322001   Svéčest Svazek: 3 Strana: 0782
Svéčest, a, m., osob. jm. Pal.

322002   Svěčinky Svazek: 9 Strana: 0318
Svěčinky, studánka u Světlé. Sá. Z lit, soukr. 125.

322003   Svěčírání Svazek: 10 Strana: 0409
Svěčírání, n. = smrákání. Šb. D. 33.

322004   Svěčiti Svazek: 3 Strana: 0782
Svěčiti, lépe svědčiti, od svědek, ač máme stačiti m. statčiti od statek, svačiti m. svat- čiti od svátek. Mk. — komu. Pěkně mu ten kabát svěčí. Mor. Brt.

322005   Svéčka Svazek: 7 Strana: 0817
Svéčka, y, f. = svíčka. Slov. Bern.

322006   Svečkár Svazek: 10 Strana: 0409
Svečkár, a, m. = kdo dělá svíčky. Mus. slov. VIII. 13.

322007   Svěčný Svazek: 3 Strana: 0782
Svěčný slušný, schicklich, passend. Nenos toho, není to svěčné. Mor. Brt. S. kroj (který svědčí, sluší). Mor. Brt., Šd. S. šat. U Opavy. Klš., Tč., Zmš.

322008   Svěčokam Svazek: 3 Strana: 0782
Svěčokam, u, m., der Balanit. Šm.

322009   Sved Svazek: 3 Strana: 0782
Sved, u, m., svěděni, das Jucken. Jg.

322010   Svěda Svazek: 10 Strana: 0409
Svěda, y, f. = svědectví. Baw. E. v. 2622.

322011   Svedal Svazek: 10 Strana: 0409
Svedal, a, m. = člověk samostatný? Nebyl svým s-lem, byl za pacholka při koních. Wtr. exc.

322012   Svědčení Svazek: 3 Strana: 0782
Svědčení, n., das Zeugen, die Zeugen- schaft. K tomu s. byli připrošeni. NB. Tč. 94. I tu slavné s. máme z úst Petrových. Sš. Sk. 127. Protož věrný křesťan varuje sě s., kdež jist nenie. Hus I. 287. Přidržeti, připraviti někoho k s. J. tr. S. póhonóv jiného nic nenie než na ten čas, kterýž v pohoniech jest položen, týchž póhonóv skrze komorníka přede všemi vyhlášenie. Vz Vš. II. 3. — Ž. wit. 118. 152.

322013   Svědčení Svazek: 7 Strana: 0817
Svědčení. Vz Kn. rož. 137., Vš. 404.

322014   Svědčený Svazek: 3 Strana: 0782
Svědčený; -en, a, o, bezeugt. Vyznali jsú před námi před právem dva člověky z Spitína nesvědčenú věc ale slyšanů od naší přítelkyně. NB. Tč. 119.

322015   Svědčidlný Svazek: 10 Strana: 0409
Svědčidlný chléb, panis propositionis. Mam. A. 33a.

322016   Svědčílek Svazek: 3 Strana: 0782
Svědčílek, lka, m., vz Potakač.

322017   Svědčílek Svazek: 7 Strana: 0817
Svědčílek, lka, m , Jaherr, m. Rk.

322018   Svědčilý Svazek: 3 Strana: 0782
Svědčilý - o čem svědčiti lze, bezeugbar. Lex. vet.

322019   Svědčiti Svazek: 3 Strana: 0782
Svědčiti, svědčím, svědě, -dče (íc), il, en, ení; svědčívati = svědkem býti, svědomí dávati, bezeugen potvrzovati nějakou pravdu, za pravdu dáti, sprechen, bezeugen, berich- ten, beweisen, Recht geben, bejahen, be- stätigen ; vykazovati, zníti, ausweisen, lauten, darthun, beweisen; náležeti, gehören; slu- šeti, přistáti, anstehen, zukommen, sich schicken, passen; prospívati, k duhu jíti, anschlagen, gedeihen, zusagen. Jg. Vz Svě- čiti. — abs. On nemůže ještě s. Us. Ca- lamus není kořen, jakž Plinius svědčí. Byl. Lék svědčí (má dobrý účinek). D. Jestiť jej proč milovati, jakož svědčí písmo svaté. Jir. Anth. I. 3. vď. 194. Nepřeměňuj řeči, mluv vždy jako s-éí; Ne tak žijte, jak slo- boda, ale jak svědčí; Nedbaj na zlé řeči, budeš zdráv, jak svědčí. Na Mor. a Slov. Tč. (!i takto s-čí (-- sluší to)? Slov. Dbš. 39. A pohoní k listu a jinak, jak list s-čí; Pakli bude list více s. nežli dsky, tehdy jí má býti doplněno a to o jistinu, ale ne o škody; Druhých sto slíbil dáti na též roky, jakož list s-čí; Jeden svědek nemuož s. Půh I. 117., 314., II. 261., 462. Jakož póhon, zápis svědčí. O. z D., Zř. F. I. B. XVI. — co. Toť svědčí starého zákona knihy. St. Jak to jeho epištoly svědčí (po- tvrzují). V. Ty peníze, cožť list svědčí, má dáti Pardusovi; Což svědčí jich listové, to aby sobě drželi. Půh. I. 206. Svědomí pět osob, kteří s-li slyšenú řeč od jednoho pa- cholka neznámého; Pakli jest pod přísahú na božích mukách, co to svědčíte? NB. Tč. 11., 72. Bludy sú na mne křiví svědkové svědčili. Hus III. 283. — komu (v čem). Ten list jemu svědčí (náleží). Jg. Psaním stavům svědčícím. Skl. II. 198. Psaní panu N. svědčící. Žer. Sára sobě s. Er. Svědčí mu (za pravdu dává). D. Co komu planeta s-čí, to se mu stane (předpovídá). Plk. To tvé manželce v té věci nesvědčí (nesluší). Lom. Ta koupel, ten lék jeho zdraví s-čí. Dch. Abe mně s-la ta šablička vojanská. Sš. P. 575. Naší Kačce metla s-čí. Er. P. 5. Krátkosť v řeči všeckym s-čí; Pozorlivosť ve skutku i v řeči každému s-čí. Mor. Tč. Lahůdky žebrům, ne však vtipu svědčí. Shakesp. Tč. Kdo pěkně z mísy vyjídá, tomu budou s. šaty. Sk. Trh dvěma nebo třem s-čí. Ve. Ten list svědčil otci jeho a jeho erbóm na sto kop grošóv; Komuž dsky lépe svědčí, ten se toho drž; Ten list mně tak dobře svědčí jako jemu. Půh. II. 9., 144., 595. Spasitel svědče tomuto smyslu die; Pravdě s.: S-li kněžie jemu, že nenie již malomocný. Hus I. 87., 109., II. 42. (Tč.) Hrubosť těla nesvědčí (nesluší) pannám. Sych. Svědčí (jde k duhu) mu to jako ptákům zima (čím tužší zima, tím tlustší ptáci). Us. Svědčí (= sluší) mu to jako svini chomout. Mor. Brt. Svědčí mu to, jako praseti šmisetka. Mor. Hý. Tam by svěčalo salašu (tam by se hodil salaš). U Vsetína. Muž jestližeby své ženě s. chtěl, to svě- dectví nemá přijato býti. Zř. F. I. S. X. Pakli jie (vdově) co nábytku dsky svědčí, to má zdvihnouti podlé desk položení. O. z D. Ty šaty mu svědčí (sluší). Sych. V městě mu smrť svědčí (naň čeká). V. To jídlo mu svědčí (jde k duhu). Us. Štěstí mu svědčí. D. — k čemu. Dch. Žádný svědek k tomu nesvědčí. Pr. List svědčí toliko k starším obecním. Star. let. Psaní k Slezákům svědčící. Skl. II. 97. Kdyby s-ly dsky otci a jeho synu spolu na které zboží. VI. Zř. 109. Kdyžby dvěma trh s-čil na který grunt. Zř. F. I. D. XXVIII. To mu k hospodářství svědčí (sluší). Kom. — na co, na koho. Alx. Tento list na něj nesvědčí (nezní, nepatří mu). Har. S-čil na něho, že prohrál obilí. Šm. Dlužní list s-čí na summu 1000 zl. J. tr. To s-čí na ženy. Mor. Brt. To nesvědčí na panenky. Ps. mor. Mám ves s jejím příslušenstvím, s listy, zá- pisy a dobrými vólemi na ni s-cími. Dač. I. 118. Jakož na ně s-čí jich tuční břichové. Chč. 375. Ten list mu na obdarování svobod s-čil. Zř. F. 1. TeN list mi s-čí na p. Ma- túše na 400 zl. NB. Tč. 177. Ten list s-čil na 800 zl.; Listy, ješto s-čí na to zboží, na dědictví. Půh. I. 163., II. 277., 328. Jakož na ně (proti nim) svědčí čtenie; Chod, stroj atd. na ni svědčí; To s-čí na tě že pro pýchu to činíš. Hus I. 188., 203., III. 179. (Tč.). To na všecky dobré svědčí (sluší). Lom. A na týž rozum také jiní svědkové svědčí. Pr. Ten zápis na summu 5000 zl. svědčí. Žer. List jemu a bratřím jeho s-čí na obdarování svobod jich. Zříz. Ferd. Kon- šelé mohou na své závazky (bei ihrer Ver- pflichtung) s. Er. Když dlužní úpis na více (na větší summu) s-čí. Řd. — kam. To psaní s-čilo do Žitavy, war adressirt nach Zittau. — jak: s přísahou. V. Po něčí vůli s. Pr. Až v týmě chvály svědčeno. Dch. To s-čí ze jména (jmenovitě) panu N. J. tr. S-čím pod svú pečetí. NB. Tč. S-li pod přísahu. Dsky I. 129. Mistři to tak svědčí v nelesť. Kat. 1328. V jedno slovo s. Kn. rož. Slu- hové měli dle potřeby o tom s.; Proto nes-čil Jan Křestitel na darmo a na marno; Poněvadž Štěpán až k smrti o Kristu s-čil. Sš. J. 40., 93., 255. (Hý). - kde: před Bohem, V., před soudem. Ml. Svěčí mi u vás. Us. Klš. Mně gořalka lepši svědčí než na poli pluh. Sš. P. 648. Poněvadž Bůh v něm (ve stánku) o sobě svědčil; Že má (Pavel) o něm (Kristu) v Římě svědčiti; Tímto během Pavel v Římě Krista svědčil. Sš. Sk. 87., 272., 294. (Hý.). V listě svědčí, že má stavovati a jímati. Půh. II. 147. Jakož svědčí sv. Jan v zjevení. Hus II. 9. (III. 142.). — oč. Psali jsme o svědky, jenž jich šest o vraždu s. chtěli. NB. Tč. 73., 94. Ĺes- kovec nechtěl jí nic svědčiti o ty peníze. Půh. II. 332. Nemá o ten statek svědčiti. Vl. zř. 275., Zř. F. I. S. X. - kdy. Každý z nás v životě svém ó Kristu s. povinen; Již Irenaeus o tom za věku jeho svědčí. Sš. J. 18., II. 216. (Hý.). Kteréžto poručen- stvie svědci léta božieho XCI. v tu středu den svatých Petra a Pavla apoštoluov bo- žiech. NB. Tč. 203. Nebožčík otec muoj byl položil listy u p. Herarta k věrné ruce, ježto jemu a mně po něm s čily. Půh. II. 535. - komu s kým. Keď jsu já chudobná, hledaj si bohatší, keď ti to šohajko s chu- dobnú nesvědči. Sš. P. 783. — komu čeho s kým. Ale Nadherová praví, že ještě s mužem svým tehdáž ležela: toho jí hofer s ženu svú svědčí. NB. Tč. 248. — jak dlouho. Ten list měl s-ti (dauern) do sv. Jiří. Půh. I. 249. — kde proti komu, na koho: u práva proti někomu, na někoho s. Jg. S. proti komu. Vš., Er. Proti němu svědčili kněžie. Hus I. 224. Proti muži s. Zř. F. I. S. X. — kdy s kým. Po něm hned já se sousedem proti němu jsem s-čil. Us. — o čem. Alx. 1133. Žádný o své řeči nesvědčí, než jiní to rozeznávají. Lom. Skutkové svědčí o jeho statečnosti. Ml. Mu- čedlníci naši o tom věrné s-li. Žal. 19. Mám pět bratří, ať svědčí jim o mukách věčných a o radosti věčné. Hus II. 248. O budoucí jejich slávě svědčí povšechná celé přírody touha: Již Irenaeus o tom za věku jeho svědčí; An tradice výslovně o Lukáši evan- gelistovi s-čí; Svědčil Jan Křestník o něm (Kristu) židům. Sš. I. 82., II. 216., 231., J. 18. (Hý.). — Er. — čím. Tus (tu jsi) ráčil ve své ruce chléb vzíti, jej tělem svým svědčiti (tvrditi). Pís. br. S-la na nás (nám) hlavou (pozdravovala nás). U Rychn. Dhn. Tím důrazným svým výrokem nám svědčí; Nyní měli apoštolé o něm (o Kristu) s. a sice slovy a řečmi; Jinými také slovy mno- hými s-čil. Sš. Sk. 2., 9., 28. (Hý.). Co s-čí listem nyní na sněm do Brna. Půh. II. 620. — komu v čem. Všichni v radě svědčili ve všech věcech starostovi. Ml. — proč: z peněz, z hněvu, z přízně, ze strachu, z nenávisti, z přátelství s. Vš. (Pr.). Svědkové pro toto čtení svědčí. Sš. II. 12. Než přes smluv u sepsanú žádný smlouvce s. nemá. Vl. zř. 407. Ten list slovo od slova jim svědčil; Ten list šíře a jasněji na to svědčí. Faukn. 39. Psaní to v tato slova s-lo. Žer. f. 14. V táž slova s někým s. Zř. F. I. S. XIX. - s inft. Nebo i vlasy hlav našich sečtené býti s-čí spasitel. Kom. Nesvedčí devenke za šuhaj- kem chodit'. Sl. ps. II. 5. 288. Ty moščenský dvorku, svědčí ti dvorkem být, mojí gala- nečce svědčí po něm chodit. Sš. P. 363. Pravdu mlčať někdy svědčí, by nevyšla z ní zlosť větší; Na manžela svědčí strpět ženské řeči. Na Mor. Tč. Tu nalezneš, od čoho sa máš zdržovať a čo činiť svědčí; Svědčí vdycky na malého vetšému ustúpiť. Na Slov. Tč. Mluv, keď mluvit' svědčí. Slov. Tč. —že. Jizvy jeho svědčí, že byl v bitvě. Sych. Šenkyřečka svědčí, že chodili v noci. Sš. P. 402. Pán Ježíš sám s-čí. že veličejší hřiech má, kdo . . . Hus I. 188. (II. 188). S-čí, že jsem tu byl. NB. Tč. 27. — s adv. j S. právě, NB. Tč. 72., křivě, Hus I. 287., lživě.

322020   Svědčiti Svazek: 7 Strana: 0817
Svědčiti. Jak svědčí spasitel, Št., písmo sv. Alx. — komu. Ty listy s-ly Kestřan- skému a na Zviekov. Arch. VIII. 51. a j. Její pleti to osvědčení dobře s-lo. Vlč. S-čí mu to, jako psovi piata noha. Slov. Rr. MBš. — nač. List s-čí na 10 kop platu. Arch. VII. 677., 573. Ten list jí na věno s-čil. Let. 213. Svědčí vždycky na malého vetšímu ustúpiť. Slov. Tč. — kam. Ten list s-čí do kraje vltavského. Arch. VII. 69. — jak: křivě. Št. — kde komu. V tom kšaftu nic jim nesvědčilo. Wtr. — proti komu (kde). Št. Kn. š. 158. Že jsem křivé svědectví svědčil proti bližnímu. V. Ps. fol. 134. a. Aby hřích ten na soudu proti němu svědčil. Sš. Sk. 92. — o čem (kde jak). O nichž svědkové svědčí. 1535. Mus. Jakžto o něm sám Kristus s-čí. Pass. mus. 279. Jakož o tom sv. Jan v rozdílu V. těmito slovy svědčí. Pož. 23. — na čem. A kak opět chváliti svědectvo, ješto svědčie na peněziech, a nevedúc, co svěd- čie? Št. Kn. š. 148.

322021   Svědčiti komu (jak Svazek: 10 Strana: 0409
Svědčiti komu (jak). Té to svědčí (sluší), jako krávě oplečí. Kojet. Čes. 1. XII 152. Svědčí mu to, ako zajacovi dlhý chvost. Rizn. 177. Svědči mu to, jak žábě v karkuli, jak kuře (slepici) v kaptuře; jak kravě sedlo, podkovy; jak starej kravě se gźiť; jak praśaťu šmizla, vesta; jak koźe bez rohův. Slez. Vlasť. I. 238. Co komu svědčí, už na něj zdaleka bečí. Litom. 73.

322022   Svědčiti kým Svazek: 8 Strana: 0393
Svědčiti kým. Bohem svědčím (ztvrzuji). 1675. L. posíl. 70.

322023   Svědčný Svazek: 3 Strana: 0784
Svědčný; svědčen, čna, o, na Slov. = j svěčný, slušný, gebührend, schicklich, an- ständig, geziemend. Bern. Vz Svěčný.

322024   Svědecký Svazek: 3 Strana: 0784
Svědecký, Zeugen-. S. důkaz, seznání, přísaha. Rk. Vz Svědečný.

322025   Svědectví Svazek: 3 Strana: 0784
Svědectví (svědectvo), n. = svědomí, po- tvrzení čeho, das Zeugniss, die Deposition, die Zeugenaussage, Bezeugung. Jg. S. = výpověď svědka. S. N., Ž. wit, 118. 2., 18. 8. S. dáti, za s. praviti; křivé s. dáti. V. Vydal s. o sobě; bráti Boha na s. Jel. Na s. tomu čte se atd. Marné s. Dch. To své s. vyslovili před dviema člověky obecnými; Odpovídatel toho svědomí trpěti nechce, protože jest jednoho člověka s.; A to pro- vodí týmž svědectvím najprv cedulniem a druhým Janem. NB. Tč. 82., 183., 196. Zlo- pověstný s. dáti nemůže. Rb. S. staré času dávnějšího jest mocnější. Rb. S. dáti, ZN., vydatí. BO., Ottersd. Hodnověrné s. Sych. R s. toho (k dosvědčení). D. S-tví od sebe dáti (vysvědčiti něco;. J. tr. S. jistých a neomylných o čem nemíti; Na Simeonu vy- stavil Lukáš druhé s. o Kristu; S. slavné, vereine, úradné; S. to složeno jest v evan- geliu ; Odvolávati se na s. čí o kom; S. své dáti komu na sluch a na um; Táhnouti se k nějakému n. čímu s.; Nešetřiti s.; S. ve skutcích jeho spoléhalo; O nichž apoštol očité s. vydávati musí; Dávati s. o Kristu bezprostředné a očité; A mocí velikou od- dávali apoštolé s. o vzkřesu Jesu Krista; Hlasité s. jejich se týkalo vzkříšení jeho; S. nozamítatelné; V Lydii Hostinnosť po s. Herodotově (I. 94.) domovem byla. Sš. I. 16, L. 42., J. 26., 52., 59., 178., Sk. 15., 52., 53., (53., 193. (Hý.). Na s. koho posta- viti; S. o kom vydati; S. o něčem od ně- koho přijati. Chč. 616., 618. Tu Konrad strany Kunčiny s. vydal a svědčil, že . . . Půh, II. 491. S. pro pravosť. Půh. Přísahati jest Boha neb stvořenie jeho na s. vzieti; Bera ho na s.; Nepromluvíš proti bližniemu křivého s.; Proti bližniemu mluví křivé s.; Křivé s. proti sobě trpěli; Jáť sem přišel, abych pravdě s. vydal; Ten musí až do smrti mě i mé s. vyznati; Od Boha s. míti; S. křivé pomstu má; Na s. koho přivésti; Vězte, žeť nehnul sě ot svého s., jako sě hýbá tresť před větrem; Ten s. vydá o mně; Je po s. poznáte; S. své dokonati. Hus I. 93., 94., 221., 224., 234., 323., 382., 468., II. 17., 197., 398., III. 270., 305. (Tč.). Od pů- voda s. neplatí. Pk. S. se dokládati, Řd.; s. druhé straně vydati. Er. S. křivé pomstu má. Rb. Vz Svědek, Svědomí, Tk. II. 325. — S. nové a staré (nový a starý zákon). Z. wit, 131. 12.

322026   Svědectví Svazek: 7 Strana: 0818
Svědectví. Cf. Jg. H. 1. 750., Jg. Slnosť. 43., 55. Falešné s.; Vybeřtež sedm dobrých mužuov dobrého s. Pass. V té příčině po- dávají dějiny patrné, ale neutěšené s. Mus. 1880. 470. Maje s-tvo od svědomie svého. Št. Kn. š. 178. Práva chtie, aby na dvú n. na třech řečení všeliké s. stálo. Výb. 1. 294.

322027   Svědectví Svazek: 10 Strana: 0409
Svědectví. O sv. starší doby vz Arch. XIX. 569.

322028   Svědečné Svazek: 3 Strana: 0784
Svědečné, ého, n. = plat. O soudě což položí konšelům s-ného, těch haléřóv má rychtář polovici. 1502. Nách. 335.

322029   Svědečné Svazek: 7 Strana: 0818
Svědečné, Zeugengebühr, f. Pr. tr.

322030   Svědečný, -ční Svazek: 3 Strana: 0784
Svědečný, -ční, Zeugen-. S. seznání, důkaz, přísaha. J. tr. S. zpievánie (canticum pro testimonio). BO. Vz Svědecký.

322031   Svědečstvo Svazek: 10 Strana: 0409
Svědečstvo, a, n., svědecství, n. = svě- dectvo, svědectví. Ž. gloss. 118. 152., Ž. witt. 18. 8., pod. 88. 29. Svědek. Že jeden s. jest žádný s. 1511. Arch. XIX. 5. O s. starší doby vz Arch. ! XIX. 569., 638.

322032   Svědědlnice Svazek: 7 Strana: 0818
Svědědlnice, e, f. Vzeptám se na Jeru- salem v s-cích. Hus Mnč. R 56.

322033   Svědek Svazek: 3 Strana: 0784
Svědek, dka, m. Pozoru hodno, že druhdy v starších knihách i světek přichází: Buď mój světek. Modl. ms. Světka. Ib. Když přicházelo k světkóm. Smrž. Tak i ve sta- tutě litevském vždy: světok, světka, svět- čiti. C. S. = kdo svědom jest něčeho, o ně- čem ví, kdo svědomí dává, der Zeuge. Jg. Pl. Svědkové obyčejnější než: svědci. D. S. = osoba, která buď jsoucnosť neb jakost nějakého skutku na základě vlastního po- zorování potvrzuje. Vz S. N. S. víry boží, V., křivý, Sych., odvodní, při svatbě, vz Svatební, D., dožádaný, Us., Skl. 223., lstivý, Ps. ms., hostinský (cizí), Ms. pr. kut., ušný (ušatý), očitý, bezvadný, obviňo- vací (Belastungs-), vývodní (Entlastungs-), J. tr., pořádný, Er., doprošený, Jg., zavr- žitelný, Šp., Řd., osedlý n. neosedlý (an- sässig, nicht a.), vadný, Ěd., nezávadný (vz Nezávadný), Us., nepochybný, unbedenklich, Tr. zák., vrtkavý, namluvený, navedený, Th., svatební, kšaftovní a o sv. vůbec vz Rb. 272. S. sedlský. Vz Žer. Záp. II. 145., 152. Kdy jeden s. postačoval. Vz Žer. Záp. 1. 228. Níže doložení svědkové. D. Vedení, zavádění s-ův; postavení s-ů ku svědomí, Us., vyřknutí, vyrčení, vyznání s-ů, vyslý- chání s-ů. D. Přísaha s-a; výslech, vyslý- chání s-a; protokol ku slyšení s-ň, seznání s-a, důkaz skrze s-y, světnice s-ků. J. tr. Boha za s-ka své řeči bráti; svědky něco ukázati (tvrditi); s-y vésti; hodnověrnými s-y dovésti, dotvrditi; s-y a svědomím pro- vésti, za pravé učiniti (osvědčiti). V. S-ky přivoditi, D., zaváděti. Us. S-ky před prá- vem dostaviti; křivé s-y vésti. Sych. Nechť vystaví s-ky své. Br. Vy mi toho s-vé jste. Br. S-kové při právě býti nemohou: slepý o věcech vidomých atd. Pr. měst. Pře k vy- slyšení a s-kům okazování přišla. Zříz. Ferd. S-ky připustiti. Kom. S-ky požádati. D. Na svědcích se dotazovati. Kram. Sám s-kem svým býti (chváliti se); s., který pro víru trpí. V. V listině s-kem n. za s-ka se po- depsati; s-ky před soud připraviti; soud má zdělati otázky ku s-kům; s-ky slyšeti, vyslýchati, vyslechnouti, přivésti; táhnouti se na s-ky; zdaliby s. v něčem co připo- menouti měl. J. tr. Při světcích hodnosti, víry atd. má se šetřiti. Er. Od s-ků přísahu vzíti. Řd. S-kové schválně k tomu dožá- daní; dožádati se s-ků; kdyby strana s-ky vésti chtěla; s-ky vésti proti komu; s-ky před soudem sobě zavésti. Er. S-y proká- zati, zaváděti, zavrci, v nestálost uvésti, v podezření uvésti, zavoditi. Th. S. při od- davkách (svatební). Dch. Bůh jest s.! Dch. Byl jsem tam jako jeho s. Us. Dch. S. ná- jemný bývá daremný; Jestli budeš s. jaký, nebuď v řeči ledajaký. Na Ostr. Tč. Za s-a státi. Er. P. 346. Jeden s. není ve svědectví dostatečný, než aby dva byli k provedení peněz puojčených; Co pak se s-kuov, které žalobníci vedú, dotýče, praví Tuček, že jeden svědek v listu položený jest bratr jednomu žalobníkuov; Pakli podlé těch s-kuov při ztratí; Vystavuje na mne s-ky; Bůh mi jest s., že . . .; Žádný vedlé práva města našeho nemuož ve své při sobě s. býti; Ta věc na s-cích se nachází. NB. Tč. 16., 28., 42., 93., 108., 151., 254. Apoštolé svědčili co s-kové očití a ušatí o divech, osobě a náuce Páně; S-ei toho, co praví, nade vši pochybnosť vznešení; Nepřetržitý řetěz svědků naší knihy výslovně dotýká; Aby byl s-em všech řečí, příhod a skutků Kristových; Křiví byli s-kové; Text řecký podlé převládných s-dků; Ustanovení ode Pána s-ky nezamětnými; S. očitý, samo- videc; Takový mrak, takovou tmu, takové množství, takový oblak s-ků majíce. Sš. J. 249.,II. 21., Sk. 1., 63., 73., 127., 160., L. 3., Ž. 114. (Hý.). S. náhlý (repentinus). Vz Notiti. BO. Svědkem na něco býti. Alx. 1117. Dědové jsú na to s-ci. Anth. Jir. I. 43. Nevíš-li cos, buď s-kem n. očistníkem, zvíš. Vš. II. 27. Jan vyvedl 7 svědkóv; Lítek má s-ky vésti; Donovadž právo sedí, má s-ky menovati; Ponvadž živí s-ci znají, že jest to všecko zaplaceno; Neb sem podlé panského nálezu s-ky vyvedl před pány; S-kuov neprovedla; Slíbil mi býti s-kem proti Přechovi a já jej s-kem psal podlé jiných. Půh. I. 212., 311., II. 141., 224., 246., 554., 598. (Tč.). Dávnosť — s-ek nemalý. Prov. Pk. Bóh mi s., jemuž slúžim; Béře mě na s-ka neb chce vzieti křivě; S-ky křivé vyvésti; Jestli nám s. v nebi, s. v srdci, nechajme bláznov vně mluviti, což chtie; A bludóv, kteréž sú na mě křiví s-vé svědčili, abych se neodpřisáhl; Při s-cích božích státi budú. Hus I. 93.. 101., 471., III. 228., 283., 310. (Té.). A dámť dva pevné s-ky. Hus. (Rs. exc). S-kem věci býti. BO. Před každým živým člověkem tvé cti pravý a dokonalý s. býti chci. BN. Po žalobě, kde desk není, a s-ci jdú (werden geführt); A má na to s-ky podobné a prosí práva; A ti (s-dci) mají opověděni a postaveni býti; A po- hnaný o svú věc také s-ky vede; Pakli s-ci jdú a ti s očistú projdú, tehda získána pře. O. z D. Strana pak, proti kteréž se s-kové přivodí, bude moci odpustiti jim přísahu. CJB. 413. Přední průvod na s-cích záleží; Hlas živý s-ků nejdostatečnější při právě; S. zajisté o své vlastní ne o cizí vědomosti seznati má; S-ův o jiném, než oč pře vzešla, svědčících nemá býti šetřeno; Ne svědomí, ale svědkům se věří (non testimoniis, sed testibus creditur); S. má vyrozuměti, jakého se svědomí od něho žádá; Při s-cích buď šetřína hodnosť a dobré, šlechetné obco- vání; Věk při s-cích se šetří; Povesť a po- vaha při s-cích se šetří; S. o čem ví, to svědčiti má; S. povinen se spraviti svého svědomí; Svědkové svědčí-li, že od jiných slyšeli, mají jmenovati, od koho jsou slyšeli; S. vědomosti své příčinu povinen jest ozná- miti ; Svědek slušnou a spravedlivou zprávu o svém svědomí dáti má; Soudce má šetřiti, jak mnoho a jakých jest s-ků; Více má patříno býti k hodnosti nežli k počtu s-ků; Dobré svědomí tisíc s-ků; Čí s-kové lépe ukazuji, ten práv zůstane; S-ů dostatečných menší počet jest podstatnější nežli větší počet zatmělých; S-vé staří jsou podstat- nější nežli mladí, když o starších a dávno trvajících věcech svědčí; S-vé lidé rozumní a rozšafní u větší podstatě jsou nežli prostí a hloupí lidé; S-ové, kteří při sporu svého nic nemají, jsou podstatnější; S-vé zemřelí, když dskami pro smrť vysvědčili (in per- petuam rei memoriam) a smrť jich se pro- vede, jsou podstatní; S , který slyšenou věc svědčí, ten nemá za s-a přijat býti, než za toho, který řeč těch, ježto jsou nepřísahali, po správě mluví (Vš.); Nikdo nemá za s-a přijat býti Než ten, kterýžto svědčí, což jest očima svýma tehdáž, když se jest dálo, viděl a přítomen, když se jest stalo, osobně byl; Původ tolika svědky žalobu provozuj, v kolik se uvolil; Když od práva počet s-ů vyměřen a jako obmezen není, na dvou dosti jest; Soudce má pilně šetřiti, jak mnoho a jakých jest z každé strany s-ňv; Dva s-y dobrá dosti jsou, neb při svědomí ne množství s-ův, ale víra nenakažená, svě- děctví a pravda se váží (Vš.); S-ové dva lidé hodní víry, srovnale a podstatně svěd- čící, jsou za dostatečný průvod, když se proti tomu hojněji neodporuje; S-ové roz- dílně o místu, času a skutku svědčící nejsou srovnalí; Jedna každá pře při nejmenším dvou s-dků potřebuje; V jedné každé při dosti je na dvou s-cích dobře zachovalých; S-ové když svědčí, že více než od jednoho slyšeli, jest větší podstata; Jedna osoba, žádná osoba: jeden s. žádný s. (unus vir. nullus vir; unus testis, nullus testis); Jeden s. ku právu nedostatečný. Pr. S. očitý do- statečnější než ušatý; Ušatý s. žádný s-ek. Rb., C. Jistší jeden s. očitý nežli 10 ušatých. Č. Viece jest s. očitý jeden nežli ušatých deset. Vš. V. 45. Nemůž nikdo sám sobě hodným s-em býti. Rb. O s-cích a svědo- mích; čeho se při s-ích hledalo a kolik jich mělo býti, aby bylo jejich svědomí platné, vz Rb. str. 111. —113.; kdo nemohl plat- ného svědectví vydati: s. měl pouhou pravdu seznati; kdy a jak se měli s-vé vésti, o tom Rb. 114. 117. O s-cích ve staročeském právě vz také Pr. 1869. str. 666. a násl. vz také: Svědectví, Svědomí, Průvod, Vš. 570.

322034   Svědek Svazek: 7 Strana: 0818
Svědek. Cf. Mkl. Etym. 391. a. S. ak- tový, Acts-, Pr. tr., souvěký. Mus. Bůh s.! Bei Gott! Dch. List na s-ka svědčiti ne- chtícího. Vz Vš. VIII. 29. Dva svědkové v každé při u práva dostačují. Cor. jur. IV. 3. B. LXV. Křivé s-ky proti němu vyvlekli Pass. 14. stol. Aug. jest s. na to ; Na to svědka jmámy. 13. stol. Mus. 1882. 120. Cf. Výb. I. 987., Cor. jur. IV. 3. 1. 437. nn., IV. 3. 2. 444. nn., Zř. zem. Jir. 478., 479., 700. — S-ky = škváry n. roztlučené sklo, jež se pod mezník vkládá. Přines s-ky od kováře. Us. u N. Bydž. Kšť.

322035   Svědek Svazek: 7 Strana: 1388
Svědek. O s-cích v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 656. nn.

322036   Svědek Svazek: 8 Strana: 0393
Svědek. Jeden s. podle práva žádný s. Arch. XIII. 375. S. odsúdi (nie súdca). Slov. Nov. Př. 355.

322037   Svědek Svazek: 9 Strana: 0318
Svědek. Přísloví atd. vz v Zát. VIII. D. odst. 4., 5. f. Sr. ib. 136a. S. = osoba fy- sická, rozdílná od sporných stran, která vy- povídá o okolnostech skutkových do minu- losti náležejících, ve sporu rozhodných, na základě vlastního poznání. Ott. Říz. II. 152. S. důkazní, obřadní (solenní, Urkundsperson), sňatku, poslední vůle, aktu notářského, zá- větní. Ott. Říz. 154. nn. Důkaz svědky. Ib. 152. Lepší jeden s. očitý než deset ušitých. Fisch. Hosp. 444. Křivý s. často roku ne- přečkal. 1b. 445.

322038   Svědele Svazek: 10 Strana: 0409
Svědele, vanellus. Rozk. P. 258.

322039   Svedenec Svazek: 3 Strana: 0785
Svedenec, nce, m. = svedený, der Ver- führte. Khyn.

322040   Svedení Svazek: 3 Strana: 0785
Svedení, n. - vedení dolu, der Abzug, die Herableitung. S. vody s vrchu. S. stoky. Dch. — S. - zavedení ku zlému, die Ver- führung. S. mládeže. — S. v hromadu, die Zusammenführung, Zusammenleitung. Sve- dení bitvy, das Liefern einer Schlacht. Jg.

