402001   Zakmásati Svazek: 5 Strana: 0113
Zakmásati, zakmásnouti = zacásati. — koho zač: za sukni. Mor. Šd.

402002   Zákmih Svazek: 5 Strana: 0113
Zákmih, u, m., der Rückschwung, v tě- locv. Vz KP. I. 465., 481., Čsk.

402003   Zákmit Svazek: 5 Strana: 0113
Zákmit, u, m., der Schimmer. Us. Hráti v barvách duhy pestrým zákmitem. Vrch. V růžném z-tu pláti. Vrch. Myth. I. 214. Z. řasy. Čch. Bs. 148. Slabý z. naděje ihned zase potuchl. Kos. v Km.

402004   Zakmitati (se Svazek: 5 Strana: 0113
Zakmitati (se), zakmitati (se); zakmit- nouti (se), zahmitnouti (se), tnul a tl, utí = rychle se vyjeviti a zmizeti, schnell wie der Blitz sich vorüber bewegen. — se jak kde: mžikem (bleskem) se zakmitne paprslek na stržinách. Č. Z-tl se blesk v oblaku, po stěně. Myšlénka se mi v hlavě zakmitla. Dch. Tam v strmé výši zakmitla se mezi hroty hlava. Kká. K sl. j. 114. Kol rtů za- kmitlo se stáhnutí. Šml. I. 24. Snivá hvězda večerní z-la nad vlnou jezerní. Čch. Mch. 59. — čím. Z. ohněm, hořící metlou, schwin- gen. Us. Tč. — kudy. Zakmitlo se mu cosi hlavou. Šbr. Zaj. kr. Vác. 743. Král se díval právě z okna, když se mu stříbrohřívek přes cestu zakmitl. Němc. I. 30. — se kam od- kud. Zakmitl se blesk do světnice, z oblaku.

402005   Zakmitlý Svazek: 10 Strana: 0515
Zakmitlý. Myšlénka náhle z-lá. Zvon V. 606.

402006   Zakmitnouti Svazek: 5 Strana: 0113
Zakmitnouti, vz Zakmitati.

402007   Zakmitnutí Svazek: 5 Strana: 0113
Zakmitnutí, n., das Aufschimmern, der Schimmer.

402008   Zákně Svazek: 7 Strana: 1110
Zákně. Pršp. 87. v. 88. V Rozk. zákoně.

402009   Zákně Svazek: 10 Strana: 0515
Zákně, canon, Rozk. P. 2288, v Rozk. R. 102.: zákoně.

402010   Zakněhovaný Svazek: 5 Strana: 0113
Zakněhovaný; -án, a, o, = do knih vložený, verbucht, verbüchert, ingrossirt, in die Bücher einverleibt. Z. listina. Us. Pdl.

402011   Zakněhovati Svazek: 5 Strana: 0113
Zakněhovati, vz Zakněhovaný.

402012   Zaknihař Svazek: 5 Strana: 0113
Zaknihař, e, m., subdiaconus, zastr. Rozk.

402013   Zaknihování, n Svazek: 9 Strana: 0394
Zaknihování, n., Verbuchung. Ott. XIV. 448a.

402014   Zaknihovati Svazek: 7 Strana: 1110
Zaknihovati, vz Zakněhovati.

402015   Zaknísati se Svazek: 8 Strana: 0496
Zaknísati se. Z-la sa na nohách. Phľd. XII. 8!>.

402016   Zaknoflíkovati Svazek: 5 Strana: 0113
Zaknoflíkovati, zuknöpfen. — co: kabát. Na Ostrav. Tč.

402017   Zaknotiti Svazek: 5 Strana: 0113
Zaknotiti, il, cen, ení, zaknocovati — za- drhnouti. U Plzně. Dšk.

402018   Zakňouhati Svazek: 5 Strana: 0113
Zakňouhati = počíti kňouhati, anfangen zu wimmern, zu mnauen. Ros.

402019   Zakňourati Svazek: 5 Strana: 0113
Zakňourati = počíti kňourati, anfangen zu wimmern. Pes zakňoural. Vz Zakňučeti. Us. Šd.

402020   Zaknouti Svazek: 5 Strana: 0113
Zaknouti m. zaklnouti. A byla jedna mlynařka, zaknula (zaklínila) svého synačka. Sš. P. 779. Někdy se též zakne (zaklne). Slez. Šd.

402021   Zakňučeti Svazek: 5 Strana: 0113
Zakňučeti, el, ení, zu wimmern, zu win- seln anfangen, ein wenig wimmern o. winseln, — kde: pes za dveřmi, v boudě, na dvoře atd. z-čel. Us. Tč.

402022   Zakobrtati Svazek: 7 Strana: 1110
Zakobrtati, vz Zakobrtnouti. Osv. 1889. č. 2.

402023   Zakobrtnouti Svazek: 5 Strana: 0113
Zakobrtnouti, tnul a tl, utí = zakop- nouti, kIopýtnouti, stolpern. — oč: o práh. Us. Kšť. — kam, do čeho Kšť.

402024   Zakohácení Svazek: 5 Strana: 0113
Zakohácení, n. = zacpání. Z. jater. Presl.

402025   Zakohácenosť Svazek: 7 Strana: 1110
Zakohácenosť, i, f. = zacpání, An- schopfung, f. Čejka.

402026   Zakoháceti Svazek: 5 Strana: 0113
Zakoháceti, el, en, ení = rumem, blátem zadělati, unrein machen. — co: cestu. — Z. = zacpati, verstopfen. — co: strouhu. Us. Dch.

402027   Zakohoucení Svazek: 5 Strana: 0113
Zakohoucení, zakohoutění, n., die Er- röthung. Vz Zakohoutiti.

402028   Zakohoutělý Svazek: 9 Strana: 0394
Zakohoutělý = rozlobený. Pravil všecek z. Vz Br. St. 78.

402029   Zakohoutiti se Svazek: 5 Strana: 0113
Zakohoutiti se, il, cení a tění = zardíti se, wie ein Hahn von Zorn erröthen. — Starší dvě kněžny se z-ly, ústa ohrnuly a pyšně prohodily. Němc. I. 249. — se proč: studem. Us., Jg., Šm. — se na koho (vyplísniti ho. Vz Domluva). Č.

402030   Zakohoutkovat Svazek: 10 Strana: 0515
Zakohoutkovat = zakohoutovat, zapáliti V zloděj. mluvě. Sr. Kohout, Čes. 1. XV. 48.

402031   Zakochaný Svazek: 5 Strana: 0113
Zakochaný; -án, a, o = zamilovaný. Vz Zakochati. Z-ných krajů zvuk. Hdk. L. k. 88.

402032   Zakochati Svazek: 5 Strana: 0113
Zakochati = zamilovati, lieb gewinnen. — koho. L. Ja bölem na čači, kupovalem krove, zakochalem Katke, curko fojčíkové; Videl som ťa, zakochal, zrel som očká tvoje; to more, očí tvojich robí vo mne boje. Ppk. 1. 208., 11. 204. — si koho. Panny se (si) ho zakochaly, pěkné dary jemu daly. Sš. P. 28. — se do koho. Ve Slez. Tč. — se v co. V krásy tvé se z-chal. Kom. — se v kom, v čem — zamilovati se; zalíbiti sobě. L. Z. se v přízni všech. Kom. Hříšnosť zakochající se v žádosti své, námětek hříchu z toho bere. Sš. I. 77. (Hý.). Jestli se v něm zakochal, nechť ho vytrhne nyní. Kom. — se s kým. Kdo se s kým zakochá . . . Čes. mor. ps. 176. Kto se s kym zakochá, šmerc sobe gotuje. Sl. ps. Šf. II. 162.

402033   Zakochati se čím Svazek: 9 Strana: 0394
Zakochati se čím: nadějí. Pal. Děj. II. 2. 39.

402034   Zakojení Svazek: 5 Strana: 0113
Zakojení, n., ablactatio, druh štěpování v rostl. Vz Rst. 521., 307., 308.

402035   Zakojiti Svazek: 5 Strana: 0113
Zakojiti = jistým způsobem štěpovati, Vz Zakojení.

402036   Zakokrhání Svazek: 7 Strana: 1110
Zakokrhání, n., der Hahnenschrei. Posp.

402037   Zakokrhati Svazek: 5 Strana: 0113
Zakokrhati, zakokrhávati, zu krähen an- fangen.— kde: v dáli. Us. Kohout na dvoře, v zahradě atd. zakokrhal. — za kým. Ani kohout za ním nezakokrhá (nikdo si naň nevzpomene). Us. Šd. — nad čím. Ani kohout nad tím nezakokrhal (nevšiml si toho nikdo). Us. Kf. — jak. Kohout už po třetí 297 zakokrhal. Us. Tč. Kohout z plna hrdla za- kokrhal. Brt. — kdy. Zakokrhá-li kura ráno, znamená to úmrtí v tom domě nebo na blízku. Na mor. Valaš. Vck.

402038   Zakoktati Svazek: 5 Strana: 0114
Zakoktati, zakoktávati, ein wenig stam- meln, anfangen zu stottern. — abs. Zako- ktává. Zakoktal se. Ros. Nebylo však na něm proto nedostatku viděti, leda snad že někdy zakoktával se. Pal. Děj. IV. 2. 575.

402039   Zakoktati se Svazek: 10 Strana: 0515
Zakoktati se. Spatřiv ženu, zlostí se zakoktal. Zvon III. 218.

402040   Zákol Svazek: 5 Strana: 0114
Zákol, u, m. = záhyb, die Umbiegung, Serpentine. Ta řeka dělá samé zákoly. Mor. Tč. — Z. = oběť zákolná, zabitná, das Schlachtopfer. To větší jest všechněch zá- palů a zákolů. Sš. Mr. 54. (Hý.).

402041   Zakolácati Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolácati = do kola zatřásti, zatřepati, rundherum schütteln. — čím. Zakolácal tím, až to dolů sletělo. Cf. Kolácati, Klátiti. Na Mor. a Slov. Šd.

402042   Zákolanka Svazek: 7 Strana: 1110
Zákolanka, y, f. = zákolanský potok u Okoře.

402043   Zakolanská Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolanská, é, f., čes. tanec. Škd. exc.

402044   Zákolanský Svazek: 9 Strana: 0394
Zákolanský potok na Slansku. Slan. 7.

402045   Zakolany Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolany, dle Dolany, něm Zakolan, ves u Středokluk. Vz S. N., Tk. I. 400., 407., 411., III. 70., 74.

402046   Zakolatati Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolatati, zakolytati, in Bewegung set- zen. — čím: sloupem, který v zemi trčí. Vz Kolytati. Na Ostrav. Tč.

402047   Zakolčiti Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolčiti, il, en, ení, vz Kolčiti. Ros.

402048   Zakolébati Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolébati, zakolíbati, zu wiegen an- fangen, ein wenig wiegen. — koho: dítě v kolébce. Us. Tč. — čím. Zakolíbej ko- lébkou, aby se dítě neprobudilo. Us. Šd. — jak. Ty sestřičko námladší, zakolébaj málo, aby neplakalo. Brt. P. 81.

402049   Zákolečník Svazek: 5 Strana: 0114
Zákolečník, u, m. = hřeb při zadní šárce (vozu), der Wehrnagel an der hinteren Schale. Rohn.

402050   Zakoledovati Svazek: 5 Strana: 0114
Zakoledovati = koledu zazpívati. Kos. v Km. 1884. 632. — komu. Prosí Valentin dědečka, aby šel s nimi do kostela zako- ledovat Ježíškovi. Bes. ml.

402051   Zakolembati Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolembati = zakolébati. Poďte mi toto dieťatko z. Dbš. Obyč. 128.

402052   Zakolendrovati Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolendrovati = odebrati se. Kdyby- chom už chtěli někde se obveseliť, to bych už radil, z. takhle do republiky francouzské. Humory 1883. č. 40.

402053   Zakolení Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolení, n. = zatarasení (řeky, přístavu), die Verpfählung, Verpallisadirung, Estacad. Čsk. Z. = kolová ohrada, kolové roubení.

402054   Zákolení Svazek: 5 Strana: 0114
Zákolení, n. = místo pod kolenem, po- ples. Nz. lk.

402055   Zákolenný Svazek: 5 Strana: 0114
Zákolenný, popliteus. Vz Zakolení. Nz. lk.

402056   Zákolenný Svazek: 7 Strana: 1110
Zákolenný, -ní. Z. jáma, fossa poplitea, krajina, regio p., čára, linea p.

402057   Zakolený Svazek: 7 Strana: 1110
Zakolený, verpallisadirt. Lpř.

402058   Zakolesiti koho Svazek: 7 Strana: 1110
Zakolesiti koho = obkolesiti. Orl. VIII. 217.

402059   Zákolesník Svazek: 5 Strana: 0114
Zákolesník, u, m. = lounek, zákolník (hřebík v ose vozní, aby kolo nevylezlo), der Achsennagel. — Z. = svorní hřeb (hřeb vozní za osou zadní v rozvoře, který zadek vozu s předkem svírá), der Steuernagel am Wagen. D., Msk., Hk.

402060   Zakoli Svazek: 5 Strana: 0114
Zakoli, vz Zaklati.

402061   Zakolí Svazek: 7 Strana: 1110
Zakolí, n. = podepřené varhany, Ver- satzung, f., v horn. Hrbk.

402062   Zákolí Svazek: 9 Strana: 0464
Zákolí, n. = místo za koly. Tbz. IV. 1. 363.

402063   Zakolíbati Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolíbati, vz Zakolébati. Ros.

402064   Zakolíkovati Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolíkovati, mit Pflöcken befestigen. — co: síť. Us. Šd.

402065   Zakolísati Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolísati = zakolíbati, anfangen zu schaukeln, zu wiegen. Na Slov. Plk. Vz Ko- lísati. — Z. něčím, zum Wanken bringen; se, ins Wanken gerathen. — kdy komu. Při poskoku se vám hlava zakolísá. Hdk.

402066   1. Zakoliti Svazek: 5 Strana: 0114
1. Zakoliti, il, en, ení = kolím ohraditi, verpfählen, verpallisadiren, zupflöcken. — co kde k čemu: místo k prádlu na břehu, Zlob.; místo ke koupání v řece. Us.

402067   2. Zakoliti Svazek: 5 Strana: 0114
2. Zakoliti, vz Zaklati. Jg., Hlč.

402068   3. Zakoliti Svazek: 5 Strana: 0114
3. Zakoliti, il, en, ení, zakolovati = kolo udělati, umbiegen, umwinden; — se, sich umdrehen. — se kde. Řeka se u lesa za- kolila. Na Ostrav. Tč. — se kudy. Řeka se po lukách zakoluje. Ib. Tč

402069   Zakolkati Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolkati, zakolkovati = kolkem zastrčiti, mit einem Pflock, Stift zumachen. — co: vrata, dvéře. Mor. a slov. Šd. — co čím. Tak vystrojiv se vyšiel z domu, za sebou tížko zatvárajúc dveriatka staré, vrzgotavé a zakolkajúc kolčiatkom, tu vzozrel . . . Phld. IV. 7.

402070   Zakolkovaný Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolkovaný ; -án, a, o = kolkem za- strčený. Vz Zakolkati. Z. vrata, dvéře. Mor. a slov. Šd., Dbš. Obyč. 82.

402071   Zakolkovati Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolkovati, vz Zakolkati.

402072   Zákolní Svazek: 5 Strana: 0114
Zákolní, hinter dem Rade befindlich. Z. hřeb (= zakolník). V.

402073   Zákolníček Svazek: 5 Strana: 0114
Zákolníček, vz Zákolník.

402074   Zákolníček Svazek: 7 Strana: 1110
Zákolníček, čku, m. = háček u řetězu kravského etc. v stáji, který se provlekuje kroužkem a kráva tak uvazuje k žlabu. Vz Osmička (2. dod.).

402075   Zákolník Svazek: 5 Strana: 0114
Zákolník, u, m., zákolníček, čku, m. = zákolní hřeb, lounek, lonek, na Mor. zá- osek, der Achs-, Radnagel, die Lone. Jg., Šp., Šd., Čsk., Němc. I. 81. Vz Zákolesnik.

402076   Zákolník Svazek: 8 Strana: 0496
Zákolník. Cf. Lievě. Krátký z. slove lô- nik. Zátur.

402077   Zákolník Svazek: 9 Strana: 0394
Zákolník, u, m. = kolna na vozy. Neto- lice. Kub. 159.

402078   Zakolomazený Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolomazený; -en, a, o, mit Wagen- schmiere beschmutzt. Chodí z-ný (= jako kolomazník). Us. Šd.

402079   Zakolomaziti, il Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolomaziti, il, en, ení, mit der Wagen- schmiere beschmutzen, an-, bestreichen. — co, si co: podlahu, sobě kabát. Us.

402080   Zakolotati Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolotati, vz Kolotati.

402081   Zakolování Svazek: 7 Strana: 1110
Zakolování, n., Verpfkhlung, f. Sl. les.

402082   Zakoltrovati Svazek: 5 Strana: 0114
Zakoltrovati = koltrami zastříti, mit Vorhängen verdecken. Pam. kut.

402083   Zákoltří Svazek: 5 Strana: 0114
Zákoltří, n. = místo za koltrami, ústupek. Rozžehnav se s legatem, tam odtud z kom- naty své a z. byl vylezl. Lesl. leg. 96.

402084   Zakolytati Svazek: 5 Strana: 0114
Zakolytati, zu rütteln, zu bewegen an- fangen. — čím kde: kyjem ve vodě, stro- mečkem. Na Ostrav. Tč. Vz Zakolatati.

402085   Zakombelati Svazek: 5 Strana: 0114
Zakombelati = zakolíbati dítě v kombe- láči (v zavěšené plachtě). Mor. Tč.

402086   Zakomoliti Svazek: 5 Strana: 0114
Zakomoliti, il, en, ení = komolým učiniti, stumpf machen. — co čím.

402087   Zakomrsati Svazek: 5 Strana: 0114
Zakomrsati = zaškrábati, kritzeln. — čím: perem. Mor. Jg.

402088   1. Zákon Svazek: 5 Strana: 0114
1. Zákon, a, m., z kon (konati). Schl. Z. = ustanovení, nařízení, lex, das Gesetz. Ž. wit. 77. 1. Bezeichnet konb den Anfang der Handlung, bedeutet z. den Schluss o. das Resultat derselben; in specieller Bezie- hung ist konati traetatio forensis, die Ver- handlung, daher z. das Resultat dieser Ver- handlung, der Vertrag, daher konnte arca foe- deris mit stan úmluvy übersetzt werden u. noch im Půh. brn. 1406. wird z. und úmluva als identisch gebraucht. Vz více v Gl. 378., Sbn. 296., 305., 730. Z toho z-na (= z té úmluvy), co by mělo na páté léto na 30 hř. úroka míti. Půh. II. 29. Z. jest právní pra- vidlo stanovené státní mocí. Exc. Z. boží, V , Št. Kn. š. 4., církevní, světský, městský, Jg.; z-ny božské, lidské, občanské, trestní, soukromého práva, veřejného práva, abso- lutní, hypothetické, vz více v S. N.; z. ná- silný, Šm.; pozdější, později vydaný, dopl- ňovací, dokládací, přírody, přirozený (Vš. 571.), psaný (Vš. 571.), daný, platný, Us., domovní, RZ., J. tr., zdravotní, k ochraně osobní svobody, z. o očkovaní, o moru a p, Us., přírodní, postižný (Repressiv-), vo- lební, volicí, směneční, navržený, předložený, o živnostech, o řemeslech, o průmyslu, o stě- hovaní-se ze země, o manželství, o obchodu, Z. tr.; zrušený (lex abrogata), základní (1. fundamentalis), mravní (l. moralis), zastaralý (obsoleta), libovolný (positiva), zapovědací (prohibitiva), o přepychu (sumptuaria), při- rozený (naturalis), Rk., uvozovací (Einfüh- rungs-), o výsadách, Šp., školní, obecný, specialní. Z. o komoře tržební, Handels- kammergesetz, řádný (organický, organisches G.), manský, Lehens , myslivní či o mysli- j vosti. J. tr. Zákon podobnosti, das G. der Aehnlichkeit, z. posloupnosti, das G. der Aufeinanderfolge, z. odpornosti, das G. des Widerspruches, z. neroznatelnosti, lex in- discernibilium, z. nerozeznanlivosti, lex indis- cernibilium in Bezug auf das denkende Subjekt, z. příčinnosti, das Kausalgesetz, Nz , z. spolkový, Vereins-, patentní, Patent-, celní, Zoll-, cechovní, Zunft-, o odvádění daně, Steuererhebungs-, o mincovních lístcích,; Münzschein-, mýtní, Mauth-, o státním dluhu, Staatschulden-, o dani, Steuer-, o kvotě, Quoten-, kolkový, Stempel-, o lichvě, Wu- eher-, Šp., o povyšování (při vojsku a j), Betörderungs-, Avancement-, branný, Wehr-, Dch., z. o uzavření, Sperrvorschrift, Nz. lk., obřadný, lex ceremonialis, Ceremonienvor- schrift, Šd., o četnictvu, Čsk., milosti, lex gratiae, das Gnaden-, Šd., obchodní, Handels-, přísný, válečný, Martial-, z. vděčnosti, Mus. 1880. 486., Webrův z. psychofysický, z. současnosti, kontrastu, vybavení, zachování, představ; psychologické z-ny sdružnosti. Dk. P. 12., 45., 46., 49., 99., 120. (Pdl.). Z. božský, das göttliche G., lex divina, jest buď přirozený, das Naturgesetz, lex naturalis, bud kladný či zjevený, das positive G., lex positiva divina a tento buď předkřesťanský buď křesťanský; křesťanský pak zove se též nový, z. víry, milosti, svobody, lásky, evan- gelický. MP. 8.—11. Z. přirozený v theologii = z. mravnosti, člověku co mravní bytosti vrozený. Z. přirozený jest člověku vrozen = člověk nabyvší sebevědomí bezprostředně hned na jisto ví, že jest rozdíl mezi dobrým a zlým. Ib. 9. Z. lidský = od lidské vrch- nosti daný, das menschliche G., lex humana, jest buď církevní, das kirchliche G., lex ecclesiastica, buď občanský, das bürgerliche G., lex civilis. Ib. 11. (Hý.). Z. písemný, pí- semný staré úmluvy ; z. na n. v srdci napsaný. Sš. I. 36. Z. pleťový, pleťský (vz Pleťový); Konec, cil, účel, záměr z-na. Sš. I. 81., 108. Z. vespaný či vrodilý; z. hříchu = zlá pochoť a pochotivosť a veškera ta člověka ke zlu náklonnosť. Sš. J. 19., 148. (Hý.). Datel (v MV. nepravá glossa, Pa.), vydavatel, Br., dání, vydání, D., Návrh, schválení, stvrzení, zahájení, přestoupení, smysl, rozum, Šp., doloženi, případek, znění, přestupek, text (slova), článek, litera, neznání z-na. J. tr. Zákona nosič, legislator, der Gesetzgeber. Ž. wit. 83. 8. Z. uložiti (z-ny ukládati); z-nem zapověděti; to jest proti z-nu a právu. V. Z. dáti, dávati, činiti, někomu poroučeti, potvrditi, přibiti, do mědi rýti, Us., usta- noviti, vyzdvihnouti, zkaziti, Chmela, před- pisovati, Berg., zrušiti, Sych., přestoupiti, Us., vykládati, vyložiti, schváliti, stvrditi, znáti, předložiti, navrhnouti, textovati, obe- jíti, překrucovati, převrátiti, vykonati, vy- světliti, objasniti, J. tr., dle litery, dle smyslu vykládati. Šp. Napravení navrženého zákona, das Amendement eines Gesetzvorschlages; Z. zní v tento smysl, das G. lautet also; Obnoviti úctu k z-nu, die Achtung vor dem G-ze erneuern; Kommisse v příčině z-nů, Kommission in Gesetzsachen. J. tr. Mimo z. postavený, vogelfrei; Dokud z. trvá, jest, má platnosť; Z. jest v plné platnosti, das G. steht in voller Kraft. Dch. Z. zůstal v plat- nosti. Šp. Něco v zákon přivésti, něčeho z. ukázati, etwas auf ein Gesetz zurückführen. Nz. Z-na zhoštěný, bezzákonný, exlex. Sl. les. Z. stanoviti, rozrušiti, Mus. 1880. 487., za- raziti. Pal. Rdh. III. 238. Z. zavazuje, váže (ve svědomí) tužeji, volněji, podlé důležitosti věci a podlé úmyslu zákonodárce; Z. pomíjí: prostým přestáním (cessatio), úplným (abro- gatio) neb částečným (derogatio) zrušením, odvykem právním, jenž odporuje zákonu, o který běží (desuetudo), platným promi- nutím (dispensatio). MP. 13.—15. (Hý.). Vý- klad z-na lidského může býti. trojí, totiž: přesný či authentický, die authentische In- terpretation o. Auslegung, interpretatio au- thentica, zvykový či obvyklý, die usuelle I., int. usualis, učenecký či doktrinalní, die gelehrte o. doktrinelle I., int. doctrinalis (soudcovský, die richterliche I., int. judici- alis), MP. 14. Z. ten není člověkem vymyšlen, nébrž jemu dán hned s bytím jeho; Kladný z. židů, jehož výroky židé se spravovali; Dílo z-na = pravidla, ustanovení, příkazy, požadavky, předpisy z-na; Naráží na psaně vydaný židům z. Sš. I. 37., 38. Každý výjev z-na; Pro převahu z-na údového; Konec zajisté z-na jest Kristus; Poznání z-na a tresti jeho; Ale kterak se povahuje z. ke slibům Abrahamu učiněným; Ješto oni (po- hané) také aspoň přirodilý z. měli; Vydán byl z. pro skrocování, odvráceni přestupků, zabránění jim a pro ohražení od nich; Aby již z toho dočasnosť zákona patrna byla; Z. má do sebe oživnou moc; Syn boží měl i podroben i podčiněn býti zákonu, jenž lidu israelskému byl uložen; Židé jarmo a manství z-na podniknouti musili; Štěpán za tou příčinou o vývoji zákona a jeho v Kristu vrchování mluví; Kteří jste přijali z. na zřízení andělů; Nyní vyzdvižen jest zákon onen; Aby závaznosť z-na pro nepřátely tím více vyznačil; Podrobil se Pán z-nu v tom. Sš. 1. 81., 83., 107., 109., II. 36., 39., 40., 45., 51., Sk. 75., 87., 124., J. 181., L. 38. (Hý.). Výminky, pode kterými skutečné a celé plnění z-na mravného by se dálo; Z. tento člověku přirodilý dobře uznávali a osvědčovali pohané; Cicero mluví o ne- psaném z-nu přirozeném, jemuž jsme se ne- učili, jehož jsme nepřijali ani se dočetli, nébrž od přírody uchopili, vážili, vyslovili, k němuž jsme nebyli cvičeni nébrž učiněni; Vysvětlení zákona onoho vrozeného, jakožto vývoj a závitek jeho; Z. ten komu vyjá- dřiti; Apoštol ještě jiné svědectví o vrozeném 297* zákonu mravném uvádí. Sš. I. 38. Vyučen jsa ze z-na; Maje obraz vědy a pravdy v z-ně; Který z-nem se chlubíš, přestoupáním z-na zneuctíváš; Jsi-li však přestupitelem z-na; Jestli tedy neobřezek (pohan) přiká- zání z-na ostříhá; Z. plniti; Přestupník z-na; Židé spoléhali či spočívali, dověřovali se, důvěru skládali na z.; Z. míti, znáti; Z-nem o tom vzděláni a vycvičeni jsouce. Sš. I. 39. Všeliká váha na zachování z-na záleží; Z-na přirozeného šetřiti; Z. přirozený zachová- vati; Z. psaný; Z. starý holou literou byl. Sš. I. 40. Proto ze skutků zákona nebude ospravedlněno žádné tělo před ním, nebo skrze z. děje se poznám hřícha. Sš. I. 43. Připisuje apoštol z-nu tu moc, že z něho pochodí poznání hříchu; Z. mravný; Skutky z-na = skutky, které se podlé předpisů z-na stávají t. j. vně se zákonem se shodují; pouhé sjednávání-se se vněšnými požadavky z-na. Sš. I. 44. Tak vněšně, toliko odtaženě a odloučeně považovali židé z. sobě Bohem daný; Skutky z-na = skutky se z-nem vněšně schodné a shodné; Z. dává poznání hříchu dvojako; Z. přirozený náruživostmi a žádostmi zlými zatemněn, omdlen a omráčen bývá; Zdaž tedy z. rušíme skrze víru? Kromě z-na, bez spolupůsobení z-na, nezávisně od z-na. Sš. I. 45. Veškeren z. tam směřoval, aby cestu tu zvěstoval, ohlašoval, naobra- zoval, připravoval, nebo konec zákona byl Kristus; Z. nejenom učil, nébrž spolu také o Kristu věštil a prorokoval; Tak Pavel jednotu obého z-na hájí. Sš. I. 46. Vyloučen z-nem víry; V té straně z. onen, ač proti účelu svému, dával židům nějaký namětek chvály; Z. starý rušiti. Sš. I. 49. Tím co učí se podstata starého z-na neničí, nébrž pravé odnášení, pravý poměr, pravý účel a záměr jeho potvrzuje; Novým z-nem nauka starého z-na zdokonalena, proroctví jeho vyplněna, obrazy jeho uvěcněny, celý řád spásy v-starém z-ně navěštěný v novém z-ně uskutečněn. Sš. I. 50. (Hý.). Někoho zákonem vázati. Us. To čelí proti zákonům. D. Z-nem něco obmeziti. Har. Od z-na se vzdáliti. Br. Z-na se zhostiti. Kram. Proti z-nům jednati; podlé zákona. D. Po z-nu souditi, něco či- niti. On jest z-nem zavázán to učiniti. Kom. Žena muži živému zákonem jest přivázána. Br. Z-na ostříhati. Z-ny dává buď mocnář sám aneb vzdělávají se od poslanců na sně- mích a potvrzují se od panovníka. Pt. Z-nům nějaký rozum dávati; kniha z-nův (zákon- ník); znalý, povědomý z-nů; zběhlý v zá- konech; neznati z-nů; z-nu protivný, od- porný; z. v skutek uvésti; z-na nešetřiti; činiti něco proti z-nu, z-nu na odpor; z. vejde ve skutečnost, v platnosť, v moc; dáti z-nu jiný smysl, převrátiti z. v jiný smysl; do vyjití, do vydání z-na; dokud z. nevyjde; dokud z. nebude k místu a konci přiveden. J. tr. Z-nu moc odníti, ein Gesetz ausser Kraft setzen; z. má zůstati v moci, hat in Kraft zu verbleiben. 1852. Podlé z-na se nařizuje; z. nabyl, pozbyl platnosti. Šp. Z. vstoupí do života, lépe: z. vejde ve skutek, nabude platnosti. Šb. Ve smyslu z-na se nařizuje, lépe: po zákonu, podlé z-na se na- řizuje. Jv. Ale zase ak to nevykonáš, syn smrti si. Taký u nás z. Dbš. Sl. pov. III. 12. Z. se nesmí státi hastrošem nastraženým, by dravé ptáky děsil a nepohnutě čekal, až by zvyk jim ze strašidla bidlo udělal. Shakesp. Tč. Královské slovo zákon. Us. Tč. Ty člo- věče zakon mivaj a v patek masa nejidaj. Sš. P. 787. Obejití z-na o posloupnosti podlé stáří zmařeno Přemyslovci samotnými; Ná- rodu svému z-ny hlásal, jimiž nová doba ve společenském životě měla býti zaražena. Ddk. IV. 5., 275. Z. provolati. GR. Život svůj z-nem jeho řídí; Jestližeť pak váš ten z., jímž se tak hrubě nadýmáte, tomu učí? BR. H. 33. 375. b. Z. Hospodinóv neposkvr- něný obracije duše. Ž. wit. Až se mezi vámi skoná manželství podlé zákona. Kat. 576. Ale k manželství jemu povolila podlé z-na. Št. Slibuje z. a spravedlnost i pokoj sv. církve zachovati i plniti. Výb. I. 555., 598. Kázal pravdu i z. boží. Arch. III. 185. Aby- chom vedli víru a z. řádu křesťanského. Arch. III. 212. Byla jest v člověku živosť bez umřenie, nebyla v něm protivnosť zá- kona těla a zákona vóle. Hus II. 431. Z. věčný ne vedlé vuole lidské proměnědlný. Hus. III. 194. Ktož zatvrdí ucho, aby ne- slyšal z-na. Št. Kn. š. 5 Darmo z. psáti, nemá-li se zachovávati. Šd., Pk. Kdo z. vydává, nech ho první zachovává. Šd., Pk. Vždy přidrž se z-na dvého, čiň dobře a varuj se zlého. Hkš. Z-nu nepřečká tupitel, ale plnitel; Přísný z. vinníky množí. Bž. Mnohdy jsou prospěšnější příklady než z-ny. Šd.-Cf.: Málo platny ploty (zákony), přes které se leze. Č. Potřeba zákon ruší. Pr., Č. Zákon jak zvon; kdož ho slyší, nebíje-li srdce ? Č. Vz Právo, Základ, Ukázka. O z-nech základních koruny české vz S. N. II. 315. — Z. = pravidlo, princip, die Regel, Vor- schrift, das Princip. Zákony, kterými uma básnická se spravuje, vykládá metrika a poetika; z-ny řeči nevázané stilistika a rhe- torika. KP. 1. Zákony fysické: Amp?- reův, hydrostatický, lomu světla, Mariottův, o působení strojů, Ohmův, páky, trubic spojitých, chvění strun, chvění vzduchu v píšťalách, odrazu světla, pádu. Vz KP. H. 230., 38. a 96., 137., 57., 24., 219., 21., 97., 282., 308. 129., 43. Z. Doveův. Vz KP. III. 362. Z. množných proporcí, při slučování dle objemu, z. stálých poměrů v lučbě. Vz Šfk. 9., 703., 720., 8., 700. Z. o tlaku a protitlaku. Dch. Mathematickou formou vy- tčená souvislost' mezi drahou a dobou slove zákonem. Mj. 152. Z. správnosti jest hlavní pravidlo veškerého počtářství. Šim. 12. Z. Archimedův, Daltonův, slučnosti, množných poměrů, Gesetz der Vielfachen, výtvarný, das Bildungs-. Mj. 113.-115., 24., 25., 426. (Pdl.). Z. zachovávání hmoty. SP. II. 84. Z. kommutativní, distributivní. Stč. Alg. 60. Z. ploch, úměrnosti, planetarní z-ny Kep- plerovy, zachování sil, z. větrný Bays-Bal- lotův, morfologický, z-ny životopytné či bio- gické. Stč. Zrnp. 163., 234, 261., 274., 591., 742., 805. (Pdl.). Z. fysikalní, závislosti, gravitační Newtonův, z-ny Kepplerovy, z. tření, odrazu světla. ZČ. I. 4., 5, 9., 183., 262., III. 35. (Pdl.). Z. odpornosti, proti- řečnosti (principium contradictionis), vy- loučeného třetího (p. cxlusi tertii intra duo contradictoria), jednorodnosti (p. homoge- neitatis), tožnosti (p. identitatis), dostateč- ného důvodu (p. rationis sufficientis), po- dobnosti, posloupnosti, spolubytnosti, od- pornosti, možné srovnalosti, pokračování, postoupnosti; Z. lenivosti, setrvačnosti (lex inertiae). Rk. — Z. = starý, nový. Písma, knihy starého a nového z-na. V. Ustanoveni oběti nového z-na (svátosti oltářní). Dch. Co tresť starého zákona stanoví. Sš. I 37. Dsky z-na, die Gesetztafeln. BR. II. 759. b. Což psáno jest v knize zákona; Kdež pří- strojný a přípravný ráz z-na starého místněji provodí. Sš. II. 30., 41. (Hý.). Což proti první dště (desce) z-na čelí. BR. II. 496. b. Kázáním a naučením nového i starého z-na. Živ. Karla IV. Člověk ze starého z-na (kdo trvá při starých obyčejích a při starém kroji). Us. Kšá. Starého z-na knihy. Št. Kn. š. 1. — Z. duchovní, řád, řehole. Z. sv. Be- nedikta. Dal. Do z-na přijatu býti. Zák. sv. Ben. Svój z. dobře rozplodil (sv. Prokop); V svatého Benedikta zákoně. Hr. rk. 3., 11. Proč ty z-na (řádu mnišského pravidla) žádáš? Hr. rk. 11. Do praedikatorského z na šel. Pass. 351. Mistr najvyšší zákona křížovničieho s hvězdú; Markéta z Warten- berka, jeptiška z-na sv. Františka. Arch. I. 425., III. 511. A v tom prvém a nehodném kusu sú nynie mnozí kněžie a zákonníci, jenž se chlubie životem z svého z-na; Kto chce dobre bydlo mieti, slib se do z-na (do kláštera) jíti. Felices, qui claustra se- quuntur. Hus. I. 309., 428. Mnozí pro pecen (do z-na se dají. Hus. Panna oblečena do z-na v klášteře krumlovském. Břez. 247. — Z. manželský = stav. V z. sv. manželstvie vstúpil. Pass. 329. — Z. = úrok, der Zins. Byl z. svatojirský a svatováclavský. Z 15. stol. Mtc. 1875. 151. Platil svého úroku ne- bolito z-na z ? lánu 11 groši. 1504. (Bdl. Obr. 26.).

