228001   Podvijka Svazek: 8 Strana: 0570
Podvijka, y, f. V okolie Žiliny obväzujú čepiec p-kou, ktorej vyšívané konce padajú ceš uši. Sbor. slov. L 47.

228002   Podviňák Svazek: 7 Strana: 0307
Podviňák, a, m. = rybník u C. Brodu. BPr.

228003   Podvine Svazek: 10 Strana: 0270
Podvine (podvinné, vinnice?) Cum agris et p. XIII. stol. Friedr. 16c.

228004   Podvinec Svazek: 2 Strana: 0666
Podvinec, nce, m., ves v Mladoboleslav- sku. Vz S. N.

228005   Podvinek Svazek: 2 Strana: 0666
Podvinek, nku, m., vše, na co se klubko navíjí. Us. Na p. klubko navíjeti. Chci papír na p. Us.

228006   Podvinek Svazek: 7 Strana: 0307
Podvinek, nku, m. Na P-nku = vinice u Zahořan. Blk. Kfsk. 866.

228007   Podvínek Svazek: 8 Strana: 0570
Podvínek. Vz Uvíka (3. dod.).

228008   Podviní Svazek: 2 Strana: 0666
Podviní, n., něm. Podiwin, ves u Lito- měřic. PL., Tk. II. 545.

228009   Podviničný Svazek: 7 Strana: 0307
Podviničný, ého, m., rybník u Vodňan. P-čná, é, f. = louka tamtéž. BPr.

228010   Podvinka Svazek: 7 Strana: 0307
Podvinka, y, f. = podvinek. U Jižné. Vrů.

228011   Podvinohradský Svazek: 9 Strana: 0231
Podvinohradský, trať na mor. Žižkově. Šeb. 192.

228012   Podvinouti Svazek: 2 Strana: 0666
Podvinouti, vz Podviti.

228013   Podvinská Svazek: 7 Strana: 0307
Podvinská, é, f = vinice u Zahořan. Blk. Kfsk 866. Cf. Podvinek.

228014   Podviňský Svazek: 2 Strana: 0666
Podviňský dvůr u Libně. Tk. IV. 737.

228015   Podvinský Svazek: 7 Strana: 0307
Podvinský, ého, m, os. jm. Tk. V. 60., 81., Sdl. Hr. II. 56., 242., V. 136., 257., Bart. 10.

228016   Podvinulý Svazek: 7 Strana: 0307
Podvinulý = podvinutý, zurückgerollt. P. list. Nz.

228017   Podvinutí Svazek: 2 Strana: 0666
Podvinutí, n. P. vĺčka. Sal. 5. 21.

228018   Podvinutý Svazek: 2 Strana: 0666
Podvinutý; podvinut, a, o, unterwunden. Listí p. Rostl.

228019   Podvinutý Svazek: 10 Strana: 0270
Podvinutý koráb (podložený). Skd. Od.

228020   Podvírati Svazek: 9 Strana: 0231
Podvírati. Má pod hrází strouhu udělati, aby jim louky nepodvíraly (se nezaplavo- valy). 1480. Arch. XVII. 372.

228021   Podvírčí Svazek: 7 Strana: 0307
Podvírčí, n. = pole u Lověšic na Mor. Km.

228022   1. Podviti Svazek: 2 Strana: 0666
1. Podviti, viji, il, it, ití; podvinouti, ul, ut, utí; podvíjeti, el, en, ení, podvinovati, auf- wickeln, aufbinden. Jg. — Podvinula (navi- nula, zkroutila) se noha, hat sich verdreht. L.

228023   2. Podvíti Svazek: 2 Strana: 0666
2. Podvíti, podvěji, vz Podváti.

228024   Podvívati Svazek: 2 Strana: 0666
Podvívati, vz Podváti.

228025   Podvižený Svazek: 7 Strana: 1360
Podvižený, elevatus. Hank. Sb 209., 214.

228026   Podvižený Svazek: 10 Strana: 0270
Podvižený, elevatus. Ž. klem. 8 2. Sr. Podvíhati.

228027   Podvižník Svazek: 7 Strana: 0307
Podvižník, a, m. = zápasník. Vký.

228028   Podvlacký Svazek: 2 Strana: 0666
Podvlacký lán. Tk. III. 45.

228029   Podvlaček Svazek: 7 Strana: 0307
Podvlaček, čku, m„ kleines Gesims. Bern.

228030   Podvláčení Svazek: 10 Strana: 0270
Podvláčení, n. V nohavicích plátěných, vázaných, jako jsou k p.; Nohavice vázané k zimnímu p. Zvon IV. 122., III. 207.

228031   Podvláčeti, vz Svazek: 2 Strana: 0666
Podvláčeti, vz Podvléci.

228032   Podvláčka, y Svazek: 2 Strana: 0666
Podvláčka, y, f., vz Podvlak. — P-ky, pl., Unterziehhosen. Jg.

228033   Podvládný Svazek: 7 Strana: 0307
Podvládný = pod vládou jsoucí, pod- daný. P. úředník. Hdk.

228034   Podvlak Svazek: 2 Strana: 0666
Podvlak, u, m., podvlaka, podvláčka, y, f., spodní povlaka. Rohn. Der Unterzug, die Rüstkappe. Bc. Na p-kách ležící vikýře a pavlače. Kom. J. 546.

228035   Podvlak Svazek: 7 Strana: 0307
Podvlak. NA. I. 50., Nz. U krejč. das Bügeltuch. Vz Podolák (dod.).

228036   Podvlastnictví Svazek: 7 Strana: 0307
Podvlastnictví, n., dominium utile. S. N. V. 79.

228037   Podvlčí Svazek: 2 Strana: 0667
Podvlčí, n., ves u Mělníka. PL.

228038   Podvléci Svazek: 2 Strana: 0667
Podvléci, vleku, vlec, vlekl, ečen, ení; podvléknouti, podvlíknouti, ul, ut, utí; pod- vlékati, podvlíkati; podvláčeti, el, en, ení, unterziehen. — co: trám, Ros., šat, práh. Us. P. špice, do kola některou špici vetkati neodundávaje loukotí. Us. Dch. — co kam: provaz pod trám.

228039   Podvléci co Svazek: 8 Strana: 0291
Podvléci co: stěny chalupy = špatný (shnilý) kus roubení novým nahraditi. Ott. VIII. 9. a., Oestr. Mon. (Böhm.). 1. 427.

228040   Podvleci se Svazek: 7 Strana: 1360
Podvleci se = vzíti na se něco pod svrchní oděv. Mor. Rgl

228041   Podvlek Svazek: 2 Strana: 0667
Podvlek, u, m., die Unterkleidung. Rk.

228042   Podvlékací Svazek: 8 Strana: 0291
Podvlékací kalhoty nalezl Wtr. teprve k r. 1606. Wtr. Krj. I. 476.

228043   Podvlekací, podvlíkací Svazek: 2 Strana: 0667
Podvlekací, podvlíkací kalhoty (pod- vlíkačky), Unterziehhosen, pl., f. D.

228044   Podvlékač Svazek: 8 Strana: 0291
Podvlékač, e, m. = spodní kabát z laciné látky. Jrsk. v Oestr. Mon. (Böhm.). I. 418.

228045   Podvlekačky, podvlíkačky Svazek: 2 Strana: 0667
Podvlekačky, podvlíkačky, pl., f., vz Podvlekací;plátěnky, kaťata, Unterziehhosen, f. D.

228046   Podvlíčka Svazek: 7 Strana: 0307
Podvlíčka, y, f., weibl. Unterrock. P-ky podvlékají se pod svrchní fěrtuch (sukni). Laš Tč.

228047   Podvlička Svazek: 8 Strana: 0291
Podvlička (sukně), cf. Spodňák, Burdák.

228048   Podvlíkač Svazek: 9 Strana: 0231
Podvlíkač, e, m. —podvlékač. Jrsk. XXIII. 104.

228049   Podvlíkač Svazek: 10 Strana: 0270
Podvlíkač, e, m. Usedl v p-či ke kamnům. Jrsk. XXVI. 234.

228050   Podvlkovati Svazek: 10 Strana: 0270
Podvlkovati, = dělati kačky. Štěpánovice. List. fil. 1902. 250.

228051   Podvod Svazek: 2 Strana: 0667
Podvod, u, m., vedení pod něco, das Un- terführen. — P., přípřez (zastr.), der Frohn- vorspann. Tur. kron. — P., podvádění, die Verführung. Vš. — P., lesť, klam. P., vůbec jednání lstivé a úskočné směřující k tomu, aby kdo na právích svých škodu vzal. Vz S. N. Der Trug, Betrug, die Betrügerei. Arg- list, Bevortheilung, Anführung. Jg. V MV. nepravá glossa. Pa. S kým se obíráš, k tomu buď otevřený bez podvodu a lsti. Kom. J. 918. P. ošemetným náleží. Kom. Tam není p-du. V. P. patrný. Er. P. při někom najíti, shledati. Šp. P-du se dopustiti. Us. Podvod a klam zradí se sám. Vz Úskok. Lb., Č. Vz Rb. str. 270.

228052   Podvod Svazek: 7 Strana: 0307
Podvod = klam. Láska podvodu nekuje. Kam. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 418., IV. 3. 2. 431 , Rk. Sl.

228053   Podvoda Svazek: 2 Strana: 0667
Podvoda, y, f. = podvod, betrügerischer Handel. Slez.

228054   Podvodáček Svazek: 7 Strana: 0307
Podvodáček, čka, m. = kdo je zpod vody Obsloužila vodníkovou ženku a sy- náčka p-čka donesla ze křtu. VSlz. I. 35.

228055   Podvodák Svazek: 7 Strana: 0307
Podvodák, a, m. = vodník. By hulala p ka, co mu z vlásků pořád kapá. VSlz. I. 35.

228056   Podvodec Svazek: 7 Strana: 0307
Podvodec, dce, m. = podvodák? Letely k jazerným vodám p-dca Vodana, co toky Rajny vždy pije. Sldk 231.

228057   Podvoditel Svazek: 7 Strana: 0307
Podvoditel, e, m., der Verführer. Pa- nenský p. Sš. P. 103.

228058   Podvoditi Svazek: 2 Strana: 0667
Podvoditi, vz Podvésti.

228059   Podvodle Svazek: 7 Strana: 0307
Podvodle, podvodlivě = podvodně. Slov. Bern.

228060   Podvodlivosť Svazek: 7 Strana: 0307
Podvodlivosť, podvodlosť = podvodnosť. Slov Bern.

228061   Podvodlivý Svazek: 7 Strana: 0307
Podvodlivý, podvodlý = podvodný. Slov. Bern.

228062   Podvodně Svazek: 2 Strana: 0667
Podvodně, lstivě, šibalsky, zchytrale, arg- listig, betrügerisch, verführerisch, heimtück- kisch. V. P. si vésti, počínati. — Podvod- nice, e, f., die Betrügerin. Ros. — Pod- vodník, a, m., šibal, Betrüger, m. Kom. J. 923., V. — Podvodnosť, i, f., Betrügerei, f., Trugsinn, m., Arglistigkeit, f.

228063   Podvodnec Svazek: 9 Strana: 0231
Podvodnec = podvodník. Týn. n. Vlt. Kub. L. f. 1900. 361.

228064   Podvodní Svazek: 7 Strana: 0307
Podvodní, vz Podvodný, 2. P. hloubka lodi. Mour. Vz Pod.

228065   Podvodnice Svazek: 7 Strana: 0307
Podvodnice. Oči jsou p. Bž. exc.

228066   Podvodnický. P Svazek: 10 Strana: 0270
Podvodnický. P. řemeslo, Hrlš. Hus. 125.

228067   Podvodníče Svazek: 7 Strana: 0307
Podvodníče, ete, n., kleiner Betrüger. Není dítě jako dítě, to jest ale p.: očka mu jsou zelenavá a z těch vláskův poka- pává. VSlz I. 35.

228068   Podvodník Svazek: 7 Strana: 0307
Podvodník panenský = panen. Brt. P. 129. P. z vyšší školy, der Hochstappler. Dch

228069   1. Podvodný Svazek: 2 Strana: 0667
1. Podvodný, lstivý, lstný, šibalský, kla- mavý, arglistig, betrügerisch, betrüglich, hin- terlistig, falsch. Jg. P. hráč, D., nevěstka, Kom. J. 827., slova, V., váha, Háj., těhoten- ství. Ja. Milá milá je p-ná. Er. P. 149.

228070   1. Podvodný Svazek: 7 Strana: 0307
1. Podvodný. P. hra, Dch., krida, Pdl., prorok. Šmb , záměr. Šf. Strž. II. 444.

228071   2. Podvodný, -ní Svazek: 2 Strana: 0667
2. Podvodný, -ní, unter dem Wasser be- findlich. Us.

228072   Podvoj Svazek: 2 Strana: 0667
Podvoj, e, f., veřeje, Thürpfosten, Thürge- rüste, Thürgewände. Jg., MV. Neslušie mezi dřvi a podvoj prsta vložiti. Dal. 90. — Za p-jem (retro postem). BO. Na oba p-je (veřeje, postes) a na svrchních praziech domových. Jir. exc. Ihned hřiech tvój bude u p-je (ve dveřích). BO. P-je mých dveřec (postes ostii). BO. Kdož chce zbýti strasti, neroď prsta mezi dřivi a p. klásti. Dal. 144. — P., zpodní práh u dveří, die untere Schwelle. Duši na podvoje klásti (klamati). Reš. — P., podvoje, svrchní podvoje = vrchní strana dveří, die Oberschwelle. V. Hlavy, aby (abys) se o pod- voj neustrčil, přisehni. Kom. J. 541. — P., das Reck (in der Turnkunst). Šm.

228073   Podvoj Svazek: 7 Strana: 0307
Podvoj, die Unterschwelle Kom. K p-ji psa uvázal. Výb. I. 279. Keby povédaly komorné p-je, kolkorazí bozkal milý líčka moje. Koll. Zp. I. 184. Smrť vždy stojí v p-ji. Sv. ruk. 95. Podvoji zemšcí. Ž. wit. Ann. 8. — P. = pouch, die Oberschwelle. Sl. les.

228074   Podvoj Svazek: 8 Strana: 0291
Podvoj = druh důlního dřevení, Kappe, f. Vz Ott. XI. 600. b.

228075   Podvoj Svazek: 10 Strana: 0270
Podvoj. Dvéře z p-je vyrazili a vyvalili. Arch. XXI. 333.

228076   Podvojek Svazek: 2 Strana: 0667
Podvojek = podojek.

228077   Podvojení Svazek: 7 Strana: 1360
Podvojení, dedoublement, v bot. Ott. VII. 147.

228078   Podvojený Svazek: 9 Strana: 0231
Podvojený. P. plátky (u květů). Čl. Fyll. 7.

228079   Podvojevůdce Svazek: 2 Strana: 0667
Podvojevůdce, e, f., Unterfeldherr, m. Dch.

228080   Podvojík Svazek: 7 Strana: 0307
Podvojík, u, m., koneček nosu, pirulla. Sv. ruk. 313. Vz Srostlíčky.

228081   Podvojiti co Svazek: 9 Strana: 0231
Podvojiti co: plátek (u květů). Cf. před- cházející slovo a Postrojiti.

228082   Podvojitý Svazek: 2 Strana: 0667
Podvojitý. P. vítězství, doppelt. Nt.

228083   Podvojka Svazek: 2 Strana: 0667
Podvojka, y, f., podojka, fernen u koně k držení oje, der Steuerriemen. Boč. exc.

228084   Podvojka Svazek: 7 Strana: 0307
Podvojka, diplazium, der Doppelhaufen, rostl. Vz Rstp. 1788.

228085   Podvojka Svazek: 7 Strana: 1360
Podvojka, y, f., pinnula. Pršp. 48. 26

228086   Podvojmokališný Svazek: 10 Strana: 0270
Podvojmokališný pohár. Msn. Od. 224.

228087   Podvojně Svazek: 2 Strana: 0667
Podvojně, dvojnásob, doppelt, zweifach. Slovo p. složené. Sš. I. 305.

228088   Podvojnosť Svazek: 2 Strana: 0667
Podvojnosť, i, f., dvojitosť, die Zweiíach- heit. Nyní užíváme dualu toliko při několika málo jménech, která p. znamenají. Bž. 64.

228089   Podvojnosť Svazek: 7 Strana: 0307
Podvojnosť slov synonymních. Vz Brt. S. 3. vd. 181. nn.

228090   Podvojný Svazek: 2 Strana: 0667
Podvojný, dvojnásobný, doppelt, Doppel-. P. peníz za Vladislava a Jiřího ražený (7 na bílý groš). Star. let., V. Kal. 5. června. Vz více v Gl. 241. P. groš. V. P. vůz, koně (polsky). P. příbuznosť (když dvě sloučeniny stejně složené dohromady se svedou a prvky své vyměňují. Presl. chym. P. rozměr (v hudbě), Zweitheilung, f. Mus.

228091   Podvojný Svazek: 7 Strana: 0307
Podvojný. P. rozdělování, Dk. Aesth. 80 , čára, ZČ. III. 103., plochy, NA. V. 465., klas, Phľd. VII. 231., kosti, Sv. 13., slou- čeniny, Mj. 26., Kk. Fys. 60., Rm., sůl, Mj. 27., NA. V. 476., Nz. Ik. Linné zavedl p. názvosloví na ponětí rodu a druhu zalo- žené. Frč. XXVI., NA. V. od. II. 4. Král Jiří dělal groše české po 14 penězích a peniez p-ný; Dvoje penieze: jedny p né, druhé malé. Let. 199., 208.

228092   Podvolaní, n Svazek: 7 Strana: 0308
Podvolaní, n. = pole a Frýdka. Las. Tč.

228093   Podvolení Svazek: 2 Strana: 0667
Podvolení, n., poddání, svolení, Einwil- ligung, Verpflichtung, f. D. Podlé svého p. musí se tak zachovati. Zříz. Ferd. P. dobro- volné, vz Právo. Také bývá právo stané z p. v zápisu neb trhu pro nesprávu, kdyžby se věc podvolená nestala. O. z D. Dobro- volné p. se jinému, freiwillige Unterwerfung, f. Pr.

228094   Podvolení Svazek: 7 Strana: 0308
Podvolení. A tak učinil podlé p. svého. NB. Tč. 153. S jich p-ním. Výb. I. 450. Dobrovolné stran p. Vš. 37. Dobrovolné p. práva lomí. Arch. VIII. 479.

228095   Podvolenský Svazek: 7 Strana: 0308
Podvolenský Mlýn u Frýdka.

228096   Podvolený Svazek: 2 Strana: 0667
Podvolený; en, a, o, zugestanden. Vz Podvolení.

228097   Podvoletice Svazek: 7 Strana: 0308
Podvoletice, dle Budějovice, Podwole- titz, mlýn u Vys. Mýta.

228098   Podvoliti Svazek: 2 Strana: 0667
Podvoliti, il, en, ení; podvolovati = volně poddati, svoliti, auf etwas eingehen, einwil- ligen, genehmigen, bewilligen. — k čemu. K srovnání tomu podvoluji. Kram. — co pod co. Král své panování pod dobré usta- novení podvolil. Bav. Rod. — se = za- kázati se, přislíbiti, uvoliti se, zusagen, ver- heissen, versprechen, sich erbieten, sich an- heischig machen, sich verpflichten. Jg., V. — se čemu. Satan se podvolí cestě. Ráj. Mezi pohany ti, kteří velení jeho se podvo- lovali. Sš. J. 20. O ty plémě počtem přená- ramné, pro nebeskou nechceš odměnu pod- voliť se tomu břemenu. Sš. Bs. 187. — se pod co. Rk. — se k čemu, V., k svěd- čení. J. tr., Er. Právu k rozeznání se pod- volili. Kol. 8. JMK. ráčil jest se k tomu p. Zř. F. I. A. 33. A pan Zděnek na místě k tomu jest se podvolil a slíbil dosti uči- niti. Arch. náchod. (Hrš.). K tomu jsú se sami podvolili. Půh. II. 139. — se v co. Ve mnoho se podvol oval. V. Ďábel podvolil se v službu. Leg. Otcovský poručník nemá počtu činiti než z toho, večby se dobro- volně podvolil. Vl. zř. 498., Zř. F. I. — J. tr. - s inft. Tov. 132. Podvolil se táhnouti do Uher. V. Podvolil se to v počet uvésti. Kom. — se kde. Franěk a Václav podvolili se před pány. Půh. I. 170. Podvolil se před úřadem, že mu má na sv. Jiří dáti polovici peněz. Půh. II. 61. — se komu v čem. Bratr Tomáš v tom mi se podvolil (že od jednoty odstoupí). Štr. — se jak. Dobro- volně bez přinucení se podvolil. Štelc. Jakož jsú se z obú stranú podvolili. Půh. II. 225. — se nač. Podvolil se na poctivé svědomí. Půh. II. 488. Poňovadž se strany na obr- many podvoluji, mají na nich dosti míti. Půh. II. 574. — že. Podvolil se, že Epami- nondu podplatí. Nt. Podvolnosť, i, f., Willfährigkeit.

228099   Podvoliti se s inft Svazek: 7 Strana: 0308
Podvoliti se s inft. Sami sú se p-li na panském nálezi dosti míti. Půh. II. 621.

228100   Podvoliti se več Svazek: 8 Strana: 0291
Podvoliti se več: v plat. Arch. XII. 501. Več sme se JKMti p-li. 1b. 203.

228101   Podvolný Svazek: 2 Strana: 0667
Podvolný býti komu. — k čemu, will- fährig. Nt.

228102   Podvolný Svazek: 7 Strana: 0308
Podvolný. P. nervy (velící) Willensner- ven. Nz.

228103   Podvolování Svazek: 2 Strana: 0667
Podvolování, n., die Verwilligung, Ver- sprechung. Na mnohá p. dán jim gleit. V.

228104   Podvorati Svazek: 2 Strana: 0667
Podvorati, vz Podorati.

228105   Podvorek Svazek: 7 Strana: 0308
Podvorek, rku, m. Chodí dzěvče po p-rce. Sš. P. 379.

228106   Podvorky Svazek: 7 Strana: 0308
Podvorky, pl., f. = časné orání. U Ho- řic. Hk.

228107   Podvorný Svazek: 2 Strana: 0668
Podvorný, zum Hof gehörig. P. grunt. Plk. — P. = podorný.

228108   Podvorný Svazek: 8 Strana: 0291
Podvorný. P. lúka = pod oráčinou le- žiaci. Phľd. 1893. 371., 622. Má asi býti pod- orná, poněvadž Slovák nehovorí vorať, ale orať. Ib. 630.

228109   Podvorný Svazek: 10 Strana: 0270
Podvorný, ého, m = kdo má na starosti dvůr. Tk. M. r. 185.

228110   Podvorové Svazek: 2 Strana: 0668
Podvorové (zastr.), n., jistá daň u starých Slovanův, plat prý z místa stavebního. Jg.

228111   Podvoří Svazek: 2 Strana: 0667
Podvoří, n., něm. Podwurst, ves v Krum- lovsku. PL.

228112   Podvoří, n Svazek: 7 Strana: 0308
Podvoří, n. = prostora za dvorem. Co se nám nevejde do stodoly a na hůru, dáme do p. U Žamb. Dbv.

228113   Podvořiti Svazek: 2 Strana: 0668
Podvořiti, il, en, ení. — sobě s kým = pohrati, potěšiti, sich unterhalten Us. Bolesl.

228114   Podvořiti Svazek: 7 Strana: 0308
Podvořiti Jáť ješté JMti z některých příčin p. mienim. Arch. VII. 117.

228115   Podvoz Svazek: 2 Strana: 0668
Podvoz, u, m., návoz, die Auffuhr, Auf- führung. Hráz n. p. dělati. Reš. Na rybníku p. dělati. Břez. 163.

228116   Podvoz Svazek: 10 Strana: 0270
Podvoz, u, m. U rybníka nad trúbami p. dělati. Uč. spol. 1903. XIII 15.

228117   Podvozataj Svazek: 10 Strana: 0270
Podvozataj, e, m. Msn. II. 101.

228118   Podvozec Svazek: 2 Strana: 0668
Podvozec, zce, m., die Lafette. Tpl.

228119   Podvozek Svazek: 7 Strana: 1360
Podvozek = podvozec Tch. 1889. 54.

228120   Podvozek Svazek: 10 Strana: 0270
Podvozek, zku, m. Čep p-ku, der Dreh- gestellzapfen. Jind. 21. P. lokomotivy. Ott. XIX. 1036. — P., = osa, náprava vozu. Litom. 63., HoS. Pol. 149.

228121   Podvozí Svazek: 2 Strana: 0668
Podvozí, n., spodek vozu pilního. Techn. I. 158.

228122   Podvoziny Svazek: 7 Strana: 0308
Podvoziny, pl., f. = podvozky. Slov. Bern.

228123   Podvozka Svazek: 7 Strana: 0308
Podvozka, y, f., der Unterkutscher. Us. v Praze. Pdl.

228124   Podvozky Svazek: 2 Strana: 0668
Podvozky, ův, m., pl., obilí na mlate pod vozem při skládání do stodoly, výtěrky, vý- těrné, das beim Einbansen ausgeffallene Ge- treide. Hý., Plk.