322041   Svěděni Svazek: 3 Strana: 0785
Svěděni, n. = lektání, das Jucken, Kit- zeln. V. S. kůže. Us.

322042   Svědění Svazek: 7 Strana: 0818
Svědění, n. Cf. Čs. lk. S. kože, Pru- ritus cutaneus, letní, p. aestivus, zimní, hiemalis, dlaně a plosky, p. palmae manus et plantae pedis, částí pohlavních, p. pu- dendi, hrmy, p. vulvae, starců, p. senilis. Ktt. exc.

322043   Svěděni, n. S Svazek: 10 Strana: 0409
Svěděni, n. S. kůže, pruritus. Vz Ott. XX. 848. S. kolem řiti, pruritus ani. Ott. XX.

322044   Svěděnosť Svazek: 3 Strana: 0784
Svěděnosť, i, f., na Slov. = slušnosť, die Gebühr, Anständigkeit. Bern.

322045   Svedený Svazek: 3 Strana: 0785
Svedený ; -en, a, o, herab-, zusammen- geführt, verführt. Vz Svésti. Ta krčma byla s-na, wurde übertragen. Vl. zr. 300.

322046   Svedený Svazek: 7 Strana: 0818
Svedený. S. dívka. Mus. — Bitva s ne- přítelem s-ná. Us. Pdl.

322047   Svěder Svazek: 3 Strana: 0785
Svěder, dru, svědřík, u, m. = nebozez, der Bohrer. Na Ostrav. Tč.

322048   Svěder Svazek: 7 Strana: 0818
Svěder. Hledí svědrem (o šilhavém). Brt. D. 271.

322049   Svederník Svazek: 7 Strana: 0818
Svederník, a, m. = řeka na Slov. Phľd. V. 149.

322050   Svěděti Svazek: 3 Strana: 0785
Svěděti, ěl, ční; svědívati = svrběti, lek- tati, jucken, brennen. V. — koho. Svědí mne ruka, noha, hlava, oznobenina, ucho. Us. Zda pot smrti počíná lid svěděť? Sš. Bs. 197. Hanba ta ho velmi bolela a svě- děla. Plác. Velmi je to s-lo, že tak veliký oheň zlosti hořel mezi nimi. Čr. — koho kde. Že ho svěďalo ale nesvrbělo pod ra- nami. BN. — neosob. Svědí mne. Reš.

322051   Svěděti Svazek: 8 Strana: 0393
Svěděti. O tvarech vz Gb. H. ml. I. 109., Svídnouti (3. dod.).

322052   Svědina Svazek: 3 Strana: 0786
Svědina, y, f., trockene Krätze. Šm.

322053   Svědirožka Svazek: 7 Strana: 0818
Svědirožka, y, f., os. jm. 1581. Wtr.

322054   Svěditi se Svazek: 3 Strana: 0786
Svěditi se = vadnouti, welken, verge- hen. — čím. Zlobil se hněvem, svědil zá- vistí. Št.

322055   Svědivina Svazek: 7 Strana: 0818
Svědivina, y, f., vz Slov. zdrav. 359.

322056   Svědivka Svazek: 10 Strana: 0409
Svědivka, y, f., vz Svědivosť.

322057   Svědivosť Svazek: 3 Strana: 0786
Svědivosť, i, i., jakost svědivého: svrab- lavosť, svrablivosť, (juckende Beschaffenheit). B. starých, všivých. Lk.

322058   Svědivosť, i, f Svazek: 10 Strana: 0409
Svědivosť, i, f., prurigo. S. očí, psor- ophthalmia, prostá n. obecná, pruritus sim- plex s. vulgaris, závažná, prurigo ferox s. agria. Ktt.

322059   Svědivý Svazek: 3 Strana: 0786
Svědivý, juckend. Majíce s-vé uši. Sš. II. 372.

322060   Svědková Svazek: 7 Strana: 0818
Svědková, é, f. = svědkyně. Mor. Neč.

322061   Svědkyně, ě Svazek: 3 Strana: 0786
Svědkyně, ě, f., die Zeugin. Zlob., Chmel.

322062   Svedli Svazek: 8 Strana: 0418
Svedli = švadlí. Gb. Km. -a. 34.

322063   Svědnica Svazek: 8 Strana: 0393
Svědnica, e, f., vz Přístěnek (3. dod.).

322064   Svědnice Svazek: 9 Strana: 0319
Svědnice = světnice. Har. J. 55.

322065   Svědničí Svazek: 3 Strana: 0786
Svědničí list. L. cit. 206.

322066   Svédobný Svazek: 3 Strana: 0786
Svédobný, eventuell, seinerzeitig. Dch.

322067   Svédobý Svazek: 3 Strana: 0786
Svédobý = svou dobou, seinerzeitig. Dch.

322068   Svědom Svazek: 3 Strana: 0786
Svědom, vz Svědomý.

322069   Svědomě Svazek: 3 Strana: 0786
Svědomě = se svědomím, vědomě, mit Be- wusstsein, wissend. Mus., Kos. Ol. I. 85.

322070   Svědomě Svazek: 10 Strana: 0409
Svědomě. Modl. 55., Rožm. 60. (Mš. ).

322071   Svédomělosť Svazek: 10 Strana: 0410
Svédomělosť, i, f. = domýšlivosť. Hyna. Vz Cad. 114.

322072   Svědomí Svazek: 3 Strana: 0786
Svědomí, n. vědomost, vědomí, das Be- wusstsein. Mou volí a s-mím, mit meinem Wissen und Willen. A v tom listu aby ozná- mil, že jest taková hodná příčina nepří- jezdu jeho a to že bére na s. Zř. F. I. B. XL. 1412. Ms. Dle svého nejlepšího vědomí a s. J. tr. A bývá blud ve s., prvé: když člověk nevie, má-li učiniti, či nemá. Hus III. 108. — S. svědectví, vyznání svědkův, die Zeugenschaft, das Zeugniss. Vz Žer. Záp. II. 190. Tomu na s. dáváme tento list. S-mím (= svědky) se opatřiti. S. dáti mohl pod pečeti svou. Tč. Čtena s. dskami ve- dená. 1613. Hodným s-mím nemoc provésti. Tov. S. hostinských málo vážilo. Pk. Bráti stvořitele na s. Hus I. 94. S. dáti (svědčiti), vydati; svědky a s-ím něco provésti (osvěd- čiti). V. K s. někoho pohnati. Zříz. Ferd. S. něčí zlehčiti. Reš. S. pod přísahou vy- dati. Zlob. Svědky proti komu k s. pustiti. Ctib. S. ústní, písemní. Vz Vš. 570. S. li- stovní, die schriftliche Zeugenaussage, die nur Adeligen gestattet war. Gl. 328. S. sel- ské n. lidí selských. Vz Gl. 329. S. slepé, die blinde Zeugenaussage, dovolával-li se někdo veřejného mínění. Vš. 364. S. ústní, die mündliche Zeugenaussage, das persön- liche Erscheinen des Zeugen vor Gericht. S. živé, die lebendige Zeugenschaft, der Ge- gensatz von s. listovní. Gl. 329. Kdoby právem n. soudem ku snížení na své cti přišel, ten s. dáti nemůže. Rb. Aby mi ráčili dáti toho s. Hus 1. 144. Kdo tobě uvěří ? bude třeba s. 1502. Pan Burian Medek z Valdeka odsouzen cti, statku i hrdla, protože dal dvoje s. křivé, jedno proti dru- hému. Dač. I. 77. S. dáti na někoho. Vl. zř. 273. Já ti budu na s. Sl. ps. 67. Račte se s-mím tím spravovati; Obžalovaný vystavil jest s. zejména Matěje masaře; Jestliže svě- domím hodným na mne prokážete, chci vinen býti; V této při podlé vyznánie obo- jieho s. jest obžalovaný v tom krádeži velmi podezřen; Račte mi toho s. dáti; Žalobník na s. to se volá (= se odvolává); Žalobník s. listovnie pokládá ode všie obce, jakož se na ně vola (= odvolává); Odpovídatel po- sielá s. své, kterémuž žalobník praví, že nenie dostatečné. NB. Tč. Též sem jemu platil, jakož toho na hoře s. hodné jest po- staveno ; Což provodí jiným s-mím nežli přísežným v konšelstvi, to s. zde nenie dostačné; Posíláme obou stran s.; Jestliže to na Martina provede s-miem ku právu hodným, že to požive; Vyslovila s. takto; Své s. opustiti; Žalobník odvolal se na s.; K tomu s. že jest nižádný neobudil (ent- gegentreten); Žádal jest sobě roku chtě sobě širšie s. jednati; S. listovnie žalobník po- ložil jest; To s., jímžto provoditi chtěl, že ten dluh zpravil, toho jemu tak nesvědčí, protož jemu scházie na s.; Táhne se na s. jednoho člověka; To s. v té při není do- statečné; Pakli by to dobrým s-mím pro- vedla, chtěl by jí práv býti; Obstavenie rukojmie dva člověky vystavují ku s. a ti znají . . ..; To s. jeho svědkuov nevyznává nic o těch peněziech; S. činiti; Ženy v tejto při nemohú svědčiti ani jich s. tuto pří- jemno jest; Žalobnice tu ženu ve s. netrpí a praví, že se již byla odtud vystěhovala. NB. Tč. 4., 7., 8., 9., 10., 11., 13., 15., 20., 22., 26., 29., 32. A toho se táhne na listné s. Strážnických; Hanuš položil jest před nás list k s. pod pečetí pánóv olomúckých; Tím-li s-mím chceš mě přemoci?; Tomu na s. a pro lepší jistotu pečeť městskú přitiskli sme k tomuto listu; Má-li kto jisté s., vy- stav je, chcem ho slyšeti; Posíláme vám s. na polepšenie; A my sme za sebú žádného s. neměli, neboť se jest to noční věcí stalo; Druhé s. na Jiříka jsú vyznali před prá- vem; Na těch s-miech obviněný člověk ne- přestává; Mají-li s. jaké k tej věci; Však mám k tomu viece dobrých lidi k s.; Jsú jeho odporníci, jakož to jich vlastní s. listné ukazuje; Jich ve s. trpěti nechce pravě, že jsú jeho odporníci; Položili sme rok oběma stranám k s.; Položila před nás s. ženské pod městskú pečetí; Jestli ženské s. v právě příjemné?; To s. zamítá z té příčiny, že od jednej osoby pochází; Paní súsedo, co ty k tomu s. dieš?; Přinesl si s. listovnie v listu zavřitém. NB. Tč. 38., 49., 53., 69., 80., 81., 92., 108., 120., 141., 151., 165., 177., 182., 183., 184. A toho pán Bůh s. mé jest. To s. na polepšenie mu bylo; Má-li to s., jenž se po súdě stalo, stranám v ortel vsa- zeno býti obapolně čili jednej straně sto- liko a druhé nic ?; Jestli tiem s-miem chtěl svú při získati, to s. nenie dostatečné; Tomu pro lepší s. pečetku svú kázal jsem přidati. NB. Tč. 214., 241., 268., 272., 288. Poně- vadž při tom s. není pečeti jistcovy, tedy to s. není platno; Toho mám dobré s., což mi k mému právu třeba jest; Paní dala p. Petrovi jich s. popsána a ta p. Petr v Brně má vznésti na pány; To s. mají páni v Brně ohledati; On má své s. přinésti, od koho to zboží má; Zdýnka ukáže dobrým s-mím, že...; Mám na to dobré s.; Na tom dosti jest s. o tu věc; Byl na posudku svým svě- domím; A kdož by lepší s. o Starú Hříši vyvedl, ten aby toho požil; Byli na po- sudku a své tu s. vedli; Jeho list mám na s.; Na to mám dosti s.; Své s. před úřed- níky poslati; Něčí s. slyšeti; Na něčí s. se táhnouti; Paní Uršula proti tomu s. pra- vila ; K tomu s. jej pohoním; To chci uká- zati ubrmanským s-mím; Tu mají obapolně své s. před pány vésti; Vystavil živé svě- domí; Podvolil se na poctivé s.; Žádný tomu s. neodpíral; Toho dluhu žádného s. nemá; Podlé toho s. dal poručník svůj p.; Mám na to dobré lidské s. Půh I. 110., 132.,
204., 206., 265., 286., 381., II. 17., 123., 196.,
229., 252., 249., 2b8., 393., 450., 460., 488.,
491., 517., 554., 609. (Tč.). Svědek prve než
s. vydá, učiniti má přísahu; S. křivé, falešné
z úplatku a z návodu proti mně v této při
vydal. Kol. 22., 30. A toho má dobré s.,
neb jest přivolala lidi tu, kde se jí hanba
stala. O. z D. List hlavní, ve kterém i vy
na s. postaveni jste; A pro lepší a širší
toho s. prosil jsem urozených vládyk, že
jsou pečeti své dali přitisknouti. Faukn. 48.,
64. Ana s. k mé prosbě pan . . . své jsú
pečeti přivěsili podlé mne k tomuto listu;
A toho všeho pro lepší s., jistotu a potvr-
zení svú jsem vlastní pečeť k tomuto listu
přivěsil. Dsky. Dáti ústní s.; K s. pohoniti;
Obeslán byl, aby k svému s. stál a je vedl;
V s. nemá přijat býti, soll zur Zeugenschaft
nicht zugelassen werden; S. proti dskám
vésti. Vl. zř. 15., 23., 273., 411., 446. Kteříž
by listové byli pod pečetí na s.; S. dáti
osobně; S. dáti listem otevřeným (schrift-
liches Z); O každou věc takové listovní s.
bude moci dáti při úřadě desk zemských
(k soudu purkrabskému); Kteráž s. k sou-
dům zemským od měšťanů toho města při-
jímati bude; S. sepsati. Václ. II., XII., XXVI.,
XXVIII. S. listovní někomu dáti. Faukn.
Na s. se podepsati. Na s. toho sekretem
svým tento list zapečetil jsem. Us. Něčeho
s-ím dotvrditi. Koc. S. písemné dáti. Er.
Poháněli znamenitý počet měšťanů praž-
ských k rozličnému svědomí a zvláště komu
jsou co a kdo darů dávali; Aby jim roz-
kázal s. vydati. Bart. 275., 30., 36., 39.;
276. 8.; 279. 32. Dobré s. tisíc svědkův. Č.,,
Pr. Někoho k s. vésti; k s. se postaviti. Er.
S. v staročeském právu vz Pr. 1869. str.
669. a násl. Vz Svědek, Svědectví, Rb. 272. — S. = spis, upsání, die Urkunde. Nepokáže-li žalobník proti obžalovanému s. Ms. pr. kut. S. své posielá. NB. Tč. Tehdá jemu ta s. navrácena býti nemají. NB. Tč. 42. Posie- láme s. NB. Tč. 42. S. přinésti. Půh. II. 139., Zříz. Ferd. — S., vzhledem ku mravnosti a zákonu, das Gewissen. S. - schopnosť a spolu i pud posuzovati vlastní jednání se stanoviska mravnosti, z čehož povstává v nás buď cit spokojenosti (dobré s.) aneb cit ne- spokojenosti (zlé s.). Vz S. N. — S. v theo- logii = mravní mohutnosť, která člověka na předmětný zákon boží váže aneb tentýž zákon na jednotlivé činy člověka potahuje, buďtež činy ty již vykonány aneb mějte se teprv vykonati, das Gewissen, conscientia, owelátjói?. MP. 24. Rozeznávají : I. s. před- chozí, das vorhergehende G., c. antecedens, jež může býti 1. pravdivé, richtiges G., c. recta sive vera a nepravdivé čili bludné, bloudící, unrichtiges o. irriges G., c. erro- nea a sice buď vínne bludné, das verschul- det o. besieglich irrige G., c. vincibiliter erronea, buď nevinné bludné, das unver- schuldete o. unbesieglich irrige G., c. in- vincibiliter erronea. Zvláštní druh neprav- divého s. jest široké, volné s., das laxe G., c. laxa a úzkostlivé či vrtošivé s., das enge, ängstliche o. skrupulöse G., c. scrupulosa; 2. rozhodné, das entschiedene G., c. čerta a rozpačné, das zweifelhafte G., c. dubia, jehož zvláštním druhem jest tak zvané zmatené s,, das perplexe G., c. perplexa; 3. bdělé, das wachsame G., c. vigilans (jemuž prí- buzné jest s. utlé, das zarte G., c. tenera) a dřímavé, ukolíbané, ohlušené, otupělé, su- rové s., das schlafende, eingeschläferte, be- täubte, abgestumpfte, rohe G. — II. S. ná- sledující, das nachfolgende G., c conse- quens, jež jest buď 1. ospravedlňující či dobré s., das rechtfertigende o. gute G., c. benefacti, buď 2. odsuzující či zlé s., das verdammende o. böse G., c. malefacti. MP. 24.-29. — Otupělé s., das abgestumpfte G. MP. 30. Pojem, jsoucnosť či realnosť, výkon, pravdivosť, rozhodnosť, bdělosť, vlastnosti, vrtošivosť, výrok, hlas, zachování, zpyto- vání, obuzení, útlosť, dokonalosť, slasť, od- měna, strasti, pokuty, náhnětky, moc, pokoj s. MP. 24.—29. S. radí, srazuje, poroučí, soudí, chválí, potupuje, odměňuje, kárá, ozývá se, váže, zavazuje; jednati podlé, proti s.; hlas s. ohlušiti, otupiti, ukolébati, vzdě- lávati. MP. 24.-29.; Hý. On sobě činí příliš široké a prostranné s.; Dobrým s-ím svého ustoupiti mohl; Tou věcí s. své stížil; Těžké s. sobě nad něčím dělati, činiti; Žádného s. nad něčím neměti. V. S. své na radu vzíti. Kom. Mám v tom dobré s., že jsem nikomu neublížil; něčím v s. svém se ukojiti. Br. Dobré, zlé, hnětlivé, strašlivé, nepokojné s. Kram. Neděláš si z toho s. Us. Fch. S. tvé ti poradí, co dobrému nezavadí; Zlým za dobré sa odplácať jest proti s.; Kdo se chce poznati, nech pohledne do s., zví, jak mnoho platí; Zdraví, s., umění, nad ty věci draž- ších není; S. tvé buď zrcadlo k poznání tvojímu; Kdo sa spomstí podla svej vóle, poruší s. svoje; S. své každý vidí; Nepo- skvrněné s. v žaláři se směje. Na Mor. a Slov. Tč. Nemá s. za trojník. Us. Všk. Ti to mají na s. Kos. Ol. I. 310. Čisté s. obla- hoslavenuje rozumné stvoření; Kdo má dobré s., smrti sa nebojí; Dobré s. i v žaláři ve- sele zpívá. Na Slov. Tč. Zlý zisk súží s., kdo má jaké s.; Zlé s. ku trápení horší věci v světě není; S. čisté, potěšení jisté. Na Mor. Tč. S. mu spáti nedá. Us. Šd. Ne- mohouce ve svědomích svých pokoje míti. Bl. Živ. Aug. 46. Když jen to mňž býti bez s. ublížení. Dh. 16. U některých se také bez mála s. ozývalo; Výčitky a hryzení s.; Že člověk i bludného s. následovati povi- nen, ač . . .; S. hnětlivé uchlácholiti; Nemá Jidáš již hryzů s. Sš. Sk. 48., 113., I. 137., II. 367., J. 219. (Hý.). Kdo činí proti s., ten cestu sobě činí k zatracení; Viziž, aby naj- prve přecedil své s.; Súdce má míti dobré s.; Kterak nezčastné jest to s. a žalostivé, kteréž se zlými skutky zprznilo; S. se mútí z hriechov poznánie; Proč znamenáš malý hřiech ve s. bratra svého a břevna t. j. ve- likého hřiecha, jenž v oce t. j. ve s. neb v úmysle tvém jest, neznamenáš?; Břevno kdyby upadlo na oko, vyrazilo by oko i zkazilo, tak hřiech smrtedlný všechno s, kazí; S. ho kárá; Široké s. dává velikú všetečnosť t. j. prílišnú smělosť; A slove široké s., jako veliký pytel slove široký, že veliké věci v sě béře; A tak s. sobě z nich nečiní; S. jesť .své poznání, to věz, jímž se člověk sám zná, jest-li vinen hřie- chem čili nenie; Také má se člověk varo- vati s. příliš úzkého, neb to vede člověka k zúfalství; Vnitř s. hrozné, kúsavé; Viece má býti následováno (t, váženo) své s. nežli prelatov kletba; Kohož s. brání, svoboden jest mezi žalobníky; Kde s. nežaluje; Mezi řeči chvaličóv a tupičóv ku s. utéci sě máme; To porúčím tvému s. Hus I. 187., 449., 471., II. 6, 266.. 275., 276., III. 107., 108., 109., 124., 227.,' 228.,' 246. (Tě.). S. vřelo v, nich bez přestání. Bart. Š. se jitří. Rvač. Široké s. D. S. co formanská plachta (prostranné). Č, Mus. S. porušené. D. Svému s. odlehčiti. D. Náhnětek s. Us. S. ho hryze, bode, sužuje. D. Něco na s. míti; hnětení s. raněného nedá se hnedky hojiti; osten v s.; útlého s. býti; s. procitne; dostupo- vati někomu na s. Sych. S. si dělati. D. Svoboda s. a náboženství. Rb. Zahřímati komu do s. Vz Domluva. Č. Dobré s. nej- horší (= nejpřísnější) soudce; Jazykem lidí odbudeš ale s. nepozbudeš ; Dobré s. 1000 svědků. Pk. Dobré s. nad všecko jmění; Dobré s. ustavičné hody; Zlé s. ustavičná poprava; Kdo zlé s. má, hada za ňádry chová; S. dává hbitý rozum (kdo si zlého vědom, myslí vždy, že naň řeč padá); Dobré s. nad všecko jmění. Č. Zlé s. horké trá- pení, lib. Vz Spokojenost'.

322073   Svědomí Svazek: 7 Strana: 0818
Svědomí = svědectví. To s. ti mohu dáti. Dvor. S. listovní (naproti osobnímu). Arch. VII. 507., 551. Aby s. osobně vy- stavil (osobně svědčil). Arch. VII. 478. S. kněze Vojtěcha proti. . . Bart. 97. Proti někomu falešné s. vésti. Pož. 346. Při s. ne množstvie svědkóv, ale viera nenaka- žená v svědectví a pravda se váží. Vš. 360. S. dobrému víc věř než pověsti. Výb. II. 937. Protož mú rukú sem se podepsal na s. těch věcí. Výb. II. 719. Jiným hod- ným svědomím jsa zpraven. Let. 102. Cf. Jg. H. 1. 750., Cor. jur. IV. 3. 1. 438., IV. 3. 2. 444. nn., Zř. zem. Jir. 131., 478., 479., Kn. drn. XLVII. — S., vzhledem k mravnosti a zákonu. Myslím, že mi budou bráti s. (že řeknou, že nemám s. žádaje za něco příliš mnoho). U Dobruš. Vk. Čijí v s., že . . . Št. Kn. š. 16. Kterak umíš s. člo- věku rozebírat! Us. Jrsk. Nesahaje žádnému v s. Arch. IX. 69. Já ti budem na s. ve dne aj v noci. Sl. ps. č. 141. Dobré s. je studnicou, keď smädneš, palicou, keď upa- dáš, zástreším, keď ta slnce pálí, a na pokon je ti poduškou v smrti. Lipa 388. Jazykem lidi odbudeš, ale s. nepozbudeš. Němc. Velké bohatství, těžká nemoc a raněné s. utajiti se nedají. Bž, exc. Z toho sobě ne- chtie s. žádného učiniti. Krnd. 6. S. jest hlas duše, vášeň hlas těla. Exc. Žádný svědek není tak strašlivý jako s. Cato. Před s-mím neutečeš a pánu Bohu se ne- skryješ. Slez. Šd. S. viece střez nežli lid- ské pověsti; Zlé svědomí hryže jako červ. Výb. II. 648., 1437. Zlé s. nejhorší soudce; Všeho se může člověk vzdáti, s. však nikdy, to béře s sebou na věčnosť. Us. Hkš. S. hlubina čistá, nejlepší lůžko ti chystá. Brodz. S. boží hlas; S. zlé nás hněte, dobré blaží; Jazyk s. neočistí; Dobré s. sjídá zármutek tvůj jako slunce led; Zlé s. podobá se kamnům, z nichž neustále se kouří; jest žalobník, soudce, kat v jedné osobě. Sb. učit.

322074   Svědomí Svazek: 7 Strana: 1388
Svědomí. O s-mích (svědectvích) v 16 stol. Vz Wtr. Obr. II. 660. nn.

322075   Svědomí Svazek: 8 Strana: 0393
Svědomí. S. ospalé a tupé, lehké a úzkost- livé, bezpečné a kolísavé. Ztk. 83., 81 (3. vyd.). Kto s dobrým svedomím chodí, ani mu hrom neuškodí. Slov. Nov. Př. 377. Všedního lidu jen privilegiem bývá s. Bráb. 117. Cas všemu vyláme suby, jen zlému s. zuby nevypadají. Šml. VII. GS. — S. = svědectví. Kdo prve s. požene než při, že jest na to pokuta. Arch. XII. 457.

322076   Svědomí Svazek: 9 Strana: 0319
Svědomí dobré poduška. S. dobré sa ne- bojí. S. dobré smelé. S. ohlušif. Na s. si brať. S. zlé — trápenie atd. Slov. Zát. Př. 365a. Sr. ib. 4. Nemáš v světě lepšího přítele jako tvé dobré s., to tě nikdy neoklame buďto v městě neb kdekoli. 1643. Čes. 1. VII. 59. Řekli, že jim nemohú s. učiniti z toho (ne- mohou jim vytýkati). Chč. (List. fil. 1898 466. ). Je na s. = umřel. Hoř. 94.

322077   Svědomí Svazek: 9 Strana: 0462
Svědomí = průkaz. Vz Schoditi (zde).

322078   Svědomí Svazek: 10 Strana: 0410
Svědomí, n. Dobré s. — ustavičné hody. Kom. Did. 85. Jak s. každého se hýbá, rovněž i v nitru svém cítíme za čin buďto naději nebo strach. Škod. F. 27. Dobré s. nad všecko jmění; Zlé s. jest ustavičná ponrava. Lir. list. XIX. 320. Nic není bíd- nějšího nad zlé s. Čapk. Most. 37. Krátke svedomie, krátky osoch. Sbor. slov. VIII. 84. — S. = svědectví. O s. v starší době vz Arch. XIX. 569.

322079   Svědomí Svazek: 10 Strana: 0666
Svědomí. Jazykem lidí odbudeš, ale s. ne- pozbudeš. Máj. IV. 343.

322080   Svědomitě Svazek: 3 Strana: 0788
Svědomitě své povinnosti konati, gewis- senhaft. Vys.

322081   Svědomiti si co Svazek: 10 Strana: 0410
Svědomiti si co. Čad. 129. — co o čem = svědectví vydávati. Když byl tázán, svě- domí-li co o tom, pověděl. Půh. brn. IV. 88.

322082   Svědomitosť Svazek: 3 Strana: 0788
Svědomitosť, i, f.. die Gewissenhaftig- keit. Jim s. není ničím. Sych. Ve s-sti nic jiným neodevzdati (nezadati). Sš. Sk. 268.

322083   Svědomitý Svazek: 3 Strana: 0788
Svědomitý = útlého svědomí, gewissen- haft. Berg., Sych. S. dělník, úředník. Us. S. člověk, který výroků bedlivého a útlého svědomí svého poslouchá, der gewissenhafte Mensch. MP. 28.

322084   Svědomně Svazek: 7 Strana: 0818
Svědomně, svědomnosť, svědomný = svě- domitě, svědomitosť, svědomitý. Bern.

322085   Svědomně Svazek: 10 Strana: 0410
Svědomně v VII. 818. polož před Svě- domosť.

322086   Svědomo. S Svazek: 10 Strana: 0410
Svědomo. S. jest mi to (známo), že... Joz. Fr. 1. Sr. Svědomý.

322087   Svědomosť Svazek: 3 Strana: 0788
Svědomosť, i, f. = vědomí, povědomosť, das Bewusstsein. Nz. Hříchů s. ho trápí. Ryt. kr. Ku s-sti něco přivésti. Marek.

322088   Svědomosť Svazek: 7 Strana: 0818
Svědomosť či poznání sebe. Dk. Vlastní má s. Pal. Rdh. I. 8. S. něčí probuditi. Ib. 27. S. sebe sama, Selbstbewusstsein,

322089   Svědomosť Svazek: 10 Strana: 0410
Svědomosť je rozeznávání svého já (jáství). Čad. 80.

322090   Svědomý Svazek: 3 Strana: 0788
Svědomý; svědom, a, o; partc, praes. pass. = vědomý, o kom víme, známý, be- kannt. Hus I. 90., 221., II. 120. Všeliká po- věst' dobrá, s-má hodna jest uvedena býti. Faukn. 108. Aby ty meze vyvedli dobrými lidmi s-mými. Půh. II. 620. Zde s-dora ne- byl, když sem přijel. BN. — komu. Jest to s-o všemu světu. Bel. S-o žádnému není. Troj. Buď vám to s-o. Us. To jest mi s-o. Svěd. Buď s-mo všem. Sedl. Rychn. 6. Což mi jest dobře s-mo. Let. 2. — NB. Tč. 29., 32 , 162., 195., 197., 206., 210., 275. — o čem. Aby, což by mu o tom s-mo bylo, před nimi seznal. NB. Tč. 242. Pakliťbych nebyl připuštěn k slyšení, tehdy buď s-mo všemu českému království, žeť to mú vinú ne- schází; Též jest i v Cechách, jakož vám jest s-mo. Hus 111. 276., 285. (Ťč.). Jemu jest s-mo, což je pro mně dáno věna. Pňh. I. 131. — Půh. I. 172., 204., 208., II. 20., 141., 460., 548., 597. — odkud. S-mo jest z mnohých čtení. Hus II. 178. — před kým. Jsou-li úmluvy s-mé před dobrými, ty aby sobě plnili. Půh. II. 138. — S. kdo o ně- čem ví, conscius, bewusst. Svědomého za vůdce (zvoliti). Kom. Učený a s. lékař. Boč. — kde. Svědom jsi na poušti. Num. — čeho v čem. Jsem sebe v té věci své- dom. Kom. V ničem zlém sebe s-a není. Jel. Čehož jsem v pravdě s-om. V. Všech mých cest s-om jsi. Br. Toho jsou dobře smi. Zř. F. I., Václ. XXVIII. Jsou moře s-mi. Troj. S. místa. Pref. S-om jsem toho. Št. Jsem sebe v té řeči s-om. Kom., Bl. Toho jsem dobře svědom. Us. Muž věcí lid- ských s-mý. Jel. Enc. m. 3. Kdo svědom jest své důstojnosti, snadno pod jarmo se nepodloží. Kmp. Ale toho svědom nejsem, dal-ii jest jemu jich čili puojčil. NB. Tč. 11. — NB. Tč. 65., 80., 100., 168., 219., 242. Pověz plnú pravdu, čehos svědom. NB Tč. 125. Pakli se co kradmo z těch rud dělá, toho já s-dom nejsem. Jest těch řek s-dom, ježto Kožišovu přísluší. Pňh. II. 597. Toho jsem s-dom. Hus II. 10. — čeho jak dlouho. My ptali jsme starých lidí, kteří jsu z mla- dosti otce jeho s-mi. NB. Tč 288. — komu. Ty můžeš hříchy ty, v nichž si sobě svě- dom, vyznávati. Kom. Jemu vše nesnadnosti s-my jsú. Pass. 17. (Hý.). Nic sobě svědom nejsem. ZN. Jest sobě toho s-om. Jel. To jest mi dobře s-o. Svěd. — čím, kým. S-mu sebou býti, že jest vinen. V.

322091   Svědomý Svazek: 3 Strana: 0788
Svědomý; svédom, a, o = zdejší, tu pře- bývající, hier wohnend, ansässig. Tak jsú dlúhý čas bydleli a s-mi byli. Ms. Tak o tom mluvil, jakoby tu svédom byl (doma). Věn. poct.

322092   Svědomý Svazek: 7 Strana: 0818
Svědomý = známý. — komu. To je všem s-mo. Pass. mus. 397. S-má mi jest toho plná pravda. Brig. 3. a. Vyvedli ji na cestu s-mú. Pravn. 1345. — kde. To všudy u Hory s-mo bylo. Let. 249. — odkud. Z těchto písem jest s-mo. Krnd. 123. — S. = kdo o něčem ví. — komu. Svědom si mi více od 17 let (znáš mě). 1450. Kdo není sobě svědom, zasměje se klevetám. Pk. — v čem. Musil bych málo v práviech svědom býti. Arch. VIII. 190. — o čem. O nichž (o prosbách) jsou oni s-mější. Výb. II. 666. — čeho. Dům s-mý mnohých běd. Msn. Or. 43. Jiného nejsem svědom. Let. 362. Však jsem já toho svědom. 1450. Mus. Kteříž Prahy svědomi byli. Výb. II. 1017. Úředníci desk s-mí. Vš. 213. — kde. Je u nás s-má (zná nás). Val. Brt. D. 271.

322093   Svědomý čeho Svazek: 8 Strana: 0393
Svědomý čeho: viery. Chč. S. 244. Kteříž Prahy s-ini byli; Ten byl svědom Egyptu (znal jej). Kabt. 3., 23.

322094   Svědonistvo, a Svazek: 3 Strana: 0788
Svědonistvo, a, n. = svědectví, das Zeug- niss. Bhm.

322095   Svědřík Svazek: 7 Strana: 0818
Svědřík, u, m., vz Svěder, Mkl. Etym. 330. a.

322096   Svědřiti Svazek: 7 Strana: 0818
Svědřiti = vrtati. Vz Svěder. Laš. Wrch.

322097   Svedu, vz Svésti Svazek: 3 Strana: 0788
Svedu, vz Svésti.

322098   Svegruše Svazek: 3 Strana: 0788
Svegruše, vz Svekruše.

322099   Svéhádavosť Svazek: 3 Strana: 0788
Svéhádavosť, i, f., rechthaberisches We- sen. Dch. Vz Svéchtivosť.

322100   Svěhlák Svazek: 3 Strana: 0788
Svěhlák, a, m., arcula (Mandelkrähe). Ždk.

322101   Svéhlavě Svazek: 7 Strana: 0818
Svéhlavě, eigensinnig. Rk.

322102   Svéhlavec Svazek: 3 Strana: 0788
Svéhlavec, vce, m., vz Svéhlavý, der Starrkopf. Sych.

322103   Svéhlavec Svazek: 9 Strana: 0319
Svéhlavec, vce, m.: kotrbáň, krnáč, krutáň, krutohlovec, obluda, tvrdohlavec, tvrdopysk, tvrdošín. Slov. Zát. Př. 29a. Vz násl. Svéhlavý, Zakutec Mus. ol. 1898. 120.

322104   Svéhlavěti Svazek: 3 Strana: 0788
Svéhlavěti, ěl, ění, eigensinnig werden. Jg.

322105   Svéhlaviti Svazek: 3 Strana: 0788
Svéhlaviti, il, en, ení, eigensinnig ma- chen. — se nač, eigensinnig sein. Pís. slov.