402089   2. Zákon Svazek: 5 Strana: 0117
2. Zákon, a, m., osob. jm. Tk. IV. 392.

402090   Zákon Svazek: 7 Strana: 1110
Zákon. D. Lhrg, 168. Sbírka z-nů staré doby. Vz D. Gesch. 256. V z-ně (v z-nu) Gb. Ml. I. 75. Nejspíše zákonem ostojí obec Wtr. Obr. I. 479. Mozek vymýšlí pro krev z-ny, horká však letora chladný 7. pře- skočí. Shakesp. Chceš-li plniť zákon Páně, nělej dycky do čepaně. Slez. Šd. — Z. starý, nový. Cf. Rozbor prvotního překladu star. z-na. Jir. v Mus. 1864., 1872, Sf. III. 370., Vlčk. 5. nn., D. Gesch. 310., 325. Nej- starší čes. nový z. Vz D. Gesch. 219. — Z. = řehole. 14. stol. Mus 1884. 33., St. Kn. š. 66, 129., 133. Z. templářský, Výb. I. 444., karthouzský. Výb. II. 1130. V z. sv. Benedikta vjíti. Kar. 116. Z. premonstrát- ský. Let. 510.

402091   Zákon Svazek: 8 Strana: 0496
Zákon. O, pův. cf. Gb. H. ml. I. 81. — Z. = řehola. Žebravý z. Chč. S. 254.

402092   Zákon Svazek: 9 Strana: 0394
Zákon. Aký z., takové peniaze; Z-ny natahovat; Z. tresce, nie hájnik. Slov. Zát. Př. 377b., 135. nn. Neznalosť z-na neomlouvá. Vz Ott. XII. 490.

402093   Zákon Svazek: 10 Strana: 0515
Zákon. Z-ny chytří hloupým psali a bloudové řídí se jimi. Tbz. V. 1. 100. Sr. Jir. Prove 420.

402094   Zákonajla Svazek: 7 Strana: 1110
Zákonajla, y, f., legisperia, zastr. Rozk., Pršp. 59.

402095   Zákonář Svazek: 5 Strana: 0117
Zákonář, e, m. = zákonodárce, soudce (posměšně). Us.

402096   Zákonatec Svazek: 7 Strana: 1110
Zákonatec, tce, m., autonomista, zastr. Pršp. 13. V Rj : zákonatečník.

402097   Zákonatečník Svazek: 7 Strana: 1110
Zákonatečník, a, m.,vz Zákonatec (dod.).

402098   Zakonati Svazek: 5 Strana: 0117
Zakonati = zadělati, zameziti, vermachen, Ros. — co čím, se kam = dostati se, ge- langen. Na Slov. Nuž kdeže si sa ty tu zakonala, veď tu nechyrovať ani vtáčika, ani vrábika, kdežeby to človiečika; Keď | som sa už až sem zakonala a toľko vy- i stála, nože mi povedzte, jako vás mám vy- svobodiť? Dbš, Sl. pov. IV. 8., 13. (Šd.).

402099   Zakončení Svazek: 5 Strana: 0117
Zakončení, n., die Beendigung, Schluss- beendigung, Pointe, der Abschluss, die Spitze, zugespitztes Ende. Dch. Z. ověsku. Dch. Z. hry. Us. Od přípon pádových třeba ro- zeznávati z. Bž. 65. Udělej se mnou nějaké z. Sá.

402100   Zakončený Svazek: 5 Strana: 0117
Zakončený; -en, a, o, beendet, abge- schlossen, zugespitzt. Z. práce. Us. Z. strana (na níž se do knihy zaznamenává u zapsané směnky, že tato směnka se vydala, čímž její účet se zakončil). Skř. — jak. Slovo v souhlásku z z-né. KB. 2. vyd. 2. Slovo zakončené hláskou a. Křn. Slovo z-né na -um. Křn.

402101   Zakončiti Svazek: 5 Strana: 0117
Zakončiti, il, en, ení; zakončovati = za- špičatiti, scharf zuspitzen; konec čemu uči- niti, beendigen, enden. — abs. Zakončujícím sepisováním svého díla zaměstnán byl Jar- loch ještě r. 1214. Ddk. IV. 122. — co. Oba tito knížata mizí naprosto a zakončují vedlejší větev brněnskou; Závěrečná řeč předsedy, velká mše atd. zakončily celou slavnosť. Ddk. IV. 113. 292. — se komu. Nos se mu z-čil, barva v tváři zavadla. Us. Tč. — co čím: kůl sekerou, tužku nožem atd. Us. Tč. Takto byly kláštery, abychom z-li slovy Palackého, semeništěm . . . Ddk. IV. 329.

402102   Zakončitosť Svazek: 5 Strana: 0117
Zakončitosť, i, f., die Pointe, die Zuge- spitztheit. Dch., Jg.

402103   Zakončitý Svazek: 5 Strana: 0117
Zakončitý = ostrý, špičatý, spitzig, zu- gespitzt. Z. list = náhle vybíhající v konec úzký přeostroúhlý. Rst. 521., čl. Kv. XXX. — kde. Země k jihu z. jest. Mus.

402104   Zakončovati Svazek: 5 Strana: 0117
Zakončovati, vz Zakončiti.

402105   Zákoně Svazek: 7 Strana: 1110
Zákoně, ě, f., canon, zastr. Rozk., Pršp. 59.

402106   Zákonec Svazek: 7 Strana: 1110
Zákonec, nce, m., legislator, zastr. Rozk., Pršp. 41.

402107   Zakoněřiti Svazek: 5 Strana: 0117
Zakoněřiti, il, ěn, ění = zatarmarčiti, verthun, hinthun. — co Ros.

402108   Zákonice Svazek: 5 Strana: 0117
Zákonice, e, f., die Nonne. Gl., Pulk. Eliška, z. od sv. Jakuba v Olomúce. Půh. II. 405. Vz Zákonnice.

402109   Zákonický Svazek: 5 Strana: 0117
Zákonický, vz Zákonnický.

402110   Zákonictví Svazek: 5 Strana: 0117
Zákonictví, vz Zákonnictví.

402111   Zákoničí Svazek: 5 Strana: 0117
Zákoničí, vz Zákonničí.

402112   Zákonička Svazek: 5 Strana: 0117
Zákonička, y, f. = zákonnice.

402113   Zákoničský Svazek: 10 Strana: 0515
Zákoničský kvas. Gl. ol. 122. a

402114   Zákoník Svazek: 5 Strana: 0117
Zákoník, vz Zákonník.

402115   Zákonista Svazek: 10 Strana: 0515
Zákonista, y, m. = žák pokročilý, který čítal nový zákon. Phľd. XXIV. 430.

402116   Zákonitel Svazek: 5 Strana: 0117
Zákonitel, e, m , zastr. = zákonodatel, der Gesetzgeber. Kdožby nesnázky práv rozplésti mohl, než jedno ten, jemuž . . . půjčeno jest býti zákonitelem totižto zákonů neb práv ustanovitelem. CJB. 283.

402117   Zákoniti Svazek: 5 Strana: 0117
Zákoniti, il, ěn, ění, Gesetze geben. Exc.

402118   Zákonitosť Svazek: 5 Strana: 0117
Zákonitosť, i, f. = zákonnosť, die Gesetz- mässigkeit, Gesetzlichkeit. Aby z. dědictví jeho označil. Sš. L. 16. Z. výjevů v přírodě. ZČ. 5. Protizákonný skutek měl schválením zemského sněmu nabyti z-ti. Dch. II. 77.

402119   Zákonitý Svazek: 5 Strana: 0117
Zákonitý. Tohoto slova často chybně užíváme m. zákonní, ku př. zákonité je- dnáni, zákonitá cesta atd. Bs. Z-itý — nové slovo m. dobrého zákonní. Šb., Mšk. Vz -atý. Z. smýšlení, legale Haltung, Dch., po- žadavek, KB. IV., řád, Ddk. IV. 2., sňatek, dědic, potomstvo, choť, pán. Šmb. S. II. 192., 195., 217., 273., 277. (Pdl.).

402120   Zakonjugovati co Svazek: 8 Strana: 0496
Zakonjugovati co: sloveso esse. Phľd. 1895. 47.

402121   Zákonka Svazek: 7 Strana: 1110
Zákonka, y, f. = známka mravů na stu- dentských vysvědčeních, že byly zákonité. Us. Rgl.

402122   Zákonnář Svazek: 10 Strana: 0515
Zákonnář sv. čtení, Jezus Kristus. Mat. Spr. lb. sl. 1. (Mš. )

402123   Zákonně Svazek: 5 Strana: 0117
Zákonně = podlé zákona, gesetzmässig. Něco z. vydati, mluviti. Br.

402124   Zákonné Svazek: 5 Strana: 0117
Zákonné, ého, n. = poplatek dávaný m. obilí. Z 15. stol. Mš.

402125   Zákonní Svazek: 7 Strana: 1110
Zákonní = řeholní. Z. stav, ustavenie, poslušenstvie. Št. Kn. š. 129, 130.

402126   Zákonní (-ný Svazek: 5 Strana: 0117
Zákonní (-ný) = zákon obsahující, zá- kona se týkající, Gesetz-, das Gesetz be- treffend. Z. kniha, Us., dsky, D., moc, J. tr., platnosť. Šp.— Z. = podlé zákona, gesetzlich, nach dem Gesetze. Z. spravedl- nosť, Ros., způsob řízení, Řd., soudce (řádný n. zákonem zřízený. Šb.). Z. zástava, Prag- matikalhypothek. Z. předpis. Dch. Štěpán z-ného dědictví více se nadíti nemohl; Ale- xandr nepotřeboval takového mamidla k udr- žení své z-né volby. Ddk. III. 49., 240. Slíbil, že učiní potřebné kroky z-né, aby . . Ddk. IV. 72. Boriš nebyl zploděný z lože z-ného. Let. Mtc. Sl. VIII. I. 49. Volení cestou z-nou. Pal. Děj. IV. 1. 15. Z-ných obřadů pilen býti; Muž obyčejům z-ným uvyklý; Z-né skutky; Účel tohoto pěstounství z-ného. Sš. II. 25., 10., 42. Z-né oběti. Hus III. 93. Z. posloupnosť, zástavní právo. S. N. — Z. = biblický, biblisch. Z. knihy, Kom. Br., oběti. — Z. = řeholní, Ordens-, Kloster-, Mönchs-. Z. bratr, sestra, život. Zlob, Papr.. Poctivému a z-nému knězi Stanislavovi. List z r. 1461. Toho ani mniši nynie, ani žádní z-ní bratřie, ani pikharti neudělají. Vš. Jir. 153.

402127   Zákonnice, zákonice Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonnice, zákonice, e, zákonička, y, f. = zákonní sestra, die Nonne, Ordens- schwester. Vz Zákonní, Zákonice. Pulk.

402128   Zákonnický, zákonický Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonnický, zákonický = zákonní, řeholní, Ordens-, geistlich. Z. stav, Leg., právo. Ros. Výstraha Páně od kvasu z-ho. BR. II. 160. Protož sv. Bernard mezi 12 ohavnostmi z-kými pokládá poslúchánie po- věstí. Hus. I. 265.

402129   Zákonnictví, n., zákonictví, zákoni- ctvo Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonnictví, n., zákonictví, zákoni- ctvo, a, n. = zákonnický život, zákonnická hodnosť, die Ordensregel, das Ordensleben, der Ordensstand.

402130   Zákonnictvo Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonnictvo, vz Zákonnictví.

402131   Zákonničí Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonničí, zákoničí = zákonický. Z. kvas, Ben., spravedlnosť. D. Z. život vésti (klá- šterský). Hus. I. 430.

402132   Zákonničí Svazek: 7 Strana: 1110
Zákonničí stav, Št. Kn. š. 129., knieže. Ev. ol. 295.

402133   Zákonničí Svazek: 8 Strana: 0496
Zákonničí. Z. modlitby (řeholní). Chč. S. 256.

402134   Zákonnička Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonnička, vz Zákonnice.

402135   Zákonník Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonník, zákoník, a, m. = v zákoně (duchovním) zběhlý, der Schriftgelehrte, Pha- risäer, Gesefzgelehrte, Gesetzverständige, Lehrer des Gesetzes. Jg., Dch.. Šd. Z-ci = učenci národa židovského vykládáním zá- kona se zanášející. Sš. Sk. 46. U židů z-ci = učenci bádáním a vykládáním zákona se zanášející a strážcové náboženského a národního vědomí a vzdělání. Sš. J. 26. (Hý.). Z-ci, jimž jest řekl spasitel. Hus. I. 87. — Z. = zákona datel, der Gesetzgeber. Ps. ms. — Z. = vyslanec, der Gesandte. Ps. ms. — Z. = řeholník, der Ordensmann, Mönch. Bel., Arch. IV. 262., BN., Dal. 158. Muož-li z. zbožie sobě kúpiti. Arch. I. 432. Světí zákony ustanovili, aby z. nic svého neměl. Št. N. 77. Kněze Henzlíka a z-ka z Říše. Půh. II. 83. — Z., u, m. = kniha zákonů = z rozkazu moci zákonodárné sestavená a vyhlášená soustavní sbírka jednotlivých usta- novení právních, aby jí spravovaly se správní poměry obecného života, das Gesetzbuch. Vz Š. N. Z. občanský, bürgerliches Gesetz- buch, trestní, Strafgesetzbuch, J. tr., Šm., říšský, das Reichgesetzblatt, zemský, Lan- desverordnungsblatt, Us., trestní důchodkový, Gefällsstrafgesetzbuch, Šp., vojenský, das Armeeverordnungsblatt. Čsk. Z. salický, ri- puarský, burgundský, visigothský. Vz Šmb. S. I. 439.

402136   Zákonník Svazek: 8 Strana: 0496
Zákonník. V bibl. scriba. v jiných pha- risaeus. Vondrák. Spuren. 26. Z., religiosus. Prešp. 952. V tomto článku v druhé řádce zběhly oprav v: zběhlý.

402137   Zákonnitosť, i Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonnitosť, i, f., Vz Zákonitosť.

402138   Zákonnitý Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonnitý, vz Zákonitý.

402139   Zákonnosť Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonnosť, i, f., die Gesetzmässigkeit, Gesetzlichkeit, Legalität. Krok, J. tr.

402140   Zákonný Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonný, vz Zákonní.

402141   Zákonný Svazek: 8 Strana: 0496
Zákonný. Jděte v z-ném (předepsaném) ruše proti Alexandrovi. Alx. Nách. k. XV. Z. mistr. Ev. víd. 100. Luc. 10. 25. a j. — Z. Dle Mnč. Ev. vid. 118. Luc. 1. 7. = ste- rilis, neplodná. Ale má býti: Jalová', jako stojí v jiných místech.

402142   Zákonodání Svazek: 7 Strana: 1110
Zákonodání, n., Gesetzgebung, f. Slav- nosť z. Mlč.

402143   Zákonodárce Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonodárce, e, m. = kdo nějaký zákon po právu dává, der Gesetzgeber, legis lator. J. tr.

402144   Zákonodárkyně Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonodárkyně, ě, f., die Gesetzgeberin. Sš. Sk. 178.

402145   Zákonodárně Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonodárně něco upraviti. Pr.

402146   Zákonodárnosť Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonodárnosť, i, f., die Gesetzgebung. Lpř. J.

402147   Zákonodárný Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonodárný = zákony dávající, gesetz- gebend. J. tr. Z. sněm, říšská rada. Vz S. N. Z. moc. J. tr. Moc zná bývala všude na sněmích. Pal Děj. IV. 2. 278.

402148   Zákonodárský Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonodárský, gesetzgebend. Z. sbor, Us , činnosť. Šmb. S. II. 48. — Z., Gesetz-. Z. sbírka, Lpr. J. Děj. I. 15., soustava. Šmb. S. I. 439. — Z. = zákonodárci příslušný, Gesetzgeber-.

402149   Zákonodárství Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonodárství, n., die Gesetzgebung. Legislatur. Vz S. N. Z. vojenské, o tom vz v S. N. článek: Vojenský. Z. ve věcech soudních (soudní), Gerichtsgesetzgebung. J. tr. Z. řemeslnické (živnostenské), Ge- werbegesetzgebung. Šp. Z. osobní, věcné či territorialní. Šmb. S. I.439. Právo z. Lep. Děj. I. 15. Vlastně na Sinaji, na vrcholu totiž jižném, dálo se z. Sš. Sk. 83. Říši svou hleděl zase zvelebiti moudrým z-stvím. Ddk. II. 279.

402150   Zákonodaření Svazek: 7 Strana: 1110
Zákonodaření, n. = zákonodání. Pal. Rdh. I. 17.

402151   Zákonodařiti Svazek: 7 Strana: 1110
Zákonodařiti = zákony dávati. Zbr. Mudr. živ. II. 14.

402152   Zákonodatelský Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonodatelský, gesetzgeberisch. Šm.

402153   Zákonodatný Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonodatný, gesetzgeberisch. Dch.

402154   Zákonodatný Svazek: 10 Strana: 0515
Zákonodatný vládce. Msn. Hym. 57.

402155   Zákonodavatel Svazek: 7 Strana: 1110
Zákonodavatel, e, m., Gesetzgeber, m. Koll. III. 15.

402156   Zákonodavce Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonodavce, e, m. = zákonodárce.

402157   Zákonodavství Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonodavství, n. zákonodárství. Sych.

402158   Zákonodavý Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonodavý = zákonodárný. Kram.

402159   Zákonokonný Svazek: 10 Strana: 0515
Zákonokonný. Zvůle zákonodárná, z-ná. Purk. v Kroku I. c. 25.

402160   Zákonolibec Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonolibec, bce, m. Ale kterak k tomu přivésti ty zatvrzelé z-bce? Z-bcům těm se nepoddati. Sš. Sk. 175. (Hý.).

402161   Zákonomilec Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonomilec, lce, m. = milovník zá- kona, der Freund der Gesetze. Jména z-lce si dobyti. Sš. Sk. 141.

402162   Zákononosič Svazek: 7 Strana: 1110
Zákononosič, e, m., legislator, zastr. Hank. Sb. 251.

402163   Zákononoše Svazek: 9 Strana: 0394
Zákononoše, e, m., legislator. Ž. pod. LXXXIII. 8.

402164   Zákonopí Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonopí, n., čes. tanec. Škd. exc.

402165   Zakonopiti Svazek: 5 Strana: 0118
Zakonopiti, il, en, ení, mit Hanf zu- stopfen. — co: loď (konopím zacpati, ein Schiff kalfatern). Rostl. III. b. 435.

402166   Zákonosloví Svazek: 7 Strana: 1110
Zákonosloví, u., Nomologie. Mus. 1887. 544.

402167   Zákonoslovný Svazek: 7 Strana: 1110
Zákonoslovný, nomologisch. Dk. Aesth. 447.

402168   Zákonoslovný Svazek: 9 Strana: 0394
Zákonoslovný. Z. vědy (abstraktní). Dk. Paed. 7.

402169   Zákonotočník Svazek: 7 Strana: 1110
Zákonotočník, a, m., animanita, zastr. Rozk.

402170   Zákonovati se Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonovati se = vyhledávati zákonné pomoci, souditi se, processiren. Abychom se spolu nezákonovali, zaplatím vám. Us. Šd.

402171   Zákonovec Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonovec, vce, m., der Legitimist. Šm., Lss.

402172   Zákonověda Svazek: 10 Strana: 0515
Zákonověda, y, f. Nár. list. 1904. 22. 4.

402173   Zákonový Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonový, Gesetz-. Pojmenováni té hory z-vé. Sš. Sk. 83. Z. kázání, obyčej. EM. Lid slyšel slova z-vá; Čísti v knihách z-vých. BO. Ustavení z-vých chovajte. Bj.

402174   Zákonoznalec Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonoznalec, lce, m , der Gesetzkun- dige. J. tr.

402175   Zákonoznalství Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonoznalství, n., die Gesetzkunde. J. tr.

402176   Zákonský Svazek: 5 Strana: 0118
Zákonský = zákonný, Ordens-. Pulk. 320.

402177   Zákonstvo Svazek: 8 Strana: 0496
Zákonstvo, a, n. Veškeré z. přírody. Am. Orb. 7.

402178   Zákop Svazek: 5 Strana: 0118
Zákop, u, m., zákopa, y, f. = příkop, der Graben, Laufgraben, die Erdwerke, die Verschanzung, der Verhau, die Sape. Jg., Dch , Brt., Vck. Z. na louce (aby se tam- tudy jezditi nemohlo). Us. Z. myslivci, Jä- ger-, Schützengräben. S. N. Xl. 178., NA. III. 145. (Pdl.). Vykotil nás vozka do zá- kopy. Sych. Z-py (Laufgräben) jednoduché, dvojnásobné, polové, otevřené, plné, kli- katé, kryté (duté), s přehradami. Čsk. Vz S. N. Do z-pů ustoupiti. Chmel. Vůdce zá- kopu, der Sapführer. Čsk. A on opět hnul sě z těch z-pův. Arch. V. 307.

402179   Zákopa Svazek: 5 Strana: 0118
Zákopa, y, f., vz Zákop. — Z., místo u Bedihoště na Mor. Pk.

402180   Zákopa Svazek: 7 Strana: 1110
Zákopa, perfodium. Pršp. 5.

402181   Zakopal Svazek: 5 Strana: 0118
Zakopal, a, m., osob. jm. Vck.

402182   Zakopaná Svazek: 5 Strana: 0118
Zakopaná, é, f., ves u Mnichova Hra- diště. PL., Blk. Kfsk. 249., 807.

402183   Zakopaná Svazek: 7 Strana: 1110
Zakopaná, é, f., myslivna u Lán.

402184   Zakopané Svazek: 9 Strana: 0394
Zakopané = pole, kde bylo mrchoviště. Řevnovice. Kub. 159.

402185   Zakopání Svazek: 5 Strana: 0118
Zakopání, n., vz Zakopati.

402186   Zákopanice Svazek: 5 Strana: 0118
Zákopanice, jm. lesa. Sdl. II. 12.

402187   Zakopaniny Svazek: 7 Strana: 1110
Zakopaniny, pl., f. = kopec u Bruš- perka. Wrch.

402188   Zakopanka Svazek: 5 Strana: 0119
Zakopanka, y, f., ves u Vamberka. PL. — Z. = Zákopanice.

402189   Zakopaný Svazek: 5 Strana: 0119
Zakopaný; -án, a, o, vz Zakopati. Z. mrcha. Us. Z. předprseň, eingeschnittene Brustwehr. Čsk. — jak. Náspy z-né kolkol vrcha. Rkk. 51. Je z-ný až po krk (zadlu- žen). Mor. a Slez. Šd.

