274001   Repotiti Svazek: 3 Strana: 0055
Repotiti, il, cen, cení = velmi hlasitě mluviti, sehr laut reden. — co. Co pořád repotíš? Ve vých. Čech. Všk. Cf. Repotati.

274002   Repouch Svazek: 3 Strana: 0055
Repouch, a, m., neupravený, surový člověk, rapák, ein vierschrötiger, grober Bengel. Us. na mor. Drahansku. Hý. Cf. Repovec.

274003   Repouch Svazek: 8 Strana: 0338
Repouch m. rapouch. V Krkonš. Gb. H. ml.I. 122.

274004   Repraesentace Svazek: 3 Strana: 0055
Repraesentace, e, f., z lat., zastoupení, zastupování někoho; zastupitelstvo, ku př. obecní, die Stellvertretung. Vz S. N.

274005   Repraesentace Svazek: 7 Strana: 0572
Repraesentace také = podání zprávy, výklad, Vorstellung. Dhn. exc.

274006   Repraesentační Svazek: 3 Strana: 0055
Repraesentační, Repräsentations-. R. systém. Vz S. N.

274007   Repraesentant Svazek: 3 Strana: 0055
Repraesentant, a, m., zástupce ku př. národní, der Stellvertreter.

274008   Repraesentativní Svazek: 10 Strana: 0659
Repraesentativní místnosť. Us.

274009   Repraesentovati koho Svazek: 3 Strana: 0055
Repraesentovati koho = zastupovati, vertreten. — co: českou řeč. Němc.

274010   Reprehense Svazek: 3 Strana: 0055
Reprehense, e, f., z lat., důtka, der Ta- del, Verweis.

274011   Reprep Svazek: 3 Strana: 0055
Reprep = žid. Kmk.

274012   Repressalie Svazek: 3 Strana: 0055
Repressalie, í, f., pi., z lat., obyč. násilné opatření jedné strany, jimž odraženo nebo vymstěno má býti nepřátelské nebo aspoň škodlivé opatření strany druhé, die Gegen- gewalt, Repressalien.

274013   Repressivní Svazek: 3 Strana: 0055
Repressivní, z lat., potlačující, repressiv. R. prostředek. Vz S. N.

274014   Reprisa Svazek: 7 Strana: 0572
Reprisa = vtipy mezi jednotlivými herci. Nrd.

274015   Reprise Svazek: 3 Strana: 0055
Reprise (fr., reprýz), opětné vzetí, do- byti, zvi. lodi. — R., opakováni divadelního kusu. — R., v hudbě, opakování některé hlavní části skladby, i znamení, které opa- kování to označuje, Wiederholung. S. N.

274016   Reprobace Svazek: 3 Strana: 0055
Reprobace, e, f., z lat., zavržení, die Ver- werfung, Reprobation.

274017   Reprobovati koho Svazek: 3 Strana: 0055
Reprobovati koho: zavrhnouti, verwer- fen, reprobiren.

274018   Reproducent Svazek: 3 Strana: 0055
Reproducent, a, m., v právnictví, kdo vede protidůkaz, der Gegenbeweisführer. S. N.

274019   Reprodukce Svazek: 3 Strana: 0055
Reprodukce, e, f., z lat. znovuvytvoření, die Wiedererzeugung, Wiederherstellung, Ergänzung, Reproduktion. — R. v knihtiskař- ství, napodobení rytiny, obrazu, patisk n. překlad knihy. — R. ve fysiologii, nahra- žováni látek spotřebovaných látkami nově z potravy přibylými. — R. ve psychologii, všeliký návrat představy do vědomí. — R. v právnictví, odvod, vedení opačného dů- kazu. S. N.

274020   Reprodukce Svazek: 10 Strana: 0330
Reprodukce, e, f., z lat. Vz Ott. XXI. 576.

274021   Reprodukční Svazek: 10 Strana: 0330
Reprodukční technika. Nár. list. 1905. 1. 13.

274022   Reprodukovati Svazek: 3 Strana: 0055
Reprodukovati, znovu vytvořiti. — co: obraz, knihu, krev, představy atd. Vz Re- produkce.

274023   Reprodukt Svazek: 3 Strana: 0055
Reprodukt, a, m., z lat., proti komu se protidůkaz vede.

274024   Reproduktivní Svazek: 7 Strana: 0572
Reproduktivní, reproductiv. R. spo- třeba. Kzl. 355.

274025   Rept Svazek: 3 Strana: 0055
Rept, u, m. = reptání, das Murren. Puch. A reptu mnoho bylo v zástupu o něm. Sš. J. 120. Vz Repot.

274026   Repta Svazek: 7 Strana: 0572
Repta, y, m. = reptač. Us.

274027   Reptač Svazek: 3 Strana: 0055
Reptač, e, repták, reptoun, reptal, a, m., der Raisonneur, Vernünftler, Schwätzer, Murrer, Widersprecher, Rechthaber. Bóh dobře činí tomu reptáku. Hus. I. 227. Re- ptáci položili sú, jakoby jim vladař křivdu učinil. Hus. II. 69. — Ib. II. 102 , 262., 414.

274028   Reptač Svazek: 7 Strana: 0572
Reptač. Repták = žalobník. Krnd. 39. Reptal podobá se člověku horšícímu se, že Vídeň neleží na Vltavě a Praha na Dunaji. Sb. učit.

274029   Reptačka, reptounka, reptalka, y, reptalkyně Svazek: 3 Strana: 0055
Reptačka, reptounka, reptalka, y, reptalkyně, ě, f., die Murrerin. D.

274030   Repták Svazek: 7 Strana: 0572
Repták, a, m. Krnd. 33. a.

274031   Repták Svazek: 8 Strana: 0338
Repták, a, m. = reptal. Chč. m. s. III. 64., 75.

274032   Reptal Svazek: 8 Strana: 0338
Reptal, vz Eeptač. Krs. Moor. 92.

274033   Reptání Svazek: 3 Strana: 0055
Reptání, n., das Raisonniren, Widerspre- chen, Murren. A tak učinili veliké r. a křik proti sobě. Let. 144. U nás kdyby to tak bylo, vedli by hned r. na to. Us. u Dobrušky. Vk. R., jež jest odmlúvánie nepravé proti Bohu neb proti jinému, toť trojím obyčejem móž býti; Prvé r. z pýchy, druhé r. bývá ze závisti, třetí z lakomstvie ; R. jest hřiech zvláštní dětem a zatracencóm; Varujte se od r., nebť nic neplatno jest. Hus. I. 226., 227., 228. Milostivý spasitel pro jich r. ne- nechal jest hříšných, by s nimi neobcoval. Hus. II. 262.

274034   Reptati Svazek: 3 Strana: 0055
Reptati, reptám a repci; reptávati. Vz Mazati. Strsl. rbpb.tati. Mkl. B. 455. Raison- niren , schwätzen, widersprechen, maulen, murren. — abs. Medvěd repce (mumlá). Kom. Když se ti pro spravedlivou příčinu odepře, nereptej. Kom. Protož pokořme se a nerepceme! Hus. I. 227. Že jsú nevěřili, protož jsú r-li; A když sú viděli, všichni sú reptali řkúce, že k člověku hřiešnému šel jest. Hus. II. 262., 413. — mezi sebou pořád reptají. Br. — kde. V táboře a sta- nech reptali. Br. — nač. Jedni na druhé repcí. Jel. Na skrbného příčinou chleba repce město. Br. Dělníci vinnice r-li sú na hospodáře, že jiným tolikéž dal; Kněžím a zákoníkóm, jenž sú r-li na jeho učedlníky. Hus. I. 226., 210. A na mne také nerepcete, že sem k němu přišel. Hus. II. 414. R-li tedy židé na něho, že . . . Sš. J. 104. — proti komu. Abychom proti sobě nerep- tali. Ojíř. Co móž býti bludnějšie, než když stvořenie repce proti stvořiteli? Běda, kdo repce proti stvořiteli svému. Hus. I. 226., 227. R. proti Hospodinu. BO. — Ben. V., Pešín. — nad čím: nad bídou. Nej. — komu: stvořiteli reptá. Nej. — proč. Proč z těch opon repceš? Št. N. 73. O smělosti, z toho reptati, že se Bůh pyšným protiví! Št. N. 152. A vy pak z toho závidíte a repcete; Repcí lidé moudři pro mnohé věci. Hus. II. 265., I. 379. — kdy. Po práci ne- repceme a peniez béřeme. Hus. II. 68. — adv. Aby naučil je, že zle repcí, řekl jest k nim podobenství toto Hus, II. 263.

274035   Reptati Svazek: 7 Strana: 0572
Reptati, repcu, ceš; repci; repce; praes. repcu — repcju — repci. Cf. Mkl Etym. 285. — abs. Proč repceš ? St. N. 73. Str- pěti nerepcíc. Št. N. 225. Baba repce po chukujíc. Št. Kn. š. 9. — kde. Aniž reptal v sobě Žvt. otc. 54. a. Na vysokém stromě černý havran repce. Koll. Zp. I. 117. — proti komu jak: v duchu. Sá. — proč (proti komu). Pro spravedlnosť pomsty radujme se a nikoli nerepceme proti Bohu. Hus I. 220. Ktož repce z pokušenie, nechť repce také z odplaty. Hus I. 346. Z chu- doby r. Výb. II. 219. (Hus Dc). — co komu kam. Druh druhu v ucho repť. Nrd. Blld 35.

274036   Reptati Svazek: 7 Strana: 1375
Reptati v dialekt. Vz List. fil. 1892 370. — z čeho (proč). Chč. m. s. III 73.

274037   Reptati Svazek: 9 Strana: 0272
Reptati. Sr. Gb. H. ml. III. 2 368.

274038   Reptavě Svazek: 3 Strana: 0056
Reptavě, murrend. Uši chlupaté a zdra- stené má, kdo nerád a r. poslouchá. 1438.

274039   Reptavosť Svazek: 3 Strana: 0056
Reptavosť, i, f., die Neigung zum Murren, das Murren. Ros.

274040   Reptavý Svazek: 3 Strana: 0056
Reptavý, der gern murrt, mürrisch. Bůh před každým reptavým jazykem mocně za- stává. Kom. Rúhavého kázal jest Bůh uka- menovati a reptavé kázal angelu zbíti. Hus. I. 228.

274041   Reptot Svazek: 3 Strana: 0056
Reptot, u, m. = reptání. Pán r. jejich pokáral dvojím výrokem; A ten r. utajil se jenom na chvíli. Sš. L.69., Sk. 175.

274042   Reptoun Svazek: 3 Strana: 0056
Reptoun, vz Reptač.

274043   Republika Svazek: 3 Strana: 0056
Republika, y, f., z lat, svobodná obec; zřízení zemské, kde není zvláštního panov- níka a správa zemská spočívá v rukou buď celého národu (r. demokratická), nebo čel- nějších rodin (r. aristokratická), die Republik, der Freistaat. Vz S. N.

274044   Republikace Svazek: 3 Strana: 0056
Republikace, e, f., z lat., opětné ohlá- šení, die Republikation.

274045   Republikán Svazek: 3 Strana: 0056
Republikán (-kán), a, m., přívrženec re- publiky, der Freibürger, Republikaner. Vz S. N.

274046   Republikanisovati co Svazek: 8 Strana: 0338
Republikanisovati co: stát. Stč. P. př. 128.

274047   Republikanka Svazek: 3 Strana: 0056
Republikanka (republikánka), y, f., die Republikanerin. Vz více v S. N.

274048   Republikánský Svazek: 3 Strana: 0056
Republikánský (republikánský), repu- blikanisch. R. zřízení státu, kalendář ve Francii. Vz S. N.

274049   Republikánství Svazek: 10 Strana: 0330
Republikánství, n. Vlč. Lit. I. 306.

274050   Repudi-um Svazek: 3 Strana: 0056
Repudi-um, a, n., lat, odmítnutí, zavr- žení; rozloučení manželstva, die Eheschei- dung.

274051   Repucha Svazek: 3 Strana: 0056
Repucha, y, f., chelidra, želva. Krok.

274052   Repuls Svazek: 10 Strana: 0330
Repuls, u, m., z lat. = odmítnutí.

274053   Reputace Svazek: 3 Strana: 0056
Reputace, e, f., z lat., dobrá povesť, váž- nosť, die Reputation. Rk.

274054   Requiem Svazek: 3 Strana: 0056
Requiem, vz Rekviem.

274055   Requiový Svazek: 3 Strana: 0049
Requiový, Requiem-. R. mše. Sš.

274056   Res Svazek: 10 Strana: 0330
Res, a, m. = rys. Brt. P. n. 566.

274057   Res publica Svazek: 7 Strana: 0572
Res publica, lat. = obec svobodná. Beck. II. 176.

274058   Resca Svazek: 3 Strana: 0056
Resca, dle Káča, kmín, der Kümmel. Slov.

274059   Rescontri Svazek: 3 Strana: 0056
Rescontri, it., v kupectví, poukázka ku placení a to tím způsobem, že, když kupec A má dostati od B jistou summu, tento ho poukáže k C, ten zase k D, až teprv po- slední vyplatí hotově požadavek kupce A. Odtud riskontrovati — mezi sebou účtovati.

274060   Reseda Svazek: 7 Strana: 0572
Reseda. Cf. Sbtk. Rostl. 50., Dlj. 51., 52., Č. Kn. š. 263., Rosc. 147., Rstp 64.

274061   Reseda Svazek: 10 Strana: 0330
Reseda, y, f. Květ r-dy, vz Beránky.

274062   Reseda, resedka, rezetka, ryzetka Svazek: 3 Strana: 0056
Reseda, resedka, rezetka, ryzetka, y, f., rýt, die Resede, rostlina. R. voňavá, reseda odorata. Vz Čl. 19., FB. 77. Utrhla sobě za kordulenku rezetku zelenu. Sš. P. 629.

274063   Reseďák Svazek: 7 Strana: 0572
Reseďák, u, m. = hrnek na resedy. Vchř.

274064   Resedník Svazek: 10 Strana: 0331
Resedník, a, m. = okrášlený resedou. Luž. Kv. I. 136.

274065   Resedovitý Svazek: 3 Strana: 0056
Resedovitý, resedaartig, R. rostliny, re- sedaceae. U nás: Rýt obecný, reseda lu- teola, rýt žlutý, r. lutea. Vz S. N.

274066   Resedový. R Svazek: 10 Strana: 0331
Resedový. R. zeleň. Us. Rgl.

274067   Resekce Svazek: 3 Strana: 0056
Resekce, e, f., z lat., uříznutí, useknutí; v chirurgii = částečné n. úplné vynětí kosti n. více kostí tak, že okolní měkké části zůstanou. Die Resektion. Vz S. N.

274068   Resekce Svazek: 10 Strana: 0331
Resekce, e, f., z lat. Vz Ott. XXI. 583.

274069   Resekční Svazek: 7 Strana: 0572
Resekční kladívko, nůž, pila. Wld

274070   Resekvítek Svazek: 3 Strana: 0056
Resekvítek, tku, m., veronica chama- edrys, rostl.

274071   Reselov Svazek: 10 Strana: 0331
Reselov, u, m., nějaké domácí nářadí. Slov. Mus slov. III. 58.

274072   Reserva Svazek: 3 Strana: 0057
Reserva, y, f., z lat., záloha zvl vojsko v záloze k doplnění n. sesílení předních řad, die Nothhilfe, Rückhaltsmannschaft, Reserve. Rk. Vz S. N.

274073   Reserva Svazek: 7 Strana: 0572
Reserva. O tom jen s r-vou mluviti lze. Sbn.

274074   Reservace Svazek: 3 Strana: 0057
Reservace, e, f., zadržení, výhrada, der Rechtsvorbehalt, die Reservation. Vz Reser- vatio, Reservat.

274075   Reservační Svazek: 3 Strana: 0057
Reservační Reservations-. R. invalida. J. tr.

274076   Reservat Svazek: 3 Strana: 0057
Reservat, reservát, u, m., z lat., něco vy- hrazeného, výměnek, der Vorbehalt, das Reser- vat. — R. v theologii = hřích z pravo- mocnosti obyčejného zpovědníka vyňatý, jehož rozhřešení vyšší jeho představený sobě vyhradil (Smol. 42.): hřích vyhrazený či za- držený aneb dle Borového Sloh. círk. v Praze 1880. str. 145: případ zadržený, nikoli však: pád zadržený (Smol. 1. c). Rozeznávají: 1. papežské, 2. biskupské a 3. klášterní v-ty. Pojem, výměr, účel, podmínky, ustanovení, výklad r-tů (Smol. 42.-59.). (Hý.).

274077   Reservatio Svazek: 3 Strana: 0057
Reservatio mentalis, těž restrictio men- talis, vniterná či tajná výhrada. MP. 107., 178.

274078   Reservatní Svazek: 7 Strana: 0572
Reservatní spis. Nár. listy.

274079   Reserváž Svazek: 7 Strana: 0572
Reserváž, e, m. = chranidlo, látka něco pokryvající, aby to v barevné lázni barvy nepustilo. KP. VI. 257.

274080   Reservážový Svazek: 7 Strana: 0572
Reservážový. R. potiskování látek. Vz KP. VI. 257. a předcház.

274081   Reservní Svazek: 3 Strana: 0057
Reservní, záložní, Reserve-. R. fond, v rus.: cennosti nachráněné. Skř. R. vojsko, jízda. Šm.

274082   Reservo Svazek: 3 Strana: 0057
Reservo, a, n. = reserva.

274083   Reservoir Svazek: 3 Strana: 0057
Reservoir, u, m. (fr., rezervoár), nádržka na vodu; sádka (na ryby), der Behälter, das Reservoir.

274084   Reservovati Svazek: 3 Strana: 0057
Reservovati, zadržeti, vyhraditi, vorbe- halten, zurückhalten, aufsparen, reserviren.

274085   Resice Svazek: 3 Strana: 0057
Resice německá, mě. v Uhrách v Kra- šovsku. S. N.

274086   Residence Svazek: 3 Strana: 0057
Residence, e, f., z lat., sídlo panovni- ckého dvoru n. vysokého duchovního hodno- stáře, zvl. sídelní město, die Residenz. Vz Tk. III. 658.

274087   Residence Svazek: 9 Strana: 0272
Residence = obydlí řeholníků, kteří statky spravují. Fisch. Hosp. 387.

274088   Resident Svazek: 3 Strana: 0057
Resident, a, m., vyslanec třetího řádu. Vz S. N.

274089   Residovati Svazek: 3 Strana: 0057
Residovati, dvorem býti, sídleti někde, wohnen, sein Hoflager haben, residiren.

274090   Residualní Svazek: 7 Strana: 0572
Residualní ci zbytkové ostrovy. Stč. Zem. 773.

274091   Resignace Svazek: 3 Strana: 0057
Resignace, e, f., z lat., dobrovolné vzdání-se něčeho ku př. úřadu, der Verzicht, die Ver- zichtleistung, Entsagung, Resignation. — R., odhodlanosť, Entschlossenheit, f. Us.

274092   Resignovati Svazek: 3 Strana: 0057
Resignovati, vzdáti se čeho dobrovolně ku př. úřadu, verzichten, Verzicht leisten, abdanken, resigniren.

274093   Resín Svazek: 3 Strana: 0057
Resín, a, m., něm. Rössin, ves u Veseřic. PL.

274094   Resina Svazek: 3 Strana: 0057
Resina, y, f., mě. v Neapolsku. Vz S. N.

274095   Resine?n Svazek: 3 Strana: 0057
Resine?n, u, m., olej z pryskyřice smr- kové: C40 H28 O2. Vz S. N.

274096   Resistence Svazek: 3 Strana: 0057
Resistence, e, f., odpor. Widerstand, m., Resistenz, f.

274097   Resiti Svazek: 7 Strana: 0572
Resiti = zdobiti, krášliti. Slov. Němc. III. 328., VII. 327.

274098   Reskript Svazek: 3 Strana: 0057
Reskript, u, m., z lat., odpis panovnický ke sněmu nebo vyššího úřadu zemského k niž- šímu, das Rückschreiben, die Verordnung, der Befehl, das Reskript. Vz S. N.

274099   Resľe Svazek: 8 Strana: 0338
Resľe = kostky. Hrát v resľe. Jicko. Brt. D. II. 378.

274100   Reslerovka Svazek: 7 Strana: 0572
Reslerovka, y, f. P. podzemní, roesleria hypogaea, houba, kterou L. Roesler r. 1868. na vinné révě nalezl. Pta.

274101   Resli Svazek: 10 Strana: 0331
Resli = jestli. U Skutče. Mus. 1863. 333.

274102   Resoluce Svazek: 3 Strana: 0057
Resoluce, e, f., z lat., rozhodnutí, dání rozhodné odpovědi, der Entschluss, Bescheid, die Resolution.

274103   Resoluční Svazek: 3 Strana: 0057
Resoluční, odhodlaný, zmužilý, hotový, entschlossen, männlich.

274104   Resolutní Svazek: 10 Strana: 0331
Resolutní, z lat. = odhodlaný, rozhodný.

274105   Resolvovati se Svazek: 3 Strana: 0057
Resolvovati se — rozhodnouti se, sich entschliessen. Us. u Roudnice. Špd.

274106   Resonance Svazek: 3 Strana: 0057
Resonance, e, f., ozvuk, ozev, der Wieder-, Nachklang, die Resonanz. Vz S. N.

274107   Resonance Svazek: 7 Strana: 0572
Resonance. Cf. MS. 125.

274108   Resonance Svazek: 10 Strana: 0331
Resonance, e, f., z lat. R. akustická, elektrická, optická. Vz Ott. XXI. 588.

274109   Resonanční Svazek: 3 Strana: 0057
Resonanční, Resonanz-. R. půda, ozev- nice, dno v klavíru, kde se způsobuje ozev tonů, aby silněji zněly, Rk., truhlík houslí. Vz KP. II. 302., 306. R. desky. Vz KP. III. 329.

274110   Resonanzboden Svazek: 7 Strana: 0572
Resonanzboden. Vz Hlasnica (dod.).

274111   Resonator Svazek: 10 Strana: 0331
Resonator Helmholtzův. Vz Strh. Akust. 401

274112   Resonator, u Svazek: 7 Strana: 0572
Resonator, u, m. Mj. 233.

274113   Resonovati Svazek: 7 Strana: 0572
Resonovati, resoniren. Koule menší re- sonují (s) vyššími tony. Mj. 233.

274114   Resorcin Svazek: 7 Strana: 0572
Resorcin, u, m, v lučbě. Šfk. Poč. 534., Rm. II. 87., KP. VI. 220.

274115   Resorcin Svazek: 10 Strana: 0331
Resorcin, u, m. v lučbě. Vz Ott. XXI. 589 (dihydroxybenzol).

274116   Resorcylový Svazek: 7 Strana: 0572
Resorcylový. R. kyselina. Rm. II 159.

274117   Resorpce Svazek: 3 Strana: 0057
Resorpce, e, f., vssání takových látek do krve, které v ní již byly, ale z ní do pletiv n. dutin těla vystouply, die Resorption. S. N..

274118   Resorpce Svazek: 10 Strana: 0331
Resorpce, e, f., z lat. = z střebání. Vz O-t XXI. 589.

274119   Respa Svazek: 7 Strana: 0572
Respa, y, f. = trám, traversu. Opav. Brt. D. 260.

274120   Respa Svazek: 8 Strana: 0338
Respa trám. Vz Hřada (3. dod.).

274121   Respekt Svazek: 3 Strana: 0057
Respekt, u, m., lat., v obec. mluvě re- špekt, šetrnost, vážnost, uctivost, die Achtung, Ehrerbietung, Ehrfurcht, der Respekt.

274122   Respekt Svazek: 10 Strana: 0331
Respekt, u, m., z lat. Aby to s nále- žitým respektem nejvyššího purkrabí Činili. 1619. Uč. spol. 1903. XII. 8.

274123   Respektovati Svazek: 3 Strana: 0057
Respektovati, šetřiti něčeho, berücksich- tigen, hochachten, verehren, respektiren. Rk. — co. Us.

274124   Respicient Svazek: 3 Strana: 0057
Respicient, a, m., z lat., dohledač (u finan- ční stráže), der Respicient. Vz Rešpicient.

274125   Respirace Svazek: 3 Strana: 0057
Respirace, e, f., z lat., dýchání, oddý- chání, oddechování, das Athemholen, die Er- holung, Respiration.

274126   Respirace Svazek: 7 Strana: 0572
Respirace. Cf. Slov. zdrav. 330.

274127   Respirační Svazek: 3 Strana: 0057
Respirační, Respirations-.

274128   Respirační Svazek: 7 Strana: 0572
Respirační turbina, NA. IV. 152., pří- stroj (pro hasiče) Smekal R.

274129   Respirator Svazek: 3 Strana: 0057
Respirator, u, m., vdechovač, vdechovadlo (nástroj), der Respirator. Rk. Vz Vdecho- vadlo.

