238001   Posila Svazek: 2 Strana: 0780
Posila, y, f., posilnění, přidání síly, die Stärkung, Erholung. Pivo slabému posila. Us. Mdlým p-lu dávati. V. P-lu v něčem nalézati. Kram. K čemuž z té knížky ne- malou p-lu vezmou. V. — P., síla, die Stärke, Macht, Kraft. To mi p-ly dodává. Kom. — P., pomoc, die Hilfe, der Vorschub. V. Dáti dítěti p-lu v nedbalosti. P-u dostati, přibrati. Nt., Dch. Vojsko městu k posile vysiati. Us. Da.

238002   Posila Svazek: 7 Strana: 0367
Posila = posilnění. Vezmúc p-lu od toho chleba. Št. Kn. š. 54. P. představy jest vůbec každá s ní sdružená představa, která čásť zábavy její na sebe béře. Dk. P. 36.

238003   Posilací Svazek: 2 Strana: 0780
Posilací, lépe: posylací, vz Poselací, Po- slati. BO.

238004   Posílací Svazek: 8 Strana: 0301
Posílací. Sbírka listů p-cích z r. 1464. až 1709. Vz Věst. opav. 1893. a 1894. Prílohy.

238005   Posilač Svazek: 2 Strana: 0780
Posilač, lépe: posylač, vz Poselač, Poslati.

238006   Posilák Svazek: 2 Strana: 0780
Posilák, lépe: posylák, a, m., der Bote, Plk. — Posilák, der Vorderknecht. Zlob.

238007   Posilák Svazek: 8 Strana: 0301
Posilák, a, m. = posel. Obecní p. Rais. Rod. 124.

238008   Posílání Svazek: 2 Strana: 0780
Posílání, lépe: posýlání, n., das Schicken, die Sendung.

238009   Posilatel Svazek: 7 Strana: 0367
Posilatel, vz Posylatel.

238010   Posilatelský Svazek: 7 Strana: 0367
Posilatelský. P. místo, der Speditions- platz, obchod, -geschäft, odměna, -provision. Nz.

238011   Posílati Svazek: 2 Strana: 0780
Posílati, lépe: posýlati, vz Poslati.

238012   Posilec Svazek: 2 Strana: 0780
Posilec, lce, m. P-ci, die Verstärker, welche im böhm. Heere auf die honci folgten, um diesen im Nothfalle zu helfen. Mus. 1828. II. 19.

238013   Posilec Svazek: 8 Strana: 0301
Posilec (ve vojště). XV. stol. Vlč. Lit. 241.

238014   Posilečný Svazek: 2 Strana: 0780
Posilečný, posilkový, Hilfs-. P. houfec. L.

238015   Posilek Svazek: 2 Strana: 0780
Posilek, lku, m., posilka, y, f., posila, die Stärkung. Popijme si na p-ku; to byl dobrý posilek. Ve Slez. Tč. V těchto kníž- kách dostatečný p. najdete. V. — P. vojenský, die Hilfstruppen. Pusť za nimi 500 v posil- cích. Mus.

238016   Posilek Svazek: 7 Strana: 0367
Posilek dávali tak mluvíce. Let. 289. — P. vojenský. Výb. II. 999.

238017   Posílení Svazek: 2 Strana: 0780
Posílení, n., die Stärkung.

238018   Posilení Svazek: 7 Strana: 0367
Posilení. Ale dá jí (duši) bez p. zahy- núti. Št. Kn. š. 6. Bych učil (ucítil) tvé p. v těle i v duši. Pravn. 1836. Spáti pro p. Št. Kn. š. 11 .

238019   Posílený Svazek: 7 Strana: 0367
Posílený, 4gestärkt. P. nadšením. Mus. Vz Posíliti.

238020   Posilí Svazek: 2 Strana: 0780
Posilí, n., die Stärkung, Labung. Č.

238021   Posilitelnosť Svazek: 2 Strana: 0780
Posilitelnosť, i, f., die Stärkbarkeit. Jg.

238022   Posilitelný Svazek: 2 Strana: 0780
Posilitelný, stärkbar. Jg. — P., stärkend. Sal.

238023   Posíliti Svazek: 7 Strana: 0367
Posíliti. Ž. wit. 26. 14. — čeho. Usly- ševše, že on těch věznov posiluje. Pass. mus. 372. Ten chléb posilňuje srdce človie- čieho. 15. stol. Mnč. R. 59. — se v čem. Posil sebe v Hospodinu. Pass. mus. 292. — čím. Aby Buoh ráčil jeho svú milostí p.; Když posilé sebe podlé svého tělesného přirozenie pokrmem a spánkem. Št. Kn. š. 9., 78. — koho k čemu. Aby nás p-vali ku pravdě. Št. Kn. š. 54.

238024   Posíliti, posilniti Svazek: 2 Strana: 0780
Posíliti, posilniti, il, len n. lněn, lení n. lnění, posilovati, posilňovati =síly dodati, stärken; posilek dáti, verstärken, Hilfstruppen schicken. Jg. — čeho (částečnosť děje zna- menajíc. Brt. S. §. 76. 5.).). Posilňte srdcí svých. Flav. Rozumu p., Lom., ohně. Vys. Dásní posilňuje galgan. Jád. Rozjímáni o těch věcech posiluje člověka. V. Pokrm posilňuje života tělesného. Št. N. 322. P. ramene. BO. Zjevi sě jemu angel posilije jeho. ZN. — Čern., Byl., Kram. — co. Posiluje mysl, Jel., oheň (povyšuje). Vys. — Byl. — koho v čem. Smil v. 368. U víře a lásce se p. Br. V nepravosti jiné posilovati. Rad. zvíř. Někoho v mdlobě p. Kram. Potom jiných u víře posiloval. Ps. Br. Posilte sě v boze. ZN. — D. — koho čím: slabého vínem. Us. Tiem sě tvá hlava posílí. Smil. v. 1696. Když je oděchu a obuchu, posilichu jich krmí a pitím. BO. — čemu čím. Mé hlavě nemocné nemám čím p. Židek. — koho k čemu. Ten lék posiluje k smilstvu. Lk. Posilniti rukou svých k dobrému. Br. — koho jak. Ta vůně jich divným činem po- silňovala. Pulk.

238025   Posilivě Svazek: 7 Strana: 0367
Posilivě, stärkend. Šd.

238026   Posilivosť Svazek: 2 Strana: 0780
Posilivosť, i, f., die Stärkungsfähigkeit. Šm.

238027   Posilivý Svazek: 2 Strana: 0780
Posilivý, posilující, silicí, stärkend. P. lék. Ja. P. vzduch do sebe vdychati. Sš. J. 231.

238028   Posílka Svazek: 2 Strana: 0780
Posílka, vz Posýlka.

238029   Posilka Svazek: 10 Strana: 0283
Posilka, y, f. = posila. Příkladem svým p-lek dávaje jiným spolubratřím. Hrlš. Hus. 127.

238030   Posilněná Svazek: 2 Strana: 0780
Posilněná, é, f., posilnění, die Stärkung, Labung. Vypil to na p-nou. Us. Jídlo, lék na p-nou. Us.

238031   Posilnění Svazek: 2 Strana: 0780
Posilnění, die Stärkung, Labung, Be- Stärkung. V. P. mysli. Jel.

238032   Posilnění Svazek: 7 Strana: 0367
Posilnění. Poslední p. (pomazání). Nrd. Blld. 29.

238033   Posilněný Svazek: 7 Strana: 0367
Posilněný; -en, a, o, gestärkt. — kde: na duši i na těle. Mž. 24.

238034   Posilnitel Svazek: 2 Strana: 0780
Posilnitel, e, m., der Stärker. Scip.

238035   Posilniti Svazek: 2 Strana: 0780
Posilniti, vz Posíliti.

238036   Posilnivě Svazek: 7 Strana: 0367
Posilnivě = posilivě. Šd.

238037   Posilnivý Svazek: 2 Strana: 0780
Posilnivý, posilující, stärkend. P. věcí, Stärkungsmittel.

238038   Posilňování Svazek: 2 Strana: 0780
Posilňování, n., die Stärkung. P. mysli. Jel.

238039   Posilňovati Svazek: 2 Strana: 0780
Posilňovati, vz Posíliti.

238040   Posilný Svazek: 2 Strana: 0780
Posilný, den Kräften angemessen. P. práce. Us. Jg.

238041   Posilný Svazek: 7 Strana: 0367
Posilný = posilující. P. báseň. Mus. 1880. 579.

238042   Posilování Svazek: 2 Strana: 0780
Posilování, n., die Stärkung. Us.

238043   Posilovaný Svazek: 2 Strana: 0780
Posilovaný; -án, a, o, ge-, be-, verstärkt. Jg.

238044   Posilovnosť Svazek: 2 Strana: 0780
Posilovnosť, i, f., die Stärkungskraft. Sm.

238045   Posilovný Svazek: 2 Strana: 0780
Posilovný, stärkend. Jg.

238046   Posilující Svazek: 2 Strana: 0780
Posilující, posilňující, stärkend. P. lék, polívka. Us.

238047   Posimentířský Svazek: 8 Strana: 0301
Posimentířský. P. cech. Posamentirer-. 1727. Pras. Řem. 52.

238048   Posimestí Svazek: 8 Strana: 0301
Posimestí = posial. V Prividzku na Slov. Phľd. XIV. 308.

238049   Posímiti Svazek: 2 Strana: 0780
Posímiti, il, en, ení, besäen. Bel. ms.

238050   Posimník Svazek: 2 Strana: 0780
Posimník, u, m., kmen ze semene rostoucí, die Heister. Um. les.

238051   Posinalý Svazek: 7 Strana: 0367
Posinalý = drobet zsinalý. P. líčka. Prss.

238052   Posíní Svazek: 2 Strana: 0780
Posíní, n. = podsíní, die Laube. Ve Slez. Tč.

238053   Posípěti Svazek: 2 Strana: 0780
Posípěti, ěl, ění, eine Zeit lang zischen.

238054   Posiptěti Svazek: 2 Strana: 0780
Posiptěti, ěl, ění, heiser werden. Ros.

238055   Posírcnosť Svazek: 8 Strana: 0302
Posírcnosť, i, f., Verscliiebbarkeit. P. dílků hmoty. Am. Orb. 24.

238056   Posíť Svazek: 8 Strana: 0301
Posíť. Pavoukova p. Ztk. 73. (3. vyd.).

238057   Posíti, vz Svazek: 2 Strana: 0780
Posíti, vz Poseti.

238058   Positiv Svazek: 2 Strana: 0780
Positiv, u, m., malé varhany bez pedalu, eine Handorgel, das Positiv. Us. Vz S. N. — Vz Positivus.

238059   Positiv-US Svazek: 2 Strana: 0780
Positiv-US, u, m., položitel, první stupeň jmen přídavných; dobrý znamená vlastnost na prosto beze všeho srovnávání proti: lepší, nejlepší.

238060   Positivism-us, u Svazek: 7 Strana: 0367
Positivism-us, u, m. Mus. 1887. 542.

238061   Positivista Svazek: 8 Strana: 0301
Positivista, y, m., Positivist, m. Phľd. XII. 182.

238062   Positivistický. P Svazek: 10 Strana: 0283
Positivistický. P. snahy a směry. Mus. 1905. 326.

238063   Positivní Svazek: 2 Strana: 0780
Positivní, z lat., kladný; stanovený, usta- novený ; stálý, pevný, daný, určitý, bejahend, behauptend; festgesetzt, bestimmt; festste- hend, gegeben. Vz S. N.

238064   Positivní Svazek: 7 Strana: 0367
Positivní poznání, čočka, ZČ. I. 2., III. 171., krystally, Mj. 306., číslo (†), veličina, hodnota, směr, Hra, vlastnosti boží, výměr pojmu duch. MH. 7., 8..

238065   Positivnost Svazek: 10 Strana: 0283
Positivnost barvy. Nár. list. 1904. 147. 13.

238066   Posito Svazek: 2 Strana: 0780
Posito, z lat., dejme tomu, že, gesetzt, angenommen.

238067   Positura Svazek: 2 Strana: 0780
Positura, y, f., z lat., postava, poloha, die Stellung, Haltung. — P., podivná po- stava, obluda. Unhold, m. Rk.

238068   Posivačka Svazek: 2 Strana: 0780
Posivačka, y, f., das Säen. Najal mne, abych šel na p-čku (abych mu zasel ku př.. oves). Na Ostrav. Tč.

238069   Posívati Svazek: 7 Strana: 0367
Posívati, vz Poseti.

238070   Posivělý Svazek: 8 Strana: 0301
Posivělý. P. hlava (šedivá). Čch. Otr. 77.

238071   Posívka Svazek: 2 Strana: 0780
Posívka, y, f., das Säen. K p-ce jarní 5 osob ze dvora. Hosp. instr. 1574.

238072   Posjet Svazek: 8 Strana: 0301
Posjet = dračka. Zábř. Brt. D. II. 129. Cf. Posjeta.

238073   Posjíti Svazek: 8 Strana: 0571
Posjíti. (Kniha) p. může (opotřebovati se). Bl. (Hostn. XV1L).

238074   Posjížděti se Svazek: 2 Strana: 0780
Posjížděti se, ěl, ění, nach einander zu- sammenkommen (fahrend, reitend). Us.

238075   Posjou Svazek: 9 Strana: 0241
Posjou = posud. Slov. Čes. 1. X. 161.

238076   Poskacovati Svazek: 7 Strana: 0367
Poskacovati = poskakovati. Myšky po- skacovaly po haluzách. Slov. Orl. VI. 156.

238077   Poskákati Svazek: 2 Strana: 0780
Poskákati, vz Poskočiti.

238078   Poskakovač Svazek: 2 Strana: 0780
Poskakovač, e, m., der Hüpfer. — P., halomenus, hmyz. Krok.

238079   Poskakovač Svazek: 7 Strana: 0367
Poskakovač, throscus, brouk. Vz Kk. Br. 202.

238080   Poskakovač Svazek: 9 Strana: 0241
Poskakovač, e, m., throscus, brouk. P. kožojedí, t. dermestoides, kýločelý, carini- frons, tupý, obtusus. Vz Klim. 421.

238081   Poskakování Svazek: 2 Strana: 0781
Poskakování, u., das Hüpfen. V. Tanco- vaním a p-ním bujní se mohou zanášeti. Kom. J. 943.

238082   Poskakovati Svazek: 2 Strana: 0781
Poskakovati, vz Poskočiti.

238083   Poskalí Svazek: 2 Strana: 0781
Poskalí, n., řada skal, die Felsenreihe. Mus.

238084   Poskla Svazek: 7 Strana: 0367
Poskla, y, f. = kopeček trochu na polo- žině, co má rovný vršek. Val. Brt. D. 253.

238085   Poskládati Svazek: 2 Strana: 0781
Poskládati, mnoho skládati, viel auf- schlichten, zusammenlegen. — se, složiti se, platiti nač, gemeinschaftlich zahlen. Na Slov. Plk.

238086   Poskládati co kam Svazek: 7 Strana: 0367
Poskládati co kam: obilí do stodo- lenky. Brt. N. p. I 317.

238087   Poskleněný Svazek: 7 Strana: 0367
Poskleněný; -ěn, a, o. P. papír k od- straňování skvrn inkoustových z papíru. Us.

238088   Posklepiti Svazek: 7 Strana: 0367
Posklepiti = zasklepiti, alles o. viel ge- wölbt haben. Bern.

238089   Poskliditi Svazek: 2 Strana: 0781
Poskliditi, il, zen, ení, posklizovati, alles hinwegräumen. Plk.

238090   Posklovy Svazek: 7 Strana: 0367
Posklovy, dle Dolany, několik domkův u Vsetína.

238091   Posknice Svazek: 7 Strana: 1363
Posknice, e, f., capinum, zastr. Pršp. 30. 18.

238092   Poskoč Svazek: 2 Strana: 0781
Poskoč, e, m., eresus, pavouk. Krok.

238093   Poskočení Svazek: 2 Strana: 0781
Poskočení, n., der Sprung. P-ním radosť svou projevil. Hý.

238094   Poskočilý Svazek: 2 Strana: 0781
Poskočilý, který poskočil, der herbeige- sprungen ist; flink, schnell. — k čemu: k službě. Scip.

238095   Poskočiti Svazek: 2 Strana: 0781
Poskočiti, skoč, il, ení; poskákati, po- skakovati, poskakovávati, ein wenig weiter hüpfen, springen; aufhüpfen, aufspringen. — abs. Těsto poskočilo, ging etwas auf.Tak hněvivě k nim mluvil, až poskakoval. Čr.— Drobet si poskočím. Ros. — kudy. Běháše jelen po horách, po vlasti poskakova. Rkk. 25. — pod kým, pod čím. Kůň pod ním poskakoval. Lom. — čím: radostí, veselím p. V. Poskoč si bosú nožičkú. Er. P. 65. — za kým. Rytíř za ni poskočí. Er. P. 484. — jak. P. jelenem = jako jelen. V MV. ne- pravá glossa. Pa. — kde. Jak uslyšela po- zdravení Mariino Alžběta, poskočilo dítě v životě jejím. Sš. L. 19.

238096   Poskočiti Svazek: 7 Strana: 0367
Poskočiti. — jak. Poskakovati v taktu. Lpř. Radostně si p-čiti. Sá. — kam. Rychle p-čili k rovině. Lpř. Sl. I. 20. — čemu Obilí p-lo (ceny přibylo). — na čem: na obilí p-lo (přiskočilo, zdražilo se) Us. Šd. — več. Nebude-li v něm (svědomí) nalezena zlosť, kterúž o nás lidé mluvie, u velikú máme radosť p-čiti. Hus III. 228

238097   Poskočiti Svazek: 9 Strana: 0241
Poskočiti = povyrůsti. — kdy. Obilí po vláze p-lo. Us. Vchř.

238098   Poskočitý Svazek: 10 Strana: 0652
Poskočitý. Zahraj p tú = do poskoku. Brt. Sl.

238099   Poskočka Svazek: 7 Strana: 0367
Poskočka, y, i. = poskok. Mám to na p-čce. Mor. Šd.

238100   Poskočmo Svazek: 7 Strana: 0367
Poskočmo = skákavé. Vchádza p. do kola. Slov. Sl. spv. VI. 224. P. choditi, hopsen. Km.

238101   Poskočně Svazek: 8 Strana: 0571
Poskočně zpívati. Josq. (Hostn. 77.).

238102   Poskočně Svazek: 10 Strana: 0283
Poskočně. Kámen s vrchu p. letí. Msn. II. 229.

238103   Poskočník Svazek: 2 Strana: 0781
Poskočník, a, m., der Springer.

238104   Poskočník Svazek: 7 Strana: 0367
Poskočník, a, m., saltator. V MV. ne- pravá glossa. Pa.

238105   Poskočník Svazek: 8 Strana: 0301
Poskočník = pusťák (hřebec), Beschäler. Sterz. I. 457.

238106   Poskočný Svazek: 2 Strana: 0781
Poskočný, poskakující, hüpfend, sprin- gend. Jg.

238107   Poskočný Svazek: 8 Strana: 0301
Poskočný. Hned byl p. = na poskoku, úslužný. N. Město. Brt. D. II. 368.

238108   Poskočný Svazek: 10 Strana: 0283
Poskočný kůň. Msn. II. 53., 425. P-nými krůčky bral se dál. Zvon III. 77.

238109   Poskok Svazek: 2 Strana: 0781
Poskok, u, m., der Sprung. Na p-sku býti (pohotově), V., Br., auf dem Sprunge stehen, bereit sein; vz Odhodlaný. Lb. Buď jakožto na poskocě. Smil v. 1180. Jak pán Bůh den dal, hned všichni napořád stáli se svými praporci na p-ku v místech svých do jedné hodiny popolední. Skl. 328. Mluviti pak, aby slova a frase na p-ku byly, nej- větší jest (stupeň těžkosti). Kom. D. 150. Na p-ku státi. Lom. S poskokem (rychle). V. — P. oběma nohama zároveň, o jedné noze. TS. Vz KP. I. 416., 465., 467.

238110   Poskok Svazek: 7 Strana: 0367
Poskok. V bujném p-ku. Čch. Bs 77. Nemáš koníčka na p-ce. Sš. P. 762. Dívka na p. se dala. Hdk. Koně pádí v lítém p-ku. Č. Kn. š. 156. Štěstí prchá p-kem. Nrd. Máš někoho na p-ku, kdo by mi to při- nesl? Wtr. V jistý čas se všemi potřebami jsou na p-ku. Abr. II. 332. — P. v tělocv. P. na místě, z místa, obounož, jednonož, po níž, po výš. Us. Rgl. — P., a, m. P. ledovcový, desoria glacialis, hmyz. Brm. IV. 606. — P., os. jm P. Vítolid. 1589. Jg. H. 1. 614., Jir. Ruk. II. 134.

238111   Poskok Svazek: 10 Strana: 0283
Poskok, u, m. = útěk Pel. XVI.

238112   Poskolný Svazek: 8 Strana: 0301
Poskolný, vz násl. Poskonný.

238113   Poskon Svazek: 7 Strana: 0367
Poskon, u, m. = poskonnice, der Staub- hanf. Cf. Mkl. Etym. 260.

238114   Poskonávati Svazek: 7 Strana: 0367
Poskonávati, aus-, absterben. Bern.

238115   Poskonek Svazek: 2 Strana: 0781
Poskonek, nku, m. = poskonnice.

238116   Poskonek Svazek: 8 Strana: 0301
Poskonek, nku, m. = strom, který jest celý mužem anebo ženou. Am. Orb. 96.

238117   Poskonina Svazek: 10 Strana: 0652
Poskonina, y, f. = poskonné konopě, prvé v květu. Phľd. XXIV. 813.

238118   Poskonnice Svazek: 2 Strana: 0781
Poskonnice, e, f., konopě poskonná, pě- nek, poskonek, der Staubhanf, die Fimmel. Kk. 146. Vz Poskonný.

238119   Poskonný Svazek: 2 Strana: 0781
Poskonný, na Slov. paskonný. P. konopě, poskonuice, konopě samčí, der männliche Hanf, canabis sativa mas. D.

238120   Poskonný Svazek: 7 Strana: 0367
Poskonný. Močila konopě p-né. Sš. P. 680. Konopě poskonné trhají se dříve. Bkř., Rr. Sb.

238121   Poskonný Svazek: 8 Strana: 0301
Poskonný. P. konopě, poskolné, v Sel- ciach poskorné. Phľd. 1894. 493., 1895. 747.

238122   Poskopce Svazek: 7 Strana: 0367
Poskopce. Mám na tebe p. (s kopce). U Rychn. Črk.

238123   Poskorně Svazek: 10 Strana: 0283
Poskorně, ě, f. = poskvrna. Aby se zdržovali od p-ně modl. Koř. 128a. 1. (con- taminatio). Není-li to chyba m. poskvrnění. Mš.

238124   Poskorný Svazek: 8 Strana: 0301
Poskorný. Vz předcház. Poskonný.

238125   Poskořiť Svazek: 7 Strana: 0367
Poskořiť, alle antreiben. Slov. Bern. — si = pospíšiti si. Slov. Slav.

238126   Poskotačiti Svazek: 2 Strana: 0781
Poskotačiti, il, ení, ein wenig schäkern, treiben. — s kým kde: s kluky v zahradě, na dvoře atd.

238127   Poskovnie Svazek: 8 Strana: 0301
Poskovnie konope = poskonné. Slov. Phľd. 1894. 309.

238128   Poskracovati Svazek: 7 Strana: 0367
Poskracovati, alles abkürzen, kürzen. Bern.

238129   Poskrčovati Svazek: 7 Strana: 0367
Poskrčovati, alles zusammenziehen, -fal- ten. Bern.

238130   Poskresovať Svazek: 7 Strana: 0368
Poskresovať, alles o.viel abhauen. Slov. Bern.

238131   Poskrotiti Svazek: 2 Strana: 0781
Poskrotiti, il, cen, ení, ein wenig be- zähmen. — co. Reš., Plk.

238132   Poskrotiti čeho Svazek: 7 Strana: 0368
Poskrotiti čeho. Chtěje p. Nortmanův. Výb. II. 1561.

238133   Poskrovka Svazek: 7 Strana: 1363
Poskrovka, y, f., parsimonia. Pršp. 88. 11.

238134   Poskrovně Svazek: 2 Strana: 0781
Poskrovně, adv., skrovně, mässig. Vo- dičku p. píjel. Kanc. 1. Štěp.

238135   Poskrovniti Svazek: 7 Strana: 0368
Poskrovniti, il, ěn, ění, sparsam reichen.

238136   Poskrovnu Svazek: 7 Strana: 0368
Poskrovnu = poskrovně. Dhnl.

238137   Poskrovný Svazek: 9 Strana: 0241
Poskrovný. P. světlo. Ld, 59.

238138   Poskrucovať Svazek: 7 Strana: 0368
Poskrucovať, alles o. viel zusammen- drehen. Bern.

238139   Poskrývati Svazek: 2 Strana: 0781
Poskrývati, poskryti, hie und da ver- stecken. — co: Všecko poskryli. Us.

238140   Poskřábotiť se Svazek: 8 Strana: 0301
Poskřábotiť se. P-tím se zase domů. Světz. 1893. 481. c.

238141   Poskřečeti Svazek: 7 Strana: 0367
Poskřečeti, ein wenig quacken. Us.

238142   Poskřek Svazek: 7 Strana: 0367
Poskřek, u, m., Geschrei, n. A poněvadž na mě, ufám Bohu, bez mého proviněnie p. jest i s ponukem. Hus III. 276.

238143   Poskřel Svazek: 2 Strana: 0781
Poskřel, u, m., das Geschrei. Tkadl.

238144   Poskřel Svazek: 7 Strana: 0367
Poskřel oprav v: poskřek. 470*

238145   Poskřípati Svazek: 2 Strana: 0781
Poskřípati, trochu skřípati, ein wenig quitschen. — na čem: na houslích.

238146   Poskřípěti Svazek: 7 Strana: 0368
Poskřípěti, ein wenig knirschen, knarren. Bern.

238147   Poskřípiť se Svazek: 7 Strana: 0368
Poskřípiť se = poškorpiti. Laš. Brt. D. 253.

238148   Poskřípit se Svazek: 10 Strana: 0652
Poskřípit se = poškorpiti se. Brt. Sl.

238149   Poskubkať Svazek: 8 Strana: 0301
Poskubkať = poskubať. P. trávu. Phľd. XII. 729.

238150   Poskúbsti Svazek: 10 Strana: 0283
Poskúbsti, poškubati. Jid. D. 34.

238151   Poskučeti Svazek: 2 Strana: 0781
Poskučeti, el, ení, ein wenig winseln. Ros.

238152   Poskudný Svazek: 9 Strana: 0241
Poskudný = mlsný. Slez. Čes. 1. VII 129.

238153   Poskuhrati Svazek: 2 Strana: 0781
Poskuhrati, poskuhrávati, ein wenig kla- gen, winseln. Pořád poskuhrává. Ros.

238154   Poskunky Svazek: 7 Strana: 0368
Poskunky = poskonnice. Slov. Ssk.

238155   Poskusiti Svazek: 2 Strana: 0781
Poskusiti, il, šen, ení, ein wenig versu- chen. — čeho. Plk.

238156   Poskvrna Svazek: 7 Strana: 0368
Poskvrna, macula. Ž. wit. 14. 2.

238157   Poskvrna, poskvrniti Svazek: 2 Strana: 0781
Poskvrna, poskvrniti, vz Poškvrna, Poškvrniti. ? Poskyt, n, m., poskytnutí. Svrchovaný úmysl boží v p-tu vlády synovi nad lid- stvem. Sš. J. 261.

238158   Poskvrněný na čem Svazek: 10 Strana: 0286
Poskvrněný na čem. Jsou na svém stavu p-na. Hus (Vstnk. XI. 743. ).

238159   Poskvrnný Svazek: 7 Strana: 0368
Poskvrnný, maculatus. Neposkvrnného beránka. Ev. olom. 58.

238160   Poskycený Svazek: 10 Strana: 0283
Poskycený = poskytnutý. P. příhodnost. Wtr. exc. Sr. Poskytati.

238161   Poskysti Svazek: 7 Strana: 0368
Poskysti, vz Poskytati.

238162   Poskytati Svazek: 7 Strana: 0368
Poskytati. Poskysti. Št. Uč. 43. a., Alx. B. M. 4. 22., Št. Kn. š. 73. 18. — co. To poskytlo hojnou zásobu zeměpisných zná- mostí. Šf. Strž. I. 231. (I. 9.).

238163   Poskytati, poskýtati Svazek: 2 Strana: 0781
Poskytati, poskýtati; poskytnouti, tnul, ut, utí; poskysti (zastr.), skytu (zastr.), tl; poskytovati, darbieten, darreichen, zustecken. Jg. — co komu: kus chleba, Ros., peníze. D., skyvu chleba, Lom., příležitosť k něčemu. Sych. Poskytal Pán lidem víno radosti. Sš. J. 40. Řím nám toho vzor poskytuje. Sš. I. 12. — komu čeho. Poskytl jemu Bůh toho, coj prosil. St. N. Udeří-liť tě kto v líce, poskyť jemu i druhého. Št. N. 303. Aby knihy obrazů všeho způsobu věcí poskytovaly. Kom. Pakli poprosí vajce, zdali poskyte jemu ščíra? ZN. Zákon přízně boží posky- tující. Br. Chudým pomocné ruky p. Reš. — Pam. kut. — komu jak. Pakli jiní poctí tebe, s díkou poskytni od sebe. Kor. P. ně- komu něčeho pod rukou (tajně). Nt. — ně- komu něčím. Jg. — se v co: Chtě se v smrť předeň poskysti (poskytnouti) = za- stoupiti ho životem. Výb. I.154. — co, čeho k čemu: příčinu, příležitosť k zlému. Us. Musí své (krve) k témuž (k prolévání) p. Chč. 449. Nikto chleba neposkytl k ústóm. Bj. Nyní poskytujte údy své v službu spra- vedlnosti ku posvětě. Sš. I. 72. — se komu. Poskytá se mi pěkná příležitosť. Ros.

238164   Poskytek Svazek: 10 Strana: 0283
Poskytek, tku, m. P. k literatuře. Boč. (Mus. 1902. 70. ).

238165   Poskytnouti Svazek: 8 Strana: 0301
Poskytnouti. P. lidem viery. Chč. S. 90.

238166   Poskytnutí Svazek: 2 Strana: 0781
Poskytnutí, n., die Darreichung, Darbie- tung, Zuwendung, der Vorschuss. D. P. po- moci, ruky, peněz, odměny, daru. Jg. Vz Poskyt.

238167   Poskytnutý Svazek: 2 Strana: 0781
Poskytnutý, -ut, a, o, dargeboten. Us.

238168   Poskytný Svazek: 7 Strana: 1363
Poskytný Jarmarkové k vnášení peněz do města poskytni byli. 16. stol. Wtr. Obr. I. 603.