402190   Zakopati Svazek: 5 Strana: 0119
Zakopati, kopám a kopu; zakopávati = kopáním zakryti, ver-, eingraben, verschar- ren ; se = zahrabati se, sich eingraben, sich verklüften, versetzen; ohraditi se příkopem, sich vergraben o. verschanzen. — co; pe- níze, Ros., své štěstí. Plk. Co kolíbka vy- houpala, to motyka zakopala. Us. Šd. — koho. Co jsem já věděl, jak mne zakopou (do dluhů, do neštěstí přivedou, obelstí)? Mor. Brt. Pachole's porodila, kam's ho za- kopala ? Sš. P. 111. — co, koho, se kde. Z-pal se rychle v lese. Skl. 103. Mrtvého v nějakém místě z. V. Ťažký zakopau pred nohma za medzník pojme kameň, čo by včul zdvihnuť dva nemohli pacholci. Hol. 149. Zrádná paní ty švagrová, tys pána za- mordovala a v tom hrobě zakopala; Na milého lúce zakopala ruce. Sš. P. 96., 150. Kaj si poděl tu našu sestřičku? Zakopal sem v lese při chodníčku a přikryl sem ju zelenu chvojičku. Ib. 193. Z. něco pod stromečkem. Er. P. 24. — kam (proč). Z. někoho do země, do hrobu. V. Mě v Špil- berk zakopali ku podzemní práci. Kká Td. 308. Ukradené peníze do země zako- pal. Us. Šd. Do zahrady ho zakopala, ešče po něm pošlapala; Ze země sem vyšel, na ní živnosť našel, po ní chodím jako pán, do ní budu zakopán; A my máme (děti , neprodáme, do dolinka zakopáme; Hneďs ho každé zmordovala a pod pécku zako- pala. Sš. P. 96., 506., 508., 774. Z někoho do hrobečka, pod zelený trávníček. Er. P. 77. Vz Z. co kde. — se. Jezvec se zakopal (zalezl). D., Šp. Vojíni se zakopali, ver- schanzten sich. Us. Čsk. — komu. Z-pal mu poklad. — co čím: mrtvolu motykou a rýčem. — se s kým kde. Se svými na vrchu se zakopal blíž Kaňka. V.

402191   Zakopati Svazek: 7 Strana: 1110
Zakopati. Tvoji hlavy bude škoda z. VSlz. I. 233. On se zakopává = zahazuje. Laš. Brt. Z-pal sa s tým handlem = přišel na mizinu. Brt. D. 293.

402192   Zakopati Svazek: 8 Strana: 0496
Zakopati v Rkk. Vz Mus. 1896. 382.

402193   Zakopávati Svazek: 5 Strana: 0119
Zakopávati, vz Zakopati.

402194   Zakopčí Svazek: 5 Strana: 0119
Zakopčí, n., ves severozáp. nad Novým Městem na Slov. Šd. — Z., jm. lesa v Ja- kubčovicích na Opavsku. Šd.

402195   Zakopčiti Svazek: 5 Strana: 0119
Zakopčiti, il, en, ení = okopčiti. — co: brambory (okopati). Mor. Šd.

402196   Zákopec Svazek: 5 Strana: 0119
Zákopec, pce, m., die Eskarpe. Rk.

402197   Zákopec Svazek: 10 Strana: 0515
Zákopec, pce, m., pole u Starče, čas. mor. mus. III. 149.

402198   Zákopecký Svazek: 5 Strana: 0119
Zákopecký = kdo bydlí za kopcem.V Kunv. Msk. Vz násl.

402199   Zákopečný Svazek: 5 Strana: 0119
Zákopečný = zákopecký. Mor. Šd.

402200   Zákopí Svazek: 5 Strana: 0119
Zákopí, n., samota u Sedlce. — Z. = zákopy, die Verschanzung. Zlob.

402201   Zakopní Svazek: 5 Strana: 0119
Zakopní = k zákopu náležející, zum Graben gehörig. Z. koš, hradba, Bur., fa- šinky, Sapfaschinen, Čsk., práce. NA. III. 158.

402202   Zákopnický Svazek: 5 Strana: 0119
Zákopnický (pionérský), Pionir-, Sapeur . Z. pluk se skládá z plukovního štábu, 5 pol- ních praporů po 4 polních setninách a zbroj- nické reservě. Vojínové: setníci, nadporučíci, poručíci, kadet náměstek důstojnický, šiko- vatelé, podšikovatelé, desátníci, závodčí, nad-, podzákopníci, účetní šikovatelé, tru- bači, vozkové, sluhové důstojničtí; mistr: kovářský, kolářský, provaznický. Rf. Z. mužstvo, nářadí. S. N. XI. 95. Skladiště z-kého nářadí, das Pionirzeugsdepôt. Čsk. Z.. služba, sbor. Čsk.

402203   Zákopnictví Svazek: 5 Strana: 0119
Zákopnictví, n., das Pionirwesen. Vz Zákopnický a S. N.

402204   Zákopnictvo Svazek: 5 Strana: 0119
Zákopnictvo, a, n., das Sapeurkorps, Pionirkorps, oddělení vojska, jež koná práce zákopnické a dílem i hradebnické, staví mosty. Vz S. N.

402205   Zákopník Svazek: 5 Strana: 0119
Zákopník, a, m. = sapéř, der Sapeur, Pionir. Čsk. Svévolným dobyvatelem nebyl (Otakar) ovšem nikdy, ale byl z-kem osvěty. Ddk. VI. 211. — Z., dyschirius, der Klump- handläufer. Z. lesklý, d. nitidus, z. kulo- vatý, d. globosus, trojzubý, d. thoracius, uhlazený, d. politus, prostřední, d. inter- medius, Bonelliův, d. Bonellii, rudobarvý, d. aeneus. Kk. Br. 30., 31.

402206   Zákopník Svazek: 7 Strana: 1110
Zákopník, dyschirius. Vz Brm. IV. 46.

402207   Zákopník Svazek: 8 Strana: 0496
Zákopník, a, m., dyschirius, brouk. Z. černoštítý, d. substriatus, dvojzubý, digitatus, hnědoštítý, ruficollis, rudolesklý, aeneus, zú- žený, angustatus, trojzubý, thoracicus, žluto- nohý, impunctipennis, lesklý, nitidus, uhla- zený, politus, prostřední, intermedius, Bo- nellův, Bonellii, kulovatý, srlobosus. Vz Klim. 16.

402208   Zákopník Svazek: 9 Strana: 0394
Zákopník, brouk. Vz ještě také: Klim. 740.

402209   Zakopnouti Svazek: 5 Strana: 0119
Zakopnouti, pnul a pl, ut, utí = kop- nutím zabiti, mit dem Fusse stossend tödten. — koho. Hříbě zakoplo dvé kuřat. Šd. — čím: levou nohou. — oč, do čeho = mit dem Fusse anstossen, straucheln. Rk.

402210   Zakopnouti Svazek: 10 Strana: 0515
Zakopnouti. Dámy pražské, zakopnou-li, těší se, že se budou mužští po nich točiti. Mtc 1. 1897. Obrz. 30.

402211   Zakopnouti. O Svazek: 9 Strana: 0394
Zakopnouti. O rovy zakopýtala. Br. Věk. 193.

402212   Zákopný Svazek: 5 Strana: 0119
Zákopný = za kopou (sena) jsoucí. Šd.

402213   Zákopověda Svazek: 5 Strana: 0119
Zákopověda, y, f., die Pionirwissen- schaft.

402214   Zákopový Svazek: 7 Strana: 1110
Zákopový = zákopní, Minen-. Z. nemoc. Nz. lk.

402215   Zakoptění Svazek: 5 Strana: 0119
Zakoptění, n., vz Zakoptiti.

402216   Zakoptěný Svazek: 5 Strana: 0119
Zakoptěný; -en, a, o, schmutzig, russig. Z. nos. Nz. lk., Dbv.

402217   Zakoptiti Svazek: 5 Strana: 0119
Zakoptiti, il, cen, ení = koptem začer- niti, berussen. — co kde. Ros.

402218   Zákopy Svazek: 5 Strana: 0119
Zákopy, Zákupy, dle Dolany, mé. v Čech., Reichstadt. Vz Blk. Kfsk. CXLIX., S. N. — Zákopan, a, m. — Zákopský.

402219   Zákopy Svazek: 10 Strana: 0515
Zákopy, louka a les u Opalova. Čas. mor. mus III. 149.

402220   Zákopytí Svazek: 5 Strana: 0119
Zákopytí, n. = místo za kopytem, die Stelle hinter dem Hufe, der Mittelfuss. Presl.

402221   Zákorací Svazek: 5 Strana: 0119
Zákorací, n., zákorace, e, f., beson- deres Benehmen. Ten dělá z. Vz Orace. U Olom. Sd.

402222   Zakorkovadlo Svazek: 5 Strana: 0119
Zakorkovadlo, a, n., die Verkorkungs- maschine. Šp.

402223   Zakorkování Svazek: 5 Strana: 0119
Zakorkování, n., die Verkorkung. Šp.

402224   Zakorkovaný Svazek: 5 Strana: 0119
Zakorkovaný; -án, a, o, verkorkt. Z. láhev. Šp.

402225   Zakorkovati Svazek: 5 Strana: 0119
Zakorkovati, zu-, verkorken. — co: láhev. Šp.

402226   Zakormoutiti Svazek: 5 Strana: 0120
Zakormoutiti, il, cen, ení, zakormuco- vati, betrüben. — koho, se čím. Někoho špatným chováním. Us. — se nad čím. Nad osudem bratří nebe se z-lo. Wtr.

402227   Zákorník Svazek: 5 Strana: 0120
Zákorník, a, m. = červ za horou žijící, phloeonaeus. Z. jamkatý, p. caelatus. D., Kk. Br. 110. — Z. = pták šedý, drobno kropenatý, der Buntspecht (datel). Na Zlín- sku. Brt.

402228   Zákorník Svazek: 7 Strana: 1110
Zákorník, larificus, pták. Pršp. 10. Rj.: záhorník.

402229   Zákorník Svazek: 8 Strana: 0496
Zákorník, a, m., vz Vrbař (3. dod).

402230   Zakořenělý Svazek: 5 Strana: 0119
Zakořenělý, eingewurzelt. Z. zvyk. Us.

402231   Zakořenění Svazek: 5 Strana: 0119
Zakořenění, n., die Einwurzelung. Vz Zakořeniti. Z. apruží. Nz.

402232   Zakořeněný Svazek: 5 Strana: 0119
Zakořeněný; -ěn, a, o, eingewurzelt, fest wurzelnd. Z. zvyky, Us., novota, Mus. 1880. 477, zlořád.— kde. Předsudky v lid- ské povaze z-né. Šmb. S. I. 561. — jak. Rostlina dobře, slabě z-ná. Dlj. 5.

402233   Zakořeniti Svazek: 5 Strana: 0119
Zakořeniti, il, ěn, ění; zakořeňovati, ein- wurzeln lassen, in die Wurzel schiessen lassen. — Z. = okořeniti, an-, einwürzen. — co. Ros. — komu = učarovati, bezau- bern. Ros. — se = zarůsti v kořen, an- wurzeln, sich einwurzeln, Wurzel fassen. D. — se kde: v zemi, Zlob., v srdci. Gníd Vyrvi vady z dětí dříve, než se v nich za- koření. Us. Tč. Nová soustava vojenská po všech krajích nezvratně se z-la. Osv. I. 343. Kde se pýcha z-ní, tamo požehnání není. Na Mor. Tč. — kdy. V těchto dobách byla přesvědčenosť o záslužnosti dobrých skutků hluboko z-na. Ddk. IV. 316.

402234   Zákos Svazek: 5 Strana: 0120
Zákos, u, m. = zakosení kosou do úrody, jetele, ovsa, der Einschnitt. Na kraji záhonů uvidíš samé zakosy, kde lidé kositi začali a přestali. Na Ostrav. Tč. — Z. = pokos. Za nimi idú hrabačky zákosy roztřiasať. Mt. S. I. 201.

402235   Zákos Svazek: 10 Strana: 0515
Zákos, u, m. = nůž. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142. Vz násl.

402236   Zakosatěný Svazek: 5 Strana: 0120
Zakosatěný; -ěn, a, o, sichelförmig, sen- senförmig gebogen. Šd.

402237   Zakośati Svazek: 5 Strana: 0120
Zakośati, zusammen zu schlagen begin- nen. — čím: ručičkami. Na Ostrav. Tč.

402238   Zakosatiti Svazek: 5 Strana: 0120
Zakosatiti, il, ěn, ění, sichel-, sensen- förmig biegen. Šd.

402239   Zakosení Svazek: 5 Strana: 0120
Zakosení, n., vz Zakositi.

402240   Zakosený Svazek: 5 Strana: 0120
Zakosený; -en, a, o, vz Zakositi.

402241   Zakosídliti Svazek: 5 Strana: 0120
Zakosídliti, il, en, ení, zuknüpfen. Na Slov. Bern. — si co. I veru pripravil po- vrázok na haluz, že si ho už zakosídli okolo hrdla a odvísne z něho. Dbš. Sl. pov. I. 9.

402242   Zakosídliti Svazek: 8 Strana: 0496
Zakosídliti. Niť na konec vretena z-la. Phľd. 1895. 321., 1896. 741.

402243   Zakosídlovati Svazek: 5 Strana: 0120
Zakosídlovati, vz Zakosídliti.

402244   Zakosíliti Svazek: 5 Strana: 0120
Zakosíliti, il, en, ení, zakosilovati = zauzliti, zaplésti. — co: hlavičku. Na Slov. Zatiahli mu ešte lepšie šatku na očách, za- kosílili ju. Lipa I. 92. — se, sich Jemand unterwerfen, verbindlich machen. Ssk Z. se (o nešťastném manželstvu). Na Slov. Zátur.

402245   Zákosíliti Svazek: 9 Strana: 0394
Zákosíliti. Za Zát. polož; Př. 96b.

402246   Zakositi Svazek: 5 Strana: 0120
Zakositi, il, šen, ení; zakášeti, el, en, ení, zakosívati = zasekati, losmähen, zu mähen anfangen. — co: louku. — čím. Vůl zakáší (na Slov. zakášá) nohou. Bern. — kam: do záhona, si do nohy. Us. — za koho. Zakos drobet za mne. Us. Tč. — čím. Vůl zakáší nohou. Bern.

402247   Zakositi čím Svazek: 8 Strana: 0496
Zakositi čím. Zakášajúc levou nohou. Phľd. 1898. 68. Zakositi očima někam (stra- nou pohlédnouti). Phľd. 1894. 290.

402248   Zakosívati Svazek: 5 Strana: 0120
Zakosívati, vz Zakositi.

402249   Zakoslati Svazek: 5 Strana: 0120
Zakoslati = koslavým krokem přijíti, hinhatschen, wackelnd hinkommen. — kam : k sousedu. Na Ostrav. Tč. — si co kdy: kalhoty v blátný čas (na kostkách, kotní- cích zamazati). Na Ostrav. Tč.

402250   Zakosnělý Svazek: 5 Strana: 0120
Zakosnělý = zákostnělý, verstockt, ein- gefleischt. Na Slov. Se starými, z-mi hřieš- níky. Syt. Táb. 133.

402251   Zakosněť Svazek: 5 Strana: 0120
Zakosněť = zakostněti. Na Slov. — v čem: v krádeži. Zbr. Hry 84.

402252   Zákosník Svazek: 7 Strana: 1110
Zákosník = klín do kosy vražený. Aby kosa na kosisku pevnejšie nasadená bola, vrazený je za železnú zákovku z. Slov. DŠk. II. 272. — Sb. sl. ps. 11. 1. 69.

402253   Zákosník Svazek: 10 Strana: 0515
Zákosník, u, m. = nůž. V zloděj. mluvě. Vz předcház. Zákos.

402254   Zákosoví Svazek: 9 Strana: 0394
Zákosoví, n., pozemek. Pck. Hol. 132.

402255   Zákostelí Svazek: 5 Strana: 0120
Zákostelí, n., die Stelle hinter der Kirche.

402256   Zákostelí Svazek: 8 Strana: 0496
Zákostelí. Wtr. St. nov. 13.

402257   Zákostelní Svazek: 5 Strana: 0120
Zákostelní, zakostelní = za kostelem by- dlící, hinter der Kirche wohnend. Us. Kšť.

402258   Zakostelská Svazek: 5 Strana: 0120
Zakostelská z Bilejova. Vz Blk. Kfsk. 92., 314., 818.

402259   Zakostelský Svazek: 5 Strana: 0120
Zakostelský = zakostelní. Teta z-ská. U Dobruš. Vk. — Z., ého, osob. jm. Z. z Bilejova, jm. erbovní rodiny v 16. a 17. stol. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1457.

402260   Zakostkovati si Svazek: 5 Strana: 0120
Zakostkovati si = kostkami si zahrati, ein wenig mit Würfeln spielen. Us. Tč.

402261   Zakostnělý Svazek: 5 Strana: 0120
Zakostnělý, vz Zakosnělý. Us.

402262   Zakostněti Svazek: 5 Strana: 0120
Zakostněti, ěl, ění, zu Bein werden, verstockt werden. Vz Zakostnělý.

402263   Zakosýliť Svazek: 7 Strana: 1110
Zakosýliť = zadrhnouti, pevně zavázati. Slov. Zátur.

402264   Zakošidliti Svazek: 5 Strana: 0120
Zakošidliti, il, en, ení, verknöttern. Na Slov. Ssk.

402265   Zákošnica Svazek: 9 Strana: 0394
Zákošnica, e, f., pozemek. Pck. Hol. 186.

402266   Zákoťa Svazek: 9 Strana: 0394
Zákoťa, pozemek. Pck. Hol. 225.

402267   Zakotaliti Svazek: 5 Strana: 0120
Zakotaliti, il, en, ení, verrollen. — co kam, se někam. Ros. Vz Zakotúlati.

402268   Zákotek Svazek: 5 Strana: 0120
Zákotek, tku, m. = hřeb, kterým v oračce pluh na hřídeli se pomyká, aby se buďto plytko anebo hlouběji orati mohlo. Mor. Šd. Vz Pověrák, Pluh.

402269   Zakotníkový Svazek: 7 Strana: 1110
Zakotníkový, retromalleolaris.

402270   Zakotouleti si čím Svazek: 5 Strana: 0120
Zakotouleti si čím. Vz Zakotúlati.

402271   Zakotrbelcovať Svazek: 7 Strana: 1399
Zakotrbelcovať se někam = zakotrmel- covati Mor. Šd.

402272   Zakotúlati Svazek: 5 Strana: 0120
Zakotúlati = zakotaliti. — co, čím kam, kde. Keď prídeš ku železnej hore, zakotú- ľaj hore vrchom to železnô jabľčko. Dbš. Sl. pov. I. 344. Tu máš túto guľku, zako- túlaj ju před sebou. Ib. I. 216. Z. koulí na kuželně, míčem po zemi. Us. Tč. — se kam. Kde ( = kam) až se ten krejcar zakotúlal. Mor. Šd.

402273   Zakotúlati Svazek: 7 Strana: 1110
Zakotúlati. Zaporečku z-lal = závoru (ve dveřích) zapřel, zastrčil. Mor. Brt.

402274   Zakotvení Svazek: 5 Strana: 0120
Zakotvení, n., die Verankerung. Dch.

402275   Zakotvený Svazek: 5 Strana: 0120
Zakotvený; -en, a, o, verankert. Z. loď. — kde: v přístavě. Us. Pdl.

402276   Zakotviště Svazek: 5 Strana: 0120
Zakotviště, ě, n , der Ankerplatz. Balbi.

402277   Zakotviti Svazek: 5 Strana: 0120
Zakotviti, il, en, ení; zakotvotati, ver- ankern, vor Anker gehen. Dch.— co: loď. — kde. Víru v srdci národa z. Šmb. S. II. 239. Loď ve břehu, u břehu, v přístavu z. Us. Pokoj v říši měl tu zjednán a spořá- dané soudnictví na budoucí časy zakotveno býti. Ddk. V. 168. Trůn milosti je v srd- cích králů zakotven. Shakesp. Tč. — se. Loď se zakotvila, ging, legte sich vor An- ker. Posp.

402278   Zakotviti se kde Svazek: 10 Strana: 0515
Zakotviti se kde: v cizině (pevně se usaditi). Chamr. 173.

402279   Zakoukati Svazek: 5 Strana: 0120
Zakoukati; zakouknouti, knul a kl, ut, utí, erblicken, ergucken. — koho (zahlíd- nouti) Ros. — se kam (do čeho, na co, v co). Rk., Dch., Tč.

402280   Zakoulati Svazek: 5 Strana: 0120
Zakoulati = zakouleli. Na Slov.

402281   Zakouleti Svazek: 5 Strana: 0120
Zakouleti, vz Zakaliti.

402282   Zakoupenec Svazek: 5 Strana: 0120
Zakoupenec, nce, m., ein gekaufter Sklave. Ctib. H. 11. Vz Zakúpenec.

402283   Zakoupení Svazek: 5 Strana: 0120
Zakoupení, n., der Einkauf. Vz Zakou- piti. Šp.

402284   Zakoupený Svazek: 5 Strana: 0120
Zakoupený; -en, a, o, eingekauft. Z. sel- ské pozemnosti, eingekaufte Bauerngründe. J. tr. — jak. Práva zakoupená lesklým slovem. Čch. — čím. Svědek penězi z-ný. Us.

402285   Zakoupiti Svazek: 5 Strana: 0120
Zakoupiti, il, en, ení; zakupovati= koupí obdržeti, erkaufen; dříve koupiti než jiní, auf-, vorkaufen; koupením si ujistiti, durch Vorausbezahlung sich versichern, bestellen. — co: dům, statek. Us. Překupníci za- koupili všecko ovoce. Us. Šd. Zakoupili kožu medvediu. Mt. S. I. 58. Z. konšelství. Arch. IV. 343. — čeho (neurčitou měrou): vína. Phld. III. 3. 224. — co komu. Mají chudým lázně z. Arch. II. 402. — koho = penězi porušiti, Bestechen. Us. — koho komu k čemu. Z. někoho k službě; Ote- vřena jest cesta, aby lakomí a jinak nešle- chetní u papeže jako bravy lidi sobě k tě- lesnému požitku zakúpili. Hus III. 206., I. 461. (Tč.). — co jak: lacino. Us. A hla, tito všetko zakúpili honom. Zbr. Baj. 43. — co kde. Židé na trhu všecek oves za- koupili. Us. Šd. — se, sich einkaufen, in Erbzins, Erbpacht nehmen — se kam: do statku. Us. — se kde. Máte snad chuť z. se v Solnici? Us.

402286   Zakoupiti co Svazek: 7 Strana: 1110
Zakoupiti co : úřad. Št. Kn. š. 149. — co zač kde. Z-pil za dukáty statek v B. VSlz. I. 140.

402287   Zakouření Svazek: 5 Strana: 0120
Zakouření, n., vz Zakouřiti. — Z. = zatopení, die Einheitzung. Na Slov. Bern.

402288   Zakouřený Svazek: 5 Strana: 0120
Zakouřený; -en, a, o, vz Zakouření. Z. pokoj. — Z. = zatopený, eingeheitzt, Z. jizba. Na Slov. Z. pec, to je dobrá vec. Zátur.

402289   Zakouřiti Svazek: 5 Strana: 0121
Zakouřiti, kuř, kouřil, en, ení; zakuřo- vati, Rauch machen, räuchern, aufräuchern, berauchen. — abs. Zakuř tam trochu. Ros. — komu (zasmraditi). Us. Z. si fajku, an- zünden. Tč. Komuže je lepšie jako panom v pekle: dajú si zakúriť, sedia v teple. Lipa I. 95. Zakúrim mu, že ho to zadusí. Klčk. V. 116. — co: dýmku, špičku (na cigara) = kouře tmavou barvu jí dáti, an- rauchen; z. pec, kamna (zatopiti, einheizen). Tab. lid. Zakúrila som hneď izbu (zatopila) Lipa 202. O milý Bože! kolikrát já hřiešný tvé milosti svaté zasmradím a zakúřím. Hus I. 292. — co, se číms světnici čoudem, dýmem. Us. Tč. Ako zakúriť pec (s) vo- dou? (Hádanka). Mt. S. I. 139. Chudobný človek sa dva razy hreje pri dreve (raz keď ho rúbe, druhý raz ked si ním zakúri do peci). Zátur. Vzal jeden úhel, dal ho do fajfky a zakuroval (zapaloval) si (s) nim. Slez. Šd. — komu čím: ohněm (einem unter die Augen räuchern). Kom. — kde. Tys ve světnici zakouřil. Z. v jizbě, v peci (zatopiti). Slov. Tč. — se. Pokoj se už celý z-řil. Daj to do komína, aby se to nezakúřilo (= nestojí to za schování). Slez. Šd. — se odkud. Pred nami jako čoby sa zo zeme zakúrilo — to bol oblak prachu. Phld. III. 2. 143. — kam jak. Zakúrila mocně do pece (zatopila). Dbš. Sl. pov. I. 58. — si, ein wenig rauchen. Us.

402290   Zakousalosť Svazek: 5 Strana: 0121
Zakousalosť, i, f., die Verbissenheit. Dch.

402291   Zakousalý Svazek: 5 Strana: 0121
Zakousalý = zakousaný, verbissen.

402292   Zakousání Svazek: 5 Strana: 0121
Zakousání, n., das Anbeissen, Annagen, Benagen. — Z., die Tödtung durch den Biss, Erbeissung. Vz Zakousati.

402293   Zakousaný Svazek: 5 Strana: 0121
Zakousaný; -án, a, o, angebissen, an- genagt, benagt. — Z., erbissen, todtgebis- sen. — Z. = zakousalý, zabraný, verbissen. Z. ve svém vzdoru, Mtc. 1. 1880., 24., do něčeho. Us.

402294   Zakousati Svazek: 5 Strana: 0121
Zakousati; zakousnouti, snul a sl, ut, utí; zakousiti, zakusiti, zakusovati, an-, ein- beissen, einen Biss thun; kousnutím umrt- viti, todt beissen, zu Tode beissen; po ně- čem jísti, darauf essen, nachbeissen. — (se) kam. Z. do chleba. Us. Psi se do sebe za- kousli. Z. do země (umříti). Mt. S. Zakousl do trpkého jablka. Koll. Cest. I. 47. Z-sl se do toho jako pes do kosti (zarytě, ne- ústupně se věci drží). Us. Dch., Kšá. — si, komu co. Z. si jazyk (mlčeti). Plk. Pes nám zakousl slepici. Us. — co, koho. Pes zajíce zakousl. Us. Tam musí člověk mno- hou věc zakousnouti, verbeissen. Dch. Ten ukrutný myšilapák dostal se z komory a zakousl mého kamarada. Němc. I. 147. Něco zakousneme (pojíme) a hned půjdeme. Us. Vypij šálek polévky a zakousni žemličku. Us. Co jsi opět zakousl? Kéhos čerta za- kousl (cos vyvedl, anstellen, stiften, sich zu Schulden kommen lasen)? Bolesť, smích z. (zatajiti, verbeissen, verschmerzen). D. — koho čím: ostrými zuby.

402295   Zakousati Svazek: 7 Strana: 1399
Zakousati. Z-snouti něco smrtí, es mit dem Leben bezahlen. U Kroměř. Wrch.

402296   Zakousiti Svazek: 5 Strana: 0121
Zakousiti, vz Zakousati, Zakusiti, Za- kúsiti.

402297   Zakousnouti Svazek: 5 Strana: 0121
Zakousnouti, vz Zakousati.

402298   Zakousnutí Svazek: 5 Strana: 0121
Zakousnutí, n., das Todtbeissen. Z. sle- pice. — Z., der Verbiss. Z. se psů, divo- kých kachen pod vodou v rakosí. Šp. — Z. = snědek, der Imbiss. Půjdeme do sklepa, pošli nám tam něco k z. Kkk. Máte li co k z.? Není sousta k z. Sych. Vz Zakousati.

402299   Zakoušeti Svazek: 5 Strana: 0121
Zakoušeti, vz Zakusiti.

402300   Zákout Svazek: 5 Strana: 0121
Zákout, u, m , zákoutí, n., zákoutek, tku, m. = kout skrytý, das Versteck. Mus., Star. let., Dch. Z. horské, das Hinterthal. Tč. Konečně ani jediného zákoutí nebylo, ježto by nepodrobilo se vládě Otakarově. Ddk. V. 288. Ihned táhl jest odtud mezi jedny lesy, kdež jsú bahna a luhové, i po- ložil se takto mezi zákoutí. Let. 59.

402301   Zákoutek Svazek: 5 Strana: 0121
Zákoutek, vz Zákout.

402302   Zakouti Svazek: 5 Strana: 0121
Zakouti, zakuji, ul, ut, utí; zakovati, zakovávati. — co: díru (kovaje zadělati, zuschmieden, vermachen, fest zuschlagen), Ros., koně (hřebíkem do živého zajíti a hřebík v rohu nechati; zajmouti koni — do živého hřebík zaraziti, ale jej vytáhnouti, ein Pferd vernageln). Ja. — co čím: oštěp hrotem zakovati, L., hřebík kladivem koni do rohu z. — koho kam. Teba v otrocké zakula okovy. Nitra VI 12. — co komu. Kovář mi zakul koně. Us. Šd. — co komu kam. Zakujte mi v uši kámen, nech ne- slyším píseň o něm. Ps. sl. Šf. I. 143. Z. hřebík do železa, zloděje do želez, do pout. Us. Národ naozaj vzdelaný nedá sa zaviesť do temnosti a zakovať do rabstva. Phld. III. 2. 172. — kdy kam. Sok ohavný za- koval ho v spánku do pút nezbedných. Na Mor. Tč. — jak. Ach, cos udělal Janóšku, že tě zakuli za nožku. Sš. P. 569. Z. ně- koho na nohách a rukách. Hol. 391. Do- lanský kovář zakul mi koně na tři nohy. Kmk.

402303   Zákoutí Svazek: 5 Strana: 0121
Zákoutí, n. = zákout. — Z., jm. lesa u Dehtova. — Z., ves u Jilemnice, samota u Semil. PL. Vz Zákout.

