210001   Papežský Svazek: 7 Strana: 0189
Papežský. Čechové slíbiti měli za všecky spoluobyvatele své poslušenství p-ské. Bart.

210002   Papežství Svazek: 2 Strana: 0490
Papežství, n., hodnost papežská, das Pabst- thum (Würde). On mu p. postoupil. V. — P., papežské země, päbstlicher Staat. Mand.

210003   Papežství Svazek: 7 Strana: 0189
Papežství. Sv. Řehoř přijal p. Št. Kn. š. 126.

210004   Papežstvo Svazek: 2 Strana: 0490
Papežstvo, a, n., papežské náboženství (s příhanou), das Pabstthum, die Papisterei. — P., papežové, die Päbste. Korn.

210005   Papežův Svazek: 10 Strana: 0245
Papežův. P. legat. Mill. 7a.

210006   Papežův, -ova, -ovo Svazek: 2 Strana: 0490
Papežův, -ova, -ovo. Pabst-. Kram.

210007   Papia Svazek: 2 Strana: 0490
Papia, zastr. = Pavia. Jir.

210008   Papica Svazek: 7 Strana: 0189
Papica, e, f. Na p-cu zralý = úplně, ba i přezralý; opilý na papicu (na mol). Na Hané. Wrch.

210009   Papíček Svazek: 7 Strana: 0189
Papíček, čka, m.= papínek. Šm.

210010   Papičkati Svazek: 2 Strana: 0490
Papičkati, vz Papati.

210011   Papier mâché Svazek: 2 Strana: 0490
Papier mâché (fr., papié mašé), papír žvýkaný (svařený a hnětený). Vz S. N.

210012   Papieren Svazek: 7 Strana: 0189
Papieren, rně, f. = papírna. Slov. Sl. let. I. 194., Phl'd. VI. 30.

210013   Papilla Svazek: 7 Strana: 0189
Papilla, y, f. P-ly = chutnací bradavky na zadní části jazyku. Dk. P. 15.

210014   Papillom Svazek: 7 Strana: 0189
Papillom, u, m., Papillom, n. Kožní p. Nz. lk.

210015   Papínek Svazek: 2 Strana: 0490
Papínek, nka, m., vz Papa.

210016   Papinka Svazek: 2 Strana: 0490
Papinka, y, f., vz Pápa, 1.

210017   Papinkati Svazek: 9 Strana: 0213
Papinkati = papati, jísti (v dětské řeči). Mtc. 1899. 227.

210018   Papínkovati Svazek: 7 Strana: 0189
Papínkovati = papínkem jmenovati, Papa nennen. Lpř.

210019   Papinský, Papinův Svazek: 2 Strana: 0490
Papinský, Papinův hrnec, rýchlovar, Papinischer Topf. Rk., Ck., Km., vz KP. II. 349.

210020   Papinův Svazek: 7 Strana: 0189
Papinův hrnec. Vz Kram. Slov.

210021   Papír Svazek: 2 Strana: 0490
Papír, u, m., z aegyptskořec. ???????, rostliny, jejíž lýka i listí za starodávna ku psaní užívali. Jg. Das Papier. P. anilinový, asfaltový, atlasový, aztecký, barevný, barvený, balicí, bavlněný, cedící, na cukr, černý, čínský, čistotný, čistý (Kom. J. 731.), dřevěný, egypt- ský, filtrovací, hedvábný, hladicí, hladký, hrubý, imperialní (největšího formatu), kal- ínusový, kancelářský, kartářský, kaučukový, klejovaný, klížený, kolkovaný, konceptní, kornoutový (Kom. J. 731.), královský, kra- mářský, kreslicí, křídový, kukuřičný, lako- vaný nepromokavý, lexikalní, lněný, lýkový, marokýnový, mašinový, ministerský, mramo- rovaný, muchomůrkový, nabíraný, na mouchy, na pytlíky, nekonečný, nepromočitelný, ne- pucovatý, nesmetlivý, nesnětlivý, notový, obál- kový, obalovací, na obálky, pakostní, panen- ský, pěkný, pergamenový, pijavý (piják), po- stříbřený, poštovní n. poštovský n. panský, prázdný (charta bianca), přírodní, probarvený (färbiges Naturpapier), procezovací, proni- kavý, proráživý, proskakující (Kom. J. 731.), prožíravý, psací, pulerovací, reagovací, regalní (veliký, malý), registrový, režný, rostlinný, ručný, rytecký, sklovitý, skoumací (Reagens- papiere, Probepapiere, vz S. N.), slaměný, smirglový, ssací, strakatý, strojní ku kreslení, škrabací n. škrablavý (pro ševce),tenký, tiskací, tiskařský, ukálený (Kom J. 731.), velínový n. panenský, vesikatorský, vlněný,voskový, zem- ní (vyschnou-li stojaté vody, činí pak všeliké řasy pokrývky plsťovité, tak zvaný zemní papír. Schd. II. 255.), zlatý. Kh., Nz., S. N., Š. a Z., Jg. (slov.), Dch., KP. I. 269.-287. Vz Snímkový. — P. dělá se z hadrů (veteší) lně- ných, bavlněných ba i vlněných. Hadry v ha- drořezích na hrubo se seřezávají, na stroji podsívacím (v drátěném bubnu) se vyprašují a pak se perou. Potom se na kaši (drť) roz- mílají buď stupami n. v holandru. Tato kaše nabírá se ve formy (síti) a rozvádí se v archy, které se na povětří suší. Pt. 107. Řezání, linování, satinování, vodní tisk p-ru. Prm. P. z kukuřice, ze stebel obilných, ze šáchoru (cyperus papyrus, Papierstaude), z palmy ko- kosové, z lontaru obec. (druhu palmy), z dříví osykového. Vz Kk. 106., 113., 160., 120., 121., 149. P. dělati, uhlazovati (satiniren, Žv.), z hadrů hotoviti, klížiti, skrze klihovou vodu protahovati. Jg. P. neklížený proráží. V. Pérem na papíře psáti. Kom. Něco na p. napsati, přenésti. V. Hadry, forma, nůžky na p. D. Obchod s papírem papírnictví). D. Něco v p-ru míti, chovati. Byl. Nebylo (nestálo) to za větší papír. Us. v Dobrušce. Vk. P. rýsovací (rýsovný) na prkno napiati; p. na- vlažiti; p. k snímání, snímkový. Nz. Papír se prodává na archy, knihy, rysy a balíky. S. a Ž. Půl archu, list p-ru. V. Dáť se vše psáti, neboť papír jest trpěliv (snese lež i pravdu. Vz Lhář). Lb., Č. — P., papíry = peníze, cenný p. Werthpapier. Papíry státní, stavovské,úvěrní, převodné; změna veřejných, úvěrných p-rů ve vyšší summu; p-ry obchodní umořiti; koupě papírů; p-ry státní stojí na rovni; p-ry smluvené před zábradlím. Šp. P-ry zpeněžitelné; obchod s papíry státními, tržba s papíry, kolek na p. O hotovení papírův úvěrných vz KP. I. 406. P. na řad svědčící, an Ordre lautend; p., jenž rubopisem pře- veden býti může, das durch Indossament übertragen werden kann: p. na majitele (vlast- níka) svědčící, auf den Inhaber lautend. HGB. Art. 307. Vz S. N. — P., karty, die Karten. Mrcha papír = špatné karty, kterými člověk nemůže nic vyhráti. Mřk.

210022   Papír Svazek: 7 Strana: 0189
Papír aksamitový, Mus. 1889. 305., bílý, čárkovaný, k detailům, Detailzeichen-, do- pisní, fotografický či světlopisný, hladiv- cový, kartový (na karty), kostečkovaný, kreslicí snímací, Zeichenblock-, linkovaný, modrý, na mouchy, mřížkovaný, olejovaný, pausovní, Paus-, pazourkovitý, perčový, pí- skový, Sand-, přejímací, profilový, na prů- rysy, Profil-, průsvitný, skelný, smuteční, světlocitný, šablonový, Schablonen-, švéd- ský, tečkovaný, k vykládání sudů. Šp., Pdl., Hs., Šmr. 147., Sdl. Hr. 78, Wld., Dch., Mj., Zpr. arch. VII. 89., ZČ. III. 41., Zl. kl. 1856. č. 16., SP. IL 152., 153., Kram. Slov., Rk. Sl. P. řím. a řec. vz v Vlšk. 282., 293., 294. P. pryžcový, voskový (paraffinový). Vz Slov. zdrav. Nyní balík — 10 rysů, rys = 10 kněh, kniha = 10 vrstev, vrstva = 10 archů. Uveď to na p. = napiš to. Wtr. exc. — Hádanka: Bílé pole husím brkem orané (papír-péro). Brt. Dt. 158. — P-ry (peníze papírové) na jméno znějící. Kzl. 219.

210023   Papír Svazek: 7 Strana: 1352
Papír. Na papiři. Půh. V. 82. Cenné pa- píry. Vz Ott. V. 289.

210024   Papír Svazek: 10 Strana: 0245
Papír Vz Ott. XIX. 172.

210025   Papírák Svazek: 7 Strana: 0189
Papírák, u, m. = ořech větší s tenkou, křehkou skořápkou, ořech papírový, Papier- nuss, f. Rstp. 1388.

210026   Papírek Svazek: 2 Strana: 0491
Papírek, rku, m. Stück Papier. V. Vz Papír. — P., zlatka papírová, ein Guldenstück. U Klobouk. Bka. Dál sem to za tři papírky. Na mor. Zlínsku. Brt., Hý.

210027   Papírek Svazek: 7 Strana: 0189
Papírek = jablko, Mor. Brt., ořech (pa- pírák). Včk.

210028   Papiri-us Svazek: 2 Strana: 0491
Papiri-us, a, m., vl. jméno lat.

210029   Papírkovati koho Svazek: 7 Strana: 1352
Papírkovati koho = nabírati si. Us. Kšť.

210030   Papírky Svazek: 10 Strana: 0245
Papírky, pl. = ořechy s měkkou skořápkou. Mtc. 1902. 13.

210031   Papírna Svazek: 2 Strana: 0491
Papírna, y, f. Papiermühle, f. — Papírní, Papier-. P. mlýn, nůžky, truhla. Jg. — Papír- nice, e, f. Papiermacherin, -händlerin. — P., papírna. Reš. — Papírnický, Papier- macher-. P. řemeslo, putna. — Papírnictví, n., Papierfabrikation, -handel. Vz KP. I. 267., 272., S. N. — Papírník, a, m., Papiermacher, -händler. V.

210032   Papírna Svazek: 7 Strana: 0189
Papírna, Papiermühle, f. Sdl. Hr. IL 87.

210033   Papírna Svazek: 10 Strana: 0245
Papírna, y, f., rybník u Konopiště. Čes. 1. XIV. 96.

210034   Papírna Svazek: 10 Strana: 0644
Papírna. První p. v Čechách. Vz Wtr. Rem. 440.

210035   Papírnický Svazek: 10 Strana: 0245
Papírnický průmysl. Nár. list. 1903. č. 284. 21.

210036   Papírnictví Svazek: 7 Strana: 1352
Papírnictví v Čech. Vz Ott. VI. 171., 428.

210037   Papírnictví, n. P Svazek: 10 Strana: 0245
Papírnictví, n. P. v zemích českých. Vz Ces. l. XIV. 57.

210038   Papírníček Svazek: 7 Strana: 0189
Papírníček, čka, m., die Papiermotte. Šd.

210039   Papírníkovati Svazek: 7 Strana: 0189
Papírníkovati, Papiermacher sein. Bern.

210040   Papírný Svazek: 10 Strana: 0245
Papírný stroj. Výroba p-né látky (kaše) či papíroviny. Ott. XIX. 174., 179.

210041   Papírodajný Svazek: 7 Strana: 0189
Papírodajný. P. moruše, vz Moruše.

210042   Papíropis Svazek: 7 Strana: 0189
Papíropis, u, m, Papyrographie, f. Šm.

210043   Papíroska Svazek: 2 Strana: 0491
Papíroska, y, f., Cigarette, f. Hlč.

210044   Papíroska Svazek: 7 Strana: 0189
Papíroska, y, f. = cigaretto. Us. Vik.

210045   Papírotisk Svazek: 2 Strana: 0491
Papírotisk, u, m., vz Papyrografie.

210046   Papírovec Svazek: 7 Strana: 0189
Papírovec, vce, m. = papírový keř, die Papierstaude, papyrus antiquorum. Šd., Rk.

210047   Papírovina Svazek: 2 Strana: 0491
Papírovina, y, f., drť, Papiermasse. Prm., KP. 1. 287.

210048   Papírovina Svazek: 10 Strana: 0245
Papírovina, y, f., vz předcház. Papírný, Ott. XIX. 186.

210049   Papírovitý Svazek: 7 Strana: 0189
Papírovitý, papierartig. Rst. 459.

210050   Papírovka Svazek: 2 Strana: 0491
Papírovka, y, f. Papiermache, f. Techn.

210051   Papírovník Svazek: 7 Strana: 0189
Papírovník, u, m. = papírovec.

210052   Papírovníkový Svazek: 7 Strana: 0189
Papírovníkový, Papierstaude-. P. šťáva má mnoho cukru. KP.

210053   Papírový Svazek: 2 Strana: 0491
Papírový. P.peníze, Sych., páska, poutko, hospodářství, Šp., límec, klobouk, ubrus, krabice, Us., čaloun, jinoráz (korek skalní, der Papierasbest), okno, lupen (Papierkno- chen, os planum), lucerna, míra, čepice, kor- nout atd. Šm. P-vé šišky jedl (říká se tomu, kdo z trestu déle ostatních žáků ve škole zůstati musil). U Klobouk. Bka. Papier-, von Papier, papieren. — P. rokytí, keř, Papier- staude, f. V.

210054   Papírový Svazek: 7 Strana: 0189
Papírový. P. hnětěnina, papier maché, Kř. 113., TlM. 94., měna, Kzl. 264., ořech, vz Papírák, renta, Us., rukopis, Mus. 1880. 345., šlechtic (který nic nemá), Pal. Rdh. III. 139., prádlo. Kram. Slov.

210055   Papírový Svazek: 9 Strana: 0213
Papírový kupec (obchodující s papírem). Phľd. 1897. 710.

210056   Papírový. P Svazek: 10 Strana: 0245
Papírový. P. kornouty, pytlíky, klobouky, roury, láhve, kola, kupole, věže, lodi, klou- začky, sudy atd. Vz Ott. XIX. 185. nn.

210057   Papířenka Svazek: 7 Strana: 0189
Papířenka, y, f., die Vehtblume. Rk.

210058   Papista Svazek: 2 Strana: 0491
Papista, y, m., dle Despota, papeženec, ein Anhänger des Pabstes. Us.

210059   Papista Svazek: 7 Strana: 0189
Papista. Bart. 40.

210060   Papiš Svazek: 7 Strana: 0189
Papiš, e, m., os. jm. Tov. 5.

210061   Papíz Svazek: 7 Strana: 0189
Papíz, e, m., nadávka. Ty p-zi! U Nové Kdyně. Rgl.

210062   Papjer Svazek: 7 Strana: 0189
Papjer, u, m. atd. = papír atd. Slov. Bern.

210063   Papka Svazek: 2 Strana: 0491
Papka, y, f., jídlo moučné pro malé děti, kaše, der Mehlbrei, die Pappe. Hý. U Pří- bora. Mtl.

210064   Papka Svazek: 8 Strana: 0269
Papka = rozvařené máslo zasype se mou- kou a osladí cukrem. Slez. NZ. IV. 499.

210065   Papka Svazek: 9 Strana: 0213
Papka, y, f. = jídlo dětem: rozkrájená houska se namočí do studené vody, pak se vytlačí, aby z ní vytekly kvasnice, usmaží v másle, slije vodou a ocukruje. Slez. Čes. 1. IX. 186.

210066   Papkati Svazek: 2 Strana: 0491
Papkati = papati.

210067   Papla Svazek: 7 Strana: 0189
Papla, y, m. = tlachal. Jdi, ty paplo! Brt. D. 246.

210068   Paplák Svazek: 8 Strana: 0269
Paplák, a, m. = Maďar. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

210069   Paplan Svazek: 7 Strana: 0189
Paplan, u, m. = paplon. Sokl. I. 109.

210070   Paplati Svazek: 2 Strana: 0491
Paplati = žvatlati, plaudern. Us.

210071   Paplati se s čím Svazek: 7 Strana: 0189
Paplati se s čím = piplati se, matlati se, mazati se. Kdo by se s tím paplal! — se kde: v blátě. Mor. Šd. — Něco z těsta p. Brt. D. 246.

210072   Paplavý Svazek: 7 Strana: 0189
Paplavý, schmierig, letschig, mazavý. Mor. Šd.

210073   Paplena Svazek: 7 Strana: 0189
Paplena, y, f. = moučná kaše, Brt.; ze- máky v omáčce rozmačkané. Mor. Rgl.

210074   Paploh Svazek: 7 Strana: 0189
Paploh, a, m. = papluh. Slez. Šd.

210075   Paplon Svazek: 2 Strana: 0491
Paplon, u, m., přikryvadlo, die Decke, od města Babylona, kde tkaniny na ně se zhotovovaly, Jg.

210076   Paploň Svazek: 7 Strana: 0189
Paploň, ě, m. = kdo paple, nečistě práci koná na př. zedník, natěrač. Mkl. Etym. 258. Ten p. nám v jizbě všecko zapaplal. Na již. Mor. Šd.

210077   Paploň Svazek: 8 Strana: 0269
Paploň, ě, m. Hlava jeho klesla na hed- vábný p. Phľd. 1893. 618.

210078   Paplonár Svazek: 7 Strana: 0189
Paplonár, a, m., der Bettdeckenmacher. Slov. Bern.

210079   Paplonek Svazek: 7 Strana: 0189
Paplonek, nku, m. = zdrobn. paplon. Děti do p-ků údečky své skrucovaly. Ntra. VI. 287. Upchávajic jejich p-ky (rukama zastrkujíc) zpozoruje šum tichý. Ib.

210080   Paplovce Svazek: 9 Strana: 0213
Paplovce, pl., m., pole. Pck. Hol. 57.

210081   Papluh Svazek: 7 Strana: 0189
Papluh, u, m. = zuna, plevel, das Un- kraut. Ta réž je sám p. Slez. Šd. — P., a, m. = tlachač, nešika. Gazda nevěděl, koho to má v domě a považoval ho jen za takého p-ha. Pokr. Pot. II. 102. P., na- dávka. Brt. D. 329., Mt. S. I. 117., Rr. Sb.

210082   Papluh, a, pluha Svazek: 2 Strana: 0491
Papluh, a, pluha, y, m., uvozhřenec, Rotzbube, m.; špinavý člověk, ein Schmut- ziger Mensch. Slov. Koll.

210083   Papluch Svazek: 7 Strana: 0189
Papluch, a, paplucha, y, m. = papluh. Brt. D. 329., Ssk.

210084   Papluk Svazek: 7 Strana: 0189
Papluk, a, m. = papluh. Mor. ps.

210085   Papočnář Svazek: 8 Strana: 0269
Papočnář, e, m. = papučinár (3. dod.).

210086   Papoka Svazek: 7 Strana: 0189
Papoka, y, f. Škriabal sa neborák tou horou, až sa predca p-kou horko ťažko vy- táral na jednu lúku. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 75.

210087   Pápolé Svazek: 7 Strana: 0189
Pápolé, n., = pápeří, prach husí. U Uher. Hrad. Brt. D. 246. 459

210088   Papole Svazek: 8 Strana: 0269
Papole, cf. Chamuľa, Brt. D. I). I. 473.

210089   Pápota Svazek: 2 Strana: 0491
Pápota, y, f. Je jako p. = slabý. U Kunv. Msk.

210090   Pápota Svazek: 10 Strana: 0245
Pápota = ? Odstrčíme-li ho jako p-tu. Dost. Pov. 262.

210091   Papouček Svazek: 7 Strana: 0190
Papouček, čku, m. = pacibule. Rst. 459.

210092   Papoučka Svazek: 2 Strana: 0491
Papoučka, y, f., mladá cibulka, bulbulus, Zwiebelbrut, f. Kk. 22.

210093   Papouch Svazek: 2 Strana: 0491
Papouch, a, m. Smil. Vz Papuch.

210094   Papoušek Svazek: 2 Strana: 0491
Papoušek, vz Papuch.

210095   Papoušek Svazek: 7 Strana: 0190
Papoušek, ška, m. Cf Šrc. 56., Kram. Slov., Rk. Sl. — P., os. jm. Arch. VIII. 598., Tk. IV. 629., VI. 353., Sbn. 534., 651., Blk. Kfsk. 1381., Let. 101., 141., 154., Mus. 1880. 372., Rk. Sl. — P., Papauschek, sam. u Mníška.

210096   Papoušek Svazek: 9 Strana: 0213
Papoušek ze Soběslave Jan f 1455. Vz Pal. Děj. IV. I. 387.

210097   Papoušek Svazek: 10 Strana: 0245
Papoušek pták. Vz Ott. XIX. 187. — P. Jaw, mistr f 1455. Vz ib.

210098   Papouškovaný Svazek: 10 Strana: 0245
Papouškovaný. P. řeč (naučeuá, od- říkávaná bez porozumění věci). Hlk. VI. 33.

210099   Papouškovati Svazek: 7 Strana: 0190
Papouškovati, nachplappern Pal. Rdh. I. 255.

210100   Papouškovitý Svazek: 7 Strana: 0190
Papouškovitý, papageiartig. Šm.

210101   Papouškový Svazek: 2 Strana: 0491
Papouškový. P. péro, barva. Papagei-. Ros.

210102   Papouškový Svazek: 7 Strana: 1352
Papouškový. P. sukno (té barvy). Wtr. Obr. II. 157. P. muchejr (zelený). Mus. 1893. 100.

210103   Papouškový Svazek: 10 Strana: 0245
Papouškový. P. registra. Schulz Kom. 42. Vz Registra.

210104   Papoušník Svazek: 7 Strana: 0190
Papoušník, u, m., der Papageienstock im Schiffsb. Šm.

210105   Paprač Svazek: 2 Strana: 0491
Paprač, e, m., Wühler, m. Rk.

210106   Papračka Svazek: 7 Strana: 0190
Papračka, y, f. = piplavá robota, ba- bračka, piplačka. Slov. Rr. Sb. — P., die Betasterin. Sl. Bern.

210107   Papraď Svazek: 7 Strana: 0190
Papraď, i, papradí, n. = paprať. Mkl. Etym. 231., Vck. Také = čertovo peří. U Vsetína, u Napajedel. Vck.

210108   Papradí Svazek: 7 Strana: 0190
Papradí, vz Papraď. — P. roždí. Uh. Brt. D. 246.

210109   Papradka Svazek: 7 Strana: 0190
Papradka, vz Papratka.

210110   Paprádka Svazek: 8 Strana: 0269
Paprádka, y, f., paprádko, a, n., papra- tina, y, f. = kapradí. Vz Kapradí (3. dod.).

210111   Papradná Svazek: 7 Strana: 0190
Papradná, é, f. = vrch a les na Vsacku. Vck.

210112   Paprať Svazek: 2 Strana: 0491
Paprať, i, f., kapradí, nepravá glossa vMV. Pa.

210113   Paprať Svazek: 7 Strana: 0190
Paprať. V MV. nepravá glossa. Pa. Choť bych se najedla kořenu p-ti, moja poctivosť se více nenavrátí. Sš P. 378. Kaj (kam) se mi podzjul (poděl) milý můj? Uček (utekl) mi on do papraći, že se mi už něnavraćí. Ib. 656. Zněsla mi to voda do p-ti. Brt. N p. I. 314. — P-tí = suché větvičky stromů hl lesních. Mor. Tr.

210114   Paprati Svazek: 7 Strana: 0190
Paprati. Šf. III. 455. V zdravém se naše paprou těle spolu. Ntr. VI. 151.

210115   Paprati Svazek: 10 Strana: 0245
Paprati = hrabati. — co: jamku. Sbor. slov. 1900. 179. P. v II. 491. za Papratka polož před toto slovo.

210116   Paprati; papřiti Svazek: 2 Strana: 0491
Paprati; papřiti, il, en, ení, na Slov. = babrati, piplati, rýpati, wühlen, scharren, stochern; špiniti, beschmutzen. Jg. — kde. Kuroptva paprá v zemi chtějíc vejce snésti. Jg. — se kde = piplati se. Slepice se pa- praly v písku. Cf Babrati. — se s čím. Bern.

210117   Papratina Svazek: 10 Strana: 0644
Papratina, y, f. = papraď. Vz Brt. Sl.

210118   Papratka Svazek: 2 Strana: 0491
Papratka, y, f., aspidium, tráva. Schd. II. 261. Dle FB. 2.: athyrium.

210119   Papratka Svazek: 7 Strana: 0190
Papratka, aspidium, das Wurm-, Schild- farn. Rstp. 1784., Slb. 87. — P. = osladič, sladič, polypodium, das Engelsüss. Slb. 91. — P., athyrium. Čl. Kv. 74.

210120   Papratka Svazek: 10 Strana: 0245
Papratka, asplenium, rostl. Vz Ott, XIX. 189.

210121   Paprč Svazek: 2 Strana: 0491
Paprč, e, m. P-če jsou kopyta rozdělená jako u skotu, u kozy, srnky a také u kočky, psa, zajíce atd. Na Mor. Mrk.

210122   Paprč Svazek: 7 Strana: 0190
Paprč = pazour; neohrabané prsty, ruka. Mor. Knrz., Olv., Brt.

210123   Paprča Svazek: 7 Strana: 0190
Paprča = obuv z huně. Vz Papuča. — P. = tlapa, noha. Brt. D. 246.

210124   Paprča Svazek: 8 Strana: 0269
Paprča, e, f. = ptačí tlapka. Val. Brt. I). II. 360.

210125   Paprčá Svazek: 8 Strana: 0269
Paprčá nožka (uh.), rostl., vz Stračí nožka (3.dod.).

210126   Paprča Svazek: 10 Strana: 0245
Paprča, e, f. = ptáčí tlapka zvl. blanou spojená. Val. Čes. 1. XI. 44., XII. 276.