274130   Respirator Svazek: 7 Strana: 0572
Respirator se síťkou, ze zlatého drátu, k stáhnutí přes bradu, Jeffreyův. — Cf. Slov. zdrav. 3:30.

274131   Respiri-um Svazek: 10 Strana: 0331
Respiri-um. a, n., lat. = odpočinek.

274132   Response Svazek: 3 Strana: 0057
Response, e, f., z lat., odpověď, die Ant- wort. Vz Mus. 1844. 437; Zk. Ml. IL 182.; Mk. Ml. 306.

274133   Responsori-um Svazek: 3 Strana: 0057
Responsori-um, a, n., dle Slovo, lat., od- povídavý n. střídavý zpěv v kostele, kirch- licher Wechselgesang zwischen dem Geist- lichen und dem Chor.

274134   Responsoř, e, f Svazek: 7 Strana: 0572
Responsoř, e, f. = responsorium. Hnoj. 125.

274135   Ressel Svazek: 7 Strana: 0572
Ressel, ssla, m. R Josef, 1793.—1857., vynálezce šroubu při parolodi. Vz Rk. Sl., S. N., Slavín II. 142.

274136   Ressel Jos Svazek: 10 Strana: 0331
Ressel Jos., vynálezce lodního šroubu. Vz Ott. XXI. 591

274137   Ressort Svazek: 3 Strana: 0057
Ressort, u, m. (fr., resór), zpruha, pero, die Triebfeder; 2. mrštnost, die Schwung- kraft; 3. úřad, die Gerichtsbarkeit, der Ge- richtsbezirk, Instand, das Amt, obor působení, der Wirkungskreis.

274138   Ressource Svazek: 3 Strana: 0057
Ressource, e, f. (fr., resurs), pomoc, úto- čiště, die Hilfe, Hilfsquelle, Zuflucht; místo k zotavení n. zábavě, beseda, der Erholungs- ort, geselliger Verein.

274139   Rest Svazek: 3 Strana: 0057
Rest, někteří: rešt, u, m., z něm. Rest, ostatek, zbytek, nedoplatek, neodbytá práce, dluh, der Rückstand, das Uiberbleibsel. V restu (v závadě) býti, zůstati, míti do- pláceti, D., rest svůj odpracovati. Us. Něm. Jemanden den Rest geben, někomu dodati, někoho doraziti, dotrhnóuti, dobiti. Das gab ihm den Rest, to ho dotrhlo, to mu dodalo. Us. Šm.

274140   Rest, u, reštík Svazek: 3 Strana: 0058
Rest, u, reštík, u, m., trám, zvl. takový, který jiným trámům základem jest, V., pod- vlak, podpěrák, der Balken, bes. der Träger, Querbalken, Ressbalken. V. R. na jehlách n. jehlovaný při stavbě jest vazba pilot prahy a kráčaty. KP. I. 202., S. N.

274141   Restancí Svazek: 9 Strana: 0272
Restancí, f. = pozůstalosť peněžní po súčtování přijmu a vydání. Fisch. Hosp. 381.

274142   Restant Svazek: 3 Strana: 0057
Restant, a, m., kdo nedoplatil n. není hotov s prací, závadník, nedoplatce, dlužník (Šm.), der Schuldner, Rückständige.

274143   Restantník Svazek: 3 Strana: 0057
Restantník, a, m. = restant. Ros.

274144   Restaurace Svazek: 3 Strana: 0057
Restaurace, e, f., z lat., obnovení něčeho, zvl. obnovení starého řádu n. staré vlády, die Wiederherstellung, Restauration, vz S. N.; hostinec, das Gasthaus.

274145   Restaurační Svazek: 7 Strana: 0572
Restaurační politika = směřující k ob- Nově bývalého řadu.

274146   Restaurant Svazek: 3 Strana: 0057
Restaurant, a m. = restaurateur. Šm.

274147   Restaurateur Svazek: 3 Strana: 0057
Restaurateur (restoratér), fr., obnovo- vatel, der Wiederhersteller, Verbesserer; hostinský, der Erfrischer, Speisewirth, Gast- wirth.

274148   Restauratorský Svazek: 10 Strana: 0331
Restauratorský, z lat. R. péče. Nár. list. 1903. o. 141. 13.

274149   Restaurovati Svazek: 3 Strana: 0057
Restaurovati, obnoviti, občerstviti, wieder- herstellen, erfrischen, stärken. Rk.

274150   Restě Svazek: 10 Strana: 0331
Restě = ještě, u Skutče. Mus. 1863. 333.

274151   Restituce Svazek: 3 Strana: 0057
Restituce, e, f., z lat., navrácení (ku předešlému právu), die Wiederherstellung, Rückgabe, Restitution. R. v theologii = navrácení bližního ku předešlému stavu ma- jetnosti, MP. 194., t. j. navrácení věci mu odcizené a náhrada škody jemu učiněné, die Restitution. Hý. Pojem, povinnosť, dvě hlavní pravidla, theorie, odklad r.; r-ci pro- minouti; prostředků k r-ci nabyt i; k r-ci zavázati koho ; k r-ci solidarně čili neroz- dílně zavázán býti; Určení osoby, kteréžto, času, kdy :a místa, kde se r. díti má. MP. 191.-202. Restituční, Restitutions-. R. povinnosť. MP. 195. R. edikt. Vz 8. N.

274152   Restituovati Svazek: 10 Strana: 0331
Restituovati, Z lat. = znovu zříditi; nahraditi vrátiti; znovu dosaditi. Ott.

274153   Restlík Svazek: 7 Strana: 0572
Restlík, u, m. (vz Rest) = malý zbytek zvl. zbytek střižné látky. Tkč. Resultanka, y, f. = výslednice. Mj. 57.

274154   Restovati Svazek: 3 Strana: 0058
Restovati, dlužen zůstávati, restiren. Vz Rest.

274155   Restrikce Svazek: 3 Strana: 0058
Restrikce, e, f., z lat., obmezení, die Ein- schränkung, Restriktion. Vz Reservatio.

274156   Restringentia Svazek: 3 Strana: 0058
Restringentia, ií, n., dle Gymnasium v pl., léky stahovací, die Restringentien. Šm.

274157   Resultant Svazek: 3 Strana: 0058
Resultant, u, m., v mathin. Stě.

274158   Resultat Svazek: 3 Strana: 0058
Resultat, resultát, u, m., z lat., východek, výpadek, výsledek, das Ergebniss; vývod, die Schlussfolge; konec, následek, úspěch, pro- spěch, der Erfolg.

274159   Resumé Svazek: 3 Strana: 0058
Resumé (fr., rezymé), obsah n. krátký přehled hlavních částí nějakého pojednání n. nějaké události. S. N.

274160   Resumovati Svazek: 7 Strana: 0572
Resumovati, resumiren = krátce zopa- kovati. Us.

274161   Resurrekce Svazek: 3 Strana: 0058
Resurrekce, e, f., z lat., z mrtvých vstání, die R-tion.

274162   Réš Svazek: 8 Strana: 0338
Réš = radš, raději. Jevíčko. Brt. D. II. 120., 198.

274163   Rešel Svazek: 7 Strana: 0572
Rešel, a, m. R. Tom., farář, †1562. Vz Jir. Ruk. II. 177., Jg. H. 1. 618., Šb. Dj. ř. 282., Rk Sl , S. N. Řešení, Lösung, f. Cf. Jg. Slnosť 156. Ř. počtářské úlohy, Šln. II. 42, otázky, Stč., rovnice, Zh., Mus., zlozvuků. Dk. Aesth. 238.

274164   Rešel Svazek: 9 Strana: 0272
Rešel Fr. f 1562. Vz Flš. Písm. I. 338.

274165   Rešel Svazek: 10 Strana: 0331
Rešel Tom., far. a spis. Vz Ott. XXI. 598, Lit. I. 165.

274166   Rešetárovec Svazek: 7 Strana: 0573
Rešetárovec, vce, m., kopec v Tren- čansku. Let. Mt. sl. VIII. 2. 31.

274167   Rešetka Svazek: 7 Strana: 0573
Rešetka, y, m. B. Mich., farář, 1794.— 1854. Vz Jg. H. l. 618., Šb. Dj. ř. 282.

274168   Rešetný Svazek: 10 Strana: 0331
Rešetný, vzvíci řešeta. Pel. XX.

274169   Réši Svazek: 8 Strana: 0338
Réši = raději. Znoj., Kruml. Brt. D. II. 221., 198.

274170   Rešice Svazek: 3 Strana: 0058
Rešice, něm. Röschitz, ves u Mor. Krum- lova; něm. Hřeschitz, čes. také Hřešíce, ves u Mšece. PL., Tk. III. 61.

274171   Reškonda Svazek: 3 Strana: 0058
Reškonda, y, f., z it, riskonto, upsání loterní. Us.

274172   Reškunda Svazek: 8 Strana: 0338
Reškunda, z vl. riskonto. Gb. H. ml. I. 226.

274173   Rešna Svazek: 3 Strana: 0058
Rešna, y, f., kolmina, stejná výška hře- benu. Us. u tesařů.

274174   Rešov Svazek: 3 Strana: 0058
Rešov, a, m., něm. Reschen, ves u Řima- řova na Mor. PL.

274175   Rešovice Svazek: 3 Strana: 0058
Rešovice, ves. Tf. 288.

274176   Rešpan Svazek: 3 Strana: 0058
Rešpan, u, m., španělský jetel. Us. v Opo- čcnsku. Hrš.

274177   Rešpicient Svazek: 3 Strana: 0058
Rešpicient, a, m., vz Respicient. Pije jako r. (jako clo důchodů, jak -holandr). Us.

274178   Rešt Svazek: 9 Strana: 0272
Rešt m. rošt. Jihozáp. Čech Dšk. Vok. 45.

274179   Reštantník Svazek: 8 Strana: 0338
Reštantník, a, m. = kdo dluhu, daně ne- doplatil. Vz Mtc. 1894. 159. (Z poč. XVII. stol.)

274180   Reštovati Svazek: 3 Strana: 0058
Reštovati, Querbalken (Balken unter den Ressbaum) legen. Šm. Vz Rest.

274181   Reštovka Svazek: 7 Strana: 0573
Reštovka, y, f. = druh cihel. Zpr. arch. VIII. 93.

274182   Reštový Svazek: 7 Strana: 0573
Reštový trám, vz Rešt. Zpr. arch. IX. 27.

274183   Rešuta Svazek: 8 Strana: 0338
Rešuta, y, f. = orel (na jedné straně krej- caru, na druhé hlava). Louky u Zlína, Brt. D. II. 378.

274184   1. Ret Svazek: 3 Strana: 0058
1. Ret, rtu, m., obyčejněji v pl.: rty n. rtové, rtů, m., rtík, u, retek, tku, rtíček, čku, pl. rtiky, retky, rtíčky. Ret, pysk. V., BO. Strsl. rbtb, (apex, os), příp. -b. Mkl. B. 31., 33. R. zachovalo posud gt. a lok. duálu: rtou, instr. rtoma; vedle toho skloňuje se nyní pravidelně v plur.: rty, rtů, rtům; chybně užívají : rtoum. Bž. 91. Die Lippe, Lefze. Vrchní, hoření, hořejší r.; spodní, dolení, dolejší r.; ružové rty, koraloví rtové. Šm. Pakli se modli, rty hýbají a myslí sě jinudy tňlaji. Hus. I. 130. Krásnýma rtoma. Rkk. Hrůzou mu drkotali rtové. Sych. Pán Bůh nedal jest jazyka, úst, rtóv a jiných údóv k lání nehodnému. Hus. I. 249. — R. rány, die Wundlefze. — R., ústa, Mund, m. Člověk rtů výmluvných. Us. Člověk po- skvrněných rtů. Kom. Lid tento rty mne ctí, ale srdce jich daleko jest ote mne; Pane, vysvoboď mě od rtóv zlých a od jazyka lstivého. Hus. I. 149., 231. Dotknuta jsouc rtíky nejsladšími. Us. Tč. Oprav zlý obyčej a obřez jazyky marnomluvné a rty lstivé zavři; Modlila sě srdcem a hýbala rty, ale hlasu nebylo slyšeti než pláč; Jako točenice červencová rtové tvojí a výmluva tvá sladká. Ti rtové kapí mirrú. Hus. I. 256., 367., III. 44., 67. — R. květový, die Lippe, der Ein- schnitt in der einblättrigen Blumenkrone. Šm.

274185   2. Ret Svazek: 3 Strana: 0059
2. Ret, u, m., reta, y, f., na Slov. rata — pomoc, přispění na pomoc, die Rettung, Hilfe. Na ret, na retu volati, Kom., přibě- hnouti. Ros. Reta! reta! (pokřik v turnaji). Smil v. 881.

274186   1. Ret Svazek: 7 Strana: 0573
1. Ret. Cf. Mkl. Etym. 285., List. fil. 1890., 199., 200. (Mz.). Dim. retek, rtík. V MV. nepravá glossa. Pa. Rty plné, tenké. Dk P. 70 Rtové a zuby závory dvoje. Us. Hkš. Jed pode rty. Ž. wit. 18. 3. (50. 17., 105. 33. a j.). Tázal se jí rty na rtech. Exc. — R. = ústa. Rtové pravdomluvní, utrhaví. Proch. Bibl. děj. 174. — R. píšťaly. NA. V. 204. = R. květový. Rst. 483., Slb. XL V.

274187   Rét Svazek: 10 Strana: 0331
Rét, u, m., vz Boryt, (nerost).

274188   Rét, rýt Svazek: 3 Strana: 0059
Rét, rýt, u, m., mařena domácí, rubia tinctorum, rostl. Reš.

274189   Reta Svazek: 3 Strana: 0059
Reta, vz Ret, 2.

274190   Reta Svazek: 10 Strana: 0331
Reta = běda. Pel. XIX. — R. z Marga- retta, Grätel. Také Retka. Kdýně. Rgl.

274191   Retardace Svazek: 3 Strana: 0059
Retardace, e, f., z lat., obmeškání\ opo- zdování-se na př. hodin ; průtah v hudbě, die Verzögerung, Verspätung.

274192   Retardat Svazek: 3 Strana: 0059
Retardat, retardát, u, m. Vz Pozname- nati co v co. Der Rückstand,

274193   Reťaz Svazek: 10 Strana: 0331
Reťaz = řetěz. Hra na r. Vz Sbor. slov. 1901. 142.

274194   Reťaziar Svazek: 8 Strana: 0338
Reťaziar, a, m. = kdo nosí řetězy. Slov. Dbš.

274195   Reťazisko, a Svazek: 7 Strana: 0573
Reťazisko, a, n, grosse Kette. Slov. Bern.

274196   Reteč Svazek: 3 Strana: 0059
Reteč, tče, m., něm. Řetsch, ves u Míro- vic. Vz Tk. I. 87., IV. 739.

274197   Retek Svazek: 7 Strana: 0573
Retek, tku, m., vz Ret, 1., Ezp. 1745.

274198   Reten Svazek: 7 Strana: 0573
Reten, u, m., v lučbě. Rm. II. 317.

274199   Retence Svazek: 3 Strana: 0059
Retence, e, f., z lat., zadržení, Zurück- haltung, f.

274200   Retenční Svazek: 9 Strana: 0272
Retenční či zadržovací právo. Ott. Říz. I. 100

274201   Retenice Svazek: 3 Strana: 0059
Retenice, dle Budějovice, něm. Jettenitz, ves u Kašperských hor; 2. něm. Settenz, ves u Teplice.

274202   Reterada Svazek: 7 Strana: 0573
Reterada, vz Retirada. Mus. 1888. 285.

274203   Reteš Svazek: 10 Strana: 0331
Reteš = nějaké moučné jídlo. Slov. Mus. slov. V. 100.

274204   Retězní Svazek: 9 Strana: 0272
Retězní pes = řetězem uvázaný. Har J. 63,

274205   Réthar Svazek: 7 Strana: 0573
Réthar či letar (jezdec) = vrchní snop v mandeli. Na záp. Mor. Brt.

274206   Retiazka Svazek: 8 Strana: 0338
Retiazka, y, í. = řetízek. R. hodinek. Phľd. 1896. 570.

274207   Retiazky Svazek: 9 Strana: 0272
Retiazky. Na ř., druh výšivek. Mus. slov. I. 26.

274208   Retice Svazek: 8 Strana: 0573
Retice m. Rečice (město). Us. Crmk.

274209   Reticentia Svazek: 3 Strana: 0059
Reticentia, lat., ánoúnónr^ní^ zamlčení, když mluvicí nenadále řeč přerušuje a ne- věda jí dále hned ku věci jiné přistupuje: O mne slepého blouda, že jsem nevěděl, co každé dítě vidí! A touto cestou se dada, jak hezky bych byl — ale pozdě bycha ho- niti. KB. 241.

274210   Retikulovaný Svazek: 8 Strana: 0338
Retikulovaný. R. látka. Schb. Nád. 5.

274211   Retinafin Svazek: 3 Strana: 0059
Retinafin, u, m., nafta pryskyřičná. Vz S. N.

274212   Retinit Svazek: 3 Strana: 0059
Retinit, u, m., zkamenělá pryskyřice. Vz S. N., Bř. N. 232.

274213   Retinol Svazek: 3 Strana: 0060
Retinol, u, m., tuk pryskyřičný: Cs H.

274214   Retinyl Svazek: 3 Strana: 0060
Retinyl, u, m., pryskyřičný olej. Vz S. N.

274215   Retirada Svazek: 3 Strana: 0060
Retirada, y, f., z fr., útočiště (v pevno- stí), die Zuflucht; ústup, ustupování, zpá- tečně tažení vojska, der Rückzug, die Flucht. — R., záchod, der Abtritt.

274216   Retirada Svazek: 10 Strana: 0331
Retirada, y, f. R-du bráti = utíkati, ustupovati. Fel. 97.

274217   Retisten Svazek: 7 Strana: 0573
Retisten, u, m., v lučbě. Rm. II. 318.

274218   Retivý Svazek: 3 Strana: 0060
Retivý, auffahrend, widerspenstig. Šm.

274219   Ŕetízkovitý Svazek: 3 Strana: 0060
Ŕetízkovitý, Ketten-, Ř. blahorourka, catenipora escharoides, tabularia catenulata, die Kettenkoralle; ř. užovka, coluber getu- lus, die Kettennatter. Šm

274220   1. Retka Svazek: 3 Strana: 0060
1. Retka, y, f., obyč. pl. retky, hřeben třtinový v bidle upevněný, přes který celá osnova ke člunku jde, das Kammblatt. Na Ostrav. Té.

274221   2. Retka Svazek: 3 Strana: 0060
2. Retka, y, f. = retnice.

274222   Retka Svazek: 10 Strana: 0331
Retka, vz Reta.

274223   Retka, y Svazek: 7 Strana: 0573
Retka, y, f. = hřeben na stavě tkal- covském. U Frýdka. Jinde: šubíř. Brt. D. 260.

274224   Retkeva Svazek: 9 Strana: 0272
Retkeva, y, f. = řetkev. Sbor. slov. III. 52.

274225   Retko Svazek: 10 Strana: 0331
Retko, a, n. = cigaretta. Us. Rgl.

274226   Retkový Svazek: 10 Strana: 0331
Retkový koren. Sbor. slov. VII. 116.

274227   Retkvár Svazek: 7 Strana: 0573
Retkvár, a, m. = ředkvář. Slov. Bern.

274228   Retkvárka Svazek: 7 Strana: 0573
Retkvárka, y, f. — ředkvářka. Slov. Bern.

274229   Retkváŕský Svazek: 7 Strana: 0573
Retkváŕský = ředkvářský. Slov. Bern.

274230   Rétní Svazek: 3 Strana: 0060
Rétní, Lippen-. R. hláska, retnice, Us., kroužek (ozdoba). Dch. R. nástroje = de- chové, foukací. Vz Dechový.

274231   Retnice Svazek: 3 Strana: 0060
Retnice, e, f., labialis, der Lippenlaut. R. jsou hlásky: b, p, m; retozubné: v, f. Vz Hláska. Že retnice u nás změkčovány bý- valy, o tom svědčí ne jenom způsob psaní, ale i tvoření adjektiv nominal, sklonění, zvi. ve jménech osadních: Chrudim (jméno muže), Chrudimj (grad), Boleslav (jméno muže), Boleslavj, (grad). Měkkosť závěrečné retnice byla příčinou, že mluva obecná přenesla osadní jména taková v novější době z rodu mužského v rod ženský. Vz Chrudim, Bo- leslav, Plzeň. V podřečí s retnicemi rozma- nitě nakládají. V Budějovsku a Opavsku po nich slyšeti posud přídech jotu, i když i následuje: holubjice, fjík, pjiseň. Ve vých. Čech. a na Slov. se naopak po retnicích i vlastní ě vyslovuje jako e: verný, mesto, peknej, bežet; čehož i ve spisovném jazyku stopy jsou: kvetu. V různořečí litomyšlském mění se bj = d, dj — b, vj — d, pj =1, mj = n (ň) : běžet — dežet, hříbě — řídě, holoubě v troubě = holoude v troude, Chrudim = Chrubym, povídati = podydat; píte, je s pě- nou = tyte, je s tenou. Ve vých. Čechách obecná též jest obměna hlásky vj v b: ba- vlna — babína. Též m zastupuje hlásku vj: mňuk — vňuk a naopak zase mj = v: lus- koviny — luskominy a mj = b, písemní, darebný (-mný). — Rozlišení retnic nemožné jest; kde ho třeba bylo, tu prvotně přistou- pil přídech l: Jarosłavl. Postupu toho u nás öd doby historické není. Jir. Vz B, P, V, M, F. — Retnice vzdorují změkčení. Změkčuje-li samohláska retnici předcházející, možno to naznačiti předraženým j, kteréžto přitaženo jsouc k předcházející souhlásce retné jedi- nou jest známkou, že následuje samohláska změkčující: pět (vyslov: pjet). Gb.

274232   Retnice Svazek: 10 Strana: 0331
Retnice, e, f= hláska vyslovovaná rty.

274233   Retokalíšek Svazek: 7 Strana: 0573
Retokalíšek, šku, m. R. mnohokvětý- bledý, chiloscyphus polyanthus pallescens (jatrovníkový lišajník na vlhčinách a při potocích). Let. M. S. VIII. 1. 12.

274234   Retokalíšek Svazek: 9 Strana: 0272
Retokalíšek, šku, m., druh mechů. Vz! Ott. XII. 455.

274235   Retolika Svazek: 7 Strana: 0573
Retolika, y, f., rostl. Uvař černobejl, černohlávek a černou r-ku. Slav. Poh. 77.

274236   Retopodobné Svazek: 3 Strana: 0060
Retopodobné y. Lámáním vzniklo z ni r. y. Bž. 6.

274237   Retorika Svazek: 9 Strana: 0272
Retorika, y, f. = vyřídilka. Ta m á r-ku Us. Kub. L. f. 1900. 362.

274238   Retorse Svazek: 10 Strana: 0331
Retorse, e, f., z lat. = odveta. Sterz., Dhnl.

274239   Retorta Svazek: 3 Strana: 0060
Retorta, y, ť. (nádoba lučebnická), z lat., křivule, alembík, die Retorte. Boč. exe., (Čern., Vys. Vz S. N.

274240   Retortový. R Svazek: 7 Strana: 0573
Retortový. R. pec, Retortenofen, m. NA. IV. 168.

274241   Retour Svazek: 3 Strana: 0060
Retour (fr., retúr), návrat; návratná po- sýlka, die Rück-, Umkehr, Zurückreise, Rück- fahrt. Retourbrief, m., zpáteční psaní, Retour- sendung, f., zpáteční zásylka,

274242   Retourka Svazek: 7 Strana: 0573
Retourka, y, f. = lístek pro zpáteční cestu po dráze. Us. Rjšk.

274243   Retournovati co Svazek: 10 Strana: 0331
Retournovati co = vrátiti, z fr.

274244   Retousy Svazek: 3 Strana: 0060
Retousy, pl.,, m., kníry, valousy, poď nosky, frňousy (Šm.), der Schnurrbart. Šm.

274245   Retovati Svazek: 3 Strana: 0060
Retovati, z něm., vysvoboditi, zprostiti, vytrhnouti, zachovati, spasiti, pomoci, retten, helfen; se — brániti se. na místo bezpečné odejíti, sich retten. Br., V., Jg. — koho z čeho. Retujte mě z bídy. Na Ostrav. Tč. - Sš. P. 777. - se kam. Us.