402304   Zákoutí Svazek: 7 Strana: 1110
Zákoutí. Vz List. fil. 1882. 184.— Let. 59.

402305   Zakouti Svazek: 8 Strana: 0496
Zakouti. Někoho na rok do pout z. Tov. kn. 99.

402306   Zákoutí Svazek: 8 Strana: 0496
Zákoutí, n. Toto slovo zamítá Bl. Gr. 327.

402307   Zakouti koho kde. Ve Svazek: 9 Strana: 0394
Zakouti koho kde. Ve vězení je zako- vali. Mus. ol. 1897. 44.

402308   Zákoutně Svazek: 5 Strana: 0121
Zákoutně, ě, f. = soutka, úzký průchod (ulička) mezi dvěma domy. Na Želivsku. Sř. Vtiskli jej (kněze) do jedné zákoutně v Újezdě rnezi Luskanovým domem a Křiežkovým. Pč. 32.

402309   Zákoutní Svazek: 5 Strana: 0121
Zákoutní, Winkel-, im Winkel verbor- gen. Z. církev. Jel.

402310   Zákoutníček Svazek: 8 Strana: 0496
Zákoutníček, čku, m. = trojboká jar- márka postavená v kůtě (na knihy, peníze, spisy). Brt. D. II. 486.

402311   Zákoutský Svazek: 5 Strana: 0121
Zákoutský, ého, m., osob. jm. Šd.

402312   Zakouzliti Svazek: 5 Strana: 0121
Zakouzliti, il, en, ení; zakouzlovati, ver- hexen, verzaubern. —- co komu. Ros.

402313   Zakouzliti Svazek: 10 Strana: 0515
Zakouzliti koho do vlka Škd. Od. 161. Sr. Zakletý (zde).

402314   Zákov Svazek: 5 Strana: 0121
Zákov, u, m., gladiolum, vagina, zastr. Ms. lex. Vodn.

402315   Zakování Svazek: 5 Strana: 0121
Zakování, n., vz Zakouti.

402316   Zakovaný Svazek: 5 Strana: 0121
Zakovaný; -án, a, o, vz Zakouti. — kde. Aj ten má v ušiach kameň z-ný (neslyší). Mt. S. I. 87.

402317   Zakovati Svazek: 5 Strana: 0121
Zakovati, vz Zakouti.

402318   Zakovec Svazek: 5 Strana: 0121
Zakovec, vce, na., Zakowetz, ves u Do- brušky ; samota u Sedlčan.

402319   Zákovka Svazek: 8 Strana: 0496
Zákovka = železný kroužek (zdířka), jenž spojuje kosu s krabicí. Brt. D. II. 452.

402320   Zákovka Svazek: 9 Strana: 0394
Zákovka, y, f., vz Žabka.

402321   Zákovka, y Svazek: 7 Strana: 1110
Zákovka, y, f. = železné závaží u pážky (síti). V Podluží. Brt. L. N. H. 17. — Z., vz Zákosník (dod.). DSk. II. 272. Cepík mají tu i tu i železnou z-kou okovaný. Phľd. XI. 696.

402322   Zákovsko Svazek: 5 Strana: 0121
Zákovsko, a, n., Zákovy, pl., m., jm. lesa u Ml. Boleslavi. Č.

402323   Zákovy Svazek: 5 Strana: 0121
Zákovy, vz Zákovsko.

402324   Zakožiti Svazek: 5 Strana: 0121
Zakožiti, il, en, ení = koží povléci, ver- ledern. — co. D.

402325   Zákožka Svazek: 5 Strana: 0121
Zákožka, y, f. = pavouk, sarcoptes. Krok. — Z-ky, acaridae, drobnohledí roztoči, těla měkkého, bez očí: roztoč sýrový, acarus siro; z. svrabová, sarcoptes scabiei. Vz Frč. 113., 114., Schd. II. 525., Zákožkovatý.

402326   Zákožka Svazek: 7 Strana: 1110
Zákožka, sarcoptes, cizopasník. Z. volů, s. bovis, psí, s. canis, kočičí, s. catorum, koňská, s. equi, ovčí, s. ovis. Odb. path, III. 83. — Z. svrabová. Vz Slov. zdrav., Kram. Slov.

402327   Zákožka Svazek: 8 Strana: 0496
Zákožka, dermatophasrus. Vz Ott. VII. 332. b.

402328   Zákožka Svazek: 9 Strana: 0394
Zákožka, y, f., Kratzmilbe. Mus. 1849. IV. 53.

402329   Zákožka Svazek: 10 Strana: 0515
Zákožka, die Milbe.

402330   Zákožkovatý Svazek: 5 Strana: 0121
Zákožkovatý. Z-tí, acarea, die Krätz- milben. Nz. Vz Zákožka. Zakožnatělosť, i, f., das Verledertsein.

402331   Zakožnatělý Svazek: 5 Strana: 0122
Zakožnatělý, verledert. Z. listy. Rostl. III. 6. 60.

402332   Zakožnatěti Svazek: 5 Strana: 0122
Zakožnatěti, ěl, ění, lederartig werden. Jg.

402333   Zákožní Svazek: 7 Strana: 1110
Zákožní hlísty, vz Srnice. Zákrady, pl., m., das Einschleichen. Rk.

402334   Zákožní Svazek: 9 Strana: 0394
Zákožní hlísty (housenky). Lidové léčení jich. Vz Čes. 1. VII. 125.. 127.

402335   Zákožní, -ný Svazek: 5 Strana: 0122
Zákožní, -ný = podkožní, hinter oder unter der Haut bepfindlich, Haut-. Z krev, Ros., prašivina, voda (vodnatelnosť), Kom., červík, housenka (zákožnice), V., větry, Blähungen, Šd., roztoč. Nz. lk. Některé dítě má zakožné hlísty. Mor. Šd.

402336   Zákožnice Svazek: 5 Strana: 0122
Zákožnice, e, f. Pl. z-ce = mze, újedí, housenky, chloupky na dítěti, die Mitesser, comedones. Us., Nz. lk.

402337   Zakrabiť Svazek: 10 Strana: 0515
Zakrabiť čelem = zamračiti se. Těšín. Vyhl. II. 197.

402338   Zakrabiti Svazek: 5 Strana: 0122
Zakrabiti, il, en, ení, zakrabovati, zu- sammenziehen, runzeln, rümpfen. — co: čelo. — co nad čím: oči. Us. Tč., Němc.

402339   Zakrabiti Svazek: 8 Strana: 0496
Zakrabiti, runzeln. Já chci domů, z-la Jacinka (malé děvče). Světz. 1894. 553. a,

402340   Zakráčati Svazek: 5 Strana: 0122
Zakráčati, zakračovati = zakráčeti, aus- schreiten. Tu ti mu pred očima zablisknú sa pozlátené väže otcovho zámku! Zakra- čoval, co mu nohy stačily a už nebol ani hladný ani smädný od samej radosti. Dbš. Sl. pov. VII. 68. — v čem. Vzal boty a zakračoval v nich statočně, bo na každý krok jednu mílu zakročil. Dbš. Sl. pov. I. 425. — Z. = zastávati, omlouvati, verthei- digen, entschuldigen. — co. Vždycky to zakráčá. Na Zlínsku. Brt. Matka velice ho zakráčá. Mor. Tč. Také ve Slez. Šd. jak. Že tam veru bude treba dobre zakra- čovať. Dbš. Sl. pov. I. 418. Vz Zakročiti.

402341   Zakračovati Svazek: 5 Strana: 0122
Zakračovati, vz Zakráčati, Zakročiti.

402342   Zakrádač Svazek: 5 Strana: 0122
Zakrádač, zakradač, e, m., der Auflauer, Aufpasser. Bern.

402343   Zakrádání Svazek: 5 Strana: 0122
Zakrádání, n., das Lauern, Aufpassen, der Hinterhalt. Bern.

402344   Zakrádati Svazek: 5 Strana: 0122
Zakrádati, vz Zakrásti.

402345   Zakradnouti Svazek: 5 Strana: 0122
Zakradnouti, vz Zakrásti.

402346   Zakradnutí Svazek: 5 Strana: 0122
Zakradnutí, n., vz Zakrádaní.

402347   Zakradu Svazek: 5 Strana: 0122
Zakradu, vz Zakrásti.

402348   Zakrahnutý Svazek: 7 Strana: 1111
Zakrahnutý = zkřehnutý. Zimou z. Slov. Phl'd. II. 333.

402349   Zákraj Svazek: 5 Strana: 0122
Zákraj, v Jg. Slov. chybně m.: zákroj.

402350   Zakrajánkovati si Svazek: 5 Strana: 0122
Zakrajánkovati si = býti krajánkem. - kdy. Což bychom si na stará kolena ještě nezakrajánkovali? Humory 1883. č. 40.

402351   Zákrajek Svazek: 5 Strana: 0122
Zákrajek, jku, m., der Anschnitt, Rand- schnitt. Z. chleba. Na Ostrav. Tč.

402352   Zákrajek Svazek: 7 Strana: 1111
Zákrajek kola, Spurkranz, m. Hř.

402353   Zakrájeti Svazek: 5 Strana: 0122
Zakrájeti, vz Zakrojiti.

402354   Zákrajní Svazek: 5 Strana: 0122
Zákrajní, intramarginalis, innerhalb des Randes liegend = blízko kraje vždycky ale proti prostředku umístěný na př. snorečky na plodech pastynaků, bolševníků atd. Rst. 521.

402355   Zakrákati Svazek: 5 Strana: 0122
Zakrákati, zakráknouti, zakrakovati, an- fangen zu krächzen. Kavka zakrákala. — koho (zarvati, za vlasy zatahati, zausen). Us.

402356   Zakráknouti Svazek: 5 Strana: 0122
Zakráknouti, vz Zakrákati.

402357   Zakrakorati Svazek: 5 Strana: 0122
Zakrakorati, aufgackern. Slepice zakrá- korala. Us. Tč., Šd.

402358   Zakrákořiti Svazek: 5 Strana: 0122
Zakrákořiti, il, ení = zakrákorati, za- hovořiti si, ein wenig reden, plauschen. — kde. Ráz voľačo na strome zakrákorilo. Dbš. Sl. pov. I. 537. — se. Vraťmeže se ale, kde sme sa zakrákorili (zahovořili, kde jsme přestali mluviti). Chlpk. Dram. I. 85. Kýho paroma! Skoro by som si obed za- meškal, tak sme sa zakrákorili. Ib. II. 29. (Šd.).

402359   Zakrakotati Svazek: 5 Strana: 0122
Zakrakotati zakrákati. kde: v hradě. Rkk.

402360   Zakrakovati Svazek: 5 Strana: 0122
Zakrakovati, vz Zakrákati.

402361   Zakramařiti Svazek: 5 Strana: 0122
Zakramařiti, il, en, ení = zašantročiti, zandati. — co. Nikde to není, už to někam z-il. Us. Šd. — Z., verschachern. — co komu. Us. Tč.

402362   Zakramovati Svazek: 5 Strana: 0122
Zakramovati = zaramovati, zandati. — co. Kam's tu knihu z-val ? Us. Kšť.

402363   Zákrap Svazek: 5 Strana: 0122
Zákrap, vz Okap.

402364   Zakrápěti Svazek: 10 Strana: 0515
Zakrápěti, ěl, ěn, ění. — koho čím. Vodou ho z-li (křísili). Slám. Put. 294.

402365   Zákrapí Svazek: 7 Strana: 1111
Zákrapí, n. = zákrap. U Rokyc. Fč.

402366   Zákras Svazek: 5 Strana: 0122
Zákras, a, m., colapsis, hmyz. Krok II. 257.

402367   Zakrásti Svazek: 5 Strana: 0122
Zakrásti, zakrádati, vz Krásti. — se kam — kradmo jíti, verstohlen gehen o. sich einschleichen. Aesop., L., Dch. Pomály se tam zakradl a hned ho lapil. Šd.. Tč. Vlk se zakrádá na ovce z poza húšťa. Na Ostrav. Té. V tom zachopá sa naráz a k táboru mlčky zakradnú. Hol. 109. — jak odkud. Než jak stískání a tuhý zaslychnuly nárek, hneď sa blíž na tichých od chrbta zakra- daly prstoch. Hol. 321.

402368   Zakrásti se kam Svazek: 9 Strana: 0394
Zakrásti se kam. Vlk se za něho za- kradl. Ezop. 137. 18.

402369   Zakráti Svazek: 5 Strana: 0122
Zakráti = zakrájeti, schneiden. — co kam. Rozmýšlela jsem se, co bych do té polévky zakrála. Slez. Šd.

402370   Zakratochvíliti Svazek: 5 Strana: 0122
Zakratochvíliti, il, ení, zakratochvilovati, ein wenig schäkern, kurzweilen. — co komu. Ros. — si s kým.

402371   Zakratý Svazek: 5 Strana: 0122
Zakratý = zakrájený. Slez. Šd.

402372   Zákraví Svazek: 5 Strana: 0122
Zákraví, n., Zakrawy, ves u Nov. Města n. M. Vz Blk. Kfsk. 638., 681., Sdl. II. 281.

402373   Zakravincovaný Svazek: 5 Strana: 0122
Zakravincovaný; -án, a, o = kravincem zamazaný, mit Kuhmist beschmiert. Ten trávník je všecek z-ný. Šd.

402374   Zakravincovati Svazek: 5 Strana: 0122
Zakravincovati = kravincem zamazati, mit Kuhmist beschmieren. — se. Nevím, kde jsem se tak z-val. Us. Šd.

402375   Zákravka Svazek: 5 Strana: 0122
Zákravka, y, f. = zakratá, nakratá, nakrájená zelenina do polívky (pažitka, pe- tržel atd.), geschnittenes Grünzeug in die Suppe. Slez. Šd.

402376   Zákrbní Svazek: 10 Strana: 0515
Zákrbní básnička na pány (pokoutní ?) Wtr. Min. 15.

402377   Zakrčení Svazek: 5 Strana: 0122
Zakrčení, n., vz Zakrčiti.

402378   Zakrčený Svazek: 5 Strana: 0122
Zakrčený; -en, a, o, vz Zakrčiti.

402379   Zakrčiti Svazek: 5 Strana: 0122
Zakrčiti, il, en, ení, zakrčovati, ein wenig zusammenziehen, krümmen, runzeln. — co: šátek. Us. Šd. Z-čil jej (humiliavit). BO. — čím: ramenama, die Achseln zucken. Us. Tč.

402380   Zakrčovati Svazek: 5 Strana: 0122
Zakrčovati, vz Zakrčiti.

402381   Zakrehotati Svazek: 10 Strana: 0515
Zakrehotati. Noční pták z-tal. Jrsk. XIII. 3. 151.

402382   Zákrejs Svazek: 5 Strana: 0123
Zákrejs, a, m. Z. Frant., český spisov., nar. 1839. Vz S. N. (také v dodatcích), Tf. H. l. 2. vd. 138., 170.

402383   Zákrejs Svazek: 7 Strana: 1111
Zákrejs Fr. Cf Bačk. Př. 186. a Písm. I. 664.

402384   Zákrejs Svazek: 9 Strana: 0394
Zákrejs Fr. Vz Jub. XXXVI

402385   Zakrhkati Svazek: 5 Strana: 0123
Zakrhkati = zakrákorati. — kde. Čierny havran nad salošom zakrhká. Mt. S. I. 29.

402386   Zakriačiť Svazek: 8 Strana: 0496
Zakriačiť = zaraziti, vbíti. Slov. Kal. S. 203.

402387   Zakriačiť sa Svazek: 5 Strana: 0123
Zakriačiť sa, sich anklammern. Na Slov. Zátur. Zakříbení, n., vz Zakříbiti.

402388   Zakriaknúť Svazek: 7 Strana: 1111
Zakriaknúť = zakřiknouti Slov. Rr. Sb.

402389   Zakričati Svazek: 5 Strana: 0123
Zakričati = zakřičeti. Na Slov. Bern.

402390   Zakričený Svazek: 5 Strana: 0123
Zakričený = zaražený. Z. klínec. Na Slov. Zátur.

402391   Zakristán Svazek: 5 Strana: 0123
Zakristán, a, m. = kostelník, der Kir- chendiener, Küster, Messner, Sakristan.

402392   Zakristánka Svazek: 5 Strana: 0123
Zakristánka, y, f. = kostelnice, die Kir- chendienerin. Arch. IV 372.

402393   Zakristie Svazek: 5 Strana: 0123
Zakristie, e, f., die Sakristei, Zimmer zu den Kirchengeräthen. Us. Vz násl.

402394   Zakriváňský Svazek: 5 Strana: 0123
Zakriváňský Z našeho zakřiváňského Mnícha beží k severu do jeho prostriedku krajinská hranica. Phld. IV. 257. Vz Kri- váň (hora na Slov.).

402395   Zakrkati Svazek: 5 Strana: 0123
Zakrkati, zakrknouti, kl, utí, anfangen zu krächzen. — abs. Krkavec zakrkal. Ros. Přiletěl havran a zakrkal: Kr, kr! Dbš. Sl. pov. 561. — kde. Na vrchu širokej lipy zakrkalo 12 havranov. Ib. VII. 57. — koho. Utekej teraz, aby ťa žabka zakrknút nemohla. Mt. S. I. 193.

402396   Zakrkavčelosť Svazek: 5 Strana: 0123
Zakrkavčelosť, i, f., die Rabenhaftigkeit.

402397   Zakrkavčelý Svazek: 5 Strana: 0123
Zakrkavčelý = zakatilý, Raben-. Z. matka, otec. D.

402398   Zakrkavčeti Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrkavčeti, el, ení, hart, rabenherzig werden. Jg.

402399   Zakrkavčiti Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrkavčiti = zanésti, zašantročiti, ver- schleppen (wie der Rabe). — co. Ros.

402400   Zakrkotati Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrkotati = zakrkati. — kde. Krk, Krk,´ zakrkoce čosi nad mojou hlavou. Červená veverica preletuje z haluzy na haluz. Syt. Táb. 253.

402401   Zakrlivý Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrlivý = zasmušilý, zahlízivý, sauer- sichtig. Pal. exc.

402402   Zákrn Svazek: 7 Strana: 1111
Zákrn, u, m. = zakrnění. Slov. Phl'd II. 565.

402403   Zakrněle Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrněle = zasmušile, sauersichtig. Z. hleděti a nevesele. V. — Z., kleinwüchsig.

402404   Zakrnělec Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrnělec, lce, m., der Kümmerling, Sauertopf. Dch.

402405   Zakrnělka Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrnělka, y, f. (včela), geschlechtslose Biene. Us.

402406   Zakrnělosť Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrnělosť, i, f., die Kleinleibigkeit, Ein- geschrumpftheit, Krüppelhaftigkeit; Sauer- sichtigkeit. Reš. Z. duševní, Šbr., organu některého. Kaizl 121. — Z. = zasmušilosť, die Sauersichtigkeit. Reš.

402407   Zakrnělství Svazek: 7 Strana: 1111
Zakrnělství, n., nemoc, Cretinismus. Sl. les.

402408   Zakrnělý Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrnělý = nevyrostlý, verkümmert, ver- krüppelt, kleinleibig. Z. osoba, rozsocha. Sych. Z. strom: krs, zakrsek, parkos, Šp., člověk, Osv. I 521.,vývoj, Rudimentärbildung. Nz. Ik. — Z. = zasmušilý, zpetrovštilý, hrozný, zuřivý, škaredý, sauersichtig, sauertöpfisch, stierisch, finster. 'L. oči, obličej. V. Mezi veselými zakrnělý nebuď. Kom. Vz Zakrpělý. Obličej zasmušilý a z-lý k němu ukazuje. BR. II. 22. a.

402409   Zakrnění Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrnění, n. = zaprtání, nedokonalé rozvinutí údu, die Verkümmerung. Rst. 521.

402410   Zakrněti Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrněti, él, ění, zahrnovati, malým zů- stati, zakrsati, klein bleiben, verkümmern, einschrumpfen, verkrüppeln. — abs. Jeho talent zakrněl. Osv. I. 376. Paměť by z-la, kdyby se jí nedostávalo cviku. Vlč. Polní hospodářství zakrňuje, verkommt. Dch. — kdy. Po něm říše z-la. Lpř. Děj. 1. 27. — kde (kdy). Děti v takových školách za- krní. Tč. exc. Dřevo ve vlhku, kobzolce v zemi v deštivý čas z-ly, anfangen zu faulen. Na Ostrav. Tč. — v čem: v rostu. Puch. Písmo čínské zakrnělo v podobě vzorců. Lpř. J.

402411   Zakrniti Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrniti, il, ěn, ení; zakrňovati = skrčiti, verkrüppeln, zusammenziehen. — co: čelo (svraštiti), Reš., tvář (zasmušiti). Ros. — se = zasmušiti se, sauer sehen. Ros.

402412   Zakrnúsený Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrnúsený; -en, a, o = zakrnělý. To prase zůstalo z-né. Slez. Šd.

402413   Zakrocmati Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrocmati = zaskrosmati. Vz toto. — si co: žaludek. U Rychn. Brv.

402414   Zakročení Svazek: 5 Strana: 0124
Zakročení, n., das Einschreiten. Vz Právo. Z. exekuční. Us. Knížeti bylo se chvíle do- stalo k válečnému z.; Papež a s ním také jiní počítali s určitostí na branné z. krále českého. Ddk. II. 163., III. 280. (Tč.) Právo míti k úřadnému a k útrpnému proti nim z. Sš. Sk. 60. Učinil to k jeho z. Bs. Z. úřadu. Us. Pdl.

402415   Zakročený Svazek: 5 Strana: 0124
Zakročený; -en, a, o = obkročený.

402416   Zakročitel Svazek: 5 Strana: 0124
Zakročitel, e, m., der Einschreiter. Dch.

402417   Zakročiti Svazek: 5 Strana: 0124
Zakročiti, il, ení; zakráčeti, el, ení; za- kračovati, zakročovati = až za něco vstou- piti, zajíti, bis wohin vorschreiten, vorrücken. — kam (postaviti a schovati se, sich hinter Jem. stellen): za strom. Us., Ros. — koho (zastoupiti, Jem. vertreten, schützen). Vz Zakráčati. Ros. — komu co: cestu. Č. Leč tu mu zakročia cestu dva psi. Dbš. Sl. pov. II. 72. — kde oč (u koho) = úředně po- hledávati, einschreiten. Us. Jg. Strýček z-čil u pana hraběte o dovolení, aby . . . Kld. II. 5. — co. Dva skoky zaskočil, tri kroky zakročil tátoš. Dbš. Sl. pov. I. 316. — proti čemu jak. Vladislav z-čil s mocí celé říše. Ddk. III. 216. Činně proti někomu z. Dch. Rázně proti nepořádkům z., důrazně. Mus. 1880. 520., Ddk. III. 166. Proti těm má se z. pomocí světskou; Kdyby se v budoucnosti provinili, zakročí proti nim soudně jako proti jiným lidem své říše podlé stejných práv. Ddk. V. 258., VI. 167. (Tč.). — (čemu, v čem, s čím) jak. Kdyby se mu (domnění tomu) nebylo v ústrety z-lo; An ovšem sám s takovým trestem nijak z. nemohl ve svém jméně. Sš. II. 25., Sk. 57. (Hý.). Stiahla si na nohy železné čižmy, v ktorých čo krok to na mílu země z-la. Dbš. Sl. pov. VI. 13.

402418   Zakročiti Svazek: 7 Strana: 1111
Zakročiti. Kdyby ho v tom nenadále smrť byla nezakročila. Šf. Strž. II. 538.

402419   Zákročný Svazek: 7 Strana: 1111
Zákročný stoj, v tělocv. Rgl.

402420   Zakročování Svazek: 5 Strana: 0124
Zakročování, n., vz Zakročení, Zakročiti.

402421   Zakročovati Svazek: 5 Strana: 0124
Zakročovati, vz Zakročiti.

402422   Zakrochkati Svazek: 7 Strana: 1111
Zakrochkati. Vz Krochkati. ZObz. XXIV. 223.

402423   Zákroj Svazek: 5 Strana: 0124
Zákroj, e, m. = zakrojení, der Auf-, Einschnitt. — Z. = pole jen jednou orané, einmaliges Ackern, nur einmal geackertes Feld. Do zákroje oves síti, die Stoppeln streichen und im Frühjahr Hafer drein säen. Puch., Pta. Vz Orba.

402424   Zakrojení Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrojení, n., vz Zakrojiti.

402425   Zakrojený Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrojený; -en, a, o, angeschnitten. — jak. Chléb špatně z ný. Us.

402426   Zakrojiti Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrojiti, il, en, ení; zakrájeti, ejí, ej, el, en, ení; zakrajovati, zakrojovati = za- říznouti, anfangen zu schneiden, los schneiden, einen Schnitt hineinthun; krájením daleko zasáhnouti, zu weit schneiden, verschneiden. — abs. Jak ponajprv z-jil, nožíček sa pre- lomil. Sš. P. 436. — co: veliký kus chleba z. Us. Zakrojí-li kdo chléb a nedokrojí, říká se o něm, že bude dlouho umírati. U Kr. Hrad. a Bydž. Kšť. — kam: do chleba. Ros. Zlý pohan do něho zakrojí a díťátko k němu promluví; Jak z-jil do chleba, to krev z něho běžela Sš. P. 1., 91. (Tč.). — jak: na syna (žertem = ukrojiti si krajíček chleba), na dceru (ukrojiti si skyvu chleba). Zakrojte na syna! U Kr. Hradce. — se. Kola se za- krojila (do bláta = zaryla se). Č.

402427   Zákrojník Svazek: 9 Strana: 0394
Zákrojník, a, m., conalia, brouk. Vz Klim. 508.

402428   Zákrok Svazek: 7 Strana: 1111
Zákrok, u, m., Rückschritt, m., v tělocv. Rgl.

402429   Zakrokati Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrokati, zu krächzen anfangen, ein wenig krächzen. Krkavci smutně z-li a se loučili s ní. Kld. 1. 255. Vz Zakrákati.

402430   Zakropení Svazek: 5 Strana: 0124
Zakropení, n., das Besprengen. Z. mraku Dch.

402431   Zakropený Svazek: 5 Strana: 0124
Zakropený; -en, a, o = pokropený, be- sprengt. Z. květiny.

402432   Zakropil Svazek: 8 Strana: 0497
Zakropil, a, m., jm. koně. Štilf. 197.

402433   Zakropiti Svazek: 5 Strana: 0124
Zakropiti, il, en, ení; zakropovati, be- spritzen, ein-, besprengen. — abs. Deštíček nejlépe zakropuje. Ros. — co (čím) : vodou, V., hrob svěcenou vodou, besprengen. Tč. Mnoho nepršelo, to jen trochu cestu z-lo. Us. Tč.

402434   Zakropiti Svazek: 10 Strana: 0515
Zakropiti, sr. Zakrápěti.

402435   Zakropovati Svazek: 5 Strana: 0124
Zakropovati, vz Zakropiti.

402436   Zakrosmati Svazek: 5 Strana: 0124
Zakrosmati = zaujati, naplniti. ein- nehmen. — co. Zakrosmal místo. U Žamb. Dbv. To z-má tuze mnoho (zaujme mnoho místa). V Kunv. Msk. — jak. Jsem na čisto z-mán (plný, už nemohu jísti), Us. lb. Msk. — Vz Zakrcmati.

402437   Zakrosnalosť Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrosnalosť, i, f. = chraptivosť, die Heiserkeit. Us.

402438   Zakrosnalý Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrosnalý = chraplavý, heiser. Us.

402439   Zakrosnati Svazek: 8 Strana: 0497
Zakrosnati. Zakrosná to moc místa = zabere. Kunšt. Brt. D. II. 420.

402440   Zakrosňati se Svazek: 9 Strana: 0394
Zakrosňati se = zanésti se. Strouha se pískem celá z-la. U Studené. Vchř.

402441   Zakroucení Svazek: 10 Strana: 0515
Zakroucení = zákrut, závin střev, ileus. Ktt.

402442   Zakrouhlený Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrouhlený = okrouhlý, rund, abge- rundet, rundlich.

402443   Zakrouhliti Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrouhliti, il, en, ení, etwas runden. — co čím: hoblíkem, abrunden. Nz.

402444   Zakrouhlý Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrouhlý, lépe: okrouhlý, abgerundet. Jg.

402445   Zakroupaný Svazek: 10 Strana: 0679
Zakroupaný = umazaný. Brt. Sl.

402446   Zakroutiti Svazek: 5 Strana: 0125
Zakroutiti, kruť, kroutě (íc), il, cen, ení; zakrucovati = zatočiti, um-, ein-, verdrehen, ver-, einschrauben. — co : koho (zahamovati). Slez. Šd. Vták zakrútil koleso (udělal ve vzduchu kolo). Dbš. Sl. pov. III. 7. Bystrý zakrúti zrak a najdáľ svetlama patrí. Hol. 133. — co, se komu: hlavu, krk, Ros., D., vlasy. Us. Ale ona povie, že sa bojí nachýliť, že by sa jej hlava zakrútila (zatočila). Dbš. Sl. pov. I. 208. Ale Vila nádeju nedá ľubosti, ktorej raz sudba bľadá ukrutne hrdlo za- krúti. Sldk. 318. Já těm pánům zakroutím kohoutky. Němc. Nestojí za to, aby mu chřtán zakroutil. Us. Hnšk. Však ti proto krk ne- zakroutím. — (co) čím. Z. hlavou. Šml. Zadíva sa, zakrúti hlavou, keď vidí, že je celá merica maku z prosa povyberaná. Dbš. Sl. pov. I. 443. Z. něco rukou, želízkem. Us. — co kam: vlasy clo papíru. Us. Od- lomila si v tej hore jednu Halúzku a zakrú- tila si ju pekne do šatôčky. Dbš. Sl. pov. III. 92. Drž hubu, sice ti ji do tejle z-tím. Us. Hlavu si ještě lepšie do peřin zakrúti. Lipa IL 325. Soli a chleba zakrúcajú do plienok (svazují do uzlíčku v šátku). Dbš. Obyč. 6. — kde. Vozen na cestě z. (zarej- dovati). Na Ostrav. Tč. Až se mně z toho u žaludku zakroutilo. Mor. Šd. Zletel hore v šíre kraje neba a nad svetom kolesa za- krútil ; Raz zakrúti sa nad ním havran, zlie- tne dolu, uchytí mešec a poď, odkiaľ pri- letel. Lipa I. 132., Dbš. Sl. pov. IV. 40. Letí orel Had šuhaja v kraje Neba velikého, zakrúti sa nad očkami šuhajíka ztrápeného. Phld. III. 473. — se kam. Nemá Nádeje sokol lapený, že sa zakrúti nad skalné steny a zatočí si kolesa. Čjk. 53.