210127   Paprče Svazek: 2 Strana: 0491
Paprče, í, pl., f. = ruce (převzdívka). Na mor. Zlínsku. Brt., Mtl., Hý. Vezmi to do paprčí, in die Pratzen. Mřk. Vz Paprček.

210128   Paprče Svazek: 7 Strana: 0190
Paprče, vz Paprč.

210129   Paprček Svazek: 2 Strana: 0491
Paprček, čku, m., na Slov. pazneht, die Klaue. Bern., Ssav. — Dám ti po paprčkách. Pik. Vz Paprče.

210130   Paprčí Svazek: 8 Strana: 0269
Paprčí, n. = uschlé chvojí. Záp. Mor. Brt, I). II. 360.

210131   Paprčí Svazek: 10 Strana: 0644
Paprčí nožka, delphinium rostl. Brt. Sl.

210132   Paprčiti sa Svazek: 7 Strana: 0190
Paprčiti sa = hněvati se, zlobiti se, dur- diti se, ježiti se. Slov. Rr. Sb. Môžete se, ako chcete, p. Vlčk. VI. 52. V jednom zámku sa paprcia, ale v druhom nerobia si z toho nič. Ppk. I. 250.

210133   Paprčka Svazek: 8 Strana: 0269
Paprčka, y, f. = plovací blanka mezi prsti,. V Podluží. Mtc. XVIII. 245. — P. = noha. Již. Mor. Nár. list. 1896. č. 151. odp. íeuill. — P-čky, rostl., vz Beránky (3. dod.).

210134   Paprčka Svazek: 9 Strana: 0214
Paprčka = noha. Vůz se převrátil hore p-kama. Srub. 24.

210135   Paprika Svazek: 2 Strana: 0491
Paprika, vz Pepřika, Bž. 36.

210136   Paprikář Svazek: 7 Strana: 0190
Paprikář, e, m., der Pfefferonihändler. Bern.

210137   Paprikář Svazek: 9 Strana: 0214
Paprikář, e, m. P-ři převzdívka Bystři- Čanům na Mor. Mus. ol. XIII. 26.

210138   Paprikáš Svazek: 8 Strana: 0269
Paprikáš, e, m. = paprikované jídlo. P. kurací (kuřecí). Phľd. 1895. 454., 707.

210139   Paprikovaný Svazek: 2 Strana: 0491
Paprikovaný. P. maso, Paprikafleisch. Dch.

210140   Paprikovať Svazek: 7 Strana: 0190
Paprikovať, pfeffern. Loos.

210141   Paprikovnice Svazek: 7 Strana: 0190
Paprikovnice, e, f. = nádaba na pa- priku. Slov. Čkžk. I. 78.

210142   Paprikový Svazek: 7 Strana: 0190
Paprikový. P. lusky zelené, Peveroni. Dch., Včk.

210143   Papriť sa s kým Svazek: 9 Strana: 0214
Papriť sa s kým = zlobiti se. Slov. Zát. Př. 252b.

210144   Paprky Svazek: 10 Strana: 0644
Paprky, pl., m. P. od šuniek (šunek) ešte neodlúčené. Phľd. XXII. 41.

210145   Paprlata Svazek: 7 Strana: 0190
Paprlata, n. = poupata keře před roz- vitím otrhaná a v octě naložená. Sb. uč. Vz Kapar.

210146   Paprlata Svazek: 9 Strana: 0214
Paprlata = cukrlátka. Hoř. 92.

210147   Paprlink Svazek: 7 Strana: 0190
Paprlink, a, m. = vlhovec rýžový, pták. Brm. II. 406. Vz Paperlínek.

210148   Paprndy Svazek: 7 Strana: 0190
Paprndy, pl., f. = paprče. Slov. Čkžk. X. 64.

210149   Paprocký Svazek: 7 Strana: 0190
Paprocký, ého, m., os. jm. P. z Hlohol Bartol., šlechtic polský, 1540.—1614. Vz Tf. H. 1. 67., Pal. Rdh. I. 104., Jg. H. 1. 606, Jir. Ruk. II. 77., Šb D. ř. 274., Mus. 1828. 2. 119., 1866. 3., Rk. Sl., Sbn. 914., 935., Pyp. K. II. 544.

210150   Paprocký Svazek: 9 Strana: 0214
Paprocký z Hlohol. Bart. Vz Flš. Písm. I. 371., Jub. XXIII.

210151   Paprocký Svazek: 10 Strana: 0245
Paprocký Bartol. z Hlohol, spis., 1540 až 1614. Vz Ott. XIX. 189., Mtc. 1903. 139.

210152   Paprocký Svazek: 10 Strana: 0644
Paprocký Bartol. Vz Mus. 1905. 299.

210153   Paproč Svazek: 7 Strana: 0190
Paproč, e, f. = paprať. Slov. Mt. S. I. 200., Sb. sl. ps. I. 200.

210154   Paproď Svazek: 10 Strana: 0245
Paproď, ě, f. = papradí, papruška. Slez. Vyhl. II. 218.

210155   Paproš Svazek: 8 Strana: 0269
Paproš, e, m. = tahák. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

210156   Paprotka Svazek: 2 Strana: 0491
Paprotka, y, f., osladič obecný, který v mechu na bucích roste, kořeny jeho jsou sladké, polypodium vulgare. Na Moravce. Tč.

210157   Paprsčivý Svazek: 8 Strana: 0269
Paprsčivý. P. obraz. Am. Orb. 30.

210158   Paprsečný Svazek: 7 Strana: 0190
Paprsečný, -strahlig. Dvoj-, troj-, mnoho- paprsečný. Vz Rst. 459.

210159   Paprsek Svazek: 2 Strana: 0491
Paprsek (zastr. poprsek), papršek, pa- prslek, papršlek, gt. sku, šku, slku, šlku, novější: sleku, šleku, m. Vz Bž. 33. — P., část světla od tělesa k tělesu v rovné čáře se pohybující náramnou rychlostí, der Licht- strahl. Jg. P. každá přímá čára, v které se nějaká věc s velikou rychlostí pohybuje, jako p. světla, zvuku, tepla. Podobně nazývá se u vodotrysku každý jednotlivě se vyřinující proud vody paprskem. S. N. Paprslky od sebe pustiti, vydati, dáti, V. P. dopadající, odražený, zrakový. Sedl., sluneční. V. Klobouk proti slunečním paprslkům. Us. Paprslky osvěcovati. D. P. ranní Mus. P. světla, zvuku, tepla, Lom; lomení, lámání p-ků; p. vody (vodní). Nz. Slunce pusti svój paprslek jasný. Zk. 213. P. hlavní, u čočky, u zrcadla, zvu- kový, chemický. KP. II. 147., 134., 275., 141. — P. krásy. Troj. P-ky n. věnec okolo hlavy svatých, der Heiligenschein. D. — P., vše, co paprskům podobno: a) v rostlinství. V kvě- tenství u květů složených nazývají se p-ky květy pokrajní, často od květů ve středu lůžka společného tvarem i barvou rozdílné, jako u sedmikrásy. S. N., Kk. 17.; Schd. II. 179. b) Čára ze středu k okolku jdoucí, der Halbmesser, radius, poloměr. U schodnice (elli- psy)= přímá čára spojující ohnisko s kterým- koli bodem obvodu. S. N., Kom. P-kové ve vozním kole špice, v mlýnském ramena slovou. c) P. tkadlcovský, nitenice, das Riethblatt, Blatt. P. ze třtin, skrze nějž se osnova po páru vede. Aby p. svisle (kolmo) stál, jest na spodní ploché části slupky a na hoření straně doleního dřeva bidel tak zvaná zdraž. Hk. P. čásť bidla u stavu tkadlcovského, jenž sestává ze štípaných uhlazených rákosek nebo i z tenkých ocelových drátků, mezi nimiž osnové niti od nádobí k dolejšímu vratidlu běží; jím se niti útkové stejně a ztuha k sobě přitahují. S. N. d) U bran, dřevce dlouhá, v nichžto železné hřebíky zaraženy jsou, die Eggebalken. Vz Jg. (Slov.).

210160   Paprsek Svazek: 7 Strana: 0190
Paprsek. Cf. Mkl. Etym. 243., Schd. I. 94., Rk. Sl. Paprslek, slku. Hus I. 48. P. světlový, teplový. Stč. Zem. 538., Žv. 1864. P. určovací, základní p. polarní, přechodný, samodružný, Šln. I. 3., 21., 67., světelný, středový či centralní, krajný, hlavní, ultra- fialový, ultračervený, ZC. III. 3., 60., 73., 105., styčný, přímý, nepřímý, odražený, zorný, Seh-; osnova p-ků (rovinná, prosto- rová), svazek p-ků (rovinný a prostorový). Jrl. 138., 422., 425. P. tmavý, chemický, řádný, mimořádný, dopadlý. Mj. 270., 304. Matný p svítilny. Mokrý. Kv 1889. č. 5. — P. v geom. P-ky v mnohoúhelníku = přímky od středu ku hranám vedené, ze společ- ného bodu vycházející; harmonické, spře- žité či sdružené. Jd. Geom. I. 82., 58., 82., 98., II. 16. — P-ky historického světla. J. Lpř. Mdlý p naděje mu zakmitl. Šmb. — P. v bot. Cf. Čl. Kv. XXIV., Slb. XLIV., Rst. 459., 460.

210161   Paprsek Svazek: 10 Strana: 0245
Paprsek, sku, m. P-rsky = nástroj z mnoha set třtin na píď dlouhých složený, skrze který osnova běží a outek napříč házený se zatkává, sbijí. Čes. 1. XII. 9. — P-rsky Röntgenovy, Becquerelovy, Sagnacovy. Vz Vstnk. XII. 390., Ott. XXI. 957. nn. - Pa- prsky N. Vz Zvou IV. 401 nn.

210162   Paprsk Svazek: 7 Strana: 0190
Paprsk = paprsek. Vrch. Ekl.

210163   Paprskář Svazek: 2 Strana: 0492
Paprskář, e, m., der Geschirrmacher. Rk.

210164   Paprskář Svazek: 10 Strana: 0245
Paprskář, e, m., vz Paprslkář.

210165   Paprskářství Svazek: 8 Strana: 0269
Paprskářství. Krajkářství, paprskářství, tkadlcovství. NZ. IV. 59.

210166   Paprskářství Svazek: 10 Strana: 0245
Paprskářství, n. = řemeslo paprskářů. Čes. 1. XII. 9.

210167   Paprskatý Svazek: 7 Strana: 0190
Paprskatý = opaprsčený, strahlig, strahl- blüthig. Rst. 460.

210168   Paprskodárný Svazek: 10 Strana: 0245
Paprskodárný zdroj. Zvon IV. 401.

210169   Paprskokvětý Svazek: 9 Strana: 0214
Paprskokvětý. P. hortensie. Wlt. 25.

210170   Paprskolomný Svazek: 7 Strana: 0190
Paprskolomný, strahlenbrechend. P. da- lekohled. Dch.

210171   Paprskoměr Svazek: 2 Strana: 0492
Paprskoměr, u, m., der Strahlenmesser, Aktinometer.

210172   Paprskoměr Svazek: 7 Strana: 0190
Paprskoměr. Cf. Ott. I. 664., Rk. Sl.

210173   Paprskopis Svazek: 8 Strana: 0269
Paprskopis, u, m., Aktinographie. Sterz. I. 118.

210174   Paprskopisný Svazek: 8 Strana: 0269
Paprskopisný přístroj, Aktinograph, m. Sterz. I. 118.

210175   Paprskování Svazek: 9 Strana: 0214
Paprskování planet. Mus. 1898. 19.

210176   Paprskování, n Svazek: 2 Strana: 0492
Paprskování, n., das Strahlen. Lom., Sedl.

210177   Paprskovati Svazek: 2 Strana: 0492
Paprskovati, vz Paprslkovati.

210178   Paprskovati Svazek: 7 Strana: 0190
Paprskovati, vz Paprslkovati.

210179   Paprskovec Svazek: 2 Strana: 0492
Paprskovec, vce, m., amfibol.

210180   Paprskovitosť Svazek: 2 Strana: 0492
Paprskovitosť, i, f., die Strahligkeit. P. květu. Rostl.

210181   Paprskovitosť Svazek: 9 Strana: 0214
Paprskovitosť těles. Mus. 1849. III. 124.

210182   Paprskovitý Svazek: 2 Strana: 0492
Paprskovitý, k paprskům podobný, pa- prsky mající, strahlig. P. květ (u římbaby), jehlanec. Rostl., Sedl.

210183   Paprskovka Svazek: 2 Strana: 0492
Paprskovka, y, f., radicaria, býložilec, das Strahlenthier. Rostl.

210184   Paprskový Svazek: 2 Strana: 0492
Paprskový, paprsky mající, Strahlen-, strahlig. P. věnec.

210185   Paprskový Svazek: 7 Strana: 0190
Paprskový. P. kámen (aktinolith), NA. V. 504., rovina, Jrl. 326, květy, Posp., svazek, čs. math. X. 174., východisko. Stč. Zem. 387.

210186   Paprskožárný Svazek: 2 Strana: 0492
Paprskožárný, strahlend. Kamar.

210187   Paprslek Svazek: 7 Strana: 0190
Paprslek, vz Paprsek.

210188   Paprslek Svazek: 8 Strana: 0269
Paprslek a poprslek, papršlek. Gb. H. ml. I. 162., 236., 488. P-ky u bran, cf. Svlaky (3. dod.).

210189   Paprslitý Svazek: 8 Strana: 0269
Paprslitý. P. obrazec. Am. Orb. 30.

210190   Paprslkář Svazek: 2 Strana: 0492
Paprslkář, e, m., kdo tkadlci paprslky dělá. Us. u Petrov. Dch.

210191   Paprslkovati, paprskovati, paprsko- vati, papršlkovati Svazek: 2 Strana: 0492
Paprslkovati, paprskovati, paprsko- vati, papršlkovati = paprsky vypouštěti, strahlen, Strahlen schiessen, funkeln. Jg. Slunce paprskuje. V. — čím: země teplem paprskující. Krok. Očima na mne papršlkuje (jiskří). Sych. Také i tělo jeho nepřestává na zemi divy a zázraky p. Lom.

210192   Paprslný Svazek: 7 Strana: 0190
Paprslný = paprskový. P. střela slunce. Osv. V. 640.

210193   Paprsně Svazek: 10 Strana: 0245
Paprsně, f. = čásť bran k vláčení. Litom. 64.

210194   Paprsnice. P Svazek: 8 Strana: 0269
Paprsnice. P. měděná, bronzová na prste- novém stroji elektrickém. KP. V1II. 82.

210195   Paprsník Svazek: 7 Strana: 0190
Paprsník, u, m. = řetěz u chomoutu, jímž se držák k chomoutu připíná. U By- sterska. Šm.

210196   Paprstek Svazek: 7 Strana: 0190
Paprstek, prstku, m., u tkalců, brdo, das Riethblatt, der Weberkamm. Laš. Skd., Tč.

210197   Paprstka Svazek: 7 Strana: 0190
Paprstka, y, m., os. jm. Vck.

210198   Paprstkář Svazek: 7 Strana: 0190
Paprstkář, e, m. = zhotovovatel tkadl- covských paprstků, brd. Laš. Tč., Škd.

210199   Papršek Svazek: 7 Strana: 0190
Papršek, vz Paprslek.

210200   Papršlec Svazek: 2 Strana: 0492
Papršlec, lce, m., der Aktinot, Strahlstein. Presl.

210201   Papršlek Svazek: 8 Strana: 0269
Papršlek, vz Paprslek.

210202   Paprštejll Svazek: 8 Strana: 0269
Paprštejll, u, m. = pazourek. Us. Kotk. 158.

210203   Papruď Svazek: 9 Strana: 0214
Papruď, vz Papruť Mus. ol. VII. 78.

210204   Paprúdzie Svazek: 7 Strana: 1352
Paprúdzie, n = kapradí Slov. Phľd XII. 661.

210205   Paprúdzie Svazek: 8 Strana: 0269
Paprúdzie, n. = kapradí. V Bošácku na Slov. Phľd. 1892. 661., 1894. 468.

210206   Papruška Svazek: 9 Strana: 0214
Papruška, y, f. = kapraď. Slez. Čes. 1. IX. 340.

210207   Papruť Svazek: 2 Strana: 0492
Papruť, i, f. Farenkraut, n. Us. na Ostrav. Tč.

210208   Paprutí Svazek: 2 Strana: 0492
Paprutí, n. Farn, Farnstrauch, m. Na Ostrav. Tč.

210209   Paprutina Svazek: 7 Strana: 0190
Paprutina, y, f. = suchá paprat. Slov. Ssk. I sbierajú bratia p-nu a vatria ňou šľahajúce vatry. Lipa III. 179.

210210   Paprutka Svazek: 2 Strana: 0492
Paprutka, y, f., Gabel f., Ranken. Někdy stopka (rostlin) prodlužuje se v p-ky, rozvi- liny a úponky, jako na hrachu, révě (Wein- gabel) a j. spatřujeme. Schd. II. 195.

210211   Paprutka Svazek: 7 Strana: 0190
Paprutka = úponka, ručička, paže, po- pínka, rozvilina, prsténky. Sl. les. Cf. Rst. 460.

210212   Paprutka Svazek: 8 Strana: 0269
Paprutka, y, f. = papradí, kapradí. Brt, D. I. 118.

210213   Paprutka Svazek: 9 Strana: 0214
Paprutka, y, f. = speřená větvička. Slez. Lor. 76.

210214   Paprutkatý Svazek: 7 Strana: 0190
Paprutkatý = úponkovitý, ručičkatý, rankentragend. P. rostlina, Sl. les., Rst. 460.

210215   Paprutkovatěti Svazek: 7 Strana: 0190
Paprutkovatěti, ěl, ění, in eine Ranke sich verwandeln. Rst. 460.

210216   Papružit Svazek: 8 Strana: 0269
Papružit = plnou hubou jísti. Laš. Brt. D. II. 360.

210217   Papružník Svazek: 8 Strana: 0269
Papružník, a, m. = kdo papruží. Brt. D. II. 360.

210218   Paprvožeň Svazek: 7 Strana: 0190
Paprvožeň, žně, f. P. polnia, lavatera thuringiaca, z druhu malvaceae. Slov. Let. Mt. S. VIII. 1. 38.

210219   Paprysek Svazek: 9 Strana: 0456
Paprysek, sku, m. Kamenný p. Jrsk. XVI. 17.

210220   Paprysk Svazek: 2 Strana: 0492
Paprysk, u, m. = paprslek. Málo světla a některý ten p. stačí, aby v duši jeho ve- škera krása boží se vyskýtala. Sš. J. 134.

210221   Papřák, u Svazek: 2 Strana: 0530
Papřák, u, m., der Pfefferbaum. Puch.

210222   Papřice Svazek: 2 Strana: 0491
Papřice, e, f., lépe než papryce, kypřiče = železo, na němž se svrchní mlýnský kámen otáčí, das Mühleisen. Us., Jg.

210223   Papřice Svazek: 7 Strana: 0190
Papřice, e, t. List. fil. XIV. 165, 413. Kráva měla p. (vyhozené pupeny) červené na jatrách, v bachoře nebo na střevách. Slez. Šd.

210224   Papřicový Svazek: 7 Strana: 0190
Papřicový. P. kráva, maso. Vz Papřice. Slez. Šd.

210225   Papřikovina Svazek: 7 Strana: 0190
Papřikovina, y, f., das Kapsicin. Šm.

210226   Papřiti se v čem Svazek: 2 Strana: 0491
Papřiti se v čem: v nose (šťourati), sto- chern. — se čím. Ve Slezsku. Vz Paprati.

210227   Papřitkovatý Svazek: 8 Strana: 0269
Papřitkovatý. Lněné semeno p-té. Kat. z Žer. I. 190..

210228   Papskati Svazek: 7 Strana: 0190
Papskati = papati (v dětské řeči). Zlín- sky. Brt.

210229   Papšák Svazek: 7 Strana: 0191
Papšák, a, m. = voják bojující za pa- peže. 1871.

210230   Papše Svazek: 2 Strana: 0492
Papše, duranče, e (ete), n., die Eierpflaume. Čl. 37.

210231   Papše Svazek: 10 Strana: 0245
Papše, vz Babče.

210232   Papšikov Svazek: 7 Strana: 0191
Papšikov, a, m., dvůr v Čásl. Blk. Kfsk. 698., Rk. Sl.

210233   Papu (v Svazek: 7 Strana: 0191
Papu (v dětské řeči). Vz Papati. Kšá. Maria panna krmí dićatko, papu papu papu Jezulátko! Sš. P. 737.

210234   Papucinář Svazek: 8 Strana: 0269
Papucinář, papočinář, e, m. = pavouk. Záp. Mor. Brt. D. II. 360.

210235   Papuč Svazek: 7 Strana: 0191
Papuč. Cf. Mkl. Etym. 231., List. fil. XII. 190. P. = obuv valašská, zhotovená z húně bílé nebo hnědé; podešve jsou buď prošity dratvemi nebo podšity koží, bez podpatků; na lýtkách zapínají se háklíky. Vck. P. = zimní obuv na jihových. Mor Krpčené p-če. Brt. Valašské huňky či p-če. Šd. Dovede šíti p-če. Prss. P-čám pefel dáť = utéci. Val. Vck. Kde se hrabeš v pa- pučích na bál (říkají chlubnému mluvkovi) ? Val. Vck. Má hubu jako papuč (je rozdur- děný). Brt. — P. —= tlapa, noha. Zatřepáł papučami = zemřel. Brt. D. 246. — Papuča = papírová škatulka na sirky; podlouhlý okří- nek. Val. Vck., Brt. D. 246.

210236   Papuč Svazek: 7 Strana: 1352
Papuč z fr. baboche, dle jiných z tur. paipuš. NZ. I. 480.

210237   Papuč Svazek: 8 Strana: 0269
Papuč, papuča. Části: kopýtce, čépka ko- žená, ohřebélko kožené, podegva. Vz Brt, D. II. 469. P. jsou z huně s podešvy bez podpatku. Popis jich vz také v Vck. Val. I. 30. Opuchiá jak p. Mor. NZ. VI. 84.

210238   Papuč Svazek: 9 Strana: 0214
Papuč: kapca, hunčenka, botoš. Sbor. slov. II. 130.

210239   Papuč, papuče, e, papuča, papučka Svazek: 2 Strana: 0492
Papuč, papuče, e, papuča, papučka, y, f., na Mor. a na Slov. = obuv nízká, pan- tofel; sedlský střevíc mužský a ženský, Jg; bačkora. Kd., Brt. Oprál ( = opral) p-če = prodělal. Na Zlínsku. Brt. On je už na pa- pučách = na mizině. U Olom. Sd. Je nadutý, nadouvá se, chodí jako p. (durdí a mračí se). Na Mor. Hý. On je papuč —- nerozumí ničemu, je hloupý. Mřk.

210240   Papučák Svazek: 7 Strana: 0191
Papučák, a, m = kdo v papučích chodí; holub nebo slepice, která na nohou má pa- puče z peří, rousnatý. Mor. a slez. Šd.

210241   Papučář Svazek: 2 Strana: 0492
Papučář, e, m., kdo papuče dělá, der Potschenmacher.

210242   Papučář Svazek: 7 Strana: 0191
Papučář, e, m. = slepice papučák, rous- natá. Mor. Brt.

210243   Papučářka Svazek: 2 Strana: 0492
Papučářka, y, f., die Potschenmacherin. Na Mor. Hý.

210244   Papučářství Svazek: 2 Strana: 0492
Papučářství, n., die Potschenmacherei.

210245   Papučiarstvo Svazek: 9 Strana: 0456
Papučiarstvo, a, n. Sbor. slov. III. 34. Vz Papučářství.

210246   Papúčík Svazek: 7 Strana: 0191
Papúčík, u, m. = cibulopupen, pukopupen, pupen cibulovitý, der Knospenzwiebel. Vz Rst. 460.

210247   Papučisko Svazek: 10 Strana: 0245
Papučisko, a, n. (pohrdlivě). Val. Čes. 1. XII. 229. Vz Papuče.

210248   Papučka Svazek: 7 Strana: 0191
Papučka, vz Papuč. — P-ky = cibulo- vité pupeny, bulbilli, Zwiebelknospen. Sl. les

210249   Papučka Svazek: 8 Strana: 0568
Papučka, y, f. = dřevák (obuv). Phľd. 1896. 624.

210250   Papučkový Svazek: 9 Strana: 0456
Papučkový. P. Dolina u V. Revúce. Sbor. slov. IV. 28.

210251   Papučky Svazek: 8 Strana: 0269
Papučky, vz Bobaky (3. dod.).

210252   Papuch Svazek: 7 Strana: 0191
Papuch. P. dlouhokřídlý, pionias, dlouho- zobý, henicognathus leptorhynchus, horský. Nestor notabilis, chocholatý či kakadu, je- skynní, pezoporus occidentalis, karolinský, conurus carolinensis, klínoocasý, conurus, krátkoocasý, p. mnich, bolborhynchus mo- nachus, ploskoocasý, platycereus, pravý ( = krátkoocasý), řasoocasý, travní, euphema, travní ozdobný či modrohlavý, e. pulchella, ušlechtilý, electus, Edellori, úzkozobý, bro- togerys, vlnitý, melopsittacus undulatus, vrabčí či papoušíček, psittacula, zemní, pezoporus formosus, zpěvný, melopsittacus. Brm. II. 63., 72., 79., 82., 120., 128., 130, 132., 145., 147., 153,, 162.—166., 178., Ves. I. 66 , 67 , Hlb. I. 353 , 356 , II. 48, 484. — Papoušíček, vz Papoušek vrabčí. P. červeno- hlavý, psittacula pullaria, modrohlavý (modro- hlávek, coryllis galgulus), modrohřbetý, p. passerina, růžový, p. roseocoilis, šedohlavý, p. cana, ozdobný, coryllis. Brm., II. 87., 88.. 84, 79. — Starý papoušek nenaučí se mluviti, psittacus senex ferulam negligit. V.