274246   Retovati Svazek: 7 Strana: 0573
Retovati = hnáti, strkati. R. koně zpátky (coufati jimi). Mor. Brt. D. 260. Cf. Vyre- tovati, Zaretovati, Zretovati.

274247   Retozubný Svazek: 7 Strana: 0573
Retozubný. R. hlásky. Cf. Gb. Ml. II. 193.

274248   Retozubué Svazek: 3 Strana: 0060
Retozubué hlásky: v, f. Vz Retnice.

274249   Retrait Svazek: 3 Strana: 0060
Retrait (fr., retré), odtažení, zpáteční po- chod vojenský, vzdálení-se, der Rückzug, čepobití, der Zapfenstreich. Vz Čepobití.

274250   Retrobulbularní Svazek: 8 Strana: 0338
Retrobulbularní. R. nádorek. Vz Schli. Nád. 9.

274251   Retrocedovaný Svazek: 10 Strana: 0331
Retrocedovaný = zpět postoupený, z lat.

274252   Retrocesse Svazek: 10 Strana: 0331
Retrocesse, e, f. z lat. = opětné po- stoupeni. Vz Ott. XXI. 607.

274253   Retrocessionář Svazek: 10 Strana: 0331
Retrocessionář, e, m, z lat. = kdo něco vrací, zpět postupuje. Nár. list. 1903. č. 174. 5.

274254   Retrogradace Svazek: 3 Strana: 0060
Retrogradace, e, f., z lat., zpáteční po- chod, Rückgang, m. Bl.

274255   Retrogradní Svazek: 3 Strana: 0060
Retrogradní, nazpět, v opáčném směru postupující, retrograd. S. N.

274256   Retrospektiva Svazek: 10 Strana: 0331
Retrospektiva, y, f., z lat. = pohled nazpět, do minulosti. Zvon III. 543.

274257   Retrospektivní Svazek: 8 Strana: 0338
Retrospektivní. R. úvaha, Stč. P. př. 136., výstava (starožitností).

274258   Retrovariant Svazek: 7 Strana: 0573
Retrovariant, u, m. R. stupně n-tého. Čs. math. X. 208., 211.

274259   Rettig Svazek: 7 Strana: 0573
Rettig, a, m. R. Jan Al., 1774.—1844., radní. Vz Jg. H. 1. 618, Šb. Dj. ř. 282., Rk. Sl.

274260   Rettig Svazek: 10 Strana: 0331
Rettig Jan Al., vz Lit. II. 412., 658.

274261   Rettigová Svazek: 7 Strana: 0573
Rettigová Magd., 1785.—1845., spisova- telka. Vz Šb. Dj. ř. 282., Jg. H. 1. 6l8, Tf. H. 1. 113., Bačk. Písm. I. 853., 931., Rk. Sl., S. N 483

274262   Rettigová Svazek: 9 Strana: 0272
Rettigová Magd. Sr. Flš. Písm. 563.

274263   Rettigova Svazek: 10 Strana: 0331
Rettigova Magd., spis., 1785. -1845 Vz Lit. I. 7y5., Lit. II. 412. 415. Ott. XXI. 609.

274264   Retuňk Svazek: 3 Strana: 0060
Retuňk, u, m., z něm. Rettung, pomoc, vyproštění, die Rettung, Hilfe. Vz Reto- vati.

274265   Retušér Svazek: 10 Strana: 0331
Retušér, a, m., z fr. = oprávee, opra- vovatel ( fotografií).

274266   Retušovací Svazek: 3 Strana: 0060
Retušovací pokost, štětec (Retouchir-) k opravení olejných maleb. Vz S. N.

274267   Retušovati Svazek: 3 Strana: 0060
Retušovati, z fr. retoucher, obraz po- opraviti, přepracovati, retouchiren. Vz S. N.

274268   Reučák Svazek: 3 Strana: 0052
Reučák, u, m. = rýnský zlatý. Us. u Do- mažlic a na Mor. Vz Renšťák.

274269   Reuma Svazek: 3 Strana: 0060
Reuma, lépe: rheuma, gt. roumata, n., dle Slovo, z řec. (nv/un, tok; hostec, suché lámání, paskudník, rheumatismus, der Glie- derfluss, das Gliederreissen, Rheuma, der Rheumatismus. V. li. rychlý či akutní, vle- čivý či chronický, svalový, nervový. Vz S. N.

274270   Reumatický Svazek: 3 Strana: 0060
Reumatický, lépe: rheumatický, hostečný, hostcový, rheumatisch.

274271   Reunion Svazek: 3 Strana: 0060
Reunion, u, m. (fr., reynjón), opětné spo- jení, smíření jednota, společnost, společenská zábava,ples, taneční beseda, die Versöhnung; Vereinigung, Verbindung zu geselligen Zwek- ken, Reunion.

274272   Reuss Svazek: 7 Strana: 0574
Reuss, a, m. R. Gustav, 1818.—1861., dr. lékař. na Slov. Šb. Dj. ř. 282.

274273   Reuss Svazek: 9 Strana: 0272
Reuss Gust, Adolt, Ludovít, Samuel. Vz Vlč. Lit. slov. I. 277.

274274   Reussiren Svazek: 3 Strana: 0060
Reussiren, něm. z fr., prospěch míti, glücken, seinen Zweck erreichen.

274275   Rév Svazek: 3 Strana: 0060
Rév, u, révek, vku, m., vz Réva. Na Ostrav. Tč-

274276   Rév Svazek: 7 Strana: 0574
Rév, réveček, čku, m. = vroubí, roubík na štípení. Révek rozmarýnu. Vz Révek (dod.). Val., laš. Brt. D. 260., Mz. v List. fil. XVI. 185.

274277   Rév Svazek: 9 Strana: 0272
Rév, n, m., zastr. Tři révové Br. Později: réva. Gb. H. ml. III. 1. 94.

274278   Réva Svazek: 3 Strana: 0060
Réva (rýva), y, ť., rév, u, m., réví, ré- voví, n., révíčko, révovíčko, a, n. Ré- vovi = úponka, popínka, ručička, kterou se réva zachycuje, die Ranke, Rebe. Reš. — R. = ratolesť, der Schössling, Zweig. Br., Presl. Posud na Ostrav. Tč. — R., vinný keř, die Rebe, Weinrebe, der Rebe-, Wein- stock, Rebschoss. Vz Víno, Řezba. Nať révy sluje révím, plody hrozny a vykvasená šťáva jejích vínem. Pruty révy slují sloupci a větve jejich pazuchy. Vz S. N. Révy mladé: sy- nové, staré: starý keř; mladé postříhané: čípky. Šp. R. vinná, mladá, mladistvá, ne- užitečná, odřezaná, svržená, suchá. V. R. = arabské bílé (něm. Gutedel, fr. chasselas), arabské petrželové (něm. geschlitzblättriger Gutedel, Jerusalemstraube, Petersilientraube, Ganz Wälscher, Gänsefüssler; franc. Raisin ď Autriche). arabské červené (něm. rother Araber), babovo (veltlínské), beranice (Läm- merschweif), beranní ocas (němec, weisse lange tokayer Fischtraube, weisser Löwen- schwanz; maďar, hárs levelli), běl drobná (něm. weisser kleinbeeriger, Kleinweiss), běl velká, běloočka (víno topolové, bělovačka, Elbling; bělomoučka, Mehlweiss), bílé jakub- ské (roučí bílé), bílý tramín, bílý muškát, brunát (buzín), brinšt (princ, bílý tramín), burgundské modré (roučí modré), burgundské bílé (roučí bílé), burgundské šedé (roučí šedé), buzín moučník, ribula moučník (něm. grosser rother Veltliner, grosser Traminer, Fleischtraminer, rother Riesling, Grossbrau- ner, rother MuskAteller, Rebalina, später Ranfalina; franc. st. Valentin), cibeba bílá, rané lipské, raný malvaz (z arabského zibi- bach; něm. früher Leipziger, Zibebenwein, Meister), cibeba černá (roučí rané, Seiden- traube), cinyfal zelený (z latin, silvanus), moravka, zelený klešec, muška lípavá (něm. Silvaner, Zierfahnler, grüner Muskateller, grüner Veltliner, Frankenriesling, Oester- reicher, Gutblank, grüner Riesling, Grünedel; fr. murton, silvani), cinyfal černý (roučí ciny- falové, černý tarant, něm. schwarzer Elbling, blauer Heinisch; fr. p?rsolette, gouais noir), diamant (ušlechtilé rané), elvín bílý (tarant bílý, něm. weisser Elber, Kleinberger, Siiss- grober, Krystaller, Silberweiss, Weissstock; fr. fendant, feyer, allemand), elvín červený, modrý, isabella modrá, jakubské bílé, jonák, chlupatina (roučí modré), chrupka, karma- zín, karmasín (něm. Karmesin, rother Trol- linger), klenice bílá (něm. Augster, Glinsen, Kleinsee), klenice modrá, kocinka (roučí mo- dré, zvláštní druh mělnického vína, Kläffern), kutaba (druh isabelly), lánské bílé, rané; labín, Elber. Šk. — Vz Č. 64., FB. 88., Čl. Kv. 329., 81b. 646., Schd. II. 295. Révu na 4. n. 5 ok postaviti; révy hřížiti; réva, les pláče; révy na loubí (odry) vésti; oblouk z réví; rozvody klásti, Reben einsenken; révy pomrzly, musí vyrážeti od babky (ko- řene). Šp. R-u přesaditi, ušlechtiti, pěstovati; nemoci révy: plíseň, strupovitosť, zápal, zbuj- něni, žloutenka, Dumek. Kde kapečka ukápla, všady révek vypukl a z révečka pupenec. Sš. P. 48. Réva a koza vodu nemiluje. Pk. Spí-li réví do sv. Jiří, na dobrý rok každý věří. Šk.

274279   Réva Svazek: 7 Strana: 0574
Réva v Podluží: budinka, cinifadl, ča- sladora, kozí cecky, lampart, muškatel, pi- horňa, ryvolka, ryzlink, skořina. šryk, to- pol, valvoš, zelviš. Brt. — Cf. SP. II 127., KP. V. 145., 190., Rstp 244., Rosc. 156., Sbtk. Rostl. 17., 127. — Hádanka. 1. Otec drevený, matka hliněná, děti sklené (réva — země — hrozen). Brt. Dt. 159. — 2. Vz Kvítek, Ptáček. — R. = vinný mok, víno. V číši granátem se r. blýská. Vrch.

274280   Réva Svazek: 8 Strana: 0338
Réva, ze sthněm. rëba. Gb. H. ml. I. 423. Druhy rév pěstované na Mor. Vz Brt. D. II. 440.

274281   Réva Svazek: 9 Strana: 0272
Réva. Lesní r., clematis. Us.

274282   Reva Svazek: 10 Strana: 0331
Reva, y, f. = haluz, kterou se stromy réví, naštěpují. Slez. Hauer. 14.

274283   Revaccinace Svazek: 3 Strana: 0061
Revaccinace, e, f., z lat., opětné očko- vání kravími neštovicemi, die Revaccination. Vz S. N.

274284   Revaccinace Svazek: 7 Strana: 0574
Revaccinace. Cf. Slov. zdrav. 330.

274285   Revaj Svazek: 7 Strana: 0574
Revaj, e, m. = dítě revající, plačící. Slov. Tč., Ssk.

274286   Revák Svazek: 3 Strana: 0061
Revák, u, m., hřízenice, rozvod, das Re- bengesenk. — R., v lodn., das Refrband. Šm.

274287   Revalenta arabica Svazek: 3 Strana: 0061
Revalenta arabica, byl lék z čočkové mouky, cukru, soli, pepře a jiného koření. Vz S. N.

274288   Revalo Svazek: 7 Strana: 0574
Revalo, a, n. = hrdlo. Slov. Koll. Zp. II. 509., Ssk.

274289   Revalovati Svazek: 7 Strana: 0574
Revalovati, z lat. = nahraditi si, reva- liren, sich schadlos halten, bezahlt machen, kupec. Kh.

274290   Revanche Svazek: 3 Strana: 0061
Revanche (fr., revmš), náhrada, odplata, msta, pomsta, die Vergeltung. Genugthnung, Revanche, der Ersatz.

274291   Revať Svazek: 7 Strana: 0574
Revať = řváti. Slov. Zátur.

274292   Réveček Svazek: 7 Strana: 0574
Réveček, vz Rév, Révek (dod.).

274293   Reveille Svazek: 3 Strana: 0061
Reveille (fr., revelj), raní n. jitřní bu- bnování, der Morgenmarsch, das Trommeln zum Aufwecken der Soldaten.

274294   Révek Svazek: 7 Strana: 0574
Révek, vku, m. = větvička. Na první neděli adventní dívka valašská zasadí si do květníku révek višňový a polévá jej každý den z huby; r. vyžene pupence a na boží narození bude rozkvětlý. Toho dne opeří (okrášli) jej dívka pozlátkem a dá svému milému zn klobouk Brt. L. N. I. 210. — R. = vroub k štěpování, Propf, m. Ostrav Wrch Vz Rév (dod).

274295   Reveň Svazek: 3 Strana: 0061
Reveň, ě, f., rheum — rebarbora. Vz S. N., Schd. II. 279.

274296   Reveň Svazek: 7 Strana: 0574
Reveň, Rhabarber. Vz Rstp. 1252.

274297   Reveň Svazek: 10 Strana: 0331
Reveň n. rhabarbora, rheum, rostl. Vz Ott. XXI. 656.

274298   Révení Svazek: 7 Strana: 0574
Révení, n. = štěpení, očkování, das Propfen Slez. Šd.

274299   Reveňovina Svazek: 3 Strana: 0061
Reveňovina, y, f., prvek reveně, der Rha- barbarin. Presl.

274300   Reveňový Svazek: 7 Strana: 0574
Reveňový, Rhabarber-. Rk. Ě. kořen. KP. VI. 385.

274301   Revenu Svazek: 3 Strana: 0061
Revenu (fr., revný), důchod, výtěžek, der Ertrag. Rk.

274302   Reverbář Svazek: 7 Strana: 0574
Reverbář, e, m. = pec odrážecí či sá- lací. NA. IV. 166.

274303   Reverberovaci Svazek: 3 Strana: 0061
Reverberovaci pec, kde se ruda pouze silným plamenem taví. Vz S. N.

274304   Reverence Svazek: 3 Strana: 0061
Reverence, e, f., z lat., úcta, pocta, die Ehrfurchtsbezeugung, Verbeugung, Reverenz,

274305   Reverenda Svazek: 3 Strana: 0061
Reverenda, y, f., dlouhá, kněžská (du- chovní, Bern.) sukně, talar, v obec mluvě: reberenda (Hý.), das Priesterkleid.

274306   Reverenda Svazek: 8 Strana: 0338
Reverenda = sukně dlouhá, vážná; ji nosili kněží, mistři, ale i jiní civilní lidé; ně- kdy šlofpelc; R. bakalářská n. mistrská. Vz Wtr. Krj. I. 443., 463., 569.

274307   Reverenda Svazek: 10 Strana: 0331
Reverenda. Frant. 23. 46.

274308   Reverendus, reverendissimus Svazek: 3 Strana: 0061
Reverendus, reverendissimus, titul, ctihodný, důstojný, vz toto.

274309   Revers Svazek: 3 Strana: 0061
Revers, u, m., z lat., rub, rubová n. rubní strana u peníze, die Rückseite der'Münze; vysazený límec u mužského kabátu, der Auf- schlag, Rk.; úpis, zápis, der Revers, Gegen- schein, die Verschreibung. R. pánům od sebe učinil. V.

274310   Reversal Svazek: 7 Strana: 0574
Reversal, u, m. = zápis. 1519. Soud kn. opav.

274311   Reversal Svazek: 9 Strana: 0272
Reversal, u, m. = zápis. Tak má ten r. udělati. 1496. Arch. XVI. 487.

274312   Reversista Svazek: 8 Strana: 0338
Reversista, y, m. = kdo podepsal revers. Nár. list. 1894. 22./1.

274313   Reversní Svazek: 7 Strana: 0574
Reversní či obratné kyvadlo. ZČ I. 149.

274314   Réví Svazek: 3 Strana: 0061
Réví, n., vz Réva,

274315   Réví Svazek: 7 Strana: 0574
Réví, vz Mllr. 99.

274316   Réví Svazek: 10 Strana: 0331
Réví, n. = nať. R. z jetele Deštná. Mš.

274317   Revice Svazek: 10 Strana: 0331
Revice, e, f. Vz Ott. XXI. 625.

274318   Revident Svazek: 3 Strana: 0061
Revident, a, m., z lat., přehledač, na př. účtův, der Durchseher, Rechnungsprüfer, Re- vident,

274319   Revidovati Svazek: 3 Strana: 0061
Revidovati, přehlednouti, přehlížeti něco, durchsehen, durchmustern, revidiren. Rk.

274320   Revindikace Svazek: 3 Strana: 0061
Revindikace, e, f., z lat., zpět požado- vání n. zpět nabytí odňatého majetku, Zu- rückforderung, Wiederzueignung.

274321   Revír Svazek: 3 Strana: 0061
Revír, u, m., z it., vz Mz. 293., okres lesní, hájemství. das Revier, der Bezirk. Rk. Vz S. N.

274322   Revír Svazek: 7 Strana: 0574
Revír kutací, Schurfrevier, n. Zpr. arch.

274323   Revirement Svazek: 3 Strana: 0061
Revirement (fr., revirmán), v účetnictví odpisování n. připisování v účtech. Vz S. N.

274324   Revírní Svazek: 8 Strana: 0338
Revírní štola = která otvírá celý revír aneb která provozování hornictví v celém re- víru má usnadniti. Ott. XI. 629.

274325   Revírník Svazek: 3 Strana: 0061
Revírník, a, m., myslivec.Vz Revír.

274326   Revirovati Svazek: 9 Strana: 0272
Revirovati = loviti (zvěř). Tům. Ml. 141.

274327   Revís, u Svazek: 3 Strana: 0061
Revís, u, m., z lat. ribes. Šm. Vz Rybés

274328   Revise Svazek: 3 Strana: 0061
Revise, e, f., z lat, opětná prohlídka, pře- hlídka ku př. účtův, spisu za tisku, wieder- holte Untersuchung, Durchsicht; Revision.

274329   Revise Svazek: 7 Strana: 1375
Revise. O r-sích pří, podaných králi. Vz Wtr. Obr. II. 701.

274330   Revise Svazek: 10 Strana: 0331
Revise, e, f., z lat. R. soudní (dovolání). Vz Ott. Říz. III. 92. —100.

274331   Revisijní Svazek: 7 Strana: 0574
Revisijní stížnosť, rozsudek. Pr.

274332   Revisionista Svazek: 7 Strana: 0574
Revisionista, y, m., pl. -sté, Revisionist.

274333   Revisní Svazek: 9 Strana: 0272
Revisní soud. Ott. Říz. I. 86.

274334   Revisní Svazek: 10 Strana: 0331
Revisní, z lat. R. rekurs k soudu Vz Ott. Říz. III. 126. Účetní a r. kancellář, organisace. Nar. list. 1904. 3. 11.

274335   Revisor Svazek: 3 Strana: 0061
Revisor, a, m., přehližjtel, der Durch- seher, Prüfer, Nachrechner, Revisor. Rk., Nz. Cf. Revident.

274336   Revišna Svazek: 8 Strana: 0338
Revišna, y, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 74.

274337   Revišné Svazek: 8 Strana: 0338
Revišné, ého, n., území v Oravsku. Phľd. XII. 551.

274338   Revište Svazek: 8 Strana: 0338
Revište, e, n., zámek v Tekovsku. Phľd. XII. 74., 552. R. Horné, děd. v Turč. Phľd. 1895. 383.

274339   Reviť čo Svazek: 8 Strana: 0573
Reviť čo = páliti; r. sa = hřáti se. Slov. Kal. S. 148. Cf. Revno (3. dod.).

274340   Réviti Svazek: 7 Strana: 0574
Réviti, il, en, ení = štěpiti, očkovati, propfen. Slez. a laš. Šd. R. děti. Brt. D. 260 Cf. Mz. v List. fil. XVI. 185. — se, Zweige bekommen. U Velehr. Tč

274341   Reviti co Svazek: 10 Strana: 0331
Reviti co: stromy. Vz předcház. Reva. Slez. Hauer 14.

274342   Revka Svazek: 3 Strana: 0061
Revka, y, f., vrub, štep, das Pfropfreis. U Opav. Klš.

274343   Révlink Svazek: 3 Strana: 0061
Révlink, refiink, u, revlinek, reflinek, nku, m., z něm. Refling = sazenice, fazár, die Satzrebe. Ros.

274344   Révnatý Svazek: 3 Strana: 0061
Révnatý, rebenreich. D. — R. len, holzig. Presl.

274345   Révnatý Svazek: 10 Strana: 0331
Révnatý jetel = silný hmotitý. Deštná. Mš. Sr. Réví.

274346   Revno Svazek: 8 Strana: 0338
Revno = horko. Bolo mu r. (byl dopálen). Slov. Phľd. 1894. 373.

274347   Révný Svazek: 3 Strana: 0062
Révný kraj, das Rebgelände. Dch.

274348   Revo Svazek: 7 Strana: 0574
Revo, a, m. = božík povětrný. Č. Čt. II. 385.

274349   Revokace Svazek: 3 Strana: 0062
Revokace, e, f., odvolání, Widerruf, m.

274350   Révokaz Svazek: 3 Strana: 0062
Révokaz, a, m., phylloxera, die lieben- laus. Rk.

274351   Révokaz Svazek: 7 Strana: 0574
Révokaz = mšice révokazná. Cf. Brm. IV. 1. 662., KP. V. 169 , 168.

274352   Révokaz Svazek: 10 Strana: 0331
Révokaz = korovnice révová. Vz Ott. XIX 694b.

274353   Révokazný Svazek: 7 Strana: 0574
Révokazný. Vz Révokaz (dod.).

274354   Revokovati Svazek: 3 Strana: 0062
Revokovati, z lat., zpět povolati, svůj slib odvolati, wider-, zurückrufen; sein Wort zurücknehmen, revociren.

274355   Révolistý Svazek: 3 Strana: 0062
Révolistý, Reblaubig, rebenblätterig. R. ostrožka, delphinium stachysagria. Rostl.

274356   Revolta Svazek: 3 Strana: 0062
Revolta, y, f., fr., vzbouření, povstání, die Revolte, Empörung, der Aufstand.

274357   Revoltant Svazek: 3 Strana: 0062
Revoltant, a, m., z fr., bouřlivý, buřič.

274358   Revoltní Svazek: 10 Strana: 0659
Revoltní síla. Zvon V. 759.

274359   Revoltovati Svazek: 3 Strana: 0062
Revoltovati, povstati, vzbouřiti se, sich empören, revoltiren.

274360   Revoluce Svazek: 3 Strana: 0062
Revoluce, e, f., z lat., vzbouření, povstání, pozdvižení se lidu proti vládě, die Umwäl- zung, Empörung, Staatsumwälzung, Revo- lution, der Umsturz. R. jest činná zpoura poddaných proti vrchnosti. MP. 214. R. vůbec náhlá proměna, násilný převrat jak v přírodě tak zvláště ve státech. Vz S. N. R, jest kuklou budoucí civilisace. V. Hugo.

274361   Revolucí Svazek: 7 Strana: 0574
Revolucí. Podlé r. narození jeho. Výb. II. 1374.

274362   Revolucionář Svazek: 3 Strana: 0062
Revolucionář, e, f., přítel revoluce, der Revolutionär.

274363   Revolucionářský Svazek: 10 Strana: 0331
Revolucionářský zjev. Nár. list. 1903. č. 291. 13.

274364   Revolučně Svazek: 10 Strana: 0331
Revolučně, ěte, n. Sš. (Mus. 1905. 452 ).

274365   Revoluční Svazek: 3 Strana: 0062
Revoluční, Revolutions-. Rk.

274366   Revolučník Svazek: 7 Strana: 0574
Revolučník, a, m. = revolucionář. Kv. 1881.

274367   Revolver Svazek: 3 Strana: 0062
Revolver, u, m., z ang. a to z lat. re- volvere, mnohostřel, rychlostřel; pistole, z níž několikrát po sobě možná vystřeliti, der Revolver. Rk. Vs S. N., KP. IV. 496.

274368   Revolver Svazek: 7 Strana: 0574
Revolver. Udělal mu (šiftář Jan Fryk) ručnici o osmerém vystřelení a jiné instru- menty. Žer. Záp. II. 95.

