289001   Sagen Svazek: 3 Strana: 0249
Sagen, něm. So zu sagen překládáme: takřka, takořka, tak říkaje, jak říkajíc. Ani minuty tak říkaje nezahálel. Starší řeči spi- sovné dostačují tu pouhé částice jako, až. Byl knížeti jako pRvní Rádce. Háj. Šestý dar jest, z něhož nás Buoh až upomíná, abychom odpustili, kdož nám jest co učinil protivného. St. (Brt. Km. II. 181.)

289002   Sagitář Svazek: 3 Strana: 0249
Sagitář, e, m., nadávka studentům snad z toho pošlá, že se učili deklinovati na slově sagitta. Psotný sagitáři! Žk. 379.

289003   Sagittář Svazek: 7 Strana: 0646
Sagittář, vz Sagitář.

289004   Sagmo Svazek: 7 Strana: 1379
Sagmo, a, n. = vzor k námětku na zdi, Schablone, f. List. fil. 1892. 242.

289005   Sagnacův Svazek: 10 Strana: 0352
Sagnacův. Sagnacovy paprsky (sekun- dární záření Röntgenovo). Vz Vstnk. XII. 393., Ott. XXII. 489.

289006   Sago Svazek: 3 Strana: 0249
Sago, a, n., cycas circinalis, der Sagobaum. — S., škrob ze dřeně některých palem; u nás také ze škrobu bramborového, Sago, n. S. bílé, bramborové, Hnědé, perlové, vý- chodoindické, západoindické. Kh. Vz S. N., Schd. II. 269., Kk. 99., 121.

289007   Sago Svazek: 7 Strana: 0646
Sago. Cf. KP. V. 553., Rstp. 1444., 1625., Mllr. 24.

289008   Sago Svazek: 10 Strana: 0352
Sago dělá se nyní z různých druhů škrobu. Vz Ott. XXII. 489.

289009   Sagovitý. S Svazek: 10 Strana: 0352
Sagovitý. S. slezina, Sagomilz. Ktt.

289010   Sagovník Svazek: 3 Strana: 0249
Sagovník, u, m., sagovnice, e, f. S. in- dijský, sagus Rumphii, die ostindische Sago- palme. Čl. 141., Kk. 99., 121.

289011   Sagovník Svazek: 7 Strana: 0646
Sagovník. Cf. Rstp. 1624.

289012   Sagovník Svazek: 10 Strana: 0352
Sagovník, u, m. = sagová palma sagus. Vz Ott. XX1I. 491.

289013   Sagovníkovitý Svazek: 7 Strana: 0646
Sagovníkovitý. S. rostliny, sagusariae. Vz Rstp. 1609., 1621.

289014   Sagunt-us Svazek: 3 Strana: 0249
Sagunt-us, a, m., Sagunt-um, a, n., mě. stršpan. — Saguntan, a, m. — Saguntský.

289015   Sagý Svazek: 7 Strana: 0646
Sagý, sahý = nahý. Sazí ptáčkové (ne- opeřenci). Laš. Wrch.

289016   Sáh Svazek: 3 Strana: 0249
Sáh, u, m., ve vých. Čech., ve Slez. a na Mor. sáha, síha,. y, f., od sáh-nouti, pokud člověk dosáhne. Šf., V. Koř. seg. Mkl. B. 38., 39. S. dříví (míra tři lokte vysoká a tolikéž široká), die Klafter. S. kostečný, Rk., čtver- cový n. čtverečný, Quadratklafter, f. Nz. S. činí nyní 1*90 metru; Q s. činí 3*6Q metru; krychlový s. činí 6.820992 krychlového metru. Vz Metr.

289017   Sáh Svazek: 7 Strana: 0646
Sáh. Cf. Mkl. Etym. 291. S. horniční. Beck. II. Sáhu sukna kúpiti. Sl. let. VI. 68. Sto siehuov plátna. Mill. 26. Zda sě, by nad mořem byla (hvězda) jedno dva siehy. Ev. olom. 116. To (bolení) by tě hodilo na sáhu do zemi. Brt. N. p. 184.

289018   Sáha, y Svazek: 3 Strana: 0249
Sáha, y, f., vz Sáh. Kd., Tč., Flk.

289019   Sahajdák Svazek: 7 Strana: 0646
Sahajdák = sajdák. Wtr. Obr. 293.

289020   Sahal Svazek: 3 Strana: 0245
Sahal, u, m., rhapis, druh palmy. Rostl.

289021   Sahan Svazek: 7 Strana: 0646
Sahan či lapač. Krnd. 172. b. V 3. roce rozešli se ti sahanové a nepřátelé Slováků do jiných škol. Koll. IV. 138.

289022   Sahan Svazek: 7 Strana: 1379
Sahan, a, m., frondius, pták. Pršp. 9., Bhm. Fl. 83.

289023   Sahan, sahán, sahoun Svazek: 3 Strana: 0249
Sahan, sahán, sahoun, a, m., urostlý člověk, slombidlo, dlouhoš, der Recke, Lang- hans, eine Standarte; též chlapkyně, lochna, ein langes Weibsbild. D. — S., pták, kosti- lomec, falco haliaetus, der Meeradler. D., BO., Ž. k. 103. 17.

289024   Sahánek Svazek: 3 Strana: 0249
Sahánek, nka, m., osobní jm. Šd.

289025   Sahánek Svazek: 7 Strana: 0646
Sahánek, nka, m., nar. 1827., spisov. Vz Rk. Sl.

289026   Sahánek Svazek: 10 Strana: 0352
Sahánek Klim., spis., 1827. —1894. Vz Ott. XXII. 491.

289027   Sahání Svazek: 3 Strana: 0249
Sahání, n., das Greifen. S. v cizí vlast- nictví, der Eingriff in das Eigenthum eines Anderen. J. tr.

289028   Sahanový Svazek: 10 Strana: 0352
Sahanový dóm. Ž. kap. 103. 17. V Ž. klem.: rarohový dóm. (Ms. ).

289029   Sahara Svazek: 3 Strana: 0249
Sahara, y, f., veliká poušť v severní Africe. Vz více v S. N.

289030   Sahara Svazek: 7 Strana: 0646
Sahara. Cf. Krč. G. 957., Hlb. I. 60. S-ru v hrdle cítí (má žízeň). Vrch.

289031   Sahara Svazek: 10 Strana: 0352
Sahara. Vz Ott. XXII. 491.

289032   Saharský Svazek: 7 Strana: 0646
Saharský. S. poušť (Sahara). KB. V.

289033   Sahař Svazek: 10 Strana: 0352
Sahař, e, m.: = kdo poráží dříví, dělá sáhy. DŠk. Km. 10.

289034   Sáhati Svazek: 7 Strana: 1379
Sáhati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 283.

289035   Sáhati Svazek: 9 Strana: 0285
Sáhati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 250, 326.

289036   Sahati čeho Svazek: 10 Strana: 0661
Sahati čeho. Sahaj ho (vínka), děvucho. Vz Brt. Sl.

289037   Sahati komu Svazek: 10 Strana: 0352
Sahati komu. Přistaň, sahám Bohu. Zvon III. 177. — v čem, jak. V lepotěnad jiné sahá (vyniká). Baw. Ar. v. 271. — sobě co. Jenž statečné rady běhá a nezištnú sobě sehá. Baw. E. v. 999.

289038   Sahatka Svazek: 7 Strana: 0645
Sahatka = pustatina v Malohontě. Cf Sb. sl. ps. II 1. 96.

289039   Sáhnouti Svazek: 3 Strana: 0249
Sáhnouti (zastr. siehnouti; ale v jižních Čech. a na Mor. posud: síhnout, síhat. Kts.), ul, ut, utí ; (zastr. síci, sahu), sáhl, sažen, ení; sahati a sáhati, sahávati. V obec. mluvě: šáhnouti. S. = ruku vztáhnouti, aby dosáhl, dostal (někdy s vyznamenáním moci, bez- praví, násilí), nach etwas reichen, langen, die Hand ausstrecken, wornach greifen, einen Griff thun (angreifen, vorgreifen, Hand an- legen) ; voliti, vzíti, wählen, wornach greifen; vztahovati se, sich erstreckeH, reichen, gehen; týkati se, sich beziehen, betreffen; s vyzna- menáním vniknutí, působení, eindringen, ein- wirken; přísahati, schwören. Jg. — abs. Eva sáhla a utrhla jablko. Solf. Pokudž svě- domí naše sahá, ničeho proti zákonům jsme nezamýšleli. Us. Kam oči sahaly, lépe: do- zíraly. Kam uši 3ahaly, lépe: doslýchaly. Píseň sahá až tam, kam slunce jde m.: do- znívá. Brt. Lakomstvie ukážeš, viece saháš (anstreben), než máš mieti. Hus II. 72. — (komu) kam (do čeho, nač, nad co, pod co, přes co, za co, v co): do kapsy, Ros., do mísy, do úřadu, do řemesla, do práva, D., do svědomí, Us., do sadma. Vz Sadmo. Její bílé nohy do písku sahaly (šla- paly), její bílé ruce břehu se chytaly. Sš. P. 88. Za klobúček sáhnul, ostrý meč vy- táhnul. Sš. P. 150. Věž ta sahá až do nebe. Nebude-li mi úmluv držeti, sáhnu mu na všecko, což drží. Us. Ve běh událostí sáh- nouti ; v něčí obor sahati. Dch. S. někomu v srdce. Chč. 620. S. na někoho (v nepřá- telském úmyslu). Dal. 182. S. někomu v práva. J. tr. S. v něčí dóstojenstvie; Kdožkoli nám v ty listy a zápisy sáhl. Arch. I. 8., 38., 66. Moci tvoji váha do blankytu sáhá; Že Římané také do náboženských záležitostí (židovských) sáhali. Sš. Bs. 26., Sk. 257. (Hý.). Nesahalť tehdy jazyk český nad školu vesnickou a maloměstskou. Zl. Sotva se zdržel, že na kněze nesáhl. V. Sáhla jemu v jeho dědictví; V mé břehy sáhl; K tomu mi v mě zboží sáhl; On má na jiné rukojmě sáhnouti; Sáhá jemu v jeho mýto; Sáhá mi v mé lesy. Půh. I. 120., 236., 241., II. 138., 255, 587. Že by laikové sahali na kněží, brali by jim a bili by je; Nemají příčiny, pro kterú by na ně sáhii; (Bůh) jest nesmírné dobré, nad než nebude moci sáhnúti vóle, aby co chtěla viece; Sáhl v srdce jich; A tys sáhl na múdrosť jeho radú, chtě býti jako Buoh múdrý. Hus. I. 181., 182., 170., II. 146., 430. S. na cizí statek. J. tr. Palce kola sahají do cev (chytají, zabírají). Vys. S. na stůl, na psa. Us. Smrť na mne sáhla. Us. S. na něčí osobu (chytiti, jíti ho), na dědictví, někomu na česť (Aix. 1109.), na poctivost' (utrhati na cti), V., na svědomí, Br., na statek, na hrdlo. Us. S. nad dvéře (makati). Us. Žádný nad něho udatenstvím nesahá. Troj. S. komu v právo. Lom., Sych. Ta skála sahá daleko v pole. Troj. S. někomu v měšec St. skl. Mocí v to sáhl. T. Muž ženě v poručenství s. nemá. Er. Jinému v jeho práci sahati. Vz Všetečný. Č. S pod kamna (makati;. Us. S. přes stůl, Us., přes meze. Háj. S. za stůl. Us. Má naň jako na odbojníka saženo býti. Zř. F. I. Kdožby na komorníky sáhl, aby ztratil hrdlo i statek. Nal. 108. Aby naň saženo bylo, jako který by se právu protivil. Vl. zř. 34,. 21. A JMKské v to vkračováno a saháno býti nemá. Zř. F. I. A. VI. My jim v to sahati nebudeme. Nar. o h. a k. Po jehož smrti pan Kúžel sáhl jest na polovici toho statku tak, že ona mosela jest od pána tu polovici zasě vykú- piti. NB. Tě. 166. — čím kam (kdy): rukou do putny s. Br. A mocí aby žádný jeden na druhého nesahal, než právem aby živ byl. Zř. F. 1. C. II. Fojt sahal rukojmiem k němu. NB. Té. 1G8. Predstúpili před nás blanaře pravíce, žeby jim krajčíři podšívá- ním, premováním atd. v jich řemeslo sahali. NB. Tč. 267. Přemnohý syn na tě mečem sahá. Sš. Bs 172. Kdo mně na ni rukou sáhne. Er. P. 461. Do klína rukou sáhnouti. Er. Kyt. 10. S. na někoho mocí, Bart., ná- silím s. V., J. tr. Pamětí v něco s. Kká. Š. 81, Jich modlitby do pekla sahají svou mocí. Chč. 303. Zbožím, krású nad někoho s. Kat. 510. Nad Hektora nižádný udatenstvím ne- sahal. Troj. 152. Protož někteří jsúc hnuti závistí sahají na ně řečí i rukú. Hus I. 182. Má naň dále právem sáhnúti: Sáhl mi v mé zboží pravú mocí; Sáhl mi bezpravným po- ručenstvím v mé panství. Půh. II. 138., 194., 262. Kdo by pod trvající pří na odporníka mocí sáhl. Er. Hlasem až k nim sahá. Us. Svými články sahá na česť stavu úředni- ckému. Ml. Za pokoje a za řáduov nižádný na to nesahal. Dsky' I. 125. — čím kudy. Sáhl rukou skrze dvéře. Us. Tě. — komu v co kde. Sáhl mi v mé vlastní dědictví v Penčicích. Půh. II. 388. na koho oč. Sáhni o škody na rukojmě. Půh. I. 382. — kam proč. Z lásky sahají na ně, aby jim trn z nohy vytrhli. Hus I. 182. V pytlík pro peníze sáhnouti. Us. — (komu čím) k čemu. S. k meči, Ros., k zbraní, ku zbroji, V., k žebrácké , holi, Pam. kut., k ci- zímu, D., sobě k hrdlu. Sych., Č. Sáhnouti k dílu, k něčímu jmění. Dch. Co bylo právu na jevo dáno, k tomu právo sáhne. Ze Shakesp. Tč. S. rukou bratru k boku. Pass. Jakoby mu k hrdlu sáhal (o lakomém). Č. Raději bych k tomu sáhl (volil). Ros. Kvapně k ně- čemu s. Kom. Ta věc k hrdlu sahá. Ros., Th. Soudce poříkati k hrdlu sahá. Kom. K základu s. (pfänden). Th. Ihned má k němu (odbojníku) i bez póhonu, k hrdlu i k zboží jeho saženo býti. O. z D. Nejvyšší purkrabí má moc k zlým ve vší popravě zemské (v obvodu zemském sáhnouti (sie ergreifen. O. z D. Uslyšav to vražedlník siehl k meči a nemoha jeho dobyti prchl jest do domu jednoho předměstského; Chtíce mne uvésti v ošklivosť dobrým lidem sahajíc mi ke cti i k hrdlu. NB. Tč. 104., 121. - Hus. I. 331., Bl. — po čem. Sáhni po cimbálu. Er. P. 42. Může s. po mém nabídnutí všemi desíti (prsty). Stnkov. Na pec pohlídala, po peci sahala. Sš. P. 12. S. po meči. Ros. — čeho. Ustálý rád pitie sahá, St. skl. II 155., Alx. Viz, by, sahaje vína, nerozlil piva ; Jest jich úmysl, když cti sahají, aby atd. Št. N. 73., 156. Sahej ho (věnce) pravú ručkú do dna. Sš. P. 381. Vidieše, ano jeho nikto nesahá. Pass. 283. A nikdy tej věci nesahal, jenž nemuož rozumem lidským ustiženy býti. GR. — komu = přísahati. Sahám pánu Bohu. Rokyc. — jak na koho. Z omylu na něčí osobu sáhnouti. V. A podlé toho práva k nim sáhnouti mohou. Žer. 332. Sáhněte hospodáři hodně z hluboka, ať vás ruka ne- bolí do roka. Němc. — okolo čeho. Velmi daleko okolo sebe s. (nedovolenou moc sobě přivlastňovati). V.

289040   Sáhnouti Svazek: 7 Strana: 0646
Sáhnouti. Cf. Mkl Etym. 291. — abs. Nejstarší dluh najprve zaplacen jmá býti a tak pořád, dokavadž jeho zboží síhnúti může. NB. Tč. 146. — co. Jehož ramena zdála se, by konec světa dosahala. Mill. 15. — kam. S. do živého, Mour., do klá- vesů. Paměť člověčenstva sahá k počátkům lidského umění jen tam do minulosti, kde... Vlč. Jablka jsou zralá, spadnou, jen na ně sáhneš. Us. Tč. Budu-li já s koňa slézat, budu k tvému vínku síhat. Sš. P. 192. Jméno naše nesáhá ani na konec ulice. Schz. Na správce s. Vš. 188. Aby přes to na ně nesáhali. Dač. I. 127. Siehniž v bok mój. ZN. Ať k mému pití viec nesáhne. Hrad. 95. b. — čím kam Slovy na ně- koho s., Lpř., mocí. Sob. 11., V. Ozubené kolo sahá zuby svými do zubů kola jiného. Kk. Až ku stropu sahal hlavou. Vrch. Rourka sahá otevřeným koncem do rtuti. Mj. 110. Sahaj ho, děvucho, pravú ručkú do dna. Sš. P. 381. Má svobodu, kam chce, tam svú volí siehni. Hus II. 299. Nikte ne- sáhnieše rukú naň. Ev. víd. 32. — k čemu. S. k jádru věci. Osv. Má k dobytkóm a k dědinám, ne k lidem s. Vš. 214. — komu kam. Chtěla mu drobet s. na zub (zkou- mati ho). Šml. Siehl Markvartovi rytířovi v některaké pastviště ve vsi v Újezdě. Půh. II. 495. Nad hlavu jim (mečem) sáhna. Kat. 192. — (kam) proč. Pro něco do stolku s. Po nedání téhož platu nemóž na lidi s., než toliko právem zemským. Vš. 213. A když Beran po peníze síhne, tehdy.. NB. Tč. 106. — (kam) jak. Pakli by ji v to siehl mimo to odhádání. Půh. II. 322. Mocně sahá do života veřejného. Posp. Já bych proto hluboko do kapsy nesáhl (mnoho bych nedal). Šml. I. 15. Sotně málo na loket siehnem. Alb. 83. b. Sáhnul si rychle za ňadra. Sá. — kde kam. U východních Semitů chov koně sahá do pradávných dob. Osv. VI. 549. Panství jeho sahalo na pobřeží jižním k Ugrigentu J. Lpř. — odkud po čem. S. se země po hvězdách (nemožné chtíti). Šml. — odkud kam. Takž sahala moc spartanská od moře myr- tojského až k zálivu korinthskému. J. Lpř. — jak daleko. Nejslabší svit paměti člo- věčenstva sahá as 5000 roků nazpět. Vlč.

289041   Sáhnouti Svazek: 8 Strana: 0352
Sáhnouti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 54., 108.

289042   Sáhnutí Svazek: 3 Strana: 0250
Sáhnutí, n., der Griff. Dch.

289043   Sáhnúti Svazek: 10 Strana: 0352
Sáhnúti, vz Sáhnouti. Mill. 160.

289044   Sáhodlouhý Svazek: 3 Strana: 0250
Sáhodlouhý, klafterlang. S. dřevce. Rkk. 57.

289045   Sáhodlouhý Svazek: 7 Strana: 0647
Sáhodlouhý titul. Us. Pdl. Ve Slez. na Lašsku říká se šahodlúhý, protože se cítí v tom siehati. Tč.

289046   Sáhodlouhý Svazek: 7 Strana: 1379
Sáhodlouhý. Dle Věst. I. 38. lépe: sá- hový. Ale toto slovo mívá i jiný význam. S. dříví = v sáhy složené.

289047   Sáhokroký Svazek: 3 Strana: 0250
Sáhokroký, klafterlange Schritte ma- chend.

289048   Sáholiti Svazek: 7 Strana: 0647
Sáholiti. Dle Tč. má býti: šaholiti.

289049   Sáholiti. — abs Svazek: 3 Strana: 0250
Sáholiti. — abs. Sáholí = drobně prší, es nieselt. Na Ostrav. Tč. Cf. Sáčiti, Mžíti.

289050   Sáhoširoký Svazek: 8 Strana: 0352
Sáhoširoký. S. nestvůra. Kld. IV. 49.

289051   Sáhotlustý Svazek: 9 Strana: 0461
Sáhotlustý. S. stěna. Tbz. IV. 1. 123.

289052   Sahovati Svazek: 3 Strana: 0250
Sahovati = na sáhy děliti, abklaftern. Pm. - S., kroky na sáh dlouhé dělati. Us. Dch.

289053   Sahovati Svazek: 10 Strana: 0352
Sahovati. Sahují, prensant fastigia dex- tris. Gl. roudn. 6la.

289054   Sáhovice Svazek: 3 Strana: 0250
Sáhovice, e, f. = sáhovka.

289055   Sáhovina Svazek: 3 Strana: 0250
Sáhovina, y, f., kamení na sáhy měřené. U Jič. Lpř.

289056   Sáhovina Svazek: 7 Strana: 0647
Sáhovina = sáh dříví. Šíř. Pt.

289057   Sáhovitý Svazek: 3 Strana: 0250
Sáhovitý, klafterig. S. objem. Dch.

289058   Sáhovka Svazek: 3 Strana: 0250
Sáhovka, y, f., die Masslatte, der Klafter- stab, das Klafterniass. S. na střevíce a palce rozdělená Ck.

289059   Sáhový Svazek: 3 Strana: 0250
Sáhový, Klafter-, klaťterig. S. dříví, po- leno. Us. Dvou-, tří-, čtyrsáhový. Us.

289060   Sahula Svazek: 7 Strana: 0647
Sahula, y, m. = sahan. U Skuherska. Semrd.

289061   Sahula Svazek: 10 Strana: 0352
Sahula Jiří, red. Tob. 215.

289062   Sahún Svazek: 7 Strana: 0647
Sahún, vz Sahoun.

289063   Sahý Svazek: 7 Strana: 0647
Sahý, vz Sagý (dod.).

289064   Sacharin Svazek: 10 Strana: 0352
Sacharin, u, m. Vz Vstnk. XI. 503., Ott. XXII. 498.

289065   Sacharosa Svazek: 10 Strana: 0352
Sacharosa, y, f. Vot. 157., 232, Vstnk. XI. 510., 518.

289066   Sáchnouti Svazek: 3 Strana: 0250
Sáchnouti, vz Sáknouti.

289067   Sachula Svazek: 7 Strana: 0833
Sachula, y, m. = ramenář, obojetník, Zwischenträger, Klatschmaul. Slez. Šd.

289068   Sa?-s Svazek: 3 Strana: 0250
Sa?-s, e, f., dle Růže, měst. st. v Ae- gyptě. Vz S. N.

289069   Saison Svazek: 3 Strana: 0250
Saison (fr., sezón), obyč. sesona, v, f., doba ku př. ku koupání v lázních příhodná, čas divadelním hrám vykázaný. Rk. Vz S. N.

289070   Saisonní práce Svazek: 7 Strana: 0647
Saisonní práce Kzl. 291.

289071   Saj Svazek: 7 Strana: 0647
Saj, e, m. = květozob modrý, pták. Brm. II. 2. 605.

289072   Saják Svazek: 7 Strana: 0647
Saják, a, m. = ssavec. Slov. Hdž. Čít. 116.

289073   Saják Svazek: 9 Strana: 0285
Saják, u, m. = veliký pytel. Val. Čes. 1. X. 138.

289074   Sajal Svazek: 10 Strana: 0352
Sajal Jan, red. Tob. 215.

289075   Sajan Svazek: 3 Strana: 0250
Sajan, a, m., jm. osobní na Mor. Šd.

289076   Sajava Svazek: 7 Strana: 0647
Sajava, y, f., řeka na Slov. Phľd. I. 1. 20.

289077   Sajdáček Svazek: 7 Strana: 0647
Sajdáček, čku, m. = vole (u drůbeže). Val. Vck.

289078   Sajdačka Svazek: 7 Strana: 0647
Sajdačka, y, f. = kabela z plátna; saj- dák: z bílé houně. Vzala sebou aj plnú s-čku soli. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 29.

289079   Sajdák Svazek: 3 Strana: 0250
Sajdák, u, m., toul, der Köcher, slovo tatarské. Háj. — S. na vých. Mor. = kabela z bílého sukna, mošna. Kld. - S. = šatlava. der Kerker. U Olom. Sd.

289080   Sajdák Svazek: 7 Strana: 0647
Sajdák = pytel. Val. Brt. P. 169. Cf. Mkl. Etym. 287. — S. = břicho, pandero (opovržlivě). Val. Vck., Brt.