210253   Papuch Svazek: 7 Strana: 1352
Papuch, a, m., philunda. Pršp. 10. 23.

210254   Papuch, a, papouš Svazek: 2 Strana: 0492
Papuch, a, papouš, e (Ros.), papoušek, ška, m., Papagei, m. P. zelený, velký, mno- hožihan, nachohlavec, Jg., aras dlouhoocasý, kakadu obecný. Jhl. P. amazonský, psittacus amazoniacus; p. šedý, p. erythacus; p. Ale- xandrův, conurus Alexandri; kakadu obecný, cacatua sulphurea; arasové; p. Nestor, Ne- stor australis; p. noční, strigops habroptylus. Vz Frč. 361., Schd. II. 454., 502. P. slova formovati zvyká. Kom. — Učený p. (říká se tomu, kdo odříkává, čemu nerozumí). Jg. — P., jistý způsob oděvu v 16. stol. V pa- poušku, v krykyši. Bech. (Rozb. 1841.)

210255   Papuchalk Svazek: 7 Strana: 0191
Papuchalk, a, m. P. lední, mormon arc- ticus, pták. Vz Vega I. 64.

210256   Papuchalk Svazek: 7 Strana: 1352
Papuchalk. Cl. Brm. II. 3. 661.

210257   Papuchalk, a, m Svazek: 2 Strana: 0492
Papuchalk, a, m. P. lední, mormon gla- cialis, pták plovací. Frč. 342.

210258   Papula Svazek: 2 Strana: 0492
Papula, y, papule, e, f, na Slov. a na Mor. (také v Čech.) = huba (vypasená); tvář, der Mund; die Wange. Má hodnou p-lu (= má dobré bydlo a proto je tlustý v obli- čeji.) Na Mor.Zkl., Hý., Mřk. Dal mu po papuli. Baiz. Čapni ho na papuli = dej mu na hubu. Rozbiju ti p-lu. Us. u Rakovn. Roztáhl na nás p-lu (hubu). Us. v Kunv. Msk.

210259   Papula Svazek: 7 Strana: 0191
Papula. Děti mají papulky. U Frýdka. Tč. Nefúká celú papulú na pokrm horúcí. Grlč. II. 324. Má p-lu, jak na plně měsíc (tlustou). Brt. -- P. = hledík, antirrhinum, das Löwenmaul, rostl. Slb. 321.

210260   Papula Svazek: 8 Strana: 0269
Papula. S p-lou vytluče (získá). Phľd. 1894. 315. Má ten dobrú p-lu, vyrúbe sa s ňou. Slov. Nov. Př. 618.

210261   Papula Svazek: 9 Strana: 0214
Papula. Přísloví atd. vz Zát. Př. 57a. (o svádě), 343. — P. = tlachal. Ib. 49a.

210262   Papuláč Svazek: 7 Strana: 0191
Papuláč, e, m. = papulatý. Slov. Rr. Sb.

210263   Papulatý Svazek: 7 Strana: 0191
Papulatý = kdo má papulu. Mor. Škd.

210264   Papuliak Svazek: 9 Strana: 0214
Papuliak, a, m. = tlachal. Slov. Zát. Př. 49a.

210265   Papulka Svazek: 10 Strana: 0245
Papulka, y, f., zdrobn. papula. Dšk. Km. 32.

210266   Papulka, y Svazek: 7 Strana: 0191
Papulka, y, f, sam. na Tábor. MPr.

210267   Papuľnač Svazek: 8 Strana: 0269
Papuľnač. P-čov (je) jako žab v barine. Phľd. 189í. 52.

210268   Papulnák Svazek: 7 Strana: 0191
Papulnák, a, m. = papulatý. Slov. Rr. Sb.

210269   Papulnatý Svazek: 7 Strana: 0191
Papulnatý = hubatý. Slov. Bern.

210270   Papulník Svazek: 9 Strana: 0214
Papulník, a, m. = tlachal. Slov. Zát. Př. 49a.

210271   Papulovať Svazek: 8 Strana: 0269
Papulovať. Vie dobre p. Phľd. 1894. 549., 1895. 25.

210272   Papulovať komu Svazek: 9 Strana: 0214
Papulovať komu = hubovati, maulen. Slov. Zát. Př. 253b.

210273   Papulovati Svazek: 2 Strana: 0492
Papulovati, na Slov. žváti, plappern; hu- bovati, schelten. Baiz.

210274   Papulovati Svazek: 7 Strana: 0191
Papulovati, vz Famfulovati (dod.) Šd.

210275   Papunec Svazek: 7 Strana: 0191
Papunec, nce, m. Hra na p-nce (míčová). Na Zlínsku. Vz Brt. Dt 196., Mtc. 1879. 171., Km. 1887. 363, Míč.

210276   Papuové Svazek: 7 Strana: 0191
Papuové. Vz Krč. 1033.

210277   Papuša Svazek: 8 Strana: 0269
Papuša, e, f. místo papuča, Brt. D. II. 250.

210278   Papúšbk Svazek: 7 Strana: 0191
Papúšbk, ška, m. = papoušek. Slov. Ssk

210279   Papuší Svazek: 2 Strana: 0492
Papuší = papouškový, Papageien-. — Jg.

210280   Papuší Svazek: 7 Strana: 0191
Papuší holub. Brm. II. 2. 668.

210281   Papušina Svazek: 2 Strana: 0492
Papušina, y, f., měkký koláč, bílý chléb, Weissbrod, n. Slov. Koll.

210282   Papuška Svazek: 10 Strana: 0644
Papuška, y, f., vz Maňa.

210283   Papuškati Svazek: 2 Strana: 0492
Papuškati, papati (o dětech), essen. Slov.

210284   Papuť, ě Svazek: 2 Strana: 0492
Papuť, ě, m., střevíc z konců sukna, neb houní ušitý (ne: papuče, vz Papuč), Filz- schuh, m., Potschen. Us. ve Slez. a na vých. Mor. Tč.

210285   Papyl Svazek: 7 Strana: 0191
Papyl, u, m., myrtus. Byl. 15. stol.

210286   Papyr-os Svazek: 2 Strana: 0492
Papyr-os, u, m., cyperus papyrus anti- quorum, papírovník či šáchor papír; z něho se dělal aegyptský papír. Vz KP. I. 269.

210287   Papyrin Svazek: 2 Strana: 0492
Papyrin, u, m., pergamen rostlinný. Vz KP. I. 287.

210288   Papyrografie Svazek: 2 Strana: 0492
Papyrografie, e, f., z řec., druh kameno- tisku, při němž na místě kamenů lithogra- fických užívají papíru kamenného. Vz S. N.

210289   Papyrosloví Svazek: 9 Strana: 0214
Papyrosloví, ?., Papyruskunde = zkou- mání papyrů aegyptskýeh a sestavování dle nich obrazu o politickém a soudním řízení, jakož i o poměrech soukromých, jaké byly v Aegyptě za dob řeckých a římských. Vz List. fil. 1900. 79.

210290   Par Svazek: 2 Strana: 0492
Par, u, m., kvas, Sauerteig, m. Slov. Pary, zapařené otruby, abgebrühte Kleien. Tabl.

210291   Pár Svazek: 2 Strana: 0492
Pár, u, párek, rku, na Slov. pářík, u, páreček, čku, m. P., dvě k sobě patřící věci jako: pár bot, střevíc, rukavic, Paar n. Ros. Pár nožů = nůž a vidlička, ein Be- steck; jinak = dva nože. — P., dvé čeho- koliv, zwei, Paar. Pár dobrých přátel u sebe mám. P. holoubat. Mládenců a panen páry. Us. V páru, po páru = dvé a dvé. D. Do páru — suda, ne do páru = licha. L. Párek uzenek. Rukavičky po páru klásti. Šp. Místo pár: dvé atd. Mám dvoje, čtvery boty; dvé holubův; jarmo volů; chodí po dvou, dva a dva, dvě a dvě (dívky), pět sud zajíců. Šr. Ale nemusíme se slovu pár vyhýbati, neníť to slovo německé. — P. manželů. Býti párek (vzíti se). To by byl hezký pá- rek. Us. Kuroptve jsou teď v párkách (páří se). Us. Dáti ptáky do páru (spářiti je), in die Hecke geben. Us. Hý. — P., roveň, gleich. Není mu páru (rovně). Na Slov. Hdk. — P., para, der Thürstock. Hř.

210292   1. Par Svazek: 7 Strana: 0191
1. Par, u, m. Odmlad sa do cesta pekár- ského dáva. Ináčej, ked sa nedáva odmlad, tedy sa dáva nácesta. Tretí spôsob je piecť chlieb (kvasiť) na pare, ktorý robia z otrub. Slov. Zátur. — Koll. St. 68.

210293   2. Par Svazek: 7 Strana: 0191
2. Par = skrze. Par acquit (aký), durch Empfangsbestätigung; p. couvert (kuvér), der Ein , Beischluss; p. occasion, gelegent- lich. Kh.

210294   Pár Svazek: 7 Strana: 0191
Pár. Cf Mkl. Etym. 232. Co děláme, do páru děláme. Sá. Hodí se do páru. Tkč. — P. = několik. Bylo jich tam jenom pár. Us. Rgl. Platil pár dvacetkrát zl. ČT. Tkč. Stálo ho to hezkých pár grošů. Sá. — P. = roveň. Nemá na světě páru. U Lukavice. Dohnálek. Cf. Pára (konec).

210295   Pár Svazek: 8 Strana: 0269
Pár. Nemá páru v kráse (žádná se jí krá- sou nerovná). Phľd. 1894. 570. V pár dnech (nesklonné). Brt. T). II. 194. Vozí párou (= párem). Tvarožná. Hledík.

210296   Pár Svazek: 10 Strana: 0246
Pár, u, m. Neščestí táhne párem (nepři- cházívá samo). Čes. 1. XII. 274.

210297   Pár Svazek: 10 Strana: 0644
Pár, u, m. Voral s párem koňma (spo- doba pádů). Hoš. Pol. 1. 126.

210298   Par dieu (fr Svazek: 2 Strana: 0496
Par dieu (fr., pardyö), pro Boha, bei Gott. Rk.

210299   Par force Svazek: 2 Strana: 0497
Par force (fr., parfors), násilím. Parforsní honba, štvanice. Parforcejagd, Hetzjagd., f. Šp. Vz S. N.

210300   Par-os Svazek: 2 Strana: 0499
Par-os, a, m., ostrov v aegaejském moři. Parický, lépe: parský (mramor).Vz S. N.

210301   Para Svazek: 2 Strana: 0493
Para, y, f., vz Pár (konec).

210302   Pára Svazek: 2 Strana: 0493
Pára, y, f., na Slov. para; instr. sg. parou, v gt., dat., lok. a instr. pl. krátí á též: par atd. vz á, Brána. Der Dampf. P-mi nazý- váme plyny neb vzdušiny, povstávající z ta- kových látek, které se nám obyčejně jakožto kapaliny objevují. Vz S. N., KP. II. 340. P. vodnatá, vlažná, Us., sytá, sirná, Us., vodní, lihová, sírečná atd. S. N. Tvoření par, překapování (destillování) parou; va- řiti parou; hutnosť, síla páry. Nz. Páry zhůru se nesou. Kom. J. 48. Vltava v ranní páře. Rkk. Voda vroucí páry vypouští. Páru od sebe dáti, vypustiti. Parou vypáchnouti. V. Páru vydávati. D. Nemoci pocházejí z toho, že páry (pot) zadrženy bývají. Berg. Plný páry. D. Voda parou vyšla. Vys. P. vystu- puje z vody. Nt. Jako stín a p. pomine všecko. Krom. Život lidský jest pára. Ros. Měchýřem a parou nás neodstraší, musíť na hrot přijíti. Ctib. Parou topiti, Nz., něco hnáti. Us. Jest jako p. nad hrncem. Vz Smrť. Č. P. kostí neláme. Pk. — P. Pes nemá duše, má jen páru. Plk. Zlá pára = nemoc, tesknost, Beklemmung, Melancholie, f. — P. zemská, routička, routa polní, fumaria officinalis, der Erdrauch. Rostl. — P. = síla. Ten má páru! Us. na Mor. Brt. Musíš při- dati trochu páry, pak to půjde. Na mor. Drahansku. Hý.— P., pár. Us. u Přer. Kd. Milovali jsme sa jak holubů pára. Mor. P. 282. (Zb.).

210303   Para Svazek: 7 Strana: 0191
Para, y, f. = síla. Ten má paru! Brt. D. 246. — P. = práce namáhavá. Ti (děti) dajú dosť pary. Ib.

210304   Pára Svazek: 7 Strana: 0191
Pára. Cf. Mkl. Etym. 231., Šfk. Poč. 38., Schd. I. 106., Rk Sl. Synonyma: dým, plyn. Vz Mus 1845. 538. Páry kapalněji, plyny ne. Cf. MS. 211. P. nasycená, gesättigt, pře- hřatá, überhitzt, vlhká, nass, Šmr., 5., 6., 17., mokrá, suchá, Hrm. 60., napnutá, gespannt, ammoniaková, ammoniakalisch, horká, přímá, prchající, vzcházející, ohřatá, zpáteční, Contre-, Šp, škrcená, Zpr. arch. IX. 12 ; hustota par, MS. 214., tlak, vy- vinování, uspoření, výrobce páry. Šp. P. rozpíná, se zhušťuje, kapalní. Šmr. 5., 6. Páru zavříti. Když slad z páry vyšel. KP. V. 274. Več-li se koli (tělo) obrátí, leč v prsť, leč v prach, leč v páru kakú. Št. Kn. š 28 Páry z lesů vystupující. Vz Stří- žaha. Je horko, až pára kosti láme (= je zima). U N. Bydž. Kšť. Duše jeho praco- vala ten večer parou (mocně). Šm. I. 41. To pokračuje parou (rychle). Ib. I. 53. Dostavil se jako po páře (rychle). Šml. Světská chvála — enem pára. Slez. Šd. Páry ty jsou tělo hřiešného. Hus II. 358 Tyto hony Byly parou proti tomu (= ničím). Rgl. — P. = síla. Vzali mu páru. Št. Kn. š. 126. Pokud p. stačila. Němc. — P. = kořalka. Pekelná p. Us. Napil se jen za dva (kr ) páry a už měl v makovici (v hlavě). Us. Vlk. Má páru v hlavě (o opilém). Us. Sn. — P. = pár. P. koní. U Star. Jičína. Vhl. Všecky panny jdu po parach, ta moje leži na marach. Sš. P 394. Šuhajko, boli by sme pára. Sl. ps. 112. Ta neměla páry (rovně) v stolici nitranskej. Slav. II. 5. 284

210305   Para Svazek: 7 Strana: 1352
Para = dech. Utíkal, jak p stačila. Němc. I. 12.

210306   Pára Svazek: 8 Strana: 0269
Pára. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78. P. = síla. Utíkal, co mu p. stačila; Pára mu nestačí (tak utíká). Phľd. 1892. 664., 1894. 315. Načo hrozíš, keď nemáš páry? Slov. Nov. Př. 620.

210307   Para Svazek: 9 Strana: 0214
Para, y, f. = zvíře. Gemer. Zát. Př. 75b.

210308   Pára Svazek: 9 Strana: 0214
Pára a její vlastnosti. Vz KP. IX. 1. nn.

210309   Pára Svazek: 10 Strana: 0246
Pára. O vodní páře a srážkách. Vz Vstnk. XIII. 686. -- P. zemská, rostl Vz Zemědým zde.

210310   Paraamidodifenylamin Svazek: 10 Strana: 0246
Paraamidodifenylamin, u, m., v lucbě. Vz Vstnk. XI. 15.

210311   Paraamidofenol Svazek: 8 Strana: 0269
Paraamidofenol, u. m., v lučbě. Vstnk. III. 6.

210312   Parabanan Svazek: 7 Strana: 0191
Parabanan, u, m., parabansaures Salz. Nz.

210313   Parabanový Svazek: 7 Strana: 0191
Parabanový. P. kyselina. Vz Rm. I. 590., Nz.

210314   Parabola Svazek: 2 Strana: 0493
Parabola, y, f., z řec., v mathem. ona křivka druhého stupně, která vznikne, když se kolmý kruhový kužel prořízne rovinou rovnoběžnou k některé tvořící přímce ku- žele, die Parabel. Vz S. N. — P. v poetice = přirovnání, podobenství t. j. vypravování děje tak zřízeného, aby z něho jistá pravda č. idea jasně, snadně a jadrně vysvítala, aneb provedení nějakého případnébo při- rovnání celou řečí, die Parabel (Clleichniss- rede). Vz S. N. Od bajky liší se p. tím, že příběh její vzat jest ze života lidského a předveden za možný, ne jako v bajce za skutečný. P. obírá si za předmět všední pří- běhy lidské, které se neudály jednou, nýbrž vždy znova se opětují. Nejkrásnější p-ly jsou podobenstva Nového zákona, iež rou- chem poetickým oděl V. Štulc (Perly ne- beské, 1865). Také národní pohádky bývají tytýž rázu parabolického. KB. 213. Příklady vz ve Vínku 1874. 20.: Pokleslá borovice; str. 44.: Pravá šlechetnost'; str. 148.: Barvy národní. Dch. Smysl, výklad atd. p-ly. Sš. Vz Podobenství.

210315   Parabola Svazek: 7 Strana: 0191
Parabola v math. P. apollonická, bikva- dratická, kubická, prostorová, semikubická či Neilova, vyššího řádu. Vnč. 37., 40, 48., 85., Srč. Zem. 70., Schd. I. 189., Rk. S!., NA. V. 45. — P. v poetice. Cf. Vor. P. 247. P-ly s výklady. Vz Hš. Dod. II. 13., Jg. Slnosť 155. 459*

210316   Parabolický Svazek: 2 Strana: 0493
Parabolický, tvar paraboly mající nebo k parabole se táhnoucí, parabolisch. P. báseň, vz Parabole; pohyb, vz S. N., zrcadla pro odraz tepla, světla a zvuku, Km., Ck., dráha, parabolischer Fall, Ck., smysl. Hý.

210317   Parabolický. P Svazek: 7 Strana: 0192
Parabolický. P. dráha některých vla- satic, Stč. Zem. 250., zrcadlo (vybrušuje se ze zrcadla sfaerického), ZČ. III. 58., 78., spirala, Vnč. 70., 74., úseč. Zpr. arch. VIII. 43.

210318   Parabolograf, u Svazek: 7 Strana: 0192
Parabolograf, u, m. = nástroj ku kre- slení paraboly. Pdl. exc.

210319   Paraboloid Svazek: 2 Strana: 0493
Paraboloid, u, m., jm. jistých geome- trických ploch. P. elliptický, rotační (točený, kruhový), hyperbolický. Vz S. N.

210320   Paraboloid Svazek: 7 Strana: 0192
Paraboloid, der Afterkegel, den die Pa- rabel bei der Umdrehung um ihre Axe be- schreibt. Nz. Cf. Jrl. 269., 422., Padačnice (dod.).

210321   Parac Svazek: 8 Strana: 0568
Parac, e, m. = drát, jímž se tabák tuze nacpaný v dýmce propichuje. Phľd. 1897. 80.

210322   Paracentesa Svazek: 2 Strana: 0493
Paracentesa, y, f., z řec., probodnutí, znamená v chirurgii otevření dutin naplně- ných tekutinou všelikou chorobnou. P. břicha trokarem. Vz S. N.

210323   Paracorolla Svazek: 2 Strana: 0493
Paracorolla, y, f., řeckolat., korunka, věnec, zvláštní útvar listový v podobě šupin, štětin a pod., jsoucích v hrdle koruny ně- kterých rostlin jako tolitovitých, piplovitých atd. S. N.

210324   Paracotoin Svazek: 8 Strana: 0269
Paracotoin, u, m., v lučbě, Vstnk. IV. 170.

210325   Paracyan Svazek: 7 Strana: 0192
Paracyan, u, m., v lučbě, das Paracyan.

210326   Párač Svazek: 7 Strana: 0192
Párač, e, m. = kdo párá, rozparuje, der Auftrenner; pytvač, der Secirer. Us. Šd. — P., kopec na Slov. u Oravské Maguny. Pokr. Pot. II. 256.

210327   Párač Svazek: 8 Strana: 0269
Párač. P. rozparuje břicha dětem, které po klekání mimo dum běhají. Tkč.

210328   Páráček Svazek: 7 Strana: 0192
Páráček, čka, m., os. jm. Šd.

210329   Paračina Svazek: 10 Strana: 0644
Paračina, y, f. = kapradí. Sb. sl. VIII. 102.

210330   Paračka Svazek: 2 Strana: 0493
Paračka, ý, f.. páravé a neužitečné dílo, párka, piplačka, Piplerei, Arbeit, f. Je s tím veliká p. — P-ky = schůzky k párání peří, Federschleissgesellschaft, f. Koll. — P., hračka, hříčka, das Spielzeug. Musím dítkám p-ky koupiti. Us. na mor. Drahansku. Hý.

210331   Paračka Svazek: 7 Strana: 0192
Paračka, y, f. = hříčka; ale též dobré (filigránské) zboží. Neor.

210332   Páračka Svazek: 7 Strana: 0192
Páračka, y, f. = párání, páranice. To je s tím p.! Us. — P. = punčocha k pá- rání. U N. Kdyně. Rgl. — P., die Auf- trennerin. Us.

210333   Páračka Svazek: 9 Strana: 0214
Páračka pier (peří) = dračka. Sbor. slov. I. 82.

210334   Paračky Svazek: 10 Strana: 0246
Paračky = všelijaký figurke z moké (mouky) hupečeny a nastrčeny na špelkách do buchet (při svatbách). Lišeň. Vz Mtc. 1902. 229.

210335   Paračov Svazek: 2 Strana: 0493
Paračov, a, m., ves u Strakonic. PL.

210336   Paračov Svazek: 7 Strana: 0192
Paračov, Paratschow. Rk. Sl.

210337   Paráda Svazek: 2 Strana: 0493
Paráda, y, f., z fr., okázalosť, odiv; slavná přehlídka vojska, die Parade. Parádu dělati. Na Slov.: parádu robiť. Koll. Dělati p-dy (cavyky). U Olom. Sd. Ta jde na p-du (strojí se). U Rychn. Hsp. Nádobí toho se užívá jen za zvláštní příležitosti, sice visí toliko na parádu. Na Zlínsku. Brt. P-du řeže. Mt. S. Ti vedou p-du, leben pracht- voll. U Rychn. To by byla hezká p-da, kdybys to udělal (to bys to hezky vyvedl)! Us. Všk. Vzíti co do p-dy (úsilovně o něčem pracovati) Us. Všk. Byli jsme na parádě. P. na ulici a hovno v truhlici. Prov. Kam pak, kam pak s bačkorama na p-du? (O zvě- davém.) Us. Vk. — P., připravovaná pěna na smetaně. Rk.

210338   Paráda Svazek: 7 Strana: 0192
Paráda. P-du řezati, Koll. Zp. 133., ho- niti, Kšť., prováděti (= fintiti se). Sš. P. 699. Jdi s p-dou = pryč. U Kr. Hrad. Kšť. Ztrať se z p-dy (= nechlub se). U Olom. Sd. Už ho má v p-dě (už ho mele, bije). Us. Holk. — P., y, m. = paradista, stolzer Mensch. To je p. U Místka. Škd.

210339   Paráda Svazek: 8 Strana: 0269
Paráda = dovádění. Přer. Brt. I). II. 360. I tam parády tropila. Phľd. 1895. 709.

210340   Paráda Svazek: 10 Strana: 0246
Paráda, y, f. = kytička, kterou nosí děvy v neděli do kostela. Strn. Poh. 91.

210341   Paradajka Svazek: 8 Strana: 0568
Paradajka, y, f. = rajské jablíčko. Sbor. slov. I. 72.

210342   Paradajský Svazek: 7 Strana: 0192
Paradajský. P. jablka = rajská Us. Bkř.

210343   Paráděnka Svazek: 7 Strana: 0192
Paráděnka, y, f. = parádnice. Ty lip- ské panenky, to sú p-ky, ony si chodíja jak hraběnky. Pk. Ps. 59.

210344   Paraderivaty Svazek: 7 Strana: 0192
Paraderivaty, v lučbě. Vz Šfk. Poč. 530.

210345   Parádět Svazek: 10 Strana: 0246
Parádět = vztekati se. Pes počal silně p. Čes. 1. XII. 128.

210346   Paradigma Svazek: 2 Strana: 0493
Paradigma, ata, n., řec, obrazec, pří- klad, vzor skloňovací neb časovací.

210347   Paradina Svazek: 2 Strana: 0493
Paradina, y, f., kořalka, der Branntwein. Us. v Krkonš. Jg.

210348   Paradis Svazek: 2 Strana: 0493
Paradis, u, m., z řec.= zahrada. Žili jako v p-su (v zahradě rozkošné, v ráji). Us.

210349   Parádista Svazek: 7 Strana: 0192
Parádista, y, m.= parádivý. Km.

210350   Paradista Svazek: 9 Strana: 0214
Paradista, y, m. = parádník. Mor Čes. 1. 1898. 233. V II. 494. je chybně paradrysta místo paradista.

210351   Parádit Svazek: 8 Strana: 0269
Parádit = dováděti. Přer. Brt, D. II. 360.

210352   Paráditi Svazek: 2 Strana: 0493
Paráditi, il, ění, paradovati. Ten parádí (dovádí, treibt). Slov. — s kým. Jg. — se čím: novým oblekem (pyšniti se, prahlen). Us. — P., s povykem, křikem a klením se vaditi, hromovati, křik tropiti, láti, wetternd zanken, schreien, schelten. — abs. Prosím vás, tatínku, přestaňte již parádit; co tomu řeknou lidé ? — komu řádně naparáditi, vyparáditi = nadatí, naláti. — jak dlouho. Od rána až do večera p. Us. na mor. Dra- hansku. Hý.

