit dem Flegel abschlagen, abklopfen, ausdreschen. — U. = cepy utlouci, mit den Flegeln erschlagen. — koho. Ros.

353030   Ucerák Svazek: 10 Strana: 0674
Ucerák, u, m. = utěrák. Slov. Nár. sbor. XI. 20.

353031   Ucestiti koho Svazek: 7 Strana: 0950
Ucestiti koho = na cestu uvésti. U. blou- dícího. Orl. II. 344.

353032   Ucestka Svazek: 4 Strana: 0269
Ucestka, y, f. = rdesen vrabčí, truskavec, polygonum aviculare. Slb. 233.

353033   Ucestka Svazek: 8 Strana: 0442
Ucestka = truskavec, sporýš, praščák, křupavka, petržník, vlčoun, polygonum avi- cnlare, rostl. Brt, D. II. 506.

353034   Ucestovati se Svazek: 4 Strana: 0269
Ucestovati se, sich müde reisen. — kdy. U-val se dosť za svého živobytí. Us. Tč.

353035   Ucetkovati Svazek: 4 Strana: 0269
Ucetkovati = cetkami upstříti, betüpfeln. Rys tak jest u-vaný jako tigr. L.

353036   -úcí Svazek: 7 Strana: 0950
-úcí. Div divúcí, Kat. 96., čistúcí, 131., bělúcí. 194. Cf. List. fil. 1887. 360. nn., 1882, 119., D. Lhrg. 245

353037   -uci Svazek: 9 Strana: 0354
-uci m. -ouc (f. ), přechod, v bibli: A jsuci těhotná křičela. Zjev. 12. 2. Vz -ěci, -ici.

353038   -úcí Svazek: 9 Strana: 0354
-úcí, oucí, konc. adj.: divúcí, divoucí, horúci, žádúcí, žádoucí. Vz Gb. H ml. III. 2. 89.

353039   Ucicati Svazek: 4 Strana: 0269
Ucicati = ucucati.

353040   Uciclati Svazek: 4 Strana: 0269
Uciclati = ucucati, absaugen; užižlati, abschnippern. Jg.

353041   Ucicmati Svazek: 7 Strana: 0950
Ucicmati = uciclati, begeifern. Rk.

353042   Ucíditi Svazek: 4 Strana: 0269
Ucíditi, il, zen, ení, ucizovati, ucídívati = učistiti, ukliditi, abputzen, säubern. — koho: koně. Jg. — se = učistiti se, sich säubern, reinigen; podělati se, hofiren. — se kde, kam: v pokoji, na palác pes se ucídil. Lom.

353043   Ucíliti Svazek: 4 Strana: 0269
Ucíliti, il, en, ení = cíl vyměřiti, abzie- len, Ziel setzen. Ros.

353044   Úcinka Svazek: 9 Strana: 0354
Úcinka, y, f. = náčiní ? odtrhování podkov. Slov. Sbor. slov. III. 30.

353045   Ucinkati Svazek: 4 Strana: 0269
Ucinkati, ucinkávati, erklingein, erklim- pern — si co: bití. Us. — U. = cinkáním unaviti, müde klingeln, klimpern. Us. Jg. — se, sich satt klingeln. Us. Tč.

353046   Ucintaný Svazek: 7 Strana: 0950
Ucintaný = ubryndaný. Us. Tkč.

353047   Ucintati se Svazek: 7 Strana: 0950
Ucintati se = ubryndati se. Us. Tkč.

353048   Ucišiti Svazek: 8 Strana: 0442
Ucišiti = utišiti. Mtc. 1894. 107. (slov.).

353049   Úcit Svazek: 4 Strana: 0269
Úcit, u, m. = cit, das Gefühl. Gníd.

353050   Ucítiti Svazek: 4 Strana: 0269
Ucítiti, il, těn, ění; uciťovati, verspüren, merken, fühlen, empfinden. — co (kde). Ucítil v těle bolesť. Orlice majíc bystrý čich, jakž jen kde ucítí pastvu, hned tam letí. BR. II. 109. a. — se. Ležeti ho nechal, až jest potom sám se ucítil (k sobě přišel). BN. Vz Cítiti.

353051   Úcitný Svazek: 4 Strana: 0269
Úcitný, fühlend, verspürend. Dch.

353052   Ucivěti Svazek: 4 Strana: 0269
Ucivěti, ěl, ění = učkati, erwarten, er- harren. — koho. Ros.

353053   Ucjereň Svazek: 7 Strana: 0950
Ucjereň, rně, f. = jitřní, narození Páně. Mor. Brt D. 280.

353054   Ucloumaný Svazek: 10 Strana: 0674
Ucloumaný medvěd. Slád. Jindř. 12.

353055   Ucloumati Svazek: 4 Strana: 0269
Ucloumati = unaviti, zchvátiti, abrackern, abmüden, abnützen. — koho: koně. Vrat.

353056   Ucmírati Svazek: 4 Strana: 0269
Ucmírati = ubryndati. Ros.

353057   Ucmochtat komu co Svazek: 8 Strana: 0442
Ucmochtat komu co = ledajak uvařiti. Brt. D. II. 299.

353058   Ucmuraný Svazek: 10 Strana: 0457
Ucmuraný = umazaný. Vlasť. I. 220.

353059   Ucmurati Svazek: 7 Strana: 0950
Ucmurati, beschmieren. — koho čím. Laš. Tč.

353060   Ucnoumati se Svazek: 4 Strana: 0269
Ucnoumati se = ucloumati se. V Kunv. Msk.

353061   -úcný Svazek: 7 Strana: 0950
-úcný: vysokúcný (velmi vysoký), dlu- húcný, širokúcný, drahúcný atd. Vz Brt. D. 153.

353062   Ucouditi Svazek: 4 Strana: 0269
Ucouditi = ucíditi. — kolik. Už sem na dvě měřice rže dneska ucudil. Na Ostrav. Tč.

353063   Ucoufnouti Svazek: 4 Strana: 0269
Ucoufnouti, ucouvnoati, ul a vl, utí; ucou- fovati = zpět uhnouti, zpět jíti, abrücken, zurücktreten. — si na koho. Ucouvl si naň (aby ho mohl lépe popadnouti). — s kým. S koňmi u. Ros.

353064   Ucouchati Svazek: 4 Strana: 0269
Ucouchati = umazati, beschmieren. Reš.

353065   Ucouraný Svazek: 4 Strana: 0269
Ucouraný; -án, a, o = zrousaný, be- schlumpert. Us. Rgl. U-né dívky sou ne- pořádné. Us. Tč. — jak: až po pás. Er. P. 394, Cf. Ucourati.

353066   Ucouraný Svazek: 10 Strana: 0458
Ucouraný. Je u-ná jako židovka. Us. Rgl.

353067   Ucourati Svazek: 4 Strana: 0269
Ucourati = v chůzi podolek šatů blátem zamazati, beschlumpern. Ucouraná ženská (courek). — co: plášť. — se kde: v blátě. Ros.

353068   Ucouvnouti Svazek: 7 Strana: 0950
Ucouvnouti. Vz Ucoufnouti. U. do hor. Us.

353069   Ucovo Svazek: 4 Strana: 0269
Ucovo, a, n., ves. Arch. II. 466.

353070   Úcpa Svazek: 4 Strana: 0269
Úcpa, y, f. die Verstopfung. U pístu. Vz KP. II. 406.

353071   Úcpa Svazek: 7 Strana: 0950
Úcpa konopná, hydraulická. Šmr.

353072   Ucpání Svazek: 4 Strana: 0269
Ucpání, n., die Verstopfung, das Ab- dichten, die Dichtung, Beliderung, Packung. Šp.

353073   Ucpání Svazek: 10 Strana: 0458
Ucpání, uzavření, zauzlení střeva, obstruc tio. volvulus, Darmverschlingung. Ktt.

353074   Ucpaný Svazek: 4 Strana: 0269
Ucpaný; -án, a, o, verstopft.

353075   Ucpati Svazek: 4 Strana: 0269
Ucpati, ucpávati = zacpati, zu-, verstop- fen, abdichten, belidern. Šp., Hrk., Kom. J. 341. — co kde: láhvice, Ros., díru v sudě. — čím: koudelí, kaučukem. D.

353076   Ucpati co jak Svazek: 7 Strana: 0950
Ucpati co jak : neprodyšně. Us. Pdl.

353077   Ucpávací Svazek: 4 Strana: 0269
Ucpávací, Stopf-, Dichtung-. U. látky, hmoty, kruh, provaz, deska. Šp.

353078   Ucpávač Svazek: 4 Strana: 0269
Ucpávač, e, m., der Dichter, Abdichter.

353079   Ucpávač Svazek: 7 Strana: 0950
Ucpávač, mucsculus obturator.

353080   Ucpavač Svazek: 9 Strana: 0354
Ucpavač. Byl sice jen u Sá. V. 99.

353081   Ucpávačka Svazek: 7 Strana: 0950
Ucpávačka, y, f. = ucpávka. U. kovová. Čermk.

353082   Ucpávadlo Svazek: 4 Strana: 0269
Ucpávadlo, a, n., der Stopfer. Nz. lk.

353083   Ucpávatel Svazek: 4 Strana: 0269
Ucpávatel, e, m., der Stopfer. U. lodní, der Kalfaterer. Rk.

353084   Ucpávka Svazek: 4 Strana: 0269
Ucpávka, y, f., v mechan., die Liderung (Lederung), Packung, Stopfung, Stopfaichung, Dichtung, das Packungsmaterial. Šp., Dch., Suk, Prm., Čsk. Ucpávka oken a dveří, der Wulstverschluss, Fenster-, Thürstopfer, ba- vlněná u., Baumwoll-, Steamerpackung, Dch., pumpová, die Pumpenpackung; u. pístu, die Kolbenliderung, Šp., tkaná, pryžcová, Prm., těsná (horn. ), die Stopfbüchse. Hrk. U. asbes- tová, konopná, kaučuková, americká, tuková. Wh. U. lisu, páry. Šp.

353085   Ucpávka Svazek: 10 Strana: 0458
Ucpávka, y, f. U. z vaty (do nosu, pochvy, konečníku), jednak jako zástava krvácení, jednak jako nosič léků, Tampon. Ktt. U. a kovovým utěsněním (u válců). Vz KP. X. 290.

353086   Ucpávkový Svazek: 8 Strana: 0442
Ucpávkový. U. tuk. Nár. list. 1895. č. 61.

353087   Ucrcati Svazek: 10 Strana: 0458
Ucrcati = ucrkati. Na cestě nejmíň pintu (piva) ucrcali. Světz. 1895. 290.

353088   Ucrkaný Svazek: 4 Strana: 0269
Ucrkaný; -án, a, o. U-né kalhoty, be- brunzte Hosen. Na Ostrav. Tč.

353089   Ucrknouti Svazek: 4 Strana: 0269
Ucrknouti, knul, a kl, ut, utí; ucrkati, ucrkovati. — komu čeho odkud = odliti, abgiessen. U. někomu vína ze dbžánu. Šd. Ucrklo mu z huby, když pil. Us. Tč.

353090   Úcta Svazek: 4 Strana: 0269
Úcta, y, f. = uctění, čest, pocta, vnitřní uznání něčí počestnosti. S. N. Vz Pocta. Die Ehre, Be-, Verehrung. Má úcta! S veš- kerou, se vší úctou; s úctou oddaný; svou úctu (vzdávám); zacházeti s někým s úctou; stáří v úctě míti; někomu úctu na jevo dáti; poslední důkaz úcty; úctu někomu vzdávati. Dch. Býti pro někoho v úctě (k někomu uctivým). U Poličky. Sn. Hleda- jíce podvrátiti úctu, kterou choval k němu národ. Pal. Dj. IV. 1. 390. Úctou k někomu se nésti. Sš. Sk. 382. Ú. nucená, přikázaná. Sš. I. 130. Nezván přišel, bez úcty vyšel. Č. M. 416., Pk. Poddanská ú. Dch. Úcty komu platiti. Úctu někomu činiti, Měst. boží, prokazovati. Us. Úctu k zákonům obnoviti. J. tr. Zbožná úcta. Šm. K poslušnosti a úctě k němu ve vší pokoře se vrátiti; Od věků již prokazoval Čechoslovan svým ze- mřelým zvláštní úctu. Ddk. III. 100., IV. 307. (Tč. ). — Ú. = jídlo, oběd, večeře ně- komu na počesť strojená, die Bewirthung, der Schmaus. Č. — Ú. = slavné čepení ne- věsty za týden po svatbě. Us. u Brušperka. Mtl.

353091   Úcta Svazek: 7 Strana: 0950
Úcta. Cf. Mkl. Etym. 38. b. Někomu něco z úcty dáti. Dch. Někoho v úctě míti. Fr. — Ú. = zavdaná, přípitek. Brt., Brnt. — Ú. = čepení nevěsty tu neděli po svatbě. Na Místecku. Brt. Sv. 63. Ú. = hostina při tomto čepeni (psí nos). Brt. Sv. 75.

353092   Úcta Svazek: 9 Strana: 0354
Úcta. Úsloví vz v Zát. Př. VIII A. odst. 11.

353093   Uctění Svazek: 4 Strana: 0270
Uctění, n., die Verehrung, das Beehren, die Beehrung, Ehrenbezeugung. U. někomu vzdáti. Vz Úcta. Za ú. se poděkovati. Er. Sl. čít. 54. U. (cti) hoden. D. — U. jídlem, Bewirthung, f. D.

353094   Uctění Svazek: 7 Strana: 0950
Uctění hostí. Osv. Kdo je hoden u., ať se slušně ocení. Cf. Komu česť, tomu česť, Ehre, wem Ehre gebührt! Dch.

353095   Uctěný Svazek: 4 Strana: 0270
Uctěný; -ctěn, a, o, beehrt; bewirthet. — čím: slavným uvítáním. Us.

353096   Uctitel Svazek: 4 Strana: 0270
Uctitel, e, m., der Verehrer; Bewirther.

353097   Uctitelka Svazek: 4 Strana: 0270
Uctitelka, y, uctitelkyně, ě, f., Vereh- rerin; Bewirtherin.

353098   Uctitelnosť Svazek: 4 Strana: 0270
Uctitelnosť, i, f., die Verehrungswürdig- keit. Bern. — U. = uctivosť.

353099   Uctitelný Svazek: 4 Strana: 0270
Uctitelný, verehrungswürdig. — U. = uctivý.

353100   1. Uctiti Svazek: 4 Strana: 0270
1. Uctiti, il, ěn, ění; uctívati, verehren, Ehre bezeugen; bewirthen. — koho čím: Bibl., dary, Dal., novinkou, Sych., jídlem. U. hosti. Dal. 67. Boha milosrdenstvím u. Hus. III. 151. — koho (gt. ): svatých, šp. m.: svaté. Brt. — koho jak. Nežli bys mal (měl) na hostinu všecko utroviti, radnej s jiným poslúžením chcej prátel u Na Slov. Tč. — koho v kom. Prosila, aby v niej ráčil vše panny uctiti (aby jí neporušil). Dal. 25. — kde. Ostatky jeho se od r. 1626. v premonstratském klášteře na Strahově v Praze veřejně uctívají. Ddk. III. 64. — kdy. Uctivše se druhého dne na vzájem velikými dary, vrátili se k domovu. Ddk. III. 435. — adv. Skvostně a dobře, zna- menitě někoho u. Ros. — U. = dobře při- praviti, gut zubereiten, zurichten. — co: pole, jídlo. Us. Zb.

353101   Uctiti Svazek: 7 Strana: 1394
Uctiti. Na někoho se u. = spoléhnouti. Lib. NZ. I. 541.

353102   Uctiti Svazek: 9 Strana: 0354
Uctiti. Uctia, akého vidia; Uctili se, pak vyctili; Uctit ho, ako sviňa měch. Slov. Žát. Př. 369b.

353103   Uctiti co Svazek: 7 Strana: 0950
Uctiti co : miesto posvátné. Št. Kn. š. 169. Starého uctívej, mladého učívej. Slez. Šd. — koho jak: zle. Sl. ps. Šf. I. 96.

353104   2. Uctiti se Svazek: 4 Strana: 0270
2. Uctiti se, il, ění, uctnouti se, ul, utí = ubrati se, sich wegbegeben, packen. Leg. — se na co = spolehnouti na co, sich worauf verlassen, worauf rechnen. Us.

353105   Uctívač Svazek: 8 Strana: 0579
Uctívač, e, m., Verehrer. U. básní. Krs. Moor. II. 38.

353106   Uctívání, n Svazek: 4 Strana: 0270
Uctívání, n., das Verehren.

353107   Uctivě Svazek: 4 Strana: 0270
Uctivě = s uctivostí, počestně, ehrerbietig. Proti někomu u. povstati; u. se k někomu míti. V. Buď nižším vlídný, vyšším u. po- volný. Kom. U. mne přijal. Us. U. mluviti. A tu král měl se k němu uctivě. Pal. Dj. V. 1. 238. Tita k sobě vyslaného u. přijal. BR. II. 605. U. někoho uvítati. Ddk. III. 221.

353108   Uctivosť Svazek: 4 Strana: 0270
Uctivosť, i, f. = počestnosť, die Ehrfurcht, Ehrerbietigkeit, Ehre, Bescheidenheit, der Respekt. S prokázáním uctivosti. V. U. k ně- komu zachovati; největší u. k někomu do- kazovati. Br. Nech je mladý neba starý, u. mu dejte. Sš. P. 297. U. někomu prokázati. Bern. Někoho v u-sti míti. Kom. Se vší u-stí oznamuje se vám. J. tr. Ze jsou před nás předstoupili opatrní purkmistr a radda i starší... naši věrní milí, nás se vší ná- ležitou u-stí, poniženými a snažnými pros- bami žádajíce. Paměti Val. Meziř. 130. Kdo u. jiným dává, též ju naspátek do- stává; Každého měj v u-sti; Každému dej u. podla tvej možnosti; Ne roky ale cnosti vedú k u-sti; V častej společnosti málo u-sti; Chceš-li u. míti, musíš starších ctíti; Ne rod, ale ctnosti zdržuj v u-sti; Co se ustanoví od světské vrchnosti, to měj vždy ve velké u-sti; Jak chceš zostať v u-sti. nevychvaluj své ščedrosti. Na Mor. Tč. Daj každému svú u., neboj se nikoho; Ne z bo- hatstva, ale z cnosti nadobudeš u-sti. Na Slov. Tč. Věřím, že tak chceš učiniti pro u. vlasti. Žer. 334. Pro velikou u. k stolici apoštolské. Ddk. II. 248., 265. — U. = zdvo- řilosť, die Höflichkeit. Kourtoisie. Mnoho u-sti, málo srdečnosti. Bern. — U. = hostina, das Gastmahl. U Brušberka. Mtl.

353109   Uctivosť. S Svazek: 7 Strana: 0950
Uctivosť. S u-stí o někom mluviti, Pdl., někoho přijíti. Let. 109.

353110   Uctivý Svazek: 4 Strana: 0270
Uctivý, od úcta, ale přece ne: úctivý. Cf. láska — laskavý, péče — pečlivý, bílý — bělavý. Mk. — U. = přívětivý, vlídný, zdvořilý, ehrerbietig, züchtig, bescheiden, höflich, gefällig. U. člověk, Har., slovo. D. Chcš-li býť u., musíš všech míť v uctivosti. Mor. Tč. Uctivý, poctivý, statečný, opatrný, slovutný (titul). Dbš. 85. — ke komu: k cizozemcům. Berg. — U. = kdo jiné jídlem atd. rád ctí, gastfrei.

353111   Uctivý Svazek: 10 Strana: 0458
Uctivý byt farářův = slušný. 1607. Mte. 1903. 295. Řeč uctivá bez užitku nebývá. Sb. sl. VIII. 87.

353112   Uctlivý Svazek: 7 Strana: 0950
Uctlivý = uctivý, zdvořilý. Mor. Brt. D. 280., Vck.

353113   Úctný Svazek: 4 Strana: 0270
Úctný, ehrfurchtsvoll. Šm.

353114   Uctykrát Svazek: 10 Strana: 0458
Uctykrát. Nastokrát a ú. vás pozdra- vuju. Dšk. Km. 51.

353115   Ucucati Svazek: 4 Strana: 0270
Ucucati, ucicati, ucucávati, ucicávati, aussaugen. — koho. To dítě by matku ucu- calo (cucáním na mizinu přivedlo). — U. = díl vycucati, einen Theil ab-, wegsaugen, — čeho.

353116   Ucuclati Svazek: 4 Strana: 0270
Ucuclati, ucuclávati, ein wenig saugen, zulpen. — co. To dítě neucuclo nic. Us. Jg.

353117   Ucucnouti Svazek: 7 Strana: 0950
Ucucnouti statek = promarniti. NZ. I. 456.

353118   Ucuchati Svazek: 4 Strana: 0270
Ucuchati = zcuchati, wirren, fitzen. — co: slámu. — U. = umazati, ucourati, be- schlumpern. D. — se = ucourati se; 2) una- viti se, müde werden. Us. Zkr.

353119   Ucuknouti Svazek: 4 Strana: 0270
Ucuknouti, knul a kl, ut, utí = utrhnouti, wegzucken. — komu. Us.

353120   Ucuknouti Svazek: 8 Strana: 0442
Ucuknouti. Kedz davaju, ber, kedz biju, ucukaj. Phľd. 1895. 188.

353121   Ucukrovati si co Svazek: 10 Strana: 0458
Ucukrovati si co. Hlk. V. 189. (osladiti).

353122   Ucumlati Svazek: 4 Strana: 0270
Ucumlati, ucumlávati, absaugen, ab- zulpen. — co. To dítě přece kousek kůry ucumlalo.

353123   Ucumpati se Svazek: 4 Strana: 0270
Ucumpati se = ucourati se. Us. u Jiemn.

353124   Ucumplati Svazek: 7 Strana: 0950
Ucumplati = ucourati, utahati, ušpiniti, umačkati a p. — co kde: šaty v blátě, rosou. Us. Šd., Tkč. Vz Rozcumplati.

353125   Ucundati Svazek: 4 Strana: 0270
Ucundati = promrhati, verschleppen, ver- geuden, durchbringen. — co: peníze. Us.

353126   Ucundati se Svazek: 7 Strana: 0950
Ucundati se = chůzí dolejší čásť oděvu si umazati, ucourati se. Us. Škd.

353127   Ucundraný Svazek: 4 Strana: 0270
Ucundraný; -án, a, o = ucouraný, uta- haný, ušpiněný. Vz Ucundruti. Mor. Šd.

353128   Ucundrati Svazek: 4 Strana: 0270
Ucundrati = ucourati, ušpiniti, utahati, besudeln, beschmutzen. Mor. Šd.

353129   Ucupánek Svazek: 8 Strana: 0442
Ucupánek (hocopanek), nka, m. = malé dítě, které se učí choditi a mnoho se unaví = ucupá se. Záp. Mor. Brt. D. II. 405.

353130   Ucupati Svazek: 8 Strana: 0442
Ucupati se, vz Ucupánek (3. dod.).

353131   Ucúranec Svazek: 7 Strana: 0950
Ucúranec, nce, m. = ucouraný. Mor. Šd.

353132   Ucúti Svazek: 7 Strana: 0952
Ucúti muziky. Brt. D. Nebylo tu ižád- ného, kdo by to viděl a rozumel nebo učil, ale spáchu všichni. Bibl. I. král. 26. 21. (qui evigilaret).

353133   Ucvachaný Svazek: 4 Strana: 0270
Ucvachaný, müde.

353134   Ucvachati se Svazek: 4 Strana: 0270
Ucvachati se, müde werden, sich ab- rackern. U Olom. Šd.

353135   Ucválati Svazek: 4 Strana: 0270
Ucválati, schnell, laufend zurücklegen. U-lal za den 5 mil. — se = běže se una- viti. Us. Tč.

353136   Ucvaňhati Svazek: 4 Strana: 0270
Ucvaňhati = ukáleti, besudeln. Us. — co: šaty.

353137   Ucvečkovati Svazek: 7 Strana: 0950
Ucvečkovati podešev dobrými cvečky, beschlagen, ucvekovati. Us. Tč.

353138   Ucvekovat Svazek: 10 Strana: 0674
Ucvekovat = upěchovati. Brt. Sl.

353139   Ucvrknouti Svazek: 4 Strana: 0270
Ucvrknouti, knul a kl, ut, utí = ucrk- nouti. — čeho kam: kyseliny do křivoly. Pr. Chym. — čeho odkud: ze džbánu, z konve. — si: ein wenig Wasser abschlagen. Ms. Šd.

353140   Uczelnie Svazek: 10 Strana: 0458
Uczelnie, nardus. Rozk. P. 993., R. 75.

353141   Učáčňaný Svazek: 7 Strana: 0950
Učáčňaný. U. housata, kachnata = hodně ušplíchaná. U Star. Jič. Vhl. Cf. Učáchaný (dod.).

353142   Učadění, n Svazek: 4 Strana: 0270
Učadění, n., die Beräueherung, Russig- keit. Bern. Cf. Učazení.

353143   Učaděný Svazek: 4 Strana: 0270
Učaděný, učaděn, a, o, = učazený, be- räuchert, berusst. Na Slov. — od čeho. Strop od kouře u. Zlob.

353144   Učaditi Svazek: 4 Strana: 0270
Učaditi, učaď, il, (na Slov. děn, ění), zen, ení; učazovati = ukouřiti, beräuchern, mit Rauch erfüllen, russig machen. Jg. — co čím: strop hořící svíčkou. — se kde. Slaniny v komíne se učadily. Us.

353145   Učadlý Svazek: 4 Strana: 0270
Učadlý, russig, berusst. Ros.

353146   Učadnouti Svazek: 4 Strana: 0270
Učadnouti, dnul a dl, utí = učaditi se. russig werden. — od čeho: od dýmu. Háj.

353147   Učadnutí, n Svazek: 4 Strana: 0270
Učadnutí, n., das Kussigwerden, die Russigkeit.

353148   Učadnutý Svazek: 4 Strana: 0271
Učadnutý; -ut, a, o, berusst. Bern.

353149   Učadný Svazek: 7 Strana: 0950
Učadný = učazený. Slov. ZObz. XXIV. 235.

353150   Učadzený Svazek: 4 Strana: 0271
Učadzený; -en, a, o, berusst, V Slovacku jsú všecky jizby učadzeny. Na Ostrav. a Slo- vacku. Tč. Vz Učazený.

353151   Učáhnouti Svazek: 4 Strana: 0271
Učáhnouti, na Slov. = dosáhnouti, er- reichen. Bern.

353152   Učáchaný Svazek: 7 Strana: 0950
Učáchaný = ušplíchaný, ubroděný. Slez. Šd. Vz předcház. Učáčňaný.

353153   Učajiti Svazek: 7 Strana: 0950
Učajiti = usaditi. Jestli se též učajíš, ty čajo ? Slez. Šd.

353154   Učáknouti Svazek: 4 Strana: 0271
Učáknouti, knul, a kl, ut, utí = nevrk- nouti. — čeho kam: mléka do míry. Na vých. Mor.

353155   Učandati Svazek: 4 Strana: 0271
Učandati = ucandati. — se kde. Nechoď ven, celý se v blatě učandzeš. Na Ostrav. Tč.

353156   Učankať Svazek: 7 Strana: 0950
Učankať, beschwichtigen. Slov. Ssk.

353157   Učantati Svazek: 4 Strana: 0271
Učantati, ušantati, abwetzen (vom An- stossen der Füsse. Ma Ostrav. Tč.

353158   Učapkati Svazek: 4 Strana: 0271
Učapkati, na Slov. = umáčeti. Bern.

353159   Učapnouti Svazek: 4 Strana: 0271
Učapnouti, pnul a pl, utí, niederhocken, kauern. --- kde. Čekej, až kura (slepice na zemi učapne. Na Ostrav. Tč.

353160   Učárati Svazek: 4 Strana: 0271
Učárati, bekritzeln. Slov.

353161   Učarování Svazek: 9 Strana: 0354
Učarování, n. = uhranutí. Nár. sbor. 1901. 168.

353162   Učarovaný Svazek: 4 Strana: 0271
Učarovaný; -án, a, o, behext. To už je u-né (říkají, když se něco nedaří). Us. Sd.

353163   Učarovati Svazek: 4 Strana: 0271
Učarovati, behexen, anthun, an-, be- zaubern. Má učarováno. Kráva přestala trkať, jak by učaroval. Us. Šd. — co komu. Učarovala mu, proto se jí nemůže zbýti. Us. Šd. Zelinečko má, ďybych tě znala, každému bych šohajkovi učarovala. Sš. P. 418., Čes. -mor. ps. 155. Jak se pomáhá lidem, kteří mají učarováno? Vz Mus 1854. 533. Jak milenka milému učarovati může. Vz Mus. 1854. 526.

353164   Učarovati komu čím Svazek: 7 Strana: 0950
Učarovati komu čím. Tč.

353165   Účáří Svazek: 4 Strana: 0271
Účáří, n., das Alignement. Rk.

353166   Účas Svazek: 4 Strana: 0271
Účas, u, m. = počas? Jg.

353167   Učasněnosť Svazek: 4 Strana: 0271
Učasněnosť, i, f., jakosť učasněného. Ku předčasnosti a neučasněnosti přičiňuje vše- mocnosť. Sš. II. 200.

353168   Učasniti se Svazek: 7 Strana: 0950
Učasniti se, sich verfrühen. Mor. Tč.

353169   Účasť Svazek: 4 Strana: 0271
Účasť, i, f., die Antheilnahme. Míra účasti nebyla u všech stejná; Genitiv účasti = partitivní; Ú. ve strastech Páně; Synové nevolnic nemívali účasti v dědictví. Sš. Sk. 18., 13.; II. 31., 51. (Hý. ). Čestí panovníci měli ú. ve volbě německých císařů; Na těchto obecných sněmech ú. měli bez roz- dílu stavu všichni zbraně schopní; Národ j béře ú. na veřejných záležitostech; Václav osobně ú. měl na volbě Viléma. Ddk. IV. 190., 218., 235, V. 267. (Tč. ). — Ú. = osud, das Schicksal. Novor. 1824.

353170   Účasť Svazek: 7 Strana: 0950
Účasť. Dk., Psp., Hlv., Phľd. IV. 14.

353171   Účasť Svazek: 10 Strana: 0458
Účasť, i, f. Zvali k účasti na přednášce. Hlavn. 55.; lépe: zvali na přednášku. Mš.

353172   Účastečniti Svazek: 4 Strana: 0271
Účastečniti = uděliti, ertheilen. Ros.

353173   Účastek Svazek: 4 Strana: 0271
Účastek, stku, m. = částka, das Theilchen. L.,

353174   Účastek Svazek: 7 Strana: 0950
Účastek. Cf. List. fil. 1891. 381.

353175   Účastek Svazek: 9 Strana: 0354
Účastek, stku, m., participatio Ž. pod. CXXI. 3. Nebudeš se mnú účastka míti. Rozb III. 730.

353176   Účasten Svazek: 10 Strana: 0458
Účasten, stna, o, vz Účastný.

353177   Účastenství Svazek: 4 Strana: 0271
Účastenství, n. = účastnosť, die Theil- nahme. Theilnehmung, Theilhaftigkeit, der Antheil. Jg., D. Ú. (díl) dědictví svého jsem přijal. Ojíř. U. s někým míti (s ním zachá- zeti). Byl. Ve spiknutí ú. míti. Sych., Nz., J. tr. Ú. něčeho, míti (ne: podílu bráti na něčem), bráti. U-stvím něčeho nabyti. Ú. v čem vzíti, lépe: míti (n. účastniti se), Bs., účastným býti něčeho. Rs, Míti ú. v sedě- ních sněmu zemského. ŘZ. 1850. 1. 18. Stalo se to za velikého ú. všech. Us. Do- stalo se mu hojného ú. U. někomu proká- zati, na jevo dáti; ú. způsobiti. Us. Dch. Dar a ú. Boha ducha svatého buď a zů- stávej se všemi námi odsavad až na věky. Us. Brt. Své ú. něčeho ospravedlniti; Jin- dřich i Bruno s králem jsou se smířili, od- řekše se ú. v zámyslech Boleslavových; Aspoň nečiní se nikde zmínky o ú. jeho v těchto příbězích; V tom pychu měl Ja- romír přese všecko pozdější toho zapírání zajisté osobné ú.; Vojska česká měla ú. u vražedné bitvě při blatech granských. Ddk. í. 175, II. 68., 154., 231., 289. Že prý v lou- pežích na židech spáchaných měli jsou ú.; Biskup viněn jest z ú. v obmýšlené vraždě knížete; Obmýšlená volba utuchla docela za příčinou nedostatku ú. Dch. II. 364., III. 33., V. 190 (Ib. II. 369., 423., II. 7., 30, 129., 160., VI. 177. Tč. ). A jest všeho ú. svatého odlúčen; Aby každý živ byl pro mne: to má mieti z ú. jedenie těla mého; A taky (zlý) nemá ú. obce svaté; Najtěžší ú. hřiecha jest na těch, kteříž bránie zlých, aby jim dobří v hřiechu ne- překáželi. Hus II. 43., III. 173., 293., I. 458. (Tč, ). Ú. ve zlém a kterak se má s účast- níky nakládati, vz Rb. 227. — 228. Ú. čeho; v čem (na čem), při čem. Rk. Vz Účastný v čem (konec).

353178   Účastenství Svazek: 7 Strana: 0950
Účastenství. Str. 271. b. 9. ř. sh. Dch. oprav v : Ddk.

353179   Učastenstvo Svazek: 4 Strana: 0271
Učastenstvo, a, n. = účastenství. Kos. Ol. 1. 86. V tomto ú-stvě jsú pravoukové. Hus I. 456.

353180   Účastí Svazek: 4 Strana: 0271
Účastí, n. = účastenství. Stf.

353181   Účastina Svazek: 4 Strana: 0271
Účastina, y, f., die Aktie. Na Slov. Šd.

353182   Účastina Svazek: 8 Strana: 0443
Účastina, y, í., Actic. Phľd. XII. 323

353183   Účastinár Svazek: 7 Strana: 0950
Účastinár, a, m., Actioneur, m. Slov. N. Hlsk. III. 186.

353184   Účastinárský Svazek: 4 Strana: 0271
Účastinárský spolek, eine Aktien-Ge- sellschaft. Na Slov. Šd.

353185   Účastinový Svazek: 7 Strana: 0950
Účastinový, Actien-. Ú. kapitál. Slov. N. Hlsk. IV. 269.

353186   Účastiti Svazek: 4 Strana: 0271
Účastiti = účastniti. Jg.

353187   Účastlivě Svazek: 10 Strana: 0458
Účastlivě někomu něco vykládati. Zvon V. 13.

353188   Účastlivý Svazek: 7 Strana: 0950
Účastlivý, theilnahmsvoll. Mor. a slov. Šd.

353189   Účastně Svazek: 4 Strana: 0271
Účastně, theilhaftig. D., Ros.

353190   Účastně Svazek: 7 Strana: 0950
Účastně. Bytosť ú. rozumná, rationale per participationem. Hlv.

353191   Účastnec Svazek: 4 Strana: 0271
Účastnec, ence, m. = účastník. Ros. — Ú., = příčestí, das Mittelwort, Jg.

353192   Účastnění se Svazek: 4 Strana: 0271
Účastnění se, n., die Theilnahme. Toho lze se domysliti po míře ú. se našeho biskupa při veliké národní synodě. Ddk. II., 166.

353193   Účastnice, e, účastnička Svazek: 4 Strana: 0271
Účastnice, e, účastnička, y, f., die Theilnehmerin, Genossin. Kom.

353194   Účastnictví Svazek: 4 Strana: 0271
Účastnictví, n = účastenství, die Theil- nehmerschaft, Betheiligung. Dch., Tadeáš Háj.

353195   Účastničeti Svazek: 4 Strana: 0271
Účastničeti, el, ení, an etwas Theil nehmen. Us. Jg.

353196   Účastničiti Svazek: 4 Strana: 0271
Účastničiti, il, en, ení, theilhaftig machen. Us., Jg. — koho v čem. Nz.