402447   Zakroutiti Svazek: 7 Strana: 1106
Zakroutiti = zahrouziti.

402448   Zakroutiti se čím kam Svazek: 10 Strana: 0515
Zakroutiti se čím kam: pěstmi do chu- máčů (beraních). Msn. Od. 138.

402449   Zakroutnouti Svazek: 5 Strana: 0125
Zakroutnouti = zakroutiti. Ona sa za- krútne dvaraz okolo. Dbš. Obyč. 32.

402450   Zakroužení Svazek: 5 Strana: 0125
Zakroužení, n., vz Zakroužiti. Z. zrcadla dutého. Mj.

402451   Zakroužený Svazek: 5 Strana: 0125
Zakroužený; -en, a, o, geringelt, ge- schweift. Z. lustr, Šp., povrch kapaliny. Mj. 20. Z. tyč, čočka. Mj. — jak: do koule. Mj.

402452   Zakroužiti Svazek: 5 Strana: 0125
Zakroužiti, il, žen, ení = zaokrouhliti, v kolo zatočiti, abrunden, schweifen. — co čím: drát kleštěmi. — se kde. V nádobách, jichž stěny kapalinou se nesmáčejí, zakru- žuje se proto kapalina kolem stěn. Mj. 12. — kde jak. Roj motýlů z-žil se vírem v sluji. Vrch. Ráz by srdce zlo nad životem v pěkná kola. Hdk. Č. 60. — Z. = počíti řezati, zu schneiden anfangen. — co kde: zelí na nožích. Us. Tč.

402453   Zakroužiti Svazek: 7 Strana: 1111
Zakroužiti. Zrak jeho z-žil po krajině. Arb.

402454   Zákrov Svazek: 5 Strana: 0125
Zákrov, u, m. = zakrytí, příkrov, invo- lucrum, periclinium, die Hülle, Korbhülle. Vz Čl. Kv. XXX., Slb. XLVIII., Schd. II. 207. Poupata v zákrovu listí. Jg. Z. v botan. = soujem lupenů, které objímají na způsob kalichu celé květenství rostlin složnokvětých čili tak zvaný složený květ. Vz S N., Rst. 57., 91., 93., 98., 521, Kk. 39., 161. Vz Joul.

402455   Zákrov Svazek: 5 Strana: 0125
Zákrov, u, m. = místo za křovím. Šd. — Z., a, m., něm. Zakřow, ves u Holomouce. PL.

402456   Zákrov Svazek: 7 Strana: 1111
Zákrov. Hg, Rosc. 97. — Z. oltářový, antipendium. Hnoj.

402457   Zákrovatý Svazek: 5 Strana: 0125
Zákrovatý, involucratus, hülletragend = zákrov mající, naopak bezzakrový. Rst. 521.

402458   Zákrovec Svazek: 5 Strana: 0125
Zákrovec, vce, m., involucellum. Některé nažky, každá pro sebe, mají svůj zákrov, jako to u mnohých chrastavcovitých se na- skytuje. Z. jest rozlicen. Rst. 54.

402459   Zákroveček Svazek: 5 Strana: 0125
Zákroveček, vz Zákrovek.

402460   Zákrovek Svazek: 5 Strana: 0125
Zákrovek, vku, zákroveček, čku, m., der äussere Kelch. Slb. XLVIII. Vz Zákrov.

402461   Zakrovení Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrovení, n., die Bedachung. Šm.

402462   Zakroví Svazek: 5 Strana: 0125
Zakroví, n. = místo za krovem. Dch.

402463   Zakrovín Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrovín, a, m., lachnaea, rostl. lýkov- covitá. Rostl. III. a. 120.

402464   Zákrovní Svazek: 5 Strana: 0125
Zákrovní = k zákrovu náležející, invo- lucralis, der Hülle gehörig. Rst. 512.

402465   Zakrpatělec Svazek: 7 Strana: 1111
Zakrpatělec, lce, m. = zakrpatělý. Šd. exc, Orl. III. 285.

402466   Zakrpatělosť Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrpatělosť, i, f. = zakrnělosť. Z. Na těle i na duši. Lipa I. 340.

402467   Zakrpatělý Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrpatělý = zakrnělý. Na Slov. A takto by se pomály v z-lých dosiaľ poddaných vzbudzoval ľudskejší a šľachetnejší duch. Phld. III. 2. 158. Meze z-ho živoreňja slo- venskjého. Ib. I. 1. 7.

402468   Zakrpatěnec Svazek: 7 Strana: 1111
Zakrpatěnec = zakrpatělec. Slov. Phl'd. XII. 118.

402469   Zakrpatěný Svazek: 9 Strana: 0394
Zakrpatěný bratr (mrzák). Phľd. 1899. 241. Sr. Zakrpatělý.

402470   Zakrpatený Svazek: 10 Strana: 0515
Zakrpatený = zakrsalý. Z. strom. Sbor. sl. 1901. 154.

402471   Zakrpatěti Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrpatěti, ěl, ěn, ění = zakrněti. Na Slov. — abs. Nemá-li rostlina světla, zakr- patí. Phld. III. 3. 258. Či slovenský národ má býť len planý kmen, nútený len k tomu, aby lebo zakrpatiel alebo cudzým štepom ušlechtený presadiť sa dal do zahrady sú- seda? Let. Mtc. S. VIII. 2. 82.

402472   Zákrpek Svazek: 5 Strana: 0125
Zákrpek, pku, m. = zákrsek, úd nedo- konale vyvinutý a přeměněný. Čl. Kv. XXX.

402473   Zakrpelec Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrpelec, lce, m. = pidimužík, krpec, skrčenec (človek malé postavy). Na Slov. Zátur.

402474   Zakrpělý Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrpělý = zakrnělý. Na Slov. a Mor. Plk., Slb. XLVIII. Tak žili tí ľudíci, malí, zakrpelí v porobe sa rodili a v porobe mreli. Btt. Sp. 142.

402475   Zakrpenec Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrpenec, nce, m. = zakrpělý. Koll.

402476   Zakrpenec Svazek: 10 Strana: 0515
Zakrpenec, nce, m. = pidimužík. Slov. Čes. 1. XII. 408.

402477   Zakrpený Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrpený = zakrslý, verbuttet. Na Slov. nadávka. Čoriak z-ný. Mtc. S. I. 117., Dbš. Obyč. 45.

402478   Zakrpěti Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrpěti, ěl, ění = zakrněti. Na Slov. Plk.

402479   Zakrpiti Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrpiti, il, en, ení = zakrnělým učiniti. — co. Staroslovenčina, jakožto řeč u srb- ských Ilyrov svätá, cirkevnia, ilyrčinu ne- zakrpila, ale práve ješte lepšie voslaviantvila. Zátur. Vetín 33.

402480   Zákrs Svazek: 5 Strana: 0125
Zákrs, u, m. = zákrsek. Us. Hrp.

402481   Zakrsák Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrsák, a, m., osob. jm. Šd.

402482   Zakrsalosť Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrsalosť, i, f. = zakrnělosť. To alespoň nesvědčí o nějaké snad vysílenosti, z-sti a zmalátnělosti národu. Pal. Děj. V. 2. 4. — Nz. lk., Dk. P. 84.

402483   Zakrsalý Svazek: 5 Strana: 0125
Zakrsalý = zakrnělý, zamrklý, nevzrostlý, kleinwüchsig, verbuttet. Z. strom, dobytek, Us., Kká. Td. 98., scholastik. Mus. 1880. 476. Nebude z-lá (infoecunda) ani jalová země tvá. BO.

402484   Zakrsalý Svazek: 7 Strana: 1111
Zakrsalý. Cf. List fil. 1882. 22.

402485   Zakrsání Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrsání, n., vz Zakrsati. Osv. I. 521.

402486   Zakrsati Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrsati, zakrsávati, zakrsnouti, snul a sl, utí = zakrněti, v zrůstu se opozditi, verbutten, nicht wachsen, verkrüppeln. — abs. Zakrslo obilí, Br., zakrsl strom. Rostl., chlapec (nevzrostl). Ros. Duch jak osob tak i národů zakrsává, zaklet jsa do těsného a jednotvárného kalu všednosti. Pal. Děj. IV. I. 374. — čím: zimou. Us. Zakrsává a hyne tělem i duchem. Ht. Brs. 12. (Šd.) — kde. V vás sú zakrsaly kosti pro psotu nemohúc rósti. Žk. 185. Zakrsávali v zárodcích. Vlč.

402487   Zakrsávati Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrsávati, vz Zakrsati.

402488   Zákrsek Svazek: 5 Strana: 0126
Zákrsek, ska, zákrslek, slka, zakrslík, a, m. = člověk, živočich zakrslý, der Zwerg (trpaslík). Vz Buclík. Nz lk., D., Plk., Bl., Kom. — Z., u, m. = ovocný strom velmi nízkého zrůstu, der Zwergbaum, Zwergel. Dch., Dlj. Vz S. N. — Z. = druh hrachu, eine Art Erbsen. Dlj. 26.

402489   Zákrsek Svazek: 7 Strana: 1111
Zákrsek. Cf. Kram. Slov., List fil. 1882. 22.

402490   Zákrskový Svazek: 5 Strana: 0126
Zákrskový, Zwerg-. Z. stromek, Dch., chvoj, Osv VI. 219., rostliny, Dlj. 7., lo- chan (trpaslíkový), das Zwergbecken, vývoj, die Zwergbildung. Nz.

402491   Zákrslek Svazek: 5 Strana: 0126
Zákrslek, vz Zákrsek.

402492   Zákrslictví Svazek: 7 Strana: 1111
Zákrslictví, n., Cretinismus, m. Vz Za- krnělství (dod.).

402493   Zákrsličí Svazek: 10 Strana: 0515
Zákrsličí sad = kde jsou samé zákrsky. Zvon IV. 206.

402494   Zakrslík Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrslík, vz Zákrsek.

402495   Zakrslík Svazek: 7 Strana: 1111
Zakrslík = bělák, Cretin, m. — Z. = nedokonalý jelen. Brm. I. 3. 142.

402496   Zákrslík Svazek: 9 Strana: 0394
Zákrslík, a, m. = jelen, který za pří- činou poranění neshazuje parohů. Ott. XIII. 200b.

402497   Zakrslíkovitý Svazek: 7 Strana: 1111
Zakrslíkovitý, cretinoid.

402498   Zakrslina Svazek: 10 Strana: 0515
Zakrslina, y, f. = zakrslé stromy. Tbz. V. 1. 261.

402499   Zakrslosť Svazek: 7 Strana: 1111
Zakrslosť, i, f, Zwergigkeit, f. Dk. Poet. 162.

402500   Zakrslosť Svazek: 10 Strana: 0515
Zakrslosť. Vrozená z. paží, perobra- chius, peromelia. Ktt.

402501   Zakrslý Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrslý = zakrsalý. Z. strom. Ty krsku zakrsalý (nadávají si kluci)! Us. na Mor.

402502   Zakrslý Svazek: 7 Strana: 1111
Zakrslý. Cf. List. fil. 1882. 22.

402503   Zakrsňať něco někam Svazek: 7 Strana: 1111
Zakrsňať něco někam = zatlačiti. Z. něco do koše. Mor. Rgl.

402504   Zakrsnouti Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrsnouti, vz Zakrsati.

402505   Zákrtek Svazek: 7 Strana: 1111
Zákrtek, tku, m-, Schlendrian, m.; Wind- ei, n. Rk. Cf. Záprtek.

402506   Zakrtvání Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrtvání, n. = schovávání, ukrývání, das Verbergen, Verstecken. Na Slov. Bern.

402507   Zakrtvaný Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrtvaný = schovaný, ukrytý, verbor- gen, versteckt. Na Slov. Bern.

402508   Zakrtvati Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrtvati, zakrtvovati = schovati, ukryti, utajiti, verbergen, verstecken, verheimlichen. Na Slov. Bern.

402509   Zakrubák Svazek: 9 Strana: 0394
Zakrubák (zavrták), ozdoba na starých črepoch a posud na výšivkach: (o). Vz Sbor. slov. III. 152.

402510   Zákrucák Svazek: 7 Strana: 1111
Zákrucák, u, m. = nebozez, Bohrer, m. Val. Vck.

402511   Zakrúcaní Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrúcaní, n. = zakroucení. Na Slov.

402512   Zakrúcaný Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrúcaný; -án, a, o = zakroucený. — Z., eufem. = zatracený, verflixt. To je z. člověk, chlapec, děvče, robota. Na Ostrav. Tč.

402513   Zakrúcať Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrúcať = zakrouceti.

402514   Zakrúcávati Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrúcávati = zakrucovati. Slov. Bern.

402515   Zakrucka Svazek: 10 Strana: 0515
Zakrucka, y, f. = účes vlasů. Vz Kačka zde.

402516   Zakrucovačka Svazek: 8 Strana: 0497
Zakrucovačka, y, f. Z. pro nábojnice, Sertireur, m. Sterz. II. 922.

402517   Zakrucovati Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrucovati, vz Zakroutiti.

402518   Zákruh Svazek: 5 Strana: 0126
Zákruh, u, m., der Umkreis. V z-hu pa- lem. Pl.

402519   Zakrúhliti Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrúhliti = zakrouhliťi, abrunden. — co čím: kraje desky pilníkem. Na Ostrav. Tč.

402520   Zakrušiti Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrušiti, il, en, ení = zadrobiti, ver- bröckeln. L.

402521   Zakrušlený Svazek: 9 Strana: 0394
Zakrušlený = zatočený, ohnutý. Ocas z. Ezop. 348. 26.

402522   Zakrušliti Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrušliti, il, en, ení = zahnouti? Aesop.

402523   Zakrušliti Svazek: 9 Strana: 0394
Zakrušliti, vz předcház.

402524   1. Zákrut Svazek: 5 Strana: 0126
1. Zákrut, a, m., isacardium, mlž. Krok II. 128.

402525   2. Zákrut Svazek: 5 Strana: 0126
2. Zákrut, u, m., zákruta, zákrutka, y, f. = zakroucení, zakřivení, die Biegung, Krümmung, der Umbug. Mor., slov. a pol. L., Šd., Vck., Tč. Z. provazu. Tč. Z. střeva, volvulns. Nz. lk. Z. = kout louky, který činí potok kroutě se. Koll. Vz Žajkrut. — Z. = závit, závitek, das Gewinde. Čsk. — Z. = uzel, zádrha, der Knofen. Čsk. — Z. = vír, der Wirbel. Hdž. Čít. XIV. Kde sä voda v toku krúti, to je z. Hdž. 157. Z. ve vodě. Na Ostrav. Té. Vrhli se do zá- kruty zbytkov a zženštilosti. Let. Mtc. sl. IX. 2. 87. — Z. = místo, kde cesta jiným směrem se točí, die Krümmung, der Aus- bug, die Serpentine, der Umweg. Na Mor. a Slov. Brt., Ft., Vck.

402526   Zákrut Svazek: 7 Strana: 1111
Zákrut cesty, Mkl. Etym. 426., střeva, volvulus.

402527   Zákrut Svazek: 10 Strana: 0515
Zákrut, u, m. Z. střev obrnový, ileus paralyticus. Ktt Vz Zakroucení.

402528   Zákruta Svazek: 5 Strana: 0126
Zákruta, y, f., vz Zákrut.

402529   Zákruták Svazek: 7 Strana: 1111
Zákruták, u, m. = zákrutek. Z-ky na výšivkách. Slov. Phľd. X. 557., IX. 207.

402530   Zákrutek Svazek: 5 Strana: 0126
Zákrutek, tku, m. = zákrut. Z. nití. Všetke cesty, chodníky a zákrutky doko- nale pozná. Lipa 341. — Z. = závitek, die Windung, das Gewinde. Šd.

402531   Zakrútení Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrútení, n. = zakroucení. Na Slov.

402532   Zakrutěnka Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrutěnka, y, f. = švihlík, spiranthes, die Drehähre. Slb. 223.

402533   Zakrútený Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrútený = zakroucený. Na Slov.

402534   Zakrútený Svazek: 8 Strana: 0497
Zakrútený = zabalený. — kde. V plachte z-ný. Phľd. 1895. 28.

402535   Zakruticha Svazek: 5 Strana: 0126
Zakruticha, y, f., vallisneria, die Vallis- nerie. Z. hornozubá, v. Linnei, nejcelejší, v. Jaquini, zubatá, v. Michellii. Vz Rstp. 1475.

402536   Zákrutina Svazek: 5 Strana: 0126
Zákrutina, y, f. = zákrut, die Krüm- mung. Z. řeky, silnice. Na Mor. Sd., Šd.— Z. = vír, der Wirbel. Sd. Vz Zátočina.

402537   1. Zakrútiti Svazek: 5 Strana: 0126
1. Zakrútiti, vz Zakroutiti.

402538   2. Zakrútiti se Svazek: 5 Strana: 0126
2. Zakrútiti se n. si, il, cen, ení = za- rmoutiti se, za truchleli, traurig werden. — kde proč. V srdci sobě pro své hříchy zakroutivši. Živ. Jež. 14. stol. se čím: duchem svým. Smrť Jer. ms.

402539   Zákrutka Svazek: 5 Strana: 0126
Zákrutka, y, f. = zákrut. Cf. Zákrutek. — Z. = kudrlinka, kučera, die Locke. Ka- štanové vlásky v přirodzených z-tkách ven- čaly tú utešenú hlávku. Phld. III. 391. — Z. = semenní lehátko, trica, geroma. Rostl. I. 83. a.

402540   Zakrutka Svazek: 8 Strana: 0497
Zakrutka, y, f. = zakroucená čára. Phľd. XII. 476.

402541   Zákrutnia Svazek: 5 Strana: 0126
Zákrutnia, e, f. = závitnice, die Spi- rale, v měřictví. Phld. II. 4. 121.

402542   Zákruža Svazek: 9 Strana: 0394
Zákruža, pozemek. Pck. Hol. 197.

402543   Zakružený Svazek: 10 Strana: 0679
Zakružený štít. Škod. II 2 II. 6, 97.

402544   Zákružkový Svazek: 9 Strana: 0394
Zákružkový. Z. strojivo kornetu. Ott. XIV. 849.

402545   Zakružovací Svazek: 5 Strana: 0126
Zakružovací pila. Vz Pila. Pdl.

402546   Zakružovací Svazek: 9 Strana: 0394
Zakružovací stroj klempířský. Ott. XIV. 347

402547   Zakružovadlo Svazek: 9 Strana: 0394
Zakružovadlo, a, n. = náčiní, jímž se plech atd. zakružuje. Ott. XIV. 346., 347.

402548   Zakružovati Svazek: 5 Strana: 0126
Zakružovati, vz Zakroužiti.

402549   Zakrvácať Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrvácať = zakrváceti. Na Slov. Bern.

402550   Zakrvácení Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrvácení, n., die Verblutung. Zemřel z-ním. Šmb. S. II 161., Nz. lk.

402551   Zakrvácený Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrvácený; cen, a, o, blutig gefärbt, mit Blut befleckt, blutig, voll Blut. Z. šá- tek. Us. Přišel Domů celý z-ný. Us. Šd.

402552   Zakrváceti Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrváceti, el, ení, anfangen zu bluten. — se koho čím: krví = krví zamazati, mit Blut beflecken, blutig machen. — se, také = přílišným krvácením zemříti, ver- bluten. Nežli ho našli, zakrvácel se. Us. Kšť. — se kudy. Můj pán ústy zakrvácel. Kká. Td. 57.

402553   Zakrváceti Svazek: 7 Strana: 1111
Zakrváceti. Z-cel se stavbami = zadlu- žil se, schudl. Us. Rgl.

402554   Zakrvavělý Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrvavělý = krví zalitý, mit Blut un- terlaufen, blutig. Z. oči. Jg., Kká. K sl. j. 200.

402555   Zakrvavení Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrvavení, n., die Blutigmachung, Be- sprengung mit Blut; das Bluten. Bern.

402556   Zakrvavený Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrvavený; -en, a, o, blutig gemacht, mit Blut besprengt, befleckt; blutig, voll Blut. Tu príde sluha, vidí z-né šaty. Dbš. Sl. pov. I. 497. Z. prsty. Tč.

402557   Zakrvavěti Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrvavěti, ěl, ění, blutig werden. — Z. = krváceti, bluten, von Blute fliessen. Bern.

402558   Zakrvaviti Svazek: 5 Strana: 0126
Zakrvaviti, il, en, ení = zkrvaviti, blu- tig machen, mit Blut beflecken, bebluten.— co. Z-vil chodník. Us. Šd. Jeho syn z-vil otcovské srdce a matku přivedl do hrobu. Bes. ml. Čos', Janičko, čos' urobil, keď sis' ruce zakrvavil? SI. spv. III. 113. Pověz mi, kdy krvavý Vehemot viece zakrvaví lid než v svátek? Hus I. 124. — co komu: sobě ruce. Us Tč. — se, sich blutig ma- chen. U.s. -- se čím: vraždou, sich mit einem Mord beflecken. Bern. — se nač — rozlítiti se. Milic. Pominuvši již koukol na pšenici hospodářovu se zakrvavila, aby ji vytrhala. Chč. 443.

402559   Zakrystie Svazek: 8 Strana: 0497
Zakrystie, vz Zakristie. Gb. H. ml. I. 486.

402560   Zákryt Svazek: 5 Strana: 0127
Zákryt, u, m. = zakrytí, die Ver-, Be-, Zuddckung, die Deckug, die Blendung, das Versteck. Dch. Našel dobrý z. (Versteck). Us. Tč. Z. střílen, die Blendung der Schiess- scharten. Čsk. Temný z. Č.

402561   Zákryt Svazek: 7 Strana: 1111
Zákryt oltářový, tabernakulový. Hnoj.

402562   Zakrytě Svazek: 5 Strana: 0127
Zakrytě = tajemné, verdeckt, heimlich. V. Z tě k nim mluvili zaslepujíce jim oči prvními listy královskými. Pal. Děj. V. 2.495.

402563   Zakryti Svazek: 5 Strana: 0127
Zakryti, kryji (v obec. mluvě zakreji), kryj (v obec. ml. zakrej), yl, yt, ytí; za- krývati = krytím zasloniti, be-, verdecken, hüllen, bemänteln; se, sich bedecken. — co: okno, Us., tvář, D., oči, Kom., tajné věci. V. Zakryj zbraň! Verdeckt (das Ge- wehr)! Čsk. Své pohnutí z. Šbr. To tajem- ství něco zakrývá. Osv. I. 119. Vaše šperky zhnijú v zemi, keď vás hrob zakryje nemý. Čjk. 89. A vieš dobre, že jedna malička dlaň postačí zakryť celé slnce. Zbr. Lžd. 122. Co mě majó zakryť, oni mě roznesó; A tak krásná byla, celý svět z-la. Sš. P. 331., 789. Už budem zakrývať (stůl) = pro- stírati. Lipa I. 371. Moudrý své zboží ra- ději zakrývá nežli jím se vychlubuje. Kom. — co, koho, se, si čím. Z. oči rukou, Sych., V.; něco oblakem, stínem. V. Brada mužská vousy se zakrývá. Kom. Z. tvář závojem. Us. Pdl. Rukou ústa zakrývati (zívaje) Us. Starodávný galán (dědek) jak stará holina, keď sa ňú zakryje, že je pod ňú zima. Brt. P. 63. Tvář rukama si zakryl. Kká. Td. 55. Sprostým pláščem sa zakrývá někdy ctnost' veliká. Na Slov. Tč. Túli tvár do mňna mihinkú i hubičkou ju zakrýva. Ppk. I. 60. Že bysi ta okénečka zakryl svojí dlaní. Hdk. C. 33. Z-la si oči dlaňama, aby už ani nevidela okolo seba. Dbš. Sl. pov. III. 81. Moja cesta vedie cez nesnádze ku sláve, odpovedela cnosť usmievavě ; Roz- koš ale zakryla si oči dlaňou a prchla, len sa skúrilo za ňou. Zbr. Báj. 68. Šlo mi, jako kto chce zakryť oheň polenami. Čím jich viacej kopí, tím silnější vyblkuje pla- meň. Zbr. Lžd. 102. Kazatelé lživí a po- chlební jsú ocas, jímž hřiech ďábel zakrývá. Hus I. 368. Svá šeredstvie slavnými řády z. Chč. 623. — co, se kde. Z. se pod střechou, Sych., v obilí. Us. Zakryla si oči před strašným divadlem. Šml. I. 100. Před jeho velebností tvař svou zakrývají andělé. Mř. 110. Z. se před deštěm. Krab. — se. Koho hanba, zakryj se. Ros. — co jak. Tajně něco z. D. Aby ta stará škoda obec- ného dobrého tím způsobem zakrývána ne- byla. List hrad z r. 1581 Tč. — co kam. Obstúpili ho s kyjami a už mu počali pri- sluhovať, čo bolo umluvené. Judáš len Hlavu a uši zakryl do plášťa. Zbr. Báj. 15.

402564   Zakrytí Svazek: 5 Strana: 0127
Zakrytí, n., die Ver-, Be-, Zudeckung, Einhüllung, Decke, Okkultation, Verheim- lichung. V. Bez z. (bez obalu), unverhalten. J. tr. K z. hanby. Štelc. Z. rány. Sal. Z. ně- jakého tělesa, vz více v S. N.

402565   Zakrytie Svazek: 7 Strana: 1111
Zakrytie. Ž. kl. 62. 8.

402566   Zakrytosť Svazek: 5 Strana: 0127
Zakrytosť, i, f. = zakrytí, die Bedeckt- heit, Verdecktheit. Ros.

402567   Zakrytosť Svazek: 7 Strana: 1111
Zakrytosť svatyně. Č. Kn. š 202.

402568   Zakrytý Svazek: 5 Strana: 0127
Zakrytý; -yt, a, o, verhüllt, bedeckt, ver- deckt. Z koroptve (příkrajníkem potažené), gedeckte Rephühner. Šp. Z. slova (tajný smysl mající). Arch. IV. 323., J. tr. Z. chodba, gedeckter Weg. Čsk. Dostal sa do izby, a tam našol z. stôl, ale jen pre jed- noho. Dbš. Sl. pov. I. 258.— čím: larvou. V. — Vz Zakryti

402569   Zakrývací Svazek: 5 Strana: 0127
Zakrývací, zakryvací, Deck-. Z. keř, der Deckstrauch. Sl. les.

402570   Zakryvačka Svazek: 7 Strana: 1111
Zakryvačka, y. f. = bílá plena na dítě při křtu překrásně vyšitá. V Podluží. Brt. L. N. II. 28., NZ. II. 14.

402571   Zakrývadlo Svazek: 5 Strana: 0127
Zakrývadlo, zakryvadlo, a, n., zá- kryvka, y, f., die Decke. Ros. Pancíř jest, zakryvadlo netoliko srdce, ale také i jiných oudův těla. Štl. V botan. = částky zárodku pošvovité, jadérko jeho obkličující. Z. jedno- duchá a dvojnásobná. Na obou prostý kraj slove ústí; z. vněšná má vněústí, ale vnitřní nitroústí. Rst. 521., 132.

402572   Zakryvalo Svazek: 9 Strana: 0394
Zakryvalo, vz násl. Zákryvka.

402573   Zakrývám Svazek: 5 Strana: 0127
Zakrývám, n., vz Zakryti. Z. nahoty. Us. Pdl.

402574   Zakrývaný Svazek: 5 Strana: 0127
Zakrývaný; -án, a, o, wiederholt zuge- deckt, verdeckt. Vz Zakrytý.

402575   Zákrývati Svazek: 5 Strana: 0127
Zákrývati, vz Zakryti.

402576   Zákryvka Svazek: 5 Strana: 0127
Zákryvka, zakrývka (Nz.), y, f., vz Za- krývadlo. Z. zárodkorá, die Eihaut, inte- gumentum nuclei. Nz

402577   Zákryvka Svazek: 7 Strana: 1111
Zákryvka lícní (u přílbice), Backenstück, -schirm. Lpř. — Z. v bot. Eihaut, f.

402578   Zákryvka Svazek: 9 Strana: 0394
Zákryvka, y, f. (= zakryvalo, zástěrka, záprinška, fertušek). Z. u nohavic = kus sukna, kterým jest podložen rozporek. Sbor. slov. II. 123.

402579   Zakrzati Svazek: 5 Strana: 0127
Zakrzati = zavrzati, zavrznouti, anfan- gen zu knarren, ein wenig knarren. Dveře zakrzaly. Vz Krzati. Slez. Šd.

402580   Zakřámnouti Svazek: 5 Strana: 0122
Zakřámnouti, mnul a ml, ut, utí = za- hrýzti, zakousnouti. — co. Pes zakřáml kure. V již. Mor, Šd. — Z. = zakousnouti, einbeissen. — kam: do jablka. lb. Šd.

402581   Zakřany Svazek: 5 Strana: 0122
Zakřany, dle Dolany, Zakrzan, ves u Ivan- čic. PL.

402582   Zakřápaný Svazek: 5 Strana: 0122
Zakřápaný; -án, a, o = blátem poma- zaný. Přišel domů celý za-ný. Vz násl.

402583   Zakřápati Svazek: 5 Strana: 0122
Zakřápati, zakřápnouti, mit einem Schlag niederstrecken. — co čím: house, kuře mo- tykou. Mor. Šd. — Z. = naraziti, anstos- sen. — čím. Zakřápl tím žbánem, až by ho byl kus ukřápl. Šd. — Z. = umazati, be- schmutzen. — se čím. Celý se někde blá- tem z-pal. Mor. Šd. — si = zakrákořiti si. Us. — si s kým. Us

402584   Zakřapený Svazek: 10 Strana: 0515
Zakřapený = ochraptělý. Val. čes. 1. XII. 421. — od čeho. Hlas od píača z-ný. Ib. 385

402585   Zakřáplý Svazek: 5 Strana: 0122
Zakřáplý = chraplavý, heiser. Jsem z-lá. Slez. Šd.

402586   Zákřehlý Svazek: 7 Strana: 1111
Zákřehlý = drobet zkřehlý. Rjšk. exc.

402587   Zakřehnouti Svazek: 5 Strana: 0122
Zakřehnouti, hnul a hl, utí, mürbe wer- den. D.

402588   Zakřenělý Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřenělý = houževnatý. Z. dřevo. U Kr. Hradce. Vj.

402589   Zakřepčení Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřepčení, n., vz Zakřepčiti.

402590   Zakřepčiti Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřepčiti, il, ení = zatancovati. Bern.

402591   Zakřepelati Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřepelati, schlagen wie die Lerche. Křepelenka zakřepelala. Šd. Vz Zakřepeliti.