210353   Parádivosť Svazek: 2 Strana: 0493
Parádivosť, i, f., die Putzsucht. Dch.

210354   Parádivý Svazek: 7 Strana: 0192
Parádivý, putzsüchtig. Šm.

210355   Parádivý Svazek: 10 Strana: 0246
Parádivý = kdo se rád parádí. Čes. 1. XI. 350.

210356   Paradlo, párátko Svazek: 2 Strana: 0493
Paradlo, párátko, a, n. P. zubí, zubů (na Slov. šparak), Zahnstocher, V., ušní. V., D. —P ., hříčka, loutka, paračky, Spiel- zeug. D., Us. u Jilemn.

210357   Parádně Svazek: 7 Strana: 0192
Parádně, aufgeputzt, stolz. Jde synek p. U Rožn.

210358   Parádní, -ný Svazek: 2 Strana: 0493
Parádní, -ný. P. postel, pokoj, holka. Us. Parade-. Vz Paráda. — P., hlavní, zvláštní, besonders gut. Osení, úroda, zdraví, pořádek, hospodářství není tak p-dné. Us. na Mor. Hý., Brt.

210359   Parádnice Svazek: 2 Strana: 0494
Parádnice, e, f., Galanterieschwester, Putzdirne, f. Km., Č., Všk.

210360   Parádnice Svazek: 7 Strana: 0192
Parádnice, e, f., vz Frinda (dod.).

210361   Parádnictví Svazek: 7 Strana: 0192
Parádnictví, n., das Prunken.

210362   Parádník Svazek: 2 Strana: 0494
Parádník, a, m., ein Putzsüchtiger, Zier- bengel. Č.

210363   Parádnosť Svazek: 7 Strana: 0192
Parádnosť, i, f. = parádivosť. Us. Pdl.

210364   Paradny Svazek: 9 Strana: 0456
Paradny = kdo se parádí. Slez. Lor. 76.

210365   Paradovati Svazek: 2 Strana: 0494
Paradovati, na odivu býti n. státi, skvostně se nésti, pyšniti se, ozdobně se ukazovati, blýskati se. Šm., Rk. — čím, s čím. Mit etwas paradiren, prahlen. Na Ostrav. Tč.

210366   Paradox-on Svazek: 2 Strana: 0494
Paradox-on, a, n., řec., nové = mínění n. zdání obyčejnému mínění odporné, selt- same Meinung, Rk.; co se příčí obyčejné domněnce ku př. že je na zemi a v zemi více zlata než železa, což v skutku mnozí geologové tvrdí. ?. v S. N. Cf. KB. 242., Mk. Ml. str. 303.

210367   Paradoxně Svazek: 7 Strana: 0192
Paradoxně, paradox. P. falešný názor.

210368   Paradoxní Svazek: 10 Strana: 0246
Paradoxní kniha. Zvon III. 543. Sr. Pa- radoxon.

210369   Paradoxon Svazek: 7 Strana: 0192
Paradoxon. Cf. Vor. St. 63. P. hydro- statické, Mj. 92, ZČ. I. 288., hydrodynami- cké. ZČ. I. 323.

210370   Paradrysta Svazek: 2 Strana: 0494
Paradrysta, y, m. = parádník. U Olom. Sd.

210371   Paraenesa Svazek: 2 Strana: 0494
Paraenesa, y, f., řec, příležitostná řeč při veřejných církevních obřadech, při svě- cení zvonů, oltářů v atd. S. N.

210372   Parafasie Svazek: 7 Strana: 0192
Parafasie, e, f., řec., porušení řeči. Vz Slov. zdrav.

210373   Parafenetidin Svazek: 8 Strana: 0269
Parafenetidin, u, m., v lučbě. Světz. 1895. 622.

210374   Parafenetolcarbomid Svazek: 8 Strana: 0269
Parafenetolcarbomid, u, m. (fenetol- močovina). Světz. 1895. 622.

210375   Paraffin Svazek: 2 Strana: 0494
Paraffin, u, m., palojina, Hrn., pevný uhlo- vodík. Vz S. N., Šfk. 513. Das Paraffin.

210376   Paraffin Svazek: 7 Strana: 0192
Paraffin. Cf. Rm. I. 155, 147., Rk. Sl., Šfk. Poč. 409., Schd. 1. 425. Výroba p-nu. Vz KP. VI. 81.

210377   Paraffinový Svazek: 7 Strana: 0192
Paraffinový, Paraffin-. P. kolomaz, Pdl., olej. Šp.

210378   Paraffinový Svazek: 8 Strana: 0269
Paraffinový. P. olej. Vstnk. IV. 51.

210379   Parafimosa Svazek: 7 Strana: 0192
Parafimosa, y, f., vz Slov. zdrav.

210380   Parafin Svazek: 10 Strana: 0246
Parafin, u, m. Vz Ott XIX. 199., Vstnk. XI. 2.

210381   Parafinový Svazek: 10 Strana: 0246
Parafinový papír. Vz Ott. XIX. 18í.

210382   Parafonie Svazek: 7 Strana: 0192
Parafonie, e, f, řec. = nelibozvuk. Mlt.

210383   Paraformaldehyd Svazek: 7 Strana: 0192
Paraformaldehyd, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 429.

210384   Parafování Svazek: 7 Strana: 0192
Parafování, n. P. knihy úřední v tom záleží, že kniha svázaná protahuje se co nejblíže při hřbetě od první strany za de- skami veskrze několika místy silná niť tak, aby oba její konce přišly na poslední stránku; přes ně pak vytiskne se pečeť úřední. Bor. 168. P. matrik. Skočd. 862.

210385   Parafovati Svazek: 7 Strana: 0192
Parafovati = sešiti, svázati, paraphiren. Pr. tr. Vz Parafování.

210386   Parafrase Svazek: 2 Strana: 0494
Parafrase, e, f., z řec, opsání něčeho, Rk., opisující, vysvětlující překlad textu, Nz., obtlumočení, opis, obhovor, Šm., sluje v mluvnici způsob mluvení, jimž se smysl průpovědi obrazné a krátké s potřebu vy- kládá. ,Kde krátko, nastav' t. j. kde moc a síla tvá nedostačuje, nastavuj rozumem. P. písma slove v theologii takový výklad písma sv., při kterémž se ráz a postup písma za- chovává a co k srozumitelnosti a pochopení přidati třeba, do vypravování se přidává. Vz S. N. Umschreibung, Paraphrase, f. Vz Zk. Ml. II. str. 170.

210387   Parafrase Svazek: 7 Strana: 0192
Parafrase. Cf. Jg. Slnosť. 55, 82.

210388   Parafrasista Svazek: 10 Strana: 0644
Parafrasista, y, m. Dramatický p. Zvon VI. 256.

210389   Paragi-??, a Svazek: 9 Strana: 0214
Paragi-??, a, n = rozdělování říše mezi bratry a strýce, z nichž vždy jeden nad druhými předčíti měl. Pal. Děj. I. 1. 314.

210390   Paragoge Svazek: 8 Strana: 0269
Paragoge. P. ze zadu za slovem přidává literu: učinils, toť, slitujž. Bl. Gr. 269.

210391   Paragraf, u, m Svazek: 2 Strana: 0494
Paragraf, u, m , z řec, vedle připsáno, u starých = znamení, jež značilo nepravá slova nebo místa ve spisech klassických; nyní známka § k označení menších částí n. odstavců zákonův a jiných spisův. Vz S. N.

210392   Paragrafovaný Svazek: 9 Strana: 0214
Paragrafovaný zákon. Nár. list. 1898. č. 180. odp.

210393   Paragrafovati Svazek: 2 Strana: 0494
Paragrafovati, paragraphiren.

210394   Paragrafovitý Svazek: 10 Strana: 0246
Paragrafovitý výklad epištol. Hrubý 243.

210395   Paragramm Svazek: 10 Strana: 0246
Paragramm, u, m. = co stranou jest na- psáno, dodatek. Ott. XIX. 200.

210396   Paraguay Svazek: 2 Strana: 0494
Paraguay, e, m., republika v již. Ame- rice. Vz S. N.

210397   Paraguayský Svazek: 2 Strana: 0494
Paraguayský čaj. S. N.

210398   Parahún Svazek: 7 Strana: 0192
Parahún, a, m. = nadávka. Slov. HVaj. BD. II. 153.

210399   Parachlorcyan Svazek: 7 Strana: 0192
Parachlorcyan, u, m., das Parachlor- cyan, v lučbě. Nz

210400   Parachronism-ús Svazek: 2 Strana: 0494
Parachronism-ús, u, m., z řec., blud n. chyba v letopočtu, časoblud, anachronismus. Rk.

210401   Parajka Svazek: 10 Strana: 0246
Parajka, y, f. = pramen u Piščan. Sbor. slov. 1900. 139.

210402   Parajt Svazek: 7 Strana: 0192
Parajt, u, m., ein Muthwilliger. U Klatov. Rk. — P., a, m., psí jm. Us.

210403   Párák Svazek: 2 Strana: 0494
Párák, a, m., špatný dělník, hudlař, Pfuscher, Hudler, m. Ros. — P., Wühler. — P., Zauderer. D.

210404   Parák Svazek: 7 Strana: 0192
Parák, u, m. = parní mlýn, die Dapt- mühle. Us. Šd. Cf. Větrák, die Windmühle.

210405   Parakafrový Svazek: 7 Strana: 0192
Parakafrový. P. kyselina. Rm. II. 334.

210406   Parakaučuk Svazek: 7 Strana: 0192
Parakaučuk, u, m., das Paragummi. Šp.

210407   Parakoniin Svazek: 7 Strana: 0192
Parakoniin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 376.

210408   Parakonový Svazek: 8 Strana: 0269
Parakonový. P. řada kyseliny. Vstnk. III. 1.

210409   Parakovina Svazek: 7 Strana: 1352
Parakovina, y, f., Pseudocancer.

210410   Parakovinný Svazek: 7 Strana: 0192
Parakovinný. Zánět míznice p-ný, lym- phangioitis pseudocarcinomatosa.

210411   Parakumarový Svazek: 7 Strana: 0192
Parakumarový. P. kyselina. Vz Rm. II. 206.

210412   Parakyan Svazek: 7 Strana: 0192
Parakyan, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 116.

210413   Parakyan, u, m Svazek: 2 Strana: 0494
Parakyan, u, m., Paracyan. Šfk. 410.

210414   Parál Svazek: 7 Strana: 0192
Parál, u, m.= držadlo, der Stiel? Slov. V ruke drží štetku s dlhým parálom. Phľd. IV. 56.

210415   Páral Svazek: 7 Strana: 0192
Páral, a, m. = kdo páře, der Auftrenner. — P. = párák.

210416   Paralalie Svazek: 8 Strana: 0269
Paralalie, e, f., řec. = vada mluvy, když mluvící slov správně nepronáší, ku př. hlásky k, r, 1, s. Ott. VIII. 315. a.

210417   Paraldehyd Svazek: 10 Strana: 0246
Paraldehyd, u, m. = sloučenina ze tří molekul obyčejného aldehydu líhovarnického. Vz Ott. XiX. 204, Vstnk. XI. 121.

210418   Paraldehyt Svazek: 7 Strana: 0192
Paraldehyt, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 338., Šfk. Poč. 443., Slov. zdrav. 450.

210419   Paraleipsa Svazek: 2 Strana: 0494
Paraleipsa, y, f., řec, vid řečnický, když mluvící činí se, jakoby čeho mlčením pomíjel, nicméně však o tom mluví. Vz KB. 241., Zk. Ml. II. str. 184., S. N.

210420   Paraleulanilin Svazek: 7 Strana: 0192
Paraleulanilin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 247.

210421   Paralický Svazek: 7 Strana: 0192
Paralický = přímořský. Stč. Zem. 700.

210422   Parallakční Svazek: 10 Strana: 0246
Parallakční chyba. Vz Strh. Mech. 39.

210423   Parallaktický Svazek: 2 Strana: 0494
Parallaktický, parallaktisch, mimohlední. Dch.

210424   Parallaktický Svazek: 7 Strana: 0192
Parallaktický. P. nerovnosť, librace. Stč. Zem. 213., 764.

210425   Parallaxa Svazek: 2 Strana: 0494
Parallaxa, y, f., mimohled, mimozor, lišník, licholuk, Šm., z řec. P. (mimohled) odklonku, odklonění (der Abweichung), šířky, výšky (výšná), délky, přímovýstupu, roční, denní. Nz. Der Unterschied des wahren und scheinbaren Standes der Gestirne. Vz Dvou- hled v S. N.

210426   Parallaxa Svazek: 7 Strana: 0192
Parallaxa roční, sluneční. Cf. Stč Zem. 102 , 177 , Schd. I. 195.

210427   Parallela Svazek: 7 Strana: 0192
Parallela. Cf. Vor. St. 186.

210428   Parallele Svazek: 2 Strana: 0494
Parallele, (šp.: paralella), y, f., z řec, rovnoběžnice (rovnoběžná či kolejná čára). Kom. J. 783. — P., rovnoběžný n. spojovací příkop. Rk. — P. Popis, kterým rozličné předměty po svých podobnostech a rozdílech se vytýkají, slove p-lou. KB. 242. Vz S. N.

210429   Parallelepiped Svazek: 7 Strana: 0192
Parallelepiped, dispersní. ZČ. III. 159.

210430   Parallelepiped-on Svazek: 2 Strana: 0494
Parallelepiped-on, a, n., z řec, rovnoběž- nostěn v měřictví jest hranol, jehož základní plochou jest parallelogram (rovnoběžník); proto jsou i stěny parallelogramy a sice shodně a k sobě parallelně ležící. Stojí li stěny kolmo na ploše základní, jest p. přímý, jinak šikmý. Jsou-li všecky plochy čtverce, jest to pak krychle n. kostka; jsou-li koso- čtverce, jest to klenec (Rhomboeder). S. N.

210431   Parallelism-us Svazek: 2 Strana: 0494
Parallelism-us, u, m., lat., opětování též myšlénky větami synonymními. Tomu, kdožkoli se bojí Pána, dobře bude v nejpo- slednější čas a v den skonání svého pože- hnán bude. KB. 240. P., rovnobežnosť, stejnoběžnosi (Sš.), zove se v hermeneutice, rhetorice a poetice shoda vět v obsahu a formě aneb aspoň ve formě aneb obsahu, tak že věty ty se vespolek doplňují a vy- světlují. Dle toho, souvisí-li věty ty úzce a bezprostředně aneb přichodí-li na roz- ličných místech téhož n. jiného odstavce, též neb jiné knihy, jest p. ten buď a) p. míst souvislých a sdružených aneb p. členný (Sš. L. 37.), P. der Glieder, p. membrorum vel locorum contextorum aneb b) p. míst nesdružených, p. locorum non contextorum či t. zv. místa parallelná, Sš. J. 37., věty parallelné, rovnoběžné, stejnoběžné, Sš. L. 103., J. 13., die sog. Parallelstellen, a jich souhrn obdoba řeči, analogia orationis. Místa ta jsou obsahem svým buď tožna a shodna aneb aspoň příbuzna. Veliké důležitosti jest p. t. zv. členný v básnictví hebrejském. Na- lézáme sice p-mus tento u všech národů, v popředí však znamenáme jej v básnických knihách písma sv. starého zákona (odkudž tytýž poetickým se zove), než i v ostatních knihách písma sv., ano i v novém zákoně prichodí. P. ten není vezdy tožemluvným, nýbrž užívá se ho zhusta pro lepší nějaké věci objasnění a ozračení, aneb aspoň pro zevnější ozdobu řeči. — Obsahem svým jest p. ten trůj, totiž: 1. stejnoznačný či syno- nymický (p. synonymus), jestliže táž my- šlénka větami se opakuje, avšak tak, že slova a věci na sebe stejnoznačně dopadají, kupř.: Blažen život, který tebe nosil a prsy, kteréž jsi sosal. Sš. L. 115. (Sr. též Lue. 1., 71. u Sš. L. 25. a 28., KB. 240., vz začátek článku.) — 2. Protikladný či antithetický (p. antitheticus), když větou následující vy- jadřuje se myšlénka opačná myšlénce věty předchozí, ku př.: Co z pleti se zrodí, jest pleť, co zrodí se z ducha, duch jest. Sš. J. 50. (Sr. též Ps. 69., 6.; Prov. 10., 10.; Joa. 1., 20.; 3., 6.; Matth. 7. 13. 14.) Cf. též Anti- theton. — 3. Souřadný či syntaktický (p. syntacticus), osnuje-li se shoda vět těch na pouhé konstrukci, ku př.: Blaženi chudí, nebo vaše jest království boží; blaženi, jenž nyní lačníte, nebo nasyceni budete; blaženi, jenž nyní pláčete, nebo se smáti budete. Sš. L. 74. (Luc. 6., 20.—22.) — Přistupuje-li k tomu zároveň i výčet jednotlivých částí jistého celku (= enumerace, vz toto) aneb přechází-li se od slova slabšího ke slovu silnějšímu, od pojmů druhových ku pojmům všeobecným aneb od méně světlých ku svět- lejším (= klimax) aneb naopak (= anti- klimax, vz Gradace), jmenujeme p. ten sklad- ným či souborným, synthetickým (p. synthe- ticus), ku př.: Na počátku bylo slovo a slovo bylo u Boha a Bohem bylo slovo. Sš. J. 12. (Joa. 1., 1.); aneb: (Připravte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho), každé údolí bude vyplněno a každá hora a chlum bude ponížen a budou křiviny přímými a kostrbaté cesty hladkými. Sš. L. 48. (Luc. 3., 4. 5.); aneb: Proč tedy křestíš, nejsi-K ty Kristus, ani Eliáš, ani prorok? Ss. J. 26. (Joa. 1., 25.) (Cf. Zschokke, Historia sacra a. t. 1872. pag. 175.; — Bickell, Metrices biblicae regulae exemplis illustratae, 1878.) Počtem členů jest pak p. ten dvoj-, tří-, čtyř-, zřídka pěti- nebo šestičlenný. Hý.

210432   Parallelismus Svazek: 7 Strana: 0192
Parallelismus.. Cf. Jg. Slnosť 66 , Brt N. p. III. str. CXX.

210433   Parallelistický. P Svazek: 10 Strana: 0246
Parallelistický. P. shoda. Osv. 1896. 370.

210434   Parallelita, y Svazek: 7 Strana: 0192
Parallelita, y, f., Parallelität, f. Mus 1887. 344.

210435   Parallelka Svazek: 2 Strana: 0495
Parallelka, y, f., eine Parallelklasse (o školách).

210436   Parallelkette Svazek: 2 Strana: 0495
Parallelkette, vz Pohoří.

210437   Parallelně Svazek: 7 Strana: 0192
Parallelně, parallel. Čáry ty p. běží. Us. Pdl.

210438   Parallelní Svazek: 7 Strana: 0192
Parallelní stupnice (škála), Zv. Přír. kn. I. 14., Fr. Chlum. 50, průmět, Stč. Zem. 387., tony, Hud , třída, oddělení ve školách (parallelka). Us. Pdl.

210439   Parallelní, -ný Svazek: 2 Strana: 0495
Parallelní, -ný, rovnoběžný, stejnoběžný, rovnosvorný, přídobný, kolejný, parallel. Šm. P. místo (ve spisech), přídoba, přídobnosť, die Parallelstelle. Šm. Místa p-ná, Sš. J. 37. ; věty rovnoběžné, Sš. L. 103., stejnoběžné. Sš. J. 13. Vz Parallelismus.

210440   Parallelnosť Svazek: 8 Strana: 0269
Parallelnosť. P. pochodů. Mus. 1894. 455.

210441   Parallelogram Svazek: 2 Strana: 0495
Parallelogram, u, m., řec., rovnoběžník, v měřictví čtyrstranná, přímočárná figura, jejíž proti sobě ležící strany rovnoběžné a tedy stejně dlouhé jsou. Jsou-li všecky čtyři strany stejně dlouhé a všecky 4 úhly pravé, nazývá se čtverec (Quadrat); jsou-li pouze proti sobě ležící strany stejné a všecky čtyři úhly pravé, jest to obdélník; jsou-li všecky 4 strany stejně dlouhé, ale jen proti sobě ležící úhly stejné, jest to kosočtverec (Rhom- bus); jsou-li pouze proti sobě ležící strany a proti sobě ležící úhly stejné, jest to koso- dělník (Rhomboid). P. sil. Vz S. N.

210442   Paralogism-us Svazek: 7 Strana: 0192
Paralogism-us, u, m. = lichý závěrek, falscher Schluss, Fehlschluss. Makavý p. Pal. Rdh. III. 173.

210443   Paralysa Svazek: 2 Strana: 0495
Paralysa, y, f., řec, ochrnutí. S. N.

210444   Paralysace Svazek: 10 Strana: 0246
Paralysace, e, f., řec. Vnitřní p. odrazu. Nár. list. 1903. č. 243. 17.

210445   Paralysovati Svazek: 2 Strana: 0495
Paralysovati, z řec, přerušiti, zrušiti, neplatným učiniti, ochromiti. — co čím.

210446   Paralyticky Svazek: 7 Strana: 1352
Paralyticky, paralytisch P. stažení svalu. Ott. V 609.

210447   Param Svazek: 7 Strana: 0192
Param, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 133

210448   Paramagnetický Svazek: 7 Strana: 0192
Paramagnetický. P. tělesa Mj. 368.

210449   Paramagnetický Svazek: 8 Strana: 0269
Paramagnetický. P. látka = která ma- gnetem se přitahuje. KP. VIII. 20.

210450   Paramagnetism-us Svazek: 2 Strana: 0495
Paramagnetism-us, u, m., vz KP. II. 188.

210451   Parament Svazek: 2 Strana: 0495
Parament, u, m. P-ty 1. roucha obřadná, die gottesdienstlichen Kleider, paramenta; 2. všecky okrasy a pokryvky oltářů. S. N. Altarschmuck, m.

210452   Parametr Svazek: 2 Strana: 0495
Parametr, u., m., řec, příměr, Nz., ob- mčr, obměrník, der Parameter (v měřictví), die doppelte Ordinate, die durch den Brenn- punkt eines Kegelschnittes geht. Hý.

210453   Parametr Svazek: 10 Strana: 0644
Parametr, u m. = parlamentár. Hoš. Pol. II. 15.

210454   Parametrit-is Svazek: 7 Strana: 0192
Parametrit-is, y, f., z řec. = zánět va- ziva dělohu obklopujícího. Vz Slov. zdrav.

210455   Paramid Svazek: 7 Strana: 0192
Paramid, u, m., v lučbě. Rm. II. 197.

210456   Paramidobenzylalkohol Svazek: 8 Strana: 0269
Paramidobenzylalkohol, u, m. Vstnk. III. 7.

210457   Paramidofenol Svazek: 8 Strana: 0269
Paramidofenol, u, m. Vstnk. IV. 10., 13.

210458   Paramita Svazek: 8 Strana: 0269
Paramita, y, f., vz Linda (3. dod.).

210459   Paramlečný Svazek: 7 Strana: 0192
Paramlečný. P. kyselina. Rm I. 467.

210460   Paramorin Svazek: 7 Strana: 0192
Paramorin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 363.

210461   Paramyl-um Svazek: 7 Strana: 0192
Paramyl-um, a, n, v lučbě. Vz Rm. I. 581

210462   Paramylon Svazek: 2 Strana: 0495
Paramylon, u, m., škrob euglenový. Šfk. 553.

210463   Paramythie Svazek: 2 Strana: 0495
Paramythie, e, f., z řec, nápodobená báje, přebájení. Nz. P., druh didaktického básnictví, příbuzný bájce a paraboli. Vz S. N. Květy 1872. č. 14.'Dch.

210464   Paramythie Svazek: 7 Strana: 0192
Paramythie = báseň znázorňující vyšší pravdu náboženskou vypravováním příhod ze života bytostí mythických nebo nad- smyslných. Vz Lpř. Baj. aisop. 35. P. = povzbuzení na útěchu, exhortatio, solatium; tedy báseň epickodidaktická, utěšující, ve které podobenství vzato z kruhu osobností nadsmyslných. Příklady: ,Zesnulé poupě' ve Kv. 1872. č. 14 ; ,Jasoň a Víla vltavská ve Studentských listech 1882. č. 1. Od Fr. Douchy. Cf. Vor. P. 247, Jg. Slnosť 156.

210465   Páranec Svazek: 7 Strana: 0192
Páranec, nce, m. Obloky (okna) zale- pené mechúrom alebo p-camí Slov. Orl. VIII. 131.

210466   Párání Svazek: 2 Strana: 0495
Párání zubův, das Stochern. Reš. — P., meškání. Vz Párati.

210467   Párání Svazek: 10 Strana: 0246
Párání, n. = hračky. Měla párání. Jrsk. XXIV. 270. Díval se na to, jako chasa na p. (jako děti na hračku). Zvon II. 556. (III. 134. Jrsk. ).

210468   Páranice Svazek: 2 Strana: 0495
Páranice, e, f. To je s tím p. = práce.

210469   Páranička Svazek: 8 Strana: 0269
Páranička. Lieskovými p-kami zaplietal kosiny. Phľd.1894. 432.

210470   Paranitroacetanilid Svazek: 8 Strana: 0269
Paranitroacetanilid, u, m. Vstnk. III. 327.

210471   Paranitrobenzaldehyd Svazek: 10 Strana: 0246
Paranitrobenzaldehyd, u, m., v lucbě. Vz Vstnk. XI. 134.

210472   Parankerit Svazek: 2 Strana: 0495
Parankerit, u, m., nerost., Bř. N. 136.

210473   Paranymfa Svazek: 7 Strana: 0193
Paranymfa, y, m. = nejpřednější z při- sluhujících kněží, kněz provodič, svatodruh. Hnoj 131.

210474   Paranymfovati Svazek: 7 Strana: 0193
Paranymfovati = býti paranymfou. Hnoj.

210475   Paraoxybenzoový Svazek: 10 Strana: 0246
Paraoxybenzoový. P. kyselina. Vot. 95. V VII. 193. -ovná oprav. v. -ová.