228125   Podvozník Svazek: 2 Strana: 0668
Podvozník, a, m., der Zugführer. L.

228126   Podvozník Svazek: 7 Strana: 0308
Podvozník, u, m., der Gestellwagen, v horn. Hř.

228127   Podvozný Svazek: 7 Strana: 0308
Podvozný. P. cesta. Arch. VII. 630.

228128   Podvozovati Svazek: 2 Strana: 0668
Podvozovati, täuschen. Šibal chytrostí podtrhuje, podvozuje. Kom. J. 817. Ostatně vz Podvésti.

228129   Podvrácení Svazek: 7 Strana: 0308
Podvrácení, n., die Zerstörung. P. So- domy. Pož. 37.

228130   Podvrácený Svazek: 10 Strana: 0270
Podvrácený, subversus Lék. A. 15a. 1. Sr. Podvratek.

228131   Podvraceti Svazek: 2 Strana: 0668
Podvraceti, vz Podvrátiti. Kom. J. 390.

228132   Podvracovatel Svazek: 2 Strana: 0668
Podvracovatel, e, m., der Umstürzer. Kom.

228133   Podvranoví Svazek: 9 Strana: 0232
Podvranoví, ?., míst. jm. ?ck. Hol. 37.

228134   Podvrat Svazek: 2 Strana: 0668
Podvrat, u, m., podvrácení, úpadek, der Umsturz, Umfall. Plk., Mrk.

228135   Podvraten Svazek: 9 Strana: 0232
Podvraten, tně, f. (u vrat). Vym. Poh. 144

228136   Podvratitel Svazek: 2 Strana: 0668
Podvratitel, e, m., der Umstürzer. Pís. br.

228137   Podvratitel Svazek: 7 Strana: 0308
Podvratitel lidu. Ev. olom.

228138   Podvratitelný Svazek: 2 Strana: 0668
Podvratitelný, umstössbar. Us.

228139   Podvrátiti Svazek: 2 Strana: 0668
Podvrátiti, il, cen, ení; podvraceti, 3. os. pl. -ejí, el, ení; podvracovati, von unten um- werfen, umstürzen, umkehren. Jg. — co: mesto. Br. Větrové moře podvracují (bouří). Troj. — co komu. Podvracejí jim zisk. Us. u Solnice. — co v co. P. koho v převrá- cený úmysl. Ojíř. — se, padnouti, fallen, umstürzen, sich umkehren. — se pod kým. Stolička se pod ním podvrátila. Us., Kom. — se kam. Podvracela se země do moře. Kom. (padala). — se s kým. Kdo příkře přistavuje, rádo se s ním podvracuje. (Eile mit Weile. 2. Nebuď příliš přísným. Šm.). Sych. Vz Příkře.

228140   Podvratník Svazek: 2 Strana: 0668
Podvratník, u. m., der Wendekreis. Jg.

228141   Podvratníkový Svazek: 2 Strana: 0668
Podvratníkový, tropisch. Krok.

228142   Podvratníkový Svazek: 9 Strana: 0232
Podvratníkový. P. zemé. Mus. 1849. IV. 70.

228143   Podvratný Svazek: 2 Strana: 0668
Podvratný, umstürzbar. Nepodvratné ml- čení, unverbrüchliches Schweigen. Dch.

228144   Podvratný Svazek: 7 Strana: 0308
Podvratný = podvracející. P. strana nihilistů. Obzr. 1880.

228145   Podvražec Svazek: 2 Strana: 0668
Podvražec, žce, m., léčka, die Schlinge? Vnad na koroptvy, p-ce při trninách, při mezích . . . aby žádný nelícel. Nález sněm. Zimm. Max. II. 340.

228146   Podvrbí Svazek: 7 Strana: 0308
Podvrbí, n. = pole u Stražovic na Pís. BPr.

228147   Podvrci Svazek: 10 Strana: 0270
Podvrci, vz Podvrhnouti.

228148   Podvrdí, n Svazek: 2 Strana: 0668
Podvrdí, n., něm. Podwrdy, ves u Pře- louče. PL.

228149   Podvrh Svazek: 2 Strana: 0668
Podvrh, u, m., podvržení, das Unterwer- fen, der Wurf darunter. Jg. — P., podmět, das Subjekt. D.

228150   Podvrh Svazek: 7 Strana: 1360
Podvrh, u, m = podvržené dílo. Král. List. fil. 1893. 56.

228151   Podvrh Svazek: 10 Strana: 0270
Podvrh, u, m. = podvržená věc. Osv. 189g. 459.

228152   Podvrhel Svazek: 7 Strana: 0308
Podvrhel, hla, m. = nadávka. Mor. Vhl.

228153   Podvrhlec Svazek: 2 Strana: 0668
Podvrhlec, helce, m., podvrhlé dítě, un- terschobenes Kind. Us.

228154   Podvrhlosť Svazek: 2 Strana: 0668
Podvrhlosť, i, f., Ausartung, f. Scip.

228155   Podvrhlý Svazek: 7 Strana: 0308
Podvrhlý = podvržený, unterschoben. Sm.

228156   Podvrhlý Svazek: 8 Strana: 0570
Podvrhlý = podvržený. P. kšaft. Tov. kn. 89.

228157   Podvrhnouti Svazek: 2 Strana: 0668
Podvrhnouti, ul, ut, utí; podvrci, pod- vrhl, vržen, ení; podvrhovati, podvrhati = podhoditi, podestříti, unterwerfen, unterstek- ken, unterschieben; na místo jiné podložiti, podstrčiti, tajně položiti, unterschieben. Pod- vrhnouti = mělko orati. Us. (Buděj.) —- co komu kde. Lodi na zemi břevna p. Plk. Žid mu podvrhnul jiné sukno. Ros. P. ně- komu kotník (ein Bein unterstellen). Sych., Šm. P. dědice, Jg., dítě, V., spis, list. Us. — co: kopí = naměřiti, spustiti, senken. Troj. —- sobě koho. Jg. — se = poddati se, sich unterziehen. D. — se čemu: dohledu (der Controlle sich unterziehen), Šm., lépe: po- drobiti se. — co komu kam. Podvrhl mu do rotulu jeden instrument. Ros.

228158   Podvrhnouti Svazek: 8 Strana: 0291
Podvrhnouti. Štilfríd podvrha dřevo proti němu běžieše. Štilf. 193.

228159   Podvrhnouti Svazek: 10 Strana: 0270
Podvrhnouti kopí = proti nepříteli postaviti. Jrsk. VIII. 3. 56.

228160   Podvrhnouti. — co Svazek: 7 Strana: 0308
Podvrhnouti. — co: pole. Vz Podmí- tati. Brt. Sv. Jiří své kopie podvrh na je- ščera hnal. Výb. I. 302. — koho kam. Pes jej pod se podvrh chtieše zadáviti. Výb. I. 279.

228161   Podvrhovatel Svazek: 7 Strana: 0308
Podvrhovatel, e, m., der Unterschieber, Falsator. P. rukopisu. Dch.

228162   Podvrch Svazek: 8 Strana: 0291
Podvrch, u, m. (Ukládala věci) do komory na p. Phľd. 1894. 434.

228163   Podvrchský Svazek: 7 Strana: 0308
Podvrchský Mlýn u Humpolce.

228164   Podvrknoutí Svazek: 7 Strana: 0308
Podvrknoutí, vz Podvrtnouti.

228165   Podvršecký Svazek: 7 Strana: 0308
Podvršecký Mlýn u Dobříše.

228166   Podvrší Svazek: 2 Strana: 0668
Podvrší, n., der Berggrund. Plk.

228167   Podvrší Svazek: 8 Strana: 0291
Podvrší, n. = trať u Šenova ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 12.

228168   Podvrškový Svazek: 7 Strana: 0308
Podvrškový = pod vrchem ležící. P. role. LObz. XXII. 147.

228169   Podvrtel Svazek: 2 Strana: 0668
Podvrtel, tle, m., nástroj k podvrácení koho, eine Fallvorrichtung. Maxencius tajně kázal na mostě p-tle činiti, aby ciesař tudy jeda do vody upadl. Ms. Leg. 247. Budu vám na p-tel (offendiculum, úraz). BO.

228170   Podvrtel Svazek: 8 Strana: 0291
Podvrtel. (Ty věci) jsú p. nohám slepých. Chč. S. 304.

228171   Podvrtlivý Svazek: 2 Strana: 0668
Podvrtlivý, leicht umstürzbar. Aqu.

228172   Podvrtlý Svazek: 2 Strana: 0668
Podvrtlý, podvrátivý, potočitý, nestálý, vrátký, nejistý, vrtkavý, wankend, schwan- kend. Reč p., jistíc a zase hned tomu odpí- rajíc. Sš. I. 306. — P., verrenkt. Jg.

228173   Podvrtnouti Svazek: 2 Strana: 0668
Podvrtnouti (v obec. mluvě: podvrhnout, podvlknouti), tnul a tl, ut, utí = podvrátiti, um-, unterschlagen, verstauchen. — co. Pod- vrtují slova (podvracejí). BO. — co komu čím. Podvrtl si nohu upadnutím. — se komu. Podvrtla se mi noha. Br. — koho kam: v jámu. BO.

228174   Podvrtnouti Svazek: 7 Strana: 0308
Podvrtnouti. (Kameň) se se mnú p-tl. Sš. P. 735. — Kteřížto podvrtují slova spra- vedlivých, subvertunt. Zlomek strč. exodu. 23. 8

228175   Podvrtnutí Svazek: 2 Strana: 0668
Podvrtnutí, n., das Unterschlagen. P. nohy, Verstauchung, f.. Ja.

228176   Podvrtnutí Svazek: 7 Strana: 0308
Podvrtnutí, distorse. Vz Slov. zdrav. 450., Kram. Slov.

228177   Podvržče Svazek: 7 Strana: 0308
Podvržče, vz Podvrženec. Koll III. 82.

228178   Podvržek Svazek: 7 Strana: 0308
Podvržek, žku, m., stromu. Hg. 189.

228179   Podvrželosť Svazek: 7 Strana: 0308
Podvrželosť, i, f., die Abhängigkeit. Šm.

228180   Podvržéňa Svazek: 9 Strana: 0232
Podvržéňa = podvrženě. Mus. ol. 1898. 113. Cf. násl.

228181   Podvrženě Svazek: 7 Strana: 0308
Podvrženě, unecht, unterschoben. Brt.

228182   Podvrženec Svazek: 2 Strana: 0668
Podvrženec, nce, m., podvržče, ete, n., podloženec, podvrzené dítě, ein unterschobe- nes Kind, das Wechselkind, der Wechsel- balg, Pankhart. Příkl. k Cyr. 4. — Také o člověku na těle n. na duši nezdařilém, tupém, ungerathen, blöd. Jg.

228183   Podvrženec Svazek: 8 Strana: 0291
Podvrženec Cf. NZ. VI. 83.

228184   Podvrženec Svazek: 9 Strana: 0232
Podvrženec. Vz Šeb. 9.

228185   Podvržení Svazek: 2 Strana: 0668
Podvržení, n., jest tajné a úskočné po- ložení věci nepravé za pravou na př. listiny ku podpisu. S. N. Unterstellung, f., das Un- terschieben.

228186   Podvržení Svazek: 7 Strana: 0308
Podvržení. Jg. Slnosť. 73.

228187   Podvrženina Svazek: 10 Strana: 0270
Podvrženina, y, f. = padělek, falsifikát, nepravá památka historická. Vz Ott. XIX. 1036.

228188   Podvrženosť, i Svazek: 2 Strana: 0668
Podvrženosť, i, f., die Unechtheit. Ros.

228189   Podvržený Svazek: 2 Strana: 0668
Podvržený; -en, a, o, unterschoben, un- echt, gefälscht. Kom. J. 786.

228190   Podvržený Svazek: 9 Strana: 0232
Podvržený. P. dítě. Vz Ces 1. VIII. 108.

228191   Podvržený Svazek: 10 Strana: 0270
Podvržený. Jeli p-nými kopími (spu- štěnými, napřaženými). Jrsk. XIII. 326. — P. = poddaný. Mark. Neujalo se.

228192   Podvržený čemu Svazek: 7 Strana: 0308
Podvržený čemu: mnohým změnám. Dch.

228193   Podvržka Svazek: 7 Strana: 0308
Podvržka, y, f-, pigueria, die Piguerie, rostl. Vz Rstp. 859.

228194   Podvržtě Svazek: 2 Strana: 0668
Podvržtě, ěte = podvržče. Vz Podvrže- nec. Na Slov. Koll.

228195   Podvržťok Svazek: 8 Strana: 0291
Podvržťok = podvržené dítě, Phľd. XII. 612. Cf. Podvržtě.

228196   Podvřeští Svazek: 7 Strana: 0308
Podvřeští, n. = pole pod Vřesky. MzO. 1890. 128.

228197   Podvůdce, e Svazek: 2 Strana: 0668
Podvůdce, e, m., der Unteranführer. P. slovy, der Sophist. Reš.

228198   Podvundati Svazek: 2 Strana: 0668
Podvundati = podundati. Ros.

228199   Podvundati Svazek: 7 Strana: 0308
Podvundati. Vz Prk. Stud. o dat. §. 4.

228200   Podvůrek Svazek: 2 Strana: 0668
Podvůrek, rku, m., podvůrka, y, f., pole na podzim zorané a na léto zaseté, pod- mítka. P-ky zdělávati. Kaubl. — P., orání pole na podzim k setí na jaře, eine Herbst- ackerung als Vorbereitung zum Frühjahrs- anbau. Pta. — P-ka, tráva, která vyrůstá ve strništi nebo ze země zorané. U Městce. Mý.

228201   Podvyka Svazek: 7 Strana: 0308
Podvyka = podvijka. Slov. Phľd. V. 111.

228202   Podvýminečný Svazek: 7 Strana: 0308
Podvýminečný. P. pochopení něčeho. Pal. Rdh. I. 390.

228203   PodvýroBa Svazek: 9 Strana: 0232
PodvýroBa, y, f., vyrábí-li se méně, než jest potřebí Ott. XV. 176b.

228204   Podvýstelkový Svazek: 7 Strana: 0308
Podvýstelkový, subendothelial.

228205   Podvyšehradí Svazek: 2 Strana: 0668
Podvyšehradí, n., čásť města pod Vyše- hradem. Záp. mést. 1451. Vz Tk. II. 373., IV. 737.

228206   Podvyšehradí Svazek: 7 Strana: 0308
Podvyšehradí v Praze. Tk. Žk. 42.

228207   Podvýšiť co komu Svazek: 9 Strana: 0232
Podvýšiť co komu. Treba mu jasle p. (méně jísti mu dáti). Zát. Př. 73b.

228208   Podvzdvihnúti Svazek: 10 Strana: 0270
Podvzdvihnúti, extollere. Ž. kap. č. 27. 9. Sr. Podzdvihnouti.

228209   Podý Svazek: 9 Strana: 0232
Podý = pod. P. Čepcom. Sbor. slov. III. 1. 27.

228210   Podyčt Svazek: 8 Strana: 0291
Podyčt, cf. Podlíštka (3. dod.).

228211   Podýchati, vz Svazek: 2 Strana: 0668
Podýchati, vz Podechnouti.

228212   Podychnutý čím Svazek: 10 Strana: 0270
Podychnutý čím. Líce měla jako p-tá ruměncem. Rais. Vlast. 313.

228213   Podyjí Svazek: 8 Strana: 0291
Podyjí, n.. — krajina při rece Dyji. Mtc. XVIlI. 242.

228214   Podym Svazek: 2 Strana: 0668
Podym, u, m. =podyma, chmury, požáry střížaha, podýmy, podýmky, sejvary, der Höherauch. Vz Podýmí. Šm. Dnes je na Sněžce podym. V Krkonš. Zkr.

228215   Podyma Svazek: 2 Strana: 0668
Podyma, y, f., mhla n. jemná pára z voď vystupující, der Höherauch. P. vstoupá, bude pršet. V Krkonoš. Hš. Vz Podym.

228216   Podyma Svazek: 7 Strana: 0308
Podyma V Turnovsku. Lg.

228217   Podýma Svazek: 8 Strana: 0291
Podýma, y, f., vz Podlíštka, Snice (3. dod.).

228218   Podymač Svazek: 10 Strana: 0650
Podymač, e, m. P. = tenčí čtverhranné pletivo z nití s menšími oky, než je má síť. Vz Čas. mus. V. 34.

228219   Podymačový Svazek: 10 Strana: 0650
Podymačový rybár (který ryby chytá podymačem). Čas. mus. V. 35.

228220   Podýmání Svazek: 7 Strana: 0308
Podýmání, n. P. gruntů = zatopení polí při zdělávání rybníků. Us.

228221   Podymek Svazek: 10 Strana: 0650
Podymek, mku, m. = pečivo upečené před pečením chleba. Mus. slov. IV. 27. Sr. Pod- plameník.

228222   1. Podýmí Svazek: 2 Strana: 0668
1. Podýmí, n., der Rauchfang, Kamin. Gl. 242.

228223   2. Podymí Svazek: 2 Strana: 0668
2. Podymí, n. = podýmy, poddýmí. Podymník, u, m., plášť u komína, der Kaminaufsatz. Šp.

228224   1. Podýmí Svazek: 7 Strana: 0308
1. Podýmí. Každé p. 3 gr. na každý rok. Půh. II. 241. Cf. Kram. Slov.

228225   Podymné Svazek: 2 Strana: 0668
Podymné, ého, n., plat z ohniska, z komína, z užívání cizího lesa, Waldzins, m. Jg. Vz Dým, Gl. 242. Die Abgabe, die vom Rauch- fange, und meistentheils auch vom Hause ge- zahlt wird, Rauchfang-, Kamin-, Herdgeld.

228226   Podymné Svazek: 8 Strana: 0291
Podymné, ého, n. Čel. Pr. m. II. 1048. Cf. Podymný.

228227   Podymník Svazek: 7 Strana: 0308
Podymník = podplamenice.

228228   Podymník Svazek: 9 Strana: 0232
Podymník, u, m. Utierala dieťa p-kem. Mus. slov. III. 22.

228229   Podýmniti Svazek: 8 Strana: 0570
Podýmniti. Buffa, jest-li ten kámen pravý, podymní jej (podeymny). 1140. Mus. fil. 1896. 424. Cf. Poddýmiti.

228230   Podýmniti Svazek: 9 Strana: 0232
Podýmniti = dýmem oprsknouti. Cf. Mus. fil. 1899. 275.

228231   Podýmniti co Svazek: 10 Strana: 0270
Podýmniti co. Podymní kámen. Lék. B. 294b. Sr. Podymovati.

228232   Podymný Svazek: 2 Strana: 0668
Podymný, od podymí, dýmu n. komína placený, Herd-, Kamin-. P. desátek, Rauch- zehent, m. Pr. — P. peníze; oves, slepice (placené za užívání cizího lesa). Ms. 1552. —

228233   Podymovati Svazek: 7 Strana: 0308
Podymovati, langsam blasen. A ďábel jako kovář měchy svými podymuje. Hus I. 465.

228234   Podymovati Svazek: 10 Strana: 0270
Podymovati = nadýmati, popouzeti. P. na hněv. Chč. S. II. 194b.

228235   Podýmy, podýmky, pl Svazek: 2 Strana: 0669
Podýmy, podýmky, pl., m., podymí, n., požáry, der Höherauch. Us.

228236   Podynči Svazek: 9 Strana: 0232
Podynči, vz Krmolec

228237   Podynka, y, f Svazek: 2 Strana: 0669
Podynka, y, f., vnitřní bednění vodního kola. Us.

228238   Podynovati Svazek: 2 Strana: 0669
Podynovati, napomínati, dotírati, zkou- šeti, žádati, dringend bitten, verlangen. — koho oč. Ros.

228239   Podynšć Svazek: 9 Strana: 0232
Podynšć = podejíti. Slez. Lor. 76.

228240   Podyška Svazek: 7 Strana: 0308
Podyška = podjíždě.

228241   Podýšť Svazek: 8 Strana: 0291
Podýšť, vz Podlížť a násl.

228242   Podyzd Svazek: 9 Strana: 0232
Podyzd, u, m. = podjezd. Slez. Čes. 1. IX. 99.

228243   Podýždě Svazek: 7 Strana: 0308
Podýždě = podjíždě.

228244   Podýždě m Svazek: 8 Strana: 0291
Podýždě m. podjížď, j odsuto; podýžť, po- díž i podjíšť. Dšk. Jihč. I. 46.

228245   Podýžďka Svazek: 8 Strana: 0291
Podýžďka, cf. Snice (3. dod.).

228246   Podýžka Svazek: 8 Strana: 0291
Podýžka, y, f., vz Podlíštka (3. dod.).

228247   Podzábřeží Svazek: 9 Strana: 0232
Podzábřeží, n., pozemek. Pck. Hol. 195.

228248   Podzáhlavný Svazek: 7 Strana: 0308
Podzáhlavný, suboccipitalis. Nz. lk.

228249   Podzajecký Svazek: 9 Strana: 0232
Podzajecký, trať v Rakovicích. Šeb. 191.

228250   Podzáklad Svazek: 7 Strana: 0308
Podzáklad, das Nachpfand. P-dem n. v p. něco vzíti, nachpfänden.

228251   Podzáklad, u, m Svazek: 2 Strana: 0669
Podzáklad, u, m., Afterpfand, n. J. tr.

228252   Podzákladík Svazek: 8 Strana: 0291
Podzákladík, u, m., Unterradikal. Am. Orb. 67.

228253   Podzákonný Svazek: 7 Strana: 0308
Podzákonný stav. Sš. I. 72. (II. 39., 45.).

228254   Podzámčí Svazek: 2 Strana: 0669
Podzámčí, n., der Trakt unter dem Schlosse.

228255   Podzámčí Svazek: 7 Strana: 0308
Podzámčí, n. = ves pod zříceninami hradu Riesenberka u Kdyně; dvůr u Opočna. Cf. Rk. Sl. — Na P. = pozemky u Doma- šína na Vlašimsku. BPr.

228256   Podzámecký Svazek: 8 Strana: 0291
Podzámecký. P. pivovár. NZ. III. 143.

228257   Podzámek Svazek: 7 Strana: 0308
Podzámek, mku, m., Oporsehnfer Hof, dvůr u Třebechovic; ves v Oravě. Šd.

228258   Podzápad Svazek: 8 Strana: 0291
Podzápad, u, m. P. jeho vlády (chylí se ku konci) Krs. Moor. 73.

228259   Podzapomenouti Svazek: 10 Strana: 0270
Podzapomenouti = zapomenouti na Čas. Baw. Ap. 208b.

228260   Podzárodkový Svazek: 7 Strana: 0308
Podzárodkový. P. násadce. Ves. I. 71.

228261   Podzárubí Svazek: 7 Strana: 0308
Podzárubí, n. = pole pod zárubami. MzO. 1890. 128.

228262   Podzásada Svazek: 9 Strana: 0232
Podzásada, y, f., Superhaftimg. Sterz. IL 1054.

228263   Podzásobiti Svazek: 7 Strana: 1360
Podzásobiti koho čím, verproviantiren. Msr.

228264   Podzástava Svazek: 7 Strana: 0308
Podzástava, y, f. = podzáklad. J. tr., Pr. tr.

228265   Podzástavní Svazek: 7 Strana: 0308
Podzástavní právo, das Nachpfandrecht. Pr. tr.

228266   Podzávěrky Svazek: 7 Strana: 0308
Podzávěrky, pí., f., sam. u Čáslavě.

228267   Podzděrazí Svazek: 7 Strana: 0308
Podzděrazí, n. Tk. V. 59.

228268   Podzderazí, n Svazek: 2 Strana: 0669
Podzderazí, n., cásť města pod Zderazem. Záp. měst. 1449. Tk. I. 621., II. 546.

228269   Podzdíti, vz Svazek: 2 Strana: 0669
Podzdíti, vz Podezdíti.

228270   Podzdouní Svazek: 7 Strana: 0308
Podzdouní, n., sam. u Zavlekomě.

228271   Podzdvihnouti, vz Svazek: 2 Strana: 0669
Podzdvihnouti, vz Podvíhati.

228272   Podzednice Svazek: 2 Strana: 0669
Podzednice, e, f., der Mauerbalken. Na p-ci celý krov stál. Skl. 328.

228273   Podzedníkovsko Svazek: 9 Strana: 0232
Podzedníkovsko, ?, ?., trať u Roudného. Př. star. V. 122.

228274   Podzelen Svazek: 2 Strana: 0669
Podzelen, u, m., Hypochlorit, nerost. Miner.

228275   Podzelená Svazek: 7 Strana: 0308
Podzelená, é, f. = židovská slavnosť stánků. Židé mají p-nou. Us. Rgl.

228276   Podzelená Svazek: 8 Strana: 0291
Podzelená, é, f., podzelení, n. Eml. Urb. 13., 44.

228277   Podzelení Svazek: 7 Strana: 0308
Podzelení, n., die Laubhütte. Učinili na vrchu pre vojevodu p-nie. Sl. let. II. 18.