289081   Sajdák Svazek: 8 Strana: 0352
Sajdák moskevský (zbraň). Arch. XIII. 217.

289082   Sajdák Svazek: 9 Strana: 0285
Sajdák, u, m. = tanistra, která se nosí na zadech. Sbor. slov. II. 131.

289083   Sajdati Svazek: 7 Strana: 0647
Sajdati = hltavě jísti, verschlingen. Val. Vck.

289084   Sajde Svazek: 8 Strana: 0353
Sajde m. sejde. Chir. 187. b. (Gb. H. ml. I. 137.).

289085   Sajgulena Svazek: 7 Strana: 0647
Sajgulena, y, f. = šatava. Mor. Brt.

289086   1. Sajha Svazek: 3 Strana: 0251
1. Sajha, y, f., klampa, flandra, eine Schlampe. Slov. Bern.

289087   Sajha Svazek: 7 Strana: 0647
Sajha. Cf. Brm. I. 3. 202.—233., Ott. II. 458. nn. Sajky = dutorozí přežívavci po- doby jelení, kozí neb i býčí. Brt.

289088   2. Sajha, sajka Svazek: 3 Strana: 0251
2. Sajha, sajka, y, f., antilopa sajka. S.: vidloroh (s. vidlorohá, dlaňorohá), kozo- roh (s. modravá, koňová), přímoroh (s. jehlo- rohá, bělušina, bezoarová), gazela (s. bělo- čelá, sličná, skákavá, gazal, korina, kevela), gelokoz (s. zadožlázná, suhák, volatá, gelo- koz), losokoz; kozucha (skalokoz, černo- uchá, bledá, přehnutá, ruňatá), jehloroh (ostrorohá, jehlatá), čikara (s. čikara, čtyr- rohá), hornoroh (s. lesomilá, mhouravá, hla- vatá, sivá, přemalá), malokoz (kařelná, ma- doka), kozojel (lesní, popsaná) horal (suma- terská, horál), kamzík, mazania (hondurská, černorohá), hrotnoroh (s. smačklorohá), bů- volec (s. bůvolec, kama, ševnatá), volojel (s. losová, kana), krutoroh (s. krutoroháč), jelobýk (s. malovaná), orojel (s. pakůň, bý- ková, podvůl). Ssav. — Cf. Schd. II. 435., Frč. 381.

289089   Sajhák Svazek: 8 Strana: 0353
Sajhák, a, m., Giraffe, í. Am. Orb. 107.

289090   Sajhorodý. S Svazek: 10 Strana: 0352
Sajhorodý. S. země. Msn. Od. 67.

289091   Sajkovice Svazek: 7 Strana: 0647
Sajkovice, e, f. = sajková usně, Anti- lopenleder, n. Šp.

289092   Sajkový Svazek: 7 Strana: 0647
Sajkový, Antilopen-. Vz předcház.

289093   Sajma Svazek: 3 Strana: 0251
Sajma, y, f., v stavit., vzorek k námětku na zdi, das Gesimsbrett. Nz. — S., Šablona. Nemusel apoštol všady téže sajmy či ša- blony upotřebovati. Sš. II. 194.

289094   Sajma Svazek: 8 Strana: 0353
Sajma, z Schablone. Mz. (List. til. 1892. 242.).

289095   Sajmo Svazek: 10 Strana: 0352
Sajmo, vz Sajma, Ott. XXII. 522

289096   Sajor Svazek: 7 Strana: 0647
Sajor, u, m., plucenetia, Plucenetie, f., rostl. Vz Rstp. 1333.

289097   Sajr Svazek: 8 Strana: 0353
Sajr, a, m. = sýr. 1529. Arch. XIV. 364.

289098   Sajr Svazek: 9 Strana: 0461
Sajr, u, m. = sýr. Ezop. 251. 31.

289099   Sajraj Svazek: 10 Strana: 0661
Sajraj. Zl. Pr. XXIII. 7. Vz Sajrajt v VIL díle.

289100   Sajrajt Svazek: 7 Strana: 0647
Sajrajt, u, m., = nečistota, smeti, bláto a p. Us. Rjšk., Brnt., Holk.

289101   Sajura Svazek: 3 Strana: 0251
Sajura, y, m., ein ungeschickter Mensch. U Místka. Škd.

289102   1. Sak Svazek: 3 Strana: 0251
1. Sak. Ni tak, ni sak, weder so noch so. Na Ostrav. Tč. Sak do toho! Šd.

289103   2. Sak Svazek: 3 Strana: 0251
2. Sak, u, m., řec. dazzos, lat. saccus, něm. Sack, měch, pytel. — S., sít na ptáky a na ryby (vatka), das Sack-, Wurfnetz, Wurfgarn. V. Rybář v potoce sakem (če- řenem) a vrší loví. Vytáhnu tě sakem mým (m. svým). HO. On vždy před sakem kalí (sám si nesnáze činí. Vz Nesnáze); Nechce do saku (když koho nelze k něčemu na- mluviti): Za sakem těžko loviti (kdo něco pozdě dělati chce, 192); Už ho má v saku (už ho ulovil, přemluvil), vz Přemlouváni; Do svého saku honiti, loviti (sobec). Č. Před sakem ryby loviti (když kdo sebe předchvacuje). Ros. O něco se před časem starati a jako ryby před sakem loviti. Br. Jistý, co v saku voda. Ros. Sak na ryby, koš na raky! (Lání na mor. Zlínsku. Brt.). Sak na ryby, koš na staré baby. Šd. — Saky, na Slov. = síť na koně, aby jich chránila před muchami, na Mor. čabraky, pl., f., Pferdenetz, n. Plk.

289104   Sak Svazek: 7 Strana: 0647
Sak. Mkl. Etym. 287. Vítr do saku la- pati. Hkš. exc. Sebrati saky paky = vše. Us. Kšf. Měli jste je jako do nějakého saku vehnané. Skl. V. 320. — S-ak = sakra- mente (a dokládá se: (S-ak) na ryby, koš na raky. Bdl. — S. = černý ženský pás. Na jihových. Mor. Brt. — S., a, m., os. jm. D. ol. II. 427.

289105   Sak Svazek: 7 Strana: 1379
Sak. Před sakem zdaleka kalí (věc zpředu kazí). Arch. XI 473.

289106   Sak Svazek: 9 Strana: 0285
Sak. Nechtěli mu do saku (poslouchati ho). Kom. Ohláš. 127. Nahnali ho do saku. Mus. slov. III. 74. V sak, mniše, v sak (vo- lání na mnichy po smrti kr. Václava IV. ) — S. = pás. Černé mentíky byly opásány červeným šňůrovým sakem. čes. 1. VII 77.

289107   Sak, šak Svazek: 9 Strana: 0322
Sak, šak = ovšem, ovšem! Us. Hoř. 96.

289108   Sakač Svazek: 8 Strana: 0353
Sakač, e, m. = píjaný papír (Nedvědice). Brt. D. II. 382.

289109   Sakáček Svazek: 8 Strana: 0353
Sakáček, čku, m. = mužská zastírá. V Honte. Phľd. Ib94. 310.

289110   Sakák, u Svazek: 7 Strana: 0647
Sakák, u, m., cleyera, Cleyere, f. rostl. Vz Rstp. 178.

289111   Sakař Svazek: 10 Strana: 0352
Sakař Jos., archit. a spis., nar. 1856. Vz Ott. XXII. 523.

289112   Sákati Svazek: 7 Strana: 0647
Sákati. Cf. Mkl. Etym. 291.

289113   Sakcharat Svazek: 7 Strana: 0647
Sakcharat, vz Saccharat.

289114   Sakcharin Svazek: 7 Strana: 0647
Sakcharin, vz Saccharin.

289115   Sakcharinový Svazek: 7 Strana: 0647
Sakcharinový, vz Saccharinový.

289116   Sakcharosa, vz Svazek: 7 Strana: 0647
Sakcharosa, vz Saccharosa.

289117   Sakcharumový Svazek: 7 Strana: 0647
Sakcharumový, vz Saccharumový.

289118   Sakman Svazek: 7 Strana: 0647
Sakman, u, m. Město Placentiam přes hlavu dobyli, s. udělali a snad tři tisíce zjímali. Arch. II. 420.

289119   Sakmaň Svazek: 10 Strana: 0352
Sakmaň = něj. robota tovaryšů Slov. Czam Slov. 127.

289120   Sáknouti Svazek: 3 Strana: 0251
Sáknouti, knul a kl, utí; sákati, sáká- vati = po málu odtékati, schnouti, versiegen, siekern, trocknen. S., strsl. seknati, fluere, rus. sekáte, humidum fieri, mingere. Kor. sbk: sbcati. Vgl. sunkti, sunkiu, seihen; sekti, senku, seklus, seicht, lett. sikt, ver- siegen, stind. sič, siňčati, versiegen; sek beruht auf senk, es hat demnach Uibertritt in die a-Reihe stattgefunden, daher sak- aus sonk- in isačiti (siccare). J. Schmidt zur Gesch. des indogerm. Vokalism. I. 64., Mkl. aL. 42. — kde. Na mraze mokré prádlo sákne (schne). Sych. — od čeho: od vody. Mus. — kam. Voda v zemi sákne. L. — co kam: nos na zemi (smrkati). Na Slov. — co odkud. Kosti z nosu sákal. Na Slov. Plk.

289121   Sáknouti Svazek: 8 Strana: 0353
Sáknouti. O tvarech cf. Gb H. ml. I. 109.

289122   Sáknouti Svazek: 9 Strana: 0285
Sáknouti. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 251. Hrnec sákne = propouští vodu. Hoř. 94.

289123   Sáknouti kam Svazek: 7 Strana: 0647
Sáknouti kam. Voda do země sákne. Us. Pdl. S. něco do sebe. Mj. 151. — kudy. Voda pískem sákne. Us. Pdl.

289124   Sáknutí Svazek: 7 Strana: 0647
Sáknutí, n. = prolínavosť, Diffusion. Kod. N. o živt.

289125   Sako Svazek: 9 Strana: 0285
Sako, a, n. = krátký kabát bez šosů. Us.

289126   Sakovina Svazek: 3 Strana: 0251
Sakovina, y, f., sak, der Sack im Fisch- bärn. Čeřen je čtverhraná sakovina. Us. — S. u provazníků kus síti ku protahování motouzu, aby se zjasnil. Us. u Berouna. Dch. Drží to jako s. (= je to pevné). U Olom. Sd.

289127   Sakový Svazek: 10 Strana: 0415
Sakový. Pod stôl nasypú sakového zrna (zrna všeho druhu). Phl'd. 1902. 388. „ Šal. Sal v VII. 833. za Sakový oprav v: Šal. — Š. =_ zvuk, hluk, z něm. Schall. Pel. XXIV.

289128   Sakr Svazek: 7 Strana: 0647
Sakr, u, m. = sakrování, klení, Sacra- mentiren, Fluchen, n. To vám tam bylo sakrů! U nás neslyšeti jiného než samé sakry. U všech sakrů (ďáblů)! Už jdi, táhni v sakry. Již je v sakry (tentam). Us. Hý. A oni si jeďá samé buchty masné a mně odhazují samé sakry jasné (klejí mne). Mor. ps. Hrb.

289129   Sakr Svazek: 10 Strana: 0352
Sakr. Na sakru léhal, na sakru vstával. Jrsk. IX. 17.

289130   Sakra Svazek: 7 Strana: 0647
Sakra, y, m. S. Jan. Wtr. Obr. 86.

289131   Sakrabonie Svazek: 7 Strana: 0647
Sakrabonie, e, f. Ať si jde třebas do S. (= k čertům a p.) Us. Bf. — S., Sakra- bonka, hospoda ve Vinohradech u Prahy. Mus. 1880. 600.

289132   Sakraholt Svazek: 7 Strana: 0647
Sakraholt, a, m. = sakulent. Us. Hý.

289133   Sakraholtský Svazek: 3 Strana: 0251
Sakraholtský, vz Sakulent. To je s. věc! Das ist eine verdammte Sache! Us. Všk.

289134   Sakrální Svazek: 10 Strana: 0352
Sakrální tendence. Nár. list. 1903. č. 141. 12.

289135   Sakrálnosť Svazek: 10 Strana: 0352
Sakrálnosť, i., f. Nár. list. 1903. č 141. 13.

289136   Sakrament Svazek: 3 Strana: 0251
Sakrament, u, m., z lat., svátost, das Sa- krament. Štelc.

289137   Sakrament Svazek: 7 Strana: 0647
Sakrament. Že lat. sacer též ve smysl ,proklatý, zlořečený' se zvrhlo, přešlo slovo na význam proklínací. Dch. Opisuje se slovy: kakrament, lagrament, sapperlot, sa- fiajtský, kakrholt atd. Vz Sakulent.

289138   Sakrament Svazek: 8 Strana: 0353
Sakrament, eufemisticky: saframent, sa- fraport, tafraport, safrahnát, sakraholt, kakra- holt, sakrholt, sakulent, safient, safiko, sago, sak na ryby, sekyra mete, takra. Čes. 1. V. 449. Cf. Sakramentský.

289139   Sakramentář Svazek: 9 Strana: 0285
Sakramentář, e, m. Mart. S. 5. Vz násl.

289140   Sakramentář Svazek: 10 Strana: 0352
Sakramentář, e, m. S-ři, nadávka. Jimi byli Lutheranům vůbec křesťané, kteří se nedrželi nauky Lutherovy o večeři Páně. Fel. 120., Kom. Cest. 206.

289141   Sakramentáři Svazek: 3 Strana: 0251
Sakramentáři, přezdívka od luteránů reformovaným dávaná. S. N.

289142   Sakramentářský Svazek: 8 Strana: 0353
Sakramentářský = kalvínský. 1617. Wtr. Živ. c. 1. 340. Cf. Sakramentář.

289143   Sakramentářský Svazek: 10 Strana: 0352
Sakramentářský. S. učení. Fel. 121. S. vojna: = hádky o sakramentech. Mart. S. Předm. str. IX. (r. 1636. ).

289144   Sakramentářství Svazek: 9 Strana: 0285
Sakramentářství, n. = bludné smýšlení o svátostech buď in excessu neb in defectu t. j. kteří svátostem nad slušnosť více nebo méně připisují. Odřekl se s. Kom. Ohláš. 97. 98.

289145   Sakramentiť Svazek: 9 Strana: 0461
Sakramentiť. Val. Čes. 1. X. 375. Sr. Sakramentovati.

289146   Sakramentovati Svazek: 3 Strana: 0251
Sakramentovati, slovo ,sakramenť ne- počestně jmenovati, klíti, sakramentiren. Jg.

289147   Sakramentovati Svazek: 10 Strana: 0661
Sakramentovati = klíti. 1607. Arch. XXII. 504.

289148   Sakramentský Svazek: 3 Strana: 0251
Sakramentský, verflucht. S. hovado (nadávka)!

289149   Sakramentský Svazek: 8 Strana: 0353
Sakramentský. Eufem.: kakramentský, sakraholt ký, sekyra mlejnská, saprlot, stafra, safra a p. Čern. Př. 43. Cf. předcház. Sakra- ment.

289150   Sakraporte Svazek: 7 Strana: 0647
Sakraporte, vz Sakvalent.

289151   Sakraporty Svazek: 10 Strana: 0352
Sakraporty. Má po obou stranách s-ty (licousy, Backenbart). Mor. Čes. 1. X. 443.

289152   Sakrář Svazek: 7 Strana: 0647
Sakrář, e, m. = sacrarium. Hnoj. 46.

289153   Sakraš Svazek: 10 Strana: 0352
Sakraš = cakryš, sakra. Šumava. Rgl.

289154   Sakrdí vosrdí Svazek: 3 Strana: 0251
Sakrdí vosrdí! Vz Sakulent.

289155   Sakrifikator Svazek: 3 Strana: 0251
Sakrifikator, vz Sacrificator.

289156   Sakrilej Svazek: 3 Strana: 0251
Sakrilej, vz Sacrilegium.

289157   Sakrista Svazek: 10 Strana: 0352
Sakrista. Rozk. P. 1929., R. 96., Pulk. k. 76., S. N.

289158   Sakristan Svazek: 3 Strana: 0251
Sakristan, a, m., kdo posluhuje v sa- kristii, kostelník, der Sakristan, Messner. V.

289159   Sakristánka Svazek: 10 Strana: 0352
Sakristánka, y. f. Zr. Rok. 63.

289160   Sakristian Svazek: 7 Strana: 0647
Sakristian či kostelník = dozorce nad chrámem v městech, úředník na rok volený, aedilis et praefectus dioecesis. Wtr. Obr. 468.

289161   Sakristie Svazek: 3 Strana: 0251
Sakristie, e, f., sakrista, y, f., sakřiště, ě. n. = ta část kostela křesťanského, kde se ob- řadné náčiní (roucha, knihy atd.) uschovává, duchovní v roucha kostelní se oblékají, ano i některé obřady vykonávají. S. N. V sa- křiště. V.

289162   Sakristiový Svazek: 7 Strana: 0647
Sakristiový zvonek. Hnoj. 45.

289163   Sakrišta Svazek: 8 Strana: 0353
Sakrišta = sakristie. Wtr. St. Nov. 177.

289164   Sakrosanktnosť Svazek: 10 Strana: 0352
Sakrosanktnosť, i, f. Nár. list. 1903. č. 312. 13.

289165   Sakrovati Svazek: 3 Strana: 0251
Sakrovati, sacra aussprechen, fluchen. Us. Sd., Šd.

289166   Sakrovitý Svazek: 7 Strana: 0647
Sakrovitý. S. věc! Měl s tím s-tou práci. Us. Šd.

289167   Sakřiti Svazek: 7 Strana: 0647
Sakřiti = sakrovati. Nov.

289168   Saks Svazek: 7 Strana: 0647
Saks, a, m. = holub. Mor. Brt.

289169   Saksový. S Svazek: 10 Strana: 0352
Saksový. S. krajky. Vz Krajka. Vzor přenesen ze Sas, odtud jejich jméno.

289170   Sakulajda Svazek: 7 Strana: 0647
Sakulajda, y, m. = sakulent.

289171   Sakulajský Svazek: 10 Strana: 0352
Sakulajský = chlapácký, safraportský. Kmk.

289172   Sakulent Svazek: 3 Strana: 0251
Sakulent, sakvient, sakvalent, safraport, safrabant, a, sakrperda, kakrperda, saku- lajda. y, m., eufem. m : Sakrament, der Sakrament. — Sakulentský atd. = sakra- mentský. I ty sakulente sakulentský. U Po- ličan. Šakulajdo, co pak děláš? Ib. Saku- lincké dělo! Sakulincká duše! Mor. Šd.

289173   Sakulent Svazek: 7 Strana: 0647
Sakulent, vz Sakrament, Sakraporte (dod.).

289174   Sakulentsky Svazek: 10 Strana: 0352
Sakulentsky něco proháněti. Zvon III. 1. Jrsk.

289175   Sakulind Svazek: 7 Strana: 1379
Sakulind, sakulindský. Vz R (2. dod.).

289176   Sakumpak Svazek: 3 Strana: 0251
Sakumpak = venkoncem. Na Policku. Kšá. Sack u. Pack.

289177   Sakumpikum Svazek: 7 Strana: 0647
Sakumpikum = sakumpak. Slez. Šd.

289178   Sakunpak Svazek: 10 Strana: 0352
Sakunpak, vz Sakumpak, Pinkel.

289179   Sakva Svazek: 7 Strana: 1379
Sakva, sakvalenský, sakvalint. Vz R (2. dod.).

289180   Sakva, y, f Svazek: 3 Strana: 0251
Sakva, y, f., eine Jägertasche, der Quer- sack. Na Ostrav. Tč. — S. ( sakra) do toho! Vz Sak, Sakyvenský. Šd.

289181   Sakvaholt Svazek: 7 Strana: 0647
Sakvaholt, a, m. = sakulent. Us. Hý.

289182   Sakvalent Svazek: 7 Strana: 0647
Sakvalent, a, m., vz Sakulent. Šd.

289183   Sakvalint Svazek: 7 Strana: 0647
Sakvalint, a, m., vz Sakulent. Brt. P. 110.

289184   Saky Svazek: 3 Strana: 0251
Saky, dle Dolany, ves u Slaného. PL.

289185   Sakyvenský Svazek: 3 Strana: 0251
Sakyvenský, sakvienský = sakramentský, verrucht.

289186   Sal Svazek: 3 Strana: 0251
Sal, u, m., zastr. zvuk, der Hall, Schall. S. bubnov. St. skl. II. 207.

289187   1. Sál Svazek: 3 Strana: 0251
1. Sál, u, m., z něm. Saal, na Slov. sála. veliká síň. Vz Pokoj.

289188   2. Sál Svazek: 3 Strana: 0251
2. Sál, vz Síti.

289189   4. Sál Svazek: 3 Strana: 0838
4. Sál, u, m., na Slov. = šalba, šálení, die Täuschung, der Betrug. Slov. Bern.

289190   Sal Svazek: 7 Strana: 0647
Sal gemmae, Šf. Poč. 226., mirabile Glau- beri, 227., sedativum Hombergi, 131., mira- bile perlatum, 232., petrae, 234., ammonia- cum, 250., cornu corvi, 252., microcosmicum. 253.

289191   Sál Svazek: 7 Strana: 0647
Sál římský. Vz Vlšk. 90.

289192   Sal Svazek: 7 Strana: 0833
Sal = zvuk, z něm. Schall, zastr. Vz Ša- lamaje (dod.). — Š. = opilosť. Brt. D. 272.

289193   Sál Svazek: 10 Strana: 0352
Sál koncertní, pěvecký, taneční. Vz Ott. XXII. 525. — S. F. L, spisov., red. Tob. 215.

289194   Sála Svazek: 3 Strana: 0251
Sála. y, f., Saale, řeka v Sasích, die Saale. V. — S., na vých. Mor. = sele, ssele. Brt. Vz Sále.

289195   Sála Svazek: 7 Strana: 0647
Sála, y, f. = sál. Slov. Bern.

289196   Sálä Svazek: 7 Strana: 0647
Sálä, aťa, n. = ssele. Slov. Ssk.

289197   Salaba Svazek: 7 Strana: 0647
Salaba, y, m., os. jm. S. August, prof. čes. techniky v Praze. Vz Tf. H. 1. 197.

289198   Salaba Svazek: 8 Strana: 0353
Salaba August + 29./1. 1894.

289199   Salaba Svazek: 9 Strana: 0285
Salaba Jos., spis. Vz Mus. 1899. 271.

289200   Salaba Svazek: 10 Strana: 0352
Salaba Aug.; S. Jarosl., spis., nar. 1872. Vz Tob. 215., Ott. XXII. 527.

289201   Sálací Svazek: 7 Strana: 0647
Sálací pec. NA. IV. 160.

289202   Sálacko Svazek: 7 Strana: 0647
Sálacko, a, n. = poodrostlé sále (sele). Zlínsky. Brt.

289203   Salač Svazek: 3 Strana: 0251
Salač, e, m. Pověděchu k němu jeho s-či (salaccí = satellites). BO.

289204   Salač Svazek: 10 Strana: 0352
Salač J., red. Tob. 215.

289205   Salačka Svazek: 8 Strana: 0353
Salačka, v, f. = chvojí uschlé, zčervenalé (Jevíčko; jinde prask). Brt. D. II. 382.

289206   Saladín Svazek: 3 Strana: 0251
Saladín, a, m., něm. Solletin, ves u Pra- chatic. PL.

289207   Salaha Svazek: 10 Strana: 0352
Salaha = nevěstka. Spiš. Sbor. slov. IX. 49

289208   Salair Svazek: 3 Strana: 0251
Salair (fr., salér), u, m., salarium, v ku- peckém slohu roční plat, Besoldung, f. Kh.

289209   Salaj Svazek: 7 Strana: 0647
Salaj, e, m., vz Salay.

289210   Salaj Svazek: 8 Strana: 0353
Salaj, Salz. Vz Am. Orb. 55., 57., 61.

289211   Salajčík Svazek: 3 Strana: 0251
Salajčík, u, m., Natronstoff, m. Rk.

289212   Salajka Svazek: 7 Strana: 0647
Salajka. Cf. Rstp. 127 B., 1275,1850. — S = myslivna v Bezkydecb a na Lomné u Jablunkova. Tč.

289213   Salajka, salejka Svazek: 3 Strana: 0251
Salajka, salejka, y, f., dvojuhlan drasli- čitý, draslo, drslo, v obec. mluvě dle něm. potaš, Forasche, f. Jg. Vz KP. IV. 393., 395., 407., Prm. III. č. 15. S. polouhrano- lová, heiniprismatisches Natronsalz. Nz. — S., soda, Soda. Nz.