210476   Paraoxybenzovný Svazek: 7 Strana: 0193
Paraoxybenzovný. P. kyselina. Vz Rm. II. 152.

210477   Parapektan Svazek: 7 Strana: 0193
Parapektan, u, m. P. vápenatý, para- pektinsaurer Kalk. Šp. Vz Parapektin.

210478   Parapektin Svazek: 2 Strana: 0495
Parapektin, u, m. Vz Šfk. 562.

210479   Parapektinový Svazek: 7 Strana: 0193
Parapektinový. P. kyselina, die Para- pektinsäure. Šp.

210480   Parapet Svazek: 2 Strana: 0495
Parapet, u, m., předprsí, die Brustwehr, čásť hradby obsádku kryjící. S. N.

210481   Parapet Svazek: 7 Strana: 0193
Parapet = prkuo v patrech, do něhož při cvičení-se hasičů lezecké žebříky se za- sazuji háky svými je objímajíce. Na p. vy- stupují hasiči, na něm sedí, s něho sestu- pují. Us. Jdr. P. u mostu. Zpr. arch.

210482   Parapetní Svazek: 7 Strana: 0193
Parapetní deska. Zpr. arch. VII. 82.

210483   Paraplář Svazek: 10 Strana: 0246
Paraplář, e, m. Čes. 1. XI. 371., Nár. list. 1897. č. 320.

210484   Paraple Svazek: 7 Strana: 0193
Paraple, n., vz Parapluie.

210485   Paraple Svazek: 9 Strana: 0214
Paraple, e, ?., v obec. ml.: ?., ete, n. Sr. Mtc. 1901. 162.

210486   Paraplegie Svazek: 7 Strana: 0193
Paraplegie, e, f., z řec. = ochrnutí dvou stejnojmenných končetin (rukou, nohou). Vz Slov. zdrav.

210487   Paraplexie Svazek: 2 Strana: 0495
Paraplexie, e, f., z řec, ochromnuti ně- kterých údů mrtvicí, Lähmung. Rk.

210488   Parapluie Svazek: 2 Strana: 0495
Parapluie, (fr., paraplyí, v obec. mluvě: paraple, n.), deštník. Rk. U Olom. paraplej, e, m. S(l.

210489   Parapoloha Svazek: 8 Strana: 0269
Parapoloha, y, f., v lučbě. Vstnk. III. 7.

210490   Parapúť Svazek: 7 Strana: 0193
Parapúť, perepuť, i, f. = rodina (opo- vržlivě). Slov. Dbš. Sl. pov. VIII. 13., I. 237., Slav.

210491   Pararosanilin Svazek: 7 Strana: 0193
Pararosanilin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 243., Šfk. Poč. 560.

210492   Parasaeharinový Svazek: 8 Strana: 0269
Parasaeharinový. P. řetěz. Vstnk. IV. 118.

210493   Parasacharin Svazek: 8 Strana: 0269
Parasacharin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 9.

210494   Parasceni-um Svazek: 2 Strana: 0495
Parasceni-um, a, n., z řec, vedlejší po- koj (v divadle). Rk.

210495   Paraselene Svazek: 2 Strana: 0495
Paraselene, y., f., řec., obměsíčí, das Dunstbild des Mondes. Šm.

210496   Parasit Svazek: 2 Strana: 0495
Parasit, a, m., z řec, hosť, Gast, m.; cizopasník, fatkář, břichopásek. P-ti v zoo- logii jsou živoci, kteří přebývají a žijí na jiném těle živočišném, berouce z něho po- třebnou výživu. Der Schmarotzer, Mitesser.

210497   Parasit Svazek: 7 Strana: 0193
Parasit. Rosc. 38.

210498   Parasitarní Svazek: 8 Strana: 0269
Parasitarní. P. theorie. Vstnk. II. 571. P. kysta (cizopasná). Schb. Nád. 52.

210499   Parasitický Svazek: 7 Strana: 0193
Parasitický, parasitisch. Vz Parasit. Brt.

210500   Parasitism-us Svazek: 8 Strana: 0269
Parasitism-us, u, m. Vstnk. II. 571.

210501   Parasitní Svazek: 7 Strana: 0193
Parasitní části křivé čáry. Vnč. 2.

210502   Parasitovati Svazek: 7 Strana: 0193
Parasitovati = cizopasiti. Pdl.

210503   Parasol Svazek: 2 Strana: 0495
Parasol, u, m., z fr., stinidlo, slunečník, Sonnenschirm, m. Rk. Na Ostravsku ve Slez. deštník. Tě.

210504   Parašky Svazek: 7 Strana: 0193
Parašky, pl., f. = sukně. Sá. v Kv. 1869. 10.

210505   Parat Svazek: 9 Strana: 0214
Parat, u, m. Ovalil ho paratom, popi- vákom = sbil ho. Slov. Zát. Př. 249a.

210506   Párať Svazek: 10 Strana: 0644
Párať. Tisíc okovaných striel sa do teba páralo! Phľd. XXIV. 340.

210507   Parataktický Svazek: 2 Strana: 0495
Parataktický, souřadný. P. věty, sou- řadně složené. Časové okolnosti vyjadřují se totiž též větami souřadně složenými. Květ leda se rozvinul a již má včelek tolik. Jen se ukázal a již utekli. Brt. S. § 506.

210508   Parataxa Svazek: 7 Strana: 1352
Parataxa. O p-xi v prostonárodních po- hádkách a o slohu jejím. Vz Progr. c. k. čes. vyšší realky v Karlíně za r. 1890.

210509   Parataxe Svazek: 2 Strana: 0495
Parataxe, e, f., z řec. Skládání vět pů- vodně nebylo jiné než přiřadování čili pa- rataxe a to z prvu nespojitá; věty vedlé sebe se kladly a ničím jiným se neskoná- valo jich spojení leč myslí: Bůh dal zuby, Bůh dá chleba. Teprve časem úkon vněj- šího spojování ujala zvláštní slovce, jež po- zbyvše významu původního (příslovcí uka- zovacích) klesla na stupeň pouhých spojek a to souřadných. — Parataxe nespojitá často se naskýtá v řeči prostonárodní: ve příslo- vích, písních a pohádkách, jakož i v básnictví umělém a) za souvětí souřadné a) slučovací. Boj se Boha, styď se lidí. — ß) Odporovací. Pravdu sobě huďme, dobří spolu buďme. —? y) Příčinné. Slunce peče, déšť poteče. — b) Za souvětí podřadné a) vyjadřovací. Stalo se těch časův, kněz Oldřich umřel. Výb. I. 196. Hledí, div si očí nevyhledí. — ß) Žá- dací. Raziu vem, smysl svój při sobě jmějte. Dal. 174. — y) Časové. Puštěn koráb na moře, dán v ruce boží. — d) Výsledné. V roz- ličných krajích povodeň byla, mnoho vsí za- hubila. — e) Srovnávací. Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. Růže při trní se rodí, radosť po žalosti chodí. — Pozn. 1. Parataxí nespojitou přičiňují se často zá- vislé věty konditionalem vyjádřené k větám hlavním. Prosil mne, bych mu pověděl všecko (vedlé: a-bych). Pochybuji, by to pravda byla (v. a-by). — Pozn. 2. Parataxe spojitá, často se naskýtá ve spojeninách vět, v nichž nyní poměr podřadnosti spatřujeme : a-bych, ať (=a ti), a já, a ty. an, ana, ano a j. Brt. S. §. 469., 471.

210510   Parataxe Svazek: 7 Strana: 0193
Parataxe. Cf. Brt. S. 3. vd. 124. A.

210511   Párati Svazek: 2 Strana: 0495
Párati, párám a páři = drápati, drbati však hloube než po vrchu, kratzen, aufreis- sen, wühlen ; rozbírati šití n. tkání, auftren- nen ; nějaké drobné dílo dělati, tändeln, fasern, zaudern. Jg. — abs. Krejčí šije, časem i párá (páře). Kom. J. 504. Jeden šije, druhý párá (co jeden udělá, druhý zkazí). Rovně mu párať jako šíť. Prov., Jg. Co tam dycky pořeš ( = páráš = dovádíš; pářeš)? Na Ostrav. Tč. — co, koho. Hrom tě páral, osle. Us. Lodí vodu páře. L. P. zuby (aus- stochern), Ros., šev, D., skopce, Us., peří (dráti). Jg. — co čím: zemi pluhem, L., skopce nožem. — po čem, jak. Párá se mu to po švu. Nechce se mu to po švu p. (když se co nedaří po vůli). Ros. — se. Co se tam tak dlouho páráš (meškáš)? Tu se tak párám (ničemnou práci konám). Us. Děti se párají. Us. (Bolesl.). A ty Bártku nepárej se. U Rožn. na Mor. Kda. Nepárej se tak (ne- dělej to tak zdlouhavě). Us. Šg. — (se) v čem. Jiní párali v ohni. Kom. Lékaři párali se v nečistotách. Kom. P. se v zu- bech, v nose. D. V cizím neštěstí všetečně se nepárej. Kom. Počali někteří jako v lejnu párati se. Bart. 303. 3G. — co, se u čeho, kde. Solf. — se s čím. Nač se s tím páráš (obíráš, hmoždíš) ? P. se s ptáky. Ros. Ne- párej se s tím (nezdržuj se). Us.

210512   Párati Svazek: 7 Strana: 0193
Párati. Cf. Mkl. Etym. 258., List. fil. XII. 191. — co. Když mistr nehyl doma, ne- udělali nic, on všecky páral (zdržoval). Us. Vk. P. mrtvolu (pytvati). Us. Bkř. Bodaj ťa jasná strela p-la! Němc. IV. 440. — se. Děti se párají = si hrají. V severových. Čech. Vor. — kde (čím). U rychtárov (po Necpaliech) peria párá. Koll. Zp. I. 343., II. 112. Kdy se okolo nežitu párá lékař. Výb. II. 750. Dlouho se tam nepárej. Us. A jakož svině párá hluboce v lajně pyskem, též utrhač ... Hus I. 230. Vz Utrhač. Mezi pískem párají a mnoho adamantů na- lézají. Mill. 113.

210513   Párati Svazek: 9 Strana: 0214
Párati. Dítě se párá (hraje si). Hoř. 92. — co nač P. piera (peří) na periny = dráti. Sbor. slov. I. 82.

210514   Párati koho Svazek: 8 Strana: 0269
Párati koho. To ženu páralo (dopalovalo). Vck. Poh. 139.

210515   Paratiti Svazek: 2 Strana: 0496
Paratiti, il, ěn, ění, na Slov., něco tajně dělati, zle tropiti, treiben, tlum. Co tu para- tíš? Koll.

210516   Paratiti Svazek: 7 Strana: 0193
Paratiti = plísniti, schelten; bíti, prü- geln (vz Parato). Slov. Zátur. Král ho pa- ratil. V strachu pred mužom, že ju bude p., schytila nôž. Dbš. Sl. pov. I. 112., 231. — P. = řáditi. Tela v jatelině p-tí; Kula p-la mezi vojskem. Val. Brt. D. 246.

210517   Parátka Svazek: 7 Strana: 0193
Parátka, y, f. U Parátky = pole u Ma- lešova u Kut. Hory. BPr.

210518   Párátko Svazek: 2 Strana: 0496
Párátko, a, n., vz Paradlo. — P., tyčka, biclelce, hůlka, Stange, f. P. ručničné (ná- stroj k vytahování kulek z hlavně, kroužel), Kugelzieher, m. Šp.

210519   Paratkov, Poratkov, Boratkov Svazek: 2 Strana: 0496
Paratkov, Poratkov, Boratkov, a, m., ves u Sedlce. PL.

210520   Parátní Svazek: 10 Strana: 0246
Parátní = vždy pohotový. P. řečník, par- lamentární debatteur. Zvon IV. 127.

210521   Parato Svazek: 2 Strana: 0496
Parato, a, n., na Slov., drouh, klacek, Stange, f., Prügel, m. P-tem koho udeřiti (klackem). Koll.

210522   Parato Svazek: 7 Strana: 0193
Parato, a, n. = klacek. Slov. List fil. XVI.

210523   Paratoloidia Svazek: 7 Strana: 1352
Paratoloidia, e, f. = Kochův lék proti tuberkulosi. Pareň, mě, f. = pírna V středn. Čech. Šb. D. 23.

210524   Paratoluidkyselina Svazek: 8 Strana: 0269
Paratoluidkyselina. Vstnk. III. 5.

210525   Paratoluylový Svazek: 7 Strana: 0193
Paratoluylový. P. kyselina. Vz Rm. II. 165.

210526   Paratovati Svazek: 2 Strana: 0496
Paratovati, dováděti, schäkern. Na Slov. Plk.

210527   Paratyphlit-is Svazek: 7 Strana: 0193
Paratyphlit-is, y, f., řec. = zánět tkani zapobřišničné v okolí slepého střeva. Vz Slov. zdrav.

210528   Parauthracen Svazek: 7 Strana: 0193
Parauthracen, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 259.

210529   Páravosť Svazek: 8 Strana: 0269
Páravosť. P. plátna, NZ. VI. 28.

210530   Páravý Svazek: 2 Strana: 0496
Páravý,pracný, nesnadný, těžký, tändelnd, mühsam. P. dílo = zdlouhavé; ?. práce.Čočka je páravá k přebírání. Us. — P., zdlouhavý, uevýpravný, zögernd, langsam, zauderhaft. Ros. — Jg.

210531   Paraxylendikarbovaný Svazek: 7 Strana: 0193
Paraxylendikarbovaný. P. kyselina. Vz Rm. II. 194.

210532   Paraxylylový Svazek: 7 Strana: 0193
Paraxylylový. P. kyselina. Vz Rm. II. 174.

210533   Parazol Svazek: 7 Strana: 0193
Parazol, u, m.. vz Parasol. Škd.

210534   Parazon Svazek: 10 Strana: 0644
Parazon, u, parazonek, nku, m. = parasol, slunečník. Rais. Sir. 242.

210535   Paráž Svazek: 7 Strana: 0193
Paráž. Dle Ktk. druh pánve s řeřavým uhlím.

210536   Paráž, e Svazek: 2 Strana: 0496
Paráž, e, m., řeřavé uhlí, glühende Kohlen. Na Slov. Rostl.

210537   Parbleu Svazek: 2 Strana: 0496
Parbleu (fr , parblö, z par dieu — pro Boha), kakraholte. Potztausend.

210538   Parca Svazek: 2 Strana: 0496
Parca, vz Parka.

210539   Parcella Svazek: 2 Strana: 0496
Parcella, y, f., z lat., částka, Hlavně po- zemková, dílec, oddělek, die Parcclle, kleiner Theil.

210540   Parcellační Svazek: 7 Strana: 0193
Parcellační, Parcellations-. P. plán. Us. Pdl.

210541   Parcellář Svazek: 7 Strana: 0193
Parcellář, e, m. = kdo parcelluje, der Parcellirer. Us. Pdl., Rjšk.

210542   Parcellovati Svazek: 2 Strana: 0496
Parcellovati, pozemek rozkouskovati, parcelliren, in kleine Theile zertheilen, Län- dereien zerstückeln. Vz Parcella. — Par- cellní, částečný, Theil-.

210543   Parcellovati Svazek: 7 Strana: 0193
Parcellovati. — co. Hned bych svou bídu p-val n. na dílce najal. Us. U Nov. Bydž. Kšť.

210544   Parcival Svazek: 7 Strana: 0193
Parcival. Vz Rk. Sl.

210545   Parč Svazek: 7 Strana: 0193
Parč Frant., 1760.—1822., hud. sklad. Vz Rk. Sl.

210546   Parče Svazek: 7 Strana: 0193
Parče, e (ete), n., das Paarholz im Schiffsb. Šm.

210547   Parček Svazek: 7 Strana: 0193
Parček, čku, m. = malý park. Kos.

210548   Pard Svazek: 2 Strana: 0496
Pard, a, pardus, a, pardal, a, m., par- dalice, e, f., felis pardus. Panther, m. S par- daly se potýkati. Cyr. Zvěř jako pardus. ZN., BO. Vz S. N., Schd. II. 407.

210549   Pardalí Svazek: 7 Strana: 0193
Pardalí, Panther-. P. kůže. Posp.

210550   Pardamuška Svazek: 2 Strana: 0496
Pardamuška, y, f., druh hrušek s dlou- hými stopkami (bergamotka?). Us. u Olom. Sd.

210551   Pardeble Svazek: 10 Strana: 0644
Pardeble, z fr. par dieu. Us. Rgl. _

210552   Párdija Svazek: 9 Strana: 0214
Párdija kuťa lelky! Horen. 197. Sr. Par dieu!

210553   Pardion Svazek: 2 Strana: 0496
Pardion, a, m., asi z it. par dio, der Krippenreiter, Haberfürst, der Zwetschken- adel, kobylkář. Gl. 233.

210554   Pardon Svazek: 2 Strana: 0496
Pardon, u, m., z fr., milosť, odpuštění, prominutí trestu, Verzeihung, Gnade, Begna- digung, f. P. dostati, někomu dáti. Us.

210555   Pardonovati koho Svazek: 2 Strana: 0496
Pardonovati koho = pardon mu dáti, pardonniren, begnadigen. Vz Pardon.

210556   Pardoubek Svazek: 8 Strana: 0269
Pardoubek, bku, m., rybn. u Bělohradu. Kotk. 140.

210557   Pardousek Svazek: 7 Strana: 0193
Pardousek, sku, m. = malý pardus. Kos.

210558   Pardový Svazek: 2 Strana: 0496
Pardový, Panther-. Z jeskyň lvových a z hor pardových. BO.

210559   Pardubice Svazek: 2 Strana: 0496
Pardubice, dle Budějovice, Pardubitz, mě. v Cech. Ten mu pověděl, po čem perník v Pardubicích (četl mu kapitolu). Č.Vz S.N., Tk. III. 425. — Pardubičan, Parduban, a, m., pl. -né. — Pardubický, lépe : pardubský, vz -ský. Pardubský: Arch. I. 79., Dsky I. 223. Blyští se jako pardubská věž. Č.

210560   Pardubice Svazek: 7 Strana: 0193
Pardubice snad z Pardědubice (Dub Pardův), jakož se v tamních lesích vyskýtá místní název Pardědub. Jir. v Osv. 1886. 916., 1887. 41. Dr. Polívka toto odvození neschvaluje. Zač je v P-cích perník, ne- smíme se ptáti. Jemu je P. jako jitrnice (vše jedno). U Žamb. Dbv. — Arch. VIII. 598., VII. 26., 61., 113., Tk. IV. 149., Let. 56., 458., Rk. Sl. Sdl. Hr. L 256., II. 279., III. 46., IV. 373., V. 364.

210561   Pardubice Svazek: 8 Strana: 0269
Pardubice. O pův. cf. Osv. 1886. a Kotk. 140.

210562   Pardubicky Svazek: 2 Strana: 0496
Pardubicky, f., ves u Pardubic. PL.

210563   Pardubský Svazek: 7 Strana: 0193
Pardubský Mat., knihtiskař a spisov. 1619. Jir. Ruk. II. 82., 390.

210564   Pardubský Svazek: 8 Strana: 0269
Pardubský v. pardubický. Vz -ke.

210565   Pardubský Svazek: 9 Strana: 0214
Pardubský. P. farář. 1510. Arch. XVII. 156. a j.

210566   Parduna Svazek: 7 Strana: 0193
Parduna, y, f., Pardune (auf den Schiffen). Šm.

210567   Pardus Svazek: 2 Strana: 0496
Pardus, u, m., kázeň metlami, chlost, der Schilling. P. komu dáti. V. Pachole dostalo pardus. Sych. Pardusem za smilstvo trestati. V. Dítěti metlou p. dal. V. Co by kočce p. dal (co by dup, rychle). U Kunv. Msk.

210568   Pardus Svazek: 7 Strana: 0193
Pardus. Cf. Mkl. Etym. 232. Vymetli mu hrubý pardus. Let 266. P. pro paměť. Vz Zbrt. 117., Medzenie. — P., a, m., os. jm. Arch. VIII. 598., Výb. II. 773., D. ol. I. 1005., Tk. IV. 736., VI. 353., VIL 205., Tk. Žk. 91., Sdl. Hr. I. 256., V. 346., Let. 88., 97., 104., 156. P. z Horky Jan v 15. stol. Vz Rk. Sl.

210569   Pardus Svazek: 8 Strana: 0269
Pardus. Dáti někomu p. (na prdel). Cf. , Mus. fil. I. 391.

210570   Pardus Svazek: 8 Strana: 0568
Pardus celý, poloviční, dobrý. Půl pardu- sem zločince vymrskati; Aby dobrý p. podle mírnosti a síly těla vystála; Aby celým p-sem trestán byl. Tov. kn. 96., 107., 108.

210571   Pardůsov Svazek: 7 Strana: 0193
Pardůsov, a, m., les na býv. panství Kounickém. Blk Kfsk. 704.

210572   Pardva Svazek: 2 Strana: 0496
Pardva, y, f., Wasserläufer, m., totanus, vodní pták. Krok., Palliardi (Mý.). Vz Vo- douš.

210573   Pardvacetkrát Svazek: 9 Strana: 0456
Pardvacetkrát. P. mu nakazoval. Čes. 1. X. 398.

210574   Pare Svazek: 2 Strana: 0496
Pare, e, n., z lat., spis jiný v táž slova sepsaný, spis násobný, stejnopis. Podati spis dvojnásobně, in zwei Parien. J. tr.

210575   Parecel Svazek: 2 Strana: 0496
Parecel, u, m., Pyrosidenit, m., nerost. Presl.

210576   Páreček Svazek: 7 Strana: 0193
Páreček, čku, m., vz Pár. P-čky = skle- něné knoflíčky, jimiž Chodové košili u krku zapínají. Rnd. 163. — P-ky = toten, rostl. U Úboče. Rgl.

210577   Parej Svazek: 7 Strana: 0193
Parej (pařej), e, m. = aether. Jako naj- riedši p. Slov., Č. Čt. II. 218., LObz. XVI. 203.

210578   Parejsek Svazek: 2 Strana: 0496
Parejsek, sku, m., das Stellmass. Šp.

210579   Párek Svazek: 2 Strana: 0496
Párek, vz Pár.

210580   Párek Svazek: 8 Strana: 0269
Párek. Párky = druh malovaných veliko- nočních vajec. Cf. Straka, Rejsek (3. dod.), NZ. IV. 323.

210581   Párek Svazek: 9 Strana: 0214
Párek, rku, m. = dvě skleněné perličky, kterými spínají košili pod krkem. Těšín. Čes. 1. VIII. 363. P. = dva knoflíky ? za- pínání košile, spojené šňůrkou n. drátem. Frýdek. Čes. 1. VIII. 276. Sr. Pár.

210582   Parem Svazek: 2 Strana: 0496
Parem, rmu, m., nyní: parma. Nomenel.

210583   Páreň Svazek: 10 Strana: 0644
Páreň, rně, f. = perna. Pacov. čes. 1. XV. 252.

210584   Parenica Svazek: 7 Strana: 0193
Parenica, e, f. = druh sýra. Slov. Pokr. Pot. I. 111.

210585   Pareník Svazek: 7 Strana: 0193
Pareník, u, m. = nádoba, v níž se něco pařívá (?). V Liptove. Rr. Sb.

210586   Parentela Svazek: 2 Strana: 0496
Parentela, y, f., lat., příbuzenství, příbu- zenstvo. S. N. Die Verwandtschaft.

210587   Parenthesa Svazek: 2 Strana: 0496
Parenthesa, y, f., z řec., závorka, ( ); vložka, vsutá věta, vedlejší věta vložená v hlavní větu k určitějšímu jejímu doložení. S. N. Per parenthesin, mimochodem, in pa- renthesi, v závorce. Vz Mus. 1844. str. 438. Einschaltungszeichen (); Zwischen-, Schalt- satz, Parenthese.

210588   Parere Svazek: 2 Strana: 0496
Parere, it., dobré zdání o nějaké věci, Gutachten, n. P. lékařské atd. Rk.

210589   Paretka Svazek: 7 Strana: 0194
Paretka, y, f., zdrobn. parta. Dolů, dolů, má p-ka perlová a ty za ňú má šňorečka červená (něbudžeš ty na mej hlavě nosená. Brt. L. N. II. 156.). Sš. P. 443. Má p-ko zelená. Brt. N. p. 250.

210590   Parezí Svazek: 10 Strana: 0246
Parezí = pařezí, Dšk. Km. 6.

210591   Parezovka Svazek: 8 Strana: 0270
Parezovka m. pa.řezovka. Jm. louky Dšk. Jihč. I. 10.

210592   Parforsník Svazek: 7 Strana: 0194
Parforsník, a, m. = parforsní pes, der Parforcehund. Škd.

210593   Parfum Svazek: 2 Strana: 0497
Parfum (fr., parföm), vůně, příjemný zá- pach, Wohlgeruch, m., Räucherwerk, n. —

210594   Parfumerie Svazek: 2 Strana: 0497
Parfumerie (parfymerí), voňavky, vonidla; voňavkářství. Vz S. N. — Parfumeur (par- fymör), vonavkář. Rk.

210595   Pargám Svazek: 2 Strana: 0497
Pargám = parkán. Us. ve vých. Čech. Jir.

210596   Pargamen Svazek: 8 Strana: 0270
Pargamen = pergamen. Háj. Herb. 349. a.

210597   Pargamen, pergamen, pergament, par- gament Svazek: 2 Strana: 0497
Pargamen, pergamen, pergament, par- gament, u, pergamének, nku, m., od Per- gama, mě. v Malé Asii, das Pergament. A tehdáž pergamen začátek vzal a dělati se začal v městě Pergamum. V. Na pargameně psáti. Kom. J. 731. — Pargamena, y, f., na Slov. list pergamenový, deska, Schreib- büchel, n. Kniha bez pergamen (bez desek). Plk. — Pargamenový, pargamentový, pergamenový. Pergament-. P. list, kůže. D. — Pergamentka, y, f., pergametka, pergamutka, z it. bergamotta od města Ber- gama, zelená kulatá hruška kořenné chuti, die Bergamotte, Pargamentbirn. D.