353197   Účastník Svazek: 4 Strana: 0271
Účastník, a, (účastnec, enec, Ros. ), na, der Theilnehmer, Theilhaber, Genosse. V. Ú. smlouvy; ú-kem udělati, V., učiniti; ú. dědictví, Kom., stolu, Bern., vraždy. D. Budou moji ú-ci v nevinnosti života. Br. Ú. = druh, společník. Šp. Ú. = ten, jehož se dotýče, der Interessent; ú. trestního skutku. J. tr. Že ú-ci radosti mé všichni vy jste. Sš. II. 152. Stal se ú-kem porad. Ddk. II. 164. Z nesmierné dobroty své chtěl býti u-ík lidu svého. Hus III. 80. Ú. modlový (ido- lorum). BO. Pro ukázání, jaký jest pán Ježíš Kristus, že sprostný, upřímý, tichý, k čemuž i svým ú-kům netoliko slovem, ale i příkladem hodně sloužil; Jest Kristův účastník. BR. II. 15. a., 47. b. (Šd. ). Které Miroslav sám byl jako ú-ky udal; I na ú-ka se spiknutí se rozpomněl; Daniel byl před- ním ú-kem ve snažení tomto; Ú-ci sněmu znenáhla zlomili samovládní moc panovníka. Ddk. III. 32., 58., 197., IV. 215. (Tč. ).

353198   Účastniti Svazek: 4 Strana: 0271
Účastniti (na Slov. účastiti), il, ěn, ění; súčastniti, učastnívati = účastným činiti, theilhaftig machen. — koho, se čeho: Us. Cf. Účastník, Účastný a Súčastniti. Hodlal osobně nastávající vojny uherské ú. se; Z mnohých příčin vidí se nám pravdě po- dobné, že i Břetislav účastnil se této slav- nosti. Ddk. II. 146., 157. (II. 203., 215., 304., 319. — Tč. ). Povahy té (typické) ú-li se obzvláštně příběhové a příhody toho, jejž Bůh vyvolil; Těchto (svátostí) dle největší opatrnosti a spravedlnosti věrce účasťnovati se mají. Sš. II. 51, L. 127. (Hý. ). Slav- ností těch se účastnily paní i panny římské. Cimrhz. — se čeho jak. Že dobrého po- koje se účastníme skrze tebe; A kdo jí (po- světy) účasten jest, toliko ponořením se skrze víru do zdroje toho jí účastní se. Sš. Sk 264., I. 159. (Hý. ). Kníže Vladislav ú-nil se díla toho upřímnou vůlí. Ddk. III. 112. — se při čem. I Timotheus nějakou měrou při založení církve Koloské ú-nil se; Jenž při opatření Ferorovi jedu poněkud se byl účastnil. Sš. II. 191., Sk. 65. (Hý. ). Možná. že i Spytihněv se ú-nil při tak slavném jednání skrze poselství nějaké. Ddk. II. 198. — se v čem. V oné válce účastnivších se slovanských kmenův. Ddk. I. 175. U večer téhož dne připravena jim hostina skvostná, ve kteréž se ú-ly přední osoby města. Pal. Dj. III. 3. 128. Cf. Účastný (konec). — se kdy v čem. Ještě na jaře účastňuje se opět v podnicích krále Fridricha II. Ddk. V. 63. — se kde čeho. Na směnu porad. Us., Ddk. V. 31.

353199   Účastniti se čeho jak Svazek: 7 Strana: 0950
Účastniti se čeho jak: bojů nábožen- ských slovem i pérem. Mus. 1880. 470.

353200   Účastnosť Svazek: 4 Strana: 0272
Účastnosť, i, f. = účastenství, die Theil- haftigkeit, der Antheil. D., Ros., Br. Ú-stí ně- koho obdařiti. Br. V ú. ho přijal. Pís. br. U. něčeho. Aqu., Sych. Od ú-sti někoho odstrčiti. Kram. Aby dal ú. sebe i stvoření učinil jest (Bůh) vše. Z jednoho kalicha beřeme ú. ZN. Ú. v něčem. J. tr. Komuž on toho dědictví ú. dal; U Boha mír ob- jednati, národům jej v ú. dáti. BR. II. 307. a., 53. Duostojenstvie nelúčí ani zamietá od rovné u-sti v milosti boží; Kletba s níž okolo jdú kněžie, jest ohlášenie člověka v lidu, že jest ú-sti posvátných věcí od- lúčen a z obce vyvržen. Hus I. 317., III. 225.

353201   Účastný Svazek: 4 Strana: 0272
Účastný, účasten, stna, o, theilhaftig, theilhaft. U-na jsem se učinil. BO. — čeho (jak, proč): věčné radosti, věčného spa- sení; někoho něčeho účastna činiti. V., Har. Jsem něčeho ú. D. Toho zlého nebudeš účasten. Št. Skrz což kverci takové jim dané milosti netoliko účastni nebyli. Nar. o h. a k. Dobroty boží účastno stvoření učiniti každé podlé pochopu jeho. Hš. exc. A milosti své královské účastné činiti ne- ráčil. Skl. 1. 248. Mlčanlivosť ťa učiní do- brých věcí účastného. Na Slov. Tč. Budú jich (slz) ú-ní poštorščí úřadé. Sš. P. 572. Ani jináče sobě toho nepředkládal, než že jí před jinými ú-ni učiněni býti ráčíte. Žer. 317. Chtěl býti ú-en zásluh spasitelných statků jejich; Byli jsou ú-ni velkého sněmu církevního. Ddk. II. 90., 216. (Tč. ). Ú. ctí. Alx. Ú-na někoho činiti něčeho. Chč. 376. U. odplaty. Śt. 99. Vz Gt. partit. Bude ú-en všeho dobrého; Nejsme ú-ni těch tří jmen; Ty bez zisku křivé jeho přísahy účasten budeš; Jsú ú-ni hřiechu z přivolenie; Ktož popraviti muož a zmešká, ú-sten se bez pochybenie hřiechu činí: Ú-ni sú svato- kupectvie; Svět t. zlí lidé v světě a věrní učedlníci Kristovi mají se odporně neb pro- tivně, tak že zlí s dobrými nemohú pravé radosti ú-ni býti; Dávajíce tak Bohu chtie, aby Bóh byl ú-en jich hřiechóv, jako pří- jemník lichvy a lúpeže; Ktož móž polepšiti a netbá, ten jest ú-sten hřiecha; Tak vezma zbožie lehce je utratí, neb dá něco na ko- stel, aby Boha té kořisti ú-na učinil. Hus I. 27., 85., 101., 155., 467., 477., II. 179., 305, 310., III. 192. (Tč). Kníže Soběslav ú-ným se stal stolce otcovského; Ú-ným stal se všech milostí. Ddk. IV. 9., 273. (Tč. ). — se čeho s kým. Ať budem (= aby- chom byli) jich (peněz) s tobú ú-ni. Pass. mus. 367. — v čem. Také ani v radosti ú-ni jeho budú. Chč. 631. Cf. Účastenství, Účastniti, Účastník.

353202   Účastný Svazek: 7 Strana: 0950
Účastný. Ú. podobnosť, participata simi- litudo, jestota, bytí, poznání, žití, dobro. Hlv. — čeho : dobrého, zlého, Št. Kn. š. 28., 40. (104., 132.), stolu Pána. Sv. ruk. 329. Té (seči) vždy mi dajte účastnu býti pro vašu česť vlastnú. AlxB. v. 14. (HP. 72.). Jemu škodí, žeť nenie účasten k spa- sení toho dobrého, coť se děje po všem křesťanstvie. Št. Kn. š. 27.

353203   Účastný Svazek: 9 Strana: 0354
Účastný. Účastna někoho učiniti své do- broty. Št. Bes. 22.

353204   Účastný co Svazek: 10 Strana: 0458
Účastný co. Vinšovala bych, aby jen částku (akkus. míry) Ty mé radosti účasten byl. Čern. Ž. 132.

353205   Účastonice Svazek: 4 Strana: 0272
Účastonice, e, f. = příčestí. 1772.

353206   Účastonka Svazek: 7 Strana: 0950
Účastonka (!) y, f. = příčestí, Partici- pium. Kmp. Gr. 121. a j.

353207   Účastovati někoho Svazek: 4 Strana: 0272
Účastovati někoho, bewirthen. Us. čím kdy: vínem při svatbě. Us. Tč.

353208   Učazení Svazek: 4 Strana: 0272
Učazení, n., die Russigkeit.

353209   Učazený Svazek: 4 Strana: 0272
Učazený; učazen, a, o, beraucht, berusst, russig. V. U. světnice, Ros., Němc., Kovář. Č. Vz Učaděný.

353210   Učazování, učazovaný, učazovati Svazek: 4 Strana: 0272
Učazování, učazovaný, učazovati, vz Učaditi.

353211   Učba Svazek: 4 Strana: 0272
Učba, y, f. = učení, vyučování, die Lehre, der Unterricht. J. tr., D. Rozdíl učby a na- pomínky. Sš. II. 225. Byť skořepa nové učby drsnata byla, její tresť jest bohata; neue Lehre. Dch. Učbár, a, m. = učitel. Na Slov. Šd.

353212   Učba Svazek: 10 Strana: 0458
Učba. Co se tobě zdá do této učby? Apoll.

353213   Učbarenie Svazek: 8 Strana: 0443
Učbarenie, n. = vyučování. Phľd. 1896. 761.

353214   Učbárna Svazek: 7 Strana: 0950
Učbárna, y, f. = učírna, Lehrzimmer, n. Slov. Phľd. II. 3. 99.

353215   Učbárovať Svazek: 7 Strana: 0950
Učbárovať = učitelovati. Slov. Let. Mt. sl. V 1. 57.

353216   Učbárský Svazek: 7 Strana: 0950
Učbárský, Lehrer-. Slov. Ntr. VI. 366.

353217   Učbověda Svazek: 7 Strana: 0950
Učbověda, y, f., Lehrwissenschaft, f. Ntr. VI. 376.

353218   Učbový Svazek: 7 Strana: 0950
Učbový = co se týče učby, den Unter- richt betreffend. Šd.

353219   Učebna Svazek: 4 Strana: 0272
Učebna, y. f., das Lehrzimmer. Us. Dch.

353220   Učebné Svazek: 4 Strana: 0272
Učebné, ého, n. = plat za vyučování, das Schulgeld. J. tr.

353221   Učebne Svazek: 7 Strana: 0950
Učebne, ého, n.. Lehr-, Unterrichtsgeld, n. Rk.

353222   Učební Svazek: 4 Strana: 0272
Učební, vz Učebný.

353223   Učebnice Svazek: 4 Strana: 0272
Učebnice, e, f., das Lehrbuch. U. deje- pisná, Lehrbuch der Geschichte. Dch.

353224   Učebnictví Svazek: 4 Strana: 0272
Učebnictví, n., das Unterrichtswesen. Rk.

353225   Učebnosť Svazek: 7 Strana: 0950
Učebnosť, i, f., Lehrbarkeit, f. U. vědy. Msr. 11.

353226   Učebný Svazek: 4 Strana: 0272
Učebný -í, Lehr-. U. kniha (naučná), návod, přednášení, sloh, způsob, Nz., běh, čas (čas na učení), hodina, léta, nucenosť, síň, soustava, ústav, ústava, jazyk (vyučo- vací), účel, věc n. předmět. J. tr. U. dílna, Lehrwerkstatt, doba (čas, Lehrzeit), svazek, der Lehrverband, pán, der Lehrherr, Šp., pomůcka, Lehrbehelf; zapisování u. látky. Dch. Učitelé církve výšeji na stolici učebné sedící se vystavují. Sš. Sk. 53. Aby látka učebná stála v náležitém poměru k poji- matelnosti mládeže, lépe: Aby věc (předmět), které se vyučuje, byla taková, by jí mládež náležitě rozuměti mohla. Šb. U. právo, lépe: právo učiti, učení, Š. a Ž. Vz Škola. Učební předměty u Římanů. Vz Vlšk. 228.

353227   Učebný Svazek: 7 Strana: 0950
Učebný. U. osnova, činnosť, rozvrh, třída, zásada, Dch., záležitosť. Pal. Rdh. III. 212.

353228   Učečeřiti Svazek: 4 Strana: 0272
Učečeřiti, il, en, ení = uježiti, učechrati, auflockern, kräuseln. Ros.

353229   Učedlné Svazek: 4 Strana: 0272
Učedlné, ého, n., das Lehrgeld. Zlob.

353230   Učedlnice Svazek: 4 Strana: 0272
Učedlnice, e, f., die Schülerin. D., Koll.

353231   Učedlnický Svazek: 4 Strana: 0272
Učedlnický, Schüler-, Jünger-, Lehr- lings-. U. práce, D., záležitosť, dílo, vý- stava, otázka, odměna, zkouška, zábava, ne- plechy (Lehrlingsunwesen), poměr, smlouva, škola, spořitelna. Šp.

353232   Učedlnictví, učednictví Svazek: 4 Strana: 0272
Učedlnictví, učednictví = učení, die Jüngerschaft, die Lehrjahre. Jest na u. Ros. — Kom. Las. 316.

353233   Učedlnictvo Svazek: 4 Strana: 0273
Učedlnictvo, a, n. = učedlníci, die Jünger, Schüler, Lehrlinge. D.

353234   Učedlníček Svazek: 7 Strana: 0950
Učedlníček, čka, m., zdrobn. učedlník. Črn. Zuz. 84.

353235   Učedlničí Svazek: 4 Strana: 0273
Učedlničí, Lehrlings-, Schüler-. Aj teď pýchu u. poraziv ihned dává odpověď, kto jest dóstojnější. Hus I. 243.

353236   Učedlničiti Svazek: 8 Strana: 0443
Učedlničiti, nedobře usitatum, jako není discipulare. lil. Gr. 211.

353237   Učedlník Svazek: 4 Strana: 0273
Učedlník, a, m., místo učeník, D. Lépe: učeník, učenník, Bs. a jiní, vz -ník, n (se střídá s d). U. z učeň, tedy: učenník. Ml. Vz II. 2. a. 20. ř. zdola. U. = kdo se učí nějakému řemeslu n. umění, der Lehrling, Lehrjunge (Jünger), Lehrbursch. Seznam, rejstřík, opovědění (ohlášení) u-ků; u. ne- zletilý, malý, veliký, připověděný, řemesl- nický, koželužský, truhlářský, ševcovský atd. Šp. U. jest přijat na učení, přijímá se; u. zběhl, utekl; u. za rok, za tři roky se vyučí. Šp. Není u. nad mistra. Žer. 11. Do- konalý u. Hus II. 275. Učedlník — mu- čedlník. Prov. — U. = školák, žák, der Schüler, Jünger, Anfänger. V. Na katedru učitelé vstupuji, lavičky pro učedlníky (učence) jsou. Kom. — U. = stoupenec, der Anhänger, Jünger. U-ci Páně. V tom po- znají všichni, že jste moji u-ci, budete-li míti lásku jeden k druhému; Velmě krátce položil, kterak sě jest Kristus k téma u-kóm měl; Kto se neodpovie všeho, nemuož nmoj u. býti. Hus l. 473., II. 140., III. 185. (Tč. ). — U. = učitel, mistr, doktor, der Lehr- meister. Tkad. — Vz Učeň.

353238   Učedlník Svazek: 7 Strana: 0950
Učedlník, vz Učenník. Pass. mus. — Tk. VIII. 542. Účel. Gt. účelu. Šf. III. 249.

353239   Učedlník Svazek: 9 Strana: 0354
Učedlník z: učeník, učenník, učedník, učedlník. Flš. Vz Mus. 1900. 224.

353240   Učedlnosť Svazek: 4 Strana: 0273
Učedlnosť, i, f. = schopnosť k učení-se, učitedlnosť, die Gelehrigkeit. Ros.

353241   Učedlný Svazek: 4 Strana: 0273
Učedlný = schopný k učení-se, gelehrig, lehrsam.

353242   Učednický Svazek: 4 Strana: 0273
Učednický = učedlnický. Šp.

353243   Učednictví Svazek: 4 Strana: 0273
Učednictví, n. = učedlnictví. Šp.

353244   Učedník Svazek: 4 Strana: 0273
Učedník, a, m., D.. Jel. Vz Učedlník.

353245   Učedník Svazek: 8 Strana: 0443
Učedník m. učenník, nn asi změněno v dn. Gb. H. ml. I. 375.

353246   Učechrati Svazek: 4 Strana: 0273
Učechrati, učechrávati, ein wenig lockern.

353247   Účej Svazek: 4 Strana: 0273
Účej, e, m. = zívání (z uhranutí), das Gähnen vom Beschreien. Us. u Příbrami.

353248   Učej Svazek: 8 Strana: 0443
Učej si vlásky m. učeš si. Sš. P. 727. (Gb. H. ml. I.).

353249   Účej Svazek: 8 Strana: 0443
Účej m. úrčej (uřknutí), r odsuto. Gb. H. ml. I. 353. Ú. 1613. Zbrt. Pov. 63.

353250   Učekať za kým Svazek: 10 Strana: 0458
Učekať za kým = utíkati. Slez. Vyhl. II. 297.

353251   Učekati Svazek: 4 Strana: 0273
Učekati, učkati, učkávati, warten bis etwas weg ist. Ros. — se: sich müde warten. D. Účel, u, (ne: účel, e), m. Vz Manžel. Ú. = vše, čehokoli usilujeme dosíci nějakou činností. Vz více v S. N. Cf. Záměr. Der Zweck, das Ziel. Účel konečný, das Endziel, úhlavní, der Hauptzweck; ú-lu svého jest si dobře vědom, zielbewusst; něco za ú. si vytknouti; za nějakým ú-lem jíti, kráčeti, den Zweck verfolgen; za nějakým ú-lem se nésti; Ú. posvěcuje prostředky, der Zweck heiligt die Mittel. Us. Dch. Ú. lidskosti, der Humanitätszweck, myslivosti, der Jagd- zweck, J. tr., dodání, der Lieferungszweck; kozice (Ziegenfell) k ú-lům ševcovským; něco za svůj ú. míti, pokládati. Us. Šp. Rusové a Němci k válečnému ú-lu se spol- čili; Spolek k tomu ú-lu zavřený (učiněný). Ddk. II. 83., 292. (Tč. ). Slovo prosté a jasné na zlou stránku vykládají a ho k neslušným ú-lům zneužívají; Věta ona všeobecná dle povahy svojí k rozličným ú-lům upotřebena býti může; Toho slova užívá Zachariáš, hned dále ú. osvícení onoho líče; Jiným ještě obrazem účel spasitele-messiáše vy- ličuje; Ú. svůj před zraky míti; Ale tito částeční účelové ve všeobecném výše do- tčeném záměru zahrnují se; Ú. nejbližší čeho; Vytýkají ú. onoho na ulici neduživců kladení; Oni pak nyní vyslovili ú. cesty svojí; Odnášeti se k čemu co svrchovanému ú-lu; O ú-lu, jehož psaním svým docíliti hleděl, na rozličné náhledy se rozcházeli; To jest druhý ú., jímž apoštol pováděn byl list k Římanům psáti: odrážeti námitky, jež mu v dostižení toho ú-lu vadily; Vzne- šenému a všeobsáhlému ú-lu tomu odpo- vídá také přednášení a vyvedení tajemství; Konečný ú. veškerého vedení a zjevení božího; O ú-lu a povaze evangelia a o ú-lu apoštolství se rozprostraňovati; To hříchu rozmnožení byl toliko prostřední ú. k účelu vyššímu; Poslední ú. veškerenstva; Mluví o hlavitém ú-lu apoštolství; Tím dvojím dovršuje se všechen ú. listu našeho; O ú-lu téhož zákona jedná; jakým účelem po to- lika stoletích zákon vynešen byl? Těmi slovy vytýká prvý ú. starého zákona; Tím vyličuje ú. oné ostrahy a závory; Poslední ú. přibytu a úmrtí Krista pána; Hlavitý ú. j svůj sám list ten vyjadřuje slovy; Svrcho- vaný ú. všeho posluhování a budování v církvi; Dostižení toho svrchovaného ú-lu; Ú. všeobecný, zvláštní, částečný; Sláva otcova svrchovaný a poslední ú. vší nauky a vši milosti jeho jest; Nehledí ú-lů poli- tických docíliti. Sš. Mr. 19., 21.; L. 30., 61., 102.; Sk. 2., 43., 58., 125.; I. 9., 15., 22., 67., 140., 165.; II. 4., 38., 41., 45., 78., 116., 161.; J. 81., 115., 280. (Hý. ). Čechové byli sice v útěk obráceni, ale ú-lu výpravy ne- dosaženo; Toť pokládáme za účel oné shůze; Nevydává ú. za skutek; Za tím ú-lem hnul se s vojskem ku pomezí; Ú. strategický. Ddk. II. 429., III. 21., 284., IV. 28., 138. (Tč. ). Záměr znamená totéž, ale více se strany podmětu, jakožto úmysl. Účelem záměr se spravovati má. Pal. To k čemu se nese (duch), jsou jeho účely. Pal. často zbytečné slova tohoto užíváme: K účelu zadání prací rozepisuje se konkurs m.: K (na) zadání prací..; K účelu oslavy památky m.: na oslavu pa- mátky. Brs. 248. Účel vyjadřuje se a) pády předložkovými, předložkovým akkus. (pro, na), předložkovým lokalem (na, po). Boháč dává pro pověsť, chudý pro česť. Služebník na pomoc volal. Šel do lesa na jahody. Byla jsem v háji na žaludě. Budu choditi po ko- ledě. b) Infinitivem. Otec dal syna sloužiti. Prádlo jest ještě váleti. Dali ho na pudu ležeti. — c) Supinem. Spat se položím. Král šel lovit zvěři. Jdeme se modlit. Vz Su- pinum. Brt. S. 3. vyd. 76., 106., 117.

353252   Účel Svazek: 9 Strana: 0354
Účel. U Palac. gt. -u a -e. Mtc. 1901. 157.

353253   Účel Svazek: 10 Strana: 0458
Účel světí prostředky. Us. Blaze, kdo si jeden čistý smělý ú. místo mnohých před- staví. Koll. (Lit. II. 193. ).

353254   Učelisko Svazek: 7 Strana: 0950
Učelisko, a, n. = učeliště. Loos.

353255   Učeliště Svazek: 7 Strana: 0950
Učeliště, é, n., Lehranstalt, f. Us. Škd.

353256   Učeliště Svazek: 10 Strana: 0458
Učeliště = učiliště, asi působením slova učelivý. Mš.

353257   Učelivě Svazek: 4 Strana: 0273
Učelivě, gelehrig. D.

353258   Učelivosť Svazek: 4 Strana: 0273
Učelivosť, i, f. = učedlnosť. D., Sych. Pal. Rdh. III. 240. Mysl ta dětinná záleží v nejmění pýchy, ctižádosti, nečistoty a vůbec všech nectností a nad to v u-sti a hotovosti ke všemu dobru se skromností spojené. Sš. Mr. 45.

353259   Učelivý Svazek: 4 Strana: 0273
Učelivý = učedlný, vtipný. D., V. Proto prosil Šalamoun o srdce u-vé. Sš. Sk. 104.

353260   Učelivý Svazek: 10 Strana: 0458
Učelivý, n vysuto. List. fil. XXVII. 231. — v čem. Kubl. 200.

353261   Účelně Svazek: 4 Strana: 0273
Účelně = vydatně, ausgiebig. Strnistě bylo zapáleno, aby popelem půda účelněji byla mrvena. Ddk. IV. 140.

353262   Účelně Svazek: 7 Strana: 0951
Účelně, absichtlich. Šml.

353263   Účelní, -ný Svazek: 4 Strana: 0273
Účelní, -ný = od účelu, zweckdienlich, zweckmässig, Absichts-, Zweck-. D. Ú. ho- stina, das Zweckessen, Dch., spojka; Leč lépe bráti slova apoštolova za ú-ná. Sš. I. 115., II. 61. Ú. příčestí. Vz Ndr. 380. Účelné věty jsou příslovečné. Označuje se jimi děj n. stav pouze pomyšlený, pro nějž podmět koná děj označený slovesem příslušné věty hlavní. Věty ú uvozují se: 1) konditionalem. Proto vlčka bijí, aby se starý vtípil. Dokud síla, hleďme díla, aby památka po nás byla. Vz Aby. — Pozn. Vedlé aby v řeči prosto- národní bývá též co by: Běžel, co by se dostal z lesa. — 2. Spojkou ať. Ve větě hlavně bývá z pravidla imperativ. Kaž se lidmi, ať se nebudou tebou kázati. Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi. Vz Ať. — 3. Spojkou leda s příčestím minulým. A to vše činili, leda lid uspali (= jen aby). Hrá se, leda se hrálo. Vz Leda. — Ú. věty vztažné. Dejte nám kníže, kterýž by (= aby) soudil spra- vedlivě naše hlavy. Všem potřebí nějakého pravidla, po němž by (= aby po něm) život řídili. — Brt. S. 3. vyd. 132., 143. Cf. Kon- ditional.

353264   Učelník Svazek: 4 Strana: 0274
Učelník, a, m. = učenník. Šel Kristus pán na procházku s u-ky jedenácti. Sš. P. 3.

353265   Učelník Svazek: 9 Strana: 0354
Učelník, ?, m. = učedlník. Pal. Záp, I. 9.

353266   Účelnosť Svazek: 4 Strana: 0274
Účelnosť, i, f, die Zweckmässigkeit, Zweckdienlichkeit. Hř. exc.

353267   Účelnosť Svazek: 9 Strana: 0354
Účelnosť. Úsloví vz v Zát. Př. 215., XII. odst. 10.

353268   Účelný Svazek: 7 Strana: 0951
Účelný, vz Účelní.

353269   Účelodatný Svazek: 8 Strana: 0443
Účelodatný. Ú. idea. Krejč. Psych. 12.

353270   Účelosloví Svazek: 7 Strana: 0951
Účelosloví, n., Teleologie, f. Dk. Dj fil. 54., Mus. 1880. 425., Vch. Důk. 9 , 32.

353271   Účeloslovný Svazek: 7 Strana: 0951
Účeloslovný, teleologisch. Hlv, Dk P. 23. Ú. rozjímání o přírodě. Mus. 1880. 424. Ú. důkaz. Hš. Št. 75.

353272   Účelověda Svazek: 7 Strana: 0951
Účelověda, y, f. Ú. společenská, čásť dogmatické vědy společenské. S. N. V. 646.

353273   Účelový Svazek: 7 Strana: 0951
Účelový dativ. Vz Gb. Ml. II. 120. §. 400.

353274   Učeň Svazek: 4 Strana: 0274
Učeň, čně, m., na Mor. a na Slov. = učedlník, der Lehrling. J. tr. Učně přípo- vědíti. D. — Orb. p.. Koll., Boč. — U. = žák, der Schüler. Ddk. II. 36. Proslulosť vynikajících učitelů přivábila učně z ciziny. Ddk. IV. 325. (Tč. ). Kdo nikdy učněm ne- byl, ten mistrem nebude. Učňové Kristovi. L. A bez toho Petr byl hlavitý a prvý u Kristův. Sš. I. 164.

353275   Učeň Svazek: 8 Strana: 0443
Učeň — mučeň. NZ. V. 544.

353276   Učeňák Svazek: 7 Strana: 0951
Učeňák, a, m. = učenář. Šd.

353277   Učenář Svazek: 4 Strana: 0274
Učenář, e, m., ein Doktrinär. Šm.

353278   Učenářský Svazek: 4 Strana: 0274
Učenářský, Doktrinär-. Šm.

353279   Učeně Svazek: 4 Strana: 0274
Učeně = uměle, vědecky, verständig, ge- lehrt. Ros., Sedl.

353280   Učenec Svazek: 4 Strana: 0274
Učenec, nce, m. = učený, der Gelehrte. Důvtipy u-ců. Kom. — U. = učedlník, žák, der Schüler. Jakoby od nějakého učence n. žáka. V. Vděčnosť učencům k učitelům poroučí. Sš. II. 67. — Kom. Vz Učedlník. — U. = kdo se učí řemeslu, der Lehrling. Tkadlcův u. Sych.

353281   Učenec Svazek: 9 Strana: 0354
Učenec. Dějiny u-ců v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 24.

353282   Učenecký Svazek: 4 Strana: 0274
Učenecký, Gelehrten-, Schüler-, Lehr- lings-. Vz Učenec. Blý. Učenějí = učenější, zastr. Kat. 795.

353283   Učení Svazek: 4 Strana: 0274
Učení, n., vz Učiti = konání učícího, das Lehren. U. bráti, Belehrung annehmen. Dch. Při u. čtení užíval... lépe: vyučuje čísti užíval... Vz Abstrakta. Km. Ale kterak to bude, zmořie-li všichnu tu kněží ? kto ostane tomu lidu k učení? A k tomu u. zavázáni sú biskupové a faráři pod več- ným zatracením; Kázáním neb u-ním mohl by odraziti člověka od hřiechu. Hus II. 172., 270., I. 457. (Tč. ). Připojovati se musí k u. kázeň. Kom. Učením dětí se živiti. Us. Do učení jíti, choditi. D. Musí od u. dáti (když kdo v začátku škodu béře. Vz Škoda. ) Č. — U., zvl. u řemeslníkův ta doba, po kterou se učiti mají, než dostanou za vy- učenou, die Lehre. S. N. K někomu do u. choditi; z u. se dostatí. Sych. Do u., na u. někoho dáti, vzíti; z u. vypovědíti. Us. Na u. u někoho býti (na vycvičenou; cvik, cvičení u někoho bráti; ve cvičení býti, cvičiti se u nikoho k čemu, v čem). D., Nz. Někoho do u. dáti, do u. přijati, v u. býti; v u při svém mistru trvati; po vy- učení; z u. propustiti; plat za u., za vy- učení: rok u.; prominutí jednoho roku v u.; léta jeho u. vyšla. Šp. Jít na u. — trpět umučení. Lb. — U. = pravda n. domnění o něčem slovy pronesené, Jg., souhrn pravd,
předpisů atd., činících do hromady nějaký
celek, nauka, die Lehre. U. o trojici božské.
S. N., Ž. wit. Deut. 2. U. křesťanské; učení
chápati; bludné a svodné u. V. U. nové.
To u. od něho pochází. Ros. U. o putování
duše. Kram. U. o ctnosti, D., o mravech
(mravné), o bozích, o povětří, Us., počtův,
Aqu., mathematické, Kom., jazyka. V tomto
u. jest stránka vzdělávací; Drsnatá skořepa
nového u. Dch. Nebylo rozdílu mezi vyšším
tajným u-ním a mezi učením sprostým. Sš.
Sk. 236 U proroků falešných. BR. II. 1. — U. = umění, die Kenntniss. Kunst. U. na- bývati. V. Umělý všeho svobodného učení. Troj. — U. = učení-se, zvl. literní, studium, das Lernen, Studiren, Studium. Ž. wit. 13. 1. Nejsemť i jeden mistr, ačť sem byl ztrávil v učení prvá létá své mladosti; Bývají ná- božní dobří lidé, jižto z srdce milují Boha a nejsú u. velikého. Hš. exc. Bezděčné u. nebývá zdárné; na u. se dáti; mysl k u. přiložiti; nechati u., pustiti u. nebo od u., zavrci u. V. Pokoj k u. Kom. Jíti na u. Jest. na u. v Olomouci, Sych., v Praze. Ros. Svoboda u. Šm. U. mu dobře nejde; Má mnoho u., viel zu lernen; Cvičení — nej- lepší učení, Uibung macht den Meister. Dch. Maje mnoho jiného činiti, nemohu na u. mysliti. U. -se čemu. Šp. Bedlivosť v u zo- střuje vtip zatupený; V u. je noc žákům na pomoc; Skrz pilné u. umění nabudeš; Tam je slabé u., kde pokoj není. Us. Tč. Co pak práce v u, ano paměť biedná; U. sě od viery počíná; Otec hřeší dada dítě na u., aby bylo světu vzácno. Hus I. 293., 383., 476. Pán lidi pyšné a zlostné odsýlá na u. k dětem. BR. II. 79. a. U. mu nevoní. Vz Lenoch. Lb. — U. = učivo, die Schul- requisiten, sachen. Školák zapomněl ve škole své u. Us. Dch. — U. = učiliště, die Lehr- anstalt. Vysoké u. (kollej); professoři v u. pražském. V. U. filosofické. Sedl. Vysoké u. = universita, die Hochschule, Universität. I z Němec přicházeli mužové vědychtiví na u. do Prahy. Ddk. VI. 211. (Tč. ). Vz S. N., Tk. II. 10., 15., III. 269. —284., 589., 606. —610., 612. —613., IV. 9, 473., 688.

353284   Učení Svazek: 7 Strana: 0951
Učení = nauka. Každý vždy něčemu věřiti musí v každém učení, coj' ho na světě. Št. Kn. š. 7. — U. = učení-se. U. mu jde, jako by hrál. Němc. Delší den, kratší učení. Us. Kšť. U. kořen hořký, ale plod sladký. Hkš.

353285   Učení Svazek: 9 Strana: 0354
Učení. Nedbalosť v učení. Vz Zát. Př. III. odst. 3. Musí od u. dáti (se škodou se učiti). Kom.

353286   Učení-se Svazek: 10 Strana: 0674
Učení-se. Zůstala u nás za příčinou učení-se v šití. Tk. Para. II. 280

353287   Učenice, učennice Svazek: 4 Strana: 0274
Učenice, učennice, e, f. — učedlnice, die Schülerin, Jüngerin. — U. = škola, die Schule. U. mudrců. Šf. Mus. V. 142.

353288   Učenický Svazek: 4 Strana: 0274
Učenický, Schüler-, Jünger-, Lehrlings-. Šm.

353289   Učenictví Svazek: 4 Strana: 0274
Učenictví, n., das Lehrlingswesen, Dch, die Jüngerschaft, die Lehrjahre. Šm.

353290   Učenictvo Svazek: 4 Strana: 0274
Učenictvo, a, n., die Jüngerschaft, Jünger. Šm.

353291   Učeník, učenník Svazek: 4 Strana: 0274
Učeník, učenník, a, m., vz Učedlník. Učeník, D., Hus., učenník. Št. — U. = žák, Jezusěv učenník. St. skl. Kristus měl 72 u-ky. Us. Šd. A to jest řekl Kristus na veliké večeři svým u-kóm. Hus III. 176.

353292   Učenka Svazek: 7 Strana: 0951
Učenka, y, f., Schülerin, f. Šf. III. 296.

353293   Učenkyně Svazek: 9 Strana: 0354
Učenkyně, č, f. U. umění. Sá. Lit. 148. Vz Učenka.

353294   Učenkyně Svazek: 10 Strana: 0458
Učenkyně, ě, f. = učenka. Zvon V. 213.

353295   Učenlivosť, učenlivý Svazek: 4 Strana: 0274
Učenlivosť, učenlivý, vz Učelivosť atd. Uččunice, vz Učenice. Hr. rk. 93. Učenník, vz Učeník. Pass. mus. 344., Št. Učenosť, i, f. = umělosť, die Gelehrsam- keit, Gelehrtheit. Jg. U. v objektivném smyslu = souhrn vědomostí vědeckých, ve smyslu pak subjektivném mění takových vědomostí, tedy vlastnosť učence. Vz S. N. Řečniv do- brou chvíli dával hojné důkazy biblické učenosti své. Pal. Dj. III. 3. 77. Muž ve- liké u-sti. D. To je samá u. Rk. Jejich po- stavná u. Sš. II. 191. Vlídnosť, u. a ušlech- tilý mrav jeho; Pro svou u. velice vážený; U. v písmě. Ddk. II. 453., IV. 64., 327. (Tč. ).

353296   Učenník Svazek: 7 Strana: 0951
Učenník. Št Kn. š. 114., 145., Pass. XIV. U. doctor, učeník scriba. 14. stol. D. Gesch. 188.