289214   Salajkárna Svazek: 3 Strana: 0251
Salajkárna, y, f., Fotaschsiederei, f. Techn.

289215   Salajkář Svazek: 3 Strana: 0251
Salajkář, e, m., der Potaschsieder. Us. Šd., Zlob.

289216   Salajkový, salejkový Svazek: 3 Strana: 0251
Salajkový, salejkový, Potasche-. P. louh. Tabl. lid.

289217   Salajna Svazek: 7 Strana: 0648
Salajna, y, f. = místo, kde salajku vy- rábějí, Potaschensiederei, f. Us. Hý. — S., hospoda u Olešnice v Kunšt.

289218   Salák Svazek: 3 Strana: 0251
Salák, a, m., tur. voják. Vrat.

289219   Salakov Svazek: 10 Strana: 0661
Salakov, u, m., pole u Pacova. Čes. 1. XIV. 441.

289220   Salakvarda Svazek: 7 Strana: 0648
Salakvarda, y, f. = salva guardia. To je stará s. (voják); Dali mu s-du (bezpečný, vojenský průvod). U Kdýně. Rgl.

289221   Salam Svazek: 7 Strana: 0648
Salam, vz Salami.

289222   Salam Svazek: 7 Strana: 1379
Salam amsterodamský, anglický, bílý, bremský, brunšvický, buloňský, čajový, český, česnekový, domácí, francouzský, go- thajský, göttingský, hollandský, hovězí, ja- zykový, jehněčí, krakovský, krupicový, měchýřový, míchaný, milanský, mosaikový, německý, nový, polský, rosolový, ruský, saský, s hrozinkami, španělský, šunkový, švýcarský, telecí, vestfalský, vlašký (mor- tadella). Vz KP. VI. 517., 565. S. uherský, veronský, jatrový, lanýžový. Us. Příprava masa k výrobě s-mu. Cf. ib. 543. nn., 547. Uzení s-mu. Vz KP. VI. 535.

289223   Salam Svazek: 10 Strana: 0352
Salam z masa vepřového a oslího; s. uherský z hubeného masa vepřového. Vz Ott. XXII. 528.

289224   Salamandr Svazek: 7 Strana: 0648
Salamandr. Cf. Rk. Sl.

289225   Salamandra Svazek: 3 Strana: 0251
Salamandra, y, f. S. maculosa, mlok obecný. Vz S. N.

289226   Salamandra Svazek: 9 Strana: 0285
Salamandra, y, f. = ohnižil. Kom. Theatr. 53.

289227   Salami Svazek: 3 Strana: 0252
Salami, obyč. salám, u, m., italské je- lito.

289228   Salami-s Svazek: 3 Strana: 0252
Salami-s, ny. f., ostrov řecký u Attiky; mě. na ostrově Kypru. Vz S. N.

289229   Salamiňan Svazek: 3 Strana: 0252
Salamiňan, a, m., der Bewohner von Sa- lamis. — Salaminský.

289230   Salammoniak Svazek: 3 Strana: 0252
Salammoniak, vz .Salmiak.

289231   Salamník Svazek: 3 Strana: 0252
Salamník, a. m., der Salamimann. Šm.

289232   Salamonka, y Svazek: 3 Strana: 0252
Salamonka, y, f., salamonia, rostl. Rostl.

289233   Salangan Svazek: 7 Strana: 0648
Salangan, a, m , druh rorýsů. Brm. II. 432

289234   Sálání, n Svazek: 3 Strana: 0252
Sálání, n. Vz Sálati. S. tepla. Vz KP. II. 330.

289235   Salanky Svazek: 8 Strana: 0353
Salanky, f. = třešně. NZ. V. 522.

289236   Salapča Svazek: 8 Strana: 0353
Salapča, míst. Jm. na Slov.

289237   Salár Svazek: 9 Strana: 0285
Salár = solair. Mus. 1900. 2.

289238   Salari-um Svazek: 3 Strana: 0252
Salari-um, a, n., dávka soli na cestu; služné, n. diety úředníků vůbec. S. N.

289239   Salaš Svazek: 3 Strana: 0252
Salaš, e, m. a f., místo v lesích a na ho- rách (mor. a, uherských), kde dobytek po celé léto se pase. Každého dne chodí so 2.—3. krát do košáru k podojení. Neprocházej sa po mém salášku. Sš. P. 228. Střídání pastev jumenuje se radikování. Hospodář jest sa- lašník, bača dělá sýr, valachové pasou ovce. Na Slov. Valaši pasou ovce na salaši. - S., bouda ovčácká z chrastí, koliba, die Seitiierhiitte. Br. Pastýři mohou při tom ve stanech a salašech bydleti. Sš. L. 34. V MV. nepravá glossa. Pa. — S., vůbec bouda, Hütte, ť. Br. — S., dům chudých, Hospital, n. V. — S., něm. Sallasch, ves u Uher. Hradiště. PL.

289240   Salaš Svazek: 7 Strana: 0648
Salaš, e, f. Cf. Mkl. Etym. 287. S. = rota, zlí lidé. V té chalupě je s. U Kr. Hrad. Kšť. — S. místo v lesích etc. V MV. ne- pravá glossa. Pa. 46.

289241   Salaš Svazek: 8 Strana: 0353
Salaš. Cf. Phľd. 1893. 763. Bez jednej ovce bude salaš. Slov. Zátur. — S. = otevřená ohrada pro vepřový dobytek v pražských jatkách. Nár. list. 1895. č. 250. odp. — S. také = ovce na bačovisku. Hle tam ženú ve- liky salaš ovec. Val. Brt. D. II. 383. — S. = nocleh. Večer hrne na salaš. Ve šviháčině. Brt. D. II. 52a

289242   Salaš Svazek: 9 Strana: 0285
Salaš bez jedné ovce bude; S. nedržia pre jednu ovcu. Slov. Zát. Př. 357b.

289243   Salaš Svazek: 10 Strana: 0352
Salaš. Vz Ott. XXII. 531.

289244   Salašák Svazek: 10 Strana: 0661
Salašák, a, m. = salašnik. Čes. 1. XV. 171., 258.

289245   Salášek Svazek: 7 Strana: 0648
Salášek, šku, m., vz Salaš (na horách). Sš. P. 228. Na S-šku = pole. MzO. 1890. 129.

289246   Salašík Svazek: 8 Strana: 0353
Salašík, u, m., trať ve Frýdecku. Věst, op. 1894. č. 4. 20.

289247   Salašik Svazek: 9 Strana: 0285
Salašik, stráň ve Slez. Lor. 82.

289248   Salašiti Svazek: 7 Strana: 0648
Salašiti, salašovati = salašníkem býti. Slov. Sokl. I. 317., Koll. St. 143.

289249   Salašnice Svazek: 3 Strana: 0252
Salašnice, e, f., die Sennerin. Šm.

289250   Salašnický Svazek: 7 Strana: 0648
Salašnický, Senner-, S. náčiní. Mor. a slov. Brt. L. N. I. 182.

289251   Salašnictví Svazek: 3 Strana: 0252
Salašnictví, n., die Sennerwirthschaft, Us.

289252   Salašník Svazek: 3 Strana: 0252
Salašník, a, m., vz Salaš.

289253   Salašník Svazek: 7 Strana: 0648
Salašník, Senner. Kol. ván. 68., Sláma Put. po Slez 202. Vz Předník.

289254   Salašný Svazek: 7 Strana: 0648
Salašný, Sennerhütten-. S. rodina, pán (salašník). Zátur.

289255   Salašovisko Svazek: 7 Strana: 0648
Salašovisko, a, n. = místo na Sytně. Pokr. Pot. II. 248.

289256   Salát Svazek: 7 Strana: 0648
Salát: zimní, žlutý, berlínský, perpignan- ský, cukrový, pařížský, kadeřavý, svaz- kový, Dlj. 21., 22., kropenatý, polní široko- lupenatý (radník), Rt., žlutý raný, americký česák, Us. Pdl.; bobový, chřesťový, římský, rakový, zelný. Hnsg. Cf. Rstp. 844., 953. Do Uher na tabák, do Moravy na s. Brt. — Salate (s-te s octem)! Ei der Tausend! Cf. I šklaka! I kozla! Dch., Bdl. — S.= čes. nár. tanec. Bačk.

289257   Salát Svazek: 8 Strana: 0353
Salát, čes. tanec. Vz NZ. III. 440.

289258   Salat Svazek: 9 Strana: 0285
Salat = klatovák (tanec). Ott. XIV. 317., Čes. 1. VI. 567., VII. 321. Za Šml. polož. IV. 149.

289259   Salát Svazek: 10 Strana: 0352
Salát, tanec u Kr. Hradce. Vz Čes. 1. XI. 143. — S. luční, vz Řeřišnice.

289260   Salát Svazek: 10 Strana: 0661
Salát luční, vz Řeřišnice zde.

289261   Salát, u, salátek Svazek: 3 Strana: 0252
Salát, u, salátek, tku, saláteček, čku, m., v již. Čech. selát, Kts., na Slov. salátík, salátíček, čku, z it. salata. S., příkrm ky- selý a obyč. i studený, který se dělá z roz- ličných částí rostlin buď syrových buď va- rených přičiněním soli, octa n. vína, oleje a často i pepře, potom i každé jídlo octem a olejem připravené. S. bramborový, okur- kový, chmelový, zahradní, polní, Jg., hláv- kový (arabský, hnědožlutý, asijský, běložlutý, knížecí), kolovratský, nízký, zelený, holland- ský, ozimý, polní anglický, pstruhový, tvrdo- hlávkový, ranní hnědý, Kh., celerový, švest- kový, locikový, štěrbákový, řeřichový, lžič- níkový, katránový, potočníkový, brutnákový, S. N.; s. se slanečky, se sardely, se salámem, vlaský. Us. Vz S. N., Čl. Kv. 181., 214., Slb. 466., 465., 479., Schd. II. 280., KP. III. 270., Kk. 159., 163. To je s. pro jeho pepř (= to je voda na váš mlýn)! Šml. Nepařený saláte (převzdívka na Mor., kde lociku slaninou na horko rozpuštěnou pařívají)! Us. Dch. - S. zaječí, der Sauerklee. Na Mor. — S. ovčí, seletnice, hypochoeris ínaculata, das Ferkel- kruut. Mor. Tč.

289262   Salaterna Svazek: 9 Strana: 0285
Salaterna, y, f. = zahradní pokoj. Sdl. Hr. XI. 68.

289263   Sálati Svazek: 3 Strana: 0252
Sálati = dýchati, athmen, hauchen; hor- kosť, plamen ze sebe vydávati, ausstrahlen (von der Wärme gebraucht). Kamna sálají, slunce sálá (pálí). Us. — odkud: z kamen sálá. Zlob. Sálá (páchne) z něho kořalka. Us. — kudy. Horkosť sálá skrze kamna (proniká). Kos. — čím. Ponurá jich duše vraždou sálá. Sš. Bs. 83. Zrak temným ohněm sálá. Květy VII. 115., Brt. S. 51.

289264   Sálati Svazek: 7 Strana: 1379
Sálati. Cf. List. fil. 1892. 243.

289265   Sálati co Svazek: 7 Strana: 0648
Sálati co. Socha život sálá. Dk. — od- kud. Z očí sálal plamen nedočkavosti Šml. — Čch. Bs. 67., Kká. K sl. j. 58., 176 — čím. Zraky vášní s-ly. Čch. Vzduch sálal parnem. Osv. Hled jeho sálal bleskem hněvu. Kká. Pomstou sálá oči lesk. Hdk Vše sálá vztekem. Čch. — odkud kam Z krovů požár v nebes líci sálá. Kká. — kde Na ní a v ní vše sálá. Osv. Zář v očích sálající. Vrch. Žízeň po zlatě mu v duši sálá; Pod jasným čelem zrak mu sálá. Kká. — S. = házeť, lúčať, schleudern. Slov. Rr. Sb.

289266   Salatín, a, m Svazek: 7 Strana: 0648
Salatín, a, m. = vrch v Tatrech. Pokr Pot. II. 9.

289267   Salatnay Svazek: 7 Strana: 0648
Salatnay Jos. 1832. Jg. H. 1. 624.

289268   Salátnice Svazek: 3 Strana: 0252
Salátnice, e, m., die Salathändlcrin. Rk.

289269   Salátnice Svazek: 7 Strana: 1379
Salátnice, e, f. = okurka na salát. Nár. listy.

289270   Salátnictví Svazek: 3 Strana: 0252
Salátnictví, n., der Salathandel. Rk.

289271   Salátník Svazek: 3 Strana: 0252
Salátník, a, m., der Salathändler. Rk.

289272   Salátovka Svazek: 10 Strana: 0352
Salátovka, y, f. = červená řepa k řezání, salátová. Us. Rgl

289273   Salátový Svazek: 3 Strana: 0252
Salátový, Salat-. S. semeno. Ros.

289274   Salátový Svazek: 9 Strana: 0285
Salátový. S. či svatojanské hody (po- svícení). Šeb. 69.

289275   Salátový. S Svazek: 10 Strana: 0352
Salátový. S. krajky. Vz Krajka.

289276   Salava Svazek: 7 Strana: 0648
Salava, y, m., os. jm. Arch. IV. 378, Mus. 1880. 249. Jan S. z Lípy. Výb. II. 1365

289277   Sálavosť Svazek: 7 Strana: 0648
Sálavosť, i, f., das Strahlungsvermögen S. tepla. NA. V. 262., Mj.

289278   Sálavý. S Svazek: 3 Strana: 0252
Sálavý. S. teplo, strahlende Wärme. Ck.

289279   Sálavý. S Svazek: 10 Strana: 0352
Sálavý. S. třesavosť slunce. Nár. list. 1904. 175. 13.

289280   Salay Svazek: 7 Strana: 0648
Salay, e, m. S. Jos., Slovák, helv. ka- zatel 1784. Vz Jg. H. 1. 624., Jir. Ruk. II 208.

289281   Salbadr Svazek: 3 Strana: 0252
Salbadr, a, m., olejkář, mastičkář, dry- ačník, tlučhuba, Schwätzer, Salbader. Rk.

289282   Salcburk Svazek: 3 Strana: 0252
Salcburk, u, m., mě. Salzburg. Vz S. N., Tk. II. 548. — Salcburčan, a, m. — Salc- burcký.

289283   Salcburk Svazek: 7 Strana: 0648
Salcburk, Solnohrad.

289284   Salcburky Svazek: 7 Strana: 0648
Salcburky, pl., f. = druh hrušek a ze- máků. Us. Šd.

289285   Salcburky Svazek: 8 Strana: 0353
Salcburky, hrušky, vz Cajpurky (3. dod.).

289286   Salčák Svazek: 3 Strana: 0252
Salčák, a, m., vlast. jm. Šd.

289287   Salda Svazek: 10 Strana: 0415
Salda F. X., básn. a spis. nar. 22./12. 1867. Vz. Flš. Písm. 712., Ott. XXIV. 549.

289288   Saldicylaldehyd Svazek: 10 Strana: 0352
Saldicylaldehyd, u, m., v lučbě Vz Vstnk. XI. 132.

289289   Saldirovati Svazek: 3 Strana: 0252
Saldirovati, lépe: saldovati, skončiti n. vyrovnati počet, zapraviti, zaplatiti. Kh. — Saldirt: vyrovnáno, zaplaceno.

289290   Saldo Svazek: 3 Strana: 0252
Saldo, a, n., it., číslo vyrovnací, zur Aus- gleichung einer Rechnung nöthiger Betrag; zůstatek, nedoplatek, zbývající dluh; pro s., per s. = pro (na) vyrovnání, auf neue Rech- nung, zůstatkem na nový účet, zůstává na nový účet. Nz. Cf. Stč. Alg. 94. — Saldo- conto, kniha úvěrná, Vz S. N.

289291   Saldokontista Svazek: 7 Strana: 0648
Saldokontista, y, m. = vedoucí knihy úvěrné, Saldocontist, m. Nz.

289292   Sále Svazek: 3 Strana: 0252
Sále, ete, n. = sele. U Přer. Bkř. Vz Sála.

289293   Salejtrilík Svazek: 8 Strana: 0353
Salejtrilík, u, m. = sanitrník. Hrš. Nách. I. 79.

289294   Salemandra Svazek: 7 Strana: 0648
Salemandra, y, f. = salamandra. Krnd. 171. a.

289295   Salep Svazek: 3 Strana: 0252
Salep, u, m., radix salep, látka škrobo- vinou bohatá, pocházející z kořene několika druhů rostlin vstavačovitých; užívá se jí za pokrm a proti průjmu. Vz S. N., Schd. II. 272., Kk. 134.

289296   Salep Svazek: 7 Strana: 0648
Salep. Cf. Slov. zdrav. 336., Rst. 489., Rstp. 1503., 1506., 1551., Mllr. 74.

289297   Salepový Svazek: 7 Strana: 0648
Salepový kořen. Us.

289298   Saler Svazek: 7 Strana: 0648
Saler, a, m. S. Mar., děkan 1637. Vz Jg. H. 1. 624., Jir. Ruk. II. 208., 392., Mus. 1891. 311.

289299   Salern-um Svazek: 3 Strana: 0252
Salern-um, a, n., staroit. mě. Vz S. N. — Salerňan, a, m. — Salernský.

289300   Salezové Svazek: 3 Strana: 0252
Salezové (olesnikové) semeno, tordylium offic, kretischer Bergkümmel, Zirmet. Ja.

289301   Salhan Svazek: 7 Strana: 0648
Salhan, u, m. = porážka celých stád ovcí na lůj; řez. Pokr. Z hor. 168.

289302   Sali-us Svazek: 7 Strana: 0648
Sali-us, a, m. S. Mik., jesuita, magister poësiae, 1543.—1596. Vz Jg. H. 1. 624., Tf. H 1. 50., Jir. Ruk. II. 208.

289303   Salia Svazek: 7 Strana: 0648
Salia mercurica, mercurosa. Šfk. Poč. 288., 291.

289304   Saliby Svazek: 8 Strana: 0353
Saliby, statek v Požúnsku. Phľd. XII. 552.

289305   Sálice Svazek: 8 Strana: 0353
Sálice, e, f., od sálati. S. tepla. Am. Orb. 32, 106.

289306   Saliceti Svazek: 7 Strana: 0648
Saliceti Vil., † asi 1280, lékař. Vz S. N., Rk. Sl., D. Gesch. 291.

289307   Salicin Svazek: 7 Strana: 0648
Salicin, u, m. = vrbovina, v lučbě, Sa- licin, n. Nz., Rm. II. 352., gf. Poč. 586.

289308   Salicin Svazek: 10 Strana: 0352
Salicin, u, m., glykosid. Vz Ott. XXII. 539.

289309   Salicin, u Svazek: 3 Strana: 0252
Salicin, u, m.. látka obsažená v koře větší části rostlin vrbovitých; užívá se jí proti přesedací zimnici. Vz S. N., Šfk. 564.

289310   Salický Svazek: 3 Strana: 0252
Salický zákon, vz S. N.

289311   Salicylan Svazek: 3 Strana: 0252
Salicylan, u, m., salicyligos Salz. Nz.

289312   Salicylglykolol, u Svazek: 7 Strana: 0648
Salicylglykolol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 148.

289313   Salicyličnan Svazek: 3 Strana: 0252
Salicyličnan, u, m., salicylsaures Salz. Nz.

289314   Salicyličný Svazek: 3 Strana: 0252
Salicyličný. S. kyselina, die Salicylsäure. Nz.

289315   Salicylid, u Svazek: 7 Strana: 0648
Salicylid, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 149.

289316   Salicylka Svazek: 3 Strana: 0252
Salicylka, y, f. = salicylová kyselina. Prm. III. č. 5.

289317   Salicylový Svazek: 3 Strana: 0252
Salicylový. S. kyselina, salicylige Säure. Nz.

289318   Salicylový Svazek: 7 Strana: 0648
Salicylový. S. dušnosť, -dypnoe, obvaz, -verband, vata.

289319   Salicylový Svazek: 10 Strana: 0352
Salicylový papír. Vz Ott. XVIII 183 — S. aldehyd, kyselina. Vz Ott. XXII. 540.

289320   Saličetova Svazek: 7 Strana: 0648
Saličetova Ranná lékařství. Jir. Ruk. II. 208. Vz Saliceti (dod).

289321   Salička Svazek: 3 Strana: 0252
Salička, y, f., jm. vězení, kde se ani státi ani seděti nemohlo. 1613. Vz Jg. Slov.

289322   Salička Svazek: 7 Strana: 1379
Salička = masopustní hra. NZ. II. 70.

289323   Sáliční Svazek: 8 Strana: 0353
Sáliční obrazec Am. Orb. 30.

289324   Salier Svazek: 7 Strana: 0648
Salier, a, m. S. (Szaller) G. 1794. Jir. Ruk. II. 209.

289325   Salier Svazek: 10 Strana: 0353
Salier Fr., stav., nar. 1845. Vz Ott. XXII. 545.

289326   Saligenin Svazek: 3 Strana: 0252
Saligenin, u, m. C14 H8 O4. Šfk. 565.

289327   Saligenin Svazek: 10 Strana: 0352
Saligenin, u, m., v lučbě. Vz Ott. XXII. 541

289328   Salikor, u Svazek: 3 Strana: 0252
Salikor, u, m., druh sody. Vz KP. IV. 397.

289329   Salin Svazek: 3 Strana: 0252
Salin, a, m., doras, ryba sumcovitá. Krok.

289330   Salin. Cf Svazek: 7 Strana: 0648
Salin. Cf. Brm. III. 3. 215.

289331   Salinita Svazek: 7 Strana: 0648
Salinita, y, f., z lat. = slannosť. Stč. Zem. 747.

289332   Salinka Svazek: 7 Strana: 0648
Salinka, y, f. = solivarný list, Salinen- schein, m.

289333   Salinky Svazek: 10 Strana: 0352
Salinky, vz Saliny, Ott XXII. 541.

289334   Saliny Svazek: 3 Strana: 0252
Saliny, salinky, pl., f., pokladniční po- ukázky na solné doly išelské a gmundské, činící čásť neustáleného rakouského státního dluhu, die Salinenscheine. Vz S. N.

289335   Saliové Svazek: 3 Strana: 0252
Saliové, u starých Římanů sbor kněži Mariových. Vz S. N.

289336   Salipyriii Svazek: 10 Strana: 0353
Salipyriii, u, m. = salicylan antipyrinu. Vz Ott. XXII. 542.

289337   Salipyrin Svazek: 7 Strana: 1379
Salipyrin, u, m. S. dáván proti chřipce.

289338   Salipyrin Svazek: 8 Strana: 0353
Salipyrin, lék od chřipky. Vz Nár. list. 1895. č. 59.

289339   Saliretin Svazek: 3 Strana: 0252
Saliretin, u, m., Saliretin. Nz.

289340   Salisburka Svazek: 3 Strana: 0252
Salisburka, y, f., salisburia, rostl, tiso- vitá. Rostl.

289341   Salit Svazek: 3 Strana: 0252
Salit, u, m., zelený augit. Bř. N. 175.

289342   Salit Svazek: 7 Strana: 0648
Salit = zelený augit. Cf. Chdt. 11.

289343   Salitr Svazek: 3 Strana: 0252
Salitr, vz Salnitr.

289344   Salitrník Svazek: 7 Strana: 0648
Salitrník, a, m. = vyrabitel salirru. Arch. města Prahy č. 451. Cf. Salnitrník.

289345   Sálivec Svazek: 3 Strana: 0252
Sálivec, vce, m., der Phenakit, nerost křemen. Miner.

289346   Sálka Svazek: 10 Strana: 0353
Sálka, y, f. = komora, pokoj, kancellář. Ve zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

289347   Salkaráb Svazek: 9 Strana: 0285
Salkaráb, vz Rojčik.

289348   Sallo Svazek: 7 Strana: 0648
Sallo, a, n. = sádlo. Slov. Rr. Sb. Vz Salo (dod.).

289349   Sallo Svazek: 8 Strana: 0353
Sallo zaječí = sádlo. Kalenice na Mor. Mtc. 1894. 331.

289350   Sallusti-us Svazek: 3 Strana: 0252
Sallusti-us, a, m. Cajus S. Crispus, slavný dějepisec římský, zemřel r. 35. př. Kr.