402592   Zakřepeliti Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřepeliti = zakřepelati. Na Ostrav. Tč. Zakřesání, n., das Feuerschlagen.

402593   Zakřesaný Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřesaný; -án, a, o, angeschlagen.

402594   Zakřesati Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřesati; zakřesnouti, snul a sl, ut, utí; zakřesovati, zakřesávati, anfangen Feuer anzuschlagen, co: kámen (zatesati, anfangen zu behauen). — nač. Pravý skřemínek, za- křesalby naň (o ohnivém, prudkém). Prov. Z. na koně (zamlasknouti, mit der Zunge schnalzen). Sych. — kam. Zo zbútlelých bukov je voňavô práchno (troud), do kto- rého sä dá iskra zakresať. Hdž. Čít. 194. — čím kam: pantokem, sekyrou do dřeva, einhauen, Zeichen hineinmachen. Na Ostrav. Tč. — (komu) čeho kam. Zakřeš mi do fajky. Mor. Šd. Nech si ja zakrešem ohňa do fajočky. Sl. ps. I. 25 — si. Na okne sirka, kremeň, ocieľka: zakreš si, šuhajko, a podz, podzivaj sa! Sl. ps. 305., Mt. S. I. 15. Zakřesávati. vz Zakřesati. Zakřesly, pl., jm. polí v Pusté Polomi ve Slez. Šd. Zakřesnouti, vz Zakřesati. Zakřesovati, vz Zakřesati. Zakřesťaniti, il, ěn, ění = křesťany za- lidniti, mit Christen besetzen, bevölkern. — co: krajinu. Šd. Zakrhaný; -án, a, o, triefäugig. Šd. Zakrhávati, anfangen triefäugig zu sein. Vz Krhati. Ros.

402595   Zakříbený Svazek: 5 Strana: 0123
Zakříbený; -en, a, o, staudig. Réž už je pěkně z ná. Slez. Šd. Vz Zakříkovati.

402596   Zakříbiti se Svazek: 5 Strana: 0123
Zakříbiti se, il, en, ení, emporwachsen, laubig, staudig werden. Na Ostrav. Tč.

402597   Zakřičeti Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřičeti, vz Zakřiknouti.

402598   Zakříditi Svazek: 5 Strana: 0123
Zakříditi, vz Zakřidovati.

402599   Zakřídliti Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřídliti, il, en, ení, flügge machen; se, flügge weiden. Dch. — Z., zaskřidliti, skřidlicí pokryti, mit Schiefer decken. Na Ostrav. Tč. Zakřidlo, a, n., lacinia, zastr. Mm. Zakřidovati, ver-, überkreiden. — co kde. Us. Tč. Je v hospodě zakřidován (za- dlužen). Sml. Z. co u koho (vymluviti). Us. Zakřikati, vz Zakřiknouti. Zakřiknouti, knul a kl, ut, utí; zakřičeti, el, en, ení; zakřikati, zakřikovati, Jem. schwei- gen heissen, anschreien; einen Schrei thun, aufschreien. — abs. On rád zakřikuje (do řeči vskakuje, in die Rede fallen). Ros. — na koho. D., Dch., Tč. — koho, Einen zum Stillschweigen anschreien, Jem. durch einen Schrei unterbrechen. Dch. Z. křiklouna. Sych., Ros. — jak. Juráci hned zavolali, na Turky hlasem zakrikli, k boji se pěkně chystali. Sl. let. I. 281. Zakričal silným hla- som. HVaj. BD. I. 48. Jak ho uzřeš, to eno zakřikni co hrdla: Daj ho tam! Slez. Šd. — kam. Jak do lesa zakřičíš, takou z lesa uslyšíš. Slez. Tč.

402600   Zakřídovati Svazek: 9 Strana: 0394
Zakřídovati. V V. 123. za Šml. polož: IV. 12.

402601   Zákřie Svazek: 8 Strana: 0496
Zákřie. Udeřil naň ze z. z ručnice. Arch. XIII. 541.

402602   Zakřiknouti koho Svazek: 9 Strana: 0394
Zakřiknouti koho. A to dítě zakřikl (proto neroste). Us. Hoř. 96.

402603   Zakřiknutí Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřiknutí, n., das Aus-, Aufschreien, der Aufschrei. — Z., das Anschreien, An- fahren, das Gebieten zu schweigen. Us. Dch.

402604   Zakřiknutý Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřiknutý; -ut. a, o, zu schweigen geheissen.

402605   1. Zakřikovati Svazek: 5 Strana: 0123
1. Zakřikovati, vz Zakřiknouti.

402606   2. Zakříkovati se Svazek: 5 Strana: 0123
2. Zakříkovati se = růsti do kříku, do kře, na široko, staudig werden. Mor. Šd. Vz Zakříbiti.

402607   Zákřišta Svazek: 5 Strana: 0123
Zákřišta, y, f. = zakristie. Mají býti schovány v kostele pražském v zakriště podlé svátosti. Arch. III. 108. K oltáři sv. Anny v kapli za z-štou založenému. Arch. V. 542.

402608   Zakřišťan Svazek: 8 Strana: 0496
Zakřišťan = zakristán. Arch. XIII. 325., XV. 555. Zné = úředníci spravující kostelní paramenty. XV. stol. Wtr. Živ. c. II. 534.

402609   Zakřišťanství Svazek: 8 Strana: 0496
Zakřišťanství, n. =úřad zakřišťana. Wtr. Živ. c. II. 568.

402610   Zákřiští Svazek: 7 Strana: 1111
Zákřiští, n. = zakristie. Sdl. Hr. VII. 197.

402611   Zákřiva Svazek: 7 Strana: 1111
Zákřiva, y, f., Krümmung, f. Z-vami choditi. Pl. II. 524.

402612   Zakřívati Svazek: 8 Strana: 0496
Zakřívati = polekati, kränkeln. Jevíčko. Brt. D. II. 420.

402613   Zakřivení Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřivení, n., die Krümmung. Střed, po- loměr z.; z. geodetické. Vnč. 18., 106. Z. dráhy, NA. IV. 187., klenby. Us. Pdl.

402614   Zakřivenina Svazek: 10 Strana: 0515
Zakřivenina pateřní. Ktt.

402615   Zakřivenosť Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřivenosť, i, f, die Krümmung. Nz. Z. šavle, řeky, nosu, dráhy, páteře atd. Pdl. Z. jednoduchá, složitá. Nz.

402616   Zakřivený Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřivený; -en, a, o (ein wenig) ge- krümmt. Z. zrcadlo, plocha; rourka kruho- vitě z-ná. ZČ. III. 58., I. 294. Křivky dva- krát z-né. Stč. Dif. 199. Z. lodi. Puch. Maje rohy a z. nos. Cimrh. Myth. 180. — jak. Draha silně z-ná. Us. Pdl.

402617   Zakřivený do Svazek: 7 Strana: 1111
Zakřivený do oblouku. Us. Pdl.

402618   Zakřivina Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřivina, y, f., die Biegung. Šd.

402619   Zakřiviti Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřiviti, il, en, ení; zakřivovati, krüm- men, umbiegen. — co. Ros. — čím jak: kleštěmi do oblouku.

402620   Zakřivlý Svazek: 8 Strana: 0496
Zakřivlý = drobet krivý. Z. srp. Černý Zejl. 31.

402621   Zakřivovati Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřivovati, vz Zakřiviti.

402622   Zakřížiti se kudy Svazek: 7 Strana: 1399
Zakřížiti se kudy. Blesk po nebi se z-žil. Slád. Brn. 78.

402623   Zakřižování Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřižování, n., vz Zakřižovati.

402624   Zakřižovaný Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřižovaný; -án, a, o, kreuzweise ge- legt Z. ruce. Šd.

402625   Zakřižovati Svazek: 5 Strana: 0123
Zakřižovati = křížem zažehnati, mit dem Kreuze bannen, wegsegnen. — koho: zlého ducha. Jg. — Z. = na kříž, přes kříž, křížem položiti, kreuzweise legen. Kdosi nohy zakřižoval (říká se, když ve společnosti naráz všecko umlkne). Us. Tč. — se, sich bekreu- zen. Tč.

402626   Zakřópaný Svazek: 8 Strana: 0497
Zakřópaný = umazaný. Hor. Brt. D. II. 420.

402627   Zakřoupati Svazek: 5 Strana: 0125
Zakřoupati, vz Zakřoupnouti.

402628   Zakřoupnouti Svazek: 5 Strana: 0125
Zakřoupnouti, pnul a pl, ut, utí; za- křoupati, anfangen zu knorpeln. — si co: jablko. D. exc.

402629   Zakřoviti Svazek: 5 Strana: 0125
Zakřoviti, zakřovovati se, staudenartig wachsen. Obilí se zvilo. Mor. Šd.

402630   Zákřovy Svazek: 7 Strana: 1111
Zákřovy, zaniklá ves u Uher. Brodu. MzO. 1890. č. 25. str. 40.

402631   Zakša Svazek: 5 Strana: 0127
Zakša, dle Váňa, osob. jm. Arch. III. 480.

402632   Zakšaftovati komu co Svazek: 10 Strana: 0515
Zakšaftovati komu co. Arch. XXI. 183.

402633   Zakšín Svazek: 5 Strana: 0127
Zakšín, a, m., Sakschen, ves v Bolesl. u Dubé. Arch. III. 473., Blk. Kfsk. 18., 781.

402634   Zakšina Svazek: 5 Strana: 0127
Zakšina, y, f. Václav z Dubé a ze Z-ny; Václav Berka ze Z-ny. Arch. III. 377., 374. (Šd.).

402635   Zakšiš Svazek: 7 Strana: 1111
Zakšiš, e, m., nějaký ženský kožich. Orth. Nást. děj. Jindř. Hrad. I. 68.

402636   Zakšov Svazek: 5 Strana: 0127
Zakšov, a, m., Sachsengrün, ves v Dou- povsku. Vz S. N., Blk. Kfsk. 599.

402637   Zaktivovati co čím Svazek: 8 Strana: 0497
Zaktivovati co čím: kyseliny mikroby. Vstnk. III. 3.

402638   Zaktvení Svazek: 8 Strana: 0497
Zaktvení. Jako z. štěpuov v času zimním nemá prospěchu (das Aufblühen). Chč. S. 107.

402639   Zakubeliti se Svazek: 10 Strana: 0515
Zakubeliti se = zachumeliti se. Krkonš. Šb. D. 31.

402640   Zakublaný Svazek: 7 Strana: 1111
Zakublaný. Staroch všecek z-bán vlezl si do peřin. Rais 32. Cf násl.

402641   Zakublaný Svazek: 8 Strana: 0497
Zakublaný = zahalený. Do pláště všecek z-ný. Rais. Rod. 27.

402642   Zakublati Svazek: 7 Strana: 1111
Zakublati = zabaliti. Z-li jej teple. Rais vým. 141. Z. se do peřin. Ib. 42.

402643   Zakucelka Svazek: 5 Strana: 0127
Zakucelka, y, f., isnardia, die Isnardie, rostl. Z. střídavolistá, i. alternifolia. Vz Rstp. 547., Slb. 560.

402644   Zakucelý Svazek: 5 Strana: 0127
Zakucelý = špatný. Z. kráva, schlecht. Us. Dch.

402645   Zakucený Svazek: 5 Strana: 0127
Zakucený, vz Zakutiti.

402646   Zakuckání Svazek: 7 Strana: 1111
Zakuckání, n. Vz Slov. zdrav.

402647   Zakuckati se Svazek: 5 Strana: 0127
Zakuckati se, ins Kotzen, Husten aus- brechen, sich verpusten. Jg., Dch., Vck., Tč. — se čím: smíchem, kašlem, kotzen. Us. — kdy: při jídle. Us.

402648   Zakucovati Svazek: 5 Strana: 0127
Zakucovati, vz Zakutiti.

402649   Zakud Svazek: 5 Strana: 0127
Zakud = pokud, so lange als. Mor. Vck. Z. jsem byl malý, nestyděl jsem se vás. Kld. I. 162.

402650   Zakudlaný Svazek: 9 Strana: 0394
Zakudlaný. Z. polévka: do vroucí vody zavaří se něco mouky a zakvedlá se ? omastí. Čes. 1. X. 235. Polévka mlékem z ná (za- litá). U Pravonína. Vchř. Sr. Zakudlený.

402651   Zakudlený Svazek: 7 Strana: 1111
Zakudlený. Z. polívka (zatřepaná?). U N. Kdýně. Rgl.

402652   Zakudlený. Z Svazek: 10 Strana: 0515
Zakudlený. Z. polévka (zavařená mou- kou; zavaří-li se kuclíky, je trolená). Hruš. 168.

402653   Zakudliti Svazek: 5 Strana: 0127
Zakudliti, il, en, ení, zakudlovati = za kudly vzíti a tahati, krákati, zausen. — koho proč. Us. Tč. — Z. = zmásti, ver- wirren. L.

402654   Zakudliti Svazek: 10 Strana: 0515
Zakudliti polévku. Vz předcház. Za- kudlený.

402655   Zakudolený Svazek: 7 Strana: 1111
Zakudolený = zaválený. Z. od sněhu. Brt. D. 225.

402656   Zakudoliť sa Svazek: 7 Strana: 1111
Zakudoliť sa = zaváleti se. Ve sněhu sa z. Brt. D. 225.

402657   Zakudrnatělý Svazek: 5 Strana: 0127
Zakudrnatělý, kraus. Z. vlasy, vlna. Mj. 149.

402658   Zakuji Svazek: 5 Strana: 0127
Zakuji, vz Zakouti.

402659   Zakukání Svazek: 5 Strana: 0127
Zakukání, n., vz Zakukati.

402660   Zakúkání Svazek: 5 Strana: 0127
Zakúkání, n. = zakoukání.

402661   Zakukati Svazek: 5 Strana: 0127
Zakukati, zakukovati, zakuknouti, knul a kl, utí, anfangen zu guckgucken, ein we- nig guckgucken. — abs. Žežulka zakukala. Ros. Kukačka zakukala. Us. Šd. Kova- linky: tynky, tynky, koval kuje malé synky a kovalka zakukuje, že se mu to nešikuje. Slez. Šd. — kde. Zakukala kukulenka v či- rém poli v háji, kerá žena muža bije, každá bude v ráji. Sš. P. 668. Zakukala kukulenka na buku v lesi. Nár ps. Z-la žežulička na rozcestí v Háji. Er. P. 356. Na dúbci zezhu- lice zakukáše. Rkk. 64. — odkud. Zaku- kala zezulenka z jalovca, nedávajte mně, maměnko, chtěť vdovca. Sš. P. 198. — kdy. Ja co plačeš h Naříkáš, dyť ty budeš má, až zezulka na vánoce třikrát zakuká. Sš. P. 403. Neplač, má milá, šak ty budeš má, až kukačka na vánoce třikrát zakuká. Sl. spv. IV. 155. Dobry pan Buh, dobre dava, i to može dac, že i kukuk na kračúna (vá- noce) može zakukac. Sl. ps. 194. Nemužeš byc ma, až kec kukuk na kračúna v lesě zakuka. Sl. ps. 194. (Šd.).

402662   Zakukati Svazek: 5 Strana: 0128
Zakukati = zakoukati.

402663   Zakuklati Svazek: 5 Strana: 0128
Zakuklati = zaobaliti. Na Slov. Ssk.

402664   Zakuklenec Svazek: 5 Strana: 0128
Zakuklenec, nce, m. = zakuklený člo- věk, der Verhüllte, Verkappte. Johant.

402665   Zakuklení Svazek: 5 Strana: 0128
Zakuklení, n., die Verkappung, Ver- mummung, die Maske. Dch., Kká. Td. 180 Pod tím z-ním něco vězí. Sych.

402666   Zakuklenka Svazek: 5 Strana: 0128
Zakuklenka, y, f., cryptandria, rostl. vřesovitá. Rostl. 1. 252. a.

402667   Zakuklený Svazek: 5 Strana: 0128
Zakuklený; -en, a, o, verkappt, ver- mummt, maskirt. Dch., Br. Z. nepřítel. Dch. Z. spisovatel. D.

402668   Zakukliti Svazek: 5 Strana: 0128
Zakukliti, il, en, ení; zakuklovati = kuklou atd. zakryti, Verkappen, vermummen, maskiren, bemänteln. — co, koho: tvář, obličej, V., hlavu, se. D. Z. nesprávnosti, bemänteln. Dch. — se čím: pláštěm. — koho, se kam: do pláště, Us., v plášť. Osv. VI. 461. — kde. U nás, v mém bytě se z-li Us.

402669   Zakukliti Svazek: 8 Strana: 0497
Zakukliti = šátek pod bradu křížem, pak vzadu zavázati. Jevíčko. Brt. D. II. 420.

402670   Zakuklovati Svazek: 5 Strana: 0128
Zakuklovati, vz Zakukliti.

402671   Zakúknouti Svazek: 5 Strana: 0128
Zakúknouti, vz Zakouknouti.

402672   Zakula Svazek: 5 Strana: 0128
Zakula, y, f., kerria, die Kerrie. Z. ja- panská, k. japonica. Vz Rstp. 482.

402673   Zakulacení Svazek: 5 Strana: 0128
Zakulacení, n., die Zu-, Abrundung.

402674   Zakulacenosť Svazek: 5 Strana: 0128
Zakulacenosť, i, f. = okrouhlosť, die Rundung. Nz.

402675   Zakulacený Svazek: 5 Strana: 0128
Zakulacený; -en, a, o, rund gemacht. Z. stůl a p. Z. počet, die runde Zahl, šp. m.: rovný. Brs. 2. v. 268. Z. tvar tělesa. Us. — jak: do polokruhu. Us. Pdl.

402676   Zakulacovati Svazek: 5 Strana: 0128
Zakulacovati, vz Zakulatiti.

402677   Zakúlaný Svazek: 7 Strana: 1111
Zakúlaný = zamazaný od koulení, za- válený. Z. pes Slez. Šd., Brt. D. 294.

402678   Zakulatec Svazek: 5 Strana: 0128
Zakulatec, tce, m., venericardio, mlž. Krok II. 128.

402679   Zakulatělý Svazek: 5 Strana: 0128
Zakulatělý = zakulacený, gerundet, rundlich, sphäroidisch. D., Rostl. Z. buňky, Kk. 2. vyd. 5., sloh, sphäroidische Gestein- struktur. Dch.

402680   Zakulatěti Svazek: 5 Strana: 0128
Zakulatěti, ějí, ěl, ění, rundlich werden, sich runden. Jg.

402681   Zakulati (se Svazek: 5 Strana: 0128
Zakulati (se), hinrollen = zakouleli se. Na Ostrav. — kam. Jabko zakutalo až pod hrušku. Tč.

402682   Zakulatiti Svazek: 5 Strana: 0128
Zakulatiti, il, cen, ení; zakulacovati, abrunden. — co čím: nožem, hoblíkem, pilníkem.

402683   Zakulení Svazek: 5 Strana: 0128
Zakulení, vz Zakuliti.

402684   Zakulený Svazek: 5 Strana: 0128
Zakulený, vz Zakuliti.

402685   Zakulhati Svazek: 5 Strana: 0128
Zakulhati, zakulhávati, ein wenig hin- ken, hinkend gehen o. kommen, hinhinken. Ros. — kam: do dvora, k sousedu. — jak. Na jednu nohu zakulhávati. Tč.

402686   Zakulíchati Svazek: 5 Strana: 0128
Zakulíchati, zu krächzen anfangen. — kde. Kulich nad naší chalupú z-chal, kdosi umře. Us. Tč.

402687   Zakulichati komu ? čemu Svazek: 9 Strana: 0464
Zakulichati komu ? čemu. Sejček mu ? smrti z-chal. Tbz. IV. 1. 133.

402688   Zákulisí Svazek: 5 Strana: 0128
Zákulisí, n.-= místo za kulisami. Nitra VI. 65.

402689   Zákulisní Svazek: 7 Strana: 1111
Zákulisní, hinter den Coulissen. Pdl.

402690   Zakuliti Svazek: 5 Strana: 0128
Zakuliti, il, en, ení; zakouleli, el, en, ení, zakúlati (mor.), bis wohin kollern, ku- geln, wegrollen. — co kam (do čeho). Br. Krajcar až pod ložo so zakulil. Slez. Šd. — se komu. Peníz do štěrbiny se mi zakulil. Us. — odkud kam. Jablko se z-lo s vrchu až do doliny. Us. Tč. — čím na koho. Tak vám na ňu zakulala očima. Slez. Šd. — si nač. Zakúlejme se (si) na kuželky, schie- ben wir Kegeln. Na Ostrav. Tč. — se. Kulka se kdesi zakúlala. Na Ostrav. Tč.

402691   Zakuňkati Svazek: 5 Strana: 0128
Zakuňkati = počíti kuňkati (jako žába), zu quacken anfangen; něco nesrozumitelně říci, unverständlich reden. — kde. Žáby v bažině zakuňkali. Us. Tč. — co. Zakuň- kal něco, nebylo mu rozuměti. Us. Kšť.

402692   Zakuňkati Svazek: 8 Strana: 0497
Zakuňkati, zakuňknouti nač. Světz. 1895. 470. b.

402693   Zákup Svazek: 5 Strana: 0128
Zákup, u, m. = zakoupení (der Ankauf) i to, co se zakupuje, das angekaufte Objekt. Nový z. D. Dáti v z. Bart. — Z. = peníze najmutému napřed dané, die Vorausbezah- lung, das Handgeld. L. — Z. = zakoupení statku dědičného, eraphyteusis, der Erbkauf. Vz Gl. 370, J. tr., Arch. IV. 261., Ros. — Z. = právo městské, sousedství, das Bürger- recht. Brikc., Star. let. — Z. — list zákupní, der Erbzinsbrief. Sych. — Z. = předplacení, das Abonnement. Šp. — Z., a, m., osob. jm.

402694   Zákup Svazek: 8 Strana: 0497
Zákup. Jus emphiteuticum seu civile, quod vulgariter dicitur zákup. Eml. Urb. 432. b.

402695   Zakúpenec Svazek: 5 Strana: 0128
Zakúpenec, nce, m. = zakoupený. BO.

402696   Zakúpený Svazek: 8 Strana: 0497
Zakúpený, vz Zakoupený.

402697   Zákupice Svazek: 5 Strana: 0128
Zákupice, vz Zakupská.

402698   Zakúpiť Svazek: 5 Strana: 0128
Zakúpiť = zakoupiti. Na Slov.

402699   Zakupitel Svazek: 5 Strana: 0128
Zakupitel, e, m. = zákupník. Šm.

402700   Zákupka Svazek: 5 Strana: 0128
Zákupka, y, f., die gedungene, im voraus bezahlte Arbeit. Vincourská z.; Z-ku od- pracovati. Gl. 379.

402701   Zákůpky Svazek: 10 Strana: 0515
Zákůpky, louky u Mikulovic. Čas. mor. mus. III. 149.

402702   Zákupné Svazek: 5 Strana: 0128
Zákupné, ého, n., der Erbzins, der Erb- pachtschilling. Gl. 379.

402703   2. Zákupní Svazek: 5 Strana: 0128
2. Zákupní, ího, n. = zákupné.

402704   Zákupní Svazek: 9 Strana: 0394
Zákupní právo či německé, jus emphy- teuticum = právo, jež záleželo v tom, že sedláci osazení na německém právě byli ne- dědiční nájemníci, jako většina dosavadních sedláků českých, ale emphyteutičtí majitelé těch pozemků, které koupivše pod určitý roční plat (úrok) od pánů, mohli prodávati zase. Vz více v Pal. Děj. II. 1. 18.

402705   Zákupní, -pný Svazek: 5 Strana: 0128
Zákupní, -pný = k zákupu náležitý, Ankaufs-, erbzinslich, emphyteutisch. Z. smlouva. J. tr Z. cena. Dch., Ddk. — Z. = dědičně koupený. Z. právo. Ros., rychtář, der Erbrichter, Zlob., kniha (činžovní), das Zinsbuch, D.; list, der Erbpachtbrief, D.; pole, der Zinsacker. Gl. Vsi ty vysadil pilný vysazovatel Držislav právem z-ním. Mus. 1880. 465. Z. fojtství NB. Tč. 289. Z. právo sluje německým, protože původně propůjčováno bylo Němcům, kteří do Cech se stěhovali. Dle něho nebyli nájemníky, nýbrž pravými majiteli roli, jež i prodávati mohli dle uznáni svého a zproštěni povin- ností k úřadům župním. Pal. Děj. II. 1. 382.—383. Z. právo jesti emphyteuticum v Čechách. Ib. II. 1. 18. (Šd.). Každý z-ný fojt povinen bude každoročně vrchnosti dva jeřábky (tetrao bonasia) dávati a dvě bečky vína přivážeti; však na každou fůru má se jim ze sýpek panských 1 měřice ovsa dá- váti. 1700. Děj. vset. 302. Vck. Že mi muoj z. rychtář utekl na jeho zboží a toho mi vrátiti nechce. Půh. II. 429.

402706   Zákupnice Svazek: 5 Strana: 0128
Zákupnice, e, f. = která má zákupní statek, die Erbpächterin. — Z. = která něco zakoupila, die Ankäuferin. Z. zboží. D.

402707   Zákupník Svazek: 5 Strana: 0128
Zákupník, a, m. = kdo co zakoupil, zvl. držitel zákupního statku, der Aufkäufer, Emphyteut, Erbpächter. D., J. tr., Jg. — Z., der Mietharbeiter. Cf. Zákupka.Gl. 379.

402708   Zákupník Svazek: 9 Strana: 0394
Zákupník. Vz předcház. Sedlák.

402709   Zákupný Svazek: 5 Strana: 0129
Zákupný, vz Zákupní. — Z. =prodajný, na prodej, feil. Šp., Sl. les. Z. (porušitelný, bestechlich) úředník. J. tr. My již odvykli sme strpěti nešlechetnost takových z-ných lhářův. Pal. Děj. IV. 2. 425.

402710   Zákupný Svazek: 8 Strana: 0497
Zákupný = dědičný. Z. fojt. Věst. opav. 1894. 6., L. posíl. II. 34. (r. 1566.).

402711   Zakupování Svazek: 5 Strana: 0129
Zakupování, n., das Ankaufen, der An- kauf. Aniž jim tu z. domův dovoleno buď. Pal. Děj. V. 1. 126.

402712   Zakupovati Svazek: 5 Strana: 0129
Zakupovati, vz Zakoupiti.

402713   Zákupská Svazek: 5 Strana: 0129
Zákupská ze Zákupie. Žer. Zps. II. 51

402714   Zákupský Svazek: 5 Strana: 0129
Zákupský, vz Zákop (Zákopy).

402715   Zákupy Svazek: 5 Strana: 0129
Zákupy, vz Zákop. Vaněk na Z-pech. Pal. Děj. II. 1. 367.

402716   Zakúreny Svazek: 8 Strana: 0497
Zakúreny = vytopený. Cf. Vyšmikati (3. dod.).

402717   Zakúriť Svazek: 7 Strana: 1111
Zakúriť v peci = zatopiti. Uh. Brt. D. 294.

402718   Zakúriť co Svazek: 8 Strana: 0497
Zakúriť co: pec, izbu = zatopiti v ní. Phľd. 1895. 326., 67. Nemal som čím z. Ib. 1892 236

402719   Zákurke Svazek: 10 Strana: 0515
Zákurke = zákruty, okliky cestní. Phľd. XXIV. 605. Dle Phľd. XXIV. 814. chybně m.: zákarke.

402720   Zakuřovati Svazek: 5 Strana: 0129
Zakuřovati, vz Zakouřiti.

402721   Zákus Svazek: 5 Strana: 0129
Zákus, u, m., das Schmecken, Kosten, Versuchen. Po zákusu dobrého = když jsi dobrého zakusil. U Solnice. — Z., der Bissen, Im-, Nach-, Zubiss. Šm. Z. = pokrm, který se dává psům za odměnu, když uloví zvěř nebo když ji na ránu doženou. Šp. — Z., der Versuch, die Probe. Śm.

402722   Zakúsati Svazek: 5 Strana: 0129
Zakúsati = zakousati. Na Ostrav. Tč.

402723   Zákusek Svazek: 5 Strana: 0129
Zákusek, sku, m., der Nachbiss, Imbis. O z. římských a řec. vz Vlšk. 194., 195, Sdl. III. 57., 150. Družba u koš mrváň se z-ky klade. Pokr. Z hor 153.