274369   Revolver Svazek: 8 Strana: 0338
Revolver pro jízdu, pro strážníky, pro pěší, neprůdušný. Vz Ott. IX. 940.

274370   Revolver Svazek: 10 Strana: 0331
Revolver, a, m. Vz Ott. XX. 1018.

274371   Revolverový Svazek: 10 Strana: 0331
Revolverový. Výroba r-vých patron. Nár. list 1904. c. 22. 6. R. lis bez tvárnic na drážkové tašky. r. pec na sodu, r. sou- stava. Vz KP. IX. 151., X. 106., VIL 682., 686.

274372   Révonosný Svazek: 3 Strana: 0062
Révonosný, rebentragend. Šm.

274373   Révorodý Svazek: 3 Strana: 0062
Révorodý, rebenerzeugend. Mus.

274374   Révošatý Svazek: 3 Strana: 0062
Révošatý, in Rebe gekleidet. Šm.

274375   Révotok Svazek: 10 Strana: 0331
Révotok, n, m. = víno. Tbz V. 4. 177.

274376   Révovatý, révovitý Svazek: 3 Strana: 0062
Révovatý, révovitý, rebenartig; rank- tormig. D.

274377   Révoví Svazek: 3 Strana: 0062
Révoví, n., vz Réva.

274378   Révový Svazek: 3 Strana: 0062
Révový, Reben-. R. červ, V., dřevo, Ros., míza, slzy (pláč). D.

274379   Revuca Svazek: 3 Strana: 0062
Revuca, e, f., mě v Uhřích. Slov.

274380   Revúca Svazek: 8 Strana: 0338
Revúca, e, f., mě. na Slov. Phľd. XII. 178., 74., XIV. 61. — R,, potok v Liptovsku. Phľd. XII. 178., 552.

274381   Revúčanka Svazek: 8 Strana: 0338
Revúčanka, y, f., riečka u Ban. Bystrice. Phľd. 1894. 357.

274382   Revue Svazek: 3 Strana: 0062
Revue (fr., revý), přehlídka ku př. vojska, die Musterung, Heerschau; přehled, obzor (časopis), die Uibersicht. Rk.

274383   Revule Svazek: 3 Strana: 0062
Revule, e, f. Co v té zahrádce mívati budem? nasázíme si bílé r-le. Sš. P. 674.

274384   Reyl Svazek: 10 Strana: 0331
Reyl Fr. dr., kn a spis., nar. 1865. z Ott. XXI. 629., Tob. 214.

274385   Reythar Svazek: 7 Strana: 0574
Reythar = rejthar. O jeho ozbrojení vz: Sbor. hist. IV. 273.

274386   Rez Svazek: 3 Strana: 0062
Rez, rzi (dle Kost), f, místy v obecné mluvě: rez, u, m. Jg., Mkl., Šb. Na mor. Zlínsku: zerz. Krt. Koř. rbd (růd), sr. rudý; příp. -jb, aerugo, rubigo. Mkl. B. 78., 81. R. železa, jest hydrát kysličníku železitého (Fe2 O3 2HO). Vz Šfk. 235. Der Rost, R. na železe, od železa, železná; rez mědi, na mědi, měděná, D., V., vz KP. IV. 696., na mosazi. V. Železo rzí se hloze. Kom. R. se železa chytá. R. železo žere. D. Rzí pojíti (rzivěti), D., rzí pošlý. V. Měď ta rzí jest zašlá. Br. Chytil se toho rez. Jel. Rez ze železa pilník stírá. Pk. Kterak železo rzi zbavujeme? vz Prm. 1878. č. 3., III. č. 19. Vz Železo, Rezavění. — Přenes. Těch vloh, které rezem postrádaly dlouhým, síla mizí. Sš. II. 325. (Hý.). Co činí píla rzavému že- lezu a cep zrnu, to činí pokušení dobrému člověku: že rez z něho hřiechu vyrazí a z plevy ku požitku jako zrno a oznámí tě, jaký jsi byl pode rzí a pod plevú. Hus. I. 350. — R. na rostlinách choroba jest vysky- tující se jako hrbolky, které svým časem pukají a prášek žlutý vydávají: ruda, manna, náměl, cf. snét, der Rost, Mehlthau, Brand. Rostl. R. obilná, smradlavá, sněžná, Jg., na révách. Všecky štěpy tvé a obilé země tvé r. zahubí. Hus. I. 56. Pakli by hlad vnikl v zemi neb rez neb kobylky neb chrústi. BO. R. spadne. Bj. R, bělostný, dříšťalový, obilný, pryšcový. Čl. 85., 185., Schd. II. 257. Vz Bezy v S. N., KP. III. 249. — R. v hor- nictví jistá země ve vodě rozpuštěná, jiná tělesa korou potahující. Jg. — R,, a, m. = urvalec. Ros.

274387   Rez Svazek: 7 Strana: 0574
Rez. Cf Schd. I. 345., 354., Hom. opat. 177 a. 7., Mkl. Etym. 284., Rk. Sl., List. fil. 1890. 198., 199. (Mz.). - R. na rost- linách. R. = houby podkožní, hypodermii. R. trávní, puccinia graminis, Streiten-, skvr- novitý, p. straminis, Flecken-, korunovitý, p. coronata, Kronenrost; R. trávní a skvr- nitý na pšenici, na ječmenu, žitu a ovsu, korunovitý zřídka a obyč. jen na ovsu; R. na jeřábu, gymnosporangium conicum, Eber- eschen-, chřestový, pucc. asparagi, Spargel-, na lnu, melamprosa lini, na listech buráku, uromyces betae, slunečnice obecné, pucc. helianthi, Sonnenrosen-, na hruškových stro- mech, gymnosp. fuscum, na stromech jablo- ňových, gymnosp. clavariaeforme, Apfelrost. Pta. Cf. Rosc. 64., 69., 70., 121., Rstp. 1994. Prší-li a zároveň-li slunce svítí, padá na stromy a osení rez. Us. Tkč.

274388   Rez Svazek: 8 Strana: 0338
Rez. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a, 15., 17., 26., Km. -i. 44.

274389   Rez Svazek: 9 Strana: 0273
Rez, e, m. = odpilky. Vezmi řez od že- leza. Maš. ruk. 289b.

274390   Rez Svazek: 10 Strana: 0331
Rez, Vz Ott. XXI. 632. - R. = čeleď hub, příbuzná čeledi snětí (parasita vyšších rostlin). Vz Ott. XXII. 455.

274391   Reza Svazek: 7 Strana: 0574
Reza, y, f. = Terezie. Us.

274392   Rezák Svazek: 10 Strana: 0332
Rezák, a, m. = kocour rezavé barvy. Rais. Lop. 242.

274393   Rezáľ Svazek: 8 Strana: 0338
Rezáľ, řezál', e, m., rezálové péro = péro z ocasu bílého kohouta, ozdoba slov. klobouků. Ten má rezáľe. Brt. D. II. 378.

274394   Rezančoka Svazek: 7 Strana: 0575
Rezančoka, y, f. = řezanka. Slov. Mt. S. I. 89.

274395   Rezančoky Svazek: 8 Strana: 0338
Rezančoky. Dostal r. (obrezance) na obed (byl bit). Slov. Nov. Př. 591.

274396   Rezanec Svazek: 8 Strana: 0338
Rezanec. O tomto slově praví Bl. Gr. 174. že jest nezpůsobné. Cf. Kleštěnec (3. dod.).

274397   Rezanec Svazek: 9 Strana: 0273
Rezanec = bití. Na každú desiatu lyžku r. sedne (o zlé výchově). Phľd. 1897. 499 Dal mu jazykovej polievky s rezanci (po- kárání s výpraskem). Zát. Př. 57b. Dostal rezančeky na oběd (bití) Ib. 248b.

274398   Rezatěti Svazek: 10 Strana: 0332
Rezatěti, ěl, ění = rezavěti. Hoš. Pol. 141.

274399   Rezatý Svazek: 10 Strana: 0332
Rezatý — rezavý. Hoš. Pol. 141.

274400   Rezavě Svazek: 7 Strana: 0575
Rezavě, rostig. R. červený, žlutý atd. Kk. Br. 21., 35., 44.

274401   Rezavěbílý. R Svazek: 10 Strana: 0332
Rezavěbílý. R. kočka. Rais. Lop. 242.

274402   Rezavec Svazek: 7 Strana: 0575
Rezavec, vce, m. = rezoun. Čce. Tkč.

274403   Rezavění, n Svazek: 3 Strana: 0064
Rezavění, n., okysličení kovů na vlhkém vzduchu nebo ve vodě, das Rosten. Vz S. N.

274404   Rezavěti Svazek: 3 Strana: 0064
Rezavěti, ěl, ění, rzeti, rosten. Strsl. ibždavéti (vubigine infici). Mkl. B. 431. — čím: ležením ve vlhku. Us. Vz Rezivěti.

274405   Rezavěti Svazek: 9 Strana: 0273
Rezavěti = rezovatěti XVI. stol. Rozb. II. 185

274406   Rezavo Svazek: 7 Strana: 0575
Rezavo. Do r-va odřený kožíšek. Rais. 33.

274407   Rezavočervený Svazek: 7 Strana: 0575
Rezavočervený terč lišejníků. Nk. J.

274408   Rezavosť Svazek: 3 Strana: 0064
Rezavosť, i, f., rzirost, die Rostigkeit, Ros.

274409   Rezavosť Svazek: 3 Strana: 0064
Rezavosť, i, f., die Schneidigkeit. Us. Hý.

274410   Rezavožlutý Svazek: 7 Strana: 0575
Rezavožlutý. Vz Rezavě (dod.) Ves.

274411   Rezavý Svazek: 3 Strana: 0064
Rezavý, rostig. R. železo. Dch. Vz Rzivý.

274412   Rezavý Svazek: 3 Strana: 0064
Rezavý, ostrý, břitký, schneidend, schnei- dig, scharf. V. Přens. Ř. vítr, D., zármu- tek Dch.

274413   Rezavý Svazek: 7 Strana: 0575
Rezavý, rzavý. List. fil. 1890. 198.

274414   Rezavý Svazek: 10 Strana: 0332
Rezavý smích. Zvon III. 258 Ř. hlas. Kká. Sion I. 127., Zvon III. 309. Ř. slzy. Zvon IV. 397

274415   Rezbářský. Ř Svazek: 10 Strana: 0332
Rezbářský. Ř.. výzdova nábytku. Vz KP XI. 94.

274416   Rezeda Svazek: 3 Strana: 0064
Rezeda, vz Reseda.

274417   Rezek Svazek: 3 Strana: 0064
Rezek, zka, m., zrzek, der Rothkopf. D. — R., rezavý pes. Hos. — R., zku, m., hry- zek, hryzec, houba, der Röthling. Us.

274418   Rezek Svazek: 7 Strana: 0575
Rezek, zku, m. = hryzec. Vz Rstp. 1896. — R., zka, m. = řízek, malá kaprovitá ryba. Slez. Šd. — R. = lázně v severo- vých. Čech. Krč. — R. Antonín, nar. 1853., dr. a prof. dějepisu na čes. universitě. Vz Tf. H. 1. 66., 73., 160., 161., Pyp. K. II. 370., 433., Tf. Mtc. 239., Mus. 1886. 636., 644., Bačk. Př. 129., Rk. Sl.

274419   Rezek Svazek: 8 Strana: 0339
Rezek, zka, m. = hrouzek, břenek, gobius fluviatilis, ryba, Brt. D. II. 498.

274420   Rezek Svazek: 9 Strana: 0273
Rezek Ant. dr., ministr krajan (pro Cechy). Sr. Jub. XXVI.

274421   Rezek Svazek: 10 Strana: 0332
Rezek Ant. Dr., histor., ministr krajan v. v., spis., nar. 1853. z Ott. XXI. 635.

274422   Rezeklaný Svazek: 3 Strana: 0122
Rezeklaný; -án, a, o rozštípený, zer- spalten.

274423   Rezekvítek Svazek: 3 Strana: 0064
Rezekvítek, tku, m., veronica chamaedrys. FB. 58., Čl. Kv. 240.

274424   Rezekvítek Svazek: 7 Strana: 0575
Rezekvítek. Cf. Rst. 1148.

274425   Rezeň Svazek: 7 Strana: 0575
Rezeň, zně, na. = odřezek, odkrojek, uříz- nutý kus, Abschnitzel, n. Ssk. R. slaniny. Slov. Mt. S. I. 183 , 182.

274426   Rezeň Svazek: 10 Strana: 0332
Rezeň, zně, m. = veliký kus (chleba). Kál. Slov 38. R. slaniny. Poľd. XXIII. 532

274427   Rezenec Svazek: 3 Strana: 0064
Rezenec, nce, m., rozvod, hřízenec, der Ableger. Vz Řezanec.

274428   Rezenirovati Svazek: 3 Strana: 0064
Rezenirovati m.: raisonovati. U Olom.

274429   Rezetka Svazek: 3 Strana: 0064
Rezetka, y, f., vz Reseda.

274430   Rézi Svazek: 7 Strana: 0575
Rézi, t. = Mézina, Rézinka, Rézička, Te- rezie. Us. Je paní Rézi (rezavá). Čce. Tkč.

274431   Rezík Svazek: 7 Strana: 0575
Rezík, u, m. = zářez, Einschnitt, m. R. na mlátidle. Slov. N. Hlsk. IV. 274.

274432   Rezikati Svazek: 8 Strana: 0339
Rezikati. Muzika mu reziká (čile hraje). Slov. Němc. (NZ. VI. 77.).

274433   Rezina Svazek: 3 Strana: 0064
Rezina, y, f., rez, rezovatosf, der Rost, die, Rostigkeit,

274434   Rézina Svazek: 7 Strana: 0575
Rézina, vz Rézi (dod.).

274435   Rézinka Svazek: 7 Strana: 0575
Rézinka, vz Rézi (dod.). R-ky jsou fin- tivy. Nrd.

274436   Rezístý Svazek: 7 Strana: 0575
Rezístý, schneidend, scharf Slov. Loos.

274437   Rezitý Svazek: 7 Strana: 0575
Rezitý, verrostet. R. grešle. Exc.

274438   Rezivěti Svazek: 3 Strana: 0064
Rezivěti, ěl, ění rzivěti, rzeti, rezavěti, rosten. — kde. Železo ve vodě a na vzduchu reziví. Pt.

274439   Rezivosť, rezivý Svazek: 3 Strana: 0064
Rezivosť, rezivý, vz Rzivosf, Rzivý.

274440   Rezka Svazek: 8 Strana: 0339
Rezka, y, f. = ryzec (houba). CT. Tkč., Brt. D. II. 510.

274441   Rezka Lhota Svazek: 10 Strana: 0659
Rezka Lhota, zaniklá ves v Bučovsku na Mor. Vz Mtc. 1905. 379.

274442   Rezko Svazek: 3 Strana: 0064
Rezko, z rezka, hbitě, rasch. Slov. Z rezka vyskočiti. Koll., Hdk.

274443   Rezko Svazek: 8 Strana: 0339
Rezko = rychle. Pýtal sa r. Phľd. 1894.10.

274444   Rezková Svazek: 10 Strana: 0332
Rezková Frant., spis, sr. Tob. 214. — Ř. Bedř.. spis. Tob. 215.

274445   Rezlíček Svazek: 9 Strana: 0273
Rezlíček, čka, ?.. jm. koně. čes. 1. IX. 171.

274446   Rezlík, rezlíu Svazek: 3 Strana: 0064
Rezlík, rezlíu, u, m., eine Art Wein- trauben. Šm. Vz Réva.

274447   Rezlikuvať Svazek: 7 Strana: 0575
Rezlikuvať = řezbařiti. Slov. N. Hlsk. XVIII. 279.

274448   Rezniareň Svazek: 7 Strana: 0575
Rezniareň, rně, f. = jatky. Slov. Čkžk. II. 54.

274449   Rezno Svazek: 7 Strana: 0575
Rezno = rezko. Slov. Rr. Sb , Mt. S. I. 77. Řezno. Cf. List. fil. 1878. 207., Rk. Sl.

274450   Rezno Svazek: 10 Strana: 0332
Rezno. Na rezno někomu dačo prisľúbiť (na jisto). Phľd 1902. 385

274451   Rezobarvý Svazek: 7 Strana: 0576
Rezobarvý, rostfarbig. Zl. kl.

274452   Rezohlavý Svazek: 7 Strana: 0576
Rezohlavý. R. kachna, Kolbenente, f. Šír. Pt.

274453   Rezok Svazek: 7 Strana: 0576
Rezok, zku, m., Säulenschlitz, m. Slov. Ssk.

274454   Rezokvítek Svazek: 7 Strana: 0576
Rezokvítek, tku, m. = železitá sůl. Vz Nár. listy 1890. str. 3. ze dne 27/4. Dle Vejdovského anthophysa vegetans, nálevník.

274455   Rezonýrovat Svazek: 9 Strana: 0272
Rezonýrovat = resonovati. Hvlč. Nár. sbor. 1891. 40.

274456   Rezonýrovati Svazek: 10 Strana: 0332
Rezonýrovati, vz Raissonýrovati.

274457   Rezorudý Svazek: 3 Strana: 0065
Rezorudý, roströthlich. Us. Dch.

274458   Rezoun, a Svazek: 3 Strana: 0065
Rezoun, a, m.,der Rothaarige. Hled' se r-za a šilhouna. Č. M. 271.

274459   Rezovatěti Svazek: 3 Strana: 0065
Rezovatěti, rezovitěti, ěl, ění. Vz Rezivěti.

274460   Rezovatina Svazek: 7 Strana: 0576
Rezovatina, y, f., Rostfleck, m Šp.

274461   Rezovatiti, rezovititi Svazek: 3 Strana: 0065
Rezovatiti, rezovititi, il, cen, cení, ro- stig machen. — co. Déšť sluneční rezovatí rostliny. Ros.

274462   Rezovatosť, rezovitosť Svazek: 3 Strana: 0065
Rezovatosť, rezovitosť, i, f., die Rostig- keit. R. kovu, obilí. Us. Jg. Vz Rez.

274463   Rezovatý, rezovitý Svazek: 3 Strana: 0065
Rezovatý, rezovitý, rostig. R. železo, měď, Us., strom, obilí, Zlob., rostliny. Rostl.

274464   Rezovina Svazek: 3 Strana: 0065
Rezovina, y, f., vz Rezina.

274465   Rezovitosť Svazek: 10 Strana: 0332
Rezovitosť, i, f. R. vody. Vz Ott. XXI. 641.

274466   Rezovitý Svazek: 7 Strana: 0576
Rezovitý. R. rostliny. Cf. Rstp. 1990.

274467   Rezovka Svazek: 3 Strana: 0065
Rezovka, y, ť., agarieus fragilis, der zer- brechliche Blätterschwamm, houba. Berg.

274468   Rezovka Svazek: 7 Strana: 0576
Rezovka, y, f. = rez. Prší-li a zároveň svítí, padá na staré panny r. U Kr. Hrad. Kšť.

274469   Rezový Svazek: 3 Strana: 0065
Rezový, Rost-, Brand-. R. barva. Rostl.

274470   Rezviti Svazek: 3 Strana: 0065
Rezviti, munter machen. L.

274471   Rež Svazek: 3 Strana: 0065
Rež, rži (dle Kosť), f., na Mor. a na Slov.: = žito, der Roggen, das Korn. Kom. V nom. a, akkus. pl.: rža, n. Brt. Letos mánie, jsou pěkná rža. Us. Vz Slb. 174., Schd. II. 265. Nebude z té rži mouka., Prov. Hodí se k poli rež, k řeči lež. C. Aj reža, reža, zelená reža, ztratil som pérko od milej běža. Sš. P. 628.

274472   Rež Svazek: 7 Strana: 0576
Rež = obyč. ozimé žito. Brt. Vz Jarka, Mkl. aL. 144., Mkl. Etym. 285. Z reže chléb dělají. Mill. 79. Z rzižov pitie velmi dobré dělají. Mill. 78.

274473   Rež Svazek: 8 Strana: 0339
Rež, slov. raž, rež, rož, ražka. Pastr. L. 97. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 47. Na rež netřa ene hnojnicoma popleskať. Slez. Nov. Př. 427.

274474   Réž Svazek: 8 Strana: 0339
Réž, réžový dříví, jinde vodeňkový, vod réžo (prvního špalku od spodu). Sloup. Brt. D. II. 378.

274475   Rež Svazek: 9 Strana: 0273
Rež, gt. rži a rže, frumentum. Gb. H. ml. III. 1. 400. Z reže tej nie múka. Zát. Př. XII. 395.

274476   Reža Svazek: 10 Strana: 0659
Reža, e, f. = réž. Brt. Sl.

274477   Režábek Svazek: 3 Strana: 0065
Režábek, bka, m., vz Řeřábek. Byste chtěli ř-ky jísti, chtěl bveh je vám koupiti. Svěd. 1569.

274478   Režatový Svazek: 7 Strana: 0576
Režatový. R. pérko (kytice). Slov. Sbor. Bl. ps. II. 1. 66.

274479   Reže Svazek: 3 Strana: 0065
Reže, něm. Röscha. ves u Jehnic. PL., Tk. I. 77., 87., III. 130.

274480   Režený Svazek: 10 Strana: 0332
Režený = režný. Dal. 5. 26. (Mš. ).

274481   Režie Svazek: 7 Strana: 0576
Režie, vz Regie.

274482   Režijní Svazek: 10 Strana: 0332
Režijní příspěvek. Nár. list. 1905. 64. 13.

274483   Režima Svazek: 7 Strana: 0576
Režima, y, f. = drůbež. Slov. Hdž. Čít. 175.

274484   Režisér Svazek: 7 Strana: 0576
Režisér, vz Regisseur.

274485   Režisérský Svazek: 10 Strana: 0332
Režisérský vynález. Nár. list. 1902.

274486   Režiště Svazek: 3 Strana: 0064
Režiště, ě, n., u bednářů, das Schneide- loch. Šm.

274487   Režka Svazek: 3 Strana: 0065
Režka, y, f., lolium temulentum, lilek, der Taumellolch. U Opav. Klš.

274488   Režlavý Svazek: 10 Strana: 0659
Režlavý v I. Přisp. 339. polož před Rež- nica.

274489   Režná Svazek: 10 Strana: 0332
Režná, é, f. = kořalka. Hauer. 14.

274490   Režňák Svazek: 3 Strana: 0065
Režňák, u, m., placka z režné mouky, Kornkuchen, m. Olom. Sd.

274491   Režňák Svazek: 7 Strana: 0576
Režňák = pytel na rez (žito). Čce. Tkč.

274492   Režnati se Svazek: 3 Strana: 0065
Režnati se, režně vyhlížeti. Les se režná (konečky dřev od housenek obežrané). Us. u Bolesi. Ptr.

274493   Režnatka Svazek: 7 Strana: 0576
Režnatka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

274494   Režnica Svazek: 8 Strana: 0339
Režnica, e, f., rostl., vz Šáší (3. dod.). — R. = režná sukně. Zďár. Brt. D. II. 464.

274495   Režnice Svazek: 7 Strana: 0576
Režnice = režňaéka (dod.). Mor. Bkř. — R. = režná (žitná) sláma. Slov. Rr. Sb.

274496   Režnička Svazek: 3 Strana: 0065
Režnička, y, f. R-ky, druh raných jablek. Mor. Kčr.

274497   Režník Svazek: 3 Strana: 0065
Režník, u, m., režný chléb, das Korn- brod. — Ř., stoklasa, bromus secalinus, die Roggentrespe.

274498   Režniščo Svazek: 7 Strana: 0576
Režniščo, a, n. = režnisko. Slov. Rr. Sb.

274499   Režno Svazek: 7 Strana: 0576
Režno = ryba na režno. Us. Dch.

274500   Režnosť Svazek: 3 Strana: 0065
Režnosť, i, f. = žitnosť. Ros.

274501   Režňunka Svazek: 3 Strana: 0065
Režňunka, y, ť., režná ka.ve, Kommehl- brei, m. Na Ostrav. Tč.

274502   Režný Svazek: 7 Strana: 0576
Režný. Mraky jako r. pytel. Osv., Tkč.

274503   Režný Svazek: 7 Strana: 1375
Režný = na rež. R. pytel NZ I 372.

274504   Režný Svazek: 8 Strana: 0339
Režný. R. mrak = rudošedý. ČT. Tkč.

274505   Režný Svazek: 10 Strana: 0332
Režný. Nacpi do pytle režného samé dukáty, neuděláš z něho hedvábí. Emin. 251.

274506   Režný (zastr Svazek: 3 Strana: 0065
Režný (zastr. ržený; lépe než: řežný n. řezný. Řežný v obec. mluvě ku pr. v již. Cech.: režná niť, řežnej chleba, Kts.). — R. od rez = žitný, Korn-, Roggen-. Chléb r. = z mouky žitné. R. mouka, chléb, V., sláma, stírač (mladší u pekaře), D., pecen. Dal. Chlebíček režný : Nechtěla jísti chleba režného. Sš. P. 386.,' 682. — R., hrubý, grob. R. plátno (nebílené), D., niť, papír (prožírající), vápno (zednické do písku). Us. R. plátno ne bílo, ale jest mé dílo. Pk. Nic s ním, je to r. chlap; Ř-nou hubu má, hanaa s ním mluviti. U Náchd. Hrš. - R, víno, pivo = řízné. Vz Řezný. Na Slov. — R. niti = kořalka. U Skrýje. Kal.