289351   Sallustius Svazek: 10 Strana: 0353
Sallustius Crispus. Vz Ott. XXII. 546.

289352   Sallý Svazek: 8 Strana: 0353
Sallý = ssedlý. Sallé mlieko. Slov. Mtc. 1894. 109.

289353   Salmaska Svazek: 3 Strana: 0252
Salmaska, y, f, salmasia, rostl, fialko- vitá. Rostl.

289354   Salmiak Svazek: 3 Strana: 0252
Salmiak, u, m., ze salammoniak, sal am- moniacum, der Salmiak. Pr. Chm. S. obsa- huje v sobě kyselinu solnou a čpavek. Bř. S. arsenový, boraxový, čištěný n. brunšvický, fosforový, hlacený, kapalný, ledkový, mě- děný, octový, platinový, sirný, těkavý, že- lezitý. Kh. S. iridiový, Iridsalmiak. Nz. Vz Šfk. 170., Schd. II. 35., KP. IV. 448., 271.

289355   Salmiak Svazek: 10 Strana: 0353
Salmiak, chlorid ammonatý. Vz Ott. XXII 548.

289356   Salmiakový Svazek: 3 Strana: 0253
Salmiakový, Salmiak-.

289357   Salmo Svazek: 7 Strana: 0648
Salmo, a, n. Br. S. Jan, 1610. Vz Jir. Ruk. II. 209.

289358   Salmon Svazek: 10 Strana: 0353
Salmon Jos., Dr., lék. a spis., nar. 1844 Vz Ott. XXII. 549.

289359   Salmovec Svazek: 7 Strana: 0648
Salmovec, vce, m. = důl kamenouhelný, Salmschacht, m. Ostrav. Tč.

289360   Salmtink Svazek: 3 Strana: 0253
Salmtink, a, m., z lat. salmunculus, salar, Sälmlein n., zastr. Ros.

289361   Salnirna, salitrna Svazek: 3 Strana: 0253
Salnirna, salitrna, sanytrna, sany- trárna, y, f., místo, kde se sanitr pripra- vuje, die Salpetersiederei, -hütte. Ros.

289362   Salnitr Svazek: 3 Strana: 0253
Salnitr, salitr, sanitr, u, m., z lat. sal nitrum, salpetr (sal petrae), skalní sůl, ledek, der Salpeter. V., Kom., Rk. Vz Bř. N. 118., 117., 241., KP. IV. 416. S. domácí, chilský, indijský, raffinovaný. KP. IV. 417., 418., 421.

289363   Salnitrárna Svazek: 3 Strana: 0253
Salnitrárna, y, f. = salnitrna.

289364   Salnitrář Svazek: 3 Strana: 0253
Salnitrář, e, m. = salnitrník.

289365   Salnitrářka Svazek: 3 Strana: 0253
Salnitrářka, y, t. = salnitrnice.

289366   Salnitrářský Svazek: 3 Strana: 0253
Salnitrářský, sanytrářský = salnitrán príslušný, Salpetersieder-.

289367   Salnitrářství Svazek: 3 Strana: 0253
Salnitrářství, sanytrářství, n., die Sal- petersiederei.

289368   Salnitrnice, sanytrnice Svazek: 3 Strana: 0253
Salnitrnice, sanytrnice, e, f., die Sal- petersiederin. Ros. — Sanytrnice, e, f., die Salpetergrube. D.

289369   Salnitrník Svazek: 3 Strana: 0253
Salnitrník, a, m., salitrník, sanytrník, a, m., der Salpetersieder, -gräber. Ms. alch.

289370   Salnitrný Svazek: 3 Strana: 0253
Salnitrný, salnytrný = ze salnitru, Sal- peter-. — S., salnitr obsahující, salpetrig. S. země. Us.

289371   Salnitrorodný Svazek: 3 Strana: 0253
Salnitrorodný, salpeterbringend. S. páry. Ja.

289372   Salnitrovitý Svazek: 3 Strana: 0253
Salnitrovitý, salitrovitý = salnitrný, salpetricht. D.

289373   Salnitrovna Svazek: 8 Strana: 0353
Salnitrovna, y, f. = salnitma. Hrš. Nách. I. 79.

289374   Salnitrový, salitrový, sanytrový Svazek: 3 Strana: 0253
Salnitrový, salitrový, sanytrový = od salnitru, Salpeter-, salpetrig. S. chuť. D. — S., salnitr do sebe mající, salpeter- hältig, salpeterartig. S. země. D.

289375   Salnitý Svazek: 7 Strana: 0648
Salnitý. Ktožbykolivěk sůl prodával aneb vážil s. věci. Pam. Velvar 326.

289376   Salo Svazek: 7 Strana: 0648
Salo, a, n. = sádlo. Komárovo s. Zátur., Hdž. Šlb. 83.

289377   Salol Svazek: 7 Strana: 0648
Salol, u, m. Vz Slov. zdrav. 336.

289378   Salol Svazek: 10 Strana: 0353
Salol, u, m. = fenylesther kyseliny sali- cylové. Vz Ott. XXII. 553.

289379   Salomena Svazek: 7 Strana: 0648
Salomena, y, f., os. jm. D. ol. XI. 20.

289380   Salomon Svazek: 3 Strana: 0253
Salomon, a, m., Šalomoun.

289381   Salomon Svazek: 10 Strana: 0353
Salomon z Friedberků Em., svob. pán, c. k. podmarš., malíř a spis., nar. 1829. Vz Ott. XXII. 554.

289382   Salon, u Svazek: 3 Strana: 0253
Salon, u, m., malý sál, síňka společenská, prostranný a ozdobný pokoj bytu panského n. městského, ve kterém se návštěvy přijí- mají. Brt.

289383   Salonika Svazek: 7 Strana: 0648
Salonika, y, f. = Soluň. Ppk. I. 212.

289384   Salonní Svazek: 7 Strana: 0648
Salonní, Salon-. S. oblek, piano Us.

289385   Salonovosť Svazek: 7 Strana: 0648
Salonovosť, i, f., salonmäsaiges Betragen. Hvlč. I. 187.

289386   Salov Svazek: 7 Strana: 0648
Salov, a, m = lužický Kocourkov. Vz Sbtk. Krat. h. 249.—254.

289387   Sálová Svazek: 7 Strana: 0648
Sálová An. Vz Bačk. Písm. I. 859.

289388   Sálový Svazek: 3 Strana: 0253
Sálový, Saal-. S. pokoj. Havlasa.

289389   Salpa Svazek: 3 Strana: 0253
Salpa, y, f., měkkýš. Salpy, thaliacea, die Walzenscheiden. S. jalová, obroučková, plo- donosná, ploutevnatá, soudková. Vz Frč. 201.

289390   Salpa Svazek: 7 Strana: 0648
Salpa. Cf. Ves. I. 98., Brm. IV. 2. 422.

289391   Salpa Svazek: 8 Strana: 0353
Salpa. Cf. Ott. VIII. 383.

289392   Salpetr Svazek: 7 Strana: 0648
Salpetr. u, m., vz Salnitr.

289393   Salpiglossa Svazek: 7 Strana: 0648
Salpiglossa, y, f., salpiglossis, květina. Dlj. 52.

289394   Salsa Svazek: 3 Strana: 0253
Salsa, y, f., bahnitá sopka, der Schlamm- vulkan, die Salse. Nz.

289395   Salše Svazek: 3 Strana: 0253
Salše, vz Šalše.

289396   Saltimbank Svazek: 7 Strana: 0648
Saltimbank, a, m. = člen cirkusu ma- lého a chudého Nrd. Cf. Artista.

289397   Salto mortale Svazek: 3 Strana: 0253
Salto mortale, it. z lat., skok smrtelný, odvážný; odvážná, nebezpečná věc. Rk.

289398   Saltomortale Svazek: 7 Strana: 0648
Saltomortale = přemetení těla v před. Cf. Sautpérilleux (dod.)

289399   Salup, u Svazek: 7 Strana: 0648
Salup, u, m. = veliký šátek ženský, Um- hängtuch, n. Us. Rgl., Rais.

289400   Saluška Svazek: 10 Strana: 0353
Saluška, y, f. = Salomena. Tbz III. 1 282.

289401   Saluška, salušinka Svazek: 3 Strana: 0253
Saluška, salušinka, y, f. = skořápka z vejce, z ořechu. V. Pelikán.

289402   Salutovati Svazek: 3 Strana: 0253
Salutovati, z lat., pozdraviti, salutiren.

289403   Salva Svazek: 3 Strana: 0253
Salva, y, f., lat., sborová palba, současný výstřel z více ručnic neb děl najednou, vý- střel pozdravovací n. oslavovací. — Salva approbatione, s výhradou schválení (něco učiniti). Salva venia, s dovolením. Vz S. N. Salva venia (krom vaši poctivé hlavy) pově- děl bych mu, aby mě políbil v prdel. Mor. Šd.

289404   Salva Svazek: 9 Strana: 0285
Salva Kar., spis. Vz Vlč. Lit. slov. I. 262., 274.

289405   Salva guardia Svazek: 7 Strana: 0648
Salva guardia = ve stoletích minulých vojenská stráž, která posýlána byla na místa ohrožená. Cf. Salakvarda (dod.). — S. re- verentia = s odpuštěním Us.

289406   Salva guardia Svazek: 10 Strana: 0353
Salva guardia = glejt, ochrana vojenská. Ott. XXII. 566.

289407   Salvadorka Svazek: 3 Strana: 0253
Salvadorka, y, f., salvadora, rostl, lý- kovcovitá. Rostl.

289408   Salve Svazek: 3 Strana: 0253
Salve, n., lat., die Salve, výstřel. Vz Salva.

289409   Salvěj Svazek: 3 Strana: 0253
Salvěj, vz Šalvěj.

289410   Salverýnek Svazek: 3 Strana: 0253
Salverýnek, nka, m. Už já nechcu už inšího enom S-ka svého. Sš. P. 131.

289411   Salvinka Svazek: 3 Strana: 0253
Salvinka, y, f., salvinia, rostl. Rostl.

289412   Salvo Svazek: 3 Strana: 0253
Salvo, ve slohu kupeckém = vyhraditi si, vymíniti si, vorbehalten. Salvo errore cal- culi nebo salvo errore et omissione (s. e. c. nebo s. e. & o.) = zůstavuje si možnou chybu v účtu; salvo titulo (s. i), salvo pleno ti- tulo (s. p. t.) = zůstavuje titul; salvo honore, zůstavuje česť (nedotknutou, nedotýkaje se cti, unbeschadet der Ehre). In salvo = jist, bezpečen. Kh.

289413   Saľvon Svazek: 8 Strana: 0353
Saľvon, u, m., vz Ryzľink (3. dod.).

289414   Salvovati Svazek: 3 Strana: 0253
Salvovati, zachrániti, spasiti, Retten. Kh.

289415   Saly Svazek: 7 Strana: 0648
Saly Antonia 1838. Jg. H. 1. 624.

289416   Salyňská Svazek: 8 Strana: 0353
Salyňská, é, f., přítok Mohelnice ve Frý- decku. Věst. op. 1894. č. 4. 17.

289417   Salzburg Svazek: 3 Strana: 0253
Salzburg, vz Salcburk.

289418   Salzkammergut Svazek: 3 Strana: 0253
Salzkammergut, u, m., rakouské Švý- carsko v Horních Rakousích. Vz S. N.

289419   Salže Svazek: 7 Strana: 1379
Salže, pl., salsa, zastr. Bhm , Rozk.

289420   Sám Svazek: 3 Strana: 0253
Sám, sama, samo, akkus. sama (samého; u neživot, sám), samu, samo; pl. nom. sami (u neživot. samy), samy, sama, akkus. samy, samy, sama, tedy podlé: Otcův, ova, ovo ; ostatní pády berou se od slova samý, které vzorem Nový se řídí. V obec. mluvě v nom. pl. všech rodů: sami. (Jir.). — Sám, samý, samičký, saminký, samotinký, samičičký, sa- mičinký, na Slov. samučký, samučičký. Vz Zájmeno, Bž. 154. a strany zájmenných tvarů (gt. a akk. samoho, dat. samomu, inst. sa- miem, lok. samom, dual, sama, samě, pl. saměch, saměm, saměmi, cf. toho, tomu atd.) vz Listy filolog, a paedg. 1879. 147. — 1. O místě k vytčení blízkosti bezprostřední, knapp, hart, unmittelbar. U samých dveří seděl. Svěd. Už nad samým hrobem stojí. V. Na samém kraji státi. Us. Až do samého města přišli. D. Na samém konci býti. V. Při samé zdi, cestě, u samého kraje. D. Až pod savou pevnosť plouli. Vrat. — 2. O čase, když jej činem bezprostředním vymezujeme, gerade, eben, im Augenblicke. Umřel před samou slavností. Bart. Před samým zápa- dem slunce. V. Po samém obědě. Svěd. Celý den až v samý večer čekali. V. Než v samý večer přijdúce (m.: přišedše) mluvili jsú s ním o to. NB. Tč. 112. — 3. O věcech, o osobách, když se k nim činnost táhne způ- sobem výlučným, selbst, allein, unmittelbar, in eigener Person, sogar. Já to samému pánovi povím. Svěd. Však žádného není doma než já sama. Svěd. Věří jen sám sobě. Mudr. Zapři sám sebe. Br. Já sám to byl. Us. Čeho sám dosti nemáš, toho u jiných hledáš. V. Samým toliko kněžím. Br. Na jeho osobu samu se to vztahuje. V. Samého se chváliti, vynášeti. V. Má na mné na sa- mém dobývati; Pakli jeho samého zde není v súdu, tehdy zastúpiti žádný jeho nemuož. Půh. II. 182., 457. Pan V. s panem J. spolu se potýkali a bili (jakž říkáme) sám a sám. Lp. 78. Není přes něj, když jest sám (= chlubí se ničemný rekovstvím). Č. Zůstala sem sama, jak na vodě sláma, jako ten měsíček mezi hvězdičkama. Sš. P. 337. Dělej to sám. Jg, A já sám sobě nejbližší jsem. Háj. Múdrosť samého Boha dar jest. Mudr. Samého člo- věka nalezna ďábel rád ho láká. Hus III. 115. Neviděla tam žádného, jenom vojáčka sa- mého. Sš. P. 113. Chytili velikou zlatou rybu a každý chtěl ji míti sobě sám. Er. Sám sobě hude, sám vesel bude. Kmp. Byl sám a sám. Er. Jednou v létě přihodilo se, že tudy jel na koni král sám a sám. Er. Jídla sama se nosila. Er. (Šd.). Svůj plat sám si bráti; To byl sám ďábel. Dch. Odpovídati má každý sám ze své viny; On je pastýř, jenž ne sám se v ovce všetečně vpletl; Písmo die: Miluj svého bližního jako sám sě; Jedna ctnosť sama býti nemůže, ale hned s sebú druhú porodí; Sama sebe neostřiežeš než s boží pomocí. Hus I. 476., II. 224., 334., III. 47., 121. Ani sám se chval, ani sám se , haň. Pk. A to jest zle činiti a tak i zloře- čiti samu sobě. Hus I. 250. Na jiné lidi hledie a sami na sě nepomnie. Hus III. 105. Vyvolte sobě muže, ať se se mnu sám a sám tepe. Bj. Byl bych sám proti sobě. Dch. A soud purkrabský aby v tom nic jiného neviděl než samo (ausschliessend) zatčení neřádné. Zř. F. 1. Kde nemůže čert sám, tam nastrčí babu. Us. Dch. Sám sebe má každý nej- radši. Vz Sobectví. Lb. Kde by se cti do- týkalo, každý sám při žalobě stůj. Kol. 14. O tento toliko samý (einzig) artikul se svo- lili na témž sněmu. Václ. XX. Vuoz jsú jemu překotili a samému oko vyťali; Žádám prá- vem naučen býti, nezdali tu svú žalobu má potvrditi dviema prsty na kříži sám neb sám druhý; On v žalobě neklade, žeby ta slova sám od Jana byl slyšel. NB. Tč. 251., 285.. 287. — Pozn. Přidává se jediný, čímž se pojem zájmena zostřuje. Sám jediný to činíš. Pass. Sám jediný. V. - 4. Přistupuje k číslům řadovým, když se z jistého počtu hlavní osoba vytýká. Úředník Skrbenský vsadil člověka pána svého do vězenie i vy- ručil jest jej Beněk sám druhý na posta- venie; Hodonský sám druhý má přísahati, že ne z nenávisti ani z nepřátelstva . naň žaluje; Túžil Blažek sám třetí na Lukáše řkúč. NB. Tč. 128., 171., 244. Vratislav jedva sám několiký z toho boje utekl. V. Přibík sám desátý do města vskočil. V. Přivedli sama druhého. Vyvedli sama třetího. Jg Osiřela s dětmi svými a sama pátá. Svěd. Tu jemu samému třetímu hlava stiata jest. Pass. Cf. Mkl. S. 68. Sama druhá = těhotná. Us. Sml. Přijel k Jarošovejm, zatlouk na vrata, vyšla Marjánka sama devátá. Sš. P. 127. Pomocník sám druhý na koni jel. Bl. Žv. Aug. 36. Při- vezli zemana s jeho sedláky sama Čtvrtého. Let. 449. Blížnec slove ten, který se sám druhý neb sám třetí urodí po jednú od jedné matky. Hus II. 163. Slíbil mi jest sám druhý; Má zprávný list udělati ve dvú nedělí třmi rukojměmi a sám čtvrtý s rukojměmi jme- novitými. Půh. II. 342., 619. — Poznam. 1. Strč. tvary: sám desát, sama desáta (nyní: sama desátá). Mk. Byl Čech sám sedm na té hoře. Výb. 1. 87. Jmáť tú cestú tento den sama desáta jíti. Výb. I. 99. Cf. Bž. 143. Má jí zpraviti sám sedm tak s dobrými, jakož sám, a zachovalými. Půh. I. 307. Sám desát utekl. — Pozn. 2. Samo s číslovkami řado- vými v jedno slovo se spojuje: samodruh, samodevát, samodesát, samopátý atd. Zabil jej samodvanáctého. Jg. Královna ostala samodruhá. Pov. I. 56. Na Slov. Vz Mkl. S. 68. — 5. Spojuje-li se se zájmenem zvrat- ným, rozličné vztahy v sobě drží. a) Sám od sebe, sám ze sebe, kladou se, když se co z vlastní vůle a povahy činí a ne za puze- ním jiného, von selbst, aus eigenem An- triebe. Sama od sebe země plodí. Br. Co mi nedá sám od sebe, po tom netoužím; Učinil to od sebe sám. Dch. Protožť porou- čím, aby se k němu tak jako sám od sebe přitovaryšil. Žer. 330. Nic sám od sebe, jeli- kožto od sebe, nemóž člověk na Bohu za- slúžiti. Hus II. 69. Ne sami od sebe šli, ale povoláni jsúce. Hus III. 305. (Těch daróv) nemáme sami od sebe ani z svého zaslúženie. Hus III. 11. Nic nečistého není samo z sebe. Br. Ona jest žádného svědomie neměla, než co jest sama od sebe mluvila. NB. Tč. 96. — Pozn. 1. Samo od sebe se rozumí, lépe: samo sebou se r-mi. Brs. 159. — Pozn. 2. Sám shoduje se obyč. pádem s tím jménem, proti němuž s důrazem jest položeno. Člověk není živ jen sobe samému. Sobě samým divní jsme. Har. Není dobře člověku samu býti. Us. Avšak jsou i výjimky. Nemyslí-li se na protivu, náměstka sám klade se v nomi- nativ. Sám sobě živ jsem. Kom. Zapři sám sebe. Br. (Brs. 159.). Vz dřívější příklady. — b) Sám o sobě, sám v sobě, sám sebou kla- deme, když odvracejíce mysl ode všeho k věci nepříslušného toliko k podstatě její a bytnosti hledíme, an und für sich, an sich, ganz allein, für sieh betrachtet, in Wahrheit, eigentlich, wirklich, absolut. To samo o sobě hřích zavírá, Mudr. Šlechetnost' sama v sobě chvalitebná jest. To není samo sebou. Dch. To samo sebou se rozumí, ist selbst ver- ständlich. Dch. Sám v sobě, echt. Brt. Víno samo v sobě (pravé), plátno samo v sobě (bez bavlny, echt). U Opav. Klš. Kaplice sama o sobě stojí. Jg. Odbyl vin svých na všecky pohony sám za sebe. Pňh. I. 357. Chce mit' něco sám pro sebe. Dch. Až pak nemoc sama sebou odejde. Dch. Vz Zk. Skl. str. 343., Zk. Ml. II. str. 75. — 6. S„ sponte, ultro, von selbst, ohne Beihilfe. Samo to roste. Jg. Půjde to samo. Dch. - Pozn. Sám re slovech složených: samoběh, samo- pše, samorostlý. samostřel, samochtě, samo- teč. Cf. Mkl. S. 97. - Samý (zastr. sám) = nesmíšený, pouhý, nic, než, lauter, pur, rein, unvermiseht, blos. To je samá sůl. Dch. Ta voda je samá kalnota. U Rychn. Snídaníčko uchystala samo jedové. Sš.. P. 120. Já piji samou vodu. Samou prací oslábne. Koupil samou pšenici (nic jiného). Us. Pitelé samo víno pijí. Kom. To je samé stříbro (čisté). Ros. To je samý tuk, samý med. Us. — S. stotožňuje tak říkaje přísudek s podmětem znamenajíc tolik co plný čeho. Louka samé krtiny. Dch. Bota samý cvoček. Us. Stromy jsou samý květ, růže samá poupata, kabát samá díra, prádlo samá špína, Ten člověk je samý smích, samá rozpustilost', samé kle- vety. Mtc 1878. 18., Brt. S. 2. vyd. 91. - Pozn. Ten samý, lépe: týž, tentýž; někdy: on. Ten samý muž (týž muž) to byl. Us. Žádáte se, abyste onu krávu našel a tu samou (m.: a ji) ke mně přivedl. Bs. V příloze posýlám výtisk díla, byste samému (šp. m.: mu) místa k ohlášení dopřáli. Brt.

289421   Sám Svazek: 7 Strana: 0648
Sám. Cf. Mkl. Etym. 288. Ten samý. Gb. Ml. II. 87. Často chybně ho užíváme. Cf. Brt. Ruk. 69. — 1. O místě. Až k samému nebi. Pož. 57. — 3. O věcech atd. Co se
komu nedá, ať si sám nebere. Us. Dch. (Ve-
likou chválou) od samého p. Boha obdařený
jest byl. Pož. 1. Zomdlieva Anička, iďte
pro milého, a on v nej zadrží sám ducha
živého. Mt. S. 8. Syn od samého otce nenie
učiněn, ani... Št. Kn. š. 15. Netoliko samý
David, ale také mnozí jiní. Pož. 4. Nevě-
děli, co jsou sami. Bart. 77. Kdyby se
cti, hrdla, dědictví dotýkalo, každý sám
(= osobně) při žalobě stůj. Kol 14. Jaký
kdo sám jest, tak o jiném soudí. Sb. uč
Co sám můžeš spraviti, nechtěj jiným svě-
řiti. Lpř. exc. Jmě jeho samoho. Ž. wit.
148. 12. Aby poznali tě samoho. Ev. víd.
37. Od samoho-li sebe to pravíš? Ev. olom.
263. A ne s toliko samomu mně; Od vás
samých nesúdíte. Ib. 195., 289. Tomu sa
momo B. mik. Luk. 4. Aby poznali tě sa-
mého Boha pravého. Ev. olom. — S. jediný.
Nechodí sama (je těhotná, zvl. o svobodné).
Brt. D. 264. Abys k němu vyšla sama je-
diná. Sš. P. 755. On sám jediný nenie tvój
pán. Št. Kn. š. 18. Cf. Chodil po školách
a všade medzi všetkými býval samý prvý
(vždy prvý). Sb. sl. ps. II. 1. 140. — 4.
S čísly radovými. Volen byl sám čtvrtý za
administratora. Bart. 125. Cf. List. fil. 1886.
385. a Gb. Ml. II. 96. 4. — 5. Se zájme-
nem zvratným. a) Každý sám od sebe řka.
Št. Kn. š. 12. Sám v sobě (echt). Brt. To
víno je samo v sobě (přirozené). Rgl. —
b) Lež nikdy nemóž dobra býti sama v sobě.
Št. Kn. š. 112. — c) Tak mají často roz-
ličnú věc pósobiti, žeť ne vždy jsú sami
s sebú = sebe mocni. Št — S. = pouhý,
všecek atd. Zbraně a dýmky samý draho-
kam. Osv. 1. 85. Je samá srdečnosť a úsluž-
nosť. Sá. Dám ti přibiť podkověnku ze sa-
mého ze zlata. Pís. mor. Šd. Vrána je sama
černa; Bou šohaj samý švarný (velmi).
V Podluží. Brt. D. 164. Tři léta již leží, je
všecka zohavena, sám strup. Kld. II. 138. — S. se u Hrozenkova stupňuje. Šli najsami prvek (přede všemi ostatními). Osv. 1884. 58. (Brt.)