402724   Zakusil Svazek: 5 Strana: 0129
Zakusil, a, m. Nedluž se u Zakusila, oplatíš zase u Musila. Lom.

402725   Zakusiti Svazek: 5 Strana: 0129
Zakusiti (zastr. zakousiti), il, šen, ení; zakoušeti, el, en, ení; zakušovati, zahrnovati = zajísti, snísti, an-, aufessen, verzehren, gemessen; okusiti, ein wenig kosten, ver- kosten, schmecken. Jg. Vz Zakousati. — čeho: sladkosti, Kom, bídy, Vrat., škod. Apol. — V., Har., Plk., Ráj. Dej mu pravdy z., lass ihm die Wahrheit schmecken. Dch. Z. smutných osudů. Osv. I. 271. I matka Marie tej žalosti z-la. Brt. P. 172. Chtěli vojenského štěstí z. Šf. Brzy z-sil toho Sig- mund, že přílišná přísnosť nezastrašuje myslí statečných, ale zapuzuje. Pal. Děj III. 3. 257. Kdo Boha se nebojí, moci boží tudíž zakusí. Sš. L. 23. Ten pak syn poturčený zakusiv svobod a rozkoší tureckých vždy dále po stupních kráčel. Vrat. 51. Že pak z-sí taký člověk kakés chuti nevýmluvné St. Kn. š. 36. Čím viece té radosti zakušují, tím viece před očima svýma za hřiešníky se mají; Aj, když člověk těch věcí zakusí velikú žádostí, tehdy něco své Naděje po- jistí. Hus III. 65., 159. (Tč.). — co (v čem). Dá-li více Bůh, jeho dobrotu v tom zakou- šeti budu. Kom. Nedostatek na něčem z. Zlob. čo Svatopluk zakusil, zakusit' sám rovne ty môžeš Hol. 8. Dal své milosti za- kusiti nějakou čásť pohanům. Cap. — Pozn. čásť, jež se zakusuje, vytýká se akkusativem. — čím: pokutou zakoušeti. Berg. — co, čeho kde. Bychom ovoce tvého vykoupení stále v sobě zakoušeli. Mž. 80. Mnoho ve světě z., Us. Šd., na světě. Tč. Aby lidé toho na sobě z-sili; Nad to působení Páně s nebe na sobě a na celé církvi zakoušeli. Sš. II. 39., Sk. 63. Hrozného horka sme z-sili pod linou (pod rovníkem). Ler. — čeho odkud. Od pánů útisků zakoušeti. Pdl. exc. Za takovou příležitostí ubozí horáci zvláště od českých vojsk z-sili všelijakých příkoří; Trýznění, jehož prý z-sil od Svato- pluka. Ddk. II. 384., 390. (Tč.). Navštivo- vatelia tohoto úzdravného miesta dosavaď mnoho radostí z neocenitelnej prirodzenej sily jeho liečivých vod z-sili. Z Piščan na Slov. Tč. — kdy. Po smrti všecko zlé že zakusíš. Er. P. 199. Tolik omrzelostí, jako nyní, nezakusil sem v celém svém živobytí nikdy. Pal. Děj. III. 3. 226. — čeho proč. Ovšem že všichni křesťané svízelů pro víru zakusili. Sš. Sk. 167. Za něž (skutky) mu bylo z. pokárání církevního. Ddk. IV. 19. — jak. Toho potom Čechové hořce z. mu- seli. Dač. I. 75.

402726   Zakúsiti Svazek: 5 Strana: 0129
Zakúsiti = zakousiti. — kam. Zakúsil do zeme (= umřel). Mt. S. I. 112.

402727   Zakusiti co Svazek: 7 Strana: 1111
Zakusiti co. Jak to jablko z-li (Adam a Eva). VSlz. 1. 2. — čím. Bílým chlebem zakusoval. Osv. 1884. 5.

402728   Zákuska Svazek: 5 Strana: 0129
Zákuska, y, f. = zákusek. Častujú chle- bem, ovocím ,na zákusku.' Dbš. Obyč. 40. — Z. = druhá snídaně, das Gabelfrühstück. Šd.

402729   Zákuska Svazek: 7 Strana: 1111
Zákuska. V obecné ml. na Slov. jen : pre-, zahryznúť si. Czm. 110. Ct. KP. V. 693. nn.

402730   Zákusní Svazek: 10 Strana: 0515
Zákusní Dessert-. Z. vína. Cenník.

402731   Zakusovati Svazek: 5 Strana: 0129
Zakusovati, vz Zakusiti, Zakousati.

402732   Zakusovati Svazek: 5 Strana: 0129
Zakusovati, vz Zakusiti.

402733   Zakušení Svazek: 5 Strana: 0129
Zakušení, n. = zkušení. BR. II. 611. a.

402734   Zakuť Svazek: 10 Strana: 0679
Zakuť koňa = vraziti hřebík mimo roh. Brt. Sl.

402735   Zákuta Svazek: 10 Strana: 0515
Zákuta, y, f. = slepá dolina. Mus. slov. VII. 39.

402736   Zakutálelý Svazek: 5 Strana: 0129
Zakutálelý peníz, fortgerolltes Geldstück. Kos. Ol. I. 308.

402737   Zakutáleti Svazek: 5 Strana: 0129
Zakutáleti, vz Zakutaliti.

402738   Zakutaliti Svazek: 5 Strana: 0129
Zakutaliti, il, en, ení; zakutáleti, ejí, ej, el, en, ení; zakutalovati, verrollen, rollend o. wälzend verbergen, wohin thun. — co. Ros. — čím : sudem (drobet pokutaliti). — s něčím (zatočiti), lépe: čím. Ros. — se. Člověk neví, kam se zakutálí. U Bydž. Kšť. — se kam. Koule se někam pod lavice, do strouhy a p. zakutálela. Us. Zakutalovati, vz Zakutaliti.

402739   Zakutání Svazek: 5 Strana: 0129
Zakutání, n., vz Zakutati.

402740   Zakutaný več Svazek: 10 Strana: 0515
Zakutaný več = zahalený. Hall. 12.

402741   Zakutati Svazek: 5 Strana: 0129
Zakutati, zakutávati = zakopati, ver- graben, verscharren, verbergen. Mor. Mtl. — co, se kam: oheň do popela, něco do hlíny z., do země, Tč., Kld., do sena. Šd., Vck. Z. hnůj do pole. Tč. — se kde. Ne- blah, kdož se v rumech zakutá. Sš. Snt. III. — co čím: okna mřížemi (zamřížiti). Na Slov. Oheň hlínou z. (udusiti). Bern. — Vz Zakutiti.

402742   Zakutati co čím Svazek: 9 Strana: 0395
Zakutati co čím Železo tlusté, jímž se oheň zakucuje. Har. J. 44. — se kam: do haleny = zahaliti se. Horen. 146.

402743   Zakutec Svazek: 9 Strana: 0395
Zakutec, tce, m. = svéhlavec. Mus. ol. 1898. 120.

402744   Zákuteň Svazek: 7 Strana: 1399
Zákuteň = zákútie. V zákutny, abscon- ditum. Mnč. Ev. 133. L 11. 33.

402745   Zákuteň Svazek: 8 Strana: 0497
Zákuteň. V Mnč. Ev. víd. 133. Luc. 11. 33. Dle Kroka 1893. 312. má se však čísti: zákútně.

402746   Zákuteň Svazek: 10 Strana: 0515
Zákuteň, ně, f. Po ulicích a zákutních. Pat. Jer. 128. 26.

402747   Zákutí Svazek: 5 Strana: 0129
Zákutí, n. = zakoutí, Pútavé z. našich hôr. Phld. III. 1. 8. Vz Zákoutí. — Z., jm. lesa ve Hlubotci u Bílovce ve Slez. Šd.

402748   Zakúti Svazek: 5 Strana: 0129
Zakúti, vz Zakouti.

402749   Zákútie Svazek: 7 Strana: 1111
Zákútie, vicus. Vyndi brzo do ulic a v z. městské. Ev. olom. 278.

402750   Zakutilosť Svazek: 5 Strana: 0129
Zakutilosť, i, f. = tvrdohlavosť. Šml.

402751   Zakutilosť Svazek: 8 Strana: 0497
Zakutilosť. Z. její hlavy ji (konečně samu) mrzela. Šml. VIII. 80.

402752   Zakutilý Svazek: 5 Strana: 0129
Zakutilý = tvrdohlavý, zarputilý. Je z-lým pohanem. Ehr., Knrz.

402753   Zákutina Svazek: 8 Strana: 0497
Zákutina. Obrátili se k smilstvie do le- sóv a do zákutin. Chč. Mik. 439.

402754   Zákutiny Svazek: 10 Strana: 0515
Zákutiny, jm. lesa. Hoš. Pol. 145.

402755   Zakutiti Svazek: 5 Strana: 0129
Zakutiti, il, cen, ení; zakucovati = ku- cením zandati, zadělati, zahrabati, verschar- ren ; špatně udělati, schlecht machen, ver- pfuschen. — co kde: v zemi, v prachu. Us. Jiskra v popeli zakucená. V. — Vz Zakutati.

402756   Zakutiti Svazek: 7 Strana: 1111
Zakutiti. Oheň nezhasili, nýbrž jej z-li a dřívím přiložili. Wtr. exc.

402757   Zákutně Svazek: 5 Strana: 0129
Zákutně, vz Zákoutně. Boč.

402758   Zakutrať sa Svazek: 7 Strana: 1111
Zakutrať sa = zakutati. Z. sa do slámy. Slov. N. Hlsk. IV. 58.

402759   Zakutý Svazek: 5 Strana: 0129
Zakutý; -ut, a, o = zakovaný, ange- schmiedet. Sedí pořádem doma jako z-tý. Us. Šd. — kde. Sedí tam syneček v žele- zách zakutý; Leží tam synek v železách z-tý. Kdo ho dal zakúť? Sš. P. 135., 594.

402760   Zakuvac Svazek: 8 Strana: 0497
Zakuvac = ďakuvaf. V Mikušovsku na Slov. Phľd. 1893. 369.

402761   Zakuvikati Svazek: 5 Strana: 0129
Zakuvikati, anfangen zu krächzen, zu schreien wie der Todtenvogel. Sejček za- kuvikal. Koll. Znělk. 243. — kde. Kuvík večer před okny z-kal, kdosi umře. Mor. Tč. — na čem. Chlapec z-kal na svém pi- šťáku. Na Ostrav. Tč.

402762   Zakuzniti Svazek: 5 Strana: 0129
Zakuzniti, il, ěn, ění = zauzditi, ein- zäumeu. Na mor. Val. Brt., Vck. 298

402763   Zakuznúť Svazek: 7 Strana: 1111
Zakuznúť = zauzditi koně. Brt. D. 226.

402764   Zakvačiti Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvačiti, il, en, ení; zakvačovati = zatlačiti, zacpati, zudrücken, verstopfen. Res. — koho. Prve nežli ho smrť bídná zakvačí. Břez. 193. — koho kam. A hneď dal rozkaz čeladi, aby Janka živého z-li do kocha. Dbš. Sl. pov. IV. 49. — Z. = pověsiti, aufhängen. co kam (komu). Potom vyňali ten naj- krajší klobúk a na šípik mu no z-li. Er. Sl. čít. 64. Pravotu mi na grg (na hrdlo) z-čil. Mt. S. I. 109. On zadivený z-čí flintu na plece a ide ďalej. Dbš. Sl. pov. I. 430.

402765   Zakvačovati Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvačovati, vz Zakvačiti.

402766   Zakvaěkovati se cím kam Svazek: 8 Strana: 0497
Zakvaěkovati se cím kam = zavěsiti. Vz Zakvačiti. Dratar do berana nohama sa z-val. Phľd. 1895. 326. Jednu (nohu) do dru- hej (leze přes lávku) zakvačuje, aby aj pri sosmyknutie sa neodkvacl, ale za nohy viset zóstal. Ib. 559. (Źid) zakvačkoval palce ruk pod pazuchy do vesty (zastrkoval a p.). Phľd. 1896. 261.

402767   Zakvákati Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvákati; zakváknouti, kl, utí, anfan- gen zu krächzen, wie die Krähe. Vrána za- kvákala. Ros., Šd. — kde. Ani vrána ne- zakváká nad čertovou dolinou. Mt. S. I. 29.

402768   Zakvákati Svazek: 7 Strana: 1111
Zakvákati. Ani vrána po něm neza- kvace = nikdo si naň nevzpomene. Us. Kšť.

402769   Zakváknouti Svazek: 5 Strana: 0130
Zakváknouti, vz Zakvákati.

402770   Zakvapený Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvapený; -en, a, o, mit Flaumfedern bedeckt. Kabát z-ný. Vz Zakvapiti.

402771   Zakvapiti Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvapiti, il, en, ení, zakvapovati, mit Flaumfedern bedecken, überziehen. — se kdy. Při převlékaní cich se člověk celý zakvapí. Na Ostrav. Tč. — Z. = drobet kva- piti, ein wenig eilen.

402772   Zakváraný Svazek: 10 Strana: 0515
Zakváraný = zamazaný. Phľd. XXIV. 605.

402773   Zákvas Svazek: 5 Strana: 0130
Zákvas, u, m., zákvasa, y, f. = zakva- šení, co zakvašeno, das Einsäuern, das Ein- gesäuerte, der Sauerteig, das Säuerungsmittel. Jg. — Z., ulvina aceti, houba. Vz Schd. II. 257.

402774   Zákvas Svazek: 10 Strana: 0515
Zákvas mladiny přísadou kvasnic váreč- ných. Ott. XIX. 820b.

402775   Zakvasiti Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvasiti, il, šen, ení; zakvašovati = kvasem zadělati, säuern, sauer machen, ein- säuern. — abs. Když sa oko chytí krásy, srdco tvoje hneď zakvasí. Na Slov. Tč. — co: těsto. Us. — co kde: okurky v bečce (naložiti, aby se zakvasily, aby zakysaly). Mor. Šd., Tč. — nač. Na chléb jsem zakva- sila. Brt. P. 91.

402776   Zakvasiti Svazek: 7 Strana: 1111
Zakvasiti mladinu s várečným, droždí do piva. Vz KP. V. 368., 378.

402777   Zakvasiti se Svazek: 10 Strana: 0515
Zakvasiti se = rozkysati se. Učení ne- pravé jako zlý kvas z-lo se. Chč. S. I. lla. — co: těsto. Hus. Post. 94. a

402778   Zákvasný Svazek: 10 Strana: 0515
Zákvasný prášek. Nár. list. 1894. 138. 9.

402779   Zakvašení Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvašení, n., die Einsäuerung. Us., V.

402780   Zakvašený Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvašený; -en, a, o, eingesäuert, mit Sauerteig eingemacht, BR. II. 543. b. — jak. Je za horka z-ný (= popudlivý), ein Brausekopf. Us. — Z. = kyselý, sauer. Máme z-né okurky. Mor. Ktk., Šd.

402781   Zakvašovati Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvašovati, vz Zakvasiti.

402782   Zakvečiti Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvečiti = zakvačiti, einklemmen. — komu co. Dal si aj tento pazúry z. Dbš. Sl. pov. I. 505.

402783   Zakverlovati Svazek: 5 Strana: 0130
Zakverlovati, z něm. querlen = moutiti, zamoutiti, zatřepati. Rk.

402784   Zakvésti Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvésti, zakvísti, kvetu (zastr. zaktvu), kvetl, kvetení, květení (zastr. zaktvení); zakvětati, zakvétati, zakvítati, anfangen zu blühen. Vz Kvésti. — abs. Poupata zakví- tají (pukají). Čk. 312. Zakvítají žítka, Us., štěpnice, Lom., seno. V. Hned z jara, jak- mile fialky zakvetou, že si přijede pro drahou nevěstu Exc. Už skály zakvitnú, odejú sa trávami písky. Hol. 366. Uzřímy, zakvetla-li jest vinice. BO. Víno zakvitá, wird kahmig. — komu. Mně již radosť víc nezakvete. Ps. slez. Šd. Zdalo se mi, zdalo, že v poli horalo, a to moji mile, moji najmilejši ličko zakvitalo. Sš. P. 415., Brt. P. 159. — komu kdy. Růže štěstí i naděje, jež jí zakvitala ještě před třema dny. Šml. I. 95. — čím (jak). Léto květem zakvitá. 1572. Zakvitla čerešňa samým bielym kvetom. Ht. Sl. ml. 230. Pažiť zelená zakvitla kvetmi. Sldk. Bs. 5. Ty zakvitneš růží a já kalinú. Sš. P. 797. Zakvitaj bělúčkým kvitečkem, zasedaj čer- veným jablíčkem. Sš. P. 438. — jak. Vinice Páně krásně zakvetla. Pal. Děj. III. 1. 326. Tu se jí modro k nohám vine, dále zeleně zakvitá. Mcha. Lilie vodní zakvétá nad temné modro. Mcha. Nejblíž se modro k břehu vine, dále zeleně zakvitá. Mcha. — kde. Nad potokom rakyta bielym kvetom zakvitá. Ht. Sl. ml. 230. Víno v sudě zakvítá, wird kahmig. Us. Květiny v zahradách, na stráních atd. zakvítají. Us.

402785   Zakvésti čím Svazek: 8 Strana: 0497
Zakvésti čím. (Cierkev) zakvetla bohat- stvím. Chč. S. 36.

402786   Zakvésti kdy Svazek: 7 Strana: 1111
Zakvésti kdy. Jeho ústav toho času již zakvital a vadl. Koll. III. 189. Strom z jara aspoň zekvete si. Dk. Děvčata velmi brzy zakvítají (dostávají květ, měsíčné), ale zřídka která se přespí (podnese). Němc. v Mus. 1889. 354

402787   Zákvět Svazek: 5 Strana: 0130
Zákvět, u, m. Pl. V leknínu hýčká pů- vabně z. nesčíslný. Pokr. Z hor. 13. Vz Zá- květí.

402788   Zakvětati Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvětati, vz Zakvésti.

402789   Zákvětí Svazek: 5 Strana: 0130
Zákvětí, n. = pozdní květ, späte Blüte. Pl. Vz Zákvět.

402790   Zakvětlý Svazek: 7 Strana: 1111
Zakvětlý. Tváře do modra z-lé. Šml.

402791   Zakvětovaný Svazek: 7 Strana: 1111
Zakvětovaný. Z. okno = zamrzle. Us.

402792   Zakvičeti Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvičeti, el, ení; zakvíknouti knul a kl, utí; zakvíkati, anfangen zu quicken, quitschen, zu winseln, einen Schrei ausstos- sen. — abs. Prase zakvíklo. Jg., Tč., Šd. Zakvíkla (zavřískla), až jsem se lekl. Us. Šd. — jak. Kluk radostně zakvíkl. Us. Wtr. Krouže vysoko ve vzduchu racek žalostně zakvíkal. Kos. v Km. — kde. Prase na dvoře, ve chlívku z-klo. Us.

402793   Zakvikati Svazek: 10 Strana: 0515
Zakvikati = zakřiknouti. Zakvikáš-li komu o mně (povíš). Wtr. Min. 30.

402794   Zakvíliti Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvíliti, il, ení = počíti kvíleti, auf- jammern. Bel. — jak. Divě zakvílí. Vrch. — nad čím. Us. Tč.

402795   Zakvísti Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvísti, vz Zakvésti.

402796   Zakvítati Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvítati, vz Zakvésti.

402797   Zakvítkovati Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvítkovati = kvítky ozdobiti, ver- blümen. — co čím: věnec růžičkami.

402798   Zakvitlý Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvitlý = rozkvetlý. Z-lé vŕby mílo dýchajú. Sldk. 246.

402799   Zakvitnutý Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvitnutý; -ut, a, o = rozkvetlý, auf- geblüht. Na Slov. Lebo jak šarvanci keď pásajú voly, za letačkou jastria v z-tom poli; Nad Hronom mladý breh sa ti zjaví bielou ružou z-tý. Sídk. 253., 270. Po vrškoch krásne z-té stromy. Lipa III. 352. Šedivý ako z. jabloň. Zátur. — jak. Iba pred hradom bola zahrada krásna utešeným kvietim z-tá. Dbš. Sl. pov. V. 14.

402800   Zakvokati Svazek: 5 Strana: 0130
Zakvokati, zakvoknouti, zu gackern an- fangen, ein wenig gackern. — abs. Slepice zakvokala. Kura zakvokala, chce seděť. Us. Tč.

402801   Zakvokotať Svazek: 7 Strana: 1111
Zakvokotať = zakvokati. Pakli kura za- kvokoce. Brt. L. N. I. 209.

402802   Zakvselení Svazek: 9 Strana: 0395
Zakvselení, n. = nevole Ezop. 226. 6.

402803   Zaky, zakým Svazek: 5 Strana: 0130
Zaky, zakým = zakud, pokud, so lange als. Mor. Mtl., Brt., Vck. Zaky je živ. Kld. I. 235.

402804   Zakyckati Svazek: 5 Strana: 0130
Zakyckati = zašpiniti, besudeln, beflek- ken. Na Slov. Bern.

402805   Zakyčelní Svazek: 7 Strana: 1111
Zakyčelní kýla, hernia intrailiaca.

402806   Zakydati Svazek: 5 Strana: 0130
Zakydati, zakydávati, bewerfen, voll wer- fen. — co čím: hnojem, Ros., blátem. Aesop.

402807   Zakydávati Svazek: 5 Strana: 0130
Zakydávati, vz Zakydati.

402808   Zakýhati Svazek: 5 Strana: 0130
Zakýhati, zu gackern anfangen. Starší husa zakýhala (zagagala, zagvagala). Sš. P. 133.

402809   Zákych Svazek: 7 Strana: 1111
Zákych, u, m. = zakychnuti. Šd.

402810   Zakýchati Svazek: 5 Strana: 0130
Zakýchati, vz Zakýchnouti.

402811   Zakýchnouti Svazek: 5 Strana: 0130
Zakýchnouti, chnul a chl, utí; zakýchati, aufniesen, zu niesen anfangen, ein wenig niesen. Ros., Šd., Tč.

402812   Zakykať Svazek: 7 Strana: 1111
Zakykať,, schneiden, schlachten (v dět- ské řeči). Slov. Ssk.

402813   Zakykmati Svazek: 5 Strana: 0130
Zakykmati, ganz besudeln, beschmieren. U Olom. Sd.

402814   Zakykyríkati Svazek: 5 Strana: 0130
Zakykyríkati, kikirikí schreien. — na koho. Kohút radostně naň z-kal. Dbš. Sl. pov. III. 76.

402815   Zakým Svazek: 5 Strana: 0131
Zakým, vz Zaky.

402816   Zakymáceti se Svazek: 8 Strana: 0497
Zakymáceti se. Meč se z-cel v neroz- hodný vzmach. Vrch. Rol. XXX. 26.

402817   1. Zakynouti Svazek: 5 Strana: 0131
1. Zakynouti, zakývnouti, ul, utí; zaký- vati, zakyvovati, anfangen zu winken, einen Wink geben. — na koho. Ros. Neslyší! Zakývej na něho, aby sem přišel. Us. Šd. — čím: zvonem (zahýbati). Ros. Na někoho prstem, Us., hlavou. Us. — Vz Zakývkati.

402818   2. Zakynouti Svazek: 5 Strana: 0131
2. Zakynouti, ein wenig aufgehen (o tě- stě).

402819   Zakynožiť Svazek: 7 Strana: 1111
Zakynožiť = zkaziti, verderben. Val. Vck.

402820   Zakynožiti Svazek: 8 Strana: 0497
Zakynožiti = zahubiti. Vck. Poh. 140.

402821   Zakynth-os Svazek: 5 Strana: 0131
Zakynth-os, a, m., ostrov v moři ionském, Zante. Vz S. N. — Zakynťhan, a, m. — Zakynťhský.

402822   Zakýpaný Svazek: 5 Strana: 0131
Zakýpaný; -án, a, o = ukýpaný, be- worfen, beschmutzt. Ten hrnec je celý z-ný (durchs Herabrinnen beim Kochen besudelt). Slez Šd. — čím: blátem, hnojem. Vz násl.

402823   Zakýpati Svazek: 5 Strana: 0131
Zakýpati, bewerfen, beschmutzen. — co čím: šaty blátem, hnojem. Na Ostrav. Tč. Také ve Slez. Vz Zakýpaný.

402824   Zakypěti Svazek: 5 Strana: 0131
Zakypěti, ěl, ění, zu kochen, brudeln, sprudeln anfangen, ein wenig aufwallen, über- laufen, übersieden, überwallen, überfliessen. — abs. Z-la nové vášně číš. Kká. K sl. j. 156. — kdy jak. Z rána práce znova zla. Osv. V. 639. — čím. Z-la země tou silou tvůrčí. Kyt. 1876. 79. Zakypeli mätožným reptaním, da erfasste sie revolutionäres Mur- ren, da ergrimmten si voll rev. Murrens. Zbr. Lžd. 98. (Šd.). — kudy. Kdy příval cizí z-pěl po našem kraji. Čch. K. 1. 8.

402825   Zakypěti Svazek: 8 Strana: 0497
Zakypěti. Tu boj z-pěl (se rozzuřil). Lerm. II. 125.

402826   Zákys Svazek: 5 Strana: 0131
Zákys, u, m., das Aussäuern. Vyhynutí osení z-sem (choroba rostlin z nepříznivé fysikalní povahy půdy). Pta. — Z., das Eingesäuerte.

402827   Zakysalý Svazek: 5 Strana: 0131
Zakysalý = zakyslý, säuerlich, versäuert.

402828   Zakysalý Svazek: 8 Strana: 0497
Zakysalý. Z-lá modřina na těle. XVI. stol. Wtr. Živ. c. II. 610.

402829   Zakysalý Svazek: 10 Strana: 0515
Zakysalý. Udeřil mne holí, až mám na hřbetě z-lou ránu Světz. 1895. 15.

402830   Zakysanec Svazek: 5 Strana: 0131
Zakysanec, nce, m. = kdo má zakysané, lojdavé, bolavé oči. Mor. Šd. Vz Zakysaný.

402831   Zakysání Svazek: 5 Strana: 0131
Zakysání, n., das Sauerwerden.

402832   Zakysanina Svazek: 5 Strana: 0131
Zakysanina, y, f. = něco sakysaného. Us. Šd.

402833   Zakysaný Svazek: 5 Strana: 0131
Zakysaný; -án, a, o = po spaní neumytý (o dětech). Tys ještě celý z-ný. Mor. Vck. Vz Zakysanec. — Z., sauertöpfisch. Z. děcko. Tč.

402834   Zakysati Svazek: 5 Strana: 0131
Zakysati, vz Zakysnouti.

402835   Zakyselení Svazek: 5 Strana: 0131
Zakyselení, n., vz Zakyseliti. Z. spodia, das Ansäuern des Spodiums; nádoba k z, der Ansäuerbottich, das Ansäueregefäss. Šp. Bylo mezi nimi z. (Verbitterung). Jg. Vz Zakyseliti.

402836   Zakyseleti Svazek: 5 Strana: 0131
Zakyseleti, ejí, el, ení, sauer werden, versäuern.

402837   Zakyseliti Svazek: 5 Strana: 0131
Zakyseliti, il, en, ení, ansäuern, versäuern. — co: omáčku (okyseliti). — se proti komu (zanevříti na koho). V., Háj.

402838   Zakyselosť Svazek: 7 Strana: 1111
Zakyselosť, i, f Z. k Čechoslovanům neuherským. Sb.

402839   Zakyselosť Svazek: 10 Strana: 0515
Zakyselosť, i, f. Míti z. proti někomu. 1746. Hrubý 278.

402840   Zakysliti Svazek: 7 Strana: 1111
Zakysliti = zakyseliti. Rk.

402841   Zakyslosť Svazek: 5 Strana: 0131
Zakyslosť, i, f., die Säuerlichkeit.

402842   Zakyslý Svazek: 5 Strana: 0131
Zakyslý, säuerlich. Z. víno, D., jícha. Sych. Z. chuť. Mj. 33. Kobzole už sú z-slé, už sů nezdravé. Na Ostrav. Tč.

402843   Zakysnouti Svazek: 5 Strana: 0131
Zakysnouti, snul a sl, utí; zakysati, ky- sám a kyši; zakysávati, sauer werden, ver- säuern. — abs. Pivo zakyslo. Ros. — kde. Zelí v teple prve zakyše než v zimě. Us. Tč.

402844   Zakysnutý Svazek: 5 Strana: 0131
Zakysnutý = zakyslý. Na Slov.

402845   Zakytovati Svazek: 5 Strana: 0131
Zakytovati, z něm. verkitten = zakle- jovati, zatmeliti. Jg., Rk. — co čím. Tč.

402846   Zákyv Svazek: 5 Strana: 0131
Zákyv = zakial, zatím. Dbš. Obyč. 71.

402847   Zakývati Svazek: 5 Strana: 0131
Zakývati, vz Zakynouti.

402848   Zakývkati Svazek: 5 Strana: 0131
Zakývkati = zakývati. — čím. Podoprie sa na valašku a myslí, mysli za hodnú chviľku; tu i tu poškrabe sa za ušima, tu i tu za- kyvká hlavou, ale dák nič nemohol vymy- slieť. Dbš. Sl. pov. VIII. 45. — koho kam. Ale keď chudobný odchodil, tu pán urodzený zakývkal ho nazpak, že vraj ešte na jedno slovo. Ib. VI. 55. (Šd.). — Vz Zakývati.

402849   Zakývnouti Svazek: 5 Strana: 0131
Zakývnouti, vz Zakynouti.

402850   Zakyvovati Svazek: 5 Strana: 0131
Zakyvovati, vz Zakynouti.

402851   Zála Svazek: 5 Strana: 0131
Zála, y, f., die Saale, řeka. Pal. Děj. (Šd.).

402852   Zála Svazek: 7 Strana: 1111
Zála = prvý zpěv Kollárovy „Slávy dcera." Cf. Bačk. Písm. I. 501.

402853   Zalaba Svazek: 5 Strana: 0131
Zalaba, y, m., osob. jm. Šd.

402854   Zalabák Svazek: 5 Strana: 0131
Zalabák, a, m. = obyvatel zalabské kra- jiny. Bewohner der Gegend jenseits der Elbe. Us.

402855   Zalábek Svazek: 5 Strana: 0131
Zalábek, bka, m., osob. jm. Šd.

402856   Zálabí Svazek: 5 Strana: 0131
Zálabí, n. = krajina za Labem, die Ge- gend jenseits der Elbe. Jg. Slov., Dch. — Z., předměstí v Nymburce, Elbevorstadt, in Nimburg. Cf. Sdl. I. 35., 68., 175.

402857   Zálabina Svazek: 5 Strana: 0131
Zálabina, y, f., = Zálabí. Šd.

402858   Zálabsko Svazek: 5 Strana: 0131
Zálabsko, a, n, = Zálabí. Tk. I. 492.

402859   Zálabský Svazek: 5 Strana: 0131
Zálabský, jenseits der Elbe befindlich. Z. krajina, Háj., města. Dal. Bieše druhdy kněz zálabský. Rkk. 39. Z. hrady. Dal. 156. Proti Slovanům z-ským. Ddk. III. 155.