353297   Učenník Svazek: 8 Strana: 0443
Učenník, z učenný m. učený, vz nn m. n. Gb. H. ml. I. 375.

353298   Učenosť Svazek: 7 Strana: 0951
Učenosť. Největší bohactví jest u. Sb. uč. U. ozdoba, neučenosť hanoba. Lpř.

353299   Učenota Svazek: 7 Strana: 0951
Učenota (!), y, f. = učenosť. Utvořil Rosa.

353300   Učenský Svazek: 4 Strana: 0275
Učenský, doktrinell. Šm.

353301   -učenský Svazek: 7 Strana: 0951
-učenský: staručenský (velmi starý). Mor. Brt. D. 153.

353302   Učenství Svazek: 10 Strana: 0458
Učenství (!), n. Vyšší u. = vyšší učení, škola. Pohl.

353303   Učenstvírna Svazek: 10 Strana: 0458
Učenstvírna (!), y, f. = učení, škola akademie. Pohl.

353304   Učenstvo Svazek: 4 Strana: 0275
Učenstvo, a, m., die gelehrte Welt. Šm.

353305   Učenstvo Svazek: 7 Strana: 0951
Učenstvo. Vzal ho na u. (= do učení). Orl. VII. 238.

353306   Učený Svazek: 4 Strana: 0275
Učený; učen, a, o, gelehrt, unterrichtet, unterwiesen. Každý dobře zvedený zná se, kde byl učený. Prov. Žádný učený s nebe nespadl. Č. Člověk učený — mučený. Dch. I slepica bez vajca smelej vykrikuje (= prázdná hlava více mluví než učená); Za blázna se pokládá učený zvadlivý. Na Slov. Tč. Zjevné prorok nazývá u-n. é lidi dobré, jenž jiné uči, hvězdami a ti mají své světlo od slunce Krista. Hus II. 11. U-ný se neztratí. Lb. Učení s učenými rádi tovaryší; Ze všech nejučenější. V. S učenými obcovati. Kom. Za učeného někoho pokládati. D. Vysoce u. Učeným lehko jest kázati (kdo čemu rozumí, snadno mu to vysvětlíš). Lb. Strany pořekadel vz Moudrý. — v čem: v svo- bodném umění, v písmě. V., Hus II. 92., v právech. J. tr., Vš. XXVII. — čeho. Otázal se jeden z nich zákona u-ný pokou- šeje ho. (Mat. 22. 35. ) Hus II. 366. Já nejsem toho u-ná (v tom zběhlá); Aby se na to dal, čeho je u-nej (čemu se naučil). Us. u Rychn. Msk. — k čemu: k křivdě. Hus I. 256. Vz Učiti. — Učené noviny (učenosti se týkající). U. hádání, die Disputation. Dch.

353307   Učený Svazek: 7 Strana: 0951
Učený = naučený. Nejsem já u-ná z zla- tého poháru (píti). Brt. N. p, 1. 34. — U., gelehrt. U. jest, kdo mnoho podržel, ne však, kdo se mnohému učil. Sb. uč. U. svět. Mus. 1880. 488. Ktož budú učeni, budú se stkvieti jako hvězdy. Št. Kn. š. 6. (1.). U. bývá skromný. Bž. exc. — v čem: v písmě. Št. Kn. š. 2. — kým. Je učený dvěma doktory (velmi u). U Dobrušky. Vk. — čeho. Ja sem je dvojího řemesla u-ny. Laš. Brt. D. Cf. Učiti (dod.).

353308   Učený v čem Svazek: 9 Strana: 0354
Učený v čem. Pěstoun v božích tajnostech učený. Chč. (List. fil. 1898. 462. ). — od čeho = od škody (škodou). Ezop. 317.

353309   Učepiti Svazek: 4 Strana: 0275
Učepiti, il, en, ení = čepení utvrditi, authauben. Ros.

353310   Učerněnec Svazek: 4 Strana: 0275
Učerněnec, nec, m., der Geschwärzte. Mor. Šd.

353311   Učerněný Svazek: 4 Strana: 0275
Učerněný; -ěn, a, o, schwarz gemacht, ge-, verschwärzt, beschmutzt. Chodí celý u-ný. Us. Šd.

353312   Učerniti Svazek: 4 Strana: 0275
Učerniti, il, ěn, ění; učerňovati, učerní- vati, schwärzen. — koho, se. Koba koby neučerní. Ctib. Hd. — čím, se od čeho.

353313   Učerpati Svazek: 4 Strana: 0275
Učerpati, učerpávati, učerpnouti, pnul a pl, ut, utí, abschöpfen. — čeho odkud: mléka z hrnce. Us.

353314   Učerstviti Svazek: 4 Strana: 0275
Učerstviti, il, en, ení, učerstvovati = zotaviti, občerstviti, erfrischen, aufheitern. — co. Č. Aby ženy své manžely u-ly a obveselovaly. V. — koho čím. V.

353315   Učerveniti Svazek: 4 Strana: 0275
Učerveniti, il, ěn, ění, učerveňovati, učervenívati, röthen, roth machen. Us. — co, čím.

353316   Učeřiti Svazek: 8 Strana: 0443
Učeřiti, učeřovati se = šklebiti se. Mor. Nár. list. 1896. č. 100. odp. feuill.

353317   Účes Svazek: 4 Strana: 0275
Účes, u, m., die Frissur. Dch., Bkř., Všk. Vkusné u-sy dělati. Šml.

353318   Účes Svazek: 8 Strana: 0443
Účes. Ú. mužské hlavy v XV. stol., vz Wtr. Krj. I. 126., ženské hlavy v XV. a XVI. stol., ib. 46., 371., čes. selského lidu v XV. stol., ib. 90., za doby husitské. 1b. 56

353319   Účes Svazek: 10 Strana: 0458
Účes ženské hlavy: na grgolu, na obálku, na dromlu, na vemä, na kytu, na kyku. Slov. Vz Ott. XXIII. 415.

353320   Učesanosť Svazek: 7 Strana: 0951
Učesanosť, i, f. U. a uhlazenosť slohu. Phľd. I. 2. 15.

353321   Učesaný Svazek: 4 Strana: 0275
Učesaný; -án, a, o, gekämmt. Pozná prý to, pozná, která je panenka, hlava u-ná jako laštověnka. Sš. P. 472. Měla vlasy u-né. Us. Šd.

353322   Učesati Svazek: 4 Strana: 0275
Učesati, učesávati, učesnouti, učísnouti, snul a sl, ut, utí; učesovati, kämmen, auf- kämmen. — co čím: vlasy hřebenem. — co komu: dítěti hlavu, vlasy. Us. Učej (učeš) si vlásky, kadeře, dokud seš u své mateře. Sš. P. 727. — koho = vybiti, durch- prügeln. Us. Mtl. — U. = odtrhati, utrhati, obrati, abreissen, abpflücken. Učesl jsem hrozny, ovoce. BO. — čeho: ovoce (ne- určitou měrou). Us. — si co jak: vlasy na obě strany (hlavy). Us. Tč.

353323   Učesati Svazek: 7 Strana: 0951
Učesati = utrhati. Tehdy sem učes hrozny a zdávil (vytlačil) sem v kalich. Gen. I. b. Mus. 1890. 453.

353324   Účesek Svazek: 4 Strana: 0275
Účesek, sku, m. = babka lnu, co se učísne. Us. u Turn.

353325   Účesť Svazek: 10 Strana: 0458
Účesť. Rač nedati diablu účesti. Modl. Vz, Účasť.

353326   Účestenství Svazek: 10 Strana: 0458
Účestenství, vz Účastenství. Ž. klem. 121 3.

353327   Učésti Svazek: 4 Strana: 0275
Učésti, učesu, sl, sen, učísati = utrhnouti, učknouti, učísnouti, abpflücken, abreissen. Bude mi žel, dáš-li se, kvítku milý, učésti jinému. Mus. XII. 300.

353328   Učestiti koho Svazek: 7 Strana: 0951
Učestiti koho = uditi, počastovati. Slov. Czm. 106., Rr. Sb., Dbš Sl. pov. II. 27. Stran časování vz List. fil. 1892. 216.

353329   Účestník Svazek: 7 Strana: 0951
Účestník, a, m. = účastník. Ol. OZ. 4. 18.

353330   Účestný Svazek: 4 Strana: 0275
Účestný, ehrsam. Šm.

353331   Účet Svazek: 4 Strana: 0275
Účet, účtu, a pl. účty, ův. m. = počítání, srovnání počtu s počtem, die Rechnung, das Konto, die Abrechnung, Abraitung. Více v pl. Ú. let (chronologie). V. Účty klásti, složiti, dělati, vésti; ú. vedoucí; ú. při zá- věrku; chyba v účtech. D. S někým ú. činiti. Žer. Účty přijímati, přijati, zavírati, zavříti. Chyby v účtech se dopočítati. Sych. Vraceti z účtu na účet (opravou, storniren); vrací se opravou z tohoto na onen účet; vrací se tu opravou zboží dne... na straně... omylem zapsané. Nz. U. na zboží (Faktura, die Berechnung), interkalarní, In- terkalarrechnung; na něčí ú. něco vybírati, auf Jem. R. etwas einheben; na něčí ú. něco plniti, etwas leisten; provozovati něco na svůj vlastní ú., auf eigene R. etwas betreiben; ú. ze zálohy (Vorschussrechnung); někomu vady v účtech vytýkati. J. tr. Na pokuty pořádný počet (účet) komoře české skládati; Ze všech důchodův obecních mají roční počty účty) do plné rady skládány býti. Er. Ú. rubričný n. oddílový, Rubriken- rechnung, návratný, Rück-, Retourr.., úprava z účtů, kladce účtů; ú. věcný, Sachen Konto, todtes Konto; ú. z úpisů, Obligations-Konto; ú. pokladniční, Kassa- konto, kupní n. z koupeného zboží, Ein- kaufsrechnung, ú. ze spolka N. N., gemein- schaftliche R., conto ? meta, ú. ze směnek dlužných n. splatných, Tratten-Konto, Passiv- Wechsel-Konto, ú. z domácích potřeb, z do- mácího vydáni, ú. z vydání na domácí po- třeby, Haushaltungskostenbuch. Nz. Účet z úroků, úrokový, Interessenkonto, prode- jový n z prodejův n. z prodaného zboží, Verkaufsrech., ú. z nákladů, z útrat, Spesen- rechnung, ú. továrnický, Fabrikationskonto, ú. hlavní knihy, Hauptbuchkonto, ú. z příro- din, Naturalienrech., osobný, Personalkonto, základný, Kapital konto. Nz. Návratný ú. planý, fingirte Retour-Rechnung; ú. za- tímní, conto suspeso; ú. ze ztráty a zisku, Verlust Gewinn-Konto; ú. z nářadí, Geräth- schaften-Konto, Utensilienkonto. Skř. Účet polní, rolní, nádavkový (z láže), conto agio, dělnický, měnozpytný (Arbitragerech.. ), roční z okresů chudinských, řemeslnický, stavební, obapolný, horní, váreční, základní, na pořád běžící, běžný, lážový, na polo (a meta), jejich (conto loro), můj (conto mio), náš (c. nostro), nový (na novo, zatímní, c. sospeso), jeho (c. suo), starý n. předešlý (c. vecehio), prů- měrný, kupní (z koupeného zboží), jalový n. planý n. slepý n. smyšlený n. domnělý conto finto, fingirte R. (Nz. ), rybní, pohřební, pícní (z píce, z obroku), vespolný, společný, ú. z výdělku, Verdienstrech., ze zboží, Waaren-, ze srážek, Diskontokonto, z vý- povědných pohledávek, Guthubenkonto, sprá- vní n. ze správy, Verwaltungskonto, ze směnek dlužných, splatných, Trattenkonto, z hmot, z látek, Materialrechnung, skladní, Lagerrech., roční, Jahresrechnung, Šp.; ú. z obstarané koupě, Kommissionseinkaufs- konto, ú. nestálců, conto per diverse, ú. obstaravatelský, Kominissionskonto, ú. po- řadový n. běžný, conto corrent, jednoduchý a složitý (dvojitý), einfache und doppelte Buchführung, ú. z prodaje, Verkaufsrech., ú. na jisto, fixe Rech, (když odeslané zboží nesmí se vrátiti), ú. na nejisto (v kněhku- pectví, když knihy neprodané smějí se vrá- titi), Skř.; ú. částečný, Partikularrechnung, Čsk.; účet schválený, stvrzený, obchodní, Hlavni, dvorský, kostelní, otevřený n. po- čatý, částečný, podílový (na podíl), městský, lonský, letošní, správní, konečný n. závě- rečný, zevrubný, směneční, úroční, poklad- ničný, všeobecný, vložený, koramisovaný, znovu otevřený, domnělý, berniční z po- cestného, z pocestních útrat; o summě 100 zl., z práce, ústavu chudých, z spotřeby to- piva, ze šatstva a ze hmot, z osvětlení, z pro- vozování něčeho (Betriebskonto), z okres- ního fondu, v příčině nejistých pohledávek n. o nejisté pohledávky (conto dubioso, Nz. ), drobnůstek, směsi (conto per diversi), o mýlky n. v příčině chyb, dle kursu, z menných rozdílu, z listin úvěrných, z koupeného zboží, z polního hospodářství, z lovení ryb, 7, obroku, ze stavení, od druhé strany (vzá- jemný, účet proti účtu), spolku, společenstva, k dobrému n. k lepšímu (Gutrechnung), statku, z nákladů, z výloh, z útrat; závěrek, uznání, zbytek, souhrn (jednotlivých) účtů; výtah z účtů, z propachtovaných pozemností; účet zkoušeti, zkoumati, vrátiti, s někým začíti, schváliti, potvrditi, vyříditi, srovnati, vyrovnati, přirovnati; z něčeho klásti, činiti, vydati; s někým míti, Šp., v účtech s ně- kým býti, in Verrechnung sein o. stehen; ú. v hlavní knize někomu otevříti, Jemanden eine Parthie im Hauptbuche machen; k ně- čímu účtu něco připsati, přičísti; s někým o něco v ú. jíti, ú. míti, dělati; zmýliti se v účtu. Nz. Učty jsou uhraženy uspsáním všech dělníků, sind belegt. U. z něčeho dáti, dělati, vydati, učiniti, položiti, otevříti, odev- zdati, opsati, připraviti, zapraviti, podati, uznati, posouditi; někomu něco na jeho ú. poslati; zůstává na nový účet; srážka, od- rážka v účtě (účetní); postávka v účtech; zbytek n. zůstatek přenesený z předešlého účtu; v účty něco položiti, vložiti, uvésti, pojati; ú. špatně vedený, přílohami opa- třený; úředník v účtech jsoucí (nevyčtený), ein in Verrechnung stehender Beamte; ne- shoda, rozdíl v účtu; neshodu v účtu míti; rozcházeti se v účtech; vepsati něco do účtu; z účtu jeví se summa; něco do účtu (v účet) vložiti; na něčí ú. něco plniti; na vlastní účet něco provozovati; z účtu se jeví, že....; z účtu někoho propustiti; uznati účty za pravé; průvod k účtům (Be- helf); ú. přílohami opatřiti; na ú. doléhati, dohlédati; v účtech znalý; omyl v účtech; vyrovnání v účtech; povinnosť ku kladení účtů; na ú. něco vzíti; ú. v summě 100 zl. upraviti (Nz. ); to jde na můj ú; ú. přehled- nouti; složení, uzavření, závěrek, vyhoto- vení, vedení účtův. Šp. Chyby v účtu se dopočítati. Sych. Něco v ú. bráti, mit etwas rechnen; něco na ú. klásti, etwas auf die Rechnung setzen; ú. skončiti, mit Jem. ab- rechnen; přendání účtu, das Revirement, přenesení účtu, das Virement. Dch. Ú. z roz- dílů měnných, Coursdifferenzen-Conto. Us. Nz. Nikda s Bohem nebudeme na stejných účtech; Na ú. vzatku a datku. Sš. II. 186. (Hý. ). Ú. na jisto postaviti, sicher stellen. Čsk. Účty za pravé uznati, die Rechnung agnosciren; průvod k účtům, Rechnungs- beleg; náhrady z účtů (účetní), -Ersätze. Společnosti své účty uzavíraly ve zkouše- ném stříbře; Spravujíce tyto důchody na svůj vlastní ú. Ddk. IV. 170., 272. (Tč. ).

353332   Účet Svazek: 9 Strana: 0354
Účet dobytčí, drůbežní (peníze stržené za dobytek, drůbež), měsíční, obilní, partiku- larní, peněžitý, polouletní, roční. Fisch. Hosp. 399.

353333   Účetná Svazek: 9 Strana: 0354
Účetná dle Věst. VI. 29. lépe než účtárna, ale toto již jest zcela obvyklé. Vz -árna.

353334   Účetná Svazek: 10 Strana: 0458
Účetná, é, f. Paní ú. = choť účetního. Kbrl. Džl. 15.

353335   Účetné Svazek: 4 Strana: 0276
Účetné, ého, n., die Rechnungstaxe. J. tr.

353336   Účetní, -ný Svazek: 4 Strana: 0276
Účetní, -ný = početní. Ú. = vše, co se k účtům vztahaje, Verrechnungs-, Rechnuugs-, Rait-. Ú. komora, rada, taxa, D., naučení, příběh, příklad, případ, věda, odpovědnosť, Verrechnungspflicht, kniha, kniha na zboží, das Fakturenbuch, závěra, Rechnungsab- schluss, propuštění, Rechnungsabsolutorium, spisy, -Akten, úředník (účetník), průvod. -Beleg, výtka, -Bemängelung, vyřízení, -Er- ledigung, nedostatek, -Mangel, zběhlosť, -Prax, zvyklosť, obyčej, -Gepflogenheit, pře (p. z účtů), -Process, přehlídka, -Prüfung, rada, -Rath, zbytek, -Rest, přehlídce, -Revi- dent, přehlídka, -Revision, znalec, -Verstän- diger, omyl, -Verstoss, -Mangel, odvětví, -Zweig, způsob, J. tr., setník, nadporučík, pisárna, pomocník, ú. poručík štábu pěšího pluku (štábu reservního komanda). Rf. Ú. kniha jdoucích úrokův, Interessen-Konto- Korrent-Buch, výpis (conto corrente). Nz. Aby ú. pře nerozpřádala se do nekonečna, omezen jest průběh její na čtvero písem: na výtky a opětné výtky (Mängel, Anstände; Supermängel, Superanstände) se strany pře- hlídce a odmítku, výklad či odpověď a opětnou odmítku (Erläuterung, Supererläuterung) se strany účetníka. Jakmile těchto čtvero spisů se vystřídá, jest prohlídce povinen vydati o nich účetníkovi konečné vyřízení (Erle- digung). S. N, XI. 247. Ú. bilance, denník, -Journal, doba, forma, formalnosť, formulář, lhůta, chyba, likvidace, návod, -Instruktion, kancelář, klíč, kontrola, manipulace, návrh, lhůta, -Termin, listina, obnáška, odbor, offi- cial, odpovědnosť, oddělení, práce, průkaz, provedení, předloha, příjem, položka, -Post, pořádnosť (conto corrente), přepis, právo, přehledač, přirážka, rozvaha, -Voranschlag, propuštění, -Absolutorium, rozdílnosť, ředi- telství, rubrika, -Rubrik, schůze (Raitung, Dch. ), srážka, -abschlag, služba, Verrech- nungsdienst, sběhlosť, strana, stav, spis, sloh, správa, -bericht, rok, -Jahr, úřad, výloha, výkaz, vědomosti, větev, výtah, -Auszug, vyšetřování, závěrka, závěrek, -abschluss. Šp. Vz S. N. XI. 247. Ú. knihy u Římanů. Vz Vlšk. 295., 296.

353337   Účetnický Svazek: 4 Strana: 0277
Účetnický = účetníku náležitý, buch- halterisch. Nz. U. pravidlo, zásada. Šp.

353338   Účetnicky Svazek: 10 Strana: 0458
Účetnicky něco dokázati. Nár. list. 1903. 337. 4.

353339   Účetnictví Svazek: 4 Strana: 0277
Účetnictví, n. D. — Ú. = každý způsob vedení účtův o nějakém majetku, jehož může přibývati i ubývati; v užším smyslu = ve- dení účtů kupeckých. S. N. Das Rechnungs- wesen, die Komptabilität, das Rechnungs- fach, die Buchhaltung. J. tr. Ú. jednoduché, složené n. dvojité n. vlaské, vz Účet, J. tr, Nz., komorní, německé. Šp. Ú. továrnické, Fabriksbuchhaltung. Nz.

353340   Účetnictví Svazek: 7 Strana: 0951
Účetnictví jednoduché od Skřivana, živno- stenské od P. Kheila.

353341   Účetník Svazek: 4 Strana: 0277
Účetník, a, m. = úředník při počtech, der Rechnungsführer, Buchhalter. D, Nz. — Ú. = kládce účtův, der Rechnungsleger. Nz. Vz Účetný.

353342   Účetný Svazek: 4 Strana: 0277
Účetný, ého, m., der Komptoirist, Buch- halter. Cf. Účetník. Nz.

353343   Účetvedoucí Svazek: 7 Strana: 0951
Účetvedoucí, ího, m. = účetník. Mus. 1880. 372.

353344   Učiaknúť Svazek: 7 Strana: 0951
Učiaknúť = ucvrknouti. Slov. Ssk.

353345   Učiarit Svazek: 7 Strana: 0951
Učiarit, aligniren. Slov. Ssk.

353346   Učibovati se Svazek: 4 Strana: 0277
Učibovati se, schmunzeln. Šm.

353347   Učičati se Svazek: 4 Strana: 0277
Učičati se = amočiti se (v dětské řeči), pissen, harnen. — se kam: do postele. Ros. -účičký, příp. jm. přidav.: tenúčičký.

353348   Učičíkati koho Svazek: 7 Strana: 0951
Učičíkati koho = uspati. Slov. U. koho do spánku, N. Hlsk. 111. 159., v sen mi- lučký. Btt. Sp. 4., Lipa III. 353., Dbš. Sl. pov. I. 235.

353349   Učičrati Svazek: 4 Strana: 0277
Učičrati, učičrávati = užvechtati ve vodě jako kachna neb husa, abschnabeln, ab- knatschen. Jg.

353350   Učíditi se Svazek: 4 Strana: 0277
Učíditi se = podělati se, sich bemachen. Vrat.

353351   Učíhati Svazek: 4 Strana: 0277
Učíhati, učíhnouti, hnul a hl, ut, utí; učihorati = číháním uloviti, erlauern. — koho. Us. Nikdo ho nemůže u. (vyčíhati). Us. Msk.

353352   Učíhnouti Svazek: 4 Strana: 0277
Učíhnouti, vz Učíhati. — U. = odtíh- nouti, ab-, wegziehen. On časně odčíhl. Ros.

353353   Učík Svazek: 4 Strana: 0277
Učík, a, m., osob. jm. Šd. — U. u, m., der Dickdarm. Mor. — U. = nadívaný ba- chor, gefüllter Schweinsmagen. U Olom. Sd. — Vz Ujčík.

353354   Učík, u Svazek: 8 Strana: 0443
Učík, u, m. = vepřový žaludek; jinde: strýc, ujec n. dědek. Brt. D. II. 484. Vz násl. Učiná.

353355   Učikati Svazek: 4 Strana: 0277
Učikati, vz Učknouti.

353356   Učiliště Svazek: 4 Strana: 0277
Učiliště, ě, n. = škola, die Schule, Lehr- anstalt. Us.

353357   Učilosť Svazek: 4 Strana: 0277
Učilosť, i, f., die Empfindung, das Gefühl.

353358   Učilý Svazek: 4 Strana: 0277
Učilý = kdo učil, der empfanden, ge- merkt hat. Jg. — U. = ucítěný, empfunden gefühlt. Jg.

353359   Účin Svazek: 4 Strana: 0277
Účin, u, m. = čin, That, f. Zlob., Dk. O zevnější ú. státi. Kos. Ol. I. 232. Do- máhal se komického účinu, Wirkung. Km. 1875. 225. Mine se s účinem. Ib. 354. (Kos. ). — Ú., v math. = součin, das Produkt.

353360   Účin Svazek: 7 Strana: 0951
Účin či tvorba ducha básnického KB. 1. — Ú. = čin. Umí-li rozumným účinem rozsúditi. Brig. (List. fil. 1886. 429.). — Ú. = účinek. Ú. aesthetický, barev, elemen- tarní, formový, látkový (stoffliche Wirkung), výslední (pochodí z účinů složkových); Má-li dílo umělecké plný ú. míti. Dk.— Ú., Ge- bahrung. Svěřené ú-ny, kommissionelle G.

353361   Učiná Svazek: 8 Strana: 0443
Učiná, é, f. = veliké střevo nadívané; jinde = tetka, babka. Vz lirt. D. II. 484. Cf. Učík.

353362   Účinčjenci Svazek: 7 Strana: 0951
Účinčjenci. Ven účinci z ú-cí (formule zaříkavací). Mor. Vz Brt. D. 150.

353363   Účinečnosť Svazek: 4 Strana: 0277
Účinečnosť, i, f., die Wirksamkeit. Jg.

353364   Účinečný Svazek: 4 Strana: 0277
Účinečný = účinek mající, wirksam. Ú. modlitba, řeč. D.

353365   Účinek Svazek: 4 Strana: 0277
Účinek, nku, m. = činění, das Thun. Za nesnadné k ú-ku něco pokládati. Vš. — Ú. = skutek, die That, Handlung. Neb mnoho je nepravostí, na kterých se netoliko ú. skutečně dokonaný (= zločin) popravuje, ale také sám úmysl se mstí a káže. Vš. 134. Zlý ú. (zločinstvo); lítosť z ú-ku; zlý účinek se trestá. V. Slavný ú. Reš. Bůh vůli za ú. přijímá. Kram. V ú. se vtěliti, sich zur wirklichen That verkörpern. Dch. Odpovídatel má na sobě prve zlú pověsť zlého ú-ku. NB. Tč. A tak v ú-ku zlém po- dezřien jest; Nežaluje pro nepřízeň ani pro žádnú jinú příčinu, než toliko pro vinu to- hoto ú-ku; Pro takový ú. hodni jsú obža- lovaní, aby byli hlavy odpravení; Tím ú-kem že vinni nejsú; Oni toho ú-ku vinni nejsú; Blažek tejto žalobě odpíraje k ú-ku sě ne- zná. NB. Tč., 76., 81., 102., 105., 112. I při- vedl s sebú na ten ú. dva tovařiše. Pč. 18. Jestliže který obyvatel pro některý ú. zboží a statku svého odběžel; Jsú škody rozličné, jedny z ů-ku, druhé z příjmu. Arch. II. 401., 492. (Šd. ). Prve než se z ú-ku svého vyznal. V. Jeho ú-kem stvořeni jsme. ZN. Po ú-ku želeti. BO. Tak že váš ú. zlý bude všem zjeven. Pass. 42. (Hý. ). Mnoho řeči, účinku nic. Na Slov. Kdo kvapně orteluje (odsuzuje), obyčejně po ú-ku lituje. Prov., D.. Pr. Bez rady nečiň a po účinku ne- pykneš. Ros. Po účinku těžká (zlá) rada. Prov. — Ú. = působení, die Wirkung, der Effekt, Einfluss, Erfolg. Ú = to, co se ně- čím způsobilo n. čeho se něčím dosáhlo. Blř. Z nich pocházející ú-ky. V. Ú. působiti (na něco, v něco); slunce působí ú. na zemi. D. Úřad potupu sobě od lidí všetečných učiněnou podlé velikosti účinku a potupy právu dokázané ztrestati může. Kol. 8. Aby naše práva v posměch nebyla a hodného nebyla zbavena účinku. CJB. 283. Právní ú. Bůh činí skrze kohož co kdy ráčí, ale ten ú. více jen skrze Bůh než zkrze toho, ježto činí. Hš. exc. Ú-ky hvězd. Kom. Ko- řínek mnohé byliny hojitelný ú. mívá. Sych. Každý ú. k své příčině se nese. Hlas. Věc neminula se s ú-kem; Mělo to nejlepší ú.; Ú-ku dojíti; Ú. selhal; Světelný ú., Licht- effekt, m. Us. Dch. Ú. cezení, der Filtrations- effekt. Pta. Ú. třísla, die W. der Lohe; ú. trubiček vlasových, Haarröhrchenwirkung; ú. louhu, Aescherwirkung. Šp. Za ništ méno bez ú-ku. Na Slov. Tč. Ú. potomný, pozdní, následující, die Nachwirkung, styčný, die Kontaktwirkung. Nz. lk. Toto napomenutí neminulo se s ú-kem. Ddk. II. 119. Dobrá chuť za ú. stojí. Jg. Již pak moci té do- kazuje z ú-ků blahodějních; Ú. toho po- slaní ducha v srdce naše vytýká apoštol slovy...: Řeč svou tak nastrojil, aby se ú-kem neminula; Mravné ú-ky. Sš. I. 166., II. 45., 50., 128. (Hý. ). Ú. míti; hleděti, prohlédati při něčem k ú-ku; sháněti se, bažiti, slíditi, pachtiti se po ú-ku; věc ve- likých, rozsáhlých ú-kův. Nz. Vyslané napřed dary neminuly se s dobrým účinkem; Od- hodlán jsa velikými ú-ky získati sobě slávu; Přičísti zlý tento ú. na vrub nemoci moz- kové, od kteréž král také zemřel; Slova tato nemohla zůstati bez účinku. Ddk. II. 366., 411., 439., III. 151. (Tč. ). — Ú. ruk lidských = dílo, das Werk. A mne, svůj účinek tak bídně trápíš. Br. Prospěšen byl ú. jich rukou. BO. Ú. chválí mistra. Vz Rada.

353366   Účinek Svazek: 7 Strana: 0951
Účinek = skutek, čin. Cf. List. fil. X. 99. Ú-kové zlí, škodní. Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 402. Žaloba z ú-ka. Vz Výb. I. 984. Trestáš-li přítele z ú-ku nepodobného (ne- slušného). Sv. ruk. 209. A želel nemúdrého ú-ka svého. Žvt. otc. 55 Ale sv. Augustin nechválí ú-ka jejieho Ksch. 23. Chvála z toho ú-ku věč by trála (trvala); Ďábel jich ú. zlých lidí závistí leptal. Št Kn. š. 184. 3. — Št. N. 127. 29. — Ú., Wirkung, f. Ú. střelby, Posp., léčebný, thermický slu- nečních paprsků. Stč., světla, Mj, umělecký. Mus.

353367   Účinek Svazek: 8 Strana: 0443
Účinek, dle lil. pol. a lépe prý: skutek, dílo. Bl. Gr. 324.

353368   Účinek Svazek: 10 Strana: 0458
Účinek, nku, m. = uřknutí. Slez. Vlasť. I. 208., 210. — Ú. Hledání prstenu mělo příznivý ú. špatně.: prsten se našel, byl nalezen. Věst. XII. 97. Brt.

353369   Učinění, n Svazek: 4 Strana: 0277
Učinění, n., das Thun, Machen. U. koho úřadníkem. Us. Čas u., terapus faciendi. Ž. wit. 118. 126. U. smlouvy, der Kontrakt- abschluss; u. (udělání) mistrem, das Meister- werden. Šp. Ale viz, že nepokládá bulla třetieho kusu pokánie, jenž jest dosti od hřiešného za hřiechy učiněnie; Oči holu- bičie má, když sebe ote všeho pokrytstvie a falše a zlosti učiněnie ostřichá. Hus I. 342., III. 22. — U. = účinek, skutek, die That. Kat. Z učiněnie = skutečně, v skutku. Kat. 3428. U. dobré. Aqu. — Bern.

353370   Učiněnosť Svazek: 4 Strana: 0277
Učiněnosť, i, f., factura. Ros.

353371   Učiněný Svazek: 4 Strana: 0277
Učiněný; učiněn, a, o, gemacht, gethan, bewirkt, verübt. Jg. U. skutek, zápověď, Har.; u. ďábel, Rk.; to víno jest u. ocet. Šm. To je u-ná hospodyně, eine rechte Hausfrau; Je tam z toho lijavce u-ná po- topa, eine förmliche Uiberschwemmung; Ta paní je u-ná dobrota, pure Güte; On jest u-ným srdcem jejich naděje, ist ihrer Hoff- nung Herz und Kern; Měl s tím u-né (živé) peklo, er hatte damit leibhafte Hölle. Us. Dch. On je u-ný mrzák. Us Ta holka je u-ný tlouk (nemehlo, nešika) U Kunv. Msk. Kázání od Krista u-né. BR. II. 3. — ke komu. V tejto při podlé tohoto k nám u-ného psaní toho základu jemu z práva povinnovat nenie. NB. Tč. 91. Člověk k o- brazu božiemu u-ný. Hus I. 74. — na koho. (O jeho) otázce na Krista u-né, gestellt. BR. II. 9. a. — proti čemu. Odpustiti móž člověk vinu proti sobě u-nú, ale viny proti Bohu u-né nemóž. Hus I. 375. — (na čem) komu. K ouvodu do Jeruzalema šla, kdež Josef to napomenutí sobě u-né měl; Maje sobě křivdu nějakou u-nou; Milosť sobě u-nou vyznala. BR. II. 10. b., 24. b., 232. (Šd. ). — kde. Obdarování od Boha člověku učiněné na duši i na těle. Aqu. Půhon při právu učiněný. Aqu. — čím. Okusi vladař vody vínem u-né. Hus II. 33. Rána hadem učiněná. Sych — Učiněnu býti při- bírá přísudek jmenný, vz Podmět, Spona.

353372   Učiněný Svazek: 10 Strana: 0458
Učiněný. Je u. blázen (hotový b. ). Us.

353373   Učiněný od koho Svazek: 7 Strana: 0951
Učiněný od koho Moc jim od hrdých u-ná. Vš 9. — oč. Psaní učiněné mu o spis Bárky. Mus. 1883. 363. Smlouva o jeho věc u-ná skrze otce jeho. Vš. 335 — jak. Překlad podlé vulgaty u-ný. Cf. Knihy u-né někým jiným latině. Št. Kn. š. 1

353374   Učiněvati co z čeho Svazek: 10 Strana: 0458
Učiněvati co z čeho. Z vína svú krev, učiňuješ. Pís. Kunh. 147b.

353375   Učini Svazek: 4 Strana: 0278
Učini, zastr. = učinil; učinichat = učinili. Kat.

353376   Učinilý Svazek: 10 Strana: 0458
Učinilý. Ev. víd. Mat. 12 39.

353377   Učinitel Svazek: 4 Strana: 0278
Učinitel, e, m. = původce, der Thäter, Urheber, Kom, stvořitel, der Schöpfer. BR. II. 872. b. U. nebe i země. Hus I. 46. Řeklo dielo u-li svému. BO. U. kvasu, Jel., časův. Ros.