289422   Sám Svazek: 7 Strana: 1379
Sám. O skloňování cf. D. Lhrg. 91 , 211., Gb. Ml. II. 83. — Sám = manžel; sama = manželka. 1576. Wtr. Obr. II. 56. a j.

289423   1. Sám Svazek: 8 Strana: 0353
1. Sám. S. slouží k označení výlučné pro- tivy jednoho předmětu proti jiným. Cf. Mus. fil. I. 315., 319. Přijdu sám = a) a ne jiný, b) samoten. Ib. 320. Ona mi s velkým pláčem pravila, že mistr Havelka dal právo na ni i na samého (i. e. jejího muže) a dítky její že zamkl. Byl jsem tam sám a sám (důrazné naznačení samoty, osamělosti). Ib. 324. S. s číslovkami řadovými vz v List. fil. 1896. 281. Celkový genitiv závislý na sám. Je ho sama kůže a kosť (je samá kůže a kosť). Je toho sám červ, sama pecka. Brt. D. II. 286.

289424   2. Sám Svazek: 8 Strana: 0353
2. Sám, u, m., z něm. Saum. Gh. H. ml. I. 612.

289425   Sám Svazek: 9 Strana: 0285
Sám. Gt. samoho, dat. samomu, lok. saměm (zastr. ). Vz Rozb. III. 710. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 459. Na Císařovsku, vz Mtc. 1899. 363. Palacký sklání sám z pravidla podle: Čistý. Obětování sebe samého (sama). Pal. Rad. I. 413. atd. Sr. Mtc. 1901. 170. (tam více). Úsloví vz v Zát. Př. 39a, 357b. Sám desát. O skloň. vz Gb. H ml. III. 1. 272.

289426   Sám Svazek: 9 Strana: 0461
Sám ve spisovné řeči Palackého zůstává u zvratné náměstky rádo v nominativu. Svěřil sebe sám (sama) i všecku vládu; Vyhražuje sám sobě (sobě samému) atd. Pal. Vz Mtc. 1901. 258.

289427   Sám Svazek: 10 Strana: 0661
Sám. Sr. Brt. Sl

289428   Sám svůj Svazek: 7 Strana: 0651
Sám svůj, selbsteigen. Dch.

289429   Sám v sobě Svazek: 9 Strana: 0286
Sám v sobě = pouhý, pravý. To víno je samo v sobě. Císař. Mtc. 1900. 149.

289430   Sam-e Svazek: 3 Strana: 0255
Sam-e, y, f.. ostrov aegaejského more.

289431   Sam-os Svazek: 3 Strana: 0259
Sam-os, a, m., ostrov řecký, vz S. N. — Samský.

289432   Sáma Svazek: 7 Strana: 0649
Sáma, y, f. = samota. Slov. Ssk.

289433   Sama Svazek: 10 Strana: 0353
Sama, domina. Rozk. P. 923.

289434   Samanycha Svazek: 3 Strana: 0254
Samanycha, y, f., nitraria, rostl.

289435   Samar Svazek: 8 Strana: 0353
Samar. Kedz v poharu majú, ta i s-ra dzvihajú. Šariš. Phľd. 15-95. 377.

289436   Samari-um Svazek: 7 Strana: 0649
Samari-um, a, n., v lučbě. Šfk. Poč. 305.

289437   Samaritan Svazek: 3 Strana: 0254
Samaritan, Samaritán, a, Samarit, a, m. S-né, dřevní obyvatelé města Samaří, pak náboženská sekta židovská. Vz S. N. Zda dobře neříkáme my, že s. (kacíř a od- štěpenec) jsi a zloducha máš? Sš. J. 154. Že sú ho Š-nem nazvali, toho neodpierá, neb S. vykládá se strážný a že on jest strážný, o němž die David. Hus II. 119.

289438   Samaritan Svazek: 7 Strana: 0649
Samaritan = milosrdný ošetřovatel ra- něných. Bdl.

289439   Samaritánka Svazek: 9 Strana: 0285
Samaritánka, y, f., nepeta cataria. rostl. Mus. ol. X. 60.

289440   Samaritský. S Svazek: 3 Strana: 0255
Samaritský. S. město Samařie. ZN. Vz Samařský.

289441   Samaří Svazek: 3 Strana: 0254
Samaří, f. nebo n., Br., mě. v Palaestině, vz S. N. Šel jest mezi S-ří a mezi Galilejí. Hus II. 339. — Samařský.

289442   Samaří Svazek: 8 Strana: 0353
Samaří, ze Samaria. Br. Cf. Gb. H. ml. I. 133.

289443   Samaří Svazek: 9 Strana: 0285
Samaří, f., dle, paní'; v nč. též n. dle , znamení´. Gb. H. ml. III. 1. 253.

289444   Samařov Svazek: 3 Strana: 0255
Samařov, a, m., něm. Samařow, ves u Chrudimi. PL.

289445   Samařský Svazek: 3 Strana: 0255
Samařský, ze Samaří, samaritanisch S. království. Zlob. Vz Samaritský.

289446   Samatka Svazek: 9 Strana: 0285
Samatka, y, f., vz Galônik.

289447   Samatka Svazek: 10 Strana: 0353
Samatka, y, f. = úzká stužka, kterou si dívky vlasy ponad čelo přitahuji: kosička, golônik, podvazek. Slov. Czam. Slov. 209.

289448   Sambaba Svazek: 7 Strana: 0649
Sambaba, y, f, parthenium, Parthenie, f., rostl. Vz Rstp. 881.

289449   Sambice Svazek: 3 Strana: 0255
Sambice, Münsterberg, ve Slezsku. Šm.

289450   Sambor Svazek: 3 Strana: 0255
Sambor, a. m., mě. v Haliči. — Sambo- řan, a, m. — Samborský. Vz S. N.

289451   Sambucin Svazek: 10 Strana: 0353
Sambucin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 596.

289452   Samcoložiti Svazek: 3 Strana: 0255
Samcoložiti, il, ení, Knahensehänderei treiben.

289453   Samcoložnictví Svazek: 3 Strana: 0255
Samcoložnictví, n., vz Samcoložství.

289454   Samcoložnictví Svazek: 7 Strana: 0649
Samcoložnictví. Tak přeložil Jak. Krup- ský 7iaiÔBQa.6TÍa a byl proto r. 1610. věze- ním trestan. Jg. H. 1. 2 vd. 588.

289455   Samcoložník Svazek: 3 Strana: 0255
Samcoložník, a, m., paederastes, der Kna- benschänder. -milovník vyvinující se osoby téhož pohlaví. V. Vz S. N. S., masculorum concubitor. Ad Thim. I. 1. 10. ZN.

289456   Samcoložný Svazek: 3 Strana: 0255
Samcoložný, knabenschänderisch. D.

289457   Samcoložství, n Svazek: 3 Strana: 0255
Samcoložství, n., paederastie, smilství s pohlavím mužským, mužoložství, die Kna- benschänderei. Cyr., D. S. na hrdle trestati poručil. Sych. Vz více v S. N.

289458   Samcovláda Svazek: 9 Strana: 0285
Samcovláda u jelenů, u skotu atd. Mus. 1889. IV. 58.

289459   Samcový Svazek: 3 Strana: 0255
Samcový = samčí, Männchen-, männlich. S. pohlaví. S. zelina. Čern. Samcovi leháči (masculorum concubitores). ZN. Vz Samco- ložník.

289460   Samčanka Svazek: 3 Strana: 0255
Samčanka, y, f., Revier bei Ostrawitz. Škd.

289461   Samče Svazek: 3 Strana: 0255
Samče, ete, n., mladý samec. U Petro- vic. Dch. Vz Samíče.

289462   Samček Svazek: 3 Strana: 0255
Samček, vz Samek.

289463   Samček Svazek: 8 Strana: 0353
Samček, močku, m. S. žatecký (pivo) = sanier. Wir. St, nov. 54.

289464   Samčí Svazek: 3 Strana: 0255
Samčí, samcový, Männchen-, männlich. S. nástroj. Rostl, pohlaví. Gníd. S. květ = prášníkový. Čl.

289465   Samčisko Svazek: 3 Strana: 0255
Samčisko, a, n., veliký, ošklivý samec, bässliches Männchen. Bern.

289466   Samec Svazek: 3 Strana: 0255
Samec, mce, sameček, samček, ečka, m., sám = jedinec. Šf. Vz Samice. S., strsl. sambci,, mas, příp. -heb. Mkl. B. 808., 313. S., puer, juvenis, mladík, mladý muž, zastr., nyní jenom o zvířatech a bylinách. Dospě- lých let. jsú ti samcové, kteří mají 14 let. Práv. Kuten. f. 66. Gl. 308. To die každému samci člověku, pacholíkovi neb muži i sta- rému, aby s jiným mužským pohlavím ne- činil jako žena, by vezpod byl; V starém zákoně každý prvorodný samec slul svaté, že mělo býti Bohu obětované; Pacholík, beránek, telček a tak i jiní samečkové. Hus I. 193., 321. Samce a samici stvořil (o li- dech); Všeliký samec z popového poro- zenie; Samec jednoho leta (beránek). B0. S., zvíře n. bylina muž. pohlaví, das Männ- chen. V. Pes s., zajíc s., s. ptačí. D. S. straka. V MV. nepravá glossa. Pa. Samci (ryb) mají mlíčí, samice jíkry. Kom. Vrabec samec, vrabec samice. Us. Tigr samec. Dch. Samci slovou rostliny, které mají nástroje plodící, zúrodňující. Rostl. — S., co výbor- nější jest nad jiné. To je s. (chlapík). Us. To pivo je samec (dobré); tak říkají Němci v Žatecku: Das ist ein Sametz. — S., půl- žejdlíková láhvička na kořalku. Kmk.

289467   Samec Svazek: 7 Strana: 0649
Samec. Cf. Mkl. Etym. 288. Samci pře- vzdívka obyvatelům v Horákově u Lišné, poněvadž co dobrého a vynikajícího, to vše u nich jest samec. Brt. v Osv. 1884. 31. — S. Vojt., nar. 1832., rak. generál. Vz Rk. Sl., S. N.

289468   Samec Svazek: 9 Strana: 0285
Samec. Švestka s. = bujného vzrůstu. Hoř. 94. — S. = brambor s hladkou slupkou. Sbor. slov. IV. 50.

289469   Sameček Svazek: 10 Strana: 0353
Sameček = kořalka. Rgl.

289470   Samechov Svazek: 3 Strana: 0255
Samechov, a, m., ves u Benešova v Bu- dějovsku. PL.

289471   Samek Svazek: 7 Strana: 0649
Samek. Budeme jísti zemáky, s čím? Se samkem (zuby). Na Vsacku. Vck. — S. = Samuel. Wtr. Obr. 92.

289472   Samek, mka Svazek: 3 Strana: 0255
Samek, mka, m., vlastní jm. Mus.

289473   Samet Svazek: 3 Strana: 0255
Samet, u, m. = axamít. S. s figurami vyšívaný.

289474   Samet Svazek: 7 Strana: 0649
Samet bujné trávy. Vrch.

289475   Sametárna Svazek: 10 Strana: 0353
Sametárna, y, f. = místnost, kde se dělá samet. Nár. list. 1902. č. 233. 14.

289476   Saměti Svazek: 3 Strana: 0255
Saměti = samotněti.

289477   Sametka Svazek: 3 Strana: 0255
Sametka, y, f., pyrrhosiderit. Br. N. 155. — S., sametová pentle.

289478   Sametka Svazek: 7 Strana: 0649
Sametka = macuška (květina); sametová čepička. Us. Kšť.

289479   Sametník Svazek: 9 Strana: 0285
Sametník, a, m., sericus, brouk. S. hnědý, s. brunneus, kovotřpytný, subaeneus. Klim. 439.

289480   Sametově Svazek: 10 Strana: 0661
Sametově měkká vlna. Nár. list. 1905. 359., 17.

289481   Sametovec Svazek: 9 Strana: 0285
Sametovec, vce, m., rosalia, brouk. S. horsky, r. alpina. Klim. 652.

289482   Sametovec Svazek: 10 Strana: 0353
Sametovec, vce, m., rosalia, tesařík. Vz Ott. XXI. 967.

289483   Sametový Svazek: 3 Strana: 0255
Sametový = axamítový. Šp.

289484   Samězdáže Svazek: 9 Strana: 0285
Samězdáže, Ej s že, on neposlechl! Horen. 47.

289485   Samice Svazek: 7 Strana: 0649
Samice. V MV. nepravá glossa. Pa.

289486   Samice Svazek: 8 Strana: 0353
Samice — větší rameno řek;/ někde se dě- lící; někdy: jalová řeka. Věst. opav. 1894. 6., Pras. Těš. Ze požívají samice vody Bečvy, ježto já k ní právo mám. Půh. VI. 26.

289487   Samice Svazek: 9 Strana: 0285
Samice. Rybáři olomúčtí mají na té vodě Moravě toliko na Samici loviti. Arch. XVIII. 8.

289488   Samice Svazek: 10 Strana: 0353
Samice = jalová řeka atd. Taras rybníka se už dělá a na s-ci již také vykladen jest. 1557. Uč. spol. 1903. XIII. 27. Sr. I. Přisp. 353.

289489   Samice, e, samička Svazek: 3 Strana: 0255
Samice, e, samička, y, f., puella, femina, dívka, žena, das Weib, zastr. Ale s-ce mu- žom hodny bývají ve 14 letech. Práv. Kuten, f. 66. Glos. 308. Nyní jenom o zvířatech a rostlinách, das Weibchen. Vz Samec. S. ptačí, die Siecke. D. — S. = jalová řeka, die Nebenströmung des Flusses. Dělali hráz na s-ci Moravě. Půh. 1518. Když dočká času suchého, tak že omalí voda na potoku Rusavě. tehdy tu vodu vozme od mlýna .. . a vyvede z toku pravé s-ce. že jí nic k Ho- lešovu dojíti nemůže. Půh. 1528. Gl. 308. S., příp, -ice (-ica). Mkl. B 305.

289490   Samicirkularní Svazek: 7 Strana: 0666
Samicirkularní čára. Vnč. 48.

289491   Samicový Svazek: 3 Strana: 0255
Samicový, Weibchen-.

289492   Samíče Svazek: 3 Strana: 0255
Samíče, ete. n., mladá samice. U Petro- vic. Dch. Vz Samče.

289493   Samíček Svazek: 3 Strana: 0255
Samíček, čka, m., vz Samo.

289494   Samičí Svazek: 3 Strana: 0255
Samičí, Weibchen-, weiblich. S. pohlaví, Gníd., nástroj. Rostl. S. květ = pestíkový. Čl.

289495   Samičičký Svazek: 7 Strana: 0649
Samičičký, vz Sám.

289496   Samičinký Svazek: 7 Strana: 0649
Samičinký, vz Sám.

289497   Samička Svazek: 3 Strana: 0255
Samička, y, f., vz Samice.

289498   Samičký Svazek: 3 Strana: 0255
Samičký, vz Sám.

289499   Samičný Svazek: 3 Strana: 0255
Samičný = samičí. Plk.

289500   Samidovitý Svazek: 7 Strana: 0649
Samidovitý. S. rostliny, samideae : po- louš. Vz Rstp. 315.

289501   Samík Svazek: 3 Strana: 0255
Samík, a, m., vz Samo.

289502   Saminkatý. S Svazek: 10 Strana: 0353
Saminkatý. S. voda. Dšk. Km. 19.

289503   Saminký Svazek: 3 Strana: 0255
Saminký. Před saminkým odchodem. Us. u Jindř. Hradce (Sř.). Vz Sám.

289504   Saminký Svazek: 10 Strana: 0353
Saminký. Byl s-ká vráska. Tbz. III. 1. 192.

289505   Samínový Svazek: 7 Strana: 0649
Samínový. S. čepička. Sš. P. 509.

289506   Samiš Svazek: 3 Strana: 0255
Samiš, vz Zamiš.

289507   Samít Svazek: 3 Strana: 0255
Samít, u, m., Satin, m. Klat. 143.

289508   Samit Svazek: 7 Strana: 0649
Samit, látka, nyní satin, Satin. Wtr. Obr. 552.

289509   Samit Svazek: 9 Strana: 0285
Samit = satin. 1597. Mus. 1899. 26.

289510   Samiti Svazek: 3 Strana: 0255
Samiti, vz Samotniti.

289511   Samítka Svazek: 10 Strana: 0353
Samítka, y, f. = sametka. 1512. Arch. XIX. 90.

289512   Samítový Svazek: 3 Strana: 0255
Samítový, Satin . S. tkaničky. Klat. 143.

289513   Samka Svazek: 3 Strana: 0255
Samka, y, f = samice. Dch.

289514   Sámkovati Svazek: 10 Strana: 0353
Sámkovati = sámy, sámky dělati, säumen. Rgl. Sr. Sámovati v III. Přisp.

289515   Samkovna Svazek: 9 Strana: 0285
Samkovna, y, f., trať u Sestroňovic, Př. star. V. 122.

289516   Samlička Svazek: 3 Strana: 0255
Samlička, y, f., sedile, zastr. Bhm.

289517   Samni-um Svazek: 3 Strana: 0255
Samni-um, a, n.. staroitalská krajina. — Samnité, Šamnitové. — Samnijský. Vz S. N.

289518   1. Samo Svazek: 3 Strana: 0255
1. Samo, vz Sám.

289519   2. Samo Svazek: 3 Strana: 0255
2. Samo, a, Samka, a, Samík, a, Samí- ček, čka. m. = Samuel. Slov. V Čech. Samek.

289520   Samo Svazek: 7 Strana: 0649
Samo. Samova říše. Cf. Šf. Strž. II. 433.

289521   Samo Svazek: 10 Strana: 0353
Samo. Vz Ott. XXII. 578.

289522   Samobambolný Svazek: 3 Strana: 0255
Samobambolný lilek, solanum bulboca stanum. Rostl.

289523   Samobažnosť Svazek: 3 Strana: 0255
Samobažnosť, i, f., die Ichsucht. Šm.

289524   Samoběh Svazek: 3 Strana: 0255
Samoběh, u, m., samojdoucí rožeň, der Spiesstreiber. D.

289525   Samoběžec Svazek: 8 Strana: 0353
Samoběžec, žce, mi. = samohybec. Ztk. 27. (B. vyd.).

289526   Samoběžník Svazek: 7 Strana: 0649
Samoběžník, u, m., Draisine, f., Velo- cipéde, n. Loos. Vz Samovoz.

289527   Samoběžný Svazek: 3 Strana: 0255
Samoběžný, was von selbst läuft. S. ko- lečko u provazníků ku předení pramenů Hrubších, der Läufer. Us.

289528   Samobicí Svazek: 7 Strana: 0649
Samobicí hodiny, samobíječky, Selbst- schlaguhr, f. Šp.

289529   Samobílý Svazek: 8 Strana: 0353
Samobílý — zcela bílý. S. šátek (N. Mě- sto). Brt, D. II. 383.

289530   Samoblažený Svazek: 3 Strana: 0255
Samoblažený; -en, a, o Sš. Sk. 207.

289531   Samobojce Svazek: 3 Strana: 0255
Samobojce, e. m., der Selbstmörder. L.

289532   Samobojství Svazek: 3 Strana: 0255
Samobojství, n , der Selbstmord. Rostl.

289533   Samobřeznosť Svazek: 7 Strana: 0649
Samobřeznosť, i, f., parthenogenesis. Frč. 2. vd. 58.

289534   Samobřeznosť Svazek: 10 Strana: 0353
Samobřeznosť, i. f., parthenogenesis — vývoj ústrojence z buňky zárodečné bez oplození n. z vajíčka neoplozeného buňkou samčí. Vz Ott. XXII. 579.

289535   Samobydlný Svazek: 3 Strana: 0255
Samobydlný, osamělý, einsam wohnend. Leg. Jako vrabec s-ný v střeše. Žk. 101. 8.

289536   Samobydlný Svazek: 7 Strana: 0649
Samobydlný, solitarius zastr. Gb. Ml. II. 88.

289537   Samobylý Svazek: 3 Strana: 0255
Samobylý = samobytný.

289538   Samobyt Svazek: 7 Strana: 0649
Samobyt, u, m. = samobytí. Dbš. Úv. 32.

289539   Samobytedlný Svazek: 10 Strana: 0353
Samobytedlný = osamělý. S. bytí na púšči Alb. A. 33b.

289540   Samobytí Svazek: 7 Strana: 0649
Samobytí, n , Alleinsein, n. Čch.

289541   Samobytnosť Svazek: 3 Strana: 0255
Samobytnosť, i, f., das Alleinsein, die Selbstständigkeit. Puch. S. ducha.

289542   Samobytnosť Svazek: 8 Strana: 0353
Samobytnosť, i, f. S. kraje. Phľd. 1896. 624.

289543   Samobytný Svazek: 3 Strana: 0255
Samobytný, selbstständig, allein seiend. S. národ. Kos. 0l. I. 260.

289544   Samobytný Svazek: 9 Strana: 0285
Samobytný. S. bytí, Pal. Záp. I. 31., zvolnosť. ťal. Pam. 418.

289545   Samocit Svazek: 3 Strana: 0255
Samocit, u, m., das Selbstgefühl. Vid. list.

289546   Samocit Svazek: 7 Strana: 0649
Samocit. Koll. III. 308.

289547   Samocvičenec Svazek: 3 Strana: 0255
Samocvičenec, nce, m. = samouk. Květy 1842.

289548   Samocvičení Svazek: 7 Strana: 0649
Samocvičení, n., Selbstschulung, f. Dch.

289549   Samočerp Svazek: 7 Strana: 0649
Samočerp, u, m , Selbstpumpe, f. Šm.

289550   Samočet Svazek: 9 Strana: 0285
Samočet, čtu, m. = přístroj počítací. Nár. list. 1898. č. 1. 1897. 199. odp.

289551   Samočetka Svazek: 3 Strana: 0255
Samočetka, y, f., bragantia, rostl, po- dražcovitá. Rostl.

289552   Samočinlivosť Svazek: 3 Strana: 0255
Samočinlivosť, i, f. = samočinnost.

289553   Samočinlivý Svazek: 3 Strana: 0255
Samočinlivý = samočinný.

289554   Samočinně Svazek: 3 Strana: 0255
Samočinně, selbstthätig. Že by byli s. k věci přispěli. Sš. II. 241.

289555   Samočinně Svazek: 7 Strana: 0649
Samočinně. ZČ., Šf. III. 383.

289556   Samočinnosť, i Svazek: 3 Strana: 0255
Samočinnosť, i, f., die Selbsttätigkeit. Nz., Ráj., Zlob.

289557   Samočinný Svazek: 3 Strana: 0255
Samočinný, selbstthätig, automatisch. Dch., Sedl.

289558   Samočinný Svazek: 7 Strana: 0649
Samočinný, autodynamisch. Ott. S. krvá- cení, spontane Blutung, kýla, porod, Exc., um, Mus. duch, Šf. III. 163., dráha, pro- větrávání dolu, NA. IV. 215., 147., ruka (avtovoyóg), Lpř, síla přírody, Kzl., važidlo. Wld.

289559   Samočinný Svazek: 8 Strana: 0353
Samočinný. S. brzda v tiskacím stroji. Vz Nár. list. 1894. č. 88. odp. feuill.

289560   Samočistění Svazek: 9 Strana: 0285
Samočistění, n. S řek. Vz Žv. III. 49., 220.

289561   Samočistosť Svazek: 3 Strana: 0255
Samočistosť, i, f., nesmíšenosť, die Lauter- keit. Jg.

289562   Samočistý Svazek: 3 Strana: 0256
Samočistý, nesmíšený, čistý, lauter, rein. S. stříbro, Kom., zlato, D., víno. Hlas.

289563   Samočtvrtý Svazek: 3 Strana: 0256
Samočtvrtý = sám čtvrtý, selbst viert. Ros. Vz Sám.

289564   Samodárný Svazek: 3 Strana: 0256
Samodárný, selbstgebend. Sm.

289565   Samoděč Svazek: 3 Strana: 0256
Samoděč = samoděk. Zlob.

289566   Samoděčně Svazek: 3 Strana: 0256
Samoděčně Jan to svědčil. Sš. J. 92.

289567   Samoděčnosť, i Svazek: 7 Strana: 0649
Samoděčnosť, i, f., Freiwilligkeit, Will- kührlichkeit, f. Dk. Mon. 60.

289568   Samoděčný Svazek: 3 Strana: 0256
Samoděčný, libovolný, freiwillig, will- kührlich. S. pohybování. Rostl.

289569   Samoděčný Svazek: 10 Strana: 0353
Samoděčný. S bída (zaviněná). Msn. Od. 271.

289570   Samoděj Svazek: 3 Strana: 0256
Samoděj, e, m., der Automat. Lití s-je z kelímků. Prm. IV. 195.

289571   Samodějstvo Svazek: 3 Strana: 0256
Samodějstvo, a, n., das Selbstwirken. Kos. Ol. I. 25.

289572   Samoděk Svazek: 3 Strana: 0256
Samoděk, adv., samochtě, sám od sebe, sám ze sebe, nenucené, freiwillig. S. z lodí sebou do vody hodil. Trip. My se s. spo- lečnými bitvami pohubili. Flav.