228278   Podzelúvka Svazek: 7 Strana: 0308
Podzelúvka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

228279   Podzeman Svazek: 2 Strana: 0669
Podzeman, a, m., pl. -né, podzemšťan, der Bewohner der Unterwelt. Šm.

228280   Podzemčan Svazek: 2 Strana: 0669
Podzemčan, a, m., lépe: podzemšťaň, un- terirdischer Einwohner. Rob. Novák. Vz Pod- zeměnín, Podzeman

228281   Podzemě Svazek: 7 Strana: 0308
Podzemě, vz Podzemí.

228282   Podzemec Svazek: 2 Strana: 0669
Podzemec, mce, m. = podzemšťan.

228283   Podzemec Svazek: 7 Strana: 1360
Podzemec, mce, m, hypogeus. Pršp. 80 2098.

228284   Podzemek Svazek: 2 Strana: 0669
Podzemek, mku, m., aracidne, rostl.

228285   Podzemek Svazek: 7 Strana: 0308
Podzemek = pozemek. Kolik je při tom gruntu p-ku? U Vel. Losenic. Holk.

228286   Podzemek Svazek: 8 Strana: 0291
Podzemek, mku, m., místo pozemek, d vysuto. Dšk. Jihč. I. 16.

228287   Podzemek Svazek: 9 Strana: 0232
Podzemek, mku, m. = pozemek. U Polné. Hoš. 99.

228288   Podzemek Svazek: 10 Strana: 0270
Podzemek = jahoda podzemská. Slez. Vyhl. II. 222.

228289   Podzeměnín Svazek: 2 Strana: 0669
Podzeměnín, a, m., pl. podzemané = podzemec.

228290   Podzemí Svazek: 2 Strana: 0669
Podzemí, n., der Raum unter der Erde. — P., die Unterwelt. P. či podsvětí v pomyslech národů starožitných místo buď uvnitř země n. pod ní, kamž se dostávají lidé po smrti. Vz S. N. Bůh v p. Z p. vychází. Jel.

228291   Podzemí Svazek: 7 Strana: 0308
Podzemí, das Souterrain. Šp

228292   Podzemní Svazek: 2 Strana: 0669
Podzemní, -mný, Untergrund-, unterir- disch. P. sklep, oheň, díla (hornická), vání, zboží (stříbro, zlato), rostlina (vz Kk. 157., Schd. II. 311.).. V., Kom., Háj., Rostl. P. žába, průchod. Šm.

228293   Podzemní Svazek: 7 Strana: 0308
Podzemní byt, vězení, žalář, Lpř, dráha, Dch., říše. Kká, Cf. Podzemský.

228294   Podzemní Svazek: 8 Strana: 0291
Podzemní. P. bez m. pozemný, chabzda. Slov. Phľd. XII. 174. P. vedení elektrického proudu. Vz KP. VIII. 430.

228295   Podzemní Svazek: 8 Strana: 0570
Podzemní elektrická dráha. Vz KP. VIII. 443 nn.

228296   Podzemnice Svazek: 2 Strana: 0669
Podzemnice, e, f., arachis hypogaea, die Erdnuss, rostl. Schd. II. 311., Kk. 157. — P., sklepení. Ld.

228297   Podzemnice Svazek: 7 Strana: 0308
Podzemnice. Cf. Rstp 434., Ott. II. 585., Hlb. II. 350.-352. — P. = podzemní vězení. Mark.

228298   Podzemnicový. P Svazek: 10 Strana: 0270
Podzemnicový. P. pokrutiny. Ott. XX. 32.

228299   Podzemník Svazek: 2 Strana: 0669
Podzemník, u, m., der Nadir. Tpl. Vz Nadir.

228300   Podzemnosť Svazek: 2 Strana: 0669
Podzemnosť, i, f., die Unterirdischheit. L.

228301   Podzemnosť Svazek: 7 Strana: 0308
Podzemnosť, die Unterfläche (des Grun- des). J. tr.

228302   Podzemský Svazek: 2 Strana: 0669
Podzemský, unterirdisch, Erd-. P. oheň, D., mužíček. Ros.

228303   Podzemský Svazek: 7 Strana: 0308
Podzemský. P. voda, Srč. Zem. 509., bůh, Mour., Msn. Or. 155., železnice, NA. IV. 192., tekvica, bryoNia alba. Rr. Sb.

228304   Podzemstvo Svazek: 2 Strana: 0669
Podzemstvo, a, n., podzemšťané, die Un- terweltschar. Šm.

228305   Podzemšťan Svazek: 2 Strana: 0669
Podzemšťan, vz Podzemčan.

228306   Podzemšťanka Svazek: 8 Strana: 0291
Podzemšťanka, y, f. = Erinye. Quis Ifig. 30. a j.

228307   Podzemý Svazek: 9 Strana: 0232
Podzemý = podzemský. Mus. ol. 1898. 113.

228308   Podzev Svazek: 7 Strana: 0308
Podzev, zve, f., attalea, die Mandelpalme, rostl. Vz Rstp. 1635., Ott. II. 994.

228309   Podzídka Svazek: 2 Strana: 0669
Podzídka, y, f., podezdívka, podzdívka, zděný podstavek dřevěného stavení, eine Untermauer. Us. u Petrovic. Dch.

228310   Podzim Svazek: 2 Strana: 0669
Podzim, u, m. (drive také: p., i, f.), pod- zimek, mku, m., podzimí, n, Kom. J. 37., der Herbst, das Spätjahr. Čas na p. V., Br. K podzimku. Ros. Setba na p. D. Byl tam přes podzimek. V. Z jara a k podzimku čiž- bou se živíme. Sych. Od p-ka jsem marný (nemocný). Sych. Na konec podzimku. D. Nastal p., der Herbst kam ins Land. Dch. — P., dříve = říjen a listopad. 1489. — P. ve včelařství trvá od vyhánění trubců až do zimního poklidu včel. Lš.

228311   Podzim Svazek: 7 Strana: 0308
Podzim. Vz Stč. Zem. 523.

228312   Podzim Svazek: 9 Strana: 0232
Podzim jezdí na strakaté kobyle Hrub. 16.

228313   Podzimák Svazek: 9 Strana: 0232
Podzimák, a, m = podzimní ssele. U Stu- dené. Vchř.

228314   Podzimče Svazek: 2 Strana: 0669
Podzimče, ete, podzimčátko, a, n., zvíře na podzim zrozené, zvl. jehně, Herbstling, m. D.

228315   Podzimec Svazek: 7 Strana: 0308
Podzimec, mce, m. Vz Vavřinec.

228316   Podzimek Svazek: 7 Strana: 0308
Podzimek, vz Podzim.

228317   Podzimí Svazek: 7 Strana: 0308
Podzimí, vz Podzim. Výb. II. 447.

228318   Podzimí Svazek: 10 Strana: 0270
Podzimí, n., vz Podzim.

228319   Podzimka Svazek: 7 Strana: 0308
Podzimka = žlutavá jedlá houba. Us. Rjšk. Vz P-ky.

228320   Podzimkový Svazek: 2 Strana: 0669
Podzimkový, Herbst-. P. krása. Koll. Vz Podzimní.

228321   Podzimky Svazek: 2 Strana: 0669
Podzimky, pl., f., druh hrušek, Herbst- birnen. Us. u Litovle, Kčr., v Čech. Hanka.

228322   Podzimňák Svazek: 7 Strana: 0309
Podzimňák, a, m. = podzimče. Slez.

228323   Podzimně Svazek: 7 Strana: 0309
Podzimně, winterlich. Stromy nevypa- daly p. Us.

228324   Podzimní Svazek: 2 Strana: 0669
Podzimní, herbstlich, Herbst-. P. čas, ovoce (pozdní), hruška, V., švestky, trnky, Kom., počasí, plavba, Ros., tráva n. seno (otava). V.

228325   Podzimnice Svazek: 7 Strana: 0309
Podzimnice, e, f., Fieberanfall, m. Slov. Bern.

228326   Podzírati koho Svazek: 10 Strana: 0650
Podzírati koho. Páni mne podzírají, že prý kradu. Zvon VI. 103.

228327   Podzírati se čeho do koho Svazek: 2 Strana: 0669
Podzírati se čeho do koho. A ač divů popírati nemohouce úmyslů zlých se do Pána podzírali. Sš. J. 123. Vz Podezříti.

228328   Podzíravě Svazek: 7 Strana: 1360
Podzíravě. Upřel na oba p. oči. Čch. Pestr. c. II. 15.

228329   Podzíravosť Svazek: 9 Strana: 0232
Podzíravosť. P. vídá chyby. Slád. Oth. 84.

228330   Podzíravý Svazek: 2 Strana: 0669
Podzíravý, podezřivý, misstrauisch, arg- wöhnisch. Div. z och.

228331   Podziva Svazek: 7 Strana: 1360
Podziva, y, f., vz Ziva (dod.)

228332   Podziwej sie, mój syneczku szwarny Svazek: 10 Strana: 0270
Podziwej sie, mój syneczku szwarny, tanec na Těšínsku. Vz Brt. P. n. 978.

228333   Podzlatní Svazek: 2 Strana: 0669
Podzlatní, unter dem Golde seiend. P. pokost, Goldgrund, m. Techn.

228334   Podznamenati Svazek: 2 Strana: 0669
Podznamenati, poznamenati, unterzeich- nen; podepsati, unterfertigen. D.

228335   Podznešení Svazek: 7 Strana: 0309
Podznešení, n. Tu jemu vinu dávám, že mi jest p-ním mlýna svého škodu uči- nil na lukách a na lesích. 1489. Soud. kn. opav.

228336   Podzor Svazek: 2 Strana: 0669
Podzor, u, m., podzírání, der Argwohn. P. zlý =. zlé podzírání. Sš. II. 339. Odstra- nění p-ru. Sš. J. 287.

228337   Podzor Svazek: 7 Strana: 1360
Podzor, u, m. = úhel, o který převyšuje zdánlivý horizont horizont pravý, Kimm- tiefo, f., v astron. Ott. VII. 320. a.

228338   Podzoufati Svazek: 2 Strana: 0669
Podzoufati, ein wenig verzweifeln. — nad čím. Nad svú pří podzoufali Němci. Let. 12.

228339   Podzouti Svazek: 7 Strana: 0309
Podzouti, podsouvati, unterziehen, pod- vléci. Staré kalhoty pod nové p. Laš. Tč.

228340   Podzouvačky Svazek: 7 Strana: 0309
Podzouvačky, pl., f. = podvlékačky. Mor. Šd.

228341   Podzpěvovati Svazek: 2 Strana: 0669
Podzpěvovati, nachsingen. Záleží i na obsahu jejím (písně), totiž na tom, co se podzpěvuje, an dem unterlegten Texte. Exc.

228342   Podzpěvovati Svazek: 7 Strana: 0309
Podzpěvovati. Slova jiná p. (k něčemu zpívati. Č. Kn. š. 115.

228343   Podzříditi Svazek: 2 Strana: 0669
Podzříditi, il, zen, ení; podzřizovati = podříditi, unterordnen. — koho komu. On svého syna podzřídil panu N. Ros.

228344   Podzřívaný. P Svazek: 10 Strana: 0270
Podzřívaný. P. narážka. Mart. S. Ind. 233. Pozn.

228345   Podzub Svazek: 7 Strana: 0309
Podzub = podzubec. Šp.

228346   Podzubať Svazek: 7 Strana: 0309
Podzubať = poďubati. Slov. Kto nechce počúvať (poslouchati), nech sa dá p. Rr. MBš.

228347   Podzubec Svazek: 2 Strana: 0669
Podzubec, bce, podzubek, bku, m. ;pod- zubkové, podzubky, podzubce, pl., vlčí zub, u koní ostré a jehlaté narostliny na stolič- kách, které jim překážejí, der Schieferzahn, Wolfs-, Uiberzahn. Ja., Dl.

228348   Podzubičný Svazek: 8 Strana: 0291
Podzubičný. P. kapky, Alveolarzahn- trupťen. Sterz. I. 138.

228349   Podzuváky Svazek: 7 Strana: 0309
Podzuváky, pl., m. = střevíce, zvl. kau- čukové. Val. Vck.

228350   Podzuvky Svazek: 8 Strana: 0291
Podzuvky, vz Spodňáky (3. dod.).

228351   Podzuvky Svazek: 10 Strana: 0270
Podzuvky = obnošené n. všední nohavice, oblékané místo spodňáků. Val. čes. 1. XI. 116.

228352   Podzůvky, pl Svazek: 2 Strana: 0669
Podzůvky, pl., f., Unterziehhosen, f. Na Ostrav. Tč.

228353   Podzváněti Svazek: 7 Strana: 0309
Podzváněti, zum erstenmale läuten. Šm.

228354   Podzvánka Svazek: 10 Strana: 0270
Podzvánka, y, f. = věžička. se zvonkem oznamujícím pozdvihování. Kbrl. Džl. 14.

228355   Podzvědač, e, podzvědálek Svazek: 2 Strana: 0669
Podzvědač, e, podzvědálek, lka, m., der Spitzel, ein geheimer Auflauer. Rk.

228356   Podzvěrolékař Svazek: 7 Strana: 0309
Podzvěrolékař, e, m., Unterthierarzt, m. Kutn.

228357   Podzvídati co Svazek: 2 Strana: 0669
Podzvídati co, spähen. Rk.

228358   Podzvih Svazek: 2 Strana: 0669
Podzvih, u, m., podzdvihnutí, das Auf- heben. L.

228359   Podzvihač Svazek: 2 Strana: 0669
Podzvihač, e, m., der Aufheber. L.

228360   Podzvihnouti Svazek: 2 Strana: 0669
Podzvihnouti, ul, ut, utí; podzvihu (zastr.), zvihl, žen, ení, podzvíhati, podzvihovati, auf- heben, in die Höhe heben.

228361   Podzvířetníkový Svazek: 8 Strana: 0291
Podzvířetníkový. P. pásmo. Am. Orb. 83.

228362   Podzvíž Svazek: 2 Strana: 0669
Podzvíž, e, m. To tam byl p. = podzví- žení, rámus. V Kunv. Msk.

228363   Podzvoliti se Svazek: 9 Strana: 0232
Podzvoliti se. P-li se mu platiti. ?ek. Hol. 150.

228364   Podzvoliti se komu Svazek: 7 Strana: 0309
Podzvoliti se komu (= podvoliti). Brt. P. 91.

228365   Podžabokrtský Svazek: 7 Strana: 0309
Podžabokrtský Dvůr v Bolesl. Blk. Kfsk. 534.

228366   Podžaludečný Svazek: 2 Strana: 0669
Podžaludečný, unter dem Magen be- findlich. Krok.

228367   Podžať Svazek: 10 Strana: 0650
Podžať = podžíhati, rozžíhati světlo, pod- palovati oheň. Brt. Sl.

228368   Podžberné Svazek: 2 Strana: 0669
Podžberné, ého, n., plat od džberu ryb, Fischzins, m. Schön.

228369   Podžberné Svazek: 10 Strana: 0650
Podžberné, ého, n., poplatek. Arch. XXII. 433.

228370   Podžeberní Svazek: 8 Strana: 0291
Podžeberní ječmen, který padá pod žíbro pii fukarování. Han. Brt. D. II. 366.

228371   Podžebernice Svazek: 2 Strana: 0669
Podžebernice, e, f., hlíza žeberní, pleu- ritis costalis, Rippenfellentzündung, f. Ja.

228372   Podžeberný, podžebrný, -ní Svazek: 2 Strana: 0669
Podžeberný, podžebrný, -ní, unter den Rippen befindlich, Rippen-. P. blána, Rippen-, Brustfell, n. Tys., Tab.

228373   Podžebrový Svazek: 7 Strana: 1360
Podžebrový úhel, angulus subcostalis. Ott. IV. 677.

228374   Podžebří Svazek: 2 Strana: 0669
Podžebří, n., der Ort unter den Rippen. Rostl.

228375   Podžebří Svazek: 7 Strana: 0309
Podžebří, hypochonrium, čásť břišní pod boky, nejvíce chrustavkami žeberními krytá, die Unterrippengegend- Stff.

228376   Podžebříčský Svazek: 10 Strana: 0270
Podžebříčský. Přijímačko p-ská (na- dávka)! Vz Žebřík (v mučírně). XVI. stol. Zvon II. 593.

228377   Podžéci Svazek: 2 Strana: 0669
Podžéci, vz Podžíci.

228378   Podžeh Svazek: 2 Strana: 0669
Podžeh, u, m., podžeha, y, f., podnět, Nahrung des Feuers, f., Zunder, m. L.

228379   Podžehač Svazek: 2 Strana: 0669
Podžehač, e, m., der Unterzünder; der Anhetzer. Jg.

228380   Podžehačka Svazek: 2 Strana: 0669
Podžehačka, y, f., die Unterzünderin; die Anhetzerin. Jg.

228381   Podžehati Svazek: 2 Strana: 0669
Podžehati, vz Podžíci.

228382   Podžehlice, e Svazek: 2 Strana: 0669
Podžehlice, e, f., das Bügeltuch. Dch.

228383   Podženu Svazek: 2 Strana: 0669
Podženu, vz Podehnati.

228384   Podžerák Svazek: 7 Strana: 0309
Podžerák, a, m. = krtonoška. Vz toto. Mor. Vck.. Brt.

228385   Podžíci, podžéci Svazek: 2 Strana: 0669
Podžíci, podžéci, podežhu, podžži, podž- žal, podžžen, ení; podžehnouti, podžahnouti, ul, utí; podžíhati, podžéhati; podžahovati, podžehovati = podpáliti, unter-, entzünden. — co: hranici dříví. Jg. — co v kom: chuť tělesnou v někom p. Ráj. — Nepod- žehej zapáleného. Prov. — Jg.

228386   Podžidí Svazek: 2 Strana: 0670
Podžidí, n., ulice v Praze. Vz Tk. II. 540.

228387   Podžidí Svazek: 7 Strana: 0309
Podžidí, n. Tk. V. 64.

228388   Podžigovati Svazek: 9 Strana: 0232
Podžigovati = podpalovati. Val. Čes. 1 X. 31.

228389   Podžíhati Svazek: 2 Strana: 0670
Podžíhati, vz Podžíci.

228390   Podžilý Svazek: 2 Strana: 0670
Podžilý = přistárlý, ältlich. L., Bž. 237.

228391   Podžínati, podžinovati Svazek: 2 Strana: 0670
Podžínati, podžinovati; podžíti, pod- žati, podžnu, podežnu, žal, žetí = požínati, schröpfen. — co: pšenici. — čím: ostrým srpem, von unten abernten.

228392   Podživotí Svazek: 10 Strana: 0270
Podživotí, n. Udeřil ho v p. (v spodní čásť života). Msn. II. 197.

228393   Podžlázový Svazek: 7 Strana: 0309
Podžlázový, subgiandulär.

228394   Podžleby Svazek: 2 Strana: 0670
Podžleby,pl., m., das Untergerinne (im Hüttenbau). Šm.

228395   Podžlutý Svazek: 10 Strana: 0270
Podžlutý had. Faust. 70.

228396   PodžuBany Svazek: 9 Strana: 0232
PodžuBany = dolíčkovatý, poďubaný. Slez. Lor. 76

228397   Podžúdří Svazek: 7 Strana: 0309
Podžúdří, n. = podhubí. Slov. let. III. 28.

228398   Podžupan Svazek: 2 Strana: 0670
Podžupan, a, m., der Untergespann. Rk.

228399   Podžupanka Svazek: 7 Strana: 0309
Podžupanka, y, f. = choť podžupanova. Phľd. IX. 363.

228400   Podžupník Svazek: 7 Strana: 0309
Podžupník = podžupan

228401   Poéapkovać Svazek: 9 Strana: 0227
Poéapkovać = slabě potepávati, mačkati ku př. máslo. Lor. 76 Sr. Čapkac, Pocapkati.

228402   Poeepovati Svazek: 2 Strana: 0614
Poeepovati, abdreschen, eine Zeit lang dreschen. — koho, se s kým = pocvičiti, unterrichten, hobeln (hloupého). Dosti se s ním pocepovali. Ros.

228403   Poěesky Svazek: 8 Strana: 0286
Poěesky m. po česku. Us. Šb. D. 36.

228404   Póěina Svazek: 8 Strana: 0286
Póěina, strč. = paučina, Gb. H. ml. I. 258.

228405   Poéiní Svazek: 9 Strana: 0227
Poéiní, n. = podsínka.

228406   Poëma Svazek: 2 Strana: 0670
Poëma, gt. poëmata, n., z latřec, báseň, Gedicht, n.

228407   Poëma Svazek: 7 Strana: 0309
Poëma. Vz Jg. Slnosť. 100.

228408   Poena Svazek: 2 Strana: 0670
Poena, y, f., lat., trest, pokuta, Strafe, t.

228409   Poenale Svazek: 2 Strana: 0670
Poenale, e, n., lat., pokuta, Strafe, f.

228410   Poenaltac Svazek: 8 Strana: 0291
Poenaltac, u, m. = desátek trestní. NZ. III 217.

228411   Poenitent Svazek: 7 Strana: 0309
Poenitent, a, m., z lat. = kdo se zpo- vídá. Us. Bkř.

228412   Poenitentiale Svazek: 2 Strana: 0670
Poenitentiale, e, n., sbírka kanonů o tre- stech církevních. Vz S. N.

228413   Poenitentiář Svazek: 7 Strana: 0309
Poenitentiář, e, m. = canon poeniten- tialis. Mus. 1880. 111.

228414   Poenitentiáři Svazek: 2 Strana: 0670
Poenitentiáři. Vz Tk. III. 656.

228415   Poenové, Punové, Puňané Svazek: 2 Strana: 0670
Poenové, Punové, Puňané = Kartha- giňané. — Poenský, punský.

228416   Poëpigrammovaný Svazek: 7 Strana: 0309
Poëpigrammovaný fidibus (na němž psána epigrammata). Č. Kn. š. 168.

228417   Poësie Svazek: 2 Strana: 0670
Poësie, e, f., z řec., básnictví, die Poesie, Dichtung. P., řeč v literatuře (veršem) vá- zaná; hledíce k obsahu slove poesií, čím obrazivosť se rozjařuje. Vz více v KB. 1. — P. didaktická (poučná), která buď názor- nými příklady a podobenstvími n. rozjímá- ním a licní poučuje. Vz Allegorie, Anagram, Bajka, Epigram, Gnoma, Hádanka, Heroida, Homonym, Logogrif, Palindrom, Parabola, Parodie, Poslání, Přísloví, Satira, Šarada, Travestie. — P. dramatická. Vz: Činohra, Fraška, Opera, Tragödie, Veselohra a více v KB. 191.—195. — P. epická či výpravná vypravuje, co se stalo, líčí tedy události, pří- běhy, děje, činy — v malých i velkých roz- měrech. Vz Ballada, Epos, Idylla, Novella, Povídka, Roman, Romance. —? P. lyrická líčí city a nálady lidské mysli. KB. ??. Vz. více v KB. 159. Vz také: Decima, Dithy- ramba, Duma, Elegie, Ghasela, Glossa, Hymna, Naenie, Oda, Píseň, Sestina, Tenzona, Žalm.

228418   Poësie Svazek: 7 Strana: 0309
Poësie. O pojmu poesie vz Dk. v Pdg. 1884. 97—109., Vor. P. 5.

228419   Poesie Svazek: 10 Strana: 0650
Poesie, e, f., z řec. Kapitoly o české poesii národní. Naps. Fr. Pösl. Progr. gymn. J. Hrad. na r. 1905.

228420   Poëta Svazek: 2 Strana: 0670
Poëta, y, m., dle Despota, básník, der Dichter. V. P. laureatus, básník vavřínem korunovaný. Vz S. N.

228421   Poëtářský Svazek: 2 Strana: 0670
Poëtářský, lépe: poëtský, poëtický. Jg.

228422   Poëtářství Svazek: 2 Strana: 0670
Poëtářství, n., básnictví, die Poeterei, Dichterei. Kom.

228423   Poetický Svazek: 7 Strana: 0309
Poetický. P mysl, duše, Us. Pdl., vy- pravování, list. Ptů. Cf. Jg. Slnosť. 121.

228424   Poëtický, poëtský (V Svazek: 2 Strana: 0670
Poëtický, poëtský (V.), básnický, poe- tisch, dichterisch. — Poëtika, y, f., nauka o básnictví. Vz více v S. N. Die Dichtkunst.

228425   Poëtičnosť Svazek: 7 Strana: 0309
Poëtičnosť, i, f. P. mysli. Šml. I. 38.

228426   Poetika Svazek: 7 Strana: 0309
Poetika. Sepsal dr. Jos. Durdík. 2. vd. r. 1889. Cf. Vor. P. 9.

228427   Poetika Svazek: 10 Strana: 0270
Poetika, y, f., řec. Vz Ott. XIX. 1041.

228428   Poětisovati Svazek: 10 Strana: 0270
Poětisovati = poésií se zabývati. Čch. Kv. 137.

228429   Poëtka Svazek: 2 Strana: 0670
Poëtka, y, f., básnířku, die Dichterin.

228430   Poetka Svazek: 9 Strana: 0232
Poetka, ?, f. = básnířka. Nár. list. 1897. 17. /11.

228431   Poetting-Persing Svazek: 10 Strana: 0270
Poetting-Persing Eman., hrabě, 1820. až 1898. Vz předcház. Poettingeum a Ott. XIX. 1043.