274507   Režoň Svazek: 7 Strana: 0576
Režoň, ě, m. = psí jm. Mor. Brt.

274508   Režón Svazek: 7 Strana: 1375
Režón, a, m. = pes režné (žitné) barvy. Val. Slavč. 41.

274509   Režónsky Svazek: 7 Strana: 0576
Režónsky. Dopil a podával ho (plecháč) hostinskému r. Floryš se vzpřímil, zaška- redil se po r-sku. Kmk. Seb. sp. II. 99., 149.

274510   Réžový Svazek: 8 Strana: 0339
Réžový. R. dříví, vz Réž (3. dod.).

274511   Režucha Svazek: 3 Strana: 0065
Režucha, y, f. = řeřicha, die Kresse. Mor. Tč., Slb. 691.

274512   Režucha Svazek: 10 Strana: 0332
Režucha, řeřucha, y, f., vz Řeřišnice (rostl. ), Řeřicha zde. Sr. Huj. Progr. 17.

274513   rg m. rk Svazek: 10 Strana: 0332
rg m. rk: pargán = parkán. Jir.

274514   Rha Svazek: 7 Strana: 0576
Rha = Volha řeka. Šf. Strž. I. 542.

274515   Rhabarbara Svazek: 3 Strana: 0065
Rhabarbara, y, f., z řec, rereň, rost- lina, Rk. Vz Rabarbora.

274516   Rhacopae-us Svazek: 7 Strana: 0576
Rhacopae-us, a, m. R., Kašpar Vod- ňanský, v 17. stol. Cf. Jg. H. 1. 619., Jir. Ruk. II. 181.

274517   Rhacotom-us Svazek: 7 Strana: 0576
Rhacotom-us, a, m. R, Viktorin Vod- ňanský. Vz Jg. H. 1. 619., Jir. Ruk. II. 392.

274518   Rhadamanthy-s Svazek: 3 Strana: 0065
Rhadamanthy-s, a, m., syn Diův (Jupi- terův) a Luropin, pro svou přísnosť ustano- ven za soudce v podsvětí. Rk. Vz S. N.

274519   Rhachit-is Svazek: 3 Strana: 0065
Rhachit-is, y, f., řec, anglická nemoc.

274520   Rhachitom Svazek: 3 Strana: 0066
Rhachitom, u, m., pytevní nástroj k otví- rání dutiny pateřní mrtvol. Vz S. N.

274521   Rhákovať Svazek: 7 Strana: 0576
Rhákovať = vyslovovati r s přídechem h. Vz Priškrhákovať. Šd.

274522   Rhamnolutin Svazek: 10 Strana: 0332
Rhamnolutin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 520.

274523   Rhamnosa Svazek: 8 Strana: 0339
Rhamnosa, y, f. (cukr). Vstnk. IV. 20., 22.

274524   Rhapsodicky Svazek: 7 Strana: 0576
Rhapsodicky = úryvkovitě, rhapsodisch. Mus.

274525   Rhapsodický Svazek: 7 Strana: 0576
Rhapsodický = úryvkovitý, rhapsodisch. R. zlomek básně. Mus.

274526   Rhapsodie Svazek: 3 Strana: 0066
Rhapsodie, e, f., z řec., úryvek,, zlomek básně. Rk. Vz Květy 1868. č. 42. (z Dch.), Koledu 1878. č. 28. Rhapsodové.

274527   Rhapsodomantie Svazek: 3 Strana: 0066
Rhapsodomantie, e, f., z řec, hádání bu- doucích věcí z verše nějaké básně, na kterém, otevřel-li kdo knihu, oko nejdříve utkvělo.

274528   Rhapsodové Svazek: 3 Strana: 0066
Rhapsodové, u Řeků původně básníci, kteří své zpévy přednášeli provázejíce je obyč. zvuky nástroje strunového; později lidé známé písně epické hlav. Homerovy recitující buď celé neb jenom úryvky z nich. Vz 8.' N.

274529   Rhasesovo Ranné Svazek: 7 Strana: 0576
Rhasesovo Ranné lékařství. Vz Jir. Ruk. II 181.

274530   Rhea Svazek: 3 Strana: 0066
Rhea, vz Rea.

274531   Rhebarbora Svazek: 7 Strana: 0576
Rhebarbora, vz Rabarbora, Slov. zdrav. 331.

274532   Rhedka Svazek: 3 Strana: 0066
Rhedka, y, f., rheedia, rostl. Rostl.

274533   Rhegian Svazek: 3 Strana: 0066
Rhegian, a, m., obyvatel Rhegia.

274534   Rhegijský Svazek: 3 Strana: 0066
Rhegijský, von Rhegium.

274535   Rhen-us Svazek: 3 Strana: 0066
Rhen-us, a, m., lat,, řeka Rén, Rýn.

274536   Rheofor Svazek: 8 Strana: 0573
Rheofor, u, m. = elektroda.

274537   Rheometr Svazek: 7 Strana: 0576
Rheometr, u, m. = proudometr. Mj.414., 416.

274538   Rheoskop Svazek: 7 Strana: 0576
Rheoskop, u, m. Mj. 414.

274539   Rheoskop Svazek: 8 Strana: 0339
Rheoskop, u, m. (galvanoskop) = přístroj, kterým se poznává, prochází-li proud elektri- cký vedením a jaký má směr. Vz Ott. IX. 885.

274540   Rheostat Svazek: 3 Strana: 0066
Rheostat, u, m., odporoměr, nástroj fysi- kalní, jímž možno každé chvíle přesně od- měřenou délku drátu jakožto odpor do ře- tězu galvanického vložiti, aniž třeba řetěz otvírati. Vz S. N., KP. II. 232.

274541   Rheostat Svazek: 8 Strana: 0573
Rheostat = přístroj, kterým můžeme do proudu elektrického poznenáhlu vepnouti ve-

274542   Rheostat Svazek: 10 Strana: 0332
Rheostat, u, m. R. desítkový, kruhový, reversní, spirálový, spouštěcí, třifasový, vodní, wheatstone v, zátkový. Vz Ott. XXI. 651.

274543   Rheostat Svazek: 10 Strana: 0659
Rheostat, u, m. Vz Vstnk. XIV. 672.

274544   Rheotom Svazek: 8 Strana: 0339
Rheotom, u, m. Vstnk. II. 506.

274545   Rhes-os Svazek: 3 Strana: 0066
Rhes-os, n, m., král thracký, který Troům pomáhal.

274546   Rhetor Svazek: 3 Strana: 0066
Rhetor, a, m., učitel řečnictví, výmluvnosti; řečník, der Rhetor, Redner. Vz S. N.

274547   Rhetorika Svazek: 3 Strana: 0066
Rhetorika, y, f., řečnictví, umění řeč- nické, nauka řečnická, die Rhetorik. Vz S. N.

274548   Rhetorika Svazek: 9 Strana: 0273
Rhetorika, ?, f. R. ve školách středo- vých Vz Wtr. Part. 812.

274549   Rhetorikant Svazek: 9 Strana: 0273
Rhetorikant, a, m. = řečník. Kom. Ohláš. 142.

274550   Rhetorský Svazek: 3 Strana: 0066
Rhetorský, řečnický, Redner-, rednerisch.

274551   Rhetsko Svazek: 3 Strana: 0066
Rhetsko, a, n. Vz Raetové.

274552   Rheuma Svazek: 3 Strana: 0066
Rheuma, vz Reuma.

274553   Rheumatism-us Svazek: 3 Strana: 0066
Rheumatism-us, u, m., zánětná nemoc, hostec. R. rychlý (acutus), vlečivý (chronicus), svalový (muscularis), nervový (neuritis rheu- matica). Vz S. N.

274554   Rheumatismus Svazek: 7 Strana: 0576
Rheumatismus. Cf. Slov. zdrav. 331.

274555   Rheumatofobní Svazek: 10 Strana: 0332
Rheumatofobní. Zvon III. 492.

274556   Rhinesm-us Svazek: 7 Strana: 0576
Rhinesm-us, u, m. = nosohlas, nosovka, nosový hlas (jaký mají Poláci a Francouzi). Rk.

274557   Rhinesmující Svazek: 7 Strana: 0576
Rhinesmující Slované. Koll. III. 342. Vz násl.

274558   Rhinocer-os, a, n Svazek: 7 Strana: 0576
Rhinocer-os, a, n. = nosorožec.

274559   Rhinologie Svazek: 9 Strana: 0273
Rhinologie, e, f., řec. = nauka o nose. Vz Jub. IIc. 83. — 90.

274560   Rhinoplastika Svazek: 3 Strana: 0066
Rhinoplastika, y, f., dělání nového nosu místo zkaženého. Vz S. N., Šťk. 418.

274561   Rhinoplastika Svazek: 7 Strana: 0576
Rhinoplastika. Cf. Slov. zdrav. 331.

274562   Rhinoplastika Svazek: 10 Strana: 0332
Rhinoplastika, y, f., z řec. = umělé napravovaní defektu nosního. Vz Ott. XIX. 845, XXI. 660.

274563   Rhinoskopie Svazek: 7 Strana: 0576
Rhinoskopie, e, f., z řec. = vyšetřování dutiny nosové.

274564   Rhipi Svazek: 7 Strana: 0576
Rhipi, Bhipejské hory = Ural. Šf. Strž. I. 536

274565   Rhod-os Svazek: 3 Strana: 0066
Rhod-os, a. m., ostrov v moři řeckém. Vz 8. N.

274566   Rhodallin Svazek: 7 Strana: 0576
Rhodallin, u, m., Rhodallin, Senföl- ammoniak. Nz.

274567   Rhodamin Svazek: 8 Strana: 0339
Rhodamin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 9.

274568   Rhodan Svazek: 3 Strana: 0066
Rhodan, u, m., sírocyan, C2 NS2. Vz S. N. — Rhoďan, a, m., obyvatel rhodský. — Rhod- ský. R. umění, škola, Vz S. N. Vz Rhodos.

274569   Rhodan-us Svazek: 3 Strana: 0066
Rhodan-us, a, m., vz Rhone.

274570   Rhodanid Svazek: 7 Strana: 0576
Rhodanid, u, m., v lučbě. Šf. Poč. 406., Zpr. arch. VII. 6.

274571   Rhodanin Svazek: 10 Strana: 0332
Rhodanin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 13

274572   Rhodanit Svazek: 10 Strana: 0332
Rhodanit, u, m. Vstnk. XII. 590. R-nid v VII 576. oprav v Rhodanit.

274573   Rhodanový Svazek: 7 Strana: 0576
Rhodanový. R. sloučeniny. Rm. I. 130.

274574   Rhodanta, y Svazek: 7 Strana: 0576
Rhodanta, y, f., Rhodante, květina Dlj. 52.

274575   Rhodeosa Svazek: 10 Strana: 0332
Rhodeosa, y, f. v lučbě. Vz Vstnk. XL 520

274576   Rhodi-um Svazek: 3 Strana: 0066
Rhodi-um, a. n., ruméník, kov platino- vitý. Šťk. 371.

274577   Rhodi-um Svazek: 10 Strana: 0332
Rhodi-um, a, n, v lučbě. Vz Vstnk. XI. 560. Ott. XXI. 668.

274578   Rhodi-um Svazek: 10 Strana: 0659
Rhodi-um, a, n. Vz Vstnk. XIV. 581.

274579   Rhodiový Svazek: 7 Strana: 0576
Rhodiový salmiak, Rhodiumsalmiak, m. Nz.

274580   Rhoditý Svazek: 3 Strana: 0066
Rhoditý kysličník, Rhodiumoxyd; chlorid, Rhodiumchlorid. Šfk. 371.

274581   Rhodizinan Svazek: 7 Strana: 0576
Rhodizinan, u, m., v lučbě, rhodizin- saures Salz. Nz.

274582   Rhodizinový Svazek: 7 Strana: 0576
Rhodizinový. R. kyselina, Rhodizin- säure, f. Nz., Rm. I. 543.

274583   Rhodnatý Svazek: 3 Strana: 0066
Rhodnatý kysličník, Rhodiumoxydul. Šťk. 371.

274584   Rhododendr-on Svazek: 7 Strana: 0576
Rhododendr-on, a, n., rostl. Vz Rosc. 138., Pěnišník.

274585   Rhodochrosit Svazek: 7 Strana: 0576
Rhodochrosit, u, m. = uhličitan man- ganatý. S. N. V. 87., 88.

274586   Rhodolog Svazek: 9 Strana: 0273
Rhodolog, a, m., z řec. = kdo činí studie o růžích. Mtc. 1897. 378.

274587   Rhodonit Svazek: 3 Strana: 0066
Rhodonit, u, m., druh křemenu. KP. III. 198., Br. N. 176.

274588   Rhodonit Svazek: 10 Strana: 0332
Rhodonit, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 838., 670., Mtc. 1903. 56.

274589   Rhodop-e Svazek: 3 Strana: 0066
Rhodop-e, y, f., pohoří Thracie. — Rho- dopský.

274590   Rhodospermin Svazek: 8 Strana: 0339
Rhodospermin, u, m., vz Fykoerythrin (3. dod.).

274591   Rhodus, vz Svazek: 7 Strana: 0576
Rhodus, vz Rhodos. Hic R., hic salta = zde ukaž, co umíš, seč jsi.

274592   Rhoete-um Svazek: 3 Strana: 0066
Rhoete-um, a, n., lat,, mě. a předhoří v Troadě, řec. 'ľoknor. — Rhoetejský.

274593   Rhomb-us Svazek: 3 Strana: 0066
Rhomb-us, u, m., kosník, kosočtverec, čtyřúhelník rovnostraný, ne však pravo- úhelný. Nz.

274594   Rhomboedľ Svazek: 3 Strana: 0066
Rhomboedľ, u, m., z řec., klenec, kleneč, tvar omezený šesti shodnými kosočtverci. R. tupý, ostrý. Vz S. N.

274595   Rhomboëdrický Svazek: 3 Strana: 0066
Rhomboëdrický, klencový, rhomboe- drisch. R. soustava krystalů. Vz 8. N.

274596   Rhomboid Svazek: 3 Strana: 0066
Rhomboid, u, m., kosodélník.

274597   Rhone, Rhona Svazek: 3 Strana: 0066
Rhone, Rhona, y, f., řeka ve Francii. Vz Rhodanus.

274598   Rhotacism-us Svazek: 7 Strana: 1375
Rhotacism-us, u, m. = kladení hlásky q místo ?•• xógftog (m. stoó/iog), vexvy. List. fil. 1892. 349.

274599   Rhrodochrosit Svazek: 10 Strana: 0332
Rhrodochrosit, u, m., nerost. Vz Ott. XXI. 669.

274600   Rhynchonella Svazek: 8 Strana: 0339
Rhynchonella, y, f. R. ve vápenci. Mtc. 1895. 26.

274601   Rhyolith Svazek: 8 Strana: 0339
Rhyolith, u, m., nerost ze sopečných hor- nin. Mtc. 1895. 320.

274602   Rhythm-us Svazek: 3 Strana: 0066
Rhythm-us, u, m., úměr, rozměr hudební, básnický. Rk. R., míra časová, postup a poměr dob časových, jímž se tonové a slova v písni přejímají; těmto sličnosti uděluje a cit slyšitelným činí. Sš. Hc. 2. (Hý.). Ř., pravidelný a dobře odměřený postup zdvihův a klesův. Zk. Ml. II. 189. Nechtěje r-mu zrušiti a zkaziti. Sš. 8k. 210. R. hlavní n. základní, padající, stálý n. pevný, vstoupající. Nz. Pro slovo nekazí rhythmu, by měl i něco přidati, přece poví něco směšného. Vz Žert. Č., Mus. III. d. 72. — Vz Mk. Ml. 315.; Zk. Ml. II. 189., Sš. 3., 8. N. — R,, rým, verš. Řeč v rytmy složená, V. Píseň složiti a v rytm uvésti. Kom.

274603   Rhythma Svazek: 7 Strana: 0576
Rhythma = článek melodie od přeryvu k přeryvu. Zv. Př. kn. I. 21.

274604   Rhythmický Svazek: 3 Strana: 0066
Rhythmický, z řec, úměrný, rhythmisch.

274605   Rhythmický. R Svazek: 7 Strana: 0576
Rhythmický. R. čtení, krásno, prosa, věta. Dk.

274606   Rhythmičnosť, i, f Svazek: 7 Strana: 0576
Rhythmičnosť, i, f. Dk.

274607   Rhythmik Svazek: 10 Strana: 0332
Rhythmik, a, m. R. řecký, římský, Král. Metr. 3.

274608   Rhythmika Svazek: 3 Strana: 0066
Rhythmika, y, f., nauka o úměru n. o rhythmu, die Lehre vom Wohlklang, Ton- masslehre, Rhythmik.

274609   Rhythmika Svazek: 7 Strana: 0576
Rhythmika. Cf. Vor. P. 9.

274610   Rhythmika Svazek: 7 Strana: 1375
Rhythmika. Naps. prof. Jos. Král. Cf.: V. Kotsmich v 10. progr. slov. gymn. v Olo- mouci za rok 1879. 11.

274611   Rhythmisace, e, f Svazek: 7 Strana: 0576
Rhythmisace, e, f. Dk.

274612   Rhythmisovati Svazek: 7 Strana: 0576
Rhythmisovati, rhythmisiren. Průběh časový r. Dk.

274613   Rhythmovati co s čím Svazek: 8 Strana: 0339
Rhythmovati co s čím. Bl. Gr. 367.

274614   Rhythmus Svazek: 7 Strana: 0576
Rhythmus slabik, v řeči. List. fil. III. 201., V. 58., VI. 61. — R. přímý či rovný, přetrhovaný a kosý. Dk. Poet. 290. Cf. Dk. P. 40., KB. 2. vd. 2., Vor. P. 13., Křn. 368., Jg. Slnosť 74.

274615   Rhythmus Svazek: 8 Strana: 0339
Rhythmus. Vz Bl. Gr. 365. Přízvukový r. Vz Gb. H. ml. I. 583. — R. = rým. Bl. Gr. 365. nn.

274616   Rhythmus Svazek: 10 Strana: 0332
Rhythmus. Vz Ott. XXI. 678.

274617   Riad Svazek: 7 Strana: 0576
Riad, u, m. = nádobí. Slov. Němc. IV. 319., 413. a j. — R. = řád. Slov. Ssk.

274618   Riad Svazek: 10 Strana: 0332
Riad, u, m. = řád. Gazdovský r. hospod. náčiní. Slov. Sbor. čes. 58.

274619   Riadar Svazek: 7 Strana: 0576
Riadar, a, m. = kdo vyrábí riad. Slov. LObz. XXIV. 227.

274620   Riadenie Svazek: 8 Strana: 0339
Riadenie, n. = uklízení. Phľd. 1895. 200.

274621   Riadica Svazek: 7 Strana: 0576
Riadica, e, f., Directionslinie, f. Slov. Ssk.

274622   Riadiť Svazek: 8 Strana: 0339
Riadiť = říditi, pořádati; čistiti. Slov. Zátur.

274623   Riadiť Svazek: 10 Strana: 0332
Riadiť = uklízeti. Matka riadila izbu. Slov. Phľd XXIII. 526.

274624   Riaditel Svazek: 7 Strana: 0576
Riaditel, e, m. = ředitel. Slov. Šd.

274625   Riadka, y Svazek: 9 Strana: 0273
Riadka, y, f. = řádka. Druh výšivek v Trenčan, na dusené riadky Mus. slov. I 26.

274626   Riadný Svazek: 7 Strana: 0576
Riadný = řádný. Slov. Ssk.

274627   Riadok Svazek: 7 Strana: 0576
Riadok, dku, m. = řádek. Slov. Šd., Ssk

274628   Riafadlo Svazek: 10 Strana: 0332
Riafadlo, a, n. = riafalo, prístroj na obtrhovánie semenných hlávočiek ľanu. Slov. Phľd. XXIV. 483.

274629   Riafať Svazek: 10 Strana: 0332
Riafať ľan = zbavovať semenných hláv (knotiek) riafalou. Phľd. XXIV. 483.

274630   Riasa Svazek: 7 Strana: 0576
Riasa = řasa. Ssk. Slov. Šd.

274631   Riasiť Svazek: 7 Strana: 0576
Riasiť = řasiti, řasným činiti, faldovati. Mor. Brt. D. 260 (před: Rať).

274632   Riasnitý Svazek: 10 Strana: 0332
Riasnitý = řasnatý. Slov. Sbor. slov. IX. 44.

274633   Riav Svazek: 10 Strana: 0332
Riav, u, m. = riava v VII. 576.

274634   Riava Svazek: 7 Strana: 0576
Riava, y, f. = proud, tok, potok horský (bystřina). Slov. Czm. 126., Chlpk. Sp. 208., Rr. Sb., Phľd. III. 476.

274635   Ŕíb Svazek: 7 Strana: 0576
Ŕíb, u, m. = hřib, houba. Mllr. 9.

274636   Ribay Svazek: 9 Strana: 0273
Ribay Jos., 1754. —1813., sběratel při- sloví. Vz Vlč. Lit. slov. I. 28, 277.

274637   Ribay Svazek: 9 Strana: 0460
Ribay (Rybay) Jiří, slov. spis. 1754. až 1812. Vz Vlč. Lit. II. 298.

274638   Ribay Svazek: 10 Strana: 0332
Ribay. Vz Lit. I. 931 Vz Rybay Jiř v VII 639.

274639   Ribés Svazek: 7 Strana: 0639
Ribés. Cf. Rosc. 161., Rstp. 684., 685.

274640   Ribis, vz Svazek: 3 Strana: 0066
Ribis, vz Rybés.

274641   Ríbizla Svazek: 9 Strana: 0273
Ríbizla, y, f. = ribisová šťáva. Sbor. slov. III. 160.

274642   Ribosa Svazek: 8 Strana: 0339
Ribosa, y, f. = druh cukru uměle získa- ného. Vstnk. III. 9.

274643   Ribotati Svazek: 9 Strana: 0273
Ribotati = řehotati. Gb. H. ml. III. 2. 371.

274644   Ribs Svazek: 3 Strana: 0066
Ribs, vz Rips.

274645   Rícadlo Svazek: 10 Strana: 0332
Rícadlo, a, n. = zrcadlo Mor. Mš., Strn. Poh. 91. Vz násl.

274646   Ricenina Svazek: 3 Strana: 0066
Ricenina, y, f., zřícenina, říceniny, ssu- tina, zbořenina, rozvalina, die Ruine. Har., Sš. J. 39. Obrátí se v ř-ny. Us.

274647   Rícenina Svazek: 9 Strana: 0273
Rícenina. Har. II. 13. aj.

274648   Ricin-ns Svazek: 3 Strana: 0068
Ricin-ns, u, m., lat., skočec, roučník, der Wunderbaum. Vz S. N., Schd. II. 277.

274649   Ricinolový Svazek: 7 Strana: 0577
Ricinolový. R. kyselina. Vz KP. VI. 5.

274650   Ricinostearinan Svazek: 7 Strana: 0577
Ricinostearinan, u, m, recinostearin- saures Salz. Nz.

274651   Ricinostearinový Svazek: 7 Strana: 0577
Ricinostearinový. R. kyselina, Ricino- stearinsäure. Nz.

274652   Ricinový Svazek: 3 Strana: 0068
Ricinový n. skočcový olej.

274653   Ricinový Svazek: 7 Strana: 0577
Ricinový olej. Vz Slov. zdrav.

274654   Riciuus Svazek: 7 Strana: 0577
Riciuus. Cf. Dlj. 52.

274655   Ricky Svazek: 9 Strana: 0273
Ricky = po zpátku. Jde z izby r. žmú- riaca. Kto sa naučí r. (od zadu) modliť Otče náš. Neiď r. Sbor. slov. IV. 143.