353378   Učinitel Svazek: 7 Strana: 0951
Učinitel. Hospodin, u. náš. Kom. Lab. 120.

353379   Učinitelnosť Svazek: 4 Strana: 0278
Učinitelnosť, i. f., die Thunlichkeit. Ros.

353380   Učinitelný Svazek: 4 Strana: 0278
Učinitelný = co se učiniti může, thunlich. Ros.

353381   Učiniti Svazek: 4 Strana: 0278
Učiniti, il, ěn, ění. Vz Činiti. — U. = udělati, thun, machen; způsobiti, spraviti, hervorbringen, zu Wege bringen, machen, thun, bewerkstelligen, wirken, verrichten, anrichten; s něčím počíti, anfangen, thun; obnášeti, betragen, machen; účinek míti, wirksam sein, wirken; stavěti se, sich stellen, thun, als ob; se = býti, státi se, sein, werden; stavěti se, sich stellen. Jg. — abs. Učiním, jak chtí. Bern. Co musím, rád učiním. Prov. Učiň tak, jdi a piš. Činí (staví se), jakoby nic nevěděl. Us. Bern. Pravil a učinil, ge- sagt gethan; Zkoumej, než učiníš, ať sebe neviníš, vorgethan und nachbedacht, hat schon Vielen Leid gebracht. Dch. Učinil, čeho třeba. Us. — co: roztržitosť, konec, pohřeb, kratochvíl, pohoršení, mír, pomstu, vpád, útok, rozsudek, řeč, rozkaz, přímluvu, smlouvu, pomoc, rozdíl, dobrodiní, vděčnou službu, libosť, věc neslušnou, křivdu, bez- práví, V., tvrz, Kom., zázrak, Us., zmínku o něčem, D., křik, Pulk., porovnání, Sych., poctivosť. Vrat. To učiní 100 tolarů (obnáší). Br. U. přísahu k úřadu, die Amtspflichten eidlich angeloben. Václ. XXVII. U. poselství k někomu o něco. U. rozsudek, svou po- vinnosť. Vl. zř. 24., 412. Ktož jest to věno učinil. Ib. 512. U. nález. Zř. F. I. A. XIII. Kdež pak král Jiří jest, smlouvu učinil o některé zámky a města s knížetem Otou. Ib. B. XVI. Závady na statku učiniti. Ib. D. XIX. A když by statek toho, kdo moc učinil, dobyt byl, má na KJM. připadnouti. Zř. P. I. T. XV. U. pomoc, odpor. Skl. I. 284., 287. U. 5 mil, lépe: ujeti, ujíti 5 mil. Vz Ht. Brs. 288. Učinil chybu, příslušné opatření. Dch U., namítnouti otázku, po- čátek něčeho. Nz. Kdo cítí, co učiniti měl, nikdy se netáže, co učiniti mohl. Kmp. Dy jsi ty pomyslila, jakobys to učinila; Dy ujely drahy malo, s oblaků na ňu volalo: Cos Marjanko učinila, žes s umrlým poje- chala? Sš. P. 44., 791. (Tc. ). Co jsou uči- nili, chtějí taky i zastati. Žer. 316. Nocleh někde u. Žer. 317. Havéři rozbroj učinili; Povodeň škodu učinila Dač I. 145., 194, Učině jedno z toho dvojieho prázden bude žalobníka; I kúpili u mne devět víder vína po 20 gr., to učiní tří kopy. NB. Tč 84, 285. Což ona dva učinita, na tom mají dosti míti. Půh. I. 309. Učiňme člověka k sobě podobného; Učiníš-li zlé, boj se, nebť ne- darmo meče nese; Daleko učiň cestu svú od ženy a nepřibližuj se koncóm domu jejie; Učiň ten konec, zbav nás zlého; Vy přátele moji jste, když ty věci učiníte, které přikazuji vám; Což ráčí Kristus, to móž učiniti; A když vzroste zelina a užitek učiní, tehdy ukáže se i kúkol; Laik ač učiní veliký hřiech, malý jest; mrva jest proti hřiechu, kterýž hřiech kněz učiní; Učinil Petr vóli Kristovu a mnoho ulovil; A tak dobrú otázku učinil jest řka; Zrodili-li sú květové ovoce = již-li květové ovoce uči- nili; Dokavadž se hněváš, nesluší nic ani zlého ani dobrého u., neb v tu dobu rozum člověčí jest oslepený, že neví, co činí; Opilý netoliko učiní hřiech.. Hus 1. 61., 176,. 277., 355., 473., II. 43, 54., 277., 280., 331., III. 90., 182., 186. (Tč. ). U. proroctví. Us. Dobrý prospěch v něčem u. V. Učiniti půjčku šp. prý; ale cf.: u. poplach, různici, pří- sahu, list, pomoc, odpor, otázku, rozbroj, užitek, ovoce atd. (v předcházejícím a násl. ). — čeho: velikých pokroku šp. m.: veliké pokroky; On toho kroku u. musil šp. m.: ten krok; Učinil z nich otroků šp. m.: otroky atd. Brt. Ovšem dobře: Ten toho učinil (neurčitou měrou; ale jinak vždy akkus. ). — S dvěma akkusativy (vz Akku- sativ): u. někoho smělého, srdnatého, blaho- slavena; něco světlé a srozumitelné, se ne- věda, V., někoho něčeho účastna u. Sych. Učiňte mne jemu poručena. Dch. Ke všem dobrotiva někoho učiniti. Sš. Nemožeš jed- noho vlasa běla nebo črna u. ZN. Luk i lesóv učiniv mě mocna. Půh. I. 351. Tak z angela světlého sám se pýchú učinil ďábla temného. Hus I. 184. Že jest ona jeho moc- ného poručníka učinila. NB. Tč. 200. Učinil ho účastného hraběcí služby. Na Mor. Tč. Hojna tě učiní všech dobrých věcí. Hus I. 55. — co proč: pro dítky, pro manželku. Flav. To neučiním pro celý svět. Us. Ná- hradu pro hanbu u., J. tr., rozsudek pro neplacení. Pr. Ale na poručení Saře po vůli učinil. Sš. II. 53. To učinil pro peníze, pro odplatu boží. Dač. II. 4., I. 118. U. něco pro něčí prosbu. Výb. II. 51. Což možného mně jest, pro vás učiním. Arch. II. 147. U. co pro zisk. Chč 374 Písmo pro Boha uči- něno jest ne Buoh pro písmo; Aby to učinil pro chválu boží a z dobrého úmysla. Hus I. 104., 240. U. něco z platu, J. tr., z po- ručení panského. Štr. Přísahu a slib z při- kázání našeho a s naší dobrú volí pánuom učinil. Arch. I 68. Každý člověk má v lásce a z lásky býti učiněn. Hus I. 161. Skrze jeho vpadení učiněno mi jest škod za 600 hř. gr. Půh. I. 178 Nikdy skrze poslu- šenstvie nemá zlé učiněno býti. Hus I. 90. Učiňte mi to k libosti. Dch. Psaní, které ste mu v příčinách některých u. ráčili, ku přečtení odeslal. Žer. 328. Učinil na roz- žehnání hody a kollací. Dač. I. 146. Na česť sv. Marku krásný kostel jsú učinili. Pass. 346. U. něco z platu, z úplatku. J. tr. U. někomu něco na vzdory. V. U někomu něco na potupu. Us. U. něco na něčí prosbu, na něčí rozkaz, obyč.: ku prosbě, k roz- kazu. Us. Všecko pro každého učiním krom toho trého: Neslíbím, nepůjčím a nedám za něho svého. Č. — co s čím, s kým. Co s ním učiním? co s těmi penězi? Us. U. s někým smlouvu, přátelství, D., radu, Pulk., slib, Kom., pokoj. Us. P. Krištof z Kuttenštejna učinil svádu s p. Janem Zlatníkem u Kozla; Král polský slib a pří- sahu s Poláky učinil; Domácí s přespolními učinili mezi sebou šarvátku; Příměří s Tur- kem učiněno do let dvacíti. Dač. I. 106., 107., 208., 213. Kterak já s ním učiním (naložím)? NB. Tč. 90. Proto má toho domu požívati a s niem u., jakož s svým dědic- tvím. NB. Tč. 262. A tu jsem s ním úmluvu učinil, že...; Poklid se mnú učinil. Půh. I. 375., II. 307., 345. (Tč. ). Učiniť s nemú- drými smlúvu přiezni, bude jim dávati křivé sliby. Št. N. 114. 4 Nástupce jeho pokoj s nimi učinil. Šb. Učinil se Slezáky tu úmluvu, že.. Pal. Dj. III. 3. 171. Neb nevieme, kterak s námi Buoh učiní. Arch. I. 173. Chce-li kto dokonánie s těmi nápady u., tehdy nebeř jich. Hus III. 192. Co Bůh 8 mrtvými učinil, nevíte. Chč. 383. — co komu, čemu. Tak učinil všem městům (spálil je). Flav. Zle si u. V. U. něčemu přítrž, Kom., někomu škodu, křivdu, bez- práví, pomoc, dobrodiní, někoho sobě dluž- níka, V.; někomu poctivosť, česť, Har., vděk, Kom, milosť, Us., panně násilí. D. Vladislav tuto milosť pánům učinil. Zř. F. I. F. XXV. Nad takové narovnání jim stavům z zvláštní milosti do jistých let strany desátku od stříbra kupování milosť jest učiniti ráčil. Nar. o h. a k. Jestliže by kdo z stavu panského jakou škodu na osobě n na statku komu učinil. Václ. VII. Přísaha, kterouž král Ludvík učiniti ráčil pánům... Zř. F. I. B. VII., A. XXVII. A soud komorní po odjezdu JMK. aby té při konec spravedlivý učinil. Zř. F. I A. XVI. Aby sobě koupení učinil (něco za- koupil). Sedl. Rychn. 40. Zákonu dosti u. BR. II. 20. b. Zápověď někomu o něčem u. Bart. II 26. Toho mi neučinila aniž chce u.; I jeho sedláky učinili mi hnání na mú dědinu a v mém vlastním dvoře bili mé služebníky. Půh. I. 177., II 314. Žádné mi- losti jí u. nechtěl; Pan Podivický poháněl některé horníky k soudu k svědomí, ale oni tomu odpor učinili; I maje Polákům u. slib, toho se zpěčoval; Stavové čestí větší sobě nenávisť učinili. Dač. II. 14, 29., 1. 168., 254. Jest tomu nepříliš dávno, jak jsem Vašnosti psaní učinil. Žer. 327. Ne- míníme žádnému krátko u. Pal. Dj. III. 3. 232. Odtamtud učinil soudruhovi list. Kos. Ol. I. 91. Já jsem naň nežaloval, než lál jsem tomu i má hospodyň, kto by nám to učinil; A pán mój mi jest za to nic nevezl, aniž mi jest co učinil, jako pán muoj milo- stivý; Povinovat jest to kúpenie držeti a jemu dosti u. vedlé práva; A my zase chceme každému túž libosť u. NB. Tč. 81., 103.. 259., 288. Co jste jednomu z bratří mých učinili, mně jste u-li; My jsme u. jemu smrť, jíž jest Ježíš zveleben a lid od zatracenie výkupen; Učiň jí milosrdenstvie; Učiň sobě pláč hořký (Jer. 6. ); A učiníš-li dobře jemu (nepříteli), sobě si viece učinil než jemu; Z dievky sobě sestru zvolil a věnem ducha sv. darovav z nie sobě choť učinil; Viz, že hlava sobě pokládá učiněno, což údóm věr- ným jest učiněno dobrého. Hus I. 177., 215., II. 98., 110., 395., III. 52., 292. (Tč. ). Poruč psu, pes ocasu: pes lehne, ocas se nehne, učiň si sám. Bayer. — co z čeho. Bič z dratví u. ZN. Z toho ona učiň, což se jie zdá, jako ze svého. Arch. III. 338. Z těl našich příbytek duchu svému učinil. BR. II. 8. 6. Vlkóv mnoho sě z pastýřov uči- nilo. Hus II. 439. Z nemravného mravného u., V.; z něčeho počet, Jel., posměch, D., chléb z mouky. Us. U. ze sebe divadlo. Sych. Poselství, které jste k nám z téhož sjezdu učinili. Er. — co kdy: za horka (příliš kvapně, za zlosti). Sych. Vz U. co komu. Učiním to za čerstvé paměti. Us. Dch. A tele učinili za dnů oněch. Sš. Sk. 80. Neb se jim líbila řeč, kterouž jest na tom hádání učinil. Let. 16. Učinil ve své ne- moci poručenstvie. NB. Tč. 11. U. něco za svého vladaření. Anth. I. 98. To u-nil jednú ve dne a druhé v noci. Půh. I. 125. To u-nil dvě neděle po posudku. Půh. I. 202. Sobě konce neučinil s jeho otcem v těch létech o ten kuoň. Půh. I. 383. Již u-nil na mnohých a ještě učiní konečně v súdný den. Hus II 319. Co učiníme v den, kdy... Hus II. 99. (Tč). Co sem u-nil za dnóv za dávných. BO. To učinil po kázání. Štlc. — co mezi kým: svádu. Troj. Smlouvu mezi sebou učinili. Sych. U-li mezi sebou zápisy, vádu a šarvátku; Výpověď učiněna mezi horníky o berně. Dač. I. 75., 125., II. 13. U-nil pokoj mezi Bohem a člověkem. Hus II. 1450. Chtí mezi nimi konec učiniti. Půh. I. 380. Rozsudkové krále JM. mezi stavy aneb osobami učiněné mají ve své moci zůstati. Zř. F. I. A. XVII. Mezi sebou smlouvu u-li. Abr. z G. I. 269. — nač co: snůšku na ples n. na chudé u. Us. Na ně- koho žalobu u. Pulk. List správný na to u li. Půh. II. 189. U-nil na se pokřik a ha- nění. Dač. I. 158. U. na někoho otázku. Bart. 2. 5. Na žalobu odpověď u. NB. Tč. 20. — co k čemu, ke komu. Král polský učinil poselství k stavům uherským. Pal. Dj. III. 3. 53. Aby ke mně věrně u-nil a vrátil mi ty peníze. Půh. I. 295 U-li valné svolání ke dni úternímu. Dač. I. 26. Já k jeho žádosti jsem to učinil. NB. Tč. 11., 151. Kteří mu to k hanbě učinili. Ib. 288. Což sú oni u-li k své chvále, to on jim obrátí vše k hanbě. Hus I. 257. Chválil ho ne proto, že nevěrně u-nil k svému pánu, ale že opatrně u-nil; Bóh člověka u-nil k blahoslavenství. Hus II. 303., III. 129. Učinil k nim slib Bůh po potopě. Kom. Učinil to k jeho žádosti. Kuthen. U. pří- mluvu k obecnému dobru. V. U. to k jeho žádosti, k jeho prosbě, k jeho rozkazu, Š. a Ž., Os., k svému štěstí. Zv. U. někomu něco k libosti (z dobré vůle). J. tr. Člověk k obrazu božiemu jest učiněn. Hus I. 74. co jak. Řeč o své ujmě učiniti. V. Něco v dobrém úmyslu učiniti. T. U. někomu po vůli. Něco na zisk nebo na ztrátu u. Vz U. co čím. Někomu dosti u. Václ. 157., II. Vz Dosť. Něco s obzvláštní pilností, Us., s hněvem, s pláčem, s vděčností u. Jv. U. něco k moci svého úřadu. V. Rád bych to ze srdce učinil. Bs. U. podlé něčí prosby. Aqu. Poručník věrně nad sirotky podlé svěření u. má. Pr. Smlouvu podlé potřeby u. Bs. Něco pořadem práva u. Pr. To o své ujmě a mocí svého úřadu učinil. Š. a Z., V. Jestli co chceš zevniterně dobře činiti, musíš všecky zlé okolky od skutku vzdá- liti; Jestli něco zle učiníš, boj se své vrch- nosti. Na Slov. Tč. U. něco nad svou po- vinnosť; Jeden by rád učinil nad druhého. Dch. U. něco na zdařbůh. Us. Není nic skoncováno, až pán Buoh výpověď učiní svou spravedlností. Dač. I. 201. To oni usly- šavše podlé jejieho rozkázanie tři okence učinili. Pass. 3. (Hý. ). Aby, což bylo prve nerovné, učinil v rovné cesty. Chč. P. 111. a. Všeckos v múdrosti učinil. Výb. I. 62. U. něco s radostí. Výb. I. 319. II. se dluž- níkem z své vóle. Št. N. 17. Aby to strýci moji učinili dobrú věrú. Arch. I. 141. Nález učinili naň na tento způsob. Žer. Záp. II. 116. Učiň nám podlé tvého rnilosrdie. BO. Věrným srdcem to chci u. Kat. 923. A ty mojý mosíš býť, mně po vóli učiniť. Sl. ps. 59. Já u-ním přátelsky; To u. jmá s vuolí páně purkmistrovú; Abyste vedlé jeho do- brého zachovánie pro nás u. ráčili; Jakož mluvie, má-li jeho v té při prázen býti, když jemu zaplatí a učiní od sebe, hotov jest jej u pokoji nechati. NB. Tč. 12., 200., 288., 292. U co komu s právem. Dal. 132. To mu u-nil beze vší viny. Půh. I. 127. Že mu krátko u-nil (ho zkrátil). Půh. II. 224. Lidé v podobenstvie Boha učiněni sú; Zjevně zlé u.; A to jest u-nil ne bezděčně, ale dobrovolně a mocně; Člověk nemóž nic u. sám od sebe; Hněviví nic nemají bez rady múdrých n., chtí-li se hřiechuov od hněvu pocházejících vystříci. Hus I. 249., 466., II. 148., 161., III. 182. V jaké moci aneb v jakém jménu u-li jste toto vy?; To u-li ne tak vlastním puzením svědomí jak raději pro lid; Veškera díla jeho (Boha) jsou podlé míry a rozmyslu učiněna; Úmluvy tu u-li pod tím spolu závazkem... SŠ. Sk. 45., 49., 83.; II. 22 (Hý. ). U. něco mocí sobě od Pána danou. Štr. Psaní u-nil po bratru. M. P. Svou moci nemohu nic do- brého u. Hus III. 11. Řeč v tento smysl učinil. Sych. — co o čem. Řeč o něčem u. Sych. Zřízení o někom u. Zříz. Zmínku o něčem u. J. tr. — co proti komu, proti čemu: proti smlouvě. V. Trojím činem boj proti němu učinili. Pass. Pakliby proti tomu učinil. Sob. 13. Nerád bych proti tobě krátko učinil (tebe zkrátil). Arch. IV. 4. Toho neměl u. proti svému slibu a zápisu. Půh. II. 603. U. něco proti písmu. Chč. 380. Též nemá moci člověk, aby vinu odpustil bližniemu, jelikož jest proti Bohu vinu u-nil. Hus I. 340. A to n-ním proti právu vážiec sě smrti i zlé příhody. BO. Páni ať mi od- činí, co jsou proti mně učinili. Pal. IV. 2. 335. Buoh to vie, že jsem vědomě proti němu nikdy neučinil žádnú věcí. Arch. II. 416. Učinil se protikrálem proti Karlu IV. Ml. — co, koho, se čím. Tesknosť řečí obdélnou u. Sych. Pomluvou mrzutosť u. Sych. Zaplacením někomu dosti u. Us. Bu- dou-li chtíti k tomu puohonu neb obeslání poručníka dskami neb registry na zisk i na ztrátu u. Zř. F. I. D. XXII. Kdyžby pohnaný sobě učinil poručníka dskami a po- ručník jej položil nemocna. O. z D. U. něco pravdou. Us. Dch. Učiněn králem českým; Na ta místa učiněn V. Krása z Vlkanova hofmistrem, Jan Masník urburéřem; Král Vladislav p. Beneše z Weitmile korouhev- ním u-nil. Dač. I. 27., 117., 327. U-nil se ďábel hadem, svedl Evu i s Adamem. Sš. P. 38. Břetislav u-nil se náčelníkem války občanské. Ddk. II. 330. U. někoho biskupem. Pass. 186., Výb. I. 309., Vrat. 96. U-nil se žákem a nejsa kněžství hoden. Půh. II. 128. U. co svú múdrostí. Alx. 1100. Chtiec jej králem u. židem. BO. Prala usrané plénky a často nečistým hovnem se mrzkú u-la; U-nil ho sobě přietelem; Učiniece žáka potvorného biskupem, posadie na oslici k uocasu, vedú ho do kostela na mši. Hus I. 148., 185., 302. (Tč). Ďábel je zlosyny svým návodem u-nil. Hus II. 55. Někoho člověkem, Št., vůdcem, V., vojákem, kně- zem u. D. Katem se nad námi učinil. Sych. Krásnou řeč latinským jazykem u. T. Syna mnichem učinil. Pass., Dal. 54. — co za koho. Muž za ženu počet u. má. Zř. F. I. — komu, co za co: za právo, za sprave- dlivé někomu u. Žer. Záp. II. 13., Sych. Loupežníkům oprátkou za spravedlivé učinil. Sych. Má-li co za to u.; Ani za to dosti učinil. Půh. II. 555., 582. On za naše ne- poslušenství otci dosti učinil. BR,. II. 751. b. Dosti u. za hřiech nemohl člověk. Hus I. 366. — co nad čím. Nešlechetně jste nad ním u-li. Pal. Dj. III. 3. 281. Za krále ho volivše zradně nad ním u-li. Let. 199. A ten nade mnú nešlechetně u-nil. Půh. II. 564. Oni tomu člověku manželku s tiera statkem ulúdili a nad niem neprávě u-li. NB. Tč. 114. Prořezání nad kamenem u. Ras. Vraždu nad někým u. Pulk. Kdo nad kým co zlého bez viny učinie. Tkad. Velikou pomstu nad nimi učinil. Flav. Velmi ste nešlechetně učinili nad JMtí. i nad krá- lovstvím tímto i sami nad svými sliby. Hlc. Ani učiňte nad tím (verfüget nicht darüber), což jim lubo. Kn. rož. 128. Rač pomněti a u. nad námi právě a věrně. NB. Tč. 199. Želeli toho, co jsú nad těmi svatými u-li; Učiňte nade mnú, co chcete. Pass. 597., 770. — co oč. O náklady vedlé průvodu konec u. Zř. Ferd. Kterak s námi o ten purkrecht chceš u. ? NB. Tč. 12. O ves svět neučiním toho. St. skl. IV. 159. To prodal a o to počet u-nil. Arch. II. 319. Čím kto o větší věc křivdu učiní, hřiech tím větší. St. N. 131. Na tom semně páni chtí o to konec u. (entscheiden); U-nil se mnú o ten póhon poklid. U-niv se mnú úmluvu o ty škody, té mi úmluvy nedrží. Půh. I. 267., II. 526., 581. Vz: U. co jak čím. — co kde. Vý- tržnosť v chrámu u. Sych. Peníze u něho mnoho učinily (způsobily). Bern. Škodu na poli u. Us., J. tr. Voda velikou škodu u-la na mlejnicích. Dač. II. 23. A také nátisky jiné na mém věnu u-nil. Půh. II. 201. I řekl mi žid, abych před těmi počet u-nil. NB. Tč. U-nil žalobu před fojtem. NB. Tč. 81. Nemá toho sobě doufati člověk, co jest na svém těle u-nil Bóh člověk; Ale blaze těm, k Nimž přída přiebytek věčný u nich u-ní. Hus II. 134., II. 210. — na čem. Na tom jí krátko u-nil (ji zkrátil). NB. Tč. 236. Na tom mi dobře učiníte, když mne pomstíte. Pass. 489. Z nevědomosti u-li, co na Kristu u-li. Sš. Sk. 40. U-nil bratru škodu na zboží. Hus II. 288. Vz Učiniti co, v čem. V dóstojenství najprvnější jest učiněn. Hus II. 22. Který jest největší div Buoh u malé věci učinil. Pass. 29. Když sě to stane, v tom kusu práv bude učiněn. NB. Tč. 177. — co kam. Aby na poledne dvě okénce u-li. Pass. 32. (Hý. ). — komu = počíti s něčím. Nevěda, co tomu u. (co s tím počíti). Dal. — do které doby. Na to má rychtář rozsudek u. domácím do dvú nedělí pořád zběhlých. Pr. Ferdinand a císař turecký učinili mezi sebou příměří do osmi let. Dač. I. 83. — se. Učinil se křik. Bern., Šm. Kde co vidíš, tak se učiň, jak bys ne- měl oči a budeš míť svatý pokoj ve dně v noci. Na Mor. Tč. — se komu. Tak se mi učinilo (zdálo), jakoby někdo na mne volal. Koll. — s že, aby, vz Činiti.

353382   Učiniti Svazek: 8 Strana: 0443
Učiniti s dvěma akkus. U-ním vás rybáře lidské; Které jest spravedlivý učinil. Bibl. XV. stol. List. fil. 1896. 80., 96.

353383   Učiniti. — co Svazek: 7 Strana: 0951
Učiniti. — co: opatření, Us., výpravu, Sb. F., provolání, Šmb., něčí žádanie (vy- plniti), Výb. I. 31 , smlúvu, pokoj, kostel, Kar. 16., 31., 115., nebe i zemi, šerednú věc, žalobu, náklad. Št. Kn. š. 13., 18., 148., 156.— S dvěma akkus. Učiním vás rybáře. Kar. 47. Spasena mě učiň pro mi- losrdie tvé. Ž. wit. Tak že ta chuť hořkú učiní všicku libosť světskú; Ktož proti v Bohu chtie je bohaty učiniti; I slušie každému člověku ten ostnec svědomie svého tvd u. žalostným rozpomínáním na své hřiechy. Št. Kn. š. 36 , 38., 181. — co proč. U. něco pro spravedlnost a obranu ctnosti, 15l5. Mus. 1880. 490., pro božie přikázánie. Št. Kn. š. 41. (18.). Pro něho u. nic nesmieme. Výb. II. 34 — co s kým: spolek. Us. Učiň s Štilfridem statečné hná- nie. Výb. II. 45. U. s někým milosť. Št. Kn. š. 188. — co komu : pohanění, Posp., ne- jistotě konec, Us. Pdl., někomu poručení, něco škodného, 1532., Mus. 1880. 497., 500., hody, smrť, křivdu, pych, škodu, zlé, něco protivného, núzi, protivenstvie, česť. Št. Kn. š. 17., 20., 37., 39., 41., 91., 162., 168., 187. — co k čemu. U. k někomu otázku. Šmb. S. II. 272. U-nil k ní psaní. Mus. 1880. 230. Cf. Již dvoje psaní jsem vám učinil. Žer. L. III. 39. — co jak: nakvap, Šml., ml- čečky a tajně, 1535 Mus., žalobu listovně, Mus. 1883. 141., každému spravedlivě, Mus., ve jméno boží. 1512. Mus. Kostel ve jmě sv. Víta učinil. Kar. 115. Učiň tak, jakoť je přikázal. Pass. — co, koho čím U. ně- koho něčeho účastným, hodným. Mž. 9., 41. Člověkem, bláznem u. Št. Kn. š. 14., 8. Něco trvalým majetkem ducha svého uči- niti. KB. IV. U. něco předmětem porady. Us. Pdl. U. řečí veliký dojem. Vlč. U. něco pravidlem. Us. Každý se učiň povahou. Dk. Někakým kúzlem to u-li. Pass. XIV. — kde. U. v sněmě interpellaci. Us. Pdl. U. obraz v mysli své. Vlč. U opatření v zá- koně. J. Lpř. U-nil po celé Europě sensaci. Osv. I. 202. Při počátku mého psaní u-nil sem byl spis ku posloužení času toho. 1512. Mus. 1883. 363. Pokrok, jejžto hospodář- ství u nás za posledních 20 let od zrušení roboty u )o. Osv. 1. 524. Kostelík v sadu u. kázala. Pass. Mezi nimi různici u-li Št. Kn. š 44. — co komu v čem. Ale jakž v tom u-ní jim křivdu. Št. Kn. š. 155 — skrze koho. Skrzeňž všecky věci u-ny sú. Ib. 14. — co od koho. Pán od něho spra- vedlivé u. chce. 1535. Mus. 1883. 142.

353384   Učinitlivý Svazek: 4 Strana: 0281
Učinitlivý, factivus. Ros.

353385   Učinká Svazek: 8 Strana: 0443
Učinká, é, f. = učiná (3. dod.). V Pri- vidzku. Phľd. 1894. 308.

353386   Účinkář Svazek: 4 Strana: 0281
Účinkář, e, m., der Effekthascher. Šm.

353387   Účinkářský Svazek: 4 Strana: 0281
Účinkářský, effekthaschend. Šm.

353388   Účinkářství Svazek: 4 Strana: 0281
Účinkářství, n., die Effekthascherei. Šm.

353389   Účinkování Svazek: 4 Strana: 0281
Účinkování, n., das Wirken, der Ein- fluss. Scip., D.

353390   Účinkovati Svazek: 4 Strana: 0281
Účinkovati, wirken. D. Ú. od účinek, dle Jg. lépe: působiti a podobná; ale toto slovo jest usem dosti zaručeno. Lék účinkuje. Hrozil žalobou a to účinkovalo. Gb. — nač. Kde pouze dynamické síly na sebe účin- kují, zůstává silnější povždy vítězem. Ddk. IV., 330.

353391   Účinkovati Svazek: 7 Strana: 0952
Účinkovati. Cf. Km. 1888. 678. — kam. Zhoubně v život lidský ú. Kod. — čím kam. Tlakem na těleso n. ZČ. I. 282. — k čemu. Úval nad jiné k tomu, aby . . . Mas. 1880. 23. — kde jak. V něm (bodu a) ú-kuje tíže svisle dolů inteneivou g; Kdyby v tomto případě ú-valy síly molekulárné přímo mezi částicemi obou desek. ZČ. I 287., 248.

353392   Účinkový Svazek: 4 Strana: 0281
Účinkový = skutečný, That-, werkthätig. L. Ú. věta, Vz Věta.

353393   -účinký Svazek: 4 Strana: 0281
-účinký, příp. jmen přídav.: tenúčinký. Vz, -účičký, účký.

353394   Účinlivě Svazek: 4 Strana: 0281
Účinlivě, wirksam, thätig.

353395   Účinlivosť Svazek: 4 Strana: 0281
Účinlivosť, i, f. = činnosť, působilosť, die Wirksamkeit, Thätigkeit. D., Jel. Ú-stí svou někomu prospěti. Sych. Med v ústech, slova lahodná, žluč v srdci, ú. žádná. Sych. Ú. v skutcích. Scip. Hlavně této ú-sti jsou cisterciáci díkem zavázáni, že zapustili na Moravě pevné kořeny. Ddk. V. 20.

353396   Účinlivosť Svazek: 7 Strana: 0952
Účinlivosť. Šf. Strž. II. 4 , Pal. Rdh. I. 373. Ú. světla. SP. II. 144., Stč. Zem. 536.

353397   Účinlivý Svazek: 8 Strana: 0443
Účinlivý = úslužný. Kunšt. Brt. D. II. 405.

353398   Účinlivý, účinný Svazek: 4 Strana: 0281
Účinlivý, účinný = činný, působivý, wirksam, thätig. U. láska, pomoc, D., od- pověď (která prosbě za dosti činí). Ros. Aby na ně tím dříve milostivá a účinlivá odpověď od jeho Msti dána byla. Žer. 341. Ten lék byl ú-livý. Us. Vk. Jejich (klášter- ské) prostředky jsou poměrně ještě účin- livější. Ddk. IV. 330. (To. ). — kdy. An- dělé při zákonodání ú-liví., Sš. Sk. 89. — z čeho: z moci zákona u. Út. tr. zák.

353399   Účinně Svazek: 4 Strana: 0281
Účinně, wirksam, effektvoll, thätig. Dch. U. působiti. — Ú. = úslužně, dienstfertig, dienstwillig. Jg.

353400   Účinnosť Svazek: 4 Strana: 0281
Účinnosť, i, f., účinlivosť = činnosť, působnosť, die Wirkungs-, Thatkraft, Thätig- keit, Wirksamkeit. Jg., Nz. K ú-sti vzbu- diti. D. — Ú. = služebnosť, dobrotivosť. Vše- chněm dobrého žádá, ano i v účinnosti své přívětivě všechněm se zamlouvá. Br. Ne- zištná u. Sych. Netoliko vymstívání se za- povídá, ale nad to výše dobře činiti a ú-sti vyučuje; Abychom se s svárlivým člověkem v svádu nedávali, ale ú-stí hněv jeho jako oheň plápolající vodou zalévali. BR. II. 24.

353401   Účinný Svazek: 7 Strana: 0952
Účinný. Psp., Pr. tr. Ú. přátelství, Šml, horlivosť, Mus, kontrast, Dk., síly. SP. 11. 79., ZČ. I. 99. Tlak účinný na čásť povrchu kapaliny. ZČ. I. 282. Chemický ú. ZČ. Aby byl ú. pro lidi. Výb. II. 1417.

353402   Účinný, učinlivý Svazek: 4 Strana: 0281
Účinný, učinlivý = činný, wirksam, thätig, thatkräftig, effektvoll. U. ochrana. Dch. Co jest účinnějšího, než když se ve- spolek mezkové drbají? Jel. Enc. m. 47. Poskytovali králi ú-né pomoci. Ddk. 261. Ú. příroda, Kká. Š. 105., příčina, causa efticax, Us., nástroj, křest. Sš. II. 32.; J. 31. — v čem. Víra ve skutcích ú-ná. MP. Dá do štastné vody zelinky, v té věci ú-né (laskavec). Sš. P. 760. — kdy. (Tato vlast- nosť), při spáse lidské u-na byla. Sš. Sk. 51. U-ný při kšaftu jest ten, kterýž kšaft dělá. Bdž. 75. Ú. moc. Bib. ms. — Ú. = dobrý, štědrý, úslužný. V., Kom., Br., Jel. Ú. přítel. Jg.

353403   Učinovati se Svazek: 4 Strana: 0281
Učinovati se = skončiti práci. Na Slov.

353404   Učírna Svazek: 4 Strana: 0281
Učírna, y, f., die Studir-, Lehrstube, der Lehrsaal, die Schule. D. U-nu zarazil v sále nějakého Justa; Přenesl své vyučování do u-ny pohana. Sš. I. 153., II. 75. (Hý. ).

353405   Učiřiti Svazek: 4 Strana: 0281
Učiřiti, il, en, ení = čirým učiniti, rei- nigen, lauter machen. — se. Rostl. I. 172.

353406   Učísliti co Svazek: 7 Strana: 0952
Učísliti co. Msr. 93.

353407   Učistěný Svazek: 4 Strana: 0281
Učistěný; -ěn, a, o, abgeklärt, geklärt. U. olej. Us. Šp. — čím: pometly u-ný dóm. ZN.

353408   Učistěti Svazek: 4 Strana: 0281
Učistěti, ěl, ění, rein, klar, sauber werden. To víno již u-lo. Ros.

353409   Učísti Svazek: 4 Strana: 0281
Učísti, učtu, četl, čten, ení; účítati = čtením odbyti, weglesen; vložiti co na koho, strčiti co na koho, Jemanden was auftragen, bestimmen, zumuthen: počítati, rechnen, be-, abrechnen; se = jedno proti druhému sra- ziti a pořádně všechno počísti, sich be-, ab- rechnen, Abrechnung halfen, Rechnung ab- schliessen, sich mit Jem. ausgleichen. Jg. A tak se těch úroků, nákladův a škod ně- která summa sejde; co toho jest, to se nyní věděti nemůže, leč se učtou. Pal. V. 2. 340. — co. Hodný kus té knihy jsme učtli. Jak náleží jsem to učetl (počítal). Ros. — co na koho = naň vložiti. Br. Křivé věci na někoho u. Us. — se před kým. Věřitel a dlužník prvé před soudem u. se mají. — 229 se s kým oč, Rechnung u. Gegenrechnung pflegen. Nz., J. tr. List vyznávací, že Čeněk postřihač učetl se s nimi o těch 170 zl., za něž dvuor koupil. Arch. II. 477. Mikuláše svobodna činí s ním se učetše. Arch. II. 456. Aby se s nimi (kteří dluhy za císařem mají) komora česká učtla. V.

353410   Učísti Svazek: 8 Strana: 0579
Učísti. Má se s její radú u. o své kle- noty (vyrovnati). Arch. XV. 187.

353411   Učísti se oč Svazek: 7 Strana: 0952
Učísti se oč. Kde jedni na druhé leží, aby se jistec neb rukojmí učtli o tu sumu prolezenú a hned po tom učtení aby více ležáno nebylo. Výb. II. 1242.—1243.

353412   Učistilý Svazek: 4 Strana: 0282
Učistilý, geläutert, geklärt, gereinigt. (Ctnosti) někdy jsú tak, aby mysl učistily a někdy již učistilé mysli. Št.

353413   Učistiti Svazek: 4 Strana: 0282
Učistiti, il, stěn, stěn, ění; učištovati, reinigen, abklären, läutern, rein, sauber, klar machen. V. — co: stoly, pokoj, víno, příbytky atd. Co Bůh učistil jest, ty ne- řiekej nečisté. Hus III. 229. — co čím: pivo solí; stůl utěrákem. — se = očistiti se. Víno se již učistilo. Ros. — se od čeho: ot hřiecha. Ž. wit. 18. 14. Zemiu ot Němcóv učistichu. Dal. 125. By ho od hřiechóv uči- stili; Neměli sú moci, aby koho u-li od malomocenstvie. Hus I. 28., II. 342.

353414   Učistiti co Svazek: 9 Strana: 0354
Učistiti co. Št. Bes. 8. — koho čeho. Ib. 75. — od čeho. Učistil svědomí jich od skutků zlých. Chč. S. I. 428.