322106   Svéhlavkyně Svazek: 3 Strana: 0788
Svéhlavkyně, ě, f., die Eigensinnige. Koll. Zn. 58.

322107   Svéhlavosť Svazek: 7 Strana: 0818
Svéhlavosť. ráda oprav v. vada.

322108   Svéhlavosť Svazek: 9 Strana: 0319
Svéhlavosť. Přísloví atd. vz v Zát. Př. V. odst. 7. Sr. ib. 28., 144. nn.

322109   Svéhlavosť, i Svazek: 3 Strana: 0788
Svéhlavosť, i, f. = neustupnosť, zatvr- zelost, der Eigensinn. Starrsinn. Tabl. S. jest ráda slabého rozumu. Km.

322110   Svéhlavý Svazek: 3 Strana: 0788
Svéhlavý == neustupný, tvrdošijný, eigen - sinnig, starrsinnig, rechthaberisch, köpfisch. Jg. Kdo vše po své hlavě konati chce, toho nazýváme svémyslným, tvrdočelným, své- hlavým. Koll. Kdy zdráva (žena), svéhlavá (jest). Hlas. Strany přísloví vz: Beran, Brána, Čelo, Dojíti čeho čím, Hlava, Klín, Kohout, Kosa, Kozel, Kůň, Skřemínek, Slon, Suk, Šíje, Trh, Upříti, Vlk.

322111   Svéhlavý Svazek: 7 Strana: 0818
Svéhlavý. S. libůstka. Pal. Rdh. III. 265. S. ovce vlku kořisť. Us. Lpř.

322112   Svéhlavý Svazek: 9 Strana: 0319
Svéhlavý: hlavaj (hlavatý), hlaváň, brča, kotrbáň, krnač, krutáň, krutá ovce, kruté drevo, krutohlavec (krutohlavý), obluda, svojhlavec (svojhlavý), tvrdopysk, tvrdošín, 7anovit (zanovitý), zantúch, zatvrdile, c. Slov. Zát. Př. 29a.. Sr. ib. IX. odst. 7., Svéhlavec.

322113   Svéhlavý jak Svazek: 10 Strana: 0410
Svéhlavý jak: jako hříbě. Stan. I. 120.

322114   Svěch, Svěchyn Svazek: 7 Strana: 0818
Svěch, Svěchyn, a, m., os. jm. Arch. I. 353., Mus.

322115   Svěchota, y Svazek: 3 Strana: 0788
Svěchota, y, f., osob. jm. Šd.

322116   Svěchtati Svazek: 3 Strana: 0788
Svěchtati = pípati, putkati (o husích, slepicích). Us. Dch.

322117   Svéchtivosť Svazek: 3 Strana: 0788
Svéchtivosť, i, f., rechthaberisches We- sen. Dch. Vz Svéhádavosť.

322118   Svéchtivý Svazek: 3 Strana: 0788
Svéchtivý, eigenwillig, rechthaberisch. Dch.

322119   Svěji Svazek: 3 Strana: 0788
Svěji, vz Sváti, Sviti.

322120   Svějka, y Svazek: 3 Strana: 0788
Svějka, y, f. = závěj, metelice, Schnce gestöber, Schneehaufen. 1).

322121   Svejkovice Svazek: 3 Strana: 0789
Svejkovice, dle Budějovice, Sweikowitz, ves u Rokycan.

322122   Svejslav Svazek: 7 Strana: 0818
Svejslav, a, m., os. jm. D. ol. II. 500.

322123   Svejslava Svazek: 7 Strana: 0818
Svejslava, y, f., os. jm. D. ol. III. 247.

322124   Svejšek Svazek: 7 Strana: 0818
Svejšek, ška, m., os. jm. D. ol. II. 114.

322125   Svejší Svazek: 3 Strana: 0789
Svejší = s výše, von oben herab. Us. Dch.

322126   Svek Svazek: 10 Strana: 0410
Svek, a, n., socer. Ol. Gen. 38. 13. (List. fil. XV. 101. ) Sr. Svekr.

322127   Svekla Svazek: 3 Strana: 0789
Svekla, vz Cvikla.

322128   Sveknice Svazek: 3 Strana: 0789
Sveknice, e, f., zastr., lépe: světnice. 1571.

322129   Svekr Svazek: 7 Strana: 0818
Svekr. Št. Kn. š. 101. 24., Mkl. Etym. 332. b., Sv. ruk. 316.

322130   Svekr, švekr Svazek: 3 Strana: 0789
Svekr, švekr (zastr.), na Slov. svokr, kra, m. - tchán, test, mužův otec, der Schwieger- vater. Výb. I. Cf. skr. svaçůra, řec. éy.vQÓ?. lat. socer, strsl. svekr? goth. svaihran, strněm. swehur, střněm. swěher, něm. Schwieher. rus. svekor. Gl. 329. Cf. Mkl. L. 11. - Pulk. Manželce mužův otec sloul testěm neboli svekrem. Měst. bož. Ostala u svekra svého. Št. N. 37.

322131   Svekra Svazek: 3 Strana: 0789
Svekra (zastr.), na Slov. svokra, y, f., svekruše, tchýně, mužova matka, die Schwie- germutter. Výb. I. 682. Cf. skr. svaçru, řec. ív()á, lat. socrus, strsl. svekra, strněm. swi- gar. Gl. 329. Aby ctila svekra a svekru. Št. N. 61. Drahomíra žádající povýšena býti nad svou svekru Ludmilu. Pulk. Ale Ruth držieše sě s-y své. BO. Vz Svekr.

322132   Svekra Svazek: 7 Strana: 0818
Svekra. Bž. 99, Št. Kn. š. 101. 24., Asn. 1. V MV. nepravá glossa. Pa. 49.

322133   Svekrev Svazek: 3 Strana: 0789
Svekrev, krve, f. — svekra, zastr. Bhmr. Bieše s. Simonova. ZN. Pokáza s-krvi své. BO.

322134   Svekrev Svazek: 7 Strana: 0818
Svekrev, nurus. Ev. olom. 322.

322135   Svekrev Svazek: 9 Strana: 0319
Svekrev, krve, f. O skloň. vz Gb. H. ml. III. 1. 335.

322136   Svekrus, švekrus Svazek: 3 Strana: 0789
Svekrus, švekrus, a, m. — bratr mé manželky, švagr, der Schwager. Ros.

322137   Svekruský, švekruský Svazek: 3 Strana: 0789
Svekruský, švekruský, švakrovský, šva- grovský, Schwager-. Ros.

322138   Svekrusovati, švekrusovati Svazek: 3 Strana: 0789
Svekrusovati, švekrusovati, švakru- šovati, švagrušovati, einander Schwäger heis- sen. Ros.

322139   Svekruství, švekruství Svazek: 3 Strana: 0789
Svekruství, švekruství, švakrovství, švagrovství, n., die Schwägerschaft.

322140   Svekruše, svegruše, svekruše, sve- gruše Svazek: 3 Strana: 0789
Svekruše, svegruše, svekruše, sve- gruše, e, f. — manžela n. manželky matka, tchyně, svekra, die Schwiegermutter. V., Jel., Ros. V zelenej dubině tam nevěsta dříme, došla k ní š-ša: Staň nevěsto hore! Sš. P. 542. Svekruše jeho ten šindel zde prodala. NB. Tč. 143. Svegruška na nevěstu se škaredila. Č. Vadivá jako s. Vz Váda Č.

322141   Svekrušna, švekrušna, svakrovna, švagrovna, švakrovna Svazek: 3 Strana: 0789
Svekrušna, švekrušna, svakrovna, švagrovna, švakrovna, y, švakrová, é f. = mužova sestra, die Schwägerin. Ros.

322142   Svekrva, y Svazek: 3 Strana: 0789
Svekrva, y, f., zastr. Bhmr. Vz Svekr.

322143   Svekrví Svazek: 7 Strana: 0818
Svekrví, f. = svekra. Sv. ruk. 316., Sv. ruk. V. I. 235.

322144   Svekry Svazek: 3 Strana: 0789
Svekry, gt. svekrve, f. = svekra. V MV. nepravá glossa. Pa.

322145   Svéliba Svazek: 7 Strana: 0818
Svéliba, y, f., Eigenliebe, f. Dk.

322146   Svélibnosť, i Svazek: 7 Strana: 0818
Svélibnosť, i, f., Gefallsucht, f. Dch.

322147   Svélibosť Svazek: 10 Strana: 0410
Svélibosť, vz Sválibosť. MS.

322148   Svélibý Svazek: 3 Strana: 0789
Svélibý, eigenliebig. Dch.

322149   Sveličení Svazek: 10 Strana: 0410
Sveličení, n. Pass. 452. Vz Sveličiti.

322150   Sveličeti se Svazek: 3 Strana: 0789
Sveličeti se = honositi se, vypínati se, prahlen. Ktož sě móž sveličeti, by čisté srdce měl? Št. N. 287. — se čím. Ty, po- kory nedbajíc, sveličieš sě svým panenstvím. Št. N. 27. Vz Sveličiti.

322151   Sveličeti se Svazek: 7 Strana: 0818
Sveličeti se. Št. Kn. š. 13., 164., 298.

322152   Sveličiti Svazek: 3 Strana: 0789
Sveličiti, il, en, ení; sveličeti, el, en, ení; sveličovati — veličiti, chváliti, zvelebiti, vergrössern, verherrlichen. — co. Boč. — se. S-čil sě jest Hospodin (magnificatus). BO. — se v čem. V tom se s-čil. BO. —- se čím. Svými dětmi se s-čala (proslavila). Bj. — se proč, nad kým. Leg.

322153   Sveličiti Svazek: 7 Strana: 0818
Sveličiti. Jáť sě nesveličeju. Pass. 299. Sveličije se, že je snúbena synu božiemu. Št. Ř. 48. b. — se proti čemu. Lid proti Hospodinu s-čal sě jest. Pror. 97. a. — se čím. Nesměli zevně se z-čiti věrú křesťan- skú; Když se kto zveličie křivdú, tiem se čině, jímž nenie. Št. Kn. š. 13., 169. — Cf. List. fil. 1884. 76.

322154   Svěllikovsky Svazek: 3 Strana: 0795
Svěllikovsky dvůr u Středokluk. PL.

322155   Svěllostroj Svazek: 3 Strana: 0797
Svěllostroj, e, m., das Feuerwerk. Šm.

322156   Svémístnosť Svazek: 7 Strana: 0819
Svémístnosť, i, f. Kod. N. o ž.

322157   Svémístný Svazek: 7 Strana: 0819
Svémístný, an gehöriger Stelle; Čtení či vyslovování s-né zlomků desetinných, stellen weises o. ziffernweises Aussprechen der Decimalbrüche. Nz.

322158   Svémluvnosť Svazek: 3 Strana: 0789
Svémluvnosť, i, f. = vlastní mluva, ei- gene Art sich auszudrücken, die individuelle Rede- o. Schreibart. Pal.

322159   Svémluvnosť Svazek: 7 Strana: 0819
Svémluvnosť. Pal. Rdh. I. 11.

322160   Svémluvný Svazek: 3 Strana: 0789
Svémluvný, eigens im Ausdrucke. Jg.

322161   Svémoc Svazek: 3 Strana: 0789
Svémoc, i, f., die Eigenmacht. S. něčí obmeziti. Sš. I. 17.

322162   Svémoc Svazek: 10 Strana: 0666
Svémoc, i, f. Arch. XXII. 224., 280. a j.

322163   Svémocenství Svazek: 7 Strana: 0819
Svémocenství, n. = svémocnosť. Rk.

322164   Svémocně Svazek: 3 Strana: 0789
Svémocně, eigenmächtig. S. něco konati. Sš. Sk. 70., 69. (Hý.).

322165   Svémocnosť Svazek: 7 Strana: 0819
Svémocnosť, i, f. = svémoc, Eigenmäch- tigkeit, f. Dk. Aesth. 342.

322166   Svémocný Svazek: 3 Strana: 0789
Svémocný, eigenmächtig. Jg. Odpúštěnie slove s., když kto svú mocí a ne cizí hřiechy odpúští a to na samého Boha slušie. Hus III. 216. S. moc, potestas auctoritatis. Hus.

322167   Svémrav Svazek: 3 Strana: 0789
Svémrav, u, m., svémraví, n., die Eigen- heit der Gemüthsstimmung, eigenthümliche Manier. Nz. Cf. Své vůle, die Laune, Hu- mor. Svémravnosť, i, f., die Laune. Pal. Svémravný —- rozmarný, launisch. Pal., Plk.

322168   Svémravosť, i Svazek: 3 Strana: 0789
Svémravosť, i, f., die Laune. Dch., Pal.

322169   Svémravý Svazek: 3 Strana: 0789
Svémravý, launisch. Dch. Svémysl. i, f., der Eigensinn. 15. stol. C.

322170   Svémyslice Svazek: 3 Strana: 0789
Svémyslice, dle Budějovice, Swimislitz, ves u Brandýsa n. L. PL, Tk. I. 87., III. 129.

322171   Svémyslně Svazek: 8 Strana: 0577
Svémyslně. Pakli by která s. se vdala (o své vůli, bez něčího svolení). Arch. XV. 325.

322172   Svémyslně. S Svazek: 3 Strana: 0789
Svémyslně. S. hřešiti, absichtlich, muth- willig. Kom.

322173   Svémyslnice, e, f Svazek: 3 Strana: 0789
Svémyslnice, e, f., die Eigensinnige, Muthwillige.. Nej.

322174   Svémyslník Svazek: 3 Strana: 0789
Svémyslník, a, m. svémyslný, urpu- tilec, der Starrkopf. Ros.

322175   Svémyslnosť Svazek: 3 Strana: 0789
Svémyslnosť, i, f. = svévolnost, der Ei- genwille, Muthwille. Neučinil to ze s-sti. V. S. někomu vytýkati. Kom.

322176   Svémyslný Svazek: 3 Strana: 0789
Svémyslný, vz Svévolný. V., Br., Sych.

322177   Svénárodní Svazek: 3 Strana: 0789
Svénárodní živel. Kos. Ol. I. 261.

322178   Svenčný Svazek: 3 Strana: 0789
Svenčný, magnificus. Moys. 11.

322179   Sventina Svazek: 7 Strana: 0819
Sventina, y, f.. Schwante, mě. nad Vra- nou jižně od Roztok. Šmb. S. II. 26.

322180   Svěnty Svazek: 8 Strana: 0394
Svěnty otecz (papež). Dač. Prostopr. 21. b. Žertem užito polonismu. Gb. II. ml. I. 44.

322181   Svéobrana Svazek: 10 Strana: 0410
Svéobrana, y, f. S. národnosti. Pokr. 1886, č. 48.

322182   Svéodplata Svazek: 7 Strana: 0819
Svéodplata, y, f., Selbstvergeltung, f. Dk.

322183   Svéoprava Svazek: 3 Strana: 0789
Svéoprava, y, f. napravení, oprava, correctio, i'7TavÓQ,')t,>r>i<;, die Selbstverbesse- rung. Nz.

322184   Svepiti Svazek: 3 Strana: 0789
Svepiti, strslov.. agitare. Cf. lit. supti, schwingen, altnord. sv?fa. In ve erblicke ich eine seltenere Form der Steigerung des u (vergl. lit. dvesu athme mit dus u. hvatiti mit hytiti). Mkl. aL. 11.

322185   Svépo Svazek: 3 Strana: 0789
Svépomoc, i, f., die Selbsthilfe. Dch.

322186   Svépomoc Svazek: 10 Strana: 0410
Svépomoc, i, f. Nár. sbor. VIII. 133, Nár. list. 1903, č. 347. 21.

322187   Svépomocný Svazek: 7 Strana: 0819
Svépomocný, Selbsthilfs-. Dch., Dk. S. právo. Osv. 1889. č. 2.

322188   Svéprav Svazek: 3 Strana: 0789
Svéprav, a, m., osob. jm. Pal.

322189   Svépravice Svazek: 3 Strana: 0789
Svépravice, dle Budějovice, něm. Sei- prawitz. ves u Běchovic; něm. Siprawitz, ves u Křelovic. PL., Tk. III. 36., 45.

322190   Svéprávnosť Svazek: 7 Strana: 0819
Svéprávnosť, i, f., Eigenberechtigung. Pr. tr.

322191   Svéprávný Svazek: 3 Strana: 0789
Svéprávný, eigenberechtigt. Dch.

322192   Svépříčinnosť Svazek: 3 Strana: 0789
Svépříčinnosť, i, f., causa sui. S. N.

322193   Svěr Svazek: 3 Strana: 0789
Svěr, a, m., osob. jm. Pal.

322194   Svěr Svazek: 10 Strana: 0410
Svěr! = povel (signál) polnicí n. bubnem na shromáždění, Vergattung. Vz Ott. XXII. 707.

322195   Svěra Svazek: 3 Strana: 0789
Svěra, y, f. = lancúch, silný řetěz na zdržování vozů, svěrák, die Hemmkette. Na Mor. Brt., Šd.

322196   Svěrací Svazek: 3 Strana: 0789
Svěrací, Schluss-, Spann . S. kruh, hák, D., kazajka, die Zwangsjacke. Dch.

322197   Svěrač Svazek: 7 Strana: 0819
Svěrač, e, m., constrictor. S. lůna, c. cunni. S. víček. Ott. IV. 169. Cf. Svírač (i dod). Slov. zdrav. 359.

322198   Svěrač Svazek: 8 Strana: 0394
Svěrač, e, m. S. hlasivky (sval). Ott. XI. 799.

322199   Svěrač Svazek: 10 Strana: 0410
Svěrač, e, m. S. prsní, vz Ott. XX 823b, řitní, musculus sphincter ani, Afterschliess- muskel. Ktt.

322200   Svěráček Svazek: 3 Strana: 0789
Svěráček, čku, m. S. s rukovětí, der Stielhandfeilkolben. Šp.

322201   Svěračka Svazek: 7 Strana: 0819
Svěračka, y, f., Feilkloben, m., Šp., Zwangsjacke, f. Rk.

322202   Svéračka Svazek: 8 Strana: 0394
Svéračka, y, f. = svěrák (u vozu), u Brna renk (šubka). Brt. D. II. 444.

322203   Sverad Svazek: 3 Strana: 0789
Sverad, a, m., osob. jm. Pal. Rdh.

322204   Svěradlo Svazek: 3 Strana: 0789
Svěradlo, a, n., die Schluss-, Spannzange. S. nosní, na polypy. Vz Nástroje na nos. Cn. S. v knihtisk. - železná kladka oblouko- vitá, krajem formy kladená, malými kroužky (Rollen) uzavřená, aby forma pevně pohro- madě držela, das Schlicsszeug. Dch.

322205   Svěradlo Svazek: 7 Strana: 0819
Svěradlo. Ct. Mkl. Etym. 382. a. S. skládá se ze dvou železných čelistí na jednom konci kloubem spojených, na dru- hém pysky opatřených, které se stahují šroubem, der Feilkloben. S. americký. Vz Včř. Z. II. 22., Svěrák.

322206   Svěradov Svazek: 9 Strana: 0319
Svěradov, a, m., vrch. Pck. Hol. 108.

322207   Svěradova Svazek: 7 Strana: 0819
Svěradova Hora, hora Karpat vyzov- ských. Km. 1885. 10., MzO. 1890. 177.

322208   Svěrák Svazek: 3 Strana: 0789
Svěrák, u, m. = krokva, u tesařů, der Spannriegel. - S. - pověrák, svorník, nico- hlávek, der Schraubstock, Spannnagel. D. — S. do chřípí divokých býkův, skřipec. Cn. Vz Svěradlo. — S., šubka, der Hemmschuh. Šd. — S., a, m., osob. jm. Šd.

322209   Svěrák Svazek: 7 Strana: 0819
Svěrák. Líce, Backen, vřeteno, Spindel, pochva, Hülse, čelisti, Backen, pysky, huba, Maul, s-ku; S. se ždíme; čelisti svěráku kloktají; S. ku stolu vidlicemi či nůžkami (Schere) se připevňuje; Objímka svěráku, Schelle, f.; S. okamžitý, Momentausschraub- stock, přenosný. Vz Včř. II. 19.—22. S. u železného vozu. Us.

322210   Svěrák Svazek: 10 Strana: 0410
Svěrák, u, m. S. hodinářský, klempířský, zámečnický. Nár. list. 1904. 138. 10. — Š. Fr., spis.

322211   Svěrátko Svazek: 3 Strana: 0789
Svěrátko, a, n., skřípeček. Vz Svěradlo. Nz. lk. Svěravý, beengend. Sm. Sveraz, a, m. něm. Tweras, ves u Krum- lova. PL., Tk. III. 104. Svérázný, eigenthümlich. Nz.

322212   Sveraz Svazek: 7 Strana: 0819
Sveraz od Sverada. Pal. Rdh. 1. 132.

322213   Svéráz Svazek: 7 Strana: 0819
Svéráz, u, m. = zvláštnost, Eigentüm- lichkeit, f. Nz.

322214   Svéráz Svazek: 10 Strana: 0410
Svéráz, u, n. S. literární. Zvon VI. 62.

322215   Svéráznosť Svazek: 7 Strana: 0819
Svéráznosť, i, f. = svéráz. S. českých písní. Brt. N. p. III. str. CXXVIII. a CXXIX.

322216   Svérázný Svazek: 7 Strana: 0819
Svérázný. S. písně, Brt. N. p. III. str. VII., čes. hudba, Brt., mluva, Zkr., půvab. Čch.

322217   Svérázný. S Svazek: 10 Strana: 0410
Svérázný. S. účastenství osobní. Zvon IV. 101.

322218   Svérázovitosť Svazek: 7 Strana: 0819
Svérázovitosť, i, f., Eigenthümlich- keit, f.

322219   Svérázovitý Svazek: 7 Strana: 0819
Svérázovitý = svérázný.

322220   Svěrek Svazek: 3 Strana: 0790
Svěrek, rku, m. — pověrek, svěřená věc, das Depositum. Dáti komu co jako s. Sš. II. 343. Sr. Skladež.

322221   Sveriebka Svazek: 7 Strana: 0819
Sveriebka, y, f. = hřebice, kobylka. Cf. Sveřepice.

322222   Svěrka Svazek: 10 Strana: 0410
Svěrka, y, f., vz Svěra, Svírka. Ott XXIV. 425.

322223   Svěrna Svazek: 3 Strana: 0791
Svěrna, y, f., die Geldbank. Berg.

322224   Sverný Svazek: 7 Strana: 0819
Sverný = srovnávací. Slov. Czm. 104.

322225   Svěrný Svazek: 10 Strana: 0410
Svěrný = svírající. S-ným hřebem v něčem býti. Nár. list. 1886. č. 1.

322226   Svérodý Svazek: 7 Strana: 0819
Svérodý. Co důležitého a s-ho nalezeno bude (v rukopisech). Pal. Rdh. II. 470.

322227   Svertka Svazek: 3 Strana: 0791
Svertka, y, í., swertia. Rostl. I. 249. a.

322228   Svertoušek Svazek: 10 Strana: 0410
Svertoušek, šku, n. = fěrtoušek. Litom. 68.

322229   Svěř Svazek: 3 Strana: 0789
Svěř, zastr. - zvěř.

322230   Svěřenec Svazek: 3 Strana: 0790
Svěřenec, nce, m. — svěřený ku chování, k opatrování, der Pflegling, Mündel, Klient, Schutzbefohlener. Řečník u práva s-ce svého hájí. Kom. S. poručníkův. Sych.

322231   Svěření Svazek: 3 Strana: 0790
Svěření, n., die Anvertrauung. Vz Svě- řiti. S. čeho. Troj. Pravili jim to jako pod s-ním, im Vertrauen. Háj. S. důvěrné. Er. S. něčeho ku prodeji. — S. = víra, úvěr, der Kredit. Mus. — S. = statek, který se dědici poroučí tak, aby ho někomu třetímu dochoval, fidei commissum, das Fideikom- miss. S. důvěrné, Pr. měst., statku, Er. ; dědic ze s. Aqu. Vz Rb. str. 272. — S = svěřené zboží, když věc ne k užitku, ale jen ku schování jinému dána jest, die Hinter- legung, hinterlegtes Gut, das Deposit. J. tr., Brikc.

322232   Svěření Svazek: 8 Strana: 0394
Svěření. Nemluvil sem k žádnému ani pod sním ani bez s. 1540. Mus. 1894. 401.

322233   Svěření Svazek: 10 Strana: 0410
Svěření, n. O s. v starší době vz Arch. XIX. 632.

322234   Svěřenice Svazek: 3 Strana: 0790
Svěřenice, e, f. — děvče hochu zaslíbené, slíbenice, die Verlobte. Slov. Hdk. C. 313.

322235   Svěřenicia Svazek: 3 Strana: 0790
Svěřenicia, zastr. = jitřní hvězda. Jir.

322236   Svěřenka Svazek: 3 Strana: 0790
Svěřenka, y, f. = svěřenkyně. Svěřenkyně, ě, f., die Klientin, Pflege- befohlene.

322237   Svěřenkyně Svazek: 10 Strana: 0410
Svěřenkyně, ě, f. = svěřenka, Tbz. III. 2. 90., V. 1. 114.

322238   Svěřenlivosť Svazek: 7 Strana: 0819
Svěřenlivosť, i, f. Přílišná s. plodí opo- vrženosť. Exc.

322239   Svěřenský Svazek: 3 Strana: 0790
Svěřenský, fideikommissarisch. S. jistina, Rk., statek, Fideikommissgut, náměstenství. J. tr.

322240   Svěřenství Svazek: 3 Strana: 0790
Svěřenství, n., das Fídeikommiss. S. N., J. tr. S. peněžité. J. tr. Svěřenstvo, a, n., die Anvertrauten. Sm.

322241   Svěřený Svazek: 3 Strana: 0790
Svěřený; svěřen, a, o, anvertraut. S. ta- jemství. Us. S. prodej něčeho, der Verkaufs- auftrag. J. tr. S. práce, jednání, der Ge- schäftsauftrag. J. tr. — k čemu : člověk k opatrování s. D. — S. věc, statek (věrná ruka, das Fideikommiss, vz Svěření). Ob- chod s věcmi s-nými. J. tr. Když pře s židy zvláště o peníze neboli o jinú věc svěřenú k nám pro naučenie poddány budú. NB. Tč. Maje sobě klíče od zámku s-né brány otevřené nechal. Žer. 350. Jak se měli za- chovati v příčině věcí sobě svěřených; čím povinen ten, komu byl statek k opatrováni odevzdán, o tom vz Rb. str. 195.— 196. S. věc vrátiti se má. Kom. Hřivna někomu s. Dch. — S., zasnoubený, verlobt. Slov. S-ní mladoženiši. Dbš. 15.

322242   Svěřený Svazek: 7 Strana: 0819
Svěřený. Vz Vš. 312., Cor. jur. IV. 3. I. 437., IV. 3. 2. 445.

322243   Sveřep Svazek: 7 Strana: 0819
Sveřep. Cf. Rosc. 108., Mllr. 26., Vlšk. 106., Arch. VII. 501., Ott. IV. 751. Žádáše břicho své naplniti s-pem (in marg. mlátem). B. mik. Luk. 15. 16.

322244   Sveřep, šveřep Svazek: 3 Strana: 0790
Sveřep, šveřep, u, sveřepec, šveře- pec, pce, m. Sveřep, šveřep, bromus, die Trespe. S. obecný n. žitný n. stoklasa, b. secalinus, die Roggentrespe, mělký, b. mo!- lis, die weiche T., rolní, b. arvensis, die Ackertrespe, hluchý, b. tectorum, die Dach-, bezosinný, b. inermis, die Queck-, útlozrný, b. sterilis, der Taubhaber, veliký, b. gigan- teus, die Futtertrespe. Jg. — S. planý (ja- lový, hluchý. V.) -- oves, ovsíř, ovsina, avena fatua, der Wildhafer. Chleby ze s-ce pekli. Vodn. Jest jako sveřepec (brzo tu, brzo tam. Vz Neposeda). Prov. — S., aegilops, das Hasenöhrlein V. S. ječný, die Bastard- geiste. V. Ječmen v sveřepec se proměňuje (dle sprostého domnění). Kom. Jg. Čf. Schd. II. 262., Čl. 155., Kk. 104., 105., 110., FB. 12., Čl. Kv. 113., Slb. 143., Rstp. 1751.

322245   Sveřepče Svazek: 3 Strana: 0790
Sveřepče, ete, n., junger Hengst. Jg.

322246   Sveřepec Svazek: 3 Strana: 0790
Sveřepec, pce, m., vz Sveřep. — S. = pušťák, připušťák, der Hengst. Ben., V., Ja., Lom.

322247   Sveřepený Svazek: 10 Strana: 0410
Sveřepený = ozimý. Rkp. lék. z r. 1542., Mus. XII. 162.

322248   Sveřepěti Svazek: 3 Strana: 0790
Sveřepěti, ěl, ění = divoce růsti, roz- máhati se, wachsen, sich ausdehnen.

322249   Sveřepice Svazek: 3 Strana: 0790
Sveřepice, e, f. = kobyla, klisna, die Stutte. Aqu., MV., Háj., Výb. I. 131 Pod- kovaná s. S-ce v horách a volové. Ž. wit. 49. 10. (Č.). Dle Gb. vydání: Skot na ho- rach a volove. Vyvodíš seno s-cém. Ib. 103. 14. (Č.). Dle Gb. vyd.: Vyvodie sieno skotu. S., od sveřep (= divoký), die Zuchtstutte, welche frei herumläuft und nicht zur Arbeit verwendet wird. Gl. 329. Koně, s. i doby- tek i lidi zjímal. Půh. I. 254. — S. = kůže ze sveřepého (divokého) zvířete, das Wild- leder. S. válená, americká, surová, koňská, volská, kravská. Šp.

322250   Sveřepice Svazek: 7 Strana: 0819
Sveřepice. Sv. ruk. 319. a., Sv. ruk. V. II. 80., Arch. VII. 583., Kn. rož. 137. Cf. Klise (dod.).

322251   Sveřepicový Svazek: 3 Strana: 0790
Sveřepicový, Wildleder-. S. kravina, Wildkuhleder, nártovice, nárt, podsev. Šp.

322252   Sveřepka Svazek: 3 Strana: 0790
Sveřepka, y, f. = mladý, čerstvý koník, ein junges, frisches Pferd. Koll.

322253   Sveřepost Svazek: 3 Strana: 0790
Sveřepost', J, f. = divokost', die Wild- heit. Krok. Šelmy svou sveřepost' vyzují. Sš. I. 90. S. jeho krotkostí přitlumena. Šš. I. 8.

322254   Sveřepovitý Svazek: 3 Strana: 0790
Sveřepovitý = sveřepu podobný.

322255   Sveřepý Svazek: 3 Strana: 0790
Sveřepý; sveřep, a, o (zastr.) = divoký, wild. S., strsl. sver?p? m. svr?p?, e vsuto. Mkl. L. 19. Wurzel svrp, lit. surpti, schaudern. Mkl. B. 31., 33. (Hý.). S. (ozimý) semenec, Jád., kůň. Koll. S. Tatar. Rkk. 53. S. mák, wilder Mohn, člověk, manželstvo. Mor. Šd. Ptáci sveřepí krotnou klecí a sveřepí koně uzdou; Aby totiž s-pé náruživosti na uzdě držány byly. Sš. I. 59., II. 39. (Hý.)

322256   Sveřepý Svazek: 7 Strana: 0819
Sveřepý. Mkl. Etym. 330. b., Czm. 104.

322257   Sveřepý Svazek: 8 Strana: 0394
Sveřepý. S. semenec = ozimý. Bl. Gr. 338.

322258   Svěřitel Svazek: 3 Strana: 0790
Svěřitel, e, m., der Anvertrauer, Rk., der Hinterleger. J. tr. Mají přísahati na kříži, třetí peníz, který vydělají, svému s-li dá- vati tak dlúho, až zaplatí. NB. Tč. 14.

322259   Svěřiti Svazek: 3 Strana: 0790
Svěřiti, svěř, ře (íc), il, en, ení; svěří- vati, svěřovati = na víru dáti, uvěřiti, bor- gen, leihen, auf Treu und Glauben geben; v opatrování dáti, anvertrauen, befehlen; se = vyjeviti se, důvěrně se otevříti, spo- lehnouti, důvěřiti se, sich anvertrauen. Jg. — co komu: zboží, ženu a děti, Ros., hod- ným mužům úřady; někomu jmění, své taj- nosti, V., ovčákovi stádo s.. Kom. Nesvě- řujte každému všeho. Dch. Život svůj větru a vodě svěř. Ler. Co vám od Boha svěřeno jest. Žer. 321. Jsou vám svěřeny desky. Žer. 321. Žádal mne, abych mu svěřil 6 zl.; Švekruše svěřila tu truhličku ženě jednej ; A tak jsem jemu list svěřil; S-řil mu ten | statek.' NB. Tč. 133., 143., 177., 260. Co jsem jemu s-la. Půh. II. 593. A Kristovi s. nechtěli sú z mrtvých vstalému, ale řekli sú, že jest ukraden. Hus II. 249. — co na koho. Slaninu na psa s. Mt. S. - komu čeho. Malému dřevu svěřují lidé životů svých. V. Někdo vám přece ucha svěří. JT. Neb jsem jim toho svěřil. NB. Tč. 43. A my vám svých věcí s-li. Arch. I. 10. Těch pe- něz s-il jsem jemu; Svěřil jsem mu svého (boží Já jemi) jich peníze) svěřil. Půh. II. 371., 421., 584. (II. 508., 543., 586., 588., 593. — Té.). Kterýmž života svého s-je. Bur. Vald. Sepsaného kšaftu, kdo chce, může za zdraví svého dvěma osobám dobře zachovalým zapečetěného s. Koll. 55. — na jak dlouho. Milý Matěji, s-ji ti statek do mej příjezdy. NB. Tč. 260. — jak. Pod pečeti mlčenlivosti někomu něco s. Sych. Ale oni pravili, že nám svěřeno pod zpo- vědí. Let. 121. I svěřil se nám v tajnosti, že . . . NB. Tč. 85. S. někomu něco na pří- sahu. Zř. F. I. B. XXXVI. — co komu k čemu (kdy): k prodeji. J. tr. Při roz- žehnání-se s ním jemu naše věci k věrné ruce svěřili. Har. II. 62. — se komu v čem, čím, čeho (o kom). S. se někomu svými tajnostmi. Sych. S. se komu všeho. Reš. Jemu se všech svých tejností svěřil. V. S. se lodí, vodě. V. Já se mu v tom (toho) svěřil. Us. V tom se ti o sobě (o jiném) svěřil. Plk. Svěřil-libý se kdo ve své při kterému řečníku. Kol. 19. S. se někomu. Chč. 301., NB. Tč. 119., 275. Sám Ježíš ne- svěřoval se jim, poněvadž znal všecky. Sš. J. 45. Od té doby nesměl se nikde pánóm právě s. Let. 6.

322260   Svěřiti Svazek: 7 Strana: 0819
Svěřiti. — se komu. Mnohým lidem věř, jednomu se svěř. Us. Brt. — se komu v čem. Výb. II. 1649. — se komu čeho. Tajných věcí žádnému se nesvěřuj, leč těm ... Výb. II. 1166. — co komu k čemu. Tak že jsme jim podlé cedule uřezané něco plátna do čtyř nedělí k zaplacení s-li. Let. sl. I. 72.