210598   Pargamenář Svazek: 7 Strana: 0194
Pargamenář, e, m., der Pergament- macher. Bern.

210599   Pargamentnice Svazek: 2 Strana: 0497
Pargamentnice, e,f., Pergamentmacherin. f. Jg.

210600   Pargamentník, pergameník, a Svazek: 2 Strana: 0497
Pargamentník, pergameník, a, m. Per- gamentmacher, m. Jg.

210601   Pargametka Svazek: 8 Strana: 0270
Pargametka m. pergametka. Kat. z Žer. I. 116.

210602   Pargamiška Svazek: 7 Strana: 0194
Pargamiška, y, f. P-ku z něčeho udě- lati = něco zpotvořiti. V Kunv. Msk.

210603   Pargamuška Svazek: 7 Strana: 0194
Pargamuška, y, f. = pargamutka; stydký úd ženský. U Domažl. Rgl.

210604   Pargamutka Svazek: 2 Strana: 0497
Pargamutka, y, f., vz Pergamentka.

210605   Pargán Svazek: 7 Strana: 0194
Pargán, u, m. = parkán. U Polič. Zkr. Na mor. Val.

210606   Pargan Svazek: 10 Strana: 0246
Pargan, u, m. = desky na dřevěné sloupky na přič přibité, plot. Mtc. 1902. 6. Vz Parkán.

210607   Pargan, u, m Svazek: 9 Strana: 0214
Pargan, u, m. = parkán. P. okolo města plésti. 1445. Arch. XVI. 283.

210608   Pargánek Svazek: 7 Strana: 1352
Pargánek, vz Pargán.

210609   Pargať Svazek: 7 Strana: 0194
Pargať = práskati. Slov. Ssk.

210610   Pargolt Svazek: 10 Strana: 0246
Pargolt, u, m. = příspěvek na hudební veselí v masopustním pondělí a úterek od tanečnic vybíraný. Brt. Čít. 377.

210611   Parha Svazek: 10 Strana: 0644
Parha, y, f. = prašivosť. Spiš. Sb. sl. IX. 51.

210612   Parhamy Svazek: 7 Strana: 0194
Parhamy, pl., m. = oděv, nábytek, po- třeby (potupně). Slov. Zátur. Donesené nám boly všetky naše p. do pekného príbytku. Orl. VIII. 16. Vystrojení všetkými potreb- nými p-my vysadli sme na kone a jachali. Syt. Táb. 245.

210613   Parhan Svazek: 7 Strana: 0194
Parhan, n, m. = cham, šira. Slov. Bern.

210614   Parhany Svazek: 9 Strana: 0456
Parhany. Dolu vŕškom idúceho koňa pri- držujú p-ny. U Trstené. Mus. slov. II. 22. Sr. Parhan.

210615   Parhún Svazek: 7 Strana: 0194
Parhún, u, m. = místo neúrodné; vrch u Polánky na Vsacku (pustý, neúrodný), Vck., Brt. D. 246.

210616   Parchač Svazek: 7 Strana: 0194
Parchač, e, m., der Anreizer.

210617   Parchadlo Svazek: 7 Strana: 0194
Parchadlo, a, n., der Stocher. Slov. Bern.

210618   Parchan Svazek: 2 Strana: 0497
Parchan, u, m. = parkán, prvotně stavy na zavěšování suken u soukeníků, nyní plot. U Opav. Pk.

210619   Parchant Svazek: 7 Strana: 0194
Parchant. Když se konopí kvetoucí po- skonné trhá, stává se někdy, že tak zvané hlavaté či materné semeno již usadilo. To se zove p. U Uher. Hrad. Tč.

210620   Parchant, vz Svazek: 2 Strana: 0497
Parchant, vz Panchart.

210621   Parchati Svazek: 2 Strana: 0497
Parchati, na Slov. párati, stochern, wühlen. — čím kde: v zubích jehlou, Tabl. lid., prstem v něčem p. Plk.

210622   Parchati Svazek: 7 Strana: 0194
Parchati, vz Penicír.

210623   Parchavec Svazek: 9 Strana: 0214
Parchavec, vce, m. Židák p. Slov. Zát. Př. 270b.

210624   Parchom Svazek: 2 Strana: 0497
Parchom, a, m. Ví P., že na pravou nohu chrom. Č. M. 187.

210625   Parchoniť Svazek: 7 Strana: 0194
Parchoniť sa = slabými silami něco podnikati. Slov. Zátur., Hdž. Vět. 128.

210626   Parchot Svazek: 7 Strana: 0194
Parchot, u, m. = převzdívka židům. Na Vsetín. Vck.

210627   Parchovice Svazek: 7 Strana: 0194
Parchovice, Tk. IV. 404, 517., VII. 363.

210628   Parchovna Svazek: 7 Strana: 0194
Parchovna, ě, f. = pajchovňa, pejchovna, pýchovna. Na Kopanic. Brt. L. N. II. 108.

210629   Pari, al pari Svazek: 2 Strana: 0497
Pari, al pari, na rovni, (o státních pa- pírech, když se za ně tolik dává, kolik je na nich napsáno, von gleichem Werthe o. Gehalte. Rk., Stč. Alg. 94.

210630   Pari-s Svazek: 2 Strana: 0497
Pari-s, da, m., syn Priamův v Troji. Vz S. N. — P., vz Paříž.

210631   Paria Svazek: 7 Strana: 0194
Paria, vz Pariové. Rjšk.

210632   Parian Svazek: 2 Strana: 0497
Parian, u, m., parský porculán, jemně nažlutavělý, prosvítavý, neglasurovaný por- culán vzezření voskovitého. Vz S. N.

210633   Parias Svazek: 7 Strana: 0194
Parias, pariah = bezprávný vyvrhel spo- lečnosti. Vz Bdl. v Mtc. 1880 107., Pariové.

210634   Parietinový Svazek: 7 Strana: 0194
Parietinový. P. kyselina. Vz Rm. II. 272.

210635   Parifikace Svazek: 7 Strana: 0194
Parifikace, e, f. = vyrovnání, die Aus- gleichung, Parification, kupec. Kh.

210636   Parifikační Svazek: 7 Strana: 0194
Parifikační země, Parificationsland, les. Sl. les.

210637   Parilovina, y Svazek: 7 Strana: 0194
Parilovina, y, f., das Parilin. Rst. 460.

210638   Pariové Svazek: 2 Strana: 0497
Pariové, nejnižší a nejopovrženější třída obyvatelstva indského, vz S. N.

210639   Pariové Svazek: 7 Strana: 0194
Pariové čili psi zdivočelí, Pariahunde. Brm. I. 387.

210640   Paripa Svazek: 7 Strana: 0194
Paripa. Mkl. Etym. 232., Němc. VII. 40., Koll. Zp. I. 20., II. 118. Také p-py, len sa tak blištia. Sb. sl. ps. I. 110

210641   Paripa Svazek: 8 Strana: 0270
Paripa = panský, krásný kůň. Slov. Zátur.

210642   Paripa, parypa Svazek: 2 Strana: 0497
Paripa, parypa, y, f., na Slov. kůň, Pferd, n. — P., vysoká ženština. Chmela, KB. 313., Hdk. Vz Paryta.

210643   Paripovač Svazek: 7 Strana: 0194
Paripovač, e, m., der Pferdezüchtler. Rk.

210644   Parirovati Svazek: 2 Strana: 0497
Parirovati, ránu odraziti, ráně se vy- hnouti, pariren. Rk.

210645   Parisit Svazek: 7 Strana: 0194
Parisit, u, m., nerost. Mus. 1887. 160.

210646   Parisů Svazek: 7 Strana: 0194
Parisů Mlýn (Dolejší Mlýn) u Benešova.

210647   Parisyllabický Svazek: 2 Strana: 0497
Parisyllabický, z lat., stejnoslabičný.

210648   Parita Svazek: 2 Strana: 0497
Parita, y, f., z lat. paritas, rovnosť, rovno- právnosť, Parität, í., Gleichheit der Rechte.

210649   Park Svazek: 2 Strana: 0498
Park, u, m., sad na anglický způsob zřízený. Lustwäldchen, n. Rk. P., veliká, ohrazená zahrada, v které jsou skupení divokého stromoví a háje, palouky cestami protkané, vodopády, rybníky, záhony květin atd. Vz S. N. — P. artillerní = ohrada s těžkými děly. Rk. P. obléhací, Belagerungspark. Čsk.

210650   Park Svazek: 7 Strana: 0194
Park řím. a řec., vz Vlšk. 505. Cf Rk. Sl.

210651   Parka Svazek: 2 Strana: 0498
Parka, y, f., z lat. Parca, řec. Moíya, bohyně osudův, Sudice. Obyčejně počítáno tré sudic, jež byly: Klotho, Lachesis, Atropos. Klotho prý držela kužel, Lachesis spřádala lidem nitku životni a Atropos ji přestřiho- vala. Vj. Vz S. N. Die Parze.

210652   Párka Svazek: 2 Strana: 0498
Párka, y, f., vz Páračka. — P., párek, Pärchen, n. Ptáci jsou v párkách (páří se). Us.

210653   Párka Svazek: 7 Strana: 0194
Párka = párek. To vynech, ,v párkách' jest od: párek.

210654   Párka Svazek: 9 Strana: 0214
Párka, y, f. Vozí sa na párke (dvěma koňmi). Slov. Zát. Př. 188a.

210655   Párka, y Svazek: 10 Strana: 0246
Párka, y, f., alopecurus, rostl. Vz Ott. XX. 904.

210656   Parkalový Svazek: 9 Strana: 0214
Parkalový. P. sukně. Čes. 1. X. 243.

210657   Parkamečice Svazek: 2 Strana: 0498
Parkamečice, e, f., palice železem pobitá, buzygan, Streitkolben, m. Zastr. D.

210658   Parkamen Svazek: 8 Strana: 0270
Parkamen, u, ni. = pargamen, z perga- mentum. GB. II. ml. 1. 286. Potvrzení na par- kameně. Kat. z Žer. I. 51.

210659   Parkán Svazek: 2 Strana: 0498
Parkán, u, m., ohrazení plankami, plot z prken, desek. Na Mor. Brt. Bretterzaun, m., die Planke. Plot je upleten z proutí, p. složen z prken. Tč., Včr. — Až po p., kterým se obora hradí. Boč. — P., zídka bez vápna. Kom. J. 380. — P., prostor mezi domy a městskou zdí, pomoerium, městiště, der Zwinger. Město má okolo sebe zeď i p-ny. V. — P., šamlat, Kamelot. D,

210660   Parkán Svazek: 7 Strana: 0194
Parkán. Arch. VIL 308. — P. = hra- debný příkop y 15. a 16. stol., der Wall- graben. Wtr., Čsk. Nosili kamení na p-ny i na bašty. Let. 342.

210661   Parkán Svazek: 7 Strana: 0194
Parkán, ě, f. = parkán. V P-ni = louka u Radinova na Klat. BPr.

210662   Parkán Svazek: 7 Strana: 1352
Parkán = zídka postavená na lícní zdi příkopní, někdy místo zdi byl plot rostlinný. V 15. a 16. stol. sluly příkopy hradební p-nem; dříve býval to plot zděný n. rost- linný na obrubě příkopu. Takovému plotu říkali také taras. P. byl také z kolů a z trámů. Jméno parkánu (barchan, park, plot) vztaženo prodlením doby až do pří- kopu a příkopům zůstalo po tu chvíli. Wtr. Obr. I. 216., 228 P. okolo města plésti, dě- lati Půh. V. 196., 198.

210663   Parkán Svazek: 8 Strana: 0270
Parkán = místo mezi hlavní Hradbou vnitřní a nižší zevnější, cingulum, Zwinger. Čern. Př. 50. P. (barchanum.) byl plot n. zeď na lícní zdi asi zvýší muže; nyní prostora mezi zídkou parkánovou a hradbou městskou. Hrš. Nach. 36. — P. = desková ohrada dvoru. Brt. D. II. 439.

210664   Parkán Svazek: 10 Strana: 0246
Parkán = zídka bez vápna. Lbk. 42.

210665   Parkániť Svazek: 7 Strana: 0194
Parkániť, verzäunen. Bern.

210666   Parkánka Svazek: 7 Strana: 0194
Parkánka, y, f. = sukně z látky par- kánové. Us. u Vysokého. Para. arch. XIV. 360.

210667   Parkánový Svazek: 7 Strana: 0194
Parkánový. P. látka. Vz Parkánka.

210668   Párkář Svazek: 7 Strana: 1352
Párkář, e, m. = prodavač párků (uzenek). Us.

210669   Párkář Svazek: 10 Strana: 0246
Párkář, e. m. = vůz k napínání drátu na elektr. dráze. Čes. 1. XIII. 377.

210670   Parkaši Svazek: 8 Strana: 0270
Parkaši = zelná polévka. N. Město. Brt. D. II. 479.

210671   Parkati Svazek: 7 Strana: 0194
Parkati = štourati, stochern. Zuby jihlú p. Slov. Tč.

210672   Parket Svazek: 2 Strana: 0498
Parket, u, m.,fr. parquet, vykládaná podlaha, podlaží, Šm., čtverhrané dřevěné desky v rámcích na podlahy, der getäfelte Fussboden. Vz Prm. III. č. 16., KP. III. 330. — P., v divadle, přední čásť v přízemí. Vz. S. N. — P., oddělené místo v soudnici. Rk.

210673   Parket Svazek: 7 Strana: 0195
Parket. P-ty měkké, dubové, plné, vy- kládané, dyhované, Parqueten. Zpr. arch., Nz. Cf. Rk. Sl.

210674   Parketa Svazek: 10 Strana: 0644
Parketa, y, f. P. čtyřkamínková, patentní s vyobraz. Vz KP. XI. tab. LV. Sr. Parket v VII. 195.

210675   Parketárna Svazek: 7 Strana: 0195
Parketárna, y, f. = továrna na parkety. Stat. př. kn.

210676   Parketář Svazek: 7 Strana: 0195
Parketář, e, m , der Parquetenmacher. Us. Pdl.

210677   Parketářství Svazek: 7 Strana: 0195
Parketářství, n. = zhotovování parket, die Parquetenfabrication. Us. Pdl.

210678   Parketování Svazek: 7 Strana: 0195
Parketování, n., die Parquetirung. P. podlahy.

210679   Parketovaný Svazek: 7 Strana: 0195
Parketovaný; án-, a, o, parquetirt. Us. Pdl.

210680   Parketovati Svazek: 7 Strana: 0195
Parketovati, parquetiren. P. podlahu. Pdl.

210681   Parketový Svazek: 7 Strana: 0195
Parketový, Parqueten- P. deska, po- dlaha. Mour.

210682   Parkos Svazek: 2 Strana: 0498
Parkos, u, m., bezlistá větev, entlaubter Ast; zakrnělý strom; ein verbutteter Baum. —

210683   Parkosí Svazek: 7 Strana: 0195
Parkosí. Cf. Kotrbač.

210684   Parkosy, parkosí Svazek: 2 Strana: 0498
Parkosy, parkosí, proutí z kořenu vyhnané, Schösslinge, m. — Jg. — P., a, m., ničema, Taugenichts. KB.

210685   Parkošiti Svazek: 7 Strana: 1352
Parkošiti = bíti. Naparkošiti někomu = nabiti. N. se čeho = hodně se najísti. U Úboče. Rgl.

210686   Parkot Svazek: 2 Strana: 0498
Parkot, a, m. = žid. U Brušperka. Mtl.

210687   Parkot Svazek: 8 Strana: 0270
Parkot, a, m. = žid. Vz násl.

210688   Parkotit Svazek: 8 Strana: 0270
Parkotit = brebentiti. Laš. Brt, D. II. 360.

210689   Párkovati koho s kým Svazek: 8 Strana: 0270
Párkovati koho s kým. Celá ves jep-la (říkala, že bude z nich párek). Vykl. Svat. 5.

210690   Parkovní Svazek: 10 Strana: 0246
Parkovní zahradník. Vin. I. 50.

210691   Párkrát Svazek: 2 Strana: 0498
Párkrát, dvakrát, paarmal; několikrát, einigemal. Us.

210692   Parlagi-us Svazek: 7 Strana: 0195
Parlagi-us, a, m. P. Jerem. 1601. Jg. H. 1. 607., Jir. Ruk. II. 82.

210693   Parlament Svazek: 2 Strana: 0498
Parlament, u, m., sněmovna. P. pařížský (parlman), původně nejvyšší soudní dvůr; anglický (imperial parliament, parliment); vůbec sněm říšský, Reichsrath, m. Vz S. N. —

210694   Parlamentární Svazek: 7 Strana: 0195
Parlamentární nápoj dam = káva. Kmk.

210695   Parlamentář Svazek: 2 Strana: 0498
Parlamentář, e, m. (parlamentair = parla- mantér; parlementaire = parlmantér), mluvčí, Šm., vyjednavatel (o příměří v čas vojny), Unterhändler, m. — Parlamentarism-us, u, m., system politický, který za svůj princip má vládu parlamentarní. S. N. — Parla- mentarní, co se týká činnosti, obyčeje neb zvláštnosti parlamentu. P. chování, vláda. Vz S. N. — Parlamentovati = vyjedná- vati, unterhandeln. Rk. Vz S. N.

210696   Parlamentně Svazek: 10 Strana: 0644
Parlamentně. Nár. list. 1905. 326. 21.

210697   Parlamentní Svazek: 10 Strana: 0246
Parlamentní kommisse, situace, vláda. Nár. list. 1903. č. 284. 5., 21., č. 163. 4.

210698   Parlando Svazek: 2 Strana: 0498
Parlando, it., mluvené, označuje ve sklad- bách pro zpěv, že slovo jako v recitativu pře- vládá jen s tím rozdílem, že se takt přísně za- chovává, mehr gesprochen als gesungen. S. N.

210699   Parléř Svazek: 9 Strana: 0214
Parléř, e, m. (mistr kamenník), ve sta- vitelství tolik co nyní: stavitel, architekt, sochař i stukatér. Br. Věk. 47.

210700   Párlivý Svazek: 2 Strana: 0498
Párlivý, plný páry, Dampf-. P. dým. D.

210701   Parlosa Svazek: 7 Strana: 0195
Parlosa, y, f., Parlose, ves u Čes. Ka- menice.

210702   Parluh Svazek: 7 Strana: 0195
Parluh, u, m, die stärkste Lauge. Slov. Ssk.

210703   Parma Svazek: 7 Strana: 0195
Parma ryba, die Barbe. Cf. Brm. III. 3. 290, 52.—54. P. na modro vařená, smažená, dušená, s omáčkou hollandskou, marinovaná, v hnědé omáčce. Šp. Číhají naň jako rybář na parmu. Petr Vok. 63. — P., y, m., os. jm Val. Vck.

210704   Parma Svazek: 10 Strana: 0246
Parma, y, f., ryba. Vz Ott. XIX. 244.

210705   Parma, y, parmice, e, parmička Svazek: 2 Strana: 0498
Parma, y, parmice, e, parmička, y, f., z lat. barba, ryba kaprovitá. Kom. J. 16G. P. říčná, barbus fluviatilis; mořská, mullus surmulentus. Schd. II. 498., 502., Frč. 287. Krok. Toho roku (1366.) zjevily se v Čechách parmy ryby, jimž říkali barbelli. Lp. 88. — P., y, f., mě. ve Vlaších. Vz S. N. — Parman, a, m., pl. -né. — Parmský.

210706   Pármandelkrát Svazek: 9 Strana: 0214
Pármandelkrát. Ne jednou, p. to opa- koval. Sá. Kř. u pot. 47.

210707   Parmasán Svazek: 2 Strana: 0498
Parmasán, u, m., vlaský sýr z Parmy v Italii, sýr parmský.

210708   Parmazon Svazek: 7 Strana: 0195
Parmazon, u, m. = parmasan. Pref. Výb. II 1498.

210709   Parména Svazek: 8 Strana: 0568
Parména, y, f. Zlatá zimní p. (renetta). Nár. list. 1896. č. 299. Příl.

210710   Parmenid-es Svazek: 2 Strana: 0498
Parmenid-es, a, m., řec. filosof. Vz S. N.

210711   Parmenion Svazek: 2 Strana: 0498
Parmenion, a, n., vojevůdce macedonský za Filippa a Alexandra. Vz S. N.

210712   Parmice, e Svazek: 9 Strana: 0457
Parmice, e, f., mullus, ryba. Vz Ott. XVII. 863.

210713   Parmovina Svazek: 7 Strana: 0195
Parmovina, y, f. = parmové maso, das Barbenfleisch. Šp.

210714   Párna Svazek: 2 Strana: 0498
Párna, y, f., vrchní lavice v lázni, kde nejparněji (Schwitzbank, f.) aneb káď k ce- zení (Schwitzfass, n.) i sama parní lázeň. Schwitzbad, n. V. Poty v potnicích (párnách) ven se vyluzují. Kom. J. 579. — P., nástěnek, jesle, rebriny dlouhé v ovčínech na píci ovcím, die Krippe. Us.

210715   Parna Svazek: 2 Strana: 0498
Parna = perna.

210716   Parna Svazek: 7 Strana: 1351
Parna, bungarus, had. Ott. IV. 928.

210717   Parná, é Svazek: 8 Strana: 0270
Parná, é, f. = území a potok v Požúnsku. Phľd. XII. 336.

210718   Parnallit Svazek: 7 Strana: 0195
Parnallit, u, m. = meteorit. Vz Osv. 1875. 16.

210719   Parnasije Svazek: 8 Strana: 0270
Parnasije, e, f., rostl. Rudý srnečník se vije zde kol bílé p-je. Slov. Pokr. Mrt. z. 64.

210720   Parnass-us Svazek: 2 Strana: 0498
Parnass-us, a, m., byla hora ve Fokidě. Vz S. N. — Parnaský.

210721   Parnassie Svazek: 10 Strana: 0246
Parnassie, rostl. Vz Tolije.

210722   Parnassista Svazek: 10 Strana: 0644
Parnassista, y, f. = básník. Zvon VI. 122.

210723   Parnassolezec Svazek: 7 Strana: 0195
Parnassolezec, zce, m. = básník. Dk.

210724   Parnatěti Svazek: 7 Strana: 0195
Parnatěti, ěl, ění = v páru se proměňo- vati. Schd.

210725   Parnatosť Svazek: 2 Strana: 0498
Parnatosť, i, f., pára, Dunst, m. — Parnatý, mající páry, dunstig. P. obor, D., místo.

210726   Parnatý Svazek: 10 Strana: 0644
Parnatý vzduch. Zvon V. 93

210727   Parně Svazek: 2 Strana: 0498
Parně, horce, heiss. Jg. — P., ě, f., pírna v stodole, die Banse. Na Mor. oplota. Mřk.

210728   Pární Svazek: 2 Strana: 0498
Pární, Paar-. P. koně, zweispännig Zlob.

210729   Parní Svazek: 7 Strana: 0195
Parní stroj ležatý, stojatý, s pevným nebo houpavým válcem, stabilní, přenosný, Woolfův, vz Šmr. 76., 118., MS. 214, Osv. 1875. 161., Parostroj. P. píšťala, NA. IV. 207., rozdělovatel, ib. 204., 205., ventil, válec, průtok, beran, buchar, dmychadlo, pumpa, zvedák, rozvod, šoupátko, dom, Šmr. 52., 73., 74., 75, 76., 79., 80., 82., 145.. 146., injektor, hlásnice, cihelna, pluh, vazník, Hrm. 20., 25., 31., 95., 105. střelba, -geschütz, Čsk., vařidlo na brambory, Dampf- kartoffelkocher, klobouk (báň, dom, Dampf- dom), mlatidlo, pocení (parou), Šp., motor, Us. Pdl., rypadlo při vodní stavbě k vy- hloubení základů, Stat. př. kn. 1877. 97. Větrní, p. koule, aeolipila. Vz Ott. I. 265

210730   Pární Svazek: 7 Strana: 0195
Pární volové jsou největším štěstím Slo- váka. Koll. St. 25. Vz Párný (dod.).

210731   Parní Svazek: 10 Strana: 0246
Parní stroj. Vz Ott. XIX. 249., KP. X. 266. Parní stroj, dvouválcový, kondensační, ležatý, nástěnný, plnotlaký, rychloběžný, stabilní, stojatý, šoupátkový, výfukový, KP. X. 268. nn, tandemový, trojnásobně slou- čený, pojezdný; sestavováni p. stroje. Ib. 341., 336.

210732   Parní, ne Svazek: 2 Strana: 0498
Parní, ne: pární; pární-krátí á dle ob- doby: skála — skalní, tráva— travní, sláva — slavný, louka — luční, strouha — stružní, chvála — chvalný, vz -ný. Dampf-. Mk. P. beran n. kladivo, elektrika, komora, kotel, lázeň, loď (parník), mlýn, plavba, síla, roura, trouba, Nz., pila, Us., hrnec, Dch. čerpadlo, zřidlo, Ck., hvozd (kde se slad parou suší ovšem nepřímo), Suk, vrat či vrátek, Dampf- haspel, Hř., bělidlo, koule, střelba, prádlo, topeni, vůz (lokomotiv), S. N., žentour, stroj (parostroj, vz Stroj, Železnice), Vys., lázeň (suchá), topidlo, vlak, píst, mouka, lis. Šp. P. plavbu provozovati. J. tr. P. stroje hospo- dářské: kotel, čerpadlo, zahřívadlo (k ohří- vání vody), lokomobily (na železných kolech, na dřevených kolech, s jedním n. s dvěma cylindry), mlátící a čisticí stroj (s dvoj-, troj- násobným dmychadlem:, zvedadlo na slámu, kružní pily, mlýnky na maltu. Šp. — Vz KP. II 402.

210733   Parnice Svazek: 2 Strana: 0498
Parnice, e, f., parní lázeň, Dampfbad, n. D.

210734   Párnice Svazek: 7 Strana: 0195
Párnice, e, f. = parní mlatička. U Li- bunce. JKbc.

210735   Párnice Svazek: 9 Strana: 0214
Párnice, e f. Pude do besedy (k tanci, ale nemá posud žádnej p-ce (ženské ? sobě do páru). Šeb. 66. Sr. Párník.