353415   Učistiti co kde Svazek: 8 Strana: 0443
Učistiti co kde: vše v domě. 1500. Rokyc. Post. — List, fil. 1895. 138.

353416   Učistiti něco Svazek: 7 Strana: 0952
Učistiti něco. Št. Kn š. 186. 79., Bož. umuč. v. 295. Učisť to nečisté plémě. Výb. II. 251. — co čím. Ale móž ji (korunu panenskou) ještě pokorným za to dosti uči- něním u. Št. Kn. š. 70.

353417   Učiště Svazek: 4 Strana: 0282
Učiště, ě, n., lépe než učiliště, cf. cvi- čiště, loviště, popraviště. Kmp.

353418   Učištění Svazek: 4 Strana: 0282
Učištění, n., die Reinigung, Klärung, Läuterung.

353419   Učištění Svazek: 9 Strana: 0354
Učištění, n. Št. Bes. 105.

353420   Učištěný Svazek: 4 Strana: 0282
Učištěný; -en, a, o, geläutert, geklärt, gereinigt.

353421   Učišťovací Svazek: 7 Strana: 0952
Učišťovací, Abklär-. U. nádoba. Šp.

353422   Učišťovadlo Svazek: 4 Strana: 0282
Učišťovadlo, a, n., das Reinigungs-, Klärungsmittel. Šp.

353423   Učišťování Svazek: 4 Strana: 0282
Učišťování, n., das Reinigen, Klären. Šp.

353424   Učítati Svazek: 4 Strana: 0282
Učítati, vz Učísti.

353425   Učitba Svazek: 4 Strana: 0282
Učitba, y, f., der Lehrsatz. Zlob.

353426   Učitedlně Svazek: 4 Strana: 0282
Učitedlně = učedlně, gelehrig. Ros.

353427   Učitedlník Svazek: 4 Strana: 0282
Učitedlník, učitedník, a, m. = učedlník. Ros.

353428   Učitedlnosť Svazek: 4 Strana: 0282
Učitedlnosť, i, f. = učedlnosť, Gelehrig- keit, f. Ros.

353429   Učitedlnosť Svazek: 10 Strana: 0458
Učitedlnosť, i, f. Rozk. P. 1316., R. 83.

353430   Učitedlný = učedlný Svazek: 4 Strana: 0282
Učitedlný = učedlný, k učení schopný, jemný, způsobný, gelehrig. Ros. — k čemu. Sluha má krotkým býti, ke všem u-ným, trpědlivým. ZN.

353431   Učitek Svazek: 7 Strana: 0952
Učitek, tku, m., doceanus, zastr. Rozk.

353432   Učitel Svazek: 4 Strana: 0282
Učitel, e, m., pl. -lé. V již. Čech. učitel, a, m., ale v pl. pravidelně: učitelé, Lehrer, m., Kts. — U. = kdokoli vůbec něčemu vyučuje, obzvl. kdo sobě vyučování za po- volání obral. U. soukromý, veřejný. U-lé vyšších ústavů slovou professoři. Pane učitel (správně: pane učiteli). Us. Učitel při škole nebo na škole. U. dítek, školní, ja- zyka, Us., mládeže, slova božího, písma sva- tého, V., na hodiny, práv, D., hvězdářství. Ros. U. skutečný, prozatímní, řídící, podučitel, vedlejší (ku př. tělocviku), Neben-, výpo- mocný, Aushilfs-, Us., cestující, Wander-, náměstný, stellvertretender L. Us. Dch. U. řečnictví, Rhetor, Nz., církevní, Kirchen-. Us. Na Slov. tituluji učitele: Výborne učený a vľudný pán. Dbš. 86. Učitel nejsa napřed sám dítkami vzdělán dítek náležitě vycho- vávati nebude. Fr. Trnka. Rozumný u. lepší než zploditel. Mor. Tč. Nemóžú víc rodi- čové dětkám dáti jak dobrého učitele ku ďétkám zjednati; Jaký je u. v mravech, učedlník taký; Zlý u., učedlník bude leda- jaký; Zapamatuj, kdiž u. mluví co dobrého; U-lóv v dobrých vecách poslúchaj; U. jest tvoj služebník, keď ťa vyučuje. Na Slov. Tč. A proto, dí Nestor, národu slovanskému u. je Pavel. Sš, I. 142. Co k tomu my u-lé dieme, že před súdným dnem úřad cierkve sv. přijímáme a němí chléb jieme?; Po- krytec jest každý učitel, kterýž prve ne- činí dobře a pak káže. Hus II. 66., 276. (Tč. ). Nedouk chce učitelem býti. Sych. U-le pilně následovati. Kom. O u-lích u Římanů vz Vlšk. 228., 248. Cf. Škola.

353433   Učitel Svazek: 7 Strana: 0952
Učitel domácí. Pdl. Pane učitel, pučte mi pytel; co se naučím, do něho strčím. Mor. Brt. Slova našich u-lů věrně zacho- vejme a za krásná naučení vždy je v úctě mějme. Hkš. Učitel jako obraz Apollinův : v jedné ruce měj meč, aby přísností váž- nosti si dobyl, v druhé hru, aby přívětivostí získal si svěřených lásku. Sb. uč. U. — mučíte!. Us. Rgl. Pane kantor! koza v zelí, vemte housle, zahréte jí. Brt. Dt. 121.

353434   Učitel Svazek: 9 Strana: 0354
Učitel. Jací u-lé, takoví žáci. Wtr. Živ. vys. šk. 296. Komu je los nepřítelem, udělá ho učitelem. Rub. 192. Platy u-lů v XV. a XVI. stol. Vz Wtr. Part. 231., 793.

353435   Učitel Svazek: 10 Strana: 0674
Učitel. Bitím řezník získá, ne u. Máj. IV. 283.

353436   Učiteliště Svazek: 7 Strana: 0952
Učiteliště, ě, n. = učitelsky ústav.

353437   Učitelka Svazek: 4 Strana: 0282
Učitelka, y, f., učitelkyně, ě, f. = která učí, die Lehrerin, nebo 2) manželka učitelova, die Lehrerin, Schulmeisterin. D. — Cf. Učitel.

353438   Učitelka Svazek: 10 Strana: 0458
Učitelka, y, f. = louka, kterou dostával učitel. Hoš. Pol. 144.

353439   Učitelna Svazek: 4 Strana: 0282
Učitelna, y, f. = škola, die Schule. — U. = stolice učitelská, Katheder, Lehrkanzel. Balb. Zem.

353440   Učitelní Svazek: 4 Strana: 0282
Učitelní stolice, der Lehrstuhl. D. exc

353441   Učitelnica Svazek: 7 Strana: 0952
Učitelnica, e, f., Lehrstuhl, m. Slov. Bern.

353442   Učitelnice Svazek: 4 Strana: 0282
Učitelnice, e, f. = učitelní stolice. Bern.

353443   Učitelník Svazek: 4 Strana: 0282
Učitelník, a, m. = učeník. Šm.

353444   Učitelnosť Svazek: 4 Strana: 0282
Učitelnosť, i, f., die Gelehrigkeit. Šm.

353445   Učitelování Svazek: 4 Strana: 0282
Učitelování, n. = úřad učitelský, vy- učovací. Us. Bkř.

353446   Učitelovati Svazek: 4 Strana: 0282
Učitelovati, das Lehramt üben. Dch., Jir.

353447   Učitelský Svazek: 4 Strana: 0282
Učitelský, Lehr-, Lehrer-. U. čekatel, místo, pomocník (podučitel), porada, sbor, seminář, ústav, způsobnosť, stav, stolice, úřad. J. tr. K u. sjezdu, k u. poradě se se- jíti; u. plat, byt. Dch.

353448   Učitelský Svazek: 10 Strana: 0458
Učitelský. U. průpravna. Slám. Put. 161.

353449   Učitelství Svazek: 4 Strana: 0282
Učitelství, n. = učitelský úřad, das Lehr- amt. D. Způsobnosť někoho k u.; Verwend- barkeit einer Person beim Lehrfach; povo- lati někoho k u., zum Lehramt berufen; zkouška na u., die Lehramtsprüfung. J. tr.

353450   Učitelstvo Svazek: 4 Strana: 0282
Učitelstvo, a, n. = učitelé, die Lehrer, der Lehrkörper. Zlob., Dch., Us.

353451   Učiti Svazek: 4 Strana: 0282
Učiti, učím, uč, uče (íc), il, en, ení; učí- vati = nauky komu dávati, vpravovati mu umění, lehren, unterrichten, unterweisen; se = nauku bráti, cvičiti se, lernen. Jg. V již. Čech. také = zvykati, ku př. Co se tohle učíš = jaké způsoby si osvojuješ? Kts. Cf. Prk. v Km. 1877. 4. — U. od ůk (samouk). Schl. — abs. Přestanu u. D. Čas učí. Bern. Přistupichu k němu, an učieše. ZN. Také učí, aby nepýchali....; Nebudete-li tak u., jakož já učím, tehdy budete vodcie slepí. Hus II. 62., 274. (Tč. ). Co škodí, to učí. Kmp. — koho. Prve nežli byste mne učili, co já mám činiti, sami prve, jaká jest vaše povinnosť, se poučujte. BR. II. 40. a. Každý, ktož jiného učí, aby hřiechu nechal, a sám hřiech má smrtedlný vědomě, ten jest po- krytec; Protož každý kněz, chce-li učiti lid, prvé sám se uč. Hus II. 276. Obyčej učí starého, příhoda činí múdrého. Dal. — koho, se s inft. U. chlapce tancovati, zpí- vati, psáti, jezditi. D. Učí se psáti. Kuře slepici učí (hrabati). Ros. Darmo osla učiti čísti. Darmo svini u. housti. Chce u. vrabce lítati. Uč ty vrabce lítati. Ros. Práci zvy- kati se učí. Sych. Dobře činiti se učte. Br. Dokud jsi mlád, uč se rád, starého volka nenaučíš táhati. Pam. Val. Mez. 223. Kdož by se chtěl u. sukno dělati. Sedl. Rychn. 7. Učí se na housle hráti. Nech nás učiá ma- ďarčinu mondokovať ústy, predca bude naše srdce len slovensky hústi. Na Slov. Tč. Učte je zachovati všecky věci, kterékolivěk přikázal jsem vám; Titoť jsú, jenž učili ja- zyky své mluviti lež, výmluvní proti pravdě, učení k křivdě; On jest také pravda, jenž nás i učí cestu pravdy vyvoliti; Prvá stránka učí výkladům viery právě věřiti. Hus I. 54., 256., 333., 358. (Tč. ). — co, řídčeji. Chu- doba kunšty učí, ne každý je k něj súcí (schopný). Na Slov. Tč. Slyšte, abyste také i skutkem sě chytili toho, což je své vy- volené spasitel učil. Št. N. 281. 38. Apo-, štolé neučili jiného, než což Kristus učil; Učiece přikázánie lidská; Kněžie mají učiti lid ne lžem, ale slovo božie; Nic sem tebe neučil, co by bylo proti jeho sv. milosti. Hus. I. 6., 87., II. 270., III. 283. (Tč. ). Zvě- stovali mu, co učili. Br. Když spasitel učil cestu života, jeden otáza jeho. Št. Ktož to sám činí, což učí, spieše bude přijato učenie jeho. Št. Víra křesťanská učí vše dobré. Št. U. přikázání lidská. Br. Učí pátou školu. Ros. Vz U. se co. — (co) čemu. Tamo mečem i mlatem i oščepem učista paži. Rkk. 9. Učí-liž pak témuž, jako i ty, zákon boží. BR. II. 636. a. Neučí Petr stejnosti víry a náboženské náuky, nýbrž stejnosti a rovno- právnosti národů. Sš. Sk. 128. (Hý. ). — koho, se čemu, lépe než u. se co, poně- vadž kořen ůk (vyk) značí vlastně zvykati (čemu). Mkl. B. 418. Pravedlenstvím tvým uč mě. Ž. brn. Aby se nravóm jich otce učila. Pass. mus. 282. Chytrej řeči se učiti. Dal. 18. U. někoho lsti, Dal. 124., múdrosti, Alx., dítky dobrým mravům, se latině. Dač. I. 301., 348. U. koho čemu. Št. N. 61. Co je mňa po tobě, po tvojí hodnotě, dyž sa ty neučíš sedlskej robotě. SŠ. P. 550. Učil se našemu řemeslu. NB. Tč. 288. Aby bliež- ního dobrému učil; Duch sv. učí nás všem věcem k spasenie; U. lid modlitbě; Mátě má u. dietě božiemu prikázánie; A v té rotě jsú obecné žáci, jenž se právóm pa- pežským učie, ale co Kristus přikázal, toho se neučí. Hus I. 232., 327., 334., 371., II. 120. (Tč. ). U. se jazyku českému. D. Svobodnému umění se u., V., právům, ře- meslu, Us., musice, Us., katechismu. Kom. By jej učil čtení svému. Hr. rk. 7. — se čemu, koho v čem. Učí je v tom, co k Bohu a bližnímu přísluší. Ben. V. Dávno se učil (Luciper) v tom uměnie; Učme se v písmě múdrosti; Nás v tom učil, aby- chom...; V dobrém je učie. Hus I. 415., II. 48., 123., 132. (Tč. ). Uč ve cti čelaď svou i sebe a přijdete všeci do nebe. Slez. Tč. — o čem. U. o království božím. Br. O čem se v knihách učil, svýma očima později se- znal za pravdivé. Mor. Tč. Die spasitel uče milostivě pohanku i nás o miestě modlenie; Učí témuž o matce své, jenž jest židovstvo. z něhož se narodil; Ježíš uče ho o druhém urozenie člověka... Hus I. 305., 150., II. 230. (Tč. ). — se. Dobře se učí. Us. Dříve sám se uč, než jiné učíš. D. Uč se, co se ti do hlavy vejde (dokud stačíš). Šml. Jak chodí starý rak, i mladý se učí tak. Č. M. Přestanu se u. D. Velmi se učí, proto tak bledý (platí-li opak toho. Vz Neučený). Č. — se od koho. Co nevíš dobrého, uč se od jiného. Us. Tč. Od Mojžíše mají se lepšímu soudu o svěcení soboty u. Sš. J. 126. Aby se církev od Petra pokoře učila. Sš. II. 23. (Hý. ). Uč se od jiného; Od starých mladí se učí. V. Jak staří dělají, tak se mladí od nich učí. Č. — se něco. Propovídky biblické z paměti se učiti. Kom. J. 733. Kdo chce marným myšlénkám se ubrániti, nechť se učí generalbas. Prov. Uč se to, ať to umíš. Us. Dch, Vz U. co, Přiučiti se co, Km. 1877. 4., Gb. Úv. 33. Ale obyčejnější jest vazba: u. se čemu. Cf. U. se čemu. — se jak: se vší pilností se u., V., z paměti, V., na pa- měť, z příkladu jiných, Ros.; z minulého přítomnému se u. Kom. Žák, který se bez knih učí, ten se mnoho nenaučí. Koll. Podlé známého neznámému se u. Kom. Učiti ně- koho touž methodou. Us. Učí se tvrdo (ne- chápe dobře). Na Zlínsku. Brt. Učiti se německy, Dač. I. 346, česky. Hus I. 133. Abyste neučili ve jménu tom. Sš. Sk. 59. (Hý. ). Učili je v přísloví. ZN. A oni se také proto radějše učí; Vieme, že cestu božie v pravdě učíš. Hus I. 447., II. 395. — koho, se čím (jak). Slovy učil i příklady. Smil v. 1217. Aby se tiem mohl každý raději u. Dal. 3. Křtie a učie slovem božím; Kristus témuž nás učí skutkem; Příkladem svým nás učí; Stvořitel světa sám ji (modlitbu Otče náš) učinil a sám ji najprve svými ústy učil. Hus I. 138., 150., 311. (Tč. ). U. se kovářem, ševcem, kupcem. Us. Učila se babičkou. Us. Jeden se učil látarem (Flicker). Čít. — koho, se k čemu. Kdo se k zlému učí, nadarmo se mučí; Uč děti k umění i k dobrým mravům i k cnosťám. Mor. Tč. On se pilně k prospěchu učí; Kteří učie jiné k spravedlnosti jsúce dobře živi, budú se stkvieti na věky; Ktož chce užitečné koho k spasení učiti...; Aby manželé děti své k dobrému učili. Hus 1. 177., II. 10., 335., III. 204. (Tč. ). — koho, se proč. Učíš-li se pro spasenie, tehdy tvé učenie jest dobré; Aby Boha milovali, pro jeho chválu se učili a pro prospěch obce a pro své spasenie. Hus I. 448., III. 282. (Tč. ). — se z čeho. Jejich žáci učili se z jich pří- kladu. Jir. Ves. čt. 432. — se jak dlouho. Učil se tomu řemeslu tři léta. Us. Po tři soboty učil Pavel ve sbornici solunské. Sš. Sk. 200. (Hý. ). — že, aby. Učil, že Bůh jest; aby je polepšil, zdokonalil atd. Us. — se při čem: při světle. Kom. — se kde. Mladému sluší ve škole se učiti, čehož k starosti můž dobře užiti. Prov. U. se u koho. D. Neb to i v svých školách učí. Učí po vší židovské zemi; Česky mají se v Čechách u.; Rtové Kristovi lilia biechu, když na hoře učieše řka. Hus I. 409., 393., 365., III. 67. (Tč. ). Nepřestávali v chrámě i po domech u. Sš. Sk. 60. — se na co: na kázání (je dělati a studovati). D. Učí se na fletnu (t. pískati), na citeru (t. hráti), na troubu (t. troubiti); nikoli: fletnu, citeru n. fletně, citeře. Brt. S. 3. vyd. 82. U. se na housle. Us. Brt. Na to som sa neučila. Ht. Sl. ml. 228. — se čemu na čem. Běda tě slepici, na které se jestřáb učí (o mladých lékařích). Lékař na nemoc- ných se učí. Na knihách se u. GR.

353452   Učiti Svazek: 4 Strana: 0283
Učiti, učiji, il, it, ití (v obecné mluvě: učuju, učul, čut, utí), učívati = ucítiti, zna- menati, fühlen, empfinden, wahrnehmen, mer- ken. Jg. — abs. Učil jsem, zač toho loket (kolik bilo). Prov. — co, koho. Ešče si zazpívám za humny na mezi, učuje (uslyší) mia milý seďa při večeři. Sš. P. 231. Hned učiješ pojednou pohnutí mysli. Zr. Jak ho učil, hýbaj odtud. Us. Šd. Dcerka jak to 229* učula, hned k mamičce běžela. Mor. Tč. Když drak vůni (rysovu) učije, zlostí zdechne. Rad. zv. — co kde: zimnici na svém těle. Háj. Vření v sobě u. Jád. — co nad čím. Nad tím zármutek učil. Biancof. — čeho. I svých znojů učijete. Koll. — čeho čím. Ten je toho tak tiem učil, ež ho každý řečí schlustil. Kat. 2163. — co o kom. Učul jsem pěknou novinu o tobě (= usly- šel. Na Slov. ). Bern. — s inft. Jak učuješ (uslyšíš) zabubnovać, musiš maširovać. Sš. P. 594.

353453   Učiti Svazek: 7 Strana: 0952
Učiti. Cf. Mkl. aL. 273. a Etym. 397. b., Šrc. 197.—199. — abs. Kdo učí, braň na sě dává. Krnd. 215. — co koho. Že učí lidi ty věci, kteréž Krnd. 205. — s inft. Já tě budu u. (naučím) v kostele hvízdat. Us. Rgl. — co. Co církev učí. MH. 2. U. bludy mnohé. 1525. Mus. 1883. 143, Dejme miesto pravdě, tu učme. Arch. VIII. 338. Ne všemu věřie, což viera učí. Št. Kn. š. 8. (7.). — koho čemu (čím). By jej múdrosti učil. Alx. Uč mě mazancóm (mazance jiesti). Smil. Aby pán Buoh jimi neučil své vůli; U. dobrému, obecným věcem; Dal jemu Buoh vysokým rozumem věcem vysokým u. lid. Št. Kn. š. 4., 6., 71. — se kde. V sv. písmě se učila. KM. v. 46. — se co Učil se abecedu. Výb. II. 760. Ždk. Čo sä učíte, na pamäti majte. Hdž. Šlb. 26. — co, koho, se jak. Uč sa i ďalej! verne miluj knihu! neskôr nahrádzať už nezbýva stihu; život má doby: teraz ve škole se- deť ... Slov. Orl. X. 2. Dobře učí, kdo dobře rozeznává. Dítě jako ze hry se učí. Pk. exc. Učte lid můj českým slovem. Vrch. Viemy, že cestu boží v pravdě učíš. Výb. 1. 604. Aby jednostajně lidi tak učili. Št. Kn. š. 12. — k čemu. Tato knieha nás k tomu učí. Ezp. 191. Kteříž uči k spra- vedlnosti mnohé. Hus. Post. 7. b. — se čemu jak dlouho: několik neděl. Št. Kn. š. 148. — se čeho. Učil śe toho; Uča se němčiny. Laš. Brt. D. — se odkud. Bai i z chyby se u. Slez. Šd.

353454   Učiti Svazek: 10 Strana: 0674
Učiti Učil děti na lístcích. Zvon VI. 410.

353455   Učiti. — co kde Svazek: 7 Strana: 0952
Učiti. — co kde. Bych učil tvé posi- lenie v těle i v duši Pravn. 719. — čím. Vše, jež móž býti kterým čichem učíceno. Št. Kn. š. 193. 37.

353456   Učiti se do Svazek: 9 Strana: 0354
Učiti se do smrti; Učiť sa nie hanba; Uč si deti kašu jesť. Zát. Př. 370a. — U. od čeho. Chci u ode všech nemocí. Maš. ruk. 178b. (Mus. fil. 1898. 210. ). — co. Mistr učí toto učení. Maš. ruk. 175a.

353457   Učiti se, koho co Svazek: 8 Strana: 0443
Učiti se, koho co. Co sv. Pavel učil křesťany. Chč. S. 199. U. se dějepis. Phľd. 1695. 76. — čemu. Chč. S. 312.

353458   Učivo Svazek: 4 Strana: 0284
Učivo, a, n., der Lehrstoff. Bž. 232.

353459   Účka Svazek: 4 Strana: 0284
Účka, y, f. = loučka, eine kleine Wiese. Na tej dolině ú. zelená. Sš. P. 262.

353460   Učkati Svazek: 4 Strana: 0284
Učkati, vz Učekati.

353461   Učknouti Svazek: 4 Strana: 0284
Učknouti, ul, ut, utí, učikati = utrh- nouti, pflücken. — co. Učikávaje okolo lístky pozor dej, abys srdečko neučknul. Učknutá fialka. Us.

353462   -účký Svazek: 4 Strana: 0284
-účký, příp. jm. přídav.: slabúčký —sla- boučký. D.

353463   -učký Svazek: 7 Strana: 0952
-učký: bělučký (pěkně bílý), dobřučký (velmi dobrý), měkkučký, lehučký atd. Vz Brt. D. 153.

353464   Učláněnosť Svazek: 4 Strana: 0284
Učláněnosť, i, f., die Gliederung. Čeho od básně se dožadují: u-sti. Kos. Ol. I. 271.

353465   Učlánkování, n Svazek: 4 Strana: 0284
Učlánkování, n. = dokonalé spojení, die Gliederung, Verkettung. V z Článkovati. Pal. Dj. IV. 2. 266.

353466   Učlánkovanosť Svazek: 7 Strana: 0952
Učlánkovanosť, i, f. U. vědy. Vlasť II. 377.

353467   Učlánkovaný Svazek: 4 Strana: 0284
Učlánkovaný; -án, a, o, gegliedert.

353468   Učlánkovati Svazek: 4 Strana: 0284
Učlánkovati, gliedern. Učení nové se ustálilo a učlánkovalo. Pal. Dj. III. 1. 321.

353469   Učlověčení Svazek: 7 Strana: 0952
Učlověčení, n., Anthropomorphismus, m. Stárek Chrys. 220., Phľd. IV. 229.

353470   Učlověčený Svazek: 8 Strana: 0443
Učlověčený. Slobodný, u. národ. Phľd. 1894. 739.

353471   Učlověčiti Svazek: 4 Strana: 0284
Učlověčiti = vzdělati, bilden, kultiviren. Na Slov. Plk., Němc. Vz Šarvanec. — U. se = zdvořilým se učiniti, höflich sein. Na Slov. Koll.

353472   Učlověčiti Svazek: 8 Strana: 0443
Učlověčiti. Patrí sa, aby sme sa oproti kmotrovcom u-li. Phľd. 1894. 386.

353473   Učmoud Svazek: 4 Strana: 0284
Učmoud, u, m. = čmoud, der Rauch. Us.

353474   Učmouditi Svazek: 4 Strana: 0284
Učmouditi, il, děn, dění, zen, zení = učaditi, učerniti, mit Rauch schwärzen, be- räuchern. — se při čem: při ohni. Jg. — se, russig werden. Jg.

353475   Učmoudlý Svazek: 4 Strana: 0284
Učmoudlý, učmudlý, nach Brand rie- chend. Boží dárek je u. Us.

353476   Učmoudnouti Svazek: 4 Strana: 0284
Učmoudnouti, dl, utí = čmoudem na- táhnouti, vom Brand anziehen. — kde. Jídlo při ohni učmoudlo. Jg.

353477   Učmouřit Svazek: 8 Strana: 0443
Učmouřit = ušmouřit. Dšk. Jihč. I. 44.

353478   Učmýrati Svazek: 4 Strana: 0284
Učmýrati = učmárati, krickseln. To není psáno, to je učmýráno. Na Mor. Tč.

353479   Učmyrati co čím Svazek: 7 Strana: 0952
Učmyrati co čím, beschmieren. Mor. Tč.

353480   Učňa Svazek: 10 Strana: 0458
Učňa, y, f = škola. Pohl.

353481   Učňák Svazek: 10 Strana: 0674
Učňák, a, m. = mladý volek, který se učí tahat. Brt. Sl.

353482   Učňan Svazek: 4 Strana: 0284
Učňan, a, m., magus, zastr. Rozk.

353483   Učně Svazek: 4 Strana: 0284
Učně, ěte, n., ein kleiner Lehrling. Us. Dch.

353484   Učnice Svazek: 4 Strana: 0284
Učnice, e, f. = učedlnice, die Anfängerin.

353485   Učnina Svazek: 7 Strana: 1394
Učnina, y, f., niagica, zastr. Pršp. 59.10.

353486   Učnosť Svazek: 4 Strana: 0284
Učnosť, i, f., die Gelehrigkeit. Šm.

353487   Učňovský Svazek: 7 Strana: 0952
Učňovský, Lehrlings-. Slov. U. čas, N. Hlsk. 111. 385., rok. Sl. let. V. 62.

353488   Učňovstvo Svazek: 7 Strana: 0952
Učňovstvo, a, n., die Lehre; Lehrzeit. Dal jich na u. do mesta. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 6. V druhom roku svojho u-va robil už všetko. Frsc. Zor. I. 66.

353489   Učný Svazek: 4 Strana: 0284
Učný, gelehrig. Šm.

353490   Učouditi Svazek: 4 Strana: 0284
Učouditi, učuditi, il, zen, ení = učaditi, berauchen. — co. Sych.

353491   Učpuliti Svazek: 4 Strana: 0284
Učpuliti, il, en, ení, den Mund verzie- hen. — co na koho: hubu, hubičku. Us. U. ústa. Salk. káz. 40. — se na koho. Us.

353492   Učredenie Svazek: 7 Strana: 0952
Učredenie, n. = ústav. Na Slov. Czm. 106.

353493   Učřeti Svazek: 4 Strana: 0284
Učřeti, el, en, ení = učerpati, abschöp- fen. Na Slov.

353494   Učso Svazek: 7 Strana: 0952
Učso, num quid, zastr. Hank. Sb. 219.

353495   Učstiti se Svazek: 10 Strana: 0458
Učstiti se. Sv. Prokop zjeviv se opatu Němci řekl: Náhle uczti sie a beř se preč. Pass. 317. (Jako říkáme: Poroučej se). Mš.

353496   Učščenie, n Svazek: 4 Strana: 0284
Učščenie, n., reverentia. Ž. wit. 68. 20.

353497   Účtárna Svazek: 4 Strana: 0284
Účtárna, y, f. = účtovna, die Buchhal- terei, das Komptoir. J. tr. Úředník ú-ny n. při ú-ně n účtární; vyřízení ú-ny. J. tr. U. zemská, městská, říšská, hospodářská; po- dací číslo účtárny, přehlídka, účtárny. Us. Dvorní ú. státních statků. Domänenhofbuch- haltung. J. tr.

353498   Účtární Svazek: 4 Strana: 0284
Účtární, Buchhaltungs-, Komptoir-. Ú. úředník, J. tr., vyřízení, vysvědčení, likvi- datura, praktikant, protokolista, rada, od- dělení revidující, odbor atd.

353499   Účtárník Svazek: 4 Strana: 0284
Účtárník, a, m.. der Buchhaltereivor- steher. Šm.

353500   Účtář Svazek: 4 Strana: 0284
Účtář, e, m. = účetník. Mor. Šd.

353501   Účtářství Svazek: 4 Strana: 0284
Účtářství, n., die Buchhaltungswissen- sebaft, Komptabilität. Šm.

353502   Učtění Svazek: 4 Strana: 0284
Učtění, n., die Rechnung, Abrechnung. Klat. 53.

353503   Učtění Svazek: 7 Strana: 0952
Učtění oprav v: učtení. Vš. 392. Cf. Učísti (dod.). Dali 108 kop gr. vedlé u. s ní. Arch. VIII. 522.

353504   Učtený Svazek: 4 Strana: 0284
Učtený; -en, a, o. BO. Učtené dluhy. Vz Učísti. Pal. V. 2. 340. Za učtené služby a škody, eingerechnet, verrechnet. Arch. I. 519., 518. U. list. Arch. II. 455. — v co. Dluhů, které v tato nová registra učteny a sepsány nejsou. Ib.

353505   Účtovací Svazek: 7 Strana: 0952
Účtovací, Verrechnungs-. Ú. síň. Kzl. 243.

353506   Účtování Svazek: 4 Strana: 0284
Účtování, n., die Verrechnung. Us. Ú. pří- rodin a hmot, die Naturalien- und Materi- alienrechnung. Nz. — Ddk. IV. 148.

353507   Účtovatel Svazek: 4 Strana: 0284
Účtovatel, e, m., der Rechnungsleger. Rk.

353508   Účtovati Svazek: 4 Strana: 0284
Účtovati, rechnen, verrechnen, berechnen, buchen (zu Buche bringen). — co. Zvláště nízké ceny ú., Vorzugspreise stellen. Us. Dch. — co komu: zaslané zboží. Us. — s kým: s kupcem. Us. Ú. s Pánem (zemříti). U Jižné. Vrů. — se. Přátelské služby se neúčtují. Č. M. 232.

353509   Účtověda Svazek: 4 Strana: 0284
Účtověda, y, f., die Rechnungswissen- schaft., Verrechnungskunde, Komptabilität. Nz.

353510   Účtovna Svazek: 4 Strana: 0284
Účtovna, y, f. = účtárna. J. tr.

353511   Účtovní Svazek: 7 Strana: 0952
Účtovní, vz Účtovný.

353512   Účtovnictví Svazek: 4 Strana: 0284
Účtovnictví, n. = účetnictví.

353513   Účtovník Svazek: 4 Strana: 0284
Účtovník, a, m. = účetník.

353514   1. Účtovný Svazek: 4 Strana: 0284
1. Účtovný, ého, m., der Komptoirist. Nz.

353515   2. Účtovný Svazek: 4 Strana: 0284
2. Účtovný, -ní, Rechnungs-. Vz Účetní, Účtový.

353516   Účtový Svazek: 4 Strana: 0284
Účtový, Rechnungs-. U. náhrada (náhrada z účtu, -ersatz, věc n. předmět, -gegenstand, Nz., dluh (na účet), die Buchschuld. Knihy ú. či účetní. Sš. 11. 186.

353517   Učtu Svazek: 4 Strana: 0284
Učtu, vz Učísti.

353518   Učtvardaný. U Svazek: 10 Strana: 0458
Učtvardaný. U. děvka (umazaná?). 1651. Čes. 1. XIII. 322.

353519   Účty Svazek: 4 Strana: 0284
Účty, vz Účet.

353520   Učubrati Svazek: 4 Strana: 0284
Učubrati, ušubrati = ušpiniti, besudeln. Bern.

353521   Učučíkati koho Svazek: 7 Strana: 0952
Učučíkati koho = umlčeti. Slov. Lipa I. 322.

353522   Učučiti Svazek: 7 Strana: 0952
Učučiti = utišiti. Až sa to učučí. V Podl. Brt. D. 280.

353523   Učučkati Svazek: 7 Strana: 0952
Učučkati = učučiti, ukolébati. Slov. Phľd. I. 1. 5., Tóth. B. 19.

353524   Učuditi Svazek: 4 Strana: 0284
Učuditi = učaditi. Us.

353525   Učúhati Svazek: 4 Strana: 0284
Učúhati = učíhati, auflauern. — koho kde. Na Ostrav. Tč.

353526   Učuchati něco Svazek: 4 Strana: 0284
Učuchati něco, herausschnüffeln. Us. Tč.

353527   Učúchnúť Svazek: 7 Strana: 0952
Učúchnúť = utichnouti. Všetko učúchlo. Slov. Phľd. III. 19., 98., Ssk.

353528   Učujný Svazek: 4 Strana: 0284
Učujný = kdo všecko učuje, kde se co hne. U. člověk, pes. Na Ostrav. Tč.

353529   Učundrati Svazek: 4 Strana: 0284
Učundrati = klouzáním led uhladiti. — se kde: ve vodě, nass werden. Na Ostrav. Tč.

353530   Učupeno Svazek: 10 Strana: 0458
Učupeno seděti (na bobku). Čas. mus. V. 21.

353531   Učupený Svazek: 7 Strana: 0952
Učupený; -en, a, o, geduckt. Slov. Našěl tam starú ženu medzi krovím u-nú. Chlpk. Sp. 93. — Orl. VI. 212.

353532   Učupený Svazek: 10 Strana: 0458
Učupený = skrčený. Dědina u-ná na skloně hory; Učupený sedí na bobku. Slov. Phľd XXII 617., Čas. mus. V. 23

353533   Učupiti se Svazek: 4 Strana: 0284
Učupiti se, il, ení = utuliti se, sich ber- gen, ducken. — se kam. Zajíc se do brázdy u-pil. Koll.

353534   Učupiti se Svazek: 7 Strana: 0952
Učupiti se. No, len sa učup (utiš). Slov. Zátur. Učupila sa pod zlatú stoličku pod dvere; Tu sa učupím pod oblóčkom. Dbš. Sl. pov. 1. 71., 84.

353535   Učupiti se kde Svazek: 8 Strana: 0443
Učupiti se kde. Vlkolak učupí sa na padláši za koch alebo za piecku. Phľd. 1895. 31. (1892. 206., 281., 1893. 745.). Drotar sa do kúta u-pil. Ib. 1895. 325. (299.).

353536   Učupnúť Svazek: 7 Strana: 0952
Učupnúť = utíti, abhauen. U. kusek dřeva. Laš. Brt. D. 280.

353537   Učurati se Svazek: 4 Strana: 0284
Učurati se = uscati se, poscati se (v dět- ské řeči), sich bepissen. Zlob.

353538   Učurchati koho za Svazek: 7 Strana: 0952
Učurchati koho za vlasy, gehörig zau- sen. U-chaná sláma (rozdrchaná). Laš. Tč.

353539   Učúrit se Svazek: 8 Strana: 0443
Učúrit se = uškenti se, ušklebiti se. Nár. list. 1895. č. 222., 341. odp. feuill. a j.