322261   Svěřiti Svazek: 8 Strana: 0394
Svěřiti. Slaninu na psa s. Slov. Nov. Př. 578.

322262   Svěřování Svazek: 3 Strana: 0791
Svěřování, n., der Kredit.

322263   Svěs Svazek: 3 Strana: 0791
Svěs, u, m., svěsek, sku, m., šos, der Schoss (an Kleidern). Dch.

322264   Svěsa Svazek: 3 Strana: 0791
Svěsa, y, f., der Vorhang. Div. z och. 84.

322265   Svěsa Svazek: 7 Strana: 0819
Svěsa oltářová, antipendium. Hnoj.

322266   Svěsek Svazek: 7 Strana: 0819
Svěsek, sku, m. Štítek klíčový se svě- skem. Pdl.

322267   Svěsilý. S Svazek: 10 Strana: 0410
Svěsilý. S. ruka, manus dissoluta. Pror. ol. 29a2. Isa. 35. 3.

322268   Svěsiti Svazek: 3 Strana: 0791
Svěsiti, il, šen, ení; svěšovati, svěšeti, el, en, ení = dolů věsiti, spustiti, herab-, her- unterhängen, herablassen; oběsiti, hängen, auihängen. Jg. — co: uši, Reš., D., křídla, D., hlavu, BO., oči. Žalansk., Šm. Všecky s. kázal (oběsiti). Plk. S-il nos. Mor. Šd. S-il hlavu, kriedla. Mt. S. S-ti hubu (hněvati se). Ros. Přišel vězeň domů, sednul si ke stolu, svěsil hlavu dolů; Hlavičku dolů svě- sil syneček můj milý. Sš. P. 145., 397. Snadno hlavu svěsíc chodili Hus III. 183 — co kam: k zemi tvář, Žalansk., hlavy. Br. — koho čím kam. Pokuta ta je hlavou k zemi svěsila. Měst. bož. — se komu. Obočí se mu svěsí.

322269   Svěsiti co jak Svazek: 7 Strana: 0819
Svěsiti co jak. Pomsty meč již na vždy svěsil. Kká. Mnohdy čeládka potrestaná svěsí, jak říkají, nos dírkama dolů a ne- mluví. V. — co kam. Peruť myšlénky nesvěsí se v hrobu myšlénky. Čch. Bs. 65.

322270   Svěsitý Svazek: 7 Strana: 0819
Svěsitý. Voleček dostává bachor s-tý. Šd.

322271   Svěska Svazek: 3 Strana: 0791
Svěska, y, f., die Schleife. Dch.

322272   Svéslav Svazek: 3 Strana: 0791
Svéslav, a, m., osob. jm. Pal.

322273   Svéslava Svazek: 3 Strana: 0791
Svéslava, y, f., osob. jm. Pal.

322274   Svěsna Svazek: 3 Strana: 0791
Svěsna, y, f. = záslona. Světz. 1880.

322275   Svěsnice Svazek: 8 Strana: 0394
Svěsnice, e, f. Vz Am. Orb. 20.

322276   Svěsohlavý Svazek: 3 Strana: 0791
Svěsohlavý = svěšující hlavu, kopfhän- gend. Reš.

322277   Svéspráva Svazek: 3 Strana: 0791
Svéspráva, y, f., selbsteigene Verwaltung. Dch.

322278   Svésprávný Svazek: 8 Strana: 0394
Svésprávný. S. řízení. Zl. Jg. 259.

322279   Svěsť Svazek: 3 Strana: 0791
Svěsť, i, f. (zastr.) = švagrová, die Schwe- ster der Gattin, Schwägerin. MV. Staroslov. sv?st? soror uxoris, geht auf das Thema sv? zurück, -t? ist Suffix. Mkl. B. 169. (Hý.). — S. = švekruše, tchyně, die Schwiegermutter. Cf. Svat. Jg., Gl. 329., ZN.

322280   Svěsť Svazek: 7 Strana: 0819
Svěsť = sestra ženina. Mkl. Etym. 332. b., Bib. mik. Mat. 8. Ti sobě (manželstvím) budú svěsti. Št. Kn. š. 90. 18. S. = ne- věsta, nurus. Ev. ol. 289.

322281   Svěsť Svazek: 7 Strana: 1388
Svěsť, socra. Pršp. 63. 40.

322282   Svést Svazek: 8 Strana: 0394
Svést. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 40.

322283   Svéstažený Svazek: 7 Strana: 0819
Svéstažený sval, idiomusculäre Con- tractur.

322284   Svésti Svazek: 3 Strana: 0791
Svésti, svedu, sveď, -da (ouc), dl, den, ení; svoditi, il, děn, ěni; sváděti, ěl, ěn, ění, svázeti, svozovati. — S. — dolu vésti, voditi, herabführen, herableiten; s povrchu někam vésti, abführen, ableiten; odmluviti, abbringen; přemluviti, zavésti k bludu n. k hříchu, verführen, verleiten; zabiti, usmr- titi, von der Welt schaffen, tödten; odstra- niti, abschaffen, ableiten, wegschaffen, weg- bringen ; strčiti, auf Jemanden etwas schie- ben, aufbürden Jemanden etwas; dohromady vésti, zusammenführen, zusammenleiten; do- kázati, prospěti, poříditi, dovésti, richten, ausrichten, zu Wege bringen; dováděti, trei- ben, thun ; se — státi se, zdařiti se, ergehen. Jg. — co, koho: bitvu, boj, vádu; nic ne- svede; vysoko svedl svou pýchu. V. Sladké řeči svodie srdce. ZN. S. věno, löschen. Vl. zř. 512. S. vesnice, mlýny — zrušiti. Břez. 234., 235., 265. Někdo svádí přátely, aby pod tím svého dovedl, hetzt zusammen. Mus. III. d. 67. Ať jen něco nesvede! Us. Dch. Dalo mi to mnoho práce, než jsem je svedl (smířil). Us. Ntk. Ta muzika ji svedla. Msk. Hádání oč s. Jel. Er. m. 57. Sedláci les (= dříví) k šibenici s. měli. NB. Tč. 123. Pacholek je lživý jako pes prašivý, un dzě- vuchu svedzě jak muchu na medzě. Sš. P. 307. Nedala se svésti; Oni svedli lid. Hus II. 117., 153. S. koho (zavésti ku zlému). Kom. Svoditi milovníky. Troj. Kdo nás svedl, nechť nás rozvede. Prov. — co, koho odkud (s čeho, z čeho): s pravé cesty, z jeho domnění a zdání; se světa, ze světa, V., se schodů, Us., se skály. Jg. Svedl oheň s nebe. Br. Podezření se sebe svedl. Us. Nedal se s toho s. Ml. Dluh s domu s. Rk. Závady se statku svého s., Pr. měst., dluhy s domu. Us. Vodu s hořejších končin s. (vodu z dolů vyvésti). Vys. Vz Statek. Er. A na ratúze zvonijú, panenky z města svá- dijú. Sš. P. 156. Ty mne ze světa svedeš. Svěd. 1569., NB. Tč. 76., 96., 103. Král Fer- dinand mnoho lidí poddaných kázal z světa s. a zahubiti. Bart. 269. 30. S. někoho s viery. Kat. 1428. Ze všech údolí semo sveďte koně. Rkk. 13. Přijdú-li k vám falešníci, s viery pravé svodiece. Pass. 10. Smilstvím lid boží svedl s božího přikázání; Mnohé tu svedli s pravé viery, s boží cesty; Žes svedl Evu z mého přikázání. Hus I. 401., 352., III. 114 , 243. Svedl mne s práva slibiv ... Půh. II. 499., 595. S. závady s nemovitosti. J. tr. S. někoho s dobré cesty, GR., s viery. BN. — koho od čeho (čím). Svou lstí od moudrosti věčné je svedl. Kram. Válkou s ním nic nesvedeš (nepořídíš). Us. Pravé křesťany od pravé víry Kristovy s. Bart. 2. 17. Tu mě od toho póhona svedli; Tu ji svedl od práva. Půh. II. 93., 175., 277. (Tč.). Tímto dóvodem svedli sú lid od bo- žího prikázánie. Hus I. 148. — Troj., Vš. — co kde. Otakar na moravském poli bitvu svedl. Ml. S. koho v čem. Chč. 375. Svodí mým lidóm v jich městečku jich právo. Půh. II. 434. - co na koho, nač. Vinu se sebe na někoho svozuje (strká). Br. Svedl to naň. Us. Jeden žák sváděl to na druhého. Ml. Svedl na něho kluky z celé vsi. On to udělal a včil to svadí na mne. Mor. Šd. Rád by to naň svedl. Us. Dch. Sváděli to na našeho Martina. Us. Brt. (By lidé) na nás nesvedli. Er. P. 125. Svedl na mne hrubú žalobu. NB. Tč. 173. Dala jsem ju katóm sťati, měla na mne nesváďati; Na jinýho nesvedu, měla bych velký hřích, kdo pa- nenku vošidí, ten se (= si) ju musí vzít; Prosil ti ju pro Boha, pro Boha živého: Nesvádě toho na mne, sveď to na jinýho. Sš. P. 90., 379. (Tč.). Nedostatek prosby na někoho s. Hus I. 311. — co, koho jak : v hromadu. V. — J. tr. S. všecky pod
jedno. Nz. Kristov obyčej jest, aby v jed-
notu svedl. Hus I. 254. Po tvé vuoli se ne-
svedlo. Arch. I. 14. Všecky v jedno s. Nz. A skrze lahodné řeči svozují srdce sprost- ných. Sš. I. 147. Svodili lidi po své vóli. Hus II. 293. Ve lži své svozuješ. Štelc. — co, koho k čemu: k hodování, Hlas., k boji, Zlob., k zločinu. Ml. Něco k někomu s. (strčiti to naň). Ms. pr. kut. — J. tr. — co, koho s kým: někoho s nevěstkami s., Jel.; s někýmbitvu s. V. Někoho s někým s. (svaditi). V. Nic s ním nesvedeš (nepo- řídíš). Sych. Možná, že vás tam s ním ná- hoda svede. Němc. S tím nesvedeš nic. Us. Žkr. Kuklík svede Holuba s Vilémem. NB. Té. 185. I s čertem lidi svozují. Dh. 102. Kře- sťané polní bitvu s Turky svedli. Dač. 1.189. Učinil se ďábel hadem, svedl Evu i s Ada- mem. Sš. P. 38. — kam. Sváděti vodu do rybníka struhami. Us. S. do dvora desátky. Půh. II. 240. Bratra z toho světa na onen svedl. NB. Tč. 72. S. vodu na mlýn. Půh. II. 494. — co, koho čím: znamením. Chč. 624. Jakož se Jan na mne svedl hrubú ža- lobú. NB. Tč. 170. Ěeči ty lidské mysli svádějí bliktrami a blyskotami marnými. Sš. II. 209. Najprve mlýn mi jest tu muoj vlastní svedl mocnú rukú. Půh. I. 236. Kněžie lid příkladem svodie. Hus II. 261. Svodiece je svými lživými řečmi. Hus I. 262. — o čem. A o tom sem jinde mnoho svedl písma. Hus II. 206. — co proti komu. Br. — koho kudy: po zámku. Vš. — Br., Pref. — kde, okolo koho sváděti, svoditi = dováděti. Us., Kb. — co, se komu (kde). Zle se mi svedlo na cestě. Us. Někomu kopí svo- diti (odraziti). Troj. — se — hanebný, ne- cudný život vésti. V.

322285   Svésti Svazek: 8 Strana: 0394
Svésti. Abychom se nedali svoditi o to, že jedno tknutie šesté kapitoly neslušie k to- muto skutku Krystovu. Chč. Mik. 452.

322286   Svésti Svazek: 10 Strana: 0666
Svésti Byla-li některá krčma svedena (zrušena). 1546. Arch. XXII. 140.

322287   Svésti koho odkud Svazek: 7 Strana: 0819
Svésti koho odkud: od pravdy. Let. 232. Bych s tvé cěsty nebyl svoděn. Pravn. 1049. Takový nářek s sebe svozuje. BR. II. 20. — co kde: bitvu nad řekou. Mezi stranami svedena bitva u Mantineie. J. Lpř. — co nač: jmění na peníze, Lpř., zboží na 2 kopy. Črn. Zuz. 325. — co s kým jak. Po dobrém nic s ní nesvedeš. Sá. — kam. Někoho ná pokraj záhuby s. Osv. Města pod něčí vůdcovství s. J. Lpř. Kdyby bozi kroky jeho mně ku pomoci nesvedli v tu stranu. Vrch. — koho čím: dary, Št. Kn. š. 16., klamnou písní ptáky na či- hadle. Vrch. — co proti komu. Kimon 1. 449. u Salaminy na Kypru svedl voje řecké proti perským tak dobře, že. . . . J. Lpř. Dj. I. 112. — koho v čem. Ďábel Evu v tom svedl, že . .. Výb. II. 1376. — co več. S. dvě kratě v jednu dlouž. Dk. Poet. 228.

322288   Svěstinka Svazek: 3 Strana: 0792
Svěstinka, y, f., zdrobnělé svěsí, socrus. Č.

322289   Svěš Svazek: 3 Strana: 0792
Svěš, e, m., osob. jm. Tk. III. 44.

322290   Svěšený Svazek: 3 Strana: 0792
Svěšený, vz Svěsiti.

322291   Svěšeti Svazek: 9 Strana: 0319
Svěšeti, vz Svěsiti.

322292   Svešteník Svazek: 7 Strana: 0819
Svešteník, a, m. = kňaz. Slov. Czm. 104.

322293   Svěštilo Svazek: 7 Strana: 0819
Svěštilo, a, n. = troud. List. fil. X. 47.

322294   1. Svět Svazek: 3 Strana: 0792
1. Svět, a, m. Svět?, lat. lux, skr. çv?ta, goth. hveits albus od svit (svitnouti, strb. sv?tnati, Gb. Hl. 144.), lit. szvintu illucesco, lit. szvés-ti (m. szvět-ti) lucere. Schl. Strsl. sv?t?, lux, od svit, sv?t, stind, svit, svétati; prus. svetan, switai die Welt ist entlehnt. Mkl. L. 139.; sr. 112. (Hý.). — S. = denní světlo, das Licht. S-ta viděti nemožeše. St. skl. Když kury pějí k světu. Cant. Ráno před světem zbudili nás. Lobk. put. Před s-tem se mnou vstal. Mdr. I šel sem zase domů i ležel sem až k světu samému. NB. Tč. 198. Vstal ještě před svetom. Slov. Hanbí se na svět (na světlo) vyjíti. Slov. — Výb. I. 7. — S. = soubor všech věcí stvořených, veškeren okrslek nebeský a zemský, vesmír, kosmos, die Welt, das Weltall, Himmel u. Erde. V 'MV. nepravá glossa. Pa. Dokudž s. tento stane, nepomine, trvati bude. V. Spousta, obor, stvo- ření s-ta, veškeren s. (vesmír), Us. os s-ta; D. Bůh stvořil s. (v šesti dnech). Hus II. 214. S-ta pán. Dch. Vyšla hvězda na kraj s-ta, osvítila do půl světa. Sš. P. 50. Malý s., der Mikrokosmos. Dch. Jakž s. světem, takového sněmu nebylo. Smil v. 61. Pro celý svět! Dch. Já bych to neučinil o celý s. Hk. Svět v obrazích. Dokud s. světem stojí (jest. Tkad.). D. Pro s-ta (pro všecko všudy)! Kb. Do světa bouchati, do větru třápati. Vz Tlachal. Č. Opilý, ani o světě neví; Pije, až ani s-ta nezná. Vz Opilství. Č. — S. = koule zemská. Ž. wit. 72. 12., 89. 8. Die Welt, der Erdball, Erdkörper. S. se točí jako kolo, V., jako kámen. Er. P. 151. Obor s-ta na lodí objel. Us. Naslibuje toho, až by se s. otáčel. Dch. — S. — zvl. povrch země, okrslek zemský, der Erdkreis. Východní strana světa; přes svět jezditi, pracovati; po s-tě blouditi, běhati. V. Čtyři strany s-ta: půlnoc, poledne, východ, západ. Har. Až na konec s-ta. Po všem všudy s-tě. Us. Cesta okolo s-ta. D. Kraj s-ta sjezdil; nachoditi se světem; světem putovati, jíti, choditi; do s-ta se pustiti; šel na zkušenou do s-ta. Sych. Je to sem kus s-ta! To je kole dědiny světa; Přišel ze světa (z ci- ziny); Jíti do světa, Us. Brt. Nic netrvá na světě věčně; Nepoddám se a kdyby dva světy byly; Všecko se tam změnilo, jako když přijde (člověk) na nový s.; To jsou zkoušky na s-tě; Kdo v celém s-tě by to učinil? Dch. Slovutný byl až kraj s-ta. Brt. S. 22. S. je dlouhý, široký, vše jest na něm divoký. U Litomš. Dr. Toho jest celý svět (mnoho). Us. u Renčova. Má široký svět; Celý s. je mu malý a ulice úzká. Vz Opilý. Čo je na svete pod sluncem, to v svém čase zhyne. Slov. Tč. Co pak seš te (jsi ty) můj šohajku v celém s-tě sám?; S. se točí jako kolo, miluj, děvče, máš-li koho; V nebi hvězdy vysoko jsú, v světě cesty Široko jsú. Sš. P. 245., 592., 774. Na s. přijíti, při- cházeti (roditi se); Po všem obytném s-tě se rozšířiti. Sš. J. 18., Sk. 20. S. ten jest všech lidí domovem. Km. A že země ži- dovská jest prostřed s-ta, protož v té zemi stalo se prvé popsánie. Hus II. 398. Po- budem, nebudem, s-ta nepřebudem. Vz Smrť. Lb. Moře nevypiješ, s. nepředěláš. S-ta ne- prebudil, díla nepředělám (přísloví lenochů). Vz Lenoch. Lb. Neboť po všem s-tu ležechu nemocní. Pass. 3. (Hý.). Všudy s., velký s., široký a dlouhý s.; Radše bych se na tom světě neviděl (vz Neštěstí). Č. Drž se roz- umu a projdeš celý svět. Horný. Lakomci nikdy dosti není, by měl všeho s-ta jmění. Prov. Jg. Však se ještě s. neseschl (ještě není po všem veta)! C. — S. = díl světa, der Welttheil. Starý svět (Asie, Afrika, Europa), nový (Amerika, Australie). Jg. — S. — soubor všech věcí na zemi jedním Časem jsoucích, zvláště lidí a jich konání; lidské pokolení, lidé; život, věčnost, die Welt, das Menschenleben, Menschengeschlecht, die Ewigkeit. Dítě, plod, porod na s. vyvésti; na s. se naroditi; na svět vzjíti, vyvedenu býti; se s-ta sprovoditi, skliditi, svésti (za- biti); z tohoto s-ta vykročiti; s tímto 8-tem se rozděliti, děliti, žehnati (mříti), rozžeh- nati; s-ta požehnati; se světa se odebrati; na tomto světě zlém a převráceném. V. Na s. se dostati (naroditi se); Kdo s. s očí a mysli pustí; světem opojený; s. nádherný. Kom. Více na onen svět hledí (stařec). V. Na s. někoho vyvésti (poroditi); na onen s. odejíti (na věčnosť, umříti). Háj. Vynadal mu před světem (= škaredě, veřejně). Us. Brt. Nadal mu divně pod s-tem. Šd. Nadal mu, na čem s. stál. Us. Ktk. Nabažil se s-ta. S. chce mámení, tedy je měj; Slovo do s-ta pustiti; Prošel celý s.; To se to bude zase na světě hýbat; Ten se má k světu; Vesele na s. se dívati; Je to člověk na s-tě dobrý; Se s-tem obcování; od s-ta se odtrhnouti; Ten s. je zlý; Něco jde na s-tě dobře, něco špatně; To mám kříže na světě; To jsou věci na s-tě, co toho snášet musíme!; On jest na s-tě rád. Dch. Mimo s. makatelný je také ještě svět jiný nevidomý; Z vod potopy novotný s. vyšel; Apoštolé měli s. obrátiti: Tudy se jmenuje satan knížetem ano bohem s-ta tohoto. Sš. Sk. 60., J. 49., I. 143., II. 141. Svět zevnitřní, vnější, die Aussenwelt. Nz. To je to, on tam byl přece kromě s-ta (— vzdálen s-ta). Us. u Solnice. Ani o s-tě neví. Vz Opilý. Do světa býti (lehkomyslným). Us. Mtl. Tak je to na tom s-tě, kde bačkora žlutě kvete. Us. Dř. Je k světu; Tak platí s. (= tak to bývá). Hý. S-tů Jan (praví se o tom, kdo světem chodí, o tuláku). Nejdu tam o živý s. (um keinen Preis). Us. Sd. Nedám tě za tři světy. Us. Nedal bych ťa za ten svet. Sl. ps. 49. Po všem s-tě jí nic není. Už bych ráda věděla, jak jí jde svět (jak se jí daří); Jestli mu tak půjde s. (povede-li se mu dobře), to bude krásný fikus. Us. u Dobrušky. Vk. Chodí po s-tě, jako bludná ovce. Sk. Jest člověkem podlé světa. Stnk. Obracel se mnoho ve světě (mnoho zkusil). Us. Dbv. Chytrá hlava se neztratí, dokud hloupost na s-tě bude. U Žamb. Dbv. Pro jeden květ nezhyne svět (Cf. Co tam, to tam, o to hlavy nelam). Us. Dbv. Nezná s. Vz Opilý. Us. Sn. Mladé zdravé děvče musí a má býti do světa. Sa. Vrhl se clo světa. Dhn. Po- tlouká se s-tem; S-a zkusit'. Us. Dostal se na klády na odiv s-ta (na posměch). Slov. Dbš. 81. Aj, divy s-ta! Dbš. 45. Nedám to za širý s. Dbš. 45. Klučku ode dveří dávali na okno všemu s-tu na oči. Brt Aby chodil na opicu světa. Mor. Vz Op. Šd. Přišel se sem podívat (na trh), jak s. ide, wie der Markt steht. Brt. Všetko na svete len do času. Slov. Er. Sl. čít. 65. Svět se podobá velikým hodinám: měšec s penězi je zá- važím a ženština kývadlem. Trnka. F. Tam Vám bylo s-ta (lidu)! Šd. S. za tím běží, kdo ho zanechává a utíká před tím, kdo ho vyhledává; S. není ráj věčný. Mor. Tč. S. toho miluje, kdo mu ustupuje, toho ne- návidí, koho často vidí. Us. Tě. Prostřed- kem smrti se světa sešli. Zř. mor. 1604. Už sa včul svet, ludé v svete i obyčaj mení; Dobré mravy zasluhujú v svete lásku vetší. Slov. Tč. Já vás pásť nebudem,, radšej sve- tom pôjdem. Dbš. 123. Kolko ludí v svete, tolko obyčají. Slov. Tč. Slúžili ste tomu světu, svět vám nyní dá odplatu; Na tom s-tě nic stálého, on je všecek marný, moje leta taky idú rovno s hodinami; Na tom moři světa vzdychám a s prosbou k tobě pospíchám; Ach světe, světe, měs podma- ňoval, o mó dušičku měs připravoval; Ty ochozky zvone, to je má muzika, ony mě budó hrát, dyž pudu ze s-ta; Ztratila vinek zeleny, neužila světa; S-ta neužila, pannú nenabyla (dlouho nebyla), to že pro synka milého Boha opustila; Povídej mně zlé dobré noviny, jak se ti ve světě vedlo ?: Umřelo mně moje potěšení, jakého ve s-tč není; Dyť ty nejsi z růže květ, dy je ešče chasy celý svět; Ach jejda, přejejda, už musím do s-ta; Je-li synek, je-li k světu, že musí k regementu; Nehodí se (galán) s-tu ani dobrým lidom, já ho musím prodat na vépalky židom. Sš. P. 42., 65.. 66., 70., 72., 180, 185., 211., 571., 600., 689. (Tč.). Do s-ta jíti. Er. P. 472. Svět jest toho za- loženie, v něm nic ustavičného nenie. Smil v. 1605. S. jest v sobě pravá vojna, řied- kosť v něm chvíle pokojná. Smil v. 1615. Lid přes svět pracující (ausser der Stadt). Skl. V. 257. Neb jest to všeho s-ta obyčej; Tehdy tak hluk bude po všem světu. Pass. 6 , 13. (Hý.). Ze s-ta je svedl; Jest známo, kterak otec jeho u veliké chudobě z světa šel nic nemaje; Když Vaněk domuov přišel, lál jest v svět; Cigan z s-ta zšel od zlých lidí. NB. Tč. 104., 134., 214., 264. Byť vešken svět lidí svědčil a tak by nebylo, tehdy všech svědectvie jest křivé; A tak jest člověku bolesť i kdy v s. leze, i kdy v s-tě bydlí, i kdy s s-ta schodí; S-ta to- hoto psota má nás tisknúti z něho; K s-tu ho povýšil a zvelebil; Ďábel s-tem a tělem proti nám bojuje; Apoštolom ve s-tě zavr- ženým věřili; Svět jest pravá púšť, plna hadóv jedovatých; Všecko, což jest v s-tě, neb jest; žádost' těla, neb žádosť očí neb pýcha života; Kdož chvály v světě sobě hledá, jest podoben tomu, který by chtěl na vodě hory veliké přeplúti n. který by chtěl uhoniti stien před sebú; Pokoj s-ta jest tiché požívání času bez přiekazu zna- menitého od nepřátel; A s. (= zlý lid) ho nepoznal; Syn boží přišel na s.; Malé jest v s-tě utěšení a věčné v ohni zatracenie; Radosť jest krátká tohoto s-ta; Kam chvála s. chýlí; Východ náš v s. jest plačtivý a náš příchytek v s-tě jest nestatečný a vý- chod z světa hřiešným velmi jest biedný a hrozný; Tak jest tento s. nestatečný, kluzek a bieden; Potupíš s., ač nechceš s ním za- hynúti; Co hledáš ve světě, kdež všecky věci vidíš, any tě klamají ?; Miluje svět, v němžto jest plno osidel; Budeš-li milo- vati tento s., zahyneš i s ním; V marnosti tento s. jest potopen, By všechen s. měl a jednoho šarta neměl, toho by žádal. Hus I. 224., 293., 382., 423., 442., 472., II. 22., 72., 121., 21:., 214., 312., 438., III. 133., 145., 146., 152., 186. (Tč.). Již po smrti ukáže konec, kam chvála s-ta chýlí. Hus III. 111. Svedu vy (vás) mečem se s-ta; Že by tvé krve pro ves s. neprolil. Dal. Novotným ve světě býti; Ku kněžství chuti nemá, neb mu od mladosti svět voněl; Má se k světu (hezky roste; 2. hodí se do s-ta). Sych. Na s. přijíti; takový jest s.; ve světě zůstati (nejíti do kláštera); na onom světě (na věč- nosti); Zná svět (ví, jak se chovati mezi lidmi). D. Svět tělesný, opak: duchovní, mravný. Jg. Nynější s., opak: někdejší, bý- valý, starý. Člověk ze starého s-ta (rovný, poctivý). Tak to chce mít ten s. Tak se děje v tom s-tě. Na chudobných s. stojí. Koll. To může věděti celý svět. Co tomu řekne s.? Syn můj jest stu podobný (způ- sobilý). Učený s. (lidé). S-tu výhost dáti; Milovati s. Kaziti s. (život) ptákům a jiným živočichům. Zlý svět (život) s někým míti. O živý svět ne, s. světoucí, pod s-tem, kde celý s. Pod s-tem jest mi protivný. Nemohu ío najíti pro živý s. Nechce se jim odtud pro živý s. Ti páni nás drou, co s. volá. Us. Věc všemu s-tu známá (vůbec známá). Ros. Z kláštera opět do s-ta se vrátiti. Jg. S-tem pohrdnouti. V. Okusíš vrchovatě, po čem psota na s-tě platí. Pán Bůh vysoko, král daleko; pravdy a spravedlnosti v s-tě málo. Prov. Jg. Ještě nebyl ve světě ten rod, jenž by trefil každému v hod. Kor. Z toho s-ta odejíti; Na onen s. appellovati; Všechen na onen s. hledí; Nebudeť s. s di- vokými husami hlídati (vz Smrť); Světem páchnouti; Toť je, co s. volá (co se svě- tákům líbí). Vz Zhýralý. 0. Však se mi s tebou s. nezaváže (nebudeme svoji. Vz Manželství); S. nic není než změť; Svět se mění a my v něm; Užívej s-ta, dokud hoví léta; S. mu kvete (vz Štěstí). Č. Dějiny, dějepis světa. Nz. Jaký s., taký květ. Vz Zvyk; Nikdo celému světu koláčů nena- peče; Světe, ty panuješ (nedůslednost ve s-tě). Lb. S. každému mil, ale přijde se roz- loučiti s ním. Pk. — S. = kus, das Stück. Má veliký s. lesa, pole atd. Mor. Brt. —- S. --- ženský běh, měsíčné, das Monatliche, die Menstruen. D., Bdl. — Nový svět (ulice v Praze), die Neue Welt.

322295   2. Svět Svazek: 3 Strana: 0794
2. Svět, vz Svatý.

322296   Svěť Svazek: 3 Strana: 0794
Svěť, i, f., zastr. = rada, porada, der Rath. MV. Nebo s Vlastú s. jmiejechu. Dal. k. 11. Křestěné ni světi nciměchu. Rkk. 48. Dokonavše svěť povstalo 12 starců. Ld.

322297   Svět Svazek: 7 Strana: 0819
Svět = svítání, svit, Morgendämmerung, f. O puol noci před světem mají pěti jitřní. Št. Kn. š. 228. 31. S. = vesmír. Cf. Hš. Št. 293. S. siderický, planetarní. Stč. Zem. 152. Kdybych měl dosti peněz, udělal bych díru do světa (mnoho bych dokázal). U Nov. Bydž. Kšť. Od počátku světa. Výb. II. 17. Coť pomóž, ač by ves a. uzdravil a duši svú do pekla poslal. Št. Kn. š. 9. Březov- ské nářečí na Mor. jest prý zde od světa národu (od počátku světa). Brt. O všechen svět nechtěla dáti víry této divné zvěsti. Kos. Mám s ním tři světy, deset světů (mnoho práce, soužení); Dalo by to roboty tři světy. Val. Vck. Bude mu len ráj a dva svety. Slov. Zátur Za celý s. ho (milého) ne- dám. Sl. ps. 178. Nedal by ho za tri svety, za širý svet. Slov. Mt. S. I. 92. — S. = koule zemská. S. sa točí jako oči a ludé v něm. Val. Vck. — S. = povrch země atd. S. se s ním točí. Vz Opilý. Sn. Už se ubírá ze světa (umírá). Us. Tkč. Je rád na světě. Dch. By mi hráli dvě sta let, už nepřijdu na ten svět. Mor. ps. S. je boháčům bo- hatý; Anděla božího vezmi na záda, pannu Marii pod paží a tak projdeš celý s. Us. Brt. Shlazi nás z tohoto s-ta. Výb. II. 9.
Mé království není z tohoto světa. Drk.
162. b. Apoštolé sú ji (vieru) kázali po
všem světu. Zde na světě jsa. Št. Kn. š.
11., 25. Na moři vlnobití, na poušti zvěř
a po světě bída a svízel. Us. Bž. — S. =
soubor všech věcí atd., lidé, život. Mladý s.,
Osv., dámský, Hrts., divadelní, Osv., umě-
lecký. Tš. Š. organický či ústrojný, neor-
ganický či neústrojný. Mj. 1., Stč. Zem.
739. Nevěří v nic edem ve svět. Val. Vck.
Celý s. na to ukazuje. Dch. Nechoď s tým
loktem světu divný (roztrhán). Us. Vhl.
Hudba mu byla jediným světem. Šml. To
jsem pod světem neslyšela! Us. Fč. Celý
s. hovoří (povídá). Ht. Sl. ml. Svůj s. do-
konal. Wtr. exc. Je na onom světě (umřel).
Tkč. Spěchal na onen svět (náhle umřel).
Brodz. Moy swiet jest namale, živa jaz
nebudu dale. Jgč. XIV. 1. 4. Nevie tvoja
mať, čo s. z tebä spraví. Č. Čt. I. 241.
Přeškoda mých mladých let, že jsem já si
zkazil s. Er. P. 353. Moje mladá léta ne-
užila s-ta. Us. Jak s s-tem zacházíš, tak
s ním vycházíš. Sb. uč. Šel z kněžství a
dal se v s. Us. Wtr. Slúžiti s-tu; Kdožť
nechce ostati ďábla, světa. Št. Kn. š. 9.,
19. (3., 35.). Nechť s. poznám a potom se
budu káti. Ib. 184. Pravý přietel pomáhá,
když se světa (peněz etc.) nedostává. Výb.
II. 895. — S. = kus. Do školy sem nemoh
chodiť toliké světy (tak daleko); To néni
také světy (tak dávno); To je kole dědiny
světa (mnoho polí). Brt. D. 270. Měli s ním
tři světy (velikou obtiž). Val. Slavě. 87.— S. = lid. Světa plná jizba (lidu); Tam bylo světa! Brt. ib. — S. = počasí. Dnes je tam škaredý s.! To ví hrom, co je to za svět! Mor. Rgl. — S. = rybník v Buděj. u Třeboně. Mus.

322298   Svěť Svazek: 7 Strana: 0820
Svěť. V MV. nepravá glossa. Pa. 49.

322299   Svět Svazek: 8 Strana: 0394
Svět. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 42., 72., Dob. 305. Dával jim jména pod světem (zlá). Kld. 111. 107. S. se točí jako oči, ale ludé v něm (jsou vrtkaví); Neměla jsem s ním světa svázaného (nebyla sezdána); Měl s ním sto světů (kříž). Vck. Val. I. 108., 110. — S. --= lidé. Svet komu je, komu nie po vôli (někomu je, někomu není). Phľd. 1894. 194. — S. = východ slunce, svítání. Jitřní mše bý- vala se světem (jakmile slunce vycházelo). XVI. stol.. Wtr. Živ. c. II. 776.

322300   1. Svět Svazek: 9 Strana: 0319
1. Svět. Sveta neprebudem. So sveta si nič nerobiť. Sveta zkúsiť Celý s. je jeho. Svet co je, nevie pecúch. Čo s. svetom stojí. Po svete roznášet. Vo svete sa všeličo pletie. Vo svete vseliako býva. S. hore nohami. S. ide s ním do kola. S. kazí mladý kvet. S. mu kvitne. S. naraz nie stvorený. S. nie koňský zadok. So svetom isť musíme. So svetom žiť. Prevrácený s. S. sa mení, my s ním. S. sa mu blyští. S. sladký, kto ho nezná. Tak s. beží. S. vie o tebe, čo ty nie. S. zmotaný atd. Slov. Zát. Př. 365. Nech svet repce ako chce, lensi pán Boh dobre chce. Viacej sveta ako ľudí. Mus. slov. III. 25., 74. S. ztrácí, kdo příliš lopotně jej zakupuje. Slád. Kup. 10. Nebude toho s. = mnoho. Nár. list. 1897. č. 239. feuill. Sešel divnou smrtí se světa. Us. Hoř. 94.