228432   Poettinge-um Svazek: 10 Strana: 0270
Poettinge-um, a, n. = dívčí vychovávací ústav založený od kanovníka hraběte Poet- tinga v Olomouci.

228433   Poëvropštiti Svazek: 7 Strana: 0309
Poëvropštiti, il, ěn, ění, europäisch ma- chen. Mour.

228434   Pofafrať Svazek: 7 Strana: 0309
Pofafrať = poškamrati. Slov. Bern.

228435   Pofajčiti si Svazek: 7 Strana: 0309
Pofajčiti si, ein wenig rauchen. Slov. Phľd. IV. 20.

228436   Pofákati Svazek: 2 Strana: 0670
Pofákati, poneřáditi, beschmeissen. — se = podělati se, na Mor. poflagati se, sich bemachen. Ros.

228437   Pofalšovať Svazek: 7 Strana: 0309
Pofalšovať, alles verfälschen. Slov. Bern.

228438   Pofarbiť Svazek: 7 Strana: 0309
Pofarbiť, alles färben. Slov. Beru.

228439   Pofatinkovať Svazek: 7 Strana: 0309
Pofatinkovať, ein wenig schmeicheln. Slov. Bern.

228440   Pofčil Svazek: 10 Strana: 0270
Pofčil = posud. Na slov. Skalicku. Sbor. čes. 86.

228441   Pofercovať Svazek: 7 Strana: 0309
Pofercovať, alles zusammenheften. Slov. Bern.

228442   Pofermežovati Svazek: 2 Strana: 0670
Pofermežovati, befirnissen. Ros.

228443   Pofézka Svazek: 7 Strana: 0309
Pofézka či pavézka = žemlička rozkrá- jená, vejci obalená a smažená. Hnsg.

228444   Pofiděrný Svazek: 7 Strana: 0309
Pofiděrný = pochybný. Laš. Brt. D. 251. o to p-ky. Krnd. 6., 171. Musili z daleka na p-dku (contentio). Kat. 96. Disputovati rozličnými p-kami; Sta sě p. mezi mladčími. Ev. olom. 84., 97.

228445   Pofifrať Svazek: 7 Strana: 0309
Pofifrať = poškamrati. Slov. Bern.

228446   Pofikať Svazek: 7 Strana: 0309
Pofikať, ein wenig wimmern. Slov. Bern.

228447   Pofiklá Svazek: 10 Strana: 0650
Pofiklá, é, f., vz Běhna.

228448   Poflákat Svazek: 8 Strana: 0291
Poflákat všecko — posekati. Kld. IV. 208.

228449   Poflákati Svazek: 7 Strana: 0309
Poflákati = pofákati. Us. Rgl.

228450   Poflakovati čím Svazek: 10 Strana: 0270
Poflakovati čím. Pořád rákoskou po- flakoval (učitel). Jrsk. XX. 1. 38

228451   Poflekati Svazek: 2 Strana: 0670
Poflekati = posekati, hauen, zerfetzen. Ten jich poflekal. — se = poprati se, po- sekati se, sich zerfetzen. Ros.

228452   Poflekovati Svazek: 2 Strana: 0670
Poflekovati, z něm., lépe: pokáleti, po- mazati, poskvrniti, beflecken, besudeln. — co čím.

228453   Pofňoukati Svazek: 2 Strana: 0670
Pofňoukati, pofňukati, pofňukovati, po- fňukávati, vz Pokňoukati.

228454   Pofňukati Svazek: 9 Strana: 0232
Pofňukati. P-kla na její slova. Nár. list. 1898. ě. 271.

228455   Pofňuro Svazek: 7 Strana: 1360
Pofňuro = potměšile. Val. Slavč. 14.

228456   Pofňuro Svazek: 9 Strana: 0232
Pofňuro = poťouchle. Pravil p. Val. Čes. 1. X. 136.

228457   Pofňury Svazek: 7 Strana: 1360
Pofňury = potměšilý ,potutelný'. Val. Slavč. 93

228458   Pofňurý Svazek: 9 Strana: 0232
Pofňurý = poťouchlý, potměšilý. Val. Čes. 1. X. 301.

228459   Pofofrovati Svazek: 2 Strana: 0670
Pofofrovati = pofochrovati.

228460   Pofochrovati Svazek: 2 Strana: 0670
Pofochrovati, pofofrovati, ein wenig fä- chern, wehen. Ros Vz Fochrovati.

228461   Pofolkovati Svazek: 2 Strana: 0670
Pofolkovati, povoliti, nachgeben. V. Vz Folk.

228462   Pofoukati Svazek: 2 Strana: 0670
Pofoukati, pofouknouti, knul a kl, ut, utí; pofukovati, ein wenig blasen. — Vítr pofukuje = chvilkami fouká. — kam : na oheň, do ohně. Us.

228463   Pofoukati co komu Svazek: 7 Strana: 0309
Pofoukati co komu: dítěti ránu. Us. Pdl.

228464   Pofrajmočiť Svazek: 7 Strana: 0309
Pofrajmočiť = počárovať. Slov. Bern.

228465   Pofrančiti koho Svazek: 7 Strana: 0309
Pofrančiti koho, fränkisch machen. Pal. Rdh. II. 15.

228466   Pofrančtilý Svazek: 7 Strana: 0309
Pofrančtilý. Pyp. K. II. 174.

228467   Pofraškovati Svazek: 2 Strana: 0670
Pofraškovati, ein wenig Possen treiben. Ros.

228468   Pofrejovati Svazek: 2 Strana: 0670
Pofrejovati, eine Zeit lang buhlen. Ros.

228469   Pofrekať Svazek: 7 Strana: 0309
Pofrekať, alles besudeln. Slov. Bern.

228470   Pofrfniti Svazek: 2 Strana: 0670
Pofrfniti, il, ěn, ění, verwirren, besudeln. — co : jídlo (rýpaje se v něm). U Olom. Sd. — se kde: v jídle, herumwühlen. Hý. — P., soplem umazati. Mřk.

228471   Pofrkat Svazek: 8 Strana: 0291
Pofrkat vodou --postříkati. Pastr. L. 87.

228472   Pofrkati Svazek: 2 Strana: 0670
Pofrkati, besprudeln. — koho čím: vo- dou (politi). Koll.

228473   Pofrnkať si Svazek: 7 Strana: 0309
Pofrnkať si = pofikať si. Slov. Bern.

228474   Pofučeti Svazek: 7 Strana: 0309
Pofučeti, pofukovati, ein wenig blasen. 81ov. Bern.

228475   Pogabati Svazek: 7 Strana: 0309
Pogabati, pogabovati = poškubávati, šťou- chati zvl. děvčata, zupfen, stossen. Val. Vck., Brt. D. 251.

228476   Pogáč Svazek: 7 Strana: 0309
Pogáč, pogáček, vz Pagáč. Němc. IV. 317., Koll. Zp. II. 146., Mkl. Etym. 254.

228477   Pogagať Svazek: 7 Strana: 0309
Pogagať, ein wenig gacken, schnattern. Slov. Bern.

228478   Pogajdovať Svazek: 7 Strana: 0309
Pogajdovať, ein wenig die Sackpfeife spielen. Slov. Bern.

228479   Pogajdúvať Svazek: 9 Strana: 0232
Pogajdúvať na gajdici. Sbor. slov. III. 132.

228480   Pogajsaný Svazek: 8 Strana: 0291
Pogajsaný na jeťú = jetím otřesený, zvláště jsou-li v cestě hodná třasiska (je-li cesta vytlučena). Brt. D. II. 311.

228481   Pogajsati se Svazek: 8 Strana: 0292
Pogajsati se. Když se kdo stahuje, po- gajsne se = povytáhne se, ahy se mohl více stáhnouti. Brt. D. II. 311.

228482   Pogajsnúť se Svazek: 7 Strana: 0309
Pogajsnúť se. Vz Gajsať.

228483   Pogalamutiť Svazek: 7 Strana: 0309
Pogalamutiť = pobalamutiti. Slov. Zátur.

228484   Pogan Svazek: 7 Strana: 0309
Pogan = pohan.

228485   Pogazdovať si Svazek: 7 Strana: 0309
Pogazdovať si = pohospodařiti si, dro- bet hospodařiti. Slov. Zátur.

228486   Pogebriť Svazek: 7 Strana: 0309
Pogebriť = pobabřiti, pošpiniti. Slov. Hdž Ds. 7.

228487   Pogebúzniť Svazek: 7 Strana: 0309
Pogebúzniť, verpatzen. Slov. Ssk.

228488   Poglacialní Svazek: 7 Strana: 0309
Poglacialní, lat. = po době ledové.

228489   Poglacialní Svazek: 9 Strana: 0232
Poglacialní, z lat. P. stáří. Wol. 13.

228490   Poglejiť Svazek: 7 Strana: 0309
Poglejiť, alles verleimen. Slov. Bern.

228491   Poglempať Svazek: 7 Strana: 0309
Poglempať = pohrýzti, pokousati. — co čím. Už to nemôže tema zuboma p. Slez. a laš. Šd., Brt. D 251.

228492   Poglgať Svazek: 7 Strana: 0309
Poglgať, poglgnúť = pohltati. Gágory to boly, co poglgaly domy, voly. Slov. Hdž. Šlb. 25. (30.).

228493   Poglintiť co Svazek: 10 Strana: 0650
Poglintiť co = slinami potřísniti Brt. Sl.

228494   Pogľondaný Svazek: 8 Strana: 0292
Pogľondaný. P. obilí = poválené, po- mrvené. Brt. D. II. 312.

228495   Poglondať Svazek: 7 Strana: 0309
Poglondať = hleděti; přenes. = pomrviti. Zlinbky, z pol. Brt. D. 251.

228496   Poglurati Svazek: 7 Strana: 0309
Poglurati = pomíchati, zkaliti. — co. On p-ral tu vodu (bahnem zkalil); Kyšku se smetanou p. (míchati). Laš. Mtl., Wrch.

228497   Pognati Svazek: 2 Strana: 0670
Pognati = pohnati, obeslati k soudu, zastr. Jir.

228498   Pogniavený Svazek: 7 Strana: 0309
Pogniavený; -en, a, o = pomačkaný. P-né slivky doviezli na trh. Slov. Hdž. Šlb.

228499   Pogniaviť Svazek: 7 Strana: 0309
Pogniaviť = pomačkati. Slov. Bern., Loos.

228500   Pogorditi kým Svazek: 10 Strana: 0270
Pogorditi kým = pohrdnouti. Slez. Vyhl. II. 74.

228501   Pogosta Svazek: 7 Strana: 0309
Pogosta, y, f. = zupa. Šf. Strž. I. 521.

228502   Pogran Svazek: 8 Strana: 0292
Pogran, a, m., obec v Nitransku. Phľd. XII. 74., 551.

228503   Pogrcať Svazek: 7 Strana: 0309
Pogrcať = podáviti, bespeien. Děťo si p-lo košulku. Laš. Tč. Slez. Šd.

228504   Pogrglovať Svazek: 7 Strana: 0309
Pogrglovať = pokloktati. Slov. Bern.

228505   Pogrhlúvať Svazek: 7 Strana: 0309
Pogrhlúvať, hüsteln. Slov. Loos.

228506   Pogródka Svazek: 10 Strana: 0650
Pogródka, y, f. = zeď nad oknem. Orava. Sb. sl. IX. 54.

228507   Pogrochciť Svazek: 7 Strana: 0309
Pogrochciť = pochrochtati. Slov. Bern.

228508   Pogrymlaný Svazek: 7 Strana: 1360
Pogrymlaný. Cf. Gryndy (2 dod.).

228509   Pogryndati Svazek: 7 Strana: 0309
Pogryndati = pogryntati, poslintati. Šd.

228510   Pogryntati Svazek: 2 Strana: 0670
Pogryntati, begeifern. Us. na Mor. Sd. Vz Grynta.

228511   Pogúlať Svazek: 7 Strana: 0309
Pogúlať, alles abwälzen; ein wenig wäl- zen, rollen. Slov. Bern., ZObz. XXIV. 91.

228512   Pogúlať Svazek: 8 Strana: 0570
Pogúlať. So skaly na skalu ho p-lal (ku- tálel). Phľd. 1896. 532.

228513   Pogúlať sa Svazek: 9 Strana: 0232
Pogúlať sa = pováleti se. P. sa po ozi- minách. Slov PMd. 1897. 80

228514   Pogunič Svazek: 8 Strana: 0292
Pogunič, e, m. = pohůnek. Slez.

228515   Pohabati Svazek: 2 Strana: 0670
Pohabati, na Slov. = pobrati, zusammen- raffen. Vz Habati.

228516   Pohabrovati se Svazek: 2 Strana: 0670
Pohabrovati se (jíti s něčím těžkým), schwer gehen. Ros. — se s čím. Již se s tím pohabruje.

228517   Pohačati Svazek: 2 Strana: 0670
Pohačati, seděti, sitzen (o dětech více). — si kde. Pohačal si hezky (dlouho) v kri- minále. Us. na Mor. Hý. Vz Hačati.

228518   Pohádání Svazek: 2 Strana: 0670
Pohádání, n., hádka, Wortstreit, m.

228519   Pohádati Svazek: 2 Strana: 0607
Pohádati, vz Pobodati.

228520   Pohádati Svazek: 2 Strana: 0670
Pohádati, ein wenig rathen. — komu nač: na zoubek = vyhubovati mu. Us. u Písku. Šp. — Vz Pohodnouti.

228521   Pohádati sa Svazek: 7 Strana: 0273
Pohádati sa = zdáti se. Mi se p-dá. Val. Brt. D. 249.

228522   Pohadčenka Svazek: 7 Strana: 1360
Pohadčenka, y, f, fitonissa, zastr. Rozk. Pršp. 44. 3: pohačerka.

228523   Pohádka Svazek: 2 Strana: 0670
Pohádka, y, f., řeč, Rede, f. Není o něm ani p-ky. Vz Zmizení. Č. Nemá ještě ani p-ky o zubech (ani známky). V Kunv. Msk. — P., povídání, pověst, rozprávka, ein Histör- chen, Mährchen, eine Fabel. Povídati po- hádky. Us. — P., rozmluva zvl. s ponětím rozporu, hádka, váda, spor, Wortwechsel, Streit, f., Gespräch, n. Stala se mezi nimi pohádka (pohádali se). Leg. P-ku o něco míti. Bart. 1 27. — Kat. 1687. Sta sě p. mezi nimi o čištenie. ZN. Kdež jest koli p. ze zákona (de lege). BO. — P., otázka, Frage, f. V., Kom. J. 750., Kat. 1468. P. potutelná. Aqu. Šest set p-dek neb otázek. Trip. 311. — P., ostrovtipná propověď, der Spruch, Sinnspruch. — P., hádačka. hádanka. P., aenigma, Räthsel, n. V., BO. Mluvieše k nim v p-kách. ZN. Pohádka jest obrazné, temné vystavení předmětu nebo ponětí domyšlením nalezenu býti majícího. Jg. P. syllabní (Cha- rade), slovní (logogriphus). Dávejme si p-ky. Us. P-ky uhodnouti, vyplésti. D., Skl. 613. P. myslivecké. šp.

228524   Pohádka Svazek: 7 Strana: 0309
Pohádka = řeč. Slyš, kakúť p-ku jmie- jiechu. Sv. ruk. 122. - P. = pověsť, bá- chorka. Vz Báchorka, Vor. P. 123, 129., Km. 1888. 287., Škola materská, asi r. 1865 5., Brt. Dt. 17., Er. P. 10., Jg. H. 1. 728, Sbn. 413., Zbrt. 224., Jg. Slnosť. 156., 158., Ott. III. 92. P. o ztracené ovci, parabola. Zrcd. 12. a. — P. = hádka atd. P. bieše mezi spravedlností a milosrdenstvím. Pass. 255. S velikými o to (o artikule) p-kami. Bart. 136. Jejich p-dky (učené hádky). Let. 147. Z poslušenstvie vystúpili a z toho opét vešlo v ruoznici a v p-ky; Ty měj a nimi

228525   Pohádka Svazek: 7 Strana: 1360
Pohádka. Ct. Ott. VI. 331, NZ. II. 184.

228526   Pohádka Svazek: 8 Strana: 0292
Pohádka = contentio, hádka. Stala se p. mezi mládci. Ev. víd. 135. Luc. 22. 24. Ze chtí doktorům ke všem p-kám odpovídati, ad cuncta eorum objecta respondere (námitka a p.). Břez. Font. V. 391. — P. = povídání atd. Slyšte řeč mú a p-dky přijměte vašima ušima. Varš. 266. a cap. XIII. Staročeské sbírky p-dek. Vz NZ. III. 32. nn, V. 578. O studiu p-dek. V. Tille. Vz NZ. III. 201. P. a pověsti vyd. r. 1892. NZ. IV. 151. P-dky a pověsti. Vz Čes. 1. V. 191.

228527   Pohádka Svazek: 9 Strana: 0232
Pohádka. Sr. Nár. sbor. III. L— 49. 88., 93., 100., 113., 121., 122., 125., Čes 1. VII. 393. Původ p-dek lidových. Vz Čes. 1. 1897. 503. a. — P. = podobenství. Takovou pohádku (Židům) pravil. Praž. evang. (List. fil. 285. aj. )

228528   Pohádka Svazek: 10 Strana: 0270
Pohádka. Není o něm ani p-dky (neví se o něm nic). Nár. sbor. 1902 19. — Slezské pohádky. Vz Vyhl. II. 203., Vlasť. I. 62. O. p. vz také: Brt. Čít. 26. nn, 141. nn.

228529   Pohádkář Svazek: 2 Strana: 0670
Pohádkář, e, m., der Fabler, Räthsel- geber, Märchenerzähler, Spassvogel. D.

228530   Pohádkářka Svazek: 2 Strana: 0670
Pohádkářka, y, f., die Fablerin, Märchen- erzählerin. Jg.

228531   Pohádkářství Svazek: 10 Strana: 0270
Pohádkářství, n. Tbz. V. 5. 264.

228532   Pohádkosloví Svazek: 7 Strana: 1360
Pohádkosloví Kvř. v Nár. list 1893 č 16. feuill.

228533   Pohádkosloví, n. NZ Svazek: 8 Strana: 0292
Pohádkosloví, n. NZ. IV. 16.

228534   Pohádkosloyný Svazek: 8 Strana: 0292
Pohádkosloyný. P. studie. Čes. 1. V. 483.

228535   Pohádkově Svazek: 10 Strana: 0270
Pohádkově, märchenhaft. P. zamlžená věc. Pokr. 1884. č. 356

228536   Pohádkovitě Svazek: 9 Strana: 0232
Pohádkovitě. Výjev p. skvělý. Vlč. Lit. I. 420.

228537   Pohádkovitý Svazek: 2 Strana: 0670
Pohádkovitý, räthselhaft. Rk. <?

228538   Pohádkovitý Svazek: 8 Strana: 0292
Pohádkovitý. P. vypravování. Mus. 1894. 106.

228539   Pohádkový Svazek: 2 Strana: 0670
Pohádkový, Räthsel-. Rk.

228540   Pohádkový Svazek: 7 Strana: 1360
Pohádkový. P. vypravovaní. Mus. 1892. 253.

228541   Pohadovati se s kým Svazek: 7 Strana: 0310
Pohadovati se s kým = hádati. Cf. Pohodnouti Výb. I. 292.

228542   Pohadrovati se Svazek: 7 Strana: 0310
Pohadrovati se, zanken, hadem. Šm.

228543   Pohafati Svazek: 2 Strana: 0670
Pohafati, ein wenig bellen. — koho, za ním štěkati; někomu hodně vynadati. Kro- měř. Bkř.

228544   Pohachlovati Svazek: 2 Strana: 0670
Pohachlovati, nach einander hächeln. — co: všecko pohachlovali. Drobet pohachlo- vala (hächelte ein wenig) a hned odešla. Us.

228545   Pohajati Svazek: 2 Strana: 0670
Pohajati, poležeti, pospati, ein wenig schlafen. — si kde: v kolébce. Us. Hý.

228546   Pohajda Svazek: 7 Strana: 0310
Pohajda, y, m.., os. jm. Mor. Šd.

228547   Pohajdati Svazek: 7 Strana: 1360
Pohajdati = ukolébati. K V. 18.

228548   Pohajný Svazek: 7 Strana: 0310
Pohajný, ého, m. 1197. Jir.

228549   Pohajsovati Svazek: 2 Strana: 0670
Pohajsovati, trochu hajsovati, šoupaje se lézti, krabbeln, rutschend kriechen (o dě- tech). — co: světnici, pokoj. — si jak: do syta. Na mor. Drahansku. Hý. Cf. Pohem- zati.

228550   Pohákati Svazek: 2 Strana: 0671
Pohákati, kliky háky popsati, bekritzeln. — co. Us. Hý. Sr. Hák (na konci).

228551   Pohakmatiti Svazek: 2 Strana: 0671
Pohakmatiti, il, cen, ení, ledabylo uči- niti, schlecht machen. Us. Vz Pohalabaliti.

228552   Pohakovati Svazek: 2 Strana: 0671
Pohakovati, hákem poorati, ackern (mit dem Haken). — co: celé pole p. Us.

228553   Pohakovati Svazek: 7 Strana: 0310
Pohakovati, vz Povrci.

228554   Pohalabaliti Svazek: 2 Strana: 0671
Pohalabaliti, il, en, ení, halabala, leda- bylo učiniti. Vz Pohakmatiti.

228555   Pohalaškovati si Svazek: 7 Strana: 0310
Pohalaškovati si, vz Halaškovati. Lipa I. 109.

228556   Pohalať Svazek: 7 Strana: 0310
Pohalať = pohladiti. Laš. Brt. D. 251. Vz Poharcať, Pohlaskať (dod.).

228557   Pohaléřní Svazek: 7 Strana: 0310
Pohaléřní piva vařiti. Pátý programm opav. 21.

228558   Pohaléřný Svazek: 10 Strana: 0270
Pohaléřný chléb = po haléři. 1457. Mš.

228559   Pohamač Svazek: 2 Strana: 0671
Pohamač, e, m., žráč, jedlík, der Fresser. Us. Dch. Sr. Hamati.

228560   Pohamarasiť se Svazek: 7 Strana: 0310
Pohamarasiť se = povaditi se. Slez. Šd.

228561   Pohamarkovať sa Svazek: 7 Strana: 0310
Pohamarkovať sa = povadiť se. Slov. Ssk.

228562   Pohamižovati se Svazek: 7 Strana: 0310
Pohamižovati se = povaditi se. Val. Vck.

228563   Pohamovať Svazek: 7 Strana: 0310
Pohamovať, alles visiren; hemmen (durch eine Hemmkette). Bern.

228564   Pohan Svazek: 2 Strana: 0671
Pohan, a, m., pl. pohané, vz -an, z lat. paganus (vz g; a v o), ? to od pagus = vesnice, tedy pohan vlastně vesničan, protože lid sprostý ve všech nejdéle trval při nábo- ženství pohanském; dnes slove pohan každý, kdo není křesťan, žid n. mahomedán. Der Heide. Jg., V. Vz Mz. 68. — Vedli kupectví do pohan (do Turecka). Jan z Lobk.

228565   Pohan Svazek: 7 Strana: 0310
Pohan, nom. pl. někdy: pohani. Pravě, že pohani přitáhli AlxV. v. 1384. Pohani se těšie. Výb. I. 398. Obyč. pohané. Po- hané, gentes. Ž. kl. (322.), Pass., Št. Kn. š. 8 , Kram. Slov.. Mkl. EtyM 254. — P., os. jm. Tk. V. 99., 101 , Arch. VII. 538., VIII. 54. — P. Václ., naroz. 1791., Děkan Jg. H. 1. 613., 771 , Šb. Dj. ř. 277., Rk Sl. — P. = rybník u Oulibic. Blk. Kfsk 536.

228566   Pohan Svazek: 9 Strana: 0232
Pohan. Muž z pohan roty. O tvaru gt. pl. vz Gb. H. ml. III. 1. 54.

228567   Pohan Svazek: 10 Strana: 0270
Pohan Václ. Alex., spis., 1791. —1850. Vz Ott. XIX. 1045.

228568   Pohana Svazek: 2 Strana: 0671
Pohana, y, f., pohanění, Tadel, Vorwurf, m. Us. Bf., Světoz.

228569   Pohaňač Svazek: 8 Strana: 0292
Pohaňač, e, m. = pohonič. Phľd.1895. 583.

228570   Pohanbení Svazek: 2 Strana: 0671
Pohanbení, n., Beschämung, f. — P., po- rušení panny. Háj.

228571   Pohanbení Svazek: 7 Strana: 0310
Pohanbení = pohanění. Josef 2l3.

228572   Pohanbitel Svazek: 7 Strana: 0310
Pohanbitel, e, m., Schänder, m. Bern.

228573   Pohanbiti Svazek: 2 Strana: 0671
Pohanbiti, il, en, ení; pohanbovati = pohaniti, beschämen. — koho: pannu (zmr- hati, entehren). D., Lom. — koho čím, kam: prstem pod nos (silně naň dorážeti). Háj., Jg.