274656   Ricy Svazek: 10 Strana: 0332
Ricy = pravá, americká žvýkací gumrna. Nár. list. 1901. č. 45. odp.

274657   Riča Svazek: 7 Strana: 0577
Riča, e, f., Gerstel mit Erbsen (Speise). Slov. Loos. Ríčansko, a, n. = říčanský kraj. Mus. Říčany. Z Říčan Hynek. Jg. H. 1. 619. Z Říčan Václ. Jir. Ruk. II. 181. — Jak věšeli v R-nech? Vz Sbtk. Krat. h. 95.

274658   Ričák Svazek: 10 Strana: 0332
Ričák Václ., děk. a spis., nar. 1824. Vz Ott. XXI. 694

274659   Ridati se Svazek: 7 Strana: 0577
Ridati se. Jaba, ridajže sa (pohni se). Slov. Phľd. V. 55.

274660   Ridel Svazek: 7 Strana: 0577
Ridel, dla, m. R. (Ridelius) z Nagen- berlca Mik, † 1609. Jir. Ruk. II 182.

274661   Ŕidičství Svazek: 9 Strana: 0273
Ŕidičství, n. R manévru (řízení). Ott. XVI, 763.

274662   Rídkota Svazek: 10 Strana: 0333
Rídkota, y, f. = řídkost. Šumava. Rgl.

274663   Ridl Svazek: 7 Strana: 1375
Ridl Jiří Stan., děkan, † 1703. Vz Mus. 1891. 311., 1892. 341.

274664   Ridza, y Svazek: 7 Strana: 0578
Ridza, y, f. = rez. Slov. Rr. Sb.

274665   Rídzik Svazek: 7 Strana: 0578
Rídzik, u, m. = hřib. Slov. Rr. Sb.

274666   Ridzik Svazek: 8 Strana: 0574
Ridzik, vz Rydzik. Kal. S. 149. .

274667   Riečna Svazek: 10 Strana: 0333
Riečna, y, f., loquela. Rozk. P. 1293.

274668   Riečný Svazek: 10 Strana: 0333
Riečný = říčný Mill. 79a.

274669   Riedať sa Svazek: 7 Strana: 0578
Riedať sa, von einem Weideplatz zum andern übersiedeln. Slov. Ssk.

274670   Riedčice Svazek: 7 Strana: 0578
Riedčice, vz Říčice. Slov. Orl. III. 144, Mt. S. I. 91.

274671   Riedel Svazek: 7 Strana: 0578
Riedel, dla, m. — R. Mik. 1604. Jg. H 1. 619. — R. Ign., nar. 1809., kněz. Ib. — R. R. Ib.

274672   Riedikať, vz Svazek: 7 Strana: 0578
Riedikať, vz Redikati. Koll. Zp. II. 509.

274673   Riediť sa Svazek: 10 Strana: 0333
Riediť sa = řidnouti. Ovocné stromy tam sa s roka na rok riedia. Slov. Phľd. XXII. 573.

274674   Riedný Svazek: 7 Strana: 0578
Riedný = krásný, Koll. Zp. II. 508.; po- řádný. Slov. Ssk.

274675   Riedšej Svazek: 7 Strana: 0578
Riedšej = řidčeji. Slov. Ht.

274676   Riegel Svazek: 10 Strana: 0333
Riegel Augustin, spis. Tob. 214.

274677   Rieger Svazek: 7 Strana: 0578
Rieger, gra, m., os. jm. — R. Frant. Lad., dr. práv, říšský a zem. poslanec, nar. 1818. Vz Tf. H 1. 166., 184., 201, Jg. H. 1. 619., Mus. 1887. 531., Slavín I. 35., Pyp. K. II. 545., Šb. Dj. ř. 283., Tf. Mtc. 295., Bačk. Písm. I. 892., Bačk. Př. 184., S. N., Rk. Sl. — R. Ferd. 1831. -- R. Bohusl., dr. a docent na čes. univers. v Praze. Mus. 1887. 149.

274678   Rieger Svazek: 9 Strana: 0273
Rieger Fr. a Bohusl, baroni. Sr. Jub. XXVI., Flš. Písm. 625.

274679   Rieger Svazek: 10 Strana: 0333
Rieger Fr. Lad., svob. pán, 10. /12. 1818. — 3. /3. 1903. Vz Ott XXI. 703. —714., Mus. 1903, 424., Nár. list. 1903. č. 62., Polit, něm. a čes. z téže doby; Zvon III. 335., 351.; Dolen. Pr. 490.; Tk. Pam. I. 492, Tob. 214. — R. Boh. Dr., svob. pán, prof. a spis., nar. 5. /10. 1857. Vz Ott. XXI. 714., Lit. I. 931., Tob. 214. — R. Kar., spis. Tob. 214.

274680   Rieger Svazek: 10 Strana: 0659
Rieger Fr. dr., baron. Sr. Zvon V. 247. nn.

274681   Riegrová Svazek: 10 Strana: 0333
Riegrová Marie, choť F. Lad. Riegra, 1833 —1892., spis. Vz Ott. XXI. 715. Řiekati, vz Říkati. Mill. 22

274682   Rieka Svazek: 7 Strana: 0578
Rieka = řeka. Slov. Ssk.

274683   Riese Svazek: 10 Strana: 0333
Riese. Podle Adama Riese. R. byl pro- slulý počtář v XVI. stol. Kád. 7.

274684   Riesenburka. Z R-ka Svazek: 9 Strana: 0273
Riesenburka. Z R-ka v VII 580b. za Řízek polož za: Rieka v VII. 578.

274685   Rieslo Svazek: 7 Strana: 0578
Rieslo, a, n. = řečiště. Slov. Rr. Sb.

274686   Riešba Svazek: 7 Strana: 0578
Riešba, y, f. = řešba, řešení. Slov. Phľd. VI. 256.

274687   Riešiť Svazek: 8 Strana: 0339
Riešiť. I riešil držať sa ho (miesta) pevne. Phľd. 1894. 14.

274688   Riešit Svazek: 10 Strana: 0333
Riešit, vz Řešiti. Sb. sl. 1902. 13.

274689   Riešitel Svazek: 10 Strana: 0333
Riešitel, vz Řešitel. Sb. sl. 1902. 13.

274690   Rieštiť sa na Svazek: 7 Strana: 0578
Rieštiť sa na strom = lézti. Slov. Sb.

274691   Rietmüller Svazek: 7 Strana: 0578
Rietmüller Matouš, kněz, 1677. Vz Jir. Ruk. II. 182.

274692   Riev Svazek: 7 Strana: 0578
Riev, u, m. = réva. Slov. Ssk.

274693   Rievina Svazek: 7 Strana: 0578
Rievina, y, f. = víno, Rebensaft, m. Slov. To by bol svet bez r-ny čo šuhajčok bez dievčiny. Tóth. B. 43., Lipa II. 391.

274694   Rieze Svazek: 7 Strana: 0578
Rieze = řídčeji. 15. stol. Mnč. R. 62.

274695   Rieźe. Tím Svazek: 10 Strana: 0333
Rieźe. Tím r. (rzijezze) kvas má přá- telóm připraven býti. Št. Ř. 74b.

274696   Ríf Svazek: 7 Strana: 0578
Ríf, vz Rýf. Ssk.

274697   Riff Svazek: 3 Strana: 0070
Riff, něm., hřbet, jesep. Š. a Ž.

274698   Riga Svazek: 3 Strana: 0070
Riga, y, f., hlavní město gubernie li- vonské. Vz S. N.

274699   Riga Svazek: 8 Strana: 0339
Riga, y, f. Rigy boly kamenné hroble (hro- mady) z tých skál, ktoré pilní vincúri vybrali z vinice. Slov. Phľd. 1896. 486.

274700   Rigl Svazek: 3 Strana: 0070
Rigl, u, m., u soukeníků dřevo na rámě od sloupu ke sloupu šest loket (356 metru) dlouhé. U Rychn. Msk.

274701   Rigl u oken Svazek: 7 Strana: 0578
Rigl u oken: zástrčka.

274702   Rigol Svazek: 3 Strana: 0070
Rigol, u, m., stoka, die Riole. Sr. Riola.

274703   Rigorism-us Svazek: 3 Strana: 0070
Rigorism-us, u, m., z lat., přílišná přís- nost, Sittenstrenge, ť. Vz S. N.

274704   Rigorista Svazek: 3 Strana: 0070
Rigorista, y, m., dle Despota, přísno- mluvce, přívrženec rigorismu, Rigorist.

274705   Rigoros-um Svazek: 3 Strana: 0070
Rigoros-um, a, n., přísná zkouška, strenge Prüfung. Rk.

274706   Rigorosant Svazek: 7 Strana: 0578
Rigorosant, a, m. = kdo se podrobuje rigorosům na vysokých školách. Us. Šd.

274707   Rigorosní Svazek: 7 Strana: 0578
Rigorosní taxa, Rigorosentaxe, f. Us. Pdl.

274708   Rigorosovati Svazek: 7 Strana: 0578
Rigorosovati = rigorosa skládati. Us. Pdl.

274709   Ríha Svazek: 10 Strana: 0333
Ríha Mart. Dr., bisk. a spis., nar. 1839; Ř. Jan, prof. a spis., nar. 1842.; Ř. Václ.,
spis. (Tob. 215. ); Ř. Jan, řed. gymn., spis.,
nar. 1845.; Ř. Arn. spis. 1848. -1903.; Ř. Jind., sochař, nar. 1862. Vz Ott. XXI. 727. -728. U řed. sr. ještě Ott. XXI. 1073 (doplněk).

274710   Ŕiháček Svazek: 8 Strana: 0339
Ŕiháček, čka, m., vz předcház. Řehoř.

274711   Richenburk, Riclimburk Svazek: 3 Strana: 0070
Richenburk, Riclimburk, a, m., Pod- hradí, n., hrad v Chrudimsku. Vz S. N., Tk. IV. 739. — R. = Radyně. Šm.

274712   Richerka Svazek: 3 Strana: 0070
Richerka, y, f., richeria, rostl.

274713   Richlý Svazek: 10 Strana: 0333
Richlý Vit., spis., nar. 1837.: R. Jindř. archaeol. a spis., nar. 1839. Vz Ott. XXI. 739.

274714   Richmondit Svazek: 7 Strana: 0578
Richmondit, u, m,, meteorit. Vz Osv. 1875. 15.

274715   Richta, richtár Svazek: 3 Strana: 0070
Richta, richtár, vz Rychta, Rychtář.

274716   Richter Svazek: 7 Strana: 0578
Richter, tra, m. — R. Bened., naroz. 1791., prof. a farář. Vz Jg. H. 1. 619. — R. Engelb., nar. 1796., dr., prof. theol. a rektor univers. olom., farář. Vz ib.

274717   Richter Svazek: 10 Strana: 0333
Richter Eug., spis.

274718   Richterspruch Svazek: 3 Strana: 0070
Richterspruch, něm., nález, výpověď, výrok, rozsudek.

274719   Richtschuur Svazek: 3 Strana: 0070
Richtschuur, něm., pravidlo, ředidlo. Zur R. dienen, pravidlem býti; zur R. haben, pravidlem býti, něčím se spravovati. Brs. Čf. Opolna.

274720   Riitl-i Svazek: 3 Strana: 0221
Riitl-i, a, vrch. Bž. 118.

274721   Ríkať Svazek: 10 Strana: 0333
Ríkať = modliti se. Zložil ruky a říkáł. Val. Čes. 1. XI. 324.

274722   Rikochetní Svazek: 7 Strana: 0578
Rikochetní batterie. NA. III. 158.

274723   Rikochetovati Svazek: 7 Strana: 0578
Rikochetovati, Prallschüsse thun. Koule r-jí přes traversy (přeskakují). NA. III. 158.

274724   Rilasciando Svazek: 3 Strana: 0071
Rilasciando, it., povoluje (v hudbě). Hd.

274725   Rill a Svazek: 8 Strana: 0340
Rill a = rýha, žlab. Slov. Zátur.

274726   Rimanka Svazek: 3 Strana: 0071
Rimanka, y, f., die Römerin.

274727   Ŕímanství Svazek: 3 Strana: 0071
Ŕímanství, n., das Römerthum. Měst. bož. 2. 18.

274728   Rimava Svazek: 8 Strana: 0339
Rimava, y, f., potok v Novohradsku na Slov. Phľd. XII. 75., 552.

274729   Rimavský Svazek: 7 Strana: 0578
Rimavský, ého, m. Ř. Janko. Vz Jg. H 1. 619

274730   Rimavský Svazek: 9 Strana: 0273
Rimavský = Janko Francisci.

274731   Rimessa Svazek: 3 Strana: 0071
Rimessa, y, f., it., směneční n. peněžní zásylka; zaslaná směnka, die Rimesse. R. peněžitá; obdržeti směnku r-sou. J. tr. Vz S. N.

274732   Rimienky Svazek: 7 Strana: 0579
Rimienky, f, pl. = druh hrušek. Slov. Rr. MBš.

274733   Rimoč Svazek: 8 Strana: 0339
Rimoč, e, f., území v Novohradsku na Slov. Phľd. XII. 75., 552.

274734   Riňa Svazek: 10 Strana: 0333
Riňa, ě, f. = ženská, flákovatej, pstre- ňavej tvári. Phľd. XXIV. 483.

274735   Rinarec Svazek: 7 Strana: 0579
Rinarec, od Rinarta. Vz Rynarec.

274736   Rincka Svazek: 7 Strana: 0579
Rincka, y, f. = klaga. Slov.

274737   Ring Svazek: 10 Strana: 0333
Ring, u, m. = obchodní spolčení směřující ke skoupení všech zásob určitého zboží a tím ku zvýšení jeho ceny. Vz Ott. XXI 811. R. bavlnářský, lihový. Nár. list. 1903. č. 243. 17.

274738   Ringle Svazek: 3 Strana: 0071
Ringle, e, f., ete, n. (Šm.), z fr. reine- Claude (rénklód), královna, Klaudia, králov- ská slíva, druh zelenožlutých šťavnatých sliv. Rk.

274739   Rinholec Svazek: 3 Strana: 0071
Rinholec, lce, m., Rinholetz, ves u Nov. Strašecí. PL.

274740   Rinkéř Svazek: 10 Strana: 0659
Rinkéř, e, m. = přezkář. Wtr. Řem. 157.

274741   Rínog Svazek: 8 Strana: 0340
Rínog, z Ring. Slov. Pastr. L. 111.

274742   Rinzga Svazek: 7 Strana: 0579
Rinzga, y, f., Kalbsmagen, m. Slov. Ssk.

274743   Rio Svazek: 3 Strana: 0072
Rio, špan., řeka. Rk.

274744   Riola Svazek: 3 Strana: 0072
Riola, y, f., rýha, die Riole (tiefe Furche). Sr. Rigol.

274745   Riolith Svazek: 3 Strana: 0072
Riolith, u, m., stříbrovec klenčový. S. N.

274746   Ripidolith Svazek: 3 Strana: 0072
Ripidolith, u, m., slída klenčová. Vz S. N.

274747   Ripna Svazek: 3 Strana: 0072
Ripna = žebro (v klenbě). Us. zednický.

274748   Rips Svazek: 3 Strana: 0072
Rips, u, m., látka vlněná, bavlněná n. hedvábná proužkovaná. Vz S. N.

274749   Rirenšaft Svazek: 7 Strana: 0579
Rirenšaft, a, m. — R. Alois, nar. 1813., ingrossista. Vz Jg. H. 1. 619., Šb. Dj. ř. 283., Rk. Sl.

274750   Rirenšaft Svazek: 10 Strana: 0333
Rirenšaft Al. (Plzeňský), spis, 1813. — asi 1870. Vz Ott. XXI. 819., Lit. II. 411. nn.

274751   Rís Svazek: 10 Strana: 0333
Rís, u, m. Z rísu robíť. Slov. Czam. Slov. 127

274752   Risalit Svazek: 7 Strana: 0579
Risalit, Vorsprung, ve stavit., vz Rysalit.

274753   Risconto Svazek: 3 Strana: 0072
Risconto, a, n., placení poukázkou n. cizí směnkou. Vz S. N.

274754   Risenberk Svazek: 3 Strana: 0072
Risenberk, Ryžmberk, a, m., Riesenburg, hrad a ves v Plzeňsku. Tk. IV. 789., S. N.

274755   Risenburk Svazek: 3 Strana: 0072
Risenburk, a, m., ves v Náchodsku, v Le- decku. Vz S. N.

274756   Risiko Svazek: 3 Strana: 0072
Risiko, z it., fr. risque, odvaha, odváž- livosť ujma, nebezpečí (při posýlkách), das Wagniss, Wagstück, die Gefahr.

274757   Risikový. R Svazek: 10 Strana: 0333
Risikový. R. břímě (spojené s risikem). Nár. list. 1903. č. 114. 17.

274758   Riskantní Svazek: 10 Strana: 0333
Riskantní = odvážný, nebezpečný (fr. ). R. obchod. Nár. list. 1903. č 131. 9.

274759   Riskovati Svazek: 3 Strana: 0072
Riskovati, odvážiti, vsaditi, wagen, aufs Spiel setzen. Rk.

274760   Risling Svazek: 7 Strana: 0579
Risling, vz Ryzling.

274761   Riss Svazek: 7 Strana: 0579
Riss, a, m., os. jm. = R. Josef, naroz. 1829., ředitel gymnasia v Táboře. Vz Tf. H. 1. 172., 173, 181., Tf. Mtc. 188., Mus. 1880. 470., Rk. Sl., S. N.

274762   Riss Svazek: 9 Strana: 0273
Riss Jos. Sr. Jub. XXVI. f 25. /11. 1899. Vz Nár. list. ze dne 26. /11· 1899.

274763   Riss Svazek: 10 Strana: 0333
Riss Jos., gymn. řed., spis., 1829. —1899. Vz Ort. XXr. 820.

274764   Rišč Svazek: 10 Strana: 0333
Rišč = běh, zastr. Šf Poč. 6.

274765   Riškaša Svazek: 9 Strana: 0460
Riškaša, e, f. = rýže. Slov. Čes. 1. X. 360.

274766   Ríšskoradský Svazek: 8 Strana: 0340
Ríšskoradský. Nár. list. 1894. č. 105.

274767   Rit-us Svazek: 3 Strana: 0074
Rit-us, u, m., obyčej, obřad, zvl. při služ- bách božích, der Ritus, Gebrauch, Kirchen- gebrauch, die Ceremonie. Rk.

274768   Ritardando Svazek: 3 Strana: 0073
Ritardando, ritardato, it., opozdívaje se, váhavě (v hudbě). Hd.

274769   Rítění Svazek: 3 Strana: 0073
Rítění, n. — říčení. Slov.

274770   Ritenuto Svazek: 3 Strana: 0073
Ritenuto, it., zdržuje se (u hudbě). Hd.

274771   Ritmistrová Svazek: 3 Strana: 0073
Ritmistrová, é, f, die Frau des Ritt- meisters.

274772   Ritmistrský Svazek: 3 Strana: 0073
Ritmistrský, Rittmeister-.

274773   Ritmistrství Svazek: 3 Strana: 0073
Ritmistrství, n., die Rittmeisterstelle. D.

274774   Ritna Svazek: 7 Strana: 0580
Ritna, y, f. = řitina. Slov. Bern.

274775   Ritornello, a, n Svazek: 3 Strana: 0073
Ritornello, a, n., opakovací n. návratná věta v hudbe n. v básni, Wiederholungs- o. Ringelsatz, m. Vz S. N. a příklady Douchovy v Lumíru 1861. č. 7 a v Rodinné kronice 1862. č. 38.

274776   Ritratta Svazek: 3 Strana: 0074
Ritratta, y, f., návratní směnko. Vz S. N.

274777   Ritter Svazek: 7 Strana: 0580
Ritter, ttra, m. — R. z Bittersberka Ludv., 1809.—1858., učitel hudby a spisov. Vz Šb. Dj. ř. 283., Tf. Mtc. 117., Jg. H. 1. 619. — R. z R. J., vysl. hejtman. Jg. H. 1. 619. — R. J. 1730. Vz Jg. H. 1. 629.

274778   Ritter Svazek: 7 Strana: 1375
Ritter Jan. Vz Mus. 1892. 341.

274779   Ritter Svazek: 10 Strana: 0333
Ritter z Rittersberka Lud., č. spis. 1809. — 1858. Vz Ott. XXI. 831., Lit. 1. 712., 748., II. 528., 871.

274780   Ritterka Svazek: 3 Strana: 0074
Ritterka, y, f., ritteria, rostl, kaparovitá. Rostl.

274781   Rittersberg Svazek: 9 Strana: 0273
Rittersberg. Z R-ga Lud v. Sr. Jub. XXVI.

274782   Rittersgrünit Svazek: 7 Strana: 0580
Rittersgrünit, u, m., meteorit. Osv. V. 13.

274783   Rittmistr Svazek: 3 Strana: 0074
Rittmistr, vz Ritmistr.

274784   Rituale Svazek: 3 Strana: 0074
Rituale, e, n., lat., kniha obřadní, das Ritual, Kirchenbuch, die Anordnung kirch- licher Gebräuche. Vz S. N.

274785   Rival Svazek: 3 Strana: 0074
Rival, a, m., fr., z lat., sok, soupeř, der Rival, Nebenbuhler, Mitbewerber.

274786   Rivalisace Svazek: 10 Strana: 0333
Rivalisace, e, f., z fr. = řevnivost. Mtc. 1903. 315.

274787   Rivalisovati Svazek: 3 Strana: 0074
Rivalisovati, zápasiti s někým oč, býti někomu sokem, rivalisiren, wetteifern, mit- bowerben, um die Wette streiten.

274788   Rivalita Svazek: 3 Strana: 0074
Rivalita, y, f., sokovství, soupeřství, die Rivalität, Mitbewerbung, Eifersucht, der Wetteifer.

274789   Riviera Svazek: 7 Strana: 0580
Riviera, y, f., z fr. riviera = šňůra perlí, diamantů. Exc.

274790   Rivíz Svazek: 10 Strana: 0333
Rivíz, vz Meruzalka, Ott. XXI. 684.

274791   Rivola Svazek: 3 Strana: 0074
Rivola, y, f.,Rivole, Velteliner (Wein). Šm.

274792   Rivolí Svazek: 8 Strana: 0574
Rivolí. R. víno. Arch. XV. 148. Cf. Ri- vola.

274793   Rivolka, y Svazek: 9 Strana: 0273
Rivolka, y, f., mor. víno. Nár sbor. II. 72., Šeb. 145 Sr. Rivola.

274794   Rivolské Svazek: 3 Strana: 0074
Rivolské víno. Vz Tk. I. 319., 320. Vz Rivola.

274795   Rivul-us Svazek: 7 Strana: 0580
Rivul-us, a, m. R. Jan Žlutický, farář, 1600. Vz Jg. H. 1. 619., Jir. Ruk. II. 182.

274796   Rizeň Svazek: 8 Strana: 0340
Rizeň, vz Ryzeň. Phľd. 1894. 545.

274797   Rizlink Svazek: 9 Strana: 0273
Rizlink, u, m., mor. víno. Nár. sbor. I. 72., Šeb. 145.

274798   Rizner Svazek: 10 Strana: 0334
Rizner Ludevít, slov. spis., nar. 1849. Vz Ott. XXI 846.

274799   Rizner L Svazek: 9 Strana: 0273
Rizner L. Sr. Jub XXVL, Vlč. Lit. slov. I. 26., 273

274800   Riznerová Svazek: 10 Strana: 0334
Riznerová Ludm., slov. spis., nar. 1872. Vz Ott. XXI. 846.

274801   Rizovka Svazek: 3 Strana: 0074
Rizovka, y, f., rizva, rostl, ožankovitá. Rostl.

274802   Rižání Svazek: 7 Strana: 0580
Rižání, n. = ržání, das Wiehern. Slov. Hol. 136.

274803   Ŕížavý Svazek: 10 Strana: 0334
Ŕížavý uhel. Dš.

274804   Rižkaša, e, f., z rýže Svazek: 9 Strana: 0274
Rižkaša, e, f., z rýže. U Sebeše. Mus. slov. I. 87.

274805   rj Svazek: 8 Strana: 0340
rj měnilo se v ŕ a toto dále v ř: moře z morje. Gb. H. ml. I. 332.

274806   Rjad Svazek: 3 Strana: 0075
Rjad = nářadí, na Slov.

274807   Rječica Svazek: 7 Strana: 0580
Rječica, e, f. = říčice. Mor. u Březové. Brt

274808   Rječina Svazek: 7 Strana: 0580
Rječina, y, f. = řeka u Rjeky, Fiumara. Vlasť 1890. 840.

274809   Rjedký Svazek: 3 Strana: 0075
Rjedký = řídký, dünn, schütter. Lope- nické sady r-ké, lopenické dzjevky cjenské (tenké). Sš. P. 363.