238169   Poskytování Svazek: 2 Strana: 0781
Poskytování, n., die Darbietung. Vz Poskytnutí.

238170   Poskytovaný Svazek: 2 Strana: 0781
Poskytovaný; -án, a, o, dargereicht, dar- geboten. Jg.

238171   Pösl Svazek: 10 Strana: 0652
Pösl Fr., spis. Sr. Poesie (předchází).

238172   Poslabikovati Svazek: 7 Strana: 0368
Poslabikovati, ein wenig buchstabiren. Bern.

238173   Poslabiti Svazek: 2 Strana: 0781
Poslabiti, il, en, ení, slabším učiniti, schwächen; popustiti, nachlassen. — čeho: pasů = popustiti. Plk. — co: svú sílu. Alx. 1121.

238174   Posláblý Svazek: 7 Strana: 0368
Posláblý, schwächlich. Prss. Obr. 93.

238175   Poslabý Svazek: 8 Strana: 0301
Poslabý = poněkud slabý. Brt, D. II. 283.

238176   Poslabý Svazek: 10 Strana: 0283
Poslabý. Člověk p-bé postavy. Nár. list. 12. /8. 1900.

238177   Poslačiti Svazek: 7 Strana: 0368
Poslačiti, ausspüren. Slov. Bern.

238178   Posladiti Svazek: 7 Strana: 0368
Posladiti, ein wenig o. alles versüssen.

238179   Posladiti Svazek: 10 Strana: 0283
Posladiti. Aniž's p-dil nepřátel mých nad mě (nec delectasti). Ž. pod. 29. 2. — Mš.

238180   Posladnouti Svazek: 7 Strana: 0368
Posladnouti, süss werden. Bern.

238181   Posladu Svazek: 2 Strana: 0781
Posladu, vlídně, freundlich. Bž. 216.

238182   Posladu Svazek: 10 Strana: 0283
Posladu, comiter. Ten súdce mnoho p-du, točiš řečí sladkú, poče jemu mluviti. Otc. (Šf. Poč. 111. ). Sr. List. fil. XVII. 290.

238183   Poslachu Svazek: 2 Strana: 0781
Poslachu = poslali, y, a, zastr.

238184   Poslamek Svazek: 2 Strana: 0781
Poslamek, mku, m., poslamka, y, f., pro- stěradlo mezi slamou a peřinami, das Stroh- tuch. Kom. — P., slamník, der Strohsack. V., Sych.

238185   Poslamka Svazek: 7 Strana: 0368
Poslamka, vz Poslamek.

238186   Poslamka Svazek: 8 Strana: 0301
Poslamka = poslamek. Duf. 38. — P. = plachta na len, aby nošen jsa z teplé pa- zderny do kolny nevystydl. U Hump. NZ. II. 564.

238187   Poslamník Svazek: 2 Strana: 0781
Poslamník, u, m., poslamka, slamník, der Strohsack.

238188   Poslancovati Svazek: 7 Strana: 0368
Poslancovati = poslancem býti Us.

238189   Poslancovati Svazek: 8 Strana: 0301
Poslancovati. Nár. list. 1894. č. 105.

238190   Poslanec Svazek: 2 Strana: 0781
Poslanec, nce, m., poslaný, vyslanec, der Abgeschickte; deputovaný (do sněmu), der Deputirte,Abgeordnete ;posel městský, soudní, der Gerichtsdiener. Ros., Kom., Us. P. říšský, Reichsrathsabgeordneter, Reichsbote, m. Dch., J. tr.

238191   Poslanec Svazek: 7 Strana: 1363
Poslanec. Právní postaveni p-ců sně- movních v Čech. Vz Ott. VI. 551.

238192   Poslanecký Svazek: 7 Strana: 0368
Poslanecký, Abgeordneten-. Poslanecká sněmovna, mandát, Us., práce. Mus.

238193   Poslanectví Svazek: 10 Strana: 0283
Poslanectví, n. = úřad poslancův. Pokr. 1885. č. 124.

238194   Poslání Svazek: 7 Strana: 0368
Poslání. Vz Jg. Slnosť. 113.

238195   Poslání, n Svazek: 2 Strana: 0781
Poslání, n., čin posýlajícího, die Sendung, Schickung, Einsendung. Udává záměr a účel poslání toho. Sš. I. 84. — P., oč kdo poslán byl n. jest, poselství, die Sendung, Botschaft. St. skl. — P., list, zvl. básnický. Jg. P-ním (epištolou) slove báseň obsahu buď vyprav- ného nebo rozjímacího ve způsobě listu. P. heroiny slušící heroovi slove heroidou a jest vždy obsahu elegického. Epištoly Horatiovy a heroidy Ovidiovy jsou tohoto druhu bá- snického vzory. KB. 230. Das Sendschreiben, poetischer Brief. Vz S. N.

238196   Poslanictvo Svazek: 7 Strana: 0368
Poslanictvo, a, n. = poslanstvo. Slov. Sl. let. II. 11.

238197   Poslaník Svazek: 7 Strana: 0368
Poslaník, a, m. = poslanec. Slov. SI. let. I. 179., II. 7., 8.

238198   Poslánkyně Svazek: 10 Strana: 0283
Poslánkyně, e, f. Nemůžeš býti p-ní temností ani přeludem pekla. Hrlš. Hus. 191.

238199   Poslanský Svazek: 2 Strana: 0782
Poslanský, Deputirten-. Rk.

238200   Poslanství Svazek: 2 Strana: 0782
Poslanství, n., die Deputation. J. tr.

238201   Poslanstvo Svazek: 2 Strana: 0782
Poslanstvo, a, n., die Deputation, die Deputirten. Rk.

238202   Poslaný Svazek: 2 Strana: 0782
Poslaný; -án, a, o, geschickt, gesandt. V. Děkujeme za poslané, dle něm., lépe: za poslanou zprávu, za poslaný článek atd. Šb. Poslaný dar. Jg. — P., der Abgeordnete, A relací od úředníkuov obojích desk od ta- kového od nás poslaného má přijata býti bez vší odpornosti. Zř. F. I.

238203   Poslaný Svazek: 7 Strana: 0368
Poslaný. Listové z našeho kraje nám p-ní. Št. Kn. š. 5.

238204   Poslatel, e Svazek: 7 Strana: 0368
Poslatel, e, m., der Sender. Sš. II. 48.

238205   Poslati Svazek: 2 Strana: 0782
Poslati, pošlu (m. poslju, j působilo v ce- lou skupeninu souhlásek sl, cf.: puštěn, my- šlení. Kožlany, maštěn, měšťan, tištěn, houšť, tloušť, hyžděn vedlé hyzděn. Vz Gb. Hl. 100., Prk. v Km. I. n. b. str. 454.), pošli (eme), pošle (ic), poslal, án, ání, posýlati, posýlávati, schicken, überschicken, senden, über-, ein-, zusenden. Posílati, zasílati, zásilka atd. chyb. m. správného: posýlati, zasýlati, zásylka atd. Slova ta mají psáti se hláskou ý (y), neboť kmen jejich jest ve strsl. s?1. Stane-li se slo- veso opětovacím, stupňuje se ? v y, jež se v V. tř. dlouží,tedy: r?váti — vyrývati, z?váti — nazývati, l?káti — polýkati, p?cháti — pýchati, m?k — smýkati, s??áti — usýpati, h?b — hýbati, s?láti — posýlati. Brs. 129., Prk. (Km. I. nového běhu, str. 454.). V ruš- tině, ve kteréžto se jak v písmě tak v mluvě hlásky y a i různí, píší se slova od tohoto kmene odvozená hláskou y. Brs. 129 Také dle zřejmého ukázání pol. posyłać. Č. Pro formu posílati zdá se svědčiti to, že tu mluva obecná nerozvádí ý v ej; avšak i nazejvati není slyšeti a přece nyní nikdo nepíše na- zívati. Naproti tomu lid mluví rozsejvati, nalejvati a nikdo z toho důkaz nevede, aby se psalo: rozsývati, nalývati. Brs. 129. Také to nás nemůže mýliti, že se psávalo: posie- lám, posielací, anoť též nalézáme přizievati, nazievati. Č. Také Gb. Hl. 142. doporučuje ý píše: pos?lati — posýlati. Rovněž i Mkl. B. 456.: s?l — sýlati; v aL. 154. pak učí: y entsteht durch Dehnung des ?, ursprüng- lich u, selten a, im Dienste der Funktion bei der Bildung der Verba iterativa a mezi nimi klade též sýlati = mittere. (Hý.). Na Hané mění se každé y v e: rebe bele (ryby Byly) a tam nevyslov ují poselať, nýbrž po- silať ( zasilka, obsilka); z toho jde, že by se mělo psáti posílati; avšak u Prostějova a Olomouce slyšeti jest: Tatíček, maměnka vám posélají (Hý.). Poněvadž tedy v pravo- pise českém princip etymologický celkem vládne a i ostatní Slované posýlati píší, tedy pišme: posýlati. — adv. P. něco zpět, zpátkem, pryč. D. — co, koho. Pošli posla a jdi sám; Pošli posla a vyřiď sám (o tom, kdo věc nedobře vyřídil). Dch. Posýlati míč — cukati, udeřovati. Us. u Chrud. Kd. — co komu. Tento chléb vám Hospodin po- slal. Pass. 656. Kořisť ludem vratno p. Rkk. 20. P. někomu dárek, V., list, Us., počet (účet). D. — koho (gt.) kam, šp. m. koho (akkus.). Poslal posvěcených sluhů na Tětín (m. posvěcené sluhy). Brt. P. dětí do školy m.: děti. Km. Posel to, jejž matka spásy posýlává na obcházky. SŠ. Bs. 30. Ne- posýlá Jan učňů svojich za Kristem vý- slovně. Sš. J. 32. — co komu, koho v co. Poslal zlato králi v dary. Bj. Poslal jim v dar pěkné šaty. V., Štelc. Ježto dale- kými vlasťmi biechu v dary mu poslány. Kat. 3036. V jiné bydlo koho p. Alx. — odkud kam (do čeho, před co): palmu z ráje. St. skl. Děti z malých škol do vyšších posýláme. Kom. Do cizí krajiny koho p. V. Do pekla koho posýlati. Sych. Pošlete maňasa do mandlovny. Sych. Pošli své svědomí před úředníky. Půh. II. 229. Posla je před Heroda. ZN. — koho od čeho. Že vy mne od sebe posýláte. Er. P. 411. — co, koho za kým. Peče buchty s mákem, posýlá je za vojákem. Er. P. 30. Poslala je (buchty) za vojákem po Máří do Prahy. Er. P. 420. Poslal za ním psaní do Plzně. Ros. Za někým posýlati. D. — pro co, dříve: po co. Pro psaní, pro víno, pro chléb. D. Vás aby pro smrť poslal. Sych. No tebe někam poslat, leda pro smrť. Us. u Solnice. P. si pro koho. Us. Poslati pro lékaře. Ml. Po strážné poslachu. Kat. 2805., 1618. Po Bořivoje poslachu. Dal. 58., 94, 131. P. po koho. Chč. 607. Pošlem pro ni koně vrany. Er. P. 473. Potom posláno jest také po kníže Bartoloměje. Let. 352., 433. Kdyžby kolivěk po tu zbroji poslal. Půh. II. 97. Poslal poň. BO. Listy poslal po syna. GR. Poslal pro tu kmetičnu. Cr. Viete-li, proč sem po vás poslal ? GR. Po- slal po mú matku, po ta práva. Arch. J. 174., II. 385. Po mne poslal, abych k němu přišel. NB. Tč. Cf. Brt. S. §. 230. — co ke komu (kam) po čem. Řeč předků ku po- tomním věrným p. Troj. Něco po poště, D., po poslu. Tov. 30., Vrat. P. někoho někam po nějaké potřebě. Sych. Poslala mu po holce jídlo. Us. Pošlem ke všem bratřím po všech vlastech. BO. A svého času poslal k vinařům sluhu. Sš. L. 188. Páni čeští list pod svými pečeťmi k otcům toho sněmu poslali. Žal. 110. P. někoho k městu. Kat. 211. V nemoci (kdy) pošlu k lékaři. Er. P. 184. Ta po všiej zemi k dievkám posla posly. Dal. 16. V tom mateř svú k fojtovi poslal. NB. Tč. — co čím, kým: po- štou, Us., rychlíkem, J. tr., hubičku rukou, Šm., něco darem, Jg., někoho aprílem, D., něco někomu bratrem (po bratru). — koho s čím: s listem. Kom. Poslal do její města, do Hustopeče, svého šafáře s lidmi. Půh. II. 119. P. někoho s plnú mocí. Arch. I. 15. — co zač: 10 zl. za náhradu. Us. v Do- brušce, Vk., peníze za mouku, Us., zvon za dar. Let. 318. — co kam, mezi koho nač. Než se ženíš, pošli uši mezi lidi. Č., Rb. P. na maliny, Us., na čerstvé povětří nemoc- ného. Ml. Poslav na jeho zboží pobral jeho lidem; Poslal na mn?, aby mi mú tvrz obo- řili; Poslal svého střelce na mú dědinu do Uhřec. Půh. I. 302., 296., II. 192. P. mrtvé na svět. Chč. 638. P. k městóm i na hrady. Alx. Páni chtí ku papeži p. na svůj náklad. Let. 231. Jan poslal na víno. Kn. Poh. 144. (Vz Na I. 3.). P. někoho na pomoc. Arch. I. 16. P. voje na hrady. Jir. Anth. I. 39. A pur- krabí pražský má s tím listem na ty dědiny poslati osobu dobře zachovalou, na to pří- sežnú. Zř. F. I. On ty peníze naň poslal, šp. m. jemu. Jv. -- koho jak. P. koho na svém místě. Václ. IX. Když jsem poslal vás bez měšce a mošny a obuvi. SŠ. L. 201 — s dvěma akkusativy. Odtud jej svázána poslal. Pass. Vz Akkusativ, 9. — ke komu oč. Dsky I. 153., Let. O pomoc p. Nt. Po- slal k němu o příměří. Let. 160. O jiné škody má odsavad úředníky tam na dědinu p. Půh. — se sup. Nero lovce lovit zvěři poslal. Pass. 595. — s infinit. Poslal služebníka v hodinu večeře pověděti. Bibl. lob. 485. (Bdl.). — aby. Posýlal ho, aby kradl. Us. -- Cf. Poručiti.

238206   Poslati Svazek: 7 Strana: 0368
Poslati. Cf. Sláti, Dosílati, Laš. Brt. D. 207., vysílati, Št. Strž. I. 356. Posielati, Výb. I. 577., Exc. 1466., Arch. I 314., Krnd. 37., Bj., Ž. wit. 125. 6., Hus I. 182., II. 14. a j. Posílati. Výb. II. 1265., 1314., 1372 , Arch. VII. často, Luk. z Pr. a další příklady. Kvř. ve své Ml. doporučuje psáti posílati (strč. posielati) a také Gb. ve své mluvnici, která se právě tiskne (Km. 1890. 90.). Prk. zase tomu odporuje. Vz Krok. III. 202. — Cf. Mkl. Etym. 333. b. - nač: na maso, na pivo, na hřebíky atd. = pro maso atd., koupit masa atd. Mor. Brt. D. — koho: Poslal ducha sv. Št. Kn. š. 12. — co komu: listy, Št. Kn. š. 5., hubičku, Hrts, ovoce. Vyb. II. 20 — co kam (od- kud, s čím, proč). Poslal hocha se džbá- nem do hospody pro pivo. Us. Poslal v té věci do Šparty. J. Lpř. Pošli anděla v ten dóm z královstva tvého; P. list ke králi. Výb. II. 15., 42. Posla ottud posly k městu, Alx., k modle; Duši svú do pekla p. Št. Kn. š. 10. 19. — odkud. (Svaté písmo) z věčné vlasti posláno. Št. Kn. š. 5. — pro co. Pošlete mi pro doktora. Sl. ps. č. 96. Pošle pro svú radu. Výb. II. 42. Svého syna pro ny poslal. Št. Kn. š. 188. P-la proň. NB. Tč. 125. Nechť pošlí po mě bi- skupové. Hus II. 114. — (co) po kom. Král, aby je zjímali, po nich poslal. Pass mus. 354. Písmo svaté ráčil jet po patri- archách a prorociech p. Št. Kn. š. 5. — kde. A já posielam angela svého před tváří tvú, kterýž . . . Hus II. 14. — co jak. Posýlám ti lásku po provázku. Sš. P. 514. Poselstvím někoho p. Lpř. — ke komu oč. Oč k někomu pán poslal. Bl. Ž. Aug. 102.

238207   Poslati Svazek: 7 Strana: 1363
Poslati. Posielati: V. Písecký † 1511. Půh. V. 165., Chč. m. s. III. 35., Arch. IX. 143. a často tam. Posýlati. 1476. Arch. IX. 156., 393., 396., 405. a j. tam, Kom. Kor. 175., Půh. V. 22., 229. a j.

238208   Poslati Svazek: 8 Strana: 0301
Poslati. Odchylka stará je v sielati, po- sielati, nč. posílati atd. proti starsl. sylati; čes. posielati je novotvar utvořený ku poslati bezpochyby vlivem posel a změkčeného praes. pošlu. Gb. H. ml. I.38. Posielati: Chč. S. 292., Kat. z Žer. I. 48. Posýlati: Chč. S. 281., Kat. z Žer. I. 19., 37., 48., 49., 56., 71., 83., 111. a tak z pravidla.

238209   Poslati Svazek: 9 Strana: 0241
Poslati. Posílati. Sr. Rozesílati. Pal Děj. III. 1. 342. Posýlám k Vám vládyky. 1520. Arch. XVI. 72. Tamtéž také: posílati. Po- sýlati. Kom. (Mus. 1899. 65. a j. ), Fisch. Hosp. 382. a j. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 356.

238210   Poslati Svazek: 10 Strana: 0283
Poslati. Posílati. Kom. Did. 284. Jinde posýlati. Posílati. 1511. Arch. XIX. 36., 37. Sr. Rozsýlati, Kom. Did. 53., odsýlati. 57. Posýlati dle analogie staré slovanštiny, po- sílati psávalo se ve staré češtině. Bílý Obr. 99. — co komu pokom nač. To mu poslal po otcovi na dar. Val. Nár. sbor. VIII. 97.

238211   Poslati po koho Svazek: 9 Strana: 0458
Poslati po koho. P. po komorníka pó- vodu. Kn. rožm. čl. 237.

238212   Poslátko, a Svazek: 2 Strana: 0783
Poslátko, a, n., malý posel, ein junger, kleiner Bote. Potkalo ju mladé pacholátko a to bylo od Boha p-ko. Mor. P. 6.

238213   Poslaviti Svazek: 7 Strana: 0368
Poslaviti, ein wenig oder alle preisen, loben. Bern., Ž. 90. 15.

238214   Poslé Svazek: 2 Strana: 0783
Poslé, najposlé=posléze, nejposléze, spä- ter, zuletzt. Však z toho i poslé nepokoj přijde. Št., Výb. I. 752.

238215   Posle Svazek: 7 Strana: 0368
Posle = po. P. toho = po tom. Slov. Czm. 96. Posle ne: pošlé z po-selě = potom. Krok. III. 431. (Prk.).

238216   Poslé Svazek: 7 Strana: 0368
Poslé. A bude poslé hóře jemu než prvé. Hus II. 106. A v té trojici nic není prvé a nic p. Št. Kn. š 15. (229. 10.).

238217   Posleď Svazek: 2 Strana: 0783
Posleď = později, später. Na mor. Zlín- sku. Brt.

238218   Posled Svazek: 7 Strana: 0368
Posled. Žni k posledou, zejtra mne od- vezou. Sl. ps. III. 21. V p. = na posled. Vrch. Od posledu stal se vlídným.Dch. — P. = pozadek, pozadní obilí. Slez. Šd.

238219   Posľeď Svazek: 8 Strana: 0301
Posľeď = později, Zlín. Brt. D. II. 368.

238220   Posled, u, m Svazek: 2 Strana: 0783
Posled, u, m., das Letzte. K posledu, na p., na p-dy = konečně, zuletzt. K posledu se chválí činy. Ende gut, alles gut. Prov. Sloužiti někomu k p-du, Jemanden den letz- ten Dienst erweisen. Dch.

238221   Posleda Svazek: 2 Strana: 0783
Posleda, y, f., posledek, das Letzte. I kehdy docházeše ?. vojev, der Nachtrab. Rkk. 21.

238222   Posleda Svazek: 8 Strana: 0301
Posleda. Cf. Nohsleda a Seyk. Ruk. 51, List. fil. 1896. 341.

238223   Posleda Svazek: 10 Strana: 0283
Posleda vojska = zadní část. Msn. II. 65. 190.

238224   Posledek Svazek: 2 Strana: 0783
Posledek, dku (zastr. -dka), posledecek, čku, m., posled, konec, ostatek, das Letzte, Ende. V. K p-dku. V. Na p-dky. Ros. Do- stane se k posledku do vězení. Reš. Po- čátek, p. řeči. Až do p-dka. Reš. — P., dka, m., kdo jest poslední,der Letzte, Nach- komme. Tamto vzdechne Čechů p. Hlas. P-ci budú horší nežli předci. M. Dám tvým p-kóm všecky tyto vlasti. BO.

238225   Posledek Svazek: 7 Strana: 0368
Posledek. Až do p-dka, bis zum Schlusse. Dch. Pak nadívaných řízků k posledku se dalo. Kká. Td. 64. K p-dku čtyři krajové spolu se smluvili. Let. 118. Ty můj milý p-čku, přivez mi jich na kolečku (říká, kdo poslední peníz vydá). Mus. 1854. 534. Udeřil nepřátely své v posledky, in posteriora. Ž. wit. 77. 66. Ať omočí p. prsta svého u vodě a obvlaží jazyk mój. B. mik. Luk. 16. 24. Vz Mězený.

238226   Posledek Svazek: 9 Strana: 0241
Posledek, dka, m. Aby se nechalo pro p-dky čili ty, kteří by ? obědu přijíti byli obmeškali. Sdl. Hr. IV. 63.

238227   Posledkovati Svazek: 2 Strana: 0783
Posledkovati, posledním býti, der Letzte sein. — kde. Kdo zde jiným předkoval, tam (na onom světě) p. bude a naopak. Sš. Mt. 270.

238228   Posledně Svazek: 2 Strana: 0783
Posledně, naposled, endlich; onehdy, neu- lich. D.

238229   Posledně Svazek: 7 Strana: 0368
Posledně. A když již po p. od krále jdiechu (konečně). Vyb. II. 554.

238230   Poslednější Svazek: 10 Strana: 0652
Poslednější. Kovář porazil krejčího, prv- nější byl silnější, poslednější slabší — místo: Kovář byl silnější, krejčí slabší. Věst. XIII. 2.

238231   Posledněkrát Svazek: 2 Strana: 0783
Posledněkrát, zum letztenmal. Šm. Vz Posledníkrát.

238232   Posledněkrát Svazek: 10 Strana: 0283
Posledněkrát. Podívej se p. na mne. J. Jehlička Kyt. — Rais. Lep. 182.

238233   Poslední Svazek: 2 Strana: 0783
Poslední, poslednější, nejposlednější, der letzte. P. vůle (vz Kšaft, Závěť), čtvrť (mě- síce), den, soud, V., cena, příčina, oběd, tanec, Jg., cíl a konec, muž, bolesť, D., po- mazání. Kom., lhůta, pořízení o něčem. J.tr., zápas smrti, zkouška, místo, hodinka. Srn. Prosinec p. (měsíc) jest. Kom. Sepsání p. vůle; p. službu vykonati; z p-dního mlátiti, p. mlátiti (v koncích býti, mříti); na p-dním soudu; p. den života vyplniti. V. P. vůli vyhotoviti, Sych., sepsati. V. Oči mu jdou v sloup, již z p-dního mlátí; jest s ním na mále, mele z p-dního. Sych. Do p-dního všecky zabili. Us. Do p. krajnosti; ještě nejsou p. konce; pracuje již k p. hodince; p. místem, ale ne p. cenou. Dch. Chodí na p-dních. Us. Dr. Tu jsem na p-dním roce stál před úřadem. Půh. II. 358. Má jemu p. rok třetí dán býti. Půh. II. 146. V najpo- sledních, najposlezších dnech. B0. P. tah, vz Tah. Od prvního slova až do posledního. NB. Tč. Jíme již z posledního; dnes jsem napekla chleba již z posledního; Us.' Hý. Chce vždycky p. slovo míti. Troj. P. babku někomu vydříti. Sych. P. sousto z huby komu vydříti. Do p. krůpěje krve se brá- niti. Sych. Do pekla hluboko, do nebe vy- soko a nebeského soudu ku p-dnímu dni dlouho čekati. Jg. Zvoní mu na poslední. Vz Prodělání. C. Vydal by do posledního. Vz Štědrý. Lb. Hřiech, ukradnúc sniesti, leč by poslední (největší) núze k tomu přitiskla. Št. N. 67. — Často chybně m.: tento, když se slovy těmi ukazuje jenom ku bližšímu ze dvou předmětů dříve jmenovaných. Páni a rolníci, z nichž poslední smlouvy nepode- psali atd., místo : z nichž tito .... Brs. 130 , Šb., Š. a Ž.

238234   Poslední Svazek: 7 Strana: 0368
Poslední. P. pocta (pohřeb). Us. Pdl. Sedává v divadle na poslední gallerii. Us. Obrali ho z p-ho krejcaru. Us. Kká. Však ještě nevjela s p-ním (do stodoly; ještě není vyhráno). Us. Vk. Má domů hodinu, ale tu p. U Žamb. Dbv. Až do p-ho dechu. Us. Už dělá v (o) p-ním (dodělává, umírá). Us. Vk. — P. = největší. P. potřeba, núze. Št. Kn. š 255 3. a 37. (254. 20).

238235   Poslední Svazek: 9 Strana: 0241
Poslední = nepatrný. Každýť tak nerad se vzdá byť i p dních z majetku věcí. Vaň. Göth. 23. — P. = konečný. Čin, ?? čiň, jen pamatuj na p. konec; Mele, nabírá z posled- ního (umře). Hoř. 125., 93. (121. )

238236   Poslednice Svazek: 2 Strana: 0783
Poslednice, e, f., die letztgeborene Toch- ter. Mus.

238237   Posledníček Svazek: 9 Strana: 0241
Posledníček. Dal mu p-čka (poslední ránu na rozloučenou, když děti ? večeru po hře domů se rozcházejí). Hoř. 83.

238238   Posledníčešství Svazek: 7 Strana: 1363
Posledníčešství, n. Hvlč. I. 181.

238239   Posledník Svazek: 2 Strana: 0783
Posledník, u, m., stračí nůžka, primula veris, bylina. Byl.

238240   Posledník Svazek: 7 Strana: 0368
Posledník, a, m. P. voje, der Nach- zügler. — Tretia (tabuľa) záleží z tak zva- ných p-kov. Slov. N. Hlsk. XIV. 155.

238241   Posledníkovati Svazek: 7 Strana: 0368
Posledníkovati = posledním býti, der letzte sein. Vz Předkovati.

238242   Posledníkrát Svazek: 2 Strana: 0783
Posledníkrát, zum letztenmale. Ms.

238243   Posledníkrát Svazek: 9 Strana: 0241
Posledníkrát. Pal. Děj. III. 1. 196.

238244   Poslednosť Svazek: 2 Strana: 0783
Poslednosť, i, f., die Letztheit. Ros.

238245   Posledovatelnosť Svazek: 7 Strana: 0368
Posledovatelnosť = postupnosť. Slov. Czm. 96.

238246   Posledstvo Svazek: 7 Strana: 0368
Posledstvo, a, n. = poslední kmen, po- tomstvo. Že veškero p. Achabovo vyhlazeno bude. Sš.

238247   Posledy Svazek: 7 Strana: 0368
Posledy. V, na p. Vz Naposled. Rk.

238248   Poslehnouti Svazek: 2 Strana: 0783
Poslehnouti, hnul a hl, utí, auf eine kurze Zeit sich zusammenlegen. — s kým kde. S ní (s paní) na truhle poslehl. BN.

238249   Poslech Svazek: 2 Strana: 0783
Poslech, u, m. Dveřmi (ránem, nocí, ve- čerem, soumrakem) na p-chy vycházeti. .,,. a Ž. Vz Posluch.

238250   Poslech Svazek: 7 Strana: 0368
Poslech. Hudba pěkná na p. Us. Rgl. Báj hodná p-chn. Vrch Ač důvod váš na p. je zcela zprávný. Šml. — P., auskultace. Vz Slov. zdrav.

238251   Poslech Svazek: 8 Strana: 0571
Poslech někomu skýtati. Bráb. Vrch. 86.

238252   Poslech Svazek: 10 Strana: 0283
Poslech, u, m. Příštím na poslechy něco vykonati. Msn. II. 405.

238253   Poslechnouti Svazek: 2 Strana: 0783
Poslechnouti, vz Poslouchati.

238254   Poslechnutí Svazek: 2 Strana: 0783
Poslechnutí, n., die Anhörung. D. — P., das Gehorchen, die Befolgung. Jg.

238255   Poslechový Svazek: 7 Strana: 0368
Poslechový, auscultatorisch. P. zjevy, příznaky.

238256   Poslena Svazek: 2 Strana: 0783
Poslena, y, f. =poslice. Na mor. Zlínsku. Brt.

238257   Poslenda Svazek: 7 Strana: 0368
Poslenda, y, f. = poslední rána, kterou dá dítě dítěti, když se rozcházejí. U Tur- nova.

238258   Poslenný Svazek: 8 Strana: 0301
Poslenný = poslední. Phľd. 1893. 521.

238259   Poslepjati Svazek: 2 Strana: 0783
Poslepjati, poslepiti, ganz zusammenkle- ben. Na Ostrav. Tč.

238260   Poslepnouti Svazek: 2 Strana: 0783
Poslepnouti, pnul a pl, utí, der Reihe nach erblinden. — komu kde. Všichni ptáci mu v klecích poslepli.

238261   Poslepún Svazek: 7 Strana: 1363
Poslepún, a, m., pester, serpens. Pršp. 22. 17.

238262   Poslešný Svazek: 2 Strana: 0783
Poslešný = poslušný. Us. u Opavy. Klš.

238263   Poslešny Svazek: 9 Strana: 0241
Poslešny = poslušný. Slez. Lor. 77.

238264   Poslevek Svazek: 8 Strana: 0571
Poslevek, vku, m. = slevení s ceny. Řekla, že p. daleko nepuojde. Arch. XV. 40.

238265   Posléz, posléze Svazek: 2 Strana: 0783
Posléz, posléze, (poslíze), poslézeji (komp.), superlat. nejposléz, nejposléze, spä- ter. Co se p. stalo, prvé pokládá. V. To jest o 9 let p. nežli Hájek psal. V. V té trojici nic nenie prvé ani posléze (potom). Št. 185. — P. = nejposléz, na posledy, zu- letzt, endlich. Len se suší, tře a posléz přede. Sych. Vz Věta spojovací.