228574   Pohanča Svazek: 9 Strana: 0232
Pohanča, ete, n. = malý pohan. Slov. Zát. Př. 263a.

228575   Pohančaná Svazek: 8 Strana: 0292
Pohančaná, é, f. = trať u Šenova ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 12.

228576   Pohančanka Svazek: 2 Strana: 0671
Pohančanka, y, f., červená moucha. Mor. Kda.

228577   Pohančenák Svazek: 8 Strana: 0292
Pohančenák, u, m. = tvrdý kámen, jehož se užívá na mlýnské žernovy. Obz. 1893. 71.

228578   Pohančenica Svazek: 7 Strana: 0310
Pohančenica, e, f. = pohančenka. Slov. Ssk.

228579   Pohančenka Svazek: 7 Strana: 0310
Pohančenka, y, f. = pohančená kaše. Val. Vck.

228580   Pohančený, pohankový Svazek: 2 Strana: 0671
Pohančený, pohankový, Buchweitzen-, Heide-. P. kaše. Boč.

228581   Pohančí Svazek: 2 Strana: 0671
Pohančí býlí = pohanka, panicum. Reš.

228582   Pohančina Svazek: 2 Strana: 0671
Pohančina, y, f., pohanková sláma, Heide- stroh, n. Hlas.

228583   Pohančiště Svazek: 7 Strana: 0310
Pohančiště, ě, n., das Buchweizenfeld. Rk.

228584   Pohančok Svazek: 9 Strana: 0232
Pohančok, čku, m. = tanec ve vých. Slez. Vz Čes. 1. VIL 35.

228585   Pohandlovati Svazek: 2 Strana: 0671
Pohandlovati, šp. z něm., pokupčiti, eine Zeit lang handeln. Ros.

228586   Pohandrkovať sa Svazek: 7 Strana: 0310
Pohandrkovať sa = pohádati se. Rr. Sb.

228587   Poháně Svazek: 2 Strana: 0671
Poháně, ěte, n., dítě pohanské, ein Heiden- kind. Cf. Žídě. Jg.

228588   Pohanec Svazek: 7 Strana: 0310
Pohanec, nce, m. = les u Týna na Mor. Pk ; Poganitz v Krajinsku. N. Hlsk III. 189. — P. = hanič. Slov. Bern.

228589   Poháněč Svazek: 2 Strana: 0671
Poháněč, e, m., der Viehtreiber, Treiber.

228590   Poháněčka Svazek: 2 Strana: 0671
Poháněčka, y, f., die Viehtreiberin. L.

228591   Pohánědlo Svazek: 7 Strana: 0310
Pohánědlo, a, n. P. na soustruhu, der Treiber. Vz Včř. Z. II. 63.

228592   Pohánek Svazek: 7 Strana: 0310
Pohánek, nka, m., os; jm. D. ol. I. 543.

228593   Pohánění Svazek: 2 Strana: 0671
Pohánění, n., pobádání, poháňka, die An- treibung. Tento kůň i bez p. dobře běží. Us. P. k činnosti. Dch. Kuřata za kvočnou bez p. do kurníka skákají. Sych.

228594   Pohanění Svazek: 7 Strana: 0310
Pohanění, confusio. Ž. kl. (322).

228595   Pohanění, n Svazek: 2 Strana: 0671
Pohanění, n., nečest, potupa, die Beschim- pfung, Verschmähung, Schande, Schmach. V. P. v theol. = každá do očí učiněná zneucta bližního. MP. 205. Bez p. a nářku cti. V. Holebdáše se Vlaslav kněz i hlásáše nad hrabavými meči svojich vojnóv p. Neklanu. Rkk. 16. Slyšeste zde poganěnie moje. LS. v. 101. P. hodný. V. Přišel lidem za to v ohavu a p. Sych. P. těžce nésti. Sych. P. trpěti, zdá se mu na tvrdo skočiti. Vz Nedůtklivý. Lb. P. panNy (zmrhání). Pannu v p. uvésti. V. O p. práva vz Rb. str. 270.

228596   Pohaněníčko Svazek: 7 Strana: 0310
Pohaněníčko, a, n. = malé pohanění. Hus I. 186.

228597   Pohaněnka Svazek: 10 Strana: 0270
Pohaněnka, y, f., rostl. Vz Sasanka zde.

228598   Pohaněti Svazek: 2 Strana: 0671
Pohaněti (V.), 3os. pl. -ějí, ěl, ěn, ění; pohaniti (BO, V.), il, ěn, ění, pohaňovati, zneuctíti, hanbu učiniti, beschimpfen, schmä- hen, höhnen. — koho. I pohaně Neklan kněz. Rkk. 18. By ji Buoh pohaněl (zakletí)! — Dal., Ros., V. P. pannu (porušiti). Háj. — koho čím: hanebnou pověstí, Troj., tle- skáním. D. Děvice mužuov hrdinstvo mno- hými činy pohaněly. Pass. 958. — co na kom. V.

228599   Poháněti Svazek: 2 Strana: 0671
Poháněti, vz Pohoniti.

228600   Pohaněti Svazek: 7 Strana: 0310
Pohaněti. Ž. wit. 30 2., 34. 4., 118. 116. — co: jmě božie. Št Kn. š. 158, dívku. Dal.

228601   Pohanina Svazek: 2 Strana: 0671
Pohanina, y, f., pohanka. Kon. — P., koukol (zastr.). — P. bílá, větrnička, sasanka, anemone nemorosa, Busch-, Windröschen, rostl. Čl. 6., FB. 69. Dle Jg. lépe: pohnanina, pohoněním, poháněnka, pohnanka, že vítr jejím květem pohání. — P., pohanství, das Heidenthum. 1617.

228602   Pohanina Svazek: 7 Strana: 0310
Pohanina, anemone. Cf. Rstp. 7., Slb. 664., Mllr. 13., 81. — P. = pohanka. Ně- kteří pekaři chléb falšovali přiměšujíce mezi mouku p-nu Let. 447. — P. = pohanství. Lid z p-ny, kteréž v Babyloně nabyl, ne ihned se vykašlal. 1617.

228603   Pohanitel Svazek: 2 Strana: 0671
Pohanitel, e, m., der Tadler.

228604   Pohánitel Svazek: 7 Strana: 0310
Pohánitel, e, m , der Antreiber Lpř.

228605   Pohaniti Svazek: 2 Strana: 0671
Pohaniti, vz Pohaněti. — P., zum Heiden machen. Jg.

228606   Pohánka Svazek: 2 Strana: 0671
Pohánka, y, f., der Antrieb. P. bouře. Dch. Vz Pohánění. — P., cynosurus, Hahnen- kraut, n. rostl. — P., bič. Slov. Hdk.

228607   Pohanka Svazek: 2 Strana: 0671
Pohanka, y, f., vz Pohan. — P., rostlina, Buchweizen, Heidekorn, tatarka (v sev. Mor.), turecké žito, hrečka, fagopyrum esculentum n. polygonum fagopyrum. V. Vz S. N., Čl. 127.. FB. 30., Kk. 153., Schd. II. 279., KP. III. 255. P-ku sej za pěkné rosy. Č. M. 424. Kaše z pohanky. Kdo bude spasen, pohan nebo pohanha? Pohanka (od koní atd.). Us. Mík.

228608   Pohaňka Svazek: 7 Strana: 0310
Pohaňka polož před: Poháńka. P. rostl., že přišla k nám od pohanů. Bdl. Cf. Rstp 1254., Čl. K. 160., Slb. 235., Sbtk Rostl. 20, 310., 311., Kram. Slov., Rosc. 121., Mllr. 39 Mletí p-ky. Vz KP. V 672. — P. = mlýn u Nepomuk; Nieder-Heidisch, ves u Králík.

228609   Pohánka Svazek: 7 Strana: 0310
Pohánka, rostl. Cf. Rstp. 1749., Slb. 148, Rr., Mkl. Etym. 254.

228610   Pohanka Svazek: 8 Strana: 0292
Pohanka, y, f. = drobné kamenci měkké. Brt. D. II. 325. — P., rostl. Setí p-ky. Vz Mtc. 1895. 350. — Pohanky = hrušky. NZ. V. 522.

228611   Pohanka Svazek: 10 Strana: 0270
Pohanka, y, fem. k pohan. Lok. 57. — P. = hrečka, polygonum, rostl. Vz Ott. XIX. 1046.

228612   Pohankový Svazek: 2 Strana: 0671
Pohankový, na Slov. pohánkový, pohán- čený, Heidekorn-. P. kaše, kroupy. D. Vz Pohanka. — Jg.

228613   Pohanků Svazek: 7 Strana: 0310
Pohanků Mlýn, Pohanker Mühle, u Ha- ber v Chotěb.

228614   Pohankyně Svazek: 2 Strana: 0671
Pohankyně, ě, f. = pohanka, die Heidin. Zlob.

228615   Pohanobiti Svazek: 2 Strana: 0671
Pohanobiti, il, en, ení, beschimpfen. — koho čím kde: slovy v hospodě.

228616   Pohanokřesťan Svazek: 2 Strana: 0671
Pohanokřesťan, a, m., z pohanstva pošlý, Heidenchrist, m. Sš. Sk. 150.

228617   Pohánokřesťanský Svazek: 2 Strana: 0671
Pohánokřesťanský, heidenchristisch. P. církev. Sš. Sk. 150.

228618   Pohanokřesťanství Svazek: 2 Strana: 0671
Pohanokřesťanství, n., das Heidenchri- stenthum. Sš. Sk. 175.

228619   Pohanská Svazek: 7 Strana: 0310
Pohanská, é, f., lovčí zámek u Břeti- slavě.

228620   Pohansko Svazek: 7 Strana: 0310
Pohansko, a, n., míst. jm. na Mor. na rak hranicích. Brt,

228621   Pohanskoantický Svazek: 7 Strana: 0310
Pohanskoantický svět. Nebeský.

228622   Pohanskočeský Svazek: 9 Strana: 0232
Pohanskočeský věk (452—895. ). Pal. Děj. L 1. 19. ?. hroby. Ib. 218.

228623   Pohanskomythický Svazek: 8 Strana: 0292
Pohanskomythický. P. slavnost. Vlč. Lit. 36.

228624   Pohanský Svazek: 7 Strana: 0310
Pohanský. P. modla, Pass , Št., Ž. kl. (322)., bůh, Št., lid. Pass. P hroby. Mus. 1847 220., 1845. 149., 1844. 105.

228625   Pohanský Svazek: 7 Strana: 1360
Pohanský = z pohanky. P. kroupy. Wtr. Obr. 11. 277.

228626   Pohanský Svazek: 8 Strana: 0292
Pohanský = selský. P. plátno = švýcar- ské svatohavelské a kempenské. XV. stol. Wtr. Krj. I. 152., 357. — P. Žiar = vrstek v Honte. Phľd. XII. 246.

228627   Pohanský, -sky, po -sku Svazek: 2 Strana: 0671
Pohanský, -sky, po -sku, Heiden-, heid- nisch. Pohanští národové. P. chrám, koberec, čaloun, V., pověry, pop, Kom., obyčeje. Dal. Neb sě tehdy po pohansku jmiechu, mužie dlúhé brady nosiechu. Dal. 16. — P. kaše = z pohanky. V. Us. ve Slez. Tč. — Pohanství, n., das Heidenthum. Od p. odpadnouti. Nt. —

228628   Pohanský Vrch Svazek: 10 Strana: 0650
Pohanský Vrch v hontianskej stol. na Slov. Vz Čas. mus. IV. 73.

228629   Pohanstvo Svazek: 2 Strana: 0671
Pohanstvo, a, n. = pohané, die Heiden, das Heidenthum. Kom. Byl dlouho v p-stvu = mezi pohany. Ros.

228630   Pohár Svazek: 2 Strana: 0671
Pohár, u, pohárek, rku, poháreček, čku, pohárček, ečku, pohářík, u, poháříček, čku, m., koflík, sklenice, der Becher, das Trinkglas. P. dřevěný (korbel), picí (sklenice), pivní, vinný, Bern., velký, směrný. Při po- háru vína; p. vypiti; při pohářích, mezi po- háry = při pití. Bern. — Jg.

228631   Pohar Svazek: 7 Strana: 0310
Pohar, u, m. = oheň, plamen. Slov. Dbg. Obyč. 164.

228632   Pohár Svazek: 7 Strana: 0310
Pohár vaječný, Eierkelch, m., Athen. III. 66., vášně, Čch. Bs. 56 , Tantalův. NA. V. 182., Mj. 130.

228633   Pohár Svazek: 8 Strana: 0292
Pohár, strhněm, behhar, nov. Becher, z střlat. bicarium. Mkl. Fremdw. 117. — Gb. H. ml. I. 424.

228634   Pohár Svazek: 8 Strana: 0570
Pohár, u, m. = sklenice. Slov. Zátur.

228635   Pohár Svazek: 9 Strana: 0232
Pohár. Do p-ra kukať; Poháre obracať. Zát. Př 347. Sejíti se na smutný p. = na kar. Mus. slov. II. 5.

228636   Pohár Svazek: 10 Strana: 0650
Pohár, u, m. Jaky pohar komu naleval, taky sa mu vraca. Mus. slov. VI. 26.

228637   Pohárati Svazek: 2 Strana: 0671
Pohárati = hořeti, fort brennen. — P., prudce na koni jeti, schnell reiten, rennen. Ros.

228638   Poháratý Svazek: 7 Strana: 0310
Poháratý. P. dutohlavka, cladonia py- xidata, Becherflechte. Sl. les.

228639   Poharcať Svazek: 7 Strana: 0310
Poharcať = pohladiti. Val. Brt. D. 251. Vz Pohalať.

228640   Poharcati, poharcávati Svazek: 2 Strana: 0671
Poharcati, poharcávati =pohladiti, ein wenig streicheln. — koho: kočku. Us. Běž a poharcej ji, aby se nezlobila. U Příbora na Mor. TJ.

228641   Poharcovati Svazek: 2 Strana: 0671
Poharcovati, vz Harcovati.

228642   Poharečesko Svazek: 7 Strana: 0310
Poharečesko, a, n. Vz Pohar. Sš. P. 705.

228643   Pohárek Svazek: 7 Strana: 0310
Pohárek, vz Pohár. P. na vejce, Eier- becher. Dch.

228644   Pohárek Svazek: 8 Strana: 0570
Pohárek, rku, m. Dievky nosily na holej hlave šatky upravené na pohárky. Sbor. slov. I. 47.

228645   Pohárik Svazek: 7 Strana: 0310
Pohárik, vz Pohár.

228646   Pohárikový Svazek: 9 Strana: 0232
Pohárikový. P. kmotra = ne skutečná kmotra, nýbrž jenom žena zvaná na křestní hody. Slov. Mus. 1859. 504.

228647   Poharkať sa Svazek: 7 Strana: 0310
Poharkať sa = povaditi se. Slov. Ssk.

228648   Poharkať sa Svazek: 8 Strana: 0292
Poharkať sa. Pbľd. XII. 684., XIV. 150,

228649   Poharkati Svazek: 2 Strana: 0671
Poharkati, na Slov. = poštvati, podrá- žditi, reitzen. Bern. — se s kým=povaditi se, ein wenig zanken. Koll., Mt. S.

228650   Pohárkovati Svazek: 7 Strana: 0310
Pohárkovati = poháry vypíjeti. Phľd. I 1 84.

228651   Pohárkovitě Svazek: 8 Strana: 0292
Pohárkovitě. Dvojlist na obou stranách p. srostlý. Cl. Zrůd. 21.

228652   Pohárkovitý Svazek: 7 Strana: 0310
Pohárkovitý, becherartig. Kk. Br. 3.

228653   Pohárkovitý Svazek: 8 Strana: 0292
Pohárkovitý. P. obal plodní. Čl. Zrůd. 22.

228654   Pohárkový Svazek: 7 Strana: 0310
Pohárkový, Becher-. P. šroub, Pdl., Wld.

228655   Pohárna Svazek: 2 Strana: 0671
Pohárna, y, f., pohárník, u, m., skrine na sklenice, der Glasschrank. Na Slov. Bern. — Pohárnice, e, f., die Einschänkerin. Slov., Bern.

228656   Pohárník, pohárčík Svazek: 2 Strana: 0671
Pohárník, pohárčík (zastr.), a. m., na- lévač, češník, Einschänker, Mundschenk, m. Bern. — P., u, m., vz Pohárna.

228657   Poharovati Svazek: 2 Strana: 0672
Poharovati, na Slov. píti, připíjeti, be- chern, trinken. Bern. Vz Pohár, Hárovati. Sd.

228658   Pohárovitý Svazek: 2 Strana: 0672
Pohárovitý, becherartig. Rostl.

228659   Pohárový Svazek: 2 Strana: 0672
Pohárový, Becher-. P. houby, petrospon- gia. Krč. 357.

228660   Pohársek Svazek: 7 Strana: 0310
Pohársek, rsku. m. = pohárna. Slov. Hdž. Š1B. 84.

228661   Pohartasitise s kým Svazek: 7 Strana: 0310
Pohartasitise s kým = pohádati. U Uh. Hrad. Tč.

228662   Poharušiti Svazek: 7 Strana: 0310
Poharušiti, tadeln, auszanken. Slez. a slov. Šd , Loos. — se = pohádati se. Slez. a slov. Šd.

228663   Poharuzniť sa s kým Svazek: 7 Strana: 1360
Poharuzniť sa s kým = pohádati se. Val. Slavč. 23.

228664   Pohářeň Svazek: 7 Strana: 0310
Pohářeň, rně, f, der Glasschrank. Slov. BeRn , Loos.

228665   Pohářisko Svazek: 2 Strana: 0671
Pohářisko, a, n., grosses Trinkglas. Bern.

228666   Pohasitel Svazek: 7 Strana: 0310
Pohasitel, e, m., der Auslöscher. Šm.

228667   Pohasiti Svazek: 2 Strana: 0672
Pohasiti, has, il, šen, ení; pohašovati, aus- löschen. — co (čím). Všecky ohně vodou pohasili. Studená nemoc jeho přirozenie po- hasila. Pass. 873. Pití vodu pohašuje. Boč. exc.

228668   Pohasiti Svazek: 9 Strana: 0232
Pohasiti. Protož nedaj se i jeden hněvu ?., aspoň jej uskrovni. St. Bes. 103.

228669   Pohaslý Svazek: 7 Strana: 0310
Pohaslý, erloschen. P. iejí oko Šml.

228670   Pohasnouti Svazek: 2 Strana: 0672
Pohasnouti, snul a sl, utí, erlöschen. Všecky ohně k ránu pohasly. Jg. Pohasne jeho sláva. C. Vz Hasnouti.

228671   Pohasnouti Svazek: 7 Strana: 0310
Pohasnouti. Den již p-sl. Jrsk. — v čem. Jenž plápolí, móž u pokušenie p. Št. Kn. š 125. — jak. Donidž všie věcí milosť k Bohu neoohasne. Št. Kn š. 124.

228672   Pohašteřiti se Svazek: 2 Strana: 0672
Pohašteřiti se, il, ení. — se s kým = povaditi se, hadern, zanken, sich überwerfen, entzweien. Us.

228673   Pohatiti Svazek: 2 Strana: 0672
Pohatiti, il, cen, ení = zmásti, verwirren. — co čím.

228674   Pohavránkovať Svazek: 10 Strana: 0650
Pohavránkovať = posvačiti? Phľd. XXIV, 153.

228675   Poházení Svazek: 2 Strana: 0672
Poházení, n., die Bewerfung. D.

228676   Poházený Svazek: 2 Strana: 0672
Poházený; -en, a, o, beworfen. Us.

228677   Poházeti Svazek: 2 Strana: 0672
Poházeti, vz Pohoditi.

228678   Pohazování Svazek: 7 Strana: 0310
Pohazování, n , vz Pohoditi. P. novo- rozeňat Šmb.

228679   Pohčina Svazek: 7 Strana: 1360
Pohčina, y, f., phitona. Ptšp. 52. 31.

228680   Pohčíř Svazek: 10 Strana: 0270
Pohčíř, e, m. phito. Rozk. P. 2100.

228681   Pohejcat Svazek: 9 Strana: 0232
Pohejcat. V poli se p. = napracovati se. Mtc. 1. XXXI. č. 5. 46.

228682   Pohejcať s čím Svazek: 7 Strana: 1360
Pohejcať s čím = počkati. Na Ždarsku. Ptn. 53.

228683   Pohejsati Svazek: 2 Strana: 0672
Pohejsati, pohejskati, pohejskovati, eine Zeit lang schwärmen. — abs. Pohejskuje, pohejskuje, dokud nač míti bude. Pohejsá on, dokud co v kapse bude. Ros. — komu: sobě p. Ros.

228684   Pohekávati Svazek: 2 Strana: 0672
Pohekávati = postonávati. Us.

228685   Pohemzati Svazek: 2 Strana: 0672
Pohemzati, pohemzovati, polézti, krabbeln, kriechen. Ros. Cf. Pohajsovati.

228686   Poheň Svazek: 7 Strana: 1360
Poheň, hně, f., ephimera, zastr. Rozk.

228687   Poheroltovati Svazek: 2 Strana: 0672
Poheroltovati, ein wenig herolden. Ros.

228688   Poheřeti Svazek: 7 Strana: 0313
Poheřeti. Tlsté bolo, p-lo, a to tenké len tak zblkne. Slov. Orl. IX. 247. — s čím. Také s tém p-říš. Neor.

228689   1. Pohl Svazek: 7 Strana: 0310
1. Pohl, a, m. P Václ., 1790. Vz Tf. H 1. 92., 96, Jg H, 1. 613, Pyp. K II. 371., Bačk. Písm. 25., 39. 180., Jir. Ruk. II. 130, Šb. Dj. ř. 278., Jg. Z. 47, 392., Rk. Sl. — P. Frant 1829. Jg. H. 1. 613. — P. Jan Em. 1782.—1834., dr. lék. a prof. přírodopisu. Vz Rk. Sl.

228690   2. Pohl Svazek: 7 Strana: 0310
2. Pohl, a, o, vz Hnouti, Bž. 190.

228691   Pohl Svazek: 7 Strana: 1360
Pohl Jan V. Cf. D. Lhrb. VIII.

228692   Pohl Svazek: 9 Strana: 0232
Pohl Jan Václ. Vz Flš. Písm. 473.

228693   Pohl Svazek: 9 Strana: 0457
Pohl Václ. Vz Vlč. Lit. ?. 185. nn.

228694   Pohl Svazek: 10 Strana: 0270
Pohl Václ, spis., 1740. -1790. Vz Ott. XIX. 1046., Lit. I. 133., Bílý Obr. 65.

228695   Pohlada Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlada, y, f., ozdoba, die Zierde, der Schmuck. L.

228696   Pohladati Svazek: 2 Strana: 0672
Pohladati = pohlédati. Na Slov.

228697   Pohladek Svazek: 2 Strana: 0672
Pohladek, dku, m., lépe: pohlodek.

228698   Pohladěnec Svazek: 2 Strana: 0672
Pohladěnec, nce, m., nerost, der Side- roschistolith. Min. 488.

228699   Pohladiti Svazek: 2 Strana: 0672
Pohladiti, il, zen, ení, pohlazovati, na Slov. pohlázeti, el, zen, ení = hladkým uči- niti, glätten, glatt machen; rukou hladiti, streicheln, schön thun, herzen; dotýkati, streichen, befühlen, antasten; shladiti, ver- tilgen, ausrotten. Jg. — co, koho. Já pěkně ho pohladím. Ros. Kot myši v krátce po- hladil (zhladil). L. — koho (gt). Kočky po- hladíš-li, hled ocas zdvíhá. Prov., Jg. — co komu: hlavu. — koho (akkus. n. gt., Jg.) čím: rukou. Jel. — koho zač, že. Pohladil mne za to, že jsem . . . Sych. — se s kým, s čím. Motýlové s květinami se pohlazují. Puch. Pán se s ním pohlazuje. Aesop. — koho jak: proti srsti, po hřbetě — ztlouci ho. Us. Bkř. — co komu kde. Kolik mu na hlavě oblásků pohladila. Er. P. 162.

228700   Pohladiti koho jak: po Svazek: 7 Strana: 0310
Pohladiti koho jak: po vlasech. Tbz., Hrts

228701   Pohladkati Svazek: 2 Strana: 0672
Pohladkati = pohladiti, streicheln. Slov.

228702   Pohladkati Svazek: 7 Strana: 0310
Pohladkati, pohladkávati. — co: hra- disko, Orl. III. 94, vtáča. Dbš. Sl. pov. V. 42. — co komu: líca, Dbš. Sl. pov. I. 25 , dcérke žltušké vlasy. Slav. 68.