353540   Učúřiti se Svazek: 9 Strana: 0354
Učúřiti se, učúrovati se. Radostú se uču- řovati. Šeb. 16.

353541   Učúšiť Svazek: 8 Strana: 0443
Učúšiť, učúškať = utišiti. Slov. Kal. S. 191.

353542   Učuškat Svazek: 7 Strana: 0952
Učuškat = utišiti. Slov. Ssk.

353543   Učúti Svazek: 4 Strana: 0284
Učúti = učíti, uslyšeti. Na Mor., Slov. a ve Slez. Tč.

353544   Učúti Svazek: 10 Strana: 0458
Učúti = ucítiti. Kto učuje rány toho hada. Chč. S. II. 167a.

353545   Učváchaný Svazek: 4 Strana: 0284
Učváchaný = umáchaný, besudelt, be schmutzt. Přišel z lesa celý u. Us. Šd.

353546   Učvandati Svazek: 4 Strana: 0284
Učvandati = ucandati. Mor. Tč.

353547   Učvandrati Svazek: 4 Strana: 0284
Učvandrati = umočiti, nass machen. ..... se kdy. Děvečka-li se při mytí nebo při prádle učvandře, dostane ožralce za muže. Us.

353548   Učvanhati něco Svazek: 7 Strana: 0952
Učvanhati něco = špatně uvařiti. Us. Rgl.

353549   Učvochati Svazek: 4 Strana: 0285
Učvochati, ganz nass machen. — co: šaty. Na Ostrav. Tč. Máš sukně dole celé učvochané. Ib. Tč. — co, se kde: ve vodě. Na Ostrav. Tč.

353550   Úd Svazek: 4 Strana: 0285
Úd, u, údek, dku, údeček, čku, m. = částka těla, das Glied. Údové zevnitřní, äussere Gliedmassen: hlava, ruce, nohy atd.: vnitřní, innere Theile: srdce, plíce atd. Prustvorec otvírá zacpání vnitřních údův. Byl. Dna mu stočila všecky údy. D. Pora- žení údův = mrtvice. Jazyk úd nejlepší a nejhorší. V. Ú. rodicí, plodní, stydký, V., přirozený, D., Reš., mužský, ženský. V. Ú. stydký mužský: prut, frňous, pyj, čurák, křák, ocas, žíla, rodník (Hus), tovaryš, camprlík atd.; ženský: chcanda, puška, kep, kapsa, chu- melka, na Sloven. puca, škvirda (morav. ), chcapka, kunda atd. Vz Pyj, Rodník, Ro- didlo. Úd plodicí hřebce: tučec. Cf. Posek. Jako v jednom tele mnohé údy máme, ale nemají všichni údové jednostejného díla. K Řím. 12. 4. Byl čas, když bouřily vše těla údy se proti břichu. Shakes. Koriol. 1. 1. Své údy nasaditi. Dch. Jaké a koliko ran žalobníkovi učiněny jsú a jestli která chromota a na kterých údech; Chromoty na údech žádné nenie, než ty rány prostě a oko vybité. NB. Tč. 99. A od těch třid- ceti šlo mně k štyrydceti, už mně počínaly mé údy klesati; Frajer můj, frajer můj, keď ťa enom čuju, všecky moje údy všecky po- skakujú. Sš. P. 59., 784. Úd údu tak blizek, tak úzce a těsně s ním spojen, sjednán a sjednocen jest, že...; Úd upřímě druhému údu činí službu; Jsme docelní údové těla Kristova; A od těla jejího (církve) takové zamčelé či nakažené údy odřezati. Sš. II. 122., 135.; Sk. 56. (Hý). Kněze jazyk má býti úd hlasu božieho — k slovu bo- žiemu k zvěstování; Dáni jsú údové k do- brořečení; Protož jsme-li údové našeho vy- kupitele, doufejme takéž na sobě, co sě stalo naší hlavě; Neb sú dřeli údy rózno na kříži, nohy i ruce zvrtali, proklali bok; Hlava tělesná dává správu údóm těla. Hus I. 232., 249., II. 134,, 180., III. 256. Údové vaši jsú chrám ducha sv. ZN. Učinili sobě z šeřad- ného úda kozky (praeputia). BO. Třásti se na všech údech. Us. Údy sprostné, nicht zerstörte Organe. Sal. 76. 31. Bloudí-li hlava, bloudí i údy. Ddk. V. 159. — Ú. = částka, díl, das Glied, der Theil. Manželku jakožto úd těla mého. Úd nějakého spolku (člen). Úd cechu, D., společenstva (k hlasování způsobný), Šp., církve. Br. Údové sněmu volí se na šest let. ŘZ. 1850. 1. 16. Údy, členy spolku sháněti. Us. Dch. Potom před apoštoly a jich náměstky všechny údy jejie mukami umořili sú. Hus III. 6. Úd rostliny oblý, vlasovitý atd. Úd rostlinný: kořen, kmen, listy, květ atd. Vz Kk. 3.

353551   Úd Svazek: 7 Strana: 0952
Úd. Cf. Mkl. Etym. 371. a, Údové našeho těla. Št. Kn. š. 176. Údy rostlinné. Hg. 17. Údy umělé. Slov. zdrav. 384. Údy pohlavní.
Cf. Slov. zdrav. 384., Nádoba, Nádobí, Orudí,
Plodidlo, Stud (konec). U. stydký, mužský:
bimbas, boží nať, camfourek, capouch, cí-
bel, čičel, čížánek, čulok, čurok, domácnosť,
fifálek, fifel, finfálek, finfas, chrchel, kaná-
rek (ulítne ti k.; dětem se říká), kašpar,
kašpárek, klenot, kokot (vz toto v 2. dod.),
kořen, kotina (dod.), lák, palec, pentlička,
pinkas, píšťalka, přívěsek (dod.), pyj (vz
toto), pyštuntál, švalek, tintidlo, vánoce,
vích ; ženský: buchtička, bžunda, capouch,
čabka, čunda, dubina, dunda, husa, chcačka,
kachel, krám (dod.), křapka, pergamuška,
pička, pitka, pizda, prošťa, punda, pyksla,
šamšurka, škatule, štípka, žužlinka atd.
Cf. Zakrij si hanbu. Mor. a Slov. Šd. — Ú., Mitglied. Ktož chce býti úd kostelní (církve). Št. Kn. š. 27., 176.

353552   Úd Svazek: 8 Strana: 0443
Úd. Zobrazení churavých údů a obětování jich. Vz Zbrt. Pov. 136. Plodicí úd mužský: struk, kalounek; ženský: telesnosť (3. dod.).

353553   Úd Svazek: 9 Strana: 0354
Úd stydký ženský (ještě): píča (slez. ), chumelka, cabina, chudina, potěšilka.

353554   Úd Svazek: 10 Strana: 0458
Úd pohlavní ženský, ještě: klapky, kří- žalka, obruba, poklopky, poklopy, pysky. — Ú. — kosť, crus. Aby zlámáni byli údové jich. Pat. Zim. 51a. 31. a j. — Ú. = dvoj- tečka. 1587. Čes 1. XV. 30.

353555   Uda Svazek: 4 Strana: 0285
Uda, y, f. = udice. Rk.

353556   -uda Svazek: 8 Strana: 0443
-uda, příp. os. jmen: Mičuda, Paluda, Vachuda. Kbrl. Sp. 12.

353557   Uda sě Svazek: 4 Strana: 0285
Uda sě = událo se. Kat.

353558   Udabiti Svazek: 4 Strana: 0285
Udabiti, il, en, ení, treffen. Na Slov. Bern.

353559   Udací Svazek: 4 Strana: 0285
Udací, Denunzirungs-. Šm.

353560   Udacnec Svazek: 10 Strana: 0458
Udacnec (vdacznecz), audax. Rozk. P. 1106. Sr Udactví.

353561   Udactví Svazek: 4 Strana: 0285
Udactví, vz Udatství. BO.

353562   Udactvo Svazek: 4 Strana: 0285
Udactvo, a, n. = udatnosť. U. ztratiti. Dal. 27.

353563   Udactvo Svazek: 7 Strana: 0953
Udactvo. AlxB. v. 125 (HP. 75.).

353564   Udačka Svazek: 4 Strana: 0285
Udačka, y, f., pták, das Rothkröpfchen. Us.

353565   Udačkati Svazek: 4 Strana: 0285
Udačkati = umáchati, erdrücken. Zlob.

353566   Udaj Svazek: 4 Strana: 0285
Udaj, e, m., nov. = udání, zpráva, die Angabe. Šp., Šd. Soudím jen tak podlé udaje, laut Angabe. Us. Šd. Starší tradice nepotvrzuje těchto novějších udajů. Sš. L. 30. (Hý. ). Ondřej dle udajů od krále byl jmenován... Ddk. V. 68. — U. = událosť, die Begebenheit, Dějinný u. Dch. Pozorovati zvláštní udaje velepamátné. Sborn. velehr. I. 122.

353567   Udájeti Svazek: 4 Strana: 0285
Udájeti, vz Udojiti. Vsk.

353568   Udajně Svazek: 7 Strana: 0953
Udajně, angeblich. Oltář u. od Augusta pocházející; Malba u. ze 6. stol. Koll. IV. 66., 63.

353569   Udajne Svazek: 8 Strana: 0443
Udajne. Boli údajne zabiti (dle udání). Phľd. 1894. 658. (1892. 325.).

353570   Uďál Svazek: 7 Strana: 0953
Uďál = udělal. Hvlč. I. 34. a j.

353571   Udalice Svazek: 4 Strana: 0285
Udalice, o. f. = událosť, die Begeben- heit. Krok. 1. d. 130.

353572   Událiti Svazek: 4 Strana: 0285
Událiti, il, en, ení, udalovati = vzdáliti, entfernen. — co. Č.

353573   Událosť Svazek: 4 Strana: 0285
Událosť, i, f., lépe než: událosť. Brs. U. = co se událo, příběh, das Geschchniss, Ereig- niss, Vorkommniss, Ergebniss, die Begeben- heit, Thatsache, der Vorgang. U-sti života jeho jsou paměti hodné. Sych U. rozvlá- četi; hotová u., vollendete Thatsache; u-sti sa již blíže posunuly, postoupily; některé u-sti se dotknouti; u. nepopíraná, unange- fochtenes E. Us. Dch. Obor u-stí se k čemu sbíhá; Podestřev tu u. za podlohu; Úspěch a posloupnosť událostí; Od surových vojí- nův obrací se k události něžné a vznešené spolu a tudy velmi dojímavé. SŠ. I. 12., II. 51., J. 73., 289. (Hý. ). U. vyšetřiti, proskou- mati, erheben. Čsk. Vůbec zdá se, že tu zmatek jest s u-stmi od Kosmy k r. 1070. vypravovanými; Jsouť to vedlejší události; Usnesení tohoto sněmu nejsou zaznamenána, avšak podlé u-sti v nejbližších letech zá- ležely asi v následujících věcech. Ddk. III. 27., 49.. IV. 72. (Tč. ).

353574   Událosť Svazek: 7 Strana: 0953
Událosť osudná. Mus. 1880. 449.

353575   Událý Svazek: 4 Strana: 0285
Událý = který se udál, stalý, geschehen, zugetragen: událý lépe než udalý, neb není odvozeno od udati, udal, udalý, nýbrž od díti, dálo se. Mk. Vz Udíti.

353576   Udánek Svazek: 4 Strana: 0285
Udánek, nka, m., Undanks, mě. u Olom.

353577   Udání Svazek: 4 Strana: 0285
Udání, n., die Ertheilung, die Angabe, Rüge, Rügung, die Anbringung, die An- sagung, die Einbringung, Massgabe. Jg. Dle u.; nepravé udání. J. tr., Šm. U. dle čísel, ziffermässige Angabe. Dch. U. zločinu. Šp. Určitějších u. o původech této trudné války není před rukama. Ddk. II. 325. U. úroků. Šp. Určiti lhůtu s udáním dne, lépe: vymě- řiti lhůtu pojmenujíc den. Šb. Úpis na dluh má v sobě obsahovati: udání jistiny atd., lépe: má v sobě obsahovati, kolik činí ka- pital, jaké úroky se mají platiti a kdy atd.

353578   Udanlivě Svazek: 10 Strana: 0458
Udanlivě, angeblich. Provolání u. spolkem vydané. Nár. list. 23. /2. 1898.

353579   Udanlivý Svazek: 10 Strana: 0458
Udanlivý, angeblich. Obžalován pro u-vé poškození dveří. Pokr. 1886. Č. 13. Sr. Zdánlivý.

353580   Udaný Svazek: 4 Strana: 0285
Udaný; -án, a, o, ertheilt, angesagt, an- gegeben, gerügt, eingebracht. — komu: soudu, anhängig. D.

353581   Udapsený Svazek: 7 Strana: 0953
Udapsený = udeptaný. U. holohumnica. Slov. Ev. šk. II. 79.

353582   Údar Svazek: 4 Strana: 0285
Údar, u, m., Schlag, m. Šm.

353583   Údar Svazek: 7 Strana: 0953
Údar. To byl bezcenný (neocenitelný) ú. Al.V. Svoboda.

353584   Udaremniti Svazek: 4 Strana: 0285
Udaremniti, il, ěn, ění, unnütz machen. — co. Koli.

353585   Udarmiti koho Svazek: 10 Strana: 0458
Udarmiti koho, frustrare. Přisáhl Ho- spodin Davidovi a neudarmí jeho. Ž. pod. 131. 11.

353586   Udarovati Svazek: 10 Strana: 0458
Udarovati, vz Udařiti.

353587   Udařiti Svazek: 4 Strana: 0285
Udařiti, il, en, ení; udarovati = dary porušiti, mit Geschenken bestechen, gewin- nen. — co. Jiní žádali, aby židé vypově- díni byli, ale židé to vždyckny udarovali. Dač. I. I. 204. — koho čím: stráže dary. Plk. Chciť vy zbožím, hrady, městy u. tak bohatě. Kat. 1518. — U. se = podařiti se, gerathen. Len, ovoce, obilí se udařilo. Sá., Msk., Rgl., Sš. P. 745.

353588   Udařiti koho Svazek: 8 Strana: 0443
Udařiti koho = dary získati. Chč. S. 308.

353589   Udašín Svazek: 4 Strana: 0285
Udašín, a, m., Aldaschin, samota u Čern. Kostelce. Arch. III. 487.

353590   Udata Svazek: 4 Strana: 0286
Udata, y, m., der Tapfere, Muthige. Jest veliký u. V Bystersku. Šm.

353591   Udata Svazek: 10 Strana: 0458
Udata, y, m. = rek. U Vodňan. Čes. 1. XIII. 84.

353592   Udatec Svazek: 10 Strana: 0458
Udatec, tce, m. = udatný člověk. Hlk. X. 331.

353593   Udatek Svazek: 4 Strana: 0286
Udatek, tku, m. = udaj, die Angabe. Pravdivosť těch u-tků potvrdili. Mus. XI. 349.

353594   Udatel Svazek: 4 Strana: 0286
Udatel, e, m. = udavatel. Zlob.

353595   Udatelka, y, udatelkyně Svazek: 4 Strana: 0286
Udatelka, y, udatelkyně, ě, f., die An- geberin, Anzeigerin. Jg.

353596   Udatelný Svazek: 4 Strana: 0286
Udatelný, angebbar, anbringlich, liefer- bar. U. posýlka, bankovka, peníze. Us. Dch.

353597   Udaten Svazek: 10 Strana: 0458
Udaten, tna, o, vz Udatný.

353598   Udatenec Svazek: 4 Strana: 0286
Udatenec, nce, m. = udatný. Pl.

353599   Udatenství Svazek: 4 Strana: 0286
Udatenství, n. = udatnosť, die Tapfer- keit. Troj., Rkk.

353600   Udatenství Svazek: 10 Strana: 0458
Udatenství, n. Vzíti co v své u. zz odvážiti se čeho, audere. Baw. E. v. 958., T. v 927., Rad. otc.

353601   Udatenstvo Svazek: 10 Strana: 0458
Udatenstvo, a, n. = udatenství. Na u. vzpomenouti. Msn. II. 404.

353602   Udatěti Svazek: 4 Strana: 0286
Udatěti, ěl, ění, tapfer werden. Chmela.

353603   Udati Svazek: 4 Strana: 0286
Udati, udám, udej, udaje (íc), al, án, ání; udávati = dáti, uděliti, geben, ertheilen. obžalovati, osočiti, angeben, verklagen; vy- jeviti, oznámiti, ansagen, angeben; pryč dáti, anbringen; se = podati se, ubrati se, sich verfügen, sich begeben; jíti se, dáti se do koho, angreifen, losgehen; zdařiti se, poda- řiti se, gelingen; přihoditi se, sich zutragen, ereignen, fügen, sich treffen, sich ereignen (vz Udíti). Jg. — abs. Svolali obec velikou i přikázali všem vůbec a každému zvláště vyskoumati a udati, cokoli o takovém spik- nutí vědomo bylo. Pal. Dj. III. 3. 218. — komu čeho = uděliti: chudým svého statku, Leg., někomu vody. Bibl. Udajte nám va- šeho oleje. ZN. Nebeské vlasti pravda velí tělestné žádosti potřieti, světské chvály sě odchýliti, cizieho nežádati a svého udávati. Hus I. 118. — komu z čeho = uděliti: z oleje svého. Stav. svob. — co, koho kde = obžalovati, osočiti: u práva, D., u krajského úřadu, Sych., u soudu. Ml. Zůstane-li toto opět bez úspěchu, tuť vystoupí veřejně i udá před soudem důvody svého pode- zření. Ddk. IV. 226. — co = vyjeviti, oznámiti, pryč dáti. U. své důchody, pe- níze, Us., dukáty. Ml. Sotva se groše dopídí, už ho udá (probije, prohýří). Us. Kšť. Udati heslo, die Parole ausgeben. Dch Udávajíce příčinu, proč by jim darové dáni býti měli. Sš. P. 759. Ale místo: udati směr, počet, příčinu atd. lépe: říci. jmenovati, po- znamenati, vytknouti, naznačiti, ohlásiti, dotýkati, vypravovati, vypisovati, uvésti atd. Os., Brs. 248. koho (gt. ). Svých bratrův udati chceš (anzeigen); šp. m.: své bratry. Km. — co na koho. Udal naň, že. kradl, er denuncirte ihn. Pakli by řekli, že chtie pravdy na ně udati. Arch. II. 129. (IV. 69. ). — co zač. U. listinu za vadnou, als bedenklich angeben. J. tr. — co jak. Příliš vysoko, nepravdivě něco u.; Jak se to právě náhodou událo. Dch. Těmi slovy se udává záměr a účel. Sš. II. 167. Počet hlasovavších při ní (synodě) biskupův udává se do padesáti. Ddk. II. 267. Toho nelze s jistotou u; Zřetelně a určitě něco udati. Ddk. II. 432., III. 289. — sobě čeho. Udejte si chleba (vezmete si, sich nehmen). Us. u Boskova. — se na koho = dáti se do něho. Troj. co k čemu: zločin k soudu. J. tr. — se. Nevíš, co se událo? Ml. Událo se = přihodilo se. D. Jak se udá, je nach- dem. Dch. Miluj peňáz z té příčiny, že sa udať móže. Na Slov. Tč. Sám se udává, kdo se bez potřeby vymlouvá. Prov. Č. — se komu. Chléb se sni a pivo se vypije; ale běda, komu se žena neudá (nevydaří). Prov. Šd. — se komu (s infinit). Udá se nám ještě (ještě bude příležitosť). Šm. To se mu událo (podařilo). Plk. Událo se mu dobře raditi (podařilo se). Jel. Událo se to někdy i moudrému (přihodilo). Bern. Událo se nám (přihodilo se) jíti lesem. D., Ml. Rozkacen hna, jako lev drážlivý, když mu teplú krev sě uda zřieti. Rkk. 55. Událo se mu zmínku o tom učiniti. Jel. I udává se takovým často čelem místa dojíti. Vš. Kdyžby se kolivěk nám nebo budúcim na- šim králuom českým soud zemský osaditi událo. Zř. F. I. A. X. 2. Udá se mu jeti. Alx., GR. Udalo-li by sě komu na duši umřieti; I svatým udá se druhdy pochybiti. Hus II. 142., I. 463. I udá se nám jíti mimo Andrlův dům; Udá se Míkovi říci. NB. Tč. 279., 275. Vz Uditi se, Dostati se. — koho. Velikého chce udávať pána (na pána si hráti). Polsky. L. — se kam: do Prus = odebrati se. Us. — že. Událo se mu, že jest uzřel. Kom. Často se udá, že i hloupý má štěstí. Ml. — Vz Udíti se.

353604   Udati Svazek: 7 Strana: 1394
Udati. Odpúščím tobě a potom takové věci se viece neudávej (nečiň jí). Půh. V. 220.

353605   Udati co Svazek: 7 Strana: 0953
Udati co. Udal všecko (utratil). Us. Brt. Ona síla, která jest nutna k odtržení dvou přilnulých těles, udává jich adhaesi. ZČ. I. 247. — jak. Ne tak snadno lze u. (pově- děti), u kterého . . . Šf. Strž. II. 27.

353606   Udáti se Svazek: 7 Strana: 0953
Udáti se = přihoditi se; podařiti se. Neštěstí se událo. Us. Pdl. — komu. Pro- tož nekají, když se chléb neudá: Chlébť se snie a pivoť se vypie, ale běda, komužť se žena neudá. Št. Kn. š. 63. — s inft. Udá-li se mu zříti děvici. Jg Ztr. ráj. II. 118. (111.). Udá-li se jim umřieti. Smil v. 771. Když se jemu uda k napulanskému králi přijeti. Výb. II. 40. A pakli sě to kdy uda osazovať tobě súda. Alx. Ant. I. 3. vd. 35. Udá se jim ku potoku přitéci (přijíti); Když se lvovi udá trpěti hlad. Ezp. 261., 1174. Udá-liť se kdy slyšeti. Št. Kn. š. 161. Cf. Jir. Nkr. 86, Uditi se (dod.). — se nač. Dieťa událo se na otca, ešte z kolísky nevyšiel a už chce fajčiť. Phľd. VI. 247.

353607   Udatna Svazek: 4 Strana: 0286
Udatna, y, f., tavolník udatna, doník, spiraea aruncus, die Spierstaude, rostl. Rstp. 485.

353608   Udatně Svazek: 4 Strana: 0286
Udatně = srdnatě, tapfer. U. něco sná- šeti (trpělivě). V. U. si počínati, D., raditi, Dal. 32., se míti proti komu, Dal., se potý- kati. Us Brániti se u. Pal. III. 3. 294. U. proti někomu si počínati. BR. II. 45. Avšak í třeba jest snášeti udatně příhody vrátkého štěstí; U. na Polany se obořil. Ddk. II. 425., III. 214.

353609   Udatně Svazek: 7 Strana: 0953
Udatně. Budu u. psáti české knihy. Št. Kn. š. 3.

353610   Udatněti Svazek: 4 Strana: 0286
Udatněti, ěl, ění = udatným se stávati, tapfer werden. — kde: v boji. Us.

353611   Udatník Svazek: 4 Strana: 0286
Udatník, a, m., der Held. Ms.

353612   Udatnosť Svazek: 4 Strana: 0286
Udatnosť, i, f. = srdnatosť, zmužilosť, smělosť = ona síla ducha, která beze strachu podniká nebezpečenství, obzvl. tělesná, kdy- koli to povinnosť káže a podniknutí takové účelné jest, na rozdíl od opovážlivosti, která ohledu účelnosti nemá. Obyč. užíváme slova u. o válečnících a v tom ohledu liší se od statečnosti, kterou všude na jevo dáti lze. U. u vyšším stupni slove hrdinství, die Tapferkeit. S. N., Kom. J. XC. Mužská u. V. Muž veliké u-sti; Nenieť u mne u. bez rady dospielé. Troj. Peníz u-sti; die Tapfer- keits-Medaille. J. tr. Muži obvyklé udat- nosti; Vavřinec lví u-sti snažil se útokem dobyti tvrze. Ddk. IV. 214., V. 296. (Tč. ). — U., na Slov. = sličnosť, schöne Gestalt. Bern.

353613   Udatnosť Svazek: 10 Strana: 0458
Udatnosť. K u-sti třeba míti plný ža- ludek (nemíti hladu). Stan. I. 232.

353614   Udatný Svazek: 4 Strana: 0286
Udatný; udaten, tna, tno = smělý, nele- kavý, hrdinský, zmužilý, mannhaft, mann- tapfer, herzhatt, standhaft, muthig. U. srdce míti; u-ého srdce muž; u-né mysli člověk, V.; u. mysl, Br., u. a statečný. Troj. To ložce ostúpilo 60 udatných. Hus III. 39. Srdce u-ného buďte. BR. II. 46. b. Neslušiet nikdy u-ho zkaziti. Dal. 103. Udatní, vzácní, děnglaví, čo cnosť svoju znajú, i najmenšú neuctivosť za velikú majú. Na Slov. Tč. U. se mnoho nerozmýšlí. Pk. S udatnými sbory. Rkk. U. boj, skutky, Troj., seč. Rkk. — v čem: v zbroji, V., v skutcích. Vz Advo- kat. Pr. U. v boji, Dch., v neštěstí. Us. Tč. — kde: na vojně. Ler. — čím. A k tomu ži- votem u-ný hrdina bieše. Výb. II. 49. — U. k čemu = způsobný, obratný, geschickt, gewandt. Reš. Z udatného činu, obratně. Kat. 1557. — U., na Slov. = sličný, spa- nilý, pěkný, wohlgestaltet. U. člověk. Bern. — čím: strom u. jablky. L.

353615   Udatný Svazek: 7 Strana: 0953
Udatný se mnoho nerozmýšlí. Hkš. — v čem. Slované v síle u-tní. Sf. Strž. I. 319. — U. = silný v těle. Mor. Brt. D. 280.

353616   Udatný Svazek: 8 Strana: 0443
Udatný = hrdý. Zábř. Brt. D. II. 405.

353617   Udatosť, i Svazek: 4 Strana: 0287
Udatosť, i, f., zastr., na Mor. = udatnosť. Chmela.

353618   Udatství Svazek: 7 Strana: 0953
Udatství. Výb. 1. 918. Udatstvo = udat- nosť. Alx.V. v. 739., 1790. (HP. 18., 43.).

353619   Udatství, udatstvo, a, udactví Svazek: 4 Strana: 0287
Udatství, udatstvo, a, udactví, n. = udatnosť, die Tapferkeit. St. skl. II. 186., Tkad., Kat. 1640. V MV. nepravá glossa. Pa.

353620   Udatý Svazek: 4 Strana: 0287
Udatý = udatný. Rkk. — U. = událý, na Slov.

353621   Údatý Svazek: 7 Strana: 0953
Údatý = veliké údy mající; udatný. Slov. Ssk.

353622   Udav Svazek: 9 Strana: 0354
Udav, u, m. = udání. U historický. Pal. Děj. I. 1. 51.

353623   Udávač Svazek: 4 Strana: 0287
Udávač, e, m. = kdo udává, der Angeber, Anzeiger. J. tr., Nej. Třetina pro u-če. Šp. Žádný u., slídič, sok nesmí nikoho soudně žalovati; Oznámil Rudolfovi u-če a věc do- nesenou. Ddk. IV. 225., VI. 169.

353624   Udavač Svazek: 9 Strana: 0354
Udavač. Kde není u-če, není soudce. Hoř. 121.

353625   Udávačka Svazek: 4 Strana: 0287
Udávačka, y, f., die Angeberin. Jg.

353626   Udavačné Svazek: 7 Strana: 0953
Udavačné, ého, n., Angeberslohn, m., Denunciationsgebühr, f. Lpř., Šp.

353627   Udavačný Svazek: 7 Strana: 0953
Udavačný, angeberisch.

353628   Udavačský Svazek: 9 Strana: 0354
Udavačský. U. duše, Proch. 102., žaloba. Wtr. Živ. vys. šk. 101.

353629   Udávačství, n Svazek: 4 Strana: 0287
Udávačství, n., die Angeberei, das De- nuntiantenthum. Dch.

353630   Udavání Svazek: 7 Strana: 0953
Udavání, n., das Angeben. U. času, Zeit- angabe, f., obsahu přečteného článku. Us. Pdl.

353631   Udávatel Svazek: 4 Strana: 0287
Udávatel, e, m. = udávač, žalobník, der Angeber, Anbringer, Rüger. Polovice se dostane u-li; polovici dostane u. D. — U. v mathem. = vykladatel (der Exponent); u. poměru, der Verhältnissexponent; mocnosti (stupně mocnosti) = mocnitel, der Exponent der Potenz; u. kořene = dobyvatel, d. Ex- ponent der Wurzel, der Radikalexponent; u. třídy (třídný), Klassenexponent, m. Vz Mocnosť, Rovnice. Nz.

353632   Udávatelka Svazek: 4 Strana: 0287
Udávatelka, y, f. = udávačka.

353633   Udavatelka Svazek: 9 Strana: 0354
Udavatelka, y. f., índicatrix = kuželo- sečka, která slouží ? stanovení křivosti všech rovinných řezů plochy v určitém jejím bodě. Vz Ott. XII. 611.

353634   Udávatelství, n Svazek: 4 Strana: 0287
Udávatelství, n., das Denuntiations- wesen, die Angeberei. Šm.

353635   Udávati Svazek: 10 Strana: 0458
Udávati, vz Udati.

353636   Udavek Svazek: 4 Strana: 0287
Udavek, vku, m. = udání. To v odporu jest s jinými u-ky nepochybnými. Pal. Dj. III. 2. 362. (II. 2. 199., II. 1. 168. ).

353637   Udávení, n Svazek: 4 Strana: 0287
Udávení, n., die Erwürgung, Erdrosselung. — U., die Besudelung durchs Erbrechen. — Cf. Podávení.

353638   Udávenina, y, f Svazek: 4 Strana: 0287
Udávenina, y, f., das Erdrosselte. Poží- vání u-ny se varovati. Zdržovati se u-nin. Sš. I. 4., Sk. 183. (Hý. ).

353639   Udávený Svazek: 4 Strana: 0287
Udávený; -en, a, o, erdrosselt. U. ho- vádko. BR. II. 438. —- Cf. Podávení.

353640   Udavitel Svazek: 4 Strana: 0287
Udavitel, e, m., der Erwürger. Jg.

353641   Udavitelka, y, f Svazek: 4 Strana: 0287
Udavitelka, y, f., die Erwürgerin. Jg.

353642   Udáviti Svazek: 4 Strana: 0287
Udáviti, udav, il, en, ení = zardousiti, udusiti, uškrtiti, erdrücken, ersticken, er- würgen, erdrosseln. — koho. Vlk udávil ovci. Ros. Poslal mezi ně lvy, jižto je uda- vovali. Bj. Skoroji ťa smrť udáví? Neudáví, nemá moci. Čes. -mor. pís. 131. Lev udávil dítě. Dač. I. 62. Smrť ho udáví. Us. Šd. Toho přijda črt udávieše. (Tob. 3. 8. ). BO. Měl hezké jmění, ale brzo je udávil (pro- mrhal). Us. Kšť. — koho jak: do smrti. Dal. 87. — koho čím. Udávila ho břeme- nem. Jel. U. se kostí. Us. Mnohé (lidi) jsou koni svým tělem u-li. Jel.

353643   Udáviti koho Svazek: 7 Strana: 0953
Udáviti koho. Let. 137., Št. Kn. š. 90., 124.

353644   Udávka Svazek: 4 Strana: 0287
Udávka, y, f. = udání, die Angabe, De- nuntiation. U-ky neshodné mezi sebou. Pal. Dj. V. 1. 296.

353645   Udbati si čeho Svazek: 4 Strana: 0287
Udbati si čeho. Všeho si udbá (dočeká se). Hlk. I. 350.

353646   Údec Svazek: 10 Strana: 0458
Údec, dce, m., artus. Rozk. P. 1222. Zdrobn. úd.

353647   Údeček Svazek: 4 Strana: 0287
Údeček, čku, m. = malý úd, das Glied- chen. Us.

353648   Údech Svazek: 4 Strana: 0287
Údech, u, m. Do ú-chu chvátati. Kom. Moravan 1878. 108.

353649   Uději Svazek: 4 Strana: 0287
Uději, vz Udíti se.

353650   Úděl Svazek: 4 Strana: 0287
Úděl, u, m. = podíl. Ú. = země n. kra- jina, již panovník někomu v drženi uděluje. Vz více v S. N. Der Antheil, das Theil- gebiet, das Lehen. Štěstí v ú. nám se ne- dostalo. Jg. On to má za svůj úděl. Dch. Sahají již na sám kořen stromu, bratrům našim v jejich údělu. Sš. Snt. 92. Dáti úděl, apanagiren. J. tr., Krok. Hlavitý účel toho mimořádného údělu byl, aby... Sš. Sk. 131. Dosavadní způsob ú-lů byl asi se škodou moci veškerého státu; V držení tohoto ú-lu svého, t. j. kraje olomúckého, zůstal Vra- tislav bez příkoří až do dosednutí svého na trůn český; Kunrat a Ota rádi spokojili se s úděly sobě vykázanými; Dán jemu ú., který stačil ke knížecí výživě. Ddk. II. 176., 197., 205., 206. (198., 343. — Tč. ).

353651   Úděl Svazek: 7 Strana: 0953
Úděl, participatio. Psp. Či zničení jest jeho údělem. Vrch. Obdržel v úděl knížectví polocké. Šf. Strž. II. 93.

353652   Udělač, e Svazek: 4 Strana: 0287
Udělač, e, m., structor, opifex. BO.

353653   Udělání Svazek: 4 Strana: 0287
Udělání, n., das Thun, Machen, die Ver- richtung. U. na čisto, die Reinherstellung. Šp. — U., das Anthun, die Hexerei. To přichází z u. (z učarování). Zlob. To je dnes zrovna s u-ním. Us. Vk., Ntk., Sá. Drží se jí jako z u. Ehr.

353654   Udělaný Svazek: 4 Strana: 0287
Udělaný; udělán, a, o, gemacht, gethan, verrichtet, verfertigt. — kde. Jakož úmluva v Hradci u-ná ukazuje. Arch. II. 36., 273. (Šd. ). — čím. Stánek rukou u-ný. BR. II. 760. Každý obraz rukú od člověka u-ný jest nebóh. Hus I. 69. — jak. Dílo s pil- ností u. V. U. bedlivě, pilně, Us., mistrov- sky. V. Lék ve způsob syrečkův udělaný. Byl. — z čeho. Trůn ze slonové kosti udě- laný. Kom. J. 675. — U. = umdlený, müde, abgemattet. U Olom. Sd.