238266   Posléze Svazek: 7 Strana: 0368
Posléze. Mkl. Etym. 306.

238267   Poslézti Svazek: 8 Strana: 0301
Poslézti. Druzí dolů poslézali (jeden po druhém). 1726. Mtc. 1896. 129.

238268   Poslíbiti Svazek: 2 Strana: 0783
Poslíbiti, il, en, ení = slíbiti, verspre- chen. Man. sv. Aug. ms.

238269   Poslíbiti Svazek: 7 Strana: 0368
Poslíbiti, poslibovati. Hus III. 48.

238270   Poslice Svazek: 2 Strana: 0783
Poslice, e, f., poslíčka, die Botin.

238271   Poslíček Svazek: 2 Strana: 0783
Poslíček, vz Posel.

238272   Poslíčka Svazek: 7 Strana: 0368
Poslíčka, y, f., Botin, f. Rk. Vz Poslice.

238273   Poslíčkovati Svazek: 9 Strana: 0241
Poslíčkovati = služby poslíčka vykonávati. Wtr. Živ. vys. šk. 249.

238274   Poslíčky Svazek: 2 Strana: 0778
Poslíčky, ův, m., pl., první porodní bolesti, úštipky, die Vorboten, ersten Geburtswehen. .-- P., a n. u, m., řízení, jednání, práce, dílo, das Geschäft, die Arbeit. Hleď svého posla (své práce). Šm. Kterýžkoli činíte posel. Št. Výb. I. 699. Má je (hospodář svú čeleď) i v světském běhu učiti a vésti, aby svój posel uměli. Št. N. 57. Aby uměli svój posel, aby potom sobě i jiným mohli sě hoditi (o čeledi). Št. N. 61. Čož zvláště přislušie ku j poslu jeho a k jeho práci. Št. N. 62. — P. z Prahy, politický denník vydávaný po 22 let Františkem Šimáčkem, v červenci 1879. pro- měněn v České noviny. — P. boží mne na- vštívil (blesk, oheň, der Wetterstrahl). Us.

238275   Poslíčky Svazek: 7 Strana: 0368
Poslíčky, vz Porod, Porodní.

238276   Poslík Svazek: 7 Strana: 0368
Poslík, a, m., pták. Brm. II. 2. 684.

238277   Poslimačiť Svazek: 7 Strana: 0368
Poslimačiť = posliniti. Slov. Bern.

238278   Poslinek Svazek: 2 Strana: 0783
Poslinek, nku, m., slina, kterou předoucí sliní niti, der Speichel. D. — P., dar, kdy? se dopředlo, das Spinngeschenk. Prositi o p., dáti p. T. — Něco na p. = k jídlu (aby přadleny předouce měly hojnosť slin). Na Slez. a na Mor. Jg., Klš. Trnky usuším v zimě na p-nky. Slavie II. 4. 269.

238279   Poslinek Svazek: 7 Strana: 0368
Poslinek dar. Sš. P. 763. Cf. Odvážky.

238280   Poslinění Svazek: 2 Strana: 0783
Poslinění, n., die Begeiferung. D.

238281   Posliněný Svazek: 2 Strana: 0783
Posliněný; -en, a, o, begeifert. Jg.

238282   Posliniti Svazek: 2 Strana: 0783
Posliniti, il. ěn, ění, speicheln, be-, an- geifern. — co: niti, prsty.

238283   Poslinka Svazek: 7 Strana: 0368
Poslinka, y, f. = poslinek. Dones něco na p-kn. Slez. Šd. Devčata suší ovoce na p-ku k zimním přástvám. Němc. IV. 413.

238284   Poslinky Svazek: 10 Strana: 0283
Poslinky přinášely, poněvadž předení velice vysušovalo. Vlasť, I. 159.

238285   Poslintaný Svazek: 2 Strana: 0783
Poslintaný, begeifert. Děti mají šatv p-né. Us. Tč.

238286   Poslintati Svazek: 2 Strana: 0783
Poslintati, poslintávati, begeifern.— co, se. D., Ros.

238287   Poslist Svazek: 7 Strana: 1363
Poslist, u, m., epištola. Pršp. 84. 11.

238288   Poslíš Svazek: 2 Strana: 0783
Poslíš = později. V Písecku. Slm.

238289   Poslíz Svazek: 7 Strana: 0369
Poslíz = později. Mor. Brt. D. 175.

238290   Poslizka Svazek: 7 Strana: 0369
Poslizka, y, f. = poslizovka. P. rohov- ková, Hornhautepithel, močojemu, Nieren- beckenepithel; barvivová, Pigment, desko vitá, Pflasterepithel. Ktt. exc.

238291   Poslizka Svazek: 8 Strana: 0301
Poslizka, dle Kroka 1892. 369. lépe: sliz- nice.

238292   Poslizkovitý Svazek: 7 Strana: 0369
Poslizkovitý, epitheloid.

238293   Poslizkový Svazek: 7 Strana: 0369
Poslizkový, Epithel-. Purkn. P. katarrh, epithelischer Katarrh.

238294   Poslizkový Svazek: 10 Strana: 0283
Poslizkový. Válce p., poblániční, Epi- thelialcylinder. Ktt.

238295   Posliznice Svazek: 7 Strana: 0369
Posliznice, vz Poslizovka, Poblánice (dod.).

238296   Poslizničný Svazek: 7 Strana: 0369
Poslizničný. P. suchosť spojivky, xerosis conjunctivae epithelialis. Schbl.

238297   Poslizovka Svazek: 2 Strana: 0783
Poslizovka, y, f., posliznice, položka na blanách plzkových, epithelium. Schd. II. 318., Presl.

238298   Poslíž Svazek: 2 Strana: 0783
Poslíž. Us. Vk. P. m.: poslíz (=posléze, komp. od posled. Cf, příz, snáž m.: příz, . snáz ort před, snad-no) = později. Máš to jedno jít tam meň neb poslíž (dřív nebo později). Vz Meň u Kamýku nad Vltavou. Prk. Přišla poslíž. Us. v Táborsku.

238299   Poslopati Svazek: 7 Strana: 0369
Poslopati, viel aussaufen. Bern.

238300   Poslouchač Svazek: 2 Strana: 0784
Poslouchač, vz Posluchač.

238301   Poslouchání Svazek: 2 Strana: 0784
Poslouchání, slyšení, das An-, Zuhören. Pilným p-ním něco vyskoumati. D. — P., činění dle rady, dle rozkazu, das Gehorchen, die Befolgung. Jel.

238302   Poslouchati Svazek: 2 Strana: 0784
Poslouchati (zstr. poslúchati); poslech- nouti, chnul a chl, ut, utí = slyšeti, hören, zu-, anhören. Horchen, zuhorchen; podlé rady n. poručení činiti, gehorchen, gehorsam sein ; v Krkonš. místy = cítiti. Já rád poslouchám tavák (tabák) kouřiť. Kb. Koř. sl?ch Mkl. aL. 131. — abs. Poslechněte, kdo tu tluče. Poslechněte pak. Pilně p. D. Žák poslouchá pozorně. Kom. Radosť, až milo, až libo p.; těžko, hrozno, hořko p.; potajmo. Sych. Po- slúchá jak sviňa, rty do slámy ští. Na Slez. Tč. Poslyš! Dch. Napiatě p. Dch. — co, koho (akkus.) = auscultare, slyšeti, naslé- chati, pozor míti na to, co kdo povídá. Kdy- bys byl Jeníčku poslouchal matičku. Er. I. 182. Nechcete p. pány. Er. P. 426. P. zpěv, hudbu. Bart. Rád ho poslouchám, když mlčí. Us. — čeho, koho (gt.) = obtemperare, po- slušnu býti. Kněz poslouchaje řečí jejích tr- val při ní za dvě hodiny. Bart. 260. 5. Po- slechněte řeči mé. Br., V. P. rozkazu, rady jiného, V., Kom., Jel., slova božího. Pass. Kdo otce a matky neposlouchá, bude poslu- šen telecí kůže. Pk. P. starších. Št. Kdo každého poslouchá, zle činí, kdo nikoho, ještě hůře. Č., Pk. Poslechni mé rady. Suš. Jeho rozkazu poslouchá celá země. Sm. Po- slúchaj mé rady. Smil v. 1643. Káza jim na Strahov státi, tu svej trúby poslúchati. Dal. Poslúchajte slova mého. Dal. 96. Poslúchajte těch novin, jež vám povědě. Výb. I. 67. Drž se Boha, poslyš lidí a čiň, jak se tobě vidí. Ve Slez. Tč. P. hlasu zpěvákóv a zpěvákyň Bj. Poslúchajte sna mého. BO. — čeho v čem. Poslechněte v tom dobré rady. Háj. Nemá ho v tom poslúchati. Hus. I. 409. Duše chce poslúchati v dobrém Boha svého. Hus. I. 47. V službě ledakoho p. musí. Er. P. lf>9. P. koho v čem. Výb. II. 42., Kat. 199. — nač na koho. Neposlouchej na žádného Er. P. 480. P. na rozkaz, na slovo. Brs. 104. — koho na čem. Na tom mne neposlúchaj. Pass. 553. — komu, Us. u Přer. Kd. Cf. Poslušný komu. — jak : s pozorem p. V.— kde. Poslouchá, ale za dveřmi (dvojsmyslně). Č. Kdo za dveřmi poslouchá, sám o sobě slýchá. Č. — čím: ušima. Us. Posluchaj uchem, ni bruchem. U Opav. Klš.

238303   Poslouchati Svazek: 7 Strana: 0369
Poslouchati = cítiti. Také mor. Vck. — co. To, což sú čtli neb poslúchali. Št. Kn. š. 3. P. kázánie. Št. Kn. š. 50. — čeho, koho. Kráčím do kostela poslouchat mše. Sš. P. 4. P. mají děti rodičóv. Hus I. 377. (II. 438.). Račte této řeči p. Sv. ruk. 109. (190.). Kdo koho miluje, ten ho i poslouchá. Hkš. exc. — v čem (koho). Ve všem ně- koho p. Št. Kn. š. 107. Král jeho v tom p-chne. Výb. II. 42. Kteříž lidí v hřiechu p-chají; Bóh přikazuje, abychom ve zlém nižádné moci neposlúchali. Hus I. 90., 89. Ktož rozkazuje co zlého i ten, ktož v tom poslúchá. Krnd. 19. — koho na čem. Na tom mne poslúchaj, mým bohóm sie modl. Pass. mus. 347 — jak (se odkud, čeho). Kdo p-chá, jak chce roba, bláznu se po- dobá. Slez. Tč. Zvonce z luna lesního pří- jemně se poslouchají. Šml. I. 16. A tak na krátce všeho máme p., což ... Št. Kn. š. 27. Na půl kola p. Jrsk. Do devátéj kože nech ta p-chá. Brt. N. p. I.272. — o kom. Aby rády o něm (o Bohu) p-ly. Št. Kn. š. 37. — koho proti komu. Nemá člověk nižádného p. proti Bohu. Hus I. 143. Kdo jich p-chá protiv Bohu. Št. Kn. š. 19. — nač: na ptačí zpěv, šp. m.: ptačí zpěv n. ptačího zpěvu. Brt. 2. vd. 179.

238304   Poslouchati Svazek: 8 Strana: 0301
Poslouchati. Poslúchýte m. poslúchajte. Gb. H. ml. I. 138. Kdo dobře p-chal, pak nej- líp vládne. Zvič. Mlt. 58.

238305   Poslouchati Svazek: 10 Strana: 0283
Poslouchati. Chci tebe na všem poslú- cbati. 1459. List. fil. 1904. 438.

238306   Poslouchati jak Svazek: 9 Strana: 0241
Poslouchati jak. P-chám jak blázen (jsem dychtiv slyšeti). Čes. 1. IX. 242.

238307   Poslouchati jak Svazek: 9 Strana: 0458
Poslouchati jak. P-la, až se jí brada třásla. Šml. V. 70.

238308   Posloupeň Svazek: 7 Strana: 0369
Posloupeň, pně, f. = postoupeň. Šm.

238309   Posloupenský Svazek: 2 Strana: 0784
Posloupenský pořad, die Erbfolgeord- nung. J. tr.

238310   Posloupenství Svazek: 2 Strana: 0784
Posloupenství, n., posloupnost, die Erb- folge. Dědictvie ot předkóv přišlé buďto poslúpenstvím neb kúpením. O. z D.

238311   Posloupenství Svazek: 7 Strana: 0369
Posloupenství (v dědictví). Výb. I. 976. Kterýž by p-stvím k tomu právo měl. Vš. 214.

238312   Posloupí Svazek: 7 Strana: 0369
Posloupí, n. = sloupová řada, Säulen- reihe, Säulenstellung, f., Säulengang, m. S. N. XI. 84. P. chrámové. Hnoj. 22. Vz Po- slupí.

238313   Posloupně Svazek: 2 Strana: 0784
Posloupně, po sobě, jeden po druhém, der Reihe nach. Pošli od něho p. takto. P. připadlo dědictví naň (po krvi a příbuz- nosti). Pr. P. až do Viléma. V.

238314   Posloupník Svazek: 2 Strana: 0784
Posloupník, a, m., nástupce, der Nach- folger. J. tr.

238315   Posloupnost Svazek: 2 Strana: 0784
Posloupnost, i, f., postupnost, vůbec řada článků stejného druhu po sobě následujících na př. p. panovníků. S. N. Die Nachfolge, Reihe. P. času, D , králův, rodu, knížat. Jg. P. v dědictví (nápad), D., v děděni, dědičná, Nz. P. tonů, die Stufenfolge. Mus. Právo k p-sti, pořad p-sti; p. pokolení, die Reihen- folge der Geschlechter; p. v manství, die Lehenssuccession. J. tr. P. plodin = pro jistou dobu určitý pořádek, v jakém polní plodiny za sebou následovati mají, die Frucht- folge, der Fruchtumlauf, Turnus. Pta, P. není v té zemi žádným zákonem ustanovena. Ml. Lukáš šetří p-sti ve svém vypravování. Sš. L. 14. — P., pojití, die Abstammung. P. svou od někoho míti. Plk. P. po meči, po přeslici. Nz. Honositi se rovnou p-stí od králů českých. Ml. — P., podání (ústní, tradice), die Uiberlieferung. D., Br. — P. v mathem., progressio, die Reihe, Progres- sion. P., řada arithmetická (počtářská), geo- metrická (měřická). vzestupná, vzestupující. vzhůru postupující, rostoucí, steigend, se- stupná, sestupující, dolů postupující, fallend. Nz. — P. električná n. mlunná. die elek- trische Reihe (Säule). Pr. Chym. — P. listu, vz Sch. II. 195.

238316   Posloupnosť Svazek: 7 Strana: 0369
Posloupnosť knížat, Vz Šf. III. 155., 160. a j., představ. Dk. P. 39. — P. v math.: konečná, nekonečná. Hra.

238317   Posloupnosť Svazek: 7 Strana: 1363
Posloupnosť dědičná na trůn des. Vz Ott. VI. 575. b.

238318   Posloupnost Svazek: 10 Strana: 0283
Posloupnost asi stará chyba m.: postoup- nost Mš. Vz Ott. XX. 296.

238319   Posloupný Svazek: 7 Strana: 0369
Posloupný. P. čísla, Šim. 6., zjevy (opp. současné), vývoj, Pdl, krásno. Dk. Aesth. 149. P. svědectví; Ti p-ným řádem Srby vládli. Šf. Strž. I. 254., II. 267. P. dědina = statek, který na někoho právem dědickým přichází. Emier Reliq I. 46., Kn. rož. 130.

238320   Posloupný, -ní Svazek: 2 Strana: 0784
Posloupný, -ní, postupný, nach einander folgend; traditionell, überkommen. Vz Po- sloupnosť P. učení, podání (tradice). I), P. dědictví. Vš. To je dědina má p-ná po mém otci Petrovi z Boru někda řečeném. Kn. rož. 282. Dlužen jest jim (synóm) dáti všeho statku buď p-ný neb přidobytý, pravý díl. O. z D.

238321   Posloužená Svazek: 2 Strana: 0784
Posloužená, é, f., posloužení, Dienstes- erweisung, f. Děkuji za p-nou. Us.

238322   Posloužení Svazek: 7 Strana: 0369
Posloužení. Při počátku mého psaní učinil jsem byl spis ku p. času toho. 1512. Mus. 1883. 363.

238323   Posloužení, n Svazek: 2 Strana: 0784
Posloužení, n., die Bedienung, Bewir- thung, der Dienst. K p. hotový. V. P. z lásky. D. Míti někoho k p. (k posluze). P. ochotné, bystré, správné (reell), slušné, hbité. Šm., Šp. — P., pohřbení, die Bestattung zur Erde, der letzte Dienst.

238324   Posloužený Svazek: 2 Strana: 0784
Posloužený; -en, a, o, bedient. Jeho p-né svátosti jsou dobré a pravé. Peyt. 7.

238325   Posloužitelně Svazek: 8 Strana: 0571
Posloužitelně (lidem něco učiniti). Bl. (Hostn. 5.).

238326   Posloužiti Svazek: 2 Strana: 0784
Posloužiti, služ, slouže (íc), il, en, ení; posluhovati. — P. = sloužiti, službu konati, dienen, bedienen, aufwarten, bewirthen; udě- lovati, podávati, reichen, geben; trochu slou- žiti, ein wenig bedienen; prospěti, pomoci, k něčemu přivésti, helfen, verhelfen, nützen, Dienst leisten. Jg. — komu : Bohu, rodičům atd. Us. On mu dobře posloužil, Ros., zle. V. Poslúžil vóli boží. ZN. Jak mi má p., když ho pořád po všech peklech posýlají? Dch. — kdy: při porodu. Jel. — komu čím: svátostmi. Reš., D , Chč. 304. Apoštolé lidu křestem posluhovali. Sš. J. 64. P. ně- komu pokrmem. Pass. 78. — komu jak. Aby každé ovci dle její zvláštní potřeby posluhovati mohl. Sš. J. 170. Dobrým ně- komu p., V., dobrou radou. V. Zradou svou zle nám posloužil. Sych. Něčím dobře si p. D., Šm., Sych. — k čemu. K dobrému a k užitku p. V. To mu k slávě poslouží. V. Obávaje se, abych čtenáři k tesknosti ne- posloužil. Ler. — komu s čím. Sobě s tím nejhůře posloužil. Br. komu proč: z pouhé lásky.

238327   Posloužiti komu Svazek: 7 Strana: 0369
Posloužiti komu. Št. Kn. š. 86. — komu čím. Městuom muože zlým p-ženo býti. Let. 204. Aby jim pokrmem p-ly. Pass. Svátostmi někomu p. Krnd. 36 , Pož. 103., Bart. 260., Let. 334. — jak. Poslúžímť rád. Št. Kn. š. 132. — čím k čemu. Kdyby tím k jejich dobrému mohl p. Abr. 154. — komu čeho v čem. Tohoť vám v tom rád posluhovati chci. Arch. V. 327.

238328   Posloužiti komu Svazek: 8 Strana: 0301
Posloužiti komu = 1. jíti za kmotra; 2. zaopatřiti nemocného. N. Město. Brt. D. II. 368.

238329   Poslová Svazek: 2 Strana: 0785
Poslová, é, f., žena poslova, die Gesandtin, Frau des Gesandten, Boten, die Botin.

238330   Poslová Svazek: 7 Strana: 0369
Poslová, é, f., vz Poslový. — P., sam. u Prahy, u Smíchova.

238331   Poslovanělý. P Svazek: 10 Strana: 0283
Poslovanělý. P. Lada. Lit. I. 674.

238332   Poslovanění Svazek: 7 Strana: 0369
Poslovanění, n., die vollendete Slavi- sirung.

238333   Poslovaněti Svazek: 2 Strana: 0784
Poslovaněti, ěl, ění, poslovanštěti, ěl, ění, slawisch werden. Jg.

238334   Poslovaniti Svazek: 2 Strana: 0785
Poslovaniti, poslovanštiti, il, ěn, ění, poslovaňovati, poslovanšťovati, slavisiren. — co, koho: něčí jazyk. Krok.

238335   Poslovaniti Svazek: 7 Strana: 0369
Poslovaniti. Šf. Strž. II. 18, 81.

238336   Poslovati Svazek: 9 Strana: 0241
Poslovati. P-val u Jiřího. Flš. Písm. I. 284.

238337   Poslovenčiti Svazek: 7 Strana: 0369
Poslovenčiti, il, en, ení, zu Slovaken, slovakisch machen. Phľd. I. 1. 59., Rl. Pr. II. 21.

238338   Poslovenštiti koho Svazek: 9 Strana: 0241
Poslovenštiti koho. Čes. 1. VI. 590. Sr. Poslovenčiti.

238339   Poslovica Svazek: 7 Strana: 0369
Poslovica, dle Káča = přísloví, poře- kadlo. Slov. Mt. S. I. 83., Nár. nov. 1886. č. 174. 2/1.

238340   Poslovina, y, f Svazek: 7 Strana: 0369
Poslovina, y, f., sam. u Smíchova. Arb.

238341   Poslovný Svazek: 2 Strana: 0785
Poslovný, Wort-, Verbal-. Přídoby (pa- rallelismy) jsou p-né, když shodnost' toliko v slovích záleží. Mark.

238342   Poslový Svazek: 2 Strana: 0785
Poslový; poslův, ova, ovo, Boten-. —

238343   Posložiti se Svazek: 9 Strana: 0241
Posložiti se = sbírku učiniti. Němc. III. 314.

238344   Posľubovati Svazek: 7 Strana: 0369
Posľubovati = poslibovati. Slov. N. Hlsk. IV. 345.

238345   Posluha Svazek: 2 Strana: 0785
Posluha, y, f., služba, posloužení, die Be- dienung. Čeledín pro p-hu. Ke všem p-hám hotový. Ros. Někoho k p-hám míti. Šm. K Vašim p-hám, zu Eueren Diensten. Dch. — P., y, m., der Diener, Unterthan. Židé mají býti říšské p-hy a král má jich obrance býti. Ž. Karl. IV. — P., m., veřejný, der Dienst- mann. Dch. P. ve světnici, Zimmer-Ordonanz. Čsk.

238346   Posluha Svazek: 9 Strana: 0241
Posluha. Úsloví atd. vz v Zát. Př. VIII. B. 5.

238347   Posluhovač, posluhovatel Svazek: 2 Strana: 0785
Posluhovač, posluhovatel, e, m., der Bediener, Aufwärter. Jel., D.

238348   Posluhovačka, posluhovatelka Svazek: 2 Strana: 0785
Posluhovačka, posluhovatelka, y, f., die Bedienerin. Us.

238349   Posluhování Svazek: 2 Strana: 0785
Posluhování, n., das Dienen, Bedienen, der Dienst. P. církevní. Ros. P. svátosti (svátostmi). Ros.. Zlob. P. při oltáři činil. Háj.

238350   Posluhovatel Svazek: 2 Strana: 0785
Posluhovatel, vz Posluhovač.

238351   Posluhovati Svazek: 2 Strana: 0785
Posluhovati, vz Posloužiti.

238352   Posluhovnosť Svazek: 7 Strana: 0369
Posluhovnosť, i, f., die Dienstfertigkeit. Slov. Bern.

238353   Posluhovný Svazek: 7 Strana: 0369
Posluhovný, dienstfertig. Slov. Bern.

238354   Posluch Svazek: 2 Strana: 0785
Posluch, u, m., obyč. posluchy, ův, pl., m., poslouchání, das Horchen, Behorchen, die Lauer. Býti na p-chu. Zlob. Četl listy před p-chem všech lidí (in auditu). BO. Na p-chy vyzvědače vypraviti. Háj. Na p-chách býti, horchen, spioniren, auf der Lauer sein. Na posluchách zabit byl. Háj. Na p-chy jíti, jeti, choditi (u myslivců = poslouchati, kde se zvěř zdržuje). Šp. Lidé na p. (aby poslou- chali) z miesta vyběhli. Pass. 442. Dáti co k posluchu (na poslyšenou). Us. Šm. — P., poslušenství, zastr. Jir. — P., a, m., poslou- chající, der Behorcher, Späher, Laurer. Solf. Místo p-chy obsaditi. Ctib.

238355   Posluch Svazek: 7 Strana: 0369
Posluch = poslouchání. Vyslal dva slu- žebníky na p-chy a zvědy. Pal. Děj. IV. 1. 168. Pacholci, kteříž sě osazují na p-chách (aby poslouchali). Arch. VII. 308. — P. = poslušenství. Mne je súdený p. a pokora. Vaj. T. m. 66. — P. v podkopech, die Hochgallerien. S. N. XI. 64.

238356   Posluch Svazek: 7 Strana: 1363
Posluch Má-li to býti, aby chudí tova- riši pracovali na dvě létě na posluchy ně- komu. Arch. XII. 446.

238357   Poslucha Svazek: 7 Strana: 0369
Poslucha, y, f. = poslušnosť. Vz Posluch. V čistej p-še; V tvej věrnej p-še. Pravn. 72., 1085., 1231.

238358   Posluchací Svazek: 2 Strana: 0785
Posluchací síň, posluchárna, der Hör- saal. D.

238359   Posluchač Svazek: 2 Strana: 0785
Posluchač, e, pozdější: poslouchač, der Hörer, Zu-, Anhörer. Posluchač dle obdoby: souditi — sudič, troubiti — trubač, pokrý- vati — pokryvač. Vz Č. Řečí pochvalu p-čů loviti. Sych. Buď dobrým p-čem, budeš do- brým povědačem. Č., Pk. Máš-li cinkáče, nalezneš i posluchače. — P., školník, učedl- ník, studující, der Hörer, Zuhörer, Schüler, Student. V. P. práv, der Rechtshörer, Jurist.

238360   Posluchač Svazek: 7 Strana: 0369
Posluchač. K darebnému řečníku — moudrý p. Exc.

238361   Posluchačka Svazek: 2 Strana: 0785
Posluchačka, y, f., die Hörerin, Zuhöre- rin. D.

238362   Posluchačka Svazek: 9 Strana: 0241
Posluchačka, y, f. P. slova božího. Har. J. 150.

238363   Posluchačný Svazek: 2 Strana: 0785
Posluchačný, horchgierig. Rybay.

238364   Posluchačstvo, posluchactvo Svazek: 2 Strana: 0785
Posluchačstvo, posluchactvo, a, n., die Hörerschaft, Zuhörerschaft Dch. Četné p. Us.

238365   Posluchárna Svazek: 2 Strana: 0785
Posluchárna, y, f., posluchací síň, Audi- torium, der Hörsaal. Ros.

238366   Posluchatel Svazek: 2 Strana: 0785
Posluchatel, e, m., posluchač, der Hor- cher, Hörer. Jg.

238367   Posluchatelka, y, posluchatelkyně, ě, f Svazek: 2 Strana: 0785
Posluchatelka, y, posluchatelkyně, ě, f., die Horcherin, Hörerin. Jg.

238368   Posluchatelna Svazek: 7 Strana: 0369
Posluchatelna, y, f. = posluchárna. Utvořil. Ros.

238369   Posluchatelstvo Svazek: 2 Strana: 0785
Posluchatelstvo, a, n., die Zuhörerschaft. Šm.

238370   Poslúchati Svazek: 10 Strana: 0283
Poslúchati, vz Poslouchati.

238371   Posluchov Svazek: 2 Strana: 0785
Posluchov, a, m., Nonnendörfel, ves v Olo- moučtě.

238372   Posluchovatel Svazek: 2 Strana: 0785
Posluchovatel, e, m., der Gehorcher. Ms. přísl. Senek.

238373   Poslunek Svazek: 2 Strana: 0785
Poslunek, nku, m., koření. Db.

238374   Poslunitý Svazek: 7 Strana: 0369
Poslunitý. P. dřevo = které se rovno neštípe (poněvadž se strom po slunci točil). Val. Brt. 253. — Ssk.

238375   Poslupan Svazek: 2 Strana: 0785
Poslupan, u, m., apeiba, rostl. lipovitá. Rostl.

238376   Poslupan Svazek: 7 Strana: 0369
Poslupan, die Apeiba. Vz Rstp. 170.

238377   Poslupenství,n Svazek: 2 Strana: 0785
Poslupenství,n. =posloupnosť, die Nach-, Erbfolge. Výb. I. 976., Vš.

238378   Poslupí Svazek: 2 Strana: 0785
Poslupí, n., sloupení, die Säulenstellung, Colonade. D.

238379   Poslupí Svazek: 7 Strana: 0369
Poslupí, n., vz Posloupí. Nz.

238380   Poslupná Svazek: 2 Strana: 0785
Poslupná dědina, das durch Erbrecht an Jemanden gefallene Gut. Kn. rož. čl. 282.

238381   Poslupně Svazek: 2 Strana: 0785
Poslupně. Naň to zboží spadlo a po něm p. na mne po mém otci jako na dědice po- slúpného. Půh. II. 439. Vz Posloupný

238382   Poslupní Svazek: 2 Strana: 0785
Poslupní počet, der Posten im Rechnungs- fache. Th.

238383   Poslupný Svazek: 2 Strana: 0785
Poslupný, vz Posloupný.

238384   Poslušen Svazek: 10 Strana: 0284
Poslušen, vz Poslušný.

238385   Poslušenský Svazek: 9 Strana: 0241
Poslušenský, oboedientalis. Kadeř. ??. 372.

238386   Poslušenství Svazek: 7 Strana: 0369
Poslušenství = poslušnosť. P. světské jest p. vedle práv městských řádných. Hus I. 92. Jsúc pod p-stvím jeho; Dav se v p. jima. Hr. rk. 185., 207. Pokořil se p-stvím až k smrti; Nechtě v božiem býti p.; Má držeti p.; Jsúc v p. svých starost, vyšších sebe. Št. Kn. š. 20., 28., 61., 170. (27., 107., 120.).

238387   Poslušenství, n Svazek: 2 Strana: 0785
Poslušenství, n., povolnost, poslušnost. Vz Poslušnost Der Gehorsam, die Folgsam- keit. P. zachovati. D. Sediáci svým pánům p. konají. Kom. P. mezi vojáky držeti. V. P. prokázati; pod své p. přivésti; k p. při- vésti. V. Z p. se vytáhnouti. Kram., Sš. I. 128. P-stvím všecky věci dobře se řídí (daří. Lb.): D. P. ku králům. V p. někoho při- vésti. Km. Rok došel oběma s tím jejich p-stvím (im Gehorsam). Kulda, Poddávali se králi, všecko p. chtíce podniknouti. Bart. V p. někomu státi. Reš. Dlužné, povinné p. V. P. poddaných největší sláva vrchnosti. D. P. přinucené nebezpečné jest. Kom. P. vypověděti. Nt. — P., nabídnutí služby, die Dienstesanbietung. Tomu muži hodnému kaž- dý řemeslník rád v p. se dává. Us. — P., die Einhaltung des Schiedsspruches. Půh. Ol. 1412. f. 202. P. zaručiti pod základem 20 kop gr.; Slíbil mi jest za p. za Rajnsprechta za 30 kop hř.; Jsem zaň slíbil za p. paní Markétě; Mě jest zastavil k Přibíkovi o p. ve 200 hřiven; Ani zdržel jeho p. a vy- rčení; Puška toho p. nezdržel; Slíbil p. dr- žeti p. Smilovo pod svrchupsaným základem Půh. II. 264., 166 , 174., 50.; I. 286., 303., 286.