274810   Rjeka Svazek: 3 Strana: 0075
Rjeka, y, f. = Rěka.

274811   Rkel Svazek: 7 Strana: 0580
Rkel, a, m., os. jm. Arch. III. 477.

274812   rl Svazek: 8 Strana: 0340
rl se mění v dl: Kadlík m. Karlík, pedlík m. perlík. Vz Gb. H. ml. I. 351.

274813   -rl m Svazek: 10 Strana: 0334
-rl m. dl: karlec m. tkadlec. Šb. D. 26.

274814   Rliegi-um Svazek: 3 Strana: 0066
Rliegi-um, a, n., bylo mě. v Bruttiu, nyní Reggio. Vz S. N.

274815   Rlyzla Svazek: 3 Strana: 0241
Rlyzla, y. f., lagunus, kámen, zastr. Rozk.

274816   Rmání Svazek: 7 Strana: 0580
Rmání, n. = rmének, rostl Cf. Orman. Na jihovýchod. Mor. Brt. L. N. II. 139.

274817   Rmen Svazek: 3 Strana: 0075
Rmen, e, rmeuek, nku (na Mor.), ru- menek, nku, m., rumanček, gt. ruma- nečku (na Slov.), m., anthemis, Afterka- mille, f: rolní, a. arvensis; barvířský, a. tinc- toria; vlaský, římský, nobilis; smrdutý n. psí (psí kopr), a. cotula; horní, a. montana; rakouský, a. austriaca; ruský, a. ruthenica. FB. 42., Čl. Kv. 190., Slb. 418., Schd. II. 282. — R., heřmánek, matricaria, die Kamille. R. obecný, vonný. — Jg.

274818   Rmen Svazek: 7 Strana: 0580
Rmen. Cf. Mkl. Etym. 281., Rosc. 129., Rstp. 890., Sbtk. Rostl. 292., Mllr. 66. R., camomila. Byl. 15. stol.

274819   Rmen Svazek: 8 Strana: 0340
Rmen, camomilla. 1440. List. til. 1893. 393.

274820   Rmenec Svazek: 3 Strana: 0075
Rmenec, nce, m., rostl. = rmen. Slb. 430.

274821   Rmenec Svazek: 8 Strana: 0340
Rmenec, nce, m. = růžica, svatojanské kvítko, svatýjáne, hořčičná, hulán, veliká iskerka, Chrysanthemum leuc, rostl. Brt. D. II. 501.

274822   Rmenek Svazek: 3 Strana: 0075
Rmenek, nku, m., rmen n. heřmánek obecný, matricaria chamonilla, die gemeine Kamille. Mor. Vz Rmen.

274823   Rméní Svazek: 9 Strana: 0274
Rméní, n. = rmen. Mus. ol. 18 8. 115.

274824   Rménkový Svazek: 9 Strana: 0274
Rménkový. R. voda = heřmánková. Čes. 1. VIII. 111., Šeb. 15.

274825   Rmnutič,e Svazek: 3 Strana: 0075
Rmnutič,e, m. — smutník, rmutiteí, der Betrüber. Šm.

274826   Rmoucení Svazek: 3 Strana: 0075
Rmoucení, n., das Betrüben. Us., Hus. I. 126. — R. se. V.

274827   Rmoucený Svazek: 3 Strana: 0075
Rmoucený; -en, a, o, betrübt,

274828   Rmoutitelka, rmutitelka Svazek: 3 Strana: 0075
Rmoutitelka, rmutitelka, y, rmouti- telkyně, rmutitelkyně, ě, f., die Betrü- berin.

274829   Rmoutiti Svazek: 3 Strana: 0075
Rmoutiti, rmut', til, cen, ení; rmoutívati, trüben; kaliti, betrüben, traurig machen. R. místo moutiti (strč. mútiti), r se předsulo. Vz R. Ht. — co čím. Svým ohromným hnutím rmoutí okean (mutný činí, kalí). Ráj. — koho. Rmoutí mne to (smutí, za- rmucuje). D., V. R. lidi. Hus. I. 122. Fa- lešný synečku, ty mě rmótíš! Sš. P. Nezpívaj tak slavíčku, rmutíš našu Aničku; Holianský prótí (proutí) mý srdečko rmótí; To mně rmútí moje srdce. Sš. P. 211., 367., 492. — se = mútiti se, kaliti se, sich trüben, Bdl. Obr. 53., smutným býti, smutněti, trápiti se, sich betrüben, trauern. Nermuť se duše milá. Ros. Dybych ho nutil, on by se rmútil. Sš. P. 408. — se oč. Ctib. — se kde: na své mysli. Smrž. — se nad čím. Nejvíce nad tím se rmoutím. Er. P. 328. Ale nad tím se já rmótím, jak se ti povede. Sš. P. 453. Nad tím se má duše rmoutí, že při věcech světa lpím. Kom. — se proč, nač. Pro smrt; rodičů se r. Kram. Nač se rmoutíš? Zk. — se z čeho. Z neštěstí jiného se r. V. - se přes co, špatně m.: z čeho, nad čím.

274830   Rmoutiti Svazek: 7 Strana: 0580
Rmoutiti. Mkl. Etym. 190. — se v čem. Rmoutíš se ve mnohých věcech. Wtr. — se kdy. Mošt při teplotě 10°—14° R. počíná se r. KP. V. 179.

274831   Rmoutiti Svazek: 8 Strana: 0340
Rmoutiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81.

274832   Rmoutltel, rmutitel Svazek: 3 Strana: 0075
Rmoutltel, rmutitel, e, m., der Betrü- ber.

274833   Rmut Svazek: 3 Strana: 0075
Rmut, u, m., rmut', i, f. (m.: mut, vz Rmoutiti) = kal, das Trübe. R. olejný, Oel- hefen. Kom. Kalný jako r. Prov. — R. a pl. rmuty — voda se sladem smíšená, pivní břečka, der Meisch. Ros. Kotel na rmuty, die Meischpfanne, — R., pokrmná kaše, kal. Vycházení rmutu spodním otevřením (ža- ludka) se ulehčuje. Krok. II. 302. — R., smut- nost mysli, die Betrübniss. Ros. Bylo jim snáze do veselky nežli do rmutu. Ehr.

274834   Rmut Svazek: 7 Strana: 0580
Rmut. Mkl. Etym. 190.

274835   Rmut Svazek: 8 Strana: 0340
Rmut, u, m. = rum, Schutt, m. Zlín. Brt. D. II. 379.

274836   Rmutek Svazek: 7 Strana: 0580
Rmutek, tku, m. = co člověka rmoutí, Betrübniss. Šd.

274837   Rmutnosť Svazek: 3 Strana: 0075
Rmutnosť, i, f., kalnosť, die Trübheit; die Betrübniss.

274838   Rmutný Svazek: 3 Strana: 0075
Rmutný — kalný, trüb; smutný, betrübt.

274839   Rmutný Svazek: 7 Strana: 0580
Rmutný. Rmutným okem dolů hledí. Vc. Lab. 237.

274840   Rmutovací Svazek: 7 Strana: 0580
Rmutovací nádobka. KP. V. 287.

274841   Rmutování Svazek: 3 Strana: 0075
Rmutování, n.,karbování, vystírání(Šm.). Způsob r., das Meischverfahren. Suk.

274842   Rmutový Svazek: 3 Strana: 0075
Rmutový, M isch-. R, veslo, das Meisch- scheit. Šp.

274843   Rmutový Svazek: 7 Strana: 0580
Rmutový kotel. KP., Zpr. arch. VIII. 64.

274844   rn Svazek: 10 Strana: 0334
rn m. dn: bernář m. bednář. Krkš. Šb. D. 26.

274845   -ŕňat Svazek: 7 Strana: 0580
-ŕňat: žbrňat = čapati ve vodě, hogŕňat, kobřňat. Vz Brt. D. 158.

274846   Rndovlasý Svazek: 3 Strana: 0207
Rndovlasý, zrzavý, rothhaarig. L.

274847   Rnuť Svazek: 3 Strana: 0075
Rnuť — říznouti, schneiden. — čím oč: o zem, schmeissen. U Opav. Klš.

274848   -rný Svazek: 8 Strana: 0340
-rný: peprný; odchylkou -řný: buřný pů- sobením substantiva búře, námořní. Gb. H. ml. I. 336.

274849   Rnzkyv Svazek: 3 Strana: 0144
Rnzkyv, u, m., šířka (dálka) kyvu, die Schwingungsweite. Nz.

274850   Rňznokřídlý Svazek: 3 Strana: 0222
Rňznokřídlý. R-dlí, heteroptera, členovci s křídly různými: běžci (vz Škvor); švábi (vz Rus, Šváb), kudlanky (vz Kudlanka), pa- kobylky (vz Pakobylka, Lupenitka); ská- kaví: cvrčkovití (vz Cvrček, Krtkonožka), kobylky (vz Kobylka), saranče (vz Saranče, Marša). Vz Frč. 142. - 146.

274851   Rňznorodnosť Svazek: 3 Strana: 0223
Rňznorodnosť, i. f., die Ungleichartig- keit. L.

274852   Rňznoústý Svazek: 3 Strana: 0223
Rňznoústý = různojazyký.

274853   Ro Svazek: 3 Strana: 0075
Ro, z r, vz r v or, Tvořeni slov. — ro, přípona: jádro, vedro, žebro. D. Vz -ra.

274854   -ro Svazek: 7 Strana: 0580
-ro přípona. Gb. Ml. I. 58.

274855   Roast beef Svazek: 3 Strana: 0075
Roast beef (ang., róstbéf), u, m., roštěná pečeně (hovězí). Rk.

274856   Rob Svazek: 3 Strana: 0075
Rob, a, m. (rob?, rab?, servus, rabata, robota, servitus), čes. robiti, pol. robić, facere, laborare; snad to patří k lat. labor a rab? by tedy znamenalo pracovníka. Schl. Vz Rab. — R., nevolník, sluha, der Sklave, Knecht. Každý, kdo činí hřích, robem jest hříchu. Sš. J. 146. — R., chlapec, der Knabe. St. skl. II. 155. - Vz Rab.

274857   Rob Svazek: 7 Strana: 0580
Rob. By syn rob králěvi čstnému. Alx. Anth. I. 3. vd. 33.

274858   Rob Svazek: 7 Strana: 1376
Rob, monumentum. Všichni jižto v ro- bech jsú. Mnč. Ev. 67. J. 5. 28.

274859   Rob Svazek: 8 Strana: 0340
Rob. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36.

274860   Rob Svazek: 10 Strana: 0334
Rob, u, m. = hrob. K robu s tělem po- spíšili, leží v robě. Pís. 1727. (Mš.

274861   Roba Svazek: 3 Strana: 0075
Roba, y, f., nevolnice, služka, děvka, die Sklavin, Magd, ancilla. BO. Vz Rob. Na Mor. Jáz jsem roba Boha mého. St. skl. 3. 6. Syn tvé roby. BO. Aj toť r. hospodinova, staň se mně podlé slova tvého. ZN, Člověk ač by spal s ženú, ježto by byla roba i také šlechtična. BO. — R., žena, ženská, děva, hlavně dospělá, silná, k práci způsobilá (Cf. robiti — dělati), die Dirne, starkes Weibs- bild, bes. lediges, na Mor. a na Slov. a ve vých. Čech. Brt., Zkr., Vký., Kd. Chlap a roba = muž a žena; robka, robečka, žínka a ženuška. U Opav., Klš., na Ostrav. Té, To je pořádná, spořádaná roba (ženská); To je milá robka (ženská postavy malé). Us. na Mor. Hý. U starej roby jsú zimné nohy jako led. Sš. P. 592. Roby svobodné jsú chvály hodné, jak jsú vydaté (vdané), jsú jenom plodné; Kdo se podá svojí robě, ten žije v porobě; Který pilně robí, milují ho roby; Když je roba paničkou, již je konec s kravičkou. Slez. Té. R. chudinká, ubohá. Dal. Ach če řekne moje máti, jáz nesčastná roba! Rkk. 62. Chodil k mnohé švarné robě. Na Slov. — R., opovržlivě. R. nech mluví, když kura ští; Staré panny, škaredé roby se nejvíce zdobí. Ve Slez. Tč. — R., nevolná služba. Musili smy sě truditi z daleka i v robe na pohádku protiv sobě. Kat. 1686.

274862   Roba Svazek: 7 Strana: 0580
Roba = nevolnice, služka, ancilla Ž. wit. 85 16., 115. 16., Sv. ruk. SR. 91. Jaz sem r. Boha mého. Hr. ruk. 181. Mistři musili z daleka k robě na pohádku. Kat. 1686. (Jir. Mor. 52.). — R. = děva hl. dospělá atd Roba bez zlosti jest ryba bez kosti; Když r. nebrní, jest růža bez trní. Laš. Tč. Pes, co neščeká a roba, co nekřičí, za nic nestojí (děvče, jak mužský na ně sáhne, má křičeti jako varhany). Slez. Šd., Brt. -- R. = žena, choť, manželka. To je moje r. Slez., mor., slov. Šd. R. chla- povi (muži) hlavu napraví. Slez. Šd. Metla a r. nejlepší doma. Brt. — R. = čestný název dospělého. V Podluží. Brt. — R. = nevolná služba, robota. Bolestná r. Pravn. 459 — R. = opovržlivě, šlundra, kurva, me.etrix. Zjevní hříšníci a roby předejdou nás. Roby věřili jsú jemu. Ev. olom. 303. — R. = la robe, dlouhý ženský šat, langes Damen-, Schleppkleid.

274863   Roba Svazek: 8 Strana: 0340
Roba. Toto slovo mělo často význam pří- hany. Vz Mus. 1895. 309. Na záp. Mor. ho neznají. Brt. D. II. 459. — R. = žena. Chlop je hlava a r. čapka a bez čapky ně- može vyjiť; R. při kořalce sedi, krava bidně hľedi. Nov. Př. 379., 142. Roba chlapovi pravdy něpovi. Mor. NZ. V. 545.

274864   Roba Svazek: 10 Strana: 0659
Roba. Sr. Brt. Sl.

274865   Robáctvo Svazek: 3 Strana: 0075
Robáctvo, a, n., robáci, das Gewürm. L.

274866   Robáček Svazek: 3 Strana: 0075
Robáček, čka, m. Vz Robák. I r. piskne, někdo-li ho tiskne. Č. M. 181.

274867   Robaj Svazek: 7 Strana: 0581
Robaj, e, m., chymonanthes, Winter- blume, f., rostl. Vz Rstp. 525.

274868   Robák Svazek: 3 Strana: 0075
Robák, a, m., červ v mase a v sýru, chrobák, die Fleisch-, Käsemade. Kom. Vz, Robáček.

274869   Robák Svazek: 7 Strana: 0581
Robák. Krnd. 196., Kká. Td. 28.

274870   Robárna Svazek: 3 Strana: 0075
Robárna, y, f. = trakař. D.

274871   Robař Svazek: 7 Strana: 0581
Robař, e, m. = milovník rob (vz Roba), Weiberjäger. Mor. Šd., Brt. D. 260.

274872   Robáš Svazek: 7 Strana: 0581
Robáš, e, m. = rubáš. Slov. Ssk.

274873   Robátko Svazek: 8 Strana: 0340
Robátko, a, n., vz Robě.

274874   Róbčék Svazek: 7 Strana: 1376
Róbčék, z uěm. Räuber = zbojník. Dol. Brtch.

274875   Robčice,Hrobčice Svazek: 3 Strana: 0075
Robčice,Hrobčice, ves v Kralovicku. S. N;,

274876   Robě Svazek: 3 Strana: 0076
Robě, čte, robátko, a, n., na Mor. též Wi.be. Příp. -et. Mkl. B. 193. = dítě, děťátko. V. Pl. robata. Bj. Kind, n. Matka kájecí mlékem robě slabomocné. Krok. Aniž se slituje nad robátkem. Hus. I. 57. Mužie bez žen a bez robat. BO. — R., pacholík, chla- pec, Knabe, m. Konšelé ustavichu právo, aby žádné robie nechodilo do rady. O 4 stež. et, 1505. Nechajte, ať robátka jdú ke mně. ZN. Mám robátka malá. BO.

274877   Robě Svazek: 7 Strana: 0581
Robě. Št Kn. š. 110., 117., Krnd. 113 b. Ktož pohorší jednoho z robat těchto. Ev. olom. 319. (z těchť omláděncov. Ev. víd. 89.).

274878   Robe (fr Svazek: 3 Strana: 0076
Robe (fr., rob), dlouhý svrchní oděv, Schleppkleid, n. Rk. Vz Řiza.

274879   Robeč Svazek: 3 Strana: 0076
Robeč, bče, m., něm. Hrobitsch, ves u Úště; 2. něm. Robitz, ves u Čes. Lípy. PL., Tk. III 35.

274880   Robenec Svazek: 3 Strana: 0076
Robenec, nce, robenek, nka, m. (zastr.), kdo počíná dělati a pracovati, angehender Arbeiter. — R., výrostek, pacholík, der Knabe, Junge, Jüngling. Ros. Pokud r-ci milujete dětinstvo. R-nec domyslný biech tehdy. BO. Ale ty otěž, číť jest syn r. (puer) tento. Bj. Robenček tento. ZN. Odešel se dvěma robencoma. GR. — Martim., Lom., Pulk., NB. Tč., Pč. 47., Půh. II. 250., Sš. P. 11., Pass. 919., 384., Arch. I. 184.

274881   Robenec Svazek: 7 Strana: 0581
Robenec. V MV. padělaná glossa. Pa. 46. — GR. (Mus. 1862. 372), Let. 484., Pass. mus. 373. Vstaň z peca, ty holý, dy r-ka něni. Sš. P. 12. Žádný tovaryš ani r. hry provozovati nemá. Zbrt. Hry 27.

274882   Robenec Svazek: 8 Strana: 0340
Robenec = pachole. Vlúdiece r-nce neb děvečku do svých zákonuov. Chč. S. 259., Arch. XIV. 444. Staří Čechové říkali r., moravští sedláci: chlapec. Bl. Gr. 174. — R. = učen- ník. Cf. Přínoza (3. dod.). — R. v prengadě = dělník. XV. stol. Čel. Pr. m. II. 380.

274883   Robení Svazek: 3 Strana: 0076
Robení, n., das Arbeiten.

274884   Róbenica Svazek: 8 Strana: 0340
Róbenica, e, f. = chalupa ze dřeva ro- bená. Záp. Mor. Brt. D. II. 432.

274885   Robenie Svazek: 3 Strana: 0076
Robenie, druh akacie. Slov. Hdk.

274886   Robenina Svazek: 3 Strana: 0076
Robenina, y, f., das Fabrikat. Jg.

274887   Robenství Svazek: 3 Strana: 0076
Robenství, n. = dětinství, die Kindheit, zastr. Ryt. kř.

274888   Robert-us Svazek: 7 Strana: 0581
Robert-us, a, m. R a S. Ludmila, kněz 1730. Jg. H. 1. 619., Jir. Ruk. II. 182.

274889   Robětcí Svazek: 3 Strana: 0076
Robětcí = roběcí, Kindes-. R. jazyk (in- fantium). BO.

274890   Robič?na Svazek: 3 Strana: 0076
Robič?na, y, f., strsl., serva, otrokyně, příp. -bna. Mkl. B. 153.

274891   Robich Svazek: 3 Strana: 0076
Robich a, m. = robenec. Šm.

274892   Robík Svazek: 7 Strana: 0581
Robík, a, m. — R. Jan, kanovník poč. 18. věku. Jir. Ruk. II. 182.

274893   Róbik Svazek: 7 Strana: 0581
Róbik, u, m. = roubík, kolík. Brt.

274894   Robin Svazek: 3 Strana: 0076
Robin, a, o == ženin, dem Eheweib ge- hörig. To je robin statek. Mor., slez., slov. Tč.

274895   Robín Svazek: 8 Strana: 0340
Robín, a, m. = Robert. Hledík.

274896   Robině Svazek: 3 Strana: 0076
Robině, ě, f. = otrokyně, die Sklavin. Hlč.

274897   Robině Svazek: 8 Strana: 0340
Robině (robynye) = roba. Ž. pod. (Mus. 1895. 308.).

274898   Robínek Svazek: 7 Strana: 0581
Robínek, nku, m. = mládenec. R-ku z cizí země, neskládej písní o mé ženě. Bl. 174

274899   Robínek Svazek: 8 Strana: 0340
Robínek, nka, m. = mládenec. Bl. Gr. 174. tohoto slova neschvaluje.

274900   Robínek Svazek: 9 Strana: 0274
Robínek, nku, m. Prsten se čtyřmi r-nky a dvěma diamantky. Věst. op. č. 2. 8.

274901   Robinin Svazek: 10 Strana: 0334
Robinin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 520.

274902   Robinsonada Svazek: 3 Strana: 0076
Robinsonada, y, f., román líčící příběhy Robinsonovy. Vz S. N.

274903   Robinsonovsky Svazek: 10 Strana: 0334
Robinsonovsky. Spis r. zbarvený. Vlč. Lit. II. 2. 3. Bylo tam r. útulno. Čch. Kv. 96

274904   Robisko Svazek: 3 Strana: 0076
Robisko, a, n., der Bau. Šp. — R., ve- liká roba. Zlob.

274905   Robisko Svazek: 7 Strana: 0581
Robisko = dílo, Abbau, m. Pr. tr.

274906   Robíš Svazek: 7 Strana: 0581
Robíš, e, m. = vrub. Máš u mne na r-ši. Sk.

274907   Robíšek Svazek: 3 Strana: 0076
Robíšek, ška, m., chlapeček, das Knäb- lein, zastr. Pass. 147. 2.

274908   Robiště Svazek: 7 Strana: 0581
Robiště, é, n., Arbeitsplatz, n. Ssk.

274909   Robiť sa Svazek: 7 Strana: 1376
Robiť sa = vésti si jako dospělá roba (ženská). Val. Slavč. 20.

274910   Robitel Svazek: 3 Strana: 0076
Robitel, e, m. = hotovitel, der Anfertiger.

274911   Robiti Svazek: 3 Strana: 0076
Robiti, rob, robě (íc), il, en, ení; robí- vati; ráběti — pracovati, dělati, arbeiten, machen.Vz Rab. Cf. lat. laborare. — abs. Jak kdo robí, tak se mu vodí. Koll. Každý jako robi, tak má. Bern. Neráda prý robíš, pěkně sobě chodíš; Nebudu já robit, jako sem ro- bíval, co bych já za svú milú frajery vo- díval ; Ona je mladá, aby robila. Sš. P. 95., 287., 475. Robí, dobre sa nepretrhne; Ako robíme, tak se máme; Kto nerobí, nech nejie. Mt. S. Ráno vstaň a rob a jsi dobrý chlop. Slez. Tč. — co. Co to robíš V Ros. Křik r. Us. R. šindel (dělati). Na Ostrav. Tč. Když prší a slunce svítí, čarodějnice máslo robí. Ve Slez. Té. Po světnici chodil, poručenství robil; Co tam bude robié? A co bys to má milá to peklo robila, za jiného bys išla a mia bys lúbila. Sš. P. 154., 511., 797. — (co) komu. Někomu dobře, zle r. Bern. R. radosť někomu. Jg. Kto nepodrobí svého srdce sbožie tohoto světa, by jen jemu robil. Št. N. 222. Nerob mojmu srdcu vělšieho zármutku (nepůsob). P. sl. 85. R. někomu křivdu. Slov. Ht. Sl. m. 219. — z koho: z někoho mnoho r. — dělati; též = si vážiti. Ze mňa chudobného posměchy robila. Sš. P. 287. Však žel! z panen těch si nehodně lidé mnozí nevěstky jen robí. Sš. Bs. 170. (Hý.). — v čem. Jest spraved- livé ne vždy r. v tělesné práci, ale někdy odpočinúti. Št. N. 296. — koho v co — potlačovati, porobovati, li. koho v službu. Št. — kde. R. v roli = orati, r. na pólu = pracovati na poli. U Opav. Klš. Sedlák dycky v roli robí. Sš. P. 482. Který má co doma robit, toho doma třeba. Sš. P. 574. Rob hnízdečko při dolině, při zelenej bu- kovině. Sš. P. 698. Robí ale gazda v hnoji, s jeho statkem dobře stojí. Tč. — nač: na peníze. Vz Kopec. — jak. Když dobytče přílišně robí, viece než nájem platí. Hus. I. 217 Na svoju ruku robí (samostatně hospo- daří). Mt. S. Robila jsem ti po vůli. Sš. P. 350. R-la som po svej chuci n. vóli (co jsem chtěla). P. sl. 25. R-la tvář jako po kyse- lém zelí. Ehr. Ten kdo pilně nerobí, svého statku nezdobí a se druhým podrobí. Slez. Tč. Robte roby pilně, zůstanete silné. Slez. Tč. Robiznice, e, f. = roba, zastr. Mra. Exod. 21.