228703   Pohladkovanie Svazek: 10 Strana: 0650
Pohladkovanie, n. = tkadlcovský steh. Slov. Nár. sbor. XI. 17.

228704   Pohľadok Svazek: 8 Strana: 0570
Pohľadok, dku, m. = pohladění. Slov. Zátur.

228705   Pohladok Svazek: 9 Strana: 0232
Pohladok, dku, m. = pohladění. Slov. Raz ?., raz pohlavok. Zát. Př. 101b.

228706   Pohládzať Svazek: 7 Strana: 0310
Pohládzať = pohlazovati. Slov. P. si čelo. Phľd. VIII. 173. - Sokl. I. 363.

228707   Pohlásiti Svazek: 7 Strana: 0310
Pohlásiti, ein wenig verkündigen. Šm.

228708   Pohlaskať Svazek: 7 Strana: 0310
Pohlaskať = pohalať (o malých dětech). Laš. Brt. D. 251.

228709   Pohlasna Svazek: 7 Strana: 1360
Pohlasna, y, f., semivocalis. 15. stol. D. Gesch. 306.

228710   Pohlav Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlav, i, f. = pohlaví. Ženská p. zne- vážená ráda sa mstí. Slov. Tč.

228711   Pohlava Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlava, y, f. = osoba, pohlaví. Slov. Ssk.

228712   Pohlava Svazek: 9 Strana: 0232
Pohlava, y, f. = pohlaví. Biela p. = ženy. Zát. Př. 86b.

228713   Pohlavar Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlavar, a, m., srbsky, náčelník, vévoda. P. důstojníků. Sš. L. 196.

228714   Pohlavco Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlavco, n. = člen, der Artikel, v gram. Slov. Ssk.

228715   Pohlavčiti Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlavčiti, il, en, ení = pohlavkovati, Kopfstücke ertheilen. D.

228716   Pohlavek Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlavek, vku, m. Kopfstück, n. U Ko- stelce n. Orl. a na Mor. také: lepanec. Ktk., Mrk. P. komu dáti, vytíti. V. P., udeření na hlavu kdekoliv, zvl. pozadu; poliček na líce; pohubek po hubě; zášijek za šíji. Ros. Vyťal, vlepil mu notný p. Us. P. ustřihnouti (ein K. geben). U Olom. Sd. Vsolím ti p., až se svalíš. U Něm. Brodu. Všk. Druh druhu hlavu krivie a k tomu p-ci suší pleskají okolo uší. St. skl. V. 197. P-kem n. políčkem udeřenu býti pro ledacos se stane. Kom. J. 670.

228717   Pohlavek Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlavek, val. ýtrbos. Cf. Zhiívanec Koupiti něco za p ; To je za p. (lacino). Us. Žertem : Já ti dám p., až se skulíš do jablek. Druhý: A já tobě ránu, až se sku- líš k sv. Jánu. U Bydž. Kšť.

228718   Pohlaví Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlaví, n., lépe: rod, das Geschlecht. Nz. Jak p., tak manželské spojení pro plod jest. Kom. P. mužské, ženské. P, ženské, též pěkné, bílé, krásné. Vz Pleť. Náklonnosť p. Plk. Panna, která mužského p. ještě ne- poznala. V. Po vymření mužského p. Ženské p. milovati. V. Obojí p. = muži i ženy. V. -- O zvířatech a rostlinách: P. samčí a samicí. Rostl. Rozličné p. zvířecí; zná pán p. svého dobytka. BO. Prodávali sú p. oslové za 80 střiebrných. Bj. — P., v mluvnici: p. (rod) mužské, ženské, nijaké (neobojí, věcné, střední). — P., v hudbě. P. tvrdé, měkké, Dur-, Mollgeschlecht. Mus. — P., způsob, druh, Art, Gattung, f. Poslal královi roz- ličného pohlavie roucha. Palk. 301. Vybral prostěradla a podušky, sedmero pohlavie toho a polštář. Pč. 45.

228719   Pohlavice Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlavice, e, f. = pohlavek. U N. Brodu. Brnt.

228720   Pohlávka Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlávka, y, f., ohlávka, Halfter, f. Rozk.

228721   Pohlavkovati Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlavkovati. — koho = pohlavky ně- komu dávati, Kopfstücke geben. Br. — co, hudeln. Ten to pohlavkuje (špatně dělá). — Jg-

228722   Pohlavkový Svazek: 9 Strana: 0232
Pohlavkový. P. střela = pohlavek. Brt. P. n. 3.

228723   Pohlavné Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlavné, ého, n., daň z hlavy. Vz S. N. Kopfsteuer, f.

228724   Pohlavně Svazek: 10 Strana: 0270
Pohlavně, geschlechtlich. P. dospívati. Hol. Met. II. 305.

228725   Pohlavní Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlavní jméno, pud, Geschlechts-, daň, Kopf-. Jg. P. slovo, Geschlechtswort, šp. m. člen. Nz. P. ústroje mužské či plodidla: 1. varlata s nadvarlaty v šourku, 2. provázek chamový s chamovodem, 3. měchýřky se- menní, 4. žláza předstojná, 5. pyje; ženské či rodidla: 1. vaječníky, 2. vejcovody, 3. dě- loha, 4. pochva, 5. lůno. S. N.

228726   Pohlavní Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlavní. Slb. XLV. P. buňka, Osv. I 47., zvíře, Ves. I. 98., láska, Dch., rozple- meňování, Ves., NA. V. od. II. 30., 31., ob- cování, neschopnosť (agenesie)

228727   Pohlavní Svazek: 7 Strana: 1360
Pohlavní ústroje. Cf. Slov. zdrav. 454

228728   Pohlavní Svazek: 10 Strana: 0270
Pohlavní. Léky proti pudu p-mu, ant- aphrodisiaca. Ktt.

228729   Pohlavnice Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlavnice, e, f., das Kopfbrett (in der Artillerie). Bur.

228730   Pohlavnička Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlavnička, y, f., die Kopftafel, der Kopizettel. Čsk.

228731   Pohlavnosť Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlavnosť, i. f., die Geschlecktlich- keit, Sexualität. P. rostlin, Osv. VI. 33 , květů. Hg 33. Ztráta p-sti v bot., apogamia. Ott. II. 516.

228732   Pohlavný Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlavný, podlé hlav, Kopf-, nach Köpfen. Vz Pohlavné.

228733   Pohlavování-se Svazek: 8 Strana: 0292
Pohlavování-se = dělení-se dle pohlaví (u rostlin), Am. Orb. 10.

228734   Pohlazenka Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlazenka, y, f., agyrium, der Glatt- pilz, houba. Vz Rstp 1943.

228735   Pohlázeti Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlázeti, pohlazovati, vz Pohladiti.

228736   Pohlazknúť Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlazknúť = brouskem zlehka pobrou- siti, přetáhnouti. Já ti tu kosu pohlazknu. Slez Šd.

228737   Pohlázknúť Svazek: 10 Strana: 0650
Pohlázknúť = pohladiti. Vz Brt. Sl.

228738   Pohlazování Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlazování, n., das Glätten, Streichen, Streicheln. Us.

228739   Pohlazovati se Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlazovati se. P-zuje se, bude pršať. Zlínsky. Brt. D. 251.

228740   Pohlcení, n Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlcení, n., das Verschlingen, die Ver- schlingung. Kom.

228741   Pohlcenina Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlcenina, y, f. Když kapanina nebo pevnina plyn nějaký do sebe přijala, hmota zplozená slove p., durch Absorbirung eines Gases entstandene Mischung. Chym.

228742   Pohlcený Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlcený; -en, a, o, verschlungen, ab- sorbirt. P plyn, světlo, teplo Mj. — čím. Město vodou p-né. Osv. — kde. Vzduch ve vodě p-ný. Kk. Fys. 69.

228743   Pohlcovačnosť Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlcovačnosť, i, f., die Verschluckungs- kapacität. Šp.

228744   Pohlcování Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlcování, n., das Verschlingen, die Ab- sorbirung. Krok. P. jest vlastnosť pevných a tekutých těles, plyny do sebe vsávati n. na svém povrchu zhušťovati, anižby lučebné proměny při tom se dály. Blř.

228745   Pohlcování Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlcování tepla, plynů. Mj. 116 Cf. Ott. I. 96., Šf. Poč. 54., Schd. 1. 34 (Ab- sorpce).

228746   Pohlcovaný Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlcovaný; -án, a, o, verschlungen. Jg.

228747   Pohlcovati Svazek: 2 Strana: 0672
Pohlcovati, vz Pohltiti.

228748   Pohle Svazek: 2 Strana: 0672
Pohle, hle, sieh. Adam z Vinoř.

228749   Pohled Svazek: 2 Strana: 0672
Pohled, u, m., pohledění nač, pozření, das Hin-, Anschauen, das Hin-, Ansehen, der Augenmerk, Blick. Na p. jsou vzdálené lesy modré. Ml. P. na krajinu, na Prahu. Zpětný p., Rückschau, f.; p. na svět, die Weltanschauung; běžný p., flüchtig; divný na to p., es nimmt sich sonderbar aus; p-dem se nasytiti; chtivý p., begehrlich, Dch., pro- nikavý. Km. — Pozn. Pohled vychází od pozorujícího, tedy často lépe: objev, zjev, ku př. to byl neočekávaný p. Ml. — P., obličej, tvář, die Miene, äussere Gestalt, das Ansehen. P. broukavý, úsměšný. P. města, das äussere Ansehen der Stadt. Dch. Z p-du ho znám. Us. Jeho p. neslibuje (neprozrazuje. Sych.) nic dobrého. D. — Na p., dle zdání. Na p. zdá se býti samá poctivosť. Sych. Na p. byl menší. Na p. mrtvý. Plk. Zvěř na p. hrozná. Us. Jednání na p. (na oko, pod barvou, pod zástěrou, s obmyslem; jednati na oko, na bělo.). J. tr. Na první p.; jest na p. zdráv, šťasten. Nt. Ráj na p. Dch. — Vz Pohledění, — P., vsi a) v Chotěbořsku, b) v Chrudimsku, c) v Ledečsku. PL.

228750   Pohleď Svazek: 2 Strana: 0673
Pohleď, i, f., něm. Frauenthal, ves u Něm. Brodu. Vz S. N.

228751   Pohled Svazek: 7 Strana: 0311
Pohled = pohledění. P. do dálky, die Fernsicht, Posp., do okolí. Šml. P-dy očí. Lpř. P. dlouhý, snivý, Vrch., ohnivý, Osv. I. 182., plachý. Vrch. Vydržeti něčí p.; P. k někomu pozvednouti. Vrch. Všetko pře- letěl zběžným p-dem. Vlč. Neměla pro ji- ného ani p-du. Sá — P. = obličej, tvář- nosť. P. čelný (z předu), se strany. NA Obraz 24. ukazuje předmět v p-du, obr. 25. v průřezu. NA. — P., Frauenthal, ves u N. Brodu. Blk. Ktsk. 1387. P. v Čásl. a Chrud. ib., Sdl. Hr. I. 146., Rk. Sl.

228752   Pohled Svazek: 9 Strana: 0232
Pohled. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 236b. XV. 3.

228753   Pohledání Svazek: 2 Strana: 0673
Pohledání, n., die Aufsuchung, Forde- rung. Byl Člověk k p. (jehož by pohledal). On jest řečník k p., den man suchen müsste. Sych.

228754   Pohledanosť Svazek: 2 Strana: 0673
Pohledanosť, i, f., vz Dluh. P., lépe: po- hledávání, 1. vůbec to, čeho kdo na druhém právo má žádati n. vyhledávati; jest tedy předmět práva, zvl. předmět osobného práva; 2. summa peněžní, kterou kdo za kým má. Vz S. N. Die Aktivforderung, Forderung. P. za práci, p. obchodní, dobytná, tržební. J. tr. P. za pravou uznati, zapraviti, ohlásiti, do určitého času ohlásiti, za někým míti; v dluhu ujati; více nežli p. obnáší; výrok o pravosti p-sti učiněný; p-sti dobyti; na zadlužilém nějakou p. míti. Řd. Dáti p. do protokolu, eine F. zu Protokoll anzeigen. J. tr. P. k položce v první, v druhé atd. třídě věřitelů konkursních, Postforderung; p. podstaty po dobrém vyupomínati. J. tr. Vzájemná p., p. proti p-sti, Gegenforderung. J. tr. Vz Pohledávka.

228755   Pohledaný Svazek: 2 Strana: 0673
Pohledaný, gesucht, verlangt, gefordert. Jg.

228756   1. Pohledati Svazek: 2 Strana: 0673
1. Pohledati; pohledávati = něčeho po- někud n. pilně n. dlouho hledati, suchen, auf- suchen, s vedlejším smyslem dobývání, po- žadování, suchen, fordern, ansuchen, ver- langen, abfordern; žádati,ansuchen,ersuchen. — co. Co zde pohledáváš? D. P. léno (na- dání na hory, muthen). Jg. Nemám tam co p. Nt. — koho (gt., komu). Musím jiného pána sobě pohledati. V. Aby jiné pohledal manželky. Háj. P. prostředku. Kom. Tako- vého muže musíme pohledati. Us. Takového člověka by tyhle doby pohledal. U Rychn. Navrácení cti své p. Šm. — co, čeho na kom, od koho. On toho na mně, ode mne pohledává. Ros. Poněvadž vy od nás takovou věc pohledáváte. Na Mor. Brt. Pohledám toho na tobě. Us. Náhrady, věcí neslušných na někom p. Sych. Na sedlácích snůška na dě- lání silnice se pohledává. Sych. Kdoby na nezletilých něco měl p. Er. — J. tr. — čeho kde. Račte někoho správného p. mezi sebou, kterýžby uměl atd. Solf. P. svých věcí u koho. Konáč. Já si to budu u soudu pohledávati. Us. u Rychn. P. u někoho 20 zl., ein Guthaben von 20 Gulden bei Jemanden haben. J. tr. P. něčeho při někom. T., Jv. — čeho zač. Jaké odměny smíte za tu práci p. Sych. — co, čeho za kým, peníze. Us. — koho skrze co. Protož ďábel všech skrze vnady těla p., všech zkusiti musí. Rvač.

228757   2. Pohledati Svazek: 2 Strana: 0673
2. Pohledati, vz Pohleděti.

228758   1. Pohledati co kde Svazek: 7 Strana: 0311
1. Pohledati co kde. Co u mne v truhle hodinu pohledáváš? Sá. — co komu Po- hľadám sie dievča, čo srdcu rozumie. Slov. Bl. Ps.

228759   Pohledávajičnosť Svazek: 2 Strana: 0673
Pohledávajičnosť, pohledávatelnosť, po- hledávanosť, i, f. = pohledávání, die Forde- rung. Vz Pohledanosť. Ros.

228760   Pohledávajičný Svazek: 2 Strana: 0673
Pohledávajičný, pohledávatelný, pohle- dávaný, gefordert, angesucht. Ros.

228761   Pohledávání Svazek: 2 Strana: 0673
Pohledávání, n., žádání, Anspruch, m., Forderung, Anforderung, f., Guthaben, n. P., žádání něčeho na někom, právo k něčemu. J. tr. P. druhé strany. D. Čeho máš zde k p. ? D. Neměti nic k p. Th. P. v penězích zaplatiti. HGB. Art. 265.

228762   Pohledávaný Svazek: 2 Strana: 0673
Pohledávaný; -án, a, o. P. právo, ein angesprochenes Recht. J. tr.

228763   Pohledávek Svazek: 2 Strana: 0673
Pohledávek, vku, m., pohledávání, die Forderung. Zlob.

228764   Pohledávka Svazek: 2 Strana: 0673
Pohledávka, y, f., užívanější nežli po- hledávek. Die Forderung. ??. Vz Pohledanosť, Pohledávání. P. dobytá, zadrželá, zbylá (ne- zaplacená); výkaz, kniha pohledávek; p-ky ohlásiti, opověděti; p-ky jsou si na odpor, jedna druhé se příčí; p-ky po dobrém vy- upomínati; p. ta činí 100 zl. Šp.

228765   Pohledávka Svazek: 7 Strana: 0311
Pohledávka. Dlužní p. Dch. P. ze směnky, Wechselfordnrung. Šp. Uhraditi p-ku. Schlz.

228766   Pohledávka Svazek: 9 Strana: 0232
Pohledávka: neoběžná, oběžná (dluho- pisy, akcie, směnky, papírové peníze); dluho- pisy zase: úpisy a půjčky. Blm. I 40. — 40.

228767   Pohledávka Svazek: 10 Strana: 0271
Pohledávka, y, f. Postup p- vek. Ott. XX. 312.

228768   Pohledávkový Svazek: 7 Strana: 1360
Pohledávkový. P. kniha (kde jsou po- hledávky zapsány). Šd.

228769   Pohledavý Svazek: 7 Strana: 0311
Pohledavý = podezřivý. Slov. Bern.

228770   Pohledec Svazek: 2 Strana: 0673
Pohledec, dce, m., Pohledetz, ves u No- vého Města na Mor. PL.

228771   Pohledění Svazek: 2 Strana: 0673
Pohledění, n., popatření nač, das Sehen auf etwas, Ansehen, die Ansicht, Besichtigung, Anschauung, der Anblick. V. Nesuďte z sa- mého p. Br. Zamilované p. D. Neveselého p. V. Hrozný na p. V. Na p. krásný. Br., Jel. Město na p. skvělé. Kom. Na p. zdá se to býti klášter. Pref. Na p. není k rozeznání. Us., Šm. Vz Pohled.

228772   Pohledění, poblednutí Svazek: 2 Strana: 0610
Pohledění, poblednutí, n., das Erblei- chen, Blasswerden, Erblassen. Rozk., Ctib.

228773   Pohleděti Svazek: 2 Strana: 0610
Pohleděti = zblednouti. Kat. 879. Vz Poblednouti.

228774   Pohleděti Svazek: 2 Strana: 0673
Pohleděti, pohleď, ěl, ění a na Mor. -zen, eni; pohlédnouti, pohlídnouti, dni (na Mor. místy pohleň, sieh, Tč.), dnul a dl, utí; pohlé- dati, pohlídati, (pohlezovati, zastr.), pohlízeti, pohlížeti, el, en, ení; pohlédávati, pohlídávati, pohlízívati, ansehen, anschauen, -blicken, be- sehen, aufschauen, einen Blick thun. Jg. — abs. Pohleď pak, jak podmaněna jest mysl náruživostem. Kom. — kam (nač, k čemu, do čeho). Pohleděvše na se zasmáli se. Bart. Pohleděv naň. Kom. Pohleď na to, co ti pro- spěje. Jel. Vz Hřích. Při poslušenství na vněšné postavení toho, jemuž poslušenstvím povinni jsme, pohlédati potřebno. Sš. L. 47. Pohleď tuto hodinu k skutkům rukou mých. Ben. P. do vody. Lom Pohleďme si v oči. Ros. Pohleď v nebe očima. Kat. 2837. Raděj jsme bolestem pohlíželi v oko. Hdk. C. 12. — kam jak. Měsíc do vězení pohlíží s veselou tváří. Č. Na ptáka s napiatou pozorností p. Ml. Do nebe tváří pokornou pohleděv řekl. Prot. 211. P. na komoně zrakem výra sto- letého. Jab. 141. P. kosířem (na křivo, po straně), Jg., Šm., očkem. Us. Neproměněnou tváří naň pohlézoval. Aesop. — odkud: s věže na město, z domu. Us. Pohleď trochu z hřbitova. Er. P. 514. Ze světel těch báně pohlídává na tě oko Páně. Sš. Br. 17. — komu čeho. Pohlídej mu toho (trochu hlídej). Ros. — po kom. Sedla si tam na bránečku, pohlédala po synečku. Anth.

228775   Pohleděti Svazek: 7 Strana: 0311
Pohleděti. — abs. Idu k nemocnému pohlédnút (invisere); Di kury pohlédnúť (ohledati). Brt. D. 251. — kam (komu jak). P. někomu do očí. Us. Šbr. P. na někoho truchlivě, laskavě, Sá., bystře, po očku, Vlč., s pohrdáním, chladně, Hrts., všetečně, Mž. 87 , zrakem hněvivým, Vrch., plaše, s lehkou myslí, Osv.; k někomu vy- zývavě, tázavě, s hrůzou, zrakem snivým, Hrts., s trpkostí, s hněvem, Šmb., prosebně, vyčítavě. Šml. Pohlídá na tebe jak bukový hromeček. VSlz. I. 236. Kdo pod nohy nepohlídá, do jámy upadá. Slov. Tč. — po čem. Frankové ode dávna chtivými zraky pohlíželi po Italii. Šbm. Stř. II. 9. — kudy: vůkolím. Mcha. — co kde. Ta jména zví- davý čtenář ať sám u Plinia pohledá. Šf. Strž. I. 521.

228776   Pohledí Svazek: 7 Strana: 0311
Pohledí, n. Ona má mužské p. Sš. P. 104.

228777   Pohledně Svazek: 9 Strana: 0232
Pohledně = na pohled hezky. P. něčím zamávati. Osv. 1897. 614.

228778   Pohlednice Svazek: 9 Strana: 0232
Pohlednice, e, f., Ansichtskarte. Us.

228779   Pohlednice Svazek: 10 Strana: 0271
Pohlednice, e, f. = lístek korrespondenční opatřený na straně dopisní pohledem na krajinu, město, budovy, výjevy ze života. Vz Ott. XIX. 1048.

228780   Pohlednutí, pohlídnutí Svazek: 2 Strana: 0673
Pohlednutí, pohlídnutí, n., das Anblik- ken, Anschauen, der Anblick. Na p. půjčiti. Kom. Bolestné jest p. (podívání) naň. Sych.

228781   Pohledný Svazek: 2 Strana: 0673
Pohledný člověk, pěkný pohled mající, ansehnlich, hübsch. Us. Kdesi cosi, že prý není výrostný a při tom (že prý je) nepo- hledný a odšpulený. Sá.

228782   Pohledný Svazek: 7 Strana: 0311
Pohledný. Julka byla p-ná; Má p. tvar- nosť; Zrobil jim p. kožušky. Prss.

228783   Pohledomet Svazek: 10 Strana: 0271
Pohledomet, u, m. = kukátko. Čch. I. Pov. 98.

228784   Pohledověda Svazek: 2 Strana: 0673
Pohledověda, y,ť., die Physiognomik. Rk.

228785   Pohledový Svazek: 9 Strana: 0232
Pohledový lístek (s obrázky). Us.

228786   Pohledský Svazek: 7 Strana: 0311
Pohledský klášter. Arch. VIII. 599. Vz Pohled (místo).

228787   Pohledy Svazek: 2 Strana: 0673
Pohledy, dle Dolany, Pohluda, něm. Pohler, ves u Březové na Mor. PL.

228788   Pohleň Svazek: 2 Strana: 0674
Pohleň, vz Pohleděti.

228789   Pohlezení Svazek: 2 Strana: 0674
Pohlezení = pohledění. Ros.

228790   Pohliadok Svazek: 8 Strana: 0570
Pohliadok, dku, m. = pohledění. Slov. Zátur.

228791   Pohlid Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlid, gt. pohledu, m. = pohled. Laš. Tč.

228792   Pohlídati Svazek: 2 Strana: 0674
Pohlídati, vz Pohleděti.

228793   Pohlídečný Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlídečný = perspektivní, perspekti- visch. P. průmět. Nz.

228794   Pohlídka Svazek: 2 Strana: 0674
Pohlídka, y, f., pohled, pohledění, das Ansehen, die Ansicht. P. hlavní; z předu, die Vorderansicht. Nz.

228795   Pohlídka Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlídka, die Perspektive. P. s hůry, die Vogelperspektive. Nz

228796   Pohlit se V Čem Svazek: 9 Strana: 0232
Pohlit se V Čem = přehrabávati. Jílemn. Bes. 1871. 507.

228797   Pohlížeti Svazek: 2 Strana: 0674
Pohlížeti, vz Pohleděti.

228798   Pohlížitel Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlížitel, e, m, der Betrachter. Dch.

228799   Pohlobiti Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlobiti, nach einander zusammendrük- ken, vernichten. Šm.

228800   Pohločka Svazek: 7 Strana: 0311
Pohločka, y, f., die Stirnbinde. Slov. Ssk.

228801   Pohlodati Svazek: 2 Strana: 0674
Pohlodati; pohlosti (zastr.), pohlodl, den, ení; pohlodávati, nach einander zerbeissen, zernagen. — co. Kozy haluzy pohlodaly. L.

228802   Pohlodek Svazek: 2 Strana: 0674
Pohlodek, dku, m., koláč hrubý, ein Kuchen vom groben Mehl. Us., Kom.

228803   Pohlodek Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlodek, dka, m., vz Hnízdě (dod.).

228804   Pohlodek Svazek: 9 Strana: 0232
Pohlodek, dku, m. V dole tom jsou věci již chudé a p-dky neodplatné (se nevyplá- cející) Dač. II. 166.

228805   Pohlodek Svazek: 10 Strana: 0271
Pohlodek, dku, m. Pecky, kosti, p-dky (k čemu potřebí dobrých zubů). Kom. Did. 263.