238388   Poslušně Svazek: 2 Strana: 0785
Poslušně, gehorsam. P. se míti, chovati (k někomu). V., Bart. P. se v něčem zacho- vati. Sych. P. děkuji. Us. — Jg.

238389   Poslušně Svazek: 7 Strana: 0369
Poslušně. Pakli pokorně a poslušně strpí kletou. Št. Kn. š. 28.

238390   Poslušnice Svazek: 2 Strana: 0785
Poslušnice, e, f., eine Gehorsame. Jg. — P., die Hörerin. Pass.

238391   Poslušník Svazek: 2 Strana: 0785
Poslušník, a, m., der Gehorsame, Hörer. 1410.

238392   Poslušnosť Svazek: 2 Strana: 0785
Poslušnosť, i, f. P. jest ochotně podro- bená vůle vlastní vůli cizí. Hš. Vz S. N. Der Gehorsam, die Folgsamkeit. V p-sti komu státi. V. Náležitá p. Zříz. zem. P. někomu zachovati. Sych., V. Vz Poslušenství.

238393   Poslušnosť Svazek: 7 Strana: 0369
Poslušnosť netoliko podrobení rozumu, nébrž i podrobení vůle vymáhá. Sš. Sk. 71. P. pěkná ctnosť.

238394   Poslušnosť Svazek: 9 Strana: 0241
Poslušnosť jest blahobytu mateří, jest spasným zdrojem. Louk. 30.

238395   Poslušný Svazek: 2 Strana: 0785
Poslušný;poslušen, šna, o, kdo vždy rád a hned koná, co mu veleno bylo, Blř., folg- sam, gehorsam. P. zdání, gehorsames Er- achten. J. tr. Pes jest p-ný, hat Apeli. Šp. — čeho, koho (gt.). Poslušni buďte jich. Zav. P. zákona páně. Zlob. Každý konšel povinen jest purkmistra p-šen býti. Kol. 2. Neb ho bylo vše poslušno. Smil v. 11. Toho byli obapolni p-šni; Byla p-šna Rožember- ského výpovědi. Půh. II. 114., 155. Byli jeho poslušni. V. — Ráj., Háj., Št, Kat. 818. — koho jak. Toho mají býti p-šni pod ztra- cením té pře. Půh. I. 263., II. 72. — koho v čem. Arch. I. 67. P-šni byli pánů svět- ských i v těch věcech. Chč. 381. — čemu, komu. Byl jsem poslušen otci tvému. Br. Právům p-šen budu. V. Sediáci svým pánům poslušní jsou. Kom. Až tělo naše p-šno bude duši a duše Bohu. Št. Lidé roditelóm ne- poslušní. ZN. Sara p-šna byla Abrahamovi. ZN. Podací (=poddaní) p-šni mají býti pre- latóm. Trakt. p. Kac. Ms. Tato vazba jest s dostatek doložena a smíme jí tedy užívati: povstala snad působením latiny; vazba p. čeho jest nyní obyčejnější. Cf. Brs. 130. — nač. Jsa poslušen na smrť kříže. Smil v. 1246. — k čemu. To pachole jest ku po- kynutí p-šné. Sych. Poslužitelnosť, i, f., die Dienstfertigkeit.

238396   Poslušný Svazek: 7 Strana: 0369
Poslušný. Mkl. Etym. 309. Mohl Buoh tu křivdu takým p-ným ponížením odči- niti Št. Kn. š. 20. — koho. Musí viece p. býti Boha než lidí. Hus I. 89., 90., III. 222., 294. — koho v čem. Pakli by co při- kázal proti přikázání zákona božího, ne- máme jeho v tom p-šni býti. Hus III. 294. — komu. Za Št. polož: Kn. š. 52. — k čemu. A ku přikázánie jeho p-šni býti. Výb. I. 579.

238397   Poslušný Svazek: 10 Strana: 0284
Poslušný v pass. významu = co lidé poslouchají, vítaný poslechnouti. Pel. XVI.

238398   Poslužbičkovati Svazek: 9 Strana: 0241
Poslužbičkovati. Slád. Lear. 57.

238399   Poslužitelněji Svazek: 10 Strana: 0284
Poslužitelněji svou povinnosť konati (s větším prospěchem). Fel. 21.

238400   Poslužitelný Svazek: 2 Strana: 0786
Poslužitelný, kdo rád slouží, služebný, dienstfertig. — P., užitečný, nützlich. P. práce. Putov. sv. 413. — komu. To jest vám p-né. Kom.

238401   Poslužitelný Svazek: 7 Strana: 0369
Poslužitelný, nützlich. — k čemu. Tato srovnalosť učenců bude k dokázání toho prospěšná a p-ná. Šf. Strž. I. 302. (I. 346., II. 647.).

238402   Poslužitelný Svazek: 10 Strana: 0652
Poslužitelný. Aby uměním svým také této obci p-ným byl. 1613. Listář 110.

238403   Poslúžiti Svazek: 7 Strana: 1363
Poslúžiti = učarovati. Val. Vck.

238404   Poslúžiti Svazek: 10 Strana: 0284
Poslúžiti, vz Posloužiti.

238405   Poslužník Svazek: 2 Strana: 0786
Poslužník, a, m., kdo za nájem službu koná, der Lohnlakai. Us. Dch.

238406   Poslužnosť Svazek: 7 Strana: 0369
Poslužnosť, i, f., Dienstfertigkeit, f. Bern.

238407   Poslužný Svazek: 7 Strana: 0369
Poslužný, dienstfertig. Bern.

238408   Poslužování Svazek: 10 Strana: 0284
Poslužování, n. = posluhování, ministratio. Ev. olom. 83., 175., 162.

238409   Poslý Svazek: 7 Strana: 0369
Poslý = poslední. Slov. Ssk.

238410   Poslyně Svazek: 7 Strana: 0369
Poslyně, ě, f. = posetkyně. Mor. Brt.

238411   Poslyšený Svazek: 2 Strana: 0786
Poslyšený; -en, a, o. Jest to rozkošná p-ná, es ist angenehm zu hören. Na Mor. Tč. Něco na p-nou dáti (k poslyšení, k po- sluchu). Šm.

238412   Poslyšeti Svazek: 2 Strana: 0786
Poslyšeti, el, en, ení, ein wenig anhören. — čeho. Poslyším toho kázání. Ros.

238413   Poslyšeti čeho Svazek: 10 Strana: 0284
Poslyšeti čeho. Poslyštež této řeči. 1511. Arch. XIX. 94.

238414   Poslyšný Svazek: 2 Strana: 0786
Poslyšný, hörbar. Jg. P. návod (acroama- ticus) slove, když učitel sám toliko svou řečí pronáší; hovorný, když se učeník spolu domlouvá. Marek. Log. 127.

238415   Poslzený Svazek: 7 Strana: 0369
Poslzený; -en, a, o, mit Thränen be- netzt. — čím. Zlatý kruh p ný drobných perel jasem. Čch. Bs. 67.

238416   Poslzeti Svazek: 2 Strana: 0786
Poslzeti, el, ení, ein wenig Thränen ver- giessen, weinen. Ros.

238417   Poslziti, il Svazek: 7 Strana: 0370
Poslziti, il, en, ení, mit Thräuen be- netzen.

238418   Posmadnouti Svazek: 7 Strana: 0370
Posmadnouti, durstig werden (von vielen). Slov. Bern.

238419   Posmahlý Svazek: 2 Strana: 0786
Posmahlý, schwarzbraun. Byl.

238420   Posmahnouti Svazek: 2 Strana: 0786
Posmahnouti, hnul a hl, utí, abgebrannt, schwarzbraun werden. Us.

238421   Posmáti koho Svazek: 8 Strana: 0301
Posmáti koho = tupiti. Tento nás po- smívá. Ev. seit. 37. Mat. 9. 3. Ty súdce hrózy posmíváš. 1418. List. fil. 1896. 109.

238422   Posmáti se Svazek: 2 Strana: 0786
Posmáti se, posměji, smál, ání; posmá- vati se = trochu se smáti, ein wenig lachen. — se na koho, anlächeln. Ros. — P. se, posmívati se = po někom se smáti, z někoho smích si tropiti, auslachen, spotten, verspot- ten, verlachen, hohnnecken. — se komu, čemu. Posmívali se nám. Sych., D. Nepo- smívej se mdlobám. Kom. Tím se posmí- vali Pánu. Sš. Mt. 354. — Br., Pass., BO., Bart. — se po kom. Nt. — se komu proč. Aj, posmívají sousedé se pro tu naši nouzi. Sš. Bs. 44. — se kým. Netoliko sami sebú ale i cizími křesťanská čeleď nemá se p. Št. kn. š. 117. Bohem se p. Výb. I. 234. — P., aktive: posmívati někoho = tupiti ho, ver- höhnen, auslachen. Ros. Posmíván bude. R. kř., Pam. trag. Syn člověka bude (v Jeru- salemě) posmíván. Sš. L. 178., Mt. 274. — kým. Ktož ješitně Boha vzývá, ten jim jedno posmievá. Výb. I. 234.

238423   Posmáti se Svazek: 7 Strana: 0370
Posmáti se. Posmieti se. Ž. wit. 2. 4. Mnozíť by posmívali (bez: se). Št. N. 11. Byl rván a p-ván. Výb. II. 933. Ani se po- směju. Ž. klem. 16. a. — se čemu. Št. Kn. š. 47., 117., 23. Ja sa mu pekne pokloním a on sa ti mi bude ešte posmievať? Ht. Sl. ml. 179. Tito jsú, ješto jsme se jim někdy posmievali. Št. Kn. š. 24. Čáróm se posmáv. Pass. 351. Posmievali sú sě svátkóm jejie (církve). Hus I. 130., II. 410. — čím. Ten se jím p-vá. Hr. ruk. 273. Posmievachu sě jím. 14. stol. Mus. 1890. 196. — komu v čem. A mohlť jest ten chtieti v tom sě jemu jako nepřieteli p. Kšch. 4. — jak. Noe nepoctivě posmíván byl. Zrcd. 1. a. — z čeho. Šuhajko vlasatý neposmievaj sa ty z chudobných diovčiniec, sám si ne- bohatý. Koll. Zp. I. 81. — se komu jak zač. V skrytosti někomu se p. za jeho lásku. Sá.

238424   Posmažiti Svazek: 7 Strana: 0370
Posmažiti, alles o. viel rösten. Us.

238425   Posměch Svazek: 2 Strana: 0786
Posměch, u, m., posmíšek, posměšek, šku, m., vysmání, potupa, hanba, posmívání, das Gelächter, Gehöhne, Hohngelächter, der Hohn, Spott, die Schande und Schmach, die Verspottung, Verhöhnung. Jg. P. jest pa- thognomický zjev libování si v cizí vině nebo škodě. Vada ta, v níž si libujeme, musí míti poněkud komickou vlastnosť do sebe smích zplozující. Hš. v S. N. P. či poškle- bek v theol.= zneucta bližnímu tím učiněná, že za předmět úsměškův a úštipků jiným obrán byl, die Verhöhnung, derisio. MP. 205. Takovými řečmi Praha naplněna byla s ne- malým p-chem vší té rotě. Čr. V p-chu jsem jim. Kom. Z někoho p., posmíšky, posmíšek, posměšek míti, sobě strojiti. V., Br., Něčí slovo v p-chu míti. Br. (Ty) měli jsme v p-chu. Hus. I. 36. A oni tomu nedověřili, abrž v po- směch to měli. Let. 185. Mluvili ku p-chu a lehkosti všeho kněžstva. Čr. Bez úštipků a posmíšků oznámiti. Štr. P. z sebe udělati. D. P. z někoho si dělati. Dal., Sych. Z ně- čeho p. učiniti. D. V p-chu býti. D. Slovům božím p. činiti. Br. Byl u něho v p-chu. Br. Nad to jsem jim za p. Br. Za p. bláznu nevystavuj se. Br. Stal se mu veliký p. Ros. Na p. činiti. Kom. Do p-chu pojatý milostí. Jel. Ze mňa chudobného p-chy robila. Mor. P. 287. Nerob si ze mňa posmechy. Mt. S. Býti všem lidem v p-chu a potupě. V. Pro Boha hanbu a p. snášeti se liknuje. Sš. J. 96. Praví mu s trpkým p-em: Jsiliž Galilean ? Sš. J. 135. Pro něco posmíšky snášeti. Kom. V p. upadnouti. Hus. I. 414. Vydati koho v p. J. tr. Což jsem vám za p.? Us. My jiným národům jsme za p. Háj. 10. P. sobě netrop z chudiny. Č. Měla ho za největší p. Us. v Dobrušce. Vk. Zastaveníčko pro p. Šm. Kamení házeli a s posmíšky se rouhali. V. Jako s posmíškem ho požádal. V. Dceru s posmíškem zase odeslal. V. S posmíškem se jich tázal, V., ji od sebe odbyl. Flav. Někoho v p. uvésti. Šm. P-chu utržiti. Dch., Šm. Jen se, brachu, špatně měj, o posměch se nestarej. Šm. Zle se měj, o p. se nesta- rej. Dch. Kdo má škodu, nestarej se o p. Jg. Naposledy o posměch zavadí, kdož se s vyšším nesnadí. V., Č. Od koho posmí- šek pochází, na tom se skonává. Jg., C. Strany přísloví a pořekadel vz: Fík, Hráti (komu na čem), Kocour, Křen, Mlčeti (s čím), Mrkvička, Nos, Smích, Vysmáti se.

238426   Posměch Svazek: 7 Strana: 0370
Posměch. Postavil mne všem na po- směch. Sá. Živlů nával v p. brával. Kká. Td. 48. Ten p. mě na duši pálil velice. Kos. Nekupuj mi ořechy, nerob zo mňa p-chy. Sl. ps. 155. Z p-chu rodí se ne- návisť. Výb. II. 930. Kdyby nám mohl v čem p. učiniti. Arch. VII. 7. Ale již toto jest v p. a v potupenie; V p-chu něco míti. Hus II. 81., 345., 416. Kaj je neštěstí, tam je p. Slez. Šd. Na kom škoda, na tom p. Slov. N. Hlsk. III. 351. Od koho posmíšek pochází, na tom se skonává. Lpř. — Po- směšky (písně). Vz Čes. mor. ps. 13.—16., 197.-218., Er. P. 7., 237., Jg. Slnosť 60.

238427   Posměch Svazek: 8 Strana: 0301
Posměch. Na psie p. vyšiel. Phľd. 1894. 314.

238428   Posměch Svazek: 9 Strana: 0241
Posměch. Ty p-chy padnú vám za krky. Mus. slov. I. 11. Sr. Zát. Př. 348b., 156a.

238429   Posměchov Svazek: 7 Strana: 0370
Posměchov, a, m., rybník u Vys. Mýta. Blk. Kfsk. 1154.

238430   Posměchovati se Svazek: 2 Strana: 0786
Posměchovati se = posmívati se, aus- lachen, verspotten. Posměchovachu sě jemu. Výkl. na Mat. 14. s.

238431   Posmekati Svazek: 7 Strana: 0370
Posmekati, vz Posmeknouti.

238432   Posmeknouti Svazek: 2 Strana: 0786
Posmeknouti, knul a kl, ut, utí, ein wenig schieben, fortschieben. — co. Po- smekni tu mísu (postrč). Ros. — Kom. — čeho. Posmekni toho oka, Ros., té mísy blíž. Jg. — čím před kým: kloboukem, den Hut rücken, ein wenig abnehmen. Sych. — se, rücken. Posmekni se dále (posedni). Ros. — Jg.

238433   Posmeknouti si co jak Svazek: 7 Strana: 0370
Posmeknouti si co jak. Posmekl si turban stranou. Kká. K Sl. j. 95. — co komu. Všeci mládenci plakali, enom ten jeden neplakal, co jí (milé) prsténky po- smekal. Brt. P. 67.

238434   Posměliti koho Svazek: 7 Strana: 0370
Posměliti koho, ermuthigen. Phľd. VI. 23., Trok. 165.

238435   Posměšek Svazek: 2 Strana: 0786
Posměšek, šku, m., vz Posměch.

238436   Posměšek Svazek: 9 Strana: 0241
Posměšek. Dětské p-ky. Vz Hoř. 131.

238437   Posměšek Svazek: 10 Strana: 0284
Posměšek, šku, m. P-šky slezských dětí. Vz Vyhl. II. 252. Na Slov. Vz Mus. slov. V. 26., 89.

238438   Posměšek Svazek: 10 Strana: 0652
Posměšek, šku, m. P-šky na Slov. Vz Čas. mus. V. 26. nn.

238439   Posměšilý Svazek: 7 Strana: 0370
Posměšilý. P. domnění. Pož. 341.

238440   Posmeškar Svazek: 8 Strana: 0301
Posmeškar, a, m. = posměvač. Phľd. 1894. 390.

238441   Posměškář Svazek: 7 Strana: 0370
Posměškář, e, m. = posměvač. Phľd. I. 1. 16.

238442   Posměškovati jak Svazek: 10 Strana: 0284
Posměškovati jak. P-kuje, jakoby ihly pichal do tela. Rizn. 176.

238443   Posměškovati se někomu Svazek: 7 Strana: 0370
Posměškovati se někomu = chváliti ho na rub, persifliren. Nz., Orl. III. 236., Phľd. IX. 561.

238444   Posměšně Svazek: 2 Strana: 0786
Posměšně mluviti o někom, Ros., proti někomu, spöttisch. Štelc. P. něco promlu- viti. V.

238445   Posmešnica Svazek: 7 Strana: 0370
Posmešnica, dle Káča = posměvačka. Slov. Šd.

238446   Posměšník Svazek: 2 Strana: 0786
Posměšník, a, m., posměvač, der Spötter. Tabl.

238447   Posměšník Svazek: 7 Strana: 0370
Posměšník. Phľd. VIII. 173., Č. Kn. š. 80.

238448   Posměšnosť, i Svazek: 2 Strana: 0786
Posměšnosť, i, f., posměch, die Spötterei. Ros. — P., něco směšného, die Lächerlich- keit, spottwürdiges Ding. Ryt. kř.

238449   Posměšný Svazek: 2 Strana: 0786
Posměšný, posměch v sobě zavírající, spöttisch, Spott-. P. řeč, psaní, Ros., Br., žertíček, Reš., báseň (Spottg.), spis (Pasquille), líčení n. představování něčeho. J. tr. P. obraz (Spottbild, n.), jméno (přezdívka), vtipkování. Šm. — P., co v posměchu jest, lächerlich, belachenswerth. V. P. kroj. Lom. To je věc p-šná. V., Háj.

238450   Posměšný Svazek: 7 Strana: 0370
Posměšný. P. úsměv, Hrts., přátelství (simulatio benevolentiae). Pož. 235.

238451   Posměšný Svazek: 9 Strana: 0241
Posměšný. P. povědění. Vz Zát. Př. XVI. 17.

238452   Posmětač Svazek: 7 Strana: 0370
Posmětač, e, m. = žigan. Brt. D. 303.

238453   Posmeták Svazek: 2 Strana: 0786
Posmeták, u, m., der Kehrwisch. Šm.

238454   Posmetati Svazek: 2 Strana: 0786
Posmetati, nach u. nach zusammenkehren, abwischen. Jg.

238455   Posmetati Svazek: 7 Strana: 0370
Posmetati, posmetlovati = nečinně ob- cházeti, lenošiti. Mor. Vck. — se kde. Nemáme svéj chałupy, enem sa tak mezi ludmi p-táme; Tulák se ledakde p-tá. Mor. Brt. D. 253.

238456   Posmetlovisko Svazek: 7 Strana: 0370
Posmetlovisko, a, m. = tulák, povrhel Val. Brt. D. 145.

238457   Posměvací Svazek: 2 Strana: 0786
Posměvací. Spott-. Šm., Bž. 24.

238458   Posměvacký Svazek: 2 Strana: 0787
Posměvacký (m.: posměvačský), Spötter-. Ros.

238459   Posměvactví Svazek: 2 Strana: 0787
Posměvactví, n., posměch, die Spötterei.

238460   Posměvač Svazek: 2 Strana: 0787
Posměvač, e, posměváček, posmívá- ček, čka, posmíval, a, posměválek, po- smíválek, lka, m., der Spötter, Spottvogel, das Lästermaul. P. písma svatého, nábožen- ství. D. Dobře na posměváčka, že se mu kan- doušek vyprášil. Sych. Také na p-ky mor přichází. Dch. Když se ti zle povede, o p-ky se nestarej. Šm. Na p-ky také docházívá. č., Lb. Vz Neštěstí.

238461   Posměvač Svazek: 7 Strana: 0370
Posměvač. P. pokánie jest ten, ktož se v hřiech smrtedlný navracuje. Hus III. 258. (III. 120.). Dejte, dítky, stáří česť, posmě- váčky čeká trest. Sb. uč. Vz násl.

238462   Posměvač Svazek: 9 Strana: 0241
Posměvač, e, m. Chč. (List. fil. 1898. 474. ) Na posměváčky háčky (i na ně dojde). Hoř. 120.

238463   Posměváček Svazek: 2 Strana: 0787
Posměváček, americký trupial, cassicus, sedmihlásek, der Spottvogel, Sprachmeister, pták. Schd. II. 448. N? Mor. výščeřák, Brt., brkoslav, palašníček. Šm.

238464   Posměváček Svazek: 7 Strana: 0370
Posměváček. Vz Přesuzováček, Pře- střebovačka. — P. = sedmihlásek. Cf. Brm. II. 210.

238465   Posměváček Svazek: 8 Strana: 0301
Posměváček, vz Sedmihlásek.

238466   Posměváčík Svazek: 7 Strana: 0370
Posměváčík, a, m. = posměvač. Koll. Zp. I. 379.

238467   Posměvačka Svazek: 2 Strana: 0787
Posměvačka, y, f., die Spötterin. D.

238468   Posměvačnosť Svazek: 7 Strana: 0370
Posměvačnosť, i, f., Spottsucht, f. Us.

238469   Posměvačný Svazek: 2 Strana: 0787
Posměvačný, spöttisch, höhnisch. V.

238470   Posměvačný Svazek: 7 Strana: 0370
Posměvačný. P. hlas, tvář. Vrch., přítel. Pož. 236.

238471   Posměvadlo Svazek: 2 Strana: 0787
Posměvadlo, a, n., das Spottziel, Ge- spötte. P. ze sebe činiti. Štelc.

238472   Posměválek Svazek: 2 Strana: 0787
Posměválek, lka, m. = posměvač.

238473   Posměvavý Svazek: 7 Strana: 0370
Posměvavý = posměvačný. Kká. Td. 88.

238474   Posměvavý Svazek: 8 Strana: 0301
Posměvavý. P. mluva. Cop. 19.

238475   Posměvný Svazek: 10 Strana: 0284
Posměvný zrak. Čch. I. Pov. 134.

238476   Posmiešiť sa Svazek: 7 Strana: 0370
Posmiešiť sa = směšným se státi. Slov. Nár. nov. 1887. č. 90.

238477   Posmieti se Svazek: 7 Strana: 0370
Posmieti se, vz Posmáti se. Ž. kl. (324.).

238478   Posmievaný Svazek: 7 Strana: 1363
Posmievaný. Chč. m. s. III. 23., 20.

238479   Posmíšek Svazek: 2 Strana: 0787
Posmíšek, vz Posměch.

238480   Posmíšek Svazek: 7 Strana: 0370
Posmíšek, ška, m. = posměšek. Bern.

238481   Posmívací Svazek: 7 Strana: 0370
Posmívací, Spott-. Šm

238482   Posmívač Svazek: 10 Strana: 0284
Posmívač, e, m., Vz Posměvač. Sá. IV. 35., Zr. Fant. pov. 227.

238483   Posmíváček Svazek: 7 Strana: 0370
Posmíváček, vz Posměvač.

238484   Posmívák Svazek: 8 Strana: 0301
Posmívák, a, m., vz Sedmihlásek.

238485   Posmívalý Svazek: 10 Strana: 0284
Posmívalý. Mluvil k němu spurná, p-lá slova (posmívavá). 1515. Arch. XIX. 294.

238486   Posmívání Svazek: 2 Strana: 0787
Posmívání, n., das Spotten, die Verspot- tung. V. Po ztrátě p. často člověk mívá. Tkadl. Syna člověka vydají (židé) pohanům k p. Sš. Mt. 274.

238487   Posmívání Svazek: 7 Strana: 0370
Posmívání. Ukřižován jest po mnohém bití s p.; Neb často z takých p. vycházie hněv. Št. Kn. š. 20., 117.

238488   Posmívaný Svazek: 9 Strana: 0241
Posmívaný. P. pokání. Chč. (List. fil. 1898. 474).

238489   Posmívati Svazek: 10 Strana: 0284
Posmívati. Když byl posmíván. Lbk. 67. Kristus, byl p-ván. Hus.

238490   Posmívati se Svazek: 2 Strana: 0787
Posmívati se, vz Posmáti se.

238491   Posmívavě Svazek: 7 Strana: 0370
Posmívavě, spöttisch. P. něco říci. Sá.

238492   Posmívavý Svazek: 7 Strana: 0370
Posmívavý, spöttisch. Osv. I. 183., Mus. 1880. 268.

238493   Posmívavý Svazek: 10 Strana: 0284
Posmívavý. Arch. XIX. 295. Na str. 294. stojí: posmívalý. Vz toto.

238494   Posmokliti sa Svazek: 7 Strana: 0370
Posmokliti sa, eine Weile weinen. Slov. Bern.

238495   Posmolený Svazek: 2 Strana: 0787
Posmolený, pechig, schmutzig. P. korbel. V. Drží se ho jako p-ná košile. Us. u Rychn. Msk.

238496   Posmoliti Svazek: 2 Strana: 0787
Posmoliti, il, en, ení; posmolovati, po- smolívati, pichen, verpichen, mit Pech be- streichen. — co: železo. Jg.

238497   Posmouditi Svazek: 2 Strana: 0787
Posmouditi, il, zen a ení, na Slov. děn a dění, ein wenig räuchern. Jg.

238498   Posmoutiti Svazek: 2 Strana: 0787
Posmoutiti, il, cen, ení, posmucovati = zarmoutiti, ein wenig betrüben. Us. č., Neruda.

238499   Posmraditi Svazek: 2 Strana: 0787
Posmraditi, il, ěn, ění, ein wenig stinken. Jg. — komu. Ros.

238500   Posmraditi Svazek: 7 Strana: 0370
Posmraditi, eine Weile Gestank machen. Bern.

238501   Posmrdati Svazek: 2 Strana: 0787
Posmrdati, ein wenig stinken. — čím: tchořem. Reš. — Posmrdají = lichotí. Reš. P. kolem někoho = lichotili mu. Us. Da.

238502   Posmrděti Svazek: 2 Strana: 0787
Posmrděti, ěl, ění, ein wenig stinken. — komu. Ros.

238503   Posmrk Svazek: 7 Strana: 0370
Posmrk, u, m. = kdo neustále posmr- kuje, potahuje. Mor. Šd.

238504   Posmrkaný Svazek: 2 Strana: 0787
Posmrkaný, beschmutzt, berotzt. Ros.

238505   Posmrkati Svazek: 2 Strana: 0787
Posmrkati, posmrknouti, kl, ut, utí; lang- sam schneutzen, pomalu smrkati; do nosu, nosem potahovati, schnuffeln; ozhrem zká- leti, berotzen. — abs. Dej (udělej) mu to, sic bude zase ustavičně posmrkávat (pota- huje plakati). Us. Hý. — se, smrkati, sich schneuzen. Jg.; posmrkávati, posmrkovati. — co: šátek. Us. — kam. Octa na dlaň naleje se a potom do nosu posmrkává (potahuje). Tab. lid. Jg.

238506   Posmrkati Svazek: 10 Strana: 0284
Posmrkati, posmrkovati. Rokyc. Post. 185.

238507   Posmrtiti Svazek: 7 Strana: 0370
Posmrtiti, alles tödten. Bern.

238508   Posmrtiti Svazek: 8 Strana: 0301
Posmrtiti. Děvčata jož p-le Smrťholku. Brt. D. II. 386.

238509   Posmrtivý Svazek: 7 Strana: 0370
Posmrtivý = posmrtný. P. vydání knihy. Obz. 1888. 176.

238510   Posmrtný Svazek: 2 Strana: 0787
Posmrtný, po smrti jsoucí, nach dem Tode. P. budoucnost, vzkříšení, soud. Sš. J. 210., 108., 55. O život p. se nestarajíce. Sš. Mt. 47. P. památník, náhrobník, Sš. Mt. 296., 307., blaženosť, sláva. Sš. I. 320. Vše- liký odpor proti nauce o zkříšení z mrtvých na zapírání p-ného osobného života spolé- hal. Sš. Mt. 296. P. odkaz, eine Schenkung auf den Todesfall. Sš. L. 200. P. význam Hálkův mohl kvalifikovati . . . Osv. 1879. 583. — P. spis, po smrti spisovatelově vy- daný. Z Koledy.

238511   Posmrtný Svazek: 8 Strana: 0301
Posmrtný. P. popis. Wtr. Krj. I. 68.

238512   Posmrtný živ Svazek: 9 Strana: 0241
Posmrtný život. Pověry k němu se tá- hnoucí vz v Hoř. 153.

238513   Posmudnouti Svazek: 7 Strana: 0370
Posmudnouti, vz Smudnouti. Zápražka p. môže. Slov. Orl. XI. 312.

238514   Posmuhlý, pošmuhlý Svazek: 2 Strana: 0787
Posmuhlý, pošmuhlý, osmuhlý, opálený, snědý, braungefärbt, dunkel. P. kůže. Ms. v Rozb. 1841.

238515   Posmušiti se proti Svazek: 2 Strana: 0787
Posmušiti se proti přátelům, finster, unfreundlich werden. BO.

238516   Posmutiti Svazek: 7 Strana: 0370
Posmutiti, alle betrüben. Bern.

238517   Posmutnělý Svazek: 2 Strana: 0787
Posmutnělý, truchlivý, traurig. Us. u Pe- trovic. Dch.

238518   Posmutnělý Svazek: 7 Strana: 0370
Posmutnělý, niedergeschlagen, traurig. Šm.

238519   Posmutněti Svazek: 2 Strana: 0787
Posmutněti, ěl, ění, eine Zeit lang trauern. — kde. Že Pán chce. . . aspoň p. na hrobě Lazarově. Sš. J. 190.