210736   Párníček Svazek: 7 Strana: 0195
Párníček, čka, m. Hrdlička hledá si p-ka (samečka) Brt N. p. I. 188.

210737   Parník Svazek: 2 Strana: 0498
Parník, u, m., ne: párník. Os. P., komín z hvozdu ve sladovne, dymník, Dampfloch, n. Jg. P. v chlévě, Luftloch. = P., pří- stodolek, pírna, Banse, f. Sych. — P.,pařeniště, Mistbeet, n. — P., parní loď, Dampfboot, n. P. s koly, s turbinou, šroubový. Vz KP. II. 12., 377.; 379.; 14., 377. — P., a, m., ves u Čes. Třebové. PL.

210738   Párník Svazek: 2 Strana: 0498
Párník, u m., etwas paarweises. Kde dva nástinky stojí šikou proti sobě, nazývají se p-ky. Puch.

210739   Párník Svazek: 7 Strana: 0195
Párník = husté jesle s obou stran ovcím přístupné. U Roudn. — P., parnica= ta- nečník, tanečnice do páru. Mor. Brt. D. 246.

210740   1. Parník Svazek: 10 Strana: 0246
1. Parník, u, m. = paroloď. P. cestovní, kolový či kolesový, nákladní, poštovní, re- akční, šroubový nebo s vrtulí, válečný, vlečný. Vz Ott. XIX. 267. P. řetězový. Nár. list. 1903. č. 131. 10.

210741   2. Parník Svazek: 10 Strana: 0246
2. Parník, u, m. = pírna. Mtc. 1902. 6. — P. ve stodole pořízený ku zjednáni průvanu. KP. IX. 412. — P. k odvádění špatného vzduchu a plynů ze stavení. Vz KP. IX. 382.

210742   Parníkový. P Svazek: 10 Strana: 0246
Parníkový. P. spojení. Nár. list. 1904. 175. 13.

210743   Parniny Svazek: 9 Strana: 0457
Parniny, pl., f. = vedřiny. Us. místy. Věst. 1901. 374.

210744   Parno Svazek: 2 Strana: 0498
Parno, a, n., horko sluneční, vedro, Sonnen- hitze, Schwüle, f. V. Psí hvězda vzbuzuje vedro (parno). Kom. J. 38. Jest tam veliké parno. Us. Uhodila veliká parna. Kram. V do- line bývá p. Sych. — Jg.

210745   Parno Svazek: 9 Strana: 0214
Parno. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 230., XIV. C. 1.

210746   Parnohorečný. P Svazek: 10 Strana: 0246
Parnohorečný. P. parnatosť. 1585. Uč. spol. 1902. 25.

210747   Parnosť Svazek: 2 Strana: 0499
Parnosť, i, f., der Dunst, die Dunstigkeit, Parnosti sirkovaté zaníceny jsouce vydávají blýskání. Kom. J. 58.

210748   Parnota Svazek: 2 Strana: 0499
Parnota, y, f., die Schwüle. Dch.

210749   Parny Svazek: 2 Strana: 0499
Parny, dle Dolany, Pohres, ves u Mor. Třebové. PL.

210750   Parný Svazek: 2 Strana: 0499
Parný, lépe než párný, vz -ný; paren, rna, rno. P., paření působící, Dampf-, P. lázeň, stroj, dým. Marek, Troj. P. louka, pole, jež vlhko drží, dampfig. Proto se mu i v suchý rok urodilo, že má pole parné. Us. Dch. — P., horký, schwül, hitzig, heiss. P. počasí. Ros.

210751   Párný Svazek: 2 Strana: 0499
Párný, ein Paar ausmachend. P. nože. Jg.

210752   Parný Svazek: 7 Strana: 0195
Parný = paření působící. P. seč. Vrch — horký. Parný den, léto, poledne, sluníčko, vzduch. Vlč., Stč., Vrch.

210753   Párný Svazek: 7 Strana: 0195
Párný. P. volky. Brt. P. 136. Štyry voly párné. Sš. P. 130. Vz Pární (dod.). — P., ého, m., vrch u Chocomyšle. BPr.

210754   Parný. P Svazek: 8 Strana: 0270
Parný. P. číslo (sudé). Phľd. 1894. 714.

210755   Parob Svazek: 7 Strana: 0195
Parob= jinoch. Mkl. Etym 225, Němc. VIL 14. a j., Sl. ps. 69. Kto že oheň hasič bude, ked tam p-bků nebudze? Koll. Zp. I.17. — P., ein nichtsnutziger Junge, Tauge- nichts. U Místka. Škd — P. = otrok. Hledí naň jako na p-bka. Jrsk.

210756   Parob Svazek: 10 Strana: 0246
Parob, a, parobek, bka, m. Vz Jir. Prove 238.

210757   Parob, a, parobek Svazek: 2 Strana: 0499
Parob, a, parobek, bka, parobeček, čka, m., na Slov. jinoch, mládenec. Hdk. Cf. Ht. Brus 56. — P., otrok. Aj Luděče, ty si parob na paroby králie. Rkk. 11.

210758   Parobciť Svazek: 9 Strana: 0214
Parobciť = mládenčiti. Slov. Zát. Př. 91a. Sr. Parobek. Sbor. slov. II. 123.

210759   Parobej Svazek: 7 Strana: 0195
Parobej, e, m. = parob, neženatý muž. V Mal. Hontu na Slov. Phl'd. VI. 88.

210760   Paróbek Svazek: 8 Strana: 0270
Paróbek, bka, m. — čtverák, šelma. Laš. Brt. D. II. 360.

210761   Paróbek Svazek: 8 Strana: 0270
Paróbek (paroubek), bku, m. = něco po- rubaného. Přer. Brt, D. II. 360.

210762   Parobka Svazek: 9 Strana: 0214
Parobka, y, f. = paruka. U Císařova. Ces. 1. VI. 585.

210763   Parobrod Svazek: 7 Strana: 0195
Parobrod, u, m.= parník, das Dampf- schiff Rk. Neujalo se.

210764   Parobský Svazek: 2 Strana: 0499
Parobský,jinoský,Junggesellen-. Na Slov.

210765   Parobství Svazek: 2 Strana: 0499
Parobství, n., jinošství. D. Na Slov.

210766   Parobstvo Svazek: 7 Strana: 0195
Parobstvo, a, n. = parobství. Sl. sp. 197. — P. = parobci.

210767   Parobšiť Svazek: 8 Strana: 0568
Parobšiť, parobčiť = mládenčiti. Slov. Zátur.

210768   Parobšok Svazek: 7 Strana: 0195
Parobšok, ška, m. = parobek. Vz Va- třiti.

210769   Parodek Svazek: 2 Strana: 0499
Parodek, dku, m., hýže, kyselka, unreife Frucht. Vz Nedozralka. Mor. Sš. Oa. 32., Hý.

210770   Parodie Svazek: 2 Strana: 0499
Parodie, e, f., z řec., posměšné napodobení, ein ernsthaftes ins Lächerliche umgeändertes Gedicht. Nz. P. jest opačení řeči něčí s dů- vtipem a trefným posměchem užívajíc při tom pokud možná slov původních. Vz S. N., KB. 231. Vz Travestie. — Parodista, y, m., dle Despota. — Rk. Vz Mus. 1844. str. 439.

210771   Parodie Svazek: 7 Strana: 0195
Parodie, přepěvka. Cf. Lpř. Baj. aisop. 40.. Jg. Slnosť 157.

210772   Parodisticky Svazek: 7 Strana: 1352
Parodisticky, parodistisch. P. variant písně NZ. I. 33.

210773   Paroemiak Svazek: 7 Strana: 0195
Paroemiak, u, m. = dvojměr katalekti- cký. Dk. Poet. 284.

210774   Paroh Svazek: 7 Strana: 0195
Paroh, vz Ráštep (dod.).

210775   Paroh Svazek: 10 Strana: 0644
Paroh, a, m. = zuřivý divoch. Bzenecko. Čes. 1. XIV. 421.

210776   Paroh, u, parůžek Svazek: 2 Strana: 0499
Paroh, u, parůžek, žku, m., roh z rohu vyrostlý, ratolest rohu, Zinke, f. Parohy, ův, m., pl. P. = celistvé větevnaté a kostěné výrůstky na pahejlích kosti čelní mnohých přežívavcův, které se každoročně svrhují a zase obnovují. Hrbolovité kruhy na kořenu p-hů slovou růže, jednotlivé konce čeli větve výsady. Vz S. N. P. sobí, vz Schd. II. 543. Geweih, Gehörn, n. P. udaňka: lopata. Hořejší díl parohů: koruna. P., žertovně: podávky. P. haluzité, rozvětvené (Jhl.), řídké, krásné a dokonalé, nepravidelné. Šp. Jelen parohy svrhl, shodil; zbraní a ozdobou jelenů jsou parohy. Šp. Jelen parohy rosí, sráží. Kolik má jelen výsad (větví na parozích) ? Šp. P-hy otloukati, očistiti, otírati (stloukati s p-hů mech n. lýčí); p-hy míti (na p-hy vysazeno míti); na p-hy, na vidle napíchnouti. Šp. Jelen krásná parohy nosí. Rkk. 25. — P., vše, co podobno p-hům, Ende, n., Zacken, m. Klobouk s třemi parohy (rohy, konci). P. u svícnu. D.

210777   Paroháč Svazek: 2 Strana: 0499
Paroháč, e, m., parohatý jelen. Šp.

210778   Paroháč Svazek: 7 Strana: 0195
Paroháč = roháč brouk. Mor. Brt.

210779   Paroháč Svazek: 7 Strana: 1352
Paroháč, e, m. = čert. Slád. Brn. 94.

210780   Parohatec Svazek: 10 Strana: 0246
Parohatec, tce, m. = parohatý jelen. Hlk. VI. 81.

210781   Parohatý Svazek: 2 Strana: 0499
Parohatý, vz Ssavci, Paroh, Dvouko- pytník. Geweih tragend. Frč. 380.

210782   Parohlavec Svazek: 7 Strana: 0195
Parohlavec, vce, m. = žabí pulec, die Kaulquappe. Na Hané. Wrch., Knrz.

210783   Parohočlenec Svazek: 7 Strana: 0195
Parohočlenec, nce, m., dorcatoma, brouk. P. žlutorohý, d. flavicornis, drážďanský, d. dresdensis, pýchavkový, d. Bovistae. Kk. Br. 239.

210784   Parohočlenec Svazek: 9 Strana: 0214
Parohočlenec, n??, m., brouk. ?. m?n- delinkový, d. chrysomelinum. Vz Klim. 477.

210785   Parohovati se Svazek: 2 Strana: 0499
Parohovati se = parohy se bíti. Šp.

210786   Parohovitě Svazek: 7 Strana: 0195
Parohovitě, gabelförmig. P. rozvětvený. Us. Pdl.

210787   Parohovitý Svazek: 7 Strana: 0195
Parohovitý, gabelförmig, geweihförmig.

210788   Parohový Svazek: 2 Strana: 0499
Parohový, Geweih-. Jg.

210789   Paroch Svazek: 2 Strana: 0499
Paroch, a, m., z řec., farář, Pfarrer, m. — Parochie, e, f., kolatura, osada křesťanská větší n. menší. P. biskupská i farní (dioecese i fara). S. N. Pfarrei, f. — Parochialní, farní. Rk. P. škola. Kál. Pfarr-.

210790   Parocha Svazek: 7 Strana: 0195
Parocha, y, f.=paruka. Šm., Bern.

210791   Parochár Svazek: 7 Strana: 0195
Parochár atd. = parukář atd. Slov. Bern.

210792   Parochňa Svazek: 7 Strana: 0195
Parochňa, ě, f. = paruka, vlásenka, die Perücke. Mladý ako sa ti ľúbi? Ako p. na lysej hlave. Zbr. Hry 49.

210793   Parochod Svazek: 7 Strana: 0195
Parochod, u, m., Dampfschiff, Dampf- wagen. Šm. Neujalo se.

210794   Parochod Svazek: 9 Strana: 0214
Parochod, u, m. = parník. Pal. Záp. I. 214., Pal. Pam. 360.

210795   Paroj, e Svazek: 2 Strana: 0499
Paroj, e, m., der Jungfernschwarm (o vče- lách). Gl. 224.

210796   Parojek Svazek: 7 Strana: 0195
Parojek, j ku, m. = roj z roje téhož roku. Val. Brt. D. 246.

210797   Parojek Svazek: 8 Strana: 0270
Parojek. Bl. Gr. 345.

210798   Parojem Svazek: 7 Strana: 0195
Parojem, u, m. = vyvýšené místo na parním kotlu, kde se pára zachycuje a sou- střeďuje, der Dampísammler. Hrm 62. Vz Dóm (dod.), Zpr. arch XI. 3. 26.

210799   Parojezd Svazek: 2 Strana: 0499
Parojezd, u, m. = parovůz. Č.

210800   Parojízda Svazek: 7 Strana: 0195
Parojízda, y, f., die Dampftahrr. Šm.

210801   Parojkový Svazek: 2 Strana: 0499
Parojkový vosk, panenský, od nového roje. Jád., Dch. Vz Paroj.

210802   Paroka Svazek: 7 Strana: 0195
Paroka, y, f. = paruka. Koll. IV. 124.

210803   Parokár Svazek: 10 Strana: 0246
Parokár, a, m. = parukář. Slov.

210804   Parokotel Svazek: 7 Strana: 0195
Parokotel, tlu, m. = parní kotel. Paro- kotel s varníky, Siederohrkessel, Howardův pojišťovací, Howardscher Sicherheitsdampf-, s plamenou rourou n. kanonem, Kanonen-. Zpr. arch. VII. 27.

210805   Parokruh Svazek: 2 Strana: 0499
Parokruh, u, m., die Atmosphäre. Rk.

210806   Parola Svazek: 7 Strana: 0195
Parola, y, m. = mluvka. To je starý p.

210807   Parola, y Svazek: 2 Strana: 0499
Parola, y, f., z parabola, propověď, pří- pověď; heslo (jm. nějaké osoby). Vz Pokřik, Heslo. D.e Parole, das Losungswort.

210808   Paroloď Svazek: 2 Strana: 0499
Paroloď, i, f. Vz Parní, Loď.

210809   Parolodn Svazek: 7 Strana: 0195
Parolodní stroj, Dampfschiff-. Kř. 103.

210810   Parom Svazek: 2 Strana: 0499
Parom = hrom. Slov. Kál. P. do tebe! P. ti do duše! C. M. 494.

210811   Parom Svazek: 7 Strana: 0195
Parom. Mkl. Etym. 244 Když Slovák hněvaje se komu zlořečí, aby ho hrom za- bil, říká: Perou tě zabil, trestal, vzal, me- tal, páral, choď do paroma, parom v jej materi, parom ti do srdca, parom do tebe! Koll. Zp. L 407., 7, 6. Kde tam ideš do paroma! Kde si bol u paroma? Na kýho p-ma jest ti to? Ib. I. 407. Kýho paroma's to urobil? Čo ta p. vleče? Idz do p-ma! Rr. MBš — Pozn. Polákům bližší Slováci ku př. ve Špiši, Saraši říkají perun, peron, ostatní častěji parom. Koll Zp. I. 407. Vz Perun — P. = pohanský bůh hromu a blesku. Slov. Slav. Za boha Paroma ne- smela žiadná v dome samotna býť postiel- kyňa. Koll. Zp. I. 5.

210812   Parom Svazek: 7 Strana: 1352
Parom Cf. Mách. 22., 23, Perun.

210813   Parom Svazek: 9 Strana: 0214
Parom, a, m. P. ho oslepil; P. nech ťa zabije; P. po tom; Parom to uchytil; P. v tvojej duši! atd. Vz Zát. Př. 343b.

210814   Paroma Svazek: 2 Strana: 0499
Paroma, y, f., podivení. Na Zlínsku. Brt.

210815   Paromisko, a Svazek: 7 Strana: 0196
Paromisko, a, n. P. po něm! Cf. Parom. Koll. Zp. I. 407. — P. = plán na Slov. Pokr. Pot. 200.

210816   Paromlýn Svazek: 2 Strana: 0499
Paromlýn, u, m. Dampfmühle, f. Rk.

210817   Paromlýnský Svazek: 2 Strana: 0499
Paromlýnský chléb, Dampfmühlbrot. Dch.

210818   Paromlýnský Svazek: 7 Strana: 0196
Paromlýnský, Dampfmühl-. P. mouka, Dampfmehl. Šp.

210819   Paromotrůnný Svazek: 7 Strana: 0196
Paromotrůnný. Klečeti před oltářem p-ných Tater (jež jsou trůnem Paromovým). Koll. Hlas. 150.

210820   Paromovský Svazek: 9 Strana: 0214
Paromovský. P. strela do tebä. Slov. Zát. Př. 259a. Sr. Parom, Paromský.

210821   Paromový Svazek: 7 Strana: 0196
Paromový = hromový. Lpř.

210822   Parom,Param,Baram Svazek: 2 Strana: 0537
Parom,Param,Baram, nejvyšší bůh starých Slovanův, bůh hromů. Slovo toto bylo známo jen Rusům (perun), Polákům (piorun), Slo- vákům (parom) a Polabanům (peren) a zna- menalo všude hrom, Jir. Mus. 1863. 154.143., blesk. Vz Mkl. aL. 177. P. vládl hromem a sesýlal déšť na zem. Vz S. N. Parom pa- noval nad hromem a bleskem. Koll. Horúci Perún do teba uderil. P. ťa ubil na skutku, tam kde si. Mt. S. — Parom, u, m., na Slov. Perunova střela, Donner, m. Koll.

210823   Paromský Svazek: 7 Strana: 0196
Paromský, Paroms-. P. cesta (těžká, zlá), víno (ohnivé). Koll. Zp. I. 407.

210824   Paromův Svazek: 7 Strana: 0196
Paromův, -ova, -ovo. P-va strela (blesk). Koll. Zp. I. 407., II. 5. Žluté průhledné topasy jmenuje lid P-va strela a vypráví o nich, že je v nich blesk uzavřen a kdo takový kámen nosí u sebe, že je chráněn před zlými nemocemi. Němc. Mus. 1889. 867. P. skála = topasová hornina. Slov.

210825   Paron Svazek: 8 Strana: 0568
Paron, a, m. = Perun. Slov. Zátur.

210826   Paronomasie Svazek: 2 Strana: 0499
Paronomasie, e, f., z řec, hra ve slovech. Rk. Vz Zk. Ml. II. str. 173.; Mk. Ml. 295. P., annominatio. spojitosť dvou nebo více slov od téhož kmene odvozených v jedné větě. Růže růžová, ráno ranné, pravda prav- divá. Zpěv. Plovmo plovou. Vz více v KB. 233. P., stejnozvučí. Sš. I. 336.

210827   Paronomasie Svazek: 7 Strana: 0196
Paronomasie. Cf. Vor. St. 57., Brt. N. p. III. str. CXXI.

210828   Paropa Svazek: 2 Strana: 0499
Paropa, y, f., die Perücke. U Ostrav. Mtl.

210829   Paropamis-us Svazek: 2 Strana: 0499
Paropamis-us, a, m., pohoří v Afghani- stáne a vých. Persii. Vz S. N.

210830   Paroplavba Svazek: 2 Strana: 0499
Paroplavba, y, f., Dampffahrt, f. Rk.

210831   Paroplavba Svazek: 10 Strana: 0246
Paroplavba, y, f. Vz Ott. XIX. 269.

210832   Paroplavební Svazek: 7 Strana: 0196
Paroplavební, Dampfschiffahrts-. Paro- plavební společnosť, přívoz. S. N. XI. 74.

210833   Paroplavební Svazek: 8 Strana: 0270
Paroplavební. P. spojení. Fait. 35.

210834   Paroplavní Svazek: 7 Strana: 0196
Paroplavní = paroplavební. Šm.

210835   Paroprázdný Svazek: 7 Strana: 0196
Paroprázdný, dampfleer. Šp.

210836   Paroprostor Svazek: 7 Strana: 0196
Paroprostor, u, m., der Dampfraum.

210837   Paroproudní Svazek: 7 Strana: 0196
Paroproudní pumpa. Zpr. arch. XI. 3. 26.

210838   Parorychlý Svazek: 2 Strana: 0499
Parorychlý, dampfschnell. Rk.

210839   Parosloví Svazek: 7 Strana: 0196
Parosloví, n., die Atmologie. Tpl.

210840   Parosť Svazek: 2 Strana: 0499
Parosť, i, f., porostlina. Jir. Čít. pro 1. tř.

210841   Parost Svazek: 7 Strana: 0196
Parost, u, m. = novorost. Čs. lék. P. chrustný, enchondroma, vyrostlina na těle. S. N. XI. 400.

210842   Parostlina Svazek: 2 Strana: 0499
Parostlina, y, f.=porostlina, Gestrüppe, n. O.

210843   Parostroj Svazek: 2 Strana: 0499
Parostroj, e, m., parní stroj. P. s husti- čem (Condensations-Dampfmaschine), p. vele- tlačný, malotlačný, s nízkým (vysokým) tla- kem, o nízkém (o vysokém) tlaku. Nz. Vz KP. I. 92., 351.

210844   Parostroj Svazek: 7 Strana: 0196
Parostroj. Dle Brs. 2. vd. 231. lépe: parní stroj P. hornický, Zpr. arch. VII. 54., s přetržkou, NA, IV. 209., ležatý, ná- stěnný, Wanddampf-, Krost, lodní, Corlissův, Hrm. 91., 93., kývavý, oscillirend, otáčecí, rotirend, přenosný, transportabl, stojatý, vertikal. Šp. Cf. Schd. I. 107.—110.

210845   Parostrojek Svazek: 8 Strana: 0270
Parostrojek, jku, m., zdrobn. parostroj. Am. Orb. 32.

210846   Parostrojný Svazek: 2 Strana: 0499
Parostrojný. P. pivovar, Dampfbetriebs- bräuhaus. Dch.

210847   Parostřel, u Svazek: 7 Strana: 0196
Parostřel, u, m., das Dampfgeschütz. Rk.

210848   Parošiti Svazek: 2 Strana: 0499
Parošiti, il, ení, sich beschäftigen, ge- schäftig sein, passein. Mor. Tpl.

210849   Parošivý Svazek: 2 Strana: 0499
Parošivý, geschäftig. Na Mor. Tpl.

210850   Parot-is, idy Svazek: 7 Strana: 0196
Parot-is, idy, f., řec. = příušnice. Čs. lék.

210851   Parotryskový Svazek: 8 Strana: 0270
Parotryskový. P. dmychadlo, Dampfstrahl- gebläse, n. Ott, VII. 696.

210852   Paroturbinový. P Svazek: 10 Strana: 0246
Paroturbinový. P. mlékárna. Nár. list. 1903. č. 136. 9.

210853   Paroubek Svazek: 2 Strana: 0499
Paroubek, vz Parub.

210854   Paroubek Svazek: 7 Strana: 0196
Paroubek. P-kové = nadávka sedlákům. U Králova Městce. Psčk. — P. Jiří Václ., 1691.—1778., missionář. Jg. H. 1. 607., Jir. Ruk. 81., Rk. Sl. — P. Václ. Vitalis, mis- sionář, nar. 1737. Jir. Ruk. 82., Rk. Sl. — Cf. Sdl. Hr. V. 27.

210855   Paroubek Svazek: 8 Strana: 0270
Paroubek, vz Paróbek (3. dod.).

210856   Paroubek Svazek: 9 Strana: 0214
Paroubek Ot. a j. Sr. Jub. XXIII.

210857   Paroucí nemoc Svazek: 7 Strana: 0196
Paroucí nemoc = padoucí. Us. Nov., Fč.

210858   Parous Svazek: 2 Strana: 0499
Parous, u, m., parousek, sku,m., die Tatze. Vezmi holuba za p-sy. Jg.

210859   Parousatý Svazek: 2 Strana: 0499
Parousatý, behost (o drůbeži). Rk.

210860   Parousek Svazek: 7 Strana: 0196
Parousek = stružek česneku. U Plzně. Kšť.

210861   Paroustev Svazek: 7 Strana: 0196
Paroustev, stve, f. = nějaká ryba. Sdl. Hr. VIL 11.

210862   Paroustev Svazek: 10 Strana: 0644
Paroustev, stve, f. = podhouště, ryba. Rgl.

210863   Parov Svazek: 7 Strana: 0196
Parov, u, m. =? Slov. Či dakde skrytý sám bol v parovách?; Tam západ krvo- růžový pozlatil stepy, jarky, p-vy. Orl. X. 45., 47.

210864   Parovák Svazek: 7 Strana: 0196
Parovák, u, m. = parový kotel. Škd.

210865   Párování Svazek: 2 Strana: 0499
Párování, n., die Paarung. Jg.

210866   Parovar Svazek: 2 Strana: 0499
Parovar, u, m. Dampfsiedmaschine, f. P. na kávu. Rk.

210867   Parovarný Svazek: 2 Strana: 0499
Parovarný, Dampf sud-. P. příprava.Techn.

210868   Parovati Svazek: 2 Strana: 0499
Parovati, Luftzug haben, ziehen. Zavři okno, neb tu paruje. Ve Slez. Tč.

210869   Párovati Svazek: 2 Strana: 0499
Párovati, do páru klásti, dělati, paaren. — co: rukavice, kože. Rohn.

210870   Párovati Svazek: 7 Strana: 0196
Párovati nádobí, ku př. hrnce při su- šení nebo vypalování = klásti jeden na druhý tak, aby kraje kladly se na kraje. Vchř.

210871   Parovec Svazek: 2 Strana: 0499
Parovec, vce, m., kyselá polévka z paru chlebového, Sauer-, Gährsuppe. Na Slov. Plk.

210872   Parovec Svazek: 7 Strana: 0196
Parovec Pokr. Pot. I. 109., Sb. sl. ps. I. 202.

210873   Párovec Svazek: 9 Strana: 0214
Párovec, vce, m. = bochníček z posledního těsta. Červená u Písku. Kub. 155.

210874   Párovica Svazek: 8 Strana: 0270
Párovica, e, f. = opálka pro dra koně. Brt. D. II. 356.

210875   Párovice Svazek: 9 Strana: 0214
Párovice, e, f. Vz Jednokoňka.

210876   Párovitý. P Svazek: 10 Strana: 0246
Párovitý. P. mlha. Stan. III. 156.

210877   Párovka Svazek: 2 Strana: 0499
Párovka, y, f., dvě kulaté žemle po- hromadě ve způsobe osmičky, die Doppel- semmel. Us. Dch.