353655   Udělaný Svazek: 7 Strana: 0953
Udělaný = silný. Čce. Tkč.

353656   Udělati Svazek: 4 Strana: 0287
Udělati = zhotoviti, fertig machen, thun, machen; vystavěti, aufbauen; učarovati, an- thun, behexen; ublížiti, uškoditi, schaden, beleidigen; vynášeti, betragen, machen; se = státi se, býti, počíti, sich machen, wer- den; stavěti se, sich stellen, sich machen. Jg. — abs. Poruč a udělej sám. Us. Dch. Měli by se dobře, kdyby neměli uděláno (kdyby neměli své mrzutosti). Dvrs. Má-li děvče uděláno, vyjde z rána pod višni, za- třese jí, aby rosa na ni padala a kouzlo mine. Mus. 1853. 474. — co: dílo, překážku, křivdu, cestu, ránu, lov, shon, vpád, útok, bitvu, prodaj, dobrou vůli, mír, pokoj, svor- nosť, jednotu, konec, pohodli, poctivosť (ctíti), V., svou věc, kabát, střevíce, uzel, D., práci, snídaní, oběd, Us., nález, Zříz. Ferd., kolo, hráz, Vys., město n. hrad (vy- stavěti), Kom., Pulk., otázku (vydati), řád (ustanoviti). V. U. kříž, mrzutosť; Zdržuji vás od práce? Odp.: Však ji ještě udělám. Us. Dch. Udělal dva kroky a padl. Us. Udě- láš někde štěstí. Us. Vk. Půl roku neudělal k nám kroku. Čes. mor. pís. 130. Co jste udělali, že jste mému milému hlavěnku uťali; Co sem udělala, že sem pro jednoho všecky zanechala? Sš. P. 128., 466. (Tč. ). Co ten udělá, jako bych já udělal. Arch. II. 156. Ruka neudělá kluka. Hubička neudělá Ku- bíčka. Us. Udělal naň žalobu. NB. Tč. 125. U. dom. Hus I. 56. Co musí, to rád udělá. Prov. Něco teplé, čisté, celistvé, jasné, světlé, někoho tvrdošijného atd. u. V. U. někoho otroka. D. Vše rád udělám, jen nechtějte, abych vám něco dal, půjčil n. za vás slíbil. Prov. Hned to udělám, dříve než se holá Káča učeše, ana ještě nesedí. U Řenčova. — co kam: díru do něčeho u. D. Někomu ránu v rameno u. Svěd. Jak na krchov krok u-lal. Slez. ps. Šd. — jak. Vše vám k libosti, k vůli u-lám. Ml. Dal mu palác výborným dílem u. Háj. U. něco z úmyslu. Us. U-li to v jednom, unter Einem. Dch. U-lal se pro sebe (začal sám řemeslo pro- vozovati). Us. Ntk. Udělajme to rači na penězoch (vyrovnejme se penězi). Na Zlín- sku. Brt. U. co bez něčí vůle. Kom. U-lal to mně k vůli; Z úmysla bych nerád nic proti tobě udělal. Arch. II. 150., II. 169. Podlé něčí rady něco u.; Králi nevěrně udělali. Pal. Dj. IV. 1. 89., IV. 2. 381. U. co mistrovstvem (mistrovsky). Kat. 2770. Či nemá-li moc hrnčíř nad hlínou, z téhož truplu u. nádobu tu sice ke cti, onu pak ku potupě? Sš. I. 101. U-lo se mi nanic. Dch. Čáru v kolo u. V. Uděláme to v de- sitinný zlomek, lépe: proměníme to v des. zlomek. Vst. — co čemu, komu: něčemu konec, někomu práci, sobě věčné jméno, V., někomu násilí u. Jel. Jak si kdo udělá, tak má. Šm. U. si smrť. Šm. Cos mu udělal (ublížil)? Us. Co jste si udělali? Ml. Takéť samostřiel posielám, kterýž sobě Rús sám kázal u. Arch. III. 23. Pomyšlení bych mu udělal. Sych. Už mu to udělej, ať je pokoj; Rád by mi udělal, co mi na očích vidí; U. někomu hanbu a ostudu, si dobrý hod; Co si kdo sám udělá, to má; U. někomu místo. Us. Dch. Udělati si korec žita (= vymíniti). U Kr. Hrad. Brv. U-li mu konec (= popra- vili ho). Šd. Psí hubu naň měli, ale báli se mu něco udělati. Er. Sl. čít. 26. Edem jedna voda nezamrzla, kde Maria pro vodu cho- dila, by Ježíšku kúpel udělala; Co sem jí udělal, to mně udělejte, hlavu na špic dejte, kolem mě lámejte; A udělé si, jak se ti zdá a šak já nésu (nejsem) závistivá; Nekeré pa- nence zármutek udělám. Sš. P. 5., 137., 224., 305. (Tč. ) U. někomu = učarovati. V., D., Ros., Sá., Tk. Bála se cikánky, aby jí ne- udělala. Us. Ntk. Ale všecko nadarmo, byloť jim uděláno. Er. Sl. čít. 12. — co k čemu. Úředníci k soudu přísahu udělati mají. Er. K těm půhonům původ i pohnaný mohou poručníky k své při na zisk i na ztrátu dskami udělati. Zř. F. I. O. XXV. Tehdy bude moci před týmiž úředníky poručníka udělati k té při. Zř. F. I. C. XXXV. Neb jest on k nim své poselství udělal. Pal. Dj. III. 3. 280. — co koho, se čím. U. kozla zahradníkem, V., někoho pánem, účastní- kem, Reš., otrokem, D., se nemocným. Sych., Br. Syna králem u. Arch. IV. 106. Udělal dielo vysoké hlazeným kamenem. BO. Udě- lám se malú veveričkú a uskočím tobě. Sš. P. 691. Udělal si darem oko (dobré oko). Mor. Brt. U. se maličkým zajíčkem n. ho- lubem, malú myšičkú, rybičkú, hvězdičkú na nebi. Sš. P. 691. — 692. Král udělal Jana králem po sobě. Kn. poh. II. 67. Udělá se hloupým a všady dobře projde. Mor. Šd. U-li tvú krásu (Tyre) jedlím z lesa. BO. — co, koho za co: za správce. Reš. Za to (= za ty peníze) že mu dobrý kožich u. jměl. NB. Tč. 63. Bůh vám to udělal za to, že... Poh. II. 190. Dyž se budu vdávat, u-lám tě za dróžku. Sš. P. 765. — koho, se z koho, co z čeho. Z žida novověrce, Sych., z někoho chlapa, V., ze sebe smích, Kom., z lejna muškát, Prov.; Z ničehož svádu, z černého bílé a z bílého černé u. Prov. Mně jsou také několik hřiven z mých hanštanův u-li. Dač. I. 341. Z množství sněhů rozpuštěných u-ly se všude povodně. Pal. Dj. III. 3. 55. Vyjal žebro z boku jeho, udělal mu ženu z něho; Z mojeho paláška kříž mi udělejte; U-lám si z okenka dvérka, vyskočím jako veverka. Sš. P. 38., 181., 686. (Tč. ). Oznámíte mi, mnoho-li mi košilí z toho plátna uděláno. Žer. 349. Já kdy sem byl žáčkem lačným, udělaje lžíci z chleba dotud sem jedl hrách, až sem i lžíci snědl; U-li jeskyni lotrovú z tvého domu; Poznali, že sú nazí a u-li sú sobě z listí fíkového věníky. Hus I. 278., 300., II. 429. (Tč. ). U-lal se z toho (povstal). Kom. — co proti čemu: proti smlouvě. V. — co pro koho, proč. Něco pro někoho u., V., nákres pro divadlo, lépe: nákres divadla udělati. A což bych já mohl pro tebe u., toť bych já rád u-lal. Arch. II. 14. Vždyť jest holek jiných krásnějších, nevinných, pro jednu si smrť neudělám. Pro tebe si smrť neudělám. Er. P. 234. U. něco z urvalosti. Poh. II. 55. — co na co. Na Čechy udělali zálohy. Háj. Pan Zděnek manželce své u. má list na věno její. Er. U-lal mu na to list (listem to ztvr- dil). Arch. I. 163. List na peníze udělám. Půh. II. 597. Na zisk i na ztrátu poručníky udělati. Er. Umí i on na shnilou zvěřinu dobrou jížku u. (zlou věc napraviti). Č. Na něčí slovo něco u. Mk. — co kde: v mysli mlhu u. Kram. Čáru po tabuli u. Us. Mě obsýlá, abych mezi vámi konec udělal. Arch. II. 14. Úmluvy v Praze udělali. Snáze nynie lotr v Praze búřku u-lá. Arch. II. 9., III. 376. (Šd. ). — co kdy. U-lal sám pán Bůh mezi tím proměnu, napil se syn jedu a nevěsta medu. Sš. P. 155. Udělati něco v hněvu. Us. Smrť v zoufalství si u. Ml. — co nad čím. A takovú nad vámi pomstu udělám, žeť se čertu líbiti bude. Arch. IV. 86. Ježíš nad fíkem pomstu udělal. Ctib. Právě-li nad svým spolusúsedem udělal. NB. Tč. — co na kom. U-lal na mně, na Baj- kovi otázku. Arch. I. 239., NB. Tč. 72. — co kudy: čáru přes tabuli udělati. — se. Udělal se hluk lidu. Us Udělalo se tam bláto. Us. Samo se to neudělá (bez práce). Us. Šd. U-la se čirá tma. Us. Němc. U. se = nalopotiti se, sich abrackern. Us. Šd. — se komu kde. Udělal se mu puchýř na noze. Ml. — co, se od čeho. Udělala se mu rána od spálení (spálením). Slyšíme, žes takový list od sebe udělal. Arch. III. 38. A co tak od zlata a od stříbra z nadělení božího uděláno bude... Nar. o. h. a k. — co s kým. Jestliže by měštěnín s pánem jakou smlouvu udělal buď o obilé neb o trávu na lukách. Václ. II. S někým česť si udělati, Ehre mit ihm aufheben. Dch. — adv. Něco jináč, krátce, lépe, dobře u. V.

353657   Udělati Svazek: 10 Strana: 0458
Udělati. Udělalo se teplo šp. m.: oteplilo se; Bylo uděláno, že odjedu m.: bylo ujednáno. Věst XII. 96. Brt.

353658   Udělati co Svazek: 7 Strana: 0953
Udělati co. Znala u. tak poctivou tvář, že ... Sá. — jak. Někomu něco po, chuti u. Osv. Nelze domu bez základu u. Št. Kn. š. 7. — (co) komu. Co pak by mi to vlastně u-lo, kdybych .... Sá. Ten tomu (jídlu) moc neudělá (nesní mnoho). Us. Rgl. Posielám list, který jsem udělal Kraselov- ským. Arch. VII. 90. — co z čeho. U. si z noci den a ze dne noc. Sá. — co pro koho. Udzelam voničku pro tebe. Sš. P. 391. — co komu kde. U-lal mu vedle sebe místo. Us. Pdl. — kdy. Neudělám dnes, udělám zítra (o lenochu). Us. Tkč. Na krátkém dni málo udělá. Us. Brt. D. — co, kudy. Veliký oblouk lesem u-li. Vlč.

353659   Udělátko Svazek: 4 Strana: 0289
Udělátko, a, n. = robátko, děťátko, klei- nes Kind. Us. Krolmus.

353660   Údělek Svazek: 4 Strana: 0289
Údělek, lku, m. = udělání, čáry, Hexe- rei, f. To bylo ú-kem (čarami). Us. — Ú. = věc udělaná, dílo, Arbeit, f. Obuv dobrého ú-ku. Ros. — Ú. = míra údův, zrůst, der Wuchs, die Taille. Ten kůň má pěkný ú. Us. To byl krásný ú. krávy. V Kunv. Msk. Krásný ú. kabátu (krásná práce). U Časl. — Ú. = dohodnutí, die Verständigung. S te- bou není žádného u-lku. V Kunv. Msk.

353661   Údělek Svazek: 7 Strana: 0953
Údělek = zisk, dividenda. Ročitý ú. pro členov. Slov. N. Hlsk. III. 411. — Ú. = vý- robek, práce. Val. Slavč. 48.

353662   Údělek Svazek: 8 Strana: 0443
Údělek, lka, m. = lajdák. Zábř. Brt. D. II. 405.

353663   Udělení Svazek: 4 Strana: 0289
Udělení, n., die Ertheilung. U. patentu. Šp. Jindřich otálel dlouho s u-ním Vrati- slavu hodnosti královské. Ddk. II. 299.

353664   Udělený Svazek: 4 Strana: 0289
Udělený; -en, a, o, ertheilt, mitgetheilt. U. pomoc. Sych.

353665   Udělitel Svazek: 4 Strana: 0289
Udělitel, e, m., der Verleiher. U. milosti. Ddk. III. 68.

353666   Udělitelka Svazek: 4 Strana: 0289
Udělitelka, y, udělitelkyně, ě, f., die Verleiherin.

353667   Udělitelnosť Svazek: 7 Strana: 0953
Udělitelnosť, i, f., Ver-, Ertheilbarkeit, f. Psp.

353668   Udělitelný Svazek: 7 Strana: 0953
Udělitelný, ver , ertheilbar. Psp.

353669   Uděliti Svazek: 4 Strana: 0289
Uděliti, uděl, -le (íc), il, en, ení; udíleti, 3. os. -lejí, el, en, ení; udělovati = částku dáti, účastna učiniti, er-, zu-, mittheilen; dáti, propůjčiti, theilhaftig machen, beschei- den. — komu odkud, z čeho: chudému ze svého. Ros. Nuzným almužen u. Kom. Někomu ze svého statku u. V. Kdo rád z svého udělí, toho pán Bůh nadělí. Vz Štědrosť. Č. Prov. Budeš-li mieti málo, z toho rád udielej. Št. N. 58. Z vlastního jmění, Vn., z oleje u. Kom. Nechtěla by těm sirotkům z toho nic neuděliti. NB. Tč. 206. — komu čeho (netáhne-li se činnosť k celku, gt. partit. ): almužen, chvály, rady, V., potěšení, darů, Kom., pomoci, úřadů, pokoje, D., hojemství, Ros., oleje. Br. U. někomu něčeho od sebe (nenuceně). Vš. Spravedlnosť jest ustavičná a neměnící se vůle, která jednomu každému uděluje toho práva, jakéž mu náleží. Kol. 1. Lačnému chleba udílel. BR. II. 29. (209). b. Želání ta udělují blahodaru v nich pronešeného. Sš II. 7. Také-li nám té koledy udělíš? Sš. P. 738. Takové síly nám udílej, abychom tvou svatou vůli konali. BR. II. 27. b. Senat konsulovi neobmezené moci udělil, šp. m.: neobmezenou moc (celek). Brt. — co komu. Čož mu zde udělil. Br. Částku milosti du- chovní někomu u. Br. Tak že všecko, což míti mohl, uděloval bratřím. Ben. V. Co kdo nemá, to jinému u. nemóže. Na Slov. Tč. Uděl mi. BO. Zbavil ho léna jeho a udělil je jistému hraběti Adalbertovi. Ddk. II. 162. — komu co, čeho jak, proč. Z mála málo chudému uděluj s vděčností. Us. Tč. Bůh milostí svojich také jistou mě- rou mimo církev křesťanskou uděluje; Bůh panování zemského uděluje nábožným a hříš- níkům podlé libosti své; Apoštolé křestu skrze jiné podřadné pomocníky svoje udě- lovali; Příčina, za kterou Bůh dotčených nížeji dobrodiní nám uděluje; Křest ve jméno nejsvětější trojice udělovaný; Poně- vadž jedním tytýž darováním se rozliční da- rové lidem udělují; Jímž (zázrakem) zdraví nohou chromci udělil; Že Bůh darů svých uděluje podlé všemoudré rady své Sš. I. 38., 129, 165.; II. 94.; Sk. 29, 30, 37, 253. (Hý. ). Svátosti mnohým neplatně jsou udělovány. Ddk II. 348. Proto udílí Frid- rich velekřesťanskému králi všecko říšské území za Labem; Udělil mu čekanství na všecky své rodové země; Vipertu udělil císař v jakousi náhradu hrad Ekartsberk. Ddk. V. 65, III. 22, II. 432. Udělil Čechy Oldřichovi v léno. Ddk. II. 375. Papež žá- dané povolení u-lil velmi laskavým listem. Ddk. III. 168. (Tč. ). Nuzným pokrmů podlé možnosti udělujte. BR. II. 209. a. Protož klnú mně, že toho chleba skrze mě Buoh lidu udielé. Hus I. 329. — se komu. Po- vinnosť na sobě má všechněm národům a všem lidem se udělovati. Sš. I. 25. — co, čeho kdy. Hned po smrti Vratislavově jeden z těchto krajů vdově jeho byl udělen. Ddk. II. 343. Dar ten uděloval se jen druhdy p

353670   Uděliti komu čeho Svazek: 7 Strana: 0953
Uděliti komu čeho Posp., Kol. 3., 4. — co komu: odpustky, Mž., vysvěcení, Šmb., almužnu, dovolenou, důtku, podporu, požehnání, radu atd. Us. Pdl. — jak dlouho. Dobrodiní, kterých jsi mi po celý můj ži- vot udíleti ráčil. Mž. 2. — co komu več: zemi v léno. Šmb. S. II. 291. Aby měli co nedostatečnému v jeho potřebu u. Št. Kn. š. 172.

353671   Údělník Svazek: 4 Strana: 0289
Údělník, a, m, der Portionist, Pfründler. Dch. Markrabí vládl zemí ovšem co u. kní- žete českého. Ddk. IV. 105.

353672   Údělnosť Svazek: 7 Strana: 0953
Údělnosť= účastnosť, participatio. Psp., Hlv. 53.

353673   Údělnosť, i, f Svazek: 4 Strana: 0289
Údělnosť, i, f. = sklonnosť, udílení se svého, die Neigung das Seine mitzutheilen. — Ú. = samostatnosť, die Unabhängigkeit, Selbstständigkeit.

353674   Údělný Svazek: 4 Strana: 0289
Údělný =jiným udělující, mittheilend. — Ú. = k udělení, mohoucí hýti udělen, mit- theilbar. — Ú. = oddělený, osobný, samo- vládný, abgesondert, abgetheilt, unabhängig. Stát ú. L. Vyhledávati toho potřebu, aby pro hojné styky s nimi ú-né kníže znalo řeči jejich. Ddk. II. 204. Mezi ú-mi knížaty moravskými považován a ctěn jest rod Kun- ratův jaksi za přední. Ddk. II. 362. — Ú. = appanažovaný, appanagirt.

353675   Údělný Svazek: 7 Strana: 0953
Údělný. Soustava lenní, poměstná čili ú-ná. Šf. Strž. II. 84. — Ú. listina, Ver- gleichsurkunde, f. Hrbk.

353676   Údělný Svazek: 8 Strana: 0443
Údělný = samovládný. Ú. kníže. Pras. Těš. 20. a j.

353677   Udělovací Svazek: 4 Strana: 0289
Udělovací, Verleihungs-. U. listina.

353678   Udělování, n Svazek: 4 Strana: 0289
Udělování, n, die Verleihung. U. milo- stin ducha sv. Sš. II. 32. U. len. Ddk. II. 392.

353679   Udělovatel Svazek: 4 Strana: 0289
Udělovatel, e, m, der Verleiher. Us.

353680   Udělovatelka Svazek: 4 Strana: 0289
Udělovatelka, y, f, die Verleiherin. Us.

353681   Údělový Svazek: 7 Strana: 0953
Údělový. Ú. kníže. Dk. Aesth. 500. Cf. Údělný.

353682   Údělství Svazek: 4 Strana: 0289
Údělství, n. = zařízení, dle kterého všichni synové podělováni byli zeměmi na záhubu celku, paragium. Dch.

353683   Udělý Svazek: 7 Strana: 0953
Udělý, speciosus, zastr. Mus. 1892. 45.

353684   Uden Svazek: 10 Strana: 0458
Uden H. = MDr. Jar. Hruška, básn. Vz Flš. Písm. 710.

353685   Udeň Svazek: 10 Strana: 0458
Udeň, bellus. Rozk. P. 996.

353686   Údeň Svazek: 10 Strana: 0458
Údeň. Na údni = na úsvitě. Mus. slov. V. 93.

353687   Údenár Svazek: 8 Strana: 0443
Údenár, a, m. = uzenář. Phľd. 1894. 46. Udenársky = uzenářský. U. výrobky. Phľd. 1896. 628.

353688   Udění Svazek: 4 Strana: 0289
Udění, n, das Thun, vz Udíti. — U. = uzení, das Selchen. Na Slov.

353689   Údění Svazek: 4 Strana: 0289
Údění, n, die Gliederung. Bern.

353690   Uděnina Svazek: 4 Strana: 0289
Uděnina, y, f. = uzenina. Slov.

353691   Uděný Svazek: 4 Strana: 0289
Uděný; uděn, a, o, a udín = učiněný, gemacht. St. skl. — jak. Koláče na všem dobře u-né. Hr. rk. 411. — U., na Slov. = uzený, geräuchert, geselcht.

353692   Udepčený Svazek: 8 Strana: 0443
Udepčený = udupaný. U. strnisko. Phľd. 1892. 665. Úder, v Krkonš. Us. Seyk. Ruk. 139.

353693   Udepsaný Svazek: 4 Strana: 0290
Udepsaný = udupaný. Sá.

353694   Udepsaný Svazek: 9 Strana: 0354
Udepsaný. U. podlaha. Sá. Kř. u pot. 78

353695   Udepsati Svazek: 4 Strana: 0290
Udepsati = udupati. — co: hlínu. Sá.

353696   Udepsiti Svazek: 4 Strana: 0290
Udepsiti = udepsati. Na. Ostrav. Tč.

353697   Udeptati Svazek: 4 Strana: 0290
Udeptati = udupati, zusammenstampfen. U Opav. Klš. Na Ostrav. Tč. — co čím kde: zelí nohama v bečce. Na Ostrav. Tč.

353698   Uder Svazek: 4 Strana: 0290
Uder, u, m. = udeření, rána, der Schlag. Na mor. Slovác. Džl. Jednotlivé ú-ry často padnú pri zvadách. Na Slov. Dbš. 81. Uder tepnový. Museli nemálo ú-rů podniknouti. Sš. Sk. T. 225. (196. ). U., náraz, tep srdce, der Herzstoss, -schlag. Nz. lk.

353699   Úder Svazek: 10 Strana: 0458
Úder, u, m. Škoda každého úderu (každé rány), ktorý padol mimo. Rizn. 64.

353700   Údera Svazek: 7 Strana: 0953
Údera, y, f. = úder, rána, neštěstí. To by nebyla taková u.! V Roušíně. Plsk.

353701   Uderanec Svazek: 8 Strana: 0443
Uderanec, nce, m. = odešlý, umrlý. Ude- ranci dávajú v tu nedelu sviece na oltár (po | roce). Phľd. 1895. 27. Uderiná, é, f., míst. jm. v Novohrad. na Slov. Phľd. 1894. 61.

353702   Úderek Svazek: 7 Strana: 0953
Úderek, rku, m. Tej šate nieť ani ú-rku (nelze jí roztrhati, udrati). Slov. Zátur.

353703   Uderka Svazek: 4 Strana: 0291
Uderka, y, m. = kdo udeřuje, se bije. Šd.

353704   Uderný Svazek: 8 Strana: 0443
Uderný. Razivé či úderné vrtání v dolech, stossendes Bohren. Vz Ott. XI. 595.

353705   Uderyť Svazek: 7 Strana: 1394
Uderyť m. udeřiti. Vz R (2. dod.).

353706   Udeření Svazek: 4 Strana: 0290
Udeření, n. = uhození, der Schlag, Stoss, Hieb, Streich. U. zachytiti, den Hieb auf- fangen. Dch. Horší jest pomyšlení nežli u. Sš. P. 43. Suchá rána udeřením. Kom. Ude- řením páté hodiny. Vz Ráz. U. z ručnic uslyšeli. Břez. 185. Vzájemné u., der Gegen- stoss, kouzelné, Zauberschlag. Dch. — čím: mečem, holí, kladivem, pěstí. — čeho: hromu, V., pulsu, D, zimy, das Einbrechen, blesku. Us. — kam: do žeber, do povětří. D. U. ku předu. Dch. U. do vody, Schlag ins Wasser. Dch. — na někoho (napadnutí), Anfall. D., na zvon. Šm. — jak: až do krve. NB. Tč. 43.

353707   Udeřenina Svazek: 4 Strana: 0290
Udeřenina, y, f. = rána n. znamení rány, das Zeichen, Mahl vom Schlage. Ros., Tys.

353708   Udeřený Svazek: 4 Strana: 0290
Udeřený; -en, a, o, gestossen, geschla- gen. — čím: měchem, pytlem = hloupý. Šd. Vz Udeřiti. U-řen jsa vnitř bolestí srdcě učinil jest potupu lida. Hus I. 201.

353709   Udeřice Svazek: 4 Strana: 0290
Udeřice, dle Budějovice, Uderschitz, ves u Hrotovic.

353710   Udeřichu Svazek: 4 Strana: 0290
Udeřichu, zastr. = udeřili. Kat.

353711   Udeřiti Svazek: 4 Strana: 0290
Udeřiti, udeř, -ře (íc), il, en, ení; ude- řovati, udeřívati, udírati = uhoditi, praštiti, schlagen, schmeissen, stossen, einen Schlag, Hieb geben; zavaditi, anstossen; vystřeliti, schiessen; vpád učiniti, náhle přijíti, na- padnouti, anfallen, Anfall thun, angreifen, Angriff thun. Jg. — abs. Jak první udeří, hned jiní po něm biji. Har. Hrom udeřil. BR. II. 356. Drahota udeřila. Lom. Udeřil strach. Brt. S. 93. U-ly plúšče, horka. Us. Šd. Hodiny bily: udeřila první, u-la druhá atd. Čes. mor. ps. 292. Valach málo mléka měří (měří), kdiž prška. uderí. Na Slov. Tč. U-ly zlé časy. Šd. Hodina jeho udeřila. Sych. Udeřilo (=hrom udeřil). Sych. Ude řila zima. D. Nenadále udeří vichr, Kom., parno. Puchm. — co, koho: lermo. V. Ude- řilo pět hodin. Us. Uhni, sic tě udeřím. Us. Z pervu se slípali, pak se tak seskřipli, že jeden druhého udeřil (= napřed se vadili, pak se tak dali do sebe. že... ). Kb. Keď ho zabili, kríž uderili. Ps. sl. 141. Udeřichu rány bubni hromné. Rkk. 31. Udeřili (bube- níci) zvuky bubnóv břeskných. Rkk. 54 V tom obžalovaný vzav oštíp přiběhl chtě u. žalobníka. NB. Tč. 243. — koho (gt. ) čím: výborných mužů mečem, šp. m.: vý- borné muže. Brt. koho, se kam (v co): v tvář, v hubu, V., v líce. D. Bubeníci ude- řili v bubny. Sych. v v troubu (troubiti). Raj., Šm. Udeřil co v doch. Prov. Mus. Strach udeřil v nepřítele. T. Neví, v kterou udeřiti (z kterého kraje začíti). Vz Nesnáze. Č. Strach udeři u Polany. Rkk. 33. K tomu jej v hlavu udeři. Žk. 461. U. v někoho. Dch. Kdo lehce uvěří, hned se v leb udeří. Mudr. 251. U-ří-li tě kdo v pravé líce tvé, nastav mu i druhé. Mat. 5. 39. U. koho v helm. Alx. 1122. Udeřiž v husličky. GR. Kdyžkoli v struny udeřím. GR. — koho jak: po tváří. Bern. Urban konšel Jiříka v přítomnosti druhých konšeluov bez za- slúžení hřeblem udeřil a okrvavil. NB. Tč. 43. Když před peklo přijeli, na ně hlukem udeřili. Sš. P. 20. Na koho se a proč a ja- kými slovy udeřili. BR. II. 218. Udeři Mi- cheáše po líci. BO. Jako když hrom z ne- nadala udeří. Sš. Sk. 107. U. někoho po hlavě. Alx. 1134. Rytieř, když naň bez viny udeřie, an nemoha zniknouti, i bráně se, zabie. Hus I. 159. Udeřil ho po hlavě, aby ho neochromil. Sk. Bokem u-li na nepřipra- vené ležení. Ddk. II. 441. — koho, se čím: někoho pohlavkem, V., kordem, kamenem, Ros., prakem, D., holí, Ml., mečem, mlatem, Rkk., se nožem v život. Martim. Tatíček nevěří, kyjem též udeří. Sš. P. 160. Udeří jím běs a je sě jím sápati. ZN. Luděk udeři silným mečem, Záboj mlatem. Rkk. 11. Ude- řil Jiříka dřevem jako prst tlustým dvakrát v hlavu. NB. Tč. 96. — čím po kom. Ko- pím po Davidovi udeřil. I). Kůň po něm kopytem udeřil. Sych. — koho, se kam (do čeho, k čemu), přes co. U-řil k němu hrom. Štelc. U-řil ho žbán do hlavy (o pod- napilém). Hrom do toho udeř! Us. To jej dačo udrelo do nosa — ňuchá, ňuchá! Er. Sl. čít. 65. Horúci Perún doňho uderil! Dbš. 44. Dyž já si zazpívám za humnem na mezi, můj hlásek udeří milému do dveří. Sš. P. 231. Měla sem synečka jako jiskerečka, ude- řila střela do jeho srdečka. Sš. P. 274. Do toho bezedného zmatku udeřil ještě ke všemu ruský velkokníže Jaroslav. Ddk. II. 118. U-li jim do vozu, zapálili jim boudy. Pal. III. 3. 225. U-řil hrom do věže. Dač. II. 7. Udeřil ho do nežitu (ťal do živého). Prov. Hrom do něho (do stromu, Koll. ) udeřil. D. Stál, jakoby hrom do něho udeřil. Sych. Udeřilo mu z ruky do hlavy (opil se). Plk. U. se do hlavy. Us. U. někoho do nohy, šp. prý m. v nohu, ale proč by to bylo špatné? Cf. předcházející příklady. U. koho přes ruku. Us. Udeřil osla přes pytel. Mus. — kam (nač, mezi co, v co, čím, s čím, jak): rukou na stůl, Ros., vší silou na dvéře, Us.; na zvon. D., na buben, Sych., na pravou cestu u. Šm. U. na nepřítele, V., Br., brannou rukou na někoho u. Troj. U. na hrad. Rkk. Udeřili s dobytými meči na knížata římská. Flav. Udíral (= dotíral) naň bohatý. Klda. 102. Udeřil naň, aby pravdu mluvil. Us. Dch., Šd. U-řil na žalobníka tak, že mu tú ranú oštiep z ruky vydeřil; A po- druhé udeří na mne i vytne mi šavli a raní mne. NB. Tc. 104., 106. Na pravý roh ne- přátel u. Ddk. II. 295. Na kostel hrom ude- řil. Pam. Val. Mez. Třetí se na mne udeří (oboří). Kom. Smrad na nás udeřil. Sych. Kamenem mezi ně udeřil. Us. Udeřili na mě silni. Ž. wit. 58. 4., 136. Trudná nemoc naň udeřila. Pass. mus. 331. U-řil Jakuba v žílu v bedře. BO. Ze zámku vypadnúce na náš lid nenadále u-li. Žer. 17. Na obydlí Jesuitův, na lid císařský u-li. Dač. I. 174., 264. U-la na ně horská chasa. Dač. II. 27. Uder hodně na dudy. Kol. vánč. 147. O mnoho lépe a jediné na pravou cestu u-li ti, kdož.. Sš. II. 76. Když ke vratům přijel, na vrata udeřil; Dyž já si zazpívám na věterském poli, můj hlásek udeří na lovecké zvony. Sš. P. 87., 231. (Tč. ). A když se stala po- vodeň, udeřil jest potok na ten dóm a ne- mohl jím hnúti, neb jest byl založen na pevném kameni. Luk. 61., Hus II. 418. Ne- dotazovali se Krista, ale u-li na jeho učedl- níky. Br. II. 40. a. U-řil naň kamenem. BR. II. 72. b. Nemoc naň u-la. Pass. 526. Sokol u-řil na psa. Anth. I. 167. Obec zbouřivši se na židy u-la, domy jim vybili atd. V. U-řil naň mečem, až nade dveří zaťal; U-řil ho sekyrú v ruku. NB. Tč. 93., 106. U. zo- banem v zemi. Č Bs. 93. Udeř šípem v zemi. Bj. Udeři tiežným mlatem u prsy; Mečem v meč udeři ránu; Udeři (Vneslav) svým mečem na ščít střiebrn. Rkk. 26., 43., 50. Někdy se vladař v mě vpeří a mě svú holí udeří v pleci nebo v hlavu. Jir. Anth. I. 95., Žk. 161. Pokúšie-li ďábel smilstvím, udeř naň mečem řka: Psáno jest, nesesmil- níš!; Naň u-řil lakotú. Hus I. 179. — od- kud kam. Vele Čstmír z zad (ze zadu) u. na hrad. Rkk. 19. Když sluhy z mysli pilné biči udeřichu k tělu. Kat. 2262. — kde. Přebrodivše se přes Dyji udeřili na vojska rakouská u městečka Marlberka. Ddk. II. 294. — kde kdy. U-řil hned na zejtří na knížete Soběslava v táboře jeho a obrátil jej na útěk; Kunrat by v případě války s Rakousy ve vlastní jeho zemi byl mohl naň u. Ddk. IV. 23., 15. (Tč. ). — koho proč. Uderila mě maměnka, uderila pro tebe, nedá milovat tebe. Sš. P. 303. Pavel na rozkaz velekněze ve tvář udeřen byl. Sš. Sk. 257. — s kým. Mašul, baša turecký, u-řil se třími tisíci na Race. Dač. I. 183. Bela se svými Uhry chtěl u. na východní Mo- ravu. Ddk. V. 296. — za koho. Naše síly do- zrely, udre za (= pro) nás hodina. Na Slov. Tč. — oč (čím, kým): o zem, V., o pravdu (zavaditi). Sych. My o zem vrahom udreme, lebo v oběť ti padneme. Slov. Tč. O stěnu jím u-řil. GR. U-řil král na Pražany o po- sudní. Čr. Aby svými výmluvami o zem udeřili. BR. II. 611. b. Svým pastorčetem o zem u-řil. Pč. 35. Tak ťa udrem o zem, že zgrgneš. Mt. S. — z čeho. Z čistého jasna hrom udeřil. Sych. Udeřiti (vystřeliti) z kusu na loď, Har., z děla, z ručnice. Us., Šm. — komu kde. Za zády jí udeřilo. Sych. — se. Kdo snadno uvěří, snadno se udeří. NB. Té. Nejdřív tam se udeříš, kde o bolesti tvé víš. Na Mor. Tč. — se oč: o stůl. D. — se přes co: přes kapsu (ště- drým býti). Us. — kým pod sebe. Štěstí.

353712   Udeřiti Svazek: 7 Strana: 0953
Udeřiti. Cf. Mkl. Etym. 41. a. — kam (čím, jak, kdy). U-h pod jeho velením na nepřítele. Us. Pdl. Někoho rukou ve tvář u. Us. Aby u-řil k onoho klínu. Št. Kn. š. 148. Hrom za hromom udieral do tých zápol! Dbš. Sl. pov. I. 168. Tu naraz sto šabiel hromom doň udrelo. Btt. Sp. 13. — čím: bleskem. Lpř. — koho jak. Udeři krále po hlavě. Alx.V. v. 2115. (HP. 51.). — se oč. Uderil sa čert o božiu muku (vraví sa, keď skúpy dá almužnu). Slov. Orl. IX. 248. — se kam. Keď si já za- zpievám v poli, muoj hlas, se uderí na tar- čanskie zvony. Sl. ps. Šf. 1. 75. — več (se). U. v nohy = na útěk se dáti. Dvor. Obě (myši) se v bieh udeřista (= dali), ale ne obě se skrysta; Náhle se v prosbu udeří (luňák). Ezp. 683., 888.

353713   Udeřiti Svazek: 8 Strana: 0443
Udeřiti m. udeřiti na Mor. Gb. H. ml. I. 33í., Brt. D. II. 2., 4,, 5. Místy i v Čech. ku př v Krkonš. Seyk. Ruk. 137., 139., 140., Mus. 1893. 449., 1896. 359. Vz Ŕ (3. dod.). Udrelo mu z ruky do hlavy (opil se). Slov. Nov. Př. 599. (Bůh) uderí (vdery) a uzdraviť nás. Ev. olom. 132. a. (Osv. 1896. 890.). Vz násl.

353714   Udeřiti Svazek: 8 Strana: 0443
Udeřiti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 77. - co. U-řil jsem smlouvu, lépe: učinil jsem, vešel jsem s ním v smlouvu, mám s ním smlouvu. Bl. Gr. 210. — Tu sě v hromadu prudce ude- řista (srazili). Štilf. 198. — se koho čím. Tehda p. Petr u-řil se ho dvěma kameny ma- lými. Arch. XIII. 446. Petr udeřil se Kaliby. Ib. 447. Cf. Hoditi.

353715   Udeřiti koho Svazek: 9 Strana: 0355
Udeřiti koho. Udeřil ho pohlavkem. Sdl. Hr. IX. 206. — se nač. Udeřiv se naň (kámen), odvrhl ho. Ezop. 29. — čím oč. Tri razy ňou (rakví) o präh udrú. Sbor. slov. III. 25.

353716   Udeřiti se s kým oč Svazek: 10 Strana: 0458
Udeřiti se s kým oč = napadnouti. Všichni hotovi jsú s voštěpy u. se spolu o slovo protivné. Chč. S. II. 193b. — se več: v pláč = propuknouti. Chč. S. II. 239a.

353717   Údeřní Svazek: 7 Strana: 0953
Údeřní či nárožní ústrojí (u prskounu) NA. III. 135.