238520   Posmutný Svazek: 10 Strana: 0284
Posmutný. Je vždycky p. Pittn.

238521   Posmýčiti Svazek: 2 Strana: 0787
Posmýčiti, il, en, ení; posm,ýkati,posmyk- nouti, posmykovati = drobet smýkati, ein wenig herumschleppen; smýkáním pokáleti, besudeln. Kom., Ros. — co odkud: haluze z lesa domů p. Us. Tč. — čím kde: Po- smykuje smyčcem na húslách. V Ostrav. Tč. — se kudy. Posmykuje se po dědině jako potluk. Ib. Tč. — se. Kde jsi sě tak po- smýkal (pomazal). Us.

238522   Posmyk Svazek: 2 Strana: 0787
Posmyk, u, m., die Verschiebung. Šp.

238523   Posmýkání, n Svazek: 2 Strana: 0787
Posmýkání, n., die Herumschleppung. Vydal je v p. (aby jistého místa neměli). Br. Dal nás v p. mezi národy. Kom.

238524   Posmýkati Svazek: 7 Strana: 0370
Posmýkati, posmýknouti, ein wenig weiterschieben, schleifen, ziehen, schleppen. Celá věc posmýkne se v obor krásna. Dk. Aesth. 239.

238525   Posmýkati Svazek: 8 Strana: 0301
Posmýkati. Šak vás tam cosik posmýče. Vck. Val. I. 52. Po žoldích se posmykuje. Arch. XIV. 142.

238526   Posmýkavý Svazek: 7 Strana: 0370
Posmýkavý. První církev byla chudá, p-vá, vždy místo měnící. Mus. 1886. 328.

238527   Posmysliti Svazek: 2 Strana: 0787
Posmysliti, il, šen, ení, ein wenig be- denken. Žalm. 93. (1487.).

238528   Posnaditi Svazek: 7 Strana: 0370
Posnaditi = polehčiti. Bern.

238529   Posňatek Svazek: 7 Strana: 0370
Posňatek, tku, m. Počkám až do po- sňatku (až po svatbě). Phľd. V. 363.

238530   Posnažiti se Svazek: 7 Strana: 0370
Posnažiti se, sich Mühe geben, an- strengen. Bern.

238531   Posnažiti se Svazek: 10 Strana: 0284
Posnažiti se s inft. P-žím se to vy- plniti. Koll. v Pal. Záp. II. 285. — aby. P-žím se, abych... (vynasnažím se). Ib. 165.

238532   Posnědek Svazek: 7 Strana: 0370
Posnědek, dku, m., das Schlussmahl. Dch.

238533   Posnésti Svazek: 2 Strana: 0787
Posnésti, sl, sen a šen, ení, ein wenig ertragen. Kom.

238534   Posnésti Svazek: 7 Strana: 0370
Posnésti své bližní. BR. II. 19. a. Po- snášeti co. Sldk. 290.

238535   Posnětiti Svazek: 7 Strana: 0370
Posnětiti, das Getreide mit dem Brande anstecken; se, vom Brande angesteckt werden. Bern.

238536   Posnětivý Svazek: 7 Strana: 0370
Posnětivý. P. jizva, Brandnarbe, f. Nz. lk.

238537   Posněžek Svazek: 7 Strana: 0370
Posněžek, žku, m., frischgefallener Schnee. Šd.

238538   Posněžený Svazek: 2 Strana: 0787
Posněžený; -en, a, o, schneeig. Šm.

238539   Posněžiti Svazek: 2 Strana: 0787
Posněžiti, il, en, ení, sněhem posypali, beschneien. — co komu. Šedivá staroba skráně mu posněžila. Vinař.

238540   Posnica Svazek: 7 Strana: 0370
Posnica, dle Káča, f. = první jarní ko- pačka ve vinohradech. S p-cú jsme již ho- tovi. Mor. Sd.

238541   Posnice Svazek: 7 Strana: 0370
Posnice, e, f., Posnitz, ves v Kačersku v prus. Slez. Šd.

238542   Posnídálek Svazek: 7 Strana: 0370
Posnídálek, lku, m., das Gabelfrühstück. Šml.

238543   1. Posnídálek Svazek: 9 Strana: 0241
1. Posnídálek. Sml. III. 136.

238544   2. Posnídálek Svazek: 9 Strana: 0241
2. Posnídálek, lku, m. = krajíc chleba ? snídaní. Čes. 1. IX. 395.

238545   Posnídanek Svazek: 8 Strana: 0301
Posnídanek, nku, m., posnídanka, y, f. = druhé snídaní. Brt. D. II. 480.

238546   Posnídání, posnídaní Svazek: 2 Strana: 0787
Posnídání, posnídaní, n., das Früh- stücken, Frühstück. Zák. sv. Ben. 70.

238547   Posnídanka Svazek: 7 Strana: 0370
Posnídanka, y, f. = snídaní. Němc. VI. 339.

238548   Posnídaný Svazek: 9 Strana: 0241
Posnídaný. Už je p. (nasnídal se). Mtc. 1900. 340.

238549   Posnídati Svazek: 2 Strana: 0787
Posnídati, ein Frühstück einnehmen. Již jsme v kavárně, doma posnídali.

238550   Posnídati Svazek: 7 Strana: 0371
Posnídati, posnídávati. Št. Kn. š. 126. Dřív si trochu p-dáme. Nrd.

238551   Posnídávka Svazek: 10 Strana: 0652
Posnídávka, y, f Lákavá p. (posnídaní). Máj. IV. 87.

238552   Posnídek Svazek: 7 Strana: 0371
Posnídek, dku, m., posnídka, y, f., das Gabelfrühstück. Dch.

238553   Posnímati Svazek: 7 Strana: 0371
Posnímati, nach und nach herabnehmen. Us. Vz Seimouti.

238554   Posnopné Svazek: 8 Strana: 0301
Posnopné, ého, n. = plat učiteli, 3 korce žita z obecní stodoly. OÄ r. 1698. Vz NZ. III. 409.

238555   Posnopný Svazek: 2 Strana: 0787
Posnopný, Garben-. — Posnopné, ého, n., desátek snopový, das Garbenzehend. Us.

238556   Posnopný Svazek: 10 Strana: 0284
Posnopný. Obec ani chléb klekánský an. p-ný mně (učiteli) dáti nechce. 1778. Cesi 1. XIV. 265.

238557   Posnoubiti Svazek: 2 Strana: 0787
Posnoubiti, il, en, ení, verloben. Veleš.

238558   Posnouti Svazek: 7 Strana: 0371
Posnouti, nach einander einschlafen. Všichni posnuli. Brt. S. 92. 9. Když mi děti bez modlitby posnou. Us. Šd.

238559   Posnovati Svazek: 2 Strana: 0787
Posnovati; posnouti, ul, ut, utí, ein we- nig zetteln, Garn aufziehen. Us.

238560   Posnubě Svazek: 7 Strana: 1363
Posnubě, pl., f, sponsana, zastr. Rozk.

238561   Posnubení Svazek: 7 Strana: 1363
Posnubení, n., sponsana, zastr. Veleš.

238562   Posnubí Svazek: 7 Strana: 0371
Posnubí, n. = posnoubení. Hnoj. 236.

238563   Posnúbí Svazek: 10 Strana: 0284
Posnúbí, n., sponsalia. Rozk. P. 2347., R. 103. Sr. Posnúbě a tam v VII. 1363. sponsana oprav v: sponsalia.

238564   Posnulý Svazek: 9 Strana: 0241
Posnulý. Jako p. někde seděti. Horen. 223.

238565   Pósob Svazek: 7 Strana: 1363
Pósob, u, m., arfa. Pršp. 53. 54.

238566   Pósob Svazek: 10 Strana: 0284
Pósob, u, m. Sám ví Buoh p. svój (jak mne způsobil, stvořil). Um. roudn. 1919.

238567   Pósoba Svazek: 2 Strana: 0787
Pósoba, y, f. = působení. Kat. 103. Všecka p. tohoto světa umře. BO.

238568   Pósoba Svazek: 7 Strana: 0371
Pósoba, y, f. Všecka p. tohoto světa umře, testamentum hujus mundi morte mo- rietur. B. olom. Sir. 14. 12.

238569   Posobášiť Svazek: 7 Strana: 0371
Posobášiť, alle o. viele trauen. Slov. Bern.

238570   Pósobce Svazek: 2 Strana: 0787
Pósobce = působce, činitel. Výb. I. 76G. — P., nerost, Philippsit, m.

238571   Pósobce Svazek: 9 Strana: 0241
Pósobce, e, m. XV. stol. Modl. ms. (Mus. fll. 1898. 51. ).

238572   Posobec Svazek: 7 Strana: 0371
Posobec = posobce. Bern.

238573   Posobek Svazek: 2 Strana: 0787
Posobek, bku, m., koláč v troubě pečený. Us. u Berouna. — P., veliký, žitný vdolek. Us. u Slaného.

238574   Posobenství Svazek: 7 Strana: 0371
Posobenství, n. = působení. Sv. ruk. K. úvod.

238575   Pósobenství Svazek: 10 Strana: 0284
Pósobenství, n. Zahradník v p. hadovém (v podobenství). Gest. U. 230. Naučím tě, kterým p-stvím (působením) a pořadem... nravy složíš. Vít. 58a.

238576   Posobice Svazek: 2 Strana: 0787
Posobice, ves v Prachensku u Sušice. Tk. I. 432., III. 117.

238577   Pósobiti Svazek: 2 Strana: 0787
Pósobiti, il, en, ení = způsobiti. — koho = spraviti ho, říditi, učiniti, auf Jemanden einwirken, ihn stimmen. Výb. I. Bůh všecky lidi tvoří a pósobí (disponit). BO.

238578   Pósobiti co Svazek: 9 Strana: 0241
Pósobiti co: světské věci. St.

238579   Pósobní Svazek: 9 Strana: 0241
Pósobní, vz násl. Pôsobnosť.

238580   Posobnice Svazek: 7 Strana: 0371
Posobnice, pl., f, kleiner Schlitten. Slov. Ssk

238581   Posobník Svazek: 2 Strana: 0787
Posobník, a, m., der Parteigänger; Nach- treter Šf. Rozpr. 61., Mus.

238582   Posobník Svazek: 7 Strana: 0371
Posobník. Sš. Sk. 3., Šf. Strž. II. 337., 440., Koll. III. 174.

238583   Pósobník Svazek: 9 Strana: 0241
Pósobník, a, m. Učenníci a p-ci chelčičtí. Pal. Děj. IV. 1. 421.

238584   Pósobnosť Svazek: 2 Strana: 0787
Pósobnosť, i, f., působení, věc způsobená. Kat. 1363.

238585   Pôsobnosť Svazek: 9 Strana: 0241
Pôsobnosť, i, f. Zákon pôsobnosti Čili pó- sobní styčnosti (když dojmy, jež za sebou následovaly tak, že se ve vědomí setkaly, na vzájem se vybavují). Vz Krč. Assoc. 47., 50.

238586   Posobný Svazek: 2 Strana: 0787
Posobný. P. řada (časová), vedlebylá (prostorná). Obzor 1879. C. 1. str. 3.

238587   Posobovati Svazek: 2 Strana: 0787
Posobovati, nachmachen. — co: kameny. Techn.

238588   Posócati Svazek: 7 Strana: 0371
Posócati = poštouchati. Mor. Brt. D. 267.

238589   Posočí Svazek: 7 Strana: 0371
Posočí, n. = hájovna u Rokycan.

238590   Posočnosť Svazek: 2 Strana: 0787
Posočnosť, i, f., pososnosť, náchylnosť, schopnosť, die Neigung. P. k hříchu. Št.

238591   Posočný Svazek: 2 Strana: 0787
Posočný, náchylný, schopný, posošný, geneigt. — k čemu: k hříchu. Št.

238592   Pósohnostný Svazek: 9 Strana: 0241
Pósohnostný = činodějný, agens. XV. století. Rozb. II. 194.

238593   Posoch Svazek: 2 Strana: 0787
Posoch, u, m., hůl, der Stab. P. strsl. posocha, posochb,. Mkl. B. 29. P. pastuší, pastýřský. Jg., Sš. J. 168.

238594   Posoch Svazek: 7 Strana: 0371
Posoch. Mkl. aL. 70. Kroutivým bře- čtanem oplétám posochy. Č. Kn. š. 199.

238595   Posok Svazek: 2 Strana: 0787
Posok, u, m., posek, žíla, býkovec, der Ochsenziemer. Jg.

238596   Posoka Svazek: 2 Strana: 0787
Posoka, y, f., potrava. Oku libosti dává p-ku. Výb. I. 165., 755.

238597   Posoka Svazek: 7 Strana: 0371
Posoka. Citat z Alx. B. v. 189. (HP. 76.).

238598   Posoka Svazek: 8 Strana: 0301
Posoka. AlxB. 189. Krok. 1893. 154. vy- kládá := šťáva, míza (síla).

238599   Posol Svazek: 7 Strana: 0371
Posol, u, m. P. solný, posolenka, die Salzbrühe. Hř. — P., sla, m. = posel. Slov. Czm. 96.

238600   Posoliti Svazek: 2 Strana: 0788
Posoliti, il, en, ení; posolovati, salzen. — co: maso.

238601   Pósoliti Svazek: 7 Strana: 0371
Pósoliti, vz Působiti.

238602   Posoliti někomu Svazek: 7 Strana: 0371
Posoliti někomu = osočiti ho, an- schwärzen. U Brušp. Mtl.

238603   Posolnúť Svazek: 7 Strana: 0371
Posolnúť = maličko osoliti. Mor. Brt. D. 160.

238604   Posopiti se na někoho jak Svazek: 10 Strana: 0284
Posopiti se na někoho jak: důtklivými slovy. Světz. 1883. 215.

238605   Posopliti Svazek: 7 Strana: 0371
Posopliti, mit Rotz besudeln. Bern.

238606   Posořice Svazek: 2 Strana: 0788
Posořice, Posořitz, lépe jak lid vůbec mluví a píše: Posořice (Hý.), mě. u Slavkova na Mor. PL.

238607   Posos Svazek: 2 Strana: 0788
Posos, a, m., cyamus, kývoš. Krok.

238608   Posošiti Svazek: 2 Strana: 0788
Posošiti (zastr.), il, ení = otužiti, abhär- ten. — se. Koll.

238609   Posošiti Svazek: 8 Strana: 0301
Posošiti. Slnce na rozlúčku sa p-ší. Phľd. 1892. 577.

238610   Posošiti čo Svazek: 8 Strana: 0571
Posošiti čo = posešiti. Slov. Čes. 1. VI. 147.

238611   Posošiti sa Svazek: 7 Strana: 0371
Posošiti sa. Phľd. VIII. 172.

238612   Posošnosť Svazek: 2 Strana: 0788
Posošnosť, i, f., ne: podrobensť, pod- danosť, nýbrž náklonnosť, sklonnosť, náchyl- nosť, die Geneigtheit, Neigung. C. P. k vě- cem nižší částce člověka hovějícím chovati. Sš. I. 179. P. k hříchu. Št.

238613   Posošnosť Svazek: 9 Strana: 0241
Posošnosť, i, f. = náklonnost. V II 788. za Št. polož: Bes. 62. Ani jest (Bůh) te p-sti, aby... Št. Bes. 24.

238614   Posošný Svazek: 2 Strana: 0788
Posošný; posošen, šna, o, ne: podroben, poddán, untergeben, nýbrž: náchylný, naklo- něný, ochotný, geneigt, fügsam. Č.Takéť nás ta sedmera svatosť posošny činí. Št. N. 309. — k čemu. P. k tomu, k čemu žádostivosť vede. Sš. 1. P-šen jest smierný k rozličným šlechetnostem. Št. Tělo k hříchóm p-no. Št. P. k zlému. Výb. 1. 171.

238615   Posošný Svazek: 7 Strana: 0371
Posošný. Ani jest Buoh posošen k tomu, by se mohl od blaženosti v hubenstvo dáti (ist nicht einer solchen Natur). Št. (Hš) Mysl p-ná k milosti. Št. Kn. š. 287. 16.

238616   Posotiti Svazek: 2 Strana: 0788
Posotiti, il, cen, ení = strčiti, stossen. — koho kam: do vody. Koll.

238617   Posotiti Svazek: 8 Strana: 0301
Posotiti = postrčiti, posouti, P-tilsv.Petr kováča, ale tadnu (do nebe); P-til hranici k Cařihradu; P-til ľavou klobúk do týla. Phľd. 1892. (548., 1893. 589., 1894. 386.

238618   Posotŕcať kým Svazek: 7 Strana: 1363
Posotŕcať kým. Vz Sotŕcať (dod.).

238619   Posoučí Svazek: 2 Strana: 0788
Posoučí, n.. der Fussriss von dürren Stan- gen um den Vogelheerd, damit die Vögel sich darauf setzen können. Šm.

238620   Posoudilý Svazek: 2 Strana: 0788
Posoudilý, soudný, beurtheilend, kritisch.

238621   Posouditi Svazek: 2 Strana: 0788
Posouditi, suď, soudě (íc), soudil, zen, ení; posuzovati. — P. = rozvážiti, povážiti, uvážiti, erwägen, überlegen, beurtheilen; poznati, porozuměti, ermessen, erkennen: soud vynésti, richten, beurtheilen, kritisiren; neprávě souditi, schief beurtheilen, richten. D., Jg. — abs. Posuď kobylo, co si zorala. Us. — co. Ať to sám posoudí. Ros. P.ně- jaký spis. Us. Posuzuje má slova. Br. Člo- věk rád člověka posuzuje. Sš. L 74. — čeho. Všeho toho posoudíme. Cyr. —J. tr. — v čem. V tomto soudu posouzen byl. Zříz. Ferd. — z čeho. Prospěch z nich nejlépe z toho se může posouditi Tonis. — si. Jen si posuď, čeho neučinil! Šm. — co dle čeho. Nt. — adv. Dobrotivě, zdravě něco p. Nt.

238622   Posouditi co jak Svazek: 7 Strana: 0371
Posouditi co jak: zlě, Alx., křivě, ne- laskavé. Mž. 86. — co kým. Aby námi smiech posúdil. Kat. 1529. — Ž. wit. 50. 6. Cf. Pobuditi.

238623   Posouditi se Svazek: 8 Strana: 0301
Posouditi se = pohádati se. Brt. D. II. 387.

238624   Posoukaný Svazek: 2 Strana: 0788
Posoukaný, übersponnen. Šm.

238625   Posoukati Svazek: 2 Strana: 0788
Posoukati, ein wenig zwirnen. Ros.

238626   Posoun Svazek: 2 Strana: 0788
Posoun, vz Pozoun.

238627   Posoustružiti Svazek: 2 Strana: 0788
Posoustružiti, il, en, ení, eine Zeit lang drechseln, Drechsler sein. Ros.

238628   Posouš Svazek: 7 Strana: 0371
Posouš, e, f. = suché klestí a p. Cf. Souš a násl. Wtr.

238629   Posoušné Svazek: 7 Strana: 0371
Posoušné, ého, n. = plat za suché lesní chrastí. Arch. rkv. Wtr.

238630   Posoušno Svazek: 2 Strana: 0788
Posoušno, dosti sucho, hinlänglich trocken. Us. v Turn. Zl.

238631   Posoušný Svazek: 7 Strana: 0371
Posoušný. Dříví p. (suché lesní chrastí; dříví z uschlých stromů). 1584. Wtr.

238632   Posouti Svazek: 2 Strana: 0788
Posouti, posuji, sul, ut, utí = posypati, pokryti, bestreuen, bedecken. — co. V tom temná noc posula vsiu zemin. Rkk. 51. — co čím: něco zázvorem, Kuch. kn., hlavu popelem. Tkad., Leg. Jak mrak črný, kehdy ledem (kroupami) hrozí posuti úrody tučných polí. Rkk. 49. Posul Perun čelo spoustou mraků. Hdk. Lum. V. 242.

238633   Posouti co čím Svazek: 7 Strana: 0371
Posouti co čím. Jakoby přielbici čistú prachem posul. Št. Kn. š. 96. — P. = po- sunouti. Us. Vz Posouvati.

238634   Posouvací Svazek: 2 Strana: 0788
Posouvací, Schub-. P. dalekohled. Vz Prm. IV. 136. P. lavice, die Schiebbank, víko, der Schiebdeckel. Šm.

238635   Posouvač Svazek: 2 Strana: 0788
Posouvač, e, m., u šicího stroje, der Schie- ber. Sp.

238636   Posouvačka Svazek: 2 Strana: 0788
Posouvačka, y, ť., u soustružníka, die Schiebebank, die Rückstange. Šp.

238637   Posouvadlo Svazek: 2 Strana: 0788
Posouvadlo, a, n., strkadlo, das Schieb- werkzeug, -instrument. Hý.

238638   Posouvadlo Svazek: 7 Strana: 0371
Posouvadlo, a, n., die Schiebbühne, -brücke. Hř., Včř. Zm. II. 74.

238639   Posouvadlo Svazek: 8 Strana: 0301
Posouvadlo, a, n. Elektrické p. KP. VIII. 422.

238640   Posouvání Svazek: 7 Strana: 0371
Posouvání, n.. das Weiterrücken. Plocha p., Jrl. 239., úhel p. ZČ. I. 263.

238641   Posouvatelný Svazek: 2 Strana: 0788
Posouvatelný, was hin u. her geschoben werden kann, verschiebbar, verrückbar. Techn.

238642   Posouvatelný Svazek: 10 Strana: 0284
Posouvatelný. Secí stroj s p-nými lžič- kami. Nár list. 1905. 131. 22.

238643   Posouvati Svazek: 7 Strana: 0371
Posouvati. Posouvající síla. Zpr. arch. VIII. 13., Šln. I. 19., Pcl. 33. — co kam. Sídla jejich dále na sever posouvá. Šf. Strž. II. 24 — se (čím) kudy. Alhidada noniem po kruhu se posouvá. Mj. 7. P. se pří- kopem. Neč.

238644   Posouvati něco Svazek: 2 Strana: 0788
Posouvati něco, weiter rücken, hinrük- ken. Č. Vz Posunouti.

238645   Posouvátko Svazek: 7 Strana: 0371
Posouvátko, a, n. = posouvadlo. NA. Vz Posuvátko.

238646   Posouvný Svazek: 2 Strana: 0788
Posouvný, Schub-, Schieb-. Šm. Posouvné méřítko (droužní), das Schiebmass, drážka, žlábky, die Schiebernuth, kolo. Šm.

238647   Posouvný Svazek: 7 Strana: 0371
Posouvný. P. pouzdro, přívažek, sloupek, stojánek, válec, závaží, Mj., pravítko, ZČ. III. 81., kříž. NA. V. 94.

238648   Posouzení Svazek: 2 Strana: 0788
Posouzení, n., die Beurtheilung, Kritik. Knihu někomu k p. dáti. Us.

238649   Posouzený Svazek: 2 Strana: 0788
Posouzený; e», a, o, beurtheilt. Míti, dostatí něco na posouzenou.

238650   Posoužiti Svazek: 2 Strana: 0788
Posoužiti, il, en, ení; posužovati = drobet potrápiti, ein wenig plagen, quälen. — koho čím: pomluvami. — se.

238651   Posovati se Svazek: 10 Strana: 0284
Posovati se = pasovati se. Krok. 1890. 271.

238652   Pospadati Svazek: 7 Strana: 0371
Pospadati, herabfallen (von vielen). Bern. — čemu v čem. Jak ječmenu v ceně po- spadlo. Wtr. exc.

238653   Pospalovati Svazek: 7 Strana: 0371
Pospalovati, allmählig verbrennen Bern.

238654   Pospánek Svazek: 10 Strana: 0284
Pospánek, nku, m. = pospání. Ten p. byl mu milý. Rais. Sir. 71.

238655   Pospání, n Svazek: 2 Strana: 0788
Pospání, n., ein kurzer Schlaf. Jel.

238656   Pospart Svazek: 2 Strana: 0788
Pospart, u, m., lépe; pasport, der Geleits- brief. Plk.

238657   Pospas Svazek: 2 Strana: 0788
Pospas, u, m., pl. -sy, m., z lat. post pastum, lahůdky, pamlsky, zájedky, das Nachessen, der Nachtisch, das Konfekt. Na Slov. Hostům svým předložil hlavy našich knížat na p-sy. Koll. Na p-sy bráti, vydati. Kos. Ol. I. 192., 276.

238658   Pospas Svazek: 7 Strana: 0371
Pospas. Na p. mě hodil muce. Čch. Dg. 691. Sklátil (ho do moře) rybám na p. Čch Sl. 116. Cf. Vlšk. 193.—195., 198., 202.

238659   Pospásati Svazek: 7 Strana: 0371
Pospásati, allmählig alles abweiden. Bern.

238660   Pospásti Svazek: 7 Strana: 0371
Pospásti, pospásati, nach und nach ab- weiden. — co. Kos.

238661   Pospasy Svazek: 8 Strana: 0301
Pospasy, Nachtisch. Cf. Pojídlo (3. dod.).

238662   Pospati Svazek: 2 Strana: 0788
Pospati, pospím, spi, spal, ání, ein wenig schlafen; pospávati, schlummern, unterbro- chen schlafen. — abs. Ani pojísti, ani p. nemohl. Kom. — proč. Pro to já pospím (když pohrůžkami něčími zhrdáme). Ros. — kde: na lůnu. V. Někdy také v hnoji po- spím. Žk. 324. — nač. Já na tu věc pospím (rozmyslím si ji). Us. — jak dlouho. P. si až do bílého dne. Hý.

238663   Pospati Svazek: 8 Strana: 0301
Pospati. Tu pospi. XIV. stol. Mus. 1893. 336. v. 19.

238664   Pospati jak Svazek: 7 Strana: 0371
Pospati jak. Nemocný jen chvílemi po- spává. Dch.

238665   Pospatřiti co Svazek: 7 Strana: 0371
Pospatřiti co Bl. Živ. Aug. 98.

238666   Pospávati kdy Svazek: 10 Strana: 0284
Pospávati kdy: po hodech. Tbz. V. 1. 75. Sr. Pospati.

238667   Pospěcí Svazek: 2 Strana: 0788
Pospěcí, Eil-. Strana peci, na které trusky a kov se spouštějí, slove p-cí čili templová, die Vorder-, Arbeitsseite (des Schmelzofens). Techn. IL 38.

238668   Pospěch Svazek: 2 Strana: 0788
Pospěch, u, m., spěch, die Eile. Na p., eilig. Je na p., es hat Eile. Šm., V. Nemáš na p. (nemusíš hned jíti). Us. Na p. něco dělati (špatně, halabala, leda bylo). Us. S ve- likým p-chem běžte. Zák. sv. Ben. Tak na p. Šm. Na p. ho poslal. BO. Pochod na p., der Eilmarsch. — P., úspěch, der Erfolg. Nebude mieti p-cha (successus). BO.

238669   Pospěch Svazek: 7 Strana: 0371
Pospěch. K vám p. mám. Hlk. Knížku z řeči latinské v český jazyk na p. jsem přeložil. Otterd. I. 6. Vše na p. chtiec od- byti. Št. Kn. š. 148. — P. = pluh o 7 rad- ličkách Budeme orati pospěchem. U Kr. Hrad. Kšť. Vz Pospěšák.

238670   Pospěcha Svazek: 2 Strana: 0788
Pospěcha, y, f., přispění. — P., y, m., spěšný dárce, ein rascher Helfer. Přijď chu- dých útěcho, pravé milosti p-cho. Stará pís. o sv. Duchu.

238671   Pospěchač Svazek: 2 Strana: 0788
Pospěchač, e, m., der Eiler. Rozk.

238672   Pospěchač Svazek: 7 Strana: 0371
Pospěchač = pospěšák, harka. NA. IV. 74.

238673   Pospěchačka Svazek: 2 Strana: 0788
Pospěchačka, y, f., die Eilerin. Jg.

238674   Pospěchák Svazek: 2 Strana: 0788
Pospěchák, u, m., pluh, jímž se rychle oře, der Eilpflug. Cf. Pospěšák. Hšv.

238675   Pospěchový Svazek: 10 Strana: 0284
Pospěchový. P. brány (k vláčení polí). Vz Nár. list. 1905. 131. 21.

238676   Pospěliti Svazek: 2 Strana: 0788
Pospěliti, il, en, ení, spěšně odpraviti, schnell entfernen. Šf. ad Výb. I. 359.

238677   Pospěš Svazek: 7 Strana: 0371
Pospěš. Ježek p. jablka na sobě nesa. Krnd. 215. Je volný p. = lenoch. U Bělohr. Bí.

238678   Pospěšák Svazek: 2 Strana: 0788
Pospěšák, u, m., harka, skládá se z ně- kolika malých ruchadel, které jdou mělko a půdu jen na povrchu drobí a částečně i obracejí. Vz KP. III. 230. — P., osevní harka, více radliční pluh k zadělání semena, der Saatpflug, die Saatharke. Pta.

238679   Pospěšek Svazek: 7 Strana: 0371
Pospěšek, šku, m., vz Spěšek. Šd.

238680   Pospěšenství Svazek: 2 Strana: 0788
Pospěšenství, n., pospěšnosť, i, f., po- spěch, die Eilfertigkeit, Eile. Ctib. Vrátil se lid s p-stvím. BO.

238681   Pospěšiti Svazek: 7 Strana: 0371
Pospěšiti = pospíšiti Račte p. so slúbe- ným dopisom. Ev. šk. II. 276. — co = po- chopiti, begreifen. Já jsem to nejprv p-la. Val. Vck.

238682   Pospěšiti něčeho Svazek: 10 Strana: 0284
Pospěšiti něčeho = něco urychliti. Po- spiešiti sebú = pospíšiti si. Pel. XVI.

238683   Pospěšky Svazek: 8 Strana: 0301
Pospěšky. Jde tam p. = rychle. Kub. Rol. 129.

238684   Pospěšně Svazek: 2 Strana: 0788
Pospěšně, rychle, náhle, eilig. P. jíti, dýchati, Us., běžeti. V.

238685   Pospěšně Svazek: 7 Strana: 0371
Pospěšně. Čas jde, sluší se před časem opatřiti p. (spěšně, v čas). Arch. VIII. 48. P. sstup dolóv. Ev. olom. 305.

238686   Pospěšně Svazek: 8 Strana: 0301
Pospěšně. List p. psaný. Mus. 1894. 124.

238687   Pospěšnosť Svazek: 2 Strana: 0788
Pospěšnosť, i, f., vz Pospěšenství.

238688   Pospěšný Svazek: 2 Strana: 0788
Pospěšný; -šen, šna, o, pospíchající, kvapný, náhlý, eilig, eilfertig, geschwind. P. poznamenání cesty. V.

238689   Pospěšný Svazek: 7 Strana: 0371
Pospěšný. Hus I.117. P. zápis. Vš. 321. — k čemu. Jsi k spasení p-ná. Výb I 367.

238690   Pospěti Svazek: 2 Strana: 0789
Pospěti, spěji, ěl, ění = pospíšiti, eilen. — po kom. Najprve král by dospěl a, kdož mohl, ten po něm pospěl. St. skl. II. 21tí. — komu k čemu. Vzezři Hospodine, ku po- máhánie mně pospěj. Žalt. Kat. 1461. Vz Pospíšiti.