289573   Samoděl Svazek: 3 Strana: 0256
Samoděl, u, m., der Selfakting (beim Maschinenweber). Šm.

289574   Samoděl Svazek: 7 Strana: 1379
Samoděl, u, m., talar, zastr. Pršp. 70. 21.

289575   Samoděl Svazek: 10 Strana: 0353
Samoděl, u, m., talar, Rozk. P. 1821., R. 93., talaris. Veleš. 151.

289576   Samodělník Svazek: 3 Strana: 0256
Samodělník, a, m., řemeslník, který sám bez tovaryšů pracuje, ein Handwerker, der ohne Gesellen arbeitet. Mus. 11. 290.

289577   Samodělnosť Svazek: 3 Strana: 0256
Samodělnosť, i, f. = samočinnosť. L.

289578   Samodělný Svazek: 3 Strana: 0256
Samodělný, co si kdo sám udělal, vy- hradil, selbstgemacht, S. výsada. Sš. Mt. 48.

289579   Samodělný Svazek: 9 Strana: 0285
Samodělný. S. housle (které samy hrají). Vym. Poh. 78.

289580   Samoděrka Svazek: 3 Strana: 0256
Samoděrka, y, f., monoporina, rostl.

289581   Samoderžavný Svazek: 7 Strana: 0649
Samoderžavný = samovládný. Slov. Cf. Czm. 100.

289582   Samodesátý Svazek: 3 Strana: 0256
Samodesátý; -sát, a, o, selbstzehnt.

289583   Samodevátý Svazek: 3 Strana: 0256
Samodevátý; -vát, a, o, selbstneunt.

289584   Samodílný Svazek: 7 Strana: 0649
Samodílný. S. směnka.

289585   Samodílný Svazek: 8 Strana: 0353
Samodílný. S. (= sklenná) polévka bram- borová, nezasmažená (Žďársko). Brt. D. II. 481.

289586   Samodílný Svazek: 9 Strana: 0285
Samodílný. S. pilka. KP. VII. 597.

289587   Samodílný, samodělný Svazek: 3 Strana: 0256
Samodílný, samodělný, selbst gemacht. S. saňky (jichž nedělal řemeslník). Us. Dch. S. polívka (mouka do vody zavařená). Ntk.

289588   Samodít Svazek: 3 Strana: 0256
Samodít = samoděk, von selbst, zastr.

289589   Samodiva Svazek: 7 Strana: 0649
Samodiva, y, f. = nižší bohyně. Víly a s-vy. Pyp. K.

289590   Samodnový Svazek: 7 Strana: 0649
Samodnový. S. pec, Zug-, Windofen, m.

289591   Samodobytí, n Svazek: 3 Strana: 0256
Samodobytí, n., die Selbsterwerbung.

289592   Samodomstvo Svazek: 3 Strana: 0256
Samodomstvo, a, n., monogamia, řád rostlin nemajících květů spoluložných.

289593   Samodostatečný Svazek: 9 Strana: 0285
Samodostatečný. S. vševědomosť. Klc. v Mus. 1843. 56.

289594   Samodostatnosť Svazek: 3 Strana: 0256
Samodostatnosť, i, f., die Selbstgenüg- samkeit, Šm.

289595   Samodověra Svazek: 10 Strana: 0353
Samodověra, Slov. Sbor. čes. 52. Sr. Samodůvěra.

289596   Samodruh Svazek: 3 Strana: 0256
Samodruh, a, o, samodruhý, sám druh, sám druhý, selbander. Samodruhá žena (tě- hotná). Ros. To jest letos zima samodruhá (krutá, zdvojnásobená). Us. — Samodruhá = kurva, die Hure. Je mu s-hou. Us. u Ná- choda. Hrš. — Samodruh, a, m., dobrodruh. Zlob. — S., zloděj, Puch.

289597   Samodružný Svazek: 3 Strana: 0256
Samodružný, sich selbst verdoppelnd. Dch.

289598   Samodružný Svazek: 8 Strana: 0353
Samodružný. S. element, Vstnk. 72. a j., bod, paprsek. Ib. 68., 69.

289599   Samodržaví Svazek: 3 Strana: 0256
Samodržaví, n., absolutistische Monarchie. Hdk.

289600   Samodržebnosť Svazek: 3 Strana: 0256
Samodržebnosť, i, f., der Alleinbesitz. J. tr.

289601   Samodržec Svazek: 3 Strana: 0256
Samodržec, žce, m., samovládce, der Al- leinherrscher. D., Ráj. Samodržci domnělí pravdy boží; Fariseové se za s-držce a cho- vatele zákona božího měli. Sš. J. 44., 64.

289602   Samodržecký Svazek: 3 Strana: 0256
Samodržecký, absolutistisch. S. zásada. Hdk.

289603   Samodržectví Svazek: 8 Strana: 0353
Samodržectví, n. Moudré s. Zl. Jg. 362.

289604   Samodržení Svazek: 3 Strana: 0256
Samodržení, n. = samovláda. Sš. L. 49.

289605   Samodržice Svazek: 3 Strana: 0256
Samodržice, e, f., die Selbstherrscherin. D.

289606   Samodržitelka Svazek: 10 Strana: 0353
Samodržitelka, y, f. Zr. Čer. 124.

289607   Samodržstvo Svazek: 3 Strana: 0256
Samodržstvo, a, n., die Alleinherrschaft. L.

289608   Samodřevěný Svazek: 7 Strana: 0649
Samodřevěný, avrót-vkog. Lpř.

289609   Samodujný Svazek: 7 Strana: 0649
Samodujný, selbstblasend. S. lampa spá- jecí. Us. Pdl.

289610   Samoduť Svazek: 7 Strana: 0649
Samoduť, i, f., symplocos, Symplocos, rostl. Vz Rstp. 1008.

289611   Samoduť Svazek: 10 Strana: 0661
Samoduť, rostl. Sr. Ott. XXIV. 490.

289612   Samodůvěra Svazek: 3 Strana: 0256
Samodůvěra, y, f., das Selbstvertrauen. S. lidská. Sš. J. 223. Samodůvěrnosť, i, f., das Selbstvertrauen. Šm.

289613   Samodvanáctý Svazek: 3 Strana: 0256
Samodvanáctý, selbstzwölfte. Vz Sám.

289614   Samoelektrický Svazek: 3 Strana: 0256
Samoelektrický, idioelektrisch. Nz.

289615   Samoelektrisace Svazek: 10 Strana: 0353
Samoelektrisace, e, f. S. radia. Vz Vstnk. XIV. 99.

289616   Samohasel Svazek: 3 Strana: 0256
Samohasel, sle, m., řeřaví při požáru k obloze vzlétající a nahoře shasínající. To lítají samohasle. Us. v Mladé Vožici. Sř. Vz Samohaš.

289617   Samohasič Svazek: 7 Strana: 0649
Samohasič, e, m. = přístroj u svíčky, který ji v určitou dobu sám zhasí, Selbst- auslöscher, m. Dch.

289618   Samohaš Svazek: 3 Strana: 0256
Samohaš, e, m., samohašle, e, f., louč k rozsvěcování. U Počátek. Zl. — S., hořící kus dřeva, které z hořícího stavení na ohro- žená stavení lítá. Nvk. Vz Samohasle.

289619   Samohlas Svazek: 3 Strana: 0256
Samohlas, u, m., das Solo (ve zpěvu). Šm.

289620   Samohlas Svazek: 9 Strana: 0285
Samohlas, U, m. = samohláska. Hus. (Šb. Hus. Orth. 30. )

289621   Samohlas Svazek: 10 Strana: 0353
Samohlas, u, m., vz Hlasie.

289622   Samohlasenství Svazek: 3 Strana: 0256
Samohlasenství, n., der Vokalismus. Nz.

289623   Samohlasenství Svazek: 8 Strana: 0353
Samohlasenství. Mus. 1895. 516.

289624   Samohláska Svazek: 3 Strana: 0256
Samohláska, y, f., der Selbstlaut, Vokal. S. jest čistě pronesený článkovitý zvuk řeči lidské; otvor mluvidel od hlasivky až k py- skům jest při ní volný, ale muže býti ovšem rozmanitě zúžený aneb rozšířený, podlé če- hož i samohlásky rozmanité jsou. Nejvol- nější jest tento otvor při samohlásce a, při i se nejvíce sploští, při u nejvíce prodlouží a zdutí. Mezi nimi leží všecky ostatní ob- měny samohlásek. A jest nejčistší samo- hláska, i a u hraničí již se souhláskami a mají tu příbuzné své j a v. Samohlásky a, u, i jsou prvotné, z nich povstaly ostatní lámánim-se. Gb. v S. N. Vyslovujíce totiž dvě prvotné samohlásky tak hbitě, že každá polovici své časoměry utracuje, dáváme novým samohláskám vznikati, jichž zvuk smíšen jest z obou živlů prvotných. Samo- hlásky tyto podružnými n. lámanými slují. Tak vzniklo e lámáním z ai, o z au, y z ui (podobajíc se asi pol., rus. y, franc. u, něm. ü. Psávalo se: Nezamuislus). Kt, Gb. o nich praví: Tak jmenují se vzhledem k učlánkování svému, při kterém po každé dvě jiná nastrojení mluvidel ústních takřka zlomena jsou, ale při tom zůstávají přece samohláskami jednoduchými. Vz O (II. 195. a). Samohlásky dlouhé povstaly skládáním, když dvě stejné se složily a v jednu se stáhly, ku př. komaar = komár, nebo stahováním nestejných samohlásek: moje = má, nebo stupňováním: kladu — nakládám. Vz Stupňo- vání, Kvantita a jednotlivé samohlásky. Že staří Čechové dlouhé samohlásky od krát- kých rozeznávali, o tom nelze pochybovati. Zákony však, jimiž se u dloužení samohlá- sek řídili, nedají se pro zmatek pravopisný nejstarších památek na jisto určiti. Kt. Sa- mohlásky dlouhé počali Čechové rozezná- vati od krátkých teprve na konci 13. stol. Ht. Moravan v pruském Slezsku neprodlu- žuje téměř žádných samohlásek. Šb. Příčina dlouhé samohlásky a slabiky jest v jazyku českém etymologická n. fonetická. Etymo- logickou jmenujeme tu, když prodloužení jest výsledek stupňování (kladu — naklá- dám) aneb stahování. Vz Stupňování, Sta- hování, Fonetický. Gb. Samohlásky, které povstaly tím, že dvě nestejné samohlásky splynuly, slovou dvojhlásky: viera, piati, zemiu, pnouti. Vz Dvojhláska. Samohláska vzniklá splynutím dvou stejných nebo ne- stejných samohlásek, slove složená, jinak jednoduchá. Kt. Na kvantitu působí i jedno- slabičnosť slov, v nichž se o dlouží, řidčeji jiné samohlásky: stůl, kůň, vůl, hnůj, lůj. Stává-li se takové jednoslabičné slovo sklo- ňováním víceslabičným, vystupuje pravidelně krátká původní samohláska: kůl — kolu, kůň — koně. Dvouslabičný infinitiv má prvou dlouhou (mimo jeti, moci, pěti): dáti, hráti, bůsti; na Sloven. jen u sloves 1. třídy. Ht. Strany rozkládání samohlásek dlouhých í. ó, ú. ý vz tyto samohlásky. — Plné samo- hlásky během, času se seslabovaly na př. skr. navam, lat. novum, sl. novo, řec. réor, v slovanštině pak až na polohlásky b, i sklesly; zvláště dělo se to na konci, u pro- střed slova, pak obzvláště při souhláskách l a r, které potom samy povahu samohlásek (plynných, tekutých) na sebe vzaly : skr. purnas, lit. pilnas, slov. pltnij. Vz L, R, — Jestliže samohláska s následující souhláskou m nebo n slabiku uzavírá, mísí se s ní v jeden obojetný živel, tak zvanou nosovku (vz Nosovka), který se pak během času očišťuje a v jisté samohlásky proměňuje, jako v litevštině a slovanštině" patrno jest; tak z rankam povstalo lit. ranka, strhl. raka. pol. reke, čes. ruku. - Těmito cestami vy- vinuly se v češtině z prvotních tří samo- hlásek a, u, i, ještě á, e, é, í, o, y, ý a dvoj- hlásky ě, ú, ů, kromě jerů a jotovaných ja, je, aj, ej atd. — Podlé strojů jazykových dělí se samohlásky na podnebné a nepod- nebné čili měkké (úzké) a tvrdé (ši- roké, temné); měkkými jsou b, i, í. ě, někdy také e, é (Bože, čéše — číše), ostatní a, á, o, ó, u, ú, ů, y, ý a někdy také e, é (oken, okénko) jsou tvrdé; e (é) jest tedy obojetné či střední. Dle Gb. v S. N. a Hl. 16. a j. Měkké s-ky povstávají sblížením-se ja- zyka k podnebí; ě patří též k měkkým, neb skrývá v sobě i (ai přesmyknutím ia, přehlasováním ie = ě. Gb.). Ve slovenčině jest e vždy měkké. Ht. Měkké samohlásky vyznamenávají se tím, že sousední předchá- zející souhlásky obměkčují. Gb. Před tvrdými samohláskami stojí tedy jen tvrdé souhlásky, před měkkými samohláskami jen měkké sou- hlásky. Bž. 7. — S. vlastní: a, e, i, o, u, y a jejich dlouhé střídnice á, é, í, ó, ú, ů, ý, nevlastní l a r. Gb. — Kromě toho jsou samohlásky podlé učlánkování (či podlé povahy své fysiologické): a hrdelná, i (í, ě) podnebná, u retná, e hrdelně pod- nebná, o hrdelně retná, y retopod- nebná. Vz Gb. Hl. 13. — Podlé složitosti jsou s-ky a, e, i, o, u, y nesložené n. jedno- duché, dvojhlásky jsou s. složené; s-ky dlouhé jsou jednoduché. Vz Gb. Hl. 15., Dvojhláska. — Stupnice samohlásek jednoduchých postu- pující od nejzávažnější s-ky k nejlehčí jest v češtině tato: a, o, u, y, e, i. Samohlásky dlouhé (á, é, í, ó, ů, ú, ou, ý) váží více nežli jejich střídnice krátké ( a, e, ě, i, o, u, y) a dvojhlásky více nežli jejich části jedno- duché. Vz Gb. Hl. 14., 17'. — S-ky mají tu vlastnost! do sebe, že samy o sobě n. ve spojení se souhláskami činí slabiky. Gb. 111. 12. — Samohlásky o sobě a v násloví. Vy- slovení samohlásky o sobě a v násloví ne- děje se bez jemného aspoň přídechu (spiritus lenis); přídech ten po případě v souhlásky h, j, v shutnouti může. Kt. Yz Přídech. — Vysouvání samohlásek = vypouštění samo- hlásek k podstatě slov náležejících. Samohl. vysutá v násloví slove sesuvka (ež — že), ve středosloví výsuvka (orel — orla), na konci slova odsuvka (hráze — hráz). Kz. Vz Od- souvání, Sesouvání, Vysouváni. — S. spojo- vací, skládaci, sražená, stažená, splynulá, rýmovaná, koncová, polousamohláska; srov- nalosť. povaha, soustava, stupnice, splynutí, směna, proměna, stažení, sražení, splynutí, délka, krátkosť samohlásek. Nz. Strany změn samohlásek vz Dloužení (v Dodat- cích), Hláska, Krautita. Obměkčování, Od- souvání, Otírání. Přehlasování, Přesmyko- vání, Přestrojování, Přisouvání, Rozkládání (Rozšiřování), Rušení, Sesilování. Seslabování, Sesouvání, Skracovaní, Slučování, Spodoba, Stahování, Střídání, Stupňování, Vysouvání, Zužování (samohlásek), JeR, Nosovka a jed- notlivé samohl. ( a, e. i atd.), Gb. Hl. 51., 83., 89., S. N. VIII. 647., KP. II. 289. Chro- nologický prohled proměn samohlásek se- stavil Gb. ve Sborníku II. (Příspěvek k hi- storii českých samohlásek) na str. 110. — S., dřevák (dřevěná obuv; žertem na Tře- boňsku).

289625   Samohláska Svazek: 7 Strana: 0649
Samohláska. Cf. Mkl. aL. 1. nn., Kvř. Ml. 4.—5., Šrc. 505., 507., 513., 525., Gb. Ml. I. 3. nn. Východ na s-ku. Jg. Slnosť. 8. Dynamické obměňování s-sek, Šrc. 521. až 525.. O vzniku atd. samohlásek, vz List. fil. 1888. 23. nn., MS. 127. Změny strčes. s-sek v novočecké. Vz Kvř. Ml. 16. Změny s-sek. Vz Kvř. 14.—21. O krácení a dlou- žení s-sek. Vz Kvř. Ml. 18.-20. Stupňování s-sek v Chodsku. Vz List. fil. 1891. 44.

289626   Samohláska Svazek: 8 Strana: 0353
Samohláska. S-ky české a jich změny. Cf. Gb. H. ml. I. 17. nn., 88. nn., List. fil. 1894. 47., Brt. D. II. 100.

289627   Samohláska Svazek: 10 Strana: 0353
Samohláska. Změna s-sek na Domažlicku. Vz Kbrl. Džl. 4. nn. Změna s-sek na Ska- licku na Slov. Vz Sbor. čes. 80 nn. V Lito- myšl. Vz Litom. 7. nn.

289628   Samohláskovosť Svazek: 7 Strana: 0649
Samohláskovosť hlásky l. Brt. D.

289629   Samohláskový Svazek: 3 Strana: 0257
Samohláskový stroj. Vz KP. 11. 270. S. kmen. Vz Bž. 223.

289630   Samohláskový Svazek: 8 Strana: 0353
Samohláskový. S. I, r (slabikotvorné). Cf. Gb. 11. ml. I. 287. Vz násl.

289631   Samohláskový Svazek: 9 Strana: 0285
Samohláskový. S. kmen = samohláskou ukončený: chlapo, město. Gb. H. ml. III. 1. 4.

289632   Samohlasnatosť Svazek: 3 Strana: 0257
Samohlasnatosť, i, f., die Selbstlautig- keit.

289633   Samohlasnatý Svazek: 3 Strana: 0257
Samohlasnatý, viele Vokale habend. S, řeč. Koll. Lépe: -hlasý. Šm.

289634   Samohlasně Svazek: 10 Strana: 0353
Samohlasně se bránil. U Čáslavě. Mš. exc.

289635   Samohlasnosť Svazek: 3 Strana: 0257
Samohlasnosť, i, f., selbstlautende Be- schaffenheit. Bern.

289636   Samohlasný Svazek: 3 Strana: 0257
Samohlasný, selbstlautend. S. litery. Klat.

289637   Samohlasný Svazek: 7 Strana: 0649
Samohlasný. S. l a r. Mus. 1883. 109.

289638   Samohlasný Svazek: 8 Strana: 0353
Samohlasný. S. I, r, m, n. Cf. Gb. H. ml. 1. 28., List. fil. 1894. 47.

289639   Samohlasý Svazek: 3 Strana: 0257
Samohlasý, vz Samohlasnatý.

289640   Samohlavec Svazek: 3 Strana: 0257
Samohlavec, vce, m., der Starrkopf. Šm.

289641   Samohled Svazek: 3 Strana: 0257
Samohled, u, m., samovid, die Autopsie. Šm.

289642   Samohlt Svazek: 8 Strana: 0353
Samohlt, a, m. = kdo chce vše sám po- hltiti. Kotk. 172.

289643   Samoho Svazek: 3 Strana: 0257
Samoho = samého, samomu = samému (v evangeliích z 2. polovice 14. stol) atd. Šb. Vz Sám.

289644   Samohoj Svazek: 3 Strana: 0257
Samohoj, e, m, prunella vulgaris, das Selbstheil, rostl. Linn.

289645   Samohrací Svazek: 3 Strana: 0257
Samohrací stroj, který natažen jsa sám hraje, das Spielwerk. Us. Dch.

289646   Samohráč Svazek: 8 Strana: 0353
Samohráč, e, m. = kolovrátek, ariston a p. Phľd. XII. 662.

289647   Samohrd Svazek: 7 Strana: 0649
Samohrd, a, m., os. jm. Šd.

289648   Samohyb Svazek: 7 Strana: 0649
Samohyb. Ott. II. 1081. Život jest s. čili činnosť z principu vnitřního. Hlv. 194.

289649   Samohyb, u, samohybec Svazek: 3 Strana: 0257
Samohyb, u, samohybec, bce, m., der Automat. Šm. S. věčný, perpetuum mobile. Dch. Vz KP. II. 26. S. elektrický. Vz KP. II. 218.

289650   Samohybnosť Svazek: 3 Strana: 0257
Samohybnosť, i, f., Selbstbewegung, í. Nz.

289651   Samohybný Svazek: 3 Strana: 0257
Samohybný, automatisch, sich selbst be- wegend. Šm.

289652   Samohybný Svazek: 10 Strana: 0353
Samohybný vůz, automobil. Jind. 4.

289653   Samochlička Svazek: 7 Strana: 0649
Samochlička, y, f. = tenká tyčka na plot U N. Kdýna. Psčk.

289654   Samochlička Svazek: 10 Strana: 0353
Samochlička v VII. 649. chybně m.: samoschlička. Rgl. Sr. III. 259.

289655   Samochlouba Svazek: 3 Strana: 0257
Samochlouba, y, f., das Selbstlob. Sš. II. 96.

289656   Samochlubný Svazek: 3 Strana: 0257
Samochlubný, prahlerisch, ruhmredig. Šm.

289657   Samochlubný Svazek: 7 Strana: 0649
Samochlubný. Koll. III. 260.

289658   Samochtě Svazek: 3 Strana: 0257
Samochtě (zastr. samochtěc, samochtíc = dobrovolně, freiwillig, von selbst. S. to udělal, D., do chudoby přišel, Sych., do toho vlezl. Ros.

289659   Samochtěný. S Svazek: 10 Strana: 0661
Samochtěný. S. vymezení. Nár. list. 1905. 340. 13.

289660   Samochtivosť Svazek: 7 Strana: 0649
Samochtivosť, i, f., Eigensucht, f. Rk.

289661   Samochtivý Svazek: 3 Strana: 0257
Samochtivý, eigensüchtig, eigenwillig, selbstwillig. Šm.

289662   Samochval, a, samochvalce Svazek: 3 Strana: 0257
Samochval, a, samochvalce, e, m., der Prahler. Jg.

289663   Samochvála Svazek: 7 Strana: 0649
Samochvála, y, f. Selbstlob, n. S. smrdí. Us.

289664   Samochvalnosť Svazek: 10 Strana: 0353
Samochvalnosť, i, f. Něco za s. poklá- dati. Vin. I. 292.

289665   Samochvalný Svazek: 3 Strana: 0257
Samochvalný, chlubný, prahlerisch. Jg.

289666   Samochvalstvo Svazek: 3 Strana: 0257
Samochvalstvo, a, n., chlouba, die Prah- lerei, das Selbstlob. L.

289667   Samochvalstvo Svazek: 8 Strana: 0353
Samochvalstvo. Phľd. 1893. 572.

289668   Samochytný Svazek: 7 Strana: 0649
Samochytný. S. vidlice, zuvák, Fang- gabel, f., hák, Fanghaken. Hrbk.

289669   Samojdoucí Svazek: 3 Strana: 0257
Samojdoucí, von selbst gehend. S. rožeň, der Bratenwender.

289670   Samoječný Svazek: 3 Strana: 0257
Samoječný. S. mouka, von lauter Gerste. Jg. S. chléb jest krutý. Us. Ft.

289671   Samojed, a, samojedec Svazek: 3 Strana: 0257
Samojed, a, samojedec, dce, m., der Menschenfresser. Šm. — S., ein Mensch für sich, der Finsterling. U Místka na Mor. Škd.