353718   Udeřovací Svazek: 7 Strana: 0953
Udeřovací nástroj (bořicí zvl. dřevo u železné hlavy berana či tarana), Balken des Mauerbrechers. Lpř.

353719   Úděs Svazek: 4 Strana: 0291
Úděs, u, m. = uděšení, zděšení, das Ent- setzen, der Schauer. Hý., Dch. Počal úděs, nastal zmatek. Pokorný Z hor. 180. Jehož (M. J. Husi) smrť dovedl pomstiti k úděsu veškery střední i západní Europy. Světz. 1880. Někdy by tě úděsem svědomí tvé hnětlo; Když ú. a ohromení vzešlo. Sš. Bs. 15.; Sk. 146.,

353720   Úděs Svazek: 7 Strana: 0954
Úděs, u, m. Ú. jak se léčí? Vz Mtc. 1891. 95., Zděšenec (dod.).

353721   Úděs Svazek: 8 Strana: 0443
Úděs. Úděsem byl spilý. Cop. 45. — Ú. = psotník. Záp. Mor. Brt. D. II. 490.

353722   Udesátati Svazek: 4 Strana: 0291
Udesátati = decimovati; decimiren. Aneb byli udesátáni. Skl. II. 213. — U. = po- hnouti, bewegen, bereden. — koho k čemu. Rk. — U. = podáním desnice (pravice) uji- stiti. Vký.

353723   Udesátati Svazek: 7 Strana: 1395
Udesátati. Sama vše zaň u-tá (vypra- cuje, učiní). Sá. Kr. u pot. 58.

353724   Udesátati co Svazek: 10 Strana: 0458
Udesátati co = prácně vykonati? Sama vše zaň u-tá. Sá. Kř. 58.

353725   Udesetniti, udesátniti Svazek: 4 Strana: 0291
Udesetniti, udesátniti, il, ěn, ění, zastr., decimiren. Ms. Bel. 178.

353726   Uděsiti Svazek: 4 Strana: 0291
Uděsiti, il, šen, ení, entsetzen, erschrek- ken. — koho. Troj. Že vy pekelný kat uděsí. Hr. rk. 273. — čím: zlou zprávou. — se, sehr erschrecken. Lom.

353727   Uděsiti Svazek: 9 Strana: 0355
Uděsiti. Čím ten pták se uděsil. Slád. Tayl. Col. 60.

353728   Uděsiti se nad čím Svazek: 7 Strana: 0954
Uděsiti se nad čím. Osv. I. 270.

353729   Úděsný Svazek: 4 Strana: 0291
Úděsný, entsetzend, verstörend. Dch.

353730   Uděšenec Svazek: 10 Strana: 0458
Uděšenec, nce, m. = uděšený člověk. Tbz. V. 4 85.

353731   Uděšení Svazek: 7 Strana: 0954
Uděšení, n., das Entsetzen. Osv. I. 277.

353732   Uděšice Svazek: 4 Strana: 0291
Uděšice, dle Budějovice, ves. Arch. III. 487.

353733   Udíbanec Svazek: 9 Strana: 0355
Udíbanec, nce, m. = umouněnec. Šeb. 94., 230., 288. Vz Udíbaný.

353734   Udíbaný Svazek: 9 Strana: 0355
Udíbaný = umouněný, špinavý. Mor. Ces. 1. X 292. Vz Udíblaný.

353735   Udíbati Svazek: 9 Strana: 0355
Udíbati kalhoty = ušpiniti, umazati. Již. Mor. Šeb. 174.

353736   Udiblaný Svazek: 4 Strana: 0291
Udiblaný; -án, a, o = umouněný, uma- zaný, schmutzig. U Král. Hradce. Kať. Us. Jrsk. Cf. Udibliti.

353737   Udiblený Svazek: 4 Strana: 0291
Udiblený, vz Udiblaný, Udibliti. Vyhlí- želi jsme jako udiblení syslové. Blk. exc. ze 17. stol.

353738   Udibliti Svazek: 4 Strana: 0291
Udibliti, il, en, ení = ukáleti, besudeln, beschmutzen. Sych.

353739   Udice Svazek: 4 Strana: 0291
Udice (udice, 1599. ), e, udička, y, f. = hák, háček, Hackchen, n. Udicemi ho mr- skali. Lom. U. ranhojičská. Železné udice (háky). Pass. 800., BO. Otec kázal její život železnými u-cemi dráti. Pass. mus. 349. Dvoje u-ce. BO. — U. = vidlice, jíž se maso z hrnce béře. Bj. Dá-li se maso projieti nehtu n. udici kuchařové, znamenie jest, že je dospělo ku po- krmu. St. — U. = udidlo (zastr. ), der Zaum, das Gebiss. (Kóň) stoje jako jat v udici. Dal. k. 5. V rukp. Fürstenb.: uzdici. — U. ku chytání ryb, die Angel. V MV. nepravá glossa. Pa. A já chovám doma takovú udičku, co na ni ulovím kde jakou rybičku. Sš. P. 692. Dostal jej na u-cí (chytil). Us. Dhn. Jíti s u-cí na kosa. Šml. Rybáři u-ci nastraženou uvrhou do vody. Vod. Na u-ci ryby chytati: Ryby na lep, ptáky na udici lapá (nerozumně si počíná); Na zlatou u-ci ryby lapati. (Vz Porušený i. e. soudce, Zlatý). U. visí na vlase (niti) a ta na udišti (tyčce): na udici je vnada (madidlo, ná- straha, újeď). Pt. U. na štiky. Kh. Uvázl na u-ci; Loviti ryby na u.: Udice na větší ryby hlavně na štiky: štikovec. Šp. Vz KP. III. 387. — U., nože atd. = ta čásť nástroje, která v držadle vězí, die Messorangel. Šp. — U. = zahnuté ostří s obou stran na tesle tesařské. Sekerníci, koláři mají tesle bez udic. Us. Dch. — U. = ostrý hák, na nějž lišky chytají. Us.

353740   Udice Svazek: 7 Strana: 0954
Udice = hák. Udicemi (tělo) trhati. Sv. ruk. 306. — U. na ryby. Rybář na udici, Angler, m. Dch. Děvčata házela po něm udice (hleděla si ho získati); Když začne některý ťukati na udici (ženich), nesmíš mu ani stéblo do cesty vložiti. Šml. Bere, jde na u-ci (o děvčeti, které by se rádo vdalo). Us. Fč.

353741   Udice Svazek: 8 Strana: 0443
Udice. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 47. U. je prut, na jehož tenšom konci visí červík a na hrubšom lenoch. Phľd. 1893. 464.

353742   Udice Svazek: 9 Strana: 0355
Udice. Šla s udicí na kosa. Sml. IV. 151.

353743   Udicovitý Svazek: 7 Strana: 0954
Udicovitý = udici podobný, angelartig. NA. V. 585.

353744   Udičář Svazek: 4 Strana: 0291
Udičář. e, m. = kdo udicí ryby lapá, der Fischangler. Reš.

353745   Udičiar Svazek: 7 Strana: 0954
Udičiar, a, m. = udičář.

353746   Udička Svazek: 4 Strana: 0291
Udička, vz Červenka (pták), Udice.

353747   Udičkář Svazek: 8 Strana: 0443
Udičkář, e, m. — kdo chytá rybv udicí. Tkc.

353748   Udičkovec Svazek: 4 Strana: 0291
Udičkovec, vce, m., pelthantera, rostl. lilkovitá. Rostl. III. b. 82.

353749   Udičnice Svazek: 4 Strana: 0291
Udičnice, e, f., die Angelschnur.

353750   Udičník Svazek: 4 Strana: 0291
Udičník, a, m., der Angler.

353751   Udičný Svazek: 4 Strana: 0291
Udičný prut, der Fischsfock. D. Vz Udiště.

353752   Udidlář Svazek: 4 Strana: 0291
Udidlář, e, m. = kdo udidla dělá, der Gebissmaeher. Jg.

353753   Udidlářka Svazek: 4 Strana: 0291
Udidlářka, y. f. = žena udidlářova, die Gebissmacherin. Jg.

353754   Udidlářský Svazek: 4 Strana: 0291
Udidlářský, Gebissmacher-. U. řemeslo.

353755   Udidlářství Svazek: 4 Strana: 0291
Udidlářství, n., die Gebissmacherei.

353756   Udidlník Svazek: 4 Strana: 0291
Udidlník, a, m. = udidlář. Záp. měst. 1448.

353757   Udidlo Svazek: 4 Strana: 0292
Udidlo, a, n., udidla, pl. = náčiní, jímž se koňům ústa svírají, das Gebiss, der Brech- zaum. U. ostré, D., tvrdé, Jel. En. m. 35., se stranicemi, D., s náhlavkou i otěží. Zlob. U-dla vložil v ústa má. BO. Udidly sevříti koni ústa. Us Přirozená prudkosť náruži- vostí lidských požadovala od panovníků přede vším statečnosti osobní, pokud nedo- stávalo se společnosti umělých oněch udidel, kterých teprv novověký stroj státní posky- tuje. Pal. V. 2. 5.

353758   Udieti Svazek: 10 Strana: 0458
Udieti, fieri. Udá-li se jim kdy, si opus fuerit. Mill. 44. Sr. Uditi.

353759   Udíl Svazek: 4 Strana: 0292
Udíl, u, m. = úděl, der Antheil. Mus. II. a. 127.

353760   Udíleč Svazek: 10 Strana: 0458
Udíleč, u, m. U. ceny. Zvon III. 168.

353761   Udílení Svazek: 4 Strana: 0292
Udílení, n., die Er-, Mittheilung. Kom.

353762   Udílený Svazek: 4 Strana: 0292
Udílený; -en, a, o, ertheilt. — na koho. Posvěcení na kněžstvo u-né od proti papežů nemělo platnosti. Ddk. IV. 35 Vz Uděliti.

353763   Udíleti Svazek: 4 Strana: 0292
Udíleti, vz Uděliti.

353764   Udíleti Svazek: 9 Strana: 0355
Udíleti. Stran tvarů sr. Gb. H. ml. III. 2. 335.

353765   Udílitel Svazek: 7 Strana: 0954
Udílitel svátostí. Hnoj. 164.

353766   Udílný Svazek: 4 Strana: 0292
Udílný, mittheilend.

353767   Údim Svazek: 4 Strana: 0292
Údim, a, m, samota u Tábora. PL., Arch III. 571.

353768   Údim Svazek: 8 Strana: 0443
Údim, a, m., oprav v: Ú., ě, f. dle: Ondřej z Údimě. Arch. XIV. 115.

353769   Udimský Svazek: 4 Strana: 0292
Udimský, ého, m. U. Ježek. Tk. III. 45.

353770   Udin Svazek: 4 Strana: 0292
Udin, a, m., osob. jm.

353771   Udine Svazek: 4 Strana: 0292
Udine, vz Videm. Z Udine Tomáš. Tk III. 490.

353772   Udírač Svazek: 4 Strana: 0292
Udírač, e, m. Lichvář jest u. lidí; U. na cti. Na Mor. Tč.

353773   Udírati Svazek: 4 Strana: 0292
Udírati, vz Udeřiti.

353774   Udírati na koho Svazek: 7 Strana: 0954
Udírati na koho = dotírati. Val. Brt. D. 280.

353775   Udíravý Svazek: 4 Strana: 0292
Udíravý = kdo udírá, co komu může. U. člověk, žid. Na Mor. Tč.

353776   Udírna Svazek: 4 Strana: 0292
Udírna, y, f., die Selchkammer. Us.

353777   Udírna Svazek: 7 Strana: 0954
Udírna. Její zařízení Vz KP. V. 532.

353778   Údisko Svazek: 4 Strana: 0292
Údisko, a, n. = úd. Nedaj a sa dlóho po- bízeť, lapl si hneď, abe svém ódiskóm hověl Er. Sl. čít. 47.

353779   Udiště Svazek: 4 Strana: 0292
Udiště, ě, n. = prut, na němž niť s udicí visí, die Angelruthe. Kom.

353780   Uditi Svazek: 4 Strana: 0292
Uditi, il, zen, ení, na Slov. -děn, ění; udívati. — co, koho. U. koně = udidlem ústa mu svírati, zaumen. Ros. Uditi maso v komíně (kouřem sušiti), räuchern, selchen. D.. V. U Opavy ludiť. Ludzené maso. Klš. — co kde: maso na slunci. Vrat. — čím: dýmem. — co komu: sobě kobylky uditi. BR. II. 12. b. — U., locken, einladen. Slez., D. exc.

353781   Uditi Svazek: 4 Strana: 0292
Uditi, uději, udál, udín, íní = učiniti, thun, inusit. Jg. — se. Udíti se, udati se, uději se, udal se = státi se, přihoditi se, fieri, geschehen. Ondřeji udála se dobrá toho příležitosť. Ddk. II. 108. Kdyby se událo, všichni-li by společně přísahati měli, každý zvláště přísahati má. NB. Tč. 34. Událo se, čeho jsme se nenadáli. Sych. — kdy (kde). Za našich časův udály se věci neslýchané. Sych. Příhody, jež za pano- vání jeho v Čechách a na Moravě se udály. Ddk. II. 347. A dne třetího svadba se udála v Káně galilejské. Sš. J. 37. (Hý. ). Jest to týž, kterého Miroslav jmenoval svědkem výjevu, který se prý v biskupské kapli byl udál; Zázračné pozdravení nemocné událo se v sobotu; Zpovědi veřejné udávaly se již ve 12. věku jen po řídku; Každým způ- sobem udaly se v Praze, v oktavě zjevení Páně r. 1205. důležité věci. Ddk. III. 35., IV. 251., 298., V. 33. (Tč. ). — jak. Co v jiných zemích událo se vlivem jejich pro- měn ve vlastnictví půdy; Vše zajisté událo sa v souhlase Přemyslovců. Ddk. III. 173., IV. 111. — s infinit. Pakli by se kdy událo prodati; Osvědčuji každému, komuž se udá koli toto sepsání čísti. Arch. I. 340., II. 274. Událo se králi z zámku na to dí- vati. Bart. Událo se mu o tom promluviti. Us. Dch. — komu čeho. Jestliže by se jemu tu smrti událo. Pulk. 42. — se čemu. Již napřed představuje si příležitosti, které se jeho srdnatosti udějí. Nej. Num. 79. — Vz Udati se (ve smyslu: přihoditi se).

353782   Úditi Svazek: 4 Strana: 0292
Úditi, gliedern, zertheilen. — co.

353783   Uditi Svazek: 7 Strana: 0954
Uditi. Cf. Mkl. Etym. 380. b.

353784   Uditi Svazek: 7 Strana: 0954
Uditi, strb. ud?jati sę, fieri; uděn. Ko- láči dobře uděny. Hr. rk. 137. Kdežť se uda býti. N. Rada 14b5. Když se jemu udá přijieti. Ž. wit. Vz Udáti, List. fil. 1884. 106.

353785   Udíti Svazek: 7 Strana: 1395
Udíti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 375.

353786   Uditi Svazek: 8 Strana: 0443
Uditi. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 82.

353787   Udítko Svazek: 4 Strana: 0292
Udítko, a, n., vz Udidlo.

353788   Udiv Svazek: 4 Strana: 0292
Udiv, u, m., das Erstaunen, die Verwun- derung. Us. Dch., Sš L. 35.

353789   Udiveně Svazek: 7 Strana: 0954
Udiveně, erstaunt. U. hleděti, Sá., se tázati. Hrts.

353790   Udivení Svazek: 4 Strana: 0292
Udivení, n. = udiv. Byl pln u. Dch.

353791   Udivenství Svazek: 9 Strana: 0355
Udivenství, n. = podivení. Pal.

353792   Udivený Svazek: 4 Strana: 0292
Udivený; -en, a, o, verwundert, erstaunt. Stál tam celý u. Us. Šd., Hdk. Lum. V. 275. Tázali se u-ni jsouce, proč... Ddk. III. 165.

353793   Udivený Svazek: 7 Strana: 0954
Udivený zrak, Vrch., tvář. Osv.

353794   Udiviti Svazek: 4 Strana: 0292
Udiviti, il, en, ení; udivovati = činiti, aby se někdo divil, in Verwunderung setzen, befremden. — koho. Mus., Pal. Dj. IV. 437. Že ti jest udivil Hospodin svatého svého (mirificare). Ž. wit. 4. 4. Nominativ ten pře- kvapuje a udivuje mysl. Sš. Mr. 22. — nad čím. Papež byl celý udiven nad prudkými slovy královskými. Ddk. VI. 121. — U. = po- divným účiniti, wunderbar machen. — koho čím. Každé pěkné údolí, všeliký matný potůček německé Helvetie máme v obraz- nosti: ale jakými zázraky udivila přiroze- nosť Slavii, nemnoha tušíme. Krok. II. 420.

353795   Udiviti Svazek: 7 Strana: 0954
Udiviti. Ten Řeky vše tu 'divieše (= udi- vieše). Tak čte v Alx.V. 1669. Amb. Koří- nek místo: Ten Řeky světu divieše nebo : Ten Řeky svět (u)divieše. Líst. fil. 1885. 278.

353796   Údivně Svazek: 10 Strana: 0674
Údivně. Housle hrály ú. Zl. Pr. XXIII. 91.

353797   Údivný Svazek: 4 Strana: 0292
Údivný, staunend, verwundert. Dch.

353798   Udivování, n Svazek: 4 Strana: 0292
Udivování, n., die Verwunderung. Mysl apoštolovu pojalo náramné u. Sš. I. 120. (Hý. ).

353799   Udlabati Svazek: 4 Strana: 0292
Udlabati; udlábnouti, bnul a bl, ut, utí; udlabovati, abmeiseln, höhlen, weghöhlen. Jg. — co kam: díru do dřeva. Us. Tč.

353800   Udlábiti Svazek: 4 Strana: 0292
Udlábiti, il, en, ení, udlabovati, na Slov. = umačkati, erdrücken. — koho jak: do smrti. Ros.

353801   Údlabky Svazek: 4 Strana: 0292
Údlabky, pl., m. = drtiny, piliny, které padají truhláři od dláta. U Žamb. Dbv.

353802   Udlachmaný Svazek: 4 Strana: 0292
Udlachmaný, niedergetreten. — kde. Pod hruškou v zahradě máme všechno udlachmané. Mor. Šd.

353803   Udlachmiť Svazek: 7 Strana: 0954
Udlachmiť, tödten. Laš. Tč.

353804   Udlachniti Svazek: 8 Strana: 0443
Udlachniti = udáviti. Pes u-nil kuře. Brt. D. II. 305. Udlachmit v VIL 954. asi chybné.

353805   Udlapčený Svazek: 7 Strana: 0954
Udlapčený = ušlapaný ? U. cestička. Slov. Phľd. 1. 3. 142.

353806   Udlapčený Svazek: 8 Strana: 0443
Udlapčený = udupaný, ušlapaný. U. půda, Phľd. 1896. 608.

353807   Udlasmiti Svazek: 4 Strana: 0292
Udlasmiti, il, en, ení. — koho. Vz Pod- lasmati. U Olom. Sd.

353808   Udlaviti Svazek: 4 Strana: 0292
Udlaviti, il, en, ení = udáviti, erwürgen. Mor. Tu máš, tatku starý, aby ses udlavil. Sš. P. 119.

353809   Udlaviti Svazek: 7 Strana: 0954
Udlaviti = unaviti, ermüden. 14. stol, Mus. 1884. 27. Tolik se u-vil. Zrcd. 12. b.

353810   Udlážený Svazek: 4 Strana: 0292
Udlážený; -en, a, o, gepflastert. Cesta u-na jest kamenem. BO.

353811   Udlážiti Svazek: 4 Strana: 0292
Udlážiti, il, en, ení; udlážditi, il, ěn, ění; udlažovati = podlážiti, pflastern. — co čím: ulici kostkami.

353812   Udlení Svazek: 4 Strana: 0292
Udlení, n. = oddech. Nemá žádného u. Us.,

353813   Údlice Svazek: 4 Strana: 0292
Údlice, dle Budějovice, něm. Eidlitz, mě. v Chomutovsku. Vz S. N., Arch. V. 543. — Ú., Oudlicc, Hudlice, ves na Křivoklátsku, rodiště Jos. Jungmanna. Vz S. N.

353814   Údlina Svazek: 7 Strana: 0954
Údlina, y, f. = uzenina. Slov. Mt. S. I. 179, Zátur. Údlý = uzený. Slov. Mt. S. I. 186.

353815   Udliti Svazek: 4 Strana: 0292
Udliti, il, en, ení = unaviti, ermüden. Abych neudlil. Št. — v čem: v řeči (abych dlouhou řečí neobtěžoval). Výb. I. 743., Št.

353816   Udloubati Svazek: 4 Strana: 0292
Udloubati, vz Udlubati.

353817   Udluba Svazek: 4 Strana: 0292
Udluba, y, f., zastr. Masť černá jest dobra proti u-bám a proti všechněm střie- lom. Ms. bib. 117. str. 82. a.

353818   Udlúbati Svazek: 4 Strana: 0293
Udlúbati, abreissen, abschälen, abkratzen. — co odkud: listí se zelí. Na Ostrav. Tč. — co komu čím: U. si pístem bolák. Ib. Tč.

353819   Údlý Svazek: 4 Strana: 0293
Údlý. Ú. klobása, věc. Lek. kn. 1544.

353820   Údlý Svazek: 8 Strana: 0443
Údlý = uzený. Že jeho skrz jeden týho- den oudlým masem živil. 1725. Pras. Řem. 47.

353821   Udmlouvati Svazek: 4 Strana: 0294
Udmlouvati = slovy pokárati, zureden. — koho. Kom. Prot. 279.

353822   Udmouti Svazek: 4 Strana: 0293
Udmouti = dutím pohasiti, auslöschen. — co. Vzhoří jako sviečka, donidž jie vietr neudme. Št.

353823   Údně Svazek: 7 Strana: 0954
Údně, gliederweise, getheilt. Bern.

353824   Udnění Svazek: 4 Strana: 0293
Udnění, n., das Tagwerden, der Tages- j anbruch. V u. = na usvitě. Troj. 25. Sed- j mého dne na udnění povstavše obchodiechu město. BO. Vstav na u. vzjide s staršími na čelo vojska. BO.

353825   2. Údní, n Svazek: 4 Strana: 0293
2. Údní, n. = jasný den, letní jasní dnové, klarer Tag. V tyto údní sklidíme pěkně sena.

353826   1. Údní, -ný Svazek: 4 Strana: 0293
1. Údní, -ný = od údu, Glied-. Dvou-, tří-, -čtyřúdní, -gliedrig. Reš. I chudý i bohatý, i zdravý i nemocný, i cele údný i chromý, starý i mladý. Hus III. 166. — Ú. = jasný, hell, klar. Ú. nebe. Byl.

353827   Udnieti Svazek: 10 Strana: 0458
Udnieti. Když jest udnielo, sebrali se, facta autem die. Korč. 134a. Sr. Udnívati se.

353828   Údník Svazek: 7 Strana: 0954
Údník, a, m., Gliedermann, m. Pal. Rdh. I. 402.

353829   Udnívati se Svazek: 4 Strana: 0293
Udnívati se, Tag werden, tagen. Když na zejtřie svítaje udněváše.. Pass. 1015.

353830   Údno Svazek: 7 Strana: 0954
Údno, vz Oudno.

353831   Údný Svazek: 4 Strana: 0293
Údný, vz Údní, 1. — Ú. = jasný jako den v létě. Ú. povětří, den. Byl.

353832   Údný Svazek: 7 Strana: 0954
Údný, vz Oudný

353833   Údo Svazek: 7 Strana: 1395
Údo, a, n., membrum, ud, zastr. Pršp. 47. 85.

353834   Údoba Svazek: 8 Strana: 0443
Údoba. Ú. dynamického stroje. KP. VIII. 95.

353835   Udoba, údoba Svazek: 4 Strana: 0293
Udoba, údoba, y, f. = doba, forma, die Gestalt, Form. U. tváři. Dch. Zevní udoba spisu. Dch. U. čarovná. Hvls. Nesčíslných postupů činila a množství udob dožila spo- lečnosť europská. Vc. Pr. 17.

353836   Uďobanec Svazek: 4 Strana: 0293
Uďobanec, nce, m. = kdo chodí uďobaný. Mor. Šd.

353837   Uďobaný Svazek: 4 Strana: 0293
Uďobaný; -án, a, o = uďubaný; ďobá- ním ubylý, ubraný. Vz Uďobati. Us. Šd.

353838   Uďobati Svazek: 4 Strana: 0293
Uďobati, uďubati, uďobnouti, uďubnouti, bnul a bl, ut, utí; uďubovati, weg-, abpicken, abhauen. — čeho (čásť), co (celé).

353839   Udobení Svazek: 10 Strana: 0458
Udobení, n. U. a výzdoba truhlářských výrobků. Vz KP. XL 77.

353840   Udobený Svazek: 7 Strana: 0954
Udobený, vz Udobiti.

353841   Udobený Svazek: 8 Strana: 0443
Udobený = zřízený. Tak u-ný pohon po- hání vodní čerpadla. KP. VIII. 420.

353842   Udobí, údobí Svazek: 4 Strana: 0293
Udobí, údobí, n., die Phase. Nz. Řeč jest v znamenitém ú. či fase soudu. Sš. J. 233. (Hý. ). Zde začíná nové údobí světo- vého vývoje. Obz. 1879.

353843   Udobitelný Svazek: 4 Strana: 0293
Udobitelný, gestaltbar. Šm.

353844   Udobiti Svazek: 4 Strana: 0293
Udobiti, il, en, ení, formen. Dch. — se. Kdykoli a kdekoli podobná velříše slovanská se u-la. MP.

353845   Udobiti Svazek: 7 Strana: 0954
Udobiti. Jazyk český tak zapraviti a u. Presl.

353846   Udobně, údobně Svazek: 4 Strana: 0293
Udobně, údobně, formell. Ú. i věcně. Dch.

353847   Udobněný Svazek: 7 Strana: 0954
Udobněný, formatus. U. k chápání. V.V. 24.

353848   Udobnosť, údobnosť Svazek: 4 Strana: 0293
Udobnosť, údobnosť, i, f. = způsobnosť, snadnosť, pohodlnosť, die Bequemlichkeit, Gemächlichkeit, Leichtigkeit, Füglichkeit. Heym.

353849   Údobný Svazek: 10 Strana: 0458
Údobný (fasonový) soustruh. KP. VIL 686.

353850   Udobný, údobný Svazek: 4 Strana: 0293
Udobný, údobný; udoben, bna, o = způ- sobný, pohodlný, snadný, bequem, gemäch- lich, füglich, leicht. Mark., Krok. — k čemu. Soličník vodičnatý k dýchání živočichů není u. Pr Chym. — Jg.

353851   Udobnykati Svazek: 4 Strana: 0293
Udobnykati = udobřiti, wieder gut ma- chen, versöhnen. Na Ostrav. Tč.

353852   Udobnykati Svazek: 7 Strana: 0954
Udobnykati oprav v : udobrýkati.

353853   Údobolí Svazek: 4 Strana: 0293
Údobolí, n., das Gliederweh. Rk.

353854   Udobrota Svazek: 10 Strana: 0459
Udobrota, y, f. Nech něco na u-tu (udobření božstva). Msn. Od. 123.

353855   Udobrotiti Svazek: 4 Strana: 0293
Udobrotiti = udobřiti. — koho čím. On ho darmi u-til. Na Ostrav. Tč.

353856   Udobruchaný Svazek: 9 Strana: 0355
Udobruchaný. Na u-nou něco říci (na udobřenou). Kadlč. 65.

353857   Udobrúchati Svazek: 4 Strana: 0293
Udobrúchati, rozdobrúchati = udobřiti. Ve Slez. a na východ. Mor. Pk., Šd., Brt., Sd. — koho čím. Klš. — se s kým. Klš., Šd.

353858   Udobrukať Svazek: 7 Strana: 0954
Udobrukať = udobrúchati. Slez. Šd.

353859   Udobrykati Svazek: 7 Strana: 0954
Udobrykati, vz Udobnykati (opravené v dod.).

353860   Udobření, n Svazek: 4 Strana: 0293
Udobření, n., die Versöhnung, Besänfti- gung.

353861   Udobření-se Svazek: 9 Strana: 0355
Udobření-se Úsloví vz Zát. Př. 122b.

353862   Udobřený Svazek: 4 Strana: 0293
Udobřený; -en, a, o, besänftigt, versöhnt. Aby dal každý vědro piva na u-nou. Us.

353863   Údobřínka Svazek: 4 Strana: 0293
Údobřínka, y, f. = krátký list na udo- břenou někomu poslaný. Č. S. 1. 39.

353864   Udobřitel Svazek: 4 Strana: 0293
Udobřitel, e, m., der Besänftiger. Jg., Bern.

353865   Udobřitelka Svazek: 4 Strana: 0293
Udobřitelka, y, udobřitelkyně, ě, f., die Besänftigerin. Jg.

353866   Udobřitelný Svazek: 4 Strana: 0293
Udobřitelný = kdo udobřuje, besänfti- gend, stillend; koho udobřiti lze, besänftig- bar. Jg., Bern.

353867   Udobřiti Svazek: 4 Strana: 0293
Udobřiti, il, en, ení; udobrouchati, udo- břovati = ukojiti, uchlácholiti, upokojiti, ukrotiti, smířiti, begütigen, besänftigen, stil- len, versöhnen, gut machen. Jg. — se. Kvapný k hněvu snadno dal se udobřiti. Pal. Dj. III. 3. 265. Rozhněvala sem si šo- hajíčka svého, nemožem se u. Sš. P. 277. — koho čím: sliby. — se s kým. Sych. Vz Udobrúchati. Hleděl Vladislav urovnati a u. se s císařem. Pal. Dj. V. 1. 290. — se na koho. Tatíčku, udobři se na ně (na děti). Pokor. Z hor. 44. — koho kým. Proto hleděli, aby obyvatelé posly svými jednosvorně co nejspíše krále Agrippu udo- břili. Sš. Sk. 146. (Hý. ).

353868   Udobřivě Svazek: 9 Strana: 0355
Udobřivě ? někomu mluviti. Nár. list. 1898. č. 132. odp.

353869   Udobřivě Svazek: 10 Strana: 0458
Udobřivě se usmívati. Hlk. V. 265.

353870   Udobřivý Svazek: 4 Strana: 0293
Udobřivý, besänftigend, stillend. Šm.

353871   Udobytelný Svazek: 7 Strana: 0954
Udobytelný, erkämpfbar, gewinnbar. Ten pán není dary neudobytelný. Us. Tč.

353872   Udobyti Svazek: 7 Strana: 0954
Udobyti, eikampfen, erreichen, gewinnen.

353873   Udočkati se čeho Svazek: 7 Strana: 0954
Udočkati se čeho, erwarten.

353874   Udočkavý Svazek: 7 Strana: 0954
Udočkavý, geduldig. Us. Tč.

353875   Udograf Svazek: 8 Strana: 0443
Udograf. Mus. 1893.538.

353876   Udohit co Svazek: 8 Strana: 0443
Udohit co. KP. VIII. 213.

353877   Údoj Svazek: 8 Strana: 0443
Údoj, e, m. = vydojení, mléko na jedno podojení vydojené. Ranní, večerní ú. Val. Brt. D. IÍ. 405.

353878   Udojení Svazek: 4 Strana: 0293
Udojení, n., das Abmelken. Us.

353879   Udojený Svazek: 4 Strana: 0293
Udojený, abgemelkt. U. kráva. Zlob.

353880   Udojiti Svazek: 4 Strana: 0293
Udojiti, il, en, ení; udájeti, el, en, ení: udojovati, abmelken, etwas Avegmelken. — čeho: mléka. Us. — komu. Udoj tomu teleti. Ros. — odkud. Kolik si z té krávy u-la? Dva hrotky. Us. Tč.

353881   Údokojič Svazek: 10 Strana: 0459
Údokojič, e, m. = sen, spánek. Msn. Od. 301., 349.

353882   Udokonaliti Svazek: 4 Strana: 0293
Udokonaliti, il, en, ení, vervollkommnen. — se čím. Duchovné se synem božím sdru- žení u-lí se osobnou s ním jednotou. Sš. 1. 162.

353883   Údol Svazek: 4 Strana: 0293
Údol (1467. ), u, m., údolí (zastr. údolé, Ž. wit. 64. 14. ), n., údolíčko, a, n. = dolina, úvalina, úval, úžlabí, úžlabina krajina mezi vrchy nebo výšinami položená, je-li velmi úzká, slove úžlabina, rokle, das Thal, der Tobel; ú., kterým vítr táhne: juhyně. Šp. Tvoření, útvar, bok n. stráň ú-lí (bok, stráň údolní), die Thalwand. Nz. Vz Hora. U. po- delné n. hlavní (táhne-li se směrem hor), das Langenthal, Nz., příčné nebo poboční, Neben-, Querthal, n. S. N. Údolí hluboké, okrouhlé. V. Údol čarokrásný. Sš. Bs. 89. Chop se každý úkolu v temném tomto údolu. Sš. Sm. bs. 74. Tak má každý znamenati, že jest v údole biedném jako z vlasti své vypověděný. Hus III. 133. Žleb udolí, die Sohle; údolí říčné, das Flussthal, Š. a Ž.. horské, das Gebirgsthal, Nz., vysoké, das Hochthal, Dch., lesní. BO. Ú-lím dolů, thal- abwärts. Dch. Bieše na prostřed údolé. BO. Ovce se pasou v údolí. Jinak v ú., jinak na horách. Prov. Čím vyšší vrch, tím hlubší ú., tím nebezpečnější. Prov. Ros. — Přenes. Ú. mrákoty a temnosti = peklo, die Hölle. V. Ú. slz n. plačtivé = svět, das Jammer- thal, die Welt. V. Žádámeť z tohoto údolí pláče vyjíti; Je podlé svých slibů z údolí pláče k věčnému životu přivede. BR. 11. 599. a., 577. b. Když mrzne nahoře (když hlava šediví), v údolí nehoře (pravila mladá žena starému svému). Slez. Tč. — Údolí černé = jednotlivé domy u Vsetína. Tč.

353884   Údol Svazek: 7 Strana: 0954
Údol. Ct. Mkl. Etym. 222. a. Údol. Ev. olom. 20., 203., 209., 115. Cf. Kram. Slov., Krč. G. 98. Ú. proláklé, rozsedlé, tekto- nické, vymleté. Stč. Zem. 794. Zmlkly ú. Čch. St. 20.

353885   Údol Svazek: 8 Strana: 0443
Údol. O pův. cf. Gb. H. ml. L 48.

353886   Údolam Svazek: 10 Strana: 0459
Údolam, u, m. = zachraňovací prkno z předu motorového vozu (tramwayového. Ale ten málo chrání, spíše láme údy tomu, kdo se pod něj dostane).

353887   Udolati Svazek: 4 Strana: 0293
Udolati, udolávati = přemoci, besiegen. Herkules býka udolal. Ms. Sýkory čížka udolají Us. Němci mohli sobě již činiti lepši naději, že udolají krále polského. Ddk. II. 68. — koko čím. Pokusil se vlastní silou u. Viperta. Ddk. II. 287. — U. = ukonejšiti, uchlácholiti, beruhigen, stillen. — koho: dítě. Us.

353888   Udolati Svazek: 9 Strana: 0355
Udolati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 323.

353889   Údolčí Svazek: 7 Strana: 0954
Údolčí, n. = údolina. Brt. D. 150.

353890   Údolenský Svazek: 7 Strana: 0954
Údolenský, Thal-. Rk.

353891   Udoleť koho Svazek: 8 Strana: 0443
Udoleť koho = udolati. Slov. Zátur.

353892   Údolí Svazek: 4 Strana: 0294
Údolí, vz Údol.

353893   Údolina, údolinka Svazek: 4 Strana: 0294
Údolina, údolinka, y, f. = údolí, do- lina. Tamo Váha údolina, tamo horka, tamo sad. Hdk. C. 72. Kotlinatá prohlubina táhne se třemi širokými ú-nami. Ddk. IV. 127.