238691   Pospěti Svazek: 7 Strana: 0371
Pospěti. Křivý jste súd jměli, zle jste skrze to p-ěli. Hr. rk. 147. — Ž. kl. (324.). Mistři v hromadu pospěchu. Kat. 1461.

238692   Pospěti Svazek: 9 Strana: 0241
Pospěti. Pospěj k mé pomoci. Modl. CXL. 107., Hod. XIV. stol. (Mus. fil. VII 92. a j. ).

238693   Pospěvle Svazek: 7 Strana: 1363
Pospěvle, e, f., calendrus, zastr. Rozk.

238694   Pospieškati Svazek: 7 Strana: 0371
Pospieškati = pospíchati. Sl. ps. č. 21.

238695   Pospievanie, n Svazek: 7 Strana: 0371
Pospievanie, n. = koleda čili sbírka po domech, jež se počítala do ročního platu učitelského. Slov. Rl. Pr. I. 5.

238696   Pospích Svazek: 7 Strana: 0371
Pospích, gt. pospěchu, m = pospěch. Laš. Tč.

238697   Pospíchač Svazek: 2 Strana: 0789
Pospíchač, e, m. (popíchač? Hk.) = po- spěšák. Us. u Hořic. Hk.

238698   Pospíchač Svazek: 9 Strana: 0241
Pospíchač, e, m. = nářadí, kterým se zaorává, má několik radliček. U Polné. Hoš.

238699   Pospíchal Svazek: 2 Strana: 0789
Pospíchal, a, ?., der Eiler. — P., jm. vlastní.

238700   Pospíchal Svazek: 10 Strana: 0284
Pospíchal Jiří Ign., spis., 1634. -1699. Vz Ott. XX 299.

238701   Pospíchání Svazek: 2 Strana: 0789
Pospíchání, n., chvátání, kvapení, das Eilen, die Eile. S p-ním. V. S p-ním běžeti. Zák. sv. Ben.

238702   Pospíchař Svazek: 8 Strana: 0301
Pospíchař = harka. P-řem obilí zaorati. Duf. 241.

238703   1. Pospíchati Svazek: 2 Strana: 0789
1. Pospíchati, pospíchávati, pospíšiti, il, ení, spěchem jíti, běžeti, kvapiti, páditi, kvapně se kliditi, hnáti se, chvátati, spě- chati, píliti, popiliti si, schnell gehen, mit Geschwindigkeit verrichten, eilen. — abs. Pospěš pak! Pospěš, ale nekvap. Dch. Čím více kdo pospíchá, tím spíše si lehne. Us. u Rožďalovic. Hodiny pospíchají. Dch. — kam: do Prahy. Dal. Mistři v hromadu pospěchu. Kat. 14tíl. — P. k záhubě své. D. K té vsi jsme pospíšili. Vrat. P. k ne- příteli, Alx., k horám. Er. P. 480. — V., Res., Ojíř. — Aby přikázal rychle na svět p. Solf. P. na vrahy. Rkk. 20. — po čem (kudy), po kom. K tomu po moři a po zemi pospíchali. V. P. po někom. Troj. Množství hříšníků pospíchá po nich. Chč. 377. — za kým. Za nepřítelem klusem p. Anth. II. 362. D., St. skl. — odkud. Po- spíchá jako z ohně. Č. P. z města. Nt. — v čem: v řeči, V., ve čtení. D. Pospěš v tom, aby se to nezmátlo. Arch. I. 28. — (si) s čím: s příchodem si p. V. P. si s prací. Sych. Ihned ze dvora s ním (s nemocným) pospíchá. Che. 450.— jak: skokem, Er. P. 42., klusem. Us. Pospíchej znenáhla, Ros., zvolna, Us., kvapně. Sych. — čím. Pospěštež tiem ! na ně vzvola. Kat. 2762. — s inft. Vyvázne-li, pospíší utéci. Kom. Hoří, svého hájiti pospěš. Us. — se sup. Pospícháme pána přivítat. Sych. — aby. Pospíchá, aby nezmokl, Us., aby nás předhonil. Sych.

238704   2. Pospíchati Svazek: 2 Strana: 0789
2. Pospíchati,pospěšákem orati. Us. u Ho- řic, Hk.

238705   Pospíchati Svazek: 7 Strana: 0371
Pospíchati. — kam (odkud, s kým). Od ctnosti k zlému snažně pospíchají. Pož. 116. P. s lidem ku Praze. Šbr - k čemu. Aby pospiešil ku poznání Boha. Hus I. 117. K spomožení mému pospěš. Mž 11. — jak. P-chá jako z ohně. Km. Co o krk p-li (o překot). Ehr. — do koho. Prosila, aby do mne nep-li. Wtr. exc. — odkud: od někoho Us. — s inft. Pospěšte domóv jeti. Arch. VIII. 353.

238706   Pospíchati Svazek: 9 Strana: 0241
Pospíchati. Když člověk p-chá, aby si sed (spěšná práce nedědí); čím víc člověk pospíchá, tím hůře. Hoř. 126.

238707   Pospíchati s inft Svazek: 8 Strana: 0301
Pospíchati s inft. Pospěšmež tam hnúti (jeti, jíti). Alx. Nách. k. XXVIII.

238708   Pospíchavnosť Svazek: 7 Strana: 0371
Pospíchavnosť, i, f. = spěšnosť. Slov. Bern.

238709   Pospíchavný Svazek: 7 Strana: 0371
Pospíchavný = spěšný. Slov. Bern.

238710   Pospíchavosť Svazek: 2 Strana: 0789
Pospíchavosť, i, f., die Eilfertigkeit. Ros.

238711   Pospíchavý Svazek: 2 Strana: 0789
Pospíchavý, pospěšný, eilfertig. Ros.

238712   Pospílení Svazek: 2 Strana: 0789
Pospílení, n., porouhání, vz Pospíleti. Ž. k. 43., Bj., ZN, Pulk.

238713   Pospílení Svazek: 7 Strana: 0371
Pospílení. Ktož jest hotov k smiechu a ku p. Výb. I. 350. — Ž kl. (324.)

238714   Pospíleti Svazek: 2 Strana: 0789
Pospíleti, pošpíleti (zastr.), el, ení = po- smívati se, porouhati se, verhöhnen, verspot- ten, zum Besten haben. Jg. — kým: Bohem, mit Gott scherzen, Gespött haben. St. skl., Výb. I. 234. Pospilevachu proroky. BO. Po- špíleval mnú. BO.

238715   Pospíleti. — kým Svazek: 7 Strana: 0371
Pospíleti. — kým. Druhý, jenž Bohem p-lé. Hr. rk. 273. — Výb I. 349. Cf. Spíleti.

238716   Pospínati Svazek: 2 Strana: 0789
Pospínati, alles o. nach einander heften, anbinden. Plk.

238717   Pospinkati Svazek: 2 Strana: 0789
Pospinkati = pospati (v dětské řeči).

238718   Pospíšení, n Svazek: 2 Strana: 0789
Pospíšení, n., das Eilen. V.

238719   Pospíšil Svazek: 2 Strana: 0789
Pospíšil, a, m., der Eiler. — P., jm. vlastní.

238720   Pospíšil Svazek: 7 Strana: 0371
Pospíšil Jan Hostivit, nar. 1785., im- pressor. Jg. H. l. 614., Bačk Písm. 374, 626., Tf. Mtc. 37., Jg. Z. 192., Rk. Sl. — P. Jarosl., nar. 1812., knihtiskař a spis. Jg. H. 1. 614., Pyp. K. II. 258., Bačk. Př. 16, Bačk. Písm. 930., Rk. SI. — P. Ladisl. Jg. H. 1. 614. - P. Řehoř. Blk. Kfsk. 1013., Rk. Sl.

238721   Pospíšil Svazek: 7 Strana: 1363
Pospíšil Jos., dr. a prof. v Brně, spis.

238722   Pospíšil Svazek: 8 Strana: 0301
Pospíšil. Ve dne páral, v noci šil, říkali mu P-šil (kdo rychle, ale nedbale šije); Vezmi s sebou P-la a pamatuj na Navrátila (lou- davému). ČT. Tkč.

238723   Pospíšil Svazek: 9 Strana: 0241
Pospíšil Jar. a j. Sr. Jub. XXV. — P. Kar., ev. far. a spis., f okolo 13. /4. 1899. Vz Nár. list. 1899. č. 103. odp.

238724   Pospíšil Svazek: 10 Strana: 0284
Pospíšil Jan (Hostivít), knihtiskař, 1785. až 1868.; Jan, 1812. -1889.; Ladisl. ml. (Jan), 1848. —1893.; Jarosl. dr., advok., nar. 1862.; Kristian, spis. 1842. —1899; Jos., spis., nar. 1845.; Bohusl, spis., 1855. —1894. Vz Ott. XX. 299. nn. P. Jos. dr., spis, nar. 1869. Vyhl. I. 57.; P. Vil. spis.

238725   Pospíšilka Svazek: 7 Strana: 0371
Pospíšilka, y, f., die Eilerin, Beschleuni- gerin. Bern.

238726   Pospíšilová Svazek: 10 Strana: 0284
Pospíšilová Mar., dram. umělkyně, nar. 1864. Vz Ott. XX. 302.

238727   Pospíšilová M Svazek: 7 Strana: 0372
Pospíšilová M. Vz Bačk. Písm. 859.

238728   Pospíšiti Svazek: 2 Strana: 0789
Pospíšiti, vz Pospíchati.

238729   Pospíška Svazek: 2 Strana: 0789
Pospíška, y, f., die Eile. Jg.

238730   Posplatiti Svazek: 7 Strana: 0372
Posplatiti, pospláceti, nach und nach ab-, bezahlen. — co: dluhy. Kos

238731   Pospleštilý Svazek: 2 Strana: 0789
Pospleštilý, pleskatý, ein wenig flach. P. jablka. Us.

238732   Pospod Svazek: 2 Strana: 0789
Pospod, pospodu, adv., dole, unten, unter- wärts. P. jíti, položiti, natříti, síti. Nt.

238733   Pospodel Svazek: 2 Strana: 0789
Pospodel, dlu, m., nerost, Herschelite. Miner.

238734   Pospoj Svazek: 2 Strana: 0789
Pospoj, e, m., der Verkehr. Dch. P. ob- chodní, osobní (Personen-), lodní, Schiffs-, zábavných vlaků, nákladu, Frachten-, zboží, Güter-, vozní, vozový, Wagen-, místní, Lo- kal-; poměry, přerušení, obmezení, před- nosta, opětné početí, cesty, hlavní čára, váznutí, zaražení, žíla, osoby (Verkehrsper- sonale) p-je: p. rušiti, přerušiti, obmeziti, udržovati; p. vozné pošty, Fahrpost; úřed- níci oddílu pro p.; přímý p. nákladu; vejíti s někým ve přímý p.; ta dráha má, na ní jest veliký p.; překážky p-je jsou již od- straněny; uvolnění p-je pozemků, Freigebung des Bodenverkehrs; chudý na pospoj; od světového pospoje odloučiti; do p-je dáti, in Verkehr setzen; p. spěšného a náklad- ního zboží, Eilgut- und Frachtenverkehr. Dch.

238735   Pospoj po Svazek: 9 Strana: 0241
Pospoj po vodách. Mus. 1897. 470.

238736   Pospojnictví Svazek: 2 Strana: 0789
Pospojnictví, n., das Verkehrswesen. Dch.

238737   Pospojník Svazek: 2 Strana: 0789
Pospojník, a, m., der Verkehrsmann. Dch.

238738   Pospojný Svazek: 2 Strana: 0789
Pospojný, Verkehrs-. P. cesty, síť p-ných cest; p. vztahy k cizozemstvu, zprávy; p. úředník. Dch.

238739   Pospojovati Svazek: 7 Strana: 0372
Pospojovati, nach und nach verbinden. Bern.

238740   Pospojství Svazek: 2 Strana: 0789
Pospojství, n., das Verkehrswesen. Dch.

238741   Pospokojiti Svazek: 2 Strana: 0789
Pospokojiti, il, en, ení, beruhigen, be- schwichtigen. — co, koho (akkus.). P. ura- ženou mysl judskou. Br. Čechy pospokojil. V. — čeho. Pospokojil všeho lidu. Bib. -- se. Br., Dh. 7.

238742   Pospol Svazek: 2 Strana: 0789
Pospol, vůbec, allgemein, gemeinschaft- lich, miteinander, zugleich. Slov.

238743   Pospol Svazek: 7 Strana: 0372
Pospol. Prvočty na p. Vz Prvočet. Šim. 52.

238744   Pospol Svazek: 10 Strana: 0284
Pospol něco poznati = pospolu. společně Msn. 11. 11.

238745   Pospolek Svazek: 7 Strana: 0372
Pospolek, lku, m., der Clubb. Šm.

238746   Pospolierka Svazek: 10 Strana: 0652
Pospolierka, y, f. Slov. Nár. sbor. XI. 6.

238747   Pospolina Svazek: 10 Strana: 0652
Pospolina, y, f. = směska. Brt. Sl.

238748   Pospolitě Svazek: 2 Strana: 0789
Pospolitě, gemeinschaftlich, zusammen. Svědkové mají kšaft p. podepsati. Ros. P. něco s někým jednati; p. válku vésti. Nt.

238749   Pospolitě Svazek: 8 Strana: 0301
Pospolitě, pol. BI. Gr. 327.

238750   Pospolitosť Svazek: 2 Strana: 0789
Pospolitosť, i, ť., pospolu bytosť, spolu- bytí, das Beisammensein. Knihovna byla ve své p-sti a celosti až do času Julia. Plác. P. pozemností fideikommissních k ruce dů- věrné nápadných, Komplex der Fideikommiss- güter. J. tr. — P., obec, republika, die Ge- meinde. Mach., Sych. — P., obecenstvo, das Publikum. Div. z och. — P., společnosť, die Gemeinschaft. V městech a v p-sti lidské. Žal.

238751   Pospolitosť Svazek: 7 Strana: 0372
Pospolitosť majetku. Sš. Sk. 33. — P. = společnosť. Šf. Strž. I. 587., Pal. Rdh. I. 303. P. lidská, Osv. I. 171 , hospodářská, právní. Kzl. Cf. Zaobjíti s kým.

238752   Pospolitý Svazek: 2 Strana: 0789
Pospolitý, pospolu spojený, pohromadě jsoucí, beisammen, vereint. V. P. obec. Ros. — P., obecný, gemeinschaftlich, gemein. P. věc (republika), D., úmluva. Ráj. Země, milá země, lože p-té. Sš. Bs. 7. P. mluva. Dch. — P., sprostý, obecný, gemein. P. lid, Tabl., chléb (černý). Namor. Zlínsku. Brt. P. člověk. Us. na Ostrav. Tč. — P. routička, fumaria officinalis, gemeiner Erdrauch, rostl.

238753   Pospolitý Svazek: 7 Strana: 0372
Pospolitý. Cf. Mkl. Etym. 256. P. obec (staroslavný název samostatného státu pol- ského). Kká. Td. 369. — P. = obecný. P. píseň, Gesellschafts-, Dch., škola, Ev. šk. II. 84., povaha člověka, svazky, úvěr, vý- roba, Kzl., život. — P. = sprostý. P. lid. Šf. Strž. I. 101., II. 513. — P. = prosto- národní. P. Čili prostonárodní zpěvák. Koll. Zp. II. 487.

238754   Pospolitý Svazek: 8 Strana: 0301
Pospolitý = obyčejný. P. Slovák. Phľd. XII. 373.

238755   Pospolku Svazek: 2 Strana: 0789
Pospolku = pospolu. Jg.

238756   Pospolku Svazek: 7 Strana: 0372
Pospolku jeli (společně). Arn. 2025.

238757   Pospolně Svazek: 2 Strana: 0789
Pospolně se scházeti, bydleti, gemein- schaftlich. Br. Jíti v houfe p. Ler.

238758   Pospolně Svazek: 7 Strana: 0372
Pospolně Něco držeti. Arch. VIII. 521.

238759   Pospolně Svazek: 9 Strana: 0241
Pospolně. Rozdílně a p. jiným něco dáti. 1443. Arch. XVI. 107.

238760   Pospolní Svazek: 10 Strana: 0284
Pospolní zábava (společná). Rais. Vlast. 217.

238761   Pospolnosť Svazek: 2 Strana: 0789
Pospolnosť, i, f., obec, spolek, sbor, die Gemeinschaft, Körperschaft. Jg. Lid v p. a řád uvedený. Br. Zachovávati kázeň v p-sti. Pís. br. Ale ztratí jakož svou vlasť,pospol- nosť, tak i jméno. Br. P. bratrská. Čr.

238762   Pospolnosť Svazek: 7 Strana: 0372
Pospolnosť vniterného života. Pal. Rdh. I. 388. Silnější každá p. bývá nežli po různu roztrhaná. Bart. 226. Cf. Jg. Slnosť 33.

238763   Pospolný Svazek: 2 Strana: 0789
Pospolný, gemeinschaftlich, gemein. V. P. choroby. Rostl. P. pomoc, Kram., tížní bod těles. Sedl. — P., sprostý, obecný, ge- mein. P. lid. Nej. — P., jména. Některá pod- statná jména, kterými jmenujeme zvířata, mají pro obojí pohlaví jediný tvar. Taková jména slovou p-nými (epicoena). Vrabec, havran, žába, sojka, čížek, straka atd. Je-li toho třeba, přidáváme jm. samec, samice: vrabec (samec, samice). Bž. 72.

238764   Pospolný Svazek: 7 Strana: 0372
Pospolný duch, Corpsgeist, smysl, -sinn, život či občanský. Šf. III. 261.

238765   Pospolný Svazek: 8 Strana: 0571
Pospolný sjezd drželi. Arch. XV. 67.

238766   Pospolný Svazek: 9 Strana: 0241
Pospolný. Spojil se p-nou láskou. Kom. Ohláš. 96.

238767   Pospolstvo Svazek: 2 Strana: 0790
Pospolstvo, a, n., obecenstvo, das Publi- kum. Div. z och.

238768   Pospolstvo Svazek: 7 Strana: 0372
Pospolstvo Achajských. Vký.

238769   Pospolu Svazek: 2 Strana: 0790
Pospolu, dohromady, společně, mit ein- ander, gemeinschaftlich, zusammen, zugleich. P. býti, držeti, se držeti. V. Ptáky do klecí buď p. neb porůznu zavírá. Kom. Učedlníci biechu p. ZN.

238770   Pospolu Svazek: 7 Strana: 0372
Pospolu. Ten den táno jmieli sme obec p., před níž sme ty listy čísti dali. NB. Tč. 85.

238771   Posporiť sa Svazek: 7 Strana: 0372
Posporiť sa = ponáhleti. P-ril sa domov. Slov. Rr. Sb. — Dbš. Sl. pov. II. 10.

238772   Pospořádati Svazek: 2 Strana: 0790
Pospořádati, spořádati, ordnen, anord- nen. — co jak: s opatrností. Ráj.

238773   Pospořil Svazek: 7 Strana: 0372
Pospořil, a, m , mlýn u Tišnova.

238774   Pospořiti Svazek: 2 Strana: 0790
Pospořiti, il, en, ení, ein wenig sparen. Ros. — P., rozmnožiti, vermehren. Pass.

238775   Pospouštěti Svazek: 7 Strana: 0372
Pospouštěti, ein wenig herablassen. Us.

238776   Pospratať Svazek: 7 Strana: 0372
Pospratať = popratať. Slov. Bern.

238777   Pospraviti Svazek: 2 Strana: 0790
Pospraviti, il, en, ení, ein wenig bessern, richten. — se, sich erholen. — co: knihy užitečné přepsal a pospravil. V. — čeho : všech věcí p. Bib. — se kdy. Darius po první porážce se pospravil. V. P. se po ne- moci. Jg. — se nač: na vojnu. V. — Vz Pozpraviti.

238778   Pospraviti co s kým Svazek: 7 Strana: 0372
Pospraviti co s kým = vyjednati. Němc. — co jak: dobytek pořádně p. = pokli- diti. Us. Rjšk., Němc.

238779   Posprchovať Svazek: 7 Strana: 0372
Posprchovať, ein wenig herabfall en. Bern. Kyt posprchal (vypadal). 1591. Wtr. obr. 534.

238780   Posprostší Svazek: 10 Strana: 0652
Posprostší člověk. Zvon V. 410.

238781   Posprvu Svazek: 2 Strana: 0790
Posprvu, anfänglich. Čím hrnec p. navře, tím potom dlouho zapáchá. V. P. dosti cha- trný začátek měli. V. — Jg.

238782   Posprvu Svazek: 8 Strana: 0301
Posprvu. Listí nese p. okrouhlé. Háj. Herb. 354. a.

238783   Pospůlka Svazek: 2 Strana: 0790
Pospůlka, y, f., v Čech. svatba, jídlo, hrách s kroupami vařený a omaštěný. Erbsen mit Graupen, vulgo Schärmeischel, n. U Opav. Klš.

238784   Pospůlka Svazek: 7 Strana: 0372
Pospůlka, Mischmasch, Kaudrwelsch. Slez. Šd.

238785   Pospůlka Svazek: 8 Strana: 0301
Pospůlka či manželstvo. NZ. IV. 498.

238786   Pospůsobiti čeho Svazek: 7 Strana: 0372
Pospůsobiti čeho. P-biv svých věcí jel. Let. 114.

238787   Pospúzeti Svazek: 7 Strana: 0372
Pospúzeti = sháněti, prohledati. Rgl.

238788   Posran Svazek: 7 Strana: 0372
Posran, a, m. = posránek. Ssk.

238789   Posranec Svazek: 7 Strana: 0372
Posranec, nce, m. = posránek, člověk bojácný. Ssk., Bern. Mor. Rgl.

238790   Posránek Svazek: 2 Strana: 0790
Posránek, nka, m., posrané, ěte, n., posraný, der Scheisskerl.

238791   Posranka Svazek: 2 Strana: 0790
Posranka, y, f., kokotice obecná, cuscuta europaea, die Flachsseide. U Opav. Klš.

238792   Posraný Svazek: 2 Strana: 0790
Posraný; -án, a, o, beschissen.

238793   Posrati Svazek: 2 Strana: 0790
Posrati, seru, sral, án, ání; posírati, po- srávati, bescheissen. — co: peřiny, si kal- hoty. Ros. — se kam: do kalhot. Us.

238794   Posrati koho Svazek: 7 Strana: 0372
Posrati koho Vy se poserete a zas se oblížete (vynadáte si a zase se udobříte). U Žamb. Dbv. — se čím (kam). Jeden dva tři, my jsme bratři; jeden je tu mezi nama, co se posral slaninama (. . . mezi námi, co se p. do tý slámy). Říkadlo. Šd. Cf. Zadřístati.

238795   Posraziti co komu Svazek: 9 Strana: 0241
Posraziti co komu, zbraň. Wtr. Živ. vys. šk. 152.

238796   Posrážeti Svazek: 2 Strana: 0790
Posrážeti, el, en, ení, nach einander ab- schlagen. D. — co odkud: srsť s kůže (poškrábati), die Haut abhaarcn. Techn. P. jablka s jabloně. Hý.

238797   Posrbený Svazek: 7 Strana: 0372
Posrbený, vz Posrbiti. P. slovo Konavlje. Šf. Strž. II. 288.

238798   Posrbiti Svazek: 7 Strana: 0372
Posrbiti, il, en, ení, serbisiren. Šd.

238799   Posrbštilý Svazek: 7 Strana: 0372
Posrbštilý, serbisirt. P. jazyk. Pyp. K.

238800   Posredstvo Svazek: 7 Strana: 0372
Posredstvo, a, n. = prostředek. Slov. Czm. 96.

238801   Posretnúť Svazek: 7 Strana: 0372
Posretnúť = postřehnouti, begegnen. Slov. Loos.

238802   Posrkovati, posrkovávati Svazek: 2 Strana: 0790
Posrkovati, posrkovávati, unterbrochen schlürfen. V. — co odkud, z čeho. Us. Hý.

238803   Posrozuměti Svazek: 8 Strana: 0301
Posrozuměti něčemu. Arch. XIV. 37.

238804   Posrpní Svazek: 9 Strana: 0241
Posrpní i pastevní slepice. 1494. Arch. XVII. 447.

238805   Possáti Svazek: 7 Strana: 0372
Possáti, ein wenig saugen. Mléka z prsu p. Šmb. Póst =půst. Ž. kl. (324.). Posud. slov.

238806   Posse, něm Svazek: 2 Strana: 0790
Posse, něm., fraška. Rk.

238807   Possesorní Svazek: 9 Strana: 0241
Possesorní jednání soudní. Ott. Říz. I. 5.

238808   Possessiv-um Svazek: 2 Strana: 0790
Possessiv-um, a, n., lat., přisvojovací (zájmeno).

238809   Posslt Fr Svazek: 10 Strana: 0284
Posslt Fr., č. hud., 1730. —1801. Vz. Ott. XX. 303.

238810   Posstoupiti Svazek: 2 Strana: 0790
Posstoupiti, il, en, ení, trochu sestoupiti, ein wenig herabsteigen. P. dolů. V.

238811   Post Svazek: 2 Strana: 0790
Post, u, m., zastr., vaz, das Band. (Ta kosť) jest p. nebo vaz, ješto dvě kosti víže v hromadu. Ras.

238812   Póst Svazek: 2 Strana: 0790
Póst (zastr.), vz Půst.

238813   Posta Svazek: 2 Strana: 0790
Posta, y, f., it., položka (v počtech), die Post. Vz Položka. — P. před zbraněmi, der Schnarrposten. P-y zdvojené, Doppelposten. Čsk.

238814   Postač Svazek: 7 Strana: 0372
Postač, e, f. Na p. něco vysvětliti, ge- nugsam. Us. Vck.

238815   Postačení Svazek: 2 Strana: 0790
Postačení, n., die Zureichung. Jg.

238816   Postáčeti Svazek: 2 Strana: 0790
Postáčeti, el, en, ení, alles abziehen, ab- zapfen. — co. Všecky sudy, všecko víno postáčel. Plk.

238817   Postačitelně Svazek: 7 Strana: 0372
Postačitelně, hinreichend. Us. Lpř.

238818   Postačitelnosť Svazek: 2 Strana: 0790
Postačitelnosť, i, f., die Hinlänglichkeit.

238819   Postačitelný Svazek: 2 Strana: 0790
Postačitelný, dostačující, hinlänglich, ge- nügsam. P. příčina. Mark. To jest p-né. Hlas. — k čemu. k zapuzení zlého. Měst. bož.

238820   Postačitelný Svazek: 7 Strana: 0372
Postačitelný. Sám o sobě p.; Sám sobě p. Lpř. Sl. I. 105.

238821   Postačiti Svazek: 2 Strana: 0790
Postačiti, stač, če (íc), il, en, ení; po- stačovati, postačovávati, dosti býti, klecken, reichen, zureichen, hinlänglich sein. Jg. — abs. Výmluvy nepostačují. Eus. — s čím: s penězi. Zlob. — jak. Peníze s potřebu postačují, nothdürftig. — k čemu (pro co). Pro krátkosť času k tomu postačiti nemohl. Žer. To k dosažení blahoslavenství dosta- čuje. Br. — komu v čem: v chůzi. Jg. — komu. Já mu postačím. Jg. Nic mu ta vý- mluva nepostačí. Br. Větší řemen krájel, než mu kůže postačiti mohla. Sych. Ten důvod nám postačí. Br. — pro koho. Ta kniha postačuje pro celé gymnasium, lépe : celému gymnasiu. — čím. Nepostačuji dílem. Kom. — proti čemu. Proti spravedlivému soudu dvou set biskupů p. nemůže. Trip. — nač. Z lakoty zlé věci pocházejí, aby na hrdlo i na pýchu postačilo. Br. To plátno postačí na 5 košil. Ml. — kde. To před Bohem postačí. Br. — s inft. Jediný muž, světec, učenec, sv. Ireneus postačí prokázati, že evangelia naše již v polovici druhého století povšechně známa byla. Sš. L. Předml.

238822   Postačný Svazek: 2 Strana: 0790
Postačný, hinlänglich. Šf. P. příčina, lépe: postačitelná, postačující, dostatečná. Brs. 130., Jg.

238823   Postačný Svazek: 7 Strana: 0372
Postačný. P. zpráva. Šf. Strž. I. 295., II. 271. — k čemu. Šf. Strž. II. 3 97.

238824   Postačující Svazek: 2 Strana: 0790
Postačující, dostatečný, zureichend. Srn.

238825   Postahovať Svazek: 7 Strana: 0372
Postahovať, allmählig zusammenziehen. Bern.

238826   Postaja Svazek: 7 Strana: 0372
Postaja, e, f. = stanice. ZObz. XXIII. 225.

238827   Postal Svazek: 7 Strana: 0372
Postal, a, m., hora na Slov. Brt. L. p. I. 28.

238828   Postalina Svazek: 7 Strana: 0372
Postalina, y, f. = měsíčnice, lunaria, die Mondviole, rostl. Vz Slb. 706.

238829   Postalý Svazek: 7 Strana: 0372
Postalý, abgelegen. Bern.

238830   Postament Svazek: 2 Strana: 0790
Postament, u, m., z lat., podstavek, das Fussgestell. D.

238831   Postan Svazek: 7 Strana: 0372
Postan, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

238832   Postání Svazek: 2 Strana: 0790
Postání, n., das Stehen, der Stillstand. D.

238833   Postanouti Svazek: 2 Strana: 0790
Postanouti, postanu, ul, utí = nějaký čas stanouti, ein wenig stehen bleiben. — kde. Víc u něho nepostanu. Nepostanu více v jeho domě. L. — Jg.

238834   Postanoviti Svazek: 2 Strana: 0790
Postanoviti, il, en, ení; postanovovati, fest-, einsetzen. — co (mezi kým). Nařízení jistá mezi sebou postanovujíce. Plk. Pravidlo učení p. Kom. — co kde: něco v církvi p. Kom.

238835   Postanweisung Svazek: 2 Strana: 0790
Postanweisung, něm., poštovní poukázka. Hnš.

238836   Postápěti Svazek: 7 Strana: 0372
Postápěti, allmählig alles untertauchen.

238837   Postarati, koho oč Svazek: 2 Strana: 0790
Postarati, koho oč, sollicitare, anliegen. Jg. — se komu oč, um etwas Sorge tra- gen, sich einer Sache befleissen. Postarám se o to, abyste . . . Sych. Jenom se jí po- starejte o svatební lůze. Er. P. 117. — Strany peněz (= o peníze) postaráme se my. Sych. — Přede vším musím se o byt p. Ml. Postarbeit, něm., práce na pilno, na spěch. Šm., Rk.

238838   Postarati se oč jak Svazek: 7 Strana: 0372
Postarati se oč jak: ochotně. KB. VI.

238839   Postarčiti Svazek: 2 Strana: 0790
Postarčiti = postačiti. Di (jdi) furtši (rychleji), já ti postarčim, ustarčim. Ú Opav. Klš. U Frýdka. Tč.