322301   2. Svět Svazek: 9 Strana: 0319
2. Svět = svítání. Vodu mají ve dvě skle- nici přijímati, jednu od puolnoci a druhú ? svietu. Maš. ruk. 167b., 217a.

322302   Svět Svazek: 10 Strana: 0410
Svět. Byl člověkem toulavým a světem jdoucím. Zvon III. 551. To s. nestálo (nebylo drahé)! Jrsk. XIII. 3. 31. Doma nic nezkusíš, svetom choď a sa vybrúsiš. Rizn, 170. Mlu- viti jen na svět = marně, zbytečně. Zvon III. 11. Stěhovali jsme se takovej svět (da- leko) Us. Rgl. S. je koleso. Sbor. slov. VIII. 169. — S. = dárek, na Sv. Mikuláše. Vz Ježek. — S. = svitání. Pospav do svieta. Odtud nevycházejte až do svieta. Frant. 17. 20., 11. 39.

322303   Svět Svazek: 10 Strana: 0666
Svět. Sr. Brt. Sl.

322304   Světa matka Svazek: 3 Strana: 0794
Světa matka, y, f. — matka světa. Diana za velemáteř či s-ku odbývala. Sš. Sk. 227.

322305   Světacka Svazek: 3 Strana: 0794
Světacka, y, f., das Weltweib. — S. = tulačka, die Vagabundin. D.

322306   Světácký Svazek: 3 Strana: 0794
Světácký, weltlich. S. člověk, tulák Vz Světák.

322307   Světáctví Svazek: 3 Strana: 0794
Světáctví, n., die Verweltlichung, Dch., der Weltsinn, das Weltleben.

322308   Světáče Svazek: 10 Strana: 0410
Světáče, ete, n. = nemanželské dítě. Dšk. Km. 20.

322309   Světáček Svazek: 10 Strana: 0410
Světáček, čka, m., zdrobn. světák. Čes. 1. XI. 459.

322310   Světačiti Svazek: 3 Strana: 0794
Světačiti, il, ení — světácky živu býti, hýřiti, liederlich leben, der Welt nachhän- gen. Mrhal a světačil, dokud groše měl. Č.

322311   Světahled Svazek: 7 Strana: 0820
Světahled, u, m., Weltanschauung, f. Dk. Aesth. 446.

322312   Světák Svazek: 3 Strana: 0794
Světák, a, m. Vz Zhýralý. Kom. — S. --- tulák, der Vagabund, D.; šumař. Us. Msk.

322313   Světák Svazek: 9 Strana: 0319
Světák, a, m. = kdo své zboží po světě rozváží. Jrsk. XXII. 226.

322314   Světák Svazek: 10 Strana: 0410
Světák, a, m. = člověk světský, ne kněz. Řeholník-li či s. Tbz. V. 5. 116.

322315   Světan Svazek: 3 Strana: 0794
Světan, a, m. = dvořan, der Weltmann; světoobčan, der Kosmopolit. Balbi.

322316   Světanec Svazek: 10 Strana: 0410
Světanec, nce, m. = světák. Jiřík bujný, totiž s. Sá. XVII. 121.

322317   Světanství Svazek: 3 Strana: 0794
Světanství, n., der Kosmopolitismus.

322318   Světanství Svazek: 7 Strana: 0820
Světanství. Koll. III. 260., Zkr.

322319   Světaobčan Svazek: 3 Strana: 0794
Světaobčan, a, m. = světan.

322320   Světaobčan Svazek: 9 Strana: 0319
Světaobčan = světoobčan. Pal. Rad. I. 236.

322321   Světaobčanství Svazek: 7 Strana: 0820
Světaobčanství, n. = světanství. E. Boz- děch.

322322   Světapán Svazek: 10 Strana: 0666
Světapán, a, m. Nár. list. 1905. 349. 1.

322323   Světaporadný Svazek: 7 Strana: 0820
Světaporadný Zeus. Vký.

322324   Svetár Svazek: 3 Strana: 0794
Svetár, u, m. — svícen, der Leuchter. Slov. Dbš. 167.

322325   Svetár Svazek: 7 Strana: 0820
Svetár, a, m. = světák. Slov. Phľd. IX. 437., XII. 265.

322326   Světařiti Svazek: 7 Strana: 0820
Světařiti = světařem býti. Phľd. XII. 265.

322327   Světastrůjce Svazek: 7 Strana: 0820
Světastrůjce, e, m., Weltschöpfer, m. Dk. Dj. f. 53.

322328   Světazlo Svazek: 7 Strana: 0820
Světazlo, a, n., Weltübel, n. Dk. Aesth. 377.

322329   Světaznalý Svazek: 7 Strana: 0820
Světaznalý, weltkundig. Dk., Dch.

322330   Světažití Svazek: 10 Strana: 0410
Světažití, n., das Weltleben. Masar. Stud. 17.

322331   Světba Svazek: 3 Strana: 0794
Světba, y, f. — svěcení, svetit?ba (Mkl. B. 217.), die Weihe. Svátosť s-by kněžské. Sš. II. 306.

322332   Světboh Svazek: 3 Strana: 0794
Světboh, n, m., osob. jm. Pal. Rdh.

322333   Světce Svazek: 3 Strana: 0794
Světce, něm. Swietce, ves u Jindřichova Hradce. PL.

322334   Světě Svazek: 3 Strana: 0794
Světě = svaté (Kateřině). Kat. 1182.

322335   Světě Svazek: 10 Strana: 0410
Světě = svatě. S. něco činiti. Chč. S. I. 1a.

322336   Světec Svazek: 3 Strana: 0794
Světec, tce, m., Schwatz, ves u Teplice; S. Bedřichův, Schweiz, ves v okr. moste- ckém; něm. Schwitz, ves u Veseřic. PL. Vz S. N., Tk. III. 58. — S. — svatý, ein Hei- liger. A s ním (zjeví se) světcěv tisúc. Hod sv. Máří., Ž. wit. 11. 2.

322337   Světec Svazek: 8 Strana: 0394
Světec. Slavení památky s-cň nepravých. Vz Zbrt. Pot. 130.

322338   Světecký Svazek: 3 Strana: 0794
Světecký, ého, m., osob. jm. Vz S. N.

322339   Světecký Svazek: 7 Strana: 0820
Světecký. Petr K. S. Mus. 1879. 424. Cf. Jg. H. 1. 630.

322340   Světectví Svazek: 9 Strana: 0319
Světectví, n. = vlastnost světce. Krs. Ten. 41.

322341   Světedlnice Svazek: 7 Strana: 0820
Světedlnice, e, f. Ižádný zažha s-ci ne- přiklopí jí třepem (vase). ZN. Vz Světel- nice.

322342   Světedlnice Svazek: 9 Strana: 0319
Světedlnice, e, f. = lucerna. 14. stol. List. fil. 1901 110.

322343   Světedlný Svazek: 10 Strana: 0410
Světedlný. S. svícen, candelabrum lu- minis. Pror. ol. 202a2. Machab. I. 1. 23.

322344   Světěj Svazek: 7 Strana: 0820
Světěj, e, m., vz Svach.

322345   Světějí Svazek: 10 Strana: 0410
Světějí = světější. S. nemohl býti. Št. Ř. 59b.

322346   Světější Svazek: 3 Strana: 0794
Světější, vz Svatý.

322347   Světek Svazek: 3 Strana: 0794
Světek, tku, m. = malý svět, kleine Welt. St. skl., Koll., Výb. I. 1105. 31. — S. = svědek. Vz Svědek (začátek).

322348   Světel Svazek: 10 Strana: 0410
Světel, vz Světlý.

322349   Světélce Svazek: 10 Strana: 0410
Světélce, e, n. = světélko. S. múdrosti. Chč. S. II. 221a.

322350   Světélka Svazek: 10 Strana: 0410
Světélka, vz Čes. 1. XI. 397.

322351   Světélko Svazek: 3 Strana: 0794
Světélko, vz Světlo.

322352   Světélko Svazek: 7 Strana: 0820
Světélko, vz Světýlko.

322353   Světelkování Svazek: 7 Strana: 0820
Světelkování mořské (jiskření) pochází od zvířat. Osv. 1886.

322354   Světélkování Svazek: 10 Strana: 0410
Světélkování, n. Sr. Ott XXIV. 426.

322355   Světelkování, n Svazek: 3 Strana: 0794
Světelkování, n., das Phosphoresciren. S. nerostů, vz Bř. 61., Schd. II. 18. S-ní mořské, vz KP. II. 185. Propast temného s. Sš. L. 104.

322356   Světélkovati Svazek: 3 Strana: 0794
Světélkovati — světlo po tmě vydávati, jako shnilé dřevo a jiní světlonoši, leuchten. — Světélkuje, blýská se, es wetterleuchtet. Us. Jg.

322357   Světelna Svazek: 10 Strana: 0410
Světelna, y, f., vz Svítilna. Jen pár s-len pustíme na tuto gigantickou (sochu. Pokr. 1885. ě. 142.

322358   Světelné Svazek: 3 Strana: 0794
Světelné, ého, n., das Lichtgeld. Šm.

322359   Světelní Svazek: 8 Strana: 0394
Světelní, vz Světelný.

322360   Světelnice Svazek: 3 Strana: 0794
Světelnice, e, f., die Lampe. MP. II. 148., BO., Bj., Nz.

322361   Světelník Svazek: 7 Strana: 0820
Světelník, u, m., Luster, n. Ssk.

322362   Světelník Svazek: 8 Strana: 0394
Světelník, Candelaber, m. Sterz. 588. b.

322363   Světelnovzduchový Svazek: 9 Strana: 0319
Světelnovzduchový. S. lázeň. Ott. XIV. 427.

322364   Světelný Svazek: 3 Strana: 0794
Světelný = ku světlu se vztahující, Licht-. S. paprslek. Tab. lid. S. služebnost. Brikc. S. úkazy: červánky, duha, kolo sluneční n. měsíční, soumrak, třpytění se hvězd atd. Vz S. N. S. vrstvy v rourách Geisslero- vých; s. dojem, rychlosť a trvání jeho; s. ether. Vz KP. II. 242., 159., 120. S. loď, das Leuchtschiff, okno (v hora.), das Licht- loch, obraz, das Lichtbild, oblouk, der Lichtbogen, záře, der Lichtglanz, plyn, das Leuchtgas. Dch. Aby zářil barvami s-ými. Us. S. kameny, Leuchtsteine. Nz.

322365   Světelný Svazek: 7 Strana: 0820
Světelný. S. kruh, Dch., lámavosť, Rm., látka, rok, pramen, výjev, zřídlo, ZČ., obal, povrch, vrstva (slunce), pocit, úkaz. Stč. S. fontana Křižíkova o jubilejní vý- stavě pražské r. 1891., fontaine lumineuse.

322366   Světelný Svazek: 8 Strana: 0394
Světelný. S. články elektrické. Vz KP. VII. 66.

322367   Světelný Svazek: 10 Strana: 0666
Světelný. S. radiace, aether. Vz Vstnk. XIV. 5p4., 527.

322368   Světelný, S Svazek: 10 Strana: 0410
Světelný, S. radiace. Vz Vstnk. XII. 424. S lázeň, Lichtbad. Ktt. S. účinky proudu elektrického. Vz Vstnk. XIII. 465.

322369   Světelska Svazek: 3 Strana: 0794
Světelska, samota u Skalice.

322370   Světelský Svazek: 3 Strana: 0794
Světelský, optisch. Mus. 11. 436.

322371   Světelství Svazek: 3 Strana: 0794
Světelství, n., die Optik. Sedl. F. II. 7.

322372   Svétení, n Svazek: 7 Strana: 0820
Svétení, n. = svícení. Slov. Bern.

322373   Světenka Svazek: 3 Strana: 0794
Světenka, y, f., svietenia. Rostl. I. 220. a.

322374   Světenství Svazek: 7 Strana: 0820
Světenství, n. Materialismus věcný či s-tví. S. N. V. 162.

322375   Světí Svazek: 3 Strana: 0794
Světí (Svět, Světy), n., ves u Poličky. Vz S. N.

322376   Světí Svazek: 7 Strana: 0820
Světí, pl. od svatý. S. otci, Št., apoštoli. Pass.

322377   Světice Svazek: 3 Strana: 0794
Světice, e, f = svatá, die Heilige. V MV. nepravá glossa. Pa. K s-cem putovati. Br. -- S., něm. Swietitz, ves u Říčan; něm. Zwettnitz, ves u Teplice. PL.

322378   Světice Svazek: 7 Strana: 0820
Světice. Dcera frejířky nebývá s-cí. Mt. 1. 1871.

322379   Světicí Svazek: 3 Strana: 0794
Světicí biskup, der Weihbischof.

322380   Světička Svazek: 7 Strana: 0820
Světička, y, f. = pramen v Ovenci. Svt. 178. — S., euphrasia off., rostl. Phľd. II. 26. — S., Holdheilige, f. S-čko boží! Dch.

322381   Světička Svazek: 10 Strana: 0410
Světička, y, f., zdrobn. svíce. Dšk. Km. 36.

322382   Světidlák Svazek: 9 Strana: 0319
Světidlák, u, m., vz předcház. Oblák.

322383   Světidlář Svazek: 3 Strana: 0794
Světidlář, e, m. — loučar, der Kien- spanverkäufer. Mor. Sd.

322384   Světidlna Svazek: 7 Strana: 0820
Světidlna, světilna, y, f., ein bei der Frühmette gesungener Vers; Kathisma. Rk.

322385   Světidlnice Svazek: 8 Strana: 0394
Světidlnice. Bibl. XV. stol. List. fil. 1896. 92. Cf. Světidlna.

322386   Světidlný. S Svazek: 10 Strana: 0410
Světidlný. S. oběť, sacrificium. Mam. A, 35b.

322387   Světidlo Svazek: 3 Strana: 0794
Světidlo, a, n. = čím se svítí, ku př. louč, dračka, Kienspan, m. Strsl. světilo, lux, příp. -lo. Mkl. B. 97 (Hý.). Nebeská s-tidla (hvězdy). Kon. S. nohám mým slovo tvé. Ž. wit. 118. 105. Dle Gb. vydání: Svietlosť noham mym slovo tve. Přišel k nim, když byli s. rožhli; S. shasila. NB. TČ. 76., 85. Jeví se oni co s-dla. Sš. II. 169. Zamrkl šohaj mezi dolinama, svítí mu děvča dvěma s dlatna; U Martínků na rohu, mají dívku z tvarohu a pacholka ze světidel, já sem ho tam včera viděl. Sš. P. 403., 687.

322388   Světidlo Svazek: 7 Strana: 0820
Světidlo, vz Svítidlo. Brt. N. p. II. 142. — S. = dračka. Val. Brt. D. 271.

322389   Světidlo Svazek: 10 Strana: 0410
Světidlo, a, n., fax (pochodeň). Ev. olom. 198. 87.

322390   Světiliště Svazek: 3 Strana: 0794
Světiliště, ě, n. svatyně. Krok. 2. 507.

322391   Světina Svazek: 3 Strana: 0794
Světina, y, f. = svatina. Vz toto. Sš. Mt. 104.

322392   Světinov Svazek: 3 Strana: 0794
Světinov, a, m., Swietinow, ves u Zďáru. PL.

322393   Světisko Svazek: 10 Strana: 0410
Světisko, a, n. = svět (opovržlivě). Čes. 1. XIII. 78.

322394   Světislav Svazek: 3 Strana: 0794
Světislav, a, m., osob. jm.

322395   Světitedlnice Svazek: 3 Strana: 0794
Světitedlnice, e, f., die Lampe. S. po- tuchne. BO.

322396   Světitedlný Svazek: 7 Strana: 0820
Světitedlný. Hom. opat. 226. a.

322397   Světitel Svazek: 3 Strana: 0794
Světitel, e, m., der Weiher. Jg.

322398   Světitelný. V Svazek: 3 Strana: 0794
Světitelný. V gloss. 13. stol. Mus. 1880. 123. S. chléb. BO

322399   1. Světiti Svazek: 3 Strana: 0794
1. Světiti, svěť, -tě (íc), il, cen, ení; svě- tívati — svaté činiti, Bohu obětovati, weihen, heiligen; nepracovati, leiern, feierlich bege- hen. Jg. V gloss. 13. stol. Mus 1880. 123. — abs. S. a zaháleti. Reš. Mnozí se holí, řídcí světí (ne každý hodí se za kněze). Prov. — co: školu, svátek, den (nepracovati) atd. Us. Světí Míchala (pije; bryndá nápoje). Us. Šd. S. vodu, sůl, palmy, víno, svíce, sochu atd. Us. Šd. Tam památku veselí tvého s. budu. Žer. 11. S. věc n. osobu — od služby světské odrůzniti a jediné službě boží přivtěliti. Sš. Sk. 150. Post' pateček, svěť svateček, požehna ti Bůh stateček. Sš. P. 787. S. ciesaře. Dal. 107. S. neděli, Hus I. 112., 369., kostel, Ib. I. 303., den svá- teční, 1b. II. 73., 373., 409. Neděli s. jest se od hřiechu zdržeti, diela tělestného pone- chati a pilnosti světské a o Bohu mysliti, jemu slúžiti a všichnu snažnost' k svému spasení libě přiložiti. Hus II. 409. Buoh přikázal jediný den do téhodne s. Hus II. 410. S. půst. popy. BO. Martinka rád svě- tívá (rád dobře papá). Kdo Martinka často světí, husy, koury mu zaletí (statek dýmem mu vyletí), dům, dvůr, louku i dědinu při- vede vše na mizinu. Prov. — koho nač: na kněžství, na biskupství. D., Dal. 5tí., Br. — co komu: život svůj Bohu (obětovati), D., někomu svou píseň s-titi. Puch. — co za co: Turci pátek za neděli světí. Vrat 67., Mk. — co čím s kým: něčí svátek s přátely hodováním s. Někoho holí světiti (bíti). Kto tě knězem světil. M. Olejem ho světiv zmazal. Hus I. 180. — koho kde: v kostele. Us. Filibert kostely po Praze znova s-til. Let. 115. Jméno božie sě v tom rodu světí, když sě vôle božie naplní. Hus I. 327. — čeho: kněží, kostelů, šp. místo co: kněze, kostely. Brt. — proč. Netoliko z peněz světí žáky ale i pro přízeň. Hus I. 417. Pro penieze duchovně malomocného světil; S. oltáře z peněz. Hus I. 418. Onen pro obroky na kněžstvo sě světí, by těch nebylo, nesvětil by se. Hus III. 171. — jak. A jeho s velikú ctiú světichu. Dal. 129. — k čemu. Když jest svěcen k bi- skupstvie, co jest dal, bylo jest zlato, co jest ztratil, byla jest duše. Hus III. 235. — kdy. V svátek s. Hus I. 121. Každá víra jinak světí: Turci v pátek, židé v sobotu, křesťané v neděli a ševci v pondělí Bayer. — se s čím — dlouho něco dělati. Us. Tr.

322400   Světiti Svazek: 10 Strana: 0666
Světiti. Mlýn světí = nepracuje. 1516. Arch. XXII. 161.

322401   1. Světiti co Svazek: 7 Strana: 0820
1. Světiti co. To nekoupím, to abych světila (málo kdy nosila). Us. Dnes svätíme svatého narob sa. Slov. Rr. MBš. Darmo djabla světit, rovně zastane djablem. Slez. Šd. S. den božieho vstúpenie na nebe. Št. Kn. š. 12. — jak: sv. dni v čistotě s. Hr. rk. 275. — jak dlouho. Řezník byl trestán tím, že musil 2 neděle s. (po 2 týdny ne- směl prodávati). 1455. Wtr. S-me to maso již tři dni (nejíme, uschováváme). Us. Rgl. — nač. Byť i marnivosť na ctnosť to s-la. Hlk. — čím (k čemu). Opatem ho s-chu. Hr. ruk. 43. Svým políbením k volnosti je světí. Kyt. 1876. 80. — (se) s čím. Světil sem s tum nohum celý týdeň (zahálel); Nesvěť se s tým (nezdržuj). Us. Mor. Vhl. — kdy. A jakož světíš na velikú noc. Št. Kn. š. 12.

322402   Světiti co Svazek: 7 Strana: 1388
Světiti co. Řezník dvě neděle světil = po dvě neděle byl mu krám z pokuty za- vřen. 16. stol. Wtr. Obr. II. 293. — v čem. V té věci nebudu s. (nebudu nečinným). Arch. XII. 438.

322403   Světiti co Svazek: 10 Strana: 0410
Světiti co = šetřiti. Jičín. Kub. List. fil. 1902. 252

322404   2. Světiti se Svazek: 3 Strana: 0795
2. Světiti se, il, cení — odměniti se, splatiti, vergelten. Tkad. — čeho. Dokavadž bych té puol druhé kopy grošuov se nesvětil. Výb. II. 347., 17.

322405   Světitosť Svazek: 3 Strana: 0795
Světitosť, i, f. —jasnost, zřejmosť, die Klarheit, Jg.

322406   Světitý Svazek: 3 Strana: 0795
Světitý — zrejmý, klar. S. jako slunce. D. S. láska. Dříve nežli přijde den Páně veliký a s-tý. Sš. Hc. 57., Sk. 22. Toť s. hanba, es ist Schande und Spott, pravda. Us. — St. skl. Pro hanbu s-tou (v jižních Čech.). Kts.

322407   Světitý Svazek: 10 Strana: 0410
Světitý = světský. S. hanba. S. pravda = zřejmá. V Doudl. List. fil. 1902. 252.

322408   Světivo Svazek: 7 Strana: 0820
Světivo, a, n. = světidlo. NA. IV. 91.

322409   Světivý Svazek: 3 Strana: 0795
Světivý = jasný. Vký. Cf. Světitý.

322410   Světizeň Svazek: 7 Strana: 0820
Světizeň, zně, f. = světský majetek. Vz Svätizeň.

322411   Světka Svazek: 3 Strana: 0795
Světka, y, f., smyšlené jm. žen. Puch.

322412   Světlá Svazek: 3 Strana: 0795
Světlá, é, ť. S. nad Sázavou, Swietla, mě. v Ledecku; něm. Zwettel, mě. v Doln. Rakousích. Vz S. N. S., Swietla, vsi u Vla- šimi, Skalice, Kostelec nad Orlici, u Lom- nice v Jičínsku, u Čes. Dubu, u Sušice, u Telče; samota u Votic, myslivna u Zdou- nek; S. horní a dolní, vsi u Ml. Vožice; něm. Swietlay, osada v Tannvvaldsku. PL. Vz Tk. IV. 364., 381. — S. Karolina (Joh. Mužáková), čes. spisovatelka. Vz S. N.

322413   Světlá Svazek: 7 Strana: 0820
Světlá Karol., nar. 24/2, 1830. Cf. Tf. H. 1. 140., Bačk. Př. 185., Šb. Dj. ř. 290., Pyp. K. II. 422.-424., Slavín II. 12., Rk. Sl., S. N., Naše vzory (v jednom z prvních tří sešitů).

322414   Světlá Svazek: 9 Strana: 0319
Světlá Karol. (Mužáková). Sr. Jub. XXX. f 7. záři 1899.

322415   Světlá Svazek: 9 Strana: 0462
Světlá Kar. Vz Flš. Písm. 667. nn.

322416   Světlá Svazek: 10 Strana: 0410
Světlá Karol., spis., 24. /2 1830. -7. /9. 1899. Kritické studie. Naps. L Čech. V Brně 1901 Sr. Zl. Pr. XXI. 550., Tob. 218, Ott. XXIV. 428., Dolen. Pr. 405. (podobz. ).

322417   Světlajaníček Svazek: 7 Strana: 0820
Světlajaníček, čka, m. = svatojanská muška. U Trojanovic na Mor. Brt.

322418   Světlák Svazek: 3 Strana: 0795
Světlák, u, m., na Slov. = chrpa polní, modrák, centaurea cyanus. FB. 46., Rstp. 930.

322419   Světlák Svazek: 7 Strana: 0820
Světlák, u, m. = druh bramborů. Slov. ZObz. XXII. 213.

322420   Světlanosič Svazek: 3 Strana: 0795
Světlanosič, e, m., der Lichtträger. Reš.

322421   Světlárna Svazek: 3 Strana: 0795
Světlárna, y, f. = maják, der Leucht- turm. Koll. Vz S. N.

322422   Světlárna Svazek: 7 Strana: 0820
Světlárna. Vlšk. 71.

322423   Světlárna Svazek: 9 Strana: 0319
Světlárna, y, f. = maják. Vz Ott. XVI. 645.

322424   Světlastý Svazek: 8 Strana: 0394
Světlastý. S. hmla. Phľd. XII. 529.

322425   Světlava Svazek: 3 Strana: 0795
Světlava, y, f., Swettlau, ves v Hradišť- sku na Mor. Jg.

322426   Světle Svazek: 3 Strana: 0795
Světle = jasně, licht, hell. S. bílý. V. Světle se ukázati. I). — S. = srozumitelně, zřejmě, deutlich, klar, verständlich. Tomu s. odporuje. K dluhu s. se přiznati. Ms. S. něco dokázati, V., prokázati, NB. Tč. 157., praviti Br., říci, D., věc předkládati, Kom., rozkázati. Bart. 220. 5.

322427   Světlé Svazek: 3 Strana: 0795
Světlé, ého, n., Swietly, ves u Boskovic. PL. Světlé dolní a horní, Unter-, Ober- Zwiedlern, vsi u Krumlova. PL.

322428   Světle Svazek: 7 Strana: 1388
Světle = veřejně. Za Hotové peníze s. koupiti mohli. Wtr. Obr. II. 556.

322429   Světle Svazek: 10 Strana: 0410
Světle = veřejně. Jakoby báli se ve dne s. hledati jeho. Chč. S. II. 159a.

322430   Světlec Svazek: 3 Strana: 0795
Světlec, lce, m., klášter. Vz Tk. I. 432. — S., světlé těleso, Lichtkörper, m.

322431   Světlefialový Svazek: 9 Strana: 0319
Světlefialový. S. šeřík. Wlt. 36.

322432   Světlení Svazek: 3 Strana: 0795
Světlení, n. S. či exponování desk světlu. Prm.

322433   Světlerudý Svazek: 10 Strana: 0410
Světlerudý vous. Čch. I. Pov. 129.

322434   Světlešedý Svazek: 8 Strana: 0394
Světlešedý. S. vápenec. Mtc. 1895. 26.

322435   Světleti Svazek: 3 Strana: 0795
Světleti, el, ení = světlým se díti, licht werden ; na Slov. sinati, bläulich werden. Bern.

322436   Světlice Svazek: 7 Strana: 0820
Světlice. Mkl. Etym. 333. a. — S. = světnice. Dymnica je izba, z ktorej dym oblakami (okny) vychodí, s-ca, v ktorej sú kachle (pec, kamna). Slov. Rr. Sb. Chytala muža za šticu, zamietla s ním s-cu. Koll. Zp. I. 257. — S. barvířská, carthamus tinc- torius. Exc.

322437   Světlice, e, světlicka Svazek: 3 Strana: 0795
Světlice, e, světlicka, y, f., na Moravě světýlko (Hý.) = bludné světlo v bahnitých místech, das Irrlicht. V bahně hrály svět- ličky. Puch. — S., na Sloven. = světnice. Slov. Plk. Prv než vstúpiš do světlice, na dvere zaklopaj. Slov. Tč. Světlice, která nemá okna ani dvéře. Hdk. C 82. Vejdi do světličky. Sš. P. 147. — S-lice, rost- lina, carthamus, die Bürstenpflanze. S-lice obecná n. barvířská (žlutidlo, planý šafrán), carthamus tinctorius, der Safflor, Šfk. 588., FB 46., Čl. Kv. 204., Rstp. 933., Slb. 403., vlnatá, lanatus, kretská, creticus. — S., camera. lucida, lichte Kimmer, optický pří- stroj, jímž se vzdálené předměty na papíře okreslují. Nz. Vz S. N., KP. II. 138. - S., Swietlitz, ves u Humpolce.

322438   Světlicový Svazek: 3 Strana: 0795
Světlicový, od světlice. S. žlutina, das Gelb ces Safflors. Chym. II. 171., Šp.

322439   Světlíček Svazek: 3 Strana: 0795
Světlíček, čka, m., das Johanniswürm- chen. Na Ostrav. Tč.

322440   Světlička Svazek: 7 Strana: 0820
Světlička, y, f., Waschblau, n. Ssk.

322441   Světlíčko Svazek: 10 Strana: 0410
Světlíčko, světylko, a, n. = bludička. Hoš. Pol. I. 143.

322442   Svetličník Svazek: 7 Strana: 0820
Svetličník, a, m., Zimmerwärter, m. Slov. Bern.

322443   Svetličný Svazek: 7 Strana: 0820
Svetličný = světniční. Slov. Bern.

322444   Světlík Svazek: 3 Strana: 0795
Světlík, u, m. — lucerna, Laterne. — S. = otvor ve střeše sklem pokrytý k osvětlení schodů atd., das Oberlicht. — S. = světlice, bludné světlo, das Irrlicht. Mor. Šd. Po bahnách s-ci chodá. Na Ostrav. Tč. S. vede v noci, švarné děvče ve dne. Slez. Tč. Vz Připlá- polati. — S., a, m., osob. jm. Sd. — S., u, m.. Photogen, n. - S., rostlina, euphrasia, das Hirnkraut. S. lékařský, e. officinalis, gemeiner Augentrost, Kk. 189. Rstp. 1153., žlutý, e. lutea, ambrožka, e. officinalis. Byl., FB. 5!). S. zdravinek, e. odontides, luční, e. pratensis, lesní, e. nemorosa. FB. 59. Cf. Čl. Kv. 246., Slb. 306. - S., Kirchschlag, ves v Krumíovsku. S. N. — S., německy Swietlik, dvůr u Budějovic. PL.

322445   Světlík Svazek: 7 Strana: 0820
Světlík, u, m. = ohnivý soudeček, který přešed přes řeku bere na sebe podobu lid- skou ; pak chodí po poli celou noc. K ránu vrací se přes řeku a zmizí. Us. Kšť.

322446   Světlík Svazek: 9 Strana: 0319
Světlík = ohnivý soudek · světlý muž v (po- věře). Vz Nočnice.

322447   Světlík Svazek: 10 Strana: 0410
Světlík Fr., spis., nar. 1875. Vz Vck. Vset. 307. — S. Světlíci jsou svržení an- dělé padlí do chrastí a bařin a mají podobu baní n. koňské hlavy. Slez. Vyhl. II. 7. — S. = ohnivý soudek (strašidlo). Vz Kšť. Poh. 228.

322448   Světlíkový Svazek: 7 Strana: 0820
Světlíkový, Augentrost-. Bern.

322449   Světlina Svazek: 3 Strana: 0795
Světlina, y, f. — světlé místo, lichter Fleck. — S. = svíce. Uhotoval jsem svět- liny Kristu mému. Ž. wit. 131. 17. Dle Gb. vydání: vhotoval sem svieczen pomazan memu. — Na Slov. = modřina.

322450   Světlina Svazek: 10 Strana: 0410
Světlina lesní = světlé, nezarostlé místo. Stan. I. 190.

322451   Světliny Svazek: 10 Strana: 0666
Světliny, svity lesní. Arch. XXII. 333.

322452   Světlisko Svazek: 8 Strana: 0394
Světlisko, a, n. = ohnisko, Brennpunkt. S. skleněné čočky. Vz Am. Orb. 36., 37.

322453   Světliště Svazek: 3 Strana: 0796
Světliště, ě, n., der Lichthof. Rk.

322454   Světliti Svazek: 3 Strana: 0796
Světliti, il, en, ení = světlým činiti, lichten. — co: les (= prosekávati), Um. les., věc, myšlénku, temné místo ve spisu. Ros. Pradlena světlí tenké prádlo (= činí, aby mělo světlou, bílou barvu). Mor. Šd.

322455   Světliti Svazek: 9 Strana: 0319
Světliti. Za Sá. v VII. 820. polož: Kant. 13.

322456   Světliti se Svazek: 3 Strana: 0799
Světliti se, il, ení sčuchnouti se, po- znati se, stejné smýšlení míti, gleichgesinnt werden, sich einverstehen. Jak se s-li, hned jedna ri.ka byli. U Počát. Zl.

322457   Světliti se Svazek: 7 Strana: 0820
Světliti se = svítati. Sá.

322458   Svetlivo Svazek: 7 Strana: 0820
Svetlivo, a, n. = svítivo. Čím si ľudia svetlo robia, menuje sä s. i svietivo. Slov. Hdž. Čít. 153.

322459   Světlnice Svazek: 3 Strana: 0796
Světlnice, e, f. — světnice. — S. - lampa, die Lampe. — S. = lucerna, die Laterne. Žena světlo v s-nici rojžhla jest. Hus II. 260., 265., 26tí.

322460   1. Světlo Svazek: 7 Strana: 0820
1. Světlo, světýlko, das Licht. S. diffusní, drazem rozptýlené, ZČ-, přímé, nepřímé, Jrl. 320., 324., bílé, barvené, jednoduché, Mj. 270., fluorescenční, vidmové, SP. II. 139.; aberrace, absorpce s-la, Ott. I. 55., 97., polarisace s-la. MS. 178., 183. S. se přímočárně šíří, MS. 133., rychlosť, odraz, jednoduchý lom, rozptyl, křížení, ohyb s-la, 135., 139. a 147., 145., 157. a 166., 173., 177., lom plochou kulovitou, lom s-la ve hranole. 150., 155. S. slávy. Hlv. 84. S. jak v oku. Na Hané. Bkř. S. se rozlilo. Kos. On jest s. tohoto světa. Chč. P. S. věčné ať jim svítí. Us. Pdl. První paprsky historického s-la. J. Lpř. Více svěc, více světla. Us. Ten nebude už dlúho světla páliť (dlouho živ). Val. Slavě. 107. Se svým na s., s cuzým do kouta. Kmp. Gr. 50. — Hádanka. Koupí se to za trojníček, je toho plný pokojíček. Km. 1886. 738. — S. = poznání. S. víry Kristovy. Us. Pdl. S. spra- vedlnosti nám nesvietilo. Št. Kn. š. 24. Nemíti o něčem s-la. Dch. — S. = svítící věc atd. Zvolna haslo s. života. Osv. Co se spálí toho s-la! Us. Dch. — S. = co rozum osvěcuje. S., ne meč slávu vydobude. Vc. Lab. 241.

322461   2. Světlo Svazek: 7 Strana: 0821
2. Světlo. Vz Světlý. Železo do světla (svetločervena) zahřáti. Včř. I. 5.

322462   Světlo Svazek: 8 Strana: 0394
Světlo. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 42. S. sluneční a stáliční (stálic), z horka pochá- zející, mlunní, zvířecí (světlušek), při hnití rostlin a zvířat (bludičky). Am. Orb. 36. Nic není tak tence upraveno, aby nebolo na svetlo proneseno. 1607. Phľd. 1894. 5. Pověry o s. Vz Zbrt. Pov. 167. Děvče jak s. hezky. Zábř. Brt, D. II. 392. — S. žárové. Vz KP. VIII. 136., 162. — S. = příkopa u silnice. Boskov. Brt. D. II. 392.