274912   Robiti Svazek: 7 Strana: 0581
Robiti. — abs. Nic se samo něrobí. VSlz. 1. 222. — co. Vězte to páni, ješto svobodné vládyctvo robiti přezříte aneb kněží (= v po- robu přivésti, knechten). Št. Kn. š 155. 13. — komu. Sama jedla, sama pila, sama sobě rob. Us, Brt. — co kde. Po jeho chrbtě mravci hniezda robili Němc. VII. 79. My nemusíme z domu, máme pri čom doma r. ZObz. XXII. 154. I na Rusi robiť musí. Slov. Rl. Pr. II. 21. V potu tváře robí na polích anebo v lesích. Vrch.

274913   Robiti Svazek: 8 Strana: 0340
Robiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36. Kubo robí, Kubo jie. Slov. Nov. Př. 130. — jak. Jak budeš r., tak budeš meť; Růb, jak se da a ni, jak se zda. Slez. Nov. Př. 130., 134. — co. Zpivaj, co umiš, rob, co možeš. Mor. NZ. V. 541.

274914   Robiti Svazek: 9 Strana: 0274
Robiti. Kde's robil, tam ic jesc (jdi jísti). Phľd. 1897. 314. Komu sa robit nechce, je horšie, jako keby nemohol. Mus. slov. II 9. Robí ako hovädo, ako kôň, ako kováč z ohňa, ako z panštiny; Ako robíme, tak sa máme; Čo robíš, sebe robíš; Ako robí, tak sa mu vodí; R. na svoju päsť; R. na šuch buch; R. nie, halaškovať zná; R. o dušu spasení. Vz Zát. Př. 355a. — R. sa = chovati se jako dospělá roba. Val. Čes. 1. X. 36.

274915   Robiti jak Svazek: 10 Strana: 0334
Robiti jak. Kto ako robí, tak sa mu drobí (platí). Sbor. slov. VIII. 86. Robí na pretrhnutie (tuho), ani (jako) chrt, ani v jar mě, ani v gápli (tvrdo), ani čo by horelo, o milých pet, o dušu, až milá vec. Phľd. XXIV 339.

274916   Robitrubka Svazek: 7 Strana: 0581
Robitrubka, y, m. = kdo robí trubky, áX(pf}6Toôái.7ityyeg. Prk. Př. 23.

274917   Robivo Svazek: 7 Strana: 0581
Robivo, a, n., Werkmaterial, n. Sl. les.

274918   Robizeň Svazek: 9 Strana: 0460
Robizeň, zně, f., pole u V. Losenice. Hoš. 100.

274919   Robizna Svazek: 7 Strana: 0581
Robizna, y, f. = vymyšlené jm. ženské.

274920   Robizna Svazek: 7 Strana: 1376
Robizna, y, f., garcia, zastr. Rozk.. Pršp 64. 58.

274921   Robják Svazek: 7 Strana: 1376
Robják, a, m. = záletník. Val. Slavč 65

274922   Robjoř Svazek: 7 Strana: 0581
Robjoř, e, m. = robař (dod.). Laš. Tč.

274923   Robka Svazek: 3 Strana: 0076
Robka, y, í., panenka, ženská postavy malé, vz Roba. Klš., Tč., Kos. Ol. 1. 16.

274924   Robka Svazek: 9 Strana: 0274
Robka, y, f. = žena. Tům. 112. Vz Roba.

274925   Robka Svazek: 10 Strana: 0334
Robka, y, f. = dělnice, zdrob. roba. Čes. 1. XIV. 415.

274926   Robkať Svazek: 10 Strana: 0334
Robkať = robiti. Phľd. XXIII. 684.

274927   Robkati Svazek: 7 Strana: 0581
Robkati = pomalu robiti. Slov. Tč.

274928   Róbl Svazek: 7 Strana: 0581
Róbl, u, m., vz Knutel (roubík). Na Hané. Brt.

274929   Róblík Svazek: 3 Strana: 0076
Róblík, vz Roublík, Baně.

274930   Roblín Svazek: 3 Strana: 0076
Roblín, a, m., něm. Rubrin. R. horní, ves u Zbraslavi. R. dolní, ves u Berouna. PL., Tk. I. 440., II. 547.

274931   Robnice Svazek: 3 Strana: 0076
Robnice, e, ť., na Slov. = dílna, die Werkstätte. Bern.

274932   Robničný Svazek: 7 Strana: 0581
Robničný, Werkstatt-. Slov Bern.

274933   Robnouti Svazek: 3 Strana: 0076
Robnouti, bnul a bl, ut, utí = uhoditi, schlagen, stossen. — koho čím. Us.

274934   Robný Svazek: 3 Strana: 0076
Robný = nevolný, sklavisch. Kat. 1630.

274935   Robočička Svazek: 7 Strana: 0581
Robočička, y, f. = zdrobn. robota Sš. P. 208.

274936   Robosit Svazek: 10 Strana: 0334
Robosit, u, m. = silná třaskavina.

274937   Robota Svazek: 3 Strana: 0076
Robota, y, f., od slov. rob = servus, mancipium; strč. rob v parob. Ht. Cf. Ar- beit. Strsl. rabota, příp. -ta, servitus. Mkl. B. 163., 165. Vz Rab, Rob, Gl. 296. — R., dílo, práce, Arbeit, f. V. Posud na Mor. a Slov. Vybíral odtud úroky a jiné daně a r-ty bezpravně. Půh. II. 95. Služebná dě- večka na robotu chodí. Sš. P. 497. Pilni jsú trhóv, robot na poli, jimiž zbohatěti žá- dají. Hus. I. 122. To dievča je do r-ty ako osa. Mt. S. Kde jeden čihi a druhý hota, tam nebývá dobrá r-ta. Mt. S. U kohos svú r-tu nalezl, k tomu hleď. NB. Té. Vodu hrabala, piesok viazala, od tej r-ty tři dni ležela. Koll. I. 339. Jíti, dáti se do roboty. Jaká r., taková odplata. Ruka bez roboty upadne do psoty. Bez ochoty zlé roboty. Koll. Ně- komu robotu dáti (práci, zaměstnání). Ko- hout lidí ku práci a robotě denní budí. Rad. zv. — R., pracné dílo, mühsame Arbeit, Mühe, f. R-tou dělati. V. Bude s ním r-tu míti (dosti co činiti). Ros. Sobota kněžská ro- bota. Us. Podrobili jsme již své syny i dcery své v robotu a ze dcer mých jsú čeledi (famulae). BO. Už toho, má milá, do roboty (dosť). P. sl. 274. R-ty klopoty. Km. Po různých r-tách choditi. Na Ostrav. Tč. Co jste vy tú robotěnkú zedráni; Na robotu kážó, chleba neokážó. Sš. P. 512 , 513. Velká r., malé tvarůžky (mzda). Pk. — R., nevol- nictví, služebnost, die Sklaverei, Knecht- schaft. Tehdy císař z své milosti vší r-ty zemi zprosti. Dal. — R., panské dílo z po- vinnosti a musení, der Herrendienst, Frohn-, Tage-, Hof-, Grunddienst, die Frohne, Frohn- arbeit. Robot. Jg. R. = práce, kterou byli po- vinni sedláci (lid robotní) svým pánům v Ra- kousku až do r. 1848. Rk. Vz S. N. R. zem- ská, panská; ženní, luční (od louka). Šp. Den r-ty s koněm, der Pferdezugtag, honební, die Jagdírohne, ruční, die Handfrohne. J. tr. R. rukovná, zapřažná. Slov. R. jetá (s koňmi), pěší n. chlebová (za den dostal sedlák za ni libru chleba). Na Mor. Brt. R. orná, vlá- čebná, ženná, sečná, hrabni, rybničná, mla- tební atd. Vz Gl. 296. R. tažná n. potažní n. s potahem. Drží mi roboty, ješto by mi měli žíti a voziti. Půh. I. 293. My na tej robotě co sa naděláme; Nevstane r., ne- vstane už více. Sš. P. 512., 513. Z roboty něco dělati (hrabati, žíti). Us. Výkup, vy- koupení, kniha, seznam r-ty, účet z r-ty; plat za vyměněnou rtu. Šp. Vz Žer. Záp. 1. 15., 130., 262., II. 152. — R., potah, das Zugvieh. Když jsú přišli do skály, tu jest jim povědíno, kdo jich r-tu žene a potom když jsú drahú jdúce do Nebšoví přišli, tu jsú jim řekli: Jděte do krčmy a tu nalez- nete svú rtu, kterážto jest zbita a oni vi- dlice, an jest jejich dobytek zbit, tázali jsú se, u koho jsú ten dobytek kupovali ? Gl. 297. — R., běžné dílo, leda bylo, eine schlechte, liederliche Arbeit. R-tou všecko odbývati, dělati. Ros.

274938   Robota Svazek: 7 Strana: 0581
Robota. Cf. Mkl. Etym. 225., 349., Rk. Sl., S. N. R. je máti života. Ev. šk. II. 239., Hdž. Šlb. 17. Kde je r., tam te mäd; Kto nemá roboty, začne si klebety. Slov. Orl. IX. 246., 247. Počni každou r-tu od hrubšího koňca; Do r-ty jak by svázal a do tanca, jak by házal. VSlz. I. 222., 234. R. se mi zprotivila, na jídlo mám chuť; Jaká r., taká sobota. Slez. Šd. Dobrá r., milá sobota. Us. Brt. Boty jako do roboty (pevné); Musíme zase do té r-ty. Us. Tkč. Hleď ene takej roboty, co ti sľubuje též soboty. Slez. Šd. R., robota, na celý den jej mám: nechce sa mi robiť, ak pri tom nezpievám! Ani mi r. robotou neide, len ta moja mysel za šuhajky ide. Koll. Zp. I. 59 , 84. Ni otec, ni matka cerušku vydaje: r-ta, ochota, pěkné obyčaje; Do r-ty ani hyp a na mísu ene syp. Us. Brt. R-ty do soboty a peněz do neděle. Bž. exc. Kdo nemiluje r-tu, vždycky světí sobotu. Vz Lenosť. — R = pracné dílo. Kto mě vy- prostí od roboty těla tohoto? Št. Kn. š. 50. — R. panská. Vz Nevolnictví (dod), Sdl. Hr. II. 137., IV. 258 R-ty panské: orání, hrabáni sena, sečení luk, praní a stříhání ovcí, sušení luk, žetí ve žních Arch. VIII. 615. R. zemské. Cf. Pal. Rdh. II. 253., Osv. 1. 167. Jde to jako na r-tě. Us. Brt. Dělá to rád jako z r-ty Us. Tkč. Kdo se na r-tě potrhá, ten čertu duši dá. U Bělohr. Bf. O r-tě v mor. národ. písních vz Brt. N. p. III. str. CIV.

274939   Robota Svazek: 7 Strana: 1376
Robota. Reg. IV. 1009. Vz o ní v NZ. 1 596., S. N.

274940   Robota Svazek: 8 Strana: 0340
Robota. Cf. NZ. III. 216. a dřívější člá- nek. — R. = práce. Kde je r., tam je do- brota; R. smrdí; Jesť jem, vypiť vypijem, len chuti do r-ty žiadnej nemám. Phľd. 1892. 254., 1893. 155., 1894. 443. Ký je to čert za robota, jedna čižma, druhá bôta! Slov. Zátur. Něhleď na lačnotu, ene na robotu; Kdo roboty něhledi, po tym nikdo nědědi; Roboty do lichoty, do soboty (pořád dost). Slez. Nov. Př. 131., 139., 631. Dobrá robota, milá sobota (výplata v so- botu): Něměla baba roboty, kupila si praśa. Mor. NZ. V. 542. — R. panská. Stojí o mo- dlení jako sedlák o robotu a děti o metlu. Lomn. (Wtr. Živ. c. II. 931.).

274941   Robota Svazek: 9 Strana: 0274
Robota = práce. Kde r., tam mäd; R. máti života; R. nelakota; Ŕ. neutečie; R. veľka, chova tenká; Je do r-ty jako osa, jako šíp; R-ty do soboty a peněz do ne- děle (v sobotu na neděli výdělek se propil); Do r-ty jaj, jesť daj; Bez r-ty — klebety; O r-ty kone dochnú; Od r-ty nestlustneš; Do r-ty za vlasy; Na r-tu nasrati. Vz Zát. Př. 355a. — R. = panské dílo. R. vozná (s po- vozem), Sdl. Hr. X. 130., pomocná. Vz Po- mocný. Zrušení r-ty. Vz Mtc. 1898. 337. — R. zemské = práce veřejné s ústavou hra- dovou (župní) spojené, ku kterým zavázáni byli obyvatelé každé župy a zvláště kme- tové. Mýtili lesy, stavěli a opravovali hrady, ohrazovali král. města, konali hlásky na hradbách, dělali cesty, hráze, mosty, živili lovči a psáře, dováželi vojsku potravu atd. Pal. Děj. I. 2. 279.

274942   Robota Svazek: 10 Strana: 0334
Robota = práce. Tic, tic, tic a r-ty nic. Sbor. slov. VII. 132 R. nenie zajac, aby ušla; Kto sa nebojí r-ty, tomu sú tri svety; Tak mu ide r. od ruky, akoby umýval. Rizn. 64., 168., 173. Má roboty, ako stará diovka, keď sa ide vydávat Mus. slov. IV. 9. — R. = nevolnická práce. Vz Ott. XXI. 865., Jir. Prove 305.

274943   Robotárna Svazek: 3 Strana: 0077
Robotárna, y, f., das Arbeitshaus. Světz.

274944   Robotář Svazek: 3 Strana: 0077
Robotář, e, m., der Frohnarbeiter. Z15. sto- letí. Mš.

274945   Robotářský Svazek: 7 Strana: 0581
Robotářský. R. bubny. Vz Zbrt. 125.

274946   Robotěnec Svazek: 3 Strana: 0077
Robotěnec, nce, m., robotěz, robotíř, pan- ského díla dělník, panský dělník, der Fröh- ner, Frohnbauer. — R., otrok, der Knecht, Sklave. Spr. voj. Žiž., D.

274947   Robotěnka Svazek: 3 Strana: 0077
Robotěnka, y, f. = dělnice panská. Slov.

274948   Robotéř Svazek: 7 Strana: 0581
Robotéř, e, m. = robotěz (dělník). Pk. Npj. 158.

274949   Robotěz Svazek: 3 Strana: 0077
Robotěz, e, m., příp. -ez?. Mkl. B. 318. li., robotník, úročník, Frohnarbeiter, m., tribu- tarius. Bibl. Cháska překladatelských r-zňv. Kos. Ol. I. 73. V r-ze prodán jest Josef. Ž. k. 104. 17., BO. R. (servus) neostane v domu na věky. Br. Jan. 8. 35. (Č.). Byli smy r-zi. BO. Tu budeš zaprodán nepřáte- lóm tvým v r-zy i v robotnice a nebude, kdo by kúpil. Hus. 1. 58. Máš-li býti špat- ným knězem, raději buď hodným r-zem. Č. M. 333.

274950   Robotěz Svazek: 3 Strana: 0077
Robotěz, e, f., panská práce, robota, der Frohndienst. Aqu.

274951   Robotěz Svazek: 8 Strana: 0340
Robotěz. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 114.

274952   Robotězenství Svazek: 3 Strana: 0077
Robotězenství, n., poddanosť, služebnost, otroctví, die Sklaverei, Knechtschaft, der Fiohndienst. Zastr.

274953   Robotězka Svazek: 7 Strana: 0581
Robotězka, y, f. = louka v Kladrubsku. Arch. VIII. 540., 553.

274954   Robotězný Svazek: 3 Strana: 0077
Robotězný, Frohn-, zastr.

274955   Robotězný Svazek: 7 Strana: 0581
Robotězný lid Msn. (Hes.), mezek Lpř.

274956   Robotianka Svazek: 7 Strana: 0581
Robotianka, y, f., eine Arbeit suchende Person. Slov. Ssk. Cf. Robotěnka.

274957   Robotil Svazek: 7 Strana: 0581
Robotil, a, m. = servus, otrok. Hom. opat. 152. a. 16.

274958   Robotin Svazek: 3 Strana: 0077
Robotin, a, m. = robotěz. Us.

274959   Robotíř Svazek: 3 Strana: 0077
Robotíř, na Slov. = robotěnec. D. Rač naděliti všecky robotíře. Pis. havíř. 1551. Vz Den.

274960   Robotíř Svazek: 7 Strana: 0581
Robotíř. Ž. pod., Žžk. 13. R. senný i žitný. Arch. VII. 273.

274961   Robotíř Svazek: 9 Strana: 0274
Robotíř, e, m., servus. Ž. pod. CIV. 17.

274962   Robotířka, y Svazek: 3 Strana: 0077
Robotířka, y, ť., robotnice, die Fröhne- rin. — R., dělnice, die Arbeiterin. Slov.

274963   Robotířský Svazek: 3 Strana: 0077
Robotířský, Fröhner-, Frohnbauer-. Stav r. Ctib.

274964   Robotířský Svazek: 7 Strana: 0581
Robotířský. Cf. Zbrt. 290.

274965   Robotiti Svazek: 3 Strana: 0077
Robotiti, il, ění, robotívati, robotovati. fröhnen. Ros — komu kdy jak. Co ti časným r-tí již ránem? Puch.

274966   Robotiti Svazek: 10 Strana: 0334
Robotiti = pracovati. Budou o přístřeší r. Zl. Pr. XXI. 495.

274967   Robotka Svazek: 7 Strana: 0581
Robotka, y, f., zdrobn. robota. — R., y, m , os. jm. Arch VII. 634.

274968   Robotně Svazek: 3 Strana: 0077
Robotně = pracovitě, mühsam. R. se ži- viti. V. li. prositi (mnoho). Kanc. — R., nedbale, leda bylo, frohnmässig. Jalově a r. svých povinností odbývali. Br.

274969   Robotné Svazek: 3 Strana: 0077
Robotné, ého, n., vz Robotný.

274970   Robotně Svazek: 7 Strana: 0581
Robotně = pracně. Sv. ruk. I. 33., 39.

274971   Robotní Svazek: 3 Strana: 0077
Robotní, vz Robotný.

274972   Robotní Svazek: 7 Strana: 0581
Robotní = všední. R šaty. Laš. Brt D. 261.

274973   Robotní Svazek: 9 Strana: 0274
Robotní den = všední.

274974   Robotnice Svazek: 3 Strana: 0077
Robotnice, e, f., dělnice. Mor. Tč., BO. Na Slov. služebnice, nevolnice, Sklavin, Magd ; která z roboty pracuje, Fröhnerin, f.

274975   Robotnice Svazek: 7 Strana: 0581
Robotnice, e, f. = krátká dýmka, jíž užívají při práci. U Bydž. Kšť.

274976   Robotnice Svazek: 8 Strana: 0340
Robotnice. Ancilla. R. boží. Ev. seit. 3. L. 1. 37. Jinde dle Vondraks Spuren 13. roba.

274977   Robotnice Svazek: 9 Strana: 0274
Robotnice, e, f. = zena robotná. Hus I. 58.

274978   Robotnícký Svazek: 9 Strana: 0274
Robotnícký gazda. Nár. sbor. II. 67.

274979   Robotnícký. R Svazek: 10 Strana: 0334
Robotnícký. R. dítě statek. Tbz. V. 9. 301., V. 1. 121.

274980   Robotníctvo Svazek: 8 Strana: 0574
Robotníctvo, a, n. = robotníci, dělníci. Sbor. slov. I. 53.

274981   Robotník Svazek: 3 Strana: 0077
Robotník,' a, m., dělník, der Arbeiter. Mor. — R., služebník, nevolník, der Sklave, Knecht. Slov. — R., kdo z roboty pracuje, der Frohnarbeiter, Fröhner. Dch.

274982   Robotník Svazek: 10 Strana: 0334
Robotník, a, m. = nevolník. Baw. Ap. 212b., 220a.

274983   Robotnosť Svazek: 3 Strana: 0077
Robotnosť, i, f., poddanost robotní, die Frohnpflichtigkeit. J. tr. — R., pracovitost, Arbeitsamkeit. Ros.

274984   Robotný Svazek: 7 Strana: 0581
Robotný = pracovitý. Je to děvčátko r-tné, vyšívá košele konopné. Sl. ps. 312. R. své tělo nuzíš. Sv. ruk. 220. — v čem. V hřiešiech r-tným býti. Bož. umuč. 321. — R. = k robotě se vztahující. R. právo Výb. I. 974.

274985   Robotný Svazek: 8 Strana: 0340
Robotný. R. sluha. Chč. m. s. III. 26.

274986   Robotný, -tní. R Svazek: 3 Strana: 0077
Robotný, -tní. R., pracovitý, silný, vy- trvalý, arbeitsam, stark. R. kůň, Ob., čele- dín. Mor. Tč. Člověk r. aby požíval hrubých krmí. Gl. 297. R. lidé, včely. V. - R., ne- volný, otrocký, leibeigen, knechtisch. R. lid. Dal. 56. — R., k robotě podrobený, k ro- botě náležející, frohnpflichtig, Frohn-. R. člověk, den, práce, Ros., sedlák, mlatec, peníz (= robotné, die für die Befreiung von der Robot gezahlte Abgabe, Gl. 297.), D., povoz, pán, povinnosť, J. tr , chlap, u Opav. Klš., plat (robotné), J. tr., seznam. Šp. R. pole (podrobotní), poddanosť (robotnosť), chléb, fúra, pojížďka, vrchnosť, panstvo, dvůr, obilí (za robotu), dráb. Šm. Vz Ne- robotný. Maji každého roku r-ích peněz 46 zl. dávati. 1576. Dóm robotný (domus servitutis). BO. Jehože kolivěk diela činíš, onoho jsi robotný (servus) vezván. Gh. — R., běžný, leda bylo, schlecht. R. práce. Ros. — R., s prací (velikou) spojený, müh- sam. R. práce, Mudr., dílo, Kom., život,

274987   Robotovati Svazek: 3 Strana: 0077
Robotovati, robotovávati = pracovitě dě- lati, arbeiten; na panském díle pracovati, fröhnen, Frohndienste thun. — co: zemi (zemi pracně vzdělávati). Ctib. — o čem O dobrém robotující život vedla v modlení. Pís. 1529. — kde čím. Na panských lou- kách vozem r. Ros., I). — komu. Kázala jim, aby jemu r-li. Půh. II. 18. Vz Robotiti.

274988   Robotovati Svazek: 7 Strana: 0581
Robotovati. Št. Kn. š. 113.

274989   Robotovati Svazek: 7 Strana: 1376
Robotovati. Od starodávna k tomu zámku r-li. Půh. V. 77.

274990   Robotovitý Svazek: 7 Strana: 0581
Robotovitý = pracovitý. R. lid. Mor. Tč.

274991   Robotvorný Svazek: 7 Strana: 0581
Robotvorný, sklavisch machend. R. čin- nosť.

274992   Robotýrský Svazek: 8 Strana: 0340
Robotýrský. R. buben. 1750. Nár. list. 1895. č. 31. odp.

274993   Robotýř Svazek: 7 Strana: 0581
Robotýř, e, m., vz Robotíř.

274994   Robousy Svazek: 8 Strana: 0340
Robousy m. Roboúsy. Čern. Př. 35. Cf. Rakoúsy (3. dod.).

274995   Robov Svazek: 9 Strana: 0274
Robov, a, m. = kulatý kopec u Č. Tře- bové. Vz Čes. 1. IX. 194.

274996   Robovací Svazek: 3 Strana: 0087
Robovací, vroubovací, štěpovati, Pfropf-. R. nůž. D.

274997   Robsko Svazek: 3 Strana: 0077
Robsko, a, n., veliká žena, grosses Weib. Ve Slez., na Mor. Klš. — R,, sprostá dě- večka, die Dienstmagd. U Přer. Kd. — R., obhroublý rob Na mor. Zlínsku. Brt,

274998   Robský Svazek: 3 Strana: 0077
Robský == ženský, Frauen-. R. šat, oby- čej. U Ostrav. Tč. — R., knechtisch. To jsou všechno jenom robské duše. Sš. Snt. 63.

274999   Robský Svazek: 10 Strana: 0334
Robský. Robská = kořalka. Val. Čes. 1. XII. 84.

275000   Robský. R Svazek: 10 Strana: 0659
Robský. R. stolice v kostele (pro žen- ské) Val. Čes. 1. XV. 141.