238840   Postarčiti Svazek: 8 Strana: 0301
Postarčiti = postačiti. Když to p. nemohlo. 1650. L. posíl. I. 61.

238841   Postarkoš Svazek: 7 Strana: 1363
Postarkoš, e, f., silurus, zastr. Rozk.

238842   Postárlý Svazek: 7 Strana: 0372
Postárlý = obstárlý. Nrd. Kosm. ps. 24.

238843   Postarožně Svazek: 7 Strana: 0372
Postarožně = po starém způsobu. P. někoho vítati. Pokr. Z hor. 153.

238844   Postarší Svazek: 7 Strana: 0372
Postarší = starší. Val. Vck, Brt. D. 168.

238845   Postat Svazek: 2 Strana: 0790
Postat, vz Podstát.

238846   Postať Svazek: 7 Strana: 0372
Postať, vz Podstata, Sv. ruk. K. III. úvod. V MV. nepravá glossa. Pa.

238847   Postať Svazek: 8 Strana: 0301
Postať. Mladší bratr musí na inej postáti hľadať svoj kus chleba. Phľd. 1893. 152. — P. rodu = čeleď. AlxBM. 45. 70.

238848   Postata Svazek: 7 Strana: 1363
Postata. (Tyto barvy leskly se) každá v svej vlastnéj p-tě (v svém významu). Kat. 2380. Postatrelec, lce, m., stricus, zastr. Rozk.
Pršp. 41. 43.: postateles, stoicus.

238849   Postata, y, postať Svazek: 2 Strana: 0790
Postata, y, postať, i, f., postava, figura, podoba, die Gestalt, Figur. Kat. 873. V M V. nepravá glossa. Pa. P., strsl. po + stat? = pars, modus. Mkl. B. 166. Koř. sta, příp. -t?. V postata koř. sta, příp. -ta (-t?). Mkl. B. 163. Vydati všech plazů, zvírat p-i. Sš. Hc. 34. — P., podstata. Vz Podstata. Kat. 2380. Das.Wesen, die Macht, das Vermögen. Tím značí p-u Páně. Sš. J. 260. Lépe činí ten, kdo těží s málem, stoje věrně na své postati. Koll. — Tkadl., St. skl. — P., množ- ství, síla, die Menge, Macht, der Haufe. O vy bratří přesvatí, stůjte při své postati (při svém lidu, národu). Sš. Bs. 36. Od postati vlastní = od svých lidí. poddaných. Výb. I. 157. — Postat, na Slov. část pole n. vinnice, kterou ženci n. sběrači jedním krátem zabe- rou. Plk., Š. a Ž. Na postať žati (když se žne na příč záhonem = na housera; žati na pokos, když se žne po záhoně). Na mor. Zlín- sku. Brt.

238850   Postatečnosť Svazek: 2 Strana: 0790
Postatečnosť, i, f., postačitelnosť, die Hin- länglichkeit. Ros.

238851   Postatečný Svazek: 2 Strana: 0791
Postatečný, postačitelný, hinlänglich, ge- nugsam. Ros.

238852   Postatek Svazek: 2 Strana: 0791
Postatek, zastr. = pomocný. Jir. Vz Po- statný.

238853   Postaten Svazek: 10 Strana: 0284
Postaten, tna, o, vz Postatný.

238854   Postátění Svazek: 7 Strana: 0372
Postátění, n. P. železnic. Kzl. 89.

238855   Postátěný Svazek: 7 Strana: 0372
Postátěný; -en, a, o. P. železnice. Kzl. 75.

238856   Postati Svazek: 2 Strana: 0791
Postati = povstati, entstehen. — z čeho. Co z toho postane. Na Ostrav. Tč.

238857   Postáti Svazek: 2 Strana: 0791
Postáti, postojím, ál, ání; postávati, ein wenig stehen, sich aufhalten. Vz Státi. Jg. — abs. Nepostávej, jdi pořád. Ani chvilku nepostojí. Celý den postává (zahálí). Us. Nemám kdy postávat (lenošiti). Us. Brt. — kde: před stany postály. V. P. daleko za věcí. Šm. Postojím při tom (pozdržím se). — Jel. — co (strč.) = ostarati, besorgen, pflegen. Zamešká své postáti. St. skl. — s kým, s čím. S ním sem trochu postál a tak sme se umluvili. Us. Tč. P. si s milým. Er. P. 467. Ještě s trestáním postojte. Dh. 97. — jak. Do tohoto sv. Jana, ješto nyní přijde najprve, má tak postáti v dobré vuoli bez jich práva pohoršení. Půh. I. 314. — se = postaviti se, zdržeti se, octnouti se, hingehen, sich begeben. Jg. — se odkud. Ze své země dobrý se nepostojí (neoctne). Dal. — se kam (nač, v co, k čemu, do čeho). Ni sě směchu viec na tu stranu postáti. Dal. 171. Ukazuješ komus cizí kraj a sám se naň nikdy nepostojíš. Smil. Neostane své vášně (Tristram), ale když se upokojí, on se k ní ihned postojí. St. skl. IV. 256. A ty paniče do mé země aby více se nepostál (keinen Fuss setzen). St. skl. V. 18. — si. Ten si postojí = bude dlouho státi. D.

238858   Postáti Svazek: 7 Strana: 0372
Postáti. — abs. Postůj, povozníčku, až se já napiju. Sš. P. 145. — kde. Doma postávati = lenošiti. Us. — s kým. S kým kdo postává, takým se stává. Lpř., Hkš. exc.

238859   Postáti Svazek: 8 Strana: 0301
Postáti. Řiedký opět domov posta = šel, přišel. AlxV. 1121. Obyč.p. se = vypraviti se, vybrati se, jíti. Krok. 1892. 398. Ale i bez se: Snad jest naň stráž položena, jiežto se Tristram bojí a proto ke mně nepostojí = nepřijde. Jg. Slov. — na koho. Kázali jim vyjíti, aby na ně postáli (počkali, počíhali). Arch. XIV. 177.

238860   Postatí Svazek: 10 Strana: 0284
Postatí, n. = nasečená řada obili. Dšk. Km. 6.

238861   Postátiti co Svazek: 10 Strana: 0284
Postátiti co: dráhu = převzíti do správy státní. Athen. II. č. 2. Vz násl.

238862   Postátniti co Svazek: 10 Strana: 0284
Postátniti co: dráhy. Vz Postátiti.

238863   Postátňovací Svazek: 10 Strana: 0284
Postátňovací akce. Nár. list. 1903. č. 166. 2., 347. 25. Sr. Postátniti.

238864   Postátňovatel Svazek: 10 Strana: 0284
Postátňovatel, e, m. P. drah. Nár. list. 1905. 119. 1.

238865   Postatný Svazek: 2 Strana: 0791
Postatný; -ten, tna, o (zastr.), podstatný, pomocný, wesentlich, wichtig, helfend. Budž inhed Bessus udaten, i ten, jenž mu jest po- staten. Alx. — P., mocný, zámožný, silný, mächtig, stark. Bohatější jsi, jmáš přátel viece, postatnějších. Št. N. 229. — čím: svým lidem. Výb. I. 170.

238866   Postatný Svazek: 7 Strana: 0372
Postatný = pomocný. — komu (v čem). A jsa svým liudem p-ten. Výb. I. 170. Aby byl mu p-ten v jeho potřebách. Pal. Děj. IV. 2. 87.

238867   Postatný Svazek: 8 Strana: 0302
Postatný = pomocný. Za Alx. přidej: BM. 338.

238868   Postatství Svazek: 2 Strana: 0791
Postatství, n., množství, hojnosť, die Menge, Fülle, der Uiberfluss. Takéž ona u p. jměla země, hrady, města. Kat. 2283.

238869   Postav Svazek: 2 Strana: 0791
Postav, u, m., postavem, stroj, das Ge- stell. P. na tkání suken, pláten (stav, stávek), der Webestuhl. Od jití třikrát do p-vu štět- kami; Aby byl ten p. staven pro ty škody (aby byl zastaven). Sedl. Rychn. 40., 38. — P., náčiní čtverrohé do něhož soukeníci sukna k sušení natahují, der Tuchrahmen. Též osnova na sukno, die Tuchkette. Aqu. — P. sukna, kus sukna, který se v postavu dřevěném natáhne a suší n. z jedné osnovy dělá, ein Stück, Ballen, Tuch von der Länge der Rahme (postav), auf welcher es ausge- spannt war, dann das Stück eines Gewebes überhaupt. Die p-vy hatten verschiedene Längen: aby jeden každý p. sukna 32 loktí moravských držel; aby p. byl míry pravé 39 loket zdejších (pražských). Vz Gl. 257. P. = kus sukna 26 loket dlouhého, vále- ného. Co nad postav se přidělalo, slove důtka a od soukeníka se odstřihne, a je-li kradeno, slove hříbátko. Vz Postavec. Jg. P. sukna. Hus. I. 424., Pč. 1. Čtyři p-vy sukna vzeli. Pč. 9. — P., podobný kus jiné tkaniny. Jg. P. barchanu. Pč. 21.

238870   Postav Svazek: 7 Strana: 0372
Postav = kus sukna. Mkl. Etym. 319. a., Arch. VIII. 372, Št. Kn. š. 172. 16, 256. 14. Prodati děravý p. za celý. Št. Kn. š. 173. P. sukna žitavského byl za 7 neb za 8 gr. (za Ladislava). Let. 163. (515.). Na Slov. menujú suknom tkanivo a valivo od domácích súkenníkov z domácej ovčej vlny shotovené; postav je tože, ale z jem- nejšej vlny, barvený a vo fabrikách lebo od postavníkov shotovený. Dbš.

238871   Postav Svazek: 8 Strana: 0302
Postav sukna = 39 loket pražských. Arch. XIV. 449.

238872   Postava Svazek: 2 Strana: 0791
Postava, y, f., zevnitřní způsob věci, zrůst, podoba, držení těla, die Statur, Person, äussere Gestalt, Figur, Taille, der Wuchs, das An- sehen. Jg., Sš. II. 165. Jest dlouhé, krátké,
spanilé postavy. Ros. Člověk p-vú nekrátkú.
Výb. I. 164. 12. Muž, jehož p. byla pěti
loket. BO. Člověk p-vy přirozené, malé, ve-
liké, prostřední, složité, zavalité, D., neoby-
čejné (obr), V., krásné, Háj.; dívka p. číplé,
Har.; p. těla přímá, nenucená, nucená, šikmá,
rovná, ku předu nahnutá n. sehnutá, do zadu
nahnutá, Šp., obrovská, Us.; p. s ručnicí na
rameně (vz Karabina). Rf. Ale tak jest dobře
pod p-vú vína pravé tělo boží jako v oplát-
kové p-vě. Št. 213. Na věku i postavě zrůst
bráti. V. Prostřední p. nejlépe jest v míru.
Kom. Visí tam obraz děda v jeho vlastní po-
stavě. Har. — O příslovích, týkajících se p-vy
těla, vz Tělo. — P., tváření, posuna, posu-
něk, die Geberde, Miene. P-vu moudrou na
sebe vzíti. Mudr. P-vy smutné. Us. Rytieř
věrné p-vy, Kat. 3146, smutného líce. Alx.
Rytíř smutné p-vy. Us. Hý. — P., podstata,
das Wesen, die Beschaffenheit, Natur. Kdo
chce nemoc hojiti, musí lidskou p-vu znáti.
Berg. Najhoršie nepřietelé jsú, ježto zticha
mluvie řeč sladkú, jakoby smutek měli na
srdci, a jsú však jinačejšie p-vy. Tkad. I.
48. Vz Podstata. — P. včel, postav včel =
voštiny, das Bienengewirk. D. — P. sukna,
vz Postav. — P. v geometrii: odvrácená, pra-
videlná, přímá, průsečná, rovnoběžná, zá-
kladní. Nz. — P. ve vojenství, postavení,
die Stellung. Na nepřátelské p-vy udeřiti.
Cvč. ve zbr. 5.

238873   Postava Svazek: 7 Strana: 0372
Postava = podoba atd. P-vy básně dra- matické. Dk P. normalní, Šp., štíhlá, plná, okrouhlá, Šml, rytieřská. Alx. časové mění postavu tohoto světa; Jakož někteří po- chlebují vdovám majíc duchovú postavu (Schein der Heiligkeit). Št. Ďábel v p-vě člověka vážného. Pož. 97. P-vú maličký bieše. Hus II. 407. P-vy byl vysoké. Pass. mus. 358. Vyletě z toho člověka čert v čer- ného ptáka postavě. Pass. 482. Uzřeli krásnú hvězdu v postavě jednoho krásného dítěte Pass. — P. = tváření atd. Hněv druhdy se ukáže i v řeči, aneb u p-vě tváři za- rmúcené, im Gesichtsausdrucke, Physiogno- mie. Št. Kn. š. 183. — P. = podstata. Po- stavy a mravy lidské; Kladiva měla svou barvu a p-vu železnou; Nehleďte k řeči, ale k postavám. Výb. I. 957., II. 1117., 1265. Jen to, ježto v p-vě aneb v místě proměnu vezme, was sich qualitativ oder räumlich ändert. Št. Pravý peníz má býti též váhy a z takéhož střiebra n. zlata jako dřevný, když jest též p-ty, von derselben Prägung; Neb ač se to nezdá lichva svú p-v;í. Št. Kn. š. 160., 173. — P. = osnova oproti útku. Us. — P. = postav. V MV. pravá glossa. Pa.

238874   Postava Svazek: 7 Strana: 1363
Postava. Podíl je v p-vě zlomku, šp. m.: má tvar zlomku. Sold. 10.

238875   Postava Svazek: 8 Strana: 0302
Postava = socha. P. sv. Petra. Phľd. 1894. 374.

238876   Postavač Svazek: 2 Strana: 0791
Postavač, e, m., lenoch, der Müssiggänger. Jg-

238877   Postavač Svazek: 9 Strana: 0241
Postavač, e, m. = dráb. Již. Mor. Šeb. 154., 288.

238878   Postavačka Svazek: 2 Strana: 0791
Postavačka, y, f., die Müssiggängerin. Jg.

238879   Postávati Svazek: 2 Strana: 0791
Postávati, vz Postáti.

238880   Postavconoš Svazek: 2 Strana: 0791
Postavconoš, e, m., zastr., der Leuchter- träger. Jg.

238881   Postavcový Svazek: 2 Strana: 0791
Postavcový, stoffen. P. roucho. Vz Po- stavec. Bj. — St. skl., Martim.

238882   Postavcový Svazek: 7 Strana: 0373
Postavcový. P. plášť. Výb. II. 363. P. rúcho. Mill. 93.

238883   Postavec Svazek: 2 Strana: 0791
Postavec, vce, m., malý postav, das Ge- stell. P. tabulní, der Tafelaufsatz. Dch. Jako sloupové zlatí na p-cích stříbrných. Lom. — P., tkanina zvl. hedvábná, der Stoff. P. modrý, červený, bílý, zelený, BO., šerý, hed- vábný, zlatý, stříbrný. Jg. Z jednoho po- stavce rúcho. Výb. 1. 665. P-ci zemi postlali. Jel. Tělo v hedvábné p-ce obvinuvše. Leg.

238884   Postavec Svazek: 7 Strana: 0373
Postavec. Zlatý p. a tkanice a aksamit. Arn. 1960.

238885   Postavec Svazek: 7 Strana: 0373
Postavec, e, m. = kdo postavuje man- dele na poli n. kuželky na koželně, der Aufsteller. Tč.

238886   Postavec Svazek: 8 Strana: 0302
Postavec, bissus. Obláčel se v p. Ev. víd. 92. Luc. 16., 19.

238887   Postavečka Svazek: 7 Strana: 0373
Postavečka, y, f., zdrobn. postava. Kos.

238888   Postavek Svazek: 2 Strana: 0791
Postavek, vku, m.=postavec, das Gestell.

238889   Postavek Svazek: 7 Strana: 1363
Postavek = tkanina. Půh. III. 293.

238890   Postavení Svazek: 2 Strana: 0791
Postavení, n., die Stellung, An-, Auf- stellung, Aufsetzung, Aufrichtung, Errich- tung, der Aufsatz. Jg. P. vojenské (Vz Po- sice), zimní, Bur., do knihy, do novin, D., hlatí, Us., příční, oběžnic, mysli. Šm. P. vůči, vz Konfrontace. J. tr. Rázné p. se proti ně- komu. J. tr. P. nucené, Zwangslage, bočné, Flanken-, čekavé, zuwartende St.; učiniti své p., St. nehmen; zaujati pevné p.; nabyti pev- ného p., festen Fuss fassen; p. se někomu. Dch. Na jisto p. zločinného skutku a pachatele, die Konstatirung. J. tr. P. při tělocviku: bočné, čelné, přiční. Tš. O p. jeho ku právu. Boč. Vojsko naše mělo dobré p. P. (poměr) arcivévodství rakouského k celé říši ustano- veno jest. RGB. 1850. Č. 1. §. 2. — P., eine Stellung im öffentlichen Leben. P. někomu zjistiti, někdy lépe: službu, úřad mu uchovati; udržel se ve svém p., někdy lépe: udržel se na křesle, v úřadě. Pk. Ale zhusta neznamená p. ani úřad, ani službu, ani křeslo atd. a ne- snadno vždy se mu vyhnouti. Jeho p. jest pří- jemné. Měl vynikající p. Plural ten majestatný sluší ozvláště na centralné p. apoštolův. Sš. J. 309. — P., die Gestelligmachung, die Ver- pflichtung entweder selbst vor dem Gerichte zu erscheinen o. Jemanden dorthin gestellig zu machen, wo die Uibereinkunft getroffen wurde. Jest propuštěn na p. Arch. I. 213. Rodičové do vězení se dostali a děti, mo- houce jim z toho pomoci, na p. za ně slíbiti nechtěly (nechtěl}7 slíbiti, že se za ně postaví). Bdž. 83. Tu jsem ho propustil na p. se vší zbrojí. Půh. II. 216., 97. Vyručiv dva služeb- níky u mne k vězení svým listem na p. na ty roky. Půh. I. 178. Mi slíbil na p. za své lidi pod 30 hř. gr. a když jsem jej napo- menul, aby postavil, toho mi neučinil. Půh. I. 152.

238891   Postavení Svazek: 7 Strana: 0373
Postavení, die Stellung. P. slunce k zemi a k luně. J. Lpř. P. slunce nad obzorem. Stč. Z. 516. (520.). Politické naše p. Us. Pdl. P. žen ve společnosti. Sbn. P. ve službě a práci. Dch. — P. die Gestelligmachung. Potom na rukojmě dán jest Krajířovi pod tisíc kop ra p. Mus. 1883. 141. Otce toho sladovníka uručili pod 50 kop gr. na p. Let. 341.

238892   Postavený Svazek: 2 Strana: 0792
Postavený; postaven, a, o, gestellt, an-, aufgestellt. — ? čem: v nouzi, v bídě, v neštěstí, v nejistotě, v pochybnosti, u ve- liké moci, v úřadě, v úzkostech a těžkostech, V., ve službě. J. tr. Právo obecné zavírá v sobě povinnosť osob v úřadech p-ných. Kol. 1. Vykládal, v jaké bídě je p-ný. Us. Brt. Dohadovali se, že v nějakém vyšším důstojenství postaven byl. Sš. L. 4. P. v ža- losti. Er. P. 419. — kde na čem: na místě postavenu (zřízenu) býti. V., na omylu od něho postavený, Žer.; na cestě p. kříž, Us.; ty věci jsou na dobré míře postaveny. Šm. — k čemu: brána ke cti něčí p-ná. Sych. — kde, před čím. Mohou také strany státi na súdě skrze poručníky dostatečně naučené a před knihami neb hormistry správně p-né. CJB. 381.

238893   Postavený v čem Svazek: 7 Strana: 0373
Postavený v čem. V pracech p-veni sme. Rvač. — jak. Muž vysoko p-ný. Osv. Děj na jisto p-ný. J. Lpř. — komu zač: za vzor. Ndr. — kde: pod poručenstvím. Us. Pdl.

238894   Postavěti Svazek: 2 Strana: 0792
Postavěti, ěl, ěn, ění, bebauen. — co (čím). Dlouhé pole samými baráky posta- věly. Jg. Král postavěl krmě. BO.

238895   Postaví Svazek: 2 Strana: 0792
Postaví = postavil, a, o.

238896   Postavička Svazek: 7 Strana: 0373
Postavička, y, f. = malá postava. Čch., Hrts.

238897   Postavilý se Svazek: 2 Strana: 0792
Postavilý se, kdo se postavil, gestellt. P. se na službu. Berl. král. 56.

238898   Postaviště Svazek: 2 Strana: 0792
Postaviště, ě, n., v dělostř., der Stand- platz. Dch.

238899   Postavitel Svazek: 2 Strana: 0792
Postavitel, e, m., der Aufsteller, Auf- setzer. D.

238900   Postaviti Svazek: 2 Strana: 0792
Postaviti, il, en, ení; postavovati = něco někde staviti, hinstellen, hinsetzen, stellen, auf-, aus-, darstellen, auf-, niedersetzen, wohin thun; předvésti, přivésti, dostaviti, stellen, udělati, machen, herstellen; slíbiti někomu, ubezpečiti ho, versprechen, versi- chern; zříditi, aufstellen, herrichten; zaklá- dati se, záležeti v čem, sich gründen, bestehen woraus; vystaviti, vystavěti, bauen, aufbauen; vz dole:se. — co, koho: džbán, Ros., dům, stavení, krásně řeč p. (udělati), podporu, V., město, hrad, Háj., věc svou vysoko p., Solf., úředníky (ustanoviti), Jg., svědky, nováčky, zločince, D., voje, Rkk. 49., mezník, Vys., vodu (močiti, harnen), V., střelbu, stráž, vojsko. Šm. Kam ho večer postaví, tam ho ráno najde (o nemotorných). Prov. Jg. P. soukupa (při koupi, einen Gewährsmann stellen). Bart. 1. 12. Postavím stánek svůj uprostřed vás. Sš. J. 22. P. suchou vrbu = na hlavu se postaviti. U Olom. Sd. Pakliby byl kdo nemocen, ten místo sebe postav (pošli) ženu. Us. Sedl. Umí postaviti práci, kabát, botu, šp. m.: udělati, zhotoviti, vyko- nati, ušiti atd. Km., L. Sk. — co, se na čem (kde): na něčím místě. J. tr. Aby na místě bezpečném město a hrad postavili. Háj. A jakž jest na smrti stál, tak na soudě postaven bude. St. Chce svou na vrchu p. D.., Kom. Nic s císařem na místě neposta- vivše domů se navrátili. Kron. Uhři na tom se postavili, aby sobě tu hrad postavili. Háj. 81. Poněvadž někteří artikulové na nedoroz- umění pozůstávají, aby (stavové) ty artikule na místě postavili, entscheiden. Skl. III. 105. P. se na nohách svých. Žalan. Král Vladi- slav rozkázal, aby 9 měšťanů ze Starého města pražského postavili se na hradě (= do- stavili se). Let. 317. Své úřadníky p. na po- sudku. Půh. II. 145., 160. Na svědectví ně- koho p. Chč. 616. Na ničemž jistém žádného nepostavil. Bart. 143. Co by učiniti a na čem se p. měl (si umíniti). V. Bratr tvůj na tom se postavil, aby ... Háj. Na místě, na konci, na místném konci něco p. V., Bart. 3. 1.; 2. 9. Na čem to postavil (endgiltig festge- setzt), to nevědí. Ms. 1554. A postavil ho na vrcholu chrámu. Sš. L. 58. Kostel sv. Mářie na Praze postaví. Dal. 49. Strany vazby postaviti co kde a p. co kam vz Položiti. — co, koho, se nač (kam). Něco někam na překážku p. J. tr. Někoho na nohy p., V., na křídla (pomoci mu). Na Slov., Lb. Vz Pomoci. Sklenici na stůl, se na hlavu, D., kříž na památku, Har., se komu na od- por, V., se na první obsýlku, Er., něco na jisto p., constatíren. J. tr. Pravdu důkazy na ozrač p. Sš. I. 54. Na hrob postavte ši- roký kámen. Er. P. 515. Je tak slab, že se nemůže ani na nohy p. Dch. K víry postavtež znamení mi na hrob kříž svatý. Sš. Bs. 37. Tedy neměl světla svého pode kbelec po- staviti, nýbrž na svícen. Sš. J. 160. Rozhodne se na stranu Páně p. musí. Sš L. 114. — se, co komu. Někomu hlavu jak patří p. Šm. P-vil holubům kotec Jel. P. si hlavu, trotzen. Sm. Tomu bych se postavil. Us. Někomu čelem se p., ihm die Spitze bieten. Dch. — co, koho, se jak, čím, před kým (kde). Vši zemin popelem postaví. Dal. 74. P. se rukojmím. Sm. Aby před Hejt- manem soudem se postavil. Boč. P. něco bez něčího vědomí, dovolení, V. P. se před soudem, před právem. V. Úředníka svého p. před úředníky ve dvú nedělí. Půh. II. 67. I postaví ji před sebú. Kat. 685. Posta- vili ho přeci císařem. Háj. Koráby příčkou se postavily. Vrat. 12. Pohané ji před Ale- xandrem starostú postavili. Pass. 406. Chci jej p. před hejtmanem. Arch. I. 125. Ďábel ho před Cyprianem postavil. Pass. 835. Po- ručník má za svého původa neb pohnaného nésti pokutu, však jestliže původa neb po- hnaného jeho tu při soudu není, v témdni že by jeho před soudem nepostavil. Nál. 216. Tehdy má ten zločinec před týmž právem postaven a tu vedlé jeho provinění souzen býti. Nar. o h. a k. Tehdy má pán gruntu tak dobře jako kverk před naším nejvyšším mincmajstrem k vyslyšení té věci povinen býti se postaviti. Nar. o h. a k. P. koho před kým. Kat. 685. — co, koho, se do čeho: vojáky do řady, D., žáky do pořadu, Sych., se do kola, Sych., mrtvolu do hrobky, D., Šm., se do trestání. Apol. Do řad se voje postavichu. Rkk. 48. Jen tě postavit do zelí (za strašáka. Říká se podivné ustro- jenému). Us. Msk. — k čemu (kam). P. se, někoho k svědomí, k soudu, k (vydání) svědomí (Zeugenschaft), k svědčení, J. tr., k obsýlce do západu slunce. 1532. Pr. P. někoho ku právu. Schön. Jedni po druhých k svým povinnostem se postavujíce. Br. Kočku k tuku p. (kozla do zahrady). Prov. Bránu ke cti něčí p. Sych. K modlitbám se p. Br. Muž k mužu se postaví. Rkk. 19. Tak že jsem se k svatojanskému soudu po- staviti musil. Žer. Jej k témuž právu p. Půh. II. 296. P. nařknutého k soudu trestnímu. J. tr. Zemi ku právu p. Arch. I. 52. — v co (kam): v řád, V., ve hru, v nebezpečenství, v nepříznivé světlo, Šm., v něčí moc, J. tr., v řad měšťanův. J. tr. V odpor se p. Dch. Postaviv oči v stloupie (sloup) pusti (pustil) duši. Št. Obviněnému svědky v oči (vůči) p. J. tr. Žid všecky žaloby p-il v odpor- nosti. NB. Tč. — nad kým. Kníže nad sebou postavili. Har. — se oč. Statečně se o to po- stavil (zasadil). Troj. Že by s nimi o uži- tečné opatření svých zemí na místě p. chtěl. V. Sluhy mé jistě postavili by se o (= okolo) mě, abych nebyl dán židuom. Hus. I. 406. Tu již hanba jest, kdo by se soudem nepo- stavil o své věci. Chč. 382. A viem to jistě, že když se postaví o to, aby chudobu, či- stotu .....drželi, že ihned se naň obořie. Hus. I. 432. — co nad co. Postavím sto- licu svú nad paprslky nebeské. Výb. II. 481. — proti tomu (čím). Zločince proti sobě p. Jg. Se proti nepříteli. V., Br. Boha ži- vého proti modlám p. Br. P. koho proti komu (bouřiti). D., Br. Tak zpurně se proti nám slovy postavuje. Solf. Postavoval se proti psotě myslí spanilou. Jel. Proti někomu čelem se p., gegen ihn Front machen, ihm die Spitze bieten. Pravdu Kristovu proti mistrům p. Chč. 299.. — mezi co: mezi mě- šťany, J. tr., psa mezi ovce. Us. — kam, před co. P. koho před soud, J. tr., před dům, Us., před oči. V. Postavil se přede mne. D. Má toho dlužníka Václavovi před fojta ku právu p.; P-il jest před nás z tej dědiny fojta a čtyři konšely. NB. Tč. — v čem (kde). Filosofové postavili duši v hlavě. Jel. V bezpečnosti koho p. Plk. Postavil se císař v čele vojska. Sych. P. se v úžině hor. Kram. Rozsudek v patrných slovích p. Er. Osoby, kteréž v témž pů- honu zejména postaví. Václ. XXXI. Každý jako v slúpě oči postaviv hledieše. Kat. 2127. Ten (obraz v svém sadu postavila. Pass. 605. Po radosti malé v žalosti pekelní ně- koho p. Chč. 632. — se = na nohy se zdvi- hnouti, sich stellen, aufstellen; s vedlejším významem hrdosti a srdnatosti, sich stellen; zpěčiti se, sich widersetzen; zasaditi se oč, sich einer Sache annehmen; dostaviti se, sich stellen, einfinden, sich einstellen; umí- niti si, worauf bestehen, Entschluss fassen, sich in den Kopf setzen. V., Jg. Propadá svou česť, kdo jsa obeslán nepostaví se. Faukn. Když postavě se neposlouchá súdce; třetí, ač postaví se, ale odejde od soudu bez odpuštění súdce. CJB. 385. P. se co muž. Dch. — se komu zač. Za přítele, za ne-
přítele se komu p., V., za otce. Sych. Sobě
za cíl něco p. Us. Neby, kdo sě za pravdu
postavě. Dal. 167. P. se za dědice. Aqu.,
Šm. Za sebe Rukojmě p. Žer. Záp. II. 79.
Za jich duše na tom miestě kapliciu posta-
vichu. Dal. 77. — co, se kde (pod, za
čím, podlé čeho, při čem). Postavte je
(koně) do zahrádky, postavte je pod oknem.
Er. P. 118. Aj pod nimi postaví sě silných
muž k mužu. Rkk. 19. Postavichu sebe dle
dřevce. Rkk. 19. Neměli jste již dávno při
díle se p ? Jir dh. Někoho za jiným na zad
p.. zurücksetzen. J. tr. — co, okolo čeho,
kde. Okolo silnice postavili les. Štelc. —
Har. - co s kým. Každý s ním něco po-
stavil (se o něco sadil). Baiz., V. — se
k čemu jak. Nechtěl tomu Bůh, aby se
k službám jeho s myslí skormoucenou po-
stavovali. Br. — se komu kdy. Postavil
se mi v noci ten n. onen (zdálo se mi
o něm). U Opav. Klš. Vz P. se v čem. Na
tom roce jměli jsú se p. všetci tři. NB. Tč.