228806   Pohlody Svazek: 2 Strana: 0674
Pohlody, dle Dolany, něm. Pahlet, ves u Jirkova. PL.

228807   Pohlomožiti Svazek: 2 Strana: 0674
Pohlomožiti, vz Polomoziti.

228808   Pohloubiti Svazek: 2 Strana: 0674
Pohloubiti, il, en, ení; pohlubovati, tiefer machen. — co: jámu, nachteufen, weiter ab- teufen. Hř. — čeho. Dal jsem té studnice na dva sáhy p. Ros.— se k čemu: k pře- bývání, sich vertiefen. Br.

228809   Pohloupěti Svazek: 2 Strana: 0674
Pohloupěti, ěl, ění, pohloupnouti, pl-, utí, dumm werden. Jg.

228810   Pohloupitel Svazek: 7 Strana: 0311
Pohloupitel, e, m. = kdo jiné pohlupuje. Koll. III. 180.

228811   Pohloupiti Svazek: 7 Strana: 0311
Pohloupiti, pohlupovati = hloupým či- niti.

228812   Pohlouplý Svazek: 2 Strana: 0674
Pohlouplý. Je p. = drobet hloupý, etwas dumm, blödsinnig. Plk.

228813   Pohlreich Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlreich, a, m Jg. H. 1. 613.

228814   Pohlta Svazek: 2 Strana: 0674
Pohlta, y, m, dle Despota, poberta, nena- syt, nesyta, der Nimmersatt. Jen aby nebyl p. (aby nebral všeho neslušne). Na Dobrušce. Vk.

228815   Pohltati Svazek: 7 Strana: 0311
Pohltati, vz Pohltiti.

228816   Pohltati co čím Svazek: 10 Strana: 0271
Pohltati co čím. Myslí, že všetek rozum lyžicou p-tal (pochlípal). Rizn. 175. Sr. Po- hltiti.

228817   Pohltiti Svazek: 2 Strana: 0674
Pohltiti, pohlť, tě (íc), il, cen, ení; po- hltnouti, tnul a tl, ut, utí; pohltati, pohlco- vati = požrati, požírati, verschlucken, ver- schlingen, fressen. — co. Delfín ryby po- hlcuje. Har. Oheň pohltí všecko. V. Všecko by sám rád pohltil (o lakomém). Vz Lakomý. Č. Us. — co kam. Bohatství všech v se pohlcoval. Br. — čeho. Aniž oblo požírají aneb kusů pohlcují, ale žvykajíce jedí. Kom. — koho jak. Onoho muže dlouhý světa věk dávno skrze smrť pohltil. Troj. — co čím: očima. Nt.

228818   Pohltiti co Svazek: 7 Strana: 0311
Pohltiti co. Válka p-la mnoho peněz. Šmb. Vlny loď p-ly. Dch. Voda pohlcuje vzduch. Us. Pdl. Těleso to p-cuje světlo. Mj. Hmota pevná p-cuje tekutiny; kapalina p-cuje plyny. Mj. 20. Mládenci najiete sa dosci, keď nebude masa, pohlcete kosci. Pis. slov. — odkud. Kyselina tato vodu i z povětří lakotně p-cuje. Mj. 37. — co komu. Budem ju pásť vo dne, v noci, ne- pohlcú mi ju vlci. Koll. Zp. 1. 281. — co jak. Chtěli, By je mocí p-li proti sprave- dlnosti. Bart. 115. — na čem. Nevím, co si na tom člověku pohltali, was sie an die- sem Menschen gefressen haben. Dch.

228819   Pohltiti co Svazek: 10 Strana: 0271
Pohltiti co. Rádi by vešken svět na zboží p-li. Hus. Post. 198.

228820   Pohltnosť, i Svazek: 7 Strana: 0311
Pohltnosť, i, f. = schopnosť k pohlco- vání, die Absorptionsfähigkeit. Šp.

228821   Pohltný Svazek: 7 Strana: 0311
Pohltný, absorptionsfähig. Šp.

228822   Pohlubiti Svazek: 2 Strana: 0674
Pohlubiti, il, en, ení, tief versenken. Dch.

228823   Pohlúbiti Svazek: 9 Strana: 0232
Pohlúbiti strúhu (hlubší udělati). 1501. Arch. XVII. 491.

228824   Pohlubovati Svazek: 2 Strana: 0674
Pohlubovati, vz Pohloubiti.

228825   Pohlučeti Svazek: 2 Strana: 0674
Pohlučeti, el, ení, etwas lärmen, tosen. Ros.

228826   Pohlučeti koho Svazek: 7 Strana: 0311
Pohlučeti koho = povaditi se s kým. Mor. Rgl.

228827   Pohlučný Svazek: 2 Strana: 0674
Pohlučný, lärmend. Dch.

228828   Pohlučný. P Svazek: 10 Strana: 0271
Pohlučný. P. město. Mark.

228829   Pohluda Svazek: 2 Strana: 0674
Pohluda, vz Pohledy.

228830   Pohludek Svazek: 7 Strana: 0311
Pohludek, dku, m. = pohlodek. Sš. P. 745.

228831   Pohluchnouti Svazek: 2 Strana: 0674
Pohluchnouti, chnul a chl, utí, taub werden. — od čeho: od silného střílení. Us.

228832   Pohluk Svazek: 2 Strana: 0674
Pohluk, u, m., Getöse, n., Lärm, m. Pal. P. rozječený. Dch.

228833   Pohlupavec Svazek: 10 Strana: 0271
Pohlupavec, vce, m., nadávka. Slez. Vyhl II. 335.

228834   Pohlupavý Svazek: 10 Strana: 0271
Pohlupavý = přihlouplý Syn drobet p-vy. Slez. Vyhl. II. 295.

228835   Pohlušiti Svazek: 2 Strana: 0674
Pohlušiti, il, en, ení; pohlušovati, be- täuben. — koho čím. Svým křikem všecky nás pohlušíš. L.

228836   Pohłutka Svazek: 9 Strana: 0232
Pohłutka, y, f. = chléb pečený kravám na štědrý den ze všech druhů mouky a koření. Slez. na Morávce. Čes. 1. 1897. 463. Dle Lor. není prý tam známo.

228837   Pohmatati, pochmatati, pošmatati Svazek: 2 Strana: 0674
Pohmatati, pochmatati, pošmatati, (zastr. pohmatiti, il, cen, ení), betasten. — co, čím: rukou.

228838   Pohmožděnina Svazek: 7 Strana: 0311
Pohmožděnina, y, f. = rána pohmo- žděním vzniklá, die Quetschung. Us. Cf. Slov. zdrav.

228839   Pohmožditi Svazek: 2 Strana: 0674
Pohmožditi, il, ěn, ění, podrtiti, poma- čkati, nach einander zusammendrücken. — co. Ros. — čím. Us.

228840   Pohmožďovač Svazek: 7 Strana: 0311
Pohmožďovač, e, m., Ecrasseur, m.

228841   Pohňácat se Svazek: 9 Strana: 0232
Pohňácat se = povalovati se. U Pravo- nína. Vchř.

228842   Pohnací Svazek: 2 Strana: 0674
Pohnací, poháněcí. Vorforderungs-. P. list, rozkaz, provolání, lhůta. J. tr.

228843   Pohnanec Svazek: 2 Strana: 0674
Pohnanec, nce, m., ves u Tábora. PL.

228844   Pohnanec Svazek: 7 Strana: 0311
Pohnanec, nce, m. Sdl. Hr. IV. 285., 289., Rk. Sl.

228845   Pohnání Svazek: 2 Strana: 0674
Pohnání, n., das Antreiben. — P. (obe- slání) k soudu, die Belangung, Vorladung. Pr. měst. — P., ves u Tábora. PL.

228846   Pohnaný Svazek: 2 Strana: 0674
Pohnaný; pohnán, a, o, getrieben, vz Pohoniti. — P., obeslaný, obviněný, der Be- klagte. V. Když který póvod anebo p-ný, od něhož žaloba jde nebo odpověď, bez úřed- ničího odpuštění stojí v lavicích súdných. O. z D. A p-ný jmá samú přísahú otbyti póvoda. O. z D. Jestliže p-ný, jakož se ča- stěji přiházi, zapíral. CJB. 379. Pohnanému před soudem přísaha byla nalezena. Nalez. pr. zem. Soud žádných rukojemství straně pohnané dávati nemá. Hlas. Vz Obžalovaný, Žaloba, Vš. 567.

228847   Pohnaný Svazek: 7 Strana: 0311
Pohnaný. Vz Vš. Jir. 120., 128., 465., Zř. zem 117., 118., 466., 696., Cor. jur. IV. 3. 1. 414.—415.

228848   Pohnat Svazek: 7 Strana: 1360
Pohnati koho(gt.) Kdež týž Píka po- hnal jich a vinil; Že jest je (akkus.) pohnal. Arch. X. 552. — P. koho půhonem trho- vým. Púh. II. 162

228849   Pohnati Svazek: 2 Strana: 0674
Pohnati, vz Pohoniti.

228850   Pohněsť Svazek: 7 Strana: 0311
Pohněsť, alles kneten. Bern.

228851   Pohnětat sa Svazek: 8 Strana: 0292
Pohnětat sa po łavách — váleti se po lavicích. Zlín. Brt. I). II. 366.

228852   Pohnětati se Svazek: 2 Strana: 0674
Pohnětati se, tvrdě ležeti. Kanc. sv. St.

228853   Pohnětek Svazek: 2 Strana: 0674
Pohnětek, tku, m., druh chleba n. koláče, eine Art Brod o. Kuchen. Ros.

228854   Pohnětený Svazek: 2 Strana: 0674
Pohnětený; -en, a, o, geknetet. Dch. Vz Hněsti.

228855   Pohněv Svazek: 7 Strana: 0311
Pohněv, u, m., die Erzürnung. P-vem se pýře. Hdk.

228856   Pohněvanosť Svazek: 10 Strana: 0271
Pohněvanosť, i, f. Msn. II. 143.

228857   Pohněvati Svazek: 2 Strana: 0674
Pohněvati, ein wenig erzürnen. — se, koho s kým proč. Us. — si koho. Aby si svou milou nepohneval. Bož. Němc.

228858   Pohnikovati, zum Svazek: 2 Strana: 0674
Pohnikovati, zum Zorn reizen. Us. u Bo- leslavi. Vz Hníkati.

228859   Pohniličelý Svazek: 2 Strana: 0674
Pohniličelý, trochu uhniličelý, teig ge- worden. Ros. P. ovoce. Hý.

228860   Pohniličeti Svazek: 2 Strana: 0674
Pohniličeti, nach einander teige werden. Ros.

228861   Pohnilý Svazek: 7 Strana: 0311
Pohnilý, verfault. Stromy pokácené a p-lé. Osv.

228862   Pohnísti Svazek: 2 Strana: 0674
Pohnísti, hnětu, tl, ten, ení, nach ein- ander kneten. Ros.

228863   Pohnítať se Svazek: 7 Strana: 1360
Pohnítať se = posmětati se. Val. Mtc. XVI. 121. Vck.

228864   Pohnítati Svazek: 8 Strana: 0292
Pohnítati. Zlí duchové se mezi námi po- hnítajú (pomětají). Vck. Val. I. 96.

228865   Pohniti Svazek: 2 Strana: 0674
Pohniti, hniji, il, ití, verfaulen. Ovoce pohnilo. — komu kde: ve sklepě.

228866   Pohniti Svazek: 8 Strana: 0292
Pohniti. Aby ovoce nepohnilo. Kat. z Zer I. 269.

228867   Pohnízditi se Svazek: 2 Strana: 0674
Pohnízditi se, il, ění, nisten. Ros.

228868   Pohnoj Svazek: 2 Strana: 0674
Pohnoj, e, m., pohnojení, die Düngung. 1574.

228869   Pohnojení, n Svazek: 2 Strana: 0674
Pohnojení, n., das Düngen, Bedüngen, die Bedüngung. Jg.

228870   Pohnojený čím Svazek: 7 Strana: 0311
Pohnojený čím: kravským hnojem. Us

228871   Pohnojiti Svazek: 2 Strana: 0674
Pohnojiti, il, en, ení; pohnojovati, be- düngen, bemisten. V. — co čím: pole do- bytčím hnojem, guanem, umělým hnojem.

228872   Pohnojiti Svazek: 8 Strana: 0292
Pohnojiti = pomazati, ušpiniti. Cf. Roz- hnusiti. Aby se s ovocem šetrně zacházelo, aby se buď nepohnojilo aneb jináče nerozhnusilo. Kat. z Žer. I. 244.

228873   Pohnojiti co kde Svazek: 7 Strana: 0311
Pohnojiti co kde: pole po stráni, při lese atd.

228874   Pohnouti Svazek: 2 Strana: 0674
Pohnouti, pohnu, pohni (ěme, ěte), pohna (ouc), hnul n. (pohl, zastr.), pohla, hlo, ut, utí; pohýbati,pohybovati = ohnouti, beugen; věc cele n. dílem z místa n. stavu pokojného přivésti, bewegen, anregen, erschüttern; roz- ličnými prostředky vůli stanoviti, bewegen; city vzbuditi, Empfindungen hervorbringen, bewegen, rühren, anziehen; zbouřiti, znepoko- jiti, in Unruhe, Bestürzung versetzen, einen Auflauf erregen, verursachen; — se = z místa se hnouti, ustoupiti, sich bewegen, sich rühren ; odebrati se někam, aufbrechen, davon ziehen; citem pojatu býti, gerührt, bewegt werden. Jg. Ani se nepohne. Jak se pohnu, je mi zima. Us. Nemoc se pohne (změní). Us. — co koho: žaludek pohnouti (laxiren). Bern. To kázání pohlo všechen lid n. vším lidem. Us. Srdce, mysl něčí p. Bern., Jel. — koho, co. se čím (proti čemu). P. nohou. Us. Ani ruky ani nohy proti Vám nepohne. Flav. P. tělem. Měšcem musí pohnouti, kdo nechce pří svou propadnouti. Sych. Těmi pohyboval (je bouřil a podněcoval). Bart. Ctirad pohnul se panenskými slzami. V. Pohnul ho tím. Ros. Vítr stromy pohybuje. Us. Někoho svou řečí p. D. Pohnouti kým. V., Jel. P. se milo- srdenstvím. V. Srdce láskou se pohybuje. D. Lumír slovy i pěniem bieše pohýbal Vyše- hrad i vsie vlasti. Rkk. 9.Vz Instrumental, Slovn. I. 584. r. s h. 31. Čechové se proti tomu legatovi velmi pohnuli, až k němu ošklivosť a závisť měli. Let. 551. Kým ne- pohneš brkem, toho strč podávákem. č., Pk. Štěstím takovým pohnul se. Pal. III. 2. 138. Marná chvála i peciválkem pohne. Č. — co, koho, se k čemu: k hněvu, k milosti, V., k útrpnosti, D., k smíchu, k pláči. Sych. K lí- tosti se p., k hněvu. V. — čeho k čemu. Ta věc i železných myslí k lítosti pohnouti může. Zyg. — se, koho kam: v hněv. Troj. Pohnul se odtud do Hradecka (odebral se). Ros. — koho, se z čeho. Pohnu-li se z po- stele, zima mne drobí. Sych. Z tohoto místa se ani nepohne. Us. Z neštěstí bližního se p. V. P. koho z města, z úřadu (odstraniti). Bern. P. se z rozumu. Mt. S. — se nad čím. Sám ty věci spatřil a nemálo se nad nimi pohnul. Žer. Sn. 79. — se na koho oč. Pohnul se na ně o to velmi, až jim o to přísně do- mlouval. Bl. Aug. 58. — se při čem. Které ač kamenné srdce nemělo by se při slzách jejích p.? Sš. L. 81. — se jak. Se strachem se pohybuji. D. — koho, se kde. Pohnul se v srdci sultán. Hlas. Pohnuli se v srdcích svých. V. Pohybovati čím v čem. — se na koho = rozhněvati se. V., Háj. — se kudy. Vozy zdlouha po silnici se pohybovaly. Ml. — (se) kde od čeho. Dříví se pohybuje v lese od větrů. Br. Od doufání v Boha se nepo- hybovati. Br. Nedal sebou od spravedlnosti pohnouti. V. Od debsu jezdcóv a kol vozóv pohnú se zdi (Ez. 26. 10). BO.

228875   Pohnouti Svazek: 7 Strana: 0312
Pohnouti. Ž. wit. 16 5., 37. 17., 52. 4. — kým, se čím. P. se hněvem. Výb. II. 1636 Z kořen jest pohnul Wigleff rotami antichristovými Chč. Mus. 1880. 540. — se komu jak Jak se člověkovi přes 50 po- hne = má 50 let. Val. Brt. D. 251. — se kudy. Kolem děcka p-la se náruč její. Kká. K sl. j. 88 — se kde (jak). P. se ve společnosti s jistotou. Hrts. Koule po- hybující se na čáře přímé. ZČ. I. 257. — proti čemu Vodorovně proti sobě se po- hybují. Kk. Br. 3. — kdy čím. To za té doby světem p-valo. Osv 1. 78. Vz Po- hýnať.

228876   Pohnouti Svazek: 7 Strana: 1360
Pohnouti. Pohnul se na své mysli a řekl jim. Griz. 77. a.

228877   Pohnouti Svazek: 8 Strana: 0292
Pohnouti. S pekným odprošováním, abych sa neráčil v hneve pohnúť. Phľd. XIII. 522. — co m. Um. Cf. List. lil. 1896. 347., Hnouti Zhrdati co (dod.).

228878   Pohnouti čeho Svazek: 9 Strana: 0232
Pohnouti čeho. Najprve vlí (Bůh) dar milosti své, ježto pohne jich, ale svobod- nosti neotejme. Št. Bes. 64. — co. Orfeus pohnul strom, kámen, vody. Slád. Kup 115. Slinku mu pohnul (nadělal chuti). Zat. Př. 69a. To by svatého pohlo. Ib. 365a.

228879   Pohnouti čím co Svazek: 10 Strana: 0271
Pohnouti čím co. Krokem svým by zemi pohla. Koll. Sl. dc. III. 7. (Lit. II. 210).

228880   Pohnoutka Svazek: 9 Strana: 0232
Pohnoutka, y, f. Pal. Radh. 152. Sr. Pohnutka.

228881   Pohnrechtní Svazek: 7 Strana: 0312
Pohnrechtní právo. Mus. 1882. 512 , 513.

228882   Pohňusky Svazek: 10 Strana: 0271
Pohňusky = zbytky (jídla). Mor. Čes. I. XI. 254.

228883   Pohnutě Svazek: 2 Strana: 0675
Pohnutě, s pohnutím, bewegt. Ve svém úmysle nepohnutě zůstati. Kom. Pevně a nepohnutě stáli. Ojíř.

228884   Pohnutelně Svazek: 2 Strana: 0675
Pohnutelně, beweglich. Nep. státi, fest. P. mluviti, mit Rührung.

228885   Pohnutelnosť Svazek: 2 Strana: 0675
Pohnutelnosť, i, f., die Beweglichkeit. V. P-sti mysli se podal. Zák. sv. Ben.

228886   Pohnutelný Svazek: 2 Strana: 0675
Pohnutelný = snadný ku pohnutí, be- weglich. Nep. úmysl, V., hvězda (stálá), Us., pilíř, muž. D. P. = netrvalý. V. — P., který jiným pohybuje, pohnutlivý, bewegend, rüh- rend. P. vyjádření, kázání. D. P-nou řečí svou nás oblomil. Sych.

228887   Pohnutelný Svazek: 7 Strana: 0312
Pohnutelný. P. svátky. Šf. III. 243. — P. = pohnutlivý P. příčina. 1657. Wtr.

228888   Pohnutelný Svazek: 8 Strana: 0292
Pohnutelný, beweglich. P. majetok. Pbľd XII. 331.

228889   Pohnutí Svazek: 2 Strana: 0675
Pohnutí, n., die Bewegung, Regung, An- regung, der Eindruck. P. země (třesení), V., moře, Us.; nemoci; mysli. V. P. k hněvu (hněvivost). Troj. Kázání k p. (pohnutelné). D. Beze všeho p. a lítosti na to se díval. V. — P., zbouření, der Aufruhr. P. národu. P. mysli, Us., matky. D. — P., odjití, der Aufbruch. D.

228890   Pohnutí Svazek: 7 Strana: 0312
Pohnutí, Bewegung. Bez p. státi, ležeti Vrch. — P. = zbouření Scházeli se před samým p-tím i potom. Bart. 86.

228891   Pohnutka Svazek: 7 Strana: 0312
Pohnutka žádosti Dk JP. 147. Z p tek politických něco učiniti. Šmb. Často by- chom se styděli za své největší skutky, kdyby svět věděl jejich p-tky. Sb. uč.

228892   Pohnutka (ne Svazek: 2 Strana: 0675
Pohnutka (ne: pohnútka), y, f., důvod pohnouti mohoucí, pobudka. P. zove se ona představa n. skupenina představ, jež člověka k činu nějakému přivádí. Hš. Vz S. N. Das Motiv, der Beweggrund, die Triebfeder. P. čistá, působná. MP. 3. V tom vědomí zá- ležela svrchovaná p. pro neohrožené působení. Sš. I. 330. Žádosť svou p-kami n. důvody stvrditi, opatřiti. D. Tato p. je nedůvodná. Sych. Jest mi něco p-kou k čemu. Nt. O in- strumentale p-ky vz I.584., 585., Brt. S. §. 135.

228893   Pohnutlivosť Svazek: 7 Strana: 0312
Pohnutlivosť, i, f, die Rührseligkeit. Dch.

228894   Pohnutlivý Svazek: 2 Strana: 0675
Pohnutlivý, který pohybuje, bewegend, rührend. P. slova (novější). Vz Pohnutelný. — Jg.

228895   Pohnutlivý Svazek: 7 Strana: 0312
Pohnutlivý. Dk. Pohřeb slavný byl, ale i p-vý. Sk.

228896   Pohnutosť Svazek: 2 Strana: 0675
Pohnutosť, i, f., die Bewegtheit, das Be- wegtsein.

228897   Pohnutý Svazek: 2 Strana: 0675
Pohnutý; pohnut, a, o, bewegt. S p-tou myslí. V. — čím: lítostí, milosrdenstvím. — Vz Nucený.

228898   Pohnutý Svazek: 7 Strana: 0312
Pohnutý. Moře p. Us. Pdl — jak. Čas divé p-tý. Mus 1880. 24. - k čemu: k sl- zám. Us.

228899   Pohoblovati Svazek: 2 Strana: 0675
Pohoblovati, nach einander hobeln. — co čím. Já sám tímto hoblíkem všecko po- hobluji. Us.

228900   Pohočí Svazek: 2 Strana: 0610
Pohočí, n., bok, die Seite. C. — P., die Böschung. Balb.

228901   Pohoda Svazek: 2 Strana: 0675
Pohoda, y, f., pohodlnost, pohodlí, die Bequemlichkeit. Kterúžkoli sobe pohodu učinil. Št. To jsou, jimž nejde o spásu svě- řenců, nýbrž toliko o mzdu, o p-du, o dobré bydlo. Sš. J. 173. Pán s učeníky netoliko žádné p-dy užiti a sobě odpočinouti, nébrž ani pojísti nemohl. Sš. Mr. 17. — P., koř. hod, stsl. god? = čas, Mkl. aL. 28., schö- nes Wetter, čas osením pohodlný; pohodlná, příznivá povětrnosť. Er. A když přijde na jaro p., přijď synáčku, přijď do vinohrada. Mor. p. 206. (Zb.). Sadila, sadila fialinku v roli, Boha prosila, aby dal p-dy. Ib. 327. Dobrou má p du. Plk. To je letos p. na obilí; letos mámo na všecko p-du. Us. Hý. — P., shoda, shodnost, srovnalost, die Uibereinstim- mung. Ty barvy jsou v pohodě. Marek. — P., bohyně jasného počasí. Kalina.

228902   Pohoda Svazek: 7 Strana: 0312
Pohoda, serenum = chvíle, počasí. Phľd. 1883. 141. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Zbrt. 289. Dy se máchá (pere), třa (třeba) vody, dy se suší, to p-dy. Mor Brt.

228903   Pohodák Svazek: 9 Strana: 0232
Pohodák, a, m. = pohodný. Čes. 1. VII. 121.

228904   Pohodelnosť Svazek: 7 Strana: 0312
Pohodelnosť, i, f = pohodlnosť. Bern.

228905   Pohodenský Svazek: 9 Strana: 0232
Pohodenský úrok. Adám. 15.

228906   Pohodí Svazek: 2 Strana: 0675
Pohodí, n., osm dní po hodech božích a jiných velikých svátcích. S. N. Die Oktave. Sr. Osmodnoví.

228907   Pohoditelný Svazek: 7 Strana: 0312
Pohoditelný, nützlich, brauchbar, Slov. Bern.; wegwerfbar.

228908   Pohoditi Svazek: 2 Strana: 0675
Pohoditi, il, zen, ení; poházeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; pohazovati, sem tam (drobet) hoditi, hier und da etwas werfen, streuen; odhoditi, stranou hoditi, verwerfen, auf die Seite werfen. — abs. Ovoca je, jak by pohodil (málo). Mor. Brt. — co. Kams to pohodil? Ledakde pohodí své věci. Us. — čím (s pohrdnutím): knihou. Us., Gníd., Zlob. — co čím: hromadu uhlí (milíř) mourem p. Vys. — si čím. Botami okolo boků si po- hazovali. Bož. Němc. — co komu. Ráno, v poledne, večer vozka koně nakrmí, před polednem a o svačinách jim pohazuje (drobet sena, otavy, jetele dává). Na mor. Zlínsku. Brt.