322463   Světlo Svazek: 8 Strana: 0577
Světlo elektrické. KP. VIII. 502.

322464   Světlo Svazek: 9 Strana: 0319
Světlo. Na svetlo tajné vynde atd. Zát. Př. 365b. Sr. ib. 238b., XV. odst. 8. Nesluší vynašet vše na s. Král. El. 38.

322465   Světlo Svazek: 10 Strana: 0410
Světlo. Lom světla. Vz Vot. 68. Lom, disperse a absorpce světla. Vz Vstnk. XII. 405, XIII. 592 S. bílé a diffusní; interference, ohyb, polarisace a dvojlom světla. Vstnk. XII. 415., 416., XIII. 619. nn. Rozklad světla. Vz Ott. XXI. 1069. Elektromagnetická theorie světla. Vz Vstnk. XII. 443. Vztahy mezi elektřinou, magnetismem a světlem. Ib. 440. S. jim tlouklo mezi oči (jasně svítilo). Čes. 1. XIII. 176. Už nebude dlouho světla pálit (brzo umře). Čes. 1. XII. 484. - Sr. Ott, XXIV. 432. S. = kořalka. Zliv. List. fil. 1902. 252.

322466   Světlo, světélko, a Svazek: 3 Strana: 0796
Světlo, světélko, a, m. S. od svit (svit- nouti, strb. sv?tnati). Gb. Hl. 144. S. jest příčina jasnosti, das Licht. Vz více v 8. N., 8chd.II. 234., KP. II. 117. S. drumondské, elektrické, elektrické ve zředěném vzduchu, elektrické ve zředěných plynech, s. hořícího drátu magnesiového, s. jednorodé, lom jeho, s. polarisované, rychlosť jeho, s. složené. Vz KP. II. 124. (131. 154.),131. (154., 218.), 241., 124,, 140., 136., 124., 120. (123.), 140. Cf. Ib. 404. 8. měsícové, sluncové. BO. S. dáti (osvítiti); ze světla červený; za světla (dokud den trvá) někam přijíti; na světle státi (cloniti); knihu na s. vydati; na světlo nechoditi (tajiti se), na světlo vyjíti (ukázati se), na s. vyvedenu býti (naroditi se). V. Slunce, hvězdy vydávají s. Jg. S. proráží skrze oblaky; s-em prorážeti: na s. vynésti, vydati, přivésti (na svět). D. Svrchní s-tlo, das Oberlicht, bočné, noční s.; Něčemu na s. pomoci. Dch. S-tlo sluneční, zodiakalné či zvěrokruhové (Zodiakal-); světélko hvězdité (padajícíhvězda, die Sternschnuppe); světélko filosofické, lumen philosophicum, v lučbě; kří- žení s-a, die Interferenz des Lichtes; s. a stín. Nz. Pocit, obraz s-la. Nz. lk. Odrážení, odraz, odraznosť s-a; odražené, odrážené s.; s. vržené se láme; síla n. důraz s-a (svet- losť), paprsek s-a. Nz. S. silné, pronikavé; okno pro s. Us. Pravda dlouho utlačována jsouc přece přijde jednou na s. Kmp. Oblud s-a, die Aberration des Lichtes. Š. a Ž. S. se odráží, se láme, se rozkládá, se rozpty- luje. Než zvíme, kde se ve tmě s. skrývá, vlastnímu zraku světla již ubývá. Shakesp. Tč. Pusť od sebe s., ó slunce jasné, bez tebe nám svíce života hasne. Sš. P. 57. Něco na s. vynésti. Bart. 4. 3. Každý, kdo zle činí, nenávidí s-la a nejde k s-lu, aby nebyli trestáni skutkové jeho. Hus II. 213. Kdo činí pravdu, jde k světlu, aby byli zjeveni skutkové jeho; Člověk nenávidí s-la, když zle činí, neb když chce spáti, neb když blázní; Neb což jste v temnostech řekli, bude v světle řečeno; Tak svěť s-tlo vaše před lidmi, ať by viděli skutky vaše dobré. Hus II. 213., 217., III. 10. (Tč.). 8. podstatné, s. odrážené, odbíjené od prvo- světla; prvotné, odvozené, podružné; Ješto hvězdy svítí s-lem smyslným, apoštolé s-lem myslným a duchovným; S. pravé, pravdivé či piavedné; s. nedokonalé, dokonalé, dru- hotné, odvodné; Sami blaženci v nebesích zvláštního s-la, s-la slávy potřebují, aby ...; S. pravé, dokonalé, nedokonalé, liché, vzta- žité, naprosté, absolutné, prvotné, nestvořené, bytelné, potažité, duchovné, nadpřírodné, od- věké. Sš. J. 18. S. osvěcuje, zahřívá, rostí, všady proniká, všecko oživuje. Sš. II. 105., II. 169., Mt. 73., Sk. 18., J. 17., 18., 25., 139. (Hý.). Není s-tlo jen v oknách, za okny ho
ještě více. Pk. Zjevné i tajné věci na jevo
(na světlo) vyjdou. Kom. Měsíc nemá vlast-
ního s-la, ale půjčené od slunce. Hořící svíce
dává jasné s-lo. S. plné, poloviční, odražené;
lámání, lom s-a, Sedl., lámavosť s-a. S. půl-
noční. S. světa opustiti, zanechati (umříti).
Bern. Něco proti s-u držeti. Na s-e na něco
se podívati; něco do s-a, na s. postaviti;
jiti komu ze s-tla. Kniha na s. vyšla. Ne-
snésti s-a (slabé oči míti; báti se veřejnosti).
Us. S pravdou na s. jíti. Sych. Stavením
novým sousedu s-a neodnímej. Pr. Věty: To
vrhá na něho špatné s.; Muž ten jeví se nám
ve špatném světle jsou z němčiny vzaty a
místo nich sluší říkati: To ho zlehčuje,
snižuje, činí podezřelým, není n. neslouží
mu ke cti a p.; Muž ten ukazuje n. jeví se
býti podezřelým, špatným, povaha jeho zdá
se býti špatna. Brs. 2. vyd. 241. — S. —
jasné poznání, das Licht, die Erkenntniss.
Z poskytnutého božího s-tla. Kom. Světla
v něčem nabyti; s-a uděliti; s. dáti, rozžíci,
rozsvítiti komu. Jg. S. rozumu. Na s. něco
postaviti, vynésti (objasniti). Vyšlo to na s.;
S-la o něčem nabyti; Správy nabývají s-la;
Dáti někomu v něčem s-la. Dch. Aniž s-lům
(zjevením) svým příliš důvěří; I ve zlém
člověku jiskra světla se nalézá; Z nichžto
(úkazů) se s. nějaké na vyrozumívání blaho-
darům věku apoštolského slívá. Sš. II. 18.,
J. 56., I. 248. (Hý.). Často trudně nad knihou
dřepíme, v níž pravdy s-lo úsilně hledáme.
Shakesp. Tč. Ježíši, světlo života, na zemi
nejsem nežli host, uděl, ať sem hříchů svých
prost. Sš. P. 57. Ktož s-tla věčné jasnosti
nezná, slepý jest. Ne falešného zbožie, ne
zemských daróv, ne zhynujících ctí od Pána,
ale s-la žádajme; Neb jest s. věčné ztratil,
v temnosť věčnú upadl; S-a toho, to věz
božstvie v člověctvie, vietr závisti a zlosti
kněžské nemohl jest uhasiti; S. nebeské
dáváš cierkvi svaté; Tak svěť s. vaše před
lidmi, ať vidie dobré skutky vaše. Hus II.
82., 85., I. 184., II. 266., III. 268., I. 300.
Pravda na s. šla. Čr. Od tebe s. mé věci
berou. Kom. — S. = Bůh, Gott. — S. =
život, das Licht, Leben. S. jeho shaslo. — S. = práznost rámu atd., též průměr, die Leere, Licht-, Spannweite, der Durchmesser. Jg. S. kolejí. Bc. Vz Světlosť. — S. = sví- tící věc, tělo blesk dávající, ein leuchtender Körper. Jg. Světla nebeská (slunce, měsíc, hvězdy); s-o (svíce, lampa, pochodně, louč atd.). V. S-a bludná (světélko), bludice. Us. Vz Světýlko ve S. N. Darmo s. páliti; s. utříti. V. To světlo jen mrká = blíká. Us. Hý. Ta práce nestojí za světlo. Bern. Při s-tle pracovati, Us., při páleném, dělaném s-le. Dch. Dali po groši na s. (v kostele). Us. Šd. Nebude dlouhého s-la páliti (nebude dlouho živ). U Olom. Sd. Ten tam dlouho s-a nepálil (nebyl). Us. Lg. S. dohořívalo, oharek čadil. Dvorský. S. posilniti (oleje do lampy přiliti). Ib. To bylo v neděli večer při s-le. NB. Tč. 96. V lucerně s. od větru nemóž býti uhašeno. Hus II. 265. Přeležení nedám, mnoho ožralců mám, ve dne v noci pijú, s-la nezhasujú. Sš. P. 31. Opatrujte s., oheň, ať není žádnému škoden, odpočiňte s pánem Bohem. Sš. P. 55. Už mně rozží- hajte s. Sš. P. 59. (Tč.). Darmo s-la pálí. Vz Marný. Cf. Oleum operamque perdere. Lb. Zhasne-li světlo večer aneb praskne-li uhel z pece, přijde jistě někdo návštěvou. Kda. — Světla — oči vysoké zvěři, zaječí, die Lichter. Vz Oko. — S. = co rozum osvěcuje. S. pravé již svítí. Us.

322467   Světloba Svazek: 3 Strana: 0797
Světloba, y, f. = světlost. An byli po celou noc s Pánem na modlitbách trvali, s. je zase obudila. Sš. Mt. 238. (Hý.).

322468   Světlobarevný Svazek: 3 Strana: 0797
Světlobarevný, lichtfarbig. Šp.

322469   Světloběh Svazek: 7 Strana: 0821
Světloběh, u, m , Lichtlauf, m. Lpř.

322470   Světlobleský Svazek: 7 Strana: 0821
Světlobleský, hellblitzeud. Lpř.

322471   Světloboh Svazek: 10 Strana: 0410
Světloboh. Mtc. I. 1897., Obr. 80. Svetlohnědě. KP. IX. 324.

322472   Světloboh, a Svazek: 7 Strana: 0821
Světloboh, a, m., Lichtgott, m.Vz Běl- boh. Rk.

322473   Světlobor Svazek: 3 Strana: 0797
Světlobor, u, m., lichter Kieferwald. Dch.

322474   Světlobrunátný Svazek: 3 Strana: 0797
Světlobrunátný náprstník Koll. C. 47.

322475   Světlobrvý Svazek: 8 Strana: 0394
Světlobrvý, vz Vodnář (3. dod.).

322476   Světlobudný Svazek: 7 Strana: 0821
Světlobudný, lichtweckend.

322477   Světlobudný Svazek: 8 Strana: 0394
Světlobudný. S. vlna. Stč. Kon. 97.

322478   Světlocestí Svazek: 7 Strana: 0821
Světlocestí, n., Lichtweg, m. PI. I. 107.

322479   Světlocit Svazek: 8 Strana: 0394
Světlocit, u, m. = cit pro svetlo. Ott. XL 91.

322480   Světlocitný Svazek: 7 Strana: 0821
Světlocitný papír, kalotypes P. Zl. kl. 1856. č. 16.

322481   Světločervený Svazek: 3 Strana: 0797
Světločervený, hochroth. Šm.

322482   Světločist Svazek: 3 Strana: 0797
Světločist, u, m. = utěradlo, die Licht- putze. Kom. J. 745.

322483   Světlodáný Svazek: 3 Strana: 0797
Světlodáný, lichtspendend. Dch., Sš. J. 167.

322484   Světlodárce Svazek: 3 Strana: 0797
Světlodárce, e, m., der Lichtspender. Šm.

322485   Světlohladkosť Svazek: 3 Strana: 0797
Světlohladkosť, i, f., lichte Glätte. Jg.

322486   Světlohladký Svazek: 3 Strana: 0797
Světlohladký, glatt u. licht. Č.

322487   Světlohnědák Svazek: 7 Strana: 0821
Světlohnědák, a, m. = svetlohnědý kůň, Lichtbraun. Dch.

322488   Světlohnědý Svazek: 3 Strana: 0797
Světlohnědý, licht-, blassbraun. S. vlasy. Němc.

322489   Světlohravý Svazek: 8 Strana: 0394
Světlohravý. S. ledovec. Stč. Kon. 9.

322490   Světlohřbetec Svazek: 8 Strana: 0394
Světlohřbetec, tce, m., omosiphora brouk. S. okrajový, o. limbata, Skalického, Skalickyi. Vz Klim. 831.

322491   Světlojasný. S Svazek: 10 Strana: 0410
Světlojasný. S. zpěvy, popěvky. Nár. list. 1904. 175. 13.

322492   Světlojev Svazek: 3 Strana: 0797
Světlojev, u, m., die Lichtphase. Astr. 87.

322493   Světlojevný Svazek: 7 Strana: 0821
Světlojevný, lichtphasig. Stč. Zem. 249.

322494   Světloka Svazek: 3 Strana: 0797
Světloka, y, f., rutela, hmyz. Krok. II. 254.

322495   Světlokaz Svazek: 8 Strana: 0394
Světlokaz, a, m. = luciper. Čes. 1. V. 449. Cf. Světlonoš = lucifer.

322496   Světlokorý Svazek: 7 Strana: 0821
Světlokorý, lichtrindig. S. buk. Osv.

322497   Světlokorý Svazek: 8 Strana: 0394
Světlokorý. S. buk. Hdk. Hoř. 27.

322498   Světlokosý. S Svazek: 10 Strana: 0411
Světlokosý. S. žena. Šav&Ťjg. Msn. II. 205.

322499   Světlokoule Svazek: 10 Strana: 0411
Světlokoule, e, f. Čch. I. Pov. 93.

322500   Světlokrový Svazek: 9 Strana: 0319
Světlokrový lesohlod, brouk. Klim. 651.

322501   Světlokruh Svazek: 3 Strana: 0797
Světlokruh, u, m., die Photosphäre. Nz.

322502   Světlolačnosť Svazek: 3 Strana: 0797
Světlolačnosť, i, f., der Lichthunger. Nz. lk.

322503   Světlolesklý Svazek: 10 Strana: 0411
Světlolesklý pás. Krs. Ten. III. 25.

322504   Světlolom Svazek: 3 Strana: 0797
Světlolom, u, m., die Strahlenbrechung. Astr. 134.

322505   Světlomalba Svazek: 7 Strana: 0821
Světlomalba, y, f., Lichtgemälde, n.

322506   Světlomasť Svazek: 3 Strana: 0797
Světlomasť, i, f.. mazlavá hmota ve slz- níku, das Hirschbezoar, die Hirschthränen. Šp.

322507   Světloměď i Svazek: 7 Strana: 0821
Světloměď i, f. = leskoměď, leskokov. Vz toto.

322508   Světloměr Svazek: 3 Strana: 0797
Světloměr, u, m., der Photometer. Vz KP. II. 124. S. Rumfordův, Bunsenův, Ed- geův, differencialní Zengrův, Ritschieův, Wheatstoneův. Ck.

322509   Světloměrný Svazek: 7 Strana: 0821
Světloměrný, photometrisch. Stč. Zem. 36.

322510   Světloměrství, n Svazek: 3 Strana: 0797
Světloměrství, n., die Photometrie. Vz KP. II.123.

322511   Světlomocný Svazek: 3 Strana: 0797
Světlomocný dalekohled, lichtstark. Sedl. Astr. 123.

322512   Světlomodrý Svazek: 3 Strana: 0797
Světlomodrý, lichtblau.

322513   Svetlomodře Svazek: 10 Strana: 0411
Svetlomodře. KP. IX. 324.

322514   Světlomuška Svazek: 3 Strana: 0797
Světlomuška, y, f., komár, die Nacht- mücke, der Feuerkäfer. 2. muška v noci svítící, cantharis noctiluca, der Johanniswurm. V. Vz Svetluška.

322515   Světloň Svazek: 3 Strana: 0797
Světloň, ě, m., der Kronleuchter. Plk.

322516   Světloň Svazek: 7 Strana: 0821
Světloň = sluneční kůň. Lšk.

322517   Světlonažloutlý Svazek: 8 Strana: 0394
Světlonažloutlý. S. barva tváři. Vck. Val. I. 27.

322518   Světlonoc Svazek: 9 Strana: 0319
Světlonoc, t. = světlonoš. Phľd. 1897. 674. Sbor. slov. III. 140.

322519   Světlonoc Svazek: 10 Strana: 0411
Světlonoc je tiež zlý duch. Slov. Sbor. slov. VIII. 172.

322520   Světlonohý Svazek: 9 Strana: 0319
Světlonohý, vz Čárkovanec, Lýkožrout, Květiník.

322521   Světlonoch Svazek: 7 Strana: 0821
Světlonoch = světlonoš, bludička. Val. Vck.

322522   Světlonosný Svazek: 7 Strana: 0821
Světlonosný, lichtbringend. S. mušky. Čch. Mch. 27.

322523   Světlonoš Svazek: 3 Strana: 0797
Světlonoš, e, f. = kdo světlo nosí, po- chodník, der Lichtträger. V. — S. = den- nice, že světlo přináší, lucifer, der Morgen- stern. Ros. V MV. nepravá glossa. Pa. Krasopaní ráno dennici (světlonošem), večer zvířednicí jmenují. Kom. — S. = anděl padlý, Lucifer. Solí'., Pís. br. — S., na Slov. = bludička, také v Krkonš., das Irr- licht. Koll., Leg. — S-ši = tela v temnosti svítící, fosfory, die Lichtträger. Nz. Ku př. diamant, sířičník vápníkový. Pr. Chym. —

322524   Světlonoš Svazek: 7 Strana: 0821
Světlonoš = noční tulák. Val. Vck. — S. americký, pyrophorus noctilucus, brouk. Vz Mus. 1891. 486., Ott. V. 754., hmyz. Brm. IV. 116., 117.— S., Vodná baba = chlape- ček s kahancem v ruce, který rád lidem na vůz sedá a je straší. Slov. Mach. 158. (157., 165.). — S. = bludička. Vz Mtc. XVI. 122.

322525   Světlonoš Svazek: 8 Strana: 0394
Světlonoš = v plamienok proměněná duša zloděje, ktorý za živa medze přenášel a ktorá po močarinách blúdi. Phľd. XII. 212.

322526   Světlonoš Svazek: 10 Strana: 0411
Světlonoš, e, m. Vz Čes 1. XI. 171. S., lucerna. Baw. Ar. v 4395.

322527   Světloobraznictví Svazek: 3 Strana: 0797
Světloobraznictví, n., das Daguerrotyp. Šm.

322528   Světloočka Svazek: 3 Strana: 0797
Světloočka, y, f. S. štíhlá, lamproglaena pulchella, členovec. Vz Frč. 90.

322529   Světlooděnec Svazek: 3 Strana: 0797
Světlooděnec, nce, m., der Lichtgehar- nischte. Dch.

322530   Světlooděnec Svazek: 8 Strana: 0394
Světlooděnec. Am. Orb. 111.

322531   Světlooký Svazek: 3 Strana: 0797
Světlooký, lichtäugig. Slov.

322532   Světlooký Svazek: 8 Strana: 0394
Světlooký člověk. NZ. IV. 259.

322533   Světloosa Svazek: 8 Strana: 0394
Světloosa, y, f., Lichtaxe, f. Am. Orb. 72., 79.

322534   Světlopáska Svazek: 7 Strana: 0821
Světlopáska, y, f., erastria, motýl. Kk. Mot. 240.

322535   Světlopáska Svazek: 9 Strana: 0319
Světlopáska, y, f, Grasmücke, motýl. S. bahní, ostřicová, ostružinníková; emmelia, Schwefelflügel, s. svlačcová. Vz Stein, 121., Exl. 156.

322536   Světlopausovací Svazek: 8 Strana: 0394
Světlopausovací. S. ústav. Nár. list. 1894. č. 28.

322537   Světlopis Svazek: 3 Strana: 0797
Světlopis, u, m., die Photographie. Nz.

322538   Světlopisec Svazek: 7 Strana: 0821
Světlopisec, sce, m., Photograph, m. Dk.

322539   Světlopisectví Svazek: 3 Strana: 0797
Světlopisectví, n., Die Lichtbildnerei. Daguerrotypie. Srn.

322540   Světlopisilý Svazek: 8 Strana: 0394
Světlopisilý. S. vyobrazení. NZ. III. 214.

322541   Světlopisný Svazek: 3 Strana: 0797
Světlopisný, Daguerrotyp-. Šm., photo- graphisch.

322542   Světloplachosť Svazek: 3 Strana: 0797
Světloplachosť, i, f., die Lichtscheu.

322543   Svetloplachosť Svazek: 10 Strana: 0411
Svetloplachosť, i, f. Vz Vstnk. XI. 59.

322544   Světloplachý Svazek: 3 Strana: 0797
Světloplachý, lichtscheu. Nz. lk.

322545   Světlopletý Svazek: 8 Strana: 0394
Světlopletý. S. lidé (světlé pleti). Mus. 1895. 282.

322546   Světloplodný. S Svazek: 10 Strana: 0411
Světloplodný. S. slunce. Škd. Od. 159.

322547   Světloplynný Svazek: 3 Strana: 0797
Světloplynný, lichtströmend. Dch.

322548   Světlopránově Svazek: 9 Strana: 0319
Světlopránově něco natříti. Již. Mor. Šeb. 120.

322549   Světlopruhý Svazek: 9 Strana: 0319
Světlopruhý, vz Krytohlav (brouk). Klim. 678.

322550   Světlorodý Svazek: 3 Strana: 0797
Světlorodý = svěllorozenec. Šm.

322551   Světlorodý Svazek: 10 Strana: 0411
Světlorodý bůh, Hermes, Škd. Od. 104., 74., den, Škd. F. 58., Apollon. Msn. II. 61.

322552   Světlorouchý Svazek: 7 Strana: 0821
Světlorouchý, lichtgewandig. S. nebe- šťanka. Čch.

322553   Světlorozenec Svazek: 3 Strana: 0797
Světlorozenec, nce, m. = ve světle zro- zený, světlorodý, der Lichtgeborene, Šm.

322554   Světlorusý Svazek: 7 Strana: 0821
Světlorusý, lichtroth. S. kadeře. Ml.

322555   Světloryjec Svazek: 7 Strana: 0821
Světloryjec, jce, m., Photograph, m. Rk.

322556   Světloryjecký Svazek: 3 Strana: 0797
Světloryjecký, daguerrotypisch. Šm.

322557   Světlorytina Svazek: 3 Strana: 0797
Světlorytina, y, f., das Lichtbild, der Lichtdruck. Šm.

322558   Světloskořicový Svazek: 8 Strana: 0394
Světloskořicový. S. pleť těla. Nár. list. 1894. č. 79. feuill.

322559   Světloskvrnný Svazek: 8 Strana: 0394
Světloskvrnný plíživec, brouk. Vz Klim. 78.

322560   Světlosněžný Svazek: 7 Strana: 0821
Světlosněžný, weissschneeig. S. hory. Bendi. I. 96.

322561   Svetlosť Svazek: 3 Strana: 0797
Svetlosť, i, f. = světlo, lesk, der Glanz, die Helle, das Licht. Ž. wit. 89. 17. S-losť hvězdy, barvy. Us. S. od sebe pustiti, vy- dati; měsíc svou s. potratil (zatměl se). V. S. dnová, Troj., obličeje. Us. Povedu tě skrze muky do temnosti, kde není žádné s-sti. Sš. P. 26. Síla s-sti, die Lichtstärke. Nz. Inhed veliká s. s nebes přišedši jej obklíčila. Pass. 26. (Hý.). Lépe jest k do- mové s-sti tři okénka míti než dvě. Pass. 33. (Hý.). Oblecme sě v oděnie s-sti t. j. přijměme ctnosti, jenž vedú nás k věčné s-sri. Hus II. 6. — S. řeči, spisu = jasnost, srozumitelnost, die Deutlichkeit, Klarheit. Us. S-sti v něčem nabyti. J. tr. Já mu dal toho s. (vysvětlil jsem mu to). U Rychn. Hsp. S. pravdy. CJB. 411. — S. = vnitřní prázd- nost, průměr, die Spannweite, Lichtenweite. S. klenby. Kláda má lJ/2 lokte ve s-sti. S. kola (šířka mezi kruhy), s. nebo šírka díry. Vys. S. trouby, Šp., oblouku. Nz. S. cesty lesní. Mrk. Pokoj má 5 sáhů ve světlosti; napnutí mostu ve s-sti, Šp.

322562   Světlosť Svazek: 7 Strana: 0821
Světlosť = světlo. MS. 137. Intensita s-sti. Jrl. 323. Čáry s-sti n. intensitní. Vnč. 109. S. slunečná. Výb. II. 12. Od slunce měsiec i jiné hvězdy berú s. Št. Kn. š. 96. Bydle u velikej světlosti. Sv. Mař. v. 113. Anděl zjevil se mu u veliké s-sti. Pass. mus. 275.

322563   Svetlosť Svazek: 8 Strana: 0394
Svetlosť = schopnosť viděti světlo. Stud- nice, která s. nebo zrak očí uzdravuje. GR, Nov. 134. 6.

322564   Světlosvat Svazek: 7 Strana: 0821
Světlosvat, u, m., Lichtbraten, m., uko- žešn.

322565   Světlosvat Svazek: 9 Strana: 0319
Světlosvat, u, m. = starodávní slavnost cechu kožešnického. Nár. list. 1898. č. 245.

322566   Světloš Svazek: 9 Strana: 0319
Světloš, e, m, phosphaenus, brouk. S. polo- křídlý, ph. hemipterus. Vz Klim. 446.

322567   Světlošče Svazek: 10 Strana: 0411
Světlošče = světlosti. Světloščemi padesta oba na zemi. Kat. 142. (Lit. fil. 1882. 121. )

322568   Světlošedý Svazek: 3 Strana: 0797
Světlošedý, lichtgrau. Šp., Tč.

322569   Světloševý, vz Svazek: 9 Strana: 0319
Světloševý, vz Řiťnozubec.

322570   Světloška Svazek: 3 Strana: 0797
Světloška, y, f., die Lampe. S. visací, papírová (Lampion), plynová, věčná, na líh. Dch.

322571   Světloška Svazek: 8 Strana: 0394
Světloška = lampička. Šml. I. 90.

322572   Světloštítý Svazek: 8 Strana: 0394
Světloštítý váhavec, brouk. Klim. 66.

322573   Světloštítý Svazek: 10 Strana: 0411
Světloštítý vojín. Msn. II. 405.

322574   Světlota Svazek: 3 Strana: 0797
Světlota, y, f., šp. m.: světlost. Jg.

322575   Světlotisk Svazek: 3 Strana: 0797
Světlotisk, u, m., der Lichtdruck, die Phototypie. Vz KP. IV. 539., Prm. 1878. 2. III. č. 3.

322576   Světlotisk Svazek: 10 Strana: 0411
Světlotisk, u, m., vz Ott. XXIV. 433.

322577   Světlotiskový Svazek: 7 Strana: 0821
Světlotiskový, Lichtdruck-. S. vyobra- zení, Us. Pdl., methoda. S. N. XI. 415.

322578   Světlotma Svazek: 7 Strana: 0821
Světlotma, y, f., Lichtdunkel, m. Koll. III. 123.

322579   Světloučký Svazek: 7 Strana: 0821
Světloučký, hübsch licht. Lpř.

322580   Světloúhlý, vz Svazek: 9 Strana: 0319
Světloúhlý, vz Hřbetozubec.

322581   Světlov Svazek: 3 Strana: 0797
Světlov, a, m., Swietlau, zámek u Boj- kovic na Mor. Vz S. N. — S., něm. Lich- tenberg, ves u Mor. Ostravy. PL.

322582   Světlověda Svazek: 3 Strana: 0797
Světlověda, y, f., die Optik. Šm

322583   Světlovidnosť Svazek: 7 Strana: 0821
Světlovidnosť, i, f., Lichtdeutlichkeit, f.

322584   Světlovina Svazek: 3 Strana: 0797
Světlovina, y, f. = látka světlová, der Lichtstoff. Šm.

322585   Světloviny Svazek: 7 Strana: 0821
Světloviny, pl., f., paseka u Bratřejova. MzO. 1890. 177.

322586   Světlovláska Svazek: 10 Strana: 0411
Světlovláska, y, f. = děvče světlých vlasů. Jrsk. XXIV. 292.

322587   Světlovlasý Svazek: 7 Strana: 0821
Světlovlasý, lichthaarig.

322588   Světlovlasý. S Svazek: 10 Strana: 0411
Světlovlasý. S. hlava. Jrsk. XII. 8.

322589   Světlovodný Svazek: 3 Strana: 0797
Světlovodný. S-ní andělé boží. Sš. Oa. 165.

322590   Světlovousý Svazek: 8 Strana: 0394
Světlovousý. Osv. 1896. 49.

322591   Světlovský Svazek: 3 Strana: 0797
Světlovský, ého, m., osob. jm. Žer. Záp. II. 190.

322592   Světlový Svazek: 3 Strana: 0797
Světlový, Licht-. S. dráždidlo, der Licht- reiz. Nz. lk. Sláva značí oblesk s. Sš. Sk. 75.

322593   Světlový Svazek: 7 Strana: 0821
Světlový. S. rok, paprsky, Stč., úkazy, NA., effekty. Tš.

322594   Světlozelený Svazek: 3 Strana: 0797
Světlozelený, lichtgrün. Tč.

322595   Světloznalec Svazek: 7 Strana: 0821
Světloznalec, lce, m., Optiker, m. Rk.

322596   Světloznalský Svazek: 3 Strana: 0797
Světloznalský = optický, optisch-. S. umění. Sedl. F. II. 7.

322597   Světloznalství Svazek: 3 Strana: 0797
Světloznalství, n., nauka o světle, die Optik. Sedl. F. II. 7.

322598   Světlozpyt Svazek: 3 Strana: 0797
Světlozpyt, u, m., die Optik.

322599   Světlozpytec Svazek: 3 Strana: 0797
Světlozpytec, tce, světloznalec, lce, m., der Optiker. Šm.

322600   Světložhavý. S Svazek: 10 Strana: 0411
Světložhavý. S. láva. Vstnk. XI. 566.

322601   Světložlutý Svazek: 3 Strana: 0797
Světložlutý = jasnožlutý, lichtgelb. Šm.

322602   Světlúcí Svazek: 7 Strana: 0821
Světlúcí, luminans, zastr. Hank. Sb. 311.

322603   Světlunko Svazek: 7 Strana: 0821
Světlunko, hübsch licht. Vck.

322604   Světluše Svazek: 7 Strana: 0821
Světluše. V MV. nepravá glossa. Pa. 49.

322605   Světluška Svazek: 3 Strana: 0797
Světluška, y, f., hmyz, lampyris, der Scheinkäfer. S-ška obecná (řeřátko, světlo- muška, svatojanská muška, ohnivý brouček, 1. noctiluca, vz Frč. 186.), vlaská, 1. italica, červcová, 1. coccinea. Vz Schd. II. 508. Aj s. čilá co smaragd na kvítku spočívá Sš. Bs. 182. Cf. Světlíček. — S. = komár, motýlek n. muška, která k světiti létá, die Nacht-, Lichtmücke. V. Cf. Mkl. B. 345., 272.

322606   Světluška Svazek: 7 Strana: 0821
Světluška, lampyris. Cf. Brm. IV. 122., Kk. Br. 223.

322607   Světluška Svazek: 8 Strana: 0394
Světluška, vz Světýlka (3. dod.).

322608   Světluškovitý Svazek: 3 Strana: 0798
Světluškovitý = ku světlušce podobný, lampyridius. Krok. II. 252.

322609   Světlušky Svazek: 9 Strana: 0319
Světlušky, lampyrini. Vz Ott. XV. 607.

322610   Světlý Svazek: 3 Strana: 0798
Světlý; světel, tla, o = jasný, svítící se, netmavý, licht, hell, klar. Strsl. světlt, luci- dus, von svět?, Suff. -l?. Mkl. S. noc, karnyol. Kom Světlým učiniti, udělati. V. S. pokoj, Jel., studnice (čistá), Reš., oko, Us., barvil. S-tlý oblak, s. vlasy, les, den. Us. Šm. Rostl. Světlý odraz, der Widerschein. Dch. Byla s. noc. Sš. P. 318. Tak z angela s-ho sám se pýchú učinil ďábla temného. Hus I. 184. S. muž, das Irrlicht. U Místka. Škd. — čím. Hospodář sám má světel býti dobrými skutky. Št. Kn. š. 97. S-tlý ohněm. Št. 71. Lúka letní travú s-lá. Kat. 713. — S. lom = dobývání podenní, odkryté, pod širým nebem, odkrytý lom, roznos. Hř. — S. (zastr.) vidomý, vidoucí, sehend. Počechu činiti divy, slepé světly atd. činiti. St. skl. — S. = srozumitelný, deutlich, klar. S-é učiniti; s. důvod, ponětí, D., příklad, Kom., výmluv- nost. Jel. Jest prikázánie Pána s-íé. Hus I. 223. — S. malý a velký, vsi v Krumlovsku. Vz Tk. III. 104. Vz světlá (ves atd.).

322611   Světlý Svazek: 7 Strana: 0821
Světlý. Mkl. Etym. 333. a., Hr. rk. 466. S. = světlomodrý, jasnomodrý, blankytný v Podluží; modrý je tam vždy = tmavo- modrý. Brt. S. plemena (bílé a žluté), Osv. I. 523., kadeře, Čch., komora, camera lucida, Mj., chléb (bílý), laš. Tč., kameň (modrá skalice). Rr. Sb. Chvilky blaha — s. body v nočních tmách. Zl. Praha 1889. S. (slavný) ban Jelačič. Pal. Rdh. III. 179. Mnozí ctí sv. Jana s-ho, jemuž sú Burjan vzděli, aby krúpy nebily. Št. Kn. š. 109.— jak: slunně. Kká. — S. = vidoucí. Kto má tako s-lá zraky, by mohl ty cěsty poznati ? Alx. — S. = prázdný. S. průměr rourek. Mj. 67. — S. = jasný, srozumitelný. S. my- šlénka, Vrch., pravda zákona. Bart. 31. — S. = bílý. S. chléb. Laš. Brt. D. 271.

322612   Světlý Svazek: 9 Strana: 0462
Světlý. Zločince světlým právem se tá- zati. 1647. Mtc. 1901. 294.

322613   Světlý jak Svazek: 8 Strana: 0394
Světlý jak. Má s. vlas jako len, jako sláma, jako strniště. Nár. list. 1891. č. 219. odp. feuill.

322614   Světlý jak Svazek: 9 Strana: 0319
Světlý jak: jako křišťál. Zjev. 22. 1. — S. utrpné právo: pálení. Mtc. 1900. 252. Sr. Suchý.