210878   Párovka Svazek: 7 Strana: 0196
Párovka, y, f, das Paarholz. Sl. les.

210879   Párovka Svazek: 9 Strana: 0214
Párovka, y, f. = dva hrnce uchy spojené (v nich se nosí oběd na pole). Us. Kub. 155.

210880   Parovlečný Svazek: 7 Strana: 0196
Parovlečný, Schleppdampf-. P. člun. Šm.

210881   Párovnice Svazek: 7 Strana: 0196
Párovnice, e, f. K této pokryvce ne- máme p-ce (druhé). U Kojetína. Wrch.

210882   Parovník Svazek: 2 Strana: 0499
Parovník, a, m. P. poletuchový, petaurus taguanoides, ssavec tokoun. Frč. 372.

210883   Parovník Svazek: 7 Strana: 0196
Parovník. Cf. Brm. I. 2. 587.—590.

210884   Párovník Svazek: 7 Strana: 1352
Párovník, u, m. = otvor na páru Mor. Šd.

210885   Parovod Svazek: 2 Strana: 0499
Parovod, u, m., die Dampfleitung. Bc.

210886   Parovodný Svazek: 7 Strana: 0196
Parovodný, Dampfleitungs-. P. roura. Zpr. arch. VIII. 89., Hrm. 32.

210887   Parovůdce Svazek: 7 Strana: 0196
Parovůdce, e, m., der Locomotivführer. NA. IV. 200

210888   Parovůz Svazek: 2 Strana: 0499
Parovůz, gt. parovozu, m., die Lokomo- tive, rus. Hr.

210889   Parovůz Svazek: 10 Strana: 0246
Parovůz, gt. parovozu, m. = parní auto- mobil, Jind. 4.

210890   Parový Svazek: 2 Strana: 0499
Parový, Dampf-. P. stroj, Dampfmaschine. Světoz.

210891   Párový Svazek: 2 Strana: 0499
Párový, do páru, paar. To je kůň p. (z páru).

210892   Párový Svazek: 7 Strana: 0196
Párový rým, Dk. Poet. 416., skupenství. Rm. 8.

210893   Parovzdušný Svazek: 9 Strana: 0214
Parovzdušný. P. topení. Us.

210894   Paroxysm-us Svazek: 2 Strana: 0499
Paroxysm-us, u, m., řec, záchvat v cho- robách nervových atd. S. N.

210895   Paroxyton-on Svazek: 2 Strana: 0499
Paroxyton-on, a, m., slovo s ostrým pří- zvukem na předposlední slabice: q>í(io). V pol- štině jsou všecka slova p-na. S. N.

210896   Paroxytonovati Svazek: 8 Strana: 0270
Paroxytonovati slovo. List. fil. 1895. 75.

210897   Parozdvižný Svazek: 7 Strana: 0196
Parozdvižný, dampfhebend. P. čerpadlo. Wld.

210898   Pározub Svazek: 7 Strana: 0196
Pározub, u, m., didymodon. der Zwil- lingszahn, mech. Vz Rstp. 1811., Let. Mt. S. VIII. 1. 13.

210899   Parožatka, y Svazek: 2 Strana: 0499
Parožatka, y, f., daphnia, žabronožec. Krok.

210900   Parožek, ?růžek Svazek: 2 Strana: 0499
Parožek, ?růžek, žku, m., malý paroh, kleine Stange. Sp. P-ky u svícnu, Arme, m.

210901   Paroženka Svazek: 2 Strana: 0499
Paroženka, y, f., kerone, prvok. Krok.

210902   Paroží, n Svazek: 2 Strana: 0499
Paroží, n., das Geweihe. Rk.

210903   Parožina Svazek: 7 Strana: 0196
Parožina, y, f., vz Ráštep (dod.).

210904   Parožisko, a Svazek: 7 Strana: 0196
Parožisko, a, n. = veliký n. nehezký paroh.

210905   Parožitec Svazek: 2 Strana: 0500
Parožitec, tce, m., eulophus, hmyz. Krok.

210906   Parožiti Svazek: 2 Strana: 0500
Parožiti, il, ení, parohy dostávati, ver- strecken. D., Rk.

210907   Parožka Svazek: 7 Strana: 0196
Parožka, y, f. = temna zubatá, fedia dentata, rostl. Vz Slb. 479.

210908   Parožkový Svazek: 2 Strana: 0500
Parožkový, s parožky. P. svícen, Arm- leuchter. Jg.

210909   Parožnatec Svazek: 2 Strana: 0500
Parožnatec, tce, m. = parožnatka. Rostl.

210910   Parožnatka Svazek: 2 Strana: 0500
Parožnatka, y, f., rostl., chara, Arm- leuchter, Kk. 83., Schd. II. 255. Pferde- schweif, Katzenzagel, m. Rk.

210911   Parožnatka Svazek: 7 Strana: 0196
Parožnatka. Cf. Rstp. 1827., Slb. 84., Čl. Kv. 394., Rosc. 59.

210912   Parožnatkovitý Svazek: 7 Strana: 0196
Parožnatkovitý. P. rostliny, charae: parožnatec. Rstp. 1826., Slb. 84., Rst. 460.

210913   Parožnatky Svazek: 10 Strana: 0246
Parožnatky, f., characeae, rostl. Vz Ott. XIX. 272.

210914   Parožnatý Svazek: 2 Strana: 0500
Parožnatý, zackig. P. svícen. Vz Parož- kový.

210915   Parožné Svazek: 2 Strana: 0500
Parožné, ého, n. Vz Ocasné.

210916   Parožné Svazek: 7 Strana: 1352
Parožné. Arch. X. 213.

210917   Parožný Svazek: 2 Strana: 0500
Parožný, geweihig, mit Geweihen ver- sehen, Horn-. Dch.

210918   Parquet Svazek: 2 Strana: 0500
Parquet, vz Parket.

210919   Párrazy Svazek: 7 Strana: 0196
Párrazy = několikkrát, einigemal. Za- skočil p. a už jich dohonil. Dbš. Sl. pov. I. 314.

210920   Parrhasi-o Svazek: 2 Strana: 0500
Parrhasi-os, a, m., malíř řecký.

210921   Parrhasia Svazek: 2 Strana: 0500
Parrhasia, e, f., mě. v Arkadii. — Farr- haský.

210922   Parsonka Svazek: 2 Strana: 0500
Parsonka, y, f., parsonia. Rostl.

210923   Parsové Svazek: 7 Strana: 1352
Parsové, potomci starých Peršanův.

210924   Parsum Svazek: 7 Strana: 0196
Parsum, u, m., Physiognomie, Gesichts- züge. Slov. Bern.

210925   Parsumní Svazek: 7 Strana: 0196
Parsumní, Physiognomie-. Slov. Bern.

210926   Parsumník, a Svazek: 7 Strana: 0196
Parsumník, a, m , Physiognomist. Slov. Bern.

210927   Parsůn Svazek: 2 Strana: 0500
Parsůn, u, m., z lat. persona, tvářnosť, Gesichtsbildung, f. Na Slov. Plk.

210928   Parsůn Svazek: 8 Strana: 0270
Parsůn oprav v: parsún. Akoby ani nie na ľudský p. stvorený. Slov. Čes. 1. V. 175.

210929   Part Svazek: 2 Strana: 0500
Part, u, m., z lat. pars, částka, díl, po- díl, Theil, Antheil, m.

210930   Part Svazek: 7 Strana: 0196
Part, u, m. = podíl hudebníků ze hry. Čce. Tkč.

210931   Part Svazek: 9 Strana: 0214
Part, u, m. Hráti z partů (z partesů). Chorv. 103.

210932   Part Svazek: 10 Strana: 0644
Part, u, m. = 1/30 modellu ve stavitel- ství truhlářském. KP. XI. 80.

210933   Parta Svazek: 2 Strana: 0500
Parta, y, f., spolek, strana, Parthei, vz Partaj. Je z naší party. Us. Ptr.

210934   Párta Svazek: 2 Strana: 0500
Párta, y, f., ozdoba, kterou nosí na hla- vách děvčata, ein Kopfputz. Na Slov. Hdk., Koll.

210935   Párta Svazek: 7 Strana: 0196
Párta, oprav v: parta. Cf. Mkl. Etym. 232. P. čili koruna na hlavě byla původně snad jen závoj z plátna, obvinutí hlavy. Koll. Zp. I. 441. P. = náčelka, tři palce vysoká, zlatem vyšitá, uvázaná do zadu, kde je veliká růže ze stužek. Nevěsty mají na ní ještě zelený věnec. Němc. III. 264., IV. 397., VII. 274. Na jihových. Mor. = pentle korály posázená Brt. Ráda by už ráda čtrnáct rokov bola, aby som chodila s partou do kostela. Koll. Zp. I. 125. Do party zavitá. Bl. Ps. 27. Aby mým dievkam jak vydaným, tak též v partě zůstavajícej platili. Sl. let. V. 163. Či tamo chceš, kde věčná zima trůní z demantů ledných partou bleskotavou? Čch. Sl. 35. — Dbš. Sl. pov. II. 33., Sl. spv. I. 28.

210936   Parta Svazek: 8 Strana: 0568
Parta. Zevrubný popis vz ve Sbor. slov. I. 37.

210937   Parta Svazek: 9 Strana: 0214
Parta. Úsloví vz Zát. Př. 343b. P. v ha- mrech = železo na porisku bakyně. Sbor. slov. IV. 36.

210938   Parta Svazek: 9 Strana: 0457
Parta, y, f. = oddělení dělníků. Semer. 80.

210939   Parta, cť Svazek: 8 Strana: 0270
Parta, cť. Gánka (3. dod.). V párte anjel, čert v čepci. Slov.

210940   Partáč Svazek: 2 Strana: 0500
Partáč, e, m., hladidlo zednické, dlouhé, úzké, der Reiber. Us.

210941   Partafír Svazek: 10 Strana: 0246
Partafír, a, m., z něm. Partheiführer. Rais. Lep. 30., Us.

210942   Partaj Svazek: 2 Strana: 0500
Partaj, e, f., něm. Parthei, strana (ve při). Rk. — P., nájemník, Hausparthei, f. Mřk.

210943   Partaj Svazek: 7 Strana: 1352
Partaj, e, f. = futer, sníh větrem hnaný. To je dnes p. U Kr. Hrad Kšť.

210944   Partajník Svazek: 7 Strana: 0196
Partajník, a, m. = člen partaje, roty, oddílu vojenského. Mus. 1888. 280.

210945   Partán Svazek: 7 Strana: 0196
Partán, u, m. = hvězdovka větší, astrantia, die Stränze, rostl. Vz Slb. 581.

210946   Partaz Svazek: 2 Strana: 0500
Partazána, y, f., z roman., vz Mz. str. 271., druh helebarty. Tyčka 6—8 střevíců (2—2 1/2 metru) dlouhá, dřevěná s dlouhým a širokým hrotem a často i se sekerkovitým přídavkem, podobná halapartne. S. N. Die Partisane. Vz Gl. 223.

210947   Parte, n Svazek: 2 Strana: 0500
Parte, n., der Partezettel, pohřební (úmrtní) list. Rk.

210948   Partecedule Svazek: 10 Strana: 0644
Partecedule, e, f. = úmrtní lístek. Zaslána mi p. Tk. Pam. II. 477.

210949   Partek Svazek: 2 Strana: 0500
Partek, tku, m., kousek, Stück, n., Theil, m. Ježto jim partekové chleba žádni jsou (žákům). Pal. IV. I. 474. (Chč.).

210950   Partek Svazek: 9 Strana: 0214
Partek, rtku, m. = plátěná plachta do deště a chumelice. Mus. slov. I. 68.

210951   Parték Svazek: 9 Strana: 0214
Parték, u, m. = kus. Ukrojil si p. (kus chleba). Ezop. 27. Partékové chleba sú jim žádni. Chč. S. L 245.

210952   Partéka Svazek: 7 Strana: 0196
Partéka. Výb. II. 754. Rozum drahá p. Slov. Orl. IX. 247.

210953   Partéka Svazek: 9 Strana: 0214
Partéka = nadávka učitelům i žákům, že dostávali z toho, co vyžebrali, po díle (pars). Vz Wtr. Part. 393. — P. = partek.

210954   Partéka, partýka Svazek: 2 Strana: 0500
Partéka, partýka, y, f. = krajíc, úkruch, zastr. Jir. (V.). Není p. tak sucha. Žk. 84. Vz Partika.

210955   Parterre Svazek: 2 Strana: 0500
Parterre (parter, z fr.), přízemí, pozemí, Erdgeschoss, n. Rk.

210956   Parterre Svazek: 7 Strana: 0196
Parterre (parter), u, m. = zadní čásť hlediště v přízemí divadelním. Mlt.

210957   Partes Svazek: 2 Strana: 0500
Partes, u, m., partýska, y, f., partesy, pl., rozepsané jednotlivé hlasy kusu hudeb- ního. S. N. Noten, f. Hráti z partesů, z par- týsky. Us. — Jg.

210958   Partesy Svazek: 8 Strana: 0270
Partesy. Mluví jako z p-sň (jako kronika). Nov. Př. 613.

210959   Partesy Svazek: 10 Strana: 0246
Partesy, pl., m. Jde mu řemeslo jako z p-sů (dobře). Rizn. 173.

210960   Partét Svazek: 7 Strana: 0196
Partét, u, m., vz Partika. Dač.

210961   Partéta Svazek: 7 Strana: 0196
Partéta, vz Partika.

210962   Partéta Svazek: 9 Strana: 0214
Partéta v II. 500. za Partek polož tam za: Partes. Dač. L 182.

210963   Parthen-on Svazek: 2 Strana: 0500
Parthen-on, a, n., slavný chrám Atheny Panny na Akropoli athenské. Vz S. N.. KP. I. 120.

210964   Partheni-on Svazek: 2 Strana: 0500
Partheni-on, a, n., mě. v Asii a v Ře- cku. — P., v starověku západní předhoří taurského Cheronesa. Vz S. N.

210965   Parthenop-e Svazek: 2 Strana: 0500
Parthenop-e, y, f., staré jméno Neapole. — P., milenka Herakleova. — P., 11. aste- roid. Vz S. N.

210966   Parthové Svazek: 2 Strana: 0500
Parthové, obyvatelé Parthie v západ. Asii. Vz S. N. — Parthský. P. národ v Asii.

210967   Partialní Svazek: 2 Strana: 0500
Partialní, z lat. partialis, částečný, theil- weise, partiell, Theil-. Rk.

210968   Partica Svazek: 8 Strana: 0270
Partica, e, f. = střecha. Klobouk so ši- rokou p-cou. Phľd. 1894. 451. — NZ. III, 399., 400. Cf. Parta,

210969   Partice Svazek: 2 Strana: 0500
Partice, e, f., ku př. na klobouku, střecha. Na Slov. Koll.

210970   Partice Svazek: 7 Strana: 0196
Partice. Koll. St. 63. Kým nosieval klo- búk s širokou p-cou. Čjk. 50.

210971   Participace Svazek: 2 Strana: 0500
Participace, e, f., z lat., podíl, podílem, Participation, Theilnahme. Rk. Vz S. N.

210972   Participant Svazek: 7 Strana: 0196
Participant, a, m., z lat. = podílník, účastník, der Theilnehmer an einem Unter- nehmen. Šd.

210973   Participialní Svazek: 7 Strana: 0196
Participialní, Participial-. P. vazba, Kos. Ol. 72., Vm. 55., 58., souvětí. Mus. 1880. 139.

210974   Participium Svazek: 2 Strana: 0500
Participium, vz Příčestí.

210975   Participium latinské Svazek: 2 Strana: 1011
Participium latinské jak se překládá do češtiny? Příznak vyjádřený participiem může při osobě nebo věci, při které jest, býti buď a) vlastností trvalou, bytnou, nebo b) nahodilou. Ad a): v češtině klademe pře- chodník určitý : laudans — chválící, laudatus = pochválený. Ad b) v češtině klademe přechodník neurčitý: laudans = chvále, lau- datus = pochválen (jsa, byv). Ad. a) Parti- cipium označující stálou vlastnosť lze roz- vésti na včtu přívlastkovou, uvedenou slovci vztažnými. Ad. b). Táhne-li se ku jménu vyjádřenému uěkterým z pádů nepřímých, vynahrazuje se v češtině tvary přechodníku určitého. Curiovi u krbu sedícímu Samnitové zlato přinesli. Můžeme-li participia přeložiti přechodníkem neurčitým, nevykládejme jich dle německého způsobu 1) abstraktnými jmény podstatnými. Socratis morti illacrimari soleo Platonem legens: oplakávám smrť Sokratovu čta Platona, nikoli: při čtení Platona. Ista quidem jam diu exspectans non audeo tamen flagitare. Již dlouho očekávaje přece ne- osměluji se za to prositi, nikoli: přes mé dlouhé očekáváni, nebo: vzdor mému oče- kávání. — 2) Participia zápornými slovci non, nihil opatřená převádí Němec slovci: ohne zu, ohne dass, táhnou-li se k podmětu hlavní věty. My nesmíme dle něho anižby užívati, nýbrž přechodníku. Sapientis est nihil contra mores, leges, institnta facientem habere rationem rei familiaris. Na moudrého se sluší, aby nejednaje v ničem proti mravům, zákonům a řádům svého statku si hleděl, nikoli: anižby nejednal. Vz Ohne dass. — Participium se někdy překládá substantivem. Epaminondas imperantem patriam Lacedae- moniis relinquebat, quam acceperat servi- entem. Epaminondas zůstavil svou vlasť pa- novnici (v panování) nad Lacedaemoňany, již převzal v podruží jsoucí (jako podru- hyni). Ante urbem conditam, před založením města. Post Christum natum, po narození Krista pána. Tarquinio regnante Romam venit, za panování Tiberiova do Říma přišel. Natura duce, z návodu přírody. Cicerone consule, za konsulství Ciceronova. Hanni- bale vivo, za živobytí Hannibalova. Sereno coelo, za jasného počasí. — Participium se také překládá větami vedlejšími časovými, příčinnými, podmínečnými, připouštěcími. Dione Syracusis interfecto Dionysius rursus Syracusarum potitus est. Když Dio v Syra- kusách zavražděn byl, Dionysius opět Sy- rakus se zmocnil. — Absolutní ablatio partic. praesentis lze, jak jsme již pravili, přeložiti substantivem nebo větou vedlejší. Absolutní ablativ partic. perft. lze vyložiti substantivem, větou vedlejší aneb spadá-li děj věty hlavní v obor minulosti nebo přítomnosti, přechod- níkem minulým, nebo spadá-li děj slovesa věty hlavní do oboru budoucnosti, přechod- níkem budoucím rodu činného. Pompejus captis Hierosolymis ex illo fano nihil attigit P. dobyv Jerusalema z chrámu onoho zná- mého ničeho nevzal. Timet, ne rebus suis amissis sit miser. Obává se, že bude ne- šťastným a bídným pozbuda svého jmění. — Partc. fut. act. překládá se infinitivem s časoslovy míti, hodlati, chtíti. Me ames oportet, si veri amici futuri sumus. Musíš mne milovati, máme-li pravými přátely býti Bellum scripturus sum quod p. R. cum Ju- gurtha gessit. Chci, hodlám psáti atd. Kos.

210976   Participovati Svazek: 2 Strana: 0500
Participovati, míti podíl v něčem, par- ticipiren, Antheil haben, Theil nehmen. Rk.

210977   Particulier Svazek: 2 Strana: 0500
Particulier, a, m., fr. (partikylié),muž, který bez úřadu a živnosti ze svého jmění žije. S. N. Privatmann, Rentier, m.

210978   Partička Svazek: 7 Strana: 0196
Partička, vz Partika.

210979   Partičky Svazek: 10 Strana: 0644
Partičky. Šelma p-cká (nadávka). 1605. Listář 74.

210980   Partie Svazek: 2 Strana: 0500
Partie, e, f., z fr. a to z lat., díl, část (zboží, malby etc.), Theil, m., Stück, n.; pro- cházka n. projížďka na venek, Spaziergang, -fahrt; ukol, úloha (v dramatu, ve zpěvu, v opeře) ; v obchodu; partie, díl, podíl, účet (jednotlivá konta v knize); někomu účet (eine Parthie) v hlavní knize otevříti, Nz.; společnost, spojení, sňatek (Heirath); celá hra k. př. na biliardu. S. N.

210981   Partieka Svazek: 9 Strana: 0214
Partieka, y, f. = tovar. Slov. Zát. Př. 107a.

210982   Partika, partéka, partýka, partýta, partička, partita, partéta Svazek: 2 Strana: 0500
Partika, partéka, partýka, partýta, partička, partita, partéta, y, f., partyt, u, m., z lat. pars, partita. — P. — das Par- tiren, die Partiterei i. e. die Theilnahme am Verbrechen wider das Eigenthum. Pro se- dláni a partéty. Mus. 1828. III. 29. — V. kal. — P. = díl, kus. Theil, m. Dílů, kusů, partik nadělati. V. Partýka, krajíc chleba. V. Vz Partéka. — P., na Slov. koupě, Waare. — P., šizení, postranní nedovolený obchod ze zisku udělaný, podvod, Ränke, Hinterlist, f., der Betrug. V. Není službičky, aby ne- bylo partičky. Us., Č. M. 363. Ten člověk je sama p. Us. Hý. Praktykami a partýtami. V. Partitův a lichev se dopouští. Štelc. — P., y, m., partykář. Ms. 1619. Der Betrüger. — P., chudý žák, že od partek živ bývá. Výb. I. 946. — Vz Partéka.

210983   Partikál Svazek: 2 Strana: 0500
Partikál, u, m., z lat. crocotula, z toho kortukál a z toho p.= krinolina. Štelc. K tomu měli p. ve způsob formy od zvonu, na němž sukně ležela divně premovaná. Mus. 1864. 21. Vz Kortukál, Gl., KP. I. 41.

210984   Partikál Svazek: 10 Strana: 0246
Partikál, portukál, kortukál = zvonovitá tuhá forma ženské spodnice na způsob po- zdější krinoliny. Ott. XIX. 280.

210985   Partikovati Svazek: 2 Strana: 0500
Partikovati, šiditi. -- čím: lichvou. Štelc. Partiren, betrügen.

210986   Partikula Svazek: 2 Strana: 0500
Partikula, y, f., z lat., dílek, částice (v mluvnici), úhrný výraz pro předložky, spojky a příslovce, čili vůbec pro nesklonné části řeči, kromě citoslovcí. Vz S. N. Par- tikel, f. — Partikulař, e, m., vz Portáš. —

210987   Partikularism-us Svazek: 2 Strana: 0500
Partikularism-us, u, m., sobectví, zvlášt- nosť. Vz S. N. — P., obmezení, obmezenosť. Sš. Sk. 2. (obmezení židovské). — Parti- kularní, částečný, soukromý, particulär, einzeln, besonders, theilweise, abgesondert. — Partikulír, a, m., soukromník, kdo bez úřadu a živnosti žije ze svého jmění, z fr. particulier (partikylié).

210988   Partikularistický Svazek: 7 Strana: 0196
Partikularistický, partikularistisch. Šmb.

210989   Partikularní Svazek: 7 Strana: 0196
Partikularní lidé. S vojskem císařským přibyli zároveň do města (Jiudř. Hradce) plnomocníci páně Slavatovi, načež nastalo zatýkání a vyslýchání lidí p-ních t. j. z po- vstání buď nařčenych neb usvědčených. Orth. Nástin dějin J. Hradce.

210990   Partikulární Svazek: 9 Strana: 0214
Partikulární škola = latinská, v níž se učilo jen některým předmětům universitním, naproti universitě, která byla studium ge- nerale. Wtr. Part. 24.

210991   Partikularní Svazek: 10 Strana: 0246
Partikularní = částečný, zvláštní. Školy ty byly dílem trivialní čili p-ní, dílem měst- ské. Dolen. Pr. 473. Vz Trivialní.

210992   Partisana Svazek: 7 Strana: 1352
Partisana, vz Partyzána. Mus 1893. 74.

210993   Partisana Svazek: 8 Strana: 0270
Partisana = sudlice n. oštěp s ušima, bo- dák, který měl na dolejším konci železa dvě uši, dva háky, dvě ramena; P. = sudlice, je- jíž dlouhý nůž má při dolejším konci dva háky, dvě ramena bud' nahoru vztyčená, bud' dolů skloněná, bud' vodorovně položená. Wtr. Krj. I. 277., 615., 617.

210994   Partita Svazek: 2 Strana: 0500
Partita, vz Partika.

210995   Partitářství Svazek: 7 Strana: 0197
Partitářství, n. Vz Partika — šizení atd. Pož. 317.

210996   Partitio Svazek: 2 Strana: 0500
Partitio, lat., dělení v částky, Partition, Theilung, Eintheilung, f.

210997   Partitio Svazek: 7 Strana: 0197
Partitio. Vz Jg. Slnosť 162.

210998   Partitivní Svazek: 2 Strana: 0500
Partitivní, z lat., oddělovací, rozdělo- vací, podílný, Theilungs-. — Partitiv-um, a, n., dělicí (slovo), das Theilungswort. Rk.

210999   Partitný Svazek: 2 Strana: 0500
Partitný, partykářský, Partirer-, betrüge- risch. Štelc.

211000   Partitura Svazek: 2 Strana: 0500
Partitura, y, f., kniha hlasů hudebních n. zpěvních. Rk. P. =- noty psané pro ně- kolik nástrojů n. zpěvních hlasů se zvláštní liniovou soustavou pro každý hlas, rozděle- nou podlé taktů nad sebou stojících. Hd. P., přehled všech hlasů hudební skladby. Vz S. N. Notenbuch, n., Partitur, f. Čtení, hráni z p-ry. Hd.