228909   Pohoditi čím Svazek: 7 Strana: 0312
Pohoditi čím: hlavou. Vlč., Tbz. — co komu. Bolo by mu predsa p dajakú fa- ričku, abysme ho mali z krku. Rr Sb.

228910   Pohodky Svazek: 2 Strana: 0675
Pohodky, pl., m., menší hody po větších, das Nachessen. Slov.

228911   Pohodlati Svazek: 2 Strana: 0675
Pohodlati, zuschicken, zubereiten. — co. Já to tam pohodlám (spořádám). Ros

228912   Pohodlí Svazek: 7 Strana: 0312
Pohodlí. Všecko to zde bude s lepším p-dlím. Us. Vk. Ženy poutníkům rády se v p. propůjčují. Har. II. 231 Tak čiň po- hodlé jiným, aby svého neopúštěl. Výb II. 936. Aby si činili p-dlé v potřebe tělesné, Št. Kn. š. 88. — P. = sam. u Vamberka; Friedrichshof, ves u Litomšl. Cf. Rk Sl.

228913   Pohodlí Svazek: 9 Strana: 0232
Pohodlí. Úsloví atd. vz v Zát. 203., X. 2.

228914   Pohodlí Svazek: 10 Strana: 0650
Pohodlí, n. = zábava. Ty tady mněly p. Hoš. Pol II. 64.

228915   Pohodlí, pohodlé Svazek: 2 Strana: 0675
Pohodlí, pohodlé, n., pohodlíčko, a, n. die Bequemlichkeit. P., takový stav, ve kterém nám všecky potřeby naše jsou na snadě. Vz Pohodlnosť, Pohoda. Nájemník dychtí po tělesných p-ích. P. časného čeni- chati. Sš. J. 173. Proti sobě vyznávajícímu dobře věří se, ale zase vyznání k svému p. nemá víry. CJB. 399. P. učiniti, udělati, sobě učiniti; k p. býti; p. zdraví svému učiniti. V. Ze země své p. a opatření míti. Štelc. Užitku a p. žádného z nich nemají. Reš. P. strojiti. Kom. P. příliš milovný. Sych. Pokud by' to s pohodlím (s prospěchem) obecním učiniti mohl. Nt. Volné p. Dch. Z nemožnosti anebo z p. neb z jiných příčin. Bž. 15.

228916   Pohodlík Svazek: 8 Strana: 0292
Pohodlík, a, m. = pohodník. Dšk. Jihč. . 12.

228917   Pohodlivosť, i Svazek: 7 Strana: 0312
Pohodlivosť, i. f. Dk. Roz. f. 32. Vz Pohodlnosť.

228918   Pohodlivý Svazek: 2 Strana: 0675
Pohodlivý = pohodlný. Scip.

228919   Pohodlně Svazek: 2 Strana: 0675
Pohodlně, příiezitě, bequem, gemächlich. P. jeti. Us. Jedním dnem p.tam dorazíš. Sych.

228920   Pohodlníček Svazek: 10 Strana: 0271
Pohodlníček, Čka, m. Máj. III. 18.

228921   Pohodlník Svazek: 7 Strana: 0312
Pohodlník, a, m., der Beqnemling. Dch.

228922   Pohodlnost Svazek: 2 Strana: 0675
Pohodlnost, i, f., vlastnost člověka, který se vyhýbá všemu namáhání v životě, die Be- quemlichkeit, Gemächlichkeit, Behaglichkeit. S. N., Ros.

228923   Pohodlnosť Svazek: 7 Strana: 0312
Pohodlnosť. Zvolili ho pro potřebu obce i p. 1529. Mus. 1880. 493

228924   Pohodlný Svazek: 2 Strana: 0675
Pohodlný, přílezitý, příhodný, případný, bequem, gelegen, günstig. Povětří zdravé a p. Har. P. počasí, čas, Sych., bydlení, Kom., byt, Dch., světnice. Kram. — před čím. Stánek bývá pohodlný před horkem a ne- počasím. Br. — P., užitečný potřebný, nütz- lich. Libé a p. věci si libovati. Kom. P. klam. Smrž. — čemu, komu. Aby jiným poho- dlným a užitečným byl. Reš., Trip., Čern. — k čemu. Čas je k tomu pohodlný. Sych.
K čemuž jest krása p-ná. Jel. — komu
v čem. Výb. I. 678. — P. člověk, pán =
pohodlí milující, bequem, gemächlich. —

228925   Pohodlný Svazek: 7 Strana: 1360
Pohodlný. P. stolice (pro jednu osobu naproti lavici pro několik osob) Mus. 1893. 96.

228926   Pohodlný Svazek: 8 Strana: 0292
Pohodlný; — -dlen. Gb. H. ml. I. 164., Št, Kn. š. 54. a.

228927   Pohodlý Svazek: 2 Strana: 0676
Pohodlý, kdo se s kým pohodl, uneinig, strittig. P-lé mířiti. Kom.

228928   Pohodly Svazek: 7 Strana: 0312
Pohodly, dle Dolany. sam u Plumlova; několik domkův u Skalice.

228929   Pohodna Svazek: 2 Strana: 0676
Pohodna, y, f. = pohodnice. Rk.

228930   Pohodná Svazek: 2 Strana: 0676
Pohodná, vz Pohodný.

228931   Pohodňák Svazek: 2 Strana: 0676
Pohodňák, a, m., holomek, der Schinder- knecht. D.

228932   Pohodně Svazek: 2 Strana: 0676
Pohodně = pohodlně. Scip.

228933   Pohodnice Svazek: 2 Strana: 0676
Pohodnice, e, f., rasovna, konědra, die Schinderei. — Pohodnictví, n., rasovstvi, das Schinderhandwerk. Us. — Pohodník, a, m., pohodný, ras, bál, der Schinder, Frei- mann. Ros. Vz Pohodný, 2.

228934   Pohodnice Svazek: 9 Strana: 0457
Pohodnice, e, f. = žena pohodného. Nár. sbor. 1901. 146.

228935   Pohodnice Svazek: 10 Strana: 0271
Pohodnice, e, f. Její popis vz v Ott. XIX. 1049.

228936   Pohodniště Svazek: 7 Strana: 0312
Pohodniště, ě, n. = mrchoviště. P. = pozemky u Třebenic na Litmš. BPr.

228937   Pohodnosť Svazek: 7 Strana: 0312
Pohodnosť = pohodlnosť.

228938   Pohodnout Svazek: 7 Strana: 0312
Pohodnout!. Nechať pohodne (uhodne). Vyb. I. 277. — co Ktož muož. ten p-dni radosť její. Št. Kn. š. 297.

228939   Pohodnouti Svazek: 2 Strana: 0676
Pohodnouti, dnul a dl, ut, utí; pohá- dati = trochu hádati, uhodnouti, ein wenig, eine Weile rathen. V. Pohodni, kdo jest ten (hádej). Leg. — co: sen p.(errathen). BO. — komu: Pohádejte mi. C. — z čeho. Eus., Trip. P. z ruky. Hý. — se jak. Toho domu prostředek, pokudž v pravdě může se p., to místo bylo, které ... Jel. — se = smluviti, shodnouti se, einig werden (v již. Čech. Kts.); roznepřáteliti se, sich überwer- fen, entzweien, veruneinigen. V., Kts. Škodu, jakžby se pohodla, nahradí, nach Abschät- zung. Exod. 22 5. — se s kým. S Petrem se pohodl. V. Už sem se s ním pohodil. Slez. Tč. — se oč. O přednost' se pohodli a svadili. V. — Kom. — s adv. Škaredě se spolu pohádali. Sych.

228940   Pohodnový Svazek: 7 Strana: 0312
Pohodnový, Schinder-. Soudil se s p-mi. Slov. Prss.

228941   Pohodnuti Svazek: 2 Strana: 0676
Pohodnuti, n., hádání, das Errathen. Reš. — P., sváda, Uiberwerfung, f. V nahodilém p. vyčetl mu vše. Kom.

228942   Pohodnuti Svazek: 9 Strana: 0232
Pohodnuti sna, solutio somnii. XV. stol. List. fil. 1901. 44.

228943   Pohodný Svazek: 2 Strana: 0676
Pohodný = pohodlný, bequem, füglich, günstig, nützlich. — komu v čem. Bohové jsou mu v lásce pohodní. Krok. — P., poho- dlný, ého, m., subst., ras, dříč, pohodník, šulka, bál, žertovně: antoušek, kožišník, stu- dený řezník, der Schinder, Wasen-, Rasen- meister, Abdecker, Freisass. Šp. Psinou za- páchá jako pohodný. Sych. — Pohodná, é, f. (dle Nová), die Wasenmeisterin.

228944   Pohodný Svazek: 7 Strana: 0312
Pohodný. Vz Er P. 401. P. čas = po- hodlný, příznivý. Val. Brt. D. 251.

228945   Pohodovati s kým kde: v Svazek: 2 Strana: 0676
Pohodovati s kým kde: v síni, pod loubím, abspeisen, ein wenig speisen. Hlas. Vz Hodovati.

228946   Pohodový Svazek: 7 Strana: 0312
Pohodový den. Hnoj. 65.

228947   Pohohárat si Svazek: 8 Strana: 0292
Pohohárat si = pohovořiti si. Záhoří. Brt. D. II. 366.

228948   Pohojdať se Svazek: 7 Strana: 0312
Pohojdať se = poknísati se Slov. Bern.

228949   Pohojení Svazek: 2 Strana: 0676
Pohojení, n. Heilung, ť. P. duše. BO.

228950   Pohojiti Svazek: 2 Strana: 0676
Pohojiti, il, en, ení, nach einander heilen. — co čím.

228951   Pohojiti Svazek: 7 Strana: 0312
Pohojiti. Dej mu (dítěti) toho kousek, ono se mu p-jí (ono se upokojí) U Olom. Sd.

228952   Pohojtať se Svazek: 7 Strana: 0312
Pohojtať se = pohoupati se. Slov. Bern.

228953   Poholdovati Svazek: 2 Strana: 0676
Poholdovati, betteln. Ros.

228954   Poholiti Svazek: 2 Strana: 0676
Poholiti, il, en, eni, abscheren. Ros.

228955   Pohon Svazek: 2 Strana: 0676
Pohon, u, m., die Eile. Však jsem měla p., jak jsem spěchala. U Dobrušky. Vk.

228956   Póhon Svazek: 2 Strana: 0676
Póhon, u, m., pohnání k soudu. Vz Půhon.

228957   Pohon Svazek: 7 Strana: 0312
Pohon, u, m. = pohánění, das Treiben. P. stroje žentourem. Us. Pdl. — P. = žerď, kterou tlukou na břeh ryby do pážky na- hánějíce. V Podluží. Brt. P. = shánění se po někom. Mor. Brt. D. 251. — P., eine Jagd- abtheilung. Slov. Ssk.

228958   Pohon Svazek: 8 Strana: 0292
Pohon, Motor, m. P. = parní n. podobný troj ku hnání něčeho. P. parní, petrolejový, rodní. KP. VIII. 173., 210. Elektrický p. KP. VIII. 16., 101., 383. — P. = poľovačka honci na hrubú zverinu. Phľd. 1893. 57.

228959   Pohon Svazek: 8 Strana: 0570
Pohon. Elektrický p. Cť. KP. VIII. 498.

228960   Pohon Svazek: 9 Strana: 0232
Pohon naň priSiel. Slov. Zát. Př. XII. 288.

228961   Pohona Svazek: 2 Strana: 0676
Pohona, y, f., die Betreibung. Slov. Přišla p. od panstva.

228962   Pohona Svazek: 7 Strana: 0312
Pohona, y, f., das Jagen. Slov. Ssk.

228963   Pohonce Svazek: 7 Strana: 1360
Pohonce. 13. stol D. Gesch. 91.

228964   Póhončí Svazek: 7 Strana: 0312
Póhončí plat. Kn. rož.

228965   Pohončí, půhončí Svazek: 2 Strana: 0676
Pohončí, půhončí, ího, k pohnání ná- ležející, Treib-, Vorladungs-. P. list, Šm., re- gistra, Vš. — P., ího, m., pohůnek. V. — P., držitel svobodného statku. Zříz. mor. — P., roznášející půhony, der Vorlader, Ge- richtsbote. Boč., Háj. P. seznal, že jeho jest nepohnal. Půh. II. 64. -- P., žalobník, der Kläger. Reš. Pohončí Stibor. Půh.

228966   Pohončivý Svazek: 8 Strana: 0288
Pohončivý = pohončlivý. Brt. D. II. 365.

228967   Pohončlivý Svazek: 8 Strana: 0288
Pohončlivý. P. obilí, které má mnoho podhonků. Slov. Brt. D. II. 365.

228968   Pohone, č Svazek: 10 Strana: 0271
Pohone, č, m. = pohůnek, mladší pacholek. Vz Pohončí. Vých. Č. Jrsk. XXV. 236., Litom. 70.

228969   Pohonek Svazek: 2 Strana: 0676
Pohonek, nka, n., na Slov. Vz Pohůnek, Pohonič. Hý.

228970   Pohonek Svazek: 9 Strana: 0232
Pohonek, nku, m. P. pluhu pro opraty. Sbor. slov. III. 28.

228971   Pohonek Svazek: 10 Strana: 0650
Pohonek, nka, m. Pacholci a p-ci. 1566. Arch. XXII. 222.

228972   Pohoněnka Svazek: 2 Strana: 0676
Pohoněnka, y, f., zavilec, anemone. Kmk.

228973   Pohonič Svazek: 2 Strana: 0676
Pohonič, e, m., honák, der Treiber. P. oslový. Aqu. Zlatým bičem pohoničem šle- hati. Er. P. 76. — P., pohůnek, der Pferde-, Ackersknecht. V., D.

228974   Pohonič Svazek: 7 Strana: 0312
Pohonič = pohůnek. Dobre koně, dobry bič, ale šelma p., de mo koničky širovać, volí divča milovać. Sš. P. 16

228975   Pohonič Svazek: 8 Strana: 0292
Pohonič, e, m. = pohůnek. Slez. NZ. III. 193. I vyjeli sme na pole s p-čem a vorali sme. Arch. XIII. 477. — P. či pohůnek = železný prut v násadku pluhu. Brt. D. II. 447.

228976   Pohonič Svazek: 9 Strana: 0232
Pohonič, e, m. Koně dobré, ale p. zlý. Mrcha p. o každý kameň zavadí (každý kameň na ceste najde). Nič bez biča, poho- niča. Zlý to p, ktorý si pústí z ruky bič. Slov. Zát. Př. 128b.

228977   Pohonič Svazek: 10 Strana: 0271
Pohonič e, m., vz předcház. Hops.

228978   Pohonička Svazek: 7 Strana: 0312
Pohonička, y, f., die Treiberin. Orali by sivé voli, orali, keby mali pohoničku z Oravy; ale majú p-čku ze Sliezka, ani jim len ten bičíček neplieska. Sb. sl. ps. II. 1. 41.

228979   Pohonik Svazek: 8 Strana: 0292
Pohonik, a, m. P. súdu, citator. 1513. Dle Dob. chybně m. pohonič. Dob. Dur. 92.

228980   Pohonitel Svazek: 2 Strana: 0676
Pohonitel, e, m. = pohončí. Ms. Žid.

228981   Pohoniti Svazek: 2 Strana: 0676
Pohoniti, il, en, ění; pohnati, poženu, požeň, žena (ouc), hnal, án, ání; poháněti, 3. os. pl. -ějí, poháněj, ěl, ěn, ění; pohání- vati, treiben, weiter treiben, antreiben, vor sich treiben, zutreiben. D. Když se dva po- hánějí, třetímu nahánějí. Č. — koho (akk., gt.) čím. Poháně mě nespravedlivě; Ktož jsú jich pohnali. Půh. II. 156., 386. Pognati bratry oba. L. S. v. 28. Jal se mne pohoniti mým listem. Půh. I. 241. P. koho domem, Jemanden die Citation dort einhändigen, wo er sein Hauswesen hat. Kn. rož. Pohnal mne holomkem (svobodným) a já paniu mám. Arch. I. 455. Aby tebe tkačetem nepohonili. Arch. I. 464. Koní bičem p. Reš. — koho v čem : v práci. Us. Má býti pohnán u vlastní osobě. CJB. 379. Přes to mě v těch úmlu- vách pohnal. Půh. II. 581. Pohoní mě v du- chovním právě o svěcskou věc. Půh. II. 128. Napřed ona (vášeň) v sladkém šplounání vody svoje zvolna pohání. Sš. Bs. 175. — St. skl. -- koho kam = předvolati, obeslati, vor Gericht belangen, laden, vorfordern; před soud, před právo, V., J.tr., Pr., před soudce, Kom., k soudu, ku právu, V., J. tr., Bart. 3. 4., k svědomí (svědectví), Jg., na soud, do soudu. V. Mě pohonila k du- chovnímu právu pro sirotky, ani ještě let nemají; Pohoním pána k svědomí přede pány odtud odevšad. Půh. I. 165., 131. Zná sě k tomu listu, jakož k němu pohnán na 20 hř.; Pohoní jeho k jeho právu. Půh. I. 264., 126. Nemají (úředníci) žádného v svój úřad pohoniti před sě. O. z D. — koho nač: na přísahu. Jg., J. tr. — koho k čemu oč. K soudu, Vš., o dluhy. Pr. Ať o svou věc sami před se nepohoní lidí. O. z D. O to jsem mosil jeho ku právu sem pohoniti; Po- hnal k listu o 50 hřiven. Půh. I. 222., II. 2. P. někoho o meze. Tov. 74. P. koho o škody; O túž věc dřéve byl pohnán a své pomocné dal na Jana; Aby o takúž věc nižádný ne- pohonil ani žaloval; P. koho o věno; O túž věc pohnal ho jistec Mysliborského; Týmž pohonem pohoní jiné své rukojmě o těch svrchupsaných tisíc kop. Pňh. 1. 382., 385., 201., 182., 309; II. 8. O ty věci jeden druhého do komory pohoniti může. Vš. — J. tr. — koho z čeho: z nářku (očernění), z pokuty, Jg., z hanlivých slov, Faukn., z dluhu, z dě- dictví, Pr. (1410.), ze škod, Zříz. Ferd., z vraždy. Pohoní jeho k listu z těch peněz; Pohoním jeho ke dskám z svého véna; Po- honí Jana ze sta hřiven; Jsem z toho nařčen a pohnán; Požene ze škod póhonem; Poho- ním jej odtovad i z nadbytu. Půh. I. 116., 131., 130., 238., 261., 172. P. koho z hlavy. Výb. I. 609., 622. Kdožby z jedné věci a pře po třikráte kohožkoli poháněl neb ob- sýlal ... a k svým takovým pohonům ne- stál . . ., z toho aby více poháněti nesměl žádného. Zř. F. I. Kto chce ze škod pohnati. Vl. zř. 22., 17. Kdož by se soudil koli o dě- diny z nich jsa pohnán. Zř. F. I. C. XVII. Aby jeden každý toho vůli měl z těch věcí před osobu JMK. aneb před soud zemský obeslati neb pohnati. Zř. F. I. A. VII. Kdež otec sám statek má, a má děti neoddělené, nemají děti podlé něho z toho statku po- háněny býti.Vl. zř. 59. — koho zač. Po- honím Jana Č. za tkače a trhem. Půh. II. 18., 25. — se s kým. S ním se poháněje. Půh. II. 103. — koho jak: bez viny. Půh. II. 197. — koho čím kde. Trhem pohnati v tom městě atd. D. — co proti čemu, po čem: proti vodě, po vodě. Šp. — (kam) proč: k soudu pro pobuřující věci. Ml. Ně- koho pro něco k zodpovídání p. (hleděti k někomu o něco. Rs.). — koho kdy. O sv. Martině pohnal opata. Žer. Záp. II. 25. — koho od koho. Komorník volal: Pohnal jsem od (= jménem) Petra z Hřešihlav, Vá- clava z Malovic k dnešnímu dni: stojíte-li k svému právu, ohlaste se. Vš. — koho čeho. Protož pohoní jej základa propadání. Půh. II. 184. — aby. Ty pak pohání, aby se soudně dostavili. V.

228982   Pohoniti Svazek: 7 Strana: 0312
Pohoniti. — abs. Snad nechceš učiť starého sedláka poháněť (voly, koně)? Us. Fč. — koho. Cf. Zř. zem. 117., 118, 466., 696., Dohnati. (Kn. rož. 114.). Poď mně milá, poď poháňať vrané koně v opratě. Sš. P 517 — koho kým: holomkem. Kn. rož. čl. 31. — kam. P. někoho k sněmu. Půh. II. 223., 390. Požeň v oči. Kn. rož. — koho k čemu: k zámluvě. J. Lpř. Dj. I. 177. Požeň k roku k svědčení póhona. Kn. rož. čl. 76. K svědomí p-ní se listem. Vš. 23 Řekl mi plniti a toho mi neučinil a toho mám list jeho a p-ním jej k listu. Půh I. 132. — koho oč. Bude moci sám p o kterúžkoli potřebu rodu toho. Vc. O zemskou věc před soud zemský má býti pohnáno. Vš. 7 Nemají (smlouvcové) o to poháněni býti, oč lidi smlouvají. Zř. F. I. S. XIII. - z čeho. Půh. II. 34., 357. — koho s čím. Já tě s tím poženu! Us. Všk. — kdy. Při orání dobytek bičem p. Us. Tč. — od koho = jménem n. k roz- kazu něčímu p. Kn. rožm. 11. 25. — koho več. Koně v rychlejší běh poháněti. Vrch. — kde. P. trhem v tom městě, v jemž súd bývá. Kn. rož Biskupa p. v hradě v jeho dvoře; Purkrabí z Prahy právo p. na jeho dvoře na hradě. Kn rož. č. 61., 64.

228983   Pohoniti koho oč Svazek: 9 Strana: 0457
Pohoniti koho oč. Kn. rožm. čl. 209. — z čeho: z nároka. Ib. — čím: trhem. Ib. 29. Pohnal mě holomkem, tkáčetem. Ib. 31., 34., 96. — jak: v oči ohlásiti osobě po- hnané, že jest pohnána. Ib 207., 208.

228984   Pohoniti. Za Svazek: 8 Strana: 0292
Pohoniti. Za umrlého někoho pohnati = místo něho, jeho jménem. Půh. III. 123. Du- bánek pohnal Alžběty z Barchova a vinil ji nevydání.. . Arch. XIII. 1., 11. a j.

228985   Pohonné Svazek: 10 Strana: 0271
Pohonné, ého, n. = poplatek soudní za póhon. H. Jir. Sl. pr. II. 226.

228986   Póhonný Svazek: 2 Strana: 0677
Póhonný, vz Půhonný.

228987   Póhonný Svazek: 7 Strana: 0312
Póhonný, vz Půhonný.

228988   Pohonositi se Svazek: 2 Strana: 0677
Pohonositi se, vz Honositi se.

228989   Pohopnouti s kým odkud Svazek: 8 Strana: 0292
Pohopnouti s kým odkud = seskočiti. Pohopla s ním se skály. Vck. Val. I. 99.

228990   Pohor Svazek: 10 Strana: 0271
Pohor, u, m. = pahorek. Mark.

228991   Pohora Svazek: 7 Strana: 0312
Pohora, y, f, ves u Litomyšle; osada u Boskovic Ct. Sdl. Hr. I. 5., 17 , Rk. Sl.

228992   Pohorák Svazek: 7 Strana: 0312
Pohorák, a, m. = pohořan. Kal. Ústř. mat. 1886. 49.

228993   Pohorati Svazek: 7 Strana: 0312
Pohorati = pohořeti. Slez. Šd.

228994   Pohordati Svazek: 10 Strana: 0271
Pohordati = pohrdati. Mš. ex.

228995   Pohorek Svazek: 2 Strana: 0677
Pohorek = pahorek. BO.

228996   Pohorelô Svazek: 9 Strana: 0232
Pohorelô, vrch u Tisovce. Sbor. slov. III. 2. 125.

228997   Pohorky Svazek: 10 Strana: 0271
Pohorky, pole u Brtnice. Čas. mor. mus. II. 138

228998   Pohorliti Svazek: 2 Strana: 0677
Pohorliti, il, ení, ein wenig eifern. Když kto nepohorlí z protivenstvie (nicht aufge- bracht wird). O 7 vstup.

228999   Pohorní, -ný Svazek: 2 Strana: 0677
Pohorní, -ný, Berg-. P. místo, Aqu., mhla, Ráj , vítr, Č., stezka, Gebirgspfad, válka. Dch.

229000   Pohorník Svazek: 8 Strana: 0570
Pohorník, a, m., orochares, brouk. P. úzký, o. angustata. Vz Klim. 250.