289672   Samojeden Svazek: 7 Strana: 0649
Samojeden, dua. dno. S. rak, Solokrebs, m. Dch. — Kká. K. sl. j. 115.

289673   Samojedenáctý Svazek: 3 Strana: 0258
Samojedenáctý, der selbsteilfte. Jg.

289674   Samojedi Svazek: 3 Strana: 0258
Samojedi, ův, m., národ v půlnoční Europě a v Sibiři, die Samojeden. Rk. Vz S. N.

289675   Samojediné Svazek: 3 Strana: 0258
Samojediné, ausschliesslich, einzig und allein. J. tr.

289676   Samojedinosť, i Svazek: 7 Strana: 0649
Samojedinosť, i, f., Ausschliesslichkeit, f. Stoupenci výhradné s-sti (ve východní církvi). S. N. XI. 43.

289677   Samojediný Svazek: 7 Strana: 0650
Samojediný. S-ná (tam) byla. Let. 245.

289678   Samojediný, samojedinký Svazek: 3 Strana: 0258
Samojediný, samojedinký, einzig und allein, mutterseelenallein. Usadil tam samé kývaly, aby s. panovati mohl. Dch.

289679   Samojedník Svazek: 3 Strana: 0258
Samojedník, a, m. = zbojník. Kda.

289680   Samojedný, samojedský Svazek: 3 Strana: 0258
Samojedný, samojedský = lidojedský, menschenfresserisch. L.

289681   Samojezd Svazek: 3 Strana: 0258
Samojezd, u, m., die Lokomotive.

289682   Samojízdný Svazek: 7 Strana: 0650
Samojízdný. S. dráha, Locomotivbahn, f. Rk.

289683   Samokarakteristika Svazek: 8 Strana: 0353
Samokarakteristika, y, f. Vlč. Lit. 266.

289684   Samokázeň Svazek: 8 Strana: 0353
Samokázeň, zně, f. Jeho s. byla nepře- konatelná. Krok 1894. 330.

289685   Samokol Svazek: 3 Strana: 0258
Samokol, u, m., einrädriger Wagen, der KarRen. Mkl. B. 50., D

289686   Samokol Svazek: 10 Strana: 0353
Samokol, u, m., vz Samokolí. S. = samo (jedno) kolo, trakař, kolečko. Dšk. Km. 52.

289687   Samokolí Svazek: 7 Strana: 0650
Samokolí, n. = samokol, kolečko, Schub- karren, m. U Strunkov. Nov.

289688   Samokoliký. S Svazek: 10 Strana: 0353
Samokoliký. S-ká jsem to viděla (bylo nás tam více). Wtr. exc.

289689   Samokolina Svazek: 8 Strana: 0353
Samokolina, y, f. = kolečko ? Ukradl mi osmery s-ny. Arch. XIII. 57.

289690   Samokomolení Svazek: 9 Strana: 0285
Samokomolení, n. S. zvířat. Vz Žv. II. 220., VII 250.

289691   Samokov Svazek: 3 Strana: 0258
Samokov, u, m., hamr, veliké kladivo n. kobyla, jíž na kovadlinách buší se kovy a která se pohybuje vodními koly n. stroji. Vz S. N., KP. IV. 89., 92.

289692   Samokovník Svazek: 3 Strana: 0258
Samokovník, a. m., hamrník, der Ham- merarbeiter. J. tr.

289693   Samokres Svazek: 8 Strana: 0575
Samokres, u, m. I tebe som s-som za- vraždil ja. Phľd. 1896. 710.

289694   Samokroutek Svazek: 9 Strana: 0285
Samokroutek, tku, m. = závoj z nití. Jrsk. XIX. 231 Vz Samokrutka.

289695   Samokroutka Svazek: 10 Strana: 0353
Samokroutka, y, f., samokrutník, u, m., druh závoje. Vz více v Nár. sbor. 1904. 10.

289696   Samokrutka Svazek: 8 Strana: 0353
Samokrutka, y, f., samokrutník, u, m. = šlojíř z nití. XV. stol. Wtr. Krj. I. 103.

289697   Samokrytý Svazek: 3 Strana: 0258
Samokrytý; -yt, a, o, selbstgedeckt. Za příbytek jeskyň s-tou vezmi. Sš. Hc. 59.

289698   Samokřest Svazek: 3 Strana: 0258
Samokřest, křtu, m., die Selbsttaufe. Šm.

289699   Samokřestěnec Svazek: 3 Strana: 0258
Samokřestěnec, nce, m., der Selbst- täufer. Šm.

289700   Samokřtěnec Svazek: 7 Strana: 0650
Samokřtěnec, nce, m. S—nci, sekta nábož. Čas. kat. duch. 1890. 233

289701   Samokůlko Svazek: 9 Strana: 0285
Samokůlko, a, n. = kolečko. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 47.

289702   Samokulko Svazek: 10 Strana: 0353
Samokulko, a, n. = samokol. Ločenice, List. fil. 1902. 251.

289703   Samokup Svazek: 3 Strana: 0258
Samokup, u, m., samotržba, samoprodej, Monopol, n. J tr.

289704   Samokupčení Svazek: 3 Strana: 0258
Samokupčení, n., das Alleinhandeln, Mo- nopol. Sych.

289705   Samokupčitel Svazek: 3 Strana: 0258
Samokupčitel, e, m. = samokupec.

289706   Samokupčitelka Svazek: 3 Strana: 0258
Samokupčitelka, y, f., die Monopolistin.

289707   Samokupčiti Svazek: 3 Strana: 0258
Samokupčiti, il, ení, Alleinhandel, Mo- nopol treiben. Jg.

289708   Samokupec Svazek: 3 Strana: 0258
Samokupec, pce, m., vz Samotržebník.

289709   Samokupecký Svazek: 3 Strana: 0258
Samokupecký, monopolisch.

289710   Samokupectví Svazek: 3 Strana: 0258
Samokupectví, n., das Monopol. Jg.

289711   Samokvašení Svazek: 10 Strana: 0353
Samokvašení mladiny bez přísady kul- turních kvasnic. Vz Ott. XIX. 820b.

289712   Samokyselý Svazek: 3 Strana: 0258
Samokyselý, selbstsauer, von Natur sauer.

289713   Samokýša Svazek: 7 Strana: 0650
Samokýša, e, samokyška, y, f. Štr. Nrč. 61.

289714   Samokyška Svazek: 3 Strana: 0258
Samokyška, y, f., ssedlé mléko, geronnene Milch. Slov.

289715   Samolap Svazek: 3 Strana: 0258
Samolap, u, m., nástroj lapací tak na- líčený, že zvíře, dotkne-li se ho, samo se lapí. Šp.

289716   Samoláska Svazek: 3 Strana: 0258
Samoláska, y. f., die Selbstliebe. Sš. I. 125., Mus.

289717   Samoláska Svazek: 7 Strana: 0650
Samoláska. Koll. IV. 199., Pal. Rdh. I. 267. S. nemá žádného přítele Bž. exc.

289718   Samoláska Svazek: 7 Strana: 1379
Samoláska. Zachovat sebe nauka s-ky. Vrch. F. II. 244.

289719   Samoléčivý Svazek: 7 Strana: 0650
Samoléčivý, selbstheilend. Exc.

289720   Samolék Svazek: 7 Strana: 0650
Samolék, u, m , Elixír, n Rk.

289721   1. Samolet Svazek: 3 Strana: 0258
1. Samolet, u, m., Flugapparat, m. Vz KP. II. 79. - S., der Selbstflug. S. hvězd. Hdk.

289722   2. Samolet Svazek: 3 Strana: 0258
2. Samolet, a, m., ohniváč. der Phönix, pták. Mand.

289723   Samolet Svazek: 10 Strana: 0353
Samolet, u, m. = létací stroj. Vz Ott. XXII. 583.

289724   Samolez Svazek: 3 Strana: 0258
Samolez, a, m. = škrob, špína, lakomec. To je pták s. = lakomec. Us. Sml.

289725   Samolez Svazek: 10 Strana: 0353
Samolez, u, m. = lejno. Us. Rgl.

289726   Samolib, a, m Svazek: 3 Strana: 0258
Samolib, a, m., eremophilus, ryba. Krok.

289727   Samolibectví Svazek: 3 Strana: 0258
Samolibectví, n. = samomilenství. Šm.

289728   Samolibek Svazek: 3 Strana: 0258
Samolibek, bka, samolibec, bce, m., der Egoist. Šm., Hdk.

289729   Samolíbeznosť Svazek: 3 Strana: 0258
Samolíbeznosť, i, f., das Selbstbelieben. Jg.

289730   Samolíbezný Svazek: 3 Strana: 0258
Samolíbezný, selbstbeliebig. Jg.

289731   Samolibnosť Svazek: 3 Strana: 0258
Samolibnosť, i, f., samolibosť, die Selbst- gefälligkeit, Jg.

289732   Samolibný Svazek: 3 Strana: 0258
Samolibný, egoistisch. Hdk. Č.

289733   Samolibosť Svazek: 3 Strana: 0258
Samolibosť, i, f., sobělibosť, die Selbst- sucht.

289734   Samolibosť Svazek: 7 Strana: 0650
Samolibosť. Vz Hrdosť (dod.).

289735   Samolibost Svazek: 9 Strana: 0285
Samolibost'. Úslovi atd. vz v Zát. Př. VIII. A. odst. 1.

289736   Samolibý Svazek: 3 Strana: 0258
Samolibý, selbstgefällig. Sš. L. 85.

289737   Samolibý Svazek: 7 Strana: 0650
Samolibý, lépe: samolibný. Cf. Samo- volný, libozvučný, poněvadž adjektivné slo- ženiny, jichž druhý člen odvozen jest od sloves, mají příponu -ný. Brs. 2. vd. 232.

289738   Samolístek Svazek: 3 Strana: 0258
Samolístek, stku, m., srdečník, tolie bahní, parnassia palustris. FB. 81., Slb. 647.

289739   Samolístek Svazek: 8 Strana: 0353
Samolístek, stku, m. = suřenka, devater- ník, parnassia palustris. Brt. D. II. 505.

289740   Samolistý Svazek: 3 Strana: 0258
Samolistý kladivník, cestum exstipulatum. Rostl.

289741   Samolitý Svazek: 3 Strana: 0258
Samolitý; -it, a, o, gediegen. Rk.

289742   Samolov Svazek: 3 Strana: 0258
Samolov, u, m., samolovka, y, f., la- pačka, ve které kdo sám se loví, die Falle, die Fallgrube. L.

289743   Samolovitý Svazek: 7 Strana: 0650
Samolovitý. S. rostliny, monimieae. Vz Rstp. 1380.

289744   Samolubství Svazek: 7 Strana: 0650
Samolubství, n. = samoláska. Řehák.

289745   Samolupený Svazek: 3 Strana: 0258
Samolupený, einblätterig, monophyllus, má-li kalich n. koruna jeden lupen plochý. Rostl.

289746   Samolůžný Svazek: 3 Strana: 0258
Samolůžný, idiothalamus. S. květ (když na jednom lůžku toliko jeden květ stojí); s. plod. Rostl.

289747   Samomat Svazek: 9 Strana: 0285
Samomat ve hře šachové (bílý začne a přinutí černého, aby mu dal ntým tahem mat). Přír. kniha šach. Kober. 1875. str. 105.

289748   Samomazací Svazek: 7 Strana: 0650
Samomazací ucpávka. Wld.

289749   Samomel Svazek: 3 Strana: 0258
Samomel, u, m., die Dampfmühle. Šm.

289750   Samomilenstvi. n Svazek: 3 Strana: 0258
Samomilenstvi. n. = samoláska. Kom. Las. 168.

289751   Samomleč Svazek: 3 Strana: 0258
Samomleč, e, m., kdo si sám obilí mele. Zb. exc.

289752   Samomletí Svazek: 9 Strana: 0285
Samomletí, n, vz Domlejní. Jilem. Bes. 1871. 626.

289753   Samomletí Svazek: 10 Strana: 0353
Samomletí, n. S., když mlynář sám na svůj účet mele. Čes. 1. XI. 188.

289754   Samomletí, n Svazek: 3 Strana: 0258
Samomletí, n., mele-li si kdo sám ve mlýně. — S., vězení. Us. u Turn. Zl.

289755   Samomluva Svazek: 3 Strana: 0258
Samomluva, y, f., monolog, der Monolog. Nz., Km.

289756   Samomluva Svazek: 7 Strana: 0650
Samomluva. Cf. Jg. Slnosť. 99., 137.

289757   Samomluvem Svazek: 7 Strana: 0650
Samomluvem, n. Hš. ad Jg. I. 21., Pass. mus. 467.

289758   Samomluvně Svazek: 3 Strana: 0258
Samomluvně, monologisch. Že s. se stran - níci tuto uvádějí. Sš. 1. 163.

289759   Samomluvný Svazek: 3 Strana: 0258
Samomluvný, monologisch. Nz.

289760   Samomoc Svazek: 3 Strana: 0258
Samomoc, i, f, die Alleingewalt. J. tr.

289761   Samomocný Svazek: 3 Strana: 0258
Samomocný, eigenmächtig. Šm.

289762   Samomoudrosť, i Svazek: 3 Strana: 0258
Samomoudrosť, i, f., zakládání-si na svých míněních, přestávání na svojich radách a spoléhání na nich, samoopatrnosť, die Selbstklugheit, Alleinweisheit. Sš. I. 127. (Hý.).

289763   Samomoudrý Svazek: 3 Strana: 0258
Samomoudrý, selbstklug, der Pedant.

289764   Samomrcasatý Svazek: 7 Strana: 0650
Samomrcasatý = pouhomrcasatý. Rst. 489.

289765   Samomrlý Svazek: 3 Strana: 0258
Samomrlý, scíplý, selbstgestorben, nicht getödtet. Šm. Cf. Samomřelý.

289766   Samomřelý Svazek: 3 Strana: 0258
Samomřelý, samomrlý. S. mrcha (zce- penělá). BO.

289767   Samomsta, y Svazek: 3 Strana: 0258
Samomsta, y, f., die Lynchjustiz (Lintsch- justiz). Šm.

289768   Samomstivý. S Svazek: 10 Strana: 0661
Samomstivý. S. středa (po veliké noci). Vz Brt. Sl.

289769   Samomudřec Svazek: 3 Strana: 0258
Samomudřec, drce, m., der Alleinweise. Krok.

289770   Samomysle Svazek: 7 Strana: 0650
Samomysle (selbstdenkend, selbstthätig) se s něčím obírati. Šf. III. 541.

289771   Samonákaza Svazek: 7 Strana: 0650
Samonákaza, y, f., Selbst-, Autoinfection.

289772   Samonamítání Svazek: 7 Strana: 0650
Samonamítání, n., prolepsis. Nz.

289773   Samonásobný Svazek: 3 Strana: 0258
Samonásobný = jednonásobný, einfach. Slov.

289774   Samonávod Svazek: 8 Strana: 0353
Samonávod, u, m., při vedení elektrického proudu. KP. VIII. 118.

289775   Samoniklý Svazek: 7 Strana: 1379
Samoniklý. S. písně národní. Klř. 11.

289776   Samonor Svazek: 3 Strana: 0258
Samonor, u, m. Apparat zum Messen der Meerestiefe. Rk.

289777   Samonosný Svazek: 10 Strana: 0353
Samonosný, S. stěna mřížová, schody. Nár. list. 1903. č. 141. 16., 1904. 107. 18.

289778   Samoobětnosť Svazek: 3 Strana: 0258
Samoobětnosť, i, f., die Selbstaufopfe- rung. Šm.

289779   Samoobchod Svazek: 3 Strana: 0258
Samoobchod, u, m., das Monopol. Nz.

289780   Samoobrat, u Svazek: 7 Strana: 0650
Samoobrat, u, m., Selbstwendung, f. S. plodu.

289781   Samoočkování Svazek: 7 Strana: 0650
Samoočkování, autoinoculatio.

289782   Samoodloučení Svazek: 7 Strana: 0650
Samoodloučení, n , Selbstausscheidung, f. Šp.

289783   Samoohchodník, a Svazek: 3 Strana: 0258
Samoohchodník, a, m., monopolista, der Monopolist. Nz.

289784   Samoopatrnosť, i, f Svazek: 3 Strana: 0258
Samoopatrnosť, i, f., vz Sebemoudrosť.

289785   Samooplozování Svazek: 7 Strana: 0650
Samooplozování, n., Selbstbefruchtung, f. Athen. III. 137.

289786   Samoopovrhování Svazek: 8 Strana: 0353
Samoopovrhování. Phľd. 1896. 486.

289787   Samoosmý Svazek: 3 Strana: 0258
Samoosmý, der selbstachte. Bern.

289788   Samoosobnosť Svazek: 3 Strana: 0258
Samoosobnosť, i, f., das Einzelnwesen, die Absolutheit. Berl. kr. 56.

289789   Samoosobný Svazek: 3 Strana: 0258
Samoosobný, absolut. Šm.

289790   Samoostojitý Svazek: 7 Strana: 0650
Samoostojitý, per se subsistens. V.V. 98.

289791   Samootrava Svazek: 10 Strana: 0353
Samootrava, y, f., autointoxicatio, Ktt.

289792   Samootvírák Svazek: 10 Strana: 0353
Samootvírák, u, m., druh deštníku. Nár. list. 1904. 138. 10.

289793   Samopadák Svazek: 3 Strana: 0258
Samopadák, u, m., vz KP. III. 48, 51.

289794   Samopadák Svazek: 7 Strana: 0650
Samopadák, Freifallstück, Abfallstück beim Erdbohren. Hš.

289795   Samopadlý Svazek: 3 Strana: 0258
Samopadlý strom. Dch.

289796   Samopal Svazek: 3 Strana: 0258
Samopal, u, m., střelba, která sama se vypaluje, eine Art Zündmaschine, Gewehr. L.

289797   Samopalistnatý Svazek: 7 Strana: 0650
Samopalistnatý, nebenblätterig. Vz Rst 489.

289798   Samopalka Svazek: 10 Strana: 0353
Samopalka, y, f., puška. Čes. 1. XIII. 23.

289799   Samopalka, y Svazek: 3 Strana: 0258
Samopalka, y, f. = pistole. Slov. Hdk.

289800   Samopán Svazek: 3 Strana: 0258
Samopán, a, m., der Tyrann. Žák.

289801   Samopán Svazek: 7 Strana: 0650
Samopán. Šf. III. 194.

289802   Samopanovník Svazek: 10 Strana: 0353
Samopanovník, a, m., monarch. Vlč. Lit, I. 307.

289803   Samopanský Svazek: 3 Strana: 0258
Samopanský, selbstherrlich. Šm.

289804   Samopansky Svazek: 10 Strana: 0353
Samopansky někde hýřiti. Msn. Od. 25.

289805   Samopanství Svazek: 9 Strana: 0285
Samopanství, n. Vlč. Lit. II. 130.

289806   Samopas Svazek: 3 Strana: 0258
Samopas. Na samopas něco n. někoho nechati = bez dohlídky. Ovoce je na s. = nehlídáno. U Opav. Klš.

289807   Samopas Svazek: 3 Strana: 0258
Samopas, e, ť., na Slov. = prostopášnost, der Muthwille.

289808   Samopas Svazek: 7 Strana: 0650
Samopas = místo, kde kráva sama se pase bez dohlídky. Tč. Dostal se na s. (samopaš) = má se dobře. Slez. Šd., Tč

289809   Samopaš Svazek: 7 Strana: 0650
Samopaš. Dostal se na s. (má se dobře). Laš. Brt. D. 264 Vz předchaz.

289810   Samopaš Svazek: 10 Strana: 0353
Samopaš = zbujnosť; krádež dobytka z buj- nosti. Slov. Zl. Pr. XXI. 74.

289811   Samopášiti Svazek: 9 Strana: 0285
Samopášiti = prostopášně si počínati. Koll. Bás. 42.

289812   Samopašnice, e Svazek: 3 Strana: 0258
Samopašnice, e, f., die Muthwillige. Jg.

289813   Samopašník Svazek: 3 Strana: 0258
Samopašník, a, m. = prostopášník, der Muthwillige.

289814   Samopašník Svazek: 8 Strana: 0353
Samopašník. Phľd. XII. 139.

289815   Samopašnosť Svazek: 3 Strana: 0258
Samopašnosť, i. f. = samopaš.

289816   Samopašný Svazek: 3 Strana: 0258
Samopašný = prostopášný, muthwillig.

289817   Samopašný sa Svazek: 7 Strana: 0650
Samopašný sa jmenuje a bývá bez chvály, kdo sa starším sprotivuje byvší v rokoch malý Glč. I. 36. Hojže diovča s-né, cos hladalo, to si našlo: hladalo si šuhajíčka, čierné oči, bielé líčka. Koll. Zp. I. 292.

289818   Samopátý Svazek: 3 Strana: 0258
Samopátý, der selbstfünfte. Bern.

289819   Samopeč Svazek: 3 Strana: 0258
Samopeč, e, m., rožeň se závažím, samo- jdoucí, der Bratenwender. Kom.

289820   Samopeč Svazek: 7 Strana: 0650
Samopeč = pekáč. U Kdýně. Rgl. — Šrámek.

289821   Samopěnivý Svazek: 7 Strana: 0650
Samopěnivý. S. pípa. Wh.

289822   Samopěv Svazek: 3 Strana: 0259
Samopěv, u, m., das Solo. Dch.

289823   Samopisný Svazek: 3 Strana: 0259
Samopisný, vlastní rukou psaný, auto- graphisch. Šm.

289824   Samopisný Svazek: 7 Strana: 0650
Samopisný tlakoměr. ZČ I. 423.

289825   Samopisný Svazek: 8 Strana: 0353
Samopisný vodoměr. Mus. 1895. 275.

289826   Samoplatce Svazek: 3 Strana: 0259
Samoplatce, e, m., der Alleinzahler. J. tr.

289827   Samoplatnosť Svazek: 3 Strana: 0259
Samoplatnosť, i, f., die Selbstgeltung. Šm.

289828   Samoplatný Svazek: 3 Strana: 0259
Samoplatný, selbstgeltend. Us.

289829   Samoplavec Svazek: 3 Strana: 0259
Samoplavec, vce, m., der Freischwimmer. Rk.

289830   Samoplodnosť Svazek: 3 Strana: 0259
Samoplodnosť, i, f., die Selbstschaffungs- kraft, Selbsterzeugungskraft. Šm.

289831   Samoplodný Svazek: 3 Strana: 0259
Samoplodný, selbsterzeugend.

289832   Samoplynný Svazek: 3 Strana: 0259
Samoplynný, selbstfliessend. Jg.

289833   Samopolykání Svazek: 7 Strana: 0650
Samopolykání, n., Autophagie.

289834   Samopostup Svazek: 7 Strana: 0650
Samopostup, u, m. Dk. Aesth. 579.

289835   Samopouhý Svazek: 7 Strana: 0650
Samopouhý uhlík, Kv. 1870. 212., že- lezo. Kod.

289836   Samopovědomosť Svazek: 7 Strana: 0650
Samopovědomosť, i, f., Selbstbewusst- sein, n. Koll. III. 134.

289837   Samopoznání Svazek: 7 Strana: 0650
Samopoznání, n., Selbsterkenntniss, f. Czm. 100.

289838   Samopranýř Svazek: 10 Strana: 0353
Samopranýř, e, m. = když se kdo sám staví na pranýř. Nár. list. 1903. č. 191. odp.

289839   Samopravda Svazek: 3 Strana: 0259
Samopravda, y, f., Axiom, n. Rk.

289840   Samoprávný Svazek: 7 Strana: 0650
Samoprávný, avtódixo?. Lpř.

289841   Samoprávo Svazek: 3 Strana: 0259
Samoprávo, a, n., das Alleinrecht. Šm.

289842   Samoprodávce Svazek: 3 Strana: 0259
Samoprodávce, e, m., vz Samotržebník. Nz.

289843   Samoprodej Svazek: 3 Strana: 0259
Samoprodej, e, m., Mus., monopol, Allein- handel, m. Vz Samokup.

289844   Samoprv Svazek: 9 Strana: 0285
Samoprv. To je od s-vu = od prvosvěta. Zát. Př. 214a.

289845   Samoprzeň Svazek: 7 Strana: 0650
Samoprzeň, zně, f. = samoprznění. Černo- houz.

289846   Samoprznění, n Svazek: 7 Strana: 0650
Samoprznění, n., Selbstbefleckung, Ona- nie, f.

289847   Samoprzník, a, samoprznitel, e Svazek: 3 Strana: 0259
Samoprzník, a, samoprznitel, e, m., der Selbstbeflecker, Onanist. D.