322615   Světňa Svazek: 7 Strana: 0821
Světňa, ě, f. = světnice. Slez. Zkl.

322616   Světnice Svazek: 3 Strana: 0798
Světnice (zastr. světlnice), e, světnička, y, f., v obec. mluvě: sednice (Kts.), ve vých. Cech. a mor. seknice, Jir., u Kyjeva sednica, u Uh. Hradiště setnica, Tč., jinde na Mor., slov. a rus. světlica. Gb. Hl. 96. S. vzniklo dle Gb. Hl. 96. ze světlice buď bezpro- středně změnou ĺ v ň, buď přisutím ň a pak odsutím ľ; druhému prý výkladu svědčí staroč. světlnice. Dle Prk. v Arch. f. slav. Phil. II. vzniklo světlice z adj. svět?l?, svět- nice z adj. svět?n?. Cf. sloven, světen. Jir. odvozuje s-ce od zastr. sienice, das Zimmer, die Stube. Mkl. učí, že s. svět -|- ?n? -|- ica (ica tritt an durch ?n?, gebildete Adjektiv). Mkl. B. 294., 305. S-ce světlá, veselä jizba. S. soudní, Gerichts-, královská v kostele, k učení, Studirstube; k modlení, V.; radní (radnice, Rathsstube , hospodského (krčma), I)., sedací, rokovací. Er., sněmovní, Land- stube. Zříz. Ferd. S. hrací, obydelná, dětská, Us., pro mužstvo, Mannschafts-. Csk. Vzal pán paní za ručičku a vyved ju na svět- ničku; Půjděmy do zadni světničky, naj- děmy v kufrách dvacetničky. Sš. P. 179., 701. S. obecní, bradýřská (holírna), Scher- stube. Kom. S. kamny se zahřívá. Kom. Vz Dům, Nářadí, Pokoj.

322617   Světnice Svazek: 7 Strana: 1388
Světnice = druh nejlehčího vězení., s. zadní = těžší vězení v 16. stol. Wtr. Obr. 11. 835., 834.

322618   Světnicový Svazek: 9 Strana: 0319
Světnicový. S dvéře. Mus. ol. XI. 126.

322619   Světnička Svazek: 3 Strana: 0798
Světnička y, f., vz Světnice. — S., y, m. a f., peciválek, der Stuhensiízer, Stuben sitzerin. Us. — S., samota u Pelhřimova. PL.

322620   Světničná Svazek: 7 Strana: 0821
Světničná, é, f., das Stubenmädchen. Šd.

322621   Světničné Svazek: 3 Strana: 0798
Světničné, ého, n., deR Stubenzins. J. tr.

322622   Světničný Svazek: 3 Strana: 0798
Světničný, od světnice, Zimmer-, Stuben-. S. lůžko, V., dvéře, D., moucha, Ja., ho- diny, kamna, Us., vězení. J. tr.

322623   Světník Svazek: 3 Strana: 0798
Světník, a, m., kdo světí, der Freierer. S. neděle svléká všední rub, šaty n. rúcho. Hus I. 121.

322624   Světník Svazek: 8 Strana: 0394
Světník, u, m. — svícen? Nadali kostel ruchem, kelichy, knihami, světníky atd. 1480. Osv. 1896. 898.

322625   Světník Svazek: 10 Strana: 0411
Světník, u, m. = svícen. Ev. olom. 141b.

322626   Svetnúti Svazek: 8 Strana: 0394
Svetnúti, strč. illucescere. Gb. H. ml. I. 72.

322627   Svetnúti Svazek: 9 Strana: 0319
Svetnúti, svetnu, tl, utí. Zaniklo. Gb. H. ml. III. 2. 253.

322628   Světný Svazek: 3 Strana: 0798
Světný, blitzend. Div. z och.

322629   Světný Svazek: 7 Strana: 0821
Světný = světový. S. dáleniny. PI. I. 17.

322630   Světoběhlec Svazek: 3 Strana: 0798
Světoběhlec, hlce, světoběhlík, světo- běžník, a, m. = tulák, světák, der Vaga- bund.

322631   Světoběhlice, světoběžnice Svazek: 3 Strana: 0798
Světoběhlice, světoběžnice, e, f. = tu- lačka, světačka, eine Vagabundin. Us. Jg.

322632   Světoběhlosť Svazek: 3 Strana: 0798
Světoběhlosť, i, f. = světoběžnictví.

322633   Světoběhlý Svazek: 3 Strana: 0798
Světoběhlý = světobězný.

322634   Světoběhlý Svazek: 9 Strana: 0319
Světoběhlý cestovník. Pal. Záp. I. 207.

322635   Světoběžec Svazek: 7 Strana: 0821
Světoběžec, žce, m. = světoběhlec.

322636   Světoběžně Svazek: 10 Strana: 0411
Světoběžně. To se s. tak nazývá. Nár. list. 1886. č. 1.

322637   Světoběžnice Svazek: 7 Strana: 0821
Světoběžnice, e, f., Landstreiferin, f. Rk.

322638   Světoběžnický Svazek: 3 Strana: 0798
Světoběžnický = světoběhlý. Us.

322639   Světoběžnictví Svazek: 3 Strana: 0798
Světoběžnictví, n., das Herumstreichen die Landstreicherei.

322640   Světoběžník Svazek: 3 Strana: 0798
Světoběžník, vz Světoběhlec.

322641   Světoběžník Svazek: 7 Strana: 0821
Světoběžník, a, m., vz Světoběhlec. Koll. III. 80.

322642   Světoběžnosť Svazek: 7 Strana: 0821
Světoběžnosť, i, f. = světoběznictví. Šml.

322643   Světoběžnosť Svazek: 9 Strana: 0319
Světoběžnosť. V VII. 821. za Šml. polož: IV. 20.

322644   Světoběžný Svazek: 3 Strana: 0798
Světoběžný, weitläufig, -streichend.

322645   Světoběžný Svazek: 8 Strana: 0394
Světoběžný. S. potulka. Kká. Puš. Roz. 83.

322646   Světobluda Svazek: 10 Strana: 0411
Světobluda, y, m., vz Světobludný. Jeř. Rom. básn. 125.

322647   Světobludný Svazek: 3 Strana: 0798
Světobludný, in der Welt umherirrend. Šmn.

322648   Světobol Svazek: 3 Strana: 0798
Světobol, u, m., der Weltschmerz. Dch., Kos.

322649   Světobol, u Svazek: 9 Strana: 0319
Světobol, u, m. Duše jeho jest rozhlo- dána s-lem. Šml. IX. 129.

322650   Světobolák Svazek: 7 Strana: 0821
Světobolák, a, m. = světobolestník.

322651   Světobolestník Svazek: 3 Strana: 0798
Světobolestník, a, m., der Weltschmerz- ler. Sm.

322652   Světobolný Svazek: 3 Strana: 0798
Světobolný, weltschmerzlich. Šm.

322653   Světoborce Svazek: 3 Strana: 0798
Světoborce, e, m., der Weltstürmer. Sš. Oa. 73., Krok. III. 43.

322654   Světoborec Svazek: 7 Strana: 0821
Světoborec, rce, m. = světoborce. Posp.

322655   Světoborný Svazek: 3 Strana: 0798
Světoborný, weltstürmend. Šf.

322656   Světoborný Svazek: 7 Strana: 0821
Světoborný. S. národ, Vlachové, Šf. Strž. I. 523., Šf. III. 3., moc, Osv., myšlénka, Nid., ruch. Čch.

322657   Světoborství Svazek: 3 Strana: 0798
Světoborství, n., die Weltstürmerei. Pcht.

322658   Světobořivý Svazek: 3 Strana: 0798
Světobořivý světoborný. Sm.

322659   Světobouře Svazek: 7 Strana: 0821
Světobouře, e, f., Weltsturm, m. Čch. Sl. 90.

322660   Světobouřný Svazek: 9 Strana: 0319
Světobouřný. Ld.

322661   Světobratný Svazek: 8 Strana: 0394
Světobratný. S. událost. KP. VIII. 11.

322662   Světobuřič Svazek: 3 Strana: 0798
Světobuřič, e, m. světoborce. Mus.

322663   Světoděj Svazek: 3 Strana: 0798
Světoděj, e, m., die Weltbegebenheit. Nz.

322664   Svetodějinný Svazek: 7 Strana: 0821
Svetodějinný = světodějný. KP., Koll. III. 240.

322665   Světodějinstvo Svazek: 3 Strana: 0798
Světodějinstvo, a, n., die Weltbegeben- heiten. Sš. J. 88.

322666   Světodějinstvo, a Svazek: 9 Strana: 0319
Světodějinstvo, a, n. Pal. Děj. III. 1. 238. Sr. Světodéjstvo.

322667   Světodějiny Svazek: 3 Strana: 0798
Světodějiny, pl., f., Weltgeschichte.

322668   Světodějný Svazek: 3 Strana: 0798
Světodějný, weltgeschichtlich, welthisto- risch. Naše s. povolání. Dch. Mezi osoby s-dějné patří sv. Pavel; S. událosť; Slova Páně veškera s. význam sebou obnášejíc; S. dřevo kříže; S-ná významnosť obrácení Korneliova; To povolání je obšírnějšího a s-néjšího objemu; S. pouť; Což se s-ué po- vaze víry Páně příčilo; Tím církev svou s-nou úlohu konati mohla. Sš. I. 7., L. 31., J. 145., 288., Sk. 120.. 150 , 151., 177., 183. (Hý.). — v čem. Věc v následcích s. Sš. Sk. 132.

322669   Světodějný Svazek: 7 Strana: 0821
Světodějný. S. doba, Čch., pochod, Dk., úkol, boj, kolbiště. Šmb.

322670   Světodějský Svazek: 3 Strana: 0798
Světodějský = světodějný.

322671   Světodějství Svazek: 3 Strana: 0798
Světodějství, u., die Weltgeschichtlich- keit. Těžiště s. octnulo se v Římě. Sš. Sk. 145.

322672   Světodějstvo Svazek: 3 Strana: 0798
Světodějstvo, a, n., die Weltgeschichte. ('hod s-stva. Sš 1. 120.

322673   Světodějstvo Svazek: 7 Strana: 0821
Světodějstvo. Pal. Rdh. III. 44., 60.

322674   Světodělo Svazek: 3 Strana: 0798
Světodělo, n.. ein Weltwerk. Sab.

322675   Světodoba Svazek: 8 Strana: 0394
Světodoba, y, f. Am. Orb. 106.

322676   Světoduch Svazek: 7 Strana: 0821
Světoduch, a, m., Weltgeist, m. Dk., Trok.

322677   Světoduše Svazek: 3 Strana: 0798
Světoduše, e, f., die Weltseele. Simon druži svou Helenu co s-duši vystavuje. Sš. Sk. 100.

322678   Světohistorický Svazek: 3 Strana: 0798
Světohistorický světodějný. Us.

322679   Světohlavní Svazek: 9 Strana: 0319
Světohlavní moře. Ld.

322680   Světohospodářský Svazek: 7 Strana: 0821
Světohospodářský, weltökonomisch. Kzl. 268.

322681   Světohromce Svazek: 3 Strana: 0798
Světohromce, e, m., der Weltverwüster. Nájezdy potloukavých s-mců. Šf.

322682   Světohromce Svazek: 7 Strana: 0821
Světohromce. Šf. Strž. II. 21., Koll. III. 199.

322683   Světohromný Svazek: 3 Strana: 0798
Světohromný, welterschütternd. Dch.

322684   Světohybný Svazek: 7 Strana: 0822
Světohybný, weltbewegend. Dch., Osv., Šml.

322685   Světohybný Svazek: 9 Strana: 0319
Světohybný. V VII. 822. za Šml. polož: IV. 19.

322686   Světochýrný Svazek: 7 Strana: 0822
Světochýrný, weltberühmt. Slov. Tč.

322687   Světochýrný Svazek: 8 Strana: 0394
Světochýrný. S. rok 1848. Phľd. 1891. 645. (XII. 404.).

322688   Světojdoucí Svazek: 10 Strana: 0411
Světojdoucí člověk (světem jdoucí). Dšk. Km. 52.

322689   Světokazný Svazek: 3 Strana: 0798
Světokazný, weltverderbend. Šm.

322690   Světokoule Svazek: 3 Strana: 0798
Světokoule e, f., die Erdkugel. Šm.

322691   Světokoule Svazek: 7 Strana: 0822
Světokoule = koule nebeská.

322692   Světokoule Svazek: 7 Strana: 1388
Světokoule = obloha jako ohromná, ne- hmotná koule. Věst I. 28

322693   Světokresba Svazek: 7 Strana: 0822
Světokresba, y, f, Genrezeichnung, f. Rk.

322694   Světokruh Svazek: 3 Strana: 0798
Světokruh, u, m., der Erdkreis. Pl.

322695   Světokupectví Svazek: 3 Strana: 0798
Světokupectví, n., der Welthandel. Šm.

322696   Světoludce Svazek: 3 Strana: 0798
Světoludce, dce, m. - kdo před světem klamá, der Scheinheilige, Leutebetrüger. Hugo.

322697   Světomalba Svazek: 7 Strana: 0822
Světomalba, y, f., Genregemälde, n. Rk

322698   Světomalířství Svazek: 7 Strana: 0822
Světomalířství. n., Genremalerei, f. Rk.

322699   Světomaršál Svazek: 9 Strana: 0319
Světomaršál, a, m. = pruský hrabě Wal- dersee, hlavní vůdce několika europských států, vedoucích válku s Cíňany (od r. 1900. ). Nár list. 1901. č. 107.

322700   Světoměnný Svazek: 3 Strana: 0798
Světoměnný, weltumändernd. Dch.

322701   Světomil Svazek: 3 Strana: 0798
Světomil, a, m. = světomilec.

322702   Světomilec Svazek: 3 Strana: 0798
Světomilec, lce, m. světák, der Welt- mensch. Sš. I. 280.

322703   Světomilý Svazek: 3 Strana: 0798
Světomilý, bei der Welt beliebt. Bs. 67.

322704   Světomírový Svazek: 10 Strana: 0411
Světomírový. S. úsilí. Nár. list. 1905. 16. 3.

322705   Světomluvný Svazek: 7 Strana: 0822
Světomluvný. S. žába. Ezp. 319.

322706   Světomluvný Svazek: 10 Strana: 0411
Světomluvný = žvatlavý.

322707   Světomocný Svazek: 7 Strana: 0822
Světomocný, weltmächtig. S. vládkyně. Vlč.

322708   Světomrzelý Svazek: 3 Strana: 0798
Světomrzelý, lebensmüde. Šm.

322709   Světomudre Svazek: 3 Strana: 0798
Světomudre, e, m., der Weltphilosoph. Šm.

322710   Světonek Svazek: 3 Strana: 0799
Světonek, nku, m., pyropus, kámen, zastr. Rozk.

322711   Svetoniek Svazek: 7 Strana: 1388
Svetoniek, u, m., ciropus, kámen, zastr.

322712   Světoobčan Svazek: 3 Strana: 0799
Světoobčan, a, m., der Weltbürger, Kosmopolit. Nz., Jg.

322713   Světoobčanský Svazek: 3 Strana: 0799
Světoobčanský, kosmopolitisch. Jg.

322714   Světoobčanství, n Svazek: 3 Strana: 0799
Světoobčanství, n., der Kosmopolitismus. Nz., Č., Jg.

322715   SvětooBchod, u Svazek: 9 Strana: 0319
SvětooBchod, u, m. Řezn. Pal. 135.

322716   Světoobrazný Svazek: 3 Strana: 0799
Světoobrazný, weltdarstellend. Div. z och.

322717   Světoobrazný Svazek: 7 Strana: 0822
Světoobrazný. S. město. Koll. St. 542.

322718   Světoobsáhlý Svazek: 10 Strana: 0411
Světoobsáhlý, weltumfassend. S. báseň. Jeř. Rom. básn. 375.

322719   Světopanství Svazek: 3 Strana: 0799
Světopanství, n., die Weltherrschaft. Šm.

322720   Světopis Svazek: 3 Strana: 0799
Světopis, u, m. = popsání světa, die Weltbeschreibung. D.

322721   Světopis Svazek: 7 Strana: 0822
Světopis, vz Jg. Slnosť. 94.

322722   Světopisec Svazek: 3 Strana: 0799
Světopisec, sce, m., der Weltbeschreiber.

322723   Světopisec Svazek: 9 Strana: 0319
Světopisec, Kosmograph.

322724   Světopisný Svazek: 3 Strana: 0799
Světopisný, weltbeschreibend. Jg.

322725   Světoplatný Svazek: 3 Strana: 0799
Světoplatný = ve světe platný, weltgil- tig. S. moudrost. Sš. I. 184.

322726   Světoplavec Svazek: 3 Strana: 0799
Světoplavec, vce, m.. der Weltumsegler. Šm.

322727   Světoplný. Pal Svazek: 9 Strana: 0319
Světoplný. Pal

322728   Světoplodí Svazek: 3 Strana: 0799
Světoplodí, n.= světoploze.

322729   Světoplodný Svazek: 7 Strana: 0822
Světoplodný, welterzeugend. S. bůh, Vký., síly. Vc. Lab. 53.

322730   Světoploze Svazek: 3 Strana: 0799
Světoploze, e, f., světoplozí, f. = moc světy plodící, natura creans, die Schöpfrings- kraft. St. skl., Výb. I. 791.

322731   Světoplozí Svazek: 3 Strana: 0799
Světoplozí, weltzeugend. Moc s. Sš. Sk. 97 , Bs. 175. Vz Světoploze.

322732   Světoplozí Svazek: 7 Strana: 0822
Světoplozí. Sv. ruk. 1. S. rodí, plodí, snuje. Alan. St. skl. I. 141.

322733   Světopodmanitel Svazek: 8 Strana: 0394
Světopodmanitel, e, m. Am. Orb. 108.

322734   Světopojný Svazek: 3 Strana: 0799
Světopojný, weltverbindend. S. Bat. Krok. Vz Světospojný.

322735   Světopopis Svazek: 3 Strana: 0799
Světopopis, u, m. = světopis. Aqu.

322736   Světoprava Svazek: 7 Strana: 0822
Světoprava, y, f., Politik, f. Rk.

322737   Světopřekonavý Svazek: 3 Strana: 0799
Světopřekonavý, weltbezwingend, -über- windend. S. moc svaté víry. Sš. Sk. 66.

322738   Světoředitel Svazek: 3 Strana: 0799
Světoředitel, e, m., der Weltregierer Krok.

322739   Světoříše Svazek: 7 Strana: 0822
Světoříše, e, f., Weltreich, m. Dk.

322740   Světoříše Svazek: 10 Strana: 0411
Světoříše, e, f. Kká. Sion I. 240., II. 89.

322741   Světosáhlý Svazek: 3 Strana: 0799
Světosáhlý, weltverbreitet. Sm.

322742   Světosklad Svazek: 3 Strana: 0799
Světosklad, u, m., spousta světa, das Weltgebäude. D. exc.

322743   Světosláva Svazek: 7 Strana: 0822
Světosláva, y, f., Weltruhm, m. Trok. 117.

322744   Světoslavný Svazek: 3 Strana: 0799
Světoslavný, weltberühmt. S. vítězství, Pcht., učitel. Sš. Sk. 252.

322745   Světosloví Svazek: 3 Strana: 0799
Světosloví, n., die Kosmologie. Nz.

322746   Světoslovný Svazek: 7 Strana: 0822
Světoslovný = kosmologický. S. důkaz jsoucnosti boží. MH. 4, Dk. Dj. fil. 50.

322747   Světosmírný Svazek: 3 Strana: 0799
Světosmírný, weltversöhnend. Apoštolé měli s-né úkoly Páně vyplňovati. Sš. J. 267.

322748   Světospasný Svazek: 7 Strana: 0822
Světospasný, weltrettend. S. dráha. Vc. Lab. 243.

322749   Světospojný Svazek: 3 Strana: 0799
Světospojný, weltverbindend. Vz Světo- pojný.

322750   Světostroj Svazek: 8 Strana: 0394
Světostroj, e, m. Am. Orb. 22.

322751   Světostrojný Svazek: 7 Strana: 0822
Světostrojný, weltordnend. S. řád. Dk. Aesth. 169.

322752   Světostrůjce Svazek: 3 Strana: 0799
Světostrůjce, e, m., der Demiurg. Gno- stikové o demiurgovi či s-ci, nižším duchu nějakém, mluvili a snili. Sš. J. 14. Aniž jsou mezi námi a mezi Bohem mnozí s-ci a božské bytosti. Sš. I. 218.

322753   Světosvěc Svazek: 7 Strana: 0822
Světosvěc, e, f, světosvíce, Weltlicht, n. Sv. ruk. AI. 1034. — S., m., clarificator mundi Hank. Sb. 422.

322754   Svetosvetí Svazek: 7 Strana: 0822
Svetosvetí, n,, die ganze Welt. Phl'd. IV. 462.

322755   Světosvětlý Svazek: 7 Strana: 0822
Světosvětlý, weltbeleuchtend. Lpř.

322756   Světošírý Svazek: 3 Strana: 0799
Světošírý = světosáhlý.

322757   Světošírý. S Svazek: 10 Strana: 0411
Světošírý. S. pověst Msn. Od. 37.

322758   Světošlap Svazek: 7 Strana: 1388
Světošlap, a, m. = podnikatel cesty ko- lem světa. Nár list

322759   Světošlap Svazek: 8 Strana: 0394
Světošlap, angl. Globe trotter. Mlý. Hüb. 378.

322760   Světotřas Svazek: 10 Strana: 0411
Světotřas, a, m. S. Neptun, Poseidon. Msn. 111. 152., 244.

322761   Světotvorný Svazek: 7 Strana: 0822
Světotvorný, weltschaffend. Msr. 175.

322762   Světotvůrce Svazek: 7 Strana: 0822
Světotvůrce, e, m., Weltschöpfer, m. SP. II. 304.

322763   Světoucí Svazek: 3 Strana: 0799
Světoucí. Svět s. Bdl., D.

322764   Světouměllí Svazek: 8 Strana: 0394
Světouměllí. S. klavírní, které v celém světě znají. Nár. list. 1894. č. 223. 4.

322765   Světov Svazek: 7 Strana: 0822
Světov, míst. jm., Wette, u Prudníka. VSlz. III. 114.

322766   Světová Svazek: 9 Strana: 0319
Světová (sukně). Us. Hoř. 212.

322767   Světovan, a, světovec Svazek: 3 Strana: 0799
Světovan, a, světovec, vce, m. = světan.

322768   Světovarhany Svazek: 3 Strana: 0799
Světovarhany, pl., m., die Weltorgel. Dch.

322769   Světovať Svazek: 7 Strana: 0822
Světovať = na světě žíti. Je nemocná, už nebude dlúho s. Slez. Šd.

322770   Světověda Svazek: 3 Strana: 0799
Světověda, y, f.. die Naturphilosophie. Šm.

322771   Světovedný Svazek: 7 Strana: 0822
Světovedný důkaz. Vz Hš. Št. 35.

322772   Světověký Svazek: 3 Strana: 0799
Světověký, so alt wie die Welt. S-ká pravda. Obrn. čas. duch. 3.

322773   Světovít Svazek: 3 Strana: 0799
Světovít, vz Svatovít.

322774   Světovláda Svazek: 3 Strana: 0799
Světovláda, y, f., die Weltherrschaft. Jg. To je ta ironie s-dy boží. Sš. Sk. 51.

322775   Světovladařství, n Svazek: 3 Strana: 0799
Světovladařství, n. = světovláda. Bdl.

322776   Světovládce Svazek: 3 Strana: 0799
Světovládce, e, m., der Weltbeherrscher. Ráj. Půtka proti s-cům tmy této. Sš. II. 139.

322777   Světovládce Svazek: 7 Strana: 0822
Světovládce. Čch., Šf. Strž. I. 231., Kká.

322778   Světovládkyně Svazek: 3 Strana: 0799
Světovládkyně, ě, f., die Weltbeherr- scherin. Jg. Objevila se tu církev co s. Sš. Sk. 177.

322779   Světovládný Svazek: 3 Strana: 0799
Světovládný, weltbeherrschend. S. císař. Bdl., Říman. C. S-ný princip, budova, my- šlénka, věc, děj, rozšiřování vlády mezi po- hany, významnosť, všeobecnosť náboženství křesťanského, ústav (církev). Sš. I. 64., J. 71., 287., Sk. 3., 17., 68., 128., 174., 177. ( Hý.).

322780   Světovládný Svazek: 7 Strana: 0822
Světovládný. S. Řím, Šmb., Osv., Dk., moc, Vc, čelo, Č. Kn. š. 285., duch. Trok., Slavie. Pal. Rdh. I. 3.

322781   Světovník Svazek: 9 Strana: 0319
Světovník, a, m. Je zde tolik s-ků. Sá. Kres. z Ješt. 56.

322782   Světovo Svazek: 3 Strana: 0799
Světovo = lidské, nevlastní, cizí jako na př. ve mlýně obilí n. prkna na pile. Čí jsou to desky (prkna)? , Světovo, odpoví- dají. Us. na Mor. Vck.

322783   Světovodný Svazek: 9 Strana: 0319
Světovodný. S. zákon. Klc. v Mus. 1843 85.

322784   Světovost Svazek: 3 Strana: 0799
Světovost, i, f., der Kosmopolitismus. Poesie naše pídíc se po jakési mlhavé s-ti. Kos. Ol. I. 193.

322785   Světový Svazek: 3 Strana: 0799
Světový, což světa jest, kosmisch, Welt-. S. kolotání, Presl, protivnosti, Kon., vý- stava (londýnská, pařížská, vídeňská), Us., pospoj, obrazy, Welttableau, město, Dch., odbyt, Weltabsatz, m., trh, pověsť, tržba, obchod, Šp., řád, Us., jazyk. MP. Tyrus město ve starém světě bylo středem s-vého kupectví. Sš. Zj. 476. S. občasí. Sš. II. 110. S. dějiště. Pal. — S.= světský. S. moudrost'. Sš. 1. 166.

322786   Světový Svazek: 7 Strana: 0822
Světový. S. řád, Dch., smysl, Dk. P. 22., velmoc, J. Lpř., míra vědecká, Mj. 5., revoluce, hmota, Osv., panství, Šmb., bol, sláva, Mour., přítažnosť, bezedno, názor, prostor, točna, Stč., říše římská, mappa (celého zemského oboru), soustava, litera- tura, poesie. Us. Pdl. Město s-vé důleži- tosti. Vlč. — S. = světa znalý. S. člověk. Kmk.

322787   Světový Svazek: 8 Strana: 0394
Světový. Světoví ľudé = miškáři, nunváři. Brt. D. II. 519.

322788   Světový Svazek: 9 Strana: 0319
Světový. Ty naše hrušky sou s-vé (všech, každý na ně chodí). Mtc. 1899. 220.

322789   Světovzor Svazek: 7 Strana: 0822
Světovzor, u, m., Weltmuster, n. S. ná- boženský. Dk. Poet. 149.

322790   Světozákonnosť Svazek: 3 Strana: 0799
Světozákonnosť, i, f., die WeltoRdnung. Sm.

322791   Světozákonný Svazek: 3 Strana: 0799
Světozákonný, Weltordnungs-.

322792   Světozářný Svazek: 3 Strana: 0799
Světozářný, durch die Welt glänzend. Šm.

322793   Světozdroj Svazek: 3 Strana: 0797
Světozdroj, e, m., die Lichtquelle. Dch.

322794   Světozdroj Svazek: 10 Strana: 0411
Světozdroj, e, m. S. v III. 795. za Světlový oprav: v. Světlozdroj.

322795   Světoznalec Svazek: 3 Strana: 0799
Světoznalec, lce, m., der Weltmann. Dch.

322796   Světoznalý Svazek: 3 Strana: 0799
Světoznalý, weltkundig. Šm.

322797   Světoznámý Svazek: 3 Strana: 0799
Světoznámý, weltbekannt. S. výrok. Sš. II. 166.

322798   Světoznámý Svazek: 7 Strana: 0822
Světoznámý. Vlč., Šmb., Pal. Rdh III. 179.

322799   Světozor Svazek: 3 Strana: 0799
Světozor, u, m., die Weltschau, das Kosmorama. — Světozor, obrázkový týden- ník v Praze vydávaný. Vz Noviny.

322800   Světozorný Svazek: 3 Strana: 0799
Světozorný, kosmoramatisch. Šm. S. mapa.

322801   Světozpytný Svazek: 9 Strana: 0319
Světozpytný. S. obor. Nár. list. 1901. č. 51.

322802   Světozvratný Svazek: 3 Strana: 0799
Světozvratný, weltumstürzend. Šm.

322803   Světozvučný Svazek: 3 Strana: 0799
Světozvučný, durch die Welt tönend. S. chvalozpěv. Koll.

322804   Světožal Svazek: 3 Strana: 0799
Světožal, u, m. = světobol. Šm.

322805   Světoživný Svazek: 3 Strana: 0799
Světoživný, weltbelebend. Šm.

322806   Světskost Svazek: 3 Strana: 0799
Světskost', i, f., die Weltlichkeit. Sš. J. 267.

322807   Světsky Svazek: 3 Strana: 0799
Světsky, weltlich. Aby biskupové s. ne- panoval:; Věci skvostné, s. okrášlené. Hus II. 80., 244. Cf. Po světsku smýšleti. Us. Dch.

322808   Světský Svazek: 3 Strana: 0799
Světský ku světu náležitý, kdo ze světa jest, weltlich, irdisch. S-ské (císařské) právo; duchovní aneb světský. V. S. stav, vrchnosť, člověk, statek (ne duchovní), du- chovní, kněz (op. klášterník), Us., D., moc, správa, vz Rb. str, 272. Jsa světským jako já pohoní mne k duchovnímu právu země. Půh. II. 566., 395. A tak jakož neslušie s-skému lichviti, tak neslušie knězi kupčiti; Kněžie, by byli chudí, nesahali by na ně s-ští; Kněžským neřádem jsú s-ští vinni; A v tom svatokupectví jsú světští i duchovní; Kní- žata světská panují jeden nad druhým, ale vy ne tak; Uzříš, že na dobré kněží a na dobré zákonníky i na dobré s-ské nejde tresktánie, ale na hřiechy zlých; Světští dadí-li co komu, tehdy chtie, aby heroltové provolávali; Protož velmi nerádi vidie, že lidé světští umějí písmo a bránie jim, aby nečtli; Odkud přielišná v kněžiech pýchá nad světské. Hus I. 219., 369., 447., 473., 478., II. 44,57., 81. (Tč.). Všem duchovním i s-kým všecko dobré vkazujeme. Nar. o h. a k. — S., opak: nábožný, Bohu oddaný, weltlich. S. píseň. V. S. moudtosť (filosofie: božská, moudrost, theologie). Kom. S. smysl. I). — 8. - tohoto světa (opp., nebe), welt- lich, zeitlich. 8. sláva. Sych. Skrze tělesné a s-ské uměnie Buoh nemóž nalezen býti. Hus III. 35. Cvičení s-ské cílí k svej chvále. Us. Tě. Byl z mladu velmi s. Št. N. 333. Do ctí s-ských jako vůz s hory. Jg. Šel s nimi k veselí s-kému. Hus II. 28. Chvála s. biedná jest a marná; S. chvála brzce po- mine; K zisku s-mu a tělesnému se oddá; Jako jiskra sě ukáže a ihned uhasne, tak člověk jedné chválu svetskú poblyskne a ihned zhyne. Hus I. 364., II. 28.. III. 15., 111. (Tč.). — S. lidský, menschlich, irdisch, weltlich, Welt-. S. hanba, v s. hanbu uvésti, v s. hanbě býti, znamení s. hanby; s. hanbu trpěti, nésti. V. Zmazaný, až s. hanba. V7. S. dobré milovati. Št. Ten tam řádí, až s. hanba. Us. Nádej s-ská marná všecka. Slov. Tč. Ty chceš-li nebyti povinen ciesaři, ne- roď mieti světských zboží; A tak jest pán Bóh zpósobil, že nemóž nižádné veselé býti s-ské bez někaké bolesti; A bude-li kdy s. veselíčko, tehdy ihned aneb po malém času mnohým pomine zamúcením; S. věk. Hus II. 400., III. 110., 153. (Té).

322809   Světský Svazek: 7 Strana: 0822
Světský, opak : nábožný. S. básnictví, Tf., epos, tragoedie, vz Jg. Slnosť. 124., 138. — S. = tohoto světa. S. marnosť, Us, libosť, člověk; Nechám těch s-kých tantóv; A ničehož nadeň nemiloval neřku s-ho, ale ani nebeského. Št. Kn. š. 36., 177., 30.

322810   Světský Svazek: 10 Strana: 0411
Světský. Jako pára bomby, tak dlúho trvá chvála světská. Rozpr. fil. 109.

322811   Světství Svazek: 3 Strana: 0800
Světství, n., die Weltlichkeit. S. milovati (světské věci). Ros.

322812   Světstvo Svazek: 3 Strana: 0800
Světstvo, a, n., die Weltgesammtheit. Šm.

322813   Světšiti Svazek: 3 Strana: 0800
Světšiti, vz Zvětšiti.

322814   Světštěti Svazek: 3 Strana: 0800
Světštěti, ěl, ěni, weltlich werden. Jg.

322815   Světština Svazek: 3 Strana: 0800
Světština, y, f., das Weltliche. Milič. 37.

322816   Světštiti, il Svazek: 3 Strana: 0800
Světštiti, il, en. ení, weltlich machen, säkulasiren. D.

322817   Světula Svazek: 7 Strana: 0822
Světula, y, f. = světačka. Val. Vck., Brt. D.

322818   Světuznámý Svazek: 7 Strana: 0822
Světuznámý = světoznámý. Dk.

322819   Svétvarný Svazek: 3 Strana: 0800
Svétvarný = zvláštního tvaru, eigene Form habend. Osv. r. 1880.

322820   Světviti Svazek: 7 Strana: 0822
Světviti, světvovati se, sich verzweigen. Rk.

322821   Světvovati se Svazek: 3 Strana: 0800
Světvovati se, sich verzweigen. Rostl.

322822   Světy Svazek: 3 Strana: 0800
Světy, dle Dolany, Swieti. ves u Smiřic. PL.

322823   Světy Svazek: 3 Strana: 0800
Světy, zastr., vz Svatý.

322824   Světýlka Svazek: 9 Strana: 0319
Světýlka. Vz Chorv. 146.

322825   Světýlka Svazek: 10 Strana: 0411
Světýlka. Vz Kšť. Poh. 205., Čes. 1. XIII. 452., Světlíčko, Hoš. Pol. H. 22., 52., 63., 101., 111., 117., 120., 124.

322826   Světýlko Svazek: 3 Strana: 0800
Světýlko, a, n., vz Světlo a S. N. — S. = světlice. S-lka tancují, zavedla mé do močálu. Ua. Hý.

322827   Světýlko Svazek: 7 Strana: 0822
Světýlko = světlice. Cf. Mus. 1853. 469., Zbrt. 217 , Mách. 156.—158., 165., Progr. gymn. novobydž. 1890. S-ka v národních báchorkách představovali si jako malé dě- tičky (pacholátka celá ohnivá) držící v ru- kou hořící košťata, s nimiž do kola běhaly. Slavia. Pohádky 83. Kdo má košili na ruby, toho s-ka nezavedou. Mus.