402860   Zalaby Svazek: 5 Strana: 0131
Zalaby, pl., dle Dolany, místní jm. Arch. V. 545.

402861   Zalačkový Svazek: 7 Strana: 1111
Zalačkový, retroauricularis.

402862   Zalačněti Svazek: 7 Strana: 1111
Zalačněti, ěl, ění, etwas hungfig wer- den. Lpř.

402863   Zalačněti po Svazek: 8 Strana: 0580
Zalačněti po krvi. Hudc. 66.

402864   Zaláfaný Svazek: 7 Strana: 1111
Zaláfaný = blátem zamazaný. Slov. Rr. Sb.

402865   Zalagtrati Svazek: 5 Strana: 0131
Zalagtrati = pochvístati. Na Slov. Bern.

402866   Záľaha Svazek: 5 Strana: 0131
Záľaha, y, f. = zalehnutí. Na Slov. Z., stisk, množstvo ľudí stisknutô. Hdž. Čít. XII. Pred duše mojej vrelej očima tôň sa dáychsi záľaha zdýma; Odstrela strašné divadlo opona. Hercov malo je, záľaha divákov. Sldk. 480., 146. (Šd.).

402867   Záľaha Svazek: 7 Strana: 1111
Záľaha, Menge, f. Slov. Ssk.

402868   Záľaha Svazek: 8 Strana: 0497
Záľaha od ľahnúť. Z. zeme = hromada země někde na cestě; z. vran = houf; z. dřeva = které zalehlo na cestu. Slov. Kal. S. 203.

402869   Zaláhle Svazek: 5 Strana: 0131
Zaláhle = zalehle. Na Slov. Bern.

402870   Zaláhlosť Svazek: 5 Strana: 0131
Zaláhlosť, i, f. = zalehlosť. Na Slov. Bern.

402871   Zaláhlý Svazek: 5 Strana: 0131
Zaláhlý = zalehlý. Na Slov. Bern.

402872   Zalahnúti Svazek: 5 Strana: 0131
Zalahnúti = zalehnouti. Na Slov. Bern.

402873   Zaláhnutí Svazek: 5 Strana: 0131
Zaláhnutí = zalehnutí. Na Slov. Bern.

402874   Zaláhnutý Svazek: 5 Strana: 0131
Zaláhnutý = zalehnutý. Na Slov. Bern.

402875   Zalahoditi Svazek: 5 Strana: 0131
Zalahoditi, il, zen, ení, in Sanftmuth beilegen, abmachen. — komu čím: pochle- bováním. — se komu. Tč. — se kde (u koho). Tč.

402876   Zalahovati Svazek: 5 Strana: 0131
Zalahovati, vz Zalehnouti.

402877   Zalachtiti Svazek: 7 Strana: 1111
Zalachtiti = zalektati. U Úboče. Rgl.

402878   Zalajati Svazek: 5 Strana: 0131
Zalajati = zaláti. Na Ostrav. Tč.

402879   Zalajdati se kam Svazek: 5 Strana: 0131
Zalajdati se kam = zatoulati se. Us. Šd.

402880   Zalaji Svazek: 5 Strana: 0131
Zalaji, vz Zaláti.

402881   Zalajnený Svazek: 7 Strana: 1111
Zalajnený = zalejněný.

402882   Zalámati Svazek: 5 Strana: 0131
Zalámati, vz Zalomiti.

402883   Zalamování Svazek: 5 Strana: 0131
Zalamování, n., vz Zalomení, Zalomiti.

402884   Zalamovaný Svazek: 5 Strana: 0131
Zalamovaný, vz Zalomený, Zalomiti.

402885   Zalamovati Svazek: 5 Strana: 0131
Zalamovati, v z Zalomiti.

402886   Zalamoziti Svazek: 5 Strana: 0131
Zalamoziti, sahlamoziti, z. se = počíti chrastiti, zu rauschen, zu knistern anfangen, ein wenig knistern o. rauschen. — kde. Nějaké zvíře tu zahlamozilo (se. Ros.

402887   Zálanský Svazek: 5 Strana: 0131
Zálanský. Z. stolice (či zaladská s.) od rieky Zály. Č. Čt. II. 220.

402888   Zalanský Svazek: 7 Strana: 1111
Zalanský = zalonský. Slov. Rr. Sb. Od z-ska. Phľd. X. 23.

402889   Zalany Svazek: 5 Strana: 0131
Zalany, dle Dolany, Neudorf, ves u Bře- žnice.

402890   Zalapiti Svazek: 5 Strana: 0131
Zalapiti, il, en, ení = zachytiti, erfassen, erhaschen, erwischen, ergreifen. — co. Co vlk zalapí, darmo vydírati. L. 298*

402891   Zalapotaný Svazek: 5 Strana: 0132
Zalapotaný; -án, a, o = kdo se zalapotal. Mor. Šd. Vz Zalapotati.

402892   Zalapotati koho Svazek: 5 Strana: 0132
Zalapotati koho, zum Geschwätz brin- gen, veranlassen. Mor. Šd.

402893   Zalaptati Svazek: 5 Strana: 0132
Zalaptati, zalaputati = laptačkou, bě- havkou zašpiniti, bekacken. — co: košili, kalhoty, podlahu. Krávy celou ulici zalap- taly. Na Ostrav. Tč. — se kde s kým, sich verplauschen. Ib. Tč.

402894   Zalaputati Svazek: 5 Strana: 0132
Zalaputati, vz Zalaptati.

402895   Zalaškovati Svazek: 5 Strana: 0132
Zalaškovati, ein wenig tändeln, scherzen, schäkern. — s kým. Us.

402896   Zalaškovati si čím Svazek: 10 Strana: 0515
Zalaškovati si čím. Tbz. V. 9. 99.

402897   Zálata Svazek: 5 Strana: 0132
Zálata, y, f. = láta, záplata, ein Fleck; das Geflickte. Ros. Nikdo z-ty z roucha no- vého nepřišívá na roucho vetché. Sš. L 69.

402898   Zalátaný Svazek: 5 Strana: 0132
Zalátaný, geflickt. Z. nohavice a p. Us. Šd.

402899   Zalátat co čím Svazek: 10 Strana: 0515
Zalátat co čím Zlé zlým nezaláce. Čes. 1. XII. 130.

402900   Zalátati Svazek: 5 Strana: 0132
Zalátati, látám a láci = latou zašiti, spraviti, zu-, verflicken, mit einem Fleck zumachen, aussetzen. — co: košili. Us. Z. dluhy (zapraviti). Sk. — co čím: kalhoty klůckem, Sych., záplatou. Bkř., Mtl., Tč.

402901   Zalátati Svazek: 7 Strana: 1111
Zalátati. Złú łatú nezaláce złej šaty. Slavč. 86.

402902   Zaláteřiti Svazek: 5 Strana: 0132
Zaláteřiti, il, ení, ein wenig fluchen, an- fangen zu fluchen. Us. Šd.

402903   Zálati Svazek: 5 Strana: 0132
Zálati = sálati. Zála vůně. Sš. Sm. bs. 148.

402904   1. Zaláti Svazek: 5 Strana: 0132
1. Zaláti (vz Láti), anfangen zu schelten. — komu proč: pro nepořádek. Us.

402905   2. Zaláti Svazek: 5 Strana: 0132
2. Zaláti — zaliti. Na Slov.

402906   Zalatovati co Svazek: 5 Strana: 0132
Zalatovati co: střechu (latěmi pobiti, verlatten). D.

402907   Zala´vať Svazek: 7 Strana: 1111
Zala´vať = dopalovati, dozírati. Laš. Brt. D. 294.

402908   Zalávecký Svazek: 7 Strana: 1112
Zalávecký = za lávkou bydlící. U Kr. Hrad. Kšť.

402909   Zalávěti Svazek: 10 Strana: 0515
Zalávěti iterat. od zaloviti. Z. panen n. vdov. Müll Conf. 719. Mš.

402910   Zalažany Svazek: 5 Strana: 0132
Zalažany, dle Dolany, Zalaschan, ves u Uherska. PL., Sdl. I. 111., 113., 222.

402911   Zalč Svazek: 5 Strana: 0132
Zalč, e, m., hájovna u N. Kdyně.

402912   Zale j -potok Svazek: 8 Strana: 0497
Zale j -potok, riečka ve Spiši. Phľd. XII. 340.

402913   Zalécati sa Svazek: 5 Strana: 0132
Zalécati sa, freien, buhlen. Na Slov. Bern.

402914   Zaléceti Svazek: 5 Strana: 0132
Zaléceti, vz Zaléknouti.

402915   Zaléci Svazek: 5 Strana: 0132
Zaléci, vz Zalehnouti, Zaléknouti.

402916   Zaléciti Svazek: 5 Strana: 0132
Zaléciti, vz Zaléknouti.

402917   Zaléciti Svazek: 9 Strana: 0395
Zaléciti ránu. Chč. (List. fil. 1898. 399., 474. ), Alx. Nách. CLIX.

402918   Zálecník Svazek: 5 Strana: 0132
Zálecník, a, m., der Freier, Werber. Na Slov. Bern.

402919   Zálecný Svazek: 5 Strana: 0132
Zálecný, freierisch, buhlerisch. Na Slov. Bern.

402920   Zalečák Svazek: 5 Strana: 0132
Zalečák, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

402921   Zaléčiti Svazek: 5 Strana: 0132
Zaléčiti, il, en, ení, zalečovati = zahojiti, heilen, verheilen. — co komu: ránu, St. skl., čím: mastí. Tkad., St. skl. — se čím. Buďte pokojně živi; pokojom sa všetky zaľéča rány. Hol. 379.

402922   Záleční Svazek: 5 Strana: 0132
Záleční honba, die Treibjagd.

402923   Zálečník Svazek: 8 Strana: 0497
Zálečník, a, m. = záletník, tanečník při muzice. Prostěj. Brt. D. II. 420.

402924   Zaledněný Svazek: 10 Strana: 0679
Zaledněný. Z. končina. Zvon VI. 312.

402925   Zaledvá Svazek: 7 Strana: 1112
Zaledvá = sotva. Val. Slavč. 91., 35.

402926   Zalefiti Svazek: 5 Strana: 0132
Zalefiti, il, en, ení, zalefovati = zabiti. Na mor. Val. Vck.

402927   Zalefiti Svazek: 9 Strana: 0395
Zalefiti = zalepiti, zabiti klackem a p., ale nikoli po řezníčku. Z. mycáka. Val Čes. 1. X. 137. Sr. Zalepiti.

402928   Zaléhač Svazek: 5 Strana: 0132
Zaléhač, e, m. = loupežník cesty zalé- hající, der Wegelagerer. Ms.

402929   Zaléhati Svazek: 5 Strana: 0132
Zaléhati, vz Zalehnouti.

402930   Zalehávati Svazek: 5 Strana: 0132
Zalehávati, vz Zalehnouti.

402931   Zalehavě Svazek: 10 Strana: 0515
Zalehavě. Písknutí proniklo mu z. sluch. 1864. F. Tomsa.

402932   Zalehlosť Svazek: 5 Strana: 0132
Zalehlosť, i, f. = položení se kde, za něco, das Dahinterlegen. Jg. — Z. = za- vřenosť, zacpanosť ležením něčeho, das Ver- stopftsein durch etwas dahinter liegendes. Z. uší. Us.

402933   Zalehlý Svazek: 5 Strana: 0132
Zalehlý, dahinter gelegen oder liegend. Pod zalehlý kámen ani voda nejde. Bž. — kde. Kámen v zemi z. Č. — v čem. Lid- stvo ve spánku hříšném z-lé. Sš. L. 51. (Hý). — Z. = zavřený, zacpaný něčím ležícím, verstopft, versperrt durch inwendig aufge- häuften Fluss usw. Z. uši. Us. Mám v pra- vém uchu zalehlé. Mor. Šd. — Z. = ležením zadušený, im Schlaf erdrückt. Z. dítě. Jg.

402934   Zalehlý Svazek: 9 Strana: 0395
Zalehlý. Pokoušel se dotýkati strun dávno z-hlých (přestávších zníti). Pal. Děj. III. 1. 196.

402935   Zalehlý Svazek: 10 Strana: 0679
Zalehlý mlýnský kámen. Sr. Slévač, Za- litý.

402936   Zalehnouti Svazek: 5 Strana: 0132
Zalehnouti, ul, ut, utí (zastr. zaléci, zalehu), zalehl, ležen, ení; zaléhati, zalíhati, zalehávati = za něco lehnouti, sich wohin legen, hinter etwas sich legen; zastoupiti za něco, hinter etwas sich stellen o. lehnen; zacpati se, zavříti se, verstopft o. versperrt werden, stocken ; pevně se uložiti, zalíhnouti se, sich wo recht einlegen, sich einnisten, entstehen, ausgebrütet werden; se = zaro- diti se, ausgebrütet o. erzeugt werden. Jg. — abs. Nevím, kam zalehnul (kam se po- ložil). Ros. Zvěř zalehla (ulehla, aby si od- počinula nebo skonala). Šp. Dvéře zalehly (vlhkem). Us. Dch. Zalehl (roznemohl se, ist krank geworden). Na Mor. a Slov. Šd., Tč. Zalehovati, kränkeln. Tč. Bylo tam křiku, až uši zaléhaly. Us. Šd., Sk. Však on tam nezalehne (nezůstane). Us. Tu sa ztrhne okolo stromu veľká zima, až tak opekalo, hmla a tma zaľahla a do okola všetko samý ľad. Dbš. Sl. pov. I. 224. — co. Ale môj statok musí predsa na pašu. I vypustil ho von. Čriedy, hrdle vyhrnuli sa, len tak za- ľahli zem. Dbš. Sl. pov. VII. 88. Snaď by sa aj mohlo nejak prihodiť, že by sem ne- práteľa vojsko s valnou přišlo mocou a devínske celky zalehlo múry a pod vysokou za mnohý čas meškalo hradbou. Hol. 183. Ředkev všecko ztráví a sama žaludek za- lehne. Č. Bídné světa zboží zalehlo jest cestu Kristovu. Hus. I. 410. — kam (s čím). Zalehl s boucharkou za strom a střelil. Ros. Viděli jste to, jak zalehla do vody, do skle- nice (jak si přihnula). U Dobrušky. Vk. Když jsem se koupal, voda zalehla mi do uší. Us. Šd. Zaliahli sa mole do hrudy sýra v komore. Zbr. Báj. 45. Tu sa z razu strhne víchor, tma po samú zem zaľahne, začne sa krížom krážom blýskať; Tu ako tristocentový ka- meň zaľahlo na mlynárovo srdce a strach ho nadchodil veliký; Hustá tma zaľahla už teraz na celú krajinu. Dbš. Sl. pov. I. 273., II. 15. V. 41. (Šd.). Ťarcha na dušu zaľahne tesne. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. — komu: za- léhá mi ucho. Jg., Lk. — komu kde. Za- lehlo mi v uších. Koll., Bkř., Phld. III. 529., Hdk. C. 232., Sš. Sm. bs. 215., Šd. V ně- kterém uhelném sloji zaléhají jalové pro- plastky, in manchem Kohlenflötz sind taube Mittel eingelagert. Hř. To mu dobře zalehne v žaludku. Us. Šd. Zalieha bozia kliatba na našom dome. Zátur. Priat. I. 12. Zalehlo učení v hlavě. Us. Rgl. Uhři všichni zase zpátkem se navrátili a pas u Novej vsi armadě zalehli. Kron. Uher. Hrad. Tč. — komu co. Tesknosť mi hlavu zalehla. Jg. Z. ně- komu cestu (položením-se zavříti, zastoupiti, zameziti). Tur. kron., Br. Z. komu místo, postel. Us. Šm., Šd. Uši mně dočista zalehly. Us. Ntk. Smutek zalehl mu srdce. Němc. III. 157. Přišel k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr (sníh). Šd., Sbt., Er. P. 13. Včera nám zalehl (ulehl, roznemohl se). Mor. Vck. — (co) čím: pole, ulici mrtvými z. = na- plniti. Us. Vodou mi ucho zalehlo. Us. — koho, se kde, kdy. Dítě ve spaní, v noci, v posteli z. Ros., Lk., Šd. V jeho srdci zalehla se pýcha. Štelc. Ve vejcích již se kuřata zalíhla. Us. Blud ten nejprve u nich se zalíhl a urodil. Plác. — odkud. Z jedení ovoce počátek hříchu zalehl. Štelc. Starý mladej nic nevěří, zaléhá jí ode dveří. Sš. P. 151., Sl. ps. Sf. II. 134. - jak: tajně z., insidiari. Ž. wit. 9. 9 (30). Slnko zašlo a do okola zaľahla tma. Dbš. Sl. pov. I. 265. Zalehnouti na tyfus. Na Ostrav. Tč. Ucho mu na kolik dní zalehlo. Kos. v Km. 1884. 674. — si na koho = na někom stále se- děti. Us. Kšf. — kudy. čierne myšlienky zaľahly mu modzgom a on na zlom lámal si hlavu. Phld. III. 1. 2.

402937   Zalehnouti Svazek: 8 Strana: 0497
Zalehnouti. Proudovraty zubem do sebe zaléhají. KP. VIII. 105.

402938   Zalehnouti čím Svazek: 9 Strana: 0395
Zalehnouti čím Uši křikem zalehly. Us.

402939   Zalehnouti kam Svazek: 7 Strana: 1112
Zalehnouti kam. Koroptve zalehly do bramborů. Us. Rgl. — co komu: cestu, sperren. Let. 262. — čím. Síň zalehla ve- likým výkřikem. Zr. Gris. — kde. De za- lehne pleva, netřeba tam chleba. Val. Slavč. 12.

402940   Zalehnutí Svazek: 5 Strana: 0133
Zalehnutí, n., die Niederlegung auf Je- mands Ort, die Einnahme des Ortes eines Anderen atd., vz Zalehnouti.

402941   Zalehnutí Svazek: 10 Strana: 0679
Zalehnutí, n Léčil mne pro z. ucha. Tk. Pam. II. 108.

402942   Zalehnutý Svazek: 5 Strana: 0133
Zalehnutý; -ut, a, o, vz Zalehnouti.

402943   Zalechtati Svazek: 5 Strana: 0133
Zalechtati, vz Zalektati.

402944   Zaleji Svazek: 5 Strana: 0133
Zaleji, vz Zaliti.

402945   Zalejka Svazek: 5 Strana: 0133
Zalejka, y, f., slovanská dvojfletna. Dch.

402946   Zalejněný Svazek: 7 Strana: 1112
Zalejněný = lejnem zamazaný. Z. do- bytek. Us. Šd.

402947   Zalejniti Svazek: 7 Strana: 1112
Zalejniti = lejnem pokáleti, zamazati. Us.

402948   Zálek Svazek: 7 Strana: 1112
Zálek, u, m., das Erschrecken. Rk.

402949   Zalekaný Svazek: 7 Strana: 1112
Zalekaný vřed, vz Vřed (2. dod.).

402950   Zalekati Svazek: 5 Strana: 0133
Zalekati, vz Zaleknouti.

402951   Zalékati Svazek: 5 Strana: 0133
Zalékati, vz Zaleknouti.

402952   Zalekle Svazek: 10 Strana: 0515
Zalekle. Prosí tak z. Ner. Mus. 1905. 348.

402953   Zaleklosť Svazek: 8 Strana: 0497
Zaleklosť, i, f. Nár. list. 1893. č. 307.

402954   Zaleklý Svazek: 5 Strana: 0133
Zaleklý, erschrocken. Šm.

402955   Zaleknouti Svazek: 5 Strana: 0133
Zaleknouti, knul a kl, ut, utí, zalekati = zastrašiti, schrecken, in Schrecken ver- setzen, einschüchtern. — koho. Pes ho za- lekl. Us. Ta krátká lhůta ho tak zalekla, že pro strach spáti nemohl. Němc. I. 289. — koho čím. Jiří a Marek mrazem nás zalek. Č. — se, erschrecken, vom Schrecken befallen werden. Zalekl se, jak to uslyšel. Us. Šd. Tak se zalekl, že živou mocí nemohl potom ze sebe slova vyraziť. Us. Šd. Krev se zalekla (říkají, uhodil-li se kdo a krev-li dlouho neteče). U Chrud. Brv. — se čeho. Dch. Zalekl se jeho hlasu. Sa. Ona se za- lekla počínání malířova. Us. Tč.

402956   Zaléknouti Svazek: 5 Strana: 0133
Zaléknouti, zalíknouti, ul, ut, utí; (zastr. zaléci, zaleku), zalékl, líkl, léčen, ení; za- léčiti, zalíciti, il, en, ení; zaléceti, zalíceti, el, en, ení; zalékati, zalíkati; zalékávati, zalíkávati, zalekovati, zalikovati = polék- nouti, nastražiti, aufstellen, Falle legen; v osidlo chytiti, in die Schlinge fallen. — co: pole, um ein Feld einen Jagdkreis, ein Jagdnetz ziehen. Us. Šd. Zalikovati ženicha a nevěstu (zatáhnouti jim provazem cestu, jedou-li na vdavky nebo z nich). Mor. Kmk., Sd., Jsk., Kčr., Mtl., Vck., Bkř. Vz Zaly- kovati.— co komu: osidla. Us., Ros. — koho — v osidlo chytiti. Jg. — na koho co. Us. Ten artikul i na bratří zaléčen byl. Čr. Vz Zalikovati.

402957   Zaléknouti Svazek: 7 Strana: 1112
Zaléknouti. Ženy svatebníkům zalikují cestu (přetáhnou šátky, aby dostaly od že- nicha zpropitné). Hrb. Obr. 47.

402958   Zalekovati Svazek: 5 Strana: 0133
Zalekovati = zaříkati, zažehnati. — komu. Máš-li nátku, dej si ji z. U Jilo- vého. Mý.

402959   Zalektati Svazek: 5 Strana: 0133
Zalektati, zalechtati, lektám, lechtám, lekci, lechci; zalektávati, zalechtávati, an- fangen zu kitzeln, ein wenig kitzeln. — koho kde: pod pažmi. Rad. zvíř. — čím: prsty.

402960   Zalektati koho, co Svazek: 7 Strana: 1112
Zalektati koho, co. Zalektal ho, až mu tři žebra praskla; Z. něčí ctižádosť = za- lichotiti někomu Us Kšť. — koho kde: u srdce = soucit v něm zbuditi, pohnouti. Us. Kšť.

402961   Zalektvařiti Svazek: 5 Strana: 0133
Zalektvařiti, il, en, ení = lektvařem po- káleti, mit Latwerge beschmutzen. Plk,

402962   Zálem Svazek: 5 Strana: 0133
Zálem, u, m. = obruba. Pl.

402963   Zalemování Svazek: 5 Strana: 0133
Zalemování, n., die Einsäumung.

402964   Zalemovaný Svazek: 5 Strana: 0133
Zalemovaný; -án, a, o, eingesäumt.

402965   Zalemovati Svazek: 5 Strana: 0133
Zalemovati, einsäumen, einfassen, ver- brämen. — co čím: hedvábím. Pustá Arabie zalemována jest zeměmi. MProch.

402966   Zaleněti Svazek: 5 Strana: 0133
Zaleněti, ěl, ění, vz Zaleňhovati.

402967   Zalengati Svazek: 8 Strana: 0497
Zalengati. Vz Podbradník (3. dod.). Zalepiti koho: zajíca = zabiti, zapleščit. Zálesák. Z-ci — obyvatelé vsí stranou k Rožďalovicům a k Nimburku, jako Dou- bravan, Mcel, Dymokur. NZ. VI. 61. Zálesí, n., část Věclavovic na Frýdecku. Věst. op. 1894. 20. Záleský. Z. vesnice. Nár. list. 1894. č. 241. odp. feuill.

402968   Zaleňhovati Svazek: 5 Strana: 0133
Zaleňhovati, zaleněti = líným se státi, lässig, träge werden. Lom.

402969   Zaleniti Svazek: 5 Strana: 0133
Zaleniti, il, ěn, ění, z něm. verlehnen. — co komu: statek. D.

402970   Zalenošiti si Svazek: 7 Strana: 1112
Zalenošiti si, etwas faulenzen Us. Pdl.

402971   Zálepa Svazek: 7 Strana: 1112
Zálepa, y, f., Verklebmittel, m. Rk.

402972   Zálepek Svazek: 5 Strana: 0133
Zálepek, pku, m. = přílepek. Bern.

402973   Zalepení Svazek: 5 Strana: 0133
Zalepení, n., die Verklebung, Verklei- sterung. Šp.

402974   Zalepený Svazek: 5 Strana: 0133
Zalepený; -en, a, o, verklebt, verklei- stert. — čím: okno papírem z-né. Us. Pdl.

402975   Zalepitel Svazek: 5 Strana: 0133
Zalepitel, e, m., der Verkleber, Ver- kleisterer. Us.

402976   Zalepiti Svazek: 5 Strana: 0133
Zalepiti, il, en, ení; zalepovati, verkle- ben, verkleistern, zukleben, zu-, verleimen. — co: díru, oči. Us. Vady zalepovati. Dch. — se komu. Zalepily se mi oči. Us. — co čím: mazem. Us. Ona řiekla, že komu mlieko odejmú, aby kadlecovi cievku ukra- dol a jeden konec voskom a druhý chlebom zalepil a do komína zapravil. Phld. III. 3. 298. — co komu: oči (podplatiti ho). Us. Kšť. Božec edem oči ludom zalepuje (klame). Us. na mor. Val. Brt.

402977   Zalepiti Svazek: 9 Strana: 0395
Zalepiti = zabiti. Z. králíka na oběd. Horen. 264. a j. Vz předcház. Zalefiti.

402978   Zálepka Svazek: 7 Strana: 1112
Zálepka, y, f., Kartenbrief, dopis mo- houcí býti zalepen. Z-ky jsou v oběhu od 1/61886.

402979   Zalepnúť Svazek: 7 Strana: 1112
Zalepnúť = zabiti (králíka).

402980   Zalepovač Svazek: 7 Strana: 1112
Zalepovač, e, m., Verkleber, m. Us. Pdl.

402981   Zalepovatel Svazek: 7 Strana: 1112
Zalepovatel, e, m., Verkleber, m. Us. Pdl.

402982   Zalepovati Svazek: 5 Strana: 0133
Zalepovati, vz Zalepiti.

402983   Zaleptati Svazek: 7 Strana: 1112
Zaleptati. Listí po stromě šumíc z-lo Č. Kn. š. 349.

402984   Zálesácky Svazek: 10 Strana: 0515
Zálesácky, po zálesácku. Zvon IV. 22.

402985   Zálesácký Svazek: 10 Strana: 0515
Zálesácký písmák. Zvon IV. 22.

402986   Zalesák Svazek: 5 Strana: 0133
Zalesák, a, m. = za lesem obývající, der Hinterwäldler. Dch., Vck., Šd. Z. americký. Vz KP. III. 352. — Z., osob. jm. Šd.

402987   Zálesek Svazek: 7 Strana: 1112
Zálesek, sku, m. = nejzažší čásť býva- lého lesu u mor. Ostravy. Wrch.

402988   1. Zálesí Svazek: 5 Strana: 0133
1. Zálesí, n. = krajina za lesy, die Ge- gend hinter dem Walde. Us. Tč. Byli jsme na z. Šd.

402989   2. Zálesí Svazek: 5 Strana: 0133
2. Zálesí, n., Zales, vsi u Králové Dvora, u Chotěboře, u Přeštic; dvůr u Vlašimi, samota u Čáslavi; vsi u Neveklova, u Vo- tic; samoty u Benešova, u Vamberka, u Ne- pomuk, u Mor. Ostravy, u Čimelic. PL. Vz Blk. Kfsk. 50., 93., 155., 238.

402990   Zálesí Svazek: 10 Strana: 0515
Zálesí, n. = pahorkatina českomoravská od Želiva počínajíc.

402991   Zálesím Svazek: 5 Strana: 0134
Zálesím, y, f.. hájovna u Písku.

402992   Zalesiti Svazek: 5 Strana: 0133
Zalesiti, il, en, ení, zalesovati = lesem vysázeti, bewalden. — co čím: stráň boro- vicemi.

402993   Zálesk Svazek: 5 Strana: 0133
Zálesk, u, m. = zalesknutí, der Erglanz, Glanz. Jg., Dch.

402994   Zaleska Svazek: 5 Strana: 0133
Zaleska, y, f., jm. cesty v Pusté Po- lomí ve Slez. Šd. — Z., samota u Zbra- slavic na Mor.

402995   Záleská Svazek: 5 Strana: 0133
Záleská, é, f. Z. Boh., vl. Augustinova, rodem Zelená. Vz Tf. H. 1. 2. vyd. 144.

402996   Zalesknouti se Svazek: 5 Strana: 0133
Zalesknouti se, knul a kl, utí; zalesko- vati se, anfangen zu glänzen. — abs. Něco se tu zalesklo. Us., Ros. Zaleskl se hrot. Č. — kde. Světlo zalesklo se na stěně. Zalesklo se ve světnici, v lese. V oku za- leskla se mu slza. Us., Hrts. Jen skryté nad životem slza v oku se zaleskne. Kyt. 1876. 85. — se komu. Když se ti zaleskne (prstýnek), srdce si zasteskne po děvčátku. Čch. L. k. 44. Starci zaleskla se diaman- tová slzička v oku, když počal vypravo- vati. Nitra. VI. 308. — jak. Černá její očka živým zaleskla se ohněm. Bes. ml. Zlatem zalesklo se líce. Hlk. Listy se zaleskly svěží zelení. Hrts.

402997   Zálesko Svazek: 10 Strana: 0515
Zálesko a, n., místní jm. Hoš. Pol. I. 145.

402998   Zaleskotati se Svazek: 5 Strana: 0133
Zaleskotati se = zalesknouti se. Svetlo nezasvítí, ľahká nezaleskoce iskra. Hol. 175.

402999   Zalesky Svazek: 5 Strana: 0133
Zalesky, pl., samota u Křelovic na Mor.

403000   1. Záleský Svazek: 5 Strana: 0133
1. Záleský = zálesní. Z. obyvatelé. — Mikuláš z Ujláku, vévoda Z-ský (transsilva- nus, Siebenbürger). Háj., Výb. II. 717.