289848   Samopředmětný Svazek: 3 Strana: 0259
Samopředmětný, rein objektivisch. S. pů- sobení. Pal.

289849   Samopředmětný Svazek: 9 Strana: 0285
Samopředmětný. S. působnosť. Za Pal. polož: Pam. 421.

289850   Samopřírodný Svazek: 3 Strana: 0259
Samopřírodný. S. víno. Naturwein, m. Dch.

289851   Samopřízný Svazek: 7 Strana: 1379
Samopřízný = ze samé příze. S. plátno. Němc. Ch. 1. 48.

289852   Samopše Svazek: 3 Strana: 0259
Samopše, e, f., druh pšenice, špalta, tenkel, špalda, běl, polopšenice, slovenská rýza, tri- ticum spelta. Slb. 180., KP. III. 246., Kk. 111. — S., něm. Samopesch, ves u Uhlíř. Janovic. PL.

289853   Samopše Svazek: 7 Strana: 0650
Samopše. Cf. Rstp. 1758.

289854   Samopšený Svazek: 3 Strana: 0259
Samopšený, samopšový, Dinkel-. S. sláma. Techn.

289855   Samopůsobnosť Svazek: 3 Strana: 0259
Samopůsobnosť, i, f., samočinnosť, die Selbsttätigkeit.

289856   Samopůsobný Svazek: 3 Strana: 0259
Samopůsobný, samočinný, selbstthätig. Krok.

289857   Samopůvodně Svazek: 7 Strana: 0650
Samopůvodně, originell. Pal. Rdh. I. 338.

289858   Samopůvodnosť Svazek: 3 Strana: 0259
Samopůvodnosť, i, f., die Originalität.

289859   Samopůvodný Svazek: 3 Strana: 0259
Samopůvodný, originell, von selbst. Pal.

289860   Samopýcha Svazek: 3 Strana: 0259
Samopýcha, y, f., der Eigendünkel. Sš. I. 117.

289861   Samoriška Svazek: 10 Strana: 0353
Samoriška, y, f., nějaká rostlina. Mus. slov. VII. 54.

289862   Samorod Svazek: 3 Strana: 0259
Samorod, a, m., vlastní jm.

289863   Samorod Svazek: 7 Strana: 0650
Samorod, u, m. = původ sám ze sebe, neodvozený z druhého, autogenesis. Dbš. Uv. 32.

289864   Samorodek Svazek: 3 Strana: 0259
Samorodek, dku, m., samorostlý kov, gediegenes Metall. Hř. S. zlatý, stříbrný, mědný, sirný atd. Hř.

289865   Samorodnosť Svazek: 3 Strana: 0259
Samorodnosť, i, f., původnosť, die Ori- ginalität, Natürlichkeit. L.

289866   Samorodný Svazek: 3 Strana: 0259
Samorodný, samorostlý, von selbst ent- stehend, nicht künstlich. Techn. — S. = na- türlich S. kamenec, Techn., ocel, víno, Natur- wein. Šk.

289867   Samorodosť Svazek: 3 Strana: 0259
Samorodosť, i, f. = samorodnosť. Šm.

289868   Samorodý Svazek: 3 Strana: 0259
Samorodý = samorodný. S. víno, samo- tok. Mor. Mřk.

289869   Samorodý Svazek: 7 Strana: 0650
Samorodý. S. síra (gediegen), Sl. les, magnet. NA. V. 286., Kk. Fys. 110.

289870   Samorost Svazek: 3 Strana: 0259
Samorost, a, m., der Naturmensch, Natur- sohn. Div. z ocht.

289871   Samorost Svazek: 8 Strana: 0353
Samorost, a, m. (divoch). Ztk. 128. (3. vyd.).

289872   Samorostek Svazek: 3 Strana: 0259
Samorostek, stku, m., strom z jádra vy- rostlý, wildgewachsener Baum. Na Ostrav. Tč.

289873   Samorostle Svazek: 7 Strana: 0650
Samorostle, selbstständig, frei. S. se vyvíjeti. Anth. I. 3. vd. III.

289874   Samorostlec Svazek: 3 Strana: 0259
Samorostlec, tlce, m. = samorostlík. Šm.

289875   Samorostlík Svazek: 3 Strana: 0259
Samorostlík, u, m., actaea, Christofskraut, n. S. klasnatý, a. spicata. Čl. Kv. 282., F'B. 71., Kk. 207.

289876   Samorostlík Svazek: 7 Strana: 0650
Samorostlík. Cf. Rstp. 25., Ott. I. 146., Mllr. 8., Rosc. 142. — S., a, m. = nevázaný, nevycepovaný člověk. Skl. I. 149. Vz Samo- rostlý.

289877   Samorostlík Svazek: 7 Strana: 1379
Samorostlík, u, m., acera, rostl. Pršp. 31. 59., Bhm. Ft. 320.

289878   Samorostlík Svazek: 10 Strana: 0353
Samorostlík klasnatý, actaea spicata: beraní rožky, bielohlav, černina, husí čapka, Krištofova trava, bez (polní, podzemní, pod- zemský), vranec. Vz Čes. 1. XIV. 176.

289879   Samorostlíkovitý Svazek: 3 Strana: 0259
Samorostlíkovitý. S. rostliny, actaeaceae. Rostl.

289880   Samorostlíkový Svazek: 3 Strana: 0259
Samorostlíkový, od samorostlíku. S. ko- řen. Rostl.

289881   Samorostlina Svazek: 3 Strana: 0259
Samorostlina, y, f. wildwachsende Pflanze, das Selbstgewächs. Jg.

289882   Samorostlosť Svazek: 3 Strana: 0259
Samorostlosť, i, f., die Urwüchsigkeit.

289883   Samorostlosť Svazek: 9 Strana: 0285
Samorostlosť, i, f. Tělesná s. Nár. sbor. III. 85.

289884   Samorostlý Svazek: 3 Strana: 0259
Samorostlý, co samo od sebe rostlo, selbstgewachsen. S. les, Ros., stříbro (nachá- zející se v přírodě s obyčejnými svými vlast- nostmi), gediegen, D., zlato, síra, kamenec, olovo, měď. Vys. S. plot, D., hůlka, Tkad. S. kamínek = oblázek. Na Policku. Kšá. — S. = přirozený, natürlich. V. S. krása, Vrat., náboženství, Br., člověk (surový, nevzdělaný, roh). Plk. Styďte se za to se všemi těmi s-lými kněžími. Koule. S. víno. Dch.

289885   Samorostlý Svazek: 7 Strana: 0650
Samorostlý. 1649. S skála, Výb. II. 1036 , jazyk Šf III. 321. — S. = přirozený. S. duševní život domácího obyvatelstva. Brt. N. p. S charakter, Šml, talent, Dk , v zděla- nosť. J. Lpř.

289886   Samorostlý Svazek: 9 Strana: 0285
Samorostlý. S-lá = polévka ze zelnice. Vyzov. Mus. ol. XIII. 112.

289887   Samorostník Svazek: 7 Strana: 0650
Samorostník, u, m. = samorostlík. Slov. Bern.

289888   Samorození Svazek: 7 Strana: 0650
Samorození, n., vz Samorod. Hg. 176.

289889   Samorození Svazek: 8 Strana: 0353
Samorození, n., vz Prvoživok.

289890   Samoručně Svazek: 3 Strana: 0259
Samoručně, eigenhändig. S. prkna řezati (ne na pile). Us. Dch.

289891   Samoruční Svazek: 3 Strana: 0259
Samoruční, eigenhändig. Br.

289892   Samořeč Svazek: 10 Strana: 0353
Samořeč, i, f., monolog. Lit. I. 506. Sr. Samořečí.

289893   Samořečí Svazek: 3 Strana: 0259
Samořečí, n. = samomluva. Nej.

289894   Samořečící Svazek: 8 Strana: 0353
Samořečící bytosť. Am. Orb. 32.

289895   Samořízení Svazek: 3 Strana: 0259
Samořízení, n., die Selbstverwaltung. Šm.

289896   Samos Svazek: 7 Strana: 0651
Samos, e, m., waltheria, Waltherie, f, rostl. Vz Rstp. 161.

289897   Samosad Svazek: 7 Strana: 0650
Samosad, u, m., samosadba, y, f., Eigen- bau (Weingar.). Rk.

289898   Samosádečný Svazek: 7 Strana: 0650
Samosádečný, vz násl.

289899   Samosádečný. S Svazek: 3 Strana: 0259
Samosádečný. S. jezero. Cf. Sádecký.

289900   Samosádka Svazek: 7 Strana: 0650
Samosádka, y, f. = samosádečná sůl, Seesalz, n. Hř.

289901   Samosedmý Svazek: 3 Strana: 0259
Samosedmý, der selbstsiebente. Bern.

289902   Samosetba Svazek: 7 Strana: 0650
Samosetba. y, f., Besamung, f. Sl les.

289903   Samosetba Svazek: 8 Strana: 0353
Samosetba. Buková s. Chdt. v Nár. list. 1893. é. 306.

289904   Samosetý Svazek: 3 Strana: 0259
Samosetý, selbstgesäet. Um. les.

289905   Samoshodnosť Svazek: 3 Strana: 0259
Samoshodnosť, i, f., die Konsequenz. Krok.

289906   Samoshodnosť Svazek: 9 Strana: 0285
Samoshodnosť. Pal. Pam. 388.

289907   Samoschle Svazek: 8 Strana: 0353
Samoschle, samoschlička, samoslička, y, f. = tyč ze slabšího stromku lesního, jenž sám od sebe uschl. Chod. NZ. IV. 319. Kteří drva suchá neb samoschly vozí. XVI. stol. Cel. Pr. m. II. 409.

289908   Samoschlice, samoschlička Svazek: 3 Strana: 0259
Samoschlice, samoschlička y, f. = samoschlý strom.

289909   Samoschličkový Svazek: 7 Strana: 0650
Samoschličkový plot = ze samoschliček. Rgl.

289910   Samoschlý Svazek: 3 Strana: 0259
Samoschlý, který sám od sebe uschl, selbstdürre. Ď. S. strom. Šm.

289911   Samoschválně Svazek: 8 Strana: 0353
Samoschválně něco činiti. 1665. Mtc. 1895. 140.

289912   Samosíla Svazek: 8 Strana: 0354
Samosíla, y, f. Jednoduchá s. Ztk. 32. (3. vyd.).

289913   Samoslanec Svazek: 3 Strana: 0259
Samoslanec, nce, m., koho nikdo ne- poslal, kdo z vlastní vůle jde. Vz Samo- zvanec.

289914   Samoslav Svazek: 3 Strana: 0259
Samoslav, a, m., jm. osobní

289915   Samoslička Svazek: 7 Strana: 0650
Samoslička, y, f. = samoschlička. U Kdýně. Rgl., Psčk.

289916   Samosličky Svazek: 10 Strana: 0353
Samosličky = tyčky k plotu. Kbrl. Džl. 16. Sr. předcház. Samoschlička. Zdrobn. sa- moslice (samoschlice).

289917   Samoslova Svazek: 3 Strana: 0259
Samoslova, y, f., samomluva, der Mono- log. Div. z ocht. 144.

289918   Samosluch Svazek: 3 Strana: 0259
Samosluch, u, m. = slyšení vlastníma ušima. Sš. Ob. 243.

289919   Samoslunko Svazek: 8 Strana: 0354
Samoslunko, a, n. Am. Orb. 70.

289920   Samosmilec Svazek: 7 Strana: 0650
Samosmilec, lce, m. = samosmilník. Rk.

289921   Samosmilství Svazek: 7 Strana: 0650
Samosmilství, n., Onanie, Selbstbeflek- kung, f. Rk.

289922   Samosnažný Svazek: 7 Strana: 0650
Samosnažný, avtó/uato?. Lpř.

289923   Samosob Svazek: 3 Strana: 0259
Samosob, sám, o sobě, ganz allein. L. Vz Samosobně.

289924   Samosobně Svazek: 3 Strana: 0259
Samosobně = absolut, an und für sich. Povstala rozepře, zda Pán skutečně s. křestil; Zda slovo Bůh s. stojí; List náš netoliko s. ráz pravosti nese. Sš. J. 57., I. 299., II. 5., 164., 200. (Hý). A hora, ač s. vysoká není, podobu hory dosti vysoké obdržuje. Sš. Mt. 236. Cf. Samoosobně.

289925   Samosobně Svazek: 3 Strana: 0259
Samosobně, ého, n., das Absolute. Klc.

289926   Samosobnosť Svazek: 3 Strana: 0259
Samosobnosť, i, f., die Autonomie, Šm.. die Aseität. aseitas (v theol.). Neodvislosť a s. boží popírati. Sš. II. 305. Vz Samosob- nosť.

289927   Samosobný Svazek: 3 Strana: 0259
Samosobný, absolut. Šm. S. význam. Sš. L. 177. Vz Samoosobný.

289928   Samosobný Svazek: 7 Strana: 0650
Samosobný. S. pomoc.

289929   Samosobný Svazek: 9 Strana: 0285
Samosobný. S. myšlení. Pal. Pam. 379.

289930   Samosobný Svazek: 10 Strana: 0353
Samosobný prostor. Purkyně. Čad. 127.

289931   Samosoly Svazek: 3 Strana: 0259
Samosoly, dle Dolany, něm. Samosol, ves u Jindř. Hradce. PL.

289932   Samosoud Svazek: 3 Strana: 0259
Samosoud, u, m., jednosoud, Einzeln- gericht, n. J. tr.

289933   Samosoud Svazek: 7 Strana: 0650
Samosoud = soud o jednom soudci. Pr. tr.

289934   Samosoudce Svazek: 3 Strana: 0259
Samosoudce, e, m. = samosudí. J. tr.

289935   Samospasitel Svazek: 3 Strana: 0259
Samospasitel, e, m., der Alleinseligma- cher.

289936   Samospasitelka Svazek: 3 Strana: 0259
Samospasitelka, y, f., die Alleinselig- macherin. Sš. Bs. 181.

289937   Samospasitelka Svazek: 7 Strana: 0650
Samospasitelka = němčina. Kos.

289938   Samospasitelnosť Svazek: 3 Strana: 0259
Samospasitelnosť, i, f., die Alleinselig- maehung.

289939   Samospasitelný Svazek: 3 Strana: 0259
Samospasitelný, lépe: samospasný, allein selig machend. Šm. S. víra. Jg., MP.

289940   Samospasitelný Svazek: 7 Strana: 0650
Samospasitelný. Vynech: lépe. S. něm- čina, maďarčina. Pal Rdh. III. 175.

289941   Samospokojenosť Svazek: 3 Strana: 0259
Samospokojenosť, i, f., die Selbstzufrie- denheit.

289942   Samospokojný Svazek: 8 Strana: 0354
Samospokojný. Bol veselý a s. Phľd. 1895. 359., 1896. 177.

289943   Samospráva Svazek: 3 Strana: 0259
Samospráva, y, f., angl. selfgovernment. protiva centralisace a všemohoucnosti státu, die Selbstverwaltung. Vz S. N. Křesťanská s. Sš. II. 7.

289944   Samospráva Svazek: 7 Strana: 1379
Samospráva. Organisace s-vy v Čech. Vz Ott. VI. 563.

289945   Samospráva Svazek: 10 Strana: 0353
Samospráva krajská, stavovská. Svobd. 150.

289946   Samosprávně vládnouti Svazek: 10 Strana: 0353
Samosprávně vládnouti. Dvoř. Mor. 91.

289947   Samosprávník Svazek: 3 Strana: 0259
Samosprávník, a, m., der Autonomist, Rk.

289948   Samosprávný Svazek: 3 Strana: 0260
Samosprávný, autonom. Dch.

289949   Samosrozumitelnosť Svazek: 10 Strana: 0353
Samosrozumitelnosť, i, f. Nár. list. 1904. č. 38. 13

289950   Samosrozumitelný Svazek: 7 Strana: 0650
Samosrozumitelný, selbstverständlich. Dk., SP. II. 172.

289951   Samosť Svazek: 3 Strana: 0260
Samosť, i, f., solitudo = samota. BO. — S., jáství (Šm.), das Selbst, Ich. Krok.

289952   Samosť Svazek: 7 Strana: 0650
Samosť. Dk. Aesth. 402., Pal. Rdh. I. 336. a j.

289953   Samostačitelnosť Svazek: 10 Strana: 0353
Samostačitelnosť, i, f. Uč. spol. 1902. IX. 47.

289954   Samostačitelný Svazek: 7 Strana: 0650
Samostačitelný, selbstgenügend. Lpř.

289955   Samostačnosť Svazek: 10 Strana: 0353
Samostačnosť, i, f. Nár. list. 1904. č. 37. odp. 2.

289956   Samostačný Svazek: 10 Strana: 0353
Samostačný, selbstgenügend. Nár. list. 1885. č. 54. S. cíl snahy. Vstnk. X. 183.

289957   Samostan Svazek: 3 Strana: 0260
Samostan, u. m. = klášter, das Kloster. Šm.

289958   Samostan Svazek: 8 Strana: 0354
Samostan. Podzemný jask v s-ne. Phľd. 1895. 38.

289959   Samostanec Svazek: 3 Strana: 0260
Samostanec, nce, m., der Klausner. Šm.

289960   Samostata Svazek: 3 Strana: 0260
Samostata, y, f. = samostatnosť. Krok. I. c. 25. (Purkyně.)

289961   Samostatně Svazek: 3 Strana: 0260
Samostatně, selbstständig. Šf.

289962   Samostatnosť Svazek: 3 Strana: 0260
Samostatnosť, i, f., neodvislosť, die Selbst- ständigkeit. S. jest pouhý vrtoch. Sych. S. úsudku; Město pozbylo s-sti; Své s-sti chrá- niti. Sš. J. 162., Sk. 203., II. 20.

289963   Samostatnosť Svazek: 9 Strana: 0285
Samostatnosť. Úsloví vz Zát. Př. VIII. ? X. A, odst. 9. (131., 159. )

289964   Samostatný Svazek: 3 Strana: 0260
Samostatný, sám o sobě stojící, selbst- ständig. Bůh jest s. S. člověk. S. jméno = podstatné. Šf., D. Strany přísloví vz Hrneček, Krajíc, Noha.

289965   Samostatný Svazek: 7 Strana: 0650
Samostatný. S. vláda, Mus., pojímání, náhled, Tš., království, hloubám, přemý- šlení, stát, Šmb., národní rozvoj, Osv., bá- dání, práce, tvoření básnické, celek, díl, obec. Us. Pdl.

289966   Samostojnosť Svazek: 3 Strana: 0260
Samostojnosť, i, f. = samostatnosť. Ne- odvislosť a s. evangelia. Sš. II. 16.

289967   Samostojný Svazek: 3 Strana: 0260
Samostojný = samostatný. Sš.

289968   Samostroj Svazek: 7 Strana: 0650
Samostroj, e, m., Automat, m.; Loco- mobile, f. Rk.

289969   Samostrun Svazek: 7 Strana: 0650
Samostrun, u, m , Monochord, m. NA. V. 202., Phľd. IV. 475.

289970   Samostředný Svazek: 7 Strana: 0650
Samostředný. S. vložka, selbstcentri- rendes Futter. Vz Včř. Z II. 44. (dod.).

289971   Samostřel Svazek: 7 Strana: 0650
Samostřel. Arch. VIII. 376., Alx V v. 1533. (HP. 37.), Kar. 26.

289972   Samostřel myslivecký Svazek: 10 Strana: 0353
Samostřel myslivecký. Vz Ott. XXII. 585. s vyobraz.

289973   Samostřel, samostříl Svazek: 3 Strana: 0260
Samostřel, samostříl, u, m. (zastr. samo- stříl, i, f.), nástroj tak nalíčený, že zvíře nebo člověk, dotkne-li se ho, sám se zastrelí, das Selbstgeschoss. — S., zvláště lučiště, luk veliký s kohoutkem, der Druckbogen, die Armbrust. Ctib., St. skl., Výb. II. 1080. 27. Z pušek i z s-luov stříleno. Dač. I. 19. Byl nad střelci a s-ly. Bj. A'no s. (ponesu) u boka. Žk. 374. Pojičil jim s-lu. Pč. 2. U mne s-ly bral a ty mi měl zaplatiti; Že mi jeho ná- chlební vzali kóň, pancíř, samostříl a jinú zbroj; Odění, pancířóv, plátóv, přilbie, klo- búčkóv, pušek, s-lóv, střelby a jiných věcí. ježto na tvrzi slušejí ku brani. Půh. I. 160., 250., II. 22. Braň, jíž tepe rytieř, jako jest: kopie, déka, s-střiel, lučiště, pažléř, teslík až do nože, kyj, palice až do pěsti; Byli sú počeli Nétnci, když sú v odění s s-ly, s sudlicemi a s meči přiběhli na Betlém a já káži. Hus I. 176., II. 115. — Svůj s. po třikrát na paní vystřelil jest (obsc). BN. — S., nástroj k házení, totach, die WurfVna- schine, ballista. Jel.

289974   Samostřelec Svazek: 3 Strana: 0260
Samostřelec, lce, samostřelník, a, m., der Bogenschütze; der Armbrustverfertiger. Gl. 308., Bj.

289975   Samostřelec Svazek: 9 Strana: 0286
Samostřelec, vz Kušovník.

289976   Samostřelník Svazek: 7 Strana: 0650
Samostřelník. Bj.

289977   Samostříbro Svazek: 7 Strana: 0650
Samostříbro, a, n. = čisté, na rozdíl od mincového V.

289978   Samostřik Svazek: 3 Strana: 0260
Samostřik, u, m. = vodotrysk. Kdm.

289979   Samostříl Svazek: 7 Strana: 0650
Samostříl = nástroj tak nalíčený, že sám vystřelí. Gb. Ml. II. 88. S, arcubalista, ar- balista, balista, Armbrust, byl vlastně druh luku. Vz Zbrt. Krj. 1. 191.

289980   Samostříl Svazek: 8 Strana: 0354
Samostříl s obrazem. Cf. Wtr.Krj. I. 282. (177.).

289981   Samostříl Svazek: 9 Strana: 0286
Samostříl, vz Samostřel.

289982   Samostřílný Svazek: 3 Strana: 0260
Samostřílný, co k samostřílu náleží, S. obvitie. Lex. vet.

289983   Samosudba Svazek: 7 Strana: 0650
Samosudba, y, f., Autokritik, f. Rk

289984   Samosudí Svazek: 3 Strana: 0260
Samosudí, ího, m., samosoudce, e, m. Okresní s., der Einzelnbezirksrichter. J. tr.

289985   Samosudka Svazek: 3 Strana: 0260
Samosudka, y, f., calanus, žabronožec. Krok. II. 243.

289986   Samosvědectví Svazek: 3 Strana: 0260
Samosvědectví, n., das Selbstbezeugen, Selbstzeugniss. Odpírali s. jeho. Sš. J. 178.

289987   Samosvědomý Svazek: 7 Strana: 0650
Samosvědomý. S. Erinye, allein wis- send. Msn. Or. 39.

289988   Samosvětlý Svazek: 3 Strana: 0260
Samosvětlý, selbstleuchtend. S. těleso. Sedl. Fys.

289989   Samosvětlý. S Svazek: 9 Strana: 0286
Samosvětlý. S. jiskra. Pal. Záp. I. 31.

289990   Samosvítící Svazek: 8 Strana: 0354
Samosvítící věc (slunce, stálice). Am. Orb.

289991   Samosvoj Svazek: 7 Strana: 0651
Samosvoj = samostatný. Phľd. VIII. 173. Vz Samosvůj.

289992   Samosvojenství Svazek: 3 Strana: 0260
Samosvojenství, n. = samosvojnosť. 1840.

289993   Samosvojník Svazek: 3 Strana: 0260
Samosvojník, a, m., der Egoist. Šm.

289994   Samosvojnosť Svazek: 3 Strana: 0260
Samosvojnosť, i, f., dle lat. solipsismus = nezřízené doufání v sebe, die Selbstheit, Selbstsucht. Kom.

289995   Samosvojný Svazek: 3 Strana: 0260
Samosvojný, selbstsüchtig.

289996   Samosvojný Svazek: 7 Strana: 0651
Samosvojný, selbstständig. S. ráz mluvy, starobylosť rukopisů, Jir., sloky, Dk., my- šlení, Blý., živobytí Rusů, Zb., individuum. Dk.

289997   Samosvůj Svazek: 3 Strana: 0260
Samosvůj, unabhängig, selbsteigen. Us. Jg., Dch.

289998   Samosvůj Svazek: 7 Strana: 0651
Samosvůj = samosvoj, selbsteigen. Dch.

289999   Samosvůj Svazek: 9 Strana: 0286
Samosvůj. Není samosvá (je samodruhá). Phľd. 1897. 316.

290000   Samosvůj Svazek: 10 Strana: 0353
Samosvůj. To je s-svoje víno (nemí- chané). Mus. slov. ÍV. 28.