322828   Světýlko Svazek: 8 Strana: 0394
Světýlko. Vz Bludička, Světlonoš (3. dod.). NZ. IV. 394. Světýlka, světlušky, ohnivá dě- ťátka — duše nekřtěňátek bloudící v podobě malých světýlek. Vz NZ. IV. 244. — 8. = svatojanská muška. Záp. Mor. Brt. D. II. 392.

322829   Světýlkovati Svazek: 3 Strana: 0800
Světýlkovati, vz Světélkovati.

322830   Svévkus Svazek: 3 Strana: 0800
Svévkus, u, m. = svédruh, zvláštní kus, eigene Form, Genre. Nz.

322831   Svévláda Svazek: 3 Strana: 0800
Svévláda, y, f., die Autarchie, Autonomie, Selbstregierung. Vz Svézákonnosf. Nz.

322832   Svévládně Svazek: 3 Strana: 0800
Svévládně, autarchisch. Město to s. se spravovalo. Sš. II. 235.

322833   Svévládný Svazek: 3 Strana: 0800
Svévládný, autarchiseh, eigene Verwal- tung habend. S-né město. Sš. Sk. 191. Vz Svévládý.

322834   Svévládý Svazek: 3 Strana: 0800
Svévládý — svévládný. S. město. Macháč. Vz Svévládný.

322835   Svévola Svazek: 3 Strana: 0800
Svévola, m. - svévolník. Us. u Ce- šova. Lpř.

322836   2. Svévole Svazek: 3 Strana: 0800
2. Svévole = svévolně. Ale to něčí pa- chole odvede jim ju s-le. Sš. P. 201. Svévolensťví, n. — svévolnost. Pulk.

322837   1. Svévole, svývole, svévůle, svávůle Svazek: 3 Strana: 0800
1. Svévole, svývole, svévůle, svávůle, zastr. ale dosud na Mor. (Hý.), svávole, e, f. svá vůle, svoboda, der freie Wille, Eigenwille, die Willkühr. Svá vůle. Kom. S-i něčí potlačiti. Měst. bož.

322838   Svévolička Svazek: 3 Strana: 0800
Svévolička, y, f. = svévolnice. Svévoliti, il, ení, svévolovati, muthwillig sein.

322839   Svévolně Svazek: 3 Strana: 0800
Svévolně (zastr. a dosud na Mor. svá- volně). S. = úmyslně, sám od sebe, dobro- volné, nach eigenem Belieben, freiwillig; rozpustile, muthwillig. S. své zdraví ničiti, ztratiti. Dch. Od kacířství s-ně k víře kato- lické přestupovali. Bck. II. 2. 303. Muž s. od ní odešel; S-volně něco dělati. NB. Tč. 194., 279. Nechtí pod žádným řádem býti, ale svobodně a s. hřešiti. Čr. S. (aus freien Stücken) poháněti nechtěli. Zř. F. I. D. XI. — S. žíti (svým rozumem, rozpustile). Ros.

322840   Svévolnice Svazek: 3 Strana: 0800
Svévolnice, e, f., eine Uibermüthige, Ausgelassene, Muthwillige. Jg.

322841   Svévolnictví Svazek: 10 Strana: 0411
Svévolnictví, n. Msn. Od. 10.

322842   Svévolník Svazek: 8 Strana: 0394
Svévolník, novum et fictum verbum. Bl. Gr. 365.

322843   Svévolník, a Svazek: 3 Strana: 0800
Svévolník, a, m., vz Svévolný, der Uibermüthige, Muthwillige, Ausgelassene. S. bez uzdy. Zlob.

322844   Svévolnodrzý Svazek: 10 Strana: 0411
Svévolnodrzý. Msn. Od. 267.

322845   Svévolnosť Svazek: 3 Strana: 0800
Svévolnosť, i, f. (zastaralé a dosud na Moravě svévolnost) — svévole, svá vůle, der Eigenwille. — S. == bujnosť, rozpustilost, hrdost, der Uibermuth, Muthwille, die Aus- gelassenheit, Frechheit. V. Pokuta ukládána bývá, aby netrestání ve svévolnost' nevešlo. Kom. Je to s., co jen může být. Us. Dch. Ze s-sti obraz se stěny srazil. Berg. exc. Pro s-nosf někoho trestati. Vl. zř. 268

322846   Svévolný Svazek: 3 Strana: 0800
Svévolný, svývolný (zastr. a dosud na Moravě svávolný) = svémyslný, o své vůli činící, freiwillig, eigenwillig, eigensinnig. V. Když dělají děti co chtějí, bývají své- volny. Berg. S-lná dívka = která se vdala bez svoleni otce svého nebo příbuzných n. poručníkův. Vz Tov. 90. S-ná umínénosť. Dch. Lepší prosták povolný než mudráček s-ný. Pk. — S. — bujný, příliš svobodný, rozpustilý, nezvedený, übermüthig, muthwillig, ausgelassen, frech. V. S. škodení n. uško- dění stromům. J. tr. Svévolovati, vz Svévoliti Svévolstvo, a, n. = svévolnosť. Svézákonnosť, i, f.. die Autonomie. Sm. Vz Svévláda.

322847   Svévolovat Svazek: 10 Strana: 0411
Svévolovat, vz Svívolovati.

322848   Svézákonnosť Svazek: 7 Strana: 0822
Svézákonnosť. Cf. Ott. II. 1082., Pal. Rdh. III. 12.

322849   Svézákonný Svazek: 3 Strana: 0800
Svézákonný, autonornisch. Šm. Vz Své- vládý.

322850   Svézákonný Svazek: 7 Strana: 0822
Svézákonný. Pal. Rdh. I. 363., Lpř. S. vůle, Dk., činitel. Tš.

322851   Svezení Svazek: 3 Strana: 0800
Svezení, n., das Herunterführen; die Ge- legenheitsfahrt. Vz Svésti. S. hráze, Damm- rutschung. Dch. Svezený; -en, a, o, herab-, herunterge- führt; eine Strecke gefahren. Us.

322852   Svězení Svazek: 10 Strana: 0411
Svězení, n. = svázání. Kat. 2372. (List. fil. VI. 237. ). Sr. Svěziti.

322853   Svezenisko Svazek: 8 Strana: 0394
Svezenisko, a, n. S. hole = svah? Phľd. 1894. 379.

322854   Sveziska Svazek: 10 Strana: 0411
Sveziska, pl-, n., druh rolí. Sbor. slov. VIII. 66.

322855   Svezky Svazek: 7 Strana: 1388
Svezky = svázané plti. Slov. Šb. D. 74.

322856   Svezlý Svazek: 7 Strana: 0822
Svezlý, herabgerutscht. Čepička (s hlavy) s-lá. Kká Td. 211.

322857   Svéznačnosť Svazek: 10 Strana: 0411
Svéznačnosť, i, f. Krejčí.

322858   Svezno Svazek: 3 Strana: 0800
Svezno = snadno svésti, fahrbar. Jest tam s. Ros.

322859   Svézpráva Svazek: 7 Strana: 0822
Svézpráva, y, f. = svézákonnosť. Pal. Rdh. III. 56.

322860   Svézti Svazek: 3 Strana: 0800
Svézti, svezu, svez, -za (ouc), zl, zen, ení; svoziti, il, en, ení; svážeti, žejí, žej, el, en, ení; svozovati — dohromady vézti, zusam- menfahren o. führen; dolů vézti, herunter- führen o. fahren; dovésti, kus cesty vézti, Jem. ein wenig o. wohin führen, fahren; se = sjeti, herabgleiten o. fahren, kippen; svaliti se, sich auf Jem. wälzen, auf sein Haupt zurückfallen, ihn treffen; zaplatiti, za něco odbyti, entgelten müssen. Jg. - abs. My dnes už svážíme (obilí, seno). Us. Hý. — co, koho, se: obilí, V., hosti, D., poeest- ného. Us. Svezl mne kus cesty. Jg. Svezeme se, až pojede vůz po rovině. Us. - co kam: obilí do stodoly, do stohu, V., Kom., Ros., potravu do pevnosti s. Ml. — co, se čím, odkud jak: obilí vozy svážeti. Kom. Svezl se s té skály zadkem až dolů. Ros. — co k čemu: stříkačky k hašení s. Sych. — co kde. Ve tvrzi děla svážeti. Sych. — co, koho, se odkud (kam). Kládu s vrchu v dolinu s. Jg. S. se se skály. Ros. Obilí s pole. — se komu. Noha se mi svezla. D. Pozor, aby se ti mísa nesvezla. Us. Dch. Ne každému stejně se sveze (ujde bez trestu). Kom. — se po čem: po prknu. Sveze se ti po zádech (hůl, kyj). Us. Šd. Jen mi tam jdi, já tě po všech čertech s-zu! Us. Vrů. — Ros. — se s kým. Počkej, já se s tebou svezu. Us. Klš., Ml. Já sem sedla, leda sedla, leda se já s tebú svezla. Sš. P. 164. — se na co, na koho. Vše se naň svezlo. Sych. Vše se to sveze jemu na hlavu. Us. Šd. Sveze se ti na záda (hůl, kyj). Us. Šd. Na kněze všecko se sveze. Dch. Vše se to na mne sveze (svalí, já to odnesu, zaplatím). Č. — se na kom, ua čem. To se na něm sveze (pomstí). V. Na jeho hlavě se to svezlo. Res. Jeho synovec se na něm svezl (pomstil). Dal. Tvá skúposť na tobě se sveze. GR. Na něm se to všecko, což jinému strojí, sveze. Reš.

322861   Svézti Svazek: 7 Strana: 0822
Svézti. Ať vůz kamkoli jede, jen když se člověk sveze (o sobku). Dch. — se kam. K noži se svezla ruka. Vrch. Bezděky sve- zla se v křeslo. Šml. — se kudy odkud. S. se po sněhu s kopce. Sá. — se odkud kam. Oko jeho svezlo se s předmětu toho na jiný. Us. Roucho s ramena se svezlo. Čch. Bs. 69. Po svahu do hlubiny se svezl. Pdl. S. sáňky po sklonitém chodníku na hlavní chodník. NA. IV. 152. — komu. Meľs na to chuť, ale svezlo ti (zklaplo). Mor. Vhl.

322862   Svéž Svazek: 7 Strana: 0822
Svéž, e, f. = svaz. Slov. Bern.

322863   Svěže Svazek: 7 Strana: 0822
Svěže, frisch a p. Bylo mu s. Jrsk., Osv.

322864   Svěžemodrý. S Svazek: 10 Strana: 0411
Svěžemodrý. S. obloha. Rais. Sir. 28.

322865   Svěžení Svazek: 8 Strana: 0394
Svěžení. Zákon s. (bytosti). Am. Orb. 10.

322866   Svěženka Svazek: 10 Strana: 0411
Svěženka, y, f. = druh bonbonů, Er- frischungspille Us. Rg.

322867   Svěžerdělý Svazek: 7 Strana: 0822
Svěžerdělý, frischgeröthet. S. nebes tvář. Bendi I. 150.

322868   Svěžerosný. S Svazek: 10 Strana: 0411
Svěžerosný. S. jitro Kká. Sion I. 65.

322869   Svěžest Svazek: 3 Strana: 0801
Svěžest', i, f. čerstvosť, die Frische, Čes. Vč. Jevívá se u něho přirozená s. a jemnosť myšlének. Pal. D. II. 1. 168. Tak náš národ ostane ve s-sti. Sš. Snt. 66.

322870   Svěžestně Svazek: 10 Strana: 0411
Svěžestně zelený Tbz. II? 317.

322871   Svěžestný. S Svazek: 10 Strana: 0411
Svěžestný. S. zeleň. Tbz. V. 5.. 17 a j.

322872   Svěžeti Svazek: 3 Strana: 0801
Svěžeti, el, ení, frisch werden. L.

322873   Svěževějný Svazek: 10 Strana: 0411
Svěževějný vánek. Msn. Od. 66.

322874   Svěží Svazek: 7 Strana: 0822
Svěží. Mkl. Etym. 330. b. S. vání vzdu- chu, lesk, vůně, mlází, hovor, Vrch., zeleň, jitro, větřík, Vlč., kvítí, Hdk., barvitosť, Dk., hudba, Hlk., vypravování, dikce, Mus., dívka. Šmb.

322875   Svěží Svazek: 8 Strana: 0394
Svěží. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 42.

322876   Svěží čím Svazek: 10 Strana: 0411
Svěží čím. Květ svěží nadějemi rosy. Zub. Még. 40

322877   Svěží, svíží Svazek: 3 Strana: 0801
Svěží, svíží = čerstvý, frisch. Starosl. svěz, sv?žan?, recens, frisch, litev. svëzus, svëžies ist entlehnt. Mkl. L. 139. S. voda, líce, rána, máslo, vojsko, barva, Us., květ, Hank., věnec. Měst. bož., ovoce, zelí. Us.

322878   Svéžilosť, i Svazek: 3 Strana: 0801
Svéžilosť, i, f., vz Svožilosť.

322879   Svéžilý Svazek: 3 Strana: 0801
Svéžilý, vz Svožilý.

322880   Svěžiti Svazek: 3 Strana: 0800
Svěžiti, svíziti, il, ení == lapiti, chytiti (zastr.). Výb. I. 1119. Dle Č. == raniti, dáviti, jizviti (cf. svízel), würgen, morden. Jakžto dva vlky nesytá prostřed stáda ovce svězé. Alex. v. Výb. I. 1119.

322881   Svěžiti Svazek: 3 Strana: 0801
Svěžiti, il, en, ení, frischen, frisch ma- chen. — co čím. By s-li křídly chabé tělo. Hdk.

322882   Svěžiti co komu Svazek: 7 Strana: 0822
Svěžiti co komu: vlásky. Nrd. Kosm. ps. 37. — kde. Květina nebyla cele zni- čena, ona, ačkoli skrytě, vězdy zde svěžo- vala. Koll. III. 28.

322883   Svéživot Svazek: 3 Strana: 0801
Svéživot, u, m., die Eigenliebe. Dch.

322884   Svéživotní Svazek: 10 Strana: 0411
Svéživotní nástin. Vlč. Lit. II. 2. 72.

322885   Svéživotopis Svazek: 3 Strana: 0801
Svéživotopis, u, m., die Autobiographie. Nz.

322886   Svěživý Svazek: 8 Strana: 0394
Svěživý. S. prvek = působící roštění rost- lin, bujení zvířat. Am. Orb. 54.

322887   Svěžký, svížký Svazek: 3 Strana: 0801
Svěžký, svížký = křepký, čerstvý, hur- tig. Plk. '

322888   Svěžný, svěživý Svazek: 3 Strana: 0801
Svěžný, svěživý (Šm.), frischerquickend. Dch.

322889   Svěžobolný. S Svazek: 10 Strana: 0411
Svěžobolný. S. srdce. Msn. Od. 161.

322890   Svěžosť Svazek: 3 Strana: 0801
Svěžosť, i, f., die Frische. Us.

322891   Svéžový Svazek: 7 Strana: 0822
Svéžový = svazový. Slov. Bern. Vz Svéž (dod.).

322892   Sviadbiar Svazek: 3 Strana: 0801
Sviadbiar, a, m. = svadbář, svadebník. Slov. Dbš. 23.

322893   Sviaděti Svazek: 3 Strana: 0801
Sviaděti = svěděti. Slez. Šd.

322894   Sviadňov Svazek: 3 Strana: 0801
Sviadňov, a, m., Swiadniow. ves u Místka na Mor. PL.

322895   Sviašteník Svazek: 7 Strana: 0822
Sviašteník, vz Zastúpiti.

322896   Sviatkovať s kým Svazek: 8 Strana: 0394
Sviatkovať s kým = svátky světiti. Phľd. 1892. 582.

322897   Sviatočný Svazek: 7 Strana: 0822
Sviatočný = sváteční. Slov. Phl'd. VI. 203.

322898   Svíb Svazek: 3 Strana: 0801
Svíb, a, m. = pták s tenkýma a vysokýma nohama. Bern. — S., u, m., cornus sangui- nea, der Hornstrauch. Tč.

322899   Svíb Svazek: 7 Strana: 0822
Svíb, u, m. = nějaká střela. Slov. Hol. 28., 27.

322900   Svib Svazek: 8 Strana: 0394
Svib, u, m., les u Sadové. Nár. list. 1896. č. 181. odp.

322901   Svíb Svazek: 8 Strana: 0394
Svíb, rostl. Brt, D. II. 501.

322902   Svíb Svazek: 10 Strana: 0411
Svíb = keř, má dlhé, tenké prúty. Mus. slov. IV. 86. Sr. Cvíb.

322903   Svíba Svazek: 3 Strana: 0801
Svíba, y, f-, die Rainweide, der Hart- riegel, rostl. Tč. Strsl. siba. Mkl. L. 129. Cf. Svibovina. — S. = střeček, die Bremse. Na Ostrav. Tč. - S., y, m., osob. jm. Šd.

322904   Svíbí Svazek: 3 Strana: 0801
Svíbí, n. = poplet (proutí) na plot. Mor. Mřk. — S., vz Svíboví.

322905   Svíbovec Svazek: 3 Strana: 0801
Svíbovec, vce, m., der Hartriegelstock. Mor. Tč.

322906   Svíboví, svíbí Svazek: 3 Strana: 0801
Svíboví, svíbí, n.. der Hartriegelstrauch. Mor. Tč.

322907   Svibovina Svazek: 3 Strana: 0801
Svibovina, y, f., též sibovina, od svib, lignum corneum; siba, cornus sanguinea. Sr. prus. sidis. Mkl. L. 129.

322908   Svíbovka Svazek: 7 Strana: 0822
Svíbovka, y, f., pole. MzO. 1890. 177.

322909   Svíbový Svazek: 8 Strana: 0394
Svíbový. S. palica (hůl). Čes. 1. VI. 146.

322910   Svíbový. S Svazek: 3 Strana: 0801
Svíbový. S. hnízdo, nohy (tenké a dlouhé). Bern. Má svíbové nohy. C. M. 597. Vz Svíb. — S., Hornstrauch. S. prutí. Na Ostrav. Tč.

322911   Svicacy Svazek: 9 Strana: 0319
Svicacy = lesklý Slez. Lor. 79.

322912   Svícatý Svazek: 3 Strana: 0801
Svícatý co se svítí, lesklý, glänzend. Us. u Opavy. Klš. Opuchlina na nohou už je s-tá. Slez. Šd.

322913   Svícatý Svazek: 10 Strana: 0411
Svícatý = lesknoucí se. S. holinky, korale. Slez. Vyhl. II. 112., 115.

322914   Svíce Svazek: 7 Strana: 0822
Svíce. Mkl. Etym. 333. a. Také svěcmi m. svícemi. D. Lhrg. 186. Svěcmi nyní neslý- cháme. Gt. pl. sviec. Arn. 654. Mnoho sviec. Výb.II. 635., Chč. S. stearové, KP. VI. 75., spermaeetové. ZČ. III. 21. Výroba svíček, KP. VI. 78. nn, lojových, paraffinových. Vz KP. VI. 84., 81. Cf.Vlšk. 155. Svíčičky, bougie. Vz Slov. zdrav. S. dohořela. Dch. Svičkum zloděja nenajdeš. Us. Brt. Pou- štění s-ček. Vz Zbrt. 291. Takové nyní svíčkou nenalezneš. Šml., Sá. Postavil se jako s. (přímo). Šml. Svíce lidem sloužíc, sama se stravuje. Us. Více svěc, více světla (více rádců více ví). Us. Bojím se, že někdy shasnu jako s. (umru). Výb. II. 1358. — Svíčky. Súd po sviečkách. Výb. II. 321. — St. Kn. š. 66. 31. — S. = vozher. Ustři- hnouti dítěti svíčky. Us. Kšť. — Svíca. V předvečer svatby sejdou se pozvaní na svícu = na slavnostní večeři, při které svíčky hoří; jindy svítívají sádlem n. ole- jem. Hrb. Obr. 40. Vz Vínek (dod.). — S. = pampeliška. U N. Bydž. Kšť.

322915   Svíce Svazek: 8 Strana: 0394
Svíce, strč. sviace, přehlas. sviecě, svíce; gt- svicv. staršího svěc, Gb. H. ml. I. 383., 193. Svíce, když na slunci v prostranství jest, malé světlo má, než když jest v komoře, více svítí. Bl. Gr. 300. Čím více svíček, tím větší jest světlo (čím víc dobrých lidí, tím lepší rada). Bl. Gr. 308. Zhas' jako svíčka, která dohořívá, když nedostatek hořlavého má změti. Vrch. Rol. XXIIL—XXIX. 79. O pověrách k svíci se táhnoucích vz Zbrt. Pov. 167. — S. k pálení souzených = smolnice. Hrš. Nách. I. 311.

322916   Svíce Svazek: 9 Strana: 0319
Svíce, gt. pl. svěc; nč. svíc, svící. Us. Gb. H. ml. III. 1. 210., 215. Svieca života shasla. Zát. Př. VI. 676.

322917   Svíce Svazek: 10 Strana: 0411
Svíce, vz Svíčka.

322918   Svíce, e, svíčka, svíčička Svazek: 3 Strana: 0801
Svíce, e, svíčka, svíčička, y, f. = světlo, das Licht. S. od svit (svítiti) dle Bž. 41. m. světja; gt. pl. svic, správněji: svěc. Mkl., Brs. 2. vyd. 241., 8. Srbskochorvat. sveca, slovin. svěča, pol. świéca, rus. svéča, strb. svéšta. Gb. Hl. 106. S. na zjevenie ludem. Ž. wit. (Sim. 32.). Slunce jest svící všeho světa. St. skl. — S. = knot lojem, voskem atd. olitý k pálení. S. = výrobek ku sví- cení. S. N., Ž. wit. 135. 7. Die Kerze, das Licht. S. vosková, D., lojová, Kom., napá- lená, celá, litá, máčená, argandská, steari- nová, parafinová, vz S. N., s točeným kno- tem, apollová, kostelní, k vozům, millyova (vz Šfk. 501.), parní s dutým knotem ar- gandským, salonní, Kh., velkonoční (paškál), S. N.; s. (bougie, sloupeček voskový uží- vaný v chirurgii, die Harnröhrenkerze): fran- couzská, anglická, vosková (voskovka), stru- nová (pařížská), konická pařížská n. an- glická, olověná. Cn. S. se buď vytahuje (máčí, knoty se do rozpuštěného loje namá- čejí) n. lije (do cínových kadlubek, v nichž natažený knot jest). Pt. Rytířská s. Žer. L. 3. 112. Svíčičky škrtací, turinské. Vz KP. IV. 664., 653. S. křivě stojí; s. hrobní, ro- dinná (hořící v kostele za nebožtíka), elek- trická, dutá. Dch. S. hromničné (voskové s. svěcené o hromnicích), průvodní (při po- hřbech a slavnostních průvodech). Ktk. Sví- čička třínohá, vz Kocianka. S. pořádku, cechovní, die Zunftkerze; s. do svítilny. Šp. Svieca hořala. GR. S. jasně, temně hoří. blíká, se plaví, plane, shasla. Us. Svíčky máčeti, Bern., rozžíci, rozsvítiti, utříti, utí- rati, koupiti. Us. Učícím se při světle slou- pek nad lojovou svíčku slouží. Kom. Nůžky k utírání svěc. Svíčce nos utříti (žertem); Oharek svíčce, odníti. V., Č. Znikla různice pro pouhé shasnutí svíčky (pro nic). Sych. Při svíčce pracovati; Až do svíček; až s-ku rozsvítili (do večera). V. S-ku shasiti (ni- koli: shasnouti, vz toto). Rovný jako svíce Ta hra ani za svíčku nestojí. Přilepil mu svíčku (přisadil mu baňku u pána. přisolil naň). Vz Poštívání, Baňka. Č, Mus. Smrkoši, tahej ty svíčky (= vozher), tahej. Us. Čtyř- mecítma velikých parunkových svěc. Břez. Rožm. 301. Svíčky mu v očích stoji (= na- bírá, je mu do pláče). Hš. Div že na nás svíčky nehasi a dříví nesekají. Ctib. H. Dě- lají se mi před očima s-ky. Mor. Šd. Že by jí Ondrová svic za 4 gr. pokradla. NB. Tč. 240. Zažnú mně svíce pod koleny pro tvůj víneček zelený; Já zažnu svíčečku proti okýnečku; Ani tak nehoří svíčka nad oltá- řem, jako mé srdenko želí za ogarem. Sš. P. 380., 780., 796. (Tč.). Při pohřbu kříž nesú a sviece; Žáci nesěchu před ním veliké pochodně místo sviec; Sviece krásné káže obětovati, aby mohl je přetočiti. Hus I. 301., 302. 445. Ti se taky hledali svíčkou (o man- želském párku, který se k sobě nehodí). U Zbir. Lg. Má v hlavě svícu (= opilý). Us. Někdy i čertu svíce se zapálí. Bern. Jeho svíčka z obou dvou konců hoří (on i jeho žena marnotratni Jsou). Prov. Vz Marno- tratný. Č., Jg. Ženy a plátna není dobře kupovati při svíci. C. Jehly hledaje svíčku spáliti (špatné hospodářství. Vz Hospodář- ství); I Bohu svíčku i čertu oharek (o tom, kdo se chce všem zachovati); Svíčky ne- třeba než do dne; Svíčka bez loje (= knot, hlupec, vz Hloupý). Č. Vz Hluchý, Oko. Více svěc více světla. Prov. — Svíčky = den sv. tří králův, fj/iiya tur q-étíor, dies luminum, der Tag der Kerzen; zde = křest, poněvadž toho dne katechumeni se křtívali; chybně vykládají to jiní za den hromnic. Vz Gl. 329. Byl li jest strýc muoj u tebe ten čtvrtek po svíčkách?; Když jest o svíčkách z jarmarku domů přišel. NB. Tč. 93., 224. Povinen jest ku dni svíčkám ( ke dni svíček. Vz Spodobení) n. k sv. Janu. Tov. 52., 80. V úterý po svíčkách. Zlob. Od adventu do svieček. St. N. 39. Do svieček. Výb. I. 1041. — S., přenes. A s ním (s Gamalielem) svíce lidu israelského po- hasla. Sš. Sk. 64. Tomu veliká svíce shasla (ztratil úřad, dobrodějce, vz Úřad, Dobro- dějce). C. Svíce a okrasa vší řecké země. V. — S. sirná = sirka, die Schwefelkerze. V. — S. zvěři, vz Světlo. Šp — S. krá- lovská = divizna, die Königskerze. Jg.

322919   Svícečka Svazek: 10 Strana: 0411
Svícečka, y, f, zdrobn. svíce. Brt. D. I. 347.

322920   Svícen Svazek: 3 Strana: 0802
Svícen, cnu a cna, m., na Slov. svítník a svcník, u Opav. a na Mor. svíčník (Klš.); svícníček, čku, m = náčiní, ve kterém hořící svíčka stojí, der Leuchter. Jg. Přípona -en (-?n?). Mkl. B. 151. Svícen plechový, mo- sazný, z nového stříbra, stříbrný, visutý, Us., s cívkou. Rohn. S. korunný, Kron-, stěnný. Wand-. Dch. S. s dvěma, s třemi rameny, Us., plynový. S. sedmiprutý, der siebenarmige L. (ve svatyni chrámu jerusa- lemského); Těmi slovy se táhneme zvláště k té části našeho národa, jenž v církevním životě na s. postavena jest (—předkuje). Sš. L. 9., Mt. předml. — S. = lucerna. Ž. wit. 17. 29., 131. 17. — S. = svíce královská, di- vizna. Vz Svíce. V.

322921   Svícen Svazek: 7 Strana: 0823
Svícen. Mkl. Etym. 333. a. Svícínek, svícének. Us. Svietlo na sviecen postaviti. Žvt. otc. 48. a. S. ramenový, Armleuchter, biskupský, dělnický postrkovací, Arbeits- leuchter zum Schieben, s kloubkem, Char- nier-. Šp. Něčí zásluhy na svícen postaviti (ukázati). Bdl. Pod svícnem státi. (Čeští bratři hříšníky zjevné z jednoty vylučo- vali. Chtěl-li kdo opět do ní přijat býti, musil uprostřed sboru stoje odprositi a slí- biti, že se polepší. A poněvadž uprostřed obyč. visel veliký svícen, tedy o takovém říkali, že stál pod svícnem). Slavata I. 42. — S. nebeský = hvězda. Exc. — S., cna, o, os. jm. Arch. VII. 286.

322922   Svícení Svazek: 3 Strana: 0802
Svícení, n., illuminatio, das Leuchten. Ž. wit. 77. 14.

322923   Svíceník Svazek: 3 Strana: 0802
Svíceník, u, m , ceropegia. Rostl. 1. 249. b. Vz Svícník.

322924   Svíceství, n Svazek: 10 Strana: 0411
Svíceství, n. = vítězství. Sequ. 359. (Mš. ).

322925   Svíceti Svazek: 7 Strana: 1388
Svíceti Svicaju mi oči Koll. I. 163. Cf. List. til 1892. 289.

322926   Svícezenie, n Svazek: 8 Strana: 0394
Svícezenie, n. Mill. (Osv. 1896. 890.). Cf. Zvíceziti (3. dod.).

322927   Svícezovati Svazek: 10 Strana: 0411
Svícezovati = vítěziti. Mill. 43a.

322928   Svícilice Svazek: 8 Strana: 0395
Svícilice = lucerna. 1418, 1438. List. fil. 1895. 144., 211.

322929   Svícna Svazek: 9 Strana: 0319
Svícna, Svícny, vrch v Písec. Pís. 3.

322930   Svícnář Svazek: 3 Strana: 0802
Svícnář, e, m., der Leuchtermacher. Tk. II. 37G., 381.

322931   Svícnice Svazek: 3 Strana: 0802
Svícnice, e, f. = která svíce dělá n. žena svícníkova, die Kerzengiesserin, Wachszie- herin, D., vz Svíčkářka; 2. lucerna. D.

322932   Svícnice Svazek: 7 Strana: 0823
Svícnice, e, f. = lucerna. Hmn. 1418.

322933   Svícnice Svazek: 7 Strana: 1388
Svícnice, e, f., das Lichtweib. Wtr. Obr. II. 138.

322934   Svícnický Svazek: 3 Strana: 0802
Svícnický = ku svícníku náležející, Ker- zenzieher-, Wachszieher-. Ros.

322935   Svícnictví Svazek: 3 Strana: 0802
Svícnictví, n. = svícnické řemeslo, die Kerzengiesserei, Wachszieherei. Vz Svíč- kářstvo.

322936   Svícníček Svazek: 3 Strana: 0802
Svícníček, čku. m., kleiner Leuchter. D.

322937   Svícník Svazek: 3 Strana: 0802
Svícník, a, m. = kdo svíce dělá, voskář, der Kerzengiesser, Wachszieher. Vz Svíč- kář. V. — S., u, m. = svícen. Mor., St. skl. S., ceropegia, die Leuchterblume, rostl. Rstp. 1041. Vz Svícník.

322938   Svícník Svazek: 7 Strana: 0823
Svícník, u, m., candelabria, druh lišej- níků lupenitých terčoplodých. Nk. J. S., ceropegia. Cf. Ott. V. 318.

322939   Svícníkář Svazek: 3 Strana: 0802
Svícníkář, e, m. = svícník, der Kerzen- giesser. 1693.

322940   Svícnovitý Svazek: 3 Strana: 0802
Svícnovitý Jišejník, lichen candelarius, die Lichtflechte. Šm.

322941   Svícnový Svazek: 3 Strana: 0802
Svícnový = od svícnu, Leuchter-. BO. S. noha. Dal. k. 47. S. podnožek, pazour, pod- stavec, podstavník, sloup, sloupek. Šm.

322942   Svícnový Svazek: 7 Strana: 0823
Svícnový, S. dílo, pondus candelabri, Ol. Ex. 25, 39., prostředek. Ž. wit. 37. 19.

322943   Svícný Svazek: 7 Strana: 0823
Svícný, vz Svítný (dod.).

322944   Svíconoš Svazek: 3 Strana: 0802
Svíconoš, e, m., der Leuchterträger. Šm.

322945   Svícounek Svazek: 3 Strana: 0802
Svícounek, nku, m. S. zvonkovitý, lu- cernaria campanulata, das Leuchterthier. Srn.

322946   Svíč Svazek: 3 Strana: 0802
Svíč, vz Svíčka.

322947   Svíčacko Svazek: 10 Strana: 0411
Svíčacko, a, n. = svíčka nepatrná. To malé s. dohořovalo. Val. Brt. D. I. 347.

322948   Svíčalka Svazek: 10 Strana: 0411
Svíčalka, y, f., zdrobn. svíce. Dšk. Km. 31.

322949   Svíčerati se Svazek: 3 Strana: 0802
Svíčerati se, Abend werden. Šm.

322950   Svíčička Svazek: 10 Strana: 0411
Svíčička, zdrobn. svíce. Us.

322951   Svíčičky Svazek: 9 Strana: 0319
Svíčičky = lucerny, odkvetlé pampe- lišky. Hoř. 108.

322952   Svičiň Svazek: 7 Strana: 0823
Svičiň, čna, m. = svícen. Laš. Tč.

322953   Svíčka Svazek: 3 Strana: 0802
Svíčka, vz Svíce. — S. = lůj okolo led- vinek. Us. — S. = bránice, das Zwerchfell. Us. — S. = kus masa od zadní čtvrti hově- zího dobytka, die Spannwüste, der Lungen- braten. Vz Svíčkovice, Svíčkový. Jg.

322954   Svíčka Svazek: 8 Strana: 0577
Svíčka elektrická. KP. VIII. 154.

322955   Svíčka Svazek: 9 Strana: 0320
Svíčka. Každá s. dohoří. Mus. ol. 1898. 107. S. královská, z něm. Königskerze, šp. m. divizna.

322956   Svíčka Svazek: 10 Strana: 0411
Svíčka. Sviečky do loja máčala (hopkom tančila). Sbor. slov. VII. 131. Svíčky lojové, které spalují boky a rozvazují jazyk (v mu- čírně). Zvon. IV. 254. Dočká sviečka večera; Vystrel sa (napjal se) ako sviečka. Rizn. 170., 174. Nezapaluj sviečku na obojom konci. Sbor. slov. VIII. 86. - Sr. Ott. XXIV. 434. — S. Svatvečer svíček = večer před Sv. třemi králi. Souk. 7. — S. = svědek. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141. — Sr. Sviečky.

322957   Svíčka Svazek: 10 Strana: 0666
Svíčka. Ve dne svíčku pálit (marnou věc konati). Máj. IV. 195.

322958   Svíčkárna Svazek: 9 Strana: 0320
Svíčkárna, y, f. = kde dělají svíčky. Us.

322959   Svíčkář Svazek: 3 Strana: 0802
Svíčkář, e, m., der Lichtzieher. Vz Svíc- ník.

322960   Svíčkářka Svazek: 3 Strana: 0802
Svíčkářka, y, f., die Lichtzieherin. — S. v kostele, das Kerzenweib, svíčková bába. Us. Šd. — Vz Svícnice.