238901   Postaviti Svazek: 7 Strana: 0373
Postaviti, ponere. Ž. wit. Ann. 8.; collo- care, Ž. wit. 22. 2., statuere 17. 34., con- stituere 17. 44., aedificare. 88. 5. — co. Tak jsem ještě spuosob svého psanie po- stavil. Jel. Enc. m. 7. Umí kus munduru p. Ehr. 12. — co kde (proti čemu, kdy). P. vojsko podél hranic, Us. Pdl., někoho na soudě, se před králem. Mus. Nepřítel za řekou děla postavil. Posp. Na přímce v určitém bodě kolmici p. Jd. U mojej ma- teri varenuo, pečenuo, u tvojej, šuhajko, ani postavenuo. Koll Zp. I. 230. Postavte ho na kopečku proti jasnému slunečku. Sš. P. 41. Jak výše p no jest. Mus. Musil na rozkaz JMK. od pána svého na hradě pražském v soudu komorném p-ven býti. Mus. 1883. 141. V městě chrám p-vil. Pož. 3. Až tito (artikulové) budou na místě po- staveni. Let. 390. Aby ho před ním p-vil. Pass. mus. 429. V súdný den postaví jej na pravici. Št. Kn. š. 23. Někoho před pány a vládykami p. 1535. Mus. — co kam (čím). Vojsko do pole p., Osv., se pod něčí vládu, ochranu, J. Lpř., něco v pravé světlo, se na nějaké stanovisko, něco mimo pochybnosť, Osv., někoho v čelo, Us, do zálohy. Šmb. Za ni se p-vil (hájil jí). Sá. Postavte koníčky pod lindu zelenó. Sš. P. 36. P-vil libellou něco do vodorovné polohy. ZČ. III. 51. P-vil před nás člověka z Bzence; Kterak ty věci k místu p. máme. NB. Tč. 85. Bylo by ho třeba p. za sklo. Us. — nač. P. na snídaní, na polívku (na plotnu k vaření snídaní atd.). Us. Rjšk. P. něco na odiv; P. někomu něco na počesť. Us. Pdl. P-vil mne všem lidem na po- směch. Sá. Kteří byli na to p-ni (ustano- veni). Bl. Ž. Aug. 18. Jan Lazebník před námi na svědky žalobu p-vil. NB. Tč. — se oč čím jak. Statečnosť jest ctnosť, jíž kto ustavičně a vesele p-ví se o dobré. Hus I. 119. — se. P-li se (postavili si novou chalupu) a tož si vypožčali. Mor. Brt. D. — zač. Má se za mládence p. (k svatbě). Za to zle se jí p-voval (odpo- roval). Sá. Nepostavuj jim této zlosti za hřiech. Pass. — jak. P. se ze široka. Vlč. Někoho někomu po bok p. Us. Pdl. Ně- komu se platně p., Jem. den Mann stellen. Dch. P- li se polem proti němu, Let. 79., od- porem. Šmb. Potěšil ho, že vše na dobré míře p-no bude. Mus. 1880. 24. Rozkázáno jim, aby obojí svědomie p-li osobně. Arch. VII. 455. Ozdobně a řemeslně svou řeč p-vil. BR. II. 614. b. — na čem. Ale ne- stalo se, na čemž ho ten kněz p-vil. Bl. Ž. Aug. 107. — co komu: šaty (ušiti, zdě- lati). U Ještěda. Sá. — proč. Z kterých příčin měl p-ven býti. 1535. Mus. 1883. 142.

238902   Postaviti Svazek: 7 Strana: 1363
Postaviti řeč. Arch. XII. 430. P. syna = oženiti. 1619. Hrš. Nách.

238903   Postaviti se kam Svazek: 10 Strana: 0284
Postaviti se kam: na střeh (v boji, se háje). Stan. III. 28.

238904   Postávka Svazek: 2 Strana: 0793
Postávka, y, f., zastavení se, das Stehen- bleiben. — P., postava, die Stellung, Positur. S takovou p-kou (vína) mu podával. Cyr. — P., zahálka, der Müssiggang. Z p-ky ne- budu živ. Na mor. Zlínsku Brt. — P., udání, der Ansatz in einer Rechnung. J. tr. P. v účtech, která se sráží, srážka, die Abzugs- post. J. tr.

238905   Postavka Svazek: 7 Strana: 0373
Postavka, y, f. Tam tělo svaté v hed- vábné postavce obinuvše na pochování nesli. Pass. mus. 332.

238906   Postávka Svazek: 7 Strana: 0373
Postávka, der Absatz, ve spise. Nz., Šf. III 210. Dvě p-ky prohlášení. Dch. A ten spěch, v jakémž verš 17. ve třech p-kách událosť vyličuje. Sš. Sk. 145.

238907   Postávka Svazek: 8 Strana: 0062
Postávka, y, ť. = převozka, těžení v ho- rách. Vz Ott. VII. 870.

238908   Postavkár Svazek: 7 Strana: 0373
Postavkár, a, m. = postávač, zaháleč. Slov. Zbr. Hry 63.

238909   Postavně Svazek: 2 Strana: 0793
Postavně, na oko, na bílo, zum Schein, scheinbar. Tvarně a p. se spojiti s kým. Sš. J. 21.

238910   Postavní Svazek: 10 Strana: 0284
Postavní, Belagerungs. P. dělo. Pokr. 1886. č. 17.

238911   Postavník Svazek: 2 Strana: 0793
Postavník, u, m., podstavek, das Posta- ment. Sych. — P., vysoký, sloupový svícen v kostele, der Stangenleuchter. Kom., Ros., D. — P., svíce, Kerze, f. St. skl. Rozžehše p-ky sebrachu sě okolo nie všickni. BO.

238912   Postavník Svazek: 7 Strana: 0373
Postavník = svícen. Před ním Martin p. držel Let. 212. — P. = svíce. Jakoby zažehl tři tisíce p-kuov. Sv. ruk. 125. — P., a, m. = kdo vyrábí jemné barvené po- stavy (sukna), Tuchfabrikant. Slov. Dbš. Obyč. 9. Vz Postav (dod.).

238913   Postavník Svazek: 7 Strana: 1363
Postavník. Vzemše větve z dřievie a množstvie p-kův rozsvietivše. Ev. ol. 92. P. do kostela dal (svícen). Chč. m. s. III. 113.

238914   Postavník Svazek: 8 Strana: 0302
Postavník = svícen. XVI. stol. Mus. 1894. 516.

238915   Postavník Svazek: 9 Strana: 0241
Postavník, u, m. = svíce. Mrtvý tělo s p-ky a fakulemi mají vyprovázeti. 1669. Mtc. 1898. 397.

238916   Postavnosť Svazek: 2 Strana: 0793
Postavnosť, i, f., napohlednosť, zdánli- vosť, přetvářka, pokrytství, die Verstellung, Gleissnerei, Heuchelei. Fariseové pro p. byli v ohavnosti před Bohem. Sš. L. 160. P-sti a tvárnosti nebylo u Pána potřebí. Sš. Mr. 50. Cf. Stavěti se. (Hý.). — P., pěkná po- stava, ansehnliche Gestalt. Kom.

238917   Postavný Svazek: 2 Strana: 0793
Postavný, pěknou postavu mající, statt- lich, von ansehnlicher Gestalt. Cyr. Cf. Po- stava. — P., zdánlivý, nepravý, licoměrný, scheinbar, Schein-. Snad vydávali někteří celý ten div za p. Sš. J. 199. P. zármutek, hlad, hledání, bližní, přítel, domlouvání, uče- nosť. Sš. Mr. 28., 50., L. 108., 221., Šš. II. 23., 190. Mají za to, že Pán jenom p-ným hladem a p-ným hledáním k fíku došel. Sš. Mr. 50. (Hý.). — P., figuralisch. P. vyobra- zení. Dch.

238918   Postavný Svazek: 7 Strana: 0373
Postavný, figuralisch. V.V. 11.

238919   Postavný Svazek: 8 Strana: 0302
Postavný = zdánlivý, líčený. Hněv ne srdečný, ale p. 1504. Vlč. Lit. 258.

238920   Postavovací, postavicí Svazek: 2 Strana: 0793
Postavovací, postavicí, Vorfiihrungs-. P. rozkaz. J. tr.

238921   Postcetl Svazek: 9 Strana: 0241
Postcetl, poscetl, pascetl, e, f. = průvodní list. Neukáží? ?. skrze vrata přes jez s pra- menem se pustil; P. na pramen dodána jest. List. 92.

238922   Postdatování Svazek: 9 Strana: 0241
Postdatování listin (dobou již minulou). Ott. Říz. II. 150.

238923   Poste Svazek: 2 Strana: 0793
Poste (fr., post), pošta, die Post. Poste restante (post restant), píše se na psaní atd., která na poště zůstati mají tak dlouho, až si adressát pro ně přijde. S. N.

238924   Poste restante Svazek: 10 Strana: 0284
Poste restante, fr. Na listech a poštov- ních zásilkách značí to, že mají zůstati na poště, až si jich adressát sám vyzvedne. Ott. XX. 305

238925   Postěhař, postíhař Svazek: 2 Strana: 0793
Postěhař, postíhař, e, m., líhař, der Fasszieher. Vz Postíhař. Zlob.

238926   Postehkovati Svazek: 2 Strana: 0793
Postehkovati, prošívati, steppen. Ros.

238927   Postěhovati Svazek: 2 Strana: 0793
Postěhovati, übersiedeln, vz Stěhovati. — koho. Us. — se kam, sich übersiedeln, ausziehen. Duše zlých do pekla se postěhují. Kom. — se odkud. Lid ze země se postě- huje. Ben. V. — se za kým. Jel. — P., m.: postihovati, pohledávati, požadovati, for- dern. — co na kom. Kdyby měl na mně někdo něco postěhovat, však by to šlo čerstvěj. Us. v Dobrušce. Vk.

238928   Postek Svazek: 7 Strana: 0373
Postek, stka, m., emberiza miliaria, die graue Ammer. Bern.

238929   Postékati Svazek: 7 Strana: 0373
Postékati, nach und nach abfliessen. Bern.

238930   Posteklej Svazek: 10 Strana: 0652
Posteklej pes = vzteklý. Brt. Sl.

238931   Posteklíště Svazek: 7 Strana: 0373
Posteklíště, ěte, n. = človek zlostný, zlobivý. U N. Kdýně. Rgl.

238932   Postekliť koho Svazek: 8 Strana: 0302
Postekliť koho = pozlobiti. Phľd. 1893. 410.

238933   Postel Svazek: 2 Strana: 0794
Postel, e (zastar. postele, c), postélka, postýlka, postélečka, y, ť. P. od stl, po- stl-ati, das Gebett, das Bette. Vz Mkl. B. 77. — P. =jakékoliv ustlání. Rohože na posteli jmějiechu. Dal. 64. Všeliká p. BO. P. ustlati, zhmožditi, zchrouniti. D. P. šestinedělky. Us. — P., lože, das Lager, Bett. V. P. na jed- noho muže, pro jednu osobu. Jg. Na smrtelné postelb V. P. pod nebesy, nebesa nad po- stelí. Šp. Nebyti v p-li; někoho na jinou p. dáti. Dch. Ráno s p-le vstáti. Us. P. ustlati, odestlati. Dch. P.dostlati, rozesílati, přistro- jiti ; Ven z p-le! Šm. Všecku p-li dala scho- vati. Půh. I. 297. Leže na smrtelné p-li; a to na smrtelné p-li pravil. Půh. II. 159., 74. V p-li ležeti. Vyprášiti koho z p-le. D. Do p-le přijíti (slehnouti). D. P. hlídati, german. a šp m.: nemocným býti. Ht. Nechce se mu z p-le. Us. To len tak pod p. padlo (= najde se; říká se také o mladých manželích, když jim první dítě umře). Na Slov. Pohnu-li se z p-le, zima mne drobí. Sych. — P.,dřevěné atd. náčiní, na kterém se stele, das Bettge- stell, Bett. P. zavěrací, podstrkací, Roll-, Jg., s nebesy, D., Er. P. 318., z měkkého dříví, železná. Us. P. na kolečkách, das Roll- bett, Dch., dětská, Kinderbett. N1. Částky postele: dvě čela, dvě postranice (pelesti) a v rozích 4 sloupky čili nohy (lišty); čela n. borty: hlava a nohy. Š. a Ž. Vz Borta. V po- steli: slamník (podslamka), peřiny (spodnice, podhlavnice, podhlavnička, poduška, svrch- nice, na Mor. duchna), prostěradlo (na Mor. plachta, Hý.), přikryvadlo, žíněnka (žínovka). Pt. Dno u p-le, sláma do p-le. Šm. V hla- vách postele něco uschovati. Us. Hý. — P. na vinnici, ukrytí několika rév tyčkami nebo zemi, aby v zimě nepomrzly. Čk. 344.

238934   Postel Svazek: 7 Strana: 0373
Postel. U Vysokého mas. Pam. arch. XIV. 359. V MV. pravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 248., Mkl. Etym. 320. b. — P. = lože. Ž. wit. 6. 7., 40. 4. a j. Slzami p. svlažovati. Us. Ranně do p-le, ranně z p-le. Sb. uč. Kdo má p. s nohami ke dveřím postavenou, dobře spí. Mus. Vz Lože, 2. — P. = ste- livo dobytku. Asi místo podstel, vz Pod- stélka. Zašla jsem do lesa na p. Slez. Šd.

238935   Postel Svazek: 9 Strana: 0241
Postel. Na p-li všetci neumrú. Zát. Př. VI. 645. XI. 190. — P. = obilí k mláceni rozložené. Keď mlatci poslední postel bijú. Sbor. slov. III. 2. 137.

238936   Postel Svazek: 10 Strana: 0284
Postel. Kdo ráno z postele vyskočí, k bohatství svojimu přiskočí. Slez. Vyhl. II. 66.

238937   Postel Svazek: 10 Strana: 0652
Postel, e, f. P. anglická, kuchyňská, sklá- dací, skříňová, s plnými železnými stěnami. Rgl. Její popis a vyobrazení vz v KP. XI. 170. nn.

238938   Postelářka Svazek: 7 Strana: 0373
Postelářka, y, f. = postelnice, die Bett- frau. Šp.

238939   Postelberg Svazek: 2 Strana: 0794
Postelberg, vz Postoloprty.

238940   Postele Svazek: 10 Strana: 0284
Postele, e, f., leetus. Mill. 22a. a j. Vz Postel.

238941   Postelice Svazek: 2 Strana: 0794
Postelice, e, f., die Pestel (Zaunpfahl mit Löchern, in welchen die Latten o. Stangen gesteckt werden). Šm.

238942   Postelice, e Svazek: 10 Strana: 0284
Postelice, e, f. = postel. Hš. Pís. 12.

238943   Postelín Svazek: 2 Strana: 0794
Postelín, u, m., pastelín, der Mastdarm. Sal.

238944   Postelina Svazek: 2 Strana: 0794
Postelina, y, f., das Bettzeug (nové). Bur., Dch.

238945   Postelísko Svazek: 9 Strana: 0241
Postelísko, ?, n, veliká n. nehezká postel. Sbor. slov. IV. 30. 16

238946   Posteliště Svazek: 7 Strana: 0373
Posteliště, ě, n. = postel. Keď ešte toho p-ště nemáme, nuž som vám na peci po- stlala. Dbš. Sl. pov. VII. 17.

238947   Postélka Svazek: 2 Strana: 0794
Postélka, y, f., vz Postel. — P., lůžko, (po porodu), die Nachgeburt. Us. — P., y, m., dle Despota, kdo mnoho v posteli líhá, ein Bettbruder. Us.

238948   Postelkyně Svazek: 2 Strana: 0794
Postelkyně, ě, f., šestinedělka, die Wöch- nerin. Slov. Šm.

238949   Postelkyně Svazek: 8 Strana: 0302
Postelkyně. Phľd. 1895. 28.

238950   Postelné Svazek: 2 Strana: 0794
Postelné, ého, n., plat od postele, ložné, das Bett-, Streugeld. Ros.

238951   Postelní Svazek: 2 Strana: 0794
Postelní, Bett-. P. rúcho,Pč. 46., náčiní, nářadí, prádlo, Bettzeug, Čsk., hák, Šp., zboží. Šp. Postelná komora. BO.

238952   Postelní Svazek: 7 Strana: 0374
Postelní. Vz Obspati (dod.).

238953   Postelnice Svazek: 2 Strana: 0794
Postelnice, e, f. = postelkyně.

238954   Postelníček Svazek: 10 Strana: 0284
Postelníček, čka, m. = skřítek, který má prý sídlo v posteli a vyhání z ní děti, které dlouho spávají. Kdo se večer nemodlil, tomu prý nedá v noci pokoje. Také: Kout- níček. Kšť. Lid. 13. Vz Skřítek, Kšť. Poh. 49.

238955   Postelnička, y, f Svazek: 10 Strana: 0284
Postelnička, y, f., vz Skřítek a Postel- níček.

238956   Postelník Svazek: 2 Strana: 0794
Postelník, a, m., kdo delá postele, der Bettmacher. Tk. II. 546.

238957   Postelný Svazek: 8 Strana: 0302
Postelný, vz Postelní. P-né náradie. Phľd. 1896. 545.

238958   Postelový. P Svazek: 10 Strana: 0284
Postelový. P. vložka (do postele). Nár. list. 1903. é 126. 9.

238959   Postenčovať Svazek: 7 Strana: 0374
Postenčovať, alles verdünnen. Bern.

238960   Postěnný, postěnový Svazek: 2 Strana: 0794
Postěnný, postěnový, Wand-. P. obrazy. Mus.

238961   Postěra Svazek: 2 Strana: 0794
Postěra, y, f., die Hülle. Rk.

238962   Posterior Svazek: 2 Strana: 0794
Posterior, lat. A posteriori, od zadu, z přezvědu. Rk.

238963   Posterior Svazek: 8 Strana: 0302
Posterior. A p-ri. Jak to bylo překládáno. Vz Krok 189(5. 82.

238964   Postesk Svazek: 2 Strana: 0794
Postesk, u, m., die Herzensklage, der Herzensseufzer. Dch.

238965   Postesknouti Svazek: 2 Strana: 0794
Postesknouti, sknul a skl, utí; postý- skati, (zstr. postéskati), posteskovati, posty- skovati, posteskávati, postyskávati, postesko- vávati, ein wenig klagen. — si kdy: v pra- cech. Sych. — si komu. Šm. — si nad kým. Reš. — si s kým, s čím. Sv. Pavel sobě se svým vlastním tělem postyskoval. Lom. Obyčejně s přítomnými časy sobě po- styskujeme. V. — si pro co. Ml.

238966   Postesknouti si kde. V Svazek: 7 Strana: 0374
Postesknouti si kde. V té službě si postýskujeme. Wtr. exc.

238967   Postěžiti se Svazek: 10 Strana: 0284
Postěžiti se. Ješče Ježúš mluvieše, jednož sě Jidáš postyezy s lidmi. Paš. drk. 159a. (Mš. ).

238968   Postěžovati sobě Svazek: 2 Strana: 0794
Postěžovati sobě, vz Stěžovati si, ein wenig klagen.

238969   Postglacialní Svazek: 9 Strana: 0242
Postglacialní doba = když minuly ledy Př. star. V. 2., 5.

238970   Posthum-us Svazek: 7 Strana: 0374
Posthum-us Václ., mistr 1575. Jir. Ruk. II. 134, 391.

238971   Posthum-us n. postum-us Svazek: 2 Strana: 0794
Posthum-us n. postum-us, a, m., lat., pohrobek, (dítě, které po smrti otce svého se narodilo). Rk.

238972   Posthumní Svazek: 10 Strana: 0284
Posthumní moudrosť (pozdní). Nár. list. 1904. 196. 13.

238973   Posthypnotický Svazek: 8 Strana: 0302
Posthypnotický. P. účinek. Mus. 1894. 450.

238974   Postibati Svazek: 2 Strana: 0794
Postibati, nach und nach stecken. — co kam. Vše do země postibal. Na Ostrav. Tč.

238975   Postíbnouti Svazek: 7 Strana: 0374
Postíbnouti = pokrčiti rameny. Postíbne rameny a nic neučiní. U Kr. Hrad. Kšť.

238976   Postielka Svazek: 7 Strana: 0374
Postielka, y, f. = postýlka. Vz Postel. Slov. Orl. II. 232.

238977   Postielka Svazek: 9 Strana: 0242
Postielka = lůžko. Vz Postýlka v VIL 3. 76., Sbor. slov. V. 83.

238978   Postielkyňa Svazek: 7 Strana: 0374
Postielkyňa = postelkyně. Koll. Zp. I. 5.

238979   Postih Svazek: 2 Strana: 0794
Postih, u, m. P., stsl. po + stig? = occu- patio, koř. stih. Mkl. B. 15. P. (der Regress, Rückgriff) jest vůbec právo hojiti se na svém předchůdci v právu ze škody vinou jeho vzaté. Vz S. N. P. k zjištění, auf Sicherstellung, ku placení, R. auf Zahlung, postíháni něčeho na někom (hojení se na něčem); p. poctite- lův, R. des Honoranten. J. tr. P. na někom bráti; p. přeskočný (volný, libovolný, Skř.), der überspringende R. Sp. Zbavenu býti p-hu naproti předchůdcům (na předchůdcích). HGB. — P., das Wettrennen. Věk nynější jako na p-hu ve zlém tanci křepčí do kola. Sš. Bs. 204. Vz Dostih.

238980   Postih Svazek: 7 Strana: 0374
Postih = pochod stíhací, der Verfolgungs- marsch. Čsk.

238981   Postih Svazek: 10 Strana: 0284
Postih, u, m. Vz Ott. XX 306.

238982   Postiha Svazek: 2 Strana: 0794
Postiha, y, f., prázdná chvíle, die Musse. Koll.

238983   Postíhací Svazek: 2 Strana: 0794
Postíhací právo pomíjí, der Rogress geht verloren; pod ztrátou práv p-cích na rubo- pisce, unter Verlust der Regressrechte gegen den Indossanten. J. tr.

238984   Postihač Svazek: 7 Strana: 1363
Postihač, e, m. = šrotéř piva. 15. stol. na Mor. Wtr. Obr. II. 493.

238985   Postihač Svazek: 10 Strana: 0652
Postihač, e, m, vz předcház. Ližník.

238986   Postihačský Svazek: 10 Strana: 0284
Postihačský podíl. Nár. list. 1904. 196. 6.

238987   Postíháni Svazek: 2 Strana: 0794
Postíháni něčeho na někom, hojení se, die Regressnahme. J. tr.

238988   Postíhař Svazek: 2 Strana: 0794
Postíhař, e, m.,. ližník, der Fasszieher. Vz Postěhař. 1615.Gl. 258.

238989   Postíhař Svazek: 7 Strana: 0374
Postíhař (foscíhař, fostíhař, z něm. Fass- zieher). Orth.

238990   Postihař Svazek: 9 Strana: 0242
Postihař. P-ři nalévají ve sklepě víno a vynášejí na vůz. Šeb. 205.

238991   Postihatel Svazek: 2 Strana: 0794
Postihatel, e, m., der Regressnehmer, kdo zjištění žádá, že směnka bude zapla- cena. J. tr., Blř.

238992   Postíhati Svazek: 7 Strana: 0374
Postíhati, vz Postihnouti

238993   Postíhlosť Svazek: 2 Strana: 0794
Postíhlosť, i, f., die Begreiflichkeit, Er- reichlichkeit. Ros.

238994   Postihlý Svazek: 2 Strana: 0794
Postihlý, stižitelný, begreiflich, erreichbar. Nepostíihlá milosť, Ojíř, milosrdenství. Pis. Br. — čemu. Rozumu nepostihlý (nepocho- pitelný). V.

238995   Postihnouti Svazek: 2 Strana: 0794
Postihnouti, postihnouti, (D.), hnul, ut, utí; postihu (zastr.), stihl a stihl, stížen a stižen, ení; postíhati, postihovati. — P. = dopadnouti, polapiti, ergreifen, erwischen, einholen, einfangen; dosáhnouti, erreichen, berühren, reichen bis; nahraditi, einbringen; stačiti, klecken, nachkommen ; pojíti, begrei- fen; dosíci, erlangen; honiti, dopadati, ver- folgen, ereilen; pohledávati, hleděti dostati, suchen, fordern, trachten einzubringen, ein- zuholen; horliti, wetteifern. Jg. — co, koho. Noc ho postihla. Lom. P. utíkajícího. V. Postihne ho bída. Dal. Úzkosti mne postihly. Br. Jiného důvodu nikdo ze židů nepostiho- val. Sš. Mt. 24. Snad tajemství boží postihneš. Br. Dívky je postihly (dohonily). Háj. Vražda vraždu postihá. Plk. Pospíchá, co duch ducha postihuje. Us. Dch. Ježto jest toho do své smrti nemohl p. Hol. — čeho. Hřích hřícha postihá. Mudv. On může svého p. Tov. 66. Spravedlnosti, víry, lásky p. Sš. II. 338. P. svého věna. Půh. — koho v čem.Kdožby postižen byl v zlodějství při řemesle našem. Sedl. Rychn. 40. Postíhá mudráky v jich chytrosti. BO. P. někoho v krádeži, Ros., D., v řeči, ve lži, D., Bart. 1., 34., v lúpe- žech a mordiech. Vl. zř. 546. Tudy jistou měrou v nevěře či raději v nedověrství se postihuje. Sš. L. 12. P. někoho v skutku, auf der That. Er., J. tr., Zř. F. I. — koho při čem: při skutku. V., Kram., J. tr., Er., Ml. — čeho čím. Všeho toho svou pilností postihneme. Klat. P. nevěry ludmi. Kn. rož. 129. Tehdá král postihni svědky svými (er- weisen). Kn. rož. 115. P. koho smrtí. Kat. 2926. Nebo bych byl svých škod tím listem postihl dobře. Půh. II. 353. — si za co. Letos jsem musil spořit, ale na rok si za to postihnu = vynahradím si to. U Přer. Kd. — koho čím. Postihl je střelami. Háj. — (čeho) po čem. Zvěděti, po čem hoře postíhají (lépe: postříhají. Jg.). Let. Již tu jedinou cestu oznamuje, po které se dotče- ného dobrodiní postihuje. Sš. I. 45. — se čeho k čemu. K víře nevyhnutelně se do- brých skutků, boholibého jednání a počínání sobě postíhá. Sš. I. 46. — co, čeho na kom (čím). A věci dvojí na Petru Pán po- stihuje, čistoty vůbec a pak ctností těch, jež výkonem Páně se naznačují, pokory a lásky. Sš. J. 214. Ale kdo pravým messiášem uznán býti může a jaké na něm p. přijde povahy, to jim dokona bylo tmavo. Sš. Mr. 56. (Hý). Aby sedláky s jiným lidem svým ztrestati a tu škodu sobě na nich postíhati mohl. Skl. 1189. Protože bezpečněji jest na základu spolehnúti nežli na osobě postíhati. CJB. 307. A jestližeby jaké škody skrze to vzal, to všecko aby zase na mém statku p. mohl. Tov. 152. Koho na líci (in flagranti, v skutku) p. Usmrcení člověka na líci po- stiženého. Sš. J. 279. Čím více těch ctností na představeném církve p. slušno. Sš. Mr. 48. Měla jsem na tom své škody, svého zá- kladu postihnuti; On měl na tom těch peněz postíhati; Na tom základě měl jsem toho postíhati. Půh. I.280., 288., 364., 329., 341. Ostatka má na erbích postíhati; Na správcích svého postíhati; Svého dluhu na tom postí- hati; Na jiných rukojmích nemohl postihnúti. Půh.II. 144., 145., 568., 142. Na tom zá- kladě měl jsem ty peníze postihnúti. Půh. I. 325. Na tom měl jsem já své p.; Jediné své na tom postihl; Já na něm nemám kde co postíhati; Na něm bych já měl p. svój dluh. Půh. II. 22., 447., 608., 179. Což bez- prostředně rozdával, toho zase na chudých nepostíhal. V. Postíhati na někom svého. Mus. P. náhrady, své škody (gt.) na někom, svého zaplacení na statcích. J. tr. Co si tím postihneš na nich (= dosáhneš) ? Us. na Mor. Závisť čeho sama míti nemůže, toho na všech zlostí postihá. Pass. Chce to na mně postih- nouti ; Chtiece to na něm postíhati. NB. Tč. — si s čím = poříditi. Co si s tím posti- hneš (pomůžeš)? Us. na Mor. Bart. — si na kom = pomstiti se. Us. na Mor. Bart. — co jak. Postihoval jsem všecky věci od prva bedlivě. Sš. L. 5. — aby. Ostatně ve sta- rém zákoně postihováno, aby zákon boží z lásky byl zachováván. Sš. J. 231.

238996   Postihnouti Svazek: 7 Strana: 0374
Postihnouti. — abs. To-li také k ry- tieřství slušie tak dlúhé nositi čépky, tak rozličnými řemeny uvázati, ež pro ně ne- móž rytieř býti hotov postihnouti neb utéci. Št. Kn. š. 163. — co. Zrak postihuje barvu. V. V. 23. Má tolik práce, že jí nepostihne odváděti. Sá. Všudy mne mé neštěstí po- stíhá. Ottersd. I. 10. — (co) čím: rozumem. MP. 3. — Byl postižen těžkou chorobou. Osv. 1875. 879. — čeho na kom, seine Erholung wider Jemanden suchen, sich bei Jemanden einer Sache (seines Schadens) erhohlen. J tr. Chtěli svých škod na nich p. Arch. VIII. 80., NB. Tč. 51. Sirotci mohou svého statku poručníkem umenše- ného na statku jeho p.; Což by se jemu nedostalo, toho má na spolusprávcích po- stíhati. Vš. Jir. 248., 188. — si na čem. Málo si na tom jídle postihneš. U Olom. Sd. — co, čeho jak. Dobře p-hl směr jeho myšlének. Schlz. Aby toho všeho p. a hle- dati mohl přede všemi jinými. 1519 Mus 1880. 492. — si kde. Málo si u nás po- stihneš (málo u nás užiješ za tak krátký čas). U Vamb. Dr. Kalousek. — kde s čím. Pakliby kdo s ručnicí po tom čase po- stižen byl. Zř. F. I. X. IV.

238997   Postihnouti si na kom Svazek: 8 Strana: 0302
Postihnouti si na kom. Lebo by ty divý babv zasej si postihly (se pomstily) na jejím dítěti. Mor. NZ. VI. 83.

238998   Postihnutelný Svazek: 2 Strana: 0795
Postihnutelný, erreichbar. 1520.

238999   Postihnutí Svazek: 2 Strana: 0795
Postihnutí, n., das Ergreifen, die Errei- chung, Einholung, Entdeckung, Begreifung, Erlangung. Jg.

239000   Postihování Svazek: 2 Strana: 0795
Postihování, n., die Forderung. Mám tam k p. 60 zl. Us. v Dobrušce. Vk.